وڪيپيڊيا sdwiki https://sd.wikipedia.org/wiki/%D9%85%D9%8F%DA%A9_%D8%B5%D9%81%D8%AD%D9%88 MediaWiki 1.47.0-wmf.5 first-letter ذريعات خاص بحث واپرائيندڙ واپرائيندڙ بحث وڪيپيڊيا وڪيپيڊيا بحث فائل فائل بحث ذريعات وڪي ذريعات وڪي بحث سانچو سانچو بحث مدد مدد بحث زمرو زمرو بحث باب باب بحث TimedText TimedText talk ماڊيول ماڊيول بحث Event Event talk اٽلي 0 12247 382602 382502 2026-06-04T05:08:12Z Intisar Ali 8681 /* انتظامي ورهاستون */ 382602 wikitext text/x-wiki {{چونڊ مضمون|جون 2026}} {{Short description|ڏکڻ ۽ اولهه يورپ جو ملڪ}} {{Infobox country | conventional_long_name = اطالوي جمهوريه | common_name = اٽلي | native_name = {{Lang|it|Repubblica Italiana<!--upper case see Italian wiki-->}} | image_flag = Flag of Italy.svg | image_coat = Emblem of Italy.svg | symbol_type = نشان | national_anthem = "{{Lang|it|[[اِل ڪانتو ديلي اطالياني]]|italic=no}}"<br/>"اطالوين جو گيت"<div style="padding-top:0.5em;">{{Center|[[File:Canto degli Italiani - Marina Militare (strumentale).wav]]}}</div> | image_map = {{Switcher|[[File:EU-Italy (orthographic projection).svg|frameless]]|گلوب ڏيکاريو|[[File:EU-Italy.svg|upright=1.15|frameless]]|يورپي يونين جو نقشو ڏيکاريو|default=1}} | capital = [[روم]] | coordinates = {{Coord|41|54|N|12|29|E|type:city}} | largest_city = capital | languages_type = ڏيهي ٻوليون | languages = ڏسو [[اٽلي جون ٻوليون|مکيه مضمون]] | official_languages = [[اطالوي ٻولي|اطالوي]]<sup>a</sup> {{Infobox|child=yes |label1 = [[اٽلي ڏانهن اميگريشن|قوميت]] {{Nobold|(2021)}}<ref name="id2020">{{Cite web|title=Indicatori demografici, anno 2020 |url=https://www.istat.it/it/files//2021/05/REPORT_INDICATORI-DEMOGRAFICI-2020.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210503091112/https://www.istat.it/it/files//2021/05/REPORT_INDICATORI-DEMOGRAFICI-2020.pdf|archive-date=3 May 2021|access-date=3 May 2021}}</ref> | data1 = {{Unbulleted list|91% اطالوي|9% ٻيا}} }} | religion = {{Ublist|item_style=white-space:nowrap;|84% [[اٽلي ۾ عيسائيت|عيسائيت]]|12% [[اٽلي ۾ لادينيت|لادينيت]]|4% [[اٽلي ۾ مذهب|ٻيا]]}} | religion_year = 2021 | religion_ref = <ref>{{Cite web|date=September 2021|title=Special Eurobarometer 516|url=https://data.europa.eu/data/datasets/s2237_95_2_516_eng?locale=en|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20230629085321/http://data.europa.eu/data/datasets/s2237_95_2_516_eng?locale=en|archive-date=29 June 2023|access-date=2 June 2026|publisher=European Union: [[European Commission]]|via=[[European Data Portal]] (see Volume C: Country/socio-demographics: IT: Question D90.2.)}}</ref> | demonym = اطالوي | government_type = [[وحداني پارلياماني جمهوريه]] | leader_title1 = [[اٽلي جو صدر|صدر]] | leader_name1 = [[سرجيو ماتاريلا]] | leader_title2 = [[اٽلي جو وزيراعظم|وزيراعظم]] | leader_name2 = [[جورجيا ميلوني]] | leader_title3 = [[جمہوريه جي سينيٽ جو صدر (اٽلي)|سينيٽ جو صدر]] | leader_name3 = [[اگناتسيو لا روسا]] | leader_title4 = [[چيمبر آف ڊپٽيز جو صدر (اٽلي)|چيمبر آف ڊپٽيز جو صدر]] | leader_name4 = [[لورينزو فونتانا]] | legislature = [[اطالوي پارليامينٽ|پارليامينٽ]] | upper_house = [[جمہوريه جي سينيٽ (اٽلي)|جمہوريه جي سينيٽ]] | lower_house = [[چيمبر آف ڊپٽيز (اٽلي)|چيمبر آف ڊپٽيز]] | sovereignty_type = [[اٽلي جي تاريخ|تاريخي سياسي وحدتون]] | established_event1 = [[اٽلي جا قديم ماڻھو|اٽالڪ ماڻھو]] | established_date1 = قديم دور | established_event2 = [[قديم روم]]<br>[[رومي اٽلي]] | established_date2 = 753 ق م–476 ع | established_event3 = [[بربر بادشاهتون|رومي-بربر بادشاهتون]]<br>[[بازنطيني اٽلي]] | established_date3 = اوائلي وچون دور | established_event4 = [[اٽلي جي تاريخي رياستن جي فهرست|اطالوي شهري رياستون ۽ علائقائي سياسي وحدتون]] | established_date4 = وچون دور ۽ جديد دور | established_event5 = [[اٽلي جي بادشاهت]] | established_date5 = 1861–1946<br>{{start date and age|1861|03|17|df=y}} | established_event6 = [[اطالوي سلطنت]] | established_date6 = 1869/1882–1960 | established_event7 = [[1946ع اطالوي اداراتي ريفرنڊم|اطالوي جمهوريه]] | established_date7 = {{start date and age|1946|06|02|df=y}} | area_km2 = 301,340 | area_footnote = <ref name="Central Intelligence Agency-2023">{{Cite web|date=23 August 2023|title=Italy|url=https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210701235642/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy|archive-date=1 July 2021|access-date=28 August 2023|publisher=Central Intelligence Agency}}</ref><ref>{{Cite web|date=12 November 2023|title=Italy country profile|url=https://www.bbc.com/news/world-europe-17433142|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20231218111602/https://www.bbc.com/news/world-europe-17433142|archive-date=18 December 2023|access-date=12 November 2023|publisher=BBC News}}</ref> | area_rank = 71هون | area_sq_mi = 116,347 <!--Do not remove per [[Wikipedia:Manual of Style/Dates and numbers]]--> | percent_water = 1.24 (2015)<ref>{{Cite web|title=Surface water and surface water change|url=https://stats.oecd.org/Index.aspx?DataSetCode=SURFACE_WATER|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210324133453/https://stats.oecd.org/Index.aspx?DataSetCode=SURFACE_WATER|archive-date=24 March 2021|access-date=11 October 2020|publisher=[[Organisation for Economic Co-operation and Development]] (OECD)}}</ref> | population_estimate = {{DecreaseNeutral}} 58,915,561<ref name="population">{{cite web|title=Monthly Demographic Balance|url=https://demo.istat.it/app/?l=en&a=&i=D7B|publisher=[[Italian National Institute of Statistics|ISTAT]]}}</ref> | population_estimate_year = 2025 | population_estimate_rank = 25هون | population_density_km2 = 195.5 | population_density_sq_mi = auto<!--Do not remove per [[Wikipedia:Manual of Style/Dates and numbers]]--> | population_density_rank = 72هون | GDP_PPP = {{Increase}} $3.872&nbsp;trillion<ref name="IMFWEO.IT">{{cite web |url=https://data.imf.org/en/Data-Explorer?datasetUrn=IMF.RES:WEO(9.0.0) |title=World Economic Outlook Database (April 2026 Edition) |publisher=[[International Monetary Fund]] |website=www.imf.org |date=14 April 2026 |access-date=18 April 2026}}</ref> | GDP_PPP_year = 2026 | GDP_PPP_rank = 12هون | GDP_PPP_per_capita = {{Increase}} $65,761<ref name="IMFWEO.IT"/> | GDP_PPP_per_capita_rank = 29هون | GDP_nominal = {{Increase}} $2.738&nbsp;trillion<ref name="IMFWEO.IT"/> | GDP_nominal_year = 2026 | GDP_nominal_rank = 8هون | GDP_nominal_per_capita = {{Increase}} $46,505<ref name="IMFWEO.IT"/> | GDP_nominal_per_capita_rank = 27هون | Gini = 32.5 <!--number only--> | Gini_year = 2020 | Gini_change = decrease <!--increase/steady/decrease--> | Gini_ref = <ref>{{Cite web|title=Gini coefficient of equivalised disposable income – EU-SILC survey|url=https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/tessi190/default/table?lang=en|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20201009091832/https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/tessi190/default/table?lang=en|archive-date=9 October 2020|access-date=21 June 2022|publisher=European Commission}}</ref> | HDI = 0.915 <!--number only--> | HDI_year = 2023<!-- Please use the year to which the data refers, not the publication year--> | HDI_change = increase <!--increase/decrease/steady--> | HDI_ref = <ref name="UNHDR">{{Cite web |date=6 May 2025 |title=Human Development Report 2025 |url=https://hdr.undp.org/system/files/documents/global-report-document/hdr2025reporten.pdf|url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20250506051232/https://hdr.undp.org/system/files/documents/global-report-document/hdr2025reporten.pdf |archive-date=6 May 2025 |access-date=6 May 2025 |publisher=[[United Nations Development Programme]] |language=en}}</ref> | HDI_rank = 29هون | currency = [[يورو]] (€)<sup>b</sup> | currency_code = EUR | time_zone = [[مرڪزي يورپي وقت|CET]] | utc_offset = +1 | utc_offset_DST = +2 | time_zone_DST = [[مرڪزي يورپي گرمي وارو وقت|CEST]] | calling_code = [[+39]] <sup>c</sup> | cctld = [[.it]] | footnote_a = <span style="font-size:100%;">جرمن [[ڏکڻ ٽائرول]] ۽ [[فريولي-وينيتسيا جوليا]] ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ فرينچ [[آئوستا وادي]] ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ [[سلووين ٻولي|سلووين]] [[ٽريئستي صوبو]]، [[گوريتسيا صوبو]] ۽ فريولي-وينيتسيا جوليا ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ [[لاڊن ٻولي|لاڊن]] ڏکڻ ٽائرول، [[ترنتينو]] ۽ ٻين اترين علائقن ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ [[فريولي ٻولي|فريولي]] فريولي-وينيتسيا جوليا ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ [[سارڊينيائي ٻولي|سارڊينيائي]] [[سارڊينيا]] ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي.<ref>{{Cite web|title=Legge Regionale 15 ottobre 1997, n. 26 |url=http://www.regione.sardegna.it/j/v/86?v=9&c=72&file=1997026|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210226213750/http://www.regione.sardegna.it/j/v/86?v=9&c=72&file=1997026|archive-date=26 February 2021|access-date=31 May 2018|publisher=Regione autonoma della Sardegna – Regione Autònoma de Sardigna}}; {{Cite web|title=Regione Autonoma Friuli-Venezia Giulia – Comunità linguistiche regionali|url=https://www.regione.fvg.it/rafvg/cms/RAFVG/cultura-sport/patrimonio-culturale/comunita-linguistiche|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150904201140/https://www.regione.fvg.it/rafvg/cms/RAFVG/cultura-sport/patrimonio-culturale/comunita-linguistiche|archive-date=4 September 2015|access-date=2 November 2020|website=regione.fvg.it}}</ref></span> | footnote_b = <span style="font-size:100%;">2002ع کان اڳ، [[اطالوي ليرا]]. يورو [[ڪامپيوني دي اٽاليا]] ۾ قبول ڪئي وڃي ٿي، پر ان جي سرڪاري ڪرنسي [[سوئس فرانڪ]] آهي.<ref>{{Cite web|date=14 July 2010|title=Comune di Campione d'Italia|url=http://www.comune.campione-d-italia.co.it/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110430223743/http://www.comune.campione-d-italia.co.it/|archive-date=30 April 2011|access-date=30 October 2010|publisher=Comune.campione-d-italia.co.it}}</ref></span> | footnote_c = <span style="font-size:100%;">ڪامپيوني دي اٽاليا کي فون ڪرڻ لاءِ سوئس ڪوڊ [[+41]] استعمال ڪرڻ ضروري آهي.</span> }} '''اٽلي'''،{{Efn|{{Lang|it|Italia}}, {{IPA|it|iˈtaːlja|pron|small=no|It-Italia.ogg}}}} سرڪاري طور '''اطالوي جمهوريه'''،{{Efn|{{Lang|it|ريپبلڪا اطاليانا|links=no}}, {{IPA|it|reˈpubblika itaˈljaːna|pron|small=no}}}} [[ڏکڻ يورپ|ڏکڻ]] ۽ [[اولهه يورپ]] ۾ واقع هڪ ملڪ آهي.{{Efn|اٽلي کي گهڻو ڪري اولهه يورپ ۾ شامل ڪيو ويندو آهي.<ref>اٽلي کي اولهه يورپي ملڪ طور بيان ڪندڙ علمي ڪم:{{Bulleted list |{{Cite book|last1=Hancock|first1=M. Donald|url=https://archive.org/details/politicsinwester00hanc_0|title=Politics in Western Europe: an introduction to the politics of the United Kingdom, France, Germany, Italy, Sweden, and the European Union|last2=Conradt|first2=David P.|last3=Peters|first3=B. Guy|last4=Safran|first4=William|last5=Zariski|first5=Raphael|date=11 November 1998|publisher=Chatham House Publishers|isbn=978-1-5664-3039-5|edition=2nd|quote=list of Western European countries Italy.|url-access=registration|ref=none}} |{{Cite book|last1=Ugo|first1=Ascoli|last2=Emmanuele|first2=Pavolini|title=The Italian welfare state in a European perspective: A comparative analysis|date=2016|publisher=Policy Press|isbn=978-1-4473-3444-6|url=https://books.google.com/books?id=BEzRDAAAQBAJ&q=list+of+Western+European+countries+Italy|ref=none}} |{{Cite book|last1=Zloch-Christy|first1=Iliana|title=East-West Financial Relations: Current Problems and Future Prospects|date=1991|publisher=Cambridge University Press|isbn=978-0-5213-9530-4|url=https://archive.org/details/eastwestfinancia00zloc|url-access=registration|quote=list of Western European countries Italy.|access-date=29 September 2019|ref=none}} |{{Cite book|last1=Clout|first1=Hugh D.|title=Western Europe: Geographical Perspectives|date=1989|publisher=Longman Scientific & Technical|isbn=978-0-5820-1772-6|url=https://books.google.com/books?id=WGbIT90ppZsC|access-date=29 September 2019|ref=none}} |{{Cite book|last1=Furlong|first1=Paul|title=Modern Italy: Representation and Reform|date=2003|publisher=Routledge|isbn=978-1-1349-7983-7|url=https://books.google.com/books?id=JNNsOl65D0AC&q=italy+western+European+country|access-date=29 September 2019|ref=none}} |{{Cite book|last1=Hanf|first1=Kenneth|last2=Jansen|first2=Alf-Inge|title=Governance and Environment in Western Europe: Politics, Policy and Administration|date=2014|publisher=Routledge|isbn=978-1-3178-7917-6|url=https://books.google.com/books?id=31wSBAAAQBAJ&q=West+Europe+Italy|access-date=29 September 2019|ref=none}} }}</ref>|name=WE}} اهو [[اطالوي اپٻيٽ|هڪ اپٻيٽ]] تي مشتمل آهي، جيڪو [[ڀونوچ سمنڊ]] ۾ وڌي وڃي ٿو، جنهن جي اترين زميني سرحد تي [[الپس]] آهن، ۽ ان سان گڏ [[اٽلي جي ٻيٽن جي فهرست|لڳ ڀڳ 800 ٻيٽ]] پڻ شامل آهن، جن مان خاص طور [[سسلي]] ۽ [[سارڊينيا]] اهم آهن. اٽلي اولهه ۾ [[فرانس]]؛ اتر ۾ [[سوئٽزرلينڊ]] ۽ [[آسٽريا]]؛ اوڀر ۾ [[سلووينيا]]؛ ۽ ٻن [[انڪليو|انڪليوز]]، [[ويٽيڪن سٽي]] ۽ [[سان مارينو]]، سان زميني سرحدون رکي ٿو. ايراضي جي لحاظ کان اهو [[ايراضيءَ موجب يورپي ملڪن جي فهرست|يورپ جو ڏهون وڏو ملڪ]] آهي، جيڪو {{Convert|301340|km2|sqmi|abbr=on}} تي پکڙيل آهي، ۽ لڳ ڀڳ 59 ملين آبادي سان [[يورپي يونين]] جو ٽيون سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو [[يورپي يونين جو رڪن ملڪ|رڪن ملڪ]] آهي. اٽلي جي گاديءَ جو هنڌ ۽ [[اٽلي جي شهرن جي فهرست|سڀ کان وڏو شهر]] [[روم]] آهي؛ ٻين وڏن شهرن ۾ [[ميلان]]، جيڪو ملڪ جو سڀ کان وڏو [[ميٽروپوليٽن علائقو]] آهي، [[نيپلز]]، [[تورين]]، [[پالرمو]]، [[بولونيا]]، [[فلورينس]]، [[جينووا]] ۽ [[وينس]] شامل آهن. [[اٽلي جي تاريخ]] ڪيترن ئي [[اٽلي جي قديم قومن جي فهرست|اٽالڪ قومن]] تائين وڃي ٿي، جن ۾ خاص طور [[قديم رومي]] شامل آهن، جن [[رومي جمهوريه]] دوران ڀونوچ سمنڊ جي دنيا کي فتح ڪيو ۽ [[رومي سلطنت]] دوران صدين تائين ان تي حڪومت ڪئي. عيسائيت جي پکڙجڻ سان، روم [[ڪيٿولڪ ڪليسا]] ۽ [[پاپائيت]] جو مرڪز بڻجي ويو. [[بربر حملا|بربر حملن]] ۽ ٻين سببن ڪري [[قديم دور جي آخري مرحلي]] ۽ [[اوائلي وچئين دور]] جي وچ ۾ [[اولهه رومي سلطنت جو زوال ۽ خاتمو]] ٿيو. يارهين صديءَ تائين [[اطالوي شهري رياستون]] ۽ [[سامونڊي جمهوريهون]] وڌيون، جن واپار ذريعي نئين خوشحالي آندي ۽ جديد سرمائيداريءَ لاءِ بنياد وڌا. [[اطالوي نشاةِ ثانيه]] پندرهين ۽ سورهين صديءَ دوران ڦهلي ڦولي ۽ [[نشاةِ ثانيه#پکڙجڻ|باقي يورپ تائين پکڙجي وئي]]. اطالوي ڳولائوئن پري اوڀر ۽ [[نئين دنيا]] ڏانهن نوان رستا دريافت ڪيا، جنهن سان [[دريافتن جو دور|دريافتن جي دور]] ۾ اهم حصو پيو. سياسي ۽ علائقائي ورهاستن جي صدين کان پوءِ، [[اٽلي جي بادشاهت]] 1861ع ۾ [[اطالوي آزاديءَ جون جنگيون|آزاديءَ جي جنگين]] ۽ [[هزارن جي مهم]] کان پوءِ قائم ٿي. اوڻيهين صديءَ جي آخر کان ويهين صديءَ جي شروعات تائين، [[اٽلي ۾ صنعتڪاري|اٽلي صنعتڪاري ڪئي]] ۽ [[اطالوي سلطنت|نوآبادياتي سلطنت]] حاصل ڪئي، جڏهن ته [[ڏکڻ اٽلي|ڏکڻ]] گهڻي حد تائين غريب رهيو، جنهن سبب آمريڪا ڏانهن [[اطالوي ڊائاسپورا|وڏي مهاجر ڊائاسپورا]] پيدا ٿي. 1915ع کان 1918ع تائين، [[پهريين عالمي جنگ دوران اٽلي جي فوجي تاريخ|اٽلي]] [[پهريين عالمي جنگ]] ۾ [[پهريين عالمي جنگ جا اتحادي|انتانت]] سان گڏ [[مرڪزي طاقتون|مرڪزي طاقتن]] خلاف وڙهيو. 1922ع ۾ [[اطالوي فاشزم|اطالوي فاشسٽ]] آمريت قائم ٿي. [[ٻي عالمي جنگ دوران اٽلي جي فوجي تاريخ|ٻي عالمي جنگ دوران]]، اٽلي پهرين [[محوري طاقتون|محوري طاقتن]] جو حصو هو، جيستائين [[ڪاسيبلي جي جنگبندي|جنگبندي]] [[ٻي عالمي جنگ جا اتحادي|اتحادي طاقتن]] سان نه ٿي (1940–1943)، پوءِ [[اطالوي مزاحمت]] ۽ جرمن قبضي ۽ سهڪار ڪندڙ [[اطالوي سماجي جمهوريه|آر ايس آءِ]] کان [[اٽلي جي آزادي]] دوران اتحادي طاقتن جو هم جنگي ساٿي بڻيو (1943–1945). 1946ع ۾ بادشاهت کي [[1946ع اطالوي اداراتي ريفرنڊم|جمهوريه سان تبديل ڪيو ويو]] ۽ ملڪ [[اطالوي اقتصادي معجزو|مضبوط بحالي]] ڪئي. [[ترقي يافته ملڪ]] طور، [[اٽلي جي معيشت|ترقي يافته معيشت]] سان، اٽلي دنيا جو [[ناليوار جي ڊي پي موجب ملڪن جي فهرست|اٺون وڏو ناليوار جي ڊي پي]] رکي ٿو، يورپ جو [[پيداوار موجب ملڪن جي فهرست|ٻيون وڏو پيداوار وارو شعبو]] رکي ٿو، ۽ [[علائقائي طاقت|علائقائي]] ۽ – [[وڏين طاقتن مان گهٽ ترين|گهٽ حد تائين]] – عالمي اقتصادي، فوجي، ثقافتي ۽ سياسي معاملن ۾ اهم ڪردار ادا ڪري ٿو. اهو يورپي يونين جو [[اندروني ڇهه|باني]] ۽ [[يورپي يونين جا ٽي|اهم رڪن]] آهي، ۽ [[اٽلي جا پرڏيهي لاڳاپا#بين الاقوامي ادارا|ڪيترين ٻين بين الاقوامي تنظيمن ۽ فورمن جو حصو]] آهي. [[ثقافتي سپر پاور]] طور، اٽلي ڊگهي عرصي کان [[اطالوي فن|فن]]، [[اٽلي جي موسيقي|موسيقي]]، [[اطالوي ادب|ادب]]، [[اطالوي کاڌو|کاڌي]]، [[اطالوي فيشن|فيشن]]، [[اٽلي ۾ سائنس ۽ ٽيڪنالاجي|سائنس ۽ ٽيڪنالاجي]] جو مشهور عالمي مرڪز رهيو آهي، ۽ [[اطالوي ايجادن ۽ دريافتن جي فهرست|ڪيترين ايجادن ۽ دريافتن]] جو ذريعو آهي. هن وٽ [[ملڪ موجب عالمي ورثو ماڳ|سڀ کان وڌيڪ تعداد]] ۾ [[عالمي ورثو ماڳ]] ([[اٽلي ۾ عالمي ورثو ماڳن جي فهرست|61]]) آهن ۽ اهو دنيا جو [[عالمي سياحت درجابندي|پنجون سڀ کان وڌيڪ گهميو ويندڙ ملڪ]] آهي. == نالو<span class="anchor" id="Etymology"></span> == {{Main|اٽلي جو نالو}} ''اٽاليا'' جي اشتقاق بابت ڪيترائي مفروضا موجود آهن.<ref>Alberto Manco, ''Italia. Disegno storico-linguistico''. 2009, Naples: L'Orientale. {{ISBN|978-8-8950-4462-0}}.</ref> هڪ نظريي موجب اهو [[قديم يوناني]] اصطلاح مان نڪتو، جيڪو ''اٽالوئي'' جي زمين لاءِ استعمال ٿيندو هو؛ اٽالوئي هڪ قبيلو هو، جيڪو انهيءَ علائقي ۾ رهندو هو، جيڪو اڄ [[ڪلابريا]] جي نالي سان سڃاتو وڃي ٿو. اصل ۾ سمجهيو ويندو هو ته ان جو نالو ''ويتولي'' هو، ۽ ڪجهه عالمن جي راءِ آهي ته سندن [[ٽوٽم]]ي جانور ڳئون جو ٻچو هو ([[لاطيني]]: ''vitulus''؛ [[امبريائي]]: ''vitlo''؛ [[اوسڪن]]: ''Víteliú'')<!-- and named for the god of cattle, [[Mars (mythology)|Mars]] -->.<ref>J.P. Mallory and D.Q. Adams, ''Encyclopedia of Indo-European Culture'' (London: Fitzroy and Dearborn, 1997), 24.</ref> ڪيترن قديم ليکڪن چيو آهي ته اهو نالو هڪ مقامي حڪمران [[اٽالس]] جي نالي تان پيو.<ref>Dionysius of Halicarnassus, ''Roman Antiquities'', [https://penelope.uchicago.edu/Thayer/E/Roman/Texts/Dionysius_of_Halicarnassus/1B*.html 1.35] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20221215151343/https://penelope.uchicago.edu/Thayer/E/Roman/Texts/Dionysius_of_Halicarnassus/1B%2A.html|date=15 December 2022}}, on LacusCurtius; Aristotle, ''Politics'', [https://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0058%3Abook%3D7%3Asection%3D1329b#note-link2 7.1329b] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20150910185719/http://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0058%3Abook%3D7%3Asection%3D1329b|date=10 September 2015}}, on Perseus; Thucydides, ''The Peloponnesian War'', [https://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Thuc.+6.2.4&fromdoc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0200 6.2.4] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20150924213434/http://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Thuc.+6.2.4&fromdoc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0200|date=24 September 2015}}, on Perseus</ref> اٽلي لاءِ قديم يوناني اصطلاح شروعات ۾ رڳو [[ڪلابريا|بروٽيم]] اپٻيٽ جي ڏکڻ حصي ۽ [[ڪاتانزارو]] ۽ [[ويبو والينتيا]] جي ڪجهه حصن لاءِ استعمال ٿيندو هو. [[اوينوٽريا]] ۽ "اٽلي" جو وڏو تصور هڪ ٻئي جا مترادف بڻجي ويا، ۽ اهو نالو [[لوڪانيا]] جي اڪثر حصي تي به لاڳو ٿيڻ لڳو. رومي جمهوريه جي واڌ کان اڳ، اهو نالو يونانين طرفان [[ميسينا آبنائے]] ۽ [[ساليرنو نار|ساليرنو نارين]] ۽ [[تارانٽو نار|تارانٽو]] کي ملائيندڙ لڪير جي وچ واري زمين لاءِ استعمال ٿيندو هو، جيڪا ڪلابريا سان مطابقت رکي ٿي. يونانين "اٽاليا" کي وڌيڪ وڏي علائقي تي لاڳو ڪرڻ شروع ڪيو.<ref>Pallottino, M., ''History of Earliest Italy'', trans. Ryle, M & Soper, K. in Jerome Lectures, Seventeenth Series, p. 50</ref> ڏکڻ ۾ "[[يوناني اٽلي]]" کان علاوه، مورخن هڪ "ايٽرسڪن اٽلي" جي وجود جو به امڪان ظاهر ڪيو آهي، جيڪو وچ اٽلي جي علائقن تي مشتمل هو.<ref>Giovanni Brizzi, Roma. Potere e identità: dalle origini alla nascita dell'impero cristiano, Bologna, Patron, 2012 p. 94</ref> [[رومي اٽلي]]، يعني ''اٽاليا''، جون سرحدون وڌيڪ واضح طور مقرر ٿيل آهن. ڪيٽو جي ''[[اوريجنيز]]'' اٽلي کي الپس جي ڏکڻ ۾ واقع سڄي اپٻيٽ طور بيان ڪري ٿي.<ref>{{Cite book|last=Carlà-Uhink|first=Filippo|url=https://books.google.com/books?id=dSY-DwAAQBAJ&q=cato+italy+south+of+the+Alps&pg=PT49|title=The "Birth" of Italy: The Institutionalization of Italy as a Region, 3rd–1st Century BCE|date=25 September 2017|publisher=Walter de Gruyter GmbH & Co KG|isbn=978-3-1105-4478-7}}; {{Cite book|last=Levene|first=D. S.|url=https://books.google.com/books?id=aLsRDAAAQBAJ&q=cato+walls+of+Italy&pg=PA108|title=Livy on the Hannibalic War|date=17 June 2010|publisher=Oxford University Press|isbn=978-0-1981-5295-8|access-date=12 November 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20240328152752/https://books.google.com/books?id=aLsRDAAAQBAJ&q=cato+walls+of+Italy&pg=PA108#v=snippet&q=cato%20walls%20of%20Italy&f=false|archive-date=28 March 2024|url-status=live}}</ref> 264 ق م ۾ رومي اٽلي مرڪزي-اتر جي [[آرنو]] ۽ [[روبيڪون]] دريائن کان وٺي سڄي ڏکڻ تائين پکڙيل هئي. اتر وارو علائقو، [[سيسالپائن گال]]، جغرافيائي طور اٽلي جو حصو سمجهيو ويندو هو، 220ع ق م واري ڏهاڪي ۾ روم طرفان قبضو ڪيو ويو،<ref>{{Cite book|last=Carlà-Uhink|first=Filippo|url=https://books.google.com/books?id=dSY-DwAAQBAJ&q=Tota+Italia+essays&pg=PT454|title=The "Birth" of Italy: The Institutionalization of Italy as a Region, 3rd–1st Century BCE|date=25 September 2017|publisher=Walter de Gruyter GmbH & Co KG|isbn=978-3-1105-4478-7|access-date=12 November 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211000755/https://books.google.com/books?id=dSY-DwAAQBAJ&q=Tota+Italia+essays&pg=PT454#v=snippet&q=Tota%20Italia%20essays&f=false|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}</ref> پر سياسي طور الڳ رهيو. 42 ق م ۾ ان کي قانوني طور اٽلي جي انتظامي وحدت ۾ ضم ڪيو ويو.<ref>{{Cite book|last=Williams|first=J. H. C.|url=https://books.google.com/books?id=RPj_FkEeVO4C&q=beyond+the+Rubicon|title=Beyond the Rubicon: Romans and Gauls in Republican Italy – J. H. C. Williams – Google Books|date=22 May 2020|publisher=Oxford University Press|isbn=978-0-1981-5300-9|archive-url=https://web.archive.org/web/20200522000630/https://books.google.it/books?id=RPj_FkEeVO4C&dq=beyond+the+Rubicon&hl=en&sa=X&ved=0ahUKEwiI5YrC6rbkAhUvDmMBHXZOCMAQ6AEIKTAA|archive-date=22 May 2020}}; {{Cite book|last=Long|first=George|title=Decline of the Roman republic: Volume 2|year=1866}}; {{Cite web|last=Aurigemma|first=Salvatore|title=Gallia Cisalpina|url=http://www.treccani.it/enciclopedia/gallia-cisalpina_(Enciclopedia-Italiana)|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20230404054511/https://www.treccani.it/enciclopedia/gallia-cisalpina_(Enciclopedia-Italiana)|archive-date=4 April 2023|access-date=14 October 2014|website=treccani.it|publisher=Enciclopedia Italiana|language=it}}</ref> سارڊينيا، [[ڪورسيڪا]]، سسلي ۽ [[مالٽا]] کي 292ع ۾ [[ڊيوڪليشن]] اٽلي ۾ شامل ڪيو،<ref>{{Cite web|title=Italy (ancient Roman territory)|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297743/Italy|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131110232259/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297743/Italy|archive-date=10 November 2013|access-date=10 November 2013|website=Encyclopædia Britannica}}</ref> جنهن سان آخري قديم دور جو اٽلي جديد [[اطالوي جاگرافيائي علائقو|اطالوي جاگرافيائي علائقي]] سان لڳ ڀڳ هم سرحد ٿي ويو.<ref>{{Cite web|title=La riorganizzazione amministrativa dell'Italia. Costantino, Roma, il Senato e gli equilibri dell'Italia romana|url=https://www.treccani.it/enciclopedia/la-riorganizzazione-amministrativa-dell-italia-costantino-roma-il-senato-e-gli-equilibri-dell-italia-romana_%28Enciclopedia-Costantiniana%29|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211119225335/https://www.treccani.it/enciclopedia/la-riorganizzazione-amministrativa-dell-italia-costantino-roma-il-senato-e-gli-equilibri-dell-italia-romana_(Enciclopedia-Costantiniana)|archive-date=19 November 2021|access-date=19 November 2021|language=it}}</ref> لاطيني لفظ ''Italicus'' "اٽلي جي ماڻهو" لاءِ استعمال ٿيندو هو، يعني ''provincial'' يا [[رومي صوبو|رومي صوبي]] مان آيل ماڻهو جي ابتڙ.<ref>''Letters'' 9.23</ref> صفت ''italianus''، جنهن مان ''Italian'' نڪتو، [[وچئين دور جي لاطيني]] مان آهي ۽ [[اوائلي جديد دور]] دوران ''Italicus'' سان متبادل طور استعمال ٿيندي هئي.<ref>''ytaliiens'' (1265) [http://www.cnrtl.fr/etymologie/italien TLFi] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20181029191636/http://www.cnrtl.fr/etymologie/italien|date=29 October 2018}}</ref> [[اولهه رومي سلطنت جي زوال]] کان پوءِ، اٽلي جي [[اوستروگوٿڪ بادشاهت]] قائم ٿي. [[لومبارڊ|لومبارڊن]] جي حملن کان پوءِ، ''اٽاليا'' سندن بادشاهت جي نالي طور برقرار رهي، ۽ [[پاڪ رومي سلطنت]] اندر ان جي [[اٽلي جي بادشاهت (پاڪ رومي سلطنت)|جانشين بادشاهت]] لاءِ به اهو نالو استعمال ٿيو.<ref>{{Cite web|title=IL COMUNE MEDIEVALE|url=https://www.homolaicus.com/storia/medioevo/comune_medievale.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20120318214257/http://www.homolaicus.com/storia/medioevo/comune_medievale.htm|archive-date=18 March 2012|website=homolaicus.com}}</ref> == تاريخ == {{Main|اٽلي جي تاريخ}} === قبل تاريخ ۽ قديم دور === {{Main|قبل تاريخي اٽلي|اٽالڪ قومون|ايٽرسڪن تهذيب|يوناني نوآبادڪاري|ميگنا گريشيا}} [[File:Etruscan Painting 1.jpg|thumb|right|[[ايٽرسڪن تهذيب|ايٽرسڪن]] فريسڪو، [[مونتيروتسي نيڪروپولس]] ۾، 5هين صدي ق م]] [[هيٺيون پيلئوليٿڪ]] جا آثار، جيڪي 850,000 سال اڳ جا آهن، [[مونتي پوجيولو]] مان مليا آهن.<ref>{{Cite web|last=Society|first=National Geographic|title=Erano padani i primi abitanti d'Italia|url=http://www.nationalgeographic.it/scienza/2012/01/20/news/erano_padani_iprimi_abitanti_ditalia-807204|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20190626220707/http://www.nationalgeographic.it/scienza/2012/01/20/news/erano_padani_iprimi_abitanti_ditalia-807204|archive-date=26 June 2019|access-date=11 March 2019|website=National Geographic}}</ref> سڄي اٽلي ۾ کوٽاين مان 200,000 سال اڳ وچين پيلئوليٿڪ دور ۾ [[نينڊرٿال]] جي موجودگي ظاهر ٿي آهي،<ref>Kluwer Academic/Plenum Publishers 2001, ch. 2. {{ISBN|0-3064-6463-2}}.</ref> جڏهن ته [[اوائلي جديد انسان|جديد انسان]] لڳ ڀڳ 40,000 سال اڳ [[ريپارو موڪي]] ۾ ظاهر ٿيا.<ref>42.7–41.5 ka ([[68–95–99.7 rule|1σ CI]]). {{Cite journal|last=Douka|first=Katerina|display-authors=etal|year=2012|title=A new chronostratigraphic framework for the Upper Palaeolithic of Riparo Mochi (Italy)|journal=Journal of Human Evolution|volume=62|issue=2|pages=286–299|doi=10.1016/j.jhevol.2011.11.009|pmid=22189428|bibcode=2012JHumE..62..286D }}; {{Cite web|date=29 January 2010|title=Istituto Italiano di Preistoria e Protostoria|url=http://www.iipp.it/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131015231105/http://www.iipp.it/|archive-date=15 October 2013|publisher=IIPP|access-date=15 August 2017}}</ref> رومي دور کان اڳ واري اٽلي جا [[اٽلي جا قديم ماڻھو|قديم ماڻھو]] [[پروٽو-انڊو-يورپي|انڊو-يورپي]] هئا، خاص طور [[اٽالڪ قومون]]. ممڪن غير انڊو-يورپي يا [[قبل انڊو-يورپي ٻوليون|قبل انڊو-يورپي]] ورثي وارن مکيه تاريخي ماڻهن ۾ [[ايٽرسڪن]]، سسلي جا [[ايلميئن]] ۽ [[سيڪاني]]، ۽ قبل تاريخي [[سارڊينيائي ماڻھو]] شامل آهن، جن [[نوراجڪ تهذيب]] کي جنم ڏنو. ٻين قديم آبادين ۾ [[ريئتيائي ماڻھو]] ۽ [[ڪاموني]] شامل آهن، جيڪي [[والڪامونيڪا ۾ پٿريلي چٽساليون|والڪامونيڪا جي پٿريلي چٽسالين]] لاءِ مشهور آهن.<ref>{{Cite web|title=Rock Drawings in Valcamonica|url=https://whc.unesco.org/en/list/94|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100703183257/http://whc.unesco.org/en/list/94|archive-date=3 July 2010|access-date=29 June 2010|publisher=UNESCO World Heritage Centre}}</ref> هڪ قدرتي ممي، [[اوئٽسي]]، جيڪا 3400–3100 ق م جي آهي، 1991ع ۾ [[سيميلاون]] گليشيئر مان دريافت ٿي.<ref>{{Cite journal|last1=Bonani|first1=Georges|last2=Ivy|first2=Susan D.|display-authors=etal|year=1994|title=AMS {{SimpleNuclide|Carbon|14}} Age Determination of Tissue, Bone and Grass Samples from the Ötzal Ice Man|url=http://digitalcommons.library.arizona.edu/objectviewer?o=http%3A%2F%2Fradiocarbon.library.arizona.edu%2FVolume36%2FNumber2%2Fazu_radiocarbon_v36_n2_247_250_v.pdf|url-status=live|journal=Radiocarbon|volume=36|issue=2|pages=247–250|doi=10.1017/s0033822200040534|archive-url=https://web.archive.org/web/20100720211402/https://digitalcommons.library.arizona.edu/objectviewer?o=http%3A%2F%2Fradiocarbon.library.arizona.edu%2FVolume36%2FNumber2%2Fazu_radiocarbon_v36_n2_247_250_v.pdf|archive-date=20 July 2010|access-date=4 February 2016|doi-access=free}}</ref> پهريان نوآبادڪار [[فينيقيه|فينيقي]] هئا، جن سسلي ۽ سارڊينيا جي ڪنارن تي [[ايمپوريم (قديم دور)|واپاري مرڪز]] قائم ڪيا. انهن مان ڪجهه ننڍا شهري مرڪز بڻيا ۽ [[يوناني نوآبادين]] سان گڏوگڏ ترقي ڪئي.<ref>{{Cite journal|last1=Raclot|first1=Thierry|last2=Oudart|first2=Hugues|date=January 2000|title=CORPS GRAS ET OBESITE Acides gras alimentaires et obésité: aspects qualitatifs et quantitatifs|journal=Oléagineux, Corps gras, Lipides|volume=7|issue=1|pages=77–85|doi=10.1051/ocl.2000.0077|issn=1258-8210|doi-access=free}}</ref> 8هين ۽ 7هين صدي ق م دوران، [[پٿيڪوسائي]] ۾ يوناني نوآباديون قائم ٿيون، جيڪي آخرڪار اطالوي اپٻيٽ جي ڏکڻ ۽ سسلي جي سامونڊي ڪناري تائين پکڙجي ويون؛ اهو علائقو بعد ۾ [[ميگنا گريشيا]] جي نالي سان مشهور ٿيو.<ref>Emilio Peruzzi, ''Mycenaeans in early Latium'', (Incunabula Graeca 75), Edizioni dell'Ateneo & Bizzarri, Roma, 1980</ref> [[آيونيائي]]، [[ڊوريائي يوناني|ڊوريائي]] نوآبادڪارن، [[سيراڪيوز وارا|سيراڪيوزن]] ۽ [[اڪائيائي (قبيلو)|اڪائيائين]] ڪيترائي شهر قائم ڪيا. [[اٽلي جي يوناني نوآبادڪاري|يوناني نوآبادڪاري]] [[اٽالڪ قومون|اٽالڪ قومن]] کي جمهوري حڪومتي صورتن ۽ اعليٰ فني ۽ ثقافتي اظهار سان رابطي ۾ آندو.<ref>{{Cite web|title=II 1987: Uomini e vicende di Magna Grecia |url=https://www.bpp.it/Apulia/html/archivio/1987/II/art/R87II015.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210204123345/https://www.bpp.it/Apulia/html/archivio/1987/II/art/R87II015.html|archive-date=4 February 2021|access-date=31 January 2021|website=bpp.it}}</ref> === قديم روم === {{Main|قديم روم|اٽلي ۾ رومي واڌ|رومي اٽلي}} {{Multiple image | align = right | direction = vertical | width = 220 | image1 = Colosseo 2020.jpg | caption1 = [[ڪولوسيئم]]، جنهن کي وڏي پيماني تي قديم تاريخ جي تعمير ۽ انجنيئرنگ جي عظيم ترين ڪمن مان هڪ سمجهيو وڃي ٿو | image2 = Roman Empire Trajan 117AD.png|275 | caption2 = {{legend|#b23938|117ع ۾ [[رومي سلطنت]] پنهنجي سڀ کان وڏي وسعت تي<ref>{{Cite book|last=Bennett, Julian|url=https://books.google.com/books?id=qk_tofvS8EsC|title=Trajan: Optimus Princeps : a Life and Times|publisher=Routledge|year=1997|isbn=978-0-415-16524-2}}</ref>}} {{legend|#d28989|[[تابع رياست|تابع رياستون]]}} }} اٽلي جي تاريخ ڪيترين [[اٽلي جي قديم قومن جي فهرست|اٽالڪ قومن]] تائين وڃي ٿي، جن ۾ خاص طور [[قديم رومي]] شامل آهن، جن [[رومي جمهوريه]] دوران ڀونوچ سمنڊ جي دنيا کي فتح ڪيو ۽ [[رومي سلطنت]] دوران صدين تائين ان تي حڪومت ڪئي.<ref>{{Cite book |last1=Carl Waldman |url=https://books.google.com/books?id=kfv6HKXErqAC |title=Encyclopedia of European Peoples |last2=Catherine Mason |publisher=Infobase Publishing |year=2006 |isbn=978-1-4381-2918-1 |page=586 |access-date=23 February 2013 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230311102543/https://books.google.com/books?id=kfv6HKXErqAC |archive-date=11 March 2023 |url-status=live}}; {{Cite book |last=Mommsen |first=Theodor |author-link=Theodor Mommsen |title=[[History of Rome (Mommsen)|History of Rome]], Book II: From the Abolition of the Monarchy in Rome to the Union of Italy |publisher=Reimer & Hirsel |year=1855 |location=Leipzig}}; {{Cite book |last=Lazenby |first=John Francis |url=https://archive.org/details/hannibalswarmili00laze |title=Hannibal's War: A Military History of the Second Punic War |date=4 February 1998 |publisher=University of Oklahoma Press |isbn=978-0-8061-3004-0 |page=[https://archive.org/details/hannibalswarmili00laze/page/29 29] |quote=Italy homeland of the Romans. |url-access=registration |via=Internet Archive}}</ref> قديم روم، جيڪو وچ اٽلي ۾ [[ٽائبر درياهه]] تي هڪ آبادڪاري هو، [[روم جو بنياد|753 ق م ۾ قائم ٿيو]] ۽ 244 سالن تائين بادشاهي نظام هيٺ حڪمراني ڪئي وئي.<ref>{{Cite web |date=24 November 2009 |title=Rome founded {{!}} 21 April, 753 B.C. |url=https://www.history.com/this-day-in-history/april-21/rome-founded |access-date=10 April 2025 |website=HISTORY |language=en}}</ref> 509 ق م ۾، رومن، سينيٽ ۽ عوام ([[SPQR]]) واري حڪومت جي حمايت ڪندي، [[رومي بادشاهت جو خاتمو|بادشاهت کي نيڪالي ڏني]] ۽ هڪ اشرافي جمهوريه قائم ڪئي.<ref>{{Cite journal|last=Sanders|first=Henry A.|date=1908|title=The Chronology of Early Rome|url=https://www.jstor.org/stable/261793|journal=Classical Philology|volume=3|issue=3|pages=316–329|doi=10.1086/359186|jstor=261793|s2cid=161535192|issn=0009-837X |quote=It has come to be second nature ... to date the founding of Rome [to] 753 BC [and] the first year of the Republic [to] 509&nbsp;BC.|url-access=subscription}}</ref> اطالوي اپٻيٽ، جنهن جو نالو ''اٽاليا'' هو، رومي واڌ دوران هڪ متحد وحدت ۾ گڏ ڪيو ويو؛ نون علائقن جي فتح اڪثر [[سامنائيٽ جنگيون|ٻين اٽالڪ قبيلن]]، [[رومي-ايٽرسڪن جنگيون|ايٽرسڪنن]]، [[رومي-گالي جنگيون|سيلٽن]] ۽ [[پائرهڪ جنگ|يونانين]] جي قيمت تي ٿي. مقامي قبيلن ۽ شهرن جي اڪثريت سان هڪ مستقل اتحاد قائم ٿيو، ۽ روم اولهه يورپ، اتر آفريڪا ۽ [[وچ اوڀر جي تاريخ#يوناني ۽ رومي سلطنت|وچ اوڀر]] جي فتح شروع ڪئي. 44 ق م ۾ [[جوليس سيزر]] جي قتل کان پوءِ، روم هڪ وڏي سلطنت بڻجي ويو، جيڪا [[رومي برطانيه|برطانيه]] کان [[ميسوپوٽيميا (رومي صوبو)|فارس]] جي سرحدن تائين پکڙيل هئي، ۽ سڄي ڀونوچ سمنڊ جي حوض کي پنهنجي اندر آڻي ڇڏيو، جتي يوناني، رومي ۽ ٻيون ثقافتون گڏجي هڪ طاقتور تهذيب ۾ تبديل ٿيون. پهرئين شهنشاهه [[آگسٽس]] جي ڊگهي حڪومت امن ۽ خوشحالي جو دور شروع ڪيو. رومي اٽلي سلطنت جو [[ميٽروپول]]، رومن جو وطن ۽ گاديءَ واري هنڌ جو علائقو رهيو.<ref>{{Cite journal|last=Morcillo|first=Marta García|title=The Glory of Italy and Rome's Universal Destiny in Strabo's Geographika, in: A. Fear – P. Liddel (eds), Historiae Mundi. Studies in Universal History. Duckworth: London 2010: 87–101. |url=https://www.academia.edu/362374|url-status=live|journal=Historiae Mundi: Studies in Universal History|archive-url=https://web.archive.org/web/20220114073554/https://www.academia.edu/362374|archive-date=14 January 2022|access-date=20 November 2021}}; {{Cite book|last=Keaveney|first=Arthur|url=https://books.google.com/books?id=ojoOAAAAQAAJ|title=Arthur Keaveney: ''Rome and the Unification of Italy''|date=January 1987|publisher=Croom Helm|isbn=978-0-7099-3121-8|access-date=20 November 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211000835/https://books.google.com/books?id=ojoOAAAAQAAJ|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}; {{Cite book|last=Billanovich|first=Giuseppe|url=https://books.google.com/books?id=fVylk1KUS84C&dq=Italia+domina+provinciarum&pg=PR13|title=Libreria Universitaria Hoepli, Lezioni di filologia, Giuseppe Billanovich e Roberto Pesce: ''Corpus Iuris Civilis, Italia non erat provincia, sed domina provinciarum'', Feltrinelli, p.363|publisher=Roberto Pesce|year=2008|isbn=978-8-8965-4309-2|language=it|access-date=20 November 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211000801/https://books.google.com/books?id=fVylk1KUS84C&dq=Italia+domina+provinciarum&pg=PR13#v=onepage&q=Italia%20domina%20provinciarum&f=false|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}</ref> [[رومي سلطنت جي تاريخ|سلطنت جي پهرين ٻن صدين]] ۾ بي مثال استحڪام جو دور ڏٺو ويو، جيڪو [[پيڪس رومانا]] ({{Literal translation|رومي امن}}) جي نالي سان مشهور آهي. روم [[رومي سلطنت جون سرحدون|پنهنجي سڀ کان وڏي علائقائي وسعت]] [[ٽراجن]] جي دور ۾ حاصل ڪئي ({{Reign|98|117|era=AD}})، پر وڌندڙ پريشانين ۽ زوال جو دور [[ڪوموڊس]] جي دور ۾ شروع ٿيو ({{Reign|180|192}}).<ref>{{Cite web |date=10 June 2024 |title=Five Good Emperors |url=https://www.britannica.com/topic/Five-Good-Emperors |access-date=4 August 2024 |website=www.britannica.com |language=en}}</ref><ref>{{Citation |last=Gibbon |first=Edward |title=The History of the Decline And Fall of the Roman Empire |date=1776 |chapter=The Decline And Fall in the West – Chapter 4 |chapter-url=https://www.ccel.org/g/gibbon/decline/volume1/chap4.htm |author-link=Edward Gibbon |access-date=27 June 2017 |archive-date=24 August 2017 |archive-url=https://web.archive.org/web/20170824100850/http://www.ccel.org/g/gibbon/decline/volume1/chap4.htm |url-status=live}}</ref> [[لڏپلاڻ وارو دور]]، جنهن ۾ [[جرمنڪ-رومي رابطا|جرمنڪ قومن جا وڏا حملا]] شامل هئا، رومي سلطنت جي زوال جو سبب بڻيو. رومي سلطنت تاريخ جي سڀ کان وڏين سلطنتن مان هڪ هئي، جنهن وٽ وڏي اقتصادي، ثقافتي، سياسي ۽ فوجي طاقت هئي.<ref>{{Cite web |date=4 June 2024 |title=The Roman Empire at its greatest expansion |url=https://trizioeditore.it/en/blogs/notizie/impero-romano-massima-espansione-mappa-storia |access-date=10 April 2025 |website=Trizio Editore |language=en}}</ref> پنهنجي سڀ کان وڏي وسعت تي، ان جو علائقو {{Convert|5|e6km2|abbr=off}} هو.<ref>{{Cite journal|last=Taagepera|first=Rein|author-link=Rein Taagepera|year=1979|title=Size and Duration of Empires: Growth-Decline Curves, 600 B.C. to 600 A.D|journal=Social Science History|volume=3|issue=3/4|pages=115–138|doi=10.2307/1170959|jstor=1170959}}; {{Cite journal|last1=Turchin|first1=Peter|last2=Adams|first2=Jonathan M.|last3=Hall|first3=Thomas D|year=2006|title=East–West Orientation of Historical Empires|url=http://peterturchin.com/PDF/Turchin_Adams_Hall_2006.pdf|url-status=live|journal=Journal of World-Systems Research|volume=12|issue=2|page=222|doi=10.5195/JWSR.2006.369|issn=1076-156X|archive-url=http://arquivo.pt/wayback/20160517210851/http://peterturchin.com/PDF/Turchin_Adams_Hall_2006.pdf|archive-date=17 May 2016|access-date=6 February 2016|doi-access=free}}</ref> [[رومي سلطنت جو ورثو|رومي ورثي]] مغربي تهذيب تي گهرو اثر وڌو ۽ جديد دنيا کي شڪل ڏني. لاطيني مان نڪتل [[رومانس ٻوليون|رومانس ٻولين]] جو وسيع استعمال، [[رومي انگ|عددي نظام]]، جديد مغربي الفابيٽ ۽ ڪئلينڊر، ۽ عيسائيت جو عالمي مذهب طور اڀرڻ، رومي غلبي جي ڪيترن ئي ورثن مان آهن.<ref>{{Cite book|last=Richard|first=Carl J.|title=Why we're all Romans: the Roman contribution to the western world|publisher=Rowman & Littlefield|year=2010|isbn=978-0-7425-6779-5|edition=1st pbk.|location=Lanham, MD|pages=xi–xv}}</ref> === وچون دور === {{Main|وچئين دور ۾ اٽلي}} [[اولهه رومي سلطنت جي زوال]] کان پوءِ، اٽلي [[اٽلي جي بادشاهت (476–493)|اوڊواڪر جي بادشاهت]] هيٺ آيو، ۽ پوءِ [[اوستروگوٿ]] ان تي قابض ٿيا.<ref>{{Cite book|last=Sarris|first=Peter|title=Empires of faith: the fall of Rome to the rise of Islam, 500–700|publisher=Oxford UP|year=2011|isbn=978-0-1992-6126-0|edition=1st. pub.|location=Oxford|page=118}}</ref> حملن جي نتيجي ۾ بادشاهتن جو افراتفري وارو سلسلو پيدا ٿيو ۽ مبينا "[[اونداهو دور (تاريخ نويسي)|اونداهو دور]]" شروع ٿيو. 6هين صديءَ ۾ هڪ ٻئي [[جرمنڪ قومون|جرمنڪ قبيلي]]، [[لومبارڊن]]، جي حملي بازنطيني موجودگي کي گهٽائي ڇڏيو ۽ اپٻيٽ جي سياسي وحدت ختم ڪري ڇڏي. اتر ۾ [[لومبارڊ بادشاهت]] ٺهي، وچ-ڏکڻ تي پڻ لومبارڊن جو ڪنٽرول هو، ۽ ٻيا حصا بازنطيني رهيا.<ref>{{Cite web|title=History of Italy|url=https://www.britannica.com/place/Italy/Lombards-and-Byzantines|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220929150112/https://www.britannica.com/place/Italy/Lombards-and-Byzantines|archive-date=29 September 2022|access-date=29 September 2022|website=Encyclopædia Britannica}}</ref> [[File:Marco Polo Mosaic from Palazzo Tursi.jpg|thumb|right|upright=.7|[[مارڪو پولو]]، 13هين صديءَ جو ڳولائو]] لومبارڊ بادشاهت 8هين صديءَ جي آخر ۾ [[شارليمان]] جي هٿان [[فرانڪيا]] ۾ ضم ٿي وئي ۽ اٽلي جي بادشاهت بڻجي وئي.<ref>{{Cite web|title=Carolingian and post-Carolingian Italy, 774–962|url=https://www.britannica.com/place/Italy/Carolingian-and-post-Carolingian-Italy-774-962|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20221007160553/https://www.britannica.com/place/Italy/Carolingian-and-post-Carolingian-Italy-774-962|archive-date=7 October 2022|access-date=7 October 2022|website=Encyclopædia Britannica}}</ref> فرانڪن [[پاپائي رياستون]] ٺاهڻ ۾ مدد ڪئي. 13هين صديءَ تائين سياست [[پاڪ رومي شهنشاهه|پاڪ رومي شهنشاهن]] ۽ پاپائيت جي لاڳاپن تي غالب رهي، جتي شهري رياستون عارضي فائدي لاءِ اڳئين ڌر ([[گبيلين]]) يا پوئين ڌر ([[گويلف]]) سان گڏ ٿينديون هيون.<ref>{{Cite book|last=Nolan|first=Cathal J.|title=The age of wars of religion, 1000–1650: an encyclopedia of global warfare and civilization |publisher=Greenwood Press|year=2006|isbn=978-0-3133-3045-2|edition=1. publ.|location=Westport (Connecticut)|page=360}}</ref> جرمنڪ شهنشاهه ۽ رومي پونٽف وچئين دور جي يورپ جون [[عالمي طاقتون]] بڻجي ويا. بهرحال، [[سرماياداري تڪرار]] ۽ گويلفن ۽ گبيلينن جي وچ ۾ ٽڪراءُ اتر ۾ شهنشاهي-جاگيرداري نظام کي ختم ڪري ڇڏيو، جتي شهرن آزادي حاصل ڪئي.<ref>{{Cite book|last=Jones|first=Philip|author-link=Philip Jones (historian)|title=The Italian city-state: from Commune to Signoria|publisher=Clarendon Press|year=1997|isbn=978-0-1982-2585-0|location=Oxford|pages=55–77}}</ref> 1176ع ۾، شهري رياستن جي [[لومبارڊ ليگ]] پاڪ رومي شهنشاهه [[فريڊرڪ بارباروسا]] کي شڪست ڏني، جنهن سان انهن جي آزادي يقيني ٿي. شهري رياستن، جهڙوڪ ميلان، فلورينس ۽ وينس، مالياتي ترقي ۾ نهايت اهم جدت وارو ڪردار ادا ڪيو، بئنڪنگ جي طريقن کي تيار ڪندي، ۽ سماجي تنظيم جي نون روپن کي ممڪن بڻائيندي.<ref>{{Cite book|last=Niall|first=Ferguson|title=The Ascent of Money: The Financial History of the World|publisher=Penguin|year=2008}}</ref> ساحلي ۽ ڏاکڻن علائقن ۾، سامونڊي جمهوريهن ڀونوچ سمنڊ تي غلبو حاصل ڪيو ۽ مشرق ڏانهن واپار تي اجارو قائم ڪيو. اهي آزاد [[ٿالاسوڪريسي|سامونڊي طاقت واريون]] شهري رياستون هيون، جن ۾ واپارين وٽ ڪافي طاقت هئي. جيتوڻيڪ اهي اشرافي حڪومتون هيون، پر انهن طرفان ڏنل نسبي سياسي آزادي علمي ۽ فني ترقي لاءِ سازگار هئي.<ref name="Lane">{{Cite book|last=Lane|first=Frederic C.|title=Venice, a maritime republic|publisher=Johns Hopkins University Press|year=1991|isbn=978-0-8018-1460-0|edition=4. print.|location=Baltimore|page=73}}</ref> سڀ کان مشهور سامونڊي جمهوريهون وينس، [[جينووا جمهوريه|جينووا]]، [[پيزا جمهوريه|پيزا]] ۽ [[امالفي جو ڊچي|امالفي]] هيون.<ref>G. Benvenuti – Le Repubbliche Marinare. Amalfi, Pisa, Genova, Venezia – Newton & Compton editori, Roma 1989; Armando Lodolini, ''Le repubbliche del mare'', Biblioteca di storia patria, 1967, Roma. {{Cite book|last=Peris|first=Persi|title=Conoscere l'Italia|publisher=Istituto Geografico De Agostini|year=1982|pages=74}}; {{Cite web|title=Repubbliche Marinare|url=http://www.treccani.it/enciclopedia/repubbliche-marinare|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190829104758/http://www.treccani.it/enciclopedia/repubbliche-marinare|archive-date=29 August 2019|access-date=13 September 2019|website=Treccani.it|publisher=Istituto dell'Enciclopedia Italiana|language=it}}; {{Cite web|title=Repubbliche marinare|url=https://thes.bncf.firenze.sbn.it/termine.php?id=29771|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200101131949/https://thes.bncf.firenze.sbn.it/termine.php?id=29771|archive-date=1 January 2020|access-date=13 September 2019|website=thes.bncf.firenze.sbn.it|publisher=[[قومي مرڪزي لائبريري (فلورينس)]]|language=it}}</ref> هر هڪ کي پرڏيهي زمينن، ٻيٽن، ايڊرياٽڪ، ايجيئن ۽ ڪاري سمنڊن جي علائقن، ۽ ويجهي اوڀر ۽ اتر آفريڪا ۾ واپاري نوآبادين تي غلبو حاصل هو.<ref>{{Cite book|last=Zorzi|first=Alvise|author-link=Alvise Zorzi|url=https://books.google.com/books?id=IP5OAAAAMAAJ&q=%22even+in+countries+where+aid+is+near+at+hand+%22+%22attack+from+the+sea%22|title=Venice: The Golden Age, 697 – 1797 |publisher=Abbeville Press|year=1983|isbn=0-8965-9406-8|location=New York|page=255|access-date=16 September 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20230202182132/https://books.google.com/books?id=IP5OAAAAMAAJ&q=%22even+in+countries+where+aid+is+near+at+hand+%22+%22attack+from+the+sea%22|archive-date=2 February 2023|url-status=live}}</ref> {{Multiple image | align = right | total_width = 345 | direction = horizontal | width1 = 280 | image1 = Naval Jack of Italy.svg | width2 = 280 | image2 = Republik Venedig Handelswege01-IT.png | alt2 = نقشو | footer = کاٻي: [[اطالوي بحريه]] جو جهنڊو. گھڙيال جي رخ ۾، مٿئين کاٻي کان: [[وينس جي جمهوريه|وينس]]، [[جينووا جمهوريه|جينووا]]، [[پيزا جمهوريه|پيزا]] ۽ [[امالفي جو ڊچي|امالفي]] جا نشان.<br/>ساڄي: واپاري رستا، [[جينووا جون نوآباديون|جينووا]] ۽ [[اسٽاتو دا مار|وينس]] جون نوآباديون. }} وينس ۽ جينووا يورپ جا اوڀر ڏانهن دروازا هئا، ۽ نفيس شيشي جا ٺاهيندڙ هئا، جڏهن ته فلورينس ريشم، اون، بئنڪنگ ۽ زيورن جو مرڪز هو. پيدا ٿيل دولت وڏن عوامي ۽ خانگي فني منصوبن جي سرپرستي لاءِ استعمال ٿي. انهن جمهوريهن [[صليبي جنگون|صليبي جنگين]] ۾ حصو ورتو، مدد ۽ ٽرانسپورٽ مهيا ڪئي، پر بنيادي طور سياسي ۽ تجارتي موقعن جي پيروي ڪئي.<ref name=Lane/> اٽلي پهريون علائقو هو جتي اهي معاشي تبديليون محسوس ٿيون، جن [[تجارتي انقلاب]] ڏانهن واٽ هموار ڪئي: وينس [[قسطنطنيه جي لٽ|بازنطيني گاديءَ واري شهر کي لٽڻ]] ۽ [[مارڪو پولو]] جي ايشيا ڏانهن سفرن جي مالي مدد ڪرڻ جي قابل ٿي؛ پهرين يونيورسٽيون اطالوي شهرن ۾ ٺهيون، ۽ [[اڪويناس]] جهڙن عالمن عالمي شهرت حاصل ڪئي؛ سرمائيداري ۽ بئنڪنگ خاندان فلورينس ۾ اڀريا، جتي [[دانتي]] ۽ [[جوتو]] لڳ ڀڳ 1300ع ۾ سرگرم هئا.<ref name="See">{{Cite web |last=Sée |first=Henri |title=Modern Capitalism Its Origin and Evolution |url=http://www.efm.bris.ac.uk/het/see/ModernCapitalism.pdf |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20131007010542/http://www.efm.bris.ac.uk/het/see/ModernCapitalism.pdf |archive-date=7 October 2013 |access-date=29 August 2013 |website=University of Rennes |publisher=Batoche Books}}</ref> ڏکڻ ۾، سسلي 9هين صديءَ ۾ [[سسلي جي امارت|عرب اسلامي امارت]] بڻجي چڪي هئي، جيڪا 11هين صديءَ جي آخر ۾ [[اطالو-نارمن]] جي فتح تائين خوشحال رهي؛ انهن ڏکڻ اٽلي جي اڪثر لومبارڊ ۽ بازنطيني شهزادگين سان گڏ ان کي فتح ڪيو.<ref>{{cite book |last=Ali |first=Ahmed Essa with Othman |title=Studies in Islamic civilization: the Muslim contribution to the Renaissance |year=2010 |publisher=International Institute of Islamic Thought |location=Herndon, VA |isbn=978-1-56564-350-5 |pages=38–40}}</ref> پوءِ اهو علائقو [[سسلي جي بادشاهت]] ۽ [[نيپلز جي بادشاهت]] جي وچ ۾ ورهايو ويو.{{efn|نيپلز جي بادشاهت جو اصطلاح مورخ استعمال ڪن ٿا، پر ان جي حڪمرانن نه، جن اصل نالو 'سسلي جي بادشاهت' برقرار رکيو، يعني ٻه سسلي جون بادشاهتون موجود هيون.}}<ref>Eleni Sakellariou, ''Southern Italy in the Late Middle Ages: Demographic, Institutional and Economic Change in the Kingdom of Naples, c.1440–c.1530'' (Brill, 2012), pp. 63–64.</ref> 1348ع واري [[ڪاري موت]] شايد اٽلي جي آبادي جو هڪ ٽيون حصو ماري ڇڏيو.<ref>Stéphane Barry and Norbert Gualde, "The Biggest Epidemics of History" (La plus grande épidémie de l'histoire), in ''L'Histoire'' n° 310, June 2006, pp. 45–46; "[https://www.brown.edu/Departments/Italian_Studies/dweb/plague/effects/death_toll.shtml Plague]". Brown University. {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20090831003435/http://www.brown.edu/Departments/Italian_Studies/dweb/plague/effects/death_toll.shtml|date=31 August 2009}}</ref> === اوائلي جديد دور === {{Main|اطالوي نشاةِ ثانيه|اوائلي جديد اٽلي جي تاريخ}} [[File:Italy 1494.svg|thumb|upright=.8|right|1494ع ۾ [[اطالوي جنگيون|اطالوي جنگين]] کان اڳ [[اٽلي جي تاريخي رياستن جي فهرست#آخري وچون دور|اطالوي رياستون]]]] 1400ع ۽ 1500ع جي ڏهاڪن دوران، اٽلي [[نشاةِ ثانيه]] جو جنم هنڌ ۽ مرڪز هو. هن دور وچئين دور کان جديد دور ڏانهن منتقلي کي ظاهر ڪيو ۽ واپاري شهرن جي گڏ ڪيل دولت ۽ حاڪم خاندانن جي سرپرستيءَ سان وڌايو ويو.<ref name="strathern">Strathern, Paul ''The Medici: Godfathers of the Renaissance'' (2003)</ref> اطالوي سياسي وحدتون هاڻي علائقائي رياستون هيون، جن تي عملي طور شهزادن جي حڪومت هئي، جيڪي واپار ۽ انتظاميه تي ڪنٽرول رکندا هئا، ۽ سندن درٻارون فنون ۽ سائنسن جا مرڪز بڻجي ويون. اهي شهزادگيون سياسي خاندانن ۽ واپاري خاندانن، جهڙوڪ فلورينس جا [[ميڊيچي]]، جي اڳواڻي هيٺ هيون. [[مغربي ڦوٽ]] جي خاتمي کان پوءِ، نئين چونڊيل [[پوپ مارٽن پنجون]] [[پاپائي رياستون|پاپائي رياستن]] ڏانهن موٽي آيو ۽ اٽلي کي اولهه عيسائيت جو واحد مرڪز طور بحال ڪيو. [[ميڊيچي بئنڪ]] پاپائيت جو قرض ڏيندڙ ادارو بڻيو، ۽ ڪليسا ۽ نون سياسي خاندانن جي وچ ۾ اهم لاڳاپا قائم ٿيا.<ref name="strathern"/><ref>[http://www.florentine-society.ru/Medici_Chapel_Mysteries.htm Peter Barenboim, Sergey Shiyan, ''Michelangelo: Mysteries of Medici Chapel'', SLOVO, Moscow, 2006]. {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20110511133416/http://www.florentine-society.ru/Medici_Chapel_Mysteries.htm|date=11 May 2011}}. {{ISBN|5-8505-0825-2}}.</ref> [[File:Leonardo self.jpg|thumb|upright=.7|[[ليونارڊو دا ونچي]]، مثالي [[نشاةِ ثانيه انسان]]، پنهنجي تصوير ۾ ({{circa}} 1512)]] 1453ع ۾، [[پوپ نڪولس پنجون]] جي بازنطينين جي مدد لاءِ ڪوششن باوجود، [[قسطنطنيه]] جو شهر [[عثماني سلطنت|عثمانين]] جي قبضي ۾ آيو. ان سبب [[نشاةِ ثانيه ۾ يوناني عالم|يوناني عالمن]] ۽ متنن جي اٽلي ڏانهن لڏپلاڻ ٿي، جنهن يوناني [[انسان پرستي]] جي ٻيهر دريافت کي وڌيڪ هٿي ڏني.<ref>Encyclopædia Britannica, ''Renaissance'', 2008, O.Ed.; Har, Michael H. ''History of Libraries in the Western World'', Scarecrow Press Incorporate, 1999. {{ISBN|0-8108-3724-2}}. Norwich, John Julius, ''A Short History of Byzantium'', 1997, Knopf. {{ISBN|0-6794-5088-2}}.</ref> انسان پرست حڪمرانن، جهڙوڪ [[فيديريڪو دا مونتيفيلترو]] ۽ [[پوپ پائيس ٻيون]]، [[مثالي شهر|مثالي شهرن]] جي قيام لاءِ ڪم ڪيو، ۽ [[اربينو]] ۽ [[پيئنزا]] جو بنياد وڌو. [[پيڪو ديلا ميراندولا]] ''[[انسان جي عظمت تي خطبو]]'' لکيو، جنهن کي نشاةِ ثانيه جو منشور سمجهيو وڃي ٿو. فنون ۾، اطالوي نشاةِ ثانيه صديون تائين يورپي فن تي غالب اثر رکيو، فنڪارن جهڙوڪ [[ليونارڊو دا ونچي]]، [[بوتيچيلي]]، [[مائيڪل اينجلو]]، [[رافائيل]]، [[جوتو]]، [[دوناتيلو]] ۽ [[تيشيان]]، ۽ معمارن جهڙوڪ [[فليپو برونيلليسڪي]]، [[اندريا پالاديو]] ۽ [[دوناتو برامانتي]] سان. سامونڊي جمهوريهن مان اطالوي [[اطالوي ڳولائوئن جي فهرست|ڳولائو]] ۽ ناوَچالڪ، عثمانين کان بچندي هندستان ڏانهن متبادل رستو ڳولڻ لاءِ بيتاب، ائٽلانٽڪ ملڪن جي بادشاهن کي پنهنجون خدمتون پيش ڪندا هئا ۽ [[دريافتن جو دور|دريافتن جي دور]] ۽ آمريڪا جي نوآبادڪاري جي شروعات ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو. سڀ کان نمايان ڳولائوئن ۾ [[ڪرسٽوفر ڪولمبس]] شامل هو، جنهن جي [[ڪرسٽوفر ڪولمبس جا سفر|1492ع واري سفر]] آمريڪا سان مسلسل يورپي رابطو، نوآبادڪاري ۽ استحصال شروع ڪيو؛<ref>Encyclopædia Britannica, 1993 ed., Vol. 16, pp. 605ff / Morison, ''Christopher Columbus'', 1955 ed., pp. 14ff</ref> [[جان ڪيبٽ]]، جنهن [[نارسمن|نارس]] کان پوءِ اتر آمريڪا جي پهرين دستاويزي يورپي کوجنا ڪئي؛<ref>{{Cite web|year=2007|title=''Catholic Encyclopedia'' "John & Sebastian Cabot"|url=http://www.newadvent.org/cathen/03126d.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200518005335/https://www.newadvent.org/cathen/03126d.htm|archive-date=18 May 2020|access-date=17 May 2008|publisher=newadvent}}</ref> ۽ [[آمريگو ويسپوچي]]، جنهن جي سفرن انهن زمينن کي نئون کنڊ، يعني "نئين دنيا"، طور تصديق ڪيو، جنهن کي پوءِ سندس نالي تي رکيو ويو.<ref>{{Cite book|last=Eric Martone|url=https://books.google.com/books?id=MHJ1DQAAQBAJ&pg=PA109|title=Italian Americans: The History and Culture of a People|publisher=ABC-CLIO|year=2016|isbn=978-1-6106-9995-2|page=504|access-date=22 November 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211001055/https://books.google.com/books?id=MHJ1DQAAQBAJ&pg=PA109|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}</ref><ref>{{Cite book|last=Greene|first=George Washington|author-link=George Washington Greene|url=https://books.google.com/books?id=1qsuAAAAYAAJ&pg=PAPA13|title=The Life and Voyages of Verrazzano|publisher=Folsom, Wells, and Thurston|year=1837|location=Cambridge University|page=13|access-date=18 August 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211000806/https://books.google.com/books?id=1qsuAAAAYAAJ&pg=PAPA13#v=onepage&q&f=false|archive-date=11 February 2024|url-status=live|via=Google Books}}</ref> وينس، نيپلز، فلورينس، ميلان ۽ پاپائيت جي وچ ۾ [[اٽالڪ ليگ]] نالي دفاعي اتحاد قائم ٿيو. [[لورينزو دي ميڊيچي|لورينزو ''دي ميگنيفيسنٽ'' دي ميڊيچي]] نشاةِ ثانيه جو سڀ کان وڏو سرپرست هو؛ سندس مدد ليگ کي ترڪن جي [[اوترانتو جو گهيرو|حملي کي ناڪام ڪرڻ]] جي قابل بڻايو. بهرحال، اهو اتحاد 1490ع واري ڏهاڪي ۾ ٽٽي پيو؛ [[فرانس جو چارلس اٺون]] جي حملي اپٻيٽ ۾ جنگين جي هڪ سلسلي جي شروعات ڪئي. [[اعليٰ نشاةِ ثانيه]] دوران، [[جوليس ٻيون]] (1503–1513) جهڙا پوپ اٽلي تي ڪنٽرول لاءِ پرڏيهي بادشاهن خلاف وڙهيا؛ [[پال ٽيون]] (1534–1549) يورپي طاقتن جي وچ ۾ امن لاءِ ثالثي کي ترجيح ڏني. اهڙن تڪرارن جي وچ ۾، ميڊيچي پوپن [[ليو ڏهون]] (1513–1521) ۽ [[ڪليمنٽ ستون]] (1523–1534) جرمني، انگلينڊ ۽ ٻين هنڌن ۾ [[پروٽيسٽنٽ اصلاح]] کي منهن ڏنو. 1559ع ۾، فرانس ۽ هبسبرگن جي وچ ۾ [[اطالوي جنگيون|اطالوي جنگين]] جي خاتمي تي، اٽلي جو لڳ ڀڳ اڌ حصو، يعني ڏکڻ واريون [[نيپلز جي بادشاهت|نيپلز]]، [[سسلي جي بادشاهت|سسلي]]، [[سارڊينيا جي بادشاهت|سارڊينيا]] جون بادشاهتون ۽ [[ميلان جو ڊچي]]، اسپيني حڪمراني هيٺ هو، جڏهن ته ٻيو اڌ آزاد رهيو؛ ڪيترائي رياستون رسمي طور اڃا به پاڪ رومي سلطنت جو حصو رهيون. پاپائيت [[جوابي اصلاح]] شروع ڪئي، جنهن جا اهم واقعا هي هئا: [[ٽرينٽ ڪائونسل]] (1545–1563)؛ [[گريگورين ڪئلينڊر]] جي قبوليت؛ [[جيسوئٽ چين مشن]]؛ [[فرانسيسي مذهبي جنگيون]]؛ [[ٽيهه سالن جي جنگ]] (1618–1648) جو خاتمو؛ ۽ [[وڏي ترڪي جنگ]]. اطالوي معيشت 1600ع ۽ 1700ع جي ڏهاڪن ۾ زوال پذير ٿي. [[File:Flag of the Cispadane Republic.svg|thumb|[[چيسپاداني جمهوريه]] جو جهنڊو، پهريون [[اطالوي ترنگو]] جيڪو ڪنهن خودمختيار اطالوي رياست اختيار ڪيو (1797)]] [[اسپيني جانشيني جي جنگ]] (1700–1714) دوران، آسٽريا اٽلي ۾ اسپيني علائقن جو وڏو حصو، يعني ميلان، نيپلز ۽ سارڊينيا حاصل ڪيو؛ پوءِ 1720ع ۾ سارڊينيا سسلي جي بدلي ۾ هائوس آف ساووي کي ڏني وئي. بعد ۾ بوربن خاندان جي هڪ شاخ سسلي ۽ نيپلز جي تخت تي ويٺي. [[نيپوليني جنگيون|نيپوليني جنگين]] دوران، اتر ۽ وچ اٽلي کي فرانس جي [[ڀيڻ جمهوريهون]] طور ٻيهر منظم ڪيو ويو، ۽ پوءِ [[اٽلي جي بادشاهت (نيپوليني)|اٽلي جي بادشاهت]] طور.<ref>Napoleon Bonaparte, "The Economy of the Empire in Italy: Instructions from Napoleon to Eugène, Viceroy of Italy", ''Exploring the European Past: Texts & Images'', Second Edition, ed. Timothy E. Gregory (Mason: Thomson, 2007), 65–66.</ref> ڏکڻ کي نيپولين جي ڀيڻوئي [[جواڪيم مورا]] هلائيندو هو. 1814ع جي [[ويانا ڪانگريس]] 18هين صديءَ جي آخر واري صورتحال بحال ڪئي، پر [[فرانسيسي انقلاب]] جا آدرش ختم نه ٿي سگهيا، ۽ 19هين صديءَ جي شروعات جي [[سياسي اٿل پٿل|سياسي اٿل پٿلن]] دوران ٻيهر ظاهر ٿيا. ڪنهن اطالوي رياست طرفان [[اطالوي ترنگو]] جي پهرين قبوليت، [[چيسپاداني جمهوريه]]، [[نيپوليني اٽلي جا جهنڊا|نيپوليني اٽلي]] دوران ٿي، فرانسيسي انقلاب کان پوءِ، جنهن قومي [[خود اراديت]] جي حمايت ڪئي.<ref>{{Cite book |last1=Maiorino |first1=Tarquinio |title=Il tricolore degli italiani. Storia avventurosa della nostra bandiera |last2=Marchetti Tricamo |first2=Giuseppe |last3=Zagami |first3=Andrea |publisher=Arnoldo Mondadori Editore |year=2002 |isbn=978-8-8045-0946-2 |page=156 |language=it}} [http://www.esteri.it/MAE/EN/Benvenuti_in_Italia/Conoscere_Italia/bandieraInno.htm The tri-coloured standard]. Getting to Know Italy, Ministry of Foreign Affairs (retrieved 5 October 2008). {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20080223131121/http://www.esteri.it/MAE/EN/Benvenuti_in_Italia/Conoscere_Italia/bandieraInno.htm|date=23 February 2008}}.</ref> هي واقعو [[ترنگو ڏينهن]] طور ملهايو ويندو آهي.<ref>Article 1 of the law n. 671 of 31 December 1996 ("National celebration of the bicentenary of the first national flag")</ref> === اتحاد === {{Main|اٽلي جو اتحاد}} [[اٽلي جي بادشاهت جو جنم]] اطالوي قومپرستن ۽ [[هائوس آف ساووي]] سان وفادار شاهپرستن جي ڪوششن جو نتيجو هو، جن سڄي [[اطالوي اپٻيٽ]] تي مشتمل هڪ گڏيل بادشاهت قائم ڪرڻ ٿي چاهي. 19هين صديءَ جي وچ تائين، وڌندڙ [[اطالوي قومپرستي]] انقلاب جو سبب بڻجي.<ref>{{Cite web|title=Risorgimento in 'Dizionario di Storia'|url=https://www.treccani.it/enciclopedia/risorgimento_(Dizionario-di-Storia)|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220922035556/https://www.treccani.it/enciclopedia/risorgimento_(Dizionario-di-Storia)|archive-date=22 September 2022|access-date=22 September 2022|website=treccani.it|language=it-IT}}</ref> 1815ع جي [[ويانا ڪانگريس]] کان پوءِ، اٽلي جي سياسي ۽ سماجي اتحاد واري تحريڪ، يعني [[ريسورجي مينتو]]، اٽلي کي رياستن جي گڏجڻ ۽ انهن کي پرڏيهي ڪنٽرول کان آزاد ڪرڻ ذريعي متحد ڪرڻ لاءِ اڀري. هڪ انقلابي شخصيت محب وطن صحافي [[جوزيپي ماتسيني]] هو، جنهن 1830ع واري ڏهاڪي ۾ سياسي تحريڪ [[نوجوان اٽلي]] جو بنياد وڌو؛ هو وحداني جمهوريه جو حامي هو ۽ وسيع قومپرست تحريڪ جي وڪالت ڪندو هو. 1847ع ۾ "[[اِل ڪانتو ديلي اطالياني]]" جي پهرين عوامي پرفارمنس ٿي، جيڪو 1946ع ۾ قومي ترانو بڻيو.<ref>{{Cite book|last1=Maiorino|first1=Tarquinio|last2=Marchetti Tricamo|first2=Giuseppe|last3=Zagami|first3=Andrea|title=Il tricolore degli italiani. Storia avventurosa della nostra bandiera|year=2002|publisher=Arnoldo Mondadori Editore|language=it|isbn=978-8-8045-0946-2|page=18}}; {{Cite web|title=Fratelli d'Italia|url=https://www.quirinale.it/page/inno|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20230426052752/https://www.quirinale.it/page/inno|archive-date=26 April 2023|access-date=1 October 2021|language=it}}</ref> {{Multiple image | align = right | image1 = Giuseppe Mazzini.jpg | width1 = 173 | image2 = Giuseppe Garibaldi 1861.jpg | width2 = 138 | footer = [[جوزيپي ماتسيني]] (کاٻي)، اطالوي انقلابي تحريڪ جو انتهائي اثرائتو اڳواڻ؛ ۽ [[جوزيپي گاريبالدي]] (ساڄي)، جديد دور جي عظيم ترين جرنيلن مان هڪ طور مشهور<ref name="scholar and patriot">{{cite web |url={{Google books|iWK7AAAAIAAJ |page=PA133 |keywords=Garibaldi+one+of+the+greatest+generals+of+modern+time |text= |plainurl=yes}}|title=Scholar and Patriot|publisher=Manchester University Press|via=Google Books}}</ref> ۽ ڏکڻ آمريڪا ۽ يورپ ۾ پنهنجي فوجي ڪارنامن سبب "ٻن جهانن جو هيرو" طور سڃاتو ويندڙ،<ref>{{Cite web|title=Giuseppe Garibaldi (Italian revolutionary)|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/225978/Giuseppe-Garibaldi|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140226091529/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/225978/Giuseppe-Garibaldi|archive-date=26 February 2014|access-date=6 March 2014}}</ref> جنهن ڪيترين فوجي مهمن ۾ وڙهيو، جيڪي [[اٽلي جو اتحاد|اطالوي اتحاد]] تائين پهتيون }} نوجوان اٽلي جو سڀ کان مشهور ميمبر انقلابي ۽ جنرل [[جوزيپي گاريبالدي]] هو،<ref>Denis Mack Smith, ''Modern Italy: A Political History'', (University of Michigan Press, 1997) p. 15. A literary echo may be found in the character of Giorgio Viola in Joseph Conrad's ''[[Nostromo]]''.</ref> جنهن ڏکڻ اٽلي ۾ اتحاد لاءِ جمهوري مهم جي اڳواڻي ڪئي. بهرحال، [[سارڊينيا جي بادشاهت (1720–1861)|سارڊينيا جي بادشاهت]] ۾ هائوس آف ساووي جي اطالوي بادشاهت، جنهن جي حڪومت [[ڪاميليو بينسو، ڪائونٽ آف ڪاوير]] هلائي رهيو هو، به متحد اطالوي رياست قائم ڪرڻ جا ارادا رکندي هئي. يورپ ۾ پکڙيل [[1848ع جا لبرل انقلاب|1848ع جي لبرل انقلابن]] جي پس منظر ۾، [[آسٽريا-هنگري|آسٽريا]] خلاف هڪ ناڪام [[پهرين اطالوي آزاديءَ جي جنگ]] جو اعلان ڪيو ويو. 1855ع ۾، سارڊينيا [[ڪريميائي جنگ]] ۾ برطانيا ۽ فرانس جو اتحادي بڻيو.<ref>Enrico Dal Lago, "Lincoln, Cavour, and National Unification: American Republicanism and Italian Liberal Nationalism in Comparative Perspective". ''The Journal of the Civil War Era'' 3#1 (2013): 85–113.; William L. Langer, ed., ''An Encyclopedia of World Cup History''. 4th ed. 1968. pp 704–7.</ref> سارڊينيا 1859ع جي [[ٻي اطالوي آزاديءَ جي جنگ]] ۾ فرانس جي مدد سان آسٽريائي سلطنت خلاف وڙهيو، جنهن جي نتيجي ۾ [[لومباردي]] آزاد ٿي. [[پلومبيئرز معاهدو|پلومبيئرز معاهدي]] جي بنياد تي، سارڊينيا [[ساووي]] ۽ [[نيس]] فرانس کي حوالي ڪيا، اهڙو واقعو جنهن [[نيسارڊ لڏپلاڻ]] جو سبب بڻيو.<ref>{{Cite web|date=28 August 2017|title="Un nizzardo su quattro prese la via dell'esilio" in seguito all'unità d'Italia, dice lo scrittore Casalino Pierluigi|url=https://www.montecarlonews.it/2017/08/28/notizie/argomenti/altre-notizie-1/articolo/un-nizzardo-su-quattro-prese-la-via-dellesilio-in-seguito-allunita-ditalia-dice-lo-scrittore.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200219165302/http://www.montecarlonews.it/2017/08/28/notizie/argomenti/altre-notizie-1/articolo/un-nizzardo-su-quattro-prese-la-via-dellesilio-in-seguito-allunita-ditalia-dice-lo-scrittore.html|archive-date=19 February 2020|access-date=14 May 2021|language=it}}</ref> 1860–1861ع ۾، گاريبالدي نيپلز ۽ سسلي ۾ اتحاد واري مهم جي اڳواڻي ڪئي.<ref>Mack Smith, Denis (1997). ''Modern Italy; A Political History''. Ann Arbor: The University of Michigan Press. {{ISBN|0-4721-0895-6}}.</ref> [[تيانو]] گاريبالدي ۽ [[وڪٽر ايمانوئل ٻيون]]، سارڊينيا جي آخري بادشاهه، جي مشهور ملاقات جو هنڌ هو، جنهن دوران گاريبالدي وڪٽر ايمانوئل سان هٿ ملايو ۽ کيس [[اٽلي جو بادشاهه]] ڪري سلام ڪيو. ڪاوير 1860ع ۾ گاريبالدي جي ڏکڻ اٽلي کي سارڊينيا جي بادشاهت سان اتحاد ۾ شامل ڪرڻ تي راضي ٿيو. ان سان سارڊينيا جي حڪومت کي 17 مارچ 1861ع تي [[اٽلي جي بادشاهت جو اعلان|متحد اطالوي بادشاهت جو اعلان]] ڪرڻ جي اجازت ملي،<ref>{{Cite news|date=17 March 2017|title=Everything you need to know about March 17th, Italy's Unity Day|url=https://www.thelocal.it/20170317/everything-to-know-about-march-17th-italys-unity-unification-risorgimento-day|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170617212538/https://www.thelocal.it/20170317/everything-to-know-about-march-17th-italys-unity-unification-risorgimento-day|archive-date=17 June 2017|access-date=17 July 2017}}</ref> ۽ وڪٽر ايمانوئل ٻيون ان جو پهريون بادشاهه بڻيو. 1865ع ۾ بادشاهت جي گادي تورين کان فلورينس منتقل ڪئي وئي. 1866ع ۾، وڪٽر ايمانوئل ٻيون، [[پروشيا]] سان اتحاد ڪندي [[آسٽرو-پروشين جنگ]] دوران، [[ٽين اطالوي آزاديءَ جي جنگ]] وڙهي، جنهن جي نتيجي ۾ اٽلي [[وينيتو|وينيتيا]] کي پاڻ ۾ شامل ڪيو. آخرڪار، 1870ع ۾، جڏهن فرانس [[فرانڪو-پروشين جنگ]] دوران روم ڇڏي ڏنو، اطالوين [[روم تي قبضو|پاپائي رياستن تي قبضو ڪيو]]، اتحاد مڪمل ٿيو، ۽ گادي روم منتقل ڪئي وئي.<ref name="scholar and patriot"/> === لبرل دور === {{Main|اٽلي جي بادشاهت|اطالوي ڊائاسپورا|اطالوي سلطنت|پهريين عالمي جنگ دوران اٽلي جي فوجي تاريخ}} {{Multiple image | align = right | image1 = VictorEmmanuel2.jpg | width1 = 125 | image2 = Camillo Benso Cavour di Ciseri.jpg | width2 = 141 | footer = [[وڪٽر ايمانوئل ٻيون]] (کاٻي) ۽ [[ڪاميليو بينسو، ڪائونٽ آف ڪاوير]] (ساڄي)، اتحاد جون اهم شخصيتون، ترتيبوار متحد اٽلي جا پهريان بادشاهه ۽ وزيراعظم بڻيا. }} سارڊينيا جو آئين 1861ع ۾ سڄي اٽلي تائين وڌايو ويو، ۽ نئين رياست لاءِ بنيادي آزاديون مهيا ڪيون ويون؛ پر چونڊ قانونن بي ملڪيت طبقن کي ٻاهر رکيو. نئين بادشاهت هڪ پارلياماني آئيني بادشاهت طور هلائي وئي، جنهن تي لبرلن جو غلبو هو. جيئن اتر اٽلي تيزيءَ سان صنعتي ٿيو، ڏکڻ ۽ اتر جا ڳوٺاڻا علائقا غير ترقي يافته ۽ وڌيڪ آبادي وارا رهيا، جنهن سبب لکين ماڻهو لڏپلاڻ ڪرڻ تي مجبور ٿيا ۽ [[اطالوي ڊائاسپورا|وڏي ۽ اثرائتي ڊائاسپورا]] کي هٿي ملي. [[اطالوي سوشلسٽ پارٽي]] طاقت ۾ وڌي، جنهن روايتي لبرل ۽ قدامت پسند اسٽيبلشمينٽ کي چئلينج ڪيو. 19هين صديءَ جي آخري ٻن ڏهاڪن ۾، اٽلي آفريڪا ۾ [[اطالوي اريٽريا|اريٽريا]]، [[اطالوي صوماليا|صوماليا]]، [[اطالوي ٽرپوليطانيا|ٽرپوليطانيا]] ۽ [[اطالوي سيرينيڪا|سيرينيڪا]] کي ماتحت ڪري [[اطالوي سلطنت|نوآبادياتي طاقت]] بڻجي ويو.<ref>{{Cite web |title=The Italian Colonial Empire |url=http://www.allempires.com/article/index.php?q=italian_colonial |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20120224012449/http://www.allempires.com/article/index.php?q=italian_colonial |archive-date=24 February 2012 |access-date=17 June 2012 |publisher=All Empires |quote=At its peak, just before WWII, the Italian Empire comprehended the territories of present time Italy, Albania, Rhodes, Dodecanese, Libya, Ethiopia, Eritrea, the majority of Somalia and the little concession of Tientsin in China}}</ref><ref>(Bosworth (2005), p. 49.)</ref> 1913ع ۾ مردن لاءِ عام ووٽ جو حق اختيار ڪيو ويو. [[پهريين عالمي جنگ]] کان اڳ واري دور تي [[جيوواني جيوليٽي]] جو غلبو رهيو، جيڪو 1892ع ۽ 1921ع جي وچ ۾ پنج ڀيرا وزيراعظم رهيو. [[File:Trento 3 novembre 1918.jpg|thumb|3 نومبر 1918ع تي، فاتح [[ويتوريو وينيتو جي جنگ]] کان پوءِ، [[ترنتو]] ۾ اطالوي گهوڙيسوار]] [[پهريين عالمي جنگ ۾ اٽلي جي شموليت|اٽلي 1915ع ۾ پهريين عالمي جنگ ۾ داخل ٿيو]]، جنهن جو مقصد قومي اتحاد کي مڪمل ڪرڻ هو، تنهنڪري تاريخ نويسيءَ جي نقطه نظر کان ان کي چوٿين اطالوي آزاديءَ جي جنگ به سمجهيو وڃي ٿو،<ref>{{Cite web|date=6 March 2015|title=Il 1861 e le quattro Guerre per l'Indipendenza (1848–1918) |url=http://www.piacenzaprimogenita150.it/index.php?it%2F176%2Fil-1861-e-le-quattro-guerre-per-lindipendenza-1848-1918|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20220319075828/http://www.piacenzaprimogenita150.it/index.php?it%2F176%2Fil-1861-e-le-quattro-guerre-per-lindipendenza-1848-1918|archive-date=19 March 2022|access-date=12 March 2021|language=it}}</ref> جيئن [[اٽلي جو اتحاد|اٽلي جي اتحاد]] جي پڄاڻي.<ref>{{Cite web|title=La Grande Guerra nei manifesti italiani dell'epoca|url=http://www.beniculturali.it/mibac/export/MiBAC/sito-MiBAC/Contenuti/MibacUnif/Eventi/visualizza_asset.html_1239896580.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20150923183754/http://www.beniculturali.it/mibac/export/MiBAC/sito-MiBAC/Contenuti/MibacUnif/Eventi/visualizza_asset.html_1239896580.html|archive-date=23 September 2015|access-date=12 March 2021|language=it}}; {{Cite book|last=Genovesi|first=Piergiovanni|url=https://books.google.com/books?id=_LntMIUOXngC&q=%22quarta+guerra+d%27indipendenza%22&pg=PA41|title=Il Manuale di Storia in Italia, di Piergiovanni Genovesi|date=11 June 2009|publisher=FrancoAngeli|isbn=978-8-8568-1868-0|language=it|access-date=12 March 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20240116110143/https://books.google.com/books?id=_LntMIUOXngC&q=%22quarta+guerra+d%27indipendenza%22&pg=PA41#v=snippet&q=%22quarta%20guerra%20d'indipendenza%22&f=false|archive-date=16 January 2024|url-status=live}}</ref> اٽلي، جيڪو ظاهري طور [[جرمن سلطنت|جرمن]] ۽ [[آسٽرو-هنگريائي]] سلطنتن سان [[ٽرپل الائنس (1882)|ٽرپل الائنس]] ۾ اتحادي هو، 1915ع ۾ [[پهريين عالمي جنگ جا اتحادي|اتحادين]] سان شامل ٿيو، ۽ [[لنڊن جو معاهدو (1915)|وعدي]] تحت پهريين عالمي جنگ ۾ داخل ٿيو، جنهن ۾ وڏن علائقائي فائدن جو واعدو شامل هو: اولهه [[انر ڪارنيولا]]، اڳوڻو [[آسٽريائي لٽرل]] ۽ [[دلماتيا]]، گڏوگڏ [[عثماني سلطنت]] جا ڪجهه حصا. اتحادي فتح ۾ ملڪ جي حصي سبب ان کي "[[بگ فور (پهريين عالمي جنگ)|بگ فور]]" طاقتن مان هڪ جي حيثيت ملي. فوج جي ٻيهر تنظيم ۽ جبري ڀرتي اطالوي فتحن جو سبب بڻيا. آڪٽوبر 1918ع ۾، اطالوين هڪ وڏي جارحاڻي مهم شروع ڪئي، جيڪا [[ويتوريو وينيتو جي جنگ]] ۾ فتح تي ختم ٿي.<ref>Burgwyn, H. James: ''Italian foreign policy in the interwar period, 1918–1940.'' Greenwood Publishing Group, 1997. p. 4. {{ISBN|0-2759-4877-3}}. Schindler, John R.: ''Isonzo: The Forgotten Sacrifice of the Great War.'' Greenwood Publishing Group, 2001. p. 303. {{ISBN|0-2759-7204-6}}. Mack Smith, Denis: ''Mussolini.'' Knopf, 1982. p. 31. {{ISBN|0-3945-0694-4}}.</ref> هن اطالوي محاذ تي جنگ جي پڄاڻي ڪئي، آسٽرو-هنگريائي سلطنت جي ٽٽڻ کي يقيني بڻايو، ۽ ٻن هفتن کان به گهٽ عرصي ۾ جنگ کي [[جرمني سان جنگبندي|ختم ڪرڻ]] ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو. جنگ دوران 650,000 کان وڌيڪ اطالوي سپاهي ۽ ايترا ئي عام شهري مارجي ويا،<ref>{{Cite book|last=Mortara|first=G|title=La Salute pubblica in Italia durante e dopo la Guerra|publisher=Yale University Press|year=1925|location=New Haven}}</ref> ۽ بادشاهت ڏيوالپڻي جي ڪناري تي هئي. [[سينٽ-جرمين-آن-لي جو معاهدو (1919)|سينٽ-جرمين-آن-لي جو معاهدو]] (1919) ۽ [[راپالو جو معاهدو (1920)|راپالو جو معاهدو]] (1920) [[ترنتينو]] ۽ [[ڏکڻ ٽائرول]]، [[جوليئن مارچ]]، [[استريا]]، [[ڪوارنر نار]] ۽ دلماتيا جي شهر [[زادار|زارا]] کي اٽلي ۾ شامل ڪرڻ جي اجازت ڏني. بعد واري [[روم جو معاهدو (1924)|روم جي معاهدي]] (1924) سبب [[فيومي]] اٽلي سان شامل ٿيو. اٽلي کي لنڊن جي معاهدي ۾ واعدو ڪيل ٻيا علائقا نه مليا، تنهنڪري [[بينيتو موسوليني]] هن نتيجي کي "[[ڪٽيل فتح]]" قرار ڏنو، جنهن [[فاشسٽ اٽلي (1922–1943)|اطالوي فاشزم جي اڀار]] ۾ مدد ڪئي. مورخ "ڪٽيل فتح" کي هڪ "سياسي افسانو" سمجهن ٿا، جنهن کي فاشسٽن [[اطالوي سامراجيت]] کي ڀڙڪائڻ لاءِ استعمال ڪيو.<ref>G.Sabbatucci, ''La vittoria mutilata'', in AA.VV., ''Miti e storia dell'Italia unita'', Il Mulino, Bologna 1999, pp.101–106</ref> اٽلي کي [[قومون جي ليگ]] جي ايگزيڪيوٽو ڪائونسل ۾ مستقل سيٽ ملي. === فاشسٽ حڪومت ۽ ٻي عالمي جنگ === {{Main|فاشسٽ اٽلي|ٻي عالمي جنگ دوران اٽلي جي فوجي تاريخ|اطالوي مهم (ٻي عالمي جنگ)|اٽلي ۾ هولوڪاسٽ}} [[File:Mussolini mezzobusto.jpg|thumb|upright=.7|left|فاشسٽ آمر [[بينيتو موسوليني]] پاڻ کي ''[[دوچي]]'' سڏائيندو هو ۽ 1922ع کان [[اٽلي ۾ فاشسٽ حڪومت جو زوال|1943ع ۾ پنهنجي معزولي]] تائين ملڪ تي حڪومت ڪئي.]] عظيم جنگ جي تباهي کان پوءِ پيدا ٿيل [[ٻه ڳاڙها سال|سوشلسٽ تحريڪن]]، جيڪي [[روسي انقلاب]] کان متاثر هيون، سڄي اٽلي ۾ جوابي انقلاب ۽ دٻاءُ جو سبب بڻيون. لبرل اسٽيبلشمينٽ، سوويت طرز جي انقلاب کان ڊڄندي، موسوليني جي اڳواڻي هيٺ ننڍي [[نيشنل فاشسٽ پارٽي]] جي حمايت شروع ڪئي. آڪٽوبر 1922ع ۾، نيشنل فاشسٽ پارٽي جي [[بليڪ شرٽس]] هڪ [[عوامي مظاهرو]] ۽ "[[روم ڏانهن مارچ]]" وارو ڪُو منظم ڪيو. بادشاهه [[وڪٽر ايمانوئل ٽيون]] موسوليني کي [[اٽلي جو وزيراعظم|وزيراعظم]] مقرر ڪيو، هٿياربند ٽڪراءَ کان سواءِ اقتدار فاشسٽن ڏانهن منتقل ڪندي.<ref>{{Cite book|last=Lyttelton|first=Adrian|title=The Seizure of Power: Fascism in Italy, 1919–1929 |date=2008|publisher=Routledge|isbn=978-0-4155-5394-0|location=New York|pages=75–77}}; {{Cite news|title=March on Rome {{!}} Italian history|url=https://www.britannica.com/event/March-on-Rome|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150504055509/http://www.britannica.com/EBchecked/topic/508871/March-on-Rome|archive-date=4 May 2015|access-date=25 July 2017|work=Encyclopædia Britannica}}</ref> موسوليني سياسي پارٽين تي پابندي وڌي ۽ ذاتي آزاديون گهٽايون، آمريت قائم ڪندي. انهن قدمن عالمي ڌيان حاصل ڪيو ۽ [[نازي جرمني]] ۽ [[شاهي جاپان]] ۾ ساڳين آمريتن کي متاثر ڪيو. [[فاشزم]] اطالوي قومپرستي ۽ سامراجيت تي ٻڌل هو، ۽ رومي ۽ [[وينسي سلطنت|وينسي سلطنتن]] جي ورثي جي بنياد تي [[ارڊينٽزم|ارڊينٽسٽ دعوائن]] وسيلي اطالوي ملڪيتن کي وڌائڻ چاهيندو هو.<ref>{{Cite book|last=Rodogno|first=Davide|author-link=Davide Rodogno|title=Fascism's European Empire: Italian Occupation during the Second World War|date=2006|publisher=Cambridge University Press|location=Cambridge, England|page=88}}; {{Cite book|last=Kallis|first=Aristotle A.|title=Fascist ideology: territory and expansionism in Italy and Germany, 1922–1945 |date=2000|publisher=Routledge|location=London, England; New York City, USA|pages=41}}; {{Cite book|last1=Ball|first1=Terence|title=The Cambridge History of Twentieth-Century Political Thought|last2=Bellamy|first2=Richard|pages=133}}; {{Cite book|last=Stephen J. Lee|url=https://books.google.com/books?id=u-mm5UDlzBEC&pg=PA157|title=European Dictatorships, 1918–1945 |date=2008|publisher=Routledge|isbn=978-0-4154-5484-1|pages=157–158|access-date=8 February 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211001320/https://books.google.com/books?id=u-mm5UDlzBEC&pg=PA157#v=onepage&q&f=false|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}</ref> انهيءَ سبب فاشسٽ [[مداخلت پسند پرڏيهي پاليسي]] ۾ مصروف رهيا. 1935ع ۾، موسوليني [[ٻي اطالو-ابيسينيائي جنگ|ايٿوپيا تي حملو ڪيو]] ۽ [[اطالوي اوڀر آفريڪا]] قائم ڪيو، جنهن جي نتيجي ۾ عالمي اڪيلائي پيدا ٿي. اٽلي [[قومون جي ليگ]] مان نڪري ويو. پوءِ اٽلي [[اسٽيل جو معاهدو|نازي جرمني سان اتحاد]] ڪيو ۽ [[ٽرائيپارٽائيٽ پيڪٽ|جاپاني سلطنت]] سان گڏ ٿيو، ۽ [[اسپيني گهرو جنگ]] ۾ [[فرانسسڪو فرانڪو]] جي مضبوط حمايت ڪئي. اپريل 1939ع ۾، اٽلي [[البانيا تي اطالوي حملو|البانيا تي حملو ڪيو]]. اٽلي 10 جون 1940ع تي ٻي عالمي جنگ ۾ داخل ٿيو. ان تاريخ تائين فرانس عملي طور [[فرانس جي جنگ]] هارائي چڪو هو. مختلف وقتن تي، اطالوي [[برطانوي صومالي لينڊ تي اطالوي قبضو|برطانوي صومالي لينڊ]]، [[مصر تي اطالوي حملو|مصر]]، [[بلقان مهم (ٻي عالمي جنگ)|بلقان]] ۽ اوڀر محاذن تي اڳتي وڌيا. بهرحال، اهي [[اوڀر محاذ تي اطالوي شموليت|اوڀر محاذ]] سان گڏ [[اوڀر آفريقي مهم (ٻي عالمي جنگ)|اوڀر آفريقي]] ۽ [[اتر آفريقي مهم|اتر آفريقي]] مهمن ۾ شڪست کائي ويا، ۽ آفريڪا ۽ بلقان ۾ پنهنجا علائقا وڃائي ويٺا. [[اطالوي جنگي ڏوهه|اطالوي جنگي ڏوهن]] ۾ [[عدالت کان ٻاهر قتل]] ۽ [[نسلي صفائي]] شامل هئا،<ref>James H. Burgwyn (2004). [http://www.ingentaconnect.com/content/routledg/rmis/2004/00000009/00000003/art00005 General Roatta's war against the partisans in Yugoslavia: 1942] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130921054155/http://www.ingentaconnect.com/content/routledg/rmis/2004/00000009/00000003/art00005|date=21 September 2013}}, Journal of Modern Italian Studies, Volume 9, Number 3, pp. 314–329(16)</ref> جن ۾ لڳ ڀڳ 25,000 ماڻهن، خاص طور يوگوسلاوين، کي [[اطالوي حراستي ڪيمپ|اطالوي حراستي ڪيمپن]] ۽ ٻين هنڌن ڏانهن جلاوطن ڪيو ويو. [[يوگوسلاو پارٽيزنز]] جنگ دوران ۽ ان کان پوءِ نسلي اطالوي آبادي خلاف پنهنجا ڏوهه ڪيا، جن ۾ [[فوئبي قتل عام]] شامل هئا. جولاءِ 1943ع ۾ [[سسلي تي اتحادي حملو]] شروع ٿيو، جنهن 25 جولاءِ تي [[اٽلي ۾ فاشسٽ حڪومت جو زوال|فاشسٽ حڪومت جي خاتمي]] جو سبب بڻيو. بادشاهه [[وڪٽر ايمانوئل ٽيون]] جي حڪم سان موسوليني کي معزول ۽ گرفتار ڪيو ويو. 3 سيپٽمبر تي، اٽلي [[ڪاسيبلي جي جنگبندي]] تي صحيح ڪئي،<!-- it became effective on 8 Sept---> جنهن برطانيا ۽ آمريڪا سان جنگ ختم ڪئي. جرمن، اطالوي فاشسٽن جي مدد سان، اتر ۽ وچ اٽلي تي ڪنٽرول حاصل ڪرڻ ۾ ڪامياب ٿيا ([[آپريشن آڪسي]]). ملڪ جنگ جو ميدان رهيو، جڏهن ته اتحادي ڏکڻ کان اڳتي وڌندا رهيا. [[File:01 partigiani a milano1.jpg|thumb|اپريل 1945ع ۾ [[اٽلي جي آزادي]] تائين پهچندڙ آخري بغاوت دوران ميلان ۾ [[اطالوي مزاحمتي تحريڪ|اطالوي پارٽيزن]]]] اتر ۾، جرمنن [[اطالوي سماجي جمهوريه]] (RSI) قائم ڪئي، جيڪا هڪ نازي [[ڪٺ پتلي رياست]] ۽ [[سهڪاريت پسند|سهڪاريت پسند]] حڪومت هئي، جنهن ۾ موسوليني کي جرمن پيراٽروپرن طرفان [[گران ساسو ريڊ|بچائڻ]] کان پوءِ اڳواڻ مقرر ڪيو ويو. اطالوي فوجن جو باقي حصو [[اطالوي هم جنگي فوج]] ۾ منظم ڪيو ويو، جنهن اتحادي طاقتن سان گڏ وڙهيو، جڏهن ته موسوليني سان وفادار ٻيون اطالوي فوجون [[نيشنل ريپبلڪن آرمي]] ۾ جرمنن سان گڏ وڙهڻ لاءِ چونڊيو. جرمن فوجن، RSI جي سهڪار سان، قتل عام ڪيا ۽ هزارين يهودين کي موت جي ڪيمپن ڏانهن جلاوطن ڪيو. جنگبندي کان پوءِ واري دور ۾ [[اطالوي مزاحمت]] اڀري، جنهن [[آپريشن آڪسي|نازي جرمن قابضن]] ۽ سهڪاريت پسندن خلاف گوريلا جنگ وڙهي.<ref>G. Bianchi, ''La Resistenza'', in: AA.VV., ''Storia d'Italia'', vol. 8, pp. 368–369.</ref> هن دور جو هڪ پاسو [[اطالوي گهرو جنگ]] هو، ڇاڪاڻ⁠تہ پارٽيزنن ۽ فاشسٽ RSI فوجن جي وچ ۾ ويڙهه ٿي.<ref>{{Cite web|title=Storia della guerra civile in Italia|url=http://www.istitutobiggini.it/storia_pisano.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20221013183444/https://www.istitutobiggini.it/storia_pisano.pdf|archive-date=13 October 2022|access-date=28 August 2023}}; See the books from Italian historian [[Giorgio Pisanò]] ''Storia della guerra civile in Italia'', 1943–1945, 3 voll., Milano, FPE, 1965 and the book ''L'Italia della guerra civile'' ("Italy of civil war"), published in 1983 by the Italian writer and journalist [[Indro Montanelli]] as the fifteen volume of the ''Storia d'Italia'' ("History of Italy") by the same author.</ref><ref>{{Cite book|last=Pavone|first=Claudio|title=Una guerra civile. Saggio storico sulla moralità della Resistenza|date=1991|publisher=Bollati Boringhieri|isbn=8-8339-0629-9|location=Torino|page=238|language=it}}</ref> اپريل 1945ع ۾، جڏهن شڪست ويجهي هئي، موسوليني اتر طرف ڀڄڻ جي ڪوشش ڪئي،<ref>{{Citation|last=Viganò|first=Marino|title=Un'analisi accurata della presunta fuga in Svizzera|date=2001|work=Nuova Storia Contemporanea|volume=3|language=it}}</ref> پر پارٽيزنن هٿان پڪڙيو ويو ۽ [[بينيتو موسوليني جو موت|فوري طور قتل ڪيو ويو]].<ref>{{Cite news|date=28 April 1945|title=1945: Italian partisans kill Mussolini |url=https://news.bbc.co.uk/onthisday/hi/dates/stories/april/28/newsid_3564000/3564529.stm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20111126075555/http://news.bbc.co.uk/onthisday/hi/dates/stories/april/28/newsid_3564000/3564529.stm|archive-date=26 November 2011|access-date=17 October 2011|publisher=BBC News}}</ref> دشمنيون 29 اپريل 1945ع تي ختم ٿيون، [[ڪازيرتا جي هٿيار ڦٽا ڪرڻ|جڏهن اٽلي ۾ جرمن فوجن هٿيار ڦٽا ڪيا]]. جنگ ۾ لڳ ڀڳ اڌ ملين اطالوي مارجي ويا،<ref>{{Cite encyclopedia|title=Italy – Britannica Online Encyclopedia|encyclopedia=Encyclopædia Britannica|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297474/Italy|access-date=2 August 2010|archive-url=https://web.archive.org/web/20120306095718/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297474/Italy|archive-date=6 March 2012|url-status=live}}</ref> سماج ورهائجي ويو، ۽ معيشت لڳ ڀڳ تباهه ٿي وئي؛ 1944ع ۾ في فرد آمدني 1900ع کان پوءِ سڀ کان هيٺين سطح تي هئي.<ref>{{Cite book|title=Liberal and fascist Italy, 1900–1945 |date=2002|publisher=Oxford University Press|editor-last=Lyttelton|editor-first=Adrian|page=13}}</ref> جنگ کان پوءِ اطالوي جمهوريت پسندي ٻيهر اڀري، جنهن [[1946ع اطالوي اداراتي ريفرنڊم]] ڏانهن واٽ هموار ڪئي.<ref>{{Cite encyclopedia|title=Italia|encyclopedia=Dizionario enciclopedico italiano|publisher=[[Treccani]]|date=1970|volume=VI|page=456|language=it}}</ref> === جمهوري دور === {{Main|اطالوي جمهوريه جي تاريخ}} اٽلي 2 جون تي ٿيل 1946ع جي ريفرنڊم کان پوءِ جمهوريه بڻيو،<ref>{{Cite AV media|url=https://archive.org/details/1946-06-06_Damage_Foreshadows_A-Bomb_Test|title=Damage Foreshadows A-Bomb Test, 1946/06/06 (1946) |publisher=[[Universal Newsreel]]|year=1946|access-date=22 February 2012}}</ref> اهو ڏينهن ان کان پوءِ ''[[جمهوريه جو عيد]]'' طور ملهايو وڃي ٿو. اها پهريون ڀيرو هئي جو عورتن قومي سطح تي ووٽ ڏنو.<ref>{{Cite web|title=Italia 1946: le donne al voto, dossier a cura di Mariachiara Fugazza e Silvia Cassamagnaghi |url=http://www.insmli.it/pubblicazioni/35/Voto%20donne%20versione%20def.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110520041048/http://www.insmli.it/pubblicazioni/35/Voto%20donne%20versione%20def.pdf|archive-date=20 May 2011|access-date=30 May 2011}}; {{Cite news|title=La prima volta in cui le donne votarono in Italia, 75 anni fa|url=https://www.ilpost.it/2021/03/10/primo-voto-italia-donne-10-marzo-1946|access-date=24 August 2021|work=Il Post|date=10 March 2021|language=it-IT|archive-date=23 August 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210823162103/https://www.ilpost.it/2021/03/10/primo-voto-italia-donne-10-marzo-1946|url-status=live}}</ref> وڪٽر ايمانوئل ٽئين جي پٽ، [[امبيرتو ٻيون]]، کي تخت ڇڏڻ تي مجبور ڪيو ويو. [[اٽلي جو آئين|جمهوري آئين]] 1948ع ۾ منظور ڪيو ويو. [[اٽلي ۽ اتحادي طاقتن جي وچ ۾ پيرس جو معاهدو]] تحت، [[ايڊرياٽڪ سمنڊ]] جي ڀرسان علائقا [[سوشلسٽ وفاقي جمهوريه يوگوسلاويا|يوگوسلاويا]] سان شامل ڪيا ويا، جنهن جي نتيجي ۾ [[استريائي-دلماتيني لڏپلاڻ]] ٿي، جنهن ۾ لڳ ڀڳ 300,000 [[استريائي اطالوي|استريائي]] ۽ [[دلماتيني اطالوي]] لڏي ويا.<ref>{{Cite web|last=Tobagi|first=Benedetta|title=La Repubblica italiana {{!}} Treccani, il portale del sapere|url=http://www.treccani.it/scuola/lezioni/storia/la_repubblica_italiana.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20160305001726/http://www.treccani.it/scuola/lezioni/storia/la_repubblica_italiana.html|archive-date=5 March 2016|access-date=28 January 2015|publisher=Treccani.it}}</ref> اٽلي پنهنجون سڀ نوآبادياتي ملڪيتون وڃايون، جنهن سان [[اطالوي سلطنت]] ختم ٿي. [[File:Alcide de Gasperi 2.jpg|thumb|upright=.7|[[الچيدي دي گاسپري]]، جمهوريه جو [[اٽلي جي وزيراعظمن جي فهرست|پهريون]] [[اٽلي جو وزيراعظم]] ۽ [[يورپي يونين جا باني پيءُ|يورپي يونين جي باني پيئرن]] مان هڪ]] ڪميونسٽ قبضي جي خوف [[1948ع جي اطالوي عام چونڊن]] ۾ فيصلائتو ڪردار ادا ڪيو، جتي [[ڪرسچن ڊيموڪريسي (اٽلي)|ڪرسچن ڊيموڪريٽن]]، [[الچيدي دي گاسپري]] جي اڳواڻي هيٺ، وڏي اڪثريت سان فتح حاصل ڪئي.<ref>{{Cite book|last1=Lawrence S. Kaplan|url=https://books.google.com/books?id=UV-ti1sYcbcC|title=NATO 1948: The Birth of the Transatlantic Alliance |last2=Morris Honick|date=2007|publisher=Rowman & Littlefield|isbn=978-0-7425-3917-4|pages=52–55|access-date=5 January 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20240116110143/https://books.google.com/books?id=UV-ti1sYcbcC|archive-date=16 January 2024|url-status=live}}; {{Cite book|author=Robert Ventresca|title=From Fascism to Democracy: Culture and Politics in the Italian Election of 1948 |publisher=University of Toronto Press|date=2004|pages=236–37}}</ref> نتيجي طور، 1949ع ۾ اٽلي [[نيٽو]] جو ميمبر بڻيو. [[مارشل پلان]] معيشت کي بحال ڪيو، جنهن 1960ع واري ڏهاڪي جي آخر تائين هڪ اهڙو دور ڏٺو جيڪو [[اطالوي معاشي معجزو]] جي نالي سان مشهور آهي. 1950ع واري ڏهاڪي ۾ اٽلي [[يورپي برادرين]] جو باني ملڪ بڻيو، جيڪي بعد ۾ يورپي يونين جو بنياد بڻيون. 1960ع واري ڏهاڪي جي آخر کان 1980ع واري ڏهاڪي جي شروعات تائين، ملڪ ''[[ليڊ جا سال (اٽلي)|ليڊ جا سال]]'' نالي دور مان گذريو، جيڪو معاشي مشڪلاتن، خاص طور تي [[1973ع جو تيل بحران]]، سماجي تڪرارن ۽ دهشتگرد حملا ۽ قتل عام جي واقعن سان نمايان هو.<ref>{{Cite web|year=1995|title=Commissione parlamentare d'inchiesta sul terrorismo in Italia e sulle cause della mancata individuazione dei responsabili delle stragi (Parliamentary investigative commission on terrorism in Italy and the failure to identify the perpetrators)|url=http://www.isn.ethz.ch/php/documents/collection_gladio/report_ital_senate.pdf|archive-url=https://web.archive.org/web/20060819211212/http://www.isn.ethz.ch/php/documents/collection_gladio/report_ital_senate.pdf|archive-date=19 August 2006|access-date=2 May 2006|language=it}}; {{In lang|en|it|fr|de}} {{Cite web|title=Secret Warfare: Operation Gladio and NATO's Stay-Behind Armies|url=http://www.isn.ethz.ch/php/collections/coll_gladio.htm#Documents|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20060425182721/http://www.isn.ethz.ch/php/collections/coll_gladio.htm|archive-date=25 April 2006|access-date=2 May 2006|publisher=Swiss Federal Institute of Technology / International Relation and Security Network}}; {{Cite web|date=24 June 2000|title=Clarion: Philip Willan, Guardian, 24 June 2000, p. 19 |url=http://www.cambridgeclarion.org/press_cuttings/us.terrorism_graun_24jun2000.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100329113138/http://www.cambridgeclarion.org/press_cuttings/us.terrorism_graun_24jun2000.html|archive-date=29 March 2010|access-date=24 April 2010|publisher=Cambridgeclarion.org}}</ref> معيشت ٻيهر بحال ٿي ۽ اٽلي 1970ع واري ڏهاڪي ۾ [[جي-7]] ۾ شامل ٿيڻ کان پوءِ دنيا جي پنجين وڏي صنعتي قوم بڻجي ويو. بهرحال، قومي قرض مجموعي ملڪي پيداوار (GDP) جي 100 سيڪڙو کان به وڌي ويو. 1992ع ۽ 1993ع جي وچ ۾، حڪومت جي نون مافيا مخالف قدمن جي نتيجي ۾ اٽلي [[سسلين مافيا]] طرفان ڪيل دهشتگرد حملن کي منهن ڏنو.<ref>{{Cite web|date=8 March 2012|title=New Arrests for Via D'Amelio Bomb Attack|url=https://www.corriere.it/International/english/articoli/2012/03/08/borsellino.shtml|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20121013204755/http://www.corriere.it/International/english/articoli/2012/03/08/borsellino.shtml|archive-date=13 October 2012|access-date=9 February 2019|website=Corriere della Sera}}</ref> ووٽر، جيڪي سياسي جمود، وڏي عوامي قرضي ۽ [[اٽلي ۾ بدعنواني|بدعنواني]] کان مايوس هئا، جيڪا [[ماني پوليتي|صاف هٿن]] واري جاچ ذريعي ظاهر ٿي، بنيادي سڌارن جو مطالبو ڪرڻ لڳا. ڪرسچن ڊيموڪريٽ، جيڪي لڳ ڀڳ 50 سالن تائين حڪومت ڪندا رهيا هئا، بحران جو شڪار ٿيا ۽ ٽٽي مختلف ڌڙن ۾ ورهائجي ويا.<ref>The so-called "Second Republic" was born by forceps: not with a revolt of Algiers, but formally under the same Constitution, with the mere replacement of one ruling class by another: {{Cite journal|last=Buonomo|first=Giampiero|year=2015|title=Tovaglie pulite|journal=Mondoperaio Edizione Online}}</ref> ڪميونسٽن پاڻ کي هڪ [[سماجي جمهوريت پسند]] قوت طور ٻيهر منظم ڪيو. 1990ع ۽ 2000ع واري ڏهاڪن دوران، [[مرڪز-ساڄي اتحاد (اٽلي)|مرڪز-ساڄي اتحاد]] (جنهن تي ميڊيا جي واپاري شخصيت [[سلويو برلسڪوني]] جو غلبو هو) ۽ [[مرڪز-کاٻي اتحاد (اٽلي)|مرڪز-کاٻي اتحاد]] (جنهن جي اڳواڻي پروفيسر [[رومانو پروڊي]] ڪندو هو) باري باري حڪومت ڪندا رهيا. 21هين صديءَ جي شروعات ۾، اٽلي سياسي ۽ معاشي عدم استحڪام جي هڪ ڊگهي دور مان گذريو، جيڪو بين الاقوامي بحرانن کان گهڻو متاثر ٿيو. 2008ع ۾ شروع ٿيندڙ [[عظيم معاشي بحران]] جا اثر ملڪ جي معيشت ۽ عوامي ماليات تي گهرا پيا، جنهن جي نتيجي ۾ [[سخت مالي پاليسيون]] اختيار ڪيون ويون ۽ استحڪام ۽ عالمي اعتبار کي يقيني بڻائڻ لاءِ [[ٽيڪنوڪريٽ]] يا وسيع اتحادي حڪومتن تي وڌيڪ ڀروسو ڪيو ويو.<ref>{{Cite news|last=Hooper|first=John|date=16 November 2011|title=Mario Monti appoints technocrats to steer Italy out of economic crisis|url=https://www.theguardian.com/world/2011/nov/16/mario-monti-technocratic-cabinet-italy|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200319230844/https://www.theguardian.com/world/2011/nov/16/mario-monti-technocratic-cabinet-italy|archive-date=19 March 2020|access-date=19 March 2020|work=The Guardian}}</ref> [[File:Imigrantes salvos no Mar Mediterrâneo - SALVAMAR 2015 (52149723177).jpg|300px|thumb|[[غير قانوني مهاجر]]، جيڪي 5 سيپٽمبر 2015ع تي [[ڪاتانيا]] جي اطالوي بندرگاهه ڏانهن [[بحر روم]] ذريعي سفر ڪري رهيا آهن]] 2010ع واري ڏهاڪي دوران، نئين وزيراعظم [[ماتيو رينزي]] طرفان ادارتي سڌارا متعارف ڪرائڻ جون ڪوششون ڪيون ويون، جن جو مقصد سياسي نظام کي وڌيڪ مؤثر بڻائڻ ۽ انتظامي شاخ کي مضبوط ڪرڻ هو، پر اهي تجويزون [[2016ع جو اطالوي آئيني ريفرنڊم]] ۾ رد ٿي ويون.<ref>{{Cite news|date=12 December 2016|title=New Italian PM Paolo Gentiloni sworn in|url=https://www.bbc.co.uk/news/world-europe-38295549|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20191129122857/https://www.bbc.co.uk/news/world-europe-38295549|archive-date=29 November 2019|access-date=19 March 2020|publisher=BBC News}}</ref> ساڳئي وقت، [[يورپي مهاجر بحران]] اٽلي کي [[يورپي يونين]] ۾ داخل ٿيڻ جي هڪ اهم مرڪزي دروازي جي حيثيت ڏني، ڇاڪاڻ⁠تہ وڏي تعداد ۾ مهاجر ۽ پناهه گهرندڙ [[بحر روم]] رستي يورپ پهتا،<ref>{{Cite news|date=21 May 2018|title=What will Italy's new government mean for migrants?|url=https://www.thelocal.it/20180521/what-will-italys-new-government-mean-for-migrants|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190401231010/https://www.thelocal.it/20180521/what-will-italys-new-government-mean-for-migrants|archive-date=1 April 2019|access-date=8 June 2018|work=The Local Italy}}</ref> خاص طور تي سب-صحارا آفريڪا مان.<ref>{{Cite news|date=18 July 2017|title=African migrants fear for future as Italy struggles with surge in arrivals|url=https://www.reuters.com/article/us-italy-migrants-africa/african-migrants-fear-for-future-as-italy-struggles-with-surge-in-arrivals-idUSKBN1A30QD|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190402002627/https://www.reuters.com/article/us-italy-migrants-africa/african-migrants-fear-for-future-as-italy-struggles-with-surge-in-arrivals-idUSKBN1A30QD|archive-date=2 April 2019|access-date=8 June 2018|work=Reuters}}</ref> هن صورتحال جا اهم سماجي ۽ سياسي اثر ٿيا، جنهن سبب اميگريشن بابت عوامي بحث وڌيو ۽ [[عوام پسند]] سياسي پارٽين جي حمايت ۾ واڌ آئي.<ref>{{Cite news|title=Italy starts to show the strains of migrant influx|url=http://www.thelocal.it/20150519/migrant-surge-tests-italys-humanitarian-instincts|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170429061446/https://www.thelocal.it/20150519/migrant-surge-tests-italys-humanitarian-instincts|archive-date=29 April 2017|access-date=10 January 2017|work=[[The Local]]}}; {{Cite news|title=Italy's far right jolts back from dead|url=http://www.politico.eu/article/italys-other-matteo-salvini-northern-league-politicians-media-effettosalvini|access-date=10 January 2017|work=Politico|date=3 February 2016|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170119122156/http://www.politico.eu/article/italys-other-matteo-salvini-northern-league-politicians-media-effettosalvini|archive-date=19 January 2017}}</ref><ref>{{Cite news|date=24 May 2018|title=Opinion – The Populists Take Rome|url=https://www.nytimes.com/2018/05/24/opinion/populists-rome-five-star-movement.html|url-access=subscription|url-status=live|archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20220103/https://www.nytimes.com/2018/05/24/opinion/populists-rome-five-star-movement.html|archive-date=3 January 2022|access-date=2 June 2018|work=The New York Times}}{{Cbignore}}</ref> [[اٽلي ۾ ڪووڊ-19 وبا|ڪووڊ-19 وبا]]، جيڪا 2020ع ۾ شروع ٿي، ملڪ جي عوامي صحت ۽ معاشي ڪارڪردگي کي سخت متاثر ڪيو، ۽ اڳ ۾ موجود ڍانچائي ڪمزورين کي وڌيڪ نمايان بڻايو.<ref>{{Cite news|last=Ellyatt|first=Holly|date=19 March 2020|title=Italy's lockdown will be extended, prime minister says as death toll spikes and hospitals struggle|url=https://www.cnbc.com/2020/03/19/italys-death-rate-reaches-record-high-hospitals-in-lombardy-struggle.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200319084719/https://www.cnbc.com/2020/03/19/italys-death-rate-reaches-record-high-hospitals-in-lombardy-struggle.html|archive-date=19 March 2020|access-date=19 March 2020|publisher=CNBC}}</ref> ان جي جواب ۾، [[اٽلي ۾ ڪووڊ-19 لاڪ ڊائون|غير معمولي قدم اختيار ڪيا ويا]] ته جيئن معيشت کي سهارو ملي سگهي، جن مان ڪيترائي يورپي سطح تي گڏيل طور هم آهنگ ڪيا ويا.<ref>[https://www.agi.it/economia/news/2020-04-14/coronavirus-fmi-crisi-economica-8331041/ L'Italia pagherà il conto più salato della crisi post-epidemia] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20200527124958/https://www.agi.it/economia/news/2020-04-14/coronavirus-fmi-crisi-economica-8331041|date=27 May 2020}}, AGI</ref><ref>{{Cite web|date=12 February 2021|title=Mario Draghi's new government to be sworn in on Saturday|url=http://www.theguardian.com/world/2021/feb/12/mario-draghis-new-italian-government-to-be-sworn-in-on-saturday|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210419104552/https://www.theguardian.com/world/2021/feb/12/mario-draghis-new-italian-government-to-be-sworn-in-on-saturday|archive-date=19 April 2021|access-date=19 February 2021|website=The Guardian}}</ref> 2022ع ۾، [[جورجيا ميلوني]] اٽلي جي پهرين خاتون وزيراعظم طور حلف کنيو.<ref>{{Cite news|date=21 October 2022|title=Who is Giorgia Meloni? The rise to power of Italy's new far-right PM|url=https://www.bbc.com/news/world-europe-63351655|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20221024023546/https://www.bbc.com/news/world-europe-63351655|archive-date=24 October 2022|access-date=24 October 2022|publisher=BBC News}}</ref> == جاگرافي == {{Main|اٽلي جي جاگرافي}} {{Further|اٽلي جي ارضيات|اٽلي ۾ آتش فشاني سرگرمي|اٽلي جي دريائن جي فهرست|اٽلي جي ڍنڍن جي فهرست|اٽلي جي ٻيٽن جي فهرست|اٽلي (جاگرافيائي علائقو)}} [[File:Italy relief location map.jpg|thumb|اٽلي جو جاگرافيائي اُڀار وارو نقشو]] اٽلي، جنهن جو علائقو گهڻي حد تائين [[اٽلي (جاگرافيائي علائقو)|ساڳئي نالي واري جاگرافيائي علائقي]] سان ملي ٿو،<ref name="Treccani">{{Citation |title=Italia |volume=VI |page=413 |year=1970 |publisher=[[Treccani]] |language=it |encyclopedia=Dizionario enciclopedico italiano}}</ref> [[ڏکڻ يورپ]] ۾ واقع آهي<ref>{{Cite web |title=Southern Europe, a peninsula extending into the central Mediterranean Sea, northeast of Tunisia |url=https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20210701235642/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy |archive-date=1 July 2021 |access-date=17 August 2021 |website=The World Factbook |publisher=Central Intelligence Agency}}</ref> (۽ [[اولهه يورپ]] جو حصو پڻ سمجهيو ويندو آهي{{efn|name=WE}})، [[35هين اتر متوازي|35° اتر]] ۽ [[47° اتر]] ويڪرائي ڦاڪن، ۽ [[6هين اوڀر نصف النهار|6° اوڀر]] ۽ [[19هين اوڀر نصف النهار|19° اوڀر]] ڊگهائي ڦاڪن جي وچ ۾. اتر ۾، اولهه کان اوڀر طرف، اٽلي جون سرحدون [[فرانس]]، [[سوئٽزرلينڊ]]، [[آسٽريا]] ۽ [[سلووينيا]] سان ملن ٿيون، ۽ تقريباً [[الپس]] جي آبي ورهاست واري حد تائين پکڙيل آهن، جنهن ۾ [[پو ماٿري]] ۽ [[وينيسيائي ميدان]] شامل آهن. ملڪ [[اطالوي اپٻيٽ]]، [[سسلي]] ۽ [[سارڊينيا]] (جيڪي [[بحر روم]] جا سڀ کان وڏا ٻيٽ آهن)، ۽ [[اٽلي جي ٻيٽن جي فهرست|ڪيترن ننڍن ٻيٽن]] تي مشتمل آهي.<ref name="Treccani" /> اٽلي جا ڪي علائقا الپائن حوض کان ٻاهر به پکڙيل آهن، ۽ ڪجهه ٻيٽ [[يوروشيا]] جي براعظمي کنڊ کان ٻاهر واقع آهن. ملڪ جو ڪل پکيڙ {{Convert|301230|km2|0|abbr=out}} آهي، جنهن مان {{Convert|294020|km2|0|abbr=on}} خشڪي ۽ {{Convert|7210|km2|0|abbr=on}} پاڻي آهي.<ref name="Area">{{Cite web|date=30 October 2014|title=Principali dimensioni geostatistiche e grado di urbanizzazione del Paese|url=https://www.istat.it/it/archivio/137001|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141117054950/https://www.istat.it/it/archivio/137001|archive-date=17 November 2014|access-date=22 March 2019|website=istat.it}}</ref> ٻيٽن سميت، اٽلي جي سامونڊي ڪناري جي ڊيگهه {{Convert|7600|km|0|abbr=off}} آهي، جيڪا [[بحر روم]]، [[ليگورين سمنڊ]]، [[ٽيرينين سمنڊ]]، [[آئيونين سمنڊ]]<ref>{{Cite book|url=https://iho.int/uploads/user/pubs/standards/s-23/S-23_Ed3_1953_EN.pdf|title=Limits of Oceans and Seas|publisher=[[Organisation hydrographique internationale]]|year=1953|edition=3rd|access-date=28 December 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20111008191433/http://www.iho.int/iho_pubs/standard/S-23/S-23_Ed3_1953_EN.pdf|archive-date=8 October 2011|issue=28}}</ref> ۽ [[ايڊرياٽڪ سمنڊ]] سان لڳي ٿي.{{Sfn|Cushman-Roisin|Gačić|Poulain|2001|pp=1–2}} فرانس سان سرحد {{Convert|488|km|0|abbr=on}}، سوئٽزرلينڊ سان {{Convert|740|km|0|abbr=on}}، آسٽريا سان {{Convert|430|km|0|abbr=on}} ۽ سلووينيا سان {{Convert|232|km|0|abbr=on}} ڊگهي آهي. [[سان مارينو]] ۽ [[ويٽيڪن سٽي]] (دنيا جو سڀ کان ننڍو ملڪ ۽ [[هولي سي]] جي انتظام هيٺ عالمي [[ڪيٿولڪ چرچ]] جو مرڪز) اٽلي جي اندر واقع [[انڪليو]] آهن،<ref>{{Cite encyclopedia|year=2012|title=San Marino|encyclopedia=Encyclopædia Britannica|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/521449/San-Marino|access-date=1 March 2011|archive-url=https://web.archive.org/web/20110511180105/http://www.britannica.com/EBchecked/topic/521449/San-Marino|archive-date=11 May 2011|url-status=live}}; {{Cite news|url=https://www.bbc.com/news/world-europe-17994868|title=Vatican country profile|year=2018|publisher=BBC News|access-date=24 August 2018|archive-date=25 August 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20180825011001/https://www.bbc.com/news/world-europe-17994868|url-status=live}}</ref> جڏهن ته [[ڪامپيوني ڊي اٽاليا]] سوئٽزرلينڊ جي اندر واقع هڪ اطالوي [[ايڪسڪليو]] آهي.<ref>{{Cite web|title=Democracy in Figures|url=http://demo.istat.it/index_e.php|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210126215040/http://demo.istat.it/index_e.php|archive-date=26 January 2021|access-date=28 May 2021|website=[[Italian National Institute of Statistics]]}}</ref> سان مارينو سان سرحد {{Convert|39|km|0|abbr=on}} ۽ ويٽيڪن سٽي سان {{Convert|3.2|km|1|abbr=on}} ڊگهي آهي.<ref name=Area/> [[File:Monte Bianco DSF1243-m.jpg|thumb|[[مونٽي بيانڪو]] (مون بلان)، [[اوستا وادي]] ۾، جيڪو [[يورپي يونين]] جو سڀ کان اوچو مقام آهي]] اٽلي جي 35 سيڪڙو کان وڌيڪ زمين جبلن تي مشتمل آهي.<ref name="eug92">{{Cite book|last=Riganti|first=dir. da Alberto|title=Enciclopedia universale Garzanti.|publisher=Garzanti|year=1991|isbn=8-8115-0459-7|edition=Nuova ed. aggiornata e ampliata.|location=Milano}}</ref> [[اپينائن جبل]] اپٻيٽ جي مرڪزي ريڙهه آهن، جڏهن ته [[الپس]] اترين سرحد جو وڏو حصو ٺاهين ٿا، جتي اٽلي جو سڀ کان اوچو مقام [[مونٽي بيانڪو]] (مون بلان) جي چوٽيءَ تي {{Cvt|4810|m|ft}} جي اوچائي تي واقع آهي. ٻيا مشهور جبل [[مونٽي چيروينو]] (ميٽرهورن) ۽ [[ڊولومائيٽس]] آهن. اٽلي جا ڪيترائي حصا [[اٽلي ۾ آتش فشاني سرگرمي|آتش فشاني اصل]] جا آهن. ڏکڻ جا گهڻا ننڍا ٻيٽ ۽ ٻيٽ-گروهه [[آتش فشاني ٻيٽ]] آهن. فعال آتش فشانن ۾ [[ايٽنا جبل]] (سسلي ۾ ۽ يورپ جو سڀ کان وڏو فعال آتش فشان)، [[ولڪانو]]، [[اسٽرومبولي]] ۽ [[ويسوويس]] شامل آهن. اٽلي جون اڪثر [[اٽلي جون دريائون|دريائون]] [[ايڊرياٽڪ سمنڊ]] يا [[ٽيرينين سمنڊ]] ۾ ڇوڙ ڪن ٿيون.<ref>{{Cite web|title=List of Italian rivers|url=http://www.comuni-italiani.it/fiumi|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170916010640/http://www.comuni-italiani.it/fiumi|archive-date=16 September 2017|access-date=30 July 2018|publisher=comuni-italiani.it}}</ref> سڀ کان ڊگهي درياهه [[پو درياهه]] آهي، جيڪو الپس مان نڪري [[پادان ميدان]] مان گذري [[ايڊرياٽڪ سمنڊ]] ۾ ڇوڙ ڪري ٿو.<ref>{{Cite magazine|last=Zwingle|first=Erla|date=May 2002|title=Italy's Po River Punished for centuries by destructive floods, northern Italians stubbornly embrace their nation's longest river, which nurtures rice fields, vineyards, fisheries – and legends|url=http://ngm.nationalgeographic.com/ngm/0205/feature6|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20071223133709/http://ngm.nationalgeographic.com/ngm/0205/feature6|archive-date=23 December 2007|access-date=6 April 2009|magazine=National Geographic}}</ref> [[پو ماٿري]] ملڪ جو سڀ کان وڏو ميدان آهي، جنهن جو پکيڙ {{Convert|46000|km2|abbr=on}} آهي، ۽ ملڪ جي 70 سيڪڙو کان وڌيڪ هيٺاهين زمينن تي مشتمل آهي.<ref name=eug92/> سڀ کان وڏيون ڍنڍون، وڏي کان ننڍي ترتيب سان، [[گاردا ڍنڍ]]، [[ماجوري ڍنڍ]] ۽ [[ڪومو ڍنڍ]] آهن.<ref>{{Cite web|title=Morphometric and hydrological characteristics of some important Italian lakes|url=http://www.iii.to.cnr.it/limnol/cicloac/lagit.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20100205043503/http://www.iii.to.cnr.it/limnol/cicloac/lagit.htm|archive-date=5 February 2010|access-date=3 March 2010|publisher=Istituto per lo Studio degli Ecosistemi|location=Verbania Pallanza}}</ref> [[File:C. l. italicus in MNP.jpg|thumb|upright=.7|[[اطالوي بگھڙ]]، اٽلي جو قومي جانور]] [[اطالوي بگھڙ]] اٽلي جو قومي جانور آهي،<ref>{{Cite web|last=Sheri Foster|date=January 2021|title=What is Italy national animal?|url=https://it.yourtripagent.com/4052-what-is-italy-s-national-animal|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20230109172951/https://it.yourtripagent.com/4052-what-is-italy-s-national-animal|archive-date=9 January 2023|access-date=15 November 2021|website=Yourtrip.com}}; {{Cite web|url=https://www.affaritaliani.it/culturaspettacoli/il-lupo-grigio-degli-appennini-e-l-animale-dell-italia-544778.html|title=Il lupo grigio degli appennini e l animale dell Italia|author=James Hansen|date=June 2018|access-date=15 November 2021|archive-date=26 November 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221126224852/https://www.affaritaliani.it/culturaspettacoli/il-lupo-grigio-degli-appennini-e-l-animale-dell-italia-544778.html|url-status=live}}</ref> جڏهن ته قومي وڻ [[اربوٽس يونيڊو|اسٽرابيري وڻ]] آهي.<ref name="altovastese">{{Cite web|date=3 October 2011|title=Il corbezzolo simbolo dell'Unità d'Italia. Una specie che resiste agli incendi|url=http://www.altovastese.it/cultura/il-corbezzolo-simbolo-unita-italia-specie-che-resiste-agli-incendi|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20160205120852/http://www.altovastese.it/cultura/il-corbezzolo-simbolo-unita-italia-specie-che-resiste-agli-incendi|archive-date=5 February 2016|access-date=25 January 2016|language=it}}</ref> ان جو سبب اهو آهي ته اطالوي بگھڙ، جيڪو [[اپينائن جبل]] ۽ اولهندي [[الپس]] ۾ رهندو آهي، لاطيني ۽ اطالوي ثقافتن ۾ نمايان حيثيت رکي ٿو، جهڙوڪ [[روم جو قيام|روم جي بنياد پوڻ]] واري ڏند ڪٿا ۾،<ref>{{Cite book|last=Livy|title=The history of Rome|publisher=Printed for A. Strahan|others=George Baker (trans.)|year=1797}}</ref> جڏهن ته اسٽرابيري وڻ جا ساوا پن، اڇا گل ۽ ڳاڙها ٻير، جيڪي [[بحر روم]] جي علائقي جا مقامي آهن، قومي جهنڊي جي رنگن جي ياد ڏيارين ٿا.<ref name="altovastese"/> قومي پکي [[اطالوي جهرڪي]] آهي،<ref>{{cite web|title=Passero Italiano: L'uccello nazionale d'Italia|date=18 December 2022|url=https://www.concaternanaoggi.it/passero-italiano-luccello-nazionale-ditalia/|publisher=Conca Ternana Oggi|access-date=22 August 2024|archive-date=22 August 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240822123815/https://www.concaternanaoggi.it/passero-italiano-luccello-nazionale-ditalia/|url-status=live}}</ref> جڏهن ته قومي گل اسٽرابيري وڻ جو گل آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.msn.com/it-it/notizie/mondo/qual-%C3%A8-il-fiore-nazionale-dei-paesi-del-mondo/ss-AA1eWqXE#image=25|title=Il fiore nazionale dell'Italia (e quello degli altri Paesi del mondo)|website=[[MSN]]|access-date=26 August 2024|language=it|archive-date=2 October 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20241002211951/https://www.msn.com/it-it/notizie/mondo/qual-%C3%A8-il-fiore-nazionale-dei-paesi-del-mondo/ss-AA1eWqXE#image=25|url-status=live}}</ref> === ماحول === {{See also|اٽلي جي قومي پارڪن جي فهرست|اٽلي جي علائقائي پارڪن جي فهرست|اٽلي جي سامونڊي محفوظ علائقن جي فهرست}} [[File:National and Regional Parks of Italy.svg|thumb|اٽلي جا قومي ۽ علائقائي پارڪ]] تيز صنعتي ترقي کان پوءِ، اٽلي کي پنهنجي ماحولياتي مسئلن کي منهن ڏيڻ ۾ ڪجهه وقت لڳو. بهتري کان پوءِ، اٽلي هاڻي ماحولياتي پائيداري جي لحاظ کان دنيا ۾ 84هين درجي تي آهي.<ref>{{Cite web|title=Italy – Environment|url=http://dev.prenhall.com/divisions/hss/worldreference/IT/environment.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20090701064224/http://dev.prenhall.com/divisions/hss/worldreference/IT/environment.html|archive-date=1 July 2009|access-date=2 August 2010|publisher=Dev.prenhall.com}}</ref> قومي پارڪن، علائقائي پارڪن ۽ قدرتي محفوظ علائقن هيٺ محفوظ ڪيل ڪل زمين اٽلي جي علائقي جي لڳ ڀڳ 11 سيڪڙو تي مشتمل آهي،<ref>{{Cite web|title=Regione e aree protette|url=https://www.treccani.it/enciclopedia/regione-e-aree-protette_%28L%27Italia-e-le-sue-Regioni%29|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220111173345/https://www.treccani.it/enciclopedia/regione-e-aree-protette_%28L%27Italia-e-le-sue-Regioni%29|archive-date=11 January 2022|access-date=11 January 2022|language=it}}</ref> جڏهن ته اٽلي جي سامونڊي ڪناري جو 12 سيڪڙو حصو پڻ محفوظ ڪيو ويو آهي.<ref>{{Cite web|title=Le aree protette in Italia|url=http://www.uccellidaproteggere.it/La-conservazione/Cosa-fa-l-Italia-Le-azioni/Le-aree-protette-in-Italia|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220302220957/http://www.uccellidaproteggere.it/La-conservazione/Cosa-fa-l-Italia-Le-azioni/Le-aree-protette-in-Italia|archive-date=2 March 2022|access-date=2 March 2022|language=it}}</ref> اٽلي دنيا جي اهم [[اٽلي ۾ قابلِ تجديد توانائي|قابلِ تجديد توانائي]] پيدا ڪندڙ ملڪن مان هڪ رهيو آهي. 2010ع ۾ اهو نصب ٿيل [[شمسي توانائي]] جي گنجائش جي لحاظ کان دنيا جو چوٿون وڏو فراهم ڪندڙ هو،<ref>{{Cite web|date=15 July 2010|title=Renewables 2010 Global Status Report |url=http://www.ren21.net/Portals/97/documents/GSR/REN21_GSR2011.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110820095506/http://www.ren21.net/Portals/97/documents/GSR/REN21_GSR2011.pdf|archive-date=20 August 2011|access-date=16 July 2010|publisher=[[REN21]]}}; {{Cite web|title=Photovoltaic energy barometer 2010 – EurObserv'ER |url=https://www.eurobserv-er.org/pdf/baro196.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101011224419/http://www.eurobserv-er.org/pdf/baro196.pdf|archive-date=11 October 2010|access-date=30 October 2010}}</ref> ۽ [[هَوائي توانائي]] جي گنجائش جي لحاظ کان ڇهون وڏو ملڪ هو.<ref>{{Cite web|date=February 2011|title=World Wind Energy Report 2010 |url=http://www.wwindea.org/home/images/stories/pdfs/worldwindenergyreport2010_s.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110904232058/http://www.wwindea.org/home/images/stories/pdfs/worldwindenergyreport2010_s.pdf|archive-date=4 September 2011|access-date=8 August 2011|publisher=[[World Wind Energy Association]]}}</ref> 2020ع ۾ قابلِ تجديد توانائي اٽلي جي ڪل توانائي استعمال جو لڳ ڀڳ 37 سيڪڙو فراهم ڪري رهي هئي.<ref>{{Cite web|date=25 May 2021|title=Renewables provided 37% of Italy's energy in 2020 – English |url=https://www.ansa.it/english/news/2021/05/25/renewables-provided-37-of-italys-energy-in-2020_1a075060-c823-4076-a338-79367427dfd2.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211023040922/https://www.ansa.it/english/news/2021/05/25/renewables-provided-37-of-italys-energy-in-2020_1a075060-c823-4076-a338-79367427dfd2.html|archive-date=23 October 2021|access-date=28 May 2021|website=ANSA.it}}</ref> ملڪ 1963ع کان 1990ع تائين جوهري ريئڪٽر هلائيندو رهيو، پر [[چرنوبل حادثو]] ۽ [[1987ع جا اطالوي ريفرنڊم]] ٿيڻ کان پوءِ جوهري پروگرام ختم ڪيو ويو. 2008ع ۾ حڪومت هن فيصلي کي واپس وٺندي چار تائين جوهري بجلي گهر ٺاهڻ جا منصوبا جوڙيا، پر [[فوكوشيما جوهري حادثو]] کان پوءِ ٿيل ريفرنڊم ذريعي اهي منصوبا به رد ڪيا ويا.<ref>{{Cite web|last=Duncan Kennedy|date=14 June 2011|title=Italy nuclear: Berlusconi accepts referendum blow|url=https://www.bbc.co.uk/news/world-europe-13741105|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110612112154/http://www.bbc.co.uk/news/world-europe-13741105|archive-date=12 June 2011|access-date=20 April 2013|publisher=BBC News}}</ref> هوا جي آلودگي اڃا تائين هڪ سنگين مسئلو آهي، خاص طور تي صنعتي اتر ۾. اٽلي [[ڪاربان ڊاءِ آڪسائيڊ اخراج موجب ملڪن جي فهرست|ڪاربان ڊاءِ آڪسائيڊ]] پيدا ڪندڙ دنيا جو ٻارهون وڏو ملڪ آهي.<ref>United Nations Statistics Division, Millennium Development Goals indicators: [http://mdgs.un.org/unsd/mdg/SeriesDetail.aspx?srid=749&crid= Carbon dioxide emissions ({{CO2}}), thousand metric tons of {{CO2}}] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20091225014715/http://mdgs.un.org/unsd/mdg/SeriesDetail.aspx?srid=749&crid=|date=25 December 2009}}</ref> وڏن شهرن ۾ وڌندڙ ٽرئفڪ ۽ رش ماحولياتي ۽ صحت جا مسئلا پيدا ڪندا رهن ٿا، جيتوڻيڪ 1970ع ۽ 1980ع وارن ڏهاڪن کان پوءِ دونهين ۽ سموگ جي سطح ۾ نمايان گهٽتائي آئي آهي، ۽ [[سلفر ڊاءِ آڪسائيڊ]] جا مقدار پڻ گهٽيا آهن.<ref>{{Cite web|title=Environment and Health in Italy – Executive Summary|url=https://www.euro.who.int/en/home|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20100303051309/http://www.euro.who.int/document/hms/ehiexes_e.pdf|archive-date=3 March 2010|publisher=World Health Organization}}</ref> ٻيلن جي ڪٽائي، غيرقانوني اڏاوتن، ۽ زمين جي ناقص انتظامي پاليسين سبب اٽلي جي جبلستاني علائقن ۾ وڏي پيماني تي زميني ڪٽائي ٿي آهي، جنهن جي نتيجي ۾ ماحولياتي آفتون پيدا ٿيون آهن، جهڙوڪ 1963ع ۾ [[واجونٽ ڊيم]] جي تباهي، 1998ع جو [[سارنو]] سانحو،<ref>{{Cite news|last=Nick Squires|date=2 October 2009|title=Sicily mudslide leaves scores dead|url=https://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6255575/Sicily-mudslide-leaves-scores-dead.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20091006082824/http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6255575/Sicily-mudslide-leaves-scores-dead.html|archive-date=6 October 2009|access-date=2 October 2009|work=The Daily Telegraph|location=London}}</ref> ۽ 2009ع جا [[2009ع ميسينا جا ٻوڏ ۽ مٽيءَ جا ڌوڪڙا|ميسينا جا مٽيءَ جا ڌوڪڙا ۽ ٻوڏون]].<ref>{{Cite news|last=Nick Squires|date=2 October 2009|title=Sicily mudslide leaves scores dead|url=https://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6255575/Sicily-mudslide-leaves-scores-dead.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20091006082824/http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6255575/Sicily-mudslide-leaves-scores-dead.html|archive-date=6 October 2009|access-date=2 October 2009|work=The Daily Telegraph|location=London}}</ref> == سياست == {{Main|اٽلي جي سياست|اٽلي ۾ چونڊون}} اٽلي 1946ع کان هڪ وحداني [[پارلياماني جمهوريه]] آهي، جڏهن بادشاهت کي [[1946ع جو اطالوي ادارياتي ريفرنڊم|1946ع جي ريفرنڊم]] وسيلي ختم ڪيو ويو. [[اٽلي جو صدر|اٽلي جو صدر]]، [[سرجيو ماتاريلا]]، جيڪو 2015ع کان هن عهدي تي فائز آهي، ملڪ جو سربراهه آهي. صدر کي گڏيل اجلاس ۾ [[اٽلي جي پارليامينٽ]] ۽ علائقائي نمائندن طرفان هڪ ستن سالن واري مدي لاءِ چونڊيو ويندو آهي. اٽلي وٽ [[اٽلي جو آئين|هڪ لکيل جمهوري آئين]] موجود آهي، جيڪو [[اٽلي جي آئين ساز اسيمبلي|آئين ساز اسيمبلي]] طرفان تيار ڪيو ويو. اها اسيمبلي انهن [[فاشزم مخالف]] قوتن جي نمائندن تي مشتمل هئي، جن [[ٻي عالمي جنگ]] دوران اٽلي جي آزاديءَ وقت نازي ۽ فاشسٽ قوتن جي شڪست ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو هو.<ref>Smyth, Howard McGaw Italy: From Fascism to the Republic (1943–1946) ''The Western Political Quarterly'' vol. 1 no. 3 (pp. 205–222), September 1948.{{JSTOR|442274}}</ref> اٽلي معاشي، فوجي، ثقافتي ۽ سياسي معاملن ۾ اهم عالمي ڪردار ادا ڪري ٿو ۽ [[يورپي يونين]] جي ٽن وڏين رياستن مان هڪ سمجھيو وڃي ٿو. اهو عام طور تي هڪ [[علائقائي طاقت]] تصور ڪيو ويندو آهي،<ref>Gabriele Abbondanza, ''Italy as a Regional Power: the African Context from National Unification to the Present Day'' (Rome: Aracne, 2016); "''[[Operation Alba]] may be considered one of the most important instances in which Italy has acted as a regional power, taking the lead in executing a technically and politically coherent and determined strategy.''" See Federiga Bindi, ''Italy and the European Union'' (Washington, D.C.: Brookings Institution Press, 2011), p. 171.</ref> جڏهن ته ان جي [[عظيم طاقت]] واري حيثيت بابت عالمن ۽ سياسي تجزيه نگارن ۾ بحث جاري آهي.<ref>{{Cite book |url=https://books.google.com/books?id=nTKBdY5HBeUC&q=Canada%2520Among%2520Nations%252C%25202004%253A%2520Setting%2520Priorities+Straight |title=Canada Among Nations, 2004: Setting Priorities Straight |date=17 January 2005 |publisher=McGill-Queen's Press – MQUP |isbn=978-0-7735-2836-9 |page=85 |quote=The United States is the sole world's superpower. France, Italy, Germany and the United Kingdom are great powers |access-date=13 June 2016 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230116145100/https://books.google.com/books?id=nTKBdY5HBeUC&q=Canada%2520Among%2520Nations%252C%25202004%253A%2520Setting%2520Priorities+Straight |archive-date=16 January 2023 |url-status=live}}; {{Cite book |last=Sterio |first=Milena |url=https://books.google.com/books?id=-QuI6n_OVMYC&q=The%20Right%20to%20Self-determination%20Under%20International%20Law%3A%20%22selfistans%22%2C%20Secession%20and%20the%20Rule%20of%20the%20Great%20Powers |title=The right to self-determination under international law: "selfistans", secession and the rule of the great powers |date=2013 |publisher=Routledge |isbn=978-0-4156-6818-7 |location=Milton Park, Abingdon, Oxon |page=xii (preface) |quote=The great powers are super-sovereign states: an exclusive club of the most powerful states economically, militarily, politically and strategically. These states include veto-wielding members of the United Nations Security Council (United States, United Kingdom, France, China, and Russia), as well as economic powerhouses such as Germany, Italy and Japan. |access-date=13 June 2016 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240116110143/https://books.google.com/books?id=-QuI6n_OVMYC&q=The%20Right%20to%20Self-determination%20Under%20International%20Law%3A%20%22selfistans%22%2C%20Secession%20and%20the%20Rule%20of%20the%20Great%20Powers#v=snippet&q=The%20Right%20to%20Self-determination%20Under%20International%20Law%3A%20%22selfistans%22%2C%20Secession%20and%20the%20Rule%20of%20the%20Great%20Powers&f=false |archive-date=16 January 2024 |url-status=live}}</ref> [[انٽرنيشنل آئيڊيا]] جي عالمي جمهوريت واري اشاري (GSoD) ۽ جمهوريت ٽريڪر موجب، اٽلي مجموعي جمهوري معيارن ۾ اعليٰ درجي تي ڪارڪردگي ڏيکاري ٿو، جيتوڻيڪ [[قانون جي حڪمراني]] جي شعبي ۾ ڪجهه ڪمزورين جي نشاندهي ڪئي وئي آهي.<ref>{{Cite web |title=Italy {{!}} The Global State of Democracy |url=https://www.idea.int/democracytracker/country/italy |access-date=16 October 2025 |website=www.idea.int |language=en}}</ref> === حڪومت === {{Main|اٽلي جي حڪومت}} {{Multiple image | align = right | caption_align = center | image1 = Sergio Mattarella Official (cropped).jpg | caption1 = [[سرجيو ماتاريلا]]<br/>{{small|[[اٽلي جو صدر|صدر]]}} | image2 = Giorgia Meloni Official 2023 crop.jpg | caption2 = [[جورجيا ميلوني]]<br/>{{small|[[اٽلي جو وزيراعظم|وزيراعظم]]}} | total_width = 320 }} اٽلي ۾ پارلياماني حڪومت آهي، جيڪا [[مخلوط اڪثريتي نمائندگي]] واري چونڊ نظام تي ٻڌل آهي. پارليامينٽ مڪمل طور تي [[ٻه ايواني پارليامينٽ|ٻه ايواني]] آهي ۽ ٻنهي ايوانن وٽ ساڳيا اختيار آهن. اهي ٻه ايوان هي آهن: [[اٽلي جي چيمبر آف ڊپٽيز|چيمبر آف ڊپٽيز]]، جيڪو [[پالازو مونٽيچيٽوريو]] ۾ اجلاس ڪندو آهي، ۽ [[اٽلي جي سينيٽ|سينيٽ آف دي ريپبلڪ]]، جيڪا [[پالازو ماداما]] ۾ اجلاس ڪندي آهي. [[اٽلي جي پارليامينٽ]] جي هڪ خاص خصوصيت اها آهي ته پرڏيهه ۾ مستقل رهندڙ [[اطالوي شهريت جو قانون|اطالوي شهرين]] کي پڻ نمائندگي حاصل آهي؛ 8 ڊپٽيز ۽ 4 سينيٽر چار الڳ [[اٽلي جي پارليامينٽ#اوورسيز حلقو|پرڏيهي حلقن]] مان چونڊيا ويندا آهن. پارليامينٽ ۾ [[تاحيات سينيٽر]] پڻ هوندا آهن، جن کي صدر "سماجي، سائنسي، فني يا ادبي ميدان ۾ غيرمعمولي وطن دوست خدمتن" جي بنياد تي مقرر ڪندو آهي. اڳوڻا صدر خودبخود تاحيات سينيٽر بڻجي ويندا آهن. [[File:Palazzo Madama (Roma).jpg|thumb|[[پالازو ماداما]]، روم، [[اٽلي جي سينيٽ|سينيٽ آف دي ريپبلڪ]] جو صدر مقام]] [[اٽلي جو وزيراعظم]] حڪومت جو سربراهه آهي ۽ انتظامي اختيار رکي ٿو، پر گهڻين پاليسين تي عملدرآمد لاءِ کيس وزيرن جي ڪائونسل جي منظوري حاصل ڪرڻي پوي ٿي. وزيراعظم ۽ ڪابينا کي صدر مقرر ڪندو آهي ۽ پوءِ پارليامينٽ کان اعتماد جو ووٽ وٺڻو پوندو آهي. پنهنجي عهدي تي برقرار رهڻ لاءِ وزيراعظم کي اعتماد جا ووٽ حاصل ڪرڻ ضروري هوندا آهن. اٽلي جا اهم سياسي پارٽيون [[برادرز آف اٽلي]]، [[ڊيموڪريٽڪ پارٽي (اٽلي)|ڊيموڪريٽڪ پارٽي]] ۽ [[فائيو اسٽار موومينٽ]] آهن. 2022ع جي عام چونڊن دوران انهن ٽنهي پارٽين ۽ سندن اتحادين [[چيمبر آف ڊپٽيز]] ۾ 400 مان 357 سيٽون ۽ سينيٽ ۾ 200 مان 187 سيٽون حاصل ڪيون. === قانون ۽ فوجداري انصاف === {{Main|اٽلي جو قانون|اٽلي جو عدالتي نظام|اٽلي ۾ قانون لاڳو ڪندڙ ادارا|اٽلي ۾ ڏوھ}} [[File:Roma 2011 08 07 Palazzo di Giustizia.jpg|thumb|[[اٽلي جي سپريم ڪورٽ آف ڪيسيشن]]، روم]] اٽلي جي قانون جا ڪيترائي ذريعا آهن. اهي درجابنديءَ جي لحاظ کان ترتيب ڏنل آهن؛ هيٺين درجي جي قانون يا ضابطي کي مٿين درجي جي قانون سان ٽڪراءُ ڪرڻ جي اجازت ناهي.<ref>{{Cite web|title=GERARCHIA DELLE FONTI|url=https://www.dirittoeconomia.net/diritto/fonti_diritto/gerarchia_fonti.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220117194800/https://www.dirittoeconomia.net/diritto/fonti_diritto/gerarchia_fonti.htm|archive-date=17 January 2022|access-date=26 March 2022|language=it}}</ref> [[اٽلي جو آئين|1948ع جو آئين]] سڀ کان اعليٰ قانوني ذريعو آهي.<ref>{{Cite web|title=Guide to Law Online: Italy |url=https://www.loc.gov/law/help/guide/nations/italy.php|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210508132418/https://www.loc.gov/law/help/guide/nations/italy.php|archive-date=8 May 2021|access-date=26 March 2022|website=loc.gov}}</ref> [[اٽلي جي آئيني عدالت]] قانونن جي آئين سان مطابقت بابت فيصلو ڪندي آهي. عدليه پنهنجا فيصلا [[رومي قانون]]، [[نيپولين ڪوڊ]] ۽ بعد وارن قانونن جي بنياد تي ڪري ٿي. [[اٽلي جي سپريم ڪورٽ آف ڪيسيشن]] فوجداري ۽ ديواني اپيلن لاءِ اعليٰ ترين عدالت آهي. اٽلي [[ايل جي بي ٽي حقن]] جي ميدان ۾ ٻين ڪيترن مغربي يورپي ملڪن کان پوئتي سمجهيو ويندو آهي.<ref>{{Cite web|title=Country Ranking – Rainbow Europe|url=https://rainbow-europe.org/country-ranking|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190521004552/https://rainbow-europe.org/country-ranking|archive-date=21 May 2019|access-date=28 October 2021|website=rainbow-europe.org}}</ref> تشدد جي ممانعت بابت اطالوي قانون کي پڻ ڪجهه بين الاقوامي معيارن کان گهٽ تصور ڪيو ويو آهي.<ref>{{Cite web|title=The Struggle against Torture in Italy – The Failure of the Italian Law – English|url=https://www.menschenrechte.org/en/2018/03/06/the-struggle-against-torture-in-italy-the-failure-of-the-italian-law|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190608005803/https://www.menschenrechte.org/en/2018/03/06/the-struggle-against-torture-in-italy-the-failure-of-the-italian-law|archive-date=8 June 2019|access-date=8 June 2019|website=menschenrechte.org}}</ref> قانون لاڳو ڪندڙ نظام گهڻ رخو آهي ۽ ان ۾ ڪيترائي پوليس ادارا شامل آهن.<ref name="Walters">{{Cite journal|last=Reece Walters|year=2013|editor2-last=Matthew Ball|editor3-last=Erin O'Brien|editor4-last=Juan Tauri|title=Eco Mafia and Environmental Crime|journal=Crime, Justice and Social Democracy: International Perspectives|publisher=Palgrave Macmillan|page=286|doi=10.1057/9781137008695_19|isbn=978-1-3494-3575-3|editor1=Kerry Carrington}}</ref> قومي پوليس ادارن ۾ [[پوليٽسيا دي ستاتو]] ('رياستي پوليس')، [[ڪارابينيئري]]، [[گوارڊيا دي فنانزا]] ('مالي پوليس') ۽ [[پوليٽسيا پينيٽينتسيريا]] ('جيل پوليس') شامل آهن،<ref name="BuonannoMastrobuoni">{{Cite book|last1=Paulo Buonanno|title=Lessons from the Economics of Crime: What Reduces Offending?|last2=Giovanni Mastrobuoni|publisher=MIT Press|year=2013|isbn=978-0-2620-1961-3|editor-last=Philip J. Cook|page=193|chapter=Centralized versus Decentralized Police Hiring in Italy and the United States|doi=10.7551/mitpress/9780262019613.001.0001|editor-last2=Stephen Machin|editor-last3=Olivier Marie|editor-last4=Giovanni Mastrobuoni}}</ref> ان سان گڏ [[گوارڊيا ڪوسٽيرا]] ('[[پاڻي پوليس|سامونڊي ڪناري جي محافظ پوليس]]') پڻ آهي.<ref name=Walters/> جيتوڻيڪ پوليسنگ بنيادي طور قومي سطح تي فراهم ڪئي ويندي آهي،<ref name="BuonannoMastrobuoni"/> پر [[صوبائي پوليس|صوبائي]] ۽ [[ميونسپل پوليس (اٽلي)|ميونسپل]] پوليس پڻ موجود آهن.<ref name="Walters"/> 19هين صديءَ جي وچ ڌاري ظاهر ٿيڻ کان وٺي، [[اٽلي ۾ منظم ڏوھ|اطالوي منظم ڏوھ]] ۽ ڏوهاري تنظيمن ڏکڻ اٽلي جي ڪيترن علائقن جي سماجي ۽ معاشي زندگيءَ ۾ گهڙي وئي آهن؛ انهن مان سڀ کان بدنام سسلي مافيا آهي، جيڪا آمريڪا سميت پرڏيهي ملڪن تائين پکڙجي وئي. مافيا جي آمدني GDP جي 9 سيڪڙو تائين پهچي سگهي ٿي<ref>{{Cite web|last=Claudio Tucci|date=11 November 2008|title=Confesercenti, la crisi economica rende ancor più pericolosa la mafia|url=http://www.ilsole24ore.com/art/SoleOnLine4/Economia%20e%20Lavoro/2008/11/confesercenti-mafia-racket-pizzo.shtml?uuid=20ff3b9c-afe7-11dd-8057-9c09c8bfa449|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110427081220/http://www.ilsole24ore.com/art/SoleOnLine4/Economia%20e%20Lavoro/2008/11/confesercenti-mafia-racket-pizzo.shtml?uuid=20ff3b9c-afe7-11dd-8057-9c09c8bfa449|archive-date=27 April 2011|access-date=21 April 2011|website=Confesercenti|publisher=Ilsole24ore.com|language=it}}; {{Cite news|url=https://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6957240/Italy-claims-finally-defeating-the-mafia.html|title=Italy claims finally defeating the mafia|author=Nick Squires|date=9 January 2010|work=The Daily Telegraph|location=London|access-date=21 April 2011|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110429173631/http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6957240/Italy-claims-finally-defeating-the-mafia.html|archive-date=29 April 2011}}</ref>.<ref>{{Cite news|last=Kiefer|first=Peter|date=22 October 2007|title=Mafia crime is 7% of GDP in Italy, group reports|url=https://www.nytimes.com/2007/10/22/world/europe/22iht-italy.4.8001812.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110501085052/http://www.nytimes.com/2007/10/22/world/europe/22iht-italy.4.8001812.html|archive-date=1 May 2011|access-date=19 April 2011|work=The New York Times}}</ref> 2009ع جي هڪ رپورٽ 610 [[ڪوموني|{{Lang|it|comuni|nocat=true}}]] جي نشاندهي ڪئي، جتي مافيا جي مضبوط موجودگي آهي، جتي 13 ملين اطالوي رهن ٿا ۽ GDP جو 15 سيڪڙو پيدا ٿئي ٿو.<ref>{{Cite web|last=Maria Loi|date=1 October 2009|title=Rapporto Censis: 13 milioni di italiani convivono con la mafia|url=http://www.antimafiaduemila.com/content/view/20052/78|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110429082416/http://www.antimafiaduemila.com/content/view/20052/78|archive-date=29 April 2011|access-date=21 April 2011|website=Censis|publisher=Antimafia Duemila|language=it}}; {{Cite news|url=https://www.theguardian.com/world/2009/oct/01/mafia-influence-hovers-over-italians|work=The Guardian|location=London|title=Mafia's influence hovers over 13{{spaces}}m Italians, says report|first=Tom|last=Kington|date=1 October 2009|access-date=5 May 2010| url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130908050448/http://www.theguardian.com/world/2009/oct/01/mafia-influence-hovers-over-italians|archive-date=8 September 2013}}</ref> ڪلابريا جي [['ندرنگيتا]]، جيڪا غالباً اٽلي جي سڀ کان طاقتور ڏوهاري تنظيم آهي، اڪيلي GDP جو 3 سيڪڙو حصو رکي ٿي.<ref>{{Cite web|last=ANSA|date=14 March 2011|title=Italy: Anti-mafia police arrest 35 suspects in northern Lombardy region|url=http://mafiatoday.com/sicilian-mafia-ndrangheta/italy-anti-mafia-police-arrest-35-suspects-in-northern-lombardy-region|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110429100220/http://mafiatoday.com/sicilian-mafia-ndrangheta/italy-anti-mafia-police-arrest-35-suspects-in-northern-lombardy-region|archive-date=29 April 2011|access-date=21 April 2011|website=adnkronos.com|publisher=Mafia Today}}</ref> هر 1,000 ماڻهن تي 0.013 جي شرح سان، اٽلي قتل جي شرح ۾ 61 ملڪن جي ڀيٽ ۾ 47هين نمبر تي آهي،<ref>{{Cite web|title=Crime Statistics – Murders (per capita) (more recent) by country|url=http://www.nationmaster.com/graph/cri_mur_percap-crime-murders-per-capita|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20080929181837/http://www.nationmaster.com/graph/cri_mur_percap-crime-murders-per-capita|archive-date=29 September 2008|access-date=4 April 2010|publisher=NationMaster.com}}</ref> ۽ دنيا جي 64 ملڪن جي ڀيٽ ۾ هر 1,000 ماڻهن تي زيادتي جي ڪيسن جي تعداد ۾ 43هين نمبر تي آهي. اهي ترقي يافته ملڪن ۾ نسبتاً گهٽ انگ اکر آهن. === پرڏيهي لاڳاپا === {{Main|اٽلي جا پرڏيهي لاڳاپا}} [[File:G7 Summit 2024 - Family photo - 02.jpg|thumb|[[گروپ آف سيون|جي-7]] اڳواڻن جي [[50هين جي-7 سربراهي اجلاس]]، [[اپوليا]] ۾ گروپ تصوير]] اٽلي [[يورپي اقتصادي ڪميونٽي]] (EEC)، جيڪا هاڻي يورپي يونين (EU) آهي، ۽ [[نيٽو]] جو باني ميمبر آهي. اٽلي کي 1955ع ۾ گڏيل قومن ۾ داخل ڪيو ويو، ۽ اهو بين الاقوامي تنظيمن، جهڙوڪ [[او اي سي ڊي]]، [[ٽيرفن ۽ واپار بابت عام معاهدو]]/[[ورلڊ ٽريڊ آرگنائيزيشن]] (GATT/WTO)، [[يورپ ۾ سلامتي ۽ تعاون جي تنظيم]] (OSCE)، [[يورپ جي ڪائونسل]] ۽ [[مرڪزي يورپي انيشيٽو]] جو ميمبر ۽ مضبوط حامي آهي. بين الاقوامي تنظيمن جي گردشي صدارتن ۾ ان جا وارو شامل آهن: 2018ع ۾ [[يورپ ۾ سلامتي ۽ تعاون جي تنظيم]]، 2017ع ۾ [[جي-7]]، ۽ 2014ع ۾ [[يورپي يونين جي ڪائونسل جي صدارت|يورپي يونين ڪائونسل]]. اٽلي [[گڏيل قومن جي سلامتي ڪائونسل جي ميمبرن جي فهرست|گڏيل قومن جي سلامتي ڪائونسل]] جو بار بار چونڊجندڙ [[گڏيل قومن جي سلامتي ڪائونسل|غير مستقل ميمبر]] آهي. اٽلي گهڻ طرفي بين الاقوامي سياست جي مضبوط حمايت ڪري ٿو، گڏيل قومن ۽ ان جي بين الاقوامي سلامتي سرگرمين جي تائيد ڪري ٿو. 2013ع ۾، اٽلي جا 5,296 فوجي پرڏيهه ۾ مقرر هئا، جيڪي 25 ملڪن ۾ گڏيل قومن ۽ نيٽو جي 33 مشنن ۾ شامل هئا.<ref>{{Cite web|title=Missioni/Attivita' Internazionali DAL 1 October 2013 AL 31 December 2013 – Situazione AL 11 December 2013 |url=http://www.difesa.it/OperazioniMilitari/Documents/SIT%20ANNO%202013%20al%2011%20dicembre%202013.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140201175427/http://www.difesa.it/OperazioniMilitari/Documents/SIT%20ANNO%202013%20al%2011%20dicembre%202013.pdf|archive-date=1 February 2014|access-date=27 January 2014|publisher=Italian Ministry of Defence}}</ref> اٽلي گڏيل قومن جي امن قائم رکڻ وارن مشنن جي حمايت ۾ [[UNITAF|صوماليا]]، [[موزمبيق ۾ گڏيل قومن جو آپريشن|موزمبيق]] ۽ [[اوڀر تيمور ۾ گڏيل قومن جو مربوط مشن|اوڀر تيمور]] ۾ فوجون مقرر ڪيون. اٽلي [[IFOR|بوسنيا]]، [[ڪوسوو فورس|ڪوسوو]] ۽ [[آپريشن سن رائز (البانيا)|البانيا]] ۾ نيٽو ۽ گڏيل قومن جي آپريشنن لاءِ مدد فراهم ڪري ٿو، ۽ 2003ع کان [[آپريشن اينڊيئرنگ فريڊم]] (OEF) جي حمايت ۾ افغانستان ۾ 2,000 کان وڌيڪ فوجي مقرر ڪيا. اٽلي عراق جي ٻيهر تعمير ۽ استحڪام لاءِ بين الاقوامي ڪوششن جي حمايت ڪئي، پر 2006ع تائين پنهنجو 3,200 فوجين وارو [[ملٽي نيشنل فورس – عراق#2006ع واپسيون|فوجي دستو]] واپس وٺي ڇڏيو. آگسٽ 2006ع ۾، اٽلي [[لبنان ۾ گڏيل قومن جي عبوري فورس]] لاءِ لڳ ڀڳ 2,450 فوجي مقرر ڪيا.<ref>[http://www.corriere.it/Primo_Piano/Cronache/2006/08_Agosto/29/libano.shtml "Italian soldiers leave for Lebanon"] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20060902001118/http://www.corriere.it/Primo_Piano/Cronache/2006/08_Agosto/29/libano.shtml|date=2 September 2006}} Corriere della Sera, 30 August 2006</ref> اٽلي [[فلسطيني اٿارٽي]] جو هڪ وڏو مالي مددگار آهي، جنهن صرف 2013ع ۾ €60&nbsp;ملين جو حصو ڏنو.<ref>{{Cite news|date=4 September 2013|title=Italy donates 60 million euros to PA|url=http://www.maannews.net/eng/ViewDetails.aspx?ID=626926|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20141018104825/http://www.maannews.net/eng/ViewDetails.aspx?ID=626926|archive-date=18 October 2014|access-date=27 January 2014|agency=[[Ma'an News Agency]]}}</ref> === فوج === {{Main|اطالوي هٿياربند فوجون|اٽلي جي فوجي تاريخ}} {{See also|اٽلي سان لاڳاپيل جنگين جي فهرست}} [[File:Cavour (550).jpg|thumb|هوائي جهاز بردار ٻيڙو ''[[اطالوي هوائي جهاز بردار ٻيڙو ڪاوير|ڪاوير]]''، [[اطالوي بحريه]] جو [[فليگ شپ]]]] [[File:Centauro01.JPEG|thumb|[[IFOR]] جي حصي طور [[بوسنيا ۽ هرزيگووينا]] ۾ گشت دوران اطالوي فوج جو [[چينتاورو (ٽينڪ تباه ڪندڙ)|چينتاورو]] ٽينڪ تباه ڪندڙ]] [[اٽلي جي فوجي تاريخ]] هڪ وسيع دور کي بيان ڪري ٿي، جيڪو [[اٽلي جون قديم قومون|اٽلي جي قديم قومن]] طرفان وڙهيل فوجي تڪرارن کان شروع ٿئي ٿو، خاص طور تي [[قديم رومن]] طرفان ڀونوچ سمنڊ جي دنيا جي فتح، وچئين دور ۾ اطالوي [[اطالوي شهري رياستون|شهري رياستن]] ۽ [[سامونڊي جمهوريهون|سامونڊي جمهوريهن]] جي واڌ، ۽ [[اٽلي جي تاريخي رياستن جي فهرست|تاريخي اطالوي رياستن]] جي [[اطالوي جنگيون|اطالوي جنگين]] ۽ [[جانشيني جون جنگيون|جانشيني جي جنگين]] ۾ شموليت کان گذري، نيپوليني دور، [[اٽلي جو اتحاد]]، [[اطالوي سلطنت|نوآبادياتي سلطنت]] جي مهمن، ٻنهي [[عالمي جنگون|عالمي جنگين]]، ۽ جديد دور تائين پهچي ٿو، جنهن ۾ [[نيٽو]]، يورپي يونين يا گڏيل قومن جي سرپرستي هيٺ عالمي [[امن قائم رکڻ]] واريون ڪارروائيون شامل آهن. [[اطالوي فوج]]، [[اطالوي بحريه|بحريه]]، [[اطالوي هوائي فوج|هوائي فوج]] ۽ [[ڪارابينيئري]] گڏجي اطالوي هٿياربند فوجون ٺاهين ٿيون، جيڪي [[هاءِ ڪائونسل آف ڊفينس (اٽلي)|هاءِ ڪائونسل آف ڊفينس]] جي حڪم هيٺ آهن، جنهن جي صدارت صدر ڪندو آهي، جيئن [[اٽلي جو آئين]] مقرر ڪري ٿو. آرٽيڪل 78 موجب، [[اٽلي جي پارليامينٽ|پارليامينٽ]] کي جنگ جي حالت جو اعلان ڪرڻ ۽ جنگ لاءِ ضروري اختيار حڪومت کي ڏيڻ جو اختيار آهي. هٿياربند فوجن جي شاخ نه هجڻ باوجود، [[گوارڊيا دي فنانزا]] کي فوجي حيثيت حاصل آهي ۽ اها فوجي بنيادن تي منظم آهي.{{Efn|گوارڊيا دي فنانزا جهازن، هوائي جهازن ۽ هيليڪاپٽرن جو وڏو ٻيڙو هلائي ٿي، جنهن سان اها اٽلي جي پاڻيءَ جي نگراني ڪري سگهي ٿي ۽ جنگي منظرنامن ۾ حصو وٺي سگهي ٿي.}} 2005ع کان فوجي خدمت رضاڪارانه آهي.<ref>{{Cite web|title=Law n°226 of August 23, 2004 |url=http://www.camera.it/parlam/leggi/04226l.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130117013103/http://www.camera.it/parlam/leggi/04226l.htm|archive-date=17 January 2013|access-date=13 July 2012|publisher=Camera.it}}</ref> 2010ع ۾، اطالوي فوج وٽ فعال ڊيوٽي تي 293,202 اهلڪار هئا،<ref>"The Military Balance 2010", pp. 141–145. [[International Institute for Strategic Studies]], 3 February 2010.</ref> جن مان 114,778 ڪارابينيئري هئا.<ref>{{Cite web|last=Italian Ministry of Defence|author-link=Ministry of Defence (Italy)|title=Nota aggiuntiva allo stato di previsione per la Difesa per l'anno 2009 |url=http://www.difesa.it/NR/rdonlyres/5EF11493-59DD-4FB7-8485-F4258D9F5891/0/Nota_Aggiuntiva_2009.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110504073613/http://www.difesa.it/NR/rdonlyres/5EF11493-59DD-4FB7-8485-F4258D9F5891/0/Nota_Aggiuntiva_2009.pdf|archive-date=4 May 2011|access-date=11 July 2014|language=it}}</ref> نيٽو جي [[نيوڪليئر شيئرنگ]] حڪمت عملي جي حصي طور، اٽلي 90 آمريڪي [[B61 نيوڪليئر بم]]ن جي ميزباني ڪري ٿو، جيڪي [[گيدي ايئر بيس|گيدي]] ۽ [[اويانو ايئر بيس|اويانو]] هوائي اڏن تي رکيل آهن.<ref>{{Cite web|last=Hans M. Kristensen / Natural Resources Defense Council|year=2005|title=NRDC: U.S. Nuclear Weapons in Europe – part 1|url=http://www.nrdc.org/nuclear/euro/euro_pt1.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110101060355/http://www.nrdc.org/nuclear/euro/euro_pt1.pdf|archive-date=1 January 2011|access-date=30 May 2011}}</ref> فوج قومي زميني دفاعي قوت آهي. اها 1946ع ۾، اٽلي جي جمهوريه بڻجڻ وقت، "[[رائل اطالوي آرمي]]" جي باقيات مان ٺهي. ان جون مشهور ترين جنگي گاڏيون [[دارڊو آءِ ايف وي|دارڊو]] [[پيادل جنگي گاڏي]]، [[بي 1 چينتاورو]] [[ٽينڪ تباه ڪندڙ]] ۽ [[ارييتي]] [[ٽينڪ]] آهن، ۽ ان جي هوائي جهازن ۾ [[اگوستا A129 مانگوستا|مانگوستا]] [[حملو ڪندڙ هيليڪاپٽر]] شامل آهي، جيڪو يورپي يونين، نيٽو ۽ گڏيل قومن جي مشنن ۾ مقرر ڪيو ويو آهي. ان وٽ [[ليوپارڊ 1]] ۽ [[M113]] بکتر بند گاڏيون پڻ موجود آهن. اطالوي بحريه هڪ [[بليو واٽر نيوي]] آهي. اها پڻ 1946ع ۾ ''[[ريجيا مارينا]]'' ('شاهي بحريه') جي باقيات مان ٺهي. يورپي يونين ۽ نيٽو جي ميمبر طور، بحريه سڄي دنيا ۾ اتحادي امن قائم رکڻ وارن آپريشنن ۾ حصو ورتو آهي. 2014ع ۾، بحريه 154 جهاز هلائي رهي هئي، جن ۾ ننڍا مددگار جهاز پڻ شامل هئا.<ref>{{Cite web|title=La Marina Militare OGGI|url=http://flpdifesa.org/wp-content/uploads/2013/06/Linee-intervento-del-Capo-di-SMM.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220525043355/http://flpdifesa.org/wp-content/uploads/2013/06/Linee-intervento-del-Capo-di-SMM.pdf|archive-date=25 May 2022|access-date=28 April 2022|language=it}}</ref> اطالوي هوائي فوج 1923ع ۾ بادشاهه وڪٽر ايمانوئل ٽئين طرفان هڪ آزاد خدمتي هٿيار طور ''[[ريجيا ايروناوٽيڪا]]'' ('شاهي هوائي فوج') جي نالي سان قائم ڪئي وئي. ٻي عالمي جنگ کان پوءِ، ان جو نالو ''ايروناوٽيڪا ميليتاري'' رکيو ويو. 2021ع ۾، اطالوي هوائي فوج 219 جنگي جيٽ هلائي رهي هئي. ٽرانسپورٽ جي صلاحيت 27 [[لاڪ هيڊ مارٽن C-130J سپر هرڪيولس|C-130J]] ۽ [[C-27J اسپارٽن]] جهازن جي ٻيڙي ذريعي يقيني بڻائي وئي آهي. فضائي ڪرتب ڏيکاريندڙ ٽيم ''[[فريتچي تريڪولوري]]'' ('ترنگا تير') آهي. فوج جو هڪ خودمختيار ڪور، ڪارابينيئري، اٽلي جي [[جينڊارمري]] ۽ [[فوجي پوليس]] آهي، جيڪا [[اٽلي ۾ قانون لاڳو ڪندڙ ادارا|اٽلي جي ٻين پوليس فورسن]] سان گڏ فوجي ۽ شهري آبادي جي پوليسنگ ڪري ٿي. جڏهن ته ڪارابينيئري جون مختلف شاخون الڳ وزارتن کي رپورٽ ڪن ٿيون، پر عوامي امن امان ۽ سلامتي برقرار رکڻ وقت هي ڪور گهرو وزارت کي رپورٽ ڪري ٿو.<ref>{{Cite web|title=The Carabinieri Force is linked to the Ministry of Defence|url=http://www.carabinieri.it/Internet/Multilingua/EN/GoverningBodies|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110430214042/http://www.carabinieri.it/Internet/Multilingua/EN/GoverningBodies|archive-date=30 April 2011|access-date=14 May 2010|publisher=Carabinieri}}</ref> ===<span class="anchor" id="Constituent entities"></span>انتظامي ورهاستون=== <!-- This Anchor tag serves to provide a permanent target for incoming section links. Please do not remove or modify it, except to add another appropriate anchor. If you modify the section title, please anchor the old title. It is always best to anchor an old section header that has been changed so that links to it will not be broken. See [[Template:Anchor]] for details. This template is {{Subst:Anchor comment}}. --> {{Main|اٽلي جا علائقا|اٽلي جا صوبا|اٽلي جا ميٽروپوليٽن شهر|ڪوموني}} {{Italy Labelled Map Scalable|image-width=400}} اٽلي 20 علائقن (''[[ريجوني]]'') تي مشتمل آهي، جن مان پنجن کي [[خاص قانوني حيثيت وارا خودمختيار علائقا|خاص خودمختيار حيثيت]] حاصل آهي، جيڪا کين اضافي معاملن تي قانون سازي ڪرڻ جي اجازت ڏئي ٿي.<ref name="tuttitalia">{{Cite news|title=Regioni italiane|url=http://www.tuttitalia.it/regioni|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220509133929/https://www.tuttitalia.it/regioni|archive-date=9 May 2022|access-date=30 April 2022|language=it}}</ref> {{Div col}} * [[ابروزو]] * [[اوستا وادي]] * [[اپوليا]] * [[بازيليڪاتا]] * [[ڪلابريا]] * [[ڪمپانيا]] * [[ايميليا-رومانيا]] * [[فريولي-وينيزيا جوليا]] * [[لازيو]] * [[ليگوريا]] * [[لومباردي]] * [[مارڪي]] * [[موليزه]] * [[پيڊمونٽ]] * [[سارڊينيا]] * [[سسلي]] * [[ترنتينو-آلٽو آديجي/سڊٽيرول]] * [[ٽسڪني]] * [[امبريا]] * [[وينيتو]] {{Div col end}} ''ريجوني'' ۾ 107 صوبا (''[[اٽلي جا صوبا|پرووينچي]]'') يا ميٽروپوليٽن شهر (''[[اٽلي جا ميٽروپوليٽن شهر|چِتا ميٽروپوليتاني]]'')، ۽ 7,896 ميونسپلٽيون (''[[ڪوموني]]'') شامل آهن.<ref name="tuttitalia"/> == معيشت == {{Main|اٽلي جي معيشت}} {{See also|وڏين اطالوي ڪمپنين جي فهرست}} اٽلي وٽ هڪ ترقي يافته<ref>{{Cite web|title=Select Country or Country Groups|url=https://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/2017/02/weodata/weoselgr.aspx|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20171022143402/https://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/2017/02/weodata/weoselgr.aspx|archive-date=22 October 2017|access-date=22 October 2017}}</ref> [[مخلوط معيشت]] آهي، جيڪا [[يورو زون]] ۾ ٽين وڏي ۽ [[قوت خريد جي برابري]] سان ترتيب ڏنل GDP موجب دنيا ۾ [[GDP (PPP) موجب ملڪن جي فهرست|11هين وڏي]] معيشت آهي.<ref name="IMFWEO.IT"/> ان وٽ [[ڪل دولت موجب ملڪن جي فهرست|نائين وڏي قومي دولت]] آهي ۽ [[سون جي ذخيرن موجب ملڪن جي فهرست|مرڪزي بئنڪ جي سون جي ذخيرن]] ۾ ٽئين نمبر تي آهي. [[جي-7]]، يورو زون ۽ [[او اي سي ڊي]] جي باني ميمبر طور، اهو سڀ کان وڌيڪ صنعتي ملڪن مان هڪ ۽ يورپ ۾ هڪ اهم [[واپاري قوم]] آهي؛<ref>{{Cite news|last1=Sensenbrenner|first1=Frank|last2=Arcelli|first2=Angelo Federico|title=Italy's Economy Is Much Stronger Than It Seems|url=https://www.huffingtonpost.com/frank-sensenbrenner/italy-economy_b_3401988.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141206190937/http://www.huffingtonpost.com/frank-sensenbrenner/italy-economy_b_3401988.html|archive-date=6 December 2014|access-date=25 November 2014|work=HuffPost}}; {{Cite news|last1=Dadush|first1=Uri|title=Is the Italian Economy on the Mend?|url=http://carnegieeurope.eu/publications/?fa=50565&reloadFlag=1|access-date=25 November 2014|publisher=[[Carnegie Endowment for International Peace|Carnegie Europe]]|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150713124951/http://carnegieeurope.eu/publications/?fa=50565&reloadFlag=1|archive-date=13 July 2015}}; {{Cite web|title=Doing Business in Italy: 2014 Country Commercial Guide for U.S. Companies |url=http://www.export.gov/italy/static/2014%20CCG%20Italy_Latest_eg_it_076513.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20140715152504/http://www.export.gov/italy/static/2014%20CCG%20Italy_Latest_eg_it_076513.pdf|archive-date=15 July 2014|access-date=25 November 2014|publisher=[[United States Commercial Service]]}}</ref> 2024ع تائين، ان €612&nbsp;ارب ماليت جو سامان برآمد ڪيو ۽ €46&nbsp;ارب جو واپاري سرپلس حاصل ڪيو.<ref>[https://www.ft.com/content/1a1f0646-55a0-49ea-a959-fcfd1b1d26b8?utm_social_post_id=634238374&utm_social_handle_id=18949452&fbclid=IwY2xjawO78ZFleHRuA2FlbQIxMABicmlkETFIVTRPNXM4NWFCQ1JjYVQ3c3J0YwZhcHBfaWQQMjIyMDM5MTc4ODIwMDg5MgABHiFr0MoDj_MQ9STlc3S5GUpagM9kFM0GNu8rQGlInWQ_2duT7xdIytOTssGH_aem_yj3Z7vcjITd9u8Tgv436Hg Europe should learn from Italy] ''FT'' (6 November 2025)</ref> [[انساني ترقي اشاري موجب ملڪن جي فهرست|انساني ترقي اشاري]] ۾ 30هين نمبر تي ايندڙ هڪ [[ترقي يافته ملڪ]] طور، اٽلي [[متوقع حياتي]]، [[اٽلي ۾ صحت سنڀال|صحت سنڀال]]،<ref>{{Cite web|title=The World Health Organization's ranking of the world's health systems|url=http://www.photius.com/rankings/healthranks.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100105190014/http://www.photius.com/rankings/healthranks.html|archive-date=5 January 2010|access-date=7 September 2015|publisher=Photius.com}}</ref> ۽ [[تعليم اشاري]] ۾ سٺي ڪارڪردگي ڏيکاري ٿو. اهو پنهنجي تخليقي ۽ جدت پسند ڪاروبارن،<ref>{{Cite web|title=The Global Creativity Index 2011 |url=http://martinprosperity.org/media/GCI%20Report%20Sep%202011.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140930054555/http://martinprosperity.org/media/GCI%20Report%20Sep%202011.pdf|archive-date=30 September 2014|access-date=26 November 2014|publisher=Martin Prosperity Institute}}</ref> مقابلي واري زرعي شعبي،<ref>{{Cite web|last1=Aksoy|first1=M. Ataman|last2=Ng|first2=Francis|title=The Evolution of Agricultural Trade Flows|url=https://openknowledge.worldbank.org/bitstream/handle/10986/3793/WPS5308.pdf?sequence=1|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141129120448/https://openknowledge.worldbank.org/bitstream/handle/10986/3793/WPS5308.pdf?sequence=1|archive-date=29 November 2014|access-date=25 November 2014|publisher=[[The World Bank]]}}</ref> ۽ پنهنجي اثرائتي ۽ اعليٰ معيار واري موٽر گاڏين، مشينري، خوراڪ، ڊزائن ۽ فيشن جي صنعتن لاءِ مشهور آهي.<ref>{{Cite web|title=Automotive Market Sector Profile – Italy|url=http://www.enterprisecanadanetwork.ca/_uploads/resources/Automotive-Market-Sector-Profile-Italy.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20141205163959/http://www.enterprisecanadanetwork.ca/_uploads/resources/Automotive-Market-Sector-Profile-Italy.pdf|archive-date=5 December 2014|access-date=26 November 2014|publisher=[[Trade Commissioner Service|The Canadian Trade Commissioner Service]]}}; {{Cite web|title=Data & Trends of the European Food and Drink Industry 2013–2014 |url=http://www.fooddrinkeurope.eu/uploads/publications_documents/Data__Trends_of_the_European_Food_and_Drink_Industry_2013-2014.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20141206010318/http://www.fooddrinkeurope.eu/uploads/publications_documents/Data__Trends_of_the_European_Food_and_Drink_Industry_2013-2014.pdf|archive-date=6 December 2014|access-date=26 November 2014|publisher=[[FoodDrinkEurope]]}}; {{Cite news|date=10 January 2014|title=Italy fashion industry back to growth in 2014 |url=http://uk.reuters.com/article/uk-italy-fashion-growth-idUKBREA0912220140110|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20141205114140/http://uk.reuters.com/article/2014/01/10/uk-italy-fashion-growth-idUKBREA0912220140110|archive-date=5 December 2014|access-date=26 November 2014|work=Reuters}}</ref> [[File:Milan skyline skyscrapers of Porta Nuova business district.jpg|thumb|[[ميلان]] اٽلي جو معاشي گاديءَ جو هنڌ آهي<ref>{{Cite web|date=18 May 2018|title=Milan, Italy's Industrial and Financial Capital|url=https://www.prologis.it/en/industrial-logistics-warehouse-space/europe/italy/milan-italys-industrial-and-financial-capital|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220707141649/https://www.prologis.it/en/industrial-logistics-warehouse-space/europe/italy/milan-italys-industrial-and-financial-capital|archive-date=7 July 2022|access-date=27 May 2022}}</ref> ۽ هڪ عالمي [[مالي مرڪز]] ۽ [[فيشن گاديءَ جو هنڌ]] آهي.]] [[File:Siena, Piazza Salimbeni (Bank Monte dei Paschi di Siena) (38588876202).jpg|thumb|[[بانڪا مونٽي دي پاسڪي دي سيئنا]]، جيڪا 1472ع ۾ قائم ٿي، دنيا جي [[قديم ترين بئنڪن جي فهرست|سڀ کان قديم يا ٻئي نمبر تي قديم بئنڪ آهي جيڪا مسلسل ڪم ڪري رهي آهي]].]] [[File:The Eni building, Quartiere XXXII Europa, Roma, Lazio, Italy - panoramio.jpg|thumb|[[ايني]] کي دنيا جي تيل ۽ گئس جي [[سپرميجرز]] مان هڪ سمجھيو ويندو آهي.<ref>{{Cite web|url=https://www.globalwitness.org/en/campaigns/oil-gas-and-mining/spotlight-sharpens/|title=The spotlight sharpens: Eni and corruption in Republic of Congo's oil sector|website=Global Witness|access-date=27 April 2020|archive-date=25 July 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20230725204616/https://www.globalwitness.org/en/campaigns/oil-gas-and-mining/spotlight-sharpens/|url-status=dead}}</ref>]] اٽلي دنيا جو [[پيداوار جي پيداوار موجب ملڪن جي فهرست|اٺون وڏو پيداواري ملڪ]] ۽ يورپ ۾ ٻيو وڏو ملڪ آهي،<ref>"[http://databank.worldbank.org/data/reports.aspx?source=2&series=NV.IND.MANF.KD&country= Manufacturing, value added (current US$)] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20171010152014/http://databank.worldbank.org/data/reports.aspx?source=2&series=NV.IND.MANF.KD&country=|date=10 October 2017}}". Retrieved 17 May 2017.</ref> جنهن جي خاصيت اها آهي ته ساڳي ماپ واري ٻين معيشتن جي ڀيٽ ۾ ان ۾ ملٽي نيشنل ڪارپوريشنون گهٽ آهن ۽ ڪيترائي متحرڪ [[ننڍا ۽ وچولي درجي جا ڪاروبار|ننڍا ۽ وچولي درجي جا ڪاروبار]] موجود آهن، جيڪي صنعتي ضلعن ۾ گڏ ٿيل آهن ۽ اطالوي صنعت جي ريڙهه جي هڏي آهن. ان سان هڪ اهڙو پيداوار وارو شعبو پيدا ٿيو آهي، جيڪو اڪثر نچ مارڪيٽن ۽ عياشي شين جي برآمد تي ڌيان ڏئي ٿو. جيتوڻيڪ اهو مقدار جي لحاظ کان مقابلي ۾ گهٽ صلاحيت رکي ٿو، پر اعليٰ معيار جي شين وسيلي انهن ايشيائي معيشتن سان مقابلو ڪري سگهي ٿو، جتي مزدوريءَ جو خرچ گهٽ آهي.<ref>{{Cite news|date=19 May 2005|title=Knowledge Economy Forum 2008: Innovative Small And Medium Enterprises Are Key To Europe & Central Asian Growth |url=http://web.worldbank.org/WBSITE/EXTERNAL/COUNTRIES/ECAEXT/0,,contentMDK:21808326~menuPK:258604~pagePK:2865106~piPK:2865128~theSitePK:258599,00.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20080623065619/http://web.worldbank.org/WBSITE/EXTERNAL/COUNTRIES/ECAEXT/0,,contentMDK:21808326~menuPK:258604~pagePK:2865106~piPK:2865128~theSitePK:258599,00.html|archive-date=23 June 2008|access-date=17 June 2008|publisher=The World Bank}}</ref> اٽلي 2023ع ۾ دنيا جو [[برآمدات موجب ملڪن جي فهرست|9هين وڏو برآمد ڪندڙ]] ملڪ هو. [[اٽلي جي وڏن واپاري ڀائيوارن جي فهرست|ان جا ويجها واپاري لاڳاپا]] ٻين يورپي يونين ملڪن سان آهن، ۽ 2019ع ۾ ان جا سڀ کان وڏا برآمدي ڀائيوار جرمني (12%)، فرانس (11%) ۽ آمريڪا (10%) هئا.<ref name="cia.gov">{{Cite web|title=The World Factbook|url=https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210701235642/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy|archive-date=1 July 2021|access-date=28 May 2021|publisher=Central Intelligence Agency}}</ref> [[اطالوي موٽر گاڏين جي صنعت]] ملڪ جي پيداواري شعبي جو اهم حصو آهي، جنهن ۾ 2015ع ۾ 144,000 کان وڌيڪ ڪمپنيون ۽ لڳ ڀڳ 485,000 ملازم هئا،<ref>{{Cite web|title=Auto: settore da 144mila imprese in Italia e 117 mld fatturato|url=http://www.adnkronos.com/soldi/economia/2015/09/23/auto-settore-mila-imprese-italia-mld-fatturato_WooBmrBqxgxO7mOvIRXUBI.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150925121926/http://www.adnkronos.com/soldi/economia/2015/09/23/auto-settore-mila-imprese-italia-mld-fatturato_WooBmrBqxgxO7mOvIRXUBI.html|archive-date=25 September 2015|access-date=23 September 2015|website=adnkronos.com}}</ref> ۽ اها GDP ۾ 9% حصو وجهي ٿي.<ref>{{Cite web|title=Country Profiles – Italy|url=http://acea.thisconnect.com/index.php/country_profiles/detail/italy|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20080211190839/http://acea.thisconnect.com/index.php/country_profiles/detail/italy|archive-date=11 February 2008|access-date=9 February 2008|website=acea.thisconnect.com}}</ref><ref>{{Cite web|title=Global Auto Market 2021. General Motors Is The Only Group To Report Double-digit Losses |url=https://www.focus2move.com/world-car-group-ranking|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210701010705/https://www.focus2move.com/world-car-group-ranking|archive-date=1 July 2021|access-date=27 May 2022}}</ref> ملڪ وٽ گاڏين جو وڏو سلسلو آهي، [[ماس مارڪيٽ]] تي ڌيان ڏيندڙ برانڊن جهڙوڪ [[فيات]]، [[پريميئم پيداوار|پريميئم]] برانڊن جهڙوڪ [[الفا روميو]] ۽ [[مازيراتي]] کان وٺي عياشي [[سپر ڪارز]] جهڙوڪ [[پاگاني (ڪمپني)|پاگاني]]، [[لامبورگيني]] ۽ [[فيراري]] تائين. [[بانڪا مونٽي دي پاسڪي دي سيئنا]]، تعريف تي دارومدار رکندي، دنيا جي سڀ کان قديم يا ٻئي نمبر تي قديم بئنڪ آهي جيڪا مسلسل ڪم ڪري رهي آهي، ۽ اٽلي جي چوٿين وڏي تجارتي ۽ ريٽيل بئنڪ آهي.<ref>{{Cite news|date=26 October 2017|title=Italy's fourth-biggest bank returns to the stockmarket|url=https://www.economist.com/news/finance-and-economics/21730672-shares-bailed-out-bank-start-trading-again-italys-fourth-biggest-bank|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20180215112321/https://www.economist.com/news/finance-and-economics/21730672-shares-bailed-out-bank-start-trading-again-italys-fourth-biggest-bank|archive-date=15 February 2018|access-date=26 October 2021|newspaper=[[The Economist]]}}</ref> اٽلي وٽ مضبوط [[ڪوآپريٽو]] شعبو آهي، جنهن ۾ يورپي يونين اندر آباديءَ جو سڀ کان وڏو حصو (4.5%) ڪوآپريٽو ۾ ملازم آهي.<ref>{{Cite web|date=April 2016|title=The Power of Cooperation – Cooperatives Europe key statistics 2015 |url=https://coopseurope.coop/sites/default/files/The%20power%20of%20Cooperation%20-%20Cooperatives%20Europe%20key%20statistics%202015.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20201112034412/https://coopseurope.coop/sites/default/files/The%20power%20of%20Cooperation%20-%20Cooperatives%20Europe%20key%20statistics%202015.pdf|archive-date=12 November 2020|access-date=28 May 2021|website=[[Cooperatives Europe]]}}</ref> [[وال ڊي آڪري تيل جو ميدان|وال ڊي آڪري]] علائقو، بازيليڪاتا، يورپ جو سڀ کان وڏو [[آن شور (هائيڊروڪاربنز)|آن شور]] [[هائيڊروڪاربن ميدان]] رکي ٿو.<ref>{{Cite web|title=In Val d'Agri with Upstream activities|url=https://www.eni.com/en-IT/operations/italy-val-agri-upstream-activities.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20220516034214/https://www.eni.com/en-IT/operations/italy-val-agri-upstream-activities.html|archive-date=16 May 2022|access-date=3 February 2021|publisher=[[Eni]]}}</ref> معتدل قدرتي گئس جا ذخيرا، خاص طور تي [[پو ماٿري]] ۽ ايڊرياٽڪ سمنڊ جي هيٺان آف شور علائقن ۾، دريافت ڪيا ويا آهن ۽ اهي ملڪ جو سڀ کان اهم معدني وسيلو آهن. اٽلي دنيا ۾ [[پومس]]، [[پوزولانا]] ۽ [[فيلڊسپار]] جي اهم پيدا ڪندڙن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite encyclopedia|title=Italy, the economy: Resources and power|encyclopedia=[[Encyclopædia Britannica]]|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297474/Italy/26994/Forestry#toc26986|access-date=9 February 2015|date=3 February 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20150209194536/http://www.britannica.com/EBchecked/topic/297474/Italy/26994/Forestry#toc26986|archive-date=9 February 2015|url-status=live}}</ref> ٻيو قابل ذڪر وسيلو سنگ مرمر آهي، خاص طور تي ٽسڪني مان نڪرندڙ مشهور اڇو [[ڪارارا سنگ مرمر]]. اٽلي هڪ مالي اتحاد، يعني يورو زون، جو حصو آهي، جيڪو لڳ ڀڳ 330 ملين شهرين جي نمائندگي ڪري ٿو، ۽ [[يورپي واحد مارڪيٽ]] جو پڻ حصو آهي، جيڪا 500 ملين کان وڌيڪ صارفين جي نمائندگي ڪري ٿي. ڪيترين ئي ملڪي تجارتي پاليسين جو تعين يورپي يونين جي ميمبر ملڪن جي معاهدن ۽ يورپي يونين جي قانون سازي ذريعي ٿيندو آهي. اٽلي 2002ع ۾ گڏيل يورپي ڪرنسي، [[يورو]]، اختيار ڪئي.<ref>{{Cite news|last=Andrews|first=Edmund L.|date=1 January 2002|title=Germans Say Goodbye to the Mark, a Symbol of Strength and Unity|url=https://www.nytimes.com/2002/01/01/world/germans-say-goodbye-to-the-mark-a-symbol-of-strength-and-unity.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110501031330/http://www.nytimes.com/2002/01/01/world/germans-say-goodbye-to-the-mark-a-symbol-of-strength-and-unity.html|archive-date=1 May 2011|access-date=18 March 2011|work=The New York Times}}; {{Cite news|last=Taylor Martin|first=Susan|date=28 December 1998|title=On Jan.{{spaces}}1, out of many arises one Euro|work=[[St. Petersburg Times]]|page=National, 1.A}}</ref> ان جي مالياتي پاليسي [[يورپي مرڪزي بئنڪ]] طرفان مقرر ڪئي ويندي آهي. اٽلي [[2008ع جو مالي بحران|2008ع جي مالي بحران]] کان متاثر ٿيو، جنهن ڍانچائي مسئلن کي وڌيڪ سنگين بڻايو.<ref>{{Cite web|last=Orsi|first=Roberto|date=23 April 2013|title=The Quiet Collapse of the Italian Economy|work=Euro Crisis in the Press |url=http://blogs.lse.ac.uk/eurocrisispress/2013/04/23/the-quiet-collapse-of-the-italian-economy|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141119075748/http://blogs.lse.ac.uk/eurocrisispress/2013/04/23/the-quiet-collapse-of-the-italian-economy|archive-date=19 November 2014|access-date=24 November 2014|publisher=[[The London School of Economics]]}}</ref> 1950ع واري ڏهاڪي کان 1970ع واري ڏهاڪي جي شروعات تائين هر سال GDP جي 5–6% مضبوط واڌ کان پوءِ،<ref>{{Cite book|last=Nicholas Crafts, Gianni Toniolo|title=Economic growth in Europe since 1945 |publisher=Cambridge University Press|year=1996|isbn=978-0-5214-9627-8|page=428}}</ref> ۽ 1980ع ۽ 1990ع واري ڏهاڪن ۾ تدريجي سستي کان پوءِ، ملڪ 2000ع واري ڏهاڪي ۾ جمود جو شڪار ٿيو.<ref>{{Cite web|last=Balcerowicz|first=Leszek|title=Economic Growth in the European Union|url=http://www.lisboncouncil.net/growth/documents/LISBON_COUNCIL_Economic_Growth_in_the_EU%20(1).pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140714205108/http://www.lisboncouncil.net/growth/documents/LISBON_COUNCIL_Economic_Growth_in_the_EU%20(1).pdf|archive-date=14 July 2014|access-date=8 October 2014|publisher=The Lisbon Council}}; {{Cite news|title="Secular stagnation" in graphics|url=https://www.economist.com/blogs/graphicdetail/2014/11/secular-stagnation-graphics|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141123234145/http://www.economist.com/blogs/graphicdetail/2014/11/secular-stagnation-graphics|archive-date=23 November 2014|access-date=24 November 2014|newspaper=The Economist}}</ref> وڏي سرڪاري خرچ سان واڌ بحال ڪرڻ لاءِ سياسي ڪوششن [[عوامي قرض]] ۾ شديد واڌ پيدا ڪئي، جيڪو 2017ع ۾ GDP جي 132% کان وڌيڪ هو؛<ref>{{Cite web|date=15 May 2018|title=Debito pubblico oltre 2.300 miliardi e all'estero non lo comprano|url=https://www.investireoggi.it/economia/debito-pubblico-oltre-2-300-miliardi-e-litalia-e-sulla-strada-dellautarchia-finanziaria|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20200221072720/https://www.investireoggi.it/economia/debito-pubblico-oltre-2-300-miliardi-e-litalia-e-sulla-strada-dellautarchia-finanziaria|archive-date=21 February 2020|access-date=1 June 2018}}</ref> اهو يورپي يونين ۾ يونان کان پوءِ ٻيو سڀ کان وڏو هو.<ref>{{Cite web|title=Government debt increased to 93.9% of GDP in euro area and to 88.0% in EU28|url=http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_PUBLIC/2-22072014-AP/EN/2-22072014-AP-EN.PDF|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141021162159/http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_PUBLIC/2-22072014-AP/EN/2-22072014-AP-EN.PDF|archive-date=21 October 2014|access-date=24 November 2014|publisher=[[Eurostat]]}}</ref> [[اطالوي سرڪاري قرض|اطالوي عوامي قرض]] جو سڀ کان وڏو حصو قومي ادارن ۽ ماڻهن وٽ آهي، جيڪو اٽلي ۽ يونان جي وچ ۾ هڪ اهم فرق آهي،<ref>{{Cite web|date=18 May 2010|title=Could Italy Be Better Off than its Peers?|url=https://www.cnbc.com/2010/05/18/could-italy-be-better-off-than-its-peers.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110430030613/http://www.cnbc.com/id/37207942/Could_Italy_Be_Better_Off_than_its_Peers|archive-date=30 April 2011|access-date=30 May 2011|publisher=CNBC}}</ref> ۽ [[گهريلو قرض]] جي سطح او اي سي ڊي جي اوسط کان گهڻي گهٽ آهي.<ref>{{Cite web|title=Household debt and the OECD's surveillance of member states|url=http://www.nationalbanken.dk/da/om_nationalbanken/oekonomisk_forskning/Documents/4_Household%20debt%20and%20the%20OECD's%20surveillance%20of%20member%20states%20by%20Christophe%20Andr%C3%A9.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20150109041518/http://www.nationalbanken.dk/da/om_nationalbanken/oekonomisk_forskning/Documents/4_Household%20debt%20and%20the%20OECD%27s%20surveillance%20of%20member%20states%20by%20Christophe%20Andr%C3%A9.pdf|archive-date=9 January 2015|access-date=26 November 2014|publisher=[[OECD]] Economics Department}}</ref> i1fyp9wwgxpr38d7smp6u1j7ax76i1e 382603 382602 2026-06-04T05:16:22Z Intisar Ali 8681 382603 wikitext text/x-wiki {{چونڊ مضمون|جون 2026}} {{Short description|ڏکڻ ۽ اولهه يورپ جو ملڪ}} {{Infobox country | conventional_long_name = اطالوي جمهوريه | common_name = اٽلي | native_name = {{Lang|it|Repubblica Italiana<!--upper case see Italian wiki-->}} | image_flag = Flag of Italy.svg | image_coat = Emblem of Italy.svg | symbol_type = نشان | national_anthem = "{{Lang|it|[[اِل ڪانتو ديلي اطالياني]]|italic=no}}"<br/>"اطالوين جو گيت"<div style="padding-top:0.5em;">{{Center|[[File:Canto degli Italiani - Marina Militare (strumentale).wav]]}}</div> | image_map = {{Switcher|[[File:EU-Italy (orthographic projection).svg|frameless]]|گلوب ڏيکاريو|[[File:EU-Italy.svg|upright=1.15|frameless]]|يورپي يونين جو نقشو ڏيکاريو|default=1}} | capital = [[روم]] | coordinates = {{Coord|41|54|N|12|29|E|type:city}} | largest_city = capital | languages_type = ڏيهي ٻوليون | languages = ڏسو [[اٽلي جون ٻوليون|مکيه مضمون]] | official_languages = [[اطالوي ٻولي|اطالوي]]<sup>a</sup> {{Infobox|child=yes |label1 = [[اٽلي ڏانهن اميگريشن|قوميت]] {{Nobold|(2021)}}<ref name="id2020">{{Cite web|title=Indicatori demografici, anno 2020 |url=https://www.istat.it/it/files//2021/05/REPORT_INDICATORI-DEMOGRAFICI-2020.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210503091112/https://www.istat.it/it/files//2021/05/REPORT_INDICATORI-DEMOGRAFICI-2020.pdf|archive-date=3 May 2021|access-date=3 May 2021}}</ref> | data1 = {{Unbulleted list|91% اطالوي|9% ٻيا}} }} | religion = {{Ublist|item_style=white-space:nowrap;|84% [[اٽلي ۾ عيسائيت|عيسائيت]]|12% [[اٽلي ۾ لادينيت|لادينيت]]|4% [[اٽلي ۾ مذهب|ٻيا]]}} | religion_year = 2021 | religion_ref = <ref>{{Cite web|date=September 2021|title=Special Eurobarometer 516|url=https://data.europa.eu/data/datasets/s2237_95_2_516_eng?locale=en|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20230629085321/http://data.europa.eu/data/datasets/s2237_95_2_516_eng?locale=en|archive-date=29 June 2023|access-date=2 June 2026|publisher=European Union: [[European Commission]]|via=[[European Data Portal]] (see Volume C: Country/socio-demographics: IT: Question D90.2.)}}</ref> | demonym = اطالوي | government_type = [[وحداني پارلياماني جمهوريه]] | leader_title1 = [[اٽلي جو صدر|صدر]] | leader_name1 = [[سرجيو ماتاريلا]] | leader_title2 = [[اٽلي جو وزيراعظم|وزيراعظم]] | leader_name2 = [[جورجيا ميلوني]] | leader_title3 = [[جمہوريه جي سينيٽ جو صدر (اٽلي)|سينيٽ جو صدر]] | leader_name3 = [[اگناتسيو لا روسا]] | leader_title4 = [[چيمبر آف ڊپٽيز جو صدر (اٽلي)|چيمبر آف ڊپٽيز جو صدر]] | leader_name4 = [[لورينزو فونتانا]] | legislature = [[اطالوي پارليامينٽ|پارليامينٽ]] | upper_house = [[جمہوريه جي سينيٽ (اٽلي)|جمہوريه جي سينيٽ]] | lower_house = [[چيمبر آف ڊپٽيز (اٽلي)|چيمبر آف ڊپٽيز]] | sovereignty_type = [[اٽلي جي تاريخ|تاريخي سياسي وحدتون]] | established_event1 = [[اٽلي جا قديم ماڻھو|اٽالڪ ماڻھو]] | established_date1 = قديم دور | established_event2 = [[قديم روم]]<br>[[رومي اٽلي]] | established_date2 = 753 ق م–476 ع | established_event3 = [[بربر بادشاهتون|رومي-بربر بادشاهتون]]<br>[[بازنطيني اٽلي]] | established_date3 = اوائلي وچون دور | established_event4 = [[اٽلي جي تاريخي رياستن جي فهرست|اطالوي شهري رياستون ۽ علائقائي سياسي وحدتون]] | established_date4 = وچون دور ۽ جديد دور | established_event5 = [[اٽلي جي بادشاهت]] | established_date5 = 1861–1946<br>{{start date and age|1861|03|17|df=y}} | established_event6 = [[اطالوي سلطنت]] | established_date6 = 1869/1882–1960 | established_event7 = [[1946ع اطالوي اداراتي ريفرنڊم|اطالوي جمهوريه]] | established_date7 = {{start date and age|1946|06|02|df=y}} | area_km2 = 301,340 | area_footnote = <ref name="Central Intelligence Agency-2023">{{Cite web|date=23 August 2023|title=Italy|url=https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210701235642/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy|archive-date=1 July 2021|access-date=28 August 2023|publisher=Central Intelligence Agency}}</ref><ref>{{Cite web|date=12 November 2023|title=Italy country profile|url=https://www.bbc.com/news/world-europe-17433142|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20231218111602/https://www.bbc.com/news/world-europe-17433142|archive-date=18 December 2023|access-date=12 November 2023|publisher=BBC News}}</ref> | area_rank = 71هون | area_sq_mi = 116,347 <!--Do not remove per [[Wikipedia:Manual of Style/Dates and numbers]]--> | percent_water = 1.24 (2015)<ref>{{Cite web|title=Surface water and surface water change|url=https://stats.oecd.org/Index.aspx?DataSetCode=SURFACE_WATER|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210324133453/https://stats.oecd.org/Index.aspx?DataSetCode=SURFACE_WATER|archive-date=24 March 2021|access-date=11 October 2020|publisher=[[Organisation for Economic Co-operation and Development]] (OECD)}}</ref> | population_estimate = {{DecreaseNeutral}} 58,915,561<ref name="population">{{cite web|title=Monthly Demographic Balance|url=https://demo.istat.it/app/?l=en&a=&i=D7B|publisher=[[Italian National Institute of Statistics|ISTAT]]}}</ref> | population_estimate_year = 2025 | population_estimate_rank = 25هون | population_density_km2 = 195.5 | population_density_sq_mi = auto<!--Do not remove per [[Wikipedia:Manual of Style/Dates and numbers]]--> | population_density_rank = 72هون | GDP_PPP = {{Increase}} $3.872&nbsp;trillion<ref name="IMFWEO.IT">{{cite web |url=https://data.imf.org/en/Data-Explorer?datasetUrn=IMF.RES:WEO(9.0.0) |title=World Economic Outlook Database (April 2026 Edition) |publisher=[[International Monetary Fund]] |website=www.imf.org |date=14 April 2026 |access-date=18 April 2026}}</ref> | GDP_PPP_year = 2026 | GDP_PPP_rank = 12هون | GDP_PPP_per_capita = {{Increase}} $65,761<ref name="IMFWEO.IT"/> | GDP_PPP_per_capita_rank = 29هون | GDP_nominal = {{Increase}} $2.738&nbsp;trillion<ref name="IMFWEO.IT"/> | GDP_nominal_year = 2026 | GDP_nominal_rank = 8هون | GDP_nominal_per_capita = {{Increase}} $46,505<ref name="IMFWEO.IT"/> | GDP_nominal_per_capita_rank = 27هون | Gini = 32.5 <!--number only--> | Gini_year = 2020 | Gini_change = decrease <!--increase/steady/decrease--> | Gini_ref = <ref>{{Cite web|title=Gini coefficient of equivalised disposable income – EU-SILC survey|url=https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/tessi190/default/table?lang=en|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20201009091832/https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/tessi190/default/table?lang=en|archive-date=9 October 2020|access-date=21 June 2022|publisher=European Commission}}</ref> | HDI = 0.915 <!--number only--> | HDI_year = 2023<!-- Please use the year to which the data refers, not the publication year--> | HDI_change = increase <!--increase/decrease/steady--> | HDI_ref = <ref name="UNHDR">{{Cite web |date=6 May 2025 |title=Human Development Report 2025 |url=https://hdr.undp.org/system/files/documents/global-report-document/hdr2025reporten.pdf|url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20250506051232/https://hdr.undp.org/system/files/documents/global-report-document/hdr2025reporten.pdf |archive-date=6 May 2025 |access-date=6 May 2025 |publisher=[[United Nations Development Programme]] |language=en}}</ref> | HDI_rank = 29هون | currency = [[يورو]] (€)<sup>b</sup> | currency_code = EUR | time_zone = [[مرڪزي يورپي وقت|CET]] | utc_offset = +1 | utc_offset_DST = +2 | time_zone_DST = [[مرڪزي يورپي گرمي وارو وقت|CEST]] | calling_code = [[+39]] <sup>c</sup> | cctld = [[.it]] | footnote_a = <span style="font-size:100%;">جرمن [[ڏکڻ ٽائرول]] ۽ [[فريولي-وينيتسيا جوليا]] ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ فرينچ [[آئوستا وادي]] ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ [[سلووين ٻولي|سلووين]] [[ٽريئستي صوبو]]، [[گوريتسيا صوبو]] ۽ فريولي-وينيتسيا جوليا ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ [[لاڊن ٻولي|لاڊن]] ڏکڻ ٽائرول، [[ترنتينو]] ۽ ٻين اترين علائقن ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ [[فريولي ٻولي|فريولي]] فريولي-وينيتسيا جوليا ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ [[سارڊينيائي ٻولي|سارڊينيائي]] [[سارڊينيا]] ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي.<ref>{{Cite web|title=Legge Regionale 15 ottobre 1997, n. 26 |url=http://www.regione.sardegna.it/j/v/86?v=9&c=72&file=1997026|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210226213750/http://www.regione.sardegna.it/j/v/86?v=9&c=72&file=1997026|archive-date=26 February 2021|access-date=31 May 2018|publisher=Regione autonoma della Sardegna – Regione Autònoma de Sardigna}}; {{Cite web|title=Regione Autonoma Friuli-Venezia Giulia – Comunità linguistiche regionali|url=https://www.regione.fvg.it/rafvg/cms/RAFVG/cultura-sport/patrimonio-culturale/comunita-linguistiche|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150904201140/https://www.regione.fvg.it/rafvg/cms/RAFVG/cultura-sport/patrimonio-culturale/comunita-linguistiche|archive-date=4 September 2015|access-date=2 November 2020|website=regione.fvg.it}}</ref></span> | footnote_b = <span style="font-size:100%;">2002ع کان اڳ، [[اطالوي ليرا]]. يورو [[ڪامپيوني دي اٽاليا]] ۾ قبول ڪئي وڃي ٿي، پر ان جي سرڪاري ڪرنسي [[سوئس فرانڪ]] آهي.<ref>{{Cite web|date=14 July 2010|title=Comune di Campione d'Italia|url=http://www.comune.campione-d-italia.co.it/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110430223743/http://www.comune.campione-d-italia.co.it/|archive-date=30 April 2011|access-date=30 October 2010|publisher=Comune.campione-d-italia.co.it}}</ref></span> | footnote_c = <span style="font-size:100%;">ڪامپيوني دي اٽاليا کي فون ڪرڻ لاءِ سوئس ڪوڊ [[+41]] استعمال ڪرڻ ضروري آهي.</span> }} '''اٽلي'''،{{Efn|{{Lang|it|Italia}}, {{IPA|it|iˈtaːlja|pron|small=no|It-Italia.ogg}}}} سرڪاري طور '''اطالوي جمهوريه'''،{{Efn|{{Lang|it|ريپبلڪا اطاليانا|links=no}}, {{IPA|it|reˈpubblika itaˈljaːna|pron|small=no}}}} [[ڏکڻ يورپ|ڏکڻ]] ۽ [[اولهه يورپ]] ۾ واقع هڪ ملڪ آهي.{{Efn|اٽلي کي گهڻو ڪري اولهه يورپ ۾ شامل ڪيو ويندو آهي.<ref>اٽلي کي اولهه يورپي ملڪ طور بيان ڪندڙ علمي ڪم:{{Bulleted list |{{Cite book|last1=Hancock|first1=M. Donald|url=https://archive.org/details/politicsinwester00hanc_0|title=Politics in Western Europe: an introduction to the politics of the United Kingdom, France, Germany, Italy, Sweden, and the European Union|last2=Conradt|first2=David P.|last3=Peters|first3=B. Guy|last4=Safran|first4=William|last5=Zariski|first5=Raphael|date=11 November 1998|publisher=Chatham House Publishers|isbn=978-1-5664-3039-5|edition=2nd|quote=list of Western European countries Italy.|url-access=registration|ref=none}} |{{Cite book|last1=Ugo|first1=Ascoli|last2=Emmanuele|first2=Pavolini|title=The Italian welfare state in a European perspective: A comparative analysis|date=2016|publisher=Policy Press|isbn=978-1-4473-3444-6|url=https://books.google.com/books?id=BEzRDAAAQBAJ&q=list+of+Western+European+countries+Italy|ref=none}} |{{Cite book|last1=Zloch-Christy|first1=Iliana|title=East-West Financial Relations: Current Problems and Future Prospects|date=1991|publisher=Cambridge University Press|isbn=978-0-5213-9530-4|url=https://archive.org/details/eastwestfinancia00zloc|url-access=registration|quote=list of Western European countries Italy.|access-date=29 September 2019|ref=none}} |{{Cite book|last1=Clout|first1=Hugh D.|title=Western Europe: Geographical Perspectives|date=1989|publisher=Longman Scientific & Technical|isbn=978-0-5820-1772-6|url=https://books.google.com/books?id=WGbIT90ppZsC|access-date=29 September 2019|ref=none}} |{{Cite book|last1=Furlong|first1=Paul|title=Modern Italy: Representation and Reform|date=2003|publisher=Routledge|isbn=978-1-1349-7983-7|url=https://books.google.com/books?id=JNNsOl65D0AC&q=italy+western+European+country|access-date=29 September 2019|ref=none}} |{{Cite book|last1=Hanf|first1=Kenneth|last2=Jansen|first2=Alf-Inge|title=Governance and Environment in Western Europe: Politics, Policy and Administration|date=2014|publisher=Routledge|isbn=978-1-3178-7917-6|url=https://books.google.com/books?id=31wSBAAAQBAJ&q=West+Europe+Italy|access-date=29 September 2019|ref=none}} }}</ref>|name=WE}} اهو [[اطالوي اپٻيٽ|هڪ اپٻيٽ]] تي مشتمل آهي، جيڪو [[ڀونوچ سمنڊ]] ۾ وڌي وڃي ٿو، جنهن جي اترين زميني سرحد تي [[الپس]] آهن، ۽ ان سان گڏ [[اٽلي جي ٻيٽن جي فهرست|لڳ ڀڳ 800 ٻيٽ]] پڻ شامل آهن، جن مان خاص طور [[سسلي]] ۽ [[سارڊينيا]] اهم آهن. اٽلي اولهه ۾ [[فرانس]]؛ اتر ۾ [[سوئٽزرلينڊ]] ۽ [[آسٽريا]]؛ اوڀر ۾ [[سلووينيا]]؛ ۽ ٻن [[انڪليو|انڪليوز]]، [[ويٽيڪن سٽي]] ۽ [[سان مارينو]]، سان زميني سرحدون رکي ٿو. ايراضي جي لحاظ کان اهو [[ايراضيءَ موجب يورپي ملڪن جي فهرست|يورپ جو ڏهون وڏو ملڪ]] آهي، جيڪو {{Convert|301340|km2|sqmi|abbr=on}} تي پکڙيل آهي، ۽ لڳ ڀڳ 59 ملين آبادي سان [[يورپي يونين]] جو ٽيون سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو [[يورپي يونين جو رڪن ملڪ|رڪن ملڪ]] آهي. اٽلي جي گاديءَ جو هنڌ ۽ [[اٽلي جي شهرن جي فهرست|سڀ کان وڏو شهر]] [[روم]] آهي؛ ٻين وڏن شهرن ۾ [[ميلان]]، جيڪو ملڪ جو سڀ کان وڏو [[ميٽروپوليٽن علائقو]] آهي، [[نيپلز]]، [[تورين]]، [[پالرمو]]، [[بولونيا]]، [[فلورينس]]، [[جينووا]] ۽ [[وينس]] شامل آهن. [[اٽلي جي تاريخ]] ڪيترن ئي [[اٽلي جي قديم قومن جي فهرست|اٽالڪ قومن]] تائين وڃي ٿي، جن ۾ خاص طور [[قديم رومي]] شامل آهن، جن [[رومي جمهوريه]] دوران ڀونوچ سمنڊ جي دنيا کي فتح ڪيو ۽ [[رومي سلطنت]] دوران صدين تائين ان تي حڪومت ڪئي. عيسائيت جي پکڙجڻ سان، روم [[ڪيٿولڪ ڪليسا]] ۽ [[پاپائيت]] جو مرڪز بڻجي ويو. [[بربر حملا|بربر حملن]] ۽ ٻين سببن ڪري [[قديم دور جي آخري مرحلي]] ۽ [[اوائلي وچئين دور]] جي وچ ۾ [[اولهه رومي سلطنت جو زوال ۽ خاتمو]] ٿيو. يارهين صديءَ تائين [[اطالوي شهري رياستون]] ۽ [[سامونڊي جمهوريهون]] وڌيون، جن واپار ذريعي نئين خوشحالي آندي ۽ جديد سرمائيداريءَ لاءِ بنياد وڌا. [[اطالوي نشاةِ ثانيه]] پندرهين ۽ سورهين صديءَ دوران ڦهلي ڦولي ۽ [[نشاةِ ثانيه#پکڙجڻ|باقي يورپ تائين پکڙجي وئي]]. اطالوي ڳولائوئن پري اوڀر ۽ [[نئين دنيا]] ڏانهن نوان رستا دريافت ڪيا، جنهن سان [[دريافتن جو دور|دريافتن جي دور]] ۾ اهم حصو پيو. سياسي ۽ علائقائي ورهاستن جي صدين کان پوءِ، [[اٽلي جي بادشاهت]] 1861ع ۾ [[اطالوي آزاديءَ جون جنگيون|آزاديءَ جي جنگين]] ۽ [[هزارن جي مهم]] کان پوءِ قائم ٿي. اوڻيهين صديءَ جي آخر کان ويهين صديءَ جي شروعات تائين، [[اٽلي ۾ صنعتڪاري|اٽلي صنعتڪاري ڪئي]] ۽ [[اطالوي سلطنت|نوآبادياتي سلطنت]] حاصل ڪئي، جڏهن ته [[ڏکڻ اٽلي|ڏکڻ]] گهڻي حد تائين غريب رهيو، جنهن سبب آمريڪا ڏانهن [[اطالوي ڊائاسپورا|وڏي مهاجر ڊائاسپورا]] پيدا ٿي. 1915ع کان 1918ع تائين، [[پهريين عالمي جنگ دوران اٽلي جي فوجي تاريخ|اٽلي]] [[پهريين عالمي جنگ]] ۾ [[پهريين عالمي جنگ جا اتحادي|انتانت]] سان گڏ [[مرڪزي طاقتون|مرڪزي طاقتن]] خلاف وڙهيو. 1922ع ۾ [[اطالوي فاشزم|اطالوي فاشسٽ]] آمريت قائم ٿي. [[ٻي عالمي جنگ دوران اٽلي جي فوجي تاريخ|ٻي عالمي جنگ دوران]]، اٽلي پهرين [[محوري طاقتون|محوري طاقتن]] جو حصو هو، جيستائين [[ڪاسيبلي جي جنگبندي|جنگبندي]] [[ٻي عالمي جنگ جا اتحادي|اتحادي طاقتن]] سان نه ٿي (1940–1943)، پوءِ [[اطالوي مزاحمت]] ۽ جرمن قبضي ۽ سهڪار ڪندڙ [[اطالوي سماجي جمهوريه|آر ايس آءِ]] کان [[اٽلي جي آزادي]] دوران اتحادي طاقتن جو هم جنگي ساٿي بڻيو (1943–1945). 1946ع ۾ بادشاهت کي [[1946ع اطالوي اداراتي ريفرنڊم|جمهوريه سان تبديل ڪيو ويو]] ۽ ملڪ [[اطالوي اقتصادي معجزو|مضبوط بحالي]] ڪئي. [[ترقي يافته ملڪ]] طور، [[اٽلي جي معيشت|ترقي يافته معيشت]] سان، اٽلي دنيا جو [[ناليوار جي ڊي پي موجب ملڪن جي فهرست|اٺون وڏو ناليوار جي ڊي پي]] رکي ٿو، يورپ جو [[پيداوار موجب ملڪن جي فهرست|ٻيون وڏو پيداوار وارو شعبو]] رکي ٿو، ۽ [[علائقائي طاقت|علائقائي]] ۽ – [[وڏين طاقتن مان گهٽ ترين|گهٽ حد تائين]] – عالمي اقتصادي، فوجي، ثقافتي ۽ سياسي معاملن ۾ اهم ڪردار ادا ڪري ٿو. اهو يورپي يونين جو [[اندروني ڇهه|باني]] ۽ [[يورپي يونين جا ٽي|اهم رڪن]] آهي، ۽ [[اٽلي جا پرڏيهي لاڳاپا#بين الاقوامي ادارا|ڪيترين ٻين بين الاقوامي تنظيمن ۽ فورمن جو حصو]] آهي. [[ثقافتي سپر پاور]] طور، اٽلي ڊگهي عرصي کان [[اطالوي فن|فن]]، [[اٽلي جي موسيقي|موسيقي]]، [[اطالوي ادب|ادب]]، [[اطالوي کاڌو|کاڌي]]، [[اطالوي فيشن|فيشن]]، [[اٽلي ۾ سائنس ۽ ٽيڪنالاجي|سائنس ۽ ٽيڪنالاجي]] جو مشهور عالمي مرڪز رهيو آهي، ۽ [[اطالوي ايجادن ۽ دريافتن جي فهرست|ڪيترين ايجادن ۽ دريافتن]] جو ذريعو آهي. هن وٽ [[ملڪ موجب عالمي ورثو ماڳ|سڀ کان وڌيڪ تعداد]] ۾ [[عالمي ورثو ماڳ]] ([[اٽلي ۾ عالمي ورثو ماڳن جي فهرست|61]]) آهن ۽ اهو دنيا جو [[عالمي سياحت درجابندي|پنجون سڀ کان وڌيڪ گهميو ويندڙ ملڪ]] آهي. == نالو<span class="anchor" id="Etymology"></span> == {{Main|اٽلي جو نالو}} ''اٽاليا'' جي اشتقاق بابت ڪيترائي مفروضا موجود آهن.<ref>Alberto Manco, ''Italia. Disegno storico-linguistico''. 2009, Naples: L'Orientale. {{ISBN|978-8-8950-4462-0}}.</ref> هڪ نظريي موجب اهو [[قديم يوناني]] اصطلاح مان نڪتو، جيڪو ''اٽالوئي'' جي زمين لاءِ استعمال ٿيندو هو؛ اٽالوئي هڪ قبيلو هو، جيڪو انهيءَ علائقي ۾ رهندو هو، جيڪو اڄ [[ڪلابريا]] جي نالي سان سڃاتو وڃي ٿو. اصل ۾ سمجهيو ويندو هو ته ان جو نالو ''ويتولي'' هو، ۽ ڪجهه عالمن جي راءِ آهي ته سندن [[ٽوٽم]]ي جانور ڳئون جو ٻچو هو ([[لاطيني]]: ''vitulus''؛ [[امبريائي]]: ''vitlo''؛ [[اوسڪن]]: ''Víteliú'')<!-- and named for the god of cattle, [[Mars (mythology)|Mars]] -->.<ref>J.P. Mallory and D.Q. Adams, ''Encyclopedia of Indo-European Culture'' (London: Fitzroy and Dearborn, 1997), 24.</ref> ڪيترن قديم ليکڪن چيو آهي ته اهو نالو هڪ مقامي حڪمران [[اٽالس]] جي نالي تان پيو.<ref>Dionysius of Halicarnassus, ''Roman Antiquities'', [https://penelope.uchicago.edu/Thayer/E/Roman/Texts/Dionysius_of_Halicarnassus/1B*.html 1.35] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20221215151343/https://penelope.uchicago.edu/Thayer/E/Roman/Texts/Dionysius_of_Halicarnassus/1B%2A.html|date=15 December 2022}}, on LacusCurtius; Aristotle, ''Politics'', [https://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0058%3Abook%3D7%3Asection%3D1329b#note-link2 7.1329b] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20150910185719/http://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0058%3Abook%3D7%3Asection%3D1329b|date=10 September 2015}}, on Perseus; Thucydides, ''The Peloponnesian War'', [https://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Thuc.+6.2.4&fromdoc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0200 6.2.4] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20150924213434/http://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Thuc.+6.2.4&fromdoc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0200|date=24 September 2015}}, on Perseus</ref> اٽلي لاءِ قديم يوناني اصطلاح شروعات ۾ رڳو [[ڪلابريا|بروٽيم]] اپٻيٽ جي ڏکڻ حصي ۽ [[ڪاتانزارو]] ۽ [[ويبو والينتيا]] جي ڪجهه حصن لاءِ استعمال ٿيندو هو. [[اوينوٽريا]] ۽ "اٽلي" جو وڏو تصور هڪ ٻئي جا مترادف بڻجي ويا، ۽ اهو نالو [[لوڪانيا]] جي اڪثر حصي تي به لاڳو ٿيڻ لڳو. رومي جمهوريه جي واڌ کان اڳ، اهو نالو يونانين طرفان [[ميسينا آبنائے]] ۽ [[ساليرنو نار|ساليرنو نارين]] ۽ [[تارانٽو نار|تارانٽو]] کي ملائيندڙ لڪير جي وچ واري زمين لاءِ استعمال ٿيندو هو، جيڪا ڪلابريا سان مطابقت رکي ٿي. يونانين "اٽاليا" کي وڌيڪ وڏي علائقي تي لاڳو ڪرڻ شروع ڪيو.<ref>Pallottino, M., ''History of Earliest Italy'', trans. Ryle, M & Soper, K. in Jerome Lectures, Seventeenth Series, p. 50</ref> ڏکڻ ۾ "[[يوناني اٽلي]]" کان علاوه، مورخن هڪ "ايٽرسڪن اٽلي" جي وجود جو به امڪان ظاهر ڪيو آهي، جيڪو وچ اٽلي جي علائقن تي مشتمل هو.<ref>Giovanni Brizzi, Roma. Potere e identità: dalle origini alla nascita dell'impero cristiano, Bologna, Patron, 2012 p. 94</ref> [[رومي اٽلي]]، يعني ''اٽاليا''، جون سرحدون وڌيڪ واضح طور مقرر ٿيل آهن. ڪيٽو جي ''[[اوريجنيز]]'' اٽلي کي الپس جي ڏکڻ ۾ واقع سڄي اپٻيٽ طور بيان ڪري ٿي.<ref>{{Cite book|last=Carlà-Uhink|first=Filippo|url=https://books.google.com/books?id=dSY-DwAAQBAJ&q=cato+italy+south+of+the+Alps&pg=PT49|title=The "Birth" of Italy: The Institutionalization of Italy as a Region, 3rd–1st Century BCE|date=25 September 2017|publisher=Walter de Gruyter GmbH & Co KG|isbn=978-3-1105-4478-7}}; {{Cite book|last=Levene|first=D. S.|url=https://books.google.com/books?id=aLsRDAAAQBAJ&q=cato+walls+of+Italy&pg=PA108|title=Livy on the Hannibalic War|date=17 June 2010|publisher=Oxford University Press|isbn=978-0-1981-5295-8|access-date=12 November 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20240328152752/https://books.google.com/books?id=aLsRDAAAQBAJ&q=cato+walls+of+Italy&pg=PA108#v=snippet&q=cato%20walls%20of%20Italy&f=false|archive-date=28 March 2024|url-status=live}}</ref> 264 ق م ۾ رومي اٽلي مرڪزي-اتر جي [[آرنو]] ۽ [[روبيڪون]] دريائن کان وٺي سڄي ڏکڻ تائين پکڙيل هئي. اتر وارو علائقو، [[سيسالپائن گال]]، جغرافيائي طور اٽلي جو حصو سمجهيو ويندو هو، 220ع ق م واري ڏهاڪي ۾ روم طرفان قبضو ڪيو ويو،<ref>{{Cite book|last=Carlà-Uhink|first=Filippo|url=https://books.google.com/books?id=dSY-DwAAQBAJ&q=Tota+Italia+essays&pg=PT454|title=The "Birth" of Italy: The Institutionalization of Italy as a Region, 3rd–1st Century BCE|date=25 September 2017|publisher=Walter de Gruyter GmbH & Co KG|isbn=978-3-1105-4478-7|access-date=12 November 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211000755/https://books.google.com/books?id=dSY-DwAAQBAJ&q=Tota+Italia+essays&pg=PT454#v=snippet&q=Tota%20Italia%20essays&f=false|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}</ref> پر سياسي طور الڳ رهيو. 42 ق م ۾ ان کي قانوني طور اٽلي جي انتظامي وحدت ۾ ضم ڪيو ويو.<ref>{{Cite book|last=Williams|first=J. H. C.|url=https://books.google.com/books?id=RPj_FkEeVO4C&q=beyond+the+Rubicon|title=Beyond the Rubicon: Romans and Gauls in Republican Italy – J. H. C. Williams – Google Books|date=22 May 2020|publisher=Oxford University Press|isbn=978-0-1981-5300-9|archive-url=https://web.archive.org/web/20200522000630/https://books.google.it/books?id=RPj_FkEeVO4C&dq=beyond+the+Rubicon&hl=en&sa=X&ved=0ahUKEwiI5YrC6rbkAhUvDmMBHXZOCMAQ6AEIKTAA|archive-date=22 May 2020}}; {{Cite book|last=Long|first=George|title=Decline of the Roman republic: Volume 2|year=1866}}; {{Cite web|last=Aurigemma|first=Salvatore|title=Gallia Cisalpina|url=http://www.treccani.it/enciclopedia/gallia-cisalpina_(Enciclopedia-Italiana)|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20230404054511/https://www.treccani.it/enciclopedia/gallia-cisalpina_(Enciclopedia-Italiana)|archive-date=4 April 2023|access-date=14 October 2014|website=treccani.it|publisher=Enciclopedia Italiana|language=it}}</ref> سارڊينيا، [[ڪورسيڪا]]، سسلي ۽ [[مالٽا]] کي 292ع ۾ [[ڊيوڪليشن]] اٽلي ۾ شامل ڪيو،<ref>{{Cite web|title=Italy (ancient Roman territory)|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297743/Italy|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131110232259/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297743/Italy|archive-date=10 November 2013|access-date=10 November 2013|website=Encyclopædia Britannica}}</ref> جنهن سان آخري قديم دور جو اٽلي جديد [[اطالوي جاگرافيائي علائقو|اطالوي جاگرافيائي علائقي]] سان لڳ ڀڳ هم سرحد ٿي ويو.<ref>{{Cite web|title=La riorganizzazione amministrativa dell'Italia. Costantino, Roma, il Senato e gli equilibri dell'Italia romana|url=https://www.treccani.it/enciclopedia/la-riorganizzazione-amministrativa-dell-italia-costantino-roma-il-senato-e-gli-equilibri-dell-italia-romana_%28Enciclopedia-Costantiniana%29|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211119225335/https://www.treccani.it/enciclopedia/la-riorganizzazione-amministrativa-dell-italia-costantino-roma-il-senato-e-gli-equilibri-dell-italia-romana_(Enciclopedia-Costantiniana)|archive-date=19 November 2021|access-date=19 November 2021|language=it}}</ref> لاطيني لفظ ''Italicus'' "اٽلي جي ماڻهو" لاءِ استعمال ٿيندو هو، يعني ''provincial'' يا [[رومي صوبو|رومي صوبي]] مان آيل ماڻهو جي ابتڙ.<ref>''Letters'' 9.23</ref> صفت ''italianus''، جنهن مان ''Italian'' نڪتو، [[وچئين دور جي لاطيني]] مان آهي ۽ [[اوائلي جديد دور]] دوران ''Italicus'' سان متبادل طور استعمال ٿيندي هئي.<ref>''ytaliiens'' (1265) [http://www.cnrtl.fr/etymologie/italien TLFi] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20181029191636/http://www.cnrtl.fr/etymologie/italien|date=29 October 2018}}</ref> [[اولهه رومي سلطنت جي زوال]] کان پوءِ، اٽلي جي [[اوستروگوٿڪ بادشاهت]] قائم ٿي. [[لومبارڊ|لومبارڊن]] جي حملن کان پوءِ، ''اٽاليا'' سندن بادشاهت جي نالي طور برقرار رهي، ۽ [[پاڪ رومي سلطنت]] اندر ان جي [[اٽلي جي بادشاهت (پاڪ رومي سلطنت)|جانشين بادشاهت]] لاءِ به اهو نالو استعمال ٿيو.<ref>{{Cite web|title=IL COMUNE MEDIEVALE|url=https://www.homolaicus.com/storia/medioevo/comune_medievale.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20120318214257/http://www.homolaicus.com/storia/medioevo/comune_medievale.htm|archive-date=18 March 2012|website=homolaicus.com}}</ref> == تاريخ == {{Main|اٽلي جي تاريخ}} === قبل تاريخ ۽ قديم دور === {{Main|قبل تاريخي اٽلي|اٽالڪ قومون|ايٽرسڪن تهذيب|يوناني نوآبادڪاري|ميگنا گريشيا}} [[File:Etruscan Painting 1.jpg|thumb|right|[[ايٽرسڪن تهذيب|ايٽرسڪن]] فريسڪو، [[مونتيروتسي نيڪروپولس]] ۾، 5هين صدي ق م]] [[هيٺيون پيلئوليٿڪ]] جا آثار، جيڪي 850,000 سال اڳ جا آهن، [[مونتي پوجيولو]] مان مليا آهن.<ref>{{Cite web|last=Society|first=National Geographic|title=Erano padani i primi abitanti d'Italia|url=http://www.nationalgeographic.it/scienza/2012/01/20/news/erano_padani_iprimi_abitanti_ditalia-807204|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20190626220707/http://www.nationalgeographic.it/scienza/2012/01/20/news/erano_padani_iprimi_abitanti_ditalia-807204|archive-date=26 June 2019|access-date=11 March 2019|website=National Geographic}}</ref> سڄي اٽلي ۾ کوٽاين مان 200,000 سال اڳ وچين پيلئوليٿڪ دور ۾ [[نينڊرٿال]] جي موجودگي ظاهر ٿي آهي،<ref>Kluwer Academic/Plenum Publishers 2001, ch. 2. {{ISBN|0-3064-6463-2}}.</ref> جڏهن ته [[اوائلي جديد انسان|جديد انسان]] لڳ ڀڳ 40,000 سال اڳ [[ريپارو موڪي]] ۾ ظاهر ٿيا.<ref>42.7–41.5 ka ([[68–95–99.7 rule|1σ CI]]). {{Cite journal|last=Douka|first=Katerina|display-authors=etal|year=2012|title=A new chronostratigraphic framework for the Upper Palaeolithic of Riparo Mochi (Italy)|journal=Journal of Human Evolution|volume=62|issue=2|pages=286–299|doi=10.1016/j.jhevol.2011.11.009|pmid=22189428|bibcode=2012JHumE..62..286D }}; {{Cite web|date=29 January 2010|title=Istituto Italiano di Preistoria e Protostoria|url=http://www.iipp.it/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131015231105/http://www.iipp.it/|archive-date=15 October 2013|publisher=IIPP|access-date=15 August 2017}}</ref> رومي دور کان اڳ واري اٽلي جا [[اٽلي جا قديم ماڻھو|قديم ماڻھو]] [[پروٽو-انڊو-يورپي|انڊو-يورپي]] هئا، خاص طور [[اٽالڪ قومون]]. ممڪن غير انڊو-يورپي يا [[قبل انڊو-يورپي ٻوليون|قبل انڊو-يورپي]] ورثي وارن مکيه تاريخي ماڻهن ۾ [[ايٽرسڪن]]، سسلي جا [[ايلميئن]] ۽ [[سيڪاني]]، ۽ قبل تاريخي [[سارڊينيائي ماڻھو]] شامل آهن، جن [[نوراجڪ تهذيب]] کي جنم ڏنو. ٻين قديم آبادين ۾ [[ريئتيائي ماڻھو]] ۽ [[ڪاموني]] شامل آهن، جيڪي [[والڪامونيڪا ۾ پٿريلي چٽساليون|والڪامونيڪا جي پٿريلي چٽسالين]] لاءِ مشهور آهن.<ref>{{Cite web|title=Rock Drawings in Valcamonica|url=https://whc.unesco.org/en/list/94|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100703183257/http://whc.unesco.org/en/list/94|archive-date=3 July 2010|access-date=29 June 2010|publisher=UNESCO World Heritage Centre}}</ref> هڪ قدرتي ممي، [[اوئٽسي]]، جيڪا 3400–3100 ق م جي آهي، 1991ع ۾ [[سيميلاون]] گليشيئر مان دريافت ٿي.<ref>{{Cite journal|last1=Bonani|first1=Georges|last2=Ivy|first2=Susan D.|display-authors=etal|year=1994|title=AMS {{SimpleNuclide|Carbon|14}} Age Determination of Tissue, Bone and Grass Samples from the Ötzal Ice Man|url=http://digitalcommons.library.arizona.edu/objectviewer?o=http%3A%2F%2Fradiocarbon.library.arizona.edu%2FVolume36%2FNumber2%2Fazu_radiocarbon_v36_n2_247_250_v.pdf|url-status=live|journal=Radiocarbon|volume=36|issue=2|pages=247–250|doi=10.1017/s0033822200040534|archive-url=https://web.archive.org/web/20100720211402/https://digitalcommons.library.arizona.edu/objectviewer?o=http%3A%2F%2Fradiocarbon.library.arizona.edu%2FVolume36%2FNumber2%2Fazu_radiocarbon_v36_n2_247_250_v.pdf|archive-date=20 July 2010|access-date=4 February 2016|doi-access=free}}</ref> پهريان نوآبادڪار [[فينيقيه|فينيقي]] هئا، جن سسلي ۽ سارڊينيا جي ڪنارن تي [[ايمپوريم (قديم دور)|واپاري مرڪز]] قائم ڪيا. انهن مان ڪجهه ننڍا شهري مرڪز بڻيا ۽ [[يوناني نوآبادين]] سان گڏوگڏ ترقي ڪئي.<ref>{{Cite journal|last1=Raclot|first1=Thierry|last2=Oudart|first2=Hugues|date=January 2000|title=CORPS GRAS ET OBESITE Acides gras alimentaires et obésité: aspects qualitatifs et quantitatifs|journal=Oléagineux, Corps gras, Lipides|volume=7|issue=1|pages=77–85|doi=10.1051/ocl.2000.0077|issn=1258-8210|doi-access=free}}</ref> 8هين ۽ 7هين صدي ق م دوران، [[پٿيڪوسائي]] ۾ يوناني نوآباديون قائم ٿيون، جيڪي آخرڪار اطالوي اپٻيٽ جي ڏکڻ ۽ سسلي جي سامونڊي ڪناري تائين پکڙجي ويون؛ اهو علائقو بعد ۾ [[ميگنا گريشيا]] جي نالي سان مشهور ٿيو.<ref>Emilio Peruzzi, ''Mycenaeans in early Latium'', (Incunabula Graeca 75), Edizioni dell'Ateneo & Bizzarri, Roma, 1980</ref> [[آيونيائي]]، [[ڊوريائي يوناني|ڊوريائي]] نوآبادڪارن، [[سيراڪيوز وارا|سيراڪيوزن]] ۽ [[اڪائيائي (قبيلو)|اڪائيائين]] ڪيترائي شهر قائم ڪيا. [[اٽلي جي يوناني نوآبادڪاري|يوناني نوآبادڪاري]] [[اٽالڪ قومون|اٽالڪ قومن]] کي جمهوري حڪومتي صورتن ۽ اعليٰ فني ۽ ثقافتي اظهار سان رابطي ۾ آندو.<ref>{{Cite web|title=II 1987: Uomini e vicende di Magna Grecia |url=https://www.bpp.it/Apulia/html/archivio/1987/II/art/R87II015.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210204123345/https://www.bpp.it/Apulia/html/archivio/1987/II/art/R87II015.html|archive-date=4 February 2021|access-date=31 January 2021|website=bpp.it}}</ref> === قديم روم === {{Main|قديم روم|اٽلي ۾ رومي واڌ|رومي اٽلي}} {{Multiple image | align = right | direction = vertical | width = 220 | image1 = Colosseo 2020.jpg | caption1 = [[ڪولوسيئم]]، جنهن کي وڏي پيماني تي قديم تاريخ جي تعمير ۽ انجنيئرنگ جي عظيم ترين ڪمن مان هڪ سمجهيو وڃي ٿو | image2 = Roman Empire Trajan 117AD.png|275 | caption2 = {{legend|#b23938|117ع ۾ [[رومي سلطنت]] پنهنجي سڀ کان وڏي وسعت تي<ref>{{Cite book|last=Bennett, Julian|url=https://books.google.com/books?id=qk_tofvS8EsC|title=Trajan: Optimus Princeps : a Life and Times|publisher=Routledge|year=1997|isbn=978-0-415-16524-2}}</ref>}} {{legend|#d28989|[[تابع رياست|تابع رياستون]]}} }} اٽلي جي تاريخ ڪيترين [[اٽلي جي قديم قومن جي فهرست|اٽالڪ قومن]] تائين وڃي ٿي، جن ۾ خاص طور [[قديم رومي]] شامل آهن، جن [[رومي جمهوريه]] دوران ڀونوچ سمنڊ جي دنيا کي فتح ڪيو ۽ [[رومي سلطنت]] دوران صدين تائين ان تي حڪومت ڪئي.<ref>{{Cite book |last1=Carl Waldman |url=https://books.google.com/books?id=kfv6HKXErqAC |title=Encyclopedia of European Peoples |last2=Catherine Mason |publisher=Infobase Publishing |year=2006 |isbn=978-1-4381-2918-1 |page=586 |access-date=23 February 2013 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230311102543/https://books.google.com/books?id=kfv6HKXErqAC |archive-date=11 March 2023 |url-status=live}}; {{Cite book |last=Mommsen |first=Theodor |author-link=Theodor Mommsen |title=[[History of Rome (Mommsen)|History of Rome]], Book II: From the Abolition of the Monarchy in Rome to the Union of Italy |publisher=Reimer & Hirsel |year=1855 |location=Leipzig}}; {{Cite book |last=Lazenby |first=John Francis |url=https://archive.org/details/hannibalswarmili00laze |title=Hannibal's War: A Military History of the Second Punic War |date=4 February 1998 |publisher=University of Oklahoma Press |isbn=978-0-8061-3004-0 |page=[https://archive.org/details/hannibalswarmili00laze/page/29 29] |quote=Italy homeland of the Romans. |url-access=registration |via=Internet Archive}}</ref> قديم روم، جيڪو وچ اٽلي ۾ [[ٽائبر درياهه]] تي هڪ آبادڪاري هو، [[روم جو بنياد|753 ق م ۾ قائم ٿيو]] ۽ 244 سالن تائين بادشاهي نظام هيٺ حڪمراني ڪئي وئي.<ref>{{Cite web |date=24 November 2009 |title=Rome founded {{!}} 21 April, 753 B.C. |url=https://www.history.com/this-day-in-history/april-21/rome-founded |access-date=10 April 2025 |website=HISTORY |language=en}}</ref> 509 ق م ۾، رومن، سينيٽ ۽ عوام ([[SPQR]]) واري حڪومت جي حمايت ڪندي، [[رومي بادشاهت جو خاتمو|بادشاهت کي نيڪالي ڏني]] ۽ هڪ اشرافي جمهوريه قائم ڪئي.<ref>{{Cite journal|last=Sanders|first=Henry A.|date=1908|title=The Chronology of Early Rome|url=https://www.jstor.org/stable/261793|journal=Classical Philology|volume=3|issue=3|pages=316–329|doi=10.1086/359186|jstor=261793|s2cid=161535192|issn=0009-837X |quote=It has come to be second nature ... to date the founding of Rome [to] 753 BC [and] the first year of the Republic [to] 509&nbsp;BC.|url-access=subscription}}</ref> اطالوي اپٻيٽ، جنهن جو نالو ''اٽاليا'' هو، رومي واڌ دوران هڪ متحد وحدت ۾ گڏ ڪيو ويو؛ نون علائقن جي فتح اڪثر [[سامنائيٽ جنگيون|ٻين اٽالڪ قبيلن]]، [[رومي-ايٽرسڪن جنگيون|ايٽرسڪنن]]، [[رومي-گالي جنگيون|سيلٽن]] ۽ [[پائرهڪ جنگ|يونانين]] جي قيمت تي ٿي. مقامي قبيلن ۽ شهرن جي اڪثريت سان هڪ مستقل اتحاد قائم ٿيو، ۽ روم اولهه يورپ، اتر آفريڪا ۽ [[وچ اوڀر جي تاريخ#يوناني ۽ رومي سلطنت|وچ اوڀر]] جي فتح شروع ڪئي. 44 ق م ۾ [[جوليس سيزر]] جي قتل کان پوءِ، روم هڪ وڏي سلطنت بڻجي ويو، جيڪا [[رومي برطانيه|برطانيه]] کان [[ميسوپوٽيميا (رومي صوبو)|فارس]] جي سرحدن تائين پکڙيل هئي، ۽ سڄي ڀونوچ سمنڊ جي حوض کي پنهنجي اندر آڻي ڇڏيو، جتي يوناني، رومي ۽ ٻيون ثقافتون گڏجي هڪ طاقتور تهذيب ۾ تبديل ٿيون. پهرئين شهنشاهه [[آگسٽس]] جي ڊگهي حڪومت امن ۽ خوشحالي جو دور شروع ڪيو. رومي اٽلي سلطنت جو [[ميٽروپول]]، رومن جو وطن ۽ گاديءَ واري هنڌ جو علائقو رهيو.<ref>{{Cite journal|last=Morcillo|first=Marta García|title=The Glory of Italy and Rome's Universal Destiny in Strabo's Geographika, in: A. Fear – P. Liddel (eds), Historiae Mundi. Studies in Universal History. Duckworth: London 2010: 87–101. |url=https://www.academia.edu/362374|url-status=live|journal=Historiae Mundi: Studies in Universal History|archive-url=https://web.archive.org/web/20220114073554/https://www.academia.edu/362374|archive-date=14 January 2022|access-date=20 November 2021}}; {{Cite book|last=Keaveney|first=Arthur|url=https://books.google.com/books?id=ojoOAAAAQAAJ|title=Arthur Keaveney: ''Rome and the Unification of Italy''|date=January 1987|publisher=Croom Helm|isbn=978-0-7099-3121-8|access-date=20 November 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211000835/https://books.google.com/books?id=ojoOAAAAQAAJ|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}; {{Cite book|last=Billanovich|first=Giuseppe|url=https://books.google.com/books?id=fVylk1KUS84C&dq=Italia+domina+provinciarum&pg=PR13|title=Libreria Universitaria Hoepli, Lezioni di filologia, Giuseppe Billanovich e Roberto Pesce: ''Corpus Iuris Civilis, Italia non erat provincia, sed domina provinciarum'', Feltrinelli, p.363|publisher=Roberto Pesce|year=2008|isbn=978-8-8965-4309-2|language=it|access-date=20 November 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211000801/https://books.google.com/books?id=fVylk1KUS84C&dq=Italia+domina+provinciarum&pg=PR13#v=onepage&q=Italia%20domina%20provinciarum&f=false|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}</ref> [[رومي سلطنت جي تاريخ|سلطنت جي پهرين ٻن صدين]] ۾ بي مثال استحڪام جو دور ڏٺو ويو، جيڪو [[پيڪس رومانا]] ({{Literal translation|رومي امن}}) جي نالي سان مشهور آهي. روم [[رومي سلطنت جون سرحدون|پنهنجي سڀ کان وڏي علائقائي وسعت]] [[ٽراجن]] جي دور ۾ حاصل ڪئي ({{Reign|98|117|era=AD}})، پر وڌندڙ پريشانين ۽ زوال جو دور [[ڪوموڊس]] جي دور ۾ شروع ٿيو ({{Reign|180|192}}).<ref>{{Cite web |date=10 June 2024 |title=Five Good Emperors |url=https://www.britannica.com/topic/Five-Good-Emperors |access-date=4 August 2024 |website=www.britannica.com |language=en}}</ref><ref>{{Citation |last=Gibbon |first=Edward |title=The History of the Decline And Fall of the Roman Empire |date=1776 |chapter=The Decline And Fall in the West – Chapter 4 |chapter-url=https://www.ccel.org/g/gibbon/decline/volume1/chap4.htm |author-link=Edward Gibbon |access-date=27 June 2017 |archive-date=24 August 2017 |archive-url=https://web.archive.org/web/20170824100850/http://www.ccel.org/g/gibbon/decline/volume1/chap4.htm |url-status=live}}</ref> [[لڏپلاڻ وارو دور]]، جنهن ۾ [[جرمنڪ-رومي رابطا|جرمنڪ قومن جا وڏا حملا]] شامل هئا، رومي سلطنت جي زوال جو سبب بڻيو. رومي سلطنت تاريخ جي سڀ کان وڏين سلطنتن مان هڪ هئي، جنهن وٽ وڏي اقتصادي، ثقافتي، سياسي ۽ فوجي طاقت هئي.<ref>{{Cite web |date=4 June 2024 |title=The Roman Empire at its greatest expansion |url=https://trizioeditore.it/en/blogs/notizie/impero-romano-massima-espansione-mappa-storia |access-date=10 April 2025 |website=Trizio Editore |language=en}}</ref> پنهنجي سڀ کان وڏي وسعت تي، ان جو علائقو {{Convert|5|e6km2|abbr=off}} هو.<ref>{{Cite journal|last=Taagepera|first=Rein|author-link=Rein Taagepera|year=1979|title=Size and Duration of Empires: Growth-Decline Curves, 600 B.C. to 600 A.D|journal=Social Science History|volume=3|issue=3/4|pages=115–138|doi=10.2307/1170959|jstor=1170959}}; {{Cite journal|last1=Turchin|first1=Peter|last2=Adams|first2=Jonathan M.|last3=Hall|first3=Thomas D|year=2006|title=East–West Orientation of Historical Empires|url=http://peterturchin.com/PDF/Turchin_Adams_Hall_2006.pdf|url-status=live|journal=Journal of World-Systems Research|volume=12|issue=2|page=222|doi=10.5195/JWSR.2006.369|issn=1076-156X|archive-url=http://arquivo.pt/wayback/20160517210851/http://peterturchin.com/PDF/Turchin_Adams_Hall_2006.pdf|archive-date=17 May 2016|access-date=6 February 2016|doi-access=free}}</ref> [[رومي سلطنت جو ورثو|رومي ورثي]] مغربي تهذيب تي گهرو اثر وڌو ۽ جديد دنيا کي شڪل ڏني. لاطيني مان نڪتل [[رومانس ٻوليون|رومانس ٻولين]] جو وسيع استعمال، [[رومي انگ|عددي نظام]]، جديد مغربي الفابيٽ ۽ ڪئلينڊر، ۽ عيسائيت جو عالمي مذهب طور اڀرڻ، رومي غلبي جي ڪيترن ئي ورثن مان آهن.<ref>{{Cite book|last=Richard|first=Carl J.|title=Why we're all Romans: the Roman contribution to the western world|publisher=Rowman & Littlefield|year=2010|isbn=978-0-7425-6779-5|edition=1st pbk.|location=Lanham, MD|pages=xi–xv}}</ref> === وچون دور === {{Main|وچئين دور ۾ اٽلي}} [[اولهه رومي سلطنت جي زوال]] کان پوءِ، اٽلي [[اٽلي جي بادشاهت (476–493)|اوڊواڪر جي بادشاهت]] هيٺ آيو، ۽ پوءِ [[اوستروگوٿ]] ان تي قابض ٿيا.<ref>{{Cite book|last=Sarris|first=Peter|title=Empires of faith: the fall of Rome to the rise of Islam, 500–700|publisher=Oxford UP|year=2011|isbn=978-0-1992-6126-0|edition=1st. pub.|location=Oxford|page=118}}</ref> حملن جي نتيجي ۾ بادشاهتن جو افراتفري وارو سلسلو پيدا ٿيو ۽ مبينا "[[اونداهو دور (تاريخ نويسي)|اونداهو دور]]" شروع ٿيو. 6هين صديءَ ۾ هڪ ٻئي [[جرمنڪ قومون|جرمنڪ قبيلي]]، [[لومبارڊن]]، جي حملي بازنطيني موجودگي کي گهٽائي ڇڏيو ۽ اپٻيٽ جي سياسي وحدت ختم ڪري ڇڏي. اتر ۾ [[لومبارڊ بادشاهت]] ٺهي، وچ-ڏکڻ تي پڻ لومبارڊن جو ڪنٽرول هو، ۽ ٻيا حصا بازنطيني رهيا.<ref>{{Cite web|title=History of Italy|url=https://www.britannica.com/place/Italy/Lombards-and-Byzantines|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220929150112/https://www.britannica.com/place/Italy/Lombards-and-Byzantines|archive-date=29 September 2022|access-date=29 September 2022|website=Encyclopædia Britannica}}</ref> [[File:Marco Polo Mosaic from Palazzo Tursi.jpg|thumb|right|upright=.7|[[مارڪو پولو]]، 13هين صديءَ جو ڳولائو]] لومبارڊ بادشاهت 8هين صديءَ جي آخر ۾ [[شارليمان]] جي هٿان [[فرانڪيا]] ۾ ضم ٿي وئي ۽ اٽلي جي بادشاهت بڻجي وئي.<ref>{{Cite web|title=Carolingian and post-Carolingian Italy, 774–962|url=https://www.britannica.com/place/Italy/Carolingian-and-post-Carolingian-Italy-774-962|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20221007160553/https://www.britannica.com/place/Italy/Carolingian-and-post-Carolingian-Italy-774-962|archive-date=7 October 2022|access-date=7 October 2022|website=Encyclopædia Britannica}}</ref> فرانڪن [[پاپائي رياستون]] ٺاهڻ ۾ مدد ڪئي. 13هين صديءَ تائين سياست [[پاڪ رومي شهنشاهه|پاڪ رومي شهنشاهن]] ۽ پاپائيت جي لاڳاپن تي غالب رهي، جتي شهري رياستون عارضي فائدي لاءِ اڳئين ڌر ([[گبيلين]]) يا پوئين ڌر ([[گويلف]]) سان گڏ ٿينديون هيون.<ref>{{Cite book|last=Nolan|first=Cathal J.|title=The age of wars of religion, 1000–1650: an encyclopedia of global warfare and civilization |publisher=Greenwood Press|year=2006|isbn=978-0-3133-3045-2|edition=1. publ.|location=Westport (Connecticut)|page=360}}</ref> جرمنڪ شهنشاهه ۽ رومي پونٽف وچئين دور جي يورپ جون [[عالمي طاقتون]] بڻجي ويا. بهرحال، [[سرماياداري تڪرار]] ۽ گويلفن ۽ گبيلينن جي وچ ۾ ٽڪراءُ اتر ۾ شهنشاهي-جاگيرداري نظام کي ختم ڪري ڇڏيو، جتي شهرن آزادي حاصل ڪئي.<ref>{{Cite book|last=Jones|first=Philip|author-link=Philip Jones (historian)|title=The Italian city-state: from Commune to Signoria|publisher=Clarendon Press|year=1997|isbn=978-0-1982-2585-0|location=Oxford|pages=55–77}}</ref> 1176ع ۾، شهري رياستن جي [[لومبارڊ ليگ]] پاڪ رومي شهنشاهه [[فريڊرڪ بارباروسا]] کي شڪست ڏني، جنهن سان انهن جي آزادي يقيني ٿي. شهري رياستن، جهڙوڪ ميلان، فلورينس ۽ وينس، مالياتي ترقي ۾ نهايت اهم جدت وارو ڪردار ادا ڪيو، بئنڪنگ جي طريقن کي تيار ڪندي، ۽ سماجي تنظيم جي نون روپن کي ممڪن بڻائيندي.<ref>{{Cite book|last=Niall|first=Ferguson|title=The Ascent of Money: The Financial History of the World|publisher=Penguin|year=2008}}</ref> ساحلي ۽ ڏاکڻن علائقن ۾، سامونڊي جمهوريهن ڀونوچ سمنڊ تي غلبو حاصل ڪيو ۽ مشرق ڏانهن واپار تي اجارو قائم ڪيو. اهي آزاد [[ٿالاسوڪريسي|سامونڊي طاقت واريون]] شهري رياستون هيون، جن ۾ واپارين وٽ ڪافي طاقت هئي. جيتوڻيڪ اهي اشرافي حڪومتون هيون، پر انهن طرفان ڏنل نسبي سياسي آزادي علمي ۽ فني ترقي لاءِ سازگار هئي.<ref name="Lane">{{Cite book|last=Lane|first=Frederic C.|title=Venice, a maritime republic|publisher=Johns Hopkins University Press|year=1991|isbn=978-0-8018-1460-0|edition=4. print.|location=Baltimore|page=73}}</ref> سڀ کان مشهور سامونڊي جمهوريهون وينس، [[جينووا جمهوريه|جينووا]]، [[پيزا جمهوريه|پيزا]] ۽ [[امالفي جو ڊچي|امالفي]] هيون.<ref>G. Benvenuti – Le Repubbliche Marinare. Amalfi, Pisa, Genova, Venezia – Newton & Compton editori, Roma 1989; Armando Lodolini, ''Le repubbliche del mare'', Biblioteca di storia patria, 1967, Roma. {{Cite book|last=Peris|first=Persi|title=Conoscere l'Italia|publisher=Istituto Geografico De Agostini|year=1982|pages=74}}; {{Cite web|title=Repubbliche Marinare|url=http://www.treccani.it/enciclopedia/repubbliche-marinare|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190829104758/http://www.treccani.it/enciclopedia/repubbliche-marinare|archive-date=29 August 2019|access-date=13 September 2019|website=Treccani.it|publisher=Istituto dell'Enciclopedia Italiana|language=it}}; {{Cite web|title=Repubbliche marinare|url=https://thes.bncf.firenze.sbn.it/termine.php?id=29771|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200101131949/https://thes.bncf.firenze.sbn.it/termine.php?id=29771|archive-date=1 January 2020|access-date=13 September 2019|website=thes.bncf.firenze.sbn.it|publisher=[[قومي مرڪزي لائبريري (فلورينس)]]|language=it}}</ref> هر هڪ کي پرڏيهي زمينن، ٻيٽن، ايڊرياٽڪ، ايجيئن ۽ ڪاري سمنڊن جي علائقن، ۽ ويجهي اوڀر ۽ اتر آفريڪا ۾ واپاري نوآبادين تي غلبو حاصل هو.<ref>{{Cite book|last=Zorzi|first=Alvise|author-link=Alvise Zorzi|url=https://books.google.com/books?id=IP5OAAAAMAAJ&q=%22even+in+countries+where+aid+is+near+at+hand+%22+%22attack+from+the+sea%22|title=Venice: The Golden Age, 697 – 1797 |publisher=Abbeville Press|year=1983|isbn=0-8965-9406-8|location=New York|page=255|access-date=16 September 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20230202182132/https://books.google.com/books?id=IP5OAAAAMAAJ&q=%22even+in+countries+where+aid+is+near+at+hand+%22+%22attack+from+the+sea%22|archive-date=2 February 2023|url-status=live}}</ref> {{Multiple image | align = right | total_width = 345 | direction = horizontal | width1 = 280 | image1 = Naval Jack of Italy.svg | width2 = 280 | image2 = Republik Venedig Handelswege01-IT.png | alt2 = نقشو | footer = کاٻي: [[اطالوي بحريه]] جو جهنڊو. گھڙيال جي رخ ۾، مٿئين کاٻي کان: [[وينس جي جمهوريه|وينس]]، [[جينووا جمهوريه|جينووا]]، [[پيزا جمهوريه|پيزا]] ۽ [[امالفي جو ڊچي|امالفي]] جا نشان.<br/>ساڄي: واپاري رستا، [[جينووا جون نوآباديون|جينووا]] ۽ [[اسٽاتو دا مار|وينس]] جون نوآباديون. }} وينس ۽ جينووا يورپ جا اوڀر ڏانهن دروازا هئا، ۽ نفيس شيشي جا ٺاهيندڙ هئا، جڏهن ته فلورينس ريشم، اون، بئنڪنگ ۽ زيورن جو مرڪز هو. پيدا ٿيل دولت وڏن عوامي ۽ خانگي فني منصوبن جي سرپرستي لاءِ استعمال ٿي. انهن جمهوريهن [[صليبي جنگون|صليبي جنگين]] ۾ حصو ورتو، مدد ۽ ٽرانسپورٽ مهيا ڪئي، پر بنيادي طور سياسي ۽ تجارتي موقعن جي پيروي ڪئي.<ref name=Lane/> اٽلي پهريون علائقو هو جتي اهي معاشي تبديليون محسوس ٿيون، جن [[تجارتي انقلاب]] ڏانهن واٽ هموار ڪئي: وينس [[قسطنطنيه جي لٽ|بازنطيني گاديءَ واري شهر کي لٽڻ]] ۽ [[مارڪو پولو]] جي ايشيا ڏانهن سفرن جي مالي مدد ڪرڻ جي قابل ٿي؛ پهرين يونيورسٽيون اطالوي شهرن ۾ ٺهيون، ۽ [[اڪويناس]] جهڙن عالمن عالمي شهرت حاصل ڪئي؛ سرمائيداري ۽ بئنڪنگ خاندان فلورينس ۾ اڀريا، جتي [[دانتي]] ۽ [[جوتو]] لڳ ڀڳ 1300ع ۾ سرگرم هئا.<ref name="See">{{Cite web |last=Sée |first=Henri |title=Modern Capitalism Its Origin and Evolution |url=http://www.efm.bris.ac.uk/het/see/ModernCapitalism.pdf |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20131007010542/http://www.efm.bris.ac.uk/het/see/ModernCapitalism.pdf |archive-date=7 October 2013 |access-date=29 August 2013 |website=University of Rennes |publisher=Batoche Books}}</ref> ڏکڻ ۾، سسلي 9هين صديءَ ۾ [[سسلي جي امارت|عرب اسلامي امارت]] بڻجي چڪي هئي، جيڪا 11هين صديءَ جي آخر ۾ [[اطالو-نارمن]] جي فتح تائين خوشحال رهي؛ انهن ڏکڻ اٽلي جي اڪثر لومبارڊ ۽ بازنطيني شهزادگين سان گڏ ان کي فتح ڪيو.<ref>{{cite book |last=Ali |first=Ahmed Essa with Othman |title=Studies in Islamic civilization: the Muslim contribution to the Renaissance |year=2010 |publisher=International Institute of Islamic Thought |location=Herndon, VA |isbn=978-1-56564-350-5 |pages=38–40}}</ref> پوءِ اهو علائقو [[سسلي جي بادشاهت]] ۽ [[نيپلز جي بادشاهت]] جي وچ ۾ ورهايو ويو.{{efn|نيپلز جي بادشاهت جو اصطلاح مورخ استعمال ڪن ٿا، پر ان جي حڪمرانن نه، جن اصل نالو 'سسلي جي بادشاهت' برقرار رکيو، يعني ٻه سسلي جون بادشاهتون موجود هيون.}}<ref>Eleni Sakellariou, ''Southern Italy in the Late Middle Ages: Demographic, Institutional and Economic Change in the Kingdom of Naples, c.1440–c.1530'' (Brill, 2012), pp. 63–64.</ref> 1348ع واري [[ڪاري موت]] شايد اٽلي جي آبادي جو هڪ ٽيون حصو ماري ڇڏيو.<ref>Stéphane Barry and Norbert Gualde, "The Biggest Epidemics of History" (La plus grande épidémie de l'histoire), in ''L'Histoire'' n° 310, June 2006, pp. 45–46; "[https://www.brown.edu/Departments/Italian_Studies/dweb/plague/effects/death_toll.shtml Plague]". Brown University. {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20090831003435/http://www.brown.edu/Departments/Italian_Studies/dweb/plague/effects/death_toll.shtml|date=31 August 2009}}</ref> === اوائلي جديد دور === {{Main|اطالوي نشاةِ ثانيه|اوائلي جديد اٽلي جي تاريخ}} [[File:Italy 1494.svg|thumb|upright=.8|right|1494ع ۾ [[اطالوي جنگيون|اطالوي جنگين]] کان اڳ [[اٽلي جي تاريخي رياستن جي فهرست#آخري وچون دور|اطالوي رياستون]]]] 1400ع ۽ 1500ع جي ڏهاڪن دوران، اٽلي [[نشاةِ ثانيه]] جو جنم هنڌ ۽ مرڪز هو. هن دور وچئين دور کان جديد دور ڏانهن منتقلي کي ظاهر ڪيو ۽ واپاري شهرن جي گڏ ڪيل دولت ۽ حاڪم خاندانن جي سرپرستيءَ سان وڌايو ويو.<ref name="strathern">Strathern, Paul ''The Medici: Godfathers of the Renaissance'' (2003)</ref> اطالوي سياسي وحدتون هاڻي علائقائي رياستون هيون، جن تي عملي طور شهزادن جي حڪومت هئي، جيڪي واپار ۽ انتظاميه تي ڪنٽرول رکندا هئا، ۽ سندن درٻارون فنون ۽ سائنسن جا مرڪز بڻجي ويون. اهي شهزادگيون سياسي خاندانن ۽ واپاري خاندانن، جهڙوڪ فلورينس جا [[ميڊيچي]]، جي اڳواڻي هيٺ هيون. [[مغربي ڦوٽ]] جي خاتمي کان پوءِ، نئين چونڊيل [[پوپ مارٽن پنجون]] [[پاپائي رياستون|پاپائي رياستن]] ڏانهن موٽي آيو ۽ اٽلي کي اولهه عيسائيت جو واحد مرڪز طور بحال ڪيو. [[ميڊيچي بئنڪ]] پاپائيت جو قرض ڏيندڙ ادارو بڻيو، ۽ ڪليسا ۽ نون سياسي خاندانن جي وچ ۾ اهم لاڳاپا قائم ٿيا.<ref name="strathern"/><ref>[http://www.florentine-society.ru/Medici_Chapel_Mysteries.htm Peter Barenboim, Sergey Shiyan, ''Michelangelo: Mysteries of Medici Chapel'', SLOVO, Moscow, 2006]. {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20110511133416/http://www.florentine-society.ru/Medici_Chapel_Mysteries.htm|date=11 May 2011}}. {{ISBN|5-8505-0825-2}}.</ref> [[File:Leonardo self.jpg|thumb|upright=.7|[[ليونارڊو دا ونچي]]، مثالي [[نشاةِ ثانيه انسان]]، پنهنجي تصوير ۾ ({{circa}} 1512)]] 1453ع ۾، [[پوپ نڪولس پنجون]] جي بازنطينين جي مدد لاءِ ڪوششن باوجود، [[قسطنطنيه]] جو شهر [[عثماني سلطنت|عثمانين]] جي قبضي ۾ آيو. ان سبب [[نشاةِ ثانيه ۾ يوناني عالم|يوناني عالمن]] ۽ متنن جي اٽلي ڏانهن لڏپلاڻ ٿي، جنهن يوناني [[انسان پرستي]] جي ٻيهر دريافت کي وڌيڪ هٿي ڏني.<ref>Encyclopædia Britannica, ''Renaissance'', 2008, O.Ed.; Har, Michael H. ''History of Libraries in the Western World'', Scarecrow Press Incorporate, 1999. {{ISBN|0-8108-3724-2}}. Norwich, John Julius, ''A Short History of Byzantium'', 1997, Knopf. {{ISBN|0-6794-5088-2}}.</ref> انسان پرست حڪمرانن، جهڙوڪ [[فيديريڪو دا مونتيفيلترو]] ۽ [[پوپ پائيس ٻيون]]، [[مثالي شهر|مثالي شهرن]] جي قيام لاءِ ڪم ڪيو، ۽ [[اربينو]] ۽ [[پيئنزا]] جو بنياد وڌو. [[پيڪو ديلا ميراندولا]] ''[[انسان جي عظمت تي خطبو]]'' لکيو، جنهن کي نشاةِ ثانيه جو منشور سمجهيو وڃي ٿو. فنون ۾، اطالوي نشاةِ ثانيه صديون تائين يورپي فن تي غالب اثر رکيو، فنڪارن جهڙوڪ [[ليونارڊو دا ونچي]]، [[بوتيچيلي]]، [[مائيڪل اينجلو]]، [[رافائيل]]، [[جوتو]]، [[دوناتيلو]] ۽ [[تيشيان]]، ۽ معمارن جهڙوڪ [[فليپو برونيلليسڪي]]، [[اندريا پالاديو]] ۽ [[دوناتو برامانتي]] سان. سامونڊي جمهوريهن مان اطالوي [[اطالوي ڳولائوئن جي فهرست|ڳولائو]] ۽ ناوَچالڪ، عثمانين کان بچندي هندستان ڏانهن متبادل رستو ڳولڻ لاءِ بيتاب، ائٽلانٽڪ ملڪن جي بادشاهن کي پنهنجون خدمتون پيش ڪندا هئا ۽ [[دريافتن جو دور|دريافتن جي دور]] ۽ آمريڪا جي نوآبادڪاري جي شروعات ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو. سڀ کان نمايان ڳولائوئن ۾ [[ڪرسٽوفر ڪولمبس]] شامل هو، جنهن جي [[ڪرسٽوفر ڪولمبس جا سفر|1492ع واري سفر]] آمريڪا سان مسلسل يورپي رابطو، نوآبادڪاري ۽ استحصال شروع ڪيو؛<ref>Encyclopædia Britannica, 1993 ed., Vol. 16, pp. 605ff / Morison, ''Christopher Columbus'', 1955 ed., pp. 14ff</ref> [[جان ڪيبٽ]]، جنهن [[نارسمن|نارس]] کان پوءِ اتر آمريڪا جي پهرين دستاويزي يورپي کوجنا ڪئي؛<ref>{{Cite web|year=2007|title=''Catholic Encyclopedia'' "John & Sebastian Cabot"|url=http://www.newadvent.org/cathen/03126d.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200518005335/https://www.newadvent.org/cathen/03126d.htm|archive-date=18 May 2020|access-date=17 May 2008|publisher=newadvent}}</ref> ۽ [[آمريگو ويسپوچي]]، جنهن جي سفرن انهن زمينن کي نئون کنڊ، يعني "نئين دنيا"، طور تصديق ڪيو، جنهن کي پوءِ سندس نالي تي رکيو ويو.<ref>{{Cite book|last=Eric Martone|url=https://books.google.com/books?id=MHJ1DQAAQBAJ&pg=PA109|title=Italian Americans: The History and Culture of a People|publisher=ABC-CLIO|year=2016|isbn=978-1-6106-9995-2|page=504|access-date=22 November 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211001055/https://books.google.com/books?id=MHJ1DQAAQBAJ&pg=PA109|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}</ref><ref>{{Cite book|last=Greene|first=George Washington|author-link=George Washington Greene|url=https://books.google.com/books?id=1qsuAAAAYAAJ&pg=PAPA13|title=The Life and Voyages of Verrazzano|publisher=Folsom, Wells, and Thurston|year=1837|location=Cambridge University|page=13|access-date=18 August 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211000806/https://books.google.com/books?id=1qsuAAAAYAAJ&pg=PAPA13#v=onepage&q&f=false|archive-date=11 February 2024|url-status=live|via=Google Books}}</ref> وينس، نيپلز، فلورينس، ميلان ۽ پاپائيت جي وچ ۾ [[اٽالڪ ليگ]] نالي دفاعي اتحاد قائم ٿيو. [[لورينزو دي ميڊيچي|لورينزو ''دي ميگنيفيسنٽ'' دي ميڊيچي]] نشاةِ ثانيه جو سڀ کان وڏو سرپرست هو؛ سندس مدد ليگ کي ترڪن جي [[اوترانتو جو گهيرو|حملي کي ناڪام ڪرڻ]] جي قابل بڻايو. بهرحال، اهو اتحاد 1490ع واري ڏهاڪي ۾ ٽٽي پيو؛ [[فرانس جو چارلس اٺون]] جي حملي اپٻيٽ ۾ جنگين جي هڪ سلسلي جي شروعات ڪئي. [[اعليٰ نشاةِ ثانيه]] دوران، [[جوليس ٻيون]] (1503–1513) جهڙا پوپ اٽلي تي ڪنٽرول لاءِ پرڏيهي بادشاهن خلاف وڙهيا؛ [[پال ٽيون]] (1534–1549) يورپي طاقتن جي وچ ۾ امن لاءِ ثالثي کي ترجيح ڏني. اهڙن تڪرارن جي وچ ۾، ميڊيچي پوپن [[ليو ڏهون]] (1513–1521) ۽ [[ڪليمنٽ ستون]] (1523–1534) جرمني، انگلينڊ ۽ ٻين هنڌن ۾ [[پروٽيسٽنٽ اصلاح]] کي منهن ڏنو. 1559ع ۾، فرانس ۽ هبسبرگن جي وچ ۾ [[اطالوي جنگيون|اطالوي جنگين]] جي خاتمي تي، اٽلي جو لڳ ڀڳ اڌ حصو، يعني ڏکڻ واريون [[نيپلز جي بادشاهت|نيپلز]]، [[سسلي جي بادشاهت|سسلي]]، [[سارڊينيا جي بادشاهت|سارڊينيا]] جون بادشاهتون ۽ [[ميلان جو ڊچي]]، اسپيني حڪمراني هيٺ هو، جڏهن ته ٻيو اڌ آزاد رهيو؛ ڪيترائي رياستون رسمي طور اڃا به پاڪ رومي سلطنت جو حصو رهيون. پاپائيت [[جوابي اصلاح]] شروع ڪئي، جنهن جا اهم واقعا هي هئا: [[ٽرينٽ ڪائونسل]] (1545–1563)؛ [[گريگورين ڪئلينڊر]] جي قبوليت؛ [[جيسوئٽ چين مشن]]؛ [[فرانسيسي مذهبي جنگيون]]؛ [[ٽيهه سالن جي جنگ]] (1618–1648) جو خاتمو؛ ۽ [[وڏي ترڪي جنگ]]. اطالوي معيشت 1600ع ۽ 1700ع جي ڏهاڪن ۾ زوال پذير ٿي. [[File:Flag of the Cispadane Republic.svg|thumb|[[چيسپاداني جمهوريه]] جو جهنڊو، پهريون [[اطالوي ترنگو]] جيڪو ڪنهن خودمختيار اطالوي رياست اختيار ڪيو (1797)]] [[اسپيني جانشيني جي جنگ]] (1700–1714) دوران، آسٽريا اٽلي ۾ اسپيني علائقن جو وڏو حصو، يعني ميلان، نيپلز ۽ سارڊينيا حاصل ڪيو؛ پوءِ 1720ع ۾ سارڊينيا سسلي جي بدلي ۾ هائوس آف ساووي کي ڏني وئي. بعد ۾ بوربن خاندان جي هڪ شاخ سسلي ۽ نيپلز جي تخت تي ويٺي. [[نيپوليني جنگيون|نيپوليني جنگين]] دوران، اتر ۽ وچ اٽلي کي فرانس جي [[ڀيڻ جمهوريهون]] طور ٻيهر منظم ڪيو ويو، ۽ پوءِ [[اٽلي جي بادشاهت (نيپوليني)|اٽلي جي بادشاهت]] طور.<ref>Napoleon Bonaparte, "The Economy of the Empire in Italy: Instructions from Napoleon to Eugène, Viceroy of Italy", ''Exploring the European Past: Texts & Images'', Second Edition, ed. Timothy E. Gregory (Mason: Thomson, 2007), 65–66.</ref> ڏکڻ کي نيپولين جي ڀيڻوئي [[جواڪيم مورا]] هلائيندو هو. 1814ع جي [[ويانا ڪانگريس]] 18هين صديءَ جي آخر واري صورتحال بحال ڪئي، پر [[فرانسيسي انقلاب]] جا آدرش ختم نه ٿي سگهيا، ۽ 19هين صديءَ جي شروعات جي [[سياسي اٿل پٿل|سياسي اٿل پٿلن]] دوران ٻيهر ظاهر ٿيا. ڪنهن اطالوي رياست طرفان [[اطالوي ترنگو]] جي پهرين قبوليت، [[چيسپاداني جمهوريه]]، [[نيپوليني اٽلي جا جهنڊا|نيپوليني اٽلي]] دوران ٿي، فرانسيسي انقلاب کان پوءِ، جنهن قومي [[خود اراديت]] جي حمايت ڪئي.<ref>{{Cite book |last1=Maiorino |first1=Tarquinio |title=Il tricolore degli italiani. Storia avventurosa della nostra bandiera |last2=Marchetti Tricamo |first2=Giuseppe |last3=Zagami |first3=Andrea |publisher=Arnoldo Mondadori Editore |year=2002 |isbn=978-8-8045-0946-2 |page=156 |language=it}} [http://www.esteri.it/MAE/EN/Benvenuti_in_Italia/Conoscere_Italia/bandieraInno.htm The tri-coloured standard]. Getting to Know Italy, Ministry of Foreign Affairs (retrieved 5 October 2008). {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20080223131121/http://www.esteri.it/MAE/EN/Benvenuti_in_Italia/Conoscere_Italia/bandieraInno.htm|date=23 February 2008}}.</ref> هي واقعو [[ترنگو ڏينهن]] طور ملهايو ويندو آهي.<ref>Article 1 of the law n. 671 of 31 December 1996 ("National celebration of the bicentenary of the first national flag")</ref> === اتحاد === {{Main|اٽلي جو اتحاد}} [[اٽلي جي بادشاهت جو جنم]] اطالوي قومپرستن ۽ [[هائوس آف ساووي]] سان وفادار شاهپرستن جي ڪوششن جو نتيجو هو، جن سڄي [[اطالوي اپٻيٽ]] تي مشتمل هڪ گڏيل بادشاهت قائم ڪرڻ ٿي چاهي. 19هين صديءَ جي وچ تائين، وڌندڙ [[اطالوي قومپرستي]] انقلاب جو سبب بڻجي.<ref>{{Cite web|title=Risorgimento in 'Dizionario di Storia'|url=https://www.treccani.it/enciclopedia/risorgimento_(Dizionario-di-Storia)|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220922035556/https://www.treccani.it/enciclopedia/risorgimento_(Dizionario-di-Storia)|archive-date=22 September 2022|access-date=22 September 2022|website=treccani.it|language=it-IT}}</ref> 1815ع جي [[ويانا ڪانگريس]] کان پوءِ، اٽلي جي سياسي ۽ سماجي اتحاد واري تحريڪ، يعني [[ريسورجي مينتو]]، اٽلي کي رياستن جي گڏجڻ ۽ انهن کي پرڏيهي ڪنٽرول کان آزاد ڪرڻ ذريعي متحد ڪرڻ لاءِ اڀري. هڪ انقلابي شخصيت محب وطن صحافي [[جوزيپي ماتسيني]] هو، جنهن 1830ع واري ڏهاڪي ۾ سياسي تحريڪ [[نوجوان اٽلي]] جو بنياد وڌو؛ هو وحداني جمهوريه جو حامي هو ۽ وسيع قومپرست تحريڪ جي وڪالت ڪندو هو. 1847ع ۾ "[[اِل ڪانتو ديلي اطالياني]]" جي پهرين عوامي پرفارمنس ٿي، جيڪو 1946ع ۾ قومي ترانو بڻيو.<ref>{{Cite book|last1=Maiorino|first1=Tarquinio|last2=Marchetti Tricamo|first2=Giuseppe|last3=Zagami|first3=Andrea|title=Il tricolore degli italiani. Storia avventurosa della nostra bandiera|year=2002|publisher=Arnoldo Mondadori Editore|language=it|isbn=978-8-8045-0946-2|page=18}}; {{Cite web|title=Fratelli d'Italia|url=https://www.quirinale.it/page/inno|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20230426052752/https://www.quirinale.it/page/inno|archive-date=26 April 2023|access-date=1 October 2021|language=it}}</ref> {{Multiple image | align = right | image1 = Giuseppe Mazzini.jpg | width1 = 173 | image2 = Giuseppe Garibaldi 1861.jpg | width2 = 138 | footer = [[جوزيپي ماتسيني]] (کاٻي)، اطالوي انقلابي تحريڪ جو انتهائي اثرائتو اڳواڻ؛ ۽ [[جوزيپي گاريبالدي]] (ساڄي)، جديد دور جي عظيم ترين جرنيلن مان هڪ طور مشهور<ref name="scholar and patriot">{{cite web |url={{Google books|iWK7AAAAIAAJ |page=PA133 |keywords=Garibaldi+one+of+the+greatest+generals+of+modern+time |text= |plainurl=yes}}|title=Scholar and Patriot|publisher=Manchester University Press|via=Google Books}}</ref> ۽ ڏکڻ آمريڪا ۽ يورپ ۾ پنهنجي فوجي ڪارنامن سبب "ٻن جهانن جو هيرو" طور سڃاتو ويندڙ،<ref>{{Cite web|title=Giuseppe Garibaldi (Italian revolutionary)|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/225978/Giuseppe-Garibaldi|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140226091529/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/225978/Giuseppe-Garibaldi|archive-date=26 February 2014|access-date=6 March 2014}}</ref> جنهن ڪيترين فوجي مهمن ۾ وڙهيو، جيڪي [[اٽلي جو اتحاد|اطالوي اتحاد]] تائين پهتيون }} نوجوان اٽلي جو سڀ کان مشهور ميمبر انقلابي ۽ جنرل [[جوزيپي گاريبالدي]] هو،<ref>Denis Mack Smith, ''Modern Italy: A Political History'', (University of Michigan Press, 1997) p. 15. A literary echo may be found in the character of Giorgio Viola in Joseph Conrad's ''[[Nostromo]]''.</ref> جنهن ڏکڻ اٽلي ۾ اتحاد لاءِ جمهوري مهم جي اڳواڻي ڪئي. بهرحال، [[سارڊينيا جي بادشاهت (1720–1861)|سارڊينيا جي بادشاهت]] ۾ هائوس آف ساووي جي اطالوي بادشاهت، جنهن جي حڪومت [[ڪاميليو بينسو، ڪائونٽ آف ڪاوير]] هلائي رهيو هو، به متحد اطالوي رياست قائم ڪرڻ جا ارادا رکندي هئي. يورپ ۾ پکڙيل [[1848ع جا لبرل انقلاب|1848ع جي لبرل انقلابن]] جي پس منظر ۾، [[آسٽريا-هنگري|آسٽريا]] خلاف هڪ ناڪام [[پهرين اطالوي آزاديءَ جي جنگ]] جو اعلان ڪيو ويو. 1855ع ۾، سارڊينيا [[ڪريميائي جنگ]] ۾ برطانيا ۽ فرانس جو اتحادي بڻيو.<ref>Enrico Dal Lago, "Lincoln, Cavour, and National Unification: American Republicanism and Italian Liberal Nationalism in Comparative Perspective". ''The Journal of the Civil War Era'' 3#1 (2013): 85–113.; William L. Langer, ed., ''An Encyclopedia of World Cup History''. 4th ed. 1968. pp 704–7.</ref> سارڊينيا 1859ع جي [[ٻي اطالوي آزاديءَ جي جنگ]] ۾ فرانس جي مدد سان آسٽريائي سلطنت خلاف وڙهيو، جنهن جي نتيجي ۾ [[لومباردي]] آزاد ٿي. [[پلومبيئرز معاهدو|پلومبيئرز معاهدي]] جي بنياد تي، سارڊينيا [[ساووي]] ۽ [[نيس]] فرانس کي حوالي ڪيا، اهڙو واقعو جنهن [[نيسارڊ لڏپلاڻ]] جو سبب بڻيو.<ref>{{Cite web|date=28 August 2017|title="Un nizzardo su quattro prese la via dell'esilio" in seguito all'unità d'Italia, dice lo scrittore Casalino Pierluigi|url=https://www.montecarlonews.it/2017/08/28/notizie/argomenti/altre-notizie-1/articolo/un-nizzardo-su-quattro-prese-la-via-dellesilio-in-seguito-allunita-ditalia-dice-lo-scrittore.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200219165302/http://www.montecarlonews.it/2017/08/28/notizie/argomenti/altre-notizie-1/articolo/un-nizzardo-su-quattro-prese-la-via-dellesilio-in-seguito-allunita-ditalia-dice-lo-scrittore.html|archive-date=19 February 2020|access-date=14 May 2021|language=it}}</ref> 1860–1861ع ۾، گاريبالدي نيپلز ۽ سسلي ۾ اتحاد واري مهم جي اڳواڻي ڪئي.<ref>Mack Smith, Denis (1997). ''Modern Italy; A Political History''. Ann Arbor: The University of Michigan Press. {{ISBN|0-4721-0895-6}}.</ref> [[تيانو]] گاريبالدي ۽ [[وڪٽر ايمانوئل ٻيون]]، سارڊينيا جي آخري بادشاهه، جي مشهور ملاقات جو هنڌ هو، جنهن دوران گاريبالدي وڪٽر ايمانوئل سان هٿ ملايو ۽ کيس [[اٽلي جو بادشاهه]] ڪري سلام ڪيو. ڪاوير 1860ع ۾ گاريبالدي جي ڏکڻ اٽلي کي سارڊينيا جي بادشاهت سان اتحاد ۾ شامل ڪرڻ تي راضي ٿيو. ان سان سارڊينيا جي حڪومت کي 17 مارچ 1861ع تي [[اٽلي جي بادشاهت جو اعلان|متحد اطالوي بادشاهت جو اعلان]] ڪرڻ جي اجازت ملي،<ref>{{Cite news|date=17 March 2017|title=Everything you need to know about March 17th, Italy's Unity Day|url=https://www.thelocal.it/20170317/everything-to-know-about-march-17th-italys-unity-unification-risorgimento-day|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170617212538/https://www.thelocal.it/20170317/everything-to-know-about-march-17th-italys-unity-unification-risorgimento-day|archive-date=17 June 2017|access-date=17 July 2017}}</ref> ۽ وڪٽر ايمانوئل ٻيون ان جو پهريون بادشاهه بڻيو. 1865ع ۾ بادشاهت جي گادي تورين کان فلورينس منتقل ڪئي وئي. 1866ع ۾، وڪٽر ايمانوئل ٻيون، [[پروشيا]] سان اتحاد ڪندي [[آسٽرو-پروشين جنگ]] دوران، [[ٽين اطالوي آزاديءَ جي جنگ]] وڙهي، جنهن جي نتيجي ۾ اٽلي [[وينيتو|وينيتيا]] کي پاڻ ۾ شامل ڪيو. آخرڪار، 1870ع ۾، جڏهن فرانس [[فرانڪو-پروشين جنگ]] دوران روم ڇڏي ڏنو، اطالوين [[روم تي قبضو|پاپائي رياستن تي قبضو ڪيو]]، اتحاد مڪمل ٿيو، ۽ گادي روم منتقل ڪئي وئي.<ref name="scholar and patriot"/> === لبرل دور === {{Main|اٽلي جي بادشاهت|اطالوي ڊائاسپورا|اطالوي سلطنت|پهريين عالمي جنگ دوران اٽلي جي فوجي تاريخ}} {{Multiple image | align = right | image1 = VictorEmmanuel2.jpg | width1 = 125 | image2 = Camillo Benso Cavour di Ciseri.jpg | width2 = 141 | footer = [[وڪٽر ايمانوئل ٻيون]] (کاٻي) ۽ [[ڪاميليو بينسو، ڪائونٽ آف ڪاوير]] (ساڄي)، اتحاد جون اهم شخصيتون، ترتيبوار متحد اٽلي جا پهريان بادشاهه ۽ وزيراعظم بڻيا. }} سارڊينيا جو آئين 1861ع ۾ سڄي اٽلي تائين وڌايو ويو، ۽ نئين رياست لاءِ بنيادي آزاديون مهيا ڪيون ويون؛ پر چونڊ قانونن بي ملڪيت طبقن کي ٻاهر رکيو. نئين بادشاهت هڪ پارلياماني آئيني بادشاهت طور هلائي وئي، جنهن تي لبرلن جو غلبو هو. جيئن اتر اٽلي تيزيءَ سان صنعتي ٿيو، ڏکڻ ۽ اتر جا ڳوٺاڻا علائقا غير ترقي يافته ۽ وڌيڪ آبادي وارا رهيا، جنهن سبب لکين ماڻهو لڏپلاڻ ڪرڻ تي مجبور ٿيا ۽ [[اطالوي ڊائاسپورا|وڏي ۽ اثرائتي ڊائاسپورا]] کي هٿي ملي. [[اطالوي سوشلسٽ پارٽي]] طاقت ۾ وڌي، جنهن روايتي لبرل ۽ قدامت پسند اسٽيبلشمينٽ کي چئلينج ڪيو. 19هين صديءَ جي آخري ٻن ڏهاڪن ۾، اٽلي آفريڪا ۾ [[اطالوي اريٽريا|اريٽريا]]، [[اطالوي صوماليا|صوماليا]]، [[اطالوي ٽرپوليطانيا|ٽرپوليطانيا]] ۽ [[اطالوي سيرينيڪا|سيرينيڪا]] کي ماتحت ڪري [[اطالوي سلطنت|نوآبادياتي طاقت]] بڻجي ويو.<ref>{{Cite web |title=The Italian Colonial Empire |url=http://www.allempires.com/article/index.php?q=italian_colonial |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20120224012449/http://www.allempires.com/article/index.php?q=italian_colonial |archive-date=24 February 2012 |access-date=17 June 2012 |publisher=All Empires |quote=At its peak, just before WWII, the Italian Empire comprehended the territories of present time Italy, Albania, Rhodes, Dodecanese, Libya, Ethiopia, Eritrea, the majority of Somalia and the little concession of Tientsin in China}}</ref><ref>(Bosworth (2005), p. 49.)</ref> 1913ع ۾ مردن لاءِ عام ووٽ جو حق اختيار ڪيو ويو. [[پهريين عالمي جنگ]] کان اڳ واري دور تي [[جيوواني جيوليٽي]] جو غلبو رهيو، جيڪو 1892ع ۽ 1921ع جي وچ ۾ پنج ڀيرا وزيراعظم رهيو. [[File:Trento 3 novembre 1918.jpg|thumb|3 نومبر 1918ع تي، فاتح [[ويتوريو وينيتو جي جنگ]] کان پوءِ، [[ترنتو]] ۾ اطالوي گهوڙيسوار]] [[پهريين عالمي جنگ ۾ اٽلي جي شموليت|اٽلي 1915ع ۾ پهريين عالمي جنگ ۾ داخل ٿيو]]، جنهن جو مقصد قومي اتحاد کي مڪمل ڪرڻ هو، تنهنڪري تاريخ نويسيءَ جي نقطه نظر کان ان کي چوٿين اطالوي آزاديءَ جي جنگ به سمجهيو وڃي ٿو،<ref>{{Cite web|date=6 March 2015|title=Il 1861 e le quattro Guerre per l'Indipendenza (1848–1918) |url=http://www.piacenzaprimogenita150.it/index.php?it%2F176%2Fil-1861-e-le-quattro-guerre-per-lindipendenza-1848-1918|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20220319075828/http://www.piacenzaprimogenita150.it/index.php?it%2F176%2Fil-1861-e-le-quattro-guerre-per-lindipendenza-1848-1918|archive-date=19 March 2022|access-date=12 March 2021|language=it}}</ref> جيئن [[اٽلي جو اتحاد|اٽلي جي اتحاد]] جي پڄاڻي.<ref>{{Cite web|title=La Grande Guerra nei manifesti italiani dell'epoca|url=http://www.beniculturali.it/mibac/export/MiBAC/sito-MiBAC/Contenuti/MibacUnif/Eventi/visualizza_asset.html_1239896580.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20150923183754/http://www.beniculturali.it/mibac/export/MiBAC/sito-MiBAC/Contenuti/MibacUnif/Eventi/visualizza_asset.html_1239896580.html|archive-date=23 September 2015|access-date=12 March 2021|language=it}}; {{Cite book|last=Genovesi|first=Piergiovanni|url=https://books.google.com/books?id=_LntMIUOXngC&q=%22quarta+guerra+d%27indipendenza%22&pg=PA41|title=Il Manuale di Storia in Italia, di Piergiovanni Genovesi|date=11 June 2009|publisher=FrancoAngeli|isbn=978-8-8568-1868-0|language=it|access-date=12 March 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20240116110143/https://books.google.com/books?id=_LntMIUOXngC&q=%22quarta+guerra+d%27indipendenza%22&pg=PA41#v=snippet&q=%22quarta%20guerra%20d'indipendenza%22&f=false|archive-date=16 January 2024|url-status=live}}</ref> اٽلي، جيڪو ظاهري طور [[جرمن سلطنت|جرمن]] ۽ [[آسٽرو-هنگريائي]] سلطنتن سان [[ٽرپل الائنس (1882)|ٽرپل الائنس]] ۾ اتحادي هو، 1915ع ۾ [[پهريين عالمي جنگ جا اتحادي|اتحادين]] سان شامل ٿيو، ۽ [[لنڊن جو معاهدو (1915)|وعدي]] تحت پهريين عالمي جنگ ۾ داخل ٿيو، جنهن ۾ وڏن علائقائي فائدن جو واعدو شامل هو: اولهه [[انر ڪارنيولا]]، اڳوڻو [[آسٽريائي لٽرل]] ۽ [[دلماتيا]]، گڏوگڏ [[عثماني سلطنت]] جا ڪجهه حصا. اتحادي فتح ۾ ملڪ جي حصي سبب ان کي "[[بگ فور (پهريين عالمي جنگ)|بگ فور]]" طاقتن مان هڪ جي حيثيت ملي. فوج جي ٻيهر تنظيم ۽ جبري ڀرتي اطالوي فتحن جو سبب بڻيا. آڪٽوبر 1918ع ۾، اطالوين هڪ وڏي جارحاڻي مهم شروع ڪئي، جيڪا [[ويتوريو وينيتو جي جنگ]] ۾ فتح تي ختم ٿي.<ref>Burgwyn, H. James: ''Italian foreign policy in the interwar period, 1918–1940.'' Greenwood Publishing Group, 1997. p. 4. {{ISBN|0-2759-4877-3}}. Schindler, John R.: ''Isonzo: The Forgotten Sacrifice of the Great War.'' Greenwood Publishing Group, 2001. p. 303. {{ISBN|0-2759-7204-6}}. Mack Smith, Denis: ''Mussolini.'' Knopf, 1982. p. 31. {{ISBN|0-3945-0694-4}}.</ref> هن اطالوي محاذ تي جنگ جي پڄاڻي ڪئي، آسٽرو-هنگريائي سلطنت جي ٽٽڻ کي يقيني بڻايو، ۽ ٻن هفتن کان به گهٽ عرصي ۾ جنگ کي [[جرمني سان جنگبندي|ختم ڪرڻ]] ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو. جنگ دوران 650,000 کان وڌيڪ اطالوي سپاهي ۽ ايترا ئي عام شهري مارجي ويا،<ref>{{Cite book|last=Mortara|first=G|title=La Salute pubblica in Italia durante e dopo la Guerra|publisher=Yale University Press|year=1925|location=New Haven}}</ref> ۽ بادشاهت ڏيوالپڻي جي ڪناري تي هئي. [[سينٽ-جرمين-آن-لي جو معاهدو (1919)|سينٽ-جرمين-آن-لي جو معاهدو]] (1919) ۽ [[راپالو جو معاهدو (1920)|راپالو جو معاهدو]] (1920) [[ترنتينو]] ۽ [[ڏکڻ ٽائرول]]، [[جوليئن مارچ]]، [[استريا]]، [[ڪوارنر نار]] ۽ دلماتيا جي شهر [[زادار|زارا]] کي اٽلي ۾ شامل ڪرڻ جي اجازت ڏني. بعد واري [[روم جو معاهدو (1924)|روم جي معاهدي]] (1924) سبب [[فيومي]] اٽلي سان شامل ٿيو. اٽلي کي لنڊن جي معاهدي ۾ واعدو ڪيل ٻيا علائقا نه مليا، تنهنڪري [[بينيتو موسوليني]] هن نتيجي کي "[[ڪٽيل فتح]]" قرار ڏنو، جنهن [[فاشسٽ اٽلي (1922–1943)|اطالوي فاشزم جي اڀار]] ۾ مدد ڪئي. مورخ "ڪٽيل فتح" کي هڪ "سياسي افسانو" سمجهن ٿا، جنهن کي فاشسٽن [[اطالوي سامراجيت]] کي ڀڙڪائڻ لاءِ استعمال ڪيو.<ref>G.Sabbatucci, ''La vittoria mutilata'', in AA.VV., ''Miti e storia dell'Italia unita'', Il Mulino, Bologna 1999, pp.101–106</ref> اٽلي کي [[قومون جي ليگ]] جي ايگزيڪيوٽو ڪائونسل ۾ مستقل سيٽ ملي. === فاشسٽ حڪومت ۽ ٻي عالمي جنگ === {{Main|فاشسٽ اٽلي|ٻي عالمي جنگ دوران اٽلي جي فوجي تاريخ|اطالوي مهم (ٻي عالمي جنگ)|اٽلي ۾ هولوڪاسٽ}} [[File:Mussolini mezzobusto.jpg|thumb|upright=.7|left|فاشسٽ آمر [[بينيتو موسوليني]] پاڻ کي ''[[دوچي]]'' سڏائيندو هو ۽ 1922ع کان [[اٽلي ۾ فاشسٽ حڪومت جو زوال|1943ع ۾ پنهنجي معزولي]] تائين ملڪ تي حڪومت ڪئي.]] عظيم جنگ جي تباهي کان پوءِ پيدا ٿيل [[ٻه ڳاڙها سال|سوشلسٽ تحريڪن]]، جيڪي [[روسي انقلاب]] کان متاثر هيون، سڄي اٽلي ۾ جوابي انقلاب ۽ دٻاءُ جو سبب بڻيون. لبرل اسٽيبلشمينٽ، سوويت طرز جي انقلاب کان ڊڄندي، موسوليني جي اڳواڻي هيٺ ننڍي [[نيشنل فاشسٽ پارٽي]] جي حمايت شروع ڪئي. آڪٽوبر 1922ع ۾، نيشنل فاشسٽ پارٽي جي [[بليڪ شرٽس]] هڪ [[عوامي مظاهرو]] ۽ "[[روم ڏانهن مارچ]]" وارو ڪُو منظم ڪيو. بادشاهه [[وڪٽر ايمانوئل ٽيون]] موسوليني کي [[اٽلي جو وزيراعظم|وزيراعظم]] مقرر ڪيو، هٿياربند ٽڪراءَ کان سواءِ اقتدار فاشسٽن ڏانهن منتقل ڪندي.<ref>{{Cite book|last=Lyttelton|first=Adrian|title=The Seizure of Power: Fascism in Italy, 1919–1929 |date=2008|publisher=Routledge|isbn=978-0-4155-5394-0|location=New York|pages=75–77}}; {{Cite news|title=March on Rome {{!}} Italian history|url=https://www.britannica.com/event/March-on-Rome|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150504055509/http://www.britannica.com/EBchecked/topic/508871/March-on-Rome|archive-date=4 May 2015|access-date=25 July 2017|work=Encyclopædia Britannica}}</ref> موسوليني سياسي پارٽين تي پابندي وڌي ۽ ذاتي آزاديون گهٽايون، آمريت قائم ڪندي. انهن قدمن عالمي ڌيان حاصل ڪيو ۽ [[نازي جرمني]] ۽ [[شاهي جاپان]] ۾ ساڳين آمريتن کي متاثر ڪيو. [[فاشزم]] اطالوي قومپرستي ۽ سامراجيت تي ٻڌل هو، ۽ رومي ۽ [[وينسي سلطنت|وينسي سلطنتن]] جي ورثي جي بنياد تي [[ارڊينٽزم|ارڊينٽسٽ دعوائن]] وسيلي اطالوي ملڪيتن کي وڌائڻ چاهيندو هو.<ref>{{Cite book|last=Rodogno|first=Davide|author-link=Davide Rodogno|title=Fascism's European Empire: Italian Occupation during the Second World War|date=2006|publisher=Cambridge University Press|location=Cambridge, England|page=88}}; {{Cite book|last=Kallis|first=Aristotle A.|title=Fascist ideology: territory and expansionism in Italy and Germany, 1922–1945 |date=2000|publisher=Routledge|location=London, England; New York City, USA|pages=41}}; {{Cite book|last1=Ball|first1=Terence|title=The Cambridge History of Twentieth-Century Political Thought|last2=Bellamy|first2=Richard|pages=133}}; {{Cite book|last=Stephen J. Lee|url=https://books.google.com/books?id=u-mm5UDlzBEC&pg=PA157|title=European Dictatorships, 1918–1945 |date=2008|publisher=Routledge|isbn=978-0-4154-5484-1|pages=157–158|access-date=8 February 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211001320/https://books.google.com/books?id=u-mm5UDlzBEC&pg=PA157#v=onepage&q&f=false|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}</ref> انهيءَ سبب فاشسٽ [[مداخلت پسند پرڏيهي پاليسي]] ۾ مصروف رهيا. 1935ع ۾، موسوليني [[ٻي اطالو-ابيسينيائي جنگ|ايٿوپيا تي حملو ڪيو]] ۽ [[اطالوي اوڀر آفريڪا]] قائم ڪيو، جنهن جي نتيجي ۾ عالمي اڪيلائي پيدا ٿي. اٽلي [[قومون جي ليگ]] مان نڪري ويو. پوءِ اٽلي [[اسٽيل جو معاهدو|نازي جرمني سان اتحاد]] ڪيو ۽ [[ٽرائيپارٽائيٽ پيڪٽ|جاپاني سلطنت]] سان گڏ ٿيو، ۽ [[اسپيني گهرو جنگ]] ۾ [[فرانسسڪو فرانڪو]] جي مضبوط حمايت ڪئي. اپريل 1939ع ۾، اٽلي [[البانيا تي اطالوي حملو|البانيا تي حملو ڪيو]]. اٽلي 10 جون 1940ع تي ٻي عالمي جنگ ۾ داخل ٿيو. ان تاريخ تائين فرانس عملي طور [[فرانس جي جنگ]] هارائي چڪو هو. مختلف وقتن تي، اطالوي [[برطانوي صومالي لينڊ تي اطالوي قبضو|برطانوي صومالي لينڊ]]، [[مصر تي اطالوي حملو|مصر]]، [[بلقان مهم (ٻي عالمي جنگ)|بلقان]] ۽ اوڀر محاذن تي اڳتي وڌيا. بهرحال، اهي [[اوڀر محاذ تي اطالوي شموليت|اوڀر محاذ]] سان گڏ [[اوڀر آفريقي مهم (ٻي عالمي جنگ)|اوڀر آفريقي]] ۽ [[اتر آفريقي مهم|اتر آفريقي]] مهمن ۾ شڪست کائي ويا، ۽ آفريڪا ۽ بلقان ۾ پنهنجا علائقا وڃائي ويٺا. [[اطالوي جنگي ڏوهه|اطالوي جنگي ڏوهن]] ۾ [[عدالت کان ٻاهر قتل]] ۽ [[نسلي صفائي]] شامل هئا،<ref>James H. Burgwyn (2004). [http://www.ingentaconnect.com/content/routledg/rmis/2004/00000009/00000003/art00005 General Roatta's war against the partisans in Yugoslavia: 1942] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130921054155/http://www.ingentaconnect.com/content/routledg/rmis/2004/00000009/00000003/art00005|date=21 September 2013}}, Journal of Modern Italian Studies, Volume 9, Number 3, pp. 314–329(16)</ref> جن ۾ لڳ ڀڳ 25,000 ماڻهن، خاص طور يوگوسلاوين، کي [[اطالوي حراستي ڪيمپ|اطالوي حراستي ڪيمپن]] ۽ ٻين هنڌن ڏانهن جلاوطن ڪيو ويو. [[يوگوسلاو پارٽيزنز]] جنگ دوران ۽ ان کان پوءِ نسلي اطالوي آبادي خلاف پنهنجا ڏوهه ڪيا، جن ۾ [[فوئبي قتل عام]] شامل هئا. جولاءِ 1943ع ۾ [[سسلي تي اتحادي حملو]] شروع ٿيو، جنهن 25 جولاءِ تي [[اٽلي ۾ فاشسٽ حڪومت جو زوال|فاشسٽ حڪومت جي خاتمي]] جو سبب بڻيو. بادشاهه [[وڪٽر ايمانوئل ٽيون]] جي حڪم سان موسوليني کي معزول ۽ گرفتار ڪيو ويو. 3 سيپٽمبر تي، اٽلي [[ڪاسيبلي جي جنگبندي]] تي صحيح ڪئي،<!-- it became effective on 8 Sept---> جنهن برطانيا ۽ آمريڪا سان جنگ ختم ڪئي. جرمن، اطالوي فاشسٽن جي مدد سان، اتر ۽ وچ اٽلي تي ڪنٽرول حاصل ڪرڻ ۾ ڪامياب ٿيا ([[آپريشن آڪسي]]). ملڪ جنگ جو ميدان رهيو، جڏهن ته اتحادي ڏکڻ کان اڳتي وڌندا رهيا. [[File:01 partigiani a milano1.jpg|thumb|اپريل 1945ع ۾ [[اٽلي جي آزادي]] تائين پهچندڙ آخري بغاوت دوران ميلان ۾ [[اطالوي مزاحمتي تحريڪ|اطالوي پارٽيزن]]]] اتر ۾، جرمنن [[اطالوي سماجي جمهوريه]] (RSI) قائم ڪئي، جيڪا هڪ نازي [[ڪٺ پتلي رياست]] ۽ [[سهڪاريت پسند|سهڪاريت پسند]] حڪومت هئي، جنهن ۾ موسوليني کي جرمن پيراٽروپرن طرفان [[گران ساسو ريڊ|بچائڻ]] کان پوءِ اڳواڻ مقرر ڪيو ويو. اطالوي فوجن جو باقي حصو [[اطالوي هم جنگي فوج]] ۾ منظم ڪيو ويو، جنهن اتحادي طاقتن سان گڏ وڙهيو، جڏهن ته موسوليني سان وفادار ٻيون اطالوي فوجون [[نيشنل ريپبلڪن آرمي]] ۾ جرمنن سان گڏ وڙهڻ لاءِ چونڊيو. جرمن فوجن، RSI جي سهڪار سان، قتل عام ڪيا ۽ هزارين يهودين کي موت جي ڪيمپن ڏانهن جلاوطن ڪيو. جنگبندي کان پوءِ واري دور ۾ [[اطالوي مزاحمت]] اڀري، جنهن [[آپريشن آڪسي|نازي جرمن قابضن]] ۽ سهڪاريت پسندن خلاف گوريلا جنگ وڙهي.<ref>G. Bianchi, ''La Resistenza'', in: AA.VV., ''Storia d'Italia'', vol. 8, pp. 368–369.</ref> هن دور جو هڪ پاسو [[اطالوي گهرو جنگ]] هو، ڇاڪاڻ⁠تہ پارٽيزنن ۽ فاشسٽ RSI فوجن جي وچ ۾ ويڙهه ٿي.<ref>{{Cite web|title=Storia della guerra civile in Italia|url=http://www.istitutobiggini.it/storia_pisano.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20221013183444/https://www.istitutobiggini.it/storia_pisano.pdf|archive-date=13 October 2022|access-date=28 August 2023}}; See the books from Italian historian [[Giorgio Pisanò]] ''Storia della guerra civile in Italia'', 1943–1945, 3 voll., Milano, FPE, 1965 and the book ''L'Italia della guerra civile'' ("Italy of civil war"), published in 1983 by the Italian writer and journalist [[Indro Montanelli]] as the fifteen volume of the ''Storia d'Italia'' ("History of Italy") by the same author.</ref><ref>{{Cite book|last=Pavone|first=Claudio|title=Una guerra civile. Saggio storico sulla moralità della Resistenza|date=1991|publisher=Bollati Boringhieri|isbn=8-8339-0629-9|location=Torino|page=238|language=it}}</ref> اپريل 1945ع ۾، جڏهن شڪست ويجهي هئي، موسوليني اتر طرف ڀڄڻ جي ڪوشش ڪئي،<ref>{{Citation|last=Viganò|first=Marino|title=Un'analisi accurata della presunta fuga in Svizzera|date=2001|work=Nuova Storia Contemporanea|volume=3|language=it}}</ref> پر پارٽيزنن هٿان پڪڙيو ويو ۽ [[بينيتو موسوليني جو موت|فوري طور قتل ڪيو ويو]].<ref>{{Cite news|date=28 April 1945|title=1945: Italian partisans kill Mussolini |url=https://news.bbc.co.uk/onthisday/hi/dates/stories/april/28/newsid_3564000/3564529.stm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20111126075555/http://news.bbc.co.uk/onthisday/hi/dates/stories/april/28/newsid_3564000/3564529.stm|archive-date=26 November 2011|access-date=17 October 2011|publisher=BBC News}}</ref> دشمنيون 29 اپريل 1945ع تي ختم ٿيون، [[ڪازيرتا جي هٿيار ڦٽا ڪرڻ|جڏهن اٽلي ۾ جرمن فوجن هٿيار ڦٽا ڪيا]]. جنگ ۾ لڳ ڀڳ اڌ ملين اطالوي مارجي ويا،<ref>{{Cite encyclopedia|title=Italy – Britannica Online Encyclopedia|encyclopedia=Encyclopædia Britannica|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297474/Italy|access-date=2 August 2010|archive-url=https://web.archive.org/web/20120306095718/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297474/Italy|archive-date=6 March 2012|url-status=live}}</ref> سماج ورهائجي ويو، ۽ معيشت لڳ ڀڳ تباهه ٿي وئي؛ 1944ع ۾ في فرد آمدني 1900ع کان پوءِ سڀ کان هيٺين سطح تي هئي.<ref>{{Cite book|title=Liberal and fascist Italy, 1900–1945 |date=2002|publisher=Oxford University Press|editor-last=Lyttelton|editor-first=Adrian|page=13}}</ref> جنگ کان پوءِ اطالوي جمهوريت پسندي ٻيهر اڀري، جنهن [[1946ع اطالوي اداراتي ريفرنڊم]] ڏانهن واٽ هموار ڪئي.<ref>{{Cite encyclopedia|title=Italia|encyclopedia=Dizionario enciclopedico italiano|publisher=[[Treccani]]|date=1970|volume=VI|page=456|language=it}}</ref> === جمهوري دور === {{Main|اطالوي جمهوريه جي تاريخ}} اٽلي 2 جون تي ٿيل 1946ع جي ريفرنڊم کان پوءِ جمهوريه بڻيو،<ref>{{Cite AV media|url=https://archive.org/details/1946-06-06_Damage_Foreshadows_A-Bomb_Test|title=Damage Foreshadows A-Bomb Test, 1946/06/06 (1946) |publisher=[[Universal Newsreel]]|year=1946|access-date=22 February 2012}}</ref> اهو ڏينهن ان کان پوءِ ''[[جمهوريه جو عيد]]'' طور ملهايو وڃي ٿو. اها پهريون ڀيرو هئي جو عورتن قومي سطح تي ووٽ ڏنو.<ref>{{Cite web|title=Italia 1946: le donne al voto, dossier a cura di Mariachiara Fugazza e Silvia Cassamagnaghi |url=http://www.insmli.it/pubblicazioni/35/Voto%20donne%20versione%20def.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110520041048/http://www.insmli.it/pubblicazioni/35/Voto%20donne%20versione%20def.pdf|archive-date=20 May 2011|access-date=30 May 2011}}; {{Cite news|title=La prima volta in cui le donne votarono in Italia, 75 anni fa|url=https://www.ilpost.it/2021/03/10/primo-voto-italia-donne-10-marzo-1946|access-date=24 August 2021|work=Il Post|date=10 March 2021|language=it-IT|archive-date=23 August 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210823162103/https://www.ilpost.it/2021/03/10/primo-voto-italia-donne-10-marzo-1946|url-status=live}}</ref> وڪٽر ايمانوئل ٽئين جي پٽ، [[امبيرتو ٻيون]]، کي تخت ڇڏڻ تي مجبور ڪيو ويو. [[اٽلي جو آئين|جمهوري آئين]] 1948ع ۾ منظور ڪيو ويو. [[اٽلي ۽ اتحادي طاقتن جي وچ ۾ پيرس جو معاهدو]] تحت، [[ايڊرياٽڪ سمنڊ]] جي ڀرسان علائقا [[سوشلسٽ وفاقي جمهوريه يوگوسلاويا|يوگوسلاويا]] سان شامل ڪيا ويا، جنهن جي نتيجي ۾ [[استريائي-دلماتيني لڏپلاڻ]] ٿي، جنهن ۾ لڳ ڀڳ 300,000 [[استريائي اطالوي|استريائي]] ۽ [[دلماتيني اطالوي]] لڏي ويا.<ref>{{Cite web|last=Tobagi|first=Benedetta|title=La Repubblica italiana {{!}} Treccani, il portale del sapere|url=http://www.treccani.it/scuola/lezioni/storia/la_repubblica_italiana.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20160305001726/http://www.treccani.it/scuola/lezioni/storia/la_repubblica_italiana.html|archive-date=5 March 2016|access-date=28 January 2015|publisher=Treccani.it}}</ref> اٽلي پنهنجون سڀ نوآبادياتي ملڪيتون وڃايون، جنهن سان [[اطالوي سلطنت]] ختم ٿي. [[File:Alcide de Gasperi 2.jpg|thumb|upright=.7|[[الچيدي دي گاسپري]]، جمهوريه جو [[اٽلي جي وزيراعظمن جي فهرست|پهريون]] [[اٽلي جو وزيراعظم]] ۽ [[يورپي يونين جا باني پيءُ|يورپي يونين جي باني پيئرن]] مان هڪ]] ڪميونسٽ قبضي جي خوف [[1948ع جي اطالوي عام چونڊن]] ۾ فيصلائتو ڪردار ادا ڪيو، جتي [[ڪرسچن ڊيموڪريسي (اٽلي)|ڪرسچن ڊيموڪريٽن]]، [[الچيدي دي گاسپري]] جي اڳواڻي هيٺ، وڏي اڪثريت سان فتح حاصل ڪئي.<ref>{{Cite book|last1=Lawrence S. Kaplan|url=https://books.google.com/books?id=UV-ti1sYcbcC|title=NATO 1948: The Birth of the Transatlantic Alliance |last2=Morris Honick|date=2007|publisher=Rowman & Littlefield|isbn=978-0-7425-3917-4|pages=52–55|access-date=5 January 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20240116110143/https://books.google.com/books?id=UV-ti1sYcbcC|archive-date=16 January 2024|url-status=live}}; {{Cite book|author=Robert Ventresca|title=From Fascism to Democracy: Culture and Politics in the Italian Election of 1948 |publisher=University of Toronto Press|date=2004|pages=236–37}}</ref> نتيجي طور، 1949ع ۾ اٽلي [[نيٽو]] جو ميمبر بڻيو. [[مارشل پلان]] معيشت کي بحال ڪيو، جنهن 1960ع واري ڏهاڪي جي آخر تائين هڪ اهڙو دور ڏٺو جيڪو [[اطالوي معاشي معجزو]] جي نالي سان مشهور آهي. 1950ع واري ڏهاڪي ۾ اٽلي [[يورپي برادرين]] جو باني ملڪ بڻيو، جيڪي بعد ۾ يورپي يونين جو بنياد بڻيون. 1960ع واري ڏهاڪي جي آخر کان 1980ع واري ڏهاڪي جي شروعات تائين، ملڪ ''[[ليڊ جا سال (اٽلي)|ليڊ جا سال]]'' نالي دور مان گذريو، جيڪو معاشي مشڪلاتن، خاص طور تي [[1973ع جو تيل بحران]]، سماجي تڪرارن ۽ دهشتگرد حملا ۽ قتل عام جي واقعن سان نمايان هو.<ref>{{Cite web|year=1995|title=Commissione parlamentare d'inchiesta sul terrorismo in Italia e sulle cause della mancata individuazione dei responsabili delle stragi (Parliamentary investigative commission on terrorism in Italy and the failure to identify the perpetrators)|url=http://www.isn.ethz.ch/php/documents/collection_gladio/report_ital_senate.pdf|archive-url=https://web.archive.org/web/20060819211212/http://www.isn.ethz.ch/php/documents/collection_gladio/report_ital_senate.pdf|archive-date=19 August 2006|access-date=2 May 2006|language=it}}; {{In lang|en|it|fr|de}} {{Cite web|title=Secret Warfare: Operation Gladio and NATO's Stay-Behind Armies|url=http://www.isn.ethz.ch/php/collections/coll_gladio.htm#Documents|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20060425182721/http://www.isn.ethz.ch/php/collections/coll_gladio.htm|archive-date=25 April 2006|access-date=2 May 2006|publisher=Swiss Federal Institute of Technology / International Relation and Security Network}}; {{Cite web|date=24 June 2000|title=Clarion: Philip Willan, Guardian, 24 June 2000, p. 19 |url=http://www.cambridgeclarion.org/press_cuttings/us.terrorism_graun_24jun2000.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100329113138/http://www.cambridgeclarion.org/press_cuttings/us.terrorism_graun_24jun2000.html|archive-date=29 March 2010|access-date=24 April 2010|publisher=Cambridgeclarion.org}}</ref> معيشت ٻيهر بحال ٿي ۽ اٽلي 1970ع واري ڏهاڪي ۾ [[جي-7]] ۾ شامل ٿيڻ کان پوءِ دنيا جي پنجين وڏي صنعتي قوم بڻجي ويو. بهرحال، قومي قرض مجموعي ملڪي پيداوار (GDP) جي 100 سيڪڙو کان به وڌي ويو. 1992ع ۽ 1993ع جي وچ ۾، حڪومت جي نون مافيا مخالف قدمن جي نتيجي ۾ اٽلي [[سسلين مافيا]] طرفان ڪيل دهشتگرد حملن کي منهن ڏنو.<ref>{{Cite web|date=8 March 2012|title=New Arrests for Via D'Amelio Bomb Attack|url=https://www.corriere.it/International/english/articoli/2012/03/08/borsellino.shtml|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20121013204755/http://www.corriere.it/International/english/articoli/2012/03/08/borsellino.shtml|archive-date=13 October 2012|access-date=9 February 2019|website=Corriere della Sera}}</ref> ووٽر، جيڪي سياسي جمود، وڏي عوامي قرضي ۽ [[اٽلي ۾ بدعنواني|بدعنواني]] کان مايوس هئا، جيڪا [[ماني پوليتي|صاف هٿن]] واري جاچ ذريعي ظاهر ٿي، بنيادي سڌارن جو مطالبو ڪرڻ لڳا. ڪرسچن ڊيموڪريٽ، جيڪي لڳ ڀڳ 50 سالن تائين حڪومت ڪندا رهيا هئا، بحران جو شڪار ٿيا ۽ ٽٽي مختلف ڌڙن ۾ ورهائجي ويا.<ref>The so-called "Second Republic" was born by forceps: not with a revolt of Algiers, but formally under the same Constitution, with the mere replacement of one ruling class by another: {{Cite journal|last=Buonomo|first=Giampiero|year=2015|title=Tovaglie pulite|journal=Mondoperaio Edizione Online}}</ref> ڪميونسٽن پاڻ کي هڪ [[سماجي جمهوريت پسند]] قوت طور ٻيهر منظم ڪيو. 1990ع ۽ 2000ع واري ڏهاڪن دوران، [[مرڪز-ساڄي اتحاد (اٽلي)|مرڪز-ساڄي اتحاد]] (جنهن تي ميڊيا جي واپاري شخصيت [[سلويو برلسڪوني]] جو غلبو هو) ۽ [[مرڪز-کاٻي اتحاد (اٽلي)|مرڪز-کاٻي اتحاد]] (جنهن جي اڳواڻي پروفيسر [[رومانو پروڊي]] ڪندو هو) باري باري حڪومت ڪندا رهيا. 21هين صديءَ جي شروعات ۾، اٽلي سياسي ۽ معاشي عدم استحڪام جي هڪ ڊگهي دور مان گذريو، جيڪو بين الاقوامي بحرانن کان گهڻو متاثر ٿيو. 2008ع ۾ شروع ٿيندڙ [[عظيم معاشي بحران]] جا اثر ملڪ جي معيشت ۽ عوامي ماليات تي گهرا پيا، جنهن جي نتيجي ۾ [[سخت مالي پاليسيون]] اختيار ڪيون ويون ۽ استحڪام ۽ عالمي اعتبار کي يقيني بڻائڻ لاءِ [[ٽيڪنوڪريٽ]] يا وسيع اتحادي حڪومتن تي وڌيڪ ڀروسو ڪيو ويو.<ref>{{Cite news|last=Hooper|first=John|date=16 November 2011|title=Mario Monti appoints technocrats to steer Italy out of economic crisis|url=https://www.theguardian.com/world/2011/nov/16/mario-monti-technocratic-cabinet-italy|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200319230844/https://www.theguardian.com/world/2011/nov/16/mario-monti-technocratic-cabinet-italy|archive-date=19 March 2020|access-date=19 March 2020|work=The Guardian}}</ref> [[File:Imigrantes salvos no Mar Mediterrâneo - SALVAMAR 2015 (52149723177).jpg|300px|thumb|[[غير قانوني مهاجر]]، جيڪي 5 سيپٽمبر 2015ع تي [[ڪاتانيا]] جي اطالوي بندرگاهه ڏانهن [[بحر روم]] ذريعي سفر ڪري رهيا آهن]] 2010ع واري ڏهاڪي دوران، نئين وزيراعظم [[ماتيو رينزي]] طرفان ادارتي سڌارا متعارف ڪرائڻ جون ڪوششون ڪيون ويون، جن جو مقصد سياسي نظام کي وڌيڪ مؤثر بڻائڻ ۽ انتظامي شاخ کي مضبوط ڪرڻ هو، پر اهي تجويزون [[2016ع جو اطالوي آئيني ريفرنڊم]] ۾ رد ٿي ويون.<ref>{{Cite news|date=12 December 2016|title=New Italian PM Paolo Gentiloni sworn in|url=https://www.bbc.co.uk/news/world-europe-38295549|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20191129122857/https://www.bbc.co.uk/news/world-europe-38295549|archive-date=29 November 2019|access-date=19 March 2020|publisher=BBC News}}</ref> ساڳئي وقت، [[يورپي مهاجر بحران]] اٽلي کي [[يورپي يونين]] ۾ داخل ٿيڻ جي هڪ اهم مرڪزي دروازي جي حيثيت ڏني، ڇاڪاڻ⁠تہ وڏي تعداد ۾ مهاجر ۽ پناهه گهرندڙ [[بحر روم]] رستي يورپ پهتا،<ref>{{Cite news|date=21 May 2018|title=What will Italy's new government mean for migrants?|url=https://www.thelocal.it/20180521/what-will-italys-new-government-mean-for-migrants|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190401231010/https://www.thelocal.it/20180521/what-will-italys-new-government-mean-for-migrants|archive-date=1 April 2019|access-date=8 June 2018|work=The Local Italy}}</ref> خاص طور تي سب-صحارا آفريڪا مان.<ref>{{Cite news|date=18 July 2017|title=African migrants fear for future as Italy struggles with surge in arrivals|url=https://www.reuters.com/article/us-italy-migrants-africa/african-migrants-fear-for-future-as-italy-struggles-with-surge-in-arrivals-idUSKBN1A30QD|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190402002627/https://www.reuters.com/article/us-italy-migrants-africa/african-migrants-fear-for-future-as-italy-struggles-with-surge-in-arrivals-idUSKBN1A30QD|archive-date=2 April 2019|access-date=8 June 2018|work=Reuters}}</ref> هن صورتحال جا اهم سماجي ۽ سياسي اثر ٿيا، جنهن سبب اميگريشن بابت عوامي بحث وڌيو ۽ [[عوام پسند]] سياسي پارٽين جي حمايت ۾ واڌ آئي.<ref>{{Cite news|title=Italy starts to show the strains of migrant influx|url=http://www.thelocal.it/20150519/migrant-surge-tests-italys-humanitarian-instincts|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170429061446/https://www.thelocal.it/20150519/migrant-surge-tests-italys-humanitarian-instincts|archive-date=29 April 2017|access-date=10 January 2017|work=[[The Local]]}}; {{Cite news|title=Italy's far right jolts back from dead|url=http://www.politico.eu/article/italys-other-matteo-salvini-northern-league-politicians-media-effettosalvini|access-date=10 January 2017|work=Politico|date=3 February 2016|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170119122156/http://www.politico.eu/article/italys-other-matteo-salvini-northern-league-politicians-media-effettosalvini|archive-date=19 January 2017}}</ref><ref>{{Cite news|date=24 May 2018|title=Opinion – The Populists Take Rome|url=https://www.nytimes.com/2018/05/24/opinion/populists-rome-five-star-movement.html|url-access=subscription|url-status=live|archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20220103/https://www.nytimes.com/2018/05/24/opinion/populists-rome-five-star-movement.html|archive-date=3 January 2022|access-date=2 June 2018|work=The New York Times}}{{Cbignore}}</ref> [[اٽلي ۾ ڪووڊ-19 وبا|ڪووڊ-19 وبا]]، جيڪا 2020ع ۾ شروع ٿي، ملڪ جي عوامي صحت ۽ معاشي ڪارڪردگي کي سخت متاثر ڪيو، ۽ اڳ ۾ موجود ڍانچائي ڪمزورين کي وڌيڪ نمايان بڻايو.<ref>{{Cite news|last=Ellyatt|first=Holly|date=19 March 2020|title=Italy's lockdown will be extended, prime minister says as death toll spikes and hospitals struggle|url=https://www.cnbc.com/2020/03/19/italys-death-rate-reaches-record-high-hospitals-in-lombardy-struggle.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200319084719/https://www.cnbc.com/2020/03/19/italys-death-rate-reaches-record-high-hospitals-in-lombardy-struggle.html|archive-date=19 March 2020|access-date=19 March 2020|publisher=CNBC}}</ref> ان جي جواب ۾، [[اٽلي ۾ ڪووڊ-19 لاڪ ڊائون|غير معمولي قدم اختيار ڪيا ويا]] ته جيئن معيشت کي سهارو ملي سگهي، جن مان ڪيترائي يورپي سطح تي گڏيل طور هم آهنگ ڪيا ويا.<ref>[https://www.agi.it/economia/news/2020-04-14/coronavirus-fmi-crisi-economica-8331041/ L'Italia pagherà il conto più salato della crisi post-epidemia] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20200527124958/https://www.agi.it/economia/news/2020-04-14/coronavirus-fmi-crisi-economica-8331041|date=27 May 2020}}, AGI</ref><ref>{{Cite web|date=12 February 2021|title=Mario Draghi's new government to be sworn in on Saturday|url=http://www.theguardian.com/world/2021/feb/12/mario-draghis-new-italian-government-to-be-sworn-in-on-saturday|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210419104552/https://www.theguardian.com/world/2021/feb/12/mario-draghis-new-italian-government-to-be-sworn-in-on-saturday|archive-date=19 April 2021|access-date=19 February 2021|website=The Guardian}}</ref> 2022ع ۾، [[جورجيا ميلوني]] اٽلي جي پهرين خاتون وزيراعظم طور حلف کنيو.<ref>{{Cite news|date=21 October 2022|title=Who is Giorgia Meloni? The rise to power of Italy's new far-right PM|url=https://www.bbc.com/news/world-europe-63351655|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20221024023546/https://www.bbc.com/news/world-europe-63351655|archive-date=24 October 2022|access-date=24 October 2022|publisher=BBC News}}</ref> == جاگرافي == {{Main|اٽلي جي جاگرافي}} {{Further|اٽلي جي ارضيات|اٽلي ۾ آتش فشاني سرگرمي|اٽلي جي دريائن جي فهرست|اٽلي جي ڍنڍن جي فهرست|اٽلي جي ٻيٽن جي فهرست|اٽلي (جاگرافيائي علائقو)}} [[File:Italy relief location map.jpg|thumb|اٽلي جو جاگرافيائي اُڀار وارو نقشو]] اٽلي، جنهن جو علائقو گهڻي حد تائين [[اٽلي (جاگرافيائي علائقو)|ساڳئي نالي واري جاگرافيائي علائقي]] سان ملي ٿو،<ref name="Treccani">{{Citation |title=Italia |volume=VI |page=413 |year=1970 |publisher=[[Treccani]] |language=it |encyclopedia=Dizionario enciclopedico italiano}}</ref> [[ڏکڻ يورپ]] ۾ واقع آهي<ref>{{Cite web |title=Southern Europe, a peninsula extending into the central Mediterranean Sea, northeast of Tunisia |url=https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20210701235642/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy |archive-date=1 July 2021 |access-date=17 August 2021 |website=The World Factbook |publisher=Central Intelligence Agency}}</ref> (۽ [[اولهه يورپ]] جو حصو پڻ سمجهيو ويندو آهي{{efn|name=WE}})، [[35هين اتر متوازي|35° اتر]] ۽ [[47° اتر]] ويڪرائي ڦاڪن، ۽ [[6هين اوڀر نصف النهار|6° اوڀر]] ۽ [[19هين اوڀر نصف النهار|19° اوڀر]] ڊگهائي ڦاڪن جي وچ ۾. اتر ۾، اولهه کان اوڀر طرف، اٽلي جون سرحدون [[فرانس]]، [[سوئٽزرلينڊ]]، [[آسٽريا]] ۽ [[سلووينيا]] سان ملن ٿيون، ۽ تقريباً [[الپس]] جي آبي ورهاست واري حد تائين پکڙيل آهن، جنهن ۾ [[پو ماٿري]] ۽ [[وينيسيائي ميدان]] شامل آهن. ملڪ [[اطالوي اپٻيٽ]]، [[سسلي]] ۽ [[سارڊينيا]] (جيڪي [[بحر روم]] جا سڀ کان وڏا ٻيٽ آهن)، ۽ [[اٽلي جي ٻيٽن جي فهرست|ڪيترن ننڍن ٻيٽن]] تي مشتمل آهي.<ref name="Treccani" /> اٽلي جا ڪي علائقا الپائن حوض کان ٻاهر به پکڙيل آهن، ۽ ڪجهه ٻيٽ [[يوروشيا]] جي براعظمي کنڊ کان ٻاهر واقع آهن. ملڪ جو ڪل پکيڙ {{Convert|301230|km2|0|abbr=out}} آهي، جنهن مان {{Convert|294020|km2|0|abbr=on}} خشڪي ۽ {{Convert|7210|km2|0|abbr=on}} پاڻي آهي.<ref name="Area">{{Cite web|date=30 October 2014|title=Principali dimensioni geostatistiche e grado di urbanizzazione del Paese|url=https://www.istat.it/it/archivio/137001|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141117054950/https://www.istat.it/it/archivio/137001|archive-date=17 November 2014|access-date=22 March 2019|website=istat.it}}</ref> ٻيٽن سميت، اٽلي جي سامونڊي ڪناري جي ڊيگهه {{Convert|7600|km|0|abbr=off}} آهي، جيڪا [[بحر روم]]، [[ليگورين سمنڊ]]، [[ٽيرينين سمنڊ]]، [[آئيونين سمنڊ]]<ref>{{Cite book|url=https://iho.int/uploads/user/pubs/standards/s-23/S-23_Ed3_1953_EN.pdf|title=Limits of Oceans and Seas|publisher=[[Organisation hydrographique internationale]]|year=1953|edition=3rd|access-date=28 December 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20111008191433/http://www.iho.int/iho_pubs/standard/S-23/S-23_Ed3_1953_EN.pdf|archive-date=8 October 2011|issue=28}}</ref> ۽ [[ايڊرياٽڪ سمنڊ]] سان لڳي ٿي.{{Sfn|Cushman-Roisin|Gačić|Poulain|2001|pp=1–2}} فرانس سان سرحد {{Convert|488|km|0|abbr=on}}، سوئٽزرلينڊ سان {{Convert|740|km|0|abbr=on}}، آسٽريا سان {{Convert|430|km|0|abbr=on}} ۽ سلووينيا سان {{Convert|232|km|0|abbr=on}} ڊگهي آهي. [[سان مارينو]] ۽ [[ويٽيڪن سٽي]] (دنيا جو سڀ کان ننڍو ملڪ ۽ [[هولي سي]] جي انتظام هيٺ عالمي [[ڪيٿولڪ چرچ]] جو مرڪز) اٽلي جي اندر واقع [[انڪليو]] آهن،<ref>{{Cite encyclopedia|year=2012|title=San Marino|encyclopedia=Encyclopædia Britannica|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/521449/San-Marino|access-date=1 March 2011|archive-url=https://web.archive.org/web/20110511180105/http://www.britannica.com/EBchecked/topic/521449/San-Marino|archive-date=11 May 2011|url-status=live}}; {{Cite news|url=https://www.bbc.com/news/world-europe-17994868|title=Vatican country profile|year=2018|publisher=BBC News|access-date=24 August 2018|archive-date=25 August 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20180825011001/https://www.bbc.com/news/world-europe-17994868|url-status=live}}</ref> جڏهن ته [[ڪامپيوني ڊي اٽاليا]] سوئٽزرلينڊ جي اندر واقع هڪ اطالوي [[ايڪسڪليو]] آهي.<ref>{{Cite web|title=Democracy in Figures|url=http://demo.istat.it/index_e.php|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210126215040/http://demo.istat.it/index_e.php|archive-date=26 January 2021|access-date=28 May 2021|website=[[Italian National Institute of Statistics]]}}</ref> سان مارينو سان سرحد {{Convert|39|km|0|abbr=on}} ۽ ويٽيڪن سٽي سان {{Convert|3.2|km|1|abbr=on}} ڊگهي آهي.<ref name=Area/> [[File:Monte Bianco DSF1243-m.jpg|thumb|[[مونٽي بيانڪو]] (مون بلان)، [[اوستا وادي]] ۾، جيڪو [[يورپي يونين]] جو سڀ کان اوچو مقام آهي]] اٽلي جي 35 سيڪڙو کان وڌيڪ زمين جبلن تي مشتمل آهي.<ref name="eug92">{{Cite book|last=Riganti|first=dir. da Alberto|title=Enciclopedia universale Garzanti.|publisher=Garzanti|year=1991|isbn=8-8115-0459-7|edition=Nuova ed. aggiornata e ampliata.|location=Milano}}</ref> [[اپينائن جبل]] اپٻيٽ جي مرڪزي ريڙهه آهن، جڏهن ته [[الپس]] اترين سرحد جو وڏو حصو ٺاهين ٿا، جتي اٽلي جو سڀ کان اوچو مقام [[مونٽي بيانڪو]] (مون بلان) جي چوٽيءَ تي {{Cvt|4810|m|ft}} جي اوچائي تي واقع آهي. ٻيا مشهور جبل [[مونٽي چيروينو]] (ميٽرهورن) ۽ [[ڊولومائيٽس]] آهن. اٽلي جا ڪيترائي حصا [[اٽلي ۾ آتش فشاني سرگرمي|آتش فشاني اصل]] جا آهن. ڏکڻ جا گهڻا ننڍا ٻيٽ ۽ ٻيٽ-گروهه [[آتش فشاني ٻيٽ]] آهن. فعال آتش فشانن ۾ [[ايٽنا جبل]] (سسلي ۾ ۽ يورپ جو سڀ کان وڏو فعال آتش فشان)، [[ولڪانو]]، [[اسٽرومبولي]] ۽ [[ويسوويس]] شامل آهن. اٽلي جون اڪثر [[اٽلي جون دريائون|دريائون]] [[ايڊرياٽڪ سمنڊ]] يا [[ٽيرينين سمنڊ]] ۾ ڇوڙ ڪن ٿيون.<ref>{{Cite web|title=List of Italian rivers|url=http://www.comuni-italiani.it/fiumi|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170916010640/http://www.comuni-italiani.it/fiumi|archive-date=16 September 2017|access-date=30 July 2018|publisher=comuni-italiani.it}}</ref> سڀ کان ڊگهي درياهه [[پو درياهه]] آهي، جيڪو الپس مان نڪري [[پادان ميدان]] مان گذري [[ايڊرياٽڪ سمنڊ]] ۾ ڇوڙ ڪري ٿو.<ref>{{Cite magazine|last=Zwingle|first=Erla|date=May 2002|title=Italy's Po River Punished for centuries by destructive floods, northern Italians stubbornly embrace their nation's longest river, which nurtures rice fields, vineyards, fisheries – and legends|url=http://ngm.nationalgeographic.com/ngm/0205/feature6|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20071223133709/http://ngm.nationalgeographic.com/ngm/0205/feature6|archive-date=23 December 2007|access-date=6 April 2009|magazine=National Geographic}}</ref> [[پو ماٿري]] ملڪ جو سڀ کان وڏو ميدان آهي، جنهن جو پکيڙ {{Convert|46000|km2|abbr=on}} آهي، ۽ ملڪ جي 70 سيڪڙو کان وڌيڪ هيٺاهين زمينن تي مشتمل آهي.<ref name=eug92/> سڀ کان وڏيون ڍنڍون، وڏي کان ننڍي ترتيب سان، [[گاردا ڍنڍ]]، [[ماجوري ڍنڍ]] ۽ [[ڪومو ڍنڍ]] آهن.<ref>{{Cite web|title=Morphometric and hydrological characteristics of some important Italian lakes|url=http://www.iii.to.cnr.it/limnol/cicloac/lagit.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20100205043503/http://www.iii.to.cnr.it/limnol/cicloac/lagit.htm|archive-date=5 February 2010|access-date=3 March 2010|publisher=Istituto per lo Studio degli Ecosistemi|location=Verbania Pallanza}}</ref> [[File:C. l. italicus in MNP.jpg|thumb|upright=.7|[[اطالوي بگھڙ]]، اٽلي جو قومي جانور]] [[اطالوي بگھڙ]] اٽلي جو قومي جانور آهي،<ref>{{Cite web|last=Sheri Foster|date=January 2021|title=What is Italy national animal?|url=https://it.yourtripagent.com/4052-what-is-italy-s-national-animal|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20230109172951/https://it.yourtripagent.com/4052-what-is-italy-s-national-animal|archive-date=9 January 2023|access-date=15 November 2021|website=Yourtrip.com}}; {{Cite web|url=https://www.affaritaliani.it/culturaspettacoli/il-lupo-grigio-degli-appennini-e-l-animale-dell-italia-544778.html|title=Il lupo grigio degli appennini e l animale dell Italia|author=James Hansen|date=June 2018|access-date=15 November 2021|archive-date=26 November 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221126224852/https://www.affaritaliani.it/culturaspettacoli/il-lupo-grigio-degli-appennini-e-l-animale-dell-italia-544778.html|url-status=live}}</ref> جڏهن ته قومي وڻ [[اربوٽس يونيڊو|اسٽرابيري وڻ]] آهي.<ref name="altovastese">{{Cite web|date=3 October 2011|title=Il corbezzolo simbolo dell'Unità d'Italia. Una specie che resiste agli incendi|url=http://www.altovastese.it/cultura/il-corbezzolo-simbolo-unita-italia-specie-che-resiste-agli-incendi|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20160205120852/http://www.altovastese.it/cultura/il-corbezzolo-simbolo-unita-italia-specie-che-resiste-agli-incendi|archive-date=5 February 2016|access-date=25 January 2016|language=it}}</ref> ان جو سبب اهو آهي ته اطالوي بگھڙ، جيڪو [[اپينائن جبل]] ۽ اولهندي [[الپس]] ۾ رهندو آهي، لاطيني ۽ اطالوي ثقافتن ۾ نمايان حيثيت رکي ٿو، جهڙوڪ [[روم جو قيام|روم جي بنياد پوڻ]] واري ڏند ڪٿا ۾،<ref>{{Cite book|last=Livy|title=The history of Rome|publisher=Printed for A. Strahan|others=George Baker (trans.)|year=1797}}</ref> جڏهن ته اسٽرابيري وڻ جا ساوا پن، اڇا گل ۽ ڳاڙها ٻير، جيڪي [[بحر روم]] جي علائقي جا مقامي آهن، قومي جهنڊي جي رنگن جي ياد ڏيارين ٿا.<ref name="altovastese"/> قومي پکي [[اطالوي جهرڪي]] آهي،<ref>{{cite web|title=Passero Italiano: L'uccello nazionale d'Italia|date=18 December 2022|url=https://www.concaternanaoggi.it/passero-italiano-luccello-nazionale-ditalia/|publisher=Conca Ternana Oggi|access-date=22 August 2024|archive-date=22 August 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240822123815/https://www.concaternanaoggi.it/passero-italiano-luccello-nazionale-ditalia/|url-status=live}}</ref> جڏهن ته قومي گل اسٽرابيري وڻ جو گل آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.msn.com/it-it/notizie/mondo/qual-%C3%A8-il-fiore-nazionale-dei-paesi-del-mondo/ss-AA1eWqXE#image=25|title=Il fiore nazionale dell'Italia (e quello degli altri Paesi del mondo)|website=[[MSN]]|access-date=26 August 2024|language=it|archive-date=2 October 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20241002211951/https://www.msn.com/it-it/notizie/mondo/qual-%C3%A8-il-fiore-nazionale-dei-paesi-del-mondo/ss-AA1eWqXE#image=25|url-status=live}}</ref> === ماحول === {{See also|اٽلي جي قومي پارڪن جي فهرست|اٽلي جي علائقائي پارڪن جي فهرست|اٽلي جي سامونڊي محفوظ علائقن جي فهرست}} [[File:National and Regional Parks of Italy.svg|thumb|اٽلي جا قومي ۽ علائقائي پارڪ]] تيز صنعتي ترقي کان پوءِ، اٽلي کي پنهنجي ماحولياتي مسئلن کي منهن ڏيڻ ۾ ڪجهه وقت لڳو. بهتري کان پوءِ، اٽلي هاڻي ماحولياتي پائيداري جي لحاظ کان دنيا ۾ 84هين درجي تي آهي.<ref>{{Cite web|title=Italy – Environment|url=http://dev.prenhall.com/divisions/hss/worldreference/IT/environment.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20090701064224/http://dev.prenhall.com/divisions/hss/worldreference/IT/environment.html|archive-date=1 July 2009|access-date=2 August 2010|publisher=Dev.prenhall.com}}</ref> قومي پارڪن، علائقائي پارڪن ۽ قدرتي محفوظ علائقن هيٺ محفوظ ڪيل ڪل زمين اٽلي جي علائقي جي لڳ ڀڳ 11 سيڪڙو تي مشتمل آهي،<ref>{{Cite web|title=Regione e aree protette|url=https://www.treccani.it/enciclopedia/regione-e-aree-protette_%28L%27Italia-e-le-sue-Regioni%29|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220111173345/https://www.treccani.it/enciclopedia/regione-e-aree-protette_%28L%27Italia-e-le-sue-Regioni%29|archive-date=11 January 2022|access-date=11 January 2022|language=it}}</ref> جڏهن ته اٽلي جي سامونڊي ڪناري جو 12 سيڪڙو حصو پڻ محفوظ ڪيو ويو آهي.<ref>{{Cite web|title=Le aree protette in Italia|url=http://www.uccellidaproteggere.it/La-conservazione/Cosa-fa-l-Italia-Le-azioni/Le-aree-protette-in-Italia|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220302220957/http://www.uccellidaproteggere.it/La-conservazione/Cosa-fa-l-Italia-Le-azioni/Le-aree-protette-in-Italia|archive-date=2 March 2022|access-date=2 March 2022|language=it}}</ref> اٽلي دنيا جي اهم [[اٽلي ۾ قابلِ تجديد توانائي|قابلِ تجديد توانائي]] پيدا ڪندڙ ملڪن مان هڪ رهيو آهي. 2010ع ۾ اهو نصب ٿيل [[شمسي توانائي]] جي گنجائش جي لحاظ کان دنيا جو چوٿون وڏو فراهم ڪندڙ هو،<ref>{{Cite web|date=15 July 2010|title=Renewables 2010 Global Status Report |url=http://www.ren21.net/Portals/97/documents/GSR/REN21_GSR2011.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110820095506/http://www.ren21.net/Portals/97/documents/GSR/REN21_GSR2011.pdf|archive-date=20 August 2011|access-date=16 July 2010|publisher=[[REN21]]}}; {{Cite web|title=Photovoltaic energy barometer 2010 – EurObserv'ER |url=https://www.eurobserv-er.org/pdf/baro196.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101011224419/http://www.eurobserv-er.org/pdf/baro196.pdf|archive-date=11 October 2010|access-date=30 October 2010}}</ref> ۽ [[هَوائي توانائي]] جي گنجائش جي لحاظ کان ڇهون وڏو ملڪ هو.<ref>{{Cite web|date=February 2011|title=World Wind Energy Report 2010 |url=http://www.wwindea.org/home/images/stories/pdfs/worldwindenergyreport2010_s.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110904232058/http://www.wwindea.org/home/images/stories/pdfs/worldwindenergyreport2010_s.pdf|archive-date=4 September 2011|access-date=8 August 2011|publisher=[[World Wind Energy Association]]}}</ref> 2020ع ۾ قابلِ تجديد توانائي اٽلي جي ڪل توانائي استعمال جو لڳ ڀڳ 37 سيڪڙو فراهم ڪري رهي هئي.<ref>{{Cite web|date=25 May 2021|title=Renewables provided 37% of Italy's energy in 2020 – English |url=https://www.ansa.it/english/news/2021/05/25/renewables-provided-37-of-italys-energy-in-2020_1a075060-c823-4076-a338-79367427dfd2.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211023040922/https://www.ansa.it/english/news/2021/05/25/renewables-provided-37-of-italys-energy-in-2020_1a075060-c823-4076-a338-79367427dfd2.html|archive-date=23 October 2021|access-date=28 May 2021|website=ANSA.it}}</ref> ملڪ 1963ع کان 1990ع تائين جوهري ريئڪٽر هلائيندو رهيو، پر [[چرنوبل حادثو]] ۽ [[1987ع جا اطالوي ريفرنڊم]] ٿيڻ کان پوءِ جوهري پروگرام ختم ڪيو ويو. 2008ع ۾ حڪومت هن فيصلي کي واپس وٺندي چار تائين جوهري بجلي گهر ٺاهڻ جا منصوبا جوڙيا، پر [[فوكوشيما جوهري حادثو]] کان پوءِ ٿيل ريفرنڊم ذريعي اهي منصوبا به رد ڪيا ويا.<ref>{{Cite web|last=Duncan Kennedy|date=14 June 2011|title=Italy nuclear: Berlusconi accepts referendum blow|url=https://www.bbc.co.uk/news/world-europe-13741105|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110612112154/http://www.bbc.co.uk/news/world-europe-13741105|archive-date=12 June 2011|access-date=20 April 2013|publisher=BBC News}}</ref> هوا جي آلودگي اڃا تائين هڪ سنگين مسئلو آهي، خاص طور تي صنعتي اتر ۾. اٽلي [[ڪاربان ڊاءِ آڪسائيڊ اخراج موجب ملڪن جي فهرست|ڪاربان ڊاءِ آڪسائيڊ]] پيدا ڪندڙ دنيا جو ٻارهون وڏو ملڪ آهي.<ref>United Nations Statistics Division, Millennium Development Goals indicators: [http://mdgs.un.org/unsd/mdg/SeriesDetail.aspx?srid=749&crid= Carbon dioxide emissions ({{CO2}}), thousand metric tons of {{CO2}}] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20091225014715/http://mdgs.un.org/unsd/mdg/SeriesDetail.aspx?srid=749&crid=|date=25 December 2009}}</ref> وڏن شهرن ۾ وڌندڙ ٽرئفڪ ۽ رش ماحولياتي ۽ صحت جا مسئلا پيدا ڪندا رهن ٿا، جيتوڻيڪ 1970ع ۽ 1980ع وارن ڏهاڪن کان پوءِ دونهين ۽ سموگ جي سطح ۾ نمايان گهٽتائي آئي آهي، ۽ [[سلفر ڊاءِ آڪسائيڊ]] جا مقدار پڻ گهٽيا آهن.<ref>{{Cite web|title=Environment and Health in Italy – Executive Summary|url=https://www.euro.who.int/en/home|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20100303051309/http://www.euro.who.int/document/hms/ehiexes_e.pdf|archive-date=3 March 2010|publisher=World Health Organization}}</ref> ٻيلن جي ڪٽائي، غيرقانوني اڏاوتن، ۽ زمين جي ناقص انتظامي پاليسين سبب اٽلي جي جبلستاني علائقن ۾ وڏي پيماني تي زميني ڪٽائي ٿي آهي، جنهن جي نتيجي ۾ ماحولياتي آفتون پيدا ٿيون آهن، جهڙوڪ 1963ع ۾ [[واجونٽ ڊيم]] جي تباهي، 1998ع جو [[سارنو]] سانحو،<ref>{{Cite news|last=Nick Squires|date=2 October 2009|title=Sicily mudslide leaves scores dead|url=https://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6255575/Sicily-mudslide-leaves-scores-dead.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20091006082824/http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6255575/Sicily-mudslide-leaves-scores-dead.html|archive-date=6 October 2009|access-date=2 October 2009|work=The Daily Telegraph|location=London}}</ref> ۽ 2009ع جا [[2009ع ميسينا جا ٻوڏ ۽ مٽيءَ جا ڌوڪڙا|ميسينا جا مٽيءَ جا ڌوڪڙا ۽ ٻوڏون]].<ref>{{Cite news|last=Nick Squires|date=2 October 2009|title=Sicily mudslide leaves scores dead|url=https://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6255575/Sicily-mudslide-leaves-scores-dead.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20091006082824/http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6255575/Sicily-mudslide-leaves-scores-dead.html|archive-date=6 October 2009|access-date=2 October 2009|work=The Daily Telegraph|location=London}}</ref> == سياست == {{Main|اٽلي جي سياست|اٽلي ۾ چونڊون}} اٽلي 1946ع کان هڪ وحداني [[پارلياماني جمهوريه]] آهي، جڏهن بادشاهت کي [[1946ع جو اطالوي ادارياتي ريفرنڊم|1946ع جي ريفرنڊم]] وسيلي ختم ڪيو ويو. [[اٽلي جو صدر|اٽلي جو صدر]]، [[سرجيو ماتاريلا]]، جيڪو 2015ع کان هن عهدي تي فائز آهي، ملڪ جو سربراهه آهي. صدر کي گڏيل اجلاس ۾ [[اٽلي جي پارليامينٽ]] ۽ علائقائي نمائندن طرفان هڪ ستن سالن واري مدي لاءِ چونڊيو ويندو آهي. اٽلي وٽ [[اٽلي جو آئين|هڪ لکيل جمهوري آئين]] موجود آهي، جيڪو [[اٽلي جي آئين ساز اسيمبلي|آئين ساز اسيمبلي]] طرفان تيار ڪيو ويو. اها اسيمبلي انهن [[فاشزم مخالف]] قوتن جي نمائندن تي مشتمل هئي، جن [[ٻي عالمي جنگ]] دوران اٽلي جي آزاديءَ وقت نازي ۽ فاشسٽ قوتن جي شڪست ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو هو.<ref>Smyth, Howard McGaw Italy: From Fascism to the Republic (1943–1946) ''The Western Political Quarterly'' vol. 1 no. 3 (pp. 205–222), September 1948.{{JSTOR|442274}}</ref> اٽلي معاشي، فوجي، ثقافتي ۽ سياسي معاملن ۾ اهم عالمي ڪردار ادا ڪري ٿو ۽ [[يورپي يونين]] جي ٽن وڏين رياستن مان هڪ سمجھيو وڃي ٿو. اهو عام طور تي هڪ [[علائقائي طاقت]] تصور ڪيو ويندو آهي،<ref>Gabriele Abbondanza, ''Italy as a Regional Power: the African Context from National Unification to the Present Day'' (Rome: Aracne, 2016); "''[[Operation Alba]] may be considered one of the most important instances in which Italy has acted as a regional power, taking the lead in executing a technically and politically coherent and determined strategy.''" See Federiga Bindi, ''Italy and the European Union'' (Washington, D.C.: Brookings Institution Press, 2011), p. 171.</ref> جڏهن ته ان جي [[عظيم طاقت]] واري حيثيت بابت عالمن ۽ سياسي تجزيه نگارن ۾ بحث جاري آهي.<ref>{{Cite book |url=https://books.google.com/books?id=nTKBdY5HBeUC&q=Canada%2520Among%2520Nations%252C%25202004%253A%2520Setting%2520Priorities+Straight |title=Canada Among Nations, 2004: Setting Priorities Straight |date=17 January 2005 |publisher=McGill-Queen's Press – MQUP |isbn=978-0-7735-2836-9 |page=85 |quote=The United States is the sole world's superpower. France, Italy, Germany and the United Kingdom are great powers |access-date=13 June 2016 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230116145100/https://books.google.com/books?id=nTKBdY5HBeUC&q=Canada%2520Among%2520Nations%252C%25202004%253A%2520Setting%2520Priorities+Straight |archive-date=16 January 2023 |url-status=live}}; {{Cite book |last=Sterio |first=Milena |url=https://books.google.com/books?id=-QuI6n_OVMYC&q=The%20Right%20to%20Self-determination%20Under%20International%20Law%3A%20%22selfistans%22%2C%20Secession%20and%20the%20Rule%20of%20the%20Great%20Powers |title=The right to self-determination under international law: "selfistans", secession and the rule of the great powers |date=2013 |publisher=Routledge |isbn=978-0-4156-6818-7 |location=Milton Park, Abingdon, Oxon |page=xii (preface) |quote=The great powers are super-sovereign states: an exclusive club of the most powerful states economically, militarily, politically and strategically. These states include veto-wielding members of the United Nations Security Council (United States, United Kingdom, France, China, and Russia), as well as economic powerhouses such as Germany, Italy and Japan. |access-date=13 June 2016 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240116110143/https://books.google.com/books?id=-QuI6n_OVMYC&q=The%20Right%20to%20Self-determination%20Under%20International%20Law%3A%20%22selfistans%22%2C%20Secession%20and%20the%20Rule%20of%20the%20Great%20Powers#v=snippet&q=The%20Right%20to%20Self-determination%20Under%20International%20Law%3A%20%22selfistans%22%2C%20Secession%20and%20the%20Rule%20of%20the%20Great%20Powers&f=false |archive-date=16 January 2024 |url-status=live}}</ref> [[انٽرنيشنل آئيڊيا]] جي عالمي جمهوريت واري اشاري (GSoD) ۽ جمهوريت ٽريڪر موجب، اٽلي مجموعي جمهوري معيارن ۾ اعليٰ درجي تي ڪارڪردگي ڏيکاري ٿو، جيتوڻيڪ [[قانون جي حڪمراني]] جي شعبي ۾ ڪجهه ڪمزورين جي نشاندهي ڪئي وئي آهي.<ref>{{Cite web |title=Italy {{!}} The Global State of Democracy |url=https://www.idea.int/democracytracker/country/italy |access-date=16 October 2025 |website=www.idea.int |language=en}}</ref> === حڪومت === {{Main|اٽلي جي حڪومت}} {{Multiple image | align = right | caption_align = center | image1 = Sergio Mattarella Official (cropped).jpg | caption1 = [[سرجيو ماتاريلا]]<br/>{{small|[[اٽلي جو صدر|صدر]]}} | image2 = Giorgia Meloni Official 2023 crop.jpg | caption2 = [[جورجيا ميلوني]]<br/>{{small|[[اٽلي جو وزيراعظم|وزيراعظم]]}} | total_width = 320 }} اٽلي ۾ پارلياماني حڪومت آهي، جيڪا [[مخلوط اڪثريتي نمائندگي]] واري چونڊ نظام تي ٻڌل آهي. پارليامينٽ مڪمل طور تي [[ٻه ايواني پارليامينٽ|ٻه ايواني]] آهي ۽ ٻنهي ايوانن وٽ ساڳيا اختيار آهن. اهي ٻه ايوان هي آهن: [[اٽلي جي چيمبر آف ڊپٽيز|چيمبر آف ڊپٽيز]]، جيڪو [[پالازو مونٽيچيٽوريو]] ۾ اجلاس ڪندو آهي، ۽ [[اٽلي جي سينيٽ|سينيٽ آف دي ريپبلڪ]]، جيڪا [[پالازو ماداما]] ۾ اجلاس ڪندي آهي. [[اٽلي جي پارليامينٽ]] جي هڪ خاص خصوصيت اها آهي ته پرڏيهه ۾ مستقل رهندڙ [[اطالوي شهريت جو قانون|اطالوي شهرين]] کي پڻ نمائندگي حاصل آهي؛ 8 ڊپٽيز ۽ 4 سينيٽر چار الڳ [[اٽلي جي پارليامينٽ#اوورسيز حلقو|پرڏيهي حلقن]] مان چونڊيا ويندا آهن. پارليامينٽ ۾ [[تاحيات سينيٽر]] پڻ هوندا آهن، جن کي صدر "سماجي، سائنسي، فني يا ادبي ميدان ۾ غيرمعمولي وطن دوست خدمتن" جي بنياد تي مقرر ڪندو آهي. اڳوڻا صدر خودبخود تاحيات سينيٽر بڻجي ويندا آهن. [[File:Palazzo Madama (Roma).jpg|thumb|[[پالازو ماداما]]، روم، [[اٽلي جي سينيٽ|سينيٽ آف دي ريپبلڪ]] جو صدر مقام]] [[اٽلي جو وزيراعظم]] حڪومت جو سربراهه آهي ۽ انتظامي اختيار رکي ٿو، پر گهڻين پاليسين تي عملدرآمد لاءِ کيس وزيرن جي ڪائونسل جي منظوري حاصل ڪرڻي پوي ٿي. وزيراعظم ۽ ڪابينا کي صدر مقرر ڪندو آهي ۽ پوءِ پارليامينٽ کان اعتماد جو ووٽ وٺڻو پوندو آهي. پنهنجي عهدي تي برقرار رهڻ لاءِ وزيراعظم کي اعتماد جا ووٽ حاصل ڪرڻ ضروري هوندا آهن. اٽلي جا اهم سياسي پارٽيون [[برادرز آف اٽلي]]، [[ڊيموڪريٽڪ پارٽي (اٽلي)|ڊيموڪريٽڪ پارٽي]] ۽ [[فائيو اسٽار موومينٽ]] آهن. 2022ع جي عام چونڊن دوران انهن ٽنهي پارٽين ۽ سندن اتحادين [[چيمبر آف ڊپٽيز]] ۾ 400 مان 357 سيٽون ۽ سينيٽ ۾ 200 مان 187 سيٽون حاصل ڪيون. === قانون ۽ فوجداري انصاف === {{Main|اٽلي جو قانون|اٽلي جو عدالتي نظام|اٽلي ۾ قانون لاڳو ڪندڙ ادارا|اٽلي ۾ ڏوھ}} [[File:Roma 2011 08 07 Palazzo di Giustizia.jpg|thumb|[[اٽلي جي سپريم ڪورٽ آف ڪيسيشن]]، روم]] اٽلي جي قانون جا ڪيترائي ذريعا آهن. اهي درجابنديءَ جي لحاظ کان ترتيب ڏنل آهن؛ هيٺين درجي جي قانون يا ضابطي کي مٿين درجي جي قانون سان ٽڪراءُ ڪرڻ جي اجازت ناهي.<ref>{{Cite web|title=GERARCHIA DELLE FONTI|url=https://www.dirittoeconomia.net/diritto/fonti_diritto/gerarchia_fonti.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220117194800/https://www.dirittoeconomia.net/diritto/fonti_diritto/gerarchia_fonti.htm|archive-date=17 January 2022|access-date=26 March 2022|language=it}}</ref> [[اٽلي جو آئين|1948ع جو آئين]] سڀ کان اعليٰ قانوني ذريعو آهي.<ref>{{Cite web|title=Guide to Law Online: Italy |url=https://www.loc.gov/law/help/guide/nations/italy.php|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210508132418/https://www.loc.gov/law/help/guide/nations/italy.php|archive-date=8 May 2021|access-date=26 March 2022|website=loc.gov}}</ref> [[اٽلي جي آئيني عدالت]] قانونن جي آئين سان مطابقت بابت فيصلو ڪندي آهي. عدليه پنهنجا فيصلا [[رومي قانون]]، [[نيپولين ڪوڊ]] ۽ بعد وارن قانونن جي بنياد تي ڪري ٿي. [[اٽلي جي سپريم ڪورٽ آف ڪيسيشن]] فوجداري ۽ ديواني اپيلن لاءِ اعليٰ ترين عدالت آهي. اٽلي [[ايل جي بي ٽي حقن]] جي ميدان ۾ ٻين ڪيترن مغربي يورپي ملڪن کان پوئتي سمجهيو ويندو آهي.<ref>{{Cite web|title=Country Ranking – Rainbow Europe|url=https://rainbow-europe.org/country-ranking|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190521004552/https://rainbow-europe.org/country-ranking|archive-date=21 May 2019|access-date=28 October 2021|website=rainbow-europe.org}}</ref> تشدد جي ممانعت بابت اطالوي قانون کي پڻ ڪجهه بين الاقوامي معيارن کان گهٽ تصور ڪيو ويو آهي.<ref>{{Cite web|title=The Struggle against Torture in Italy – The Failure of the Italian Law – English|url=https://www.menschenrechte.org/en/2018/03/06/the-struggle-against-torture-in-italy-the-failure-of-the-italian-law|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190608005803/https://www.menschenrechte.org/en/2018/03/06/the-struggle-against-torture-in-italy-the-failure-of-the-italian-law|archive-date=8 June 2019|access-date=8 June 2019|website=menschenrechte.org}}</ref> قانون لاڳو ڪندڙ نظام گهڻ رخو آهي ۽ ان ۾ ڪيترائي پوليس ادارا شامل آهن.<ref name="Walters">{{Cite journal|last=Reece Walters|year=2013|editor2-last=Matthew Ball|editor3-last=Erin O'Brien|editor4-last=Juan Tauri|title=Eco Mafia and Environmental Crime|journal=Crime, Justice and Social Democracy: International Perspectives|publisher=Palgrave Macmillan|page=286|doi=10.1057/9781137008695_19|isbn=978-1-3494-3575-3|editor1=Kerry Carrington}}</ref> قومي پوليس ادارن ۾ [[پوليٽسيا دي ستاتو]] ('رياستي پوليس')، [[ڪارابينيئري]]، [[گوارڊيا دي فنانزا]] ('مالي پوليس') ۽ [[پوليٽسيا پينيٽينتسيريا]] ('جيل پوليس') شامل آهن،<ref name="BuonannoMastrobuoni">{{Cite book|last1=Paulo Buonanno|title=Lessons from the Economics of Crime: What Reduces Offending?|last2=Giovanni Mastrobuoni|publisher=MIT Press|year=2013|isbn=978-0-2620-1961-3|editor-last=Philip J. Cook|page=193|chapter=Centralized versus Decentralized Police Hiring in Italy and the United States|doi=10.7551/mitpress/9780262019613.001.0001|editor-last2=Stephen Machin|editor-last3=Olivier Marie|editor-last4=Giovanni Mastrobuoni}}</ref> ان سان گڏ [[گوارڊيا ڪوسٽيرا]] ('[[پاڻي پوليس|سامونڊي ڪناري جي محافظ پوليس]]') پڻ آهي.<ref name=Walters/> جيتوڻيڪ پوليسنگ بنيادي طور قومي سطح تي فراهم ڪئي ويندي آهي،<ref name="BuonannoMastrobuoni"/> پر [[صوبائي پوليس|صوبائي]] ۽ [[ميونسپل پوليس (اٽلي)|ميونسپل]] پوليس پڻ موجود آهن.<ref name="Walters"/> 19هين صديءَ جي وچ ڌاري ظاهر ٿيڻ کان وٺي، [[اٽلي ۾ منظم ڏوھ|اطالوي منظم ڏوھ]] ۽ ڏوهاري تنظيمن ڏکڻ اٽلي جي ڪيترن علائقن جي سماجي ۽ معاشي زندگيءَ ۾ گهڙي وئي آهن؛ انهن مان سڀ کان بدنام سسلي مافيا آهي، جيڪا آمريڪا سميت پرڏيهي ملڪن تائين پکڙجي وئي. مافيا جي آمدني GDP جي 9 سيڪڙو تائين پهچي سگهي ٿي<ref>{{Cite web|last=Claudio Tucci|date=11 November 2008|title=Confesercenti, la crisi economica rende ancor più pericolosa la mafia|url=http://www.ilsole24ore.com/art/SoleOnLine4/Economia%20e%20Lavoro/2008/11/confesercenti-mafia-racket-pizzo.shtml?uuid=20ff3b9c-afe7-11dd-8057-9c09c8bfa449|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110427081220/http://www.ilsole24ore.com/art/SoleOnLine4/Economia%20e%20Lavoro/2008/11/confesercenti-mafia-racket-pizzo.shtml?uuid=20ff3b9c-afe7-11dd-8057-9c09c8bfa449|archive-date=27 April 2011|access-date=21 April 2011|website=Confesercenti|publisher=Ilsole24ore.com|language=it}}; {{Cite news|url=https://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6957240/Italy-claims-finally-defeating-the-mafia.html|title=Italy claims finally defeating the mafia|author=Nick Squires|date=9 January 2010|work=The Daily Telegraph|location=London|access-date=21 April 2011|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110429173631/http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6957240/Italy-claims-finally-defeating-the-mafia.html|archive-date=29 April 2011}}</ref>.<ref>{{Cite news|last=Kiefer|first=Peter|date=22 October 2007|title=Mafia crime is 7% of GDP in Italy, group reports|url=https://www.nytimes.com/2007/10/22/world/europe/22iht-italy.4.8001812.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110501085052/http://www.nytimes.com/2007/10/22/world/europe/22iht-italy.4.8001812.html|archive-date=1 May 2011|access-date=19 April 2011|work=The New York Times}}</ref> 2009ع جي هڪ رپورٽ 610 [[ڪوموني|{{Lang|it|comuni|nocat=true}}]] جي نشاندهي ڪئي، جتي مافيا جي مضبوط موجودگي آهي، جتي 13 ملين اطالوي رهن ٿا ۽ GDP جو 15 سيڪڙو پيدا ٿئي ٿو.<ref>{{Cite web|last=Maria Loi|date=1 October 2009|title=Rapporto Censis: 13 milioni di italiani convivono con la mafia|url=http://www.antimafiaduemila.com/content/view/20052/78|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110429082416/http://www.antimafiaduemila.com/content/view/20052/78|archive-date=29 April 2011|access-date=21 April 2011|website=Censis|publisher=Antimafia Duemila|language=it}}; {{Cite news|url=https://www.theguardian.com/world/2009/oct/01/mafia-influence-hovers-over-italians|work=The Guardian|location=London|title=Mafia's influence hovers over 13{{spaces}}m Italians, says report|first=Tom|last=Kington|date=1 October 2009|access-date=5 May 2010| url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130908050448/http://www.theguardian.com/world/2009/oct/01/mafia-influence-hovers-over-italians|archive-date=8 September 2013}}</ref> ڪلابريا جي [['ندرنگيتا]]، جيڪا غالباً اٽلي جي سڀ کان طاقتور ڏوهاري تنظيم آهي، اڪيلي GDP جو 3 سيڪڙو حصو رکي ٿي.<ref>{{Cite web|last=ANSA|date=14 March 2011|title=Italy: Anti-mafia police arrest 35 suspects in northern Lombardy region|url=http://mafiatoday.com/sicilian-mafia-ndrangheta/italy-anti-mafia-police-arrest-35-suspects-in-northern-lombardy-region|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110429100220/http://mafiatoday.com/sicilian-mafia-ndrangheta/italy-anti-mafia-police-arrest-35-suspects-in-northern-lombardy-region|archive-date=29 April 2011|access-date=21 April 2011|website=adnkronos.com|publisher=Mafia Today}}</ref> هر 1,000 ماڻهن تي 0.013 جي شرح سان، اٽلي قتل جي شرح ۾ 61 ملڪن جي ڀيٽ ۾ 47هين نمبر تي آهي،<ref>{{Cite web|title=Crime Statistics – Murders (per capita) (more recent) by country|url=http://www.nationmaster.com/graph/cri_mur_percap-crime-murders-per-capita|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20080929181837/http://www.nationmaster.com/graph/cri_mur_percap-crime-murders-per-capita|archive-date=29 September 2008|access-date=4 April 2010|publisher=NationMaster.com}}</ref> ۽ دنيا جي 64 ملڪن جي ڀيٽ ۾ هر 1,000 ماڻهن تي زيادتي جي ڪيسن جي تعداد ۾ 43هين نمبر تي آهي. اهي ترقي يافته ملڪن ۾ نسبتاً گهٽ انگ اکر آهن. === پرڏيهي لاڳاپا === {{Main|اٽلي جا پرڏيهي لاڳاپا}} [[File:G7 Summit 2024 - Family photo - 02.jpg|thumb|[[گروپ آف سيون|جي-7]] اڳواڻن جي [[50هين جي-7 سربراهي اجلاس]]، [[اپوليا]] ۾ گروپ تصوير]] اٽلي [[يورپي اقتصادي ڪميونٽي]] (EEC)، جيڪا هاڻي يورپي يونين (EU) آهي، ۽ [[نيٽو]] جو باني ميمبر آهي. اٽلي کي 1955ع ۾ گڏيل قومن ۾ داخل ڪيو ويو، ۽ اهو بين الاقوامي تنظيمن، جهڙوڪ [[او اي سي ڊي]]، [[ٽيرفن ۽ واپار بابت عام معاهدو]]/[[ورلڊ ٽريڊ آرگنائيزيشن]] (GATT/WTO)، [[يورپ ۾ سلامتي ۽ تعاون جي تنظيم]] (OSCE)، [[يورپ جي ڪائونسل]] ۽ [[مرڪزي يورپي انيشيٽو]] جو ميمبر ۽ مضبوط حامي آهي. بين الاقوامي تنظيمن جي گردشي صدارتن ۾ ان جا وارو شامل آهن: 2018ع ۾ [[يورپ ۾ سلامتي ۽ تعاون جي تنظيم]]، 2017ع ۾ [[جي-7]]، ۽ 2014ع ۾ [[يورپي يونين جي ڪائونسل جي صدارت|يورپي يونين ڪائونسل]]. اٽلي [[گڏيل قومن جي سلامتي ڪائونسل جي ميمبرن جي فهرست|گڏيل قومن جي سلامتي ڪائونسل]] جو بار بار چونڊجندڙ [[گڏيل قومن جي سلامتي ڪائونسل|غير مستقل ميمبر]] آهي. اٽلي گهڻ طرفي بين الاقوامي سياست جي مضبوط حمايت ڪري ٿو، گڏيل قومن ۽ ان جي بين الاقوامي سلامتي سرگرمين جي تائيد ڪري ٿو. 2013ع ۾، اٽلي جا 5,296 فوجي پرڏيهه ۾ مقرر هئا، جيڪي 25 ملڪن ۾ گڏيل قومن ۽ نيٽو جي 33 مشنن ۾ شامل هئا.<ref>{{Cite web|title=Missioni/Attivita' Internazionali DAL 1 October 2013 AL 31 December 2013 – Situazione AL 11 December 2013 |url=http://www.difesa.it/OperazioniMilitari/Documents/SIT%20ANNO%202013%20al%2011%20dicembre%202013.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140201175427/http://www.difesa.it/OperazioniMilitari/Documents/SIT%20ANNO%202013%20al%2011%20dicembre%202013.pdf|archive-date=1 February 2014|access-date=27 January 2014|publisher=Italian Ministry of Defence}}</ref> اٽلي گڏيل قومن جي امن قائم رکڻ وارن مشنن جي حمايت ۾ [[UNITAF|صوماليا]]، [[موزمبيق ۾ گڏيل قومن جو آپريشن|موزمبيق]] ۽ [[اوڀر تيمور ۾ گڏيل قومن جو مربوط مشن|اوڀر تيمور]] ۾ فوجون مقرر ڪيون. اٽلي [[IFOR|بوسنيا]]، [[ڪوسوو فورس|ڪوسوو]] ۽ [[آپريشن سن رائز (البانيا)|البانيا]] ۾ نيٽو ۽ گڏيل قومن جي آپريشنن لاءِ مدد فراهم ڪري ٿو، ۽ 2003ع کان [[آپريشن اينڊيئرنگ فريڊم]] (OEF) جي حمايت ۾ افغانستان ۾ 2,000 کان وڌيڪ فوجي مقرر ڪيا. اٽلي عراق جي ٻيهر تعمير ۽ استحڪام لاءِ بين الاقوامي ڪوششن جي حمايت ڪئي، پر 2006ع تائين پنهنجو 3,200 فوجين وارو [[ملٽي نيشنل فورس – عراق#2006ع واپسيون|فوجي دستو]] واپس وٺي ڇڏيو. آگسٽ 2006ع ۾، اٽلي [[لبنان ۾ گڏيل قومن جي عبوري فورس]] لاءِ لڳ ڀڳ 2,450 فوجي مقرر ڪيا.<ref>[http://www.corriere.it/Primo_Piano/Cronache/2006/08_Agosto/29/libano.shtml "Italian soldiers leave for Lebanon"] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20060902001118/http://www.corriere.it/Primo_Piano/Cronache/2006/08_Agosto/29/libano.shtml|date=2 September 2006}} Corriere della Sera, 30 August 2006</ref> اٽلي [[فلسطيني اٿارٽي]] جو هڪ وڏو مالي مددگار آهي، جنهن صرف 2013ع ۾ €60&nbsp;ملين جو حصو ڏنو.<ref>{{Cite news|date=4 September 2013|title=Italy donates 60 million euros to PA|url=http://www.maannews.net/eng/ViewDetails.aspx?ID=626926|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20141018104825/http://www.maannews.net/eng/ViewDetails.aspx?ID=626926|archive-date=18 October 2014|access-date=27 January 2014|agency=[[Ma'an News Agency]]}}</ref> === فوج === {{Main|اطالوي هٿياربند فوجون|اٽلي جي فوجي تاريخ}} {{See also|اٽلي سان لاڳاپيل جنگين جي فهرست}} [[File:Cavour (550).jpg|thumb|هوائي جهاز بردار ٻيڙو ''[[اطالوي هوائي جهاز بردار ٻيڙو ڪاوير|ڪاوير]]''، [[اطالوي بحريه]] جو [[فليگ شپ]]]] [[File:Centauro01.JPEG|thumb|[[IFOR]] جي حصي طور [[بوسنيا ۽ هرزيگووينا]] ۾ گشت دوران اطالوي فوج جو [[چينتاورو (ٽينڪ تباه ڪندڙ)|چينتاورو]] ٽينڪ تباه ڪندڙ]] [[اٽلي جي فوجي تاريخ]] هڪ وسيع دور کي بيان ڪري ٿي، جيڪو [[اٽلي جون قديم قومون|اٽلي جي قديم قومن]] طرفان وڙهيل فوجي تڪرارن کان شروع ٿئي ٿو، خاص طور تي [[قديم رومن]] طرفان ڀونوچ سمنڊ جي دنيا جي فتح، وچئين دور ۾ اطالوي [[اطالوي شهري رياستون|شهري رياستن]] ۽ [[سامونڊي جمهوريهون|سامونڊي جمهوريهن]] جي واڌ، ۽ [[اٽلي جي تاريخي رياستن جي فهرست|تاريخي اطالوي رياستن]] جي [[اطالوي جنگيون|اطالوي جنگين]] ۽ [[جانشيني جون جنگيون|جانشيني جي جنگين]] ۾ شموليت کان گذري، نيپوليني دور، [[اٽلي جو اتحاد]]، [[اطالوي سلطنت|نوآبادياتي سلطنت]] جي مهمن، ٻنهي [[عالمي جنگون|عالمي جنگين]]، ۽ جديد دور تائين پهچي ٿو، جنهن ۾ [[نيٽو]]، يورپي يونين يا گڏيل قومن جي سرپرستي هيٺ عالمي [[امن قائم رکڻ]] واريون ڪارروائيون شامل آهن. [[اطالوي فوج]]، [[اطالوي بحريه|بحريه]]، [[اطالوي هوائي فوج|هوائي فوج]] ۽ [[ڪارابينيئري]] گڏجي اطالوي هٿياربند فوجون ٺاهين ٿيون، جيڪي [[هاءِ ڪائونسل آف ڊفينس (اٽلي)|هاءِ ڪائونسل آف ڊفينس]] جي حڪم هيٺ آهن، جنهن جي صدارت صدر ڪندو آهي، جيئن [[اٽلي جو آئين]] مقرر ڪري ٿو. آرٽيڪل 78 موجب، [[اٽلي جي پارليامينٽ|پارليامينٽ]] کي جنگ جي حالت جو اعلان ڪرڻ ۽ جنگ لاءِ ضروري اختيار حڪومت کي ڏيڻ جو اختيار آهي. هٿياربند فوجن جي شاخ نه هجڻ باوجود، [[گوارڊيا دي فنانزا]] کي فوجي حيثيت حاصل آهي ۽ اها فوجي بنيادن تي منظم آهي.{{Efn|گوارڊيا دي فنانزا جهازن، هوائي جهازن ۽ هيليڪاپٽرن جو وڏو ٻيڙو هلائي ٿي، جنهن سان اها اٽلي جي پاڻيءَ جي نگراني ڪري سگهي ٿي ۽ جنگي منظرنامن ۾ حصو وٺي سگهي ٿي.}} 2005ع کان فوجي خدمت رضاڪارانه آهي.<ref>{{Cite web|title=Law n°226 of August 23, 2004 |url=http://www.camera.it/parlam/leggi/04226l.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130117013103/http://www.camera.it/parlam/leggi/04226l.htm|archive-date=17 January 2013|access-date=13 July 2012|publisher=Camera.it}}</ref> 2010ع ۾، اطالوي فوج وٽ فعال ڊيوٽي تي 293,202 اهلڪار هئا،<ref>"The Military Balance 2010", pp. 141–145. [[International Institute for Strategic Studies]], 3 February 2010.</ref> جن مان 114,778 ڪارابينيئري هئا.<ref>{{Cite web|last=Italian Ministry of Defence|author-link=Ministry of Defence (Italy)|title=Nota aggiuntiva allo stato di previsione per la Difesa per l'anno 2009 |url=http://www.difesa.it/NR/rdonlyres/5EF11493-59DD-4FB7-8485-F4258D9F5891/0/Nota_Aggiuntiva_2009.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110504073613/http://www.difesa.it/NR/rdonlyres/5EF11493-59DD-4FB7-8485-F4258D9F5891/0/Nota_Aggiuntiva_2009.pdf|archive-date=4 May 2011|access-date=11 July 2014|language=it}}</ref> نيٽو جي [[نيوڪليئر شيئرنگ]] حڪمت عملي جي حصي طور، اٽلي 90 آمريڪي [[B61 نيوڪليئر بم]]ن جي ميزباني ڪري ٿو، جيڪي [[گيدي ايئر بيس|گيدي]] ۽ [[اويانو ايئر بيس|اويانو]] هوائي اڏن تي رکيل آهن.<ref>{{Cite web|last=Hans M. Kristensen / Natural Resources Defense Council|year=2005|title=NRDC: U.S. Nuclear Weapons in Europe – part 1|url=http://www.nrdc.org/nuclear/euro/euro_pt1.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110101060355/http://www.nrdc.org/nuclear/euro/euro_pt1.pdf|archive-date=1 January 2011|access-date=30 May 2011}}</ref> فوج قومي زميني دفاعي قوت آهي. اها 1946ع ۾، اٽلي جي جمهوريه بڻجڻ وقت، "[[رائل اطالوي آرمي]]" جي باقيات مان ٺهي. ان جون مشهور ترين جنگي گاڏيون [[دارڊو آءِ ايف وي|دارڊو]] [[پيادل جنگي گاڏي]]، [[بي 1 چينتاورو]] [[ٽينڪ تباه ڪندڙ]] ۽ [[ارييتي]] [[ٽينڪ]] آهن، ۽ ان جي هوائي جهازن ۾ [[اگوستا A129 مانگوستا|مانگوستا]] [[حملو ڪندڙ هيليڪاپٽر]] شامل آهي، جيڪو يورپي يونين، نيٽو ۽ گڏيل قومن جي مشنن ۾ مقرر ڪيو ويو آهي. ان وٽ [[ليوپارڊ 1]] ۽ [[M113]] بکتر بند گاڏيون پڻ موجود آهن. اطالوي بحريه هڪ [[بليو واٽر نيوي]] آهي. اها پڻ 1946ع ۾ ''[[ريجيا مارينا]]'' ('شاهي بحريه') جي باقيات مان ٺهي. يورپي يونين ۽ نيٽو جي ميمبر طور، بحريه سڄي دنيا ۾ اتحادي امن قائم رکڻ وارن آپريشنن ۾ حصو ورتو آهي. 2014ع ۾، بحريه 154 جهاز هلائي رهي هئي، جن ۾ ننڍا مددگار جهاز پڻ شامل هئا.<ref>{{Cite web|title=La Marina Militare OGGI|url=http://flpdifesa.org/wp-content/uploads/2013/06/Linee-intervento-del-Capo-di-SMM.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220525043355/http://flpdifesa.org/wp-content/uploads/2013/06/Linee-intervento-del-Capo-di-SMM.pdf|archive-date=25 May 2022|access-date=28 April 2022|language=it}}</ref> اطالوي هوائي فوج 1923ع ۾ بادشاهه وڪٽر ايمانوئل ٽئين طرفان هڪ آزاد خدمتي هٿيار طور ''[[ريجيا ايروناوٽيڪا]]'' ('شاهي هوائي فوج') جي نالي سان قائم ڪئي وئي. ٻي عالمي جنگ کان پوءِ، ان جو نالو ''ايروناوٽيڪا ميليتاري'' رکيو ويو. 2021ع ۾، اطالوي هوائي فوج 219 جنگي جيٽ هلائي رهي هئي. ٽرانسپورٽ جي صلاحيت 27 [[لاڪ هيڊ مارٽن C-130J سپر هرڪيولس|C-130J]] ۽ [[C-27J اسپارٽن]] جهازن جي ٻيڙي ذريعي يقيني بڻائي وئي آهي. فضائي ڪرتب ڏيکاريندڙ ٽيم ''[[فريتچي تريڪولوري]]'' ('ترنگا تير') آهي. فوج جو هڪ خودمختيار ڪور، ڪارابينيئري، اٽلي جي [[جينڊارمري]] ۽ [[فوجي پوليس]] آهي، جيڪا [[اٽلي ۾ قانون لاڳو ڪندڙ ادارا|اٽلي جي ٻين پوليس فورسن]] سان گڏ فوجي ۽ شهري آبادي جي پوليسنگ ڪري ٿي. جڏهن ته ڪارابينيئري جون مختلف شاخون الڳ وزارتن کي رپورٽ ڪن ٿيون، پر عوامي امن امان ۽ سلامتي برقرار رکڻ وقت هي ڪور گهرو وزارت کي رپورٽ ڪري ٿو.<ref>{{Cite web|title=The Carabinieri Force is linked to the Ministry of Defence|url=http://www.carabinieri.it/Internet/Multilingua/EN/GoverningBodies|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110430214042/http://www.carabinieri.it/Internet/Multilingua/EN/GoverningBodies|archive-date=30 April 2011|access-date=14 May 2010|publisher=Carabinieri}}</ref> ===<span class="anchor" id="Constituent entities"></span>انتظامي ورهاستون=== <!-- This Anchor tag serves to provide a permanent target for incoming section links. Please do not remove or modify it, except to add another appropriate anchor. If you modify the section title, please anchor the old title. It is always best to anchor an old section header that has been changed so that links to it will not be broken. See [[Template:Anchor]] for details. This template is {{Subst:Anchor comment}}. --> {{Main|اٽلي جا علائقا|اٽلي جا صوبا|اٽلي جا ميٽروپوليٽن شهر|ڪوموني}} {{Italy Labelled Map Scalable|image-width=400}} اٽلي 20 علائقن (''[[ريجوني]]'') تي مشتمل آهي، جن مان پنجن کي [[خاص قانوني حيثيت وارا خودمختيار علائقا|خاص خودمختيار حيثيت]] حاصل آهي، جيڪا کين اضافي معاملن تي قانون سازي ڪرڻ جي اجازت ڏئي ٿي.<ref name="tuttitalia">{{Cite news|title=Regioni italiane|url=http://www.tuttitalia.it/regioni|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220509133929/https://www.tuttitalia.it/regioni|archive-date=9 May 2022|access-date=30 April 2022|language=it}}</ref> {{Div col}} * [[ابروزو]] * [[اوستا وادي]] * [[اپوليا]] * [[بازيليڪاتا]] * [[ڪلابريا]] * [[ڪمپانيا]] * [[ايميليا-رومانيا]] * [[فريولي-وينيزيا جوليا]] * [[لازيو]] * [[ليگوريا]] * [[لومباردي]] * [[مارڪي]] * [[موليزه]] * [[پيڊمونٽ]] * [[سارڊينيا]] * [[سسلي]] * [[ترنتينو-آلٽو آديجي/سڊٽيرول]] * [[ٽسڪني]] * [[امبريا]] * [[وينيتو]] {{Div col end}} ''ريجوني'' ۾ 107 صوبا (''[[اٽلي جا صوبا|پرووينچي]]'') يا ميٽروپوليٽن شهر (''[[اٽلي جا ميٽروپوليٽن شهر|چِتا ميٽروپوليتاني]]'')، ۽ 7,896 ميونسپلٽيون (''[[ڪوموني]]'') شامل آهن.<ref name="tuttitalia"/> == معيشت == {{Main|اٽلي جي معيشت}} {{See also|وڏين اطالوي ڪمپنين جي فهرست}} اٽلي وٽ هڪ ترقي يافته<ref>{{Cite web|title=Select Country or Country Groups|url=https://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/2017/02/weodata/weoselgr.aspx|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20171022143402/https://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/2017/02/weodata/weoselgr.aspx|archive-date=22 October 2017|access-date=22 October 2017}}</ref> [[مخلوط معيشت]] آهي، جيڪا [[يورو زون]] ۾ ٽين وڏي ۽ [[قوت خريد جي برابري]] سان ترتيب ڏنل GDP موجب دنيا ۾ [[GDP (PPP) موجب ملڪن جي فهرست|11هين وڏي]] معيشت آهي.<ref name="IMFWEO.IT"/> ان وٽ [[ڪل دولت موجب ملڪن جي فهرست|نائين وڏي قومي دولت]] آهي ۽ [[سون جي ذخيرن موجب ملڪن جي فهرست|مرڪزي بئنڪ جي سون جي ذخيرن]] ۾ ٽئين نمبر تي آهي. [[جي-7]]، يورو زون ۽ [[او اي سي ڊي]] جي باني ميمبر طور، اهو سڀ کان وڌيڪ صنعتي ملڪن مان هڪ ۽ يورپ ۾ هڪ اهم [[واپاري قوم]] آهي؛<ref>{{Cite news|last1=Sensenbrenner|first1=Frank|last2=Arcelli|first2=Angelo Federico|title=Italy's Economy Is Much Stronger Than It Seems|url=https://www.huffingtonpost.com/frank-sensenbrenner/italy-economy_b_3401988.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141206190937/http://www.huffingtonpost.com/frank-sensenbrenner/italy-economy_b_3401988.html|archive-date=6 December 2014|access-date=25 November 2014|work=HuffPost}}; {{Cite news|last1=Dadush|first1=Uri|title=Is the Italian Economy on the Mend?|url=http://carnegieeurope.eu/publications/?fa=50565&reloadFlag=1|access-date=25 November 2014|publisher=[[Carnegie Endowment for International Peace|Carnegie Europe]]|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150713124951/http://carnegieeurope.eu/publications/?fa=50565&reloadFlag=1|archive-date=13 July 2015}}; {{Cite web|title=Doing Business in Italy: 2014 Country Commercial Guide for U.S. Companies |url=http://www.export.gov/italy/static/2014%20CCG%20Italy_Latest_eg_it_076513.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20140715152504/http://www.export.gov/italy/static/2014%20CCG%20Italy_Latest_eg_it_076513.pdf|archive-date=15 July 2014|access-date=25 November 2014|publisher=[[United States Commercial Service]]}}</ref> 2024ع تائين، ان €612&nbsp;ارب ماليت جو سامان برآمد ڪيو ۽ €46&nbsp;ارب جو واپاري سرپلس حاصل ڪيو.<ref>[https://www.ft.com/content/1a1f0646-55a0-49ea-a959-fcfd1b1d26b8?utm_social_post_id=634238374&utm_social_handle_id=18949452&fbclid=IwY2xjawO78ZFleHRuA2FlbQIxMABicmlkETFIVTRPNXM4NWFCQ1JjYVQ3c3J0YwZhcHBfaWQQMjIyMDM5MTc4ODIwMDg5MgABHiFr0MoDj_MQ9STlc3S5GUpagM9kFM0GNu8rQGlInWQ_2duT7xdIytOTssGH_aem_yj3Z7vcjITd9u8Tgv436Hg Europe should learn from Italy] ''FT'' (6 November 2025)</ref> [[انساني ترقي اشاري موجب ملڪن جي فهرست|انساني ترقي اشاري]] ۾ 30هين نمبر تي ايندڙ هڪ [[ترقي يافته ملڪ]] طور، اٽلي [[متوقع حياتي]]، [[اٽلي ۾ صحت سنڀال|صحت سنڀال]]،<ref>{{Cite web|title=The World Health Organization's ranking of the world's health systems|url=http://www.photius.com/rankings/healthranks.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100105190014/http://www.photius.com/rankings/healthranks.html|archive-date=5 January 2010|access-date=7 September 2015|publisher=Photius.com}}</ref> ۽ [[تعليم اشاري]] ۾ سٺي ڪارڪردگي ڏيکاري ٿو. اهو پنهنجي تخليقي ۽ جدت پسند ڪاروبارن،<ref>{{Cite web|title=The Global Creativity Index 2011 |url=http://martinprosperity.org/media/GCI%20Report%20Sep%202011.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140930054555/http://martinprosperity.org/media/GCI%20Report%20Sep%202011.pdf|archive-date=30 September 2014|access-date=26 November 2014|publisher=Martin Prosperity Institute}}</ref> مقابلي واري زرعي شعبي،<ref>{{Cite web|last1=Aksoy|first1=M. Ataman|last2=Ng|first2=Francis|title=The Evolution of Agricultural Trade Flows|url=https://openknowledge.worldbank.org/bitstream/handle/10986/3793/WPS5308.pdf?sequence=1|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141129120448/https://openknowledge.worldbank.org/bitstream/handle/10986/3793/WPS5308.pdf?sequence=1|archive-date=29 November 2014|access-date=25 November 2014|publisher=[[The World Bank]]}}</ref> ۽ پنهنجي اثرائتي ۽ اعليٰ معيار واري موٽر گاڏين، مشينري، خوراڪ، ڊزائن ۽ فيشن جي صنعتن لاءِ مشهور آهي.<ref>{{Cite web|title=Automotive Market Sector Profile – Italy|url=http://www.enterprisecanadanetwork.ca/_uploads/resources/Automotive-Market-Sector-Profile-Italy.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20141205163959/http://www.enterprisecanadanetwork.ca/_uploads/resources/Automotive-Market-Sector-Profile-Italy.pdf|archive-date=5 December 2014|access-date=26 November 2014|publisher=[[Trade Commissioner Service|The Canadian Trade Commissioner Service]]}}; {{Cite web|title=Data & Trends of the European Food and Drink Industry 2013–2014 |url=http://www.fooddrinkeurope.eu/uploads/publications_documents/Data__Trends_of_the_European_Food_and_Drink_Industry_2013-2014.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20141206010318/http://www.fooddrinkeurope.eu/uploads/publications_documents/Data__Trends_of_the_European_Food_and_Drink_Industry_2013-2014.pdf|archive-date=6 December 2014|access-date=26 November 2014|publisher=[[FoodDrinkEurope]]}}; {{Cite news|date=10 January 2014|title=Italy fashion industry back to growth in 2014 |url=http://uk.reuters.com/article/uk-italy-fashion-growth-idUKBREA0912220140110|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20141205114140/http://uk.reuters.com/article/2014/01/10/uk-italy-fashion-growth-idUKBREA0912220140110|archive-date=5 December 2014|access-date=26 November 2014|work=Reuters}}</ref> [[File:Milan skyline skyscrapers of Porta Nuova business district.jpg|thumb|[[ميلان]] اٽلي جو معاشي گاديءَ جو هنڌ آهي<ref>{{Cite web|date=18 May 2018|title=Milan, Italy's Industrial and Financial Capital|url=https://www.prologis.it/en/industrial-logistics-warehouse-space/europe/italy/milan-italys-industrial-and-financial-capital|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220707141649/https://www.prologis.it/en/industrial-logistics-warehouse-space/europe/italy/milan-italys-industrial-and-financial-capital|archive-date=7 July 2022|access-date=27 May 2022}}</ref> ۽ هڪ عالمي [[مالي مرڪز]] ۽ [[فيشن گاديءَ جو هنڌ]] آهي.]] [[File:Siena, Piazza Salimbeni (Bank Monte dei Paschi di Siena) (38588876202).jpg|thumb|[[بانڪا مونٽي دي پاسڪي دي سيئنا]]، جيڪا 1472ع ۾ قائم ٿي، دنيا جي [[قديم ترين بئنڪن جي فهرست|سڀ کان قديم يا ٻئي نمبر تي قديم بئنڪ آهي جيڪا مسلسل ڪم ڪري رهي آهي]].]] [[File:The Eni building, Quartiere XXXII Europa, Roma, Lazio, Italy - panoramio.jpg|thumb|[[ايني]] کي دنيا جي تيل ۽ گئس جي [[سپرميجرز]] مان هڪ سمجھيو ويندو آهي.<ref>{{Cite web|url=https://www.globalwitness.org/en/campaigns/oil-gas-and-mining/spotlight-sharpens/|title=The spotlight sharpens: Eni and corruption in Republic of Congo's oil sector|website=Global Witness|access-date=27 April 2020|archive-date=25 July 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20230725204616/https://www.globalwitness.org/en/campaigns/oil-gas-and-mining/spotlight-sharpens/|url-status=dead}}</ref>]] اٽلي دنيا جو [[پيداوار جي پيداوار موجب ملڪن جي فهرست|اٺون وڏو پيداواري ملڪ]] ۽ يورپ ۾ ٻيو وڏو ملڪ آهي،<ref>"[http://databank.worldbank.org/data/reports.aspx?source=2&series=NV.IND.MANF.KD&country= Manufacturing, value added (current US$)] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20171010152014/http://databank.worldbank.org/data/reports.aspx?source=2&series=NV.IND.MANF.KD&country=|date=10 October 2017}}". Retrieved 17 May 2017.</ref> جنهن جي خاصيت اها آهي ته ساڳي ماپ واري ٻين معيشتن جي ڀيٽ ۾ ان ۾ ملٽي نيشنل ڪارپوريشنون گهٽ آهن ۽ ڪيترائي متحرڪ [[ننڍا ۽ وچولي درجي جا ڪاروبار|ننڍا ۽ وچولي درجي جا ڪاروبار]] موجود آهن، جيڪي صنعتي ضلعن ۾ گڏ ٿيل آهن ۽ اطالوي صنعت جي ريڙهه جي هڏي آهن. ان سان هڪ اهڙو پيداوار وارو شعبو پيدا ٿيو آهي، جيڪو اڪثر نچ مارڪيٽن ۽ عياشي شين جي برآمد تي ڌيان ڏئي ٿو. جيتوڻيڪ اهو مقدار جي لحاظ کان مقابلي ۾ گهٽ صلاحيت رکي ٿو، پر اعليٰ معيار جي شين وسيلي انهن ايشيائي معيشتن سان مقابلو ڪري سگهي ٿو، جتي مزدوريءَ جو خرچ گهٽ آهي.<ref>{{Cite news|date=19 May 2005|title=Knowledge Economy Forum 2008: Innovative Small And Medium Enterprises Are Key To Europe & Central Asian Growth |url=http://web.worldbank.org/WBSITE/EXTERNAL/COUNTRIES/ECAEXT/0,,contentMDK:21808326~menuPK:258604~pagePK:2865106~piPK:2865128~theSitePK:258599,00.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20080623065619/http://web.worldbank.org/WBSITE/EXTERNAL/COUNTRIES/ECAEXT/0,,contentMDK:21808326~menuPK:258604~pagePK:2865106~piPK:2865128~theSitePK:258599,00.html|archive-date=23 June 2008|access-date=17 June 2008|publisher=The World Bank}}</ref> اٽلي 2023ع ۾ دنيا جو [[برآمدات موجب ملڪن جي فهرست|9هين وڏو برآمد ڪندڙ]] ملڪ هو. [[اٽلي جي وڏن واپاري ڀائيوارن جي فهرست|ان جا ويجها واپاري لاڳاپا]] ٻين يورپي يونين ملڪن سان آهن، ۽ 2019ع ۾ ان جا سڀ کان وڏا برآمدي ڀائيوار جرمني (12%)، فرانس (11%) ۽ آمريڪا (10%) هئا.<ref name="cia.gov">{{Cite web|title=The World Factbook|url=https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210701235642/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy|archive-date=1 July 2021|access-date=28 May 2021|publisher=Central Intelligence Agency}}</ref> [[اطالوي موٽر گاڏين جي صنعت]] ملڪ جي پيداواري شعبي جو اهم حصو آهي، جنهن ۾ 2015ع ۾ 144,000 کان وڌيڪ ڪمپنيون ۽ لڳ ڀڳ 485,000 ملازم هئا،<ref>{{Cite web|title=Auto: settore da 144mila imprese in Italia e 117 mld fatturato|url=http://www.adnkronos.com/soldi/economia/2015/09/23/auto-settore-mila-imprese-italia-mld-fatturato_WooBmrBqxgxO7mOvIRXUBI.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150925121926/http://www.adnkronos.com/soldi/economia/2015/09/23/auto-settore-mila-imprese-italia-mld-fatturato_WooBmrBqxgxO7mOvIRXUBI.html|archive-date=25 September 2015|access-date=23 September 2015|website=adnkronos.com}}</ref> ۽ اها GDP ۾ 9% حصو وجهي ٿي.<ref>{{Cite web|title=Country Profiles – Italy|url=http://acea.thisconnect.com/index.php/country_profiles/detail/italy|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20080211190839/http://acea.thisconnect.com/index.php/country_profiles/detail/italy|archive-date=11 February 2008|access-date=9 February 2008|website=acea.thisconnect.com}}</ref><ref>{{Cite web|title=Global Auto Market 2021. General Motors Is The Only Group To Report Double-digit Losses |url=https://www.focus2move.com/world-car-group-ranking|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210701010705/https://www.focus2move.com/world-car-group-ranking|archive-date=1 July 2021|access-date=27 May 2022}}</ref> ملڪ وٽ گاڏين جو وڏو سلسلو آهي، [[ماس مارڪيٽ]] تي ڌيان ڏيندڙ برانڊن جهڙوڪ [[فيات]]، [[پريميئم پيداوار|پريميئم]] برانڊن جهڙوڪ [[الفا روميو]] ۽ [[مازيراتي]] کان وٺي عياشي [[سپر ڪارز]] جهڙوڪ [[پاگاني (ڪمپني)|پاگاني]]، [[لامبورگيني]] ۽ [[فيراري]] تائين. [[بانڪا مونٽي دي پاسڪي دي سيئنا]]، تعريف تي دارومدار رکندي، دنيا جي سڀ کان قديم يا ٻئي نمبر تي قديم بئنڪ آهي جيڪا مسلسل ڪم ڪري رهي آهي، ۽ اٽلي جي چوٿين وڏي تجارتي ۽ ريٽيل بئنڪ آهي.<ref>{{Cite news|date=26 October 2017|title=Italy's fourth-biggest bank returns to the stockmarket|url=https://www.economist.com/news/finance-and-economics/21730672-shares-bailed-out-bank-start-trading-again-italys-fourth-biggest-bank|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20180215112321/https://www.economist.com/news/finance-and-economics/21730672-shares-bailed-out-bank-start-trading-again-italys-fourth-biggest-bank|archive-date=15 February 2018|access-date=26 October 2021|newspaper=[[The Economist]]}}</ref> اٽلي وٽ مضبوط [[ڪوآپريٽو]] شعبو آهي، جنهن ۾ يورپي يونين اندر آباديءَ جو سڀ کان وڏو حصو (4.5%) ڪوآپريٽو ۾ ملازم آهي.<ref>{{Cite web|date=April 2016|title=The Power of Cooperation – Cooperatives Europe key statistics 2015 |url=https://coopseurope.coop/sites/default/files/The%20power%20of%20Cooperation%20-%20Cooperatives%20Europe%20key%20statistics%202015.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20201112034412/https://coopseurope.coop/sites/default/files/The%20power%20of%20Cooperation%20-%20Cooperatives%20Europe%20key%20statistics%202015.pdf|archive-date=12 November 2020|access-date=28 May 2021|website=[[Cooperatives Europe]]}}</ref> [[وال ڊي آڪري تيل جو ميدان|وال ڊي آڪري]] علائقو، بازيليڪاتا، يورپ جو سڀ کان وڏو [[آن شور (هائيڊروڪاربنز)|آن شور]] [[هائيڊروڪاربن ميدان]] رکي ٿو.<ref>{{Cite web|title=In Val d'Agri with Upstream activities|url=https://www.eni.com/en-IT/operations/italy-val-agri-upstream-activities.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20220516034214/https://www.eni.com/en-IT/operations/italy-val-agri-upstream-activities.html|archive-date=16 May 2022|access-date=3 February 2021|publisher=[[Eni]]}}</ref> معتدل قدرتي گئس جا ذخيرا، خاص طور تي [[پو ماٿري]] ۽ ايڊرياٽڪ سمنڊ جي هيٺان آف شور علائقن ۾، دريافت ڪيا ويا آهن ۽ اهي ملڪ جو سڀ کان اهم معدني وسيلو آهن. اٽلي دنيا ۾ [[پومس]]، [[پوزولانا]] ۽ [[فيلڊسپار]] جي اهم پيدا ڪندڙن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite encyclopedia|title=Italy, the economy: Resources and power|encyclopedia=[[Encyclopædia Britannica]]|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297474/Italy/26994/Forestry#toc26986|access-date=9 February 2015|date=3 February 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20150209194536/http://www.britannica.com/EBchecked/topic/297474/Italy/26994/Forestry#toc26986|archive-date=9 February 2015|url-status=live}}</ref> ٻيو قابل ذڪر وسيلو سنگ مرمر آهي، خاص طور تي ٽسڪني مان نڪرندڙ مشهور اڇو [[ڪارارا سنگ مرمر]]. اٽلي هڪ مالي اتحاد، يعني يورو زون، جو حصو آهي، جيڪو لڳ ڀڳ 330 ملين شهرين جي نمائندگي ڪري ٿو، ۽ [[يورپي واحد مارڪيٽ]] جو پڻ حصو آهي، جيڪا 500 ملين کان وڌيڪ صارفين جي نمائندگي ڪري ٿي. ڪيترين ئي ملڪي تجارتي پاليسين جو تعين يورپي يونين جي ميمبر ملڪن جي معاهدن ۽ يورپي يونين جي قانون سازي ذريعي ٿيندو آهي. اٽلي 2002ع ۾ گڏيل يورپي ڪرنسي، [[يورو]]، اختيار ڪئي.<ref>{{Cite news|last=Andrews|first=Edmund L.|date=1 January 2002|title=Germans Say Goodbye to the Mark, a Symbol of Strength and Unity|url=https://www.nytimes.com/2002/01/01/world/germans-say-goodbye-to-the-mark-a-symbol-of-strength-and-unity.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110501031330/http://www.nytimes.com/2002/01/01/world/germans-say-goodbye-to-the-mark-a-symbol-of-strength-and-unity.html|archive-date=1 May 2011|access-date=18 March 2011|work=The New York Times}}; {{Cite news|last=Taylor Martin|first=Susan|date=28 December 1998|title=On Jan.{{spaces}}1, out of many arises one Euro|work=[[St. Petersburg Times]]|page=National, 1.A}}</ref> ان جي مالياتي پاليسي [[يورپي مرڪزي بئنڪ]] طرفان مقرر ڪئي ويندي آهي. اٽلي [[2008ع جو مالي بحران|2008ع جي مالي بحران]] کان متاثر ٿيو، جنهن ڍانچائي مسئلن کي وڌيڪ سنگين بڻايو.<ref>{{Cite web|last=Orsi|first=Roberto|date=23 April 2013|title=The Quiet Collapse of the Italian Economy|work=Euro Crisis in the Press |url=http://blogs.lse.ac.uk/eurocrisispress/2013/04/23/the-quiet-collapse-of-the-italian-economy|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141119075748/http://blogs.lse.ac.uk/eurocrisispress/2013/04/23/the-quiet-collapse-of-the-italian-economy|archive-date=19 November 2014|access-date=24 November 2014|publisher=[[The London School of Economics]]}}</ref> 1950ع واري ڏهاڪي کان 1970ع واري ڏهاڪي جي شروعات تائين هر سال GDP جي 5–6% مضبوط واڌ کان پوءِ،<ref>{{Cite book|last=Nicholas Crafts, Gianni Toniolo|title=Economic growth in Europe since 1945 |publisher=Cambridge University Press|year=1996|isbn=978-0-5214-9627-8|page=428}}</ref> ۽ 1980ع ۽ 1990ع واري ڏهاڪن ۾ تدريجي سستي کان پوءِ، ملڪ 2000ع واري ڏهاڪي ۾ جمود جو شڪار ٿيو.<ref>{{Cite web|last=Balcerowicz|first=Leszek|title=Economic Growth in the European Union|url=http://www.lisboncouncil.net/growth/documents/LISBON_COUNCIL_Economic_Growth_in_the_EU%20(1).pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140714205108/http://www.lisboncouncil.net/growth/documents/LISBON_COUNCIL_Economic_Growth_in_the_EU%20(1).pdf|archive-date=14 July 2014|access-date=8 October 2014|publisher=The Lisbon Council}}; {{Cite news|title="Secular stagnation" in graphics|url=https://www.economist.com/blogs/graphicdetail/2014/11/secular-stagnation-graphics|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141123234145/http://www.economist.com/blogs/graphicdetail/2014/11/secular-stagnation-graphics|archive-date=23 November 2014|access-date=24 November 2014|newspaper=The Economist}}</ref> وڏي سرڪاري خرچ سان واڌ بحال ڪرڻ لاءِ سياسي ڪوششن [[عوامي قرض]] ۾ شديد واڌ پيدا ڪئي، جيڪو 2017ع ۾ GDP جي 132% کان وڌيڪ هو؛<ref>{{Cite web|date=15 May 2018|title=Debito pubblico oltre 2.300 miliardi e all'estero non lo comprano|url=https://www.investireoggi.it/economia/debito-pubblico-oltre-2-300-miliardi-e-litalia-e-sulla-strada-dellautarchia-finanziaria|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20200221072720/https://www.investireoggi.it/economia/debito-pubblico-oltre-2-300-miliardi-e-litalia-e-sulla-strada-dellautarchia-finanziaria|archive-date=21 February 2020|access-date=1 June 2018}}</ref> اهو يورپي يونين ۾ يونان کان پوءِ ٻيو سڀ کان وڏو هو.<ref>{{Cite web|title=Government debt increased to 93.9% of GDP in euro area and to 88.0% in EU28|url=http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_PUBLIC/2-22072014-AP/EN/2-22072014-AP-EN.PDF|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141021162159/http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_PUBLIC/2-22072014-AP/EN/2-22072014-AP-EN.PDF|archive-date=21 October 2014|access-date=24 November 2014|publisher=[[Eurostat]]}}</ref> [[اطالوي سرڪاري قرض|اطالوي عوامي قرض]] جو سڀ کان وڏو حصو قومي ادارن ۽ ماڻهن وٽ آهي، جيڪو اٽلي ۽ يونان جي وچ ۾ هڪ اهم فرق آهي،<ref>{{Cite web|date=18 May 2010|title=Could Italy Be Better Off than its Peers?|url=https://www.cnbc.com/2010/05/18/could-italy-be-better-off-than-its-peers.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110430030613/http://www.cnbc.com/id/37207942/Could_Italy_Be_Better_Off_than_its_Peers|archive-date=30 April 2011|access-date=30 May 2011|publisher=CNBC}}</ref> ۽ [[گهريلو قرض]] جي سطح او اي سي ڊي جي اوسط کان گهڻي گهٽ آهي.<ref>{{Cite web|title=Household debt and the OECD's surveillance of member states|url=http://www.nationalbanken.dk/da/om_nationalbanken/oekonomisk_forskning/Documents/4_Household%20debt%20and%20the%20OECD's%20surveillance%20of%20member%20states%20by%20Christophe%20Andr%C3%A9.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20150109041518/http://www.nationalbanken.dk/da/om_nationalbanken/oekonomisk_forskning/Documents/4_Household%20debt%20and%20the%20OECD%27s%20surveillance%20of%20member%20states%20by%20Christophe%20Andr%C3%A9.pdf|archive-date=9 January 2015|access-date=26 November 2014|publisher=[[OECD]] Economics Department}}</ref> [[ڏکڻ وارو سوال|وڏي اتر–ڏکڻ ورهاست]] سماجي-معاشي ڪمزوريءَ جو هڪ اهم عنصر آهي؛<ref>{{Cite news|title=Oh for a new risorgimento|url=https://www.economist.com/special-report/2011/06/11/oh-for-a-new-risorgimento|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141024163715/http://www.economist.com/node/18780831|archive-date=24 October 2014|access-date=24 November 2014|newspaper=The Economist}}</ref> اتر ۽ ڏکڻ وارن علائقن ۽ ميونسپلٽين جي سرڪاري آمدنيءَ ۾ تمام وڏو فرق آهي.<ref>{{Cite web|title=Comune per Comune, ecco la mappa navigabile dei redditi dichiarati in Italia|url=http://www.lastampa.it/economia/speciali/redditi-italia|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20150405032750/http://www.lastampa.it/economia/speciali/redditi-italia|archive-date=5 April 2015|access-date=4 April 2015|website=lastampa.it}}</ref> سڀ کان امير صوبو، [[آلٽو آديجي-ڏکڻ ٽائرول]]، في فرد قومي GDP جو 152% ڪمائي ٿو، جڏهن ته سڀ کان غريب علائقو، ڪلابريا، 61% ڪمائي ٿو.<ref>{{Cite web|title=GDP per capita at regional level|url=https://www.istat.it/it/files/2016/12/Conti-regionali_2015.pdf?title=Conti+economici+territoriali+-+12%2Fdic%2F2016+-+Testo+integrale+e+nota+metodologica.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20171026054135/https://www.istat.it/it/files/2016/12/Conti-regionali_2015.pdf?title=Conti+economici+territoriali+-+12%2Fdic%2F2016+-+Testo+integrale+e+nota+metodologica.pdf|archive-date=26 October 2017|access-date=25 October 2017|publisher=[[Istat]]}}</ref> بيروزگاريءَ جي شرح (11%) يورو زون جي اوسط کان مٿي آهي،<ref>{{Cite web|title=Euro area unemployment rate at 11%|url=http://ec.europa.eu/eurostat/documents/2995521/8121455/3-31072017-AP-EN.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170731232352/http://ec.europa.eu/eurostat/documents/2995521/8121455/3-31072017-AP-EN.pdf|archive-date=31 July 2017|access-date=26 October 2017|publisher=[[Eurostat]]}}</ref> پر جدا جدا انگن موجب اها اتر ۾ 7% ۽ ڏکڻ ۾ 19% آهي.<ref>{{Cite web|last=Istat|author-link=National Institute of Statistics (Italy)|title=Employment and unemployment: second quarter 2017 |url=http://www.istat.it/it/files/2017/09/Mercato-del-lavoro-II-trim-2017.pdf?title=Il+mercato+del+lavoro+-+12%2Fset%2F2017+-+Testo+integrale+e+nota+metodologica.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20171026054033/http://www.istat.it/it/files/2017/09/Mercato-del-lavoro-II-trim-2017.pdf?title=Il+mercato+del+lavoro+-+12%2Fset%2F2017+-+Testo+integrale+e+nota+metodologica.pdf|archive-date=26 October 2017|access-date=26 October 2017}}</ref> [[درمياني آمدني|درمياني قابلِ خرچ آمدني]] 2021ع ۾ هر سال $27,949 هئي ([[قوت خريد جي برابري|PPP]]).<ref name="y148">{{cite book | author=OECD | title=Society at a Glance 2024: OECD Social Indicators, Figure 4.1 Median income varies by a factor eight across OECD countries | publisher=OECD | date=20 June 2024 | url=https://www.oecd.org/en/publications/2024/06/society-at-a-glance-2024_08001b73/full-report/component-12.html#indicator-d1e8404-8cd0a55a48 | page=}}</ref> [[اٽلي ۾ نوجوانن جي بيروزگاري|نوجوانن جي بيروزگاريءَ جي شرح]] (2018ع ۾ 32%) انتهائي بلند آهي. === زراعت === {{Main|اٽلي ۾ زراعت}} [[File:Vineyards in Piemonte, Italy.jpg|thumb|[[پيڊمونٽ جو انگورن وارو منظر: لانگهي-روئيرو ۽ مونفيراتو|لانگهي ۽ مونفيرات، پيڊمونٽ ۾ انگورن جا باغ]]. اٽلي دنيا جو [[شراب پيدا ڪندڙ ملڪن جي فهرست|سڀ کان وڏو شراب پيدا ڪندڙ ملڪ]] آهي، ۽ ان وٽ مقامي [[انگور جي ول|انگورن جي ولين]] جو سڀ کان وسيع قسم آهي.<ref>{{Cite web|date=25 November 2018|title=L'Italia è il maggiore produttore di vino|url=http://www.inumeridelvino.it/2018/11/la-produzione-di-vino-nel-mondo-2018-prima-stima-oiv.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211111224545/http://www.inumeridelvino.it/2018/11/la-produzione-di-vino-nel-mondo-2018-prima-stima-oiv.html|archive-date=11 November 2021|access-date=11 November 2021|language=it}}; {{Cite web|date=3 June 2017|title=L'Italia è il paese con più vitigni autoctoni al mondo|url=https://giornalevinocibo.com/2017/06/03/italia-prima-assoluta-per-vitgni-autoctoni-ecco-i-dati-dei-vari-stati|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211101044918/https://giornalevinocibo.com/2017/06/03/italia-prima-assoluta-per-vitgni-autoctoni-ecco-i-dati-dei-vari-stati|archive-date=1 November 2021|access-date=11 November 2021|language=it}}</ref>]] آخري زرعي مردم شماري موجب، 2010ع ۾ 1.6&nbsp;ملين فارم هئا (2000ع کان −32%)، جيڪي {{Convert|12700000|ha|0|abbr=on|disp=or}} تي پکڙيل هئا (انهن مان 63% ڏکڻ اٽلي ۾ آهن).<ref name="agrocensus">{{Cite web|date=24 October 2010|title=Censimento Agricoltura 2010|url=http://dati-censimentoagricoltura.istat.it/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150213021626/http://dati-censimentoagricoltura.istat.it/|archive-date=13 February 2015|access-date=11 February 2015|publisher=[[National Institute of Statistics (Italy)|ISTAT]]}}</ref> 99% خاندانن طرفان هلندڙ ۽ ننڍا آهن، جن جو سراسري پکيڙ صرف {{Convert|8|ha|0|abbr=on}} آهي.<ref name="agrocensus"/> زرعي استعمال واري زمين مان، اناج جا کيت 31%، [[زيتون]] جا باغ 8%، [[انگورن جا باغ]] 5%، [[کٽا ميوا]] جا باغ 4%، [[شگر بيٽ]] 2%، ۽ باغباني 2% تي مشتمل آهن. باقي زمين گهڻو ڪري چراگاهن (26%) ۽ چارا اناج (12%) لاءِ مخصوص آهي.<ref name="agrocensus"/> اٽلي دنيا جو [[شراب پيدا ڪندڙ ملڪن جي فهرست|سڀ کان وڏو شراب پيدا ڪندڙ ملڪ]] آهي،<ref>{{Cite web|year=2010|title=OIV report on the State of the vitiviniculture world market|url=http://news.reseau-concept.net/images/oiv_es/Client/DIAPORAMA_STATISTIQUES_Tbilissi_2010_EN.ppt|archive-url=https://web.archive.org/web/20110728145648/http://news.reseau-concept.net/images/oiv_es/Client/DIAPORAMA_STATISTIQUES_Tbilissi_2010_EN.ppt|archive-date=28 July 2011|website=news.reseau-concept.net|publisher=Réseau-CONCEPT|format=PowerPoint presentation}}</ref><ref>{{Cite news |last=Pisa |first=Nick |date=12 June 2011 |title=Italy overtakes France to become world's largest wine producer |url=https://www.telegraph.co.uk/foodanddrink/wine/8571222/Italy-overtakes-France-to-become-worlds-largest-wine-producer.html |url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20110903021833/http://www.telegraph.co.uk/foodanddrink/wine/8571222/Italy-overtakes-France-to-become-worlds-largest-wine-producer.html |archive-date=3 September 2011 |access-date=17 August 2011 |work=The Telegraph}}</ref> ۽ [[زيتون جو تيل]]، ميون (صوف، زيتون، انگور، نارنگيون، ليمون، ناسپاتيون، خوبانيون، هيزل نٽ، آڙون، چيريون، آلوبخارا، اسٽرابيريون ۽ ڪيئي فروٽ) ۽ ڀاڄين (خاص طور تي آرٽچوڪ ۽ ٽماٽا) جو اهم پيدا ڪندڙ آهي. سڀ کان مشهور [[اطالوي شراب]] [[ٽسڪني (شراب)|ٽسڪن]] [[ڪيانتي]] ۽ [[پيڊمونٽ (شراب)|پيڊمونٽي]] [[بارولو]] آهن. ٻيا مشهور شراب [[بارباريسڪو]]، [[باربيرا ڊي آستي]]، [[برونيلو دي مونتالچينو]]، [[فراسڪاتي DOC|فراسڪاتي]]، [[مونٽي پلچانو دابروزو]]، [[موريلينو دي اسڪانسانو]]، ۽ چمڪندڙ شراب [[فرانچياڪورتا DOCG|فرانچياڪورتا]] ۽ [[پروسيڪو]] آهن. معياري شيون جن ۾ اٽلي خاص مهارت رکي ٿو، خاص طور شراب ۽ [[اطالوي DOP پنيرن جي فهرست|علائقائي پنير]]، اڪثر معيار جي ضمانت وارن ليبلن [[Denominazione di origine controllata|DOC/DOP]] هيٺ محفوظ ڪيون وينديون آهن. هي [[يورپي يونين ۾ جاگرافيائي اشارا ۽ روايتي خاصيتون|جاگرافيائي اشاري وارو سرٽيفڪيٽ]]، جيڪو يورپي يونين طرفان منظور ٿيل آهي، [[نقلي شين]] سان مونجهاري کان بچڻ لاءِ اهم سمجھيو ويندو آهي. === آمدرفت === {{Main|اٽلي ۾ آمدرفت}} {{See also|اٽلي ۾ ريلوي اسٽيشنون}} [[File:A8-A26 Besnate.jpg|thumb|آٽوسترادا ديئي لاگي ('ڍنڍن واري موٽر وي'؛ [[آٽوسترادا A8 (اٽلي)|A8]] ۽ [[آٽوسترادا A9 (اٽلي)|A9]] جو حصو)، دنيا ۾ ٺهيل پهرين موٽر وي<ref name="independent"/>]] {{Anchor|Infrastructure}}اٽلي پهريون ملڪ هو جنهن موٽر ويون، ''[[آٽوسترادي]]''، ٺاهيون، جيڪي تيز ٽرئفڪ ۽ موٽر گاڏين لاءِ مخصوص هيون.<ref name="independent">{{Cite news|last=Lenarduzzi|first=Thea|date=30 January 2016|title=The motorway that built Italy: Piero Puricelli's masterpiece|url=http://www.independent.co.uk/travel/europe/the-worlds-first-motorway-piero-puricellis-masterpiece-is-the-focus-of-an-unlikely-pilgrimage-a6840816.html|url-status=live|archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20220526/http://www.independent.co.uk/travel/europe/the-worlds-first-motorway-piero-puricellis-masterpiece-is-the-focus-of-an-unlikely-pilgrimage-a6840816.html|archive-date=26 May 2022|access-date=12 May 2022|work=[[The Independent]]}}</ref> 2002ع ۾ اٽلي ۾ استعمال لائق [[اٽلي ۾ رستا|رستن]] جي ڊيگهه {{Convert|668721|km|mi|abbr=on}} هئي، جنهن ۾ {{Convert|6487|km|mi|abbr=on}} موٽر ويون شامل هيون، جيڪي رياست جي ملڪيت هيون پر [[اٽلانٽيا (ڪمپني)|اٽلانٽيا]] طرفان خانگي طور هلائي وينديون هيون. 2005ع ۾، لڳ ڀڳ 34,667,000 ڪارون (هر 1,000 ماڻهن تي 590) ۽ 4,015,000 مال بردار گاڏيون هن نيٽ ورڪ تي هلنديون هيون.<ref name="European Commission">{{Cite web|last=European Commission|author-link=European Commission|title=Panorama of Transport|url=http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_OFFPUB/KS-DA-07-001/EN/KS-DA-07-001-EN.PDF|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20090407142402/http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_OFFPUB/KS-DA-07-001/EN/KS-DA-07-001-EN.PDF|archive-date=7 April 2009|access-date=3 May 2009}}</ref> [[File:Etr500.JPG|thumb|[[ETR 500]] ريل گاڏي [[فلورنس–روم تيز رفتار ريلوي|فلورنس–روم تيز رفتار لائين]] تي، جيڪا يورپ ۾ ٺهيل پهرين تيز رفتار ريلوي هئي<ref>{{Cite web|title=Special report: A European high-speed rail network|url=https://op.europa.eu/webpub/eca/special-reports/high-speed-rail-19-2018/en/|access-date=22 July 2023|website=op.europa.eu|language=en-GB|archive-date=17 March 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240317233927/https://op.europa.eu/webpub/eca/special-reports/high-speed-rail-19-2018/en/|url-status=live}}</ref>]] [[اٽلي ۾ ريل آمدرفت|ريلوي نيٽ ورڪ]]، جيڪو رياست جي ملڪيت آهي ۽ [[فيروويه ديلو ستاتو|ريتي فيرووياريا ايتاليانا]] (FSI) طرفان هلائجي ٿو، 2024ع ۾ ڪل {{Convert|16879|km|mi|abbr=on}} هو، جنهن مان {{Convert|12277|km|0|abbr=on}} بجليءَ سان هلندڙ هو،<ref>{{Cite web |title=The network today |url=https://www.rfi.it/en/Network/The-network-today.html |access-date=29 September 2025 |website=[[Rete Ferroviaria Italiana]] |publisher=}}</ref> ۽ جنهن تي 4,802 لوڪوموٽو ۽ ريل ڪارون هلن ٿيون. تيز رفتار ريلن جو مکيه عوامي آپريٽر [[ترينيتاليا]] آهي، جيڪو FSI جو حصو آهي. تيز رفتار ريلون ٽن قسمن ۾ آهن: [[فريچياروسا]] ('ڳاڙهو تير') ريلون مخصوص تيز رفتار پٽڙين تي وڌ ۾ وڌ 300{{spaces}}km/h جي رفتار سان هلن ٿيون؛ [[فريچيارجينتو]] ('چانديءَ جو تير') تيز رفتار ۽ مکيه پٽڙين تي وڌ ۾ وڌ 250{{spaces}}km/h سان هلن ٿيون؛ ۽ [[فريچيابيانڪا]] ('اڇو تير') علائقائي تيز رفتار لائينن تي وڌ ۾ وڌ 200{{spaces}}km/h سان هلن ٿيون. اٽلي وٽ پاڙيسري ملڪن سان الپائن جبلن مٿان 11 ريل سرحدي گذرگاهون آهن. هوائي آمدرفت استعمال ڪندڙ مسافرن جي تعداد موجب اٽلي يورپ ۾ پنجين نمبر تي آهي، 2011ع ۾ لڳ ڀڳ 148 ملين مسافرن، يعني يورپ جي ڪل جو تقريباً 10%، سان.<ref>{{Cite web|date=7 January 2013|title=Trasporto aereo in Italia (PDF)|url=http://www.istat.it/it/archivio/78802|access-date=5 August 2013|publisher=ISTAT|archive-date=13 January 2013|archive-url=https://web.archive.org/web/20130113035254/http://www.istat.it/it/archivio/78802|url-status=live}}</ref> 2022ع ۾ 45 شهري هوائي اڏا هئا، جن ۾ [[ميلان مالپينسا ايئرپورٽ]] ۽ [[روم فيوميچينو ايئرپورٽ]] جا مرڪز شامل هئا.<ref>{{Cite web|title=Aeroporti in Italia: quanti sono? Elenco per regione|url=https://gliaeroporti.it/|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20221117184416/https://gliaeroporti.it/|archive-date=17 November 2022|access-date=17 November 2022|language=it}}</ref> 2021ع کان، اٽلي جو قومي هوائي جهاز بردار [[ITA ايئرويز]] آهي، جنهن [[اليتاليا]] جي جاءِ ورتي.<ref>{{Cite news|last=Buckley|first=Julia|date=18 October 2021|title=Italy reveals its new national airline|url=https://edition.cnn.com/travel/article/ita-airways-launch/index.html|access-date=18 October 2021|publisher=CNN|archive-date=18 October 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20211018100255/https://edition.cnn.com/travel/article/ita-airways-launch/index.html|url-status=live}}; {{Cite news|last=Villamizar|first=Helwing|date=15 October 2021|title=Italian Flag Carrier ITA Airways Is Born|url=https://airwaysmag.com/airlines/ita-airways-is-born|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20211016100028/https://airwaysmag.com/airlines/ita-airways-is-born|archive-date=16 October 2021|access-date=18 October 2021|work=Airways Magazine}}</ref> 2004ع ۾ 43 وڏا سامونڊي بندرگاهه هئا، جن ۾ [[جينوا]] شامل آهي، جيڪو ملڪ جو سڀ کان وڏو ۽ بحر روم ۾ ٻيو وڏو بندرگاهه آهي. 2005ع ۾ اٽلي وٽ لڳ ڀڳ 389,000 يونٽن تي مشتمل شهري هوائي ٻيڙو ۽ 581 جهازن تي مشتمل واپاري ٻيڙو هو.<ref name="European Commission"/> قومي اندروني آبي رستن جي نيٽ ورڪ جي ڊيگهه 2012ع ۾ تجارتي آمدرفت لاءِ {{Convert|2400|km|0|abbr=on}} هئي.<ref name="cia.gov"/> اتر اطالوي بندرگاهه، جهڙوڪ ٽريئستي جو گہرے پاڻي وارو بندرگاهه، جنهن جون وچ ۽ اوڀر يورپ سان وسيع ريلوي ڳنڍڻيون آهن، سبسڊين ۽ اهم پرڏيهي سيڙپڪاريءَ جو مرڪز آهن.<ref>Marcus Hernig: Die Renaissance der Seidenstraße (2018) pp 112.; Bernhard Simon: Can The New Silk Road Compete with the Maritime Silk Road? in The Maritime Executive, 1 January 2020.; Chazizam, M. (2018). The Chinese Maritime Silk Road Initiative: The Role of the Mediterranean. Mediterranean Quarterly, 29(2), 54–69.; Guido Santevecchi: Di Maio e la Via della Seta: «Faremo i conti nel 2020», siglato accordo su Trieste in Corriere della Sera: 5. November 2019.; Linda Vierecke, Elisabetta Galla "Triest und die neue Seidenstraße" In: Deutsche Welle, 8 December 2020.; {{Cite web|title=HHLA PLT Italy starting on schedule |url=https://www.hellenicshippingnews.com/hhla-plt-italy-starting-on-schedule|website=hellenicshippingnews.com|access-date=11 January 2021|archive-date=11 January 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210111105059/https://www.hellenicshippingnews.com/hhla-plt-italy-starting-on-schedule/|url-status=live}}</ref> آگسٽ 2025ع ۾، رٿيل [[آبنائے ميسينا پل]] کي ميلوني حڪومت طرفان حتمي منظوري ڏني وئي، جنهن جي تعمير 2025ع جي سرءُ ۾ شروع ٿيڻ مقرر آهي. اهو [[ڪلابريا]] کي [[سسلي]] سان ڳنڍيندو جڏهن اهو 2032ع ۾ کلي ويندو، ۽ اهو [[سڀ کان ڊگهي معلق پلن جي فهرست|دنيا جي سڀ کان ڊگهي معلق پل]] بڻجي ويندو.<ref>{{cite web|title=Italy gives final go-ahead for landmark Sicily bridge project |url=https://www.reuters.com/world/europe/italy-gives-final-go-ahead-landmark-sicily-bridge-project-2025-08-06/ |website=reuters.com |date=6 August 2025 |access-date=6 August 2025}}</ref> === توانائي === {{Main|اٽلي ۾ توانائي}} {{Further|اٽلي ۾ قابل تجديد توانائي|اٽلي ۾ بجلي جو شعبو}} [[File:Pannelli solari Unicoop Tirreno.JPG|thumb|[[پيومبينو]]، ٽسڪني ۾ شمسي پينل. اٽلي دنيا جي قابل تجديد توانائي جي سڀ کان وڏن پيدا ڪندڙ ملڪن مان هڪ آهي.<ref name="legambiente2015">{{Cite web|date=18 May 2015|title=Il rapporto Comuni Rinnovabili 2015|url=http://www.comunirinnovabili.it/il-rapporto-comuni-rinnovabili-2015|access-date=13 March 2016|website=Comuni Rinnovabili|publisher=Legambiente|language=it|archive-date=14 March 2016|archive-url=https://web.archive.org/web/20160314011841/http://www.comunirinnovabili.it/il-rapporto-comuni-rinnovabili-2015/|url-status=live}}</ref>]] اٽلي دنيا جي [[قابل تجديد ذريعن مان بجلي پيداوار موجب ملڪن جي فهرست|قابل تجديد توانائي جي سڀ کان وڏن پيدا ڪندڙن]] مان هڪ بڻجي ويو آهي، جيڪو يورپي يونين ۾ ٻيو ۽ دنيا ۾ نائون نمبر رکي ٿو. [[اٽلي ۾ هوائي توانائي|هوائي توانائي]]، [[اٽلي ۾ پن بجلي|پن بجلي]] ۽ [[اٽلي ۾ ارضي حرارتي توانائي|ارضي حرارتي توانائي]] ملڪ ۾ [[اٽلي ۾ بجلي جو شعبو|بجلي]] جا اهم ذريعا آهن. [[اٽلي ۾ قابل تجديد توانائي|قابل تجديد ذريعا]] پيدا ٿيندڙ سموري بجلي جو 28% فراهم ڪن ٿا، جنهن ۾ صرف پن بجلي 13% تائين پهچي ٿي، ان کان پوءِ شمسي توانائي 6%، هوائي توانائي 4%، بائيو انرجي 3.5% ۽ ارضي حرارتي توانائي 1.6% آهي.<ref name="gse">{{Cite web|date=19 December 2013|title=Rapporto Statistico sugli Impianti a fonti rinnovabili|url=http://www.gse.it/it/Statistiche/RapportiStatistici/Pagine/default.aspx|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20171018022905/http://www.gse.it/it/Statistiche/RapportiStatistici/Pagine/default.aspx|archive-date=18 October 2017|access-date=11 February 2015|publisher=Gestore dei Servizi Energetici}}</ref> قومي طلب جو باقي حصو فوسل ٻارڻن (قدرتي گئس 38%، ڪوئلو 13%، تيل 8%) ۽ درآمدات مان پورو ٿئي ٿو.<ref name="gse"/> [[ايني]]، جيڪا 79 ملڪن ۾ ڪم ڪري ٿي، ست "[[بگ آئل]]" ڪمپنين مان هڪ ۽ دنيا جي سڀ کان وڏين صنعتي ڪمپنين مان هڪ آهي.<ref>{{Cite web|title=Summary for Eni SpA|url=https://finance.yahoo.com/q?s=E|access-date=1 July 2020|archive-date=4 June 2016|archive-url=https://web.archive.org/web/20160604184217/http://finance.yahoo.com/q?s=e|url-status=live}}</ref> [[اٽلي ۾ شمسي توانائي|شمسي توانائي]] جي پيداوار اڪيلي 2014ع ۾ بجلي جو 9% هئي، جنهن سان اٽلي دنيا ۾ شمسي توانائي جي سڀ کان وڏي حصيداري وارو ملڪ بڻيو.<ref name="legambiente2015"/> [[مونتالتو دي ڪاسترو فوٽو وولٽائڪ پاور اسٽيشن]]، جيڪا 2010ع ۾ مڪمل ٿي، اٽلي جي سڀ کان وڏي فوٽو وولٽائڪ (PV) بجلي گهر آهي.<ref>{{Cite web|title=The Italian Montalto di Castro and Rovigo PV plants|url=https://www.solarserver.com/solar-magazine/solar-energy-system-of-the-month/the-italian-montalto-di-castro-and-rovigo-pv-plants.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20180509012719/https://www.solarserver.com/solar-magazine/solar-energy-system-of-the-month/the-italian-montalto-di-castro-and-rovigo-pv-plants.html|archive-date=9 May 2018|access-date=8 May 2018|website=solarserver.com}}</ref> اٽلي پهريون ملڪ هو جنهن بجلي پيدا ڪرڻ لاءِ [[اٽلي ۾ ارضي حرارتي توانائي|ارضي حرارتي توانائي]] جو استعمال ڪيو.<ref>{{Cite web|year=2011|title=Inventario delle risorse geotermiche nazionali|url=http://unmig.sviluppoeconomico.gov.it/unmig/geotermia/inventario/inventario.asp|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110722034736/http://unmig.sviluppoeconomico.gov.it/unmig/geotermia/inventario/inventario.asp|archive-date=22 July 2011|access-date=14 September 2011|publisher=UNMIG}}</ref> [[اٽلي ۾ جوهري توانائي]] [[1987ع جا اطالوي ريفرنڊم|1987ع جي ريفرنڊمن]] کان پوءِ، 1986ع جي [[چرنوبل حادثو]] جي پسمنظر ۾، ڇڏي ڏني وئي، جيتوڻيڪ اٽلي اڃا تائين پرڏيهي علائقن ۾ اطالوي ملڪيت وارن ريئڪٽرن مان جوهري توانائي درآمد ڪري ٿو. === سائنس ۽ ٽيڪنالاجي === {{Main|اٽلي ۾ سائنس ۽ ٽيڪنالاجي}} {{See also|اطالوي ايجادن ۽ دريافتن جي فهرست}} [[File:Justus Sustermans - Portrait of Galileo Galilei, 1636.jpg|thumb|upright=.8|[[گليليو گليلي]]، جنهن کي عام طور جديد سائنس، فزڪس ۽ فلڪيات جو پيءُ سمجھيو ويندو آهي]] rqz9d9p6l7lefv4x08fge948m0tpu29 382604 382603 2026-06-04T05:21:57Z Intisar Ali 8681 382604 wikitext text/x-wiki {{چونڊ مضمون|جون 2026}} {{Short description|ڏکڻ ۽ اولهه يورپ جو ملڪ}} {{Infobox country | conventional_long_name = اطالوي جمهوريه | common_name = اٽلي | native_name = {{Lang|it|Repubblica Italiana<!--upper case see Italian wiki-->}} | image_flag = Flag of Italy.svg | image_coat = Emblem of Italy.svg | symbol_type = نشان | national_anthem = "{{Lang|it|[[اِل ڪانتو ديلي اطالياني]]|italic=no}}"<br/>"اطالوين جو گيت"<div style="padding-top:0.5em;">{{Center|[[File:Canto degli Italiani - Marina Militare (strumentale).wav]]}}</div> | image_map = {{Switcher|[[File:EU-Italy (orthographic projection).svg|frameless]]|گلوب ڏيکاريو|[[File:EU-Italy.svg|upright=1.15|frameless]]|يورپي يونين جو نقشو ڏيکاريو|default=1}} | capital = [[روم]] | coordinates = {{Coord|41|54|N|12|29|E|type:city}} | largest_city = capital | languages_type = ڏيهي ٻوليون | languages = ڏسو [[اٽلي جون ٻوليون|مکيه مضمون]] | official_languages = [[اطالوي ٻولي|اطالوي]]<sup>a</sup> {{Infobox|child=yes |label1 = [[اٽلي ڏانهن اميگريشن|قوميت]] {{Nobold|(2021)}}<ref name="id2020">{{Cite web|title=Indicatori demografici, anno 2020 |url=https://www.istat.it/it/files//2021/05/REPORT_INDICATORI-DEMOGRAFICI-2020.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210503091112/https://www.istat.it/it/files//2021/05/REPORT_INDICATORI-DEMOGRAFICI-2020.pdf|archive-date=3 May 2021|access-date=3 May 2021}}</ref> | data1 = {{Unbulleted list|91% اطالوي|9% ٻيا}} }} | religion = {{Ublist|item_style=white-space:nowrap;|84% [[اٽلي ۾ عيسائيت|عيسائيت]]|12% [[اٽلي ۾ لادينيت|لادينيت]]|4% [[اٽلي ۾ مذهب|ٻيا]]}} | religion_year = 2021 | religion_ref = <ref>{{Cite web|date=September 2021|title=Special Eurobarometer 516|url=https://data.europa.eu/data/datasets/s2237_95_2_516_eng?locale=en|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20230629085321/http://data.europa.eu/data/datasets/s2237_95_2_516_eng?locale=en|archive-date=29 June 2023|access-date=2 June 2026|publisher=European Union: [[European Commission]]|via=[[European Data Portal]] (see Volume C: Country/socio-demographics: IT: Question D90.2.)}}</ref> | demonym = اطالوي | government_type = [[وحداني پارلياماني جمهوريه]] | leader_title1 = [[اٽلي جو صدر|صدر]] | leader_name1 = [[سرجيو ماتاريلا]] | leader_title2 = [[اٽلي جو وزيراعظم|وزيراعظم]] | leader_name2 = [[جورجيا ميلوني]] | leader_title3 = [[جمہوريه جي سينيٽ جو صدر (اٽلي)|سينيٽ جو صدر]] | leader_name3 = [[اگناتسيو لا روسا]] | leader_title4 = [[چيمبر آف ڊپٽيز جو صدر (اٽلي)|چيمبر آف ڊپٽيز جو صدر]] | leader_name4 = [[لورينزو فونتانا]] | legislature = [[اطالوي پارليامينٽ|پارليامينٽ]] | upper_house = [[جمہوريه جي سينيٽ (اٽلي)|جمہوريه جي سينيٽ]] | lower_house = [[چيمبر آف ڊپٽيز (اٽلي)|چيمبر آف ڊپٽيز]] | sovereignty_type = [[اٽلي جي تاريخ|تاريخي سياسي وحدتون]] | established_event1 = [[اٽلي جا قديم ماڻھو|اٽالڪ ماڻھو]] | established_date1 = قديم دور | established_event2 = [[قديم روم]]<br>[[رومي اٽلي]] | established_date2 = 753 ق م–476 ع | established_event3 = [[بربر بادشاهتون|رومي-بربر بادشاهتون]]<br>[[بازنطيني اٽلي]] | established_date3 = اوائلي وچون دور | established_event4 = [[اٽلي جي تاريخي رياستن جي فهرست|اطالوي شهري رياستون ۽ علائقائي سياسي وحدتون]] | established_date4 = وچون دور ۽ جديد دور | established_event5 = [[اٽلي جي بادشاهت]] | established_date5 = 1861–1946<br>{{start date and age|1861|03|17|df=y}} | established_event6 = [[اطالوي سلطنت]] | established_date6 = 1869/1882–1960 | established_event7 = [[1946ع اطالوي اداراتي ريفرنڊم|اطالوي جمهوريه]] | established_date7 = {{start date and age|1946|06|02|df=y}} | area_km2 = 301,340 | area_footnote = <ref name="Central Intelligence Agency-2023">{{Cite web|date=23 August 2023|title=Italy|url=https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210701235642/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy|archive-date=1 July 2021|access-date=28 August 2023|publisher=Central Intelligence Agency}}</ref><ref>{{Cite web|date=12 November 2023|title=Italy country profile|url=https://www.bbc.com/news/world-europe-17433142|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20231218111602/https://www.bbc.com/news/world-europe-17433142|archive-date=18 December 2023|access-date=12 November 2023|publisher=BBC News}}</ref> | area_rank = 71هون | area_sq_mi = 116,347 <!--Do not remove per [[Wikipedia:Manual of Style/Dates and numbers]]--> | percent_water = 1.24 (2015)<ref>{{Cite web|title=Surface water and surface water change|url=https://stats.oecd.org/Index.aspx?DataSetCode=SURFACE_WATER|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210324133453/https://stats.oecd.org/Index.aspx?DataSetCode=SURFACE_WATER|archive-date=24 March 2021|access-date=11 October 2020|publisher=[[Organisation for Economic Co-operation and Development]] (OECD)}}</ref> | population_estimate = {{DecreaseNeutral}} 58,915,561<ref name="population">{{cite web|title=Monthly Demographic Balance|url=https://demo.istat.it/app/?l=en&a=&i=D7B|publisher=[[Italian National Institute of Statistics|ISTAT]]}}</ref> | population_estimate_year = 2025 | population_estimate_rank = 25هون | population_density_km2 = 195.5 | population_density_sq_mi = auto<!--Do not remove per [[Wikipedia:Manual of Style/Dates and numbers]]--> | population_density_rank = 72هون | GDP_PPP = {{Increase}} $3.872&nbsp;trillion<ref name="IMFWEO.IT">{{cite web |url=https://data.imf.org/en/Data-Explorer?datasetUrn=IMF.RES:WEO(9.0.0) |title=World Economic Outlook Database (April 2026 Edition) |publisher=[[International Monetary Fund]] |website=www.imf.org |date=14 April 2026 |access-date=18 April 2026}}</ref> | GDP_PPP_year = 2026 | GDP_PPP_rank = 12هون | GDP_PPP_per_capita = {{Increase}} $65,761<ref name="IMFWEO.IT"/> | GDP_PPP_per_capita_rank = 29هون | GDP_nominal = {{Increase}} $2.738&nbsp;trillion<ref name="IMFWEO.IT"/> | GDP_nominal_year = 2026 | GDP_nominal_rank = 8هون | GDP_nominal_per_capita = {{Increase}} $46,505<ref name="IMFWEO.IT"/> | GDP_nominal_per_capita_rank = 27هون | Gini = 32.5 <!--number only--> | Gini_year = 2020 | Gini_change = decrease <!--increase/steady/decrease--> | Gini_ref = <ref>{{Cite web|title=Gini coefficient of equivalised disposable income – EU-SILC survey|url=https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/tessi190/default/table?lang=en|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20201009091832/https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/tessi190/default/table?lang=en|archive-date=9 October 2020|access-date=21 June 2022|publisher=European Commission}}</ref> | HDI = 0.915 <!--number only--> | HDI_year = 2023<!-- Please use the year to which the data refers, not the publication year--> | HDI_change = increase <!--increase/decrease/steady--> | HDI_ref = <ref name="UNHDR">{{Cite web |date=6 May 2025 |title=Human Development Report 2025 |url=https://hdr.undp.org/system/files/documents/global-report-document/hdr2025reporten.pdf|url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20250506051232/https://hdr.undp.org/system/files/documents/global-report-document/hdr2025reporten.pdf |archive-date=6 May 2025 |access-date=6 May 2025 |publisher=[[United Nations Development Programme]] |language=en}}</ref> | HDI_rank = 29هون | currency = [[يورو]] (€)<sup>b</sup> | currency_code = EUR | time_zone = [[مرڪزي يورپي وقت|CET]] | utc_offset = +1 | utc_offset_DST = +2 | time_zone_DST = [[مرڪزي يورپي گرمي وارو وقت|CEST]] | calling_code = [[+39]] <sup>c</sup> | cctld = [[.it]] | footnote_a = <span style="font-size:100%;">جرمن [[ڏکڻ ٽائرول]] ۽ [[فريولي-وينيتسيا جوليا]] ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ فرينچ [[آئوستا وادي]] ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ [[سلووين ٻولي|سلووين]] [[ٽريئستي صوبو]]، [[گوريتسيا صوبو]] ۽ فريولي-وينيتسيا جوليا ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ [[لاڊن ٻولي|لاڊن]] ڏکڻ ٽائرول، [[ترنتينو]] ۽ ٻين اترين علائقن ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ [[فريولي ٻولي|فريولي]] فريولي-وينيتسيا جوليا ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ [[سارڊينيائي ٻولي|سارڊينيائي]] [[سارڊينيا]] ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي.<ref>{{Cite web|title=Legge Regionale 15 ottobre 1997, n. 26 |url=http://www.regione.sardegna.it/j/v/86?v=9&c=72&file=1997026|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210226213750/http://www.regione.sardegna.it/j/v/86?v=9&c=72&file=1997026|archive-date=26 February 2021|access-date=31 May 2018|publisher=Regione autonoma della Sardegna – Regione Autònoma de Sardigna}}; {{Cite web|title=Regione Autonoma Friuli-Venezia Giulia – Comunità linguistiche regionali|url=https://www.regione.fvg.it/rafvg/cms/RAFVG/cultura-sport/patrimonio-culturale/comunita-linguistiche|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150904201140/https://www.regione.fvg.it/rafvg/cms/RAFVG/cultura-sport/patrimonio-culturale/comunita-linguistiche|archive-date=4 September 2015|access-date=2 November 2020|website=regione.fvg.it}}</ref></span> | footnote_b = <span style="font-size:100%;">2002ع کان اڳ، [[اطالوي ليرا]]. يورو [[ڪامپيوني دي اٽاليا]] ۾ قبول ڪئي وڃي ٿي، پر ان جي سرڪاري ڪرنسي [[سوئس فرانڪ]] آهي.<ref>{{Cite web|date=14 July 2010|title=Comune di Campione d'Italia|url=http://www.comune.campione-d-italia.co.it/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110430223743/http://www.comune.campione-d-italia.co.it/|archive-date=30 April 2011|access-date=30 October 2010|publisher=Comune.campione-d-italia.co.it}}</ref></span> | footnote_c = <span style="font-size:100%;">ڪامپيوني دي اٽاليا کي فون ڪرڻ لاءِ سوئس ڪوڊ [[+41]] استعمال ڪرڻ ضروري آهي.</span> }} '''اٽلي'''،{{Efn|{{Lang|it|Italia}}, {{IPA|it|iˈtaːlja|pron|small=no|It-Italia.ogg}}}} سرڪاري طور '''اطالوي جمهوريه'''،{{Efn|{{Lang|it|ريپبلڪا اطاليانا|links=no}}, {{IPA|it|reˈpubblika itaˈljaːna|pron|small=no}}}} [[ڏکڻ يورپ|ڏکڻ]] ۽ [[اولهه يورپ]] ۾ واقع هڪ ملڪ آهي.{{Efn|اٽلي کي گهڻو ڪري اولهه يورپ ۾ شامل ڪيو ويندو آهي.<ref>اٽلي کي اولهه يورپي ملڪ طور بيان ڪندڙ علمي ڪم:{{Bulleted list |{{Cite book|last1=Hancock|first1=M. Donald|url=https://archive.org/details/politicsinwester00hanc_0|title=Politics in Western Europe: an introduction to the politics of the United Kingdom, France, Germany, Italy, Sweden, and the European Union|last2=Conradt|first2=David P.|last3=Peters|first3=B. Guy|last4=Safran|first4=William|last5=Zariski|first5=Raphael|date=11 November 1998|publisher=Chatham House Publishers|isbn=978-1-5664-3039-5|edition=2nd|quote=list of Western European countries Italy.|url-access=registration|ref=none}} |{{Cite book|last1=Ugo|first1=Ascoli|last2=Emmanuele|first2=Pavolini|title=The Italian welfare state in a European perspective: A comparative analysis|date=2016|publisher=Policy Press|isbn=978-1-4473-3444-6|url=https://books.google.com/books?id=BEzRDAAAQBAJ&q=list+of+Western+European+countries+Italy|ref=none}} |{{Cite book|last1=Zloch-Christy|first1=Iliana|title=East-West Financial Relations: Current Problems and Future Prospects|date=1991|publisher=Cambridge University Press|isbn=978-0-5213-9530-4|url=https://archive.org/details/eastwestfinancia00zloc|url-access=registration|quote=list of Western European countries Italy.|access-date=29 September 2019|ref=none}} |{{Cite book|last1=Clout|first1=Hugh D.|title=Western Europe: Geographical Perspectives|date=1989|publisher=Longman Scientific & Technical|isbn=978-0-5820-1772-6|url=https://books.google.com/books?id=WGbIT90ppZsC|access-date=29 September 2019|ref=none}} |{{Cite book|last1=Furlong|first1=Paul|title=Modern Italy: Representation and Reform|date=2003|publisher=Routledge|isbn=978-1-1349-7983-7|url=https://books.google.com/books?id=JNNsOl65D0AC&q=italy+western+European+country|access-date=29 September 2019|ref=none}} |{{Cite book|last1=Hanf|first1=Kenneth|last2=Jansen|first2=Alf-Inge|title=Governance and Environment in Western Europe: Politics, Policy and Administration|date=2014|publisher=Routledge|isbn=978-1-3178-7917-6|url=https://books.google.com/books?id=31wSBAAAQBAJ&q=West+Europe+Italy|access-date=29 September 2019|ref=none}} }}</ref>|name=WE}} اهو [[اطالوي اپٻيٽ|هڪ اپٻيٽ]] تي مشتمل آهي، جيڪو [[ڀونوچ سمنڊ]] ۾ وڌي وڃي ٿو، جنهن جي اترين زميني سرحد تي [[الپس]] آهن، ۽ ان سان گڏ [[اٽلي جي ٻيٽن جي فهرست|لڳ ڀڳ 800 ٻيٽ]] پڻ شامل آهن، جن مان خاص طور [[سسلي]] ۽ [[سارڊينيا]] اهم آهن. اٽلي اولهه ۾ [[فرانس]]؛ اتر ۾ [[سوئٽزرلينڊ]] ۽ [[آسٽريا]]؛ اوڀر ۾ [[سلووينيا]]؛ ۽ ٻن [[انڪليو|انڪليوز]]، [[ويٽيڪن سٽي]] ۽ [[سان مارينو]]، سان زميني سرحدون رکي ٿو. ايراضي جي لحاظ کان اهو [[ايراضيءَ موجب يورپي ملڪن جي فهرست|يورپ جو ڏهون وڏو ملڪ]] آهي، جيڪو {{Convert|301340|km2|sqmi|abbr=on}} تي پکڙيل آهي، ۽ لڳ ڀڳ 59 ملين آبادي سان [[يورپي يونين]] جو ٽيون سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو [[يورپي يونين جو رڪن ملڪ|رڪن ملڪ]] آهي. اٽلي جي گاديءَ جو هنڌ ۽ [[اٽلي جي شهرن جي فهرست|سڀ کان وڏو شهر]] [[روم]] آهي؛ ٻين وڏن شهرن ۾ [[ميلان]]، جيڪو ملڪ جو سڀ کان وڏو [[ميٽروپوليٽن علائقو]] آهي، [[نيپلز]]، [[تورين]]، [[پالرمو]]، [[بولونيا]]، [[فلورينس]]، [[جينووا]] ۽ [[وينس]] شامل آهن. [[اٽلي جي تاريخ]] ڪيترن ئي [[اٽلي جي قديم قومن جي فهرست|اٽالڪ قومن]] تائين وڃي ٿي، جن ۾ خاص طور [[قديم رومي]] شامل آهن، جن [[رومي جمهوريه]] دوران ڀونوچ سمنڊ جي دنيا کي فتح ڪيو ۽ [[رومي سلطنت]] دوران صدين تائين ان تي حڪومت ڪئي. عيسائيت جي پکڙجڻ سان، روم [[ڪيٿولڪ ڪليسا]] ۽ [[پاپائيت]] جو مرڪز بڻجي ويو. [[بربر حملا|بربر حملن]] ۽ ٻين سببن ڪري [[قديم دور جي آخري مرحلي]] ۽ [[اوائلي وچئين دور]] جي وچ ۾ [[اولهه رومي سلطنت جو زوال ۽ خاتمو]] ٿيو. يارهين صديءَ تائين [[اطالوي شهري رياستون]] ۽ [[سامونڊي جمهوريهون]] وڌيون، جن واپار ذريعي نئين خوشحالي آندي ۽ جديد سرمائيداريءَ لاءِ بنياد وڌا. [[اطالوي نشاةِ ثانيه]] پندرهين ۽ سورهين صديءَ دوران ڦهلي ڦولي ۽ [[نشاةِ ثانيه#پکڙجڻ|باقي يورپ تائين پکڙجي وئي]]. اطالوي ڳولائوئن پري اوڀر ۽ [[نئين دنيا]] ڏانهن نوان رستا دريافت ڪيا، جنهن سان [[دريافتن جو دور|دريافتن جي دور]] ۾ اهم حصو پيو. سياسي ۽ علائقائي ورهاستن جي صدين کان پوءِ، [[اٽلي جي بادشاهت]] 1861ع ۾ [[اطالوي آزاديءَ جون جنگيون|آزاديءَ جي جنگين]] ۽ [[هزارن جي مهم]] کان پوءِ قائم ٿي. اوڻيهين صديءَ جي آخر کان ويهين صديءَ جي شروعات تائين، [[اٽلي ۾ صنعتڪاري|اٽلي صنعتڪاري ڪئي]] ۽ [[اطالوي سلطنت|نوآبادياتي سلطنت]] حاصل ڪئي، جڏهن ته [[ڏکڻ اٽلي|ڏکڻ]] گهڻي حد تائين غريب رهيو، جنهن سبب آمريڪا ڏانهن [[اطالوي ڊائاسپورا|وڏي مهاجر ڊائاسپورا]] پيدا ٿي. 1915ع کان 1918ع تائين، [[پهريين عالمي جنگ دوران اٽلي جي فوجي تاريخ|اٽلي]] [[پهريين عالمي جنگ]] ۾ [[پهريين عالمي جنگ جا اتحادي|انتانت]] سان گڏ [[مرڪزي طاقتون|مرڪزي طاقتن]] خلاف وڙهيو. 1922ع ۾ [[اطالوي فاشزم|اطالوي فاشسٽ]] آمريت قائم ٿي. [[ٻي عالمي جنگ دوران اٽلي جي فوجي تاريخ|ٻي عالمي جنگ دوران]]، اٽلي پهرين [[محوري طاقتون|محوري طاقتن]] جو حصو هو، جيستائين [[ڪاسيبلي جي جنگبندي|جنگبندي]] [[ٻي عالمي جنگ جا اتحادي|اتحادي طاقتن]] سان نه ٿي (1940–1943)، پوءِ [[اطالوي مزاحمت]] ۽ جرمن قبضي ۽ سهڪار ڪندڙ [[اطالوي سماجي جمهوريه|آر ايس آءِ]] کان [[اٽلي جي آزادي]] دوران اتحادي طاقتن جو هم جنگي ساٿي بڻيو (1943–1945). 1946ع ۾ بادشاهت کي [[1946ع اطالوي اداراتي ريفرنڊم|جمهوريه سان تبديل ڪيو ويو]] ۽ ملڪ [[اطالوي اقتصادي معجزو|مضبوط بحالي]] ڪئي. [[ترقي يافته ملڪ]] طور، [[اٽلي جي معيشت|ترقي يافته معيشت]] سان، اٽلي دنيا جو [[ناليوار جي ڊي پي موجب ملڪن جي فهرست|اٺون وڏو ناليوار جي ڊي پي]] رکي ٿو، يورپ جو [[پيداوار موجب ملڪن جي فهرست|ٻيون وڏو پيداوار وارو شعبو]] رکي ٿو، ۽ [[علائقائي طاقت|علائقائي]] ۽ – [[وڏين طاقتن مان گهٽ ترين|گهٽ حد تائين]] – عالمي اقتصادي، فوجي، ثقافتي ۽ سياسي معاملن ۾ اهم ڪردار ادا ڪري ٿو. اهو يورپي يونين جو [[اندروني ڇهه|باني]] ۽ [[يورپي يونين جا ٽي|اهم رڪن]] آهي، ۽ [[اٽلي جا پرڏيهي لاڳاپا#بين الاقوامي ادارا|ڪيترين ٻين بين الاقوامي تنظيمن ۽ فورمن جو حصو]] آهي. [[ثقافتي سپر پاور]] طور، اٽلي ڊگهي عرصي کان [[اطالوي فن|فن]]، [[اٽلي جي موسيقي|موسيقي]]، [[اطالوي ادب|ادب]]، [[اطالوي کاڌو|کاڌي]]، [[اطالوي فيشن|فيشن]]، [[اٽلي ۾ سائنس ۽ ٽيڪنالاجي|سائنس ۽ ٽيڪنالاجي]] جو مشهور عالمي مرڪز رهيو آهي، ۽ [[اطالوي ايجادن ۽ دريافتن جي فهرست|ڪيترين ايجادن ۽ دريافتن]] جو ذريعو آهي. هن وٽ [[ملڪ موجب عالمي ورثو ماڳ|سڀ کان وڌيڪ تعداد]] ۾ [[عالمي ورثو ماڳ]] ([[اٽلي ۾ عالمي ورثو ماڳن جي فهرست|61]]) آهن ۽ اهو دنيا جو [[عالمي سياحت درجابندي|پنجون سڀ کان وڌيڪ گهميو ويندڙ ملڪ]] آهي. == نالو<span class="anchor" id="Etymology"></span> == {{Main|اٽلي جو نالو}} ''اٽاليا'' جي اشتقاق بابت ڪيترائي مفروضا موجود آهن.<ref>Alberto Manco, ''Italia. Disegno storico-linguistico''. 2009, Naples: L'Orientale. {{ISBN|978-8-8950-4462-0}}.</ref> هڪ نظريي موجب اهو [[قديم يوناني]] اصطلاح مان نڪتو، جيڪو ''اٽالوئي'' جي زمين لاءِ استعمال ٿيندو هو؛ اٽالوئي هڪ قبيلو هو، جيڪو انهيءَ علائقي ۾ رهندو هو، جيڪو اڄ [[ڪلابريا]] جي نالي سان سڃاتو وڃي ٿو. اصل ۾ سمجهيو ويندو هو ته ان جو نالو ''ويتولي'' هو، ۽ ڪجهه عالمن جي راءِ آهي ته سندن [[ٽوٽم]]ي جانور ڳئون جو ٻچو هو ([[لاطيني]]: ''vitulus''؛ [[امبريائي]]: ''vitlo''؛ [[اوسڪن]]: ''Víteliú'')<!-- and named for the god of cattle, [[Mars (mythology)|Mars]] -->.<ref>J.P. Mallory and D.Q. Adams, ''Encyclopedia of Indo-European Culture'' (London: Fitzroy and Dearborn, 1997), 24.</ref> ڪيترن قديم ليکڪن چيو آهي ته اهو نالو هڪ مقامي حڪمران [[اٽالس]] جي نالي تان پيو.<ref>Dionysius of Halicarnassus, ''Roman Antiquities'', [https://penelope.uchicago.edu/Thayer/E/Roman/Texts/Dionysius_of_Halicarnassus/1B*.html 1.35] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20221215151343/https://penelope.uchicago.edu/Thayer/E/Roman/Texts/Dionysius_of_Halicarnassus/1B%2A.html|date=15 December 2022}}, on LacusCurtius; Aristotle, ''Politics'', [https://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0058%3Abook%3D7%3Asection%3D1329b#note-link2 7.1329b] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20150910185719/http://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0058%3Abook%3D7%3Asection%3D1329b|date=10 September 2015}}, on Perseus; Thucydides, ''The Peloponnesian War'', [https://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Thuc.+6.2.4&fromdoc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0200 6.2.4] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20150924213434/http://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Thuc.+6.2.4&fromdoc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0200|date=24 September 2015}}, on Perseus</ref> اٽلي لاءِ قديم يوناني اصطلاح شروعات ۾ رڳو [[ڪلابريا|بروٽيم]] اپٻيٽ جي ڏکڻ حصي ۽ [[ڪاتانزارو]] ۽ [[ويبو والينتيا]] جي ڪجهه حصن لاءِ استعمال ٿيندو هو. [[اوينوٽريا]] ۽ "اٽلي" جو وڏو تصور هڪ ٻئي جا مترادف بڻجي ويا، ۽ اهو نالو [[لوڪانيا]] جي اڪثر حصي تي به لاڳو ٿيڻ لڳو. رومي جمهوريه جي واڌ کان اڳ، اهو نالو يونانين طرفان [[ميسينا آبنائے]] ۽ [[ساليرنو نار|ساليرنو نارين]] ۽ [[تارانٽو نار|تارانٽو]] کي ملائيندڙ لڪير جي وچ واري زمين لاءِ استعمال ٿيندو هو، جيڪا ڪلابريا سان مطابقت رکي ٿي. يونانين "اٽاليا" کي وڌيڪ وڏي علائقي تي لاڳو ڪرڻ شروع ڪيو.<ref>Pallottino, M., ''History of Earliest Italy'', trans. Ryle, M & Soper, K. in Jerome Lectures, Seventeenth Series, p. 50</ref> ڏکڻ ۾ "[[يوناني اٽلي]]" کان علاوه، مورخن هڪ "ايٽرسڪن اٽلي" جي وجود جو به امڪان ظاهر ڪيو آهي، جيڪو وچ اٽلي جي علائقن تي مشتمل هو.<ref>Giovanni Brizzi, Roma. Potere e identità: dalle origini alla nascita dell'impero cristiano, Bologna, Patron, 2012 p. 94</ref> [[رومي اٽلي]]، يعني ''اٽاليا''، جون سرحدون وڌيڪ واضح طور مقرر ٿيل آهن. ڪيٽو جي ''[[اوريجنيز]]'' اٽلي کي الپس جي ڏکڻ ۾ واقع سڄي اپٻيٽ طور بيان ڪري ٿي.<ref>{{Cite book|last=Carlà-Uhink|first=Filippo|url=https://books.google.com/books?id=dSY-DwAAQBAJ&q=cato+italy+south+of+the+Alps&pg=PT49|title=The "Birth" of Italy: The Institutionalization of Italy as a Region, 3rd–1st Century BCE|date=25 September 2017|publisher=Walter de Gruyter GmbH & Co KG|isbn=978-3-1105-4478-7}}; {{Cite book|last=Levene|first=D. S.|url=https://books.google.com/books?id=aLsRDAAAQBAJ&q=cato+walls+of+Italy&pg=PA108|title=Livy on the Hannibalic War|date=17 June 2010|publisher=Oxford University Press|isbn=978-0-1981-5295-8|access-date=12 November 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20240328152752/https://books.google.com/books?id=aLsRDAAAQBAJ&q=cato+walls+of+Italy&pg=PA108#v=snippet&q=cato%20walls%20of%20Italy&f=false|archive-date=28 March 2024|url-status=live}}</ref> 264 ق م ۾ رومي اٽلي مرڪزي-اتر جي [[آرنو]] ۽ [[روبيڪون]] دريائن کان وٺي سڄي ڏکڻ تائين پکڙيل هئي. اتر وارو علائقو، [[سيسالپائن گال]]، جغرافيائي طور اٽلي جو حصو سمجهيو ويندو هو، 220ع ق م واري ڏهاڪي ۾ روم طرفان قبضو ڪيو ويو،<ref>{{Cite book|last=Carlà-Uhink|first=Filippo|url=https://books.google.com/books?id=dSY-DwAAQBAJ&q=Tota+Italia+essays&pg=PT454|title=The "Birth" of Italy: The Institutionalization of Italy as a Region, 3rd–1st Century BCE|date=25 September 2017|publisher=Walter de Gruyter GmbH & Co KG|isbn=978-3-1105-4478-7|access-date=12 November 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211000755/https://books.google.com/books?id=dSY-DwAAQBAJ&q=Tota+Italia+essays&pg=PT454#v=snippet&q=Tota%20Italia%20essays&f=false|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}</ref> پر سياسي طور الڳ رهيو. 42 ق م ۾ ان کي قانوني طور اٽلي جي انتظامي وحدت ۾ ضم ڪيو ويو.<ref>{{Cite book|last=Williams|first=J. H. C.|url=https://books.google.com/books?id=RPj_FkEeVO4C&q=beyond+the+Rubicon|title=Beyond the Rubicon: Romans and Gauls in Republican Italy – J. H. C. Williams – Google Books|date=22 May 2020|publisher=Oxford University Press|isbn=978-0-1981-5300-9|archive-url=https://web.archive.org/web/20200522000630/https://books.google.it/books?id=RPj_FkEeVO4C&dq=beyond+the+Rubicon&hl=en&sa=X&ved=0ahUKEwiI5YrC6rbkAhUvDmMBHXZOCMAQ6AEIKTAA|archive-date=22 May 2020}}; {{Cite book|last=Long|first=George|title=Decline of the Roman republic: Volume 2|year=1866}}; {{Cite web|last=Aurigemma|first=Salvatore|title=Gallia Cisalpina|url=http://www.treccani.it/enciclopedia/gallia-cisalpina_(Enciclopedia-Italiana)|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20230404054511/https://www.treccani.it/enciclopedia/gallia-cisalpina_(Enciclopedia-Italiana)|archive-date=4 April 2023|access-date=14 October 2014|website=treccani.it|publisher=Enciclopedia Italiana|language=it}}</ref> سارڊينيا، [[ڪورسيڪا]]، سسلي ۽ [[مالٽا]] کي 292ع ۾ [[ڊيوڪليشن]] اٽلي ۾ شامل ڪيو،<ref>{{Cite web|title=Italy (ancient Roman territory)|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297743/Italy|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131110232259/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297743/Italy|archive-date=10 November 2013|access-date=10 November 2013|website=Encyclopædia Britannica}}</ref> جنهن سان آخري قديم دور جو اٽلي جديد [[اطالوي جاگرافيائي علائقو|اطالوي جاگرافيائي علائقي]] سان لڳ ڀڳ هم سرحد ٿي ويو.<ref>{{Cite web|title=La riorganizzazione amministrativa dell'Italia. Costantino, Roma, il Senato e gli equilibri dell'Italia romana|url=https://www.treccani.it/enciclopedia/la-riorganizzazione-amministrativa-dell-italia-costantino-roma-il-senato-e-gli-equilibri-dell-italia-romana_%28Enciclopedia-Costantiniana%29|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211119225335/https://www.treccani.it/enciclopedia/la-riorganizzazione-amministrativa-dell-italia-costantino-roma-il-senato-e-gli-equilibri-dell-italia-romana_(Enciclopedia-Costantiniana)|archive-date=19 November 2021|access-date=19 November 2021|language=it}}</ref> لاطيني لفظ ''Italicus'' "اٽلي جي ماڻهو" لاءِ استعمال ٿيندو هو، يعني ''provincial'' يا [[رومي صوبو|رومي صوبي]] مان آيل ماڻهو جي ابتڙ.<ref>''Letters'' 9.23</ref> صفت ''italianus''، جنهن مان ''Italian'' نڪتو، [[وچئين دور جي لاطيني]] مان آهي ۽ [[اوائلي جديد دور]] دوران ''Italicus'' سان متبادل طور استعمال ٿيندي هئي.<ref>''ytaliiens'' (1265) [http://www.cnrtl.fr/etymologie/italien TLFi] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20181029191636/http://www.cnrtl.fr/etymologie/italien|date=29 October 2018}}</ref> [[اولهه رومي سلطنت جي زوال]] کان پوءِ، اٽلي جي [[اوستروگوٿڪ بادشاهت]] قائم ٿي. [[لومبارڊ|لومبارڊن]] جي حملن کان پوءِ، ''اٽاليا'' سندن بادشاهت جي نالي طور برقرار رهي، ۽ [[پاڪ رومي سلطنت]] اندر ان جي [[اٽلي جي بادشاهت (پاڪ رومي سلطنت)|جانشين بادشاهت]] لاءِ به اهو نالو استعمال ٿيو.<ref>{{Cite web|title=IL COMUNE MEDIEVALE|url=https://www.homolaicus.com/storia/medioevo/comune_medievale.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20120318214257/http://www.homolaicus.com/storia/medioevo/comune_medievale.htm|archive-date=18 March 2012|website=homolaicus.com}}</ref> == تاريخ == {{Main|اٽلي جي تاريخ}} === قبل تاريخ ۽ قديم دور === {{Main|قبل تاريخي اٽلي|اٽالڪ قومون|ايٽرسڪن تهذيب|يوناني نوآبادڪاري|ميگنا گريشيا}} [[File:Etruscan Painting 1.jpg|thumb|right|[[ايٽرسڪن تهذيب|ايٽرسڪن]] فريسڪو، [[مونتيروتسي نيڪروپولس]] ۾، 5هين صدي ق م]] [[هيٺيون پيلئوليٿڪ]] جا آثار، جيڪي 850,000 سال اڳ جا آهن، [[مونتي پوجيولو]] مان مليا آهن.<ref>{{Cite web|last=Society|first=National Geographic|title=Erano padani i primi abitanti d'Italia|url=http://www.nationalgeographic.it/scienza/2012/01/20/news/erano_padani_iprimi_abitanti_ditalia-807204|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20190626220707/http://www.nationalgeographic.it/scienza/2012/01/20/news/erano_padani_iprimi_abitanti_ditalia-807204|archive-date=26 June 2019|access-date=11 March 2019|website=National Geographic}}</ref> سڄي اٽلي ۾ کوٽاين مان 200,000 سال اڳ وچين پيلئوليٿڪ دور ۾ [[نينڊرٿال]] جي موجودگي ظاهر ٿي آهي،<ref>Kluwer Academic/Plenum Publishers 2001, ch. 2. {{ISBN|0-3064-6463-2}}.</ref> جڏهن ته [[اوائلي جديد انسان|جديد انسان]] لڳ ڀڳ 40,000 سال اڳ [[ريپارو موڪي]] ۾ ظاهر ٿيا.<ref>42.7–41.5 ka ([[68–95–99.7 rule|1σ CI]]). {{Cite journal|last=Douka|first=Katerina|display-authors=etal|year=2012|title=A new chronostratigraphic framework for the Upper Palaeolithic of Riparo Mochi (Italy)|journal=Journal of Human Evolution|volume=62|issue=2|pages=286–299|doi=10.1016/j.jhevol.2011.11.009|pmid=22189428|bibcode=2012JHumE..62..286D }}; {{Cite web|date=29 January 2010|title=Istituto Italiano di Preistoria e Protostoria|url=http://www.iipp.it/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131015231105/http://www.iipp.it/|archive-date=15 October 2013|publisher=IIPP|access-date=15 August 2017}}</ref> رومي دور کان اڳ واري اٽلي جا [[اٽلي جا قديم ماڻھو|قديم ماڻھو]] [[پروٽو-انڊو-يورپي|انڊو-يورپي]] هئا، خاص طور [[اٽالڪ قومون]]. ممڪن غير انڊو-يورپي يا [[قبل انڊو-يورپي ٻوليون|قبل انڊو-يورپي]] ورثي وارن مکيه تاريخي ماڻهن ۾ [[ايٽرسڪن]]، سسلي جا [[ايلميئن]] ۽ [[سيڪاني]]، ۽ قبل تاريخي [[سارڊينيائي ماڻھو]] شامل آهن، جن [[نوراجڪ تهذيب]] کي جنم ڏنو. ٻين قديم آبادين ۾ [[ريئتيائي ماڻھو]] ۽ [[ڪاموني]] شامل آهن، جيڪي [[والڪامونيڪا ۾ پٿريلي چٽساليون|والڪامونيڪا جي پٿريلي چٽسالين]] لاءِ مشهور آهن.<ref>{{Cite web|title=Rock Drawings in Valcamonica|url=https://whc.unesco.org/en/list/94|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100703183257/http://whc.unesco.org/en/list/94|archive-date=3 July 2010|access-date=29 June 2010|publisher=UNESCO World Heritage Centre}}</ref> هڪ قدرتي ممي، [[اوئٽسي]]، جيڪا 3400–3100 ق م جي آهي، 1991ع ۾ [[سيميلاون]] گليشيئر مان دريافت ٿي.<ref>{{Cite journal|last1=Bonani|first1=Georges|last2=Ivy|first2=Susan D.|display-authors=etal|year=1994|title=AMS {{SimpleNuclide|Carbon|14}} Age Determination of Tissue, Bone and Grass Samples from the Ötzal Ice Man|url=http://digitalcommons.library.arizona.edu/objectviewer?o=http%3A%2F%2Fradiocarbon.library.arizona.edu%2FVolume36%2FNumber2%2Fazu_radiocarbon_v36_n2_247_250_v.pdf|url-status=live|journal=Radiocarbon|volume=36|issue=2|pages=247–250|doi=10.1017/s0033822200040534|archive-url=https://web.archive.org/web/20100720211402/https://digitalcommons.library.arizona.edu/objectviewer?o=http%3A%2F%2Fradiocarbon.library.arizona.edu%2FVolume36%2FNumber2%2Fazu_radiocarbon_v36_n2_247_250_v.pdf|archive-date=20 July 2010|access-date=4 February 2016|doi-access=free}}</ref> پهريان نوآبادڪار [[فينيقيه|فينيقي]] هئا، جن سسلي ۽ سارڊينيا جي ڪنارن تي [[ايمپوريم (قديم دور)|واپاري مرڪز]] قائم ڪيا. انهن مان ڪجهه ننڍا شهري مرڪز بڻيا ۽ [[يوناني نوآبادين]] سان گڏوگڏ ترقي ڪئي.<ref>{{Cite journal|last1=Raclot|first1=Thierry|last2=Oudart|first2=Hugues|date=January 2000|title=CORPS GRAS ET OBESITE Acides gras alimentaires et obésité: aspects qualitatifs et quantitatifs|journal=Oléagineux, Corps gras, Lipides|volume=7|issue=1|pages=77–85|doi=10.1051/ocl.2000.0077|issn=1258-8210|doi-access=free}}</ref> 8هين ۽ 7هين صدي ق م دوران، [[پٿيڪوسائي]] ۾ يوناني نوآباديون قائم ٿيون، جيڪي آخرڪار اطالوي اپٻيٽ جي ڏکڻ ۽ سسلي جي سامونڊي ڪناري تائين پکڙجي ويون؛ اهو علائقو بعد ۾ [[ميگنا گريشيا]] جي نالي سان مشهور ٿيو.<ref>Emilio Peruzzi, ''Mycenaeans in early Latium'', (Incunabula Graeca 75), Edizioni dell'Ateneo & Bizzarri, Roma, 1980</ref> [[آيونيائي]]، [[ڊوريائي يوناني|ڊوريائي]] نوآبادڪارن، [[سيراڪيوز وارا|سيراڪيوزن]] ۽ [[اڪائيائي (قبيلو)|اڪائيائين]] ڪيترائي شهر قائم ڪيا. [[اٽلي جي يوناني نوآبادڪاري|يوناني نوآبادڪاري]] [[اٽالڪ قومون|اٽالڪ قومن]] کي جمهوري حڪومتي صورتن ۽ اعليٰ فني ۽ ثقافتي اظهار سان رابطي ۾ آندو.<ref>{{Cite web|title=II 1987: Uomini e vicende di Magna Grecia |url=https://www.bpp.it/Apulia/html/archivio/1987/II/art/R87II015.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210204123345/https://www.bpp.it/Apulia/html/archivio/1987/II/art/R87II015.html|archive-date=4 February 2021|access-date=31 January 2021|website=bpp.it}}</ref> === قديم روم === {{Main|قديم روم|اٽلي ۾ رومي واڌ|رومي اٽلي}} {{Multiple image | align = right | direction = vertical | width = 220 | image1 = Colosseo 2020.jpg | caption1 = [[ڪولوسيئم]]، جنهن کي وڏي پيماني تي قديم تاريخ جي تعمير ۽ انجنيئرنگ جي عظيم ترين ڪمن مان هڪ سمجهيو وڃي ٿو | image2 = Roman Empire Trajan 117AD.png|275 | caption2 = {{legend|#b23938|117ع ۾ [[رومي سلطنت]] پنهنجي سڀ کان وڏي وسعت تي<ref>{{Cite book|last=Bennett, Julian|url=https://books.google.com/books?id=qk_tofvS8EsC|title=Trajan: Optimus Princeps : a Life and Times|publisher=Routledge|year=1997|isbn=978-0-415-16524-2}}</ref>}} {{legend|#d28989|[[تابع رياست|تابع رياستون]]}} }} اٽلي جي تاريخ ڪيترين [[اٽلي جي قديم قومن جي فهرست|اٽالڪ قومن]] تائين وڃي ٿي، جن ۾ خاص طور [[قديم رومي]] شامل آهن، جن [[رومي جمهوريه]] دوران ڀونوچ سمنڊ جي دنيا کي فتح ڪيو ۽ [[رومي سلطنت]] دوران صدين تائين ان تي حڪومت ڪئي.<ref>{{Cite book |last1=Carl Waldman |url=https://books.google.com/books?id=kfv6HKXErqAC |title=Encyclopedia of European Peoples |last2=Catherine Mason |publisher=Infobase Publishing |year=2006 |isbn=978-1-4381-2918-1 |page=586 |access-date=23 February 2013 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230311102543/https://books.google.com/books?id=kfv6HKXErqAC |archive-date=11 March 2023 |url-status=live}}; {{Cite book |last=Mommsen |first=Theodor |author-link=Theodor Mommsen |title=[[History of Rome (Mommsen)|History of Rome]], Book II: From the Abolition of the Monarchy in Rome to the Union of Italy |publisher=Reimer & Hirsel |year=1855 |location=Leipzig}}; {{Cite book |last=Lazenby |first=John Francis |url=https://archive.org/details/hannibalswarmili00laze |title=Hannibal's War: A Military History of the Second Punic War |date=4 February 1998 |publisher=University of Oklahoma Press |isbn=978-0-8061-3004-0 |page=[https://archive.org/details/hannibalswarmili00laze/page/29 29] |quote=Italy homeland of the Romans. |url-access=registration |via=Internet Archive}}</ref> قديم روم، جيڪو وچ اٽلي ۾ [[ٽائبر درياهه]] تي هڪ آبادڪاري هو، [[روم جو بنياد|753 ق م ۾ قائم ٿيو]] ۽ 244 سالن تائين بادشاهي نظام هيٺ حڪمراني ڪئي وئي.<ref>{{Cite web |date=24 November 2009 |title=Rome founded {{!}} 21 April, 753 B.C. |url=https://www.history.com/this-day-in-history/april-21/rome-founded |access-date=10 April 2025 |website=HISTORY |language=en}}</ref> 509 ق م ۾، رومن، سينيٽ ۽ عوام ([[SPQR]]) واري حڪومت جي حمايت ڪندي، [[رومي بادشاهت جو خاتمو|بادشاهت کي نيڪالي ڏني]] ۽ هڪ اشرافي جمهوريه قائم ڪئي.<ref>{{Cite journal|last=Sanders|first=Henry A.|date=1908|title=The Chronology of Early Rome|url=https://www.jstor.org/stable/261793|journal=Classical Philology|volume=3|issue=3|pages=316–329|doi=10.1086/359186|jstor=261793|s2cid=161535192|issn=0009-837X |quote=It has come to be second nature ... to date the founding of Rome [to] 753 BC [and] the first year of the Republic [to] 509&nbsp;BC.|url-access=subscription}}</ref> اطالوي اپٻيٽ، جنهن جو نالو ''اٽاليا'' هو، رومي واڌ دوران هڪ متحد وحدت ۾ گڏ ڪيو ويو؛ نون علائقن جي فتح اڪثر [[سامنائيٽ جنگيون|ٻين اٽالڪ قبيلن]]، [[رومي-ايٽرسڪن جنگيون|ايٽرسڪنن]]، [[رومي-گالي جنگيون|سيلٽن]] ۽ [[پائرهڪ جنگ|يونانين]] جي قيمت تي ٿي. مقامي قبيلن ۽ شهرن جي اڪثريت سان هڪ مستقل اتحاد قائم ٿيو، ۽ روم اولهه يورپ، اتر آفريڪا ۽ [[وچ اوڀر جي تاريخ#يوناني ۽ رومي سلطنت|وچ اوڀر]] جي فتح شروع ڪئي. 44 ق م ۾ [[جوليس سيزر]] جي قتل کان پوءِ، روم هڪ وڏي سلطنت بڻجي ويو، جيڪا [[رومي برطانيه|برطانيه]] کان [[ميسوپوٽيميا (رومي صوبو)|فارس]] جي سرحدن تائين پکڙيل هئي، ۽ سڄي ڀونوچ سمنڊ جي حوض کي پنهنجي اندر آڻي ڇڏيو، جتي يوناني، رومي ۽ ٻيون ثقافتون گڏجي هڪ طاقتور تهذيب ۾ تبديل ٿيون. پهرئين شهنشاهه [[آگسٽس]] جي ڊگهي حڪومت امن ۽ خوشحالي جو دور شروع ڪيو. رومي اٽلي سلطنت جو [[ميٽروپول]]، رومن جو وطن ۽ گاديءَ واري هنڌ جو علائقو رهيو.<ref>{{Cite journal|last=Morcillo|first=Marta García|title=The Glory of Italy and Rome's Universal Destiny in Strabo's Geographika, in: A. Fear – P. Liddel (eds), Historiae Mundi. Studies in Universal History. Duckworth: London 2010: 87–101. |url=https://www.academia.edu/362374|url-status=live|journal=Historiae Mundi: Studies in Universal History|archive-url=https://web.archive.org/web/20220114073554/https://www.academia.edu/362374|archive-date=14 January 2022|access-date=20 November 2021}}; {{Cite book|last=Keaveney|first=Arthur|url=https://books.google.com/books?id=ojoOAAAAQAAJ|title=Arthur Keaveney: ''Rome and the Unification of Italy''|date=January 1987|publisher=Croom Helm|isbn=978-0-7099-3121-8|access-date=20 November 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211000835/https://books.google.com/books?id=ojoOAAAAQAAJ|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}; {{Cite book|last=Billanovich|first=Giuseppe|url=https://books.google.com/books?id=fVylk1KUS84C&dq=Italia+domina+provinciarum&pg=PR13|title=Libreria Universitaria Hoepli, Lezioni di filologia, Giuseppe Billanovich e Roberto Pesce: ''Corpus Iuris Civilis, Italia non erat provincia, sed domina provinciarum'', Feltrinelli, p.363|publisher=Roberto Pesce|year=2008|isbn=978-8-8965-4309-2|language=it|access-date=20 November 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211000801/https://books.google.com/books?id=fVylk1KUS84C&dq=Italia+domina+provinciarum&pg=PR13#v=onepage&q=Italia%20domina%20provinciarum&f=false|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}</ref> [[رومي سلطنت جي تاريخ|سلطنت جي پهرين ٻن صدين]] ۾ بي مثال استحڪام جو دور ڏٺو ويو، جيڪو [[پيڪس رومانا]] ({{Literal translation|رومي امن}}) جي نالي سان مشهور آهي. روم [[رومي سلطنت جون سرحدون|پنهنجي سڀ کان وڏي علائقائي وسعت]] [[ٽراجن]] جي دور ۾ حاصل ڪئي ({{Reign|98|117|era=AD}})، پر وڌندڙ پريشانين ۽ زوال جو دور [[ڪوموڊس]] جي دور ۾ شروع ٿيو ({{Reign|180|192}}).<ref>{{Cite web |date=10 June 2024 |title=Five Good Emperors |url=https://www.britannica.com/topic/Five-Good-Emperors |access-date=4 August 2024 |website=www.britannica.com |language=en}}</ref><ref>{{Citation |last=Gibbon |first=Edward |title=The History of the Decline And Fall of the Roman Empire |date=1776 |chapter=The Decline And Fall in the West – Chapter 4 |chapter-url=https://www.ccel.org/g/gibbon/decline/volume1/chap4.htm |author-link=Edward Gibbon |access-date=27 June 2017 |archive-date=24 August 2017 |archive-url=https://web.archive.org/web/20170824100850/http://www.ccel.org/g/gibbon/decline/volume1/chap4.htm |url-status=live}}</ref> [[لڏپلاڻ وارو دور]]، جنهن ۾ [[جرمنڪ-رومي رابطا|جرمنڪ قومن جا وڏا حملا]] شامل هئا، رومي سلطنت جي زوال جو سبب بڻيو. رومي سلطنت تاريخ جي سڀ کان وڏين سلطنتن مان هڪ هئي، جنهن وٽ وڏي اقتصادي، ثقافتي، سياسي ۽ فوجي طاقت هئي.<ref>{{Cite web |date=4 June 2024 |title=The Roman Empire at its greatest expansion |url=https://trizioeditore.it/en/blogs/notizie/impero-romano-massima-espansione-mappa-storia |access-date=10 April 2025 |website=Trizio Editore |language=en}}</ref> پنهنجي سڀ کان وڏي وسعت تي، ان جو علائقو {{Convert|5|e6km2|abbr=off}} هو.<ref>{{Cite journal|last=Taagepera|first=Rein|author-link=Rein Taagepera|year=1979|title=Size and Duration of Empires: Growth-Decline Curves, 600 B.C. to 600 A.D|journal=Social Science History|volume=3|issue=3/4|pages=115–138|doi=10.2307/1170959|jstor=1170959}}; {{Cite journal|last1=Turchin|first1=Peter|last2=Adams|first2=Jonathan M.|last3=Hall|first3=Thomas D|year=2006|title=East–West Orientation of Historical Empires|url=http://peterturchin.com/PDF/Turchin_Adams_Hall_2006.pdf|url-status=live|journal=Journal of World-Systems Research|volume=12|issue=2|page=222|doi=10.5195/JWSR.2006.369|issn=1076-156X|archive-url=http://arquivo.pt/wayback/20160517210851/http://peterturchin.com/PDF/Turchin_Adams_Hall_2006.pdf|archive-date=17 May 2016|access-date=6 February 2016|doi-access=free}}</ref> [[رومي سلطنت جو ورثو|رومي ورثي]] مغربي تهذيب تي گهرو اثر وڌو ۽ جديد دنيا کي شڪل ڏني. لاطيني مان نڪتل [[رومانس ٻوليون|رومانس ٻولين]] جو وسيع استعمال، [[رومي انگ|عددي نظام]]، جديد مغربي الفابيٽ ۽ ڪئلينڊر، ۽ عيسائيت جو عالمي مذهب طور اڀرڻ، رومي غلبي جي ڪيترن ئي ورثن مان آهن.<ref>{{Cite book|last=Richard|first=Carl J.|title=Why we're all Romans: the Roman contribution to the western world|publisher=Rowman & Littlefield|year=2010|isbn=978-0-7425-6779-5|edition=1st pbk.|location=Lanham, MD|pages=xi–xv}}</ref> === وچون دور === {{Main|وچئين دور ۾ اٽلي}} [[اولهه رومي سلطنت جي زوال]] کان پوءِ، اٽلي [[اٽلي جي بادشاهت (476–493)|اوڊواڪر جي بادشاهت]] هيٺ آيو، ۽ پوءِ [[اوستروگوٿ]] ان تي قابض ٿيا.<ref>{{Cite book|last=Sarris|first=Peter|title=Empires of faith: the fall of Rome to the rise of Islam, 500–700|publisher=Oxford UP|year=2011|isbn=978-0-1992-6126-0|edition=1st. pub.|location=Oxford|page=118}}</ref> حملن جي نتيجي ۾ بادشاهتن جو افراتفري وارو سلسلو پيدا ٿيو ۽ مبينا "[[اونداهو دور (تاريخ نويسي)|اونداهو دور]]" شروع ٿيو. 6هين صديءَ ۾ هڪ ٻئي [[جرمنڪ قومون|جرمنڪ قبيلي]]، [[لومبارڊن]]، جي حملي بازنطيني موجودگي کي گهٽائي ڇڏيو ۽ اپٻيٽ جي سياسي وحدت ختم ڪري ڇڏي. اتر ۾ [[لومبارڊ بادشاهت]] ٺهي، وچ-ڏکڻ تي پڻ لومبارڊن جو ڪنٽرول هو، ۽ ٻيا حصا بازنطيني رهيا.<ref>{{Cite web|title=History of Italy|url=https://www.britannica.com/place/Italy/Lombards-and-Byzantines|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220929150112/https://www.britannica.com/place/Italy/Lombards-and-Byzantines|archive-date=29 September 2022|access-date=29 September 2022|website=Encyclopædia Britannica}}</ref> [[File:Marco Polo Mosaic from Palazzo Tursi.jpg|thumb|right|upright=.7|[[مارڪو پولو]]، 13هين صديءَ جو ڳولائو]] لومبارڊ بادشاهت 8هين صديءَ جي آخر ۾ [[شارليمان]] جي هٿان [[فرانڪيا]] ۾ ضم ٿي وئي ۽ اٽلي جي بادشاهت بڻجي وئي.<ref>{{Cite web|title=Carolingian and post-Carolingian Italy, 774–962|url=https://www.britannica.com/place/Italy/Carolingian-and-post-Carolingian-Italy-774-962|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20221007160553/https://www.britannica.com/place/Italy/Carolingian-and-post-Carolingian-Italy-774-962|archive-date=7 October 2022|access-date=7 October 2022|website=Encyclopædia Britannica}}</ref> فرانڪن [[پاپائي رياستون]] ٺاهڻ ۾ مدد ڪئي. 13هين صديءَ تائين سياست [[پاڪ رومي شهنشاهه|پاڪ رومي شهنشاهن]] ۽ پاپائيت جي لاڳاپن تي غالب رهي، جتي شهري رياستون عارضي فائدي لاءِ اڳئين ڌر ([[گبيلين]]) يا پوئين ڌر ([[گويلف]]) سان گڏ ٿينديون هيون.<ref>{{Cite book|last=Nolan|first=Cathal J.|title=The age of wars of religion, 1000–1650: an encyclopedia of global warfare and civilization |publisher=Greenwood Press|year=2006|isbn=978-0-3133-3045-2|edition=1. publ.|location=Westport (Connecticut)|page=360}}</ref> جرمنڪ شهنشاهه ۽ رومي پونٽف وچئين دور جي يورپ جون [[عالمي طاقتون]] بڻجي ويا. بهرحال، [[سرماياداري تڪرار]] ۽ گويلفن ۽ گبيلينن جي وچ ۾ ٽڪراءُ اتر ۾ شهنشاهي-جاگيرداري نظام کي ختم ڪري ڇڏيو، جتي شهرن آزادي حاصل ڪئي.<ref>{{Cite book|last=Jones|first=Philip|author-link=Philip Jones (historian)|title=The Italian city-state: from Commune to Signoria|publisher=Clarendon Press|year=1997|isbn=978-0-1982-2585-0|location=Oxford|pages=55–77}}</ref> 1176ع ۾، شهري رياستن جي [[لومبارڊ ليگ]] پاڪ رومي شهنشاهه [[فريڊرڪ بارباروسا]] کي شڪست ڏني، جنهن سان انهن جي آزادي يقيني ٿي. شهري رياستن، جهڙوڪ ميلان، فلورينس ۽ وينس، مالياتي ترقي ۾ نهايت اهم جدت وارو ڪردار ادا ڪيو، بئنڪنگ جي طريقن کي تيار ڪندي، ۽ سماجي تنظيم جي نون روپن کي ممڪن بڻائيندي.<ref>{{Cite book|last=Niall|first=Ferguson|title=The Ascent of Money: The Financial History of the World|publisher=Penguin|year=2008}}</ref> ساحلي ۽ ڏاکڻن علائقن ۾، سامونڊي جمهوريهن ڀونوچ سمنڊ تي غلبو حاصل ڪيو ۽ مشرق ڏانهن واپار تي اجارو قائم ڪيو. اهي آزاد [[ٿالاسوڪريسي|سامونڊي طاقت واريون]] شهري رياستون هيون، جن ۾ واپارين وٽ ڪافي طاقت هئي. جيتوڻيڪ اهي اشرافي حڪومتون هيون، پر انهن طرفان ڏنل نسبي سياسي آزادي علمي ۽ فني ترقي لاءِ سازگار هئي.<ref name="Lane">{{Cite book|last=Lane|first=Frederic C.|title=Venice, a maritime republic|publisher=Johns Hopkins University Press|year=1991|isbn=978-0-8018-1460-0|edition=4. print.|location=Baltimore|page=73}}</ref> سڀ کان مشهور سامونڊي جمهوريهون وينس، [[جينووا جمهوريه|جينووا]]، [[پيزا جمهوريه|پيزا]] ۽ [[امالفي جو ڊچي|امالفي]] هيون.<ref>G. Benvenuti – Le Repubbliche Marinare. Amalfi, Pisa, Genova, Venezia – Newton & Compton editori, Roma 1989; Armando Lodolini, ''Le repubbliche del mare'', Biblioteca di storia patria, 1967, Roma. {{Cite book|last=Peris|first=Persi|title=Conoscere l'Italia|publisher=Istituto Geografico De Agostini|year=1982|pages=74}}; {{Cite web|title=Repubbliche Marinare|url=http://www.treccani.it/enciclopedia/repubbliche-marinare|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190829104758/http://www.treccani.it/enciclopedia/repubbliche-marinare|archive-date=29 August 2019|access-date=13 September 2019|website=Treccani.it|publisher=Istituto dell'Enciclopedia Italiana|language=it}}; {{Cite web|title=Repubbliche marinare|url=https://thes.bncf.firenze.sbn.it/termine.php?id=29771|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200101131949/https://thes.bncf.firenze.sbn.it/termine.php?id=29771|archive-date=1 January 2020|access-date=13 September 2019|website=thes.bncf.firenze.sbn.it|publisher=[[قومي مرڪزي لائبريري (فلورينس)]]|language=it}}</ref> هر هڪ کي پرڏيهي زمينن، ٻيٽن، ايڊرياٽڪ، ايجيئن ۽ ڪاري سمنڊن جي علائقن، ۽ ويجهي اوڀر ۽ اتر آفريڪا ۾ واپاري نوآبادين تي غلبو حاصل هو.<ref>{{Cite book|last=Zorzi|first=Alvise|author-link=Alvise Zorzi|url=https://books.google.com/books?id=IP5OAAAAMAAJ&q=%22even+in+countries+where+aid+is+near+at+hand+%22+%22attack+from+the+sea%22|title=Venice: The Golden Age, 697 – 1797 |publisher=Abbeville Press|year=1983|isbn=0-8965-9406-8|location=New York|page=255|access-date=16 September 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20230202182132/https://books.google.com/books?id=IP5OAAAAMAAJ&q=%22even+in+countries+where+aid+is+near+at+hand+%22+%22attack+from+the+sea%22|archive-date=2 February 2023|url-status=live}}</ref> {{Multiple image | align = right | total_width = 345 | direction = horizontal | width1 = 280 | image1 = Naval Jack of Italy.svg | width2 = 280 | image2 = Republik Venedig Handelswege01-IT.png | alt2 = نقشو | footer = کاٻي: [[اطالوي بحريه]] جو جهنڊو. گھڙيال جي رخ ۾، مٿئين کاٻي کان: [[وينس جي جمهوريه|وينس]]، [[جينووا جمهوريه|جينووا]]، [[پيزا جمهوريه|پيزا]] ۽ [[امالفي جو ڊچي|امالفي]] جا نشان.<br/>ساڄي: واپاري رستا، [[جينووا جون نوآباديون|جينووا]] ۽ [[اسٽاتو دا مار|وينس]] جون نوآباديون. }} وينس ۽ جينووا يورپ جا اوڀر ڏانهن دروازا هئا، ۽ نفيس شيشي جا ٺاهيندڙ هئا، جڏهن ته فلورينس ريشم، اون، بئنڪنگ ۽ زيورن جو مرڪز هو. پيدا ٿيل دولت وڏن عوامي ۽ خانگي فني منصوبن جي سرپرستي لاءِ استعمال ٿي. انهن جمهوريهن [[صليبي جنگون|صليبي جنگين]] ۾ حصو ورتو، مدد ۽ ٽرانسپورٽ مهيا ڪئي، پر بنيادي طور سياسي ۽ تجارتي موقعن جي پيروي ڪئي.<ref name=Lane/> اٽلي پهريون علائقو هو جتي اهي معاشي تبديليون محسوس ٿيون، جن [[تجارتي انقلاب]] ڏانهن واٽ هموار ڪئي: وينس [[قسطنطنيه جي لٽ|بازنطيني گاديءَ واري شهر کي لٽڻ]] ۽ [[مارڪو پولو]] جي ايشيا ڏانهن سفرن جي مالي مدد ڪرڻ جي قابل ٿي؛ پهرين يونيورسٽيون اطالوي شهرن ۾ ٺهيون، ۽ [[اڪويناس]] جهڙن عالمن عالمي شهرت حاصل ڪئي؛ سرمائيداري ۽ بئنڪنگ خاندان فلورينس ۾ اڀريا، جتي [[دانتي]] ۽ [[جوتو]] لڳ ڀڳ 1300ع ۾ سرگرم هئا.<ref name="See">{{Cite web |last=Sée |first=Henri |title=Modern Capitalism Its Origin and Evolution |url=http://www.efm.bris.ac.uk/het/see/ModernCapitalism.pdf |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20131007010542/http://www.efm.bris.ac.uk/het/see/ModernCapitalism.pdf |archive-date=7 October 2013 |access-date=29 August 2013 |website=University of Rennes |publisher=Batoche Books}}</ref> ڏکڻ ۾، سسلي 9هين صديءَ ۾ [[سسلي جي امارت|عرب اسلامي امارت]] بڻجي چڪي هئي، جيڪا 11هين صديءَ جي آخر ۾ [[اطالو-نارمن]] جي فتح تائين خوشحال رهي؛ انهن ڏکڻ اٽلي جي اڪثر لومبارڊ ۽ بازنطيني شهزادگين سان گڏ ان کي فتح ڪيو.<ref>{{cite book |last=Ali |first=Ahmed Essa with Othman |title=Studies in Islamic civilization: the Muslim contribution to the Renaissance |year=2010 |publisher=International Institute of Islamic Thought |location=Herndon, VA |isbn=978-1-56564-350-5 |pages=38–40}}</ref> پوءِ اهو علائقو [[سسلي جي بادشاهت]] ۽ [[نيپلز جي بادشاهت]] جي وچ ۾ ورهايو ويو.{{efn|نيپلز جي بادشاهت جو اصطلاح مورخ استعمال ڪن ٿا، پر ان جي حڪمرانن نه، جن اصل نالو 'سسلي جي بادشاهت' برقرار رکيو، يعني ٻه سسلي جون بادشاهتون موجود هيون.}}<ref>Eleni Sakellariou, ''Southern Italy in the Late Middle Ages: Demographic, Institutional and Economic Change in the Kingdom of Naples, c.1440–c.1530'' (Brill, 2012), pp. 63–64.</ref> 1348ع واري [[ڪاري موت]] شايد اٽلي جي آبادي جو هڪ ٽيون حصو ماري ڇڏيو.<ref>Stéphane Barry and Norbert Gualde, "The Biggest Epidemics of History" (La plus grande épidémie de l'histoire), in ''L'Histoire'' n° 310, June 2006, pp. 45–46; "[https://www.brown.edu/Departments/Italian_Studies/dweb/plague/effects/death_toll.shtml Plague]". Brown University. {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20090831003435/http://www.brown.edu/Departments/Italian_Studies/dweb/plague/effects/death_toll.shtml|date=31 August 2009}}</ref> === اوائلي جديد دور === {{Main|اطالوي نشاةِ ثانيه|اوائلي جديد اٽلي جي تاريخ}} [[File:Italy 1494.svg|thumb|upright=.8|right|1494ع ۾ [[اطالوي جنگيون|اطالوي جنگين]] کان اڳ [[اٽلي جي تاريخي رياستن جي فهرست#آخري وچون دور|اطالوي رياستون]]]] 1400ع ۽ 1500ع جي ڏهاڪن دوران، اٽلي [[نشاةِ ثانيه]] جو جنم هنڌ ۽ مرڪز هو. هن دور وچئين دور کان جديد دور ڏانهن منتقلي کي ظاهر ڪيو ۽ واپاري شهرن جي گڏ ڪيل دولت ۽ حاڪم خاندانن جي سرپرستيءَ سان وڌايو ويو.<ref name="strathern">Strathern, Paul ''The Medici: Godfathers of the Renaissance'' (2003)</ref> اطالوي سياسي وحدتون هاڻي علائقائي رياستون هيون، جن تي عملي طور شهزادن جي حڪومت هئي، جيڪي واپار ۽ انتظاميه تي ڪنٽرول رکندا هئا، ۽ سندن درٻارون فنون ۽ سائنسن جا مرڪز بڻجي ويون. اهي شهزادگيون سياسي خاندانن ۽ واپاري خاندانن، جهڙوڪ فلورينس جا [[ميڊيچي]]، جي اڳواڻي هيٺ هيون. [[مغربي ڦوٽ]] جي خاتمي کان پوءِ، نئين چونڊيل [[پوپ مارٽن پنجون]] [[پاپائي رياستون|پاپائي رياستن]] ڏانهن موٽي آيو ۽ اٽلي کي اولهه عيسائيت جو واحد مرڪز طور بحال ڪيو. [[ميڊيچي بئنڪ]] پاپائيت جو قرض ڏيندڙ ادارو بڻيو، ۽ ڪليسا ۽ نون سياسي خاندانن جي وچ ۾ اهم لاڳاپا قائم ٿيا.<ref name="strathern"/><ref>[http://www.florentine-society.ru/Medici_Chapel_Mysteries.htm Peter Barenboim, Sergey Shiyan, ''Michelangelo: Mysteries of Medici Chapel'', SLOVO, Moscow, 2006]. {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20110511133416/http://www.florentine-society.ru/Medici_Chapel_Mysteries.htm|date=11 May 2011}}. {{ISBN|5-8505-0825-2}}.</ref> [[File:Leonardo self.jpg|thumb|upright=.7|[[ليونارڊو دا ونچي]]، مثالي [[نشاةِ ثانيه انسان]]، پنهنجي تصوير ۾ ({{circa}} 1512)]] 1453ع ۾، [[پوپ نڪولس پنجون]] جي بازنطينين جي مدد لاءِ ڪوششن باوجود، [[قسطنطنيه]] جو شهر [[عثماني سلطنت|عثمانين]] جي قبضي ۾ آيو. ان سبب [[نشاةِ ثانيه ۾ يوناني عالم|يوناني عالمن]] ۽ متنن جي اٽلي ڏانهن لڏپلاڻ ٿي، جنهن يوناني [[انسان پرستي]] جي ٻيهر دريافت کي وڌيڪ هٿي ڏني.<ref>Encyclopædia Britannica, ''Renaissance'', 2008, O.Ed.; Har, Michael H. ''History of Libraries in the Western World'', Scarecrow Press Incorporate, 1999. {{ISBN|0-8108-3724-2}}. Norwich, John Julius, ''A Short History of Byzantium'', 1997, Knopf. {{ISBN|0-6794-5088-2}}.</ref> انسان پرست حڪمرانن، جهڙوڪ [[فيديريڪو دا مونتيفيلترو]] ۽ [[پوپ پائيس ٻيون]]، [[مثالي شهر|مثالي شهرن]] جي قيام لاءِ ڪم ڪيو، ۽ [[اربينو]] ۽ [[پيئنزا]] جو بنياد وڌو. [[پيڪو ديلا ميراندولا]] ''[[انسان جي عظمت تي خطبو]]'' لکيو، جنهن کي نشاةِ ثانيه جو منشور سمجهيو وڃي ٿو. فنون ۾، اطالوي نشاةِ ثانيه صديون تائين يورپي فن تي غالب اثر رکيو، فنڪارن جهڙوڪ [[ليونارڊو دا ونچي]]، [[بوتيچيلي]]، [[مائيڪل اينجلو]]، [[رافائيل]]، [[جوتو]]، [[دوناتيلو]] ۽ [[تيشيان]]، ۽ معمارن جهڙوڪ [[فليپو برونيلليسڪي]]، [[اندريا پالاديو]] ۽ [[دوناتو برامانتي]] سان. سامونڊي جمهوريهن مان اطالوي [[اطالوي ڳولائوئن جي فهرست|ڳولائو]] ۽ ناوَچالڪ، عثمانين کان بچندي هندستان ڏانهن متبادل رستو ڳولڻ لاءِ بيتاب، ائٽلانٽڪ ملڪن جي بادشاهن کي پنهنجون خدمتون پيش ڪندا هئا ۽ [[دريافتن جو دور|دريافتن جي دور]] ۽ آمريڪا جي نوآبادڪاري جي شروعات ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو. سڀ کان نمايان ڳولائوئن ۾ [[ڪرسٽوفر ڪولمبس]] شامل هو، جنهن جي [[ڪرسٽوفر ڪولمبس جا سفر|1492ع واري سفر]] آمريڪا سان مسلسل يورپي رابطو، نوآبادڪاري ۽ استحصال شروع ڪيو؛<ref>Encyclopædia Britannica, 1993 ed., Vol. 16, pp. 605ff / Morison, ''Christopher Columbus'', 1955 ed., pp. 14ff</ref> [[جان ڪيبٽ]]، جنهن [[نارسمن|نارس]] کان پوءِ اتر آمريڪا جي پهرين دستاويزي يورپي کوجنا ڪئي؛<ref>{{Cite web|year=2007|title=''Catholic Encyclopedia'' "John & Sebastian Cabot"|url=http://www.newadvent.org/cathen/03126d.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200518005335/https://www.newadvent.org/cathen/03126d.htm|archive-date=18 May 2020|access-date=17 May 2008|publisher=newadvent}}</ref> ۽ [[آمريگو ويسپوچي]]، جنهن جي سفرن انهن زمينن کي نئون کنڊ، يعني "نئين دنيا"، طور تصديق ڪيو، جنهن کي پوءِ سندس نالي تي رکيو ويو.<ref>{{Cite book|last=Eric Martone|url=https://books.google.com/books?id=MHJ1DQAAQBAJ&pg=PA109|title=Italian Americans: The History and Culture of a People|publisher=ABC-CLIO|year=2016|isbn=978-1-6106-9995-2|page=504|access-date=22 November 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211001055/https://books.google.com/books?id=MHJ1DQAAQBAJ&pg=PA109|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}</ref><ref>{{Cite book|last=Greene|first=George Washington|author-link=George Washington Greene|url=https://books.google.com/books?id=1qsuAAAAYAAJ&pg=PAPA13|title=The Life and Voyages of Verrazzano|publisher=Folsom, Wells, and Thurston|year=1837|location=Cambridge University|page=13|access-date=18 August 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211000806/https://books.google.com/books?id=1qsuAAAAYAAJ&pg=PAPA13#v=onepage&q&f=false|archive-date=11 February 2024|url-status=live|via=Google Books}}</ref> وينس، نيپلز، فلورينس، ميلان ۽ پاپائيت جي وچ ۾ [[اٽالڪ ليگ]] نالي دفاعي اتحاد قائم ٿيو. [[لورينزو دي ميڊيچي|لورينزو ''دي ميگنيفيسنٽ'' دي ميڊيچي]] نشاةِ ثانيه جو سڀ کان وڏو سرپرست هو؛ سندس مدد ليگ کي ترڪن جي [[اوترانتو جو گهيرو|حملي کي ناڪام ڪرڻ]] جي قابل بڻايو. بهرحال، اهو اتحاد 1490ع واري ڏهاڪي ۾ ٽٽي پيو؛ [[فرانس جو چارلس اٺون]] جي حملي اپٻيٽ ۾ جنگين جي هڪ سلسلي جي شروعات ڪئي. [[اعليٰ نشاةِ ثانيه]] دوران، [[جوليس ٻيون]] (1503–1513) جهڙا پوپ اٽلي تي ڪنٽرول لاءِ پرڏيهي بادشاهن خلاف وڙهيا؛ [[پال ٽيون]] (1534–1549) يورپي طاقتن جي وچ ۾ امن لاءِ ثالثي کي ترجيح ڏني. اهڙن تڪرارن جي وچ ۾، ميڊيچي پوپن [[ليو ڏهون]] (1513–1521) ۽ [[ڪليمنٽ ستون]] (1523–1534) جرمني، انگلينڊ ۽ ٻين هنڌن ۾ [[پروٽيسٽنٽ اصلاح]] کي منهن ڏنو. 1559ع ۾، فرانس ۽ هبسبرگن جي وچ ۾ [[اطالوي جنگيون|اطالوي جنگين]] جي خاتمي تي، اٽلي جو لڳ ڀڳ اڌ حصو، يعني ڏکڻ واريون [[نيپلز جي بادشاهت|نيپلز]]، [[سسلي جي بادشاهت|سسلي]]، [[سارڊينيا جي بادشاهت|سارڊينيا]] جون بادشاهتون ۽ [[ميلان جو ڊچي]]، اسپيني حڪمراني هيٺ هو، جڏهن ته ٻيو اڌ آزاد رهيو؛ ڪيترائي رياستون رسمي طور اڃا به پاڪ رومي سلطنت جو حصو رهيون. پاپائيت [[جوابي اصلاح]] شروع ڪئي، جنهن جا اهم واقعا هي هئا: [[ٽرينٽ ڪائونسل]] (1545–1563)؛ [[گريگورين ڪئلينڊر]] جي قبوليت؛ [[جيسوئٽ چين مشن]]؛ [[فرانسيسي مذهبي جنگيون]]؛ [[ٽيهه سالن جي جنگ]] (1618–1648) جو خاتمو؛ ۽ [[وڏي ترڪي جنگ]]. اطالوي معيشت 1600ع ۽ 1700ع جي ڏهاڪن ۾ زوال پذير ٿي. [[File:Flag of the Cispadane Republic.svg|thumb|[[چيسپاداني جمهوريه]] جو جهنڊو، پهريون [[اطالوي ترنگو]] جيڪو ڪنهن خودمختيار اطالوي رياست اختيار ڪيو (1797)]] [[اسپيني جانشيني جي جنگ]] (1700–1714) دوران، آسٽريا اٽلي ۾ اسپيني علائقن جو وڏو حصو، يعني ميلان، نيپلز ۽ سارڊينيا حاصل ڪيو؛ پوءِ 1720ع ۾ سارڊينيا سسلي جي بدلي ۾ هائوس آف ساووي کي ڏني وئي. بعد ۾ بوربن خاندان جي هڪ شاخ سسلي ۽ نيپلز جي تخت تي ويٺي. [[نيپوليني جنگيون|نيپوليني جنگين]] دوران، اتر ۽ وچ اٽلي کي فرانس جي [[ڀيڻ جمهوريهون]] طور ٻيهر منظم ڪيو ويو، ۽ پوءِ [[اٽلي جي بادشاهت (نيپوليني)|اٽلي جي بادشاهت]] طور.<ref>Napoleon Bonaparte, "The Economy of the Empire in Italy: Instructions from Napoleon to Eugène, Viceroy of Italy", ''Exploring the European Past: Texts & Images'', Second Edition, ed. Timothy E. Gregory (Mason: Thomson, 2007), 65–66.</ref> ڏکڻ کي نيپولين جي ڀيڻوئي [[جواڪيم مورا]] هلائيندو هو. 1814ع جي [[ويانا ڪانگريس]] 18هين صديءَ جي آخر واري صورتحال بحال ڪئي، پر [[فرانسيسي انقلاب]] جا آدرش ختم نه ٿي سگهيا، ۽ 19هين صديءَ جي شروعات جي [[سياسي اٿل پٿل|سياسي اٿل پٿلن]] دوران ٻيهر ظاهر ٿيا. ڪنهن اطالوي رياست طرفان [[اطالوي ترنگو]] جي پهرين قبوليت، [[چيسپاداني جمهوريه]]، [[نيپوليني اٽلي جا جهنڊا|نيپوليني اٽلي]] دوران ٿي، فرانسيسي انقلاب کان پوءِ، جنهن قومي [[خود اراديت]] جي حمايت ڪئي.<ref>{{Cite book |last1=Maiorino |first1=Tarquinio |title=Il tricolore degli italiani. Storia avventurosa della nostra bandiera |last2=Marchetti Tricamo |first2=Giuseppe |last3=Zagami |first3=Andrea |publisher=Arnoldo Mondadori Editore |year=2002 |isbn=978-8-8045-0946-2 |page=156 |language=it}} [http://www.esteri.it/MAE/EN/Benvenuti_in_Italia/Conoscere_Italia/bandieraInno.htm The tri-coloured standard]. Getting to Know Italy, Ministry of Foreign Affairs (retrieved 5 October 2008). {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20080223131121/http://www.esteri.it/MAE/EN/Benvenuti_in_Italia/Conoscere_Italia/bandieraInno.htm|date=23 February 2008}}.</ref> هي واقعو [[ترنگو ڏينهن]] طور ملهايو ويندو آهي.<ref>Article 1 of the law n. 671 of 31 December 1996 ("National celebration of the bicentenary of the first national flag")</ref> === اتحاد === {{Main|اٽلي جو اتحاد}} [[اٽلي جي بادشاهت جو جنم]] اطالوي قومپرستن ۽ [[هائوس آف ساووي]] سان وفادار شاهپرستن جي ڪوششن جو نتيجو هو، جن سڄي [[اطالوي اپٻيٽ]] تي مشتمل هڪ گڏيل بادشاهت قائم ڪرڻ ٿي چاهي. 19هين صديءَ جي وچ تائين، وڌندڙ [[اطالوي قومپرستي]] انقلاب جو سبب بڻجي.<ref>{{Cite web|title=Risorgimento in 'Dizionario di Storia'|url=https://www.treccani.it/enciclopedia/risorgimento_(Dizionario-di-Storia)|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220922035556/https://www.treccani.it/enciclopedia/risorgimento_(Dizionario-di-Storia)|archive-date=22 September 2022|access-date=22 September 2022|website=treccani.it|language=it-IT}}</ref> 1815ع جي [[ويانا ڪانگريس]] کان پوءِ، اٽلي جي سياسي ۽ سماجي اتحاد واري تحريڪ، يعني [[ريسورجي مينتو]]، اٽلي کي رياستن جي گڏجڻ ۽ انهن کي پرڏيهي ڪنٽرول کان آزاد ڪرڻ ذريعي متحد ڪرڻ لاءِ اڀري. هڪ انقلابي شخصيت محب وطن صحافي [[جوزيپي ماتسيني]] هو، جنهن 1830ع واري ڏهاڪي ۾ سياسي تحريڪ [[نوجوان اٽلي]] جو بنياد وڌو؛ هو وحداني جمهوريه جو حامي هو ۽ وسيع قومپرست تحريڪ جي وڪالت ڪندو هو. 1847ع ۾ "[[اِل ڪانتو ديلي اطالياني]]" جي پهرين عوامي پرفارمنس ٿي، جيڪو 1946ع ۾ قومي ترانو بڻيو.<ref>{{Cite book|last1=Maiorino|first1=Tarquinio|last2=Marchetti Tricamo|first2=Giuseppe|last3=Zagami|first3=Andrea|title=Il tricolore degli italiani. Storia avventurosa della nostra bandiera|year=2002|publisher=Arnoldo Mondadori Editore|language=it|isbn=978-8-8045-0946-2|page=18}}; {{Cite web|title=Fratelli d'Italia|url=https://www.quirinale.it/page/inno|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20230426052752/https://www.quirinale.it/page/inno|archive-date=26 April 2023|access-date=1 October 2021|language=it}}</ref> {{Multiple image | align = right | image1 = Giuseppe Mazzini.jpg | width1 = 173 | image2 = Giuseppe Garibaldi 1861.jpg | width2 = 138 | footer = [[جوزيپي ماتسيني]] (کاٻي)، اطالوي انقلابي تحريڪ جو انتهائي اثرائتو اڳواڻ؛ ۽ [[جوزيپي گاريبالدي]] (ساڄي)، جديد دور جي عظيم ترين جرنيلن مان هڪ طور مشهور<ref name="scholar and patriot">{{cite web |url={{Google books|iWK7AAAAIAAJ |page=PA133 |keywords=Garibaldi+one+of+the+greatest+generals+of+modern+time |text= |plainurl=yes}}|title=Scholar and Patriot|publisher=Manchester University Press|via=Google Books}}</ref> ۽ ڏکڻ آمريڪا ۽ يورپ ۾ پنهنجي فوجي ڪارنامن سبب "ٻن جهانن جو هيرو" طور سڃاتو ويندڙ،<ref>{{Cite web|title=Giuseppe Garibaldi (Italian revolutionary)|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/225978/Giuseppe-Garibaldi|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140226091529/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/225978/Giuseppe-Garibaldi|archive-date=26 February 2014|access-date=6 March 2014}}</ref> جنهن ڪيترين فوجي مهمن ۾ وڙهيو، جيڪي [[اٽلي جو اتحاد|اطالوي اتحاد]] تائين پهتيون }} نوجوان اٽلي جو سڀ کان مشهور ميمبر انقلابي ۽ جنرل [[جوزيپي گاريبالدي]] هو،<ref>Denis Mack Smith, ''Modern Italy: A Political History'', (University of Michigan Press, 1997) p. 15. A literary echo may be found in the character of Giorgio Viola in Joseph Conrad's ''[[Nostromo]]''.</ref> جنهن ڏکڻ اٽلي ۾ اتحاد لاءِ جمهوري مهم جي اڳواڻي ڪئي. بهرحال، [[سارڊينيا جي بادشاهت (1720–1861)|سارڊينيا جي بادشاهت]] ۾ هائوس آف ساووي جي اطالوي بادشاهت، جنهن جي حڪومت [[ڪاميليو بينسو، ڪائونٽ آف ڪاوير]] هلائي رهيو هو، به متحد اطالوي رياست قائم ڪرڻ جا ارادا رکندي هئي. يورپ ۾ پکڙيل [[1848ع جا لبرل انقلاب|1848ع جي لبرل انقلابن]] جي پس منظر ۾، [[آسٽريا-هنگري|آسٽريا]] خلاف هڪ ناڪام [[پهرين اطالوي آزاديءَ جي جنگ]] جو اعلان ڪيو ويو. 1855ع ۾، سارڊينيا [[ڪريميائي جنگ]] ۾ برطانيا ۽ فرانس جو اتحادي بڻيو.<ref>Enrico Dal Lago, "Lincoln, Cavour, and National Unification: American Republicanism and Italian Liberal Nationalism in Comparative Perspective". ''The Journal of the Civil War Era'' 3#1 (2013): 85–113.; William L. Langer, ed., ''An Encyclopedia of World Cup History''. 4th ed. 1968. pp 704–7.</ref> سارڊينيا 1859ع جي [[ٻي اطالوي آزاديءَ جي جنگ]] ۾ فرانس جي مدد سان آسٽريائي سلطنت خلاف وڙهيو، جنهن جي نتيجي ۾ [[لومباردي]] آزاد ٿي. [[پلومبيئرز معاهدو|پلومبيئرز معاهدي]] جي بنياد تي، سارڊينيا [[ساووي]] ۽ [[نيس]] فرانس کي حوالي ڪيا، اهڙو واقعو جنهن [[نيسارڊ لڏپلاڻ]] جو سبب بڻيو.<ref>{{Cite web|date=28 August 2017|title="Un nizzardo su quattro prese la via dell'esilio" in seguito all'unità d'Italia, dice lo scrittore Casalino Pierluigi|url=https://www.montecarlonews.it/2017/08/28/notizie/argomenti/altre-notizie-1/articolo/un-nizzardo-su-quattro-prese-la-via-dellesilio-in-seguito-allunita-ditalia-dice-lo-scrittore.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200219165302/http://www.montecarlonews.it/2017/08/28/notizie/argomenti/altre-notizie-1/articolo/un-nizzardo-su-quattro-prese-la-via-dellesilio-in-seguito-allunita-ditalia-dice-lo-scrittore.html|archive-date=19 February 2020|access-date=14 May 2021|language=it}}</ref> 1860–1861ع ۾، گاريبالدي نيپلز ۽ سسلي ۾ اتحاد واري مهم جي اڳواڻي ڪئي.<ref>Mack Smith, Denis (1997). ''Modern Italy; A Political History''. Ann Arbor: The University of Michigan Press. {{ISBN|0-4721-0895-6}}.</ref> [[تيانو]] گاريبالدي ۽ [[وڪٽر ايمانوئل ٻيون]]، سارڊينيا جي آخري بادشاهه، جي مشهور ملاقات جو هنڌ هو، جنهن دوران گاريبالدي وڪٽر ايمانوئل سان هٿ ملايو ۽ کيس [[اٽلي جو بادشاهه]] ڪري سلام ڪيو. ڪاوير 1860ع ۾ گاريبالدي جي ڏکڻ اٽلي کي سارڊينيا جي بادشاهت سان اتحاد ۾ شامل ڪرڻ تي راضي ٿيو. ان سان سارڊينيا جي حڪومت کي 17 مارچ 1861ع تي [[اٽلي جي بادشاهت جو اعلان|متحد اطالوي بادشاهت جو اعلان]] ڪرڻ جي اجازت ملي،<ref>{{Cite news|date=17 March 2017|title=Everything you need to know about March 17th, Italy's Unity Day|url=https://www.thelocal.it/20170317/everything-to-know-about-march-17th-italys-unity-unification-risorgimento-day|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170617212538/https://www.thelocal.it/20170317/everything-to-know-about-march-17th-italys-unity-unification-risorgimento-day|archive-date=17 June 2017|access-date=17 July 2017}}</ref> ۽ وڪٽر ايمانوئل ٻيون ان جو پهريون بادشاهه بڻيو. 1865ع ۾ بادشاهت جي گادي تورين کان فلورينس منتقل ڪئي وئي. 1866ع ۾، وڪٽر ايمانوئل ٻيون، [[پروشيا]] سان اتحاد ڪندي [[آسٽرو-پروشين جنگ]] دوران، [[ٽين اطالوي آزاديءَ جي جنگ]] وڙهي، جنهن جي نتيجي ۾ اٽلي [[وينيتو|وينيتيا]] کي پاڻ ۾ شامل ڪيو. آخرڪار، 1870ع ۾، جڏهن فرانس [[فرانڪو-پروشين جنگ]] دوران روم ڇڏي ڏنو، اطالوين [[روم تي قبضو|پاپائي رياستن تي قبضو ڪيو]]، اتحاد مڪمل ٿيو، ۽ گادي روم منتقل ڪئي وئي.<ref name="scholar and patriot"/> === لبرل دور === {{Main|اٽلي جي بادشاهت|اطالوي ڊائاسپورا|اطالوي سلطنت|پهريين عالمي جنگ دوران اٽلي جي فوجي تاريخ}} {{Multiple image | align = right | image1 = VictorEmmanuel2.jpg | width1 = 125 | image2 = Camillo Benso Cavour di Ciseri.jpg | width2 = 141 | footer = [[وڪٽر ايمانوئل ٻيون]] (کاٻي) ۽ [[ڪاميليو بينسو، ڪائونٽ آف ڪاوير]] (ساڄي)، اتحاد جون اهم شخصيتون، ترتيبوار متحد اٽلي جا پهريان بادشاهه ۽ وزيراعظم بڻيا. }} سارڊينيا جو آئين 1861ع ۾ سڄي اٽلي تائين وڌايو ويو، ۽ نئين رياست لاءِ بنيادي آزاديون مهيا ڪيون ويون؛ پر چونڊ قانونن بي ملڪيت طبقن کي ٻاهر رکيو. نئين بادشاهت هڪ پارلياماني آئيني بادشاهت طور هلائي وئي، جنهن تي لبرلن جو غلبو هو. جيئن اتر اٽلي تيزيءَ سان صنعتي ٿيو، ڏکڻ ۽ اتر جا ڳوٺاڻا علائقا غير ترقي يافته ۽ وڌيڪ آبادي وارا رهيا، جنهن سبب لکين ماڻهو لڏپلاڻ ڪرڻ تي مجبور ٿيا ۽ [[اطالوي ڊائاسپورا|وڏي ۽ اثرائتي ڊائاسپورا]] کي هٿي ملي. [[اطالوي سوشلسٽ پارٽي]] طاقت ۾ وڌي، جنهن روايتي لبرل ۽ قدامت پسند اسٽيبلشمينٽ کي چئلينج ڪيو. 19هين صديءَ جي آخري ٻن ڏهاڪن ۾، اٽلي آفريڪا ۾ [[اطالوي اريٽريا|اريٽريا]]، [[اطالوي صوماليا|صوماليا]]، [[اطالوي ٽرپوليطانيا|ٽرپوليطانيا]] ۽ [[اطالوي سيرينيڪا|سيرينيڪا]] کي ماتحت ڪري [[اطالوي سلطنت|نوآبادياتي طاقت]] بڻجي ويو.<ref>{{Cite web |title=The Italian Colonial Empire |url=http://www.allempires.com/article/index.php?q=italian_colonial |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20120224012449/http://www.allempires.com/article/index.php?q=italian_colonial |archive-date=24 February 2012 |access-date=17 June 2012 |publisher=All Empires |quote=At its peak, just before WWII, the Italian Empire comprehended the territories of present time Italy, Albania, Rhodes, Dodecanese, Libya, Ethiopia, Eritrea, the majority of Somalia and the little concession of Tientsin in China}}</ref><ref>(Bosworth (2005), p. 49.)</ref> 1913ع ۾ مردن لاءِ عام ووٽ جو حق اختيار ڪيو ويو. [[پهريين عالمي جنگ]] کان اڳ واري دور تي [[جيوواني جيوليٽي]] جو غلبو رهيو، جيڪو 1892ع ۽ 1921ع جي وچ ۾ پنج ڀيرا وزيراعظم رهيو. [[File:Trento 3 novembre 1918.jpg|thumb|3 نومبر 1918ع تي، فاتح [[ويتوريو وينيتو جي جنگ]] کان پوءِ، [[ترنتو]] ۾ اطالوي گهوڙيسوار]] [[پهريين عالمي جنگ ۾ اٽلي جي شموليت|اٽلي 1915ع ۾ پهريين عالمي جنگ ۾ داخل ٿيو]]، جنهن جو مقصد قومي اتحاد کي مڪمل ڪرڻ هو، تنهنڪري تاريخ نويسيءَ جي نقطه نظر کان ان کي چوٿين اطالوي آزاديءَ جي جنگ به سمجهيو وڃي ٿو،<ref>{{Cite web|date=6 March 2015|title=Il 1861 e le quattro Guerre per l'Indipendenza (1848–1918) |url=http://www.piacenzaprimogenita150.it/index.php?it%2F176%2Fil-1861-e-le-quattro-guerre-per-lindipendenza-1848-1918|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20220319075828/http://www.piacenzaprimogenita150.it/index.php?it%2F176%2Fil-1861-e-le-quattro-guerre-per-lindipendenza-1848-1918|archive-date=19 March 2022|access-date=12 March 2021|language=it}}</ref> جيئن [[اٽلي جو اتحاد|اٽلي جي اتحاد]] جي پڄاڻي.<ref>{{Cite web|title=La Grande Guerra nei manifesti italiani dell'epoca|url=http://www.beniculturali.it/mibac/export/MiBAC/sito-MiBAC/Contenuti/MibacUnif/Eventi/visualizza_asset.html_1239896580.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20150923183754/http://www.beniculturali.it/mibac/export/MiBAC/sito-MiBAC/Contenuti/MibacUnif/Eventi/visualizza_asset.html_1239896580.html|archive-date=23 September 2015|access-date=12 March 2021|language=it}}; {{Cite book|last=Genovesi|first=Piergiovanni|url=https://books.google.com/books?id=_LntMIUOXngC&q=%22quarta+guerra+d%27indipendenza%22&pg=PA41|title=Il Manuale di Storia in Italia, di Piergiovanni Genovesi|date=11 June 2009|publisher=FrancoAngeli|isbn=978-8-8568-1868-0|language=it|access-date=12 March 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20240116110143/https://books.google.com/books?id=_LntMIUOXngC&q=%22quarta+guerra+d%27indipendenza%22&pg=PA41#v=snippet&q=%22quarta%20guerra%20d'indipendenza%22&f=false|archive-date=16 January 2024|url-status=live}}</ref> اٽلي، جيڪو ظاهري طور [[جرمن سلطنت|جرمن]] ۽ [[آسٽرو-هنگريائي]] سلطنتن سان [[ٽرپل الائنس (1882)|ٽرپل الائنس]] ۾ اتحادي هو، 1915ع ۾ [[پهريين عالمي جنگ جا اتحادي|اتحادين]] سان شامل ٿيو، ۽ [[لنڊن جو معاهدو (1915)|وعدي]] تحت پهريين عالمي جنگ ۾ داخل ٿيو، جنهن ۾ وڏن علائقائي فائدن جو واعدو شامل هو: اولهه [[انر ڪارنيولا]]، اڳوڻو [[آسٽريائي لٽرل]] ۽ [[دلماتيا]]، گڏوگڏ [[عثماني سلطنت]] جا ڪجهه حصا. اتحادي فتح ۾ ملڪ جي حصي سبب ان کي "[[بگ فور (پهريين عالمي جنگ)|بگ فور]]" طاقتن مان هڪ جي حيثيت ملي. فوج جي ٻيهر تنظيم ۽ جبري ڀرتي اطالوي فتحن جو سبب بڻيا. آڪٽوبر 1918ع ۾، اطالوين هڪ وڏي جارحاڻي مهم شروع ڪئي، جيڪا [[ويتوريو وينيتو جي جنگ]] ۾ فتح تي ختم ٿي.<ref>Burgwyn, H. James: ''Italian foreign policy in the interwar period, 1918–1940.'' Greenwood Publishing Group, 1997. p. 4. {{ISBN|0-2759-4877-3}}. Schindler, John R.: ''Isonzo: The Forgotten Sacrifice of the Great War.'' Greenwood Publishing Group, 2001. p. 303. {{ISBN|0-2759-7204-6}}. Mack Smith, Denis: ''Mussolini.'' Knopf, 1982. p. 31. {{ISBN|0-3945-0694-4}}.</ref> هن اطالوي محاذ تي جنگ جي پڄاڻي ڪئي، آسٽرو-هنگريائي سلطنت جي ٽٽڻ کي يقيني بڻايو، ۽ ٻن هفتن کان به گهٽ عرصي ۾ جنگ کي [[جرمني سان جنگبندي|ختم ڪرڻ]] ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو. جنگ دوران 650,000 کان وڌيڪ اطالوي سپاهي ۽ ايترا ئي عام شهري مارجي ويا،<ref>{{Cite book|last=Mortara|first=G|title=La Salute pubblica in Italia durante e dopo la Guerra|publisher=Yale University Press|year=1925|location=New Haven}}</ref> ۽ بادشاهت ڏيوالپڻي جي ڪناري تي هئي. [[سينٽ-جرمين-آن-لي جو معاهدو (1919)|سينٽ-جرمين-آن-لي جو معاهدو]] (1919) ۽ [[راپالو جو معاهدو (1920)|راپالو جو معاهدو]] (1920) [[ترنتينو]] ۽ [[ڏکڻ ٽائرول]]، [[جوليئن مارچ]]، [[استريا]]، [[ڪوارنر نار]] ۽ دلماتيا جي شهر [[زادار|زارا]] کي اٽلي ۾ شامل ڪرڻ جي اجازت ڏني. بعد واري [[روم جو معاهدو (1924)|روم جي معاهدي]] (1924) سبب [[فيومي]] اٽلي سان شامل ٿيو. اٽلي کي لنڊن جي معاهدي ۾ واعدو ڪيل ٻيا علائقا نه مليا، تنهنڪري [[بينيتو موسوليني]] هن نتيجي کي "[[ڪٽيل فتح]]" قرار ڏنو، جنهن [[فاشسٽ اٽلي (1922–1943)|اطالوي فاشزم جي اڀار]] ۾ مدد ڪئي. مورخ "ڪٽيل فتح" کي هڪ "سياسي افسانو" سمجهن ٿا، جنهن کي فاشسٽن [[اطالوي سامراجيت]] کي ڀڙڪائڻ لاءِ استعمال ڪيو.<ref>G.Sabbatucci, ''La vittoria mutilata'', in AA.VV., ''Miti e storia dell'Italia unita'', Il Mulino, Bologna 1999, pp.101–106</ref> اٽلي کي [[قومون جي ليگ]] جي ايگزيڪيوٽو ڪائونسل ۾ مستقل سيٽ ملي. === فاشسٽ حڪومت ۽ ٻي عالمي جنگ === {{Main|فاشسٽ اٽلي|ٻي عالمي جنگ دوران اٽلي جي فوجي تاريخ|اطالوي مهم (ٻي عالمي جنگ)|اٽلي ۾ هولوڪاسٽ}} [[File:Mussolini mezzobusto.jpg|thumb|upright=.7|left|فاشسٽ آمر [[بينيتو موسوليني]] پاڻ کي ''[[دوچي]]'' سڏائيندو هو ۽ 1922ع کان [[اٽلي ۾ فاشسٽ حڪومت جو زوال|1943ع ۾ پنهنجي معزولي]] تائين ملڪ تي حڪومت ڪئي.]] عظيم جنگ جي تباهي کان پوءِ پيدا ٿيل [[ٻه ڳاڙها سال|سوشلسٽ تحريڪن]]، جيڪي [[روسي انقلاب]] کان متاثر هيون، سڄي اٽلي ۾ جوابي انقلاب ۽ دٻاءُ جو سبب بڻيون. لبرل اسٽيبلشمينٽ، سوويت طرز جي انقلاب کان ڊڄندي، موسوليني جي اڳواڻي هيٺ ننڍي [[نيشنل فاشسٽ پارٽي]] جي حمايت شروع ڪئي. آڪٽوبر 1922ع ۾، نيشنل فاشسٽ پارٽي جي [[بليڪ شرٽس]] هڪ [[عوامي مظاهرو]] ۽ "[[روم ڏانهن مارچ]]" وارو ڪُو منظم ڪيو. بادشاهه [[وڪٽر ايمانوئل ٽيون]] موسوليني کي [[اٽلي جو وزيراعظم|وزيراعظم]] مقرر ڪيو، هٿياربند ٽڪراءَ کان سواءِ اقتدار فاشسٽن ڏانهن منتقل ڪندي.<ref>{{Cite book|last=Lyttelton|first=Adrian|title=The Seizure of Power: Fascism in Italy, 1919–1929 |date=2008|publisher=Routledge|isbn=978-0-4155-5394-0|location=New York|pages=75–77}}; {{Cite news|title=March on Rome {{!}} Italian history|url=https://www.britannica.com/event/March-on-Rome|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150504055509/http://www.britannica.com/EBchecked/topic/508871/March-on-Rome|archive-date=4 May 2015|access-date=25 July 2017|work=Encyclopædia Britannica}}</ref> موسوليني سياسي پارٽين تي پابندي وڌي ۽ ذاتي آزاديون گهٽايون، آمريت قائم ڪندي. انهن قدمن عالمي ڌيان حاصل ڪيو ۽ [[نازي جرمني]] ۽ [[شاهي جاپان]] ۾ ساڳين آمريتن کي متاثر ڪيو. [[فاشزم]] اطالوي قومپرستي ۽ سامراجيت تي ٻڌل هو، ۽ رومي ۽ [[وينسي سلطنت|وينسي سلطنتن]] جي ورثي جي بنياد تي [[ارڊينٽزم|ارڊينٽسٽ دعوائن]] وسيلي اطالوي ملڪيتن کي وڌائڻ چاهيندو هو.<ref>{{Cite book|last=Rodogno|first=Davide|author-link=Davide Rodogno|title=Fascism's European Empire: Italian Occupation during the Second World War|date=2006|publisher=Cambridge University Press|location=Cambridge, England|page=88}}; {{Cite book|last=Kallis|first=Aristotle A.|title=Fascist ideology: territory and expansionism in Italy and Germany, 1922–1945 |date=2000|publisher=Routledge|location=London, England; New York City, USA|pages=41}}; {{Cite book|last1=Ball|first1=Terence|title=The Cambridge History of Twentieth-Century Political Thought|last2=Bellamy|first2=Richard|pages=133}}; {{Cite book|last=Stephen J. Lee|url=https://books.google.com/books?id=u-mm5UDlzBEC&pg=PA157|title=European Dictatorships, 1918–1945 |date=2008|publisher=Routledge|isbn=978-0-4154-5484-1|pages=157–158|access-date=8 February 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211001320/https://books.google.com/books?id=u-mm5UDlzBEC&pg=PA157#v=onepage&q&f=false|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}</ref> انهيءَ سبب فاشسٽ [[مداخلت پسند پرڏيهي پاليسي]] ۾ مصروف رهيا. 1935ع ۾، موسوليني [[ٻي اطالو-ابيسينيائي جنگ|ايٿوپيا تي حملو ڪيو]] ۽ [[اطالوي اوڀر آفريڪا]] قائم ڪيو، جنهن جي نتيجي ۾ عالمي اڪيلائي پيدا ٿي. اٽلي [[قومون جي ليگ]] مان نڪري ويو. پوءِ اٽلي [[اسٽيل جو معاهدو|نازي جرمني سان اتحاد]] ڪيو ۽ [[ٽرائيپارٽائيٽ پيڪٽ|جاپاني سلطنت]] سان گڏ ٿيو، ۽ [[اسپيني گهرو جنگ]] ۾ [[فرانسسڪو فرانڪو]] جي مضبوط حمايت ڪئي. اپريل 1939ع ۾، اٽلي [[البانيا تي اطالوي حملو|البانيا تي حملو ڪيو]]. اٽلي 10 جون 1940ع تي ٻي عالمي جنگ ۾ داخل ٿيو. ان تاريخ تائين فرانس عملي طور [[فرانس جي جنگ]] هارائي چڪو هو. مختلف وقتن تي، اطالوي [[برطانوي صومالي لينڊ تي اطالوي قبضو|برطانوي صومالي لينڊ]]، [[مصر تي اطالوي حملو|مصر]]، [[بلقان مهم (ٻي عالمي جنگ)|بلقان]] ۽ اوڀر محاذن تي اڳتي وڌيا. بهرحال، اهي [[اوڀر محاذ تي اطالوي شموليت|اوڀر محاذ]] سان گڏ [[اوڀر آفريقي مهم (ٻي عالمي جنگ)|اوڀر آفريقي]] ۽ [[اتر آفريقي مهم|اتر آفريقي]] مهمن ۾ شڪست کائي ويا، ۽ آفريڪا ۽ بلقان ۾ پنهنجا علائقا وڃائي ويٺا. [[اطالوي جنگي ڏوهه|اطالوي جنگي ڏوهن]] ۾ [[عدالت کان ٻاهر قتل]] ۽ [[نسلي صفائي]] شامل هئا،<ref>James H. Burgwyn (2004). [http://www.ingentaconnect.com/content/routledg/rmis/2004/00000009/00000003/art00005 General Roatta's war against the partisans in Yugoslavia: 1942] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130921054155/http://www.ingentaconnect.com/content/routledg/rmis/2004/00000009/00000003/art00005|date=21 September 2013}}, Journal of Modern Italian Studies, Volume 9, Number 3, pp. 314–329(16)</ref> جن ۾ لڳ ڀڳ 25,000 ماڻهن، خاص طور يوگوسلاوين، کي [[اطالوي حراستي ڪيمپ|اطالوي حراستي ڪيمپن]] ۽ ٻين هنڌن ڏانهن جلاوطن ڪيو ويو. [[يوگوسلاو پارٽيزنز]] جنگ دوران ۽ ان کان پوءِ نسلي اطالوي آبادي خلاف پنهنجا ڏوهه ڪيا، جن ۾ [[فوئبي قتل عام]] شامل هئا. جولاءِ 1943ع ۾ [[سسلي تي اتحادي حملو]] شروع ٿيو، جنهن 25 جولاءِ تي [[اٽلي ۾ فاشسٽ حڪومت جو زوال|فاشسٽ حڪومت جي خاتمي]] جو سبب بڻيو. بادشاهه [[وڪٽر ايمانوئل ٽيون]] جي حڪم سان موسوليني کي معزول ۽ گرفتار ڪيو ويو. 3 سيپٽمبر تي، اٽلي [[ڪاسيبلي جي جنگبندي]] تي صحيح ڪئي،<!-- it became effective on 8 Sept---> جنهن برطانيا ۽ آمريڪا سان جنگ ختم ڪئي. جرمن، اطالوي فاشسٽن جي مدد سان، اتر ۽ وچ اٽلي تي ڪنٽرول حاصل ڪرڻ ۾ ڪامياب ٿيا ([[آپريشن آڪسي]]). ملڪ جنگ جو ميدان رهيو، جڏهن ته اتحادي ڏکڻ کان اڳتي وڌندا رهيا. [[File:01 partigiani a milano1.jpg|thumb|اپريل 1945ع ۾ [[اٽلي جي آزادي]] تائين پهچندڙ آخري بغاوت دوران ميلان ۾ [[اطالوي مزاحمتي تحريڪ|اطالوي پارٽيزن]]]] اتر ۾، جرمنن [[اطالوي سماجي جمهوريه]] (RSI) قائم ڪئي، جيڪا هڪ نازي [[ڪٺ پتلي رياست]] ۽ [[سهڪاريت پسند|سهڪاريت پسند]] حڪومت هئي، جنهن ۾ موسوليني کي جرمن پيراٽروپرن طرفان [[گران ساسو ريڊ|بچائڻ]] کان پوءِ اڳواڻ مقرر ڪيو ويو. اطالوي فوجن جو باقي حصو [[اطالوي هم جنگي فوج]] ۾ منظم ڪيو ويو، جنهن اتحادي طاقتن سان گڏ وڙهيو، جڏهن ته موسوليني سان وفادار ٻيون اطالوي فوجون [[نيشنل ريپبلڪن آرمي]] ۾ جرمنن سان گڏ وڙهڻ لاءِ چونڊيو. جرمن فوجن، RSI جي سهڪار سان، قتل عام ڪيا ۽ هزارين يهودين کي موت جي ڪيمپن ڏانهن جلاوطن ڪيو. جنگبندي کان پوءِ واري دور ۾ [[اطالوي مزاحمت]] اڀري، جنهن [[آپريشن آڪسي|نازي جرمن قابضن]] ۽ سهڪاريت پسندن خلاف گوريلا جنگ وڙهي.<ref>G. Bianchi, ''La Resistenza'', in: AA.VV., ''Storia d'Italia'', vol. 8, pp. 368–369.</ref> هن دور جو هڪ پاسو [[اطالوي گهرو جنگ]] هو، ڇاڪاڻ⁠تہ پارٽيزنن ۽ فاشسٽ RSI فوجن جي وچ ۾ ويڙهه ٿي.<ref>{{Cite web|title=Storia della guerra civile in Italia|url=http://www.istitutobiggini.it/storia_pisano.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20221013183444/https://www.istitutobiggini.it/storia_pisano.pdf|archive-date=13 October 2022|access-date=28 August 2023}}; See the books from Italian historian [[Giorgio Pisanò]] ''Storia della guerra civile in Italia'', 1943–1945, 3 voll., Milano, FPE, 1965 and the book ''L'Italia della guerra civile'' ("Italy of civil war"), published in 1983 by the Italian writer and journalist [[Indro Montanelli]] as the fifteen volume of the ''Storia d'Italia'' ("History of Italy") by the same author.</ref><ref>{{Cite book|last=Pavone|first=Claudio|title=Una guerra civile. Saggio storico sulla moralità della Resistenza|date=1991|publisher=Bollati Boringhieri|isbn=8-8339-0629-9|location=Torino|page=238|language=it}}</ref> اپريل 1945ع ۾، جڏهن شڪست ويجهي هئي، موسوليني اتر طرف ڀڄڻ جي ڪوشش ڪئي،<ref>{{Citation|last=Viganò|first=Marino|title=Un'analisi accurata della presunta fuga in Svizzera|date=2001|work=Nuova Storia Contemporanea|volume=3|language=it}}</ref> پر پارٽيزنن هٿان پڪڙيو ويو ۽ [[بينيتو موسوليني جو موت|فوري طور قتل ڪيو ويو]].<ref>{{Cite news|date=28 April 1945|title=1945: Italian partisans kill Mussolini |url=https://news.bbc.co.uk/onthisday/hi/dates/stories/april/28/newsid_3564000/3564529.stm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20111126075555/http://news.bbc.co.uk/onthisday/hi/dates/stories/april/28/newsid_3564000/3564529.stm|archive-date=26 November 2011|access-date=17 October 2011|publisher=BBC News}}</ref> دشمنيون 29 اپريل 1945ع تي ختم ٿيون، [[ڪازيرتا جي هٿيار ڦٽا ڪرڻ|جڏهن اٽلي ۾ جرمن فوجن هٿيار ڦٽا ڪيا]]. جنگ ۾ لڳ ڀڳ اڌ ملين اطالوي مارجي ويا،<ref>{{Cite encyclopedia|title=Italy – Britannica Online Encyclopedia|encyclopedia=Encyclopædia Britannica|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297474/Italy|access-date=2 August 2010|archive-url=https://web.archive.org/web/20120306095718/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297474/Italy|archive-date=6 March 2012|url-status=live}}</ref> سماج ورهائجي ويو، ۽ معيشت لڳ ڀڳ تباهه ٿي وئي؛ 1944ع ۾ في فرد آمدني 1900ع کان پوءِ سڀ کان هيٺين سطح تي هئي.<ref>{{Cite book|title=Liberal and fascist Italy, 1900–1945 |date=2002|publisher=Oxford University Press|editor-last=Lyttelton|editor-first=Adrian|page=13}}</ref> جنگ کان پوءِ اطالوي جمهوريت پسندي ٻيهر اڀري، جنهن [[1946ع اطالوي اداراتي ريفرنڊم]] ڏانهن واٽ هموار ڪئي.<ref>{{Cite encyclopedia|title=Italia|encyclopedia=Dizionario enciclopedico italiano|publisher=[[Treccani]]|date=1970|volume=VI|page=456|language=it}}</ref> === جمهوري دور === {{Main|اطالوي جمهوريه جي تاريخ}} اٽلي 2 جون تي ٿيل 1946ع جي ريفرنڊم کان پوءِ جمهوريه بڻيو،<ref>{{Cite AV media|url=https://archive.org/details/1946-06-06_Damage_Foreshadows_A-Bomb_Test|title=Damage Foreshadows A-Bomb Test, 1946/06/06 (1946) |publisher=[[Universal Newsreel]]|year=1946|access-date=22 February 2012}}</ref> اهو ڏينهن ان کان پوءِ ''[[جمهوريه جو عيد]]'' طور ملهايو وڃي ٿو. اها پهريون ڀيرو هئي جو عورتن قومي سطح تي ووٽ ڏنو.<ref>{{Cite web|title=Italia 1946: le donne al voto, dossier a cura di Mariachiara Fugazza e Silvia Cassamagnaghi |url=http://www.insmli.it/pubblicazioni/35/Voto%20donne%20versione%20def.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110520041048/http://www.insmli.it/pubblicazioni/35/Voto%20donne%20versione%20def.pdf|archive-date=20 May 2011|access-date=30 May 2011}}; {{Cite news|title=La prima volta in cui le donne votarono in Italia, 75 anni fa|url=https://www.ilpost.it/2021/03/10/primo-voto-italia-donne-10-marzo-1946|access-date=24 August 2021|work=Il Post|date=10 March 2021|language=it-IT|archive-date=23 August 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210823162103/https://www.ilpost.it/2021/03/10/primo-voto-italia-donne-10-marzo-1946|url-status=live}}</ref> وڪٽر ايمانوئل ٽئين جي پٽ، [[امبيرتو ٻيون]]، کي تخت ڇڏڻ تي مجبور ڪيو ويو. [[اٽلي جو آئين|جمهوري آئين]] 1948ع ۾ منظور ڪيو ويو. [[اٽلي ۽ اتحادي طاقتن جي وچ ۾ پيرس جو معاهدو]] تحت، [[ايڊرياٽڪ سمنڊ]] جي ڀرسان علائقا [[سوشلسٽ وفاقي جمهوريه يوگوسلاويا|يوگوسلاويا]] سان شامل ڪيا ويا، جنهن جي نتيجي ۾ [[استريائي-دلماتيني لڏپلاڻ]] ٿي، جنهن ۾ لڳ ڀڳ 300,000 [[استريائي اطالوي|استريائي]] ۽ [[دلماتيني اطالوي]] لڏي ويا.<ref>{{Cite web|last=Tobagi|first=Benedetta|title=La Repubblica italiana {{!}} Treccani, il portale del sapere|url=http://www.treccani.it/scuola/lezioni/storia/la_repubblica_italiana.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20160305001726/http://www.treccani.it/scuola/lezioni/storia/la_repubblica_italiana.html|archive-date=5 March 2016|access-date=28 January 2015|publisher=Treccani.it}}</ref> اٽلي پنهنجون سڀ نوآبادياتي ملڪيتون وڃايون، جنهن سان [[اطالوي سلطنت]] ختم ٿي. [[File:Alcide de Gasperi 2.jpg|thumb|upright=.7|[[الچيدي دي گاسپري]]، جمهوريه جو [[اٽلي جي وزيراعظمن جي فهرست|پهريون]] [[اٽلي جو وزيراعظم]] ۽ [[يورپي يونين جا باني پيءُ|يورپي يونين جي باني پيئرن]] مان هڪ]] ڪميونسٽ قبضي جي خوف [[1948ع جي اطالوي عام چونڊن]] ۾ فيصلائتو ڪردار ادا ڪيو، جتي [[ڪرسچن ڊيموڪريسي (اٽلي)|ڪرسچن ڊيموڪريٽن]]، [[الچيدي دي گاسپري]] جي اڳواڻي هيٺ، وڏي اڪثريت سان فتح حاصل ڪئي.<ref>{{Cite book|last1=Lawrence S. Kaplan|url=https://books.google.com/books?id=UV-ti1sYcbcC|title=NATO 1948: The Birth of the Transatlantic Alliance |last2=Morris Honick|date=2007|publisher=Rowman & Littlefield|isbn=978-0-7425-3917-4|pages=52–55|access-date=5 January 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20240116110143/https://books.google.com/books?id=UV-ti1sYcbcC|archive-date=16 January 2024|url-status=live}}; {{Cite book|author=Robert Ventresca|title=From Fascism to Democracy: Culture and Politics in the Italian Election of 1948 |publisher=University of Toronto Press|date=2004|pages=236–37}}</ref> نتيجي طور، 1949ع ۾ اٽلي [[نيٽو]] جو ميمبر بڻيو. [[مارشل پلان]] معيشت کي بحال ڪيو، جنهن 1960ع واري ڏهاڪي جي آخر تائين هڪ اهڙو دور ڏٺو جيڪو [[اطالوي معاشي معجزو]] جي نالي سان مشهور آهي. 1950ع واري ڏهاڪي ۾ اٽلي [[يورپي برادرين]] جو باني ملڪ بڻيو، جيڪي بعد ۾ يورپي يونين جو بنياد بڻيون. 1960ع واري ڏهاڪي جي آخر کان 1980ع واري ڏهاڪي جي شروعات تائين، ملڪ ''[[ليڊ جا سال (اٽلي)|ليڊ جا سال]]'' نالي دور مان گذريو، جيڪو معاشي مشڪلاتن، خاص طور تي [[1973ع جو تيل بحران]]، سماجي تڪرارن ۽ دهشتگرد حملا ۽ قتل عام جي واقعن سان نمايان هو.<ref>{{Cite web|year=1995|title=Commissione parlamentare d'inchiesta sul terrorismo in Italia e sulle cause della mancata individuazione dei responsabili delle stragi (Parliamentary investigative commission on terrorism in Italy and the failure to identify the perpetrators)|url=http://www.isn.ethz.ch/php/documents/collection_gladio/report_ital_senate.pdf|archive-url=https://web.archive.org/web/20060819211212/http://www.isn.ethz.ch/php/documents/collection_gladio/report_ital_senate.pdf|archive-date=19 August 2006|access-date=2 May 2006|language=it}}; {{In lang|en|it|fr|de}} {{Cite web|title=Secret Warfare: Operation Gladio and NATO's Stay-Behind Armies|url=http://www.isn.ethz.ch/php/collections/coll_gladio.htm#Documents|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20060425182721/http://www.isn.ethz.ch/php/collections/coll_gladio.htm|archive-date=25 April 2006|access-date=2 May 2006|publisher=Swiss Federal Institute of Technology / International Relation and Security Network}}; {{Cite web|date=24 June 2000|title=Clarion: Philip Willan, Guardian, 24 June 2000, p. 19 |url=http://www.cambridgeclarion.org/press_cuttings/us.terrorism_graun_24jun2000.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100329113138/http://www.cambridgeclarion.org/press_cuttings/us.terrorism_graun_24jun2000.html|archive-date=29 March 2010|access-date=24 April 2010|publisher=Cambridgeclarion.org}}</ref> معيشت ٻيهر بحال ٿي ۽ اٽلي 1970ع واري ڏهاڪي ۾ [[جي-7]] ۾ شامل ٿيڻ کان پوءِ دنيا جي پنجين وڏي صنعتي قوم بڻجي ويو. بهرحال، قومي قرض مجموعي ملڪي پيداوار (GDP) جي 100 سيڪڙو کان به وڌي ويو. 1992ع ۽ 1993ع جي وچ ۾، حڪومت جي نون مافيا مخالف قدمن جي نتيجي ۾ اٽلي [[سسلين مافيا]] طرفان ڪيل دهشتگرد حملن کي منهن ڏنو.<ref>{{Cite web|date=8 March 2012|title=New Arrests for Via D'Amelio Bomb Attack|url=https://www.corriere.it/International/english/articoli/2012/03/08/borsellino.shtml|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20121013204755/http://www.corriere.it/International/english/articoli/2012/03/08/borsellino.shtml|archive-date=13 October 2012|access-date=9 February 2019|website=Corriere della Sera}}</ref> ووٽر، جيڪي سياسي جمود، وڏي عوامي قرضي ۽ [[اٽلي ۾ بدعنواني|بدعنواني]] کان مايوس هئا، جيڪا [[ماني پوليتي|صاف هٿن]] واري جاچ ذريعي ظاهر ٿي، بنيادي سڌارن جو مطالبو ڪرڻ لڳا. ڪرسچن ڊيموڪريٽ، جيڪي لڳ ڀڳ 50 سالن تائين حڪومت ڪندا رهيا هئا، بحران جو شڪار ٿيا ۽ ٽٽي مختلف ڌڙن ۾ ورهائجي ويا.<ref>The so-called "Second Republic" was born by forceps: not with a revolt of Algiers, but formally under the same Constitution, with the mere replacement of one ruling class by another: {{Cite journal|last=Buonomo|first=Giampiero|year=2015|title=Tovaglie pulite|journal=Mondoperaio Edizione Online}}</ref> ڪميونسٽن پاڻ کي هڪ [[سماجي جمهوريت پسند]] قوت طور ٻيهر منظم ڪيو. 1990ع ۽ 2000ع واري ڏهاڪن دوران، [[مرڪز-ساڄي اتحاد (اٽلي)|مرڪز-ساڄي اتحاد]] (جنهن تي ميڊيا جي واپاري شخصيت [[سلويو برلسڪوني]] جو غلبو هو) ۽ [[مرڪز-کاٻي اتحاد (اٽلي)|مرڪز-کاٻي اتحاد]] (جنهن جي اڳواڻي پروفيسر [[رومانو پروڊي]] ڪندو هو) باري باري حڪومت ڪندا رهيا. 21هين صديءَ جي شروعات ۾، اٽلي سياسي ۽ معاشي عدم استحڪام جي هڪ ڊگهي دور مان گذريو، جيڪو بين الاقوامي بحرانن کان گهڻو متاثر ٿيو. 2008ع ۾ شروع ٿيندڙ [[عظيم معاشي بحران]] جا اثر ملڪ جي معيشت ۽ عوامي ماليات تي گهرا پيا، جنهن جي نتيجي ۾ [[سخت مالي پاليسيون]] اختيار ڪيون ويون ۽ استحڪام ۽ عالمي اعتبار کي يقيني بڻائڻ لاءِ [[ٽيڪنوڪريٽ]] يا وسيع اتحادي حڪومتن تي وڌيڪ ڀروسو ڪيو ويو.<ref>{{Cite news|last=Hooper|first=John|date=16 November 2011|title=Mario Monti appoints technocrats to steer Italy out of economic crisis|url=https://www.theguardian.com/world/2011/nov/16/mario-monti-technocratic-cabinet-italy|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200319230844/https://www.theguardian.com/world/2011/nov/16/mario-monti-technocratic-cabinet-italy|archive-date=19 March 2020|access-date=19 March 2020|work=The Guardian}}</ref> [[File:Imigrantes salvos no Mar Mediterrâneo - SALVAMAR 2015 (52149723177).jpg|300px|thumb|[[غير قانوني مهاجر]]، جيڪي 5 سيپٽمبر 2015ع تي [[ڪاتانيا]] جي اطالوي بندرگاهه ڏانهن [[بحر روم]] ذريعي سفر ڪري رهيا آهن]] 2010ع واري ڏهاڪي دوران، نئين وزيراعظم [[ماتيو رينزي]] طرفان ادارتي سڌارا متعارف ڪرائڻ جون ڪوششون ڪيون ويون، جن جو مقصد سياسي نظام کي وڌيڪ مؤثر بڻائڻ ۽ انتظامي شاخ کي مضبوط ڪرڻ هو، پر اهي تجويزون [[2016ع جو اطالوي آئيني ريفرنڊم]] ۾ رد ٿي ويون.<ref>{{Cite news|date=12 December 2016|title=New Italian PM Paolo Gentiloni sworn in|url=https://www.bbc.co.uk/news/world-europe-38295549|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20191129122857/https://www.bbc.co.uk/news/world-europe-38295549|archive-date=29 November 2019|access-date=19 March 2020|publisher=BBC News}}</ref> ساڳئي وقت، [[يورپي مهاجر بحران]] اٽلي کي [[يورپي يونين]] ۾ داخل ٿيڻ جي هڪ اهم مرڪزي دروازي جي حيثيت ڏني، ڇاڪاڻ⁠تہ وڏي تعداد ۾ مهاجر ۽ پناهه گهرندڙ [[بحر روم]] رستي يورپ پهتا،<ref>{{Cite news|date=21 May 2018|title=What will Italy's new government mean for migrants?|url=https://www.thelocal.it/20180521/what-will-italys-new-government-mean-for-migrants|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190401231010/https://www.thelocal.it/20180521/what-will-italys-new-government-mean-for-migrants|archive-date=1 April 2019|access-date=8 June 2018|work=The Local Italy}}</ref> خاص طور تي سب-صحارا آفريڪا مان.<ref>{{Cite news|date=18 July 2017|title=African migrants fear for future as Italy struggles with surge in arrivals|url=https://www.reuters.com/article/us-italy-migrants-africa/african-migrants-fear-for-future-as-italy-struggles-with-surge-in-arrivals-idUSKBN1A30QD|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190402002627/https://www.reuters.com/article/us-italy-migrants-africa/african-migrants-fear-for-future-as-italy-struggles-with-surge-in-arrivals-idUSKBN1A30QD|archive-date=2 April 2019|access-date=8 June 2018|work=Reuters}}</ref> هن صورتحال جا اهم سماجي ۽ سياسي اثر ٿيا، جنهن سبب اميگريشن بابت عوامي بحث وڌيو ۽ [[عوام پسند]] سياسي پارٽين جي حمايت ۾ واڌ آئي.<ref>{{Cite news|title=Italy starts to show the strains of migrant influx|url=http://www.thelocal.it/20150519/migrant-surge-tests-italys-humanitarian-instincts|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170429061446/https://www.thelocal.it/20150519/migrant-surge-tests-italys-humanitarian-instincts|archive-date=29 April 2017|access-date=10 January 2017|work=[[The Local]]}}; {{Cite news|title=Italy's far right jolts back from dead|url=http://www.politico.eu/article/italys-other-matteo-salvini-northern-league-politicians-media-effettosalvini|access-date=10 January 2017|work=Politico|date=3 February 2016|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170119122156/http://www.politico.eu/article/italys-other-matteo-salvini-northern-league-politicians-media-effettosalvini|archive-date=19 January 2017}}</ref><ref>{{Cite news|date=24 May 2018|title=Opinion – The Populists Take Rome|url=https://www.nytimes.com/2018/05/24/opinion/populists-rome-five-star-movement.html|url-access=subscription|url-status=live|archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20220103/https://www.nytimes.com/2018/05/24/opinion/populists-rome-five-star-movement.html|archive-date=3 January 2022|access-date=2 June 2018|work=The New York Times}}{{Cbignore}}</ref> [[اٽلي ۾ ڪووڊ-19 وبا|ڪووڊ-19 وبا]]، جيڪا 2020ع ۾ شروع ٿي، ملڪ جي عوامي صحت ۽ معاشي ڪارڪردگي کي سخت متاثر ڪيو، ۽ اڳ ۾ موجود ڍانچائي ڪمزورين کي وڌيڪ نمايان بڻايو.<ref>{{Cite news|last=Ellyatt|first=Holly|date=19 March 2020|title=Italy's lockdown will be extended, prime minister says as death toll spikes and hospitals struggle|url=https://www.cnbc.com/2020/03/19/italys-death-rate-reaches-record-high-hospitals-in-lombardy-struggle.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200319084719/https://www.cnbc.com/2020/03/19/italys-death-rate-reaches-record-high-hospitals-in-lombardy-struggle.html|archive-date=19 March 2020|access-date=19 March 2020|publisher=CNBC}}</ref> ان جي جواب ۾، [[اٽلي ۾ ڪووڊ-19 لاڪ ڊائون|غير معمولي قدم اختيار ڪيا ويا]] ته جيئن معيشت کي سهارو ملي سگهي، جن مان ڪيترائي يورپي سطح تي گڏيل طور هم آهنگ ڪيا ويا.<ref>[https://www.agi.it/economia/news/2020-04-14/coronavirus-fmi-crisi-economica-8331041/ L'Italia pagherà il conto più salato della crisi post-epidemia] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20200527124958/https://www.agi.it/economia/news/2020-04-14/coronavirus-fmi-crisi-economica-8331041|date=27 May 2020}}, AGI</ref><ref>{{Cite web|date=12 February 2021|title=Mario Draghi's new government to be sworn in on Saturday|url=http://www.theguardian.com/world/2021/feb/12/mario-draghis-new-italian-government-to-be-sworn-in-on-saturday|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210419104552/https://www.theguardian.com/world/2021/feb/12/mario-draghis-new-italian-government-to-be-sworn-in-on-saturday|archive-date=19 April 2021|access-date=19 February 2021|website=The Guardian}}</ref> 2022ع ۾، [[جورجيا ميلوني]] اٽلي جي پهرين خاتون وزيراعظم طور حلف کنيو.<ref>{{Cite news|date=21 October 2022|title=Who is Giorgia Meloni? The rise to power of Italy's new far-right PM|url=https://www.bbc.com/news/world-europe-63351655|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20221024023546/https://www.bbc.com/news/world-europe-63351655|archive-date=24 October 2022|access-date=24 October 2022|publisher=BBC News}}</ref> == جاگرافي == {{Main|اٽلي جي جاگرافي}} {{Further|اٽلي جي ارضيات|اٽلي ۾ آتش فشاني سرگرمي|اٽلي جي دريائن جي فهرست|اٽلي جي ڍنڍن جي فهرست|اٽلي جي ٻيٽن جي فهرست|اٽلي (جاگرافيائي علائقو)}} [[File:Italy relief location map.jpg|thumb|اٽلي جو جاگرافيائي اُڀار وارو نقشو]] اٽلي، جنهن جو علائقو گهڻي حد تائين [[اٽلي (جاگرافيائي علائقو)|ساڳئي نالي واري جاگرافيائي علائقي]] سان ملي ٿو،<ref name="Treccani">{{Citation |title=Italia |volume=VI |page=413 |year=1970 |publisher=[[Treccani]] |language=it |encyclopedia=Dizionario enciclopedico italiano}}</ref> [[ڏکڻ يورپ]] ۾ واقع آهي<ref>{{Cite web |title=Southern Europe, a peninsula extending into the central Mediterranean Sea, northeast of Tunisia |url=https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20210701235642/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy |archive-date=1 July 2021 |access-date=17 August 2021 |website=The World Factbook |publisher=Central Intelligence Agency}}</ref> (۽ [[اولهه يورپ]] جو حصو پڻ سمجهيو ويندو آهي{{efn|name=WE}})، [[35هين اتر متوازي|35° اتر]] ۽ [[47° اتر]] ويڪرائي ڦاڪن، ۽ [[6هين اوڀر نصف النهار|6° اوڀر]] ۽ [[19هين اوڀر نصف النهار|19° اوڀر]] ڊگهائي ڦاڪن جي وچ ۾. اتر ۾، اولهه کان اوڀر طرف، اٽلي جون سرحدون [[فرانس]]، [[سوئٽزرلينڊ]]، [[آسٽريا]] ۽ [[سلووينيا]] سان ملن ٿيون، ۽ تقريباً [[الپس]] جي آبي ورهاست واري حد تائين پکڙيل آهن، جنهن ۾ [[پو ماٿري]] ۽ [[وينيسيائي ميدان]] شامل آهن. ملڪ [[اطالوي اپٻيٽ]]، [[سسلي]] ۽ [[سارڊينيا]] (جيڪي [[بحر روم]] جا سڀ کان وڏا ٻيٽ آهن)، ۽ [[اٽلي جي ٻيٽن جي فهرست|ڪيترن ننڍن ٻيٽن]] تي مشتمل آهي.<ref name="Treccani" /> اٽلي جا ڪي علائقا الپائن حوض کان ٻاهر به پکڙيل آهن، ۽ ڪجهه ٻيٽ [[يوروشيا]] جي براعظمي کنڊ کان ٻاهر واقع آهن. ملڪ جو ڪل پکيڙ {{Convert|301230|km2|0|abbr=out}} آهي، جنهن مان {{Convert|294020|km2|0|abbr=on}} خشڪي ۽ {{Convert|7210|km2|0|abbr=on}} پاڻي آهي.<ref name="Area">{{Cite web|date=30 October 2014|title=Principali dimensioni geostatistiche e grado di urbanizzazione del Paese|url=https://www.istat.it/it/archivio/137001|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141117054950/https://www.istat.it/it/archivio/137001|archive-date=17 November 2014|access-date=22 March 2019|website=istat.it}}</ref> ٻيٽن سميت، اٽلي جي سامونڊي ڪناري جي ڊيگهه {{Convert|7600|km|0|abbr=off}} آهي، جيڪا [[بحر روم]]، [[ليگورين سمنڊ]]، [[ٽيرينين سمنڊ]]، [[آئيونين سمنڊ]]<ref>{{Cite book|url=https://iho.int/uploads/user/pubs/standards/s-23/S-23_Ed3_1953_EN.pdf|title=Limits of Oceans and Seas|publisher=[[Organisation hydrographique internationale]]|year=1953|edition=3rd|access-date=28 December 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20111008191433/http://www.iho.int/iho_pubs/standard/S-23/S-23_Ed3_1953_EN.pdf|archive-date=8 October 2011|issue=28}}</ref> ۽ [[ايڊرياٽڪ سمنڊ]] سان لڳي ٿي.{{Sfn|Cushman-Roisin|Gačić|Poulain|2001|pp=1–2}} فرانس سان سرحد {{Convert|488|km|0|abbr=on}}، سوئٽزرلينڊ سان {{Convert|740|km|0|abbr=on}}، آسٽريا سان {{Convert|430|km|0|abbr=on}} ۽ سلووينيا سان {{Convert|232|km|0|abbr=on}} ڊگهي آهي. [[سان مارينو]] ۽ [[ويٽيڪن سٽي]] (دنيا جو سڀ کان ننڍو ملڪ ۽ [[هولي سي]] جي انتظام هيٺ عالمي [[ڪيٿولڪ چرچ]] جو مرڪز) اٽلي جي اندر واقع [[انڪليو]] آهن،<ref>{{Cite encyclopedia|year=2012|title=San Marino|encyclopedia=Encyclopædia Britannica|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/521449/San-Marino|access-date=1 March 2011|archive-url=https://web.archive.org/web/20110511180105/http://www.britannica.com/EBchecked/topic/521449/San-Marino|archive-date=11 May 2011|url-status=live}}; {{Cite news|url=https://www.bbc.com/news/world-europe-17994868|title=Vatican country profile|year=2018|publisher=BBC News|access-date=24 August 2018|archive-date=25 August 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20180825011001/https://www.bbc.com/news/world-europe-17994868|url-status=live}}</ref> جڏهن ته [[ڪامپيوني ڊي اٽاليا]] سوئٽزرلينڊ جي اندر واقع هڪ اطالوي [[ايڪسڪليو]] آهي.<ref>{{Cite web|title=Democracy in Figures|url=http://demo.istat.it/index_e.php|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210126215040/http://demo.istat.it/index_e.php|archive-date=26 January 2021|access-date=28 May 2021|website=[[Italian National Institute of Statistics]]}}</ref> سان مارينو سان سرحد {{Convert|39|km|0|abbr=on}} ۽ ويٽيڪن سٽي سان {{Convert|3.2|km|1|abbr=on}} ڊگهي آهي.<ref name=Area/> [[File:Monte Bianco DSF1243-m.jpg|thumb|[[مونٽي بيانڪو]] (مون بلان)، [[اوستا وادي]] ۾، جيڪو [[يورپي يونين]] جو سڀ کان اوچو مقام آهي]] اٽلي جي 35 سيڪڙو کان وڌيڪ زمين جبلن تي مشتمل آهي.<ref name="eug92">{{Cite book|last=Riganti|first=dir. da Alberto|title=Enciclopedia universale Garzanti.|publisher=Garzanti|year=1991|isbn=8-8115-0459-7|edition=Nuova ed. aggiornata e ampliata.|location=Milano}}</ref> [[اپينائن جبل]] اپٻيٽ جي مرڪزي ريڙهه آهن، جڏهن ته [[الپس]] اترين سرحد جو وڏو حصو ٺاهين ٿا، جتي اٽلي جو سڀ کان اوچو مقام [[مونٽي بيانڪو]] (مون بلان) جي چوٽيءَ تي {{Cvt|4810|m|ft}} جي اوچائي تي واقع آهي. ٻيا مشهور جبل [[مونٽي چيروينو]] (ميٽرهورن) ۽ [[ڊولومائيٽس]] آهن. اٽلي جا ڪيترائي حصا [[اٽلي ۾ آتش فشاني سرگرمي|آتش فشاني اصل]] جا آهن. ڏکڻ جا گهڻا ننڍا ٻيٽ ۽ ٻيٽ-گروهه [[آتش فشاني ٻيٽ]] آهن. فعال آتش فشانن ۾ [[ايٽنا جبل]] (سسلي ۾ ۽ يورپ جو سڀ کان وڏو فعال آتش فشان)، [[ولڪانو]]، [[اسٽرومبولي]] ۽ [[ويسوويس]] شامل آهن. اٽلي جون اڪثر [[اٽلي جون دريائون|دريائون]] [[ايڊرياٽڪ سمنڊ]] يا [[ٽيرينين سمنڊ]] ۾ ڇوڙ ڪن ٿيون.<ref>{{Cite web|title=List of Italian rivers|url=http://www.comuni-italiani.it/fiumi|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170916010640/http://www.comuni-italiani.it/fiumi|archive-date=16 September 2017|access-date=30 July 2018|publisher=comuni-italiani.it}}</ref> سڀ کان ڊگهي درياهه [[پو درياهه]] آهي، جيڪو الپس مان نڪري [[پادان ميدان]] مان گذري [[ايڊرياٽڪ سمنڊ]] ۾ ڇوڙ ڪري ٿو.<ref>{{Cite magazine|last=Zwingle|first=Erla|date=May 2002|title=Italy's Po River Punished for centuries by destructive floods, northern Italians stubbornly embrace their nation's longest river, which nurtures rice fields, vineyards, fisheries – and legends|url=http://ngm.nationalgeographic.com/ngm/0205/feature6|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20071223133709/http://ngm.nationalgeographic.com/ngm/0205/feature6|archive-date=23 December 2007|access-date=6 April 2009|magazine=National Geographic}}</ref> [[پو ماٿري]] ملڪ جو سڀ کان وڏو ميدان آهي، جنهن جو پکيڙ {{Convert|46000|km2|abbr=on}} آهي، ۽ ملڪ جي 70 سيڪڙو کان وڌيڪ هيٺاهين زمينن تي مشتمل آهي.<ref name=eug92/> سڀ کان وڏيون ڍنڍون، وڏي کان ننڍي ترتيب سان، [[گاردا ڍنڍ]]، [[ماجوري ڍنڍ]] ۽ [[ڪومو ڍنڍ]] آهن.<ref>{{Cite web|title=Morphometric and hydrological characteristics of some important Italian lakes|url=http://www.iii.to.cnr.it/limnol/cicloac/lagit.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20100205043503/http://www.iii.to.cnr.it/limnol/cicloac/lagit.htm|archive-date=5 February 2010|access-date=3 March 2010|publisher=Istituto per lo Studio degli Ecosistemi|location=Verbania Pallanza}}</ref> [[File:C. l. italicus in MNP.jpg|thumb|upright=.7|[[اطالوي بگھڙ]]، اٽلي جو قومي جانور]] [[اطالوي بگھڙ]] اٽلي جو قومي جانور آهي،<ref>{{Cite web|last=Sheri Foster|date=January 2021|title=What is Italy national animal?|url=https://it.yourtripagent.com/4052-what-is-italy-s-national-animal|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20230109172951/https://it.yourtripagent.com/4052-what-is-italy-s-national-animal|archive-date=9 January 2023|access-date=15 November 2021|website=Yourtrip.com}}; {{Cite web|url=https://www.affaritaliani.it/culturaspettacoli/il-lupo-grigio-degli-appennini-e-l-animale-dell-italia-544778.html|title=Il lupo grigio degli appennini e l animale dell Italia|author=James Hansen|date=June 2018|access-date=15 November 2021|archive-date=26 November 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221126224852/https://www.affaritaliani.it/culturaspettacoli/il-lupo-grigio-degli-appennini-e-l-animale-dell-italia-544778.html|url-status=live}}</ref> جڏهن ته قومي وڻ [[اربوٽس يونيڊو|اسٽرابيري وڻ]] آهي.<ref name="altovastese">{{Cite web|date=3 October 2011|title=Il corbezzolo simbolo dell'Unità d'Italia. Una specie che resiste agli incendi|url=http://www.altovastese.it/cultura/il-corbezzolo-simbolo-unita-italia-specie-che-resiste-agli-incendi|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20160205120852/http://www.altovastese.it/cultura/il-corbezzolo-simbolo-unita-italia-specie-che-resiste-agli-incendi|archive-date=5 February 2016|access-date=25 January 2016|language=it}}</ref> ان جو سبب اهو آهي ته اطالوي بگھڙ، جيڪو [[اپينائن جبل]] ۽ اولهندي [[الپس]] ۾ رهندو آهي، لاطيني ۽ اطالوي ثقافتن ۾ نمايان حيثيت رکي ٿو، جهڙوڪ [[روم جو قيام|روم جي بنياد پوڻ]] واري ڏند ڪٿا ۾،<ref>{{Cite book|last=Livy|title=The history of Rome|publisher=Printed for A. Strahan|others=George Baker (trans.)|year=1797}}</ref> جڏهن ته اسٽرابيري وڻ جا ساوا پن، اڇا گل ۽ ڳاڙها ٻير، جيڪي [[بحر روم]] جي علائقي جا مقامي آهن، قومي جهنڊي جي رنگن جي ياد ڏيارين ٿا.<ref name="altovastese"/> قومي پکي [[اطالوي جهرڪي]] آهي،<ref>{{cite web|title=Passero Italiano: L'uccello nazionale d'Italia|date=18 December 2022|url=https://www.concaternanaoggi.it/passero-italiano-luccello-nazionale-ditalia/|publisher=Conca Ternana Oggi|access-date=22 August 2024|archive-date=22 August 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240822123815/https://www.concaternanaoggi.it/passero-italiano-luccello-nazionale-ditalia/|url-status=live}}</ref> جڏهن ته قومي گل اسٽرابيري وڻ جو گل آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.msn.com/it-it/notizie/mondo/qual-%C3%A8-il-fiore-nazionale-dei-paesi-del-mondo/ss-AA1eWqXE#image=25|title=Il fiore nazionale dell'Italia (e quello degli altri Paesi del mondo)|website=[[MSN]]|access-date=26 August 2024|language=it|archive-date=2 October 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20241002211951/https://www.msn.com/it-it/notizie/mondo/qual-%C3%A8-il-fiore-nazionale-dei-paesi-del-mondo/ss-AA1eWqXE#image=25|url-status=live}}</ref> === ماحول === {{See also|اٽلي جي قومي پارڪن جي فهرست|اٽلي جي علائقائي پارڪن جي فهرست|اٽلي جي سامونڊي محفوظ علائقن جي فهرست}} [[File:National and Regional Parks of Italy.svg|thumb|اٽلي جا قومي ۽ علائقائي پارڪ]] تيز صنعتي ترقي کان پوءِ، اٽلي کي پنهنجي ماحولياتي مسئلن کي منهن ڏيڻ ۾ ڪجهه وقت لڳو. بهتري کان پوءِ، اٽلي هاڻي ماحولياتي پائيداري جي لحاظ کان دنيا ۾ 84هين درجي تي آهي.<ref>{{Cite web|title=Italy – Environment|url=http://dev.prenhall.com/divisions/hss/worldreference/IT/environment.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20090701064224/http://dev.prenhall.com/divisions/hss/worldreference/IT/environment.html|archive-date=1 July 2009|access-date=2 August 2010|publisher=Dev.prenhall.com}}</ref> قومي پارڪن، علائقائي پارڪن ۽ قدرتي محفوظ علائقن هيٺ محفوظ ڪيل ڪل زمين اٽلي جي علائقي جي لڳ ڀڳ 11 سيڪڙو تي مشتمل آهي،<ref>{{Cite web|title=Regione e aree protette|url=https://www.treccani.it/enciclopedia/regione-e-aree-protette_%28L%27Italia-e-le-sue-Regioni%29|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220111173345/https://www.treccani.it/enciclopedia/regione-e-aree-protette_%28L%27Italia-e-le-sue-Regioni%29|archive-date=11 January 2022|access-date=11 January 2022|language=it}}</ref> جڏهن ته اٽلي جي سامونڊي ڪناري جو 12 سيڪڙو حصو پڻ محفوظ ڪيو ويو آهي.<ref>{{Cite web|title=Le aree protette in Italia|url=http://www.uccellidaproteggere.it/La-conservazione/Cosa-fa-l-Italia-Le-azioni/Le-aree-protette-in-Italia|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220302220957/http://www.uccellidaproteggere.it/La-conservazione/Cosa-fa-l-Italia-Le-azioni/Le-aree-protette-in-Italia|archive-date=2 March 2022|access-date=2 March 2022|language=it}}</ref> اٽلي دنيا جي اهم [[اٽلي ۾ قابلِ تجديد توانائي|قابلِ تجديد توانائي]] پيدا ڪندڙ ملڪن مان هڪ رهيو آهي. 2010ع ۾ اهو نصب ٿيل [[شمسي توانائي]] جي گنجائش جي لحاظ کان دنيا جو چوٿون وڏو فراهم ڪندڙ هو،<ref>{{Cite web|date=15 July 2010|title=Renewables 2010 Global Status Report |url=http://www.ren21.net/Portals/97/documents/GSR/REN21_GSR2011.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110820095506/http://www.ren21.net/Portals/97/documents/GSR/REN21_GSR2011.pdf|archive-date=20 August 2011|access-date=16 July 2010|publisher=[[REN21]]}}; {{Cite web|title=Photovoltaic energy barometer 2010 – EurObserv'ER |url=https://www.eurobserv-er.org/pdf/baro196.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101011224419/http://www.eurobserv-er.org/pdf/baro196.pdf|archive-date=11 October 2010|access-date=30 October 2010}}</ref> ۽ [[هَوائي توانائي]] جي گنجائش جي لحاظ کان ڇهون وڏو ملڪ هو.<ref>{{Cite web|date=February 2011|title=World Wind Energy Report 2010 |url=http://www.wwindea.org/home/images/stories/pdfs/worldwindenergyreport2010_s.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110904232058/http://www.wwindea.org/home/images/stories/pdfs/worldwindenergyreport2010_s.pdf|archive-date=4 September 2011|access-date=8 August 2011|publisher=[[World Wind Energy Association]]}}</ref> 2020ع ۾ قابلِ تجديد توانائي اٽلي جي ڪل توانائي استعمال جو لڳ ڀڳ 37 سيڪڙو فراهم ڪري رهي هئي.<ref>{{Cite web|date=25 May 2021|title=Renewables provided 37% of Italy's energy in 2020 – English |url=https://www.ansa.it/english/news/2021/05/25/renewables-provided-37-of-italys-energy-in-2020_1a075060-c823-4076-a338-79367427dfd2.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211023040922/https://www.ansa.it/english/news/2021/05/25/renewables-provided-37-of-italys-energy-in-2020_1a075060-c823-4076-a338-79367427dfd2.html|archive-date=23 October 2021|access-date=28 May 2021|website=ANSA.it}}</ref> ملڪ 1963ع کان 1990ع تائين جوهري ريئڪٽر هلائيندو رهيو، پر [[چرنوبل حادثو]] ۽ [[1987ع جا اطالوي ريفرنڊم]] ٿيڻ کان پوءِ جوهري پروگرام ختم ڪيو ويو. 2008ع ۾ حڪومت هن فيصلي کي واپس وٺندي چار تائين جوهري بجلي گهر ٺاهڻ جا منصوبا جوڙيا، پر [[فوكوشيما جوهري حادثو]] کان پوءِ ٿيل ريفرنڊم ذريعي اهي منصوبا به رد ڪيا ويا.<ref>{{Cite web|last=Duncan Kennedy|date=14 June 2011|title=Italy nuclear: Berlusconi accepts referendum blow|url=https://www.bbc.co.uk/news/world-europe-13741105|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110612112154/http://www.bbc.co.uk/news/world-europe-13741105|archive-date=12 June 2011|access-date=20 April 2013|publisher=BBC News}}</ref> هوا جي آلودگي اڃا تائين هڪ سنگين مسئلو آهي، خاص طور تي صنعتي اتر ۾. اٽلي [[ڪاربان ڊاءِ آڪسائيڊ اخراج موجب ملڪن جي فهرست|ڪاربان ڊاءِ آڪسائيڊ]] پيدا ڪندڙ دنيا جو ٻارهون وڏو ملڪ آهي.<ref>United Nations Statistics Division, Millennium Development Goals indicators: [http://mdgs.un.org/unsd/mdg/SeriesDetail.aspx?srid=749&crid= Carbon dioxide emissions ({{CO2}}), thousand metric tons of {{CO2}}] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20091225014715/http://mdgs.un.org/unsd/mdg/SeriesDetail.aspx?srid=749&crid=|date=25 December 2009}}</ref> وڏن شهرن ۾ وڌندڙ ٽرئفڪ ۽ رش ماحولياتي ۽ صحت جا مسئلا پيدا ڪندا رهن ٿا، جيتوڻيڪ 1970ع ۽ 1980ع وارن ڏهاڪن کان پوءِ دونهين ۽ سموگ جي سطح ۾ نمايان گهٽتائي آئي آهي، ۽ [[سلفر ڊاءِ آڪسائيڊ]] جا مقدار پڻ گهٽيا آهن.<ref>{{Cite web|title=Environment and Health in Italy – Executive Summary|url=https://www.euro.who.int/en/home|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20100303051309/http://www.euro.who.int/document/hms/ehiexes_e.pdf|archive-date=3 March 2010|publisher=World Health Organization}}</ref> ٻيلن جي ڪٽائي، غيرقانوني اڏاوتن، ۽ زمين جي ناقص انتظامي پاليسين سبب اٽلي جي جبلستاني علائقن ۾ وڏي پيماني تي زميني ڪٽائي ٿي آهي، جنهن جي نتيجي ۾ ماحولياتي آفتون پيدا ٿيون آهن، جهڙوڪ 1963ع ۾ [[واجونٽ ڊيم]] جي تباهي، 1998ع جو [[سارنو]] سانحو،<ref>{{Cite news|last=Nick Squires|date=2 October 2009|title=Sicily mudslide leaves scores dead|url=https://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6255575/Sicily-mudslide-leaves-scores-dead.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20091006082824/http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6255575/Sicily-mudslide-leaves-scores-dead.html|archive-date=6 October 2009|access-date=2 October 2009|work=The Daily Telegraph|location=London}}</ref> ۽ 2009ع جا [[2009ع ميسينا جا ٻوڏ ۽ مٽيءَ جا ڌوڪڙا|ميسينا جا مٽيءَ جا ڌوڪڙا ۽ ٻوڏون]].<ref>{{Cite news|last=Nick Squires|date=2 October 2009|title=Sicily mudslide leaves scores dead|url=https://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6255575/Sicily-mudslide-leaves-scores-dead.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20091006082824/http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6255575/Sicily-mudslide-leaves-scores-dead.html|archive-date=6 October 2009|access-date=2 October 2009|work=The Daily Telegraph|location=London}}</ref> == سياست == {{Main|اٽلي جي سياست|اٽلي ۾ چونڊون}} اٽلي 1946ع کان هڪ وحداني [[پارلياماني جمهوريه]] آهي، جڏهن بادشاهت کي [[1946ع جو اطالوي ادارياتي ريفرنڊم|1946ع جي ريفرنڊم]] وسيلي ختم ڪيو ويو. [[اٽلي جو صدر|اٽلي جو صدر]]، [[سرجيو ماتاريلا]]، جيڪو 2015ع کان هن عهدي تي فائز آهي، ملڪ جو سربراهه آهي. صدر کي گڏيل اجلاس ۾ [[اٽلي جي پارليامينٽ]] ۽ علائقائي نمائندن طرفان هڪ ستن سالن واري مدي لاءِ چونڊيو ويندو آهي. اٽلي وٽ [[اٽلي جو آئين|هڪ لکيل جمهوري آئين]] موجود آهي، جيڪو [[اٽلي جي آئين ساز اسيمبلي|آئين ساز اسيمبلي]] طرفان تيار ڪيو ويو. اها اسيمبلي انهن [[فاشزم مخالف]] قوتن جي نمائندن تي مشتمل هئي، جن [[ٻي عالمي جنگ]] دوران اٽلي جي آزاديءَ وقت نازي ۽ فاشسٽ قوتن جي شڪست ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو هو.<ref>Smyth, Howard McGaw Italy: From Fascism to the Republic (1943–1946) ''The Western Political Quarterly'' vol. 1 no. 3 (pp. 205–222), September 1948.{{JSTOR|442274}}</ref> اٽلي معاشي، فوجي، ثقافتي ۽ سياسي معاملن ۾ اهم عالمي ڪردار ادا ڪري ٿو ۽ [[يورپي يونين]] جي ٽن وڏين رياستن مان هڪ سمجھيو وڃي ٿو. اهو عام طور تي هڪ [[علائقائي طاقت]] تصور ڪيو ويندو آهي،<ref>Gabriele Abbondanza, ''Italy as a Regional Power: the African Context from National Unification to the Present Day'' (Rome: Aracne, 2016); "''[[Operation Alba]] may be considered one of the most important instances in which Italy has acted as a regional power, taking the lead in executing a technically and politically coherent and determined strategy.''" See Federiga Bindi, ''Italy and the European Union'' (Washington, D.C.: Brookings Institution Press, 2011), p. 171.</ref> جڏهن ته ان جي [[عظيم طاقت]] واري حيثيت بابت عالمن ۽ سياسي تجزيه نگارن ۾ بحث جاري آهي.<ref>{{Cite book |url=https://books.google.com/books?id=nTKBdY5HBeUC&q=Canada%2520Among%2520Nations%252C%25202004%253A%2520Setting%2520Priorities+Straight |title=Canada Among Nations, 2004: Setting Priorities Straight |date=17 January 2005 |publisher=McGill-Queen's Press – MQUP |isbn=978-0-7735-2836-9 |page=85 |quote=The United States is the sole world's superpower. France, Italy, Germany and the United Kingdom are great powers |access-date=13 June 2016 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230116145100/https://books.google.com/books?id=nTKBdY5HBeUC&q=Canada%2520Among%2520Nations%252C%25202004%253A%2520Setting%2520Priorities+Straight |archive-date=16 January 2023 |url-status=live}}; {{Cite book |last=Sterio |first=Milena |url=https://books.google.com/books?id=-QuI6n_OVMYC&q=The%20Right%20to%20Self-determination%20Under%20International%20Law%3A%20%22selfistans%22%2C%20Secession%20and%20the%20Rule%20of%20the%20Great%20Powers |title=The right to self-determination under international law: "selfistans", secession and the rule of the great powers |date=2013 |publisher=Routledge |isbn=978-0-4156-6818-7 |location=Milton Park, Abingdon, Oxon |page=xii (preface) |quote=The great powers are super-sovereign states: an exclusive club of the most powerful states economically, militarily, politically and strategically. These states include veto-wielding members of the United Nations Security Council (United States, United Kingdom, France, China, and Russia), as well as economic powerhouses such as Germany, Italy and Japan. |access-date=13 June 2016 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240116110143/https://books.google.com/books?id=-QuI6n_OVMYC&q=The%20Right%20to%20Self-determination%20Under%20International%20Law%3A%20%22selfistans%22%2C%20Secession%20and%20the%20Rule%20of%20the%20Great%20Powers#v=snippet&q=The%20Right%20to%20Self-determination%20Under%20International%20Law%3A%20%22selfistans%22%2C%20Secession%20and%20the%20Rule%20of%20the%20Great%20Powers&f=false |archive-date=16 January 2024 |url-status=live}}</ref> [[انٽرنيشنل آئيڊيا]] جي عالمي جمهوريت واري اشاري (GSoD) ۽ جمهوريت ٽريڪر موجب، اٽلي مجموعي جمهوري معيارن ۾ اعليٰ درجي تي ڪارڪردگي ڏيکاري ٿو، جيتوڻيڪ [[قانون جي حڪمراني]] جي شعبي ۾ ڪجهه ڪمزورين جي نشاندهي ڪئي وئي آهي.<ref>{{Cite web |title=Italy {{!}} The Global State of Democracy |url=https://www.idea.int/democracytracker/country/italy |access-date=16 October 2025 |website=www.idea.int |language=en}}</ref> === حڪومت === {{Main|اٽلي جي حڪومت}} {{Multiple image | align = right | caption_align = center | image1 = Sergio Mattarella Official (cropped).jpg | caption1 = [[سرجيو ماتاريلا]]<br/>{{small|[[اٽلي جو صدر|صدر]]}} | image2 = Giorgia Meloni Official 2023 crop.jpg | caption2 = [[جورجيا ميلوني]]<br/>{{small|[[اٽلي جو وزيراعظم|وزيراعظم]]}} | total_width = 320 }} اٽلي ۾ پارلياماني حڪومت آهي، جيڪا [[مخلوط اڪثريتي نمائندگي]] واري چونڊ نظام تي ٻڌل آهي. پارليامينٽ مڪمل طور تي [[ٻه ايواني پارليامينٽ|ٻه ايواني]] آهي ۽ ٻنهي ايوانن وٽ ساڳيا اختيار آهن. اهي ٻه ايوان هي آهن: [[اٽلي جي چيمبر آف ڊپٽيز|چيمبر آف ڊپٽيز]]، جيڪو [[پالازو مونٽيچيٽوريو]] ۾ اجلاس ڪندو آهي، ۽ [[اٽلي جي سينيٽ|سينيٽ آف دي ريپبلڪ]]، جيڪا [[پالازو ماداما]] ۾ اجلاس ڪندي آهي. [[اٽلي جي پارليامينٽ]] جي هڪ خاص خصوصيت اها آهي ته پرڏيهه ۾ مستقل رهندڙ [[اطالوي شهريت جو قانون|اطالوي شهرين]] کي پڻ نمائندگي حاصل آهي؛ 8 ڊپٽيز ۽ 4 سينيٽر چار الڳ [[اٽلي جي پارليامينٽ#اوورسيز حلقو|پرڏيهي حلقن]] مان چونڊيا ويندا آهن. پارليامينٽ ۾ [[تاحيات سينيٽر]] پڻ هوندا آهن، جن کي صدر "سماجي، سائنسي، فني يا ادبي ميدان ۾ غيرمعمولي وطن دوست خدمتن" جي بنياد تي مقرر ڪندو آهي. اڳوڻا صدر خودبخود تاحيات سينيٽر بڻجي ويندا آهن. [[File:Palazzo Madama (Roma).jpg|thumb|[[پالازو ماداما]]، روم، [[اٽلي جي سينيٽ|سينيٽ آف دي ريپبلڪ]] جو صدر مقام]] [[اٽلي جو وزيراعظم]] حڪومت جو سربراهه آهي ۽ انتظامي اختيار رکي ٿو، پر گهڻين پاليسين تي عملدرآمد لاءِ کيس وزيرن جي ڪائونسل جي منظوري حاصل ڪرڻي پوي ٿي. وزيراعظم ۽ ڪابينا کي صدر مقرر ڪندو آهي ۽ پوءِ پارليامينٽ کان اعتماد جو ووٽ وٺڻو پوندو آهي. پنهنجي عهدي تي برقرار رهڻ لاءِ وزيراعظم کي اعتماد جا ووٽ حاصل ڪرڻ ضروري هوندا آهن. اٽلي جا اهم سياسي پارٽيون [[برادرز آف اٽلي]]، [[ڊيموڪريٽڪ پارٽي (اٽلي)|ڊيموڪريٽڪ پارٽي]] ۽ [[فائيو اسٽار موومينٽ]] آهن. 2022ع جي عام چونڊن دوران انهن ٽنهي پارٽين ۽ سندن اتحادين [[چيمبر آف ڊپٽيز]] ۾ 400 مان 357 سيٽون ۽ سينيٽ ۾ 200 مان 187 سيٽون حاصل ڪيون. === قانون ۽ فوجداري انصاف === {{Main|اٽلي جو قانون|اٽلي جو عدالتي نظام|اٽلي ۾ قانون لاڳو ڪندڙ ادارا|اٽلي ۾ ڏوھ}} [[File:Roma 2011 08 07 Palazzo di Giustizia.jpg|thumb|[[اٽلي جي سپريم ڪورٽ آف ڪيسيشن]]، روم]] اٽلي جي قانون جا ڪيترائي ذريعا آهن. اهي درجابنديءَ جي لحاظ کان ترتيب ڏنل آهن؛ هيٺين درجي جي قانون يا ضابطي کي مٿين درجي جي قانون سان ٽڪراءُ ڪرڻ جي اجازت ناهي.<ref>{{Cite web|title=GERARCHIA DELLE FONTI|url=https://www.dirittoeconomia.net/diritto/fonti_diritto/gerarchia_fonti.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220117194800/https://www.dirittoeconomia.net/diritto/fonti_diritto/gerarchia_fonti.htm|archive-date=17 January 2022|access-date=26 March 2022|language=it}}</ref> [[اٽلي جو آئين|1948ع جو آئين]] سڀ کان اعليٰ قانوني ذريعو آهي.<ref>{{Cite web|title=Guide to Law Online: Italy |url=https://www.loc.gov/law/help/guide/nations/italy.php|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210508132418/https://www.loc.gov/law/help/guide/nations/italy.php|archive-date=8 May 2021|access-date=26 March 2022|website=loc.gov}}</ref> [[اٽلي جي آئيني عدالت]] قانونن جي آئين سان مطابقت بابت فيصلو ڪندي آهي. عدليه پنهنجا فيصلا [[رومي قانون]]، [[نيپولين ڪوڊ]] ۽ بعد وارن قانونن جي بنياد تي ڪري ٿي. [[اٽلي جي سپريم ڪورٽ آف ڪيسيشن]] فوجداري ۽ ديواني اپيلن لاءِ اعليٰ ترين عدالت آهي. اٽلي [[ايل جي بي ٽي حقن]] جي ميدان ۾ ٻين ڪيترن مغربي يورپي ملڪن کان پوئتي سمجهيو ويندو آهي.<ref>{{Cite web|title=Country Ranking – Rainbow Europe|url=https://rainbow-europe.org/country-ranking|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190521004552/https://rainbow-europe.org/country-ranking|archive-date=21 May 2019|access-date=28 October 2021|website=rainbow-europe.org}}</ref> تشدد جي ممانعت بابت اطالوي قانون کي پڻ ڪجهه بين الاقوامي معيارن کان گهٽ تصور ڪيو ويو آهي.<ref>{{Cite web|title=The Struggle against Torture in Italy – The Failure of the Italian Law – English|url=https://www.menschenrechte.org/en/2018/03/06/the-struggle-against-torture-in-italy-the-failure-of-the-italian-law|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190608005803/https://www.menschenrechte.org/en/2018/03/06/the-struggle-against-torture-in-italy-the-failure-of-the-italian-law|archive-date=8 June 2019|access-date=8 June 2019|website=menschenrechte.org}}</ref> قانون لاڳو ڪندڙ نظام گهڻ رخو آهي ۽ ان ۾ ڪيترائي پوليس ادارا شامل آهن.<ref name="Walters">{{Cite journal|last=Reece Walters|year=2013|editor2-last=Matthew Ball|editor3-last=Erin O'Brien|editor4-last=Juan Tauri|title=Eco Mafia and Environmental Crime|journal=Crime, Justice and Social Democracy: International Perspectives|publisher=Palgrave Macmillan|page=286|doi=10.1057/9781137008695_19|isbn=978-1-3494-3575-3|editor1=Kerry Carrington}}</ref> قومي پوليس ادارن ۾ [[پوليٽسيا دي ستاتو]] ('رياستي پوليس')، [[ڪارابينيئري]]، [[گوارڊيا دي فنانزا]] ('مالي پوليس') ۽ [[پوليٽسيا پينيٽينتسيريا]] ('جيل پوليس') شامل آهن،<ref name="BuonannoMastrobuoni">{{Cite book|last1=Paulo Buonanno|title=Lessons from the Economics of Crime: What Reduces Offending?|last2=Giovanni Mastrobuoni|publisher=MIT Press|year=2013|isbn=978-0-2620-1961-3|editor-last=Philip J. Cook|page=193|chapter=Centralized versus Decentralized Police Hiring in Italy and the United States|doi=10.7551/mitpress/9780262019613.001.0001|editor-last2=Stephen Machin|editor-last3=Olivier Marie|editor-last4=Giovanni Mastrobuoni}}</ref> ان سان گڏ [[گوارڊيا ڪوسٽيرا]] ('[[پاڻي پوليس|سامونڊي ڪناري جي محافظ پوليس]]') پڻ آهي.<ref name=Walters/> جيتوڻيڪ پوليسنگ بنيادي طور قومي سطح تي فراهم ڪئي ويندي آهي،<ref name="BuonannoMastrobuoni"/> پر [[صوبائي پوليس|صوبائي]] ۽ [[ميونسپل پوليس (اٽلي)|ميونسپل]] پوليس پڻ موجود آهن.<ref name="Walters"/> 19هين صديءَ جي وچ ڌاري ظاهر ٿيڻ کان وٺي، [[اٽلي ۾ منظم ڏوھ|اطالوي منظم ڏوھ]] ۽ ڏوهاري تنظيمن ڏکڻ اٽلي جي ڪيترن علائقن جي سماجي ۽ معاشي زندگيءَ ۾ گهڙي وئي آهن؛ انهن مان سڀ کان بدنام سسلي مافيا آهي، جيڪا آمريڪا سميت پرڏيهي ملڪن تائين پکڙجي وئي. مافيا جي آمدني GDP جي 9 سيڪڙو تائين پهچي سگهي ٿي<ref>{{Cite web|last=Claudio Tucci|date=11 November 2008|title=Confesercenti, la crisi economica rende ancor più pericolosa la mafia|url=http://www.ilsole24ore.com/art/SoleOnLine4/Economia%20e%20Lavoro/2008/11/confesercenti-mafia-racket-pizzo.shtml?uuid=20ff3b9c-afe7-11dd-8057-9c09c8bfa449|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110427081220/http://www.ilsole24ore.com/art/SoleOnLine4/Economia%20e%20Lavoro/2008/11/confesercenti-mafia-racket-pizzo.shtml?uuid=20ff3b9c-afe7-11dd-8057-9c09c8bfa449|archive-date=27 April 2011|access-date=21 April 2011|website=Confesercenti|publisher=Ilsole24ore.com|language=it}}; {{Cite news|url=https://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6957240/Italy-claims-finally-defeating-the-mafia.html|title=Italy claims finally defeating the mafia|author=Nick Squires|date=9 January 2010|work=The Daily Telegraph|location=London|access-date=21 April 2011|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110429173631/http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6957240/Italy-claims-finally-defeating-the-mafia.html|archive-date=29 April 2011}}</ref>.<ref>{{Cite news|last=Kiefer|first=Peter|date=22 October 2007|title=Mafia crime is 7% of GDP in Italy, group reports|url=https://www.nytimes.com/2007/10/22/world/europe/22iht-italy.4.8001812.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110501085052/http://www.nytimes.com/2007/10/22/world/europe/22iht-italy.4.8001812.html|archive-date=1 May 2011|access-date=19 April 2011|work=The New York Times}}</ref> 2009ع جي هڪ رپورٽ 610 [[ڪوموني|{{Lang|it|comuni|nocat=true}}]] جي نشاندهي ڪئي، جتي مافيا جي مضبوط موجودگي آهي، جتي 13 ملين اطالوي رهن ٿا ۽ GDP جو 15 سيڪڙو پيدا ٿئي ٿو.<ref>{{Cite web|last=Maria Loi|date=1 October 2009|title=Rapporto Censis: 13 milioni di italiani convivono con la mafia|url=http://www.antimafiaduemila.com/content/view/20052/78|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110429082416/http://www.antimafiaduemila.com/content/view/20052/78|archive-date=29 April 2011|access-date=21 April 2011|website=Censis|publisher=Antimafia Duemila|language=it}}; {{Cite news|url=https://www.theguardian.com/world/2009/oct/01/mafia-influence-hovers-over-italians|work=The Guardian|location=London|title=Mafia's influence hovers over 13{{spaces}}m Italians, says report|first=Tom|last=Kington|date=1 October 2009|access-date=5 May 2010| url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130908050448/http://www.theguardian.com/world/2009/oct/01/mafia-influence-hovers-over-italians|archive-date=8 September 2013}}</ref> ڪلابريا جي [['ندرنگيتا]]، جيڪا غالباً اٽلي جي سڀ کان طاقتور ڏوهاري تنظيم آهي، اڪيلي GDP جو 3 سيڪڙو حصو رکي ٿي.<ref>{{Cite web|last=ANSA|date=14 March 2011|title=Italy: Anti-mafia police arrest 35 suspects in northern Lombardy region|url=http://mafiatoday.com/sicilian-mafia-ndrangheta/italy-anti-mafia-police-arrest-35-suspects-in-northern-lombardy-region|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110429100220/http://mafiatoday.com/sicilian-mafia-ndrangheta/italy-anti-mafia-police-arrest-35-suspects-in-northern-lombardy-region|archive-date=29 April 2011|access-date=21 April 2011|website=adnkronos.com|publisher=Mafia Today}}</ref> هر 1,000 ماڻهن تي 0.013 جي شرح سان، اٽلي قتل جي شرح ۾ 61 ملڪن جي ڀيٽ ۾ 47هين نمبر تي آهي،<ref>{{Cite web|title=Crime Statistics – Murders (per capita) (more recent) by country|url=http://www.nationmaster.com/graph/cri_mur_percap-crime-murders-per-capita|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20080929181837/http://www.nationmaster.com/graph/cri_mur_percap-crime-murders-per-capita|archive-date=29 September 2008|access-date=4 April 2010|publisher=NationMaster.com}}</ref> ۽ دنيا جي 64 ملڪن جي ڀيٽ ۾ هر 1,000 ماڻهن تي زيادتي جي ڪيسن جي تعداد ۾ 43هين نمبر تي آهي. اهي ترقي يافته ملڪن ۾ نسبتاً گهٽ انگ اکر آهن. === پرڏيهي لاڳاپا === {{Main|اٽلي جا پرڏيهي لاڳاپا}} [[File:G7 Summit 2024 - Family photo - 02.jpg|thumb|[[گروپ آف سيون|جي-7]] اڳواڻن جي [[50هين جي-7 سربراهي اجلاس]]، [[اپوليا]] ۾ گروپ تصوير]] اٽلي [[يورپي اقتصادي ڪميونٽي]] (EEC)، جيڪا هاڻي يورپي يونين (EU) آهي، ۽ [[نيٽو]] جو باني ميمبر آهي. اٽلي کي 1955ع ۾ گڏيل قومن ۾ داخل ڪيو ويو، ۽ اهو بين الاقوامي تنظيمن، جهڙوڪ [[او اي سي ڊي]]، [[ٽيرفن ۽ واپار بابت عام معاهدو]]/[[ورلڊ ٽريڊ آرگنائيزيشن]] (GATT/WTO)، [[يورپ ۾ سلامتي ۽ تعاون جي تنظيم]] (OSCE)، [[يورپ جي ڪائونسل]] ۽ [[مرڪزي يورپي انيشيٽو]] جو ميمبر ۽ مضبوط حامي آهي. بين الاقوامي تنظيمن جي گردشي صدارتن ۾ ان جا وارو شامل آهن: 2018ع ۾ [[يورپ ۾ سلامتي ۽ تعاون جي تنظيم]]، 2017ع ۾ [[جي-7]]، ۽ 2014ع ۾ [[يورپي يونين جي ڪائونسل جي صدارت|يورپي يونين ڪائونسل]]. اٽلي [[گڏيل قومن جي سلامتي ڪائونسل جي ميمبرن جي فهرست|گڏيل قومن جي سلامتي ڪائونسل]] جو بار بار چونڊجندڙ [[گڏيل قومن جي سلامتي ڪائونسل|غير مستقل ميمبر]] آهي. اٽلي گهڻ طرفي بين الاقوامي سياست جي مضبوط حمايت ڪري ٿو، گڏيل قومن ۽ ان جي بين الاقوامي سلامتي سرگرمين جي تائيد ڪري ٿو. 2013ع ۾، اٽلي جا 5,296 فوجي پرڏيهه ۾ مقرر هئا، جيڪي 25 ملڪن ۾ گڏيل قومن ۽ نيٽو جي 33 مشنن ۾ شامل هئا.<ref>{{Cite web|title=Missioni/Attivita' Internazionali DAL 1 October 2013 AL 31 December 2013 – Situazione AL 11 December 2013 |url=http://www.difesa.it/OperazioniMilitari/Documents/SIT%20ANNO%202013%20al%2011%20dicembre%202013.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140201175427/http://www.difesa.it/OperazioniMilitari/Documents/SIT%20ANNO%202013%20al%2011%20dicembre%202013.pdf|archive-date=1 February 2014|access-date=27 January 2014|publisher=Italian Ministry of Defence}}</ref> اٽلي گڏيل قومن جي امن قائم رکڻ وارن مشنن جي حمايت ۾ [[UNITAF|صوماليا]]، [[موزمبيق ۾ گڏيل قومن جو آپريشن|موزمبيق]] ۽ [[اوڀر تيمور ۾ گڏيل قومن جو مربوط مشن|اوڀر تيمور]] ۾ فوجون مقرر ڪيون. اٽلي [[IFOR|بوسنيا]]، [[ڪوسوو فورس|ڪوسوو]] ۽ [[آپريشن سن رائز (البانيا)|البانيا]] ۾ نيٽو ۽ گڏيل قومن جي آپريشنن لاءِ مدد فراهم ڪري ٿو، ۽ 2003ع کان [[آپريشن اينڊيئرنگ فريڊم]] (OEF) جي حمايت ۾ افغانستان ۾ 2,000 کان وڌيڪ فوجي مقرر ڪيا. اٽلي عراق جي ٻيهر تعمير ۽ استحڪام لاءِ بين الاقوامي ڪوششن جي حمايت ڪئي، پر 2006ع تائين پنهنجو 3,200 فوجين وارو [[ملٽي نيشنل فورس – عراق#2006ع واپسيون|فوجي دستو]] واپس وٺي ڇڏيو. آگسٽ 2006ع ۾، اٽلي [[لبنان ۾ گڏيل قومن جي عبوري فورس]] لاءِ لڳ ڀڳ 2,450 فوجي مقرر ڪيا.<ref>[http://www.corriere.it/Primo_Piano/Cronache/2006/08_Agosto/29/libano.shtml "Italian soldiers leave for Lebanon"] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20060902001118/http://www.corriere.it/Primo_Piano/Cronache/2006/08_Agosto/29/libano.shtml|date=2 September 2006}} Corriere della Sera, 30 August 2006</ref> اٽلي [[فلسطيني اٿارٽي]] جو هڪ وڏو مالي مددگار آهي، جنهن صرف 2013ع ۾ €60&nbsp;ملين جو حصو ڏنو.<ref>{{Cite news|date=4 September 2013|title=Italy donates 60 million euros to PA|url=http://www.maannews.net/eng/ViewDetails.aspx?ID=626926|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20141018104825/http://www.maannews.net/eng/ViewDetails.aspx?ID=626926|archive-date=18 October 2014|access-date=27 January 2014|agency=[[Ma'an News Agency]]}}</ref> === فوج === {{Main|اطالوي هٿياربند فوجون|اٽلي جي فوجي تاريخ}} {{See also|اٽلي سان لاڳاپيل جنگين جي فهرست}} [[File:Cavour (550).jpg|thumb|هوائي جهاز بردار ٻيڙو ''[[اطالوي هوائي جهاز بردار ٻيڙو ڪاوير|ڪاوير]]''، [[اطالوي بحريه]] جو [[فليگ شپ]]]] [[File:Centauro01.JPEG|thumb|[[IFOR]] جي حصي طور [[بوسنيا ۽ هرزيگووينا]] ۾ گشت دوران اطالوي فوج جو [[چينتاورو (ٽينڪ تباه ڪندڙ)|چينتاورو]] ٽينڪ تباه ڪندڙ]] [[اٽلي جي فوجي تاريخ]] هڪ وسيع دور کي بيان ڪري ٿي، جيڪو [[اٽلي جون قديم قومون|اٽلي جي قديم قومن]] طرفان وڙهيل فوجي تڪرارن کان شروع ٿئي ٿو، خاص طور تي [[قديم رومن]] طرفان ڀونوچ سمنڊ جي دنيا جي فتح، وچئين دور ۾ اطالوي [[اطالوي شهري رياستون|شهري رياستن]] ۽ [[سامونڊي جمهوريهون|سامونڊي جمهوريهن]] جي واڌ، ۽ [[اٽلي جي تاريخي رياستن جي فهرست|تاريخي اطالوي رياستن]] جي [[اطالوي جنگيون|اطالوي جنگين]] ۽ [[جانشيني جون جنگيون|جانشيني جي جنگين]] ۾ شموليت کان گذري، نيپوليني دور، [[اٽلي جو اتحاد]]، [[اطالوي سلطنت|نوآبادياتي سلطنت]] جي مهمن، ٻنهي [[عالمي جنگون|عالمي جنگين]]، ۽ جديد دور تائين پهچي ٿو، جنهن ۾ [[نيٽو]]، يورپي يونين يا گڏيل قومن جي سرپرستي هيٺ عالمي [[امن قائم رکڻ]] واريون ڪارروائيون شامل آهن. [[اطالوي فوج]]، [[اطالوي بحريه|بحريه]]، [[اطالوي هوائي فوج|هوائي فوج]] ۽ [[ڪارابينيئري]] گڏجي اطالوي هٿياربند فوجون ٺاهين ٿيون، جيڪي [[هاءِ ڪائونسل آف ڊفينس (اٽلي)|هاءِ ڪائونسل آف ڊفينس]] جي حڪم هيٺ آهن، جنهن جي صدارت صدر ڪندو آهي، جيئن [[اٽلي جو آئين]] مقرر ڪري ٿو. آرٽيڪل 78 موجب، [[اٽلي جي پارليامينٽ|پارليامينٽ]] کي جنگ جي حالت جو اعلان ڪرڻ ۽ جنگ لاءِ ضروري اختيار حڪومت کي ڏيڻ جو اختيار آهي. هٿياربند فوجن جي شاخ نه هجڻ باوجود، [[گوارڊيا دي فنانزا]] کي فوجي حيثيت حاصل آهي ۽ اها فوجي بنيادن تي منظم آهي.{{Efn|گوارڊيا دي فنانزا جهازن، هوائي جهازن ۽ هيليڪاپٽرن جو وڏو ٻيڙو هلائي ٿي، جنهن سان اها اٽلي جي پاڻيءَ جي نگراني ڪري سگهي ٿي ۽ جنگي منظرنامن ۾ حصو وٺي سگهي ٿي.}} 2005ع کان فوجي خدمت رضاڪارانه آهي.<ref>{{Cite web|title=Law n°226 of August 23, 2004 |url=http://www.camera.it/parlam/leggi/04226l.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130117013103/http://www.camera.it/parlam/leggi/04226l.htm|archive-date=17 January 2013|access-date=13 July 2012|publisher=Camera.it}}</ref> 2010ع ۾، اطالوي فوج وٽ فعال ڊيوٽي تي 293,202 اهلڪار هئا،<ref>"The Military Balance 2010", pp. 141–145. [[International Institute for Strategic Studies]], 3 February 2010.</ref> جن مان 114,778 ڪارابينيئري هئا.<ref>{{Cite web|last=Italian Ministry of Defence|author-link=Ministry of Defence (Italy)|title=Nota aggiuntiva allo stato di previsione per la Difesa per l'anno 2009 |url=http://www.difesa.it/NR/rdonlyres/5EF11493-59DD-4FB7-8485-F4258D9F5891/0/Nota_Aggiuntiva_2009.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110504073613/http://www.difesa.it/NR/rdonlyres/5EF11493-59DD-4FB7-8485-F4258D9F5891/0/Nota_Aggiuntiva_2009.pdf|archive-date=4 May 2011|access-date=11 July 2014|language=it}}</ref> نيٽو جي [[نيوڪليئر شيئرنگ]] حڪمت عملي جي حصي طور، اٽلي 90 آمريڪي [[B61 نيوڪليئر بم]]ن جي ميزباني ڪري ٿو، جيڪي [[گيدي ايئر بيس|گيدي]] ۽ [[اويانو ايئر بيس|اويانو]] هوائي اڏن تي رکيل آهن.<ref>{{Cite web|last=Hans M. Kristensen / Natural Resources Defense Council|year=2005|title=NRDC: U.S. Nuclear Weapons in Europe – part 1|url=http://www.nrdc.org/nuclear/euro/euro_pt1.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110101060355/http://www.nrdc.org/nuclear/euro/euro_pt1.pdf|archive-date=1 January 2011|access-date=30 May 2011}}</ref> فوج قومي زميني دفاعي قوت آهي. اها 1946ع ۾، اٽلي جي جمهوريه بڻجڻ وقت، "[[رائل اطالوي آرمي]]" جي باقيات مان ٺهي. ان جون مشهور ترين جنگي گاڏيون [[دارڊو آءِ ايف وي|دارڊو]] [[پيادل جنگي گاڏي]]، [[بي 1 چينتاورو]] [[ٽينڪ تباه ڪندڙ]] ۽ [[ارييتي]] [[ٽينڪ]] آهن، ۽ ان جي هوائي جهازن ۾ [[اگوستا A129 مانگوستا|مانگوستا]] [[حملو ڪندڙ هيليڪاپٽر]] شامل آهي، جيڪو يورپي يونين، نيٽو ۽ گڏيل قومن جي مشنن ۾ مقرر ڪيو ويو آهي. ان وٽ [[ليوپارڊ 1]] ۽ [[M113]] بکتر بند گاڏيون پڻ موجود آهن. اطالوي بحريه هڪ [[بليو واٽر نيوي]] آهي. اها پڻ 1946ع ۾ ''[[ريجيا مارينا]]'' ('شاهي بحريه') جي باقيات مان ٺهي. يورپي يونين ۽ نيٽو جي ميمبر طور، بحريه سڄي دنيا ۾ اتحادي امن قائم رکڻ وارن آپريشنن ۾ حصو ورتو آهي. 2014ع ۾، بحريه 154 جهاز هلائي رهي هئي، جن ۾ ننڍا مددگار جهاز پڻ شامل هئا.<ref>{{Cite web|title=La Marina Militare OGGI|url=http://flpdifesa.org/wp-content/uploads/2013/06/Linee-intervento-del-Capo-di-SMM.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220525043355/http://flpdifesa.org/wp-content/uploads/2013/06/Linee-intervento-del-Capo-di-SMM.pdf|archive-date=25 May 2022|access-date=28 April 2022|language=it}}</ref> اطالوي هوائي فوج 1923ع ۾ بادشاهه وڪٽر ايمانوئل ٽئين طرفان هڪ آزاد خدمتي هٿيار طور ''[[ريجيا ايروناوٽيڪا]]'' ('شاهي هوائي فوج') جي نالي سان قائم ڪئي وئي. ٻي عالمي جنگ کان پوءِ، ان جو نالو ''ايروناوٽيڪا ميليتاري'' رکيو ويو. 2021ع ۾، اطالوي هوائي فوج 219 جنگي جيٽ هلائي رهي هئي. ٽرانسپورٽ جي صلاحيت 27 [[لاڪ هيڊ مارٽن C-130J سپر هرڪيولس|C-130J]] ۽ [[C-27J اسپارٽن]] جهازن جي ٻيڙي ذريعي يقيني بڻائي وئي آهي. فضائي ڪرتب ڏيکاريندڙ ٽيم ''[[فريتچي تريڪولوري]]'' ('ترنگا تير') آهي. فوج جو هڪ خودمختيار ڪور، ڪارابينيئري، اٽلي جي [[جينڊارمري]] ۽ [[فوجي پوليس]] آهي، جيڪا [[اٽلي ۾ قانون لاڳو ڪندڙ ادارا|اٽلي جي ٻين پوليس فورسن]] سان گڏ فوجي ۽ شهري آبادي جي پوليسنگ ڪري ٿي. جڏهن ته ڪارابينيئري جون مختلف شاخون الڳ وزارتن کي رپورٽ ڪن ٿيون، پر عوامي امن امان ۽ سلامتي برقرار رکڻ وقت هي ڪور گهرو وزارت کي رپورٽ ڪري ٿو.<ref>{{Cite web|title=The Carabinieri Force is linked to the Ministry of Defence|url=http://www.carabinieri.it/Internet/Multilingua/EN/GoverningBodies|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110430214042/http://www.carabinieri.it/Internet/Multilingua/EN/GoverningBodies|archive-date=30 April 2011|access-date=14 May 2010|publisher=Carabinieri}}</ref> ===<span class="anchor" id="Constituent entities"></span>انتظامي ورهاستون=== <!-- This Anchor tag serves to provide a permanent target for incoming section links. Please do not remove or modify it, except to add another appropriate anchor. If you modify the section title, please anchor the old title. It is always best to anchor an old section header that has been changed so that links to it will not be broken. See [[Template:Anchor]] for details. This template is {{Subst:Anchor comment}}. --> {{Main|اٽلي جا علائقا|اٽلي جا صوبا|اٽلي جا ميٽروپوليٽن شهر|ڪوموني}} {{Italy Labelled Map Scalable|image-width=400}} اٽلي 20 علائقن (''[[ريجوني]]'') تي مشتمل آهي، جن مان پنجن کي [[خاص قانوني حيثيت وارا خودمختيار علائقا|خاص خودمختيار حيثيت]] حاصل آهي، جيڪا کين اضافي معاملن تي قانون سازي ڪرڻ جي اجازت ڏئي ٿي.<ref name="tuttitalia">{{Cite news|title=Regioni italiane|url=http://www.tuttitalia.it/regioni|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220509133929/https://www.tuttitalia.it/regioni|archive-date=9 May 2022|access-date=30 April 2022|language=it}}</ref> {{Div col}} * [[ابروزو]] * [[اوستا وادي]] * [[اپوليا]] * [[بازيليڪاتا]] * [[ڪلابريا]] * [[ڪمپانيا]] * [[ايميليا-رومانيا]] * [[فريولي-وينيزيا جوليا]] * [[لازيو]] * [[ليگوريا]] * [[لومباردي]] * [[مارڪي]] * [[موليزه]] * [[پيڊمونٽ]] * [[سارڊينيا]] * [[سسلي]] * [[ترنتينو-آلٽو آديجي/سڊٽيرول]] * [[ٽسڪني]] * [[امبريا]] * [[وينيتو]] {{Div col end}} ''ريجوني'' ۾ 107 صوبا (''[[اٽلي جا صوبا|پرووينچي]]'') يا ميٽروپوليٽن شهر (''[[اٽلي جا ميٽروپوليٽن شهر|چِتا ميٽروپوليتاني]]'')، ۽ 7,896 ميونسپلٽيون (''[[ڪوموني]]'') شامل آهن.<ref name="tuttitalia"/> {{Clear}} == معيشت == {{Main|اٽلي جي معيشت}} {{See also|وڏين اطالوي ڪمپنين جي فهرست}} اٽلي وٽ هڪ ترقي يافته<ref>{{Cite web|title=Select Country or Country Groups|url=https://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/2017/02/weodata/weoselgr.aspx|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20171022143402/https://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/2017/02/weodata/weoselgr.aspx|archive-date=22 October 2017|access-date=22 October 2017}}</ref> [[مخلوط معيشت]] آهي، جيڪا [[يورو زون]] ۾ ٽين وڏي ۽ [[قوت خريد جي برابري]] سان ترتيب ڏنل GDP موجب دنيا ۾ [[GDP (PPP) موجب ملڪن جي فهرست|11هين وڏي]] معيشت آهي.<ref name="IMFWEO.IT"/> ان وٽ [[ڪل دولت موجب ملڪن جي فهرست|نائين وڏي قومي دولت]] آهي ۽ [[سون جي ذخيرن موجب ملڪن جي فهرست|مرڪزي بئنڪ جي سون جي ذخيرن]] ۾ ٽئين نمبر تي آهي. [[جي-7]]، يورو زون ۽ [[او اي سي ڊي]] جي باني ميمبر طور، اهو سڀ کان وڌيڪ صنعتي ملڪن مان هڪ ۽ يورپ ۾ هڪ اهم [[واپاري قوم]] آهي؛<ref>{{Cite news|last1=Sensenbrenner|first1=Frank|last2=Arcelli|first2=Angelo Federico|title=Italy's Economy Is Much Stronger Than It Seems|url=https://www.huffingtonpost.com/frank-sensenbrenner/italy-economy_b_3401988.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141206190937/http://www.huffingtonpost.com/frank-sensenbrenner/italy-economy_b_3401988.html|archive-date=6 December 2014|access-date=25 November 2014|work=HuffPost}}; {{Cite news|last1=Dadush|first1=Uri|title=Is the Italian Economy on the Mend?|url=http://carnegieeurope.eu/publications/?fa=50565&reloadFlag=1|access-date=25 November 2014|publisher=[[Carnegie Endowment for International Peace|Carnegie Europe]]|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150713124951/http://carnegieeurope.eu/publications/?fa=50565&reloadFlag=1|archive-date=13 July 2015}}; {{Cite web|title=Doing Business in Italy: 2014 Country Commercial Guide for U.S. Companies |url=http://www.export.gov/italy/static/2014%20CCG%20Italy_Latest_eg_it_076513.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20140715152504/http://www.export.gov/italy/static/2014%20CCG%20Italy_Latest_eg_it_076513.pdf|archive-date=15 July 2014|access-date=25 November 2014|publisher=[[United States Commercial Service]]}}</ref> 2024ع تائين، ان €612&nbsp;ارب ماليت جو سامان برآمد ڪيو ۽ €46&nbsp;ارب جو واپاري سرپلس حاصل ڪيو.<ref>[https://www.ft.com/content/1a1f0646-55a0-49ea-a959-fcfd1b1d26b8?utm_social_post_id=634238374&utm_social_handle_id=18949452&fbclid=IwY2xjawO78ZFleHRuA2FlbQIxMABicmlkETFIVTRPNXM4NWFCQ1JjYVQ3c3J0YwZhcHBfaWQQMjIyMDM5MTc4ODIwMDg5MgABHiFr0MoDj_MQ9STlc3S5GUpagM9kFM0GNu8rQGlInWQ_2duT7xdIytOTssGH_aem_yj3Z7vcjITd9u8Tgv436Hg Europe should learn from Italy] ''FT'' (6 November 2025)</ref> [[انساني ترقي اشاري موجب ملڪن جي فهرست|انساني ترقي اشاري]] ۾ 30هين نمبر تي ايندڙ هڪ [[ترقي يافته ملڪ]] طور، اٽلي [[متوقع حياتي]]، [[اٽلي ۾ صحت سنڀال|صحت سنڀال]]،<ref>{{Cite web|title=The World Health Organization's ranking of the world's health systems|url=http://www.photius.com/rankings/healthranks.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100105190014/http://www.photius.com/rankings/healthranks.html|archive-date=5 January 2010|access-date=7 September 2015|publisher=Photius.com}}</ref> ۽ [[تعليم اشاري]] ۾ سٺي ڪارڪردگي ڏيکاري ٿو. اهو پنهنجي تخليقي ۽ جدت پسند ڪاروبارن،<ref>{{Cite web|title=The Global Creativity Index 2011 |url=http://martinprosperity.org/media/GCI%20Report%20Sep%202011.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140930054555/http://martinprosperity.org/media/GCI%20Report%20Sep%202011.pdf|archive-date=30 September 2014|access-date=26 November 2014|publisher=Martin Prosperity Institute}}</ref> مقابلي واري زرعي شعبي،<ref>{{Cite web|last1=Aksoy|first1=M. Ataman|last2=Ng|first2=Francis|title=The Evolution of Agricultural Trade Flows|url=https://openknowledge.worldbank.org/bitstream/handle/10986/3793/WPS5308.pdf?sequence=1|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141129120448/https://openknowledge.worldbank.org/bitstream/handle/10986/3793/WPS5308.pdf?sequence=1|archive-date=29 November 2014|access-date=25 November 2014|publisher=[[The World Bank]]}}</ref> ۽ پنهنجي اثرائتي ۽ اعليٰ معيار واري موٽر گاڏين، مشينري، خوراڪ، ڊزائن ۽ فيشن جي صنعتن لاءِ مشهور آهي.<ref>{{Cite web|title=Automotive Market Sector Profile – Italy|url=http://www.enterprisecanadanetwork.ca/_uploads/resources/Automotive-Market-Sector-Profile-Italy.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20141205163959/http://www.enterprisecanadanetwork.ca/_uploads/resources/Automotive-Market-Sector-Profile-Italy.pdf|archive-date=5 December 2014|access-date=26 November 2014|publisher=[[Trade Commissioner Service|The Canadian Trade Commissioner Service]]}}; {{Cite web|title=Data & Trends of the European Food and Drink Industry 2013–2014 |url=http://www.fooddrinkeurope.eu/uploads/publications_documents/Data__Trends_of_the_European_Food_and_Drink_Industry_2013-2014.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20141206010318/http://www.fooddrinkeurope.eu/uploads/publications_documents/Data__Trends_of_the_European_Food_and_Drink_Industry_2013-2014.pdf|archive-date=6 December 2014|access-date=26 November 2014|publisher=[[FoodDrinkEurope]]}}; {{Cite news|date=10 January 2014|title=Italy fashion industry back to growth in 2014 |url=http://uk.reuters.com/article/uk-italy-fashion-growth-idUKBREA0912220140110|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20141205114140/http://uk.reuters.com/article/2014/01/10/uk-italy-fashion-growth-idUKBREA0912220140110|archive-date=5 December 2014|access-date=26 November 2014|work=Reuters}}</ref> [[File:Milan skyline skyscrapers of Porta Nuova business district.jpg|thumb|[[ميلان]] اٽلي جو معاشي گاديءَ جو هنڌ آهي<ref>{{Cite web|date=18 May 2018|title=Milan, Italy's Industrial and Financial Capital|url=https://www.prologis.it/en/industrial-logistics-warehouse-space/europe/italy/milan-italys-industrial-and-financial-capital|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220707141649/https://www.prologis.it/en/industrial-logistics-warehouse-space/europe/italy/milan-italys-industrial-and-financial-capital|archive-date=7 July 2022|access-date=27 May 2022}}</ref> ۽ هڪ عالمي [[مالي مرڪز]] ۽ [[فيشن گاديءَ جو هنڌ]] آهي.]] [[File:Siena, Piazza Salimbeni (Bank Monte dei Paschi di Siena) (38588876202).jpg|thumb|[[بانڪا مونٽي دي پاسڪي دي سيئنا]]، جيڪا 1472ع ۾ قائم ٿي، دنيا جي [[قديم ترين بئنڪن جي فهرست|سڀ کان قديم يا ٻئي نمبر تي قديم بئنڪ آهي جيڪا مسلسل ڪم ڪري رهي آهي]].]] [[File:The Eni building, Quartiere XXXII Europa, Roma, Lazio, Italy - panoramio.jpg|thumb|[[ايني]] کي دنيا جي تيل ۽ گئس جي [[سپرميجرز]] مان هڪ سمجھيو ويندو آهي.<ref>{{Cite web|url=https://www.globalwitness.org/en/campaigns/oil-gas-and-mining/spotlight-sharpens/|title=The spotlight sharpens: Eni and corruption in Republic of Congo's oil sector|website=Global Witness|access-date=27 April 2020|archive-date=25 July 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20230725204616/https://www.globalwitness.org/en/campaigns/oil-gas-and-mining/spotlight-sharpens/|url-status=dead}}</ref>]] اٽلي دنيا جو [[پيداوار جي پيداوار موجب ملڪن جي فهرست|اٺون وڏو پيداواري ملڪ]] ۽ يورپ ۾ ٻيو وڏو ملڪ آهي،<ref>"[http://databank.worldbank.org/data/reports.aspx?source=2&series=NV.IND.MANF.KD&country= Manufacturing, value added (current US$)] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20171010152014/http://databank.worldbank.org/data/reports.aspx?source=2&series=NV.IND.MANF.KD&country=|date=10 October 2017}}". Retrieved 17 May 2017.</ref> جنهن جي خاصيت اها آهي ته ساڳي ماپ واري ٻين معيشتن جي ڀيٽ ۾ ان ۾ ملٽي نيشنل ڪارپوريشنون گهٽ آهن ۽ ڪيترائي متحرڪ [[ننڍا ۽ وچولي درجي جا ڪاروبار|ننڍا ۽ وچولي درجي جا ڪاروبار]] موجود آهن، جيڪي صنعتي ضلعن ۾ گڏ ٿيل آهن ۽ اطالوي صنعت جي ريڙهه جي هڏي آهن. ان سان هڪ اهڙو پيداوار وارو شعبو پيدا ٿيو آهي، جيڪو اڪثر نچ مارڪيٽن ۽ عياشي شين جي برآمد تي ڌيان ڏئي ٿو. جيتوڻيڪ اهو مقدار جي لحاظ کان مقابلي ۾ گهٽ صلاحيت رکي ٿو، پر اعليٰ معيار جي شين وسيلي انهن ايشيائي معيشتن سان مقابلو ڪري سگهي ٿو، جتي مزدوريءَ جو خرچ گهٽ آهي.<ref>{{Cite news|date=19 May 2005|title=Knowledge Economy Forum 2008: Innovative Small And Medium Enterprises Are Key To Europe & Central Asian Growth |url=http://web.worldbank.org/WBSITE/EXTERNAL/COUNTRIES/ECAEXT/0,,contentMDK:21808326~menuPK:258604~pagePK:2865106~piPK:2865128~theSitePK:258599,00.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20080623065619/http://web.worldbank.org/WBSITE/EXTERNAL/COUNTRIES/ECAEXT/0,,contentMDK:21808326~menuPK:258604~pagePK:2865106~piPK:2865128~theSitePK:258599,00.html|archive-date=23 June 2008|access-date=17 June 2008|publisher=The World Bank}}</ref> اٽلي 2023ع ۾ دنيا جو [[برآمدات موجب ملڪن جي فهرست|9هين وڏو برآمد ڪندڙ]] ملڪ هو. [[اٽلي جي وڏن واپاري ڀائيوارن جي فهرست|ان جا ويجها واپاري لاڳاپا]] ٻين يورپي يونين ملڪن سان آهن، ۽ 2019ع ۾ ان جا سڀ کان وڏا برآمدي ڀائيوار جرمني (12%)، فرانس (11%) ۽ آمريڪا (10%) هئا.<ref name="cia.gov">{{Cite web|title=The World Factbook|url=https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210701235642/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy|archive-date=1 July 2021|access-date=28 May 2021|publisher=Central Intelligence Agency}}</ref> [[اطالوي موٽر گاڏين جي صنعت]] ملڪ جي پيداواري شعبي جو اهم حصو آهي، جنهن ۾ 2015ع ۾ 144,000 کان وڌيڪ ڪمپنيون ۽ لڳ ڀڳ 485,000 ملازم هئا،<ref>{{Cite web|title=Auto: settore da 144mila imprese in Italia e 117 mld fatturato|url=http://www.adnkronos.com/soldi/economia/2015/09/23/auto-settore-mila-imprese-italia-mld-fatturato_WooBmrBqxgxO7mOvIRXUBI.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150925121926/http://www.adnkronos.com/soldi/economia/2015/09/23/auto-settore-mila-imprese-italia-mld-fatturato_WooBmrBqxgxO7mOvIRXUBI.html|archive-date=25 September 2015|access-date=23 September 2015|website=adnkronos.com}}</ref> ۽ اها GDP ۾ 9% حصو وجهي ٿي.<ref>{{Cite web|title=Country Profiles – Italy|url=http://acea.thisconnect.com/index.php/country_profiles/detail/italy|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20080211190839/http://acea.thisconnect.com/index.php/country_profiles/detail/italy|archive-date=11 February 2008|access-date=9 February 2008|website=acea.thisconnect.com}}</ref><ref>{{Cite web|title=Global Auto Market 2021. General Motors Is The Only Group To Report Double-digit Losses |url=https://www.focus2move.com/world-car-group-ranking|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210701010705/https://www.focus2move.com/world-car-group-ranking|archive-date=1 July 2021|access-date=27 May 2022}}</ref> ملڪ وٽ گاڏين جو وڏو سلسلو آهي، [[ماس مارڪيٽ]] تي ڌيان ڏيندڙ برانڊن جهڙوڪ [[فيات]]، [[پريميئم پيداوار|پريميئم]] برانڊن جهڙوڪ [[الفا روميو]] ۽ [[مازيراتي]] کان وٺي عياشي [[سپر ڪارز]] جهڙوڪ [[پاگاني (ڪمپني)|پاگاني]]، [[لامبورگيني]] ۽ [[فيراري]] تائين. [[بانڪا مونٽي دي پاسڪي دي سيئنا]]، تعريف تي دارومدار رکندي، دنيا جي سڀ کان قديم يا ٻئي نمبر تي قديم بئنڪ آهي جيڪا مسلسل ڪم ڪري رهي آهي، ۽ اٽلي جي چوٿين وڏي تجارتي ۽ ريٽيل بئنڪ آهي.<ref>{{Cite news|date=26 October 2017|title=Italy's fourth-biggest bank returns to the stockmarket|url=https://www.economist.com/news/finance-and-economics/21730672-shares-bailed-out-bank-start-trading-again-italys-fourth-biggest-bank|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20180215112321/https://www.economist.com/news/finance-and-economics/21730672-shares-bailed-out-bank-start-trading-again-italys-fourth-biggest-bank|archive-date=15 February 2018|access-date=26 October 2021|newspaper=[[The Economist]]}}</ref> اٽلي وٽ مضبوط [[ڪوآپريٽو]] شعبو آهي، جنهن ۾ يورپي يونين اندر آباديءَ جو سڀ کان وڏو حصو (4.5%) ڪوآپريٽو ۾ ملازم آهي.<ref>{{Cite web|date=April 2016|title=The Power of Cooperation – Cooperatives Europe key statistics 2015 |url=https://coopseurope.coop/sites/default/files/The%20power%20of%20Cooperation%20-%20Cooperatives%20Europe%20key%20statistics%202015.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20201112034412/https://coopseurope.coop/sites/default/files/The%20power%20of%20Cooperation%20-%20Cooperatives%20Europe%20key%20statistics%202015.pdf|archive-date=12 November 2020|access-date=28 May 2021|website=[[Cooperatives Europe]]}}</ref> [[وال ڊي آڪري تيل جو ميدان|وال ڊي آڪري]] علائقو، بازيليڪاتا، يورپ جو سڀ کان وڏو [[آن شور (هائيڊروڪاربنز)|آن شور]] [[هائيڊروڪاربن ميدان]] رکي ٿو.<ref>{{Cite web|title=In Val d'Agri with Upstream activities|url=https://www.eni.com/en-IT/operations/italy-val-agri-upstream-activities.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20220516034214/https://www.eni.com/en-IT/operations/italy-val-agri-upstream-activities.html|archive-date=16 May 2022|access-date=3 February 2021|publisher=[[Eni]]}}</ref> معتدل قدرتي گئس جا ذخيرا، خاص طور تي [[پو ماٿري]] ۽ ايڊرياٽڪ سمنڊ جي هيٺان آف شور علائقن ۾، دريافت ڪيا ويا آهن ۽ اهي ملڪ جو سڀ کان اهم معدني وسيلو آهن. اٽلي دنيا ۾ [[پومس]]، [[پوزولانا]] ۽ [[فيلڊسپار]] جي اهم پيدا ڪندڙن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite encyclopedia|title=Italy, the economy: Resources and power|encyclopedia=[[Encyclopædia Britannica]]|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297474/Italy/26994/Forestry#toc26986|access-date=9 February 2015|date=3 February 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20150209194536/http://www.britannica.com/EBchecked/topic/297474/Italy/26994/Forestry#toc26986|archive-date=9 February 2015|url-status=live}}</ref> ٻيو قابل ذڪر وسيلو سنگ مرمر آهي، خاص طور تي ٽسڪني مان نڪرندڙ مشهور اڇو [[ڪارارا سنگ مرمر]]. اٽلي هڪ مالي اتحاد، يعني يورو زون، جو حصو آهي، جيڪو لڳ ڀڳ 330 ملين شهرين جي نمائندگي ڪري ٿو، ۽ [[يورپي واحد مارڪيٽ]] جو پڻ حصو آهي، جيڪا 500 ملين کان وڌيڪ صارفين جي نمائندگي ڪري ٿي. ڪيترين ئي ملڪي تجارتي پاليسين جو تعين يورپي يونين جي ميمبر ملڪن جي معاهدن ۽ يورپي يونين جي قانون سازي ذريعي ٿيندو آهي. اٽلي 2002ع ۾ گڏيل يورپي ڪرنسي، [[يورو]]، اختيار ڪئي.<ref>{{Cite news|last=Andrews|first=Edmund L.|date=1 January 2002|title=Germans Say Goodbye to the Mark, a Symbol of Strength and Unity|url=https://www.nytimes.com/2002/01/01/world/germans-say-goodbye-to-the-mark-a-symbol-of-strength-and-unity.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110501031330/http://www.nytimes.com/2002/01/01/world/germans-say-goodbye-to-the-mark-a-symbol-of-strength-and-unity.html|archive-date=1 May 2011|access-date=18 March 2011|work=The New York Times}}; {{Cite news|last=Taylor Martin|first=Susan|date=28 December 1998|title=On Jan.{{spaces}}1, out of many arises one Euro|work=[[St. Petersburg Times]]|page=National, 1.A}}</ref> ان جي مالياتي پاليسي [[يورپي مرڪزي بئنڪ]] طرفان مقرر ڪئي ويندي آهي. اٽلي [[2008ع جو مالي بحران|2008ع جي مالي بحران]] کان متاثر ٿيو، جنهن ڍانچائي مسئلن کي وڌيڪ سنگين بڻايو.<ref>{{Cite web|last=Orsi|first=Roberto|date=23 April 2013|title=The Quiet Collapse of the Italian Economy|work=Euro Crisis in the Press |url=http://blogs.lse.ac.uk/eurocrisispress/2013/04/23/the-quiet-collapse-of-the-italian-economy|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141119075748/http://blogs.lse.ac.uk/eurocrisispress/2013/04/23/the-quiet-collapse-of-the-italian-economy|archive-date=19 November 2014|access-date=24 November 2014|publisher=[[The London School of Economics]]}}</ref> 1950ع واري ڏهاڪي کان 1970ع واري ڏهاڪي جي شروعات تائين هر سال GDP جي 5–6% مضبوط واڌ کان پوءِ،<ref>{{Cite book|last=Nicholas Crafts, Gianni Toniolo|title=Economic growth in Europe since 1945 |publisher=Cambridge University Press|year=1996|isbn=978-0-5214-9627-8|page=428}}</ref> ۽ 1980ع ۽ 1990ع واري ڏهاڪن ۾ تدريجي سستي کان پوءِ، ملڪ 2000ع واري ڏهاڪي ۾ جمود جو شڪار ٿيو.<ref>{{Cite web|last=Balcerowicz|first=Leszek|title=Economic Growth in the European Union|url=http://www.lisboncouncil.net/growth/documents/LISBON_COUNCIL_Economic_Growth_in_the_EU%20(1).pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140714205108/http://www.lisboncouncil.net/growth/documents/LISBON_COUNCIL_Economic_Growth_in_the_EU%20(1).pdf|archive-date=14 July 2014|access-date=8 October 2014|publisher=The Lisbon Council}}; {{Cite news|title="Secular stagnation" in graphics|url=https://www.economist.com/blogs/graphicdetail/2014/11/secular-stagnation-graphics|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141123234145/http://www.economist.com/blogs/graphicdetail/2014/11/secular-stagnation-graphics|archive-date=23 November 2014|access-date=24 November 2014|newspaper=The Economist}}</ref> وڏي سرڪاري خرچ سان واڌ بحال ڪرڻ لاءِ سياسي ڪوششن [[عوامي قرض]] ۾ شديد واڌ پيدا ڪئي، جيڪو 2017ع ۾ GDP جي 132% کان وڌيڪ هو؛<ref>{{Cite web|date=15 May 2018|title=Debito pubblico oltre 2.300 miliardi e all'estero non lo comprano|url=https://www.investireoggi.it/economia/debito-pubblico-oltre-2-300-miliardi-e-litalia-e-sulla-strada-dellautarchia-finanziaria|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20200221072720/https://www.investireoggi.it/economia/debito-pubblico-oltre-2-300-miliardi-e-litalia-e-sulla-strada-dellautarchia-finanziaria|archive-date=21 February 2020|access-date=1 June 2018}}</ref> اهو يورپي يونين ۾ يونان کان پوءِ ٻيو سڀ کان وڏو هو.<ref>{{Cite web|title=Government debt increased to 93.9% of GDP in euro area and to 88.0% in EU28|url=http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_PUBLIC/2-22072014-AP/EN/2-22072014-AP-EN.PDF|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141021162159/http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_PUBLIC/2-22072014-AP/EN/2-22072014-AP-EN.PDF|archive-date=21 October 2014|access-date=24 November 2014|publisher=[[Eurostat]]}}</ref> [[اطالوي سرڪاري قرض|اطالوي عوامي قرض]] جو سڀ کان وڏو حصو قومي ادارن ۽ ماڻهن وٽ آهي، جيڪو اٽلي ۽ يونان جي وچ ۾ هڪ اهم فرق آهي،<ref>{{Cite web|date=18 May 2010|title=Could Italy Be Better Off than its Peers?|url=https://www.cnbc.com/2010/05/18/could-italy-be-better-off-than-its-peers.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110430030613/http://www.cnbc.com/id/37207942/Could_Italy_Be_Better_Off_than_its_Peers|archive-date=30 April 2011|access-date=30 May 2011|publisher=CNBC}}</ref> ۽ [[گهريلو قرض]] جي سطح او اي سي ڊي جي اوسط کان گهڻي گهٽ آهي.<ref>{{Cite web|title=Household debt and the OECD's surveillance of member states|url=http://www.nationalbanken.dk/da/om_nationalbanken/oekonomisk_forskning/Documents/4_Household%20debt%20and%20the%20OECD's%20surveillance%20of%20member%20states%20by%20Christophe%20Andr%C3%A9.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20150109041518/http://www.nationalbanken.dk/da/om_nationalbanken/oekonomisk_forskning/Documents/4_Household%20debt%20and%20the%20OECD%27s%20surveillance%20of%20member%20states%20by%20Christophe%20Andr%C3%A9.pdf|archive-date=9 January 2015|access-date=26 November 2014|publisher=[[OECD]] Economics Department}}</ref> [[ڏکڻ وارو سوال|وڏي اتر–ڏکڻ ورهاست]] سماجي-معاشي ڪمزوريءَ جو هڪ اهم عنصر آهي؛<ref>{{Cite news|title=Oh for a new risorgimento|url=https://www.economist.com/special-report/2011/06/11/oh-for-a-new-risorgimento|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141024163715/http://www.economist.com/node/18780831|archive-date=24 October 2014|access-date=24 November 2014|newspaper=The Economist}}</ref> اتر ۽ ڏکڻ وارن علائقن ۽ ميونسپلٽين جي سرڪاري آمدنيءَ ۾ تمام وڏو فرق آهي.<ref>{{Cite web|title=Comune per Comune, ecco la mappa navigabile dei redditi dichiarati in Italia|url=http://www.lastampa.it/economia/speciali/redditi-italia|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20150405032750/http://www.lastampa.it/economia/speciali/redditi-italia|archive-date=5 April 2015|access-date=4 April 2015|website=lastampa.it}}</ref> سڀ کان امير صوبو، [[آلٽو آديجي-ڏکڻ ٽائرول]]، في فرد قومي GDP جو 152% ڪمائي ٿو، جڏهن ته سڀ کان غريب علائقو، ڪلابريا، 61% ڪمائي ٿو.<ref>{{Cite web|title=GDP per capita at regional level|url=https://www.istat.it/it/files/2016/12/Conti-regionali_2015.pdf?title=Conti+economici+territoriali+-+12%2Fdic%2F2016+-+Testo+integrale+e+nota+metodologica.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20171026054135/https://www.istat.it/it/files/2016/12/Conti-regionali_2015.pdf?title=Conti+economici+territoriali+-+12%2Fdic%2F2016+-+Testo+integrale+e+nota+metodologica.pdf|archive-date=26 October 2017|access-date=25 October 2017|publisher=[[Istat]]}}</ref> بيروزگاريءَ جي شرح (11%) يورو زون جي اوسط کان مٿي آهي،<ref>{{Cite web|title=Euro area unemployment rate at 11%|url=http://ec.europa.eu/eurostat/documents/2995521/8121455/3-31072017-AP-EN.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170731232352/http://ec.europa.eu/eurostat/documents/2995521/8121455/3-31072017-AP-EN.pdf|archive-date=31 July 2017|access-date=26 October 2017|publisher=[[Eurostat]]}}</ref> پر جدا جدا انگن موجب اها اتر ۾ 7% ۽ ڏکڻ ۾ 19% آهي.<ref>{{Cite web|last=Istat|author-link=National Institute of Statistics (Italy)|title=Employment and unemployment: second quarter 2017 |url=http://www.istat.it/it/files/2017/09/Mercato-del-lavoro-II-trim-2017.pdf?title=Il+mercato+del+lavoro+-+12%2Fset%2F2017+-+Testo+integrale+e+nota+metodologica.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20171026054033/http://www.istat.it/it/files/2017/09/Mercato-del-lavoro-II-trim-2017.pdf?title=Il+mercato+del+lavoro+-+12%2Fset%2F2017+-+Testo+integrale+e+nota+metodologica.pdf|archive-date=26 October 2017|access-date=26 October 2017}}</ref> [[درمياني آمدني|درمياني قابلِ خرچ آمدني]] 2021ع ۾ هر سال $27,949 هئي ([[قوت خريد جي برابري|PPP]]).<ref name="y148">{{cite book | author=OECD | title=Society at a Glance 2024: OECD Social Indicators, Figure 4.1 Median income varies by a factor eight across OECD countries | publisher=OECD | date=20 June 2024 | url=https://www.oecd.org/en/publications/2024/06/society-at-a-glance-2024_08001b73/full-report/component-12.html#indicator-d1e8404-8cd0a55a48 | page=}}</ref> [[اٽلي ۾ نوجوانن جي بيروزگاري|نوجوانن جي بيروزگاريءَ جي شرح]] (2018ع ۾ 32%) انتهائي بلند آهي. === زراعت === {{Main|اٽلي ۾ زراعت}} [[File:Vineyards in Piemonte, Italy.jpg|thumb|[[پيڊمونٽ جو انگورن وارو منظر: لانگهي-روئيرو ۽ مونفيراتو|لانگهي ۽ مونفيرات، پيڊمونٽ ۾ انگورن جا باغ]]. اٽلي دنيا جو [[شراب پيدا ڪندڙ ملڪن جي فهرست|سڀ کان وڏو شراب پيدا ڪندڙ ملڪ]] آهي، ۽ ان وٽ مقامي [[انگور جي ول|انگورن جي ولين]] جو سڀ کان وسيع قسم آهي.<ref>{{Cite web|date=25 November 2018|title=L'Italia è il maggiore produttore di vino|url=http://www.inumeridelvino.it/2018/11/la-produzione-di-vino-nel-mondo-2018-prima-stima-oiv.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211111224545/http://www.inumeridelvino.it/2018/11/la-produzione-di-vino-nel-mondo-2018-prima-stima-oiv.html|archive-date=11 November 2021|access-date=11 November 2021|language=it}}; {{Cite web|date=3 June 2017|title=L'Italia è il paese con più vitigni autoctoni al mondo|url=https://giornalevinocibo.com/2017/06/03/italia-prima-assoluta-per-vitgni-autoctoni-ecco-i-dati-dei-vari-stati|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211101044918/https://giornalevinocibo.com/2017/06/03/italia-prima-assoluta-per-vitgni-autoctoni-ecco-i-dati-dei-vari-stati|archive-date=1 November 2021|access-date=11 November 2021|language=it}}</ref>]] آخري زرعي مردم شماري موجب، 2010ع ۾ 1.6&nbsp;ملين فارم هئا (2000ع کان −32%)، جيڪي {{Convert|12700000|ha|0|abbr=on|disp=or}} تي پکڙيل هئا (انهن مان 63% ڏکڻ اٽلي ۾ آهن).<ref name="agrocensus">{{Cite web|date=24 October 2010|title=Censimento Agricoltura 2010|url=http://dati-censimentoagricoltura.istat.it/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150213021626/http://dati-censimentoagricoltura.istat.it/|archive-date=13 February 2015|access-date=11 February 2015|publisher=[[National Institute of Statistics (Italy)|ISTAT]]}}</ref> 99% خاندانن طرفان هلندڙ ۽ ننڍا آهن، جن جو سراسري پکيڙ صرف {{Convert|8|ha|0|abbr=on}} آهي.<ref name="agrocensus"/> زرعي استعمال واري زمين مان، اناج جا کيت 31%، [[زيتون]] جا باغ 8%، [[انگورن جا باغ]] 5%، [[کٽا ميوا]] جا باغ 4%، [[شگر بيٽ]] 2%، ۽ باغباني 2% تي مشتمل آهن. باقي زمين گهڻو ڪري چراگاهن (26%) ۽ چارا اناج (12%) لاءِ مخصوص آهي.<ref name="agrocensus"/> اٽلي دنيا جو [[شراب پيدا ڪندڙ ملڪن جي فهرست|سڀ کان وڏو شراب پيدا ڪندڙ ملڪ]] آهي،<ref>{{Cite web|year=2010|title=OIV report on the State of the vitiviniculture world market|url=http://news.reseau-concept.net/images/oiv_es/Client/DIAPORAMA_STATISTIQUES_Tbilissi_2010_EN.ppt|archive-url=https://web.archive.org/web/20110728145648/http://news.reseau-concept.net/images/oiv_es/Client/DIAPORAMA_STATISTIQUES_Tbilissi_2010_EN.ppt|archive-date=28 July 2011|website=news.reseau-concept.net|publisher=Réseau-CONCEPT|format=PowerPoint presentation}}</ref><ref>{{Cite news |last=Pisa |first=Nick |date=12 June 2011 |title=Italy overtakes France to become world's largest wine producer |url=https://www.telegraph.co.uk/foodanddrink/wine/8571222/Italy-overtakes-France-to-become-worlds-largest-wine-producer.html |url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20110903021833/http://www.telegraph.co.uk/foodanddrink/wine/8571222/Italy-overtakes-France-to-become-worlds-largest-wine-producer.html |archive-date=3 September 2011 |access-date=17 August 2011 |work=The Telegraph}}</ref> ۽ [[زيتون جو تيل]]، ميون (صوف، زيتون، انگور، نارنگيون، ليمون، ناسپاتيون، خوبانيون، هيزل نٽ، آڙون، چيريون، آلوبخارا، اسٽرابيريون ۽ ڪيئي فروٽ) ۽ ڀاڄين (خاص طور تي آرٽچوڪ ۽ ٽماٽا) جو اهم پيدا ڪندڙ آهي. سڀ کان مشهور [[اطالوي شراب]] [[ٽسڪني (شراب)|ٽسڪن]] [[ڪيانتي]] ۽ [[پيڊمونٽ (شراب)|پيڊمونٽي]] [[بارولو]] آهن. ٻيا مشهور شراب [[بارباريسڪو]]، [[باربيرا ڊي آستي]]، [[برونيلو دي مونتالچينو]]، [[فراسڪاتي DOC|فراسڪاتي]]، [[مونٽي پلچانو دابروزو]]، [[موريلينو دي اسڪانسانو]]، ۽ چمڪندڙ شراب [[فرانچياڪورتا DOCG|فرانچياڪورتا]] ۽ [[پروسيڪو]] آهن. معياري شيون جن ۾ اٽلي خاص مهارت رکي ٿو، خاص طور شراب ۽ [[اطالوي DOP پنيرن جي فهرست|علائقائي پنير]]، اڪثر معيار جي ضمانت وارن ليبلن [[Denominazione di origine controllata|DOC/DOP]] هيٺ محفوظ ڪيون وينديون آهن. هي [[يورپي يونين ۾ جاگرافيائي اشارا ۽ روايتي خاصيتون|جاگرافيائي اشاري وارو سرٽيفڪيٽ]]، جيڪو يورپي يونين طرفان منظور ٿيل آهي، [[نقلي شين]] سان مونجهاري کان بچڻ لاءِ اهم سمجھيو ويندو آهي. === آمدرفت === {{Main|اٽلي ۾ آمدرفت}} {{See also|اٽلي ۾ ريلوي اسٽيشنون}} [[File:A8-A26 Besnate.jpg|thumb|آٽوسترادا ديئي لاگي ('ڍنڍن واري موٽر وي'؛ [[آٽوسترادا A8 (اٽلي)|A8]] ۽ [[آٽوسترادا A9 (اٽلي)|A9]] جو حصو)، دنيا ۾ ٺهيل پهرين موٽر وي<ref name="independent"/>]] {{Anchor|Infrastructure}}اٽلي پهريون ملڪ هو جنهن موٽر ويون، ''[[آٽوسترادي]]''، ٺاهيون، جيڪي تيز ٽرئفڪ ۽ موٽر گاڏين لاءِ مخصوص هيون.<ref name="independent">{{Cite news|last=Lenarduzzi|first=Thea|date=30 January 2016|title=The motorway that built Italy: Piero Puricelli's masterpiece|url=http://www.independent.co.uk/travel/europe/the-worlds-first-motorway-piero-puricellis-masterpiece-is-the-focus-of-an-unlikely-pilgrimage-a6840816.html|url-status=live|archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20220526/http://www.independent.co.uk/travel/europe/the-worlds-first-motorway-piero-puricellis-masterpiece-is-the-focus-of-an-unlikely-pilgrimage-a6840816.html|archive-date=26 May 2022|access-date=12 May 2022|work=[[The Independent]]}}</ref> 2002ع ۾ اٽلي ۾ استعمال لائق [[اٽلي ۾ رستا|رستن]] جي ڊيگهه {{Convert|668721|km|mi|abbr=on}} هئي، جنهن ۾ {{Convert|6487|km|mi|abbr=on}} موٽر ويون شامل هيون، جيڪي رياست جي ملڪيت هيون پر [[اٽلانٽيا (ڪمپني)|اٽلانٽيا]] طرفان خانگي طور هلائي وينديون هيون. 2005ع ۾، لڳ ڀڳ 34,667,000 ڪارون (هر 1,000 ماڻهن تي 590) ۽ 4,015,000 مال بردار گاڏيون هن نيٽ ورڪ تي هلنديون هيون.<ref name="European Commission">{{Cite web|last=European Commission|author-link=European Commission|title=Panorama of Transport|url=http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_OFFPUB/KS-DA-07-001/EN/KS-DA-07-001-EN.PDF|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20090407142402/http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_OFFPUB/KS-DA-07-001/EN/KS-DA-07-001-EN.PDF|archive-date=7 April 2009|access-date=3 May 2009}}</ref> [[File:Etr500.JPG|thumb|[[ETR 500]] ريل گاڏي [[فلورنس–روم تيز رفتار ريلوي|فلورنس–روم تيز رفتار لائين]] تي، جيڪا يورپ ۾ ٺهيل پهرين تيز رفتار ريلوي هئي<ref>{{Cite web|title=Special report: A European high-speed rail network|url=https://op.europa.eu/webpub/eca/special-reports/high-speed-rail-19-2018/en/|access-date=22 July 2023|website=op.europa.eu|language=en-GB|archive-date=17 March 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240317233927/https://op.europa.eu/webpub/eca/special-reports/high-speed-rail-19-2018/en/|url-status=live}}</ref>]] [[اٽلي ۾ ريل آمدرفت|ريلوي نيٽ ورڪ]]، جيڪو رياست جي ملڪيت آهي ۽ [[فيروويه ديلو ستاتو|ريتي فيرووياريا ايتاليانا]] (FSI) طرفان هلائجي ٿو، 2024ع ۾ ڪل {{Convert|16879|km|mi|abbr=on}} هو، جنهن مان {{Convert|12277|km|0|abbr=on}} بجليءَ سان هلندڙ هو،<ref>{{Cite web |title=The network today |url=https://www.rfi.it/en/Network/The-network-today.html |access-date=29 September 2025 |website=[[Rete Ferroviaria Italiana]] |publisher=}}</ref> ۽ جنهن تي 4,802 لوڪوموٽو ۽ ريل ڪارون هلن ٿيون. تيز رفتار ريلن جو مکيه عوامي آپريٽر [[ترينيتاليا]] آهي، جيڪو FSI جو حصو آهي. تيز رفتار ريلون ٽن قسمن ۾ آهن: [[فريچياروسا]] ('ڳاڙهو تير') ريلون مخصوص تيز رفتار پٽڙين تي وڌ ۾ وڌ 300{{spaces}}km/h جي رفتار سان هلن ٿيون؛ [[فريچيارجينتو]] ('چانديءَ جو تير') تيز رفتار ۽ مکيه پٽڙين تي وڌ ۾ وڌ 250{{spaces}}km/h سان هلن ٿيون؛ ۽ [[فريچيابيانڪا]] ('اڇو تير') علائقائي تيز رفتار لائينن تي وڌ ۾ وڌ 200{{spaces}}km/h سان هلن ٿيون. اٽلي وٽ پاڙيسري ملڪن سان الپائن جبلن مٿان 11 ريل سرحدي گذرگاهون آهن. هوائي آمدرفت استعمال ڪندڙ مسافرن جي تعداد موجب اٽلي يورپ ۾ پنجين نمبر تي آهي، 2011ع ۾ لڳ ڀڳ 148 ملين مسافرن، يعني يورپ جي ڪل جو تقريباً 10%، سان.<ref>{{Cite web|date=7 January 2013|title=Trasporto aereo in Italia (PDF)|url=http://www.istat.it/it/archivio/78802|access-date=5 August 2013|publisher=ISTAT|archive-date=13 January 2013|archive-url=https://web.archive.org/web/20130113035254/http://www.istat.it/it/archivio/78802|url-status=live}}</ref> 2022ع ۾ 45 شهري هوائي اڏا هئا، جن ۾ [[ميلان مالپينسا ايئرپورٽ]] ۽ [[روم فيوميچينو ايئرپورٽ]] جا مرڪز شامل هئا.<ref>{{Cite web|title=Aeroporti in Italia: quanti sono? Elenco per regione|url=https://gliaeroporti.it/|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20221117184416/https://gliaeroporti.it/|archive-date=17 November 2022|access-date=17 November 2022|language=it}}</ref> 2021ع کان، اٽلي جو قومي هوائي جهاز بردار [[ITA ايئرويز]] آهي، جنهن [[اليتاليا]] جي جاءِ ورتي.<ref>{{Cite news|last=Buckley|first=Julia|date=18 October 2021|title=Italy reveals its new national airline|url=https://edition.cnn.com/travel/article/ita-airways-launch/index.html|access-date=18 October 2021|publisher=CNN|archive-date=18 October 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20211018100255/https://edition.cnn.com/travel/article/ita-airways-launch/index.html|url-status=live}}; {{Cite news|last=Villamizar|first=Helwing|date=15 October 2021|title=Italian Flag Carrier ITA Airways Is Born|url=https://airwaysmag.com/airlines/ita-airways-is-born|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20211016100028/https://airwaysmag.com/airlines/ita-airways-is-born|archive-date=16 October 2021|access-date=18 October 2021|work=Airways Magazine}}</ref> 2004ع ۾ 43 وڏا سامونڊي بندرگاهه هئا، جن ۾ [[جينوا]] شامل آهي، جيڪو ملڪ جو سڀ کان وڏو ۽ بحر روم ۾ ٻيو وڏو بندرگاهه آهي. 2005ع ۾ اٽلي وٽ لڳ ڀڳ 389,000 يونٽن تي مشتمل شهري هوائي ٻيڙو ۽ 581 جهازن تي مشتمل واپاري ٻيڙو هو.<ref name="European Commission"/> قومي اندروني آبي رستن جي نيٽ ورڪ جي ڊيگهه 2012ع ۾ تجارتي آمدرفت لاءِ {{Convert|2400|km|0|abbr=on}} هئي.<ref name="cia.gov"/> اتر اطالوي بندرگاهه، جهڙوڪ ٽريئستي جو گہرے پاڻي وارو بندرگاهه، جنهن جون وچ ۽ اوڀر يورپ سان وسيع ريلوي ڳنڍڻيون آهن، سبسڊين ۽ اهم پرڏيهي سيڙپڪاريءَ جو مرڪز آهن.<ref>Marcus Hernig: Die Renaissance der Seidenstraße (2018) pp 112.; Bernhard Simon: Can The New Silk Road Compete with the Maritime Silk Road? in The Maritime Executive, 1 January 2020.; Chazizam, M. (2018). The Chinese Maritime Silk Road Initiative: The Role of the Mediterranean. Mediterranean Quarterly, 29(2), 54–69.; Guido Santevecchi: Di Maio e la Via della Seta: «Faremo i conti nel 2020», siglato accordo su Trieste in Corriere della Sera: 5. November 2019.; Linda Vierecke, Elisabetta Galla "Triest und die neue Seidenstraße" In: Deutsche Welle, 8 December 2020.; {{Cite web|title=HHLA PLT Italy starting on schedule |url=https://www.hellenicshippingnews.com/hhla-plt-italy-starting-on-schedule|website=hellenicshippingnews.com|access-date=11 January 2021|archive-date=11 January 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210111105059/https://www.hellenicshippingnews.com/hhla-plt-italy-starting-on-schedule/|url-status=live}}</ref> آگسٽ 2025ع ۾، رٿيل [[آبنائے ميسينا پل]] کي ميلوني حڪومت طرفان حتمي منظوري ڏني وئي، جنهن جي تعمير 2025ع جي سرءُ ۾ شروع ٿيڻ مقرر آهي. اهو [[ڪلابريا]] کي [[سسلي]] سان ڳنڍيندو جڏهن اهو 2032ع ۾ کلي ويندو، ۽ اهو [[سڀ کان ڊگهي معلق پلن جي فهرست|دنيا جي سڀ کان ڊگهي معلق پل]] بڻجي ويندو.<ref>{{cite web|title=Italy gives final go-ahead for landmark Sicily bridge project |url=https://www.reuters.com/world/europe/italy-gives-final-go-ahead-landmark-sicily-bridge-project-2025-08-06/ |website=reuters.com |date=6 August 2025 |access-date=6 August 2025}}</ref> === توانائي === {{Main|اٽلي ۾ توانائي}} {{Further|اٽلي ۾ قابل تجديد توانائي|اٽلي ۾ بجلي جو شعبو}} [[File:Pannelli solari Unicoop Tirreno.JPG|thumb|[[پيومبينو]]، ٽسڪني ۾ شمسي پينل. اٽلي دنيا جي قابل تجديد توانائي جي سڀ کان وڏن پيدا ڪندڙ ملڪن مان هڪ آهي.<ref name="legambiente2015">{{Cite web|date=18 May 2015|title=Il rapporto Comuni Rinnovabili 2015|url=http://www.comunirinnovabili.it/il-rapporto-comuni-rinnovabili-2015|access-date=13 March 2016|website=Comuni Rinnovabili|publisher=Legambiente|language=it|archive-date=14 March 2016|archive-url=https://web.archive.org/web/20160314011841/http://www.comunirinnovabili.it/il-rapporto-comuni-rinnovabili-2015/|url-status=live}}</ref>]] اٽلي دنيا جي [[قابل تجديد ذريعن مان بجلي پيداوار موجب ملڪن جي فهرست|قابل تجديد توانائي جي سڀ کان وڏن پيدا ڪندڙن]] مان هڪ بڻجي ويو آهي، جيڪو يورپي يونين ۾ ٻيو ۽ دنيا ۾ نائون نمبر رکي ٿو. [[اٽلي ۾ هوائي توانائي|هوائي توانائي]]، [[اٽلي ۾ پن بجلي|پن بجلي]] ۽ [[اٽلي ۾ ارضي حرارتي توانائي|ارضي حرارتي توانائي]] ملڪ ۾ [[اٽلي ۾ بجلي جو شعبو|بجلي]] جا اهم ذريعا آهن. [[اٽلي ۾ قابل تجديد توانائي|قابل تجديد ذريعا]] پيدا ٿيندڙ سموري بجلي جو 28% فراهم ڪن ٿا، جنهن ۾ صرف پن بجلي 13% تائين پهچي ٿي، ان کان پوءِ شمسي توانائي 6%، هوائي توانائي 4%، بائيو انرجي 3.5% ۽ ارضي حرارتي توانائي 1.6% آهي.<ref name="gse">{{Cite web|date=19 December 2013|title=Rapporto Statistico sugli Impianti a fonti rinnovabili|url=http://www.gse.it/it/Statistiche/RapportiStatistici/Pagine/default.aspx|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20171018022905/http://www.gse.it/it/Statistiche/RapportiStatistici/Pagine/default.aspx|archive-date=18 October 2017|access-date=11 February 2015|publisher=Gestore dei Servizi Energetici}}</ref> قومي طلب جو باقي حصو فوسل ٻارڻن (قدرتي گئس 38%، ڪوئلو 13%، تيل 8%) ۽ درآمدات مان پورو ٿئي ٿو.<ref name="gse"/> [[ايني]]، جيڪا 79 ملڪن ۾ ڪم ڪري ٿي، ست "[[بگ آئل]]" ڪمپنين مان هڪ ۽ دنيا جي سڀ کان وڏين صنعتي ڪمپنين مان هڪ آهي.<ref>{{Cite web|title=Summary for Eni SpA|url=https://finance.yahoo.com/q?s=E|access-date=1 July 2020|archive-date=4 June 2016|archive-url=https://web.archive.org/web/20160604184217/http://finance.yahoo.com/q?s=e|url-status=live}}</ref> [[اٽلي ۾ شمسي توانائي|شمسي توانائي]] جي پيداوار اڪيلي 2014ع ۾ بجلي جو 9% هئي، جنهن سان اٽلي دنيا ۾ شمسي توانائي جي سڀ کان وڏي حصيداري وارو ملڪ بڻيو.<ref name="legambiente2015"/> [[مونتالتو دي ڪاسترو فوٽو وولٽائڪ پاور اسٽيشن]]، جيڪا 2010ع ۾ مڪمل ٿي، اٽلي جي سڀ کان وڏي فوٽو وولٽائڪ (PV) بجلي گهر آهي.<ref>{{Cite web|title=The Italian Montalto di Castro and Rovigo PV plants|url=https://www.solarserver.com/solar-magazine/solar-energy-system-of-the-month/the-italian-montalto-di-castro-and-rovigo-pv-plants.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20180509012719/https://www.solarserver.com/solar-magazine/solar-energy-system-of-the-month/the-italian-montalto-di-castro-and-rovigo-pv-plants.html|archive-date=9 May 2018|access-date=8 May 2018|website=solarserver.com}}</ref> اٽلي پهريون ملڪ هو جنهن بجلي پيدا ڪرڻ لاءِ [[اٽلي ۾ ارضي حرارتي توانائي|ارضي حرارتي توانائي]] جو استعمال ڪيو.<ref>{{Cite web|year=2011|title=Inventario delle risorse geotermiche nazionali|url=http://unmig.sviluppoeconomico.gov.it/unmig/geotermia/inventario/inventario.asp|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110722034736/http://unmig.sviluppoeconomico.gov.it/unmig/geotermia/inventario/inventario.asp|archive-date=22 July 2011|access-date=14 September 2011|publisher=UNMIG}}</ref> [[اٽلي ۾ جوهري توانائي]] [[1987ع جا اطالوي ريفرنڊم|1987ع جي ريفرنڊمن]] کان پوءِ، 1986ع جي [[چرنوبل حادثو]] جي پسمنظر ۾، ڇڏي ڏني وئي، جيتوڻيڪ اٽلي اڃا تائين پرڏيهي علائقن ۾ اطالوي ملڪيت وارن ريئڪٽرن مان جوهري توانائي درآمد ڪري ٿو. === سائنس ۽ ٽيڪنالاجي === {{Main|اٽلي ۾ سائنس ۽ ٽيڪنالاجي}} {{See also|اطالوي ايجادن ۽ دريافتن جي فهرست}} [[File:Justus Sustermans - Portrait of Galileo Galilei, 1636.jpg|thumb|upright=.8|[[گليليو گليلي]]، جنهن کي عام طور جديد سائنس، فزڪس ۽ فلڪيات جو پيءُ سمجھيو ويندو آهي]] kiffiio2i8mg2jb6mva0f75udah9v2y 382605 382604 2026-06-04T05:26:50Z Intisar Ali 8681 382605 wikitext text/x-wiki {{چونڊ مضمون|جون 2026}} {{Short description|ڏکڻ ۽ اولهه يورپ جو ملڪ}} {{Infobox country | conventional_long_name = اطالوي جمهوريه | common_name = اٽلي | native_name = {{Lang|it|Repubblica Italiana<!--upper case see Italian wiki-->}} | image_flag = Flag of Italy.svg | image_coat = Emblem of Italy.svg | symbol_type = نشان | national_anthem = "{{Lang|it|[[اِل ڪانتو ديلي اطالياني]]|italic=no}}"<br/>"اطالوين جو گيت"<div style="padding-top:0.5em;">{{Center|[[File:Canto degli Italiani - Marina Militare (strumentale).wav]]}}</div> | image_map = {{Switcher|[[File:EU-Italy (orthographic projection).svg|frameless]]|گلوب ڏيکاريو|[[File:EU-Italy.svg|upright=1.15|frameless]]|يورپي يونين جو نقشو ڏيکاريو|default=1}} | capital = [[روم]] | coordinates = {{Coord|41|54|N|12|29|E|type:city}} | largest_city = capital | languages_type = ڏيهي ٻوليون | languages = ڏسو [[اٽلي جون ٻوليون|مکيه مضمون]] | official_languages = [[اطالوي ٻولي|اطالوي]]<sup>a</sup> {{Infobox|child=yes |label1 = [[اٽلي ڏانهن اميگريشن|قوميت]] {{Nobold|(2021)}}<ref name="id2020">{{Cite web|title=Indicatori demografici, anno 2020 |url=https://www.istat.it/it/files//2021/05/REPORT_INDICATORI-DEMOGRAFICI-2020.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210503091112/https://www.istat.it/it/files//2021/05/REPORT_INDICATORI-DEMOGRAFICI-2020.pdf|archive-date=3 May 2021|access-date=3 May 2021}}</ref> | data1 = {{Unbulleted list|91% اطالوي|9% ٻيا}} }} | religion = {{Ublist|item_style=white-space:nowrap;|84% [[اٽلي ۾ عيسائيت|عيسائيت]]|12% [[اٽلي ۾ لادينيت|لادينيت]]|4% [[اٽلي ۾ مذهب|ٻيا]]}} | religion_year = 2021 | religion_ref = <ref>{{Cite web|date=September 2021|title=Special Eurobarometer 516|url=https://data.europa.eu/data/datasets/s2237_95_2_516_eng?locale=en|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20230629085321/http://data.europa.eu/data/datasets/s2237_95_2_516_eng?locale=en|archive-date=29 June 2023|access-date=2 June 2026|publisher=European Union: [[European Commission]]|via=[[European Data Portal]] (see Volume C: Country/socio-demographics: IT: Question D90.2.)}}</ref> | demonym = اطالوي | government_type = [[وحداني پارلياماني جمهوريه]] | leader_title1 = [[اٽلي جو صدر|صدر]] | leader_name1 = [[سرجيو ماتاريلا]] | leader_title2 = [[اٽلي جو وزيراعظم|وزيراعظم]] | leader_name2 = [[جورجيا ميلوني]] | leader_title3 = [[جمہوريه جي سينيٽ جو صدر (اٽلي)|سينيٽ جو صدر]] | leader_name3 = [[اگناتسيو لا روسا]] | leader_title4 = [[چيمبر آف ڊپٽيز جو صدر (اٽلي)|چيمبر آف ڊپٽيز جو صدر]] | leader_name4 = [[لورينزو فونتانا]] | legislature = [[اطالوي پارليامينٽ|پارليامينٽ]] | upper_house = [[جمہوريه جي سينيٽ (اٽلي)|جمہوريه جي سينيٽ]] | lower_house = [[چيمبر آف ڊپٽيز (اٽلي)|چيمبر آف ڊپٽيز]] | sovereignty_type = [[اٽلي جي تاريخ|تاريخي سياسي وحدتون]] | established_event1 = [[اٽلي جا قديم ماڻھو|اٽالڪ ماڻھو]] | established_date1 = قديم دور | established_event2 = [[قديم روم]]<br>[[رومي اٽلي]] | established_date2 = 753 ق م–476 ع | established_event3 = [[بربر بادشاهتون|رومي-بربر بادشاهتون]]<br>[[بازنطيني اٽلي]] | established_date3 = اوائلي وچون دور | established_event4 = [[اٽلي جي تاريخي رياستن جي فهرست|اطالوي شهري رياستون ۽ علائقائي سياسي وحدتون]] | established_date4 = وچون دور ۽ جديد دور | established_event5 = [[اٽلي جي بادشاهت]] | established_date5 = 1861–1946<br>{{start date and age|1861|03|17|df=y}} | established_event6 = [[اطالوي سلطنت]] | established_date6 = 1869/1882–1960 | established_event7 = [[1946ع اطالوي اداراتي ريفرنڊم|اطالوي جمهوريه]] | established_date7 = {{start date and age|1946|06|02|df=y}} | area_km2 = 301,340 | area_footnote = <ref name="Central Intelligence Agency-2023">{{Cite web|date=23 August 2023|title=Italy|url=https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210701235642/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy|archive-date=1 July 2021|access-date=28 August 2023|publisher=Central Intelligence Agency}}</ref><ref>{{Cite web|date=12 November 2023|title=Italy country profile|url=https://www.bbc.com/news/world-europe-17433142|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20231218111602/https://www.bbc.com/news/world-europe-17433142|archive-date=18 December 2023|access-date=12 November 2023|publisher=BBC News}}</ref> | area_rank = 71هون | area_sq_mi = 116,347 <!--Do not remove per [[Wikipedia:Manual of Style/Dates and numbers]]--> | percent_water = 1.24 (2015)<ref>{{Cite web|title=Surface water and surface water change|url=https://stats.oecd.org/Index.aspx?DataSetCode=SURFACE_WATER|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210324133453/https://stats.oecd.org/Index.aspx?DataSetCode=SURFACE_WATER|archive-date=24 March 2021|access-date=11 October 2020|publisher=[[Organisation for Economic Co-operation and Development]] (OECD)}}</ref> | population_estimate = {{DecreaseNeutral}} 58,915,561<ref name="population">{{cite web|title=Monthly Demographic Balance|url=https://demo.istat.it/app/?l=en&a=&i=D7B|publisher=[[Italian National Institute of Statistics|ISTAT]]}}</ref> | population_estimate_year = 2025 | population_estimate_rank = 25هون | population_density_km2 = 195.5 | population_density_sq_mi = auto<!--Do not remove per [[Wikipedia:Manual of Style/Dates and numbers]]--> | population_density_rank = 72هون | GDP_PPP = {{Increase}} $3.872&nbsp;trillion<ref name="IMFWEO.IT">{{cite web |url=https://data.imf.org/en/Data-Explorer?datasetUrn=IMF.RES:WEO(9.0.0) |title=World Economic Outlook Database (April 2026 Edition) |publisher=[[International Monetary Fund]] |website=www.imf.org |date=14 April 2026 |access-date=18 April 2026}}</ref> | GDP_PPP_year = 2026 | GDP_PPP_rank = 12هون | GDP_PPP_per_capita = {{Increase}} $65,761<ref name="IMFWEO.IT"/> | GDP_PPP_per_capita_rank = 29هون | GDP_nominal = {{Increase}} $2.738&nbsp;trillion<ref name="IMFWEO.IT"/> | GDP_nominal_year = 2026 | GDP_nominal_rank = 8هون | GDP_nominal_per_capita = {{Increase}} $46,505<ref name="IMFWEO.IT"/> | GDP_nominal_per_capita_rank = 27هون | Gini = 32.5 <!--number only--> | Gini_year = 2020 | Gini_change = decrease <!--increase/steady/decrease--> | Gini_ref = <ref>{{Cite web|title=Gini coefficient of equivalised disposable income – EU-SILC survey|url=https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/tessi190/default/table?lang=en|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20201009091832/https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/tessi190/default/table?lang=en|archive-date=9 October 2020|access-date=21 June 2022|publisher=European Commission}}</ref> | HDI = 0.915 <!--number only--> | HDI_year = 2023<!-- Please use the year to which the data refers, not the publication year--> | HDI_change = increase <!--increase/decrease/steady--> | HDI_ref = <ref name="UNHDR">{{Cite web |date=6 May 2025 |title=Human Development Report 2025 |url=https://hdr.undp.org/system/files/documents/global-report-document/hdr2025reporten.pdf|url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20250506051232/https://hdr.undp.org/system/files/documents/global-report-document/hdr2025reporten.pdf |archive-date=6 May 2025 |access-date=6 May 2025 |publisher=[[United Nations Development Programme]] |language=en}}</ref> | HDI_rank = 29هون | currency = [[يورو]] (€)<sup>b</sup> | currency_code = EUR | time_zone = [[مرڪزي يورپي وقت|CET]] | utc_offset = +1 | utc_offset_DST = +2 | time_zone_DST = [[مرڪزي يورپي گرمي وارو وقت|CEST]] | calling_code = [[+39]] <sup>c</sup> | cctld = [[.it]] | footnote_a = <span style="font-size:100%;">جرمن [[ڏکڻ ٽائرول]] ۽ [[فريولي-وينيتسيا جوليا]] ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ فرينچ [[آئوستا وادي]] ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ [[سلووين ٻولي|سلووين]] [[ٽريئستي صوبو]]، [[گوريتسيا صوبو]] ۽ فريولي-وينيتسيا جوليا ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ [[لاڊن ٻولي|لاڊن]] ڏکڻ ٽائرول، [[ترنتينو]] ۽ ٻين اترين علائقن ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ [[فريولي ٻولي|فريولي]] فريولي-وينيتسيا جوليا ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ [[سارڊينيائي ٻولي|سارڊينيائي]] [[سارڊينيا]] ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي.<ref>{{Cite web|title=Legge Regionale 15 ottobre 1997, n. 26 |url=http://www.regione.sardegna.it/j/v/86?v=9&c=72&file=1997026|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210226213750/http://www.regione.sardegna.it/j/v/86?v=9&c=72&file=1997026|archive-date=26 February 2021|access-date=31 May 2018|publisher=Regione autonoma della Sardegna – Regione Autònoma de Sardigna}}; {{Cite web|title=Regione Autonoma Friuli-Venezia Giulia – Comunità linguistiche regionali|url=https://www.regione.fvg.it/rafvg/cms/RAFVG/cultura-sport/patrimonio-culturale/comunita-linguistiche|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150904201140/https://www.regione.fvg.it/rafvg/cms/RAFVG/cultura-sport/patrimonio-culturale/comunita-linguistiche|archive-date=4 September 2015|access-date=2 November 2020|website=regione.fvg.it}}</ref></span> | footnote_b = <span style="font-size:100%;">2002ع کان اڳ، [[اطالوي ليرا]]. يورو [[ڪامپيوني دي اٽاليا]] ۾ قبول ڪئي وڃي ٿي، پر ان جي سرڪاري ڪرنسي [[سوئس فرانڪ]] آهي.<ref>{{Cite web|date=14 July 2010|title=Comune di Campione d'Italia|url=http://www.comune.campione-d-italia.co.it/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110430223743/http://www.comune.campione-d-italia.co.it/|archive-date=30 April 2011|access-date=30 October 2010|publisher=Comune.campione-d-italia.co.it}}</ref></span> | footnote_c = <span style="font-size:100%;">ڪامپيوني دي اٽاليا کي فون ڪرڻ لاءِ سوئس ڪوڊ [[+41]] استعمال ڪرڻ ضروري آهي.</span> }} '''اٽلي'''،{{Efn|{{Lang|it|Italia}}, {{IPA|it|iˈtaːlja|pron|small=no|It-Italia.ogg}}}} سرڪاري طور '''اطالوي جمهوريه'''،{{Efn|{{Lang|it|ريپبلڪا اطاليانا|links=no}}, {{IPA|it|reˈpubblika itaˈljaːna|pron|small=no}}}} [[ڏکڻ يورپ|ڏکڻ]] ۽ [[اولهه يورپ]] ۾ واقع هڪ ملڪ آهي.{{Efn|اٽلي کي گهڻو ڪري اولهه يورپ ۾ شامل ڪيو ويندو آهي.<ref>اٽلي کي اولهه يورپي ملڪ طور بيان ڪندڙ علمي ڪم:{{Bulleted list |{{Cite book|last1=Hancock|first1=M. Donald|url=https://archive.org/details/politicsinwester00hanc_0|title=Politics in Western Europe: an introduction to the politics of the United Kingdom, France, Germany, Italy, Sweden, and the European Union|last2=Conradt|first2=David P.|last3=Peters|first3=B. Guy|last4=Safran|first4=William|last5=Zariski|first5=Raphael|date=11 November 1998|publisher=Chatham House Publishers|isbn=978-1-5664-3039-5|edition=2nd|quote=list of Western European countries Italy.|url-access=registration|ref=none}} |{{Cite book|last1=Ugo|first1=Ascoli|last2=Emmanuele|first2=Pavolini|title=The Italian welfare state in a European perspective: A comparative analysis|date=2016|publisher=Policy Press|isbn=978-1-4473-3444-6|url=https://books.google.com/books?id=BEzRDAAAQBAJ&q=list+of+Western+European+countries+Italy|ref=none}} |{{Cite book|last1=Zloch-Christy|first1=Iliana|title=East-West Financial Relations: Current Problems and Future Prospects|date=1991|publisher=Cambridge University Press|isbn=978-0-5213-9530-4|url=https://archive.org/details/eastwestfinancia00zloc|url-access=registration|quote=list of Western European countries Italy.|access-date=29 September 2019|ref=none}} |{{Cite book|last1=Clout|first1=Hugh D.|title=Western Europe: Geographical Perspectives|date=1989|publisher=Longman Scientific & Technical|isbn=978-0-5820-1772-6|url=https://books.google.com/books?id=WGbIT90ppZsC|access-date=29 September 2019|ref=none}} |{{Cite book|last1=Furlong|first1=Paul|title=Modern Italy: Representation and Reform|date=2003|publisher=Routledge|isbn=978-1-1349-7983-7|url=https://books.google.com/books?id=JNNsOl65D0AC&q=italy+western+European+country|access-date=29 September 2019|ref=none}} |{{Cite book|last1=Hanf|first1=Kenneth|last2=Jansen|first2=Alf-Inge|title=Governance and Environment in Western Europe: Politics, Policy and Administration|date=2014|publisher=Routledge|isbn=978-1-3178-7917-6|url=https://books.google.com/books?id=31wSBAAAQBAJ&q=West+Europe+Italy|access-date=29 September 2019|ref=none}} }}</ref>|name=WE}} اهو [[اطالوي اپٻيٽ|هڪ اپٻيٽ]] تي مشتمل آهي، جيڪو [[ڀونوچ سمنڊ]] ۾ وڌي وڃي ٿو، جنهن جي اترين زميني سرحد تي [[الپس]] آهن، ۽ ان سان گڏ [[اٽلي جي ٻيٽن جي فهرست|لڳ ڀڳ 800 ٻيٽ]] پڻ شامل آهن، جن مان خاص طور [[سسلي]] ۽ [[سارڊينيا]] اهم آهن. اٽلي اولهه ۾ [[فرانس]]؛ اتر ۾ [[سوئٽزرلينڊ]] ۽ [[آسٽريا]]؛ اوڀر ۾ [[سلووينيا]]؛ ۽ ٻن [[انڪليو|انڪليوز]]، [[ويٽيڪن سٽي]] ۽ [[سان مارينو]]، سان زميني سرحدون رکي ٿو. ايراضي جي لحاظ کان اهو [[ايراضيءَ موجب يورپي ملڪن جي فهرست|يورپ جو ڏهون وڏو ملڪ]] آهي، جيڪو {{Convert|301340|km2|sqmi|abbr=on}} تي پکڙيل آهي، ۽ لڳ ڀڳ 59 ملين آبادي سان [[يورپي يونين]] جو ٽيون سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو [[يورپي يونين جو رڪن ملڪ|رڪن ملڪ]] آهي. اٽلي جي گاديءَ جو هنڌ ۽ [[اٽلي جي شهرن جي فهرست|سڀ کان وڏو شهر]] [[روم]] آهي؛ ٻين وڏن شهرن ۾ [[ميلان]]، جيڪو ملڪ جو سڀ کان وڏو [[ميٽروپوليٽن علائقو]] آهي، [[نيپلز]]، [[تورين]]، [[پالرمو]]، [[بولونيا]]، [[فلورينس]]، [[جينووا]] ۽ [[وينس]] شامل آهن. [[اٽلي جي تاريخ]] ڪيترن ئي [[اٽلي جي قديم قومن جي فهرست|اٽالڪ قومن]] تائين وڃي ٿي، جن ۾ خاص طور [[قديم رومي]] شامل آهن، جن [[رومي جمهوريه]] دوران ڀونوچ سمنڊ جي دنيا کي فتح ڪيو ۽ [[رومي سلطنت]] دوران صدين تائين ان تي حڪومت ڪئي. عيسائيت جي پکڙجڻ سان، روم [[ڪيٿولڪ ڪليسا]] ۽ [[پاپائيت]] جو مرڪز بڻجي ويو. [[بربر حملا|بربر حملن]] ۽ ٻين سببن ڪري [[قديم دور جي آخري مرحلي]] ۽ [[اوائلي وچئين دور]] جي وچ ۾ [[اولهه رومي سلطنت جو زوال ۽ خاتمو]] ٿيو. يارهين صديءَ تائين [[اطالوي شهري رياستون]] ۽ [[سامونڊي جمهوريهون]] وڌيون، جن واپار ذريعي نئين خوشحالي آندي ۽ جديد سرمائيداريءَ لاءِ بنياد وڌا. [[اطالوي نشاةِ ثانيه]] پندرهين ۽ سورهين صديءَ دوران ڦهلي ڦولي ۽ [[نشاةِ ثانيه#پکڙجڻ|باقي يورپ تائين پکڙجي وئي]]. اطالوي ڳولائوئن پري اوڀر ۽ [[نئين دنيا]] ڏانهن نوان رستا دريافت ڪيا، جنهن سان [[دريافتن جو دور|دريافتن جي دور]] ۾ اهم حصو پيو. سياسي ۽ علائقائي ورهاستن جي صدين کان پوءِ، [[اٽلي جي بادشاهت]] 1861ع ۾ [[اطالوي آزاديءَ جون جنگيون|آزاديءَ جي جنگين]] ۽ [[هزارن جي مهم]] کان پوءِ قائم ٿي. اوڻيهين صديءَ جي آخر کان ويهين صديءَ جي شروعات تائين، [[اٽلي ۾ صنعتڪاري|اٽلي صنعتڪاري ڪئي]] ۽ [[اطالوي سلطنت|نوآبادياتي سلطنت]] حاصل ڪئي، جڏهن ته [[ڏکڻ اٽلي|ڏکڻ]] گهڻي حد تائين غريب رهيو، جنهن سبب آمريڪا ڏانهن [[اطالوي ڊائاسپورا|وڏي مهاجر ڊائاسپورا]] پيدا ٿي. 1915ع کان 1918ع تائين، [[پهريين عالمي جنگ دوران اٽلي جي فوجي تاريخ|اٽلي]] [[پهريين عالمي جنگ]] ۾ [[پهريين عالمي جنگ جا اتحادي|انتانت]] سان گڏ [[مرڪزي طاقتون|مرڪزي طاقتن]] خلاف وڙهيو. 1922ع ۾ [[اطالوي فاشزم|اطالوي فاشسٽ]] آمريت قائم ٿي. [[ٻي عالمي جنگ دوران اٽلي جي فوجي تاريخ|ٻي عالمي جنگ دوران]]، اٽلي پهرين [[محوري طاقتون|محوري طاقتن]] جو حصو هو، جيستائين [[ڪاسيبلي جي جنگبندي|جنگبندي]] [[ٻي عالمي جنگ جا اتحادي|اتحادي طاقتن]] سان نه ٿي (1940–1943)، پوءِ [[اطالوي مزاحمت]] ۽ جرمن قبضي ۽ سهڪار ڪندڙ [[اطالوي سماجي جمهوريه|آر ايس آءِ]] کان [[اٽلي جي آزادي]] دوران اتحادي طاقتن جو هم جنگي ساٿي بڻيو (1943–1945). 1946ع ۾ بادشاهت کي [[1946ع اطالوي اداراتي ريفرنڊم|جمهوريه سان تبديل ڪيو ويو]] ۽ ملڪ [[اطالوي اقتصادي معجزو|مضبوط بحالي]] ڪئي. [[ترقي يافته ملڪ]] طور، [[اٽلي جي معيشت|ترقي يافته معيشت]] سان، اٽلي دنيا جو [[ناليوار جي ڊي پي موجب ملڪن جي فهرست|اٺون وڏو ناليوار جي ڊي پي]] رکي ٿو، يورپ جو [[پيداوار موجب ملڪن جي فهرست|ٻيون وڏو پيداوار وارو شعبو]] رکي ٿو، ۽ [[علائقائي طاقت|علائقائي]] ۽ – [[وڏين طاقتن مان گهٽ ترين|گهٽ حد تائين]] – عالمي اقتصادي، فوجي، ثقافتي ۽ سياسي معاملن ۾ اهم ڪردار ادا ڪري ٿو. اهو يورپي يونين جو [[اندروني ڇهه|باني]] ۽ [[يورپي يونين جا ٽي|اهم رڪن]] آهي، ۽ [[اٽلي جا پرڏيهي لاڳاپا#بين الاقوامي ادارا|ڪيترين ٻين بين الاقوامي تنظيمن ۽ فورمن جو حصو]] آهي. [[ثقافتي سپر پاور]] طور، اٽلي ڊگهي عرصي کان [[اطالوي فن|فن]]، [[اٽلي جي موسيقي|موسيقي]]، [[اطالوي ادب|ادب]]، [[اطالوي کاڌو|کاڌي]]، [[اطالوي فيشن|فيشن]]، [[اٽلي ۾ سائنس ۽ ٽيڪنالاجي|سائنس ۽ ٽيڪنالاجي]] جو مشهور عالمي مرڪز رهيو آهي، ۽ [[اطالوي ايجادن ۽ دريافتن جي فهرست|ڪيترين ايجادن ۽ دريافتن]] جو ذريعو آهي. هن وٽ [[ملڪ موجب عالمي ورثو ماڳ|سڀ کان وڌيڪ تعداد]] ۾ [[عالمي ورثو ماڳ]] ([[اٽلي ۾ عالمي ورثو ماڳن جي فهرست|61]]) آهن ۽ اهو دنيا جو [[عالمي سياحت درجابندي|پنجون سڀ کان وڌيڪ گهميو ويندڙ ملڪ]] آهي. == نالو<span class="anchor" id="Etymology"></span> == {{Main|اٽلي جو نالو}} ''اٽاليا'' جي اشتقاق بابت ڪيترائي مفروضا موجود آهن.<ref>Alberto Manco, ''Italia. Disegno storico-linguistico''. 2009, Naples: L'Orientale. {{ISBN|978-8-8950-4462-0}}.</ref> هڪ نظريي موجب اهو [[قديم يوناني]] اصطلاح مان نڪتو، جيڪو ''اٽالوئي'' جي زمين لاءِ استعمال ٿيندو هو؛ اٽالوئي هڪ قبيلو هو، جيڪو انهيءَ علائقي ۾ رهندو هو، جيڪو اڄ [[ڪلابريا]] جي نالي سان سڃاتو وڃي ٿو. اصل ۾ سمجهيو ويندو هو ته ان جو نالو ''ويتولي'' هو، ۽ ڪجهه عالمن جي راءِ آهي ته سندن [[ٽوٽم]]ي جانور ڳئون جو ٻچو هو ([[لاطيني]]: ''vitulus''؛ [[امبريائي]]: ''vitlo''؛ [[اوسڪن]]: ''Víteliú'')<!-- and named for the god of cattle, [[Mars (mythology)|Mars]] -->.<ref>J.P. Mallory and D.Q. Adams, ''Encyclopedia of Indo-European Culture'' (London: Fitzroy and Dearborn, 1997), 24.</ref> ڪيترن قديم ليکڪن چيو آهي ته اهو نالو هڪ مقامي حڪمران [[اٽالس]] جي نالي تان پيو.<ref>Dionysius of Halicarnassus, ''Roman Antiquities'', [https://penelope.uchicago.edu/Thayer/E/Roman/Texts/Dionysius_of_Halicarnassus/1B*.html 1.35] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20221215151343/https://penelope.uchicago.edu/Thayer/E/Roman/Texts/Dionysius_of_Halicarnassus/1B%2A.html|date=15 December 2022}}, on LacusCurtius; Aristotle, ''Politics'', [https://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0058%3Abook%3D7%3Asection%3D1329b#note-link2 7.1329b] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20150910185719/http://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0058%3Abook%3D7%3Asection%3D1329b|date=10 September 2015}}, on Perseus; Thucydides, ''The Peloponnesian War'', [https://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Thuc.+6.2.4&fromdoc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0200 6.2.4] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20150924213434/http://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Thuc.+6.2.4&fromdoc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0200|date=24 September 2015}}, on Perseus</ref> اٽلي لاءِ قديم يوناني اصطلاح شروعات ۾ رڳو [[ڪلابريا|بروٽيم]] اپٻيٽ جي ڏکڻ حصي ۽ [[ڪاتانزارو]] ۽ [[ويبو والينتيا]] جي ڪجهه حصن لاءِ استعمال ٿيندو هو. [[اوينوٽريا]] ۽ "اٽلي" جو وڏو تصور هڪ ٻئي جا مترادف بڻجي ويا، ۽ اهو نالو [[لوڪانيا]] جي اڪثر حصي تي به لاڳو ٿيڻ لڳو. رومي جمهوريه جي واڌ کان اڳ، اهو نالو يونانين طرفان [[ميسينا آبنائے]] ۽ [[ساليرنو نار|ساليرنو نارين]] ۽ [[تارانٽو نار|تارانٽو]] کي ملائيندڙ لڪير جي وچ واري زمين لاءِ استعمال ٿيندو هو، جيڪا ڪلابريا سان مطابقت رکي ٿي. يونانين "اٽاليا" کي وڌيڪ وڏي علائقي تي لاڳو ڪرڻ شروع ڪيو.<ref>Pallottino, M., ''History of Earliest Italy'', trans. Ryle, M & Soper, K. in Jerome Lectures, Seventeenth Series, p. 50</ref> ڏکڻ ۾ "[[يوناني اٽلي]]" کان علاوه، مورخن هڪ "ايٽرسڪن اٽلي" جي وجود جو به امڪان ظاهر ڪيو آهي، جيڪو وچ اٽلي جي علائقن تي مشتمل هو.<ref>Giovanni Brizzi, Roma. Potere e identità: dalle origini alla nascita dell'impero cristiano, Bologna, Patron, 2012 p. 94</ref> [[رومي اٽلي]]، يعني ''اٽاليا''، جون سرحدون وڌيڪ واضح طور مقرر ٿيل آهن. ڪيٽو جي ''[[اوريجنيز]]'' اٽلي کي الپس جي ڏکڻ ۾ واقع سڄي اپٻيٽ طور بيان ڪري ٿي.<ref>{{Cite book|last=Carlà-Uhink|first=Filippo|url=https://books.google.com/books?id=dSY-DwAAQBAJ&q=cato+italy+south+of+the+Alps&pg=PT49|title=The "Birth" of Italy: The Institutionalization of Italy as a Region, 3rd–1st Century BCE|date=25 September 2017|publisher=Walter de Gruyter GmbH & Co KG|isbn=978-3-1105-4478-7}}; {{Cite book|last=Levene|first=D. S.|url=https://books.google.com/books?id=aLsRDAAAQBAJ&q=cato+walls+of+Italy&pg=PA108|title=Livy on the Hannibalic War|date=17 June 2010|publisher=Oxford University Press|isbn=978-0-1981-5295-8|access-date=12 November 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20240328152752/https://books.google.com/books?id=aLsRDAAAQBAJ&q=cato+walls+of+Italy&pg=PA108#v=snippet&q=cato%20walls%20of%20Italy&f=false|archive-date=28 March 2024|url-status=live}}</ref> 264 ق م ۾ رومي اٽلي مرڪزي-اتر جي [[آرنو]] ۽ [[روبيڪون]] دريائن کان وٺي سڄي ڏکڻ تائين پکڙيل هئي. اتر وارو علائقو، [[سيسالپائن گال]]، جغرافيائي طور اٽلي جو حصو سمجهيو ويندو هو، 220ع ق م واري ڏهاڪي ۾ روم طرفان قبضو ڪيو ويو،<ref>{{Cite book|last=Carlà-Uhink|first=Filippo|url=https://books.google.com/books?id=dSY-DwAAQBAJ&q=Tota+Italia+essays&pg=PT454|title=The "Birth" of Italy: The Institutionalization of Italy as a Region, 3rd–1st Century BCE|date=25 September 2017|publisher=Walter de Gruyter GmbH & Co KG|isbn=978-3-1105-4478-7|access-date=12 November 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211000755/https://books.google.com/books?id=dSY-DwAAQBAJ&q=Tota+Italia+essays&pg=PT454#v=snippet&q=Tota%20Italia%20essays&f=false|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}</ref> پر سياسي طور الڳ رهيو. 42 ق م ۾ ان کي قانوني طور اٽلي جي انتظامي وحدت ۾ ضم ڪيو ويو.<ref>{{Cite book|last=Williams|first=J. H. C.|url=https://books.google.com/books?id=RPj_FkEeVO4C&q=beyond+the+Rubicon|title=Beyond the Rubicon: Romans and Gauls in Republican Italy – J. H. C. Williams – Google Books|date=22 May 2020|publisher=Oxford University Press|isbn=978-0-1981-5300-9|archive-url=https://web.archive.org/web/20200522000630/https://books.google.it/books?id=RPj_FkEeVO4C&dq=beyond+the+Rubicon&hl=en&sa=X&ved=0ahUKEwiI5YrC6rbkAhUvDmMBHXZOCMAQ6AEIKTAA|archive-date=22 May 2020}}; {{Cite book|last=Long|first=George|title=Decline of the Roman republic: Volume 2|year=1866}}; {{Cite web|last=Aurigemma|first=Salvatore|title=Gallia Cisalpina|url=http://www.treccani.it/enciclopedia/gallia-cisalpina_(Enciclopedia-Italiana)|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20230404054511/https://www.treccani.it/enciclopedia/gallia-cisalpina_(Enciclopedia-Italiana)|archive-date=4 April 2023|access-date=14 October 2014|website=treccani.it|publisher=Enciclopedia Italiana|language=it}}</ref> سارڊينيا، [[ڪورسيڪا]]، سسلي ۽ [[مالٽا]] کي 292ع ۾ [[ڊيوڪليشن]] اٽلي ۾ شامل ڪيو،<ref>{{Cite web|title=Italy (ancient Roman territory)|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297743/Italy|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131110232259/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297743/Italy|archive-date=10 November 2013|access-date=10 November 2013|website=Encyclopædia Britannica}}</ref> جنهن سان آخري قديم دور جو اٽلي جديد [[اطالوي جاگرافيائي علائقو|اطالوي جاگرافيائي علائقي]] سان لڳ ڀڳ هم سرحد ٿي ويو.<ref>{{Cite web|title=La riorganizzazione amministrativa dell'Italia. Costantino, Roma, il Senato e gli equilibri dell'Italia romana|url=https://www.treccani.it/enciclopedia/la-riorganizzazione-amministrativa-dell-italia-costantino-roma-il-senato-e-gli-equilibri-dell-italia-romana_%28Enciclopedia-Costantiniana%29|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211119225335/https://www.treccani.it/enciclopedia/la-riorganizzazione-amministrativa-dell-italia-costantino-roma-il-senato-e-gli-equilibri-dell-italia-romana_(Enciclopedia-Costantiniana)|archive-date=19 November 2021|access-date=19 November 2021|language=it}}</ref> لاطيني لفظ ''Italicus'' "اٽلي جي ماڻهو" لاءِ استعمال ٿيندو هو، يعني ''provincial'' يا [[رومي صوبو|رومي صوبي]] مان آيل ماڻهو جي ابتڙ.<ref>''Letters'' 9.23</ref> صفت ''italianus''، جنهن مان ''Italian'' نڪتو، [[وچئين دور جي لاطيني]] مان آهي ۽ [[اوائلي جديد دور]] دوران ''Italicus'' سان متبادل طور استعمال ٿيندي هئي.<ref>''ytaliiens'' (1265) [http://www.cnrtl.fr/etymologie/italien TLFi] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20181029191636/http://www.cnrtl.fr/etymologie/italien|date=29 October 2018}}</ref> [[اولهه رومي سلطنت جي زوال]] کان پوءِ، اٽلي جي [[اوستروگوٿڪ بادشاهت]] قائم ٿي. [[لومبارڊ|لومبارڊن]] جي حملن کان پوءِ، ''اٽاليا'' سندن بادشاهت جي نالي طور برقرار رهي، ۽ [[پاڪ رومي سلطنت]] اندر ان جي [[اٽلي جي بادشاهت (پاڪ رومي سلطنت)|جانشين بادشاهت]] لاءِ به اهو نالو استعمال ٿيو.<ref>{{Cite web|title=IL COMUNE MEDIEVALE|url=https://www.homolaicus.com/storia/medioevo/comune_medievale.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20120318214257/http://www.homolaicus.com/storia/medioevo/comune_medievale.htm|archive-date=18 March 2012|website=homolaicus.com}}</ref> == تاريخ == {{Main|اٽلي جي تاريخ}} === قبل تاريخ ۽ قديم دور === {{Main|قبل تاريخي اٽلي|اٽالڪ قومون|ايٽرسڪن تهذيب|يوناني نوآبادڪاري|ميگنا گريشيا}} [[File:Etruscan Painting 1.jpg|thumb|right|[[ايٽرسڪن تهذيب|ايٽرسڪن]] فريسڪو، [[مونتيروتسي نيڪروپولس]] ۾، 5هين صدي ق م]] [[هيٺيون پيلئوليٿڪ]] جا آثار، جيڪي 850,000 سال اڳ جا آهن، [[مونتي پوجيولو]] مان مليا آهن.<ref>{{Cite web|last=Society|first=National Geographic|title=Erano padani i primi abitanti d'Italia|url=http://www.nationalgeographic.it/scienza/2012/01/20/news/erano_padani_iprimi_abitanti_ditalia-807204|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20190626220707/http://www.nationalgeographic.it/scienza/2012/01/20/news/erano_padani_iprimi_abitanti_ditalia-807204|archive-date=26 June 2019|access-date=11 March 2019|website=National Geographic}}</ref> سڄي اٽلي ۾ کوٽاين مان 200,000 سال اڳ وچين پيلئوليٿڪ دور ۾ [[نينڊرٿال]] جي موجودگي ظاهر ٿي آهي،<ref>Kluwer Academic/Plenum Publishers 2001, ch. 2. {{ISBN|0-3064-6463-2}}.</ref> جڏهن ته [[اوائلي جديد انسان|جديد انسان]] لڳ ڀڳ 40,000 سال اڳ [[ريپارو موڪي]] ۾ ظاهر ٿيا.<ref>42.7–41.5 ka ([[68–95–99.7 rule|1σ CI]]). {{Cite journal|last=Douka|first=Katerina|display-authors=etal|year=2012|title=A new chronostratigraphic framework for the Upper Palaeolithic of Riparo Mochi (Italy)|journal=Journal of Human Evolution|volume=62|issue=2|pages=286–299|doi=10.1016/j.jhevol.2011.11.009|pmid=22189428|bibcode=2012JHumE..62..286D }}; {{Cite web|date=29 January 2010|title=Istituto Italiano di Preistoria e Protostoria|url=http://www.iipp.it/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131015231105/http://www.iipp.it/|archive-date=15 October 2013|publisher=IIPP|access-date=15 August 2017}}</ref> رومي دور کان اڳ واري اٽلي جا [[اٽلي جا قديم ماڻھو|قديم ماڻھو]] [[پروٽو-انڊو-يورپي|انڊو-يورپي]] هئا، خاص طور [[اٽالڪ قومون]]. ممڪن غير انڊو-يورپي يا [[قبل انڊو-يورپي ٻوليون|قبل انڊو-يورپي]] ورثي وارن مکيه تاريخي ماڻهن ۾ [[ايٽرسڪن]]، سسلي جا [[ايلميئن]] ۽ [[سيڪاني]]، ۽ قبل تاريخي [[سارڊينيائي ماڻھو]] شامل آهن، جن [[نوراجڪ تهذيب]] کي جنم ڏنو. ٻين قديم آبادين ۾ [[ريئتيائي ماڻھو]] ۽ [[ڪاموني]] شامل آهن، جيڪي [[والڪامونيڪا ۾ پٿريلي چٽساليون|والڪامونيڪا جي پٿريلي چٽسالين]] لاءِ مشهور آهن.<ref>{{Cite web|title=Rock Drawings in Valcamonica|url=https://whc.unesco.org/en/list/94|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100703183257/http://whc.unesco.org/en/list/94|archive-date=3 July 2010|access-date=29 June 2010|publisher=UNESCO World Heritage Centre}}</ref> هڪ قدرتي ممي، [[اوئٽسي]]، جيڪا 3400–3100 ق م جي آهي، 1991ع ۾ [[سيميلاون]] گليشيئر مان دريافت ٿي.<ref>{{Cite journal|last1=Bonani|first1=Georges|last2=Ivy|first2=Susan D.|display-authors=etal|year=1994|title=AMS {{SimpleNuclide|Carbon|14}} Age Determination of Tissue, Bone and Grass Samples from the Ötzal Ice Man|url=http://digitalcommons.library.arizona.edu/objectviewer?o=http%3A%2F%2Fradiocarbon.library.arizona.edu%2FVolume36%2FNumber2%2Fazu_radiocarbon_v36_n2_247_250_v.pdf|url-status=live|journal=Radiocarbon|volume=36|issue=2|pages=247–250|doi=10.1017/s0033822200040534|archive-url=https://web.archive.org/web/20100720211402/https://digitalcommons.library.arizona.edu/objectviewer?o=http%3A%2F%2Fradiocarbon.library.arizona.edu%2FVolume36%2FNumber2%2Fazu_radiocarbon_v36_n2_247_250_v.pdf|archive-date=20 July 2010|access-date=4 February 2016|doi-access=free}}</ref> پهريان نوآبادڪار [[فينيقيه|فينيقي]] هئا، جن سسلي ۽ سارڊينيا جي ڪنارن تي [[ايمپوريم (قديم دور)|واپاري مرڪز]] قائم ڪيا. انهن مان ڪجهه ننڍا شهري مرڪز بڻيا ۽ [[يوناني نوآبادين]] سان گڏوگڏ ترقي ڪئي.<ref>{{Cite journal|last1=Raclot|first1=Thierry|last2=Oudart|first2=Hugues|date=January 2000|title=CORPS GRAS ET OBESITE Acides gras alimentaires et obésité: aspects qualitatifs et quantitatifs|journal=Oléagineux, Corps gras, Lipides|volume=7|issue=1|pages=77–85|doi=10.1051/ocl.2000.0077|issn=1258-8210|doi-access=free}}</ref> 8هين ۽ 7هين صدي ق م دوران، [[پٿيڪوسائي]] ۾ يوناني نوآباديون قائم ٿيون، جيڪي آخرڪار اطالوي اپٻيٽ جي ڏکڻ ۽ سسلي جي سامونڊي ڪناري تائين پکڙجي ويون؛ اهو علائقو بعد ۾ [[ميگنا گريشيا]] جي نالي سان مشهور ٿيو.<ref>Emilio Peruzzi, ''Mycenaeans in early Latium'', (Incunabula Graeca 75), Edizioni dell'Ateneo & Bizzarri, Roma, 1980</ref> [[آيونيائي]]، [[ڊوريائي يوناني|ڊوريائي]] نوآبادڪارن، [[سيراڪيوز وارا|سيراڪيوزن]] ۽ [[اڪائيائي (قبيلو)|اڪائيائين]] ڪيترائي شهر قائم ڪيا. [[اٽلي جي يوناني نوآبادڪاري|يوناني نوآبادڪاري]] [[اٽالڪ قومون|اٽالڪ قومن]] کي جمهوري حڪومتي صورتن ۽ اعليٰ فني ۽ ثقافتي اظهار سان رابطي ۾ آندو.<ref>{{Cite web|title=II 1987: Uomini e vicende di Magna Grecia |url=https://www.bpp.it/Apulia/html/archivio/1987/II/art/R87II015.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210204123345/https://www.bpp.it/Apulia/html/archivio/1987/II/art/R87II015.html|archive-date=4 February 2021|access-date=31 January 2021|website=bpp.it}}</ref> === قديم روم === {{Main|قديم روم|اٽلي ۾ رومي واڌ|رومي اٽلي}} {{Multiple image | align = right | direction = vertical | width = 220 | image1 = Colosseo 2020.jpg | caption1 = [[ڪولوسيئم]]، جنهن کي وڏي پيماني تي قديم تاريخ جي تعمير ۽ انجنيئرنگ جي عظيم ترين ڪمن مان هڪ سمجهيو وڃي ٿو | image2 = Roman Empire Trajan 117AD.png|275 | caption2 = {{legend|#b23938|117ع ۾ [[رومي سلطنت]] پنهنجي سڀ کان وڏي وسعت تي<ref>{{Cite book|last=Bennett, Julian|url=https://books.google.com/books?id=qk_tofvS8EsC|title=Trajan: Optimus Princeps : a Life and Times|publisher=Routledge|year=1997|isbn=978-0-415-16524-2}}</ref>}} {{legend|#d28989|[[تابع رياست|تابع رياستون]]}} }} اٽلي جي تاريخ ڪيترين [[اٽلي جي قديم قومن جي فهرست|اٽالڪ قومن]] تائين وڃي ٿي، جن ۾ خاص طور [[قديم رومي]] شامل آهن، جن [[رومي جمهوريه]] دوران ڀونوچ سمنڊ جي دنيا کي فتح ڪيو ۽ [[رومي سلطنت]] دوران صدين تائين ان تي حڪومت ڪئي.<ref>{{Cite book |last1=Carl Waldman |url=https://books.google.com/books?id=kfv6HKXErqAC |title=Encyclopedia of European Peoples |last2=Catherine Mason |publisher=Infobase Publishing |year=2006 |isbn=978-1-4381-2918-1 |page=586 |access-date=23 February 2013 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230311102543/https://books.google.com/books?id=kfv6HKXErqAC |archive-date=11 March 2023 |url-status=live}}; {{Cite book |last=Mommsen |first=Theodor |author-link=Theodor Mommsen |title=[[History of Rome (Mommsen)|History of Rome]], Book II: From the Abolition of the Monarchy in Rome to the Union of Italy |publisher=Reimer & Hirsel |year=1855 |location=Leipzig}}; {{Cite book |last=Lazenby |first=John Francis |url=https://archive.org/details/hannibalswarmili00laze |title=Hannibal's War: A Military History of the Second Punic War |date=4 February 1998 |publisher=University of Oklahoma Press |isbn=978-0-8061-3004-0 |page=[https://archive.org/details/hannibalswarmili00laze/page/29 29] |quote=Italy homeland of the Romans. |url-access=registration |via=Internet Archive}}</ref> قديم روم، جيڪو وچ اٽلي ۾ [[ٽائبر درياهه]] تي هڪ آبادڪاري هو، [[روم جو بنياد|753 ق م ۾ قائم ٿيو]] ۽ 244 سالن تائين بادشاهي نظام هيٺ حڪمراني ڪئي وئي.<ref>{{Cite web |date=24 November 2009 |title=Rome founded {{!}} 21 April, 753 B.C. |url=https://www.history.com/this-day-in-history/april-21/rome-founded |access-date=10 April 2025 |website=HISTORY |language=en}}</ref> 509 ق م ۾، رومن، سينيٽ ۽ عوام ([[SPQR]]) واري حڪومت جي حمايت ڪندي، [[رومي بادشاهت جو خاتمو|بادشاهت کي نيڪالي ڏني]] ۽ هڪ اشرافي جمهوريه قائم ڪئي.<ref>{{Cite journal|last=Sanders|first=Henry A.|date=1908|title=The Chronology of Early Rome|url=https://www.jstor.org/stable/261793|journal=Classical Philology|volume=3|issue=3|pages=316–329|doi=10.1086/359186|jstor=261793|s2cid=161535192|issn=0009-837X |quote=It has come to be second nature ... to date the founding of Rome [to] 753 BC [and] the first year of the Republic [to] 509&nbsp;BC.|url-access=subscription}}</ref> اطالوي اپٻيٽ، جنهن جو نالو ''اٽاليا'' هو، رومي واڌ دوران هڪ متحد وحدت ۾ گڏ ڪيو ويو؛ نون علائقن جي فتح اڪثر [[سامنائيٽ جنگيون|ٻين اٽالڪ قبيلن]]، [[رومي-ايٽرسڪن جنگيون|ايٽرسڪنن]]، [[رومي-گالي جنگيون|سيلٽن]] ۽ [[پائرهڪ جنگ|يونانين]] جي قيمت تي ٿي. مقامي قبيلن ۽ شهرن جي اڪثريت سان هڪ مستقل اتحاد قائم ٿيو، ۽ روم اولهه يورپ، اتر آفريڪا ۽ [[وچ اوڀر جي تاريخ#يوناني ۽ رومي سلطنت|وچ اوڀر]] جي فتح شروع ڪئي. 44 ق م ۾ [[جوليس سيزر]] جي قتل کان پوءِ، روم هڪ وڏي سلطنت بڻجي ويو، جيڪا [[رومي برطانيه|برطانيه]] کان [[ميسوپوٽيميا (رومي صوبو)|فارس]] جي سرحدن تائين پکڙيل هئي، ۽ سڄي ڀونوچ سمنڊ جي حوض کي پنهنجي اندر آڻي ڇڏيو، جتي يوناني، رومي ۽ ٻيون ثقافتون گڏجي هڪ طاقتور تهذيب ۾ تبديل ٿيون. پهرئين شهنشاهه [[آگسٽس]] جي ڊگهي حڪومت امن ۽ خوشحالي جو دور شروع ڪيو. رومي اٽلي سلطنت جو [[ميٽروپول]]، رومن جو وطن ۽ گاديءَ واري هنڌ جو علائقو رهيو.<ref>{{Cite journal|last=Morcillo|first=Marta García|title=The Glory of Italy and Rome's Universal Destiny in Strabo's Geographika, in: A. Fear – P. Liddel (eds), Historiae Mundi. Studies in Universal History. Duckworth: London 2010: 87–101. |url=https://www.academia.edu/362374|url-status=live|journal=Historiae Mundi: Studies in Universal History|archive-url=https://web.archive.org/web/20220114073554/https://www.academia.edu/362374|archive-date=14 January 2022|access-date=20 November 2021}}; {{Cite book|last=Keaveney|first=Arthur|url=https://books.google.com/books?id=ojoOAAAAQAAJ|title=Arthur Keaveney: ''Rome and the Unification of Italy''|date=January 1987|publisher=Croom Helm|isbn=978-0-7099-3121-8|access-date=20 November 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211000835/https://books.google.com/books?id=ojoOAAAAQAAJ|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}; {{Cite book|last=Billanovich|first=Giuseppe|url=https://books.google.com/books?id=fVylk1KUS84C&dq=Italia+domina+provinciarum&pg=PR13|title=Libreria Universitaria Hoepli, Lezioni di filologia, Giuseppe Billanovich e Roberto Pesce: ''Corpus Iuris Civilis, Italia non erat provincia, sed domina provinciarum'', Feltrinelli, p.363|publisher=Roberto Pesce|year=2008|isbn=978-8-8965-4309-2|language=it|access-date=20 November 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211000801/https://books.google.com/books?id=fVylk1KUS84C&dq=Italia+domina+provinciarum&pg=PR13#v=onepage&q=Italia%20domina%20provinciarum&f=false|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}</ref> [[رومي سلطنت جي تاريخ|سلطنت جي پهرين ٻن صدين]] ۾ بي مثال استحڪام جو دور ڏٺو ويو، جيڪو [[پيڪس رومانا]] ({{Literal translation|رومي امن}}) جي نالي سان مشهور آهي. روم [[رومي سلطنت جون سرحدون|پنهنجي سڀ کان وڏي علائقائي وسعت]] [[ٽراجن]] جي دور ۾ حاصل ڪئي ({{Reign|98|117|era=AD}})، پر وڌندڙ پريشانين ۽ زوال جو دور [[ڪوموڊس]] جي دور ۾ شروع ٿيو ({{Reign|180|192}}).<ref>{{Cite web |date=10 June 2024 |title=Five Good Emperors |url=https://www.britannica.com/topic/Five-Good-Emperors |access-date=4 August 2024 |website=www.britannica.com |language=en}}</ref><ref>{{Citation |last=Gibbon |first=Edward |title=The History of the Decline And Fall of the Roman Empire |date=1776 |chapter=The Decline And Fall in the West – Chapter 4 |chapter-url=https://www.ccel.org/g/gibbon/decline/volume1/chap4.htm |author-link=Edward Gibbon |access-date=27 June 2017 |archive-date=24 August 2017 |archive-url=https://web.archive.org/web/20170824100850/http://www.ccel.org/g/gibbon/decline/volume1/chap4.htm |url-status=live}}</ref> [[لڏپلاڻ وارو دور]]، جنهن ۾ [[جرمنڪ-رومي رابطا|جرمنڪ قومن جا وڏا حملا]] شامل هئا، رومي سلطنت جي زوال جو سبب بڻيو. رومي سلطنت تاريخ جي سڀ کان وڏين سلطنتن مان هڪ هئي، جنهن وٽ وڏي اقتصادي، ثقافتي، سياسي ۽ فوجي طاقت هئي.<ref>{{Cite web |date=4 June 2024 |title=The Roman Empire at its greatest expansion |url=https://trizioeditore.it/en/blogs/notizie/impero-romano-massima-espansione-mappa-storia |access-date=10 April 2025 |website=Trizio Editore |language=en}}</ref> پنهنجي سڀ کان وڏي وسعت تي، ان جو علائقو {{Convert|5|e6km2|abbr=off}} هو.<ref>{{Cite journal|last=Taagepera|first=Rein|author-link=Rein Taagepera|year=1979|title=Size and Duration of Empires: Growth-Decline Curves, 600 B.C. to 600 A.D|journal=Social Science History|volume=3|issue=3/4|pages=115–138|doi=10.2307/1170959|jstor=1170959}}; {{Cite journal|last1=Turchin|first1=Peter|last2=Adams|first2=Jonathan M.|last3=Hall|first3=Thomas D|year=2006|title=East–West Orientation of Historical Empires|url=http://peterturchin.com/PDF/Turchin_Adams_Hall_2006.pdf|url-status=live|journal=Journal of World-Systems Research|volume=12|issue=2|page=222|doi=10.5195/JWSR.2006.369|issn=1076-156X|archive-url=http://arquivo.pt/wayback/20160517210851/http://peterturchin.com/PDF/Turchin_Adams_Hall_2006.pdf|archive-date=17 May 2016|access-date=6 February 2016|doi-access=free}}</ref> [[رومي سلطنت جو ورثو|رومي ورثي]] مغربي تهذيب تي گهرو اثر وڌو ۽ جديد دنيا کي شڪل ڏني. لاطيني مان نڪتل [[رومانس ٻوليون|رومانس ٻولين]] جو وسيع استعمال، [[رومي انگ|عددي نظام]]، جديد مغربي الفابيٽ ۽ ڪئلينڊر، ۽ عيسائيت جو عالمي مذهب طور اڀرڻ، رومي غلبي جي ڪيترن ئي ورثن مان آهن.<ref>{{Cite book|last=Richard|first=Carl J.|title=Why we're all Romans: the Roman contribution to the western world|publisher=Rowman & Littlefield|year=2010|isbn=978-0-7425-6779-5|edition=1st pbk.|location=Lanham, MD|pages=xi–xv}}</ref> === وچون دور === {{Main|وچئين دور ۾ اٽلي}} [[اولهه رومي سلطنت جي زوال]] کان پوءِ، اٽلي [[اٽلي جي بادشاهت (476–493)|اوڊواڪر جي بادشاهت]] هيٺ آيو، ۽ پوءِ [[اوستروگوٿ]] ان تي قابض ٿيا.<ref>{{Cite book|last=Sarris|first=Peter|title=Empires of faith: the fall of Rome to the rise of Islam, 500–700|publisher=Oxford UP|year=2011|isbn=978-0-1992-6126-0|edition=1st. pub.|location=Oxford|page=118}}</ref> حملن جي نتيجي ۾ بادشاهتن جو افراتفري وارو سلسلو پيدا ٿيو ۽ مبينا "[[اونداهو دور (تاريخ نويسي)|اونداهو دور]]" شروع ٿيو. 6هين صديءَ ۾ هڪ ٻئي [[جرمنڪ قومون|جرمنڪ قبيلي]]، [[لومبارڊن]]، جي حملي بازنطيني موجودگي کي گهٽائي ڇڏيو ۽ اپٻيٽ جي سياسي وحدت ختم ڪري ڇڏي. اتر ۾ [[لومبارڊ بادشاهت]] ٺهي، وچ-ڏکڻ تي پڻ لومبارڊن جو ڪنٽرول هو، ۽ ٻيا حصا بازنطيني رهيا.<ref>{{Cite web|title=History of Italy|url=https://www.britannica.com/place/Italy/Lombards-and-Byzantines|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220929150112/https://www.britannica.com/place/Italy/Lombards-and-Byzantines|archive-date=29 September 2022|access-date=29 September 2022|website=Encyclopædia Britannica}}</ref> [[File:Marco Polo Mosaic from Palazzo Tursi.jpg|thumb|right|upright=.7|[[مارڪو پولو]]، 13هين صديءَ جو ڳولائو]] لومبارڊ بادشاهت 8هين صديءَ جي آخر ۾ [[شارليمان]] جي هٿان [[فرانڪيا]] ۾ ضم ٿي وئي ۽ اٽلي جي بادشاهت بڻجي وئي.<ref>{{Cite web|title=Carolingian and post-Carolingian Italy, 774–962|url=https://www.britannica.com/place/Italy/Carolingian-and-post-Carolingian-Italy-774-962|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20221007160553/https://www.britannica.com/place/Italy/Carolingian-and-post-Carolingian-Italy-774-962|archive-date=7 October 2022|access-date=7 October 2022|website=Encyclopædia Britannica}}</ref> فرانڪن [[پاپائي رياستون]] ٺاهڻ ۾ مدد ڪئي. 13هين صديءَ تائين سياست [[پاڪ رومي شهنشاهه|پاڪ رومي شهنشاهن]] ۽ پاپائيت جي لاڳاپن تي غالب رهي، جتي شهري رياستون عارضي فائدي لاءِ اڳئين ڌر ([[گبيلين]]) يا پوئين ڌر ([[گويلف]]) سان گڏ ٿينديون هيون.<ref>{{Cite book|last=Nolan|first=Cathal J.|title=The age of wars of religion, 1000–1650: an encyclopedia of global warfare and civilization |publisher=Greenwood Press|year=2006|isbn=978-0-3133-3045-2|edition=1. publ.|location=Westport (Connecticut)|page=360}}</ref> جرمنڪ شهنشاهه ۽ رومي پونٽف وچئين دور جي يورپ جون [[عالمي طاقتون]] بڻجي ويا. بهرحال، [[سرماياداري تڪرار]] ۽ گويلفن ۽ گبيلينن جي وچ ۾ ٽڪراءُ اتر ۾ شهنشاهي-جاگيرداري نظام کي ختم ڪري ڇڏيو، جتي شهرن آزادي حاصل ڪئي.<ref>{{Cite book|last=Jones|first=Philip|author-link=Philip Jones (historian)|title=The Italian city-state: from Commune to Signoria|publisher=Clarendon Press|year=1997|isbn=978-0-1982-2585-0|location=Oxford|pages=55–77}}</ref> 1176ع ۾، شهري رياستن جي [[لومبارڊ ليگ]] پاڪ رومي شهنشاهه [[فريڊرڪ بارباروسا]] کي شڪست ڏني، جنهن سان انهن جي آزادي يقيني ٿي. شهري رياستن، جهڙوڪ ميلان، فلورينس ۽ وينس، مالياتي ترقي ۾ نهايت اهم جدت وارو ڪردار ادا ڪيو، بئنڪنگ جي طريقن کي تيار ڪندي، ۽ سماجي تنظيم جي نون روپن کي ممڪن بڻائيندي.<ref>{{Cite book|last=Niall|first=Ferguson|title=The Ascent of Money: The Financial History of the World|publisher=Penguin|year=2008}}</ref> ساحلي ۽ ڏاکڻن علائقن ۾، سامونڊي جمهوريهن ڀونوچ سمنڊ تي غلبو حاصل ڪيو ۽ مشرق ڏانهن واپار تي اجارو قائم ڪيو. اهي آزاد [[ٿالاسوڪريسي|سامونڊي طاقت واريون]] شهري رياستون هيون، جن ۾ واپارين وٽ ڪافي طاقت هئي. جيتوڻيڪ اهي اشرافي حڪومتون هيون، پر انهن طرفان ڏنل نسبي سياسي آزادي علمي ۽ فني ترقي لاءِ سازگار هئي.<ref name="Lane">{{Cite book|last=Lane|first=Frederic C.|title=Venice, a maritime republic|publisher=Johns Hopkins University Press|year=1991|isbn=978-0-8018-1460-0|edition=4. print.|location=Baltimore|page=73}}</ref> سڀ کان مشهور سامونڊي جمهوريهون وينس، [[جينووا جمهوريه|جينووا]]، [[پيزا جمهوريه|پيزا]] ۽ [[امالفي جو ڊچي|امالفي]] هيون.<ref>G. Benvenuti – Le Repubbliche Marinare. Amalfi, Pisa, Genova, Venezia – Newton & Compton editori, Roma 1989; Armando Lodolini, ''Le repubbliche del mare'', Biblioteca di storia patria, 1967, Roma. {{Cite book|last=Peris|first=Persi|title=Conoscere l'Italia|publisher=Istituto Geografico De Agostini|year=1982|pages=74}}; {{Cite web|title=Repubbliche Marinare|url=http://www.treccani.it/enciclopedia/repubbliche-marinare|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190829104758/http://www.treccani.it/enciclopedia/repubbliche-marinare|archive-date=29 August 2019|access-date=13 September 2019|website=Treccani.it|publisher=Istituto dell'Enciclopedia Italiana|language=it}}; {{Cite web|title=Repubbliche marinare|url=https://thes.bncf.firenze.sbn.it/termine.php?id=29771|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200101131949/https://thes.bncf.firenze.sbn.it/termine.php?id=29771|archive-date=1 January 2020|access-date=13 September 2019|website=thes.bncf.firenze.sbn.it|publisher=[[قومي مرڪزي لائبريري (فلورينس)]]|language=it}}</ref> هر هڪ کي پرڏيهي زمينن، ٻيٽن، ايڊرياٽڪ، ايجيئن ۽ ڪاري سمنڊن جي علائقن، ۽ ويجهي اوڀر ۽ اتر آفريڪا ۾ واپاري نوآبادين تي غلبو حاصل هو.<ref>{{Cite book|last=Zorzi|first=Alvise|author-link=Alvise Zorzi|url=https://books.google.com/books?id=IP5OAAAAMAAJ&q=%22even+in+countries+where+aid+is+near+at+hand+%22+%22attack+from+the+sea%22|title=Venice: The Golden Age, 697 – 1797 |publisher=Abbeville Press|year=1983|isbn=0-8965-9406-8|location=New York|page=255|access-date=16 September 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20230202182132/https://books.google.com/books?id=IP5OAAAAMAAJ&q=%22even+in+countries+where+aid+is+near+at+hand+%22+%22attack+from+the+sea%22|archive-date=2 February 2023|url-status=live}}</ref> {{Multiple image | align = right | total_width = 345 | direction = horizontal | width1 = 280 | image1 = Naval Jack of Italy.svg | width2 = 280 | image2 = Republik Venedig Handelswege01-IT.png | alt2 = نقشو | footer = کاٻي: [[اطالوي بحريه]] جو جهنڊو. گھڙيال جي رخ ۾، مٿئين کاٻي کان: [[وينس جي جمهوريه|وينس]]، [[جينووا جمهوريه|جينووا]]، [[پيزا جمهوريه|پيزا]] ۽ [[امالفي جو ڊچي|امالفي]] جا نشان.<br/>ساڄي: واپاري رستا، [[جينووا جون نوآباديون|جينووا]] ۽ [[اسٽاتو دا مار|وينس]] جون نوآباديون. }} وينس ۽ جينووا يورپ جا اوڀر ڏانهن دروازا هئا، ۽ نفيس شيشي جا ٺاهيندڙ هئا، جڏهن ته فلورينس ريشم، اون، بئنڪنگ ۽ زيورن جو مرڪز هو. پيدا ٿيل دولت وڏن عوامي ۽ خانگي فني منصوبن جي سرپرستي لاءِ استعمال ٿي. انهن جمهوريهن [[صليبي جنگون|صليبي جنگين]] ۾ حصو ورتو، مدد ۽ ٽرانسپورٽ مهيا ڪئي، پر بنيادي طور سياسي ۽ تجارتي موقعن جي پيروي ڪئي.<ref name=Lane/> اٽلي پهريون علائقو هو جتي اهي معاشي تبديليون محسوس ٿيون، جن [[تجارتي انقلاب]] ڏانهن واٽ هموار ڪئي: وينس [[قسطنطنيه جي لٽ|بازنطيني گاديءَ واري شهر کي لٽڻ]] ۽ [[مارڪو پولو]] جي ايشيا ڏانهن سفرن جي مالي مدد ڪرڻ جي قابل ٿي؛ پهرين يونيورسٽيون اطالوي شهرن ۾ ٺهيون، ۽ [[اڪويناس]] جهڙن عالمن عالمي شهرت حاصل ڪئي؛ سرمائيداري ۽ بئنڪنگ خاندان فلورينس ۾ اڀريا، جتي [[دانتي]] ۽ [[جوتو]] لڳ ڀڳ 1300ع ۾ سرگرم هئا.<ref name="See">{{Cite web |last=Sée |first=Henri |title=Modern Capitalism Its Origin and Evolution |url=http://www.efm.bris.ac.uk/het/see/ModernCapitalism.pdf |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20131007010542/http://www.efm.bris.ac.uk/het/see/ModernCapitalism.pdf |archive-date=7 October 2013 |access-date=29 August 2013 |website=University of Rennes |publisher=Batoche Books}}</ref> ڏکڻ ۾، سسلي 9هين صديءَ ۾ [[سسلي جي امارت|عرب اسلامي امارت]] بڻجي چڪي هئي، جيڪا 11هين صديءَ جي آخر ۾ [[اطالو-نارمن]] جي فتح تائين خوشحال رهي؛ انهن ڏکڻ اٽلي جي اڪثر لومبارڊ ۽ بازنطيني شهزادگين سان گڏ ان کي فتح ڪيو.<ref>{{cite book |last=Ali |first=Ahmed Essa with Othman |title=Studies in Islamic civilization: the Muslim contribution to the Renaissance |year=2010 |publisher=International Institute of Islamic Thought |location=Herndon, VA |isbn=978-1-56564-350-5 |pages=38–40}}</ref> پوءِ اهو علائقو [[سسلي جي بادشاهت]] ۽ [[نيپلز جي بادشاهت]] جي وچ ۾ ورهايو ويو.{{efn|نيپلز جي بادشاهت جو اصطلاح مورخ استعمال ڪن ٿا، پر ان جي حڪمرانن نه، جن اصل نالو 'سسلي جي بادشاهت' برقرار رکيو، يعني ٻه سسلي جون بادشاهتون موجود هيون.}}<ref>Eleni Sakellariou, ''Southern Italy in the Late Middle Ages: Demographic, Institutional and Economic Change in the Kingdom of Naples, c.1440–c.1530'' (Brill, 2012), pp. 63–64.</ref> 1348ع واري [[ڪاري موت]] شايد اٽلي جي آبادي جو هڪ ٽيون حصو ماري ڇڏيو.<ref>Stéphane Barry and Norbert Gualde, "The Biggest Epidemics of History" (La plus grande épidémie de l'histoire), in ''L'Histoire'' n° 310, June 2006, pp. 45–46; "[https://www.brown.edu/Departments/Italian_Studies/dweb/plague/effects/death_toll.shtml Plague]". Brown University. {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20090831003435/http://www.brown.edu/Departments/Italian_Studies/dweb/plague/effects/death_toll.shtml|date=31 August 2009}}</ref> === اوائلي جديد دور === {{Main|اطالوي نشاةِ ثانيه|اوائلي جديد اٽلي جي تاريخ}} [[File:Italy 1494.svg|thumb|upright=.8|right|1494ع ۾ [[اطالوي جنگيون|اطالوي جنگين]] کان اڳ [[اٽلي جي تاريخي رياستن جي فهرست#آخري وچون دور|اطالوي رياستون]]]] 1400ع ۽ 1500ع جي ڏهاڪن دوران، اٽلي [[نشاةِ ثانيه]] جو جنم هنڌ ۽ مرڪز هو. هن دور وچئين دور کان جديد دور ڏانهن منتقلي کي ظاهر ڪيو ۽ واپاري شهرن جي گڏ ڪيل دولت ۽ حاڪم خاندانن جي سرپرستيءَ سان وڌايو ويو.<ref name="strathern">Strathern, Paul ''The Medici: Godfathers of the Renaissance'' (2003)</ref> اطالوي سياسي وحدتون هاڻي علائقائي رياستون هيون، جن تي عملي طور شهزادن جي حڪومت هئي، جيڪي واپار ۽ انتظاميه تي ڪنٽرول رکندا هئا، ۽ سندن درٻارون فنون ۽ سائنسن جا مرڪز بڻجي ويون. اهي شهزادگيون سياسي خاندانن ۽ واپاري خاندانن، جهڙوڪ فلورينس جا [[ميڊيچي]]، جي اڳواڻي هيٺ هيون. [[مغربي ڦوٽ]] جي خاتمي کان پوءِ، نئين چونڊيل [[پوپ مارٽن پنجون]] [[پاپائي رياستون|پاپائي رياستن]] ڏانهن موٽي آيو ۽ اٽلي کي اولهه عيسائيت جو واحد مرڪز طور بحال ڪيو. [[ميڊيچي بئنڪ]] پاپائيت جو قرض ڏيندڙ ادارو بڻيو، ۽ ڪليسا ۽ نون سياسي خاندانن جي وچ ۾ اهم لاڳاپا قائم ٿيا.<ref name="strathern"/><ref>[http://www.florentine-society.ru/Medici_Chapel_Mysteries.htm Peter Barenboim, Sergey Shiyan, ''Michelangelo: Mysteries of Medici Chapel'', SLOVO, Moscow, 2006]. {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20110511133416/http://www.florentine-society.ru/Medici_Chapel_Mysteries.htm|date=11 May 2011}}. {{ISBN|5-8505-0825-2}}.</ref> [[File:Leonardo self.jpg|thumb|upright=.7|[[ليونارڊو دا ونچي]]، مثالي [[نشاةِ ثانيه انسان]]، پنهنجي تصوير ۾ ({{circa}} 1512)]] 1453ع ۾، [[پوپ نڪولس پنجون]] جي بازنطينين جي مدد لاءِ ڪوششن باوجود، [[قسطنطنيه]] جو شهر [[عثماني سلطنت|عثمانين]] جي قبضي ۾ آيو. ان سبب [[نشاةِ ثانيه ۾ يوناني عالم|يوناني عالمن]] ۽ متنن جي اٽلي ڏانهن لڏپلاڻ ٿي، جنهن يوناني [[انسان پرستي]] جي ٻيهر دريافت کي وڌيڪ هٿي ڏني.<ref>Encyclopædia Britannica, ''Renaissance'', 2008, O.Ed.; Har, Michael H. ''History of Libraries in the Western World'', Scarecrow Press Incorporate, 1999. {{ISBN|0-8108-3724-2}}. Norwich, John Julius, ''A Short History of Byzantium'', 1997, Knopf. {{ISBN|0-6794-5088-2}}.</ref> انسان پرست حڪمرانن، جهڙوڪ [[فيديريڪو دا مونتيفيلترو]] ۽ [[پوپ پائيس ٻيون]]، [[مثالي شهر|مثالي شهرن]] جي قيام لاءِ ڪم ڪيو، ۽ [[اربينو]] ۽ [[پيئنزا]] جو بنياد وڌو. [[پيڪو ديلا ميراندولا]] ''[[انسان جي عظمت تي خطبو]]'' لکيو، جنهن کي نشاةِ ثانيه جو منشور سمجهيو وڃي ٿو. فنون ۾، اطالوي نشاةِ ثانيه صديون تائين يورپي فن تي غالب اثر رکيو، فنڪارن جهڙوڪ [[ليونارڊو دا ونچي]]، [[بوتيچيلي]]، [[مائيڪل اينجلو]]، [[رافائيل]]، [[جوتو]]، [[دوناتيلو]] ۽ [[تيشيان]]، ۽ معمارن جهڙوڪ [[فليپو برونيلليسڪي]]، [[اندريا پالاديو]] ۽ [[دوناتو برامانتي]] سان. سامونڊي جمهوريهن مان اطالوي [[اطالوي ڳولائوئن جي فهرست|ڳولائو]] ۽ ناوَچالڪ، عثمانين کان بچندي هندستان ڏانهن متبادل رستو ڳولڻ لاءِ بيتاب، ائٽلانٽڪ ملڪن جي بادشاهن کي پنهنجون خدمتون پيش ڪندا هئا ۽ [[دريافتن جو دور|دريافتن جي دور]] ۽ آمريڪا جي نوآبادڪاري جي شروعات ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو. سڀ کان نمايان ڳولائوئن ۾ [[ڪرسٽوفر ڪولمبس]] شامل هو، جنهن جي [[ڪرسٽوفر ڪولمبس جا سفر|1492ع واري سفر]] آمريڪا سان مسلسل يورپي رابطو، نوآبادڪاري ۽ استحصال شروع ڪيو؛<ref>Encyclopædia Britannica, 1993 ed., Vol. 16, pp. 605ff / Morison, ''Christopher Columbus'', 1955 ed., pp. 14ff</ref> [[جان ڪيبٽ]]، جنهن [[نارسمن|نارس]] کان پوءِ اتر آمريڪا جي پهرين دستاويزي يورپي کوجنا ڪئي؛<ref>{{Cite web|year=2007|title=''Catholic Encyclopedia'' "John & Sebastian Cabot"|url=http://www.newadvent.org/cathen/03126d.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200518005335/https://www.newadvent.org/cathen/03126d.htm|archive-date=18 May 2020|access-date=17 May 2008|publisher=newadvent}}</ref> ۽ [[آمريگو ويسپوچي]]، جنهن جي سفرن انهن زمينن کي نئون کنڊ، يعني "نئين دنيا"، طور تصديق ڪيو، جنهن کي پوءِ سندس نالي تي رکيو ويو.<ref>{{Cite book|last=Eric Martone|url=https://books.google.com/books?id=MHJ1DQAAQBAJ&pg=PA109|title=Italian Americans: The History and Culture of a People|publisher=ABC-CLIO|year=2016|isbn=978-1-6106-9995-2|page=504|access-date=22 November 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211001055/https://books.google.com/books?id=MHJ1DQAAQBAJ&pg=PA109|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}</ref><ref>{{Cite book|last=Greene|first=George Washington|author-link=George Washington Greene|url=https://books.google.com/books?id=1qsuAAAAYAAJ&pg=PAPA13|title=The Life and Voyages of Verrazzano|publisher=Folsom, Wells, and Thurston|year=1837|location=Cambridge University|page=13|access-date=18 August 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211000806/https://books.google.com/books?id=1qsuAAAAYAAJ&pg=PAPA13#v=onepage&q&f=false|archive-date=11 February 2024|url-status=live|via=Google Books}}</ref> وينس، نيپلز، فلورينس، ميلان ۽ پاپائيت جي وچ ۾ [[اٽالڪ ليگ]] نالي دفاعي اتحاد قائم ٿيو. [[لورينزو دي ميڊيچي|لورينزو ''دي ميگنيفيسنٽ'' دي ميڊيچي]] نشاةِ ثانيه جو سڀ کان وڏو سرپرست هو؛ سندس مدد ليگ کي ترڪن جي [[اوترانتو جو گهيرو|حملي کي ناڪام ڪرڻ]] جي قابل بڻايو. بهرحال، اهو اتحاد 1490ع واري ڏهاڪي ۾ ٽٽي پيو؛ [[فرانس جو چارلس اٺون]] جي حملي اپٻيٽ ۾ جنگين جي هڪ سلسلي جي شروعات ڪئي. [[اعليٰ نشاةِ ثانيه]] دوران، [[جوليس ٻيون]] (1503–1513) جهڙا پوپ اٽلي تي ڪنٽرول لاءِ پرڏيهي بادشاهن خلاف وڙهيا؛ [[پال ٽيون]] (1534–1549) يورپي طاقتن جي وچ ۾ امن لاءِ ثالثي کي ترجيح ڏني. اهڙن تڪرارن جي وچ ۾، ميڊيچي پوپن [[ليو ڏهون]] (1513–1521) ۽ [[ڪليمنٽ ستون]] (1523–1534) جرمني، انگلينڊ ۽ ٻين هنڌن ۾ [[پروٽيسٽنٽ اصلاح]] کي منهن ڏنو. 1559ع ۾، فرانس ۽ هبسبرگن جي وچ ۾ [[اطالوي جنگيون|اطالوي جنگين]] جي خاتمي تي، اٽلي جو لڳ ڀڳ اڌ حصو، يعني ڏکڻ واريون [[نيپلز جي بادشاهت|نيپلز]]، [[سسلي جي بادشاهت|سسلي]]، [[سارڊينيا جي بادشاهت|سارڊينيا]] جون بادشاهتون ۽ [[ميلان جو ڊچي]]، اسپيني حڪمراني هيٺ هو، جڏهن ته ٻيو اڌ آزاد رهيو؛ ڪيترائي رياستون رسمي طور اڃا به پاڪ رومي سلطنت جو حصو رهيون. پاپائيت [[جوابي اصلاح]] شروع ڪئي، جنهن جا اهم واقعا هي هئا: [[ٽرينٽ ڪائونسل]] (1545–1563)؛ [[گريگورين ڪئلينڊر]] جي قبوليت؛ [[جيسوئٽ چين مشن]]؛ [[فرانسيسي مذهبي جنگيون]]؛ [[ٽيهه سالن جي جنگ]] (1618–1648) جو خاتمو؛ ۽ [[وڏي ترڪي جنگ]]. اطالوي معيشت 1600ع ۽ 1700ع جي ڏهاڪن ۾ زوال پذير ٿي. [[File:Flag of the Cispadane Republic.svg|thumb|[[چيسپاداني جمهوريه]] جو جهنڊو، پهريون [[اطالوي ترنگو]] جيڪو ڪنهن خودمختيار اطالوي رياست اختيار ڪيو (1797)]] [[اسپيني جانشيني جي جنگ]] (1700–1714) دوران، آسٽريا اٽلي ۾ اسپيني علائقن جو وڏو حصو، يعني ميلان، نيپلز ۽ سارڊينيا حاصل ڪيو؛ پوءِ 1720ع ۾ سارڊينيا سسلي جي بدلي ۾ هائوس آف ساووي کي ڏني وئي. بعد ۾ بوربن خاندان جي هڪ شاخ سسلي ۽ نيپلز جي تخت تي ويٺي. [[نيپوليني جنگيون|نيپوليني جنگين]] دوران، اتر ۽ وچ اٽلي کي فرانس جي [[ڀيڻ جمهوريهون]] طور ٻيهر منظم ڪيو ويو، ۽ پوءِ [[اٽلي جي بادشاهت (نيپوليني)|اٽلي جي بادشاهت]] طور.<ref>Napoleon Bonaparte, "The Economy of the Empire in Italy: Instructions from Napoleon to Eugène, Viceroy of Italy", ''Exploring the European Past: Texts & Images'', Second Edition, ed. Timothy E. Gregory (Mason: Thomson, 2007), 65–66.</ref> ڏکڻ کي نيپولين جي ڀيڻوئي [[جواڪيم مورا]] هلائيندو هو. 1814ع جي [[ويانا ڪانگريس]] 18هين صديءَ جي آخر واري صورتحال بحال ڪئي، پر [[فرانسيسي انقلاب]] جا آدرش ختم نه ٿي سگهيا، ۽ 19هين صديءَ جي شروعات جي [[سياسي اٿل پٿل|سياسي اٿل پٿلن]] دوران ٻيهر ظاهر ٿيا. ڪنهن اطالوي رياست طرفان [[اطالوي ترنگو]] جي پهرين قبوليت، [[چيسپاداني جمهوريه]]، [[نيپوليني اٽلي جا جهنڊا|نيپوليني اٽلي]] دوران ٿي، فرانسيسي انقلاب کان پوءِ، جنهن قومي [[خود اراديت]] جي حمايت ڪئي.<ref>{{Cite book |last1=Maiorino |first1=Tarquinio |title=Il tricolore degli italiani. Storia avventurosa della nostra bandiera |last2=Marchetti Tricamo |first2=Giuseppe |last3=Zagami |first3=Andrea |publisher=Arnoldo Mondadori Editore |year=2002 |isbn=978-8-8045-0946-2 |page=156 |language=it}} [http://www.esteri.it/MAE/EN/Benvenuti_in_Italia/Conoscere_Italia/bandieraInno.htm The tri-coloured standard]. Getting to Know Italy, Ministry of Foreign Affairs (retrieved 5 October 2008). {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20080223131121/http://www.esteri.it/MAE/EN/Benvenuti_in_Italia/Conoscere_Italia/bandieraInno.htm|date=23 February 2008}}.</ref> هي واقعو [[ترنگو ڏينهن]] طور ملهايو ويندو آهي.<ref>Article 1 of the law n. 671 of 31 December 1996 ("National celebration of the bicentenary of the first national flag")</ref> === اتحاد === {{Main|اٽلي جو اتحاد}} [[اٽلي جي بادشاهت جو جنم]] اطالوي قومپرستن ۽ [[هائوس آف ساووي]] سان وفادار شاهپرستن جي ڪوششن جو نتيجو هو، جن سڄي [[اطالوي اپٻيٽ]] تي مشتمل هڪ گڏيل بادشاهت قائم ڪرڻ ٿي چاهي. 19هين صديءَ جي وچ تائين، وڌندڙ [[اطالوي قومپرستي]] انقلاب جو سبب بڻجي.<ref>{{Cite web|title=Risorgimento in 'Dizionario di Storia'|url=https://www.treccani.it/enciclopedia/risorgimento_(Dizionario-di-Storia)|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220922035556/https://www.treccani.it/enciclopedia/risorgimento_(Dizionario-di-Storia)|archive-date=22 September 2022|access-date=22 September 2022|website=treccani.it|language=it-IT}}</ref> 1815ع جي [[ويانا ڪانگريس]] کان پوءِ، اٽلي جي سياسي ۽ سماجي اتحاد واري تحريڪ، يعني [[ريسورجي مينتو]]، اٽلي کي رياستن جي گڏجڻ ۽ انهن کي پرڏيهي ڪنٽرول کان آزاد ڪرڻ ذريعي متحد ڪرڻ لاءِ اڀري. هڪ انقلابي شخصيت محب وطن صحافي [[جوزيپي ماتسيني]] هو، جنهن 1830ع واري ڏهاڪي ۾ سياسي تحريڪ [[نوجوان اٽلي]] جو بنياد وڌو؛ هو وحداني جمهوريه جو حامي هو ۽ وسيع قومپرست تحريڪ جي وڪالت ڪندو هو. 1847ع ۾ "[[اِل ڪانتو ديلي اطالياني]]" جي پهرين عوامي پرفارمنس ٿي، جيڪو 1946ع ۾ قومي ترانو بڻيو.<ref>{{Cite book|last1=Maiorino|first1=Tarquinio|last2=Marchetti Tricamo|first2=Giuseppe|last3=Zagami|first3=Andrea|title=Il tricolore degli italiani. Storia avventurosa della nostra bandiera|year=2002|publisher=Arnoldo Mondadori Editore|language=it|isbn=978-8-8045-0946-2|page=18}}; {{Cite web|title=Fratelli d'Italia|url=https://www.quirinale.it/page/inno|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20230426052752/https://www.quirinale.it/page/inno|archive-date=26 April 2023|access-date=1 October 2021|language=it}}</ref> {{Multiple image | align = right | image1 = Giuseppe Mazzini.jpg | width1 = 173 | image2 = Giuseppe Garibaldi 1861.jpg | width2 = 138 | footer = [[جوزيپي ماتسيني]] (کاٻي)، اطالوي انقلابي تحريڪ جو انتهائي اثرائتو اڳواڻ؛ ۽ [[جوزيپي گاريبالدي]] (ساڄي)، جديد دور جي عظيم ترين جرنيلن مان هڪ طور مشهور<ref name="scholar and patriot">{{cite web |url={{Google books|iWK7AAAAIAAJ |page=PA133 |keywords=Garibaldi+one+of+the+greatest+generals+of+modern+time |text= |plainurl=yes}}|title=Scholar and Patriot|publisher=Manchester University Press|via=Google Books}}</ref> ۽ ڏکڻ آمريڪا ۽ يورپ ۾ پنهنجي فوجي ڪارنامن سبب "ٻن جهانن جو هيرو" طور سڃاتو ويندڙ،<ref>{{Cite web|title=Giuseppe Garibaldi (Italian revolutionary)|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/225978/Giuseppe-Garibaldi|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140226091529/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/225978/Giuseppe-Garibaldi|archive-date=26 February 2014|access-date=6 March 2014}}</ref> جنهن ڪيترين فوجي مهمن ۾ وڙهيو، جيڪي [[اٽلي جو اتحاد|اطالوي اتحاد]] تائين پهتيون }} نوجوان اٽلي جو سڀ کان مشهور ميمبر انقلابي ۽ جنرل [[جوزيپي گاريبالدي]] هو،<ref>Denis Mack Smith, ''Modern Italy: A Political History'', (University of Michigan Press, 1997) p. 15. A literary echo may be found in the character of Giorgio Viola in Joseph Conrad's ''[[Nostromo]]''.</ref> جنهن ڏکڻ اٽلي ۾ اتحاد لاءِ جمهوري مهم جي اڳواڻي ڪئي. بهرحال، [[سارڊينيا جي بادشاهت (1720–1861)|سارڊينيا جي بادشاهت]] ۾ هائوس آف ساووي جي اطالوي بادشاهت، جنهن جي حڪومت [[ڪاميليو بينسو، ڪائونٽ آف ڪاوير]] هلائي رهيو هو، به متحد اطالوي رياست قائم ڪرڻ جا ارادا رکندي هئي. يورپ ۾ پکڙيل [[1848ع جا لبرل انقلاب|1848ع جي لبرل انقلابن]] جي پس منظر ۾، [[آسٽريا-هنگري|آسٽريا]] خلاف هڪ ناڪام [[پهرين اطالوي آزاديءَ جي جنگ]] جو اعلان ڪيو ويو. 1855ع ۾، سارڊينيا [[ڪريميائي جنگ]] ۾ برطانيا ۽ فرانس جو اتحادي بڻيو.<ref>Enrico Dal Lago, "Lincoln, Cavour, and National Unification: American Republicanism and Italian Liberal Nationalism in Comparative Perspective". ''The Journal of the Civil War Era'' 3#1 (2013): 85–113.; William L. Langer, ed., ''An Encyclopedia of World Cup History''. 4th ed. 1968. pp 704–7.</ref> سارڊينيا 1859ع جي [[ٻي اطالوي آزاديءَ جي جنگ]] ۾ فرانس جي مدد سان آسٽريائي سلطنت خلاف وڙهيو، جنهن جي نتيجي ۾ [[لومباردي]] آزاد ٿي. [[پلومبيئرز معاهدو|پلومبيئرز معاهدي]] جي بنياد تي، سارڊينيا [[ساووي]] ۽ [[نيس]] فرانس کي حوالي ڪيا، اهڙو واقعو جنهن [[نيسارڊ لڏپلاڻ]] جو سبب بڻيو.<ref>{{Cite web|date=28 August 2017|title="Un nizzardo su quattro prese la via dell'esilio" in seguito all'unità d'Italia, dice lo scrittore Casalino Pierluigi|url=https://www.montecarlonews.it/2017/08/28/notizie/argomenti/altre-notizie-1/articolo/un-nizzardo-su-quattro-prese-la-via-dellesilio-in-seguito-allunita-ditalia-dice-lo-scrittore.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200219165302/http://www.montecarlonews.it/2017/08/28/notizie/argomenti/altre-notizie-1/articolo/un-nizzardo-su-quattro-prese-la-via-dellesilio-in-seguito-allunita-ditalia-dice-lo-scrittore.html|archive-date=19 February 2020|access-date=14 May 2021|language=it}}</ref> 1860–1861ع ۾، گاريبالدي نيپلز ۽ سسلي ۾ اتحاد واري مهم جي اڳواڻي ڪئي.<ref>Mack Smith, Denis (1997). ''Modern Italy; A Political History''. Ann Arbor: The University of Michigan Press. {{ISBN|0-4721-0895-6}}.</ref> [[تيانو]] گاريبالدي ۽ [[وڪٽر ايمانوئل ٻيون]]، سارڊينيا جي آخري بادشاهه، جي مشهور ملاقات جو هنڌ هو، جنهن دوران گاريبالدي وڪٽر ايمانوئل سان هٿ ملايو ۽ کيس [[اٽلي جو بادشاهه]] ڪري سلام ڪيو. ڪاوير 1860ع ۾ گاريبالدي جي ڏکڻ اٽلي کي سارڊينيا جي بادشاهت سان اتحاد ۾ شامل ڪرڻ تي راضي ٿيو. ان سان سارڊينيا جي حڪومت کي 17 مارچ 1861ع تي [[اٽلي جي بادشاهت جو اعلان|متحد اطالوي بادشاهت جو اعلان]] ڪرڻ جي اجازت ملي،<ref>{{Cite news|date=17 March 2017|title=Everything you need to know about March 17th, Italy's Unity Day|url=https://www.thelocal.it/20170317/everything-to-know-about-march-17th-italys-unity-unification-risorgimento-day|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170617212538/https://www.thelocal.it/20170317/everything-to-know-about-march-17th-italys-unity-unification-risorgimento-day|archive-date=17 June 2017|access-date=17 July 2017}}</ref> ۽ وڪٽر ايمانوئل ٻيون ان جو پهريون بادشاهه بڻيو. 1865ع ۾ بادشاهت جي گادي تورين کان فلورينس منتقل ڪئي وئي. 1866ع ۾، وڪٽر ايمانوئل ٻيون، [[پروشيا]] سان اتحاد ڪندي [[آسٽرو-پروشين جنگ]] دوران، [[ٽين اطالوي آزاديءَ جي جنگ]] وڙهي، جنهن جي نتيجي ۾ اٽلي [[وينيتو|وينيتيا]] کي پاڻ ۾ شامل ڪيو. آخرڪار، 1870ع ۾، جڏهن فرانس [[فرانڪو-پروشين جنگ]] دوران روم ڇڏي ڏنو، اطالوين [[روم تي قبضو|پاپائي رياستن تي قبضو ڪيو]]، اتحاد مڪمل ٿيو، ۽ گادي روم منتقل ڪئي وئي.<ref name="scholar and patriot"/> === لبرل دور === {{Main|اٽلي جي بادشاهت|اطالوي ڊائاسپورا|اطالوي سلطنت|پهريين عالمي جنگ دوران اٽلي جي فوجي تاريخ}} {{Multiple image | align = right | image1 = VictorEmmanuel2.jpg | width1 = 125 | image2 = Camillo Benso Cavour di Ciseri.jpg | width2 = 141 | footer = [[وڪٽر ايمانوئل ٻيون]] (کاٻي) ۽ [[ڪاميليو بينسو، ڪائونٽ آف ڪاوير]] (ساڄي)، اتحاد جون اهم شخصيتون، ترتيبوار متحد اٽلي جا پهريان بادشاهه ۽ وزيراعظم بڻيا. }} سارڊينيا جو آئين 1861ع ۾ سڄي اٽلي تائين وڌايو ويو، ۽ نئين رياست لاءِ بنيادي آزاديون مهيا ڪيون ويون؛ پر چونڊ قانونن بي ملڪيت طبقن کي ٻاهر رکيو. نئين بادشاهت هڪ پارلياماني آئيني بادشاهت طور هلائي وئي، جنهن تي لبرلن جو غلبو هو. جيئن اتر اٽلي تيزيءَ سان صنعتي ٿيو، ڏکڻ ۽ اتر جا ڳوٺاڻا علائقا غير ترقي يافته ۽ وڌيڪ آبادي وارا رهيا، جنهن سبب لکين ماڻهو لڏپلاڻ ڪرڻ تي مجبور ٿيا ۽ [[اطالوي ڊائاسپورا|وڏي ۽ اثرائتي ڊائاسپورا]] کي هٿي ملي. [[اطالوي سوشلسٽ پارٽي]] طاقت ۾ وڌي، جنهن روايتي لبرل ۽ قدامت پسند اسٽيبلشمينٽ کي چئلينج ڪيو. 19هين صديءَ جي آخري ٻن ڏهاڪن ۾، اٽلي آفريڪا ۾ [[اطالوي اريٽريا|اريٽريا]]، [[اطالوي صوماليا|صوماليا]]، [[اطالوي ٽرپوليطانيا|ٽرپوليطانيا]] ۽ [[اطالوي سيرينيڪا|سيرينيڪا]] کي ماتحت ڪري [[اطالوي سلطنت|نوآبادياتي طاقت]] بڻجي ويو.<ref>{{Cite web |title=The Italian Colonial Empire |url=http://www.allempires.com/article/index.php?q=italian_colonial |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20120224012449/http://www.allempires.com/article/index.php?q=italian_colonial |archive-date=24 February 2012 |access-date=17 June 2012 |publisher=All Empires |quote=At its peak, just before WWII, the Italian Empire comprehended the territories of present time Italy, Albania, Rhodes, Dodecanese, Libya, Ethiopia, Eritrea, the majority of Somalia and the little concession of Tientsin in China}}</ref><ref>(Bosworth (2005), p. 49.)</ref> 1913ع ۾ مردن لاءِ عام ووٽ جو حق اختيار ڪيو ويو. [[پهريين عالمي جنگ]] کان اڳ واري دور تي [[جيوواني جيوليٽي]] جو غلبو رهيو، جيڪو 1892ع ۽ 1921ع جي وچ ۾ پنج ڀيرا وزيراعظم رهيو. [[File:Trento 3 novembre 1918.jpg|thumb|3 نومبر 1918ع تي، فاتح [[ويتوريو وينيتو جي جنگ]] کان پوءِ، [[ترنتو]] ۾ اطالوي گهوڙيسوار]] [[پهريين عالمي جنگ ۾ اٽلي جي شموليت|اٽلي 1915ع ۾ پهريين عالمي جنگ ۾ داخل ٿيو]]، جنهن جو مقصد قومي اتحاد کي مڪمل ڪرڻ هو، تنهنڪري تاريخ نويسيءَ جي نقطه نظر کان ان کي چوٿين اطالوي آزاديءَ جي جنگ به سمجهيو وڃي ٿو،<ref>{{Cite web|date=6 March 2015|title=Il 1861 e le quattro Guerre per l'Indipendenza (1848–1918) |url=http://www.piacenzaprimogenita150.it/index.php?it%2F176%2Fil-1861-e-le-quattro-guerre-per-lindipendenza-1848-1918|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20220319075828/http://www.piacenzaprimogenita150.it/index.php?it%2F176%2Fil-1861-e-le-quattro-guerre-per-lindipendenza-1848-1918|archive-date=19 March 2022|access-date=12 March 2021|language=it}}</ref> جيئن [[اٽلي جو اتحاد|اٽلي جي اتحاد]] جي پڄاڻي.<ref>{{Cite web|title=La Grande Guerra nei manifesti italiani dell'epoca|url=http://www.beniculturali.it/mibac/export/MiBAC/sito-MiBAC/Contenuti/MibacUnif/Eventi/visualizza_asset.html_1239896580.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20150923183754/http://www.beniculturali.it/mibac/export/MiBAC/sito-MiBAC/Contenuti/MibacUnif/Eventi/visualizza_asset.html_1239896580.html|archive-date=23 September 2015|access-date=12 March 2021|language=it}}; {{Cite book|last=Genovesi|first=Piergiovanni|url=https://books.google.com/books?id=_LntMIUOXngC&q=%22quarta+guerra+d%27indipendenza%22&pg=PA41|title=Il Manuale di Storia in Italia, di Piergiovanni Genovesi|date=11 June 2009|publisher=FrancoAngeli|isbn=978-8-8568-1868-0|language=it|access-date=12 March 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20240116110143/https://books.google.com/books?id=_LntMIUOXngC&q=%22quarta+guerra+d%27indipendenza%22&pg=PA41#v=snippet&q=%22quarta%20guerra%20d'indipendenza%22&f=false|archive-date=16 January 2024|url-status=live}}</ref> اٽلي، جيڪو ظاهري طور [[جرمن سلطنت|جرمن]] ۽ [[آسٽرو-هنگريائي]] سلطنتن سان [[ٽرپل الائنس (1882)|ٽرپل الائنس]] ۾ اتحادي هو، 1915ع ۾ [[پهريين عالمي جنگ جا اتحادي|اتحادين]] سان شامل ٿيو، ۽ [[لنڊن جو معاهدو (1915)|وعدي]] تحت پهريين عالمي جنگ ۾ داخل ٿيو، جنهن ۾ وڏن علائقائي فائدن جو واعدو شامل هو: اولهه [[انر ڪارنيولا]]، اڳوڻو [[آسٽريائي لٽرل]] ۽ [[دلماتيا]]، گڏوگڏ [[عثماني سلطنت]] جا ڪجهه حصا. اتحادي فتح ۾ ملڪ جي حصي سبب ان کي "[[بگ فور (پهريين عالمي جنگ)|بگ فور]]" طاقتن مان هڪ جي حيثيت ملي. فوج جي ٻيهر تنظيم ۽ جبري ڀرتي اطالوي فتحن جو سبب بڻيا. آڪٽوبر 1918ع ۾، اطالوين هڪ وڏي جارحاڻي مهم شروع ڪئي، جيڪا [[ويتوريو وينيتو جي جنگ]] ۾ فتح تي ختم ٿي.<ref>Burgwyn, H. James: ''Italian foreign policy in the interwar period, 1918–1940.'' Greenwood Publishing Group, 1997. p. 4. {{ISBN|0-2759-4877-3}}. Schindler, John R.: ''Isonzo: The Forgotten Sacrifice of the Great War.'' Greenwood Publishing Group, 2001. p. 303. {{ISBN|0-2759-7204-6}}. Mack Smith, Denis: ''Mussolini.'' Knopf, 1982. p. 31. {{ISBN|0-3945-0694-4}}.</ref> هن اطالوي محاذ تي جنگ جي پڄاڻي ڪئي، آسٽرو-هنگريائي سلطنت جي ٽٽڻ کي يقيني بڻايو، ۽ ٻن هفتن کان به گهٽ عرصي ۾ جنگ کي [[جرمني سان جنگبندي|ختم ڪرڻ]] ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو. جنگ دوران 650,000 کان وڌيڪ اطالوي سپاهي ۽ ايترا ئي عام شهري مارجي ويا،<ref>{{Cite book|last=Mortara|first=G|title=La Salute pubblica in Italia durante e dopo la Guerra|publisher=Yale University Press|year=1925|location=New Haven}}</ref> ۽ بادشاهت ڏيوالپڻي جي ڪناري تي هئي. [[سينٽ-جرمين-آن-لي جو معاهدو (1919)|سينٽ-جرمين-آن-لي جو معاهدو]] (1919) ۽ [[راپالو جو معاهدو (1920)|راپالو جو معاهدو]] (1920) [[ترنتينو]] ۽ [[ڏکڻ ٽائرول]]، [[جوليئن مارچ]]، [[استريا]]، [[ڪوارنر نار]] ۽ دلماتيا جي شهر [[زادار|زارا]] کي اٽلي ۾ شامل ڪرڻ جي اجازت ڏني. بعد واري [[روم جو معاهدو (1924)|روم جي معاهدي]] (1924) سبب [[فيومي]] اٽلي سان شامل ٿيو. اٽلي کي لنڊن جي معاهدي ۾ واعدو ڪيل ٻيا علائقا نه مليا، تنهنڪري [[بينيتو موسوليني]] هن نتيجي کي "[[ڪٽيل فتح]]" قرار ڏنو، جنهن [[فاشسٽ اٽلي (1922–1943)|اطالوي فاشزم جي اڀار]] ۾ مدد ڪئي. مورخ "ڪٽيل فتح" کي هڪ "سياسي افسانو" سمجهن ٿا، جنهن کي فاشسٽن [[اطالوي سامراجيت]] کي ڀڙڪائڻ لاءِ استعمال ڪيو.<ref>G.Sabbatucci, ''La vittoria mutilata'', in AA.VV., ''Miti e storia dell'Italia unita'', Il Mulino, Bologna 1999, pp.101–106</ref> اٽلي کي [[قومون جي ليگ]] جي ايگزيڪيوٽو ڪائونسل ۾ مستقل سيٽ ملي. === فاشسٽ حڪومت ۽ ٻي عالمي جنگ === {{Main|فاشسٽ اٽلي|ٻي عالمي جنگ دوران اٽلي جي فوجي تاريخ|اطالوي مهم (ٻي عالمي جنگ)|اٽلي ۾ هولوڪاسٽ}} [[File:Mussolini mezzobusto.jpg|thumb|upright=.7|left|فاشسٽ آمر [[بينيتو موسوليني]] پاڻ کي ''[[دوچي]]'' سڏائيندو هو ۽ 1922ع کان [[اٽلي ۾ فاشسٽ حڪومت جو زوال|1943ع ۾ پنهنجي معزولي]] تائين ملڪ تي حڪومت ڪئي.]] عظيم جنگ جي تباهي کان پوءِ پيدا ٿيل [[ٻه ڳاڙها سال|سوشلسٽ تحريڪن]]، جيڪي [[روسي انقلاب]] کان متاثر هيون، سڄي اٽلي ۾ جوابي انقلاب ۽ دٻاءُ جو سبب بڻيون. لبرل اسٽيبلشمينٽ، سوويت طرز جي انقلاب کان ڊڄندي، موسوليني جي اڳواڻي هيٺ ننڍي [[نيشنل فاشسٽ پارٽي]] جي حمايت شروع ڪئي. آڪٽوبر 1922ع ۾، نيشنل فاشسٽ پارٽي جي [[بليڪ شرٽس]] هڪ [[عوامي مظاهرو]] ۽ "[[روم ڏانهن مارچ]]" وارو ڪُو منظم ڪيو. بادشاهه [[وڪٽر ايمانوئل ٽيون]] موسوليني کي [[اٽلي جو وزيراعظم|وزيراعظم]] مقرر ڪيو، هٿياربند ٽڪراءَ کان سواءِ اقتدار فاشسٽن ڏانهن منتقل ڪندي.<ref>{{Cite book|last=Lyttelton|first=Adrian|title=The Seizure of Power: Fascism in Italy, 1919–1929 |date=2008|publisher=Routledge|isbn=978-0-4155-5394-0|location=New York|pages=75–77}}; {{Cite news|title=March on Rome {{!}} Italian history|url=https://www.britannica.com/event/March-on-Rome|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150504055509/http://www.britannica.com/EBchecked/topic/508871/March-on-Rome|archive-date=4 May 2015|access-date=25 July 2017|work=Encyclopædia Britannica}}</ref> موسوليني سياسي پارٽين تي پابندي وڌي ۽ ذاتي آزاديون گهٽايون، آمريت قائم ڪندي. انهن قدمن عالمي ڌيان حاصل ڪيو ۽ [[نازي جرمني]] ۽ [[شاهي جاپان]] ۾ ساڳين آمريتن کي متاثر ڪيو. [[فاشزم]] اطالوي قومپرستي ۽ سامراجيت تي ٻڌل هو، ۽ رومي ۽ [[وينسي سلطنت|وينسي سلطنتن]] جي ورثي جي بنياد تي [[ارڊينٽزم|ارڊينٽسٽ دعوائن]] وسيلي اطالوي ملڪيتن کي وڌائڻ چاهيندو هو.<ref>{{Cite book|last=Rodogno|first=Davide|author-link=Davide Rodogno|title=Fascism's European Empire: Italian Occupation during the Second World War|date=2006|publisher=Cambridge University Press|location=Cambridge, England|page=88}}; {{Cite book|last=Kallis|first=Aristotle A.|title=Fascist ideology: territory and expansionism in Italy and Germany, 1922–1945 |date=2000|publisher=Routledge|location=London, England; New York City, USA|pages=41}}; {{Cite book|last1=Ball|first1=Terence|title=The Cambridge History of Twentieth-Century Political Thought|last2=Bellamy|first2=Richard|pages=133}}; {{Cite book|last=Stephen J. Lee|url=https://books.google.com/books?id=u-mm5UDlzBEC&pg=PA157|title=European Dictatorships, 1918–1945 |date=2008|publisher=Routledge|isbn=978-0-4154-5484-1|pages=157–158|access-date=8 February 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211001320/https://books.google.com/books?id=u-mm5UDlzBEC&pg=PA157#v=onepage&q&f=false|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}</ref> انهيءَ سبب فاشسٽ [[مداخلت پسند پرڏيهي پاليسي]] ۾ مصروف رهيا. 1935ع ۾، موسوليني [[ٻي اطالو-ابيسينيائي جنگ|ايٿوپيا تي حملو ڪيو]] ۽ [[اطالوي اوڀر آفريڪا]] قائم ڪيو، جنهن جي نتيجي ۾ عالمي اڪيلائي پيدا ٿي. اٽلي [[قومون جي ليگ]] مان نڪري ويو. پوءِ اٽلي [[اسٽيل جو معاهدو|نازي جرمني سان اتحاد]] ڪيو ۽ [[ٽرائيپارٽائيٽ پيڪٽ|جاپاني سلطنت]] سان گڏ ٿيو، ۽ [[اسپيني گهرو جنگ]] ۾ [[فرانسسڪو فرانڪو]] جي مضبوط حمايت ڪئي. اپريل 1939ع ۾، اٽلي [[البانيا تي اطالوي حملو|البانيا تي حملو ڪيو]]. اٽلي 10 جون 1940ع تي ٻي عالمي جنگ ۾ داخل ٿيو. ان تاريخ تائين فرانس عملي طور [[فرانس جي جنگ]] هارائي چڪو هو. مختلف وقتن تي، اطالوي [[برطانوي صومالي لينڊ تي اطالوي قبضو|برطانوي صومالي لينڊ]]، [[مصر تي اطالوي حملو|مصر]]، [[بلقان مهم (ٻي عالمي جنگ)|بلقان]] ۽ اوڀر محاذن تي اڳتي وڌيا. بهرحال، اهي [[اوڀر محاذ تي اطالوي شموليت|اوڀر محاذ]] سان گڏ [[اوڀر آفريقي مهم (ٻي عالمي جنگ)|اوڀر آفريقي]] ۽ [[اتر آفريقي مهم|اتر آفريقي]] مهمن ۾ شڪست کائي ويا، ۽ آفريڪا ۽ بلقان ۾ پنهنجا علائقا وڃائي ويٺا. [[اطالوي جنگي ڏوهه|اطالوي جنگي ڏوهن]] ۾ [[عدالت کان ٻاهر قتل]] ۽ [[نسلي صفائي]] شامل هئا،<ref>James H. Burgwyn (2004). [http://www.ingentaconnect.com/content/routledg/rmis/2004/00000009/00000003/art00005 General Roatta's war against the partisans in Yugoslavia: 1942] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130921054155/http://www.ingentaconnect.com/content/routledg/rmis/2004/00000009/00000003/art00005|date=21 September 2013}}, Journal of Modern Italian Studies, Volume 9, Number 3, pp. 314–329(16)</ref> جن ۾ لڳ ڀڳ 25,000 ماڻهن، خاص طور يوگوسلاوين، کي [[اطالوي حراستي ڪيمپ|اطالوي حراستي ڪيمپن]] ۽ ٻين هنڌن ڏانهن جلاوطن ڪيو ويو. [[يوگوسلاو پارٽيزنز]] جنگ دوران ۽ ان کان پوءِ نسلي اطالوي آبادي خلاف پنهنجا ڏوهه ڪيا، جن ۾ [[فوئبي قتل عام]] شامل هئا. جولاءِ 1943ع ۾ [[سسلي تي اتحادي حملو]] شروع ٿيو، جنهن 25 جولاءِ تي [[اٽلي ۾ فاشسٽ حڪومت جو زوال|فاشسٽ حڪومت جي خاتمي]] جو سبب بڻيو. بادشاهه [[وڪٽر ايمانوئل ٽيون]] جي حڪم سان موسوليني کي معزول ۽ گرفتار ڪيو ويو. 3 سيپٽمبر تي، اٽلي [[ڪاسيبلي جي جنگبندي]] تي صحيح ڪئي،<!-- it became effective on 8 Sept---> جنهن برطانيا ۽ آمريڪا سان جنگ ختم ڪئي. جرمن، اطالوي فاشسٽن جي مدد سان، اتر ۽ وچ اٽلي تي ڪنٽرول حاصل ڪرڻ ۾ ڪامياب ٿيا ([[آپريشن آڪسي]]). ملڪ جنگ جو ميدان رهيو، جڏهن ته اتحادي ڏکڻ کان اڳتي وڌندا رهيا. [[File:01 partigiani a milano1.jpg|thumb|اپريل 1945ع ۾ [[اٽلي جي آزادي]] تائين پهچندڙ آخري بغاوت دوران ميلان ۾ [[اطالوي مزاحمتي تحريڪ|اطالوي پارٽيزن]]]] اتر ۾، جرمنن [[اطالوي سماجي جمهوريه]] (RSI) قائم ڪئي، جيڪا هڪ نازي [[ڪٺ پتلي رياست]] ۽ [[سهڪاريت پسند|سهڪاريت پسند]] حڪومت هئي، جنهن ۾ موسوليني کي جرمن پيراٽروپرن طرفان [[گران ساسو ريڊ|بچائڻ]] کان پوءِ اڳواڻ مقرر ڪيو ويو. اطالوي فوجن جو باقي حصو [[اطالوي هم جنگي فوج]] ۾ منظم ڪيو ويو، جنهن اتحادي طاقتن سان گڏ وڙهيو، جڏهن ته موسوليني سان وفادار ٻيون اطالوي فوجون [[نيشنل ريپبلڪن آرمي]] ۾ جرمنن سان گڏ وڙهڻ لاءِ چونڊيو. جرمن فوجن، RSI جي سهڪار سان، قتل عام ڪيا ۽ هزارين يهودين کي موت جي ڪيمپن ڏانهن جلاوطن ڪيو. جنگبندي کان پوءِ واري دور ۾ [[اطالوي مزاحمت]] اڀري، جنهن [[آپريشن آڪسي|نازي جرمن قابضن]] ۽ سهڪاريت پسندن خلاف گوريلا جنگ وڙهي.<ref>G. Bianchi, ''La Resistenza'', in: AA.VV., ''Storia d'Italia'', vol. 8, pp. 368–369.</ref> هن دور جو هڪ پاسو [[اطالوي گهرو جنگ]] هو، ڇاڪاڻ⁠تہ پارٽيزنن ۽ فاشسٽ RSI فوجن جي وچ ۾ ويڙهه ٿي.<ref>{{Cite web|title=Storia della guerra civile in Italia|url=http://www.istitutobiggini.it/storia_pisano.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20221013183444/https://www.istitutobiggini.it/storia_pisano.pdf|archive-date=13 October 2022|access-date=28 August 2023}}; See the books from Italian historian [[Giorgio Pisanò]] ''Storia della guerra civile in Italia'', 1943–1945, 3 voll., Milano, FPE, 1965 and the book ''L'Italia della guerra civile'' ("Italy of civil war"), published in 1983 by the Italian writer and journalist [[Indro Montanelli]] as the fifteen volume of the ''Storia d'Italia'' ("History of Italy") by the same author.</ref><ref>{{Cite book|last=Pavone|first=Claudio|title=Una guerra civile. Saggio storico sulla moralità della Resistenza|date=1991|publisher=Bollati Boringhieri|isbn=8-8339-0629-9|location=Torino|page=238|language=it}}</ref> اپريل 1945ع ۾، جڏهن شڪست ويجهي هئي، موسوليني اتر طرف ڀڄڻ جي ڪوشش ڪئي،<ref>{{Citation|last=Viganò|first=Marino|title=Un'analisi accurata della presunta fuga in Svizzera|date=2001|work=Nuova Storia Contemporanea|volume=3|language=it}}</ref> پر پارٽيزنن هٿان پڪڙيو ويو ۽ [[بينيتو موسوليني جو موت|فوري طور قتل ڪيو ويو]].<ref>{{Cite news|date=28 April 1945|title=1945: Italian partisans kill Mussolini |url=https://news.bbc.co.uk/onthisday/hi/dates/stories/april/28/newsid_3564000/3564529.stm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20111126075555/http://news.bbc.co.uk/onthisday/hi/dates/stories/april/28/newsid_3564000/3564529.stm|archive-date=26 November 2011|access-date=17 October 2011|publisher=BBC News}}</ref> دشمنيون 29 اپريل 1945ع تي ختم ٿيون، [[ڪازيرتا جي هٿيار ڦٽا ڪرڻ|جڏهن اٽلي ۾ جرمن فوجن هٿيار ڦٽا ڪيا]]. جنگ ۾ لڳ ڀڳ اڌ ملين اطالوي مارجي ويا،<ref>{{Cite encyclopedia|title=Italy – Britannica Online Encyclopedia|encyclopedia=Encyclopædia Britannica|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297474/Italy|access-date=2 August 2010|archive-url=https://web.archive.org/web/20120306095718/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297474/Italy|archive-date=6 March 2012|url-status=live}}</ref> سماج ورهائجي ويو، ۽ معيشت لڳ ڀڳ تباهه ٿي وئي؛ 1944ع ۾ في فرد آمدني 1900ع کان پوءِ سڀ کان هيٺين سطح تي هئي.<ref>{{Cite book|title=Liberal and fascist Italy, 1900–1945 |date=2002|publisher=Oxford University Press|editor-last=Lyttelton|editor-first=Adrian|page=13}}</ref> جنگ کان پوءِ اطالوي جمهوريت پسندي ٻيهر اڀري، جنهن [[1946ع اطالوي اداراتي ريفرنڊم]] ڏانهن واٽ هموار ڪئي.<ref>{{Cite encyclopedia|title=Italia|encyclopedia=Dizionario enciclopedico italiano|publisher=[[Treccani]]|date=1970|volume=VI|page=456|language=it}}</ref> === جمهوري دور === {{Main|اطالوي جمهوريه جي تاريخ}} اٽلي 2 جون تي ٿيل 1946ع جي ريفرنڊم کان پوءِ جمهوريه بڻيو،<ref>{{Cite AV media|url=https://archive.org/details/1946-06-06_Damage_Foreshadows_A-Bomb_Test|title=Damage Foreshadows A-Bomb Test, 1946/06/06 (1946) |publisher=[[Universal Newsreel]]|year=1946|access-date=22 February 2012}}</ref> اهو ڏينهن ان کان پوءِ ''[[جمهوريه جو عيد]]'' طور ملهايو وڃي ٿو. اها پهريون ڀيرو هئي جو عورتن قومي سطح تي ووٽ ڏنو.<ref>{{Cite web|title=Italia 1946: le donne al voto, dossier a cura di Mariachiara Fugazza e Silvia Cassamagnaghi |url=http://www.insmli.it/pubblicazioni/35/Voto%20donne%20versione%20def.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110520041048/http://www.insmli.it/pubblicazioni/35/Voto%20donne%20versione%20def.pdf|archive-date=20 May 2011|access-date=30 May 2011}}; {{Cite news|title=La prima volta in cui le donne votarono in Italia, 75 anni fa|url=https://www.ilpost.it/2021/03/10/primo-voto-italia-donne-10-marzo-1946|access-date=24 August 2021|work=Il Post|date=10 March 2021|language=it-IT|archive-date=23 August 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210823162103/https://www.ilpost.it/2021/03/10/primo-voto-italia-donne-10-marzo-1946|url-status=live}}</ref> وڪٽر ايمانوئل ٽئين جي پٽ، [[امبيرتو ٻيون]]، کي تخت ڇڏڻ تي مجبور ڪيو ويو. [[اٽلي جو آئين|جمهوري آئين]] 1948ع ۾ منظور ڪيو ويو. [[اٽلي ۽ اتحادي طاقتن جي وچ ۾ پيرس جو معاهدو]] تحت، [[ايڊرياٽڪ سمنڊ]] جي ڀرسان علائقا [[سوشلسٽ وفاقي جمهوريه يوگوسلاويا|يوگوسلاويا]] سان شامل ڪيا ويا، جنهن جي نتيجي ۾ [[استريائي-دلماتيني لڏپلاڻ]] ٿي، جنهن ۾ لڳ ڀڳ 300,000 [[استريائي اطالوي|استريائي]] ۽ [[دلماتيني اطالوي]] لڏي ويا.<ref>{{Cite web|last=Tobagi|first=Benedetta|title=La Repubblica italiana {{!}} Treccani, il portale del sapere|url=http://www.treccani.it/scuola/lezioni/storia/la_repubblica_italiana.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20160305001726/http://www.treccani.it/scuola/lezioni/storia/la_repubblica_italiana.html|archive-date=5 March 2016|access-date=28 January 2015|publisher=Treccani.it}}</ref> اٽلي پنهنجون سڀ نوآبادياتي ملڪيتون وڃايون، جنهن سان [[اطالوي سلطنت]] ختم ٿي. [[File:Alcide de Gasperi 2.jpg|thumb|upright=.7|[[الچيدي دي گاسپري]]، جمهوريه جو [[اٽلي جي وزيراعظمن جي فهرست|پهريون]] [[اٽلي جو وزيراعظم]] ۽ [[يورپي يونين جا باني پيءُ|يورپي يونين جي باني پيئرن]] مان هڪ]] ڪميونسٽ قبضي جي خوف [[1948ع جي اطالوي عام چونڊن]] ۾ فيصلائتو ڪردار ادا ڪيو، جتي [[ڪرسچن ڊيموڪريسي (اٽلي)|ڪرسچن ڊيموڪريٽن]]، [[الچيدي دي گاسپري]] جي اڳواڻي هيٺ، وڏي اڪثريت سان فتح حاصل ڪئي.<ref>{{Cite book|last1=Lawrence S. Kaplan|url=https://books.google.com/books?id=UV-ti1sYcbcC|title=NATO 1948: The Birth of the Transatlantic Alliance |last2=Morris Honick|date=2007|publisher=Rowman & Littlefield|isbn=978-0-7425-3917-4|pages=52–55|access-date=5 January 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20240116110143/https://books.google.com/books?id=UV-ti1sYcbcC|archive-date=16 January 2024|url-status=live}}; {{Cite book|author=Robert Ventresca|title=From Fascism to Democracy: Culture and Politics in the Italian Election of 1948 |publisher=University of Toronto Press|date=2004|pages=236–37}}</ref> نتيجي طور، 1949ع ۾ اٽلي [[نيٽو]] جو ميمبر بڻيو. [[مارشل پلان]] معيشت کي بحال ڪيو، جنهن 1960ع واري ڏهاڪي جي آخر تائين هڪ اهڙو دور ڏٺو جيڪو [[اطالوي معاشي معجزو]] جي نالي سان مشهور آهي. 1950ع واري ڏهاڪي ۾ اٽلي [[يورپي برادرين]] جو باني ملڪ بڻيو، جيڪي بعد ۾ يورپي يونين جو بنياد بڻيون. 1960ع واري ڏهاڪي جي آخر کان 1980ع واري ڏهاڪي جي شروعات تائين، ملڪ ''[[ليڊ جا سال (اٽلي)|ليڊ جا سال]]'' نالي دور مان گذريو، جيڪو معاشي مشڪلاتن، خاص طور تي [[1973ع جو تيل بحران]]، سماجي تڪرارن ۽ دهشتگرد حملا ۽ قتل عام جي واقعن سان نمايان هو.<ref>{{Cite web|year=1995|title=Commissione parlamentare d'inchiesta sul terrorismo in Italia e sulle cause della mancata individuazione dei responsabili delle stragi (Parliamentary investigative commission on terrorism in Italy and the failure to identify the perpetrators)|url=http://www.isn.ethz.ch/php/documents/collection_gladio/report_ital_senate.pdf|archive-url=https://web.archive.org/web/20060819211212/http://www.isn.ethz.ch/php/documents/collection_gladio/report_ital_senate.pdf|archive-date=19 August 2006|access-date=2 May 2006|language=it}}; {{In lang|en|it|fr|de}} {{Cite web|title=Secret Warfare: Operation Gladio and NATO's Stay-Behind Armies|url=http://www.isn.ethz.ch/php/collections/coll_gladio.htm#Documents|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20060425182721/http://www.isn.ethz.ch/php/collections/coll_gladio.htm|archive-date=25 April 2006|access-date=2 May 2006|publisher=Swiss Federal Institute of Technology / International Relation and Security Network}}; {{Cite web|date=24 June 2000|title=Clarion: Philip Willan, Guardian, 24 June 2000, p. 19 |url=http://www.cambridgeclarion.org/press_cuttings/us.terrorism_graun_24jun2000.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100329113138/http://www.cambridgeclarion.org/press_cuttings/us.terrorism_graun_24jun2000.html|archive-date=29 March 2010|access-date=24 April 2010|publisher=Cambridgeclarion.org}}</ref> معيشت ٻيهر بحال ٿي ۽ اٽلي 1970ع واري ڏهاڪي ۾ [[جي-7]] ۾ شامل ٿيڻ کان پوءِ دنيا جي پنجين وڏي صنعتي قوم بڻجي ويو. بهرحال، قومي قرض مجموعي ملڪي پيداوار (GDP) جي 100 سيڪڙو کان به وڌي ويو. 1992ع ۽ 1993ع جي وچ ۾، حڪومت جي نون مافيا مخالف قدمن جي نتيجي ۾ اٽلي [[سسلين مافيا]] طرفان ڪيل دهشتگرد حملن کي منهن ڏنو.<ref>{{Cite web|date=8 March 2012|title=New Arrests for Via D'Amelio Bomb Attack|url=https://www.corriere.it/International/english/articoli/2012/03/08/borsellino.shtml|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20121013204755/http://www.corriere.it/International/english/articoli/2012/03/08/borsellino.shtml|archive-date=13 October 2012|access-date=9 February 2019|website=Corriere della Sera}}</ref> ووٽر، جيڪي سياسي جمود، وڏي عوامي قرضي ۽ [[اٽلي ۾ بدعنواني|بدعنواني]] کان مايوس هئا، جيڪا [[ماني پوليتي|صاف هٿن]] واري جاچ ذريعي ظاهر ٿي، بنيادي سڌارن جو مطالبو ڪرڻ لڳا. ڪرسچن ڊيموڪريٽ، جيڪي لڳ ڀڳ 50 سالن تائين حڪومت ڪندا رهيا هئا، بحران جو شڪار ٿيا ۽ ٽٽي مختلف ڌڙن ۾ ورهائجي ويا.<ref>The so-called "Second Republic" was born by forceps: not with a revolt of Algiers, but formally under the same Constitution, with the mere replacement of one ruling class by another: {{Cite journal|last=Buonomo|first=Giampiero|year=2015|title=Tovaglie pulite|journal=Mondoperaio Edizione Online}}</ref> ڪميونسٽن پاڻ کي هڪ [[سماجي جمهوريت پسند]] قوت طور ٻيهر منظم ڪيو. 1990ع ۽ 2000ع واري ڏهاڪن دوران، [[مرڪز-ساڄي اتحاد (اٽلي)|مرڪز-ساڄي اتحاد]] (جنهن تي ميڊيا جي واپاري شخصيت [[سلويو برلسڪوني]] جو غلبو هو) ۽ [[مرڪز-کاٻي اتحاد (اٽلي)|مرڪز-کاٻي اتحاد]] (جنهن جي اڳواڻي پروفيسر [[رومانو پروڊي]] ڪندو هو) باري باري حڪومت ڪندا رهيا. 21هين صديءَ جي شروعات ۾، اٽلي سياسي ۽ معاشي عدم استحڪام جي هڪ ڊگهي دور مان گذريو، جيڪو بين الاقوامي بحرانن کان گهڻو متاثر ٿيو. 2008ع ۾ شروع ٿيندڙ [[عظيم معاشي بحران]] جا اثر ملڪ جي معيشت ۽ عوامي ماليات تي گهرا پيا، جنهن جي نتيجي ۾ [[سخت مالي پاليسيون]] اختيار ڪيون ويون ۽ استحڪام ۽ عالمي اعتبار کي يقيني بڻائڻ لاءِ [[ٽيڪنوڪريٽ]] يا وسيع اتحادي حڪومتن تي وڌيڪ ڀروسو ڪيو ويو.<ref>{{Cite news|last=Hooper|first=John|date=16 November 2011|title=Mario Monti appoints technocrats to steer Italy out of economic crisis|url=https://www.theguardian.com/world/2011/nov/16/mario-monti-technocratic-cabinet-italy|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200319230844/https://www.theguardian.com/world/2011/nov/16/mario-monti-technocratic-cabinet-italy|archive-date=19 March 2020|access-date=19 March 2020|work=The Guardian}}</ref> [[File:Imigrantes salvos no Mar Mediterrâneo - SALVAMAR 2015 (52149723177).jpg|300px|thumb|[[غير قانوني مهاجر]]، جيڪي 5 سيپٽمبر 2015ع تي [[ڪاتانيا]] جي اطالوي بندرگاهه ڏانهن [[بحر روم]] ذريعي سفر ڪري رهيا آهن]] 2010ع واري ڏهاڪي دوران، نئين وزيراعظم [[ماتيو رينزي]] طرفان ادارتي سڌارا متعارف ڪرائڻ جون ڪوششون ڪيون ويون، جن جو مقصد سياسي نظام کي وڌيڪ مؤثر بڻائڻ ۽ انتظامي شاخ کي مضبوط ڪرڻ هو، پر اهي تجويزون [[2016ع جو اطالوي آئيني ريفرنڊم]] ۾ رد ٿي ويون.<ref>{{Cite news|date=12 December 2016|title=New Italian PM Paolo Gentiloni sworn in|url=https://www.bbc.co.uk/news/world-europe-38295549|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20191129122857/https://www.bbc.co.uk/news/world-europe-38295549|archive-date=29 November 2019|access-date=19 March 2020|publisher=BBC News}}</ref> ساڳئي وقت، [[يورپي مهاجر بحران]] اٽلي کي [[يورپي يونين]] ۾ داخل ٿيڻ جي هڪ اهم مرڪزي دروازي جي حيثيت ڏني، ڇاڪاڻ⁠تہ وڏي تعداد ۾ مهاجر ۽ پناهه گهرندڙ [[بحر روم]] رستي يورپ پهتا،<ref>{{Cite news|date=21 May 2018|title=What will Italy's new government mean for migrants?|url=https://www.thelocal.it/20180521/what-will-italys-new-government-mean-for-migrants|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190401231010/https://www.thelocal.it/20180521/what-will-italys-new-government-mean-for-migrants|archive-date=1 April 2019|access-date=8 June 2018|work=The Local Italy}}</ref> خاص طور تي سب-صحارا آفريڪا مان.<ref>{{Cite news|date=18 July 2017|title=African migrants fear for future as Italy struggles with surge in arrivals|url=https://www.reuters.com/article/us-italy-migrants-africa/african-migrants-fear-for-future-as-italy-struggles-with-surge-in-arrivals-idUSKBN1A30QD|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190402002627/https://www.reuters.com/article/us-italy-migrants-africa/african-migrants-fear-for-future-as-italy-struggles-with-surge-in-arrivals-idUSKBN1A30QD|archive-date=2 April 2019|access-date=8 June 2018|work=Reuters}}</ref> هن صورتحال جا اهم سماجي ۽ سياسي اثر ٿيا، جنهن سبب اميگريشن بابت عوامي بحث وڌيو ۽ [[عوام پسند]] سياسي پارٽين جي حمايت ۾ واڌ آئي.<ref>{{Cite news|title=Italy starts to show the strains of migrant influx|url=http://www.thelocal.it/20150519/migrant-surge-tests-italys-humanitarian-instincts|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170429061446/https://www.thelocal.it/20150519/migrant-surge-tests-italys-humanitarian-instincts|archive-date=29 April 2017|access-date=10 January 2017|work=[[The Local]]}}; {{Cite news|title=Italy's far right jolts back from dead|url=http://www.politico.eu/article/italys-other-matteo-salvini-northern-league-politicians-media-effettosalvini|access-date=10 January 2017|work=Politico|date=3 February 2016|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170119122156/http://www.politico.eu/article/italys-other-matteo-salvini-northern-league-politicians-media-effettosalvini|archive-date=19 January 2017}}</ref><ref>{{Cite news|date=24 May 2018|title=Opinion – The Populists Take Rome|url=https://www.nytimes.com/2018/05/24/opinion/populists-rome-five-star-movement.html|url-access=subscription|url-status=live|archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20220103/https://www.nytimes.com/2018/05/24/opinion/populists-rome-five-star-movement.html|archive-date=3 January 2022|access-date=2 June 2018|work=The New York Times}}{{Cbignore}}</ref> [[اٽلي ۾ ڪووڊ-19 وبا|ڪووڊ-19 وبا]]، جيڪا 2020ع ۾ شروع ٿي، ملڪ جي عوامي صحت ۽ معاشي ڪارڪردگي کي سخت متاثر ڪيو، ۽ اڳ ۾ موجود ڍانچائي ڪمزورين کي وڌيڪ نمايان بڻايو.<ref>{{Cite news|last=Ellyatt|first=Holly|date=19 March 2020|title=Italy's lockdown will be extended, prime minister says as death toll spikes and hospitals struggle|url=https://www.cnbc.com/2020/03/19/italys-death-rate-reaches-record-high-hospitals-in-lombardy-struggle.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200319084719/https://www.cnbc.com/2020/03/19/italys-death-rate-reaches-record-high-hospitals-in-lombardy-struggle.html|archive-date=19 March 2020|access-date=19 March 2020|publisher=CNBC}}</ref> ان جي جواب ۾، [[اٽلي ۾ ڪووڊ-19 لاڪ ڊائون|غير معمولي قدم اختيار ڪيا ويا]] ته جيئن معيشت کي سهارو ملي سگهي، جن مان ڪيترائي يورپي سطح تي گڏيل طور هم آهنگ ڪيا ويا.<ref>[https://www.agi.it/economia/news/2020-04-14/coronavirus-fmi-crisi-economica-8331041/ L'Italia pagherà il conto più salato della crisi post-epidemia] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20200527124958/https://www.agi.it/economia/news/2020-04-14/coronavirus-fmi-crisi-economica-8331041|date=27 May 2020}}, AGI</ref><ref>{{Cite web|date=12 February 2021|title=Mario Draghi's new government to be sworn in on Saturday|url=http://www.theguardian.com/world/2021/feb/12/mario-draghis-new-italian-government-to-be-sworn-in-on-saturday|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210419104552/https://www.theguardian.com/world/2021/feb/12/mario-draghis-new-italian-government-to-be-sworn-in-on-saturday|archive-date=19 April 2021|access-date=19 February 2021|website=The Guardian}}</ref> 2022ع ۾، [[جورجيا ميلوني]] اٽلي جي پهرين خاتون وزيراعظم طور حلف کنيو.<ref>{{Cite news|date=21 October 2022|title=Who is Giorgia Meloni? The rise to power of Italy's new far-right PM|url=https://www.bbc.com/news/world-europe-63351655|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20221024023546/https://www.bbc.com/news/world-europe-63351655|archive-date=24 October 2022|access-date=24 October 2022|publisher=BBC News}}</ref> == جاگرافي == {{Main|اٽلي جي جاگرافي}} {{Further|اٽلي جي ارضيات|اٽلي ۾ آتش فشاني سرگرمي|اٽلي جي دريائن جي فهرست|اٽلي جي ڍنڍن جي فهرست|اٽلي جي ٻيٽن جي فهرست|اٽلي (جاگرافيائي علائقو)}} [[File:Italy relief location map.jpg|thumb|اٽلي جو جاگرافيائي اُڀار وارو نقشو]] اٽلي، جنهن جو علائقو گهڻي حد تائين [[اٽلي (جاگرافيائي علائقو)|ساڳئي نالي واري جاگرافيائي علائقي]] سان ملي ٿو،<ref name="Treccani">{{Citation |title=Italia |volume=VI |page=413 |year=1970 |publisher=[[Treccani]] |language=it |encyclopedia=Dizionario enciclopedico italiano}}</ref> [[ڏکڻ يورپ]] ۾ واقع آهي<ref>{{Cite web |title=Southern Europe, a peninsula extending into the central Mediterranean Sea, northeast of Tunisia |url=https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20210701235642/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy |archive-date=1 July 2021 |access-date=17 August 2021 |website=The World Factbook |publisher=Central Intelligence Agency}}</ref> (۽ [[اولهه يورپ]] جو حصو پڻ سمجهيو ويندو آهي{{efn|name=WE}})، [[35هين اتر متوازي|35° اتر]] ۽ [[47° اتر]] ويڪرائي ڦاڪن، ۽ [[6هين اوڀر نصف النهار|6° اوڀر]] ۽ [[19هين اوڀر نصف النهار|19° اوڀر]] ڊگهائي ڦاڪن جي وچ ۾. اتر ۾، اولهه کان اوڀر طرف، اٽلي جون سرحدون [[فرانس]]، [[سوئٽزرلينڊ]]، [[آسٽريا]] ۽ [[سلووينيا]] سان ملن ٿيون، ۽ تقريباً [[الپس]] جي آبي ورهاست واري حد تائين پکڙيل آهن، جنهن ۾ [[پو ماٿري]] ۽ [[وينيسيائي ميدان]] شامل آهن. ملڪ [[اطالوي اپٻيٽ]]، [[سسلي]] ۽ [[سارڊينيا]] (جيڪي [[بحر روم]] جا سڀ کان وڏا ٻيٽ آهن)، ۽ [[اٽلي جي ٻيٽن جي فهرست|ڪيترن ننڍن ٻيٽن]] تي مشتمل آهي.<ref name="Treccani" /> اٽلي جا ڪي علائقا الپائن حوض کان ٻاهر به پکڙيل آهن، ۽ ڪجهه ٻيٽ [[يوروشيا]] جي براعظمي کنڊ کان ٻاهر واقع آهن. ملڪ جو ڪل پکيڙ {{Convert|301230|km2|0|abbr=out}} آهي، جنهن مان {{Convert|294020|km2|0|abbr=on}} خشڪي ۽ {{Convert|7210|km2|0|abbr=on}} پاڻي آهي.<ref name="Area">{{Cite web|date=30 October 2014|title=Principali dimensioni geostatistiche e grado di urbanizzazione del Paese|url=https://www.istat.it/it/archivio/137001|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141117054950/https://www.istat.it/it/archivio/137001|archive-date=17 November 2014|access-date=22 March 2019|website=istat.it}}</ref> ٻيٽن سميت، اٽلي جي سامونڊي ڪناري جي ڊيگهه {{Convert|7600|km|0|abbr=off}} آهي، جيڪا [[بحر روم]]، [[ليگورين سمنڊ]]، [[ٽيرينين سمنڊ]]، [[آئيونين سمنڊ]]<ref>{{Cite book|url=https://iho.int/uploads/user/pubs/standards/s-23/S-23_Ed3_1953_EN.pdf|title=Limits of Oceans and Seas|publisher=[[Organisation hydrographique internationale]]|year=1953|edition=3rd|access-date=28 December 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20111008191433/http://www.iho.int/iho_pubs/standard/S-23/S-23_Ed3_1953_EN.pdf|archive-date=8 October 2011|issue=28}}</ref> ۽ [[ايڊرياٽڪ سمنڊ]] سان لڳي ٿي.{{Sfn|Cushman-Roisin|Gačić|Poulain|2001|pp=1–2}} فرانس سان سرحد {{Convert|488|km|0|abbr=on}}، سوئٽزرلينڊ سان {{Convert|740|km|0|abbr=on}}، آسٽريا سان {{Convert|430|km|0|abbr=on}} ۽ سلووينيا سان {{Convert|232|km|0|abbr=on}} ڊگهي آهي. [[سان مارينو]] ۽ [[ويٽيڪن سٽي]] (دنيا جو سڀ کان ننڍو ملڪ ۽ [[هولي سي]] جي انتظام هيٺ عالمي [[ڪيٿولڪ چرچ]] جو مرڪز) اٽلي جي اندر واقع [[انڪليو]] آهن،<ref>{{Cite encyclopedia|year=2012|title=San Marino|encyclopedia=Encyclopædia Britannica|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/521449/San-Marino|access-date=1 March 2011|archive-url=https://web.archive.org/web/20110511180105/http://www.britannica.com/EBchecked/topic/521449/San-Marino|archive-date=11 May 2011|url-status=live}}; {{Cite news|url=https://www.bbc.com/news/world-europe-17994868|title=Vatican country profile|year=2018|publisher=BBC News|access-date=24 August 2018|archive-date=25 August 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20180825011001/https://www.bbc.com/news/world-europe-17994868|url-status=live}}</ref> جڏهن ته [[ڪامپيوني ڊي اٽاليا]] سوئٽزرلينڊ جي اندر واقع هڪ اطالوي [[ايڪسڪليو]] آهي.<ref>{{Cite web|title=Democracy in Figures|url=http://demo.istat.it/index_e.php|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210126215040/http://demo.istat.it/index_e.php|archive-date=26 January 2021|access-date=28 May 2021|website=[[Italian National Institute of Statistics]]}}</ref> سان مارينو سان سرحد {{Convert|39|km|0|abbr=on}} ۽ ويٽيڪن سٽي سان {{Convert|3.2|km|1|abbr=on}} ڊگهي آهي.<ref name=Area/> [[File:Monte Bianco DSF1243-m.jpg|thumb|[[مونٽي بيانڪو]] (مون بلان)، [[اوستا وادي]] ۾، جيڪو [[يورپي يونين]] جو سڀ کان اوچو مقام آهي]] اٽلي جي 35 سيڪڙو کان وڌيڪ زمين جبلن تي مشتمل آهي.<ref name="eug92">{{Cite book|last=Riganti|first=dir. da Alberto|title=Enciclopedia universale Garzanti.|publisher=Garzanti|year=1991|isbn=8-8115-0459-7|edition=Nuova ed. aggiornata e ampliata.|location=Milano}}</ref> [[اپينائن جبل]] اپٻيٽ جي مرڪزي ريڙهه آهن، جڏهن ته [[الپس]] اترين سرحد جو وڏو حصو ٺاهين ٿا، جتي اٽلي جو سڀ کان اوچو مقام [[مونٽي بيانڪو]] (مون بلان) جي چوٽيءَ تي {{Cvt|4810|m|ft}} جي اوچائي تي واقع آهي. ٻيا مشهور جبل [[مونٽي چيروينو]] (ميٽرهورن) ۽ [[ڊولومائيٽس]] آهن. اٽلي جا ڪيترائي حصا [[اٽلي ۾ آتش فشاني سرگرمي|آتش فشاني اصل]] جا آهن. ڏکڻ جا گهڻا ننڍا ٻيٽ ۽ ٻيٽ-گروهه [[آتش فشاني ٻيٽ]] آهن. فعال آتش فشانن ۾ [[ايٽنا جبل]] (سسلي ۾ ۽ يورپ جو سڀ کان وڏو فعال آتش فشان)، [[ولڪانو]]، [[اسٽرومبولي]] ۽ [[ويسوويس]] شامل آهن. اٽلي جون اڪثر [[اٽلي جون دريائون|دريائون]] [[ايڊرياٽڪ سمنڊ]] يا [[ٽيرينين سمنڊ]] ۾ ڇوڙ ڪن ٿيون.<ref>{{Cite web|title=List of Italian rivers|url=http://www.comuni-italiani.it/fiumi|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170916010640/http://www.comuni-italiani.it/fiumi|archive-date=16 September 2017|access-date=30 July 2018|publisher=comuni-italiani.it}}</ref> سڀ کان ڊگهي درياهه [[پو درياهه]] آهي، جيڪو الپس مان نڪري [[پادان ميدان]] مان گذري [[ايڊرياٽڪ سمنڊ]] ۾ ڇوڙ ڪري ٿو.<ref>{{Cite magazine|last=Zwingle|first=Erla|date=May 2002|title=Italy's Po River Punished for centuries by destructive floods, northern Italians stubbornly embrace their nation's longest river, which nurtures rice fields, vineyards, fisheries – and legends|url=http://ngm.nationalgeographic.com/ngm/0205/feature6|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20071223133709/http://ngm.nationalgeographic.com/ngm/0205/feature6|archive-date=23 December 2007|access-date=6 April 2009|magazine=National Geographic}}</ref> [[پو ماٿري]] ملڪ جو سڀ کان وڏو ميدان آهي، جنهن جو پکيڙ {{Convert|46000|km2|abbr=on}} آهي، ۽ ملڪ جي 70 سيڪڙو کان وڌيڪ هيٺاهين زمينن تي مشتمل آهي.<ref name=eug92/> سڀ کان وڏيون ڍنڍون، وڏي کان ننڍي ترتيب سان، [[گاردا ڍنڍ]]، [[ماجوري ڍنڍ]] ۽ [[ڪومو ڍنڍ]] آهن.<ref>{{Cite web|title=Morphometric and hydrological characteristics of some important Italian lakes|url=http://www.iii.to.cnr.it/limnol/cicloac/lagit.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20100205043503/http://www.iii.to.cnr.it/limnol/cicloac/lagit.htm|archive-date=5 February 2010|access-date=3 March 2010|publisher=Istituto per lo Studio degli Ecosistemi|location=Verbania Pallanza}}</ref> [[File:C. l. italicus in MNP.jpg|thumb|upright=.7|[[اطالوي بگھڙ]]، اٽلي جو قومي جانور]] [[اطالوي بگھڙ]] اٽلي جو قومي جانور آهي،<ref>{{Cite web|last=Sheri Foster|date=January 2021|title=What is Italy national animal?|url=https://it.yourtripagent.com/4052-what-is-italy-s-national-animal|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20230109172951/https://it.yourtripagent.com/4052-what-is-italy-s-national-animal|archive-date=9 January 2023|access-date=15 November 2021|website=Yourtrip.com}}; {{Cite web|url=https://www.affaritaliani.it/culturaspettacoli/il-lupo-grigio-degli-appennini-e-l-animale-dell-italia-544778.html|title=Il lupo grigio degli appennini e l animale dell Italia|author=James Hansen|date=June 2018|access-date=15 November 2021|archive-date=26 November 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221126224852/https://www.affaritaliani.it/culturaspettacoli/il-lupo-grigio-degli-appennini-e-l-animale-dell-italia-544778.html|url-status=live}}</ref> جڏهن ته قومي وڻ [[اربوٽس يونيڊو|اسٽرابيري وڻ]] آهي.<ref name="altovastese">{{Cite web|date=3 October 2011|title=Il corbezzolo simbolo dell'Unità d'Italia. Una specie che resiste agli incendi|url=http://www.altovastese.it/cultura/il-corbezzolo-simbolo-unita-italia-specie-che-resiste-agli-incendi|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20160205120852/http://www.altovastese.it/cultura/il-corbezzolo-simbolo-unita-italia-specie-che-resiste-agli-incendi|archive-date=5 February 2016|access-date=25 January 2016|language=it}}</ref> ان جو سبب اهو آهي ته اطالوي بگھڙ، جيڪو [[اپينائن جبل]] ۽ اولهندي [[الپس]] ۾ رهندو آهي، لاطيني ۽ اطالوي ثقافتن ۾ نمايان حيثيت رکي ٿو، جهڙوڪ [[روم جو قيام|روم جي بنياد پوڻ]] واري ڏند ڪٿا ۾،<ref>{{Cite book|last=Livy|title=The history of Rome|publisher=Printed for A. Strahan|others=George Baker (trans.)|year=1797}}</ref> جڏهن ته اسٽرابيري وڻ جا ساوا پن، اڇا گل ۽ ڳاڙها ٻير، جيڪي [[بحر روم]] جي علائقي جا مقامي آهن، قومي جهنڊي جي رنگن جي ياد ڏيارين ٿا.<ref name="altovastese"/> قومي پکي [[اطالوي جهرڪي]] آهي،<ref>{{cite web|title=Passero Italiano: L'uccello nazionale d'Italia|date=18 December 2022|url=https://www.concaternanaoggi.it/passero-italiano-luccello-nazionale-ditalia/|publisher=Conca Ternana Oggi|access-date=22 August 2024|archive-date=22 August 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240822123815/https://www.concaternanaoggi.it/passero-italiano-luccello-nazionale-ditalia/|url-status=live}}</ref> جڏهن ته قومي گل اسٽرابيري وڻ جو گل آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.msn.com/it-it/notizie/mondo/qual-%C3%A8-il-fiore-nazionale-dei-paesi-del-mondo/ss-AA1eWqXE#image=25|title=Il fiore nazionale dell'Italia (e quello degli altri Paesi del mondo)|website=[[MSN]]|access-date=26 August 2024|language=it|archive-date=2 October 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20241002211951/https://www.msn.com/it-it/notizie/mondo/qual-%C3%A8-il-fiore-nazionale-dei-paesi-del-mondo/ss-AA1eWqXE#image=25|url-status=live}}</ref> === ماحول === {{See also|اٽلي جي قومي پارڪن جي فهرست|اٽلي جي علائقائي پارڪن جي فهرست|اٽلي جي سامونڊي محفوظ علائقن جي فهرست}} [[File:National and Regional Parks of Italy.svg|thumb|اٽلي جا قومي ۽ علائقائي پارڪ]] تيز صنعتي ترقي کان پوءِ، اٽلي کي پنهنجي ماحولياتي مسئلن کي منهن ڏيڻ ۾ ڪجهه وقت لڳو. بهتري کان پوءِ، اٽلي هاڻي ماحولياتي پائيداري جي لحاظ کان دنيا ۾ 84هين درجي تي آهي.<ref>{{Cite web|title=Italy – Environment|url=http://dev.prenhall.com/divisions/hss/worldreference/IT/environment.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20090701064224/http://dev.prenhall.com/divisions/hss/worldreference/IT/environment.html|archive-date=1 July 2009|access-date=2 August 2010|publisher=Dev.prenhall.com}}</ref> قومي پارڪن، علائقائي پارڪن ۽ قدرتي محفوظ علائقن هيٺ محفوظ ڪيل ڪل زمين اٽلي جي علائقي جي لڳ ڀڳ 11 سيڪڙو تي مشتمل آهي،<ref>{{Cite web|title=Regione e aree protette|url=https://www.treccani.it/enciclopedia/regione-e-aree-protette_%28L%27Italia-e-le-sue-Regioni%29|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220111173345/https://www.treccani.it/enciclopedia/regione-e-aree-protette_%28L%27Italia-e-le-sue-Regioni%29|archive-date=11 January 2022|access-date=11 January 2022|language=it}}</ref> جڏهن ته اٽلي جي سامونڊي ڪناري جو 12 سيڪڙو حصو پڻ محفوظ ڪيو ويو آهي.<ref>{{Cite web|title=Le aree protette in Italia|url=http://www.uccellidaproteggere.it/La-conservazione/Cosa-fa-l-Italia-Le-azioni/Le-aree-protette-in-Italia|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220302220957/http://www.uccellidaproteggere.it/La-conservazione/Cosa-fa-l-Italia-Le-azioni/Le-aree-protette-in-Italia|archive-date=2 March 2022|access-date=2 March 2022|language=it}}</ref> اٽلي دنيا جي اهم [[اٽلي ۾ قابلِ تجديد توانائي|قابلِ تجديد توانائي]] پيدا ڪندڙ ملڪن مان هڪ رهيو آهي. 2010ع ۾ اهو نصب ٿيل [[شمسي توانائي]] جي گنجائش جي لحاظ کان دنيا جو چوٿون وڏو فراهم ڪندڙ هو،<ref>{{Cite web|date=15 July 2010|title=Renewables 2010 Global Status Report |url=http://www.ren21.net/Portals/97/documents/GSR/REN21_GSR2011.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110820095506/http://www.ren21.net/Portals/97/documents/GSR/REN21_GSR2011.pdf|archive-date=20 August 2011|access-date=16 July 2010|publisher=[[REN21]]}}; {{Cite web|title=Photovoltaic energy barometer 2010 – EurObserv'ER |url=https://www.eurobserv-er.org/pdf/baro196.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101011224419/http://www.eurobserv-er.org/pdf/baro196.pdf|archive-date=11 October 2010|access-date=30 October 2010}}</ref> ۽ [[هَوائي توانائي]] جي گنجائش جي لحاظ کان ڇهون وڏو ملڪ هو.<ref>{{Cite web|date=February 2011|title=World Wind Energy Report 2010 |url=http://www.wwindea.org/home/images/stories/pdfs/worldwindenergyreport2010_s.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110904232058/http://www.wwindea.org/home/images/stories/pdfs/worldwindenergyreport2010_s.pdf|archive-date=4 September 2011|access-date=8 August 2011|publisher=[[World Wind Energy Association]]}}</ref> 2020ع ۾ قابلِ تجديد توانائي اٽلي جي ڪل توانائي استعمال جو لڳ ڀڳ 37 سيڪڙو فراهم ڪري رهي هئي.<ref>{{Cite web|date=25 May 2021|title=Renewables provided 37% of Italy's energy in 2020 – English |url=https://www.ansa.it/english/news/2021/05/25/renewables-provided-37-of-italys-energy-in-2020_1a075060-c823-4076-a338-79367427dfd2.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211023040922/https://www.ansa.it/english/news/2021/05/25/renewables-provided-37-of-italys-energy-in-2020_1a075060-c823-4076-a338-79367427dfd2.html|archive-date=23 October 2021|access-date=28 May 2021|website=ANSA.it}}</ref> ملڪ 1963ع کان 1990ع تائين جوهري ريئڪٽر هلائيندو رهيو، پر [[چرنوبل حادثو]] ۽ [[1987ع جا اطالوي ريفرنڊم]] ٿيڻ کان پوءِ جوهري پروگرام ختم ڪيو ويو. 2008ع ۾ حڪومت هن فيصلي کي واپس وٺندي چار تائين جوهري بجلي گهر ٺاهڻ جا منصوبا جوڙيا، پر [[فوكوشيما جوهري حادثو]] کان پوءِ ٿيل ريفرنڊم ذريعي اهي منصوبا به رد ڪيا ويا.<ref>{{Cite web|last=Duncan Kennedy|date=14 June 2011|title=Italy nuclear: Berlusconi accepts referendum blow|url=https://www.bbc.co.uk/news/world-europe-13741105|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110612112154/http://www.bbc.co.uk/news/world-europe-13741105|archive-date=12 June 2011|access-date=20 April 2013|publisher=BBC News}}</ref> هوا جي آلودگي اڃا تائين هڪ سنگين مسئلو آهي، خاص طور تي صنعتي اتر ۾. اٽلي [[ڪاربان ڊاءِ آڪسائيڊ اخراج موجب ملڪن جي فهرست|ڪاربان ڊاءِ آڪسائيڊ]] پيدا ڪندڙ دنيا جو ٻارهون وڏو ملڪ آهي.<ref>United Nations Statistics Division, Millennium Development Goals indicators: [http://mdgs.un.org/unsd/mdg/SeriesDetail.aspx?srid=749&crid= Carbon dioxide emissions ({{CO2}}), thousand metric tons of {{CO2}}] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20091225014715/http://mdgs.un.org/unsd/mdg/SeriesDetail.aspx?srid=749&crid=|date=25 December 2009}}</ref> وڏن شهرن ۾ وڌندڙ ٽرئفڪ ۽ رش ماحولياتي ۽ صحت جا مسئلا پيدا ڪندا رهن ٿا، جيتوڻيڪ 1970ع ۽ 1980ع وارن ڏهاڪن کان پوءِ دونهين ۽ سموگ جي سطح ۾ نمايان گهٽتائي آئي آهي، ۽ [[سلفر ڊاءِ آڪسائيڊ]] جا مقدار پڻ گهٽيا آهن.<ref>{{Cite web|title=Environment and Health in Italy – Executive Summary|url=https://www.euro.who.int/en/home|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20100303051309/http://www.euro.who.int/document/hms/ehiexes_e.pdf|archive-date=3 March 2010|publisher=World Health Organization}}</ref> ٻيلن جي ڪٽائي، غيرقانوني اڏاوتن، ۽ زمين جي ناقص انتظامي پاليسين سبب اٽلي جي جبلستاني علائقن ۾ وڏي پيماني تي زميني ڪٽائي ٿي آهي، جنهن جي نتيجي ۾ ماحولياتي آفتون پيدا ٿيون آهن، جهڙوڪ 1963ع ۾ [[واجونٽ ڊيم]] جي تباهي، 1998ع جو [[سارنو]] سانحو،<ref>{{Cite news|last=Nick Squires|date=2 October 2009|title=Sicily mudslide leaves scores dead|url=https://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6255575/Sicily-mudslide-leaves-scores-dead.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20091006082824/http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6255575/Sicily-mudslide-leaves-scores-dead.html|archive-date=6 October 2009|access-date=2 October 2009|work=The Daily Telegraph|location=London}}</ref> ۽ 2009ع جا [[2009ع ميسينا جا ٻوڏ ۽ مٽيءَ جا ڌوڪڙا|ميسينا جا مٽيءَ جا ڌوڪڙا ۽ ٻوڏون]].<ref>{{Cite news|last=Nick Squires|date=2 October 2009|title=Sicily mudslide leaves scores dead|url=https://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6255575/Sicily-mudslide-leaves-scores-dead.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20091006082824/http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6255575/Sicily-mudslide-leaves-scores-dead.html|archive-date=6 October 2009|access-date=2 October 2009|work=The Daily Telegraph|location=London}}</ref> == سياست == {{Main|اٽلي جي سياست|اٽلي ۾ چونڊون}} اٽلي 1946ع کان هڪ وحداني [[پارلياماني جمهوريه]] آهي، جڏهن بادشاهت کي [[1946ع جو اطالوي ادارياتي ريفرنڊم|1946ع جي ريفرنڊم]] وسيلي ختم ڪيو ويو. [[اٽلي جو صدر|اٽلي جو صدر]]، [[سرجيو ماتاريلا]]، جيڪو 2015ع کان هن عهدي تي فائز آهي، ملڪ جو سربراهه آهي. صدر کي گڏيل اجلاس ۾ [[اٽلي جي پارليامينٽ]] ۽ علائقائي نمائندن طرفان هڪ ستن سالن واري مدي لاءِ چونڊيو ويندو آهي. اٽلي وٽ [[اٽلي جو آئين|هڪ لکيل جمهوري آئين]] موجود آهي، جيڪو [[اٽلي جي آئين ساز اسيمبلي|آئين ساز اسيمبلي]] طرفان تيار ڪيو ويو. اها اسيمبلي انهن [[فاشزم مخالف]] قوتن جي نمائندن تي مشتمل هئي، جن [[ٻي عالمي جنگ]] دوران اٽلي جي آزاديءَ وقت نازي ۽ فاشسٽ قوتن جي شڪست ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو هو.<ref>Smyth, Howard McGaw Italy: From Fascism to the Republic (1943–1946) ''The Western Political Quarterly'' vol. 1 no. 3 (pp. 205–222), September 1948.{{JSTOR|442274}}</ref> اٽلي معاشي، فوجي، ثقافتي ۽ سياسي معاملن ۾ اهم عالمي ڪردار ادا ڪري ٿو ۽ [[يورپي يونين]] جي ٽن وڏين رياستن مان هڪ سمجھيو وڃي ٿو. اهو عام طور تي هڪ [[علائقائي طاقت]] تصور ڪيو ويندو آهي،<ref>Gabriele Abbondanza, ''Italy as a Regional Power: the African Context from National Unification to the Present Day'' (Rome: Aracne, 2016); "''[[Operation Alba]] may be considered one of the most important instances in which Italy has acted as a regional power, taking the lead in executing a technically and politically coherent and determined strategy.''" See Federiga Bindi, ''Italy and the European Union'' (Washington, D.C.: Brookings Institution Press, 2011), p. 171.</ref> جڏهن ته ان جي [[عظيم طاقت]] واري حيثيت بابت عالمن ۽ سياسي تجزيه نگارن ۾ بحث جاري آهي.<ref>{{Cite book |url=https://books.google.com/books?id=nTKBdY5HBeUC&q=Canada%2520Among%2520Nations%252C%25202004%253A%2520Setting%2520Priorities+Straight |title=Canada Among Nations, 2004: Setting Priorities Straight |date=17 January 2005 |publisher=McGill-Queen's Press – MQUP |isbn=978-0-7735-2836-9 |page=85 |quote=The United States is the sole world's superpower. France, Italy, Germany and the United Kingdom are great powers |access-date=13 June 2016 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230116145100/https://books.google.com/books?id=nTKBdY5HBeUC&q=Canada%2520Among%2520Nations%252C%25202004%253A%2520Setting%2520Priorities+Straight |archive-date=16 January 2023 |url-status=live}}; {{Cite book |last=Sterio |first=Milena |url=https://books.google.com/books?id=-QuI6n_OVMYC&q=The%20Right%20to%20Self-determination%20Under%20International%20Law%3A%20%22selfistans%22%2C%20Secession%20and%20the%20Rule%20of%20the%20Great%20Powers |title=The right to self-determination under international law: "selfistans", secession and the rule of the great powers |date=2013 |publisher=Routledge |isbn=978-0-4156-6818-7 |location=Milton Park, Abingdon, Oxon |page=xii (preface) |quote=The great powers are super-sovereign states: an exclusive club of the most powerful states economically, militarily, politically and strategically. These states include veto-wielding members of the United Nations Security Council (United States, United Kingdom, France, China, and Russia), as well as economic powerhouses such as Germany, Italy and Japan. |access-date=13 June 2016 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240116110143/https://books.google.com/books?id=-QuI6n_OVMYC&q=The%20Right%20to%20Self-determination%20Under%20International%20Law%3A%20%22selfistans%22%2C%20Secession%20and%20the%20Rule%20of%20the%20Great%20Powers#v=snippet&q=The%20Right%20to%20Self-determination%20Under%20International%20Law%3A%20%22selfistans%22%2C%20Secession%20and%20the%20Rule%20of%20the%20Great%20Powers&f=false |archive-date=16 January 2024 |url-status=live}}</ref> [[انٽرنيشنل آئيڊيا]] جي عالمي جمهوريت واري اشاري (GSoD) ۽ جمهوريت ٽريڪر موجب، اٽلي مجموعي جمهوري معيارن ۾ اعليٰ درجي تي ڪارڪردگي ڏيکاري ٿو، جيتوڻيڪ [[قانون جي حڪمراني]] جي شعبي ۾ ڪجهه ڪمزورين جي نشاندهي ڪئي وئي آهي.<ref>{{Cite web |title=Italy {{!}} The Global State of Democracy |url=https://www.idea.int/democracytracker/country/italy |access-date=16 October 2025 |website=www.idea.int |language=en}}</ref> === حڪومت === {{Main|اٽلي جي حڪومت}} {{Multiple image | align = right | caption_align = center | image1 = Sergio Mattarella Official (cropped).jpg | caption1 = [[سرجيو ماتاريلا]]<br/>{{small|[[اٽلي جو صدر|صدر]]}} | image2 = Giorgia Meloni Official 2023 crop.jpg | caption2 = [[جورجيا ميلوني]]<br/>{{small|[[اٽلي جو وزيراعظم|وزيراعظم]]}} | total_width = 320 }} اٽلي ۾ پارلياماني حڪومت آهي، جيڪا [[مخلوط اڪثريتي نمائندگي]] واري چونڊ نظام تي ٻڌل آهي. پارليامينٽ مڪمل طور تي [[ٻه ايواني پارليامينٽ|ٻه ايواني]] آهي ۽ ٻنهي ايوانن وٽ ساڳيا اختيار آهن. اهي ٻه ايوان هي آهن: [[اٽلي جي چيمبر آف ڊپٽيز|چيمبر آف ڊپٽيز]]، جيڪو [[پالازو مونٽيچيٽوريو]] ۾ اجلاس ڪندو آهي، ۽ [[اٽلي جي سينيٽ|سينيٽ آف دي ريپبلڪ]]، جيڪا [[پالازو ماداما]] ۾ اجلاس ڪندي آهي. [[اٽلي جي پارليامينٽ]] جي هڪ خاص خصوصيت اها آهي ته پرڏيهه ۾ مستقل رهندڙ [[اطالوي شهريت جو قانون|اطالوي شهرين]] کي پڻ نمائندگي حاصل آهي؛ 8 ڊپٽيز ۽ 4 سينيٽر چار الڳ [[اٽلي جي پارليامينٽ#اوورسيز حلقو|پرڏيهي حلقن]] مان چونڊيا ويندا آهن. پارليامينٽ ۾ [[تاحيات سينيٽر]] پڻ هوندا آهن، جن کي صدر "سماجي، سائنسي، فني يا ادبي ميدان ۾ غيرمعمولي وطن دوست خدمتن" جي بنياد تي مقرر ڪندو آهي. اڳوڻا صدر خودبخود تاحيات سينيٽر بڻجي ويندا آهن. [[File:Palazzo Madama (Roma).jpg|thumb|[[پالازو ماداما]]، روم، [[اٽلي جي سينيٽ|سينيٽ آف دي ريپبلڪ]] جو صدر مقام]] [[اٽلي جو وزيراعظم]] حڪومت جو سربراهه آهي ۽ انتظامي اختيار رکي ٿو، پر گهڻين پاليسين تي عملدرآمد لاءِ کيس وزيرن جي ڪائونسل جي منظوري حاصل ڪرڻي پوي ٿي. وزيراعظم ۽ ڪابينا کي صدر مقرر ڪندو آهي ۽ پوءِ پارليامينٽ کان اعتماد جو ووٽ وٺڻو پوندو آهي. پنهنجي عهدي تي برقرار رهڻ لاءِ وزيراعظم کي اعتماد جا ووٽ حاصل ڪرڻ ضروري هوندا آهن. اٽلي جا اهم سياسي پارٽيون [[برادرز آف اٽلي]]، [[ڊيموڪريٽڪ پارٽي (اٽلي)|ڊيموڪريٽڪ پارٽي]] ۽ [[فائيو اسٽار موومينٽ]] آهن. 2022ع جي عام چونڊن دوران انهن ٽنهي پارٽين ۽ سندن اتحادين [[چيمبر آف ڊپٽيز]] ۾ 400 مان 357 سيٽون ۽ سينيٽ ۾ 200 مان 187 سيٽون حاصل ڪيون. === قانون ۽ فوجداري انصاف === {{Main|اٽلي جو قانون|اٽلي جو عدالتي نظام|اٽلي ۾ قانون لاڳو ڪندڙ ادارا|اٽلي ۾ ڏوھ}} [[File:Roma 2011 08 07 Palazzo di Giustizia.jpg|thumb|[[اٽلي جي سپريم ڪورٽ آف ڪيسيشن]]، روم]] اٽلي جي قانون جا ڪيترائي ذريعا آهن. اهي درجابنديءَ جي لحاظ کان ترتيب ڏنل آهن؛ هيٺين درجي جي قانون يا ضابطي کي مٿين درجي جي قانون سان ٽڪراءُ ڪرڻ جي اجازت ناهي.<ref>{{Cite web|title=GERARCHIA DELLE FONTI|url=https://www.dirittoeconomia.net/diritto/fonti_diritto/gerarchia_fonti.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220117194800/https://www.dirittoeconomia.net/diritto/fonti_diritto/gerarchia_fonti.htm|archive-date=17 January 2022|access-date=26 March 2022|language=it}}</ref> [[اٽلي جو آئين|1948ع جو آئين]] سڀ کان اعليٰ قانوني ذريعو آهي.<ref>{{Cite web|title=Guide to Law Online: Italy |url=https://www.loc.gov/law/help/guide/nations/italy.php|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210508132418/https://www.loc.gov/law/help/guide/nations/italy.php|archive-date=8 May 2021|access-date=26 March 2022|website=loc.gov}}</ref> [[اٽلي جي آئيني عدالت]] قانونن جي آئين سان مطابقت بابت فيصلو ڪندي آهي. عدليه پنهنجا فيصلا [[رومي قانون]]، [[نيپولين ڪوڊ]] ۽ بعد وارن قانونن جي بنياد تي ڪري ٿي. [[اٽلي جي سپريم ڪورٽ آف ڪيسيشن]] فوجداري ۽ ديواني اپيلن لاءِ اعليٰ ترين عدالت آهي. اٽلي [[ايل جي بي ٽي حقن]] جي ميدان ۾ ٻين ڪيترن مغربي يورپي ملڪن کان پوئتي سمجهيو ويندو آهي.<ref>{{Cite web|title=Country Ranking – Rainbow Europe|url=https://rainbow-europe.org/country-ranking|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190521004552/https://rainbow-europe.org/country-ranking|archive-date=21 May 2019|access-date=28 October 2021|website=rainbow-europe.org}}</ref> تشدد جي ممانعت بابت اطالوي قانون کي پڻ ڪجهه بين الاقوامي معيارن کان گهٽ تصور ڪيو ويو آهي.<ref>{{Cite web|title=The Struggle against Torture in Italy – The Failure of the Italian Law – English|url=https://www.menschenrechte.org/en/2018/03/06/the-struggle-against-torture-in-italy-the-failure-of-the-italian-law|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190608005803/https://www.menschenrechte.org/en/2018/03/06/the-struggle-against-torture-in-italy-the-failure-of-the-italian-law|archive-date=8 June 2019|access-date=8 June 2019|website=menschenrechte.org}}</ref> قانون لاڳو ڪندڙ نظام گهڻ رخو آهي ۽ ان ۾ ڪيترائي پوليس ادارا شامل آهن.<ref name="Walters">{{Cite journal|last=Reece Walters|year=2013|editor2-last=Matthew Ball|editor3-last=Erin O'Brien|editor4-last=Juan Tauri|title=Eco Mafia and Environmental Crime|journal=Crime, Justice and Social Democracy: International Perspectives|publisher=Palgrave Macmillan|page=286|doi=10.1057/9781137008695_19|isbn=978-1-3494-3575-3|editor1=Kerry Carrington}}</ref> قومي پوليس ادارن ۾ [[پوليٽسيا دي ستاتو]] ('رياستي پوليس')، [[ڪارابينيئري]]، [[گوارڊيا دي فنانزا]] ('مالي پوليس') ۽ [[پوليٽسيا پينيٽينتسيريا]] ('جيل پوليس') شامل آهن،<ref name="BuonannoMastrobuoni">{{Cite book|last1=Paulo Buonanno|title=Lessons from the Economics of Crime: What Reduces Offending?|last2=Giovanni Mastrobuoni|publisher=MIT Press|year=2013|isbn=978-0-2620-1961-3|editor-last=Philip J. Cook|page=193|chapter=Centralized versus Decentralized Police Hiring in Italy and the United States|doi=10.7551/mitpress/9780262019613.001.0001|editor-last2=Stephen Machin|editor-last3=Olivier Marie|editor-last4=Giovanni Mastrobuoni}}</ref> ان سان گڏ [[گوارڊيا ڪوسٽيرا]] ('[[پاڻي پوليس|سامونڊي ڪناري جي محافظ پوليس]]') پڻ آهي.<ref name=Walters/> جيتوڻيڪ پوليسنگ بنيادي طور قومي سطح تي فراهم ڪئي ويندي آهي،<ref name="BuonannoMastrobuoni"/> پر [[صوبائي پوليس|صوبائي]] ۽ [[ميونسپل پوليس (اٽلي)|ميونسپل]] پوليس پڻ موجود آهن.<ref name="Walters"/> 19هين صديءَ جي وچ ڌاري ظاهر ٿيڻ کان وٺي، [[اٽلي ۾ منظم ڏوھ|اطالوي منظم ڏوھ]] ۽ ڏوهاري تنظيمن ڏکڻ اٽلي جي ڪيترن علائقن جي سماجي ۽ معاشي زندگيءَ ۾ گهڙي وئي آهن؛ انهن مان سڀ کان بدنام سسلي مافيا آهي، جيڪا آمريڪا سميت پرڏيهي ملڪن تائين پکڙجي وئي. مافيا جي آمدني GDP جي 9 سيڪڙو تائين پهچي سگهي ٿي<ref>{{Cite web|last=Claudio Tucci|date=11 November 2008|title=Confesercenti, la crisi economica rende ancor più pericolosa la mafia|url=http://www.ilsole24ore.com/art/SoleOnLine4/Economia%20e%20Lavoro/2008/11/confesercenti-mafia-racket-pizzo.shtml?uuid=20ff3b9c-afe7-11dd-8057-9c09c8bfa449|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110427081220/http://www.ilsole24ore.com/art/SoleOnLine4/Economia%20e%20Lavoro/2008/11/confesercenti-mafia-racket-pizzo.shtml?uuid=20ff3b9c-afe7-11dd-8057-9c09c8bfa449|archive-date=27 April 2011|access-date=21 April 2011|website=Confesercenti|publisher=Ilsole24ore.com|language=it}}; {{Cite news|url=https://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6957240/Italy-claims-finally-defeating-the-mafia.html|title=Italy claims finally defeating the mafia|author=Nick Squires|date=9 January 2010|work=The Daily Telegraph|location=London|access-date=21 April 2011|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110429173631/http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6957240/Italy-claims-finally-defeating-the-mafia.html|archive-date=29 April 2011}}</ref>.<ref>{{Cite news|last=Kiefer|first=Peter|date=22 October 2007|title=Mafia crime is 7% of GDP in Italy, group reports|url=https://www.nytimes.com/2007/10/22/world/europe/22iht-italy.4.8001812.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110501085052/http://www.nytimes.com/2007/10/22/world/europe/22iht-italy.4.8001812.html|archive-date=1 May 2011|access-date=19 April 2011|work=The New York Times}}</ref> 2009ع جي هڪ رپورٽ 610 [[ڪوموني|{{Lang|it|comuni|nocat=true}}]] جي نشاندهي ڪئي، جتي مافيا جي مضبوط موجودگي آهي، جتي 13 ملين اطالوي رهن ٿا ۽ GDP جو 15 سيڪڙو پيدا ٿئي ٿو.<ref>{{Cite web|last=Maria Loi|date=1 October 2009|title=Rapporto Censis: 13 milioni di italiani convivono con la mafia|url=http://www.antimafiaduemila.com/content/view/20052/78|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110429082416/http://www.antimafiaduemila.com/content/view/20052/78|archive-date=29 April 2011|access-date=21 April 2011|website=Censis|publisher=Antimafia Duemila|language=it}}; {{Cite news|url=https://www.theguardian.com/world/2009/oct/01/mafia-influence-hovers-over-italians|work=The Guardian|location=London|title=Mafia's influence hovers over 13{{spaces}}m Italians, says report|first=Tom|last=Kington|date=1 October 2009|access-date=5 May 2010| url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130908050448/http://www.theguardian.com/world/2009/oct/01/mafia-influence-hovers-over-italians|archive-date=8 September 2013}}</ref> ڪلابريا جي [['ندرنگيتا]]، جيڪا غالباً اٽلي جي سڀ کان طاقتور ڏوهاري تنظيم آهي، اڪيلي GDP جو 3 سيڪڙو حصو رکي ٿي.<ref>{{Cite web|last=ANSA|date=14 March 2011|title=Italy: Anti-mafia police arrest 35 suspects in northern Lombardy region|url=http://mafiatoday.com/sicilian-mafia-ndrangheta/italy-anti-mafia-police-arrest-35-suspects-in-northern-lombardy-region|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110429100220/http://mafiatoday.com/sicilian-mafia-ndrangheta/italy-anti-mafia-police-arrest-35-suspects-in-northern-lombardy-region|archive-date=29 April 2011|access-date=21 April 2011|website=adnkronos.com|publisher=Mafia Today}}</ref> هر 1,000 ماڻهن تي 0.013 جي شرح سان، اٽلي قتل جي شرح ۾ 61 ملڪن جي ڀيٽ ۾ 47هين نمبر تي آهي،<ref>{{Cite web|title=Crime Statistics – Murders (per capita) (more recent) by country|url=http://www.nationmaster.com/graph/cri_mur_percap-crime-murders-per-capita|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20080929181837/http://www.nationmaster.com/graph/cri_mur_percap-crime-murders-per-capita|archive-date=29 September 2008|access-date=4 April 2010|publisher=NationMaster.com}}</ref> ۽ دنيا جي 64 ملڪن جي ڀيٽ ۾ هر 1,000 ماڻهن تي زيادتي جي ڪيسن جي تعداد ۾ 43هين نمبر تي آهي. اهي ترقي يافته ملڪن ۾ نسبتاً گهٽ انگ اکر آهن. === پرڏيهي لاڳاپا === {{Main|اٽلي جا پرڏيهي لاڳاپا}} [[File:G7 Summit 2024 - Family photo - 02.jpg|thumb|[[گروپ آف سيون|جي-7]] اڳواڻن جي [[50هين جي-7 سربراهي اجلاس]]، [[اپوليا]] ۾ گروپ تصوير]] اٽلي [[يورپي اقتصادي ڪميونٽي]] (EEC)، جيڪا هاڻي يورپي يونين (EU) آهي، ۽ [[نيٽو]] جو باني ميمبر آهي. اٽلي کي 1955ع ۾ گڏيل قومن ۾ داخل ڪيو ويو، ۽ اهو بين الاقوامي تنظيمن، جهڙوڪ [[او اي سي ڊي]]، [[ٽيرفن ۽ واپار بابت عام معاهدو]]/[[ورلڊ ٽريڊ آرگنائيزيشن]] (GATT/WTO)، [[يورپ ۾ سلامتي ۽ تعاون جي تنظيم]] (OSCE)، [[يورپ جي ڪائونسل]] ۽ [[مرڪزي يورپي انيشيٽو]] جو ميمبر ۽ مضبوط حامي آهي. بين الاقوامي تنظيمن جي گردشي صدارتن ۾ ان جا وارو شامل آهن: 2018ع ۾ [[يورپ ۾ سلامتي ۽ تعاون جي تنظيم]]، 2017ع ۾ [[جي-7]]، ۽ 2014ع ۾ [[يورپي يونين جي ڪائونسل جي صدارت|يورپي يونين ڪائونسل]]. اٽلي [[گڏيل قومن جي سلامتي ڪائونسل جي ميمبرن جي فهرست|گڏيل قومن جي سلامتي ڪائونسل]] جو بار بار چونڊجندڙ [[گڏيل قومن جي سلامتي ڪائونسل|غير مستقل ميمبر]] آهي. اٽلي گهڻ طرفي بين الاقوامي سياست جي مضبوط حمايت ڪري ٿو، گڏيل قومن ۽ ان جي بين الاقوامي سلامتي سرگرمين جي تائيد ڪري ٿو. 2013ع ۾، اٽلي جا 5,296 فوجي پرڏيهه ۾ مقرر هئا، جيڪي 25 ملڪن ۾ گڏيل قومن ۽ نيٽو جي 33 مشنن ۾ شامل هئا.<ref>{{Cite web|title=Missioni/Attivita' Internazionali DAL 1 October 2013 AL 31 December 2013 – Situazione AL 11 December 2013 |url=http://www.difesa.it/OperazioniMilitari/Documents/SIT%20ANNO%202013%20al%2011%20dicembre%202013.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140201175427/http://www.difesa.it/OperazioniMilitari/Documents/SIT%20ANNO%202013%20al%2011%20dicembre%202013.pdf|archive-date=1 February 2014|access-date=27 January 2014|publisher=Italian Ministry of Defence}}</ref> اٽلي گڏيل قومن جي امن قائم رکڻ وارن مشنن جي حمايت ۾ [[UNITAF|صوماليا]]، [[موزمبيق ۾ گڏيل قومن جو آپريشن|موزمبيق]] ۽ [[اوڀر تيمور ۾ گڏيل قومن جو مربوط مشن|اوڀر تيمور]] ۾ فوجون مقرر ڪيون. اٽلي [[IFOR|بوسنيا]]، [[ڪوسوو فورس|ڪوسوو]] ۽ [[آپريشن سن رائز (البانيا)|البانيا]] ۾ نيٽو ۽ گڏيل قومن جي آپريشنن لاءِ مدد فراهم ڪري ٿو، ۽ 2003ع کان [[آپريشن اينڊيئرنگ فريڊم]] (OEF) جي حمايت ۾ افغانستان ۾ 2,000 کان وڌيڪ فوجي مقرر ڪيا. اٽلي عراق جي ٻيهر تعمير ۽ استحڪام لاءِ بين الاقوامي ڪوششن جي حمايت ڪئي، پر 2006ع تائين پنهنجو 3,200 فوجين وارو [[ملٽي نيشنل فورس – عراق#2006ع واپسيون|فوجي دستو]] واپس وٺي ڇڏيو. آگسٽ 2006ع ۾، اٽلي [[لبنان ۾ گڏيل قومن جي عبوري فورس]] لاءِ لڳ ڀڳ 2,450 فوجي مقرر ڪيا.<ref>[http://www.corriere.it/Primo_Piano/Cronache/2006/08_Agosto/29/libano.shtml "Italian soldiers leave for Lebanon"] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20060902001118/http://www.corriere.it/Primo_Piano/Cronache/2006/08_Agosto/29/libano.shtml|date=2 September 2006}} Corriere della Sera, 30 August 2006</ref> اٽلي [[فلسطيني اٿارٽي]] جو هڪ وڏو مالي مددگار آهي، جنهن صرف 2013ع ۾ €60&nbsp;ملين جو حصو ڏنو.<ref>{{Cite news|date=4 September 2013|title=Italy donates 60 million euros to PA|url=http://www.maannews.net/eng/ViewDetails.aspx?ID=626926|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20141018104825/http://www.maannews.net/eng/ViewDetails.aspx?ID=626926|archive-date=18 October 2014|access-date=27 January 2014|agency=[[Ma'an News Agency]]}}</ref> === فوج === {{Main|اطالوي هٿياربند فوجون|اٽلي جي فوجي تاريخ}} {{See also|اٽلي سان لاڳاپيل جنگين جي فهرست}} [[File:Cavour (550).jpg|thumb|هوائي جهاز بردار ٻيڙو ''[[اطالوي هوائي جهاز بردار ٻيڙو ڪاوير|ڪاوير]]''، [[اطالوي بحريه]] جو [[فليگ شپ]]]] [[File:Centauro01.JPEG|thumb|[[IFOR]] جي حصي طور [[بوسنيا ۽ هرزيگووينا]] ۾ گشت دوران اطالوي فوج جو [[چينتاورو (ٽينڪ تباه ڪندڙ)|چينتاورو]] ٽينڪ تباه ڪندڙ]] [[اٽلي جي فوجي تاريخ]] هڪ وسيع دور کي بيان ڪري ٿي، جيڪو [[اٽلي جون قديم قومون|اٽلي جي قديم قومن]] طرفان وڙهيل فوجي تڪرارن کان شروع ٿئي ٿو، خاص طور تي [[قديم رومن]] طرفان ڀونوچ سمنڊ جي دنيا جي فتح، وچئين دور ۾ اطالوي [[اطالوي شهري رياستون|شهري رياستن]] ۽ [[سامونڊي جمهوريهون|سامونڊي جمهوريهن]] جي واڌ، ۽ [[اٽلي جي تاريخي رياستن جي فهرست|تاريخي اطالوي رياستن]] جي [[اطالوي جنگيون|اطالوي جنگين]] ۽ [[جانشيني جون جنگيون|جانشيني جي جنگين]] ۾ شموليت کان گذري، نيپوليني دور، [[اٽلي جو اتحاد]]، [[اطالوي سلطنت|نوآبادياتي سلطنت]] جي مهمن، ٻنهي [[عالمي جنگون|عالمي جنگين]]، ۽ جديد دور تائين پهچي ٿو، جنهن ۾ [[نيٽو]]، يورپي يونين يا گڏيل قومن جي سرپرستي هيٺ عالمي [[امن قائم رکڻ]] واريون ڪارروائيون شامل آهن. [[اطالوي فوج]]، [[اطالوي بحريه|بحريه]]، [[اطالوي هوائي فوج|هوائي فوج]] ۽ [[ڪارابينيئري]] گڏجي اطالوي هٿياربند فوجون ٺاهين ٿيون، جيڪي [[هاءِ ڪائونسل آف ڊفينس (اٽلي)|هاءِ ڪائونسل آف ڊفينس]] جي حڪم هيٺ آهن، جنهن جي صدارت صدر ڪندو آهي، جيئن [[اٽلي جو آئين]] مقرر ڪري ٿو. آرٽيڪل 78 موجب، [[اٽلي جي پارليامينٽ|پارليامينٽ]] کي جنگ جي حالت جو اعلان ڪرڻ ۽ جنگ لاءِ ضروري اختيار حڪومت کي ڏيڻ جو اختيار آهي. هٿياربند فوجن جي شاخ نه هجڻ باوجود، [[گوارڊيا دي فنانزا]] کي فوجي حيثيت حاصل آهي ۽ اها فوجي بنيادن تي منظم آهي.{{Efn|گوارڊيا دي فنانزا جهازن، هوائي جهازن ۽ هيليڪاپٽرن جو وڏو ٻيڙو هلائي ٿي، جنهن سان اها اٽلي جي پاڻيءَ جي نگراني ڪري سگهي ٿي ۽ جنگي منظرنامن ۾ حصو وٺي سگهي ٿي.}} 2005ع کان فوجي خدمت رضاڪارانه آهي.<ref>{{Cite web|title=Law n°226 of August 23, 2004 |url=http://www.camera.it/parlam/leggi/04226l.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130117013103/http://www.camera.it/parlam/leggi/04226l.htm|archive-date=17 January 2013|access-date=13 July 2012|publisher=Camera.it}}</ref> 2010ع ۾، اطالوي فوج وٽ فعال ڊيوٽي تي 293,202 اهلڪار هئا،<ref>"The Military Balance 2010", pp. 141–145. [[International Institute for Strategic Studies]], 3 February 2010.</ref> جن مان 114,778 ڪارابينيئري هئا.<ref>{{Cite web|last=Italian Ministry of Defence|author-link=Ministry of Defence (Italy)|title=Nota aggiuntiva allo stato di previsione per la Difesa per l'anno 2009 |url=http://www.difesa.it/NR/rdonlyres/5EF11493-59DD-4FB7-8485-F4258D9F5891/0/Nota_Aggiuntiva_2009.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110504073613/http://www.difesa.it/NR/rdonlyres/5EF11493-59DD-4FB7-8485-F4258D9F5891/0/Nota_Aggiuntiva_2009.pdf|archive-date=4 May 2011|access-date=11 July 2014|language=it}}</ref> نيٽو جي [[نيوڪليئر شيئرنگ]] حڪمت عملي جي حصي طور، اٽلي 90 آمريڪي [[B61 نيوڪليئر بم]]ن جي ميزباني ڪري ٿو، جيڪي [[گيدي ايئر بيس|گيدي]] ۽ [[اويانو ايئر بيس|اويانو]] هوائي اڏن تي رکيل آهن.<ref>{{Cite web|last=Hans M. Kristensen / Natural Resources Defense Council|year=2005|title=NRDC: U.S. Nuclear Weapons in Europe – part 1|url=http://www.nrdc.org/nuclear/euro/euro_pt1.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110101060355/http://www.nrdc.org/nuclear/euro/euro_pt1.pdf|archive-date=1 January 2011|access-date=30 May 2011}}</ref> فوج قومي زميني دفاعي قوت آهي. اها 1946ع ۾، اٽلي جي جمهوريه بڻجڻ وقت، "[[رائل اطالوي آرمي]]" جي باقيات مان ٺهي. ان جون مشهور ترين جنگي گاڏيون [[دارڊو آءِ ايف وي|دارڊو]] [[پيادل جنگي گاڏي]]، [[بي 1 چينتاورو]] [[ٽينڪ تباه ڪندڙ]] ۽ [[ارييتي]] [[ٽينڪ]] آهن، ۽ ان جي هوائي جهازن ۾ [[اگوستا A129 مانگوستا|مانگوستا]] [[حملو ڪندڙ هيليڪاپٽر]] شامل آهي، جيڪو يورپي يونين، نيٽو ۽ گڏيل قومن جي مشنن ۾ مقرر ڪيو ويو آهي. ان وٽ [[ليوپارڊ 1]] ۽ [[M113]] بکتر بند گاڏيون پڻ موجود آهن. اطالوي بحريه هڪ [[بليو واٽر نيوي]] آهي. اها پڻ 1946ع ۾ ''[[ريجيا مارينا]]'' ('شاهي بحريه') جي باقيات مان ٺهي. يورپي يونين ۽ نيٽو جي ميمبر طور، بحريه سڄي دنيا ۾ اتحادي امن قائم رکڻ وارن آپريشنن ۾ حصو ورتو آهي. 2014ع ۾، بحريه 154 جهاز هلائي رهي هئي، جن ۾ ننڍا مددگار جهاز پڻ شامل هئا.<ref>{{Cite web|title=La Marina Militare OGGI|url=http://flpdifesa.org/wp-content/uploads/2013/06/Linee-intervento-del-Capo-di-SMM.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220525043355/http://flpdifesa.org/wp-content/uploads/2013/06/Linee-intervento-del-Capo-di-SMM.pdf|archive-date=25 May 2022|access-date=28 April 2022|language=it}}</ref> اطالوي هوائي فوج 1923ع ۾ بادشاهه وڪٽر ايمانوئل ٽئين طرفان هڪ آزاد خدمتي هٿيار طور ''[[ريجيا ايروناوٽيڪا]]'' ('شاهي هوائي فوج') جي نالي سان قائم ڪئي وئي. ٻي عالمي جنگ کان پوءِ، ان جو نالو ''ايروناوٽيڪا ميليتاري'' رکيو ويو. 2021ع ۾، اطالوي هوائي فوج 219 جنگي جيٽ هلائي رهي هئي. ٽرانسپورٽ جي صلاحيت 27 [[لاڪ هيڊ مارٽن C-130J سپر هرڪيولس|C-130J]] ۽ [[C-27J اسپارٽن]] جهازن جي ٻيڙي ذريعي يقيني بڻائي وئي آهي. فضائي ڪرتب ڏيکاريندڙ ٽيم ''[[فريتچي تريڪولوري]]'' ('ترنگا تير') آهي. فوج جو هڪ خودمختيار ڪور، ڪارابينيئري، اٽلي جي [[جينڊارمري]] ۽ [[فوجي پوليس]] آهي، جيڪا [[اٽلي ۾ قانون لاڳو ڪندڙ ادارا|اٽلي جي ٻين پوليس فورسن]] سان گڏ فوجي ۽ شهري آبادي جي پوليسنگ ڪري ٿي. جڏهن ته ڪارابينيئري جون مختلف شاخون الڳ وزارتن کي رپورٽ ڪن ٿيون، پر عوامي امن امان ۽ سلامتي برقرار رکڻ وقت هي ڪور گهرو وزارت کي رپورٽ ڪري ٿو.<ref>{{Cite web|title=The Carabinieri Force is linked to the Ministry of Defence|url=http://www.carabinieri.it/Internet/Multilingua/EN/GoverningBodies|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110430214042/http://www.carabinieri.it/Internet/Multilingua/EN/GoverningBodies|archive-date=30 April 2011|access-date=14 May 2010|publisher=Carabinieri}}</ref> ==<span class="anchor" id="Constituent entities"></span>انتظامي ورهاستون== <!-- This Anchor tag serves to provide a permanent target for incoming section links. Please do not remove or modify it, except to add another appropriate anchor. If you modify the section title, please anchor the old title. It is always best to anchor an old section header that has been changed so that links to it will not be broken. See [[Template:Anchor]] for details. This template is {{Subst:Anchor comment}}. --> {{Main|اٽلي جا علائقا|اٽلي جا صوبا|اٽلي جا ميٽروپوليٽن شهر|ڪوموني}} {{Italy Labelled Map Scalable|image-width=400}} اٽلي 20 علائقن (''[[ريجوني]]'') تي مشتمل آهي، جن مان پنجن کي [[خاص قانوني حيثيت وارا خودمختيار علائقا|خاص خودمختيار حيثيت]] حاصل آهي، جيڪا کين اضافي معاملن تي قانون سازي ڪرڻ جي اجازت ڏئي ٿي.<ref name="tuttitalia">{{Cite news|title=Regioni italiane|url=http://www.tuttitalia.it/regioni|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220509133929/https://www.tuttitalia.it/regioni|archive-date=9 May 2022|access-date=30 April 2022|language=it}}</ref> {{Div col}} * [[ابروزو]] * [[اوستا وادي]] * [[اپوليا]] * [[بازيليڪاتا]] * [[ڪلابريا]] * [[ڪمپانيا]] * [[ايميليا-رومانيا]] * [[فريولي-وينيزيا جوليا]] * [[لازيو]] * [[ليگوريا]] * [[لومباردي]] * [[مارڪي]] * [[موليزه]] * [[پيڊمونٽ]] * [[سارڊينيا]] * [[سسلي]] * [[ترنتينو-آلٽو آديجي/سڊٽيرول]] * [[ٽسڪني]] * [[امبريا]] * [[وينيتو]] {{Div col end}} ''ريجوني'' ۾ 107 صوبا (''[[اٽلي جا صوبا|پرووينچي]]'') يا ميٽروپوليٽن شهر (''[[اٽلي جا ميٽروپوليٽن شهر|چِتا ميٽروپوليتاني]]'')، ۽ 7,896 ميونسپلٽيون (''[[ڪوموني]]'') شامل آهن.<ref name="tuttitalia"/> {{Clear}} == معيشت == {{Main|اٽلي جي معيشت}} {{See also|وڏين اطالوي ڪمپنين جي فهرست}} اٽلي وٽ هڪ ترقي يافته<ref>{{Cite web|title=Select Country or Country Groups|url=https://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/2017/02/weodata/weoselgr.aspx|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20171022143402/https://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/2017/02/weodata/weoselgr.aspx|archive-date=22 October 2017|access-date=22 October 2017}}</ref> [[مخلوط معيشت]] آهي، جيڪا [[يورو زون]] ۾ ٽين وڏي ۽ [[قوت خريد جي برابري]] سان ترتيب ڏنل GDP موجب دنيا ۾ [[GDP (PPP) موجب ملڪن جي فهرست|11هين وڏي]] معيشت آهي.<ref name="IMFWEO.IT"/> ان وٽ [[ڪل دولت موجب ملڪن جي فهرست|نائين وڏي قومي دولت]] آهي ۽ [[سون جي ذخيرن موجب ملڪن جي فهرست|مرڪزي بئنڪ جي سون جي ذخيرن]] ۾ ٽئين نمبر تي آهي. [[جي-7]]، يورو زون ۽ [[او اي سي ڊي]] جي باني ميمبر طور، اهو سڀ کان وڌيڪ صنعتي ملڪن مان هڪ ۽ يورپ ۾ هڪ اهم [[واپاري قوم]] آهي؛<ref>{{Cite news|last1=Sensenbrenner|first1=Frank|last2=Arcelli|first2=Angelo Federico|title=Italy's Economy Is Much Stronger Than It Seems|url=https://www.huffingtonpost.com/frank-sensenbrenner/italy-economy_b_3401988.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141206190937/http://www.huffingtonpost.com/frank-sensenbrenner/italy-economy_b_3401988.html|archive-date=6 December 2014|access-date=25 November 2014|work=HuffPost}}; {{Cite news|last1=Dadush|first1=Uri|title=Is the Italian Economy on the Mend?|url=http://carnegieeurope.eu/publications/?fa=50565&reloadFlag=1|access-date=25 November 2014|publisher=[[Carnegie Endowment for International Peace|Carnegie Europe]]|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150713124951/http://carnegieeurope.eu/publications/?fa=50565&reloadFlag=1|archive-date=13 July 2015}}; {{Cite web|title=Doing Business in Italy: 2014 Country Commercial Guide for U.S. Companies |url=http://www.export.gov/italy/static/2014%20CCG%20Italy_Latest_eg_it_076513.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20140715152504/http://www.export.gov/italy/static/2014%20CCG%20Italy_Latest_eg_it_076513.pdf|archive-date=15 July 2014|access-date=25 November 2014|publisher=[[United States Commercial Service]]}}</ref> 2024ع تائين، ان €612&nbsp;ارب ماليت جو سامان برآمد ڪيو ۽ €46&nbsp;ارب جو واپاري سرپلس حاصل ڪيو.<ref>[https://www.ft.com/content/1a1f0646-55a0-49ea-a959-fcfd1b1d26b8?utm_social_post_id=634238374&utm_social_handle_id=18949452&fbclid=IwY2xjawO78ZFleHRuA2FlbQIxMABicmlkETFIVTRPNXM4NWFCQ1JjYVQ3c3J0YwZhcHBfaWQQMjIyMDM5MTc4ODIwMDg5MgABHiFr0MoDj_MQ9STlc3S5GUpagM9kFM0GNu8rQGlInWQ_2duT7xdIytOTssGH_aem_yj3Z7vcjITd9u8Tgv436Hg Europe should learn from Italy] ''FT'' (6 November 2025)</ref> [[انساني ترقي اشاري موجب ملڪن جي فهرست|انساني ترقي اشاري]] ۾ 30هين نمبر تي ايندڙ هڪ [[ترقي يافته ملڪ]] طور، اٽلي [[متوقع حياتي]]، [[اٽلي ۾ صحت سنڀال|صحت سنڀال]]،<ref>{{Cite web|title=The World Health Organization's ranking of the world's health systems|url=http://www.photius.com/rankings/healthranks.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100105190014/http://www.photius.com/rankings/healthranks.html|archive-date=5 January 2010|access-date=7 September 2015|publisher=Photius.com}}</ref> ۽ [[تعليم اشاري]] ۾ سٺي ڪارڪردگي ڏيکاري ٿو. اهو پنهنجي تخليقي ۽ جدت پسند ڪاروبارن،<ref>{{Cite web|title=The Global Creativity Index 2011 |url=http://martinprosperity.org/media/GCI%20Report%20Sep%202011.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140930054555/http://martinprosperity.org/media/GCI%20Report%20Sep%202011.pdf|archive-date=30 September 2014|access-date=26 November 2014|publisher=Martin Prosperity Institute}}</ref> مقابلي واري زرعي شعبي،<ref>{{Cite web|last1=Aksoy|first1=M. Ataman|last2=Ng|first2=Francis|title=The Evolution of Agricultural Trade Flows|url=https://openknowledge.worldbank.org/bitstream/handle/10986/3793/WPS5308.pdf?sequence=1|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141129120448/https://openknowledge.worldbank.org/bitstream/handle/10986/3793/WPS5308.pdf?sequence=1|archive-date=29 November 2014|access-date=25 November 2014|publisher=[[The World Bank]]}}</ref> ۽ پنهنجي اثرائتي ۽ اعليٰ معيار واري موٽر گاڏين، مشينري، خوراڪ، ڊزائن ۽ فيشن جي صنعتن لاءِ مشهور آهي.<ref>{{Cite web|title=Automotive Market Sector Profile – Italy|url=http://www.enterprisecanadanetwork.ca/_uploads/resources/Automotive-Market-Sector-Profile-Italy.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20141205163959/http://www.enterprisecanadanetwork.ca/_uploads/resources/Automotive-Market-Sector-Profile-Italy.pdf|archive-date=5 December 2014|access-date=26 November 2014|publisher=[[Trade Commissioner Service|The Canadian Trade Commissioner Service]]}}; {{Cite web|title=Data & Trends of the European Food and Drink Industry 2013–2014 |url=http://www.fooddrinkeurope.eu/uploads/publications_documents/Data__Trends_of_the_European_Food_and_Drink_Industry_2013-2014.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20141206010318/http://www.fooddrinkeurope.eu/uploads/publications_documents/Data__Trends_of_the_European_Food_and_Drink_Industry_2013-2014.pdf|archive-date=6 December 2014|access-date=26 November 2014|publisher=[[FoodDrinkEurope]]}}; {{Cite news|date=10 January 2014|title=Italy fashion industry back to growth in 2014 |url=http://uk.reuters.com/article/uk-italy-fashion-growth-idUKBREA0912220140110|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20141205114140/http://uk.reuters.com/article/2014/01/10/uk-italy-fashion-growth-idUKBREA0912220140110|archive-date=5 December 2014|access-date=26 November 2014|work=Reuters}}</ref> [[File:Milan skyline skyscrapers of Porta Nuova business district.jpg|thumb|[[ميلان]] اٽلي جو معاشي گاديءَ جو هنڌ آهي<ref>{{Cite web|date=18 May 2018|title=Milan, Italy's Industrial and Financial Capital|url=https://www.prologis.it/en/industrial-logistics-warehouse-space/europe/italy/milan-italys-industrial-and-financial-capital|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220707141649/https://www.prologis.it/en/industrial-logistics-warehouse-space/europe/italy/milan-italys-industrial-and-financial-capital|archive-date=7 July 2022|access-date=27 May 2022}}</ref> ۽ هڪ عالمي [[مالي مرڪز]] ۽ [[فيشن گاديءَ جو هنڌ]] آهي.]] [[File:Siena, Piazza Salimbeni (Bank Monte dei Paschi di Siena) (38588876202).jpg|thumb|[[بانڪا مونٽي دي پاسڪي دي سيئنا]]، جيڪا 1472ع ۾ قائم ٿي، دنيا جي [[قديم ترين بئنڪن جي فهرست|سڀ کان قديم يا ٻئي نمبر تي قديم بئنڪ آهي جيڪا مسلسل ڪم ڪري رهي آهي]].]] [[File:The Eni building, Quartiere XXXII Europa, Roma, Lazio, Italy - panoramio.jpg|thumb|[[ايني]] کي دنيا جي تيل ۽ گئس جي [[سپرميجرز]] مان هڪ سمجھيو ويندو آهي.<ref>{{Cite web|url=https://www.globalwitness.org/en/campaigns/oil-gas-and-mining/spotlight-sharpens/|title=The spotlight sharpens: Eni and corruption in Republic of Congo's oil sector|website=Global Witness|access-date=27 April 2020|archive-date=25 July 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20230725204616/https://www.globalwitness.org/en/campaigns/oil-gas-and-mining/spotlight-sharpens/|url-status=dead}}</ref>]] اٽلي دنيا جو [[پيداوار جي پيداوار موجب ملڪن جي فهرست|اٺون وڏو پيداواري ملڪ]] ۽ يورپ ۾ ٻيو وڏو ملڪ آهي،<ref>"[http://databank.worldbank.org/data/reports.aspx?source=2&series=NV.IND.MANF.KD&country= Manufacturing, value added (current US$)] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20171010152014/http://databank.worldbank.org/data/reports.aspx?source=2&series=NV.IND.MANF.KD&country=|date=10 October 2017}}". Retrieved 17 May 2017.</ref> جنهن جي خاصيت اها آهي ته ساڳي ماپ واري ٻين معيشتن جي ڀيٽ ۾ ان ۾ ملٽي نيشنل ڪارپوريشنون گهٽ آهن ۽ ڪيترائي متحرڪ [[ننڍا ۽ وچولي درجي جا ڪاروبار|ننڍا ۽ وچولي درجي جا ڪاروبار]] موجود آهن، جيڪي صنعتي ضلعن ۾ گڏ ٿيل آهن ۽ اطالوي صنعت جي ريڙهه جي هڏي آهن. ان سان هڪ اهڙو پيداوار وارو شعبو پيدا ٿيو آهي، جيڪو اڪثر نچ مارڪيٽن ۽ عياشي شين جي برآمد تي ڌيان ڏئي ٿو. جيتوڻيڪ اهو مقدار جي لحاظ کان مقابلي ۾ گهٽ صلاحيت رکي ٿو، پر اعليٰ معيار جي شين وسيلي انهن ايشيائي معيشتن سان مقابلو ڪري سگهي ٿو، جتي مزدوريءَ جو خرچ گهٽ آهي.<ref>{{Cite news|date=19 May 2005|title=Knowledge Economy Forum 2008: Innovative Small And Medium Enterprises Are Key To Europe & Central Asian Growth |url=http://web.worldbank.org/WBSITE/EXTERNAL/COUNTRIES/ECAEXT/0,,contentMDK:21808326~menuPK:258604~pagePK:2865106~piPK:2865128~theSitePK:258599,00.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20080623065619/http://web.worldbank.org/WBSITE/EXTERNAL/COUNTRIES/ECAEXT/0,,contentMDK:21808326~menuPK:258604~pagePK:2865106~piPK:2865128~theSitePK:258599,00.html|archive-date=23 June 2008|access-date=17 June 2008|publisher=The World Bank}}</ref> اٽلي 2023ع ۾ دنيا جو [[برآمدات موجب ملڪن جي فهرست|9هين وڏو برآمد ڪندڙ]] ملڪ هو. [[اٽلي جي وڏن واپاري ڀائيوارن جي فهرست|ان جا ويجها واپاري لاڳاپا]] ٻين يورپي يونين ملڪن سان آهن، ۽ 2019ع ۾ ان جا سڀ کان وڏا برآمدي ڀائيوار جرمني (12%)، فرانس (11%) ۽ آمريڪا (10%) هئا.<ref name="cia.gov">{{Cite web|title=The World Factbook|url=https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210701235642/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy|archive-date=1 July 2021|access-date=28 May 2021|publisher=Central Intelligence Agency}}</ref> [[اطالوي موٽر گاڏين جي صنعت]] ملڪ جي پيداواري شعبي جو اهم حصو آهي، جنهن ۾ 2015ع ۾ 144,000 کان وڌيڪ ڪمپنيون ۽ لڳ ڀڳ 485,000 ملازم هئا،<ref>{{Cite web|title=Auto: settore da 144mila imprese in Italia e 117 mld fatturato|url=http://www.adnkronos.com/soldi/economia/2015/09/23/auto-settore-mila-imprese-italia-mld-fatturato_WooBmrBqxgxO7mOvIRXUBI.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150925121926/http://www.adnkronos.com/soldi/economia/2015/09/23/auto-settore-mila-imprese-italia-mld-fatturato_WooBmrBqxgxO7mOvIRXUBI.html|archive-date=25 September 2015|access-date=23 September 2015|website=adnkronos.com}}</ref> ۽ اها GDP ۾ 9% حصو وجهي ٿي.<ref>{{Cite web|title=Country Profiles – Italy|url=http://acea.thisconnect.com/index.php/country_profiles/detail/italy|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20080211190839/http://acea.thisconnect.com/index.php/country_profiles/detail/italy|archive-date=11 February 2008|access-date=9 February 2008|website=acea.thisconnect.com}}</ref><ref>{{Cite web|title=Global Auto Market 2021. General Motors Is The Only Group To Report Double-digit Losses |url=https://www.focus2move.com/world-car-group-ranking|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210701010705/https://www.focus2move.com/world-car-group-ranking|archive-date=1 July 2021|access-date=27 May 2022}}</ref> ملڪ وٽ گاڏين جو وڏو سلسلو آهي، [[ماس مارڪيٽ]] تي ڌيان ڏيندڙ برانڊن جهڙوڪ [[فيات]]، [[پريميئم پيداوار|پريميئم]] برانڊن جهڙوڪ [[الفا روميو]] ۽ [[مازيراتي]] کان وٺي عياشي [[سپر ڪارز]] جهڙوڪ [[پاگاني (ڪمپني)|پاگاني]]، [[لامبورگيني]] ۽ [[فيراري]] تائين. [[بانڪا مونٽي دي پاسڪي دي سيئنا]]، تعريف تي دارومدار رکندي، دنيا جي سڀ کان قديم يا ٻئي نمبر تي قديم بئنڪ آهي جيڪا مسلسل ڪم ڪري رهي آهي، ۽ اٽلي جي چوٿين وڏي تجارتي ۽ ريٽيل بئنڪ آهي.<ref>{{Cite news|date=26 October 2017|title=Italy's fourth-biggest bank returns to the stockmarket|url=https://www.economist.com/news/finance-and-economics/21730672-shares-bailed-out-bank-start-trading-again-italys-fourth-biggest-bank|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20180215112321/https://www.economist.com/news/finance-and-economics/21730672-shares-bailed-out-bank-start-trading-again-italys-fourth-biggest-bank|archive-date=15 February 2018|access-date=26 October 2021|newspaper=[[The Economist]]}}</ref> اٽلي وٽ مضبوط [[ڪوآپريٽو]] شعبو آهي، جنهن ۾ يورپي يونين اندر آباديءَ جو سڀ کان وڏو حصو (4.5%) ڪوآپريٽو ۾ ملازم آهي.<ref>{{Cite web|date=April 2016|title=The Power of Cooperation – Cooperatives Europe key statistics 2015 |url=https://coopseurope.coop/sites/default/files/The%20power%20of%20Cooperation%20-%20Cooperatives%20Europe%20key%20statistics%202015.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20201112034412/https://coopseurope.coop/sites/default/files/The%20power%20of%20Cooperation%20-%20Cooperatives%20Europe%20key%20statistics%202015.pdf|archive-date=12 November 2020|access-date=28 May 2021|website=[[Cooperatives Europe]]}}</ref> [[وال ڊي آڪري تيل جو ميدان|وال ڊي آڪري]] علائقو، بازيليڪاتا، يورپ جو سڀ کان وڏو [[آن شور (هائيڊروڪاربنز)|آن شور]] [[هائيڊروڪاربن ميدان]] رکي ٿو.<ref>{{Cite web|title=In Val d'Agri with Upstream activities|url=https://www.eni.com/en-IT/operations/italy-val-agri-upstream-activities.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20220516034214/https://www.eni.com/en-IT/operations/italy-val-agri-upstream-activities.html|archive-date=16 May 2022|access-date=3 February 2021|publisher=[[Eni]]}}</ref> معتدل قدرتي گئس جا ذخيرا، خاص طور تي [[پو ماٿري]] ۽ ايڊرياٽڪ سمنڊ جي هيٺان آف شور علائقن ۾، دريافت ڪيا ويا آهن ۽ اهي ملڪ جو سڀ کان اهم معدني وسيلو آهن. اٽلي دنيا ۾ [[پومس]]، [[پوزولانا]] ۽ [[فيلڊسپار]] جي اهم پيدا ڪندڙن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite encyclopedia|title=Italy, the economy: Resources and power|encyclopedia=[[Encyclopædia Britannica]]|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297474/Italy/26994/Forestry#toc26986|access-date=9 February 2015|date=3 February 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20150209194536/http://www.britannica.com/EBchecked/topic/297474/Italy/26994/Forestry#toc26986|archive-date=9 February 2015|url-status=live}}</ref> ٻيو قابل ذڪر وسيلو سنگ مرمر آهي، خاص طور تي ٽسڪني مان نڪرندڙ مشهور اڇو [[ڪارارا سنگ مرمر]]. اٽلي هڪ مالي اتحاد، يعني يورو زون، جو حصو آهي، جيڪو لڳ ڀڳ 330 ملين شهرين جي نمائندگي ڪري ٿو، ۽ [[يورپي واحد مارڪيٽ]] جو پڻ حصو آهي، جيڪا 500 ملين کان وڌيڪ صارفين جي نمائندگي ڪري ٿي. ڪيترين ئي ملڪي تجارتي پاليسين جو تعين يورپي يونين جي ميمبر ملڪن جي معاهدن ۽ يورپي يونين جي قانون سازي ذريعي ٿيندو آهي. اٽلي 2002ع ۾ گڏيل يورپي ڪرنسي، [[يورو]]، اختيار ڪئي.<ref>{{Cite news|last=Andrews|first=Edmund L.|date=1 January 2002|title=Germans Say Goodbye to the Mark, a Symbol of Strength and Unity|url=https://www.nytimes.com/2002/01/01/world/germans-say-goodbye-to-the-mark-a-symbol-of-strength-and-unity.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110501031330/http://www.nytimes.com/2002/01/01/world/germans-say-goodbye-to-the-mark-a-symbol-of-strength-and-unity.html|archive-date=1 May 2011|access-date=18 March 2011|work=The New York Times}}; {{Cite news|last=Taylor Martin|first=Susan|date=28 December 1998|title=On Jan.{{spaces}}1, out of many arises one Euro|work=[[St. Petersburg Times]]|page=National, 1.A}}</ref> ان جي مالياتي پاليسي [[يورپي مرڪزي بئنڪ]] طرفان مقرر ڪئي ويندي آهي. اٽلي [[2008ع جو مالي بحران|2008ع جي مالي بحران]] کان متاثر ٿيو، جنهن ڍانچائي مسئلن کي وڌيڪ سنگين بڻايو.<ref>{{Cite web|last=Orsi|first=Roberto|date=23 April 2013|title=The Quiet Collapse of the Italian Economy|work=Euro Crisis in the Press |url=http://blogs.lse.ac.uk/eurocrisispress/2013/04/23/the-quiet-collapse-of-the-italian-economy|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141119075748/http://blogs.lse.ac.uk/eurocrisispress/2013/04/23/the-quiet-collapse-of-the-italian-economy|archive-date=19 November 2014|access-date=24 November 2014|publisher=[[The London School of Economics]]}}</ref> 1950ع واري ڏهاڪي کان 1970ع واري ڏهاڪي جي شروعات تائين هر سال GDP جي 5–6% مضبوط واڌ کان پوءِ،<ref>{{Cite book|last=Nicholas Crafts, Gianni Toniolo|title=Economic growth in Europe since 1945 |publisher=Cambridge University Press|year=1996|isbn=978-0-5214-9627-8|page=428}}</ref> ۽ 1980ع ۽ 1990ع واري ڏهاڪن ۾ تدريجي سستي کان پوءِ، ملڪ 2000ع واري ڏهاڪي ۾ جمود جو شڪار ٿيو.<ref>{{Cite web|last=Balcerowicz|first=Leszek|title=Economic Growth in the European Union|url=http://www.lisboncouncil.net/growth/documents/LISBON_COUNCIL_Economic_Growth_in_the_EU%20(1).pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140714205108/http://www.lisboncouncil.net/growth/documents/LISBON_COUNCIL_Economic_Growth_in_the_EU%20(1).pdf|archive-date=14 July 2014|access-date=8 October 2014|publisher=The Lisbon Council}}; {{Cite news|title="Secular stagnation" in graphics|url=https://www.economist.com/blogs/graphicdetail/2014/11/secular-stagnation-graphics|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141123234145/http://www.economist.com/blogs/graphicdetail/2014/11/secular-stagnation-graphics|archive-date=23 November 2014|access-date=24 November 2014|newspaper=The Economist}}</ref> وڏي سرڪاري خرچ سان واڌ بحال ڪرڻ لاءِ سياسي ڪوششن [[عوامي قرض]] ۾ شديد واڌ پيدا ڪئي، جيڪو 2017ع ۾ GDP جي 132% کان وڌيڪ هو؛<ref>{{Cite web|date=15 May 2018|title=Debito pubblico oltre 2.300 miliardi e all'estero non lo comprano|url=https://www.investireoggi.it/economia/debito-pubblico-oltre-2-300-miliardi-e-litalia-e-sulla-strada-dellautarchia-finanziaria|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20200221072720/https://www.investireoggi.it/economia/debito-pubblico-oltre-2-300-miliardi-e-litalia-e-sulla-strada-dellautarchia-finanziaria|archive-date=21 February 2020|access-date=1 June 2018}}</ref> اهو يورپي يونين ۾ يونان کان پوءِ ٻيو سڀ کان وڏو هو.<ref>{{Cite web|title=Government debt increased to 93.9% of GDP in euro area and to 88.0% in EU28|url=http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_PUBLIC/2-22072014-AP/EN/2-22072014-AP-EN.PDF|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141021162159/http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_PUBLIC/2-22072014-AP/EN/2-22072014-AP-EN.PDF|archive-date=21 October 2014|access-date=24 November 2014|publisher=[[Eurostat]]}}</ref> [[اطالوي سرڪاري قرض|اطالوي عوامي قرض]] جو سڀ کان وڏو حصو قومي ادارن ۽ ماڻهن وٽ آهي، جيڪو اٽلي ۽ يونان جي وچ ۾ هڪ اهم فرق آهي،<ref>{{Cite web|date=18 May 2010|title=Could Italy Be Better Off than its Peers?|url=https://www.cnbc.com/2010/05/18/could-italy-be-better-off-than-its-peers.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110430030613/http://www.cnbc.com/id/37207942/Could_Italy_Be_Better_Off_than_its_Peers|archive-date=30 April 2011|access-date=30 May 2011|publisher=CNBC}}</ref> ۽ [[گهريلو قرض]] جي سطح او اي سي ڊي جي اوسط کان گهڻي گهٽ آهي.<ref>{{Cite web|title=Household debt and the OECD's surveillance of member states|url=http://www.nationalbanken.dk/da/om_nationalbanken/oekonomisk_forskning/Documents/4_Household%20debt%20and%20the%20OECD's%20surveillance%20of%20member%20states%20by%20Christophe%20Andr%C3%A9.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20150109041518/http://www.nationalbanken.dk/da/om_nationalbanken/oekonomisk_forskning/Documents/4_Household%20debt%20and%20the%20OECD%27s%20surveillance%20of%20member%20states%20by%20Christophe%20Andr%C3%A9.pdf|archive-date=9 January 2015|access-date=26 November 2014|publisher=[[OECD]] Economics Department}}</ref> [[ڏکڻ وارو سوال|وڏي اتر–ڏکڻ ورهاست]] سماجي-معاشي ڪمزوريءَ جو هڪ اهم عنصر آهي؛<ref>{{Cite news|title=Oh for a new risorgimento|url=https://www.economist.com/special-report/2011/06/11/oh-for-a-new-risorgimento|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141024163715/http://www.economist.com/node/18780831|archive-date=24 October 2014|access-date=24 November 2014|newspaper=The Economist}}</ref> اتر ۽ ڏکڻ وارن علائقن ۽ ميونسپلٽين جي سرڪاري آمدنيءَ ۾ تمام وڏو فرق آهي.<ref>{{Cite web|title=Comune per Comune, ecco la mappa navigabile dei redditi dichiarati in Italia|url=http://www.lastampa.it/economia/speciali/redditi-italia|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20150405032750/http://www.lastampa.it/economia/speciali/redditi-italia|archive-date=5 April 2015|access-date=4 April 2015|website=lastampa.it}}</ref> سڀ کان امير صوبو، [[آلٽو آديجي-ڏکڻ ٽائرول]]، في فرد قومي GDP جو 152% ڪمائي ٿو، جڏهن ته سڀ کان غريب علائقو، ڪلابريا، 61% ڪمائي ٿو.<ref>{{Cite web|title=GDP per capita at regional level|url=https://www.istat.it/it/files/2016/12/Conti-regionali_2015.pdf?title=Conti+economici+territoriali+-+12%2Fdic%2F2016+-+Testo+integrale+e+nota+metodologica.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20171026054135/https://www.istat.it/it/files/2016/12/Conti-regionali_2015.pdf?title=Conti+economici+territoriali+-+12%2Fdic%2F2016+-+Testo+integrale+e+nota+metodologica.pdf|archive-date=26 October 2017|access-date=25 October 2017|publisher=[[Istat]]}}</ref> بيروزگاريءَ جي شرح (11%) يورو زون جي اوسط کان مٿي آهي،<ref>{{Cite web|title=Euro area unemployment rate at 11%|url=http://ec.europa.eu/eurostat/documents/2995521/8121455/3-31072017-AP-EN.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170731232352/http://ec.europa.eu/eurostat/documents/2995521/8121455/3-31072017-AP-EN.pdf|archive-date=31 July 2017|access-date=26 October 2017|publisher=[[Eurostat]]}}</ref> پر جدا جدا انگن موجب اها اتر ۾ 7% ۽ ڏکڻ ۾ 19% آهي.<ref>{{Cite web|last=Istat|author-link=National Institute of Statistics (Italy)|title=Employment and unemployment: second quarter 2017 |url=http://www.istat.it/it/files/2017/09/Mercato-del-lavoro-II-trim-2017.pdf?title=Il+mercato+del+lavoro+-+12%2Fset%2F2017+-+Testo+integrale+e+nota+metodologica.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20171026054033/http://www.istat.it/it/files/2017/09/Mercato-del-lavoro-II-trim-2017.pdf?title=Il+mercato+del+lavoro+-+12%2Fset%2F2017+-+Testo+integrale+e+nota+metodologica.pdf|archive-date=26 October 2017|access-date=26 October 2017}}</ref> [[درمياني آمدني|درمياني قابلِ خرچ آمدني]] 2021ع ۾ هر سال $27,949 هئي ([[قوت خريد جي برابري|PPP]]).<ref name="y148">{{cite book | author=OECD | title=Society at a Glance 2024: OECD Social Indicators, Figure 4.1 Median income varies by a factor eight across OECD countries | publisher=OECD | date=20 June 2024 | url=https://www.oecd.org/en/publications/2024/06/society-at-a-glance-2024_08001b73/full-report/component-12.html#indicator-d1e8404-8cd0a55a48 | page=}}</ref> [[اٽلي ۾ نوجوانن جي بيروزگاري|نوجوانن جي بيروزگاريءَ جي شرح]] (2018ع ۾ 32%) انتهائي بلند آهي. === زراعت === {{Main|اٽلي ۾ زراعت}} [[File:Vineyards in Piemonte, Italy.jpg|thumb|[[پيڊمونٽ جو انگورن وارو منظر: لانگهي-روئيرو ۽ مونفيراتو|لانگهي ۽ مونفيرات، پيڊمونٽ ۾ انگورن جا باغ]]. اٽلي دنيا جو [[شراب پيدا ڪندڙ ملڪن جي فهرست|سڀ کان وڏو شراب پيدا ڪندڙ ملڪ]] آهي، ۽ ان وٽ مقامي [[انگور جي ول|انگورن جي ولين]] جو سڀ کان وسيع قسم آهي.<ref>{{Cite web|date=25 November 2018|title=L'Italia è il maggiore produttore di vino|url=http://www.inumeridelvino.it/2018/11/la-produzione-di-vino-nel-mondo-2018-prima-stima-oiv.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211111224545/http://www.inumeridelvino.it/2018/11/la-produzione-di-vino-nel-mondo-2018-prima-stima-oiv.html|archive-date=11 November 2021|access-date=11 November 2021|language=it}}; {{Cite web|date=3 June 2017|title=L'Italia è il paese con più vitigni autoctoni al mondo|url=https://giornalevinocibo.com/2017/06/03/italia-prima-assoluta-per-vitgni-autoctoni-ecco-i-dati-dei-vari-stati|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211101044918/https://giornalevinocibo.com/2017/06/03/italia-prima-assoluta-per-vitgni-autoctoni-ecco-i-dati-dei-vari-stati|archive-date=1 November 2021|access-date=11 November 2021|language=it}}</ref>]] آخري زرعي مردم شماري موجب، 2010ع ۾ 1.6&nbsp;ملين فارم هئا (2000ع کان −32%)، جيڪي {{Convert|12700000|ha|0|abbr=on|disp=or}} تي پکڙيل هئا (انهن مان 63% ڏکڻ اٽلي ۾ آهن).<ref name="agrocensus">{{Cite web|date=24 October 2010|title=Censimento Agricoltura 2010|url=http://dati-censimentoagricoltura.istat.it/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150213021626/http://dati-censimentoagricoltura.istat.it/|archive-date=13 February 2015|access-date=11 February 2015|publisher=[[National Institute of Statistics (Italy)|ISTAT]]}}</ref> 99% خاندانن طرفان هلندڙ ۽ ننڍا آهن، جن جو سراسري پکيڙ صرف {{Convert|8|ha|0|abbr=on}} آهي.<ref name="agrocensus"/> زرعي استعمال واري زمين مان، اناج جا کيت 31%، [[زيتون]] جا باغ 8%، [[انگورن جا باغ]] 5%، [[کٽا ميوا]] جا باغ 4%، [[شگر بيٽ]] 2%، ۽ باغباني 2% تي مشتمل آهن. باقي زمين گهڻو ڪري چراگاهن (26%) ۽ چارا اناج (12%) لاءِ مخصوص آهي.<ref name="agrocensus"/> اٽلي دنيا جو [[شراب پيدا ڪندڙ ملڪن جي فهرست|سڀ کان وڏو شراب پيدا ڪندڙ ملڪ]] آهي،<ref>{{Cite web|year=2010|title=OIV report on the State of the vitiviniculture world market|url=http://news.reseau-concept.net/images/oiv_es/Client/DIAPORAMA_STATISTIQUES_Tbilissi_2010_EN.ppt|archive-url=https://web.archive.org/web/20110728145648/http://news.reseau-concept.net/images/oiv_es/Client/DIAPORAMA_STATISTIQUES_Tbilissi_2010_EN.ppt|archive-date=28 July 2011|website=news.reseau-concept.net|publisher=Réseau-CONCEPT|format=PowerPoint presentation}}</ref><ref>{{Cite news |last=Pisa |first=Nick |date=12 June 2011 |title=Italy overtakes France to become world's largest wine producer |url=https://www.telegraph.co.uk/foodanddrink/wine/8571222/Italy-overtakes-France-to-become-worlds-largest-wine-producer.html |url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20110903021833/http://www.telegraph.co.uk/foodanddrink/wine/8571222/Italy-overtakes-France-to-become-worlds-largest-wine-producer.html |archive-date=3 September 2011 |access-date=17 August 2011 |work=The Telegraph}}</ref> ۽ [[زيتون جو تيل]]، ميون (صوف، زيتون، انگور، نارنگيون، ليمون، ناسپاتيون، خوبانيون، هيزل نٽ، آڙون، چيريون، آلوبخارا، اسٽرابيريون ۽ ڪيئي فروٽ) ۽ ڀاڄين (خاص طور تي آرٽچوڪ ۽ ٽماٽا) جو اهم پيدا ڪندڙ آهي. سڀ کان مشهور [[اطالوي شراب]] [[ٽسڪني (شراب)|ٽسڪن]] [[ڪيانتي]] ۽ [[پيڊمونٽ (شراب)|پيڊمونٽي]] [[بارولو]] آهن. ٻيا مشهور شراب [[بارباريسڪو]]، [[باربيرا ڊي آستي]]، [[برونيلو دي مونتالچينو]]، [[فراسڪاتي DOC|فراسڪاتي]]، [[مونٽي پلچانو دابروزو]]، [[موريلينو دي اسڪانسانو]]، ۽ چمڪندڙ شراب [[فرانچياڪورتا DOCG|فرانچياڪورتا]] ۽ [[پروسيڪو]] آهن. معياري شيون جن ۾ اٽلي خاص مهارت رکي ٿو، خاص طور شراب ۽ [[اطالوي DOP پنيرن جي فهرست|علائقائي پنير]]، اڪثر معيار جي ضمانت وارن ليبلن [[Denominazione di origine controllata|DOC/DOP]] هيٺ محفوظ ڪيون وينديون آهن. هي [[يورپي يونين ۾ جاگرافيائي اشارا ۽ روايتي خاصيتون|جاگرافيائي اشاري وارو سرٽيفڪيٽ]]، جيڪو يورپي يونين طرفان منظور ٿيل آهي، [[نقلي شين]] سان مونجهاري کان بچڻ لاءِ اهم سمجھيو ويندو آهي. == آمدرفت == {{Main|اٽلي ۾ آمدرفت}} {{See also|اٽلي ۾ ريلوي اسٽيشنون}} [[File:A8-A26 Besnate.jpg|thumb|آٽوسترادا ديئي لاگي ('ڍنڍن واري موٽر وي'؛ [[آٽوسترادا A8 (اٽلي)|A8]] ۽ [[آٽوسترادا A9 (اٽلي)|A9]] جو حصو)، دنيا ۾ ٺهيل پهرين موٽر وي<ref name="independent"/>]] {{Anchor|Infrastructure}}اٽلي پهريون ملڪ هو جنهن موٽر ويون، ''[[آٽوسترادي]]''، ٺاهيون، جيڪي تيز ٽرئفڪ ۽ موٽر گاڏين لاءِ مخصوص هيون.<ref name="independent">{{Cite news|last=Lenarduzzi|first=Thea|date=30 January 2016|title=The motorway that built Italy: Piero Puricelli's masterpiece|url=http://www.independent.co.uk/travel/europe/the-worlds-first-motorway-piero-puricellis-masterpiece-is-the-focus-of-an-unlikely-pilgrimage-a6840816.html|url-status=live|archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20220526/http://www.independent.co.uk/travel/europe/the-worlds-first-motorway-piero-puricellis-masterpiece-is-the-focus-of-an-unlikely-pilgrimage-a6840816.html|archive-date=26 May 2022|access-date=12 May 2022|work=[[The Independent]]}}</ref> 2002ع ۾ اٽلي ۾ استعمال لائق [[اٽلي ۾ رستا|رستن]] جي ڊيگهه {{Convert|668721|km|mi|abbr=on}} هئي، جنهن ۾ {{Convert|6487|km|mi|abbr=on}} موٽر ويون شامل هيون، جيڪي رياست جي ملڪيت هيون پر [[اٽلانٽيا (ڪمپني)|اٽلانٽيا]] طرفان خانگي طور هلائي وينديون هيون. 2005ع ۾، لڳ ڀڳ 34,667,000 ڪارون (هر 1,000 ماڻهن تي 590) ۽ 4,015,000 مال بردار گاڏيون هن نيٽ ورڪ تي هلنديون هيون.<ref name="European Commission">{{Cite web|last=European Commission|author-link=European Commission|title=Panorama of Transport|url=http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_OFFPUB/KS-DA-07-001/EN/KS-DA-07-001-EN.PDF|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20090407142402/http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_OFFPUB/KS-DA-07-001/EN/KS-DA-07-001-EN.PDF|archive-date=7 April 2009|access-date=3 May 2009}}</ref> [[File:Etr500.JPG|thumb|[[ETR 500]] ريل گاڏي [[فلورنس–روم تيز رفتار ريلوي|فلورنس–روم تيز رفتار لائين]] تي، جيڪا يورپ ۾ ٺهيل پهرين تيز رفتار ريلوي هئي<ref>{{Cite web|title=Special report: A European high-speed rail network|url=https://op.europa.eu/webpub/eca/special-reports/high-speed-rail-19-2018/en/|access-date=22 July 2023|website=op.europa.eu|language=en-GB|archive-date=17 March 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240317233927/https://op.europa.eu/webpub/eca/special-reports/high-speed-rail-19-2018/en/|url-status=live}}</ref>]] [[اٽلي ۾ ريل آمدرفت|ريلوي نيٽ ورڪ]]، جيڪو رياست جي ملڪيت آهي ۽ [[فيروويه ديلو ستاتو|ريتي فيرووياريا ايتاليانا]] (FSI) طرفان هلائجي ٿو، 2024ع ۾ ڪل {{Convert|16879|km|mi|abbr=on}} هو، جنهن مان {{Convert|12277|km|0|abbr=on}} بجليءَ سان هلندڙ هو،<ref>{{Cite web |title=The network today |url=https://www.rfi.it/en/Network/The-network-today.html |access-date=29 September 2025 |website=[[Rete Ferroviaria Italiana]] |publisher=}}</ref> ۽ جنهن تي 4,802 لوڪوموٽو ۽ ريل ڪارون هلن ٿيون. تيز رفتار ريلن جو مکيه عوامي آپريٽر [[ترينيتاليا]] آهي، جيڪو FSI جو حصو آهي. تيز رفتار ريلون ٽن قسمن ۾ آهن: [[فريچياروسا]] ('ڳاڙهو تير') ريلون مخصوص تيز رفتار پٽڙين تي وڌ ۾ وڌ 300{{spaces}}km/h جي رفتار سان هلن ٿيون؛ [[فريچيارجينتو]] ('چانديءَ جو تير') تيز رفتار ۽ مکيه پٽڙين تي وڌ ۾ وڌ 250{{spaces}}km/h سان هلن ٿيون؛ ۽ [[فريچيابيانڪا]] ('اڇو تير') علائقائي تيز رفتار لائينن تي وڌ ۾ وڌ 200{{spaces}}km/h سان هلن ٿيون. اٽلي وٽ پاڙيسري ملڪن سان الپائن جبلن مٿان 11 ريل سرحدي گذرگاهون آهن. هوائي آمدرفت استعمال ڪندڙ مسافرن جي تعداد موجب اٽلي يورپ ۾ پنجين نمبر تي آهي، 2011ع ۾ لڳ ڀڳ 148 ملين مسافرن، يعني يورپ جي ڪل جو تقريباً 10%، سان.<ref>{{Cite web|date=7 January 2013|title=Trasporto aereo in Italia (PDF)|url=http://www.istat.it/it/archivio/78802|access-date=5 August 2013|publisher=ISTAT|archive-date=13 January 2013|archive-url=https://web.archive.org/web/20130113035254/http://www.istat.it/it/archivio/78802|url-status=live}}</ref> 2022ع ۾ 45 شهري هوائي اڏا هئا، جن ۾ [[ميلان مالپينسا ايئرپورٽ]] ۽ [[روم فيوميچينو ايئرپورٽ]] جا مرڪز شامل هئا.<ref>{{Cite web|title=Aeroporti in Italia: quanti sono? Elenco per regione|url=https://gliaeroporti.it/|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20221117184416/https://gliaeroporti.it/|archive-date=17 November 2022|access-date=17 November 2022|language=it}}</ref> 2021ع کان، اٽلي جو قومي هوائي جهاز بردار [[ITA ايئرويز]] آهي، جنهن [[اليتاليا]] جي جاءِ ورتي.<ref>{{Cite news|last=Buckley|first=Julia|date=18 October 2021|title=Italy reveals its new national airline|url=https://edition.cnn.com/travel/article/ita-airways-launch/index.html|access-date=18 October 2021|publisher=CNN|archive-date=18 October 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20211018100255/https://edition.cnn.com/travel/article/ita-airways-launch/index.html|url-status=live}}; {{Cite news|last=Villamizar|first=Helwing|date=15 October 2021|title=Italian Flag Carrier ITA Airways Is Born|url=https://airwaysmag.com/airlines/ita-airways-is-born|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20211016100028/https://airwaysmag.com/airlines/ita-airways-is-born|archive-date=16 October 2021|access-date=18 October 2021|work=Airways Magazine}}</ref> 2004ع ۾ 43 وڏا سامونڊي بندرگاهه هئا، جن ۾ [[جينوا]] شامل آهي، جيڪو ملڪ جو سڀ کان وڏو ۽ بحر روم ۾ ٻيو وڏو بندرگاهه آهي. 2005ع ۾ اٽلي وٽ لڳ ڀڳ 389,000 يونٽن تي مشتمل شهري هوائي ٻيڙو ۽ 581 جهازن تي مشتمل واپاري ٻيڙو هو.<ref name="European Commission"/> قومي اندروني آبي رستن جي نيٽ ورڪ جي ڊيگهه 2012ع ۾ تجارتي آمدرفت لاءِ {{Convert|2400|km|0|abbr=on}} هئي.<ref name="cia.gov"/> اتر اطالوي بندرگاهه، جهڙوڪ ٽريئستي جو گہرے پاڻي وارو بندرگاهه، جنهن جون وچ ۽ اوڀر يورپ سان وسيع ريلوي ڳنڍڻيون آهن، سبسڊين ۽ اهم پرڏيهي سيڙپڪاريءَ جو مرڪز آهن.<ref>Marcus Hernig: Die Renaissance der Seidenstraße (2018) pp 112.; Bernhard Simon: Can The New Silk Road Compete with the Maritime Silk Road? in The Maritime Executive, 1 January 2020.; Chazizam, M. (2018). The Chinese Maritime Silk Road Initiative: The Role of the Mediterranean. Mediterranean Quarterly, 29(2), 54–69.; Guido Santevecchi: Di Maio e la Via della Seta: «Faremo i conti nel 2020», siglato accordo su Trieste in Corriere della Sera: 5. November 2019.; Linda Vierecke, Elisabetta Galla "Triest und die neue Seidenstraße" In: Deutsche Welle, 8 December 2020.; {{Cite web|title=HHLA PLT Italy starting on schedule |url=https://www.hellenicshippingnews.com/hhla-plt-italy-starting-on-schedule|website=hellenicshippingnews.com|access-date=11 January 2021|archive-date=11 January 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210111105059/https://www.hellenicshippingnews.com/hhla-plt-italy-starting-on-schedule/|url-status=live}}</ref> آگسٽ 2025ع ۾، رٿيل [[آبنائے ميسينا پل]] کي ميلوني حڪومت طرفان حتمي منظوري ڏني وئي، جنهن جي تعمير 2025ع جي سرءُ ۾ شروع ٿيڻ مقرر آهي. اهو [[ڪلابريا]] کي [[سسلي]] سان ڳنڍيندو جڏهن اهو 2032ع ۾ کلي ويندو، ۽ اهو [[سڀ کان ڊگهي معلق پلن جي فهرست|دنيا جي سڀ کان ڊگهي معلق پل]] بڻجي ويندو.<ref>{{cite web|title=Italy gives final go-ahead for landmark Sicily bridge project |url=https://www.reuters.com/world/europe/italy-gives-final-go-ahead-landmark-sicily-bridge-project-2025-08-06/ |website=reuters.com |date=6 August 2025 |access-date=6 August 2025}}</ref> == توانائي == {{Main|اٽلي ۾ توانائي}} {{Further|اٽلي ۾ قابل تجديد توانائي|اٽلي ۾ بجلي جو شعبو}} [[File:Pannelli solari Unicoop Tirreno.JPG|thumb|[[پيومبينو]]، ٽسڪني ۾ شمسي پينل. اٽلي دنيا جي قابل تجديد توانائي جي سڀ کان وڏن پيدا ڪندڙ ملڪن مان هڪ آهي.<ref name="legambiente2015">{{Cite web|date=18 May 2015|title=Il rapporto Comuni Rinnovabili 2015|url=http://www.comunirinnovabili.it/il-rapporto-comuni-rinnovabili-2015|access-date=13 March 2016|website=Comuni Rinnovabili|publisher=Legambiente|language=it|archive-date=14 March 2016|archive-url=https://web.archive.org/web/20160314011841/http://www.comunirinnovabili.it/il-rapporto-comuni-rinnovabili-2015/|url-status=live}}</ref>]] اٽلي دنيا جي [[قابل تجديد ذريعن مان بجلي پيداوار موجب ملڪن جي فهرست|قابل تجديد توانائي جي سڀ کان وڏن پيدا ڪندڙن]] مان هڪ بڻجي ويو آهي، جيڪو يورپي يونين ۾ ٻيو ۽ دنيا ۾ نائون نمبر رکي ٿو. [[اٽلي ۾ هوائي توانائي|هوائي توانائي]]، [[اٽلي ۾ پن بجلي|پن بجلي]] ۽ [[اٽلي ۾ ارضي حرارتي توانائي|ارضي حرارتي توانائي]] ملڪ ۾ [[اٽلي ۾ بجلي جو شعبو|بجلي]] جا اهم ذريعا آهن. [[اٽلي ۾ قابل تجديد توانائي|قابل تجديد ذريعا]] پيدا ٿيندڙ سموري بجلي جو 28% فراهم ڪن ٿا، جنهن ۾ صرف پن بجلي 13% تائين پهچي ٿي، ان کان پوءِ شمسي توانائي 6%، هوائي توانائي 4%، بائيو انرجي 3.5% ۽ ارضي حرارتي توانائي 1.6% آهي.<ref name="gse">{{Cite web|date=19 December 2013|title=Rapporto Statistico sugli Impianti a fonti rinnovabili|url=http://www.gse.it/it/Statistiche/RapportiStatistici/Pagine/default.aspx|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20171018022905/http://www.gse.it/it/Statistiche/RapportiStatistici/Pagine/default.aspx|archive-date=18 October 2017|access-date=11 February 2015|publisher=Gestore dei Servizi Energetici}}</ref> قومي طلب جو باقي حصو فوسل ٻارڻن (قدرتي گئس 38%، ڪوئلو 13%، تيل 8%) ۽ درآمدات مان پورو ٿئي ٿو.<ref name="gse"/> [[ايني]]، جيڪا 79 ملڪن ۾ ڪم ڪري ٿي، ست "[[بگ آئل]]" ڪمپنين مان هڪ ۽ دنيا جي سڀ کان وڏين صنعتي ڪمپنين مان هڪ آهي.<ref>{{Cite web|title=Summary for Eni SpA|url=https://finance.yahoo.com/q?s=E|access-date=1 July 2020|archive-date=4 June 2016|archive-url=https://web.archive.org/web/20160604184217/http://finance.yahoo.com/q?s=e|url-status=live}}</ref> [[اٽلي ۾ شمسي توانائي|شمسي توانائي]] جي پيداوار اڪيلي 2014ع ۾ بجلي جو 9% هئي، جنهن سان اٽلي دنيا ۾ شمسي توانائي جي سڀ کان وڏي حصيداري وارو ملڪ بڻيو.<ref name="legambiente2015"/> [[مونتالتو دي ڪاسترو فوٽو وولٽائڪ پاور اسٽيشن]]، جيڪا 2010ع ۾ مڪمل ٿي، اٽلي جي سڀ کان وڏي فوٽو وولٽائڪ (PV) بجلي گهر آهي.<ref>{{Cite web|title=The Italian Montalto di Castro and Rovigo PV plants|url=https://www.solarserver.com/solar-magazine/solar-energy-system-of-the-month/the-italian-montalto-di-castro-and-rovigo-pv-plants.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20180509012719/https://www.solarserver.com/solar-magazine/solar-energy-system-of-the-month/the-italian-montalto-di-castro-and-rovigo-pv-plants.html|archive-date=9 May 2018|access-date=8 May 2018|website=solarserver.com}}</ref> اٽلي پهريون ملڪ هو جنهن بجلي پيدا ڪرڻ لاءِ [[اٽلي ۾ ارضي حرارتي توانائي|ارضي حرارتي توانائي]] جو استعمال ڪيو.<ref>{{Cite web|year=2011|title=Inventario delle risorse geotermiche nazionali|url=http://unmig.sviluppoeconomico.gov.it/unmig/geotermia/inventario/inventario.asp|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110722034736/http://unmig.sviluppoeconomico.gov.it/unmig/geotermia/inventario/inventario.asp|archive-date=22 July 2011|access-date=14 September 2011|publisher=UNMIG}}</ref> [[اٽلي ۾ جوهري توانائي]] [[1987ع جا اطالوي ريفرنڊم|1987ع جي ريفرنڊمن]] کان پوءِ، 1986ع جي [[چرنوبل حادثو]] جي پسمنظر ۾، ڇڏي ڏني وئي، جيتوڻيڪ اٽلي اڃا تائين پرڏيهي علائقن ۾ اطالوي ملڪيت وارن ريئڪٽرن مان جوهري توانائي درآمد ڪري ٿو. == سائنس ۽ ٽيڪنالاجي == {{Main|اٽلي ۾ سائنس ۽ ٽيڪنالاجي}} {{See also|اطالوي ايجادن ۽ دريافتن جي فهرست}} [[File:Justus Sustermans - Portrait of Galileo Galilei, 1636.jpg|thumb|upright=.8|[[گليليو گليلي]]، جنهن کي عام طور جديد سائنس، فزڪس ۽ فلڪيات جو پيءُ سمجھيو ويندو آهي]] صدين کان، اٽلي هڪ اهڙي سائنسي برادريءَ کي فروغ ڏنو آهي، جنهن سائنسن ۾ اهم دريافتون پيدا ڪيون. [[گليليو گليلي]] [[سائنسي انقلاب]] ۾ وڏو ڪردار ادا ڪيو ۽ کيس عام طور [[مشاهداتي فلڪيات]]،<ref>{{Cite book|last=Singer|first=C.|url=https://books.google.com/books?id=mPIgAAAAMAAJ|title=A Short History of Science to the Nineteenth Century|date=1941|publisher=Clarendon Press|page=217|access-date=22 March 2023|archive-date=2 October 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20241002213513/https://books.google.com/books?id=mPIgAAAAMAAJ|url-status=live}}</ref> جديد فزڪس،<ref>{{Cite book|last=Whitehouse|first=D.|url=https://archive.org/details/renaissancegeniu0000whit|title=Renaissance Genius: Galileo Galilei & His Legacy to Modern Science|date=2009|publisher=Sterling Publishing|isbn=978-1-4027-6977-1|page=[https://archive.org/details/renaissancegeniu0000whit/page/219 219]}}</ref> ۽ [[سائنسي طريقو|سائنسي طريقي]] جو پيءُ سمجھيو ويندو آهي.<ref>''Thomas Hobbes: Critical Assessments'', Volume 1. Preston King. 1993. p. 59</ref><ref>{{Cite book|last=Disraeli|first=I.|title=Curiosities of Literature|date=1835|publisher=W. Pearson & Company|page=371}}</ref> [[لابوراتوري ناتسيونالي دل گران ساسو]] (LNGS) دنيا جو سڀ کان وڏو زير زمين تحقيقي مرڪز آهي.<ref>{{Cite web|title=I Laboratori Nazionali del Gran Sasso|url=https://www.lngs.infn.it/it/descrizione-generale|access-date=15 January 2018|language=it}}</ref> ٽريئستي ۾ آباديءَ جي نسبت سان يورپ ۾ محققن جو سڀ کان وڏو سيڪڙو آهي.<ref>G. Bar "Trieste, è record europeo di ricercatori: 37 ogni mille abitanti. Più della Finlandia", In: il Fatto Quotidiano, 26 April 2018.</ref> اٽلي 2025ع ۾ [[عالمي جدت اشاري]] ۾ 28هين نمبر تي هو.<ref>{{Cite web |title=GII Innovation Ecosystems & Data Explorer 2025 |url=https://www.wipo.int/gii-ranking/en/italy |access-date=16 October 2025 |website=WIPO}}</ref><ref>{{Cite book |last1=Dutta |first1=Soumitra |url=https://www.wipo.int/web-publications/global-innovation-index-2025/en/index.html |title=Global Innovation Index 2025: Innovation at a Crossroads |last2=Lanvin |first2=Bruno |publisher=[[World Intellectual Property Organization]] |year=2025 |isbn=978-92-805-3797-0 |page=19 |language=en |doi=10.34667/tind.58864 |access-date=17 October 2025}}</ref> اٽلي ۾ [[ٽيڪنالاجي پارڪ]] آهن، جهڙوڪ سائنس ۽ ٽيڪنالاجي پارڪ ڪلوميٽرو روسو (بيرگامو)، [[AREA سائنس پارڪ]] (ٽريئستي)، ويگا-وينس گيٽ وي فار سائنس اينڊ ٽيڪنالاجي (وينيزيا)، توسڪانا لائيف سائنسز (سيئنا)، ٽيڪنالاجي پارڪ آف لودي ڪلسٽر (لودي)، ۽ ٽيڪنالاجي پارڪ آف ناواڪيو (پيزا)،<ref>{{Cite web|title=Science and Technology Parks in Italy|url=https://www.easst.net/science-and-technology-parks-in-italy|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20230719154033/https://www.easst.net/science-and-technology-parks-in-italy|archive-date=19 July 2023|access-date=28 August 2023}}</ref> گڏوگڏ [[سائنس ميوزيم]]، جهڙوڪ ميلان ۾ [[ميوزيو ناتسيونالي شينتسا ا ٽيڪنالوجيا ليوناردو دا ونچي]]. آمدنيءَ ۾ اتر–ڏکڻ جو وڏو فرق هڪ "[[ڊجيٽل ورهاست]]" پيدا ڪري ٿو.<ref>{{Cite journal|last=Alampi|first=Matteo|date=December 2007|title=Underdevelopment in Southern Italy: Traditional Setbacks and Modern Solutions|url=https://fisherpub.sjf.edu/cgi/viewcontent.cgi?article=1047&context=intlstudies_masters|journal=Fisher Digital Publications|via=International Studies Masters}}</ref><ref>{{Cite journal|last=Di Pietro|first=Giorgio|date=June 2021|title=Changes in Italy's education-related digital divide|journal=Economic Affairs|volume=41|issue=2|pages=252–270|doi=10.1111/ecaf.12471|issn=0265-0665|s2cid=237848271|doi-access=free}}</ref> == سياحت == {{Main|اٽلي ۾ سياحت}} [[File:Positano - Fornillo Beach.jpg|thumb|[[امالفي ساحل]] اٽلي جي اهم سياحتي منزلن مان هڪ آهي.<ref>[http://www.italy24.ilsole24ore.com/art/business-and-economy/2017-05-04/turismo-stranieri-124013.php?uuid=AEVg9GGB "Foreign tourist numbers in Italy head towards new record"] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20170601184213/http://www.italy24.ilsole24ore.com/art/business-and-economy/2017-05-04/turismo-stranieri-124013.php?uuid=AEVg9GGB|date=1 June 2017}}. Retrieved 21 May 2017.</ref>]] ماڻهو صدين کان اٽلي جو دورو ڪندا رهيا آهن، پر [[اٽلي ۾ سياحت|سياحت لاءِ اپٻيٽ جو دورو]] سڀ کان پهريان امير امرا [[گرانڊ ٽور]] دوران ڪرڻ لڳا، جيڪو 17هين صديءَ ۾ شروع ٿيو ۽ 18هين ۽ 19هين صديءَ ۾ عروج تي پهتو.<ref name="grand-tour">{{Cite web|title=Grand Tour|url=https://www.treccani.it/enciclopedia/grand-tour|access-date=6 May 2022|language=it}}</ref> اهو اهڙو دور هو، جنهن ۾ يورپي اشرافيا، جن مان گهڻا برطانوي هئا، يورپ جي حصن جو دورو ڪندا هئا، جن ۾ اٽلي هڪ اهم منزل هوندو هو.<ref name="grand-tour"/> اٽلي لاءِ، هن جو مقصد قديم تعمير، مقامي ثقافت جو مطالعو ڪرڻ ۽ ان جي قدرتي خوبصورتيءَ کي ساراهڻ هو.<ref>{{Cite web|title=Italy on the Grand Tour (Getty Exhibitions)|url=http://www.getty.edu/art/exhibitions/grand_tour/what.html|access-date=9 June 2015}}</ref> اٽلي [[عالمي سياحت درجابندي|دنيا جو پنجون سڀ کان وڌيڪ گهميل ملڪ]] آهي، جتي 2024ع ۾ ڪل 57 ملين سياح آيا.<ref>{{cite web |title=Global and regional tourism performance |url=https://www.unwto.org/tourism-data/un-tourism-tourism-dashboard |access-date=25 May 2025}}</ref> 2014ع ۾ سفر ۽ سياحت مان آمدني EUR163{{spaces}}ارب هئي (GDP جو 10%) ۽ 1,082,000 نوڪريون سڌي طرح ان سان لاڳاپيل هيون (روزگار جو 5%).<ref>{{Cite web|title=Travel & Tourism Economic Impact 2015 Italy |url=https://www.wttc.org/-/media/files/reports/economic%20impact%20research/countries%202015/italy2015.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20171010152616/https://www.wttc.org/-/media/files/reports/economic%20impact%20research/countries%202015/italy2015.pdf|archive-date=10 October 2017|access-date=20 May 2017|publisher=[[World Travel and Tourism Council]]}}</ref> سياحن جي دلچسپي خاص طور [[اٽلي جي ثقافت|ثقافت]]، [[اطالوي کاڌو|کاڌي]]، [[اٽلي جي تاريخ|تاريخ]]، [[اٽلي جي تعميراتي فن|تعميراتي فن]]، [[اطالوي فن|فن]]، مذهبي هنڌن ۽ رستن، شادي سياحت، قدرتي حسن، رات جي زندگي، پاڻيءَ هيٺان هنڌن ۽ اسپا سان آهي.<ref>{{Cite web|date=February 2023|title=In Italia 11mila matrimoni stranieri, un turismo da 599 milioni|url=https://www.ansa.it/canale_viaggiart/it/notizie/speciali/2023/02/01/turismo-wedding-2-milioni-presenze-e-fatturato-599-mln_dcec4ad9-3ab8-4677-a303-6378020ac3a7.html|access-date=2 February 2023|language=it}}; {{Cite web|title=10 Migliori destinazioni italiane per vita notturna|url=https://www.travel365.it/migliori-destinazioni-italiane-per-vita-notturna.htm|access-date=28 December 2021|language=it}}</ref> سياري ۽ اونهاري جي سياحت الپس ۽ [[اپينائن جبلن]] جي هنڌن تي موجود آهي،<ref>{{Cite web|date=30 July 2017|title=VACANZE IN MONTAGNA IN ITALIA: IN INVERNO E IN ESTATE|url=https://www.alloggitaly.it/vacanze-in-montagna-in-italia|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> جڏهن ته سامونڊي سياحت [[بحر روم]] جي ڪناري وارن هنڌن تي وڏي پيماني تي عام آهي.<ref>{{Cite web|date=14 February 2018|title=Il turismo balneare|url=https://www.turismo-oggi.com/il-turismo-balneare.html|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> اٽلي بحر روم ۾ ڪروز سياحت جي اهم منزل آهي.<ref>{{Cite web|date=27 April 2022|title=Crociere, Cemar: 8,8 milioni di passeggeri nei porti italiani|url=https://www.lagenziadiviaggi.it/crociere-cemar-88-milioni-di-passeggeri-nei-porti-italiani|access-date=13 May 2022|language=it}}</ref> ننڍن، تاريخي ۽ فني ڳوٺن کي [[اي بورگي پيو بيلي ديٽاليا]] ({{Literally|اٽلي جا سڀ کان خوبصورت ڳوٺ}}) انجمن وسيلي فروغ ڏنو ويندو آهي. سڀ کان وڌيڪ گهميل علائقا وينيتو، ٽسڪني، لومباردي، ايميليا-رومانيا ۽ لازيو آهن.<ref>{{Cite web|title=Number of nights spent in tourist accommodation establishments in the top 20 EU-28 tourist regions, by NUTS 2 regions, 2015 (million nights spent) RYB17 – Statistics Explained |url=https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php?title=File:Number_of_nights_spent_in_tourist_accommodation_establishments_in_the_top_20_EU-28_tourist_regions,_by_NUTS_2_regions,_2015_(million_nights_spent)_RYB17.png|access-date=17 April 2022|publisher=European Commission}}</ref> روم يورپ جو ٽيون ۽ دنيا جو 12هون سڀ کان وڌيڪ گهميل شهر آهي، جتي 2017ع ۾ 9.4&nbsp;ملين سياح آيا.<ref>{{Cite web|title=Ranking the 30 Most-Visited Cities in the World|url=https://www.travelpulse.com/news/destinations/ranking-the-30-most-visited-cities-in-the-world.html|website=TravelPulse}}</ref> وينس ۽ فلورنس دنيا جي 100 وڏين منزلن مان آهن. اٽلي وٽ ڪنهن به ملڪ جي ڀيٽ ۾ سڀ کان وڌيڪ [[عالمي ورثو ماڳ]] آهن: [[اٽلي ۾ عالمي ورثو ماڳن جي فهرست|61]]،<ref>{{Cite web|title=The World Heritage Convention|url=https://whc.unesco.org/en/convention|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20160827065310/https://whc.unesco.org/en/convention|archive-date=27 August 2016|access-date=1 August 2021|publisher=UNESCO}}</ref> جن مان 55 ثقافتي ۽ 6 قدرتي آهن.<ref>{{Cite web|title=Italy|url=https://whc.unesco.org/en/statesparties/it|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211201134320/http://whc.unesco.org/en/statesparties/it|archive-date=1 December 2021|access-date=9 April 2019|publisher=UNESCO World Heritage Centre}}</ref> 35393bqemtij39pbn3t6dp5kmimpmwb 382606 382605 2026-06-04T05:32:26Z Intisar Ali 8681 382606 wikitext text/x-wiki {{چونڊ مضمون|جون 2026}} {{Short description|ڏکڻ ۽ اولهه يورپ جو ملڪ}} {{Infobox country | conventional_long_name = اطالوي جمهوريه | common_name = اٽلي | native_name = {{Lang|it|Repubblica Italiana<!--upper case see Italian wiki-->}} | image_flag = Flag of Italy.svg | image_coat = Emblem of Italy.svg | symbol_type = نشان | national_anthem = "{{Lang|it|[[اِل ڪانتو ديلي اطالياني]]|italic=no}}"<br/>"اطالوين جو گيت"<div style="padding-top:0.5em;">{{Center|[[File:Canto degli Italiani - Marina Militare (strumentale).wav]]}}</div> | image_map = {{Switcher|[[File:EU-Italy (orthographic projection).svg|frameless]]|گلوب ڏيکاريو|[[File:EU-Italy.svg|upright=1.15|frameless]]|يورپي يونين جو نقشو ڏيکاريو|default=1}} | capital = [[روم]] | coordinates = {{Coord|41|54|N|12|29|E|type:city}} | largest_city = capital | languages_type = ڏيهي ٻوليون | languages = ڏسو [[اٽلي جون ٻوليون|مکيه مضمون]] | official_languages = [[اطالوي ٻولي|اطالوي]]<sup>a</sup> {{Infobox|child=yes |label1 = [[اٽلي ڏانهن اميگريشن|قوميت]] {{Nobold|(2021)}}<ref name="id2020">{{Cite web|title=Indicatori demografici, anno 2020 |url=https://www.istat.it/it/files//2021/05/REPORT_INDICATORI-DEMOGRAFICI-2020.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210503091112/https://www.istat.it/it/files//2021/05/REPORT_INDICATORI-DEMOGRAFICI-2020.pdf|archive-date=3 May 2021|access-date=3 May 2021}}</ref> | data1 = {{Unbulleted list|91% اطالوي|9% ٻيا}} }} | religion = {{Ublist|item_style=white-space:nowrap;|84% [[اٽلي ۾ عيسائيت|عيسائيت]]|12% [[اٽلي ۾ لادينيت|لادينيت]]|4% [[اٽلي ۾ مذهب|ٻيا]]}} | religion_year = 2021 | religion_ref = <ref>{{Cite web|date=September 2021|title=Special Eurobarometer 516|url=https://data.europa.eu/data/datasets/s2237_95_2_516_eng?locale=en|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20230629085321/http://data.europa.eu/data/datasets/s2237_95_2_516_eng?locale=en|archive-date=29 June 2023|access-date=2 June 2026|publisher=European Union: [[European Commission]]|via=[[European Data Portal]] (see Volume C: Country/socio-demographics: IT: Question D90.2.)}}</ref> | demonym = اطالوي | government_type = [[وحداني پارلياماني جمهوريه]] | leader_title1 = [[اٽلي جو صدر|صدر]] | leader_name1 = [[سرجيو ماتاريلا]] | leader_title2 = [[اٽلي جو وزيراعظم|وزيراعظم]] | leader_name2 = [[جورجيا ميلوني]] | leader_title3 = [[جمہوريه جي سينيٽ جو صدر (اٽلي)|سينيٽ جو صدر]] | leader_name3 = [[اگناتسيو لا روسا]] | leader_title4 = [[چيمبر آف ڊپٽيز جو صدر (اٽلي)|چيمبر آف ڊپٽيز جو صدر]] | leader_name4 = [[لورينزو فونتانا]] | legislature = [[اطالوي پارليامينٽ|پارليامينٽ]] | upper_house = [[جمہوريه جي سينيٽ (اٽلي)|جمہوريه جي سينيٽ]] | lower_house = [[چيمبر آف ڊپٽيز (اٽلي)|چيمبر آف ڊپٽيز]] | sovereignty_type = [[اٽلي جي تاريخ|تاريخي سياسي وحدتون]] | established_event1 = [[اٽلي جا قديم ماڻھو|اٽالڪ ماڻھو]] | established_date1 = قديم دور | established_event2 = [[قديم روم]]<br>[[رومي اٽلي]] | established_date2 = 753 ق م–476 ع | established_event3 = [[بربر بادشاهتون|رومي-بربر بادشاهتون]]<br>[[بازنطيني اٽلي]] | established_date3 = اوائلي وچون دور | established_event4 = [[اٽلي جي تاريخي رياستن جي فهرست|اطالوي شهري رياستون ۽ علائقائي سياسي وحدتون]] | established_date4 = وچون دور ۽ جديد دور | established_event5 = [[اٽلي جي بادشاهت]] | established_date5 = 1861–1946<br>{{start date and age|1861|03|17|df=y}} | established_event6 = [[اطالوي سلطنت]] | established_date6 = 1869/1882–1960 | established_event7 = [[1946ع اطالوي اداراتي ريفرنڊم|اطالوي جمهوريه]] | established_date7 = {{start date and age|1946|06|02|df=y}} | area_km2 = 301,340 | area_footnote = <ref name="Central Intelligence Agency-2023">{{Cite web|date=23 August 2023|title=Italy|url=https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210701235642/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy|archive-date=1 July 2021|access-date=28 August 2023|publisher=Central Intelligence Agency}}</ref><ref>{{Cite web|date=12 November 2023|title=Italy country profile|url=https://www.bbc.com/news/world-europe-17433142|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20231218111602/https://www.bbc.com/news/world-europe-17433142|archive-date=18 December 2023|access-date=12 November 2023|publisher=BBC News}}</ref> | area_rank = 71هون | area_sq_mi = 116,347 <!--Do not remove per [[Wikipedia:Manual of Style/Dates and numbers]]--> | percent_water = 1.24 (2015)<ref>{{Cite web|title=Surface water and surface water change|url=https://stats.oecd.org/Index.aspx?DataSetCode=SURFACE_WATER|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210324133453/https://stats.oecd.org/Index.aspx?DataSetCode=SURFACE_WATER|archive-date=24 March 2021|access-date=11 October 2020|publisher=[[Organisation for Economic Co-operation and Development]] (OECD)}}</ref> | population_estimate = {{DecreaseNeutral}} 58,915,561<ref name="population">{{cite web|title=Monthly Demographic Balance|url=https://demo.istat.it/app/?l=en&a=&i=D7B|publisher=[[Italian National Institute of Statistics|ISTAT]]}}</ref> | population_estimate_year = 2025 | population_estimate_rank = 25هون | population_density_km2 = 195.5 | population_density_sq_mi = auto<!--Do not remove per [[Wikipedia:Manual of Style/Dates and numbers]]--> | population_density_rank = 72هون | GDP_PPP = {{Increase}} $3.872&nbsp;trillion<ref name="IMFWEO.IT">{{cite web |url=https://data.imf.org/en/Data-Explorer?datasetUrn=IMF.RES:WEO(9.0.0) |title=World Economic Outlook Database (April 2026 Edition) |publisher=[[International Monetary Fund]] |website=www.imf.org |date=14 April 2026 |access-date=18 April 2026}}</ref> | GDP_PPP_year = 2026 | GDP_PPP_rank = 12هون | GDP_PPP_per_capita = {{Increase}} $65,761<ref name="IMFWEO.IT"/> | GDP_PPP_per_capita_rank = 29هون | GDP_nominal = {{Increase}} $2.738&nbsp;trillion<ref name="IMFWEO.IT"/> | GDP_nominal_year = 2026 | GDP_nominal_rank = 8هون | GDP_nominal_per_capita = {{Increase}} $46,505<ref name="IMFWEO.IT"/> | GDP_nominal_per_capita_rank = 27هون | Gini = 32.5 <!--number only--> | Gini_year = 2020 | Gini_change = decrease <!--increase/steady/decrease--> | Gini_ref = <ref>{{Cite web|title=Gini coefficient of equivalised disposable income – EU-SILC survey|url=https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/tessi190/default/table?lang=en|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20201009091832/https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/tessi190/default/table?lang=en|archive-date=9 October 2020|access-date=21 June 2022|publisher=European Commission}}</ref> | HDI = 0.915 <!--number only--> | HDI_year = 2023<!-- Please use the year to which the data refers, not the publication year--> | HDI_change = increase <!--increase/decrease/steady--> | HDI_ref = <ref name="UNHDR">{{Cite web |date=6 May 2025 |title=Human Development Report 2025 |url=https://hdr.undp.org/system/files/documents/global-report-document/hdr2025reporten.pdf|url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20250506051232/https://hdr.undp.org/system/files/documents/global-report-document/hdr2025reporten.pdf |archive-date=6 May 2025 |access-date=6 May 2025 |publisher=[[United Nations Development Programme]] |language=en}}</ref> | HDI_rank = 29هون | currency = [[يورو]] (€)<sup>b</sup> | currency_code = EUR | time_zone = [[مرڪزي يورپي وقت|CET]] | utc_offset = +1 | utc_offset_DST = +2 | time_zone_DST = [[مرڪزي يورپي گرمي وارو وقت|CEST]] | calling_code = [[+39]] <sup>c</sup> | cctld = [[.it]] | footnote_a = <span style="font-size:100%;">جرمن [[ڏکڻ ٽائرول]] ۽ [[فريولي-وينيتسيا جوليا]] ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ فرينچ [[آئوستا وادي]] ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ [[سلووين ٻولي|سلووين]] [[ٽريئستي صوبو]]، [[گوريتسيا صوبو]] ۽ فريولي-وينيتسيا جوليا ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ [[لاڊن ٻولي|لاڊن]] ڏکڻ ٽائرول، [[ترنتينو]] ۽ ٻين اترين علائقن ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ [[فريولي ٻولي|فريولي]] فريولي-وينيتسيا جوليا ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ [[سارڊينيائي ٻولي|سارڊينيائي]] [[سارڊينيا]] ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي.<ref>{{Cite web|title=Legge Regionale 15 ottobre 1997, n. 26 |url=http://www.regione.sardegna.it/j/v/86?v=9&c=72&file=1997026|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210226213750/http://www.regione.sardegna.it/j/v/86?v=9&c=72&file=1997026|archive-date=26 February 2021|access-date=31 May 2018|publisher=Regione autonoma della Sardegna – Regione Autònoma de Sardigna}}; {{Cite web|title=Regione Autonoma Friuli-Venezia Giulia – Comunità linguistiche regionali|url=https://www.regione.fvg.it/rafvg/cms/RAFVG/cultura-sport/patrimonio-culturale/comunita-linguistiche|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150904201140/https://www.regione.fvg.it/rafvg/cms/RAFVG/cultura-sport/patrimonio-culturale/comunita-linguistiche|archive-date=4 September 2015|access-date=2 November 2020|website=regione.fvg.it}}</ref></span> | footnote_b = <span style="font-size:100%;">2002ع کان اڳ، [[اطالوي ليرا]]. يورو [[ڪامپيوني دي اٽاليا]] ۾ قبول ڪئي وڃي ٿي، پر ان جي سرڪاري ڪرنسي [[سوئس فرانڪ]] آهي.<ref>{{Cite web|date=14 July 2010|title=Comune di Campione d'Italia|url=http://www.comune.campione-d-italia.co.it/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110430223743/http://www.comune.campione-d-italia.co.it/|archive-date=30 April 2011|access-date=30 October 2010|publisher=Comune.campione-d-italia.co.it}}</ref></span> | footnote_c = <span style="font-size:100%;">ڪامپيوني دي اٽاليا کي فون ڪرڻ لاءِ سوئس ڪوڊ [[+41]] استعمال ڪرڻ ضروري آهي.</span> }} '''اٽلي'''،{{Efn|{{Lang|it|Italia}}, {{IPA|it|iˈtaːlja|pron|small=no|It-Italia.ogg}}}} سرڪاري طور '''اطالوي جمهوريه'''،{{Efn|{{Lang|it|ريپبلڪا اطاليانا|links=no}}, {{IPA|it|reˈpubblika itaˈljaːna|pron|small=no}}}} [[ڏکڻ يورپ|ڏکڻ]] ۽ [[اولهه يورپ]] ۾ واقع هڪ ملڪ آهي.{{Efn|اٽلي کي گهڻو ڪري اولهه يورپ ۾ شامل ڪيو ويندو آهي.<ref>اٽلي کي اولهه يورپي ملڪ طور بيان ڪندڙ علمي ڪم:{{Bulleted list |{{Cite book|last1=Hancock|first1=M. Donald|url=https://archive.org/details/politicsinwester00hanc_0|title=Politics in Western Europe: an introduction to the politics of the United Kingdom, France, Germany, Italy, Sweden, and the European Union|last2=Conradt|first2=David P.|last3=Peters|first3=B. Guy|last4=Safran|first4=William|last5=Zariski|first5=Raphael|date=11 November 1998|publisher=Chatham House Publishers|isbn=978-1-5664-3039-5|edition=2nd|quote=list of Western European countries Italy.|url-access=registration|ref=none}} |{{Cite book|last1=Ugo|first1=Ascoli|last2=Emmanuele|first2=Pavolini|title=The Italian welfare state in a European perspective: A comparative analysis|date=2016|publisher=Policy Press|isbn=978-1-4473-3444-6|url=https://books.google.com/books?id=BEzRDAAAQBAJ&q=list+of+Western+European+countries+Italy|ref=none}} |{{Cite book|last1=Zloch-Christy|first1=Iliana|title=East-West Financial Relations: Current Problems and Future Prospects|date=1991|publisher=Cambridge University Press|isbn=978-0-5213-9530-4|url=https://archive.org/details/eastwestfinancia00zloc|url-access=registration|quote=list of Western European countries Italy.|access-date=29 September 2019|ref=none}} |{{Cite book|last1=Clout|first1=Hugh D.|title=Western Europe: Geographical Perspectives|date=1989|publisher=Longman Scientific & Technical|isbn=978-0-5820-1772-6|url=https://books.google.com/books?id=WGbIT90ppZsC|access-date=29 September 2019|ref=none}} |{{Cite book|last1=Furlong|first1=Paul|title=Modern Italy: Representation and Reform|date=2003|publisher=Routledge|isbn=978-1-1349-7983-7|url=https://books.google.com/books?id=JNNsOl65D0AC&q=italy+western+European+country|access-date=29 September 2019|ref=none}} |{{Cite book|last1=Hanf|first1=Kenneth|last2=Jansen|first2=Alf-Inge|title=Governance and Environment in Western Europe: Politics, Policy and Administration|date=2014|publisher=Routledge|isbn=978-1-3178-7917-6|url=https://books.google.com/books?id=31wSBAAAQBAJ&q=West+Europe+Italy|access-date=29 September 2019|ref=none}} }}</ref>|name=WE}} اهو [[اطالوي اپٻيٽ|هڪ اپٻيٽ]] تي مشتمل آهي، جيڪو [[ڀونوچ سمنڊ]] ۾ وڌي وڃي ٿو، جنهن جي اترين زميني سرحد تي [[الپس]] آهن، ۽ ان سان گڏ [[اٽلي جي ٻيٽن جي فهرست|لڳ ڀڳ 800 ٻيٽ]] پڻ شامل آهن، جن مان خاص طور [[سسلي]] ۽ [[سارڊينيا]] اهم آهن. اٽلي اولهه ۾ [[فرانس]]؛ اتر ۾ [[سوئٽزرلينڊ]] ۽ [[آسٽريا]]؛ اوڀر ۾ [[سلووينيا]]؛ ۽ ٻن [[انڪليو|انڪليوز]]، [[ويٽيڪن سٽي]] ۽ [[سان مارينو]]، سان زميني سرحدون رکي ٿو. ايراضي جي لحاظ کان اهو [[ايراضيءَ موجب يورپي ملڪن جي فهرست|يورپ جو ڏهون وڏو ملڪ]] آهي، جيڪو {{Convert|301340|km2|sqmi|abbr=on}} تي پکڙيل آهي، ۽ لڳ ڀڳ 59 ملين آبادي سان [[يورپي يونين]] جو ٽيون سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو [[يورپي يونين جو رڪن ملڪ|رڪن ملڪ]] آهي. اٽلي جي گاديءَ جو هنڌ ۽ [[اٽلي جي شهرن جي فهرست|سڀ کان وڏو شهر]] [[روم]] آهي؛ ٻين وڏن شهرن ۾ [[ميلان]]، جيڪو ملڪ جو سڀ کان وڏو [[ميٽروپوليٽن علائقو]] آهي، [[نيپلز]]، [[تورين]]، [[پالرمو]]، [[بولونيا]]، [[فلورينس]]، [[جينووا]] ۽ [[وينس]] شامل آهن. [[اٽلي جي تاريخ]] ڪيترن ئي [[اٽلي جي قديم قومن جي فهرست|اٽالڪ قومن]] تائين وڃي ٿي، جن ۾ خاص طور [[قديم رومي]] شامل آهن، جن [[رومي جمهوريه]] دوران ڀونوچ سمنڊ جي دنيا کي فتح ڪيو ۽ [[رومي سلطنت]] دوران صدين تائين ان تي حڪومت ڪئي. عيسائيت جي پکڙجڻ سان، روم [[ڪيٿولڪ ڪليسا]] ۽ [[پاپائيت]] جو مرڪز بڻجي ويو. [[بربر حملا|بربر حملن]] ۽ ٻين سببن ڪري [[قديم دور جي آخري مرحلي]] ۽ [[اوائلي وچئين دور]] جي وچ ۾ [[اولهه رومي سلطنت جو زوال ۽ خاتمو]] ٿيو. يارهين صديءَ تائين [[اطالوي شهري رياستون]] ۽ [[سامونڊي جمهوريهون]] وڌيون، جن واپار ذريعي نئين خوشحالي آندي ۽ جديد سرمائيداريءَ لاءِ بنياد وڌا. [[اطالوي نشاةِ ثانيه]] پندرهين ۽ سورهين صديءَ دوران ڦهلي ڦولي ۽ [[نشاةِ ثانيه#پکڙجڻ|باقي يورپ تائين پکڙجي وئي]]. اطالوي ڳولائوئن پري اوڀر ۽ [[نئين دنيا]] ڏانهن نوان رستا دريافت ڪيا، جنهن سان [[دريافتن جو دور|دريافتن جي دور]] ۾ اهم حصو پيو. سياسي ۽ علائقائي ورهاستن جي صدين کان پوءِ، [[اٽلي جي بادشاهت]] 1861ع ۾ [[اطالوي آزاديءَ جون جنگيون|آزاديءَ جي جنگين]] ۽ [[هزارن جي مهم]] کان پوءِ قائم ٿي. اوڻيهين صديءَ جي آخر کان ويهين صديءَ جي شروعات تائين، [[اٽلي ۾ صنعتڪاري|اٽلي صنعتڪاري ڪئي]] ۽ [[اطالوي سلطنت|نوآبادياتي سلطنت]] حاصل ڪئي، جڏهن ته [[ڏکڻ اٽلي|ڏکڻ]] گهڻي حد تائين غريب رهيو، جنهن سبب آمريڪا ڏانهن [[اطالوي ڊائاسپورا|وڏي مهاجر ڊائاسپورا]] پيدا ٿي. 1915ع کان 1918ع تائين، [[پهريين عالمي جنگ دوران اٽلي جي فوجي تاريخ|اٽلي]] [[پهريين عالمي جنگ]] ۾ [[پهريين عالمي جنگ جا اتحادي|انتانت]] سان گڏ [[مرڪزي طاقتون|مرڪزي طاقتن]] خلاف وڙهيو. 1922ع ۾ [[اطالوي فاشزم|اطالوي فاشسٽ]] آمريت قائم ٿي. [[ٻي عالمي جنگ دوران اٽلي جي فوجي تاريخ|ٻي عالمي جنگ دوران]]، اٽلي پهرين [[محوري طاقتون|محوري طاقتن]] جو حصو هو، جيستائين [[ڪاسيبلي جي جنگبندي|جنگبندي]] [[ٻي عالمي جنگ جا اتحادي|اتحادي طاقتن]] سان نه ٿي (1940–1943)، پوءِ [[اطالوي مزاحمت]] ۽ جرمن قبضي ۽ سهڪار ڪندڙ [[اطالوي سماجي جمهوريه|آر ايس آءِ]] کان [[اٽلي جي آزادي]] دوران اتحادي طاقتن جو هم جنگي ساٿي بڻيو (1943–1945). 1946ع ۾ بادشاهت کي [[1946ع اطالوي اداراتي ريفرنڊم|جمهوريه سان تبديل ڪيو ويو]] ۽ ملڪ [[اطالوي اقتصادي معجزو|مضبوط بحالي]] ڪئي. [[ترقي يافته ملڪ]] طور، [[اٽلي جي معيشت|ترقي يافته معيشت]] سان، اٽلي دنيا جو [[ناليوار جي ڊي پي موجب ملڪن جي فهرست|اٺون وڏو ناليوار جي ڊي پي]] رکي ٿو، يورپ جو [[پيداوار موجب ملڪن جي فهرست|ٻيون وڏو پيداوار وارو شعبو]] رکي ٿو، ۽ [[علائقائي طاقت|علائقائي]] ۽ – [[وڏين طاقتن مان گهٽ ترين|گهٽ حد تائين]] – عالمي اقتصادي، فوجي، ثقافتي ۽ سياسي معاملن ۾ اهم ڪردار ادا ڪري ٿو. اهو يورپي يونين جو [[اندروني ڇهه|باني]] ۽ [[يورپي يونين جا ٽي|اهم رڪن]] آهي، ۽ [[اٽلي جا پرڏيهي لاڳاپا#بين الاقوامي ادارا|ڪيترين ٻين بين الاقوامي تنظيمن ۽ فورمن جو حصو]] آهي. [[ثقافتي سپر پاور]] طور، اٽلي ڊگهي عرصي کان [[اطالوي فن|فن]]، [[اٽلي جي موسيقي|موسيقي]]، [[اطالوي ادب|ادب]]، [[اطالوي کاڌو|کاڌي]]، [[اطالوي فيشن|فيشن]]، [[اٽلي ۾ سائنس ۽ ٽيڪنالاجي|سائنس ۽ ٽيڪنالاجي]] جو مشهور عالمي مرڪز رهيو آهي، ۽ [[اطالوي ايجادن ۽ دريافتن جي فهرست|ڪيترين ايجادن ۽ دريافتن]] جو ذريعو آهي. هن وٽ [[ملڪ موجب عالمي ورثو ماڳ|سڀ کان وڌيڪ تعداد]] ۾ [[عالمي ورثو ماڳ]] ([[اٽلي ۾ عالمي ورثو ماڳن جي فهرست|61]]) آهن ۽ اهو دنيا جو [[عالمي سياحت درجابندي|پنجون سڀ کان وڌيڪ گهميو ويندڙ ملڪ]] آهي. == نالو<span class="anchor" id="Etymology"></span> == {{Main|اٽلي جو نالو}} ''اٽاليا'' جي اشتقاق بابت ڪيترائي مفروضا موجود آهن.<ref>Alberto Manco, ''Italia. Disegno storico-linguistico''. 2009, Naples: L'Orientale. {{ISBN|978-8-8950-4462-0}}.</ref> هڪ نظريي موجب اهو [[قديم يوناني]] اصطلاح مان نڪتو، جيڪو ''اٽالوئي'' جي زمين لاءِ استعمال ٿيندو هو؛ اٽالوئي هڪ قبيلو هو، جيڪو انهيءَ علائقي ۾ رهندو هو، جيڪو اڄ [[ڪلابريا]] جي نالي سان سڃاتو وڃي ٿو. اصل ۾ سمجهيو ويندو هو ته ان جو نالو ''ويتولي'' هو، ۽ ڪجهه عالمن جي راءِ آهي ته سندن [[ٽوٽم]]ي جانور ڳئون جو ٻچو هو ([[لاطيني]]: ''vitulus''؛ [[امبريائي]]: ''vitlo''؛ [[اوسڪن]]: ''Víteliú'')<!-- and named for the god of cattle, [[Mars (mythology)|Mars]] -->.<ref>J.P. Mallory and D.Q. Adams, ''Encyclopedia of Indo-European Culture'' (London: Fitzroy and Dearborn, 1997), 24.</ref> ڪيترن قديم ليکڪن چيو آهي ته اهو نالو هڪ مقامي حڪمران [[اٽالس]] جي نالي تان پيو.<ref>Dionysius of Halicarnassus, ''Roman Antiquities'', [https://penelope.uchicago.edu/Thayer/E/Roman/Texts/Dionysius_of_Halicarnassus/1B*.html 1.35] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20221215151343/https://penelope.uchicago.edu/Thayer/E/Roman/Texts/Dionysius_of_Halicarnassus/1B%2A.html|date=15 December 2022}}, on LacusCurtius; Aristotle, ''Politics'', [https://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0058%3Abook%3D7%3Asection%3D1329b#note-link2 7.1329b] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20150910185719/http://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0058%3Abook%3D7%3Asection%3D1329b|date=10 September 2015}}, on Perseus; Thucydides, ''The Peloponnesian War'', [https://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Thuc.+6.2.4&fromdoc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0200 6.2.4] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20150924213434/http://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Thuc.+6.2.4&fromdoc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0200|date=24 September 2015}}, on Perseus</ref> اٽلي لاءِ قديم يوناني اصطلاح شروعات ۾ رڳو [[ڪلابريا|بروٽيم]] اپٻيٽ جي ڏکڻ حصي ۽ [[ڪاتانزارو]] ۽ [[ويبو والينتيا]] جي ڪجهه حصن لاءِ استعمال ٿيندو هو. [[اوينوٽريا]] ۽ "اٽلي" جو وڏو تصور هڪ ٻئي جا مترادف بڻجي ويا، ۽ اهو نالو [[لوڪانيا]] جي اڪثر حصي تي به لاڳو ٿيڻ لڳو. رومي جمهوريه جي واڌ کان اڳ، اهو نالو يونانين طرفان [[ميسينا آبنائے]] ۽ [[ساليرنو نار|ساليرنو نارين]] ۽ [[تارانٽو نار|تارانٽو]] کي ملائيندڙ لڪير جي وچ واري زمين لاءِ استعمال ٿيندو هو، جيڪا ڪلابريا سان مطابقت رکي ٿي. يونانين "اٽاليا" کي وڌيڪ وڏي علائقي تي لاڳو ڪرڻ شروع ڪيو.<ref>Pallottino, M., ''History of Earliest Italy'', trans. Ryle, M & Soper, K. in Jerome Lectures, Seventeenth Series, p. 50</ref> ڏکڻ ۾ "[[يوناني اٽلي]]" کان علاوه، مورخن هڪ "ايٽرسڪن اٽلي" جي وجود جو به امڪان ظاهر ڪيو آهي، جيڪو وچ اٽلي جي علائقن تي مشتمل هو.<ref>Giovanni Brizzi, Roma. Potere e identità: dalle origini alla nascita dell'impero cristiano, Bologna, Patron, 2012 p. 94</ref> [[رومي اٽلي]]، يعني ''اٽاليا''، جون سرحدون وڌيڪ واضح طور مقرر ٿيل آهن. ڪيٽو جي ''[[اوريجنيز]]'' اٽلي کي الپس جي ڏکڻ ۾ واقع سڄي اپٻيٽ طور بيان ڪري ٿي.<ref>{{Cite book|last=Carlà-Uhink|first=Filippo|url=https://books.google.com/books?id=dSY-DwAAQBAJ&q=cato+italy+south+of+the+Alps&pg=PT49|title=The "Birth" of Italy: The Institutionalization of Italy as a Region, 3rd–1st Century BCE|date=25 September 2017|publisher=Walter de Gruyter GmbH & Co KG|isbn=978-3-1105-4478-7}}; {{Cite book|last=Levene|first=D. S.|url=https://books.google.com/books?id=aLsRDAAAQBAJ&q=cato+walls+of+Italy&pg=PA108|title=Livy on the Hannibalic War|date=17 June 2010|publisher=Oxford University Press|isbn=978-0-1981-5295-8|access-date=12 November 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20240328152752/https://books.google.com/books?id=aLsRDAAAQBAJ&q=cato+walls+of+Italy&pg=PA108#v=snippet&q=cato%20walls%20of%20Italy&f=false|archive-date=28 March 2024|url-status=live}}</ref> 264 ق م ۾ رومي اٽلي مرڪزي-اتر جي [[آرنو]] ۽ [[روبيڪون]] دريائن کان وٺي سڄي ڏکڻ تائين پکڙيل هئي. اتر وارو علائقو، [[سيسالپائن گال]]، جغرافيائي طور اٽلي جو حصو سمجهيو ويندو هو، 220ع ق م واري ڏهاڪي ۾ روم طرفان قبضو ڪيو ويو،<ref>{{Cite book|last=Carlà-Uhink|first=Filippo|url=https://books.google.com/books?id=dSY-DwAAQBAJ&q=Tota+Italia+essays&pg=PT454|title=The "Birth" of Italy: The Institutionalization of Italy as a Region, 3rd–1st Century BCE|date=25 September 2017|publisher=Walter de Gruyter GmbH & Co KG|isbn=978-3-1105-4478-7|access-date=12 November 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211000755/https://books.google.com/books?id=dSY-DwAAQBAJ&q=Tota+Italia+essays&pg=PT454#v=snippet&q=Tota%20Italia%20essays&f=false|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}</ref> پر سياسي طور الڳ رهيو. 42 ق م ۾ ان کي قانوني طور اٽلي جي انتظامي وحدت ۾ ضم ڪيو ويو.<ref>{{Cite book|last=Williams|first=J. H. C.|url=https://books.google.com/books?id=RPj_FkEeVO4C&q=beyond+the+Rubicon|title=Beyond the Rubicon: Romans and Gauls in Republican Italy – J. H. C. Williams – Google Books|date=22 May 2020|publisher=Oxford University Press|isbn=978-0-1981-5300-9|archive-url=https://web.archive.org/web/20200522000630/https://books.google.it/books?id=RPj_FkEeVO4C&dq=beyond+the+Rubicon&hl=en&sa=X&ved=0ahUKEwiI5YrC6rbkAhUvDmMBHXZOCMAQ6AEIKTAA|archive-date=22 May 2020}}; {{Cite book|last=Long|first=George|title=Decline of the Roman republic: Volume 2|year=1866}}; {{Cite web|last=Aurigemma|first=Salvatore|title=Gallia Cisalpina|url=http://www.treccani.it/enciclopedia/gallia-cisalpina_(Enciclopedia-Italiana)|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20230404054511/https://www.treccani.it/enciclopedia/gallia-cisalpina_(Enciclopedia-Italiana)|archive-date=4 April 2023|access-date=14 October 2014|website=treccani.it|publisher=Enciclopedia Italiana|language=it}}</ref> سارڊينيا، [[ڪورسيڪا]]، سسلي ۽ [[مالٽا]] کي 292ع ۾ [[ڊيوڪليشن]] اٽلي ۾ شامل ڪيو،<ref>{{Cite web|title=Italy (ancient Roman territory)|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297743/Italy|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131110232259/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297743/Italy|archive-date=10 November 2013|access-date=10 November 2013|website=Encyclopædia Britannica}}</ref> جنهن سان آخري قديم دور جو اٽلي جديد [[اطالوي جاگرافيائي علائقو|اطالوي جاگرافيائي علائقي]] سان لڳ ڀڳ هم سرحد ٿي ويو.<ref>{{Cite web|title=La riorganizzazione amministrativa dell'Italia. Costantino, Roma, il Senato e gli equilibri dell'Italia romana|url=https://www.treccani.it/enciclopedia/la-riorganizzazione-amministrativa-dell-italia-costantino-roma-il-senato-e-gli-equilibri-dell-italia-romana_%28Enciclopedia-Costantiniana%29|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211119225335/https://www.treccani.it/enciclopedia/la-riorganizzazione-amministrativa-dell-italia-costantino-roma-il-senato-e-gli-equilibri-dell-italia-romana_(Enciclopedia-Costantiniana)|archive-date=19 November 2021|access-date=19 November 2021|language=it}}</ref> لاطيني لفظ ''Italicus'' "اٽلي جي ماڻهو" لاءِ استعمال ٿيندو هو، يعني ''provincial'' يا [[رومي صوبو|رومي صوبي]] مان آيل ماڻهو جي ابتڙ.<ref>''Letters'' 9.23</ref> صفت ''italianus''، جنهن مان ''Italian'' نڪتو، [[وچئين دور جي لاطيني]] مان آهي ۽ [[اوائلي جديد دور]] دوران ''Italicus'' سان متبادل طور استعمال ٿيندي هئي.<ref>''ytaliiens'' (1265) [http://www.cnrtl.fr/etymologie/italien TLFi] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20181029191636/http://www.cnrtl.fr/etymologie/italien|date=29 October 2018}}</ref> [[اولهه رومي سلطنت جي زوال]] کان پوءِ، اٽلي جي [[اوستروگوٿڪ بادشاهت]] قائم ٿي. [[لومبارڊ|لومبارڊن]] جي حملن کان پوءِ، ''اٽاليا'' سندن بادشاهت جي نالي طور برقرار رهي، ۽ [[پاڪ رومي سلطنت]] اندر ان جي [[اٽلي جي بادشاهت (پاڪ رومي سلطنت)|جانشين بادشاهت]] لاءِ به اهو نالو استعمال ٿيو.<ref>{{Cite web|title=IL COMUNE MEDIEVALE|url=https://www.homolaicus.com/storia/medioevo/comune_medievale.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20120318214257/http://www.homolaicus.com/storia/medioevo/comune_medievale.htm|archive-date=18 March 2012|website=homolaicus.com}}</ref> == تاريخ == {{Main|اٽلي جي تاريخ}} === قبل تاريخ ۽ قديم دور === {{Main|قبل تاريخي اٽلي|اٽالڪ قومون|ايٽرسڪن تهذيب|يوناني نوآبادڪاري|ميگنا گريشيا}} [[File:Etruscan Painting 1.jpg|thumb|right|[[ايٽرسڪن تهذيب|ايٽرسڪن]] فريسڪو، [[مونتيروتسي نيڪروپولس]] ۾، 5هين صدي ق م]] [[هيٺيون پيلئوليٿڪ]] جا آثار، جيڪي 850,000 سال اڳ جا آهن، [[مونتي پوجيولو]] مان مليا آهن.<ref>{{Cite web|last=Society|first=National Geographic|title=Erano padani i primi abitanti d'Italia|url=http://www.nationalgeographic.it/scienza/2012/01/20/news/erano_padani_iprimi_abitanti_ditalia-807204|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20190626220707/http://www.nationalgeographic.it/scienza/2012/01/20/news/erano_padani_iprimi_abitanti_ditalia-807204|archive-date=26 June 2019|access-date=11 March 2019|website=National Geographic}}</ref> سڄي اٽلي ۾ کوٽاين مان 200,000 سال اڳ وچين پيلئوليٿڪ دور ۾ [[نينڊرٿال]] جي موجودگي ظاهر ٿي آهي،<ref>Kluwer Academic/Plenum Publishers 2001, ch. 2. {{ISBN|0-3064-6463-2}}.</ref> جڏهن ته [[اوائلي جديد انسان|جديد انسان]] لڳ ڀڳ 40,000 سال اڳ [[ريپارو موڪي]] ۾ ظاهر ٿيا.<ref>42.7–41.5 ka ([[68–95–99.7 rule|1σ CI]]). {{Cite journal|last=Douka|first=Katerina|display-authors=etal|year=2012|title=A new chronostratigraphic framework for the Upper Palaeolithic of Riparo Mochi (Italy)|journal=Journal of Human Evolution|volume=62|issue=2|pages=286–299|doi=10.1016/j.jhevol.2011.11.009|pmid=22189428|bibcode=2012JHumE..62..286D }}; {{Cite web|date=29 January 2010|title=Istituto Italiano di Preistoria e Protostoria|url=http://www.iipp.it/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131015231105/http://www.iipp.it/|archive-date=15 October 2013|publisher=IIPP|access-date=15 August 2017}}</ref> رومي دور کان اڳ واري اٽلي جا [[اٽلي جا قديم ماڻھو|قديم ماڻھو]] [[پروٽو-انڊو-يورپي|انڊو-يورپي]] هئا، خاص طور [[اٽالڪ قومون]]. ممڪن غير انڊو-يورپي يا [[قبل انڊو-يورپي ٻوليون|قبل انڊو-يورپي]] ورثي وارن مکيه تاريخي ماڻهن ۾ [[ايٽرسڪن]]، سسلي جا [[ايلميئن]] ۽ [[سيڪاني]]، ۽ قبل تاريخي [[سارڊينيائي ماڻھو]] شامل آهن، جن [[نوراجڪ تهذيب]] کي جنم ڏنو. ٻين قديم آبادين ۾ [[ريئتيائي ماڻھو]] ۽ [[ڪاموني]] شامل آهن، جيڪي [[والڪامونيڪا ۾ پٿريلي چٽساليون|والڪامونيڪا جي پٿريلي چٽسالين]] لاءِ مشهور آهن.<ref>{{Cite web|title=Rock Drawings in Valcamonica|url=https://whc.unesco.org/en/list/94|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100703183257/http://whc.unesco.org/en/list/94|archive-date=3 July 2010|access-date=29 June 2010|publisher=UNESCO World Heritage Centre}}</ref> هڪ قدرتي ممي، [[اوئٽسي]]، جيڪا 3400–3100 ق م جي آهي، 1991ع ۾ [[سيميلاون]] گليشيئر مان دريافت ٿي.<ref>{{Cite journal|last1=Bonani|first1=Georges|last2=Ivy|first2=Susan D.|display-authors=etal|year=1994|title=AMS {{SimpleNuclide|Carbon|14}} Age Determination of Tissue, Bone and Grass Samples from the Ötzal Ice Man|url=http://digitalcommons.library.arizona.edu/objectviewer?o=http%3A%2F%2Fradiocarbon.library.arizona.edu%2FVolume36%2FNumber2%2Fazu_radiocarbon_v36_n2_247_250_v.pdf|url-status=live|journal=Radiocarbon|volume=36|issue=2|pages=247–250|doi=10.1017/s0033822200040534|archive-url=https://web.archive.org/web/20100720211402/https://digitalcommons.library.arizona.edu/objectviewer?o=http%3A%2F%2Fradiocarbon.library.arizona.edu%2FVolume36%2FNumber2%2Fazu_radiocarbon_v36_n2_247_250_v.pdf|archive-date=20 July 2010|access-date=4 February 2016|doi-access=free}}</ref> پهريان نوآبادڪار [[فينيقيه|فينيقي]] هئا، جن سسلي ۽ سارڊينيا جي ڪنارن تي [[ايمپوريم (قديم دور)|واپاري مرڪز]] قائم ڪيا. انهن مان ڪجهه ننڍا شهري مرڪز بڻيا ۽ [[يوناني نوآبادين]] سان گڏوگڏ ترقي ڪئي.<ref>{{Cite journal|last1=Raclot|first1=Thierry|last2=Oudart|first2=Hugues|date=January 2000|title=CORPS GRAS ET OBESITE Acides gras alimentaires et obésité: aspects qualitatifs et quantitatifs|journal=Oléagineux, Corps gras, Lipides|volume=7|issue=1|pages=77–85|doi=10.1051/ocl.2000.0077|issn=1258-8210|doi-access=free}}</ref> 8هين ۽ 7هين صدي ق م دوران، [[پٿيڪوسائي]] ۾ يوناني نوآباديون قائم ٿيون، جيڪي آخرڪار اطالوي اپٻيٽ جي ڏکڻ ۽ سسلي جي سامونڊي ڪناري تائين پکڙجي ويون؛ اهو علائقو بعد ۾ [[ميگنا گريشيا]] جي نالي سان مشهور ٿيو.<ref>Emilio Peruzzi, ''Mycenaeans in early Latium'', (Incunabula Graeca 75), Edizioni dell'Ateneo & Bizzarri, Roma, 1980</ref> [[آيونيائي]]، [[ڊوريائي يوناني|ڊوريائي]] نوآبادڪارن، [[سيراڪيوز وارا|سيراڪيوزن]] ۽ [[اڪائيائي (قبيلو)|اڪائيائين]] ڪيترائي شهر قائم ڪيا. [[اٽلي جي يوناني نوآبادڪاري|يوناني نوآبادڪاري]] [[اٽالڪ قومون|اٽالڪ قومن]] کي جمهوري حڪومتي صورتن ۽ اعليٰ فني ۽ ثقافتي اظهار سان رابطي ۾ آندو.<ref>{{Cite web|title=II 1987: Uomini e vicende di Magna Grecia |url=https://www.bpp.it/Apulia/html/archivio/1987/II/art/R87II015.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210204123345/https://www.bpp.it/Apulia/html/archivio/1987/II/art/R87II015.html|archive-date=4 February 2021|access-date=31 January 2021|website=bpp.it}}</ref> === قديم روم === {{Main|قديم روم|اٽلي ۾ رومي واڌ|رومي اٽلي}} {{Multiple image | align = right | direction = vertical | width = 220 | image1 = Colosseo 2020.jpg | caption1 = [[ڪولوسيئم]]، جنهن کي وڏي پيماني تي قديم تاريخ جي تعمير ۽ انجنيئرنگ جي عظيم ترين ڪمن مان هڪ سمجهيو وڃي ٿو | image2 = Roman Empire Trajan 117AD.png|275 | caption2 = {{legend|#b23938|117ع ۾ [[رومي سلطنت]] پنهنجي سڀ کان وڏي وسعت تي<ref>{{Cite book|last=Bennett, Julian|url=https://books.google.com/books?id=qk_tofvS8EsC|title=Trajan: Optimus Princeps : a Life and Times|publisher=Routledge|year=1997|isbn=978-0-415-16524-2}}</ref>}} {{legend|#d28989|[[تابع رياست|تابع رياستون]]}} }} اٽلي جي تاريخ ڪيترين [[اٽلي جي قديم قومن جي فهرست|اٽالڪ قومن]] تائين وڃي ٿي، جن ۾ خاص طور [[قديم رومي]] شامل آهن، جن [[رومي جمهوريه]] دوران ڀونوچ سمنڊ جي دنيا کي فتح ڪيو ۽ [[رومي سلطنت]] دوران صدين تائين ان تي حڪومت ڪئي.<ref>{{Cite book |last1=Carl Waldman |url=https://books.google.com/books?id=kfv6HKXErqAC |title=Encyclopedia of European Peoples |last2=Catherine Mason |publisher=Infobase Publishing |year=2006 |isbn=978-1-4381-2918-1 |page=586 |access-date=23 February 2013 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230311102543/https://books.google.com/books?id=kfv6HKXErqAC |archive-date=11 March 2023 |url-status=live}}; {{Cite book |last=Mommsen |first=Theodor |author-link=Theodor Mommsen |title=[[History of Rome (Mommsen)|History of Rome]], Book II: From the Abolition of the Monarchy in Rome to the Union of Italy |publisher=Reimer & Hirsel |year=1855 |location=Leipzig}}; {{Cite book |last=Lazenby |first=John Francis |url=https://archive.org/details/hannibalswarmili00laze |title=Hannibal's War: A Military History of the Second Punic War |date=4 February 1998 |publisher=University of Oklahoma Press |isbn=978-0-8061-3004-0 |page=[https://archive.org/details/hannibalswarmili00laze/page/29 29] |quote=Italy homeland of the Romans. |url-access=registration |via=Internet Archive}}</ref> قديم روم، جيڪو وچ اٽلي ۾ [[ٽائبر درياهه]] تي هڪ آبادڪاري هو، [[روم جو بنياد|753 ق م ۾ قائم ٿيو]] ۽ 244 سالن تائين بادشاهي نظام هيٺ حڪمراني ڪئي وئي.<ref>{{Cite web |date=24 November 2009 |title=Rome founded {{!}} 21 April, 753 B.C. |url=https://www.history.com/this-day-in-history/april-21/rome-founded |access-date=10 April 2025 |website=HISTORY |language=en}}</ref> 509 ق م ۾، رومن، سينيٽ ۽ عوام ([[SPQR]]) واري حڪومت جي حمايت ڪندي، [[رومي بادشاهت جو خاتمو|بادشاهت کي نيڪالي ڏني]] ۽ هڪ اشرافي جمهوريه قائم ڪئي.<ref>{{Cite journal|last=Sanders|first=Henry A.|date=1908|title=The Chronology of Early Rome|url=https://www.jstor.org/stable/261793|journal=Classical Philology|volume=3|issue=3|pages=316–329|doi=10.1086/359186|jstor=261793|s2cid=161535192|issn=0009-837X |quote=It has come to be second nature ... to date the founding of Rome [to] 753 BC [and] the first year of the Republic [to] 509&nbsp;BC.|url-access=subscription}}</ref> اطالوي اپٻيٽ، جنهن جو نالو ''اٽاليا'' هو، رومي واڌ دوران هڪ متحد وحدت ۾ گڏ ڪيو ويو؛ نون علائقن جي فتح اڪثر [[سامنائيٽ جنگيون|ٻين اٽالڪ قبيلن]]، [[رومي-ايٽرسڪن جنگيون|ايٽرسڪنن]]، [[رومي-گالي جنگيون|سيلٽن]] ۽ [[پائرهڪ جنگ|يونانين]] جي قيمت تي ٿي. مقامي قبيلن ۽ شهرن جي اڪثريت سان هڪ مستقل اتحاد قائم ٿيو، ۽ روم اولهه يورپ، اتر آفريڪا ۽ [[وچ اوڀر جي تاريخ#يوناني ۽ رومي سلطنت|وچ اوڀر]] جي فتح شروع ڪئي. 44 ق م ۾ [[جوليس سيزر]] جي قتل کان پوءِ، روم هڪ وڏي سلطنت بڻجي ويو، جيڪا [[رومي برطانيه|برطانيه]] کان [[ميسوپوٽيميا (رومي صوبو)|فارس]] جي سرحدن تائين پکڙيل هئي، ۽ سڄي ڀونوچ سمنڊ جي حوض کي پنهنجي اندر آڻي ڇڏيو، جتي يوناني، رومي ۽ ٻيون ثقافتون گڏجي هڪ طاقتور تهذيب ۾ تبديل ٿيون. پهرئين شهنشاهه [[آگسٽس]] جي ڊگهي حڪومت امن ۽ خوشحالي جو دور شروع ڪيو. رومي اٽلي سلطنت جو [[ميٽروپول]]، رومن جو وطن ۽ گاديءَ واري هنڌ جو علائقو رهيو.<ref>{{Cite journal|last=Morcillo|first=Marta García|title=The Glory of Italy and Rome's Universal Destiny in Strabo's Geographika, in: A. Fear – P. Liddel (eds), Historiae Mundi. Studies in Universal History. Duckworth: London 2010: 87–101. |url=https://www.academia.edu/362374|url-status=live|journal=Historiae Mundi: Studies in Universal History|archive-url=https://web.archive.org/web/20220114073554/https://www.academia.edu/362374|archive-date=14 January 2022|access-date=20 November 2021}}; {{Cite book|last=Keaveney|first=Arthur|url=https://books.google.com/books?id=ojoOAAAAQAAJ|title=Arthur Keaveney: ''Rome and the Unification of Italy''|date=January 1987|publisher=Croom Helm|isbn=978-0-7099-3121-8|access-date=20 November 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211000835/https://books.google.com/books?id=ojoOAAAAQAAJ|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}; {{Cite book|last=Billanovich|first=Giuseppe|url=https://books.google.com/books?id=fVylk1KUS84C&dq=Italia+domina+provinciarum&pg=PR13|title=Libreria Universitaria Hoepli, Lezioni di filologia, Giuseppe Billanovich e Roberto Pesce: ''Corpus Iuris Civilis, Italia non erat provincia, sed domina provinciarum'', Feltrinelli, p.363|publisher=Roberto Pesce|year=2008|isbn=978-8-8965-4309-2|language=it|access-date=20 November 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211000801/https://books.google.com/books?id=fVylk1KUS84C&dq=Italia+domina+provinciarum&pg=PR13#v=onepage&q=Italia%20domina%20provinciarum&f=false|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}</ref> [[رومي سلطنت جي تاريخ|سلطنت جي پهرين ٻن صدين]] ۾ بي مثال استحڪام جو دور ڏٺو ويو، جيڪو [[پيڪس رومانا]] ({{Literal translation|رومي امن}}) جي نالي سان مشهور آهي. روم [[رومي سلطنت جون سرحدون|پنهنجي سڀ کان وڏي علائقائي وسعت]] [[ٽراجن]] جي دور ۾ حاصل ڪئي ({{Reign|98|117|era=AD}})، پر وڌندڙ پريشانين ۽ زوال جو دور [[ڪوموڊس]] جي دور ۾ شروع ٿيو ({{Reign|180|192}}).<ref>{{Cite web |date=10 June 2024 |title=Five Good Emperors |url=https://www.britannica.com/topic/Five-Good-Emperors |access-date=4 August 2024 |website=www.britannica.com |language=en}}</ref><ref>{{Citation |last=Gibbon |first=Edward |title=The History of the Decline And Fall of the Roman Empire |date=1776 |chapter=The Decline And Fall in the West – Chapter 4 |chapter-url=https://www.ccel.org/g/gibbon/decline/volume1/chap4.htm |author-link=Edward Gibbon |access-date=27 June 2017 |archive-date=24 August 2017 |archive-url=https://web.archive.org/web/20170824100850/http://www.ccel.org/g/gibbon/decline/volume1/chap4.htm |url-status=live}}</ref> [[لڏپلاڻ وارو دور]]، جنهن ۾ [[جرمنڪ-رومي رابطا|جرمنڪ قومن جا وڏا حملا]] شامل هئا، رومي سلطنت جي زوال جو سبب بڻيو. رومي سلطنت تاريخ جي سڀ کان وڏين سلطنتن مان هڪ هئي، جنهن وٽ وڏي اقتصادي، ثقافتي، سياسي ۽ فوجي طاقت هئي.<ref>{{Cite web |date=4 June 2024 |title=The Roman Empire at its greatest expansion |url=https://trizioeditore.it/en/blogs/notizie/impero-romano-massima-espansione-mappa-storia |access-date=10 April 2025 |website=Trizio Editore |language=en}}</ref> پنهنجي سڀ کان وڏي وسعت تي، ان جو علائقو {{Convert|5|e6km2|abbr=off}} هو.<ref>{{Cite journal|last=Taagepera|first=Rein|author-link=Rein Taagepera|year=1979|title=Size and Duration of Empires: Growth-Decline Curves, 600 B.C. to 600 A.D|journal=Social Science History|volume=3|issue=3/4|pages=115–138|doi=10.2307/1170959|jstor=1170959}}; {{Cite journal|last1=Turchin|first1=Peter|last2=Adams|first2=Jonathan M.|last3=Hall|first3=Thomas D|year=2006|title=East–West Orientation of Historical Empires|url=http://peterturchin.com/PDF/Turchin_Adams_Hall_2006.pdf|url-status=live|journal=Journal of World-Systems Research|volume=12|issue=2|page=222|doi=10.5195/JWSR.2006.369|issn=1076-156X|archive-url=http://arquivo.pt/wayback/20160517210851/http://peterturchin.com/PDF/Turchin_Adams_Hall_2006.pdf|archive-date=17 May 2016|access-date=6 February 2016|doi-access=free}}</ref> [[رومي سلطنت جو ورثو|رومي ورثي]] مغربي تهذيب تي گهرو اثر وڌو ۽ جديد دنيا کي شڪل ڏني. لاطيني مان نڪتل [[رومانس ٻوليون|رومانس ٻولين]] جو وسيع استعمال، [[رومي انگ|عددي نظام]]، جديد مغربي الفابيٽ ۽ ڪئلينڊر، ۽ عيسائيت جو عالمي مذهب طور اڀرڻ، رومي غلبي جي ڪيترن ئي ورثن مان آهن.<ref>{{Cite book|last=Richard|first=Carl J.|title=Why we're all Romans: the Roman contribution to the western world|publisher=Rowman & Littlefield|year=2010|isbn=978-0-7425-6779-5|edition=1st pbk.|location=Lanham, MD|pages=xi–xv}}</ref> === وچون دور === {{Main|وچئين دور ۾ اٽلي}} [[اولهه رومي سلطنت جي زوال]] کان پوءِ، اٽلي [[اٽلي جي بادشاهت (476–493)|اوڊواڪر جي بادشاهت]] هيٺ آيو، ۽ پوءِ [[اوستروگوٿ]] ان تي قابض ٿيا.<ref>{{Cite book|last=Sarris|first=Peter|title=Empires of faith: the fall of Rome to the rise of Islam, 500–700|publisher=Oxford UP|year=2011|isbn=978-0-1992-6126-0|edition=1st. pub.|location=Oxford|page=118}}</ref> حملن جي نتيجي ۾ بادشاهتن جو افراتفري وارو سلسلو پيدا ٿيو ۽ مبينا "[[اونداهو دور (تاريخ نويسي)|اونداهو دور]]" شروع ٿيو. 6هين صديءَ ۾ هڪ ٻئي [[جرمنڪ قومون|جرمنڪ قبيلي]]، [[لومبارڊن]]، جي حملي بازنطيني موجودگي کي گهٽائي ڇڏيو ۽ اپٻيٽ جي سياسي وحدت ختم ڪري ڇڏي. اتر ۾ [[لومبارڊ بادشاهت]] ٺهي، وچ-ڏکڻ تي پڻ لومبارڊن جو ڪنٽرول هو، ۽ ٻيا حصا بازنطيني رهيا.<ref>{{Cite web|title=History of Italy|url=https://www.britannica.com/place/Italy/Lombards-and-Byzantines|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220929150112/https://www.britannica.com/place/Italy/Lombards-and-Byzantines|archive-date=29 September 2022|access-date=29 September 2022|website=Encyclopædia Britannica}}</ref> [[File:Marco Polo Mosaic from Palazzo Tursi.jpg|thumb|right|upright=.7|[[مارڪو پولو]]، 13هين صديءَ جو ڳولائو]] لومبارڊ بادشاهت 8هين صديءَ جي آخر ۾ [[شارليمان]] جي هٿان [[فرانڪيا]] ۾ ضم ٿي وئي ۽ اٽلي جي بادشاهت بڻجي وئي.<ref>{{Cite web|title=Carolingian and post-Carolingian Italy, 774–962|url=https://www.britannica.com/place/Italy/Carolingian-and-post-Carolingian-Italy-774-962|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20221007160553/https://www.britannica.com/place/Italy/Carolingian-and-post-Carolingian-Italy-774-962|archive-date=7 October 2022|access-date=7 October 2022|website=Encyclopædia Britannica}}</ref> فرانڪن [[پاپائي رياستون]] ٺاهڻ ۾ مدد ڪئي. 13هين صديءَ تائين سياست [[پاڪ رومي شهنشاهه|پاڪ رومي شهنشاهن]] ۽ پاپائيت جي لاڳاپن تي غالب رهي، جتي شهري رياستون عارضي فائدي لاءِ اڳئين ڌر ([[گبيلين]]) يا پوئين ڌر ([[گويلف]]) سان گڏ ٿينديون هيون.<ref>{{Cite book|last=Nolan|first=Cathal J.|title=The age of wars of religion, 1000–1650: an encyclopedia of global warfare and civilization |publisher=Greenwood Press|year=2006|isbn=978-0-3133-3045-2|edition=1. publ.|location=Westport (Connecticut)|page=360}}</ref> جرمنڪ شهنشاهه ۽ رومي پونٽف وچئين دور جي يورپ جون [[عالمي طاقتون]] بڻجي ويا. بهرحال، [[سرماياداري تڪرار]] ۽ گويلفن ۽ گبيلينن جي وچ ۾ ٽڪراءُ اتر ۾ شهنشاهي-جاگيرداري نظام کي ختم ڪري ڇڏيو، جتي شهرن آزادي حاصل ڪئي.<ref>{{Cite book|last=Jones|first=Philip|author-link=Philip Jones (historian)|title=The Italian city-state: from Commune to Signoria|publisher=Clarendon Press|year=1997|isbn=978-0-1982-2585-0|location=Oxford|pages=55–77}}</ref> 1176ع ۾، شهري رياستن جي [[لومبارڊ ليگ]] پاڪ رومي شهنشاهه [[فريڊرڪ بارباروسا]] کي شڪست ڏني، جنهن سان انهن جي آزادي يقيني ٿي. شهري رياستن، جهڙوڪ ميلان، فلورينس ۽ وينس، مالياتي ترقي ۾ نهايت اهم جدت وارو ڪردار ادا ڪيو، بئنڪنگ جي طريقن کي تيار ڪندي، ۽ سماجي تنظيم جي نون روپن کي ممڪن بڻائيندي.<ref>{{Cite book|last=Niall|first=Ferguson|title=The Ascent of Money: The Financial History of the World|publisher=Penguin|year=2008}}</ref> ساحلي ۽ ڏاکڻن علائقن ۾، سامونڊي جمهوريهن ڀونوچ سمنڊ تي غلبو حاصل ڪيو ۽ مشرق ڏانهن واپار تي اجارو قائم ڪيو. اهي آزاد [[ٿالاسوڪريسي|سامونڊي طاقت واريون]] شهري رياستون هيون، جن ۾ واپارين وٽ ڪافي طاقت هئي. جيتوڻيڪ اهي اشرافي حڪومتون هيون، پر انهن طرفان ڏنل نسبي سياسي آزادي علمي ۽ فني ترقي لاءِ سازگار هئي.<ref name="Lane">{{Cite book|last=Lane|first=Frederic C.|title=Venice, a maritime republic|publisher=Johns Hopkins University Press|year=1991|isbn=978-0-8018-1460-0|edition=4. print.|location=Baltimore|page=73}}</ref> سڀ کان مشهور سامونڊي جمهوريهون وينس، [[جينووا جمهوريه|جينووا]]، [[پيزا جمهوريه|پيزا]] ۽ [[امالفي جو ڊچي|امالفي]] هيون.<ref>G. Benvenuti – Le Repubbliche Marinare. Amalfi, Pisa, Genova, Venezia – Newton & Compton editori, Roma 1989; Armando Lodolini, ''Le repubbliche del mare'', Biblioteca di storia patria, 1967, Roma. {{Cite book|last=Peris|first=Persi|title=Conoscere l'Italia|publisher=Istituto Geografico De Agostini|year=1982|pages=74}}; {{Cite web|title=Repubbliche Marinare|url=http://www.treccani.it/enciclopedia/repubbliche-marinare|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190829104758/http://www.treccani.it/enciclopedia/repubbliche-marinare|archive-date=29 August 2019|access-date=13 September 2019|website=Treccani.it|publisher=Istituto dell'Enciclopedia Italiana|language=it}}; {{Cite web|title=Repubbliche marinare|url=https://thes.bncf.firenze.sbn.it/termine.php?id=29771|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200101131949/https://thes.bncf.firenze.sbn.it/termine.php?id=29771|archive-date=1 January 2020|access-date=13 September 2019|website=thes.bncf.firenze.sbn.it|publisher=[[قومي مرڪزي لائبريري (فلورينس)]]|language=it}}</ref> هر هڪ کي پرڏيهي زمينن، ٻيٽن، ايڊرياٽڪ، ايجيئن ۽ ڪاري سمنڊن جي علائقن، ۽ ويجهي اوڀر ۽ اتر آفريڪا ۾ واپاري نوآبادين تي غلبو حاصل هو.<ref>{{Cite book|last=Zorzi|first=Alvise|author-link=Alvise Zorzi|url=https://books.google.com/books?id=IP5OAAAAMAAJ&q=%22even+in+countries+where+aid+is+near+at+hand+%22+%22attack+from+the+sea%22|title=Venice: The Golden Age, 697 – 1797 |publisher=Abbeville Press|year=1983|isbn=0-8965-9406-8|location=New York|page=255|access-date=16 September 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20230202182132/https://books.google.com/books?id=IP5OAAAAMAAJ&q=%22even+in+countries+where+aid+is+near+at+hand+%22+%22attack+from+the+sea%22|archive-date=2 February 2023|url-status=live}}</ref> {{Multiple image | align = right | total_width = 345 | direction = horizontal | width1 = 280 | image1 = Naval Jack of Italy.svg | width2 = 280 | image2 = Republik Venedig Handelswege01-IT.png | alt2 = نقشو | footer = کاٻي: [[اطالوي بحريه]] جو جهنڊو. گھڙيال جي رخ ۾، مٿئين کاٻي کان: [[وينس جي جمهوريه|وينس]]، [[جينووا جمهوريه|جينووا]]، [[پيزا جمهوريه|پيزا]] ۽ [[امالفي جو ڊچي|امالفي]] جا نشان.<br/>ساڄي: واپاري رستا، [[جينووا جون نوآباديون|جينووا]] ۽ [[اسٽاتو دا مار|وينس]] جون نوآباديون. }} وينس ۽ جينووا يورپ جا اوڀر ڏانهن دروازا هئا، ۽ نفيس شيشي جا ٺاهيندڙ هئا، جڏهن ته فلورينس ريشم، اون، بئنڪنگ ۽ زيورن جو مرڪز هو. پيدا ٿيل دولت وڏن عوامي ۽ خانگي فني منصوبن جي سرپرستي لاءِ استعمال ٿي. انهن جمهوريهن [[صليبي جنگون|صليبي جنگين]] ۾ حصو ورتو، مدد ۽ ٽرانسپورٽ مهيا ڪئي، پر بنيادي طور سياسي ۽ تجارتي موقعن جي پيروي ڪئي.<ref name=Lane/> اٽلي پهريون علائقو هو جتي اهي معاشي تبديليون محسوس ٿيون، جن [[تجارتي انقلاب]] ڏانهن واٽ هموار ڪئي: وينس [[قسطنطنيه جي لٽ|بازنطيني گاديءَ واري شهر کي لٽڻ]] ۽ [[مارڪو پولو]] جي ايشيا ڏانهن سفرن جي مالي مدد ڪرڻ جي قابل ٿي؛ پهرين يونيورسٽيون اطالوي شهرن ۾ ٺهيون، ۽ [[اڪويناس]] جهڙن عالمن عالمي شهرت حاصل ڪئي؛ سرمائيداري ۽ بئنڪنگ خاندان فلورينس ۾ اڀريا، جتي [[دانتي]] ۽ [[جوتو]] لڳ ڀڳ 1300ع ۾ سرگرم هئا.<ref name="See">{{Cite web |last=Sée |first=Henri |title=Modern Capitalism Its Origin and Evolution |url=http://www.efm.bris.ac.uk/het/see/ModernCapitalism.pdf |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20131007010542/http://www.efm.bris.ac.uk/het/see/ModernCapitalism.pdf |archive-date=7 October 2013 |access-date=29 August 2013 |website=University of Rennes |publisher=Batoche Books}}</ref> ڏکڻ ۾، سسلي 9هين صديءَ ۾ [[سسلي جي امارت|عرب اسلامي امارت]] بڻجي چڪي هئي، جيڪا 11هين صديءَ جي آخر ۾ [[اطالو-نارمن]] جي فتح تائين خوشحال رهي؛ انهن ڏکڻ اٽلي جي اڪثر لومبارڊ ۽ بازنطيني شهزادگين سان گڏ ان کي فتح ڪيو.<ref>{{cite book |last=Ali |first=Ahmed Essa with Othman |title=Studies in Islamic civilization: the Muslim contribution to the Renaissance |year=2010 |publisher=International Institute of Islamic Thought |location=Herndon, VA |isbn=978-1-56564-350-5 |pages=38–40}}</ref> پوءِ اهو علائقو [[سسلي جي بادشاهت]] ۽ [[نيپلز جي بادشاهت]] جي وچ ۾ ورهايو ويو.{{efn|نيپلز جي بادشاهت جو اصطلاح مورخ استعمال ڪن ٿا، پر ان جي حڪمرانن نه، جن اصل نالو 'سسلي جي بادشاهت' برقرار رکيو، يعني ٻه سسلي جون بادشاهتون موجود هيون.}}<ref>Eleni Sakellariou, ''Southern Italy in the Late Middle Ages: Demographic, Institutional and Economic Change in the Kingdom of Naples, c.1440–c.1530'' (Brill, 2012), pp. 63–64.</ref> 1348ع واري [[ڪاري موت]] شايد اٽلي جي آبادي جو هڪ ٽيون حصو ماري ڇڏيو.<ref>Stéphane Barry and Norbert Gualde, "The Biggest Epidemics of History" (La plus grande épidémie de l'histoire), in ''L'Histoire'' n° 310, June 2006, pp. 45–46; "[https://www.brown.edu/Departments/Italian_Studies/dweb/plague/effects/death_toll.shtml Plague]". Brown University. {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20090831003435/http://www.brown.edu/Departments/Italian_Studies/dweb/plague/effects/death_toll.shtml|date=31 August 2009}}</ref> === اوائلي جديد دور === {{Main|اطالوي نشاةِ ثانيه|اوائلي جديد اٽلي جي تاريخ}} [[File:Italy 1494.svg|thumb|upright=.8|right|1494ع ۾ [[اطالوي جنگيون|اطالوي جنگين]] کان اڳ [[اٽلي جي تاريخي رياستن جي فهرست#آخري وچون دور|اطالوي رياستون]]]] 1400ع ۽ 1500ع جي ڏهاڪن دوران، اٽلي [[نشاةِ ثانيه]] جو جنم هنڌ ۽ مرڪز هو. هن دور وچئين دور کان جديد دور ڏانهن منتقلي کي ظاهر ڪيو ۽ واپاري شهرن جي گڏ ڪيل دولت ۽ حاڪم خاندانن جي سرپرستيءَ سان وڌايو ويو.<ref name="strathern">Strathern, Paul ''The Medici: Godfathers of the Renaissance'' (2003)</ref> اطالوي سياسي وحدتون هاڻي علائقائي رياستون هيون، جن تي عملي طور شهزادن جي حڪومت هئي، جيڪي واپار ۽ انتظاميه تي ڪنٽرول رکندا هئا، ۽ سندن درٻارون فنون ۽ سائنسن جا مرڪز بڻجي ويون. اهي شهزادگيون سياسي خاندانن ۽ واپاري خاندانن، جهڙوڪ فلورينس جا [[ميڊيچي]]، جي اڳواڻي هيٺ هيون. [[مغربي ڦوٽ]] جي خاتمي کان پوءِ، نئين چونڊيل [[پوپ مارٽن پنجون]] [[پاپائي رياستون|پاپائي رياستن]] ڏانهن موٽي آيو ۽ اٽلي کي اولهه عيسائيت جو واحد مرڪز طور بحال ڪيو. [[ميڊيچي بئنڪ]] پاپائيت جو قرض ڏيندڙ ادارو بڻيو، ۽ ڪليسا ۽ نون سياسي خاندانن جي وچ ۾ اهم لاڳاپا قائم ٿيا.<ref name="strathern"/><ref>[http://www.florentine-society.ru/Medici_Chapel_Mysteries.htm Peter Barenboim, Sergey Shiyan, ''Michelangelo: Mysteries of Medici Chapel'', SLOVO, Moscow, 2006]. {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20110511133416/http://www.florentine-society.ru/Medici_Chapel_Mysteries.htm|date=11 May 2011}}. {{ISBN|5-8505-0825-2}}.</ref> [[File:Leonardo self.jpg|thumb|upright=.7|[[ليونارڊو دا ونچي]]، مثالي [[نشاةِ ثانيه انسان]]، پنهنجي تصوير ۾ ({{circa}} 1512)]] 1453ع ۾، [[پوپ نڪولس پنجون]] جي بازنطينين جي مدد لاءِ ڪوششن باوجود، [[قسطنطنيه]] جو شهر [[عثماني سلطنت|عثمانين]] جي قبضي ۾ آيو. ان سبب [[نشاةِ ثانيه ۾ يوناني عالم|يوناني عالمن]] ۽ متنن جي اٽلي ڏانهن لڏپلاڻ ٿي، جنهن يوناني [[انسان پرستي]] جي ٻيهر دريافت کي وڌيڪ هٿي ڏني.<ref>Encyclopædia Britannica, ''Renaissance'', 2008, O.Ed.; Har, Michael H. ''History of Libraries in the Western World'', Scarecrow Press Incorporate, 1999. {{ISBN|0-8108-3724-2}}. Norwich, John Julius, ''A Short History of Byzantium'', 1997, Knopf. {{ISBN|0-6794-5088-2}}.</ref> انسان پرست حڪمرانن، جهڙوڪ [[فيديريڪو دا مونتيفيلترو]] ۽ [[پوپ پائيس ٻيون]]، [[مثالي شهر|مثالي شهرن]] جي قيام لاءِ ڪم ڪيو، ۽ [[اربينو]] ۽ [[پيئنزا]] جو بنياد وڌو. [[پيڪو ديلا ميراندولا]] ''[[انسان جي عظمت تي خطبو]]'' لکيو، جنهن کي نشاةِ ثانيه جو منشور سمجهيو وڃي ٿو. فنون ۾، اطالوي نشاةِ ثانيه صديون تائين يورپي فن تي غالب اثر رکيو، فنڪارن جهڙوڪ [[ليونارڊو دا ونچي]]، [[بوتيچيلي]]، [[مائيڪل اينجلو]]، [[رافائيل]]، [[جوتو]]، [[دوناتيلو]] ۽ [[تيشيان]]، ۽ معمارن جهڙوڪ [[فليپو برونيلليسڪي]]، [[اندريا پالاديو]] ۽ [[دوناتو برامانتي]] سان. سامونڊي جمهوريهن مان اطالوي [[اطالوي ڳولائوئن جي فهرست|ڳولائو]] ۽ ناوَچالڪ، عثمانين کان بچندي هندستان ڏانهن متبادل رستو ڳولڻ لاءِ بيتاب، ائٽلانٽڪ ملڪن جي بادشاهن کي پنهنجون خدمتون پيش ڪندا هئا ۽ [[دريافتن جو دور|دريافتن جي دور]] ۽ آمريڪا جي نوآبادڪاري جي شروعات ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو. سڀ کان نمايان ڳولائوئن ۾ [[ڪرسٽوفر ڪولمبس]] شامل هو، جنهن جي [[ڪرسٽوفر ڪولمبس جا سفر|1492ع واري سفر]] آمريڪا سان مسلسل يورپي رابطو، نوآبادڪاري ۽ استحصال شروع ڪيو؛<ref>Encyclopædia Britannica, 1993 ed., Vol. 16, pp. 605ff / Morison, ''Christopher Columbus'', 1955 ed., pp. 14ff</ref> [[جان ڪيبٽ]]، جنهن [[نارسمن|نارس]] کان پوءِ اتر آمريڪا جي پهرين دستاويزي يورپي کوجنا ڪئي؛<ref>{{Cite web|year=2007|title=''Catholic Encyclopedia'' "John & Sebastian Cabot"|url=http://www.newadvent.org/cathen/03126d.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200518005335/https://www.newadvent.org/cathen/03126d.htm|archive-date=18 May 2020|access-date=17 May 2008|publisher=newadvent}}</ref> ۽ [[آمريگو ويسپوچي]]، جنهن جي سفرن انهن زمينن کي نئون کنڊ، يعني "نئين دنيا"، طور تصديق ڪيو، جنهن کي پوءِ سندس نالي تي رکيو ويو.<ref>{{Cite book|last=Eric Martone|url=https://books.google.com/books?id=MHJ1DQAAQBAJ&pg=PA109|title=Italian Americans: The History and Culture of a People|publisher=ABC-CLIO|year=2016|isbn=978-1-6106-9995-2|page=504|access-date=22 November 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211001055/https://books.google.com/books?id=MHJ1DQAAQBAJ&pg=PA109|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}</ref><ref>{{Cite book|last=Greene|first=George Washington|author-link=George Washington Greene|url=https://books.google.com/books?id=1qsuAAAAYAAJ&pg=PAPA13|title=The Life and Voyages of Verrazzano|publisher=Folsom, Wells, and Thurston|year=1837|location=Cambridge University|page=13|access-date=18 August 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211000806/https://books.google.com/books?id=1qsuAAAAYAAJ&pg=PAPA13#v=onepage&q&f=false|archive-date=11 February 2024|url-status=live|via=Google Books}}</ref> وينس، نيپلز، فلورينس، ميلان ۽ پاپائيت جي وچ ۾ [[اٽالڪ ليگ]] نالي دفاعي اتحاد قائم ٿيو. [[لورينزو دي ميڊيچي|لورينزو ''دي ميگنيفيسنٽ'' دي ميڊيچي]] نشاةِ ثانيه جو سڀ کان وڏو سرپرست هو؛ سندس مدد ليگ کي ترڪن جي [[اوترانتو جو گهيرو|حملي کي ناڪام ڪرڻ]] جي قابل بڻايو. بهرحال، اهو اتحاد 1490ع واري ڏهاڪي ۾ ٽٽي پيو؛ [[فرانس جو چارلس اٺون]] جي حملي اپٻيٽ ۾ جنگين جي هڪ سلسلي جي شروعات ڪئي. [[اعليٰ نشاةِ ثانيه]] دوران، [[جوليس ٻيون]] (1503–1513) جهڙا پوپ اٽلي تي ڪنٽرول لاءِ پرڏيهي بادشاهن خلاف وڙهيا؛ [[پال ٽيون]] (1534–1549) يورپي طاقتن جي وچ ۾ امن لاءِ ثالثي کي ترجيح ڏني. اهڙن تڪرارن جي وچ ۾، ميڊيچي پوپن [[ليو ڏهون]] (1513–1521) ۽ [[ڪليمنٽ ستون]] (1523–1534) جرمني، انگلينڊ ۽ ٻين هنڌن ۾ [[پروٽيسٽنٽ اصلاح]] کي منهن ڏنو. 1559ع ۾، فرانس ۽ هبسبرگن جي وچ ۾ [[اطالوي جنگيون|اطالوي جنگين]] جي خاتمي تي، اٽلي جو لڳ ڀڳ اڌ حصو، يعني ڏکڻ واريون [[نيپلز جي بادشاهت|نيپلز]]، [[سسلي جي بادشاهت|سسلي]]، [[سارڊينيا جي بادشاهت|سارڊينيا]] جون بادشاهتون ۽ [[ميلان جو ڊچي]]، اسپيني حڪمراني هيٺ هو، جڏهن ته ٻيو اڌ آزاد رهيو؛ ڪيترائي رياستون رسمي طور اڃا به پاڪ رومي سلطنت جو حصو رهيون. پاپائيت [[جوابي اصلاح]] شروع ڪئي، جنهن جا اهم واقعا هي هئا: [[ٽرينٽ ڪائونسل]] (1545–1563)؛ [[گريگورين ڪئلينڊر]] جي قبوليت؛ [[جيسوئٽ چين مشن]]؛ [[فرانسيسي مذهبي جنگيون]]؛ [[ٽيهه سالن جي جنگ]] (1618–1648) جو خاتمو؛ ۽ [[وڏي ترڪي جنگ]]. اطالوي معيشت 1600ع ۽ 1700ع جي ڏهاڪن ۾ زوال پذير ٿي. [[File:Flag of the Cispadane Republic.svg|thumb|[[چيسپاداني جمهوريه]] جو جهنڊو، پهريون [[اطالوي ترنگو]] جيڪو ڪنهن خودمختيار اطالوي رياست اختيار ڪيو (1797)]] [[اسپيني جانشيني جي جنگ]] (1700–1714) دوران، آسٽريا اٽلي ۾ اسپيني علائقن جو وڏو حصو، يعني ميلان، نيپلز ۽ سارڊينيا حاصل ڪيو؛ پوءِ 1720ع ۾ سارڊينيا سسلي جي بدلي ۾ هائوس آف ساووي کي ڏني وئي. بعد ۾ بوربن خاندان جي هڪ شاخ سسلي ۽ نيپلز جي تخت تي ويٺي. [[نيپوليني جنگيون|نيپوليني جنگين]] دوران، اتر ۽ وچ اٽلي کي فرانس جي [[ڀيڻ جمهوريهون]] طور ٻيهر منظم ڪيو ويو، ۽ پوءِ [[اٽلي جي بادشاهت (نيپوليني)|اٽلي جي بادشاهت]] طور.<ref>Napoleon Bonaparte, "The Economy of the Empire in Italy: Instructions from Napoleon to Eugène, Viceroy of Italy", ''Exploring the European Past: Texts & Images'', Second Edition, ed. Timothy E. Gregory (Mason: Thomson, 2007), 65–66.</ref> ڏکڻ کي نيپولين جي ڀيڻوئي [[جواڪيم مورا]] هلائيندو هو. 1814ع جي [[ويانا ڪانگريس]] 18هين صديءَ جي آخر واري صورتحال بحال ڪئي، پر [[فرانسيسي انقلاب]] جا آدرش ختم نه ٿي سگهيا، ۽ 19هين صديءَ جي شروعات جي [[سياسي اٿل پٿل|سياسي اٿل پٿلن]] دوران ٻيهر ظاهر ٿيا. ڪنهن اطالوي رياست طرفان [[اطالوي ترنگو]] جي پهرين قبوليت، [[چيسپاداني جمهوريه]]، [[نيپوليني اٽلي جا جهنڊا|نيپوليني اٽلي]] دوران ٿي، فرانسيسي انقلاب کان پوءِ، جنهن قومي [[خود اراديت]] جي حمايت ڪئي.<ref>{{Cite book |last1=Maiorino |first1=Tarquinio |title=Il tricolore degli italiani. Storia avventurosa della nostra bandiera |last2=Marchetti Tricamo |first2=Giuseppe |last3=Zagami |first3=Andrea |publisher=Arnoldo Mondadori Editore |year=2002 |isbn=978-8-8045-0946-2 |page=156 |language=it}} [http://www.esteri.it/MAE/EN/Benvenuti_in_Italia/Conoscere_Italia/bandieraInno.htm The tri-coloured standard]. Getting to Know Italy, Ministry of Foreign Affairs (retrieved 5 October 2008). {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20080223131121/http://www.esteri.it/MAE/EN/Benvenuti_in_Italia/Conoscere_Italia/bandieraInno.htm|date=23 February 2008}}.</ref> هي واقعو [[ترنگو ڏينهن]] طور ملهايو ويندو آهي.<ref>Article 1 of the law n. 671 of 31 December 1996 ("National celebration of the bicentenary of the first national flag")</ref> === اتحاد === {{Main|اٽلي جو اتحاد}} [[اٽلي جي بادشاهت جو جنم]] اطالوي قومپرستن ۽ [[هائوس آف ساووي]] سان وفادار شاهپرستن جي ڪوششن جو نتيجو هو، جن سڄي [[اطالوي اپٻيٽ]] تي مشتمل هڪ گڏيل بادشاهت قائم ڪرڻ ٿي چاهي. 19هين صديءَ جي وچ تائين، وڌندڙ [[اطالوي قومپرستي]] انقلاب جو سبب بڻجي.<ref>{{Cite web|title=Risorgimento in 'Dizionario di Storia'|url=https://www.treccani.it/enciclopedia/risorgimento_(Dizionario-di-Storia)|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220922035556/https://www.treccani.it/enciclopedia/risorgimento_(Dizionario-di-Storia)|archive-date=22 September 2022|access-date=22 September 2022|website=treccani.it|language=it-IT}}</ref> 1815ع جي [[ويانا ڪانگريس]] کان پوءِ، اٽلي جي سياسي ۽ سماجي اتحاد واري تحريڪ، يعني [[ريسورجي مينتو]]، اٽلي کي رياستن جي گڏجڻ ۽ انهن کي پرڏيهي ڪنٽرول کان آزاد ڪرڻ ذريعي متحد ڪرڻ لاءِ اڀري. هڪ انقلابي شخصيت محب وطن صحافي [[جوزيپي ماتسيني]] هو، جنهن 1830ع واري ڏهاڪي ۾ سياسي تحريڪ [[نوجوان اٽلي]] جو بنياد وڌو؛ هو وحداني جمهوريه جو حامي هو ۽ وسيع قومپرست تحريڪ جي وڪالت ڪندو هو. 1847ع ۾ "[[اِل ڪانتو ديلي اطالياني]]" جي پهرين عوامي پرفارمنس ٿي، جيڪو 1946ع ۾ قومي ترانو بڻيو.<ref>{{Cite book|last1=Maiorino|first1=Tarquinio|last2=Marchetti Tricamo|first2=Giuseppe|last3=Zagami|first3=Andrea|title=Il tricolore degli italiani. Storia avventurosa della nostra bandiera|year=2002|publisher=Arnoldo Mondadori Editore|language=it|isbn=978-8-8045-0946-2|page=18}}; {{Cite web|title=Fratelli d'Italia|url=https://www.quirinale.it/page/inno|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20230426052752/https://www.quirinale.it/page/inno|archive-date=26 April 2023|access-date=1 October 2021|language=it}}</ref> {{Multiple image | align = right | image1 = Giuseppe Mazzini.jpg | width1 = 173 | image2 = Giuseppe Garibaldi 1861.jpg | width2 = 138 | footer = [[جوزيپي ماتسيني]] (کاٻي)، اطالوي انقلابي تحريڪ جو انتهائي اثرائتو اڳواڻ؛ ۽ [[جوزيپي گاريبالدي]] (ساڄي)، جديد دور جي عظيم ترين جرنيلن مان هڪ طور مشهور<ref name="scholar and patriot">{{cite web |url={{Google books|iWK7AAAAIAAJ |page=PA133 |keywords=Garibaldi+one+of+the+greatest+generals+of+modern+time |text= |plainurl=yes}}|title=Scholar and Patriot|publisher=Manchester University Press|via=Google Books}}</ref> ۽ ڏکڻ آمريڪا ۽ يورپ ۾ پنهنجي فوجي ڪارنامن سبب "ٻن جهانن جو هيرو" طور سڃاتو ويندڙ،<ref>{{Cite web|title=Giuseppe Garibaldi (Italian revolutionary)|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/225978/Giuseppe-Garibaldi|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140226091529/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/225978/Giuseppe-Garibaldi|archive-date=26 February 2014|access-date=6 March 2014}}</ref> جنهن ڪيترين فوجي مهمن ۾ وڙهيو، جيڪي [[اٽلي جو اتحاد|اطالوي اتحاد]] تائين پهتيون }} نوجوان اٽلي جو سڀ کان مشهور ميمبر انقلابي ۽ جنرل [[جوزيپي گاريبالدي]] هو،<ref>Denis Mack Smith, ''Modern Italy: A Political History'', (University of Michigan Press, 1997) p. 15. A literary echo may be found in the character of Giorgio Viola in Joseph Conrad's ''[[Nostromo]]''.</ref> جنهن ڏکڻ اٽلي ۾ اتحاد لاءِ جمهوري مهم جي اڳواڻي ڪئي. بهرحال، [[سارڊينيا جي بادشاهت (1720–1861)|سارڊينيا جي بادشاهت]] ۾ هائوس آف ساووي جي اطالوي بادشاهت، جنهن جي حڪومت [[ڪاميليو بينسو، ڪائونٽ آف ڪاوير]] هلائي رهيو هو، به متحد اطالوي رياست قائم ڪرڻ جا ارادا رکندي هئي. يورپ ۾ پکڙيل [[1848ع جا لبرل انقلاب|1848ع جي لبرل انقلابن]] جي پس منظر ۾، [[آسٽريا-هنگري|آسٽريا]] خلاف هڪ ناڪام [[پهرين اطالوي آزاديءَ جي جنگ]] جو اعلان ڪيو ويو. 1855ع ۾، سارڊينيا [[ڪريميائي جنگ]] ۾ برطانيا ۽ فرانس جو اتحادي بڻيو.<ref>Enrico Dal Lago, "Lincoln, Cavour, and National Unification: American Republicanism and Italian Liberal Nationalism in Comparative Perspective". ''The Journal of the Civil War Era'' 3#1 (2013): 85–113.; William L. Langer, ed., ''An Encyclopedia of World Cup History''. 4th ed. 1968. pp 704–7.</ref> سارڊينيا 1859ع جي [[ٻي اطالوي آزاديءَ جي جنگ]] ۾ فرانس جي مدد سان آسٽريائي سلطنت خلاف وڙهيو، جنهن جي نتيجي ۾ [[لومباردي]] آزاد ٿي. [[پلومبيئرز معاهدو|پلومبيئرز معاهدي]] جي بنياد تي، سارڊينيا [[ساووي]] ۽ [[نيس]] فرانس کي حوالي ڪيا، اهڙو واقعو جنهن [[نيسارڊ لڏپلاڻ]] جو سبب بڻيو.<ref>{{Cite web|date=28 August 2017|title="Un nizzardo su quattro prese la via dell'esilio" in seguito all'unità d'Italia, dice lo scrittore Casalino Pierluigi|url=https://www.montecarlonews.it/2017/08/28/notizie/argomenti/altre-notizie-1/articolo/un-nizzardo-su-quattro-prese-la-via-dellesilio-in-seguito-allunita-ditalia-dice-lo-scrittore.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200219165302/http://www.montecarlonews.it/2017/08/28/notizie/argomenti/altre-notizie-1/articolo/un-nizzardo-su-quattro-prese-la-via-dellesilio-in-seguito-allunita-ditalia-dice-lo-scrittore.html|archive-date=19 February 2020|access-date=14 May 2021|language=it}}</ref> 1860–1861ع ۾، گاريبالدي نيپلز ۽ سسلي ۾ اتحاد واري مهم جي اڳواڻي ڪئي.<ref>Mack Smith, Denis (1997). ''Modern Italy; A Political History''. Ann Arbor: The University of Michigan Press. {{ISBN|0-4721-0895-6}}.</ref> [[تيانو]] گاريبالدي ۽ [[وڪٽر ايمانوئل ٻيون]]، سارڊينيا جي آخري بادشاهه، جي مشهور ملاقات جو هنڌ هو، جنهن دوران گاريبالدي وڪٽر ايمانوئل سان هٿ ملايو ۽ کيس [[اٽلي جو بادشاهه]] ڪري سلام ڪيو. ڪاوير 1860ع ۾ گاريبالدي جي ڏکڻ اٽلي کي سارڊينيا جي بادشاهت سان اتحاد ۾ شامل ڪرڻ تي راضي ٿيو. ان سان سارڊينيا جي حڪومت کي 17 مارچ 1861ع تي [[اٽلي جي بادشاهت جو اعلان|متحد اطالوي بادشاهت جو اعلان]] ڪرڻ جي اجازت ملي،<ref>{{Cite news|date=17 March 2017|title=Everything you need to know about March 17th, Italy's Unity Day|url=https://www.thelocal.it/20170317/everything-to-know-about-march-17th-italys-unity-unification-risorgimento-day|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170617212538/https://www.thelocal.it/20170317/everything-to-know-about-march-17th-italys-unity-unification-risorgimento-day|archive-date=17 June 2017|access-date=17 July 2017}}</ref> ۽ وڪٽر ايمانوئل ٻيون ان جو پهريون بادشاهه بڻيو. 1865ع ۾ بادشاهت جي گادي تورين کان فلورينس منتقل ڪئي وئي. 1866ع ۾، وڪٽر ايمانوئل ٻيون، [[پروشيا]] سان اتحاد ڪندي [[آسٽرو-پروشين جنگ]] دوران، [[ٽين اطالوي آزاديءَ جي جنگ]] وڙهي، جنهن جي نتيجي ۾ اٽلي [[وينيتو|وينيتيا]] کي پاڻ ۾ شامل ڪيو. آخرڪار، 1870ع ۾، جڏهن فرانس [[فرانڪو-پروشين جنگ]] دوران روم ڇڏي ڏنو، اطالوين [[روم تي قبضو|پاپائي رياستن تي قبضو ڪيو]]، اتحاد مڪمل ٿيو، ۽ گادي روم منتقل ڪئي وئي.<ref name="scholar and patriot"/> === لبرل دور === {{Main|اٽلي جي بادشاهت|اطالوي ڊائاسپورا|اطالوي سلطنت|پهريين عالمي جنگ دوران اٽلي جي فوجي تاريخ}} {{Multiple image | align = right | image1 = VictorEmmanuel2.jpg | width1 = 125 | image2 = Camillo Benso Cavour di Ciseri.jpg | width2 = 141 | footer = [[وڪٽر ايمانوئل ٻيون]] (کاٻي) ۽ [[ڪاميليو بينسو، ڪائونٽ آف ڪاوير]] (ساڄي)، اتحاد جون اهم شخصيتون، ترتيبوار متحد اٽلي جا پهريان بادشاهه ۽ وزيراعظم بڻيا. }} سارڊينيا جو آئين 1861ع ۾ سڄي اٽلي تائين وڌايو ويو، ۽ نئين رياست لاءِ بنيادي آزاديون مهيا ڪيون ويون؛ پر چونڊ قانونن بي ملڪيت طبقن کي ٻاهر رکيو. نئين بادشاهت هڪ پارلياماني آئيني بادشاهت طور هلائي وئي، جنهن تي لبرلن جو غلبو هو. جيئن اتر اٽلي تيزيءَ سان صنعتي ٿيو، ڏکڻ ۽ اتر جا ڳوٺاڻا علائقا غير ترقي يافته ۽ وڌيڪ آبادي وارا رهيا، جنهن سبب لکين ماڻهو لڏپلاڻ ڪرڻ تي مجبور ٿيا ۽ [[اطالوي ڊائاسپورا|وڏي ۽ اثرائتي ڊائاسپورا]] کي هٿي ملي. [[اطالوي سوشلسٽ پارٽي]] طاقت ۾ وڌي، جنهن روايتي لبرل ۽ قدامت پسند اسٽيبلشمينٽ کي چئلينج ڪيو. 19هين صديءَ جي آخري ٻن ڏهاڪن ۾، اٽلي آفريڪا ۾ [[اطالوي اريٽريا|اريٽريا]]، [[اطالوي صوماليا|صوماليا]]، [[اطالوي ٽرپوليطانيا|ٽرپوليطانيا]] ۽ [[اطالوي سيرينيڪا|سيرينيڪا]] کي ماتحت ڪري [[اطالوي سلطنت|نوآبادياتي طاقت]] بڻجي ويو.<ref>{{Cite web |title=The Italian Colonial Empire |url=http://www.allempires.com/article/index.php?q=italian_colonial |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20120224012449/http://www.allempires.com/article/index.php?q=italian_colonial |archive-date=24 February 2012 |access-date=17 June 2012 |publisher=All Empires |quote=At its peak, just before WWII, the Italian Empire comprehended the territories of present time Italy, Albania, Rhodes, Dodecanese, Libya, Ethiopia, Eritrea, the majority of Somalia and the little concession of Tientsin in China}}</ref><ref>(Bosworth (2005), p. 49.)</ref> 1913ع ۾ مردن لاءِ عام ووٽ جو حق اختيار ڪيو ويو. [[پهريين عالمي جنگ]] کان اڳ واري دور تي [[جيوواني جيوليٽي]] جو غلبو رهيو، جيڪو 1892ع ۽ 1921ع جي وچ ۾ پنج ڀيرا وزيراعظم رهيو. [[File:Trento 3 novembre 1918.jpg|thumb|3 نومبر 1918ع تي، فاتح [[ويتوريو وينيتو جي جنگ]] کان پوءِ، [[ترنتو]] ۾ اطالوي گهوڙيسوار]] [[پهريين عالمي جنگ ۾ اٽلي جي شموليت|اٽلي 1915ع ۾ پهريين عالمي جنگ ۾ داخل ٿيو]]، جنهن جو مقصد قومي اتحاد کي مڪمل ڪرڻ هو، تنهنڪري تاريخ نويسيءَ جي نقطه نظر کان ان کي چوٿين اطالوي آزاديءَ جي جنگ به سمجهيو وڃي ٿو،<ref>{{Cite web|date=6 March 2015|title=Il 1861 e le quattro Guerre per l'Indipendenza (1848–1918) |url=http://www.piacenzaprimogenita150.it/index.php?it%2F176%2Fil-1861-e-le-quattro-guerre-per-lindipendenza-1848-1918|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20220319075828/http://www.piacenzaprimogenita150.it/index.php?it%2F176%2Fil-1861-e-le-quattro-guerre-per-lindipendenza-1848-1918|archive-date=19 March 2022|access-date=12 March 2021|language=it}}</ref> جيئن [[اٽلي جو اتحاد|اٽلي جي اتحاد]] جي پڄاڻي.<ref>{{Cite web|title=La Grande Guerra nei manifesti italiani dell'epoca|url=http://www.beniculturali.it/mibac/export/MiBAC/sito-MiBAC/Contenuti/MibacUnif/Eventi/visualizza_asset.html_1239896580.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20150923183754/http://www.beniculturali.it/mibac/export/MiBAC/sito-MiBAC/Contenuti/MibacUnif/Eventi/visualizza_asset.html_1239896580.html|archive-date=23 September 2015|access-date=12 March 2021|language=it}}; {{Cite book|last=Genovesi|first=Piergiovanni|url=https://books.google.com/books?id=_LntMIUOXngC&q=%22quarta+guerra+d%27indipendenza%22&pg=PA41|title=Il Manuale di Storia in Italia, di Piergiovanni Genovesi|date=11 June 2009|publisher=FrancoAngeli|isbn=978-8-8568-1868-0|language=it|access-date=12 March 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20240116110143/https://books.google.com/books?id=_LntMIUOXngC&q=%22quarta+guerra+d%27indipendenza%22&pg=PA41#v=snippet&q=%22quarta%20guerra%20d'indipendenza%22&f=false|archive-date=16 January 2024|url-status=live}}</ref> اٽلي، جيڪو ظاهري طور [[جرمن سلطنت|جرمن]] ۽ [[آسٽرو-هنگريائي]] سلطنتن سان [[ٽرپل الائنس (1882)|ٽرپل الائنس]] ۾ اتحادي هو، 1915ع ۾ [[پهريين عالمي جنگ جا اتحادي|اتحادين]] سان شامل ٿيو، ۽ [[لنڊن جو معاهدو (1915)|وعدي]] تحت پهريين عالمي جنگ ۾ داخل ٿيو، جنهن ۾ وڏن علائقائي فائدن جو واعدو شامل هو: اولهه [[انر ڪارنيولا]]، اڳوڻو [[آسٽريائي لٽرل]] ۽ [[دلماتيا]]، گڏوگڏ [[عثماني سلطنت]] جا ڪجهه حصا. اتحادي فتح ۾ ملڪ جي حصي سبب ان کي "[[بگ فور (پهريين عالمي جنگ)|بگ فور]]" طاقتن مان هڪ جي حيثيت ملي. فوج جي ٻيهر تنظيم ۽ جبري ڀرتي اطالوي فتحن جو سبب بڻيا. آڪٽوبر 1918ع ۾، اطالوين هڪ وڏي جارحاڻي مهم شروع ڪئي، جيڪا [[ويتوريو وينيتو جي جنگ]] ۾ فتح تي ختم ٿي.<ref>Burgwyn, H. James: ''Italian foreign policy in the interwar period, 1918–1940.'' Greenwood Publishing Group, 1997. p. 4. {{ISBN|0-2759-4877-3}}. Schindler, John R.: ''Isonzo: The Forgotten Sacrifice of the Great War.'' Greenwood Publishing Group, 2001. p. 303. {{ISBN|0-2759-7204-6}}. Mack Smith, Denis: ''Mussolini.'' Knopf, 1982. p. 31. {{ISBN|0-3945-0694-4}}.</ref> هن اطالوي محاذ تي جنگ جي پڄاڻي ڪئي، آسٽرو-هنگريائي سلطنت جي ٽٽڻ کي يقيني بڻايو، ۽ ٻن هفتن کان به گهٽ عرصي ۾ جنگ کي [[جرمني سان جنگبندي|ختم ڪرڻ]] ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو. جنگ دوران 650,000 کان وڌيڪ اطالوي سپاهي ۽ ايترا ئي عام شهري مارجي ويا،<ref>{{Cite book|last=Mortara|first=G|title=La Salute pubblica in Italia durante e dopo la Guerra|publisher=Yale University Press|year=1925|location=New Haven}}</ref> ۽ بادشاهت ڏيوالپڻي جي ڪناري تي هئي. [[سينٽ-جرمين-آن-لي جو معاهدو (1919)|سينٽ-جرمين-آن-لي جو معاهدو]] (1919) ۽ [[راپالو جو معاهدو (1920)|راپالو جو معاهدو]] (1920) [[ترنتينو]] ۽ [[ڏکڻ ٽائرول]]، [[جوليئن مارچ]]، [[استريا]]، [[ڪوارنر نار]] ۽ دلماتيا جي شهر [[زادار|زارا]] کي اٽلي ۾ شامل ڪرڻ جي اجازت ڏني. بعد واري [[روم جو معاهدو (1924)|روم جي معاهدي]] (1924) سبب [[فيومي]] اٽلي سان شامل ٿيو. اٽلي کي لنڊن جي معاهدي ۾ واعدو ڪيل ٻيا علائقا نه مليا، تنهنڪري [[بينيتو موسوليني]] هن نتيجي کي "[[ڪٽيل فتح]]" قرار ڏنو، جنهن [[فاشسٽ اٽلي (1922–1943)|اطالوي فاشزم جي اڀار]] ۾ مدد ڪئي. مورخ "ڪٽيل فتح" کي هڪ "سياسي افسانو" سمجهن ٿا، جنهن کي فاشسٽن [[اطالوي سامراجيت]] کي ڀڙڪائڻ لاءِ استعمال ڪيو.<ref>G.Sabbatucci, ''La vittoria mutilata'', in AA.VV., ''Miti e storia dell'Italia unita'', Il Mulino, Bologna 1999, pp.101–106</ref> اٽلي کي [[قومون جي ليگ]] جي ايگزيڪيوٽو ڪائونسل ۾ مستقل سيٽ ملي. === فاشسٽ حڪومت ۽ ٻي عالمي جنگ === {{Main|فاشسٽ اٽلي|ٻي عالمي جنگ دوران اٽلي جي فوجي تاريخ|اطالوي مهم (ٻي عالمي جنگ)|اٽلي ۾ هولوڪاسٽ}} [[File:Mussolini mezzobusto.jpg|thumb|upright=.7|left|فاشسٽ آمر [[بينيتو موسوليني]] پاڻ کي ''[[دوچي]]'' سڏائيندو هو ۽ 1922ع کان [[اٽلي ۾ فاشسٽ حڪومت جو زوال|1943ع ۾ پنهنجي معزولي]] تائين ملڪ تي حڪومت ڪئي.]] عظيم جنگ جي تباهي کان پوءِ پيدا ٿيل [[ٻه ڳاڙها سال|سوشلسٽ تحريڪن]]، جيڪي [[روسي انقلاب]] کان متاثر هيون، سڄي اٽلي ۾ جوابي انقلاب ۽ دٻاءُ جو سبب بڻيون. لبرل اسٽيبلشمينٽ، سوويت طرز جي انقلاب کان ڊڄندي، موسوليني جي اڳواڻي هيٺ ننڍي [[نيشنل فاشسٽ پارٽي]] جي حمايت شروع ڪئي. آڪٽوبر 1922ع ۾، نيشنل فاشسٽ پارٽي جي [[بليڪ شرٽس]] هڪ [[عوامي مظاهرو]] ۽ "[[روم ڏانهن مارچ]]" وارو ڪُو منظم ڪيو. بادشاهه [[وڪٽر ايمانوئل ٽيون]] موسوليني کي [[اٽلي جو وزيراعظم|وزيراعظم]] مقرر ڪيو، هٿياربند ٽڪراءَ کان سواءِ اقتدار فاشسٽن ڏانهن منتقل ڪندي.<ref>{{Cite book|last=Lyttelton|first=Adrian|title=The Seizure of Power: Fascism in Italy, 1919–1929 |date=2008|publisher=Routledge|isbn=978-0-4155-5394-0|location=New York|pages=75–77}}; {{Cite news|title=March on Rome {{!}} Italian history|url=https://www.britannica.com/event/March-on-Rome|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150504055509/http://www.britannica.com/EBchecked/topic/508871/March-on-Rome|archive-date=4 May 2015|access-date=25 July 2017|work=Encyclopædia Britannica}}</ref> موسوليني سياسي پارٽين تي پابندي وڌي ۽ ذاتي آزاديون گهٽايون، آمريت قائم ڪندي. انهن قدمن عالمي ڌيان حاصل ڪيو ۽ [[نازي جرمني]] ۽ [[شاهي جاپان]] ۾ ساڳين آمريتن کي متاثر ڪيو. [[فاشزم]] اطالوي قومپرستي ۽ سامراجيت تي ٻڌل هو، ۽ رومي ۽ [[وينسي سلطنت|وينسي سلطنتن]] جي ورثي جي بنياد تي [[ارڊينٽزم|ارڊينٽسٽ دعوائن]] وسيلي اطالوي ملڪيتن کي وڌائڻ چاهيندو هو.<ref>{{Cite book|last=Rodogno|first=Davide|author-link=Davide Rodogno|title=Fascism's European Empire: Italian Occupation during the Second World War|date=2006|publisher=Cambridge University Press|location=Cambridge, England|page=88}}; {{Cite book|last=Kallis|first=Aristotle A.|title=Fascist ideology: territory and expansionism in Italy and Germany, 1922–1945 |date=2000|publisher=Routledge|location=London, England; New York City, USA|pages=41}}; {{Cite book|last1=Ball|first1=Terence|title=The Cambridge History of Twentieth-Century Political Thought|last2=Bellamy|first2=Richard|pages=133}}; {{Cite book|last=Stephen J. Lee|url=https://books.google.com/books?id=u-mm5UDlzBEC&pg=PA157|title=European Dictatorships, 1918–1945 |date=2008|publisher=Routledge|isbn=978-0-4154-5484-1|pages=157–158|access-date=8 February 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211001320/https://books.google.com/books?id=u-mm5UDlzBEC&pg=PA157#v=onepage&q&f=false|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}</ref> انهيءَ سبب فاشسٽ [[مداخلت پسند پرڏيهي پاليسي]] ۾ مصروف رهيا. 1935ع ۾، موسوليني [[ٻي اطالو-ابيسينيائي جنگ|ايٿوپيا تي حملو ڪيو]] ۽ [[اطالوي اوڀر آفريڪا]] قائم ڪيو، جنهن جي نتيجي ۾ عالمي اڪيلائي پيدا ٿي. اٽلي [[قومون جي ليگ]] مان نڪري ويو. پوءِ اٽلي [[اسٽيل جو معاهدو|نازي جرمني سان اتحاد]] ڪيو ۽ [[ٽرائيپارٽائيٽ پيڪٽ|جاپاني سلطنت]] سان گڏ ٿيو، ۽ [[اسپيني گهرو جنگ]] ۾ [[فرانسسڪو فرانڪو]] جي مضبوط حمايت ڪئي. اپريل 1939ع ۾، اٽلي [[البانيا تي اطالوي حملو|البانيا تي حملو ڪيو]]. اٽلي 10 جون 1940ع تي ٻي عالمي جنگ ۾ داخل ٿيو. ان تاريخ تائين فرانس عملي طور [[فرانس جي جنگ]] هارائي چڪو هو. مختلف وقتن تي، اطالوي [[برطانوي صومالي لينڊ تي اطالوي قبضو|برطانوي صومالي لينڊ]]، [[مصر تي اطالوي حملو|مصر]]، [[بلقان مهم (ٻي عالمي جنگ)|بلقان]] ۽ اوڀر محاذن تي اڳتي وڌيا. بهرحال، اهي [[اوڀر محاذ تي اطالوي شموليت|اوڀر محاذ]] سان گڏ [[اوڀر آفريقي مهم (ٻي عالمي جنگ)|اوڀر آفريقي]] ۽ [[اتر آفريقي مهم|اتر آفريقي]] مهمن ۾ شڪست کائي ويا، ۽ آفريڪا ۽ بلقان ۾ پنهنجا علائقا وڃائي ويٺا. [[اطالوي جنگي ڏوهه|اطالوي جنگي ڏوهن]] ۾ [[عدالت کان ٻاهر قتل]] ۽ [[نسلي صفائي]] شامل هئا،<ref>James H. Burgwyn (2004). [http://www.ingentaconnect.com/content/routledg/rmis/2004/00000009/00000003/art00005 General Roatta's war against the partisans in Yugoslavia: 1942] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130921054155/http://www.ingentaconnect.com/content/routledg/rmis/2004/00000009/00000003/art00005|date=21 September 2013}}, Journal of Modern Italian Studies, Volume 9, Number 3, pp. 314–329(16)</ref> جن ۾ لڳ ڀڳ 25,000 ماڻهن، خاص طور يوگوسلاوين، کي [[اطالوي حراستي ڪيمپ|اطالوي حراستي ڪيمپن]] ۽ ٻين هنڌن ڏانهن جلاوطن ڪيو ويو. [[يوگوسلاو پارٽيزنز]] جنگ دوران ۽ ان کان پوءِ نسلي اطالوي آبادي خلاف پنهنجا ڏوهه ڪيا، جن ۾ [[فوئبي قتل عام]] شامل هئا. جولاءِ 1943ع ۾ [[سسلي تي اتحادي حملو]] شروع ٿيو، جنهن 25 جولاءِ تي [[اٽلي ۾ فاشسٽ حڪومت جو زوال|فاشسٽ حڪومت جي خاتمي]] جو سبب بڻيو. بادشاهه [[وڪٽر ايمانوئل ٽيون]] جي حڪم سان موسوليني کي معزول ۽ گرفتار ڪيو ويو. 3 سيپٽمبر تي، اٽلي [[ڪاسيبلي جي جنگبندي]] تي صحيح ڪئي،<!-- it became effective on 8 Sept---> جنهن برطانيا ۽ آمريڪا سان جنگ ختم ڪئي. جرمن، اطالوي فاشسٽن جي مدد سان، اتر ۽ وچ اٽلي تي ڪنٽرول حاصل ڪرڻ ۾ ڪامياب ٿيا ([[آپريشن آڪسي]]). ملڪ جنگ جو ميدان رهيو، جڏهن ته اتحادي ڏکڻ کان اڳتي وڌندا رهيا. [[File:01 partigiani a milano1.jpg|thumb|اپريل 1945ع ۾ [[اٽلي جي آزادي]] تائين پهچندڙ آخري بغاوت دوران ميلان ۾ [[اطالوي مزاحمتي تحريڪ|اطالوي پارٽيزن]]]] اتر ۾، جرمنن [[اطالوي سماجي جمهوريه]] (RSI) قائم ڪئي، جيڪا هڪ نازي [[ڪٺ پتلي رياست]] ۽ [[سهڪاريت پسند|سهڪاريت پسند]] حڪومت هئي، جنهن ۾ موسوليني کي جرمن پيراٽروپرن طرفان [[گران ساسو ريڊ|بچائڻ]] کان پوءِ اڳواڻ مقرر ڪيو ويو. اطالوي فوجن جو باقي حصو [[اطالوي هم جنگي فوج]] ۾ منظم ڪيو ويو، جنهن اتحادي طاقتن سان گڏ وڙهيو، جڏهن ته موسوليني سان وفادار ٻيون اطالوي فوجون [[نيشنل ريپبلڪن آرمي]] ۾ جرمنن سان گڏ وڙهڻ لاءِ چونڊيو. جرمن فوجن، RSI جي سهڪار سان، قتل عام ڪيا ۽ هزارين يهودين کي موت جي ڪيمپن ڏانهن جلاوطن ڪيو. جنگبندي کان پوءِ واري دور ۾ [[اطالوي مزاحمت]] اڀري، جنهن [[آپريشن آڪسي|نازي جرمن قابضن]] ۽ سهڪاريت پسندن خلاف گوريلا جنگ وڙهي.<ref>G. Bianchi, ''La Resistenza'', in: AA.VV., ''Storia d'Italia'', vol. 8, pp. 368–369.</ref> هن دور جو هڪ پاسو [[اطالوي گهرو جنگ]] هو، ڇاڪاڻ⁠تہ پارٽيزنن ۽ فاشسٽ RSI فوجن جي وچ ۾ ويڙهه ٿي.<ref>{{Cite web|title=Storia della guerra civile in Italia|url=http://www.istitutobiggini.it/storia_pisano.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20221013183444/https://www.istitutobiggini.it/storia_pisano.pdf|archive-date=13 October 2022|access-date=28 August 2023}}; See the books from Italian historian [[Giorgio Pisanò]] ''Storia della guerra civile in Italia'', 1943–1945, 3 voll., Milano, FPE, 1965 and the book ''L'Italia della guerra civile'' ("Italy of civil war"), published in 1983 by the Italian writer and journalist [[Indro Montanelli]] as the fifteen volume of the ''Storia d'Italia'' ("History of Italy") by the same author.</ref><ref>{{Cite book|last=Pavone|first=Claudio|title=Una guerra civile. Saggio storico sulla moralità della Resistenza|date=1991|publisher=Bollati Boringhieri|isbn=8-8339-0629-9|location=Torino|page=238|language=it}}</ref> اپريل 1945ع ۾، جڏهن شڪست ويجهي هئي، موسوليني اتر طرف ڀڄڻ جي ڪوشش ڪئي،<ref>{{Citation|last=Viganò|first=Marino|title=Un'analisi accurata della presunta fuga in Svizzera|date=2001|work=Nuova Storia Contemporanea|volume=3|language=it}}</ref> پر پارٽيزنن هٿان پڪڙيو ويو ۽ [[بينيتو موسوليني جو موت|فوري طور قتل ڪيو ويو]].<ref>{{Cite news|date=28 April 1945|title=1945: Italian partisans kill Mussolini |url=https://news.bbc.co.uk/onthisday/hi/dates/stories/april/28/newsid_3564000/3564529.stm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20111126075555/http://news.bbc.co.uk/onthisday/hi/dates/stories/april/28/newsid_3564000/3564529.stm|archive-date=26 November 2011|access-date=17 October 2011|publisher=BBC News}}</ref> دشمنيون 29 اپريل 1945ع تي ختم ٿيون، [[ڪازيرتا جي هٿيار ڦٽا ڪرڻ|جڏهن اٽلي ۾ جرمن فوجن هٿيار ڦٽا ڪيا]]. جنگ ۾ لڳ ڀڳ اڌ ملين اطالوي مارجي ويا،<ref>{{Cite encyclopedia|title=Italy – Britannica Online Encyclopedia|encyclopedia=Encyclopædia Britannica|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297474/Italy|access-date=2 August 2010|archive-url=https://web.archive.org/web/20120306095718/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297474/Italy|archive-date=6 March 2012|url-status=live}}</ref> سماج ورهائجي ويو، ۽ معيشت لڳ ڀڳ تباهه ٿي وئي؛ 1944ع ۾ في فرد آمدني 1900ع کان پوءِ سڀ کان هيٺين سطح تي هئي.<ref>{{Cite book|title=Liberal and fascist Italy, 1900–1945 |date=2002|publisher=Oxford University Press|editor-last=Lyttelton|editor-first=Adrian|page=13}}</ref> جنگ کان پوءِ اطالوي جمهوريت پسندي ٻيهر اڀري، جنهن [[1946ع اطالوي اداراتي ريفرنڊم]] ڏانهن واٽ هموار ڪئي.<ref>{{Cite encyclopedia|title=Italia|encyclopedia=Dizionario enciclopedico italiano|publisher=[[Treccani]]|date=1970|volume=VI|page=456|language=it}}</ref> === جمهوري دور === {{Main|اطالوي جمهوريه جي تاريخ}} اٽلي 2 جون تي ٿيل 1946ع جي ريفرنڊم کان پوءِ جمهوريه بڻيو،<ref>{{Cite AV media|url=https://archive.org/details/1946-06-06_Damage_Foreshadows_A-Bomb_Test|title=Damage Foreshadows A-Bomb Test, 1946/06/06 (1946) |publisher=[[Universal Newsreel]]|year=1946|access-date=22 February 2012}}</ref> اهو ڏينهن ان کان پوءِ ''[[جمهوريه جو عيد]]'' طور ملهايو وڃي ٿو. اها پهريون ڀيرو هئي جو عورتن قومي سطح تي ووٽ ڏنو.<ref>{{Cite web|title=Italia 1946: le donne al voto, dossier a cura di Mariachiara Fugazza e Silvia Cassamagnaghi |url=http://www.insmli.it/pubblicazioni/35/Voto%20donne%20versione%20def.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110520041048/http://www.insmli.it/pubblicazioni/35/Voto%20donne%20versione%20def.pdf|archive-date=20 May 2011|access-date=30 May 2011}}; {{Cite news|title=La prima volta in cui le donne votarono in Italia, 75 anni fa|url=https://www.ilpost.it/2021/03/10/primo-voto-italia-donne-10-marzo-1946|access-date=24 August 2021|work=Il Post|date=10 March 2021|language=it-IT|archive-date=23 August 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210823162103/https://www.ilpost.it/2021/03/10/primo-voto-italia-donne-10-marzo-1946|url-status=live}}</ref> وڪٽر ايمانوئل ٽئين جي پٽ، [[امبيرتو ٻيون]]، کي تخت ڇڏڻ تي مجبور ڪيو ويو. [[اٽلي جو آئين|جمهوري آئين]] 1948ع ۾ منظور ڪيو ويو. [[اٽلي ۽ اتحادي طاقتن جي وچ ۾ پيرس جو معاهدو]] تحت، [[ايڊرياٽڪ سمنڊ]] جي ڀرسان علائقا [[سوشلسٽ وفاقي جمهوريه يوگوسلاويا|يوگوسلاويا]] سان شامل ڪيا ويا، جنهن جي نتيجي ۾ [[استريائي-دلماتيني لڏپلاڻ]] ٿي، جنهن ۾ لڳ ڀڳ 300,000 [[استريائي اطالوي|استريائي]] ۽ [[دلماتيني اطالوي]] لڏي ويا.<ref>{{Cite web|last=Tobagi|first=Benedetta|title=La Repubblica italiana {{!}} Treccani, il portale del sapere|url=http://www.treccani.it/scuola/lezioni/storia/la_repubblica_italiana.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20160305001726/http://www.treccani.it/scuola/lezioni/storia/la_repubblica_italiana.html|archive-date=5 March 2016|access-date=28 January 2015|publisher=Treccani.it}}</ref> اٽلي پنهنجون سڀ نوآبادياتي ملڪيتون وڃايون، جنهن سان [[اطالوي سلطنت]] ختم ٿي. [[File:Alcide de Gasperi 2.jpg|thumb|upright=.7|[[الچيدي دي گاسپري]]، جمهوريه جو [[اٽلي جي وزيراعظمن جي فهرست|پهريون]] [[اٽلي جو وزيراعظم]] ۽ [[يورپي يونين جا باني پيءُ|يورپي يونين جي باني پيئرن]] مان هڪ]] ڪميونسٽ قبضي جي خوف [[1948ع جي اطالوي عام چونڊن]] ۾ فيصلائتو ڪردار ادا ڪيو، جتي [[ڪرسچن ڊيموڪريسي (اٽلي)|ڪرسچن ڊيموڪريٽن]]، [[الچيدي دي گاسپري]] جي اڳواڻي هيٺ، وڏي اڪثريت سان فتح حاصل ڪئي.<ref>{{Cite book|last1=Lawrence S. Kaplan|url=https://books.google.com/books?id=UV-ti1sYcbcC|title=NATO 1948: The Birth of the Transatlantic Alliance |last2=Morris Honick|date=2007|publisher=Rowman & Littlefield|isbn=978-0-7425-3917-4|pages=52–55|access-date=5 January 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20240116110143/https://books.google.com/books?id=UV-ti1sYcbcC|archive-date=16 January 2024|url-status=live}}; {{Cite book|author=Robert Ventresca|title=From Fascism to Democracy: Culture and Politics in the Italian Election of 1948 |publisher=University of Toronto Press|date=2004|pages=236–37}}</ref> نتيجي طور، 1949ع ۾ اٽلي [[نيٽو]] جو ميمبر بڻيو. [[مارشل پلان]] معيشت کي بحال ڪيو، جنهن 1960ع واري ڏهاڪي جي آخر تائين هڪ اهڙو دور ڏٺو جيڪو [[اطالوي معاشي معجزو]] جي نالي سان مشهور آهي. 1950ع واري ڏهاڪي ۾ اٽلي [[يورپي برادرين]] جو باني ملڪ بڻيو، جيڪي بعد ۾ يورپي يونين جو بنياد بڻيون. 1960ع واري ڏهاڪي جي آخر کان 1980ع واري ڏهاڪي جي شروعات تائين، ملڪ ''[[ليڊ جا سال (اٽلي)|ليڊ جا سال]]'' نالي دور مان گذريو، جيڪو معاشي مشڪلاتن، خاص طور تي [[1973ع جو تيل بحران]]، سماجي تڪرارن ۽ دهشتگرد حملا ۽ قتل عام جي واقعن سان نمايان هو.<ref>{{Cite web|year=1995|title=Commissione parlamentare d'inchiesta sul terrorismo in Italia e sulle cause della mancata individuazione dei responsabili delle stragi (Parliamentary investigative commission on terrorism in Italy and the failure to identify the perpetrators)|url=http://www.isn.ethz.ch/php/documents/collection_gladio/report_ital_senate.pdf|archive-url=https://web.archive.org/web/20060819211212/http://www.isn.ethz.ch/php/documents/collection_gladio/report_ital_senate.pdf|archive-date=19 August 2006|access-date=2 May 2006|language=it}}; {{In lang|en|it|fr|de}} {{Cite web|title=Secret Warfare: Operation Gladio and NATO's Stay-Behind Armies|url=http://www.isn.ethz.ch/php/collections/coll_gladio.htm#Documents|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20060425182721/http://www.isn.ethz.ch/php/collections/coll_gladio.htm|archive-date=25 April 2006|access-date=2 May 2006|publisher=Swiss Federal Institute of Technology / International Relation and Security Network}}; {{Cite web|date=24 June 2000|title=Clarion: Philip Willan, Guardian, 24 June 2000, p. 19 |url=http://www.cambridgeclarion.org/press_cuttings/us.terrorism_graun_24jun2000.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100329113138/http://www.cambridgeclarion.org/press_cuttings/us.terrorism_graun_24jun2000.html|archive-date=29 March 2010|access-date=24 April 2010|publisher=Cambridgeclarion.org}}</ref> معيشت ٻيهر بحال ٿي ۽ اٽلي 1970ع واري ڏهاڪي ۾ [[جي-7]] ۾ شامل ٿيڻ کان پوءِ دنيا جي پنجين وڏي صنعتي قوم بڻجي ويو. بهرحال، قومي قرض مجموعي ملڪي پيداوار (GDP) جي 100 سيڪڙو کان به وڌي ويو. 1992ع ۽ 1993ع جي وچ ۾، حڪومت جي نون مافيا مخالف قدمن جي نتيجي ۾ اٽلي [[سسلين مافيا]] طرفان ڪيل دهشتگرد حملن کي منهن ڏنو.<ref>{{Cite web|date=8 March 2012|title=New Arrests for Via D'Amelio Bomb Attack|url=https://www.corriere.it/International/english/articoli/2012/03/08/borsellino.shtml|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20121013204755/http://www.corriere.it/International/english/articoli/2012/03/08/borsellino.shtml|archive-date=13 October 2012|access-date=9 February 2019|website=Corriere della Sera}}</ref> ووٽر، جيڪي سياسي جمود، وڏي عوامي قرضي ۽ [[اٽلي ۾ بدعنواني|بدعنواني]] کان مايوس هئا، جيڪا [[ماني پوليتي|صاف هٿن]] واري جاچ ذريعي ظاهر ٿي، بنيادي سڌارن جو مطالبو ڪرڻ لڳا. ڪرسچن ڊيموڪريٽ، جيڪي لڳ ڀڳ 50 سالن تائين حڪومت ڪندا رهيا هئا، بحران جو شڪار ٿيا ۽ ٽٽي مختلف ڌڙن ۾ ورهائجي ويا.<ref>The so-called "Second Republic" was born by forceps: not with a revolt of Algiers, but formally under the same Constitution, with the mere replacement of one ruling class by another: {{Cite journal|last=Buonomo|first=Giampiero|year=2015|title=Tovaglie pulite|journal=Mondoperaio Edizione Online}}</ref> ڪميونسٽن پاڻ کي هڪ [[سماجي جمهوريت پسند]] قوت طور ٻيهر منظم ڪيو. 1990ع ۽ 2000ع واري ڏهاڪن دوران، [[مرڪز-ساڄي اتحاد (اٽلي)|مرڪز-ساڄي اتحاد]] (جنهن تي ميڊيا جي واپاري شخصيت [[سلويو برلسڪوني]] جو غلبو هو) ۽ [[مرڪز-کاٻي اتحاد (اٽلي)|مرڪز-کاٻي اتحاد]] (جنهن جي اڳواڻي پروفيسر [[رومانو پروڊي]] ڪندو هو) باري باري حڪومت ڪندا رهيا. 21هين صديءَ جي شروعات ۾، اٽلي سياسي ۽ معاشي عدم استحڪام جي هڪ ڊگهي دور مان گذريو، جيڪو بين الاقوامي بحرانن کان گهڻو متاثر ٿيو. 2008ع ۾ شروع ٿيندڙ [[عظيم معاشي بحران]] جا اثر ملڪ جي معيشت ۽ عوامي ماليات تي گهرا پيا، جنهن جي نتيجي ۾ [[سخت مالي پاليسيون]] اختيار ڪيون ويون ۽ استحڪام ۽ عالمي اعتبار کي يقيني بڻائڻ لاءِ [[ٽيڪنوڪريٽ]] يا وسيع اتحادي حڪومتن تي وڌيڪ ڀروسو ڪيو ويو.<ref>{{Cite news|last=Hooper|first=John|date=16 November 2011|title=Mario Monti appoints technocrats to steer Italy out of economic crisis|url=https://www.theguardian.com/world/2011/nov/16/mario-monti-technocratic-cabinet-italy|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200319230844/https://www.theguardian.com/world/2011/nov/16/mario-monti-technocratic-cabinet-italy|archive-date=19 March 2020|access-date=19 March 2020|work=The Guardian}}</ref> [[File:Imigrantes salvos no Mar Mediterrâneo - SALVAMAR 2015 (52149723177).jpg|300px|thumb|[[غير قانوني مهاجر]]، جيڪي 5 سيپٽمبر 2015ع تي [[ڪاتانيا]] جي اطالوي بندرگاهه ڏانهن [[بحر روم]] ذريعي سفر ڪري رهيا آهن]] 2010ع واري ڏهاڪي دوران، نئين وزيراعظم [[ماتيو رينزي]] طرفان ادارتي سڌارا متعارف ڪرائڻ جون ڪوششون ڪيون ويون، جن جو مقصد سياسي نظام کي وڌيڪ مؤثر بڻائڻ ۽ انتظامي شاخ کي مضبوط ڪرڻ هو، پر اهي تجويزون [[2016ع جو اطالوي آئيني ريفرنڊم]] ۾ رد ٿي ويون.<ref>{{Cite news|date=12 December 2016|title=New Italian PM Paolo Gentiloni sworn in|url=https://www.bbc.co.uk/news/world-europe-38295549|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20191129122857/https://www.bbc.co.uk/news/world-europe-38295549|archive-date=29 November 2019|access-date=19 March 2020|publisher=BBC News}}</ref> ساڳئي وقت، [[يورپي مهاجر بحران]] اٽلي کي [[يورپي يونين]] ۾ داخل ٿيڻ جي هڪ اهم مرڪزي دروازي جي حيثيت ڏني، ڇاڪاڻ⁠تہ وڏي تعداد ۾ مهاجر ۽ پناهه گهرندڙ [[بحر روم]] رستي يورپ پهتا،<ref>{{Cite news|date=21 May 2018|title=What will Italy's new government mean for migrants?|url=https://www.thelocal.it/20180521/what-will-italys-new-government-mean-for-migrants|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190401231010/https://www.thelocal.it/20180521/what-will-italys-new-government-mean-for-migrants|archive-date=1 April 2019|access-date=8 June 2018|work=The Local Italy}}</ref> خاص طور تي سب-صحارا آفريڪا مان.<ref>{{Cite news|date=18 July 2017|title=African migrants fear for future as Italy struggles with surge in arrivals|url=https://www.reuters.com/article/us-italy-migrants-africa/african-migrants-fear-for-future-as-italy-struggles-with-surge-in-arrivals-idUSKBN1A30QD|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190402002627/https://www.reuters.com/article/us-italy-migrants-africa/african-migrants-fear-for-future-as-italy-struggles-with-surge-in-arrivals-idUSKBN1A30QD|archive-date=2 April 2019|access-date=8 June 2018|work=Reuters}}</ref> هن صورتحال جا اهم سماجي ۽ سياسي اثر ٿيا، جنهن سبب اميگريشن بابت عوامي بحث وڌيو ۽ [[عوام پسند]] سياسي پارٽين جي حمايت ۾ واڌ آئي.<ref>{{Cite news|title=Italy starts to show the strains of migrant influx|url=http://www.thelocal.it/20150519/migrant-surge-tests-italys-humanitarian-instincts|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170429061446/https://www.thelocal.it/20150519/migrant-surge-tests-italys-humanitarian-instincts|archive-date=29 April 2017|access-date=10 January 2017|work=[[The Local]]}}; {{Cite news|title=Italy's far right jolts back from dead|url=http://www.politico.eu/article/italys-other-matteo-salvini-northern-league-politicians-media-effettosalvini|access-date=10 January 2017|work=Politico|date=3 February 2016|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170119122156/http://www.politico.eu/article/italys-other-matteo-salvini-northern-league-politicians-media-effettosalvini|archive-date=19 January 2017}}</ref><ref>{{Cite news|date=24 May 2018|title=Opinion – The Populists Take Rome|url=https://www.nytimes.com/2018/05/24/opinion/populists-rome-five-star-movement.html|url-access=subscription|url-status=live|archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20220103/https://www.nytimes.com/2018/05/24/opinion/populists-rome-five-star-movement.html|archive-date=3 January 2022|access-date=2 June 2018|work=The New York Times}}{{Cbignore}}</ref> [[اٽلي ۾ ڪووڊ-19 وبا|ڪووڊ-19 وبا]]، جيڪا 2020ع ۾ شروع ٿي، ملڪ جي عوامي صحت ۽ معاشي ڪارڪردگي کي سخت متاثر ڪيو، ۽ اڳ ۾ موجود ڍانچائي ڪمزورين کي وڌيڪ نمايان بڻايو.<ref>{{Cite news|last=Ellyatt|first=Holly|date=19 March 2020|title=Italy's lockdown will be extended, prime minister says as death toll spikes and hospitals struggle|url=https://www.cnbc.com/2020/03/19/italys-death-rate-reaches-record-high-hospitals-in-lombardy-struggle.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200319084719/https://www.cnbc.com/2020/03/19/italys-death-rate-reaches-record-high-hospitals-in-lombardy-struggle.html|archive-date=19 March 2020|access-date=19 March 2020|publisher=CNBC}}</ref> ان جي جواب ۾، [[اٽلي ۾ ڪووڊ-19 لاڪ ڊائون|غير معمولي قدم اختيار ڪيا ويا]] ته جيئن معيشت کي سهارو ملي سگهي، جن مان ڪيترائي يورپي سطح تي گڏيل طور هم آهنگ ڪيا ويا.<ref>[https://www.agi.it/economia/news/2020-04-14/coronavirus-fmi-crisi-economica-8331041/ L'Italia pagherà il conto più salato della crisi post-epidemia] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20200527124958/https://www.agi.it/economia/news/2020-04-14/coronavirus-fmi-crisi-economica-8331041|date=27 May 2020}}, AGI</ref><ref>{{Cite web|date=12 February 2021|title=Mario Draghi's new government to be sworn in on Saturday|url=http://www.theguardian.com/world/2021/feb/12/mario-draghis-new-italian-government-to-be-sworn-in-on-saturday|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210419104552/https://www.theguardian.com/world/2021/feb/12/mario-draghis-new-italian-government-to-be-sworn-in-on-saturday|archive-date=19 April 2021|access-date=19 February 2021|website=The Guardian}}</ref> 2022ع ۾، [[جورجيا ميلوني]] اٽلي جي پهرين خاتون وزيراعظم طور حلف کنيو.<ref>{{Cite news|date=21 October 2022|title=Who is Giorgia Meloni? The rise to power of Italy's new far-right PM|url=https://www.bbc.com/news/world-europe-63351655|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20221024023546/https://www.bbc.com/news/world-europe-63351655|archive-date=24 October 2022|access-date=24 October 2022|publisher=BBC News}}</ref> == جاگرافي == {{Main|اٽلي جي جاگرافي}} {{Further|اٽلي جي ارضيات|اٽلي ۾ آتش فشاني سرگرمي|اٽلي جي دريائن جي فهرست|اٽلي جي ڍنڍن جي فهرست|اٽلي جي ٻيٽن جي فهرست|اٽلي (جاگرافيائي علائقو)}} [[File:Italy relief location map.jpg|thumb|اٽلي جو جاگرافيائي اُڀار وارو نقشو]] اٽلي، جنهن جو علائقو گهڻي حد تائين [[اٽلي (جاگرافيائي علائقو)|ساڳئي نالي واري جاگرافيائي علائقي]] سان ملي ٿو،<ref name="Treccani">{{Citation |title=Italia |volume=VI |page=413 |year=1970 |publisher=[[Treccani]] |language=it |encyclopedia=Dizionario enciclopedico italiano}}</ref> [[ڏکڻ يورپ]] ۾ واقع آهي<ref>{{Cite web |title=Southern Europe, a peninsula extending into the central Mediterranean Sea, northeast of Tunisia |url=https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20210701235642/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy |archive-date=1 July 2021 |access-date=17 August 2021 |website=The World Factbook |publisher=Central Intelligence Agency}}</ref> (۽ [[اولهه يورپ]] جو حصو پڻ سمجهيو ويندو آهي{{efn|name=WE}})، [[35هين اتر متوازي|35° اتر]] ۽ [[47° اتر]] ويڪرائي ڦاڪن، ۽ [[6هين اوڀر نصف النهار|6° اوڀر]] ۽ [[19هين اوڀر نصف النهار|19° اوڀر]] ڊگهائي ڦاڪن جي وچ ۾. اتر ۾، اولهه کان اوڀر طرف، اٽلي جون سرحدون [[فرانس]]، [[سوئٽزرلينڊ]]، [[آسٽريا]] ۽ [[سلووينيا]] سان ملن ٿيون، ۽ تقريباً [[الپس]] جي آبي ورهاست واري حد تائين پکڙيل آهن، جنهن ۾ [[پو ماٿري]] ۽ [[وينيسيائي ميدان]] شامل آهن. ملڪ [[اطالوي اپٻيٽ]]، [[سسلي]] ۽ [[سارڊينيا]] (جيڪي [[بحر روم]] جا سڀ کان وڏا ٻيٽ آهن)، ۽ [[اٽلي جي ٻيٽن جي فهرست|ڪيترن ننڍن ٻيٽن]] تي مشتمل آهي.<ref name="Treccani" /> اٽلي جا ڪي علائقا الپائن حوض کان ٻاهر به پکڙيل آهن، ۽ ڪجهه ٻيٽ [[يوروشيا]] جي براعظمي کنڊ کان ٻاهر واقع آهن. ملڪ جو ڪل پکيڙ {{Convert|301230|km2|0|abbr=out}} آهي، جنهن مان {{Convert|294020|km2|0|abbr=on}} خشڪي ۽ {{Convert|7210|km2|0|abbr=on}} پاڻي آهي.<ref name="Area">{{Cite web|date=30 October 2014|title=Principali dimensioni geostatistiche e grado di urbanizzazione del Paese|url=https://www.istat.it/it/archivio/137001|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141117054950/https://www.istat.it/it/archivio/137001|archive-date=17 November 2014|access-date=22 March 2019|website=istat.it}}</ref> ٻيٽن سميت، اٽلي جي سامونڊي ڪناري جي ڊيگهه {{Convert|7600|km|0|abbr=off}} آهي، جيڪا [[بحر روم]]، [[ليگورين سمنڊ]]، [[ٽيرينين سمنڊ]]، [[آئيونين سمنڊ]]<ref>{{Cite book|url=https://iho.int/uploads/user/pubs/standards/s-23/S-23_Ed3_1953_EN.pdf|title=Limits of Oceans and Seas|publisher=[[Organisation hydrographique internationale]]|year=1953|edition=3rd|access-date=28 December 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20111008191433/http://www.iho.int/iho_pubs/standard/S-23/S-23_Ed3_1953_EN.pdf|archive-date=8 October 2011|issue=28}}</ref> ۽ [[ايڊرياٽڪ سمنڊ]] سان لڳي ٿي.{{Sfn|Cushman-Roisin|Gačić|Poulain|2001|pp=1–2}} فرانس سان سرحد {{Convert|488|km|0|abbr=on}}، سوئٽزرلينڊ سان {{Convert|740|km|0|abbr=on}}، آسٽريا سان {{Convert|430|km|0|abbr=on}} ۽ سلووينيا سان {{Convert|232|km|0|abbr=on}} ڊگهي آهي. [[سان مارينو]] ۽ [[ويٽيڪن سٽي]] (دنيا جو سڀ کان ننڍو ملڪ ۽ [[هولي سي]] جي انتظام هيٺ عالمي [[ڪيٿولڪ چرچ]] جو مرڪز) اٽلي جي اندر واقع [[انڪليو]] آهن،<ref>{{Cite encyclopedia|year=2012|title=San Marino|encyclopedia=Encyclopædia Britannica|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/521449/San-Marino|access-date=1 March 2011|archive-url=https://web.archive.org/web/20110511180105/http://www.britannica.com/EBchecked/topic/521449/San-Marino|archive-date=11 May 2011|url-status=live}}; {{Cite news|url=https://www.bbc.com/news/world-europe-17994868|title=Vatican country profile|year=2018|publisher=BBC News|access-date=24 August 2018|archive-date=25 August 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20180825011001/https://www.bbc.com/news/world-europe-17994868|url-status=live}}</ref> جڏهن ته [[ڪامپيوني ڊي اٽاليا]] سوئٽزرلينڊ جي اندر واقع هڪ اطالوي [[ايڪسڪليو]] آهي.<ref>{{Cite web|title=Democracy in Figures|url=http://demo.istat.it/index_e.php|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210126215040/http://demo.istat.it/index_e.php|archive-date=26 January 2021|access-date=28 May 2021|website=[[Italian National Institute of Statistics]]}}</ref> سان مارينو سان سرحد {{Convert|39|km|0|abbr=on}} ۽ ويٽيڪن سٽي سان {{Convert|3.2|km|1|abbr=on}} ڊگهي آهي.<ref name=Area/> [[File:Monte Bianco DSF1243-m.jpg|thumb|[[مونٽي بيانڪو]] (مون بلان)، [[اوستا وادي]] ۾، جيڪو [[يورپي يونين]] جو سڀ کان اوچو مقام آهي]] اٽلي جي 35 سيڪڙو کان وڌيڪ زمين جبلن تي مشتمل آهي.<ref name="eug92">{{Cite book|last=Riganti|first=dir. da Alberto|title=Enciclopedia universale Garzanti.|publisher=Garzanti|year=1991|isbn=8-8115-0459-7|edition=Nuova ed. aggiornata e ampliata.|location=Milano}}</ref> [[اپينائن جبل]] اپٻيٽ جي مرڪزي ريڙهه آهن، جڏهن ته [[الپس]] اترين سرحد جو وڏو حصو ٺاهين ٿا، جتي اٽلي جو سڀ کان اوچو مقام [[مونٽي بيانڪو]] (مون بلان) جي چوٽيءَ تي {{Cvt|4810|m|ft}} جي اوچائي تي واقع آهي. ٻيا مشهور جبل [[مونٽي چيروينو]] (ميٽرهورن) ۽ [[ڊولومائيٽس]] آهن. اٽلي جا ڪيترائي حصا [[اٽلي ۾ آتش فشاني سرگرمي|آتش فشاني اصل]] جا آهن. ڏکڻ جا گهڻا ننڍا ٻيٽ ۽ ٻيٽ-گروهه [[آتش فشاني ٻيٽ]] آهن. فعال آتش فشانن ۾ [[ايٽنا جبل]] (سسلي ۾ ۽ يورپ جو سڀ کان وڏو فعال آتش فشان)، [[ولڪانو]]، [[اسٽرومبولي]] ۽ [[ويسوويس]] شامل آهن. اٽلي جون اڪثر [[اٽلي جون دريائون|دريائون]] [[ايڊرياٽڪ سمنڊ]] يا [[ٽيرينين سمنڊ]] ۾ ڇوڙ ڪن ٿيون.<ref>{{Cite web|title=List of Italian rivers|url=http://www.comuni-italiani.it/fiumi|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170916010640/http://www.comuni-italiani.it/fiumi|archive-date=16 September 2017|access-date=30 July 2018|publisher=comuni-italiani.it}}</ref> سڀ کان ڊگهي درياهه [[پو درياهه]] آهي، جيڪو الپس مان نڪري [[پادان ميدان]] مان گذري [[ايڊرياٽڪ سمنڊ]] ۾ ڇوڙ ڪري ٿو.<ref>{{Cite magazine|last=Zwingle|first=Erla|date=May 2002|title=Italy's Po River Punished for centuries by destructive floods, northern Italians stubbornly embrace their nation's longest river, which nurtures rice fields, vineyards, fisheries – and legends|url=http://ngm.nationalgeographic.com/ngm/0205/feature6|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20071223133709/http://ngm.nationalgeographic.com/ngm/0205/feature6|archive-date=23 December 2007|access-date=6 April 2009|magazine=National Geographic}}</ref> [[پو ماٿري]] ملڪ جو سڀ کان وڏو ميدان آهي، جنهن جو پکيڙ {{Convert|46000|km2|abbr=on}} آهي، ۽ ملڪ جي 70 سيڪڙو کان وڌيڪ هيٺاهين زمينن تي مشتمل آهي.<ref name=eug92/> سڀ کان وڏيون ڍنڍون، وڏي کان ننڍي ترتيب سان، [[گاردا ڍنڍ]]، [[ماجوري ڍنڍ]] ۽ [[ڪومو ڍنڍ]] آهن.<ref>{{Cite web|title=Morphometric and hydrological characteristics of some important Italian lakes|url=http://www.iii.to.cnr.it/limnol/cicloac/lagit.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20100205043503/http://www.iii.to.cnr.it/limnol/cicloac/lagit.htm|archive-date=5 February 2010|access-date=3 March 2010|publisher=Istituto per lo Studio degli Ecosistemi|location=Verbania Pallanza}}</ref> [[File:C. l. italicus in MNP.jpg|thumb|upright=.7|[[اطالوي بگھڙ]]، اٽلي جو قومي جانور]] [[اطالوي بگھڙ]] اٽلي جو قومي جانور آهي،<ref>{{Cite web|last=Sheri Foster|date=January 2021|title=What is Italy national animal?|url=https://it.yourtripagent.com/4052-what-is-italy-s-national-animal|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20230109172951/https://it.yourtripagent.com/4052-what-is-italy-s-national-animal|archive-date=9 January 2023|access-date=15 November 2021|website=Yourtrip.com}}; {{Cite web|url=https://www.affaritaliani.it/culturaspettacoli/il-lupo-grigio-degli-appennini-e-l-animale-dell-italia-544778.html|title=Il lupo grigio degli appennini e l animale dell Italia|author=James Hansen|date=June 2018|access-date=15 November 2021|archive-date=26 November 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221126224852/https://www.affaritaliani.it/culturaspettacoli/il-lupo-grigio-degli-appennini-e-l-animale-dell-italia-544778.html|url-status=live}}</ref> جڏهن ته قومي وڻ [[اربوٽس يونيڊو|اسٽرابيري وڻ]] آهي.<ref name="altovastese">{{Cite web|date=3 October 2011|title=Il corbezzolo simbolo dell'Unità d'Italia. Una specie che resiste agli incendi|url=http://www.altovastese.it/cultura/il-corbezzolo-simbolo-unita-italia-specie-che-resiste-agli-incendi|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20160205120852/http://www.altovastese.it/cultura/il-corbezzolo-simbolo-unita-italia-specie-che-resiste-agli-incendi|archive-date=5 February 2016|access-date=25 January 2016|language=it}}</ref> ان جو سبب اهو آهي ته اطالوي بگھڙ، جيڪو [[اپينائن جبل]] ۽ اولهندي [[الپس]] ۾ رهندو آهي، لاطيني ۽ اطالوي ثقافتن ۾ نمايان حيثيت رکي ٿو، جهڙوڪ [[روم جو قيام|روم جي بنياد پوڻ]] واري ڏند ڪٿا ۾،<ref>{{Cite book|last=Livy|title=The history of Rome|publisher=Printed for A. Strahan|others=George Baker (trans.)|year=1797}}</ref> جڏهن ته اسٽرابيري وڻ جا ساوا پن، اڇا گل ۽ ڳاڙها ٻير، جيڪي [[بحر روم]] جي علائقي جا مقامي آهن، قومي جهنڊي جي رنگن جي ياد ڏيارين ٿا.<ref name="altovastese"/> قومي پکي [[اطالوي جهرڪي]] آهي،<ref>{{cite web|title=Passero Italiano: L'uccello nazionale d'Italia|date=18 December 2022|url=https://www.concaternanaoggi.it/passero-italiano-luccello-nazionale-ditalia/|publisher=Conca Ternana Oggi|access-date=22 August 2024|archive-date=22 August 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240822123815/https://www.concaternanaoggi.it/passero-italiano-luccello-nazionale-ditalia/|url-status=live}}</ref> جڏهن ته قومي گل اسٽرابيري وڻ جو گل آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.msn.com/it-it/notizie/mondo/qual-%C3%A8-il-fiore-nazionale-dei-paesi-del-mondo/ss-AA1eWqXE#image=25|title=Il fiore nazionale dell'Italia (e quello degli altri Paesi del mondo)|website=[[MSN]]|access-date=26 August 2024|language=it|archive-date=2 October 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20241002211951/https://www.msn.com/it-it/notizie/mondo/qual-%C3%A8-il-fiore-nazionale-dei-paesi-del-mondo/ss-AA1eWqXE#image=25|url-status=live}}</ref> === ماحول === {{See also|اٽلي جي قومي پارڪن جي فهرست|اٽلي جي علائقائي پارڪن جي فهرست|اٽلي جي سامونڊي محفوظ علائقن جي فهرست}} [[File:National and Regional Parks of Italy.svg|thumb|اٽلي جا قومي ۽ علائقائي پارڪ]] تيز صنعتي ترقي کان پوءِ، اٽلي کي پنهنجي ماحولياتي مسئلن کي منهن ڏيڻ ۾ ڪجهه وقت لڳو. بهتري کان پوءِ، اٽلي هاڻي ماحولياتي پائيداري جي لحاظ کان دنيا ۾ 84هين درجي تي آهي.<ref>{{Cite web|title=Italy – Environment|url=http://dev.prenhall.com/divisions/hss/worldreference/IT/environment.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20090701064224/http://dev.prenhall.com/divisions/hss/worldreference/IT/environment.html|archive-date=1 July 2009|access-date=2 August 2010|publisher=Dev.prenhall.com}}</ref> قومي پارڪن، علائقائي پارڪن ۽ قدرتي محفوظ علائقن هيٺ محفوظ ڪيل ڪل زمين اٽلي جي علائقي جي لڳ ڀڳ 11 سيڪڙو تي مشتمل آهي،<ref>{{Cite web|title=Regione e aree protette|url=https://www.treccani.it/enciclopedia/regione-e-aree-protette_%28L%27Italia-e-le-sue-Regioni%29|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220111173345/https://www.treccani.it/enciclopedia/regione-e-aree-protette_%28L%27Italia-e-le-sue-Regioni%29|archive-date=11 January 2022|access-date=11 January 2022|language=it}}</ref> جڏهن ته اٽلي جي سامونڊي ڪناري جو 12 سيڪڙو حصو پڻ محفوظ ڪيو ويو آهي.<ref>{{Cite web|title=Le aree protette in Italia|url=http://www.uccellidaproteggere.it/La-conservazione/Cosa-fa-l-Italia-Le-azioni/Le-aree-protette-in-Italia|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220302220957/http://www.uccellidaproteggere.it/La-conservazione/Cosa-fa-l-Italia-Le-azioni/Le-aree-protette-in-Italia|archive-date=2 March 2022|access-date=2 March 2022|language=it}}</ref> اٽلي دنيا جي اهم [[اٽلي ۾ قابلِ تجديد توانائي|قابلِ تجديد توانائي]] پيدا ڪندڙ ملڪن مان هڪ رهيو آهي. 2010ع ۾ اهو نصب ٿيل [[شمسي توانائي]] جي گنجائش جي لحاظ کان دنيا جو چوٿون وڏو فراهم ڪندڙ هو،<ref>{{Cite web|date=15 July 2010|title=Renewables 2010 Global Status Report |url=http://www.ren21.net/Portals/97/documents/GSR/REN21_GSR2011.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110820095506/http://www.ren21.net/Portals/97/documents/GSR/REN21_GSR2011.pdf|archive-date=20 August 2011|access-date=16 July 2010|publisher=[[REN21]]}}; {{Cite web|title=Photovoltaic energy barometer 2010 – EurObserv'ER |url=https://www.eurobserv-er.org/pdf/baro196.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101011224419/http://www.eurobserv-er.org/pdf/baro196.pdf|archive-date=11 October 2010|access-date=30 October 2010}}</ref> ۽ [[هَوائي توانائي]] جي گنجائش جي لحاظ کان ڇهون وڏو ملڪ هو.<ref>{{Cite web|date=February 2011|title=World Wind Energy Report 2010 |url=http://www.wwindea.org/home/images/stories/pdfs/worldwindenergyreport2010_s.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110904232058/http://www.wwindea.org/home/images/stories/pdfs/worldwindenergyreport2010_s.pdf|archive-date=4 September 2011|access-date=8 August 2011|publisher=[[World Wind Energy Association]]}}</ref> 2020ع ۾ قابلِ تجديد توانائي اٽلي جي ڪل توانائي استعمال جو لڳ ڀڳ 37 سيڪڙو فراهم ڪري رهي هئي.<ref>{{Cite web|date=25 May 2021|title=Renewables provided 37% of Italy's energy in 2020 – English |url=https://www.ansa.it/english/news/2021/05/25/renewables-provided-37-of-italys-energy-in-2020_1a075060-c823-4076-a338-79367427dfd2.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211023040922/https://www.ansa.it/english/news/2021/05/25/renewables-provided-37-of-italys-energy-in-2020_1a075060-c823-4076-a338-79367427dfd2.html|archive-date=23 October 2021|access-date=28 May 2021|website=ANSA.it}}</ref> ملڪ 1963ع کان 1990ع تائين جوهري ريئڪٽر هلائيندو رهيو، پر [[چرنوبل حادثو]] ۽ [[1987ع جا اطالوي ريفرنڊم]] ٿيڻ کان پوءِ جوهري پروگرام ختم ڪيو ويو. 2008ع ۾ حڪومت هن فيصلي کي واپس وٺندي چار تائين جوهري بجلي گهر ٺاهڻ جا منصوبا جوڙيا، پر [[فوكوشيما جوهري حادثو]] کان پوءِ ٿيل ريفرنڊم ذريعي اهي منصوبا به رد ڪيا ويا.<ref>{{Cite web|last=Duncan Kennedy|date=14 June 2011|title=Italy nuclear: Berlusconi accepts referendum blow|url=https://www.bbc.co.uk/news/world-europe-13741105|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110612112154/http://www.bbc.co.uk/news/world-europe-13741105|archive-date=12 June 2011|access-date=20 April 2013|publisher=BBC News}}</ref> هوا جي آلودگي اڃا تائين هڪ سنگين مسئلو آهي، خاص طور تي صنعتي اتر ۾. اٽلي [[ڪاربان ڊاءِ آڪسائيڊ اخراج موجب ملڪن جي فهرست|ڪاربان ڊاءِ آڪسائيڊ]] پيدا ڪندڙ دنيا جو ٻارهون وڏو ملڪ آهي.<ref>United Nations Statistics Division, Millennium Development Goals indicators: [http://mdgs.un.org/unsd/mdg/SeriesDetail.aspx?srid=749&crid= Carbon dioxide emissions ({{CO2}}), thousand metric tons of {{CO2}}] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20091225014715/http://mdgs.un.org/unsd/mdg/SeriesDetail.aspx?srid=749&crid=|date=25 December 2009}}</ref> وڏن شهرن ۾ وڌندڙ ٽرئفڪ ۽ رش ماحولياتي ۽ صحت جا مسئلا پيدا ڪندا رهن ٿا، جيتوڻيڪ 1970ع ۽ 1980ع وارن ڏهاڪن کان پوءِ دونهين ۽ سموگ جي سطح ۾ نمايان گهٽتائي آئي آهي، ۽ [[سلفر ڊاءِ آڪسائيڊ]] جا مقدار پڻ گهٽيا آهن.<ref>{{Cite web|title=Environment and Health in Italy – Executive Summary|url=https://www.euro.who.int/en/home|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20100303051309/http://www.euro.who.int/document/hms/ehiexes_e.pdf|archive-date=3 March 2010|publisher=World Health Organization}}</ref> ٻيلن جي ڪٽائي، غيرقانوني اڏاوتن، ۽ زمين جي ناقص انتظامي پاليسين سبب اٽلي جي جبلستاني علائقن ۾ وڏي پيماني تي زميني ڪٽائي ٿي آهي، جنهن جي نتيجي ۾ ماحولياتي آفتون پيدا ٿيون آهن، جهڙوڪ 1963ع ۾ [[واجونٽ ڊيم]] جي تباهي، 1998ع جو [[سارنو]] سانحو،<ref>{{Cite news|last=Nick Squires|date=2 October 2009|title=Sicily mudslide leaves scores dead|url=https://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6255575/Sicily-mudslide-leaves-scores-dead.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20091006082824/http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6255575/Sicily-mudslide-leaves-scores-dead.html|archive-date=6 October 2009|access-date=2 October 2009|work=The Daily Telegraph|location=London}}</ref> ۽ 2009ع جا [[2009ع ميسينا جا ٻوڏ ۽ مٽيءَ جا ڌوڪڙا|ميسينا جا مٽيءَ جا ڌوڪڙا ۽ ٻوڏون]].<ref>{{Cite news|last=Nick Squires|date=2 October 2009|title=Sicily mudslide leaves scores dead|url=https://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6255575/Sicily-mudslide-leaves-scores-dead.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20091006082824/http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6255575/Sicily-mudslide-leaves-scores-dead.html|archive-date=6 October 2009|access-date=2 October 2009|work=The Daily Telegraph|location=London}}</ref> == سياست == {{Main|اٽلي جي سياست|اٽلي ۾ چونڊون}} اٽلي 1946ع کان هڪ وحداني [[پارلياماني جمهوريه]] آهي، جڏهن بادشاهت کي [[1946ع جو اطالوي ادارياتي ريفرنڊم|1946ع جي ريفرنڊم]] وسيلي ختم ڪيو ويو. [[اٽلي جو صدر|اٽلي جو صدر]]، [[سرجيو ماتاريلا]]، جيڪو 2015ع کان هن عهدي تي فائز آهي، ملڪ جو سربراهه آهي. صدر کي گڏيل اجلاس ۾ [[اٽلي جي پارليامينٽ]] ۽ علائقائي نمائندن طرفان هڪ ستن سالن واري مدي لاءِ چونڊيو ويندو آهي. اٽلي وٽ [[اٽلي جو آئين|هڪ لکيل جمهوري آئين]] موجود آهي، جيڪو [[اٽلي جي آئين ساز اسيمبلي|آئين ساز اسيمبلي]] طرفان تيار ڪيو ويو. اها اسيمبلي انهن [[فاشزم مخالف]] قوتن جي نمائندن تي مشتمل هئي، جن [[ٻي عالمي جنگ]] دوران اٽلي جي آزاديءَ وقت نازي ۽ فاشسٽ قوتن جي شڪست ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو هو.<ref>Smyth, Howard McGaw Italy: From Fascism to the Republic (1943–1946) ''The Western Political Quarterly'' vol. 1 no. 3 (pp. 205–222), September 1948.{{JSTOR|442274}}</ref> اٽلي معاشي، فوجي، ثقافتي ۽ سياسي معاملن ۾ اهم عالمي ڪردار ادا ڪري ٿو ۽ [[يورپي يونين]] جي ٽن وڏين رياستن مان هڪ سمجھيو وڃي ٿو. اهو عام طور تي هڪ [[علائقائي طاقت]] تصور ڪيو ويندو آهي،<ref>Gabriele Abbondanza, ''Italy as a Regional Power: the African Context from National Unification to the Present Day'' (Rome: Aracne, 2016); "''[[Operation Alba]] may be considered one of the most important instances in which Italy has acted as a regional power, taking the lead in executing a technically and politically coherent and determined strategy.''" See Federiga Bindi, ''Italy and the European Union'' (Washington, D.C.: Brookings Institution Press, 2011), p. 171.</ref> جڏهن ته ان جي [[عظيم طاقت]] واري حيثيت بابت عالمن ۽ سياسي تجزيه نگارن ۾ بحث جاري آهي.<ref>{{Cite book |url=https://books.google.com/books?id=nTKBdY5HBeUC&q=Canada%2520Among%2520Nations%252C%25202004%253A%2520Setting%2520Priorities+Straight |title=Canada Among Nations, 2004: Setting Priorities Straight |date=17 January 2005 |publisher=McGill-Queen's Press – MQUP |isbn=978-0-7735-2836-9 |page=85 |quote=The United States is the sole world's superpower. France, Italy, Germany and the United Kingdom are great powers |access-date=13 June 2016 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230116145100/https://books.google.com/books?id=nTKBdY5HBeUC&q=Canada%2520Among%2520Nations%252C%25202004%253A%2520Setting%2520Priorities+Straight |archive-date=16 January 2023 |url-status=live}}; {{Cite book |last=Sterio |first=Milena |url=https://books.google.com/books?id=-QuI6n_OVMYC&q=The%20Right%20to%20Self-determination%20Under%20International%20Law%3A%20%22selfistans%22%2C%20Secession%20and%20the%20Rule%20of%20the%20Great%20Powers |title=The right to self-determination under international law: "selfistans", secession and the rule of the great powers |date=2013 |publisher=Routledge |isbn=978-0-4156-6818-7 |location=Milton Park, Abingdon, Oxon |page=xii (preface) |quote=The great powers are super-sovereign states: an exclusive club of the most powerful states economically, militarily, politically and strategically. These states include veto-wielding members of the United Nations Security Council (United States, United Kingdom, France, China, and Russia), as well as economic powerhouses such as Germany, Italy and Japan. |access-date=13 June 2016 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240116110143/https://books.google.com/books?id=-QuI6n_OVMYC&q=The%20Right%20to%20Self-determination%20Under%20International%20Law%3A%20%22selfistans%22%2C%20Secession%20and%20the%20Rule%20of%20the%20Great%20Powers#v=snippet&q=The%20Right%20to%20Self-determination%20Under%20International%20Law%3A%20%22selfistans%22%2C%20Secession%20and%20the%20Rule%20of%20the%20Great%20Powers&f=false |archive-date=16 January 2024 |url-status=live}}</ref> [[انٽرنيشنل آئيڊيا]] جي عالمي جمهوريت واري اشاري (GSoD) ۽ جمهوريت ٽريڪر موجب، اٽلي مجموعي جمهوري معيارن ۾ اعليٰ درجي تي ڪارڪردگي ڏيکاري ٿو، جيتوڻيڪ [[قانون جي حڪمراني]] جي شعبي ۾ ڪجهه ڪمزورين جي نشاندهي ڪئي وئي آهي.<ref>{{Cite web |title=Italy {{!}} The Global State of Democracy |url=https://www.idea.int/democracytracker/country/italy |access-date=16 October 2025 |website=www.idea.int |language=en}}</ref> === حڪومت === {{Main|اٽلي جي حڪومت}} {{Multiple image | align = right | caption_align = center | image1 = Sergio Mattarella Official (cropped).jpg | caption1 = [[سرجيو ماتاريلا]]<br/>{{small|[[اٽلي جو صدر|صدر]]}} | image2 = Giorgia Meloni Official 2023 crop.jpg | caption2 = [[جورجيا ميلوني]]<br/>{{small|[[اٽلي جو وزيراعظم|وزيراعظم]]}} | total_width = 320 }} اٽلي ۾ پارلياماني حڪومت آهي، جيڪا [[مخلوط اڪثريتي نمائندگي]] واري چونڊ نظام تي ٻڌل آهي. پارليامينٽ مڪمل طور تي [[ٻه ايواني پارليامينٽ|ٻه ايواني]] آهي ۽ ٻنهي ايوانن وٽ ساڳيا اختيار آهن. اهي ٻه ايوان هي آهن: [[اٽلي جي چيمبر آف ڊپٽيز|چيمبر آف ڊپٽيز]]، جيڪو [[پالازو مونٽيچيٽوريو]] ۾ اجلاس ڪندو آهي، ۽ [[اٽلي جي سينيٽ|سينيٽ آف دي ريپبلڪ]]، جيڪا [[پالازو ماداما]] ۾ اجلاس ڪندي آهي. [[اٽلي جي پارليامينٽ]] جي هڪ خاص خصوصيت اها آهي ته پرڏيهه ۾ مستقل رهندڙ [[اطالوي شهريت جو قانون|اطالوي شهرين]] کي پڻ نمائندگي حاصل آهي؛ 8 ڊپٽيز ۽ 4 سينيٽر چار الڳ [[اٽلي جي پارليامينٽ#اوورسيز حلقو|پرڏيهي حلقن]] مان چونڊيا ويندا آهن. پارليامينٽ ۾ [[تاحيات سينيٽر]] پڻ هوندا آهن، جن کي صدر "سماجي، سائنسي، فني يا ادبي ميدان ۾ غيرمعمولي وطن دوست خدمتن" جي بنياد تي مقرر ڪندو آهي. اڳوڻا صدر خودبخود تاحيات سينيٽر بڻجي ويندا آهن. [[File:Palazzo Madama (Roma).jpg|thumb|[[پالازو ماداما]]، روم، [[اٽلي جي سينيٽ|سينيٽ آف دي ريپبلڪ]] جو صدر مقام]] [[اٽلي جو وزيراعظم]] حڪومت جو سربراهه آهي ۽ انتظامي اختيار رکي ٿو، پر گهڻين پاليسين تي عملدرآمد لاءِ کيس وزيرن جي ڪائونسل جي منظوري حاصل ڪرڻي پوي ٿي. وزيراعظم ۽ ڪابينا کي صدر مقرر ڪندو آهي ۽ پوءِ پارليامينٽ کان اعتماد جو ووٽ وٺڻو پوندو آهي. پنهنجي عهدي تي برقرار رهڻ لاءِ وزيراعظم کي اعتماد جا ووٽ حاصل ڪرڻ ضروري هوندا آهن. اٽلي جا اهم سياسي پارٽيون [[برادرز آف اٽلي]]، [[ڊيموڪريٽڪ پارٽي (اٽلي)|ڊيموڪريٽڪ پارٽي]] ۽ [[فائيو اسٽار موومينٽ]] آهن. 2022ع جي عام چونڊن دوران انهن ٽنهي پارٽين ۽ سندن اتحادين [[چيمبر آف ڊپٽيز]] ۾ 400 مان 357 سيٽون ۽ سينيٽ ۾ 200 مان 187 سيٽون حاصل ڪيون. === قانون ۽ فوجداري انصاف === {{Main|اٽلي جو قانون|اٽلي جو عدالتي نظام|اٽلي ۾ قانون لاڳو ڪندڙ ادارا|اٽلي ۾ ڏوھ}} [[File:Roma 2011 08 07 Palazzo di Giustizia.jpg|thumb|[[اٽلي جي سپريم ڪورٽ آف ڪيسيشن]]، روم]] اٽلي جي قانون جا ڪيترائي ذريعا آهن. اهي درجابنديءَ جي لحاظ کان ترتيب ڏنل آهن؛ هيٺين درجي جي قانون يا ضابطي کي مٿين درجي جي قانون سان ٽڪراءُ ڪرڻ جي اجازت ناهي.<ref>{{Cite web|title=GERARCHIA DELLE FONTI|url=https://www.dirittoeconomia.net/diritto/fonti_diritto/gerarchia_fonti.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220117194800/https://www.dirittoeconomia.net/diritto/fonti_diritto/gerarchia_fonti.htm|archive-date=17 January 2022|access-date=26 March 2022|language=it}}</ref> [[اٽلي جو آئين|1948ع جو آئين]] سڀ کان اعليٰ قانوني ذريعو آهي.<ref>{{Cite web|title=Guide to Law Online: Italy |url=https://www.loc.gov/law/help/guide/nations/italy.php|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210508132418/https://www.loc.gov/law/help/guide/nations/italy.php|archive-date=8 May 2021|access-date=26 March 2022|website=loc.gov}}</ref> [[اٽلي جي آئيني عدالت]] قانونن جي آئين سان مطابقت بابت فيصلو ڪندي آهي. عدليه پنهنجا فيصلا [[رومي قانون]]، [[نيپولين ڪوڊ]] ۽ بعد وارن قانونن جي بنياد تي ڪري ٿي. [[اٽلي جي سپريم ڪورٽ آف ڪيسيشن]] فوجداري ۽ ديواني اپيلن لاءِ اعليٰ ترين عدالت آهي. اٽلي [[ايل جي بي ٽي حقن]] جي ميدان ۾ ٻين ڪيترن مغربي يورپي ملڪن کان پوئتي سمجهيو ويندو آهي.<ref>{{Cite web|title=Country Ranking – Rainbow Europe|url=https://rainbow-europe.org/country-ranking|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190521004552/https://rainbow-europe.org/country-ranking|archive-date=21 May 2019|access-date=28 October 2021|website=rainbow-europe.org}}</ref> تشدد جي ممانعت بابت اطالوي قانون کي پڻ ڪجهه بين الاقوامي معيارن کان گهٽ تصور ڪيو ويو آهي.<ref>{{Cite web|title=The Struggle against Torture in Italy – The Failure of the Italian Law – English|url=https://www.menschenrechte.org/en/2018/03/06/the-struggle-against-torture-in-italy-the-failure-of-the-italian-law|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190608005803/https://www.menschenrechte.org/en/2018/03/06/the-struggle-against-torture-in-italy-the-failure-of-the-italian-law|archive-date=8 June 2019|access-date=8 June 2019|website=menschenrechte.org}}</ref> قانون لاڳو ڪندڙ نظام گهڻ رخو آهي ۽ ان ۾ ڪيترائي پوليس ادارا شامل آهن.<ref name="Walters">{{Cite journal|last=Reece Walters|year=2013|editor2-last=Matthew Ball|editor3-last=Erin O'Brien|editor4-last=Juan Tauri|title=Eco Mafia and Environmental Crime|journal=Crime, Justice and Social Democracy: International Perspectives|publisher=Palgrave Macmillan|page=286|doi=10.1057/9781137008695_19|isbn=978-1-3494-3575-3|editor1=Kerry Carrington}}</ref> قومي پوليس ادارن ۾ [[پوليٽسيا دي ستاتو]] ('رياستي پوليس')، [[ڪارابينيئري]]، [[گوارڊيا دي فنانزا]] ('مالي پوليس') ۽ [[پوليٽسيا پينيٽينتسيريا]] ('جيل پوليس') شامل آهن،<ref name="BuonannoMastrobuoni">{{Cite book|last1=Paulo Buonanno|title=Lessons from the Economics of Crime: What Reduces Offending?|last2=Giovanni Mastrobuoni|publisher=MIT Press|year=2013|isbn=978-0-2620-1961-3|editor-last=Philip J. Cook|page=193|chapter=Centralized versus Decentralized Police Hiring in Italy and the United States|doi=10.7551/mitpress/9780262019613.001.0001|editor-last2=Stephen Machin|editor-last3=Olivier Marie|editor-last4=Giovanni Mastrobuoni}}</ref> ان سان گڏ [[گوارڊيا ڪوسٽيرا]] ('[[پاڻي پوليس|سامونڊي ڪناري جي محافظ پوليس]]') پڻ آهي.<ref name=Walters/> جيتوڻيڪ پوليسنگ بنيادي طور قومي سطح تي فراهم ڪئي ويندي آهي،<ref name="BuonannoMastrobuoni"/> پر [[صوبائي پوليس|صوبائي]] ۽ [[ميونسپل پوليس (اٽلي)|ميونسپل]] پوليس پڻ موجود آهن.<ref name="Walters"/> 19هين صديءَ جي وچ ڌاري ظاهر ٿيڻ کان وٺي، [[اٽلي ۾ منظم ڏوھ|اطالوي منظم ڏوھ]] ۽ ڏوهاري تنظيمن ڏکڻ اٽلي جي ڪيترن علائقن جي سماجي ۽ معاشي زندگيءَ ۾ گهڙي وئي آهن؛ انهن مان سڀ کان بدنام سسلي مافيا آهي، جيڪا آمريڪا سميت پرڏيهي ملڪن تائين پکڙجي وئي. مافيا جي آمدني GDP جي 9 سيڪڙو تائين پهچي سگهي ٿي<ref>{{Cite web|last=Claudio Tucci|date=11 November 2008|title=Confesercenti, la crisi economica rende ancor più pericolosa la mafia|url=http://www.ilsole24ore.com/art/SoleOnLine4/Economia%20e%20Lavoro/2008/11/confesercenti-mafia-racket-pizzo.shtml?uuid=20ff3b9c-afe7-11dd-8057-9c09c8bfa449|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110427081220/http://www.ilsole24ore.com/art/SoleOnLine4/Economia%20e%20Lavoro/2008/11/confesercenti-mafia-racket-pizzo.shtml?uuid=20ff3b9c-afe7-11dd-8057-9c09c8bfa449|archive-date=27 April 2011|access-date=21 April 2011|website=Confesercenti|publisher=Ilsole24ore.com|language=it}}; {{Cite news|url=https://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6957240/Italy-claims-finally-defeating-the-mafia.html|title=Italy claims finally defeating the mafia|author=Nick Squires|date=9 January 2010|work=The Daily Telegraph|location=London|access-date=21 April 2011|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110429173631/http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6957240/Italy-claims-finally-defeating-the-mafia.html|archive-date=29 April 2011}}</ref>.<ref>{{Cite news|last=Kiefer|first=Peter|date=22 October 2007|title=Mafia crime is 7% of GDP in Italy, group reports|url=https://www.nytimes.com/2007/10/22/world/europe/22iht-italy.4.8001812.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110501085052/http://www.nytimes.com/2007/10/22/world/europe/22iht-italy.4.8001812.html|archive-date=1 May 2011|access-date=19 April 2011|work=The New York Times}}</ref> 2009ع جي هڪ رپورٽ 610 [[ڪوموني|{{Lang|it|comuni|nocat=true}}]] جي نشاندهي ڪئي، جتي مافيا جي مضبوط موجودگي آهي، جتي 13 ملين اطالوي رهن ٿا ۽ GDP جو 15 سيڪڙو پيدا ٿئي ٿو.<ref>{{Cite web|last=Maria Loi|date=1 October 2009|title=Rapporto Censis: 13 milioni di italiani convivono con la mafia|url=http://www.antimafiaduemila.com/content/view/20052/78|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110429082416/http://www.antimafiaduemila.com/content/view/20052/78|archive-date=29 April 2011|access-date=21 April 2011|website=Censis|publisher=Antimafia Duemila|language=it}}; {{Cite news|url=https://www.theguardian.com/world/2009/oct/01/mafia-influence-hovers-over-italians|work=The Guardian|location=London|title=Mafia's influence hovers over 13{{spaces}}m Italians, says report|first=Tom|last=Kington|date=1 October 2009|access-date=5 May 2010| url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130908050448/http://www.theguardian.com/world/2009/oct/01/mafia-influence-hovers-over-italians|archive-date=8 September 2013}}</ref> ڪلابريا جي [['ندرنگيتا]]، جيڪا غالباً اٽلي جي سڀ کان طاقتور ڏوهاري تنظيم آهي، اڪيلي GDP جو 3 سيڪڙو حصو رکي ٿي.<ref>{{Cite web|last=ANSA|date=14 March 2011|title=Italy: Anti-mafia police arrest 35 suspects in northern Lombardy region|url=http://mafiatoday.com/sicilian-mafia-ndrangheta/italy-anti-mafia-police-arrest-35-suspects-in-northern-lombardy-region|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110429100220/http://mafiatoday.com/sicilian-mafia-ndrangheta/italy-anti-mafia-police-arrest-35-suspects-in-northern-lombardy-region|archive-date=29 April 2011|access-date=21 April 2011|website=adnkronos.com|publisher=Mafia Today}}</ref> هر 1,000 ماڻهن تي 0.013 جي شرح سان، اٽلي قتل جي شرح ۾ 61 ملڪن جي ڀيٽ ۾ 47هين نمبر تي آهي،<ref>{{Cite web|title=Crime Statistics – Murders (per capita) (more recent) by country|url=http://www.nationmaster.com/graph/cri_mur_percap-crime-murders-per-capita|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20080929181837/http://www.nationmaster.com/graph/cri_mur_percap-crime-murders-per-capita|archive-date=29 September 2008|access-date=4 April 2010|publisher=NationMaster.com}}</ref> ۽ دنيا جي 64 ملڪن جي ڀيٽ ۾ هر 1,000 ماڻهن تي زيادتي جي ڪيسن جي تعداد ۾ 43هين نمبر تي آهي. اهي ترقي يافته ملڪن ۾ نسبتاً گهٽ انگ اکر آهن. === پرڏيهي لاڳاپا === {{Main|اٽلي جا پرڏيهي لاڳاپا}} [[File:G7 Summit 2024 - Family photo - 02.jpg|thumb|[[گروپ آف سيون|جي-7]] اڳواڻن جي [[50هين جي-7 سربراهي اجلاس]]، [[اپوليا]] ۾ گروپ تصوير]] اٽلي [[يورپي اقتصادي ڪميونٽي]] (EEC)، جيڪا هاڻي يورپي يونين (EU) آهي، ۽ [[نيٽو]] جو باني ميمبر آهي. اٽلي کي 1955ع ۾ گڏيل قومن ۾ داخل ڪيو ويو، ۽ اهو بين الاقوامي تنظيمن، جهڙوڪ [[او اي سي ڊي]]، [[ٽيرفن ۽ واپار بابت عام معاهدو]]/[[ورلڊ ٽريڊ آرگنائيزيشن]] (GATT/WTO)، [[يورپ ۾ سلامتي ۽ تعاون جي تنظيم]] (OSCE)، [[يورپ جي ڪائونسل]] ۽ [[مرڪزي يورپي انيشيٽو]] جو ميمبر ۽ مضبوط حامي آهي. بين الاقوامي تنظيمن جي گردشي صدارتن ۾ ان جا وارو شامل آهن: 2018ع ۾ [[يورپ ۾ سلامتي ۽ تعاون جي تنظيم]]، 2017ع ۾ [[جي-7]]، ۽ 2014ع ۾ [[يورپي يونين جي ڪائونسل جي صدارت|يورپي يونين ڪائونسل]]. اٽلي [[گڏيل قومن جي سلامتي ڪائونسل جي ميمبرن جي فهرست|گڏيل قومن جي سلامتي ڪائونسل]] جو بار بار چونڊجندڙ [[گڏيل قومن جي سلامتي ڪائونسل|غير مستقل ميمبر]] آهي. اٽلي گهڻ طرفي بين الاقوامي سياست جي مضبوط حمايت ڪري ٿو، گڏيل قومن ۽ ان جي بين الاقوامي سلامتي سرگرمين جي تائيد ڪري ٿو. 2013ع ۾، اٽلي جا 5,296 فوجي پرڏيهه ۾ مقرر هئا، جيڪي 25 ملڪن ۾ گڏيل قومن ۽ نيٽو جي 33 مشنن ۾ شامل هئا.<ref>{{Cite web|title=Missioni/Attivita' Internazionali DAL 1 October 2013 AL 31 December 2013 – Situazione AL 11 December 2013 |url=http://www.difesa.it/OperazioniMilitari/Documents/SIT%20ANNO%202013%20al%2011%20dicembre%202013.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140201175427/http://www.difesa.it/OperazioniMilitari/Documents/SIT%20ANNO%202013%20al%2011%20dicembre%202013.pdf|archive-date=1 February 2014|access-date=27 January 2014|publisher=Italian Ministry of Defence}}</ref> اٽلي گڏيل قومن جي امن قائم رکڻ وارن مشنن جي حمايت ۾ [[UNITAF|صوماليا]]، [[موزمبيق ۾ گڏيل قومن جو آپريشن|موزمبيق]] ۽ [[اوڀر تيمور ۾ گڏيل قومن جو مربوط مشن|اوڀر تيمور]] ۾ فوجون مقرر ڪيون. اٽلي [[IFOR|بوسنيا]]، [[ڪوسوو فورس|ڪوسوو]] ۽ [[آپريشن سن رائز (البانيا)|البانيا]] ۾ نيٽو ۽ گڏيل قومن جي آپريشنن لاءِ مدد فراهم ڪري ٿو، ۽ 2003ع کان [[آپريشن اينڊيئرنگ فريڊم]] (OEF) جي حمايت ۾ افغانستان ۾ 2,000 کان وڌيڪ فوجي مقرر ڪيا. اٽلي عراق جي ٻيهر تعمير ۽ استحڪام لاءِ بين الاقوامي ڪوششن جي حمايت ڪئي، پر 2006ع تائين پنهنجو 3,200 فوجين وارو [[ملٽي نيشنل فورس – عراق#2006ع واپسيون|فوجي دستو]] واپس وٺي ڇڏيو. آگسٽ 2006ع ۾، اٽلي [[لبنان ۾ گڏيل قومن جي عبوري فورس]] لاءِ لڳ ڀڳ 2,450 فوجي مقرر ڪيا.<ref>[http://www.corriere.it/Primo_Piano/Cronache/2006/08_Agosto/29/libano.shtml "Italian soldiers leave for Lebanon"] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20060902001118/http://www.corriere.it/Primo_Piano/Cronache/2006/08_Agosto/29/libano.shtml|date=2 September 2006}} Corriere della Sera, 30 August 2006</ref> اٽلي [[فلسطيني اٿارٽي]] جو هڪ وڏو مالي مددگار آهي، جنهن صرف 2013ع ۾ €60&nbsp;ملين جو حصو ڏنو.<ref>{{Cite news|date=4 September 2013|title=Italy donates 60 million euros to PA|url=http://www.maannews.net/eng/ViewDetails.aspx?ID=626926|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20141018104825/http://www.maannews.net/eng/ViewDetails.aspx?ID=626926|archive-date=18 October 2014|access-date=27 January 2014|agency=[[Ma'an News Agency]]}}</ref> === فوج === {{Main|اطالوي هٿياربند فوجون|اٽلي جي فوجي تاريخ}} {{See also|اٽلي سان لاڳاپيل جنگين جي فهرست}} [[File:Cavour (550).jpg|thumb|هوائي جهاز بردار ٻيڙو ''[[اطالوي هوائي جهاز بردار ٻيڙو ڪاوير|ڪاوير]]''، [[اطالوي بحريه]] جو [[فليگ شپ]]]] [[File:Centauro01.JPEG|thumb|[[IFOR]] جي حصي طور [[بوسنيا ۽ هرزيگووينا]] ۾ گشت دوران اطالوي فوج جو [[چينتاورو (ٽينڪ تباه ڪندڙ)|چينتاورو]] ٽينڪ تباه ڪندڙ]] [[اٽلي جي فوجي تاريخ]] هڪ وسيع دور کي بيان ڪري ٿي، جيڪو [[اٽلي جون قديم قومون|اٽلي جي قديم قومن]] طرفان وڙهيل فوجي تڪرارن کان شروع ٿئي ٿو، خاص طور تي [[قديم رومن]] طرفان ڀونوچ سمنڊ جي دنيا جي فتح، وچئين دور ۾ اطالوي [[اطالوي شهري رياستون|شهري رياستن]] ۽ [[سامونڊي جمهوريهون|سامونڊي جمهوريهن]] جي واڌ، ۽ [[اٽلي جي تاريخي رياستن جي فهرست|تاريخي اطالوي رياستن]] جي [[اطالوي جنگيون|اطالوي جنگين]] ۽ [[جانشيني جون جنگيون|جانشيني جي جنگين]] ۾ شموليت کان گذري، نيپوليني دور، [[اٽلي جو اتحاد]]، [[اطالوي سلطنت|نوآبادياتي سلطنت]] جي مهمن، ٻنهي [[عالمي جنگون|عالمي جنگين]]، ۽ جديد دور تائين پهچي ٿو، جنهن ۾ [[نيٽو]]، يورپي يونين يا گڏيل قومن جي سرپرستي هيٺ عالمي [[امن قائم رکڻ]] واريون ڪارروائيون شامل آهن. [[اطالوي فوج]]، [[اطالوي بحريه|بحريه]]، [[اطالوي هوائي فوج|هوائي فوج]] ۽ [[ڪارابينيئري]] گڏجي اطالوي هٿياربند فوجون ٺاهين ٿيون، جيڪي [[هاءِ ڪائونسل آف ڊفينس (اٽلي)|هاءِ ڪائونسل آف ڊفينس]] جي حڪم هيٺ آهن، جنهن جي صدارت صدر ڪندو آهي، جيئن [[اٽلي جو آئين]] مقرر ڪري ٿو. آرٽيڪل 78 موجب، [[اٽلي جي پارليامينٽ|پارليامينٽ]] کي جنگ جي حالت جو اعلان ڪرڻ ۽ جنگ لاءِ ضروري اختيار حڪومت کي ڏيڻ جو اختيار آهي. هٿياربند فوجن جي شاخ نه هجڻ باوجود، [[گوارڊيا دي فنانزا]] کي فوجي حيثيت حاصل آهي ۽ اها فوجي بنيادن تي منظم آهي.{{Efn|گوارڊيا دي فنانزا جهازن، هوائي جهازن ۽ هيليڪاپٽرن جو وڏو ٻيڙو هلائي ٿي، جنهن سان اها اٽلي جي پاڻيءَ جي نگراني ڪري سگهي ٿي ۽ جنگي منظرنامن ۾ حصو وٺي سگهي ٿي.}} 2005ع کان فوجي خدمت رضاڪارانه آهي.<ref>{{Cite web|title=Law n°226 of August 23, 2004 |url=http://www.camera.it/parlam/leggi/04226l.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130117013103/http://www.camera.it/parlam/leggi/04226l.htm|archive-date=17 January 2013|access-date=13 July 2012|publisher=Camera.it}}</ref> 2010ع ۾، اطالوي فوج وٽ فعال ڊيوٽي تي 293,202 اهلڪار هئا،<ref>"The Military Balance 2010", pp. 141–145. [[International Institute for Strategic Studies]], 3 February 2010.</ref> جن مان 114,778 ڪارابينيئري هئا.<ref>{{Cite web|last=Italian Ministry of Defence|author-link=Ministry of Defence (Italy)|title=Nota aggiuntiva allo stato di previsione per la Difesa per l'anno 2009 |url=http://www.difesa.it/NR/rdonlyres/5EF11493-59DD-4FB7-8485-F4258D9F5891/0/Nota_Aggiuntiva_2009.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110504073613/http://www.difesa.it/NR/rdonlyres/5EF11493-59DD-4FB7-8485-F4258D9F5891/0/Nota_Aggiuntiva_2009.pdf|archive-date=4 May 2011|access-date=11 July 2014|language=it}}</ref> نيٽو جي [[نيوڪليئر شيئرنگ]] حڪمت عملي جي حصي طور، اٽلي 90 آمريڪي [[B61 نيوڪليئر بم]]ن جي ميزباني ڪري ٿو، جيڪي [[گيدي ايئر بيس|گيدي]] ۽ [[اويانو ايئر بيس|اويانو]] هوائي اڏن تي رکيل آهن.<ref>{{Cite web|last=Hans M. Kristensen / Natural Resources Defense Council|year=2005|title=NRDC: U.S. Nuclear Weapons in Europe – part 1|url=http://www.nrdc.org/nuclear/euro/euro_pt1.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110101060355/http://www.nrdc.org/nuclear/euro/euro_pt1.pdf|archive-date=1 January 2011|access-date=30 May 2011}}</ref> فوج قومي زميني دفاعي قوت آهي. اها 1946ع ۾، اٽلي جي جمهوريه بڻجڻ وقت، "[[رائل اطالوي آرمي]]" جي باقيات مان ٺهي. ان جون مشهور ترين جنگي گاڏيون [[دارڊو آءِ ايف وي|دارڊو]] [[پيادل جنگي گاڏي]]، [[بي 1 چينتاورو]] [[ٽينڪ تباه ڪندڙ]] ۽ [[ارييتي]] [[ٽينڪ]] آهن، ۽ ان جي هوائي جهازن ۾ [[اگوستا A129 مانگوستا|مانگوستا]] [[حملو ڪندڙ هيليڪاپٽر]] شامل آهي، جيڪو يورپي يونين، نيٽو ۽ گڏيل قومن جي مشنن ۾ مقرر ڪيو ويو آهي. ان وٽ [[ليوپارڊ 1]] ۽ [[M113]] بکتر بند گاڏيون پڻ موجود آهن. اطالوي بحريه هڪ [[بليو واٽر نيوي]] آهي. اها پڻ 1946ع ۾ ''[[ريجيا مارينا]]'' ('شاهي بحريه') جي باقيات مان ٺهي. يورپي يونين ۽ نيٽو جي ميمبر طور، بحريه سڄي دنيا ۾ اتحادي امن قائم رکڻ وارن آپريشنن ۾ حصو ورتو آهي. 2014ع ۾، بحريه 154 جهاز هلائي رهي هئي، جن ۾ ننڍا مددگار جهاز پڻ شامل هئا.<ref>{{Cite web|title=La Marina Militare OGGI|url=http://flpdifesa.org/wp-content/uploads/2013/06/Linee-intervento-del-Capo-di-SMM.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220525043355/http://flpdifesa.org/wp-content/uploads/2013/06/Linee-intervento-del-Capo-di-SMM.pdf|archive-date=25 May 2022|access-date=28 April 2022|language=it}}</ref> اطالوي هوائي فوج 1923ع ۾ بادشاهه وڪٽر ايمانوئل ٽئين طرفان هڪ آزاد خدمتي هٿيار طور ''[[ريجيا ايروناوٽيڪا]]'' ('شاهي هوائي فوج') جي نالي سان قائم ڪئي وئي. ٻي عالمي جنگ کان پوءِ، ان جو نالو ''ايروناوٽيڪا ميليتاري'' رکيو ويو. 2021ع ۾، اطالوي هوائي فوج 219 جنگي جيٽ هلائي رهي هئي. ٽرانسپورٽ جي صلاحيت 27 [[لاڪ هيڊ مارٽن C-130J سپر هرڪيولس|C-130J]] ۽ [[C-27J اسپارٽن]] جهازن جي ٻيڙي ذريعي يقيني بڻائي وئي آهي. فضائي ڪرتب ڏيکاريندڙ ٽيم ''[[فريتچي تريڪولوري]]'' ('ترنگا تير') آهي. فوج جو هڪ خودمختيار ڪور، ڪارابينيئري، اٽلي جي [[جينڊارمري]] ۽ [[فوجي پوليس]] آهي، جيڪا [[اٽلي ۾ قانون لاڳو ڪندڙ ادارا|اٽلي جي ٻين پوليس فورسن]] سان گڏ فوجي ۽ شهري آبادي جي پوليسنگ ڪري ٿي. جڏهن ته ڪارابينيئري جون مختلف شاخون الڳ وزارتن کي رپورٽ ڪن ٿيون، پر عوامي امن امان ۽ سلامتي برقرار رکڻ وقت هي ڪور گهرو وزارت کي رپورٽ ڪري ٿو.<ref>{{Cite web|title=The Carabinieri Force is linked to the Ministry of Defence|url=http://www.carabinieri.it/Internet/Multilingua/EN/GoverningBodies|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110430214042/http://www.carabinieri.it/Internet/Multilingua/EN/GoverningBodies|archive-date=30 April 2011|access-date=14 May 2010|publisher=Carabinieri}}</ref> ==<span class="anchor" id="Constituent entities"></span>انتظامي ورهاستون== <!-- This Anchor tag serves to provide a permanent target for incoming section links. Please do not remove or modify it, except to add another appropriate anchor. If you modify the section title, please anchor the old title. It is always best to anchor an old section header that has been changed so that links to it will not be broken. See [[Template:Anchor]] for details. This template is {{Subst:Anchor comment}}. --> {{Main|اٽلي جا علائقا|اٽلي جا صوبا|اٽلي جا ميٽروپوليٽن شهر|ڪوموني}} {{Italy Labelled Map Scalable|image-width=400}} اٽلي 20 علائقن (''[[ريجوني]]'') تي مشتمل آهي، جن مان پنجن کي [[خاص قانوني حيثيت وارا خودمختيار علائقا|خاص خودمختيار حيثيت]] حاصل آهي، جيڪا کين اضافي معاملن تي قانون سازي ڪرڻ جي اجازت ڏئي ٿي.<ref name="tuttitalia">{{Cite news|title=Regioni italiane|url=http://www.tuttitalia.it/regioni|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220509133929/https://www.tuttitalia.it/regioni|archive-date=9 May 2022|access-date=30 April 2022|language=it}}</ref> {{Div col}} * [[ابروزو]] * [[اوستا وادي]] * [[اپوليا]] * [[بازيليڪاتا]] * [[ڪلابريا]] * [[ڪمپانيا]] * [[ايميليا-رومانيا]] * [[فريولي-وينيزيا جوليا]] * [[لازيو]] * [[ليگوريا]] * [[لومباردي]] * [[مارڪي]] * [[موليزه]] * [[پيڊمونٽ]] * [[سارڊينيا]] * [[سسلي]] * [[ترنتينو-آلٽو آديجي/سڊٽيرول]] * [[ٽسڪني]] * [[امبريا]] * [[وينيتو]] {{Div col end}} ''ريجوني'' ۾ 107 صوبا (''[[اٽلي جا صوبا|پرووينچي]]'') يا ميٽروپوليٽن شهر (''[[اٽلي جا ميٽروپوليٽن شهر|چِتا ميٽروپوليتاني]]'')، ۽ 7,896 ميونسپلٽيون (''[[ڪوموني]]'') شامل آهن.<ref name="tuttitalia"/> {{Clear}} == معيشت == {{Main|اٽلي جي معيشت}} {{See also|وڏين اطالوي ڪمپنين جي فهرست}} اٽلي وٽ هڪ ترقي يافته<ref>{{Cite web|title=Select Country or Country Groups|url=https://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/2017/02/weodata/weoselgr.aspx|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20171022143402/https://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/2017/02/weodata/weoselgr.aspx|archive-date=22 October 2017|access-date=22 October 2017}}</ref> [[مخلوط معيشت]] آهي، جيڪا [[يورو زون]] ۾ ٽين وڏي ۽ [[قوت خريد جي برابري]] سان ترتيب ڏنل GDP موجب دنيا ۾ [[GDP (PPP) موجب ملڪن جي فهرست|11هين وڏي]] معيشت آهي.<ref name="IMFWEO.IT"/> ان وٽ [[ڪل دولت موجب ملڪن جي فهرست|نائين وڏي قومي دولت]] آهي ۽ [[سون جي ذخيرن موجب ملڪن جي فهرست|مرڪزي بئنڪ جي سون جي ذخيرن]] ۾ ٽئين نمبر تي آهي. [[جي-7]]، يورو زون ۽ [[او اي سي ڊي]] جي باني ميمبر طور، اهو سڀ کان وڌيڪ صنعتي ملڪن مان هڪ ۽ يورپ ۾ هڪ اهم [[واپاري قوم]] آهي؛<ref>{{Cite news|last1=Sensenbrenner|first1=Frank|last2=Arcelli|first2=Angelo Federico|title=Italy's Economy Is Much Stronger Than It Seems|url=https://www.huffingtonpost.com/frank-sensenbrenner/italy-economy_b_3401988.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141206190937/http://www.huffingtonpost.com/frank-sensenbrenner/italy-economy_b_3401988.html|archive-date=6 December 2014|access-date=25 November 2014|work=HuffPost}}; {{Cite news|last1=Dadush|first1=Uri|title=Is the Italian Economy on the Mend?|url=http://carnegieeurope.eu/publications/?fa=50565&reloadFlag=1|access-date=25 November 2014|publisher=[[Carnegie Endowment for International Peace|Carnegie Europe]]|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150713124951/http://carnegieeurope.eu/publications/?fa=50565&reloadFlag=1|archive-date=13 July 2015}}; {{Cite web|title=Doing Business in Italy: 2014 Country Commercial Guide for U.S. Companies |url=http://www.export.gov/italy/static/2014%20CCG%20Italy_Latest_eg_it_076513.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20140715152504/http://www.export.gov/italy/static/2014%20CCG%20Italy_Latest_eg_it_076513.pdf|archive-date=15 July 2014|access-date=25 November 2014|publisher=[[United States Commercial Service]]}}</ref> 2024ع تائين، ان €612&nbsp;ارب ماليت جو سامان برآمد ڪيو ۽ €46&nbsp;ارب جو واپاري سرپلس حاصل ڪيو.<ref>[https://www.ft.com/content/1a1f0646-55a0-49ea-a959-fcfd1b1d26b8?utm_social_post_id=634238374&utm_social_handle_id=18949452&fbclid=IwY2xjawO78ZFleHRuA2FlbQIxMABicmlkETFIVTRPNXM4NWFCQ1JjYVQ3c3J0YwZhcHBfaWQQMjIyMDM5MTc4ODIwMDg5MgABHiFr0MoDj_MQ9STlc3S5GUpagM9kFM0GNu8rQGlInWQ_2duT7xdIytOTssGH_aem_yj3Z7vcjITd9u8Tgv436Hg Europe should learn from Italy] ''FT'' (6 November 2025)</ref> [[انساني ترقي اشاري موجب ملڪن جي فهرست|انساني ترقي اشاري]] ۾ 30هين نمبر تي ايندڙ هڪ [[ترقي يافته ملڪ]] طور، اٽلي [[متوقع حياتي]]، [[اٽلي ۾ صحت سنڀال|صحت سنڀال]]،<ref>{{Cite web|title=The World Health Organization's ranking of the world's health systems|url=http://www.photius.com/rankings/healthranks.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100105190014/http://www.photius.com/rankings/healthranks.html|archive-date=5 January 2010|access-date=7 September 2015|publisher=Photius.com}}</ref> ۽ [[تعليم اشاري]] ۾ سٺي ڪارڪردگي ڏيکاري ٿو. اهو پنهنجي تخليقي ۽ جدت پسند ڪاروبارن،<ref>{{Cite web|title=The Global Creativity Index 2011 |url=http://martinprosperity.org/media/GCI%20Report%20Sep%202011.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140930054555/http://martinprosperity.org/media/GCI%20Report%20Sep%202011.pdf|archive-date=30 September 2014|access-date=26 November 2014|publisher=Martin Prosperity Institute}}</ref> مقابلي واري زرعي شعبي،<ref>{{Cite web|last1=Aksoy|first1=M. Ataman|last2=Ng|first2=Francis|title=The Evolution of Agricultural Trade Flows|url=https://openknowledge.worldbank.org/bitstream/handle/10986/3793/WPS5308.pdf?sequence=1|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141129120448/https://openknowledge.worldbank.org/bitstream/handle/10986/3793/WPS5308.pdf?sequence=1|archive-date=29 November 2014|access-date=25 November 2014|publisher=[[The World Bank]]}}</ref> ۽ پنهنجي اثرائتي ۽ اعليٰ معيار واري موٽر گاڏين، مشينري، خوراڪ، ڊزائن ۽ فيشن جي صنعتن لاءِ مشهور آهي.<ref>{{Cite web|title=Automotive Market Sector Profile – Italy|url=http://www.enterprisecanadanetwork.ca/_uploads/resources/Automotive-Market-Sector-Profile-Italy.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20141205163959/http://www.enterprisecanadanetwork.ca/_uploads/resources/Automotive-Market-Sector-Profile-Italy.pdf|archive-date=5 December 2014|access-date=26 November 2014|publisher=[[Trade Commissioner Service|The Canadian Trade Commissioner Service]]}}; {{Cite web|title=Data & Trends of the European Food and Drink Industry 2013–2014 |url=http://www.fooddrinkeurope.eu/uploads/publications_documents/Data__Trends_of_the_European_Food_and_Drink_Industry_2013-2014.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20141206010318/http://www.fooddrinkeurope.eu/uploads/publications_documents/Data__Trends_of_the_European_Food_and_Drink_Industry_2013-2014.pdf|archive-date=6 December 2014|access-date=26 November 2014|publisher=[[FoodDrinkEurope]]}}; {{Cite news|date=10 January 2014|title=Italy fashion industry back to growth in 2014 |url=http://uk.reuters.com/article/uk-italy-fashion-growth-idUKBREA0912220140110|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20141205114140/http://uk.reuters.com/article/2014/01/10/uk-italy-fashion-growth-idUKBREA0912220140110|archive-date=5 December 2014|access-date=26 November 2014|work=Reuters}}</ref> [[File:Milan skyline skyscrapers of Porta Nuova business district.jpg|thumb|[[ميلان]] اٽلي جو معاشي گاديءَ جو هنڌ آهي<ref>{{Cite web|date=18 May 2018|title=Milan, Italy's Industrial and Financial Capital|url=https://www.prologis.it/en/industrial-logistics-warehouse-space/europe/italy/milan-italys-industrial-and-financial-capital|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220707141649/https://www.prologis.it/en/industrial-logistics-warehouse-space/europe/italy/milan-italys-industrial-and-financial-capital|archive-date=7 July 2022|access-date=27 May 2022}}</ref> ۽ هڪ عالمي [[مالي مرڪز]] ۽ [[فيشن گاديءَ جو هنڌ]] آهي.]] [[File:Siena, Piazza Salimbeni (Bank Monte dei Paschi di Siena) (38588876202).jpg|thumb|[[بانڪا مونٽي دي پاسڪي دي سيئنا]]، جيڪا 1472ع ۾ قائم ٿي، دنيا جي [[قديم ترين بئنڪن جي فهرست|سڀ کان قديم يا ٻئي نمبر تي قديم بئنڪ آهي جيڪا مسلسل ڪم ڪري رهي آهي]].]] [[File:The Eni building, Quartiere XXXII Europa, Roma, Lazio, Italy - panoramio.jpg|thumb|[[ايني]] کي دنيا جي تيل ۽ گئس جي [[سپرميجرز]] مان هڪ سمجھيو ويندو آهي.<ref>{{Cite web|url=https://www.globalwitness.org/en/campaigns/oil-gas-and-mining/spotlight-sharpens/|title=The spotlight sharpens: Eni and corruption in Republic of Congo's oil sector|website=Global Witness|access-date=27 April 2020|archive-date=25 July 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20230725204616/https://www.globalwitness.org/en/campaigns/oil-gas-and-mining/spotlight-sharpens/|url-status=dead}}</ref>]] اٽلي دنيا جو [[پيداوار جي پيداوار موجب ملڪن جي فهرست|اٺون وڏو پيداواري ملڪ]] ۽ يورپ ۾ ٻيو وڏو ملڪ آهي،<ref>"[http://databank.worldbank.org/data/reports.aspx?source=2&series=NV.IND.MANF.KD&country= Manufacturing, value added (current US$)] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20171010152014/http://databank.worldbank.org/data/reports.aspx?source=2&series=NV.IND.MANF.KD&country=|date=10 October 2017}}". Retrieved 17 May 2017.</ref> جنهن جي خاصيت اها آهي ته ساڳي ماپ واري ٻين معيشتن جي ڀيٽ ۾ ان ۾ ملٽي نيشنل ڪارپوريشنون گهٽ آهن ۽ ڪيترائي متحرڪ [[ننڍا ۽ وچولي درجي جا ڪاروبار|ننڍا ۽ وچولي درجي جا ڪاروبار]] موجود آهن، جيڪي صنعتي ضلعن ۾ گڏ ٿيل آهن ۽ اطالوي صنعت جي ريڙهه جي هڏي آهن. ان سان هڪ اهڙو پيداوار وارو شعبو پيدا ٿيو آهي، جيڪو اڪثر نچ مارڪيٽن ۽ عياشي شين جي برآمد تي ڌيان ڏئي ٿو. جيتوڻيڪ اهو مقدار جي لحاظ کان مقابلي ۾ گهٽ صلاحيت رکي ٿو، پر اعليٰ معيار جي شين وسيلي انهن ايشيائي معيشتن سان مقابلو ڪري سگهي ٿو، جتي مزدوريءَ جو خرچ گهٽ آهي.<ref>{{Cite news|date=19 May 2005|title=Knowledge Economy Forum 2008: Innovative Small And Medium Enterprises Are Key To Europe & Central Asian Growth |url=http://web.worldbank.org/WBSITE/EXTERNAL/COUNTRIES/ECAEXT/0,,contentMDK:21808326~menuPK:258604~pagePK:2865106~piPK:2865128~theSitePK:258599,00.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20080623065619/http://web.worldbank.org/WBSITE/EXTERNAL/COUNTRIES/ECAEXT/0,,contentMDK:21808326~menuPK:258604~pagePK:2865106~piPK:2865128~theSitePK:258599,00.html|archive-date=23 June 2008|access-date=17 June 2008|publisher=The World Bank}}</ref> اٽلي 2023ع ۾ دنيا جو [[برآمدات موجب ملڪن جي فهرست|9هين وڏو برآمد ڪندڙ]] ملڪ هو. [[اٽلي جي وڏن واپاري ڀائيوارن جي فهرست|ان جا ويجها واپاري لاڳاپا]] ٻين يورپي يونين ملڪن سان آهن، ۽ 2019ع ۾ ان جا سڀ کان وڏا برآمدي ڀائيوار جرمني (12%)، فرانس (11%) ۽ آمريڪا (10%) هئا.<ref name="cia.gov">{{Cite web|title=The World Factbook|url=https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210701235642/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy|archive-date=1 July 2021|access-date=28 May 2021|publisher=Central Intelligence Agency}}</ref> [[اطالوي موٽر گاڏين جي صنعت]] ملڪ جي پيداواري شعبي جو اهم حصو آهي، جنهن ۾ 2015ع ۾ 144,000 کان وڌيڪ ڪمپنيون ۽ لڳ ڀڳ 485,000 ملازم هئا،<ref>{{Cite web|title=Auto: settore da 144mila imprese in Italia e 117 mld fatturato|url=http://www.adnkronos.com/soldi/economia/2015/09/23/auto-settore-mila-imprese-italia-mld-fatturato_WooBmrBqxgxO7mOvIRXUBI.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150925121926/http://www.adnkronos.com/soldi/economia/2015/09/23/auto-settore-mila-imprese-italia-mld-fatturato_WooBmrBqxgxO7mOvIRXUBI.html|archive-date=25 September 2015|access-date=23 September 2015|website=adnkronos.com}}</ref> ۽ اها GDP ۾ 9% حصو وجهي ٿي.<ref>{{Cite web|title=Country Profiles – Italy|url=http://acea.thisconnect.com/index.php/country_profiles/detail/italy|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20080211190839/http://acea.thisconnect.com/index.php/country_profiles/detail/italy|archive-date=11 February 2008|access-date=9 February 2008|website=acea.thisconnect.com}}</ref><ref>{{Cite web|title=Global Auto Market 2021. General Motors Is The Only Group To Report Double-digit Losses |url=https://www.focus2move.com/world-car-group-ranking|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210701010705/https://www.focus2move.com/world-car-group-ranking|archive-date=1 July 2021|access-date=27 May 2022}}</ref> ملڪ وٽ گاڏين جو وڏو سلسلو آهي، [[ماس مارڪيٽ]] تي ڌيان ڏيندڙ برانڊن جهڙوڪ [[فيات]]، [[پريميئم پيداوار|پريميئم]] برانڊن جهڙوڪ [[الفا روميو]] ۽ [[مازيراتي]] کان وٺي عياشي [[سپر ڪارز]] جهڙوڪ [[پاگاني (ڪمپني)|پاگاني]]، [[لامبورگيني]] ۽ [[فيراري]] تائين. [[بانڪا مونٽي دي پاسڪي دي سيئنا]]، تعريف تي دارومدار رکندي، دنيا جي سڀ کان قديم يا ٻئي نمبر تي قديم بئنڪ آهي جيڪا مسلسل ڪم ڪري رهي آهي، ۽ اٽلي جي چوٿين وڏي تجارتي ۽ ريٽيل بئنڪ آهي.<ref>{{Cite news|date=26 October 2017|title=Italy's fourth-biggest bank returns to the stockmarket|url=https://www.economist.com/news/finance-and-economics/21730672-shares-bailed-out-bank-start-trading-again-italys-fourth-biggest-bank|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20180215112321/https://www.economist.com/news/finance-and-economics/21730672-shares-bailed-out-bank-start-trading-again-italys-fourth-biggest-bank|archive-date=15 February 2018|access-date=26 October 2021|newspaper=[[The Economist]]}}</ref> اٽلي وٽ مضبوط [[ڪوآپريٽو]] شعبو آهي، جنهن ۾ يورپي يونين اندر آباديءَ جو سڀ کان وڏو حصو (4.5%) ڪوآپريٽو ۾ ملازم آهي.<ref>{{Cite web|date=April 2016|title=The Power of Cooperation – Cooperatives Europe key statistics 2015 |url=https://coopseurope.coop/sites/default/files/The%20power%20of%20Cooperation%20-%20Cooperatives%20Europe%20key%20statistics%202015.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20201112034412/https://coopseurope.coop/sites/default/files/The%20power%20of%20Cooperation%20-%20Cooperatives%20Europe%20key%20statistics%202015.pdf|archive-date=12 November 2020|access-date=28 May 2021|website=[[Cooperatives Europe]]}}</ref> [[وال ڊي آڪري تيل جو ميدان|وال ڊي آڪري]] علائقو، بازيليڪاتا، يورپ جو سڀ کان وڏو [[آن شور (هائيڊروڪاربنز)|آن شور]] [[هائيڊروڪاربن ميدان]] رکي ٿو.<ref>{{Cite web|title=In Val d'Agri with Upstream activities|url=https://www.eni.com/en-IT/operations/italy-val-agri-upstream-activities.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20220516034214/https://www.eni.com/en-IT/operations/italy-val-agri-upstream-activities.html|archive-date=16 May 2022|access-date=3 February 2021|publisher=[[Eni]]}}</ref> معتدل قدرتي گئس جا ذخيرا، خاص طور تي [[پو ماٿري]] ۽ ايڊرياٽڪ سمنڊ جي هيٺان آف شور علائقن ۾، دريافت ڪيا ويا آهن ۽ اهي ملڪ جو سڀ کان اهم معدني وسيلو آهن. اٽلي دنيا ۾ [[پومس]]، [[پوزولانا]] ۽ [[فيلڊسپار]] جي اهم پيدا ڪندڙن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite encyclopedia|title=Italy, the economy: Resources and power|encyclopedia=[[Encyclopædia Britannica]]|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297474/Italy/26994/Forestry#toc26986|access-date=9 February 2015|date=3 February 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20150209194536/http://www.britannica.com/EBchecked/topic/297474/Italy/26994/Forestry#toc26986|archive-date=9 February 2015|url-status=live}}</ref> ٻيو قابل ذڪر وسيلو سنگ مرمر آهي، خاص طور تي ٽسڪني مان نڪرندڙ مشهور اڇو [[ڪارارا سنگ مرمر]]. اٽلي هڪ مالي اتحاد، يعني يورو زون، جو حصو آهي، جيڪو لڳ ڀڳ 330 ملين شهرين جي نمائندگي ڪري ٿو، ۽ [[يورپي واحد مارڪيٽ]] جو پڻ حصو آهي، جيڪا 500 ملين کان وڌيڪ صارفين جي نمائندگي ڪري ٿي. ڪيترين ئي ملڪي تجارتي پاليسين جو تعين يورپي يونين جي ميمبر ملڪن جي معاهدن ۽ يورپي يونين جي قانون سازي ذريعي ٿيندو آهي. اٽلي 2002ع ۾ گڏيل يورپي ڪرنسي، [[يورو]]، اختيار ڪئي.<ref>{{Cite news|last=Andrews|first=Edmund L.|date=1 January 2002|title=Germans Say Goodbye to the Mark, a Symbol of Strength and Unity|url=https://www.nytimes.com/2002/01/01/world/germans-say-goodbye-to-the-mark-a-symbol-of-strength-and-unity.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110501031330/http://www.nytimes.com/2002/01/01/world/germans-say-goodbye-to-the-mark-a-symbol-of-strength-and-unity.html|archive-date=1 May 2011|access-date=18 March 2011|work=The New York Times}}; {{Cite news|last=Taylor Martin|first=Susan|date=28 December 1998|title=On Jan.{{spaces}}1, out of many arises one Euro|work=[[St. Petersburg Times]]|page=National, 1.A}}</ref> ان جي مالياتي پاليسي [[يورپي مرڪزي بئنڪ]] طرفان مقرر ڪئي ويندي آهي. اٽلي [[2008ع جو مالي بحران|2008ع جي مالي بحران]] کان متاثر ٿيو، جنهن ڍانچائي مسئلن کي وڌيڪ سنگين بڻايو.<ref>{{Cite web|last=Orsi|first=Roberto|date=23 April 2013|title=The Quiet Collapse of the Italian Economy|work=Euro Crisis in the Press |url=http://blogs.lse.ac.uk/eurocrisispress/2013/04/23/the-quiet-collapse-of-the-italian-economy|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141119075748/http://blogs.lse.ac.uk/eurocrisispress/2013/04/23/the-quiet-collapse-of-the-italian-economy|archive-date=19 November 2014|access-date=24 November 2014|publisher=[[The London School of Economics]]}}</ref> 1950ع واري ڏهاڪي کان 1970ع واري ڏهاڪي جي شروعات تائين هر سال GDP جي 5–6% مضبوط واڌ کان پوءِ،<ref>{{Cite book|last=Nicholas Crafts, Gianni Toniolo|title=Economic growth in Europe since 1945 |publisher=Cambridge University Press|year=1996|isbn=978-0-5214-9627-8|page=428}}</ref> ۽ 1980ع ۽ 1990ع واري ڏهاڪن ۾ تدريجي سستي کان پوءِ، ملڪ 2000ع واري ڏهاڪي ۾ جمود جو شڪار ٿيو.<ref>{{Cite web|last=Balcerowicz|first=Leszek|title=Economic Growth in the European Union|url=http://www.lisboncouncil.net/growth/documents/LISBON_COUNCIL_Economic_Growth_in_the_EU%20(1).pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140714205108/http://www.lisboncouncil.net/growth/documents/LISBON_COUNCIL_Economic_Growth_in_the_EU%20(1).pdf|archive-date=14 July 2014|access-date=8 October 2014|publisher=The Lisbon Council}}; {{Cite news|title="Secular stagnation" in graphics|url=https://www.economist.com/blogs/graphicdetail/2014/11/secular-stagnation-graphics|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141123234145/http://www.economist.com/blogs/graphicdetail/2014/11/secular-stagnation-graphics|archive-date=23 November 2014|access-date=24 November 2014|newspaper=The Economist}}</ref> وڏي سرڪاري خرچ سان واڌ بحال ڪرڻ لاءِ سياسي ڪوششن [[عوامي قرض]] ۾ شديد واڌ پيدا ڪئي، جيڪو 2017ع ۾ GDP جي 132% کان وڌيڪ هو؛<ref>{{Cite web|date=15 May 2018|title=Debito pubblico oltre 2.300 miliardi e all'estero non lo comprano|url=https://www.investireoggi.it/economia/debito-pubblico-oltre-2-300-miliardi-e-litalia-e-sulla-strada-dellautarchia-finanziaria|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20200221072720/https://www.investireoggi.it/economia/debito-pubblico-oltre-2-300-miliardi-e-litalia-e-sulla-strada-dellautarchia-finanziaria|archive-date=21 February 2020|access-date=1 June 2018}}</ref> اهو يورپي يونين ۾ يونان کان پوءِ ٻيو سڀ کان وڏو هو.<ref>{{Cite web|title=Government debt increased to 93.9% of GDP in euro area and to 88.0% in EU28|url=http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_PUBLIC/2-22072014-AP/EN/2-22072014-AP-EN.PDF|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141021162159/http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_PUBLIC/2-22072014-AP/EN/2-22072014-AP-EN.PDF|archive-date=21 October 2014|access-date=24 November 2014|publisher=[[Eurostat]]}}</ref> [[اطالوي سرڪاري قرض|اطالوي عوامي قرض]] جو سڀ کان وڏو حصو قومي ادارن ۽ ماڻهن وٽ آهي، جيڪو اٽلي ۽ يونان جي وچ ۾ هڪ اهم فرق آهي،<ref>{{Cite web|date=18 May 2010|title=Could Italy Be Better Off than its Peers?|url=https://www.cnbc.com/2010/05/18/could-italy-be-better-off-than-its-peers.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110430030613/http://www.cnbc.com/id/37207942/Could_Italy_Be_Better_Off_than_its_Peers|archive-date=30 April 2011|access-date=30 May 2011|publisher=CNBC}}</ref> ۽ [[گهريلو قرض]] جي سطح او اي سي ڊي جي اوسط کان گهڻي گهٽ آهي.<ref>{{Cite web|title=Household debt and the OECD's surveillance of member states|url=http://www.nationalbanken.dk/da/om_nationalbanken/oekonomisk_forskning/Documents/4_Household%20debt%20and%20the%20OECD's%20surveillance%20of%20member%20states%20by%20Christophe%20Andr%C3%A9.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20150109041518/http://www.nationalbanken.dk/da/om_nationalbanken/oekonomisk_forskning/Documents/4_Household%20debt%20and%20the%20OECD%27s%20surveillance%20of%20member%20states%20by%20Christophe%20Andr%C3%A9.pdf|archive-date=9 January 2015|access-date=26 November 2014|publisher=[[OECD]] Economics Department}}</ref> [[ڏکڻ وارو سوال|وڏي اتر–ڏکڻ ورهاست]] سماجي-معاشي ڪمزوريءَ جو هڪ اهم عنصر آهي؛<ref>{{Cite news|title=Oh for a new risorgimento|url=https://www.economist.com/special-report/2011/06/11/oh-for-a-new-risorgimento|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141024163715/http://www.economist.com/node/18780831|archive-date=24 October 2014|access-date=24 November 2014|newspaper=The Economist}}</ref> اتر ۽ ڏکڻ وارن علائقن ۽ ميونسپلٽين جي سرڪاري آمدنيءَ ۾ تمام وڏو فرق آهي.<ref>{{Cite web|title=Comune per Comune, ecco la mappa navigabile dei redditi dichiarati in Italia|url=http://www.lastampa.it/economia/speciali/redditi-italia|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20150405032750/http://www.lastampa.it/economia/speciali/redditi-italia|archive-date=5 April 2015|access-date=4 April 2015|website=lastampa.it}}</ref> سڀ کان امير صوبو، [[آلٽو آديجي-ڏکڻ ٽائرول]]، في فرد قومي GDP جو 152% ڪمائي ٿو، جڏهن ته سڀ کان غريب علائقو، ڪلابريا، 61% ڪمائي ٿو.<ref>{{Cite web|title=GDP per capita at regional level|url=https://www.istat.it/it/files/2016/12/Conti-regionali_2015.pdf?title=Conti+economici+territoriali+-+12%2Fdic%2F2016+-+Testo+integrale+e+nota+metodologica.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20171026054135/https://www.istat.it/it/files/2016/12/Conti-regionali_2015.pdf?title=Conti+economici+territoriali+-+12%2Fdic%2F2016+-+Testo+integrale+e+nota+metodologica.pdf|archive-date=26 October 2017|access-date=25 October 2017|publisher=[[Istat]]}}</ref> بيروزگاريءَ جي شرح (11%) يورو زون جي اوسط کان مٿي آهي،<ref>{{Cite web|title=Euro area unemployment rate at 11%|url=http://ec.europa.eu/eurostat/documents/2995521/8121455/3-31072017-AP-EN.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170731232352/http://ec.europa.eu/eurostat/documents/2995521/8121455/3-31072017-AP-EN.pdf|archive-date=31 July 2017|access-date=26 October 2017|publisher=[[Eurostat]]}}</ref> پر جدا جدا انگن موجب اها اتر ۾ 7% ۽ ڏکڻ ۾ 19% آهي.<ref>{{Cite web|last=Istat|author-link=National Institute of Statistics (Italy)|title=Employment and unemployment: second quarter 2017 |url=http://www.istat.it/it/files/2017/09/Mercato-del-lavoro-II-trim-2017.pdf?title=Il+mercato+del+lavoro+-+12%2Fset%2F2017+-+Testo+integrale+e+nota+metodologica.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20171026054033/http://www.istat.it/it/files/2017/09/Mercato-del-lavoro-II-trim-2017.pdf?title=Il+mercato+del+lavoro+-+12%2Fset%2F2017+-+Testo+integrale+e+nota+metodologica.pdf|archive-date=26 October 2017|access-date=26 October 2017}}</ref> [[درمياني آمدني|درمياني قابلِ خرچ آمدني]] 2021ع ۾ هر سال $27,949 هئي ([[قوت خريد جي برابري|PPP]]).<ref name="y148">{{cite book | author=OECD | title=Society at a Glance 2024: OECD Social Indicators, Figure 4.1 Median income varies by a factor eight across OECD countries | publisher=OECD | date=20 June 2024 | url=https://www.oecd.org/en/publications/2024/06/society-at-a-glance-2024_08001b73/full-report/component-12.html#indicator-d1e8404-8cd0a55a48 | page=}}</ref> [[اٽلي ۾ نوجوانن جي بيروزگاري|نوجوانن جي بيروزگاريءَ جي شرح]] (2018ع ۾ 32%) انتهائي بلند آهي. === زراعت === {{Main|اٽلي ۾ زراعت}} [[File:Vineyards in Piemonte, Italy.jpg|thumb|[[پيڊمونٽ جو انگورن وارو منظر: لانگهي-روئيرو ۽ مونفيراتو|لانگهي ۽ مونفيرات، پيڊمونٽ ۾ انگورن جا باغ]]. اٽلي دنيا جو [[شراب پيدا ڪندڙ ملڪن جي فهرست|سڀ کان وڏو شراب پيدا ڪندڙ ملڪ]] آهي، ۽ ان وٽ مقامي [[انگور جي ول|انگورن جي ولين]] جو سڀ کان وسيع قسم آهي.<ref>{{Cite web|date=25 November 2018|title=L'Italia è il maggiore produttore di vino|url=http://www.inumeridelvino.it/2018/11/la-produzione-di-vino-nel-mondo-2018-prima-stima-oiv.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211111224545/http://www.inumeridelvino.it/2018/11/la-produzione-di-vino-nel-mondo-2018-prima-stima-oiv.html|archive-date=11 November 2021|access-date=11 November 2021|language=it}}; {{Cite web|date=3 June 2017|title=L'Italia è il paese con più vitigni autoctoni al mondo|url=https://giornalevinocibo.com/2017/06/03/italia-prima-assoluta-per-vitgni-autoctoni-ecco-i-dati-dei-vari-stati|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211101044918/https://giornalevinocibo.com/2017/06/03/italia-prima-assoluta-per-vitgni-autoctoni-ecco-i-dati-dei-vari-stati|archive-date=1 November 2021|access-date=11 November 2021|language=it}}</ref>]] آخري زرعي مردم شماري موجب، 2010ع ۾ 1.6&nbsp;ملين فارم هئا (2000ع کان −32%)، جيڪي {{Convert|12700000|ha|0|abbr=on|disp=or}} تي پکڙيل هئا (انهن مان 63% ڏکڻ اٽلي ۾ آهن).<ref name="agrocensus">{{Cite web|date=24 October 2010|title=Censimento Agricoltura 2010|url=http://dati-censimentoagricoltura.istat.it/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150213021626/http://dati-censimentoagricoltura.istat.it/|archive-date=13 February 2015|access-date=11 February 2015|publisher=[[National Institute of Statistics (Italy)|ISTAT]]}}</ref> 99% خاندانن طرفان هلندڙ ۽ ننڍا آهن، جن جو سراسري پکيڙ صرف {{Convert|8|ha|0|abbr=on}} آهي.<ref name="agrocensus"/> زرعي استعمال واري زمين مان، اناج جا کيت 31%، [[زيتون]] جا باغ 8%، [[انگورن جا باغ]] 5%، [[کٽا ميوا]] جا باغ 4%، [[شگر بيٽ]] 2%، ۽ باغباني 2% تي مشتمل آهن. باقي زمين گهڻو ڪري چراگاهن (26%) ۽ چارا اناج (12%) لاءِ مخصوص آهي.<ref name="agrocensus"/> اٽلي دنيا جو [[شراب پيدا ڪندڙ ملڪن جي فهرست|سڀ کان وڏو شراب پيدا ڪندڙ ملڪ]] آهي،<ref>{{Cite web|year=2010|title=OIV report on the State of the vitiviniculture world market|url=http://news.reseau-concept.net/images/oiv_es/Client/DIAPORAMA_STATISTIQUES_Tbilissi_2010_EN.ppt|archive-url=https://web.archive.org/web/20110728145648/http://news.reseau-concept.net/images/oiv_es/Client/DIAPORAMA_STATISTIQUES_Tbilissi_2010_EN.ppt|archive-date=28 July 2011|website=news.reseau-concept.net|publisher=Réseau-CONCEPT|format=PowerPoint presentation}}</ref><ref>{{Cite news |last=Pisa |first=Nick |date=12 June 2011 |title=Italy overtakes France to become world's largest wine producer |url=https://www.telegraph.co.uk/foodanddrink/wine/8571222/Italy-overtakes-France-to-become-worlds-largest-wine-producer.html |url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20110903021833/http://www.telegraph.co.uk/foodanddrink/wine/8571222/Italy-overtakes-France-to-become-worlds-largest-wine-producer.html |archive-date=3 September 2011 |access-date=17 August 2011 |work=The Telegraph}}</ref> ۽ [[زيتون جو تيل]]، ميون (صوف، زيتون، انگور، نارنگيون، ليمون، ناسپاتيون، خوبانيون، هيزل نٽ، آڙون، چيريون، آلوبخارا، اسٽرابيريون ۽ ڪيئي فروٽ) ۽ ڀاڄين (خاص طور تي آرٽچوڪ ۽ ٽماٽا) جو اهم پيدا ڪندڙ آهي. سڀ کان مشهور [[اطالوي شراب]] [[ٽسڪني (شراب)|ٽسڪن]] [[ڪيانتي]] ۽ [[پيڊمونٽ (شراب)|پيڊمونٽي]] [[بارولو]] آهن. ٻيا مشهور شراب [[بارباريسڪو]]، [[باربيرا ڊي آستي]]، [[برونيلو دي مونتالچينو]]، [[فراسڪاتي DOC|فراسڪاتي]]، [[مونٽي پلچانو دابروزو]]، [[موريلينو دي اسڪانسانو]]، ۽ چمڪندڙ شراب [[فرانچياڪورتا DOCG|فرانچياڪورتا]] ۽ [[پروسيڪو]] آهن. معياري شيون جن ۾ اٽلي خاص مهارت رکي ٿو، خاص طور شراب ۽ [[اطالوي DOP پنيرن جي فهرست|علائقائي پنير]]، اڪثر معيار جي ضمانت وارن ليبلن [[Denominazione di origine controllata|DOC/DOP]] هيٺ محفوظ ڪيون وينديون آهن. هي [[يورپي يونين ۾ جاگرافيائي اشارا ۽ روايتي خاصيتون|جاگرافيائي اشاري وارو سرٽيفڪيٽ]]، جيڪو يورپي يونين طرفان منظور ٿيل آهي، [[نقلي شين]] سان مونجهاري کان بچڻ لاءِ اهم سمجھيو ويندو آهي. == آمدرفت == {{Main|اٽلي ۾ آمدرفت}} {{See also|اٽلي ۾ ريلوي اسٽيشنون}} [[File:A8-A26 Besnate.jpg|thumb|آٽوسترادا ديئي لاگي ('ڍنڍن واري موٽر وي'؛ [[آٽوسترادا A8 (اٽلي)|A8]] ۽ [[آٽوسترادا A9 (اٽلي)|A9]] جو حصو)، دنيا ۾ ٺهيل پهرين موٽر وي<ref name="independent"/>]] {{Anchor|Infrastructure}}اٽلي پهريون ملڪ هو جنهن موٽر ويون، ''[[آٽوسترادي]]''، ٺاهيون، جيڪي تيز ٽرئفڪ ۽ موٽر گاڏين لاءِ مخصوص هيون.<ref name="independent">{{Cite news|last=Lenarduzzi|first=Thea|date=30 January 2016|title=The motorway that built Italy: Piero Puricelli's masterpiece|url=http://www.independent.co.uk/travel/europe/the-worlds-first-motorway-piero-puricellis-masterpiece-is-the-focus-of-an-unlikely-pilgrimage-a6840816.html|url-status=live|archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20220526/http://www.independent.co.uk/travel/europe/the-worlds-first-motorway-piero-puricellis-masterpiece-is-the-focus-of-an-unlikely-pilgrimage-a6840816.html|archive-date=26 May 2022|access-date=12 May 2022|work=[[The Independent]]}}</ref> 2002ع ۾ اٽلي ۾ استعمال لائق [[اٽلي ۾ رستا|رستن]] جي ڊيگهه {{Convert|668721|km|mi|abbr=on}} هئي، جنهن ۾ {{Convert|6487|km|mi|abbr=on}} موٽر ويون شامل هيون، جيڪي رياست جي ملڪيت هيون پر [[اٽلانٽيا (ڪمپني)|اٽلانٽيا]] طرفان خانگي طور هلائي وينديون هيون. 2005ع ۾، لڳ ڀڳ 34,667,000 ڪارون (هر 1,000 ماڻهن تي 590) ۽ 4,015,000 مال بردار گاڏيون هن نيٽ ورڪ تي هلنديون هيون.<ref name="European Commission">{{Cite web|last=European Commission|author-link=European Commission|title=Panorama of Transport|url=http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_OFFPUB/KS-DA-07-001/EN/KS-DA-07-001-EN.PDF|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20090407142402/http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_OFFPUB/KS-DA-07-001/EN/KS-DA-07-001-EN.PDF|archive-date=7 April 2009|access-date=3 May 2009}}</ref> [[File:Etr500.JPG|thumb|[[ETR 500]] ريل گاڏي [[فلورنس–روم تيز رفتار ريلوي|فلورنس–روم تيز رفتار لائين]] تي، جيڪا يورپ ۾ ٺهيل پهرين تيز رفتار ريلوي هئي<ref>{{Cite web|title=Special report: A European high-speed rail network|url=https://op.europa.eu/webpub/eca/special-reports/high-speed-rail-19-2018/en/|access-date=22 July 2023|website=op.europa.eu|language=en-GB|archive-date=17 March 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240317233927/https://op.europa.eu/webpub/eca/special-reports/high-speed-rail-19-2018/en/|url-status=live}}</ref>]] [[اٽلي ۾ ريل آمدرفت|ريلوي نيٽ ورڪ]]، جيڪو رياست جي ملڪيت آهي ۽ [[فيروويه ديلو ستاتو|ريتي فيرووياريا ايتاليانا]] (FSI) طرفان هلائجي ٿو، 2024ع ۾ ڪل {{Convert|16879|km|mi|abbr=on}} هو، جنهن مان {{Convert|12277|km|0|abbr=on}} بجليءَ سان هلندڙ هو،<ref>{{Cite web |title=The network today |url=https://www.rfi.it/en/Network/The-network-today.html |access-date=29 September 2025 |website=[[Rete Ferroviaria Italiana]] |publisher=}}</ref> ۽ جنهن تي 4,802 لوڪوموٽو ۽ ريل ڪارون هلن ٿيون. تيز رفتار ريلن جو مکيه عوامي آپريٽر [[ترينيتاليا]] آهي، جيڪو FSI جو حصو آهي. تيز رفتار ريلون ٽن قسمن ۾ آهن: [[فريچياروسا]] ('ڳاڙهو تير') ريلون مخصوص تيز رفتار پٽڙين تي وڌ ۾ وڌ 300{{spaces}}km/h جي رفتار سان هلن ٿيون؛ [[فريچيارجينتو]] ('چانديءَ جو تير') تيز رفتار ۽ مکيه پٽڙين تي وڌ ۾ وڌ 250{{spaces}}km/h سان هلن ٿيون؛ ۽ [[فريچيابيانڪا]] ('اڇو تير') علائقائي تيز رفتار لائينن تي وڌ ۾ وڌ 200{{spaces}}km/h سان هلن ٿيون. اٽلي وٽ پاڙيسري ملڪن سان الپائن جبلن مٿان 11 ريل سرحدي گذرگاهون آهن. هوائي آمدرفت استعمال ڪندڙ مسافرن جي تعداد موجب اٽلي يورپ ۾ پنجين نمبر تي آهي، 2011ع ۾ لڳ ڀڳ 148 ملين مسافرن، يعني يورپ جي ڪل جو تقريباً 10%، سان.<ref>{{Cite web|date=7 January 2013|title=Trasporto aereo in Italia (PDF)|url=http://www.istat.it/it/archivio/78802|access-date=5 August 2013|publisher=ISTAT|archive-date=13 January 2013|archive-url=https://web.archive.org/web/20130113035254/http://www.istat.it/it/archivio/78802|url-status=live}}</ref> 2022ع ۾ 45 شهري هوائي اڏا هئا، جن ۾ [[ميلان مالپينسا ايئرپورٽ]] ۽ [[روم فيوميچينو ايئرپورٽ]] جا مرڪز شامل هئا.<ref>{{Cite web|title=Aeroporti in Italia: quanti sono? Elenco per regione|url=https://gliaeroporti.it/|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20221117184416/https://gliaeroporti.it/|archive-date=17 November 2022|access-date=17 November 2022|language=it}}</ref> 2021ع کان، اٽلي جو قومي هوائي جهاز بردار [[ITA ايئرويز]] آهي، جنهن [[اليتاليا]] جي جاءِ ورتي.<ref>{{Cite news|last=Buckley|first=Julia|date=18 October 2021|title=Italy reveals its new national airline|url=https://edition.cnn.com/travel/article/ita-airways-launch/index.html|access-date=18 October 2021|publisher=CNN|archive-date=18 October 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20211018100255/https://edition.cnn.com/travel/article/ita-airways-launch/index.html|url-status=live}}; {{Cite news|last=Villamizar|first=Helwing|date=15 October 2021|title=Italian Flag Carrier ITA Airways Is Born|url=https://airwaysmag.com/airlines/ita-airways-is-born|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20211016100028/https://airwaysmag.com/airlines/ita-airways-is-born|archive-date=16 October 2021|access-date=18 October 2021|work=Airways Magazine}}</ref> 2004ع ۾ 43 وڏا سامونڊي بندرگاهه هئا، جن ۾ [[جينوا]] شامل آهي، جيڪو ملڪ جو سڀ کان وڏو ۽ بحر روم ۾ ٻيو وڏو بندرگاهه آهي. 2005ع ۾ اٽلي وٽ لڳ ڀڳ 389,000 يونٽن تي مشتمل شهري هوائي ٻيڙو ۽ 581 جهازن تي مشتمل واپاري ٻيڙو هو.<ref name="European Commission"/> قومي اندروني آبي رستن جي نيٽ ورڪ جي ڊيگهه 2012ع ۾ تجارتي آمدرفت لاءِ {{Convert|2400|km|0|abbr=on}} هئي.<ref name="cia.gov"/> اتر اطالوي بندرگاهه، جهڙوڪ ٽريئستي جو گہرے پاڻي وارو بندرگاهه، جنهن جون وچ ۽ اوڀر يورپ سان وسيع ريلوي ڳنڍڻيون آهن، سبسڊين ۽ اهم پرڏيهي سيڙپڪاريءَ جو مرڪز آهن.<ref>Marcus Hernig: Die Renaissance der Seidenstraße (2018) pp 112.; Bernhard Simon: Can The New Silk Road Compete with the Maritime Silk Road? in The Maritime Executive, 1 January 2020.; Chazizam, M. (2018). The Chinese Maritime Silk Road Initiative: The Role of the Mediterranean. Mediterranean Quarterly, 29(2), 54–69.; Guido Santevecchi: Di Maio e la Via della Seta: «Faremo i conti nel 2020», siglato accordo su Trieste in Corriere della Sera: 5. November 2019.; Linda Vierecke, Elisabetta Galla "Triest und die neue Seidenstraße" In: Deutsche Welle, 8 December 2020.; {{Cite web|title=HHLA PLT Italy starting on schedule |url=https://www.hellenicshippingnews.com/hhla-plt-italy-starting-on-schedule|website=hellenicshippingnews.com|access-date=11 January 2021|archive-date=11 January 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210111105059/https://www.hellenicshippingnews.com/hhla-plt-italy-starting-on-schedule/|url-status=live}}</ref> آگسٽ 2025ع ۾، رٿيل [[آبنائے ميسينا پل]] کي ميلوني حڪومت طرفان حتمي منظوري ڏني وئي، جنهن جي تعمير 2025ع جي سرءُ ۾ شروع ٿيڻ مقرر آهي. اهو [[ڪلابريا]] کي [[سسلي]] سان ڳنڍيندو جڏهن اهو 2032ع ۾ کلي ويندو، ۽ اهو [[سڀ کان ڊگهي معلق پلن جي فهرست|دنيا جي سڀ کان ڊگهي معلق پل]] بڻجي ويندو.<ref>{{cite web|title=Italy gives final go-ahead for landmark Sicily bridge project |url=https://www.reuters.com/world/europe/italy-gives-final-go-ahead-landmark-sicily-bridge-project-2025-08-06/ |website=reuters.com |date=6 August 2025 |access-date=6 August 2025}}</ref> == توانائي == {{Main|اٽلي ۾ توانائي}} {{Further|اٽلي ۾ قابل تجديد توانائي|اٽلي ۾ بجلي جو شعبو}} [[File:Pannelli solari Unicoop Tirreno.JPG|thumb|[[پيومبينو]]، ٽسڪني ۾ شمسي پينل. اٽلي دنيا جي قابل تجديد توانائي جي سڀ کان وڏن پيدا ڪندڙ ملڪن مان هڪ آهي.<ref name="legambiente2015">{{Cite web|date=18 May 2015|title=Il rapporto Comuni Rinnovabili 2015|url=http://www.comunirinnovabili.it/il-rapporto-comuni-rinnovabili-2015|access-date=13 March 2016|website=Comuni Rinnovabili|publisher=Legambiente|language=it|archive-date=14 March 2016|archive-url=https://web.archive.org/web/20160314011841/http://www.comunirinnovabili.it/il-rapporto-comuni-rinnovabili-2015/|url-status=live}}</ref>]] اٽلي دنيا جي [[قابل تجديد ذريعن مان بجلي پيداوار موجب ملڪن جي فهرست|قابل تجديد توانائي جي سڀ کان وڏن پيدا ڪندڙن]] مان هڪ بڻجي ويو آهي، جيڪو يورپي يونين ۾ ٻيو ۽ دنيا ۾ نائون نمبر رکي ٿو. [[اٽلي ۾ هوائي توانائي|هوائي توانائي]]، [[اٽلي ۾ پن بجلي|پن بجلي]] ۽ [[اٽلي ۾ ارضي حرارتي توانائي|ارضي حرارتي توانائي]] ملڪ ۾ [[اٽلي ۾ بجلي جو شعبو|بجلي]] جا اهم ذريعا آهن. [[اٽلي ۾ قابل تجديد توانائي|قابل تجديد ذريعا]] پيدا ٿيندڙ سموري بجلي جو 28% فراهم ڪن ٿا، جنهن ۾ صرف پن بجلي 13% تائين پهچي ٿي، ان کان پوءِ شمسي توانائي 6%، هوائي توانائي 4%، بائيو انرجي 3.5% ۽ ارضي حرارتي توانائي 1.6% آهي.<ref name="gse">{{Cite web|date=19 December 2013|title=Rapporto Statistico sugli Impianti a fonti rinnovabili|url=http://www.gse.it/it/Statistiche/RapportiStatistici/Pagine/default.aspx|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20171018022905/http://www.gse.it/it/Statistiche/RapportiStatistici/Pagine/default.aspx|archive-date=18 October 2017|access-date=11 February 2015|publisher=Gestore dei Servizi Energetici}}</ref> قومي طلب جو باقي حصو فوسل ٻارڻن (قدرتي گئس 38%، ڪوئلو 13%، تيل 8%) ۽ درآمدات مان پورو ٿئي ٿو.<ref name="gse"/> [[ايني]]، جيڪا 79 ملڪن ۾ ڪم ڪري ٿي، ست "[[بگ آئل]]" ڪمپنين مان هڪ ۽ دنيا جي سڀ کان وڏين صنعتي ڪمپنين مان هڪ آهي.<ref>{{Cite web|title=Summary for Eni SpA|url=https://finance.yahoo.com/q?s=E|access-date=1 July 2020|archive-date=4 June 2016|archive-url=https://web.archive.org/web/20160604184217/http://finance.yahoo.com/q?s=e|url-status=live}}</ref> [[اٽلي ۾ شمسي توانائي|شمسي توانائي]] جي پيداوار اڪيلي 2014ع ۾ بجلي جو 9% هئي، جنهن سان اٽلي دنيا ۾ شمسي توانائي جي سڀ کان وڏي حصيداري وارو ملڪ بڻيو.<ref name="legambiente2015"/> [[مونتالتو دي ڪاسترو فوٽو وولٽائڪ پاور اسٽيشن]]، جيڪا 2010ع ۾ مڪمل ٿي، اٽلي جي سڀ کان وڏي فوٽو وولٽائڪ (PV) بجلي گهر آهي.<ref>{{Cite web|title=The Italian Montalto di Castro and Rovigo PV plants|url=https://www.solarserver.com/solar-magazine/solar-energy-system-of-the-month/the-italian-montalto-di-castro-and-rovigo-pv-plants.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20180509012719/https://www.solarserver.com/solar-magazine/solar-energy-system-of-the-month/the-italian-montalto-di-castro-and-rovigo-pv-plants.html|archive-date=9 May 2018|access-date=8 May 2018|website=solarserver.com}}</ref> اٽلي پهريون ملڪ هو جنهن بجلي پيدا ڪرڻ لاءِ [[اٽلي ۾ ارضي حرارتي توانائي|ارضي حرارتي توانائي]] جو استعمال ڪيو.<ref>{{Cite web|year=2011|title=Inventario delle risorse geotermiche nazionali|url=http://unmig.sviluppoeconomico.gov.it/unmig/geotermia/inventario/inventario.asp|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110722034736/http://unmig.sviluppoeconomico.gov.it/unmig/geotermia/inventario/inventario.asp|archive-date=22 July 2011|access-date=14 September 2011|publisher=UNMIG}}</ref> [[اٽلي ۾ جوهري توانائي]] [[1987ع جا اطالوي ريفرنڊم|1987ع جي ريفرنڊمن]] کان پوءِ، 1986ع جي [[چرنوبل حادثو]] جي پسمنظر ۾، ڇڏي ڏني وئي، جيتوڻيڪ اٽلي اڃا تائين پرڏيهي علائقن ۾ اطالوي ملڪيت وارن ريئڪٽرن مان جوهري توانائي درآمد ڪري ٿو. == سائنس ۽ ٽيڪنالاجي == {{Main|اٽلي ۾ سائنس ۽ ٽيڪنالاجي}} {{See also|اطالوي ايجادن ۽ دريافتن جي فهرست}} [[File:Justus Sustermans - Portrait of Galileo Galilei, 1636.jpg|thumb|upright=.8|[[گليليو گليلي]]، جنهن کي عام طور جديد سائنس، فزڪس ۽ فلڪيات جو پيءُ سمجھيو ويندو آهي]] صدين کان، اٽلي هڪ اهڙي سائنسي برادريءَ کي فروغ ڏنو آهي، جنهن سائنسن ۾ اهم دريافتون پيدا ڪيون. [[گليليو گليلي]] [[سائنسي انقلاب]] ۾ وڏو ڪردار ادا ڪيو ۽ کيس عام طور [[مشاهداتي فلڪيات]]،<ref>{{Cite book|last=Singer|first=C.|url=https://books.google.com/books?id=mPIgAAAAMAAJ|title=A Short History of Science to the Nineteenth Century|date=1941|publisher=Clarendon Press|page=217|access-date=22 March 2023|archive-date=2 October 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20241002213513/https://books.google.com/books?id=mPIgAAAAMAAJ|url-status=live}}</ref> جديد فزڪس،<ref>{{Cite book|last=Whitehouse|first=D.|url=https://archive.org/details/renaissancegeniu0000whit|title=Renaissance Genius: Galileo Galilei & His Legacy to Modern Science|date=2009|publisher=Sterling Publishing|isbn=978-1-4027-6977-1|page=[https://archive.org/details/renaissancegeniu0000whit/page/219 219]}}</ref> ۽ [[سائنسي طريقو|سائنسي طريقي]] جو پيءُ سمجھيو ويندو آهي.<ref>''Thomas Hobbes: Critical Assessments'', Volume 1. Preston King. 1993. p. 59</ref><ref>{{Cite book|last=Disraeli|first=I.|title=Curiosities of Literature|date=1835|publisher=W. Pearson & Company|page=371}}</ref> [[لابوراتوري ناتسيونالي دل گران ساسو]] (LNGS) دنيا جو سڀ کان وڏو زير زمين تحقيقي مرڪز آهي.<ref>{{Cite web|title=I Laboratori Nazionali del Gran Sasso|url=https://www.lngs.infn.it/it/descrizione-generale|access-date=15 January 2018|language=it}}</ref> ٽريئستي ۾ آباديءَ جي نسبت سان يورپ ۾ محققن جو سڀ کان وڏو سيڪڙو آهي.<ref>G. Bar "Trieste, è record europeo di ricercatori: 37 ogni mille abitanti. Più della Finlandia", In: il Fatto Quotidiano, 26 April 2018.</ref> اٽلي 2025ع ۾ [[عالمي جدت اشاري]] ۾ 28هين نمبر تي هو.<ref>{{Cite web |title=GII Innovation Ecosystems & Data Explorer 2025 |url=https://www.wipo.int/gii-ranking/en/italy |access-date=16 October 2025 |website=WIPO}}</ref><ref>{{Cite book |last1=Dutta |first1=Soumitra |url=https://www.wipo.int/web-publications/global-innovation-index-2025/en/index.html |title=Global Innovation Index 2025: Innovation at a Crossroads |last2=Lanvin |first2=Bruno |publisher=[[World Intellectual Property Organization]] |year=2025 |isbn=978-92-805-3797-0 |page=19 |language=en |doi=10.34667/tind.58864 |access-date=17 October 2025}}</ref> اٽلي ۾ [[ٽيڪنالاجي پارڪ]] آهن، جهڙوڪ سائنس ۽ ٽيڪنالاجي پارڪ ڪلوميٽرو روسو (بيرگامو)، [[AREA سائنس پارڪ]] (ٽريئستي)، ويگا-وينس گيٽ وي فار سائنس اينڊ ٽيڪنالاجي (وينيزيا)، توسڪانا لائيف سائنسز (سيئنا)، ٽيڪنالاجي پارڪ آف لودي ڪلسٽر (لودي)، ۽ ٽيڪنالاجي پارڪ آف ناواڪيو (پيزا)،<ref>{{Cite web|title=Science and Technology Parks in Italy|url=https://www.easst.net/science-and-technology-parks-in-italy|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20230719154033/https://www.easst.net/science-and-technology-parks-in-italy|archive-date=19 July 2023|access-date=28 August 2023}}</ref> گڏوگڏ [[سائنس ميوزيم]]، جهڙوڪ ميلان ۾ [[ميوزيو ناتسيونالي شينتسا ا ٽيڪنالوجيا ليوناردو دا ونچي]]. آمدنيءَ ۾ اتر–ڏکڻ جو وڏو فرق هڪ "[[ڊجيٽل ورهاست]]" پيدا ڪري ٿو.<ref>{{Cite journal|last=Alampi|first=Matteo|date=December 2007|title=Underdevelopment in Southern Italy: Traditional Setbacks and Modern Solutions|url=https://fisherpub.sjf.edu/cgi/viewcontent.cgi?article=1047&context=intlstudies_masters|journal=Fisher Digital Publications|via=International Studies Masters}}</ref><ref>{{Cite journal|last=Di Pietro|first=Giorgio|date=June 2021|title=Changes in Italy's education-related digital divide|journal=Economic Affairs|volume=41|issue=2|pages=252–270|doi=10.1111/ecaf.12471|issn=0265-0665|s2cid=237848271|doi-access=free}}</ref> == سياحت == {{Main|اٽلي ۾ سياحت}} [[File:Positano - Fornillo Beach.jpg|thumb|[[امالفي ساحل]] اٽلي جي اهم سياحتي منزلن مان هڪ آهي.<ref>[http://www.italy24.ilsole24ore.com/art/business-and-economy/2017-05-04/turismo-stranieri-124013.php?uuid=AEVg9GGB "Foreign tourist numbers in Italy head towards new record"] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20170601184213/http://www.italy24.ilsole24ore.com/art/business-and-economy/2017-05-04/turismo-stranieri-124013.php?uuid=AEVg9GGB|date=1 June 2017}}. Retrieved 21 May 2017.</ref>]] ماڻهو صدين کان اٽلي جو دورو ڪندا رهيا آهن، پر [[اٽلي ۾ سياحت|سياحت لاءِ اپٻيٽ جو دورو]] سڀ کان پهريان امير امرا [[گرانڊ ٽور]] دوران ڪرڻ لڳا، جيڪو 17هين صديءَ ۾ شروع ٿيو ۽ 18هين ۽ 19هين صديءَ ۾ عروج تي پهتو.<ref name="grand-tour">{{Cite web|title=Grand Tour|url=https://www.treccani.it/enciclopedia/grand-tour|access-date=6 May 2022|language=it}}</ref> اهو اهڙو دور هو، جنهن ۾ يورپي اشرافيا، جن مان گهڻا برطانوي هئا، يورپ جي حصن جو دورو ڪندا هئا، جن ۾ اٽلي هڪ اهم منزل هوندو هو.<ref name="grand-tour"/> اٽلي لاءِ، هن جو مقصد قديم تعمير، مقامي ثقافت جو مطالعو ڪرڻ ۽ ان جي قدرتي خوبصورتيءَ کي ساراهڻ هو.<ref>{{Cite web|title=Italy on the Grand Tour (Getty Exhibitions)|url=http://www.getty.edu/art/exhibitions/grand_tour/what.html|access-date=9 June 2015}}</ref> اٽلي [[عالمي سياحت درجابندي|دنيا جو پنجون سڀ کان وڌيڪ گهميل ملڪ]] آهي، جتي 2024ع ۾ ڪل 57 ملين سياح آيا.<ref>{{cite web |title=Global and regional tourism performance |url=https://www.unwto.org/tourism-data/un-tourism-tourism-dashboard |access-date=25 May 2025}}</ref> 2014ع ۾ سفر ۽ سياحت مان آمدني EUR163{{spaces}}ارب هئي (GDP جو 10%) ۽ 1,082,000 نوڪريون سڌي طرح ان سان لاڳاپيل هيون (روزگار جو 5%).<ref>{{Cite web|title=Travel & Tourism Economic Impact 2015 Italy |url=https://www.wttc.org/-/media/files/reports/economic%20impact%20research/countries%202015/italy2015.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20171010152616/https://www.wttc.org/-/media/files/reports/economic%20impact%20research/countries%202015/italy2015.pdf|archive-date=10 October 2017|access-date=20 May 2017|publisher=[[World Travel and Tourism Council]]}}</ref> سياحن جي دلچسپي خاص طور [[اٽلي جي ثقافت|ثقافت]]، [[اطالوي کاڌو|کاڌي]]، [[اٽلي جي تاريخ|تاريخ]]، [[اٽلي جي تعميراتي فن|تعميراتي فن]]، [[اطالوي فن|فن]]، مذهبي هنڌن ۽ رستن، شادي سياحت، قدرتي حسن، رات جي زندگي، پاڻيءَ هيٺان هنڌن ۽ اسپا سان آهي.<ref>{{Cite web|date=February 2023|title=In Italia 11mila matrimoni stranieri, un turismo da 599 milioni|url=https://www.ansa.it/canale_viaggiart/it/notizie/speciali/2023/02/01/turismo-wedding-2-milioni-presenze-e-fatturato-599-mln_dcec4ad9-3ab8-4677-a303-6378020ac3a7.html|access-date=2 February 2023|language=it}}; {{Cite web|title=10 Migliori destinazioni italiane per vita notturna|url=https://www.travel365.it/migliori-destinazioni-italiane-per-vita-notturna.htm|access-date=28 December 2021|language=it}}</ref> سياري ۽ اونهاري جي سياحت الپس ۽ [[اپينائن جبلن]] جي هنڌن تي موجود آهي،<ref>{{Cite web|date=30 July 2017|title=VACANZE IN MONTAGNA IN ITALIA: IN INVERNO E IN ESTATE|url=https://www.alloggitaly.it/vacanze-in-montagna-in-italia|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> جڏهن ته سامونڊي سياحت [[بحر روم]] جي ڪناري وارن هنڌن تي وڏي پيماني تي عام آهي.<ref>{{Cite web|date=14 February 2018|title=Il turismo balneare|url=https://www.turismo-oggi.com/il-turismo-balneare.html|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> اٽلي بحر روم ۾ ڪروز سياحت جي اهم منزل آهي.<ref>{{Cite web|date=27 April 2022|title=Crociere, Cemar: 8,8 milioni di passeggeri nei porti italiani|url=https://www.lagenziadiviaggi.it/crociere-cemar-88-milioni-di-passeggeri-nei-porti-italiani|access-date=13 May 2022|language=it}}</ref> ننڍن، تاريخي ۽ فني ڳوٺن کي [[اي بورگي پيو بيلي ديٽاليا]] ({{Literally|اٽلي جا سڀ کان خوبصورت ڳوٺ}}) انجمن وسيلي فروغ ڏنو ويندو آهي. سڀ کان وڌيڪ گهميل علائقا وينيتو، ٽسڪني، لومباردي، ايميليا-رومانيا ۽ لازيو آهن.<ref>{{Cite web|title=Number of nights spent in tourist accommodation establishments in the top 20 EU-28 tourist regions, by NUTS 2 regions, 2015 (million nights spent) RYB17 – Statistics Explained |url=https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php?title=File:Number_of_nights_spent_in_tourist_accommodation_establishments_in_the_top_20_EU-28_tourist_regions,_by_NUTS_2_regions,_2015_(million_nights_spent)_RYB17.png|access-date=17 April 2022|publisher=European Commission}}</ref> روم يورپ جو ٽيون ۽ دنيا جو 12هون سڀ کان وڌيڪ گهميل شهر آهي، جتي 2017ع ۾ 9.4&nbsp;ملين سياح آيا.<ref>{{Cite web|title=Ranking the 30 Most-Visited Cities in the World|url=https://www.travelpulse.com/news/destinations/ranking-the-30-most-visited-cities-in-the-world.html|website=TravelPulse}}</ref> وينس ۽ فلورنس دنيا جي 100 وڏين منزلن مان آهن. اٽلي وٽ ڪنهن به ملڪ جي ڀيٽ ۾ سڀ کان وڌيڪ [[عالمي ورثو ماڳ]] آهن: [[اٽلي ۾ عالمي ورثو ماڳن جي فهرست|61]]،<ref>{{Cite web|title=The World Heritage Convention|url=https://whc.unesco.org/en/convention|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20160827065310/https://whc.unesco.org/en/convention|archive-date=27 August 2016|access-date=1 August 2021|publisher=UNESCO}}</ref> جن مان 55 ثقافتي ۽ 6 قدرتي آهن.<ref>{{Cite web|title=Italy|url=https://whc.unesco.org/en/statesparties/it|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211201134320/http://whc.unesco.org/en/statesparties/it|archive-date=1 December 2021|access-date=9 April 2019|publisher=UNESCO World Heritage Centre}}</ref> == آبادي == {{Main|اٽلي جي آبادي}} {{See also|اطالوي ماڻهو|اٽلي ۾ اندروني لڏپلاڻ|اطالوي ڊائاسپورا|اٽلي جي جينياتي تاريخ|اٽلي جي شهرن جي فهرست}} [[File:Map of population density in Italy (2011 census) alt colours.jpg|thumb|اٽلي جي آباديءَ جي گهاٽائي جو نقشو (2011ع مردم شماري)]] [[File:Map of the Italian Diaspora in the World.svg|thumb|دنيا ۾ [[اطالوي ڊائاسپورا]]]] 2025ع تائين، اٽلي جي آبادي 58,915,561 آهي.<ref name="population" /> ان جي آباديءَ جي گهاٽائي {{Convert|195|PD/km2}} آهي، جيڪا اڪثر مغربي يورپي ملڪن کان وڌيڪ آهي. تنهن هوندي به ورهاست غير برابر آهي: سڀ کان وڌيڪ گهاٽا آباد علائقا پو ماٿري (لڳ ڀڳ اڌ آبادي) ۽ روم ۽ نيپلز جا ميٽروپوليٽن علائقا آهن، جڏهن ته وڏا علائقا جهڙوڪ الپس ۽ اپينائن جا بلند ميداني علائقا، بازيليڪاتا جا پليٽو، ۽ سارڊينيا ٻيٽ، گڏوگڏ سسلي جو وڏو حصو، گهٽ آباد آهن. 20هين صديءَ دوران اٽلي جي آبادي لڳ ڀڳ ٻيڻي ٿي، پر واڌ جو نمونو غير برابر رهيو، ڇاڪاڻ ته ڳوٺاڻي ڏکڻ کان صنعتي اتر ڏانهن وڏي پيماني تي [[اٽلي ۾ اندروني لڏپلاڻ|اندروني لڏپلاڻ]] ٿي، جيڪا 1950ع–1960ع واري ڏهاڪي جي [[اطالوي معاشي معجزو]] جو نتيجو هئي. بلند زرخيزيءَ جون شرحون 1970ع واري ڏهاڪي تائين برقرار رهيون، جنهن کان پوءِ اهي گهٽجڻ لڳيون؛ [[ڪل زرخيزي شرح]] (TFR) 1995ع ۾ هر عورت تي 1.2 ٻارن جي تاريخي گهٽ ترين سطح تي پهتي، جيڪا 2.1 جي بدلي واري شرح کان گهڻو گهٽ ۽ 1883ع جي 5 واري بلند ترين سطح کان ڪافي گهٽ هئي.<ref>{{Citation|last=Max Roser|title=Total Fertility Rate around the world over the last centuries|work=[[Our World in Data]], [[Gapminder Foundation]]|year=2014|url=https://ourworldindata.org/grapher/children-born-per-woman?year=1800&country=ITA|access-date=7 May 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20180807185906/https://ourworldindata.org/grapher/children-born-per-woman?year=1800&country=ITA|archive-date=7 August 2018|url-status=dead}}</ref> 2008ع کان، جڏهن شرح ٿوري وڌي 1.4 ٿي،<ref>{{Cite web|last=ISTAT|author-link=Istituto Nazionale di Statistica|title=Average number of children born per woman 2005–2008 |url=http://demo.istat.it/altridati/indicatori/2008/Tab_4.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110810171708/http://demo.istat.it/altridati/indicatori/2008/Tab_4.pdf|archive-date=10 August 2011|access-date=3 May 2009|language=it}}</ref><ref>{{Cite web|last=ISTAT|author-link=Istituto Nazionale di Statistica|title=Crude birth rates, mortality rates and marriage rates 2005–2008 |url=http://demo.istat.it/altridati/indicatori/2008/Tab_1.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110810171721/http://demo.istat.it/altridati/indicatori/2008/Tab_1.pdf|archive-date=10 August 2011|access-date=10 May 2009|language=it}}</ref> ڄمڻ جو تعداد هر سال مسلسل گهٽجي رهيو آهي، جيڪو 2023ع ۾ 379,000 جي رڪارڊ گهٽ سطح تي پهتو — 1861ع کان پوءِ سڀ کان گهٽ.<ref name="www.reuters.com">[https://www.reuters.com/world/europe/births-fall-italy-15th-year-running-record-low-2024-03-29/ Births fall in Italy for 15th year running to record low]| Reuters</ref> 2024ع ۾ اها شرح 1.2 هئي.<ref>{{Cite news|last=Jones|first=Tobias|date=3 January 2024|title=Boosting Italy's birthrate has become a patriotic cause for the far right. But it's an idea that's doomed|url=https://www.theguardian.com/commentisfree/2024/jan/03/italy-birthrate-far-right-population-immigration-giorgia-meloni|access-date=29 May 2024|work=The Guardian|language=en-GB|issn=0261-3077}}</ref> انهن رجحانن جي نتيجي ۾، اٽلي جي آبادي تيزيءَ سان پوڙهي ٿي رهي آهي ۽ آهستي آهستي گهٽجي رهي آهي. لڳ ڀڳ هر چئن مان هڪ اطالوي 65 سالن کان مٿي آهي،<ref name="www.reuters.com" /> ۽ ملڪ وٽ [[درمياني عمر موجب ملڪن جي فهرست|دنيا جي چوٿين سڀ کان پوڙهي آبادي]] آهي، جنهن جي درمياني عمر 48 ۽ اوسط عمر 46.6 آهي.<ref name="cia.gov" /><ref>{{Cite web|title=Aging population of Italy|url=https://www.statista.com/topics/8379/aging-population-of-italy/|access-date=29 May 2024|website=Statista|language=en|archive-date=29 May 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240529041428/https://www.statista.com/topics/8379/aging-population-of-italy/|url-status=live}}</ref> مجموعي آبادي 2014ع کان مسلسل گهٽجي رهي آهي ۽ 2024ع ۾ 59 ملين کان ٿوري گهٽ ٿيڻ جو اندازو آهي، جيڪو هڪ ڏهاڪي ۾ 1.36&nbsp;ملين کان وڌيڪ ماڻهن جي گڏيل گهٽتائي ڏيکاري ٿو.<ref>{{Cite web|last1=Nadeau |first1=Barbie Latza |last2=Di Donato |first2=Valentina |last3=Mortensen |first3=Antonia|date=17 May 2023|title='Low fertility trap': Why Italy's falling birth rate is causing alarm|url=https://www.cnn.com/2023/05/17/europe/italy-record-low-birth-rate-intl-cmd/index.html|access-date=29 May 2024|website=CNN|language=en|archive-date=29 May 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240529041430/https://www.cnn.com/2023/05/17/europe/italy-record-low-birth-rate-intl-cmd/index.html|url-status=live}}</ref> 19هين صديءَ جي آخر کان 1960ع واري ڏهاڪي تائين، اٽلي وڏي پيماني تي هجرت ڪندڙ ملڪ هو. 1898ع ۽ 1914ع جي وچ ۾، [[اطالوي ڊائاسپورا]] جي عروج وارن سالن ۾، لڳ ڀڳ 750,000 اطالوي هر سال هجرت ڪندا هئا.<ref>{{Cite web|date=15 August 1999|title=Causes of the Italian mass emigration|url=http://library.thinkquest.org/26786/en/articles/view.php3?arKey=4&paKey=7&loKey=0&evKey=&toKey=&torKey=&tolKey=|archive-url=https://web.archive.org/web/20090701010600/http://library.thinkquest.org/26786/en/articles/view.php3?arKey=4&paKey=7&loKey=0&evKey=&toKey=&torKey=&tolKey=|archive-date=1 July 2009|access-date=11 August 2014|publisher=ThinkQuest Library}}</ref> ڊائاسپورا ۾ 25 ملين کان وڌيڪ اطالوي شامل هئا ۽ ان کي جديد دور جي سڀ کان وڏي اجتماعي لڏپلاڻ سمجھيو ويندو آهي.<ref>Favero, Luigi e Tassello, Graziano. ''Cent'anni di emigrazione italiana (1861–1961)'' Introduction</ref> === وڏا شهر === {{Largest cities of Italy}} === اميگريشن === {{Main|اٽلي ڏانهن اميگريشن|2015ع يورپي مهاجر بحران}} [[File:Italy, foreign residents as a percentage of the total population, 2011.svg|thumb|علائقائي آباديءَ جي سيڪڙو طور پرڏيهي رهواسي (2011ع مردم شماري)]] 1980ع واري ڏهاڪي ۾، ان وقت تائين لساني ۽ ثقافتي طور هڪجهڙي سماج طور، اٽلي وڏي تعداد ۾ اميگرنٽس کي متوجه ڪرڻ لڳو.<ref>{{Cite book|last=Allen|first=Beverly|url=https://archive.org/details/revisioningitaly00beve|title=Revisioning Italy national identity and global culture|date=1997|publisher=University of Minnesota Press|isbn=978-0-8166-2727-1|location=Minneapolis|page=[https://archive.org/details/revisioningitaly00beve/page/169 169]|url-access=registration}}</ref> [[برلن ديوار جو ڪرڻ|برلن ديوار]] ۽ [[لوهي پردو#زوال|لوهي پردي]] جي زوال کان پوءِ، لڏپلاڻ جون لهرون اوڀر يورپ جي ڪيترن اڳوڻن سوشلسٽ ملڪن مان شروع ٿيون. يورپي يونين [[2004ع ۾ يورپي يونين جي واڌ|2004ع]]، 2007ع (رومانيا ۽ بلغاريا) ۽ 2013ع ([[ڪروشيا]]) ۾ وڌي. اميگريشن جا ٻيا ذريعا پاڙيسري اتر آفريڪا، ايشيا-پئسفڪ علائقو،<ref>"[https://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/6550725.stm Milan police in Chinatown clash] ". BBC News. 13 April 2007.</ref> [[فلپائن]] ۽ لاطيني آمريڪا رهيا آهن. 2010ع ۾، پرڏيهه ڄاول آبادي هيٺين علائقن مان هئي: يورپ (54%)، آفريڪا (22%)، ايشيا (16%)، آمريڪا (8%)، ۽ اوشيانا (0.06%). پرڏيهي آباديءَ جي ورهاست جاگرافيائي طور مختلف آهي: 2020ع ۾، 61% پرڏيهي شهري اتر ۾، 24% مرڪز ۾، 11% ڏکڻ ۾ ۽ 4% ٻيٽن تي رهندا هئا.<ref>{{Cite web|title=XXIX Rapporto Immigrazione 2020|url=https://www.migrantes.it/wp-content/uploads/sites/50/2020/10/RICM_2020_DEF.pdf|access-date=31 December 2021|language=it|archive-date=31 December 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20211231222417/https://www.migrantes.it/wp-content/uploads/sites/50/2020/10/RICM_2020_DEF.pdf|url-status=live}}</ref> 2021ع ۾، اٽلي ۾ لڳ ڀڳ 5.2&nbsp;ملين پرڏيهي رهواسي هئا،<ref name="id2020"/><ref>{{Cite web|title=Population on 1 January by sex, country of birth and broad group of citizenship|url=https://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/submitViewTableAction.do|access-date=28 August 2023|archive-date=21 January 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20230121154457/https://ec.europa.eu/eurostat/web/main/eurostat/web/main/help/faq/data-services|url-status=live}}</ref> جيڪي آباديءَ جو 9% بڻجن ٿا. انهن انگن ۾ پرڏيهي شهرين مان اٽلي ۾ ڄاول اڌ ملين کان وڌيڪ ٻار شامل آهن، پر اهي پرڏيهي شهري شامل ناهن، جن بعد ۾ اطالوي شهريت حاصل ڪئي؛<ref>{{Cite web|title=Immigrants.Stat|url=http://stra-dati.istat.it/Index.aspx|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170709143540/http://stra-dati.istat.it/Index.aspx|archive-date=9 July 2017|access-date=15 June 2017|publisher=[[Istat]]}}</ref> 2016ع ۾ لڳ ڀڳ 201,000 ماڻهن اطالوي شهريت حاصل ڪئي.<ref>{{Cite web|title=National demographic balance 2016|url=https://www.istat.it/en/archive/201143|access-date=15 June 2017|publisher=[[Istat]]|archive-date=10 October 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20171010180410/https://www.istat.it/en/archive/201143|url-status=live}}</ref> سرڪاري انگن ۾ [[غير قانوني مهاجر]] پڻ شامل ناهن، جن جو 2008ع ۾ اندازو 670,000 لڳايو ويو هو.<ref>Elisabeth Rosenthal, "[https://archive.boston.com/news/world/europe/articles/2008/05/16/italy_cracks_down_on_illegal_immigration/ Italy cracks down on illegal immigration] ". ''[[The Boston Globe]]''. 16 May 2008.</ref> لڳ ڀڳ هڪ ملين [[رومانوي ڊائاسپورا|رومانوي]] شهري اٽلي ۾ رهندڙ طور رجسٽرڊ آهن، جيڪي سڀ کان وڏي مهاجر آباديءَ جي نمائندگي ڪن ٿا. === ٻوليون === {{Main|اٽلي جون ٻوليون|اطالوي ٻولي|علائقائي اطالوي|اطالوي ڳالهائيندڙن جي جاگرافيائي ورهاست}} [[File:Linguistic map of Italy.png|thumb|[[اٽلي جون ٻوليون|اٽلي ۾ ڳالهائي ويندڙ ٻولين]] جو نقشو]] اٽلي جي سرڪاري ٻولي اطالوي آهي.<ref name="lang">{{Cite web|title=Legge 15 Dicembre 1999, n. 482 "Norme in materia di tutela delle minoranze linguistiche storiche" pubblicata nella Gazzetta Ufficiale n. 297 del 20 dicembre 1999 |url=http://www.camera.it/parlam/leggi/99482l.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150512051856/http://www.camera.it/parlam/leggi/99482l.htm|archive-date=12 May 2015|access-date=2 December 2014|publisher=[[Italian Parliament]]}}</ref><ref>Statuto Speciale per il Trentino-Alto Adige, Art. 99</ref> دنيا ۾ اندازاً 64 ملين مقامي اطالوي ڳالهائيندڙ آهن،<ref>[https://www.ethnologue.com/language/ita Italian language] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20150730230004/http://www.ethnologue.com/language/ita|date=30 July 2015}} Ethnologue.com; {{Cite web|date=February 2006|title=Eurobarometer – Europeans and their languages|url=http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/ebs/ebs_243_sum_en.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110430202903/http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/ebs/ebs_243_sum_en.pdf|archive-date=30 April 2011|format=485{{spaces}}KB}}; [[Nationalencyklopedin]] "Världens 100 största språk 2007" The World's 100 Largest Languages in 2007</ref> ۽ ٻيا 21 ملين ان کي ٻي ٻولي طور استعمال ڪن ٿا.<ref>[http://www2.le.ac.uk/departments/modern-languages/lal/languages%20at%20lal/italian Italian language] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20140502004444/http://www2.le.ac.uk/departments/modern-languages/lal/languages%20at%20lal/italian|date=2 May 2014}} University of Leicester</ref> اطالوي اڪثر مقامي طور [[علائقائي اطالوي|علائقائي لهجي]] طور ڳالهائي ويندي آهي، جنهن کي اٽلي جي علائقائي ۽ اقليتي ٻولين سان نه ملائڻ گهرجي؛<ref>{{Cite web|title=UNESCO Atlas of the World's Languages in danger|url=http://www.unesco.org/languages-atlas/index.php|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20161218184822/http://www.unesco.org/languages-atlas/index.php|archive-date=18 December 2016|access-date=2 January 2018|publisher=UNESCO}}; {{Cite encyclopedia|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297241/Italian-language|title=Italian language|encyclopedia=Encyclopædia Britannica|date=3 November 2008|access-date=19 November 2009|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20091129081859/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297241/Italian-language|archive-date=29 November 2009}}</ref> تنهن هوندي به، 20هين صديءَ دوران قومي تعليمي نظام جي قيام سان علائقائي لهجن ۾ گهٽتائي آئي. معيار سازي 1950ع ۽ 1960ع واري ڏهاڪن ۾ معاشي واڌ ۽ [[اٽلي جو ميڊيا|ماس ميڊيا]] ۽ ٽيليويزن جي اڀار سبب وڌيڪ پکڙجي وئي. ٻارهن "تاريخي اقليتي ٻوليون" رسمي طور تسليم ٿيل آهن: البانيائي، [[ڪاتالان ٻولي|ڪاتالان]]، جرمن، يوناني، سلووين، ڪروئيشيائي، فرينچ، فرينڪو-پروونسل، فريوليائي، [[لادين ٻولي|لادين]]، [[اوڪسيٽان ٻولي|اوڪسيٽان]]، ۽ سارڊينيائي.<ref name="lang"/> انهن مان چار کي پنهنجي لاڳاپيل علائقن ۾ گڏيل سرڪاري حيثيت حاصل آهي: اوستا وادي ۾ فرينچ؛<ref>L.cost. 26 febbraio 1948, n. 4, Statuto speciale per la Valle d'Aosta</ref> [[ڏکڻ ٽائرول]] ۾ جرمن، ۽ ساڳئي صوبي جي ڪجهه حصن ۽ پاڙيسري ترينتينو جي ڪجهه حصن ۾ لادين؛<ref>L.cost. 26 febbraio 1948, n. 5, Statuto speciale per il Trentino-Alto Adige</ref> ۽ [[سلووين ٻولي|سلووين]] [[ٽريئستي صوبو|ٽريئستي]]، [[گوريزيا صوبو|گوريزيا]] ۽ [[اوديني صوبو|اوديني]] جي صوبن ۾.<ref>L. cost. 31 gennaio 1963, n. 1, Statuto speciale della Regione Friuli-Venezia Giulia</ref> ٻين Ethnologue، ISO ۽ UNESCO ٻولين کي اطالوي قانون تحت تسليم نه ڪيو ويو آهي. فرانس وانگر، اٽلي به [[علائقائي يا اقليتي ٻولين لاءِ يورپي چارٽر]] تي صحيح ڪئي آهي، پر ان جي توثيق نه ڪئي آهي.<ref>{{Cite web|title=Ready for Ratification|url=https://rm.coe.int/European-centre-for-minority-issues-vol-1-/1680737191|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20180103133317/https://rm.coe.int/European-centre-for-minority-issues-vol-1-/1680737191|archive-date=3 January 2018|publisher=[[European Centre for Minority Issues]] }}</ref><ref>elen.ngo: [https://elen.ngo/2023/10/11/elen-calls-on-italy-to-ratify-the-european-charter-for-regional-or-minority-languages-at-its-meeting-in-sardinia/ ''ELEN calls on Italy to ratify the European Charter for Regional or Minority Languages at its meeting in Sardinia''] (11 October 2023)</ref> تازو اميگريشن سبب، اٽلي ۾ اهڙيون وڏيون آباديون آهن جن جي مادري ٻولي اطالوي يا ڪا علائقائي ٻولي نه آهي. [[اطالوي قومي شمارياتي ادارو]] موجب، 2012ع ۾ پرڏيهي رهواسين ۾ رومانوي سڀ کان عام مادري ٻولي هئي: لڳ ڀڳ 800,000 ماڻهو رومانوي کي پنهنجي پهرين ٻولي طور ڳالهائين ٿا (6 سال ۽ ان کان مٿي عمر وارن پرڏيهي رهواسين جو 22%). ٻيون عام مادري ٻوليون عربي (475,000 کان وڌيڪ ماڻهن طرفان ڳالهائي ويندڙ؛ پرڏيهي رهواسين جو 13%)، البانيائي (380,000)، ۽ اسپيني (255,000) هيون.<ref>{{Cite web|date=24 July 2014|title=Linguistic diversity among foreign citizens in Italy|url=http://www.istat.it/en/archive/129304|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140730134706/http://www.istat.it/en/archive/129304|archive-date=30 July 2014|access-date=27 July 2014|publisher=Italian National Institute of Statistics}}</ref> === مذهب === {{Main|اٽلي ۾ مذهب|اٽلي ۾ ڪيٿولڪ چرچ}} {{See also|اٽلي ۾ ڪيٿيڊرلز جي فهرست}} [[File:PonteSantAngeloRom.jpg|thumb|upright=1.1|[[سينٽ پيٽرز بيسيليڪا]] [[ٽائبر]] کان ڏسڻ ۾؛ پٺيان [[ويٽيڪن ٽڪري]] ۽ ساڄي طرف روم ۾ [[ڪاستل سانت اينجلو]]. بيسيليڪا ۽ ٽڪري ٻئي [[ويٽيڪن سٽي]] جي [[گڏيل قومن جي جنرل اسيمبلي جا مبصر|خودمختيار رياست]] جو حصو آهن، جيڪا [[ڪيٿولڪ چرچ]] جي [[هولي سي]] آهي.]] [[هولي سي]]، يعني [[روم جو ڊائوسيس|روم جو اسقفي اختيار]]، [[ويٽيڪن سٽي]] ۽ عالمي [[ڪيٿولڪ چرچ]] جي حڪومت تي مشتمل آهي. ان کي هڪ [[خودمختياري|خودمختيار]] اداري طور تسليم ڪيو ويو آهي، جنهن جو سربراهه پوپ آهي، جيڪو [[روم جو اسقف]] پڻ آهي، جنهن سان سفارتي لاڳاپا برقرار رکي سگهجن ٿا.<ref>Text taken directly from {{Cite web|title=Country Profile: Vatican City State|url=http://www.fco.gov.uk/en/travel-and-living-abroad/travel-advice-by-country/country-profile/europe/holy-see|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20101231084624/http://www.fco.gov.uk/en/travel-and-living-abroad/travel-advice-by-country/country-profile/europe/holy-see|archive-date=31 December 2010|access-date=5 February 2016}} (viewed on 14 December 2011), on the website of the British Foreign & Commonwealth Office.</ref>{{Efn|هولي سي جي خودمختياري ڪيترن ئي بين الاقوامي معاهدن ۾ صراحت سان تسليم ڪئي وئي آهي ۽ خاص طور 11 فيبروري 1929ع جي [[لاٽران معاهدو]] جي آرٽيڪل 2 ۾ زور ڏنو ويو آهي، جنهن ۾ "اٽلي بين الاقوامي معاملن ۾ هولي سي جي خودمختياري کي، ان جي روايتن ۽ دنيا ڏانهن ان جي مشن جي ضرورتن مطابق، هڪ لازمي وصف طور تسليم ڪري ٿو" ([http://www.aloha.net/~mikesch/treaty.htm Lateran Treaty, English translation]).}} اٽلي تاريخي طور ڪيٿولڪ ازم جي غلبي هيٺ رهيو آهي.<ref name="Dell'orto">{{Cite web|last=Dell'orto|first=Giovanna|date=5 October 2023|title=The Nones: Italy|url=https://projects.apnews.com/features/2023/the-nones/the-nones-italy.html|access-date=6 October 2023|work=[[Associated Press News]]|archive-date=5 October 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20231005133701/https://projects.apnews.com/features/2023/the-nones/the-nones-italy.html|url-status=live}}; {{Cite web|last=Dell'orto|first=Giovanna|date=5 October 2023|title=From cradle to casket, life for Italians changes as Catholic faith loses relevance|url=https://apnews.com/article/italy-nonreligious-catholic-life-changes-fb808ce37daba3ce222e57a51c7d9187|access-date=6 October 2023|work=Associated Press News|archive-date=7 October 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20231007220721/https://apnews.com/article/italy-nonreligious-catholic-life-changes-fb808ce37daba3ce222e57a51c7d9187|url-status=live}}</ref> گهڻا ڪيٿولڪ نالي ماتر آهن؛ [[ايسوسيئيٽيڊ پريس]] [[اٽلي ۾ ڪيٿولڪ چرچ|اطالوي ڪيٿولڪ ازم]] کي "نالي ماتر قبول ڪيل پر گهٽ ئي عمل ڪيل" قرار ڏنو.<ref name="Dell'orto"/> لڳ ڀڳ 2010ع ۾، اٽلي وٽ دنيا جي [[ملڪ موجب ڪيٿولڪ چرچ|پنجين وڏي ڪيٿولڪ آبادي]] ۽ يورپ جي سڀ کان وڏي ڪيٿولڪ آبادي هئي.<ref>{{Cite web|date=13 February 2013|title=The Global Catholic Population|url=https://www.pewforum.org/2013/02/13/the-global-catholic-population|website=Pew Research Center's Religion & Public Life Project|access-date=21 November 2020|archive-date=25 November 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20201125003604/https://www.pewforum.org/2013/02/13/the-global-catholic-population/|url-status=live}}</ref><ref>The Holy See publishes a 'Statistical Yearbook of the Church' every year.</ref> 1985ع کان، ڪيٿولڪ ازم هاڻي [[رياستي مذهب]] ناهي رهيو.<ref>{{Cite news|date=4 June 1985|title=Catholicism No Longer Italy's State Religion|url=http://articles.sun-sentinel.com/1985-06-04/news/8501220260_1_italian-state-new-agreement-church|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20131020143004/http://articles.sun-sentinel.com/1985-06-04/news/8501220260_1_italian-state-new-agreement-church|archive-date=20 October 2013|access-date=7 September 2013|work=[[Sun Sentinel]]}}</ref> d4qfky0h7uob3jx537ndftr49lju7mx 382607 382606 2026-06-04T05:41:58Z Intisar Ali 8681 382607 wikitext text/x-wiki {{چونڊ مضمون|جون 2026}} {{Short description|ڏکڻ ۽ اولهه يورپ جو ملڪ}} {{Infobox country | conventional_long_name = اطالوي جمهوريه | common_name = اٽلي | native_name = {{Lang|it|Repubblica Italiana<!--upper case see Italian wiki-->}} | image_flag = Flag of Italy.svg | image_coat = Emblem of Italy.svg | symbol_type = نشان | national_anthem = "{{Lang|it|[[اِل ڪانتو ديلي اطالياني]]|italic=no}}"<br/>"اطالوين جو گيت"<div style="padding-top:0.5em;">{{Center|[[File:Canto degli Italiani - Marina Militare (strumentale).wav]]}}</div> | image_map = {{Switcher|[[File:EU-Italy (orthographic projection).svg|frameless]]|گلوب ڏيکاريو|[[File:EU-Italy.svg|upright=1.15|frameless]]|يورپي يونين جو نقشو ڏيکاريو|default=1}} | capital = [[روم]] | coordinates = {{Coord|41|54|N|12|29|E|type:city}} | largest_city = capital | languages_type = ڏيهي ٻوليون | languages = ڏسو [[اٽلي جون ٻوليون|مکيه مضمون]] | official_languages = [[اطالوي ٻولي|اطالوي]]<sup>a</sup> {{Infobox|child=yes |label1 = [[اٽلي ڏانهن اميگريشن|قوميت]] {{Nobold|(2021)}}<ref name="id2020">{{Cite web|title=Indicatori demografici, anno 2020 |url=https://www.istat.it/it/files//2021/05/REPORT_INDICATORI-DEMOGRAFICI-2020.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210503091112/https://www.istat.it/it/files//2021/05/REPORT_INDICATORI-DEMOGRAFICI-2020.pdf|archive-date=3 May 2021|access-date=3 May 2021}}</ref> | data1 = {{Unbulleted list|91% اطالوي|9% ٻيا}} }} | religion = {{Ublist|item_style=white-space:nowrap;|84% [[اٽلي ۾ عيسائيت|عيسائيت]]|12% [[اٽلي ۾ لادينيت|لادينيت]]|4% [[اٽلي ۾ مذهب|ٻيا]]}} | religion_year = 2021 | religion_ref = <ref>{{Cite web|date=September 2021|title=Special Eurobarometer 516|url=https://data.europa.eu/data/datasets/s2237_95_2_516_eng?locale=en|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20230629085321/http://data.europa.eu/data/datasets/s2237_95_2_516_eng?locale=en|archive-date=29 June 2023|access-date=2 June 2026|publisher=European Union: [[European Commission]]|via=[[European Data Portal]] (see Volume C: Country/socio-demographics: IT: Question D90.2.)}}</ref> | demonym = اطالوي | government_type = [[وحداني پارلياماني جمهوريه]] | leader_title1 = [[اٽلي جو صدر|صدر]] | leader_name1 = [[سرجيو ماتاريلا]] | leader_title2 = [[اٽلي جو وزيراعظم|وزيراعظم]] | leader_name2 = [[جورجيا ميلوني]] | leader_title3 = [[جمہوريه جي سينيٽ جو صدر (اٽلي)|سينيٽ جو صدر]] | leader_name3 = [[اگناتسيو لا روسا]] | leader_title4 = [[چيمبر آف ڊپٽيز جو صدر (اٽلي)|چيمبر آف ڊپٽيز جو صدر]] | leader_name4 = [[لورينزو فونتانا]] | legislature = [[اطالوي پارليامينٽ|پارليامينٽ]] | upper_house = [[جمہوريه جي سينيٽ (اٽلي)|جمہوريه جي سينيٽ]] | lower_house = [[چيمبر آف ڊپٽيز (اٽلي)|چيمبر آف ڊپٽيز]] | sovereignty_type = [[اٽلي جي تاريخ|تاريخي سياسي وحدتون]] | established_event1 = [[اٽلي جا قديم ماڻھو|اٽالڪ ماڻھو]] | established_date1 = قديم دور | established_event2 = [[قديم روم]]<br>[[رومي اٽلي]] | established_date2 = 753 ق م–476 ع | established_event3 = [[بربر بادشاهتون|رومي-بربر بادشاهتون]]<br>[[بازنطيني اٽلي]] | established_date3 = اوائلي وچون دور | established_event4 = [[اٽلي جي تاريخي رياستن جي فهرست|اطالوي شهري رياستون ۽ علائقائي سياسي وحدتون]] | established_date4 = وچون دور ۽ جديد دور | established_event5 = [[اٽلي جي بادشاهت]] | established_date5 = 1861–1946<br>{{start date and age|1861|03|17|df=y}} | established_event6 = [[اطالوي سلطنت]] | established_date6 = 1869/1882–1960 | established_event7 = [[1946ع اطالوي اداراتي ريفرنڊم|اطالوي جمهوريه]] | established_date7 = {{start date and age|1946|06|02|df=y}} | area_km2 = 301,340 | area_footnote = <ref name="Central Intelligence Agency-2023">{{Cite web|date=23 August 2023|title=Italy|url=https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210701235642/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy|archive-date=1 July 2021|access-date=28 August 2023|publisher=Central Intelligence Agency}}</ref><ref>{{Cite web|date=12 November 2023|title=Italy country profile|url=https://www.bbc.com/news/world-europe-17433142|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20231218111602/https://www.bbc.com/news/world-europe-17433142|archive-date=18 December 2023|access-date=12 November 2023|publisher=BBC News}}</ref> | area_rank = 71هون | area_sq_mi = 116,347 <!--Do not remove per [[Wikipedia:Manual of Style/Dates and numbers]]--> | percent_water = 1.24 (2015)<ref>{{Cite web|title=Surface water and surface water change|url=https://stats.oecd.org/Index.aspx?DataSetCode=SURFACE_WATER|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210324133453/https://stats.oecd.org/Index.aspx?DataSetCode=SURFACE_WATER|archive-date=24 March 2021|access-date=11 October 2020|publisher=[[Organisation for Economic Co-operation and Development]] (OECD)}}</ref> | population_estimate = {{DecreaseNeutral}} 58,915,561<ref name="population">{{cite web|title=Monthly Demographic Balance|url=https://demo.istat.it/app/?l=en&a=&i=D7B|publisher=[[Italian National Institute of Statistics|ISTAT]]}}</ref> | population_estimate_year = 2025 | population_estimate_rank = 25هون | population_density_km2 = 195.5 | population_density_sq_mi = auto<!--Do not remove per [[Wikipedia:Manual of Style/Dates and numbers]]--> | population_density_rank = 72هون | GDP_PPP = {{Increase}} $3.872&nbsp;trillion<ref name="IMFWEO.IT">{{cite web |url=https://data.imf.org/en/Data-Explorer?datasetUrn=IMF.RES:WEO(9.0.0) |title=World Economic Outlook Database (April 2026 Edition) |publisher=[[International Monetary Fund]] |website=www.imf.org |date=14 April 2026 |access-date=18 April 2026}}</ref> | GDP_PPP_year = 2026 | GDP_PPP_rank = 12هون | GDP_PPP_per_capita = {{Increase}} $65,761<ref name="IMFWEO.IT"/> | GDP_PPP_per_capita_rank = 29هون | GDP_nominal = {{Increase}} $2.738&nbsp;trillion<ref name="IMFWEO.IT"/> | GDP_nominal_year = 2026 | GDP_nominal_rank = 8هون | GDP_nominal_per_capita = {{Increase}} $46,505<ref name="IMFWEO.IT"/> | GDP_nominal_per_capita_rank = 27هون | Gini = 32.5 <!--number only--> | Gini_year = 2020 | Gini_change = decrease <!--increase/steady/decrease--> | Gini_ref = <ref>{{Cite web|title=Gini coefficient of equivalised disposable income – EU-SILC survey|url=https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/tessi190/default/table?lang=en|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20201009091832/https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/tessi190/default/table?lang=en|archive-date=9 October 2020|access-date=21 June 2022|publisher=European Commission}}</ref> | HDI = 0.915 <!--number only--> | HDI_year = 2023<!-- Please use the year to which the data refers, not the publication year--> | HDI_change = increase <!--increase/decrease/steady--> | HDI_ref = <ref name="UNHDR">{{Cite web |date=6 May 2025 |title=Human Development Report 2025 |url=https://hdr.undp.org/system/files/documents/global-report-document/hdr2025reporten.pdf|url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20250506051232/https://hdr.undp.org/system/files/documents/global-report-document/hdr2025reporten.pdf |archive-date=6 May 2025 |access-date=6 May 2025 |publisher=[[United Nations Development Programme]] |language=en}}</ref> | HDI_rank = 29هون | currency = [[يورو]] (€)<sup>b</sup> | currency_code = EUR | time_zone = [[مرڪزي يورپي وقت|CET]] | utc_offset = +1 | utc_offset_DST = +2 | time_zone_DST = [[مرڪزي يورپي گرمي وارو وقت|CEST]] | calling_code = [[+39]] <sup>c</sup> | cctld = [[.it]] | footnote_a = <span style="font-size:100%;">جرمن [[ڏکڻ ٽائرول]] ۽ [[فريولي-وينيتسيا جوليا]] ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ فرينچ [[آئوستا وادي]] ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ [[سلووين ٻولي|سلووين]] [[ٽريئستي صوبو]]، [[گوريتسيا صوبو]] ۽ فريولي-وينيتسيا جوليا ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ [[لاڊن ٻولي|لاڊن]] ڏکڻ ٽائرول، [[ترنتينو]] ۽ ٻين اترين علائقن ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ [[فريولي ٻولي|فريولي]] فريولي-وينيتسيا جوليا ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ [[سارڊينيائي ٻولي|سارڊينيائي]] [[سارڊينيا]] ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي.<ref>{{Cite web|title=Legge Regionale 15 ottobre 1997, n. 26 |url=http://www.regione.sardegna.it/j/v/86?v=9&c=72&file=1997026|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210226213750/http://www.regione.sardegna.it/j/v/86?v=9&c=72&file=1997026|archive-date=26 February 2021|access-date=31 May 2018|publisher=Regione autonoma della Sardegna – Regione Autònoma de Sardigna}}; {{Cite web|title=Regione Autonoma Friuli-Venezia Giulia – Comunità linguistiche regionali|url=https://www.regione.fvg.it/rafvg/cms/RAFVG/cultura-sport/patrimonio-culturale/comunita-linguistiche|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150904201140/https://www.regione.fvg.it/rafvg/cms/RAFVG/cultura-sport/patrimonio-culturale/comunita-linguistiche|archive-date=4 September 2015|access-date=2 November 2020|website=regione.fvg.it}}</ref></span> | footnote_b = <span style="font-size:100%;">2002ع کان اڳ، [[اطالوي ليرا]]. يورو [[ڪامپيوني دي اٽاليا]] ۾ قبول ڪئي وڃي ٿي، پر ان جي سرڪاري ڪرنسي [[سوئس فرانڪ]] آهي.<ref>{{Cite web|date=14 July 2010|title=Comune di Campione d'Italia|url=http://www.comune.campione-d-italia.co.it/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110430223743/http://www.comune.campione-d-italia.co.it/|archive-date=30 April 2011|access-date=30 October 2010|publisher=Comune.campione-d-italia.co.it}}</ref></span> | footnote_c = <span style="font-size:100%;">ڪامپيوني دي اٽاليا کي فون ڪرڻ لاءِ سوئس ڪوڊ [[+41]] استعمال ڪرڻ ضروري آهي.</span> }} '''اٽلي'''،{{Efn|{{Lang|it|Italia}}, {{IPA|it|iˈtaːlja|pron|small=no|It-Italia.ogg}}}} سرڪاري طور '''اطالوي جمهوريه'''،{{Efn|{{Lang|it|ريپبلڪا اطاليانا|links=no}}, {{IPA|it|reˈpubblika itaˈljaːna|pron|small=no}}}} [[ڏکڻ يورپ|ڏکڻ]] ۽ [[اولهه يورپ]] ۾ واقع هڪ ملڪ آهي.{{Efn|اٽلي کي گهڻو ڪري اولهه يورپ ۾ شامل ڪيو ويندو آهي.<ref>اٽلي کي اولهه يورپي ملڪ طور بيان ڪندڙ علمي ڪم:{{Bulleted list |{{Cite book|last1=Hancock|first1=M. Donald|url=https://archive.org/details/politicsinwester00hanc_0|title=Politics in Western Europe: an introduction to the politics of the United Kingdom, France, Germany, Italy, Sweden, and the European Union|last2=Conradt|first2=David P.|last3=Peters|first3=B. Guy|last4=Safran|first4=William|last5=Zariski|first5=Raphael|date=11 November 1998|publisher=Chatham House Publishers|isbn=978-1-5664-3039-5|edition=2nd|quote=list of Western European countries Italy.|url-access=registration|ref=none}} |{{Cite book|last1=Ugo|first1=Ascoli|last2=Emmanuele|first2=Pavolini|title=The Italian welfare state in a European perspective: A comparative analysis|date=2016|publisher=Policy Press|isbn=978-1-4473-3444-6|url=https://books.google.com/books?id=BEzRDAAAQBAJ&q=list+of+Western+European+countries+Italy|ref=none}} |{{Cite book|last1=Zloch-Christy|first1=Iliana|title=East-West Financial Relations: Current Problems and Future Prospects|date=1991|publisher=Cambridge University Press|isbn=978-0-5213-9530-4|url=https://archive.org/details/eastwestfinancia00zloc|url-access=registration|quote=list of Western European countries Italy.|access-date=29 September 2019|ref=none}} |{{Cite book|last1=Clout|first1=Hugh D.|title=Western Europe: Geographical Perspectives|date=1989|publisher=Longman Scientific & Technical|isbn=978-0-5820-1772-6|url=https://books.google.com/books?id=WGbIT90ppZsC|access-date=29 September 2019|ref=none}} |{{Cite book|last1=Furlong|first1=Paul|title=Modern Italy: Representation and Reform|date=2003|publisher=Routledge|isbn=978-1-1349-7983-7|url=https://books.google.com/books?id=JNNsOl65D0AC&q=italy+western+European+country|access-date=29 September 2019|ref=none}} |{{Cite book|last1=Hanf|first1=Kenneth|last2=Jansen|first2=Alf-Inge|title=Governance and Environment in Western Europe: Politics, Policy and Administration|date=2014|publisher=Routledge|isbn=978-1-3178-7917-6|url=https://books.google.com/books?id=31wSBAAAQBAJ&q=West+Europe+Italy|access-date=29 September 2019|ref=none}} }}</ref>|name=WE}} اهو [[اطالوي اپٻيٽ|هڪ اپٻيٽ]] تي مشتمل آهي، جيڪو [[ڀونوچ سمنڊ]] ۾ وڌي وڃي ٿو، جنهن جي اترين زميني سرحد تي [[الپس]] آهن، ۽ ان سان گڏ [[اٽلي جي ٻيٽن جي فهرست|لڳ ڀڳ 800 ٻيٽ]] پڻ شامل آهن، جن مان خاص طور [[سسلي]] ۽ [[سارڊينيا]] اهم آهن. اٽلي اولهه ۾ [[فرانس]]؛ اتر ۾ [[سوئٽزرلينڊ]] ۽ [[آسٽريا]]؛ اوڀر ۾ [[سلووينيا]]؛ ۽ ٻن [[انڪليو|انڪليوز]]، [[ويٽيڪن سٽي]] ۽ [[سان مارينو]]، سان زميني سرحدون رکي ٿو. ايراضي جي لحاظ کان اهو [[ايراضيءَ موجب يورپي ملڪن جي فهرست|يورپ جو ڏهون وڏو ملڪ]] آهي، جيڪو {{Convert|301340|km2|sqmi|abbr=on}} تي پکڙيل آهي، ۽ لڳ ڀڳ 59 ملين آبادي سان [[يورپي يونين]] جو ٽيون سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو [[يورپي يونين جو رڪن ملڪ|رڪن ملڪ]] آهي. اٽلي جي گاديءَ جو هنڌ ۽ [[اٽلي جي شهرن جي فهرست|سڀ کان وڏو شهر]] [[روم]] آهي؛ ٻين وڏن شهرن ۾ [[ميلان]]، جيڪو ملڪ جو سڀ کان وڏو [[ميٽروپوليٽن علائقو]] آهي، [[نيپلز]]، [[تورين]]، [[پالرمو]]، [[بولونيا]]، [[فلورينس]]، [[جينووا]] ۽ [[وينس]] شامل آهن. [[اٽلي جي تاريخ]] ڪيترن ئي [[اٽلي جي قديم قومن جي فهرست|اٽالڪ قومن]] تائين وڃي ٿي، جن ۾ خاص طور [[قديم رومي]] شامل آهن، جن [[رومي جمهوريه]] دوران ڀونوچ سمنڊ جي دنيا کي فتح ڪيو ۽ [[رومي سلطنت]] دوران صدين تائين ان تي حڪومت ڪئي. عيسائيت جي پکڙجڻ سان، روم [[ڪيٿولڪ ڪليسا]] ۽ [[پاپائيت]] جو مرڪز بڻجي ويو. [[بربر حملا|بربر حملن]] ۽ ٻين سببن ڪري [[قديم دور جي آخري مرحلي]] ۽ [[اوائلي وچئين دور]] جي وچ ۾ [[اولهه رومي سلطنت جو زوال ۽ خاتمو]] ٿيو. يارهين صديءَ تائين [[اطالوي شهري رياستون]] ۽ [[سامونڊي جمهوريهون]] وڌيون، جن واپار ذريعي نئين خوشحالي آندي ۽ جديد سرمائيداريءَ لاءِ بنياد وڌا. [[اطالوي نشاةِ ثانيه]] پندرهين ۽ سورهين صديءَ دوران ڦهلي ڦولي ۽ [[نشاةِ ثانيه#پکڙجڻ|باقي يورپ تائين پکڙجي وئي]]. اطالوي ڳولائوئن پري اوڀر ۽ [[نئين دنيا]] ڏانهن نوان رستا دريافت ڪيا، جنهن سان [[دريافتن جو دور|دريافتن جي دور]] ۾ اهم حصو پيو. سياسي ۽ علائقائي ورهاستن جي صدين کان پوءِ، [[اٽلي جي بادشاهت]] 1861ع ۾ [[اطالوي آزاديءَ جون جنگيون|آزاديءَ جي جنگين]] ۽ [[هزارن جي مهم]] کان پوءِ قائم ٿي. اوڻيهين صديءَ جي آخر کان ويهين صديءَ جي شروعات تائين، [[اٽلي ۾ صنعتڪاري|اٽلي صنعتڪاري ڪئي]] ۽ [[اطالوي سلطنت|نوآبادياتي سلطنت]] حاصل ڪئي، جڏهن ته [[ڏکڻ اٽلي|ڏکڻ]] گهڻي حد تائين غريب رهيو، جنهن سبب آمريڪا ڏانهن [[اطالوي ڊائاسپورا|وڏي مهاجر ڊائاسپورا]] پيدا ٿي. 1915ع کان 1918ع تائين، [[پهريين عالمي جنگ دوران اٽلي جي فوجي تاريخ|اٽلي]] [[پهريين عالمي جنگ]] ۾ [[پهريين عالمي جنگ جا اتحادي|انتانت]] سان گڏ [[مرڪزي طاقتون|مرڪزي طاقتن]] خلاف وڙهيو. 1922ع ۾ [[اطالوي فاشزم|اطالوي فاشسٽ]] آمريت قائم ٿي. [[ٻي عالمي جنگ دوران اٽلي جي فوجي تاريخ|ٻي عالمي جنگ دوران]]، اٽلي پهرين [[محوري طاقتون|محوري طاقتن]] جو حصو هو، جيستائين [[ڪاسيبلي جي جنگبندي|جنگبندي]] [[ٻي عالمي جنگ جا اتحادي|اتحادي طاقتن]] سان نه ٿي (1940–1943)، پوءِ [[اطالوي مزاحمت]] ۽ جرمن قبضي ۽ سهڪار ڪندڙ [[اطالوي سماجي جمهوريه|آر ايس آءِ]] کان [[اٽلي جي آزادي]] دوران اتحادي طاقتن جو هم جنگي ساٿي بڻيو (1943–1945). 1946ع ۾ بادشاهت کي [[1946ع اطالوي اداراتي ريفرنڊم|جمهوريه سان تبديل ڪيو ويو]] ۽ ملڪ [[اطالوي اقتصادي معجزو|مضبوط بحالي]] ڪئي. [[ترقي يافته ملڪ]] طور، [[اٽلي جي معيشت|ترقي يافته معيشت]] سان، اٽلي دنيا جو [[ناليوار جي ڊي پي موجب ملڪن جي فهرست|اٺون وڏو ناليوار جي ڊي پي]] رکي ٿو، يورپ جو [[پيداوار موجب ملڪن جي فهرست|ٻيون وڏو پيداوار وارو شعبو]] رکي ٿو، ۽ [[علائقائي طاقت|علائقائي]] ۽ – [[وڏين طاقتن مان گهٽ ترين|گهٽ حد تائين]] – عالمي اقتصادي، فوجي، ثقافتي ۽ سياسي معاملن ۾ اهم ڪردار ادا ڪري ٿو. اهو يورپي يونين جو [[اندروني ڇهه|باني]] ۽ [[يورپي يونين جا ٽي|اهم رڪن]] آهي، ۽ [[اٽلي جا پرڏيهي لاڳاپا#بين الاقوامي ادارا|ڪيترين ٻين بين الاقوامي تنظيمن ۽ فورمن جو حصو]] آهي. [[ثقافتي سپر پاور]] طور، اٽلي ڊگهي عرصي کان [[اطالوي فن|فن]]، [[اٽلي جي موسيقي|موسيقي]]، [[اطالوي ادب|ادب]]، [[اطالوي کاڌو|کاڌي]]، [[اطالوي فيشن|فيشن]]، [[اٽلي ۾ سائنس ۽ ٽيڪنالاجي|سائنس ۽ ٽيڪنالاجي]] جو مشهور عالمي مرڪز رهيو آهي، ۽ [[اطالوي ايجادن ۽ دريافتن جي فهرست|ڪيترين ايجادن ۽ دريافتن]] جو ذريعو آهي. هن وٽ [[ملڪ موجب عالمي ورثو ماڳ|سڀ کان وڌيڪ تعداد]] ۾ [[عالمي ورثو ماڳ]] ([[اٽلي ۾ عالمي ورثو ماڳن جي فهرست|61]]) آهن ۽ اهو دنيا جو [[عالمي سياحت درجابندي|پنجون سڀ کان وڌيڪ گهميو ويندڙ ملڪ]] آهي. == نالو<span class="anchor" id="Etymology"></span> == {{Main|اٽلي جو نالو}} ''اٽاليا'' جي اشتقاق بابت ڪيترائي مفروضا موجود آهن.<ref>Alberto Manco, ''Italia. Disegno storico-linguistico''. 2009, Naples: L'Orientale. {{ISBN|978-8-8950-4462-0}}.</ref> هڪ نظريي موجب اهو [[قديم يوناني]] اصطلاح مان نڪتو، جيڪو ''اٽالوئي'' جي زمين لاءِ استعمال ٿيندو هو؛ اٽالوئي هڪ قبيلو هو، جيڪو انهيءَ علائقي ۾ رهندو هو، جيڪو اڄ [[ڪلابريا]] جي نالي سان سڃاتو وڃي ٿو. اصل ۾ سمجهيو ويندو هو ته ان جو نالو ''ويتولي'' هو، ۽ ڪجهه عالمن جي راءِ آهي ته سندن [[ٽوٽم]]ي جانور ڳئون جو ٻچو هو ([[لاطيني]]: ''vitulus''؛ [[امبريائي]]: ''vitlo''؛ [[اوسڪن]]: ''Víteliú'')<!-- and named for the god of cattle, [[Mars (mythology)|Mars]] -->.<ref>J.P. Mallory and D.Q. Adams, ''Encyclopedia of Indo-European Culture'' (London: Fitzroy and Dearborn, 1997), 24.</ref> ڪيترن قديم ليکڪن چيو آهي ته اهو نالو هڪ مقامي حڪمران [[اٽالس]] جي نالي تان پيو.<ref>Dionysius of Halicarnassus, ''Roman Antiquities'', [https://penelope.uchicago.edu/Thayer/E/Roman/Texts/Dionysius_of_Halicarnassus/1B*.html 1.35] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20221215151343/https://penelope.uchicago.edu/Thayer/E/Roman/Texts/Dionysius_of_Halicarnassus/1B%2A.html|date=15 December 2022}}, on LacusCurtius; Aristotle, ''Politics'', [https://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0058%3Abook%3D7%3Asection%3D1329b#note-link2 7.1329b] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20150910185719/http://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0058%3Abook%3D7%3Asection%3D1329b|date=10 September 2015}}, on Perseus; Thucydides, ''The Peloponnesian War'', [https://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Thuc.+6.2.4&fromdoc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0200 6.2.4] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20150924213434/http://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Thuc.+6.2.4&fromdoc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0200|date=24 September 2015}}, on Perseus</ref> اٽلي لاءِ قديم يوناني اصطلاح شروعات ۾ رڳو [[ڪلابريا|بروٽيم]] اپٻيٽ جي ڏکڻ حصي ۽ [[ڪاتانزارو]] ۽ [[ويبو والينتيا]] جي ڪجهه حصن لاءِ استعمال ٿيندو هو. [[اوينوٽريا]] ۽ "اٽلي" جو وڏو تصور هڪ ٻئي جا مترادف بڻجي ويا، ۽ اهو نالو [[لوڪانيا]] جي اڪثر حصي تي به لاڳو ٿيڻ لڳو. رومي جمهوريه جي واڌ کان اڳ، اهو نالو يونانين طرفان [[ميسينا آبنائے]] ۽ [[ساليرنو نار|ساليرنو نارين]] ۽ [[تارانٽو نار|تارانٽو]] کي ملائيندڙ لڪير جي وچ واري زمين لاءِ استعمال ٿيندو هو، جيڪا ڪلابريا سان مطابقت رکي ٿي. يونانين "اٽاليا" کي وڌيڪ وڏي علائقي تي لاڳو ڪرڻ شروع ڪيو.<ref>Pallottino, M., ''History of Earliest Italy'', trans. Ryle, M & Soper, K. in Jerome Lectures, Seventeenth Series, p. 50</ref> ڏکڻ ۾ "[[يوناني اٽلي]]" کان علاوه، مورخن هڪ "ايٽرسڪن اٽلي" جي وجود جو به امڪان ظاهر ڪيو آهي، جيڪو وچ اٽلي جي علائقن تي مشتمل هو.<ref>Giovanni Brizzi, Roma. Potere e identità: dalle origini alla nascita dell'impero cristiano, Bologna, Patron, 2012 p. 94</ref> [[رومي اٽلي]]، يعني ''اٽاليا''، جون سرحدون وڌيڪ واضح طور مقرر ٿيل آهن. ڪيٽو جي ''[[اوريجنيز]]'' اٽلي کي الپس جي ڏکڻ ۾ واقع سڄي اپٻيٽ طور بيان ڪري ٿي.<ref>{{Cite book|last=Carlà-Uhink|first=Filippo|url=https://books.google.com/books?id=dSY-DwAAQBAJ&q=cato+italy+south+of+the+Alps&pg=PT49|title=The "Birth" of Italy: The Institutionalization of Italy as a Region, 3rd–1st Century BCE|date=25 September 2017|publisher=Walter de Gruyter GmbH & Co KG|isbn=978-3-1105-4478-7}}; {{Cite book|last=Levene|first=D. S.|url=https://books.google.com/books?id=aLsRDAAAQBAJ&q=cato+walls+of+Italy&pg=PA108|title=Livy on the Hannibalic War|date=17 June 2010|publisher=Oxford University Press|isbn=978-0-1981-5295-8|access-date=12 November 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20240328152752/https://books.google.com/books?id=aLsRDAAAQBAJ&q=cato+walls+of+Italy&pg=PA108#v=snippet&q=cato%20walls%20of%20Italy&f=false|archive-date=28 March 2024|url-status=live}}</ref> 264 ق م ۾ رومي اٽلي مرڪزي-اتر جي [[آرنو]] ۽ [[روبيڪون]] دريائن کان وٺي سڄي ڏکڻ تائين پکڙيل هئي. اتر وارو علائقو، [[سيسالپائن گال]]، جغرافيائي طور اٽلي جو حصو سمجهيو ويندو هو، 220ع ق م واري ڏهاڪي ۾ روم طرفان قبضو ڪيو ويو،<ref>{{Cite book|last=Carlà-Uhink|first=Filippo|url=https://books.google.com/books?id=dSY-DwAAQBAJ&q=Tota+Italia+essays&pg=PT454|title=The "Birth" of Italy: The Institutionalization of Italy as a Region, 3rd–1st Century BCE|date=25 September 2017|publisher=Walter de Gruyter GmbH & Co KG|isbn=978-3-1105-4478-7|access-date=12 November 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211000755/https://books.google.com/books?id=dSY-DwAAQBAJ&q=Tota+Italia+essays&pg=PT454#v=snippet&q=Tota%20Italia%20essays&f=false|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}</ref> پر سياسي طور الڳ رهيو. 42 ق م ۾ ان کي قانوني طور اٽلي جي انتظامي وحدت ۾ ضم ڪيو ويو.<ref>{{Cite book|last=Williams|first=J. H. C.|url=https://books.google.com/books?id=RPj_FkEeVO4C&q=beyond+the+Rubicon|title=Beyond the Rubicon: Romans and Gauls in Republican Italy – J. H. C. Williams – Google Books|date=22 May 2020|publisher=Oxford University Press|isbn=978-0-1981-5300-9|archive-url=https://web.archive.org/web/20200522000630/https://books.google.it/books?id=RPj_FkEeVO4C&dq=beyond+the+Rubicon&hl=en&sa=X&ved=0ahUKEwiI5YrC6rbkAhUvDmMBHXZOCMAQ6AEIKTAA|archive-date=22 May 2020}}; {{Cite book|last=Long|first=George|title=Decline of the Roman republic: Volume 2|year=1866}}; {{Cite web|last=Aurigemma|first=Salvatore|title=Gallia Cisalpina|url=http://www.treccani.it/enciclopedia/gallia-cisalpina_(Enciclopedia-Italiana)|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20230404054511/https://www.treccani.it/enciclopedia/gallia-cisalpina_(Enciclopedia-Italiana)|archive-date=4 April 2023|access-date=14 October 2014|website=treccani.it|publisher=Enciclopedia Italiana|language=it}}</ref> سارڊينيا، [[ڪورسيڪا]]، سسلي ۽ [[مالٽا]] کي 292ع ۾ [[ڊيوڪليشن]] اٽلي ۾ شامل ڪيو،<ref>{{Cite web|title=Italy (ancient Roman territory)|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297743/Italy|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131110232259/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297743/Italy|archive-date=10 November 2013|access-date=10 November 2013|website=Encyclopædia Britannica}}</ref> جنهن سان آخري قديم دور جو اٽلي جديد [[اطالوي جاگرافيائي علائقو|اطالوي جاگرافيائي علائقي]] سان لڳ ڀڳ هم سرحد ٿي ويو.<ref>{{Cite web|title=La riorganizzazione amministrativa dell'Italia. Costantino, Roma, il Senato e gli equilibri dell'Italia romana|url=https://www.treccani.it/enciclopedia/la-riorganizzazione-amministrativa-dell-italia-costantino-roma-il-senato-e-gli-equilibri-dell-italia-romana_%28Enciclopedia-Costantiniana%29|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211119225335/https://www.treccani.it/enciclopedia/la-riorganizzazione-amministrativa-dell-italia-costantino-roma-il-senato-e-gli-equilibri-dell-italia-romana_(Enciclopedia-Costantiniana)|archive-date=19 November 2021|access-date=19 November 2021|language=it}}</ref> لاطيني لفظ ''Italicus'' "اٽلي جي ماڻهو" لاءِ استعمال ٿيندو هو، يعني ''provincial'' يا [[رومي صوبو|رومي صوبي]] مان آيل ماڻهو جي ابتڙ.<ref>''Letters'' 9.23</ref> صفت ''italianus''، جنهن مان ''Italian'' نڪتو، [[وچئين دور جي لاطيني]] مان آهي ۽ [[اوائلي جديد دور]] دوران ''Italicus'' سان متبادل طور استعمال ٿيندي هئي.<ref>''ytaliiens'' (1265) [http://www.cnrtl.fr/etymologie/italien TLFi] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20181029191636/http://www.cnrtl.fr/etymologie/italien|date=29 October 2018}}</ref> [[اولهه رومي سلطنت جي زوال]] کان پوءِ، اٽلي جي [[اوستروگوٿڪ بادشاهت]] قائم ٿي. [[لومبارڊ|لومبارڊن]] جي حملن کان پوءِ، ''اٽاليا'' سندن بادشاهت جي نالي طور برقرار رهي، ۽ [[پاڪ رومي سلطنت]] اندر ان جي [[اٽلي جي بادشاهت (پاڪ رومي سلطنت)|جانشين بادشاهت]] لاءِ به اهو نالو استعمال ٿيو.<ref>{{Cite web|title=IL COMUNE MEDIEVALE|url=https://www.homolaicus.com/storia/medioevo/comune_medievale.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20120318214257/http://www.homolaicus.com/storia/medioevo/comune_medievale.htm|archive-date=18 March 2012|website=homolaicus.com}}</ref> == تاريخ == {{Main|اٽلي جي تاريخ}} === قبل تاريخ ۽ قديم دور === {{Main|قبل تاريخي اٽلي|اٽالڪ قومون|ايٽرسڪن تهذيب|يوناني نوآبادڪاري|ميگنا گريشيا}} [[File:Etruscan Painting 1.jpg|thumb|right|[[ايٽرسڪن تهذيب|ايٽرسڪن]] فريسڪو، [[مونتيروتسي نيڪروپولس]] ۾، 5هين صدي ق م]] [[هيٺيون پيلئوليٿڪ]] جا آثار، جيڪي 850,000 سال اڳ جا آهن، [[مونتي پوجيولو]] مان مليا آهن.<ref>{{Cite web|last=Society|first=National Geographic|title=Erano padani i primi abitanti d'Italia|url=http://www.nationalgeographic.it/scienza/2012/01/20/news/erano_padani_iprimi_abitanti_ditalia-807204|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20190626220707/http://www.nationalgeographic.it/scienza/2012/01/20/news/erano_padani_iprimi_abitanti_ditalia-807204|archive-date=26 June 2019|access-date=11 March 2019|website=National Geographic}}</ref> سڄي اٽلي ۾ کوٽاين مان 200,000 سال اڳ وچين پيلئوليٿڪ دور ۾ [[نينڊرٿال]] جي موجودگي ظاهر ٿي آهي،<ref>Kluwer Academic/Plenum Publishers 2001, ch. 2. {{ISBN|0-3064-6463-2}}.</ref> جڏهن ته [[اوائلي جديد انسان|جديد انسان]] لڳ ڀڳ 40,000 سال اڳ [[ريپارو موڪي]] ۾ ظاهر ٿيا.<ref>42.7–41.5 ka ([[68–95–99.7 rule|1σ CI]]). {{Cite journal|last=Douka|first=Katerina|display-authors=etal|year=2012|title=A new chronostratigraphic framework for the Upper Palaeolithic of Riparo Mochi (Italy)|journal=Journal of Human Evolution|volume=62|issue=2|pages=286–299|doi=10.1016/j.jhevol.2011.11.009|pmid=22189428|bibcode=2012JHumE..62..286D }}; {{Cite web|date=29 January 2010|title=Istituto Italiano di Preistoria e Protostoria|url=http://www.iipp.it/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131015231105/http://www.iipp.it/|archive-date=15 October 2013|publisher=IIPP|access-date=15 August 2017}}</ref> رومي دور کان اڳ واري اٽلي جا [[اٽلي جا قديم ماڻھو|قديم ماڻھو]] [[پروٽو-انڊو-يورپي|انڊو-يورپي]] هئا، خاص طور [[اٽالڪ قومون]]. ممڪن غير انڊو-يورپي يا [[قبل انڊو-يورپي ٻوليون|قبل انڊو-يورپي]] ورثي وارن مکيه تاريخي ماڻهن ۾ [[ايٽرسڪن]]، سسلي جا [[ايلميئن]] ۽ [[سيڪاني]]، ۽ قبل تاريخي [[سارڊينيائي ماڻھو]] شامل آهن، جن [[نوراجڪ تهذيب]] کي جنم ڏنو. ٻين قديم آبادين ۾ [[ريئتيائي ماڻھو]] ۽ [[ڪاموني]] شامل آهن، جيڪي [[والڪامونيڪا ۾ پٿريلي چٽساليون|والڪامونيڪا جي پٿريلي چٽسالين]] لاءِ مشهور آهن.<ref>{{Cite web|title=Rock Drawings in Valcamonica|url=https://whc.unesco.org/en/list/94|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100703183257/http://whc.unesco.org/en/list/94|archive-date=3 July 2010|access-date=29 June 2010|publisher=UNESCO World Heritage Centre}}</ref> هڪ قدرتي ممي، [[اوئٽسي]]، جيڪا 3400–3100 ق م جي آهي، 1991ع ۾ [[سيميلاون]] گليشيئر مان دريافت ٿي.<ref>{{Cite journal|last1=Bonani|first1=Georges|last2=Ivy|first2=Susan D.|display-authors=etal|year=1994|title=AMS {{SimpleNuclide|Carbon|14}} Age Determination of Tissue, Bone and Grass Samples from the Ötzal Ice Man|url=http://digitalcommons.library.arizona.edu/objectviewer?o=http%3A%2F%2Fradiocarbon.library.arizona.edu%2FVolume36%2FNumber2%2Fazu_radiocarbon_v36_n2_247_250_v.pdf|url-status=live|journal=Radiocarbon|volume=36|issue=2|pages=247–250|doi=10.1017/s0033822200040534|archive-url=https://web.archive.org/web/20100720211402/https://digitalcommons.library.arizona.edu/objectviewer?o=http%3A%2F%2Fradiocarbon.library.arizona.edu%2FVolume36%2FNumber2%2Fazu_radiocarbon_v36_n2_247_250_v.pdf|archive-date=20 July 2010|access-date=4 February 2016|doi-access=free}}</ref> پهريان نوآبادڪار [[فينيقيه|فينيقي]] هئا، جن سسلي ۽ سارڊينيا جي ڪنارن تي [[ايمپوريم (قديم دور)|واپاري مرڪز]] قائم ڪيا. انهن مان ڪجهه ننڍا شهري مرڪز بڻيا ۽ [[يوناني نوآبادين]] سان گڏوگڏ ترقي ڪئي.<ref>{{Cite journal|last1=Raclot|first1=Thierry|last2=Oudart|first2=Hugues|date=January 2000|title=CORPS GRAS ET OBESITE Acides gras alimentaires et obésité: aspects qualitatifs et quantitatifs|journal=Oléagineux, Corps gras, Lipides|volume=7|issue=1|pages=77–85|doi=10.1051/ocl.2000.0077|issn=1258-8210|doi-access=free}}</ref> 8هين ۽ 7هين صدي ق م دوران، [[پٿيڪوسائي]] ۾ يوناني نوآباديون قائم ٿيون، جيڪي آخرڪار اطالوي اپٻيٽ جي ڏکڻ ۽ سسلي جي سامونڊي ڪناري تائين پکڙجي ويون؛ اهو علائقو بعد ۾ [[ميگنا گريشيا]] جي نالي سان مشهور ٿيو.<ref>Emilio Peruzzi, ''Mycenaeans in early Latium'', (Incunabula Graeca 75), Edizioni dell'Ateneo & Bizzarri, Roma, 1980</ref> [[آيونيائي]]، [[ڊوريائي يوناني|ڊوريائي]] نوآبادڪارن، [[سيراڪيوز وارا|سيراڪيوزن]] ۽ [[اڪائيائي (قبيلو)|اڪائيائين]] ڪيترائي شهر قائم ڪيا. [[اٽلي جي يوناني نوآبادڪاري|يوناني نوآبادڪاري]] [[اٽالڪ قومون|اٽالڪ قومن]] کي جمهوري حڪومتي صورتن ۽ اعليٰ فني ۽ ثقافتي اظهار سان رابطي ۾ آندو.<ref>{{Cite web|title=II 1987: Uomini e vicende di Magna Grecia |url=https://www.bpp.it/Apulia/html/archivio/1987/II/art/R87II015.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210204123345/https://www.bpp.it/Apulia/html/archivio/1987/II/art/R87II015.html|archive-date=4 February 2021|access-date=31 January 2021|website=bpp.it}}</ref> === قديم روم === {{Main|قديم روم|اٽلي ۾ رومي واڌ|رومي اٽلي}} {{Multiple image | align = right | direction = vertical | width = 220 | image1 = Colosseo 2020.jpg | caption1 = [[ڪولوسيئم]]، جنهن کي وڏي پيماني تي قديم تاريخ جي تعمير ۽ انجنيئرنگ جي عظيم ترين ڪمن مان هڪ سمجهيو وڃي ٿو | image2 = Roman Empire Trajan 117AD.png|275 | caption2 = {{legend|#b23938|117ع ۾ [[رومي سلطنت]] پنهنجي سڀ کان وڏي وسعت تي<ref>{{Cite book|last=Bennett, Julian|url=https://books.google.com/books?id=qk_tofvS8EsC|title=Trajan: Optimus Princeps : a Life and Times|publisher=Routledge|year=1997|isbn=978-0-415-16524-2}}</ref>}} {{legend|#d28989|[[تابع رياست|تابع رياستون]]}} }} اٽلي جي تاريخ ڪيترين [[اٽلي جي قديم قومن جي فهرست|اٽالڪ قومن]] تائين وڃي ٿي، جن ۾ خاص طور [[قديم رومي]] شامل آهن، جن [[رومي جمهوريه]] دوران ڀونوچ سمنڊ جي دنيا کي فتح ڪيو ۽ [[رومي سلطنت]] دوران صدين تائين ان تي حڪومت ڪئي.<ref>{{Cite book |last1=Carl Waldman |url=https://books.google.com/books?id=kfv6HKXErqAC |title=Encyclopedia of European Peoples |last2=Catherine Mason |publisher=Infobase Publishing |year=2006 |isbn=978-1-4381-2918-1 |page=586 |access-date=23 February 2013 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230311102543/https://books.google.com/books?id=kfv6HKXErqAC |archive-date=11 March 2023 |url-status=live}}; {{Cite book |last=Mommsen |first=Theodor |author-link=Theodor Mommsen |title=[[History of Rome (Mommsen)|History of Rome]], Book II: From the Abolition of the Monarchy in Rome to the Union of Italy |publisher=Reimer & Hirsel |year=1855 |location=Leipzig}}; {{Cite book |last=Lazenby |first=John Francis |url=https://archive.org/details/hannibalswarmili00laze |title=Hannibal's War: A Military History of the Second Punic War |date=4 February 1998 |publisher=University of Oklahoma Press |isbn=978-0-8061-3004-0 |page=[https://archive.org/details/hannibalswarmili00laze/page/29 29] |quote=Italy homeland of the Romans. |url-access=registration |via=Internet Archive}}</ref> قديم روم، جيڪو وچ اٽلي ۾ [[ٽائبر درياهه]] تي هڪ آبادڪاري هو، [[روم جو بنياد|753 ق م ۾ قائم ٿيو]] ۽ 244 سالن تائين بادشاهي نظام هيٺ حڪمراني ڪئي وئي.<ref>{{Cite web |date=24 November 2009 |title=Rome founded {{!}} 21 April, 753 B.C. |url=https://www.history.com/this-day-in-history/april-21/rome-founded |access-date=10 April 2025 |website=HISTORY |language=en}}</ref> 509 ق م ۾، رومن، سينيٽ ۽ عوام ([[SPQR]]) واري حڪومت جي حمايت ڪندي، [[رومي بادشاهت جو خاتمو|بادشاهت کي نيڪالي ڏني]] ۽ هڪ اشرافي جمهوريه قائم ڪئي.<ref>{{Cite journal|last=Sanders|first=Henry A.|date=1908|title=The Chronology of Early Rome|url=https://www.jstor.org/stable/261793|journal=Classical Philology|volume=3|issue=3|pages=316–329|doi=10.1086/359186|jstor=261793|s2cid=161535192|issn=0009-837X |quote=It has come to be second nature ... to date the founding of Rome [to] 753 BC [and] the first year of the Republic [to] 509&nbsp;BC.|url-access=subscription}}</ref> اطالوي اپٻيٽ، جنهن جو نالو ''اٽاليا'' هو، رومي واڌ دوران هڪ متحد وحدت ۾ گڏ ڪيو ويو؛ نون علائقن جي فتح اڪثر [[سامنائيٽ جنگيون|ٻين اٽالڪ قبيلن]]، [[رومي-ايٽرسڪن جنگيون|ايٽرسڪنن]]، [[رومي-گالي جنگيون|سيلٽن]] ۽ [[پائرهڪ جنگ|يونانين]] جي قيمت تي ٿي. مقامي قبيلن ۽ شهرن جي اڪثريت سان هڪ مستقل اتحاد قائم ٿيو، ۽ روم اولهه يورپ، اتر آفريڪا ۽ [[وچ اوڀر جي تاريخ#يوناني ۽ رومي سلطنت|وچ اوڀر]] جي فتح شروع ڪئي. 44 ق م ۾ [[جوليس سيزر]] جي قتل کان پوءِ، روم هڪ وڏي سلطنت بڻجي ويو، جيڪا [[رومي برطانيه|برطانيه]] کان [[ميسوپوٽيميا (رومي صوبو)|فارس]] جي سرحدن تائين پکڙيل هئي، ۽ سڄي ڀونوچ سمنڊ جي حوض کي پنهنجي اندر آڻي ڇڏيو، جتي يوناني، رومي ۽ ٻيون ثقافتون گڏجي هڪ طاقتور تهذيب ۾ تبديل ٿيون. پهرئين شهنشاهه [[آگسٽس]] جي ڊگهي حڪومت امن ۽ خوشحالي جو دور شروع ڪيو. رومي اٽلي سلطنت جو [[ميٽروپول]]، رومن جو وطن ۽ گاديءَ واري هنڌ جو علائقو رهيو.<ref>{{Cite journal|last=Morcillo|first=Marta García|title=The Glory of Italy and Rome's Universal Destiny in Strabo's Geographika, in: A. Fear – P. Liddel (eds), Historiae Mundi. Studies in Universal History. Duckworth: London 2010: 87–101. |url=https://www.academia.edu/362374|url-status=live|journal=Historiae Mundi: Studies in Universal History|archive-url=https://web.archive.org/web/20220114073554/https://www.academia.edu/362374|archive-date=14 January 2022|access-date=20 November 2021}}; {{Cite book|last=Keaveney|first=Arthur|url=https://books.google.com/books?id=ojoOAAAAQAAJ|title=Arthur Keaveney: ''Rome and the Unification of Italy''|date=January 1987|publisher=Croom Helm|isbn=978-0-7099-3121-8|access-date=20 November 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211000835/https://books.google.com/books?id=ojoOAAAAQAAJ|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}; {{Cite book|last=Billanovich|first=Giuseppe|url=https://books.google.com/books?id=fVylk1KUS84C&dq=Italia+domina+provinciarum&pg=PR13|title=Libreria Universitaria Hoepli, Lezioni di filologia, Giuseppe Billanovich e Roberto Pesce: ''Corpus Iuris Civilis, Italia non erat provincia, sed domina provinciarum'', Feltrinelli, p.363|publisher=Roberto Pesce|year=2008|isbn=978-8-8965-4309-2|language=it|access-date=20 November 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211000801/https://books.google.com/books?id=fVylk1KUS84C&dq=Italia+domina+provinciarum&pg=PR13#v=onepage&q=Italia%20domina%20provinciarum&f=false|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}</ref> [[رومي سلطنت جي تاريخ|سلطنت جي پهرين ٻن صدين]] ۾ بي مثال استحڪام جو دور ڏٺو ويو، جيڪو [[پيڪس رومانا]] ({{Literal translation|رومي امن}}) جي نالي سان مشهور آهي. روم [[رومي سلطنت جون سرحدون|پنهنجي سڀ کان وڏي علائقائي وسعت]] [[ٽراجن]] جي دور ۾ حاصل ڪئي ({{Reign|98|117|era=AD}})، پر وڌندڙ پريشانين ۽ زوال جو دور [[ڪوموڊس]] جي دور ۾ شروع ٿيو ({{Reign|180|192}}).<ref>{{Cite web |date=10 June 2024 |title=Five Good Emperors |url=https://www.britannica.com/topic/Five-Good-Emperors |access-date=4 August 2024 |website=www.britannica.com |language=en}}</ref><ref>{{Citation |last=Gibbon |first=Edward |title=The History of the Decline And Fall of the Roman Empire |date=1776 |chapter=The Decline And Fall in the West – Chapter 4 |chapter-url=https://www.ccel.org/g/gibbon/decline/volume1/chap4.htm |author-link=Edward Gibbon |access-date=27 June 2017 |archive-date=24 August 2017 |archive-url=https://web.archive.org/web/20170824100850/http://www.ccel.org/g/gibbon/decline/volume1/chap4.htm |url-status=live}}</ref> [[لڏپلاڻ وارو دور]]، جنهن ۾ [[جرمنڪ-رومي رابطا|جرمنڪ قومن جا وڏا حملا]] شامل هئا، رومي سلطنت جي زوال جو سبب بڻيو. رومي سلطنت تاريخ جي سڀ کان وڏين سلطنتن مان هڪ هئي، جنهن وٽ وڏي اقتصادي، ثقافتي، سياسي ۽ فوجي طاقت هئي.<ref>{{Cite web |date=4 June 2024 |title=The Roman Empire at its greatest expansion |url=https://trizioeditore.it/en/blogs/notizie/impero-romano-massima-espansione-mappa-storia |access-date=10 April 2025 |website=Trizio Editore |language=en}}</ref> پنهنجي سڀ کان وڏي وسعت تي، ان جو علائقو {{Convert|5|e6km2|abbr=off}} هو.<ref>{{Cite journal|last=Taagepera|first=Rein|author-link=Rein Taagepera|year=1979|title=Size and Duration of Empires: Growth-Decline Curves, 600 B.C. to 600 A.D|journal=Social Science History|volume=3|issue=3/4|pages=115–138|doi=10.2307/1170959|jstor=1170959}}; {{Cite journal|last1=Turchin|first1=Peter|last2=Adams|first2=Jonathan M.|last3=Hall|first3=Thomas D|year=2006|title=East–West Orientation of Historical Empires|url=http://peterturchin.com/PDF/Turchin_Adams_Hall_2006.pdf|url-status=live|journal=Journal of World-Systems Research|volume=12|issue=2|page=222|doi=10.5195/JWSR.2006.369|issn=1076-156X|archive-url=http://arquivo.pt/wayback/20160517210851/http://peterturchin.com/PDF/Turchin_Adams_Hall_2006.pdf|archive-date=17 May 2016|access-date=6 February 2016|doi-access=free}}</ref> [[رومي سلطنت جو ورثو|رومي ورثي]] مغربي تهذيب تي گهرو اثر وڌو ۽ جديد دنيا کي شڪل ڏني. لاطيني مان نڪتل [[رومانس ٻوليون|رومانس ٻولين]] جو وسيع استعمال، [[رومي انگ|عددي نظام]]، جديد مغربي الفابيٽ ۽ ڪئلينڊر، ۽ عيسائيت جو عالمي مذهب طور اڀرڻ، رومي غلبي جي ڪيترن ئي ورثن مان آهن.<ref>{{Cite book|last=Richard|first=Carl J.|title=Why we're all Romans: the Roman contribution to the western world|publisher=Rowman & Littlefield|year=2010|isbn=978-0-7425-6779-5|edition=1st pbk.|location=Lanham, MD|pages=xi–xv}}</ref> === وچون دور === {{Main|وچئين دور ۾ اٽلي}} [[اولهه رومي سلطنت جي زوال]] کان پوءِ، اٽلي [[اٽلي جي بادشاهت (476–493)|اوڊواڪر جي بادشاهت]] هيٺ آيو، ۽ پوءِ [[اوستروگوٿ]] ان تي قابض ٿيا.<ref>{{Cite book|last=Sarris|first=Peter|title=Empires of faith: the fall of Rome to the rise of Islam, 500–700|publisher=Oxford UP|year=2011|isbn=978-0-1992-6126-0|edition=1st. pub.|location=Oxford|page=118}}</ref> حملن جي نتيجي ۾ بادشاهتن جو افراتفري وارو سلسلو پيدا ٿيو ۽ مبينا "[[اونداهو دور (تاريخ نويسي)|اونداهو دور]]" شروع ٿيو. 6هين صديءَ ۾ هڪ ٻئي [[جرمنڪ قومون|جرمنڪ قبيلي]]، [[لومبارڊن]]، جي حملي بازنطيني موجودگي کي گهٽائي ڇڏيو ۽ اپٻيٽ جي سياسي وحدت ختم ڪري ڇڏي. اتر ۾ [[لومبارڊ بادشاهت]] ٺهي، وچ-ڏکڻ تي پڻ لومبارڊن جو ڪنٽرول هو، ۽ ٻيا حصا بازنطيني رهيا.<ref>{{Cite web|title=History of Italy|url=https://www.britannica.com/place/Italy/Lombards-and-Byzantines|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220929150112/https://www.britannica.com/place/Italy/Lombards-and-Byzantines|archive-date=29 September 2022|access-date=29 September 2022|website=Encyclopædia Britannica}}</ref> [[File:Marco Polo Mosaic from Palazzo Tursi.jpg|thumb|right|upright=.7|[[مارڪو پولو]]، 13هين صديءَ جو ڳولائو]] لومبارڊ بادشاهت 8هين صديءَ جي آخر ۾ [[شارليمان]] جي هٿان [[فرانڪيا]] ۾ ضم ٿي وئي ۽ اٽلي جي بادشاهت بڻجي وئي.<ref>{{Cite web|title=Carolingian and post-Carolingian Italy, 774–962|url=https://www.britannica.com/place/Italy/Carolingian-and-post-Carolingian-Italy-774-962|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20221007160553/https://www.britannica.com/place/Italy/Carolingian-and-post-Carolingian-Italy-774-962|archive-date=7 October 2022|access-date=7 October 2022|website=Encyclopædia Britannica}}</ref> فرانڪن [[پاپائي رياستون]] ٺاهڻ ۾ مدد ڪئي. 13هين صديءَ تائين سياست [[پاڪ رومي شهنشاهه|پاڪ رومي شهنشاهن]] ۽ پاپائيت جي لاڳاپن تي غالب رهي، جتي شهري رياستون عارضي فائدي لاءِ اڳئين ڌر ([[گبيلين]]) يا پوئين ڌر ([[گويلف]]) سان گڏ ٿينديون هيون.<ref>{{Cite book|last=Nolan|first=Cathal J.|title=The age of wars of religion, 1000–1650: an encyclopedia of global warfare and civilization |publisher=Greenwood Press|year=2006|isbn=978-0-3133-3045-2|edition=1. publ.|location=Westport (Connecticut)|page=360}}</ref> جرمنڪ شهنشاهه ۽ رومي پونٽف وچئين دور جي يورپ جون [[عالمي طاقتون]] بڻجي ويا. بهرحال، [[سرماياداري تڪرار]] ۽ گويلفن ۽ گبيلينن جي وچ ۾ ٽڪراءُ اتر ۾ شهنشاهي-جاگيرداري نظام کي ختم ڪري ڇڏيو، جتي شهرن آزادي حاصل ڪئي.<ref>{{Cite book|last=Jones|first=Philip|author-link=Philip Jones (historian)|title=The Italian city-state: from Commune to Signoria|publisher=Clarendon Press|year=1997|isbn=978-0-1982-2585-0|location=Oxford|pages=55–77}}</ref> 1176ع ۾، شهري رياستن جي [[لومبارڊ ليگ]] پاڪ رومي شهنشاهه [[فريڊرڪ بارباروسا]] کي شڪست ڏني، جنهن سان انهن جي آزادي يقيني ٿي. شهري رياستن، جهڙوڪ ميلان، فلورينس ۽ وينس، مالياتي ترقي ۾ نهايت اهم جدت وارو ڪردار ادا ڪيو، بئنڪنگ جي طريقن کي تيار ڪندي، ۽ سماجي تنظيم جي نون روپن کي ممڪن بڻائيندي.<ref>{{Cite book|last=Niall|first=Ferguson|title=The Ascent of Money: The Financial History of the World|publisher=Penguin|year=2008}}</ref> ساحلي ۽ ڏاکڻن علائقن ۾، سامونڊي جمهوريهن ڀونوچ سمنڊ تي غلبو حاصل ڪيو ۽ مشرق ڏانهن واپار تي اجارو قائم ڪيو. اهي آزاد [[ٿالاسوڪريسي|سامونڊي طاقت واريون]] شهري رياستون هيون، جن ۾ واپارين وٽ ڪافي طاقت هئي. جيتوڻيڪ اهي اشرافي حڪومتون هيون، پر انهن طرفان ڏنل نسبي سياسي آزادي علمي ۽ فني ترقي لاءِ سازگار هئي.<ref name="Lane">{{Cite book|last=Lane|first=Frederic C.|title=Venice, a maritime republic|publisher=Johns Hopkins University Press|year=1991|isbn=978-0-8018-1460-0|edition=4. print.|location=Baltimore|page=73}}</ref> سڀ کان مشهور سامونڊي جمهوريهون وينس، [[جينووا جمهوريه|جينووا]]، [[پيزا جمهوريه|پيزا]] ۽ [[امالفي جو ڊچي|امالفي]] هيون.<ref>G. Benvenuti – Le Repubbliche Marinare. Amalfi, Pisa, Genova, Venezia – Newton & Compton editori, Roma 1989; Armando Lodolini, ''Le repubbliche del mare'', Biblioteca di storia patria, 1967, Roma. {{Cite book|last=Peris|first=Persi|title=Conoscere l'Italia|publisher=Istituto Geografico De Agostini|year=1982|pages=74}}; {{Cite web|title=Repubbliche Marinare|url=http://www.treccani.it/enciclopedia/repubbliche-marinare|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190829104758/http://www.treccani.it/enciclopedia/repubbliche-marinare|archive-date=29 August 2019|access-date=13 September 2019|website=Treccani.it|publisher=Istituto dell'Enciclopedia Italiana|language=it}}; {{Cite web|title=Repubbliche marinare|url=https://thes.bncf.firenze.sbn.it/termine.php?id=29771|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200101131949/https://thes.bncf.firenze.sbn.it/termine.php?id=29771|archive-date=1 January 2020|access-date=13 September 2019|website=thes.bncf.firenze.sbn.it|publisher=[[قومي مرڪزي لائبريري (فلورينس)]]|language=it}}</ref> هر هڪ کي پرڏيهي زمينن، ٻيٽن، ايڊرياٽڪ، ايجيئن ۽ ڪاري سمنڊن جي علائقن، ۽ ويجهي اوڀر ۽ اتر آفريڪا ۾ واپاري نوآبادين تي غلبو حاصل هو.<ref>{{Cite book|last=Zorzi|first=Alvise|author-link=Alvise Zorzi|url=https://books.google.com/books?id=IP5OAAAAMAAJ&q=%22even+in+countries+where+aid+is+near+at+hand+%22+%22attack+from+the+sea%22|title=Venice: The Golden Age, 697 – 1797 |publisher=Abbeville Press|year=1983|isbn=0-8965-9406-8|location=New York|page=255|access-date=16 September 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20230202182132/https://books.google.com/books?id=IP5OAAAAMAAJ&q=%22even+in+countries+where+aid+is+near+at+hand+%22+%22attack+from+the+sea%22|archive-date=2 February 2023|url-status=live}}</ref> {{Multiple image | align = right | total_width = 345 | direction = horizontal | width1 = 280 | image1 = Naval Jack of Italy.svg | width2 = 280 | image2 = Republik Venedig Handelswege01-IT.png | alt2 = نقشو | footer = کاٻي: [[اطالوي بحريه]] جو جهنڊو. گھڙيال جي رخ ۾، مٿئين کاٻي کان: [[وينس جي جمهوريه|وينس]]، [[جينووا جمهوريه|جينووا]]، [[پيزا جمهوريه|پيزا]] ۽ [[امالفي جو ڊچي|امالفي]] جا نشان.<br/>ساڄي: واپاري رستا، [[جينووا جون نوآباديون|جينووا]] ۽ [[اسٽاتو دا مار|وينس]] جون نوآباديون. }} وينس ۽ جينووا يورپ جا اوڀر ڏانهن دروازا هئا، ۽ نفيس شيشي جا ٺاهيندڙ هئا، جڏهن ته فلورينس ريشم، اون، بئنڪنگ ۽ زيورن جو مرڪز هو. پيدا ٿيل دولت وڏن عوامي ۽ خانگي فني منصوبن جي سرپرستي لاءِ استعمال ٿي. انهن جمهوريهن [[صليبي جنگون|صليبي جنگين]] ۾ حصو ورتو، مدد ۽ ٽرانسپورٽ مهيا ڪئي، پر بنيادي طور سياسي ۽ تجارتي موقعن جي پيروي ڪئي.<ref name=Lane/> اٽلي پهريون علائقو هو جتي اهي معاشي تبديليون محسوس ٿيون، جن [[تجارتي انقلاب]] ڏانهن واٽ هموار ڪئي: وينس [[قسطنطنيه جي لٽ|بازنطيني گاديءَ واري شهر کي لٽڻ]] ۽ [[مارڪو پولو]] جي ايشيا ڏانهن سفرن جي مالي مدد ڪرڻ جي قابل ٿي؛ پهرين يونيورسٽيون اطالوي شهرن ۾ ٺهيون، ۽ [[اڪويناس]] جهڙن عالمن عالمي شهرت حاصل ڪئي؛ سرمائيداري ۽ بئنڪنگ خاندان فلورينس ۾ اڀريا، جتي [[دانتي]] ۽ [[جوتو]] لڳ ڀڳ 1300ع ۾ سرگرم هئا.<ref name="See">{{Cite web |last=Sée |first=Henri |title=Modern Capitalism Its Origin and Evolution |url=http://www.efm.bris.ac.uk/het/see/ModernCapitalism.pdf |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20131007010542/http://www.efm.bris.ac.uk/het/see/ModernCapitalism.pdf |archive-date=7 October 2013 |access-date=29 August 2013 |website=University of Rennes |publisher=Batoche Books}}</ref> ڏکڻ ۾، سسلي 9هين صديءَ ۾ [[سسلي جي امارت|عرب اسلامي امارت]] بڻجي چڪي هئي، جيڪا 11هين صديءَ جي آخر ۾ [[اطالو-نارمن]] جي فتح تائين خوشحال رهي؛ انهن ڏکڻ اٽلي جي اڪثر لومبارڊ ۽ بازنطيني شهزادگين سان گڏ ان کي فتح ڪيو.<ref>{{cite book |last=Ali |first=Ahmed Essa with Othman |title=Studies in Islamic civilization: the Muslim contribution to the Renaissance |year=2010 |publisher=International Institute of Islamic Thought |location=Herndon, VA |isbn=978-1-56564-350-5 |pages=38–40}}</ref> پوءِ اهو علائقو [[سسلي جي بادشاهت]] ۽ [[نيپلز جي بادشاهت]] جي وچ ۾ ورهايو ويو.{{efn|نيپلز جي بادشاهت جو اصطلاح مورخ استعمال ڪن ٿا، پر ان جي حڪمرانن نه، جن اصل نالو 'سسلي جي بادشاهت' برقرار رکيو، يعني ٻه سسلي جون بادشاهتون موجود هيون.}}<ref>Eleni Sakellariou, ''Southern Italy in the Late Middle Ages: Demographic, Institutional and Economic Change in the Kingdom of Naples, c.1440–c.1530'' (Brill, 2012), pp. 63–64.</ref> 1348ع واري [[ڪاري موت]] شايد اٽلي جي آبادي جو هڪ ٽيون حصو ماري ڇڏيو.<ref>Stéphane Barry and Norbert Gualde, "The Biggest Epidemics of History" (La plus grande épidémie de l'histoire), in ''L'Histoire'' n° 310, June 2006, pp. 45–46; "[https://www.brown.edu/Departments/Italian_Studies/dweb/plague/effects/death_toll.shtml Plague]". Brown University. {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20090831003435/http://www.brown.edu/Departments/Italian_Studies/dweb/plague/effects/death_toll.shtml|date=31 August 2009}}</ref> === اوائلي جديد دور === {{Main|اطالوي نشاةِ ثانيه|اوائلي جديد اٽلي جي تاريخ}} [[File:Italy 1494.svg|thumb|upright=.8|right|1494ع ۾ [[اطالوي جنگيون|اطالوي جنگين]] کان اڳ [[اٽلي جي تاريخي رياستن جي فهرست#آخري وچون دور|اطالوي رياستون]]]] 1400ع ۽ 1500ع جي ڏهاڪن دوران، اٽلي [[نشاةِ ثانيه]] جو جنم هنڌ ۽ مرڪز هو. هن دور وچئين دور کان جديد دور ڏانهن منتقلي کي ظاهر ڪيو ۽ واپاري شهرن جي گڏ ڪيل دولت ۽ حاڪم خاندانن جي سرپرستيءَ سان وڌايو ويو.<ref name="strathern">Strathern, Paul ''The Medici: Godfathers of the Renaissance'' (2003)</ref> اطالوي سياسي وحدتون هاڻي علائقائي رياستون هيون، جن تي عملي طور شهزادن جي حڪومت هئي، جيڪي واپار ۽ انتظاميه تي ڪنٽرول رکندا هئا، ۽ سندن درٻارون فنون ۽ سائنسن جا مرڪز بڻجي ويون. اهي شهزادگيون سياسي خاندانن ۽ واپاري خاندانن، جهڙوڪ فلورينس جا [[ميڊيچي]]، جي اڳواڻي هيٺ هيون. [[مغربي ڦوٽ]] جي خاتمي کان پوءِ، نئين چونڊيل [[پوپ مارٽن پنجون]] [[پاپائي رياستون|پاپائي رياستن]] ڏانهن موٽي آيو ۽ اٽلي کي اولهه عيسائيت جو واحد مرڪز طور بحال ڪيو. [[ميڊيچي بئنڪ]] پاپائيت جو قرض ڏيندڙ ادارو بڻيو، ۽ ڪليسا ۽ نون سياسي خاندانن جي وچ ۾ اهم لاڳاپا قائم ٿيا.<ref name="strathern"/><ref>[http://www.florentine-society.ru/Medici_Chapel_Mysteries.htm Peter Barenboim, Sergey Shiyan, ''Michelangelo: Mysteries of Medici Chapel'', SLOVO, Moscow, 2006]. {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20110511133416/http://www.florentine-society.ru/Medici_Chapel_Mysteries.htm|date=11 May 2011}}. {{ISBN|5-8505-0825-2}}.</ref> [[File:Leonardo self.jpg|thumb|upright=.7|[[ليونارڊو دا ونچي]]، مثالي [[نشاةِ ثانيه انسان]]، پنهنجي تصوير ۾ ({{circa}} 1512)]] 1453ع ۾، [[پوپ نڪولس پنجون]] جي بازنطينين جي مدد لاءِ ڪوششن باوجود، [[قسطنطنيه]] جو شهر [[عثماني سلطنت|عثمانين]] جي قبضي ۾ آيو. ان سبب [[نشاةِ ثانيه ۾ يوناني عالم|يوناني عالمن]] ۽ متنن جي اٽلي ڏانهن لڏپلاڻ ٿي، جنهن يوناني [[انسان پرستي]] جي ٻيهر دريافت کي وڌيڪ هٿي ڏني.<ref>Encyclopædia Britannica, ''Renaissance'', 2008, O.Ed.; Har, Michael H. ''History of Libraries in the Western World'', Scarecrow Press Incorporate, 1999. {{ISBN|0-8108-3724-2}}. Norwich, John Julius, ''A Short History of Byzantium'', 1997, Knopf. {{ISBN|0-6794-5088-2}}.</ref> انسان پرست حڪمرانن، جهڙوڪ [[فيديريڪو دا مونتيفيلترو]] ۽ [[پوپ پائيس ٻيون]]، [[مثالي شهر|مثالي شهرن]] جي قيام لاءِ ڪم ڪيو، ۽ [[اربينو]] ۽ [[پيئنزا]] جو بنياد وڌو. [[پيڪو ديلا ميراندولا]] ''[[انسان جي عظمت تي خطبو]]'' لکيو، جنهن کي نشاةِ ثانيه جو منشور سمجهيو وڃي ٿو. فنون ۾، اطالوي نشاةِ ثانيه صديون تائين يورپي فن تي غالب اثر رکيو، فنڪارن جهڙوڪ [[ليونارڊو دا ونچي]]، [[بوتيچيلي]]، [[مائيڪل اينجلو]]، [[رافائيل]]، [[جوتو]]، [[دوناتيلو]] ۽ [[تيشيان]]، ۽ معمارن جهڙوڪ [[فليپو برونيلليسڪي]]، [[اندريا پالاديو]] ۽ [[دوناتو برامانتي]] سان. سامونڊي جمهوريهن مان اطالوي [[اطالوي ڳولائوئن جي فهرست|ڳولائو]] ۽ ناوَچالڪ، عثمانين کان بچندي هندستان ڏانهن متبادل رستو ڳولڻ لاءِ بيتاب، ائٽلانٽڪ ملڪن جي بادشاهن کي پنهنجون خدمتون پيش ڪندا هئا ۽ [[دريافتن جو دور|دريافتن جي دور]] ۽ آمريڪا جي نوآبادڪاري جي شروعات ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو. سڀ کان نمايان ڳولائوئن ۾ [[ڪرسٽوفر ڪولمبس]] شامل هو، جنهن جي [[ڪرسٽوفر ڪولمبس جا سفر|1492ع واري سفر]] آمريڪا سان مسلسل يورپي رابطو، نوآبادڪاري ۽ استحصال شروع ڪيو؛<ref>Encyclopædia Britannica, 1993 ed., Vol. 16, pp. 605ff / Morison, ''Christopher Columbus'', 1955 ed., pp. 14ff</ref> [[جان ڪيبٽ]]، جنهن [[نارسمن|نارس]] کان پوءِ اتر آمريڪا جي پهرين دستاويزي يورپي کوجنا ڪئي؛<ref>{{Cite web|year=2007|title=''Catholic Encyclopedia'' "John & Sebastian Cabot"|url=http://www.newadvent.org/cathen/03126d.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200518005335/https://www.newadvent.org/cathen/03126d.htm|archive-date=18 May 2020|access-date=17 May 2008|publisher=newadvent}}</ref> ۽ [[آمريگو ويسپوچي]]، جنهن جي سفرن انهن زمينن کي نئون کنڊ، يعني "نئين دنيا"، طور تصديق ڪيو، جنهن کي پوءِ سندس نالي تي رکيو ويو.<ref>{{Cite book|last=Eric Martone|url=https://books.google.com/books?id=MHJ1DQAAQBAJ&pg=PA109|title=Italian Americans: The History and Culture of a People|publisher=ABC-CLIO|year=2016|isbn=978-1-6106-9995-2|page=504|access-date=22 November 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211001055/https://books.google.com/books?id=MHJ1DQAAQBAJ&pg=PA109|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}</ref><ref>{{Cite book|last=Greene|first=George Washington|author-link=George Washington Greene|url=https://books.google.com/books?id=1qsuAAAAYAAJ&pg=PAPA13|title=The Life and Voyages of Verrazzano|publisher=Folsom, Wells, and Thurston|year=1837|location=Cambridge University|page=13|access-date=18 August 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211000806/https://books.google.com/books?id=1qsuAAAAYAAJ&pg=PAPA13#v=onepage&q&f=false|archive-date=11 February 2024|url-status=live|via=Google Books}}</ref> وينس، نيپلز، فلورينس، ميلان ۽ پاپائيت جي وچ ۾ [[اٽالڪ ليگ]] نالي دفاعي اتحاد قائم ٿيو. [[لورينزو دي ميڊيچي|لورينزو ''دي ميگنيفيسنٽ'' دي ميڊيچي]] نشاةِ ثانيه جو سڀ کان وڏو سرپرست هو؛ سندس مدد ليگ کي ترڪن جي [[اوترانتو جو گهيرو|حملي کي ناڪام ڪرڻ]] جي قابل بڻايو. بهرحال، اهو اتحاد 1490ع واري ڏهاڪي ۾ ٽٽي پيو؛ [[فرانس جو چارلس اٺون]] جي حملي اپٻيٽ ۾ جنگين جي هڪ سلسلي جي شروعات ڪئي. [[اعليٰ نشاةِ ثانيه]] دوران، [[جوليس ٻيون]] (1503–1513) جهڙا پوپ اٽلي تي ڪنٽرول لاءِ پرڏيهي بادشاهن خلاف وڙهيا؛ [[پال ٽيون]] (1534–1549) يورپي طاقتن جي وچ ۾ امن لاءِ ثالثي کي ترجيح ڏني. اهڙن تڪرارن جي وچ ۾، ميڊيچي پوپن [[ليو ڏهون]] (1513–1521) ۽ [[ڪليمنٽ ستون]] (1523–1534) جرمني، انگلينڊ ۽ ٻين هنڌن ۾ [[پروٽيسٽنٽ اصلاح]] کي منهن ڏنو. 1559ع ۾، فرانس ۽ هبسبرگن جي وچ ۾ [[اطالوي جنگيون|اطالوي جنگين]] جي خاتمي تي، اٽلي جو لڳ ڀڳ اڌ حصو، يعني ڏکڻ واريون [[نيپلز جي بادشاهت|نيپلز]]، [[سسلي جي بادشاهت|سسلي]]، [[سارڊينيا جي بادشاهت|سارڊينيا]] جون بادشاهتون ۽ [[ميلان جو ڊچي]]، اسپيني حڪمراني هيٺ هو، جڏهن ته ٻيو اڌ آزاد رهيو؛ ڪيترائي رياستون رسمي طور اڃا به پاڪ رومي سلطنت جو حصو رهيون. پاپائيت [[جوابي اصلاح]] شروع ڪئي، جنهن جا اهم واقعا هي هئا: [[ٽرينٽ ڪائونسل]] (1545–1563)؛ [[گريگورين ڪئلينڊر]] جي قبوليت؛ [[جيسوئٽ چين مشن]]؛ [[فرانسيسي مذهبي جنگيون]]؛ [[ٽيهه سالن جي جنگ]] (1618–1648) جو خاتمو؛ ۽ [[وڏي ترڪي جنگ]]. اطالوي معيشت 1600ع ۽ 1700ع جي ڏهاڪن ۾ زوال پذير ٿي. [[File:Flag of the Cispadane Republic.svg|thumb|[[چيسپاداني جمهوريه]] جو جهنڊو، پهريون [[اطالوي ترنگو]] جيڪو ڪنهن خودمختيار اطالوي رياست اختيار ڪيو (1797)]] [[اسپيني جانشيني جي جنگ]] (1700–1714) دوران، آسٽريا اٽلي ۾ اسپيني علائقن جو وڏو حصو، يعني ميلان، نيپلز ۽ سارڊينيا حاصل ڪيو؛ پوءِ 1720ع ۾ سارڊينيا سسلي جي بدلي ۾ هائوس آف ساووي کي ڏني وئي. بعد ۾ بوربن خاندان جي هڪ شاخ سسلي ۽ نيپلز جي تخت تي ويٺي. [[نيپوليني جنگيون|نيپوليني جنگين]] دوران، اتر ۽ وچ اٽلي کي فرانس جي [[ڀيڻ جمهوريهون]] طور ٻيهر منظم ڪيو ويو، ۽ پوءِ [[اٽلي جي بادشاهت (نيپوليني)|اٽلي جي بادشاهت]] طور.<ref>Napoleon Bonaparte, "The Economy of the Empire in Italy: Instructions from Napoleon to Eugène, Viceroy of Italy", ''Exploring the European Past: Texts & Images'', Second Edition, ed. Timothy E. Gregory (Mason: Thomson, 2007), 65–66.</ref> ڏکڻ کي نيپولين جي ڀيڻوئي [[جواڪيم مورا]] هلائيندو هو. 1814ع جي [[ويانا ڪانگريس]] 18هين صديءَ جي آخر واري صورتحال بحال ڪئي، پر [[فرانسيسي انقلاب]] جا آدرش ختم نه ٿي سگهيا، ۽ 19هين صديءَ جي شروعات جي [[سياسي اٿل پٿل|سياسي اٿل پٿلن]] دوران ٻيهر ظاهر ٿيا. ڪنهن اطالوي رياست طرفان [[اطالوي ترنگو]] جي پهرين قبوليت، [[چيسپاداني جمهوريه]]، [[نيپوليني اٽلي جا جهنڊا|نيپوليني اٽلي]] دوران ٿي، فرانسيسي انقلاب کان پوءِ، جنهن قومي [[خود اراديت]] جي حمايت ڪئي.<ref>{{Cite book |last1=Maiorino |first1=Tarquinio |title=Il tricolore degli italiani. Storia avventurosa della nostra bandiera |last2=Marchetti Tricamo |first2=Giuseppe |last3=Zagami |first3=Andrea |publisher=Arnoldo Mondadori Editore |year=2002 |isbn=978-8-8045-0946-2 |page=156 |language=it}} [http://www.esteri.it/MAE/EN/Benvenuti_in_Italia/Conoscere_Italia/bandieraInno.htm The tri-coloured standard]. Getting to Know Italy, Ministry of Foreign Affairs (retrieved 5 October 2008). {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20080223131121/http://www.esteri.it/MAE/EN/Benvenuti_in_Italia/Conoscere_Italia/bandieraInno.htm|date=23 February 2008}}.</ref> هي واقعو [[ترنگو ڏينهن]] طور ملهايو ويندو آهي.<ref>Article 1 of the law n. 671 of 31 December 1996 ("National celebration of the bicentenary of the first national flag")</ref> === اتحاد === {{Main|اٽلي جو اتحاد}} [[اٽلي جي بادشاهت جو جنم]] اطالوي قومپرستن ۽ [[هائوس آف ساووي]] سان وفادار شاهپرستن جي ڪوششن جو نتيجو هو، جن سڄي [[اطالوي اپٻيٽ]] تي مشتمل هڪ گڏيل بادشاهت قائم ڪرڻ ٿي چاهي. 19هين صديءَ جي وچ تائين، وڌندڙ [[اطالوي قومپرستي]] انقلاب جو سبب بڻجي.<ref>{{Cite web|title=Risorgimento in 'Dizionario di Storia'|url=https://www.treccani.it/enciclopedia/risorgimento_(Dizionario-di-Storia)|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220922035556/https://www.treccani.it/enciclopedia/risorgimento_(Dizionario-di-Storia)|archive-date=22 September 2022|access-date=22 September 2022|website=treccani.it|language=it-IT}}</ref> 1815ع جي [[ويانا ڪانگريس]] کان پوءِ، اٽلي جي سياسي ۽ سماجي اتحاد واري تحريڪ، يعني [[ريسورجي مينتو]]، اٽلي کي رياستن جي گڏجڻ ۽ انهن کي پرڏيهي ڪنٽرول کان آزاد ڪرڻ ذريعي متحد ڪرڻ لاءِ اڀري. هڪ انقلابي شخصيت محب وطن صحافي [[جوزيپي ماتسيني]] هو، جنهن 1830ع واري ڏهاڪي ۾ سياسي تحريڪ [[نوجوان اٽلي]] جو بنياد وڌو؛ هو وحداني جمهوريه جو حامي هو ۽ وسيع قومپرست تحريڪ جي وڪالت ڪندو هو. 1847ع ۾ "[[اِل ڪانتو ديلي اطالياني]]" جي پهرين عوامي پرفارمنس ٿي، جيڪو 1946ع ۾ قومي ترانو بڻيو.<ref>{{Cite book|last1=Maiorino|first1=Tarquinio|last2=Marchetti Tricamo|first2=Giuseppe|last3=Zagami|first3=Andrea|title=Il tricolore degli italiani. Storia avventurosa della nostra bandiera|year=2002|publisher=Arnoldo Mondadori Editore|language=it|isbn=978-8-8045-0946-2|page=18}}; {{Cite web|title=Fratelli d'Italia|url=https://www.quirinale.it/page/inno|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20230426052752/https://www.quirinale.it/page/inno|archive-date=26 April 2023|access-date=1 October 2021|language=it}}</ref> {{Multiple image | align = right | image1 = Giuseppe Mazzini.jpg | width1 = 173 | image2 = Giuseppe Garibaldi 1861.jpg | width2 = 138 | footer = [[جوزيپي ماتسيني]] (کاٻي)، اطالوي انقلابي تحريڪ جو انتهائي اثرائتو اڳواڻ؛ ۽ [[جوزيپي گاريبالدي]] (ساڄي)، جديد دور جي عظيم ترين جرنيلن مان هڪ طور مشهور<ref name="scholar and patriot">{{cite web |url={{Google books|iWK7AAAAIAAJ |page=PA133 |keywords=Garibaldi+one+of+the+greatest+generals+of+modern+time |text= |plainurl=yes}}|title=Scholar and Patriot|publisher=Manchester University Press|via=Google Books}}</ref> ۽ ڏکڻ آمريڪا ۽ يورپ ۾ پنهنجي فوجي ڪارنامن سبب "ٻن جهانن جو هيرو" طور سڃاتو ويندڙ،<ref>{{Cite web|title=Giuseppe Garibaldi (Italian revolutionary)|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/225978/Giuseppe-Garibaldi|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140226091529/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/225978/Giuseppe-Garibaldi|archive-date=26 February 2014|access-date=6 March 2014}}</ref> جنهن ڪيترين فوجي مهمن ۾ وڙهيو، جيڪي [[اٽلي جو اتحاد|اطالوي اتحاد]] تائين پهتيون }} نوجوان اٽلي جو سڀ کان مشهور ميمبر انقلابي ۽ جنرل [[جوزيپي گاريبالدي]] هو،<ref>Denis Mack Smith, ''Modern Italy: A Political History'', (University of Michigan Press, 1997) p. 15. A literary echo may be found in the character of Giorgio Viola in Joseph Conrad's ''[[Nostromo]]''.</ref> جنهن ڏکڻ اٽلي ۾ اتحاد لاءِ جمهوري مهم جي اڳواڻي ڪئي. بهرحال، [[سارڊينيا جي بادشاهت (1720–1861)|سارڊينيا جي بادشاهت]] ۾ هائوس آف ساووي جي اطالوي بادشاهت، جنهن جي حڪومت [[ڪاميليو بينسو، ڪائونٽ آف ڪاوير]] هلائي رهيو هو، به متحد اطالوي رياست قائم ڪرڻ جا ارادا رکندي هئي. يورپ ۾ پکڙيل [[1848ع جا لبرل انقلاب|1848ع جي لبرل انقلابن]] جي پس منظر ۾، [[آسٽريا-هنگري|آسٽريا]] خلاف هڪ ناڪام [[پهرين اطالوي آزاديءَ جي جنگ]] جو اعلان ڪيو ويو. 1855ع ۾، سارڊينيا [[ڪريميائي جنگ]] ۾ برطانيا ۽ فرانس جو اتحادي بڻيو.<ref>Enrico Dal Lago, "Lincoln, Cavour, and National Unification: American Republicanism and Italian Liberal Nationalism in Comparative Perspective". ''The Journal of the Civil War Era'' 3#1 (2013): 85–113.; William L. Langer, ed., ''An Encyclopedia of World Cup History''. 4th ed. 1968. pp 704–7.</ref> سارڊينيا 1859ع جي [[ٻي اطالوي آزاديءَ جي جنگ]] ۾ فرانس جي مدد سان آسٽريائي سلطنت خلاف وڙهيو، جنهن جي نتيجي ۾ [[لومباردي]] آزاد ٿي. [[پلومبيئرز معاهدو|پلومبيئرز معاهدي]] جي بنياد تي، سارڊينيا [[ساووي]] ۽ [[نيس]] فرانس کي حوالي ڪيا، اهڙو واقعو جنهن [[نيسارڊ لڏپلاڻ]] جو سبب بڻيو.<ref>{{Cite web|date=28 August 2017|title="Un nizzardo su quattro prese la via dell'esilio" in seguito all'unità d'Italia, dice lo scrittore Casalino Pierluigi|url=https://www.montecarlonews.it/2017/08/28/notizie/argomenti/altre-notizie-1/articolo/un-nizzardo-su-quattro-prese-la-via-dellesilio-in-seguito-allunita-ditalia-dice-lo-scrittore.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200219165302/http://www.montecarlonews.it/2017/08/28/notizie/argomenti/altre-notizie-1/articolo/un-nizzardo-su-quattro-prese-la-via-dellesilio-in-seguito-allunita-ditalia-dice-lo-scrittore.html|archive-date=19 February 2020|access-date=14 May 2021|language=it}}</ref> 1860–1861ع ۾، گاريبالدي نيپلز ۽ سسلي ۾ اتحاد واري مهم جي اڳواڻي ڪئي.<ref>Mack Smith, Denis (1997). ''Modern Italy; A Political History''. Ann Arbor: The University of Michigan Press. {{ISBN|0-4721-0895-6}}.</ref> [[تيانو]] گاريبالدي ۽ [[وڪٽر ايمانوئل ٻيون]]، سارڊينيا جي آخري بادشاهه، جي مشهور ملاقات جو هنڌ هو، جنهن دوران گاريبالدي وڪٽر ايمانوئل سان هٿ ملايو ۽ کيس [[اٽلي جو بادشاهه]] ڪري سلام ڪيو. ڪاوير 1860ع ۾ گاريبالدي جي ڏکڻ اٽلي کي سارڊينيا جي بادشاهت سان اتحاد ۾ شامل ڪرڻ تي راضي ٿيو. ان سان سارڊينيا جي حڪومت کي 17 مارچ 1861ع تي [[اٽلي جي بادشاهت جو اعلان|متحد اطالوي بادشاهت جو اعلان]] ڪرڻ جي اجازت ملي،<ref>{{Cite news|date=17 March 2017|title=Everything you need to know about March 17th, Italy's Unity Day|url=https://www.thelocal.it/20170317/everything-to-know-about-march-17th-italys-unity-unification-risorgimento-day|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170617212538/https://www.thelocal.it/20170317/everything-to-know-about-march-17th-italys-unity-unification-risorgimento-day|archive-date=17 June 2017|access-date=17 July 2017}}</ref> ۽ وڪٽر ايمانوئل ٻيون ان جو پهريون بادشاهه بڻيو. 1865ع ۾ بادشاهت جي گادي تورين کان فلورينس منتقل ڪئي وئي. 1866ع ۾، وڪٽر ايمانوئل ٻيون، [[پروشيا]] سان اتحاد ڪندي [[آسٽرو-پروشين جنگ]] دوران، [[ٽين اطالوي آزاديءَ جي جنگ]] وڙهي، جنهن جي نتيجي ۾ اٽلي [[وينيتو|وينيتيا]] کي پاڻ ۾ شامل ڪيو. آخرڪار، 1870ع ۾، جڏهن فرانس [[فرانڪو-پروشين جنگ]] دوران روم ڇڏي ڏنو، اطالوين [[روم تي قبضو|پاپائي رياستن تي قبضو ڪيو]]، اتحاد مڪمل ٿيو، ۽ گادي روم منتقل ڪئي وئي.<ref name="scholar and patriot"/> === لبرل دور === {{Main|اٽلي جي بادشاهت|اطالوي ڊائاسپورا|اطالوي سلطنت|پهريين عالمي جنگ دوران اٽلي جي فوجي تاريخ}} {{Multiple image | align = right | image1 = VictorEmmanuel2.jpg | width1 = 125 | image2 = Camillo Benso Cavour di Ciseri.jpg | width2 = 141 | footer = [[وڪٽر ايمانوئل ٻيون]] (کاٻي) ۽ [[ڪاميليو بينسو، ڪائونٽ آف ڪاوير]] (ساڄي)، اتحاد جون اهم شخصيتون، ترتيبوار متحد اٽلي جا پهريان بادشاهه ۽ وزيراعظم بڻيا. }} سارڊينيا جو آئين 1861ع ۾ سڄي اٽلي تائين وڌايو ويو، ۽ نئين رياست لاءِ بنيادي آزاديون مهيا ڪيون ويون؛ پر چونڊ قانونن بي ملڪيت طبقن کي ٻاهر رکيو. نئين بادشاهت هڪ پارلياماني آئيني بادشاهت طور هلائي وئي، جنهن تي لبرلن جو غلبو هو. جيئن اتر اٽلي تيزيءَ سان صنعتي ٿيو، ڏکڻ ۽ اتر جا ڳوٺاڻا علائقا غير ترقي يافته ۽ وڌيڪ آبادي وارا رهيا، جنهن سبب لکين ماڻهو لڏپلاڻ ڪرڻ تي مجبور ٿيا ۽ [[اطالوي ڊائاسپورا|وڏي ۽ اثرائتي ڊائاسپورا]] کي هٿي ملي. [[اطالوي سوشلسٽ پارٽي]] طاقت ۾ وڌي، جنهن روايتي لبرل ۽ قدامت پسند اسٽيبلشمينٽ کي چئلينج ڪيو. 19هين صديءَ جي آخري ٻن ڏهاڪن ۾، اٽلي آفريڪا ۾ [[اطالوي اريٽريا|اريٽريا]]، [[اطالوي صوماليا|صوماليا]]، [[اطالوي ٽرپوليطانيا|ٽرپوليطانيا]] ۽ [[اطالوي سيرينيڪا|سيرينيڪا]] کي ماتحت ڪري [[اطالوي سلطنت|نوآبادياتي طاقت]] بڻجي ويو.<ref>{{Cite web |title=The Italian Colonial Empire |url=http://www.allempires.com/article/index.php?q=italian_colonial |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20120224012449/http://www.allempires.com/article/index.php?q=italian_colonial |archive-date=24 February 2012 |access-date=17 June 2012 |publisher=All Empires |quote=At its peak, just before WWII, the Italian Empire comprehended the territories of present time Italy, Albania, Rhodes, Dodecanese, Libya, Ethiopia, Eritrea, the majority of Somalia and the little concession of Tientsin in China}}</ref><ref>(Bosworth (2005), p. 49.)</ref> 1913ع ۾ مردن لاءِ عام ووٽ جو حق اختيار ڪيو ويو. [[پهريين عالمي جنگ]] کان اڳ واري دور تي [[جيوواني جيوليٽي]] جو غلبو رهيو، جيڪو 1892ع ۽ 1921ع جي وچ ۾ پنج ڀيرا وزيراعظم رهيو. [[File:Trento 3 novembre 1918.jpg|thumb|3 نومبر 1918ع تي، فاتح [[ويتوريو وينيتو جي جنگ]] کان پوءِ، [[ترنتو]] ۾ اطالوي گهوڙيسوار]] [[پهريين عالمي جنگ ۾ اٽلي جي شموليت|اٽلي 1915ع ۾ پهريين عالمي جنگ ۾ داخل ٿيو]]، جنهن جو مقصد قومي اتحاد کي مڪمل ڪرڻ هو، تنهنڪري تاريخ نويسيءَ جي نقطه نظر کان ان کي چوٿين اطالوي آزاديءَ جي جنگ به سمجهيو وڃي ٿو،<ref>{{Cite web|date=6 March 2015|title=Il 1861 e le quattro Guerre per l'Indipendenza (1848–1918) |url=http://www.piacenzaprimogenita150.it/index.php?it%2F176%2Fil-1861-e-le-quattro-guerre-per-lindipendenza-1848-1918|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20220319075828/http://www.piacenzaprimogenita150.it/index.php?it%2F176%2Fil-1861-e-le-quattro-guerre-per-lindipendenza-1848-1918|archive-date=19 March 2022|access-date=12 March 2021|language=it}}</ref> جيئن [[اٽلي جو اتحاد|اٽلي جي اتحاد]] جي پڄاڻي.<ref>{{Cite web|title=La Grande Guerra nei manifesti italiani dell'epoca|url=http://www.beniculturali.it/mibac/export/MiBAC/sito-MiBAC/Contenuti/MibacUnif/Eventi/visualizza_asset.html_1239896580.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20150923183754/http://www.beniculturali.it/mibac/export/MiBAC/sito-MiBAC/Contenuti/MibacUnif/Eventi/visualizza_asset.html_1239896580.html|archive-date=23 September 2015|access-date=12 March 2021|language=it}}; {{Cite book|last=Genovesi|first=Piergiovanni|url=https://books.google.com/books?id=_LntMIUOXngC&q=%22quarta+guerra+d%27indipendenza%22&pg=PA41|title=Il Manuale di Storia in Italia, di Piergiovanni Genovesi|date=11 June 2009|publisher=FrancoAngeli|isbn=978-8-8568-1868-0|language=it|access-date=12 March 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20240116110143/https://books.google.com/books?id=_LntMIUOXngC&q=%22quarta+guerra+d%27indipendenza%22&pg=PA41#v=snippet&q=%22quarta%20guerra%20d'indipendenza%22&f=false|archive-date=16 January 2024|url-status=live}}</ref> اٽلي، جيڪو ظاهري طور [[جرمن سلطنت|جرمن]] ۽ [[آسٽرو-هنگريائي]] سلطنتن سان [[ٽرپل الائنس (1882)|ٽرپل الائنس]] ۾ اتحادي هو، 1915ع ۾ [[پهريين عالمي جنگ جا اتحادي|اتحادين]] سان شامل ٿيو، ۽ [[لنڊن جو معاهدو (1915)|وعدي]] تحت پهريين عالمي جنگ ۾ داخل ٿيو، جنهن ۾ وڏن علائقائي فائدن جو واعدو شامل هو: اولهه [[انر ڪارنيولا]]، اڳوڻو [[آسٽريائي لٽرل]] ۽ [[دلماتيا]]، گڏوگڏ [[عثماني سلطنت]] جا ڪجهه حصا. اتحادي فتح ۾ ملڪ جي حصي سبب ان کي "[[بگ فور (پهريين عالمي جنگ)|بگ فور]]" طاقتن مان هڪ جي حيثيت ملي. فوج جي ٻيهر تنظيم ۽ جبري ڀرتي اطالوي فتحن جو سبب بڻيا. آڪٽوبر 1918ع ۾، اطالوين هڪ وڏي جارحاڻي مهم شروع ڪئي، جيڪا [[ويتوريو وينيتو جي جنگ]] ۾ فتح تي ختم ٿي.<ref>Burgwyn, H. James: ''Italian foreign policy in the interwar period, 1918–1940.'' Greenwood Publishing Group, 1997. p. 4. {{ISBN|0-2759-4877-3}}. Schindler, John R.: ''Isonzo: The Forgotten Sacrifice of the Great War.'' Greenwood Publishing Group, 2001. p. 303. {{ISBN|0-2759-7204-6}}. Mack Smith, Denis: ''Mussolini.'' Knopf, 1982. p. 31. {{ISBN|0-3945-0694-4}}.</ref> هن اطالوي محاذ تي جنگ جي پڄاڻي ڪئي، آسٽرو-هنگريائي سلطنت جي ٽٽڻ کي يقيني بڻايو، ۽ ٻن هفتن کان به گهٽ عرصي ۾ جنگ کي [[جرمني سان جنگبندي|ختم ڪرڻ]] ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو. جنگ دوران 650,000 کان وڌيڪ اطالوي سپاهي ۽ ايترا ئي عام شهري مارجي ويا،<ref>{{Cite book|last=Mortara|first=G|title=La Salute pubblica in Italia durante e dopo la Guerra|publisher=Yale University Press|year=1925|location=New Haven}}</ref> ۽ بادشاهت ڏيوالپڻي جي ڪناري تي هئي. [[سينٽ-جرمين-آن-لي جو معاهدو (1919)|سينٽ-جرمين-آن-لي جو معاهدو]] (1919) ۽ [[راپالو جو معاهدو (1920)|راپالو جو معاهدو]] (1920) [[ترنتينو]] ۽ [[ڏکڻ ٽائرول]]، [[جوليئن مارچ]]، [[استريا]]، [[ڪوارنر نار]] ۽ دلماتيا جي شهر [[زادار|زارا]] کي اٽلي ۾ شامل ڪرڻ جي اجازت ڏني. بعد واري [[روم جو معاهدو (1924)|روم جي معاهدي]] (1924) سبب [[فيومي]] اٽلي سان شامل ٿيو. اٽلي کي لنڊن جي معاهدي ۾ واعدو ڪيل ٻيا علائقا نه مليا، تنهنڪري [[بينيتو موسوليني]] هن نتيجي کي "[[ڪٽيل فتح]]" قرار ڏنو، جنهن [[فاشسٽ اٽلي (1922–1943)|اطالوي فاشزم جي اڀار]] ۾ مدد ڪئي. مورخ "ڪٽيل فتح" کي هڪ "سياسي افسانو" سمجهن ٿا، جنهن کي فاشسٽن [[اطالوي سامراجيت]] کي ڀڙڪائڻ لاءِ استعمال ڪيو.<ref>G.Sabbatucci, ''La vittoria mutilata'', in AA.VV., ''Miti e storia dell'Italia unita'', Il Mulino, Bologna 1999, pp.101–106</ref> اٽلي کي [[قومون جي ليگ]] جي ايگزيڪيوٽو ڪائونسل ۾ مستقل سيٽ ملي. === فاشسٽ حڪومت ۽ ٻي عالمي جنگ === {{Main|فاشسٽ اٽلي|ٻي عالمي جنگ دوران اٽلي جي فوجي تاريخ|اطالوي مهم (ٻي عالمي جنگ)|اٽلي ۾ هولوڪاسٽ}} [[File:Mussolini mezzobusto.jpg|thumb|upright=.7|left|فاشسٽ آمر [[بينيتو موسوليني]] پاڻ کي ''[[دوچي]]'' سڏائيندو هو ۽ 1922ع کان [[اٽلي ۾ فاشسٽ حڪومت جو زوال|1943ع ۾ پنهنجي معزولي]] تائين ملڪ تي حڪومت ڪئي.]] عظيم جنگ جي تباهي کان پوءِ پيدا ٿيل [[ٻه ڳاڙها سال|سوشلسٽ تحريڪن]]، جيڪي [[روسي انقلاب]] کان متاثر هيون، سڄي اٽلي ۾ جوابي انقلاب ۽ دٻاءُ جو سبب بڻيون. لبرل اسٽيبلشمينٽ، سوويت طرز جي انقلاب کان ڊڄندي، موسوليني جي اڳواڻي هيٺ ننڍي [[نيشنل فاشسٽ پارٽي]] جي حمايت شروع ڪئي. آڪٽوبر 1922ع ۾، نيشنل فاشسٽ پارٽي جي [[بليڪ شرٽس]] هڪ [[عوامي مظاهرو]] ۽ "[[روم ڏانهن مارچ]]" وارو ڪُو منظم ڪيو. بادشاهه [[وڪٽر ايمانوئل ٽيون]] موسوليني کي [[اٽلي جو وزيراعظم|وزيراعظم]] مقرر ڪيو، هٿياربند ٽڪراءَ کان سواءِ اقتدار فاشسٽن ڏانهن منتقل ڪندي.<ref>{{Cite book|last=Lyttelton|first=Adrian|title=The Seizure of Power: Fascism in Italy, 1919–1929 |date=2008|publisher=Routledge|isbn=978-0-4155-5394-0|location=New York|pages=75–77}}; {{Cite news|title=March on Rome {{!}} Italian history|url=https://www.britannica.com/event/March-on-Rome|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150504055509/http://www.britannica.com/EBchecked/topic/508871/March-on-Rome|archive-date=4 May 2015|access-date=25 July 2017|work=Encyclopædia Britannica}}</ref> موسوليني سياسي پارٽين تي پابندي وڌي ۽ ذاتي آزاديون گهٽايون، آمريت قائم ڪندي. انهن قدمن عالمي ڌيان حاصل ڪيو ۽ [[نازي جرمني]] ۽ [[شاهي جاپان]] ۾ ساڳين آمريتن کي متاثر ڪيو. [[فاشزم]] اطالوي قومپرستي ۽ سامراجيت تي ٻڌل هو، ۽ رومي ۽ [[وينسي سلطنت|وينسي سلطنتن]] جي ورثي جي بنياد تي [[ارڊينٽزم|ارڊينٽسٽ دعوائن]] وسيلي اطالوي ملڪيتن کي وڌائڻ چاهيندو هو.<ref>{{Cite book|last=Rodogno|first=Davide|author-link=Davide Rodogno|title=Fascism's European Empire: Italian Occupation during the Second World War|date=2006|publisher=Cambridge University Press|location=Cambridge, England|page=88}}; {{Cite book|last=Kallis|first=Aristotle A.|title=Fascist ideology: territory and expansionism in Italy and Germany, 1922–1945 |date=2000|publisher=Routledge|location=London, England; New York City, USA|pages=41}}; {{Cite book|last1=Ball|first1=Terence|title=The Cambridge History of Twentieth-Century Political Thought|last2=Bellamy|first2=Richard|pages=133}}; {{Cite book|last=Stephen J. Lee|url=https://books.google.com/books?id=u-mm5UDlzBEC&pg=PA157|title=European Dictatorships, 1918–1945 |date=2008|publisher=Routledge|isbn=978-0-4154-5484-1|pages=157–158|access-date=8 February 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211001320/https://books.google.com/books?id=u-mm5UDlzBEC&pg=PA157#v=onepage&q&f=false|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}</ref> انهيءَ سبب فاشسٽ [[مداخلت پسند پرڏيهي پاليسي]] ۾ مصروف رهيا. 1935ع ۾، موسوليني [[ٻي اطالو-ابيسينيائي جنگ|ايٿوپيا تي حملو ڪيو]] ۽ [[اطالوي اوڀر آفريڪا]] قائم ڪيو، جنهن جي نتيجي ۾ عالمي اڪيلائي پيدا ٿي. اٽلي [[قومون جي ليگ]] مان نڪري ويو. پوءِ اٽلي [[اسٽيل جو معاهدو|نازي جرمني سان اتحاد]] ڪيو ۽ [[ٽرائيپارٽائيٽ پيڪٽ|جاپاني سلطنت]] سان گڏ ٿيو، ۽ [[اسپيني گهرو جنگ]] ۾ [[فرانسسڪو فرانڪو]] جي مضبوط حمايت ڪئي. اپريل 1939ع ۾، اٽلي [[البانيا تي اطالوي حملو|البانيا تي حملو ڪيو]]. اٽلي 10 جون 1940ع تي ٻي عالمي جنگ ۾ داخل ٿيو. ان تاريخ تائين فرانس عملي طور [[فرانس جي جنگ]] هارائي چڪو هو. مختلف وقتن تي، اطالوي [[برطانوي صومالي لينڊ تي اطالوي قبضو|برطانوي صومالي لينڊ]]، [[مصر تي اطالوي حملو|مصر]]، [[بلقان مهم (ٻي عالمي جنگ)|بلقان]] ۽ اوڀر محاذن تي اڳتي وڌيا. بهرحال، اهي [[اوڀر محاذ تي اطالوي شموليت|اوڀر محاذ]] سان گڏ [[اوڀر آفريقي مهم (ٻي عالمي جنگ)|اوڀر آفريقي]] ۽ [[اتر آفريقي مهم|اتر آفريقي]] مهمن ۾ شڪست کائي ويا، ۽ آفريڪا ۽ بلقان ۾ پنهنجا علائقا وڃائي ويٺا. [[اطالوي جنگي ڏوهه|اطالوي جنگي ڏوهن]] ۾ [[عدالت کان ٻاهر قتل]] ۽ [[نسلي صفائي]] شامل هئا،<ref>James H. Burgwyn (2004). [http://www.ingentaconnect.com/content/routledg/rmis/2004/00000009/00000003/art00005 General Roatta's war against the partisans in Yugoslavia: 1942] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130921054155/http://www.ingentaconnect.com/content/routledg/rmis/2004/00000009/00000003/art00005|date=21 September 2013}}, Journal of Modern Italian Studies, Volume 9, Number 3, pp. 314–329(16)</ref> جن ۾ لڳ ڀڳ 25,000 ماڻهن، خاص طور يوگوسلاوين، کي [[اطالوي حراستي ڪيمپ|اطالوي حراستي ڪيمپن]] ۽ ٻين هنڌن ڏانهن جلاوطن ڪيو ويو. [[يوگوسلاو پارٽيزنز]] جنگ دوران ۽ ان کان پوءِ نسلي اطالوي آبادي خلاف پنهنجا ڏوهه ڪيا، جن ۾ [[فوئبي قتل عام]] شامل هئا. جولاءِ 1943ع ۾ [[سسلي تي اتحادي حملو]] شروع ٿيو، جنهن 25 جولاءِ تي [[اٽلي ۾ فاشسٽ حڪومت جو زوال|فاشسٽ حڪومت جي خاتمي]] جو سبب بڻيو. بادشاهه [[وڪٽر ايمانوئل ٽيون]] جي حڪم سان موسوليني کي معزول ۽ گرفتار ڪيو ويو. 3 سيپٽمبر تي، اٽلي [[ڪاسيبلي جي جنگبندي]] تي صحيح ڪئي،<!-- it became effective on 8 Sept---> جنهن برطانيا ۽ آمريڪا سان جنگ ختم ڪئي. جرمن، اطالوي فاشسٽن جي مدد سان، اتر ۽ وچ اٽلي تي ڪنٽرول حاصل ڪرڻ ۾ ڪامياب ٿيا ([[آپريشن آڪسي]]). ملڪ جنگ جو ميدان رهيو، جڏهن ته اتحادي ڏکڻ کان اڳتي وڌندا رهيا. [[File:01 partigiani a milano1.jpg|thumb|اپريل 1945ع ۾ [[اٽلي جي آزادي]] تائين پهچندڙ آخري بغاوت دوران ميلان ۾ [[اطالوي مزاحمتي تحريڪ|اطالوي پارٽيزن]]]] اتر ۾، جرمنن [[اطالوي سماجي جمهوريه]] (RSI) قائم ڪئي، جيڪا هڪ نازي [[ڪٺ پتلي رياست]] ۽ [[سهڪاريت پسند|سهڪاريت پسند]] حڪومت هئي، جنهن ۾ موسوليني کي جرمن پيراٽروپرن طرفان [[گران ساسو ريڊ|بچائڻ]] کان پوءِ اڳواڻ مقرر ڪيو ويو. اطالوي فوجن جو باقي حصو [[اطالوي هم جنگي فوج]] ۾ منظم ڪيو ويو، جنهن اتحادي طاقتن سان گڏ وڙهيو، جڏهن ته موسوليني سان وفادار ٻيون اطالوي فوجون [[نيشنل ريپبلڪن آرمي]] ۾ جرمنن سان گڏ وڙهڻ لاءِ چونڊيو. جرمن فوجن، RSI جي سهڪار سان، قتل عام ڪيا ۽ هزارين يهودين کي موت جي ڪيمپن ڏانهن جلاوطن ڪيو. جنگبندي کان پوءِ واري دور ۾ [[اطالوي مزاحمت]] اڀري، جنهن [[آپريشن آڪسي|نازي جرمن قابضن]] ۽ سهڪاريت پسندن خلاف گوريلا جنگ وڙهي.<ref>G. Bianchi, ''La Resistenza'', in: AA.VV., ''Storia d'Italia'', vol. 8, pp. 368–369.</ref> هن دور جو هڪ پاسو [[اطالوي گهرو جنگ]] هو، ڇاڪاڻ⁠تہ پارٽيزنن ۽ فاشسٽ RSI فوجن جي وچ ۾ ويڙهه ٿي.<ref>{{Cite web|title=Storia della guerra civile in Italia|url=http://www.istitutobiggini.it/storia_pisano.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20221013183444/https://www.istitutobiggini.it/storia_pisano.pdf|archive-date=13 October 2022|access-date=28 August 2023}}; See the books from Italian historian [[Giorgio Pisanò]] ''Storia della guerra civile in Italia'', 1943–1945, 3 voll., Milano, FPE, 1965 and the book ''L'Italia della guerra civile'' ("Italy of civil war"), published in 1983 by the Italian writer and journalist [[Indro Montanelli]] as the fifteen volume of the ''Storia d'Italia'' ("History of Italy") by the same author.</ref><ref>{{Cite book|last=Pavone|first=Claudio|title=Una guerra civile. Saggio storico sulla moralità della Resistenza|date=1991|publisher=Bollati Boringhieri|isbn=8-8339-0629-9|location=Torino|page=238|language=it}}</ref> اپريل 1945ع ۾، جڏهن شڪست ويجهي هئي، موسوليني اتر طرف ڀڄڻ جي ڪوشش ڪئي،<ref>{{Citation|last=Viganò|first=Marino|title=Un'analisi accurata della presunta fuga in Svizzera|date=2001|work=Nuova Storia Contemporanea|volume=3|language=it}}</ref> پر پارٽيزنن هٿان پڪڙيو ويو ۽ [[بينيتو موسوليني جو موت|فوري طور قتل ڪيو ويو]].<ref>{{Cite news|date=28 April 1945|title=1945: Italian partisans kill Mussolini |url=https://news.bbc.co.uk/onthisday/hi/dates/stories/april/28/newsid_3564000/3564529.stm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20111126075555/http://news.bbc.co.uk/onthisday/hi/dates/stories/april/28/newsid_3564000/3564529.stm|archive-date=26 November 2011|access-date=17 October 2011|publisher=BBC News}}</ref> دشمنيون 29 اپريل 1945ع تي ختم ٿيون، [[ڪازيرتا جي هٿيار ڦٽا ڪرڻ|جڏهن اٽلي ۾ جرمن فوجن هٿيار ڦٽا ڪيا]]. جنگ ۾ لڳ ڀڳ اڌ ملين اطالوي مارجي ويا،<ref>{{Cite encyclopedia|title=Italy – Britannica Online Encyclopedia|encyclopedia=Encyclopædia Britannica|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297474/Italy|access-date=2 August 2010|archive-url=https://web.archive.org/web/20120306095718/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297474/Italy|archive-date=6 March 2012|url-status=live}}</ref> سماج ورهائجي ويو، ۽ معيشت لڳ ڀڳ تباهه ٿي وئي؛ 1944ع ۾ في فرد آمدني 1900ع کان پوءِ سڀ کان هيٺين سطح تي هئي.<ref>{{Cite book|title=Liberal and fascist Italy, 1900–1945 |date=2002|publisher=Oxford University Press|editor-last=Lyttelton|editor-first=Adrian|page=13}}</ref> جنگ کان پوءِ اطالوي جمهوريت پسندي ٻيهر اڀري، جنهن [[1946ع اطالوي اداراتي ريفرنڊم]] ڏانهن واٽ هموار ڪئي.<ref>{{Cite encyclopedia|title=Italia|encyclopedia=Dizionario enciclopedico italiano|publisher=[[Treccani]]|date=1970|volume=VI|page=456|language=it}}</ref> === جمهوري دور === {{Main|اطالوي جمهوريه جي تاريخ}} اٽلي 2 جون تي ٿيل 1946ع جي ريفرنڊم کان پوءِ جمهوريه بڻيو،<ref>{{Cite AV media|url=https://archive.org/details/1946-06-06_Damage_Foreshadows_A-Bomb_Test|title=Damage Foreshadows A-Bomb Test, 1946/06/06 (1946) |publisher=[[Universal Newsreel]]|year=1946|access-date=22 February 2012}}</ref> اهو ڏينهن ان کان پوءِ ''[[جمهوريه جو عيد]]'' طور ملهايو وڃي ٿو. اها پهريون ڀيرو هئي جو عورتن قومي سطح تي ووٽ ڏنو.<ref>{{Cite web|title=Italia 1946: le donne al voto, dossier a cura di Mariachiara Fugazza e Silvia Cassamagnaghi |url=http://www.insmli.it/pubblicazioni/35/Voto%20donne%20versione%20def.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110520041048/http://www.insmli.it/pubblicazioni/35/Voto%20donne%20versione%20def.pdf|archive-date=20 May 2011|access-date=30 May 2011}}; {{Cite news|title=La prima volta in cui le donne votarono in Italia, 75 anni fa|url=https://www.ilpost.it/2021/03/10/primo-voto-italia-donne-10-marzo-1946|access-date=24 August 2021|work=Il Post|date=10 March 2021|language=it-IT|archive-date=23 August 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210823162103/https://www.ilpost.it/2021/03/10/primo-voto-italia-donne-10-marzo-1946|url-status=live}}</ref> وڪٽر ايمانوئل ٽئين جي پٽ، [[امبيرتو ٻيون]]، کي تخت ڇڏڻ تي مجبور ڪيو ويو. [[اٽلي جو آئين|جمهوري آئين]] 1948ع ۾ منظور ڪيو ويو. [[اٽلي ۽ اتحادي طاقتن جي وچ ۾ پيرس جو معاهدو]] تحت، [[ايڊرياٽڪ سمنڊ]] جي ڀرسان علائقا [[سوشلسٽ وفاقي جمهوريه يوگوسلاويا|يوگوسلاويا]] سان شامل ڪيا ويا، جنهن جي نتيجي ۾ [[استريائي-دلماتيني لڏپلاڻ]] ٿي، جنهن ۾ لڳ ڀڳ 300,000 [[استريائي اطالوي|استريائي]] ۽ [[دلماتيني اطالوي]] لڏي ويا.<ref>{{Cite web|last=Tobagi|first=Benedetta|title=La Repubblica italiana {{!}} Treccani, il portale del sapere|url=http://www.treccani.it/scuola/lezioni/storia/la_repubblica_italiana.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20160305001726/http://www.treccani.it/scuola/lezioni/storia/la_repubblica_italiana.html|archive-date=5 March 2016|access-date=28 January 2015|publisher=Treccani.it}}</ref> اٽلي پنهنجون سڀ نوآبادياتي ملڪيتون وڃايون، جنهن سان [[اطالوي سلطنت]] ختم ٿي. [[File:Alcide de Gasperi 2.jpg|thumb|upright=.7|[[الچيدي دي گاسپري]]، جمهوريه جو [[اٽلي جي وزيراعظمن جي فهرست|پهريون]] [[اٽلي جو وزيراعظم]] ۽ [[يورپي يونين جا باني پيءُ|يورپي يونين جي باني پيئرن]] مان هڪ]] ڪميونسٽ قبضي جي خوف [[1948ع جي اطالوي عام چونڊن]] ۾ فيصلائتو ڪردار ادا ڪيو، جتي [[ڪرسچن ڊيموڪريسي (اٽلي)|ڪرسچن ڊيموڪريٽن]]، [[الچيدي دي گاسپري]] جي اڳواڻي هيٺ، وڏي اڪثريت سان فتح حاصل ڪئي.<ref>{{Cite book|last1=Lawrence S. Kaplan|url=https://books.google.com/books?id=UV-ti1sYcbcC|title=NATO 1948: The Birth of the Transatlantic Alliance |last2=Morris Honick|date=2007|publisher=Rowman & Littlefield|isbn=978-0-7425-3917-4|pages=52–55|access-date=5 January 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20240116110143/https://books.google.com/books?id=UV-ti1sYcbcC|archive-date=16 January 2024|url-status=live}}; {{Cite book|author=Robert Ventresca|title=From Fascism to Democracy: Culture and Politics in the Italian Election of 1948 |publisher=University of Toronto Press|date=2004|pages=236–37}}</ref> نتيجي طور، 1949ع ۾ اٽلي [[نيٽو]] جو ميمبر بڻيو. [[مارشل پلان]] معيشت کي بحال ڪيو، جنهن 1960ع واري ڏهاڪي جي آخر تائين هڪ اهڙو دور ڏٺو جيڪو [[اطالوي معاشي معجزو]] جي نالي سان مشهور آهي. 1950ع واري ڏهاڪي ۾ اٽلي [[يورپي برادرين]] جو باني ملڪ بڻيو، جيڪي بعد ۾ يورپي يونين جو بنياد بڻيون. 1960ع واري ڏهاڪي جي آخر کان 1980ع واري ڏهاڪي جي شروعات تائين، ملڪ ''[[ليڊ جا سال (اٽلي)|ليڊ جا سال]]'' نالي دور مان گذريو، جيڪو معاشي مشڪلاتن، خاص طور تي [[1973ع جو تيل بحران]]، سماجي تڪرارن ۽ دهشتگرد حملا ۽ قتل عام جي واقعن سان نمايان هو.<ref>{{Cite web|year=1995|title=Commissione parlamentare d'inchiesta sul terrorismo in Italia e sulle cause della mancata individuazione dei responsabili delle stragi (Parliamentary investigative commission on terrorism in Italy and the failure to identify the perpetrators)|url=http://www.isn.ethz.ch/php/documents/collection_gladio/report_ital_senate.pdf|archive-url=https://web.archive.org/web/20060819211212/http://www.isn.ethz.ch/php/documents/collection_gladio/report_ital_senate.pdf|archive-date=19 August 2006|access-date=2 May 2006|language=it}}; {{In lang|en|it|fr|de}} {{Cite web|title=Secret Warfare: Operation Gladio and NATO's Stay-Behind Armies|url=http://www.isn.ethz.ch/php/collections/coll_gladio.htm#Documents|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20060425182721/http://www.isn.ethz.ch/php/collections/coll_gladio.htm|archive-date=25 April 2006|access-date=2 May 2006|publisher=Swiss Federal Institute of Technology / International Relation and Security Network}}; {{Cite web|date=24 June 2000|title=Clarion: Philip Willan, Guardian, 24 June 2000, p. 19 |url=http://www.cambridgeclarion.org/press_cuttings/us.terrorism_graun_24jun2000.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100329113138/http://www.cambridgeclarion.org/press_cuttings/us.terrorism_graun_24jun2000.html|archive-date=29 March 2010|access-date=24 April 2010|publisher=Cambridgeclarion.org}}</ref> معيشت ٻيهر بحال ٿي ۽ اٽلي 1970ع واري ڏهاڪي ۾ [[جي-7]] ۾ شامل ٿيڻ کان پوءِ دنيا جي پنجين وڏي صنعتي قوم بڻجي ويو. بهرحال، قومي قرض مجموعي ملڪي پيداوار (GDP) جي 100 سيڪڙو کان به وڌي ويو. 1992ع ۽ 1993ع جي وچ ۾، حڪومت جي نون مافيا مخالف قدمن جي نتيجي ۾ اٽلي [[سسلين مافيا]] طرفان ڪيل دهشتگرد حملن کي منهن ڏنو.<ref>{{Cite web|date=8 March 2012|title=New Arrests for Via D'Amelio Bomb Attack|url=https://www.corriere.it/International/english/articoli/2012/03/08/borsellino.shtml|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20121013204755/http://www.corriere.it/International/english/articoli/2012/03/08/borsellino.shtml|archive-date=13 October 2012|access-date=9 February 2019|website=Corriere della Sera}}</ref> ووٽر، جيڪي سياسي جمود، وڏي عوامي قرضي ۽ [[اٽلي ۾ بدعنواني|بدعنواني]] کان مايوس هئا، جيڪا [[ماني پوليتي|صاف هٿن]] واري جاچ ذريعي ظاهر ٿي، بنيادي سڌارن جو مطالبو ڪرڻ لڳا. ڪرسچن ڊيموڪريٽ، جيڪي لڳ ڀڳ 50 سالن تائين حڪومت ڪندا رهيا هئا، بحران جو شڪار ٿيا ۽ ٽٽي مختلف ڌڙن ۾ ورهائجي ويا.<ref>The so-called "Second Republic" was born by forceps: not with a revolt of Algiers, but formally under the same Constitution, with the mere replacement of one ruling class by another: {{Cite journal|last=Buonomo|first=Giampiero|year=2015|title=Tovaglie pulite|journal=Mondoperaio Edizione Online}}</ref> ڪميونسٽن پاڻ کي هڪ [[سماجي جمهوريت پسند]] قوت طور ٻيهر منظم ڪيو. 1990ع ۽ 2000ع واري ڏهاڪن دوران، [[مرڪز-ساڄي اتحاد (اٽلي)|مرڪز-ساڄي اتحاد]] (جنهن تي ميڊيا جي واپاري شخصيت [[سلويو برلسڪوني]] جو غلبو هو) ۽ [[مرڪز-کاٻي اتحاد (اٽلي)|مرڪز-کاٻي اتحاد]] (جنهن جي اڳواڻي پروفيسر [[رومانو پروڊي]] ڪندو هو) باري باري حڪومت ڪندا رهيا. 21هين صديءَ جي شروعات ۾، اٽلي سياسي ۽ معاشي عدم استحڪام جي هڪ ڊگهي دور مان گذريو، جيڪو بين الاقوامي بحرانن کان گهڻو متاثر ٿيو. 2008ع ۾ شروع ٿيندڙ [[عظيم معاشي بحران]] جا اثر ملڪ جي معيشت ۽ عوامي ماليات تي گهرا پيا، جنهن جي نتيجي ۾ [[سخت مالي پاليسيون]] اختيار ڪيون ويون ۽ استحڪام ۽ عالمي اعتبار کي يقيني بڻائڻ لاءِ [[ٽيڪنوڪريٽ]] يا وسيع اتحادي حڪومتن تي وڌيڪ ڀروسو ڪيو ويو.<ref>{{Cite news|last=Hooper|first=John|date=16 November 2011|title=Mario Monti appoints technocrats to steer Italy out of economic crisis|url=https://www.theguardian.com/world/2011/nov/16/mario-monti-technocratic-cabinet-italy|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200319230844/https://www.theguardian.com/world/2011/nov/16/mario-monti-technocratic-cabinet-italy|archive-date=19 March 2020|access-date=19 March 2020|work=The Guardian}}</ref> [[File:Imigrantes salvos no Mar Mediterrâneo - SALVAMAR 2015 (52149723177).jpg|300px|thumb|[[غير قانوني مهاجر]]، جيڪي 5 سيپٽمبر 2015ع تي [[ڪاتانيا]] جي اطالوي بندرگاهه ڏانهن [[بحر روم]] ذريعي سفر ڪري رهيا آهن]] 2010ع واري ڏهاڪي دوران، نئين وزيراعظم [[ماتيو رينزي]] طرفان ادارتي سڌارا متعارف ڪرائڻ جون ڪوششون ڪيون ويون، جن جو مقصد سياسي نظام کي وڌيڪ مؤثر بڻائڻ ۽ انتظامي شاخ کي مضبوط ڪرڻ هو، پر اهي تجويزون [[2016ع جو اطالوي آئيني ريفرنڊم]] ۾ رد ٿي ويون.<ref>{{Cite news|date=12 December 2016|title=New Italian PM Paolo Gentiloni sworn in|url=https://www.bbc.co.uk/news/world-europe-38295549|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20191129122857/https://www.bbc.co.uk/news/world-europe-38295549|archive-date=29 November 2019|access-date=19 March 2020|publisher=BBC News}}</ref> ساڳئي وقت، [[يورپي مهاجر بحران]] اٽلي کي [[يورپي يونين]] ۾ داخل ٿيڻ جي هڪ اهم مرڪزي دروازي جي حيثيت ڏني، ڇاڪاڻ⁠تہ وڏي تعداد ۾ مهاجر ۽ پناهه گهرندڙ [[بحر روم]] رستي يورپ پهتا،<ref>{{Cite news|date=21 May 2018|title=What will Italy's new government mean for migrants?|url=https://www.thelocal.it/20180521/what-will-italys-new-government-mean-for-migrants|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190401231010/https://www.thelocal.it/20180521/what-will-italys-new-government-mean-for-migrants|archive-date=1 April 2019|access-date=8 June 2018|work=The Local Italy}}</ref> خاص طور تي سب-صحارا آفريڪا مان.<ref>{{Cite news|date=18 July 2017|title=African migrants fear for future as Italy struggles with surge in arrivals|url=https://www.reuters.com/article/us-italy-migrants-africa/african-migrants-fear-for-future-as-italy-struggles-with-surge-in-arrivals-idUSKBN1A30QD|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190402002627/https://www.reuters.com/article/us-italy-migrants-africa/african-migrants-fear-for-future-as-italy-struggles-with-surge-in-arrivals-idUSKBN1A30QD|archive-date=2 April 2019|access-date=8 June 2018|work=Reuters}}</ref> هن صورتحال جا اهم سماجي ۽ سياسي اثر ٿيا، جنهن سبب اميگريشن بابت عوامي بحث وڌيو ۽ [[عوام پسند]] سياسي پارٽين جي حمايت ۾ واڌ آئي.<ref>{{Cite news|title=Italy starts to show the strains of migrant influx|url=http://www.thelocal.it/20150519/migrant-surge-tests-italys-humanitarian-instincts|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170429061446/https://www.thelocal.it/20150519/migrant-surge-tests-italys-humanitarian-instincts|archive-date=29 April 2017|access-date=10 January 2017|work=[[The Local]]}}; {{Cite news|title=Italy's far right jolts back from dead|url=http://www.politico.eu/article/italys-other-matteo-salvini-northern-league-politicians-media-effettosalvini|access-date=10 January 2017|work=Politico|date=3 February 2016|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170119122156/http://www.politico.eu/article/italys-other-matteo-salvini-northern-league-politicians-media-effettosalvini|archive-date=19 January 2017}}</ref><ref>{{Cite news|date=24 May 2018|title=Opinion – The Populists Take Rome|url=https://www.nytimes.com/2018/05/24/opinion/populists-rome-five-star-movement.html|url-access=subscription|url-status=live|archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20220103/https://www.nytimes.com/2018/05/24/opinion/populists-rome-five-star-movement.html|archive-date=3 January 2022|access-date=2 June 2018|work=The New York Times}}{{Cbignore}}</ref> [[اٽلي ۾ ڪووڊ-19 وبا|ڪووڊ-19 وبا]]، جيڪا 2020ع ۾ شروع ٿي، ملڪ جي عوامي صحت ۽ معاشي ڪارڪردگي کي سخت متاثر ڪيو، ۽ اڳ ۾ موجود ڍانچائي ڪمزورين کي وڌيڪ نمايان بڻايو.<ref>{{Cite news|last=Ellyatt|first=Holly|date=19 March 2020|title=Italy's lockdown will be extended, prime minister says as death toll spikes and hospitals struggle|url=https://www.cnbc.com/2020/03/19/italys-death-rate-reaches-record-high-hospitals-in-lombardy-struggle.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200319084719/https://www.cnbc.com/2020/03/19/italys-death-rate-reaches-record-high-hospitals-in-lombardy-struggle.html|archive-date=19 March 2020|access-date=19 March 2020|publisher=CNBC}}</ref> ان جي جواب ۾، [[اٽلي ۾ ڪووڊ-19 لاڪ ڊائون|غير معمولي قدم اختيار ڪيا ويا]] ته جيئن معيشت کي سهارو ملي سگهي، جن مان ڪيترائي يورپي سطح تي گڏيل طور هم آهنگ ڪيا ويا.<ref>[https://www.agi.it/economia/news/2020-04-14/coronavirus-fmi-crisi-economica-8331041/ L'Italia pagherà il conto più salato della crisi post-epidemia] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20200527124958/https://www.agi.it/economia/news/2020-04-14/coronavirus-fmi-crisi-economica-8331041|date=27 May 2020}}, AGI</ref><ref>{{Cite web|date=12 February 2021|title=Mario Draghi's new government to be sworn in on Saturday|url=http://www.theguardian.com/world/2021/feb/12/mario-draghis-new-italian-government-to-be-sworn-in-on-saturday|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210419104552/https://www.theguardian.com/world/2021/feb/12/mario-draghis-new-italian-government-to-be-sworn-in-on-saturday|archive-date=19 April 2021|access-date=19 February 2021|website=The Guardian}}</ref> 2022ع ۾، [[جورجيا ميلوني]] اٽلي جي پهرين خاتون وزيراعظم طور حلف کنيو.<ref>{{Cite news|date=21 October 2022|title=Who is Giorgia Meloni? The rise to power of Italy's new far-right PM|url=https://www.bbc.com/news/world-europe-63351655|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20221024023546/https://www.bbc.com/news/world-europe-63351655|archive-date=24 October 2022|access-date=24 October 2022|publisher=BBC News}}</ref> == جاگرافي == {{Main|اٽلي جي جاگرافي}} {{Further|اٽلي جي ارضيات|اٽلي ۾ آتش فشاني سرگرمي|اٽلي جي دريائن جي فهرست|اٽلي جي ڍنڍن جي فهرست|اٽلي جي ٻيٽن جي فهرست|اٽلي (جاگرافيائي علائقو)}} [[File:Italy relief location map.jpg|thumb|اٽلي جو جاگرافيائي اُڀار وارو نقشو]] اٽلي، جنهن جو علائقو گهڻي حد تائين [[اٽلي (جاگرافيائي علائقو)|ساڳئي نالي واري جاگرافيائي علائقي]] سان ملي ٿو،<ref name="Treccani">{{Citation |title=Italia |volume=VI |page=413 |year=1970 |publisher=[[Treccani]] |language=it |encyclopedia=Dizionario enciclopedico italiano}}</ref> [[ڏکڻ يورپ]] ۾ واقع آهي<ref>{{Cite web |title=Southern Europe, a peninsula extending into the central Mediterranean Sea, northeast of Tunisia |url=https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20210701235642/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy |archive-date=1 July 2021 |access-date=17 August 2021 |website=The World Factbook |publisher=Central Intelligence Agency}}</ref> (۽ [[اولهه يورپ]] جو حصو پڻ سمجهيو ويندو آهي{{efn|name=WE}})، [[35هين اتر متوازي|35° اتر]] ۽ [[47° اتر]] ويڪرائي ڦاڪن، ۽ [[6هين اوڀر نصف النهار|6° اوڀر]] ۽ [[19هين اوڀر نصف النهار|19° اوڀر]] ڊگهائي ڦاڪن جي وچ ۾. اتر ۾، اولهه کان اوڀر طرف، اٽلي جون سرحدون [[فرانس]]، [[سوئٽزرلينڊ]]، [[آسٽريا]] ۽ [[سلووينيا]] سان ملن ٿيون، ۽ تقريباً [[الپس]] جي آبي ورهاست واري حد تائين پکڙيل آهن، جنهن ۾ [[پو ماٿري]] ۽ [[وينيسيائي ميدان]] شامل آهن. ملڪ [[اطالوي اپٻيٽ]]، [[سسلي]] ۽ [[سارڊينيا]] (جيڪي [[بحر روم]] جا سڀ کان وڏا ٻيٽ آهن)، ۽ [[اٽلي جي ٻيٽن جي فهرست|ڪيترن ننڍن ٻيٽن]] تي مشتمل آهي.<ref name="Treccani" /> اٽلي جا ڪي علائقا الپائن حوض کان ٻاهر به پکڙيل آهن، ۽ ڪجهه ٻيٽ [[يوروشيا]] جي براعظمي کنڊ کان ٻاهر واقع آهن. ملڪ جو ڪل پکيڙ {{Convert|301230|km2|0|abbr=out}} آهي، جنهن مان {{Convert|294020|km2|0|abbr=on}} خشڪي ۽ {{Convert|7210|km2|0|abbr=on}} پاڻي آهي.<ref name="Area">{{Cite web|date=30 October 2014|title=Principali dimensioni geostatistiche e grado di urbanizzazione del Paese|url=https://www.istat.it/it/archivio/137001|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141117054950/https://www.istat.it/it/archivio/137001|archive-date=17 November 2014|access-date=22 March 2019|website=istat.it}}</ref> ٻيٽن سميت، اٽلي جي سامونڊي ڪناري جي ڊيگهه {{Convert|7600|km|0|abbr=off}} آهي، جيڪا [[بحر روم]]، [[ليگورين سمنڊ]]، [[ٽيرينين سمنڊ]]، [[آئيونين سمنڊ]]<ref>{{Cite book|url=https://iho.int/uploads/user/pubs/standards/s-23/S-23_Ed3_1953_EN.pdf|title=Limits of Oceans and Seas|publisher=[[Organisation hydrographique internationale]]|year=1953|edition=3rd|access-date=28 December 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20111008191433/http://www.iho.int/iho_pubs/standard/S-23/S-23_Ed3_1953_EN.pdf|archive-date=8 October 2011|issue=28}}</ref> ۽ [[ايڊرياٽڪ سمنڊ]] سان لڳي ٿي.{{Sfn|Cushman-Roisin|Gačić|Poulain|2001|pp=1–2}} فرانس سان سرحد {{Convert|488|km|0|abbr=on}}، سوئٽزرلينڊ سان {{Convert|740|km|0|abbr=on}}، آسٽريا سان {{Convert|430|km|0|abbr=on}} ۽ سلووينيا سان {{Convert|232|km|0|abbr=on}} ڊگهي آهي. [[سان مارينو]] ۽ [[ويٽيڪن سٽي]] (دنيا جو سڀ کان ننڍو ملڪ ۽ [[هولي سي]] جي انتظام هيٺ عالمي [[ڪيٿولڪ چرچ]] جو مرڪز) اٽلي جي اندر واقع [[انڪليو]] آهن،<ref>{{Cite encyclopedia|year=2012|title=San Marino|encyclopedia=Encyclopædia Britannica|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/521449/San-Marino|access-date=1 March 2011|archive-url=https://web.archive.org/web/20110511180105/http://www.britannica.com/EBchecked/topic/521449/San-Marino|archive-date=11 May 2011|url-status=live}}; {{Cite news|url=https://www.bbc.com/news/world-europe-17994868|title=Vatican country profile|year=2018|publisher=BBC News|access-date=24 August 2018|archive-date=25 August 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20180825011001/https://www.bbc.com/news/world-europe-17994868|url-status=live}}</ref> جڏهن ته [[ڪامپيوني ڊي اٽاليا]] سوئٽزرلينڊ جي اندر واقع هڪ اطالوي [[ايڪسڪليو]] آهي.<ref>{{Cite web|title=Democracy in Figures|url=http://demo.istat.it/index_e.php|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210126215040/http://demo.istat.it/index_e.php|archive-date=26 January 2021|access-date=28 May 2021|website=[[Italian National Institute of Statistics]]}}</ref> سان مارينو سان سرحد {{Convert|39|km|0|abbr=on}} ۽ ويٽيڪن سٽي سان {{Convert|3.2|km|1|abbr=on}} ڊگهي آهي.<ref name=Area/> [[File:Monte Bianco DSF1243-m.jpg|thumb|[[مونٽي بيانڪو]] (مون بلان)، [[اوستا وادي]] ۾، جيڪو [[يورپي يونين]] جو سڀ کان اوچو مقام آهي]] اٽلي جي 35 سيڪڙو کان وڌيڪ زمين جبلن تي مشتمل آهي.<ref name="eug92">{{Cite book|last=Riganti|first=dir. da Alberto|title=Enciclopedia universale Garzanti.|publisher=Garzanti|year=1991|isbn=8-8115-0459-7|edition=Nuova ed. aggiornata e ampliata.|location=Milano}}</ref> [[اپينائن جبل]] اپٻيٽ جي مرڪزي ريڙهه آهن، جڏهن ته [[الپس]] اترين سرحد جو وڏو حصو ٺاهين ٿا، جتي اٽلي جو سڀ کان اوچو مقام [[مونٽي بيانڪو]] (مون بلان) جي چوٽيءَ تي {{Cvt|4810|m|ft}} جي اوچائي تي واقع آهي. ٻيا مشهور جبل [[مونٽي چيروينو]] (ميٽرهورن) ۽ [[ڊولومائيٽس]] آهن. اٽلي جا ڪيترائي حصا [[اٽلي ۾ آتش فشاني سرگرمي|آتش فشاني اصل]] جا آهن. ڏکڻ جا گهڻا ننڍا ٻيٽ ۽ ٻيٽ-گروهه [[آتش فشاني ٻيٽ]] آهن. فعال آتش فشانن ۾ [[ايٽنا جبل]] (سسلي ۾ ۽ يورپ جو سڀ کان وڏو فعال آتش فشان)، [[ولڪانو]]، [[اسٽرومبولي]] ۽ [[ويسوويس]] شامل آهن. اٽلي جون اڪثر [[اٽلي جون دريائون|دريائون]] [[ايڊرياٽڪ سمنڊ]] يا [[ٽيرينين سمنڊ]] ۾ ڇوڙ ڪن ٿيون.<ref>{{Cite web|title=List of Italian rivers|url=http://www.comuni-italiani.it/fiumi|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170916010640/http://www.comuni-italiani.it/fiumi|archive-date=16 September 2017|access-date=30 July 2018|publisher=comuni-italiani.it}}</ref> سڀ کان ڊگهي درياهه [[پو درياهه]] آهي، جيڪو الپس مان نڪري [[پادان ميدان]] مان گذري [[ايڊرياٽڪ سمنڊ]] ۾ ڇوڙ ڪري ٿو.<ref>{{Cite magazine|last=Zwingle|first=Erla|date=May 2002|title=Italy's Po River Punished for centuries by destructive floods, northern Italians stubbornly embrace their nation's longest river, which nurtures rice fields, vineyards, fisheries – and legends|url=http://ngm.nationalgeographic.com/ngm/0205/feature6|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20071223133709/http://ngm.nationalgeographic.com/ngm/0205/feature6|archive-date=23 December 2007|access-date=6 April 2009|magazine=National Geographic}}</ref> [[پو ماٿري]] ملڪ جو سڀ کان وڏو ميدان آهي، جنهن جو پکيڙ {{Convert|46000|km2|abbr=on}} آهي، ۽ ملڪ جي 70 سيڪڙو کان وڌيڪ هيٺاهين زمينن تي مشتمل آهي.<ref name=eug92/> سڀ کان وڏيون ڍنڍون، وڏي کان ننڍي ترتيب سان، [[گاردا ڍنڍ]]، [[ماجوري ڍنڍ]] ۽ [[ڪومو ڍنڍ]] آهن.<ref>{{Cite web|title=Morphometric and hydrological characteristics of some important Italian lakes|url=http://www.iii.to.cnr.it/limnol/cicloac/lagit.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20100205043503/http://www.iii.to.cnr.it/limnol/cicloac/lagit.htm|archive-date=5 February 2010|access-date=3 March 2010|publisher=Istituto per lo Studio degli Ecosistemi|location=Verbania Pallanza}}</ref> [[File:C. l. italicus in MNP.jpg|thumb|upright=.7|[[اطالوي بگھڙ]]، اٽلي جو قومي جانور]] [[اطالوي بگھڙ]] اٽلي جو قومي جانور آهي،<ref>{{Cite web|last=Sheri Foster|date=January 2021|title=What is Italy national animal?|url=https://it.yourtripagent.com/4052-what-is-italy-s-national-animal|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20230109172951/https://it.yourtripagent.com/4052-what-is-italy-s-national-animal|archive-date=9 January 2023|access-date=15 November 2021|website=Yourtrip.com}}; {{Cite web|url=https://www.affaritaliani.it/culturaspettacoli/il-lupo-grigio-degli-appennini-e-l-animale-dell-italia-544778.html|title=Il lupo grigio degli appennini e l animale dell Italia|author=James Hansen|date=June 2018|access-date=15 November 2021|archive-date=26 November 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221126224852/https://www.affaritaliani.it/culturaspettacoli/il-lupo-grigio-degli-appennini-e-l-animale-dell-italia-544778.html|url-status=live}}</ref> جڏهن ته قومي وڻ [[اربوٽس يونيڊو|اسٽرابيري وڻ]] آهي.<ref name="altovastese">{{Cite web|date=3 October 2011|title=Il corbezzolo simbolo dell'Unità d'Italia. Una specie che resiste agli incendi|url=http://www.altovastese.it/cultura/il-corbezzolo-simbolo-unita-italia-specie-che-resiste-agli-incendi|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20160205120852/http://www.altovastese.it/cultura/il-corbezzolo-simbolo-unita-italia-specie-che-resiste-agli-incendi|archive-date=5 February 2016|access-date=25 January 2016|language=it}}</ref> ان جو سبب اهو آهي ته اطالوي بگھڙ، جيڪو [[اپينائن جبل]] ۽ اولهندي [[الپس]] ۾ رهندو آهي، لاطيني ۽ اطالوي ثقافتن ۾ نمايان حيثيت رکي ٿو، جهڙوڪ [[روم جو قيام|روم جي بنياد پوڻ]] واري ڏند ڪٿا ۾،<ref>{{Cite book|last=Livy|title=The history of Rome|publisher=Printed for A. Strahan|others=George Baker (trans.)|year=1797}}</ref> جڏهن ته اسٽرابيري وڻ جا ساوا پن، اڇا گل ۽ ڳاڙها ٻير، جيڪي [[بحر روم]] جي علائقي جا مقامي آهن، قومي جهنڊي جي رنگن جي ياد ڏيارين ٿا.<ref name="altovastese"/> قومي پکي [[اطالوي جهرڪي]] آهي،<ref>{{cite web|title=Passero Italiano: L'uccello nazionale d'Italia|date=18 December 2022|url=https://www.concaternanaoggi.it/passero-italiano-luccello-nazionale-ditalia/|publisher=Conca Ternana Oggi|access-date=22 August 2024|archive-date=22 August 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240822123815/https://www.concaternanaoggi.it/passero-italiano-luccello-nazionale-ditalia/|url-status=live}}</ref> جڏهن ته قومي گل اسٽرابيري وڻ جو گل آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.msn.com/it-it/notizie/mondo/qual-%C3%A8-il-fiore-nazionale-dei-paesi-del-mondo/ss-AA1eWqXE#image=25|title=Il fiore nazionale dell'Italia (e quello degli altri Paesi del mondo)|website=[[MSN]]|access-date=26 August 2024|language=it|archive-date=2 October 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20241002211951/https://www.msn.com/it-it/notizie/mondo/qual-%C3%A8-il-fiore-nazionale-dei-paesi-del-mondo/ss-AA1eWqXE#image=25|url-status=live}}</ref> === ماحول === {{See also|اٽلي جي قومي پارڪن جي فهرست|اٽلي جي علائقائي پارڪن جي فهرست|اٽلي جي سامونڊي محفوظ علائقن جي فهرست}} [[File:National and Regional Parks of Italy.svg|thumb|اٽلي جا قومي ۽ علائقائي پارڪ]] تيز صنعتي ترقي کان پوءِ، اٽلي کي پنهنجي ماحولياتي مسئلن کي منهن ڏيڻ ۾ ڪجهه وقت لڳو. بهتري کان پوءِ، اٽلي هاڻي ماحولياتي پائيداري جي لحاظ کان دنيا ۾ 84هين درجي تي آهي.<ref>{{Cite web|title=Italy – Environment|url=http://dev.prenhall.com/divisions/hss/worldreference/IT/environment.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20090701064224/http://dev.prenhall.com/divisions/hss/worldreference/IT/environment.html|archive-date=1 July 2009|access-date=2 August 2010|publisher=Dev.prenhall.com}}</ref> قومي پارڪن، علائقائي پارڪن ۽ قدرتي محفوظ علائقن هيٺ محفوظ ڪيل ڪل زمين اٽلي جي علائقي جي لڳ ڀڳ 11 سيڪڙو تي مشتمل آهي،<ref>{{Cite web|title=Regione e aree protette|url=https://www.treccani.it/enciclopedia/regione-e-aree-protette_%28L%27Italia-e-le-sue-Regioni%29|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220111173345/https://www.treccani.it/enciclopedia/regione-e-aree-protette_%28L%27Italia-e-le-sue-Regioni%29|archive-date=11 January 2022|access-date=11 January 2022|language=it}}</ref> جڏهن ته اٽلي جي سامونڊي ڪناري جو 12 سيڪڙو حصو پڻ محفوظ ڪيو ويو آهي.<ref>{{Cite web|title=Le aree protette in Italia|url=http://www.uccellidaproteggere.it/La-conservazione/Cosa-fa-l-Italia-Le-azioni/Le-aree-protette-in-Italia|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220302220957/http://www.uccellidaproteggere.it/La-conservazione/Cosa-fa-l-Italia-Le-azioni/Le-aree-protette-in-Italia|archive-date=2 March 2022|access-date=2 March 2022|language=it}}</ref> اٽلي دنيا جي اهم [[اٽلي ۾ قابلِ تجديد توانائي|قابلِ تجديد توانائي]] پيدا ڪندڙ ملڪن مان هڪ رهيو آهي. 2010ع ۾ اهو نصب ٿيل [[شمسي توانائي]] جي گنجائش جي لحاظ کان دنيا جو چوٿون وڏو فراهم ڪندڙ هو،<ref>{{Cite web|date=15 July 2010|title=Renewables 2010 Global Status Report |url=http://www.ren21.net/Portals/97/documents/GSR/REN21_GSR2011.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110820095506/http://www.ren21.net/Portals/97/documents/GSR/REN21_GSR2011.pdf|archive-date=20 August 2011|access-date=16 July 2010|publisher=[[REN21]]}}; {{Cite web|title=Photovoltaic energy barometer 2010 – EurObserv'ER |url=https://www.eurobserv-er.org/pdf/baro196.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101011224419/http://www.eurobserv-er.org/pdf/baro196.pdf|archive-date=11 October 2010|access-date=30 October 2010}}</ref> ۽ [[هَوائي توانائي]] جي گنجائش جي لحاظ کان ڇهون وڏو ملڪ هو.<ref>{{Cite web|date=February 2011|title=World Wind Energy Report 2010 |url=http://www.wwindea.org/home/images/stories/pdfs/worldwindenergyreport2010_s.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110904232058/http://www.wwindea.org/home/images/stories/pdfs/worldwindenergyreport2010_s.pdf|archive-date=4 September 2011|access-date=8 August 2011|publisher=[[World Wind Energy Association]]}}</ref> 2020ع ۾ قابلِ تجديد توانائي اٽلي جي ڪل توانائي استعمال جو لڳ ڀڳ 37 سيڪڙو فراهم ڪري رهي هئي.<ref>{{Cite web|date=25 May 2021|title=Renewables provided 37% of Italy's energy in 2020 – English |url=https://www.ansa.it/english/news/2021/05/25/renewables-provided-37-of-italys-energy-in-2020_1a075060-c823-4076-a338-79367427dfd2.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211023040922/https://www.ansa.it/english/news/2021/05/25/renewables-provided-37-of-italys-energy-in-2020_1a075060-c823-4076-a338-79367427dfd2.html|archive-date=23 October 2021|access-date=28 May 2021|website=ANSA.it}}</ref> ملڪ 1963ع کان 1990ع تائين جوهري ريئڪٽر هلائيندو رهيو، پر [[چرنوبل حادثو]] ۽ [[1987ع جا اطالوي ريفرنڊم]] ٿيڻ کان پوءِ جوهري پروگرام ختم ڪيو ويو. 2008ع ۾ حڪومت هن فيصلي کي واپس وٺندي چار تائين جوهري بجلي گهر ٺاهڻ جا منصوبا جوڙيا، پر [[فوكوشيما جوهري حادثو]] کان پوءِ ٿيل ريفرنڊم ذريعي اهي منصوبا به رد ڪيا ويا.<ref>{{Cite web|last=Duncan Kennedy|date=14 June 2011|title=Italy nuclear: Berlusconi accepts referendum blow|url=https://www.bbc.co.uk/news/world-europe-13741105|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110612112154/http://www.bbc.co.uk/news/world-europe-13741105|archive-date=12 June 2011|access-date=20 April 2013|publisher=BBC News}}</ref> هوا جي آلودگي اڃا تائين هڪ سنگين مسئلو آهي، خاص طور تي صنعتي اتر ۾. اٽلي [[ڪاربان ڊاءِ آڪسائيڊ اخراج موجب ملڪن جي فهرست|ڪاربان ڊاءِ آڪسائيڊ]] پيدا ڪندڙ دنيا جو ٻارهون وڏو ملڪ آهي.<ref>United Nations Statistics Division, Millennium Development Goals indicators: [http://mdgs.un.org/unsd/mdg/SeriesDetail.aspx?srid=749&crid= Carbon dioxide emissions ({{CO2}}), thousand metric tons of {{CO2}}] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20091225014715/http://mdgs.un.org/unsd/mdg/SeriesDetail.aspx?srid=749&crid=|date=25 December 2009}}</ref> وڏن شهرن ۾ وڌندڙ ٽرئفڪ ۽ رش ماحولياتي ۽ صحت جا مسئلا پيدا ڪندا رهن ٿا، جيتوڻيڪ 1970ع ۽ 1980ع وارن ڏهاڪن کان پوءِ دونهين ۽ سموگ جي سطح ۾ نمايان گهٽتائي آئي آهي، ۽ [[سلفر ڊاءِ آڪسائيڊ]] جا مقدار پڻ گهٽيا آهن.<ref>{{Cite web|title=Environment and Health in Italy – Executive Summary|url=https://www.euro.who.int/en/home|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20100303051309/http://www.euro.who.int/document/hms/ehiexes_e.pdf|archive-date=3 March 2010|publisher=World Health Organization}}</ref> ٻيلن جي ڪٽائي، غيرقانوني اڏاوتن، ۽ زمين جي ناقص انتظامي پاليسين سبب اٽلي جي جبلستاني علائقن ۾ وڏي پيماني تي زميني ڪٽائي ٿي آهي، جنهن جي نتيجي ۾ ماحولياتي آفتون پيدا ٿيون آهن، جهڙوڪ 1963ع ۾ [[واجونٽ ڊيم]] جي تباهي، 1998ع جو [[سارنو]] سانحو،<ref>{{Cite news|last=Nick Squires|date=2 October 2009|title=Sicily mudslide leaves scores dead|url=https://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6255575/Sicily-mudslide-leaves-scores-dead.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20091006082824/http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6255575/Sicily-mudslide-leaves-scores-dead.html|archive-date=6 October 2009|access-date=2 October 2009|work=The Daily Telegraph|location=London}}</ref> ۽ 2009ع جا [[2009ع ميسينا جا ٻوڏ ۽ مٽيءَ جا ڌوڪڙا|ميسينا جا مٽيءَ جا ڌوڪڙا ۽ ٻوڏون]].<ref>{{Cite news|last=Nick Squires|date=2 October 2009|title=Sicily mudslide leaves scores dead|url=https://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6255575/Sicily-mudslide-leaves-scores-dead.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20091006082824/http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6255575/Sicily-mudslide-leaves-scores-dead.html|archive-date=6 October 2009|access-date=2 October 2009|work=The Daily Telegraph|location=London}}</ref> == سياست == {{Main|اٽلي جي سياست|اٽلي ۾ چونڊون}} اٽلي 1946ع کان هڪ وحداني [[پارلياماني جمهوريه]] آهي، جڏهن بادشاهت کي [[1946ع جو اطالوي ادارياتي ريفرنڊم|1946ع جي ريفرنڊم]] وسيلي ختم ڪيو ويو. [[اٽلي جو صدر|اٽلي جو صدر]]، [[سرجيو ماتاريلا]]، جيڪو 2015ع کان هن عهدي تي فائز آهي، ملڪ جو سربراهه آهي. صدر کي گڏيل اجلاس ۾ [[اٽلي جي پارليامينٽ]] ۽ علائقائي نمائندن طرفان هڪ ستن سالن واري مدي لاءِ چونڊيو ويندو آهي. اٽلي وٽ [[اٽلي جو آئين|هڪ لکيل جمهوري آئين]] موجود آهي، جيڪو [[اٽلي جي آئين ساز اسيمبلي|آئين ساز اسيمبلي]] طرفان تيار ڪيو ويو. اها اسيمبلي انهن [[فاشزم مخالف]] قوتن جي نمائندن تي مشتمل هئي، جن [[ٻي عالمي جنگ]] دوران اٽلي جي آزاديءَ وقت نازي ۽ فاشسٽ قوتن جي شڪست ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو هو.<ref>Smyth, Howard McGaw Italy: From Fascism to the Republic (1943–1946) ''The Western Political Quarterly'' vol. 1 no. 3 (pp. 205–222), September 1948.{{JSTOR|442274}}</ref> اٽلي معاشي، فوجي، ثقافتي ۽ سياسي معاملن ۾ اهم عالمي ڪردار ادا ڪري ٿو ۽ [[يورپي يونين]] جي ٽن وڏين رياستن مان هڪ سمجھيو وڃي ٿو. اهو عام طور تي هڪ [[علائقائي طاقت]] تصور ڪيو ويندو آهي،<ref>Gabriele Abbondanza, ''Italy as a Regional Power: the African Context from National Unification to the Present Day'' (Rome: Aracne, 2016); "''[[Operation Alba]] may be considered one of the most important instances in which Italy has acted as a regional power, taking the lead in executing a technically and politically coherent and determined strategy.''" See Federiga Bindi, ''Italy and the European Union'' (Washington, D.C.: Brookings Institution Press, 2011), p. 171.</ref> جڏهن ته ان جي [[عظيم طاقت]] واري حيثيت بابت عالمن ۽ سياسي تجزيه نگارن ۾ بحث جاري آهي.<ref>{{Cite book |url=https://books.google.com/books?id=nTKBdY5HBeUC&q=Canada%2520Among%2520Nations%252C%25202004%253A%2520Setting%2520Priorities+Straight |title=Canada Among Nations, 2004: Setting Priorities Straight |date=17 January 2005 |publisher=McGill-Queen's Press – MQUP |isbn=978-0-7735-2836-9 |page=85 |quote=The United States is the sole world's superpower. France, Italy, Germany and the United Kingdom are great powers |access-date=13 June 2016 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230116145100/https://books.google.com/books?id=nTKBdY5HBeUC&q=Canada%2520Among%2520Nations%252C%25202004%253A%2520Setting%2520Priorities+Straight |archive-date=16 January 2023 |url-status=live}}; {{Cite book |last=Sterio |first=Milena |url=https://books.google.com/books?id=-QuI6n_OVMYC&q=The%20Right%20to%20Self-determination%20Under%20International%20Law%3A%20%22selfistans%22%2C%20Secession%20and%20the%20Rule%20of%20the%20Great%20Powers |title=The right to self-determination under international law: "selfistans", secession and the rule of the great powers |date=2013 |publisher=Routledge |isbn=978-0-4156-6818-7 |location=Milton Park, Abingdon, Oxon |page=xii (preface) |quote=The great powers are super-sovereign states: an exclusive club of the most powerful states economically, militarily, politically and strategically. These states include veto-wielding members of the United Nations Security Council (United States, United Kingdom, France, China, and Russia), as well as economic powerhouses such as Germany, Italy and Japan. |access-date=13 June 2016 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240116110143/https://books.google.com/books?id=-QuI6n_OVMYC&q=The%20Right%20to%20Self-determination%20Under%20International%20Law%3A%20%22selfistans%22%2C%20Secession%20and%20the%20Rule%20of%20the%20Great%20Powers#v=snippet&q=The%20Right%20to%20Self-determination%20Under%20International%20Law%3A%20%22selfistans%22%2C%20Secession%20and%20the%20Rule%20of%20the%20Great%20Powers&f=false |archive-date=16 January 2024 |url-status=live}}</ref> [[انٽرنيشنل آئيڊيا]] جي عالمي جمهوريت واري اشاري (GSoD) ۽ جمهوريت ٽريڪر موجب، اٽلي مجموعي جمهوري معيارن ۾ اعليٰ درجي تي ڪارڪردگي ڏيکاري ٿو، جيتوڻيڪ [[قانون جي حڪمراني]] جي شعبي ۾ ڪجهه ڪمزورين جي نشاندهي ڪئي وئي آهي.<ref>{{Cite web |title=Italy {{!}} The Global State of Democracy |url=https://www.idea.int/democracytracker/country/italy |access-date=16 October 2025 |website=www.idea.int |language=en}}</ref> === حڪومت === {{Main|اٽلي جي حڪومت}} {{Multiple image | align = right | caption_align = center | image1 = Sergio Mattarella Official (cropped).jpg | caption1 = [[سرجيو ماتاريلا]]<br/>{{small|[[اٽلي جو صدر|صدر]]}} | image2 = Giorgia Meloni Official 2023 crop.jpg | caption2 = [[جورجيا ميلوني]]<br/>{{small|[[اٽلي جو وزيراعظم|وزيراعظم]]}} | total_width = 320 }} اٽلي ۾ پارلياماني حڪومت آهي، جيڪا [[مخلوط اڪثريتي نمائندگي]] واري چونڊ نظام تي ٻڌل آهي. پارليامينٽ مڪمل طور تي [[ٻه ايواني پارليامينٽ|ٻه ايواني]] آهي ۽ ٻنهي ايوانن وٽ ساڳيا اختيار آهن. اهي ٻه ايوان هي آهن: [[اٽلي جي چيمبر آف ڊپٽيز|چيمبر آف ڊپٽيز]]، جيڪو [[پالازو مونٽيچيٽوريو]] ۾ اجلاس ڪندو آهي، ۽ [[اٽلي جي سينيٽ|سينيٽ آف دي ريپبلڪ]]، جيڪا [[پالازو ماداما]] ۾ اجلاس ڪندي آهي. [[اٽلي جي پارليامينٽ]] جي هڪ خاص خصوصيت اها آهي ته پرڏيهه ۾ مستقل رهندڙ [[اطالوي شهريت جو قانون|اطالوي شهرين]] کي پڻ نمائندگي حاصل آهي؛ 8 ڊپٽيز ۽ 4 سينيٽر چار الڳ [[اٽلي جي پارليامينٽ#اوورسيز حلقو|پرڏيهي حلقن]] مان چونڊيا ويندا آهن. پارليامينٽ ۾ [[تاحيات سينيٽر]] پڻ هوندا آهن، جن کي صدر "سماجي، سائنسي، فني يا ادبي ميدان ۾ غيرمعمولي وطن دوست خدمتن" جي بنياد تي مقرر ڪندو آهي. اڳوڻا صدر خودبخود تاحيات سينيٽر بڻجي ويندا آهن. [[File:Palazzo Madama (Roma).jpg|thumb|[[پالازو ماداما]]، روم، [[اٽلي جي سينيٽ|سينيٽ آف دي ريپبلڪ]] جو صدر مقام]] [[اٽلي جو وزيراعظم]] حڪومت جو سربراهه آهي ۽ انتظامي اختيار رکي ٿو، پر گهڻين پاليسين تي عملدرآمد لاءِ کيس وزيرن جي ڪائونسل جي منظوري حاصل ڪرڻي پوي ٿي. وزيراعظم ۽ ڪابينا کي صدر مقرر ڪندو آهي ۽ پوءِ پارليامينٽ کان اعتماد جو ووٽ وٺڻو پوندو آهي. پنهنجي عهدي تي برقرار رهڻ لاءِ وزيراعظم کي اعتماد جا ووٽ حاصل ڪرڻ ضروري هوندا آهن. اٽلي جا اهم سياسي پارٽيون [[برادرز آف اٽلي]]، [[ڊيموڪريٽڪ پارٽي (اٽلي)|ڊيموڪريٽڪ پارٽي]] ۽ [[فائيو اسٽار موومينٽ]] آهن. 2022ع جي عام چونڊن دوران انهن ٽنهي پارٽين ۽ سندن اتحادين [[چيمبر آف ڊپٽيز]] ۾ 400 مان 357 سيٽون ۽ سينيٽ ۾ 200 مان 187 سيٽون حاصل ڪيون. === قانون ۽ فوجداري انصاف === {{Main|اٽلي جو قانون|اٽلي جو عدالتي نظام|اٽلي ۾ قانون لاڳو ڪندڙ ادارا|اٽلي ۾ ڏوھ}} [[File:Roma 2011 08 07 Palazzo di Giustizia.jpg|thumb|[[اٽلي جي سپريم ڪورٽ آف ڪيسيشن]]، روم]] اٽلي جي قانون جا ڪيترائي ذريعا آهن. اهي درجابنديءَ جي لحاظ کان ترتيب ڏنل آهن؛ هيٺين درجي جي قانون يا ضابطي کي مٿين درجي جي قانون سان ٽڪراءُ ڪرڻ جي اجازت ناهي.<ref>{{Cite web|title=GERARCHIA DELLE FONTI|url=https://www.dirittoeconomia.net/diritto/fonti_diritto/gerarchia_fonti.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220117194800/https://www.dirittoeconomia.net/diritto/fonti_diritto/gerarchia_fonti.htm|archive-date=17 January 2022|access-date=26 March 2022|language=it}}</ref> [[اٽلي جو آئين|1948ع جو آئين]] سڀ کان اعليٰ قانوني ذريعو آهي.<ref>{{Cite web|title=Guide to Law Online: Italy |url=https://www.loc.gov/law/help/guide/nations/italy.php|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210508132418/https://www.loc.gov/law/help/guide/nations/italy.php|archive-date=8 May 2021|access-date=26 March 2022|website=loc.gov}}</ref> [[اٽلي جي آئيني عدالت]] قانونن جي آئين سان مطابقت بابت فيصلو ڪندي آهي. عدليه پنهنجا فيصلا [[رومي قانون]]، [[نيپولين ڪوڊ]] ۽ بعد وارن قانونن جي بنياد تي ڪري ٿي. [[اٽلي جي سپريم ڪورٽ آف ڪيسيشن]] فوجداري ۽ ديواني اپيلن لاءِ اعليٰ ترين عدالت آهي. اٽلي [[ايل جي بي ٽي حقن]] جي ميدان ۾ ٻين ڪيترن مغربي يورپي ملڪن کان پوئتي سمجهيو ويندو آهي.<ref>{{Cite web|title=Country Ranking – Rainbow Europe|url=https://rainbow-europe.org/country-ranking|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190521004552/https://rainbow-europe.org/country-ranking|archive-date=21 May 2019|access-date=28 October 2021|website=rainbow-europe.org}}</ref> تشدد جي ممانعت بابت اطالوي قانون کي پڻ ڪجهه بين الاقوامي معيارن کان گهٽ تصور ڪيو ويو آهي.<ref>{{Cite web|title=The Struggle against Torture in Italy – The Failure of the Italian Law – English|url=https://www.menschenrechte.org/en/2018/03/06/the-struggle-against-torture-in-italy-the-failure-of-the-italian-law|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190608005803/https://www.menschenrechte.org/en/2018/03/06/the-struggle-against-torture-in-italy-the-failure-of-the-italian-law|archive-date=8 June 2019|access-date=8 June 2019|website=menschenrechte.org}}</ref> قانون لاڳو ڪندڙ نظام گهڻ رخو آهي ۽ ان ۾ ڪيترائي پوليس ادارا شامل آهن.<ref name="Walters">{{Cite journal|last=Reece Walters|year=2013|editor2-last=Matthew Ball|editor3-last=Erin O'Brien|editor4-last=Juan Tauri|title=Eco Mafia and Environmental Crime|journal=Crime, Justice and Social Democracy: International Perspectives|publisher=Palgrave Macmillan|page=286|doi=10.1057/9781137008695_19|isbn=978-1-3494-3575-3|editor1=Kerry Carrington}}</ref> قومي پوليس ادارن ۾ [[پوليٽسيا دي ستاتو]] ('رياستي پوليس')، [[ڪارابينيئري]]، [[گوارڊيا دي فنانزا]] ('مالي پوليس') ۽ [[پوليٽسيا پينيٽينتسيريا]] ('جيل پوليس') شامل آهن،<ref name="BuonannoMastrobuoni">{{Cite book|last1=Paulo Buonanno|title=Lessons from the Economics of Crime: What Reduces Offending?|last2=Giovanni Mastrobuoni|publisher=MIT Press|year=2013|isbn=978-0-2620-1961-3|editor-last=Philip J. Cook|page=193|chapter=Centralized versus Decentralized Police Hiring in Italy and the United States|doi=10.7551/mitpress/9780262019613.001.0001|editor-last2=Stephen Machin|editor-last3=Olivier Marie|editor-last4=Giovanni Mastrobuoni}}</ref> ان سان گڏ [[گوارڊيا ڪوسٽيرا]] ('[[پاڻي پوليس|سامونڊي ڪناري جي محافظ پوليس]]') پڻ آهي.<ref name=Walters/> جيتوڻيڪ پوليسنگ بنيادي طور قومي سطح تي فراهم ڪئي ويندي آهي،<ref name="BuonannoMastrobuoni"/> پر [[صوبائي پوليس|صوبائي]] ۽ [[ميونسپل پوليس (اٽلي)|ميونسپل]] پوليس پڻ موجود آهن.<ref name="Walters"/> 19هين صديءَ جي وچ ڌاري ظاهر ٿيڻ کان وٺي، [[اٽلي ۾ منظم ڏوھ|اطالوي منظم ڏوھ]] ۽ ڏوهاري تنظيمن ڏکڻ اٽلي جي ڪيترن علائقن جي سماجي ۽ معاشي زندگيءَ ۾ گهڙي وئي آهن؛ انهن مان سڀ کان بدنام سسلي مافيا آهي، جيڪا آمريڪا سميت پرڏيهي ملڪن تائين پکڙجي وئي. مافيا جي آمدني GDP جي 9 سيڪڙو تائين پهچي سگهي ٿي<ref>{{Cite web|last=Claudio Tucci|date=11 November 2008|title=Confesercenti, la crisi economica rende ancor più pericolosa la mafia|url=http://www.ilsole24ore.com/art/SoleOnLine4/Economia%20e%20Lavoro/2008/11/confesercenti-mafia-racket-pizzo.shtml?uuid=20ff3b9c-afe7-11dd-8057-9c09c8bfa449|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110427081220/http://www.ilsole24ore.com/art/SoleOnLine4/Economia%20e%20Lavoro/2008/11/confesercenti-mafia-racket-pizzo.shtml?uuid=20ff3b9c-afe7-11dd-8057-9c09c8bfa449|archive-date=27 April 2011|access-date=21 April 2011|website=Confesercenti|publisher=Ilsole24ore.com|language=it}}; {{Cite news|url=https://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6957240/Italy-claims-finally-defeating-the-mafia.html|title=Italy claims finally defeating the mafia|author=Nick Squires|date=9 January 2010|work=The Daily Telegraph|location=London|access-date=21 April 2011|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110429173631/http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6957240/Italy-claims-finally-defeating-the-mafia.html|archive-date=29 April 2011}}</ref>.<ref>{{Cite news|last=Kiefer|first=Peter|date=22 October 2007|title=Mafia crime is 7% of GDP in Italy, group reports|url=https://www.nytimes.com/2007/10/22/world/europe/22iht-italy.4.8001812.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110501085052/http://www.nytimes.com/2007/10/22/world/europe/22iht-italy.4.8001812.html|archive-date=1 May 2011|access-date=19 April 2011|work=The New York Times}}</ref> 2009ع جي هڪ رپورٽ 610 [[ڪوموني|{{Lang|it|comuni|nocat=true}}]] جي نشاندهي ڪئي، جتي مافيا جي مضبوط موجودگي آهي، جتي 13 ملين اطالوي رهن ٿا ۽ GDP جو 15 سيڪڙو پيدا ٿئي ٿو.<ref>{{Cite web|last=Maria Loi|date=1 October 2009|title=Rapporto Censis: 13 milioni di italiani convivono con la mafia|url=http://www.antimafiaduemila.com/content/view/20052/78|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110429082416/http://www.antimafiaduemila.com/content/view/20052/78|archive-date=29 April 2011|access-date=21 April 2011|website=Censis|publisher=Antimafia Duemila|language=it}}; {{Cite news|url=https://www.theguardian.com/world/2009/oct/01/mafia-influence-hovers-over-italians|work=The Guardian|location=London|title=Mafia's influence hovers over 13{{spaces}}m Italians, says report|first=Tom|last=Kington|date=1 October 2009|access-date=5 May 2010| url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130908050448/http://www.theguardian.com/world/2009/oct/01/mafia-influence-hovers-over-italians|archive-date=8 September 2013}}</ref> ڪلابريا جي [['ندرنگيتا]]، جيڪا غالباً اٽلي جي سڀ کان طاقتور ڏوهاري تنظيم آهي، اڪيلي GDP جو 3 سيڪڙو حصو رکي ٿي.<ref>{{Cite web|last=ANSA|date=14 March 2011|title=Italy: Anti-mafia police arrest 35 suspects in northern Lombardy region|url=http://mafiatoday.com/sicilian-mafia-ndrangheta/italy-anti-mafia-police-arrest-35-suspects-in-northern-lombardy-region|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110429100220/http://mafiatoday.com/sicilian-mafia-ndrangheta/italy-anti-mafia-police-arrest-35-suspects-in-northern-lombardy-region|archive-date=29 April 2011|access-date=21 April 2011|website=adnkronos.com|publisher=Mafia Today}}</ref> هر 1,000 ماڻهن تي 0.013 جي شرح سان، اٽلي قتل جي شرح ۾ 61 ملڪن جي ڀيٽ ۾ 47هين نمبر تي آهي،<ref>{{Cite web|title=Crime Statistics – Murders (per capita) (more recent) by country|url=http://www.nationmaster.com/graph/cri_mur_percap-crime-murders-per-capita|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20080929181837/http://www.nationmaster.com/graph/cri_mur_percap-crime-murders-per-capita|archive-date=29 September 2008|access-date=4 April 2010|publisher=NationMaster.com}}</ref> ۽ دنيا جي 64 ملڪن جي ڀيٽ ۾ هر 1,000 ماڻهن تي زيادتي جي ڪيسن جي تعداد ۾ 43هين نمبر تي آهي. اهي ترقي يافته ملڪن ۾ نسبتاً گهٽ انگ اکر آهن. === پرڏيهي لاڳاپا === {{Main|اٽلي جا پرڏيهي لاڳاپا}} [[File:G7 Summit 2024 - Family photo - 02.jpg|thumb|[[گروپ آف سيون|جي-7]] اڳواڻن جي [[50هين جي-7 سربراهي اجلاس]]، [[اپوليا]] ۾ گروپ تصوير]] اٽلي [[يورپي اقتصادي ڪميونٽي]] (EEC)، جيڪا هاڻي يورپي يونين (EU) آهي، ۽ [[نيٽو]] جو باني ميمبر آهي. اٽلي کي 1955ع ۾ گڏيل قومن ۾ داخل ڪيو ويو، ۽ اهو بين الاقوامي تنظيمن، جهڙوڪ [[او اي سي ڊي]]، [[ٽيرفن ۽ واپار بابت عام معاهدو]]/[[ورلڊ ٽريڊ آرگنائيزيشن]] (GATT/WTO)، [[يورپ ۾ سلامتي ۽ تعاون جي تنظيم]] (OSCE)، [[يورپ جي ڪائونسل]] ۽ [[مرڪزي يورپي انيشيٽو]] جو ميمبر ۽ مضبوط حامي آهي. بين الاقوامي تنظيمن جي گردشي صدارتن ۾ ان جا وارو شامل آهن: 2018ع ۾ [[يورپ ۾ سلامتي ۽ تعاون جي تنظيم]]، 2017ع ۾ [[جي-7]]، ۽ 2014ع ۾ [[يورپي يونين جي ڪائونسل جي صدارت|يورپي يونين ڪائونسل]]. اٽلي [[گڏيل قومن جي سلامتي ڪائونسل جي ميمبرن جي فهرست|گڏيل قومن جي سلامتي ڪائونسل]] جو بار بار چونڊجندڙ [[گڏيل قومن جي سلامتي ڪائونسل|غير مستقل ميمبر]] آهي. اٽلي گهڻ طرفي بين الاقوامي سياست جي مضبوط حمايت ڪري ٿو، گڏيل قومن ۽ ان جي بين الاقوامي سلامتي سرگرمين جي تائيد ڪري ٿو. 2013ع ۾، اٽلي جا 5,296 فوجي پرڏيهه ۾ مقرر هئا، جيڪي 25 ملڪن ۾ گڏيل قومن ۽ نيٽو جي 33 مشنن ۾ شامل هئا.<ref>{{Cite web|title=Missioni/Attivita' Internazionali DAL 1 October 2013 AL 31 December 2013 – Situazione AL 11 December 2013 |url=http://www.difesa.it/OperazioniMilitari/Documents/SIT%20ANNO%202013%20al%2011%20dicembre%202013.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140201175427/http://www.difesa.it/OperazioniMilitari/Documents/SIT%20ANNO%202013%20al%2011%20dicembre%202013.pdf|archive-date=1 February 2014|access-date=27 January 2014|publisher=Italian Ministry of Defence}}</ref> اٽلي گڏيل قومن جي امن قائم رکڻ وارن مشنن جي حمايت ۾ [[UNITAF|صوماليا]]، [[موزمبيق ۾ گڏيل قومن جو آپريشن|موزمبيق]] ۽ [[اوڀر تيمور ۾ گڏيل قومن جو مربوط مشن|اوڀر تيمور]] ۾ فوجون مقرر ڪيون. اٽلي [[IFOR|بوسنيا]]، [[ڪوسوو فورس|ڪوسوو]] ۽ [[آپريشن سن رائز (البانيا)|البانيا]] ۾ نيٽو ۽ گڏيل قومن جي آپريشنن لاءِ مدد فراهم ڪري ٿو، ۽ 2003ع کان [[آپريشن اينڊيئرنگ فريڊم]] (OEF) جي حمايت ۾ افغانستان ۾ 2,000 کان وڌيڪ فوجي مقرر ڪيا. اٽلي عراق جي ٻيهر تعمير ۽ استحڪام لاءِ بين الاقوامي ڪوششن جي حمايت ڪئي، پر 2006ع تائين پنهنجو 3,200 فوجين وارو [[ملٽي نيشنل فورس – عراق#2006ع واپسيون|فوجي دستو]] واپس وٺي ڇڏيو. آگسٽ 2006ع ۾، اٽلي [[لبنان ۾ گڏيل قومن جي عبوري فورس]] لاءِ لڳ ڀڳ 2,450 فوجي مقرر ڪيا.<ref>[http://www.corriere.it/Primo_Piano/Cronache/2006/08_Agosto/29/libano.shtml "Italian soldiers leave for Lebanon"] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20060902001118/http://www.corriere.it/Primo_Piano/Cronache/2006/08_Agosto/29/libano.shtml|date=2 September 2006}} Corriere della Sera, 30 August 2006</ref> اٽلي [[فلسطيني اٿارٽي]] جو هڪ وڏو مالي مددگار آهي، جنهن صرف 2013ع ۾ €60&nbsp;ملين جو حصو ڏنو.<ref>{{Cite news|date=4 September 2013|title=Italy donates 60 million euros to PA|url=http://www.maannews.net/eng/ViewDetails.aspx?ID=626926|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20141018104825/http://www.maannews.net/eng/ViewDetails.aspx?ID=626926|archive-date=18 October 2014|access-date=27 January 2014|agency=[[Ma'an News Agency]]}}</ref> === فوج === {{Main|اطالوي هٿياربند فوجون|اٽلي جي فوجي تاريخ}} {{See also|اٽلي سان لاڳاپيل جنگين جي فهرست}} [[File:Cavour (550).jpg|thumb|هوائي جهاز بردار ٻيڙو ''[[اطالوي هوائي جهاز بردار ٻيڙو ڪاوير|ڪاوير]]''، [[اطالوي بحريه]] جو [[فليگ شپ]]]] [[File:Centauro01.JPEG|thumb|[[IFOR]] جي حصي طور [[بوسنيا ۽ هرزيگووينا]] ۾ گشت دوران اطالوي فوج جو [[چينتاورو (ٽينڪ تباه ڪندڙ)|چينتاورو]] ٽينڪ تباه ڪندڙ]] [[اٽلي جي فوجي تاريخ]] هڪ وسيع دور کي بيان ڪري ٿي، جيڪو [[اٽلي جون قديم قومون|اٽلي جي قديم قومن]] طرفان وڙهيل فوجي تڪرارن کان شروع ٿئي ٿو، خاص طور تي [[قديم رومن]] طرفان ڀونوچ سمنڊ جي دنيا جي فتح، وچئين دور ۾ اطالوي [[اطالوي شهري رياستون|شهري رياستن]] ۽ [[سامونڊي جمهوريهون|سامونڊي جمهوريهن]] جي واڌ، ۽ [[اٽلي جي تاريخي رياستن جي فهرست|تاريخي اطالوي رياستن]] جي [[اطالوي جنگيون|اطالوي جنگين]] ۽ [[جانشيني جون جنگيون|جانشيني جي جنگين]] ۾ شموليت کان گذري، نيپوليني دور، [[اٽلي جو اتحاد]]، [[اطالوي سلطنت|نوآبادياتي سلطنت]] جي مهمن، ٻنهي [[عالمي جنگون|عالمي جنگين]]، ۽ جديد دور تائين پهچي ٿو، جنهن ۾ [[نيٽو]]، يورپي يونين يا گڏيل قومن جي سرپرستي هيٺ عالمي [[امن قائم رکڻ]] واريون ڪارروائيون شامل آهن. [[اطالوي فوج]]، [[اطالوي بحريه|بحريه]]، [[اطالوي هوائي فوج|هوائي فوج]] ۽ [[ڪارابينيئري]] گڏجي اطالوي هٿياربند فوجون ٺاهين ٿيون، جيڪي [[هاءِ ڪائونسل آف ڊفينس (اٽلي)|هاءِ ڪائونسل آف ڊفينس]] جي حڪم هيٺ آهن، جنهن جي صدارت صدر ڪندو آهي، جيئن [[اٽلي جو آئين]] مقرر ڪري ٿو. آرٽيڪل 78 موجب، [[اٽلي جي پارليامينٽ|پارليامينٽ]] کي جنگ جي حالت جو اعلان ڪرڻ ۽ جنگ لاءِ ضروري اختيار حڪومت کي ڏيڻ جو اختيار آهي. هٿياربند فوجن جي شاخ نه هجڻ باوجود، [[گوارڊيا دي فنانزا]] کي فوجي حيثيت حاصل آهي ۽ اها فوجي بنيادن تي منظم آهي.{{Efn|گوارڊيا دي فنانزا جهازن، هوائي جهازن ۽ هيليڪاپٽرن جو وڏو ٻيڙو هلائي ٿي، جنهن سان اها اٽلي جي پاڻيءَ جي نگراني ڪري سگهي ٿي ۽ جنگي منظرنامن ۾ حصو وٺي سگهي ٿي.}} 2005ع کان فوجي خدمت رضاڪارانه آهي.<ref>{{Cite web|title=Law n°226 of August 23, 2004 |url=http://www.camera.it/parlam/leggi/04226l.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130117013103/http://www.camera.it/parlam/leggi/04226l.htm|archive-date=17 January 2013|access-date=13 July 2012|publisher=Camera.it}}</ref> 2010ع ۾، اطالوي فوج وٽ فعال ڊيوٽي تي 293,202 اهلڪار هئا،<ref>"The Military Balance 2010", pp. 141–145. [[International Institute for Strategic Studies]], 3 February 2010.</ref> جن مان 114,778 ڪارابينيئري هئا.<ref>{{Cite web|last=Italian Ministry of Defence|author-link=Ministry of Defence (Italy)|title=Nota aggiuntiva allo stato di previsione per la Difesa per l'anno 2009 |url=http://www.difesa.it/NR/rdonlyres/5EF11493-59DD-4FB7-8485-F4258D9F5891/0/Nota_Aggiuntiva_2009.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110504073613/http://www.difesa.it/NR/rdonlyres/5EF11493-59DD-4FB7-8485-F4258D9F5891/0/Nota_Aggiuntiva_2009.pdf|archive-date=4 May 2011|access-date=11 July 2014|language=it}}</ref> نيٽو جي [[نيوڪليئر شيئرنگ]] حڪمت عملي جي حصي طور، اٽلي 90 آمريڪي [[B61 نيوڪليئر بم]]ن جي ميزباني ڪري ٿو، جيڪي [[گيدي ايئر بيس|گيدي]] ۽ [[اويانو ايئر بيس|اويانو]] هوائي اڏن تي رکيل آهن.<ref>{{Cite web|last=Hans M. Kristensen / Natural Resources Defense Council|year=2005|title=NRDC: U.S. Nuclear Weapons in Europe – part 1|url=http://www.nrdc.org/nuclear/euro/euro_pt1.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110101060355/http://www.nrdc.org/nuclear/euro/euro_pt1.pdf|archive-date=1 January 2011|access-date=30 May 2011}}</ref> فوج قومي زميني دفاعي قوت آهي. اها 1946ع ۾، اٽلي جي جمهوريه بڻجڻ وقت، "[[رائل اطالوي آرمي]]" جي باقيات مان ٺهي. ان جون مشهور ترين جنگي گاڏيون [[دارڊو آءِ ايف وي|دارڊو]] [[پيادل جنگي گاڏي]]، [[بي 1 چينتاورو]] [[ٽينڪ تباه ڪندڙ]] ۽ [[ارييتي]] [[ٽينڪ]] آهن، ۽ ان جي هوائي جهازن ۾ [[اگوستا A129 مانگوستا|مانگوستا]] [[حملو ڪندڙ هيليڪاپٽر]] شامل آهي، جيڪو يورپي يونين، نيٽو ۽ گڏيل قومن جي مشنن ۾ مقرر ڪيو ويو آهي. ان وٽ [[ليوپارڊ 1]] ۽ [[M113]] بکتر بند گاڏيون پڻ موجود آهن. اطالوي بحريه هڪ [[بليو واٽر نيوي]] آهي. اها پڻ 1946ع ۾ ''[[ريجيا مارينا]]'' ('شاهي بحريه') جي باقيات مان ٺهي. يورپي يونين ۽ نيٽو جي ميمبر طور، بحريه سڄي دنيا ۾ اتحادي امن قائم رکڻ وارن آپريشنن ۾ حصو ورتو آهي. 2014ع ۾، بحريه 154 جهاز هلائي رهي هئي، جن ۾ ننڍا مددگار جهاز پڻ شامل هئا.<ref>{{Cite web|title=La Marina Militare OGGI|url=http://flpdifesa.org/wp-content/uploads/2013/06/Linee-intervento-del-Capo-di-SMM.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220525043355/http://flpdifesa.org/wp-content/uploads/2013/06/Linee-intervento-del-Capo-di-SMM.pdf|archive-date=25 May 2022|access-date=28 April 2022|language=it}}</ref> اطالوي هوائي فوج 1923ع ۾ بادشاهه وڪٽر ايمانوئل ٽئين طرفان هڪ آزاد خدمتي هٿيار طور ''[[ريجيا ايروناوٽيڪا]]'' ('شاهي هوائي فوج') جي نالي سان قائم ڪئي وئي. ٻي عالمي جنگ کان پوءِ، ان جو نالو ''ايروناوٽيڪا ميليتاري'' رکيو ويو. 2021ع ۾، اطالوي هوائي فوج 219 جنگي جيٽ هلائي رهي هئي. ٽرانسپورٽ جي صلاحيت 27 [[لاڪ هيڊ مارٽن C-130J سپر هرڪيولس|C-130J]] ۽ [[C-27J اسپارٽن]] جهازن جي ٻيڙي ذريعي يقيني بڻائي وئي آهي. فضائي ڪرتب ڏيکاريندڙ ٽيم ''[[فريتچي تريڪولوري]]'' ('ترنگا تير') آهي. فوج جو هڪ خودمختيار ڪور، ڪارابينيئري، اٽلي جي [[جينڊارمري]] ۽ [[فوجي پوليس]] آهي، جيڪا [[اٽلي ۾ قانون لاڳو ڪندڙ ادارا|اٽلي جي ٻين پوليس فورسن]] سان گڏ فوجي ۽ شهري آبادي جي پوليسنگ ڪري ٿي. جڏهن ته ڪارابينيئري جون مختلف شاخون الڳ وزارتن کي رپورٽ ڪن ٿيون، پر عوامي امن امان ۽ سلامتي برقرار رکڻ وقت هي ڪور گهرو وزارت کي رپورٽ ڪري ٿو.<ref>{{Cite web|title=The Carabinieri Force is linked to the Ministry of Defence|url=http://www.carabinieri.it/Internet/Multilingua/EN/GoverningBodies|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110430214042/http://www.carabinieri.it/Internet/Multilingua/EN/GoverningBodies|archive-date=30 April 2011|access-date=14 May 2010|publisher=Carabinieri}}</ref> ==<span class="anchor" id="Constituent entities"></span>انتظامي ورهاستون== <!-- This Anchor tag serves to provide a permanent target for incoming section links. Please do not remove or modify it, except to add another appropriate anchor. If you modify the section title, please anchor the old title. It is always best to anchor an old section header that has been changed so that links to it will not be broken. See [[Template:Anchor]] for details. This template is {{Subst:Anchor comment}}. --> {{Main|اٽلي جا علائقا|اٽلي جا صوبا|اٽلي جا ميٽروپوليٽن شهر|ڪوموني}} {{Italy Labelled Map Scalable|image-width=400}} اٽلي 20 علائقن (''[[ريجوني]]'') تي مشتمل آهي، جن مان پنجن کي [[خاص قانوني حيثيت وارا خودمختيار علائقا|خاص خودمختيار حيثيت]] حاصل آهي، جيڪا کين اضافي معاملن تي قانون سازي ڪرڻ جي اجازت ڏئي ٿي.<ref name="tuttitalia">{{Cite news|title=Regioni italiane|url=http://www.tuttitalia.it/regioni|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220509133929/https://www.tuttitalia.it/regioni|archive-date=9 May 2022|access-date=30 April 2022|language=it}}</ref> {{Div col}} * [[ابروزو]] * [[اوستا وادي]] * [[اپوليا]] * [[بازيليڪاتا]] * [[ڪلابريا]] * [[ڪمپانيا]] * [[ايميليا-رومانيا]] * [[فريولي-وينيزيا جوليا]] * [[لازيو]] * [[ليگوريا]] * [[لومباردي]] * [[مارڪي]] * [[موليزه]] * [[پيڊمونٽ]] * [[سارڊينيا]] * [[سسلي]] * [[ترنتينو-آلٽو آديجي/سڊٽيرول]] * [[ٽسڪني]] * [[امبريا]] * [[وينيتو]] {{Div col end}} ''ريجوني'' ۾ 107 صوبا (''[[اٽلي جا صوبا|پرووينچي]]'') يا ميٽروپوليٽن شهر (''[[اٽلي جا ميٽروپوليٽن شهر|چِتا ميٽروپوليتاني]]'')، ۽ 7,896 ميونسپلٽيون (''[[ڪوموني]]'') شامل آهن.<ref name="tuttitalia"/> {{Clear}} == معيشت == {{Main|اٽلي جي معيشت}} {{See also|وڏين اطالوي ڪمپنين جي فهرست}} اٽلي وٽ هڪ ترقي يافته<ref>{{Cite web|title=Select Country or Country Groups|url=https://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/2017/02/weodata/weoselgr.aspx|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20171022143402/https://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/2017/02/weodata/weoselgr.aspx|archive-date=22 October 2017|access-date=22 October 2017}}</ref> [[مخلوط معيشت]] آهي، جيڪا [[يورو زون]] ۾ ٽين وڏي ۽ [[قوت خريد جي برابري]] سان ترتيب ڏنل GDP موجب دنيا ۾ [[GDP (PPP) موجب ملڪن جي فهرست|11هين وڏي]] معيشت آهي.<ref name="IMFWEO.IT"/> ان وٽ [[ڪل دولت موجب ملڪن جي فهرست|نائين وڏي قومي دولت]] آهي ۽ [[سون جي ذخيرن موجب ملڪن جي فهرست|مرڪزي بئنڪ جي سون جي ذخيرن]] ۾ ٽئين نمبر تي آهي. [[جي-7]]، يورو زون ۽ [[او اي سي ڊي]] جي باني ميمبر طور، اهو سڀ کان وڌيڪ صنعتي ملڪن مان هڪ ۽ يورپ ۾ هڪ اهم [[واپاري قوم]] آهي؛<ref>{{Cite news|last1=Sensenbrenner|first1=Frank|last2=Arcelli|first2=Angelo Federico|title=Italy's Economy Is Much Stronger Than It Seems|url=https://www.huffingtonpost.com/frank-sensenbrenner/italy-economy_b_3401988.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141206190937/http://www.huffingtonpost.com/frank-sensenbrenner/italy-economy_b_3401988.html|archive-date=6 December 2014|access-date=25 November 2014|work=HuffPost}}; {{Cite news|last1=Dadush|first1=Uri|title=Is the Italian Economy on the Mend?|url=http://carnegieeurope.eu/publications/?fa=50565&reloadFlag=1|access-date=25 November 2014|publisher=[[Carnegie Endowment for International Peace|Carnegie Europe]]|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150713124951/http://carnegieeurope.eu/publications/?fa=50565&reloadFlag=1|archive-date=13 July 2015}}; {{Cite web|title=Doing Business in Italy: 2014 Country Commercial Guide for U.S. Companies |url=http://www.export.gov/italy/static/2014%20CCG%20Italy_Latest_eg_it_076513.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20140715152504/http://www.export.gov/italy/static/2014%20CCG%20Italy_Latest_eg_it_076513.pdf|archive-date=15 July 2014|access-date=25 November 2014|publisher=[[United States Commercial Service]]}}</ref> 2024ع تائين، ان €612&nbsp;ارب ماليت جو سامان برآمد ڪيو ۽ €46&nbsp;ارب جو واپاري سرپلس حاصل ڪيو.<ref>[https://www.ft.com/content/1a1f0646-55a0-49ea-a959-fcfd1b1d26b8?utm_social_post_id=634238374&utm_social_handle_id=18949452&fbclid=IwY2xjawO78ZFleHRuA2FlbQIxMABicmlkETFIVTRPNXM4NWFCQ1JjYVQ3c3J0YwZhcHBfaWQQMjIyMDM5MTc4ODIwMDg5MgABHiFr0MoDj_MQ9STlc3S5GUpagM9kFM0GNu8rQGlInWQ_2duT7xdIytOTssGH_aem_yj3Z7vcjITd9u8Tgv436Hg Europe should learn from Italy] ''FT'' (6 November 2025)</ref> [[انساني ترقي اشاري موجب ملڪن جي فهرست|انساني ترقي اشاري]] ۾ 30هين نمبر تي ايندڙ هڪ [[ترقي يافته ملڪ]] طور، اٽلي [[متوقع حياتي]]، [[اٽلي ۾ صحت سنڀال|صحت سنڀال]]،<ref>{{Cite web|title=The World Health Organization's ranking of the world's health systems|url=http://www.photius.com/rankings/healthranks.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100105190014/http://www.photius.com/rankings/healthranks.html|archive-date=5 January 2010|access-date=7 September 2015|publisher=Photius.com}}</ref> ۽ [[تعليم اشاري]] ۾ سٺي ڪارڪردگي ڏيکاري ٿو. اهو پنهنجي تخليقي ۽ جدت پسند ڪاروبارن،<ref>{{Cite web|title=The Global Creativity Index 2011 |url=http://martinprosperity.org/media/GCI%20Report%20Sep%202011.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140930054555/http://martinprosperity.org/media/GCI%20Report%20Sep%202011.pdf|archive-date=30 September 2014|access-date=26 November 2014|publisher=Martin Prosperity Institute}}</ref> مقابلي واري زرعي شعبي،<ref>{{Cite web|last1=Aksoy|first1=M. Ataman|last2=Ng|first2=Francis|title=The Evolution of Agricultural Trade Flows|url=https://openknowledge.worldbank.org/bitstream/handle/10986/3793/WPS5308.pdf?sequence=1|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141129120448/https://openknowledge.worldbank.org/bitstream/handle/10986/3793/WPS5308.pdf?sequence=1|archive-date=29 November 2014|access-date=25 November 2014|publisher=[[The World Bank]]}}</ref> ۽ پنهنجي اثرائتي ۽ اعليٰ معيار واري موٽر گاڏين، مشينري، خوراڪ، ڊزائن ۽ فيشن جي صنعتن لاءِ مشهور آهي.<ref>{{Cite web|title=Automotive Market Sector Profile – Italy|url=http://www.enterprisecanadanetwork.ca/_uploads/resources/Automotive-Market-Sector-Profile-Italy.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20141205163959/http://www.enterprisecanadanetwork.ca/_uploads/resources/Automotive-Market-Sector-Profile-Italy.pdf|archive-date=5 December 2014|access-date=26 November 2014|publisher=[[Trade Commissioner Service|The Canadian Trade Commissioner Service]]}}; {{Cite web|title=Data & Trends of the European Food and Drink Industry 2013–2014 |url=http://www.fooddrinkeurope.eu/uploads/publications_documents/Data__Trends_of_the_European_Food_and_Drink_Industry_2013-2014.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20141206010318/http://www.fooddrinkeurope.eu/uploads/publications_documents/Data__Trends_of_the_European_Food_and_Drink_Industry_2013-2014.pdf|archive-date=6 December 2014|access-date=26 November 2014|publisher=[[FoodDrinkEurope]]}}; {{Cite news|date=10 January 2014|title=Italy fashion industry back to growth in 2014 |url=http://uk.reuters.com/article/uk-italy-fashion-growth-idUKBREA0912220140110|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20141205114140/http://uk.reuters.com/article/2014/01/10/uk-italy-fashion-growth-idUKBREA0912220140110|archive-date=5 December 2014|access-date=26 November 2014|work=Reuters}}</ref> [[File:Milan skyline skyscrapers of Porta Nuova business district.jpg|thumb|[[ميلان]] اٽلي جو معاشي گاديءَ جو هنڌ آهي<ref>{{Cite web|date=18 May 2018|title=Milan, Italy's Industrial and Financial Capital|url=https://www.prologis.it/en/industrial-logistics-warehouse-space/europe/italy/milan-italys-industrial-and-financial-capital|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220707141649/https://www.prologis.it/en/industrial-logistics-warehouse-space/europe/italy/milan-italys-industrial-and-financial-capital|archive-date=7 July 2022|access-date=27 May 2022}}</ref> ۽ هڪ عالمي [[مالي مرڪز]] ۽ [[فيشن گاديءَ جو هنڌ]] آهي.]] [[File:Siena, Piazza Salimbeni (Bank Monte dei Paschi di Siena) (38588876202).jpg|thumb|[[بانڪا مونٽي دي پاسڪي دي سيئنا]]، جيڪا 1472ع ۾ قائم ٿي، دنيا جي [[قديم ترين بئنڪن جي فهرست|سڀ کان قديم يا ٻئي نمبر تي قديم بئنڪ آهي جيڪا مسلسل ڪم ڪري رهي آهي]].]] [[File:The Eni building, Quartiere XXXII Europa, Roma, Lazio, Italy - panoramio.jpg|thumb|[[ايني]] کي دنيا جي تيل ۽ گئس جي [[سپرميجرز]] مان هڪ سمجھيو ويندو آهي.<ref>{{Cite web|url=https://www.globalwitness.org/en/campaigns/oil-gas-and-mining/spotlight-sharpens/|title=The spotlight sharpens: Eni and corruption in Republic of Congo's oil sector|website=Global Witness|access-date=27 April 2020|archive-date=25 July 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20230725204616/https://www.globalwitness.org/en/campaigns/oil-gas-and-mining/spotlight-sharpens/|url-status=dead}}</ref>]] اٽلي دنيا جو [[پيداوار جي پيداوار موجب ملڪن جي فهرست|اٺون وڏو پيداواري ملڪ]] ۽ يورپ ۾ ٻيو وڏو ملڪ آهي،<ref>"[http://databank.worldbank.org/data/reports.aspx?source=2&series=NV.IND.MANF.KD&country= Manufacturing, value added (current US$)] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20171010152014/http://databank.worldbank.org/data/reports.aspx?source=2&series=NV.IND.MANF.KD&country=|date=10 October 2017}}". Retrieved 17 May 2017.</ref> جنهن جي خاصيت اها آهي ته ساڳي ماپ واري ٻين معيشتن جي ڀيٽ ۾ ان ۾ ملٽي نيشنل ڪارپوريشنون گهٽ آهن ۽ ڪيترائي متحرڪ [[ننڍا ۽ وچولي درجي جا ڪاروبار|ننڍا ۽ وچولي درجي جا ڪاروبار]] موجود آهن، جيڪي صنعتي ضلعن ۾ گڏ ٿيل آهن ۽ اطالوي صنعت جي ريڙهه جي هڏي آهن. ان سان هڪ اهڙو پيداوار وارو شعبو پيدا ٿيو آهي، جيڪو اڪثر نچ مارڪيٽن ۽ عياشي شين جي برآمد تي ڌيان ڏئي ٿو. جيتوڻيڪ اهو مقدار جي لحاظ کان مقابلي ۾ گهٽ صلاحيت رکي ٿو، پر اعليٰ معيار جي شين وسيلي انهن ايشيائي معيشتن سان مقابلو ڪري سگهي ٿو، جتي مزدوريءَ جو خرچ گهٽ آهي.<ref>{{Cite news|date=19 May 2005|title=Knowledge Economy Forum 2008: Innovative Small And Medium Enterprises Are Key To Europe & Central Asian Growth |url=http://web.worldbank.org/WBSITE/EXTERNAL/COUNTRIES/ECAEXT/0,,contentMDK:21808326~menuPK:258604~pagePK:2865106~piPK:2865128~theSitePK:258599,00.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20080623065619/http://web.worldbank.org/WBSITE/EXTERNAL/COUNTRIES/ECAEXT/0,,contentMDK:21808326~menuPK:258604~pagePK:2865106~piPK:2865128~theSitePK:258599,00.html|archive-date=23 June 2008|access-date=17 June 2008|publisher=The World Bank}}</ref> اٽلي 2023ع ۾ دنيا جو [[برآمدات موجب ملڪن جي فهرست|9هين وڏو برآمد ڪندڙ]] ملڪ هو. [[اٽلي جي وڏن واپاري ڀائيوارن جي فهرست|ان جا ويجها واپاري لاڳاپا]] ٻين يورپي يونين ملڪن سان آهن، ۽ 2019ع ۾ ان جا سڀ کان وڏا برآمدي ڀائيوار جرمني (12%)، فرانس (11%) ۽ آمريڪا (10%) هئا.<ref name="cia.gov">{{Cite web|title=The World Factbook|url=https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210701235642/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy|archive-date=1 July 2021|access-date=28 May 2021|publisher=Central Intelligence Agency}}</ref> [[اطالوي موٽر گاڏين جي صنعت]] ملڪ جي پيداواري شعبي جو اهم حصو آهي، جنهن ۾ 2015ع ۾ 144,000 کان وڌيڪ ڪمپنيون ۽ لڳ ڀڳ 485,000 ملازم هئا،<ref>{{Cite web|title=Auto: settore da 144mila imprese in Italia e 117 mld fatturato|url=http://www.adnkronos.com/soldi/economia/2015/09/23/auto-settore-mila-imprese-italia-mld-fatturato_WooBmrBqxgxO7mOvIRXUBI.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150925121926/http://www.adnkronos.com/soldi/economia/2015/09/23/auto-settore-mila-imprese-italia-mld-fatturato_WooBmrBqxgxO7mOvIRXUBI.html|archive-date=25 September 2015|access-date=23 September 2015|website=adnkronos.com}}</ref> ۽ اها GDP ۾ 9% حصو وجهي ٿي.<ref>{{Cite web|title=Country Profiles – Italy|url=http://acea.thisconnect.com/index.php/country_profiles/detail/italy|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20080211190839/http://acea.thisconnect.com/index.php/country_profiles/detail/italy|archive-date=11 February 2008|access-date=9 February 2008|website=acea.thisconnect.com}}</ref><ref>{{Cite web|title=Global Auto Market 2021. General Motors Is The Only Group To Report Double-digit Losses |url=https://www.focus2move.com/world-car-group-ranking|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210701010705/https://www.focus2move.com/world-car-group-ranking|archive-date=1 July 2021|access-date=27 May 2022}}</ref> ملڪ وٽ گاڏين جو وڏو سلسلو آهي، [[ماس مارڪيٽ]] تي ڌيان ڏيندڙ برانڊن جهڙوڪ [[فيات]]، [[پريميئم پيداوار|پريميئم]] برانڊن جهڙوڪ [[الفا روميو]] ۽ [[مازيراتي]] کان وٺي عياشي [[سپر ڪارز]] جهڙوڪ [[پاگاني (ڪمپني)|پاگاني]]، [[لامبورگيني]] ۽ [[فيراري]] تائين. [[بانڪا مونٽي دي پاسڪي دي سيئنا]]، تعريف تي دارومدار رکندي، دنيا جي سڀ کان قديم يا ٻئي نمبر تي قديم بئنڪ آهي جيڪا مسلسل ڪم ڪري رهي آهي، ۽ اٽلي جي چوٿين وڏي تجارتي ۽ ريٽيل بئنڪ آهي.<ref>{{Cite news|date=26 October 2017|title=Italy's fourth-biggest bank returns to the stockmarket|url=https://www.economist.com/news/finance-and-economics/21730672-shares-bailed-out-bank-start-trading-again-italys-fourth-biggest-bank|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20180215112321/https://www.economist.com/news/finance-and-economics/21730672-shares-bailed-out-bank-start-trading-again-italys-fourth-biggest-bank|archive-date=15 February 2018|access-date=26 October 2021|newspaper=[[The Economist]]}}</ref> اٽلي وٽ مضبوط [[ڪوآپريٽو]] شعبو آهي، جنهن ۾ يورپي يونين اندر آباديءَ جو سڀ کان وڏو حصو (4.5%) ڪوآپريٽو ۾ ملازم آهي.<ref>{{Cite web|date=April 2016|title=The Power of Cooperation – Cooperatives Europe key statistics 2015 |url=https://coopseurope.coop/sites/default/files/The%20power%20of%20Cooperation%20-%20Cooperatives%20Europe%20key%20statistics%202015.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20201112034412/https://coopseurope.coop/sites/default/files/The%20power%20of%20Cooperation%20-%20Cooperatives%20Europe%20key%20statistics%202015.pdf|archive-date=12 November 2020|access-date=28 May 2021|website=[[Cooperatives Europe]]}}</ref> [[وال ڊي آڪري تيل جو ميدان|وال ڊي آڪري]] علائقو، بازيليڪاتا، يورپ جو سڀ کان وڏو [[آن شور (هائيڊروڪاربنز)|آن شور]] [[هائيڊروڪاربن ميدان]] رکي ٿو.<ref>{{Cite web|title=In Val d'Agri with Upstream activities|url=https://www.eni.com/en-IT/operations/italy-val-agri-upstream-activities.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20220516034214/https://www.eni.com/en-IT/operations/italy-val-agri-upstream-activities.html|archive-date=16 May 2022|access-date=3 February 2021|publisher=[[Eni]]}}</ref> معتدل قدرتي گئس جا ذخيرا، خاص طور تي [[پو ماٿري]] ۽ ايڊرياٽڪ سمنڊ جي هيٺان آف شور علائقن ۾، دريافت ڪيا ويا آهن ۽ اهي ملڪ جو سڀ کان اهم معدني وسيلو آهن. اٽلي دنيا ۾ [[پومس]]، [[پوزولانا]] ۽ [[فيلڊسپار]] جي اهم پيدا ڪندڙن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite encyclopedia|title=Italy, the economy: Resources and power|encyclopedia=[[Encyclopædia Britannica]]|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297474/Italy/26994/Forestry#toc26986|access-date=9 February 2015|date=3 February 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20150209194536/http://www.britannica.com/EBchecked/topic/297474/Italy/26994/Forestry#toc26986|archive-date=9 February 2015|url-status=live}}</ref> ٻيو قابل ذڪر وسيلو سنگ مرمر آهي، خاص طور تي ٽسڪني مان نڪرندڙ مشهور اڇو [[ڪارارا سنگ مرمر]]. اٽلي هڪ مالي اتحاد، يعني يورو زون، جو حصو آهي، جيڪو لڳ ڀڳ 330 ملين شهرين جي نمائندگي ڪري ٿو، ۽ [[يورپي واحد مارڪيٽ]] جو پڻ حصو آهي، جيڪا 500 ملين کان وڌيڪ صارفين جي نمائندگي ڪري ٿي. ڪيترين ئي ملڪي تجارتي پاليسين جو تعين يورپي يونين جي ميمبر ملڪن جي معاهدن ۽ يورپي يونين جي قانون سازي ذريعي ٿيندو آهي. اٽلي 2002ع ۾ گڏيل يورپي ڪرنسي، [[يورو]]، اختيار ڪئي.<ref>{{Cite news|last=Andrews|first=Edmund L.|date=1 January 2002|title=Germans Say Goodbye to the Mark, a Symbol of Strength and Unity|url=https://www.nytimes.com/2002/01/01/world/germans-say-goodbye-to-the-mark-a-symbol-of-strength-and-unity.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110501031330/http://www.nytimes.com/2002/01/01/world/germans-say-goodbye-to-the-mark-a-symbol-of-strength-and-unity.html|archive-date=1 May 2011|access-date=18 March 2011|work=The New York Times}}; {{Cite news|last=Taylor Martin|first=Susan|date=28 December 1998|title=On Jan.{{spaces}}1, out of many arises one Euro|work=[[St. Petersburg Times]]|page=National, 1.A}}</ref> ان جي مالياتي پاليسي [[يورپي مرڪزي بئنڪ]] طرفان مقرر ڪئي ويندي آهي. اٽلي [[2008ع جو مالي بحران|2008ع جي مالي بحران]] کان متاثر ٿيو، جنهن ڍانچائي مسئلن کي وڌيڪ سنگين بڻايو.<ref>{{Cite web|last=Orsi|first=Roberto|date=23 April 2013|title=The Quiet Collapse of the Italian Economy|work=Euro Crisis in the Press |url=http://blogs.lse.ac.uk/eurocrisispress/2013/04/23/the-quiet-collapse-of-the-italian-economy|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141119075748/http://blogs.lse.ac.uk/eurocrisispress/2013/04/23/the-quiet-collapse-of-the-italian-economy|archive-date=19 November 2014|access-date=24 November 2014|publisher=[[The London School of Economics]]}}</ref> 1950ع واري ڏهاڪي کان 1970ع واري ڏهاڪي جي شروعات تائين هر سال GDP جي 5–6% مضبوط واڌ کان پوءِ،<ref>{{Cite book|last=Nicholas Crafts, Gianni Toniolo|title=Economic growth in Europe since 1945 |publisher=Cambridge University Press|year=1996|isbn=978-0-5214-9627-8|page=428}}</ref> ۽ 1980ع ۽ 1990ع واري ڏهاڪن ۾ تدريجي سستي کان پوءِ، ملڪ 2000ع واري ڏهاڪي ۾ جمود جو شڪار ٿيو.<ref>{{Cite web|last=Balcerowicz|first=Leszek|title=Economic Growth in the European Union|url=http://www.lisboncouncil.net/growth/documents/LISBON_COUNCIL_Economic_Growth_in_the_EU%20(1).pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140714205108/http://www.lisboncouncil.net/growth/documents/LISBON_COUNCIL_Economic_Growth_in_the_EU%20(1).pdf|archive-date=14 July 2014|access-date=8 October 2014|publisher=The Lisbon Council}}; {{Cite news|title="Secular stagnation" in graphics|url=https://www.economist.com/blogs/graphicdetail/2014/11/secular-stagnation-graphics|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141123234145/http://www.economist.com/blogs/graphicdetail/2014/11/secular-stagnation-graphics|archive-date=23 November 2014|access-date=24 November 2014|newspaper=The Economist}}</ref> وڏي سرڪاري خرچ سان واڌ بحال ڪرڻ لاءِ سياسي ڪوششن [[عوامي قرض]] ۾ شديد واڌ پيدا ڪئي، جيڪو 2017ع ۾ GDP جي 132% کان وڌيڪ هو؛<ref>{{Cite web|date=15 May 2018|title=Debito pubblico oltre 2.300 miliardi e all'estero non lo comprano|url=https://www.investireoggi.it/economia/debito-pubblico-oltre-2-300-miliardi-e-litalia-e-sulla-strada-dellautarchia-finanziaria|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20200221072720/https://www.investireoggi.it/economia/debito-pubblico-oltre-2-300-miliardi-e-litalia-e-sulla-strada-dellautarchia-finanziaria|archive-date=21 February 2020|access-date=1 June 2018}}</ref> اهو يورپي يونين ۾ يونان کان پوءِ ٻيو سڀ کان وڏو هو.<ref>{{Cite web|title=Government debt increased to 93.9% of GDP in euro area and to 88.0% in EU28|url=http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_PUBLIC/2-22072014-AP/EN/2-22072014-AP-EN.PDF|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141021162159/http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_PUBLIC/2-22072014-AP/EN/2-22072014-AP-EN.PDF|archive-date=21 October 2014|access-date=24 November 2014|publisher=[[Eurostat]]}}</ref> [[اطالوي سرڪاري قرض|اطالوي عوامي قرض]] جو سڀ کان وڏو حصو قومي ادارن ۽ ماڻهن وٽ آهي، جيڪو اٽلي ۽ يونان جي وچ ۾ هڪ اهم فرق آهي،<ref>{{Cite web|date=18 May 2010|title=Could Italy Be Better Off than its Peers?|url=https://www.cnbc.com/2010/05/18/could-italy-be-better-off-than-its-peers.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110430030613/http://www.cnbc.com/id/37207942/Could_Italy_Be_Better_Off_than_its_Peers|archive-date=30 April 2011|access-date=30 May 2011|publisher=CNBC}}</ref> ۽ [[گهريلو قرض]] جي سطح او اي سي ڊي جي اوسط کان گهڻي گهٽ آهي.<ref>{{Cite web|title=Household debt and the OECD's surveillance of member states|url=http://www.nationalbanken.dk/da/om_nationalbanken/oekonomisk_forskning/Documents/4_Household%20debt%20and%20the%20OECD's%20surveillance%20of%20member%20states%20by%20Christophe%20Andr%C3%A9.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20150109041518/http://www.nationalbanken.dk/da/om_nationalbanken/oekonomisk_forskning/Documents/4_Household%20debt%20and%20the%20OECD%27s%20surveillance%20of%20member%20states%20by%20Christophe%20Andr%C3%A9.pdf|archive-date=9 January 2015|access-date=26 November 2014|publisher=[[OECD]] Economics Department}}</ref> [[ڏکڻ وارو سوال|وڏي اتر–ڏکڻ ورهاست]] سماجي-معاشي ڪمزوريءَ جو هڪ اهم عنصر آهي؛<ref>{{Cite news|title=Oh for a new risorgimento|url=https://www.economist.com/special-report/2011/06/11/oh-for-a-new-risorgimento|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141024163715/http://www.economist.com/node/18780831|archive-date=24 October 2014|access-date=24 November 2014|newspaper=The Economist}}</ref> اتر ۽ ڏکڻ وارن علائقن ۽ ميونسپلٽين جي سرڪاري آمدنيءَ ۾ تمام وڏو فرق آهي.<ref>{{Cite web|title=Comune per Comune, ecco la mappa navigabile dei redditi dichiarati in Italia|url=http://www.lastampa.it/economia/speciali/redditi-italia|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20150405032750/http://www.lastampa.it/economia/speciali/redditi-italia|archive-date=5 April 2015|access-date=4 April 2015|website=lastampa.it}}</ref> سڀ کان امير صوبو، [[آلٽو آديجي-ڏکڻ ٽائرول]]، في فرد قومي GDP جو 152% ڪمائي ٿو، جڏهن ته سڀ کان غريب علائقو، ڪلابريا، 61% ڪمائي ٿو.<ref>{{Cite web|title=GDP per capita at regional level|url=https://www.istat.it/it/files/2016/12/Conti-regionali_2015.pdf?title=Conti+economici+territoriali+-+12%2Fdic%2F2016+-+Testo+integrale+e+nota+metodologica.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20171026054135/https://www.istat.it/it/files/2016/12/Conti-regionali_2015.pdf?title=Conti+economici+territoriali+-+12%2Fdic%2F2016+-+Testo+integrale+e+nota+metodologica.pdf|archive-date=26 October 2017|access-date=25 October 2017|publisher=[[Istat]]}}</ref> بيروزگاريءَ جي شرح (11%) يورو زون جي اوسط کان مٿي آهي،<ref>{{Cite web|title=Euro area unemployment rate at 11%|url=http://ec.europa.eu/eurostat/documents/2995521/8121455/3-31072017-AP-EN.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170731232352/http://ec.europa.eu/eurostat/documents/2995521/8121455/3-31072017-AP-EN.pdf|archive-date=31 July 2017|access-date=26 October 2017|publisher=[[Eurostat]]}}</ref> پر جدا جدا انگن موجب اها اتر ۾ 7% ۽ ڏکڻ ۾ 19% آهي.<ref>{{Cite web|last=Istat|author-link=National Institute of Statistics (Italy)|title=Employment and unemployment: second quarter 2017 |url=http://www.istat.it/it/files/2017/09/Mercato-del-lavoro-II-trim-2017.pdf?title=Il+mercato+del+lavoro+-+12%2Fset%2F2017+-+Testo+integrale+e+nota+metodologica.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20171026054033/http://www.istat.it/it/files/2017/09/Mercato-del-lavoro-II-trim-2017.pdf?title=Il+mercato+del+lavoro+-+12%2Fset%2F2017+-+Testo+integrale+e+nota+metodologica.pdf|archive-date=26 October 2017|access-date=26 October 2017}}</ref> [[درمياني آمدني|درمياني قابلِ خرچ آمدني]] 2021ع ۾ هر سال $27,949 هئي ([[قوت خريد جي برابري|PPP]]).<ref name="y148">{{cite book | author=OECD | title=Society at a Glance 2024: OECD Social Indicators, Figure 4.1 Median income varies by a factor eight across OECD countries | publisher=OECD | date=20 June 2024 | url=https://www.oecd.org/en/publications/2024/06/society-at-a-glance-2024_08001b73/full-report/component-12.html#indicator-d1e8404-8cd0a55a48 | page=}}</ref> [[اٽلي ۾ نوجوانن جي بيروزگاري|نوجوانن جي بيروزگاريءَ جي شرح]] (2018ع ۾ 32%) انتهائي بلند آهي. === زراعت === {{Main|اٽلي ۾ زراعت}} [[File:Vineyards in Piemonte, Italy.jpg|thumb|[[پيڊمونٽ جو انگورن وارو منظر: لانگهي-روئيرو ۽ مونفيراتو|لانگهي ۽ مونفيرات، پيڊمونٽ ۾ انگورن جا باغ]]. اٽلي دنيا جو [[شراب پيدا ڪندڙ ملڪن جي فهرست|سڀ کان وڏو شراب پيدا ڪندڙ ملڪ]] آهي، ۽ ان وٽ مقامي [[انگور جي ول|انگورن جي ولين]] جو سڀ کان وسيع قسم آهي.<ref>{{Cite web|date=25 November 2018|title=L'Italia è il maggiore produttore di vino|url=http://www.inumeridelvino.it/2018/11/la-produzione-di-vino-nel-mondo-2018-prima-stima-oiv.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211111224545/http://www.inumeridelvino.it/2018/11/la-produzione-di-vino-nel-mondo-2018-prima-stima-oiv.html|archive-date=11 November 2021|access-date=11 November 2021|language=it}}; {{Cite web|date=3 June 2017|title=L'Italia è il paese con più vitigni autoctoni al mondo|url=https://giornalevinocibo.com/2017/06/03/italia-prima-assoluta-per-vitgni-autoctoni-ecco-i-dati-dei-vari-stati|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211101044918/https://giornalevinocibo.com/2017/06/03/italia-prima-assoluta-per-vitgni-autoctoni-ecco-i-dati-dei-vari-stati|archive-date=1 November 2021|access-date=11 November 2021|language=it}}</ref>]] آخري زرعي مردم شماري موجب، 2010ع ۾ 1.6&nbsp;ملين فارم هئا (2000ع کان −32%)، جيڪي {{Convert|12700000|ha|0|abbr=on|disp=or}} تي پکڙيل هئا (انهن مان 63% ڏکڻ اٽلي ۾ آهن).<ref name="agrocensus">{{Cite web|date=24 October 2010|title=Censimento Agricoltura 2010|url=http://dati-censimentoagricoltura.istat.it/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150213021626/http://dati-censimentoagricoltura.istat.it/|archive-date=13 February 2015|access-date=11 February 2015|publisher=[[National Institute of Statistics (Italy)|ISTAT]]}}</ref> 99% خاندانن طرفان هلندڙ ۽ ننڍا آهن، جن جو سراسري پکيڙ صرف {{Convert|8|ha|0|abbr=on}} آهي.<ref name="agrocensus"/> زرعي استعمال واري زمين مان، اناج جا کيت 31%، [[زيتون]] جا باغ 8%، [[انگورن جا باغ]] 5%، [[کٽا ميوا]] جا باغ 4%، [[شگر بيٽ]] 2%، ۽ باغباني 2% تي مشتمل آهن. باقي زمين گهڻو ڪري چراگاهن (26%) ۽ چارا اناج (12%) لاءِ مخصوص آهي.<ref name="agrocensus"/> اٽلي دنيا جو [[شراب پيدا ڪندڙ ملڪن جي فهرست|سڀ کان وڏو شراب پيدا ڪندڙ ملڪ]] آهي،<ref>{{Cite web|year=2010|title=OIV report on the State of the vitiviniculture world market|url=http://news.reseau-concept.net/images/oiv_es/Client/DIAPORAMA_STATISTIQUES_Tbilissi_2010_EN.ppt|archive-url=https://web.archive.org/web/20110728145648/http://news.reseau-concept.net/images/oiv_es/Client/DIAPORAMA_STATISTIQUES_Tbilissi_2010_EN.ppt|archive-date=28 July 2011|website=news.reseau-concept.net|publisher=Réseau-CONCEPT|format=PowerPoint presentation}}</ref><ref>{{Cite news |last=Pisa |first=Nick |date=12 June 2011 |title=Italy overtakes France to become world's largest wine producer |url=https://www.telegraph.co.uk/foodanddrink/wine/8571222/Italy-overtakes-France-to-become-worlds-largest-wine-producer.html |url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20110903021833/http://www.telegraph.co.uk/foodanddrink/wine/8571222/Italy-overtakes-France-to-become-worlds-largest-wine-producer.html |archive-date=3 September 2011 |access-date=17 August 2011 |work=The Telegraph}}</ref> ۽ [[زيتون جو تيل]]، ميون (صوف، زيتون، انگور، نارنگيون، ليمون، ناسپاتيون، خوبانيون، هيزل نٽ، آڙون، چيريون، آلوبخارا، اسٽرابيريون ۽ ڪيئي فروٽ) ۽ ڀاڄين (خاص طور تي آرٽچوڪ ۽ ٽماٽا) جو اهم پيدا ڪندڙ آهي. سڀ کان مشهور [[اطالوي شراب]] [[ٽسڪني (شراب)|ٽسڪن]] [[ڪيانتي]] ۽ [[پيڊمونٽ (شراب)|پيڊمونٽي]] [[بارولو]] آهن. ٻيا مشهور شراب [[بارباريسڪو]]، [[باربيرا ڊي آستي]]، [[برونيلو دي مونتالچينو]]، [[فراسڪاتي DOC|فراسڪاتي]]، [[مونٽي پلچانو دابروزو]]، [[موريلينو دي اسڪانسانو]]، ۽ چمڪندڙ شراب [[فرانچياڪورتا DOCG|فرانچياڪورتا]] ۽ [[پروسيڪو]] آهن. معياري شيون جن ۾ اٽلي خاص مهارت رکي ٿو، خاص طور شراب ۽ [[اطالوي DOP پنيرن جي فهرست|علائقائي پنير]]، اڪثر معيار جي ضمانت وارن ليبلن [[Denominazione di origine controllata|DOC/DOP]] هيٺ محفوظ ڪيون وينديون آهن. هي [[يورپي يونين ۾ جاگرافيائي اشارا ۽ روايتي خاصيتون|جاگرافيائي اشاري وارو سرٽيفڪيٽ]]، جيڪو يورپي يونين طرفان منظور ٿيل آهي، [[نقلي شين]] سان مونجهاري کان بچڻ لاءِ اهم سمجھيو ويندو آهي. == آمدرفت == {{Main|اٽلي ۾ آمدرفت}} {{See also|اٽلي ۾ ريلوي اسٽيشنون}} [[File:A8-A26 Besnate.jpg|thumb|آٽوسترادا ديئي لاگي ('ڍنڍن واري موٽر وي'؛ [[آٽوسترادا A8 (اٽلي)|A8]] ۽ [[آٽوسترادا A9 (اٽلي)|A9]] جو حصو)، دنيا ۾ ٺهيل پهرين موٽر وي<ref name="independent"/>]] {{Anchor|Infrastructure}}اٽلي پهريون ملڪ هو جنهن موٽر ويون، ''[[آٽوسترادي]]''، ٺاهيون، جيڪي تيز ٽرئفڪ ۽ موٽر گاڏين لاءِ مخصوص هيون.<ref name="independent">{{Cite news|last=Lenarduzzi|first=Thea|date=30 January 2016|title=The motorway that built Italy: Piero Puricelli's masterpiece|url=http://www.independent.co.uk/travel/europe/the-worlds-first-motorway-piero-puricellis-masterpiece-is-the-focus-of-an-unlikely-pilgrimage-a6840816.html|url-status=live|archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20220526/http://www.independent.co.uk/travel/europe/the-worlds-first-motorway-piero-puricellis-masterpiece-is-the-focus-of-an-unlikely-pilgrimage-a6840816.html|archive-date=26 May 2022|access-date=12 May 2022|work=[[The Independent]]}}</ref> 2002ع ۾ اٽلي ۾ استعمال لائق [[اٽلي ۾ رستا|رستن]] جي ڊيگهه {{Convert|668721|km|mi|abbr=on}} هئي، جنهن ۾ {{Convert|6487|km|mi|abbr=on}} موٽر ويون شامل هيون، جيڪي رياست جي ملڪيت هيون پر [[اٽلانٽيا (ڪمپني)|اٽلانٽيا]] طرفان خانگي طور هلائي وينديون هيون. 2005ع ۾، لڳ ڀڳ 34,667,000 ڪارون (هر 1,000 ماڻهن تي 590) ۽ 4,015,000 مال بردار گاڏيون هن نيٽ ورڪ تي هلنديون هيون.<ref name="European Commission">{{Cite web|last=European Commission|author-link=European Commission|title=Panorama of Transport|url=http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_OFFPUB/KS-DA-07-001/EN/KS-DA-07-001-EN.PDF|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20090407142402/http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_OFFPUB/KS-DA-07-001/EN/KS-DA-07-001-EN.PDF|archive-date=7 April 2009|access-date=3 May 2009}}</ref> [[File:Etr500.JPG|thumb|[[ETR 500]] ريل گاڏي [[فلورنس–روم تيز رفتار ريلوي|فلورنس–روم تيز رفتار لائين]] تي، جيڪا يورپ ۾ ٺهيل پهرين تيز رفتار ريلوي هئي<ref>{{Cite web|title=Special report: A European high-speed rail network|url=https://op.europa.eu/webpub/eca/special-reports/high-speed-rail-19-2018/en/|access-date=22 July 2023|website=op.europa.eu|language=en-GB|archive-date=17 March 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240317233927/https://op.europa.eu/webpub/eca/special-reports/high-speed-rail-19-2018/en/|url-status=live}}</ref>]] [[اٽلي ۾ ريل آمدرفت|ريلوي نيٽ ورڪ]]، جيڪو رياست جي ملڪيت آهي ۽ [[فيروويه ديلو ستاتو|ريتي فيرووياريا ايتاليانا]] (FSI) طرفان هلائجي ٿو، 2024ع ۾ ڪل {{Convert|16879|km|mi|abbr=on}} هو، جنهن مان {{Convert|12277|km|0|abbr=on}} بجليءَ سان هلندڙ هو،<ref>{{Cite web |title=The network today |url=https://www.rfi.it/en/Network/The-network-today.html |access-date=29 September 2025 |website=[[Rete Ferroviaria Italiana]] |publisher=}}</ref> ۽ جنهن تي 4,802 لوڪوموٽو ۽ ريل ڪارون هلن ٿيون. تيز رفتار ريلن جو مکيه عوامي آپريٽر [[ترينيتاليا]] آهي، جيڪو FSI جو حصو آهي. تيز رفتار ريلون ٽن قسمن ۾ آهن: [[فريچياروسا]] ('ڳاڙهو تير') ريلون مخصوص تيز رفتار پٽڙين تي وڌ ۾ وڌ 300{{spaces}}km/h جي رفتار سان هلن ٿيون؛ [[فريچيارجينتو]] ('چانديءَ جو تير') تيز رفتار ۽ مکيه پٽڙين تي وڌ ۾ وڌ 250{{spaces}}km/h سان هلن ٿيون؛ ۽ [[فريچيابيانڪا]] ('اڇو تير') علائقائي تيز رفتار لائينن تي وڌ ۾ وڌ 200{{spaces}}km/h سان هلن ٿيون. اٽلي وٽ پاڙيسري ملڪن سان الپائن جبلن مٿان 11 ريل سرحدي گذرگاهون آهن. هوائي آمدرفت استعمال ڪندڙ مسافرن جي تعداد موجب اٽلي يورپ ۾ پنجين نمبر تي آهي، 2011ع ۾ لڳ ڀڳ 148 ملين مسافرن، يعني يورپ جي ڪل جو تقريباً 10%، سان.<ref>{{Cite web|date=7 January 2013|title=Trasporto aereo in Italia (PDF)|url=http://www.istat.it/it/archivio/78802|access-date=5 August 2013|publisher=ISTAT|archive-date=13 January 2013|archive-url=https://web.archive.org/web/20130113035254/http://www.istat.it/it/archivio/78802|url-status=live}}</ref> 2022ع ۾ 45 شهري هوائي اڏا هئا، جن ۾ [[ميلان مالپينسا ايئرپورٽ]] ۽ [[روم فيوميچينو ايئرپورٽ]] جا مرڪز شامل هئا.<ref>{{Cite web|title=Aeroporti in Italia: quanti sono? Elenco per regione|url=https://gliaeroporti.it/|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20221117184416/https://gliaeroporti.it/|archive-date=17 November 2022|access-date=17 November 2022|language=it}}</ref> 2021ع کان، اٽلي جو قومي هوائي جهاز بردار [[ITA ايئرويز]] آهي، جنهن [[اليتاليا]] جي جاءِ ورتي.<ref>{{Cite news|last=Buckley|first=Julia|date=18 October 2021|title=Italy reveals its new national airline|url=https://edition.cnn.com/travel/article/ita-airways-launch/index.html|access-date=18 October 2021|publisher=CNN|archive-date=18 October 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20211018100255/https://edition.cnn.com/travel/article/ita-airways-launch/index.html|url-status=live}}; {{Cite news|last=Villamizar|first=Helwing|date=15 October 2021|title=Italian Flag Carrier ITA Airways Is Born|url=https://airwaysmag.com/airlines/ita-airways-is-born|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20211016100028/https://airwaysmag.com/airlines/ita-airways-is-born|archive-date=16 October 2021|access-date=18 October 2021|work=Airways Magazine}}</ref> 2004ع ۾ 43 وڏا سامونڊي بندرگاهه هئا، جن ۾ [[جينوا]] شامل آهي، جيڪو ملڪ جو سڀ کان وڏو ۽ بحر روم ۾ ٻيو وڏو بندرگاهه آهي. 2005ع ۾ اٽلي وٽ لڳ ڀڳ 389,000 يونٽن تي مشتمل شهري هوائي ٻيڙو ۽ 581 جهازن تي مشتمل واپاري ٻيڙو هو.<ref name="European Commission"/> قومي اندروني آبي رستن جي نيٽ ورڪ جي ڊيگهه 2012ع ۾ تجارتي آمدرفت لاءِ {{Convert|2400|km|0|abbr=on}} هئي.<ref name="cia.gov"/> اتر اطالوي بندرگاهه، جهڙوڪ ٽريئستي جو گہرے پاڻي وارو بندرگاهه، جنهن جون وچ ۽ اوڀر يورپ سان وسيع ريلوي ڳنڍڻيون آهن، سبسڊين ۽ اهم پرڏيهي سيڙپڪاريءَ جو مرڪز آهن.<ref>Marcus Hernig: Die Renaissance der Seidenstraße (2018) pp 112.; Bernhard Simon: Can The New Silk Road Compete with the Maritime Silk Road? in The Maritime Executive, 1 January 2020.; Chazizam, M. (2018). The Chinese Maritime Silk Road Initiative: The Role of the Mediterranean. Mediterranean Quarterly, 29(2), 54–69.; Guido Santevecchi: Di Maio e la Via della Seta: «Faremo i conti nel 2020», siglato accordo su Trieste in Corriere della Sera: 5. November 2019.; Linda Vierecke, Elisabetta Galla "Triest und die neue Seidenstraße" In: Deutsche Welle, 8 December 2020.; {{Cite web|title=HHLA PLT Italy starting on schedule |url=https://www.hellenicshippingnews.com/hhla-plt-italy-starting-on-schedule|website=hellenicshippingnews.com|access-date=11 January 2021|archive-date=11 January 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210111105059/https://www.hellenicshippingnews.com/hhla-plt-italy-starting-on-schedule/|url-status=live}}</ref> آگسٽ 2025ع ۾، رٿيل [[آبنائے ميسينا پل]] کي ميلوني حڪومت طرفان حتمي منظوري ڏني وئي، جنهن جي تعمير 2025ع جي سرءُ ۾ شروع ٿيڻ مقرر آهي. اهو [[ڪلابريا]] کي [[سسلي]] سان ڳنڍيندو جڏهن اهو 2032ع ۾ کلي ويندو، ۽ اهو [[سڀ کان ڊگهي معلق پلن جي فهرست|دنيا جي سڀ کان ڊگهي معلق پل]] بڻجي ويندو.<ref>{{cite web|title=Italy gives final go-ahead for landmark Sicily bridge project |url=https://www.reuters.com/world/europe/italy-gives-final-go-ahead-landmark-sicily-bridge-project-2025-08-06/ |website=reuters.com |date=6 August 2025 |access-date=6 August 2025}}</ref> == توانائي == {{Main|اٽلي ۾ توانائي}} {{Further|اٽلي ۾ قابل تجديد توانائي|اٽلي ۾ بجلي جو شعبو}} [[File:Pannelli solari Unicoop Tirreno.JPG|thumb|[[پيومبينو]]، ٽسڪني ۾ شمسي پينل. اٽلي دنيا جي قابل تجديد توانائي جي سڀ کان وڏن پيدا ڪندڙ ملڪن مان هڪ آهي.<ref name="legambiente2015">{{Cite web|date=18 May 2015|title=Il rapporto Comuni Rinnovabili 2015|url=http://www.comunirinnovabili.it/il-rapporto-comuni-rinnovabili-2015|access-date=13 March 2016|website=Comuni Rinnovabili|publisher=Legambiente|language=it|archive-date=14 March 2016|archive-url=https://web.archive.org/web/20160314011841/http://www.comunirinnovabili.it/il-rapporto-comuni-rinnovabili-2015/|url-status=live}}</ref>]] اٽلي دنيا جي [[قابل تجديد ذريعن مان بجلي پيداوار موجب ملڪن جي فهرست|قابل تجديد توانائي جي سڀ کان وڏن پيدا ڪندڙن]] مان هڪ بڻجي ويو آهي، جيڪو يورپي يونين ۾ ٻيو ۽ دنيا ۾ نائون نمبر رکي ٿو. [[اٽلي ۾ هوائي توانائي|هوائي توانائي]]، [[اٽلي ۾ پن بجلي|پن بجلي]] ۽ [[اٽلي ۾ ارضي حرارتي توانائي|ارضي حرارتي توانائي]] ملڪ ۾ [[اٽلي ۾ بجلي جو شعبو|بجلي]] جا اهم ذريعا آهن. [[اٽلي ۾ قابل تجديد توانائي|قابل تجديد ذريعا]] پيدا ٿيندڙ سموري بجلي جو 28% فراهم ڪن ٿا، جنهن ۾ صرف پن بجلي 13% تائين پهچي ٿي، ان کان پوءِ شمسي توانائي 6%، هوائي توانائي 4%، بائيو انرجي 3.5% ۽ ارضي حرارتي توانائي 1.6% آهي.<ref name="gse">{{Cite web|date=19 December 2013|title=Rapporto Statistico sugli Impianti a fonti rinnovabili|url=http://www.gse.it/it/Statistiche/RapportiStatistici/Pagine/default.aspx|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20171018022905/http://www.gse.it/it/Statistiche/RapportiStatistici/Pagine/default.aspx|archive-date=18 October 2017|access-date=11 February 2015|publisher=Gestore dei Servizi Energetici}}</ref> قومي طلب جو باقي حصو فوسل ٻارڻن (قدرتي گئس 38%، ڪوئلو 13%، تيل 8%) ۽ درآمدات مان پورو ٿئي ٿو.<ref name="gse"/> [[ايني]]، جيڪا 79 ملڪن ۾ ڪم ڪري ٿي، ست "[[بگ آئل]]" ڪمپنين مان هڪ ۽ دنيا جي سڀ کان وڏين صنعتي ڪمپنين مان هڪ آهي.<ref>{{Cite web|title=Summary for Eni SpA|url=https://finance.yahoo.com/q?s=E|access-date=1 July 2020|archive-date=4 June 2016|archive-url=https://web.archive.org/web/20160604184217/http://finance.yahoo.com/q?s=e|url-status=live}}</ref> [[اٽلي ۾ شمسي توانائي|شمسي توانائي]] جي پيداوار اڪيلي 2014ع ۾ بجلي جو 9% هئي، جنهن سان اٽلي دنيا ۾ شمسي توانائي جي سڀ کان وڏي حصيداري وارو ملڪ بڻيو.<ref name="legambiente2015"/> [[مونتالتو دي ڪاسترو فوٽو وولٽائڪ پاور اسٽيشن]]، جيڪا 2010ع ۾ مڪمل ٿي، اٽلي جي سڀ کان وڏي فوٽو وولٽائڪ (PV) بجلي گهر آهي.<ref>{{Cite web|title=The Italian Montalto di Castro and Rovigo PV plants|url=https://www.solarserver.com/solar-magazine/solar-energy-system-of-the-month/the-italian-montalto-di-castro-and-rovigo-pv-plants.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20180509012719/https://www.solarserver.com/solar-magazine/solar-energy-system-of-the-month/the-italian-montalto-di-castro-and-rovigo-pv-plants.html|archive-date=9 May 2018|access-date=8 May 2018|website=solarserver.com}}</ref> اٽلي پهريون ملڪ هو جنهن بجلي پيدا ڪرڻ لاءِ [[اٽلي ۾ ارضي حرارتي توانائي|ارضي حرارتي توانائي]] جو استعمال ڪيو.<ref>{{Cite web|year=2011|title=Inventario delle risorse geotermiche nazionali|url=http://unmig.sviluppoeconomico.gov.it/unmig/geotermia/inventario/inventario.asp|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110722034736/http://unmig.sviluppoeconomico.gov.it/unmig/geotermia/inventario/inventario.asp|archive-date=22 July 2011|access-date=14 September 2011|publisher=UNMIG}}</ref> [[اٽلي ۾ جوهري توانائي]] [[1987ع جا اطالوي ريفرنڊم|1987ع جي ريفرنڊمن]] کان پوءِ، 1986ع جي [[چرنوبل حادثو]] جي پسمنظر ۾، ڇڏي ڏني وئي، جيتوڻيڪ اٽلي اڃا تائين پرڏيهي علائقن ۾ اطالوي ملڪيت وارن ريئڪٽرن مان جوهري توانائي درآمد ڪري ٿو. == سائنس ۽ ٽيڪنالاجي == {{Main|اٽلي ۾ سائنس ۽ ٽيڪنالاجي}} {{See also|اطالوي ايجادن ۽ دريافتن جي فهرست}} [[File:Justus Sustermans - Portrait of Galileo Galilei, 1636.jpg|thumb|upright=.8|[[گليليو گليلي]]، جنهن کي عام طور جديد سائنس، فزڪس ۽ فلڪيات جو پيءُ سمجھيو ويندو آهي]] صدين کان، اٽلي هڪ اهڙي سائنسي برادريءَ کي فروغ ڏنو آهي، جنهن سائنسن ۾ اهم دريافتون پيدا ڪيون. [[گليليو گليلي]] [[سائنسي انقلاب]] ۾ وڏو ڪردار ادا ڪيو ۽ کيس عام طور [[مشاهداتي فلڪيات]]،<ref>{{Cite book|last=Singer|first=C.|url=https://books.google.com/books?id=mPIgAAAAMAAJ|title=A Short History of Science to the Nineteenth Century|date=1941|publisher=Clarendon Press|page=217|access-date=22 March 2023|archive-date=2 October 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20241002213513/https://books.google.com/books?id=mPIgAAAAMAAJ|url-status=live}}</ref> جديد فزڪس،<ref>{{Cite book|last=Whitehouse|first=D.|url=https://archive.org/details/renaissancegeniu0000whit|title=Renaissance Genius: Galileo Galilei & His Legacy to Modern Science|date=2009|publisher=Sterling Publishing|isbn=978-1-4027-6977-1|page=[https://archive.org/details/renaissancegeniu0000whit/page/219 219]}}</ref> ۽ [[سائنسي طريقو|سائنسي طريقي]] جو پيءُ سمجھيو ويندو آهي.<ref>''Thomas Hobbes: Critical Assessments'', Volume 1. Preston King. 1993. p. 59</ref><ref>{{Cite book|last=Disraeli|first=I.|title=Curiosities of Literature|date=1835|publisher=W. Pearson & Company|page=371}}</ref> [[لابوراتوري ناتسيونالي دل گران ساسو]] (LNGS) دنيا جو سڀ کان وڏو زير زمين تحقيقي مرڪز آهي.<ref>{{Cite web|title=I Laboratori Nazionali del Gran Sasso|url=https://www.lngs.infn.it/it/descrizione-generale|access-date=15 January 2018|language=it}}</ref> ٽريئستي ۾ آباديءَ جي نسبت سان يورپ ۾ محققن جو سڀ کان وڏو سيڪڙو آهي.<ref>G. Bar "Trieste, è record europeo di ricercatori: 37 ogni mille abitanti. Più della Finlandia", In: il Fatto Quotidiano, 26 April 2018.</ref> اٽلي 2025ع ۾ [[عالمي جدت اشاري]] ۾ 28هين نمبر تي هو.<ref>{{Cite web |title=GII Innovation Ecosystems & Data Explorer 2025 |url=https://www.wipo.int/gii-ranking/en/italy |access-date=16 October 2025 |website=WIPO}}</ref><ref>{{Cite book |last1=Dutta |first1=Soumitra |url=https://www.wipo.int/web-publications/global-innovation-index-2025/en/index.html |title=Global Innovation Index 2025: Innovation at a Crossroads |last2=Lanvin |first2=Bruno |publisher=[[World Intellectual Property Organization]] |year=2025 |isbn=978-92-805-3797-0 |page=19 |language=en |doi=10.34667/tind.58864 |access-date=17 October 2025}}</ref> اٽلي ۾ [[ٽيڪنالاجي پارڪ]] آهن، جهڙوڪ سائنس ۽ ٽيڪنالاجي پارڪ ڪلوميٽرو روسو (بيرگامو)، [[AREA سائنس پارڪ]] (ٽريئستي)، ويگا-وينس گيٽ وي فار سائنس اينڊ ٽيڪنالاجي (وينيزيا)، توسڪانا لائيف سائنسز (سيئنا)، ٽيڪنالاجي پارڪ آف لودي ڪلسٽر (لودي)، ۽ ٽيڪنالاجي پارڪ آف ناواڪيو (پيزا)،<ref>{{Cite web|title=Science and Technology Parks in Italy|url=https://www.easst.net/science-and-technology-parks-in-italy|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20230719154033/https://www.easst.net/science-and-technology-parks-in-italy|archive-date=19 July 2023|access-date=28 August 2023}}</ref> گڏوگڏ [[سائنس ميوزيم]]، جهڙوڪ ميلان ۾ [[ميوزيو ناتسيونالي شينتسا ا ٽيڪنالوجيا ليوناردو دا ونچي]]. آمدنيءَ ۾ اتر–ڏکڻ جو وڏو فرق هڪ "[[ڊجيٽل ورهاست]]" پيدا ڪري ٿو.<ref>{{Cite journal|last=Alampi|first=Matteo|date=December 2007|title=Underdevelopment in Southern Italy: Traditional Setbacks and Modern Solutions|url=https://fisherpub.sjf.edu/cgi/viewcontent.cgi?article=1047&context=intlstudies_masters|journal=Fisher Digital Publications|via=International Studies Masters}}</ref><ref>{{Cite journal|last=Di Pietro|first=Giorgio|date=June 2021|title=Changes in Italy's education-related digital divide|journal=Economic Affairs|volume=41|issue=2|pages=252–270|doi=10.1111/ecaf.12471|issn=0265-0665|s2cid=237848271|doi-access=free}}</ref> == سياحت == {{Main|اٽلي ۾ سياحت}} [[File:Positano - Fornillo Beach.jpg|thumb|[[امالفي ساحل]] اٽلي جي اهم سياحتي منزلن مان هڪ آهي.<ref>[http://www.italy24.ilsole24ore.com/art/business-and-economy/2017-05-04/turismo-stranieri-124013.php?uuid=AEVg9GGB "Foreign tourist numbers in Italy head towards new record"] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20170601184213/http://www.italy24.ilsole24ore.com/art/business-and-economy/2017-05-04/turismo-stranieri-124013.php?uuid=AEVg9GGB|date=1 June 2017}}. Retrieved 21 May 2017.</ref>]] ماڻهو صدين کان اٽلي جو دورو ڪندا رهيا آهن، پر [[اٽلي ۾ سياحت|سياحت لاءِ اپٻيٽ جو دورو]] سڀ کان پهريان امير امرا [[گرانڊ ٽور]] دوران ڪرڻ لڳا، جيڪو 17هين صديءَ ۾ شروع ٿيو ۽ 18هين ۽ 19هين صديءَ ۾ عروج تي پهتو.<ref name="grand-tour">{{Cite web|title=Grand Tour|url=https://www.treccani.it/enciclopedia/grand-tour|access-date=6 May 2022|language=it}}</ref> اهو اهڙو دور هو، جنهن ۾ يورپي اشرافيا، جن مان گهڻا برطانوي هئا، يورپ جي حصن جو دورو ڪندا هئا، جن ۾ اٽلي هڪ اهم منزل هوندو هو.<ref name="grand-tour"/> اٽلي لاءِ، هن جو مقصد قديم تعمير، مقامي ثقافت جو مطالعو ڪرڻ ۽ ان جي قدرتي خوبصورتيءَ کي ساراهڻ هو.<ref>{{Cite web|title=Italy on the Grand Tour (Getty Exhibitions)|url=http://www.getty.edu/art/exhibitions/grand_tour/what.html|access-date=9 June 2015}}</ref> اٽلي [[عالمي سياحت درجابندي|دنيا جو پنجون سڀ کان وڌيڪ گهميل ملڪ]] آهي، جتي 2024ع ۾ ڪل 57 ملين سياح آيا.<ref>{{cite web |title=Global and regional tourism performance |url=https://www.unwto.org/tourism-data/un-tourism-tourism-dashboard |access-date=25 May 2025}}</ref> 2014ع ۾ سفر ۽ سياحت مان آمدني EUR163{{spaces}}ارب هئي (GDP جو 10%) ۽ 1,082,000 نوڪريون سڌي طرح ان سان لاڳاپيل هيون (روزگار جو 5%).<ref>{{Cite web|title=Travel & Tourism Economic Impact 2015 Italy |url=https://www.wttc.org/-/media/files/reports/economic%20impact%20research/countries%202015/italy2015.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20171010152616/https://www.wttc.org/-/media/files/reports/economic%20impact%20research/countries%202015/italy2015.pdf|archive-date=10 October 2017|access-date=20 May 2017|publisher=[[World Travel and Tourism Council]]}}</ref> سياحن جي دلچسپي خاص طور [[اٽلي جي ثقافت|ثقافت]]، [[اطالوي کاڌو|کاڌي]]، [[اٽلي جي تاريخ|تاريخ]]، [[اٽلي جي تعميراتي فن|تعميراتي فن]]، [[اطالوي فن|فن]]، مذهبي هنڌن ۽ رستن، شادي سياحت، قدرتي حسن، رات جي زندگي، پاڻيءَ هيٺان هنڌن ۽ اسپا سان آهي.<ref>{{Cite web|date=February 2023|title=In Italia 11mila matrimoni stranieri, un turismo da 599 milioni|url=https://www.ansa.it/canale_viaggiart/it/notizie/speciali/2023/02/01/turismo-wedding-2-milioni-presenze-e-fatturato-599-mln_dcec4ad9-3ab8-4677-a303-6378020ac3a7.html|access-date=2 February 2023|language=it}}; {{Cite web|title=10 Migliori destinazioni italiane per vita notturna|url=https://www.travel365.it/migliori-destinazioni-italiane-per-vita-notturna.htm|access-date=28 December 2021|language=it}}</ref> سياري ۽ اونهاري جي سياحت الپس ۽ [[اپينائن جبلن]] جي هنڌن تي موجود آهي،<ref>{{Cite web|date=30 July 2017|title=VACANZE IN MONTAGNA IN ITALIA: IN INVERNO E IN ESTATE|url=https://www.alloggitaly.it/vacanze-in-montagna-in-italia|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> جڏهن ته سامونڊي سياحت [[بحر روم]] جي ڪناري وارن هنڌن تي وڏي پيماني تي عام آهي.<ref>{{Cite web|date=14 February 2018|title=Il turismo balneare|url=https://www.turismo-oggi.com/il-turismo-balneare.html|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> اٽلي بحر روم ۾ ڪروز سياحت جي اهم منزل آهي.<ref>{{Cite web|date=27 April 2022|title=Crociere, Cemar: 8,8 milioni di passeggeri nei porti italiani|url=https://www.lagenziadiviaggi.it/crociere-cemar-88-milioni-di-passeggeri-nei-porti-italiani|access-date=13 May 2022|language=it}}</ref> ننڍن، تاريخي ۽ فني ڳوٺن کي [[اي بورگي پيو بيلي ديٽاليا]] ({{Literally|اٽلي جا سڀ کان خوبصورت ڳوٺ}}) انجمن وسيلي فروغ ڏنو ويندو آهي. سڀ کان وڌيڪ گهميل علائقا وينيتو، ٽسڪني، لومباردي، ايميليا-رومانيا ۽ لازيو آهن.<ref>{{Cite web|title=Number of nights spent in tourist accommodation establishments in the top 20 EU-28 tourist regions, by NUTS 2 regions, 2015 (million nights spent) RYB17 – Statistics Explained |url=https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php?title=File:Number_of_nights_spent_in_tourist_accommodation_establishments_in_the_top_20_EU-28_tourist_regions,_by_NUTS_2_regions,_2015_(million_nights_spent)_RYB17.png|access-date=17 April 2022|publisher=European Commission}}</ref> روم يورپ جو ٽيون ۽ دنيا جو 12هون سڀ کان وڌيڪ گهميل شهر آهي، جتي 2017ع ۾ 9.4&nbsp;ملين سياح آيا.<ref>{{Cite web|title=Ranking the 30 Most-Visited Cities in the World|url=https://www.travelpulse.com/news/destinations/ranking-the-30-most-visited-cities-in-the-world.html|website=TravelPulse}}</ref> وينس ۽ فلورنس دنيا جي 100 وڏين منزلن مان آهن. اٽلي وٽ ڪنهن به ملڪ جي ڀيٽ ۾ سڀ کان وڌيڪ [[عالمي ورثو ماڳ]] آهن: [[اٽلي ۾ عالمي ورثو ماڳن جي فهرست|61]]،<ref>{{Cite web|title=The World Heritage Convention|url=https://whc.unesco.org/en/convention|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20160827065310/https://whc.unesco.org/en/convention|archive-date=27 August 2016|access-date=1 August 2021|publisher=UNESCO}}</ref> جن مان 55 ثقافتي ۽ 6 قدرتي آهن.<ref>{{Cite web|title=Italy|url=https://whc.unesco.org/en/statesparties/it|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211201134320/http://whc.unesco.org/en/statesparties/it|archive-date=1 December 2021|access-date=9 April 2019|publisher=UNESCO World Heritage Centre}}</ref> == آبادي == {{Main|اٽلي جي آبادي}} {{See also|اطالوي ماڻهو|اٽلي ۾ اندروني لڏپلاڻ|اطالوي ڊائاسپورا|اٽلي جي جينياتي تاريخ|اٽلي جي شهرن جي فهرست}} [[File:Map of population density in Italy (2011 census) alt colours.jpg|thumb|اٽلي جي آباديءَ جي گهاٽائي جو نقشو (2011ع مردم شماري)]] [[File:Map of the Italian Diaspora in the World.svg|thumb|دنيا ۾ [[اطالوي ڊائاسپورا]]]] 2025ع تائين، اٽلي جي آبادي 58,915,561 آهي.<ref name="population" /> ان جي آباديءَ جي گهاٽائي {{Convert|195|PD/km2}} آهي، جيڪا اڪثر مغربي يورپي ملڪن کان وڌيڪ آهي. تنهن هوندي به ورهاست غير برابر آهي: سڀ کان وڌيڪ گهاٽا آباد علائقا پو ماٿري (لڳ ڀڳ اڌ آبادي) ۽ روم ۽ نيپلز جا ميٽروپوليٽن علائقا آهن، جڏهن ته وڏا علائقا جهڙوڪ الپس ۽ اپينائن جا بلند ميداني علائقا، بازيليڪاتا جا پليٽو، ۽ سارڊينيا ٻيٽ، گڏوگڏ سسلي جو وڏو حصو، گهٽ آباد آهن. 20هين صديءَ دوران اٽلي جي آبادي لڳ ڀڳ ٻيڻي ٿي، پر واڌ جو نمونو غير برابر رهيو، ڇاڪاڻ ته ڳوٺاڻي ڏکڻ کان صنعتي اتر ڏانهن وڏي پيماني تي [[اٽلي ۾ اندروني لڏپلاڻ|اندروني لڏپلاڻ]] ٿي، جيڪا 1950ع–1960ع واري ڏهاڪي جي [[اطالوي معاشي معجزو]] جو نتيجو هئي. بلند زرخيزيءَ جون شرحون 1970ع واري ڏهاڪي تائين برقرار رهيون، جنهن کان پوءِ اهي گهٽجڻ لڳيون؛ [[ڪل زرخيزي شرح]] (TFR) 1995ع ۾ هر عورت تي 1.2 ٻارن جي تاريخي گهٽ ترين سطح تي پهتي، جيڪا 2.1 جي بدلي واري شرح کان گهڻو گهٽ ۽ 1883ع جي 5 واري بلند ترين سطح کان ڪافي گهٽ هئي.<ref>{{Citation|last=Max Roser|title=Total Fertility Rate around the world over the last centuries|work=[[Our World in Data]], [[Gapminder Foundation]]|year=2014|url=https://ourworldindata.org/grapher/children-born-per-woman?year=1800&country=ITA|access-date=7 May 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20180807185906/https://ourworldindata.org/grapher/children-born-per-woman?year=1800&country=ITA|archive-date=7 August 2018|url-status=dead}}</ref> 2008ع کان، جڏهن شرح ٿوري وڌي 1.4 ٿي،<ref>{{Cite web|last=ISTAT|author-link=Istituto Nazionale di Statistica|title=Average number of children born per woman 2005–2008 |url=http://demo.istat.it/altridati/indicatori/2008/Tab_4.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110810171708/http://demo.istat.it/altridati/indicatori/2008/Tab_4.pdf|archive-date=10 August 2011|access-date=3 May 2009|language=it}}</ref><ref>{{Cite web|last=ISTAT|author-link=Istituto Nazionale di Statistica|title=Crude birth rates, mortality rates and marriage rates 2005–2008 |url=http://demo.istat.it/altridati/indicatori/2008/Tab_1.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110810171721/http://demo.istat.it/altridati/indicatori/2008/Tab_1.pdf|archive-date=10 August 2011|access-date=10 May 2009|language=it}}</ref> ڄمڻ جو تعداد هر سال مسلسل گهٽجي رهيو آهي، جيڪو 2023ع ۾ 379,000 جي رڪارڊ گهٽ سطح تي پهتو — 1861ع کان پوءِ سڀ کان گهٽ.<ref name="www.reuters.com">[https://www.reuters.com/world/europe/births-fall-italy-15th-year-running-record-low-2024-03-29/ Births fall in Italy for 15th year running to record low]| Reuters</ref> 2024ع ۾ اها شرح 1.2 هئي.<ref>{{Cite news|last=Jones|first=Tobias|date=3 January 2024|title=Boosting Italy's birthrate has become a patriotic cause for the far right. But it's an idea that's doomed|url=https://www.theguardian.com/commentisfree/2024/jan/03/italy-birthrate-far-right-population-immigration-giorgia-meloni|access-date=29 May 2024|work=The Guardian|language=en-GB|issn=0261-3077}}</ref> انهن رجحانن جي نتيجي ۾، اٽلي جي آبادي تيزيءَ سان پوڙهي ٿي رهي آهي ۽ آهستي آهستي گهٽجي رهي آهي. لڳ ڀڳ هر چئن مان هڪ اطالوي 65 سالن کان مٿي آهي،<ref name="www.reuters.com" /> ۽ ملڪ وٽ [[درمياني عمر موجب ملڪن جي فهرست|دنيا جي چوٿين سڀ کان پوڙهي آبادي]] آهي، جنهن جي درمياني عمر 48 ۽ اوسط عمر 46.6 آهي.<ref name="cia.gov" /><ref>{{Cite web|title=Aging population of Italy|url=https://www.statista.com/topics/8379/aging-population-of-italy/|access-date=29 May 2024|website=Statista|language=en|archive-date=29 May 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240529041428/https://www.statista.com/topics/8379/aging-population-of-italy/|url-status=live}}</ref> مجموعي آبادي 2014ع کان مسلسل گهٽجي رهي آهي ۽ 2024ع ۾ 59 ملين کان ٿوري گهٽ ٿيڻ جو اندازو آهي، جيڪو هڪ ڏهاڪي ۾ 1.36&nbsp;ملين کان وڌيڪ ماڻهن جي گڏيل گهٽتائي ڏيکاري ٿو.<ref>{{Cite web|last1=Nadeau |first1=Barbie Latza |last2=Di Donato |first2=Valentina |last3=Mortensen |first3=Antonia|date=17 May 2023|title='Low fertility trap': Why Italy's falling birth rate is causing alarm|url=https://www.cnn.com/2023/05/17/europe/italy-record-low-birth-rate-intl-cmd/index.html|access-date=29 May 2024|website=CNN|language=en|archive-date=29 May 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240529041430/https://www.cnn.com/2023/05/17/europe/italy-record-low-birth-rate-intl-cmd/index.html|url-status=live}}</ref> 19هين صديءَ جي آخر کان 1960ع واري ڏهاڪي تائين، اٽلي وڏي پيماني تي هجرت ڪندڙ ملڪ هو. 1898ع ۽ 1914ع جي وچ ۾، [[اطالوي ڊائاسپورا]] جي عروج وارن سالن ۾، لڳ ڀڳ 750,000 اطالوي هر سال هجرت ڪندا هئا.<ref>{{Cite web|date=15 August 1999|title=Causes of the Italian mass emigration|url=http://library.thinkquest.org/26786/en/articles/view.php3?arKey=4&paKey=7&loKey=0&evKey=&toKey=&torKey=&tolKey=|archive-url=https://web.archive.org/web/20090701010600/http://library.thinkquest.org/26786/en/articles/view.php3?arKey=4&paKey=7&loKey=0&evKey=&toKey=&torKey=&tolKey=|archive-date=1 July 2009|access-date=11 August 2014|publisher=ThinkQuest Library}}</ref> ڊائاسپورا ۾ 25 ملين کان وڌيڪ اطالوي شامل هئا ۽ ان کي جديد دور جي سڀ کان وڏي اجتماعي لڏپلاڻ سمجھيو ويندو آهي.<ref>Favero, Luigi e Tassello, Graziano. ''Cent'anni di emigrazione italiana (1861–1961)'' Introduction</ref> === وڏا شهر === {{Largest cities of Italy}} === اميگريشن === {{Main|اٽلي ڏانهن اميگريشن|2015ع يورپي مهاجر بحران}} [[File:Italy, foreign residents as a percentage of the total population, 2011.svg|thumb|علائقائي آباديءَ جي سيڪڙو طور پرڏيهي رهواسي (2011ع مردم شماري)]] 1980ع واري ڏهاڪي ۾، ان وقت تائين لساني ۽ ثقافتي طور هڪجهڙي سماج طور، اٽلي وڏي تعداد ۾ اميگرنٽس کي متوجه ڪرڻ لڳو.<ref>{{Cite book|last=Allen|first=Beverly|url=https://archive.org/details/revisioningitaly00beve|title=Revisioning Italy national identity and global culture|date=1997|publisher=University of Minnesota Press|isbn=978-0-8166-2727-1|location=Minneapolis|page=[https://archive.org/details/revisioningitaly00beve/page/169 169]|url-access=registration}}</ref> [[برلن ديوار جو ڪرڻ|برلن ديوار]] ۽ [[لوهي پردو#زوال|لوهي پردي]] جي زوال کان پوءِ، لڏپلاڻ جون لهرون اوڀر يورپ جي ڪيترن اڳوڻن سوشلسٽ ملڪن مان شروع ٿيون. يورپي يونين [[2004ع ۾ يورپي يونين جي واڌ|2004ع]]، 2007ع (رومانيا ۽ بلغاريا) ۽ 2013ع ([[ڪروشيا]]) ۾ وڌي. اميگريشن جا ٻيا ذريعا پاڙيسري اتر آفريڪا، ايشيا-پئسفڪ علائقو،<ref>"[https://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/6550725.stm Milan police in Chinatown clash] ". BBC News. 13 April 2007.</ref> [[فلپائن]] ۽ لاطيني آمريڪا رهيا آهن. 2010ع ۾، پرڏيهه ڄاول آبادي هيٺين علائقن مان هئي: يورپ (54%)، آفريڪا (22%)، ايشيا (16%)، آمريڪا (8%)، ۽ اوشيانا (0.06%). پرڏيهي آباديءَ جي ورهاست جاگرافيائي طور مختلف آهي: 2020ع ۾، 61% پرڏيهي شهري اتر ۾، 24% مرڪز ۾، 11% ڏکڻ ۾ ۽ 4% ٻيٽن تي رهندا هئا.<ref>{{Cite web|title=XXIX Rapporto Immigrazione 2020|url=https://www.migrantes.it/wp-content/uploads/sites/50/2020/10/RICM_2020_DEF.pdf|access-date=31 December 2021|language=it|archive-date=31 December 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20211231222417/https://www.migrantes.it/wp-content/uploads/sites/50/2020/10/RICM_2020_DEF.pdf|url-status=live}}</ref> 2021ع ۾، اٽلي ۾ لڳ ڀڳ 5.2&nbsp;ملين پرڏيهي رهواسي هئا،<ref name="id2020"/><ref>{{Cite web|title=Population on 1 January by sex, country of birth and broad group of citizenship|url=https://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/submitViewTableAction.do|access-date=28 August 2023|archive-date=21 January 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20230121154457/https://ec.europa.eu/eurostat/web/main/eurostat/web/main/help/faq/data-services|url-status=live}}</ref> جيڪي آباديءَ جو 9% بڻجن ٿا. انهن انگن ۾ پرڏيهي شهرين مان اٽلي ۾ ڄاول اڌ ملين کان وڌيڪ ٻار شامل آهن، پر اهي پرڏيهي شهري شامل ناهن، جن بعد ۾ اطالوي شهريت حاصل ڪئي؛<ref>{{Cite web|title=Immigrants.Stat|url=http://stra-dati.istat.it/Index.aspx|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170709143540/http://stra-dati.istat.it/Index.aspx|archive-date=9 July 2017|access-date=15 June 2017|publisher=[[Istat]]}}</ref> 2016ع ۾ لڳ ڀڳ 201,000 ماڻهن اطالوي شهريت حاصل ڪئي.<ref>{{Cite web|title=National demographic balance 2016|url=https://www.istat.it/en/archive/201143|access-date=15 June 2017|publisher=[[Istat]]|archive-date=10 October 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20171010180410/https://www.istat.it/en/archive/201143|url-status=live}}</ref> سرڪاري انگن ۾ [[غير قانوني مهاجر]] پڻ شامل ناهن، جن جو 2008ع ۾ اندازو 670,000 لڳايو ويو هو.<ref>Elisabeth Rosenthal, "[https://archive.boston.com/news/world/europe/articles/2008/05/16/italy_cracks_down_on_illegal_immigration/ Italy cracks down on illegal immigration] ". ''[[The Boston Globe]]''. 16 May 2008.</ref> لڳ ڀڳ هڪ ملين [[رومانوي ڊائاسپورا|رومانوي]] شهري اٽلي ۾ رهندڙ طور رجسٽرڊ آهن، جيڪي سڀ کان وڏي مهاجر آباديءَ جي نمائندگي ڪن ٿا. === ٻوليون === {{Main|اٽلي جون ٻوليون|اطالوي ٻولي|علائقائي اطالوي|اطالوي ڳالهائيندڙن جي جاگرافيائي ورهاست}} [[File:Linguistic map of Italy.png|thumb|[[اٽلي جون ٻوليون|اٽلي ۾ ڳالهائي ويندڙ ٻولين]] جو نقشو]] اٽلي جي سرڪاري ٻولي اطالوي آهي.<ref name="lang">{{Cite web|title=Legge 15 Dicembre 1999, n. 482 "Norme in materia di tutela delle minoranze linguistiche storiche" pubblicata nella Gazzetta Ufficiale n. 297 del 20 dicembre 1999 |url=http://www.camera.it/parlam/leggi/99482l.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150512051856/http://www.camera.it/parlam/leggi/99482l.htm|archive-date=12 May 2015|access-date=2 December 2014|publisher=[[Italian Parliament]]}}</ref><ref>Statuto Speciale per il Trentino-Alto Adige, Art. 99</ref> دنيا ۾ اندازاً 64 ملين مقامي اطالوي ڳالهائيندڙ آهن،<ref>[https://www.ethnologue.com/language/ita Italian language] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20150730230004/http://www.ethnologue.com/language/ita|date=30 July 2015}} Ethnologue.com; {{Cite web|date=February 2006|title=Eurobarometer – Europeans and their languages|url=http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/ebs/ebs_243_sum_en.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110430202903/http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/ebs/ebs_243_sum_en.pdf|archive-date=30 April 2011|format=485{{spaces}}KB}}; [[Nationalencyklopedin]] "Världens 100 största språk 2007" The World's 100 Largest Languages in 2007</ref> ۽ ٻيا 21 ملين ان کي ٻي ٻولي طور استعمال ڪن ٿا.<ref>[http://www2.le.ac.uk/departments/modern-languages/lal/languages%20at%20lal/italian Italian language] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20140502004444/http://www2.le.ac.uk/departments/modern-languages/lal/languages%20at%20lal/italian|date=2 May 2014}} University of Leicester</ref> اطالوي اڪثر مقامي طور [[علائقائي اطالوي|علائقائي لهجي]] طور ڳالهائي ويندي آهي، جنهن کي اٽلي جي علائقائي ۽ اقليتي ٻولين سان نه ملائڻ گهرجي؛<ref>{{Cite web|title=UNESCO Atlas of the World's Languages in danger|url=http://www.unesco.org/languages-atlas/index.php|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20161218184822/http://www.unesco.org/languages-atlas/index.php|archive-date=18 December 2016|access-date=2 January 2018|publisher=UNESCO}}; {{Cite encyclopedia|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297241/Italian-language|title=Italian language|encyclopedia=Encyclopædia Britannica|date=3 November 2008|access-date=19 November 2009|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20091129081859/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297241/Italian-language|archive-date=29 November 2009}}</ref> تنهن هوندي به، 20هين صديءَ دوران قومي تعليمي نظام جي قيام سان علائقائي لهجن ۾ گهٽتائي آئي. معيار سازي 1950ع ۽ 1960ع واري ڏهاڪن ۾ معاشي واڌ ۽ [[اٽلي جو ميڊيا|ماس ميڊيا]] ۽ ٽيليويزن جي اڀار سبب وڌيڪ پکڙجي وئي. ٻارهن "تاريخي اقليتي ٻوليون" رسمي طور تسليم ٿيل آهن: البانيائي، [[ڪاتالان ٻولي|ڪاتالان]]، جرمن، يوناني، سلووين، ڪروئيشيائي، فرينچ، فرينڪو-پروونسل، فريوليائي، [[لادين ٻولي|لادين]]، [[اوڪسيٽان ٻولي|اوڪسيٽان]]، ۽ سارڊينيائي.<ref name="lang"/> انهن مان چار کي پنهنجي لاڳاپيل علائقن ۾ گڏيل سرڪاري حيثيت حاصل آهي: اوستا وادي ۾ فرينچ؛<ref>L.cost. 26 febbraio 1948, n. 4, Statuto speciale per la Valle d'Aosta</ref> [[ڏکڻ ٽائرول]] ۾ جرمن، ۽ ساڳئي صوبي جي ڪجهه حصن ۽ پاڙيسري ترينتينو جي ڪجهه حصن ۾ لادين؛<ref>L.cost. 26 febbraio 1948, n. 5, Statuto speciale per il Trentino-Alto Adige</ref> ۽ [[سلووين ٻولي|سلووين]] [[ٽريئستي صوبو|ٽريئستي]]، [[گوريزيا صوبو|گوريزيا]] ۽ [[اوديني صوبو|اوديني]] جي صوبن ۾.<ref>L. cost. 31 gennaio 1963, n. 1, Statuto speciale della Regione Friuli-Venezia Giulia</ref> ٻين Ethnologue، ISO ۽ UNESCO ٻولين کي اطالوي قانون تحت تسليم نه ڪيو ويو آهي. فرانس وانگر، اٽلي به [[علائقائي يا اقليتي ٻولين لاءِ يورپي چارٽر]] تي صحيح ڪئي آهي، پر ان جي توثيق نه ڪئي آهي.<ref>{{Cite web|title=Ready for Ratification|url=https://rm.coe.int/European-centre-for-minority-issues-vol-1-/1680737191|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20180103133317/https://rm.coe.int/European-centre-for-minority-issues-vol-1-/1680737191|archive-date=3 January 2018|publisher=[[European Centre for Minority Issues]] }}</ref><ref>elen.ngo: [https://elen.ngo/2023/10/11/elen-calls-on-italy-to-ratify-the-european-charter-for-regional-or-minority-languages-at-its-meeting-in-sardinia/ ''ELEN calls on Italy to ratify the European Charter for Regional or Minority Languages at its meeting in Sardinia''] (11 October 2023)</ref> تازو اميگريشن سبب، اٽلي ۾ اهڙيون وڏيون آباديون آهن جن جي مادري ٻولي اطالوي يا ڪا علائقائي ٻولي نه آهي. [[اطالوي قومي شمارياتي ادارو]] موجب، 2012ع ۾ پرڏيهي رهواسين ۾ رومانوي سڀ کان عام مادري ٻولي هئي: لڳ ڀڳ 800,000 ماڻهو رومانوي کي پنهنجي پهرين ٻولي طور ڳالهائين ٿا (6 سال ۽ ان کان مٿي عمر وارن پرڏيهي رهواسين جو 22%). ٻيون عام مادري ٻوليون عربي (475,000 کان وڌيڪ ماڻهن طرفان ڳالهائي ويندڙ؛ پرڏيهي رهواسين جو 13%)، البانيائي (380,000)، ۽ اسپيني (255,000) هيون.<ref>{{Cite web|date=24 July 2014|title=Linguistic diversity among foreign citizens in Italy|url=http://www.istat.it/en/archive/129304|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140730134706/http://www.istat.it/en/archive/129304|archive-date=30 July 2014|access-date=27 July 2014|publisher=Italian National Institute of Statistics}}</ref> === مذهب === {{Main|اٽلي ۾ مذهب|اٽلي ۾ ڪيٿولڪ چرچ}} {{See also|اٽلي ۾ ڪيٿيڊرلز جي فهرست}} [[File:PonteSantAngeloRom.jpg|thumb|upright=1.1|[[سينٽ پيٽرز بيسيليڪا]] [[ٽائبر]] کان ڏسڻ ۾؛ پٺيان [[ويٽيڪن ٽڪري]] ۽ ساڄي طرف روم ۾ [[ڪاستل سانت اينجلو]]. بيسيليڪا ۽ ٽڪري ٻئي [[ويٽيڪن سٽي]] جي [[گڏيل قومن جي جنرل اسيمبلي جا مبصر|خودمختيار رياست]] جو حصو آهن، جيڪا [[ڪيٿولڪ چرچ]] جي [[هولي سي]] آهي.]] [[هولي سي]]، يعني [[روم جو ڊائوسيس|روم جو اسقفي اختيار]]، [[ويٽيڪن سٽي]] ۽ عالمي [[ڪيٿولڪ چرچ]] جي حڪومت تي مشتمل آهي. ان کي هڪ [[خودمختياري|خودمختيار]] اداري طور تسليم ڪيو ويو آهي، جنهن جو سربراهه پوپ آهي، جيڪو [[روم جو اسقف]] پڻ آهي، جنهن سان سفارتي لاڳاپا برقرار رکي سگهجن ٿا.<ref>Text taken directly from {{Cite web|title=Country Profile: Vatican City State|url=http://www.fco.gov.uk/en/travel-and-living-abroad/travel-advice-by-country/country-profile/europe/holy-see|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20101231084624/http://www.fco.gov.uk/en/travel-and-living-abroad/travel-advice-by-country/country-profile/europe/holy-see|archive-date=31 December 2010|access-date=5 February 2016}} (viewed on 14 December 2011), on the website of the British Foreign & Commonwealth Office.</ref>{{Efn|هولي سي جي خودمختياري ڪيترن ئي بين الاقوامي معاهدن ۾ صراحت سان تسليم ڪئي وئي آهي ۽ خاص طور 11 فيبروري 1929ع جي [[لاٽران معاهدو]] جي آرٽيڪل 2 ۾ زور ڏنو ويو آهي، جنهن ۾ "اٽلي بين الاقوامي معاملن ۾ هولي سي جي خودمختياري کي، ان جي روايتن ۽ دنيا ڏانهن ان جي مشن جي ضرورتن مطابق، هڪ لازمي وصف طور تسليم ڪري ٿو" ([http://www.aloha.net/~mikesch/treaty.htm Lateran Treaty, English translation]).}} اٽلي تاريخي طور ڪيٿولڪ ازم جي غلبي هيٺ رهيو آهي.<ref name="Dell'orto">{{Cite web|last=Dell'orto|first=Giovanna|date=5 October 2023|title=The Nones: Italy|url=https://projects.apnews.com/features/2023/the-nones/the-nones-italy.html|access-date=6 October 2023|work=[[Associated Press News]]|archive-date=5 October 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20231005133701/https://projects.apnews.com/features/2023/the-nones/the-nones-italy.html|url-status=live}}; {{Cite web|last=Dell'orto|first=Giovanna|date=5 October 2023|title=From cradle to casket, life for Italians changes as Catholic faith loses relevance|url=https://apnews.com/article/italy-nonreligious-catholic-life-changes-fb808ce37daba3ce222e57a51c7d9187|access-date=6 October 2023|work=Associated Press News|archive-date=7 October 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20231007220721/https://apnews.com/article/italy-nonreligious-catholic-life-changes-fb808ce37daba3ce222e57a51c7d9187|url-status=live}}</ref> گهڻا ڪيٿولڪ نالي ماتر آهن؛ [[ايسوسيئيٽيڊ پريس]] [[اٽلي ۾ ڪيٿولڪ چرچ|اطالوي ڪيٿولڪ ازم]] کي "نالي ماتر قبول ڪيل پر گهٽ ئي عمل ڪيل" قرار ڏنو.<ref name="Dell'orto"/> لڳ ڀڳ 2010ع ۾، اٽلي وٽ دنيا جي [[ملڪ موجب ڪيٿولڪ چرچ|پنجين وڏي ڪيٿولڪ آبادي]] ۽ يورپ جي سڀ کان وڏي ڪيٿولڪ آبادي هئي.<ref>{{Cite web|date=13 February 2013|title=The Global Catholic Population|url=https://www.pewforum.org/2013/02/13/the-global-catholic-population|website=Pew Research Center's Religion & Public Life Project|access-date=21 November 2020|archive-date=25 November 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20201125003604/https://www.pewforum.org/2013/02/13/the-global-catholic-population/|url-status=live}}</ref><ref>The Holy See publishes a 'Statistical Yearbook of the Church' every year.</ref> 1985ع کان، ڪيٿولڪ ازم هاڻي [[رياستي مذهب]] ناهي رهيو.<ref>{{Cite news|date=4 June 1985|title=Catholicism No Longer Italy's State Religion|url=http://articles.sun-sentinel.com/1985-06-04/news/8501220260_1_italian-state-new-agreement-church|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20131020143004/http://articles.sun-sentinel.com/1985-06-04/news/8501220260_1_italian-state-new-agreement-church|archive-date=20 October 2013|access-date=7 September 2013|work=[[Sun Sentinel]]}}</ref> In 2011ع ۾، اقليتي عيسائي عقيدن ۾ اندازاً 15 لک آرتھوڊوڪس عيسائي شامل هئا، جڏهن ته [[پروٽيسٽنٽ ازم]] جي پيروڪارن جو انگ وڌي رهيو آهي.<ref>{{Cite book|last=Leustean|first=Lucian N.|title=Eastern Christianity and Politics in the Twenty-First Century|date=2014|publisher=Routledge|isbn=978-0-4156-8490-3|page=723}}</ref> اٽلي صدين کان انهن يهودين کي پناهه ڏيندو رهيو آهي، جن کي ٻين ملڪن، خاص طور تي [[اسپين]]، مان جلاوطن ڪيو ويو هو. بهرحال، [[هولوڪاسٽ]] دوران تقريباً 20 سيڪڙو اطالوي يهودي ماريا ويا هئا.<ref>{{Cite book |last=Dawidowicz, Lucy S. |title=The war against the Jews, 1933–1945 |publisher=Bantam Books |year=1986 |isbn=978-0-5533-4302-1 |location=New York}} p. 403.</ref> ان سان گڏ ٻي عالمي جنگ کان اڳ ۽ پوءِ لڏپلاڻ جي نتيجي ۾ اڄ اٽلي ۾ لڳ ڀڳ 28,000 يهودي رهجي ويا آهن.<ref>{{Cite web|title=The Jewish Community of Italy (Unione delle Comunita Ebraiche Italiane)|url=http://www.eurojewcong.org/communities/italy.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20130313095857/http://www.eurojewcong.org/communities/italy.html|archive-date=13 March 2013|access-date=25 August 2014|publisher=The European Jewish Congress}}</ref> اٽلي ۾ 120,000 هندو<ref>{{Cite web|date=4 November 2019|title=Eurispes, risultati del primo Rapporto di ricerca su "L'Induismo in Italia"|url=https://eurispes.eu/news/eurispes-risultati-del-primo-rapporto-di-ricerca-su-linduismo-in-italia|access-date=31 December 2021|language=it|archive-date=31 December 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20211231223926/https://eurispes.eu/news/eurispes-risultati-del-primo-rapporto-di-ricerca-su-linduismo-in-italia/|url-status=live}}</ref> ۽ 70,000 سک پڻ رهن ٿا.<ref>{{Cite web|date=15 November 2004|title=NRI Sikhs in Italy|url=http://www.nriinternet.com/EUROPE/ITALY/2004/111604Gurdwara.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110207031755/http://nriinternet.com/EUROPE/ITALY/2004/111604Gurdwara.htm|archive-date=7 February 2011|access-date=30 October 2010|publisher=Nriinternet.com}}</ref> رياست هڪ نظام تحت، جيڪو [[اٺ في هزار]] (''Otto per mille'') جي نالي سان سڃاتو وڃي ٿو، تسليم ٿيل مذهبي برادرين کي آمدني ٽيڪس مان حصو منتقل ڪري ٿي. عيسائي، يهودي، ٻڌ ۽ هندو برادرين کي عطيا ڏيڻ جي اجازت آهي؛ بهرحال، اسلام هن نظام کان ٻاهر آهي، ڇاڪاڻ⁠تہ ڪنهن به مسلم برادري حڪومت سان باضابطه معاهدو نه ڪيو آهي.<ref>{{Cite web|date=7 April 2003|title=Italy: Islam denied income tax revenue – Adnkronos Religion|url=http://www.adnkronos.com/AKI/English/Religion/?id=3.1.880028077|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130620070907/http://www.adnkronos.com/AKI/English/Religion/?id=3.1.880028077|archive-date=20 June 2013|access-date=2 June 2013|publisher=Adnkronos.com}}</ref> جيڪي ٽيڪس ڏيندڙ ڪنهن مذهب جي مالي مدد نٿا ڪرڻ چاهين، تن جو حصو فلاحي نظام ۾ شامل ڪيو ويندو آهي.<ref>[http://documenti.camera.it/Leg16/dossier/Testi/BI0350.htm#_Toc278992388 Camera dei deputati Dossier BI0350] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130927211619/http://documenti.camera.it/Leg16/dossier/Testi/BI0350.htm|date=27 September 2013}}. Documenti.camera.it (10 March 1998). Retrieved 12 July 2013.</ref> === تعليم === {{Main|اٽلي ۾ تعليم}} [[File:Archiginnasio ora blu Bologna.jpg|thumb|[[بولونيا يونيورسٽي]]، جيڪا 1088ع ۾ قائم ٿي، دنيا جي [[مسلسل هلندڙ قديم ترين يونيورسٽين جي فهرست|مسلسل هلندڙ قديم ترين يونيورسٽي]] آهي.]] تعليم ڇهن کان سورهن سالن جي عمر تائين لازمي ۽ مفت آهي،<ref>{{Cite web|title=Law 27 December 2007, n.296 |url=http://www.camera.it/parlam/leggi/06296l.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20121206012402/http://www.camera.it/parlam/leggi/06296l.htm|archive-date=6 December 2012|access-date=30 September 2012|publisher=Italian Parliament}}</ref> ۽ اها پنجن مرحلن تي مشتمل آهي: ڪنڊرگارٽن، پرائمري اسڪول، هيٺيون ثانوي اسڪول، مٿيون ثانوي اسڪول ۽ يونيورسٽي.<ref>{{Cite web|title=Human Development Reports|url=http://hdr.undp.org/en/media/HDR_20072008_EN_Complete.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110429033726/http://hdr.undp.org/en/media/HDR_20072008_EN_Complete.pdf|archive-date=29 April 2011|access-date=18 January 2014|publisher=Hdr.undp.org}}</ref> پرائمري اسڪول اٺ سال هلندو آهي. شاگردن کي اطالوي ٻولي، انگريزي، رياضي، قدرتي سائنسون، تاريخ، جاگرافي، سماجي اڀياس، جسماني تعليم ۽ بصري ۽ موسيقي فنون ۾ بنيادي تعليم ڏني ويندي آهي. ثانوي تعليم پنج سال جاري رهندي آهي ۽ ان ۾ ٽن روايتي قسمن جا اسڪول شامل آهن، جيڪي مختلف علمي سطحن تي ڌيان ڏين ٿا: ''[[اٽلي ۾ ثانوي تعليم#ليچيو|ليچيو]]'' شاگردن کي ڪلاسيڪي يا سائنسي نصاب سان يونيورسٽي تعليم لاءِ تيار ڪري ٿو، جڏهن ته ''[[اِسٽيٽوٽو ٽيڪنيڪو]]'' ۽ ''[[اِسٽيٽوٽو پروفيشونالي]]'' شاگردن کي پيشيوراڻين شعبن لاءِ تيار ڪن ٿا. 2018ع ۾، ثانوي تعليم جو جائزو وٺندي ان کي [[او اي سي ڊي]] ملڪن جي اوسط کان هيٺ قرار ڏنو ويو.<ref name="oecd.org">{{Cite web|title=PISA 2018 results|url=https://www.oecd.org/pisa/publications/pisa-2018-results.htm|access-date=6 April 2021|website=oecd.org|archive-date=3 December 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20191203141933/https://www.oecd.org/pisa/publications/pisa-2018-results.htm|url-status=live}}</ref> اٽلي پڙهائي ۽ سائنس ۾ او اي سي ڊي جي اوسط کان هيٺ ۽ رياضي ۾ اوسط جي ويجهو رهيو.<ref name="oecd.org"></ref> اتر ۽ ڏکڻ جي اسڪولن جي ڪارڪردگيءَ ۾ نمايان فرق موجود آهي؛ اتر جا اسڪول تقريباً اوسط جي برابر نتيجا ڏين ٿا، جڏهن ته ڏکڻ جا نتيجا گهڻو ڪمزور رهيا آهن.<ref>{{Cite web|title=The literacy divide: territorial differences in the Italian education system|url=http://new.sis-statistica.org/wp-content/uploads/2013/10/CO09-The-literacy-divide-territorial-differences-in-the-Italian.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20151117015624/http://new.sis-statistica.org/wp-content/uploads/2013/10/CO09-The-literacy-divide-territorial-differences-in-the-Italian.pdf|archive-date=17 November 2015|access-date=16 November 2015|publisher=Parthenope University of Naples}}</ref> اعليٰ تعليم [[اٽلي جي يونيورسٽين جي فهرست|سرڪاري يونيورسٽين]]، خانگي يونيورسٽين ۽ معزز ۽ چونڊيل [[اٽلي جا اعليٰ گريجوئيٽ اسڪول|اعليٰ گريجوئيٽ اسڪولن]] جي وچ ۾ ورهايل آهي، جهڙوڪ [[اسڪولا نورمالي سپيريئوري دي پيزا]]. 2019ع ۾ 33 اطالوي يونيورسٽيون دنيا جي مٿين 500 يونيورسٽين ۾ شامل هيون.<ref>{{Cite web|year=2019|title=Number of top-ranked universities by country in Europe|url=https://jakubmarian.com/number-of-top-ranked-universities-by-country-in-europe|publisher=jakubmarian.com|access-date=18 May 2019|archive-date=18 May 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20190518113438/https://jakubmarian.com/number-of-top-ranked-universities-by-country-in-europe/|url-status=live}}</ref> [[بولونيا يونيورسٽي]]، جيڪا 1088ع ۾ قائم ٿي، اڃا تائين هلندڙ [[قديم ترين يونيورسٽي]] آهي<ref>Nuria Sanz, Sjur Bergan: "The heritage of European universities", 2nd edition, Higher Education Series No. 7, Council of Europe, 2006. ISBN 978-92-871-6121-5. p. 136.</ref> ۽ يورپ جي اهم علمي ادارن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite news|date=3 July 2017|title=Censis, la classifica delle università: Bologna ancora prima|url=http://bologna.repubblica.it/cronaca/2017/07/03/news/censis_la_classifica_delle_universita_bologna_ancora_prima-169846308|work=La Repubblica|access-date=10 September 2018|archive-date=10 September 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20180910204704/https://bologna.repubblica.it/cronaca/2017/07/03/news/censis_la_classifica_delle_universita_bologna_ancora_prima-169846308/|url-status=live}}</ref> [[بوڪوني يونيورسٽي]]، [[يونيورسيتا ڪاتوليڪا دل ساڪرو ڪوئوري]]، [[لوئيس يونيورسٽي]]، [[پولي ٽيڪنيڪ يونيورسٽي آف ٽورين]]، [[پولي ٽيڪنيڪ يونيورسٽي آف ميلان]]، [[ساپئينزا يونيورسٽي آف روم]] ۽ [[يونيورسٽي آف ميلان]] پڻ بهترين يونيورسٽين ۾ شمار ٿين ٿيون.<ref>{{Cite web|year=2015|title=Academic Ranking of World Universities 2015 |url=http://www.shanghairanking.com/ARWU2015.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20151030134046/http://www.shanghairanking.com/ARWU2015.html|archive-date=30 October 2015|access-date=29 October 2015|publisher=Shanghai Ranking Consultancy}}</ref> === صحت === {{Main|اٽلي ۾ صحت}} {{See also|اٽلي ۾ صحت جي سار سنڀال}} [[File:Oil-1383546 1920.jpg|thumb|right|[[زيتون جو تيل]] ۽ ڀاڄيون بحيرۂ روم واري خوراڪ جو مرڪزي حصو آهن.<ref>{{Cite journal|last1=Duarte, A.|last2=Fernandes, J.|last3=Bernardes, J.|last4=Miguel, G.|year=2016|title=Citrus as a Component of the Mediterranean Diet|url=https://www.researchgate.net/publication/311911612|journal=Journal of Spatial and Organizational Dynamics|volume=4|pages=289–304|access-date=26 January 2021|archive-date=1 October 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20181001220519/https://www.researchgate.net/publication/311911612|url-status=live}}</ref>]] اٽلي ۾ 2015ع دوران مردن جي متوقع عمر 80.5 سال ۽ عورتن جي 84.8 سال هئي، جنهن سبب ملڪ دنيا ۾ [[متوقع عمر موجب ملڪن جي فهرست|پنجين نمبر]] تي رهيو.<ref>{{Cite web|year=2016|title=World Health Statistics 2016: Monitoring health for the SDGs Annex B: tables of health statistics by country, WHO region and globally |url=https://www.who.int/gho/publications/world_health_statistics/2016/Annex_B/en|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20160623023234/http://www.who.int/gho/publications/world_health_statistics/2016/Annex_B/en|archive-date=23 June 2016|access-date=27 June 2016|publisher=World Health Organization}}</ref> 2pcpjd6t0od974cih1g5om67bvlagsg 382608 382607 2026-06-04T05:43:35Z Intisar Ali 8681 382608 wikitext text/x-wiki {{چونڊ مضمون|جون 2026}} {{Short description|ڏکڻ ۽ اولهه يورپ جو ملڪ}} {{Infobox country | conventional_long_name = اطالوي جمهوريه | common_name = اٽلي | native_name = {{Lang|it|Repubblica Italiana<!--upper case see Italian wiki-->}} | image_flag = Flag of Italy.svg | image_coat = Emblem of Italy.svg | symbol_type = نشان | national_anthem = "{{Lang|it|[[اِل ڪانتو ديلي اطالياني]]|italic=no}}"<br/>"اطالوين جو گيت"<div style="padding-top:0.5em;">{{Center|[[File:Canto degli Italiani - Marina Militare (strumentale).wav]]}}</div> | image_map = {{Switcher|[[File:EU-Italy (orthographic projection).svg|frameless]]|گلوب ڏيکاريو|[[File:EU-Italy.svg|upright=1.15|frameless]]|يورپي يونين جو نقشو ڏيکاريو|default=1}} | capital = [[روم]] | coordinates = {{Coord|41|54|N|12|29|E|type:city}} | largest_city = capital | languages_type = ڏيهي ٻوليون | languages = ڏسو [[اٽلي جون ٻوليون|مکيه مضمون]] | official_languages = [[اطالوي ٻولي|اطالوي]]<sup>a</sup> {{Infobox|child=yes |label1 = [[اٽلي ڏانهن اميگريشن|قوميت]] {{Nobold|(2021)}}<ref name="id2020">{{Cite web|title=Indicatori demografici, anno 2020 |url=https://www.istat.it/it/files//2021/05/REPORT_INDICATORI-DEMOGRAFICI-2020.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210503091112/https://www.istat.it/it/files//2021/05/REPORT_INDICATORI-DEMOGRAFICI-2020.pdf|archive-date=3 May 2021|access-date=3 May 2021}}</ref> | data1 = {{Unbulleted list|91% اطالوي|9% ٻيا}} }} | religion = {{Ublist|item_style=white-space:nowrap;|84% [[اٽلي ۾ عيسائيت|عيسائيت]]|12% [[اٽلي ۾ لادينيت|لادينيت]]|4% [[اٽلي ۾ مذهب|ٻيا]]}} | religion_year = 2021 | religion_ref = <ref>{{Cite web|date=September 2021|title=Special Eurobarometer 516|url=https://data.europa.eu/data/datasets/s2237_95_2_516_eng?locale=en|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20230629085321/http://data.europa.eu/data/datasets/s2237_95_2_516_eng?locale=en|archive-date=29 June 2023|access-date=2 June 2026|publisher=European Union: [[European Commission]]|via=[[European Data Portal]] (see Volume C: Country/socio-demographics: IT: Question D90.2.)}}</ref> | demonym = اطالوي | government_type = [[وحداني پارلياماني جمهوريه]] | leader_title1 = [[اٽلي جو صدر|صدر]] | leader_name1 = [[سرجيو ماتاريلا]] | leader_title2 = [[اٽلي جو وزيراعظم|وزيراعظم]] | leader_name2 = [[جورجيا ميلوني]] | leader_title3 = [[جمہوريه جي سينيٽ جو صدر (اٽلي)|سينيٽ جو صدر]] | leader_name3 = [[اگناتسيو لا روسا]] | leader_title4 = [[چيمبر آف ڊپٽيز جو صدر (اٽلي)|چيمبر آف ڊپٽيز جو صدر]] | leader_name4 = [[لورينزو فونتانا]] | legislature = [[اطالوي پارليامينٽ|پارليامينٽ]] | upper_house = [[جمہوريه جي سينيٽ (اٽلي)|جمہوريه جي سينيٽ]] | lower_house = [[چيمبر آف ڊپٽيز (اٽلي)|چيمبر آف ڊپٽيز]] | sovereignty_type = [[اٽلي جي تاريخ|تاريخي سياسي وحدتون]] | established_event1 = [[اٽلي جا قديم ماڻھو|اٽالڪ ماڻھو]] | established_date1 = قديم دور | established_event2 = [[قديم روم]]<br>[[رومي اٽلي]] | established_date2 = 753 ق م–476 ع | established_event3 = [[بربر بادشاهتون|رومي-بربر بادشاهتون]]<br>[[بازنطيني اٽلي]] | established_date3 = اوائلي وچون دور | established_event4 = [[اٽلي جي تاريخي رياستن جي فهرست|اطالوي شهري رياستون ۽ علائقائي سياسي وحدتون]] | established_date4 = وچون دور ۽ جديد دور | established_event5 = [[اٽلي جي بادشاهت]] | established_date5 = 1861–1946<br>{{start date and age|1861|03|17|df=y}} | established_event6 = [[اطالوي سلطنت]] | established_date6 = 1869/1882–1960 | established_event7 = [[1946ع اطالوي اداراتي ريفرنڊم|اطالوي جمهوريه]] | established_date7 = {{start date and age|1946|06|02|df=y}} | area_km2 = 301,340 | area_footnote = <ref name="Central Intelligence Agency-2023">{{Cite web|date=23 August 2023|title=Italy|url=https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210701235642/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy|archive-date=1 July 2021|access-date=28 August 2023|publisher=Central Intelligence Agency}}</ref><ref>{{Cite web|date=12 November 2023|title=Italy country profile|url=https://www.bbc.com/news/world-europe-17433142|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20231218111602/https://www.bbc.com/news/world-europe-17433142|archive-date=18 December 2023|access-date=12 November 2023|publisher=BBC News}}</ref> | area_rank = 71هون | area_sq_mi = 116,347 <!--Do not remove per [[Wikipedia:Manual of Style/Dates and numbers]]--> | percent_water = 1.24 (2015)<ref>{{Cite web|title=Surface water and surface water change|url=https://stats.oecd.org/Index.aspx?DataSetCode=SURFACE_WATER|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210324133453/https://stats.oecd.org/Index.aspx?DataSetCode=SURFACE_WATER|archive-date=24 March 2021|access-date=11 October 2020|publisher=[[Organisation for Economic Co-operation and Development]] (OECD)}}</ref> | population_estimate = {{DecreaseNeutral}} 58,915,561<ref name="population">{{cite web|title=Monthly Demographic Balance|url=https://demo.istat.it/app/?l=en&a=&i=D7B|publisher=[[Italian National Institute of Statistics|ISTAT]]}}</ref> | population_estimate_year = 2025 | population_estimate_rank = 25هون | population_density_km2 = 195.5 | population_density_sq_mi = auto<!--Do not remove per [[Wikipedia:Manual of Style/Dates and numbers]]--> | population_density_rank = 72هون | GDP_PPP = {{Increase}} $3.872&nbsp;trillion<ref name="IMFWEO.IT">{{cite web |url=https://data.imf.org/en/Data-Explorer?datasetUrn=IMF.RES:WEO(9.0.0) |title=World Economic Outlook Database (April 2026 Edition) |publisher=[[International Monetary Fund]] |website=www.imf.org |date=14 April 2026 |access-date=18 April 2026}}</ref> | GDP_PPP_year = 2026 | GDP_PPP_rank = 12هون | GDP_PPP_per_capita = {{Increase}} $65,761<ref name="IMFWEO.IT"/> | GDP_PPP_per_capita_rank = 29هون | GDP_nominal = {{Increase}} $2.738&nbsp;trillion<ref name="IMFWEO.IT"/> | GDP_nominal_year = 2026 | GDP_nominal_rank = 8هون | GDP_nominal_per_capita = {{Increase}} $46,505<ref name="IMFWEO.IT"/> | GDP_nominal_per_capita_rank = 27هون | Gini = 32.5 <!--number only--> | Gini_year = 2020 | Gini_change = decrease <!--increase/steady/decrease--> | Gini_ref = <ref>{{Cite web|title=Gini coefficient of equivalised disposable income – EU-SILC survey|url=https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/tessi190/default/table?lang=en|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20201009091832/https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/tessi190/default/table?lang=en|archive-date=9 October 2020|access-date=21 June 2022|publisher=European Commission}}</ref> | HDI = 0.915 <!--number only--> | HDI_year = 2023<!-- Please use the year to which the data refers, not the publication year--> | HDI_change = increase <!--increase/decrease/steady--> | HDI_ref = <ref name="UNHDR">{{Cite web |date=6 May 2025 |title=Human Development Report 2025 |url=https://hdr.undp.org/system/files/documents/global-report-document/hdr2025reporten.pdf|url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20250506051232/https://hdr.undp.org/system/files/documents/global-report-document/hdr2025reporten.pdf |archive-date=6 May 2025 |access-date=6 May 2025 |publisher=[[United Nations Development Programme]] |language=en}}</ref> | HDI_rank = 29هون | currency = [[يورو]] (€)<sup>b</sup> | currency_code = EUR | time_zone = [[مرڪزي يورپي وقت|CET]] | utc_offset = +1 | utc_offset_DST = +2 | time_zone_DST = [[مرڪزي يورپي گرمي وارو وقت|CEST]] | calling_code = [[+39]] <sup>c</sup> | cctld = [[.it]] | footnote_a = <span style="font-size:100%;">جرمن [[ڏکڻ ٽائرول]] ۽ [[فريولي-وينيتسيا جوليا]] ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ فرينچ [[آئوستا وادي]] ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ [[سلووين ٻولي|سلووين]] [[ٽريئستي صوبو]]، [[گوريتسيا صوبو]] ۽ فريولي-وينيتسيا جوليا ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ [[لاڊن ٻولي|لاڊن]] ڏکڻ ٽائرول، [[ترنتينو]] ۽ ٻين اترين علائقن ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ [[فريولي ٻولي|فريولي]] فريولي-وينيتسيا جوليا ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ [[سارڊينيائي ٻولي|سارڊينيائي]] [[سارڊينيا]] ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي.<ref>{{Cite web|title=Legge Regionale 15 ottobre 1997, n. 26 |url=http://www.regione.sardegna.it/j/v/86?v=9&c=72&file=1997026|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210226213750/http://www.regione.sardegna.it/j/v/86?v=9&c=72&file=1997026|archive-date=26 February 2021|access-date=31 May 2018|publisher=Regione autonoma della Sardegna – Regione Autònoma de Sardigna}}; {{Cite web|title=Regione Autonoma Friuli-Venezia Giulia – Comunità linguistiche regionali|url=https://www.regione.fvg.it/rafvg/cms/RAFVG/cultura-sport/patrimonio-culturale/comunita-linguistiche|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150904201140/https://www.regione.fvg.it/rafvg/cms/RAFVG/cultura-sport/patrimonio-culturale/comunita-linguistiche|archive-date=4 September 2015|access-date=2 November 2020|website=regione.fvg.it}}</ref></span> | footnote_b = <span style="font-size:100%;">2002ع کان اڳ، [[اطالوي ليرا]]. يورو [[ڪامپيوني دي اٽاليا]] ۾ قبول ڪئي وڃي ٿي، پر ان جي سرڪاري ڪرنسي [[سوئس فرانڪ]] آهي.<ref>{{Cite web|date=14 July 2010|title=Comune di Campione d'Italia|url=http://www.comune.campione-d-italia.co.it/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110430223743/http://www.comune.campione-d-italia.co.it/|archive-date=30 April 2011|access-date=30 October 2010|publisher=Comune.campione-d-italia.co.it}}</ref></span> | footnote_c = <span style="font-size:100%;">ڪامپيوني دي اٽاليا کي فون ڪرڻ لاءِ سوئس ڪوڊ [[+41]] استعمال ڪرڻ ضروري آهي.</span> }} '''اٽلي'''،{{Efn|{{Lang|it|Italia}}, {{IPA|it|iˈtaːlja|pron|small=no|It-Italia.ogg}}}} سرڪاري طور '''اطالوي جمهوريه'''،{{Efn|{{Lang|it|ريپبلڪا اطاليانا|links=no}}, {{IPA|it|reˈpubblika itaˈljaːna|pron|small=no}}}} [[ڏکڻ يورپ|ڏکڻ]] ۽ [[اولهه يورپ]] ۾ واقع هڪ ملڪ آهي.{{Efn|اٽلي کي گهڻو ڪري اولهه يورپ ۾ شامل ڪيو ويندو آهي.<ref>اٽلي کي اولهه يورپي ملڪ طور بيان ڪندڙ علمي ڪم:{{Bulleted list |{{Cite book|last1=Hancock|first1=M. Donald|url=https://archive.org/details/politicsinwester00hanc_0|title=Politics in Western Europe: an introduction to the politics of the United Kingdom, France, Germany, Italy, Sweden, and the European Union|last2=Conradt|first2=David P.|last3=Peters|first3=B. Guy|last4=Safran|first4=William|last5=Zariski|first5=Raphael|date=11 November 1998|publisher=Chatham House Publishers|isbn=978-1-5664-3039-5|edition=2nd|quote=list of Western European countries Italy.|url-access=registration|ref=none}} |{{Cite book|last1=Ugo|first1=Ascoli|last2=Emmanuele|first2=Pavolini|title=The Italian welfare state in a European perspective: A comparative analysis|date=2016|publisher=Policy Press|isbn=978-1-4473-3444-6|url=https://books.google.com/books?id=BEzRDAAAQBAJ&q=list+of+Western+European+countries+Italy|ref=none}} |{{Cite book|last1=Zloch-Christy|first1=Iliana|title=East-West Financial Relations: Current Problems and Future Prospects|date=1991|publisher=Cambridge University Press|isbn=978-0-5213-9530-4|url=https://archive.org/details/eastwestfinancia00zloc|url-access=registration|quote=list of Western European countries Italy.|access-date=29 September 2019|ref=none}} |{{Cite book|last1=Clout|first1=Hugh D.|title=Western Europe: Geographical Perspectives|date=1989|publisher=Longman Scientific & Technical|isbn=978-0-5820-1772-6|url=https://books.google.com/books?id=WGbIT90ppZsC|access-date=29 September 2019|ref=none}} |{{Cite book|last1=Furlong|first1=Paul|title=Modern Italy: Representation and Reform|date=2003|publisher=Routledge|isbn=978-1-1349-7983-7|url=https://books.google.com/books?id=JNNsOl65D0AC&q=italy+western+European+country|access-date=29 September 2019|ref=none}} |{{Cite book|last1=Hanf|first1=Kenneth|last2=Jansen|first2=Alf-Inge|title=Governance and Environment in Western Europe: Politics, Policy and Administration|date=2014|publisher=Routledge|isbn=978-1-3178-7917-6|url=https://books.google.com/books?id=31wSBAAAQBAJ&q=West+Europe+Italy|access-date=29 September 2019|ref=none}} }}</ref>|name=WE}} اهو [[اطالوي اپٻيٽ|هڪ اپٻيٽ]] تي مشتمل آهي، جيڪو [[ڀونوچ سمنڊ]] ۾ وڌي وڃي ٿو، جنهن جي اترين زميني سرحد تي [[الپس]] آهن، ۽ ان سان گڏ [[اٽلي جي ٻيٽن جي فهرست|لڳ ڀڳ 800 ٻيٽ]] پڻ شامل آهن، جن مان خاص طور [[سسلي]] ۽ [[سارڊينيا]] اهم آهن. اٽلي اولهه ۾ [[فرانس]]؛ اتر ۾ [[سوئٽزرلينڊ]] ۽ [[آسٽريا]]؛ اوڀر ۾ [[سلووينيا]]؛ ۽ ٻن [[انڪليو|انڪليوز]]، [[ويٽيڪن سٽي]] ۽ [[سان مارينو]]، سان زميني سرحدون رکي ٿو. ايراضي جي لحاظ کان اهو [[ايراضيءَ موجب يورپي ملڪن جي فهرست|يورپ جو ڏهون وڏو ملڪ]] آهي، جيڪو {{Convert|301340|km2|sqmi|abbr=on}} تي پکڙيل آهي، ۽ لڳ ڀڳ 59 ملين آبادي سان [[يورپي يونين]] جو ٽيون سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو [[يورپي يونين جو رڪن ملڪ|رڪن ملڪ]] آهي. اٽلي جي گاديءَ جو هنڌ ۽ [[اٽلي جي شهرن جي فهرست|سڀ کان وڏو شهر]] [[روم]] آهي؛ ٻين وڏن شهرن ۾ [[ميلان]]، جيڪو ملڪ جو سڀ کان وڏو [[ميٽروپوليٽن علائقو]] آهي، [[نيپلز]]، [[تورين]]، [[پالرمو]]، [[بولونيا]]، [[فلورينس]]، [[جينووا]] ۽ [[وينس]] شامل آهن. [[اٽلي جي تاريخ]] ڪيترن ئي [[اٽلي جي قديم قومن جي فهرست|اٽالڪ قومن]] تائين وڃي ٿي، جن ۾ خاص طور [[قديم رومي]] شامل آهن، جن [[رومي جمهوريه]] دوران ڀونوچ سمنڊ جي دنيا کي فتح ڪيو ۽ [[رومي سلطنت]] دوران صدين تائين ان تي حڪومت ڪئي. عيسائيت جي پکڙجڻ سان، روم [[ڪيٿولڪ ڪليسا]] ۽ [[پاپائيت]] جو مرڪز بڻجي ويو. [[بربر حملا|بربر حملن]] ۽ ٻين سببن ڪري [[قديم دور جي آخري مرحلي]] ۽ [[اوائلي وچئين دور]] جي وچ ۾ [[اولهه رومي سلطنت جو زوال ۽ خاتمو]] ٿيو. يارهين صديءَ تائين [[اطالوي شهري رياستون]] ۽ [[سامونڊي جمهوريهون]] وڌيون، جن واپار ذريعي نئين خوشحالي آندي ۽ جديد سرمائيداريءَ لاءِ بنياد وڌا. [[اطالوي نشاةِ ثانيه]] پندرهين ۽ سورهين صديءَ دوران ڦهلي ڦولي ۽ [[نشاةِ ثانيه#پکڙجڻ|باقي يورپ تائين پکڙجي وئي]]. اطالوي ڳولائوئن پري اوڀر ۽ [[نئين دنيا]] ڏانهن نوان رستا دريافت ڪيا، جنهن سان [[دريافتن جو دور|دريافتن جي دور]] ۾ اهم حصو پيو. سياسي ۽ علائقائي ورهاستن جي صدين کان پوءِ، [[اٽلي جي بادشاهت]] 1861ع ۾ [[اطالوي آزاديءَ جون جنگيون|آزاديءَ جي جنگين]] ۽ [[هزارن جي مهم]] کان پوءِ قائم ٿي. اوڻيهين صديءَ جي آخر کان ويهين صديءَ جي شروعات تائين، [[اٽلي ۾ صنعتڪاري|اٽلي صنعتڪاري ڪئي]] ۽ [[اطالوي سلطنت|نوآبادياتي سلطنت]] حاصل ڪئي، جڏهن ته [[ڏکڻ اٽلي|ڏکڻ]] گهڻي حد تائين غريب رهيو، جنهن سبب آمريڪا ڏانهن [[اطالوي ڊائاسپورا|وڏي مهاجر ڊائاسپورا]] پيدا ٿي. 1915ع کان 1918ع تائين، [[پهريين عالمي جنگ دوران اٽلي جي فوجي تاريخ|اٽلي]] [[پهريين عالمي جنگ]] ۾ [[پهريين عالمي جنگ جا اتحادي|انتانت]] سان گڏ [[مرڪزي طاقتون|مرڪزي طاقتن]] خلاف وڙهيو. 1922ع ۾ [[اطالوي فاشزم|اطالوي فاشسٽ]] آمريت قائم ٿي. [[ٻي عالمي جنگ دوران اٽلي جي فوجي تاريخ|ٻي عالمي جنگ دوران]]، اٽلي پهرين [[محوري طاقتون|محوري طاقتن]] جو حصو هو، جيستائين [[ڪاسيبلي جي جنگبندي|جنگبندي]] [[ٻي عالمي جنگ جا اتحادي|اتحادي طاقتن]] سان نه ٿي (1940–1943)، پوءِ [[اطالوي مزاحمت]] ۽ جرمن قبضي ۽ سهڪار ڪندڙ [[اطالوي سماجي جمهوريه|آر ايس آءِ]] کان [[اٽلي جي آزادي]] دوران اتحادي طاقتن جو هم جنگي ساٿي بڻيو (1943–1945). 1946ع ۾ بادشاهت کي [[1946ع اطالوي اداراتي ريفرنڊم|جمهوريه سان تبديل ڪيو ويو]] ۽ ملڪ [[اطالوي اقتصادي معجزو|مضبوط بحالي]] ڪئي. [[ترقي يافته ملڪ]] طور، [[اٽلي جي معيشت|ترقي يافته معيشت]] سان، اٽلي دنيا جو [[ناليوار جي ڊي پي موجب ملڪن جي فهرست|اٺون وڏو ناليوار جي ڊي پي]] رکي ٿو، يورپ جو [[پيداوار موجب ملڪن جي فهرست|ٻيون وڏو پيداوار وارو شعبو]] رکي ٿو، ۽ [[علائقائي طاقت|علائقائي]] ۽ – [[وڏين طاقتن مان گهٽ ترين|گهٽ حد تائين]] – عالمي اقتصادي، فوجي، ثقافتي ۽ سياسي معاملن ۾ اهم ڪردار ادا ڪري ٿو. اهو يورپي يونين جو [[اندروني ڇهه|باني]] ۽ [[يورپي يونين جا ٽي|اهم رڪن]] آهي، ۽ [[اٽلي جا پرڏيهي لاڳاپا#بين الاقوامي ادارا|ڪيترين ٻين بين الاقوامي تنظيمن ۽ فورمن جو حصو]] آهي. [[ثقافتي سپر پاور]] طور، اٽلي ڊگهي عرصي کان [[اطالوي فن|فن]]، [[اٽلي جي موسيقي|موسيقي]]، [[اطالوي ادب|ادب]]، [[اطالوي کاڌو|کاڌي]]، [[اطالوي فيشن|فيشن]]، [[اٽلي ۾ سائنس ۽ ٽيڪنالاجي|سائنس ۽ ٽيڪنالاجي]] جو مشهور عالمي مرڪز رهيو آهي، ۽ [[اطالوي ايجادن ۽ دريافتن جي فهرست|ڪيترين ايجادن ۽ دريافتن]] جو ذريعو آهي. هن وٽ [[ملڪ موجب عالمي ورثو ماڳ|سڀ کان وڌيڪ تعداد]] ۾ [[عالمي ورثو ماڳ]] ([[اٽلي ۾ عالمي ورثو ماڳن جي فهرست|61]]) آهن ۽ اهو دنيا جو [[عالمي سياحت درجابندي|پنجون سڀ کان وڌيڪ گهميو ويندڙ ملڪ]] آهي. == نالو<span class="anchor" id="Etymology"></span> == {{Main|اٽلي جو نالو}} ''اٽاليا'' جي اشتقاق بابت ڪيترائي مفروضا موجود آهن.<ref>Alberto Manco, ''Italia. Disegno storico-linguistico''. 2009, Naples: L'Orientale. {{ISBN|978-8-8950-4462-0}}.</ref> هڪ نظريي موجب اهو [[قديم يوناني]] اصطلاح مان نڪتو، جيڪو ''اٽالوئي'' جي زمين لاءِ استعمال ٿيندو هو؛ اٽالوئي هڪ قبيلو هو، جيڪو انهيءَ علائقي ۾ رهندو هو، جيڪو اڄ [[ڪلابريا]] جي نالي سان سڃاتو وڃي ٿو. اصل ۾ سمجهيو ويندو هو ته ان جو نالو ''ويتولي'' هو، ۽ ڪجهه عالمن جي راءِ آهي ته سندن [[ٽوٽم]]ي جانور ڳئون جو ٻچو هو ([[لاطيني]]: ''vitulus''؛ [[امبريائي]]: ''vitlo''؛ [[اوسڪن]]: ''Víteliú'')<!-- and named for the god of cattle, [[Mars (mythology)|Mars]] -->.<ref>J.P. Mallory and D.Q. Adams, ''Encyclopedia of Indo-European Culture'' (London: Fitzroy and Dearborn, 1997), 24.</ref> ڪيترن قديم ليکڪن چيو آهي ته اهو نالو هڪ مقامي حڪمران [[اٽالس]] جي نالي تان پيو.<ref>Dionysius of Halicarnassus, ''Roman Antiquities'', [https://penelope.uchicago.edu/Thayer/E/Roman/Texts/Dionysius_of_Halicarnassus/1B*.html 1.35] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20221215151343/https://penelope.uchicago.edu/Thayer/E/Roman/Texts/Dionysius_of_Halicarnassus/1B%2A.html|date=15 December 2022}}, on LacusCurtius; Aristotle, ''Politics'', [https://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0058%3Abook%3D7%3Asection%3D1329b#note-link2 7.1329b] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20150910185719/http://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0058%3Abook%3D7%3Asection%3D1329b|date=10 September 2015}}, on Perseus; Thucydides, ''The Peloponnesian War'', [https://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Thuc.+6.2.4&fromdoc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0200 6.2.4] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20150924213434/http://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Thuc.+6.2.4&fromdoc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0200|date=24 September 2015}}, on Perseus</ref> اٽلي لاءِ قديم يوناني اصطلاح شروعات ۾ رڳو [[ڪلابريا|بروٽيم]] اپٻيٽ جي ڏکڻ حصي ۽ [[ڪاتانزارو]] ۽ [[ويبو والينتيا]] جي ڪجهه حصن لاءِ استعمال ٿيندو هو. [[اوينوٽريا]] ۽ "اٽلي" جو وڏو تصور هڪ ٻئي جا مترادف بڻجي ويا، ۽ اهو نالو [[لوڪانيا]] جي اڪثر حصي تي به لاڳو ٿيڻ لڳو. رومي جمهوريه جي واڌ کان اڳ، اهو نالو يونانين طرفان [[ميسينا آبنائے]] ۽ [[ساليرنو نار|ساليرنو نارين]] ۽ [[تارانٽو نار|تارانٽو]] کي ملائيندڙ لڪير جي وچ واري زمين لاءِ استعمال ٿيندو هو، جيڪا ڪلابريا سان مطابقت رکي ٿي. يونانين "اٽاليا" کي وڌيڪ وڏي علائقي تي لاڳو ڪرڻ شروع ڪيو.<ref>Pallottino, M., ''History of Earliest Italy'', trans. Ryle, M & Soper, K. in Jerome Lectures, Seventeenth Series, p. 50</ref> ڏکڻ ۾ "[[يوناني اٽلي]]" کان علاوه، مورخن هڪ "ايٽرسڪن اٽلي" جي وجود جو به امڪان ظاهر ڪيو آهي، جيڪو وچ اٽلي جي علائقن تي مشتمل هو.<ref>Giovanni Brizzi, Roma. Potere e identità: dalle origini alla nascita dell'impero cristiano, Bologna, Patron, 2012 p. 94</ref> [[رومي اٽلي]]، يعني ''اٽاليا''، جون سرحدون وڌيڪ واضح طور مقرر ٿيل آهن. ڪيٽو جي ''[[اوريجنيز]]'' اٽلي کي الپس جي ڏکڻ ۾ واقع سڄي اپٻيٽ طور بيان ڪري ٿي.<ref>{{Cite book|last=Carlà-Uhink|first=Filippo|url=https://books.google.com/books?id=dSY-DwAAQBAJ&q=cato+italy+south+of+the+Alps&pg=PT49|title=The "Birth" of Italy: The Institutionalization of Italy as a Region, 3rd–1st Century BCE|date=25 September 2017|publisher=Walter de Gruyter GmbH & Co KG|isbn=978-3-1105-4478-7}}; {{Cite book|last=Levene|first=D. S.|url=https://books.google.com/books?id=aLsRDAAAQBAJ&q=cato+walls+of+Italy&pg=PA108|title=Livy on the Hannibalic War|date=17 June 2010|publisher=Oxford University Press|isbn=978-0-1981-5295-8|access-date=12 November 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20240328152752/https://books.google.com/books?id=aLsRDAAAQBAJ&q=cato+walls+of+Italy&pg=PA108#v=snippet&q=cato%20walls%20of%20Italy&f=false|archive-date=28 March 2024|url-status=live}}</ref> 264 ق م ۾ رومي اٽلي مرڪزي-اتر جي [[آرنو]] ۽ [[روبيڪون]] دريائن کان وٺي سڄي ڏکڻ تائين پکڙيل هئي. اتر وارو علائقو، [[سيسالپائن گال]]، جغرافيائي طور اٽلي جو حصو سمجهيو ويندو هو، 220ع ق م واري ڏهاڪي ۾ روم طرفان قبضو ڪيو ويو،<ref>{{Cite book|last=Carlà-Uhink|first=Filippo|url=https://books.google.com/books?id=dSY-DwAAQBAJ&q=Tota+Italia+essays&pg=PT454|title=The "Birth" of Italy: The Institutionalization of Italy as a Region, 3rd–1st Century BCE|date=25 September 2017|publisher=Walter de Gruyter GmbH & Co KG|isbn=978-3-1105-4478-7|access-date=12 November 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211000755/https://books.google.com/books?id=dSY-DwAAQBAJ&q=Tota+Italia+essays&pg=PT454#v=snippet&q=Tota%20Italia%20essays&f=false|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}</ref> پر سياسي طور الڳ رهيو. 42 ق م ۾ ان کي قانوني طور اٽلي جي انتظامي وحدت ۾ ضم ڪيو ويو.<ref>{{Cite book|last=Williams|first=J. H. C.|url=https://books.google.com/books?id=RPj_FkEeVO4C&q=beyond+the+Rubicon|title=Beyond the Rubicon: Romans and Gauls in Republican Italy – J. H. C. Williams – Google Books|date=22 May 2020|publisher=Oxford University Press|isbn=978-0-1981-5300-9|archive-url=https://web.archive.org/web/20200522000630/https://books.google.it/books?id=RPj_FkEeVO4C&dq=beyond+the+Rubicon&hl=en&sa=X&ved=0ahUKEwiI5YrC6rbkAhUvDmMBHXZOCMAQ6AEIKTAA|archive-date=22 May 2020}}; {{Cite book|last=Long|first=George|title=Decline of the Roman republic: Volume 2|year=1866}}; {{Cite web|last=Aurigemma|first=Salvatore|title=Gallia Cisalpina|url=http://www.treccani.it/enciclopedia/gallia-cisalpina_(Enciclopedia-Italiana)|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20230404054511/https://www.treccani.it/enciclopedia/gallia-cisalpina_(Enciclopedia-Italiana)|archive-date=4 April 2023|access-date=14 October 2014|website=treccani.it|publisher=Enciclopedia Italiana|language=it}}</ref> سارڊينيا، [[ڪورسيڪا]]، سسلي ۽ [[مالٽا]] کي 292ع ۾ [[ڊيوڪليشن]] اٽلي ۾ شامل ڪيو،<ref>{{Cite web|title=Italy (ancient Roman territory)|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297743/Italy|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131110232259/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297743/Italy|archive-date=10 November 2013|access-date=10 November 2013|website=Encyclopædia Britannica}}</ref> جنهن سان آخري قديم دور جو اٽلي جديد [[اطالوي جاگرافيائي علائقو|اطالوي جاگرافيائي علائقي]] سان لڳ ڀڳ هم سرحد ٿي ويو.<ref>{{Cite web|title=La riorganizzazione amministrativa dell'Italia. Costantino, Roma, il Senato e gli equilibri dell'Italia romana|url=https://www.treccani.it/enciclopedia/la-riorganizzazione-amministrativa-dell-italia-costantino-roma-il-senato-e-gli-equilibri-dell-italia-romana_%28Enciclopedia-Costantiniana%29|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211119225335/https://www.treccani.it/enciclopedia/la-riorganizzazione-amministrativa-dell-italia-costantino-roma-il-senato-e-gli-equilibri-dell-italia-romana_(Enciclopedia-Costantiniana)|archive-date=19 November 2021|access-date=19 November 2021|language=it}}</ref> لاطيني لفظ ''Italicus'' "اٽلي جي ماڻهو" لاءِ استعمال ٿيندو هو، يعني ''provincial'' يا [[رومي صوبو|رومي صوبي]] مان آيل ماڻهو جي ابتڙ.<ref>''Letters'' 9.23</ref> صفت ''italianus''، جنهن مان ''Italian'' نڪتو، [[وچئين دور جي لاطيني]] مان آهي ۽ [[اوائلي جديد دور]] دوران ''Italicus'' سان متبادل طور استعمال ٿيندي هئي.<ref>''ytaliiens'' (1265) [http://www.cnrtl.fr/etymologie/italien TLFi] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20181029191636/http://www.cnrtl.fr/etymologie/italien|date=29 October 2018}}</ref> [[اولهه رومي سلطنت جي زوال]] کان پوءِ، اٽلي جي [[اوستروگوٿڪ بادشاهت]] قائم ٿي. [[لومبارڊ|لومبارڊن]] جي حملن کان پوءِ، ''اٽاليا'' سندن بادشاهت جي نالي طور برقرار رهي، ۽ [[پاڪ رومي سلطنت]] اندر ان جي [[اٽلي جي بادشاهت (پاڪ رومي سلطنت)|جانشين بادشاهت]] لاءِ به اهو نالو استعمال ٿيو.<ref>{{Cite web|title=IL COMUNE MEDIEVALE|url=https://www.homolaicus.com/storia/medioevo/comune_medievale.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20120318214257/http://www.homolaicus.com/storia/medioevo/comune_medievale.htm|archive-date=18 March 2012|website=homolaicus.com}}</ref> == تاريخ == {{Main|اٽلي جي تاريخ}} === قبل تاريخ ۽ قديم دور === {{Main|قبل تاريخي اٽلي|اٽالڪ قومون|ايٽرسڪن تهذيب|يوناني نوآبادڪاري|ميگنا گريشيا}} [[File:Etruscan Painting 1.jpg|thumb|right|[[ايٽرسڪن تهذيب|ايٽرسڪن]] فريسڪو، [[مونتيروتسي نيڪروپولس]] ۾، 5هين صدي ق م]] [[هيٺيون پيلئوليٿڪ]] جا آثار، جيڪي 850,000 سال اڳ جا آهن، [[مونتي پوجيولو]] مان مليا آهن.<ref>{{Cite web|last=Society|first=National Geographic|title=Erano padani i primi abitanti d'Italia|url=http://www.nationalgeographic.it/scienza/2012/01/20/news/erano_padani_iprimi_abitanti_ditalia-807204|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20190626220707/http://www.nationalgeographic.it/scienza/2012/01/20/news/erano_padani_iprimi_abitanti_ditalia-807204|archive-date=26 June 2019|access-date=11 March 2019|website=National Geographic}}</ref> سڄي اٽلي ۾ کوٽاين مان 200,000 سال اڳ وچين پيلئوليٿڪ دور ۾ [[نينڊرٿال]] جي موجودگي ظاهر ٿي آهي،<ref>Kluwer Academic/Plenum Publishers 2001, ch. 2. {{ISBN|0-3064-6463-2}}.</ref> جڏهن ته [[اوائلي جديد انسان|جديد انسان]] لڳ ڀڳ 40,000 سال اڳ [[ريپارو موڪي]] ۾ ظاهر ٿيا.<ref>42.7–41.5 ka ([[68–95–99.7 rule|1σ CI]]). {{Cite journal|last=Douka|first=Katerina|display-authors=etal|year=2012|title=A new chronostratigraphic framework for the Upper Palaeolithic of Riparo Mochi (Italy)|journal=Journal of Human Evolution|volume=62|issue=2|pages=286–299|doi=10.1016/j.jhevol.2011.11.009|pmid=22189428|bibcode=2012JHumE..62..286D }}; {{Cite web|date=29 January 2010|title=Istituto Italiano di Preistoria e Protostoria|url=http://www.iipp.it/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131015231105/http://www.iipp.it/|archive-date=15 October 2013|publisher=IIPP|access-date=15 August 2017}}</ref> رومي دور کان اڳ واري اٽلي جا [[اٽلي جا قديم ماڻھو|قديم ماڻھو]] [[پروٽو-انڊو-يورپي|انڊو-يورپي]] هئا، خاص طور [[اٽالڪ قومون]]. ممڪن غير انڊو-يورپي يا [[قبل انڊو-يورپي ٻوليون|قبل انڊو-يورپي]] ورثي وارن مکيه تاريخي ماڻهن ۾ [[ايٽرسڪن]]، سسلي جا [[ايلميئن]] ۽ [[سيڪاني]]، ۽ قبل تاريخي [[سارڊينيائي ماڻھو]] شامل آهن، جن [[نوراجڪ تهذيب]] کي جنم ڏنو. ٻين قديم آبادين ۾ [[ريئتيائي ماڻھو]] ۽ [[ڪاموني]] شامل آهن، جيڪي [[والڪامونيڪا ۾ پٿريلي چٽساليون|والڪامونيڪا جي پٿريلي چٽسالين]] لاءِ مشهور آهن.<ref>{{Cite web|title=Rock Drawings in Valcamonica|url=https://whc.unesco.org/en/list/94|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100703183257/http://whc.unesco.org/en/list/94|archive-date=3 July 2010|access-date=29 June 2010|publisher=UNESCO World Heritage Centre}}</ref> هڪ قدرتي ممي، [[اوئٽسي]]، جيڪا 3400–3100 ق م جي آهي، 1991ع ۾ [[سيميلاون]] گليشيئر مان دريافت ٿي.<ref>{{Cite journal|last1=Bonani|first1=Georges|last2=Ivy|first2=Susan D.|display-authors=etal|year=1994|title=AMS {{SimpleNuclide|Carbon|14}} Age Determination of Tissue, Bone and Grass Samples from the Ötzal Ice Man|url=http://digitalcommons.library.arizona.edu/objectviewer?o=http%3A%2F%2Fradiocarbon.library.arizona.edu%2FVolume36%2FNumber2%2Fazu_radiocarbon_v36_n2_247_250_v.pdf|url-status=live|journal=Radiocarbon|volume=36|issue=2|pages=247–250|doi=10.1017/s0033822200040534|archive-url=https://web.archive.org/web/20100720211402/https://digitalcommons.library.arizona.edu/objectviewer?o=http%3A%2F%2Fradiocarbon.library.arizona.edu%2FVolume36%2FNumber2%2Fazu_radiocarbon_v36_n2_247_250_v.pdf|archive-date=20 July 2010|access-date=4 February 2016|doi-access=free}}</ref> پهريان نوآبادڪار [[فينيقيه|فينيقي]] هئا، جن سسلي ۽ سارڊينيا جي ڪنارن تي [[ايمپوريم (قديم دور)|واپاري مرڪز]] قائم ڪيا. انهن مان ڪجهه ننڍا شهري مرڪز بڻيا ۽ [[يوناني نوآبادين]] سان گڏوگڏ ترقي ڪئي.<ref>{{Cite journal|last1=Raclot|first1=Thierry|last2=Oudart|first2=Hugues|date=January 2000|title=CORPS GRAS ET OBESITE Acides gras alimentaires et obésité: aspects qualitatifs et quantitatifs|journal=Oléagineux, Corps gras, Lipides|volume=7|issue=1|pages=77–85|doi=10.1051/ocl.2000.0077|issn=1258-8210|doi-access=free}}</ref> 8هين ۽ 7هين صدي ق م دوران، [[پٿيڪوسائي]] ۾ يوناني نوآباديون قائم ٿيون، جيڪي آخرڪار اطالوي اپٻيٽ جي ڏکڻ ۽ سسلي جي سامونڊي ڪناري تائين پکڙجي ويون؛ اهو علائقو بعد ۾ [[ميگنا گريشيا]] جي نالي سان مشهور ٿيو.<ref>Emilio Peruzzi, ''Mycenaeans in early Latium'', (Incunabula Graeca 75), Edizioni dell'Ateneo & Bizzarri, Roma, 1980</ref> [[آيونيائي]]، [[ڊوريائي يوناني|ڊوريائي]] نوآبادڪارن، [[سيراڪيوز وارا|سيراڪيوزن]] ۽ [[اڪائيائي (قبيلو)|اڪائيائين]] ڪيترائي شهر قائم ڪيا. [[اٽلي جي يوناني نوآبادڪاري|يوناني نوآبادڪاري]] [[اٽالڪ قومون|اٽالڪ قومن]] کي جمهوري حڪومتي صورتن ۽ اعليٰ فني ۽ ثقافتي اظهار سان رابطي ۾ آندو.<ref>{{Cite web|title=II 1987: Uomini e vicende di Magna Grecia |url=https://www.bpp.it/Apulia/html/archivio/1987/II/art/R87II015.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210204123345/https://www.bpp.it/Apulia/html/archivio/1987/II/art/R87II015.html|archive-date=4 February 2021|access-date=31 January 2021|website=bpp.it}}</ref> === قديم روم === {{Main|قديم روم|اٽلي ۾ رومي واڌ|رومي اٽلي}} {{Multiple image | align = right | direction = vertical | width = 220 | image1 = Colosseo 2020.jpg | caption1 = [[ڪولوسيئم]]، جنهن کي وڏي پيماني تي قديم تاريخ جي تعمير ۽ انجنيئرنگ جي عظيم ترين ڪمن مان هڪ سمجهيو وڃي ٿو | image2 = Roman Empire Trajan 117AD.png|275 | caption2 = {{legend|#b23938|117ع ۾ [[رومي سلطنت]] پنهنجي سڀ کان وڏي وسعت تي<ref>{{Cite book|last=Bennett, Julian|url=https://books.google.com/books?id=qk_tofvS8EsC|title=Trajan: Optimus Princeps : a Life and Times|publisher=Routledge|year=1997|isbn=978-0-415-16524-2}}</ref>}} {{legend|#d28989|[[تابع رياست|تابع رياستون]]}} }} اٽلي جي تاريخ ڪيترين [[اٽلي جي قديم قومن جي فهرست|اٽالڪ قومن]] تائين وڃي ٿي، جن ۾ خاص طور [[قديم رومي]] شامل آهن، جن [[رومي جمهوريه]] دوران ڀونوچ سمنڊ جي دنيا کي فتح ڪيو ۽ [[رومي سلطنت]] دوران صدين تائين ان تي حڪومت ڪئي.<ref>{{Cite book |last1=Carl Waldman |url=https://books.google.com/books?id=kfv6HKXErqAC |title=Encyclopedia of European Peoples |last2=Catherine Mason |publisher=Infobase Publishing |year=2006 |isbn=978-1-4381-2918-1 |page=586 |access-date=23 February 2013 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230311102543/https://books.google.com/books?id=kfv6HKXErqAC |archive-date=11 March 2023 |url-status=live}}; {{Cite book |last=Mommsen |first=Theodor |author-link=Theodor Mommsen |title=[[History of Rome (Mommsen)|History of Rome]], Book II: From the Abolition of the Monarchy in Rome to the Union of Italy |publisher=Reimer & Hirsel |year=1855 |location=Leipzig}}; {{Cite book |last=Lazenby |first=John Francis |url=https://archive.org/details/hannibalswarmili00laze |title=Hannibal's War: A Military History of the Second Punic War |date=4 February 1998 |publisher=University of Oklahoma Press |isbn=978-0-8061-3004-0 |page=[https://archive.org/details/hannibalswarmili00laze/page/29 29] |quote=Italy homeland of the Romans. |url-access=registration |via=Internet Archive}}</ref> قديم روم، جيڪو وچ اٽلي ۾ [[ٽائبر درياهه]] تي هڪ آبادڪاري هو، [[روم جو بنياد|753 ق م ۾ قائم ٿيو]] ۽ 244 سالن تائين بادشاهي نظام هيٺ حڪمراني ڪئي وئي.<ref>{{Cite web |date=24 November 2009 |title=Rome founded {{!}} 21 April, 753 B.C. |url=https://www.history.com/this-day-in-history/april-21/rome-founded |access-date=10 April 2025 |website=HISTORY |language=en}}</ref> 509 ق م ۾، رومن، سينيٽ ۽ عوام ([[SPQR]]) واري حڪومت جي حمايت ڪندي، [[رومي بادشاهت جو خاتمو|بادشاهت کي نيڪالي ڏني]] ۽ هڪ اشرافي جمهوريه قائم ڪئي.<ref>{{Cite journal|last=Sanders|first=Henry A.|date=1908|title=The Chronology of Early Rome|url=https://www.jstor.org/stable/261793|journal=Classical Philology|volume=3|issue=3|pages=316–329|doi=10.1086/359186|jstor=261793|s2cid=161535192|issn=0009-837X |quote=It has come to be second nature ... to date the founding of Rome [to] 753 BC [and] the first year of the Republic [to] 509&nbsp;BC.|url-access=subscription}}</ref> اطالوي اپٻيٽ، جنهن جو نالو ''اٽاليا'' هو، رومي واڌ دوران هڪ متحد وحدت ۾ گڏ ڪيو ويو؛ نون علائقن جي فتح اڪثر [[سامنائيٽ جنگيون|ٻين اٽالڪ قبيلن]]، [[رومي-ايٽرسڪن جنگيون|ايٽرسڪنن]]، [[رومي-گالي جنگيون|سيلٽن]] ۽ [[پائرهڪ جنگ|يونانين]] جي قيمت تي ٿي. مقامي قبيلن ۽ شهرن جي اڪثريت سان هڪ مستقل اتحاد قائم ٿيو، ۽ روم اولهه يورپ، اتر آفريڪا ۽ [[وچ اوڀر جي تاريخ#يوناني ۽ رومي سلطنت|وچ اوڀر]] جي فتح شروع ڪئي. 44 ق م ۾ [[جوليس سيزر]] جي قتل کان پوءِ، روم هڪ وڏي سلطنت بڻجي ويو، جيڪا [[رومي برطانيه|برطانيه]] کان [[ميسوپوٽيميا (رومي صوبو)|فارس]] جي سرحدن تائين پکڙيل هئي، ۽ سڄي ڀونوچ سمنڊ جي حوض کي پنهنجي اندر آڻي ڇڏيو، جتي يوناني، رومي ۽ ٻيون ثقافتون گڏجي هڪ طاقتور تهذيب ۾ تبديل ٿيون. پهرئين شهنشاهه [[آگسٽس]] جي ڊگهي حڪومت امن ۽ خوشحالي جو دور شروع ڪيو. رومي اٽلي سلطنت جو [[ميٽروپول]]، رومن جو وطن ۽ گاديءَ واري هنڌ جو علائقو رهيو.<ref>{{Cite journal|last=Morcillo|first=Marta García|title=The Glory of Italy and Rome's Universal Destiny in Strabo's Geographika, in: A. Fear – P. Liddel (eds), Historiae Mundi. Studies in Universal History. Duckworth: London 2010: 87–101. |url=https://www.academia.edu/362374|url-status=live|journal=Historiae Mundi: Studies in Universal History|archive-url=https://web.archive.org/web/20220114073554/https://www.academia.edu/362374|archive-date=14 January 2022|access-date=20 November 2021}}; {{Cite book|last=Keaveney|first=Arthur|url=https://books.google.com/books?id=ojoOAAAAQAAJ|title=Arthur Keaveney: ''Rome and the Unification of Italy''|date=January 1987|publisher=Croom Helm|isbn=978-0-7099-3121-8|access-date=20 November 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211000835/https://books.google.com/books?id=ojoOAAAAQAAJ|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}; {{Cite book|last=Billanovich|first=Giuseppe|url=https://books.google.com/books?id=fVylk1KUS84C&dq=Italia+domina+provinciarum&pg=PR13|title=Libreria Universitaria Hoepli, Lezioni di filologia, Giuseppe Billanovich e Roberto Pesce: ''Corpus Iuris Civilis, Italia non erat provincia, sed domina provinciarum'', Feltrinelli, p.363|publisher=Roberto Pesce|year=2008|isbn=978-8-8965-4309-2|language=it|access-date=20 November 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211000801/https://books.google.com/books?id=fVylk1KUS84C&dq=Italia+domina+provinciarum&pg=PR13#v=onepage&q=Italia%20domina%20provinciarum&f=false|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}</ref> [[رومي سلطنت جي تاريخ|سلطنت جي پهرين ٻن صدين]] ۾ بي مثال استحڪام جو دور ڏٺو ويو، جيڪو [[پيڪس رومانا]] ({{Literal translation|رومي امن}}) جي نالي سان مشهور آهي. روم [[رومي سلطنت جون سرحدون|پنهنجي سڀ کان وڏي علائقائي وسعت]] [[ٽراجن]] جي دور ۾ حاصل ڪئي ({{Reign|98|117|era=AD}})، پر وڌندڙ پريشانين ۽ زوال جو دور [[ڪوموڊس]] جي دور ۾ شروع ٿيو ({{Reign|180|192}}).<ref>{{Cite web |date=10 June 2024 |title=Five Good Emperors |url=https://www.britannica.com/topic/Five-Good-Emperors |access-date=4 August 2024 |website=www.britannica.com |language=en}}</ref><ref>{{Citation |last=Gibbon |first=Edward |title=The History of the Decline And Fall of the Roman Empire |date=1776 |chapter=The Decline And Fall in the West – Chapter 4 |chapter-url=https://www.ccel.org/g/gibbon/decline/volume1/chap4.htm |author-link=Edward Gibbon |access-date=27 June 2017 |archive-date=24 August 2017 |archive-url=https://web.archive.org/web/20170824100850/http://www.ccel.org/g/gibbon/decline/volume1/chap4.htm |url-status=live}}</ref> [[لڏپلاڻ وارو دور]]، جنهن ۾ [[جرمنڪ-رومي رابطا|جرمنڪ قومن جا وڏا حملا]] شامل هئا، رومي سلطنت جي زوال جو سبب بڻيو. رومي سلطنت تاريخ جي سڀ کان وڏين سلطنتن مان هڪ هئي، جنهن وٽ وڏي اقتصادي، ثقافتي، سياسي ۽ فوجي طاقت هئي.<ref>{{Cite web |date=4 June 2024 |title=The Roman Empire at its greatest expansion |url=https://trizioeditore.it/en/blogs/notizie/impero-romano-massima-espansione-mappa-storia |access-date=10 April 2025 |website=Trizio Editore |language=en}}</ref> پنهنجي سڀ کان وڏي وسعت تي، ان جو علائقو {{Convert|5|e6km2|abbr=off}} هو.<ref>{{Cite journal|last=Taagepera|first=Rein|author-link=Rein Taagepera|year=1979|title=Size and Duration of Empires: Growth-Decline Curves, 600 B.C. to 600 A.D|journal=Social Science History|volume=3|issue=3/4|pages=115–138|doi=10.2307/1170959|jstor=1170959}}; {{Cite journal|last1=Turchin|first1=Peter|last2=Adams|first2=Jonathan M.|last3=Hall|first3=Thomas D|year=2006|title=East–West Orientation of Historical Empires|url=http://peterturchin.com/PDF/Turchin_Adams_Hall_2006.pdf|url-status=live|journal=Journal of World-Systems Research|volume=12|issue=2|page=222|doi=10.5195/JWSR.2006.369|issn=1076-156X|archive-url=http://arquivo.pt/wayback/20160517210851/http://peterturchin.com/PDF/Turchin_Adams_Hall_2006.pdf|archive-date=17 May 2016|access-date=6 February 2016|doi-access=free}}</ref> [[رومي سلطنت جو ورثو|رومي ورثي]] مغربي تهذيب تي گهرو اثر وڌو ۽ جديد دنيا کي شڪل ڏني. لاطيني مان نڪتل [[رومانس ٻوليون|رومانس ٻولين]] جو وسيع استعمال، [[رومي انگ|عددي نظام]]، جديد مغربي الفابيٽ ۽ ڪئلينڊر، ۽ عيسائيت جو عالمي مذهب طور اڀرڻ، رومي غلبي جي ڪيترن ئي ورثن مان آهن.<ref>{{Cite book|last=Richard|first=Carl J.|title=Why we're all Romans: the Roman contribution to the western world|publisher=Rowman & Littlefield|year=2010|isbn=978-0-7425-6779-5|edition=1st pbk.|location=Lanham, MD|pages=xi–xv}}</ref> === وچون دور === {{Main|وچئين دور ۾ اٽلي}} [[اولهه رومي سلطنت جي زوال]] کان پوءِ، اٽلي [[اٽلي جي بادشاهت (476–493)|اوڊواڪر جي بادشاهت]] هيٺ آيو، ۽ پوءِ [[اوستروگوٿ]] ان تي قابض ٿيا.<ref>{{Cite book|last=Sarris|first=Peter|title=Empires of faith: the fall of Rome to the rise of Islam, 500–700|publisher=Oxford UP|year=2011|isbn=978-0-1992-6126-0|edition=1st. pub.|location=Oxford|page=118}}</ref> حملن جي نتيجي ۾ بادشاهتن جو افراتفري وارو سلسلو پيدا ٿيو ۽ مبينا "[[اونداهو دور (تاريخ نويسي)|اونداهو دور]]" شروع ٿيو. 6هين صديءَ ۾ هڪ ٻئي [[جرمنڪ قومون|جرمنڪ قبيلي]]، [[لومبارڊن]]، جي حملي بازنطيني موجودگي کي گهٽائي ڇڏيو ۽ اپٻيٽ جي سياسي وحدت ختم ڪري ڇڏي. اتر ۾ [[لومبارڊ بادشاهت]] ٺهي، وچ-ڏکڻ تي پڻ لومبارڊن جو ڪنٽرول هو، ۽ ٻيا حصا بازنطيني رهيا.<ref>{{Cite web|title=History of Italy|url=https://www.britannica.com/place/Italy/Lombards-and-Byzantines|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220929150112/https://www.britannica.com/place/Italy/Lombards-and-Byzantines|archive-date=29 September 2022|access-date=29 September 2022|website=Encyclopædia Britannica}}</ref> [[File:Marco Polo Mosaic from Palazzo Tursi.jpg|thumb|right|upright=.7|[[مارڪو پولو]]، 13هين صديءَ جو ڳولائو]] لومبارڊ بادشاهت 8هين صديءَ جي آخر ۾ [[شارليمان]] جي هٿان [[فرانڪيا]] ۾ ضم ٿي وئي ۽ اٽلي جي بادشاهت بڻجي وئي.<ref>{{Cite web|title=Carolingian and post-Carolingian Italy, 774–962|url=https://www.britannica.com/place/Italy/Carolingian-and-post-Carolingian-Italy-774-962|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20221007160553/https://www.britannica.com/place/Italy/Carolingian-and-post-Carolingian-Italy-774-962|archive-date=7 October 2022|access-date=7 October 2022|website=Encyclopædia Britannica}}</ref> فرانڪن [[پاپائي رياستون]] ٺاهڻ ۾ مدد ڪئي. 13هين صديءَ تائين سياست [[پاڪ رومي شهنشاهه|پاڪ رومي شهنشاهن]] ۽ پاپائيت جي لاڳاپن تي غالب رهي، جتي شهري رياستون عارضي فائدي لاءِ اڳئين ڌر ([[گبيلين]]) يا پوئين ڌر ([[گويلف]]) سان گڏ ٿينديون هيون.<ref>{{Cite book|last=Nolan|first=Cathal J.|title=The age of wars of religion, 1000–1650: an encyclopedia of global warfare and civilization |publisher=Greenwood Press|year=2006|isbn=978-0-3133-3045-2|edition=1. publ.|location=Westport (Connecticut)|page=360}}</ref> جرمنڪ شهنشاهه ۽ رومي پونٽف وچئين دور جي يورپ جون [[عالمي طاقتون]] بڻجي ويا. بهرحال، [[سرماياداري تڪرار]] ۽ گويلفن ۽ گبيلينن جي وچ ۾ ٽڪراءُ اتر ۾ شهنشاهي-جاگيرداري نظام کي ختم ڪري ڇڏيو، جتي شهرن آزادي حاصل ڪئي.<ref>{{Cite book|last=Jones|first=Philip|author-link=Philip Jones (historian)|title=The Italian city-state: from Commune to Signoria|publisher=Clarendon Press|year=1997|isbn=978-0-1982-2585-0|location=Oxford|pages=55–77}}</ref> 1176ع ۾، شهري رياستن جي [[لومبارڊ ليگ]] پاڪ رومي شهنشاهه [[فريڊرڪ بارباروسا]] کي شڪست ڏني، جنهن سان انهن جي آزادي يقيني ٿي. شهري رياستن، جهڙوڪ ميلان، فلورينس ۽ وينس، مالياتي ترقي ۾ نهايت اهم جدت وارو ڪردار ادا ڪيو، بئنڪنگ جي طريقن کي تيار ڪندي، ۽ سماجي تنظيم جي نون روپن کي ممڪن بڻائيندي.<ref>{{Cite book|last=Niall|first=Ferguson|title=The Ascent of Money: The Financial History of the World|publisher=Penguin|year=2008}}</ref> ساحلي ۽ ڏاکڻن علائقن ۾، سامونڊي جمهوريهن ڀونوچ سمنڊ تي غلبو حاصل ڪيو ۽ مشرق ڏانهن واپار تي اجارو قائم ڪيو. اهي آزاد [[ٿالاسوڪريسي|سامونڊي طاقت واريون]] شهري رياستون هيون، جن ۾ واپارين وٽ ڪافي طاقت هئي. جيتوڻيڪ اهي اشرافي حڪومتون هيون، پر انهن طرفان ڏنل نسبي سياسي آزادي علمي ۽ فني ترقي لاءِ سازگار هئي.<ref name="Lane">{{Cite book|last=Lane|first=Frederic C.|title=Venice, a maritime republic|publisher=Johns Hopkins University Press|year=1991|isbn=978-0-8018-1460-0|edition=4. print.|location=Baltimore|page=73}}</ref> سڀ کان مشهور سامونڊي جمهوريهون وينس، [[جينووا جمهوريه|جينووا]]، [[پيزا جمهوريه|پيزا]] ۽ [[امالفي جو ڊچي|امالفي]] هيون.<ref>G. Benvenuti – Le Repubbliche Marinare. Amalfi, Pisa, Genova, Venezia – Newton & Compton editori, Roma 1989; Armando Lodolini, ''Le repubbliche del mare'', Biblioteca di storia patria, 1967, Roma. {{Cite book|last=Peris|first=Persi|title=Conoscere l'Italia|publisher=Istituto Geografico De Agostini|year=1982|pages=74}}; {{Cite web|title=Repubbliche Marinare|url=http://www.treccani.it/enciclopedia/repubbliche-marinare|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190829104758/http://www.treccani.it/enciclopedia/repubbliche-marinare|archive-date=29 August 2019|access-date=13 September 2019|website=Treccani.it|publisher=Istituto dell'Enciclopedia Italiana|language=it}}; {{Cite web|title=Repubbliche marinare|url=https://thes.bncf.firenze.sbn.it/termine.php?id=29771|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200101131949/https://thes.bncf.firenze.sbn.it/termine.php?id=29771|archive-date=1 January 2020|access-date=13 September 2019|website=thes.bncf.firenze.sbn.it|publisher=[[قومي مرڪزي لائبريري (فلورينس)]]|language=it}}</ref> هر هڪ کي پرڏيهي زمينن، ٻيٽن، ايڊرياٽڪ، ايجيئن ۽ ڪاري سمنڊن جي علائقن، ۽ ويجهي اوڀر ۽ اتر آفريڪا ۾ واپاري نوآبادين تي غلبو حاصل هو.<ref>{{Cite book|last=Zorzi|first=Alvise|author-link=Alvise Zorzi|url=https://books.google.com/books?id=IP5OAAAAMAAJ&q=%22even+in+countries+where+aid+is+near+at+hand+%22+%22attack+from+the+sea%22|title=Venice: The Golden Age, 697 – 1797 |publisher=Abbeville Press|year=1983|isbn=0-8965-9406-8|location=New York|page=255|access-date=16 September 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20230202182132/https://books.google.com/books?id=IP5OAAAAMAAJ&q=%22even+in+countries+where+aid+is+near+at+hand+%22+%22attack+from+the+sea%22|archive-date=2 February 2023|url-status=live}}</ref> {{Multiple image | align = right | total_width = 345 | direction = horizontal | width1 = 280 | image1 = Naval Jack of Italy.svg | width2 = 280 | image2 = Republik Venedig Handelswege01-IT.png | alt2 = نقشو | footer = کاٻي: [[اطالوي بحريه]] جو جهنڊو. گھڙيال جي رخ ۾، مٿئين کاٻي کان: [[وينس جي جمهوريه|وينس]]، [[جينووا جمهوريه|جينووا]]، [[پيزا جمهوريه|پيزا]] ۽ [[امالفي جو ڊچي|امالفي]] جا نشان.<br/>ساڄي: واپاري رستا، [[جينووا جون نوآباديون|جينووا]] ۽ [[اسٽاتو دا مار|وينس]] جون نوآباديون. }} وينس ۽ جينووا يورپ جا اوڀر ڏانهن دروازا هئا، ۽ نفيس شيشي جا ٺاهيندڙ هئا، جڏهن ته فلورينس ريشم، اون، بئنڪنگ ۽ زيورن جو مرڪز هو. پيدا ٿيل دولت وڏن عوامي ۽ خانگي فني منصوبن جي سرپرستي لاءِ استعمال ٿي. انهن جمهوريهن [[صليبي جنگون|صليبي جنگين]] ۾ حصو ورتو، مدد ۽ ٽرانسپورٽ مهيا ڪئي، پر بنيادي طور سياسي ۽ تجارتي موقعن جي پيروي ڪئي.<ref name=Lane/> اٽلي پهريون علائقو هو جتي اهي معاشي تبديليون محسوس ٿيون، جن [[تجارتي انقلاب]] ڏانهن واٽ هموار ڪئي: وينس [[قسطنطنيه جي لٽ|بازنطيني گاديءَ واري شهر کي لٽڻ]] ۽ [[مارڪو پولو]] جي ايشيا ڏانهن سفرن جي مالي مدد ڪرڻ جي قابل ٿي؛ پهرين يونيورسٽيون اطالوي شهرن ۾ ٺهيون، ۽ [[اڪويناس]] جهڙن عالمن عالمي شهرت حاصل ڪئي؛ سرمائيداري ۽ بئنڪنگ خاندان فلورينس ۾ اڀريا، جتي [[دانتي]] ۽ [[جوتو]] لڳ ڀڳ 1300ع ۾ سرگرم هئا.<ref name="See">{{Cite web |last=Sée |first=Henri |title=Modern Capitalism Its Origin and Evolution |url=http://www.efm.bris.ac.uk/het/see/ModernCapitalism.pdf |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20131007010542/http://www.efm.bris.ac.uk/het/see/ModernCapitalism.pdf |archive-date=7 October 2013 |access-date=29 August 2013 |website=University of Rennes |publisher=Batoche Books}}</ref> ڏکڻ ۾، سسلي 9هين صديءَ ۾ [[سسلي جي امارت|عرب اسلامي امارت]] بڻجي چڪي هئي، جيڪا 11هين صديءَ جي آخر ۾ [[اطالو-نارمن]] جي فتح تائين خوشحال رهي؛ انهن ڏکڻ اٽلي جي اڪثر لومبارڊ ۽ بازنطيني شهزادگين سان گڏ ان کي فتح ڪيو.<ref>{{cite book |last=Ali |first=Ahmed Essa with Othman |title=Studies in Islamic civilization: the Muslim contribution to the Renaissance |year=2010 |publisher=International Institute of Islamic Thought |location=Herndon, VA |isbn=978-1-56564-350-5 |pages=38–40}}</ref> پوءِ اهو علائقو [[سسلي جي بادشاهت]] ۽ [[نيپلز جي بادشاهت]] جي وچ ۾ ورهايو ويو.{{efn|نيپلز جي بادشاهت جو اصطلاح مورخ استعمال ڪن ٿا، پر ان جي حڪمرانن نه، جن اصل نالو 'سسلي جي بادشاهت' برقرار رکيو، يعني ٻه سسلي جون بادشاهتون موجود هيون.}}<ref>Eleni Sakellariou, ''Southern Italy in the Late Middle Ages: Demographic, Institutional and Economic Change in the Kingdom of Naples, c.1440–c.1530'' (Brill, 2012), pp. 63–64.</ref> 1348ع واري [[ڪاري موت]] شايد اٽلي جي آبادي جو هڪ ٽيون حصو ماري ڇڏيو.<ref>Stéphane Barry and Norbert Gualde, "The Biggest Epidemics of History" (La plus grande épidémie de l'histoire), in ''L'Histoire'' n° 310, June 2006, pp. 45–46; "[https://www.brown.edu/Departments/Italian_Studies/dweb/plague/effects/death_toll.shtml Plague]". Brown University. {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20090831003435/http://www.brown.edu/Departments/Italian_Studies/dweb/plague/effects/death_toll.shtml|date=31 August 2009}}</ref> === اوائلي جديد دور === {{Main|اطالوي نشاةِ ثانيه|اوائلي جديد اٽلي جي تاريخ}} [[File:Italy 1494.svg|thumb|upright=.8|right|1494ع ۾ [[اطالوي جنگيون|اطالوي جنگين]] کان اڳ [[اٽلي جي تاريخي رياستن جي فهرست#آخري وچون دور|اطالوي رياستون]]]] 1400ع ۽ 1500ع جي ڏهاڪن دوران، اٽلي [[نشاةِ ثانيه]] جو جنم هنڌ ۽ مرڪز هو. هن دور وچئين دور کان جديد دور ڏانهن منتقلي کي ظاهر ڪيو ۽ واپاري شهرن جي گڏ ڪيل دولت ۽ حاڪم خاندانن جي سرپرستيءَ سان وڌايو ويو.<ref name="strathern">Strathern, Paul ''The Medici: Godfathers of the Renaissance'' (2003)</ref> اطالوي سياسي وحدتون هاڻي علائقائي رياستون هيون، جن تي عملي طور شهزادن جي حڪومت هئي، جيڪي واپار ۽ انتظاميه تي ڪنٽرول رکندا هئا، ۽ سندن درٻارون فنون ۽ سائنسن جا مرڪز بڻجي ويون. اهي شهزادگيون سياسي خاندانن ۽ واپاري خاندانن، جهڙوڪ فلورينس جا [[ميڊيچي]]، جي اڳواڻي هيٺ هيون. [[مغربي ڦوٽ]] جي خاتمي کان پوءِ، نئين چونڊيل [[پوپ مارٽن پنجون]] [[پاپائي رياستون|پاپائي رياستن]] ڏانهن موٽي آيو ۽ اٽلي کي اولهه عيسائيت جو واحد مرڪز طور بحال ڪيو. [[ميڊيچي بئنڪ]] پاپائيت جو قرض ڏيندڙ ادارو بڻيو، ۽ ڪليسا ۽ نون سياسي خاندانن جي وچ ۾ اهم لاڳاپا قائم ٿيا.<ref name="strathern"/><ref>[http://www.florentine-society.ru/Medici_Chapel_Mysteries.htm Peter Barenboim, Sergey Shiyan, ''Michelangelo: Mysteries of Medici Chapel'', SLOVO, Moscow, 2006]. {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20110511133416/http://www.florentine-society.ru/Medici_Chapel_Mysteries.htm|date=11 May 2011}}. {{ISBN|5-8505-0825-2}}.</ref> [[File:Leonardo self.jpg|thumb|upright=.7|[[ليونارڊو دا ونچي]]، مثالي [[نشاةِ ثانيه انسان]]، پنهنجي تصوير ۾ ({{circa}} 1512)]] 1453ع ۾، [[پوپ نڪولس پنجون]] جي بازنطينين جي مدد لاءِ ڪوششن باوجود، [[قسطنطنيه]] جو شهر [[عثماني سلطنت|عثمانين]] جي قبضي ۾ آيو. ان سبب [[نشاةِ ثانيه ۾ يوناني عالم|يوناني عالمن]] ۽ متنن جي اٽلي ڏانهن لڏپلاڻ ٿي، جنهن يوناني [[انسان پرستي]] جي ٻيهر دريافت کي وڌيڪ هٿي ڏني.<ref>Encyclopædia Britannica, ''Renaissance'', 2008, O.Ed.; Har, Michael H. ''History of Libraries in the Western World'', Scarecrow Press Incorporate, 1999. {{ISBN|0-8108-3724-2}}. Norwich, John Julius, ''A Short History of Byzantium'', 1997, Knopf. {{ISBN|0-6794-5088-2}}.</ref> انسان پرست حڪمرانن، جهڙوڪ [[فيديريڪو دا مونتيفيلترو]] ۽ [[پوپ پائيس ٻيون]]، [[مثالي شهر|مثالي شهرن]] جي قيام لاءِ ڪم ڪيو، ۽ [[اربينو]] ۽ [[پيئنزا]] جو بنياد وڌو. [[پيڪو ديلا ميراندولا]] ''[[انسان جي عظمت تي خطبو]]'' لکيو، جنهن کي نشاةِ ثانيه جو منشور سمجهيو وڃي ٿو. فنون ۾، اطالوي نشاةِ ثانيه صديون تائين يورپي فن تي غالب اثر رکيو، فنڪارن جهڙوڪ [[ليونارڊو دا ونچي]]، [[بوتيچيلي]]، [[مائيڪل اينجلو]]، [[رافائيل]]، [[جوتو]]، [[دوناتيلو]] ۽ [[تيشيان]]، ۽ معمارن جهڙوڪ [[فليپو برونيلليسڪي]]، [[اندريا پالاديو]] ۽ [[دوناتو برامانتي]] سان. سامونڊي جمهوريهن مان اطالوي [[اطالوي ڳولائوئن جي فهرست|ڳولائو]] ۽ ناوَچالڪ، عثمانين کان بچندي هندستان ڏانهن متبادل رستو ڳولڻ لاءِ بيتاب، ائٽلانٽڪ ملڪن جي بادشاهن کي پنهنجون خدمتون پيش ڪندا هئا ۽ [[دريافتن جو دور|دريافتن جي دور]] ۽ آمريڪا جي نوآبادڪاري جي شروعات ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو. سڀ کان نمايان ڳولائوئن ۾ [[ڪرسٽوفر ڪولمبس]] شامل هو، جنهن جي [[ڪرسٽوفر ڪولمبس جا سفر|1492ع واري سفر]] آمريڪا سان مسلسل يورپي رابطو، نوآبادڪاري ۽ استحصال شروع ڪيو؛<ref>Encyclopædia Britannica, 1993 ed., Vol. 16, pp. 605ff / Morison, ''Christopher Columbus'', 1955 ed., pp. 14ff</ref> [[جان ڪيبٽ]]، جنهن [[نارسمن|نارس]] کان پوءِ اتر آمريڪا جي پهرين دستاويزي يورپي کوجنا ڪئي؛<ref>{{Cite web|year=2007|title=''Catholic Encyclopedia'' "John & Sebastian Cabot"|url=http://www.newadvent.org/cathen/03126d.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200518005335/https://www.newadvent.org/cathen/03126d.htm|archive-date=18 May 2020|access-date=17 May 2008|publisher=newadvent}}</ref> ۽ [[آمريگو ويسپوچي]]، جنهن جي سفرن انهن زمينن کي نئون کنڊ، يعني "نئين دنيا"، طور تصديق ڪيو، جنهن کي پوءِ سندس نالي تي رکيو ويو.<ref>{{Cite book|last=Eric Martone|url=https://books.google.com/books?id=MHJ1DQAAQBAJ&pg=PA109|title=Italian Americans: The History and Culture of a People|publisher=ABC-CLIO|year=2016|isbn=978-1-6106-9995-2|page=504|access-date=22 November 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211001055/https://books.google.com/books?id=MHJ1DQAAQBAJ&pg=PA109|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}</ref><ref>{{Cite book|last=Greene|first=George Washington|author-link=George Washington Greene|url=https://books.google.com/books?id=1qsuAAAAYAAJ&pg=PAPA13|title=The Life and Voyages of Verrazzano|publisher=Folsom, Wells, and Thurston|year=1837|location=Cambridge University|page=13|access-date=18 August 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211000806/https://books.google.com/books?id=1qsuAAAAYAAJ&pg=PAPA13#v=onepage&q&f=false|archive-date=11 February 2024|url-status=live|via=Google Books}}</ref> وينس، نيپلز، فلورينس، ميلان ۽ پاپائيت جي وچ ۾ [[اٽالڪ ليگ]] نالي دفاعي اتحاد قائم ٿيو. [[لورينزو دي ميڊيچي|لورينزو ''دي ميگنيفيسنٽ'' دي ميڊيچي]] نشاةِ ثانيه جو سڀ کان وڏو سرپرست هو؛ سندس مدد ليگ کي ترڪن جي [[اوترانتو جو گهيرو|حملي کي ناڪام ڪرڻ]] جي قابل بڻايو. بهرحال، اهو اتحاد 1490ع واري ڏهاڪي ۾ ٽٽي پيو؛ [[فرانس جو چارلس اٺون]] جي حملي اپٻيٽ ۾ جنگين جي هڪ سلسلي جي شروعات ڪئي. [[اعليٰ نشاةِ ثانيه]] دوران، [[جوليس ٻيون]] (1503–1513) جهڙا پوپ اٽلي تي ڪنٽرول لاءِ پرڏيهي بادشاهن خلاف وڙهيا؛ [[پال ٽيون]] (1534–1549) يورپي طاقتن جي وچ ۾ امن لاءِ ثالثي کي ترجيح ڏني. اهڙن تڪرارن جي وچ ۾، ميڊيچي پوپن [[ليو ڏهون]] (1513–1521) ۽ [[ڪليمنٽ ستون]] (1523–1534) جرمني، انگلينڊ ۽ ٻين هنڌن ۾ [[پروٽيسٽنٽ اصلاح]] کي منهن ڏنو. 1559ع ۾، فرانس ۽ هبسبرگن جي وچ ۾ [[اطالوي جنگيون|اطالوي جنگين]] جي خاتمي تي، اٽلي جو لڳ ڀڳ اڌ حصو، يعني ڏکڻ واريون [[نيپلز جي بادشاهت|نيپلز]]، [[سسلي جي بادشاهت|سسلي]]، [[سارڊينيا جي بادشاهت|سارڊينيا]] جون بادشاهتون ۽ [[ميلان جو ڊچي]]، اسپيني حڪمراني هيٺ هو، جڏهن ته ٻيو اڌ آزاد رهيو؛ ڪيترائي رياستون رسمي طور اڃا به پاڪ رومي سلطنت جو حصو رهيون. پاپائيت [[جوابي اصلاح]] شروع ڪئي، جنهن جا اهم واقعا هي هئا: [[ٽرينٽ ڪائونسل]] (1545–1563)؛ [[گريگورين ڪئلينڊر]] جي قبوليت؛ [[جيسوئٽ چين مشن]]؛ [[فرانسيسي مذهبي جنگيون]]؛ [[ٽيهه سالن جي جنگ]] (1618–1648) جو خاتمو؛ ۽ [[وڏي ترڪي جنگ]]. اطالوي معيشت 1600ع ۽ 1700ع جي ڏهاڪن ۾ زوال پذير ٿي. [[File:Flag of the Cispadane Republic.svg|thumb|[[چيسپاداني جمهوريه]] جو جهنڊو، پهريون [[اطالوي ترنگو]] جيڪو ڪنهن خودمختيار اطالوي رياست اختيار ڪيو (1797)]] [[اسپيني جانشيني جي جنگ]] (1700–1714) دوران، آسٽريا اٽلي ۾ اسپيني علائقن جو وڏو حصو، يعني ميلان، نيپلز ۽ سارڊينيا حاصل ڪيو؛ پوءِ 1720ع ۾ سارڊينيا سسلي جي بدلي ۾ هائوس آف ساووي کي ڏني وئي. بعد ۾ بوربن خاندان جي هڪ شاخ سسلي ۽ نيپلز جي تخت تي ويٺي. [[نيپوليني جنگيون|نيپوليني جنگين]] دوران، اتر ۽ وچ اٽلي کي فرانس جي [[ڀيڻ جمهوريهون]] طور ٻيهر منظم ڪيو ويو، ۽ پوءِ [[اٽلي جي بادشاهت (نيپوليني)|اٽلي جي بادشاهت]] طور.<ref>Napoleon Bonaparte, "The Economy of the Empire in Italy: Instructions from Napoleon to Eugène, Viceroy of Italy", ''Exploring the European Past: Texts & Images'', Second Edition, ed. Timothy E. Gregory (Mason: Thomson, 2007), 65–66.</ref> ڏکڻ کي نيپولين جي ڀيڻوئي [[جواڪيم مورا]] هلائيندو هو. 1814ع جي [[ويانا ڪانگريس]] 18هين صديءَ جي آخر واري صورتحال بحال ڪئي، پر [[فرانسيسي انقلاب]] جا آدرش ختم نه ٿي سگهيا، ۽ 19هين صديءَ جي شروعات جي [[سياسي اٿل پٿل|سياسي اٿل پٿلن]] دوران ٻيهر ظاهر ٿيا. ڪنهن اطالوي رياست طرفان [[اطالوي ترنگو]] جي پهرين قبوليت، [[چيسپاداني جمهوريه]]، [[نيپوليني اٽلي جا جهنڊا|نيپوليني اٽلي]] دوران ٿي، فرانسيسي انقلاب کان پوءِ، جنهن قومي [[خود اراديت]] جي حمايت ڪئي.<ref>{{Cite book |last1=Maiorino |first1=Tarquinio |title=Il tricolore degli italiani. Storia avventurosa della nostra bandiera |last2=Marchetti Tricamo |first2=Giuseppe |last3=Zagami |first3=Andrea |publisher=Arnoldo Mondadori Editore |year=2002 |isbn=978-8-8045-0946-2 |page=156 |language=it}} [http://www.esteri.it/MAE/EN/Benvenuti_in_Italia/Conoscere_Italia/bandieraInno.htm The tri-coloured standard]. Getting to Know Italy, Ministry of Foreign Affairs (retrieved 5 October 2008). {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20080223131121/http://www.esteri.it/MAE/EN/Benvenuti_in_Italia/Conoscere_Italia/bandieraInno.htm|date=23 February 2008}}.</ref> هي واقعو [[ترنگو ڏينهن]] طور ملهايو ويندو آهي.<ref>Article 1 of the law n. 671 of 31 December 1996 ("National celebration of the bicentenary of the first national flag")</ref> === اتحاد === {{Main|اٽلي جو اتحاد}} [[اٽلي جي بادشاهت جو جنم]] اطالوي قومپرستن ۽ [[هائوس آف ساووي]] سان وفادار شاهپرستن جي ڪوششن جو نتيجو هو، جن سڄي [[اطالوي اپٻيٽ]] تي مشتمل هڪ گڏيل بادشاهت قائم ڪرڻ ٿي چاهي. 19هين صديءَ جي وچ تائين، وڌندڙ [[اطالوي قومپرستي]] انقلاب جو سبب بڻجي.<ref>{{Cite web|title=Risorgimento in 'Dizionario di Storia'|url=https://www.treccani.it/enciclopedia/risorgimento_(Dizionario-di-Storia)|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220922035556/https://www.treccani.it/enciclopedia/risorgimento_(Dizionario-di-Storia)|archive-date=22 September 2022|access-date=22 September 2022|website=treccani.it|language=it-IT}}</ref> 1815ع جي [[ويانا ڪانگريس]] کان پوءِ، اٽلي جي سياسي ۽ سماجي اتحاد واري تحريڪ، يعني [[ريسورجي مينتو]]، اٽلي کي رياستن جي گڏجڻ ۽ انهن کي پرڏيهي ڪنٽرول کان آزاد ڪرڻ ذريعي متحد ڪرڻ لاءِ اڀري. هڪ انقلابي شخصيت محب وطن صحافي [[جوزيپي ماتسيني]] هو، جنهن 1830ع واري ڏهاڪي ۾ سياسي تحريڪ [[نوجوان اٽلي]] جو بنياد وڌو؛ هو وحداني جمهوريه جو حامي هو ۽ وسيع قومپرست تحريڪ جي وڪالت ڪندو هو. 1847ع ۾ "[[اِل ڪانتو ديلي اطالياني]]" جي پهرين عوامي پرفارمنس ٿي، جيڪو 1946ع ۾ قومي ترانو بڻيو.<ref>{{Cite book|last1=Maiorino|first1=Tarquinio|last2=Marchetti Tricamo|first2=Giuseppe|last3=Zagami|first3=Andrea|title=Il tricolore degli italiani. Storia avventurosa della nostra bandiera|year=2002|publisher=Arnoldo Mondadori Editore|language=it|isbn=978-8-8045-0946-2|page=18}}; {{Cite web|title=Fratelli d'Italia|url=https://www.quirinale.it/page/inno|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20230426052752/https://www.quirinale.it/page/inno|archive-date=26 April 2023|access-date=1 October 2021|language=it}}</ref> {{Multiple image | align = right | image1 = Giuseppe Mazzini.jpg | width1 = 173 | image2 = Giuseppe Garibaldi 1861.jpg | width2 = 138 | footer = [[جوزيپي ماتسيني]] (کاٻي)، اطالوي انقلابي تحريڪ جو انتهائي اثرائتو اڳواڻ؛ ۽ [[جوزيپي گاريبالدي]] (ساڄي)، جديد دور جي عظيم ترين جرنيلن مان هڪ طور مشهور<ref name="scholar and patriot">{{cite web |url={{Google books|iWK7AAAAIAAJ |page=PA133 |keywords=Garibaldi+one+of+the+greatest+generals+of+modern+time |text= |plainurl=yes}}|title=Scholar and Patriot|publisher=Manchester University Press|via=Google Books}}</ref> ۽ ڏکڻ آمريڪا ۽ يورپ ۾ پنهنجي فوجي ڪارنامن سبب "ٻن جهانن جو هيرو" طور سڃاتو ويندڙ،<ref>{{Cite web|title=Giuseppe Garibaldi (Italian revolutionary)|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/225978/Giuseppe-Garibaldi|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140226091529/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/225978/Giuseppe-Garibaldi|archive-date=26 February 2014|access-date=6 March 2014}}</ref> جنهن ڪيترين فوجي مهمن ۾ وڙهيو، جيڪي [[اٽلي جو اتحاد|اطالوي اتحاد]] تائين پهتيون }} نوجوان اٽلي جو سڀ کان مشهور ميمبر انقلابي ۽ جنرل [[جوزيپي گاريبالدي]] هو،<ref>Denis Mack Smith, ''Modern Italy: A Political History'', (University of Michigan Press, 1997) p. 15. A literary echo may be found in the character of Giorgio Viola in Joseph Conrad's ''[[Nostromo]]''.</ref> جنهن ڏکڻ اٽلي ۾ اتحاد لاءِ جمهوري مهم جي اڳواڻي ڪئي. بهرحال، [[سارڊينيا جي بادشاهت (1720–1861)|سارڊينيا جي بادشاهت]] ۾ هائوس آف ساووي جي اطالوي بادشاهت، جنهن جي حڪومت [[ڪاميليو بينسو، ڪائونٽ آف ڪاوير]] هلائي رهيو هو، به متحد اطالوي رياست قائم ڪرڻ جا ارادا رکندي هئي. يورپ ۾ پکڙيل [[1848ع جا لبرل انقلاب|1848ع جي لبرل انقلابن]] جي پس منظر ۾، [[آسٽريا-هنگري|آسٽريا]] خلاف هڪ ناڪام [[پهرين اطالوي آزاديءَ جي جنگ]] جو اعلان ڪيو ويو. 1855ع ۾، سارڊينيا [[ڪريميائي جنگ]] ۾ برطانيا ۽ فرانس جو اتحادي بڻيو.<ref>Enrico Dal Lago, "Lincoln, Cavour, and National Unification: American Republicanism and Italian Liberal Nationalism in Comparative Perspective". ''The Journal of the Civil War Era'' 3#1 (2013): 85–113.; William L. Langer, ed., ''An Encyclopedia of World Cup History''. 4th ed. 1968. pp 704–7.</ref> سارڊينيا 1859ع جي [[ٻي اطالوي آزاديءَ جي جنگ]] ۾ فرانس جي مدد سان آسٽريائي سلطنت خلاف وڙهيو، جنهن جي نتيجي ۾ [[لومباردي]] آزاد ٿي. [[پلومبيئرز معاهدو|پلومبيئرز معاهدي]] جي بنياد تي، سارڊينيا [[ساووي]] ۽ [[نيس]] فرانس کي حوالي ڪيا، اهڙو واقعو جنهن [[نيسارڊ لڏپلاڻ]] جو سبب بڻيو.<ref>{{Cite web|date=28 August 2017|title="Un nizzardo su quattro prese la via dell'esilio" in seguito all'unità d'Italia, dice lo scrittore Casalino Pierluigi|url=https://www.montecarlonews.it/2017/08/28/notizie/argomenti/altre-notizie-1/articolo/un-nizzardo-su-quattro-prese-la-via-dellesilio-in-seguito-allunita-ditalia-dice-lo-scrittore.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200219165302/http://www.montecarlonews.it/2017/08/28/notizie/argomenti/altre-notizie-1/articolo/un-nizzardo-su-quattro-prese-la-via-dellesilio-in-seguito-allunita-ditalia-dice-lo-scrittore.html|archive-date=19 February 2020|access-date=14 May 2021|language=it}}</ref> 1860–1861ع ۾، گاريبالدي نيپلز ۽ سسلي ۾ اتحاد واري مهم جي اڳواڻي ڪئي.<ref>Mack Smith, Denis (1997). ''Modern Italy; A Political History''. Ann Arbor: The University of Michigan Press. {{ISBN|0-4721-0895-6}}.</ref> [[تيانو]] گاريبالدي ۽ [[وڪٽر ايمانوئل ٻيون]]، سارڊينيا جي آخري بادشاهه، جي مشهور ملاقات جو هنڌ هو، جنهن دوران گاريبالدي وڪٽر ايمانوئل سان هٿ ملايو ۽ کيس [[اٽلي جو بادشاهه]] ڪري سلام ڪيو. ڪاوير 1860ع ۾ گاريبالدي جي ڏکڻ اٽلي کي سارڊينيا جي بادشاهت سان اتحاد ۾ شامل ڪرڻ تي راضي ٿيو. ان سان سارڊينيا جي حڪومت کي 17 مارچ 1861ع تي [[اٽلي جي بادشاهت جو اعلان|متحد اطالوي بادشاهت جو اعلان]] ڪرڻ جي اجازت ملي،<ref>{{Cite news|date=17 March 2017|title=Everything you need to know about March 17th, Italy's Unity Day|url=https://www.thelocal.it/20170317/everything-to-know-about-march-17th-italys-unity-unification-risorgimento-day|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170617212538/https://www.thelocal.it/20170317/everything-to-know-about-march-17th-italys-unity-unification-risorgimento-day|archive-date=17 June 2017|access-date=17 July 2017}}</ref> ۽ وڪٽر ايمانوئل ٻيون ان جو پهريون بادشاهه بڻيو. 1865ع ۾ بادشاهت جي گادي تورين کان فلورينس منتقل ڪئي وئي. 1866ع ۾، وڪٽر ايمانوئل ٻيون، [[پروشيا]] سان اتحاد ڪندي [[آسٽرو-پروشين جنگ]] دوران، [[ٽين اطالوي آزاديءَ جي جنگ]] وڙهي، جنهن جي نتيجي ۾ اٽلي [[وينيتو|وينيتيا]] کي پاڻ ۾ شامل ڪيو. آخرڪار، 1870ع ۾، جڏهن فرانس [[فرانڪو-پروشين جنگ]] دوران روم ڇڏي ڏنو، اطالوين [[روم تي قبضو|پاپائي رياستن تي قبضو ڪيو]]، اتحاد مڪمل ٿيو، ۽ گادي روم منتقل ڪئي وئي.<ref name="scholar and patriot"/> === لبرل دور === {{Main|اٽلي جي بادشاهت|اطالوي ڊائاسپورا|اطالوي سلطنت|پهريين عالمي جنگ دوران اٽلي جي فوجي تاريخ}} {{Multiple image | align = right | image1 = VictorEmmanuel2.jpg | width1 = 125 | image2 = Camillo Benso Cavour di Ciseri.jpg | width2 = 141 | footer = [[وڪٽر ايمانوئل ٻيون]] (کاٻي) ۽ [[ڪاميليو بينسو، ڪائونٽ آف ڪاوير]] (ساڄي)، اتحاد جون اهم شخصيتون، ترتيبوار متحد اٽلي جا پهريان بادشاهه ۽ وزيراعظم بڻيا. }} سارڊينيا جو آئين 1861ع ۾ سڄي اٽلي تائين وڌايو ويو، ۽ نئين رياست لاءِ بنيادي آزاديون مهيا ڪيون ويون؛ پر چونڊ قانونن بي ملڪيت طبقن کي ٻاهر رکيو. نئين بادشاهت هڪ پارلياماني آئيني بادشاهت طور هلائي وئي، جنهن تي لبرلن جو غلبو هو. جيئن اتر اٽلي تيزيءَ سان صنعتي ٿيو، ڏکڻ ۽ اتر جا ڳوٺاڻا علائقا غير ترقي يافته ۽ وڌيڪ آبادي وارا رهيا، جنهن سبب لکين ماڻهو لڏپلاڻ ڪرڻ تي مجبور ٿيا ۽ [[اطالوي ڊائاسپورا|وڏي ۽ اثرائتي ڊائاسپورا]] کي هٿي ملي. [[اطالوي سوشلسٽ پارٽي]] طاقت ۾ وڌي، جنهن روايتي لبرل ۽ قدامت پسند اسٽيبلشمينٽ کي چئلينج ڪيو. 19هين صديءَ جي آخري ٻن ڏهاڪن ۾، اٽلي آفريڪا ۾ [[اطالوي اريٽريا|اريٽريا]]، [[اطالوي صوماليا|صوماليا]]، [[اطالوي ٽرپوليطانيا|ٽرپوليطانيا]] ۽ [[اطالوي سيرينيڪا|سيرينيڪا]] کي ماتحت ڪري [[اطالوي سلطنت|نوآبادياتي طاقت]] بڻجي ويو.<ref>{{Cite web |title=The Italian Colonial Empire |url=http://www.allempires.com/article/index.php?q=italian_colonial |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20120224012449/http://www.allempires.com/article/index.php?q=italian_colonial |archive-date=24 February 2012 |access-date=17 June 2012 |publisher=All Empires |quote=At its peak, just before WWII, the Italian Empire comprehended the territories of present time Italy, Albania, Rhodes, Dodecanese, Libya, Ethiopia, Eritrea, the majority of Somalia and the little concession of Tientsin in China}}</ref><ref>(Bosworth (2005), p. 49.)</ref> 1913ع ۾ مردن لاءِ عام ووٽ جو حق اختيار ڪيو ويو. [[پهريين عالمي جنگ]] کان اڳ واري دور تي [[جيوواني جيوليٽي]] جو غلبو رهيو، جيڪو 1892ع ۽ 1921ع جي وچ ۾ پنج ڀيرا وزيراعظم رهيو. [[File:Trento 3 novembre 1918.jpg|thumb|3 نومبر 1918ع تي، فاتح [[ويتوريو وينيتو جي جنگ]] کان پوءِ، [[ترنتو]] ۾ اطالوي گهوڙيسوار]] [[پهريين عالمي جنگ ۾ اٽلي جي شموليت|اٽلي 1915ع ۾ پهريين عالمي جنگ ۾ داخل ٿيو]]، جنهن جو مقصد قومي اتحاد کي مڪمل ڪرڻ هو، تنهنڪري تاريخ نويسيءَ جي نقطه نظر کان ان کي چوٿين اطالوي آزاديءَ جي جنگ به سمجهيو وڃي ٿو،<ref>{{Cite web|date=6 March 2015|title=Il 1861 e le quattro Guerre per l'Indipendenza (1848–1918) |url=http://www.piacenzaprimogenita150.it/index.php?it%2F176%2Fil-1861-e-le-quattro-guerre-per-lindipendenza-1848-1918|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20220319075828/http://www.piacenzaprimogenita150.it/index.php?it%2F176%2Fil-1861-e-le-quattro-guerre-per-lindipendenza-1848-1918|archive-date=19 March 2022|access-date=12 March 2021|language=it}}</ref> جيئن [[اٽلي جو اتحاد|اٽلي جي اتحاد]] جي پڄاڻي.<ref>{{Cite web|title=La Grande Guerra nei manifesti italiani dell'epoca|url=http://www.beniculturali.it/mibac/export/MiBAC/sito-MiBAC/Contenuti/MibacUnif/Eventi/visualizza_asset.html_1239896580.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20150923183754/http://www.beniculturali.it/mibac/export/MiBAC/sito-MiBAC/Contenuti/MibacUnif/Eventi/visualizza_asset.html_1239896580.html|archive-date=23 September 2015|access-date=12 March 2021|language=it}}; {{Cite book|last=Genovesi|first=Piergiovanni|url=https://books.google.com/books?id=_LntMIUOXngC&q=%22quarta+guerra+d%27indipendenza%22&pg=PA41|title=Il Manuale di Storia in Italia, di Piergiovanni Genovesi|date=11 June 2009|publisher=FrancoAngeli|isbn=978-8-8568-1868-0|language=it|access-date=12 March 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20240116110143/https://books.google.com/books?id=_LntMIUOXngC&q=%22quarta+guerra+d%27indipendenza%22&pg=PA41#v=snippet&q=%22quarta%20guerra%20d'indipendenza%22&f=false|archive-date=16 January 2024|url-status=live}}</ref> اٽلي، جيڪو ظاهري طور [[جرمن سلطنت|جرمن]] ۽ [[آسٽرو-هنگريائي]] سلطنتن سان [[ٽرپل الائنس (1882)|ٽرپل الائنس]] ۾ اتحادي هو، 1915ع ۾ [[پهريين عالمي جنگ جا اتحادي|اتحادين]] سان شامل ٿيو، ۽ [[لنڊن جو معاهدو (1915)|وعدي]] تحت پهريين عالمي جنگ ۾ داخل ٿيو، جنهن ۾ وڏن علائقائي فائدن جو واعدو شامل هو: اولهه [[انر ڪارنيولا]]، اڳوڻو [[آسٽريائي لٽرل]] ۽ [[دلماتيا]]، گڏوگڏ [[عثماني سلطنت]] جا ڪجهه حصا. اتحادي فتح ۾ ملڪ جي حصي سبب ان کي "[[بگ فور (پهريين عالمي جنگ)|بگ فور]]" طاقتن مان هڪ جي حيثيت ملي. فوج جي ٻيهر تنظيم ۽ جبري ڀرتي اطالوي فتحن جو سبب بڻيا. آڪٽوبر 1918ع ۾، اطالوين هڪ وڏي جارحاڻي مهم شروع ڪئي، جيڪا [[ويتوريو وينيتو جي جنگ]] ۾ فتح تي ختم ٿي.<ref>Burgwyn, H. James: ''Italian foreign policy in the interwar period, 1918–1940.'' Greenwood Publishing Group, 1997. p. 4. {{ISBN|0-2759-4877-3}}. Schindler, John R.: ''Isonzo: The Forgotten Sacrifice of the Great War.'' Greenwood Publishing Group, 2001. p. 303. {{ISBN|0-2759-7204-6}}. Mack Smith, Denis: ''Mussolini.'' Knopf, 1982. p. 31. {{ISBN|0-3945-0694-4}}.</ref> هن اطالوي محاذ تي جنگ جي پڄاڻي ڪئي، آسٽرو-هنگريائي سلطنت جي ٽٽڻ کي يقيني بڻايو، ۽ ٻن هفتن کان به گهٽ عرصي ۾ جنگ کي [[جرمني سان جنگبندي|ختم ڪرڻ]] ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو. جنگ دوران 650,000 کان وڌيڪ اطالوي سپاهي ۽ ايترا ئي عام شهري مارجي ويا،<ref>{{Cite book|last=Mortara|first=G|title=La Salute pubblica in Italia durante e dopo la Guerra|publisher=Yale University Press|year=1925|location=New Haven}}</ref> ۽ بادشاهت ڏيوالپڻي جي ڪناري تي هئي. [[سينٽ-جرمين-آن-لي جو معاهدو (1919)|سينٽ-جرمين-آن-لي جو معاهدو]] (1919) ۽ [[راپالو جو معاهدو (1920)|راپالو جو معاهدو]] (1920) [[ترنتينو]] ۽ [[ڏکڻ ٽائرول]]، [[جوليئن مارچ]]، [[استريا]]، [[ڪوارنر نار]] ۽ دلماتيا جي شهر [[زادار|زارا]] کي اٽلي ۾ شامل ڪرڻ جي اجازت ڏني. بعد واري [[روم جو معاهدو (1924)|روم جي معاهدي]] (1924) سبب [[فيومي]] اٽلي سان شامل ٿيو. اٽلي کي لنڊن جي معاهدي ۾ واعدو ڪيل ٻيا علائقا نه مليا، تنهنڪري [[بينيتو موسوليني]] هن نتيجي کي "[[ڪٽيل فتح]]" قرار ڏنو، جنهن [[فاشسٽ اٽلي (1922–1943)|اطالوي فاشزم جي اڀار]] ۾ مدد ڪئي. مورخ "ڪٽيل فتح" کي هڪ "سياسي افسانو" سمجهن ٿا، جنهن کي فاشسٽن [[اطالوي سامراجيت]] کي ڀڙڪائڻ لاءِ استعمال ڪيو.<ref>G.Sabbatucci, ''La vittoria mutilata'', in AA.VV., ''Miti e storia dell'Italia unita'', Il Mulino, Bologna 1999, pp.101–106</ref> اٽلي کي [[قومون جي ليگ]] جي ايگزيڪيوٽو ڪائونسل ۾ مستقل سيٽ ملي. === فاشسٽ حڪومت ۽ ٻي عالمي جنگ === {{Main|فاشسٽ اٽلي|ٻي عالمي جنگ دوران اٽلي جي فوجي تاريخ|اطالوي مهم (ٻي عالمي جنگ)|اٽلي ۾ هولوڪاسٽ}} [[File:Mussolini mezzobusto.jpg|thumb|upright=.7|left|فاشسٽ آمر [[بينيتو موسوليني]] پاڻ کي ''[[دوچي]]'' سڏائيندو هو ۽ 1922ع کان [[اٽلي ۾ فاشسٽ حڪومت جو زوال|1943ع ۾ پنهنجي معزولي]] تائين ملڪ تي حڪومت ڪئي.]] عظيم جنگ جي تباهي کان پوءِ پيدا ٿيل [[ٻه ڳاڙها سال|سوشلسٽ تحريڪن]]، جيڪي [[روسي انقلاب]] کان متاثر هيون، سڄي اٽلي ۾ جوابي انقلاب ۽ دٻاءُ جو سبب بڻيون. لبرل اسٽيبلشمينٽ، سوويت طرز جي انقلاب کان ڊڄندي، موسوليني جي اڳواڻي هيٺ ننڍي [[نيشنل فاشسٽ پارٽي]] جي حمايت شروع ڪئي. آڪٽوبر 1922ع ۾، نيشنل فاشسٽ پارٽي جي [[بليڪ شرٽس]] هڪ [[عوامي مظاهرو]] ۽ "[[روم ڏانهن مارچ]]" وارو ڪُو منظم ڪيو. بادشاهه [[وڪٽر ايمانوئل ٽيون]] موسوليني کي [[اٽلي جو وزيراعظم|وزيراعظم]] مقرر ڪيو، هٿياربند ٽڪراءَ کان سواءِ اقتدار فاشسٽن ڏانهن منتقل ڪندي.<ref>{{Cite book|last=Lyttelton|first=Adrian|title=The Seizure of Power: Fascism in Italy, 1919–1929 |date=2008|publisher=Routledge|isbn=978-0-4155-5394-0|location=New York|pages=75–77}}; {{Cite news|title=March on Rome {{!}} Italian history|url=https://www.britannica.com/event/March-on-Rome|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150504055509/http://www.britannica.com/EBchecked/topic/508871/March-on-Rome|archive-date=4 May 2015|access-date=25 July 2017|work=Encyclopædia Britannica}}</ref> موسوليني سياسي پارٽين تي پابندي وڌي ۽ ذاتي آزاديون گهٽايون، آمريت قائم ڪندي. انهن قدمن عالمي ڌيان حاصل ڪيو ۽ [[نازي جرمني]] ۽ [[شاهي جاپان]] ۾ ساڳين آمريتن کي متاثر ڪيو. [[فاشزم]] اطالوي قومپرستي ۽ سامراجيت تي ٻڌل هو، ۽ رومي ۽ [[وينسي سلطنت|وينسي سلطنتن]] جي ورثي جي بنياد تي [[ارڊينٽزم|ارڊينٽسٽ دعوائن]] وسيلي اطالوي ملڪيتن کي وڌائڻ چاهيندو هو.<ref>{{Cite book|last=Rodogno|first=Davide|author-link=Davide Rodogno|title=Fascism's European Empire: Italian Occupation during the Second World War|date=2006|publisher=Cambridge University Press|location=Cambridge, England|page=88}}; {{Cite book|last=Kallis|first=Aristotle A.|title=Fascist ideology: territory and expansionism in Italy and Germany, 1922–1945 |date=2000|publisher=Routledge|location=London, England; New York City, USA|pages=41}}; {{Cite book|last1=Ball|first1=Terence|title=The Cambridge History of Twentieth-Century Political Thought|last2=Bellamy|first2=Richard|pages=133}}; {{Cite book|last=Stephen J. Lee|url=https://books.google.com/books?id=u-mm5UDlzBEC&pg=PA157|title=European Dictatorships, 1918–1945 |date=2008|publisher=Routledge|isbn=978-0-4154-5484-1|pages=157–158|access-date=8 February 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211001320/https://books.google.com/books?id=u-mm5UDlzBEC&pg=PA157#v=onepage&q&f=false|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}</ref> انهيءَ سبب فاشسٽ [[مداخلت پسند پرڏيهي پاليسي]] ۾ مصروف رهيا. 1935ع ۾، موسوليني [[ٻي اطالو-ابيسينيائي جنگ|ايٿوپيا تي حملو ڪيو]] ۽ [[اطالوي اوڀر آفريڪا]] قائم ڪيو، جنهن جي نتيجي ۾ عالمي اڪيلائي پيدا ٿي. اٽلي [[قومون جي ليگ]] مان نڪري ويو. پوءِ اٽلي [[اسٽيل جو معاهدو|نازي جرمني سان اتحاد]] ڪيو ۽ [[ٽرائيپارٽائيٽ پيڪٽ|جاپاني سلطنت]] سان گڏ ٿيو، ۽ [[اسپيني گهرو جنگ]] ۾ [[فرانسسڪو فرانڪو]] جي مضبوط حمايت ڪئي. اپريل 1939ع ۾، اٽلي [[البانيا تي اطالوي حملو|البانيا تي حملو ڪيو]]. اٽلي 10 جون 1940ع تي ٻي عالمي جنگ ۾ داخل ٿيو. ان تاريخ تائين فرانس عملي طور [[فرانس جي جنگ]] هارائي چڪو هو. مختلف وقتن تي، اطالوي [[برطانوي صومالي لينڊ تي اطالوي قبضو|برطانوي صومالي لينڊ]]، [[مصر تي اطالوي حملو|مصر]]، [[بلقان مهم (ٻي عالمي جنگ)|بلقان]] ۽ اوڀر محاذن تي اڳتي وڌيا. بهرحال، اهي [[اوڀر محاذ تي اطالوي شموليت|اوڀر محاذ]] سان گڏ [[اوڀر آفريقي مهم (ٻي عالمي جنگ)|اوڀر آفريقي]] ۽ [[اتر آفريقي مهم|اتر آفريقي]] مهمن ۾ شڪست کائي ويا، ۽ آفريڪا ۽ بلقان ۾ پنهنجا علائقا وڃائي ويٺا. [[اطالوي جنگي ڏوهه|اطالوي جنگي ڏوهن]] ۾ [[عدالت کان ٻاهر قتل]] ۽ [[نسلي صفائي]] شامل هئا،<ref>James H. Burgwyn (2004). [http://www.ingentaconnect.com/content/routledg/rmis/2004/00000009/00000003/art00005 General Roatta's war against the partisans in Yugoslavia: 1942] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130921054155/http://www.ingentaconnect.com/content/routledg/rmis/2004/00000009/00000003/art00005|date=21 September 2013}}, Journal of Modern Italian Studies, Volume 9, Number 3, pp. 314–329(16)</ref> جن ۾ لڳ ڀڳ 25,000 ماڻهن، خاص طور يوگوسلاوين، کي [[اطالوي حراستي ڪيمپ|اطالوي حراستي ڪيمپن]] ۽ ٻين هنڌن ڏانهن جلاوطن ڪيو ويو. [[يوگوسلاو پارٽيزنز]] جنگ دوران ۽ ان کان پوءِ نسلي اطالوي آبادي خلاف پنهنجا ڏوهه ڪيا، جن ۾ [[فوئبي قتل عام]] شامل هئا. جولاءِ 1943ع ۾ [[سسلي تي اتحادي حملو]] شروع ٿيو، جنهن 25 جولاءِ تي [[اٽلي ۾ فاشسٽ حڪومت جو زوال|فاشسٽ حڪومت جي خاتمي]] جو سبب بڻيو. بادشاهه [[وڪٽر ايمانوئل ٽيون]] جي حڪم سان موسوليني کي معزول ۽ گرفتار ڪيو ويو. 3 سيپٽمبر تي، اٽلي [[ڪاسيبلي جي جنگبندي]] تي صحيح ڪئي،<!-- it became effective on 8 Sept---> جنهن برطانيا ۽ آمريڪا سان جنگ ختم ڪئي. جرمن، اطالوي فاشسٽن جي مدد سان، اتر ۽ وچ اٽلي تي ڪنٽرول حاصل ڪرڻ ۾ ڪامياب ٿيا ([[آپريشن آڪسي]]). ملڪ جنگ جو ميدان رهيو، جڏهن ته اتحادي ڏکڻ کان اڳتي وڌندا رهيا. [[File:01 partigiani a milano1.jpg|thumb|اپريل 1945ع ۾ [[اٽلي جي آزادي]] تائين پهچندڙ آخري بغاوت دوران ميلان ۾ [[اطالوي مزاحمتي تحريڪ|اطالوي پارٽيزن]]]] اتر ۾، جرمنن [[اطالوي سماجي جمهوريه]] (RSI) قائم ڪئي، جيڪا هڪ نازي [[ڪٺ پتلي رياست]] ۽ [[سهڪاريت پسند|سهڪاريت پسند]] حڪومت هئي، جنهن ۾ موسوليني کي جرمن پيراٽروپرن طرفان [[گران ساسو ريڊ|بچائڻ]] کان پوءِ اڳواڻ مقرر ڪيو ويو. اطالوي فوجن جو باقي حصو [[اطالوي هم جنگي فوج]] ۾ منظم ڪيو ويو، جنهن اتحادي طاقتن سان گڏ وڙهيو، جڏهن ته موسوليني سان وفادار ٻيون اطالوي فوجون [[نيشنل ريپبلڪن آرمي]] ۾ جرمنن سان گڏ وڙهڻ لاءِ چونڊيو. جرمن فوجن، RSI جي سهڪار سان، قتل عام ڪيا ۽ هزارين يهودين کي موت جي ڪيمپن ڏانهن جلاوطن ڪيو. جنگبندي کان پوءِ واري دور ۾ [[اطالوي مزاحمت]] اڀري، جنهن [[آپريشن آڪسي|نازي جرمن قابضن]] ۽ سهڪاريت پسندن خلاف گوريلا جنگ وڙهي.<ref>G. Bianchi, ''La Resistenza'', in: AA.VV., ''Storia d'Italia'', vol. 8, pp. 368–369.</ref> هن دور جو هڪ پاسو [[اطالوي گهرو جنگ]] هو، ڇاڪاڻ⁠تہ پارٽيزنن ۽ فاشسٽ RSI فوجن جي وچ ۾ ويڙهه ٿي.<ref>{{Cite web|title=Storia della guerra civile in Italia|url=http://www.istitutobiggini.it/storia_pisano.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20221013183444/https://www.istitutobiggini.it/storia_pisano.pdf|archive-date=13 October 2022|access-date=28 August 2023}}; See the books from Italian historian [[Giorgio Pisanò]] ''Storia della guerra civile in Italia'', 1943–1945, 3 voll., Milano, FPE, 1965 and the book ''L'Italia della guerra civile'' ("Italy of civil war"), published in 1983 by the Italian writer and journalist [[Indro Montanelli]] as the fifteen volume of the ''Storia d'Italia'' ("History of Italy") by the same author.</ref><ref>{{Cite book|last=Pavone|first=Claudio|title=Una guerra civile. Saggio storico sulla moralità della Resistenza|date=1991|publisher=Bollati Boringhieri|isbn=8-8339-0629-9|location=Torino|page=238|language=it}}</ref> اپريل 1945ع ۾، جڏهن شڪست ويجهي هئي، موسوليني اتر طرف ڀڄڻ جي ڪوشش ڪئي،<ref>{{Citation|last=Viganò|first=Marino|title=Un'analisi accurata della presunta fuga in Svizzera|date=2001|work=Nuova Storia Contemporanea|volume=3|language=it}}</ref> پر پارٽيزنن هٿان پڪڙيو ويو ۽ [[بينيتو موسوليني جو موت|فوري طور قتل ڪيو ويو]].<ref>{{Cite news|date=28 April 1945|title=1945: Italian partisans kill Mussolini |url=https://news.bbc.co.uk/onthisday/hi/dates/stories/april/28/newsid_3564000/3564529.stm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20111126075555/http://news.bbc.co.uk/onthisday/hi/dates/stories/april/28/newsid_3564000/3564529.stm|archive-date=26 November 2011|access-date=17 October 2011|publisher=BBC News}}</ref> دشمنيون 29 اپريل 1945ع تي ختم ٿيون، [[ڪازيرتا جي هٿيار ڦٽا ڪرڻ|جڏهن اٽلي ۾ جرمن فوجن هٿيار ڦٽا ڪيا]]. جنگ ۾ لڳ ڀڳ اڌ ملين اطالوي مارجي ويا،<ref>{{Cite encyclopedia|title=Italy – Britannica Online Encyclopedia|encyclopedia=Encyclopædia Britannica|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297474/Italy|access-date=2 August 2010|archive-url=https://web.archive.org/web/20120306095718/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297474/Italy|archive-date=6 March 2012|url-status=live}}</ref> سماج ورهائجي ويو، ۽ معيشت لڳ ڀڳ تباهه ٿي وئي؛ 1944ع ۾ في فرد آمدني 1900ع کان پوءِ سڀ کان هيٺين سطح تي هئي.<ref>{{Cite book|title=Liberal and fascist Italy, 1900–1945 |date=2002|publisher=Oxford University Press|editor-last=Lyttelton|editor-first=Adrian|page=13}}</ref> جنگ کان پوءِ اطالوي جمهوريت پسندي ٻيهر اڀري، جنهن [[1946ع اطالوي اداراتي ريفرنڊم]] ڏانهن واٽ هموار ڪئي.<ref>{{Cite encyclopedia|title=Italia|encyclopedia=Dizionario enciclopedico italiano|publisher=[[Treccani]]|date=1970|volume=VI|page=456|language=it}}</ref> === جمهوري دور === {{Main|اطالوي جمهوريه جي تاريخ}} اٽلي 2 جون تي ٿيل 1946ع جي ريفرنڊم کان پوءِ جمهوريه بڻيو،<ref>{{Cite AV media|url=https://archive.org/details/1946-06-06_Damage_Foreshadows_A-Bomb_Test|title=Damage Foreshadows A-Bomb Test, 1946/06/06 (1946) |publisher=[[Universal Newsreel]]|year=1946|access-date=22 February 2012}}</ref> اهو ڏينهن ان کان پوءِ ''[[جمهوريه جو عيد]]'' طور ملهايو وڃي ٿو. اها پهريون ڀيرو هئي جو عورتن قومي سطح تي ووٽ ڏنو.<ref>{{Cite web|title=Italia 1946: le donne al voto, dossier a cura di Mariachiara Fugazza e Silvia Cassamagnaghi |url=http://www.insmli.it/pubblicazioni/35/Voto%20donne%20versione%20def.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110520041048/http://www.insmli.it/pubblicazioni/35/Voto%20donne%20versione%20def.pdf|archive-date=20 May 2011|access-date=30 May 2011}}; {{Cite news|title=La prima volta in cui le donne votarono in Italia, 75 anni fa|url=https://www.ilpost.it/2021/03/10/primo-voto-italia-donne-10-marzo-1946|access-date=24 August 2021|work=Il Post|date=10 March 2021|language=it-IT|archive-date=23 August 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210823162103/https://www.ilpost.it/2021/03/10/primo-voto-italia-donne-10-marzo-1946|url-status=live}}</ref> وڪٽر ايمانوئل ٽئين جي پٽ، [[امبيرتو ٻيون]]، کي تخت ڇڏڻ تي مجبور ڪيو ويو. [[اٽلي جو آئين|جمهوري آئين]] 1948ع ۾ منظور ڪيو ويو. [[اٽلي ۽ اتحادي طاقتن جي وچ ۾ پيرس جو معاهدو]] تحت، [[ايڊرياٽڪ سمنڊ]] جي ڀرسان علائقا [[سوشلسٽ وفاقي جمهوريه يوگوسلاويا|يوگوسلاويا]] سان شامل ڪيا ويا، جنهن جي نتيجي ۾ [[استريائي-دلماتيني لڏپلاڻ]] ٿي، جنهن ۾ لڳ ڀڳ 300,000 [[استريائي اطالوي|استريائي]] ۽ [[دلماتيني اطالوي]] لڏي ويا.<ref>{{Cite web|last=Tobagi|first=Benedetta|title=La Repubblica italiana {{!}} Treccani, il portale del sapere|url=http://www.treccani.it/scuola/lezioni/storia/la_repubblica_italiana.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20160305001726/http://www.treccani.it/scuola/lezioni/storia/la_repubblica_italiana.html|archive-date=5 March 2016|access-date=28 January 2015|publisher=Treccani.it}}</ref> اٽلي پنهنجون سڀ نوآبادياتي ملڪيتون وڃايون، جنهن سان [[اطالوي سلطنت]] ختم ٿي. [[File:Alcide de Gasperi 2.jpg|thumb|upright=.7|[[الچيدي دي گاسپري]]، جمهوريه جو [[اٽلي جي وزيراعظمن جي فهرست|پهريون]] [[اٽلي جو وزيراعظم]] ۽ [[يورپي يونين جا باني پيءُ|يورپي يونين جي باني پيئرن]] مان هڪ]] ڪميونسٽ قبضي جي خوف [[1948ع جي اطالوي عام چونڊن]] ۾ فيصلائتو ڪردار ادا ڪيو، جتي [[ڪرسچن ڊيموڪريسي (اٽلي)|ڪرسچن ڊيموڪريٽن]]، [[الچيدي دي گاسپري]] جي اڳواڻي هيٺ، وڏي اڪثريت سان فتح حاصل ڪئي.<ref>{{Cite book|last1=Lawrence S. Kaplan|url=https://books.google.com/books?id=UV-ti1sYcbcC|title=NATO 1948: The Birth of the Transatlantic Alliance |last2=Morris Honick|date=2007|publisher=Rowman & Littlefield|isbn=978-0-7425-3917-4|pages=52–55|access-date=5 January 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20240116110143/https://books.google.com/books?id=UV-ti1sYcbcC|archive-date=16 January 2024|url-status=live}}; {{Cite book|author=Robert Ventresca|title=From Fascism to Democracy: Culture and Politics in the Italian Election of 1948 |publisher=University of Toronto Press|date=2004|pages=236–37}}</ref> نتيجي طور، 1949ع ۾ اٽلي [[نيٽو]] جو ميمبر بڻيو. [[مارشل پلان]] معيشت کي بحال ڪيو، جنهن 1960ع واري ڏهاڪي جي آخر تائين هڪ اهڙو دور ڏٺو جيڪو [[اطالوي معاشي معجزو]] جي نالي سان مشهور آهي. 1950ع واري ڏهاڪي ۾ اٽلي [[يورپي برادرين]] جو باني ملڪ بڻيو، جيڪي بعد ۾ يورپي يونين جو بنياد بڻيون. 1960ع واري ڏهاڪي جي آخر کان 1980ع واري ڏهاڪي جي شروعات تائين، ملڪ ''[[ليڊ جا سال (اٽلي)|ليڊ جا سال]]'' نالي دور مان گذريو، جيڪو معاشي مشڪلاتن، خاص طور تي [[1973ع جو تيل بحران]]، سماجي تڪرارن ۽ دهشتگرد حملا ۽ قتل عام جي واقعن سان نمايان هو.<ref>{{Cite web|year=1995|title=Commissione parlamentare d'inchiesta sul terrorismo in Italia e sulle cause della mancata individuazione dei responsabili delle stragi (Parliamentary investigative commission on terrorism in Italy and the failure to identify the perpetrators)|url=http://www.isn.ethz.ch/php/documents/collection_gladio/report_ital_senate.pdf|archive-url=https://web.archive.org/web/20060819211212/http://www.isn.ethz.ch/php/documents/collection_gladio/report_ital_senate.pdf|archive-date=19 August 2006|access-date=2 May 2006|language=it}}; {{In lang|en|it|fr|de}} {{Cite web|title=Secret Warfare: Operation Gladio and NATO's Stay-Behind Armies|url=http://www.isn.ethz.ch/php/collections/coll_gladio.htm#Documents|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20060425182721/http://www.isn.ethz.ch/php/collections/coll_gladio.htm|archive-date=25 April 2006|access-date=2 May 2006|publisher=Swiss Federal Institute of Technology / International Relation and Security Network}}; {{Cite web|date=24 June 2000|title=Clarion: Philip Willan, Guardian, 24 June 2000, p. 19 |url=http://www.cambridgeclarion.org/press_cuttings/us.terrorism_graun_24jun2000.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100329113138/http://www.cambridgeclarion.org/press_cuttings/us.terrorism_graun_24jun2000.html|archive-date=29 March 2010|access-date=24 April 2010|publisher=Cambridgeclarion.org}}</ref> معيشت ٻيهر بحال ٿي ۽ اٽلي 1970ع واري ڏهاڪي ۾ [[جي-7]] ۾ شامل ٿيڻ کان پوءِ دنيا جي پنجين وڏي صنعتي قوم بڻجي ويو. بهرحال، قومي قرض مجموعي ملڪي پيداوار (GDP) جي 100 سيڪڙو کان به وڌي ويو. 1992ع ۽ 1993ع جي وچ ۾، حڪومت جي نون مافيا مخالف قدمن جي نتيجي ۾ اٽلي [[سسلين مافيا]] طرفان ڪيل دهشتگرد حملن کي منهن ڏنو.<ref>{{Cite web|date=8 March 2012|title=New Arrests for Via D'Amelio Bomb Attack|url=https://www.corriere.it/International/english/articoli/2012/03/08/borsellino.shtml|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20121013204755/http://www.corriere.it/International/english/articoli/2012/03/08/borsellino.shtml|archive-date=13 October 2012|access-date=9 February 2019|website=Corriere della Sera}}</ref> ووٽر، جيڪي سياسي جمود، وڏي عوامي قرضي ۽ [[اٽلي ۾ بدعنواني|بدعنواني]] کان مايوس هئا، جيڪا [[ماني پوليتي|صاف هٿن]] واري جاچ ذريعي ظاهر ٿي، بنيادي سڌارن جو مطالبو ڪرڻ لڳا. ڪرسچن ڊيموڪريٽ، جيڪي لڳ ڀڳ 50 سالن تائين حڪومت ڪندا رهيا هئا، بحران جو شڪار ٿيا ۽ ٽٽي مختلف ڌڙن ۾ ورهائجي ويا.<ref>The so-called "Second Republic" was born by forceps: not with a revolt of Algiers, but formally under the same Constitution, with the mere replacement of one ruling class by another: {{Cite journal|last=Buonomo|first=Giampiero|year=2015|title=Tovaglie pulite|journal=Mondoperaio Edizione Online}}</ref> ڪميونسٽن پاڻ کي هڪ [[سماجي جمهوريت پسند]] قوت طور ٻيهر منظم ڪيو. 1990ع ۽ 2000ع واري ڏهاڪن دوران، [[مرڪز-ساڄي اتحاد (اٽلي)|مرڪز-ساڄي اتحاد]] (جنهن تي ميڊيا جي واپاري شخصيت [[سلويو برلسڪوني]] جو غلبو هو) ۽ [[مرڪز-کاٻي اتحاد (اٽلي)|مرڪز-کاٻي اتحاد]] (جنهن جي اڳواڻي پروفيسر [[رومانو پروڊي]] ڪندو هو) باري باري حڪومت ڪندا رهيا. 21هين صديءَ جي شروعات ۾، اٽلي سياسي ۽ معاشي عدم استحڪام جي هڪ ڊگهي دور مان گذريو، جيڪو بين الاقوامي بحرانن کان گهڻو متاثر ٿيو. 2008ع ۾ شروع ٿيندڙ [[عظيم معاشي بحران]] جا اثر ملڪ جي معيشت ۽ عوامي ماليات تي گهرا پيا، جنهن جي نتيجي ۾ [[سخت مالي پاليسيون]] اختيار ڪيون ويون ۽ استحڪام ۽ عالمي اعتبار کي يقيني بڻائڻ لاءِ [[ٽيڪنوڪريٽ]] يا وسيع اتحادي حڪومتن تي وڌيڪ ڀروسو ڪيو ويو.<ref>{{Cite news|last=Hooper|first=John|date=16 November 2011|title=Mario Monti appoints technocrats to steer Italy out of economic crisis|url=https://www.theguardian.com/world/2011/nov/16/mario-monti-technocratic-cabinet-italy|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200319230844/https://www.theguardian.com/world/2011/nov/16/mario-monti-technocratic-cabinet-italy|archive-date=19 March 2020|access-date=19 March 2020|work=The Guardian}}</ref> [[File:Imigrantes salvos no Mar Mediterrâneo - SALVAMAR 2015 (52149723177).jpg|300px|thumb|[[غير قانوني مهاجر]]، جيڪي 5 سيپٽمبر 2015ع تي [[ڪاتانيا]] جي اطالوي بندرگاهه ڏانهن [[بحر روم]] ذريعي سفر ڪري رهيا آهن]] 2010ع واري ڏهاڪي دوران، نئين وزيراعظم [[ماتيو رينزي]] طرفان ادارتي سڌارا متعارف ڪرائڻ جون ڪوششون ڪيون ويون، جن جو مقصد سياسي نظام کي وڌيڪ مؤثر بڻائڻ ۽ انتظامي شاخ کي مضبوط ڪرڻ هو، پر اهي تجويزون [[2016ع جو اطالوي آئيني ريفرنڊم]] ۾ رد ٿي ويون.<ref>{{Cite news|date=12 December 2016|title=New Italian PM Paolo Gentiloni sworn in|url=https://www.bbc.co.uk/news/world-europe-38295549|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20191129122857/https://www.bbc.co.uk/news/world-europe-38295549|archive-date=29 November 2019|access-date=19 March 2020|publisher=BBC News}}</ref> ساڳئي وقت، [[يورپي مهاجر بحران]] اٽلي کي [[يورپي يونين]] ۾ داخل ٿيڻ جي هڪ اهم مرڪزي دروازي جي حيثيت ڏني، ڇاڪاڻ⁠تہ وڏي تعداد ۾ مهاجر ۽ پناهه گهرندڙ [[بحر روم]] رستي يورپ پهتا،<ref>{{Cite news|date=21 May 2018|title=What will Italy's new government mean for migrants?|url=https://www.thelocal.it/20180521/what-will-italys-new-government-mean-for-migrants|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190401231010/https://www.thelocal.it/20180521/what-will-italys-new-government-mean-for-migrants|archive-date=1 April 2019|access-date=8 June 2018|work=The Local Italy}}</ref> خاص طور تي سب-صحارا آفريڪا مان.<ref>{{Cite news|date=18 July 2017|title=African migrants fear for future as Italy struggles with surge in arrivals|url=https://www.reuters.com/article/us-italy-migrants-africa/african-migrants-fear-for-future-as-italy-struggles-with-surge-in-arrivals-idUSKBN1A30QD|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190402002627/https://www.reuters.com/article/us-italy-migrants-africa/african-migrants-fear-for-future-as-italy-struggles-with-surge-in-arrivals-idUSKBN1A30QD|archive-date=2 April 2019|access-date=8 June 2018|work=Reuters}}</ref> هن صورتحال جا اهم سماجي ۽ سياسي اثر ٿيا، جنهن سبب اميگريشن بابت عوامي بحث وڌيو ۽ [[عوام پسند]] سياسي پارٽين جي حمايت ۾ واڌ آئي.<ref>{{Cite news|title=Italy starts to show the strains of migrant influx|url=http://www.thelocal.it/20150519/migrant-surge-tests-italys-humanitarian-instincts|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170429061446/https://www.thelocal.it/20150519/migrant-surge-tests-italys-humanitarian-instincts|archive-date=29 April 2017|access-date=10 January 2017|work=[[The Local]]}}; {{Cite news|title=Italy's far right jolts back from dead|url=http://www.politico.eu/article/italys-other-matteo-salvini-northern-league-politicians-media-effettosalvini|access-date=10 January 2017|work=Politico|date=3 February 2016|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170119122156/http://www.politico.eu/article/italys-other-matteo-salvini-northern-league-politicians-media-effettosalvini|archive-date=19 January 2017}}</ref><ref>{{Cite news|date=24 May 2018|title=Opinion – The Populists Take Rome|url=https://www.nytimes.com/2018/05/24/opinion/populists-rome-five-star-movement.html|url-access=subscription|url-status=live|archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20220103/https://www.nytimes.com/2018/05/24/opinion/populists-rome-five-star-movement.html|archive-date=3 January 2022|access-date=2 June 2018|work=The New York Times}}{{Cbignore}}</ref> [[اٽلي ۾ ڪووڊ-19 وبا|ڪووڊ-19 وبا]]، جيڪا 2020ع ۾ شروع ٿي، ملڪ جي عوامي صحت ۽ معاشي ڪارڪردگي کي سخت متاثر ڪيو، ۽ اڳ ۾ موجود ڍانچائي ڪمزورين کي وڌيڪ نمايان بڻايو.<ref>{{Cite news|last=Ellyatt|first=Holly|date=19 March 2020|title=Italy's lockdown will be extended, prime minister says as death toll spikes and hospitals struggle|url=https://www.cnbc.com/2020/03/19/italys-death-rate-reaches-record-high-hospitals-in-lombardy-struggle.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200319084719/https://www.cnbc.com/2020/03/19/italys-death-rate-reaches-record-high-hospitals-in-lombardy-struggle.html|archive-date=19 March 2020|access-date=19 March 2020|publisher=CNBC}}</ref> ان جي جواب ۾، [[اٽلي ۾ ڪووڊ-19 لاڪ ڊائون|غير معمولي قدم اختيار ڪيا ويا]] ته جيئن معيشت کي سهارو ملي سگهي، جن مان ڪيترائي يورپي سطح تي گڏيل طور هم آهنگ ڪيا ويا.<ref>[https://www.agi.it/economia/news/2020-04-14/coronavirus-fmi-crisi-economica-8331041/ L'Italia pagherà il conto più salato della crisi post-epidemia] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20200527124958/https://www.agi.it/economia/news/2020-04-14/coronavirus-fmi-crisi-economica-8331041|date=27 May 2020}}, AGI</ref><ref>{{Cite web|date=12 February 2021|title=Mario Draghi's new government to be sworn in on Saturday|url=http://www.theguardian.com/world/2021/feb/12/mario-draghis-new-italian-government-to-be-sworn-in-on-saturday|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210419104552/https://www.theguardian.com/world/2021/feb/12/mario-draghis-new-italian-government-to-be-sworn-in-on-saturday|archive-date=19 April 2021|access-date=19 February 2021|website=The Guardian}}</ref> 2022ع ۾، [[جورجيا ميلوني]] اٽلي جي پهرين خاتون وزيراعظم طور حلف کنيو.<ref>{{Cite news|date=21 October 2022|title=Who is Giorgia Meloni? The rise to power of Italy's new far-right PM|url=https://www.bbc.com/news/world-europe-63351655|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20221024023546/https://www.bbc.com/news/world-europe-63351655|archive-date=24 October 2022|access-date=24 October 2022|publisher=BBC News}}</ref> == جاگرافي == {{Main|اٽلي جي جاگرافي}} {{Further|اٽلي جي ارضيات|اٽلي ۾ آتش فشاني سرگرمي|اٽلي جي دريائن جي فهرست|اٽلي جي ڍنڍن جي فهرست|اٽلي جي ٻيٽن جي فهرست|اٽلي (جاگرافيائي علائقو)}} [[File:Italy relief location map.jpg|thumb|اٽلي جو جاگرافيائي اُڀار وارو نقشو]] اٽلي، جنهن جو علائقو گهڻي حد تائين [[اٽلي (جاگرافيائي علائقو)|ساڳئي نالي واري جاگرافيائي علائقي]] سان ملي ٿو،<ref name="Treccani">{{Citation |title=Italia |volume=VI |page=413 |year=1970 |publisher=[[Treccani]] |language=it |encyclopedia=Dizionario enciclopedico italiano}}</ref> [[ڏکڻ يورپ]] ۾ واقع آهي<ref>{{Cite web |title=Southern Europe, a peninsula extending into the central Mediterranean Sea, northeast of Tunisia |url=https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20210701235642/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy |archive-date=1 July 2021 |access-date=17 August 2021 |website=The World Factbook |publisher=Central Intelligence Agency}}</ref> (۽ [[اولهه يورپ]] جو حصو پڻ سمجهيو ويندو آهي{{efn|name=WE}})، [[35هين اتر متوازي|35° اتر]] ۽ [[47° اتر]] ويڪرائي ڦاڪن، ۽ [[6هين اوڀر نصف النهار|6° اوڀر]] ۽ [[19هين اوڀر نصف النهار|19° اوڀر]] ڊگهائي ڦاڪن جي وچ ۾. اتر ۾، اولهه کان اوڀر طرف، اٽلي جون سرحدون [[فرانس]]، [[سوئٽزرلينڊ]]، [[آسٽريا]] ۽ [[سلووينيا]] سان ملن ٿيون، ۽ تقريباً [[الپس]] جي آبي ورهاست واري حد تائين پکڙيل آهن، جنهن ۾ [[پو ماٿري]] ۽ [[وينيسيائي ميدان]] شامل آهن. ملڪ [[اطالوي اپٻيٽ]]، [[سسلي]] ۽ [[سارڊينيا]] (جيڪي [[بحر روم]] جا سڀ کان وڏا ٻيٽ آهن)، ۽ [[اٽلي جي ٻيٽن جي فهرست|ڪيترن ننڍن ٻيٽن]] تي مشتمل آهي.<ref name="Treccani" /> اٽلي جا ڪي علائقا الپائن حوض کان ٻاهر به پکڙيل آهن، ۽ ڪجهه ٻيٽ [[يوروشيا]] جي براعظمي کنڊ کان ٻاهر واقع آهن. ملڪ جو ڪل پکيڙ {{Convert|301230|km2|0|abbr=out}} آهي، جنهن مان {{Convert|294020|km2|0|abbr=on}} خشڪي ۽ {{Convert|7210|km2|0|abbr=on}} پاڻي آهي.<ref name="Area">{{Cite web|date=30 October 2014|title=Principali dimensioni geostatistiche e grado di urbanizzazione del Paese|url=https://www.istat.it/it/archivio/137001|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141117054950/https://www.istat.it/it/archivio/137001|archive-date=17 November 2014|access-date=22 March 2019|website=istat.it}}</ref> ٻيٽن سميت، اٽلي جي سامونڊي ڪناري جي ڊيگهه {{Convert|7600|km|0|abbr=off}} آهي، جيڪا [[بحر روم]]، [[ليگورين سمنڊ]]، [[ٽيرينين سمنڊ]]، [[آئيونين سمنڊ]]<ref>{{Cite book|url=https://iho.int/uploads/user/pubs/standards/s-23/S-23_Ed3_1953_EN.pdf|title=Limits of Oceans and Seas|publisher=[[Organisation hydrographique internationale]]|year=1953|edition=3rd|access-date=28 December 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20111008191433/http://www.iho.int/iho_pubs/standard/S-23/S-23_Ed3_1953_EN.pdf|archive-date=8 October 2011|issue=28}}</ref> ۽ [[ايڊرياٽڪ سمنڊ]] سان لڳي ٿي.{{Sfn|Cushman-Roisin|Gačić|Poulain|2001|pp=1–2}} فرانس سان سرحد {{Convert|488|km|0|abbr=on}}، سوئٽزرلينڊ سان {{Convert|740|km|0|abbr=on}}، آسٽريا سان {{Convert|430|km|0|abbr=on}} ۽ سلووينيا سان {{Convert|232|km|0|abbr=on}} ڊگهي آهي. [[سان مارينو]] ۽ [[ويٽيڪن سٽي]] (دنيا جو سڀ کان ننڍو ملڪ ۽ [[هولي سي]] جي انتظام هيٺ عالمي [[ڪيٿولڪ چرچ]] جو مرڪز) اٽلي جي اندر واقع [[انڪليو]] آهن،<ref>{{Cite encyclopedia|year=2012|title=San Marino|encyclopedia=Encyclopædia Britannica|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/521449/San-Marino|access-date=1 March 2011|archive-url=https://web.archive.org/web/20110511180105/http://www.britannica.com/EBchecked/topic/521449/San-Marino|archive-date=11 May 2011|url-status=live}}; {{Cite news|url=https://www.bbc.com/news/world-europe-17994868|title=Vatican country profile|year=2018|publisher=BBC News|access-date=24 August 2018|archive-date=25 August 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20180825011001/https://www.bbc.com/news/world-europe-17994868|url-status=live}}</ref> جڏهن ته [[ڪامپيوني ڊي اٽاليا]] سوئٽزرلينڊ جي اندر واقع هڪ اطالوي [[ايڪسڪليو]] آهي.<ref>{{Cite web|title=Democracy in Figures|url=http://demo.istat.it/index_e.php|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210126215040/http://demo.istat.it/index_e.php|archive-date=26 January 2021|access-date=28 May 2021|website=[[Italian National Institute of Statistics]]}}</ref> سان مارينو سان سرحد {{Convert|39|km|0|abbr=on}} ۽ ويٽيڪن سٽي سان {{Convert|3.2|km|1|abbr=on}} ڊگهي آهي.<ref name=Area/> [[File:Monte Bianco DSF1243-m.jpg|thumb|[[مونٽي بيانڪو]] (مون بلان)، [[اوستا وادي]] ۾، جيڪو [[يورپي يونين]] جو سڀ کان اوچو مقام آهي]] اٽلي جي 35 سيڪڙو کان وڌيڪ زمين جبلن تي مشتمل آهي.<ref name="eug92">{{Cite book|last=Riganti|first=dir. da Alberto|title=Enciclopedia universale Garzanti.|publisher=Garzanti|year=1991|isbn=8-8115-0459-7|edition=Nuova ed. aggiornata e ampliata.|location=Milano}}</ref> [[اپينائن جبل]] اپٻيٽ جي مرڪزي ريڙهه آهن، جڏهن ته [[الپس]] اترين سرحد جو وڏو حصو ٺاهين ٿا، جتي اٽلي جو سڀ کان اوچو مقام [[مونٽي بيانڪو]] (مون بلان) جي چوٽيءَ تي {{Cvt|4810|m|ft}} جي اوچائي تي واقع آهي. ٻيا مشهور جبل [[مونٽي چيروينو]] (ميٽرهورن) ۽ [[ڊولومائيٽس]] آهن. اٽلي جا ڪيترائي حصا [[اٽلي ۾ آتش فشاني سرگرمي|آتش فشاني اصل]] جا آهن. ڏکڻ جا گهڻا ننڍا ٻيٽ ۽ ٻيٽ-گروهه [[آتش فشاني ٻيٽ]] آهن. فعال آتش فشانن ۾ [[ايٽنا جبل]] (سسلي ۾ ۽ يورپ جو سڀ کان وڏو فعال آتش فشان)، [[ولڪانو]]، [[اسٽرومبولي]] ۽ [[ويسوويس]] شامل آهن. اٽلي جون اڪثر [[اٽلي جون دريائون|دريائون]] [[ايڊرياٽڪ سمنڊ]] يا [[ٽيرينين سمنڊ]] ۾ ڇوڙ ڪن ٿيون.<ref>{{Cite web|title=List of Italian rivers|url=http://www.comuni-italiani.it/fiumi|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170916010640/http://www.comuni-italiani.it/fiumi|archive-date=16 September 2017|access-date=30 July 2018|publisher=comuni-italiani.it}}</ref> سڀ کان ڊگهي درياهه [[پو درياهه]] آهي، جيڪو الپس مان نڪري [[پادان ميدان]] مان گذري [[ايڊرياٽڪ سمنڊ]] ۾ ڇوڙ ڪري ٿو.<ref>{{Cite magazine|last=Zwingle|first=Erla|date=May 2002|title=Italy's Po River Punished for centuries by destructive floods, northern Italians stubbornly embrace their nation's longest river, which nurtures rice fields, vineyards, fisheries – and legends|url=http://ngm.nationalgeographic.com/ngm/0205/feature6|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20071223133709/http://ngm.nationalgeographic.com/ngm/0205/feature6|archive-date=23 December 2007|access-date=6 April 2009|magazine=National Geographic}}</ref> [[پو ماٿري]] ملڪ جو سڀ کان وڏو ميدان آهي، جنهن جو پکيڙ {{Convert|46000|km2|abbr=on}} آهي، ۽ ملڪ جي 70 سيڪڙو کان وڌيڪ هيٺاهين زمينن تي مشتمل آهي.<ref name=eug92/> سڀ کان وڏيون ڍنڍون، وڏي کان ننڍي ترتيب سان، [[گاردا ڍنڍ]]، [[ماجوري ڍنڍ]] ۽ [[ڪومو ڍنڍ]] آهن.<ref>{{Cite web|title=Morphometric and hydrological characteristics of some important Italian lakes|url=http://www.iii.to.cnr.it/limnol/cicloac/lagit.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20100205043503/http://www.iii.to.cnr.it/limnol/cicloac/lagit.htm|archive-date=5 February 2010|access-date=3 March 2010|publisher=Istituto per lo Studio degli Ecosistemi|location=Verbania Pallanza}}</ref> [[File:C. l. italicus in MNP.jpg|thumb|upright=.7|[[اطالوي بگھڙ]]، اٽلي جو قومي جانور]] [[اطالوي بگھڙ]] اٽلي جو قومي جانور آهي،<ref>{{Cite web|last=Sheri Foster|date=January 2021|title=What is Italy national animal?|url=https://it.yourtripagent.com/4052-what-is-italy-s-national-animal|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20230109172951/https://it.yourtripagent.com/4052-what-is-italy-s-national-animal|archive-date=9 January 2023|access-date=15 November 2021|website=Yourtrip.com}}; {{Cite web|url=https://www.affaritaliani.it/culturaspettacoli/il-lupo-grigio-degli-appennini-e-l-animale-dell-italia-544778.html|title=Il lupo grigio degli appennini e l animale dell Italia|author=James Hansen|date=June 2018|access-date=15 November 2021|archive-date=26 November 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221126224852/https://www.affaritaliani.it/culturaspettacoli/il-lupo-grigio-degli-appennini-e-l-animale-dell-italia-544778.html|url-status=live}}</ref> جڏهن ته قومي وڻ [[اربوٽس يونيڊو|اسٽرابيري وڻ]] آهي.<ref name="altovastese">{{Cite web|date=3 October 2011|title=Il corbezzolo simbolo dell'Unità d'Italia. Una specie che resiste agli incendi|url=http://www.altovastese.it/cultura/il-corbezzolo-simbolo-unita-italia-specie-che-resiste-agli-incendi|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20160205120852/http://www.altovastese.it/cultura/il-corbezzolo-simbolo-unita-italia-specie-che-resiste-agli-incendi|archive-date=5 February 2016|access-date=25 January 2016|language=it}}</ref> ان جو سبب اهو آهي ته اطالوي بگھڙ، جيڪو [[اپينائن جبل]] ۽ اولهندي [[الپس]] ۾ رهندو آهي، لاطيني ۽ اطالوي ثقافتن ۾ نمايان حيثيت رکي ٿو، جهڙوڪ [[روم جو قيام|روم جي بنياد پوڻ]] واري ڏند ڪٿا ۾،<ref>{{Cite book|last=Livy|title=The history of Rome|publisher=Printed for A. Strahan|others=George Baker (trans.)|year=1797}}</ref> جڏهن ته اسٽرابيري وڻ جا ساوا پن، اڇا گل ۽ ڳاڙها ٻير، جيڪي [[بحر روم]] جي علائقي جا مقامي آهن، قومي جهنڊي جي رنگن جي ياد ڏيارين ٿا.<ref name="altovastese"/> قومي پکي [[اطالوي جهرڪي]] آهي،<ref>{{cite web|title=Passero Italiano: L'uccello nazionale d'Italia|date=18 December 2022|url=https://www.concaternanaoggi.it/passero-italiano-luccello-nazionale-ditalia/|publisher=Conca Ternana Oggi|access-date=22 August 2024|archive-date=22 August 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240822123815/https://www.concaternanaoggi.it/passero-italiano-luccello-nazionale-ditalia/|url-status=live}}</ref> جڏهن ته قومي گل اسٽرابيري وڻ جو گل آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.msn.com/it-it/notizie/mondo/qual-%C3%A8-il-fiore-nazionale-dei-paesi-del-mondo/ss-AA1eWqXE#image=25|title=Il fiore nazionale dell'Italia (e quello degli altri Paesi del mondo)|website=[[MSN]]|access-date=26 August 2024|language=it|archive-date=2 October 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20241002211951/https://www.msn.com/it-it/notizie/mondo/qual-%C3%A8-il-fiore-nazionale-dei-paesi-del-mondo/ss-AA1eWqXE#image=25|url-status=live}}</ref> === ماحول === {{See also|اٽلي جي قومي پارڪن جي فهرست|اٽلي جي علائقائي پارڪن جي فهرست|اٽلي جي سامونڊي محفوظ علائقن جي فهرست}} [[File:National and Regional Parks of Italy.svg|thumb|اٽلي جا قومي ۽ علائقائي پارڪ]] تيز صنعتي ترقي کان پوءِ، اٽلي کي پنهنجي ماحولياتي مسئلن کي منهن ڏيڻ ۾ ڪجهه وقت لڳو. بهتري کان پوءِ، اٽلي هاڻي ماحولياتي پائيداري جي لحاظ کان دنيا ۾ 84هين درجي تي آهي.<ref>{{Cite web|title=Italy – Environment|url=http://dev.prenhall.com/divisions/hss/worldreference/IT/environment.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20090701064224/http://dev.prenhall.com/divisions/hss/worldreference/IT/environment.html|archive-date=1 July 2009|access-date=2 August 2010|publisher=Dev.prenhall.com}}</ref> قومي پارڪن، علائقائي پارڪن ۽ قدرتي محفوظ علائقن هيٺ محفوظ ڪيل ڪل زمين اٽلي جي علائقي جي لڳ ڀڳ 11 سيڪڙو تي مشتمل آهي،<ref>{{Cite web|title=Regione e aree protette|url=https://www.treccani.it/enciclopedia/regione-e-aree-protette_%28L%27Italia-e-le-sue-Regioni%29|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220111173345/https://www.treccani.it/enciclopedia/regione-e-aree-protette_%28L%27Italia-e-le-sue-Regioni%29|archive-date=11 January 2022|access-date=11 January 2022|language=it}}</ref> جڏهن ته اٽلي جي سامونڊي ڪناري جو 12 سيڪڙو حصو پڻ محفوظ ڪيو ويو آهي.<ref>{{Cite web|title=Le aree protette in Italia|url=http://www.uccellidaproteggere.it/La-conservazione/Cosa-fa-l-Italia-Le-azioni/Le-aree-protette-in-Italia|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220302220957/http://www.uccellidaproteggere.it/La-conservazione/Cosa-fa-l-Italia-Le-azioni/Le-aree-protette-in-Italia|archive-date=2 March 2022|access-date=2 March 2022|language=it}}</ref> اٽلي دنيا جي اهم [[اٽلي ۾ قابلِ تجديد توانائي|قابلِ تجديد توانائي]] پيدا ڪندڙ ملڪن مان هڪ رهيو آهي. 2010ع ۾ اهو نصب ٿيل [[شمسي توانائي]] جي گنجائش جي لحاظ کان دنيا جو چوٿون وڏو فراهم ڪندڙ هو،<ref>{{Cite web|date=15 July 2010|title=Renewables 2010 Global Status Report |url=http://www.ren21.net/Portals/97/documents/GSR/REN21_GSR2011.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110820095506/http://www.ren21.net/Portals/97/documents/GSR/REN21_GSR2011.pdf|archive-date=20 August 2011|access-date=16 July 2010|publisher=[[REN21]]}}; {{Cite web|title=Photovoltaic energy barometer 2010 – EurObserv'ER |url=https://www.eurobserv-er.org/pdf/baro196.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101011224419/http://www.eurobserv-er.org/pdf/baro196.pdf|archive-date=11 October 2010|access-date=30 October 2010}}</ref> ۽ [[هَوائي توانائي]] جي گنجائش جي لحاظ کان ڇهون وڏو ملڪ هو.<ref>{{Cite web|date=February 2011|title=World Wind Energy Report 2010 |url=http://www.wwindea.org/home/images/stories/pdfs/worldwindenergyreport2010_s.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110904232058/http://www.wwindea.org/home/images/stories/pdfs/worldwindenergyreport2010_s.pdf|archive-date=4 September 2011|access-date=8 August 2011|publisher=[[World Wind Energy Association]]}}</ref> 2020ع ۾ قابلِ تجديد توانائي اٽلي جي ڪل توانائي استعمال جو لڳ ڀڳ 37 سيڪڙو فراهم ڪري رهي هئي.<ref>{{Cite web|date=25 May 2021|title=Renewables provided 37% of Italy's energy in 2020 – English |url=https://www.ansa.it/english/news/2021/05/25/renewables-provided-37-of-italys-energy-in-2020_1a075060-c823-4076-a338-79367427dfd2.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211023040922/https://www.ansa.it/english/news/2021/05/25/renewables-provided-37-of-italys-energy-in-2020_1a075060-c823-4076-a338-79367427dfd2.html|archive-date=23 October 2021|access-date=28 May 2021|website=ANSA.it}}</ref> ملڪ 1963ع کان 1990ع تائين جوهري ريئڪٽر هلائيندو رهيو، پر [[چرنوبل حادثو]] ۽ [[1987ع جا اطالوي ريفرنڊم]] ٿيڻ کان پوءِ جوهري پروگرام ختم ڪيو ويو. 2008ع ۾ حڪومت هن فيصلي کي واپس وٺندي چار تائين جوهري بجلي گهر ٺاهڻ جا منصوبا جوڙيا، پر [[فوكوشيما جوهري حادثو]] کان پوءِ ٿيل ريفرنڊم ذريعي اهي منصوبا به رد ڪيا ويا.<ref>{{Cite web|last=Duncan Kennedy|date=14 June 2011|title=Italy nuclear: Berlusconi accepts referendum blow|url=https://www.bbc.co.uk/news/world-europe-13741105|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110612112154/http://www.bbc.co.uk/news/world-europe-13741105|archive-date=12 June 2011|access-date=20 April 2013|publisher=BBC News}}</ref> هوا جي آلودگي اڃا تائين هڪ سنگين مسئلو آهي، خاص طور تي صنعتي اتر ۾. اٽلي [[ڪاربان ڊاءِ آڪسائيڊ اخراج موجب ملڪن جي فهرست|ڪاربان ڊاءِ آڪسائيڊ]] پيدا ڪندڙ دنيا جو ٻارهون وڏو ملڪ آهي.<ref>United Nations Statistics Division, Millennium Development Goals indicators: [http://mdgs.un.org/unsd/mdg/SeriesDetail.aspx?srid=749&crid= Carbon dioxide emissions ({{CO2}}), thousand metric tons of {{CO2}}] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20091225014715/http://mdgs.un.org/unsd/mdg/SeriesDetail.aspx?srid=749&crid=|date=25 December 2009}}</ref> وڏن شهرن ۾ وڌندڙ ٽرئفڪ ۽ رش ماحولياتي ۽ صحت جا مسئلا پيدا ڪندا رهن ٿا، جيتوڻيڪ 1970ع ۽ 1980ع وارن ڏهاڪن کان پوءِ دونهين ۽ سموگ جي سطح ۾ نمايان گهٽتائي آئي آهي، ۽ [[سلفر ڊاءِ آڪسائيڊ]] جا مقدار پڻ گهٽيا آهن.<ref>{{Cite web|title=Environment and Health in Italy – Executive Summary|url=https://www.euro.who.int/en/home|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20100303051309/http://www.euro.who.int/document/hms/ehiexes_e.pdf|archive-date=3 March 2010|publisher=World Health Organization}}</ref> ٻيلن جي ڪٽائي، غيرقانوني اڏاوتن، ۽ زمين جي ناقص انتظامي پاليسين سبب اٽلي جي جبلستاني علائقن ۾ وڏي پيماني تي زميني ڪٽائي ٿي آهي، جنهن جي نتيجي ۾ ماحولياتي آفتون پيدا ٿيون آهن، جهڙوڪ 1963ع ۾ [[واجونٽ ڊيم]] جي تباهي، 1998ع جو [[سارنو]] سانحو،<ref>{{Cite news|last=Nick Squires|date=2 October 2009|title=Sicily mudslide leaves scores dead|url=https://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6255575/Sicily-mudslide-leaves-scores-dead.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20091006082824/http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6255575/Sicily-mudslide-leaves-scores-dead.html|archive-date=6 October 2009|access-date=2 October 2009|work=The Daily Telegraph|location=London}}</ref> ۽ 2009ع جا [[2009ع ميسينا جا ٻوڏ ۽ مٽيءَ جا ڌوڪڙا|ميسينا جا مٽيءَ جا ڌوڪڙا ۽ ٻوڏون]].<ref>{{Cite news|last=Nick Squires|date=2 October 2009|title=Sicily mudslide leaves scores dead|url=https://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6255575/Sicily-mudslide-leaves-scores-dead.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20091006082824/http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6255575/Sicily-mudslide-leaves-scores-dead.html|archive-date=6 October 2009|access-date=2 October 2009|work=The Daily Telegraph|location=London}}</ref> == سياست == {{Main|اٽلي جي سياست|اٽلي ۾ چونڊون}} اٽلي 1946ع کان هڪ وحداني [[پارلياماني جمهوريه]] آهي، جڏهن بادشاهت کي [[1946ع جو اطالوي ادارياتي ريفرنڊم|1946ع جي ريفرنڊم]] وسيلي ختم ڪيو ويو. [[اٽلي جو صدر|اٽلي جو صدر]]، [[سرجيو ماتاريلا]]، جيڪو 2015ع کان هن عهدي تي فائز آهي، ملڪ جو سربراهه آهي. صدر کي گڏيل اجلاس ۾ [[اٽلي جي پارليامينٽ]] ۽ علائقائي نمائندن طرفان هڪ ستن سالن واري مدي لاءِ چونڊيو ويندو آهي. اٽلي وٽ [[اٽلي جو آئين|هڪ لکيل جمهوري آئين]] موجود آهي، جيڪو [[اٽلي جي آئين ساز اسيمبلي|آئين ساز اسيمبلي]] طرفان تيار ڪيو ويو. اها اسيمبلي انهن [[فاشزم مخالف]] قوتن جي نمائندن تي مشتمل هئي، جن [[ٻي عالمي جنگ]] دوران اٽلي جي آزاديءَ وقت نازي ۽ فاشسٽ قوتن جي شڪست ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو هو.<ref>Smyth, Howard McGaw Italy: From Fascism to the Republic (1943–1946) ''The Western Political Quarterly'' vol. 1 no. 3 (pp. 205–222), September 1948.{{JSTOR|442274}}</ref> اٽلي معاشي، فوجي، ثقافتي ۽ سياسي معاملن ۾ اهم عالمي ڪردار ادا ڪري ٿو ۽ [[يورپي يونين]] جي ٽن وڏين رياستن مان هڪ سمجھيو وڃي ٿو. اهو عام طور تي هڪ [[علائقائي طاقت]] تصور ڪيو ويندو آهي،<ref>Gabriele Abbondanza, ''Italy as a Regional Power: the African Context from National Unification to the Present Day'' (Rome: Aracne, 2016); "''[[Operation Alba]] may be considered one of the most important instances in which Italy has acted as a regional power, taking the lead in executing a technically and politically coherent and determined strategy.''" See Federiga Bindi, ''Italy and the European Union'' (Washington, D.C.: Brookings Institution Press, 2011), p. 171.</ref> جڏهن ته ان جي [[عظيم طاقت]] واري حيثيت بابت عالمن ۽ سياسي تجزيه نگارن ۾ بحث جاري آهي.<ref>{{Cite book |url=https://books.google.com/books?id=nTKBdY5HBeUC&q=Canada%2520Among%2520Nations%252C%25202004%253A%2520Setting%2520Priorities+Straight |title=Canada Among Nations, 2004: Setting Priorities Straight |date=17 January 2005 |publisher=McGill-Queen's Press – MQUP |isbn=978-0-7735-2836-9 |page=85 |quote=The United States is the sole world's superpower. France, Italy, Germany and the United Kingdom are great powers |access-date=13 June 2016 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230116145100/https://books.google.com/books?id=nTKBdY5HBeUC&q=Canada%2520Among%2520Nations%252C%25202004%253A%2520Setting%2520Priorities+Straight |archive-date=16 January 2023 |url-status=live}}; {{Cite book |last=Sterio |first=Milena |url=https://books.google.com/books?id=-QuI6n_OVMYC&q=The%20Right%20to%20Self-determination%20Under%20International%20Law%3A%20%22selfistans%22%2C%20Secession%20and%20the%20Rule%20of%20the%20Great%20Powers |title=The right to self-determination under international law: "selfistans", secession and the rule of the great powers |date=2013 |publisher=Routledge |isbn=978-0-4156-6818-7 |location=Milton Park, Abingdon, Oxon |page=xii (preface) |quote=The great powers are super-sovereign states: an exclusive club of the most powerful states economically, militarily, politically and strategically. These states include veto-wielding members of the United Nations Security Council (United States, United Kingdom, France, China, and Russia), as well as economic powerhouses such as Germany, Italy and Japan. |access-date=13 June 2016 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240116110143/https://books.google.com/books?id=-QuI6n_OVMYC&q=The%20Right%20to%20Self-determination%20Under%20International%20Law%3A%20%22selfistans%22%2C%20Secession%20and%20the%20Rule%20of%20the%20Great%20Powers#v=snippet&q=The%20Right%20to%20Self-determination%20Under%20International%20Law%3A%20%22selfistans%22%2C%20Secession%20and%20the%20Rule%20of%20the%20Great%20Powers&f=false |archive-date=16 January 2024 |url-status=live}}</ref> [[انٽرنيشنل آئيڊيا]] جي عالمي جمهوريت واري اشاري (GSoD) ۽ جمهوريت ٽريڪر موجب، اٽلي مجموعي جمهوري معيارن ۾ اعليٰ درجي تي ڪارڪردگي ڏيکاري ٿو، جيتوڻيڪ [[قانون جي حڪمراني]] جي شعبي ۾ ڪجهه ڪمزورين جي نشاندهي ڪئي وئي آهي.<ref>{{Cite web |title=Italy {{!}} The Global State of Democracy |url=https://www.idea.int/democracytracker/country/italy |access-date=16 October 2025 |website=www.idea.int |language=en}}</ref> === حڪومت === {{Main|اٽلي جي حڪومت}} {{Multiple image | align = right | caption_align = center | image1 = Sergio Mattarella Official (cropped).jpg | caption1 = [[سرجيو ماتاريلا]]<br/>{{small|[[اٽلي جو صدر|صدر]]}} | image2 = Giorgia Meloni Official 2023 crop.jpg | caption2 = [[جورجيا ميلوني]]<br/>{{small|[[اٽلي جو وزيراعظم|وزيراعظم]]}} | total_width = 320 }} اٽلي ۾ پارلياماني حڪومت آهي، جيڪا [[مخلوط اڪثريتي نمائندگي]] واري چونڊ نظام تي ٻڌل آهي. پارليامينٽ مڪمل طور تي [[ٻه ايواني پارليامينٽ|ٻه ايواني]] آهي ۽ ٻنهي ايوانن وٽ ساڳيا اختيار آهن. اهي ٻه ايوان هي آهن: [[اٽلي جي چيمبر آف ڊپٽيز|چيمبر آف ڊپٽيز]]، جيڪو [[پالازو مونٽيچيٽوريو]] ۾ اجلاس ڪندو آهي، ۽ [[اٽلي جي سينيٽ|سينيٽ آف دي ريپبلڪ]]، جيڪا [[پالازو ماداما]] ۾ اجلاس ڪندي آهي. [[اٽلي جي پارليامينٽ]] جي هڪ خاص خصوصيت اها آهي ته پرڏيهه ۾ مستقل رهندڙ [[اطالوي شهريت جو قانون|اطالوي شهرين]] کي پڻ نمائندگي حاصل آهي؛ 8 ڊپٽيز ۽ 4 سينيٽر چار الڳ [[اٽلي جي پارليامينٽ#اوورسيز حلقو|پرڏيهي حلقن]] مان چونڊيا ويندا آهن. پارليامينٽ ۾ [[تاحيات سينيٽر]] پڻ هوندا آهن، جن کي صدر "سماجي، سائنسي، فني يا ادبي ميدان ۾ غيرمعمولي وطن دوست خدمتن" جي بنياد تي مقرر ڪندو آهي. اڳوڻا صدر خودبخود تاحيات سينيٽر بڻجي ويندا آهن. [[File:Palazzo Madama (Roma).jpg|thumb|[[پالازو ماداما]]، روم، [[اٽلي جي سينيٽ|سينيٽ آف دي ريپبلڪ]] جو صدر مقام]] [[اٽلي جو وزيراعظم]] حڪومت جو سربراهه آهي ۽ انتظامي اختيار رکي ٿو، پر گهڻين پاليسين تي عملدرآمد لاءِ کيس وزيرن جي ڪائونسل جي منظوري حاصل ڪرڻي پوي ٿي. وزيراعظم ۽ ڪابينا کي صدر مقرر ڪندو آهي ۽ پوءِ پارليامينٽ کان اعتماد جو ووٽ وٺڻو پوندو آهي. پنهنجي عهدي تي برقرار رهڻ لاءِ وزيراعظم کي اعتماد جا ووٽ حاصل ڪرڻ ضروري هوندا آهن. اٽلي جا اهم سياسي پارٽيون [[برادرز آف اٽلي]]، [[ڊيموڪريٽڪ پارٽي (اٽلي)|ڊيموڪريٽڪ پارٽي]] ۽ [[فائيو اسٽار موومينٽ]] آهن. 2022ع جي عام چونڊن دوران انهن ٽنهي پارٽين ۽ سندن اتحادين [[چيمبر آف ڊپٽيز]] ۾ 400 مان 357 سيٽون ۽ سينيٽ ۾ 200 مان 187 سيٽون حاصل ڪيون. {{Clear}} === قانون ۽ فوجداري انصاف === {{Main|اٽلي جو قانون|اٽلي جو عدالتي نظام|اٽلي ۾ قانون لاڳو ڪندڙ ادارا|اٽلي ۾ ڏوھ}} [[File:Roma 2011 08 07 Palazzo di Giustizia.jpg|thumb|[[اٽلي جي سپريم ڪورٽ آف ڪيسيشن]]، روم]] اٽلي جي قانون جا ڪيترائي ذريعا آهن. اهي درجابنديءَ جي لحاظ کان ترتيب ڏنل آهن؛ هيٺين درجي جي قانون يا ضابطي کي مٿين درجي جي قانون سان ٽڪراءُ ڪرڻ جي اجازت ناهي.<ref>{{Cite web|title=GERARCHIA DELLE FONTI|url=https://www.dirittoeconomia.net/diritto/fonti_diritto/gerarchia_fonti.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220117194800/https://www.dirittoeconomia.net/diritto/fonti_diritto/gerarchia_fonti.htm|archive-date=17 January 2022|access-date=26 March 2022|language=it}}</ref> [[اٽلي جو آئين|1948ع جو آئين]] سڀ کان اعليٰ قانوني ذريعو آهي.<ref>{{Cite web|title=Guide to Law Online: Italy |url=https://www.loc.gov/law/help/guide/nations/italy.php|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210508132418/https://www.loc.gov/law/help/guide/nations/italy.php|archive-date=8 May 2021|access-date=26 March 2022|website=loc.gov}}</ref> [[اٽلي جي آئيني عدالت]] قانونن جي آئين سان مطابقت بابت فيصلو ڪندي آهي. عدليه پنهنجا فيصلا [[رومي قانون]]، [[نيپولين ڪوڊ]] ۽ بعد وارن قانونن جي بنياد تي ڪري ٿي. [[اٽلي جي سپريم ڪورٽ آف ڪيسيشن]] فوجداري ۽ ديواني اپيلن لاءِ اعليٰ ترين عدالت آهي. اٽلي [[ايل جي بي ٽي حقن]] جي ميدان ۾ ٻين ڪيترن مغربي يورپي ملڪن کان پوئتي سمجهيو ويندو آهي.<ref>{{Cite web|title=Country Ranking – Rainbow Europe|url=https://rainbow-europe.org/country-ranking|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190521004552/https://rainbow-europe.org/country-ranking|archive-date=21 May 2019|access-date=28 October 2021|website=rainbow-europe.org}}</ref> تشدد جي ممانعت بابت اطالوي قانون کي پڻ ڪجهه بين الاقوامي معيارن کان گهٽ تصور ڪيو ويو آهي.<ref>{{Cite web|title=The Struggle against Torture in Italy – The Failure of the Italian Law – English|url=https://www.menschenrechte.org/en/2018/03/06/the-struggle-against-torture-in-italy-the-failure-of-the-italian-law|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190608005803/https://www.menschenrechte.org/en/2018/03/06/the-struggle-against-torture-in-italy-the-failure-of-the-italian-law|archive-date=8 June 2019|access-date=8 June 2019|website=menschenrechte.org}}</ref> قانون لاڳو ڪندڙ نظام گهڻ رخو آهي ۽ ان ۾ ڪيترائي پوليس ادارا شامل آهن.<ref name="Walters">{{Cite journal|last=Reece Walters|year=2013|editor2-last=Matthew Ball|editor3-last=Erin O'Brien|editor4-last=Juan Tauri|title=Eco Mafia and Environmental Crime|journal=Crime, Justice and Social Democracy: International Perspectives|publisher=Palgrave Macmillan|page=286|doi=10.1057/9781137008695_19|isbn=978-1-3494-3575-3|editor1=Kerry Carrington}}</ref> قومي پوليس ادارن ۾ [[پوليٽسيا دي ستاتو]] ('رياستي پوليس')، [[ڪارابينيئري]]، [[گوارڊيا دي فنانزا]] ('مالي پوليس') ۽ [[پوليٽسيا پينيٽينتسيريا]] ('جيل پوليس') شامل آهن،<ref name="BuonannoMastrobuoni">{{Cite book|last1=Paulo Buonanno|title=Lessons from the Economics of Crime: What Reduces Offending?|last2=Giovanni Mastrobuoni|publisher=MIT Press|year=2013|isbn=978-0-2620-1961-3|editor-last=Philip J. Cook|page=193|chapter=Centralized versus Decentralized Police Hiring in Italy and the United States|doi=10.7551/mitpress/9780262019613.001.0001|editor-last2=Stephen Machin|editor-last3=Olivier Marie|editor-last4=Giovanni Mastrobuoni}}</ref> ان سان گڏ [[گوارڊيا ڪوسٽيرا]] ('[[پاڻي پوليس|سامونڊي ڪناري جي محافظ پوليس]]') پڻ آهي.<ref name=Walters/> جيتوڻيڪ پوليسنگ بنيادي طور قومي سطح تي فراهم ڪئي ويندي آهي،<ref name="BuonannoMastrobuoni"/> پر [[صوبائي پوليس|صوبائي]] ۽ [[ميونسپل پوليس (اٽلي)|ميونسپل]] پوليس پڻ موجود آهن.<ref name="Walters"/> 19هين صديءَ جي وچ ڌاري ظاهر ٿيڻ کان وٺي، [[اٽلي ۾ منظم ڏوھ|اطالوي منظم ڏوھ]] ۽ ڏوهاري تنظيمن ڏکڻ اٽلي جي ڪيترن علائقن جي سماجي ۽ معاشي زندگيءَ ۾ گهڙي وئي آهن؛ انهن مان سڀ کان بدنام سسلي مافيا آهي، جيڪا آمريڪا سميت پرڏيهي ملڪن تائين پکڙجي وئي. مافيا جي آمدني GDP جي 9 سيڪڙو تائين پهچي سگهي ٿي<ref>{{Cite web|last=Claudio Tucci|date=11 November 2008|title=Confesercenti, la crisi economica rende ancor più pericolosa la mafia|url=http://www.ilsole24ore.com/art/SoleOnLine4/Economia%20e%20Lavoro/2008/11/confesercenti-mafia-racket-pizzo.shtml?uuid=20ff3b9c-afe7-11dd-8057-9c09c8bfa449|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110427081220/http://www.ilsole24ore.com/art/SoleOnLine4/Economia%20e%20Lavoro/2008/11/confesercenti-mafia-racket-pizzo.shtml?uuid=20ff3b9c-afe7-11dd-8057-9c09c8bfa449|archive-date=27 April 2011|access-date=21 April 2011|website=Confesercenti|publisher=Ilsole24ore.com|language=it}}; {{Cite news|url=https://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6957240/Italy-claims-finally-defeating-the-mafia.html|title=Italy claims finally defeating the mafia|author=Nick Squires|date=9 January 2010|work=The Daily Telegraph|location=London|access-date=21 April 2011|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110429173631/http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6957240/Italy-claims-finally-defeating-the-mafia.html|archive-date=29 April 2011}}</ref>.<ref>{{Cite news|last=Kiefer|first=Peter|date=22 October 2007|title=Mafia crime is 7% of GDP in Italy, group reports|url=https://www.nytimes.com/2007/10/22/world/europe/22iht-italy.4.8001812.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110501085052/http://www.nytimes.com/2007/10/22/world/europe/22iht-italy.4.8001812.html|archive-date=1 May 2011|access-date=19 April 2011|work=The New York Times}}</ref> 2009ع جي هڪ رپورٽ 610 [[ڪوموني|{{Lang|it|comuni|nocat=true}}]] جي نشاندهي ڪئي، جتي مافيا جي مضبوط موجودگي آهي، جتي 13 ملين اطالوي رهن ٿا ۽ GDP جو 15 سيڪڙو پيدا ٿئي ٿو.<ref>{{Cite web|last=Maria Loi|date=1 October 2009|title=Rapporto Censis: 13 milioni di italiani convivono con la mafia|url=http://www.antimafiaduemila.com/content/view/20052/78|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110429082416/http://www.antimafiaduemila.com/content/view/20052/78|archive-date=29 April 2011|access-date=21 April 2011|website=Censis|publisher=Antimafia Duemila|language=it}}; {{Cite news|url=https://www.theguardian.com/world/2009/oct/01/mafia-influence-hovers-over-italians|work=The Guardian|location=London|title=Mafia's influence hovers over 13{{spaces}}m Italians, says report|first=Tom|last=Kington|date=1 October 2009|access-date=5 May 2010| url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130908050448/http://www.theguardian.com/world/2009/oct/01/mafia-influence-hovers-over-italians|archive-date=8 September 2013}}</ref> ڪلابريا جي [['ندرنگيتا]]، جيڪا غالباً اٽلي جي سڀ کان طاقتور ڏوهاري تنظيم آهي، اڪيلي GDP جو 3 سيڪڙو حصو رکي ٿي.<ref>{{Cite web|last=ANSA|date=14 March 2011|title=Italy: Anti-mafia police arrest 35 suspects in northern Lombardy region|url=http://mafiatoday.com/sicilian-mafia-ndrangheta/italy-anti-mafia-police-arrest-35-suspects-in-northern-lombardy-region|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110429100220/http://mafiatoday.com/sicilian-mafia-ndrangheta/italy-anti-mafia-police-arrest-35-suspects-in-northern-lombardy-region|archive-date=29 April 2011|access-date=21 April 2011|website=adnkronos.com|publisher=Mafia Today}}</ref> هر 1,000 ماڻهن تي 0.013 جي شرح سان، اٽلي قتل جي شرح ۾ 61 ملڪن جي ڀيٽ ۾ 47هين نمبر تي آهي،<ref>{{Cite web|title=Crime Statistics – Murders (per capita) (more recent) by country|url=http://www.nationmaster.com/graph/cri_mur_percap-crime-murders-per-capita|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20080929181837/http://www.nationmaster.com/graph/cri_mur_percap-crime-murders-per-capita|archive-date=29 September 2008|access-date=4 April 2010|publisher=NationMaster.com}}</ref> ۽ دنيا جي 64 ملڪن جي ڀيٽ ۾ هر 1,000 ماڻهن تي زيادتي جي ڪيسن جي تعداد ۾ 43هين نمبر تي آهي. اهي ترقي يافته ملڪن ۾ نسبتاً گهٽ انگ اکر آهن. === پرڏيهي لاڳاپا === {{Main|اٽلي جا پرڏيهي لاڳاپا}} [[File:G7 Summit 2024 - Family photo - 02.jpg|thumb|[[گروپ آف سيون|جي-7]] اڳواڻن جي [[50هين جي-7 سربراهي اجلاس]]، [[اپوليا]] ۾ گروپ تصوير]] اٽلي [[يورپي اقتصادي ڪميونٽي]] (EEC)، جيڪا هاڻي يورپي يونين (EU) آهي، ۽ [[نيٽو]] جو باني ميمبر آهي. اٽلي کي 1955ع ۾ گڏيل قومن ۾ داخل ڪيو ويو، ۽ اهو بين الاقوامي تنظيمن، جهڙوڪ [[او اي سي ڊي]]، [[ٽيرفن ۽ واپار بابت عام معاهدو]]/[[ورلڊ ٽريڊ آرگنائيزيشن]] (GATT/WTO)، [[يورپ ۾ سلامتي ۽ تعاون جي تنظيم]] (OSCE)، [[يورپ جي ڪائونسل]] ۽ [[مرڪزي يورپي انيشيٽو]] جو ميمبر ۽ مضبوط حامي آهي. بين الاقوامي تنظيمن جي گردشي صدارتن ۾ ان جا وارو شامل آهن: 2018ع ۾ [[يورپ ۾ سلامتي ۽ تعاون جي تنظيم]]، 2017ع ۾ [[جي-7]]، ۽ 2014ع ۾ [[يورپي يونين جي ڪائونسل جي صدارت|يورپي يونين ڪائونسل]]. اٽلي [[گڏيل قومن جي سلامتي ڪائونسل جي ميمبرن جي فهرست|گڏيل قومن جي سلامتي ڪائونسل]] جو بار بار چونڊجندڙ [[گڏيل قومن جي سلامتي ڪائونسل|غير مستقل ميمبر]] آهي. اٽلي گهڻ طرفي بين الاقوامي سياست جي مضبوط حمايت ڪري ٿو، گڏيل قومن ۽ ان جي بين الاقوامي سلامتي سرگرمين جي تائيد ڪري ٿو. 2013ع ۾، اٽلي جا 5,296 فوجي پرڏيهه ۾ مقرر هئا، جيڪي 25 ملڪن ۾ گڏيل قومن ۽ نيٽو جي 33 مشنن ۾ شامل هئا.<ref>{{Cite web|title=Missioni/Attivita' Internazionali DAL 1 October 2013 AL 31 December 2013 – Situazione AL 11 December 2013 |url=http://www.difesa.it/OperazioniMilitari/Documents/SIT%20ANNO%202013%20al%2011%20dicembre%202013.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140201175427/http://www.difesa.it/OperazioniMilitari/Documents/SIT%20ANNO%202013%20al%2011%20dicembre%202013.pdf|archive-date=1 February 2014|access-date=27 January 2014|publisher=Italian Ministry of Defence}}</ref> اٽلي گڏيل قومن جي امن قائم رکڻ وارن مشنن جي حمايت ۾ [[UNITAF|صوماليا]]، [[موزمبيق ۾ گڏيل قومن جو آپريشن|موزمبيق]] ۽ [[اوڀر تيمور ۾ گڏيل قومن جو مربوط مشن|اوڀر تيمور]] ۾ فوجون مقرر ڪيون. اٽلي [[IFOR|بوسنيا]]، [[ڪوسوو فورس|ڪوسوو]] ۽ [[آپريشن سن رائز (البانيا)|البانيا]] ۾ نيٽو ۽ گڏيل قومن جي آپريشنن لاءِ مدد فراهم ڪري ٿو، ۽ 2003ع کان [[آپريشن اينڊيئرنگ فريڊم]] (OEF) جي حمايت ۾ افغانستان ۾ 2,000 کان وڌيڪ فوجي مقرر ڪيا. اٽلي عراق جي ٻيهر تعمير ۽ استحڪام لاءِ بين الاقوامي ڪوششن جي حمايت ڪئي، پر 2006ع تائين پنهنجو 3,200 فوجين وارو [[ملٽي نيشنل فورس – عراق#2006ع واپسيون|فوجي دستو]] واپس وٺي ڇڏيو. آگسٽ 2006ع ۾، اٽلي [[لبنان ۾ گڏيل قومن جي عبوري فورس]] لاءِ لڳ ڀڳ 2,450 فوجي مقرر ڪيا.<ref>[http://www.corriere.it/Primo_Piano/Cronache/2006/08_Agosto/29/libano.shtml "Italian soldiers leave for Lebanon"] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20060902001118/http://www.corriere.it/Primo_Piano/Cronache/2006/08_Agosto/29/libano.shtml|date=2 September 2006}} Corriere della Sera, 30 August 2006</ref> اٽلي [[فلسطيني اٿارٽي]] جو هڪ وڏو مالي مددگار آهي، جنهن صرف 2013ع ۾ €60&nbsp;ملين جو حصو ڏنو.<ref>{{Cite news|date=4 September 2013|title=Italy donates 60 million euros to PA|url=http://www.maannews.net/eng/ViewDetails.aspx?ID=626926|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20141018104825/http://www.maannews.net/eng/ViewDetails.aspx?ID=626926|archive-date=18 October 2014|access-date=27 January 2014|agency=[[Ma'an News Agency]]}}</ref> === فوج === {{Main|اطالوي هٿياربند فوجون|اٽلي جي فوجي تاريخ}} {{See also|اٽلي سان لاڳاپيل جنگين جي فهرست}} [[File:Cavour (550).jpg|thumb|هوائي جهاز بردار ٻيڙو ''[[اطالوي هوائي جهاز بردار ٻيڙو ڪاوير|ڪاوير]]''، [[اطالوي بحريه]] جو [[فليگ شپ]]]] [[File:Centauro01.JPEG|thumb|[[IFOR]] جي حصي طور [[بوسنيا ۽ هرزيگووينا]] ۾ گشت دوران اطالوي فوج جو [[چينتاورو (ٽينڪ تباه ڪندڙ)|چينتاورو]] ٽينڪ تباه ڪندڙ]] [[اٽلي جي فوجي تاريخ]] هڪ وسيع دور کي بيان ڪري ٿي، جيڪو [[اٽلي جون قديم قومون|اٽلي جي قديم قومن]] طرفان وڙهيل فوجي تڪرارن کان شروع ٿئي ٿو، خاص طور تي [[قديم رومن]] طرفان ڀونوچ سمنڊ جي دنيا جي فتح، وچئين دور ۾ اطالوي [[اطالوي شهري رياستون|شهري رياستن]] ۽ [[سامونڊي جمهوريهون|سامونڊي جمهوريهن]] جي واڌ، ۽ [[اٽلي جي تاريخي رياستن جي فهرست|تاريخي اطالوي رياستن]] جي [[اطالوي جنگيون|اطالوي جنگين]] ۽ [[جانشيني جون جنگيون|جانشيني جي جنگين]] ۾ شموليت کان گذري، نيپوليني دور، [[اٽلي جو اتحاد]]، [[اطالوي سلطنت|نوآبادياتي سلطنت]] جي مهمن، ٻنهي [[عالمي جنگون|عالمي جنگين]]، ۽ جديد دور تائين پهچي ٿو، جنهن ۾ [[نيٽو]]، يورپي يونين يا گڏيل قومن جي سرپرستي هيٺ عالمي [[امن قائم رکڻ]] واريون ڪارروائيون شامل آهن. [[اطالوي فوج]]، [[اطالوي بحريه|بحريه]]، [[اطالوي هوائي فوج|هوائي فوج]] ۽ [[ڪارابينيئري]] گڏجي اطالوي هٿياربند فوجون ٺاهين ٿيون، جيڪي [[هاءِ ڪائونسل آف ڊفينس (اٽلي)|هاءِ ڪائونسل آف ڊفينس]] جي حڪم هيٺ آهن، جنهن جي صدارت صدر ڪندو آهي، جيئن [[اٽلي جو آئين]] مقرر ڪري ٿو. آرٽيڪل 78 موجب، [[اٽلي جي پارليامينٽ|پارليامينٽ]] کي جنگ جي حالت جو اعلان ڪرڻ ۽ جنگ لاءِ ضروري اختيار حڪومت کي ڏيڻ جو اختيار آهي. هٿياربند فوجن جي شاخ نه هجڻ باوجود، [[گوارڊيا دي فنانزا]] کي فوجي حيثيت حاصل آهي ۽ اها فوجي بنيادن تي منظم آهي.{{Efn|گوارڊيا دي فنانزا جهازن، هوائي جهازن ۽ هيليڪاپٽرن جو وڏو ٻيڙو هلائي ٿي، جنهن سان اها اٽلي جي پاڻيءَ جي نگراني ڪري سگهي ٿي ۽ جنگي منظرنامن ۾ حصو وٺي سگهي ٿي.}} 2005ع کان فوجي خدمت رضاڪارانه آهي.<ref>{{Cite web|title=Law n°226 of August 23, 2004 |url=http://www.camera.it/parlam/leggi/04226l.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130117013103/http://www.camera.it/parlam/leggi/04226l.htm|archive-date=17 January 2013|access-date=13 July 2012|publisher=Camera.it}}</ref> 2010ع ۾، اطالوي فوج وٽ فعال ڊيوٽي تي 293,202 اهلڪار هئا،<ref>"The Military Balance 2010", pp. 141–145. [[International Institute for Strategic Studies]], 3 February 2010.</ref> جن مان 114,778 ڪارابينيئري هئا.<ref>{{Cite web|last=Italian Ministry of Defence|author-link=Ministry of Defence (Italy)|title=Nota aggiuntiva allo stato di previsione per la Difesa per l'anno 2009 |url=http://www.difesa.it/NR/rdonlyres/5EF11493-59DD-4FB7-8485-F4258D9F5891/0/Nota_Aggiuntiva_2009.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110504073613/http://www.difesa.it/NR/rdonlyres/5EF11493-59DD-4FB7-8485-F4258D9F5891/0/Nota_Aggiuntiva_2009.pdf|archive-date=4 May 2011|access-date=11 July 2014|language=it}}</ref> نيٽو جي [[نيوڪليئر شيئرنگ]] حڪمت عملي جي حصي طور، اٽلي 90 آمريڪي [[B61 نيوڪليئر بم]]ن جي ميزباني ڪري ٿو، جيڪي [[گيدي ايئر بيس|گيدي]] ۽ [[اويانو ايئر بيس|اويانو]] هوائي اڏن تي رکيل آهن.<ref>{{Cite web|last=Hans M. Kristensen / Natural Resources Defense Council|year=2005|title=NRDC: U.S. Nuclear Weapons in Europe – part 1|url=http://www.nrdc.org/nuclear/euro/euro_pt1.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110101060355/http://www.nrdc.org/nuclear/euro/euro_pt1.pdf|archive-date=1 January 2011|access-date=30 May 2011}}</ref> فوج قومي زميني دفاعي قوت آهي. اها 1946ع ۾، اٽلي جي جمهوريه بڻجڻ وقت، "[[رائل اطالوي آرمي]]" جي باقيات مان ٺهي. ان جون مشهور ترين جنگي گاڏيون [[دارڊو آءِ ايف وي|دارڊو]] [[پيادل جنگي گاڏي]]، [[بي 1 چينتاورو]] [[ٽينڪ تباه ڪندڙ]] ۽ [[ارييتي]] [[ٽينڪ]] آهن، ۽ ان جي هوائي جهازن ۾ [[اگوستا A129 مانگوستا|مانگوستا]] [[حملو ڪندڙ هيليڪاپٽر]] شامل آهي، جيڪو يورپي يونين، نيٽو ۽ گڏيل قومن جي مشنن ۾ مقرر ڪيو ويو آهي. ان وٽ [[ليوپارڊ 1]] ۽ [[M113]] بکتر بند گاڏيون پڻ موجود آهن. اطالوي بحريه هڪ [[بليو واٽر نيوي]] آهي. اها پڻ 1946ع ۾ ''[[ريجيا مارينا]]'' ('شاهي بحريه') جي باقيات مان ٺهي. يورپي يونين ۽ نيٽو جي ميمبر طور، بحريه سڄي دنيا ۾ اتحادي امن قائم رکڻ وارن آپريشنن ۾ حصو ورتو آهي. 2014ع ۾، بحريه 154 جهاز هلائي رهي هئي، جن ۾ ننڍا مددگار جهاز پڻ شامل هئا.<ref>{{Cite web|title=La Marina Militare OGGI|url=http://flpdifesa.org/wp-content/uploads/2013/06/Linee-intervento-del-Capo-di-SMM.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220525043355/http://flpdifesa.org/wp-content/uploads/2013/06/Linee-intervento-del-Capo-di-SMM.pdf|archive-date=25 May 2022|access-date=28 April 2022|language=it}}</ref> اطالوي هوائي فوج 1923ع ۾ بادشاهه وڪٽر ايمانوئل ٽئين طرفان هڪ آزاد خدمتي هٿيار طور ''[[ريجيا ايروناوٽيڪا]]'' ('شاهي هوائي فوج') جي نالي سان قائم ڪئي وئي. ٻي عالمي جنگ کان پوءِ، ان جو نالو ''ايروناوٽيڪا ميليتاري'' رکيو ويو. 2021ع ۾، اطالوي هوائي فوج 219 جنگي جيٽ هلائي رهي هئي. ٽرانسپورٽ جي صلاحيت 27 [[لاڪ هيڊ مارٽن C-130J سپر هرڪيولس|C-130J]] ۽ [[C-27J اسپارٽن]] جهازن جي ٻيڙي ذريعي يقيني بڻائي وئي آهي. فضائي ڪرتب ڏيکاريندڙ ٽيم ''[[فريتچي تريڪولوري]]'' ('ترنگا تير') آهي. فوج جو هڪ خودمختيار ڪور، ڪارابينيئري، اٽلي جي [[جينڊارمري]] ۽ [[فوجي پوليس]] آهي، جيڪا [[اٽلي ۾ قانون لاڳو ڪندڙ ادارا|اٽلي جي ٻين پوليس فورسن]] سان گڏ فوجي ۽ شهري آبادي جي پوليسنگ ڪري ٿي. جڏهن ته ڪارابينيئري جون مختلف شاخون الڳ وزارتن کي رپورٽ ڪن ٿيون، پر عوامي امن امان ۽ سلامتي برقرار رکڻ وقت هي ڪور گهرو وزارت کي رپورٽ ڪري ٿو.<ref>{{Cite web|title=The Carabinieri Force is linked to the Ministry of Defence|url=http://www.carabinieri.it/Internet/Multilingua/EN/GoverningBodies|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110430214042/http://www.carabinieri.it/Internet/Multilingua/EN/GoverningBodies|archive-date=30 April 2011|access-date=14 May 2010|publisher=Carabinieri}}</ref> ==<span class="anchor" id="Constituent entities"></span>انتظامي ورهاستون== <!-- This Anchor tag serves to provide a permanent target for incoming section links. Please do not remove or modify it, except to add another appropriate anchor. If you modify the section title, please anchor the old title. It is always best to anchor an old section header that has been changed so that links to it will not be broken. See [[Template:Anchor]] for details. This template is {{Subst:Anchor comment}}. --> {{Main|اٽلي جا علائقا|اٽلي جا صوبا|اٽلي جا ميٽروپوليٽن شهر|ڪوموني}} {{Italy Labelled Map Scalable|image-width=400}} اٽلي 20 علائقن (''[[ريجوني]]'') تي مشتمل آهي، جن مان پنجن کي [[خاص قانوني حيثيت وارا خودمختيار علائقا|خاص خودمختيار حيثيت]] حاصل آهي، جيڪا کين اضافي معاملن تي قانون سازي ڪرڻ جي اجازت ڏئي ٿي.<ref name="tuttitalia">{{Cite news|title=Regioni italiane|url=http://www.tuttitalia.it/regioni|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220509133929/https://www.tuttitalia.it/regioni|archive-date=9 May 2022|access-date=30 April 2022|language=it}}</ref> {{Div col}} * [[ابروزو]] * [[اوستا وادي]] * [[اپوليا]] * [[بازيليڪاتا]] * [[ڪلابريا]] * [[ڪمپانيا]] * [[ايميليا-رومانيا]] * [[فريولي-وينيزيا جوليا]] * [[لازيو]] * [[ليگوريا]] * [[لومباردي]] * [[مارڪي]] * [[موليزه]] * [[پيڊمونٽ]] * [[سارڊينيا]] * [[سسلي]] * [[ترنتينو-آلٽو آديجي/سڊٽيرول]] * [[ٽسڪني]] * [[امبريا]] * [[وينيتو]] {{Div col end}} ''ريجوني'' ۾ 107 صوبا (''[[اٽلي جا صوبا|پرووينچي]]'') يا ميٽروپوليٽن شهر (''[[اٽلي جا ميٽروپوليٽن شهر|چِتا ميٽروپوليتاني]]'')، ۽ 7,896 ميونسپلٽيون (''[[ڪوموني]]'') شامل آهن.<ref name="tuttitalia"/> {{Clear}} == معيشت == {{Main|اٽلي جي معيشت}} {{See also|وڏين اطالوي ڪمپنين جي فهرست}} اٽلي وٽ هڪ ترقي يافته<ref>{{Cite web|title=Select Country or Country Groups|url=https://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/2017/02/weodata/weoselgr.aspx|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20171022143402/https://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/2017/02/weodata/weoselgr.aspx|archive-date=22 October 2017|access-date=22 October 2017}}</ref> [[مخلوط معيشت]] آهي، جيڪا [[يورو زون]] ۾ ٽين وڏي ۽ [[قوت خريد جي برابري]] سان ترتيب ڏنل GDP موجب دنيا ۾ [[GDP (PPP) موجب ملڪن جي فهرست|11هين وڏي]] معيشت آهي.<ref name="IMFWEO.IT"/> ان وٽ [[ڪل دولت موجب ملڪن جي فهرست|نائين وڏي قومي دولت]] آهي ۽ [[سون جي ذخيرن موجب ملڪن جي فهرست|مرڪزي بئنڪ جي سون جي ذخيرن]] ۾ ٽئين نمبر تي آهي. [[جي-7]]، يورو زون ۽ [[او اي سي ڊي]] جي باني ميمبر طور، اهو سڀ کان وڌيڪ صنعتي ملڪن مان هڪ ۽ يورپ ۾ هڪ اهم [[واپاري قوم]] آهي؛<ref>{{Cite news|last1=Sensenbrenner|first1=Frank|last2=Arcelli|first2=Angelo Federico|title=Italy's Economy Is Much Stronger Than It Seems|url=https://www.huffingtonpost.com/frank-sensenbrenner/italy-economy_b_3401988.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141206190937/http://www.huffingtonpost.com/frank-sensenbrenner/italy-economy_b_3401988.html|archive-date=6 December 2014|access-date=25 November 2014|work=HuffPost}}; {{Cite news|last1=Dadush|first1=Uri|title=Is the Italian Economy on the Mend?|url=http://carnegieeurope.eu/publications/?fa=50565&reloadFlag=1|access-date=25 November 2014|publisher=[[Carnegie Endowment for International Peace|Carnegie Europe]]|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150713124951/http://carnegieeurope.eu/publications/?fa=50565&reloadFlag=1|archive-date=13 July 2015}}; {{Cite web|title=Doing Business in Italy: 2014 Country Commercial Guide for U.S. Companies |url=http://www.export.gov/italy/static/2014%20CCG%20Italy_Latest_eg_it_076513.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20140715152504/http://www.export.gov/italy/static/2014%20CCG%20Italy_Latest_eg_it_076513.pdf|archive-date=15 July 2014|access-date=25 November 2014|publisher=[[United States Commercial Service]]}}</ref> 2024ع تائين، ان €612&nbsp;ارب ماليت جو سامان برآمد ڪيو ۽ €46&nbsp;ارب جو واپاري سرپلس حاصل ڪيو.<ref>[https://www.ft.com/content/1a1f0646-55a0-49ea-a959-fcfd1b1d26b8?utm_social_post_id=634238374&utm_social_handle_id=18949452&fbclid=IwY2xjawO78ZFleHRuA2FlbQIxMABicmlkETFIVTRPNXM4NWFCQ1JjYVQ3c3J0YwZhcHBfaWQQMjIyMDM5MTc4ODIwMDg5MgABHiFr0MoDj_MQ9STlc3S5GUpagM9kFM0GNu8rQGlInWQ_2duT7xdIytOTssGH_aem_yj3Z7vcjITd9u8Tgv436Hg Europe should learn from Italy] ''FT'' (6 November 2025)</ref> [[انساني ترقي اشاري موجب ملڪن جي فهرست|انساني ترقي اشاري]] ۾ 30هين نمبر تي ايندڙ هڪ [[ترقي يافته ملڪ]] طور، اٽلي [[متوقع حياتي]]، [[اٽلي ۾ صحت سنڀال|صحت سنڀال]]،<ref>{{Cite web|title=The World Health Organization's ranking of the world's health systems|url=http://www.photius.com/rankings/healthranks.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100105190014/http://www.photius.com/rankings/healthranks.html|archive-date=5 January 2010|access-date=7 September 2015|publisher=Photius.com}}</ref> ۽ [[تعليم اشاري]] ۾ سٺي ڪارڪردگي ڏيکاري ٿو. اهو پنهنجي تخليقي ۽ جدت پسند ڪاروبارن،<ref>{{Cite web|title=The Global Creativity Index 2011 |url=http://martinprosperity.org/media/GCI%20Report%20Sep%202011.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140930054555/http://martinprosperity.org/media/GCI%20Report%20Sep%202011.pdf|archive-date=30 September 2014|access-date=26 November 2014|publisher=Martin Prosperity Institute}}</ref> مقابلي واري زرعي شعبي،<ref>{{Cite web|last1=Aksoy|first1=M. Ataman|last2=Ng|first2=Francis|title=The Evolution of Agricultural Trade Flows|url=https://openknowledge.worldbank.org/bitstream/handle/10986/3793/WPS5308.pdf?sequence=1|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141129120448/https://openknowledge.worldbank.org/bitstream/handle/10986/3793/WPS5308.pdf?sequence=1|archive-date=29 November 2014|access-date=25 November 2014|publisher=[[The World Bank]]}}</ref> ۽ پنهنجي اثرائتي ۽ اعليٰ معيار واري موٽر گاڏين، مشينري، خوراڪ، ڊزائن ۽ فيشن جي صنعتن لاءِ مشهور آهي.<ref>{{Cite web|title=Automotive Market Sector Profile – Italy|url=http://www.enterprisecanadanetwork.ca/_uploads/resources/Automotive-Market-Sector-Profile-Italy.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20141205163959/http://www.enterprisecanadanetwork.ca/_uploads/resources/Automotive-Market-Sector-Profile-Italy.pdf|archive-date=5 December 2014|access-date=26 November 2014|publisher=[[Trade Commissioner Service|The Canadian Trade Commissioner Service]]}}; {{Cite web|title=Data & Trends of the European Food and Drink Industry 2013–2014 |url=http://www.fooddrinkeurope.eu/uploads/publications_documents/Data__Trends_of_the_European_Food_and_Drink_Industry_2013-2014.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20141206010318/http://www.fooddrinkeurope.eu/uploads/publications_documents/Data__Trends_of_the_European_Food_and_Drink_Industry_2013-2014.pdf|archive-date=6 December 2014|access-date=26 November 2014|publisher=[[FoodDrinkEurope]]}}; {{Cite news|date=10 January 2014|title=Italy fashion industry back to growth in 2014 |url=http://uk.reuters.com/article/uk-italy-fashion-growth-idUKBREA0912220140110|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20141205114140/http://uk.reuters.com/article/2014/01/10/uk-italy-fashion-growth-idUKBREA0912220140110|archive-date=5 December 2014|access-date=26 November 2014|work=Reuters}}</ref> [[File:Milan skyline skyscrapers of Porta Nuova business district.jpg|thumb|[[ميلان]] اٽلي جو معاشي گاديءَ جو هنڌ آهي<ref>{{Cite web|date=18 May 2018|title=Milan, Italy's Industrial and Financial Capital|url=https://www.prologis.it/en/industrial-logistics-warehouse-space/europe/italy/milan-italys-industrial-and-financial-capital|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220707141649/https://www.prologis.it/en/industrial-logistics-warehouse-space/europe/italy/milan-italys-industrial-and-financial-capital|archive-date=7 July 2022|access-date=27 May 2022}}</ref> ۽ هڪ عالمي [[مالي مرڪز]] ۽ [[فيشن گاديءَ جو هنڌ]] آهي.]] [[File:Siena, Piazza Salimbeni (Bank Monte dei Paschi di Siena) (38588876202).jpg|thumb|[[بانڪا مونٽي دي پاسڪي دي سيئنا]]، جيڪا 1472ع ۾ قائم ٿي، دنيا جي [[قديم ترين بئنڪن جي فهرست|سڀ کان قديم يا ٻئي نمبر تي قديم بئنڪ آهي جيڪا مسلسل ڪم ڪري رهي آهي]].]] [[File:The Eni building, Quartiere XXXII Europa, Roma, Lazio, Italy - panoramio.jpg|thumb|[[ايني]] کي دنيا جي تيل ۽ گئس جي [[سپرميجرز]] مان هڪ سمجھيو ويندو آهي.<ref>{{Cite web|url=https://www.globalwitness.org/en/campaigns/oil-gas-and-mining/spotlight-sharpens/|title=The spotlight sharpens: Eni and corruption in Republic of Congo's oil sector|website=Global Witness|access-date=27 April 2020|archive-date=25 July 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20230725204616/https://www.globalwitness.org/en/campaigns/oil-gas-and-mining/spotlight-sharpens/|url-status=dead}}</ref>]] اٽلي دنيا جو [[پيداوار جي پيداوار موجب ملڪن جي فهرست|اٺون وڏو پيداواري ملڪ]] ۽ يورپ ۾ ٻيو وڏو ملڪ آهي،<ref>"[http://databank.worldbank.org/data/reports.aspx?source=2&series=NV.IND.MANF.KD&country= Manufacturing, value added (current US$)] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20171010152014/http://databank.worldbank.org/data/reports.aspx?source=2&series=NV.IND.MANF.KD&country=|date=10 October 2017}}". Retrieved 17 May 2017.</ref> جنهن جي خاصيت اها آهي ته ساڳي ماپ واري ٻين معيشتن جي ڀيٽ ۾ ان ۾ ملٽي نيشنل ڪارپوريشنون گهٽ آهن ۽ ڪيترائي متحرڪ [[ننڍا ۽ وچولي درجي جا ڪاروبار|ننڍا ۽ وچولي درجي جا ڪاروبار]] موجود آهن، جيڪي صنعتي ضلعن ۾ گڏ ٿيل آهن ۽ اطالوي صنعت جي ريڙهه جي هڏي آهن. ان سان هڪ اهڙو پيداوار وارو شعبو پيدا ٿيو آهي، جيڪو اڪثر نچ مارڪيٽن ۽ عياشي شين جي برآمد تي ڌيان ڏئي ٿو. جيتوڻيڪ اهو مقدار جي لحاظ کان مقابلي ۾ گهٽ صلاحيت رکي ٿو، پر اعليٰ معيار جي شين وسيلي انهن ايشيائي معيشتن سان مقابلو ڪري سگهي ٿو، جتي مزدوريءَ جو خرچ گهٽ آهي.<ref>{{Cite news|date=19 May 2005|title=Knowledge Economy Forum 2008: Innovative Small And Medium Enterprises Are Key To Europe & Central Asian Growth |url=http://web.worldbank.org/WBSITE/EXTERNAL/COUNTRIES/ECAEXT/0,,contentMDK:21808326~menuPK:258604~pagePK:2865106~piPK:2865128~theSitePK:258599,00.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20080623065619/http://web.worldbank.org/WBSITE/EXTERNAL/COUNTRIES/ECAEXT/0,,contentMDK:21808326~menuPK:258604~pagePK:2865106~piPK:2865128~theSitePK:258599,00.html|archive-date=23 June 2008|access-date=17 June 2008|publisher=The World Bank}}</ref> اٽلي 2023ع ۾ دنيا جو [[برآمدات موجب ملڪن جي فهرست|9هين وڏو برآمد ڪندڙ]] ملڪ هو. [[اٽلي جي وڏن واپاري ڀائيوارن جي فهرست|ان جا ويجها واپاري لاڳاپا]] ٻين يورپي يونين ملڪن سان آهن، ۽ 2019ع ۾ ان جا سڀ کان وڏا برآمدي ڀائيوار جرمني (12%)، فرانس (11%) ۽ آمريڪا (10%) هئا.<ref name="cia.gov">{{Cite web|title=The World Factbook|url=https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210701235642/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy|archive-date=1 July 2021|access-date=28 May 2021|publisher=Central Intelligence Agency}}</ref> [[اطالوي موٽر گاڏين جي صنعت]] ملڪ جي پيداواري شعبي جو اهم حصو آهي، جنهن ۾ 2015ع ۾ 144,000 کان وڌيڪ ڪمپنيون ۽ لڳ ڀڳ 485,000 ملازم هئا،<ref>{{Cite web|title=Auto: settore da 144mila imprese in Italia e 117 mld fatturato|url=http://www.adnkronos.com/soldi/economia/2015/09/23/auto-settore-mila-imprese-italia-mld-fatturato_WooBmrBqxgxO7mOvIRXUBI.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150925121926/http://www.adnkronos.com/soldi/economia/2015/09/23/auto-settore-mila-imprese-italia-mld-fatturato_WooBmrBqxgxO7mOvIRXUBI.html|archive-date=25 September 2015|access-date=23 September 2015|website=adnkronos.com}}</ref> ۽ اها GDP ۾ 9% حصو وجهي ٿي.<ref>{{Cite web|title=Country Profiles – Italy|url=http://acea.thisconnect.com/index.php/country_profiles/detail/italy|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20080211190839/http://acea.thisconnect.com/index.php/country_profiles/detail/italy|archive-date=11 February 2008|access-date=9 February 2008|website=acea.thisconnect.com}}</ref><ref>{{Cite web|title=Global Auto Market 2021. General Motors Is The Only Group To Report Double-digit Losses |url=https://www.focus2move.com/world-car-group-ranking|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210701010705/https://www.focus2move.com/world-car-group-ranking|archive-date=1 July 2021|access-date=27 May 2022}}</ref> ملڪ وٽ گاڏين جو وڏو سلسلو آهي، [[ماس مارڪيٽ]] تي ڌيان ڏيندڙ برانڊن جهڙوڪ [[فيات]]، [[پريميئم پيداوار|پريميئم]] برانڊن جهڙوڪ [[الفا روميو]] ۽ [[مازيراتي]] کان وٺي عياشي [[سپر ڪارز]] جهڙوڪ [[پاگاني (ڪمپني)|پاگاني]]، [[لامبورگيني]] ۽ [[فيراري]] تائين. [[بانڪا مونٽي دي پاسڪي دي سيئنا]]، تعريف تي دارومدار رکندي، دنيا جي سڀ کان قديم يا ٻئي نمبر تي قديم بئنڪ آهي جيڪا مسلسل ڪم ڪري رهي آهي، ۽ اٽلي جي چوٿين وڏي تجارتي ۽ ريٽيل بئنڪ آهي.<ref>{{Cite news|date=26 October 2017|title=Italy's fourth-biggest bank returns to the stockmarket|url=https://www.economist.com/news/finance-and-economics/21730672-shares-bailed-out-bank-start-trading-again-italys-fourth-biggest-bank|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20180215112321/https://www.economist.com/news/finance-and-economics/21730672-shares-bailed-out-bank-start-trading-again-italys-fourth-biggest-bank|archive-date=15 February 2018|access-date=26 October 2021|newspaper=[[The Economist]]}}</ref> اٽلي وٽ مضبوط [[ڪوآپريٽو]] شعبو آهي، جنهن ۾ يورپي يونين اندر آباديءَ جو سڀ کان وڏو حصو (4.5%) ڪوآپريٽو ۾ ملازم آهي.<ref>{{Cite web|date=April 2016|title=The Power of Cooperation – Cooperatives Europe key statistics 2015 |url=https://coopseurope.coop/sites/default/files/The%20power%20of%20Cooperation%20-%20Cooperatives%20Europe%20key%20statistics%202015.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20201112034412/https://coopseurope.coop/sites/default/files/The%20power%20of%20Cooperation%20-%20Cooperatives%20Europe%20key%20statistics%202015.pdf|archive-date=12 November 2020|access-date=28 May 2021|website=[[Cooperatives Europe]]}}</ref> [[وال ڊي آڪري تيل جو ميدان|وال ڊي آڪري]] علائقو، بازيليڪاتا، يورپ جو سڀ کان وڏو [[آن شور (هائيڊروڪاربنز)|آن شور]] [[هائيڊروڪاربن ميدان]] رکي ٿو.<ref>{{Cite web|title=In Val d'Agri with Upstream activities|url=https://www.eni.com/en-IT/operations/italy-val-agri-upstream-activities.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20220516034214/https://www.eni.com/en-IT/operations/italy-val-agri-upstream-activities.html|archive-date=16 May 2022|access-date=3 February 2021|publisher=[[Eni]]}}</ref> معتدل قدرتي گئس جا ذخيرا، خاص طور تي [[پو ماٿري]] ۽ ايڊرياٽڪ سمنڊ جي هيٺان آف شور علائقن ۾، دريافت ڪيا ويا آهن ۽ اهي ملڪ جو سڀ کان اهم معدني وسيلو آهن. اٽلي دنيا ۾ [[پومس]]، [[پوزولانا]] ۽ [[فيلڊسپار]] جي اهم پيدا ڪندڙن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite encyclopedia|title=Italy, the economy: Resources and power|encyclopedia=[[Encyclopædia Britannica]]|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297474/Italy/26994/Forestry#toc26986|access-date=9 February 2015|date=3 February 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20150209194536/http://www.britannica.com/EBchecked/topic/297474/Italy/26994/Forestry#toc26986|archive-date=9 February 2015|url-status=live}}</ref> ٻيو قابل ذڪر وسيلو سنگ مرمر آهي، خاص طور تي ٽسڪني مان نڪرندڙ مشهور اڇو [[ڪارارا سنگ مرمر]]. اٽلي هڪ مالي اتحاد، يعني يورو زون، جو حصو آهي، جيڪو لڳ ڀڳ 330 ملين شهرين جي نمائندگي ڪري ٿو، ۽ [[يورپي واحد مارڪيٽ]] جو پڻ حصو آهي، جيڪا 500 ملين کان وڌيڪ صارفين جي نمائندگي ڪري ٿي. ڪيترين ئي ملڪي تجارتي پاليسين جو تعين يورپي يونين جي ميمبر ملڪن جي معاهدن ۽ يورپي يونين جي قانون سازي ذريعي ٿيندو آهي. اٽلي 2002ع ۾ گڏيل يورپي ڪرنسي، [[يورو]]، اختيار ڪئي.<ref>{{Cite news|last=Andrews|first=Edmund L.|date=1 January 2002|title=Germans Say Goodbye to the Mark, a Symbol of Strength and Unity|url=https://www.nytimes.com/2002/01/01/world/germans-say-goodbye-to-the-mark-a-symbol-of-strength-and-unity.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110501031330/http://www.nytimes.com/2002/01/01/world/germans-say-goodbye-to-the-mark-a-symbol-of-strength-and-unity.html|archive-date=1 May 2011|access-date=18 March 2011|work=The New York Times}}; {{Cite news|last=Taylor Martin|first=Susan|date=28 December 1998|title=On Jan.{{spaces}}1, out of many arises one Euro|work=[[St. Petersburg Times]]|page=National, 1.A}}</ref> ان جي مالياتي پاليسي [[يورپي مرڪزي بئنڪ]] طرفان مقرر ڪئي ويندي آهي. اٽلي [[2008ع جو مالي بحران|2008ع جي مالي بحران]] کان متاثر ٿيو، جنهن ڍانچائي مسئلن کي وڌيڪ سنگين بڻايو.<ref>{{Cite web|last=Orsi|first=Roberto|date=23 April 2013|title=The Quiet Collapse of the Italian Economy|work=Euro Crisis in the Press |url=http://blogs.lse.ac.uk/eurocrisispress/2013/04/23/the-quiet-collapse-of-the-italian-economy|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141119075748/http://blogs.lse.ac.uk/eurocrisispress/2013/04/23/the-quiet-collapse-of-the-italian-economy|archive-date=19 November 2014|access-date=24 November 2014|publisher=[[The London School of Economics]]}}</ref> 1950ع واري ڏهاڪي کان 1970ع واري ڏهاڪي جي شروعات تائين هر سال GDP جي 5–6% مضبوط واڌ کان پوءِ،<ref>{{Cite book|last=Nicholas Crafts, Gianni Toniolo|title=Economic growth in Europe since 1945 |publisher=Cambridge University Press|year=1996|isbn=978-0-5214-9627-8|page=428}}</ref> ۽ 1980ع ۽ 1990ع واري ڏهاڪن ۾ تدريجي سستي کان پوءِ، ملڪ 2000ع واري ڏهاڪي ۾ جمود جو شڪار ٿيو.<ref>{{Cite web|last=Balcerowicz|first=Leszek|title=Economic Growth in the European Union|url=http://www.lisboncouncil.net/growth/documents/LISBON_COUNCIL_Economic_Growth_in_the_EU%20(1).pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140714205108/http://www.lisboncouncil.net/growth/documents/LISBON_COUNCIL_Economic_Growth_in_the_EU%20(1).pdf|archive-date=14 July 2014|access-date=8 October 2014|publisher=The Lisbon Council}}; {{Cite news|title="Secular stagnation" in graphics|url=https://www.economist.com/blogs/graphicdetail/2014/11/secular-stagnation-graphics|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141123234145/http://www.economist.com/blogs/graphicdetail/2014/11/secular-stagnation-graphics|archive-date=23 November 2014|access-date=24 November 2014|newspaper=The Economist}}</ref> وڏي سرڪاري خرچ سان واڌ بحال ڪرڻ لاءِ سياسي ڪوششن [[عوامي قرض]] ۾ شديد واڌ پيدا ڪئي، جيڪو 2017ع ۾ GDP جي 132% کان وڌيڪ هو؛<ref>{{Cite web|date=15 May 2018|title=Debito pubblico oltre 2.300 miliardi e all'estero non lo comprano|url=https://www.investireoggi.it/economia/debito-pubblico-oltre-2-300-miliardi-e-litalia-e-sulla-strada-dellautarchia-finanziaria|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20200221072720/https://www.investireoggi.it/economia/debito-pubblico-oltre-2-300-miliardi-e-litalia-e-sulla-strada-dellautarchia-finanziaria|archive-date=21 February 2020|access-date=1 June 2018}}</ref> اهو يورپي يونين ۾ يونان کان پوءِ ٻيو سڀ کان وڏو هو.<ref>{{Cite web|title=Government debt increased to 93.9% of GDP in euro area and to 88.0% in EU28|url=http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_PUBLIC/2-22072014-AP/EN/2-22072014-AP-EN.PDF|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141021162159/http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_PUBLIC/2-22072014-AP/EN/2-22072014-AP-EN.PDF|archive-date=21 October 2014|access-date=24 November 2014|publisher=[[Eurostat]]}}</ref> [[اطالوي سرڪاري قرض|اطالوي عوامي قرض]] جو سڀ کان وڏو حصو قومي ادارن ۽ ماڻهن وٽ آهي، جيڪو اٽلي ۽ يونان جي وچ ۾ هڪ اهم فرق آهي،<ref>{{Cite web|date=18 May 2010|title=Could Italy Be Better Off than its Peers?|url=https://www.cnbc.com/2010/05/18/could-italy-be-better-off-than-its-peers.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110430030613/http://www.cnbc.com/id/37207942/Could_Italy_Be_Better_Off_than_its_Peers|archive-date=30 April 2011|access-date=30 May 2011|publisher=CNBC}}</ref> ۽ [[گهريلو قرض]] جي سطح او اي سي ڊي جي اوسط کان گهڻي گهٽ آهي.<ref>{{Cite web|title=Household debt and the OECD's surveillance of member states|url=http://www.nationalbanken.dk/da/om_nationalbanken/oekonomisk_forskning/Documents/4_Household%20debt%20and%20the%20OECD's%20surveillance%20of%20member%20states%20by%20Christophe%20Andr%C3%A9.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20150109041518/http://www.nationalbanken.dk/da/om_nationalbanken/oekonomisk_forskning/Documents/4_Household%20debt%20and%20the%20OECD%27s%20surveillance%20of%20member%20states%20by%20Christophe%20Andr%C3%A9.pdf|archive-date=9 January 2015|access-date=26 November 2014|publisher=[[OECD]] Economics Department}}</ref> [[ڏکڻ وارو سوال|وڏي اتر–ڏکڻ ورهاست]] سماجي-معاشي ڪمزوريءَ جو هڪ اهم عنصر آهي؛<ref>{{Cite news|title=Oh for a new risorgimento|url=https://www.economist.com/special-report/2011/06/11/oh-for-a-new-risorgimento|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141024163715/http://www.economist.com/node/18780831|archive-date=24 October 2014|access-date=24 November 2014|newspaper=The Economist}}</ref> اتر ۽ ڏکڻ وارن علائقن ۽ ميونسپلٽين جي سرڪاري آمدنيءَ ۾ تمام وڏو فرق آهي.<ref>{{Cite web|title=Comune per Comune, ecco la mappa navigabile dei redditi dichiarati in Italia|url=http://www.lastampa.it/economia/speciali/redditi-italia|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20150405032750/http://www.lastampa.it/economia/speciali/redditi-italia|archive-date=5 April 2015|access-date=4 April 2015|website=lastampa.it}}</ref> سڀ کان امير صوبو، [[آلٽو آديجي-ڏکڻ ٽائرول]]، في فرد قومي GDP جو 152% ڪمائي ٿو، جڏهن ته سڀ کان غريب علائقو، ڪلابريا، 61% ڪمائي ٿو.<ref>{{Cite web|title=GDP per capita at regional level|url=https://www.istat.it/it/files/2016/12/Conti-regionali_2015.pdf?title=Conti+economici+territoriali+-+12%2Fdic%2F2016+-+Testo+integrale+e+nota+metodologica.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20171026054135/https://www.istat.it/it/files/2016/12/Conti-regionali_2015.pdf?title=Conti+economici+territoriali+-+12%2Fdic%2F2016+-+Testo+integrale+e+nota+metodologica.pdf|archive-date=26 October 2017|access-date=25 October 2017|publisher=[[Istat]]}}</ref> بيروزگاريءَ جي شرح (11%) يورو زون جي اوسط کان مٿي آهي،<ref>{{Cite web|title=Euro area unemployment rate at 11%|url=http://ec.europa.eu/eurostat/documents/2995521/8121455/3-31072017-AP-EN.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170731232352/http://ec.europa.eu/eurostat/documents/2995521/8121455/3-31072017-AP-EN.pdf|archive-date=31 July 2017|access-date=26 October 2017|publisher=[[Eurostat]]}}</ref> پر جدا جدا انگن موجب اها اتر ۾ 7% ۽ ڏکڻ ۾ 19% آهي.<ref>{{Cite web|last=Istat|author-link=National Institute of Statistics (Italy)|title=Employment and unemployment: second quarter 2017 |url=http://www.istat.it/it/files/2017/09/Mercato-del-lavoro-II-trim-2017.pdf?title=Il+mercato+del+lavoro+-+12%2Fset%2F2017+-+Testo+integrale+e+nota+metodologica.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20171026054033/http://www.istat.it/it/files/2017/09/Mercato-del-lavoro-II-trim-2017.pdf?title=Il+mercato+del+lavoro+-+12%2Fset%2F2017+-+Testo+integrale+e+nota+metodologica.pdf|archive-date=26 October 2017|access-date=26 October 2017}}</ref> [[درمياني آمدني|درمياني قابلِ خرچ آمدني]] 2021ع ۾ هر سال $27,949 هئي ([[قوت خريد جي برابري|PPP]]).<ref name="y148">{{cite book | author=OECD | title=Society at a Glance 2024: OECD Social Indicators, Figure 4.1 Median income varies by a factor eight across OECD countries | publisher=OECD | date=20 June 2024 | url=https://www.oecd.org/en/publications/2024/06/society-at-a-glance-2024_08001b73/full-report/component-12.html#indicator-d1e8404-8cd0a55a48 | page=}}</ref> [[اٽلي ۾ نوجوانن جي بيروزگاري|نوجوانن جي بيروزگاريءَ جي شرح]] (2018ع ۾ 32%) انتهائي بلند آهي. === زراعت === {{Main|اٽلي ۾ زراعت}} [[File:Vineyards in Piemonte, Italy.jpg|thumb|[[پيڊمونٽ جو انگورن وارو منظر: لانگهي-روئيرو ۽ مونفيراتو|لانگهي ۽ مونفيرات، پيڊمونٽ ۾ انگورن جا باغ]]. اٽلي دنيا جو [[شراب پيدا ڪندڙ ملڪن جي فهرست|سڀ کان وڏو شراب پيدا ڪندڙ ملڪ]] آهي، ۽ ان وٽ مقامي [[انگور جي ول|انگورن جي ولين]] جو سڀ کان وسيع قسم آهي.<ref>{{Cite web|date=25 November 2018|title=L'Italia è il maggiore produttore di vino|url=http://www.inumeridelvino.it/2018/11/la-produzione-di-vino-nel-mondo-2018-prima-stima-oiv.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211111224545/http://www.inumeridelvino.it/2018/11/la-produzione-di-vino-nel-mondo-2018-prima-stima-oiv.html|archive-date=11 November 2021|access-date=11 November 2021|language=it}}; {{Cite web|date=3 June 2017|title=L'Italia è il paese con più vitigni autoctoni al mondo|url=https://giornalevinocibo.com/2017/06/03/italia-prima-assoluta-per-vitgni-autoctoni-ecco-i-dati-dei-vari-stati|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211101044918/https://giornalevinocibo.com/2017/06/03/italia-prima-assoluta-per-vitgni-autoctoni-ecco-i-dati-dei-vari-stati|archive-date=1 November 2021|access-date=11 November 2021|language=it}}</ref>]] آخري زرعي مردم شماري موجب، 2010ع ۾ 1.6&nbsp;ملين فارم هئا (2000ع کان −32%)، جيڪي {{Convert|12700000|ha|0|abbr=on|disp=or}} تي پکڙيل هئا (انهن مان 63% ڏکڻ اٽلي ۾ آهن).<ref name="agrocensus">{{Cite web|date=24 October 2010|title=Censimento Agricoltura 2010|url=http://dati-censimentoagricoltura.istat.it/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150213021626/http://dati-censimentoagricoltura.istat.it/|archive-date=13 February 2015|access-date=11 February 2015|publisher=[[National Institute of Statistics (Italy)|ISTAT]]}}</ref> 99% خاندانن طرفان هلندڙ ۽ ننڍا آهن، جن جو سراسري پکيڙ صرف {{Convert|8|ha|0|abbr=on}} آهي.<ref name="agrocensus"/> زرعي استعمال واري زمين مان، اناج جا کيت 31%، [[زيتون]] جا باغ 8%، [[انگورن جا باغ]] 5%، [[کٽا ميوا]] جا باغ 4%، [[شگر بيٽ]] 2%، ۽ باغباني 2% تي مشتمل آهن. باقي زمين گهڻو ڪري چراگاهن (26%) ۽ چارا اناج (12%) لاءِ مخصوص آهي.<ref name="agrocensus"/> اٽلي دنيا جو [[شراب پيدا ڪندڙ ملڪن جي فهرست|سڀ کان وڏو شراب پيدا ڪندڙ ملڪ]] آهي،<ref>{{Cite web|year=2010|title=OIV report on the State of the vitiviniculture world market|url=http://news.reseau-concept.net/images/oiv_es/Client/DIAPORAMA_STATISTIQUES_Tbilissi_2010_EN.ppt|archive-url=https://web.archive.org/web/20110728145648/http://news.reseau-concept.net/images/oiv_es/Client/DIAPORAMA_STATISTIQUES_Tbilissi_2010_EN.ppt|archive-date=28 July 2011|website=news.reseau-concept.net|publisher=Réseau-CONCEPT|format=PowerPoint presentation}}</ref><ref>{{Cite news |last=Pisa |first=Nick |date=12 June 2011 |title=Italy overtakes France to become world's largest wine producer |url=https://www.telegraph.co.uk/foodanddrink/wine/8571222/Italy-overtakes-France-to-become-worlds-largest-wine-producer.html |url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20110903021833/http://www.telegraph.co.uk/foodanddrink/wine/8571222/Italy-overtakes-France-to-become-worlds-largest-wine-producer.html |archive-date=3 September 2011 |access-date=17 August 2011 |work=The Telegraph}}</ref> ۽ [[زيتون جو تيل]]، ميون (صوف، زيتون، انگور، نارنگيون، ليمون، ناسپاتيون، خوبانيون، هيزل نٽ، آڙون، چيريون، آلوبخارا، اسٽرابيريون ۽ ڪيئي فروٽ) ۽ ڀاڄين (خاص طور تي آرٽچوڪ ۽ ٽماٽا) جو اهم پيدا ڪندڙ آهي. سڀ کان مشهور [[اطالوي شراب]] [[ٽسڪني (شراب)|ٽسڪن]] [[ڪيانتي]] ۽ [[پيڊمونٽ (شراب)|پيڊمونٽي]] [[بارولو]] آهن. ٻيا مشهور شراب [[بارباريسڪو]]، [[باربيرا ڊي آستي]]، [[برونيلو دي مونتالچينو]]، [[فراسڪاتي DOC|فراسڪاتي]]، [[مونٽي پلچانو دابروزو]]، [[موريلينو دي اسڪانسانو]]، ۽ چمڪندڙ شراب [[فرانچياڪورتا DOCG|فرانچياڪورتا]] ۽ [[پروسيڪو]] آهن. معياري شيون جن ۾ اٽلي خاص مهارت رکي ٿو، خاص طور شراب ۽ [[اطالوي DOP پنيرن جي فهرست|علائقائي پنير]]، اڪثر معيار جي ضمانت وارن ليبلن [[Denominazione di origine controllata|DOC/DOP]] هيٺ محفوظ ڪيون وينديون آهن. هي [[يورپي يونين ۾ جاگرافيائي اشارا ۽ روايتي خاصيتون|جاگرافيائي اشاري وارو سرٽيفڪيٽ]]، جيڪو يورپي يونين طرفان منظور ٿيل آهي، [[نقلي شين]] سان مونجهاري کان بچڻ لاءِ اهم سمجھيو ويندو آهي. == آمدرفت == {{Main|اٽلي ۾ آمدرفت}} {{See also|اٽلي ۾ ريلوي اسٽيشنون}} [[File:A8-A26 Besnate.jpg|thumb|آٽوسترادا ديئي لاگي ('ڍنڍن واري موٽر وي'؛ [[آٽوسترادا A8 (اٽلي)|A8]] ۽ [[آٽوسترادا A9 (اٽلي)|A9]] جو حصو)، دنيا ۾ ٺهيل پهرين موٽر وي<ref name="independent"/>]] {{Anchor|Infrastructure}}اٽلي پهريون ملڪ هو جنهن موٽر ويون، ''[[آٽوسترادي]]''، ٺاهيون، جيڪي تيز ٽرئفڪ ۽ موٽر گاڏين لاءِ مخصوص هيون.<ref name="independent">{{Cite news|last=Lenarduzzi|first=Thea|date=30 January 2016|title=The motorway that built Italy: Piero Puricelli's masterpiece|url=http://www.independent.co.uk/travel/europe/the-worlds-first-motorway-piero-puricellis-masterpiece-is-the-focus-of-an-unlikely-pilgrimage-a6840816.html|url-status=live|archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20220526/http://www.independent.co.uk/travel/europe/the-worlds-first-motorway-piero-puricellis-masterpiece-is-the-focus-of-an-unlikely-pilgrimage-a6840816.html|archive-date=26 May 2022|access-date=12 May 2022|work=[[The Independent]]}}</ref> 2002ع ۾ اٽلي ۾ استعمال لائق [[اٽلي ۾ رستا|رستن]] جي ڊيگهه {{Convert|668721|km|mi|abbr=on}} هئي، جنهن ۾ {{Convert|6487|km|mi|abbr=on}} موٽر ويون شامل هيون، جيڪي رياست جي ملڪيت هيون پر [[اٽلانٽيا (ڪمپني)|اٽلانٽيا]] طرفان خانگي طور هلائي وينديون هيون. 2005ع ۾، لڳ ڀڳ 34,667,000 ڪارون (هر 1,000 ماڻهن تي 590) ۽ 4,015,000 مال بردار گاڏيون هن نيٽ ورڪ تي هلنديون هيون.<ref name="European Commission">{{Cite web|last=European Commission|author-link=European Commission|title=Panorama of Transport|url=http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_OFFPUB/KS-DA-07-001/EN/KS-DA-07-001-EN.PDF|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20090407142402/http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_OFFPUB/KS-DA-07-001/EN/KS-DA-07-001-EN.PDF|archive-date=7 April 2009|access-date=3 May 2009}}</ref> [[File:Etr500.JPG|thumb|[[ETR 500]] ريل گاڏي [[فلورنس–روم تيز رفتار ريلوي|فلورنس–روم تيز رفتار لائين]] تي، جيڪا يورپ ۾ ٺهيل پهرين تيز رفتار ريلوي هئي<ref>{{Cite web|title=Special report: A European high-speed rail network|url=https://op.europa.eu/webpub/eca/special-reports/high-speed-rail-19-2018/en/|access-date=22 July 2023|website=op.europa.eu|language=en-GB|archive-date=17 March 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240317233927/https://op.europa.eu/webpub/eca/special-reports/high-speed-rail-19-2018/en/|url-status=live}}</ref>]] [[اٽلي ۾ ريل آمدرفت|ريلوي نيٽ ورڪ]]، جيڪو رياست جي ملڪيت آهي ۽ [[فيروويه ديلو ستاتو|ريتي فيرووياريا ايتاليانا]] (FSI) طرفان هلائجي ٿو، 2024ع ۾ ڪل {{Convert|16879|km|mi|abbr=on}} هو، جنهن مان {{Convert|12277|km|0|abbr=on}} بجليءَ سان هلندڙ هو،<ref>{{Cite web |title=The network today |url=https://www.rfi.it/en/Network/The-network-today.html |access-date=29 September 2025 |website=[[Rete Ferroviaria Italiana]] |publisher=}}</ref> ۽ جنهن تي 4,802 لوڪوموٽو ۽ ريل ڪارون هلن ٿيون. تيز رفتار ريلن جو مکيه عوامي آپريٽر [[ترينيتاليا]] آهي، جيڪو FSI جو حصو آهي. تيز رفتار ريلون ٽن قسمن ۾ آهن: [[فريچياروسا]] ('ڳاڙهو تير') ريلون مخصوص تيز رفتار پٽڙين تي وڌ ۾ وڌ 300{{spaces}}km/h جي رفتار سان هلن ٿيون؛ [[فريچيارجينتو]] ('چانديءَ جو تير') تيز رفتار ۽ مکيه پٽڙين تي وڌ ۾ وڌ 250{{spaces}}km/h سان هلن ٿيون؛ ۽ [[فريچيابيانڪا]] ('اڇو تير') علائقائي تيز رفتار لائينن تي وڌ ۾ وڌ 200{{spaces}}km/h سان هلن ٿيون. اٽلي وٽ پاڙيسري ملڪن سان الپائن جبلن مٿان 11 ريل سرحدي گذرگاهون آهن. هوائي آمدرفت استعمال ڪندڙ مسافرن جي تعداد موجب اٽلي يورپ ۾ پنجين نمبر تي آهي، 2011ع ۾ لڳ ڀڳ 148 ملين مسافرن، يعني يورپ جي ڪل جو تقريباً 10%، سان.<ref>{{Cite web|date=7 January 2013|title=Trasporto aereo in Italia (PDF)|url=http://www.istat.it/it/archivio/78802|access-date=5 August 2013|publisher=ISTAT|archive-date=13 January 2013|archive-url=https://web.archive.org/web/20130113035254/http://www.istat.it/it/archivio/78802|url-status=live}}</ref> 2022ع ۾ 45 شهري هوائي اڏا هئا، جن ۾ [[ميلان مالپينسا ايئرپورٽ]] ۽ [[روم فيوميچينو ايئرپورٽ]] جا مرڪز شامل هئا.<ref>{{Cite web|title=Aeroporti in Italia: quanti sono? Elenco per regione|url=https://gliaeroporti.it/|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20221117184416/https://gliaeroporti.it/|archive-date=17 November 2022|access-date=17 November 2022|language=it}}</ref> 2021ع کان، اٽلي جو قومي هوائي جهاز بردار [[ITA ايئرويز]] آهي، جنهن [[اليتاليا]] جي جاءِ ورتي.<ref>{{Cite news|last=Buckley|first=Julia|date=18 October 2021|title=Italy reveals its new national airline|url=https://edition.cnn.com/travel/article/ita-airways-launch/index.html|access-date=18 October 2021|publisher=CNN|archive-date=18 October 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20211018100255/https://edition.cnn.com/travel/article/ita-airways-launch/index.html|url-status=live}}; {{Cite news|last=Villamizar|first=Helwing|date=15 October 2021|title=Italian Flag Carrier ITA Airways Is Born|url=https://airwaysmag.com/airlines/ita-airways-is-born|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20211016100028/https://airwaysmag.com/airlines/ita-airways-is-born|archive-date=16 October 2021|access-date=18 October 2021|work=Airways Magazine}}</ref> 2004ع ۾ 43 وڏا سامونڊي بندرگاهه هئا، جن ۾ [[جينوا]] شامل آهي، جيڪو ملڪ جو سڀ کان وڏو ۽ بحر روم ۾ ٻيو وڏو بندرگاهه آهي. 2005ع ۾ اٽلي وٽ لڳ ڀڳ 389,000 يونٽن تي مشتمل شهري هوائي ٻيڙو ۽ 581 جهازن تي مشتمل واپاري ٻيڙو هو.<ref name="European Commission"/> قومي اندروني آبي رستن جي نيٽ ورڪ جي ڊيگهه 2012ع ۾ تجارتي آمدرفت لاءِ {{Convert|2400|km|0|abbr=on}} هئي.<ref name="cia.gov"/> اتر اطالوي بندرگاهه، جهڙوڪ ٽريئستي جو گہرے پاڻي وارو بندرگاهه، جنهن جون وچ ۽ اوڀر يورپ سان وسيع ريلوي ڳنڍڻيون آهن، سبسڊين ۽ اهم پرڏيهي سيڙپڪاريءَ جو مرڪز آهن.<ref>Marcus Hernig: Die Renaissance der Seidenstraße (2018) pp 112.; Bernhard Simon: Can The New Silk Road Compete with the Maritime Silk Road? in The Maritime Executive, 1 January 2020.; Chazizam, M. (2018). The Chinese Maritime Silk Road Initiative: The Role of the Mediterranean. Mediterranean Quarterly, 29(2), 54–69.; Guido Santevecchi: Di Maio e la Via della Seta: «Faremo i conti nel 2020», siglato accordo su Trieste in Corriere della Sera: 5. November 2019.; Linda Vierecke, Elisabetta Galla "Triest und die neue Seidenstraße" In: Deutsche Welle, 8 December 2020.; {{Cite web|title=HHLA PLT Italy starting on schedule |url=https://www.hellenicshippingnews.com/hhla-plt-italy-starting-on-schedule|website=hellenicshippingnews.com|access-date=11 January 2021|archive-date=11 January 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210111105059/https://www.hellenicshippingnews.com/hhla-plt-italy-starting-on-schedule/|url-status=live}}</ref> آگسٽ 2025ع ۾، رٿيل [[آبنائے ميسينا پل]] کي ميلوني حڪومت طرفان حتمي منظوري ڏني وئي، جنهن جي تعمير 2025ع جي سرءُ ۾ شروع ٿيڻ مقرر آهي. اهو [[ڪلابريا]] کي [[سسلي]] سان ڳنڍيندو جڏهن اهو 2032ع ۾ کلي ويندو، ۽ اهو [[سڀ کان ڊگهي معلق پلن جي فهرست|دنيا جي سڀ کان ڊگهي معلق پل]] بڻجي ويندو.<ref>{{cite web|title=Italy gives final go-ahead for landmark Sicily bridge project |url=https://www.reuters.com/world/europe/italy-gives-final-go-ahead-landmark-sicily-bridge-project-2025-08-06/ |website=reuters.com |date=6 August 2025 |access-date=6 August 2025}}</ref> == توانائي == {{Main|اٽلي ۾ توانائي}} {{Further|اٽلي ۾ قابل تجديد توانائي|اٽلي ۾ بجلي جو شعبو}} [[File:Pannelli solari Unicoop Tirreno.JPG|thumb|[[پيومبينو]]، ٽسڪني ۾ شمسي پينل. اٽلي دنيا جي قابل تجديد توانائي جي سڀ کان وڏن پيدا ڪندڙ ملڪن مان هڪ آهي.<ref name="legambiente2015">{{Cite web|date=18 May 2015|title=Il rapporto Comuni Rinnovabili 2015|url=http://www.comunirinnovabili.it/il-rapporto-comuni-rinnovabili-2015|access-date=13 March 2016|website=Comuni Rinnovabili|publisher=Legambiente|language=it|archive-date=14 March 2016|archive-url=https://web.archive.org/web/20160314011841/http://www.comunirinnovabili.it/il-rapporto-comuni-rinnovabili-2015/|url-status=live}}</ref>]] اٽلي دنيا جي [[قابل تجديد ذريعن مان بجلي پيداوار موجب ملڪن جي فهرست|قابل تجديد توانائي جي سڀ کان وڏن پيدا ڪندڙن]] مان هڪ بڻجي ويو آهي، جيڪو يورپي يونين ۾ ٻيو ۽ دنيا ۾ نائون نمبر رکي ٿو. [[اٽلي ۾ هوائي توانائي|هوائي توانائي]]، [[اٽلي ۾ پن بجلي|پن بجلي]] ۽ [[اٽلي ۾ ارضي حرارتي توانائي|ارضي حرارتي توانائي]] ملڪ ۾ [[اٽلي ۾ بجلي جو شعبو|بجلي]] جا اهم ذريعا آهن. [[اٽلي ۾ قابل تجديد توانائي|قابل تجديد ذريعا]] پيدا ٿيندڙ سموري بجلي جو 28% فراهم ڪن ٿا، جنهن ۾ صرف پن بجلي 13% تائين پهچي ٿي، ان کان پوءِ شمسي توانائي 6%، هوائي توانائي 4%، بائيو انرجي 3.5% ۽ ارضي حرارتي توانائي 1.6% آهي.<ref name="gse">{{Cite web|date=19 December 2013|title=Rapporto Statistico sugli Impianti a fonti rinnovabili|url=http://www.gse.it/it/Statistiche/RapportiStatistici/Pagine/default.aspx|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20171018022905/http://www.gse.it/it/Statistiche/RapportiStatistici/Pagine/default.aspx|archive-date=18 October 2017|access-date=11 February 2015|publisher=Gestore dei Servizi Energetici}}</ref> قومي طلب جو باقي حصو فوسل ٻارڻن (قدرتي گئس 38%، ڪوئلو 13%، تيل 8%) ۽ درآمدات مان پورو ٿئي ٿو.<ref name="gse"/> [[ايني]]، جيڪا 79 ملڪن ۾ ڪم ڪري ٿي، ست "[[بگ آئل]]" ڪمپنين مان هڪ ۽ دنيا جي سڀ کان وڏين صنعتي ڪمپنين مان هڪ آهي.<ref>{{Cite web|title=Summary for Eni SpA|url=https://finance.yahoo.com/q?s=E|access-date=1 July 2020|archive-date=4 June 2016|archive-url=https://web.archive.org/web/20160604184217/http://finance.yahoo.com/q?s=e|url-status=live}}</ref> [[اٽلي ۾ شمسي توانائي|شمسي توانائي]] جي پيداوار اڪيلي 2014ع ۾ بجلي جو 9% هئي، جنهن سان اٽلي دنيا ۾ شمسي توانائي جي سڀ کان وڏي حصيداري وارو ملڪ بڻيو.<ref name="legambiente2015"/> [[مونتالتو دي ڪاسترو فوٽو وولٽائڪ پاور اسٽيشن]]، جيڪا 2010ع ۾ مڪمل ٿي، اٽلي جي سڀ کان وڏي فوٽو وولٽائڪ (PV) بجلي گهر آهي.<ref>{{Cite web|title=The Italian Montalto di Castro and Rovigo PV plants|url=https://www.solarserver.com/solar-magazine/solar-energy-system-of-the-month/the-italian-montalto-di-castro-and-rovigo-pv-plants.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20180509012719/https://www.solarserver.com/solar-magazine/solar-energy-system-of-the-month/the-italian-montalto-di-castro-and-rovigo-pv-plants.html|archive-date=9 May 2018|access-date=8 May 2018|website=solarserver.com}}</ref> اٽلي پهريون ملڪ هو جنهن بجلي پيدا ڪرڻ لاءِ [[اٽلي ۾ ارضي حرارتي توانائي|ارضي حرارتي توانائي]] جو استعمال ڪيو.<ref>{{Cite web|year=2011|title=Inventario delle risorse geotermiche nazionali|url=http://unmig.sviluppoeconomico.gov.it/unmig/geotermia/inventario/inventario.asp|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110722034736/http://unmig.sviluppoeconomico.gov.it/unmig/geotermia/inventario/inventario.asp|archive-date=22 July 2011|access-date=14 September 2011|publisher=UNMIG}}</ref> [[اٽلي ۾ جوهري توانائي]] [[1987ع جا اطالوي ريفرنڊم|1987ع جي ريفرنڊمن]] کان پوءِ، 1986ع جي [[چرنوبل حادثو]] جي پسمنظر ۾، ڇڏي ڏني وئي، جيتوڻيڪ اٽلي اڃا تائين پرڏيهي علائقن ۾ اطالوي ملڪيت وارن ريئڪٽرن مان جوهري توانائي درآمد ڪري ٿو. == سائنس ۽ ٽيڪنالاجي == {{Main|اٽلي ۾ سائنس ۽ ٽيڪنالاجي}} {{See also|اطالوي ايجادن ۽ دريافتن جي فهرست}} [[File:Justus Sustermans - Portrait of Galileo Galilei, 1636.jpg|thumb|upright=.8|[[گليليو گليلي]]، جنهن کي عام طور جديد سائنس، فزڪس ۽ فلڪيات جو پيءُ سمجھيو ويندو آهي]] صدين کان، اٽلي هڪ اهڙي سائنسي برادريءَ کي فروغ ڏنو آهي، جنهن سائنسن ۾ اهم دريافتون پيدا ڪيون. [[گليليو گليلي]] [[سائنسي انقلاب]] ۾ وڏو ڪردار ادا ڪيو ۽ کيس عام طور [[مشاهداتي فلڪيات]]،<ref>{{Cite book|last=Singer|first=C.|url=https://books.google.com/books?id=mPIgAAAAMAAJ|title=A Short History of Science to the Nineteenth Century|date=1941|publisher=Clarendon Press|page=217|access-date=22 March 2023|archive-date=2 October 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20241002213513/https://books.google.com/books?id=mPIgAAAAMAAJ|url-status=live}}</ref> جديد فزڪس،<ref>{{Cite book|last=Whitehouse|first=D.|url=https://archive.org/details/renaissancegeniu0000whit|title=Renaissance Genius: Galileo Galilei & His Legacy to Modern Science|date=2009|publisher=Sterling Publishing|isbn=978-1-4027-6977-1|page=[https://archive.org/details/renaissancegeniu0000whit/page/219 219]}}</ref> ۽ [[سائنسي طريقو|سائنسي طريقي]] جو پيءُ سمجھيو ويندو آهي.<ref>''Thomas Hobbes: Critical Assessments'', Volume 1. Preston King. 1993. p. 59</ref><ref>{{Cite book|last=Disraeli|first=I.|title=Curiosities of Literature|date=1835|publisher=W. Pearson & Company|page=371}}</ref> [[لابوراتوري ناتسيونالي دل گران ساسو]] (LNGS) دنيا جو سڀ کان وڏو زير زمين تحقيقي مرڪز آهي.<ref>{{Cite web|title=I Laboratori Nazionali del Gran Sasso|url=https://www.lngs.infn.it/it/descrizione-generale|access-date=15 January 2018|language=it}}</ref> ٽريئستي ۾ آباديءَ جي نسبت سان يورپ ۾ محققن جو سڀ کان وڏو سيڪڙو آهي.<ref>G. Bar "Trieste, è record europeo di ricercatori: 37 ogni mille abitanti. Più della Finlandia", In: il Fatto Quotidiano, 26 April 2018.</ref> اٽلي 2025ع ۾ [[عالمي جدت اشاري]] ۾ 28هين نمبر تي هو.<ref>{{Cite web |title=GII Innovation Ecosystems & Data Explorer 2025 |url=https://www.wipo.int/gii-ranking/en/italy |access-date=16 October 2025 |website=WIPO}}</ref><ref>{{Cite book |last1=Dutta |first1=Soumitra |url=https://www.wipo.int/web-publications/global-innovation-index-2025/en/index.html |title=Global Innovation Index 2025: Innovation at a Crossroads |last2=Lanvin |first2=Bruno |publisher=[[World Intellectual Property Organization]] |year=2025 |isbn=978-92-805-3797-0 |page=19 |language=en |doi=10.34667/tind.58864 |access-date=17 October 2025}}</ref> اٽلي ۾ [[ٽيڪنالاجي پارڪ]] آهن، جهڙوڪ سائنس ۽ ٽيڪنالاجي پارڪ ڪلوميٽرو روسو (بيرگامو)، [[AREA سائنس پارڪ]] (ٽريئستي)، ويگا-وينس گيٽ وي فار سائنس اينڊ ٽيڪنالاجي (وينيزيا)، توسڪانا لائيف سائنسز (سيئنا)، ٽيڪنالاجي پارڪ آف لودي ڪلسٽر (لودي)، ۽ ٽيڪنالاجي پارڪ آف ناواڪيو (پيزا)،<ref>{{Cite web|title=Science and Technology Parks in Italy|url=https://www.easst.net/science-and-technology-parks-in-italy|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20230719154033/https://www.easst.net/science-and-technology-parks-in-italy|archive-date=19 July 2023|access-date=28 August 2023}}</ref> گڏوگڏ [[سائنس ميوزيم]]، جهڙوڪ ميلان ۾ [[ميوزيو ناتسيونالي شينتسا ا ٽيڪنالوجيا ليوناردو دا ونچي]]. آمدنيءَ ۾ اتر–ڏکڻ جو وڏو فرق هڪ "[[ڊجيٽل ورهاست]]" پيدا ڪري ٿو.<ref>{{Cite journal|last=Alampi|first=Matteo|date=December 2007|title=Underdevelopment in Southern Italy: Traditional Setbacks and Modern Solutions|url=https://fisherpub.sjf.edu/cgi/viewcontent.cgi?article=1047&context=intlstudies_masters|journal=Fisher Digital Publications|via=International Studies Masters}}</ref><ref>{{Cite journal|last=Di Pietro|first=Giorgio|date=June 2021|title=Changes in Italy's education-related digital divide|journal=Economic Affairs|volume=41|issue=2|pages=252–270|doi=10.1111/ecaf.12471|issn=0265-0665|s2cid=237848271|doi-access=free}}</ref> == سياحت == {{Main|اٽلي ۾ سياحت}} [[File:Positano - Fornillo Beach.jpg|thumb|[[امالفي ساحل]] اٽلي جي اهم سياحتي منزلن مان هڪ آهي.<ref>[http://www.italy24.ilsole24ore.com/art/business-and-economy/2017-05-04/turismo-stranieri-124013.php?uuid=AEVg9GGB "Foreign tourist numbers in Italy head towards new record"] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20170601184213/http://www.italy24.ilsole24ore.com/art/business-and-economy/2017-05-04/turismo-stranieri-124013.php?uuid=AEVg9GGB|date=1 June 2017}}. Retrieved 21 May 2017.</ref>]] ماڻهو صدين کان اٽلي جو دورو ڪندا رهيا آهن، پر [[اٽلي ۾ سياحت|سياحت لاءِ اپٻيٽ جو دورو]] سڀ کان پهريان امير امرا [[گرانڊ ٽور]] دوران ڪرڻ لڳا، جيڪو 17هين صديءَ ۾ شروع ٿيو ۽ 18هين ۽ 19هين صديءَ ۾ عروج تي پهتو.<ref name="grand-tour">{{Cite web|title=Grand Tour|url=https://www.treccani.it/enciclopedia/grand-tour|access-date=6 May 2022|language=it}}</ref> اهو اهڙو دور هو، جنهن ۾ يورپي اشرافيا، جن مان گهڻا برطانوي هئا، يورپ جي حصن جو دورو ڪندا هئا، جن ۾ اٽلي هڪ اهم منزل هوندو هو.<ref name="grand-tour"/> اٽلي لاءِ، هن جو مقصد قديم تعمير، مقامي ثقافت جو مطالعو ڪرڻ ۽ ان جي قدرتي خوبصورتيءَ کي ساراهڻ هو.<ref>{{Cite web|title=Italy on the Grand Tour (Getty Exhibitions)|url=http://www.getty.edu/art/exhibitions/grand_tour/what.html|access-date=9 June 2015}}</ref> اٽلي [[عالمي سياحت درجابندي|دنيا جو پنجون سڀ کان وڌيڪ گهميل ملڪ]] آهي، جتي 2024ع ۾ ڪل 57 ملين سياح آيا.<ref>{{cite web |title=Global and regional tourism performance |url=https://www.unwto.org/tourism-data/un-tourism-tourism-dashboard |access-date=25 May 2025}}</ref> 2014ع ۾ سفر ۽ سياحت مان آمدني EUR163{{spaces}}ارب هئي (GDP جو 10%) ۽ 1,082,000 نوڪريون سڌي طرح ان سان لاڳاپيل هيون (روزگار جو 5%).<ref>{{Cite web|title=Travel & Tourism Economic Impact 2015 Italy |url=https://www.wttc.org/-/media/files/reports/economic%20impact%20research/countries%202015/italy2015.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20171010152616/https://www.wttc.org/-/media/files/reports/economic%20impact%20research/countries%202015/italy2015.pdf|archive-date=10 October 2017|access-date=20 May 2017|publisher=[[World Travel and Tourism Council]]}}</ref> سياحن جي دلچسپي خاص طور [[اٽلي جي ثقافت|ثقافت]]، [[اطالوي کاڌو|کاڌي]]، [[اٽلي جي تاريخ|تاريخ]]، [[اٽلي جي تعميراتي فن|تعميراتي فن]]، [[اطالوي فن|فن]]، مذهبي هنڌن ۽ رستن، شادي سياحت، قدرتي حسن، رات جي زندگي، پاڻيءَ هيٺان هنڌن ۽ اسپا سان آهي.<ref>{{Cite web|date=February 2023|title=In Italia 11mila matrimoni stranieri, un turismo da 599 milioni|url=https://www.ansa.it/canale_viaggiart/it/notizie/speciali/2023/02/01/turismo-wedding-2-milioni-presenze-e-fatturato-599-mln_dcec4ad9-3ab8-4677-a303-6378020ac3a7.html|access-date=2 February 2023|language=it}}; {{Cite web|title=10 Migliori destinazioni italiane per vita notturna|url=https://www.travel365.it/migliori-destinazioni-italiane-per-vita-notturna.htm|access-date=28 December 2021|language=it}}</ref> سياري ۽ اونهاري جي سياحت الپس ۽ [[اپينائن جبلن]] جي هنڌن تي موجود آهي،<ref>{{Cite web|date=30 July 2017|title=VACANZE IN MONTAGNA IN ITALIA: IN INVERNO E IN ESTATE|url=https://www.alloggitaly.it/vacanze-in-montagna-in-italia|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> جڏهن ته سامونڊي سياحت [[بحر روم]] جي ڪناري وارن هنڌن تي وڏي پيماني تي عام آهي.<ref>{{Cite web|date=14 February 2018|title=Il turismo balneare|url=https://www.turismo-oggi.com/il-turismo-balneare.html|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> اٽلي بحر روم ۾ ڪروز سياحت جي اهم منزل آهي.<ref>{{Cite web|date=27 April 2022|title=Crociere, Cemar: 8,8 milioni di passeggeri nei porti italiani|url=https://www.lagenziadiviaggi.it/crociere-cemar-88-milioni-di-passeggeri-nei-porti-italiani|access-date=13 May 2022|language=it}}</ref> ننڍن، تاريخي ۽ فني ڳوٺن کي [[اي بورگي پيو بيلي ديٽاليا]] ({{Literally|اٽلي جا سڀ کان خوبصورت ڳوٺ}}) انجمن وسيلي فروغ ڏنو ويندو آهي. سڀ کان وڌيڪ گهميل علائقا وينيتو، ٽسڪني، لومباردي، ايميليا-رومانيا ۽ لازيو آهن.<ref>{{Cite web|title=Number of nights spent in tourist accommodation establishments in the top 20 EU-28 tourist regions, by NUTS 2 regions, 2015 (million nights spent) RYB17 – Statistics Explained |url=https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php?title=File:Number_of_nights_spent_in_tourist_accommodation_establishments_in_the_top_20_EU-28_tourist_regions,_by_NUTS_2_regions,_2015_(million_nights_spent)_RYB17.png|access-date=17 April 2022|publisher=European Commission}}</ref> روم يورپ جو ٽيون ۽ دنيا جو 12هون سڀ کان وڌيڪ گهميل شهر آهي، جتي 2017ع ۾ 9.4&nbsp;ملين سياح آيا.<ref>{{Cite web|title=Ranking the 30 Most-Visited Cities in the World|url=https://www.travelpulse.com/news/destinations/ranking-the-30-most-visited-cities-in-the-world.html|website=TravelPulse}}</ref> وينس ۽ فلورنس دنيا جي 100 وڏين منزلن مان آهن. اٽلي وٽ ڪنهن به ملڪ جي ڀيٽ ۾ سڀ کان وڌيڪ [[عالمي ورثو ماڳ]] آهن: [[اٽلي ۾ عالمي ورثو ماڳن جي فهرست|61]]،<ref>{{Cite web|title=The World Heritage Convention|url=https://whc.unesco.org/en/convention|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20160827065310/https://whc.unesco.org/en/convention|archive-date=27 August 2016|access-date=1 August 2021|publisher=UNESCO}}</ref> جن مان 55 ثقافتي ۽ 6 قدرتي آهن.<ref>{{Cite web|title=Italy|url=https://whc.unesco.org/en/statesparties/it|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211201134320/http://whc.unesco.org/en/statesparties/it|archive-date=1 December 2021|access-date=9 April 2019|publisher=UNESCO World Heritage Centre}}</ref> == آبادي == {{Main|اٽلي جي آبادي}} {{See also|اطالوي ماڻهو|اٽلي ۾ اندروني لڏپلاڻ|اطالوي ڊائاسپورا|اٽلي جي جينياتي تاريخ|اٽلي جي شهرن جي فهرست}} [[File:Map of population density in Italy (2011 census) alt colours.jpg|thumb|اٽلي جي آباديءَ جي گهاٽائي جو نقشو (2011ع مردم شماري)]] [[File:Map of the Italian Diaspora in the World.svg|thumb|دنيا ۾ [[اطالوي ڊائاسپورا]]]] 2025ع تائين، اٽلي جي آبادي 58,915,561 آهي.<ref name="population" /> ان جي آباديءَ جي گهاٽائي {{Convert|195|PD/km2}} آهي، جيڪا اڪثر مغربي يورپي ملڪن کان وڌيڪ آهي. تنهن هوندي به ورهاست غير برابر آهي: سڀ کان وڌيڪ گهاٽا آباد علائقا پو ماٿري (لڳ ڀڳ اڌ آبادي) ۽ روم ۽ نيپلز جا ميٽروپوليٽن علائقا آهن، جڏهن ته وڏا علائقا جهڙوڪ الپس ۽ اپينائن جا بلند ميداني علائقا، بازيليڪاتا جا پليٽو، ۽ سارڊينيا ٻيٽ، گڏوگڏ سسلي جو وڏو حصو، گهٽ آباد آهن. 20هين صديءَ دوران اٽلي جي آبادي لڳ ڀڳ ٻيڻي ٿي، پر واڌ جو نمونو غير برابر رهيو، ڇاڪاڻ ته ڳوٺاڻي ڏکڻ کان صنعتي اتر ڏانهن وڏي پيماني تي [[اٽلي ۾ اندروني لڏپلاڻ|اندروني لڏپلاڻ]] ٿي، جيڪا 1950ع–1960ع واري ڏهاڪي جي [[اطالوي معاشي معجزو]] جو نتيجو هئي. بلند زرخيزيءَ جون شرحون 1970ع واري ڏهاڪي تائين برقرار رهيون، جنهن کان پوءِ اهي گهٽجڻ لڳيون؛ [[ڪل زرخيزي شرح]] (TFR) 1995ع ۾ هر عورت تي 1.2 ٻارن جي تاريخي گهٽ ترين سطح تي پهتي، جيڪا 2.1 جي بدلي واري شرح کان گهڻو گهٽ ۽ 1883ع جي 5 واري بلند ترين سطح کان ڪافي گهٽ هئي.<ref>{{Citation|last=Max Roser|title=Total Fertility Rate around the world over the last centuries|work=[[Our World in Data]], [[Gapminder Foundation]]|year=2014|url=https://ourworldindata.org/grapher/children-born-per-woman?year=1800&country=ITA|access-date=7 May 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20180807185906/https://ourworldindata.org/grapher/children-born-per-woman?year=1800&country=ITA|archive-date=7 August 2018|url-status=dead}}</ref> 2008ع کان، جڏهن شرح ٿوري وڌي 1.4 ٿي،<ref>{{Cite web|last=ISTAT|author-link=Istituto Nazionale di Statistica|title=Average number of children born per woman 2005–2008 |url=http://demo.istat.it/altridati/indicatori/2008/Tab_4.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110810171708/http://demo.istat.it/altridati/indicatori/2008/Tab_4.pdf|archive-date=10 August 2011|access-date=3 May 2009|language=it}}</ref><ref>{{Cite web|last=ISTAT|author-link=Istituto Nazionale di Statistica|title=Crude birth rates, mortality rates and marriage rates 2005–2008 |url=http://demo.istat.it/altridati/indicatori/2008/Tab_1.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110810171721/http://demo.istat.it/altridati/indicatori/2008/Tab_1.pdf|archive-date=10 August 2011|access-date=10 May 2009|language=it}}</ref> ڄمڻ جو تعداد هر سال مسلسل گهٽجي رهيو آهي، جيڪو 2023ع ۾ 379,000 جي رڪارڊ گهٽ سطح تي پهتو — 1861ع کان پوءِ سڀ کان گهٽ.<ref name="www.reuters.com">[https://www.reuters.com/world/europe/births-fall-italy-15th-year-running-record-low-2024-03-29/ Births fall in Italy for 15th year running to record low]| Reuters</ref> 2024ع ۾ اها شرح 1.2 هئي.<ref>{{Cite news|last=Jones|first=Tobias|date=3 January 2024|title=Boosting Italy's birthrate has become a patriotic cause for the far right. But it's an idea that's doomed|url=https://www.theguardian.com/commentisfree/2024/jan/03/italy-birthrate-far-right-population-immigration-giorgia-meloni|access-date=29 May 2024|work=The Guardian|language=en-GB|issn=0261-3077}}</ref> انهن رجحانن جي نتيجي ۾، اٽلي جي آبادي تيزيءَ سان پوڙهي ٿي رهي آهي ۽ آهستي آهستي گهٽجي رهي آهي. لڳ ڀڳ هر چئن مان هڪ اطالوي 65 سالن کان مٿي آهي،<ref name="www.reuters.com" /> ۽ ملڪ وٽ [[درمياني عمر موجب ملڪن جي فهرست|دنيا جي چوٿين سڀ کان پوڙهي آبادي]] آهي، جنهن جي درمياني عمر 48 ۽ اوسط عمر 46.6 آهي.<ref name="cia.gov" /><ref>{{Cite web|title=Aging population of Italy|url=https://www.statista.com/topics/8379/aging-population-of-italy/|access-date=29 May 2024|website=Statista|language=en|archive-date=29 May 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240529041428/https://www.statista.com/topics/8379/aging-population-of-italy/|url-status=live}}</ref> مجموعي آبادي 2014ع کان مسلسل گهٽجي رهي آهي ۽ 2024ع ۾ 59 ملين کان ٿوري گهٽ ٿيڻ جو اندازو آهي، جيڪو هڪ ڏهاڪي ۾ 1.36&nbsp;ملين کان وڌيڪ ماڻهن جي گڏيل گهٽتائي ڏيکاري ٿو.<ref>{{Cite web|last1=Nadeau |first1=Barbie Latza |last2=Di Donato |first2=Valentina |last3=Mortensen |first3=Antonia|date=17 May 2023|title='Low fertility trap': Why Italy's falling birth rate is causing alarm|url=https://www.cnn.com/2023/05/17/europe/italy-record-low-birth-rate-intl-cmd/index.html|access-date=29 May 2024|website=CNN|language=en|archive-date=29 May 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240529041430/https://www.cnn.com/2023/05/17/europe/italy-record-low-birth-rate-intl-cmd/index.html|url-status=live}}</ref> 19هين صديءَ جي آخر کان 1960ع واري ڏهاڪي تائين، اٽلي وڏي پيماني تي هجرت ڪندڙ ملڪ هو. 1898ع ۽ 1914ع جي وچ ۾، [[اطالوي ڊائاسپورا]] جي عروج وارن سالن ۾، لڳ ڀڳ 750,000 اطالوي هر سال هجرت ڪندا هئا.<ref>{{Cite web|date=15 August 1999|title=Causes of the Italian mass emigration|url=http://library.thinkquest.org/26786/en/articles/view.php3?arKey=4&paKey=7&loKey=0&evKey=&toKey=&torKey=&tolKey=|archive-url=https://web.archive.org/web/20090701010600/http://library.thinkquest.org/26786/en/articles/view.php3?arKey=4&paKey=7&loKey=0&evKey=&toKey=&torKey=&tolKey=|archive-date=1 July 2009|access-date=11 August 2014|publisher=ThinkQuest Library}}</ref> ڊائاسپورا ۾ 25 ملين کان وڌيڪ اطالوي شامل هئا ۽ ان کي جديد دور جي سڀ کان وڏي اجتماعي لڏپلاڻ سمجھيو ويندو آهي.<ref>Favero, Luigi e Tassello, Graziano. ''Cent'anni di emigrazione italiana (1861–1961)'' Introduction</ref> === وڏا شهر === {{Largest cities of Italy}} === اميگريشن === {{Main|اٽلي ڏانهن اميگريشن|2015ع يورپي مهاجر بحران}} [[File:Italy, foreign residents as a percentage of the total population, 2011.svg|thumb|علائقائي آباديءَ جي سيڪڙو طور پرڏيهي رهواسي (2011ع مردم شماري)]] 1980ع واري ڏهاڪي ۾، ان وقت تائين لساني ۽ ثقافتي طور هڪجهڙي سماج طور، اٽلي وڏي تعداد ۾ اميگرنٽس کي متوجه ڪرڻ لڳو.<ref>{{Cite book|last=Allen|first=Beverly|url=https://archive.org/details/revisioningitaly00beve|title=Revisioning Italy national identity and global culture|date=1997|publisher=University of Minnesota Press|isbn=978-0-8166-2727-1|location=Minneapolis|page=[https://archive.org/details/revisioningitaly00beve/page/169 169]|url-access=registration}}</ref> [[برلن ديوار جو ڪرڻ|برلن ديوار]] ۽ [[لوهي پردو#زوال|لوهي پردي]] جي زوال کان پوءِ، لڏپلاڻ جون لهرون اوڀر يورپ جي ڪيترن اڳوڻن سوشلسٽ ملڪن مان شروع ٿيون. يورپي يونين [[2004ع ۾ يورپي يونين جي واڌ|2004ع]]، 2007ع (رومانيا ۽ بلغاريا) ۽ 2013ع ([[ڪروشيا]]) ۾ وڌي. اميگريشن جا ٻيا ذريعا پاڙيسري اتر آفريڪا، ايشيا-پئسفڪ علائقو،<ref>"[https://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/6550725.stm Milan police in Chinatown clash] ". BBC News. 13 April 2007.</ref> [[فلپائن]] ۽ لاطيني آمريڪا رهيا آهن. 2010ع ۾، پرڏيهه ڄاول آبادي هيٺين علائقن مان هئي: يورپ (54%)، آفريڪا (22%)، ايشيا (16%)، آمريڪا (8%)، ۽ اوشيانا (0.06%). پرڏيهي آباديءَ جي ورهاست جاگرافيائي طور مختلف آهي: 2020ع ۾، 61% پرڏيهي شهري اتر ۾، 24% مرڪز ۾، 11% ڏکڻ ۾ ۽ 4% ٻيٽن تي رهندا هئا.<ref>{{Cite web|title=XXIX Rapporto Immigrazione 2020|url=https://www.migrantes.it/wp-content/uploads/sites/50/2020/10/RICM_2020_DEF.pdf|access-date=31 December 2021|language=it|archive-date=31 December 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20211231222417/https://www.migrantes.it/wp-content/uploads/sites/50/2020/10/RICM_2020_DEF.pdf|url-status=live}}</ref> 2021ع ۾، اٽلي ۾ لڳ ڀڳ 5.2&nbsp;ملين پرڏيهي رهواسي هئا،<ref name="id2020"/><ref>{{Cite web|title=Population on 1 January by sex, country of birth and broad group of citizenship|url=https://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/submitViewTableAction.do|access-date=28 August 2023|archive-date=21 January 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20230121154457/https://ec.europa.eu/eurostat/web/main/eurostat/web/main/help/faq/data-services|url-status=live}}</ref> جيڪي آباديءَ جو 9% بڻجن ٿا. انهن انگن ۾ پرڏيهي شهرين مان اٽلي ۾ ڄاول اڌ ملين کان وڌيڪ ٻار شامل آهن، پر اهي پرڏيهي شهري شامل ناهن، جن بعد ۾ اطالوي شهريت حاصل ڪئي؛<ref>{{Cite web|title=Immigrants.Stat|url=http://stra-dati.istat.it/Index.aspx|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170709143540/http://stra-dati.istat.it/Index.aspx|archive-date=9 July 2017|access-date=15 June 2017|publisher=[[Istat]]}}</ref> 2016ع ۾ لڳ ڀڳ 201,000 ماڻهن اطالوي شهريت حاصل ڪئي.<ref>{{Cite web|title=National demographic balance 2016|url=https://www.istat.it/en/archive/201143|access-date=15 June 2017|publisher=[[Istat]]|archive-date=10 October 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20171010180410/https://www.istat.it/en/archive/201143|url-status=live}}</ref> سرڪاري انگن ۾ [[غير قانوني مهاجر]] پڻ شامل ناهن، جن جو 2008ع ۾ اندازو 670,000 لڳايو ويو هو.<ref>Elisabeth Rosenthal, "[https://archive.boston.com/news/world/europe/articles/2008/05/16/italy_cracks_down_on_illegal_immigration/ Italy cracks down on illegal immigration] ". ''[[The Boston Globe]]''. 16 May 2008.</ref> لڳ ڀڳ هڪ ملين [[رومانوي ڊائاسپورا|رومانوي]] شهري اٽلي ۾ رهندڙ طور رجسٽرڊ آهن، جيڪي سڀ کان وڏي مهاجر آباديءَ جي نمائندگي ڪن ٿا. === ٻوليون === {{Main|اٽلي جون ٻوليون|اطالوي ٻولي|علائقائي اطالوي|اطالوي ڳالهائيندڙن جي جاگرافيائي ورهاست}} [[File:Linguistic map of Italy.png|thumb|[[اٽلي جون ٻوليون|اٽلي ۾ ڳالهائي ويندڙ ٻولين]] جو نقشو]] اٽلي جي سرڪاري ٻولي اطالوي آهي.<ref name="lang">{{Cite web|title=Legge 15 Dicembre 1999, n. 482 "Norme in materia di tutela delle minoranze linguistiche storiche" pubblicata nella Gazzetta Ufficiale n. 297 del 20 dicembre 1999 |url=http://www.camera.it/parlam/leggi/99482l.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150512051856/http://www.camera.it/parlam/leggi/99482l.htm|archive-date=12 May 2015|access-date=2 December 2014|publisher=[[Italian Parliament]]}}</ref><ref>Statuto Speciale per il Trentino-Alto Adige, Art. 99</ref> دنيا ۾ اندازاً 64 ملين مقامي اطالوي ڳالهائيندڙ آهن،<ref>[https://www.ethnologue.com/language/ita Italian language] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20150730230004/http://www.ethnologue.com/language/ita|date=30 July 2015}} Ethnologue.com; {{Cite web|date=February 2006|title=Eurobarometer – Europeans and their languages|url=http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/ebs/ebs_243_sum_en.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110430202903/http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/ebs/ebs_243_sum_en.pdf|archive-date=30 April 2011|format=485{{spaces}}KB}}; [[Nationalencyklopedin]] "Världens 100 största språk 2007" The World's 100 Largest Languages in 2007</ref> ۽ ٻيا 21 ملين ان کي ٻي ٻولي طور استعمال ڪن ٿا.<ref>[http://www2.le.ac.uk/departments/modern-languages/lal/languages%20at%20lal/italian Italian language] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20140502004444/http://www2.le.ac.uk/departments/modern-languages/lal/languages%20at%20lal/italian|date=2 May 2014}} University of Leicester</ref> اطالوي اڪثر مقامي طور [[علائقائي اطالوي|علائقائي لهجي]] طور ڳالهائي ويندي آهي، جنهن کي اٽلي جي علائقائي ۽ اقليتي ٻولين سان نه ملائڻ گهرجي؛<ref>{{Cite web|title=UNESCO Atlas of the World's Languages in danger|url=http://www.unesco.org/languages-atlas/index.php|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20161218184822/http://www.unesco.org/languages-atlas/index.php|archive-date=18 December 2016|access-date=2 January 2018|publisher=UNESCO}}; {{Cite encyclopedia|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297241/Italian-language|title=Italian language|encyclopedia=Encyclopædia Britannica|date=3 November 2008|access-date=19 November 2009|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20091129081859/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297241/Italian-language|archive-date=29 November 2009}}</ref> تنهن هوندي به، 20هين صديءَ دوران قومي تعليمي نظام جي قيام سان علائقائي لهجن ۾ گهٽتائي آئي. معيار سازي 1950ع ۽ 1960ع واري ڏهاڪن ۾ معاشي واڌ ۽ [[اٽلي جو ميڊيا|ماس ميڊيا]] ۽ ٽيليويزن جي اڀار سبب وڌيڪ پکڙجي وئي. ٻارهن "تاريخي اقليتي ٻوليون" رسمي طور تسليم ٿيل آهن: البانيائي، [[ڪاتالان ٻولي|ڪاتالان]]، جرمن، يوناني، سلووين، ڪروئيشيائي، فرينچ، فرينڪو-پروونسل، فريوليائي، [[لادين ٻولي|لادين]]، [[اوڪسيٽان ٻولي|اوڪسيٽان]]، ۽ سارڊينيائي.<ref name="lang"/> انهن مان چار کي پنهنجي لاڳاپيل علائقن ۾ گڏيل سرڪاري حيثيت حاصل آهي: اوستا وادي ۾ فرينچ؛<ref>L.cost. 26 febbraio 1948, n. 4, Statuto speciale per la Valle d'Aosta</ref> [[ڏکڻ ٽائرول]] ۾ جرمن، ۽ ساڳئي صوبي جي ڪجهه حصن ۽ پاڙيسري ترينتينو جي ڪجهه حصن ۾ لادين؛<ref>L.cost. 26 febbraio 1948, n. 5, Statuto speciale per il Trentino-Alto Adige</ref> ۽ [[سلووين ٻولي|سلووين]] [[ٽريئستي صوبو|ٽريئستي]]، [[گوريزيا صوبو|گوريزيا]] ۽ [[اوديني صوبو|اوديني]] جي صوبن ۾.<ref>L. cost. 31 gennaio 1963, n. 1, Statuto speciale della Regione Friuli-Venezia Giulia</ref> ٻين Ethnologue، ISO ۽ UNESCO ٻولين کي اطالوي قانون تحت تسليم نه ڪيو ويو آهي. فرانس وانگر، اٽلي به [[علائقائي يا اقليتي ٻولين لاءِ يورپي چارٽر]] تي صحيح ڪئي آهي، پر ان جي توثيق نه ڪئي آهي.<ref>{{Cite web|title=Ready for Ratification|url=https://rm.coe.int/European-centre-for-minority-issues-vol-1-/1680737191|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20180103133317/https://rm.coe.int/European-centre-for-minority-issues-vol-1-/1680737191|archive-date=3 January 2018|publisher=[[European Centre for Minority Issues]] }}</ref><ref>elen.ngo: [https://elen.ngo/2023/10/11/elen-calls-on-italy-to-ratify-the-european-charter-for-regional-or-minority-languages-at-its-meeting-in-sardinia/ ''ELEN calls on Italy to ratify the European Charter for Regional or Minority Languages at its meeting in Sardinia''] (11 October 2023)</ref> تازو اميگريشن سبب، اٽلي ۾ اهڙيون وڏيون آباديون آهن جن جي مادري ٻولي اطالوي يا ڪا علائقائي ٻولي نه آهي. [[اطالوي قومي شمارياتي ادارو]] موجب، 2012ع ۾ پرڏيهي رهواسين ۾ رومانوي سڀ کان عام مادري ٻولي هئي: لڳ ڀڳ 800,000 ماڻهو رومانوي کي پنهنجي پهرين ٻولي طور ڳالهائين ٿا (6 سال ۽ ان کان مٿي عمر وارن پرڏيهي رهواسين جو 22%). ٻيون عام مادري ٻوليون عربي (475,000 کان وڌيڪ ماڻهن طرفان ڳالهائي ويندڙ؛ پرڏيهي رهواسين جو 13%)، البانيائي (380,000)، ۽ اسپيني (255,000) هيون.<ref>{{Cite web|date=24 July 2014|title=Linguistic diversity among foreign citizens in Italy|url=http://www.istat.it/en/archive/129304|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140730134706/http://www.istat.it/en/archive/129304|archive-date=30 July 2014|access-date=27 July 2014|publisher=Italian National Institute of Statistics}}</ref> === مذهب === {{Main|اٽلي ۾ مذهب|اٽلي ۾ ڪيٿولڪ چرچ}} {{See also|اٽلي ۾ ڪيٿيڊرلز جي فهرست}} [[File:PonteSantAngeloRom.jpg|thumb|upright=1.1|[[سينٽ پيٽرز بيسيليڪا]] [[ٽائبر]] کان ڏسڻ ۾؛ پٺيان [[ويٽيڪن ٽڪري]] ۽ ساڄي طرف روم ۾ [[ڪاستل سانت اينجلو]]. بيسيليڪا ۽ ٽڪري ٻئي [[ويٽيڪن سٽي]] جي [[گڏيل قومن جي جنرل اسيمبلي جا مبصر|خودمختيار رياست]] جو حصو آهن، جيڪا [[ڪيٿولڪ چرچ]] جي [[هولي سي]] آهي.]] [[هولي سي]]، يعني [[روم جو ڊائوسيس|روم جو اسقفي اختيار]]، [[ويٽيڪن سٽي]] ۽ عالمي [[ڪيٿولڪ چرچ]] جي حڪومت تي مشتمل آهي. ان کي هڪ [[خودمختياري|خودمختيار]] اداري طور تسليم ڪيو ويو آهي، جنهن جو سربراهه پوپ آهي، جيڪو [[روم جو اسقف]] پڻ آهي، جنهن سان سفارتي لاڳاپا برقرار رکي سگهجن ٿا.<ref>Text taken directly from {{Cite web|title=Country Profile: Vatican City State|url=http://www.fco.gov.uk/en/travel-and-living-abroad/travel-advice-by-country/country-profile/europe/holy-see|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20101231084624/http://www.fco.gov.uk/en/travel-and-living-abroad/travel-advice-by-country/country-profile/europe/holy-see|archive-date=31 December 2010|access-date=5 February 2016}} (viewed on 14 December 2011), on the website of the British Foreign & Commonwealth Office.</ref>{{Efn|هولي سي جي خودمختياري ڪيترن ئي بين الاقوامي معاهدن ۾ صراحت سان تسليم ڪئي وئي آهي ۽ خاص طور 11 فيبروري 1929ع جي [[لاٽران معاهدو]] جي آرٽيڪل 2 ۾ زور ڏنو ويو آهي، جنهن ۾ "اٽلي بين الاقوامي معاملن ۾ هولي سي جي خودمختياري کي، ان جي روايتن ۽ دنيا ڏانهن ان جي مشن جي ضرورتن مطابق، هڪ لازمي وصف طور تسليم ڪري ٿو" ([http://www.aloha.net/~mikesch/treaty.htm Lateran Treaty, English translation]).}} اٽلي تاريخي طور ڪيٿولڪ ازم جي غلبي هيٺ رهيو آهي.<ref name="Dell'orto">{{Cite web|last=Dell'orto|first=Giovanna|date=5 October 2023|title=The Nones: Italy|url=https://projects.apnews.com/features/2023/the-nones/the-nones-italy.html|access-date=6 October 2023|work=[[Associated Press News]]|archive-date=5 October 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20231005133701/https://projects.apnews.com/features/2023/the-nones/the-nones-italy.html|url-status=live}}; {{Cite web|last=Dell'orto|first=Giovanna|date=5 October 2023|title=From cradle to casket, life for Italians changes as Catholic faith loses relevance|url=https://apnews.com/article/italy-nonreligious-catholic-life-changes-fb808ce37daba3ce222e57a51c7d9187|access-date=6 October 2023|work=Associated Press News|archive-date=7 October 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20231007220721/https://apnews.com/article/italy-nonreligious-catholic-life-changes-fb808ce37daba3ce222e57a51c7d9187|url-status=live}}</ref> گهڻا ڪيٿولڪ نالي ماتر آهن؛ [[ايسوسيئيٽيڊ پريس]] [[اٽلي ۾ ڪيٿولڪ چرچ|اطالوي ڪيٿولڪ ازم]] کي "نالي ماتر قبول ڪيل پر گهٽ ئي عمل ڪيل" قرار ڏنو.<ref name="Dell'orto"/> لڳ ڀڳ 2010ع ۾، اٽلي وٽ دنيا جي [[ملڪ موجب ڪيٿولڪ چرچ|پنجين وڏي ڪيٿولڪ آبادي]] ۽ يورپ جي سڀ کان وڏي ڪيٿولڪ آبادي هئي.<ref>{{Cite web|date=13 February 2013|title=The Global Catholic Population|url=https://www.pewforum.org/2013/02/13/the-global-catholic-population|website=Pew Research Center's Religion & Public Life Project|access-date=21 November 2020|archive-date=25 November 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20201125003604/https://www.pewforum.org/2013/02/13/the-global-catholic-population/|url-status=live}}</ref><ref>The Holy See publishes a 'Statistical Yearbook of the Church' every year.</ref> 1985ع کان، ڪيٿولڪ ازم هاڻي [[رياستي مذهب]] ناهي رهيو.<ref>{{Cite news|date=4 June 1985|title=Catholicism No Longer Italy's State Religion|url=http://articles.sun-sentinel.com/1985-06-04/news/8501220260_1_italian-state-new-agreement-church|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20131020143004/http://articles.sun-sentinel.com/1985-06-04/news/8501220260_1_italian-state-new-agreement-church|archive-date=20 October 2013|access-date=7 September 2013|work=[[Sun Sentinel]]}}</ref> In 2011ع ۾، اقليتي عيسائي عقيدن ۾ اندازاً 15 لک آرتھوڊوڪس عيسائي شامل هئا، جڏهن ته [[پروٽيسٽنٽ ازم]] جي پيروڪارن جو انگ وڌي رهيو آهي.<ref>{{Cite book|last=Leustean|first=Lucian N.|title=Eastern Christianity and Politics in the Twenty-First Century|date=2014|publisher=Routledge|isbn=978-0-4156-8490-3|page=723}}</ref> اٽلي صدين کان انهن يهودين کي پناهه ڏيندو رهيو آهي، جن کي ٻين ملڪن، خاص طور تي [[اسپين]]، مان جلاوطن ڪيو ويو هو. بهرحال، [[هولوڪاسٽ]] دوران تقريباً 20 سيڪڙو اطالوي يهودي ماريا ويا هئا.<ref>{{Cite book |last=Dawidowicz, Lucy S. |title=The war against the Jews, 1933–1945 |publisher=Bantam Books |year=1986 |isbn=978-0-5533-4302-1 |location=New York}} p. 403.</ref> ان سان گڏ ٻي عالمي جنگ کان اڳ ۽ پوءِ لڏپلاڻ جي نتيجي ۾ اڄ اٽلي ۾ لڳ ڀڳ 28,000 يهودي رهجي ويا آهن.<ref>{{Cite web|title=The Jewish Community of Italy (Unione delle Comunita Ebraiche Italiane)|url=http://www.eurojewcong.org/communities/italy.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20130313095857/http://www.eurojewcong.org/communities/italy.html|archive-date=13 March 2013|access-date=25 August 2014|publisher=The European Jewish Congress}}</ref> اٽلي ۾ 120,000 هندو<ref>{{Cite web|date=4 November 2019|title=Eurispes, risultati del primo Rapporto di ricerca su "L'Induismo in Italia"|url=https://eurispes.eu/news/eurispes-risultati-del-primo-rapporto-di-ricerca-su-linduismo-in-italia|access-date=31 December 2021|language=it|archive-date=31 December 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20211231223926/https://eurispes.eu/news/eurispes-risultati-del-primo-rapporto-di-ricerca-su-linduismo-in-italia/|url-status=live}}</ref> ۽ 70,000 سک پڻ رهن ٿا.<ref>{{Cite web|date=15 November 2004|title=NRI Sikhs in Italy|url=http://www.nriinternet.com/EUROPE/ITALY/2004/111604Gurdwara.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110207031755/http://nriinternet.com/EUROPE/ITALY/2004/111604Gurdwara.htm|archive-date=7 February 2011|access-date=30 October 2010|publisher=Nriinternet.com}}</ref> رياست هڪ نظام تحت، جيڪو [[اٺ في هزار]] (''Otto per mille'') جي نالي سان سڃاتو وڃي ٿو، تسليم ٿيل مذهبي برادرين کي آمدني ٽيڪس مان حصو منتقل ڪري ٿي. عيسائي، يهودي، ٻڌ ۽ هندو برادرين کي عطيا ڏيڻ جي اجازت آهي؛ بهرحال، اسلام هن نظام کان ٻاهر آهي، ڇاڪاڻ⁠تہ ڪنهن به مسلم برادري حڪومت سان باضابطه معاهدو نه ڪيو آهي.<ref>{{Cite web|date=7 April 2003|title=Italy: Islam denied income tax revenue – Adnkronos Religion|url=http://www.adnkronos.com/AKI/English/Religion/?id=3.1.880028077|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130620070907/http://www.adnkronos.com/AKI/English/Religion/?id=3.1.880028077|archive-date=20 June 2013|access-date=2 June 2013|publisher=Adnkronos.com}}</ref> جيڪي ٽيڪس ڏيندڙ ڪنهن مذهب جي مالي مدد نٿا ڪرڻ چاهين، تن جو حصو فلاحي نظام ۾ شامل ڪيو ويندو آهي.<ref>[http://documenti.camera.it/Leg16/dossier/Testi/BI0350.htm#_Toc278992388 Camera dei deputati Dossier BI0350] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130927211619/http://documenti.camera.it/Leg16/dossier/Testi/BI0350.htm|date=27 September 2013}}. Documenti.camera.it (10 March 1998). Retrieved 12 July 2013.</ref> === تعليم === {{Main|اٽلي ۾ تعليم}} [[File:Archiginnasio ora blu Bologna.jpg|thumb|[[بولونيا يونيورسٽي]]، جيڪا 1088ع ۾ قائم ٿي، دنيا جي [[مسلسل هلندڙ قديم ترين يونيورسٽين جي فهرست|مسلسل هلندڙ قديم ترين يونيورسٽي]] آهي.]] تعليم ڇهن کان سورهن سالن جي عمر تائين لازمي ۽ مفت آهي،<ref>{{Cite web|title=Law 27 December 2007, n.296 |url=http://www.camera.it/parlam/leggi/06296l.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20121206012402/http://www.camera.it/parlam/leggi/06296l.htm|archive-date=6 December 2012|access-date=30 September 2012|publisher=Italian Parliament}}</ref> ۽ اها پنجن مرحلن تي مشتمل آهي: ڪنڊرگارٽن، پرائمري اسڪول، هيٺيون ثانوي اسڪول، مٿيون ثانوي اسڪول ۽ يونيورسٽي.<ref>{{Cite web|title=Human Development Reports|url=http://hdr.undp.org/en/media/HDR_20072008_EN_Complete.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110429033726/http://hdr.undp.org/en/media/HDR_20072008_EN_Complete.pdf|archive-date=29 April 2011|access-date=18 January 2014|publisher=Hdr.undp.org}}</ref> پرائمري اسڪول اٺ سال هلندو آهي. شاگردن کي اطالوي ٻولي، انگريزي، رياضي، قدرتي سائنسون، تاريخ، جاگرافي، سماجي اڀياس، جسماني تعليم ۽ بصري ۽ موسيقي فنون ۾ بنيادي تعليم ڏني ويندي آهي. ثانوي تعليم پنج سال جاري رهندي آهي ۽ ان ۾ ٽن روايتي قسمن جا اسڪول شامل آهن، جيڪي مختلف علمي سطحن تي ڌيان ڏين ٿا: ''[[اٽلي ۾ ثانوي تعليم#ليچيو|ليچيو]]'' شاگردن کي ڪلاسيڪي يا سائنسي نصاب سان يونيورسٽي تعليم لاءِ تيار ڪري ٿو، جڏهن ته ''[[اِسٽيٽوٽو ٽيڪنيڪو]]'' ۽ ''[[اِسٽيٽوٽو پروفيشونالي]]'' شاگردن کي پيشيوراڻين شعبن لاءِ تيار ڪن ٿا. 2018ع ۾، ثانوي تعليم جو جائزو وٺندي ان کي [[او اي سي ڊي]] ملڪن جي اوسط کان هيٺ قرار ڏنو ويو.<ref name="oecd.org">{{Cite web|title=PISA 2018 results|url=https://www.oecd.org/pisa/publications/pisa-2018-results.htm|access-date=6 April 2021|website=oecd.org|archive-date=3 December 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20191203141933/https://www.oecd.org/pisa/publications/pisa-2018-results.htm|url-status=live}}</ref> اٽلي پڙهائي ۽ سائنس ۾ او اي سي ڊي جي اوسط کان هيٺ ۽ رياضي ۾ اوسط جي ويجهو رهيو.<ref name="oecd.org"></ref> اتر ۽ ڏکڻ جي اسڪولن جي ڪارڪردگيءَ ۾ نمايان فرق موجود آهي؛ اتر جا اسڪول تقريباً اوسط جي برابر نتيجا ڏين ٿا، جڏهن ته ڏکڻ جا نتيجا گهڻو ڪمزور رهيا آهن.<ref>{{Cite web|title=The literacy divide: territorial differences in the Italian education system|url=http://new.sis-statistica.org/wp-content/uploads/2013/10/CO09-The-literacy-divide-territorial-differences-in-the-Italian.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20151117015624/http://new.sis-statistica.org/wp-content/uploads/2013/10/CO09-The-literacy-divide-territorial-differences-in-the-Italian.pdf|archive-date=17 November 2015|access-date=16 November 2015|publisher=Parthenope University of Naples}}</ref> اعليٰ تعليم [[اٽلي جي يونيورسٽين جي فهرست|سرڪاري يونيورسٽين]]، خانگي يونيورسٽين ۽ معزز ۽ چونڊيل [[اٽلي جا اعليٰ گريجوئيٽ اسڪول|اعليٰ گريجوئيٽ اسڪولن]] جي وچ ۾ ورهايل آهي، جهڙوڪ [[اسڪولا نورمالي سپيريئوري دي پيزا]]. 2019ع ۾ 33 اطالوي يونيورسٽيون دنيا جي مٿين 500 يونيورسٽين ۾ شامل هيون.<ref>{{Cite web|year=2019|title=Number of top-ranked universities by country in Europe|url=https://jakubmarian.com/number-of-top-ranked-universities-by-country-in-europe|publisher=jakubmarian.com|access-date=18 May 2019|archive-date=18 May 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20190518113438/https://jakubmarian.com/number-of-top-ranked-universities-by-country-in-europe/|url-status=live}}</ref> [[بولونيا يونيورسٽي]]، جيڪا 1088ع ۾ قائم ٿي، اڃا تائين هلندڙ [[قديم ترين يونيورسٽي]] آهي<ref>Nuria Sanz, Sjur Bergan: "The heritage of European universities", 2nd edition, Higher Education Series No. 7, Council of Europe, 2006. ISBN 978-92-871-6121-5. p. 136.</ref> ۽ يورپ جي اهم علمي ادارن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite news|date=3 July 2017|title=Censis, la classifica delle università: Bologna ancora prima|url=http://bologna.repubblica.it/cronaca/2017/07/03/news/censis_la_classifica_delle_universita_bologna_ancora_prima-169846308|work=La Repubblica|access-date=10 September 2018|archive-date=10 September 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20180910204704/https://bologna.repubblica.it/cronaca/2017/07/03/news/censis_la_classifica_delle_universita_bologna_ancora_prima-169846308/|url-status=live}}</ref> [[بوڪوني يونيورسٽي]]، [[يونيورسيتا ڪاتوليڪا دل ساڪرو ڪوئوري]]، [[لوئيس يونيورسٽي]]، [[پولي ٽيڪنيڪ يونيورسٽي آف ٽورين]]، [[پولي ٽيڪنيڪ يونيورسٽي آف ميلان]]، [[ساپئينزا يونيورسٽي آف روم]] ۽ [[يونيورسٽي آف ميلان]] پڻ بهترين يونيورسٽين ۾ شمار ٿين ٿيون.<ref>{{Cite web|year=2015|title=Academic Ranking of World Universities 2015 |url=http://www.shanghairanking.com/ARWU2015.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20151030134046/http://www.shanghairanking.com/ARWU2015.html|archive-date=30 October 2015|access-date=29 October 2015|publisher=Shanghai Ranking Consultancy}}</ref> === صحت === {{Main|اٽلي ۾ صحت}} {{See also|اٽلي ۾ صحت جي سار سنڀال}} [[File:Oil-1383546 1920.jpg|thumb|right|[[زيتون جو تيل]] ۽ ڀاڄيون بحيرۂ روم واري خوراڪ جو مرڪزي حصو آهن.<ref>{{Cite journal|last1=Duarte, A.|last2=Fernandes, J.|last3=Bernardes, J.|last4=Miguel, G.|year=2016|title=Citrus as a Component of the Mediterranean Diet|url=https://www.researchgate.net/publication/311911612|journal=Journal of Spatial and Organizational Dynamics|volume=4|pages=289–304|access-date=26 January 2021|archive-date=1 October 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20181001220519/https://www.researchgate.net/publication/311911612|url-status=live}}</ref>]] اٽلي ۾ 2015ع دوران مردن جي متوقع عمر 80.5 سال ۽ عورتن جي 84.8 سال هئي، جنهن سبب ملڪ دنيا ۾ [[متوقع عمر موجب ملڪن جي فهرست|پنجين نمبر]] تي رهيو.<ref>{{Cite web|year=2016|title=World Health Statistics 2016: Monitoring health for the SDGs Annex B: tables of health statistics by country, WHO region and globally |url=https://www.who.int/gho/publications/world_health_statistics/2016/Annex_B/en|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20160623023234/http://www.who.int/gho/publications/world_health_statistics/2016/Annex_B/en|archive-date=23 June 2016|access-date=27 June 2016|publisher=World Health Organization}}</ref> lgq5nbimjwuekh2uy1ueae1hglcyn2l 382609 382608 2026-06-04T05:45:16Z Intisar Ali 8681 /* حڪومت */ 382609 wikitext text/x-wiki {{چونڊ مضمون|جون 2026}} {{Short description|ڏکڻ ۽ اولهه يورپ جو ملڪ}} {{Infobox country | conventional_long_name = اطالوي جمهوريه | common_name = اٽلي | native_name = {{Lang|it|Repubblica Italiana<!--upper case see Italian wiki-->}} | image_flag = Flag of Italy.svg | image_coat = Emblem of Italy.svg | symbol_type = نشان | national_anthem = "{{Lang|it|[[اِل ڪانتو ديلي اطالياني]]|italic=no}}"<br/>"اطالوين جو گيت"<div style="padding-top:0.5em;">{{Center|[[File:Canto degli Italiani - Marina Militare (strumentale).wav]]}}</div> | image_map = {{Switcher|[[File:EU-Italy (orthographic projection).svg|frameless]]|گلوب ڏيکاريو|[[File:EU-Italy.svg|upright=1.15|frameless]]|يورپي يونين جو نقشو ڏيکاريو|default=1}} | capital = [[روم]] | coordinates = {{Coord|41|54|N|12|29|E|type:city}} | largest_city = capital | languages_type = ڏيهي ٻوليون | languages = ڏسو [[اٽلي جون ٻوليون|مکيه مضمون]] | official_languages = [[اطالوي ٻولي|اطالوي]]<sup>a</sup> {{Infobox|child=yes |label1 = [[اٽلي ڏانهن اميگريشن|قوميت]] {{Nobold|(2021)}}<ref name="id2020">{{Cite web|title=Indicatori demografici, anno 2020 |url=https://www.istat.it/it/files//2021/05/REPORT_INDICATORI-DEMOGRAFICI-2020.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210503091112/https://www.istat.it/it/files//2021/05/REPORT_INDICATORI-DEMOGRAFICI-2020.pdf|archive-date=3 May 2021|access-date=3 May 2021}}</ref> | data1 = {{Unbulleted list|91% اطالوي|9% ٻيا}} }} | religion = {{Ublist|item_style=white-space:nowrap;|84% [[اٽلي ۾ عيسائيت|عيسائيت]]|12% [[اٽلي ۾ لادينيت|لادينيت]]|4% [[اٽلي ۾ مذهب|ٻيا]]}} | religion_year = 2021 | religion_ref = <ref>{{Cite web|date=September 2021|title=Special Eurobarometer 516|url=https://data.europa.eu/data/datasets/s2237_95_2_516_eng?locale=en|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20230629085321/http://data.europa.eu/data/datasets/s2237_95_2_516_eng?locale=en|archive-date=29 June 2023|access-date=2 June 2026|publisher=European Union: [[European Commission]]|via=[[European Data Portal]] (see Volume C: Country/socio-demographics: IT: Question D90.2.)}}</ref> | demonym = اطالوي | government_type = [[وحداني پارلياماني جمهوريه]] | leader_title1 = [[اٽلي جو صدر|صدر]] | leader_name1 = [[سرجيو ماتاريلا]] | leader_title2 = [[اٽلي جو وزيراعظم|وزيراعظم]] | leader_name2 = [[جورجيا ميلوني]] | leader_title3 = [[جمہوريه جي سينيٽ جو صدر (اٽلي)|سينيٽ جو صدر]] | leader_name3 = [[اگناتسيو لا روسا]] | leader_title4 = [[چيمبر آف ڊپٽيز جو صدر (اٽلي)|چيمبر آف ڊپٽيز جو صدر]] | leader_name4 = [[لورينزو فونتانا]] | legislature = [[اطالوي پارليامينٽ|پارليامينٽ]] | upper_house = [[جمہوريه جي سينيٽ (اٽلي)|جمہوريه جي سينيٽ]] | lower_house = [[چيمبر آف ڊپٽيز (اٽلي)|چيمبر آف ڊپٽيز]] | sovereignty_type = [[اٽلي جي تاريخ|تاريخي سياسي وحدتون]] | established_event1 = [[اٽلي جا قديم ماڻھو|اٽالڪ ماڻھو]] | established_date1 = قديم دور | established_event2 = [[قديم روم]]<br>[[رومي اٽلي]] | established_date2 = 753 ق م–476 ع | established_event3 = [[بربر بادشاهتون|رومي-بربر بادشاهتون]]<br>[[بازنطيني اٽلي]] | established_date3 = اوائلي وچون دور | established_event4 = [[اٽلي جي تاريخي رياستن جي فهرست|اطالوي شهري رياستون ۽ علائقائي سياسي وحدتون]] | established_date4 = وچون دور ۽ جديد دور | established_event5 = [[اٽلي جي بادشاهت]] | established_date5 = 1861–1946<br>{{start date and age|1861|03|17|df=y}} | established_event6 = [[اطالوي سلطنت]] | established_date6 = 1869/1882–1960 | established_event7 = [[1946ع اطالوي اداراتي ريفرنڊم|اطالوي جمهوريه]] | established_date7 = {{start date and age|1946|06|02|df=y}} | area_km2 = 301,340 | area_footnote = <ref name="Central Intelligence Agency-2023">{{Cite web|date=23 August 2023|title=Italy|url=https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210701235642/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy|archive-date=1 July 2021|access-date=28 August 2023|publisher=Central Intelligence Agency}}</ref><ref>{{Cite web|date=12 November 2023|title=Italy country profile|url=https://www.bbc.com/news/world-europe-17433142|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20231218111602/https://www.bbc.com/news/world-europe-17433142|archive-date=18 December 2023|access-date=12 November 2023|publisher=BBC News}}</ref> | area_rank = 71هون | area_sq_mi = 116,347 <!--Do not remove per [[Wikipedia:Manual of Style/Dates and numbers]]--> | percent_water = 1.24 (2015)<ref>{{Cite web|title=Surface water and surface water change|url=https://stats.oecd.org/Index.aspx?DataSetCode=SURFACE_WATER|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210324133453/https://stats.oecd.org/Index.aspx?DataSetCode=SURFACE_WATER|archive-date=24 March 2021|access-date=11 October 2020|publisher=[[Organisation for Economic Co-operation and Development]] (OECD)}}</ref> | population_estimate = {{DecreaseNeutral}} 58,915,561<ref name="population">{{cite web|title=Monthly Demographic Balance|url=https://demo.istat.it/app/?l=en&a=&i=D7B|publisher=[[Italian National Institute of Statistics|ISTAT]]}}</ref> | population_estimate_year = 2025 | population_estimate_rank = 25هون | population_density_km2 = 195.5 | population_density_sq_mi = auto<!--Do not remove per [[Wikipedia:Manual of Style/Dates and numbers]]--> | population_density_rank = 72هون | GDP_PPP = {{Increase}} $3.872&nbsp;trillion<ref name="IMFWEO.IT">{{cite web |url=https://data.imf.org/en/Data-Explorer?datasetUrn=IMF.RES:WEO(9.0.0) |title=World Economic Outlook Database (April 2026 Edition) |publisher=[[International Monetary Fund]] |website=www.imf.org |date=14 April 2026 |access-date=18 April 2026}}</ref> | GDP_PPP_year = 2026 | GDP_PPP_rank = 12هون | GDP_PPP_per_capita = {{Increase}} $65,761<ref name="IMFWEO.IT"/> | GDP_PPP_per_capita_rank = 29هون | GDP_nominal = {{Increase}} $2.738&nbsp;trillion<ref name="IMFWEO.IT"/> | GDP_nominal_year = 2026 | GDP_nominal_rank = 8هون | GDP_nominal_per_capita = {{Increase}} $46,505<ref name="IMFWEO.IT"/> | GDP_nominal_per_capita_rank = 27هون | Gini = 32.5 <!--number only--> | Gini_year = 2020 | Gini_change = decrease <!--increase/steady/decrease--> | Gini_ref = <ref>{{Cite web|title=Gini coefficient of equivalised disposable income – EU-SILC survey|url=https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/tessi190/default/table?lang=en|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20201009091832/https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/tessi190/default/table?lang=en|archive-date=9 October 2020|access-date=21 June 2022|publisher=European Commission}}</ref> | HDI = 0.915 <!--number only--> | HDI_year = 2023<!-- Please use the year to which the data refers, not the publication year--> | HDI_change = increase <!--increase/decrease/steady--> | HDI_ref = <ref name="UNHDR">{{Cite web |date=6 May 2025 |title=Human Development Report 2025 |url=https://hdr.undp.org/system/files/documents/global-report-document/hdr2025reporten.pdf|url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20250506051232/https://hdr.undp.org/system/files/documents/global-report-document/hdr2025reporten.pdf |archive-date=6 May 2025 |access-date=6 May 2025 |publisher=[[United Nations Development Programme]] |language=en}}</ref> | HDI_rank = 29هون | currency = [[يورو]] (€)<sup>b</sup> | currency_code = EUR | time_zone = [[مرڪزي يورپي وقت|CET]] | utc_offset = +1 | utc_offset_DST = +2 | time_zone_DST = [[مرڪزي يورپي گرمي وارو وقت|CEST]] | calling_code = [[+39]] <sup>c</sup> | cctld = [[.it]] | footnote_a = <span style="font-size:100%;">جرمن [[ڏکڻ ٽائرول]] ۽ [[فريولي-وينيتسيا جوليا]] ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ فرينچ [[آئوستا وادي]] ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ [[سلووين ٻولي|سلووين]] [[ٽريئستي صوبو]]، [[گوريتسيا صوبو]] ۽ فريولي-وينيتسيا جوليا ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ [[لاڊن ٻولي|لاڊن]] ڏکڻ ٽائرول، [[ترنتينو]] ۽ ٻين اترين علائقن ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ [[فريولي ٻولي|فريولي]] فريولي-وينيتسيا جوليا ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ [[سارڊينيائي ٻولي|سارڊينيائي]] [[سارڊينيا]] ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي.<ref>{{Cite web|title=Legge Regionale 15 ottobre 1997, n. 26 |url=http://www.regione.sardegna.it/j/v/86?v=9&c=72&file=1997026|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210226213750/http://www.regione.sardegna.it/j/v/86?v=9&c=72&file=1997026|archive-date=26 February 2021|access-date=31 May 2018|publisher=Regione autonoma della Sardegna – Regione Autònoma de Sardigna}}; {{Cite web|title=Regione Autonoma Friuli-Venezia Giulia – Comunità linguistiche regionali|url=https://www.regione.fvg.it/rafvg/cms/RAFVG/cultura-sport/patrimonio-culturale/comunita-linguistiche|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150904201140/https://www.regione.fvg.it/rafvg/cms/RAFVG/cultura-sport/patrimonio-culturale/comunita-linguistiche|archive-date=4 September 2015|access-date=2 November 2020|website=regione.fvg.it}}</ref></span> | footnote_b = <span style="font-size:100%;">2002ع کان اڳ، [[اطالوي ليرا]]. يورو [[ڪامپيوني دي اٽاليا]] ۾ قبول ڪئي وڃي ٿي، پر ان جي سرڪاري ڪرنسي [[سوئس فرانڪ]] آهي.<ref>{{Cite web|date=14 July 2010|title=Comune di Campione d'Italia|url=http://www.comune.campione-d-italia.co.it/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110430223743/http://www.comune.campione-d-italia.co.it/|archive-date=30 April 2011|access-date=30 October 2010|publisher=Comune.campione-d-italia.co.it}}</ref></span> | footnote_c = <span style="font-size:100%;">ڪامپيوني دي اٽاليا کي فون ڪرڻ لاءِ سوئس ڪوڊ [[+41]] استعمال ڪرڻ ضروري آهي.</span> }} '''اٽلي'''،{{Efn|{{Lang|it|Italia}}, {{IPA|it|iˈtaːlja|pron|small=no|It-Italia.ogg}}}} سرڪاري طور '''اطالوي جمهوريه'''،{{Efn|{{Lang|it|ريپبلڪا اطاليانا|links=no}}, {{IPA|it|reˈpubblika itaˈljaːna|pron|small=no}}}} [[ڏکڻ يورپ|ڏکڻ]] ۽ [[اولهه يورپ]] ۾ واقع هڪ ملڪ آهي.{{Efn|اٽلي کي گهڻو ڪري اولهه يورپ ۾ شامل ڪيو ويندو آهي.<ref>اٽلي کي اولهه يورپي ملڪ طور بيان ڪندڙ علمي ڪم:{{Bulleted list |{{Cite book|last1=Hancock|first1=M. Donald|url=https://archive.org/details/politicsinwester00hanc_0|title=Politics in Western Europe: an introduction to the politics of the United Kingdom, France, Germany, Italy, Sweden, and the European Union|last2=Conradt|first2=David P.|last3=Peters|first3=B. Guy|last4=Safran|first4=William|last5=Zariski|first5=Raphael|date=11 November 1998|publisher=Chatham House Publishers|isbn=978-1-5664-3039-5|edition=2nd|quote=list of Western European countries Italy.|url-access=registration|ref=none}} |{{Cite book|last1=Ugo|first1=Ascoli|last2=Emmanuele|first2=Pavolini|title=The Italian welfare state in a European perspective: A comparative analysis|date=2016|publisher=Policy Press|isbn=978-1-4473-3444-6|url=https://books.google.com/books?id=BEzRDAAAQBAJ&q=list+of+Western+European+countries+Italy|ref=none}} |{{Cite book|last1=Zloch-Christy|first1=Iliana|title=East-West Financial Relations: Current Problems and Future Prospects|date=1991|publisher=Cambridge University Press|isbn=978-0-5213-9530-4|url=https://archive.org/details/eastwestfinancia00zloc|url-access=registration|quote=list of Western European countries Italy.|access-date=29 September 2019|ref=none}} |{{Cite book|last1=Clout|first1=Hugh D.|title=Western Europe: Geographical Perspectives|date=1989|publisher=Longman Scientific & Technical|isbn=978-0-5820-1772-6|url=https://books.google.com/books?id=WGbIT90ppZsC|access-date=29 September 2019|ref=none}} |{{Cite book|last1=Furlong|first1=Paul|title=Modern Italy: Representation and Reform|date=2003|publisher=Routledge|isbn=978-1-1349-7983-7|url=https://books.google.com/books?id=JNNsOl65D0AC&q=italy+western+European+country|access-date=29 September 2019|ref=none}} |{{Cite book|last1=Hanf|first1=Kenneth|last2=Jansen|first2=Alf-Inge|title=Governance and Environment in Western Europe: Politics, Policy and Administration|date=2014|publisher=Routledge|isbn=978-1-3178-7917-6|url=https://books.google.com/books?id=31wSBAAAQBAJ&q=West+Europe+Italy|access-date=29 September 2019|ref=none}} }}</ref>|name=WE}} اهو [[اطالوي اپٻيٽ|هڪ اپٻيٽ]] تي مشتمل آهي، جيڪو [[ڀونوچ سمنڊ]] ۾ وڌي وڃي ٿو، جنهن جي اترين زميني سرحد تي [[الپس]] آهن، ۽ ان سان گڏ [[اٽلي جي ٻيٽن جي فهرست|لڳ ڀڳ 800 ٻيٽ]] پڻ شامل آهن، جن مان خاص طور [[سسلي]] ۽ [[سارڊينيا]] اهم آهن. اٽلي اولهه ۾ [[فرانس]]؛ اتر ۾ [[سوئٽزرلينڊ]] ۽ [[آسٽريا]]؛ اوڀر ۾ [[سلووينيا]]؛ ۽ ٻن [[انڪليو|انڪليوز]]، [[ويٽيڪن سٽي]] ۽ [[سان مارينو]]، سان زميني سرحدون رکي ٿو. ايراضي جي لحاظ کان اهو [[ايراضيءَ موجب يورپي ملڪن جي فهرست|يورپ جو ڏهون وڏو ملڪ]] آهي، جيڪو {{Convert|301340|km2|sqmi|abbr=on}} تي پکڙيل آهي، ۽ لڳ ڀڳ 59 ملين آبادي سان [[يورپي يونين]] جو ٽيون سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو [[يورپي يونين جو رڪن ملڪ|رڪن ملڪ]] آهي. اٽلي جي گاديءَ جو هنڌ ۽ [[اٽلي جي شهرن جي فهرست|سڀ کان وڏو شهر]] [[روم]] آهي؛ ٻين وڏن شهرن ۾ [[ميلان]]، جيڪو ملڪ جو سڀ کان وڏو [[ميٽروپوليٽن علائقو]] آهي، [[نيپلز]]، [[تورين]]، [[پالرمو]]، [[بولونيا]]، [[فلورينس]]، [[جينووا]] ۽ [[وينس]] شامل آهن. [[اٽلي جي تاريخ]] ڪيترن ئي [[اٽلي جي قديم قومن جي فهرست|اٽالڪ قومن]] تائين وڃي ٿي، جن ۾ خاص طور [[قديم رومي]] شامل آهن، جن [[رومي جمهوريه]] دوران ڀونوچ سمنڊ جي دنيا کي فتح ڪيو ۽ [[رومي سلطنت]] دوران صدين تائين ان تي حڪومت ڪئي. عيسائيت جي پکڙجڻ سان، روم [[ڪيٿولڪ ڪليسا]] ۽ [[پاپائيت]] جو مرڪز بڻجي ويو. [[بربر حملا|بربر حملن]] ۽ ٻين سببن ڪري [[قديم دور جي آخري مرحلي]] ۽ [[اوائلي وچئين دور]] جي وچ ۾ [[اولهه رومي سلطنت جو زوال ۽ خاتمو]] ٿيو. يارهين صديءَ تائين [[اطالوي شهري رياستون]] ۽ [[سامونڊي جمهوريهون]] وڌيون، جن واپار ذريعي نئين خوشحالي آندي ۽ جديد سرمائيداريءَ لاءِ بنياد وڌا. [[اطالوي نشاةِ ثانيه]] پندرهين ۽ سورهين صديءَ دوران ڦهلي ڦولي ۽ [[نشاةِ ثانيه#پکڙجڻ|باقي يورپ تائين پکڙجي وئي]]. اطالوي ڳولائوئن پري اوڀر ۽ [[نئين دنيا]] ڏانهن نوان رستا دريافت ڪيا، جنهن سان [[دريافتن جو دور|دريافتن جي دور]] ۾ اهم حصو پيو. سياسي ۽ علائقائي ورهاستن جي صدين کان پوءِ، [[اٽلي جي بادشاهت]] 1861ع ۾ [[اطالوي آزاديءَ جون جنگيون|آزاديءَ جي جنگين]] ۽ [[هزارن جي مهم]] کان پوءِ قائم ٿي. اوڻيهين صديءَ جي آخر کان ويهين صديءَ جي شروعات تائين، [[اٽلي ۾ صنعتڪاري|اٽلي صنعتڪاري ڪئي]] ۽ [[اطالوي سلطنت|نوآبادياتي سلطنت]] حاصل ڪئي، جڏهن ته [[ڏکڻ اٽلي|ڏکڻ]] گهڻي حد تائين غريب رهيو، جنهن سبب آمريڪا ڏانهن [[اطالوي ڊائاسپورا|وڏي مهاجر ڊائاسپورا]] پيدا ٿي. 1915ع کان 1918ع تائين، [[پهريين عالمي جنگ دوران اٽلي جي فوجي تاريخ|اٽلي]] [[پهريين عالمي جنگ]] ۾ [[پهريين عالمي جنگ جا اتحادي|انتانت]] سان گڏ [[مرڪزي طاقتون|مرڪزي طاقتن]] خلاف وڙهيو. 1922ع ۾ [[اطالوي فاشزم|اطالوي فاشسٽ]] آمريت قائم ٿي. [[ٻي عالمي جنگ دوران اٽلي جي فوجي تاريخ|ٻي عالمي جنگ دوران]]، اٽلي پهرين [[محوري طاقتون|محوري طاقتن]] جو حصو هو، جيستائين [[ڪاسيبلي جي جنگبندي|جنگبندي]] [[ٻي عالمي جنگ جا اتحادي|اتحادي طاقتن]] سان نه ٿي (1940–1943)، پوءِ [[اطالوي مزاحمت]] ۽ جرمن قبضي ۽ سهڪار ڪندڙ [[اطالوي سماجي جمهوريه|آر ايس آءِ]] کان [[اٽلي جي آزادي]] دوران اتحادي طاقتن جو هم جنگي ساٿي بڻيو (1943–1945). 1946ع ۾ بادشاهت کي [[1946ع اطالوي اداراتي ريفرنڊم|جمهوريه سان تبديل ڪيو ويو]] ۽ ملڪ [[اطالوي اقتصادي معجزو|مضبوط بحالي]] ڪئي. [[ترقي يافته ملڪ]] طور، [[اٽلي جي معيشت|ترقي يافته معيشت]] سان، اٽلي دنيا جو [[ناليوار جي ڊي پي موجب ملڪن جي فهرست|اٺون وڏو ناليوار جي ڊي پي]] رکي ٿو، يورپ جو [[پيداوار موجب ملڪن جي فهرست|ٻيون وڏو پيداوار وارو شعبو]] رکي ٿو، ۽ [[علائقائي طاقت|علائقائي]] ۽ – [[وڏين طاقتن مان گهٽ ترين|گهٽ حد تائين]] – عالمي اقتصادي، فوجي، ثقافتي ۽ سياسي معاملن ۾ اهم ڪردار ادا ڪري ٿو. اهو يورپي يونين جو [[اندروني ڇهه|باني]] ۽ [[يورپي يونين جا ٽي|اهم رڪن]] آهي، ۽ [[اٽلي جا پرڏيهي لاڳاپا#بين الاقوامي ادارا|ڪيترين ٻين بين الاقوامي تنظيمن ۽ فورمن جو حصو]] آهي. [[ثقافتي سپر پاور]] طور، اٽلي ڊگهي عرصي کان [[اطالوي فن|فن]]، [[اٽلي جي موسيقي|موسيقي]]، [[اطالوي ادب|ادب]]، [[اطالوي کاڌو|کاڌي]]، [[اطالوي فيشن|فيشن]]، [[اٽلي ۾ سائنس ۽ ٽيڪنالاجي|سائنس ۽ ٽيڪنالاجي]] جو مشهور عالمي مرڪز رهيو آهي، ۽ [[اطالوي ايجادن ۽ دريافتن جي فهرست|ڪيترين ايجادن ۽ دريافتن]] جو ذريعو آهي. هن وٽ [[ملڪ موجب عالمي ورثو ماڳ|سڀ کان وڌيڪ تعداد]] ۾ [[عالمي ورثو ماڳ]] ([[اٽلي ۾ عالمي ورثو ماڳن جي فهرست|61]]) آهن ۽ اهو دنيا جو [[عالمي سياحت درجابندي|پنجون سڀ کان وڌيڪ گهميو ويندڙ ملڪ]] آهي. == نالو<span class="anchor" id="Etymology"></span> == {{Main|اٽلي جو نالو}} ''اٽاليا'' جي اشتقاق بابت ڪيترائي مفروضا موجود آهن.<ref>Alberto Manco, ''Italia. Disegno storico-linguistico''. 2009, Naples: L'Orientale. {{ISBN|978-8-8950-4462-0}}.</ref> هڪ نظريي موجب اهو [[قديم يوناني]] اصطلاح مان نڪتو، جيڪو ''اٽالوئي'' جي زمين لاءِ استعمال ٿيندو هو؛ اٽالوئي هڪ قبيلو هو، جيڪو انهيءَ علائقي ۾ رهندو هو، جيڪو اڄ [[ڪلابريا]] جي نالي سان سڃاتو وڃي ٿو. اصل ۾ سمجهيو ويندو هو ته ان جو نالو ''ويتولي'' هو، ۽ ڪجهه عالمن جي راءِ آهي ته سندن [[ٽوٽم]]ي جانور ڳئون جو ٻچو هو ([[لاطيني]]: ''vitulus''؛ [[امبريائي]]: ''vitlo''؛ [[اوسڪن]]: ''Víteliú'')<!-- and named for the god of cattle, [[Mars (mythology)|Mars]] -->.<ref>J.P. Mallory and D.Q. Adams, ''Encyclopedia of Indo-European Culture'' (London: Fitzroy and Dearborn, 1997), 24.</ref> ڪيترن قديم ليکڪن چيو آهي ته اهو نالو هڪ مقامي حڪمران [[اٽالس]] جي نالي تان پيو.<ref>Dionysius of Halicarnassus, ''Roman Antiquities'', [https://penelope.uchicago.edu/Thayer/E/Roman/Texts/Dionysius_of_Halicarnassus/1B*.html 1.35] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20221215151343/https://penelope.uchicago.edu/Thayer/E/Roman/Texts/Dionysius_of_Halicarnassus/1B%2A.html|date=15 December 2022}}, on LacusCurtius; Aristotle, ''Politics'', [https://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0058%3Abook%3D7%3Asection%3D1329b#note-link2 7.1329b] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20150910185719/http://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0058%3Abook%3D7%3Asection%3D1329b|date=10 September 2015}}, on Perseus; Thucydides, ''The Peloponnesian War'', [https://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Thuc.+6.2.4&fromdoc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0200 6.2.4] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20150924213434/http://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Thuc.+6.2.4&fromdoc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0200|date=24 September 2015}}, on Perseus</ref> اٽلي لاءِ قديم يوناني اصطلاح شروعات ۾ رڳو [[ڪلابريا|بروٽيم]] اپٻيٽ جي ڏکڻ حصي ۽ [[ڪاتانزارو]] ۽ [[ويبو والينتيا]] جي ڪجهه حصن لاءِ استعمال ٿيندو هو. [[اوينوٽريا]] ۽ "اٽلي" جو وڏو تصور هڪ ٻئي جا مترادف بڻجي ويا، ۽ اهو نالو [[لوڪانيا]] جي اڪثر حصي تي به لاڳو ٿيڻ لڳو. رومي جمهوريه جي واڌ کان اڳ، اهو نالو يونانين طرفان [[ميسينا آبنائے]] ۽ [[ساليرنو نار|ساليرنو نارين]] ۽ [[تارانٽو نار|تارانٽو]] کي ملائيندڙ لڪير جي وچ واري زمين لاءِ استعمال ٿيندو هو، جيڪا ڪلابريا سان مطابقت رکي ٿي. يونانين "اٽاليا" کي وڌيڪ وڏي علائقي تي لاڳو ڪرڻ شروع ڪيو.<ref>Pallottino, M., ''History of Earliest Italy'', trans. Ryle, M & Soper, K. in Jerome Lectures, Seventeenth Series, p. 50</ref> ڏکڻ ۾ "[[يوناني اٽلي]]" کان علاوه، مورخن هڪ "ايٽرسڪن اٽلي" جي وجود جو به امڪان ظاهر ڪيو آهي، جيڪو وچ اٽلي جي علائقن تي مشتمل هو.<ref>Giovanni Brizzi, Roma. Potere e identità: dalle origini alla nascita dell'impero cristiano, Bologna, Patron, 2012 p. 94</ref> [[رومي اٽلي]]، يعني ''اٽاليا''، جون سرحدون وڌيڪ واضح طور مقرر ٿيل آهن. ڪيٽو جي ''[[اوريجنيز]]'' اٽلي کي الپس جي ڏکڻ ۾ واقع سڄي اپٻيٽ طور بيان ڪري ٿي.<ref>{{Cite book|last=Carlà-Uhink|first=Filippo|url=https://books.google.com/books?id=dSY-DwAAQBAJ&q=cato+italy+south+of+the+Alps&pg=PT49|title=The "Birth" of Italy: The Institutionalization of Italy as a Region, 3rd–1st Century BCE|date=25 September 2017|publisher=Walter de Gruyter GmbH & Co KG|isbn=978-3-1105-4478-7}}; {{Cite book|last=Levene|first=D. S.|url=https://books.google.com/books?id=aLsRDAAAQBAJ&q=cato+walls+of+Italy&pg=PA108|title=Livy on the Hannibalic War|date=17 June 2010|publisher=Oxford University Press|isbn=978-0-1981-5295-8|access-date=12 November 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20240328152752/https://books.google.com/books?id=aLsRDAAAQBAJ&q=cato+walls+of+Italy&pg=PA108#v=snippet&q=cato%20walls%20of%20Italy&f=false|archive-date=28 March 2024|url-status=live}}</ref> 264 ق م ۾ رومي اٽلي مرڪزي-اتر جي [[آرنو]] ۽ [[روبيڪون]] دريائن کان وٺي سڄي ڏکڻ تائين پکڙيل هئي. اتر وارو علائقو، [[سيسالپائن گال]]، جغرافيائي طور اٽلي جو حصو سمجهيو ويندو هو، 220ع ق م واري ڏهاڪي ۾ روم طرفان قبضو ڪيو ويو،<ref>{{Cite book|last=Carlà-Uhink|first=Filippo|url=https://books.google.com/books?id=dSY-DwAAQBAJ&q=Tota+Italia+essays&pg=PT454|title=The "Birth" of Italy: The Institutionalization of Italy as a Region, 3rd–1st Century BCE|date=25 September 2017|publisher=Walter de Gruyter GmbH & Co KG|isbn=978-3-1105-4478-7|access-date=12 November 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211000755/https://books.google.com/books?id=dSY-DwAAQBAJ&q=Tota+Italia+essays&pg=PT454#v=snippet&q=Tota%20Italia%20essays&f=false|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}</ref> پر سياسي طور الڳ رهيو. 42 ق م ۾ ان کي قانوني طور اٽلي جي انتظامي وحدت ۾ ضم ڪيو ويو.<ref>{{Cite book|last=Williams|first=J. H. C.|url=https://books.google.com/books?id=RPj_FkEeVO4C&q=beyond+the+Rubicon|title=Beyond the Rubicon: Romans and Gauls in Republican Italy – J. H. C. Williams – Google Books|date=22 May 2020|publisher=Oxford University Press|isbn=978-0-1981-5300-9|archive-url=https://web.archive.org/web/20200522000630/https://books.google.it/books?id=RPj_FkEeVO4C&dq=beyond+the+Rubicon&hl=en&sa=X&ved=0ahUKEwiI5YrC6rbkAhUvDmMBHXZOCMAQ6AEIKTAA|archive-date=22 May 2020}}; {{Cite book|last=Long|first=George|title=Decline of the Roman republic: Volume 2|year=1866}}; {{Cite web|last=Aurigemma|first=Salvatore|title=Gallia Cisalpina|url=http://www.treccani.it/enciclopedia/gallia-cisalpina_(Enciclopedia-Italiana)|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20230404054511/https://www.treccani.it/enciclopedia/gallia-cisalpina_(Enciclopedia-Italiana)|archive-date=4 April 2023|access-date=14 October 2014|website=treccani.it|publisher=Enciclopedia Italiana|language=it}}</ref> سارڊينيا، [[ڪورسيڪا]]، سسلي ۽ [[مالٽا]] کي 292ع ۾ [[ڊيوڪليشن]] اٽلي ۾ شامل ڪيو،<ref>{{Cite web|title=Italy (ancient Roman territory)|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297743/Italy|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131110232259/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297743/Italy|archive-date=10 November 2013|access-date=10 November 2013|website=Encyclopædia Britannica}}</ref> جنهن سان آخري قديم دور جو اٽلي جديد [[اطالوي جاگرافيائي علائقو|اطالوي جاگرافيائي علائقي]] سان لڳ ڀڳ هم سرحد ٿي ويو.<ref>{{Cite web|title=La riorganizzazione amministrativa dell'Italia. Costantino, Roma, il Senato e gli equilibri dell'Italia romana|url=https://www.treccani.it/enciclopedia/la-riorganizzazione-amministrativa-dell-italia-costantino-roma-il-senato-e-gli-equilibri-dell-italia-romana_%28Enciclopedia-Costantiniana%29|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211119225335/https://www.treccani.it/enciclopedia/la-riorganizzazione-amministrativa-dell-italia-costantino-roma-il-senato-e-gli-equilibri-dell-italia-romana_(Enciclopedia-Costantiniana)|archive-date=19 November 2021|access-date=19 November 2021|language=it}}</ref> لاطيني لفظ ''Italicus'' "اٽلي جي ماڻهو" لاءِ استعمال ٿيندو هو، يعني ''provincial'' يا [[رومي صوبو|رومي صوبي]] مان آيل ماڻهو جي ابتڙ.<ref>''Letters'' 9.23</ref> صفت ''italianus''، جنهن مان ''Italian'' نڪتو، [[وچئين دور جي لاطيني]] مان آهي ۽ [[اوائلي جديد دور]] دوران ''Italicus'' سان متبادل طور استعمال ٿيندي هئي.<ref>''ytaliiens'' (1265) [http://www.cnrtl.fr/etymologie/italien TLFi] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20181029191636/http://www.cnrtl.fr/etymologie/italien|date=29 October 2018}}</ref> [[اولهه رومي سلطنت جي زوال]] کان پوءِ، اٽلي جي [[اوستروگوٿڪ بادشاهت]] قائم ٿي. [[لومبارڊ|لومبارڊن]] جي حملن کان پوءِ، ''اٽاليا'' سندن بادشاهت جي نالي طور برقرار رهي، ۽ [[پاڪ رومي سلطنت]] اندر ان جي [[اٽلي جي بادشاهت (پاڪ رومي سلطنت)|جانشين بادشاهت]] لاءِ به اهو نالو استعمال ٿيو.<ref>{{Cite web|title=IL COMUNE MEDIEVALE|url=https://www.homolaicus.com/storia/medioevo/comune_medievale.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20120318214257/http://www.homolaicus.com/storia/medioevo/comune_medievale.htm|archive-date=18 March 2012|website=homolaicus.com}}</ref> == تاريخ == {{Main|اٽلي جي تاريخ}} === قبل تاريخ ۽ قديم دور === {{Main|قبل تاريخي اٽلي|اٽالڪ قومون|ايٽرسڪن تهذيب|يوناني نوآبادڪاري|ميگنا گريشيا}} [[File:Etruscan Painting 1.jpg|thumb|right|[[ايٽرسڪن تهذيب|ايٽرسڪن]] فريسڪو، [[مونتيروتسي نيڪروپولس]] ۾، 5هين صدي ق م]] [[هيٺيون پيلئوليٿڪ]] جا آثار، جيڪي 850,000 سال اڳ جا آهن، [[مونتي پوجيولو]] مان مليا آهن.<ref>{{Cite web|last=Society|first=National Geographic|title=Erano padani i primi abitanti d'Italia|url=http://www.nationalgeographic.it/scienza/2012/01/20/news/erano_padani_iprimi_abitanti_ditalia-807204|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20190626220707/http://www.nationalgeographic.it/scienza/2012/01/20/news/erano_padani_iprimi_abitanti_ditalia-807204|archive-date=26 June 2019|access-date=11 March 2019|website=National Geographic}}</ref> سڄي اٽلي ۾ کوٽاين مان 200,000 سال اڳ وچين پيلئوليٿڪ دور ۾ [[نينڊرٿال]] جي موجودگي ظاهر ٿي آهي،<ref>Kluwer Academic/Plenum Publishers 2001, ch. 2. {{ISBN|0-3064-6463-2}}.</ref> جڏهن ته [[اوائلي جديد انسان|جديد انسان]] لڳ ڀڳ 40,000 سال اڳ [[ريپارو موڪي]] ۾ ظاهر ٿيا.<ref>42.7–41.5 ka ([[68–95–99.7 rule|1σ CI]]). {{Cite journal|last=Douka|first=Katerina|display-authors=etal|year=2012|title=A new chronostratigraphic framework for the Upper Palaeolithic of Riparo Mochi (Italy)|journal=Journal of Human Evolution|volume=62|issue=2|pages=286–299|doi=10.1016/j.jhevol.2011.11.009|pmid=22189428|bibcode=2012JHumE..62..286D }}; {{Cite web|date=29 January 2010|title=Istituto Italiano di Preistoria e Protostoria|url=http://www.iipp.it/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131015231105/http://www.iipp.it/|archive-date=15 October 2013|publisher=IIPP|access-date=15 August 2017}}</ref> رومي دور کان اڳ واري اٽلي جا [[اٽلي جا قديم ماڻھو|قديم ماڻھو]] [[پروٽو-انڊو-يورپي|انڊو-يورپي]] هئا، خاص طور [[اٽالڪ قومون]]. ممڪن غير انڊو-يورپي يا [[قبل انڊو-يورپي ٻوليون|قبل انڊو-يورپي]] ورثي وارن مکيه تاريخي ماڻهن ۾ [[ايٽرسڪن]]، سسلي جا [[ايلميئن]] ۽ [[سيڪاني]]، ۽ قبل تاريخي [[سارڊينيائي ماڻھو]] شامل آهن، جن [[نوراجڪ تهذيب]] کي جنم ڏنو. ٻين قديم آبادين ۾ [[ريئتيائي ماڻھو]] ۽ [[ڪاموني]] شامل آهن، جيڪي [[والڪامونيڪا ۾ پٿريلي چٽساليون|والڪامونيڪا جي پٿريلي چٽسالين]] لاءِ مشهور آهن.<ref>{{Cite web|title=Rock Drawings in Valcamonica|url=https://whc.unesco.org/en/list/94|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100703183257/http://whc.unesco.org/en/list/94|archive-date=3 July 2010|access-date=29 June 2010|publisher=UNESCO World Heritage Centre}}</ref> هڪ قدرتي ممي، [[اوئٽسي]]، جيڪا 3400–3100 ق م جي آهي، 1991ع ۾ [[سيميلاون]] گليشيئر مان دريافت ٿي.<ref>{{Cite journal|last1=Bonani|first1=Georges|last2=Ivy|first2=Susan D.|display-authors=etal|year=1994|title=AMS {{SimpleNuclide|Carbon|14}} Age Determination of Tissue, Bone and Grass Samples from the Ötzal Ice Man|url=http://digitalcommons.library.arizona.edu/objectviewer?o=http%3A%2F%2Fradiocarbon.library.arizona.edu%2FVolume36%2FNumber2%2Fazu_radiocarbon_v36_n2_247_250_v.pdf|url-status=live|journal=Radiocarbon|volume=36|issue=2|pages=247–250|doi=10.1017/s0033822200040534|archive-url=https://web.archive.org/web/20100720211402/https://digitalcommons.library.arizona.edu/objectviewer?o=http%3A%2F%2Fradiocarbon.library.arizona.edu%2FVolume36%2FNumber2%2Fazu_radiocarbon_v36_n2_247_250_v.pdf|archive-date=20 July 2010|access-date=4 February 2016|doi-access=free}}</ref> پهريان نوآبادڪار [[فينيقيه|فينيقي]] هئا، جن سسلي ۽ سارڊينيا جي ڪنارن تي [[ايمپوريم (قديم دور)|واپاري مرڪز]] قائم ڪيا. انهن مان ڪجهه ننڍا شهري مرڪز بڻيا ۽ [[يوناني نوآبادين]] سان گڏوگڏ ترقي ڪئي.<ref>{{Cite journal|last1=Raclot|first1=Thierry|last2=Oudart|first2=Hugues|date=January 2000|title=CORPS GRAS ET OBESITE Acides gras alimentaires et obésité: aspects qualitatifs et quantitatifs|journal=Oléagineux, Corps gras, Lipides|volume=7|issue=1|pages=77–85|doi=10.1051/ocl.2000.0077|issn=1258-8210|doi-access=free}}</ref> 8هين ۽ 7هين صدي ق م دوران، [[پٿيڪوسائي]] ۾ يوناني نوآباديون قائم ٿيون، جيڪي آخرڪار اطالوي اپٻيٽ جي ڏکڻ ۽ سسلي جي سامونڊي ڪناري تائين پکڙجي ويون؛ اهو علائقو بعد ۾ [[ميگنا گريشيا]] جي نالي سان مشهور ٿيو.<ref>Emilio Peruzzi, ''Mycenaeans in early Latium'', (Incunabula Graeca 75), Edizioni dell'Ateneo & Bizzarri, Roma, 1980</ref> [[آيونيائي]]، [[ڊوريائي يوناني|ڊوريائي]] نوآبادڪارن، [[سيراڪيوز وارا|سيراڪيوزن]] ۽ [[اڪائيائي (قبيلو)|اڪائيائين]] ڪيترائي شهر قائم ڪيا. [[اٽلي جي يوناني نوآبادڪاري|يوناني نوآبادڪاري]] [[اٽالڪ قومون|اٽالڪ قومن]] کي جمهوري حڪومتي صورتن ۽ اعليٰ فني ۽ ثقافتي اظهار سان رابطي ۾ آندو.<ref>{{Cite web|title=II 1987: Uomini e vicende di Magna Grecia |url=https://www.bpp.it/Apulia/html/archivio/1987/II/art/R87II015.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210204123345/https://www.bpp.it/Apulia/html/archivio/1987/II/art/R87II015.html|archive-date=4 February 2021|access-date=31 January 2021|website=bpp.it}}</ref> === قديم روم === {{Main|قديم روم|اٽلي ۾ رومي واڌ|رومي اٽلي}} {{Multiple image | align = right | direction = vertical | width = 220 | image1 = Colosseo 2020.jpg | caption1 = [[ڪولوسيئم]]، جنهن کي وڏي پيماني تي قديم تاريخ جي تعمير ۽ انجنيئرنگ جي عظيم ترين ڪمن مان هڪ سمجهيو وڃي ٿو | image2 = Roman Empire Trajan 117AD.png|275 | caption2 = {{legend|#b23938|117ع ۾ [[رومي سلطنت]] پنهنجي سڀ کان وڏي وسعت تي<ref>{{Cite book|last=Bennett, Julian|url=https://books.google.com/books?id=qk_tofvS8EsC|title=Trajan: Optimus Princeps : a Life and Times|publisher=Routledge|year=1997|isbn=978-0-415-16524-2}}</ref>}} {{legend|#d28989|[[تابع رياست|تابع رياستون]]}} }} اٽلي جي تاريخ ڪيترين [[اٽلي جي قديم قومن جي فهرست|اٽالڪ قومن]] تائين وڃي ٿي، جن ۾ خاص طور [[قديم رومي]] شامل آهن، جن [[رومي جمهوريه]] دوران ڀونوچ سمنڊ جي دنيا کي فتح ڪيو ۽ [[رومي سلطنت]] دوران صدين تائين ان تي حڪومت ڪئي.<ref>{{Cite book |last1=Carl Waldman |url=https://books.google.com/books?id=kfv6HKXErqAC |title=Encyclopedia of European Peoples |last2=Catherine Mason |publisher=Infobase Publishing |year=2006 |isbn=978-1-4381-2918-1 |page=586 |access-date=23 February 2013 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230311102543/https://books.google.com/books?id=kfv6HKXErqAC |archive-date=11 March 2023 |url-status=live}}; {{Cite book |last=Mommsen |first=Theodor |author-link=Theodor Mommsen |title=[[History of Rome (Mommsen)|History of Rome]], Book II: From the Abolition of the Monarchy in Rome to the Union of Italy |publisher=Reimer & Hirsel |year=1855 |location=Leipzig}}; {{Cite book |last=Lazenby |first=John Francis |url=https://archive.org/details/hannibalswarmili00laze |title=Hannibal's War: A Military History of the Second Punic War |date=4 February 1998 |publisher=University of Oklahoma Press |isbn=978-0-8061-3004-0 |page=[https://archive.org/details/hannibalswarmili00laze/page/29 29] |quote=Italy homeland of the Romans. |url-access=registration |via=Internet Archive}}</ref> قديم روم، جيڪو وچ اٽلي ۾ [[ٽائبر درياهه]] تي هڪ آبادڪاري هو، [[روم جو بنياد|753 ق م ۾ قائم ٿيو]] ۽ 244 سالن تائين بادشاهي نظام هيٺ حڪمراني ڪئي وئي.<ref>{{Cite web |date=24 November 2009 |title=Rome founded {{!}} 21 April, 753 B.C. |url=https://www.history.com/this-day-in-history/april-21/rome-founded |access-date=10 April 2025 |website=HISTORY |language=en}}</ref> 509 ق م ۾، رومن، سينيٽ ۽ عوام ([[SPQR]]) واري حڪومت جي حمايت ڪندي، [[رومي بادشاهت جو خاتمو|بادشاهت کي نيڪالي ڏني]] ۽ هڪ اشرافي جمهوريه قائم ڪئي.<ref>{{Cite journal|last=Sanders|first=Henry A.|date=1908|title=The Chronology of Early Rome|url=https://www.jstor.org/stable/261793|journal=Classical Philology|volume=3|issue=3|pages=316–329|doi=10.1086/359186|jstor=261793|s2cid=161535192|issn=0009-837X |quote=It has come to be second nature ... to date the founding of Rome [to] 753 BC [and] the first year of the Republic [to] 509&nbsp;BC.|url-access=subscription}}</ref> اطالوي اپٻيٽ، جنهن جو نالو ''اٽاليا'' هو، رومي واڌ دوران هڪ متحد وحدت ۾ گڏ ڪيو ويو؛ نون علائقن جي فتح اڪثر [[سامنائيٽ جنگيون|ٻين اٽالڪ قبيلن]]، [[رومي-ايٽرسڪن جنگيون|ايٽرسڪنن]]، [[رومي-گالي جنگيون|سيلٽن]] ۽ [[پائرهڪ جنگ|يونانين]] جي قيمت تي ٿي. مقامي قبيلن ۽ شهرن جي اڪثريت سان هڪ مستقل اتحاد قائم ٿيو، ۽ روم اولهه يورپ، اتر آفريڪا ۽ [[وچ اوڀر جي تاريخ#يوناني ۽ رومي سلطنت|وچ اوڀر]] جي فتح شروع ڪئي. 44 ق م ۾ [[جوليس سيزر]] جي قتل کان پوءِ، روم هڪ وڏي سلطنت بڻجي ويو، جيڪا [[رومي برطانيه|برطانيه]] کان [[ميسوپوٽيميا (رومي صوبو)|فارس]] جي سرحدن تائين پکڙيل هئي، ۽ سڄي ڀونوچ سمنڊ جي حوض کي پنهنجي اندر آڻي ڇڏيو، جتي يوناني، رومي ۽ ٻيون ثقافتون گڏجي هڪ طاقتور تهذيب ۾ تبديل ٿيون. پهرئين شهنشاهه [[آگسٽس]] جي ڊگهي حڪومت امن ۽ خوشحالي جو دور شروع ڪيو. رومي اٽلي سلطنت جو [[ميٽروپول]]، رومن جو وطن ۽ گاديءَ واري هنڌ جو علائقو رهيو.<ref>{{Cite journal|last=Morcillo|first=Marta García|title=The Glory of Italy and Rome's Universal Destiny in Strabo's Geographika, in: A. Fear – P. Liddel (eds), Historiae Mundi. Studies in Universal History. Duckworth: London 2010: 87–101. |url=https://www.academia.edu/362374|url-status=live|journal=Historiae Mundi: Studies in Universal History|archive-url=https://web.archive.org/web/20220114073554/https://www.academia.edu/362374|archive-date=14 January 2022|access-date=20 November 2021}}; {{Cite book|last=Keaveney|first=Arthur|url=https://books.google.com/books?id=ojoOAAAAQAAJ|title=Arthur Keaveney: ''Rome and the Unification of Italy''|date=January 1987|publisher=Croom Helm|isbn=978-0-7099-3121-8|access-date=20 November 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211000835/https://books.google.com/books?id=ojoOAAAAQAAJ|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}; {{Cite book|last=Billanovich|first=Giuseppe|url=https://books.google.com/books?id=fVylk1KUS84C&dq=Italia+domina+provinciarum&pg=PR13|title=Libreria Universitaria Hoepli, Lezioni di filologia, Giuseppe Billanovich e Roberto Pesce: ''Corpus Iuris Civilis, Italia non erat provincia, sed domina provinciarum'', Feltrinelli, p.363|publisher=Roberto Pesce|year=2008|isbn=978-8-8965-4309-2|language=it|access-date=20 November 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211000801/https://books.google.com/books?id=fVylk1KUS84C&dq=Italia+domina+provinciarum&pg=PR13#v=onepage&q=Italia%20domina%20provinciarum&f=false|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}</ref> [[رومي سلطنت جي تاريخ|سلطنت جي پهرين ٻن صدين]] ۾ بي مثال استحڪام جو دور ڏٺو ويو، جيڪو [[پيڪس رومانا]] ({{Literal translation|رومي امن}}) جي نالي سان مشهور آهي. روم [[رومي سلطنت جون سرحدون|پنهنجي سڀ کان وڏي علائقائي وسعت]] [[ٽراجن]] جي دور ۾ حاصل ڪئي ({{Reign|98|117|era=AD}})، پر وڌندڙ پريشانين ۽ زوال جو دور [[ڪوموڊس]] جي دور ۾ شروع ٿيو ({{Reign|180|192}}).<ref>{{Cite web |date=10 June 2024 |title=Five Good Emperors |url=https://www.britannica.com/topic/Five-Good-Emperors |access-date=4 August 2024 |website=www.britannica.com |language=en}}</ref><ref>{{Citation |last=Gibbon |first=Edward |title=The History of the Decline And Fall of the Roman Empire |date=1776 |chapter=The Decline And Fall in the West – Chapter 4 |chapter-url=https://www.ccel.org/g/gibbon/decline/volume1/chap4.htm |author-link=Edward Gibbon |access-date=27 June 2017 |archive-date=24 August 2017 |archive-url=https://web.archive.org/web/20170824100850/http://www.ccel.org/g/gibbon/decline/volume1/chap4.htm |url-status=live}}</ref> [[لڏپلاڻ وارو دور]]، جنهن ۾ [[جرمنڪ-رومي رابطا|جرمنڪ قومن جا وڏا حملا]] شامل هئا، رومي سلطنت جي زوال جو سبب بڻيو. رومي سلطنت تاريخ جي سڀ کان وڏين سلطنتن مان هڪ هئي، جنهن وٽ وڏي اقتصادي، ثقافتي، سياسي ۽ فوجي طاقت هئي.<ref>{{Cite web |date=4 June 2024 |title=The Roman Empire at its greatest expansion |url=https://trizioeditore.it/en/blogs/notizie/impero-romano-massima-espansione-mappa-storia |access-date=10 April 2025 |website=Trizio Editore |language=en}}</ref> پنهنجي سڀ کان وڏي وسعت تي، ان جو علائقو {{Convert|5|e6km2|abbr=off}} هو.<ref>{{Cite journal|last=Taagepera|first=Rein|author-link=Rein Taagepera|year=1979|title=Size and Duration of Empires: Growth-Decline Curves, 600 B.C. to 600 A.D|journal=Social Science History|volume=3|issue=3/4|pages=115–138|doi=10.2307/1170959|jstor=1170959}}; {{Cite journal|last1=Turchin|first1=Peter|last2=Adams|first2=Jonathan M.|last3=Hall|first3=Thomas D|year=2006|title=East–West Orientation of Historical Empires|url=http://peterturchin.com/PDF/Turchin_Adams_Hall_2006.pdf|url-status=live|journal=Journal of World-Systems Research|volume=12|issue=2|page=222|doi=10.5195/JWSR.2006.369|issn=1076-156X|archive-url=http://arquivo.pt/wayback/20160517210851/http://peterturchin.com/PDF/Turchin_Adams_Hall_2006.pdf|archive-date=17 May 2016|access-date=6 February 2016|doi-access=free}}</ref> [[رومي سلطنت جو ورثو|رومي ورثي]] مغربي تهذيب تي گهرو اثر وڌو ۽ جديد دنيا کي شڪل ڏني. لاطيني مان نڪتل [[رومانس ٻوليون|رومانس ٻولين]] جو وسيع استعمال، [[رومي انگ|عددي نظام]]، جديد مغربي الفابيٽ ۽ ڪئلينڊر، ۽ عيسائيت جو عالمي مذهب طور اڀرڻ، رومي غلبي جي ڪيترن ئي ورثن مان آهن.<ref>{{Cite book|last=Richard|first=Carl J.|title=Why we're all Romans: the Roman contribution to the western world|publisher=Rowman & Littlefield|year=2010|isbn=978-0-7425-6779-5|edition=1st pbk.|location=Lanham, MD|pages=xi–xv}}</ref> === وچون دور === {{Main|وچئين دور ۾ اٽلي}} [[اولهه رومي سلطنت جي زوال]] کان پوءِ، اٽلي [[اٽلي جي بادشاهت (476–493)|اوڊواڪر جي بادشاهت]] هيٺ آيو، ۽ پوءِ [[اوستروگوٿ]] ان تي قابض ٿيا.<ref>{{Cite book|last=Sarris|first=Peter|title=Empires of faith: the fall of Rome to the rise of Islam, 500–700|publisher=Oxford UP|year=2011|isbn=978-0-1992-6126-0|edition=1st. pub.|location=Oxford|page=118}}</ref> حملن جي نتيجي ۾ بادشاهتن جو افراتفري وارو سلسلو پيدا ٿيو ۽ مبينا "[[اونداهو دور (تاريخ نويسي)|اونداهو دور]]" شروع ٿيو. 6هين صديءَ ۾ هڪ ٻئي [[جرمنڪ قومون|جرمنڪ قبيلي]]، [[لومبارڊن]]، جي حملي بازنطيني موجودگي کي گهٽائي ڇڏيو ۽ اپٻيٽ جي سياسي وحدت ختم ڪري ڇڏي. اتر ۾ [[لومبارڊ بادشاهت]] ٺهي، وچ-ڏکڻ تي پڻ لومبارڊن جو ڪنٽرول هو، ۽ ٻيا حصا بازنطيني رهيا.<ref>{{Cite web|title=History of Italy|url=https://www.britannica.com/place/Italy/Lombards-and-Byzantines|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220929150112/https://www.britannica.com/place/Italy/Lombards-and-Byzantines|archive-date=29 September 2022|access-date=29 September 2022|website=Encyclopædia Britannica}}</ref> [[File:Marco Polo Mosaic from Palazzo Tursi.jpg|thumb|right|upright=.7|[[مارڪو پولو]]، 13هين صديءَ جو ڳولائو]] لومبارڊ بادشاهت 8هين صديءَ جي آخر ۾ [[شارليمان]] جي هٿان [[فرانڪيا]] ۾ ضم ٿي وئي ۽ اٽلي جي بادشاهت بڻجي وئي.<ref>{{Cite web|title=Carolingian and post-Carolingian Italy, 774–962|url=https://www.britannica.com/place/Italy/Carolingian-and-post-Carolingian-Italy-774-962|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20221007160553/https://www.britannica.com/place/Italy/Carolingian-and-post-Carolingian-Italy-774-962|archive-date=7 October 2022|access-date=7 October 2022|website=Encyclopædia Britannica}}</ref> فرانڪن [[پاپائي رياستون]] ٺاهڻ ۾ مدد ڪئي. 13هين صديءَ تائين سياست [[پاڪ رومي شهنشاهه|پاڪ رومي شهنشاهن]] ۽ پاپائيت جي لاڳاپن تي غالب رهي، جتي شهري رياستون عارضي فائدي لاءِ اڳئين ڌر ([[گبيلين]]) يا پوئين ڌر ([[گويلف]]) سان گڏ ٿينديون هيون.<ref>{{Cite book|last=Nolan|first=Cathal J.|title=The age of wars of religion, 1000–1650: an encyclopedia of global warfare and civilization |publisher=Greenwood Press|year=2006|isbn=978-0-3133-3045-2|edition=1. publ.|location=Westport (Connecticut)|page=360}}</ref> جرمنڪ شهنشاهه ۽ رومي پونٽف وچئين دور جي يورپ جون [[عالمي طاقتون]] بڻجي ويا. بهرحال، [[سرماياداري تڪرار]] ۽ گويلفن ۽ گبيلينن جي وچ ۾ ٽڪراءُ اتر ۾ شهنشاهي-جاگيرداري نظام کي ختم ڪري ڇڏيو، جتي شهرن آزادي حاصل ڪئي.<ref>{{Cite book|last=Jones|first=Philip|author-link=Philip Jones (historian)|title=The Italian city-state: from Commune to Signoria|publisher=Clarendon Press|year=1997|isbn=978-0-1982-2585-0|location=Oxford|pages=55–77}}</ref> 1176ع ۾، شهري رياستن جي [[لومبارڊ ليگ]] پاڪ رومي شهنشاهه [[فريڊرڪ بارباروسا]] کي شڪست ڏني، جنهن سان انهن جي آزادي يقيني ٿي. شهري رياستن، جهڙوڪ ميلان، فلورينس ۽ وينس، مالياتي ترقي ۾ نهايت اهم جدت وارو ڪردار ادا ڪيو، بئنڪنگ جي طريقن کي تيار ڪندي، ۽ سماجي تنظيم جي نون روپن کي ممڪن بڻائيندي.<ref>{{Cite book|last=Niall|first=Ferguson|title=The Ascent of Money: The Financial History of the World|publisher=Penguin|year=2008}}</ref> ساحلي ۽ ڏاکڻن علائقن ۾، سامونڊي جمهوريهن ڀونوچ سمنڊ تي غلبو حاصل ڪيو ۽ مشرق ڏانهن واپار تي اجارو قائم ڪيو. اهي آزاد [[ٿالاسوڪريسي|سامونڊي طاقت واريون]] شهري رياستون هيون، جن ۾ واپارين وٽ ڪافي طاقت هئي. جيتوڻيڪ اهي اشرافي حڪومتون هيون، پر انهن طرفان ڏنل نسبي سياسي آزادي علمي ۽ فني ترقي لاءِ سازگار هئي.<ref name="Lane">{{Cite book|last=Lane|first=Frederic C.|title=Venice, a maritime republic|publisher=Johns Hopkins University Press|year=1991|isbn=978-0-8018-1460-0|edition=4. print.|location=Baltimore|page=73}}</ref> سڀ کان مشهور سامونڊي جمهوريهون وينس، [[جينووا جمهوريه|جينووا]]، [[پيزا جمهوريه|پيزا]] ۽ [[امالفي جو ڊچي|امالفي]] هيون.<ref>G. Benvenuti – Le Repubbliche Marinare. Amalfi, Pisa, Genova, Venezia – Newton & Compton editori, Roma 1989; Armando Lodolini, ''Le repubbliche del mare'', Biblioteca di storia patria, 1967, Roma. {{Cite book|last=Peris|first=Persi|title=Conoscere l'Italia|publisher=Istituto Geografico De Agostini|year=1982|pages=74}}; {{Cite web|title=Repubbliche Marinare|url=http://www.treccani.it/enciclopedia/repubbliche-marinare|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190829104758/http://www.treccani.it/enciclopedia/repubbliche-marinare|archive-date=29 August 2019|access-date=13 September 2019|website=Treccani.it|publisher=Istituto dell'Enciclopedia Italiana|language=it}}; {{Cite web|title=Repubbliche marinare|url=https://thes.bncf.firenze.sbn.it/termine.php?id=29771|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200101131949/https://thes.bncf.firenze.sbn.it/termine.php?id=29771|archive-date=1 January 2020|access-date=13 September 2019|website=thes.bncf.firenze.sbn.it|publisher=[[قومي مرڪزي لائبريري (فلورينس)]]|language=it}}</ref> هر هڪ کي پرڏيهي زمينن، ٻيٽن، ايڊرياٽڪ، ايجيئن ۽ ڪاري سمنڊن جي علائقن، ۽ ويجهي اوڀر ۽ اتر آفريڪا ۾ واپاري نوآبادين تي غلبو حاصل هو.<ref>{{Cite book|last=Zorzi|first=Alvise|author-link=Alvise Zorzi|url=https://books.google.com/books?id=IP5OAAAAMAAJ&q=%22even+in+countries+where+aid+is+near+at+hand+%22+%22attack+from+the+sea%22|title=Venice: The Golden Age, 697 – 1797 |publisher=Abbeville Press|year=1983|isbn=0-8965-9406-8|location=New York|page=255|access-date=16 September 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20230202182132/https://books.google.com/books?id=IP5OAAAAMAAJ&q=%22even+in+countries+where+aid+is+near+at+hand+%22+%22attack+from+the+sea%22|archive-date=2 February 2023|url-status=live}}</ref> {{Multiple image | align = right | total_width = 345 | direction = horizontal | width1 = 280 | image1 = Naval Jack of Italy.svg | width2 = 280 | image2 = Republik Venedig Handelswege01-IT.png | alt2 = نقشو | footer = کاٻي: [[اطالوي بحريه]] جو جهنڊو. گھڙيال جي رخ ۾، مٿئين کاٻي کان: [[وينس جي جمهوريه|وينس]]، [[جينووا جمهوريه|جينووا]]، [[پيزا جمهوريه|پيزا]] ۽ [[امالفي جو ڊچي|امالفي]] جا نشان.<br/>ساڄي: واپاري رستا، [[جينووا جون نوآباديون|جينووا]] ۽ [[اسٽاتو دا مار|وينس]] جون نوآباديون. }} وينس ۽ جينووا يورپ جا اوڀر ڏانهن دروازا هئا، ۽ نفيس شيشي جا ٺاهيندڙ هئا، جڏهن ته فلورينس ريشم، اون، بئنڪنگ ۽ زيورن جو مرڪز هو. پيدا ٿيل دولت وڏن عوامي ۽ خانگي فني منصوبن جي سرپرستي لاءِ استعمال ٿي. انهن جمهوريهن [[صليبي جنگون|صليبي جنگين]] ۾ حصو ورتو، مدد ۽ ٽرانسپورٽ مهيا ڪئي، پر بنيادي طور سياسي ۽ تجارتي موقعن جي پيروي ڪئي.<ref name=Lane/> اٽلي پهريون علائقو هو جتي اهي معاشي تبديليون محسوس ٿيون، جن [[تجارتي انقلاب]] ڏانهن واٽ هموار ڪئي: وينس [[قسطنطنيه جي لٽ|بازنطيني گاديءَ واري شهر کي لٽڻ]] ۽ [[مارڪو پولو]] جي ايشيا ڏانهن سفرن جي مالي مدد ڪرڻ جي قابل ٿي؛ پهرين يونيورسٽيون اطالوي شهرن ۾ ٺهيون، ۽ [[اڪويناس]] جهڙن عالمن عالمي شهرت حاصل ڪئي؛ سرمائيداري ۽ بئنڪنگ خاندان فلورينس ۾ اڀريا، جتي [[دانتي]] ۽ [[جوتو]] لڳ ڀڳ 1300ع ۾ سرگرم هئا.<ref name="See">{{Cite web |last=Sée |first=Henri |title=Modern Capitalism Its Origin and Evolution |url=http://www.efm.bris.ac.uk/het/see/ModernCapitalism.pdf |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20131007010542/http://www.efm.bris.ac.uk/het/see/ModernCapitalism.pdf |archive-date=7 October 2013 |access-date=29 August 2013 |website=University of Rennes |publisher=Batoche Books}}</ref> ڏکڻ ۾، سسلي 9هين صديءَ ۾ [[سسلي جي امارت|عرب اسلامي امارت]] بڻجي چڪي هئي، جيڪا 11هين صديءَ جي آخر ۾ [[اطالو-نارمن]] جي فتح تائين خوشحال رهي؛ انهن ڏکڻ اٽلي جي اڪثر لومبارڊ ۽ بازنطيني شهزادگين سان گڏ ان کي فتح ڪيو.<ref>{{cite book |last=Ali |first=Ahmed Essa with Othman |title=Studies in Islamic civilization: the Muslim contribution to the Renaissance |year=2010 |publisher=International Institute of Islamic Thought |location=Herndon, VA |isbn=978-1-56564-350-5 |pages=38–40}}</ref> پوءِ اهو علائقو [[سسلي جي بادشاهت]] ۽ [[نيپلز جي بادشاهت]] جي وچ ۾ ورهايو ويو.{{efn|نيپلز جي بادشاهت جو اصطلاح مورخ استعمال ڪن ٿا، پر ان جي حڪمرانن نه، جن اصل نالو 'سسلي جي بادشاهت' برقرار رکيو، يعني ٻه سسلي جون بادشاهتون موجود هيون.}}<ref>Eleni Sakellariou, ''Southern Italy in the Late Middle Ages: Demographic, Institutional and Economic Change in the Kingdom of Naples, c.1440–c.1530'' (Brill, 2012), pp. 63–64.</ref> 1348ع واري [[ڪاري موت]] شايد اٽلي جي آبادي جو هڪ ٽيون حصو ماري ڇڏيو.<ref>Stéphane Barry and Norbert Gualde, "The Biggest Epidemics of History" (La plus grande épidémie de l'histoire), in ''L'Histoire'' n° 310, June 2006, pp. 45–46; "[https://www.brown.edu/Departments/Italian_Studies/dweb/plague/effects/death_toll.shtml Plague]". Brown University. {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20090831003435/http://www.brown.edu/Departments/Italian_Studies/dweb/plague/effects/death_toll.shtml|date=31 August 2009}}</ref> === اوائلي جديد دور === {{Main|اطالوي نشاةِ ثانيه|اوائلي جديد اٽلي جي تاريخ}} [[File:Italy 1494.svg|thumb|upright=.8|right|1494ع ۾ [[اطالوي جنگيون|اطالوي جنگين]] کان اڳ [[اٽلي جي تاريخي رياستن جي فهرست#آخري وچون دور|اطالوي رياستون]]]] 1400ع ۽ 1500ع جي ڏهاڪن دوران، اٽلي [[نشاةِ ثانيه]] جو جنم هنڌ ۽ مرڪز هو. هن دور وچئين دور کان جديد دور ڏانهن منتقلي کي ظاهر ڪيو ۽ واپاري شهرن جي گڏ ڪيل دولت ۽ حاڪم خاندانن جي سرپرستيءَ سان وڌايو ويو.<ref name="strathern">Strathern, Paul ''The Medici: Godfathers of the Renaissance'' (2003)</ref> اطالوي سياسي وحدتون هاڻي علائقائي رياستون هيون، جن تي عملي طور شهزادن جي حڪومت هئي، جيڪي واپار ۽ انتظاميه تي ڪنٽرول رکندا هئا، ۽ سندن درٻارون فنون ۽ سائنسن جا مرڪز بڻجي ويون. اهي شهزادگيون سياسي خاندانن ۽ واپاري خاندانن، جهڙوڪ فلورينس جا [[ميڊيچي]]، جي اڳواڻي هيٺ هيون. [[مغربي ڦوٽ]] جي خاتمي کان پوءِ، نئين چونڊيل [[پوپ مارٽن پنجون]] [[پاپائي رياستون|پاپائي رياستن]] ڏانهن موٽي آيو ۽ اٽلي کي اولهه عيسائيت جو واحد مرڪز طور بحال ڪيو. [[ميڊيچي بئنڪ]] پاپائيت جو قرض ڏيندڙ ادارو بڻيو، ۽ ڪليسا ۽ نون سياسي خاندانن جي وچ ۾ اهم لاڳاپا قائم ٿيا.<ref name="strathern"/><ref>[http://www.florentine-society.ru/Medici_Chapel_Mysteries.htm Peter Barenboim, Sergey Shiyan, ''Michelangelo: Mysteries of Medici Chapel'', SLOVO, Moscow, 2006]. {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20110511133416/http://www.florentine-society.ru/Medici_Chapel_Mysteries.htm|date=11 May 2011}}. {{ISBN|5-8505-0825-2}}.</ref> [[File:Leonardo self.jpg|thumb|upright=.7|[[ليونارڊو دا ونچي]]، مثالي [[نشاةِ ثانيه انسان]]، پنهنجي تصوير ۾ ({{circa}} 1512)]] 1453ع ۾، [[پوپ نڪولس پنجون]] جي بازنطينين جي مدد لاءِ ڪوششن باوجود، [[قسطنطنيه]] جو شهر [[عثماني سلطنت|عثمانين]] جي قبضي ۾ آيو. ان سبب [[نشاةِ ثانيه ۾ يوناني عالم|يوناني عالمن]] ۽ متنن جي اٽلي ڏانهن لڏپلاڻ ٿي، جنهن يوناني [[انسان پرستي]] جي ٻيهر دريافت کي وڌيڪ هٿي ڏني.<ref>Encyclopædia Britannica, ''Renaissance'', 2008, O.Ed.; Har, Michael H. ''History of Libraries in the Western World'', Scarecrow Press Incorporate, 1999. {{ISBN|0-8108-3724-2}}. Norwich, John Julius, ''A Short History of Byzantium'', 1997, Knopf. {{ISBN|0-6794-5088-2}}.</ref> انسان پرست حڪمرانن، جهڙوڪ [[فيديريڪو دا مونتيفيلترو]] ۽ [[پوپ پائيس ٻيون]]، [[مثالي شهر|مثالي شهرن]] جي قيام لاءِ ڪم ڪيو، ۽ [[اربينو]] ۽ [[پيئنزا]] جو بنياد وڌو. [[پيڪو ديلا ميراندولا]] ''[[انسان جي عظمت تي خطبو]]'' لکيو، جنهن کي نشاةِ ثانيه جو منشور سمجهيو وڃي ٿو. فنون ۾، اطالوي نشاةِ ثانيه صديون تائين يورپي فن تي غالب اثر رکيو، فنڪارن جهڙوڪ [[ليونارڊو دا ونچي]]، [[بوتيچيلي]]، [[مائيڪل اينجلو]]، [[رافائيل]]، [[جوتو]]، [[دوناتيلو]] ۽ [[تيشيان]]، ۽ معمارن جهڙوڪ [[فليپو برونيلليسڪي]]، [[اندريا پالاديو]] ۽ [[دوناتو برامانتي]] سان. سامونڊي جمهوريهن مان اطالوي [[اطالوي ڳولائوئن جي فهرست|ڳولائو]] ۽ ناوَچالڪ، عثمانين کان بچندي هندستان ڏانهن متبادل رستو ڳولڻ لاءِ بيتاب، ائٽلانٽڪ ملڪن جي بادشاهن کي پنهنجون خدمتون پيش ڪندا هئا ۽ [[دريافتن جو دور|دريافتن جي دور]] ۽ آمريڪا جي نوآبادڪاري جي شروعات ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو. سڀ کان نمايان ڳولائوئن ۾ [[ڪرسٽوفر ڪولمبس]] شامل هو، جنهن جي [[ڪرسٽوفر ڪولمبس جا سفر|1492ع واري سفر]] آمريڪا سان مسلسل يورپي رابطو، نوآبادڪاري ۽ استحصال شروع ڪيو؛<ref>Encyclopædia Britannica, 1993 ed., Vol. 16, pp. 605ff / Morison, ''Christopher Columbus'', 1955 ed., pp. 14ff</ref> [[جان ڪيبٽ]]، جنهن [[نارسمن|نارس]] کان پوءِ اتر آمريڪا جي پهرين دستاويزي يورپي کوجنا ڪئي؛<ref>{{Cite web|year=2007|title=''Catholic Encyclopedia'' "John & Sebastian Cabot"|url=http://www.newadvent.org/cathen/03126d.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200518005335/https://www.newadvent.org/cathen/03126d.htm|archive-date=18 May 2020|access-date=17 May 2008|publisher=newadvent}}</ref> ۽ [[آمريگو ويسپوچي]]، جنهن جي سفرن انهن زمينن کي نئون کنڊ، يعني "نئين دنيا"، طور تصديق ڪيو، جنهن کي پوءِ سندس نالي تي رکيو ويو.<ref>{{Cite book|last=Eric Martone|url=https://books.google.com/books?id=MHJ1DQAAQBAJ&pg=PA109|title=Italian Americans: The History and Culture of a People|publisher=ABC-CLIO|year=2016|isbn=978-1-6106-9995-2|page=504|access-date=22 November 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211001055/https://books.google.com/books?id=MHJ1DQAAQBAJ&pg=PA109|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}</ref><ref>{{Cite book|last=Greene|first=George Washington|author-link=George Washington Greene|url=https://books.google.com/books?id=1qsuAAAAYAAJ&pg=PAPA13|title=The Life and Voyages of Verrazzano|publisher=Folsom, Wells, and Thurston|year=1837|location=Cambridge University|page=13|access-date=18 August 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211000806/https://books.google.com/books?id=1qsuAAAAYAAJ&pg=PAPA13#v=onepage&q&f=false|archive-date=11 February 2024|url-status=live|via=Google Books}}</ref> وينس، نيپلز، فلورينس، ميلان ۽ پاپائيت جي وچ ۾ [[اٽالڪ ليگ]] نالي دفاعي اتحاد قائم ٿيو. [[لورينزو دي ميڊيچي|لورينزو ''دي ميگنيفيسنٽ'' دي ميڊيچي]] نشاةِ ثانيه جو سڀ کان وڏو سرپرست هو؛ سندس مدد ليگ کي ترڪن جي [[اوترانتو جو گهيرو|حملي کي ناڪام ڪرڻ]] جي قابل بڻايو. بهرحال، اهو اتحاد 1490ع واري ڏهاڪي ۾ ٽٽي پيو؛ [[فرانس جو چارلس اٺون]] جي حملي اپٻيٽ ۾ جنگين جي هڪ سلسلي جي شروعات ڪئي. [[اعليٰ نشاةِ ثانيه]] دوران، [[جوليس ٻيون]] (1503–1513) جهڙا پوپ اٽلي تي ڪنٽرول لاءِ پرڏيهي بادشاهن خلاف وڙهيا؛ [[پال ٽيون]] (1534–1549) يورپي طاقتن جي وچ ۾ امن لاءِ ثالثي کي ترجيح ڏني. اهڙن تڪرارن جي وچ ۾، ميڊيچي پوپن [[ليو ڏهون]] (1513–1521) ۽ [[ڪليمنٽ ستون]] (1523–1534) جرمني، انگلينڊ ۽ ٻين هنڌن ۾ [[پروٽيسٽنٽ اصلاح]] کي منهن ڏنو. 1559ع ۾، فرانس ۽ هبسبرگن جي وچ ۾ [[اطالوي جنگيون|اطالوي جنگين]] جي خاتمي تي، اٽلي جو لڳ ڀڳ اڌ حصو، يعني ڏکڻ واريون [[نيپلز جي بادشاهت|نيپلز]]، [[سسلي جي بادشاهت|سسلي]]، [[سارڊينيا جي بادشاهت|سارڊينيا]] جون بادشاهتون ۽ [[ميلان جو ڊچي]]، اسپيني حڪمراني هيٺ هو، جڏهن ته ٻيو اڌ آزاد رهيو؛ ڪيترائي رياستون رسمي طور اڃا به پاڪ رومي سلطنت جو حصو رهيون. پاپائيت [[جوابي اصلاح]] شروع ڪئي، جنهن جا اهم واقعا هي هئا: [[ٽرينٽ ڪائونسل]] (1545–1563)؛ [[گريگورين ڪئلينڊر]] جي قبوليت؛ [[جيسوئٽ چين مشن]]؛ [[فرانسيسي مذهبي جنگيون]]؛ [[ٽيهه سالن جي جنگ]] (1618–1648) جو خاتمو؛ ۽ [[وڏي ترڪي جنگ]]. اطالوي معيشت 1600ع ۽ 1700ع جي ڏهاڪن ۾ زوال پذير ٿي. [[File:Flag of the Cispadane Republic.svg|thumb|[[چيسپاداني جمهوريه]] جو جهنڊو، پهريون [[اطالوي ترنگو]] جيڪو ڪنهن خودمختيار اطالوي رياست اختيار ڪيو (1797)]] [[اسپيني جانشيني جي جنگ]] (1700–1714) دوران، آسٽريا اٽلي ۾ اسپيني علائقن جو وڏو حصو، يعني ميلان، نيپلز ۽ سارڊينيا حاصل ڪيو؛ پوءِ 1720ع ۾ سارڊينيا سسلي جي بدلي ۾ هائوس آف ساووي کي ڏني وئي. بعد ۾ بوربن خاندان جي هڪ شاخ سسلي ۽ نيپلز جي تخت تي ويٺي. [[نيپوليني جنگيون|نيپوليني جنگين]] دوران، اتر ۽ وچ اٽلي کي فرانس جي [[ڀيڻ جمهوريهون]] طور ٻيهر منظم ڪيو ويو، ۽ پوءِ [[اٽلي جي بادشاهت (نيپوليني)|اٽلي جي بادشاهت]] طور.<ref>Napoleon Bonaparte, "The Economy of the Empire in Italy: Instructions from Napoleon to Eugène, Viceroy of Italy", ''Exploring the European Past: Texts & Images'', Second Edition, ed. Timothy E. Gregory (Mason: Thomson, 2007), 65–66.</ref> ڏکڻ کي نيپولين جي ڀيڻوئي [[جواڪيم مورا]] هلائيندو هو. 1814ع جي [[ويانا ڪانگريس]] 18هين صديءَ جي آخر واري صورتحال بحال ڪئي، پر [[فرانسيسي انقلاب]] جا آدرش ختم نه ٿي سگهيا، ۽ 19هين صديءَ جي شروعات جي [[سياسي اٿل پٿل|سياسي اٿل پٿلن]] دوران ٻيهر ظاهر ٿيا. ڪنهن اطالوي رياست طرفان [[اطالوي ترنگو]] جي پهرين قبوليت، [[چيسپاداني جمهوريه]]، [[نيپوليني اٽلي جا جهنڊا|نيپوليني اٽلي]] دوران ٿي، فرانسيسي انقلاب کان پوءِ، جنهن قومي [[خود اراديت]] جي حمايت ڪئي.<ref>{{Cite book |last1=Maiorino |first1=Tarquinio |title=Il tricolore degli italiani. Storia avventurosa della nostra bandiera |last2=Marchetti Tricamo |first2=Giuseppe |last3=Zagami |first3=Andrea |publisher=Arnoldo Mondadori Editore |year=2002 |isbn=978-8-8045-0946-2 |page=156 |language=it}} [http://www.esteri.it/MAE/EN/Benvenuti_in_Italia/Conoscere_Italia/bandieraInno.htm The tri-coloured standard]. Getting to Know Italy, Ministry of Foreign Affairs (retrieved 5 October 2008). {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20080223131121/http://www.esteri.it/MAE/EN/Benvenuti_in_Italia/Conoscere_Italia/bandieraInno.htm|date=23 February 2008}}.</ref> هي واقعو [[ترنگو ڏينهن]] طور ملهايو ويندو آهي.<ref>Article 1 of the law n. 671 of 31 December 1996 ("National celebration of the bicentenary of the first national flag")</ref> === اتحاد === {{Main|اٽلي جو اتحاد}} [[اٽلي جي بادشاهت جو جنم]] اطالوي قومپرستن ۽ [[هائوس آف ساووي]] سان وفادار شاهپرستن جي ڪوششن جو نتيجو هو، جن سڄي [[اطالوي اپٻيٽ]] تي مشتمل هڪ گڏيل بادشاهت قائم ڪرڻ ٿي چاهي. 19هين صديءَ جي وچ تائين، وڌندڙ [[اطالوي قومپرستي]] انقلاب جو سبب بڻجي.<ref>{{Cite web|title=Risorgimento in 'Dizionario di Storia'|url=https://www.treccani.it/enciclopedia/risorgimento_(Dizionario-di-Storia)|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220922035556/https://www.treccani.it/enciclopedia/risorgimento_(Dizionario-di-Storia)|archive-date=22 September 2022|access-date=22 September 2022|website=treccani.it|language=it-IT}}</ref> 1815ع جي [[ويانا ڪانگريس]] کان پوءِ، اٽلي جي سياسي ۽ سماجي اتحاد واري تحريڪ، يعني [[ريسورجي مينتو]]، اٽلي کي رياستن جي گڏجڻ ۽ انهن کي پرڏيهي ڪنٽرول کان آزاد ڪرڻ ذريعي متحد ڪرڻ لاءِ اڀري. هڪ انقلابي شخصيت محب وطن صحافي [[جوزيپي ماتسيني]] هو، جنهن 1830ع واري ڏهاڪي ۾ سياسي تحريڪ [[نوجوان اٽلي]] جو بنياد وڌو؛ هو وحداني جمهوريه جو حامي هو ۽ وسيع قومپرست تحريڪ جي وڪالت ڪندو هو. 1847ع ۾ "[[اِل ڪانتو ديلي اطالياني]]" جي پهرين عوامي پرفارمنس ٿي، جيڪو 1946ع ۾ قومي ترانو بڻيو.<ref>{{Cite book|last1=Maiorino|first1=Tarquinio|last2=Marchetti Tricamo|first2=Giuseppe|last3=Zagami|first3=Andrea|title=Il tricolore degli italiani. Storia avventurosa della nostra bandiera|year=2002|publisher=Arnoldo Mondadori Editore|language=it|isbn=978-8-8045-0946-2|page=18}}; {{Cite web|title=Fratelli d'Italia|url=https://www.quirinale.it/page/inno|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20230426052752/https://www.quirinale.it/page/inno|archive-date=26 April 2023|access-date=1 October 2021|language=it}}</ref> {{Multiple image | align = right | image1 = Giuseppe Mazzini.jpg | width1 = 173 | image2 = Giuseppe Garibaldi 1861.jpg | width2 = 138 | footer = [[جوزيپي ماتسيني]] (کاٻي)، اطالوي انقلابي تحريڪ جو انتهائي اثرائتو اڳواڻ؛ ۽ [[جوزيپي گاريبالدي]] (ساڄي)، جديد دور جي عظيم ترين جرنيلن مان هڪ طور مشهور<ref name="scholar and patriot">{{cite web |url={{Google books|iWK7AAAAIAAJ |page=PA133 |keywords=Garibaldi+one+of+the+greatest+generals+of+modern+time |text= |plainurl=yes}}|title=Scholar and Patriot|publisher=Manchester University Press|via=Google Books}}</ref> ۽ ڏکڻ آمريڪا ۽ يورپ ۾ پنهنجي فوجي ڪارنامن سبب "ٻن جهانن جو هيرو" طور سڃاتو ويندڙ،<ref>{{Cite web|title=Giuseppe Garibaldi (Italian revolutionary)|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/225978/Giuseppe-Garibaldi|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140226091529/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/225978/Giuseppe-Garibaldi|archive-date=26 February 2014|access-date=6 March 2014}}</ref> جنهن ڪيترين فوجي مهمن ۾ وڙهيو، جيڪي [[اٽلي جو اتحاد|اطالوي اتحاد]] تائين پهتيون }} نوجوان اٽلي جو سڀ کان مشهور ميمبر انقلابي ۽ جنرل [[جوزيپي گاريبالدي]] هو،<ref>Denis Mack Smith, ''Modern Italy: A Political History'', (University of Michigan Press, 1997) p. 15. A literary echo may be found in the character of Giorgio Viola in Joseph Conrad's ''[[Nostromo]]''.</ref> جنهن ڏکڻ اٽلي ۾ اتحاد لاءِ جمهوري مهم جي اڳواڻي ڪئي. بهرحال، [[سارڊينيا جي بادشاهت (1720–1861)|سارڊينيا جي بادشاهت]] ۾ هائوس آف ساووي جي اطالوي بادشاهت، جنهن جي حڪومت [[ڪاميليو بينسو، ڪائونٽ آف ڪاوير]] هلائي رهيو هو، به متحد اطالوي رياست قائم ڪرڻ جا ارادا رکندي هئي. يورپ ۾ پکڙيل [[1848ع جا لبرل انقلاب|1848ع جي لبرل انقلابن]] جي پس منظر ۾، [[آسٽريا-هنگري|آسٽريا]] خلاف هڪ ناڪام [[پهرين اطالوي آزاديءَ جي جنگ]] جو اعلان ڪيو ويو. 1855ع ۾، سارڊينيا [[ڪريميائي جنگ]] ۾ برطانيا ۽ فرانس جو اتحادي بڻيو.<ref>Enrico Dal Lago, "Lincoln, Cavour, and National Unification: American Republicanism and Italian Liberal Nationalism in Comparative Perspective". ''The Journal of the Civil War Era'' 3#1 (2013): 85–113.; William L. Langer, ed., ''An Encyclopedia of World Cup History''. 4th ed. 1968. pp 704–7.</ref> سارڊينيا 1859ع جي [[ٻي اطالوي آزاديءَ جي جنگ]] ۾ فرانس جي مدد سان آسٽريائي سلطنت خلاف وڙهيو، جنهن جي نتيجي ۾ [[لومباردي]] آزاد ٿي. [[پلومبيئرز معاهدو|پلومبيئرز معاهدي]] جي بنياد تي، سارڊينيا [[ساووي]] ۽ [[نيس]] فرانس کي حوالي ڪيا، اهڙو واقعو جنهن [[نيسارڊ لڏپلاڻ]] جو سبب بڻيو.<ref>{{Cite web|date=28 August 2017|title="Un nizzardo su quattro prese la via dell'esilio" in seguito all'unità d'Italia, dice lo scrittore Casalino Pierluigi|url=https://www.montecarlonews.it/2017/08/28/notizie/argomenti/altre-notizie-1/articolo/un-nizzardo-su-quattro-prese-la-via-dellesilio-in-seguito-allunita-ditalia-dice-lo-scrittore.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200219165302/http://www.montecarlonews.it/2017/08/28/notizie/argomenti/altre-notizie-1/articolo/un-nizzardo-su-quattro-prese-la-via-dellesilio-in-seguito-allunita-ditalia-dice-lo-scrittore.html|archive-date=19 February 2020|access-date=14 May 2021|language=it}}</ref> 1860–1861ع ۾، گاريبالدي نيپلز ۽ سسلي ۾ اتحاد واري مهم جي اڳواڻي ڪئي.<ref>Mack Smith, Denis (1997). ''Modern Italy; A Political History''. Ann Arbor: The University of Michigan Press. {{ISBN|0-4721-0895-6}}.</ref> [[تيانو]] گاريبالدي ۽ [[وڪٽر ايمانوئل ٻيون]]، سارڊينيا جي آخري بادشاهه، جي مشهور ملاقات جو هنڌ هو، جنهن دوران گاريبالدي وڪٽر ايمانوئل سان هٿ ملايو ۽ کيس [[اٽلي جو بادشاهه]] ڪري سلام ڪيو. ڪاوير 1860ع ۾ گاريبالدي جي ڏکڻ اٽلي کي سارڊينيا جي بادشاهت سان اتحاد ۾ شامل ڪرڻ تي راضي ٿيو. ان سان سارڊينيا جي حڪومت کي 17 مارچ 1861ع تي [[اٽلي جي بادشاهت جو اعلان|متحد اطالوي بادشاهت جو اعلان]] ڪرڻ جي اجازت ملي،<ref>{{Cite news|date=17 March 2017|title=Everything you need to know about March 17th, Italy's Unity Day|url=https://www.thelocal.it/20170317/everything-to-know-about-march-17th-italys-unity-unification-risorgimento-day|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170617212538/https://www.thelocal.it/20170317/everything-to-know-about-march-17th-italys-unity-unification-risorgimento-day|archive-date=17 June 2017|access-date=17 July 2017}}</ref> ۽ وڪٽر ايمانوئل ٻيون ان جو پهريون بادشاهه بڻيو. 1865ع ۾ بادشاهت جي گادي تورين کان فلورينس منتقل ڪئي وئي. 1866ع ۾، وڪٽر ايمانوئل ٻيون، [[پروشيا]] سان اتحاد ڪندي [[آسٽرو-پروشين جنگ]] دوران، [[ٽين اطالوي آزاديءَ جي جنگ]] وڙهي، جنهن جي نتيجي ۾ اٽلي [[وينيتو|وينيتيا]] کي پاڻ ۾ شامل ڪيو. آخرڪار، 1870ع ۾، جڏهن فرانس [[فرانڪو-پروشين جنگ]] دوران روم ڇڏي ڏنو، اطالوين [[روم تي قبضو|پاپائي رياستن تي قبضو ڪيو]]، اتحاد مڪمل ٿيو، ۽ گادي روم منتقل ڪئي وئي.<ref name="scholar and patriot"/> === لبرل دور === {{Main|اٽلي جي بادشاهت|اطالوي ڊائاسپورا|اطالوي سلطنت|پهريين عالمي جنگ دوران اٽلي جي فوجي تاريخ}} {{Multiple image | align = right | image1 = VictorEmmanuel2.jpg | width1 = 125 | image2 = Camillo Benso Cavour di Ciseri.jpg | width2 = 141 | footer = [[وڪٽر ايمانوئل ٻيون]] (کاٻي) ۽ [[ڪاميليو بينسو، ڪائونٽ آف ڪاوير]] (ساڄي)، اتحاد جون اهم شخصيتون، ترتيبوار متحد اٽلي جا پهريان بادشاهه ۽ وزيراعظم بڻيا. }} سارڊينيا جو آئين 1861ع ۾ سڄي اٽلي تائين وڌايو ويو، ۽ نئين رياست لاءِ بنيادي آزاديون مهيا ڪيون ويون؛ پر چونڊ قانونن بي ملڪيت طبقن کي ٻاهر رکيو. نئين بادشاهت هڪ پارلياماني آئيني بادشاهت طور هلائي وئي، جنهن تي لبرلن جو غلبو هو. جيئن اتر اٽلي تيزيءَ سان صنعتي ٿيو، ڏکڻ ۽ اتر جا ڳوٺاڻا علائقا غير ترقي يافته ۽ وڌيڪ آبادي وارا رهيا، جنهن سبب لکين ماڻهو لڏپلاڻ ڪرڻ تي مجبور ٿيا ۽ [[اطالوي ڊائاسپورا|وڏي ۽ اثرائتي ڊائاسپورا]] کي هٿي ملي. [[اطالوي سوشلسٽ پارٽي]] طاقت ۾ وڌي، جنهن روايتي لبرل ۽ قدامت پسند اسٽيبلشمينٽ کي چئلينج ڪيو. 19هين صديءَ جي آخري ٻن ڏهاڪن ۾، اٽلي آفريڪا ۾ [[اطالوي اريٽريا|اريٽريا]]، [[اطالوي صوماليا|صوماليا]]، [[اطالوي ٽرپوليطانيا|ٽرپوليطانيا]] ۽ [[اطالوي سيرينيڪا|سيرينيڪا]] کي ماتحت ڪري [[اطالوي سلطنت|نوآبادياتي طاقت]] بڻجي ويو.<ref>{{Cite web |title=The Italian Colonial Empire |url=http://www.allempires.com/article/index.php?q=italian_colonial |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20120224012449/http://www.allempires.com/article/index.php?q=italian_colonial |archive-date=24 February 2012 |access-date=17 June 2012 |publisher=All Empires |quote=At its peak, just before WWII, the Italian Empire comprehended the territories of present time Italy, Albania, Rhodes, Dodecanese, Libya, Ethiopia, Eritrea, the majority of Somalia and the little concession of Tientsin in China}}</ref><ref>(Bosworth (2005), p. 49.)</ref> 1913ع ۾ مردن لاءِ عام ووٽ جو حق اختيار ڪيو ويو. [[پهريين عالمي جنگ]] کان اڳ واري دور تي [[جيوواني جيوليٽي]] جو غلبو رهيو، جيڪو 1892ع ۽ 1921ع جي وچ ۾ پنج ڀيرا وزيراعظم رهيو. [[File:Trento 3 novembre 1918.jpg|thumb|3 نومبر 1918ع تي، فاتح [[ويتوريو وينيتو جي جنگ]] کان پوءِ، [[ترنتو]] ۾ اطالوي گهوڙيسوار]] [[پهريين عالمي جنگ ۾ اٽلي جي شموليت|اٽلي 1915ع ۾ پهريين عالمي جنگ ۾ داخل ٿيو]]، جنهن جو مقصد قومي اتحاد کي مڪمل ڪرڻ هو، تنهنڪري تاريخ نويسيءَ جي نقطه نظر کان ان کي چوٿين اطالوي آزاديءَ جي جنگ به سمجهيو وڃي ٿو،<ref>{{Cite web|date=6 March 2015|title=Il 1861 e le quattro Guerre per l'Indipendenza (1848–1918) |url=http://www.piacenzaprimogenita150.it/index.php?it%2F176%2Fil-1861-e-le-quattro-guerre-per-lindipendenza-1848-1918|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20220319075828/http://www.piacenzaprimogenita150.it/index.php?it%2F176%2Fil-1861-e-le-quattro-guerre-per-lindipendenza-1848-1918|archive-date=19 March 2022|access-date=12 March 2021|language=it}}</ref> جيئن [[اٽلي جو اتحاد|اٽلي جي اتحاد]] جي پڄاڻي.<ref>{{Cite web|title=La Grande Guerra nei manifesti italiani dell'epoca|url=http://www.beniculturali.it/mibac/export/MiBAC/sito-MiBAC/Contenuti/MibacUnif/Eventi/visualizza_asset.html_1239896580.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20150923183754/http://www.beniculturali.it/mibac/export/MiBAC/sito-MiBAC/Contenuti/MibacUnif/Eventi/visualizza_asset.html_1239896580.html|archive-date=23 September 2015|access-date=12 March 2021|language=it}}; {{Cite book|last=Genovesi|first=Piergiovanni|url=https://books.google.com/books?id=_LntMIUOXngC&q=%22quarta+guerra+d%27indipendenza%22&pg=PA41|title=Il Manuale di Storia in Italia, di Piergiovanni Genovesi|date=11 June 2009|publisher=FrancoAngeli|isbn=978-8-8568-1868-0|language=it|access-date=12 March 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20240116110143/https://books.google.com/books?id=_LntMIUOXngC&q=%22quarta+guerra+d%27indipendenza%22&pg=PA41#v=snippet&q=%22quarta%20guerra%20d'indipendenza%22&f=false|archive-date=16 January 2024|url-status=live}}</ref> اٽلي، جيڪو ظاهري طور [[جرمن سلطنت|جرمن]] ۽ [[آسٽرو-هنگريائي]] سلطنتن سان [[ٽرپل الائنس (1882)|ٽرپل الائنس]] ۾ اتحادي هو، 1915ع ۾ [[پهريين عالمي جنگ جا اتحادي|اتحادين]] سان شامل ٿيو، ۽ [[لنڊن جو معاهدو (1915)|وعدي]] تحت پهريين عالمي جنگ ۾ داخل ٿيو، جنهن ۾ وڏن علائقائي فائدن جو واعدو شامل هو: اولهه [[انر ڪارنيولا]]، اڳوڻو [[آسٽريائي لٽرل]] ۽ [[دلماتيا]]، گڏوگڏ [[عثماني سلطنت]] جا ڪجهه حصا. اتحادي فتح ۾ ملڪ جي حصي سبب ان کي "[[بگ فور (پهريين عالمي جنگ)|بگ فور]]" طاقتن مان هڪ جي حيثيت ملي. فوج جي ٻيهر تنظيم ۽ جبري ڀرتي اطالوي فتحن جو سبب بڻيا. آڪٽوبر 1918ع ۾، اطالوين هڪ وڏي جارحاڻي مهم شروع ڪئي، جيڪا [[ويتوريو وينيتو جي جنگ]] ۾ فتح تي ختم ٿي.<ref>Burgwyn, H. James: ''Italian foreign policy in the interwar period, 1918–1940.'' Greenwood Publishing Group, 1997. p. 4. {{ISBN|0-2759-4877-3}}. Schindler, John R.: ''Isonzo: The Forgotten Sacrifice of the Great War.'' Greenwood Publishing Group, 2001. p. 303. {{ISBN|0-2759-7204-6}}. Mack Smith, Denis: ''Mussolini.'' Knopf, 1982. p. 31. {{ISBN|0-3945-0694-4}}.</ref> هن اطالوي محاذ تي جنگ جي پڄاڻي ڪئي، آسٽرو-هنگريائي سلطنت جي ٽٽڻ کي يقيني بڻايو، ۽ ٻن هفتن کان به گهٽ عرصي ۾ جنگ کي [[جرمني سان جنگبندي|ختم ڪرڻ]] ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو. جنگ دوران 650,000 کان وڌيڪ اطالوي سپاهي ۽ ايترا ئي عام شهري مارجي ويا،<ref>{{Cite book|last=Mortara|first=G|title=La Salute pubblica in Italia durante e dopo la Guerra|publisher=Yale University Press|year=1925|location=New Haven}}</ref> ۽ بادشاهت ڏيوالپڻي جي ڪناري تي هئي. [[سينٽ-جرمين-آن-لي جو معاهدو (1919)|سينٽ-جرمين-آن-لي جو معاهدو]] (1919) ۽ [[راپالو جو معاهدو (1920)|راپالو جو معاهدو]] (1920) [[ترنتينو]] ۽ [[ڏکڻ ٽائرول]]، [[جوليئن مارچ]]، [[استريا]]، [[ڪوارنر نار]] ۽ دلماتيا جي شهر [[زادار|زارا]] کي اٽلي ۾ شامل ڪرڻ جي اجازت ڏني. بعد واري [[روم جو معاهدو (1924)|روم جي معاهدي]] (1924) سبب [[فيومي]] اٽلي سان شامل ٿيو. اٽلي کي لنڊن جي معاهدي ۾ واعدو ڪيل ٻيا علائقا نه مليا، تنهنڪري [[بينيتو موسوليني]] هن نتيجي کي "[[ڪٽيل فتح]]" قرار ڏنو، جنهن [[فاشسٽ اٽلي (1922–1943)|اطالوي فاشزم جي اڀار]] ۾ مدد ڪئي. مورخ "ڪٽيل فتح" کي هڪ "سياسي افسانو" سمجهن ٿا، جنهن کي فاشسٽن [[اطالوي سامراجيت]] کي ڀڙڪائڻ لاءِ استعمال ڪيو.<ref>G.Sabbatucci, ''La vittoria mutilata'', in AA.VV., ''Miti e storia dell'Italia unita'', Il Mulino, Bologna 1999, pp.101–106</ref> اٽلي کي [[قومون جي ليگ]] جي ايگزيڪيوٽو ڪائونسل ۾ مستقل سيٽ ملي. === فاشسٽ حڪومت ۽ ٻي عالمي جنگ === {{Main|فاشسٽ اٽلي|ٻي عالمي جنگ دوران اٽلي جي فوجي تاريخ|اطالوي مهم (ٻي عالمي جنگ)|اٽلي ۾ هولوڪاسٽ}} [[File:Mussolini mezzobusto.jpg|thumb|upright=.7|left|فاشسٽ آمر [[بينيتو موسوليني]] پاڻ کي ''[[دوچي]]'' سڏائيندو هو ۽ 1922ع کان [[اٽلي ۾ فاشسٽ حڪومت جو زوال|1943ع ۾ پنهنجي معزولي]] تائين ملڪ تي حڪومت ڪئي.]] عظيم جنگ جي تباهي کان پوءِ پيدا ٿيل [[ٻه ڳاڙها سال|سوشلسٽ تحريڪن]]، جيڪي [[روسي انقلاب]] کان متاثر هيون، سڄي اٽلي ۾ جوابي انقلاب ۽ دٻاءُ جو سبب بڻيون. لبرل اسٽيبلشمينٽ، سوويت طرز جي انقلاب کان ڊڄندي، موسوليني جي اڳواڻي هيٺ ننڍي [[نيشنل فاشسٽ پارٽي]] جي حمايت شروع ڪئي. آڪٽوبر 1922ع ۾، نيشنل فاشسٽ پارٽي جي [[بليڪ شرٽس]] هڪ [[عوامي مظاهرو]] ۽ "[[روم ڏانهن مارچ]]" وارو ڪُو منظم ڪيو. بادشاهه [[وڪٽر ايمانوئل ٽيون]] موسوليني کي [[اٽلي جو وزيراعظم|وزيراعظم]] مقرر ڪيو، هٿياربند ٽڪراءَ کان سواءِ اقتدار فاشسٽن ڏانهن منتقل ڪندي.<ref>{{Cite book|last=Lyttelton|first=Adrian|title=The Seizure of Power: Fascism in Italy, 1919–1929 |date=2008|publisher=Routledge|isbn=978-0-4155-5394-0|location=New York|pages=75–77}}; {{Cite news|title=March on Rome {{!}} Italian history|url=https://www.britannica.com/event/March-on-Rome|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150504055509/http://www.britannica.com/EBchecked/topic/508871/March-on-Rome|archive-date=4 May 2015|access-date=25 July 2017|work=Encyclopædia Britannica}}</ref> موسوليني سياسي پارٽين تي پابندي وڌي ۽ ذاتي آزاديون گهٽايون، آمريت قائم ڪندي. انهن قدمن عالمي ڌيان حاصل ڪيو ۽ [[نازي جرمني]] ۽ [[شاهي جاپان]] ۾ ساڳين آمريتن کي متاثر ڪيو. [[فاشزم]] اطالوي قومپرستي ۽ سامراجيت تي ٻڌل هو، ۽ رومي ۽ [[وينسي سلطنت|وينسي سلطنتن]] جي ورثي جي بنياد تي [[ارڊينٽزم|ارڊينٽسٽ دعوائن]] وسيلي اطالوي ملڪيتن کي وڌائڻ چاهيندو هو.<ref>{{Cite book|last=Rodogno|first=Davide|author-link=Davide Rodogno|title=Fascism's European Empire: Italian Occupation during the Second World War|date=2006|publisher=Cambridge University Press|location=Cambridge, England|page=88}}; {{Cite book|last=Kallis|first=Aristotle A.|title=Fascist ideology: territory and expansionism in Italy and Germany, 1922–1945 |date=2000|publisher=Routledge|location=London, England; New York City, USA|pages=41}}; {{Cite book|last1=Ball|first1=Terence|title=The Cambridge History of Twentieth-Century Political Thought|last2=Bellamy|first2=Richard|pages=133}}; {{Cite book|last=Stephen J. Lee|url=https://books.google.com/books?id=u-mm5UDlzBEC&pg=PA157|title=European Dictatorships, 1918–1945 |date=2008|publisher=Routledge|isbn=978-0-4154-5484-1|pages=157–158|access-date=8 February 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211001320/https://books.google.com/books?id=u-mm5UDlzBEC&pg=PA157#v=onepage&q&f=false|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}</ref> انهيءَ سبب فاشسٽ [[مداخلت پسند پرڏيهي پاليسي]] ۾ مصروف رهيا. 1935ع ۾، موسوليني [[ٻي اطالو-ابيسينيائي جنگ|ايٿوپيا تي حملو ڪيو]] ۽ [[اطالوي اوڀر آفريڪا]] قائم ڪيو، جنهن جي نتيجي ۾ عالمي اڪيلائي پيدا ٿي. اٽلي [[قومون جي ليگ]] مان نڪري ويو. پوءِ اٽلي [[اسٽيل جو معاهدو|نازي جرمني سان اتحاد]] ڪيو ۽ [[ٽرائيپارٽائيٽ پيڪٽ|جاپاني سلطنت]] سان گڏ ٿيو، ۽ [[اسپيني گهرو جنگ]] ۾ [[فرانسسڪو فرانڪو]] جي مضبوط حمايت ڪئي. اپريل 1939ع ۾، اٽلي [[البانيا تي اطالوي حملو|البانيا تي حملو ڪيو]]. اٽلي 10 جون 1940ع تي ٻي عالمي جنگ ۾ داخل ٿيو. ان تاريخ تائين فرانس عملي طور [[فرانس جي جنگ]] هارائي چڪو هو. مختلف وقتن تي، اطالوي [[برطانوي صومالي لينڊ تي اطالوي قبضو|برطانوي صومالي لينڊ]]، [[مصر تي اطالوي حملو|مصر]]، [[بلقان مهم (ٻي عالمي جنگ)|بلقان]] ۽ اوڀر محاذن تي اڳتي وڌيا. بهرحال، اهي [[اوڀر محاذ تي اطالوي شموليت|اوڀر محاذ]] سان گڏ [[اوڀر آفريقي مهم (ٻي عالمي جنگ)|اوڀر آفريقي]] ۽ [[اتر آفريقي مهم|اتر آفريقي]] مهمن ۾ شڪست کائي ويا، ۽ آفريڪا ۽ بلقان ۾ پنهنجا علائقا وڃائي ويٺا. [[اطالوي جنگي ڏوهه|اطالوي جنگي ڏوهن]] ۾ [[عدالت کان ٻاهر قتل]] ۽ [[نسلي صفائي]] شامل هئا،<ref>James H. Burgwyn (2004). [http://www.ingentaconnect.com/content/routledg/rmis/2004/00000009/00000003/art00005 General Roatta's war against the partisans in Yugoslavia: 1942] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130921054155/http://www.ingentaconnect.com/content/routledg/rmis/2004/00000009/00000003/art00005|date=21 September 2013}}, Journal of Modern Italian Studies, Volume 9, Number 3, pp. 314–329(16)</ref> جن ۾ لڳ ڀڳ 25,000 ماڻهن، خاص طور يوگوسلاوين، کي [[اطالوي حراستي ڪيمپ|اطالوي حراستي ڪيمپن]] ۽ ٻين هنڌن ڏانهن جلاوطن ڪيو ويو. [[يوگوسلاو پارٽيزنز]] جنگ دوران ۽ ان کان پوءِ نسلي اطالوي آبادي خلاف پنهنجا ڏوهه ڪيا، جن ۾ [[فوئبي قتل عام]] شامل هئا. جولاءِ 1943ع ۾ [[سسلي تي اتحادي حملو]] شروع ٿيو، جنهن 25 جولاءِ تي [[اٽلي ۾ فاشسٽ حڪومت جو زوال|فاشسٽ حڪومت جي خاتمي]] جو سبب بڻيو. بادشاهه [[وڪٽر ايمانوئل ٽيون]] جي حڪم سان موسوليني کي معزول ۽ گرفتار ڪيو ويو. 3 سيپٽمبر تي، اٽلي [[ڪاسيبلي جي جنگبندي]] تي صحيح ڪئي،<!-- it became effective on 8 Sept---> جنهن برطانيا ۽ آمريڪا سان جنگ ختم ڪئي. جرمن، اطالوي فاشسٽن جي مدد سان، اتر ۽ وچ اٽلي تي ڪنٽرول حاصل ڪرڻ ۾ ڪامياب ٿيا ([[آپريشن آڪسي]]). ملڪ جنگ جو ميدان رهيو، جڏهن ته اتحادي ڏکڻ کان اڳتي وڌندا رهيا. [[File:01 partigiani a milano1.jpg|thumb|اپريل 1945ع ۾ [[اٽلي جي آزادي]] تائين پهچندڙ آخري بغاوت دوران ميلان ۾ [[اطالوي مزاحمتي تحريڪ|اطالوي پارٽيزن]]]] اتر ۾، جرمنن [[اطالوي سماجي جمهوريه]] (RSI) قائم ڪئي، جيڪا هڪ نازي [[ڪٺ پتلي رياست]] ۽ [[سهڪاريت پسند|سهڪاريت پسند]] حڪومت هئي، جنهن ۾ موسوليني کي جرمن پيراٽروپرن طرفان [[گران ساسو ريڊ|بچائڻ]] کان پوءِ اڳواڻ مقرر ڪيو ويو. اطالوي فوجن جو باقي حصو [[اطالوي هم جنگي فوج]] ۾ منظم ڪيو ويو، جنهن اتحادي طاقتن سان گڏ وڙهيو، جڏهن ته موسوليني سان وفادار ٻيون اطالوي فوجون [[نيشنل ريپبلڪن آرمي]] ۾ جرمنن سان گڏ وڙهڻ لاءِ چونڊيو. جرمن فوجن، RSI جي سهڪار سان، قتل عام ڪيا ۽ هزارين يهودين کي موت جي ڪيمپن ڏانهن جلاوطن ڪيو. جنگبندي کان پوءِ واري دور ۾ [[اطالوي مزاحمت]] اڀري، جنهن [[آپريشن آڪسي|نازي جرمن قابضن]] ۽ سهڪاريت پسندن خلاف گوريلا جنگ وڙهي.<ref>G. Bianchi, ''La Resistenza'', in: AA.VV., ''Storia d'Italia'', vol. 8, pp. 368–369.</ref> هن دور جو هڪ پاسو [[اطالوي گهرو جنگ]] هو، ڇاڪاڻ⁠تہ پارٽيزنن ۽ فاشسٽ RSI فوجن جي وچ ۾ ويڙهه ٿي.<ref>{{Cite web|title=Storia della guerra civile in Italia|url=http://www.istitutobiggini.it/storia_pisano.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20221013183444/https://www.istitutobiggini.it/storia_pisano.pdf|archive-date=13 October 2022|access-date=28 August 2023}}; See the books from Italian historian [[Giorgio Pisanò]] ''Storia della guerra civile in Italia'', 1943–1945, 3 voll., Milano, FPE, 1965 and the book ''L'Italia della guerra civile'' ("Italy of civil war"), published in 1983 by the Italian writer and journalist [[Indro Montanelli]] as the fifteen volume of the ''Storia d'Italia'' ("History of Italy") by the same author.</ref><ref>{{Cite book|last=Pavone|first=Claudio|title=Una guerra civile. Saggio storico sulla moralità della Resistenza|date=1991|publisher=Bollati Boringhieri|isbn=8-8339-0629-9|location=Torino|page=238|language=it}}</ref> اپريل 1945ع ۾، جڏهن شڪست ويجهي هئي، موسوليني اتر طرف ڀڄڻ جي ڪوشش ڪئي،<ref>{{Citation|last=Viganò|first=Marino|title=Un'analisi accurata della presunta fuga in Svizzera|date=2001|work=Nuova Storia Contemporanea|volume=3|language=it}}</ref> پر پارٽيزنن هٿان پڪڙيو ويو ۽ [[بينيتو موسوليني جو موت|فوري طور قتل ڪيو ويو]].<ref>{{Cite news|date=28 April 1945|title=1945: Italian partisans kill Mussolini |url=https://news.bbc.co.uk/onthisday/hi/dates/stories/april/28/newsid_3564000/3564529.stm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20111126075555/http://news.bbc.co.uk/onthisday/hi/dates/stories/april/28/newsid_3564000/3564529.stm|archive-date=26 November 2011|access-date=17 October 2011|publisher=BBC News}}</ref> دشمنيون 29 اپريل 1945ع تي ختم ٿيون، [[ڪازيرتا جي هٿيار ڦٽا ڪرڻ|جڏهن اٽلي ۾ جرمن فوجن هٿيار ڦٽا ڪيا]]. جنگ ۾ لڳ ڀڳ اڌ ملين اطالوي مارجي ويا،<ref>{{Cite encyclopedia|title=Italy – Britannica Online Encyclopedia|encyclopedia=Encyclopædia Britannica|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297474/Italy|access-date=2 August 2010|archive-url=https://web.archive.org/web/20120306095718/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297474/Italy|archive-date=6 March 2012|url-status=live}}</ref> سماج ورهائجي ويو، ۽ معيشت لڳ ڀڳ تباهه ٿي وئي؛ 1944ع ۾ في فرد آمدني 1900ع کان پوءِ سڀ کان هيٺين سطح تي هئي.<ref>{{Cite book|title=Liberal and fascist Italy, 1900–1945 |date=2002|publisher=Oxford University Press|editor-last=Lyttelton|editor-first=Adrian|page=13}}</ref> جنگ کان پوءِ اطالوي جمهوريت پسندي ٻيهر اڀري، جنهن [[1946ع اطالوي اداراتي ريفرنڊم]] ڏانهن واٽ هموار ڪئي.<ref>{{Cite encyclopedia|title=Italia|encyclopedia=Dizionario enciclopedico italiano|publisher=[[Treccani]]|date=1970|volume=VI|page=456|language=it}}</ref> === جمهوري دور === {{Main|اطالوي جمهوريه جي تاريخ}} اٽلي 2 جون تي ٿيل 1946ع جي ريفرنڊم کان پوءِ جمهوريه بڻيو،<ref>{{Cite AV media|url=https://archive.org/details/1946-06-06_Damage_Foreshadows_A-Bomb_Test|title=Damage Foreshadows A-Bomb Test, 1946/06/06 (1946) |publisher=[[Universal Newsreel]]|year=1946|access-date=22 February 2012}}</ref> اهو ڏينهن ان کان پوءِ ''[[جمهوريه جو عيد]]'' طور ملهايو وڃي ٿو. اها پهريون ڀيرو هئي جو عورتن قومي سطح تي ووٽ ڏنو.<ref>{{Cite web|title=Italia 1946: le donne al voto, dossier a cura di Mariachiara Fugazza e Silvia Cassamagnaghi |url=http://www.insmli.it/pubblicazioni/35/Voto%20donne%20versione%20def.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110520041048/http://www.insmli.it/pubblicazioni/35/Voto%20donne%20versione%20def.pdf|archive-date=20 May 2011|access-date=30 May 2011}}; {{Cite news|title=La prima volta in cui le donne votarono in Italia, 75 anni fa|url=https://www.ilpost.it/2021/03/10/primo-voto-italia-donne-10-marzo-1946|access-date=24 August 2021|work=Il Post|date=10 March 2021|language=it-IT|archive-date=23 August 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210823162103/https://www.ilpost.it/2021/03/10/primo-voto-italia-donne-10-marzo-1946|url-status=live}}</ref> وڪٽر ايمانوئل ٽئين جي پٽ، [[امبيرتو ٻيون]]، کي تخت ڇڏڻ تي مجبور ڪيو ويو. [[اٽلي جو آئين|جمهوري آئين]] 1948ع ۾ منظور ڪيو ويو. [[اٽلي ۽ اتحادي طاقتن جي وچ ۾ پيرس جو معاهدو]] تحت، [[ايڊرياٽڪ سمنڊ]] جي ڀرسان علائقا [[سوشلسٽ وفاقي جمهوريه يوگوسلاويا|يوگوسلاويا]] سان شامل ڪيا ويا، جنهن جي نتيجي ۾ [[استريائي-دلماتيني لڏپلاڻ]] ٿي، جنهن ۾ لڳ ڀڳ 300,000 [[استريائي اطالوي|استريائي]] ۽ [[دلماتيني اطالوي]] لڏي ويا.<ref>{{Cite web|last=Tobagi|first=Benedetta|title=La Repubblica italiana {{!}} Treccani, il portale del sapere|url=http://www.treccani.it/scuola/lezioni/storia/la_repubblica_italiana.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20160305001726/http://www.treccani.it/scuola/lezioni/storia/la_repubblica_italiana.html|archive-date=5 March 2016|access-date=28 January 2015|publisher=Treccani.it}}</ref> اٽلي پنهنجون سڀ نوآبادياتي ملڪيتون وڃايون، جنهن سان [[اطالوي سلطنت]] ختم ٿي. [[File:Alcide de Gasperi 2.jpg|thumb|upright=.7|[[الچيدي دي گاسپري]]، جمهوريه جو [[اٽلي جي وزيراعظمن جي فهرست|پهريون]] [[اٽلي جو وزيراعظم]] ۽ [[يورپي يونين جا باني پيءُ|يورپي يونين جي باني پيئرن]] مان هڪ]] ڪميونسٽ قبضي جي خوف [[1948ع جي اطالوي عام چونڊن]] ۾ فيصلائتو ڪردار ادا ڪيو، جتي [[ڪرسچن ڊيموڪريسي (اٽلي)|ڪرسچن ڊيموڪريٽن]]، [[الچيدي دي گاسپري]] جي اڳواڻي هيٺ، وڏي اڪثريت سان فتح حاصل ڪئي.<ref>{{Cite book|last1=Lawrence S. Kaplan|url=https://books.google.com/books?id=UV-ti1sYcbcC|title=NATO 1948: The Birth of the Transatlantic Alliance |last2=Morris Honick|date=2007|publisher=Rowman & Littlefield|isbn=978-0-7425-3917-4|pages=52–55|access-date=5 January 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20240116110143/https://books.google.com/books?id=UV-ti1sYcbcC|archive-date=16 January 2024|url-status=live}}; {{Cite book|author=Robert Ventresca|title=From Fascism to Democracy: Culture and Politics in the Italian Election of 1948 |publisher=University of Toronto Press|date=2004|pages=236–37}}</ref> نتيجي طور، 1949ع ۾ اٽلي [[نيٽو]] جو ميمبر بڻيو. [[مارشل پلان]] معيشت کي بحال ڪيو، جنهن 1960ع واري ڏهاڪي جي آخر تائين هڪ اهڙو دور ڏٺو جيڪو [[اطالوي معاشي معجزو]] جي نالي سان مشهور آهي. 1950ع واري ڏهاڪي ۾ اٽلي [[يورپي برادرين]] جو باني ملڪ بڻيو، جيڪي بعد ۾ يورپي يونين جو بنياد بڻيون. 1960ع واري ڏهاڪي جي آخر کان 1980ع واري ڏهاڪي جي شروعات تائين، ملڪ ''[[ليڊ جا سال (اٽلي)|ليڊ جا سال]]'' نالي دور مان گذريو، جيڪو معاشي مشڪلاتن، خاص طور تي [[1973ع جو تيل بحران]]، سماجي تڪرارن ۽ دهشتگرد حملا ۽ قتل عام جي واقعن سان نمايان هو.<ref>{{Cite web|year=1995|title=Commissione parlamentare d'inchiesta sul terrorismo in Italia e sulle cause della mancata individuazione dei responsabili delle stragi (Parliamentary investigative commission on terrorism in Italy and the failure to identify the perpetrators)|url=http://www.isn.ethz.ch/php/documents/collection_gladio/report_ital_senate.pdf|archive-url=https://web.archive.org/web/20060819211212/http://www.isn.ethz.ch/php/documents/collection_gladio/report_ital_senate.pdf|archive-date=19 August 2006|access-date=2 May 2006|language=it}}; {{In lang|en|it|fr|de}} {{Cite web|title=Secret Warfare: Operation Gladio and NATO's Stay-Behind Armies|url=http://www.isn.ethz.ch/php/collections/coll_gladio.htm#Documents|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20060425182721/http://www.isn.ethz.ch/php/collections/coll_gladio.htm|archive-date=25 April 2006|access-date=2 May 2006|publisher=Swiss Federal Institute of Technology / International Relation and Security Network}}; {{Cite web|date=24 June 2000|title=Clarion: Philip Willan, Guardian, 24 June 2000, p. 19 |url=http://www.cambridgeclarion.org/press_cuttings/us.terrorism_graun_24jun2000.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100329113138/http://www.cambridgeclarion.org/press_cuttings/us.terrorism_graun_24jun2000.html|archive-date=29 March 2010|access-date=24 April 2010|publisher=Cambridgeclarion.org}}</ref> معيشت ٻيهر بحال ٿي ۽ اٽلي 1970ع واري ڏهاڪي ۾ [[جي-7]] ۾ شامل ٿيڻ کان پوءِ دنيا جي پنجين وڏي صنعتي قوم بڻجي ويو. بهرحال، قومي قرض مجموعي ملڪي پيداوار (GDP) جي 100 سيڪڙو کان به وڌي ويو. 1992ع ۽ 1993ع جي وچ ۾، حڪومت جي نون مافيا مخالف قدمن جي نتيجي ۾ اٽلي [[سسلين مافيا]] طرفان ڪيل دهشتگرد حملن کي منهن ڏنو.<ref>{{Cite web|date=8 March 2012|title=New Arrests for Via D'Amelio Bomb Attack|url=https://www.corriere.it/International/english/articoli/2012/03/08/borsellino.shtml|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20121013204755/http://www.corriere.it/International/english/articoli/2012/03/08/borsellino.shtml|archive-date=13 October 2012|access-date=9 February 2019|website=Corriere della Sera}}</ref> ووٽر، جيڪي سياسي جمود، وڏي عوامي قرضي ۽ [[اٽلي ۾ بدعنواني|بدعنواني]] کان مايوس هئا، جيڪا [[ماني پوليتي|صاف هٿن]] واري جاچ ذريعي ظاهر ٿي، بنيادي سڌارن جو مطالبو ڪرڻ لڳا. ڪرسچن ڊيموڪريٽ، جيڪي لڳ ڀڳ 50 سالن تائين حڪومت ڪندا رهيا هئا، بحران جو شڪار ٿيا ۽ ٽٽي مختلف ڌڙن ۾ ورهائجي ويا.<ref>The so-called "Second Republic" was born by forceps: not with a revolt of Algiers, but formally under the same Constitution, with the mere replacement of one ruling class by another: {{Cite journal|last=Buonomo|first=Giampiero|year=2015|title=Tovaglie pulite|journal=Mondoperaio Edizione Online}}</ref> ڪميونسٽن پاڻ کي هڪ [[سماجي جمهوريت پسند]] قوت طور ٻيهر منظم ڪيو. 1990ع ۽ 2000ع واري ڏهاڪن دوران، [[مرڪز-ساڄي اتحاد (اٽلي)|مرڪز-ساڄي اتحاد]] (جنهن تي ميڊيا جي واپاري شخصيت [[سلويو برلسڪوني]] جو غلبو هو) ۽ [[مرڪز-کاٻي اتحاد (اٽلي)|مرڪز-کاٻي اتحاد]] (جنهن جي اڳواڻي پروفيسر [[رومانو پروڊي]] ڪندو هو) باري باري حڪومت ڪندا رهيا. 21هين صديءَ جي شروعات ۾، اٽلي سياسي ۽ معاشي عدم استحڪام جي هڪ ڊگهي دور مان گذريو، جيڪو بين الاقوامي بحرانن کان گهڻو متاثر ٿيو. 2008ع ۾ شروع ٿيندڙ [[عظيم معاشي بحران]] جا اثر ملڪ جي معيشت ۽ عوامي ماليات تي گهرا پيا، جنهن جي نتيجي ۾ [[سخت مالي پاليسيون]] اختيار ڪيون ويون ۽ استحڪام ۽ عالمي اعتبار کي يقيني بڻائڻ لاءِ [[ٽيڪنوڪريٽ]] يا وسيع اتحادي حڪومتن تي وڌيڪ ڀروسو ڪيو ويو.<ref>{{Cite news|last=Hooper|first=John|date=16 November 2011|title=Mario Monti appoints technocrats to steer Italy out of economic crisis|url=https://www.theguardian.com/world/2011/nov/16/mario-monti-technocratic-cabinet-italy|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200319230844/https://www.theguardian.com/world/2011/nov/16/mario-monti-technocratic-cabinet-italy|archive-date=19 March 2020|access-date=19 March 2020|work=The Guardian}}</ref> [[File:Imigrantes salvos no Mar Mediterrâneo - SALVAMAR 2015 (52149723177).jpg|300px|thumb|[[غير قانوني مهاجر]]، جيڪي 5 سيپٽمبر 2015ع تي [[ڪاتانيا]] جي اطالوي بندرگاهه ڏانهن [[بحر روم]] ذريعي سفر ڪري رهيا آهن]] 2010ع واري ڏهاڪي دوران، نئين وزيراعظم [[ماتيو رينزي]] طرفان ادارتي سڌارا متعارف ڪرائڻ جون ڪوششون ڪيون ويون، جن جو مقصد سياسي نظام کي وڌيڪ مؤثر بڻائڻ ۽ انتظامي شاخ کي مضبوط ڪرڻ هو، پر اهي تجويزون [[2016ع جو اطالوي آئيني ريفرنڊم]] ۾ رد ٿي ويون.<ref>{{Cite news|date=12 December 2016|title=New Italian PM Paolo Gentiloni sworn in|url=https://www.bbc.co.uk/news/world-europe-38295549|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20191129122857/https://www.bbc.co.uk/news/world-europe-38295549|archive-date=29 November 2019|access-date=19 March 2020|publisher=BBC News}}</ref> ساڳئي وقت، [[يورپي مهاجر بحران]] اٽلي کي [[يورپي يونين]] ۾ داخل ٿيڻ جي هڪ اهم مرڪزي دروازي جي حيثيت ڏني، ڇاڪاڻ⁠تہ وڏي تعداد ۾ مهاجر ۽ پناهه گهرندڙ [[بحر روم]] رستي يورپ پهتا،<ref>{{Cite news|date=21 May 2018|title=What will Italy's new government mean for migrants?|url=https://www.thelocal.it/20180521/what-will-italys-new-government-mean-for-migrants|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190401231010/https://www.thelocal.it/20180521/what-will-italys-new-government-mean-for-migrants|archive-date=1 April 2019|access-date=8 June 2018|work=The Local Italy}}</ref> خاص طور تي سب-صحارا آفريڪا مان.<ref>{{Cite news|date=18 July 2017|title=African migrants fear for future as Italy struggles with surge in arrivals|url=https://www.reuters.com/article/us-italy-migrants-africa/african-migrants-fear-for-future-as-italy-struggles-with-surge-in-arrivals-idUSKBN1A30QD|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190402002627/https://www.reuters.com/article/us-italy-migrants-africa/african-migrants-fear-for-future-as-italy-struggles-with-surge-in-arrivals-idUSKBN1A30QD|archive-date=2 April 2019|access-date=8 June 2018|work=Reuters}}</ref> هن صورتحال جا اهم سماجي ۽ سياسي اثر ٿيا، جنهن سبب اميگريشن بابت عوامي بحث وڌيو ۽ [[عوام پسند]] سياسي پارٽين جي حمايت ۾ واڌ آئي.<ref>{{Cite news|title=Italy starts to show the strains of migrant influx|url=http://www.thelocal.it/20150519/migrant-surge-tests-italys-humanitarian-instincts|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170429061446/https://www.thelocal.it/20150519/migrant-surge-tests-italys-humanitarian-instincts|archive-date=29 April 2017|access-date=10 January 2017|work=[[The Local]]}}; {{Cite news|title=Italy's far right jolts back from dead|url=http://www.politico.eu/article/italys-other-matteo-salvini-northern-league-politicians-media-effettosalvini|access-date=10 January 2017|work=Politico|date=3 February 2016|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170119122156/http://www.politico.eu/article/italys-other-matteo-salvini-northern-league-politicians-media-effettosalvini|archive-date=19 January 2017}}</ref><ref>{{Cite news|date=24 May 2018|title=Opinion – The Populists Take Rome|url=https://www.nytimes.com/2018/05/24/opinion/populists-rome-five-star-movement.html|url-access=subscription|url-status=live|archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20220103/https://www.nytimes.com/2018/05/24/opinion/populists-rome-five-star-movement.html|archive-date=3 January 2022|access-date=2 June 2018|work=The New York Times}}{{Cbignore}}</ref> [[اٽلي ۾ ڪووڊ-19 وبا|ڪووڊ-19 وبا]]، جيڪا 2020ع ۾ شروع ٿي، ملڪ جي عوامي صحت ۽ معاشي ڪارڪردگي کي سخت متاثر ڪيو، ۽ اڳ ۾ موجود ڍانچائي ڪمزورين کي وڌيڪ نمايان بڻايو.<ref>{{Cite news|last=Ellyatt|first=Holly|date=19 March 2020|title=Italy's lockdown will be extended, prime minister says as death toll spikes and hospitals struggle|url=https://www.cnbc.com/2020/03/19/italys-death-rate-reaches-record-high-hospitals-in-lombardy-struggle.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200319084719/https://www.cnbc.com/2020/03/19/italys-death-rate-reaches-record-high-hospitals-in-lombardy-struggle.html|archive-date=19 March 2020|access-date=19 March 2020|publisher=CNBC}}</ref> ان جي جواب ۾، [[اٽلي ۾ ڪووڊ-19 لاڪ ڊائون|غير معمولي قدم اختيار ڪيا ويا]] ته جيئن معيشت کي سهارو ملي سگهي، جن مان ڪيترائي يورپي سطح تي گڏيل طور هم آهنگ ڪيا ويا.<ref>[https://www.agi.it/economia/news/2020-04-14/coronavirus-fmi-crisi-economica-8331041/ L'Italia pagherà il conto più salato della crisi post-epidemia] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20200527124958/https://www.agi.it/economia/news/2020-04-14/coronavirus-fmi-crisi-economica-8331041|date=27 May 2020}}, AGI</ref><ref>{{Cite web|date=12 February 2021|title=Mario Draghi's new government to be sworn in on Saturday|url=http://www.theguardian.com/world/2021/feb/12/mario-draghis-new-italian-government-to-be-sworn-in-on-saturday|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210419104552/https://www.theguardian.com/world/2021/feb/12/mario-draghis-new-italian-government-to-be-sworn-in-on-saturday|archive-date=19 April 2021|access-date=19 February 2021|website=The Guardian}}</ref> 2022ع ۾، [[جورجيا ميلوني]] اٽلي جي پهرين خاتون وزيراعظم طور حلف کنيو.<ref>{{Cite news|date=21 October 2022|title=Who is Giorgia Meloni? The rise to power of Italy's new far-right PM|url=https://www.bbc.com/news/world-europe-63351655|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20221024023546/https://www.bbc.com/news/world-europe-63351655|archive-date=24 October 2022|access-date=24 October 2022|publisher=BBC News}}</ref> == جاگرافي == {{Main|اٽلي جي جاگرافي}} {{Further|اٽلي جي ارضيات|اٽلي ۾ آتش فشاني سرگرمي|اٽلي جي دريائن جي فهرست|اٽلي جي ڍنڍن جي فهرست|اٽلي جي ٻيٽن جي فهرست|اٽلي (جاگرافيائي علائقو)}} [[File:Italy relief location map.jpg|thumb|اٽلي جو جاگرافيائي اُڀار وارو نقشو]] اٽلي، جنهن جو علائقو گهڻي حد تائين [[اٽلي (جاگرافيائي علائقو)|ساڳئي نالي واري جاگرافيائي علائقي]] سان ملي ٿو،<ref name="Treccani">{{Citation |title=Italia |volume=VI |page=413 |year=1970 |publisher=[[Treccani]] |language=it |encyclopedia=Dizionario enciclopedico italiano}}</ref> [[ڏکڻ يورپ]] ۾ واقع آهي<ref>{{Cite web |title=Southern Europe, a peninsula extending into the central Mediterranean Sea, northeast of Tunisia |url=https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20210701235642/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy |archive-date=1 July 2021 |access-date=17 August 2021 |website=The World Factbook |publisher=Central Intelligence Agency}}</ref> (۽ [[اولهه يورپ]] جو حصو پڻ سمجهيو ويندو آهي{{efn|name=WE}})، [[35هين اتر متوازي|35° اتر]] ۽ [[47° اتر]] ويڪرائي ڦاڪن، ۽ [[6هين اوڀر نصف النهار|6° اوڀر]] ۽ [[19هين اوڀر نصف النهار|19° اوڀر]] ڊگهائي ڦاڪن جي وچ ۾. اتر ۾، اولهه کان اوڀر طرف، اٽلي جون سرحدون [[فرانس]]، [[سوئٽزرلينڊ]]، [[آسٽريا]] ۽ [[سلووينيا]] سان ملن ٿيون، ۽ تقريباً [[الپس]] جي آبي ورهاست واري حد تائين پکڙيل آهن، جنهن ۾ [[پو ماٿري]] ۽ [[وينيسيائي ميدان]] شامل آهن. ملڪ [[اطالوي اپٻيٽ]]، [[سسلي]] ۽ [[سارڊينيا]] (جيڪي [[بحر روم]] جا سڀ کان وڏا ٻيٽ آهن)، ۽ [[اٽلي جي ٻيٽن جي فهرست|ڪيترن ننڍن ٻيٽن]] تي مشتمل آهي.<ref name="Treccani" /> اٽلي جا ڪي علائقا الپائن حوض کان ٻاهر به پکڙيل آهن، ۽ ڪجهه ٻيٽ [[يوروشيا]] جي براعظمي کنڊ کان ٻاهر واقع آهن. ملڪ جو ڪل پکيڙ {{Convert|301230|km2|0|abbr=out}} آهي، جنهن مان {{Convert|294020|km2|0|abbr=on}} خشڪي ۽ {{Convert|7210|km2|0|abbr=on}} پاڻي آهي.<ref name="Area">{{Cite web|date=30 October 2014|title=Principali dimensioni geostatistiche e grado di urbanizzazione del Paese|url=https://www.istat.it/it/archivio/137001|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141117054950/https://www.istat.it/it/archivio/137001|archive-date=17 November 2014|access-date=22 March 2019|website=istat.it}}</ref> ٻيٽن سميت، اٽلي جي سامونڊي ڪناري جي ڊيگهه {{Convert|7600|km|0|abbr=off}} آهي، جيڪا [[بحر روم]]، [[ليگورين سمنڊ]]، [[ٽيرينين سمنڊ]]، [[آئيونين سمنڊ]]<ref>{{Cite book|url=https://iho.int/uploads/user/pubs/standards/s-23/S-23_Ed3_1953_EN.pdf|title=Limits of Oceans and Seas|publisher=[[Organisation hydrographique internationale]]|year=1953|edition=3rd|access-date=28 December 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20111008191433/http://www.iho.int/iho_pubs/standard/S-23/S-23_Ed3_1953_EN.pdf|archive-date=8 October 2011|issue=28}}</ref> ۽ [[ايڊرياٽڪ سمنڊ]] سان لڳي ٿي.{{Sfn|Cushman-Roisin|Gačić|Poulain|2001|pp=1–2}} فرانس سان سرحد {{Convert|488|km|0|abbr=on}}، سوئٽزرلينڊ سان {{Convert|740|km|0|abbr=on}}، آسٽريا سان {{Convert|430|km|0|abbr=on}} ۽ سلووينيا سان {{Convert|232|km|0|abbr=on}} ڊگهي آهي. [[سان مارينو]] ۽ [[ويٽيڪن سٽي]] (دنيا جو سڀ کان ننڍو ملڪ ۽ [[هولي سي]] جي انتظام هيٺ عالمي [[ڪيٿولڪ چرچ]] جو مرڪز) اٽلي جي اندر واقع [[انڪليو]] آهن،<ref>{{Cite encyclopedia|year=2012|title=San Marino|encyclopedia=Encyclopædia Britannica|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/521449/San-Marino|access-date=1 March 2011|archive-url=https://web.archive.org/web/20110511180105/http://www.britannica.com/EBchecked/topic/521449/San-Marino|archive-date=11 May 2011|url-status=live}}; {{Cite news|url=https://www.bbc.com/news/world-europe-17994868|title=Vatican country profile|year=2018|publisher=BBC News|access-date=24 August 2018|archive-date=25 August 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20180825011001/https://www.bbc.com/news/world-europe-17994868|url-status=live}}</ref> جڏهن ته [[ڪامپيوني ڊي اٽاليا]] سوئٽزرلينڊ جي اندر واقع هڪ اطالوي [[ايڪسڪليو]] آهي.<ref>{{Cite web|title=Democracy in Figures|url=http://demo.istat.it/index_e.php|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210126215040/http://demo.istat.it/index_e.php|archive-date=26 January 2021|access-date=28 May 2021|website=[[Italian National Institute of Statistics]]}}</ref> سان مارينو سان سرحد {{Convert|39|km|0|abbr=on}} ۽ ويٽيڪن سٽي سان {{Convert|3.2|km|1|abbr=on}} ڊگهي آهي.<ref name=Area/> [[File:Monte Bianco DSF1243-m.jpg|thumb|[[مونٽي بيانڪو]] (مون بلان)، [[اوستا وادي]] ۾، جيڪو [[يورپي يونين]] جو سڀ کان اوچو مقام آهي]] اٽلي جي 35 سيڪڙو کان وڌيڪ زمين جبلن تي مشتمل آهي.<ref name="eug92">{{Cite book|last=Riganti|first=dir. da Alberto|title=Enciclopedia universale Garzanti.|publisher=Garzanti|year=1991|isbn=8-8115-0459-7|edition=Nuova ed. aggiornata e ampliata.|location=Milano}}</ref> [[اپينائن جبل]] اپٻيٽ جي مرڪزي ريڙهه آهن، جڏهن ته [[الپس]] اترين سرحد جو وڏو حصو ٺاهين ٿا، جتي اٽلي جو سڀ کان اوچو مقام [[مونٽي بيانڪو]] (مون بلان) جي چوٽيءَ تي {{Cvt|4810|m|ft}} جي اوچائي تي واقع آهي. ٻيا مشهور جبل [[مونٽي چيروينو]] (ميٽرهورن) ۽ [[ڊولومائيٽس]] آهن. اٽلي جا ڪيترائي حصا [[اٽلي ۾ آتش فشاني سرگرمي|آتش فشاني اصل]] جا آهن. ڏکڻ جا گهڻا ننڍا ٻيٽ ۽ ٻيٽ-گروهه [[آتش فشاني ٻيٽ]] آهن. فعال آتش فشانن ۾ [[ايٽنا جبل]] (سسلي ۾ ۽ يورپ جو سڀ کان وڏو فعال آتش فشان)، [[ولڪانو]]، [[اسٽرومبولي]] ۽ [[ويسوويس]] شامل آهن. اٽلي جون اڪثر [[اٽلي جون دريائون|دريائون]] [[ايڊرياٽڪ سمنڊ]] يا [[ٽيرينين سمنڊ]] ۾ ڇوڙ ڪن ٿيون.<ref>{{Cite web|title=List of Italian rivers|url=http://www.comuni-italiani.it/fiumi|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170916010640/http://www.comuni-italiani.it/fiumi|archive-date=16 September 2017|access-date=30 July 2018|publisher=comuni-italiani.it}}</ref> سڀ کان ڊگهي درياهه [[پو درياهه]] آهي، جيڪو الپس مان نڪري [[پادان ميدان]] مان گذري [[ايڊرياٽڪ سمنڊ]] ۾ ڇوڙ ڪري ٿو.<ref>{{Cite magazine|last=Zwingle|first=Erla|date=May 2002|title=Italy's Po River Punished for centuries by destructive floods, northern Italians stubbornly embrace their nation's longest river, which nurtures rice fields, vineyards, fisheries – and legends|url=http://ngm.nationalgeographic.com/ngm/0205/feature6|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20071223133709/http://ngm.nationalgeographic.com/ngm/0205/feature6|archive-date=23 December 2007|access-date=6 April 2009|magazine=National Geographic}}</ref> [[پو ماٿري]] ملڪ جو سڀ کان وڏو ميدان آهي، جنهن جو پکيڙ {{Convert|46000|km2|abbr=on}} آهي، ۽ ملڪ جي 70 سيڪڙو کان وڌيڪ هيٺاهين زمينن تي مشتمل آهي.<ref name=eug92/> سڀ کان وڏيون ڍنڍون، وڏي کان ننڍي ترتيب سان، [[گاردا ڍنڍ]]، [[ماجوري ڍنڍ]] ۽ [[ڪومو ڍنڍ]] آهن.<ref>{{Cite web|title=Morphometric and hydrological characteristics of some important Italian lakes|url=http://www.iii.to.cnr.it/limnol/cicloac/lagit.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20100205043503/http://www.iii.to.cnr.it/limnol/cicloac/lagit.htm|archive-date=5 February 2010|access-date=3 March 2010|publisher=Istituto per lo Studio degli Ecosistemi|location=Verbania Pallanza}}</ref> [[File:C. l. italicus in MNP.jpg|thumb|upright=.7|[[اطالوي بگھڙ]]، اٽلي جو قومي جانور]] [[اطالوي بگھڙ]] اٽلي جو قومي جانور آهي،<ref>{{Cite web|last=Sheri Foster|date=January 2021|title=What is Italy national animal?|url=https://it.yourtripagent.com/4052-what-is-italy-s-national-animal|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20230109172951/https://it.yourtripagent.com/4052-what-is-italy-s-national-animal|archive-date=9 January 2023|access-date=15 November 2021|website=Yourtrip.com}}; {{Cite web|url=https://www.affaritaliani.it/culturaspettacoli/il-lupo-grigio-degli-appennini-e-l-animale-dell-italia-544778.html|title=Il lupo grigio degli appennini e l animale dell Italia|author=James Hansen|date=June 2018|access-date=15 November 2021|archive-date=26 November 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221126224852/https://www.affaritaliani.it/culturaspettacoli/il-lupo-grigio-degli-appennini-e-l-animale-dell-italia-544778.html|url-status=live}}</ref> جڏهن ته قومي وڻ [[اربوٽس يونيڊو|اسٽرابيري وڻ]] آهي.<ref name="altovastese">{{Cite web|date=3 October 2011|title=Il corbezzolo simbolo dell'Unità d'Italia. Una specie che resiste agli incendi|url=http://www.altovastese.it/cultura/il-corbezzolo-simbolo-unita-italia-specie-che-resiste-agli-incendi|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20160205120852/http://www.altovastese.it/cultura/il-corbezzolo-simbolo-unita-italia-specie-che-resiste-agli-incendi|archive-date=5 February 2016|access-date=25 January 2016|language=it}}</ref> ان جو سبب اهو آهي ته اطالوي بگھڙ، جيڪو [[اپينائن جبل]] ۽ اولهندي [[الپس]] ۾ رهندو آهي، لاطيني ۽ اطالوي ثقافتن ۾ نمايان حيثيت رکي ٿو، جهڙوڪ [[روم جو قيام|روم جي بنياد پوڻ]] واري ڏند ڪٿا ۾،<ref>{{Cite book|last=Livy|title=The history of Rome|publisher=Printed for A. Strahan|others=George Baker (trans.)|year=1797}}</ref> جڏهن ته اسٽرابيري وڻ جا ساوا پن، اڇا گل ۽ ڳاڙها ٻير، جيڪي [[بحر روم]] جي علائقي جا مقامي آهن، قومي جهنڊي جي رنگن جي ياد ڏيارين ٿا.<ref name="altovastese"/> قومي پکي [[اطالوي جهرڪي]] آهي،<ref>{{cite web|title=Passero Italiano: L'uccello nazionale d'Italia|date=18 December 2022|url=https://www.concaternanaoggi.it/passero-italiano-luccello-nazionale-ditalia/|publisher=Conca Ternana Oggi|access-date=22 August 2024|archive-date=22 August 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240822123815/https://www.concaternanaoggi.it/passero-italiano-luccello-nazionale-ditalia/|url-status=live}}</ref> جڏهن ته قومي گل اسٽرابيري وڻ جو گل آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.msn.com/it-it/notizie/mondo/qual-%C3%A8-il-fiore-nazionale-dei-paesi-del-mondo/ss-AA1eWqXE#image=25|title=Il fiore nazionale dell'Italia (e quello degli altri Paesi del mondo)|website=[[MSN]]|access-date=26 August 2024|language=it|archive-date=2 October 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20241002211951/https://www.msn.com/it-it/notizie/mondo/qual-%C3%A8-il-fiore-nazionale-dei-paesi-del-mondo/ss-AA1eWqXE#image=25|url-status=live}}</ref> === ماحول === {{See also|اٽلي جي قومي پارڪن جي فهرست|اٽلي جي علائقائي پارڪن جي فهرست|اٽلي جي سامونڊي محفوظ علائقن جي فهرست}} [[File:National and Regional Parks of Italy.svg|thumb|اٽلي جا قومي ۽ علائقائي پارڪ]] تيز صنعتي ترقي کان پوءِ، اٽلي کي پنهنجي ماحولياتي مسئلن کي منهن ڏيڻ ۾ ڪجهه وقت لڳو. بهتري کان پوءِ، اٽلي هاڻي ماحولياتي پائيداري جي لحاظ کان دنيا ۾ 84هين درجي تي آهي.<ref>{{Cite web|title=Italy – Environment|url=http://dev.prenhall.com/divisions/hss/worldreference/IT/environment.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20090701064224/http://dev.prenhall.com/divisions/hss/worldreference/IT/environment.html|archive-date=1 July 2009|access-date=2 August 2010|publisher=Dev.prenhall.com}}</ref> قومي پارڪن، علائقائي پارڪن ۽ قدرتي محفوظ علائقن هيٺ محفوظ ڪيل ڪل زمين اٽلي جي علائقي جي لڳ ڀڳ 11 سيڪڙو تي مشتمل آهي،<ref>{{Cite web|title=Regione e aree protette|url=https://www.treccani.it/enciclopedia/regione-e-aree-protette_%28L%27Italia-e-le-sue-Regioni%29|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220111173345/https://www.treccani.it/enciclopedia/regione-e-aree-protette_%28L%27Italia-e-le-sue-Regioni%29|archive-date=11 January 2022|access-date=11 January 2022|language=it}}</ref> جڏهن ته اٽلي جي سامونڊي ڪناري جو 12 سيڪڙو حصو پڻ محفوظ ڪيو ويو آهي.<ref>{{Cite web|title=Le aree protette in Italia|url=http://www.uccellidaproteggere.it/La-conservazione/Cosa-fa-l-Italia-Le-azioni/Le-aree-protette-in-Italia|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220302220957/http://www.uccellidaproteggere.it/La-conservazione/Cosa-fa-l-Italia-Le-azioni/Le-aree-protette-in-Italia|archive-date=2 March 2022|access-date=2 March 2022|language=it}}</ref> اٽلي دنيا جي اهم [[اٽلي ۾ قابلِ تجديد توانائي|قابلِ تجديد توانائي]] پيدا ڪندڙ ملڪن مان هڪ رهيو آهي. 2010ع ۾ اهو نصب ٿيل [[شمسي توانائي]] جي گنجائش جي لحاظ کان دنيا جو چوٿون وڏو فراهم ڪندڙ هو،<ref>{{Cite web|date=15 July 2010|title=Renewables 2010 Global Status Report |url=http://www.ren21.net/Portals/97/documents/GSR/REN21_GSR2011.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110820095506/http://www.ren21.net/Portals/97/documents/GSR/REN21_GSR2011.pdf|archive-date=20 August 2011|access-date=16 July 2010|publisher=[[REN21]]}}; {{Cite web|title=Photovoltaic energy barometer 2010 – EurObserv'ER |url=https://www.eurobserv-er.org/pdf/baro196.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101011224419/http://www.eurobserv-er.org/pdf/baro196.pdf|archive-date=11 October 2010|access-date=30 October 2010}}</ref> ۽ [[هَوائي توانائي]] جي گنجائش جي لحاظ کان ڇهون وڏو ملڪ هو.<ref>{{Cite web|date=February 2011|title=World Wind Energy Report 2010 |url=http://www.wwindea.org/home/images/stories/pdfs/worldwindenergyreport2010_s.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110904232058/http://www.wwindea.org/home/images/stories/pdfs/worldwindenergyreport2010_s.pdf|archive-date=4 September 2011|access-date=8 August 2011|publisher=[[World Wind Energy Association]]}}</ref> 2020ع ۾ قابلِ تجديد توانائي اٽلي جي ڪل توانائي استعمال جو لڳ ڀڳ 37 سيڪڙو فراهم ڪري رهي هئي.<ref>{{Cite web|date=25 May 2021|title=Renewables provided 37% of Italy's energy in 2020 – English |url=https://www.ansa.it/english/news/2021/05/25/renewables-provided-37-of-italys-energy-in-2020_1a075060-c823-4076-a338-79367427dfd2.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211023040922/https://www.ansa.it/english/news/2021/05/25/renewables-provided-37-of-italys-energy-in-2020_1a075060-c823-4076-a338-79367427dfd2.html|archive-date=23 October 2021|access-date=28 May 2021|website=ANSA.it}}</ref> ملڪ 1963ع کان 1990ع تائين جوهري ريئڪٽر هلائيندو رهيو، پر [[چرنوبل حادثو]] ۽ [[1987ع جا اطالوي ريفرنڊم]] ٿيڻ کان پوءِ جوهري پروگرام ختم ڪيو ويو. 2008ع ۾ حڪومت هن فيصلي کي واپس وٺندي چار تائين جوهري بجلي گهر ٺاهڻ جا منصوبا جوڙيا، پر [[فوكوشيما جوهري حادثو]] کان پوءِ ٿيل ريفرنڊم ذريعي اهي منصوبا به رد ڪيا ويا.<ref>{{Cite web|last=Duncan Kennedy|date=14 June 2011|title=Italy nuclear: Berlusconi accepts referendum blow|url=https://www.bbc.co.uk/news/world-europe-13741105|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110612112154/http://www.bbc.co.uk/news/world-europe-13741105|archive-date=12 June 2011|access-date=20 April 2013|publisher=BBC News}}</ref> هوا جي آلودگي اڃا تائين هڪ سنگين مسئلو آهي، خاص طور تي صنعتي اتر ۾. اٽلي [[ڪاربان ڊاءِ آڪسائيڊ اخراج موجب ملڪن جي فهرست|ڪاربان ڊاءِ آڪسائيڊ]] پيدا ڪندڙ دنيا جو ٻارهون وڏو ملڪ آهي.<ref>United Nations Statistics Division, Millennium Development Goals indicators: [http://mdgs.un.org/unsd/mdg/SeriesDetail.aspx?srid=749&crid= Carbon dioxide emissions ({{CO2}}), thousand metric tons of {{CO2}}] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20091225014715/http://mdgs.un.org/unsd/mdg/SeriesDetail.aspx?srid=749&crid=|date=25 December 2009}}</ref> وڏن شهرن ۾ وڌندڙ ٽرئفڪ ۽ رش ماحولياتي ۽ صحت جا مسئلا پيدا ڪندا رهن ٿا، جيتوڻيڪ 1970ع ۽ 1980ع وارن ڏهاڪن کان پوءِ دونهين ۽ سموگ جي سطح ۾ نمايان گهٽتائي آئي آهي، ۽ [[سلفر ڊاءِ آڪسائيڊ]] جا مقدار پڻ گهٽيا آهن.<ref>{{Cite web|title=Environment and Health in Italy – Executive Summary|url=https://www.euro.who.int/en/home|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20100303051309/http://www.euro.who.int/document/hms/ehiexes_e.pdf|archive-date=3 March 2010|publisher=World Health Organization}}</ref> ٻيلن جي ڪٽائي، غيرقانوني اڏاوتن، ۽ زمين جي ناقص انتظامي پاليسين سبب اٽلي جي جبلستاني علائقن ۾ وڏي پيماني تي زميني ڪٽائي ٿي آهي، جنهن جي نتيجي ۾ ماحولياتي آفتون پيدا ٿيون آهن، جهڙوڪ 1963ع ۾ [[واجونٽ ڊيم]] جي تباهي، 1998ع جو [[سارنو]] سانحو،<ref>{{Cite news|last=Nick Squires|date=2 October 2009|title=Sicily mudslide leaves scores dead|url=https://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6255575/Sicily-mudslide-leaves-scores-dead.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20091006082824/http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6255575/Sicily-mudslide-leaves-scores-dead.html|archive-date=6 October 2009|access-date=2 October 2009|work=The Daily Telegraph|location=London}}</ref> ۽ 2009ع جا [[2009ع ميسينا جا ٻوڏ ۽ مٽيءَ جا ڌوڪڙا|ميسينا جا مٽيءَ جا ڌوڪڙا ۽ ٻوڏون]].<ref>{{Cite news|last=Nick Squires|date=2 October 2009|title=Sicily mudslide leaves scores dead|url=https://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6255575/Sicily-mudslide-leaves-scores-dead.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20091006082824/http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6255575/Sicily-mudslide-leaves-scores-dead.html|archive-date=6 October 2009|access-date=2 October 2009|work=The Daily Telegraph|location=London}}</ref> == سياست == {{Main|اٽلي جي سياست|اٽلي ۾ چونڊون}} اٽلي 1946ع کان هڪ وحداني [[پارلياماني جمهوريه]] آهي، جڏهن بادشاهت کي [[1946ع جو اطالوي ادارياتي ريفرنڊم|1946ع جي ريفرنڊم]] وسيلي ختم ڪيو ويو. [[اٽلي جو صدر|اٽلي جو صدر]]، [[سرجيو ماتاريلا]]، جيڪو 2015ع کان هن عهدي تي فائز آهي، ملڪ جو سربراهه آهي. صدر کي گڏيل اجلاس ۾ [[اٽلي جي پارليامينٽ]] ۽ علائقائي نمائندن طرفان هڪ ستن سالن واري مدي لاءِ چونڊيو ويندو آهي. اٽلي وٽ [[اٽلي جو آئين|هڪ لکيل جمهوري آئين]] موجود آهي، جيڪو [[اٽلي جي آئين ساز اسيمبلي|آئين ساز اسيمبلي]] طرفان تيار ڪيو ويو. اها اسيمبلي انهن [[فاشزم مخالف]] قوتن جي نمائندن تي مشتمل هئي، جن [[ٻي عالمي جنگ]] دوران اٽلي جي آزاديءَ وقت نازي ۽ فاشسٽ قوتن جي شڪست ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو هو.<ref>Smyth, Howard McGaw Italy: From Fascism to the Republic (1943–1946) ''The Western Political Quarterly'' vol. 1 no. 3 (pp. 205–222), September 1948.{{JSTOR|442274}}</ref> اٽلي معاشي، فوجي، ثقافتي ۽ سياسي معاملن ۾ اهم عالمي ڪردار ادا ڪري ٿو ۽ [[يورپي يونين]] جي ٽن وڏين رياستن مان هڪ سمجھيو وڃي ٿو. اهو عام طور تي هڪ [[علائقائي طاقت]] تصور ڪيو ويندو آهي،<ref>Gabriele Abbondanza, ''Italy as a Regional Power: the African Context from National Unification to the Present Day'' (Rome: Aracne, 2016); "''[[Operation Alba]] may be considered one of the most important instances in which Italy has acted as a regional power, taking the lead in executing a technically and politically coherent and determined strategy.''" See Federiga Bindi, ''Italy and the European Union'' (Washington, D.C.: Brookings Institution Press, 2011), p. 171.</ref> جڏهن ته ان جي [[عظيم طاقت]] واري حيثيت بابت عالمن ۽ سياسي تجزيه نگارن ۾ بحث جاري آهي.<ref>{{Cite book |url=https://books.google.com/books?id=nTKBdY5HBeUC&q=Canada%2520Among%2520Nations%252C%25202004%253A%2520Setting%2520Priorities+Straight |title=Canada Among Nations, 2004: Setting Priorities Straight |date=17 January 2005 |publisher=McGill-Queen's Press – MQUP |isbn=978-0-7735-2836-9 |page=85 |quote=The United States is the sole world's superpower. France, Italy, Germany and the United Kingdom are great powers |access-date=13 June 2016 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230116145100/https://books.google.com/books?id=nTKBdY5HBeUC&q=Canada%2520Among%2520Nations%252C%25202004%253A%2520Setting%2520Priorities+Straight |archive-date=16 January 2023 |url-status=live}}; {{Cite book |last=Sterio |first=Milena |url=https://books.google.com/books?id=-QuI6n_OVMYC&q=The%20Right%20to%20Self-determination%20Under%20International%20Law%3A%20%22selfistans%22%2C%20Secession%20and%20the%20Rule%20of%20the%20Great%20Powers |title=The right to self-determination under international law: "selfistans", secession and the rule of the great powers |date=2013 |publisher=Routledge |isbn=978-0-4156-6818-7 |location=Milton Park, Abingdon, Oxon |page=xii (preface) |quote=The great powers are super-sovereign states: an exclusive club of the most powerful states economically, militarily, politically and strategically. These states include veto-wielding members of the United Nations Security Council (United States, United Kingdom, France, China, and Russia), as well as economic powerhouses such as Germany, Italy and Japan. |access-date=13 June 2016 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240116110143/https://books.google.com/books?id=-QuI6n_OVMYC&q=The%20Right%20to%20Self-determination%20Under%20International%20Law%3A%20%22selfistans%22%2C%20Secession%20and%20the%20Rule%20of%20the%20Great%20Powers#v=snippet&q=The%20Right%20to%20Self-determination%20Under%20International%20Law%3A%20%22selfistans%22%2C%20Secession%20and%20the%20Rule%20of%20the%20Great%20Powers&f=false |archive-date=16 January 2024 |url-status=live}}</ref> [[انٽرنيشنل آئيڊيا]] جي عالمي جمهوريت واري اشاري (GSoD) ۽ جمهوريت ٽريڪر موجب، اٽلي مجموعي جمهوري معيارن ۾ اعليٰ درجي تي ڪارڪردگي ڏيکاري ٿو، جيتوڻيڪ [[قانون جي حڪمراني]] جي شعبي ۾ ڪجهه ڪمزورين جي نشاندهي ڪئي وئي آهي.<ref>{{Cite web |title=Italy {{!}} The Global State of Democracy |url=https://www.idea.int/democracytracker/country/italy |access-date=16 October 2025 |website=www.idea.int |language=en}}</ref> == حڪومت == {{Main|اٽلي جي حڪومت}} {{Multiple image | align = right | caption_align = center | image1 = Sergio Mattarella Official (cropped).jpg | caption1 = [[سرجيو ماتاريلا]]<br/>{{small|[[اٽلي جو صدر|صدر]]}} | image2 = Giorgia Meloni Official 2023 crop.jpg | caption2 = [[جورجيا ميلوني]]<br/>{{small|[[اٽلي جو وزيراعظم|وزيراعظم]]}} | total_width = 320 }} اٽلي ۾ پارلياماني حڪومت آهي، جيڪا [[مخلوط اڪثريتي نمائندگي]] واري چونڊ نظام تي ٻڌل آهي. پارليامينٽ مڪمل طور تي [[ٻه ايواني پارليامينٽ|ٻه ايواني]] آهي ۽ ٻنهي ايوانن وٽ ساڳيا اختيار آهن. اهي ٻه ايوان هي آهن: [[اٽلي جي چيمبر آف ڊپٽيز|چيمبر آف ڊپٽيز]]، جيڪو [[پالازو مونٽيچيٽوريو]] ۾ اجلاس ڪندو آهي، ۽ [[اٽلي جي سينيٽ|سينيٽ آف دي ريپبلڪ]]، جيڪا [[پالازو ماداما]] ۾ اجلاس ڪندي آهي. [[اٽلي جي پارليامينٽ]] جي هڪ خاص خصوصيت اها آهي ته پرڏيهه ۾ مستقل رهندڙ [[اطالوي شهريت جو قانون|اطالوي شهرين]] کي پڻ نمائندگي حاصل آهي؛ 8 ڊپٽيز ۽ 4 سينيٽر چار الڳ [[اٽلي جي پارليامينٽ#اوورسيز حلقو|پرڏيهي حلقن]] مان چونڊيا ويندا آهن. پارليامينٽ ۾ [[تاحيات سينيٽر]] پڻ هوندا آهن، جن کي صدر "سماجي، سائنسي، فني يا ادبي ميدان ۾ غيرمعمولي وطن دوست خدمتن" جي بنياد تي مقرر ڪندو آهي. اڳوڻا صدر خودبخود تاحيات سينيٽر بڻجي ويندا آهن. [[File:Palazzo Madama (Roma).jpg|thumb|[[پالازو ماداما]]، روم، [[اٽلي جي سينيٽ|سينيٽ آف دي ريپبلڪ]] جو صدر مقام]] [[اٽلي جو وزيراعظم]] حڪومت جو سربراهه آهي ۽ انتظامي اختيار رکي ٿو، پر گهڻين پاليسين تي عملدرآمد لاءِ کيس وزيرن جي ڪائونسل جي منظوري حاصل ڪرڻي پوي ٿي. وزيراعظم ۽ ڪابينا کي صدر مقرر ڪندو آهي ۽ پوءِ پارليامينٽ کان اعتماد جو ووٽ وٺڻو پوندو آهي. پنهنجي عهدي تي برقرار رهڻ لاءِ وزيراعظم کي اعتماد جا ووٽ حاصل ڪرڻ ضروري هوندا آهن. اٽلي جا اهم سياسي پارٽيون [[برادرز آف اٽلي]]، [[ڊيموڪريٽڪ پارٽي (اٽلي)|ڊيموڪريٽڪ پارٽي]] ۽ [[فائيو اسٽار موومينٽ]] آهن. 2022ع جي عام چونڊن دوران انهن ٽنهي پارٽين ۽ سندن اتحادين [[چيمبر آف ڊپٽيز]] ۾ 400 مان 357 سيٽون ۽ سينيٽ ۾ 200 مان 187 سيٽون حاصل ڪيون. {{Clear}} === قانون ۽ فوجداري انصاف === {{Main|اٽلي جو قانون|اٽلي جو عدالتي نظام|اٽلي ۾ قانون لاڳو ڪندڙ ادارا|اٽلي ۾ ڏوھ}} [[File:Roma 2011 08 07 Palazzo di Giustizia.jpg|thumb|[[اٽلي جي سپريم ڪورٽ آف ڪيسيشن]]، روم]] اٽلي جي قانون جا ڪيترائي ذريعا آهن. اهي درجابنديءَ جي لحاظ کان ترتيب ڏنل آهن؛ هيٺين درجي جي قانون يا ضابطي کي مٿين درجي جي قانون سان ٽڪراءُ ڪرڻ جي اجازت ناهي.<ref>{{Cite web|title=GERARCHIA DELLE FONTI|url=https://www.dirittoeconomia.net/diritto/fonti_diritto/gerarchia_fonti.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220117194800/https://www.dirittoeconomia.net/diritto/fonti_diritto/gerarchia_fonti.htm|archive-date=17 January 2022|access-date=26 March 2022|language=it}}</ref> [[اٽلي جو آئين|1948ع جو آئين]] سڀ کان اعليٰ قانوني ذريعو آهي.<ref>{{Cite web|title=Guide to Law Online: Italy |url=https://www.loc.gov/law/help/guide/nations/italy.php|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210508132418/https://www.loc.gov/law/help/guide/nations/italy.php|archive-date=8 May 2021|access-date=26 March 2022|website=loc.gov}}</ref> [[اٽلي جي آئيني عدالت]] قانونن جي آئين سان مطابقت بابت فيصلو ڪندي آهي. عدليه پنهنجا فيصلا [[رومي قانون]]، [[نيپولين ڪوڊ]] ۽ بعد وارن قانونن جي بنياد تي ڪري ٿي. [[اٽلي جي سپريم ڪورٽ آف ڪيسيشن]] فوجداري ۽ ديواني اپيلن لاءِ اعليٰ ترين عدالت آهي. اٽلي [[ايل جي بي ٽي حقن]] جي ميدان ۾ ٻين ڪيترن مغربي يورپي ملڪن کان پوئتي سمجهيو ويندو آهي.<ref>{{Cite web|title=Country Ranking – Rainbow Europe|url=https://rainbow-europe.org/country-ranking|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190521004552/https://rainbow-europe.org/country-ranking|archive-date=21 May 2019|access-date=28 October 2021|website=rainbow-europe.org}}</ref> تشدد جي ممانعت بابت اطالوي قانون کي پڻ ڪجهه بين الاقوامي معيارن کان گهٽ تصور ڪيو ويو آهي.<ref>{{Cite web|title=The Struggle against Torture in Italy – The Failure of the Italian Law – English|url=https://www.menschenrechte.org/en/2018/03/06/the-struggle-against-torture-in-italy-the-failure-of-the-italian-law|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190608005803/https://www.menschenrechte.org/en/2018/03/06/the-struggle-against-torture-in-italy-the-failure-of-the-italian-law|archive-date=8 June 2019|access-date=8 June 2019|website=menschenrechte.org}}</ref> قانون لاڳو ڪندڙ نظام گهڻ رخو آهي ۽ ان ۾ ڪيترائي پوليس ادارا شامل آهن.<ref name="Walters">{{Cite journal|last=Reece Walters|year=2013|editor2-last=Matthew Ball|editor3-last=Erin O'Brien|editor4-last=Juan Tauri|title=Eco Mafia and Environmental Crime|journal=Crime, Justice and Social Democracy: International Perspectives|publisher=Palgrave Macmillan|page=286|doi=10.1057/9781137008695_19|isbn=978-1-3494-3575-3|editor1=Kerry Carrington}}</ref> قومي پوليس ادارن ۾ [[پوليٽسيا دي ستاتو]] ('رياستي پوليس')، [[ڪارابينيئري]]، [[گوارڊيا دي فنانزا]] ('مالي پوليس') ۽ [[پوليٽسيا پينيٽينتسيريا]] ('جيل پوليس') شامل آهن،<ref name="BuonannoMastrobuoni">{{Cite book|last1=Paulo Buonanno|title=Lessons from the Economics of Crime: What Reduces Offending?|last2=Giovanni Mastrobuoni|publisher=MIT Press|year=2013|isbn=978-0-2620-1961-3|editor-last=Philip J. Cook|page=193|chapter=Centralized versus Decentralized Police Hiring in Italy and the United States|doi=10.7551/mitpress/9780262019613.001.0001|editor-last2=Stephen Machin|editor-last3=Olivier Marie|editor-last4=Giovanni Mastrobuoni}}</ref> ان سان گڏ [[گوارڊيا ڪوسٽيرا]] ('[[پاڻي پوليس|سامونڊي ڪناري جي محافظ پوليس]]') پڻ آهي.<ref name=Walters/> جيتوڻيڪ پوليسنگ بنيادي طور قومي سطح تي فراهم ڪئي ويندي آهي،<ref name="BuonannoMastrobuoni"/> پر [[صوبائي پوليس|صوبائي]] ۽ [[ميونسپل پوليس (اٽلي)|ميونسپل]] پوليس پڻ موجود آهن.<ref name="Walters"/> 19هين صديءَ جي وچ ڌاري ظاهر ٿيڻ کان وٺي، [[اٽلي ۾ منظم ڏوھ|اطالوي منظم ڏوھ]] ۽ ڏوهاري تنظيمن ڏکڻ اٽلي جي ڪيترن علائقن جي سماجي ۽ معاشي زندگيءَ ۾ گهڙي وئي آهن؛ انهن مان سڀ کان بدنام سسلي مافيا آهي، جيڪا آمريڪا سميت پرڏيهي ملڪن تائين پکڙجي وئي. مافيا جي آمدني GDP جي 9 سيڪڙو تائين پهچي سگهي ٿي<ref>{{Cite web|last=Claudio Tucci|date=11 November 2008|title=Confesercenti, la crisi economica rende ancor più pericolosa la mafia|url=http://www.ilsole24ore.com/art/SoleOnLine4/Economia%20e%20Lavoro/2008/11/confesercenti-mafia-racket-pizzo.shtml?uuid=20ff3b9c-afe7-11dd-8057-9c09c8bfa449|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110427081220/http://www.ilsole24ore.com/art/SoleOnLine4/Economia%20e%20Lavoro/2008/11/confesercenti-mafia-racket-pizzo.shtml?uuid=20ff3b9c-afe7-11dd-8057-9c09c8bfa449|archive-date=27 April 2011|access-date=21 April 2011|website=Confesercenti|publisher=Ilsole24ore.com|language=it}}; {{Cite news|url=https://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6957240/Italy-claims-finally-defeating-the-mafia.html|title=Italy claims finally defeating the mafia|author=Nick Squires|date=9 January 2010|work=The Daily Telegraph|location=London|access-date=21 April 2011|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110429173631/http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6957240/Italy-claims-finally-defeating-the-mafia.html|archive-date=29 April 2011}}</ref>.<ref>{{Cite news|last=Kiefer|first=Peter|date=22 October 2007|title=Mafia crime is 7% of GDP in Italy, group reports|url=https://www.nytimes.com/2007/10/22/world/europe/22iht-italy.4.8001812.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110501085052/http://www.nytimes.com/2007/10/22/world/europe/22iht-italy.4.8001812.html|archive-date=1 May 2011|access-date=19 April 2011|work=The New York Times}}</ref> 2009ع جي هڪ رپورٽ 610 [[ڪوموني|{{Lang|it|comuni|nocat=true}}]] جي نشاندهي ڪئي، جتي مافيا جي مضبوط موجودگي آهي، جتي 13 ملين اطالوي رهن ٿا ۽ GDP جو 15 سيڪڙو پيدا ٿئي ٿو.<ref>{{Cite web|last=Maria Loi|date=1 October 2009|title=Rapporto Censis: 13 milioni di italiani convivono con la mafia|url=http://www.antimafiaduemila.com/content/view/20052/78|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110429082416/http://www.antimafiaduemila.com/content/view/20052/78|archive-date=29 April 2011|access-date=21 April 2011|website=Censis|publisher=Antimafia Duemila|language=it}}; {{Cite news|url=https://www.theguardian.com/world/2009/oct/01/mafia-influence-hovers-over-italians|work=The Guardian|location=London|title=Mafia's influence hovers over 13{{spaces}}m Italians, says report|first=Tom|last=Kington|date=1 October 2009|access-date=5 May 2010| url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130908050448/http://www.theguardian.com/world/2009/oct/01/mafia-influence-hovers-over-italians|archive-date=8 September 2013}}</ref> ڪلابريا جي [['ندرنگيتا]]، جيڪا غالباً اٽلي جي سڀ کان طاقتور ڏوهاري تنظيم آهي، اڪيلي GDP جو 3 سيڪڙو حصو رکي ٿي.<ref>{{Cite web|last=ANSA|date=14 March 2011|title=Italy: Anti-mafia police arrest 35 suspects in northern Lombardy region|url=http://mafiatoday.com/sicilian-mafia-ndrangheta/italy-anti-mafia-police-arrest-35-suspects-in-northern-lombardy-region|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110429100220/http://mafiatoday.com/sicilian-mafia-ndrangheta/italy-anti-mafia-police-arrest-35-suspects-in-northern-lombardy-region|archive-date=29 April 2011|access-date=21 April 2011|website=adnkronos.com|publisher=Mafia Today}}</ref> هر 1,000 ماڻهن تي 0.013 جي شرح سان، اٽلي قتل جي شرح ۾ 61 ملڪن جي ڀيٽ ۾ 47هين نمبر تي آهي،<ref>{{Cite web|title=Crime Statistics – Murders (per capita) (more recent) by country|url=http://www.nationmaster.com/graph/cri_mur_percap-crime-murders-per-capita|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20080929181837/http://www.nationmaster.com/graph/cri_mur_percap-crime-murders-per-capita|archive-date=29 September 2008|access-date=4 April 2010|publisher=NationMaster.com}}</ref> ۽ دنيا جي 64 ملڪن جي ڀيٽ ۾ هر 1,000 ماڻهن تي زيادتي جي ڪيسن جي تعداد ۾ 43هين نمبر تي آهي. اهي ترقي يافته ملڪن ۾ نسبتاً گهٽ انگ اکر آهن. === پرڏيهي لاڳاپا === {{Main|اٽلي جا پرڏيهي لاڳاپا}} [[File:G7 Summit 2024 - Family photo - 02.jpg|thumb|[[گروپ آف سيون|جي-7]] اڳواڻن جي [[50هين جي-7 سربراهي اجلاس]]، [[اپوليا]] ۾ گروپ تصوير]] اٽلي [[يورپي اقتصادي ڪميونٽي]] (EEC)، جيڪا هاڻي يورپي يونين (EU) آهي، ۽ [[نيٽو]] جو باني ميمبر آهي. اٽلي کي 1955ع ۾ گڏيل قومن ۾ داخل ڪيو ويو، ۽ اهو بين الاقوامي تنظيمن، جهڙوڪ [[او اي سي ڊي]]، [[ٽيرفن ۽ واپار بابت عام معاهدو]]/[[ورلڊ ٽريڊ آرگنائيزيشن]] (GATT/WTO)، [[يورپ ۾ سلامتي ۽ تعاون جي تنظيم]] (OSCE)، [[يورپ جي ڪائونسل]] ۽ [[مرڪزي يورپي انيشيٽو]] جو ميمبر ۽ مضبوط حامي آهي. بين الاقوامي تنظيمن جي گردشي صدارتن ۾ ان جا وارو شامل آهن: 2018ع ۾ [[يورپ ۾ سلامتي ۽ تعاون جي تنظيم]]، 2017ع ۾ [[جي-7]]، ۽ 2014ع ۾ [[يورپي يونين جي ڪائونسل جي صدارت|يورپي يونين ڪائونسل]]. اٽلي [[گڏيل قومن جي سلامتي ڪائونسل جي ميمبرن جي فهرست|گڏيل قومن جي سلامتي ڪائونسل]] جو بار بار چونڊجندڙ [[گڏيل قومن جي سلامتي ڪائونسل|غير مستقل ميمبر]] آهي. اٽلي گهڻ طرفي بين الاقوامي سياست جي مضبوط حمايت ڪري ٿو، گڏيل قومن ۽ ان جي بين الاقوامي سلامتي سرگرمين جي تائيد ڪري ٿو. 2013ع ۾، اٽلي جا 5,296 فوجي پرڏيهه ۾ مقرر هئا، جيڪي 25 ملڪن ۾ گڏيل قومن ۽ نيٽو جي 33 مشنن ۾ شامل هئا.<ref>{{Cite web|title=Missioni/Attivita' Internazionali DAL 1 October 2013 AL 31 December 2013 – Situazione AL 11 December 2013 |url=http://www.difesa.it/OperazioniMilitari/Documents/SIT%20ANNO%202013%20al%2011%20dicembre%202013.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140201175427/http://www.difesa.it/OperazioniMilitari/Documents/SIT%20ANNO%202013%20al%2011%20dicembre%202013.pdf|archive-date=1 February 2014|access-date=27 January 2014|publisher=Italian Ministry of Defence}}</ref> اٽلي گڏيل قومن جي امن قائم رکڻ وارن مشنن جي حمايت ۾ [[UNITAF|صوماليا]]، [[موزمبيق ۾ گڏيل قومن جو آپريشن|موزمبيق]] ۽ [[اوڀر تيمور ۾ گڏيل قومن جو مربوط مشن|اوڀر تيمور]] ۾ فوجون مقرر ڪيون. اٽلي [[IFOR|بوسنيا]]، [[ڪوسوو فورس|ڪوسوو]] ۽ [[آپريشن سن رائز (البانيا)|البانيا]] ۾ نيٽو ۽ گڏيل قومن جي آپريشنن لاءِ مدد فراهم ڪري ٿو، ۽ 2003ع کان [[آپريشن اينڊيئرنگ فريڊم]] (OEF) جي حمايت ۾ افغانستان ۾ 2,000 کان وڌيڪ فوجي مقرر ڪيا. اٽلي عراق جي ٻيهر تعمير ۽ استحڪام لاءِ بين الاقوامي ڪوششن جي حمايت ڪئي، پر 2006ع تائين پنهنجو 3,200 فوجين وارو [[ملٽي نيشنل فورس – عراق#2006ع واپسيون|فوجي دستو]] واپس وٺي ڇڏيو. آگسٽ 2006ع ۾، اٽلي [[لبنان ۾ گڏيل قومن جي عبوري فورس]] لاءِ لڳ ڀڳ 2,450 فوجي مقرر ڪيا.<ref>[http://www.corriere.it/Primo_Piano/Cronache/2006/08_Agosto/29/libano.shtml "Italian soldiers leave for Lebanon"] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20060902001118/http://www.corriere.it/Primo_Piano/Cronache/2006/08_Agosto/29/libano.shtml|date=2 September 2006}} Corriere della Sera, 30 August 2006</ref> اٽلي [[فلسطيني اٿارٽي]] جو هڪ وڏو مالي مددگار آهي، جنهن صرف 2013ع ۾ €60&nbsp;ملين جو حصو ڏنو.<ref>{{Cite news|date=4 September 2013|title=Italy donates 60 million euros to PA|url=http://www.maannews.net/eng/ViewDetails.aspx?ID=626926|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20141018104825/http://www.maannews.net/eng/ViewDetails.aspx?ID=626926|archive-date=18 October 2014|access-date=27 January 2014|agency=[[Ma'an News Agency]]}}</ref> === فوج === {{Main|اطالوي هٿياربند فوجون|اٽلي جي فوجي تاريخ}} {{See also|اٽلي سان لاڳاپيل جنگين جي فهرست}} [[File:Cavour (550).jpg|thumb|هوائي جهاز بردار ٻيڙو ''[[اطالوي هوائي جهاز بردار ٻيڙو ڪاوير|ڪاوير]]''، [[اطالوي بحريه]] جو [[فليگ شپ]]]] [[File:Centauro01.JPEG|thumb|[[IFOR]] جي حصي طور [[بوسنيا ۽ هرزيگووينا]] ۾ گشت دوران اطالوي فوج جو [[چينتاورو (ٽينڪ تباه ڪندڙ)|چينتاورو]] ٽينڪ تباه ڪندڙ]] [[اٽلي جي فوجي تاريخ]] هڪ وسيع دور کي بيان ڪري ٿي، جيڪو [[اٽلي جون قديم قومون|اٽلي جي قديم قومن]] طرفان وڙهيل فوجي تڪرارن کان شروع ٿئي ٿو، خاص طور تي [[قديم رومن]] طرفان ڀونوچ سمنڊ جي دنيا جي فتح، وچئين دور ۾ اطالوي [[اطالوي شهري رياستون|شهري رياستن]] ۽ [[سامونڊي جمهوريهون|سامونڊي جمهوريهن]] جي واڌ، ۽ [[اٽلي جي تاريخي رياستن جي فهرست|تاريخي اطالوي رياستن]] جي [[اطالوي جنگيون|اطالوي جنگين]] ۽ [[جانشيني جون جنگيون|جانشيني جي جنگين]] ۾ شموليت کان گذري، نيپوليني دور، [[اٽلي جو اتحاد]]، [[اطالوي سلطنت|نوآبادياتي سلطنت]] جي مهمن، ٻنهي [[عالمي جنگون|عالمي جنگين]]، ۽ جديد دور تائين پهچي ٿو، جنهن ۾ [[نيٽو]]، يورپي يونين يا گڏيل قومن جي سرپرستي هيٺ عالمي [[امن قائم رکڻ]] واريون ڪارروائيون شامل آهن. [[اطالوي فوج]]، [[اطالوي بحريه|بحريه]]، [[اطالوي هوائي فوج|هوائي فوج]] ۽ [[ڪارابينيئري]] گڏجي اطالوي هٿياربند فوجون ٺاهين ٿيون، جيڪي [[هاءِ ڪائونسل آف ڊفينس (اٽلي)|هاءِ ڪائونسل آف ڊفينس]] جي حڪم هيٺ آهن، جنهن جي صدارت صدر ڪندو آهي، جيئن [[اٽلي جو آئين]] مقرر ڪري ٿو. آرٽيڪل 78 موجب، [[اٽلي جي پارليامينٽ|پارليامينٽ]] کي جنگ جي حالت جو اعلان ڪرڻ ۽ جنگ لاءِ ضروري اختيار حڪومت کي ڏيڻ جو اختيار آهي. هٿياربند فوجن جي شاخ نه هجڻ باوجود، [[گوارڊيا دي فنانزا]] کي فوجي حيثيت حاصل آهي ۽ اها فوجي بنيادن تي منظم آهي.{{Efn|گوارڊيا دي فنانزا جهازن، هوائي جهازن ۽ هيليڪاپٽرن جو وڏو ٻيڙو هلائي ٿي، جنهن سان اها اٽلي جي پاڻيءَ جي نگراني ڪري سگهي ٿي ۽ جنگي منظرنامن ۾ حصو وٺي سگهي ٿي.}} 2005ع کان فوجي خدمت رضاڪارانه آهي.<ref>{{Cite web|title=Law n°226 of August 23, 2004 |url=http://www.camera.it/parlam/leggi/04226l.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130117013103/http://www.camera.it/parlam/leggi/04226l.htm|archive-date=17 January 2013|access-date=13 July 2012|publisher=Camera.it}}</ref> 2010ع ۾، اطالوي فوج وٽ فعال ڊيوٽي تي 293,202 اهلڪار هئا،<ref>"The Military Balance 2010", pp. 141–145. [[International Institute for Strategic Studies]], 3 February 2010.</ref> جن مان 114,778 ڪارابينيئري هئا.<ref>{{Cite web|last=Italian Ministry of Defence|author-link=Ministry of Defence (Italy)|title=Nota aggiuntiva allo stato di previsione per la Difesa per l'anno 2009 |url=http://www.difesa.it/NR/rdonlyres/5EF11493-59DD-4FB7-8485-F4258D9F5891/0/Nota_Aggiuntiva_2009.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110504073613/http://www.difesa.it/NR/rdonlyres/5EF11493-59DD-4FB7-8485-F4258D9F5891/0/Nota_Aggiuntiva_2009.pdf|archive-date=4 May 2011|access-date=11 July 2014|language=it}}</ref> نيٽو جي [[نيوڪليئر شيئرنگ]] حڪمت عملي جي حصي طور، اٽلي 90 آمريڪي [[B61 نيوڪليئر بم]]ن جي ميزباني ڪري ٿو، جيڪي [[گيدي ايئر بيس|گيدي]] ۽ [[اويانو ايئر بيس|اويانو]] هوائي اڏن تي رکيل آهن.<ref>{{Cite web|last=Hans M. Kristensen / Natural Resources Defense Council|year=2005|title=NRDC: U.S. Nuclear Weapons in Europe – part 1|url=http://www.nrdc.org/nuclear/euro/euro_pt1.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110101060355/http://www.nrdc.org/nuclear/euro/euro_pt1.pdf|archive-date=1 January 2011|access-date=30 May 2011}}</ref> فوج قومي زميني دفاعي قوت آهي. اها 1946ع ۾، اٽلي جي جمهوريه بڻجڻ وقت، "[[رائل اطالوي آرمي]]" جي باقيات مان ٺهي. ان جون مشهور ترين جنگي گاڏيون [[دارڊو آءِ ايف وي|دارڊو]] [[پيادل جنگي گاڏي]]، [[بي 1 چينتاورو]] [[ٽينڪ تباه ڪندڙ]] ۽ [[ارييتي]] [[ٽينڪ]] آهن، ۽ ان جي هوائي جهازن ۾ [[اگوستا A129 مانگوستا|مانگوستا]] [[حملو ڪندڙ هيليڪاپٽر]] شامل آهي، جيڪو يورپي يونين، نيٽو ۽ گڏيل قومن جي مشنن ۾ مقرر ڪيو ويو آهي. ان وٽ [[ليوپارڊ 1]] ۽ [[M113]] بکتر بند گاڏيون پڻ موجود آهن. اطالوي بحريه هڪ [[بليو واٽر نيوي]] آهي. اها پڻ 1946ع ۾ ''[[ريجيا مارينا]]'' ('شاهي بحريه') جي باقيات مان ٺهي. يورپي يونين ۽ نيٽو جي ميمبر طور، بحريه سڄي دنيا ۾ اتحادي امن قائم رکڻ وارن آپريشنن ۾ حصو ورتو آهي. 2014ع ۾، بحريه 154 جهاز هلائي رهي هئي، جن ۾ ننڍا مددگار جهاز پڻ شامل هئا.<ref>{{Cite web|title=La Marina Militare OGGI|url=http://flpdifesa.org/wp-content/uploads/2013/06/Linee-intervento-del-Capo-di-SMM.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220525043355/http://flpdifesa.org/wp-content/uploads/2013/06/Linee-intervento-del-Capo-di-SMM.pdf|archive-date=25 May 2022|access-date=28 April 2022|language=it}}</ref> اطالوي هوائي فوج 1923ع ۾ بادشاهه وڪٽر ايمانوئل ٽئين طرفان هڪ آزاد خدمتي هٿيار طور ''[[ريجيا ايروناوٽيڪا]]'' ('شاهي هوائي فوج') جي نالي سان قائم ڪئي وئي. ٻي عالمي جنگ کان پوءِ، ان جو نالو ''ايروناوٽيڪا ميليتاري'' رکيو ويو. 2021ع ۾، اطالوي هوائي فوج 219 جنگي جيٽ هلائي رهي هئي. ٽرانسپورٽ جي صلاحيت 27 [[لاڪ هيڊ مارٽن C-130J سپر هرڪيولس|C-130J]] ۽ [[C-27J اسپارٽن]] جهازن جي ٻيڙي ذريعي يقيني بڻائي وئي آهي. فضائي ڪرتب ڏيکاريندڙ ٽيم ''[[فريتچي تريڪولوري]]'' ('ترنگا تير') آهي. فوج جو هڪ خودمختيار ڪور، ڪارابينيئري، اٽلي جي [[جينڊارمري]] ۽ [[فوجي پوليس]] آهي، جيڪا [[اٽلي ۾ قانون لاڳو ڪندڙ ادارا|اٽلي جي ٻين پوليس فورسن]] سان گڏ فوجي ۽ شهري آبادي جي پوليسنگ ڪري ٿي. جڏهن ته ڪارابينيئري جون مختلف شاخون الڳ وزارتن کي رپورٽ ڪن ٿيون، پر عوامي امن امان ۽ سلامتي برقرار رکڻ وقت هي ڪور گهرو وزارت کي رپورٽ ڪري ٿو.<ref>{{Cite web|title=The Carabinieri Force is linked to the Ministry of Defence|url=http://www.carabinieri.it/Internet/Multilingua/EN/GoverningBodies|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110430214042/http://www.carabinieri.it/Internet/Multilingua/EN/GoverningBodies|archive-date=30 April 2011|access-date=14 May 2010|publisher=Carabinieri}}</ref> ==<span class="anchor" id="Constituent entities"></span>انتظامي ورهاستون== <!-- This Anchor tag serves to provide a permanent target for incoming section links. Please do not remove or modify it, except to add another appropriate anchor. If you modify the section title, please anchor the old title. It is always best to anchor an old section header that has been changed so that links to it will not be broken. See [[Template:Anchor]] for details. This template is {{Subst:Anchor comment}}. --> {{Main|اٽلي جا علائقا|اٽلي جا صوبا|اٽلي جا ميٽروپوليٽن شهر|ڪوموني}} {{Italy Labelled Map Scalable|image-width=400}} اٽلي 20 علائقن (''[[ريجوني]]'') تي مشتمل آهي، جن مان پنجن کي [[خاص قانوني حيثيت وارا خودمختيار علائقا|خاص خودمختيار حيثيت]] حاصل آهي، جيڪا کين اضافي معاملن تي قانون سازي ڪرڻ جي اجازت ڏئي ٿي.<ref name="tuttitalia">{{Cite news|title=Regioni italiane|url=http://www.tuttitalia.it/regioni|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220509133929/https://www.tuttitalia.it/regioni|archive-date=9 May 2022|access-date=30 April 2022|language=it}}</ref> {{Div col}} * [[ابروزو]] * [[اوستا وادي]] * [[اپوليا]] * [[بازيليڪاتا]] * [[ڪلابريا]] * [[ڪمپانيا]] * [[ايميليا-رومانيا]] * [[فريولي-وينيزيا جوليا]] * [[لازيو]] * [[ليگوريا]] * [[لومباردي]] * [[مارڪي]] * [[موليزه]] * [[پيڊمونٽ]] * [[سارڊينيا]] * [[سسلي]] * [[ترنتينو-آلٽو آديجي/سڊٽيرول]] * [[ٽسڪني]] * [[امبريا]] * [[وينيتو]] {{Div col end}} ''ريجوني'' ۾ 107 صوبا (''[[اٽلي جا صوبا|پرووينچي]]'') يا ميٽروپوليٽن شهر (''[[اٽلي جا ميٽروپوليٽن شهر|چِتا ميٽروپوليتاني]]'')، ۽ 7,896 ميونسپلٽيون (''[[ڪوموني]]'') شامل آهن.<ref name="tuttitalia"/> {{Clear}} == معيشت == {{Main|اٽلي جي معيشت}} {{See also|وڏين اطالوي ڪمپنين جي فهرست}} اٽلي وٽ هڪ ترقي يافته<ref>{{Cite web|title=Select Country or Country Groups|url=https://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/2017/02/weodata/weoselgr.aspx|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20171022143402/https://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/2017/02/weodata/weoselgr.aspx|archive-date=22 October 2017|access-date=22 October 2017}}</ref> [[مخلوط معيشت]] آهي، جيڪا [[يورو زون]] ۾ ٽين وڏي ۽ [[قوت خريد جي برابري]] سان ترتيب ڏنل GDP موجب دنيا ۾ [[GDP (PPP) موجب ملڪن جي فهرست|11هين وڏي]] معيشت آهي.<ref name="IMFWEO.IT"/> ان وٽ [[ڪل دولت موجب ملڪن جي فهرست|نائين وڏي قومي دولت]] آهي ۽ [[سون جي ذخيرن موجب ملڪن جي فهرست|مرڪزي بئنڪ جي سون جي ذخيرن]] ۾ ٽئين نمبر تي آهي. [[جي-7]]، يورو زون ۽ [[او اي سي ڊي]] جي باني ميمبر طور، اهو سڀ کان وڌيڪ صنعتي ملڪن مان هڪ ۽ يورپ ۾ هڪ اهم [[واپاري قوم]] آهي؛<ref>{{Cite news|last1=Sensenbrenner|first1=Frank|last2=Arcelli|first2=Angelo Federico|title=Italy's Economy Is Much Stronger Than It Seems|url=https://www.huffingtonpost.com/frank-sensenbrenner/italy-economy_b_3401988.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141206190937/http://www.huffingtonpost.com/frank-sensenbrenner/italy-economy_b_3401988.html|archive-date=6 December 2014|access-date=25 November 2014|work=HuffPost}}; {{Cite news|last1=Dadush|first1=Uri|title=Is the Italian Economy on the Mend?|url=http://carnegieeurope.eu/publications/?fa=50565&reloadFlag=1|access-date=25 November 2014|publisher=[[Carnegie Endowment for International Peace|Carnegie Europe]]|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150713124951/http://carnegieeurope.eu/publications/?fa=50565&reloadFlag=1|archive-date=13 July 2015}}; {{Cite web|title=Doing Business in Italy: 2014 Country Commercial Guide for U.S. Companies |url=http://www.export.gov/italy/static/2014%20CCG%20Italy_Latest_eg_it_076513.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20140715152504/http://www.export.gov/italy/static/2014%20CCG%20Italy_Latest_eg_it_076513.pdf|archive-date=15 July 2014|access-date=25 November 2014|publisher=[[United States Commercial Service]]}}</ref> 2024ع تائين، ان €612&nbsp;ارب ماليت جو سامان برآمد ڪيو ۽ €46&nbsp;ارب جو واپاري سرپلس حاصل ڪيو.<ref>[https://www.ft.com/content/1a1f0646-55a0-49ea-a959-fcfd1b1d26b8?utm_social_post_id=634238374&utm_social_handle_id=18949452&fbclid=IwY2xjawO78ZFleHRuA2FlbQIxMABicmlkETFIVTRPNXM4NWFCQ1JjYVQ3c3J0YwZhcHBfaWQQMjIyMDM5MTc4ODIwMDg5MgABHiFr0MoDj_MQ9STlc3S5GUpagM9kFM0GNu8rQGlInWQ_2duT7xdIytOTssGH_aem_yj3Z7vcjITd9u8Tgv436Hg Europe should learn from Italy] ''FT'' (6 November 2025)</ref> [[انساني ترقي اشاري موجب ملڪن جي فهرست|انساني ترقي اشاري]] ۾ 30هين نمبر تي ايندڙ هڪ [[ترقي يافته ملڪ]] طور، اٽلي [[متوقع حياتي]]، [[اٽلي ۾ صحت سنڀال|صحت سنڀال]]،<ref>{{Cite web|title=The World Health Organization's ranking of the world's health systems|url=http://www.photius.com/rankings/healthranks.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100105190014/http://www.photius.com/rankings/healthranks.html|archive-date=5 January 2010|access-date=7 September 2015|publisher=Photius.com}}</ref> ۽ [[تعليم اشاري]] ۾ سٺي ڪارڪردگي ڏيکاري ٿو. اهو پنهنجي تخليقي ۽ جدت پسند ڪاروبارن،<ref>{{Cite web|title=The Global Creativity Index 2011 |url=http://martinprosperity.org/media/GCI%20Report%20Sep%202011.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140930054555/http://martinprosperity.org/media/GCI%20Report%20Sep%202011.pdf|archive-date=30 September 2014|access-date=26 November 2014|publisher=Martin Prosperity Institute}}</ref> مقابلي واري زرعي شعبي،<ref>{{Cite web|last1=Aksoy|first1=M. Ataman|last2=Ng|first2=Francis|title=The Evolution of Agricultural Trade Flows|url=https://openknowledge.worldbank.org/bitstream/handle/10986/3793/WPS5308.pdf?sequence=1|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141129120448/https://openknowledge.worldbank.org/bitstream/handle/10986/3793/WPS5308.pdf?sequence=1|archive-date=29 November 2014|access-date=25 November 2014|publisher=[[The World Bank]]}}</ref> ۽ پنهنجي اثرائتي ۽ اعليٰ معيار واري موٽر گاڏين، مشينري، خوراڪ، ڊزائن ۽ فيشن جي صنعتن لاءِ مشهور آهي.<ref>{{Cite web|title=Automotive Market Sector Profile – Italy|url=http://www.enterprisecanadanetwork.ca/_uploads/resources/Automotive-Market-Sector-Profile-Italy.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20141205163959/http://www.enterprisecanadanetwork.ca/_uploads/resources/Automotive-Market-Sector-Profile-Italy.pdf|archive-date=5 December 2014|access-date=26 November 2014|publisher=[[Trade Commissioner Service|The Canadian Trade Commissioner Service]]}}; {{Cite web|title=Data & Trends of the European Food and Drink Industry 2013–2014 |url=http://www.fooddrinkeurope.eu/uploads/publications_documents/Data__Trends_of_the_European_Food_and_Drink_Industry_2013-2014.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20141206010318/http://www.fooddrinkeurope.eu/uploads/publications_documents/Data__Trends_of_the_European_Food_and_Drink_Industry_2013-2014.pdf|archive-date=6 December 2014|access-date=26 November 2014|publisher=[[FoodDrinkEurope]]}}; {{Cite news|date=10 January 2014|title=Italy fashion industry back to growth in 2014 |url=http://uk.reuters.com/article/uk-italy-fashion-growth-idUKBREA0912220140110|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20141205114140/http://uk.reuters.com/article/2014/01/10/uk-italy-fashion-growth-idUKBREA0912220140110|archive-date=5 December 2014|access-date=26 November 2014|work=Reuters}}</ref> [[File:Milan skyline skyscrapers of Porta Nuova business district.jpg|thumb|[[ميلان]] اٽلي جو معاشي گاديءَ جو هنڌ آهي<ref>{{Cite web|date=18 May 2018|title=Milan, Italy's Industrial and Financial Capital|url=https://www.prologis.it/en/industrial-logistics-warehouse-space/europe/italy/milan-italys-industrial-and-financial-capital|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220707141649/https://www.prologis.it/en/industrial-logistics-warehouse-space/europe/italy/milan-italys-industrial-and-financial-capital|archive-date=7 July 2022|access-date=27 May 2022}}</ref> ۽ هڪ عالمي [[مالي مرڪز]] ۽ [[فيشن گاديءَ جو هنڌ]] آهي.]] [[File:Siena, Piazza Salimbeni (Bank Monte dei Paschi di Siena) (38588876202).jpg|thumb|[[بانڪا مونٽي دي پاسڪي دي سيئنا]]، جيڪا 1472ع ۾ قائم ٿي، دنيا جي [[قديم ترين بئنڪن جي فهرست|سڀ کان قديم يا ٻئي نمبر تي قديم بئنڪ آهي جيڪا مسلسل ڪم ڪري رهي آهي]].]] [[File:The Eni building, Quartiere XXXII Europa, Roma, Lazio, Italy - panoramio.jpg|thumb|[[ايني]] کي دنيا جي تيل ۽ گئس جي [[سپرميجرز]] مان هڪ سمجھيو ويندو آهي.<ref>{{Cite web|url=https://www.globalwitness.org/en/campaigns/oil-gas-and-mining/spotlight-sharpens/|title=The spotlight sharpens: Eni and corruption in Republic of Congo's oil sector|website=Global Witness|access-date=27 April 2020|archive-date=25 July 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20230725204616/https://www.globalwitness.org/en/campaigns/oil-gas-and-mining/spotlight-sharpens/|url-status=dead}}</ref>]] اٽلي دنيا جو [[پيداوار جي پيداوار موجب ملڪن جي فهرست|اٺون وڏو پيداواري ملڪ]] ۽ يورپ ۾ ٻيو وڏو ملڪ آهي،<ref>"[http://databank.worldbank.org/data/reports.aspx?source=2&series=NV.IND.MANF.KD&country= Manufacturing, value added (current US$)] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20171010152014/http://databank.worldbank.org/data/reports.aspx?source=2&series=NV.IND.MANF.KD&country=|date=10 October 2017}}". Retrieved 17 May 2017.</ref> جنهن جي خاصيت اها آهي ته ساڳي ماپ واري ٻين معيشتن جي ڀيٽ ۾ ان ۾ ملٽي نيشنل ڪارپوريشنون گهٽ آهن ۽ ڪيترائي متحرڪ [[ننڍا ۽ وچولي درجي جا ڪاروبار|ننڍا ۽ وچولي درجي جا ڪاروبار]] موجود آهن، جيڪي صنعتي ضلعن ۾ گڏ ٿيل آهن ۽ اطالوي صنعت جي ريڙهه جي هڏي آهن. ان سان هڪ اهڙو پيداوار وارو شعبو پيدا ٿيو آهي، جيڪو اڪثر نچ مارڪيٽن ۽ عياشي شين جي برآمد تي ڌيان ڏئي ٿو. جيتوڻيڪ اهو مقدار جي لحاظ کان مقابلي ۾ گهٽ صلاحيت رکي ٿو، پر اعليٰ معيار جي شين وسيلي انهن ايشيائي معيشتن سان مقابلو ڪري سگهي ٿو، جتي مزدوريءَ جو خرچ گهٽ آهي.<ref>{{Cite news|date=19 May 2005|title=Knowledge Economy Forum 2008: Innovative Small And Medium Enterprises Are Key To Europe & Central Asian Growth |url=http://web.worldbank.org/WBSITE/EXTERNAL/COUNTRIES/ECAEXT/0,,contentMDK:21808326~menuPK:258604~pagePK:2865106~piPK:2865128~theSitePK:258599,00.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20080623065619/http://web.worldbank.org/WBSITE/EXTERNAL/COUNTRIES/ECAEXT/0,,contentMDK:21808326~menuPK:258604~pagePK:2865106~piPK:2865128~theSitePK:258599,00.html|archive-date=23 June 2008|access-date=17 June 2008|publisher=The World Bank}}</ref> اٽلي 2023ع ۾ دنيا جو [[برآمدات موجب ملڪن جي فهرست|9هين وڏو برآمد ڪندڙ]] ملڪ هو. [[اٽلي جي وڏن واپاري ڀائيوارن جي فهرست|ان جا ويجها واپاري لاڳاپا]] ٻين يورپي يونين ملڪن سان آهن، ۽ 2019ع ۾ ان جا سڀ کان وڏا برآمدي ڀائيوار جرمني (12%)، فرانس (11%) ۽ آمريڪا (10%) هئا.<ref name="cia.gov">{{Cite web|title=The World Factbook|url=https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210701235642/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy|archive-date=1 July 2021|access-date=28 May 2021|publisher=Central Intelligence Agency}}</ref> [[اطالوي موٽر گاڏين جي صنعت]] ملڪ جي پيداواري شعبي جو اهم حصو آهي، جنهن ۾ 2015ع ۾ 144,000 کان وڌيڪ ڪمپنيون ۽ لڳ ڀڳ 485,000 ملازم هئا،<ref>{{Cite web|title=Auto: settore da 144mila imprese in Italia e 117 mld fatturato|url=http://www.adnkronos.com/soldi/economia/2015/09/23/auto-settore-mila-imprese-italia-mld-fatturato_WooBmrBqxgxO7mOvIRXUBI.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150925121926/http://www.adnkronos.com/soldi/economia/2015/09/23/auto-settore-mila-imprese-italia-mld-fatturato_WooBmrBqxgxO7mOvIRXUBI.html|archive-date=25 September 2015|access-date=23 September 2015|website=adnkronos.com}}</ref> ۽ اها GDP ۾ 9% حصو وجهي ٿي.<ref>{{Cite web|title=Country Profiles – Italy|url=http://acea.thisconnect.com/index.php/country_profiles/detail/italy|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20080211190839/http://acea.thisconnect.com/index.php/country_profiles/detail/italy|archive-date=11 February 2008|access-date=9 February 2008|website=acea.thisconnect.com}}</ref><ref>{{Cite web|title=Global Auto Market 2021. General Motors Is The Only Group To Report Double-digit Losses |url=https://www.focus2move.com/world-car-group-ranking|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210701010705/https://www.focus2move.com/world-car-group-ranking|archive-date=1 July 2021|access-date=27 May 2022}}</ref> ملڪ وٽ گاڏين جو وڏو سلسلو آهي، [[ماس مارڪيٽ]] تي ڌيان ڏيندڙ برانڊن جهڙوڪ [[فيات]]، [[پريميئم پيداوار|پريميئم]] برانڊن جهڙوڪ [[الفا روميو]] ۽ [[مازيراتي]] کان وٺي عياشي [[سپر ڪارز]] جهڙوڪ [[پاگاني (ڪمپني)|پاگاني]]، [[لامبورگيني]] ۽ [[فيراري]] تائين. [[بانڪا مونٽي دي پاسڪي دي سيئنا]]، تعريف تي دارومدار رکندي، دنيا جي سڀ کان قديم يا ٻئي نمبر تي قديم بئنڪ آهي جيڪا مسلسل ڪم ڪري رهي آهي، ۽ اٽلي جي چوٿين وڏي تجارتي ۽ ريٽيل بئنڪ آهي.<ref>{{Cite news|date=26 October 2017|title=Italy's fourth-biggest bank returns to the stockmarket|url=https://www.economist.com/news/finance-and-economics/21730672-shares-bailed-out-bank-start-trading-again-italys-fourth-biggest-bank|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20180215112321/https://www.economist.com/news/finance-and-economics/21730672-shares-bailed-out-bank-start-trading-again-italys-fourth-biggest-bank|archive-date=15 February 2018|access-date=26 October 2021|newspaper=[[The Economist]]}}</ref> اٽلي وٽ مضبوط [[ڪوآپريٽو]] شعبو آهي، جنهن ۾ يورپي يونين اندر آباديءَ جو سڀ کان وڏو حصو (4.5%) ڪوآپريٽو ۾ ملازم آهي.<ref>{{Cite web|date=April 2016|title=The Power of Cooperation – Cooperatives Europe key statistics 2015 |url=https://coopseurope.coop/sites/default/files/The%20power%20of%20Cooperation%20-%20Cooperatives%20Europe%20key%20statistics%202015.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20201112034412/https://coopseurope.coop/sites/default/files/The%20power%20of%20Cooperation%20-%20Cooperatives%20Europe%20key%20statistics%202015.pdf|archive-date=12 November 2020|access-date=28 May 2021|website=[[Cooperatives Europe]]}}</ref> [[وال ڊي آڪري تيل جو ميدان|وال ڊي آڪري]] علائقو، بازيليڪاتا، يورپ جو سڀ کان وڏو [[آن شور (هائيڊروڪاربنز)|آن شور]] [[هائيڊروڪاربن ميدان]] رکي ٿو.<ref>{{Cite web|title=In Val d'Agri with Upstream activities|url=https://www.eni.com/en-IT/operations/italy-val-agri-upstream-activities.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20220516034214/https://www.eni.com/en-IT/operations/italy-val-agri-upstream-activities.html|archive-date=16 May 2022|access-date=3 February 2021|publisher=[[Eni]]}}</ref> معتدل قدرتي گئس جا ذخيرا، خاص طور تي [[پو ماٿري]] ۽ ايڊرياٽڪ سمنڊ جي هيٺان آف شور علائقن ۾، دريافت ڪيا ويا آهن ۽ اهي ملڪ جو سڀ کان اهم معدني وسيلو آهن. اٽلي دنيا ۾ [[پومس]]، [[پوزولانا]] ۽ [[فيلڊسپار]] جي اهم پيدا ڪندڙن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite encyclopedia|title=Italy, the economy: Resources and power|encyclopedia=[[Encyclopædia Britannica]]|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297474/Italy/26994/Forestry#toc26986|access-date=9 February 2015|date=3 February 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20150209194536/http://www.britannica.com/EBchecked/topic/297474/Italy/26994/Forestry#toc26986|archive-date=9 February 2015|url-status=live}}</ref> ٻيو قابل ذڪر وسيلو سنگ مرمر آهي، خاص طور تي ٽسڪني مان نڪرندڙ مشهور اڇو [[ڪارارا سنگ مرمر]]. اٽلي هڪ مالي اتحاد، يعني يورو زون، جو حصو آهي، جيڪو لڳ ڀڳ 330 ملين شهرين جي نمائندگي ڪري ٿو، ۽ [[يورپي واحد مارڪيٽ]] جو پڻ حصو آهي، جيڪا 500 ملين کان وڌيڪ صارفين جي نمائندگي ڪري ٿي. ڪيترين ئي ملڪي تجارتي پاليسين جو تعين يورپي يونين جي ميمبر ملڪن جي معاهدن ۽ يورپي يونين جي قانون سازي ذريعي ٿيندو آهي. اٽلي 2002ع ۾ گڏيل يورپي ڪرنسي، [[يورو]]، اختيار ڪئي.<ref>{{Cite news|last=Andrews|first=Edmund L.|date=1 January 2002|title=Germans Say Goodbye to the Mark, a Symbol of Strength and Unity|url=https://www.nytimes.com/2002/01/01/world/germans-say-goodbye-to-the-mark-a-symbol-of-strength-and-unity.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110501031330/http://www.nytimes.com/2002/01/01/world/germans-say-goodbye-to-the-mark-a-symbol-of-strength-and-unity.html|archive-date=1 May 2011|access-date=18 March 2011|work=The New York Times}}; {{Cite news|last=Taylor Martin|first=Susan|date=28 December 1998|title=On Jan.{{spaces}}1, out of many arises one Euro|work=[[St. Petersburg Times]]|page=National, 1.A}}</ref> ان جي مالياتي پاليسي [[يورپي مرڪزي بئنڪ]] طرفان مقرر ڪئي ويندي آهي. اٽلي [[2008ع جو مالي بحران|2008ع جي مالي بحران]] کان متاثر ٿيو، جنهن ڍانچائي مسئلن کي وڌيڪ سنگين بڻايو.<ref>{{Cite web|last=Orsi|first=Roberto|date=23 April 2013|title=The Quiet Collapse of the Italian Economy|work=Euro Crisis in the Press |url=http://blogs.lse.ac.uk/eurocrisispress/2013/04/23/the-quiet-collapse-of-the-italian-economy|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141119075748/http://blogs.lse.ac.uk/eurocrisispress/2013/04/23/the-quiet-collapse-of-the-italian-economy|archive-date=19 November 2014|access-date=24 November 2014|publisher=[[The London School of Economics]]}}</ref> 1950ع واري ڏهاڪي کان 1970ع واري ڏهاڪي جي شروعات تائين هر سال GDP جي 5–6% مضبوط واڌ کان پوءِ،<ref>{{Cite book|last=Nicholas Crafts, Gianni Toniolo|title=Economic growth in Europe since 1945 |publisher=Cambridge University Press|year=1996|isbn=978-0-5214-9627-8|page=428}}</ref> ۽ 1980ع ۽ 1990ع واري ڏهاڪن ۾ تدريجي سستي کان پوءِ، ملڪ 2000ع واري ڏهاڪي ۾ جمود جو شڪار ٿيو.<ref>{{Cite web|last=Balcerowicz|first=Leszek|title=Economic Growth in the European Union|url=http://www.lisboncouncil.net/growth/documents/LISBON_COUNCIL_Economic_Growth_in_the_EU%20(1).pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140714205108/http://www.lisboncouncil.net/growth/documents/LISBON_COUNCIL_Economic_Growth_in_the_EU%20(1).pdf|archive-date=14 July 2014|access-date=8 October 2014|publisher=The Lisbon Council}}; {{Cite news|title="Secular stagnation" in graphics|url=https://www.economist.com/blogs/graphicdetail/2014/11/secular-stagnation-graphics|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141123234145/http://www.economist.com/blogs/graphicdetail/2014/11/secular-stagnation-graphics|archive-date=23 November 2014|access-date=24 November 2014|newspaper=The Economist}}</ref> وڏي سرڪاري خرچ سان واڌ بحال ڪرڻ لاءِ سياسي ڪوششن [[عوامي قرض]] ۾ شديد واڌ پيدا ڪئي، جيڪو 2017ع ۾ GDP جي 132% کان وڌيڪ هو؛<ref>{{Cite web|date=15 May 2018|title=Debito pubblico oltre 2.300 miliardi e all'estero non lo comprano|url=https://www.investireoggi.it/economia/debito-pubblico-oltre-2-300-miliardi-e-litalia-e-sulla-strada-dellautarchia-finanziaria|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20200221072720/https://www.investireoggi.it/economia/debito-pubblico-oltre-2-300-miliardi-e-litalia-e-sulla-strada-dellautarchia-finanziaria|archive-date=21 February 2020|access-date=1 June 2018}}</ref> اهو يورپي يونين ۾ يونان کان پوءِ ٻيو سڀ کان وڏو هو.<ref>{{Cite web|title=Government debt increased to 93.9% of GDP in euro area and to 88.0% in EU28|url=http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_PUBLIC/2-22072014-AP/EN/2-22072014-AP-EN.PDF|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141021162159/http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_PUBLIC/2-22072014-AP/EN/2-22072014-AP-EN.PDF|archive-date=21 October 2014|access-date=24 November 2014|publisher=[[Eurostat]]}}</ref> [[اطالوي سرڪاري قرض|اطالوي عوامي قرض]] جو سڀ کان وڏو حصو قومي ادارن ۽ ماڻهن وٽ آهي، جيڪو اٽلي ۽ يونان جي وچ ۾ هڪ اهم فرق آهي،<ref>{{Cite web|date=18 May 2010|title=Could Italy Be Better Off than its Peers?|url=https://www.cnbc.com/2010/05/18/could-italy-be-better-off-than-its-peers.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110430030613/http://www.cnbc.com/id/37207942/Could_Italy_Be_Better_Off_than_its_Peers|archive-date=30 April 2011|access-date=30 May 2011|publisher=CNBC}}</ref> ۽ [[گهريلو قرض]] جي سطح او اي سي ڊي جي اوسط کان گهڻي گهٽ آهي.<ref>{{Cite web|title=Household debt and the OECD's surveillance of member states|url=http://www.nationalbanken.dk/da/om_nationalbanken/oekonomisk_forskning/Documents/4_Household%20debt%20and%20the%20OECD's%20surveillance%20of%20member%20states%20by%20Christophe%20Andr%C3%A9.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20150109041518/http://www.nationalbanken.dk/da/om_nationalbanken/oekonomisk_forskning/Documents/4_Household%20debt%20and%20the%20OECD%27s%20surveillance%20of%20member%20states%20by%20Christophe%20Andr%C3%A9.pdf|archive-date=9 January 2015|access-date=26 November 2014|publisher=[[OECD]] Economics Department}}</ref> [[ڏکڻ وارو سوال|وڏي اتر–ڏکڻ ورهاست]] سماجي-معاشي ڪمزوريءَ جو هڪ اهم عنصر آهي؛<ref>{{Cite news|title=Oh for a new risorgimento|url=https://www.economist.com/special-report/2011/06/11/oh-for-a-new-risorgimento|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141024163715/http://www.economist.com/node/18780831|archive-date=24 October 2014|access-date=24 November 2014|newspaper=The Economist}}</ref> اتر ۽ ڏکڻ وارن علائقن ۽ ميونسپلٽين جي سرڪاري آمدنيءَ ۾ تمام وڏو فرق آهي.<ref>{{Cite web|title=Comune per Comune, ecco la mappa navigabile dei redditi dichiarati in Italia|url=http://www.lastampa.it/economia/speciali/redditi-italia|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20150405032750/http://www.lastampa.it/economia/speciali/redditi-italia|archive-date=5 April 2015|access-date=4 April 2015|website=lastampa.it}}</ref> سڀ کان امير صوبو، [[آلٽو آديجي-ڏکڻ ٽائرول]]، في فرد قومي GDP جو 152% ڪمائي ٿو، جڏهن ته سڀ کان غريب علائقو، ڪلابريا، 61% ڪمائي ٿو.<ref>{{Cite web|title=GDP per capita at regional level|url=https://www.istat.it/it/files/2016/12/Conti-regionali_2015.pdf?title=Conti+economici+territoriali+-+12%2Fdic%2F2016+-+Testo+integrale+e+nota+metodologica.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20171026054135/https://www.istat.it/it/files/2016/12/Conti-regionali_2015.pdf?title=Conti+economici+territoriali+-+12%2Fdic%2F2016+-+Testo+integrale+e+nota+metodologica.pdf|archive-date=26 October 2017|access-date=25 October 2017|publisher=[[Istat]]}}</ref> بيروزگاريءَ جي شرح (11%) يورو زون جي اوسط کان مٿي آهي،<ref>{{Cite web|title=Euro area unemployment rate at 11%|url=http://ec.europa.eu/eurostat/documents/2995521/8121455/3-31072017-AP-EN.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170731232352/http://ec.europa.eu/eurostat/documents/2995521/8121455/3-31072017-AP-EN.pdf|archive-date=31 July 2017|access-date=26 October 2017|publisher=[[Eurostat]]}}</ref> پر جدا جدا انگن موجب اها اتر ۾ 7% ۽ ڏکڻ ۾ 19% آهي.<ref>{{Cite web|last=Istat|author-link=National Institute of Statistics (Italy)|title=Employment and unemployment: second quarter 2017 |url=http://www.istat.it/it/files/2017/09/Mercato-del-lavoro-II-trim-2017.pdf?title=Il+mercato+del+lavoro+-+12%2Fset%2F2017+-+Testo+integrale+e+nota+metodologica.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20171026054033/http://www.istat.it/it/files/2017/09/Mercato-del-lavoro-II-trim-2017.pdf?title=Il+mercato+del+lavoro+-+12%2Fset%2F2017+-+Testo+integrale+e+nota+metodologica.pdf|archive-date=26 October 2017|access-date=26 October 2017}}</ref> [[درمياني آمدني|درمياني قابلِ خرچ آمدني]] 2021ع ۾ هر سال $27,949 هئي ([[قوت خريد جي برابري|PPP]]).<ref name="y148">{{cite book | author=OECD | title=Society at a Glance 2024: OECD Social Indicators, Figure 4.1 Median income varies by a factor eight across OECD countries | publisher=OECD | date=20 June 2024 | url=https://www.oecd.org/en/publications/2024/06/society-at-a-glance-2024_08001b73/full-report/component-12.html#indicator-d1e8404-8cd0a55a48 | page=}}</ref> [[اٽلي ۾ نوجوانن جي بيروزگاري|نوجوانن جي بيروزگاريءَ جي شرح]] (2018ع ۾ 32%) انتهائي بلند آهي. === زراعت === {{Main|اٽلي ۾ زراعت}} [[File:Vineyards in Piemonte, Italy.jpg|thumb|[[پيڊمونٽ جو انگورن وارو منظر: لانگهي-روئيرو ۽ مونفيراتو|لانگهي ۽ مونفيرات، پيڊمونٽ ۾ انگورن جا باغ]]. اٽلي دنيا جو [[شراب پيدا ڪندڙ ملڪن جي فهرست|سڀ کان وڏو شراب پيدا ڪندڙ ملڪ]] آهي، ۽ ان وٽ مقامي [[انگور جي ول|انگورن جي ولين]] جو سڀ کان وسيع قسم آهي.<ref>{{Cite web|date=25 November 2018|title=L'Italia è il maggiore produttore di vino|url=http://www.inumeridelvino.it/2018/11/la-produzione-di-vino-nel-mondo-2018-prima-stima-oiv.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211111224545/http://www.inumeridelvino.it/2018/11/la-produzione-di-vino-nel-mondo-2018-prima-stima-oiv.html|archive-date=11 November 2021|access-date=11 November 2021|language=it}}; {{Cite web|date=3 June 2017|title=L'Italia è il paese con più vitigni autoctoni al mondo|url=https://giornalevinocibo.com/2017/06/03/italia-prima-assoluta-per-vitgni-autoctoni-ecco-i-dati-dei-vari-stati|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211101044918/https://giornalevinocibo.com/2017/06/03/italia-prima-assoluta-per-vitgni-autoctoni-ecco-i-dati-dei-vari-stati|archive-date=1 November 2021|access-date=11 November 2021|language=it}}</ref>]] آخري زرعي مردم شماري موجب، 2010ع ۾ 1.6&nbsp;ملين فارم هئا (2000ع کان −32%)، جيڪي {{Convert|12700000|ha|0|abbr=on|disp=or}} تي پکڙيل هئا (انهن مان 63% ڏکڻ اٽلي ۾ آهن).<ref name="agrocensus">{{Cite web|date=24 October 2010|title=Censimento Agricoltura 2010|url=http://dati-censimentoagricoltura.istat.it/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150213021626/http://dati-censimentoagricoltura.istat.it/|archive-date=13 February 2015|access-date=11 February 2015|publisher=[[National Institute of Statistics (Italy)|ISTAT]]}}</ref> 99% خاندانن طرفان هلندڙ ۽ ننڍا آهن، جن جو سراسري پکيڙ صرف {{Convert|8|ha|0|abbr=on}} آهي.<ref name="agrocensus"/> زرعي استعمال واري زمين مان، اناج جا کيت 31%، [[زيتون]] جا باغ 8%، [[انگورن جا باغ]] 5%، [[کٽا ميوا]] جا باغ 4%، [[شگر بيٽ]] 2%، ۽ باغباني 2% تي مشتمل آهن. باقي زمين گهڻو ڪري چراگاهن (26%) ۽ چارا اناج (12%) لاءِ مخصوص آهي.<ref name="agrocensus"/> اٽلي دنيا جو [[شراب پيدا ڪندڙ ملڪن جي فهرست|سڀ کان وڏو شراب پيدا ڪندڙ ملڪ]] آهي،<ref>{{Cite web|year=2010|title=OIV report on the State of the vitiviniculture world market|url=http://news.reseau-concept.net/images/oiv_es/Client/DIAPORAMA_STATISTIQUES_Tbilissi_2010_EN.ppt|archive-url=https://web.archive.org/web/20110728145648/http://news.reseau-concept.net/images/oiv_es/Client/DIAPORAMA_STATISTIQUES_Tbilissi_2010_EN.ppt|archive-date=28 July 2011|website=news.reseau-concept.net|publisher=Réseau-CONCEPT|format=PowerPoint presentation}}</ref><ref>{{Cite news |last=Pisa |first=Nick |date=12 June 2011 |title=Italy overtakes France to become world's largest wine producer |url=https://www.telegraph.co.uk/foodanddrink/wine/8571222/Italy-overtakes-France-to-become-worlds-largest-wine-producer.html |url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20110903021833/http://www.telegraph.co.uk/foodanddrink/wine/8571222/Italy-overtakes-France-to-become-worlds-largest-wine-producer.html |archive-date=3 September 2011 |access-date=17 August 2011 |work=The Telegraph}}</ref> ۽ [[زيتون جو تيل]]، ميون (صوف، زيتون، انگور، نارنگيون، ليمون، ناسپاتيون، خوبانيون، هيزل نٽ، آڙون، چيريون، آلوبخارا، اسٽرابيريون ۽ ڪيئي فروٽ) ۽ ڀاڄين (خاص طور تي آرٽچوڪ ۽ ٽماٽا) جو اهم پيدا ڪندڙ آهي. سڀ کان مشهور [[اطالوي شراب]] [[ٽسڪني (شراب)|ٽسڪن]] [[ڪيانتي]] ۽ [[پيڊمونٽ (شراب)|پيڊمونٽي]] [[بارولو]] آهن. ٻيا مشهور شراب [[بارباريسڪو]]، [[باربيرا ڊي آستي]]، [[برونيلو دي مونتالچينو]]، [[فراسڪاتي DOC|فراسڪاتي]]، [[مونٽي پلچانو دابروزو]]، [[موريلينو دي اسڪانسانو]]، ۽ چمڪندڙ شراب [[فرانچياڪورتا DOCG|فرانچياڪورتا]] ۽ [[پروسيڪو]] آهن. معياري شيون جن ۾ اٽلي خاص مهارت رکي ٿو، خاص طور شراب ۽ [[اطالوي DOP پنيرن جي فهرست|علائقائي پنير]]، اڪثر معيار جي ضمانت وارن ليبلن [[Denominazione di origine controllata|DOC/DOP]] هيٺ محفوظ ڪيون وينديون آهن. هي [[يورپي يونين ۾ جاگرافيائي اشارا ۽ روايتي خاصيتون|جاگرافيائي اشاري وارو سرٽيفڪيٽ]]، جيڪو يورپي يونين طرفان منظور ٿيل آهي، [[نقلي شين]] سان مونجهاري کان بچڻ لاءِ اهم سمجھيو ويندو آهي. == آمدرفت == {{Main|اٽلي ۾ آمدرفت}} {{See also|اٽلي ۾ ريلوي اسٽيشنون}} [[File:A8-A26 Besnate.jpg|thumb|آٽوسترادا ديئي لاگي ('ڍنڍن واري موٽر وي'؛ [[آٽوسترادا A8 (اٽلي)|A8]] ۽ [[آٽوسترادا A9 (اٽلي)|A9]] جو حصو)، دنيا ۾ ٺهيل پهرين موٽر وي<ref name="independent"/>]] {{Anchor|Infrastructure}}اٽلي پهريون ملڪ هو جنهن موٽر ويون، ''[[آٽوسترادي]]''، ٺاهيون، جيڪي تيز ٽرئفڪ ۽ موٽر گاڏين لاءِ مخصوص هيون.<ref name="independent">{{Cite news|last=Lenarduzzi|first=Thea|date=30 January 2016|title=The motorway that built Italy: Piero Puricelli's masterpiece|url=http://www.independent.co.uk/travel/europe/the-worlds-first-motorway-piero-puricellis-masterpiece-is-the-focus-of-an-unlikely-pilgrimage-a6840816.html|url-status=live|archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20220526/http://www.independent.co.uk/travel/europe/the-worlds-first-motorway-piero-puricellis-masterpiece-is-the-focus-of-an-unlikely-pilgrimage-a6840816.html|archive-date=26 May 2022|access-date=12 May 2022|work=[[The Independent]]}}</ref> 2002ع ۾ اٽلي ۾ استعمال لائق [[اٽلي ۾ رستا|رستن]] جي ڊيگهه {{Convert|668721|km|mi|abbr=on}} هئي، جنهن ۾ {{Convert|6487|km|mi|abbr=on}} موٽر ويون شامل هيون، جيڪي رياست جي ملڪيت هيون پر [[اٽلانٽيا (ڪمپني)|اٽلانٽيا]] طرفان خانگي طور هلائي وينديون هيون. 2005ع ۾، لڳ ڀڳ 34,667,000 ڪارون (هر 1,000 ماڻهن تي 590) ۽ 4,015,000 مال بردار گاڏيون هن نيٽ ورڪ تي هلنديون هيون.<ref name="European Commission">{{Cite web|last=European Commission|author-link=European Commission|title=Panorama of Transport|url=http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_OFFPUB/KS-DA-07-001/EN/KS-DA-07-001-EN.PDF|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20090407142402/http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_OFFPUB/KS-DA-07-001/EN/KS-DA-07-001-EN.PDF|archive-date=7 April 2009|access-date=3 May 2009}}</ref> [[File:Etr500.JPG|thumb|[[ETR 500]] ريل گاڏي [[فلورنس–روم تيز رفتار ريلوي|فلورنس–روم تيز رفتار لائين]] تي، جيڪا يورپ ۾ ٺهيل پهرين تيز رفتار ريلوي هئي<ref>{{Cite web|title=Special report: A European high-speed rail network|url=https://op.europa.eu/webpub/eca/special-reports/high-speed-rail-19-2018/en/|access-date=22 July 2023|website=op.europa.eu|language=en-GB|archive-date=17 March 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240317233927/https://op.europa.eu/webpub/eca/special-reports/high-speed-rail-19-2018/en/|url-status=live}}</ref>]] [[اٽلي ۾ ريل آمدرفت|ريلوي نيٽ ورڪ]]، جيڪو رياست جي ملڪيت آهي ۽ [[فيروويه ديلو ستاتو|ريتي فيرووياريا ايتاليانا]] (FSI) طرفان هلائجي ٿو، 2024ع ۾ ڪل {{Convert|16879|km|mi|abbr=on}} هو، جنهن مان {{Convert|12277|km|0|abbr=on}} بجليءَ سان هلندڙ هو،<ref>{{Cite web |title=The network today |url=https://www.rfi.it/en/Network/The-network-today.html |access-date=29 September 2025 |website=[[Rete Ferroviaria Italiana]] |publisher=}}</ref> ۽ جنهن تي 4,802 لوڪوموٽو ۽ ريل ڪارون هلن ٿيون. تيز رفتار ريلن جو مکيه عوامي آپريٽر [[ترينيتاليا]] آهي، جيڪو FSI جو حصو آهي. تيز رفتار ريلون ٽن قسمن ۾ آهن: [[فريچياروسا]] ('ڳاڙهو تير') ريلون مخصوص تيز رفتار پٽڙين تي وڌ ۾ وڌ 300{{spaces}}km/h جي رفتار سان هلن ٿيون؛ [[فريچيارجينتو]] ('چانديءَ جو تير') تيز رفتار ۽ مکيه پٽڙين تي وڌ ۾ وڌ 250{{spaces}}km/h سان هلن ٿيون؛ ۽ [[فريچيابيانڪا]] ('اڇو تير') علائقائي تيز رفتار لائينن تي وڌ ۾ وڌ 200{{spaces}}km/h سان هلن ٿيون. اٽلي وٽ پاڙيسري ملڪن سان الپائن جبلن مٿان 11 ريل سرحدي گذرگاهون آهن. هوائي آمدرفت استعمال ڪندڙ مسافرن جي تعداد موجب اٽلي يورپ ۾ پنجين نمبر تي آهي، 2011ع ۾ لڳ ڀڳ 148 ملين مسافرن، يعني يورپ جي ڪل جو تقريباً 10%، سان.<ref>{{Cite web|date=7 January 2013|title=Trasporto aereo in Italia (PDF)|url=http://www.istat.it/it/archivio/78802|access-date=5 August 2013|publisher=ISTAT|archive-date=13 January 2013|archive-url=https://web.archive.org/web/20130113035254/http://www.istat.it/it/archivio/78802|url-status=live}}</ref> 2022ع ۾ 45 شهري هوائي اڏا هئا، جن ۾ [[ميلان مالپينسا ايئرپورٽ]] ۽ [[روم فيوميچينو ايئرپورٽ]] جا مرڪز شامل هئا.<ref>{{Cite web|title=Aeroporti in Italia: quanti sono? Elenco per regione|url=https://gliaeroporti.it/|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20221117184416/https://gliaeroporti.it/|archive-date=17 November 2022|access-date=17 November 2022|language=it}}</ref> 2021ع کان، اٽلي جو قومي هوائي جهاز بردار [[ITA ايئرويز]] آهي، جنهن [[اليتاليا]] جي جاءِ ورتي.<ref>{{Cite news|last=Buckley|first=Julia|date=18 October 2021|title=Italy reveals its new national airline|url=https://edition.cnn.com/travel/article/ita-airways-launch/index.html|access-date=18 October 2021|publisher=CNN|archive-date=18 October 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20211018100255/https://edition.cnn.com/travel/article/ita-airways-launch/index.html|url-status=live}}; {{Cite news|last=Villamizar|first=Helwing|date=15 October 2021|title=Italian Flag Carrier ITA Airways Is Born|url=https://airwaysmag.com/airlines/ita-airways-is-born|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20211016100028/https://airwaysmag.com/airlines/ita-airways-is-born|archive-date=16 October 2021|access-date=18 October 2021|work=Airways Magazine}}</ref> 2004ع ۾ 43 وڏا سامونڊي بندرگاهه هئا، جن ۾ [[جينوا]] شامل آهي، جيڪو ملڪ جو سڀ کان وڏو ۽ بحر روم ۾ ٻيو وڏو بندرگاهه آهي. 2005ع ۾ اٽلي وٽ لڳ ڀڳ 389,000 يونٽن تي مشتمل شهري هوائي ٻيڙو ۽ 581 جهازن تي مشتمل واپاري ٻيڙو هو.<ref name="European Commission"/> قومي اندروني آبي رستن جي نيٽ ورڪ جي ڊيگهه 2012ع ۾ تجارتي آمدرفت لاءِ {{Convert|2400|km|0|abbr=on}} هئي.<ref name="cia.gov"/> اتر اطالوي بندرگاهه، جهڙوڪ ٽريئستي جو گہرے پاڻي وارو بندرگاهه، جنهن جون وچ ۽ اوڀر يورپ سان وسيع ريلوي ڳنڍڻيون آهن، سبسڊين ۽ اهم پرڏيهي سيڙپڪاريءَ جو مرڪز آهن.<ref>Marcus Hernig: Die Renaissance der Seidenstraße (2018) pp 112.; Bernhard Simon: Can The New Silk Road Compete with the Maritime Silk Road? in The Maritime Executive, 1 January 2020.; Chazizam, M. (2018). The Chinese Maritime Silk Road Initiative: The Role of the Mediterranean. Mediterranean Quarterly, 29(2), 54–69.; Guido Santevecchi: Di Maio e la Via della Seta: «Faremo i conti nel 2020», siglato accordo su Trieste in Corriere della Sera: 5. November 2019.; Linda Vierecke, Elisabetta Galla "Triest und die neue Seidenstraße" In: Deutsche Welle, 8 December 2020.; {{Cite web|title=HHLA PLT Italy starting on schedule |url=https://www.hellenicshippingnews.com/hhla-plt-italy-starting-on-schedule|website=hellenicshippingnews.com|access-date=11 January 2021|archive-date=11 January 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210111105059/https://www.hellenicshippingnews.com/hhla-plt-italy-starting-on-schedule/|url-status=live}}</ref> آگسٽ 2025ع ۾، رٿيل [[آبنائے ميسينا پل]] کي ميلوني حڪومت طرفان حتمي منظوري ڏني وئي، جنهن جي تعمير 2025ع جي سرءُ ۾ شروع ٿيڻ مقرر آهي. اهو [[ڪلابريا]] کي [[سسلي]] سان ڳنڍيندو جڏهن اهو 2032ع ۾ کلي ويندو، ۽ اهو [[سڀ کان ڊگهي معلق پلن جي فهرست|دنيا جي سڀ کان ڊگهي معلق پل]] بڻجي ويندو.<ref>{{cite web|title=Italy gives final go-ahead for landmark Sicily bridge project |url=https://www.reuters.com/world/europe/italy-gives-final-go-ahead-landmark-sicily-bridge-project-2025-08-06/ |website=reuters.com |date=6 August 2025 |access-date=6 August 2025}}</ref> == توانائي == {{Main|اٽلي ۾ توانائي}} {{Further|اٽلي ۾ قابل تجديد توانائي|اٽلي ۾ بجلي جو شعبو}} [[File:Pannelli solari Unicoop Tirreno.JPG|thumb|[[پيومبينو]]، ٽسڪني ۾ شمسي پينل. اٽلي دنيا جي قابل تجديد توانائي جي سڀ کان وڏن پيدا ڪندڙ ملڪن مان هڪ آهي.<ref name="legambiente2015">{{Cite web|date=18 May 2015|title=Il rapporto Comuni Rinnovabili 2015|url=http://www.comunirinnovabili.it/il-rapporto-comuni-rinnovabili-2015|access-date=13 March 2016|website=Comuni Rinnovabili|publisher=Legambiente|language=it|archive-date=14 March 2016|archive-url=https://web.archive.org/web/20160314011841/http://www.comunirinnovabili.it/il-rapporto-comuni-rinnovabili-2015/|url-status=live}}</ref>]] اٽلي دنيا جي [[قابل تجديد ذريعن مان بجلي پيداوار موجب ملڪن جي فهرست|قابل تجديد توانائي جي سڀ کان وڏن پيدا ڪندڙن]] مان هڪ بڻجي ويو آهي، جيڪو يورپي يونين ۾ ٻيو ۽ دنيا ۾ نائون نمبر رکي ٿو. [[اٽلي ۾ هوائي توانائي|هوائي توانائي]]، [[اٽلي ۾ پن بجلي|پن بجلي]] ۽ [[اٽلي ۾ ارضي حرارتي توانائي|ارضي حرارتي توانائي]] ملڪ ۾ [[اٽلي ۾ بجلي جو شعبو|بجلي]] جا اهم ذريعا آهن. [[اٽلي ۾ قابل تجديد توانائي|قابل تجديد ذريعا]] پيدا ٿيندڙ سموري بجلي جو 28% فراهم ڪن ٿا، جنهن ۾ صرف پن بجلي 13% تائين پهچي ٿي، ان کان پوءِ شمسي توانائي 6%، هوائي توانائي 4%، بائيو انرجي 3.5% ۽ ارضي حرارتي توانائي 1.6% آهي.<ref name="gse">{{Cite web|date=19 December 2013|title=Rapporto Statistico sugli Impianti a fonti rinnovabili|url=http://www.gse.it/it/Statistiche/RapportiStatistici/Pagine/default.aspx|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20171018022905/http://www.gse.it/it/Statistiche/RapportiStatistici/Pagine/default.aspx|archive-date=18 October 2017|access-date=11 February 2015|publisher=Gestore dei Servizi Energetici}}</ref> قومي طلب جو باقي حصو فوسل ٻارڻن (قدرتي گئس 38%، ڪوئلو 13%، تيل 8%) ۽ درآمدات مان پورو ٿئي ٿو.<ref name="gse"/> [[ايني]]، جيڪا 79 ملڪن ۾ ڪم ڪري ٿي، ست "[[بگ آئل]]" ڪمپنين مان هڪ ۽ دنيا جي سڀ کان وڏين صنعتي ڪمپنين مان هڪ آهي.<ref>{{Cite web|title=Summary for Eni SpA|url=https://finance.yahoo.com/q?s=E|access-date=1 July 2020|archive-date=4 June 2016|archive-url=https://web.archive.org/web/20160604184217/http://finance.yahoo.com/q?s=e|url-status=live}}</ref> [[اٽلي ۾ شمسي توانائي|شمسي توانائي]] جي پيداوار اڪيلي 2014ع ۾ بجلي جو 9% هئي، جنهن سان اٽلي دنيا ۾ شمسي توانائي جي سڀ کان وڏي حصيداري وارو ملڪ بڻيو.<ref name="legambiente2015"/> [[مونتالتو دي ڪاسترو فوٽو وولٽائڪ پاور اسٽيشن]]، جيڪا 2010ع ۾ مڪمل ٿي، اٽلي جي سڀ کان وڏي فوٽو وولٽائڪ (PV) بجلي گهر آهي.<ref>{{Cite web|title=The Italian Montalto di Castro and Rovigo PV plants|url=https://www.solarserver.com/solar-magazine/solar-energy-system-of-the-month/the-italian-montalto-di-castro-and-rovigo-pv-plants.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20180509012719/https://www.solarserver.com/solar-magazine/solar-energy-system-of-the-month/the-italian-montalto-di-castro-and-rovigo-pv-plants.html|archive-date=9 May 2018|access-date=8 May 2018|website=solarserver.com}}</ref> اٽلي پهريون ملڪ هو جنهن بجلي پيدا ڪرڻ لاءِ [[اٽلي ۾ ارضي حرارتي توانائي|ارضي حرارتي توانائي]] جو استعمال ڪيو.<ref>{{Cite web|year=2011|title=Inventario delle risorse geotermiche nazionali|url=http://unmig.sviluppoeconomico.gov.it/unmig/geotermia/inventario/inventario.asp|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110722034736/http://unmig.sviluppoeconomico.gov.it/unmig/geotermia/inventario/inventario.asp|archive-date=22 July 2011|access-date=14 September 2011|publisher=UNMIG}}</ref> [[اٽلي ۾ جوهري توانائي]] [[1987ع جا اطالوي ريفرنڊم|1987ع جي ريفرنڊمن]] کان پوءِ، 1986ع جي [[چرنوبل حادثو]] جي پسمنظر ۾، ڇڏي ڏني وئي، جيتوڻيڪ اٽلي اڃا تائين پرڏيهي علائقن ۾ اطالوي ملڪيت وارن ريئڪٽرن مان جوهري توانائي درآمد ڪري ٿو. == سائنس ۽ ٽيڪنالاجي == {{Main|اٽلي ۾ سائنس ۽ ٽيڪنالاجي}} {{See also|اطالوي ايجادن ۽ دريافتن جي فهرست}} [[File:Justus Sustermans - Portrait of Galileo Galilei, 1636.jpg|thumb|upright=.8|[[گليليو گليلي]]، جنهن کي عام طور جديد سائنس، فزڪس ۽ فلڪيات جو پيءُ سمجھيو ويندو آهي]] صدين کان، اٽلي هڪ اهڙي سائنسي برادريءَ کي فروغ ڏنو آهي، جنهن سائنسن ۾ اهم دريافتون پيدا ڪيون. [[گليليو گليلي]] [[سائنسي انقلاب]] ۾ وڏو ڪردار ادا ڪيو ۽ کيس عام طور [[مشاهداتي فلڪيات]]،<ref>{{Cite book|last=Singer|first=C.|url=https://books.google.com/books?id=mPIgAAAAMAAJ|title=A Short History of Science to the Nineteenth Century|date=1941|publisher=Clarendon Press|page=217|access-date=22 March 2023|archive-date=2 October 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20241002213513/https://books.google.com/books?id=mPIgAAAAMAAJ|url-status=live}}</ref> جديد فزڪس،<ref>{{Cite book|last=Whitehouse|first=D.|url=https://archive.org/details/renaissancegeniu0000whit|title=Renaissance Genius: Galileo Galilei & His Legacy to Modern Science|date=2009|publisher=Sterling Publishing|isbn=978-1-4027-6977-1|page=[https://archive.org/details/renaissancegeniu0000whit/page/219 219]}}</ref> ۽ [[سائنسي طريقو|سائنسي طريقي]] جو پيءُ سمجھيو ويندو آهي.<ref>''Thomas Hobbes: Critical Assessments'', Volume 1. Preston King. 1993. p. 59</ref><ref>{{Cite book|last=Disraeli|first=I.|title=Curiosities of Literature|date=1835|publisher=W. Pearson & Company|page=371}}</ref> [[لابوراتوري ناتسيونالي دل گران ساسو]] (LNGS) دنيا جو سڀ کان وڏو زير زمين تحقيقي مرڪز آهي.<ref>{{Cite web|title=I Laboratori Nazionali del Gran Sasso|url=https://www.lngs.infn.it/it/descrizione-generale|access-date=15 January 2018|language=it}}</ref> ٽريئستي ۾ آباديءَ جي نسبت سان يورپ ۾ محققن جو سڀ کان وڏو سيڪڙو آهي.<ref>G. Bar "Trieste, è record europeo di ricercatori: 37 ogni mille abitanti. Più della Finlandia", In: il Fatto Quotidiano, 26 April 2018.</ref> اٽلي 2025ع ۾ [[عالمي جدت اشاري]] ۾ 28هين نمبر تي هو.<ref>{{Cite web |title=GII Innovation Ecosystems & Data Explorer 2025 |url=https://www.wipo.int/gii-ranking/en/italy |access-date=16 October 2025 |website=WIPO}}</ref><ref>{{Cite book |last1=Dutta |first1=Soumitra |url=https://www.wipo.int/web-publications/global-innovation-index-2025/en/index.html |title=Global Innovation Index 2025: Innovation at a Crossroads |last2=Lanvin |first2=Bruno |publisher=[[World Intellectual Property Organization]] |year=2025 |isbn=978-92-805-3797-0 |page=19 |language=en |doi=10.34667/tind.58864 |access-date=17 October 2025}}</ref> اٽلي ۾ [[ٽيڪنالاجي پارڪ]] آهن، جهڙوڪ سائنس ۽ ٽيڪنالاجي پارڪ ڪلوميٽرو روسو (بيرگامو)، [[AREA سائنس پارڪ]] (ٽريئستي)، ويگا-وينس گيٽ وي فار سائنس اينڊ ٽيڪنالاجي (وينيزيا)، توسڪانا لائيف سائنسز (سيئنا)، ٽيڪنالاجي پارڪ آف لودي ڪلسٽر (لودي)، ۽ ٽيڪنالاجي پارڪ آف ناواڪيو (پيزا)،<ref>{{Cite web|title=Science and Technology Parks in Italy|url=https://www.easst.net/science-and-technology-parks-in-italy|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20230719154033/https://www.easst.net/science-and-technology-parks-in-italy|archive-date=19 July 2023|access-date=28 August 2023}}</ref> گڏوگڏ [[سائنس ميوزيم]]، جهڙوڪ ميلان ۾ [[ميوزيو ناتسيونالي شينتسا ا ٽيڪنالوجيا ليوناردو دا ونچي]]. آمدنيءَ ۾ اتر–ڏکڻ جو وڏو فرق هڪ "[[ڊجيٽل ورهاست]]" پيدا ڪري ٿو.<ref>{{Cite journal|last=Alampi|first=Matteo|date=December 2007|title=Underdevelopment in Southern Italy: Traditional Setbacks and Modern Solutions|url=https://fisherpub.sjf.edu/cgi/viewcontent.cgi?article=1047&context=intlstudies_masters|journal=Fisher Digital Publications|via=International Studies Masters}}</ref><ref>{{Cite journal|last=Di Pietro|first=Giorgio|date=June 2021|title=Changes in Italy's education-related digital divide|journal=Economic Affairs|volume=41|issue=2|pages=252–270|doi=10.1111/ecaf.12471|issn=0265-0665|s2cid=237848271|doi-access=free}}</ref> == سياحت == {{Main|اٽلي ۾ سياحت}} [[File:Positano - Fornillo Beach.jpg|thumb|[[امالفي ساحل]] اٽلي جي اهم سياحتي منزلن مان هڪ آهي.<ref>[http://www.italy24.ilsole24ore.com/art/business-and-economy/2017-05-04/turismo-stranieri-124013.php?uuid=AEVg9GGB "Foreign tourist numbers in Italy head towards new record"] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20170601184213/http://www.italy24.ilsole24ore.com/art/business-and-economy/2017-05-04/turismo-stranieri-124013.php?uuid=AEVg9GGB|date=1 June 2017}}. Retrieved 21 May 2017.</ref>]] ماڻهو صدين کان اٽلي جو دورو ڪندا رهيا آهن، پر [[اٽلي ۾ سياحت|سياحت لاءِ اپٻيٽ جو دورو]] سڀ کان پهريان امير امرا [[گرانڊ ٽور]] دوران ڪرڻ لڳا، جيڪو 17هين صديءَ ۾ شروع ٿيو ۽ 18هين ۽ 19هين صديءَ ۾ عروج تي پهتو.<ref name="grand-tour">{{Cite web|title=Grand Tour|url=https://www.treccani.it/enciclopedia/grand-tour|access-date=6 May 2022|language=it}}</ref> اهو اهڙو دور هو، جنهن ۾ يورپي اشرافيا، جن مان گهڻا برطانوي هئا، يورپ جي حصن جو دورو ڪندا هئا، جن ۾ اٽلي هڪ اهم منزل هوندو هو.<ref name="grand-tour"/> اٽلي لاءِ، هن جو مقصد قديم تعمير، مقامي ثقافت جو مطالعو ڪرڻ ۽ ان جي قدرتي خوبصورتيءَ کي ساراهڻ هو.<ref>{{Cite web|title=Italy on the Grand Tour (Getty Exhibitions)|url=http://www.getty.edu/art/exhibitions/grand_tour/what.html|access-date=9 June 2015}}</ref> اٽلي [[عالمي سياحت درجابندي|دنيا جو پنجون سڀ کان وڌيڪ گهميل ملڪ]] آهي، جتي 2024ع ۾ ڪل 57 ملين سياح آيا.<ref>{{cite web |title=Global and regional tourism performance |url=https://www.unwto.org/tourism-data/un-tourism-tourism-dashboard |access-date=25 May 2025}}</ref> 2014ع ۾ سفر ۽ سياحت مان آمدني EUR163{{spaces}}ارب هئي (GDP جو 10%) ۽ 1,082,000 نوڪريون سڌي طرح ان سان لاڳاپيل هيون (روزگار جو 5%).<ref>{{Cite web|title=Travel & Tourism Economic Impact 2015 Italy |url=https://www.wttc.org/-/media/files/reports/economic%20impact%20research/countries%202015/italy2015.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20171010152616/https://www.wttc.org/-/media/files/reports/economic%20impact%20research/countries%202015/italy2015.pdf|archive-date=10 October 2017|access-date=20 May 2017|publisher=[[World Travel and Tourism Council]]}}</ref> سياحن جي دلچسپي خاص طور [[اٽلي جي ثقافت|ثقافت]]، [[اطالوي کاڌو|کاڌي]]، [[اٽلي جي تاريخ|تاريخ]]، [[اٽلي جي تعميراتي فن|تعميراتي فن]]، [[اطالوي فن|فن]]، مذهبي هنڌن ۽ رستن، شادي سياحت، قدرتي حسن، رات جي زندگي، پاڻيءَ هيٺان هنڌن ۽ اسپا سان آهي.<ref>{{Cite web|date=February 2023|title=In Italia 11mila matrimoni stranieri, un turismo da 599 milioni|url=https://www.ansa.it/canale_viaggiart/it/notizie/speciali/2023/02/01/turismo-wedding-2-milioni-presenze-e-fatturato-599-mln_dcec4ad9-3ab8-4677-a303-6378020ac3a7.html|access-date=2 February 2023|language=it}}; {{Cite web|title=10 Migliori destinazioni italiane per vita notturna|url=https://www.travel365.it/migliori-destinazioni-italiane-per-vita-notturna.htm|access-date=28 December 2021|language=it}}</ref> سياري ۽ اونهاري جي سياحت الپس ۽ [[اپينائن جبلن]] جي هنڌن تي موجود آهي،<ref>{{Cite web|date=30 July 2017|title=VACANZE IN MONTAGNA IN ITALIA: IN INVERNO E IN ESTATE|url=https://www.alloggitaly.it/vacanze-in-montagna-in-italia|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> جڏهن ته سامونڊي سياحت [[بحر روم]] جي ڪناري وارن هنڌن تي وڏي پيماني تي عام آهي.<ref>{{Cite web|date=14 February 2018|title=Il turismo balneare|url=https://www.turismo-oggi.com/il-turismo-balneare.html|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> اٽلي بحر روم ۾ ڪروز سياحت جي اهم منزل آهي.<ref>{{Cite web|date=27 April 2022|title=Crociere, Cemar: 8,8 milioni di passeggeri nei porti italiani|url=https://www.lagenziadiviaggi.it/crociere-cemar-88-milioni-di-passeggeri-nei-porti-italiani|access-date=13 May 2022|language=it}}</ref> ننڍن، تاريخي ۽ فني ڳوٺن کي [[اي بورگي پيو بيلي ديٽاليا]] ({{Literally|اٽلي جا سڀ کان خوبصورت ڳوٺ}}) انجمن وسيلي فروغ ڏنو ويندو آهي. سڀ کان وڌيڪ گهميل علائقا وينيتو، ٽسڪني، لومباردي، ايميليا-رومانيا ۽ لازيو آهن.<ref>{{Cite web|title=Number of nights spent in tourist accommodation establishments in the top 20 EU-28 tourist regions, by NUTS 2 regions, 2015 (million nights spent) RYB17 – Statistics Explained |url=https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php?title=File:Number_of_nights_spent_in_tourist_accommodation_establishments_in_the_top_20_EU-28_tourist_regions,_by_NUTS_2_regions,_2015_(million_nights_spent)_RYB17.png|access-date=17 April 2022|publisher=European Commission}}</ref> روم يورپ جو ٽيون ۽ دنيا جو 12هون سڀ کان وڌيڪ گهميل شهر آهي، جتي 2017ع ۾ 9.4&nbsp;ملين سياح آيا.<ref>{{Cite web|title=Ranking the 30 Most-Visited Cities in the World|url=https://www.travelpulse.com/news/destinations/ranking-the-30-most-visited-cities-in-the-world.html|website=TravelPulse}}</ref> وينس ۽ فلورنس دنيا جي 100 وڏين منزلن مان آهن. اٽلي وٽ ڪنهن به ملڪ جي ڀيٽ ۾ سڀ کان وڌيڪ [[عالمي ورثو ماڳ]] آهن: [[اٽلي ۾ عالمي ورثو ماڳن جي فهرست|61]]،<ref>{{Cite web|title=The World Heritage Convention|url=https://whc.unesco.org/en/convention|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20160827065310/https://whc.unesco.org/en/convention|archive-date=27 August 2016|access-date=1 August 2021|publisher=UNESCO}}</ref> جن مان 55 ثقافتي ۽ 6 قدرتي آهن.<ref>{{Cite web|title=Italy|url=https://whc.unesco.org/en/statesparties/it|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211201134320/http://whc.unesco.org/en/statesparties/it|archive-date=1 December 2021|access-date=9 April 2019|publisher=UNESCO World Heritage Centre}}</ref> == آبادي == {{Main|اٽلي جي آبادي}} {{See also|اطالوي ماڻهو|اٽلي ۾ اندروني لڏپلاڻ|اطالوي ڊائاسپورا|اٽلي جي جينياتي تاريخ|اٽلي جي شهرن جي فهرست}} [[File:Map of population density in Italy (2011 census) alt colours.jpg|thumb|اٽلي جي آباديءَ جي گهاٽائي جو نقشو (2011ع مردم شماري)]] [[File:Map of the Italian Diaspora in the World.svg|thumb|دنيا ۾ [[اطالوي ڊائاسپورا]]]] 2025ع تائين، اٽلي جي آبادي 58,915,561 آهي.<ref name="population" /> ان جي آباديءَ جي گهاٽائي {{Convert|195|PD/km2}} آهي، جيڪا اڪثر مغربي يورپي ملڪن کان وڌيڪ آهي. تنهن هوندي به ورهاست غير برابر آهي: سڀ کان وڌيڪ گهاٽا آباد علائقا پو ماٿري (لڳ ڀڳ اڌ آبادي) ۽ روم ۽ نيپلز جا ميٽروپوليٽن علائقا آهن، جڏهن ته وڏا علائقا جهڙوڪ الپس ۽ اپينائن جا بلند ميداني علائقا، بازيليڪاتا جا پليٽو، ۽ سارڊينيا ٻيٽ، گڏوگڏ سسلي جو وڏو حصو، گهٽ آباد آهن. 20هين صديءَ دوران اٽلي جي آبادي لڳ ڀڳ ٻيڻي ٿي، پر واڌ جو نمونو غير برابر رهيو، ڇاڪاڻ ته ڳوٺاڻي ڏکڻ کان صنعتي اتر ڏانهن وڏي پيماني تي [[اٽلي ۾ اندروني لڏپلاڻ|اندروني لڏپلاڻ]] ٿي، جيڪا 1950ع–1960ع واري ڏهاڪي جي [[اطالوي معاشي معجزو]] جو نتيجو هئي. بلند زرخيزيءَ جون شرحون 1970ع واري ڏهاڪي تائين برقرار رهيون، جنهن کان پوءِ اهي گهٽجڻ لڳيون؛ [[ڪل زرخيزي شرح]] (TFR) 1995ع ۾ هر عورت تي 1.2 ٻارن جي تاريخي گهٽ ترين سطح تي پهتي، جيڪا 2.1 جي بدلي واري شرح کان گهڻو گهٽ ۽ 1883ع جي 5 واري بلند ترين سطح کان ڪافي گهٽ هئي.<ref>{{Citation|last=Max Roser|title=Total Fertility Rate around the world over the last centuries|work=[[Our World in Data]], [[Gapminder Foundation]]|year=2014|url=https://ourworldindata.org/grapher/children-born-per-woman?year=1800&country=ITA|access-date=7 May 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20180807185906/https://ourworldindata.org/grapher/children-born-per-woman?year=1800&country=ITA|archive-date=7 August 2018|url-status=dead}}</ref> 2008ع کان، جڏهن شرح ٿوري وڌي 1.4 ٿي،<ref>{{Cite web|last=ISTAT|author-link=Istituto Nazionale di Statistica|title=Average number of children born per woman 2005–2008 |url=http://demo.istat.it/altridati/indicatori/2008/Tab_4.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110810171708/http://demo.istat.it/altridati/indicatori/2008/Tab_4.pdf|archive-date=10 August 2011|access-date=3 May 2009|language=it}}</ref><ref>{{Cite web|last=ISTAT|author-link=Istituto Nazionale di Statistica|title=Crude birth rates, mortality rates and marriage rates 2005–2008 |url=http://demo.istat.it/altridati/indicatori/2008/Tab_1.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110810171721/http://demo.istat.it/altridati/indicatori/2008/Tab_1.pdf|archive-date=10 August 2011|access-date=10 May 2009|language=it}}</ref> ڄمڻ جو تعداد هر سال مسلسل گهٽجي رهيو آهي، جيڪو 2023ع ۾ 379,000 جي رڪارڊ گهٽ سطح تي پهتو — 1861ع کان پوءِ سڀ کان گهٽ.<ref name="www.reuters.com">[https://www.reuters.com/world/europe/births-fall-italy-15th-year-running-record-low-2024-03-29/ Births fall in Italy for 15th year running to record low]| Reuters</ref> 2024ع ۾ اها شرح 1.2 هئي.<ref>{{Cite news|last=Jones|first=Tobias|date=3 January 2024|title=Boosting Italy's birthrate has become a patriotic cause for the far right. But it's an idea that's doomed|url=https://www.theguardian.com/commentisfree/2024/jan/03/italy-birthrate-far-right-population-immigration-giorgia-meloni|access-date=29 May 2024|work=The Guardian|language=en-GB|issn=0261-3077}}</ref> انهن رجحانن جي نتيجي ۾، اٽلي جي آبادي تيزيءَ سان پوڙهي ٿي رهي آهي ۽ آهستي آهستي گهٽجي رهي آهي. لڳ ڀڳ هر چئن مان هڪ اطالوي 65 سالن کان مٿي آهي،<ref name="www.reuters.com" /> ۽ ملڪ وٽ [[درمياني عمر موجب ملڪن جي فهرست|دنيا جي چوٿين سڀ کان پوڙهي آبادي]] آهي، جنهن جي درمياني عمر 48 ۽ اوسط عمر 46.6 آهي.<ref name="cia.gov" /><ref>{{Cite web|title=Aging population of Italy|url=https://www.statista.com/topics/8379/aging-population-of-italy/|access-date=29 May 2024|website=Statista|language=en|archive-date=29 May 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240529041428/https://www.statista.com/topics/8379/aging-population-of-italy/|url-status=live}}</ref> مجموعي آبادي 2014ع کان مسلسل گهٽجي رهي آهي ۽ 2024ع ۾ 59 ملين کان ٿوري گهٽ ٿيڻ جو اندازو آهي، جيڪو هڪ ڏهاڪي ۾ 1.36&nbsp;ملين کان وڌيڪ ماڻهن جي گڏيل گهٽتائي ڏيکاري ٿو.<ref>{{Cite web|last1=Nadeau |first1=Barbie Latza |last2=Di Donato |first2=Valentina |last3=Mortensen |first3=Antonia|date=17 May 2023|title='Low fertility trap': Why Italy's falling birth rate is causing alarm|url=https://www.cnn.com/2023/05/17/europe/italy-record-low-birth-rate-intl-cmd/index.html|access-date=29 May 2024|website=CNN|language=en|archive-date=29 May 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240529041430/https://www.cnn.com/2023/05/17/europe/italy-record-low-birth-rate-intl-cmd/index.html|url-status=live}}</ref> 19هين صديءَ جي آخر کان 1960ع واري ڏهاڪي تائين، اٽلي وڏي پيماني تي هجرت ڪندڙ ملڪ هو. 1898ع ۽ 1914ع جي وچ ۾، [[اطالوي ڊائاسپورا]] جي عروج وارن سالن ۾، لڳ ڀڳ 750,000 اطالوي هر سال هجرت ڪندا هئا.<ref>{{Cite web|date=15 August 1999|title=Causes of the Italian mass emigration|url=http://library.thinkquest.org/26786/en/articles/view.php3?arKey=4&paKey=7&loKey=0&evKey=&toKey=&torKey=&tolKey=|archive-url=https://web.archive.org/web/20090701010600/http://library.thinkquest.org/26786/en/articles/view.php3?arKey=4&paKey=7&loKey=0&evKey=&toKey=&torKey=&tolKey=|archive-date=1 July 2009|access-date=11 August 2014|publisher=ThinkQuest Library}}</ref> ڊائاسپورا ۾ 25 ملين کان وڌيڪ اطالوي شامل هئا ۽ ان کي جديد دور جي سڀ کان وڏي اجتماعي لڏپلاڻ سمجھيو ويندو آهي.<ref>Favero, Luigi e Tassello, Graziano. ''Cent'anni di emigrazione italiana (1861–1961)'' Introduction</ref> === وڏا شهر === {{Largest cities of Italy}} === اميگريشن === {{Main|اٽلي ڏانهن اميگريشن|2015ع يورپي مهاجر بحران}} [[File:Italy, foreign residents as a percentage of the total population, 2011.svg|thumb|علائقائي آباديءَ جي سيڪڙو طور پرڏيهي رهواسي (2011ع مردم شماري)]] 1980ع واري ڏهاڪي ۾، ان وقت تائين لساني ۽ ثقافتي طور هڪجهڙي سماج طور، اٽلي وڏي تعداد ۾ اميگرنٽس کي متوجه ڪرڻ لڳو.<ref>{{Cite book|last=Allen|first=Beverly|url=https://archive.org/details/revisioningitaly00beve|title=Revisioning Italy national identity and global culture|date=1997|publisher=University of Minnesota Press|isbn=978-0-8166-2727-1|location=Minneapolis|page=[https://archive.org/details/revisioningitaly00beve/page/169 169]|url-access=registration}}</ref> [[برلن ديوار جو ڪرڻ|برلن ديوار]] ۽ [[لوهي پردو#زوال|لوهي پردي]] جي زوال کان پوءِ، لڏپلاڻ جون لهرون اوڀر يورپ جي ڪيترن اڳوڻن سوشلسٽ ملڪن مان شروع ٿيون. يورپي يونين [[2004ع ۾ يورپي يونين جي واڌ|2004ع]]، 2007ع (رومانيا ۽ بلغاريا) ۽ 2013ع ([[ڪروشيا]]) ۾ وڌي. اميگريشن جا ٻيا ذريعا پاڙيسري اتر آفريڪا، ايشيا-پئسفڪ علائقو،<ref>"[https://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/6550725.stm Milan police in Chinatown clash] ". BBC News. 13 April 2007.</ref> [[فلپائن]] ۽ لاطيني آمريڪا رهيا آهن. 2010ع ۾، پرڏيهه ڄاول آبادي هيٺين علائقن مان هئي: يورپ (54%)، آفريڪا (22%)، ايشيا (16%)، آمريڪا (8%)، ۽ اوشيانا (0.06%). پرڏيهي آباديءَ جي ورهاست جاگرافيائي طور مختلف آهي: 2020ع ۾، 61% پرڏيهي شهري اتر ۾، 24% مرڪز ۾، 11% ڏکڻ ۾ ۽ 4% ٻيٽن تي رهندا هئا.<ref>{{Cite web|title=XXIX Rapporto Immigrazione 2020|url=https://www.migrantes.it/wp-content/uploads/sites/50/2020/10/RICM_2020_DEF.pdf|access-date=31 December 2021|language=it|archive-date=31 December 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20211231222417/https://www.migrantes.it/wp-content/uploads/sites/50/2020/10/RICM_2020_DEF.pdf|url-status=live}}</ref> 2021ع ۾، اٽلي ۾ لڳ ڀڳ 5.2&nbsp;ملين پرڏيهي رهواسي هئا،<ref name="id2020"/><ref>{{Cite web|title=Population on 1 January by sex, country of birth and broad group of citizenship|url=https://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/submitViewTableAction.do|access-date=28 August 2023|archive-date=21 January 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20230121154457/https://ec.europa.eu/eurostat/web/main/eurostat/web/main/help/faq/data-services|url-status=live}}</ref> جيڪي آباديءَ جو 9% بڻجن ٿا. انهن انگن ۾ پرڏيهي شهرين مان اٽلي ۾ ڄاول اڌ ملين کان وڌيڪ ٻار شامل آهن، پر اهي پرڏيهي شهري شامل ناهن، جن بعد ۾ اطالوي شهريت حاصل ڪئي؛<ref>{{Cite web|title=Immigrants.Stat|url=http://stra-dati.istat.it/Index.aspx|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170709143540/http://stra-dati.istat.it/Index.aspx|archive-date=9 July 2017|access-date=15 June 2017|publisher=[[Istat]]}}</ref> 2016ع ۾ لڳ ڀڳ 201,000 ماڻهن اطالوي شهريت حاصل ڪئي.<ref>{{Cite web|title=National demographic balance 2016|url=https://www.istat.it/en/archive/201143|access-date=15 June 2017|publisher=[[Istat]]|archive-date=10 October 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20171010180410/https://www.istat.it/en/archive/201143|url-status=live}}</ref> سرڪاري انگن ۾ [[غير قانوني مهاجر]] پڻ شامل ناهن، جن جو 2008ع ۾ اندازو 670,000 لڳايو ويو هو.<ref>Elisabeth Rosenthal, "[https://archive.boston.com/news/world/europe/articles/2008/05/16/italy_cracks_down_on_illegal_immigration/ Italy cracks down on illegal immigration] ". ''[[The Boston Globe]]''. 16 May 2008.</ref> لڳ ڀڳ هڪ ملين [[رومانوي ڊائاسپورا|رومانوي]] شهري اٽلي ۾ رهندڙ طور رجسٽرڊ آهن، جيڪي سڀ کان وڏي مهاجر آباديءَ جي نمائندگي ڪن ٿا. === ٻوليون === {{Main|اٽلي جون ٻوليون|اطالوي ٻولي|علائقائي اطالوي|اطالوي ڳالهائيندڙن جي جاگرافيائي ورهاست}} [[File:Linguistic map of Italy.png|thumb|[[اٽلي جون ٻوليون|اٽلي ۾ ڳالهائي ويندڙ ٻولين]] جو نقشو]] اٽلي جي سرڪاري ٻولي اطالوي آهي.<ref name="lang">{{Cite web|title=Legge 15 Dicembre 1999, n. 482 "Norme in materia di tutela delle minoranze linguistiche storiche" pubblicata nella Gazzetta Ufficiale n. 297 del 20 dicembre 1999 |url=http://www.camera.it/parlam/leggi/99482l.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150512051856/http://www.camera.it/parlam/leggi/99482l.htm|archive-date=12 May 2015|access-date=2 December 2014|publisher=[[Italian Parliament]]}}</ref><ref>Statuto Speciale per il Trentino-Alto Adige, Art. 99</ref> دنيا ۾ اندازاً 64 ملين مقامي اطالوي ڳالهائيندڙ آهن،<ref>[https://www.ethnologue.com/language/ita Italian language] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20150730230004/http://www.ethnologue.com/language/ita|date=30 July 2015}} Ethnologue.com; {{Cite web|date=February 2006|title=Eurobarometer – Europeans and their languages|url=http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/ebs/ebs_243_sum_en.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110430202903/http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/ebs/ebs_243_sum_en.pdf|archive-date=30 April 2011|format=485{{spaces}}KB}}; [[Nationalencyklopedin]] "Världens 100 största språk 2007" The World's 100 Largest Languages in 2007</ref> ۽ ٻيا 21 ملين ان کي ٻي ٻولي طور استعمال ڪن ٿا.<ref>[http://www2.le.ac.uk/departments/modern-languages/lal/languages%20at%20lal/italian Italian language] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20140502004444/http://www2.le.ac.uk/departments/modern-languages/lal/languages%20at%20lal/italian|date=2 May 2014}} University of Leicester</ref> اطالوي اڪثر مقامي طور [[علائقائي اطالوي|علائقائي لهجي]] طور ڳالهائي ويندي آهي، جنهن کي اٽلي جي علائقائي ۽ اقليتي ٻولين سان نه ملائڻ گهرجي؛<ref>{{Cite web|title=UNESCO Atlas of the World's Languages in danger|url=http://www.unesco.org/languages-atlas/index.php|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20161218184822/http://www.unesco.org/languages-atlas/index.php|archive-date=18 December 2016|access-date=2 January 2018|publisher=UNESCO}}; {{Cite encyclopedia|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297241/Italian-language|title=Italian language|encyclopedia=Encyclopædia Britannica|date=3 November 2008|access-date=19 November 2009|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20091129081859/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297241/Italian-language|archive-date=29 November 2009}}</ref> تنهن هوندي به، 20هين صديءَ دوران قومي تعليمي نظام جي قيام سان علائقائي لهجن ۾ گهٽتائي آئي. معيار سازي 1950ع ۽ 1960ع واري ڏهاڪن ۾ معاشي واڌ ۽ [[اٽلي جو ميڊيا|ماس ميڊيا]] ۽ ٽيليويزن جي اڀار سبب وڌيڪ پکڙجي وئي. ٻارهن "تاريخي اقليتي ٻوليون" رسمي طور تسليم ٿيل آهن: البانيائي، [[ڪاتالان ٻولي|ڪاتالان]]، جرمن، يوناني، سلووين، ڪروئيشيائي، فرينچ، فرينڪو-پروونسل، فريوليائي، [[لادين ٻولي|لادين]]، [[اوڪسيٽان ٻولي|اوڪسيٽان]]، ۽ سارڊينيائي.<ref name="lang"/> انهن مان چار کي پنهنجي لاڳاپيل علائقن ۾ گڏيل سرڪاري حيثيت حاصل آهي: اوستا وادي ۾ فرينچ؛<ref>L.cost. 26 febbraio 1948, n. 4, Statuto speciale per la Valle d'Aosta</ref> [[ڏکڻ ٽائرول]] ۾ جرمن، ۽ ساڳئي صوبي جي ڪجهه حصن ۽ پاڙيسري ترينتينو جي ڪجهه حصن ۾ لادين؛<ref>L.cost. 26 febbraio 1948, n. 5, Statuto speciale per il Trentino-Alto Adige</ref> ۽ [[سلووين ٻولي|سلووين]] [[ٽريئستي صوبو|ٽريئستي]]، [[گوريزيا صوبو|گوريزيا]] ۽ [[اوديني صوبو|اوديني]] جي صوبن ۾.<ref>L. cost. 31 gennaio 1963, n. 1, Statuto speciale della Regione Friuli-Venezia Giulia</ref> ٻين Ethnologue، ISO ۽ UNESCO ٻولين کي اطالوي قانون تحت تسليم نه ڪيو ويو آهي. فرانس وانگر، اٽلي به [[علائقائي يا اقليتي ٻولين لاءِ يورپي چارٽر]] تي صحيح ڪئي آهي، پر ان جي توثيق نه ڪئي آهي.<ref>{{Cite web|title=Ready for Ratification|url=https://rm.coe.int/European-centre-for-minority-issues-vol-1-/1680737191|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20180103133317/https://rm.coe.int/European-centre-for-minority-issues-vol-1-/1680737191|archive-date=3 January 2018|publisher=[[European Centre for Minority Issues]] }}</ref><ref>elen.ngo: [https://elen.ngo/2023/10/11/elen-calls-on-italy-to-ratify-the-european-charter-for-regional-or-minority-languages-at-its-meeting-in-sardinia/ ''ELEN calls on Italy to ratify the European Charter for Regional or Minority Languages at its meeting in Sardinia''] (11 October 2023)</ref> تازو اميگريشن سبب، اٽلي ۾ اهڙيون وڏيون آباديون آهن جن جي مادري ٻولي اطالوي يا ڪا علائقائي ٻولي نه آهي. [[اطالوي قومي شمارياتي ادارو]] موجب، 2012ع ۾ پرڏيهي رهواسين ۾ رومانوي سڀ کان عام مادري ٻولي هئي: لڳ ڀڳ 800,000 ماڻهو رومانوي کي پنهنجي پهرين ٻولي طور ڳالهائين ٿا (6 سال ۽ ان کان مٿي عمر وارن پرڏيهي رهواسين جو 22%). ٻيون عام مادري ٻوليون عربي (475,000 کان وڌيڪ ماڻهن طرفان ڳالهائي ويندڙ؛ پرڏيهي رهواسين جو 13%)، البانيائي (380,000)، ۽ اسپيني (255,000) هيون.<ref>{{Cite web|date=24 July 2014|title=Linguistic diversity among foreign citizens in Italy|url=http://www.istat.it/en/archive/129304|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140730134706/http://www.istat.it/en/archive/129304|archive-date=30 July 2014|access-date=27 July 2014|publisher=Italian National Institute of Statistics}}</ref> === مذهب === {{Main|اٽلي ۾ مذهب|اٽلي ۾ ڪيٿولڪ چرچ}} {{See also|اٽلي ۾ ڪيٿيڊرلز جي فهرست}} [[File:PonteSantAngeloRom.jpg|thumb|upright=1.1|[[سينٽ پيٽرز بيسيليڪا]] [[ٽائبر]] کان ڏسڻ ۾؛ پٺيان [[ويٽيڪن ٽڪري]] ۽ ساڄي طرف روم ۾ [[ڪاستل سانت اينجلو]]. بيسيليڪا ۽ ٽڪري ٻئي [[ويٽيڪن سٽي]] جي [[گڏيل قومن جي جنرل اسيمبلي جا مبصر|خودمختيار رياست]] جو حصو آهن، جيڪا [[ڪيٿولڪ چرچ]] جي [[هولي سي]] آهي.]] [[هولي سي]]، يعني [[روم جو ڊائوسيس|روم جو اسقفي اختيار]]، [[ويٽيڪن سٽي]] ۽ عالمي [[ڪيٿولڪ چرچ]] جي حڪومت تي مشتمل آهي. ان کي هڪ [[خودمختياري|خودمختيار]] اداري طور تسليم ڪيو ويو آهي، جنهن جو سربراهه پوپ آهي، جيڪو [[روم جو اسقف]] پڻ آهي، جنهن سان سفارتي لاڳاپا برقرار رکي سگهجن ٿا.<ref>Text taken directly from {{Cite web|title=Country Profile: Vatican City State|url=http://www.fco.gov.uk/en/travel-and-living-abroad/travel-advice-by-country/country-profile/europe/holy-see|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20101231084624/http://www.fco.gov.uk/en/travel-and-living-abroad/travel-advice-by-country/country-profile/europe/holy-see|archive-date=31 December 2010|access-date=5 February 2016}} (viewed on 14 December 2011), on the website of the British Foreign & Commonwealth Office.</ref>{{Efn|هولي سي جي خودمختياري ڪيترن ئي بين الاقوامي معاهدن ۾ صراحت سان تسليم ڪئي وئي آهي ۽ خاص طور 11 فيبروري 1929ع جي [[لاٽران معاهدو]] جي آرٽيڪل 2 ۾ زور ڏنو ويو آهي، جنهن ۾ "اٽلي بين الاقوامي معاملن ۾ هولي سي جي خودمختياري کي، ان جي روايتن ۽ دنيا ڏانهن ان جي مشن جي ضرورتن مطابق، هڪ لازمي وصف طور تسليم ڪري ٿو" ([http://www.aloha.net/~mikesch/treaty.htm Lateran Treaty, English translation]).}} اٽلي تاريخي طور ڪيٿولڪ ازم جي غلبي هيٺ رهيو آهي.<ref name="Dell'orto">{{Cite web|last=Dell'orto|first=Giovanna|date=5 October 2023|title=The Nones: Italy|url=https://projects.apnews.com/features/2023/the-nones/the-nones-italy.html|access-date=6 October 2023|work=[[Associated Press News]]|archive-date=5 October 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20231005133701/https://projects.apnews.com/features/2023/the-nones/the-nones-italy.html|url-status=live}}; {{Cite web|last=Dell'orto|first=Giovanna|date=5 October 2023|title=From cradle to casket, life for Italians changes as Catholic faith loses relevance|url=https://apnews.com/article/italy-nonreligious-catholic-life-changes-fb808ce37daba3ce222e57a51c7d9187|access-date=6 October 2023|work=Associated Press News|archive-date=7 October 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20231007220721/https://apnews.com/article/italy-nonreligious-catholic-life-changes-fb808ce37daba3ce222e57a51c7d9187|url-status=live}}</ref> گهڻا ڪيٿولڪ نالي ماتر آهن؛ [[ايسوسيئيٽيڊ پريس]] [[اٽلي ۾ ڪيٿولڪ چرچ|اطالوي ڪيٿولڪ ازم]] کي "نالي ماتر قبول ڪيل پر گهٽ ئي عمل ڪيل" قرار ڏنو.<ref name="Dell'orto"/> لڳ ڀڳ 2010ع ۾، اٽلي وٽ دنيا جي [[ملڪ موجب ڪيٿولڪ چرچ|پنجين وڏي ڪيٿولڪ آبادي]] ۽ يورپ جي سڀ کان وڏي ڪيٿولڪ آبادي هئي.<ref>{{Cite web|date=13 February 2013|title=The Global Catholic Population|url=https://www.pewforum.org/2013/02/13/the-global-catholic-population|website=Pew Research Center's Religion & Public Life Project|access-date=21 November 2020|archive-date=25 November 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20201125003604/https://www.pewforum.org/2013/02/13/the-global-catholic-population/|url-status=live}}</ref><ref>The Holy See publishes a 'Statistical Yearbook of the Church' every year.</ref> 1985ع کان، ڪيٿولڪ ازم هاڻي [[رياستي مذهب]] ناهي رهيو.<ref>{{Cite news|date=4 June 1985|title=Catholicism No Longer Italy's State Religion|url=http://articles.sun-sentinel.com/1985-06-04/news/8501220260_1_italian-state-new-agreement-church|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20131020143004/http://articles.sun-sentinel.com/1985-06-04/news/8501220260_1_italian-state-new-agreement-church|archive-date=20 October 2013|access-date=7 September 2013|work=[[Sun Sentinel]]}}</ref> In 2011ع ۾، اقليتي عيسائي عقيدن ۾ اندازاً 15 لک آرتھوڊوڪس عيسائي شامل هئا، جڏهن ته [[پروٽيسٽنٽ ازم]] جي پيروڪارن جو انگ وڌي رهيو آهي.<ref>{{Cite book|last=Leustean|first=Lucian N.|title=Eastern Christianity and Politics in the Twenty-First Century|date=2014|publisher=Routledge|isbn=978-0-4156-8490-3|page=723}}</ref> اٽلي صدين کان انهن يهودين کي پناهه ڏيندو رهيو آهي، جن کي ٻين ملڪن، خاص طور تي [[اسپين]]، مان جلاوطن ڪيو ويو هو. بهرحال، [[هولوڪاسٽ]] دوران تقريباً 20 سيڪڙو اطالوي يهودي ماريا ويا هئا.<ref>{{Cite book |last=Dawidowicz, Lucy S. |title=The war against the Jews, 1933–1945 |publisher=Bantam Books |year=1986 |isbn=978-0-5533-4302-1 |location=New York}} p. 403.</ref> ان سان گڏ ٻي عالمي جنگ کان اڳ ۽ پوءِ لڏپلاڻ جي نتيجي ۾ اڄ اٽلي ۾ لڳ ڀڳ 28,000 يهودي رهجي ويا آهن.<ref>{{Cite web|title=The Jewish Community of Italy (Unione delle Comunita Ebraiche Italiane)|url=http://www.eurojewcong.org/communities/italy.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20130313095857/http://www.eurojewcong.org/communities/italy.html|archive-date=13 March 2013|access-date=25 August 2014|publisher=The European Jewish Congress}}</ref> اٽلي ۾ 120,000 هندو<ref>{{Cite web|date=4 November 2019|title=Eurispes, risultati del primo Rapporto di ricerca su "L'Induismo in Italia"|url=https://eurispes.eu/news/eurispes-risultati-del-primo-rapporto-di-ricerca-su-linduismo-in-italia|access-date=31 December 2021|language=it|archive-date=31 December 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20211231223926/https://eurispes.eu/news/eurispes-risultati-del-primo-rapporto-di-ricerca-su-linduismo-in-italia/|url-status=live}}</ref> ۽ 70,000 سک پڻ رهن ٿا.<ref>{{Cite web|date=15 November 2004|title=NRI Sikhs in Italy|url=http://www.nriinternet.com/EUROPE/ITALY/2004/111604Gurdwara.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110207031755/http://nriinternet.com/EUROPE/ITALY/2004/111604Gurdwara.htm|archive-date=7 February 2011|access-date=30 October 2010|publisher=Nriinternet.com}}</ref> رياست هڪ نظام تحت، جيڪو [[اٺ في هزار]] (''Otto per mille'') جي نالي سان سڃاتو وڃي ٿو، تسليم ٿيل مذهبي برادرين کي آمدني ٽيڪس مان حصو منتقل ڪري ٿي. عيسائي، يهودي، ٻڌ ۽ هندو برادرين کي عطيا ڏيڻ جي اجازت آهي؛ بهرحال، اسلام هن نظام کان ٻاهر آهي، ڇاڪاڻ⁠تہ ڪنهن به مسلم برادري حڪومت سان باضابطه معاهدو نه ڪيو آهي.<ref>{{Cite web|date=7 April 2003|title=Italy: Islam denied income tax revenue – Adnkronos Religion|url=http://www.adnkronos.com/AKI/English/Religion/?id=3.1.880028077|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130620070907/http://www.adnkronos.com/AKI/English/Religion/?id=3.1.880028077|archive-date=20 June 2013|access-date=2 June 2013|publisher=Adnkronos.com}}</ref> جيڪي ٽيڪس ڏيندڙ ڪنهن مذهب جي مالي مدد نٿا ڪرڻ چاهين، تن جو حصو فلاحي نظام ۾ شامل ڪيو ويندو آهي.<ref>[http://documenti.camera.it/Leg16/dossier/Testi/BI0350.htm#_Toc278992388 Camera dei deputati Dossier BI0350] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130927211619/http://documenti.camera.it/Leg16/dossier/Testi/BI0350.htm|date=27 September 2013}}. Documenti.camera.it (10 March 1998). Retrieved 12 July 2013.</ref> === تعليم === {{Main|اٽلي ۾ تعليم}} [[File:Archiginnasio ora blu Bologna.jpg|thumb|[[بولونيا يونيورسٽي]]، جيڪا 1088ع ۾ قائم ٿي، دنيا جي [[مسلسل هلندڙ قديم ترين يونيورسٽين جي فهرست|مسلسل هلندڙ قديم ترين يونيورسٽي]] آهي.]] تعليم ڇهن کان سورهن سالن جي عمر تائين لازمي ۽ مفت آهي،<ref>{{Cite web|title=Law 27 December 2007, n.296 |url=http://www.camera.it/parlam/leggi/06296l.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20121206012402/http://www.camera.it/parlam/leggi/06296l.htm|archive-date=6 December 2012|access-date=30 September 2012|publisher=Italian Parliament}}</ref> ۽ اها پنجن مرحلن تي مشتمل آهي: ڪنڊرگارٽن، پرائمري اسڪول، هيٺيون ثانوي اسڪول، مٿيون ثانوي اسڪول ۽ يونيورسٽي.<ref>{{Cite web|title=Human Development Reports|url=http://hdr.undp.org/en/media/HDR_20072008_EN_Complete.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110429033726/http://hdr.undp.org/en/media/HDR_20072008_EN_Complete.pdf|archive-date=29 April 2011|access-date=18 January 2014|publisher=Hdr.undp.org}}</ref> پرائمري اسڪول اٺ سال هلندو آهي. شاگردن کي اطالوي ٻولي، انگريزي، رياضي، قدرتي سائنسون، تاريخ، جاگرافي، سماجي اڀياس، جسماني تعليم ۽ بصري ۽ موسيقي فنون ۾ بنيادي تعليم ڏني ويندي آهي. ثانوي تعليم پنج سال جاري رهندي آهي ۽ ان ۾ ٽن روايتي قسمن جا اسڪول شامل آهن، جيڪي مختلف علمي سطحن تي ڌيان ڏين ٿا: ''[[اٽلي ۾ ثانوي تعليم#ليچيو|ليچيو]]'' شاگردن کي ڪلاسيڪي يا سائنسي نصاب سان يونيورسٽي تعليم لاءِ تيار ڪري ٿو، جڏهن ته ''[[اِسٽيٽوٽو ٽيڪنيڪو]]'' ۽ ''[[اِسٽيٽوٽو پروفيشونالي]]'' شاگردن کي پيشيوراڻين شعبن لاءِ تيار ڪن ٿا. 2018ع ۾، ثانوي تعليم جو جائزو وٺندي ان کي [[او اي سي ڊي]] ملڪن جي اوسط کان هيٺ قرار ڏنو ويو.<ref name="oecd.org">{{Cite web|title=PISA 2018 results|url=https://www.oecd.org/pisa/publications/pisa-2018-results.htm|access-date=6 April 2021|website=oecd.org|archive-date=3 December 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20191203141933/https://www.oecd.org/pisa/publications/pisa-2018-results.htm|url-status=live}}</ref> اٽلي پڙهائي ۽ سائنس ۾ او اي سي ڊي جي اوسط کان هيٺ ۽ رياضي ۾ اوسط جي ويجهو رهيو.<ref name="oecd.org"></ref> اتر ۽ ڏکڻ جي اسڪولن جي ڪارڪردگيءَ ۾ نمايان فرق موجود آهي؛ اتر جا اسڪول تقريباً اوسط جي برابر نتيجا ڏين ٿا، جڏهن ته ڏکڻ جا نتيجا گهڻو ڪمزور رهيا آهن.<ref>{{Cite web|title=The literacy divide: territorial differences in the Italian education system|url=http://new.sis-statistica.org/wp-content/uploads/2013/10/CO09-The-literacy-divide-territorial-differences-in-the-Italian.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20151117015624/http://new.sis-statistica.org/wp-content/uploads/2013/10/CO09-The-literacy-divide-territorial-differences-in-the-Italian.pdf|archive-date=17 November 2015|access-date=16 November 2015|publisher=Parthenope University of Naples}}</ref> اعليٰ تعليم [[اٽلي جي يونيورسٽين جي فهرست|سرڪاري يونيورسٽين]]، خانگي يونيورسٽين ۽ معزز ۽ چونڊيل [[اٽلي جا اعليٰ گريجوئيٽ اسڪول|اعليٰ گريجوئيٽ اسڪولن]] جي وچ ۾ ورهايل آهي، جهڙوڪ [[اسڪولا نورمالي سپيريئوري دي پيزا]]. 2019ع ۾ 33 اطالوي يونيورسٽيون دنيا جي مٿين 500 يونيورسٽين ۾ شامل هيون.<ref>{{Cite web|year=2019|title=Number of top-ranked universities by country in Europe|url=https://jakubmarian.com/number-of-top-ranked-universities-by-country-in-europe|publisher=jakubmarian.com|access-date=18 May 2019|archive-date=18 May 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20190518113438/https://jakubmarian.com/number-of-top-ranked-universities-by-country-in-europe/|url-status=live}}</ref> [[بولونيا يونيورسٽي]]، جيڪا 1088ع ۾ قائم ٿي، اڃا تائين هلندڙ [[قديم ترين يونيورسٽي]] آهي<ref>Nuria Sanz, Sjur Bergan: "The heritage of European universities", 2nd edition, Higher Education Series No. 7, Council of Europe, 2006. ISBN 978-92-871-6121-5. p. 136.</ref> ۽ يورپ جي اهم علمي ادارن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite news|date=3 July 2017|title=Censis, la classifica delle università: Bologna ancora prima|url=http://bologna.repubblica.it/cronaca/2017/07/03/news/censis_la_classifica_delle_universita_bologna_ancora_prima-169846308|work=La Repubblica|access-date=10 September 2018|archive-date=10 September 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20180910204704/https://bologna.repubblica.it/cronaca/2017/07/03/news/censis_la_classifica_delle_universita_bologna_ancora_prima-169846308/|url-status=live}}</ref> [[بوڪوني يونيورسٽي]]، [[يونيورسيتا ڪاتوليڪا دل ساڪرو ڪوئوري]]، [[لوئيس يونيورسٽي]]، [[پولي ٽيڪنيڪ يونيورسٽي آف ٽورين]]، [[پولي ٽيڪنيڪ يونيورسٽي آف ميلان]]، [[ساپئينزا يونيورسٽي آف روم]] ۽ [[يونيورسٽي آف ميلان]] پڻ بهترين يونيورسٽين ۾ شمار ٿين ٿيون.<ref>{{Cite web|year=2015|title=Academic Ranking of World Universities 2015 |url=http://www.shanghairanking.com/ARWU2015.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20151030134046/http://www.shanghairanking.com/ARWU2015.html|archive-date=30 October 2015|access-date=29 October 2015|publisher=Shanghai Ranking Consultancy}}</ref> === صحت === {{Main|اٽلي ۾ صحت}} {{See also|اٽلي ۾ صحت جي سار سنڀال}} [[File:Oil-1383546 1920.jpg|thumb|right|[[زيتون جو تيل]] ۽ ڀاڄيون بحيرۂ روم واري خوراڪ جو مرڪزي حصو آهن.<ref>{{Cite journal|last1=Duarte, A.|last2=Fernandes, J.|last3=Bernardes, J.|last4=Miguel, G.|year=2016|title=Citrus as a Component of the Mediterranean Diet|url=https://www.researchgate.net/publication/311911612|journal=Journal of Spatial and Organizational Dynamics|volume=4|pages=289–304|access-date=26 January 2021|archive-date=1 October 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20181001220519/https://www.researchgate.net/publication/311911612|url-status=live}}</ref>]] اٽلي ۾ 2015ع دوران مردن جي متوقع عمر 80.5 سال ۽ عورتن جي 84.8 سال هئي، جنهن سبب ملڪ دنيا ۾ [[متوقع عمر موجب ملڪن جي فهرست|پنجين نمبر]] تي رهيو.<ref>{{Cite web|year=2016|title=World Health Statistics 2016: Monitoring health for the SDGs Annex B: tables of health statistics by country, WHO region and globally |url=https://www.who.int/gho/publications/world_health_statistics/2016/Annex_B/en|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20160623023234/http://www.who.int/gho/publications/world_health_statistics/2016/Annex_B/en|archive-date=23 June 2016|access-date=27 June 2016|publisher=World Health Organization}}</ref> sxjwzv6imzgg6damazi5i2hrv226k29 382610 382609 2026-06-04T05:46:42Z Intisar Ali 8681 382610 wikitext text/x-wiki {{چونڊ مضمون|جون 2026}} {{Short description|ڏکڻ ۽ اولهه يورپ جو ملڪ}} {{Infobox country | conventional_long_name = اطالوي جمهوريه | common_name = اٽلي | native_name = {{Lang|it|Repubblica Italiana<!--upper case see Italian wiki-->}} | image_flag = Flag of Italy.svg | image_coat = Emblem of Italy.svg | symbol_type = نشان | national_anthem = "{{Lang|it|[[اِل ڪانتو ديلي اطالياني]]|italic=no}}"<br/>"اطالوين جو گيت"<div style="padding-top:0.5em;">{{Center|[[File:Canto degli Italiani - Marina Militare (strumentale).wav]]}}</div> | image_map = {{Switcher|[[File:EU-Italy (orthographic projection).svg|frameless]]|گلوب ڏيکاريو|[[File:EU-Italy.svg|upright=1.15|frameless]]|يورپي يونين جو نقشو ڏيکاريو|default=1}} | capital = [[روم]] | coordinates = {{Coord|41|54|N|12|29|E|type:city}} | largest_city = capital | languages_type = ڏيهي ٻوليون | languages = ڏسو [[اٽلي جون ٻوليون|مکيه مضمون]] | official_languages = [[اطالوي ٻولي|اطالوي]]<sup>a</sup> {{Infobox|child=yes |label1 = [[اٽلي ڏانهن اميگريشن|قوميت]] {{Nobold|(2021)}}<ref name="id2020">{{Cite web|title=Indicatori demografici, anno 2020 |url=https://www.istat.it/it/files//2021/05/REPORT_INDICATORI-DEMOGRAFICI-2020.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210503091112/https://www.istat.it/it/files//2021/05/REPORT_INDICATORI-DEMOGRAFICI-2020.pdf|archive-date=3 May 2021|access-date=3 May 2021}}</ref> | data1 = {{Unbulleted list|91% اطالوي|9% ٻيا}} }} | religion = {{Ublist|item_style=white-space:nowrap;|84% [[اٽلي ۾ عيسائيت|عيسائيت]]|12% [[اٽلي ۾ لادينيت|لادينيت]]|4% [[اٽلي ۾ مذهب|ٻيا]]}} | religion_year = 2021 | religion_ref = <ref>{{Cite web|date=September 2021|title=Special Eurobarometer 516|url=https://data.europa.eu/data/datasets/s2237_95_2_516_eng?locale=en|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20230629085321/http://data.europa.eu/data/datasets/s2237_95_2_516_eng?locale=en|archive-date=29 June 2023|access-date=2 June 2026|publisher=European Union: [[European Commission]]|via=[[European Data Portal]] (see Volume C: Country/socio-demographics: IT: Question D90.2.)}}</ref> | demonym = اطالوي | government_type = [[وحداني پارلياماني جمهوريه]] | leader_title1 = [[اٽلي جو صدر|صدر]] | leader_name1 = [[سرجيو ماتاريلا]] | leader_title2 = [[اٽلي جو وزيراعظم|وزيراعظم]] | leader_name2 = [[جورجيا ميلوني]] | leader_title3 = [[جمہوريه جي سينيٽ جو صدر (اٽلي)|سينيٽ جو صدر]] | leader_name3 = [[اگناتسيو لا روسا]] | leader_title4 = [[چيمبر آف ڊپٽيز جو صدر (اٽلي)|چيمبر آف ڊپٽيز جو صدر]] | leader_name4 = [[لورينزو فونتانا]] | legislature = [[اطالوي پارليامينٽ|پارليامينٽ]] | upper_house = [[جمہوريه جي سينيٽ (اٽلي)|جمہوريه جي سينيٽ]] | lower_house = [[چيمبر آف ڊپٽيز (اٽلي)|چيمبر آف ڊپٽيز]] | sovereignty_type = [[اٽلي جي تاريخ|تاريخي سياسي وحدتون]] | established_event1 = [[اٽلي جا قديم ماڻھو|اٽالڪ ماڻھو]] | established_date1 = قديم دور | established_event2 = [[قديم روم]]<br>[[رومي اٽلي]] | established_date2 = 753 ق م–476 ع | established_event3 = [[بربر بادشاهتون|رومي-بربر بادشاهتون]]<br>[[بازنطيني اٽلي]] | established_date3 = اوائلي وچون دور | established_event4 = [[اٽلي جي تاريخي رياستن جي فهرست|اطالوي شهري رياستون ۽ علائقائي سياسي وحدتون]] | established_date4 = وچون دور ۽ جديد دور | established_event5 = [[اٽلي جي بادشاهت]] | established_date5 = 1861–1946<br>{{start date and age|1861|03|17|df=y}} | established_event6 = [[اطالوي سلطنت]] | established_date6 = 1869/1882–1960 | established_event7 = [[1946ع اطالوي اداراتي ريفرنڊم|اطالوي جمهوريه]] | established_date7 = {{start date and age|1946|06|02|df=y}} | area_km2 = 301,340 | area_footnote = <ref name="Central Intelligence Agency-2023">{{Cite web|date=23 August 2023|title=Italy|url=https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210701235642/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy|archive-date=1 July 2021|access-date=28 August 2023|publisher=Central Intelligence Agency}}</ref><ref>{{Cite web|date=12 November 2023|title=Italy country profile|url=https://www.bbc.com/news/world-europe-17433142|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20231218111602/https://www.bbc.com/news/world-europe-17433142|archive-date=18 December 2023|access-date=12 November 2023|publisher=BBC News}}</ref> | area_rank = 71هون | area_sq_mi = 116,347 <!--Do not remove per [[Wikipedia:Manual of Style/Dates and numbers]]--> | percent_water = 1.24 (2015)<ref>{{Cite web|title=Surface water and surface water change|url=https://stats.oecd.org/Index.aspx?DataSetCode=SURFACE_WATER|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210324133453/https://stats.oecd.org/Index.aspx?DataSetCode=SURFACE_WATER|archive-date=24 March 2021|access-date=11 October 2020|publisher=[[Organisation for Economic Co-operation and Development]] (OECD)}}</ref> | population_estimate = {{DecreaseNeutral}} 58,915,561<ref name="population">{{cite web|title=Monthly Demographic Balance|url=https://demo.istat.it/app/?l=en&a=&i=D7B|publisher=[[Italian National Institute of Statistics|ISTAT]]}}</ref> | population_estimate_year = 2025 | population_estimate_rank = 25هون | population_density_km2 = 195.5 | population_density_sq_mi = auto<!--Do not remove per [[Wikipedia:Manual of Style/Dates and numbers]]--> | population_density_rank = 72هون | GDP_PPP = {{Increase}} $3.872&nbsp;trillion<ref name="IMFWEO.IT">{{cite web |url=https://data.imf.org/en/Data-Explorer?datasetUrn=IMF.RES:WEO(9.0.0) |title=World Economic Outlook Database (April 2026 Edition) |publisher=[[International Monetary Fund]] |website=www.imf.org |date=14 April 2026 |access-date=18 April 2026}}</ref> | GDP_PPP_year = 2026 | GDP_PPP_rank = 12هون | GDP_PPP_per_capita = {{Increase}} $65,761<ref name="IMFWEO.IT"/> | GDP_PPP_per_capita_rank = 29هون | GDP_nominal = {{Increase}} $2.738&nbsp;trillion<ref name="IMFWEO.IT"/> | GDP_nominal_year = 2026 | GDP_nominal_rank = 8هون | GDP_nominal_per_capita = {{Increase}} $46,505<ref name="IMFWEO.IT"/> | GDP_nominal_per_capita_rank = 27هون | Gini = 32.5 <!--number only--> | Gini_year = 2020 | Gini_change = decrease <!--increase/steady/decrease--> | Gini_ref = <ref>{{Cite web|title=Gini coefficient of equivalised disposable income – EU-SILC survey|url=https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/tessi190/default/table?lang=en|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20201009091832/https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/tessi190/default/table?lang=en|archive-date=9 October 2020|access-date=21 June 2022|publisher=European Commission}}</ref> | HDI = 0.915 <!--number only--> | HDI_year = 2023<!-- Please use the year to which the data refers, not the publication year--> | HDI_change = increase <!--increase/decrease/steady--> | HDI_ref = <ref name="UNHDR">{{Cite web |date=6 May 2025 |title=Human Development Report 2025 |url=https://hdr.undp.org/system/files/documents/global-report-document/hdr2025reporten.pdf|url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20250506051232/https://hdr.undp.org/system/files/documents/global-report-document/hdr2025reporten.pdf |archive-date=6 May 2025 |access-date=6 May 2025 |publisher=[[United Nations Development Programme]] |language=en}}</ref> | HDI_rank = 29هون | currency = [[يورو]] (€)<sup>b</sup> | currency_code = EUR | time_zone = [[مرڪزي يورپي وقت|CET]] | utc_offset = +1 | utc_offset_DST = +2 | time_zone_DST = [[مرڪزي يورپي گرمي وارو وقت|CEST]] | calling_code = [[+39]] <sup>c</sup> | cctld = [[.it]] | footnote_a = <span style="font-size:100%;">جرمن [[ڏکڻ ٽائرول]] ۽ [[فريولي-وينيتسيا جوليا]] ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ فرينچ [[آئوستا وادي]] ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ [[سلووين ٻولي|سلووين]] [[ٽريئستي صوبو]]، [[گوريتسيا صوبو]] ۽ فريولي-وينيتسيا جوليا ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ [[لاڊن ٻولي|لاڊن]] ڏکڻ ٽائرول، [[ترنتينو]] ۽ ٻين اترين علائقن ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ [[فريولي ٻولي|فريولي]] فريولي-وينيتسيا جوليا ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ [[سارڊينيائي ٻولي|سارڊينيائي]] [[سارڊينيا]] ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي.<ref>{{Cite web|title=Legge Regionale 15 ottobre 1997, n. 26 |url=http://www.regione.sardegna.it/j/v/86?v=9&c=72&file=1997026|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210226213750/http://www.regione.sardegna.it/j/v/86?v=9&c=72&file=1997026|archive-date=26 February 2021|access-date=31 May 2018|publisher=Regione autonoma della Sardegna – Regione Autònoma de Sardigna}}; {{Cite web|title=Regione Autonoma Friuli-Venezia Giulia – Comunità linguistiche regionali|url=https://www.regione.fvg.it/rafvg/cms/RAFVG/cultura-sport/patrimonio-culturale/comunita-linguistiche|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150904201140/https://www.regione.fvg.it/rafvg/cms/RAFVG/cultura-sport/patrimonio-culturale/comunita-linguistiche|archive-date=4 September 2015|access-date=2 November 2020|website=regione.fvg.it}}</ref></span> | footnote_b = <span style="font-size:100%;">2002ع کان اڳ، [[اطالوي ليرا]]. يورو [[ڪامپيوني دي اٽاليا]] ۾ قبول ڪئي وڃي ٿي، پر ان جي سرڪاري ڪرنسي [[سوئس فرانڪ]] آهي.<ref>{{Cite web|date=14 July 2010|title=Comune di Campione d'Italia|url=http://www.comune.campione-d-italia.co.it/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110430223743/http://www.comune.campione-d-italia.co.it/|archive-date=30 April 2011|access-date=30 October 2010|publisher=Comune.campione-d-italia.co.it}}</ref></span> | footnote_c = <span style="font-size:100%;">ڪامپيوني دي اٽاليا کي فون ڪرڻ لاءِ سوئس ڪوڊ [[+41]] استعمال ڪرڻ ضروري آهي.</span> }} '''اٽلي'''،{{Efn|{{Lang|it|Italia}}, {{IPA|it|iˈtaːlja|pron|small=no|It-Italia.ogg}}}} سرڪاري طور '''اطالوي جمهوريه'''،{{Efn|{{Lang|it|ريپبلڪا اطاليانا|links=no}}, {{IPA|it|reˈpubblika itaˈljaːna|pron|small=no}}}} [[ڏکڻ يورپ|ڏکڻ]] ۽ [[اولهه يورپ]] ۾ واقع هڪ ملڪ آهي.{{Efn|اٽلي کي گهڻو ڪري اولهه يورپ ۾ شامل ڪيو ويندو آهي.<ref>اٽلي کي اولهه يورپي ملڪ طور بيان ڪندڙ علمي ڪم:{{Bulleted list |{{Cite book|last1=Hancock|first1=M. Donald|url=https://archive.org/details/politicsinwester00hanc_0|title=Politics in Western Europe: an introduction to the politics of the United Kingdom, France, Germany, Italy, Sweden, and the European Union|last2=Conradt|first2=David P.|last3=Peters|first3=B. Guy|last4=Safran|first4=William|last5=Zariski|first5=Raphael|date=11 November 1998|publisher=Chatham House Publishers|isbn=978-1-5664-3039-5|edition=2nd|quote=list of Western European countries Italy.|url-access=registration|ref=none}} |{{Cite book|last1=Ugo|first1=Ascoli|last2=Emmanuele|first2=Pavolini|title=The Italian welfare state in a European perspective: A comparative analysis|date=2016|publisher=Policy Press|isbn=978-1-4473-3444-6|url=https://books.google.com/books?id=BEzRDAAAQBAJ&q=list+of+Western+European+countries+Italy|ref=none}} |{{Cite book|last1=Zloch-Christy|first1=Iliana|title=East-West Financial Relations: Current Problems and Future Prospects|date=1991|publisher=Cambridge University Press|isbn=978-0-5213-9530-4|url=https://archive.org/details/eastwestfinancia00zloc|url-access=registration|quote=list of Western European countries Italy.|access-date=29 September 2019|ref=none}} |{{Cite book|last1=Clout|first1=Hugh D.|title=Western Europe: Geographical Perspectives|date=1989|publisher=Longman Scientific & Technical|isbn=978-0-5820-1772-6|url=https://books.google.com/books?id=WGbIT90ppZsC|access-date=29 September 2019|ref=none}} |{{Cite book|last1=Furlong|first1=Paul|title=Modern Italy: Representation and Reform|date=2003|publisher=Routledge|isbn=978-1-1349-7983-7|url=https://books.google.com/books?id=JNNsOl65D0AC&q=italy+western+European+country|access-date=29 September 2019|ref=none}} |{{Cite book|last1=Hanf|first1=Kenneth|last2=Jansen|first2=Alf-Inge|title=Governance and Environment in Western Europe: Politics, Policy and Administration|date=2014|publisher=Routledge|isbn=978-1-3178-7917-6|url=https://books.google.com/books?id=31wSBAAAQBAJ&q=West+Europe+Italy|access-date=29 September 2019|ref=none}} }}</ref>|name=WE}} اهو [[اطالوي اپٻيٽ|هڪ اپٻيٽ]] تي مشتمل آهي، جيڪو [[ڀونوچ سمنڊ]] ۾ وڌي وڃي ٿو، جنهن جي اترين زميني سرحد تي [[الپس]] آهن، ۽ ان سان گڏ [[اٽلي جي ٻيٽن جي فهرست|لڳ ڀڳ 800 ٻيٽ]] پڻ شامل آهن، جن مان خاص طور [[سسلي]] ۽ [[سارڊينيا]] اهم آهن. اٽلي اولهه ۾ [[فرانس]]؛ اتر ۾ [[سوئٽزرلينڊ]] ۽ [[آسٽريا]]؛ اوڀر ۾ [[سلووينيا]]؛ ۽ ٻن [[انڪليو|انڪليوز]]، [[ويٽيڪن سٽي]] ۽ [[سان مارينو]]، سان زميني سرحدون رکي ٿو. ايراضي جي لحاظ کان اهو [[ايراضيءَ موجب يورپي ملڪن جي فهرست|يورپ جو ڏهون وڏو ملڪ]] آهي، جيڪو {{Convert|301340|km2|sqmi|abbr=on}} تي پکڙيل آهي، ۽ لڳ ڀڳ 59 ملين آبادي سان [[يورپي يونين]] جو ٽيون سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو [[يورپي يونين جو رڪن ملڪ|رڪن ملڪ]] آهي. اٽلي جي گاديءَ جو هنڌ ۽ [[اٽلي جي شهرن جي فهرست|سڀ کان وڏو شهر]] [[روم]] آهي؛ ٻين وڏن شهرن ۾ [[ميلان]]، جيڪو ملڪ جو سڀ کان وڏو [[ميٽروپوليٽن علائقو]] آهي، [[نيپلز]]، [[تورين]]، [[پالرمو]]، [[بولونيا]]، [[فلورينس]]، [[جينووا]] ۽ [[وينس]] شامل آهن. [[اٽلي جي تاريخ]] ڪيترن ئي [[اٽلي جي قديم قومن جي فهرست|اٽالڪ قومن]] تائين وڃي ٿي، جن ۾ خاص طور [[قديم رومي]] شامل آهن، جن [[رومي جمهوريه]] دوران ڀونوچ سمنڊ جي دنيا کي فتح ڪيو ۽ [[رومي سلطنت]] دوران صدين تائين ان تي حڪومت ڪئي. عيسائيت جي پکڙجڻ سان، روم [[ڪيٿولڪ ڪليسا]] ۽ [[پاپائيت]] جو مرڪز بڻجي ويو. [[بربر حملا|بربر حملن]] ۽ ٻين سببن ڪري [[قديم دور جي آخري مرحلي]] ۽ [[اوائلي وچئين دور]] جي وچ ۾ [[اولهه رومي سلطنت جو زوال ۽ خاتمو]] ٿيو. يارهين صديءَ تائين [[اطالوي شهري رياستون]] ۽ [[سامونڊي جمهوريهون]] وڌيون، جن واپار ذريعي نئين خوشحالي آندي ۽ جديد سرمائيداريءَ لاءِ بنياد وڌا. [[اطالوي نشاةِ ثانيه]] پندرهين ۽ سورهين صديءَ دوران ڦهلي ڦولي ۽ [[نشاةِ ثانيه#پکڙجڻ|باقي يورپ تائين پکڙجي وئي]]. اطالوي ڳولائوئن پري اوڀر ۽ [[نئين دنيا]] ڏانهن نوان رستا دريافت ڪيا، جنهن سان [[دريافتن جو دور|دريافتن جي دور]] ۾ اهم حصو پيو. سياسي ۽ علائقائي ورهاستن جي صدين کان پوءِ، [[اٽلي جي بادشاهت]] 1861ع ۾ [[اطالوي آزاديءَ جون جنگيون|آزاديءَ جي جنگين]] ۽ [[هزارن جي مهم]] کان پوءِ قائم ٿي. اوڻيهين صديءَ جي آخر کان ويهين صديءَ جي شروعات تائين، [[اٽلي ۾ صنعتڪاري|اٽلي صنعتڪاري ڪئي]] ۽ [[اطالوي سلطنت|نوآبادياتي سلطنت]] حاصل ڪئي، جڏهن ته [[ڏکڻ اٽلي|ڏکڻ]] گهڻي حد تائين غريب رهيو، جنهن سبب آمريڪا ڏانهن [[اطالوي ڊائاسپورا|وڏي مهاجر ڊائاسپورا]] پيدا ٿي. 1915ع کان 1918ع تائين، [[پهريين عالمي جنگ دوران اٽلي جي فوجي تاريخ|اٽلي]] [[پهريين عالمي جنگ]] ۾ [[پهريين عالمي جنگ جا اتحادي|انتانت]] سان گڏ [[مرڪزي طاقتون|مرڪزي طاقتن]] خلاف وڙهيو. 1922ع ۾ [[اطالوي فاشزم|اطالوي فاشسٽ]] آمريت قائم ٿي. [[ٻي عالمي جنگ دوران اٽلي جي فوجي تاريخ|ٻي عالمي جنگ دوران]]، اٽلي پهرين [[محوري طاقتون|محوري طاقتن]] جو حصو هو، جيستائين [[ڪاسيبلي جي جنگبندي|جنگبندي]] [[ٻي عالمي جنگ جا اتحادي|اتحادي طاقتن]] سان نه ٿي (1940–1943)، پوءِ [[اطالوي مزاحمت]] ۽ جرمن قبضي ۽ سهڪار ڪندڙ [[اطالوي سماجي جمهوريه|آر ايس آءِ]] کان [[اٽلي جي آزادي]] دوران اتحادي طاقتن جو هم جنگي ساٿي بڻيو (1943–1945). 1946ع ۾ بادشاهت کي [[1946ع اطالوي اداراتي ريفرنڊم|جمهوريه سان تبديل ڪيو ويو]] ۽ ملڪ [[اطالوي اقتصادي معجزو|مضبوط بحالي]] ڪئي. [[ترقي يافته ملڪ]] طور، [[اٽلي جي معيشت|ترقي يافته معيشت]] سان، اٽلي دنيا جو [[ناليوار جي ڊي پي موجب ملڪن جي فهرست|اٺون وڏو ناليوار جي ڊي پي]] رکي ٿو، يورپ جو [[پيداوار موجب ملڪن جي فهرست|ٻيون وڏو پيداوار وارو شعبو]] رکي ٿو، ۽ [[علائقائي طاقت|علائقائي]] ۽ – [[وڏين طاقتن مان گهٽ ترين|گهٽ حد تائين]] – عالمي اقتصادي، فوجي، ثقافتي ۽ سياسي معاملن ۾ اهم ڪردار ادا ڪري ٿو. اهو يورپي يونين جو [[اندروني ڇهه|باني]] ۽ [[يورپي يونين جا ٽي|اهم رڪن]] آهي، ۽ [[اٽلي جا پرڏيهي لاڳاپا#بين الاقوامي ادارا|ڪيترين ٻين بين الاقوامي تنظيمن ۽ فورمن جو حصو]] آهي. [[ثقافتي سپر پاور]] طور، اٽلي ڊگهي عرصي کان [[اطالوي فن|فن]]، [[اٽلي جي موسيقي|موسيقي]]، [[اطالوي ادب|ادب]]، [[اطالوي کاڌو|کاڌي]]، [[اطالوي فيشن|فيشن]]، [[اٽلي ۾ سائنس ۽ ٽيڪنالاجي|سائنس ۽ ٽيڪنالاجي]] جو مشهور عالمي مرڪز رهيو آهي، ۽ [[اطالوي ايجادن ۽ دريافتن جي فهرست|ڪيترين ايجادن ۽ دريافتن]] جو ذريعو آهي. هن وٽ [[ملڪ موجب عالمي ورثو ماڳ|سڀ کان وڌيڪ تعداد]] ۾ [[عالمي ورثو ماڳ]] ([[اٽلي ۾ عالمي ورثو ماڳن جي فهرست|61]]) آهن ۽ اهو دنيا جو [[عالمي سياحت درجابندي|پنجون سڀ کان وڌيڪ گهميو ويندڙ ملڪ]] آهي. == نالو<span class="anchor" id="Etymology"></span> == {{Main|اٽلي جو نالو}} ''اٽاليا'' جي اشتقاق بابت ڪيترائي مفروضا موجود آهن.<ref>Alberto Manco, ''Italia. Disegno storico-linguistico''. 2009, Naples: L'Orientale. {{ISBN|978-8-8950-4462-0}}.</ref> هڪ نظريي موجب اهو [[قديم يوناني]] اصطلاح مان نڪتو، جيڪو ''اٽالوئي'' جي زمين لاءِ استعمال ٿيندو هو؛ اٽالوئي هڪ قبيلو هو، جيڪو انهيءَ علائقي ۾ رهندو هو، جيڪو اڄ [[ڪلابريا]] جي نالي سان سڃاتو وڃي ٿو. اصل ۾ سمجهيو ويندو هو ته ان جو نالو ''ويتولي'' هو، ۽ ڪجهه عالمن جي راءِ آهي ته سندن [[ٽوٽم]]ي جانور ڳئون جو ٻچو هو ([[لاطيني]]: ''vitulus''؛ [[امبريائي]]: ''vitlo''؛ [[اوسڪن]]: ''Víteliú'')<!-- and named for the god of cattle, [[Mars (mythology)|Mars]] -->.<ref>J.P. Mallory and D.Q. Adams, ''Encyclopedia of Indo-European Culture'' (London: Fitzroy and Dearborn, 1997), 24.</ref> ڪيترن قديم ليکڪن چيو آهي ته اهو نالو هڪ مقامي حڪمران [[اٽالس]] جي نالي تان پيو.<ref>Dionysius of Halicarnassus, ''Roman Antiquities'', [https://penelope.uchicago.edu/Thayer/E/Roman/Texts/Dionysius_of_Halicarnassus/1B*.html 1.35] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20221215151343/https://penelope.uchicago.edu/Thayer/E/Roman/Texts/Dionysius_of_Halicarnassus/1B%2A.html|date=15 December 2022}}, on LacusCurtius; Aristotle, ''Politics'', [https://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0058%3Abook%3D7%3Asection%3D1329b#note-link2 7.1329b] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20150910185719/http://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0058%3Abook%3D7%3Asection%3D1329b|date=10 September 2015}}, on Perseus; Thucydides, ''The Peloponnesian War'', [https://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Thuc.+6.2.4&fromdoc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0200 6.2.4] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20150924213434/http://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Thuc.+6.2.4&fromdoc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0200|date=24 September 2015}}, on Perseus</ref> اٽلي لاءِ قديم يوناني اصطلاح شروعات ۾ رڳو [[ڪلابريا|بروٽيم]] اپٻيٽ جي ڏکڻ حصي ۽ [[ڪاتانزارو]] ۽ [[ويبو والينتيا]] جي ڪجهه حصن لاءِ استعمال ٿيندو هو. [[اوينوٽريا]] ۽ "اٽلي" جو وڏو تصور هڪ ٻئي جا مترادف بڻجي ويا، ۽ اهو نالو [[لوڪانيا]] جي اڪثر حصي تي به لاڳو ٿيڻ لڳو. رومي جمهوريه جي واڌ کان اڳ، اهو نالو يونانين طرفان [[ميسينا آبنائے]] ۽ [[ساليرنو نار|ساليرنو نارين]] ۽ [[تارانٽو نار|تارانٽو]] کي ملائيندڙ لڪير جي وچ واري زمين لاءِ استعمال ٿيندو هو، جيڪا ڪلابريا سان مطابقت رکي ٿي. يونانين "اٽاليا" کي وڌيڪ وڏي علائقي تي لاڳو ڪرڻ شروع ڪيو.<ref>Pallottino, M., ''History of Earliest Italy'', trans. Ryle, M & Soper, K. in Jerome Lectures, Seventeenth Series, p. 50</ref> ڏکڻ ۾ "[[يوناني اٽلي]]" کان علاوه، مورخن هڪ "ايٽرسڪن اٽلي" جي وجود جو به امڪان ظاهر ڪيو آهي، جيڪو وچ اٽلي جي علائقن تي مشتمل هو.<ref>Giovanni Brizzi, Roma. Potere e identità: dalle origini alla nascita dell'impero cristiano, Bologna, Patron, 2012 p. 94</ref> [[رومي اٽلي]]، يعني ''اٽاليا''، جون سرحدون وڌيڪ واضح طور مقرر ٿيل آهن. ڪيٽو جي ''[[اوريجنيز]]'' اٽلي کي الپس جي ڏکڻ ۾ واقع سڄي اپٻيٽ طور بيان ڪري ٿي.<ref>{{Cite book|last=Carlà-Uhink|first=Filippo|url=https://books.google.com/books?id=dSY-DwAAQBAJ&q=cato+italy+south+of+the+Alps&pg=PT49|title=The "Birth" of Italy: The Institutionalization of Italy as a Region, 3rd–1st Century BCE|date=25 September 2017|publisher=Walter de Gruyter GmbH & Co KG|isbn=978-3-1105-4478-7}}; {{Cite book|last=Levene|first=D. S.|url=https://books.google.com/books?id=aLsRDAAAQBAJ&q=cato+walls+of+Italy&pg=PA108|title=Livy on the Hannibalic War|date=17 June 2010|publisher=Oxford University Press|isbn=978-0-1981-5295-8|access-date=12 November 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20240328152752/https://books.google.com/books?id=aLsRDAAAQBAJ&q=cato+walls+of+Italy&pg=PA108#v=snippet&q=cato%20walls%20of%20Italy&f=false|archive-date=28 March 2024|url-status=live}}</ref> 264 ق م ۾ رومي اٽلي مرڪزي-اتر جي [[آرنو]] ۽ [[روبيڪون]] دريائن کان وٺي سڄي ڏکڻ تائين پکڙيل هئي. اتر وارو علائقو، [[سيسالپائن گال]]، جغرافيائي طور اٽلي جو حصو سمجهيو ويندو هو، 220ع ق م واري ڏهاڪي ۾ روم طرفان قبضو ڪيو ويو،<ref>{{Cite book|last=Carlà-Uhink|first=Filippo|url=https://books.google.com/books?id=dSY-DwAAQBAJ&q=Tota+Italia+essays&pg=PT454|title=The "Birth" of Italy: The Institutionalization of Italy as a Region, 3rd–1st Century BCE|date=25 September 2017|publisher=Walter de Gruyter GmbH & Co KG|isbn=978-3-1105-4478-7|access-date=12 November 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211000755/https://books.google.com/books?id=dSY-DwAAQBAJ&q=Tota+Italia+essays&pg=PT454#v=snippet&q=Tota%20Italia%20essays&f=false|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}</ref> پر سياسي طور الڳ رهيو. 42 ق م ۾ ان کي قانوني طور اٽلي جي انتظامي وحدت ۾ ضم ڪيو ويو.<ref>{{Cite book|last=Williams|first=J. H. C.|url=https://books.google.com/books?id=RPj_FkEeVO4C&q=beyond+the+Rubicon|title=Beyond the Rubicon: Romans and Gauls in Republican Italy – J. H. C. Williams – Google Books|date=22 May 2020|publisher=Oxford University Press|isbn=978-0-1981-5300-9|archive-url=https://web.archive.org/web/20200522000630/https://books.google.it/books?id=RPj_FkEeVO4C&dq=beyond+the+Rubicon&hl=en&sa=X&ved=0ahUKEwiI5YrC6rbkAhUvDmMBHXZOCMAQ6AEIKTAA|archive-date=22 May 2020}}; {{Cite book|last=Long|first=George|title=Decline of the Roman republic: Volume 2|year=1866}}; {{Cite web|last=Aurigemma|first=Salvatore|title=Gallia Cisalpina|url=http://www.treccani.it/enciclopedia/gallia-cisalpina_(Enciclopedia-Italiana)|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20230404054511/https://www.treccani.it/enciclopedia/gallia-cisalpina_(Enciclopedia-Italiana)|archive-date=4 April 2023|access-date=14 October 2014|website=treccani.it|publisher=Enciclopedia Italiana|language=it}}</ref> سارڊينيا، [[ڪورسيڪا]]، سسلي ۽ [[مالٽا]] کي 292ع ۾ [[ڊيوڪليشن]] اٽلي ۾ شامل ڪيو،<ref>{{Cite web|title=Italy (ancient Roman territory)|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297743/Italy|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131110232259/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297743/Italy|archive-date=10 November 2013|access-date=10 November 2013|website=Encyclopædia Britannica}}</ref> جنهن سان آخري قديم دور جو اٽلي جديد [[اطالوي جاگرافيائي علائقو|اطالوي جاگرافيائي علائقي]] سان لڳ ڀڳ هم سرحد ٿي ويو.<ref>{{Cite web|title=La riorganizzazione amministrativa dell'Italia. Costantino, Roma, il Senato e gli equilibri dell'Italia romana|url=https://www.treccani.it/enciclopedia/la-riorganizzazione-amministrativa-dell-italia-costantino-roma-il-senato-e-gli-equilibri-dell-italia-romana_%28Enciclopedia-Costantiniana%29|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211119225335/https://www.treccani.it/enciclopedia/la-riorganizzazione-amministrativa-dell-italia-costantino-roma-il-senato-e-gli-equilibri-dell-italia-romana_(Enciclopedia-Costantiniana)|archive-date=19 November 2021|access-date=19 November 2021|language=it}}</ref> لاطيني لفظ ''Italicus'' "اٽلي جي ماڻهو" لاءِ استعمال ٿيندو هو، يعني ''provincial'' يا [[رومي صوبو|رومي صوبي]] مان آيل ماڻهو جي ابتڙ.<ref>''Letters'' 9.23</ref> صفت ''italianus''، جنهن مان ''Italian'' نڪتو، [[وچئين دور جي لاطيني]] مان آهي ۽ [[اوائلي جديد دور]] دوران ''Italicus'' سان متبادل طور استعمال ٿيندي هئي.<ref>''ytaliiens'' (1265) [http://www.cnrtl.fr/etymologie/italien TLFi] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20181029191636/http://www.cnrtl.fr/etymologie/italien|date=29 October 2018}}</ref> [[اولهه رومي سلطنت جي زوال]] کان پوءِ، اٽلي جي [[اوستروگوٿڪ بادشاهت]] قائم ٿي. [[لومبارڊ|لومبارڊن]] جي حملن کان پوءِ، ''اٽاليا'' سندن بادشاهت جي نالي طور برقرار رهي، ۽ [[پاڪ رومي سلطنت]] اندر ان جي [[اٽلي جي بادشاهت (پاڪ رومي سلطنت)|جانشين بادشاهت]] لاءِ به اهو نالو استعمال ٿيو.<ref>{{Cite web|title=IL COMUNE MEDIEVALE|url=https://www.homolaicus.com/storia/medioevo/comune_medievale.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20120318214257/http://www.homolaicus.com/storia/medioevo/comune_medievale.htm|archive-date=18 March 2012|website=homolaicus.com}}</ref> == تاريخ == {{Main|اٽلي جي تاريخ}} === قبل تاريخ ۽ قديم دور === {{Main|قبل تاريخي اٽلي|اٽالڪ قومون|ايٽرسڪن تهذيب|يوناني نوآبادڪاري|ميگنا گريشيا}} [[File:Etruscan Painting 1.jpg|thumb|right|[[ايٽرسڪن تهذيب|ايٽرسڪن]] فريسڪو، [[مونتيروتسي نيڪروپولس]] ۾، 5هين صدي ق م]] [[هيٺيون پيلئوليٿڪ]] جا آثار، جيڪي 850,000 سال اڳ جا آهن، [[مونتي پوجيولو]] مان مليا آهن.<ref>{{Cite web|last=Society|first=National Geographic|title=Erano padani i primi abitanti d'Italia|url=http://www.nationalgeographic.it/scienza/2012/01/20/news/erano_padani_iprimi_abitanti_ditalia-807204|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20190626220707/http://www.nationalgeographic.it/scienza/2012/01/20/news/erano_padani_iprimi_abitanti_ditalia-807204|archive-date=26 June 2019|access-date=11 March 2019|website=National Geographic}}</ref> سڄي اٽلي ۾ کوٽاين مان 200,000 سال اڳ وچين پيلئوليٿڪ دور ۾ [[نينڊرٿال]] جي موجودگي ظاهر ٿي آهي،<ref>Kluwer Academic/Plenum Publishers 2001, ch. 2. {{ISBN|0-3064-6463-2}}.</ref> جڏهن ته [[اوائلي جديد انسان|جديد انسان]] لڳ ڀڳ 40,000 سال اڳ [[ريپارو موڪي]] ۾ ظاهر ٿيا.<ref>42.7–41.5 ka ([[68–95–99.7 rule|1σ CI]]). {{Cite journal|last=Douka|first=Katerina|display-authors=etal|year=2012|title=A new chronostratigraphic framework for the Upper Palaeolithic of Riparo Mochi (Italy)|journal=Journal of Human Evolution|volume=62|issue=2|pages=286–299|doi=10.1016/j.jhevol.2011.11.009|pmid=22189428|bibcode=2012JHumE..62..286D }}; {{Cite web|date=29 January 2010|title=Istituto Italiano di Preistoria e Protostoria|url=http://www.iipp.it/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131015231105/http://www.iipp.it/|archive-date=15 October 2013|publisher=IIPP|access-date=15 August 2017}}</ref> رومي دور کان اڳ واري اٽلي جا [[اٽلي جا قديم ماڻھو|قديم ماڻھو]] [[پروٽو-انڊو-يورپي|انڊو-يورپي]] هئا، خاص طور [[اٽالڪ قومون]]. ممڪن غير انڊو-يورپي يا [[قبل انڊو-يورپي ٻوليون|قبل انڊو-يورپي]] ورثي وارن مکيه تاريخي ماڻهن ۾ [[ايٽرسڪن]]، سسلي جا [[ايلميئن]] ۽ [[سيڪاني]]، ۽ قبل تاريخي [[سارڊينيائي ماڻھو]] شامل آهن، جن [[نوراجڪ تهذيب]] کي جنم ڏنو. ٻين قديم آبادين ۾ [[ريئتيائي ماڻھو]] ۽ [[ڪاموني]] شامل آهن، جيڪي [[والڪامونيڪا ۾ پٿريلي چٽساليون|والڪامونيڪا جي پٿريلي چٽسالين]] لاءِ مشهور آهن.<ref>{{Cite web|title=Rock Drawings in Valcamonica|url=https://whc.unesco.org/en/list/94|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100703183257/http://whc.unesco.org/en/list/94|archive-date=3 July 2010|access-date=29 June 2010|publisher=UNESCO World Heritage Centre}}</ref> هڪ قدرتي ممي، [[اوئٽسي]]، جيڪا 3400–3100 ق م جي آهي، 1991ع ۾ [[سيميلاون]] گليشيئر مان دريافت ٿي.<ref>{{Cite journal|last1=Bonani|first1=Georges|last2=Ivy|first2=Susan D.|display-authors=etal|year=1994|title=AMS {{SimpleNuclide|Carbon|14}} Age Determination of Tissue, Bone and Grass Samples from the Ötzal Ice Man|url=http://digitalcommons.library.arizona.edu/objectviewer?o=http%3A%2F%2Fradiocarbon.library.arizona.edu%2FVolume36%2FNumber2%2Fazu_radiocarbon_v36_n2_247_250_v.pdf|url-status=live|journal=Radiocarbon|volume=36|issue=2|pages=247–250|doi=10.1017/s0033822200040534|archive-url=https://web.archive.org/web/20100720211402/https://digitalcommons.library.arizona.edu/objectviewer?o=http%3A%2F%2Fradiocarbon.library.arizona.edu%2FVolume36%2FNumber2%2Fazu_radiocarbon_v36_n2_247_250_v.pdf|archive-date=20 July 2010|access-date=4 February 2016|doi-access=free}}</ref> پهريان نوآبادڪار [[فينيقيه|فينيقي]] هئا، جن سسلي ۽ سارڊينيا جي ڪنارن تي [[ايمپوريم (قديم دور)|واپاري مرڪز]] قائم ڪيا. انهن مان ڪجهه ننڍا شهري مرڪز بڻيا ۽ [[يوناني نوآبادين]] سان گڏوگڏ ترقي ڪئي.<ref>{{Cite journal|last1=Raclot|first1=Thierry|last2=Oudart|first2=Hugues|date=January 2000|title=CORPS GRAS ET OBESITE Acides gras alimentaires et obésité: aspects qualitatifs et quantitatifs|journal=Oléagineux, Corps gras, Lipides|volume=7|issue=1|pages=77–85|doi=10.1051/ocl.2000.0077|issn=1258-8210|doi-access=free}}</ref> 8هين ۽ 7هين صدي ق م دوران، [[پٿيڪوسائي]] ۾ يوناني نوآباديون قائم ٿيون، جيڪي آخرڪار اطالوي اپٻيٽ جي ڏکڻ ۽ سسلي جي سامونڊي ڪناري تائين پکڙجي ويون؛ اهو علائقو بعد ۾ [[ميگنا گريشيا]] جي نالي سان مشهور ٿيو.<ref>Emilio Peruzzi, ''Mycenaeans in early Latium'', (Incunabula Graeca 75), Edizioni dell'Ateneo & Bizzarri, Roma, 1980</ref> [[آيونيائي]]، [[ڊوريائي يوناني|ڊوريائي]] نوآبادڪارن، [[سيراڪيوز وارا|سيراڪيوزن]] ۽ [[اڪائيائي (قبيلو)|اڪائيائين]] ڪيترائي شهر قائم ڪيا. [[اٽلي جي يوناني نوآبادڪاري|يوناني نوآبادڪاري]] [[اٽالڪ قومون|اٽالڪ قومن]] کي جمهوري حڪومتي صورتن ۽ اعليٰ فني ۽ ثقافتي اظهار سان رابطي ۾ آندو.<ref>{{Cite web|title=II 1987: Uomini e vicende di Magna Grecia |url=https://www.bpp.it/Apulia/html/archivio/1987/II/art/R87II015.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210204123345/https://www.bpp.it/Apulia/html/archivio/1987/II/art/R87II015.html|archive-date=4 February 2021|access-date=31 January 2021|website=bpp.it}}</ref> === قديم روم === {{Main|قديم روم|اٽلي ۾ رومي واڌ|رومي اٽلي}} {{Multiple image | align = right | direction = vertical | width = 220 | image1 = Colosseo 2020.jpg | caption1 = [[ڪولوسيئم]]، جنهن کي وڏي پيماني تي قديم تاريخ جي تعمير ۽ انجنيئرنگ جي عظيم ترين ڪمن مان هڪ سمجهيو وڃي ٿو | image2 = Roman Empire Trajan 117AD.png|275 | caption2 = {{legend|#b23938|117ع ۾ [[رومي سلطنت]] پنهنجي سڀ کان وڏي وسعت تي<ref>{{Cite book|last=Bennett, Julian|url=https://books.google.com/books?id=qk_tofvS8EsC|title=Trajan: Optimus Princeps : a Life and Times|publisher=Routledge|year=1997|isbn=978-0-415-16524-2}}</ref>}} {{legend|#d28989|[[تابع رياست|تابع رياستون]]}} }} اٽلي جي تاريخ ڪيترين [[اٽلي جي قديم قومن جي فهرست|اٽالڪ قومن]] تائين وڃي ٿي، جن ۾ خاص طور [[قديم رومي]] شامل آهن، جن [[رومي جمهوريه]] دوران ڀونوچ سمنڊ جي دنيا کي فتح ڪيو ۽ [[رومي سلطنت]] دوران صدين تائين ان تي حڪومت ڪئي.<ref>{{Cite book |last1=Carl Waldman |url=https://books.google.com/books?id=kfv6HKXErqAC |title=Encyclopedia of European Peoples |last2=Catherine Mason |publisher=Infobase Publishing |year=2006 |isbn=978-1-4381-2918-1 |page=586 |access-date=23 February 2013 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230311102543/https://books.google.com/books?id=kfv6HKXErqAC |archive-date=11 March 2023 |url-status=live}}; {{Cite book |last=Mommsen |first=Theodor |author-link=Theodor Mommsen |title=[[History of Rome (Mommsen)|History of Rome]], Book II: From the Abolition of the Monarchy in Rome to the Union of Italy |publisher=Reimer & Hirsel |year=1855 |location=Leipzig}}; {{Cite book |last=Lazenby |first=John Francis |url=https://archive.org/details/hannibalswarmili00laze |title=Hannibal's War: A Military History of the Second Punic War |date=4 February 1998 |publisher=University of Oklahoma Press |isbn=978-0-8061-3004-0 |page=[https://archive.org/details/hannibalswarmili00laze/page/29 29] |quote=Italy homeland of the Romans. |url-access=registration |via=Internet Archive}}</ref> قديم روم، جيڪو وچ اٽلي ۾ [[ٽائبر درياهه]] تي هڪ آبادڪاري هو، [[روم جو بنياد|753 ق م ۾ قائم ٿيو]] ۽ 244 سالن تائين بادشاهي نظام هيٺ حڪمراني ڪئي وئي.<ref>{{Cite web |date=24 November 2009 |title=Rome founded {{!}} 21 April, 753 B.C. |url=https://www.history.com/this-day-in-history/april-21/rome-founded |access-date=10 April 2025 |website=HISTORY |language=en}}</ref> 509 ق م ۾، رومن، سينيٽ ۽ عوام ([[SPQR]]) واري حڪومت جي حمايت ڪندي، [[رومي بادشاهت جو خاتمو|بادشاهت کي نيڪالي ڏني]] ۽ هڪ اشرافي جمهوريه قائم ڪئي.<ref>{{Cite journal|last=Sanders|first=Henry A.|date=1908|title=The Chronology of Early Rome|url=https://www.jstor.org/stable/261793|journal=Classical Philology|volume=3|issue=3|pages=316–329|doi=10.1086/359186|jstor=261793|s2cid=161535192|issn=0009-837X |quote=It has come to be second nature ... to date the founding of Rome [to] 753 BC [and] the first year of the Republic [to] 509&nbsp;BC.|url-access=subscription}}</ref> اطالوي اپٻيٽ، جنهن جو نالو ''اٽاليا'' هو، رومي واڌ دوران هڪ متحد وحدت ۾ گڏ ڪيو ويو؛ نون علائقن جي فتح اڪثر [[سامنائيٽ جنگيون|ٻين اٽالڪ قبيلن]]، [[رومي-ايٽرسڪن جنگيون|ايٽرسڪنن]]، [[رومي-گالي جنگيون|سيلٽن]] ۽ [[پائرهڪ جنگ|يونانين]] جي قيمت تي ٿي. مقامي قبيلن ۽ شهرن جي اڪثريت سان هڪ مستقل اتحاد قائم ٿيو، ۽ روم اولهه يورپ، اتر آفريڪا ۽ [[وچ اوڀر جي تاريخ#يوناني ۽ رومي سلطنت|وچ اوڀر]] جي فتح شروع ڪئي. 44 ق م ۾ [[جوليس سيزر]] جي قتل کان پوءِ، روم هڪ وڏي سلطنت بڻجي ويو، جيڪا [[رومي برطانيه|برطانيه]] کان [[ميسوپوٽيميا (رومي صوبو)|فارس]] جي سرحدن تائين پکڙيل هئي، ۽ سڄي ڀونوچ سمنڊ جي حوض کي پنهنجي اندر آڻي ڇڏيو، جتي يوناني، رومي ۽ ٻيون ثقافتون گڏجي هڪ طاقتور تهذيب ۾ تبديل ٿيون. پهرئين شهنشاهه [[آگسٽس]] جي ڊگهي حڪومت امن ۽ خوشحالي جو دور شروع ڪيو. رومي اٽلي سلطنت جو [[ميٽروپول]]، رومن جو وطن ۽ گاديءَ واري هنڌ جو علائقو رهيو.<ref>{{Cite journal|last=Morcillo|first=Marta García|title=The Glory of Italy and Rome's Universal Destiny in Strabo's Geographika, in: A. Fear – P. Liddel (eds), Historiae Mundi. Studies in Universal History. Duckworth: London 2010: 87–101. |url=https://www.academia.edu/362374|url-status=live|journal=Historiae Mundi: Studies in Universal History|archive-url=https://web.archive.org/web/20220114073554/https://www.academia.edu/362374|archive-date=14 January 2022|access-date=20 November 2021}}; {{Cite book|last=Keaveney|first=Arthur|url=https://books.google.com/books?id=ojoOAAAAQAAJ|title=Arthur Keaveney: ''Rome and the Unification of Italy''|date=January 1987|publisher=Croom Helm|isbn=978-0-7099-3121-8|access-date=20 November 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211000835/https://books.google.com/books?id=ojoOAAAAQAAJ|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}; {{Cite book|last=Billanovich|first=Giuseppe|url=https://books.google.com/books?id=fVylk1KUS84C&dq=Italia+domina+provinciarum&pg=PR13|title=Libreria Universitaria Hoepli, Lezioni di filologia, Giuseppe Billanovich e Roberto Pesce: ''Corpus Iuris Civilis, Italia non erat provincia, sed domina provinciarum'', Feltrinelli, p.363|publisher=Roberto Pesce|year=2008|isbn=978-8-8965-4309-2|language=it|access-date=20 November 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211000801/https://books.google.com/books?id=fVylk1KUS84C&dq=Italia+domina+provinciarum&pg=PR13#v=onepage&q=Italia%20domina%20provinciarum&f=false|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}</ref> [[رومي سلطنت جي تاريخ|سلطنت جي پهرين ٻن صدين]] ۾ بي مثال استحڪام جو دور ڏٺو ويو، جيڪو [[پيڪس رومانا]] ({{Literal translation|رومي امن}}) جي نالي سان مشهور آهي. روم [[رومي سلطنت جون سرحدون|پنهنجي سڀ کان وڏي علائقائي وسعت]] [[ٽراجن]] جي دور ۾ حاصل ڪئي ({{Reign|98|117|era=AD}})، پر وڌندڙ پريشانين ۽ زوال جو دور [[ڪوموڊس]] جي دور ۾ شروع ٿيو ({{Reign|180|192}}).<ref>{{Cite web |date=10 June 2024 |title=Five Good Emperors |url=https://www.britannica.com/topic/Five-Good-Emperors |access-date=4 August 2024 |website=www.britannica.com |language=en}}</ref><ref>{{Citation |last=Gibbon |first=Edward |title=The History of the Decline And Fall of the Roman Empire |date=1776 |chapter=The Decline And Fall in the West – Chapter 4 |chapter-url=https://www.ccel.org/g/gibbon/decline/volume1/chap4.htm |author-link=Edward Gibbon |access-date=27 June 2017 |archive-date=24 August 2017 |archive-url=https://web.archive.org/web/20170824100850/http://www.ccel.org/g/gibbon/decline/volume1/chap4.htm |url-status=live}}</ref> [[لڏپلاڻ وارو دور]]، جنهن ۾ [[جرمنڪ-رومي رابطا|جرمنڪ قومن جا وڏا حملا]] شامل هئا، رومي سلطنت جي زوال جو سبب بڻيو. رومي سلطنت تاريخ جي سڀ کان وڏين سلطنتن مان هڪ هئي، جنهن وٽ وڏي اقتصادي، ثقافتي، سياسي ۽ فوجي طاقت هئي.<ref>{{Cite web |date=4 June 2024 |title=The Roman Empire at its greatest expansion |url=https://trizioeditore.it/en/blogs/notizie/impero-romano-massima-espansione-mappa-storia |access-date=10 April 2025 |website=Trizio Editore |language=en}}</ref> پنهنجي سڀ کان وڏي وسعت تي، ان جو علائقو {{Convert|5|e6km2|abbr=off}} هو.<ref>{{Cite journal|last=Taagepera|first=Rein|author-link=Rein Taagepera|year=1979|title=Size and Duration of Empires: Growth-Decline Curves, 600 B.C. to 600 A.D|journal=Social Science History|volume=3|issue=3/4|pages=115–138|doi=10.2307/1170959|jstor=1170959}}; {{Cite journal|last1=Turchin|first1=Peter|last2=Adams|first2=Jonathan M.|last3=Hall|first3=Thomas D|year=2006|title=East–West Orientation of Historical Empires|url=http://peterturchin.com/PDF/Turchin_Adams_Hall_2006.pdf|url-status=live|journal=Journal of World-Systems Research|volume=12|issue=2|page=222|doi=10.5195/JWSR.2006.369|issn=1076-156X|archive-url=http://arquivo.pt/wayback/20160517210851/http://peterturchin.com/PDF/Turchin_Adams_Hall_2006.pdf|archive-date=17 May 2016|access-date=6 February 2016|doi-access=free}}</ref> [[رومي سلطنت جو ورثو|رومي ورثي]] مغربي تهذيب تي گهرو اثر وڌو ۽ جديد دنيا کي شڪل ڏني. لاطيني مان نڪتل [[رومانس ٻوليون|رومانس ٻولين]] جو وسيع استعمال، [[رومي انگ|عددي نظام]]، جديد مغربي الفابيٽ ۽ ڪئلينڊر، ۽ عيسائيت جو عالمي مذهب طور اڀرڻ، رومي غلبي جي ڪيترن ئي ورثن مان آهن.<ref>{{Cite book|last=Richard|first=Carl J.|title=Why we're all Romans: the Roman contribution to the western world|publisher=Rowman & Littlefield|year=2010|isbn=978-0-7425-6779-5|edition=1st pbk.|location=Lanham, MD|pages=xi–xv}}</ref> === وچون دور === {{Main|وچئين دور ۾ اٽلي}} [[اولهه رومي سلطنت جي زوال]] کان پوءِ، اٽلي [[اٽلي جي بادشاهت (476–493)|اوڊواڪر جي بادشاهت]] هيٺ آيو، ۽ پوءِ [[اوستروگوٿ]] ان تي قابض ٿيا.<ref>{{Cite book|last=Sarris|first=Peter|title=Empires of faith: the fall of Rome to the rise of Islam, 500–700|publisher=Oxford UP|year=2011|isbn=978-0-1992-6126-0|edition=1st. pub.|location=Oxford|page=118}}</ref> حملن جي نتيجي ۾ بادشاهتن جو افراتفري وارو سلسلو پيدا ٿيو ۽ مبينا "[[اونداهو دور (تاريخ نويسي)|اونداهو دور]]" شروع ٿيو. 6هين صديءَ ۾ هڪ ٻئي [[جرمنڪ قومون|جرمنڪ قبيلي]]، [[لومبارڊن]]، جي حملي بازنطيني موجودگي کي گهٽائي ڇڏيو ۽ اپٻيٽ جي سياسي وحدت ختم ڪري ڇڏي. اتر ۾ [[لومبارڊ بادشاهت]] ٺهي، وچ-ڏکڻ تي پڻ لومبارڊن جو ڪنٽرول هو، ۽ ٻيا حصا بازنطيني رهيا.<ref>{{Cite web|title=History of Italy|url=https://www.britannica.com/place/Italy/Lombards-and-Byzantines|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220929150112/https://www.britannica.com/place/Italy/Lombards-and-Byzantines|archive-date=29 September 2022|access-date=29 September 2022|website=Encyclopædia Britannica}}</ref> [[File:Marco Polo Mosaic from Palazzo Tursi.jpg|thumb|right|upright=.7|[[مارڪو پولو]]، 13هين صديءَ جو ڳولائو]] لومبارڊ بادشاهت 8هين صديءَ جي آخر ۾ [[شارليمان]] جي هٿان [[فرانڪيا]] ۾ ضم ٿي وئي ۽ اٽلي جي بادشاهت بڻجي وئي.<ref>{{Cite web|title=Carolingian and post-Carolingian Italy, 774–962|url=https://www.britannica.com/place/Italy/Carolingian-and-post-Carolingian-Italy-774-962|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20221007160553/https://www.britannica.com/place/Italy/Carolingian-and-post-Carolingian-Italy-774-962|archive-date=7 October 2022|access-date=7 October 2022|website=Encyclopædia Britannica}}</ref> فرانڪن [[پاپائي رياستون]] ٺاهڻ ۾ مدد ڪئي. 13هين صديءَ تائين سياست [[پاڪ رومي شهنشاهه|پاڪ رومي شهنشاهن]] ۽ پاپائيت جي لاڳاپن تي غالب رهي، جتي شهري رياستون عارضي فائدي لاءِ اڳئين ڌر ([[گبيلين]]) يا پوئين ڌر ([[گويلف]]) سان گڏ ٿينديون هيون.<ref>{{Cite book|last=Nolan|first=Cathal J.|title=The age of wars of religion, 1000–1650: an encyclopedia of global warfare and civilization |publisher=Greenwood Press|year=2006|isbn=978-0-3133-3045-2|edition=1. publ.|location=Westport (Connecticut)|page=360}}</ref> جرمنڪ شهنشاهه ۽ رومي پونٽف وچئين دور جي يورپ جون [[عالمي طاقتون]] بڻجي ويا. بهرحال، [[سرماياداري تڪرار]] ۽ گويلفن ۽ گبيلينن جي وچ ۾ ٽڪراءُ اتر ۾ شهنشاهي-جاگيرداري نظام کي ختم ڪري ڇڏيو، جتي شهرن آزادي حاصل ڪئي.<ref>{{Cite book|last=Jones|first=Philip|author-link=Philip Jones (historian)|title=The Italian city-state: from Commune to Signoria|publisher=Clarendon Press|year=1997|isbn=978-0-1982-2585-0|location=Oxford|pages=55–77}}</ref> 1176ع ۾، شهري رياستن جي [[لومبارڊ ليگ]] پاڪ رومي شهنشاهه [[فريڊرڪ بارباروسا]] کي شڪست ڏني، جنهن سان انهن جي آزادي يقيني ٿي. شهري رياستن، جهڙوڪ ميلان، فلورينس ۽ وينس، مالياتي ترقي ۾ نهايت اهم جدت وارو ڪردار ادا ڪيو، بئنڪنگ جي طريقن کي تيار ڪندي، ۽ سماجي تنظيم جي نون روپن کي ممڪن بڻائيندي.<ref>{{Cite book|last=Niall|first=Ferguson|title=The Ascent of Money: The Financial History of the World|publisher=Penguin|year=2008}}</ref> ساحلي ۽ ڏاکڻن علائقن ۾، سامونڊي جمهوريهن ڀونوچ سمنڊ تي غلبو حاصل ڪيو ۽ مشرق ڏانهن واپار تي اجارو قائم ڪيو. اهي آزاد [[ٿالاسوڪريسي|سامونڊي طاقت واريون]] شهري رياستون هيون، جن ۾ واپارين وٽ ڪافي طاقت هئي. جيتوڻيڪ اهي اشرافي حڪومتون هيون، پر انهن طرفان ڏنل نسبي سياسي آزادي علمي ۽ فني ترقي لاءِ سازگار هئي.<ref name="Lane">{{Cite book|last=Lane|first=Frederic C.|title=Venice, a maritime republic|publisher=Johns Hopkins University Press|year=1991|isbn=978-0-8018-1460-0|edition=4. print.|location=Baltimore|page=73}}</ref> سڀ کان مشهور سامونڊي جمهوريهون وينس، [[جينووا جمهوريه|جينووا]]، [[پيزا جمهوريه|پيزا]] ۽ [[امالفي جو ڊچي|امالفي]] هيون.<ref>G. Benvenuti – Le Repubbliche Marinare. Amalfi, Pisa, Genova, Venezia – Newton & Compton editori, Roma 1989; Armando Lodolini, ''Le repubbliche del mare'', Biblioteca di storia patria, 1967, Roma. {{Cite book|last=Peris|first=Persi|title=Conoscere l'Italia|publisher=Istituto Geografico De Agostini|year=1982|pages=74}}; {{Cite web|title=Repubbliche Marinare|url=http://www.treccani.it/enciclopedia/repubbliche-marinare|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190829104758/http://www.treccani.it/enciclopedia/repubbliche-marinare|archive-date=29 August 2019|access-date=13 September 2019|website=Treccani.it|publisher=Istituto dell'Enciclopedia Italiana|language=it}}; {{Cite web|title=Repubbliche marinare|url=https://thes.bncf.firenze.sbn.it/termine.php?id=29771|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200101131949/https://thes.bncf.firenze.sbn.it/termine.php?id=29771|archive-date=1 January 2020|access-date=13 September 2019|website=thes.bncf.firenze.sbn.it|publisher=[[قومي مرڪزي لائبريري (فلورينس)]]|language=it}}</ref> هر هڪ کي پرڏيهي زمينن، ٻيٽن، ايڊرياٽڪ، ايجيئن ۽ ڪاري سمنڊن جي علائقن، ۽ ويجهي اوڀر ۽ اتر آفريڪا ۾ واپاري نوآبادين تي غلبو حاصل هو.<ref>{{Cite book|last=Zorzi|first=Alvise|author-link=Alvise Zorzi|url=https://books.google.com/books?id=IP5OAAAAMAAJ&q=%22even+in+countries+where+aid+is+near+at+hand+%22+%22attack+from+the+sea%22|title=Venice: The Golden Age, 697 – 1797 |publisher=Abbeville Press|year=1983|isbn=0-8965-9406-8|location=New York|page=255|access-date=16 September 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20230202182132/https://books.google.com/books?id=IP5OAAAAMAAJ&q=%22even+in+countries+where+aid+is+near+at+hand+%22+%22attack+from+the+sea%22|archive-date=2 February 2023|url-status=live}}</ref> {{Multiple image | align = right | total_width = 345 | direction = horizontal | width1 = 280 | image1 = Naval Jack of Italy.svg | width2 = 280 | image2 = Republik Venedig Handelswege01-IT.png | alt2 = نقشو | footer = کاٻي: [[اطالوي بحريه]] جو جهنڊو. گھڙيال جي رخ ۾، مٿئين کاٻي کان: [[وينس جي جمهوريه|وينس]]، [[جينووا جمهوريه|جينووا]]، [[پيزا جمهوريه|پيزا]] ۽ [[امالفي جو ڊچي|امالفي]] جا نشان.<br/>ساڄي: واپاري رستا، [[جينووا جون نوآباديون|جينووا]] ۽ [[اسٽاتو دا مار|وينس]] جون نوآباديون. }} وينس ۽ جينووا يورپ جا اوڀر ڏانهن دروازا هئا، ۽ نفيس شيشي جا ٺاهيندڙ هئا، جڏهن ته فلورينس ريشم، اون، بئنڪنگ ۽ زيورن جو مرڪز هو. پيدا ٿيل دولت وڏن عوامي ۽ خانگي فني منصوبن جي سرپرستي لاءِ استعمال ٿي. انهن جمهوريهن [[صليبي جنگون|صليبي جنگين]] ۾ حصو ورتو، مدد ۽ ٽرانسپورٽ مهيا ڪئي، پر بنيادي طور سياسي ۽ تجارتي موقعن جي پيروي ڪئي.<ref name=Lane/> اٽلي پهريون علائقو هو جتي اهي معاشي تبديليون محسوس ٿيون، جن [[تجارتي انقلاب]] ڏانهن واٽ هموار ڪئي: وينس [[قسطنطنيه جي لٽ|بازنطيني گاديءَ واري شهر کي لٽڻ]] ۽ [[مارڪو پولو]] جي ايشيا ڏانهن سفرن جي مالي مدد ڪرڻ جي قابل ٿي؛ پهرين يونيورسٽيون اطالوي شهرن ۾ ٺهيون، ۽ [[اڪويناس]] جهڙن عالمن عالمي شهرت حاصل ڪئي؛ سرمائيداري ۽ بئنڪنگ خاندان فلورينس ۾ اڀريا، جتي [[دانتي]] ۽ [[جوتو]] لڳ ڀڳ 1300ع ۾ سرگرم هئا.<ref name="See">{{Cite web |last=Sée |first=Henri |title=Modern Capitalism Its Origin and Evolution |url=http://www.efm.bris.ac.uk/het/see/ModernCapitalism.pdf |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20131007010542/http://www.efm.bris.ac.uk/het/see/ModernCapitalism.pdf |archive-date=7 October 2013 |access-date=29 August 2013 |website=University of Rennes |publisher=Batoche Books}}</ref> ڏکڻ ۾، سسلي 9هين صديءَ ۾ [[سسلي جي امارت|عرب اسلامي امارت]] بڻجي چڪي هئي، جيڪا 11هين صديءَ جي آخر ۾ [[اطالو-نارمن]] جي فتح تائين خوشحال رهي؛ انهن ڏکڻ اٽلي جي اڪثر لومبارڊ ۽ بازنطيني شهزادگين سان گڏ ان کي فتح ڪيو.<ref>{{cite book |last=Ali |first=Ahmed Essa with Othman |title=Studies in Islamic civilization: the Muslim contribution to the Renaissance |year=2010 |publisher=International Institute of Islamic Thought |location=Herndon, VA |isbn=978-1-56564-350-5 |pages=38–40}}</ref> پوءِ اهو علائقو [[سسلي جي بادشاهت]] ۽ [[نيپلز جي بادشاهت]] جي وچ ۾ ورهايو ويو.{{efn|نيپلز جي بادشاهت جو اصطلاح مورخ استعمال ڪن ٿا، پر ان جي حڪمرانن نه، جن اصل نالو 'سسلي جي بادشاهت' برقرار رکيو، يعني ٻه سسلي جون بادشاهتون موجود هيون.}}<ref>Eleni Sakellariou, ''Southern Italy in the Late Middle Ages: Demographic, Institutional and Economic Change in the Kingdom of Naples, c.1440–c.1530'' (Brill, 2012), pp. 63–64.</ref> 1348ع واري [[ڪاري موت]] شايد اٽلي جي آبادي جو هڪ ٽيون حصو ماري ڇڏيو.<ref>Stéphane Barry and Norbert Gualde, "The Biggest Epidemics of History" (La plus grande épidémie de l'histoire), in ''L'Histoire'' n° 310, June 2006, pp. 45–46; "[https://www.brown.edu/Departments/Italian_Studies/dweb/plague/effects/death_toll.shtml Plague]". Brown University. {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20090831003435/http://www.brown.edu/Departments/Italian_Studies/dweb/plague/effects/death_toll.shtml|date=31 August 2009}}</ref> === اوائلي جديد دور === {{Main|اطالوي نشاةِ ثانيه|اوائلي جديد اٽلي جي تاريخ}} [[File:Italy 1494.svg|thumb|upright=.8|right|1494ع ۾ [[اطالوي جنگيون|اطالوي جنگين]] کان اڳ [[اٽلي جي تاريخي رياستن جي فهرست#آخري وچون دور|اطالوي رياستون]]]] 1400ع ۽ 1500ع جي ڏهاڪن دوران، اٽلي [[نشاةِ ثانيه]] جو جنم هنڌ ۽ مرڪز هو. هن دور وچئين دور کان جديد دور ڏانهن منتقلي کي ظاهر ڪيو ۽ واپاري شهرن جي گڏ ڪيل دولت ۽ حاڪم خاندانن جي سرپرستيءَ سان وڌايو ويو.<ref name="strathern">Strathern, Paul ''The Medici: Godfathers of the Renaissance'' (2003)</ref> اطالوي سياسي وحدتون هاڻي علائقائي رياستون هيون، جن تي عملي طور شهزادن جي حڪومت هئي، جيڪي واپار ۽ انتظاميه تي ڪنٽرول رکندا هئا، ۽ سندن درٻارون فنون ۽ سائنسن جا مرڪز بڻجي ويون. اهي شهزادگيون سياسي خاندانن ۽ واپاري خاندانن، جهڙوڪ فلورينس جا [[ميڊيچي]]، جي اڳواڻي هيٺ هيون. [[مغربي ڦوٽ]] جي خاتمي کان پوءِ، نئين چونڊيل [[پوپ مارٽن پنجون]] [[پاپائي رياستون|پاپائي رياستن]] ڏانهن موٽي آيو ۽ اٽلي کي اولهه عيسائيت جو واحد مرڪز طور بحال ڪيو. [[ميڊيچي بئنڪ]] پاپائيت جو قرض ڏيندڙ ادارو بڻيو، ۽ ڪليسا ۽ نون سياسي خاندانن جي وچ ۾ اهم لاڳاپا قائم ٿيا.<ref name="strathern"/><ref>[http://www.florentine-society.ru/Medici_Chapel_Mysteries.htm Peter Barenboim, Sergey Shiyan, ''Michelangelo: Mysteries of Medici Chapel'', SLOVO, Moscow, 2006]. {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20110511133416/http://www.florentine-society.ru/Medici_Chapel_Mysteries.htm|date=11 May 2011}}. {{ISBN|5-8505-0825-2}}.</ref> [[File:Leonardo self.jpg|thumb|upright=.7|[[ليونارڊو دا ونچي]]، مثالي [[نشاةِ ثانيه انسان]]، پنهنجي تصوير ۾ ({{circa}} 1512)]] 1453ع ۾، [[پوپ نڪولس پنجون]] جي بازنطينين جي مدد لاءِ ڪوششن باوجود، [[قسطنطنيه]] جو شهر [[عثماني سلطنت|عثمانين]] جي قبضي ۾ آيو. ان سبب [[نشاةِ ثانيه ۾ يوناني عالم|يوناني عالمن]] ۽ متنن جي اٽلي ڏانهن لڏپلاڻ ٿي، جنهن يوناني [[انسان پرستي]] جي ٻيهر دريافت کي وڌيڪ هٿي ڏني.<ref>Encyclopædia Britannica, ''Renaissance'', 2008, O.Ed.; Har, Michael H. ''History of Libraries in the Western World'', Scarecrow Press Incorporate, 1999. {{ISBN|0-8108-3724-2}}. Norwich, John Julius, ''A Short History of Byzantium'', 1997, Knopf. {{ISBN|0-6794-5088-2}}.</ref> انسان پرست حڪمرانن، جهڙوڪ [[فيديريڪو دا مونتيفيلترو]] ۽ [[پوپ پائيس ٻيون]]، [[مثالي شهر|مثالي شهرن]] جي قيام لاءِ ڪم ڪيو، ۽ [[اربينو]] ۽ [[پيئنزا]] جو بنياد وڌو. [[پيڪو ديلا ميراندولا]] ''[[انسان جي عظمت تي خطبو]]'' لکيو، جنهن کي نشاةِ ثانيه جو منشور سمجهيو وڃي ٿو. فنون ۾، اطالوي نشاةِ ثانيه صديون تائين يورپي فن تي غالب اثر رکيو، فنڪارن جهڙوڪ [[ليونارڊو دا ونچي]]، [[بوتيچيلي]]، [[مائيڪل اينجلو]]، [[رافائيل]]، [[جوتو]]، [[دوناتيلو]] ۽ [[تيشيان]]، ۽ معمارن جهڙوڪ [[فليپو برونيلليسڪي]]، [[اندريا پالاديو]] ۽ [[دوناتو برامانتي]] سان. سامونڊي جمهوريهن مان اطالوي [[اطالوي ڳولائوئن جي فهرست|ڳولائو]] ۽ ناوَچالڪ، عثمانين کان بچندي هندستان ڏانهن متبادل رستو ڳولڻ لاءِ بيتاب، ائٽلانٽڪ ملڪن جي بادشاهن کي پنهنجون خدمتون پيش ڪندا هئا ۽ [[دريافتن جو دور|دريافتن جي دور]] ۽ آمريڪا جي نوآبادڪاري جي شروعات ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو. سڀ کان نمايان ڳولائوئن ۾ [[ڪرسٽوفر ڪولمبس]] شامل هو، جنهن جي [[ڪرسٽوفر ڪولمبس جا سفر|1492ع واري سفر]] آمريڪا سان مسلسل يورپي رابطو، نوآبادڪاري ۽ استحصال شروع ڪيو؛<ref>Encyclopædia Britannica, 1993 ed., Vol. 16, pp. 605ff / Morison, ''Christopher Columbus'', 1955 ed., pp. 14ff</ref> [[جان ڪيبٽ]]، جنهن [[نارسمن|نارس]] کان پوءِ اتر آمريڪا جي پهرين دستاويزي يورپي کوجنا ڪئي؛<ref>{{Cite web|year=2007|title=''Catholic Encyclopedia'' "John & Sebastian Cabot"|url=http://www.newadvent.org/cathen/03126d.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200518005335/https://www.newadvent.org/cathen/03126d.htm|archive-date=18 May 2020|access-date=17 May 2008|publisher=newadvent}}</ref> ۽ [[آمريگو ويسپوچي]]، جنهن جي سفرن انهن زمينن کي نئون کنڊ، يعني "نئين دنيا"، طور تصديق ڪيو، جنهن کي پوءِ سندس نالي تي رکيو ويو.<ref>{{Cite book|last=Eric Martone|url=https://books.google.com/books?id=MHJ1DQAAQBAJ&pg=PA109|title=Italian Americans: The History and Culture of a People|publisher=ABC-CLIO|year=2016|isbn=978-1-6106-9995-2|page=504|access-date=22 November 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211001055/https://books.google.com/books?id=MHJ1DQAAQBAJ&pg=PA109|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}</ref><ref>{{Cite book|last=Greene|first=George Washington|author-link=George Washington Greene|url=https://books.google.com/books?id=1qsuAAAAYAAJ&pg=PAPA13|title=The Life and Voyages of Verrazzano|publisher=Folsom, Wells, and Thurston|year=1837|location=Cambridge University|page=13|access-date=18 August 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211000806/https://books.google.com/books?id=1qsuAAAAYAAJ&pg=PAPA13#v=onepage&q&f=false|archive-date=11 February 2024|url-status=live|via=Google Books}}</ref> وينس، نيپلز، فلورينس، ميلان ۽ پاپائيت جي وچ ۾ [[اٽالڪ ليگ]] نالي دفاعي اتحاد قائم ٿيو. [[لورينزو دي ميڊيچي|لورينزو ''دي ميگنيفيسنٽ'' دي ميڊيچي]] نشاةِ ثانيه جو سڀ کان وڏو سرپرست هو؛ سندس مدد ليگ کي ترڪن جي [[اوترانتو جو گهيرو|حملي کي ناڪام ڪرڻ]] جي قابل بڻايو. بهرحال، اهو اتحاد 1490ع واري ڏهاڪي ۾ ٽٽي پيو؛ [[فرانس جو چارلس اٺون]] جي حملي اپٻيٽ ۾ جنگين جي هڪ سلسلي جي شروعات ڪئي. [[اعليٰ نشاةِ ثانيه]] دوران، [[جوليس ٻيون]] (1503–1513) جهڙا پوپ اٽلي تي ڪنٽرول لاءِ پرڏيهي بادشاهن خلاف وڙهيا؛ [[پال ٽيون]] (1534–1549) يورپي طاقتن جي وچ ۾ امن لاءِ ثالثي کي ترجيح ڏني. اهڙن تڪرارن جي وچ ۾، ميڊيچي پوپن [[ليو ڏهون]] (1513–1521) ۽ [[ڪليمنٽ ستون]] (1523–1534) جرمني، انگلينڊ ۽ ٻين هنڌن ۾ [[پروٽيسٽنٽ اصلاح]] کي منهن ڏنو. 1559ع ۾، فرانس ۽ هبسبرگن جي وچ ۾ [[اطالوي جنگيون|اطالوي جنگين]] جي خاتمي تي، اٽلي جو لڳ ڀڳ اڌ حصو، يعني ڏکڻ واريون [[نيپلز جي بادشاهت|نيپلز]]، [[سسلي جي بادشاهت|سسلي]]، [[سارڊينيا جي بادشاهت|سارڊينيا]] جون بادشاهتون ۽ [[ميلان جو ڊچي]]، اسپيني حڪمراني هيٺ هو، جڏهن ته ٻيو اڌ آزاد رهيو؛ ڪيترائي رياستون رسمي طور اڃا به پاڪ رومي سلطنت جو حصو رهيون. پاپائيت [[جوابي اصلاح]] شروع ڪئي، جنهن جا اهم واقعا هي هئا: [[ٽرينٽ ڪائونسل]] (1545–1563)؛ [[گريگورين ڪئلينڊر]] جي قبوليت؛ [[جيسوئٽ چين مشن]]؛ [[فرانسيسي مذهبي جنگيون]]؛ [[ٽيهه سالن جي جنگ]] (1618–1648) جو خاتمو؛ ۽ [[وڏي ترڪي جنگ]]. اطالوي معيشت 1600ع ۽ 1700ع جي ڏهاڪن ۾ زوال پذير ٿي. [[File:Flag of the Cispadane Republic.svg|thumb|[[چيسپاداني جمهوريه]] جو جهنڊو، پهريون [[اطالوي ترنگو]] جيڪو ڪنهن خودمختيار اطالوي رياست اختيار ڪيو (1797)]] [[اسپيني جانشيني جي جنگ]] (1700–1714) دوران، آسٽريا اٽلي ۾ اسپيني علائقن جو وڏو حصو، يعني ميلان، نيپلز ۽ سارڊينيا حاصل ڪيو؛ پوءِ 1720ع ۾ سارڊينيا سسلي جي بدلي ۾ هائوس آف ساووي کي ڏني وئي. بعد ۾ بوربن خاندان جي هڪ شاخ سسلي ۽ نيپلز جي تخت تي ويٺي. [[نيپوليني جنگيون|نيپوليني جنگين]] دوران، اتر ۽ وچ اٽلي کي فرانس جي [[ڀيڻ جمهوريهون]] طور ٻيهر منظم ڪيو ويو، ۽ پوءِ [[اٽلي جي بادشاهت (نيپوليني)|اٽلي جي بادشاهت]] طور.<ref>Napoleon Bonaparte, "The Economy of the Empire in Italy: Instructions from Napoleon to Eugène, Viceroy of Italy", ''Exploring the European Past: Texts & Images'', Second Edition, ed. Timothy E. Gregory (Mason: Thomson, 2007), 65–66.</ref> ڏکڻ کي نيپولين جي ڀيڻوئي [[جواڪيم مورا]] هلائيندو هو. 1814ع جي [[ويانا ڪانگريس]] 18هين صديءَ جي آخر واري صورتحال بحال ڪئي، پر [[فرانسيسي انقلاب]] جا آدرش ختم نه ٿي سگهيا، ۽ 19هين صديءَ جي شروعات جي [[سياسي اٿل پٿل|سياسي اٿل پٿلن]] دوران ٻيهر ظاهر ٿيا. ڪنهن اطالوي رياست طرفان [[اطالوي ترنگو]] جي پهرين قبوليت، [[چيسپاداني جمهوريه]]، [[نيپوليني اٽلي جا جهنڊا|نيپوليني اٽلي]] دوران ٿي، فرانسيسي انقلاب کان پوءِ، جنهن قومي [[خود اراديت]] جي حمايت ڪئي.<ref>{{Cite book |last1=Maiorino |first1=Tarquinio |title=Il tricolore degli italiani. Storia avventurosa della nostra bandiera |last2=Marchetti Tricamo |first2=Giuseppe |last3=Zagami |first3=Andrea |publisher=Arnoldo Mondadori Editore |year=2002 |isbn=978-8-8045-0946-2 |page=156 |language=it}} [http://www.esteri.it/MAE/EN/Benvenuti_in_Italia/Conoscere_Italia/bandieraInno.htm The tri-coloured standard]. Getting to Know Italy, Ministry of Foreign Affairs (retrieved 5 October 2008). {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20080223131121/http://www.esteri.it/MAE/EN/Benvenuti_in_Italia/Conoscere_Italia/bandieraInno.htm|date=23 February 2008}}.</ref> هي واقعو [[ترنگو ڏينهن]] طور ملهايو ويندو آهي.<ref>Article 1 of the law n. 671 of 31 December 1996 ("National celebration of the bicentenary of the first national flag")</ref> === اتحاد === {{Main|اٽلي جو اتحاد}} [[اٽلي جي بادشاهت جو جنم]] اطالوي قومپرستن ۽ [[هائوس آف ساووي]] سان وفادار شاهپرستن جي ڪوششن جو نتيجو هو، جن سڄي [[اطالوي اپٻيٽ]] تي مشتمل هڪ گڏيل بادشاهت قائم ڪرڻ ٿي چاهي. 19هين صديءَ جي وچ تائين، وڌندڙ [[اطالوي قومپرستي]] انقلاب جو سبب بڻجي.<ref>{{Cite web|title=Risorgimento in 'Dizionario di Storia'|url=https://www.treccani.it/enciclopedia/risorgimento_(Dizionario-di-Storia)|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220922035556/https://www.treccani.it/enciclopedia/risorgimento_(Dizionario-di-Storia)|archive-date=22 September 2022|access-date=22 September 2022|website=treccani.it|language=it-IT}}</ref> 1815ع جي [[ويانا ڪانگريس]] کان پوءِ، اٽلي جي سياسي ۽ سماجي اتحاد واري تحريڪ، يعني [[ريسورجي مينتو]]، اٽلي کي رياستن جي گڏجڻ ۽ انهن کي پرڏيهي ڪنٽرول کان آزاد ڪرڻ ذريعي متحد ڪرڻ لاءِ اڀري. هڪ انقلابي شخصيت محب وطن صحافي [[جوزيپي ماتسيني]] هو، جنهن 1830ع واري ڏهاڪي ۾ سياسي تحريڪ [[نوجوان اٽلي]] جو بنياد وڌو؛ هو وحداني جمهوريه جو حامي هو ۽ وسيع قومپرست تحريڪ جي وڪالت ڪندو هو. 1847ع ۾ "[[اِل ڪانتو ديلي اطالياني]]" جي پهرين عوامي پرفارمنس ٿي، جيڪو 1946ع ۾ قومي ترانو بڻيو.<ref>{{Cite book|last1=Maiorino|first1=Tarquinio|last2=Marchetti Tricamo|first2=Giuseppe|last3=Zagami|first3=Andrea|title=Il tricolore degli italiani. Storia avventurosa della nostra bandiera|year=2002|publisher=Arnoldo Mondadori Editore|language=it|isbn=978-8-8045-0946-2|page=18}}; {{Cite web|title=Fratelli d'Italia|url=https://www.quirinale.it/page/inno|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20230426052752/https://www.quirinale.it/page/inno|archive-date=26 April 2023|access-date=1 October 2021|language=it}}</ref> {{Multiple image | align = right | image1 = Giuseppe Mazzini.jpg | width1 = 173 | image2 = Giuseppe Garibaldi 1861.jpg | width2 = 138 | footer = [[جوزيپي ماتسيني]] (کاٻي)، اطالوي انقلابي تحريڪ جو انتهائي اثرائتو اڳواڻ؛ ۽ [[جوزيپي گاريبالدي]] (ساڄي)، جديد دور جي عظيم ترين جرنيلن مان هڪ طور مشهور<ref name="scholar and patriot">{{cite web |url={{Google books|iWK7AAAAIAAJ |page=PA133 |keywords=Garibaldi+one+of+the+greatest+generals+of+modern+time |text= |plainurl=yes}}|title=Scholar and Patriot|publisher=Manchester University Press|via=Google Books}}</ref> ۽ ڏکڻ آمريڪا ۽ يورپ ۾ پنهنجي فوجي ڪارنامن سبب "ٻن جهانن جو هيرو" طور سڃاتو ويندڙ،<ref>{{Cite web|title=Giuseppe Garibaldi (Italian revolutionary)|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/225978/Giuseppe-Garibaldi|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140226091529/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/225978/Giuseppe-Garibaldi|archive-date=26 February 2014|access-date=6 March 2014}}</ref> جنهن ڪيترين فوجي مهمن ۾ وڙهيو، جيڪي [[اٽلي جو اتحاد|اطالوي اتحاد]] تائين پهتيون }} نوجوان اٽلي جو سڀ کان مشهور ميمبر انقلابي ۽ جنرل [[جوزيپي گاريبالدي]] هو،<ref>Denis Mack Smith, ''Modern Italy: A Political History'', (University of Michigan Press, 1997) p. 15. A literary echo may be found in the character of Giorgio Viola in Joseph Conrad's ''[[Nostromo]]''.</ref> جنهن ڏکڻ اٽلي ۾ اتحاد لاءِ جمهوري مهم جي اڳواڻي ڪئي. بهرحال، [[سارڊينيا جي بادشاهت (1720–1861)|سارڊينيا جي بادشاهت]] ۾ هائوس آف ساووي جي اطالوي بادشاهت، جنهن جي حڪومت [[ڪاميليو بينسو، ڪائونٽ آف ڪاوير]] هلائي رهيو هو، به متحد اطالوي رياست قائم ڪرڻ جا ارادا رکندي هئي. يورپ ۾ پکڙيل [[1848ع جا لبرل انقلاب|1848ع جي لبرل انقلابن]] جي پس منظر ۾، [[آسٽريا-هنگري|آسٽريا]] خلاف هڪ ناڪام [[پهرين اطالوي آزاديءَ جي جنگ]] جو اعلان ڪيو ويو. 1855ع ۾، سارڊينيا [[ڪريميائي جنگ]] ۾ برطانيا ۽ فرانس جو اتحادي بڻيو.<ref>Enrico Dal Lago, "Lincoln, Cavour, and National Unification: American Republicanism and Italian Liberal Nationalism in Comparative Perspective". ''The Journal of the Civil War Era'' 3#1 (2013): 85–113.; William L. Langer, ed., ''An Encyclopedia of World Cup History''. 4th ed. 1968. pp 704–7.</ref> سارڊينيا 1859ع جي [[ٻي اطالوي آزاديءَ جي جنگ]] ۾ فرانس جي مدد سان آسٽريائي سلطنت خلاف وڙهيو، جنهن جي نتيجي ۾ [[لومباردي]] آزاد ٿي. [[پلومبيئرز معاهدو|پلومبيئرز معاهدي]] جي بنياد تي، سارڊينيا [[ساووي]] ۽ [[نيس]] فرانس کي حوالي ڪيا، اهڙو واقعو جنهن [[نيسارڊ لڏپلاڻ]] جو سبب بڻيو.<ref>{{Cite web|date=28 August 2017|title="Un nizzardo su quattro prese la via dell'esilio" in seguito all'unità d'Italia, dice lo scrittore Casalino Pierluigi|url=https://www.montecarlonews.it/2017/08/28/notizie/argomenti/altre-notizie-1/articolo/un-nizzardo-su-quattro-prese-la-via-dellesilio-in-seguito-allunita-ditalia-dice-lo-scrittore.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200219165302/http://www.montecarlonews.it/2017/08/28/notizie/argomenti/altre-notizie-1/articolo/un-nizzardo-su-quattro-prese-la-via-dellesilio-in-seguito-allunita-ditalia-dice-lo-scrittore.html|archive-date=19 February 2020|access-date=14 May 2021|language=it}}</ref> 1860–1861ع ۾، گاريبالدي نيپلز ۽ سسلي ۾ اتحاد واري مهم جي اڳواڻي ڪئي.<ref>Mack Smith, Denis (1997). ''Modern Italy; A Political History''. Ann Arbor: The University of Michigan Press. {{ISBN|0-4721-0895-6}}.</ref> [[تيانو]] گاريبالدي ۽ [[وڪٽر ايمانوئل ٻيون]]، سارڊينيا جي آخري بادشاهه، جي مشهور ملاقات جو هنڌ هو، جنهن دوران گاريبالدي وڪٽر ايمانوئل سان هٿ ملايو ۽ کيس [[اٽلي جو بادشاهه]] ڪري سلام ڪيو. ڪاوير 1860ع ۾ گاريبالدي جي ڏکڻ اٽلي کي سارڊينيا جي بادشاهت سان اتحاد ۾ شامل ڪرڻ تي راضي ٿيو. ان سان سارڊينيا جي حڪومت کي 17 مارچ 1861ع تي [[اٽلي جي بادشاهت جو اعلان|متحد اطالوي بادشاهت جو اعلان]] ڪرڻ جي اجازت ملي،<ref>{{Cite news|date=17 March 2017|title=Everything you need to know about March 17th, Italy's Unity Day|url=https://www.thelocal.it/20170317/everything-to-know-about-march-17th-italys-unity-unification-risorgimento-day|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170617212538/https://www.thelocal.it/20170317/everything-to-know-about-march-17th-italys-unity-unification-risorgimento-day|archive-date=17 June 2017|access-date=17 July 2017}}</ref> ۽ وڪٽر ايمانوئل ٻيون ان جو پهريون بادشاهه بڻيو. 1865ع ۾ بادشاهت جي گادي تورين کان فلورينس منتقل ڪئي وئي. 1866ع ۾، وڪٽر ايمانوئل ٻيون، [[پروشيا]] سان اتحاد ڪندي [[آسٽرو-پروشين جنگ]] دوران، [[ٽين اطالوي آزاديءَ جي جنگ]] وڙهي، جنهن جي نتيجي ۾ اٽلي [[وينيتو|وينيتيا]] کي پاڻ ۾ شامل ڪيو. آخرڪار، 1870ع ۾، جڏهن فرانس [[فرانڪو-پروشين جنگ]] دوران روم ڇڏي ڏنو، اطالوين [[روم تي قبضو|پاپائي رياستن تي قبضو ڪيو]]، اتحاد مڪمل ٿيو، ۽ گادي روم منتقل ڪئي وئي.<ref name="scholar and patriot"/> === لبرل دور === {{Main|اٽلي جي بادشاهت|اطالوي ڊائاسپورا|اطالوي سلطنت|پهريين عالمي جنگ دوران اٽلي جي فوجي تاريخ}} {{Multiple image | align = right | image1 = VictorEmmanuel2.jpg | width1 = 125 | image2 = Camillo Benso Cavour di Ciseri.jpg | width2 = 141 | footer = [[وڪٽر ايمانوئل ٻيون]] (کاٻي) ۽ [[ڪاميليو بينسو، ڪائونٽ آف ڪاوير]] (ساڄي)، اتحاد جون اهم شخصيتون، ترتيبوار متحد اٽلي جا پهريان بادشاهه ۽ وزيراعظم بڻيا. }} سارڊينيا جو آئين 1861ع ۾ سڄي اٽلي تائين وڌايو ويو، ۽ نئين رياست لاءِ بنيادي آزاديون مهيا ڪيون ويون؛ پر چونڊ قانونن بي ملڪيت طبقن کي ٻاهر رکيو. نئين بادشاهت هڪ پارلياماني آئيني بادشاهت طور هلائي وئي، جنهن تي لبرلن جو غلبو هو. جيئن اتر اٽلي تيزيءَ سان صنعتي ٿيو، ڏکڻ ۽ اتر جا ڳوٺاڻا علائقا غير ترقي يافته ۽ وڌيڪ آبادي وارا رهيا، جنهن سبب لکين ماڻهو لڏپلاڻ ڪرڻ تي مجبور ٿيا ۽ [[اطالوي ڊائاسپورا|وڏي ۽ اثرائتي ڊائاسپورا]] کي هٿي ملي. [[اطالوي سوشلسٽ پارٽي]] طاقت ۾ وڌي، جنهن روايتي لبرل ۽ قدامت پسند اسٽيبلشمينٽ کي چئلينج ڪيو. 19هين صديءَ جي آخري ٻن ڏهاڪن ۾، اٽلي آفريڪا ۾ [[اطالوي اريٽريا|اريٽريا]]، [[اطالوي صوماليا|صوماليا]]، [[اطالوي ٽرپوليطانيا|ٽرپوليطانيا]] ۽ [[اطالوي سيرينيڪا|سيرينيڪا]] کي ماتحت ڪري [[اطالوي سلطنت|نوآبادياتي طاقت]] بڻجي ويو.<ref>{{Cite web |title=The Italian Colonial Empire |url=http://www.allempires.com/article/index.php?q=italian_colonial |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20120224012449/http://www.allempires.com/article/index.php?q=italian_colonial |archive-date=24 February 2012 |access-date=17 June 2012 |publisher=All Empires |quote=At its peak, just before WWII, the Italian Empire comprehended the territories of present time Italy, Albania, Rhodes, Dodecanese, Libya, Ethiopia, Eritrea, the majority of Somalia and the little concession of Tientsin in China}}</ref><ref>(Bosworth (2005), p. 49.)</ref> 1913ع ۾ مردن لاءِ عام ووٽ جو حق اختيار ڪيو ويو. [[پهريين عالمي جنگ]] کان اڳ واري دور تي [[جيوواني جيوليٽي]] جو غلبو رهيو، جيڪو 1892ع ۽ 1921ع جي وچ ۾ پنج ڀيرا وزيراعظم رهيو. [[File:Trento 3 novembre 1918.jpg|thumb|3 نومبر 1918ع تي، فاتح [[ويتوريو وينيتو جي جنگ]] کان پوءِ، [[ترنتو]] ۾ اطالوي گهوڙيسوار]] [[پهريين عالمي جنگ ۾ اٽلي جي شموليت|اٽلي 1915ع ۾ پهريين عالمي جنگ ۾ داخل ٿيو]]، جنهن جو مقصد قومي اتحاد کي مڪمل ڪرڻ هو، تنهنڪري تاريخ نويسيءَ جي نقطه نظر کان ان کي چوٿين اطالوي آزاديءَ جي جنگ به سمجهيو وڃي ٿو،<ref>{{Cite web|date=6 March 2015|title=Il 1861 e le quattro Guerre per l'Indipendenza (1848–1918) |url=http://www.piacenzaprimogenita150.it/index.php?it%2F176%2Fil-1861-e-le-quattro-guerre-per-lindipendenza-1848-1918|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20220319075828/http://www.piacenzaprimogenita150.it/index.php?it%2F176%2Fil-1861-e-le-quattro-guerre-per-lindipendenza-1848-1918|archive-date=19 March 2022|access-date=12 March 2021|language=it}}</ref> جيئن [[اٽلي جو اتحاد|اٽلي جي اتحاد]] جي پڄاڻي.<ref>{{Cite web|title=La Grande Guerra nei manifesti italiani dell'epoca|url=http://www.beniculturali.it/mibac/export/MiBAC/sito-MiBAC/Contenuti/MibacUnif/Eventi/visualizza_asset.html_1239896580.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20150923183754/http://www.beniculturali.it/mibac/export/MiBAC/sito-MiBAC/Contenuti/MibacUnif/Eventi/visualizza_asset.html_1239896580.html|archive-date=23 September 2015|access-date=12 March 2021|language=it}}; {{Cite book|last=Genovesi|first=Piergiovanni|url=https://books.google.com/books?id=_LntMIUOXngC&q=%22quarta+guerra+d%27indipendenza%22&pg=PA41|title=Il Manuale di Storia in Italia, di Piergiovanni Genovesi|date=11 June 2009|publisher=FrancoAngeli|isbn=978-8-8568-1868-0|language=it|access-date=12 March 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20240116110143/https://books.google.com/books?id=_LntMIUOXngC&q=%22quarta+guerra+d%27indipendenza%22&pg=PA41#v=snippet&q=%22quarta%20guerra%20d'indipendenza%22&f=false|archive-date=16 January 2024|url-status=live}}</ref> اٽلي، جيڪو ظاهري طور [[جرمن سلطنت|جرمن]] ۽ [[آسٽرو-هنگريائي]] سلطنتن سان [[ٽرپل الائنس (1882)|ٽرپل الائنس]] ۾ اتحادي هو، 1915ع ۾ [[پهريين عالمي جنگ جا اتحادي|اتحادين]] سان شامل ٿيو، ۽ [[لنڊن جو معاهدو (1915)|وعدي]] تحت پهريين عالمي جنگ ۾ داخل ٿيو، جنهن ۾ وڏن علائقائي فائدن جو واعدو شامل هو: اولهه [[انر ڪارنيولا]]، اڳوڻو [[آسٽريائي لٽرل]] ۽ [[دلماتيا]]، گڏوگڏ [[عثماني سلطنت]] جا ڪجهه حصا. اتحادي فتح ۾ ملڪ جي حصي سبب ان کي "[[بگ فور (پهريين عالمي جنگ)|بگ فور]]" طاقتن مان هڪ جي حيثيت ملي. فوج جي ٻيهر تنظيم ۽ جبري ڀرتي اطالوي فتحن جو سبب بڻيا. آڪٽوبر 1918ع ۾، اطالوين هڪ وڏي جارحاڻي مهم شروع ڪئي، جيڪا [[ويتوريو وينيتو جي جنگ]] ۾ فتح تي ختم ٿي.<ref>Burgwyn, H. James: ''Italian foreign policy in the interwar period, 1918–1940.'' Greenwood Publishing Group, 1997. p. 4. {{ISBN|0-2759-4877-3}}. Schindler, John R.: ''Isonzo: The Forgotten Sacrifice of the Great War.'' Greenwood Publishing Group, 2001. p. 303. {{ISBN|0-2759-7204-6}}. Mack Smith, Denis: ''Mussolini.'' Knopf, 1982. p. 31. {{ISBN|0-3945-0694-4}}.</ref> هن اطالوي محاذ تي جنگ جي پڄاڻي ڪئي، آسٽرو-هنگريائي سلطنت جي ٽٽڻ کي يقيني بڻايو، ۽ ٻن هفتن کان به گهٽ عرصي ۾ جنگ کي [[جرمني سان جنگبندي|ختم ڪرڻ]] ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو. جنگ دوران 650,000 کان وڌيڪ اطالوي سپاهي ۽ ايترا ئي عام شهري مارجي ويا،<ref>{{Cite book|last=Mortara|first=G|title=La Salute pubblica in Italia durante e dopo la Guerra|publisher=Yale University Press|year=1925|location=New Haven}}</ref> ۽ بادشاهت ڏيوالپڻي جي ڪناري تي هئي. [[سينٽ-جرمين-آن-لي جو معاهدو (1919)|سينٽ-جرمين-آن-لي جو معاهدو]] (1919) ۽ [[راپالو جو معاهدو (1920)|راپالو جو معاهدو]] (1920) [[ترنتينو]] ۽ [[ڏکڻ ٽائرول]]، [[جوليئن مارچ]]، [[استريا]]، [[ڪوارنر نار]] ۽ دلماتيا جي شهر [[زادار|زارا]] کي اٽلي ۾ شامل ڪرڻ جي اجازت ڏني. بعد واري [[روم جو معاهدو (1924)|روم جي معاهدي]] (1924) سبب [[فيومي]] اٽلي سان شامل ٿيو. اٽلي کي لنڊن جي معاهدي ۾ واعدو ڪيل ٻيا علائقا نه مليا، تنهنڪري [[بينيتو موسوليني]] هن نتيجي کي "[[ڪٽيل فتح]]" قرار ڏنو، جنهن [[فاشسٽ اٽلي (1922–1943)|اطالوي فاشزم جي اڀار]] ۾ مدد ڪئي. مورخ "ڪٽيل فتح" کي هڪ "سياسي افسانو" سمجهن ٿا، جنهن کي فاشسٽن [[اطالوي سامراجيت]] کي ڀڙڪائڻ لاءِ استعمال ڪيو.<ref>G.Sabbatucci, ''La vittoria mutilata'', in AA.VV., ''Miti e storia dell'Italia unita'', Il Mulino, Bologna 1999, pp.101–106</ref> اٽلي کي [[قومون جي ليگ]] جي ايگزيڪيوٽو ڪائونسل ۾ مستقل سيٽ ملي. === فاشسٽ حڪومت ۽ ٻي عالمي جنگ === {{Main|فاشسٽ اٽلي|ٻي عالمي جنگ دوران اٽلي جي فوجي تاريخ|اطالوي مهم (ٻي عالمي جنگ)|اٽلي ۾ هولوڪاسٽ}} [[File:Mussolini mezzobusto.jpg|thumb|upright=.7|left|فاشسٽ آمر [[بينيتو موسوليني]] پاڻ کي ''[[دوچي]]'' سڏائيندو هو ۽ 1922ع کان [[اٽلي ۾ فاشسٽ حڪومت جو زوال|1943ع ۾ پنهنجي معزولي]] تائين ملڪ تي حڪومت ڪئي.]] عظيم جنگ جي تباهي کان پوءِ پيدا ٿيل [[ٻه ڳاڙها سال|سوشلسٽ تحريڪن]]، جيڪي [[روسي انقلاب]] کان متاثر هيون، سڄي اٽلي ۾ جوابي انقلاب ۽ دٻاءُ جو سبب بڻيون. لبرل اسٽيبلشمينٽ، سوويت طرز جي انقلاب کان ڊڄندي، موسوليني جي اڳواڻي هيٺ ننڍي [[نيشنل فاشسٽ پارٽي]] جي حمايت شروع ڪئي. آڪٽوبر 1922ع ۾، نيشنل فاشسٽ پارٽي جي [[بليڪ شرٽس]] هڪ [[عوامي مظاهرو]] ۽ "[[روم ڏانهن مارچ]]" وارو ڪُو منظم ڪيو. بادشاهه [[وڪٽر ايمانوئل ٽيون]] موسوليني کي [[اٽلي جو وزيراعظم|وزيراعظم]] مقرر ڪيو، هٿياربند ٽڪراءَ کان سواءِ اقتدار فاشسٽن ڏانهن منتقل ڪندي.<ref>{{Cite book|last=Lyttelton|first=Adrian|title=The Seizure of Power: Fascism in Italy, 1919–1929 |date=2008|publisher=Routledge|isbn=978-0-4155-5394-0|location=New York|pages=75–77}}; {{Cite news|title=March on Rome {{!}} Italian history|url=https://www.britannica.com/event/March-on-Rome|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150504055509/http://www.britannica.com/EBchecked/topic/508871/March-on-Rome|archive-date=4 May 2015|access-date=25 July 2017|work=Encyclopædia Britannica}}</ref> موسوليني سياسي پارٽين تي پابندي وڌي ۽ ذاتي آزاديون گهٽايون، آمريت قائم ڪندي. انهن قدمن عالمي ڌيان حاصل ڪيو ۽ [[نازي جرمني]] ۽ [[شاهي جاپان]] ۾ ساڳين آمريتن کي متاثر ڪيو. [[فاشزم]] اطالوي قومپرستي ۽ سامراجيت تي ٻڌل هو، ۽ رومي ۽ [[وينسي سلطنت|وينسي سلطنتن]] جي ورثي جي بنياد تي [[ارڊينٽزم|ارڊينٽسٽ دعوائن]] وسيلي اطالوي ملڪيتن کي وڌائڻ چاهيندو هو.<ref>{{Cite book|last=Rodogno|first=Davide|author-link=Davide Rodogno|title=Fascism's European Empire: Italian Occupation during the Second World War|date=2006|publisher=Cambridge University Press|location=Cambridge, England|page=88}}; {{Cite book|last=Kallis|first=Aristotle A.|title=Fascist ideology: territory and expansionism in Italy and Germany, 1922–1945 |date=2000|publisher=Routledge|location=London, England; New York City, USA|pages=41}}; {{Cite book|last1=Ball|first1=Terence|title=The Cambridge History of Twentieth-Century Political Thought|last2=Bellamy|first2=Richard|pages=133}}; {{Cite book|last=Stephen J. Lee|url=https://books.google.com/books?id=u-mm5UDlzBEC&pg=PA157|title=European Dictatorships, 1918–1945 |date=2008|publisher=Routledge|isbn=978-0-4154-5484-1|pages=157–158|access-date=8 February 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211001320/https://books.google.com/books?id=u-mm5UDlzBEC&pg=PA157#v=onepage&q&f=false|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}</ref> انهيءَ سبب فاشسٽ [[مداخلت پسند پرڏيهي پاليسي]] ۾ مصروف رهيا. 1935ع ۾، موسوليني [[ٻي اطالو-ابيسينيائي جنگ|ايٿوپيا تي حملو ڪيو]] ۽ [[اطالوي اوڀر آفريڪا]] قائم ڪيو، جنهن جي نتيجي ۾ عالمي اڪيلائي پيدا ٿي. اٽلي [[قومون جي ليگ]] مان نڪري ويو. پوءِ اٽلي [[اسٽيل جو معاهدو|نازي جرمني سان اتحاد]] ڪيو ۽ [[ٽرائيپارٽائيٽ پيڪٽ|جاپاني سلطنت]] سان گڏ ٿيو، ۽ [[اسپيني گهرو جنگ]] ۾ [[فرانسسڪو فرانڪو]] جي مضبوط حمايت ڪئي. اپريل 1939ع ۾، اٽلي [[البانيا تي اطالوي حملو|البانيا تي حملو ڪيو]]. اٽلي 10 جون 1940ع تي ٻي عالمي جنگ ۾ داخل ٿيو. ان تاريخ تائين فرانس عملي طور [[فرانس جي جنگ]] هارائي چڪو هو. مختلف وقتن تي، اطالوي [[برطانوي صومالي لينڊ تي اطالوي قبضو|برطانوي صومالي لينڊ]]، [[مصر تي اطالوي حملو|مصر]]، [[بلقان مهم (ٻي عالمي جنگ)|بلقان]] ۽ اوڀر محاذن تي اڳتي وڌيا. بهرحال، اهي [[اوڀر محاذ تي اطالوي شموليت|اوڀر محاذ]] سان گڏ [[اوڀر آفريقي مهم (ٻي عالمي جنگ)|اوڀر آفريقي]] ۽ [[اتر آفريقي مهم|اتر آفريقي]] مهمن ۾ شڪست کائي ويا، ۽ آفريڪا ۽ بلقان ۾ پنهنجا علائقا وڃائي ويٺا. [[اطالوي جنگي ڏوهه|اطالوي جنگي ڏوهن]] ۾ [[عدالت کان ٻاهر قتل]] ۽ [[نسلي صفائي]] شامل هئا،<ref>James H. Burgwyn (2004). [http://www.ingentaconnect.com/content/routledg/rmis/2004/00000009/00000003/art00005 General Roatta's war against the partisans in Yugoslavia: 1942] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130921054155/http://www.ingentaconnect.com/content/routledg/rmis/2004/00000009/00000003/art00005|date=21 September 2013}}, Journal of Modern Italian Studies, Volume 9, Number 3, pp. 314–329(16)</ref> جن ۾ لڳ ڀڳ 25,000 ماڻهن، خاص طور يوگوسلاوين، کي [[اطالوي حراستي ڪيمپ|اطالوي حراستي ڪيمپن]] ۽ ٻين هنڌن ڏانهن جلاوطن ڪيو ويو. [[يوگوسلاو پارٽيزنز]] جنگ دوران ۽ ان کان پوءِ نسلي اطالوي آبادي خلاف پنهنجا ڏوهه ڪيا، جن ۾ [[فوئبي قتل عام]] شامل هئا. جولاءِ 1943ع ۾ [[سسلي تي اتحادي حملو]] شروع ٿيو، جنهن 25 جولاءِ تي [[اٽلي ۾ فاشسٽ حڪومت جو زوال|فاشسٽ حڪومت جي خاتمي]] جو سبب بڻيو. بادشاهه [[وڪٽر ايمانوئل ٽيون]] جي حڪم سان موسوليني کي معزول ۽ گرفتار ڪيو ويو. 3 سيپٽمبر تي، اٽلي [[ڪاسيبلي جي جنگبندي]] تي صحيح ڪئي،<!-- it became effective on 8 Sept---> جنهن برطانيا ۽ آمريڪا سان جنگ ختم ڪئي. جرمن، اطالوي فاشسٽن جي مدد سان، اتر ۽ وچ اٽلي تي ڪنٽرول حاصل ڪرڻ ۾ ڪامياب ٿيا ([[آپريشن آڪسي]]). ملڪ جنگ جو ميدان رهيو، جڏهن ته اتحادي ڏکڻ کان اڳتي وڌندا رهيا. [[File:01 partigiani a milano1.jpg|thumb|اپريل 1945ع ۾ [[اٽلي جي آزادي]] تائين پهچندڙ آخري بغاوت دوران ميلان ۾ [[اطالوي مزاحمتي تحريڪ|اطالوي پارٽيزن]]]] اتر ۾، جرمنن [[اطالوي سماجي جمهوريه]] (RSI) قائم ڪئي، جيڪا هڪ نازي [[ڪٺ پتلي رياست]] ۽ [[سهڪاريت پسند|سهڪاريت پسند]] حڪومت هئي، جنهن ۾ موسوليني کي جرمن پيراٽروپرن طرفان [[گران ساسو ريڊ|بچائڻ]] کان پوءِ اڳواڻ مقرر ڪيو ويو. اطالوي فوجن جو باقي حصو [[اطالوي هم جنگي فوج]] ۾ منظم ڪيو ويو، جنهن اتحادي طاقتن سان گڏ وڙهيو، جڏهن ته موسوليني سان وفادار ٻيون اطالوي فوجون [[نيشنل ريپبلڪن آرمي]] ۾ جرمنن سان گڏ وڙهڻ لاءِ چونڊيو. جرمن فوجن، RSI جي سهڪار سان، قتل عام ڪيا ۽ هزارين يهودين کي موت جي ڪيمپن ڏانهن جلاوطن ڪيو. جنگبندي کان پوءِ واري دور ۾ [[اطالوي مزاحمت]] اڀري، جنهن [[آپريشن آڪسي|نازي جرمن قابضن]] ۽ سهڪاريت پسندن خلاف گوريلا جنگ وڙهي.<ref>G. Bianchi, ''La Resistenza'', in: AA.VV., ''Storia d'Italia'', vol. 8, pp. 368–369.</ref> هن دور جو هڪ پاسو [[اطالوي گهرو جنگ]] هو، ڇاڪاڻ⁠تہ پارٽيزنن ۽ فاشسٽ RSI فوجن جي وچ ۾ ويڙهه ٿي.<ref>{{Cite web|title=Storia della guerra civile in Italia|url=http://www.istitutobiggini.it/storia_pisano.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20221013183444/https://www.istitutobiggini.it/storia_pisano.pdf|archive-date=13 October 2022|access-date=28 August 2023}}; See the books from Italian historian [[Giorgio Pisanò]] ''Storia della guerra civile in Italia'', 1943–1945, 3 voll., Milano, FPE, 1965 and the book ''L'Italia della guerra civile'' ("Italy of civil war"), published in 1983 by the Italian writer and journalist [[Indro Montanelli]] as the fifteen volume of the ''Storia d'Italia'' ("History of Italy") by the same author.</ref><ref>{{Cite book|last=Pavone|first=Claudio|title=Una guerra civile. Saggio storico sulla moralità della Resistenza|date=1991|publisher=Bollati Boringhieri|isbn=8-8339-0629-9|location=Torino|page=238|language=it}}</ref> اپريل 1945ع ۾، جڏهن شڪست ويجهي هئي، موسوليني اتر طرف ڀڄڻ جي ڪوشش ڪئي،<ref>{{Citation|last=Viganò|first=Marino|title=Un'analisi accurata della presunta fuga in Svizzera|date=2001|work=Nuova Storia Contemporanea|volume=3|language=it}}</ref> پر پارٽيزنن هٿان پڪڙيو ويو ۽ [[بينيتو موسوليني جو موت|فوري طور قتل ڪيو ويو]].<ref>{{Cite news|date=28 April 1945|title=1945: Italian partisans kill Mussolini |url=https://news.bbc.co.uk/onthisday/hi/dates/stories/april/28/newsid_3564000/3564529.stm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20111126075555/http://news.bbc.co.uk/onthisday/hi/dates/stories/april/28/newsid_3564000/3564529.stm|archive-date=26 November 2011|access-date=17 October 2011|publisher=BBC News}}</ref> دشمنيون 29 اپريل 1945ع تي ختم ٿيون، [[ڪازيرتا جي هٿيار ڦٽا ڪرڻ|جڏهن اٽلي ۾ جرمن فوجن هٿيار ڦٽا ڪيا]]. جنگ ۾ لڳ ڀڳ اڌ ملين اطالوي مارجي ويا،<ref>{{Cite encyclopedia|title=Italy – Britannica Online Encyclopedia|encyclopedia=Encyclopædia Britannica|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297474/Italy|access-date=2 August 2010|archive-url=https://web.archive.org/web/20120306095718/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297474/Italy|archive-date=6 March 2012|url-status=live}}</ref> سماج ورهائجي ويو، ۽ معيشت لڳ ڀڳ تباهه ٿي وئي؛ 1944ع ۾ في فرد آمدني 1900ع کان پوءِ سڀ کان هيٺين سطح تي هئي.<ref>{{Cite book|title=Liberal and fascist Italy, 1900–1945 |date=2002|publisher=Oxford University Press|editor-last=Lyttelton|editor-first=Adrian|page=13}}</ref> جنگ کان پوءِ اطالوي جمهوريت پسندي ٻيهر اڀري، جنهن [[1946ع اطالوي اداراتي ريفرنڊم]] ڏانهن واٽ هموار ڪئي.<ref>{{Cite encyclopedia|title=Italia|encyclopedia=Dizionario enciclopedico italiano|publisher=[[Treccani]]|date=1970|volume=VI|page=456|language=it}}</ref> === جمهوري دور === {{Main|اطالوي جمهوريه جي تاريخ}} اٽلي 2 جون تي ٿيل 1946ع جي ريفرنڊم کان پوءِ جمهوريه بڻيو،<ref>{{Cite AV media|url=https://archive.org/details/1946-06-06_Damage_Foreshadows_A-Bomb_Test|title=Damage Foreshadows A-Bomb Test, 1946/06/06 (1946) |publisher=[[Universal Newsreel]]|year=1946|access-date=22 February 2012}}</ref> اهو ڏينهن ان کان پوءِ ''[[جمهوريه جو عيد]]'' طور ملهايو وڃي ٿو. اها پهريون ڀيرو هئي جو عورتن قومي سطح تي ووٽ ڏنو.<ref>{{Cite web|title=Italia 1946: le donne al voto, dossier a cura di Mariachiara Fugazza e Silvia Cassamagnaghi |url=http://www.insmli.it/pubblicazioni/35/Voto%20donne%20versione%20def.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110520041048/http://www.insmli.it/pubblicazioni/35/Voto%20donne%20versione%20def.pdf|archive-date=20 May 2011|access-date=30 May 2011}}; {{Cite news|title=La prima volta in cui le donne votarono in Italia, 75 anni fa|url=https://www.ilpost.it/2021/03/10/primo-voto-italia-donne-10-marzo-1946|access-date=24 August 2021|work=Il Post|date=10 March 2021|language=it-IT|archive-date=23 August 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210823162103/https://www.ilpost.it/2021/03/10/primo-voto-italia-donne-10-marzo-1946|url-status=live}}</ref> وڪٽر ايمانوئل ٽئين جي پٽ، [[امبيرتو ٻيون]]، کي تخت ڇڏڻ تي مجبور ڪيو ويو. [[اٽلي جو آئين|جمهوري آئين]] 1948ع ۾ منظور ڪيو ويو. [[اٽلي ۽ اتحادي طاقتن جي وچ ۾ پيرس جو معاهدو]] تحت، [[ايڊرياٽڪ سمنڊ]] جي ڀرسان علائقا [[سوشلسٽ وفاقي جمهوريه يوگوسلاويا|يوگوسلاويا]] سان شامل ڪيا ويا، جنهن جي نتيجي ۾ [[استريائي-دلماتيني لڏپلاڻ]] ٿي، جنهن ۾ لڳ ڀڳ 300,000 [[استريائي اطالوي|استريائي]] ۽ [[دلماتيني اطالوي]] لڏي ويا.<ref>{{Cite web|last=Tobagi|first=Benedetta|title=La Repubblica italiana {{!}} Treccani, il portale del sapere|url=http://www.treccani.it/scuola/lezioni/storia/la_repubblica_italiana.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20160305001726/http://www.treccani.it/scuola/lezioni/storia/la_repubblica_italiana.html|archive-date=5 March 2016|access-date=28 January 2015|publisher=Treccani.it}}</ref> اٽلي پنهنجون سڀ نوآبادياتي ملڪيتون وڃايون، جنهن سان [[اطالوي سلطنت]] ختم ٿي. [[File:Alcide de Gasperi 2.jpg|thumb|upright=.7|[[الچيدي دي گاسپري]]، جمهوريه جو [[اٽلي جي وزيراعظمن جي فهرست|پهريون]] [[اٽلي جو وزيراعظم]] ۽ [[يورپي يونين جا باني پيءُ|يورپي يونين جي باني پيئرن]] مان هڪ]] ڪميونسٽ قبضي جي خوف [[1948ع جي اطالوي عام چونڊن]] ۾ فيصلائتو ڪردار ادا ڪيو، جتي [[ڪرسچن ڊيموڪريسي (اٽلي)|ڪرسچن ڊيموڪريٽن]]، [[الچيدي دي گاسپري]] جي اڳواڻي هيٺ، وڏي اڪثريت سان فتح حاصل ڪئي.<ref>{{Cite book|last1=Lawrence S. Kaplan|url=https://books.google.com/books?id=UV-ti1sYcbcC|title=NATO 1948: The Birth of the Transatlantic Alliance |last2=Morris Honick|date=2007|publisher=Rowman & Littlefield|isbn=978-0-7425-3917-4|pages=52–55|access-date=5 January 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20240116110143/https://books.google.com/books?id=UV-ti1sYcbcC|archive-date=16 January 2024|url-status=live}}; {{Cite book|author=Robert Ventresca|title=From Fascism to Democracy: Culture and Politics in the Italian Election of 1948 |publisher=University of Toronto Press|date=2004|pages=236–37}}</ref> نتيجي طور، 1949ع ۾ اٽلي [[نيٽو]] جو ميمبر بڻيو. [[مارشل پلان]] معيشت کي بحال ڪيو، جنهن 1960ع واري ڏهاڪي جي آخر تائين هڪ اهڙو دور ڏٺو جيڪو [[اطالوي معاشي معجزو]] جي نالي سان مشهور آهي. 1950ع واري ڏهاڪي ۾ اٽلي [[يورپي برادرين]] جو باني ملڪ بڻيو، جيڪي بعد ۾ يورپي يونين جو بنياد بڻيون. 1960ع واري ڏهاڪي جي آخر کان 1980ع واري ڏهاڪي جي شروعات تائين، ملڪ ''[[ليڊ جا سال (اٽلي)|ليڊ جا سال]]'' نالي دور مان گذريو، جيڪو معاشي مشڪلاتن، خاص طور تي [[1973ع جو تيل بحران]]، سماجي تڪرارن ۽ دهشتگرد حملا ۽ قتل عام جي واقعن سان نمايان هو.<ref>{{Cite web|year=1995|title=Commissione parlamentare d'inchiesta sul terrorismo in Italia e sulle cause della mancata individuazione dei responsabili delle stragi (Parliamentary investigative commission on terrorism in Italy and the failure to identify the perpetrators)|url=http://www.isn.ethz.ch/php/documents/collection_gladio/report_ital_senate.pdf|archive-url=https://web.archive.org/web/20060819211212/http://www.isn.ethz.ch/php/documents/collection_gladio/report_ital_senate.pdf|archive-date=19 August 2006|access-date=2 May 2006|language=it}}; {{In lang|en|it|fr|de}} {{Cite web|title=Secret Warfare: Operation Gladio and NATO's Stay-Behind Armies|url=http://www.isn.ethz.ch/php/collections/coll_gladio.htm#Documents|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20060425182721/http://www.isn.ethz.ch/php/collections/coll_gladio.htm|archive-date=25 April 2006|access-date=2 May 2006|publisher=Swiss Federal Institute of Technology / International Relation and Security Network}}; {{Cite web|date=24 June 2000|title=Clarion: Philip Willan, Guardian, 24 June 2000, p. 19 |url=http://www.cambridgeclarion.org/press_cuttings/us.terrorism_graun_24jun2000.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100329113138/http://www.cambridgeclarion.org/press_cuttings/us.terrorism_graun_24jun2000.html|archive-date=29 March 2010|access-date=24 April 2010|publisher=Cambridgeclarion.org}}</ref> معيشت ٻيهر بحال ٿي ۽ اٽلي 1970ع واري ڏهاڪي ۾ [[جي-7]] ۾ شامل ٿيڻ کان پوءِ دنيا جي پنجين وڏي صنعتي قوم بڻجي ويو. بهرحال، قومي قرض مجموعي ملڪي پيداوار (GDP) جي 100 سيڪڙو کان به وڌي ويو. 1992ع ۽ 1993ع جي وچ ۾، حڪومت جي نون مافيا مخالف قدمن جي نتيجي ۾ اٽلي [[سسلين مافيا]] طرفان ڪيل دهشتگرد حملن کي منهن ڏنو.<ref>{{Cite web|date=8 March 2012|title=New Arrests for Via D'Amelio Bomb Attack|url=https://www.corriere.it/International/english/articoli/2012/03/08/borsellino.shtml|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20121013204755/http://www.corriere.it/International/english/articoli/2012/03/08/borsellino.shtml|archive-date=13 October 2012|access-date=9 February 2019|website=Corriere della Sera}}</ref> ووٽر، جيڪي سياسي جمود، وڏي عوامي قرضي ۽ [[اٽلي ۾ بدعنواني|بدعنواني]] کان مايوس هئا، جيڪا [[ماني پوليتي|صاف هٿن]] واري جاچ ذريعي ظاهر ٿي، بنيادي سڌارن جو مطالبو ڪرڻ لڳا. ڪرسچن ڊيموڪريٽ، جيڪي لڳ ڀڳ 50 سالن تائين حڪومت ڪندا رهيا هئا، بحران جو شڪار ٿيا ۽ ٽٽي مختلف ڌڙن ۾ ورهائجي ويا.<ref>The so-called "Second Republic" was born by forceps: not with a revolt of Algiers, but formally under the same Constitution, with the mere replacement of one ruling class by another: {{Cite journal|last=Buonomo|first=Giampiero|year=2015|title=Tovaglie pulite|journal=Mondoperaio Edizione Online}}</ref> ڪميونسٽن پاڻ کي هڪ [[سماجي جمهوريت پسند]] قوت طور ٻيهر منظم ڪيو. 1990ع ۽ 2000ع واري ڏهاڪن دوران، [[مرڪز-ساڄي اتحاد (اٽلي)|مرڪز-ساڄي اتحاد]] (جنهن تي ميڊيا جي واپاري شخصيت [[سلويو برلسڪوني]] جو غلبو هو) ۽ [[مرڪز-کاٻي اتحاد (اٽلي)|مرڪز-کاٻي اتحاد]] (جنهن جي اڳواڻي پروفيسر [[رومانو پروڊي]] ڪندو هو) باري باري حڪومت ڪندا رهيا. 21هين صديءَ جي شروعات ۾، اٽلي سياسي ۽ معاشي عدم استحڪام جي هڪ ڊگهي دور مان گذريو، جيڪو بين الاقوامي بحرانن کان گهڻو متاثر ٿيو. 2008ع ۾ شروع ٿيندڙ [[عظيم معاشي بحران]] جا اثر ملڪ جي معيشت ۽ عوامي ماليات تي گهرا پيا، جنهن جي نتيجي ۾ [[سخت مالي پاليسيون]] اختيار ڪيون ويون ۽ استحڪام ۽ عالمي اعتبار کي يقيني بڻائڻ لاءِ [[ٽيڪنوڪريٽ]] يا وسيع اتحادي حڪومتن تي وڌيڪ ڀروسو ڪيو ويو.<ref>{{Cite news|last=Hooper|first=John|date=16 November 2011|title=Mario Monti appoints technocrats to steer Italy out of economic crisis|url=https://www.theguardian.com/world/2011/nov/16/mario-monti-technocratic-cabinet-italy|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200319230844/https://www.theguardian.com/world/2011/nov/16/mario-monti-technocratic-cabinet-italy|archive-date=19 March 2020|access-date=19 March 2020|work=The Guardian}}</ref> [[File:Imigrantes salvos no Mar Mediterrâneo - SALVAMAR 2015 (52149723177).jpg|300px|thumb|[[غير قانوني مهاجر]]، جيڪي 5 سيپٽمبر 2015ع تي [[ڪاتانيا]] جي اطالوي بندرگاهه ڏانهن [[بحر روم]] ذريعي سفر ڪري رهيا آهن]] 2010ع واري ڏهاڪي دوران، نئين وزيراعظم [[ماتيو رينزي]] طرفان ادارتي سڌارا متعارف ڪرائڻ جون ڪوششون ڪيون ويون، جن جو مقصد سياسي نظام کي وڌيڪ مؤثر بڻائڻ ۽ انتظامي شاخ کي مضبوط ڪرڻ هو، پر اهي تجويزون [[2016ع جو اطالوي آئيني ريفرنڊم]] ۾ رد ٿي ويون.<ref>{{Cite news|date=12 December 2016|title=New Italian PM Paolo Gentiloni sworn in|url=https://www.bbc.co.uk/news/world-europe-38295549|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20191129122857/https://www.bbc.co.uk/news/world-europe-38295549|archive-date=29 November 2019|access-date=19 March 2020|publisher=BBC News}}</ref> ساڳئي وقت، [[يورپي مهاجر بحران]] اٽلي کي [[يورپي يونين]] ۾ داخل ٿيڻ جي هڪ اهم مرڪزي دروازي جي حيثيت ڏني، ڇاڪاڻ⁠تہ وڏي تعداد ۾ مهاجر ۽ پناهه گهرندڙ [[بحر روم]] رستي يورپ پهتا،<ref>{{Cite news|date=21 May 2018|title=What will Italy's new government mean for migrants?|url=https://www.thelocal.it/20180521/what-will-italys-new-government-mean-for-migrants|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190401231010/https://www.thelocal.it/20180521/what-will-italys-new-government-mean-for-migrants|archive-date=1 April 2019|access-date=8 June 2018|work=The Local Italy}}</ref> خاص طور تي سب-صحارا آفريڪا مان.<ref>{{Cite news|date=18 July 2017|title=African migrants fear for future as Italy struggles with surge in arrivals|url=https://www.reuters.com/article/us-italy-migrants-africa/african-migrants-fear-for-future-as-italy-struggles-with-surge-in-arrivals-idUSKBN1A30QD|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190402002627/https://www.reuters.com/article/us-italy-migrants-africa/african-migrants-fear-for-future-as-italy-struggles-with-surge-in-arrivals-idUSKBN1A30QD|archive-date=2 April 2019|access-date=8 June 2018|work=Reuters}}</ref> هن صورتحال جا اهم سماجي ۽ سياسي اثر ٿيا، جنهن سبب اميگريشن بابت عوامي بحث وڌيو ۽ [[عوام پسند]] سياسي پارٽين جي حمايت ۾ واڌ آئي.<ref>{{Cite news|title=Italy starts to show the strains of migrant influx|url=http://www.thelocal.it/20150519/migrant-surge-tests-italys-humanitarian-instincts|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170429061446/https://www.thelocal.it/20150519/migrant-surge-tests-italys-humanitarian-instincts|archive-date=29 April 2017|access-date=10 January 2017|work=[[The Local]]}}; {{Cite news|title=Italy's far right jolts back from dead|url=http://www.politico.eu/article/italys-other-matteo-salvini-northern-league-politicians-media-effettosalvini|access-date=10 January 2017|work=Politico|date=3 February 2016|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170119122156/http://www.politico.eu/article/italys-other-matteo-salvini-northern-league-politicians-media-effettosalvini|archive-date=19 January 2017}}</ref><ref>{{Cite news|date=24 May 2018|title=Opinion – The Populists Take Rome|url=https://www.nytimes.com/2018/05/24/opinion/populists-rome-five-star-movement.html|url-access=subscription|url-status=live|archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20220103/https://www.nytimes.com/2018/05/24/opinion/populists-rome-five-star-movement.html|archive-date=3 January 2022|access-date=2 June 2018|work=The New York Times}}{{Cbignore}}</ref> [[اٽلي ۾ ڪووڊ-19 وبا|ڪووڊ-19 وبا]]، جيڪا 2020ع ۾ شروع ٿي، ملڪ جي عوامي صحت ۽ معاشي ڪارڪردگي کي سخت متاثر ڪيو، ۽ اڳ ۾ موجود ڍانچائي ڪمزورين کي وڌيڪ نمايان بڻايو.<ref>{{Cite news|last=Ellyatt|first=Holly|date=19 March 2020|title=Italy's lockdown will be extended, prime minister says as death toll spikes and hospitals struggle|url=https://www.cnbc.com/2020/03/19/italys-death-rate-reaches-record-high-hospitals-in-lombardy-struggle.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200319084719/https://www.cnbc.com/2020/03/19/italys-death-rate-reaches-record-high-hospitals-in-lombardy-struggle.html|archive-date=19 March 2020|access-date=19 March 2020|publisher=CNBC}}</ref> ان جي جواب ۾، [[اٽلي ۾ ڪووڊ-19 لاڪ ڊائون|غير معمولي قدم اختيار ڪيا ويا]] ته جيئن معيشت کي سهارو ملي سگهي، جن مان ڪيترائي يورپي سطح تي گڏيل طور هم آهنگ ڪيا ويا.<ref>[https://www.agi.it/economia/news/2020-04-14/coronavirus-fmi-crisi-economica-8331041/ L'Italia pagherà il conto più salato della crisi post-epidemia] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20200527124958/https://www.agi.it/economia/news/2020-04-14/coronavirus-fmi-crisi-economica-8331041|date=27 May 2020}}, AGI</ref><ref>{{Cite web|date=12 February 2021|title=Mario Draghi's new government to be sworn in on Saturday|url=http://www.theguardian.com/world/2021/feb/12/mario-draghis-new-italian-government-to-be-sworn-in-on-saturday|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210419104552/https://www.theguardian.com/world/2021/feb/12/mario-draghis-new-italian-government-to-be-sworn-in-on-saturday|archive-date=19 April 2021|access-date=19 February 2021|website=The Guardian}}</ref> 2022ع ۾، [[جورجيا ميلوني]] اٽلي جي پهرين خاتون وزيراعظم طور حلف کنيو.<ref>{{Cite news|date=21 October 2022|title=Who is Giorgia Meloni? The rise to power of Italy's new far-right PM|url=https://www.bbc.com/news/world-europe-63351655|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20221024023546/https://www.bbc.com/news/world-europe-63351655|archive-date=24 October 2022|access-date=24 October 2022|publisher=BBC News}}</ref> == جاگرافي == {{Main|اٽلي جي جاگرافي}} {{Further|اٽلي جي ارضيات|اٽلي ۾ آتش فشاني سرگرمي|اٽلي جي دريائن جي فهرست|اٽلي جي ڍنڍن جي فهرست|اٽلي جي ٻيٽن جي فهرست|اٽلي (جاگرافيائي علائقو)}} [[File:Italy relief location map.jpg|thumb|اٽلي جو جاگرافيائي اُڀار وارو نقشو]] اٽلي، جنهن جو علائقو گهڻي حد تائين [[اٽلي (جاگرافيائي علائقو)|ساڳئي نالي واري جاگرافيائي علائقي]] سان ملي ٿو،<ref name="Treccani">{{Citation |title=Italia |volume=VI |page=413 |year=1970 |publisher=[[Treccani]] |language=it |encyclopedia=Dizionario enciclopedico italiano}}</ref> [[ڏکڻ يورپ]] ۾ واقع آهي<ref>{{Cite web |title=Southern Europe, a peninsula extending into the central Mediterranean Sea, northeast of Tunisia |url=https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20210701235642/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy |archive-date=1 July 2021 |access-date=17 August 2021 |website=The World Factbook |publisher=Central Intelligence Agency}}</ref> (۽ [[اولهه يورپ]] جو حصو پڻ سمجهيو ويندو آهي{{efn|name=WE}})، [[35هين اتر متوازي|35° اتر]] ۽ [[47° اتر]] ويڪرائي ڦاڪن، ۽ [[6هين اوڀر نصف النهار|6° اوڀر]] ۽ [[19هين اوڀر نصف النهار|19° اوڀر]] ڊگهائي ڦاڪن جي وچ ۾. اتر ۾، اولهه کان اوڀر طرف، اٽلي جون سرحدون [[فرانس]]، [[سوئٽزرلينڊ]]، [[آسٽريا]] ۽ [[سلووينيا]] سان ملن ٿيون، ۽ تقريباً [[الپس]] جي آبي ورهاست واري حد تائين پکڙيل آهن، جنهن ۾ [[پو ماٿري]] ۽ [[وينيسيائي ميدان]] شامل آهن. ملڪ [[اطالوي اپٻيٽ]]، [[سسلي]] ۽ [[سارڊينيا]] (جيڪي [[بحر روم]] جا سڀ کان وڏا ٻيٽ آهن)، ۽ [[اٽلي جي ٻيٽن جي فهرست|ڪيترن ننڍن ٻيٽن]] تي مشتمل آهي.<ref name="Treccani" /> اٽلي جا ڪي علائقا الپائن حوض کان ٻاهر به پکڙيل آهن، ۽ ڪجهه ٻيٽ [[يوروشيا]] جي براعظمي کنڊ کان ٻاهر واقع آهن. ملڪ جو ڪل پکيڙ {{Convert|301230|km2|0|abbr=out}} آهي، جنهن مان {{Convert|294020|km2|0|abbr=on}} خشڪي ۽ {{Convert|7210|km2|0|abbr=on}} پاڻي آهي.<ref name="Area">{{Cite web|date=30 October 2014|title=Principali dimensioni geostatistiche e grado di urbanizzazione del Paese|url=https://www.istat.it/it/archivio/137001|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141117054950/https://www.istat.it/it/archivio/137001|archive-date=17 November 2014|access-date=22 March 2019|website=istat.it}}</ref> ٻيٽن سميت، اٽلي جي سامونڊي ڪناري جي ڊيگهه {{Convert|7600|km|0|abbr=off}} آهي، جيڪا [[بحر روم]]، [[ليگورين سمنڊ]]، [[ٽيرينين سمنڊ]]، [[آئيونين سمنڊ]]<ref>{{Cite book|url=https://iho.int/uploads/user/pubs/standards/s-23/S-23_Ed3_1953_EN.pdf|title=Limits of Oceans and Seas|publisher=[[Organisation hydrographique internationale]]|year=1953|edition=3rd|access-date=28 December 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20111008191433/http://www.iho.int/iho_pubs/standard/S-23/S-23_Ed3_1953_EN.pdf|archive-date=8 October 2011|issue=28}}</ref> ۽ [[ايڊرياٽڪ سمنڊ]] سان لڳي ٿي.{{Sfn|Cushman-Roisin|Gačić|Poulain|2001|pp=1–2}} فرانس سان سرحد {{Convert|488|km|0|abbr=on}}، سوئٽزرلينڊ سان {{Convert|740|km|0|abbr=on}}، آسٽريا سان {{Convert|430|km|0|abbr=on}} ۽ سلووينيا سان {{Convert|232|km|0|abbr=on}} ڊگهي آهي. [[سان مارينو]] ۽ [[ويٽيڪن سٽي]] (دنيا جو سڀ کان ننڍو ملڪ ۽ [[هولي سي]] جي انتظام هيٺ عالمي [[ڪيٿولڪ چرچ]] جو مرڪز) اٽلي جي اندر واقع [[انڪليو]] آهن،<ref>{{Cite encyclopedia|year=2012|title=San Marino|encyclopedia=Encyclopædia Britannica|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/521449/San-Marino|access-date=1 March 2011|archive-url=https://web.archive.org/web/20110511180105/http://www.britannica.com/EBchecked/topic/521449/San-Marino|archive-date=11 May 2011|url-status=live}}; {{Cite news|url=https://www.bbc.com/news/world-europe-17994868|title=Vatican country profile|year=2018|publisher=BBC News|access-date=24 August 2018|archive-date=25 August 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20180825011001/https://www.bbc.com/news/world-europe-17994868|url-status=live}}</ref> جڏهن ته [[ڪامپيوني ڊي اٽاليا]] سوئٽزرلينڊ جي اندر واقع هڪ اطالوي [[ايڪسڪليو]] آهي.<ref>{{Cite web|title=Democracy in Figures|url=http://demo.istat.it/index_e.php|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210126215040/http://demo.istat.it/index_e.php|archive-date=26 January 2021|access-date=28 May 2021|website=[[Italian National Institute of Statistics]]}}</ref> سان مارينو سان سرحد {{Convert|39|km|0|abbr=on}} ۽ ويٽيڪن سٽي سان {{Convert|3.2|km|1|abbr=on}} ڊگهي آهي.<ref name=Area/> [[File:Monte Bianco DSF1243-m.jpg|thumb|[[مونٽي بيانڪو]] (مون بلان)، [[اوستا وادي]] ۾، جيڪو [[يورپي يونين]] جو سڀ کان اوچو مقام آهي]] اٽلي جي 35 سيڪڙو کان وڌيڪ زمين جبلن تي مشتمل آهي.<ref name="eug92">{{Cite book|last=Riganti|first=dir. da Alberto|title=Enciclopedia universale Garzanti.|publisher=Garzanti|year=1991|isbn=8-8115-0459-7|edition=Nuova ed. aggiornata e ampliata.|location=Milano}}</ref> [[اپينائن جبل]] اپٻيٽ جي مرڪزي ريڙهه آهن، جڏهن ته [[الپس]] اترين سرحد جو وڏو حصو ٺاهين ٿا، جتي اٽلي جو سڀ کان اوچو مقام [[مونٽي بيانڪو]] (مون بلان) جي چوٽيءَ تي {{Cvt|4810|m|ft}} جي اوچائي تي واقع آهي. ٻيا مشهور جبل [[مونٽي چيروينو]] (ميٽرهورن) ۽ [[ڊولومائيٽس]] آهن. اٽلي جا ڪيترائي حصا [[اٽلي ۾ آتش فشاني سرگرمي|آتش فشاني اصل]] جا آهن. ڏکڻ جا گهڻا ننڍا ٻيٽ ۽ ٻيٽ-گروهه [[آتش فشاني ٻيٽ]] آهن. فعال آتش فشانن ۾ [[ايٽنا جبل]] (سسلي ۾ ۽ يورپ جو سڀ کان وڏو فعال آتش فشان)، [[ولڪانو]]، [[اسٽرومبولي]] ۽ [[ويسوويس]] شامل آهن. اٽلي جون اڪثر [[اٽلي جون دريائون|دريائون]] [[ايڊرياٽڪ سمنڊ]] يا [[ٽيرينين سمنڊ]] ۾ ڇوڙ ڪن ٿيون.<ref>{{Cite web|title=List of Italian rivers|url=http://www.comuni-italiani.it/fiumi|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170916010640/http://www.comuni-italiani.it/fiumi|archive-date=16 September 2017|access-date=30 July 2018|publisher=comuni-italiani.it}}</ref> سڀ کان ڊگهي درياهه [[پو درياهه]] آهي، جيڪو الپس مان نڪري [[پادان ميدان]] مان گذري [[ايڊرياٽڪ سمنڊ]] ۾ ڇوڙ ڪري ٿو.<ref>{{Cite magazine|last=Zwingle|first=Erla|date=May 2002|title=Italy's Po River Punished for centuries by destructive floods, northern Italians stubbornly embrace their nation's longest river, which nurtures rice fields, vineyards, fisheries – and legends|url=http://ngm.nationalgeographic.com/ngm/0205/feature6|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20071223133709/http://ngm.nationalgeographic.com/ngm/0205/feature6|archive-date=23 December 2007|access-date=6 April 2009|magazine=National Geographic}}</ref> [[پو ماٿري]] ملڪ جو سڀ کان وڏو ميدان آهي، جنهن جو پکيڙ {{Convert|46000|km2|abbr=on}} آهي، ۽ ملڪ جي 70 سيڪڙو کان وڌيڪ هيٺاهين زمينن تي مشتمل آهي.<ref name=eug92/> سڀ کان وڏيون ڍنڍون، وڏي کان ننڍي ترتيب سان، [[گاردا ڍنڍ]]، [[ماجوري ڍنڍ]] ۽ [[ڪومو ڍنڍ]] آهن.<ref>{{Cite web|title=Morphometric and hydrological characteristics of some important Italian lakes|url=http://www.iii.to.cnr.it/limnol/cicloac/lagit.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20100205043503/http://www.iii.to.cnr.it/limnol/cicloac/lagit.htm|archive-date=5 February 2010|access-date=3 March 2010|publisher=Istituto per lo Studio degli Ecosistemi|location=Verbania Pallanza}}</ref> [[File:C. l. italicus in MNP.jpg|thumb|upright=.7|[[اطالوي بگھڙ]]، اٽلي جو قومي جانور]] [[اطالوي بگھڙ]] اٽلي جو قومي جانور آهي،<ref>{{Cite web|last=Sheri Foster|date=January 2021|title=What is Italy national animal?|url=https://it.yourtripagent.com/4052-what-is-italy-s-national-animal|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20230109172951/https://it.yourtripagent.com/4052-what-is-italy-s-national-animal|archive-date=9 January 2023|access-date=15 November 2021|website=Yourtrip.com}}; {{Cite web|url=https://www.affaritaliani.it/culturaspettacoli/il-lupo-grigio-degli-appennini-e-l-animale-dell-italia-544778.html|title=Il lupo grigio degli appennini e l animale dell Italia|author=James Hansen|date=June 2018|access-date=15 November 2021|archive-date=26 November 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221126224852/https://www.affaritaliani.it/culturaspettacoli/il-lupo-grigio-degli-appennini-e-l-animale-dell-italia-544778.html|url-status=live}}</ref> جڏهن ته قومي وڻ [[اربوٽس يونيڊو|اسٽرابيري وڻ]] آهي.<ref name="altovastese">{{Cite web|date=3 October 2011|title=Il corbezzolo simbolo dell'Unità d'Italia. Una specie che resiste agli incendi|url=http://www.altovastese.it/cultura/il-corbezzolo-simbolo-unita-italia-specie-che-resiste-agli-incendi|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20160205120852/http://www.altovastese.it/cultura/il-corbezzolo-simbolo-unita-italia-specie-che-resiste-agli-incendi|archive-date=5 February 2016|access-date=25 January 2016|language=it}}</ref> ان جو سبب اهو آهي ته اطالوي بگھڙ، جيڪو [[اپينائن جبل]] ۽ اولهندي [[الپس]] ۾ رهندو آهي، لاطيني ۽ اطالوي ثقافتن ۾ نمايان حيثيت رکي ٿو، جهڙوڪ [[روم جو قيام|روم جي بنياد پوڻ]] واري ڏند ڪٿا ۾،<ref>{{Cite book|last=Livy|title=The history of Rome|publisher=Printed for A. Strahan|others=George Baker (trans.)|year=1797}}</ref> جڏهن ته اسٽرابيري وڻ جا ساوا پن، اڇا گل ۽ ڳاڙها ٻير، جيڪي [[بحر روم]] جي علائقي جا مقامي آهن، قومي جهنڊي جي رنگن جي ياد ڏيارين ٿا.<ref name="altovastese"/> قومي پکي [[اطالوي جهرڪي]] آهي،<ref>{{cite web|title=Passero Italiano: L'uccello nazionale d'Italia|date=18 December 2022|url=https://www.concaternanaoggi.it/passero-italiano-luccello-nazionale-ditalia/|publisher=Conca Ternana Oggi|access-date=22 August 2024|archive-date=22 August 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240822123815/https://www.concaternanaoggi.it/passero-italiano-luccello-nazionale-ditalia/|url-status=live}}</ref> جڏهن ته قومي گل اسٽرابيري وڻ جو گل آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.msn.com/it-it/notizie/mondo/qual-%C3%A8-il-fiore-nazionale-dei-paesi-del-mondo/ss-AA1eWqXE#image=25|title=Il fiore nazionale dell'Italia (e quello degli altri Paesi del mondo)|website=[[MSN]]|access-date=26 August 2024|language=it|archive-date=2 October 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20241002211951/https://www.msn.com/it-it/notizie/mondo/qual-%C3%A8-il-fiore-nazionale-dei-paesi-del-mondo/ss-AA1eWqXE#image=25|url-status=live}}</ref> === ماحول === {{See also|اٽلي جي قومي پارڪن جي فهرست|اٽلي جي علائقائي پارڪن جي فهرست|اٽلي جي سامونڊي محفوظ علائقن جي فهرست}} [[File:National and Regional Parks of Italy.svg|thumb|اٽلي جا قومي ۽ علائقائي پارڪ]] تيز صنعتي ترقي کان پوءِ، اٽلي کي پنهنجي ماحولياتي مسئلن کي منهن ڏيڻ ۾ ڪجهه وقت لڳو. بهتري کان پوءِ، اٽلي هاڻي ماحولياتي پائيداري جي لحاظ کان دنيا ۾ 84هين درجي تي آهي.<ref>{{Cite web|title=Italy – Environment|url=http://dev.prenhall.com/divisions/hss/worldreference/IT/environment.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20090701064224/http://dev.prenhall.com/divisions/hss/worldreference/IT/environment.html|archive-date=1 July 2009|access-date=2 August 2010|publisher=Dev.prenhall.com}}</ref> قومي پارڪن، علائقائي پارڪن ۽ قدرتي محفوظ علائقن هيٺ محفوظ ڪيل ڪل زمين اٽلي جي علائقي جي لڳ ڀڳ 11 سيڪڙو تي مشتمل آهي،<ref>{{Cite web|title=Regione e aree protette|url=https://www.treccani.it/enciclopedia/regione-e-aree-protette_%28L%27Italia-e-le-sue-Regioni%29|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220111173345/https://www.treccani.it/enciclopedia/regione-e-aree-protette_%28L%27Italia-e-le-sue-Regioni%29|archive-date=11 January 2022|access-date=11 January 2022|language=it}}</ref> جڏهن ته اٽلي جي سامونڊي ڪناري جو 12 سيڪڙو حصو پڻ محفوظ ڪيو ويو آهي.<ref>{{Cite web|title=Le aree protette in Italia|url=http://www.uccellidaproteggere.it/La-conservazione/Cosa-fa-l-Italia-Le-azioni/Le-aree-protette-in-Italia|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220302220957/http://www.uccellidaproteggere.it/La-conservazione/Cosa-fa-l-Italia-Le-azioni/Le-aree-protette-in-Italia|archive-date=2 March 2022|access-date=2 March 2022|language=it}}</ref> اٽلي دنيا جي اهم [[اٽلي ۾ قابلِ تجديد توانائي|قابلِ تجديد توانائي]] پيدا ڪندڙ ملڪن مان هڪ رهيو آهي. 2010ع ۾ اهو نصب ٿيل [[شمسي توانائي]] جي گنجائش جي لحاظ کان دنيا جو چوٿون وڏو فراهم ڪندڙ هو،<ref>{{Cite web|date=15 July 2010|title=Renewables 2010 Global Status Report |url=http://www.ren21.net/Portals/97/documents/GSR/REN21_GSR2011.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110820095506/http://www.ren21.net/Portals/97/documents/GSR/REN21_GSR2011.pdf|archive-date=20 August 2011|access-date=16 July 2010|publisher=[[REN21]]}}; {{Cite web|title=Photovoltaic energy barometer 2010 – EurObserv'ER |url=https://www.eurobserv-er.org/pdf/baro196.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101011224419/http://www.eurobserv-er.org/pdf/baro196.pdf|archive-date=11 October 2010|access-date=30 October 2010}}</ref> ۽ [[هَوائي توانائي]] جي گنجائش جي لحاظ کان ڇهون وڏو ملڪ هو.<ref>{{Cite web|date=February 2011|title=World Wind Energy Report 2010 |url=http://www.wwindea.org/home/images/stories/pdfs/worldwindenergyreport2010_s.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110904232058/http://www.wwindea.org/home/images/stories/pdfs/worldwindenergyreport2010_s.pdf|archive-date=4 September 2011|access-date=8 August 2011|publisher=[[World Wind Energy Association]]}}</ref> 2020ع ۾ قابلِ تجديد توانائي اٽلي جي ڪل توانائي استعمال جو لڳ ڀڳ 37 سيڪڙو فراهم ڪري رهي هئي.<ref>{{Cite web|date=25 May 2021|title=Renewables provided 37% of Italy's energy in 2020 – English |url=https://www.ansa.it/english/news/2021/05/25/renewables-provided-37-of-italys-energy-in-2020_1a075060-c823-4076-a338-79367427dfd2.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211023040922/https://www.ansa.it/english/news/2021/05/25/renewables-provided-37-of-italys-energy-in-2020_1a075060-c823-4076-a338-79367427dfd2.html|archive-date=23 October 2021|access-date=28 May 2021|website=ANSA.it}}</ref> ملڪ 1963ع کان 1990ع تائين جوهري ريئڪٽر هلائيندو رهيو، پر [[چرنوبل حادثو]] ۽ [[1987ع جا اطالوي ريفرنڊم]] ٿيڻ کان پوءِ جوهري پروگرام ختم ڪيو ويو. 2008ع ۾ حڪومت هن فيصلي کي واپس وٺندي چار تائين جوهري بجلي گهر ٺاهڻ جا منصوبا جوڙيا، پر [[فوكوشيما جوهري حادثو]] کان پوءِ ٿيل ريفرنڊم ذريعي اهي منصوبا به رد ڪيا ويا.<ref>{{Cite web|last=Duncan Kennedy|date=14 June 2011|title=Italy nuclear: Berlusconi accepts referendum blow|url=https://www.bbc.co.uk/news/world-europe-13741105|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110612112154/http://www.bbc.co.uk/news/world-europe-13741105|archive-date=12 June 2011|access-date=20 April 2013|publisher=BBC News}}</ref> هوا جي آلودگي اڃا تائين هڪ سنگين مسئلو آهي، خاص طور تي صنعتي اتر ۾. اٽلي [[ڪاربان ڊاءِ آڪسائيڊ اخراج موجب ملڪن جي فهرست|ڪاربان ڊاءِ آڪسائيڊ]] پيدا ڪندڙ دنيا جو ٻارهون وڏو ملڪ آهي.<ref>United Nations Statistics Division, Millennium Development Goals indicators: [http://mdgs.un.org/unsd/mdg/SeriesDetail.aspx?srid=749&crid= Carbon dioxide emissions ({{CO2}}), thousand metric tons of {{CO2}}] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20091225014715/http://mdgs.un.org/unsd/mdg/SeriesDetail.aspx?srid=749&crid=|date=25 December 2009}}</ref> وڏن شهرن ۾ وڌندڙ ٽرئفڪ ۽ رش ماحولياتي ۽ صحت جا مسئلا پيدا ڪندا رهن ٿا، جيتوڻيڪ 1970ع ۽ 1980ع وارن ڏهاڪن کان پوءِ دونهين ۽ سموگ جي سطح ۾ نمايان گهٽتائي آئي آهي، ۽ [[سلفر ڊاءِ آڪسائيڊ]] جا مقدار پڻ گهٽيا آهن.<ref>{{Cite web|title=Environment and Health in Italy – Executive Summary|url=https://www.euro.who.int/en/home|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20100303051309/http://www.euro.who.int/document/hms/ehiexes_e.pdf|archive-date=3 March 2010|publisher=World Health Organization}}</ref> ٻيلن جي ڪٽائي، غيرقانوني اڏاوتن، ۽ زمين جي ناقص انتظامي پاليسين سبب اٽلي جي جبلستاني علائقن ۾ وڏي پيماني تي زميني ڪٽائي ٿي آهي، جنهن جي نتيجي ۾ ماحولياتي آفتون پيدا ٿيون آهن، جهڙوڪ 1963ع ۾ [[واجونٽ ڊيم]] جي تباهي، 1998ع جو [[سارنو]] سانحو،<ref>{{Cite news|last=Nick Squires|date=2 October 2009|title=Sicily mudslide leaves scores dead|url=https://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6255575/Sicily-mudslide-leaves-scores-dead.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20091006082824/http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6255575/Sicily-mudslide-leaves-scores-dead.html|archive-date=6 October 2009|access-date=2 October 2009|work=The Daily Telegraph|location=London}}</ref> ۽ 2009ع جا [[2009ع ميسينا جا ٻوڏ ۽ مٽيءَ جا ڌوڪڙا|ميسينا جا مٽيءَ جا ڌوڪڙا ۽ ٻوڏون]].<ref>{{Cite news|last=Nick Squires|date=2 October 2009|title=Sicily mudslide leaves scores dead|url=https://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6255575/Sicily-mudslide-leaves-scores-dead.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20091006082824/http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6255575/Sicily-mudslide-leaves-scores-dead.html|archive-date=6 October 2009|access-date=2 October 2009|work=The Daily Telegraph|location=London}}</ref> == سياست == {{Main|اٽلي جي سياست|اٽلي ۾ چونڊون}} اٽلي 1946ع کان هڪ وحداني [[پارلياماني جمهوريه]] آهي، جڏهن بادشاهت کي [[1946ع جو اطالوي ادارياتي ريفرنڊم|1946ع جي ريفرنڊم]] وسيلي ختم ڪيو ويو. [[اٽلي جو صدر|اٽلي جو صدر]]، [[سرجيو ماتاريلا]]، جيڪو 2015ع کان هن عهدي تي فائز آهي، ملڪ جو سربراهه آهي. صدر کي گڏيل اجلاس ۾ [[اٽلي جي پارليامينٽ]] ۽ علائقائي نمائندن طرفان هڪ ستن سالن واري مدي لاءِ چونڊيو ويندو آهي. اٽلي وٽ [[اٽلي جو آئين|هڪ لکيل جمهوري آئين]] موجود آهي، جيڪو [[اٽلي جي آئين ساز اسيمبلي|آئين ساز اسيمبلي]] طرفان تيار ڪيو ويو. اها اسيمبلي انهن [[فاشزم مخالف]] قوتن جي نمائندن تي مشتمل هئي، جن [[ٻي عالمي جنگ]] دوران اٽلي جي آزاديءَ وقت نازي ۽ فاشسٽ قوتن جي شڪست ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو هو.<ref>Smyth, Howard McGaw Italy: From Fascism to the Republic (1943–1946) ''The Western Political Quarterly'' vol. 1 no. 3 (pp. 205–222), September 1948.{{JSTOR|442274}}</ref> اٽلي معاشي، فوجي، ثقافتي ۽ سياسي معاملن ۾ اهم عالمي ڪردار ادا ڪري ٿو ۽ [[يورپي يونين]] جي ٽن وڏين رياستن مان هڪ سمجھيو وڃي ٿو. اهو عام طور تي هڪ [[علائقائي طاقت]] تصور ڪيو ويندو آهي،<ref>Gabriele Abbondanza, ''Italy as a Regional Power: the African Context from National Unification to the Present Day'' (Rome: Aracne, 2016); "''[[Operation Alba]] may be considered one of the most important instances in which Italy has acted as a regional power, taking the lead in executing a technically and politically coherent and determined strategy.''" See Federiga Bindi, ''Italy and the European Union'' (Washington, D.C.: Brookings Institution Press, 2011), p. 171.</ref> جڏهن ته ان جي [[عظيم طاقت]] واري حيثيت بابت عالمن ۽ سياسي تجزيه نگارن ۾ بحث جاري آهي.<ref>{{Cite book |url=https://books.google.com/books?id=nTKBdY5HBeUC&q=Canada%2520Among%2520Nations%252C%25202004%253A%2520Setting%2520Priorities+Straight |title=Canada Among Nations, 2004: Setting Priorities Straight |date=17 January 2005 |publisher=McGill-Queen's Press – MQUP |isbn=978-0-7735-2836-9 |page=85 |quote=The United States is the sole world's superpower. France, Italy, Germany and the United Kingdom are great powers |access-date=13 June 2016 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230116145100/https://books.google.com/books?id=nTKBdY5HBeUC&q=Canada%2520Among%2520Nations%252C%25202004%253A%2520Setting%2520Priorities+Straight |archive-date=16 January 2023 |url-status=live}}; {{Cite book |last=Sterio |first=Milena |url=https://books.google.com/books?id=-QuI6n_OVMYC&q=The%20Right%20to%20Self-determination%20Under%20International%20Law%3A%20%22selfistans%22%2C%20Secession%20and%20the%20Rule%20of%20the%20Great%20Powers |title=The right to self-determination under international law: "selfistans", secession and the rule of the great powers |date=2013 |publisher=Routledge |isbn=978-0-4156-6818-7 |location=Milton Park, Abingdon, Oxon |page=xii (preface) |quote=The great powers are super-sovereign states: an exclusive club of the most powerful states economically, militarily, politically and strategically. These states include veto-wielding members of the United Nations Security Council (United States, United Kingdom, France, China, and Russia), as well as economic powerhouses such as Germany, Italy and Japan. |access-date=13 June 2016 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240116110143/https://books.google.com/books?id=-QuI6n_OVMYC&q=The%20Right%20to%20Self-determination%20Under%20International%20Law%3A%20%22selfistans%22%2C%20Secession%20and%20the%20Rule%20of%20the%20Great%20Powers#v=snippet&q=The%20Right%20to%20Self-determination%20Under%20International%20Law%3A%20%22selfistans%22%2C%20Secession%20and%20the%20Rule%20of%20the%20Great%20Powers&f=false |archive-date=16 January 2024 |url-status=live}}</ref> [[انٽرنيشنل آئيڊيا]] جي عالمي جمهوريت واري اشاري (GSoD) ۽ جمهوريت ٽريڪر موجب، اٽلي مجموعي جمهوري معيارن ۾ اعليٰ درجي تي ڪارڪردگي ڏيکاري ٿو، جيتوڻيڪ [[قانون جي حڪمراني]] جي شعبي ۾ ڪجهه ڪمزورين جي نشاندهي ڪئي وئي آهي.<ref>{{Cite web |title=Italy {{!}} The Global State of Democracy |url=https://www.idea.int/democracytracker/country/italy |access-date=16 October 2025 |website=www.idea.int |language=en}}</ref> === حڪومت === {{Main|اٽلي جي حڪومت}} {{Multiple image | align = right | caption_align = center | image1 = Sergio Mattarella Official (cropped).jpg | caption1 = [[سرجيو ماتاريلا]]<br/>{{small|[[اٽلي جو صدر|صدر]]}} | image2 = Giorgia Meloni Official 2023 crop.jpg | caption2 = [[جورجيا ميلوني]]<br/>{{small|[[اٽلي جو وزيراعظم|وزيراعظم]]}} | total_width = 320 }} اٽلي ۾ پارلياماني حڪومت آهي، جيڪا [[مخلوط اڪثريتي نمائندگي]] واري چونڊ نظام تي ٻڌل آهي. پارليامينٽ مڪمل طور تي [[ٻه ايواني پارليامينٽ|ٻه ايواني]] آهي ۽ ٻنهي ايوانن وٽ ساڳيا اختيار آهن. اهي ٻه ايوان هي آهن: [[اٽلي جي چيمبر آف ڊپٽيز|چيمبر آف ڊپٽيز]]، جيڪو [[پالازو مونٽيچيٽوريو]] ۾ اجلاس ڪندو آهي، ۽ [[اٽلي جي سينيٽ|سينيٽ آف دي ريپبلڪ]]، جيڪا [[پالازو ماداما]] ۾ اجلاس ڪندي آهي. [[اٽلي جي پارليامينٽ]] جي هڪ خاص خصوصيت اها آهي ته پرڏيهه ۾ مستقل رهندڙ [[اطالوي شهريت جو قانون|اطالوي شهرين]] کي پڻ نمائندگي حاصل آهي؛ 8 ڊپٽيز ۽ 4 سينيٽر چار الڳ [[اٽلي جي پارليامينٽ#اوورسيز حلقو|پرڏيهي حلقن]] مان چونڊيا ويندا آهن. پارليامينٽ ۾ [[تاحيات سينيٽر]] پڻ هوندا آهن، جن کي صدر "سماجي، سائنسي، فني يا ادبي ميدان ۾ غيرمعمولي وطن دوست خدمتن" جي بنياد تي مقرر ڪندو آهي. اڳوڻا صدر خودبخود تاحيات سينيٽر بڻجي ويندا آهن. [[File:Palazzo Madama (Roma).jpg|thumb|[[پالازو ماداما]]، روم، [[اٽلي جي سينيٽ|سينيٽ آف دي ريپبلڪ]] جو صدر مقام]] [[اٽلي جو وزيراعظم]] حڪومت جو سربراهه آهي ۽ انتظامي اختيار رکي ٿو، پر گهڻين پاليسين تي عملدرآمد لاءِ کيس وزيرن جي ڪائونسل جي منظوري حاصل ڪرڻي پوي ٿي. وزيراعظم ۽ ڪابينا کي صدر مقرر ڪندو آهي ۽ پوءِ پارليامينٽ کان اعتماد جو ووٽ وٺڻو پوندو آهي. پنهنجي عهدي تي برقرار رهڻ لاءِ وزيراعظم کي اعتماد جا ووٽ حاصل ڪرڻ ضروري هوندا آهن. اٽلي جا اهم سياسي پارٽيون [[برادرز آف اٽلي]]، [[ڊيموڪريٽڪ پارٽي (اٽلي)|ڊيموڪريٽڪ پارٽي]] ۽ [[فائيو اسٽار موومينٽ]] آهن. 2022ع جي عام چونڊن دوران انهن ٽنهي پارٽين ۽ سندن اتحادين [[چيمبر آف ڊپٽيز]] ۾ 400 مان 357 سيٽون ۽ سينيٽ ۾ 200 مان 187 سيٽون حاصل ڪيون. {{Clear}} === قانون ۽ فوجداري انصاف === {{Main|اٽلي جو قانون|اٽلي جو عدالتي نظام|اٽلي ۾ قانون لاڳو ڪندڙ ادارا|اٽلي ۾ ڏوھ}} [[File:Roma 2011 08 07 Palazzo di Giustizia.jpg|thumb|[[اٽلي جي سپريم ڪورٽ آف ڪيسيشن]]، روم]] اٽلي جي قانون جا ڪيترائي ذريعا آهن. اهي درجابنديءَ جي لحاظ کان ترتيب ڏنل آهن؛ هيٺين درجي جي قانون يا ضابطي کي مٿين درجي جي قانون سان ٽڪراءُ ڪرڻ جي اجازت ناهي.<ref>{{Cite web|title=GERARCHIA DELLE FONTI|url=https://www.dirittoeconomia.net/diritto/fonti_diritto/gerarchia_fonti.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220117194800/https://www.dirittoeconomia.net/diritto/fonti_diritto/gerarchia_fonti.htm|archive-date=17 January 2022|access-date=26 March 2022|language=it}}</ref> [[اٽلي جو آئين|1948ع جو آئين]] سڀ کان اعليٰ قانوني ذريعو آهي.<ref>{{Cite web|title=Guide to Law Online: Italy |url=https://www.loc.gov/law/help/guide/nations/italy.php|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210508132418/https://www.loc.gov/law/help/guide/nations/italy.php|archive-date=8 May 2021|access-date=26 March 2022|website=loc.gov}}</ref> [[اٽلي جي آئيني عدالت]] قانونن جي آئين سان مطابقت بابت فيصلو ڪندي آهي. عدليه پنهنجا فيصلا [[رومي قانون]]، [[نيپولين ڪوڊ]] ۽ بعد وارن قانونن جي بنياد تي ڪري ٿي. [[اٽلي جي سپريم ڪورٽ آف ڪيسيشن]] فوجداري ۽ ديواني اپيلن لاءِ اعليٰ ترين عدالت آهي. اٽلي [[ايل جي بي ٽي حقن]] جي ميدان ۾ ٻين ڪيترن مغربي يورپي ملڪن کان پوئتي سمجهيو ويندو آهي.<ref>{{Cite web|title=Country Ranking – Rainbow Europe|url=https://rainbow-europe.org/country-ranking|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190521004552/https://rainbow-europe.org/country-ranking|archive-date=21 May 2019|access-date=28 October 2021|website=rainbow-europe.org}}</ref> تشدد جي ممانعت بابت اطالوي قانون کي پڻ ڪجهه بين الاقوامي معيارن کان گهٽ تصور ڪيو ويو آهي.<ref>{{Cite web|title=The Struggle against Torture in Italy – The Failure of the Italian Law – English|url=https://www.menschenrechte.org/en/2018/03/06/the-struggle-against-torture-in-italy-the-failure-of-the-italian-law|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190608005803/https://www.menschenrechte.org/en/2018/03/06/the-struggle-against-torture-in-italy-the-failure-of-the-italian-law|archive-date=8 June 2019|access-date=8 June 2019|website=menschenrechte.org}}</ref> قانون لاڳو ڪندڙ نظام گهڻ رخو آهي ۽ ان ۾ ڪيترائي پوليس ادارا شامل آهن.<ref name="Walters">{{Cite journal|last=Reece Walters|year=2013|editor2-last=Matthew Ball|editor3-last=Erin O'Brien|editor4-last=Juan Tauri|title=Eco Mafia and Environmental Crime|journal=Crime, Justice and Social Democracy: International Perspectives|publisher=Palgrave Macmillan|page=286|doi=10.1057/9781137008695_19|isbn=978-1-3494-3575-3|editor1=Kerry Carrington}}</ref> قومي پوليس ادارن ۾ [[پوليٽسيا دي ستاتو]] ('رياستي پوليس')، [[ڪارابينيئري]]، [[گوارڊيا دي فنانزا]] ('مالي پوليس') ۽ [[پوليٽسيا پينيٽينتسيريا]] ('جيل پوليس') شامل آهن،<ref name="BuonannoMastrobuoni">{{Cite book|last1=Paulo Buonanno|title=Lessons from the Economics of Crime: What Reduces Offending?|last2=Giovanni Mastrobuoni|publisher=MIT Press|year=2013|isbn=978-0-2620-1961-3|editor-last=Philip J. Cook|page=193|chapter=Centralized versus Decentralized Police Hiring in Italy and the United States|doi=10.7551/mitpress/9780262019613.001.0001|editor-last2=Stephen Machin|editor-last3=Olivier Marie|editor-last4=Giovanni Mastrobuoni}}</ref> ان سان گڏ [[گوارڊيا ڪوسٽيرا]] ('[[پاڻي پوليس|سامونڊي ڪناري جي محافظ پوليس]]') پڻ آهي.<ref name=Walters/> جيتوڻيڪ پوليسنگ بنيادي طور قومي سطح تي فراهم ڪئي ويندي آهي،<ref name="BuonannoMastrobuoni"/> پر [[صوبائي پوليس|صوبائي]] ۽ [[ميونسپل پوليس (اٽلي)|ميونسپل]] پوليس پڻ موجود آهن.<ref name="Walters"/> 19هين صديءَ جي وچ ڌاري ظاهر ٿيڻ کان وٺي، [[اٽلي ۾ منظم ڏوھ|اطالوي منظم ڏوھ]] ۽ ڏوهاري تنظيمن ڏکڻ اٽلي جي ڪيترن علائقن جي سماجي ۽ معاشي زندگيءَ ۾ گهڙي وئي آهن؛ انهن مان سڀ کان بدنام سسلي مافيا آهي، جيڪا آمريڪا سميت پرڏيهي ملڪن تائين پکڙجي وئي. مافيا جي آمدني GDP جي 9 سيڪڙو تائين پهچي سگهي ٿي<ref>{{Cite web|last=Claudio Tucci|date=11 November 2008|title=Confesercenti, la crisi economica rende ancor più pericolosa la mafia|url=http://www.ilsole24ore.com/art/SoleOnLine4/Economia%20e%20Lavoro/2008/11/confesercenti-mafia-racket-pizzo.shtml?uuid=20ff3b9c-afe7-11dd-8057-9c09c8bfa449|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110427081220/http://www.ilsole24ore.com/art/SoleOnLine4/Economia%20e%20Lavoro/2008/11/confesercenti-mafia-racket-pizzo.shtml?uuid=20ff3b9c-afe7-11dd-8057-9c09c8bfa449|archive-date=27 April 2011|access-date=21 April 2011|website=Confesercenti|publisher=Ilsole24ore.com|language=it}}; {{Cite news|url=https://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6957240/Italy-claims-finally-defeating-the-mafia.html|title=Italy claims finally defeating the mafia|author=Nick Squires|date=9 January 2010|work=The Daily Telegraph|location=London|access-date=21 April 2011|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110429173631/http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6957240/Italy-claims-finally-defeating-the-mafia.html|archive-date=29 April 2011}}</ref>.<ref>{{Cite news|last=Kiefer|first=Peter|date=22 October 2007|title=Mafia crime is 7% of GDP in Italy, group reports|url=https://www.nytimes.com/2007/10/22/world/europe/22iht-italy.4.8001812.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110501085052/http://www.nytimes.com/2007/10/22/world/europe/22iht-italy.4.8001812.html|archive-date=1 May 2011|access-date=19 April 2011|work=The New York Times}}</ref> 2009ع جي هڪ رپورٽ 610 [[ڪوموني|{{Lang|it|comuni|nocat=true}}]] جي نشاندهي ڪئي، جتي مافيا جي مضبوط موجودگي آهي، جتي 13 ملين اطالوي رهن ٿا ۽ GDP جو 15 سيڪڙو پيدا ٿئي ٿو.<ref>{{Cite web|last=Maria Loi|date=1 October 2009|title=Rapporto Censis: 13 milioni di italiani convivono con la mafia|url=http://www.antimafiaduemila.com/content/view/20052/78|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110429082416/http://www.antimafiaduemila.com/content/view/20052/78|archive-date=29 April 2011|access-date=21 April 2011|website=Censis|publisher=Antimafia Duemila|language=it}}; {{Cite news|url=https://www.theguardian.com/world/2009/oct/01/mafia-influence-hovers-over-italians|work=The Guardian|location=London|title=Mafia's influence hovers over 13{{spaces}}m Italians, says report|first=Tom|last=Kington|date=1 October 2009|access-date=5 May 2010| url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130908050448/http://www.theguardian.com/world/2009/oct/01/mafia-influence-hovers-over-italians|archive-date=8 September 2013}}</ref> ڪلابريا جي [['ندرنگيتا]]، جيڪا غالباً اٽلي جي سڀ کان طاقتور ڏوهاري تنظيم آهي، اڪيلي GDP جو 3 سيڪڙو حصو رکي ٿي.<ref>{{Cite web|last=ANSA|date=14 March 2011|title=Italy: Anti-mafia police arrest 35 suspects in northern Lombardy region|url=http://mafiatoday.com/sicilian-mafia-ndrangheta/italy-anti-mafia-police-arrest-35-suspects-in-northern-lombardy-region|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110429100220/http://mafiatoday.com/sicilian-mafia-ndrangheta/italy-anti-mafia-police-arrest-35-suspects-in-northern-lombardy-region|archive-date=29 April 2011|access-date=21 April 2011|website=adnkronos.com|publisher=Mafia Today}}</ref> هر 1,000 ماڻهن تي 0.013 جي شرح سان، اٽلي قتل جي شرح ۾ 61 ملڪن جي ڀيٽ ۾ 47هين نمبر تي آهي،<ref>{{Cite web|title=Crime Statistics – Murders (per capita) (more recent) by country|url=http://www.nationmaster.com/graph/cri_mur_percap-crime-murders-per-capita|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20080929181837/http://www.nationmaster.com/graph/cri_mur_percap-crime-murders-per-capita|archive-date=29 September 2008|access-date=4 April 2010|publisher=NationMaster.com}}</ref> ۽ دنيا جي 64 ملڪن جي ڀيٽ ۾ هر 1,000 ماڻهن تي زيادتي جي ڪيسن جي تعداد ۾ 43هين نمبر تي آهي. اهي ترقي يافته ملڪن ۾ نسبتاً گهٽ انگ اکر آهن. === پرڏيهي لاڳاپا === {{Main|اٽلي جا پرڏيهي لاڳاپا}} [[File:G7 Summit 2024 - Family photo - 02.jpg|thumb|[[گروپ آف سيون|جي-7]] اڳواڻن جي [[50هين جي-7 سربراهي اجلاس]]، [[اپوليا]] ۾ گروپ تصوير]] اٽلي [[يورپي اقتصادي ڪميونٽي]] (EEC)، جيڪا هاڻي يورپي يونين (EU) آهي، ۽ [[نيٽو]] جو باني ميمبر آهي. اٽلي کي 1955ع ۾ گڏيل قومن ۾ داخل ڪيو ويو، ۽ اهو بين الاقوامي تنظيمن، جهڙوڪ [[او اي سي ڊي]]، [[ٽيرفن ۽ واپار بابت عام معاهدو]]/[[ورلڊ ٽريڊ آرگنائيزيشن]] (GATT/WTO)، [[يورپ ۾ سلامتي ۽ تعاون جي تنظيم]] (OSCE)، [[يورپ جي ڪائونسل]] ۽ [[مرڪزي يورپي انيشيٽو]] جو ميمبر ۽ مضبوط حامي آهي. بين الاقوامي تنظيمن جي گردشي صدارتن ۾ ان جا وارو شامل آهن: 2018ع ۾ [[يورپ ۾ سلامتي ۽ تعاون جي تنظيم]]، 2017ع ۾ [[جي-7]]، ۽ 2014ع ۾ [[يورپي يونين جي ڪائونسل جي صدارت|يورپي يونين ڪائونسل]]. اٽلي [[گڏيل قومن جي سلامتي ڪائونسل جي ميمبرن جي فهرست|گڏيل قومن جي سلامتي ڪائونسل]] جو بار بار چونڊجندڙ [[گڏيل قومن جي سلامتي ڪائونسل|غير مستقل ميمبر]] آهي. اٽلي گهڻ طرفي بين الاقوامي سياست جي مضبوط حمايت ڪري ٿو، گڏيل قومن ۽ ان جي بين الاقوامي سلامتي سرگرمين جي تائيد ڪري ٿو. 2013ع ۾، اٽلي جا 5,296 فوجي پرڏيهه ۾ مقرر هئا، جيڪي 25 ملڪن ۾ گڏيل قومن ۽ نيٽو جي 33 مشنن ۾ شامل هئا.<ref>{{Cite web|title=Missioni/Attivita' Internazionali DAL 1 October 2013 AL 31 December 2013 – Situazione AL 11 December 2013 |url=http://www.difesa.it/OperazioniMilitari/Documents/SIT%20ANNO%202013%20al%2011%20dicembre%202013.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140201175427/http://www.difesa.it/OperazioniMilitari/Documents/SIT%20ANNO%202013%20al%2011%20dicembre%202013.pdf|archive-date=1 February 2014|access-date=27 January 2014|publisher=Italian Ministry of Defence}}</ref> اٽلي گڏيل قومن جي امن قائم رکڻ وارن مشنن جي حمايت ۾ [[UNITAF|صوماليا]]، [[موزمبيق ۾ گڏيل قومن جو آپريشن|موزمبيق]] ۽ [[اوڀر تيمور ۾ گڏيل قومن جو مربوط مشن|اوڀر تيمور]] ۾ فوجون مقرر ڪيون. اٽلي [[IFOR|بوسنيا]]، [[ڪوسوو فورس|ڪوسوو]] ۽ [[آپريشن سن رائز (البانيا)|البانيا]] ۾ نيٽو ۽ گڏيل قومن جي آپريشنن لاءِ مدد فراهم ڪري ٿو، ۽ 2003ع کان [[آپريشن اينڊيئرنگ فريڊم]] (OEF) جي حمايت ۾ افغانستان ۾ 2,000 کان وڌيڪ فوجي مقرر ڪيا. اٽلي عراق جي ٻيهر تعمير ۽ استحڪام لاءِ بين الاقوامي ڪوششن جي حمايت ڪئي، پر 2006ع تائين پنهنجو 3,200 فوجين وارو [[ملٽي نيشنل فورس – عراق#2006ع واپسيون|فوجي دستو]] واپس وٺي ڇڏيو. آگسٽ 2006ع ۾، اٽلي [[لبنان ۾ گڏيل قومن جي عبوري فورس]] لاءِ لڳ ڀڳ 2,450 فوجي مقرر ڪيا.<ref>[http://www.corriere.it/Primo_Piano/Cronache/2006/08_Agosto/29/libano.shtml "Italian soldiers leave for Lebanon"] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20060902001118/http://www.corriere.it/Primo_Piano/Cronache/2006/08_Agosto/29/libano.shtml|date=2 September 2006}} Corriere della Sera, 30 August 2006</ref> اٽلي [[فلسطيني اٿارٽي]] جو هڪ وڏو مالي مددگار آهي، جنهن صرف 2013ع ۾ €60&nbsp;ملين جو حصو ڏنو.<ref>{{Cite news|date=4 September 2013|title=Italy donates 60 million euros to PA|url=http://www.maannews.net/eng/ViewDetails.aspx?ID=626926|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20141018104825/http://www.maannews.net/eng/ViewDetails.aspx?ID=626926|archive-date=18 October 2014|access-date=27 January 2014|agency=[[Ma'an News Agency]]}}</ref> === فوج === {{Main|اطالوي هٿياربند فوجون|اٽلي جي فوجي تاريخ}} {{See also|اٽلي سان لاڳاپيل جنگين جي فهرست}} [[File:Cavour (550).jpg|thumb|هوائي جهاز بردار ٻيڙو ''[[اطالوي هوائي جهاز بردار ٻيڙو ڪاوير|ڪاوير]]''، [[اطالوي بحريه]] جو [[فليگ شپ]]]] [[File:Centauro01.JPEG|thumb|[[IFOR]] جي حصي طور [[بوسنيا ۽ هرزيگووينا]] ۾ گشت دوران اطالوي فوج جو [[چينتاورو (ٽينڪ تباه ڪندڙ)|چينتاورو]] ٽينڪ تباه ڪندڙ]] [[اٽلي جي فوجي تاريخ]] هڪ وسيع دور کي بيان ڪري ٿي، جيڪو [[اٽلي جون قديم قومون|اٽلي جي قديم قومن]] طرفان وڙهيل فوجي تڪرارن کان شروع ٿئي ٿو، خاص طور تي [[قديم رومن]] طرفان ڀونوچ سمنڊ جي دنيا جي فتح، وچئين دور ۾ اطالوي [[اطالوي شهري رياستون|شهري رياستن]] ۽ [[سامونڊي جمهوريهون|سامونڊي جمهوريهن]] جي واڌ، ۽ [[اٽلي جي تاريخي رياستن جي فهرست|تاريخي اطالوي رياستن]] جي [[اطالوي جنگيون|اطالوي جنگين]] ۽ [[جانشيني جون جنگيون|جانشيني جي جنگين]] ۾ شموليت کان گذري، نيپوليني دور، [[اٽلي جو اتحاد]]، [[اطالوي سلطنت|نوآبادياتي سلطنت]] جي مهمن، ٻنهي [[عالمي جنگون|عالمي جنگين]]، ۽ جديد دور تائين پهچي ٿو، جنهن ۾ [[نيٽو]]، يورپي يونين يا گڏيل قومن جي سرپرستي هيٺ عالمي [[امن قائم رکڻ]] واريون ڪارروائيون شامل آهن. [[اطالوي فوج]]، [[اطالوي بحريه|بحريه]]، [[اطالوي هوائي فوج|هوائي فوج]] ۽ [[ڪارابينيئري]] گڏجي اطالوي هٿياربند فوجون ٺاهين ٿيون، جيڪي [[هاءِ ڪائونسل آف ڊفينس (اٽلي)|هاءِ ڪائونسل آف ڊفينس]] جي حڪم هيٺ آهن، جنهن جي صدارت صدر ڪندو آهي، جيئن [[اٽلي جو آئين]] مقرر ڪري ٿو. آرٽيڪل 78 موجب، [[اٽلي جي پارليامينٽ|پارليامينٽ]] کي جنگ جي حالت جو اعلان ڪرڻ ۽ جنگ لاءِ ضروري اختيار حڪومت کي ڏيڻ جو اختيار آهي. هٿياربند فوجن جي شاخ نه هجڻ باوجود، [[گوارڊيا دي فنانزا]] کي فوجي حيثيت حاصل آهي ۽ اها فوجي بنيادن تي منظم آهي.{{Efn|گوارڊيا دي فنانزا جهازن، هوائي جهازن ۽ هيليڪاپٽرن جو وڏو ٻيڙو هلائي ٿي، جنهن سان اها اٽلي جي پاڻيءَ جي نگراني ڪري سگهي ٿي ۽ جنگي منظرنامن ۾ حصو وٺي سگهي ٿي.}} 2005ع کان فوجي خدمت رضاڪارانه آهي.<ref>{{Cite web|title=Law n°226 of August 23, 2004 |url=http://www.camera.it/parlam/leggi/04226l.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130117013103/http://www.camera.it/parlam/leggi/04226l.htm|archive-date=17 January 2013|access-date=13 July 2012|publisher=Camera.it}}</ref> 2010ع ۾، اطالوي فوج وٽ فعال ڊيوٽي تي 293,202 اهلڪار هئا،<ref>"The Military Balance 2010", pp. 141–145. [[International Institute for Strategic Studies]], 3 February 2010.</ref> جن مان 114,778 ڪارابينيئري هئا.<ref>{{Cite web|last=Italian Ministry of Defence|author-link=Ministry of Defence (Italy)|title=Nota aggiuntiva allo stato di previsione per la Difesa per l'anno 2009 |url=http://www.difesa.it/NR/rdonlyres/5EF11493-59DD-4FB7-8485-F4258D9F5891/0/Nota_Aggiuntiva_2009.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110504073613/http://www.difesa.it/NR/rdonlyres/5EF11493-59DD-4FB7-8485-F4258D9F5891/0/Nota_Aggiuntiva_2009.pdf|archive-date=4 May 2011|access-date=11 July 2014|language=it}}</ref> نيٽو جي [[نيوڪليئر شيئرنگ]] حڪمت عملي جي حصي طور، اٽلي 90 آمريڪي [[B61 نيوڪليئر بم]]ن جي ميزباني ڪري ٿو، جيڪي [[گيدي ايئر بيس|گيدي]] ۽ [[اويانو ايئر بيس|اويانو]] هوائي اڏن تي رکيل آهن.<ref>{{Cite web|last=Hans M. Kristensen / Natural Resources Defense Council|year=2005|title=NRDC: U.S. Nuclear Weapons in Europe – part 1|url=http://www.nrdc.org/nuclear/euro/euro_pt1.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110101060355/http://www.nrdc.org/nuclear/euro/euro_pt1.pdf|archive-date=1 January 2011|access-date=30 May 2011}}</ref> فوج قومي زميني دفاعي قوت آهي. اها 1946ع ۾، اٽلي جي جمهوريه بڻجڻ وقت، "[[رائل اطالوي آرمي]]" جي باقيات مان ٺهي. ان جون مشهور ترين جنگي گاڏيون [[دارڊو آءِ ايف وي|دارڊو]] [[پيادل جنگي گاڏي]]، [[بي 1 چينتاورو]] [[ٽينڪ تباه ڪندڙ]] ۽ [[ارييتي]] [[ٽينڪ]] آهن، ۽ ان جي هوائي جهازن ۾ [[اگوستا A129 مانگوستا|مانگوستا]] [[حملو ڪندڙ هيليڪاپٽر]] شامل آهي، جيڪو يورپي يونين، نيٽو ۽ گڏيل قومن جي مشنن ۾ مقرر ڪيو ويو آهي. ان وٽ [[ليوپارڊ 1]] ۽ [[M113]] بکتر بند گاڏيون پڻ موجود آهن. اطالوي بحريه هڪ [[بليو واٽر نيوي]] آهي. اها پڻ 1946ع ۾ ''[[ريجيا مارينا]]'' ('شاهي بحريه') جي باقيات مان ٺهي. يورپي يونين ۽ نيٽو جي ميمبر طور، بحريه سڄي دنيا ۾ اتحادي امن قائم رکڻ وارن آپريشنن ۾ حصو ورتو آهي. 2014ع ۾، بحريه 154 جهاز هلائي رهي هئي، جن ۾ ننڍا مددگار جهاز پڻ شامل هئا.<ref>{{Cite web|title=La Marina Militare OGGI|url=http://flpdifesa.org/wp-content/uploads/2013/06/Linee-intervento-del-Capo-di-SMM.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220525043355/http://flpdifesa.org/wp-content/uploads/2013/06/Linee-intervento-del-Capo-di-SMM.pdf|archive-date=25 May 2022|access-date=28 April 2022|language=it}}</ref> اطالوي هوائي فوج 1923ع ۾ بادشاهه وڪٽر ايمانوئل ٽئين طرفان هڪ آزاد خدمتي هٿيار طور ''[[ريجيا ايروناوٽيڪا]]'' ('شاهي هوائي فوج') جي نالي سان قائم ڪئي وئي. ٻي عالمي جنگ کان پوءِ، ان جو نالو ''ايروناوٽيڪا ميليتاري'' رکيو ويو. 2021ع ۾، اطالوي هوائي فوج 219 جنگي جيٽ هلائي رهي هئي. ٽرانسپورٽ جي صلاحيت 27 [[لاڪ هيڊ مارٽن C-130J سپر هرڪيولس|C-130J]] ۽ [[C-27J اسپارٽن]] جهازن جي ٻيڙي ذريعي يقيني بڻائي وئي آهي. فضائي ڪرتب ڏيکاريندڙ ٽيم ''[[فريتچي تريڪولوري]]'' ('ترنگا تير') آهي. فوج جو هڪ خودمختيار ڪور، ڪارابينيئري، اٽلي جي [[جينڊارمري]] ۽ [[فوجي پوليس]] آهي، جيڪا [[اٽلي ۾ قانون لاڳو ڪندڙ ادارا|اٽلي جي ٻين پوليس فورسن]] سان گڏ فوجي ۽ شهري آبادي جي پوليسنگ ڪري ٿي. جڏهن ته ڪارابينيئري جون مختلف شاخون الڳ وزارتن کي رپورٽ ڪن ٿيون، پر عوامي امن امان ۽ سلامتي برقرار رکڻ وقت هي ڪور گهرو وزارت کي رپورٽ ڪري ٿو.<ref>{{Cite web|title=The Carabinieri Force is linked to the Ministry of Defence|url=http://www.carabinieri.it/Internet/Multilingua/EN/GoverningBodies|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110430214042/http://www.carabinieri.it/Internet/Multilingua/EN/GoverningBodies|archive-date=30 April 2011|access-date=14 May 2010|publisher=Carabinieri}}</ref> ==<span class="anchor" id="Constituent entities"></span>انتظامي ورهاستون== <!-- This Anchor tag serves to provide a permanent target for incoming section links. Please do not remove or modify it, except to add another appropriate anchor. If you modify the section title, please anchor the old title. It is always best to anchor an old section header that has been changed so that links to it will not be broken. See [[Template:Anchor]] for details. This template is {{Subst:Anchor comment}}. --> {{Main|اٽلي جا علائقا|اٽلي جا صوبا|اٽلي جا ميٽروپوليٽن شهر|ڪوموني}} {{Italy Labelled Map Scalable|image-width=400}} اٽلي 20 علائقن (''[[ريجوني]]'') تي مشتمل آهي، جن مان پنجن کي [[خاص قانوني حيثيت وارا خودمختيار علائقا|خاص خودمختيار حيثيت]] حاصل آهي، جيڪا کين اضافي معاملن تي قانون سازي ڪرڻ جي اجازت ڏئي ٿي.<ref name="tuttitalia">{{Cite news|title=Regioni italiane|url=http://www.tuttitalia.it/regioni|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220509133929/https://www.tuttitalia.it/regioni|archive-date=9 May 2022|access-date=30 April 2022|language=it}}</ref> {{Div col}} * [[ابروزو]] * [[اوستا وادي]] * [[اپوليا]] * [[بازيليڪاتا]] * [[ڪلابريا]] * [[ڪمپانيا]] * [[ايميليا-رومانيا]] * [[فريولي-وينيزيا جوليا]] * [[لازيو]] * [[ليگوريا]] * [[لومباردي]] * [[مارڪي]] * [[موليزه]] * [[پيڊمونٽ]] * [[سارڊينيا]] * [[سسلي]] * [[ترنتينو-آلٽو آديجي/سڊٽيرول]] * [[ٽسڪني]] * [[امبريا]] * [[وينيتو]] {{Div col end}} ''ريجوني'' ۾ 107 صوبا (''[[اٽلي جا صوبا|پرووينچي]]'') يا ميٽروپوليٽن شهر (''[[اٽلي جا ميٽروپوليٽن شهر|چِتا ميٽروپوليتاني]]'')، ۽ 7,896 ميونسپلٽيون (''[[ڪوموني]]'') شامل آهن.<ref name="tuttitalia"/> {{Clear}} == معيشت == {{Main|اٽلي جي معيشت}} {{See also|وڏين اطالوي ڪمپنين جي فهرست}} اٽلي وٽ هڪ ترقي يافته<ref>{{Cite web|title=Select Country or Country Groups|url=https://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/2017/02/weodata/weoselgr.aspx|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20171022143402/https://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/2017/02/weodata/weoselgr.aspx|archive-date=22 October 2017|access-date=22 October 2017}}</ref> [[مخلوط معيشت]] آهي، جيڪا [[يورو زون]] ۾ ٽين وڏي ۽ [[قوت خريد جي برابري]] سان ترتيب ڏنل GDP موجب دنيا ۾ [[GDP (PPP) موجب ملڪن جي فهرست|11هين وڏي]] معيشت آهي.<ref name="IMFWEO.IT"/> ان وٽ [[ڪل دولت موجب ملڪن جي فهرست|نائين وڏي قومي دولت]] آهي ۽ [[سون جي ذخيرن موجب ملڪن جي فهرست|مرڪزي بئنڪ جي سون جي ذخيرن]] ۾ ٽئين نمبر تي آهي. [[جي-7]]، يورو زون ۽ [[او اي سي ڊي]] جي باني ميمبر طور، اهو سڀ کان وڌيڪ صنعتي ملڪن مان هڪ ۽ يورپ ۾ هڪ اهم [[واپاري قوم]] آهي؛<ref>{{Cite news|last1=Sensenbrenner|first1=Frank|last2=Arcelli|first2=Angelo Federico|title=Italy's Economy Is Much Stronger Than It Seems|url=https://www.huffingtonpost.com/frank-sensenbrenner/italy-economy_b_3401988.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141206190937/http://www.huffingtonpost.com/frank-sensenbrenner/italy-economy_b_3401988.html|archive-date=6 December 2014|access-date=25 November 2014|work=HuffPost}}; {{Cite news|last1=Dadush|first1=Uri|title=Is the Italian Economy on the Mend?|url=http://carnegieeurope.eu/publications/?fa=50565&reloadFlag=1|access-date=25 November 2014|publisher=[[Carnegie Endowment for International Peace|Carnegie Europe]]|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150713124951/http://carnegieeurope.eu/publications/?fa=50565&reloadFlag=1|archive-date=13 July 2015}}; {{Cite web|title=Doing Business in Italy: 2014 Country Commercial Guide for U.S. Companies |url=http://www.export.gov/italy/static/2014%20CCG%20Italy_Latest_eg_it_076513.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20140715152504/http://www.export.gov/italy/static/2014%20CCG%20Italy_Latest_eg_it_076513.pdf|archive-date=15 July 2014|access-date=25 November 2014|publisher=[[United States Commercial Service]]}}</ref> 2024ع تائين، ان €612&nbsp;ارب ماليت جو سامان برآمد ڪيو ۽ €46&nbsp;ارب جو واپاري سرپلس حاصل ڪيو.<ref>[https://www.ft.com/content/1a1f0646-55a0-49ea-a959-fcfd1b1d26b8?utm_social_post_id=634238374&utm_social_handle_id=18949452&fbclid=IwY2xjawO78ZFleHRuA2FlbQIxMABicmlkETFIVTRPNXM4NWFCQ1JjYVQ3c3J0YwZhcHBfaWQQMjIyMDM5MTc4ODIwMDg5MgABHiFr0MoDj_MQ9STlc3S5GUpagM9kFM0GNu8rQGlInWQ_2duT7xdIytOTssGH_aem_yj3Z7vcjITd9u8Tgv436Hg Europe should learn from Italy] ''FT'' (6 November 2025)</ref> [[انساني ترقي اشاري موجب ملڪن جي فهرست|انساني ترقي اشاري]] ۾ 30هين نمبر تي ايندڙ هڪ [[ترقي يافته ملڪ]] طور، اٽلي [[متوقع حياتي]]، [[اٽلي ۾ صحت سنڀال|صحت سنڀال]]،<ref>{{Cite web|title=The World Health Organization's ranking of the world's health systems|url=http://www.photius.com/rankings/healthranks.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100105190014/http://www.photius.com/rankings/healthranks.html|archive-date=5 January 2010|access-date=7 September 2015|publisher=Photius.com}}</ref> ۽ [[تعليم اشاري]] ۾ سٺي ڪارڪردگي ڏيکاري ٿو. اهو پنهنجي تخليقي ۽ جدت پسند ڪاروبارن،<ref>{{Cite web|title=The Global Creativity Index 2011 |url=http://martinprosperity.org/media/GCI%20Report%20Sep%202011.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140930054555/http://martinprosperity.org/media/GCI%20Report%20Sep%202011.pdf|archive-date=30 September 2014|access-date=26 November 2014|publisher=Martin Prosperity Institute}}</ref> مقابلي واري زرعي شعبي،<ref>{{Cite web|last1=Aksoy|first1=M. Ataman|last2=Ng|first2=Francis|title=The Evolution of Agricultural Trade Flows|url=https://openknowledge.worldbank.org/bitstream/handle/10986/3793/WPS5308.pdf?sequence=1|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141129120448/https://openknowledge.worldbank.org/bitstream/handle/10986/3793/WPS5308.pdf?sequence=1|archive-date=29 November 2014|access-date=25 November 2014|publisher=[[The World Bank]]}}</ref> ۽ پنهنجي اثرائتي ۽ اعليٰ معيار واري موٽر گاڏين، مشينري، خوراڪ، ڊزائن ۽ فيشن جي صنعتن لاءِ مشهور آهي.<ref>{{Cite web|title=Automotive Market Sector Profile – Italy|url=http://www.enterprisecanadanetwork.ca/_uploads/resources/Automotive-Market-Sector-Profile-Italy.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20141205163959/http://www.enterprisecanadanetwork.ca/_uploads/resources/Automotive-Market-Sector-Profile-Italy.pdf|archive-date=5 December 2014|access-date=26 November 2014|publisher=[[Trade Commissioner Service|The Canadian Trade Commissioner Service]]}}; {{Cite web|title=Data & Trends of the European Food and Drink Industry 2013–2014 |url=http://www.fooddrinkeurope.eu/uploads/publications_documents/Data__Trends_of_the_European_Food_and_Drink_Industry_2013-2014.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20141206010318/http://www.fooddrinkeurope.eu/uploads/publications_documents/Data__Trends_of_the_European_Food_and_Drink_Industry_2013-2014.pdf|archive-date=6 December 2014|access-date=26 November 2014|publisher=[[FoodDrinkEurope]]}}; {{Cite news|date=10 January 2014|title=Italy fashion industry back to growth in 2014 |url=http://uk.reuters.com/article/uk-italy-fashion-growth-idUKBREA0912220140110|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20141205114140/http://uk.reuters.com/article/2014/01/10/uk-italy-fashion-growth-idUKBREA0912220140110|archive-date=5 December 2014|access-date=26 November 2014|work=Reuters}}</ref> [[File:Milan skyline skyscrapers of Porta Nuova business district.jpg|thumb|[[ميلان]] اٽلي جو معاشي گاديءَ جو هنڌ آهي<ref>{{Cite web|date=18 May 2018|title=Milan, Italy's Industrial and Financial Capital|url=https://www.prologis.it/en/industrial-logistics-warehouse-space/europe/italy/milan-italys-industrial-and-financial-capital|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220707141649/https://www.prologis.it/en/industrial-logistics-warehouse-space/europe/italy/milan-italys-industrial-and-financial-capital|archive-date=7 July 2022|access-date=27 May 2022}}</ref> ۽ هڪ عالمي [[مالي مرڪز]] ۽ [[فيشن گاديءَ جو هنڌ]] آهي.]] [[File:Siena, Piazza Salimbeni (Bank Monte dei Paschi di Siena) (38588876202).jpg|thumb|[[بانڪا مونٽي دي پاسڪي دي سيئنا]]، جيڪا 1472ع ۾ قائم ٿي، دنيا جي [[قديم ترين بئنڪن جي فهرست|سڀ کان قديم يا ٻئي نمبر تي قديم بئنڪ آهي جيڪا مسلسل ڪم ڪري رهي آهي]].]] [[File:The Eni building, Quartiere XXXII Europa, Roma, Lazio, Italy - panoramio.jpg|thumb|[[ايني]] کي دنيا جي تيل ۽ گئس جي [[سپرميجرز]] مان هڪ سمجھيو ويندو آهي.<ref>{{Cite web|url=https://www.globalwitness.org/en/campaigns/oil-gas-and-mining/spotlight-sharpens/|title=The spotlight sharpens: Eni and corruption in Republic of Congo's oil sector|website=Global Witness|access-date=27 April 2020|archive-date=25 July 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20230725204616/https://www.globalwitness.org/en/campaigns/oil-gas-and-mining/spotlight-sharpens/|url-status=dead}}</ref>]] اٽلي دنيا جو [[پيداوار جي پيداوار موجب ملڪن جي فهرست|اٺون وڏو پيداواري ملڪ]] ۽ يورپ ۾ ٻيو وڏو ملڪ آهي،<ref>"[http://databank.worldbank.org/data/reports.aspx?source=2&series=NV.IND.MANF.KD&country= Manufacturing, value added (current US$)] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20171010152014/http://databank.worldbank.org/data/reports.aspx?source=2&series=NV.IND.MANF.KD&country=|date=10 October 2017}}". Retrieved 17 May 2017.</ref> جنهن جي خاصيت اها آهي ته ساڳي ماپ واري ٻين معيشتن جي ڀيٽ ۾ ان ۾ ملٽي نيشنل ڪارپوريشنون گهٽ آهن ۽ ڪيترائي متحرڪ [[ننڍا ۽ وچولي درجي جا ڪاروبار|ننڍا ۽ وچولي درجي جا ڪاروبار]] موجود آهن، جيڪي صنعتي ضلعن ۾ گڏ ٿيل آهن ۽ اطالوي صنعت جي ريڙهه جي هڏي آهن. ان سان هڪ اهڙو پيداوار وارو شعبو پيدا ٿيو آهي، جيڪو اڪثر نچ مارڪيٽن ۽ عياشي شين جي برآمد تي ڌيان ڏئي ٿو. جيتوڻيڪ اهو مقدار جي لحاظ کان مقابلي ۾ گهٽ صلاحيت رکي ٿو، پر اعليٰ معيار جي شين وسيلي انهن ايشيائي معيشتن سان مقابلو ڪري سگهي ٿو، جتي مزدوريءَ جو خرچ گهٽ آهي.<ref>{{Cite news|date=19 May 2005|title=Knowledge Economy Forum 2008: Innovative Small And Medium Enterprises Are Key To Europe & Central Asian Growth |url=http://web.worldbank.org/WBSITE/EXTERNAL/COUNTRIES/ECAEXT/0,,contentMDK:21808326~menuPK:258604~pagePK:2865106~piPK:2865128~theSitePK:258599,00.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20080623065619/http://web.worldbank.org/WBSITE/EXTERNAL/COUNTRIES/ECAEXT/0,,contentMDK:21808326~menuPK:258604~pagePK:2865106~piPK:2865128~theSitePK:258599,00.html|archive-date=23 June 2008|access-date=17 June 2008|publisher=The World Bank}}</ref> اٽلي 2023ع ۾ دنيا جو [[برآمدات موجب ملڪن جي فهرست|9هين وڏو برآمد ڪندڙ]] ملڪ هو. [[اٽلي جي وڏن واپاري ڀائيوارن جي فهرست|ان جا ويجها واپاري لاڳاپا]] ٻين يورپي يونين ملڪن سان آهن، ۽ 2019ع ۾ ان جا سڀ کان وڏا برآمدي ڀائيوار جرمني (12%)، فرانس (11%) ۽ آمريڪا (10%) هئا.<ref name="cia.gov">{{Cite web|title=The World Factbook|url=https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210701235642/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy|archive-date=1 July 2021|access-date=28 May 2021|publisher=Central Intelligence Agency}}</ref> [[اطالوي موٽر گاڏين جي صنعت]] ملڪ جي پيداواري شعبي جو اهم حصو آهي، جنهن ۾ 2015ع ۾ 144,000 کان وڌيڪ ڪمپنيون ۽ لڳ ڀڳ 485,000 ملازم هئا،<ref>{{Cite web|title=Auto: settore da 144mila imprese in Italia e 117 mld fatturato|url=http://www.adnkronos.com/soldi/economia/2015/09/23/auto-settore-mila-imprese-italia-mld-fatturato_WooBmrBqxgxO7mOvIRXUBI.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150925121926/http://www.adnkronos.com/soldi/economia/2015/09/23/auto-settore-mila-imprese-italia-mld-fatturato_WooBmrBqxgxO7mOvIRXUBI.html|archive-date=25 September 2015|access-date=23 September 2015|website=adnkronos.com}}</ref> ۽ اها GDP ۾ 9% حصو وجهي ٿي.<ref>{{Cite web|title=Country Profiles – Italy|url=http://acea.thisconnect.com/index.php/country_profiles/detail/italy|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20080211190839/http://acea.thisconnect.com/index.php/country_profiles/detail/italy|archive-date=11 February 2008|access-date=9 February 2008|website=acea.thisconnect.com}}</ref><ref>{{Cite web|title=Global Auto Market 2021. General Motors Is The Only Group To Report Double-digit Losses |url=https://www.focus2move.com/world-car-group-ranking|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210701010705/https://www.focus2move.com/world-car-group-ranking|archive-date=1 July 2021|access-date=27 May 2022}}</ref> ملڪ وٽ گاڏين جو وڏو سلسلو آهي، [[ماس مارڪيٽ]] تي ڌيان ڏيندڙ برانڊن جهڙوڪ [[فيات]]، [[پريميئم پيداوار|پريميئم]] برانڊن جهڙوڪ [[الفا روميو]] ۽ [[مازيراتي]] کان وٺي عياشي [[سپر ڪارز]] جهڙوڪ [[پاگاني (ڪمپني)|پاگاني]]، [[لامبورگيني]] ۽ [[فيراري]] تائين. [[بانڪا مونٽي دي پاسڪي دي سيئنا]]، تعريف تي دارومدار رکندي، دنيا جي سڀ کان قديم يا ٻئي نمبر تي قديم بئنڪ آهي جيڪا مسلسل ڪم ڪري رهي آهي، ۽ اٽلي جي چوٿين وڏي تجارتي ۽ ريٽيل بئنڪ آهي.<ref>{{Cite news|date=26 October 2017|title=Italy's fourth-biggest bank returns to the stockmarket|url=https://www.economist.com/news/finance-and-economics/21730672-shares-bailed-out-bank-start-trading-again-italys-fourth-biggest-bank|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20180215112321/https://www.economist.com/news/finance-and-economics/21730672-shares-bailed-out-bank-start-trading-again-italys-fourth-biggest-bank|archive-date=15 February 2018|access-date=26 October 2021|newspaper=[[The Economist]]}}</ref> اٽلي وٽ مضبوط [[ڪوآپريٽو]] شعبو آهي، جنهن ۾ يورپي يونين اندر آباديءَ جو سڀ کان وڏو حصو (4.5%) ڪوآپريٽو ۾ ملازم آهي.<ref>{{Cite web|date=April 2016|title=The Power of Cooperation – Cooperatives Europe key statistics 2015 |url=https://coopseurope.coop/sites/default/files/The%20power%20of%20Cooperation%20-%20Cooperatives%20Europe%20key%20statistics%202015.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20201112034412/https://coopseurope.coop/sites/default/files/The%20power%20of%20Cooperation%20-%20Cooperatives%20Europe%20key%20statistics%202015.pdf|archive-date=12 November 2020|access-date=28 May 2021|website=[[Cooperatives Europe]]}}</ref> [[وال ڊي آڪري تيل جو ميدان|وال ڊي آڪري]] علائقو، بازيليڪاتا، يورپ جو سڀ کان وڏو [[آن شور (هائيڊروڪاربنز)|آن شور]] [[هائيڊروڪاربن ميدان]] رکي ٿو.<ref>{{Cite web|title=In Val d'Agri with Upstream activities|url=https://www.eni.com/en-IT/operations/italy-val-agri-upstream-activities.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20220516034214/https://www.eni.com/en-IT/operations/italy-val-agri-upstream-activities.html|archive-date=16 May 2022|access-date=3 February 2021|publisher=[[Eni]]}}</ref> معتدل قدرتي گئس جا ذخيرا، خاص طور تي [[پو ماٿري]] ۽ ايڊرياٽڪ سمنڊ جي هيٺان آف شور علائقن ۾، دريافت ڪيا ويا آهن ۽ اهي ملڪ جو سڀ کان اهم معدني وسيلو آهن. اٽلي دنيا ۾ [[پومس]]، [[پوزولانا]] ۽ [[فيلڊسپار]] جي اهم پيدا ڪندڙن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite encyclopedia|title=Italy, the economy: Resources and power|encyclopedia=[[Encyclopædia Britannica]]|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297474/Italy/26994/Forestry#toc26986|access-date=9 February 2015|date=3 February 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20150209194536/http://www.britannica.com/EBchecked/topic/297474/Italy/26994/Forestry#toc26986|archive-date=9 February 2015|url-status=live}}</ref> ٻيو قابل ذڪر وسيلو سنگ مرمر آهي، خاص طور تي ٽسڪني مان نڪرندڙ مشهور اڇو [[ڪارارا سنگ مرمر]]. اٽلي هڪ مالي اتحاد، يعني يورو زون، جو حصو آهي، جيڪو لڳ ڀڳ 330 ملين شهرين جي نمائندگي ڪري ٿو، ۽ [[يورپي واحد مارڪيٽ]] جو پڻ حصو آهي، جيڪا 500 ملين کان وڌيڪ صارفين جي نمائندگي ڪري ٿي. ڪيترين ئي ملڪي تجارتي پاليسين جو تعين يورپي يونين جي ميمبر ملڪن جي معاهدن ۽ يورپي يونين جي قانون سازي ذريعي ٿيندو آهي. اٽلي 2002ع ۾ گڏيل يورپي ڪرنسي، [[يورو]]، اختيار ڪئي.<ref>{{Cite news|last=Andrews|first=Edmund L.|date=1 January 2002|title=Germans Say Goodbye to the Mark, a Symbol of Strength and Unity|url=https://www.nytimes.com/2002/01/01/world/germans-say-goodbye-to-the-mark-a-symbol-of-strength-and-unity.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110501031330/http://www.nytimes.com/2002/01/01/world/germans-say-goodbye-to-the-mark-a-symbol-of-strength-and-unity.html|archive-date=1 May 2011|access-date=18 March 2011|work=The New York Times}}; {{Cite news|last=Taylor Martin|first=Susan|date=28 December 1998|title=On Jan.{{spaces}}1, out of many arises one Euro|work=[[St. Petersburg Times]]|page=National, 1.A}}</ref> ان جي مالياتي پاليسي [[يورپي مرڪزي بئنڪ]] طرفان مقرر ڪئي ويندي آهي. اٽلي [[2008ع جو مالي بحران|2008ع جي مالي بحران]] کان متاثر ٿيو، جنهن ڍانچائي مسئلن کي وڌيڪ سنگين بڻايو.<ref>{{Cite web|last=Orsi|first=Roberto|date=23 April 2013|title=The Quiet Collapse of the Italian Economy|work=Euro Crisis in the Press |url=http://blogs.lse.ac.uk/eurocrisispress/2013/04/23/the-quiet-collapse-of-the-italian-economy|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141119075748/http://blogs.lse.ac.uk/eurocrisispress/2013/04/23/the-quiet-collapse-of-the-italian-economy|archive-date=19 November 2014|access-date=24 November 2014|publisher=[[The London School of Economics]]}}</ref> 1950ع واري ڏهاڪي کان 1970ع واري ڏهاڪي جي شروعات تائين هر سال GDP جي 5–6% مضبوط واڌ کان پوءِ،<ref>{{Cite book|last=Nicholas Crafts, Gianni Toniolo|title=Economic growth in Europe since 1945 |publisher=Cambridge University Press|year=1996|isbn=978-0-5214-9627-8|page=428}}</ref> ۽ 1980ع ۽ 1990ع واري ڏهاڪن ۾ تدريجي سستي کان پوءِ، ملڪ 2000ع واري ڏهاڪي ۾ جمود جو شڪار ٿيو.<ref>{{Cite web|last=Balcerowicz|first=Leszek|title=Economic Growth in the European Union|url=http://www.lisboncouncil.net/growth/documents/LISBON_COUNCIL_Economic_Growth_in_the_EU%20(1).pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140714205108/http://www.lisboncouncil.net/growth/documents/LISBON_COUNCIL_Economic_Growth_in_the_EU%20(1).pdf|archive-date=14 July 2014|access-date=8 October 2014|publisher=The Lisbon Council}}; {{Cite news|title="Secular stagnation" in graphics|url=https://www.economist.com/blogs/graphicdetail/2014/11/secular-stagnation-graphics|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141123234145/http://www.economist.com/blogs/graphicdetail/2014/11/secular-stagnation-graphics|archive-date=23 November 2014|access-date=24 November 2014|newspaper=The Economist}}</ref> وڏي سرڪاري خرچ سان واڌ بحال ڪرڻ لاءِ سياسي ڪوششن [[عوامي قرض]] ۾ شديد واڌ پيدا ڪئي، جيڪو 2017ع ۾ GDP جي 132% کان وڌيڪ هو؛<ref>{{Cite web|date=15 May 2018|title=Debito pubblico oltre 2.300 miliardi e all'estero non lo comprano|url=https://www.investireoggi.it/economia/debito-pubblico-oltre-2-300-miliardi-e-litalia-e-sulla-strada-dellautarchia-finanziaria|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20200221072720/https://www.investireoggi.it/economia/debito-pubblico-oltre-2-300-miliardi-e-litalia-e-sulla-strada-dellautarchia-finanziaria|archive-date=21 February 2020|access-date=1 June 2018}}</ref> اهو يورپي يونين ۾ يونان کان پوءِ ٻيو سڀ کان وڏو هو.<ref>{{Cite web|title=Government debt increased to 93.9% of GDP in euro area and to 88.0% in EU28|url=http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_PUBLIC/2-22072014-AP/EN/2-22072014-AP-EN.PDF|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141021162159/http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_PUBLIC/2-22072014-AP/EN/2-22072014-AP-EN.PDF|archive-date=21 October 2014|access-date=24 November 2014|publisher=[[Eurostat]]}}</ref> [[اطالوي سرڪاري قرض|اطالوي عوامي قرض]] جو سڀ کان وڏو حصو قومي ادارن ۽ ماڻهن وٽ آهي، جيڪو اٽلي ۽ يونان جي وچ ۾ هڪ اهم فرق آهي،<ref>{{Cite web|date=18 May 2010|title=Could Italy Be Better Off than its Peers?|url=https://www.cnbc.com/2010/05/18/could-italy-be-better-off-than-its-peers.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110430030613/http://www.cnbc.com/id/37207942/Could_Italy_Be_Better_Off_than_its_Peers|archive-date=30 April 2011|access-date=30 May 2011|publisher=CNBC}}</ref> ۽ [[گهريلو قرض]] جي سطح او اي سي ڊي جي اوسط کان گهڻي گهٽ آهي.<ref>{{Cite web|title=Household debt and the OECD's surveillance of member states|url=http://www.nationalbanken.dk/da/om_nationalbanken/oekonomisk_forskning/Documents/4_Household%20debt%20and%20the%20OECD's%20surveillance%20of%20member%20states%20by%20Christophe%20Andr%C3%A9.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20150109041518/http://www.nationalbanken.dk/da/om_nationalbanken/oekonomisk_forskning/Documents/4_Household%20debt%20and%20the%20OECD%27s%20surveillance%20of%20member%20states%20by%20Christophe%20Andr%C3%A9.pdf|archive-date=9 January 2015|access-date=26 November 2014|publisher=[[OECD]] Economics Department}}</ref> [[ڏکڻ وارو سوال|وڏي اتر–ڏکڻ ورهاست]] سماجي-معاشي ڪمزوريءَ جو هڪ اهم عنصر آهي؛<ref>{{Cite news|title=Oh for a new risorgimento|url=https://www.economist.com/special-report/2011/06/11/oh-for-a-new-risorgimento|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141024163715/http://www.economist.com/node/18780831|archive-date=24 October 2014|access-date=24 November 2014|newspaper=The Economist}}</ref> اتر ۽ ڏکڻ وارن علائقن ۽ ميونسپلٽين جي سرڪاري آمدنيءَ ۾ تمام وڏو فرق آهي.<ref>{{Cite web|title=Comune per Comune, ecco la mappa navigabile dei redditi dichiarati in Italia|url=http://www.lastampa.it/economia/speciali/redditi-italia|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20150405032750/http://www.lastampa.it/economia/speciali/redditi-italia|archive-date=5 April 2015|access-date=4 April 2015|website=lastampa.it}}</ref> سڀ کان امير صوبو، [[آلٽو آديجي-ڏکڻ ٽائرول]]، في فرد قومي GDP جو 152% ڪمائي ٿو، جڏهن ته سڀ کان غريب علائقو، ڪلابريا، 61% ڪمائي ٿو.<ref>{{Cite web|title=GDP per capita at regional level|url=https://www.istat.it/it/files/2016/12/Conti-regionali_2015.pdf?title=Conti+economici+territoriali+-+12%2Fdic%2F2016+-+Testo+integrale+e+nota+metodologica.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20171026054135/https://www.istat.it/it/files/2016/12/Conti-regionali_2015.pdf?title=Conti+economici+territoriali+-+12%2Fdic%2F2016+-+Testo+integrale+e+nota+metodologica.pdf|archive-date=26 October 2017|access-date=25 October 2017|publisher=[[Istat]]}}</ref> بيروزگاريءَ جي شرح (11%) يورو زون جي اوسط کان مٿي آهي،<ref>{{Cite web|title=Euro area unemployment rate at 11%|url=http://ec.europa.eu/eurostat/documents/2995521/8121455/3-31072017-AP-EN.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170731232352/http://ec.europa.eu/eurostat/documents/2995521/8121455/3-31072017-AP-EN.pdf|archive-date=31 July 2017|access-date=26 October 2017|publisher=[[Eurostat]]}}</ref> پر جدا جدا انگن موجب اها اتر ۾ 7% ۽ ڏکڻ ۾ 19% آهي.<ref>{{Cite web|last=Istat|author-link=National Institute of Statistics (Italy)|title=Employment and unemployment: second quarter 2017 |url=http://www.istat.it/it/files/2017/09/Mercato-del-lavoro-II-trim-2017.pdf?title=Il+mercato+del+lavoro+-+12%2Fset%2F2017+-+Testo+integrale+e+nota+metodologica.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20171026054033/http://www.istat.it/it/files/2017/09/Mercato-del-lavoro-II-trim-2017.pdf?title=Il+mercato+del+lavoro+-+12%2Fset%2F2017+-+Testo+integrale+e+nota+metodologica.pdf|archive-date=26 October 2017|access-date=26 October 2017}}</ref> [[درمياني آمدني|درمياني قابلِ خرچ آمدني]] 2021ع ۾ هر سال $27,949 هئي ([[قوت خريد جي برابري|PPP]]).<ref name="y148">{{cite book | author=OECD | title=Society at a Glance 2024: OECD Social Indicators, Figure 4.1 Median income varies by a factor eight across OECD countries | publisher=OECD | date=20 June 2024 | url=https://www.oecd.org/en/publications/2024/06/society-at-a-glance-2024_08001b73/full-report/component-12.html#indicator-d1e8404-8cd0a55a48 | page=}}</ref> [[اٽلي ۾ نوجوانن جي بيروزگاري|نوجوانن جي بيروزگاريءَ جي شرح]] (2018ع ۾ 32%) انتهائي بلند آهي. === زراعت === {{Main|اٽلي ۾ زراعت}} [[File:Vineyards in Piemonte, Italy.jpg|thumb|[[پيڊمونٽ جو انگورن وارو منظر: لانگهي-روئيرو ۽ مونفيراتو|لانگهي ۽ مونفيرات، پيڊمونٽ ۾ انگورن جا باغ]]. اٽلي دنيا جو [[شراب پيدا ڪندڙ ملڪن جي فهرست|سڀ کان وڏو شراب پيدا ڪندڙ ملڪ]] آهي، ۽ ان وٽ مقامي [[انگور جي ول|انگورن جي ولين]] جو سڀ کان وسيع قسم آهي.<ref>{{Cite web|date=25 November 2018|title=L'Italia è il maggiore produttore di vino|url=http://www.inumeridelvino.it/2018/11/la-produzione-di-vino-nel-mondo-2018-prima-stima-oiv.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211111224545/http://www.inumeridelvino.it/2018/11/la-produzione-di-vino-nel-mondo-2018-prima-stima-oiv.html|archive-date=11 November 2021|access-date=11 November 2021|language=it}}; {{Cite web|date=3 June 2017|title=L'Italia è il paese con più vitigni autoctoni al mondo|url=https://giornalevinocibo.com/2017/06/03/italia-prima-assoluta-per-vitgni-autoctoni-ecco-i-dati-dei-vari-stati|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211101044918/https://giornalevinocibo.com/2017/06/03/italia-prima-assoluta-per-vitgni-autoctoni-ecco-i-dati-dei-vari-stati|archive-date=1 November 2021|access-date=11 November 2021|language=it}}</ref>]] آخري زرعي مردم شماري موجب، 2010ع ۾ 1.6&nbsp;ملين فارم هئا (2000ع کان −32%)، جيڪي {{Convert|12700000|ha|0|abbr=on|disp=or}} تي پکڙيل هئا (انهن مان 63% ڏکڻ اٽلي ۾ آهن).<ref name="agrocensus">{{Cite web|date=24 October 2010|title=Censimento Agricoltura 2010|url=http://dati-censimentoagricoltura.istat.it/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150213021626/http://dati-censimentoagricoltura.istat.it/|archive-date=13 February 2015|access-date=11 February 2015|publisher=[[National Institute of Statistics (Italy)|ISTAT]]}}</ref> 99% خاندانن طرفان هلندڙ ۽ ننڍا آهن، جن جو سراسري پکيڙ صرف {{Convert|8|ha|0|abbr=on}} آهي.<ref name="agrocensus"/> زرعي استعمال واري زمين مان، اناج جا کيت 31%، [[زيتون]] جا باغ 8%، [[انگورن جا باغ]] 5%، [[کٽا ميوا]] جا باغ 4%، [[شگر بيٽ]] 2%، ۽ باغباني 2% تي مشتمل آهن. باقي زمين گهڻو ڪري چراگاهن (26%) ۽ چارا اناج (12%) لاءِ مخصوص آهي.<ref name="agrocensus"/> اٽلي دنيا جو [[شراب پيدا ڪندڙ ملڪن جي فهرست|سڀ کان وڏو شراب پيدا ڪندڙ ملڪ]] آهي،<ref>{{Cite web|year=2010|title=OIV report on the State of the vitiviniculture world market|url=http://news.reseau-concept.net/images/oiv_es/Client/DIAPORAMA_STATISTIQUES_Tbilissi_2010_EN.ppt|archive-url=https://web.archive.org/web/20110728145648/http://news.reseau-concept.net/images/oiv_es/Client/DIAPORAMA_STATISTIQUES_Tbilissi_2010_EN.ppt|archive-date=28 July 2011|website=news.reseau-concept.net|publisher=Réseau-CONCEPT|format=PowerPoint presentation}}</ref><ref>{{Cite news |last=Pisa |first=Nick |date=12 June 2011 |title=Italy overtakes France to become world's largest wine producer |url=https://www.telegraph.co.uk/foodanddrink/wine/8571222/Italy-overtakes-France-to-become-worlds-largest-wine-producer.html |url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20110903021833/http://www.telegraph.co.uk/foodanddrink/wine/8571222/Italy-overtakes-France-to-become-worlds-largest-wine-producer.html |archive-date=3 September 2011 |access-date=17 August 2011 |work=The Telegraph}}</ref> ۽ [[زيتون جو تيل]]، ميون (صوف، زيتون، انگور، نارنگيون، ليمون، ناسپاتيون، خوبانيون، هيزل نٽ، آڙون، چيريون، آلوبخارا، اسٽرابيريون ۽ ڪيئي فروٽ) ۽ ڀاڄين (خاص طور تي آرٽچوڪ ۽ ٽماٽا) جو اهم پيدا ڪندڙ آهي. سڀ کان مشهور [[اطالوي شراب]] [[ٽسڪني (شراب)|ٽسڪن]] [[ڪيانتي]] ۽ [[پيڊمونٽ (شراب)|پيڊمونٽي]] [[بارولو]] آهن. ٻيا مشهور شراب [[بارباريسڪو]]، [[باربيرا ڊي آستي]]، [[برونيلو دي مونتالچينو]]، [[فراسڪاتي DOC|فراسڪاتي]]، [[مونٽي پلچانو دابروزو]]، [[موريلينو دي اسڪانسانو]]، ۽ چمڪندڙ شراب [[فرانچياڪورتا DOCG|فرانچياڪورتا]] ۽ [[پروسيڪو]] آهن. معياري شيون جن ۾ اٽلي خاص مهارت رکي ٿو، خاص طور شراب ۽ [[اطالوي DOP پنيرن جي فهرست|علائقائي پنير]]، اڪثر معيار جي ضمانت وارن ليبلن [[Denominazione di origine controllata|DOC/DOP]] هيٺ محفوظ ڪيون وينديون آهن. هي [[يورپي يونين ۾ جاگرافيائي اشارا ۽ روايتي خاصيتون|جاگرافيائي اشاري وارو سرٽيفڪيٽ]]، جيڪو يورپي يونين طرفان منظور ٿيل آهي، [[نقلي شين]] سان مونجهاري کان بچڻ لاءِ اهم سمجھيو ويندو آهي. == آمدرفت == {{Main|اٽلي ۾ آمدرفت}} {{See also|اٽلي ۾ ريلوي اسٽيشنون}} [[File:A8-A26 Besnate.jpg|thumb|آٽوسترادا ديئي لاگي ('ڍنڍن واري موٽر وي'؛ [[آٽوسترادا A8 (اٽلي)|A8]] ۽ [[آٽوسترادا A9 (اٽلي)|A9]] جو حصو)، دنيا ۾ ٺهيل پهرين موٽر وي<ref name="independent"/>]] {{Anchor|Infrastructure}}اٽلي پهريون ملڪ هو جنهن موٽر ويون، ''[[آٽوسترادي]]''، ٺاهيون، جيڪي تيز ٽرئفڪ ۽ موٽر گاڏين لاءِ مخصوص هيون.<ref name="independent">{{Cite news|last=Lenarduzzi|first=Thea|date=30 January 2016|title=The motorway that built Italy: Piero Puricelli's masterpiece|url=http://www.independent.co.uk/travel/europe/the-worlds-first-motorway-piero-puricellis-masterpiece-is-the-focus-of-an-unlikely-pilgrimage-a6840816.html|url-status=live|archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20220526/http://www.independent.co.uk/travel/europe/the-worlds-first-motorway-piero-puricellis-masterpiece-is-the-focus-of-an-unlikely-pilgrimage-a6840816.html|archive-date=26 May 2022|access-date=12 May 2022|work=[[The Independent]]}}</ref> 2002ع ۾ اٽلي ۾ استعمال لائق [[اٽلي ۾ رستا|رستن]] جي ڊيگهه {{Convert|668721|km|mi|abbr=on}} هئي، جنهن ۾ {{Convert|6487|km|mi|abbr=on}} موٽر ويون شامل هيون، جيڪي رياست جي ملڪيت هيون پر [[اٽلانٽيا (ڪمپني)|اٽلانٽيا]] طرفان خانگي طور هلائي وينديون هيون. 2005ع ۾، لڳ ڀڳ 34,667,000 ڪارون (هر 1,000 ماڻهن تي 590) ۽ 4,015,000 مال بردار گاڏيون هن نيٽ ورڪ تي هلنديون هيون.<ref name="European Commission">{{Cite web|last=European Commission|author-link=European Commission|title=Panorama of Transport|url=http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_OFFPUB/KS-DA-07-001/EN/KS-DA-07-001-EN.PDF|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20090407142402/http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_OFFPUB/KS-DA-07-001/EN/KS-DA-07-001-EN.PDF|archive-date=7 April 2009|access-date=3 May 2009}}</ref> [[File:Etr500.JPG|thumb|[[ETR 500]] ريل گاڏي [[فلورنس–روم تيز رفتار ريلوي|فلورنس–روم تيز رفتار لائين]] تي، جيڪا يورپ ۾ ٺهيل پهرين تيز رفتار ريلوي هئي<ref>{{Cite web|title=Special report: A European high-speed rail network|url=https://op.europa.eu/webpub/eca/special-reports/high-speed-rail-19-2018/en/|access-date=22 July 2023|website=op.europa.eu|language=en-GB|archive-date=17 March 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240317233927/https://op.europa.eu/webpub/eca/special-reports/high-speed-rail-19-2018/en/|url-status=live}}</ref>]] [[اٽلي ۾ ريل آمدرفت|ريلوي نيٽ ورڪ]]، جيڪو رياست جي ملڪيت آهي ۽ [[فيروويه ديلو ستاتو|ريتي فيرووياريا ايتاليانا]] (FSI) طرفان هلائجي ٿو، 2024ع ۾ ڪل {{Convert|16879|km|mi|abbr=on}} هو، جنهن مان {{Convert|12277|km|0|abbr=on}} بجليءَ سان هلندڙ هو،<ref>{{Cite web |title=The network today |url=https://www.rfi.it/en/Network/The-network-today.html |access-date=29 September 2025 |website=[[Rete Ferroviaria Italiana]] |publisher=}}</ref> ۽ جنهن تي 4,802 لوڪوموٽو ۽ ريل ڪارون هلن ٿيون. تيز رفتار ريلن جو مکيه عوامي آپريٽر [[ترينيتاليا]] آهي، جيڪو FSI جو حصو آهي. تيز رفتار ريلون ٽن قسمن ۾ آهن: [[فريچياروسا]] ('ڳاڙهو تير') ريلون مخصوص تيز رفتار پٽڙين تي وڌ ۾ وڌ 300{{spaces}}km/h جي رفتار سان هلن ٿيون؛ [[فريچيارجينتو]] ('چانديءَ جو تير') تيز رفتار ۽ مکيه پٽڙين تي وڌ ۾ وڌ 250{{spaces}}km/h سان هلن ٿيون؛ ۽ [[فريچيابيانڪا]] ('اڇو تير') علائقائي تيز رفتار لائينن تي وڌ ۾ وڌ 200{{spaces}}km/h سان هلن ٿيون. اٽلي وٽ پاڙيسري ملڪن سان الپائن جبلن مٿان 11 ريل سرحدي گذرگاهون آهن. هوائي آمدرفت استعمال ڪندڙ مسافرن جي تعداد موجب اٽلي يورپ ۾ پنجين نمبر تي آهي، 2011ع ۾ لڳ ڀڳ 148 ملين مسافرن، يعني يورپ جي ڪل جو تقريباً 10%، سان.<ref>{{Cite web|date=7 January 2013|title=Trasporto aereo in Italia (PDF)|url=http://www.istat.it/it/archivio/78802|access-date=5 August 2013|publisher=ISTAT|archive-date=13 January 2013|archive-url=https://web.archive.org/web/20130113035254/http://www.istat.it/it/archivio/78802|url-status=live}}</ref> 2022ع ۾ 45 شهري هوائي اڏا هئا، جن ۾ [[ميلان مالپينسا ايئرپورٽ]] ۽ [[روم فيوميچينو ايئرپورٽ]] جا مرڪز شامل هئا.<ref>{{Cite web|title=Aeroporti in Italia: quanti sono? Elenco per regione|url=https://gliaeroporti.it/|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20221117184416/https://gliaeroporti.it/|archive-date=17 November 2022|access-date=17 November 2022|language=it}}</ref> 2021ع کان، اٽلي جو قومي هوائي جهاز بردار [[ITA ايئرويز]] آهي، جنهن [[اليتاليا]] جي جاءِ ورتي.<ref>{{Cite news|last=Buckley|first=Julia|date=18 October 2021|title=Italy reveals its new national airline|url=https://edition.cnn.com/travel/article/ita-airways-launch/index.html|access-date=18 October 2021|publisher=CNN|archive-date=18 October 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20211018100255/https://edition.cnn.com/travel/article/ita-airways-launch/index.html|url-status=live}}; {{Cite news|last=Villamizar|first=Helwing|date=15 October 2021|title=Italian Flag Carrier ITA Airways Is Born|url=https://airwaysmag.com/airlines/ita-airways-is-born|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20211016100028/https://airwaysmag.com/airlines/ita-airways-is-born|archive-date=16 October 2021|access-date=18 October 2021|work=Airways Magazine}}</ref> 2004ع ۾ 43 وڏا سامونڊي بندرگاهه هئا، جن ۾ [[جينوا]] شامل آهي، جيڪو ملڪ جو سڀ کان وڏو ۽ بحر روم ۾ ٻيو وڏو بندرگاهه آهي. 2005ع ۾ اٽلي وٽ لڳ ڀڳ 389,000 يونٽن تي مشتمل شهري هوائي ٻيڙو ۽ 581 جهازن تي مشتمل واپاري ٻيڙو هو.<ref name="European Commission"/> قومي اندروني آبي رستن جي نيٽ ورڪ جي ڊيگهه 2012ع ۾ تجارتي آمدرفت لاءِ {{Convert|2400|km|0|abbr=on}} هئي.<ref name="cia.gov"/> اتر اطالوي بندرگاهه، جهڙوڪ ٽريئستي جو گہرے پاڻي وارو بندرگاهه، جنهن جون وچ ۽ اوڀر يورپ سان وسيع ريلوي ڳنڍڻيون آهن، سبسڊين ۽ اهم پرڏيهي سيڙپڪاريءَ جو مرڪز آهن.<ref>Marcus Hernig: Die Renaissance der Seidenstraße (2018) pp 112.; Bernhard Simon: Can The New Silk Road Compete with the Maritime Silk Road? in The Maritime Executive, 1 January 2020.; Chazizam, M. (2018). The Chinese Maritime Silk Road Initiative: The Role of the Mediterranean. Mediterranean Quarterly, 29(2), 54–69.; Guido Santevecchi: Di Maio e la Via della Seta: «Faremo i conti nel 2020», siglato accordo su Trieste in Corriere della Sera: 5. November 2019.; Linda Vierecke, Elisabetta Galla "Triest und die neue Seidenstraße" In: Deutsche Welle, 8 December 2020.; {{Cite web|title=HHLA PLT Italy starting on schedule |url=https://www.hellenicshippingnews.com/hhla-plt-italy-starting-on-schedule|website=hellenicshippingnews.com|access-date=11 January 2021|archive-date=11 January 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210111105059/https://www.hellenicshippingnews.com/hhla-plt-italy-starting-on-schedule/|url-status=live}}</ref> آگسٽ 2025ع ۾، رٿيل [[آبنائے ميسينا پل]] کي ميلوني حڪومت طرفان حتمي منظوري ڏني وئي، جنهن جي تعمير 2025ع جي سرءُ ۾ شروع ٿيڻ مقرر آهي. اهو [[ڪلابريا]] کي [[سسلي]] سان ڳنڍيندو جڏهن اهو 2032ع ۾ کلي ويندو، ۽ اهو [[سڀ کان ڊگهي معلق پلن جي فهرست|دنيا جي سڀ کان ڊگهي معلق پل]] بڻجي ويندو.<ref>{{cite web|title=Italy gives final go-ahead for landmark Sicily bridge project |url=https://www.reuters.com/world/europe/italy-gives-final-go-ahead-landmark-sicily-bridge-project-2025-08-06/ |website=reuters.com |date=6 August 2025 |access-date=6 August 2025}}</ref> == توانائي == {{Main|اٽلي ۾ توانائي}} {{Further|اٽلي ۾ قابل تجديد توانائي|اٽلي ۾ بجلي جو شعبو}} [[File:Pannelli solari Unicoop Tirreno.JPG|thumb|[[پيومبينو]]، ٽسڪني ۾ شمسي پينل. اٽلي دنيا جي قابل تجديد توانائي جي سڀ کان وڏن پيدا ڪندڙ ملڪن مان هڪ آهي.<ref name="legambiente2015">{{Cite web|date=18 May 2015|title=Il rapporto Comuni Rinnovabili 2015|url=http://www.comunirinnovabili.it/il-rapporto-comuni-rinnovabili-2015|access-date=13 March 2016|website=Comuni Rinnovabili|publisher=Legambiente|language=it|archive-date=14 March 2016|archive-url=https://web.archive.org/web/20160314011841/http://www.comunirinnovabili.it/il-rapporto-comuni-rinnovabili-2015/|url-status=live}}</ref>]] اٽلي دنيا جي [[قابل تجديد ذريعن مان بجلي پيداوار موجب ملڪن جي فهرست|قابل تجديد توانائي جي سڀ کان وڏن پيدا ڪندڙن]] مان هڪ بڻجي ويو آهي، جيڪو يورپي يونين ۾ ٻيو ۽ دنيا ۾ نائون نمبر رکي ٿو. [[اٽلي ۾ هوائي توانائي|هوائي توانائي]]، [[اٽلي ۾ پن بجلي|پن بجلي]] ۽ [[اٽلي ۾ ارضي حرارتي توانائي|ارضي حرارتي توانائي]] ملڪ ۾ [[اٽلي ۾ بجلي جو شعبو|بجلي]] جا اهم ذريعا آهن. [[اٽلي ۾ قابل تجديد توانائي|قابل تجديد ذريعا]] پيدا ٿيندڙ سموري بجلي جو 28% فراهم ڪن ٿا، جنهن ۾ صرف پن بجلي 13% تائين پهچي ٿي، ان کان پوءِ شمسي توانائي 6%، هوائي توانائي 4%، بائيو انرجي 3.5% ۽ ارضي حرارتي توانائي 1.6% آهي.<ref name="gse">{{Cite web|date=19 December 2013|title=Rapporto Statistico sugli Impianti a fonti rinnovabili|url=http://www.gse.it/it/Statistiche/RapportiStatistici/Pagine/default.aspx|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20171018022905/http://www.gse.it/it/Statistiche/RapportiStatistici/Pagine/default.aspx|archive-date=18 October 2017|access-date=11 February 2015|publisher=Gestore dei Servizi Energetici}}</ref> قومي طلب جو باقي حصو فوسل ٻارڻن (قدرتي گئس 38%، ڪوئلو 13%، تيل 8%) ۽ درآمدات مان پورو ٿئي ٿو.<ref name="gse"/> [[ايني]]، جيڪا 79 ملڪن ۾ ڪم ڪري ٿي، ست "[[بگ آئل]]" ڪمپنين مان هڪ ۽ دنيا جي سڀ کان وڏين صنعتي ڪمپنين مان هڪ آهي.<ref>{{Cite web|title=Summary for Eni SpA|url=https://finance.yahoo.com/q?s=E|access-date=1 July 2020|archive-date=4 June 2016|archive-url=https://web.archive.org/web/20160604184217/http://finance.yahoo.com/q?s=e|url-status=live}}</ref> [[اٽلي ۾ شمسي توانائي|شمسي توانائي]] جي پيداوار اڪيلي 2014ع ۾ بجلي جو 9% هئي، جنهن سان اٽلي دنيا ۾ شمسي توانائي جي سڀ کان وڏي حصيداري وارو ملڪ بڻيو.<ref name="legambiente2015"/> [[مونتالتو دي ڪاسترو فوٽو وولٽائڪ پاور اسٽيشن]]، جيڪا 2010ع ۾ مڪمل ٿي، اٽلي جي سڀ کان وڏي فوٽو وولٽائڪ (PV) بجلي گهر آهي.<ref>{{Cite web|title=The Italian Montalto di Castro and Rovigo PV plants|url=https://www.solarserver.com/solar-magazine/solar-energy-system-of-the-month/the-italian-montalto-di-castro-and-rovigo-pv-plants.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20180509012719/https://www.solarserver.com/solar-magazine/solar-energy-system-of-the-month/the-italian-montalto-di-castro-and-rovigo-pv-plants.html|archive-date=9 May 2018|access-date=8 May 2018|website=solarserver.com}}</ref> اٽلي پهريون ملڪ هو جنهن بجلي پيدا ڪرڻ لاءِ [[اٽلي ۾ ارضي حرارتي توانائي|ارضي حرارتي توانائي]] جو استعمال ڪيو.<ref>{{Cite web|year=2011|title=Inventario delle risorse geotermiche nazionali|url=http://unmig.sviluppoeconomico.gov.it/unmig/geotermia/inventario/inventario.asp|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110722034736/http://unmig.sviluppoeconomico.gov.it/unmig/geotermia/inventario/inventario.asp|archive-date=22 July 2011|access-date=14 September 2011|publisher=UNMIG}}</ref> [[اٽلي ۾ جوهري توانائي]] [[1987ع جا اطالوي ريفرنڊم|1987ع جي ريفرنڊمن]] کان پوءِ، 1986ع جي [[چرنوبل حادثو]] جي پسمنظر ۾، ڇڏي ڏني وئي، جيتوڻيڪ اٽلي اڃا تائين پرڏيهي علائقن ۾ اطالوي ملڪيت وارن ريئڪٽرن مان جوهري توانائي درآمد ڪري ٿو. == سائنس ۽ ٽيڪنالاجي == {{Main|اٽلي ۾ سائنس ۽ ٽيڪنالاجي}} {{See also|اطالوي ايجادن ۽ دريافتن جي فهرست}} [[File:Justus Sustermans - Portrait of Galileo Galilei, 1636.jpg|thumb|upright=.8|[[گليليو گليلي]]، جنهن کي عام طور جديد سائنس، فزڪس ۽ فلڪيات جو پيءُ سمجھيو ويندو آهي]] صدين کان، اٽلي هڪ اهڙي سائنسي برادريءَ کي فروغ ڏنو آهي، جنهن سائنسن ۾ اهم دريافتون پيدا ڪيون. [[گليليو گليلي]] [[سائنسي انقلاب]] ۾ وڏو ڪردار ادا ڪيو ۽ کيس عام طور [[مشاهداتي فلڪيات]]،<ref>{{Cite book|last=Singer|first=C.|url=https://books.google.com/books?id=mPIgAAAAMAAJ|title=A Short History of Science to the Nineteenth Century|date=1941|publisher=Clarendon Press|page=217|access-date=22 March 2023|archive-date=2 October 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20241002213513/https://books.google.com/books?id=mPIgAAAAMAAJ|url-status=live}}</ref> جديد فزڪس،<ref>{{Cite book|last=Whitehouse|first=D.|url=https://archive.org/details/renaissancegeniu0000whit|title=Renaissance Genius: Galileo Galilei & His Legacy to Modern Science|date=2009|publisher=Sterling Publishing|isbn=978-1-4027-6977-1|page=[https://archive.org/details/renaissancegeniu0000whit/page/219 219]}}</ref> ۽ [[سائنسي طريقو|سائنسي طريقي]] جو پيءُ سمجھيو ويندو آهي.<ref>''Thomas Hobbes: Critical Assessments'', Volume 1. Preston King. 1993. p. 59</ref><ref>{{Cite book|last=Disraeli|first=I.|title=Curiosities of Literature|date=1835|publisher=W. Pearson & Company|page=371}}</ref> [[لابوراتوري ناتسيونالي دل گران ساسو]] (LNGS) دنيا جو سڀ کان وڏو زير زمين تحقيقي مرڪز آهي.<ref>{{Cite web|title=I Laboratori Nazionali del Gran Sasso|url=https://www.lngs.infn.it/it/descrizione-generale|access-date=15 January 2018|language=it}}</ref> ٽريئستي ۾ آباديءَ جي نسبت سان يورپ ۾ محققن جو سڀ کان وڏو سيڪڙو آهي.<ref>G. Bar "Trieste, è record europeo di ricercatori: 37 ogni mille abitanti. Più della Finlandia", In: il Fatto Quotidiano, 26 April 2018.</ref> اٽلي 2025ع ۾ [[عالمي جدت اشاري]] ۾ 28هين نمبر تي هو.<ref>{{Cite web |title=GII Innovation Ecosystems & Data Explorer 2025 |url=https://www.wipo.int/gii-ranking/en/italy |access-date=16 October 2025 |website=WIPO}}</ref><ref>{{Cite book |last1=Dutta |first1=Soumitra |url=https://www.wipo.int/web-publications/global-innovation-index-2025/en/index.html |title=Global Innovation Index 2025: Innovation at a Crossroads |last2=Lanvin |first2=Bruno |publisher=[[World Intellectual Property Organization]] |year=2025 |isbn=978-92-805-3797-0 |page=19 |language=en |doi=10.34667/tind.58864 |access-date=17 October 2025}}</ref> اٽلي ۾ [[ٽيڪنالاجي پارڪ]] آهن، جهڙوڪ سائنس ۽ ٽيڪنالاجي پارڪ ڪلوميٽرو روسو (بيرگامو)، [[AREA سائنس پارڪ]] (ٽريئستي)، ويگا-وينس گيٽ وي فار سائنس اينڊ ٽيڪنالاجي (وينيزيا)، توسڪانا لائيف سائنسز (سيئنا)، ٽيڪنالاجي پارڪ آف لودي ڪلسٽر (لودي)، ۽ ٽيڪنالاجي پارڪ آف ناواڪيو (پيزا)،<ref>{{Cite web|title=Science and Technology Parks in Italy|url=https://www.easst.net/science-and-technology-parks-in-italy|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20230719154033/https://www.easst.net/science-and-technology-parks-in-italy|archive-date=19 July 2023|access-date=28 August 2023}}</ref> گڏوگڏ [[سائنس ميوزيم]]، جهڙوڪ ميلان ۾ [[ميوزيو ناتسيونالي شينتسا ا ٽيڪنالوجيا ليوناردو دا ونچي]]. آمدنيءَ ۾ اتر–ڏکڻ جو وڏو فرق هڪ "[[ڊجيٽل ورهاست]]" پيدا ڪري ٿو.<ref>{{Cite journal|last=Alampi|first=Matteo|date=December 2007|title=Underdevelopment in Southern Italy: Traditional Setbacks and Modern Solutions|url=https://fisherpub.sjf.edu/cgi/viewcontent.cgi?article=1047&context=intlstudies_masters|journal=Fisher Digital Publications|via=International Studies Masters}}</ref><ref>{{Cite journal|last=Di Pietro|first=Giorgio|date=June 2021|title=Changes in Italy's education-related digital divide|journal=Economic Affairs|volume=41|issue=2|pages=252–270|doi=10.1111/ecaf.12471|issn=0265-0665|s2cid=237848271|doi-access=free}}</ref> == سياحت == {{Main|اٽلي ۾ سياحت}} [[File:Positano - Fornillo Beach.jpg|thumb|[[امالفي ساحل]] اٽلي جي اهم سياحتي منزلن مان هڪ آهي.<ref>[http://www.italy24.ilsole24ore.com/art/business-and-economy/2017-05-04/turismo-stranieri-124013.php?uuid=AEVg9GGB "Foreign tourist numbers in Italy head towards new record"] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20170601184213/http://www.italy24.ilsole24ore.com/art/business-and-economy/2017-05-04/turismo-stranieri-124013.php?uuid=AEVg9GGB|date=1 June 2017}}. Retrieved 21 May 2017.</ref>]] ماڻهو صدين کان اٽلي جو دورو ڪندا رهيا آهن، پر [[اٽلي ۾ سياحت|سياحت لاءِ اپٻيٽ جو دورو]] سڀ کان پهريان امير امرا [[گرانڊ ٽور]] دوران ڪرڻ لڳا، جيڪو 17هين صديءَ ۾ شروع ٿيو ۽ 18هين ۽ 19هين صديءَ ۾ عروج تي پهتو.<ref name="grand-tour">{{Cite web|title=Grand Tour|url=https://www.treccani.it/enciclopedia/grand-tour|access-date=6 May 2022|language=it}}</ref> اهو اهڙو دور هو، جنهن ۾ يورپي اشرافيا، جن مان گهڻا برطانوي هئا، يورپ جي حصن جو دورو ڪندا هئا، جن ۾ اٽلي هڪ اهم منزل هوندو هو.<ref name="grand-tour"/> اٽلي لاءِ، هن جو مقصد قديم تعمير، مقامي ثقافت جو مطالعو ڪرڻ ۽ ان جي قدرتي خوبصورتيءَ کي ساراهڻ هو.<ref>{{Cite web|title=Italy on the Grand Tour (Getty Exhibitions)|url=http://www.getty.edu/art/exhibitions/grand_tour/what.html|access-date=9 June 2015}}</ref> اٽلي [[عالمي سياحت درجابندي|دنيا جو پنجون سڀ کان وڌيڪ گهميل ملڪ]] آهي، جتي 2024ع ۾ ڪل 57 ملين سياح آيا.<ref>{{cite web |title=Global and regional tourism performance |url=https://www.unwto.org/tourism-data/un-tourism-tourism-dashboard |access-date=25 May 2025}}</ref> 2014ع ۾ سفر ۽ سياحت مان آمدني EUR163{{spaces}}ارب هئي (GDP جو 10%) ۽ 1,082,000 نوڪريون سڌي طرح ان سان لاڳاپيل هيون (روزگار جو 5%).<ref>{{Cite web|title=Travel & Tourism Economic Impact 2015 Italy |url=https://www.wttc.org/-/media/files/reports/economic%20impact%20research/countries%202015/italy2015.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20171010152616/https://www.wttc.org/-/media/files/reports/economic%20impact%20research/countries%202015/italy2015.pdf|archive-date=10 October 2017|access-date=20 May 2017|publisher=[[World Travel and Tourism Council]]}}</ref> سياحن جي دلچسپي خاص طور [[اٽلي جي ثقافت|ثقافت]]، [[اطالوي کاڌو|کاڌي]]، [[اٽلي جي تاريخ|تاريخ]]، [[اٽلي جي تعميراتي فن|تعميراتي فن]]، [[اطالوي فن|فن]]، مذهبي هنڌن ۽ رستن، شادي سياحت، قدرتي حسن، رات جي زندگي، پاڻيءَ هيٺان هنڌن ۽ اسپا سان آهي.<ref>{{Cite web|date=February 2023|title=In Italia 11mila matrimoni stranieri, un turismo da 599 milioni|url=https://www.ansa.it/canale_viaggiart/it/notizie/speciali/2023/02/01/turismo-wedding-2-milioni-presenze-e-fatturato-599-mln_dcec4ad9-3ab8-4677-a303-6378020ac3a7.html|access-date=2 February 2023|language=it}}; {{Cite web|title=10 Migliori destinazioni italiane per vita notturna|url=https://www.travel365.it/migliori-destinazioni-italiane-per-vita-notturna.htm|access-date=28 December 2021|language=it}}</ref> سياري ۽ اونهاري جي سياحت الپس ۽ [[اپينائن جبلن]] جي هنڌن تي موجود آهي،<ref>{{Cite web|date=30 July 2017|title=VACANZE IN MONTAGNA IN ITALIA: IN INVERNO E IN ESTATE|url=https://www.alloggitaly.it/vacanze-in-montagna-in-italia|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> جڏهن ته سامونڊي سياحت [[بحر روم]] جي ڪناري وارن هنڌن تي وڏي پيماني تي عام آهي.<ref>{{Cite web|date=14 February 2018|title=Il turismo balneare|url=https://www.turismo-oggi.com/il-turismo-balneare.html|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> اٽلي بحر روم ۾ ڪروز سياحت جي اهم منزل آهي.<ref>{{Cite web|date=27 April 2022|title=Crociere, Cemar: 8,8 milioni di passeggeri nei porti italiani|url=https://www.lagenziadiviaggi.it/crociere-cemar-88-milioni-di-passeggeri-nei-porti-italiani|access-date=13 May 2022|language=it}}</ref> ننڍن، تاريخي ۽ فني ڳوٺن کي [[اي بورگي پيو بيلي ديٽاليا]] ({{Literally|اٽلي جا سڀ کان خوبصورت ڳوٺ}}) انجمن وسيلي فروغ ڏنو ويندو آهي. سڀ کان وڌيڪ گهميل علائقا وينيتو، ٽسڪني، لومباردي، ايميليا-رومانيا ۽ لازيو آهن.<ref>{{Cite web|title=Number of nights spent in tourist accommodation establishments in the top 20 EU-28 tourist regions, by NUTS 2 regions, 2015 (million nights spent) RYB17 – Statistics Explained |url=https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php?title=File:Number_of_nights_spent_in_tourist_accommodation_establishments_in_the_top_20_EU-28_tourist_regions,_by_NUTS_2_regions,_2015_(million_nights_spent)_RYB17.png|access-date=17 April 2022|publisher=European Commission}}</ref> روم يورپ جو ٽيون ۽ دنيا جو 12هون سڀ کان وڌيڪ گهميل شهر آهي، جتي 2017ع ۾ 9.4&nbsp;ملين سياح آيا.<ref>{{Cite web|title=Ranking the 30 Most-Visited Cities in the World|url=https://www.travelpulse.com/news/destinations/ranking-the-30-most-visited-cities-in-the-world.html|website=TravelPulse}}</ref> وينس ۽ فلورنس دنيا جي 100 وڏين منزلن مان آهن. اٽلي وٽ ڪنهن به ملڪ جي ڀيٽ ۾ سڀ کان وڌيڪ [[عالمي ورثو ماڳ]] آهن: [[اٽلي ۾ عالمي ورثو ماڳن جي فهرست|61]]،<ref>{{Cite web|title=The World Heritage Convention|url=https://whc.unesco.org/en/convention|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20160827065310/https://whc.unesco.org/en/convention|archive-date=27 August 2016|access-date=1 August 2021|publisher=UNESCO}}</ref> جن مان 55 ثقافتي ۽ 6 قدرتي آهن.<ref>{{Cite web|title=Italy|url=https://whc.unesco.org/en/statesparties/it|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211201134320/http://whc.unesco.org/en/statesparties/it|archive-date=1 December 2021|access-date=9 April 2019|publisher=UNESCO World Heritage Centre}}</ref> == آبادي == {{Main|اٽلي جي آبادي}} {{See also|اطالوي ماڻهو|اٽلي ۾ اندروني لڏپلاڻ|اطالوي ڊائاسپورا|اٽلي جي جينياتي تاريخ|اٽلي جي شهرن جي فهرست}} [[File:Map of population density in Italy (2011 census) alt colours.jpg|thumb|اٽلي جي آباديءَ جي گهاٽائي جو نقشو (2011ع مردم شماري)]] [[File:Map of the Italian Diaspora in the World.svg|thumb|دنيا ۾ [[اطالوي ڊائاسپورا]]]] 2025ع تائين، اٽلي جي آبادي 58,915,561 آهي.<ref name="population" /> ان جي آباديءَ جي گهاٽائي {{Convert|195|PD/km2}} آهي، جيڪا اڪثر مغربي يورپي ملڪن کان وڌيڪ آهي. تنهن هوندي به ورهاست غير برابر آهي: سڀ کان وڌيڪ گهاٽا آباد علائقا پو ماٿري (لڳ ڀڳ اڌ آبادي) ۽ روم ۽ نيپلز جا ميٽروپوليٽن علائقا آهن، جڏهن ته وڏا علائقا جهڙوڪ الپس ۽ اپينائن جا بلند ميداني علائقا، بازيليڪاتا جا پليٽو، ۽ سارڊينيا ٻيٽ، گڏوگڏ سسلي جو وڏو حصو، گهٽ آباد آهن. 20هين صديءَ دوران اٽلي جي آبادي لڳ ڀڳ ٻيڻي ٿي، پر واڌ جو نمونو غير برابر رهيو، ڇاڪاڻ ته ڳوٺاڻي ڏکڻ کان صنعتي اتر ڏانهن وڏي پيماني تي [[اٽلي ۾ اندروني لڏپلاڻ|اندروني لڏپلاڻ]] ٿي، جيڪا 1950ع–1960ع واري ڏهاڪي جي [[اطالوي معاشي معجزو]] جو نتيجو هئي. بلند زرخيزيءَ جون شرحون 1970ع واري ڏهاڪي تائين برقرار رهيون، جنهن کان پوءِ اهي گهٽجڻ لڳيون؛ [[ڪل زرخيزي شرح]] (TFR) 1995ع ۾ هر عورت تي 1.2 ٻارن جي تاريخي گهٽ ترين سطح تي پهتي، جيڪا 2.1 جي بدلي واري شرح کان گهڻو گهٽ ۽ 1883ع جي 5 واري بلند ترين سطح کان ڪافي گهٽ هئي.<ref>{{Citation|last=Max Roser|title=Total Fertility Rate around the world over the last centuries|work=[[Our World in Data]], [[Gapminder Foundation]]|year=2014|url=https://ourworldindata.org/grapher/children-born-per-woman?year=1800&country=ITA|access-date=7 May 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20180807185906/https://ourworldindata.org/grapher/children-born-per-woman?year=1800&country=ITA|archive-date=7 August 2018|url-status=dead}}</ref> 2008ع کان، جڏهن شرح ٿوري وڌي 1.4 ٿي،<ref>{{Cite web|last=ISTAT|author-link=Istituto Nazionale di Statistica|title=Average number of children born per woman 2005–2008 |url=http://demo.istat.it/altridati/indicatori/2008/Tab_4.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110810171708/http://demo.istat.it/altridati/indicatori/2008/Tab_4.pdf|archive-date=10 August 2011|access-date=3 May 2009|language=it}}</ref><ref>{{Cite web|last=ISTAT|author-link=Istituto Nazionale di Statistica|title=Crude birth rates, mortality rates and marriage rates 2005–2008 |url=http://demo.istat.it/altridati/indicatori/2008/Tab_1.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110810171721/http://demo.istat.it/altridati/indicatori/2008/Tab_1.pdf|archive-date=10 August 2011|access-date=10 May 2009|language=it}}</ref> ڄمڻ جو تعداد هر سال مسلسل گهٽجي رهيو آهي، جيڪو 2023ع ۾ 379,000 جي رڪارڊ گهٽ سطح تي پهتو — 1861ع کان پوءِ سڀ کان گهٽ.<ref name="www.reuters.com">[https://www.reuters.com/world/europe/births-fall-italy-15th-year-running-record-low-2024-03-29/ Births fall in Italy for 15th year running to record low]| Reuters</ref> 2024ع ۾ اها شرح 1.2 هئي.<ref>{{Cite news|last=Jones|first=Tobias|date=3 January 2024|title=Boosting Italy's birthrate has become a patriotic cause for the far right. But it's an idea that's doomed|url=https://www.theguardian.com/commentisfree/2024/jan/03/italy-birthrate-far-right-population-immigration-giorgia-meloni|access-date=29 May 2024|work=The Guardian|language=en-GB|issn=0261-3077}}</ref> انهن رجحانن جي نتيجي ۾، اٽلي جي آبادي تيزيءَ سان پوڙهي ٿي رهي آهي ۽ آهستي آهستي گهٽجي رهي آهي. لڳ ڀڳ هر چئن مان هڪ اطالوي 65 سالن کان مٿي آهي،<ref name="www.reuters.com" /> ۽ ملڪ وٽ [[درمياني عمر موجب ملڪن جي فهرست|دنيا جي چوٿين سڀ کان پوڙهي آبادي]] آهي، جنهن جي درمياني عمر 48 ۽ اوسط عمر 46.6 آهي.<ref name="cia.gov" /><ref>{{Cite web|title=Aging population of Italy|url=https://www.statista.com/topics/8379/aging-population-of-italy/|access-date=29 May 2024|website=Statista|language=en|archive-date=29 May 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240529041428/https://www.statista.com/topics/8379/aging-population-of-italy/|url-status=live}}</ref> مجموعي آبادي 2014ع کان مسلسل گهٽجي رهي آهي ۽ 2024ع ۾ 59 ملين کان ٿوري گهٽ ٿيڻ جو اندازو آهي، جيڪو هڪ ڏهاڪي ۾ 1.36&nbsp;ملين کان وڌيڪ ماڻهن جي گڏيل گهٽتائي ڏيکاري ٿو.<ref>{{Cite web|last1=Nadeau |first1=Barbie Latza |last2=Di Donato |first2=Valentina |last3=Mortensen |first3=Antonia|date=17 May 2023|title='Low fertility trap': Why Italy's falling birth rate is causing alarm|url=https://www.cnn.com/2023/05/17/europe/italy-record-low-birth-rate-intl-cmd/index.html|access-date=29 May 2024|website=CNN|language=en|archive-date=29 May 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240529041430/https://www.cnn.com/2023/05/17/europe/italy-record-low-birth-rate-intl-cmd/index.html|url-status=live}}</ref> 19هين صديءَ جي آخر کان 1960ع واري ڏهاڪي تائين، اٽلي وڏي پيماني تي هجرت ڪندڙ ملڪ هو. 1898ع ۽ 1914ع جي وچ ۾، [[اطالوي ڊائاسپورا]] جي عروج وارن سالن ۾، لڳ ڀڳ 750,000 اطالوي هر سال هجرت ڪندا هئا.<ref>{{Cite web|date=15 August 1999|title=Causes of the Italian mass emigration|url=http://library.thinkquest.org/26786/en/articles/view.php3?arKey=4&paKey=7&loKey=0&evKey=&toKey=&torKey=&tolKey=|archive-url=https://web.archive.org/web/20090701010600/http://library.thinkquest.org/26786/en/articles/view.php3?arKey=4&paKey=7&loKey=0&evKey=&toKey=&torKey=&tolKey=|archive-date=1 July 2009|access-date=11 August 2014|publisher=ThinkQuest Library}}</ref> ڊائاسپورا ۾ 25 ملين کان وڌيڪ اطالوي شامل هئا ۽ ان کي جديد دور جي سڀ کان وڏي اجتماعي لڏپلاڻ سمجھيو ويندو آهي.<ref>Favero, Luigi e Tassello, Graziano. ''Cent'anni di emigrazione italiana (1861–1961)'' Introduction</ref> === وڏا شهر === {{Largest cities of Italy}} === اميگريشن === {{Main|اٽلي ڏانهن اميگريشن|2015ع يورپي مهاجر بحران}} [[File:Italy, foreign residents as a percentage of the total population, 2011.svg|thumb|علائقائي آباديءَ جي سيڪڙو طور پرڏيهي رهواسي (2011ع مردم شماري)]] 1980ع واري ڏهاڪي ۾، ان وقت تائين لساني ۽ ثقافتي طور هڪجهڙي سماج طور، اٽلي وڏي تعداد ۾ اميگرنٽس کي متوجه ڪرڻ لڳو.<ref>{{Cite book|last=Allen|first=Beverly|url=https://archive.org/details/revisioningitaly00beve|title=Revisioning Italy national identity and global culture|date=1997|publisher=University of Minnesota Press|isbn=978-0-8166-2727-1|location=Minneapolis|page=[https://archive.org/details/revisioningitaly00beve/page/169 169]|url-access=registration}}</ref> [[برلن ديوار جو ڪرڻ|برلن ديوار]] ۽ [[لوهي پردو#زوال|لوهي پردي]] جي زوال کان پوءِ، لڏپلاڻ جون لهرون اوڀر يورپ جي ڪيترن اڳوڻن سوشلسٽ ملڪن مان شروع ٿيون. يورپي يونين [[2004ع ۾ يورپي يونين جي واڌ|2004ع]]، 2007ع (رومانيا ۽ بلغاريا) ۽ 2013ع ([[ڪروشيا]]) ۾ وڌي. اميگريشن جا ٻيا ذريعا پاڙيسري اتر آفريڪا، ايشيا-پئسفڪ علائقو،<ref>"[https://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/6550725.stm Milan police in Chinatown clash] ". BBC News. 13 April 2007.</ref> [[فلپائن]] ۽ لاطيني آمريڪا رهيا آهن. 2010ع ۾، پرڏيهه ڄاول آبادي هيٺين علائقن مان هئي: يورپ (54%)، آفريڪا (22%)، ايشيا (16%)، آمريڪا (8%)، ۽ اوشيانا (0.06%). پرڏيهي آباديءَ جي ورهاست جاگرافيائي طور مختلف آهي: 2020ع ۾، 61% پرڏيهي شهري اتر ۾، 24% مرڪز ۾، 11% ڏکڻ ۾ ۽ 4% ٻيٽن تي رهندا هئا.<ref>{{Cite web|title=XXIX Rapporto Immigrazione 2020|url=https://www.migrantes.it/wp-content/uploads/sites/50/2020/10/RICM_2020_DEF.pdf|access-date=31 December 2021|language=it|archive-date=31 December 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20211231222417/https://www.migrantes.it/wp-content/uploads/sites/50/2020/10/RICM_2020_DEF.pdf|url-status=live}}</ref> 2021ع ۾، اٽلي ۾ لڳ ڀڳ 5.2&nbsp;ملين پرڏيهي رهواسي هئا،<ref name="id2020"/><ref>{{Cite web|title=Population on 1 January by sex, country of birth and broad group of citizenship|url=https://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/submitViewTableAction.do|access-date=28 August 2023|archive-date=21 January 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20230121154457/https://ec.europa.eu/eurostat/web/main/eurostat/web/main/help/faq/data-services|url-status=live}}</ref> جيڪي آباديءَ جو 9% بڻجن ٿا. انهن انگن ۾ پرڏيهي شهرين مان اٽلي ۾ ڄاول اڌ ملين کان وڌيڪ ٻار شامل آهن، پر اهي پرڏيهي شهري شامل ناهن، جن بعد ۾ اطالوي شهريت حاصل ڪئي؛<ref>{{Cite web|title=Immigrants.Stat|url=http://stra-dati.istat.it/Index.aspx|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170709143540/http://stra-dati.istat.it/Index.aspx|archive-date=9 July 2017|access-date=15 June 2017|publisher=[[Istat]]}}</ref> 2016ع ۾ لڳ ڀڳ 201,000 ماڻهن اطالوي شهريت حاصل ڪئي.<ref>{{Cite web|title=National demographic balance 2016|url=https://www.istat.it/en/archive/201143|access-date=15 June 2017|publisher=[[Istat]]|archive-date=10 October 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20171010180410/https://www.istat.it/en/archive/201143|url-status=live}}</ref> سرڪاري انگن ۾ [[غير قانوني مهاجر]] پڻ شامل ناهن، جن جو 2008ع ۾ اندازو 670,000 لڳايو ويو هو.<ref>Elisabeth Rosenthal, "[https://archive.boston.com/news/world/europe/articles/2008/05/16/italy_cracks_down_on_illegal_immigration/ Italy cracks down on illegal immigration] ". ''[[The Boston Globe]]''. 16 May 2008.</ref> لڳ ڀڳ هڪ ملين [[رومانوي ڊائاسپورا|رومانوي]] شهري اٽلي ۾ رهندڙ طور رجسٽرڊ آهن، جيڪي سڀ کان وڏي مهاجر آباديءَ جي نمائندگي ڪن ٿا. === ٻوليون === {{Main|اٽلي جون ٻوليون|اطالوي ٻولي|علائقائي اطالوي|اطالوي ڳالهائيندڙن جي جاگرافيائي ورهاست}} [[File:Linguistic map of Italy.png|thumb|[[اٽلي جون ٻوليون|اٽلي ۾ ڳالهائي ويندڙ ٻولين]] جو نقشو]] اٽلي جي سرڪاري ٻولي اطالوي آهي.<ref name="lang">{{Cite web|title=Legge 15 Dicembre 1999, n. 482 "Norme in materia di tutela delle minoranze linguistiche storiche" pubblicata nella Gazzetta Ufficiale n. 297 del 20 dicembre 1999 |url=http://www.camera.it/parlam/leggi/99482l.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150512051856/http://www.camera.it/parlam/leggi/99482l.htm|archive-date=12 May 2015|access-date=2 December 2014|publisher=[[Italian Parliament]]}}</ref><ref>Statuto Speciale per il Trentino-Alto Adige, Art. 99</ref> دنيا ۾ اندازاً 64 ملين مقامي اطالوي ڳالهائيندڙ آهن،<ref>[https://www.ethnologue.com/language/ita Italian language] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20150730230004/http://www.ethnologue.com/language/ita|date=30 July 2015}} Ethnologue.com; {{Cite web|date=February 2006|title=Eurobarometer – Europeans and their languages|url=http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/ebs/ebs_243_sum_en.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110430202903/http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/ebs/ebs_243_sum_en.pdf|archive-date=30 April 2011|format=485{{spaces}}KB}}; [[Nationalencyklopedin]] "Världens 100 största språk 2007" The World's 100 Largest Languages in 2007</ref> ۽ ٻيا 21 ملين ان کي ٻي ٻولي طور استعمال ڪن ٿا.<ref>[http://www2.le.ac.uk/departments/modern-languages/lal/languages%20at%20lal/italian Italian language] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20140502004444/http://www2.le.ac.uk/departments/modern-languages/lal/languages%20at%20lal/italian|date=2 May 2014}} University of Leicester</ref> اطالوي اڪثر مقامي طور [[علائقائي اطالوي|علائقائي لهجي]] طور ڳالهائي ويندي آهي، جنهن کي اٽلي جي علائقائي ۽ اقليتي ٻولين سان نه ملائڻ گهرجي؛<ref>{{Cite web|title=UNESCO Atlas of the World's Languages in danger|url=http://www.unesco.org/languages-atlas/index.php|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20161218184822/http://www.unesco.org/languages-atlas/index.php|archive-date=18 December 2016|access-date=2 January 2018|publisher=UNESCO}}; {{Cite encyclopedia|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297241/Italian-language|title=Italian language|encyclopedia=Encyclopædia Britannica|date=3 November 2008|access-date=19 November 2009|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20091129081859/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297241/Italian-language|archive-date=29 November 2009}}</ref> تنهن هوندي به، 20هين صديءَ دوران قومي تعليمي نظام جي قيام سان علائقائي لهجن ۾ گهٽتائي آئي. معيار سازي 1950ع ۽ 1960ع واري ڏهاڪن ۾ معاشي واڌ ۽ [[اٽلي جو ميڊيا|ماس ميڊيا]] ۽ ٽيليويزن جي اڀار سبب وڌيڪ پکڙجي وئي. ٻارهن "تاريخي اقليتي ٻوليون" رسمي طور تسليم ٿيل آهن: البانيائي، [[ڪاتالان ٻولي|ڪاتالان]]، جرمن، يوناني، سلووين، ڪروئيشيائي، فرينچ، فرينڪو-پروونسل، فريوليائي، [[لادين ٻولي|لادين]]، [[اوڪسيٽان ٻولي|اوڪسيٽان]]، ۽ سارڊينيائي.<ref name="lang"/> انهن مان چار کي پنهنجي لاڳاپيل علائقن ۾ گڏيل سرڪاري حيثيت حاصل آهي: اوستا وادي ۾ فرينچ؛<ref>L.cost. 26 febbraio 1948, n. 4, Statuto speciale per la Valle d'Aosta</ref> [[ڏکڻ ٽائرول]] ۾ جرمن، ۽ ساڳئي صوبي جي ڪجهه حصن ۽ پاڙيسري ترينتينو جي ڪجهه حصن ۾ لادين؛<ref>L.cost. 26 febbraio 1948, n. 5, Statuto speciale per il Trentino-Alto Adige</ref> ۽ [[سلووين ٻولي|سلووين]] [[ٽريئستي صوبو|ٽريئستي]]، [[گوريزيا صوبو|گوريزيا]] ۽ [[اوديني صوبو|اوديني]] جي صوبن ۾.<ref>L. cost. 31 gennaio 1963, n. 1, Statuto speciale della Regione Friuli-Venezia Giulia</ref> ٻين Ethnologue، ISO ۽ UNESCO ٻولين کي اطالوي قانون تحت تسليم نه ڪيو ويو آهي. فرانس وانگر، اٽلي به [[علائقائي يا اقليتي ٻولين لاءِ يورپي چارٽر]] تي صحيح ڪئي آهي، پر ان جي توثيق نه ڪئي آهي.<ref>{{Cite web|title=Ready for Ratification|url=https://rm.coe.int/European-centre-for-minority-issues-vol-1-/1680737191|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20180103133317/https://rm.coe.int/European-centre-for-minority-issues-vol-1-/1680737191|archive-date=3 January 2018|publisher=[[European Centre for Minority Issues]] }}</ref><ref>elen.ngo: [https://elen.ngo/2023/10/11/elen-calls-on-italy-to-ratify-the-european-charter-for-regional-or-minority-languages-at-its-meeting-in-sardinia/ ''ELEN calls on Italy to ratify the European Charter for Regional or Minority Languages at its meeting in Sardinia''] (11 October 2023)</ref> تازو اميگريشن سبب، اٽلي ۾ اهڙيون وڏيون آباديون آهن جن جي مادري ٻولي اطالوي يا ڪا علائقائي ٻولي نه آهي. [[اطالوي قومي شمارياتي ادارو]] موجب، 2012ع ۾ پرڏيهي رهواسين ۾ رومانوي سڀ کان عام مادري ٻولي هئي: لڳ ڀڳ 800,000 ماڻهو رومانوي کي پنهنجي پهرين ٻولي طور ڳالهائين ٿا (6 سال ۽ ان کان مٿي عمر وارن پرڏيهي رهواسين جو 22%). ٻيون عام مادري ٻوليون عربي (475,000 کان وڌيڪ ماڻهن طرفان ڳالهائي ويندڙ؛ پرڏيهي رهواسين جو 13%)، البانيائي (380,000)، ۽ اسپيني (255,000) هيون.<ref>{{Cite web|date=24 July 2014|title=Linguistic diversity among foreign citizens in Italy|url=http://www.istat.it/en/archive/129304|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140730134706/http://www.istat.it/en/archive/129304|archive-date=30 July 2014|access-date=27 July 2014|publisher=Italian National Institute of Statistics}}</ref> === مذهب === {{Main|اٽلي ۾ مذهب|اٽلي ۾ ڪيٿولڪ چرچ}} {{See also|اٽلي ۾ ڪيٿيڊرلز جي فهرست}} [[File:PonteSantAngeloRom.jpg|thumb|upright=1.1|[[سينٽ پيٽرز بيسيليڪا]] [[ٽائبر]] کان ڏسڻ ۾؛ پٺيان [[ويٽيڪن ٽڪري]] ۽ ساڄي طرف روم ۾ [[ڪاستل سانت اينجلو]]. بيسيليڪا ۽ ٽڪري ٻئي [[ويٽيڪن سٽي]] جي [[گڏيل قومن جي جنرل اسيمبلي جا مبصر|خودمختيار رياست]] جو حصو آهن، جيڪا [[ڪيٿولڪ چرچ]] جي [[هولي سي]] آهي.]] [[هولي سي]]، يعني [[روم جو ڊائوسيس|روم جو اسقفي اختيار]]، [[ويٽيڪن سٽي]] ۽ عالمي [[ڪيٿولڪ چرچ]] جي حڪومت تي مشتمل آهي. ان کي هڪ [[خودمختياري|خودمختيار]] اداري طور تسليم ڪيو ويو آهي، جنهن جو سربراهه پوپ آهي، جيڪو [[روم جو اسقف]] پڻ آهي، جنهن سان سفارتي لاڳاپا برقرار رکي سگهجن ٿا.<ref>Text taken directly from {{Cite web|title=Country Profile: Vatican City State|url=http://www.fco.gov.uk/en/travel-and-living-abroad/travel-advice-by-country/country-profile/europe/holy-see|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20101231084624/http://www.fco.gov.uk/en/travel-and-living-abroad/travel-advice-by-country/country-profile/europe/holy-see|archive-date=31 December 2010|access-date=5 February 2016}} (viewed on 14 December 2011), on the website of the British Foreign & Commonwealth Office.</ref>{{Efn|هولي سي جي خودمختياري ڪيترن ئي بين الاقوامي معاهدن ۾ صراحت سان تسليم ڪئي وئي آهي ۽ خاص طور 11 فيبروري 1929ع جي [[لاٽران معاهدو]] جي آرٽيڪل 2 ۾ زور ڏنو ويو آهي، جنهن ۾ "اٽلي بين الاقوامي معاملن ۾ هولي سي جي خودمختياري کي، ان جي روايتن ۽ دنيا ڏانهن ان جي مشن جي ضرورتن مطابق، هڪ لازمي وصف طور تسليم ڪري ٿو" ([http://www.aloha.net/~mikesch/treaty.htm Lateran Treaty, English translation]).}} اٽلي تاريخي طور ڪيٿولڪ ازم جي غلبي هيٺ رهيو آهي.<ref name="Dell'orto">{{Cite web|last=Dell'orto|first=Giovanna|date=5 October 2023|title=The Nones: Italy|url=https://projects.apnews.com/features/2023/the-nones/the-nones-italy.html|access-date=6 October 2023|work=[[Associated Press News]]|archive-date=5 October 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20231005133701/https://projects.apnews.com/features/2023/the-nones/the-nones-italy.html|url-status=live}}; {{Cite web|last=Dell'orto|first=Giovanna|date=5 October 2023|title=From cradle to casket, life for Italians changes as Catholic faith loses relevance|url=https://apnews.com/article/italy-nonreligious-catholic-life-changes-fb808ce37daba3ce222e57a51c7d9187|access-date=6 October 2023|work=Associated Press News|archive-date=7 October 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20231007220721/https://apnews.com/article/italy-nonreligious-catholic-life-changes-fb808ce37daba3ce222e57a51c7d9187|url-status=live}}</ref> گهڻا ڪيٿولڪ نالي ماتر آهن؛ [[ايسوسيئيٽيڊ پريس]] [[اٽلي ۾ ڪيٿولڪ چرچ|اطالوي ڪيٿولڪ ازم]] کي "نالي ماتر قبول ڪيل پر گهٽ ئي عمل ڪيل" قرار ڏنو.<ref name="Dell'orto"/> لڳ ڀڳ 2010ع ۾، اٽلي وٽ دنيا جي [[ملڪ موجب ڪيٿولڪ چرچ|پنجين وڏي ڪيٿولڪ آبادي]] ۽ يورپ جي سڀ کان وڏي ڪيٿولڪ آبادي هئي.<ref>{{Cite web|date=13 February 2013|title=The Global Catholic Population|url=https://www.pewforum.org/2013/02/13/the-global-catholic-population|website=Pew Research Center's Religion & Public Life Project|access-date=21 November 2020|archive-date=25 November 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20201125003604/https://www.pewforum.org/2013/02/13/the-global-catholic-population/|url-status=live}}</ref><ref>The Holy See publishes a 'Statistical Yearbook of the Church' every year.</ref> 1985ع کان، ڪيٿولڪ ازم هاڻي [[رياستي مذهب]] ناهي رهيو.<ref>{{Cite news|date=4 June 1985|title=Catholicism No Longer Italy's State Religion|url=http://articles.sun-sentinel.com/1985-06-04/news/8501220260_1_italian-state-new-agreement-church|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20131020143004/http://articles.sun-sentinel.com/1985-06-04/news/8501220260_1_italian-state-new-agreement-church|archive-date=20 October 2013|access-date=7 September 2013|work=[[Sun Sentinel]]}}</ref> In 2011ع ۾، اقليتي عيسائي عقيدن ۾ اندازاً 15 لک آرتھوڊوڪس عيسائي شامل هئا، جڏهن ته [[پروٽيسٽنٽ ازم]] جي پيروڪارن جو انگ وڌي رهيو آهي.<ref>{{Cite book|last=Leustean|first=Lucian N.|title=Eastern Christianity and Politics in the Twenty-First Century|date=2014|publisher=Routledge|isbn=978-0-4156-8490-3|page=723}}</ref> اٽلي صدين کان انهن يهودين کي پناهه ڏيندو رهيو آهي، جن کي ٻين ملڪن، خاص طور تي [[اسپين]]، مان جلاوطن ڪيو ويو هو. بهرحال، [[هولوڪاسٽ]] دوران تقريباً 20 سيڪڙو اطالوي يهودي ماريا ويا هئا.<ref>{{Cite book |last=Dawidowicz, Lucy S. |title=The war against the Jews, 1933–1945 |publisher=Bantam Books |year=1986 |isbn=978-0-5533-4302-1 |location=New York}} p. 403.</ref> ان سان گڏ ٻي عالمي جنگ کان اڳ ۽ پوءِ لڏپلاڻ جي نتيجي ۾ اڄ اٽلي ۾ لڳ ڀڳ 28,000 يهودي رهجي ويا آهن.<ref>{{Cite web|title=The Jewish Community of Italy (Unione delle Comunita Ebraiche Italiane)|url=http://www.eurojewcong.org/communities/italy.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20130313095857/http://www.eurojewcong.org/communities/italy.html|archive-date=13 March 2013|access-date=25 August 2014|publisher=The European Jewish Congress}}</ref> اٽلي ۾ 120,000 هندو<ref>{{Cite web|date=4 November 2019|title=Eurispes, risultati del primo Rapporto di ricerca su "L'Induismo in Italia"|url=https://eurispes.eu/news/eurispes-risultati-del-primo-rapporto-di-ricerca-su-linduismo-in-italia|access-date=31 December 2021|language=it|archive-date=31 December 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20211231223926/https://eurispes.eu/news/eurispes-risultati-del-primo-rapporto-di-ricerca-su-linduismo-in-italia/|url-status=live}}</ref> ۽ 70,000 سک پڻ رهن ٿا.<ref>{{Cite web|date=15 November 2004|title=NRI Sikhs in Italy|url=http://www.nriinternet.com/EUROPE/ITALY/2004/111604Gurdwara.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110207031755/http://nriinternet.com/EUROPE/ITALY/2004/111604Gurdwara.htm|archive-date=7 February 2011|access-date=30 October 2010|publisher=Nriinternet.com}}</ref> رياست هڪ نظام تحت، جيڪو [[اٺ في هزار]] (''Otto per mille'') جي نالي سان سڃاتو وڃي ٿو، تسليم ٿيل مذهبي برادرين کي آمدني ٽيڪس مان حصو منتقل ڪري ٿي. عيسائي، يهودي، ٻڌ ۽ هندو برادرين کي عطيا ڏيڻ جي اجازت آهي؛ بهرحال، اسلام هن نظام کان ٻاهر آهي، ڇاڪاڻ⁠تہ ڪنهن به مسلم برادري حڪومت سان باضابطه معاهدو نه ڪيو آهي.<ref>{{Cite web|date=7 April 2003|title=Italy: Islam denied income tax revenue – Adnkronos Religion|url=http://www.adnkronos.com/AKI/English/Religion/?id=3.1.880028077|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130620070907/http://www.adnkronos.com/AKI/English/Religion/?id=3.1.880028077|archive-date=20 June 2013|access-date=2 June 2013|publisher=Adnkronos.com}}</ref> جيڪي ٽيڪس ڏيندڙ ڪنهن مذهب جي مالي مدد نٿا ڪرڻ چاهين، تن جو حصو فلاحي نظام ۾ شامل ڪيو ويندو آهي.<ref>[http://documenti.camera.it/Leg16/dossier/Testi/BI0350.htm#_Toc278992388 Camera dei deputati Dossier BI0350] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130927211619/http://documenti.camera.it/Leg16/dossier/Testi/BI0350.htm|date=27 September 2013}}. Documenti.camera.it (10 March 1998). Retrieved 12 July 2013.</ref> === تعليم === {{Main|اٽلي ۾ تعليم}} [[File:Archiginnasio ora blu Bologna.jpg|thumb|[[بولونيا يونيورسٽي]]، جيڪا 1088ع ۾ قائم ٿي، دنيا جي [[مسلسل هلندڙ قديم ترين يونيورسٽين جي فهرست|مسلسل هلندڙ قديم ترين يونيورسٽي]] آهي.]] تعليم ڇهن کان سورهن سالن جي عمر تائين لازمي ۽ مفت آهي،<ref>{{Cite web|title=Law 27 December 2007, n.296 |url=http://www.camera.it/parlam/leggi/06296l.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20121206012402/http://www.camera.it/parlam/leggi/06296l.htm|archive-date=6 December 2012|access-date=30 September 2012|publisher=Italian Parliament}}</ref> ۽ اها پنجن مرحلن تي مشتمل آهي: ڪنڊرگارٽن، پرائمري اسڪول، هيٺيون ثانوي اسڪول، مٿيون ثانوي اسڪول ۽ يونيورسٽي.<ref>{{Cite web|title=Human Development Reports|url=http://hdr.undp.org/en/media/HDR_20072008_EN_Complete.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110429033726/http://hdr.undp.org/en/media/HDR_20072008_EN_Complete.pdf|archive-date=29 April 2011|access-date=18 January 2014|publisher=Hdr.undp.org}}</ref> پرائمري اسڪول اٺ سال هلندو آهي. شاگردن کي اطالوي ٻولي، انگريزي، رياضي، قدرتي سائنسون، تاريخ، جاگرافي، سماجي اڀياس، جسماني تعليم ۽ بصري ۽ موسيقي فنون ۾ بنيادي تعليم ڏني ويندي آهي. ثانوي تعليم پنج سال جاري رهندي آهي ۽ ان ۾ ٽن روايتي قسمن جا اسڪول شامل آهن، جيڪي مختلف علمي سطحن تي ڌيان ڏين ٿا: ''[[اٽلي ۾ ثانوي تعليم#ليچيو|ليچيو]]'' شاگردن کي ڪلاسيڪي يا سائنسي نصاب سان يونيورسٽي تعليم لاءِ تيار ڪري ٿو، جڏهن ته ''[[اِسٽيٽوٽو ٽيڪنيڪو]]'' ۽ ''[[اِسٽيٽوٽو پروفيشونالي]]'' شاگردن کي پيشيوراڻين شعبن لاءِ تيار ڪن ٿا. 2018ع ۾، ثانوي تعليم جو جائزو وٺندي ان کي [[او اي سي ڊي]] ملڪن جي اوسط کان هيٺ قرار ڏنو ويو.<ref name="oecd.org">{{Cite web|title=PISA 2018 results|url=https://www.oecd.org/pisa/publications/pisa-2018-results.htm|access-date=6 April 2021|website=oecd.org|archive-date=3 December 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20191203141933/https://www.oecd.org/pisa/publications/pisa-2018-results.htm|url-status=live}}</ref> اٽلي پڙهائي ۽ سائنس ۾ او اي سي ڊي جي اوسط کان هيٺ ۽ رياضي ۾ اوسط جي ويجهو رهيو.<ref name="oecd.org"></ref> اتر ۽ ڏکڻ جي اسڪولن جي ڪارڪردگيءَ ۾ نمايان فرق موجود آهي؛ اتر جا اسڪول تقريباً اوسط جي برابر نتيجا ڏين ٿا، جڏهن ته ڏکڻ جا نتيجا گهڻو ڪمزور رهيا آهن.<ref>{{Cite web|title=The literacy divide: territorial differences in the Italian education system|url=http://new.sis-statistica.org/wp-content/uploads/2013/10/CO09-The-literacy-divide-territorial-differences-in-the-Italian.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20151117015624/http://new.sis-statistica.org/wp-content/uploads/2013/10/CO09-The-literacy-divide-territorial-differences-in-the-Italian.pdf|archive-date=17 November 2015|access-date=16 November 2015|publisher=Parthenope University of Naples}}</ref> اعليٰ تعليم [[اٽلي جي يونيورسٽين جي فهرست|سرڪاري يونيورسٽين]]، خانگي يونيورسٽين ۽ معزز ۽ چونڊيل [[اٽلي جا اعليٰ گريجوئيٽ اسڪول|اعليٰ گريجوئيٽ اسڪولن]] جي وچ ۾ ورهايل آهي، جهڙوڪ [[اسڪولا نورمالي سپيريئوري دي پيزا]]. 2019ع ۾ 33 اطالوي يونيورسٽيون دنيا جي مٿين 500 يونيورسٽين ۾ شامل هيون.<ref>{{Cite web|year=2019|title=Number of top-ranked universities by country in Europe|url=https://jakubmarian.com/number-of-top-ranked-universities-by-country-in-europe|publisher=jakubmarian.com|access-date=18 May 2019|archive-date=18 May 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20190518113438/https://jakubmarian.com/number-of-top-ranked-universities-by-country-in-europe/|url-status=live}}</ref> [[بولونيا يونيورسٽي]]، جيڪا 1088ع ۾ قائم ٿي، اڃا تائين هلندڙ [[قديم ترين يونيورسٽي]] آهي<ref>Nuria Sanz, Sjur Bergan: "The heritage of European universities", 2nd edition, Higher Education Series No. 7, Council of Europe, 2006. ISBN 978-92-871-6121-5. p. 136.</ref> ۽ يورپ جي اهم علمي ادارن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite news|date=3 July 2017|title=Censis, la classifica delle università: Bologna ancora prima|url=http://bologna.repubblica.it/cronaca/2017/07/03/news/censis_la_classifica_delle_universita_bologna_ancora_prima-169846308|work=La Repubblica|access-date=10 September 2018|archive-date=10 September 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20180910204704/https://bologna.repubblica.it/cronaca/2017/07/03/news/censis_la_classifica_delle_universita_bologna_ancora_prima-169846308/|url-status=live}}</ref> [[بوڪوني يونيورسٽي]]، [[يونيورسيتا ڪاتوليڪا دل ساڪرو ڪوئوري]]، [[لوئيس يونيورسٽي]]، [[پولي ٽيڪنيڪ يونيورسٽي آف ٽورين]]، [[پولي ٽيڪنيڪ يونيورسٽي آف ميلان]]، [[ساپئينزا يونيورسٽي آف روم]] ۽ [[يونيورسٽي آف ميلان]] پڻ بهترين يونيورسٽين ۾ شمار ٿين ٿيون.<ref>{{Cite web|year=2015|title=Academic Ranking of World Universities 2015 |url=http://www.shanghairanking.com/ARWU2015.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20151030134046/http://www.shanghairanking.com/ARWU2015.html|archive-date=30 October 2015|access-date=29 October 2015|publisher=Shanghai Ranking Consultancy}}</ref> === صحت === {{Main|اٽلي ۾ صحت}} {{See also|اٽلي ۾ صحت جي سار سنڀال}} [[File:Oil-1383546 1920.jpg|thumb|right|[[زيتون جو تيل]] ۽ ڀاڄيون بحيرۂ روم واري خوراڪ جو مرڪزي حصو آهن.<ref>{{Cite journal|last1=Duarte, A.|last2=Fernandes, J.|last3=Bernardes, J.|last4=Miguel, G.|year=2016|title=Citrus as a Component of the Mediterranean Diet|url=https://www.researchgate.net/publication/311911612|journal=Journal of Spatial and Organizational Dynamics|volume=4|pages=289–304|access-date=26 January 2021|archive-date=1 October 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20181001220519/https://www.researchgate.net/publication/311911612|url-status=live}}</ref>]] اٽلي ۾ 2015ع دوران مردن جي متوقع عمر 80.5 سال ۽ عورتن جي 84.8 سال هئي، جنهن سبب ملڪ دنيا ۾ [[متوقع عمر موجب ملڪن جي فهرست|پنجين نمبر]] تي رهيو.<ref>{{Cite web|year=2016|title=World Health Statistics 2016: Monitoring health for the SDGs Annex B: tables of health statistics by country, WHO region and globally |url=https://www.who.int/gho/publications/world_health_statistics/2016/Annex_B/en|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20160623023234/http://www.who.int/gho/publications/world_health_statistics/2016/Annex_B/en|archive-date=23 June 2016|access-date=27 June 2016|publisher=World Health Organization}}</ref> lgq5nbimjwuekh2uy1ueae1hglcyn2l 382611 382610 2026-06-04T06:02:03Z Intisar Ali 8681 382611 wikitext text/x-wiki {{چونڊ مضمون|جون 2026}} {{Short description|ڏکڻ ۽ اولهه يورپ جو ملڪ}} {{Infobox country | conventional_long_name = اطالوي جمهوريه | common_name = اٽلي | native_name = {{Lang|it|Repubblica Italiana<!--upper case see Italian wiki-->}} | image_flag = Flag of Italy.svg | image_coat = Emblem of Italy.svg | symbol_type = نشان | national_anthem = "{{Lang|it|[[اِل ڪانتو ديلي اطالياني]]|italic=no}}"<br/>"اطالوين جو گيت"<div style="padding-top:0.5em;">{{Center|[[File:Canto degli Italiani - Marina Militare (strumentale).wav]]}}</div> | image_map = {{Switcher|[[File:EU-Italy (orthographic projection).svg|frameless]]|گلوب ڏيکاريو|[[File:EU-Italy.svg|upright=1.15|frameless]]|يورپي يونين جو نقشو ڏيکاريو|default=1}} | capital = [[روم]] | coordinates = {{Coord|41|54|N|12|29|E|type:city}} | largest_city = capital | languages_type = ڏيهي ٻوليون | languages = ڏسو [[اٽلي جون ٻوليون|مکيه مضمون]] | official_languages = [[اطالوي ٻولي|اطالوي]]<sup>a</sup> {{Infobox|child=yes |label1 = [[اٽلي ڏانهن اميگريشن|قوميت]] {{Nobold|(2021)}}<ref name="id2020">{{Cite web|title=Indicatori demografici, anno 2020 |url=https://www.istat.it/it/files//2021/05/REPORT_INDICATORI-DEMOGRAFICI-2020.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210503091112/https://www.istat.it/it/files//2021/05/REPORT_INDICATORI-DEMOGRAFICI-2020.pdf|archive-date=3 May 2021|access-date=3 May 2021}}</ref> | data1 = {{Unbulleted list|91% اطالوي|9% ٻيا}} }} | religion = {{Ublist|item_style=white-space:nowrap;|84% [[اٽلي ۾ عيسائيت|عيسائيت]]|12% [[اٽلي ۾ لادينيت|لادينيت]]|4% [[اٽلي ۾ مذهب|ٻيا]]}} | religion_year = 2021 | religion_ref = <ref>{{Cite web|date=September 2021|title=Special Eurobarometer 516|url=https://data.europa.eu/data/datasets/s2237_95_2_516_eng?locale=en|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20230629085321/http://data.europa.eu/data/datasets/s2237_95_2_516_eng?locale=en|archive-date=29 June 2023|access-date=2 June 2026|publisher=European Union: [[European Commission]]|via=[[European Data Portal]] (see Volume C: Country/socio-demographics: IT: Question D90.2.)}}</ref> | demonym = اطالوي | government_type = [[وحداني پارلياماني جمهوريه]] | leader_title1 = [[اٽلي جو صدر|صدر]] | leader_name1 = [[سرجيو ماتاريلا]] | leader_title2 = [[اٽلي جو وزيراعظم|وزيراعظم]] | leader_name2 = [[جورجيا ميلوني]] | leader_title3 = [[جمہوريه جي سينيٽ جو صدر (اٽلي)|سينيٽ جو صدر]] | leader_name3 = [[اگناتسيو لا روسا]] | leader_title4 = [[چيمبر آف ڊپٽيز جو صدر (اٽلي)|چيمبر آف ڊپٽيز جو صدر]] | leader_name4 = [[لورينزو فونتانا]] | legislature = [[اطالوي پارليامينٽ|پارليامينٽ]] | upper_house = [[جمہوريه جي سينيٽ (اٽلي)|جمہوريه جي سينيٽ]] | lower_house = [[چيمبر آف ڊپٽيز (اٽلي)|چيمبر آف ڊپٽيز]] | sovereignty_type = [[اٽلي جي تاريخ|تاريخي سياسي وحدتون]] | established_event1 = [[اٽلي جا قديم ماڻھو|اٽالڪ ماڻھو]] | established_date1 = قديم دور | established_event2 = [[قديم روم]]<br>[[رومي اٽلي]] | established_date2 = 753 ق م–476 ع | established_event3 = [[بربر بادشاهتون|رومي-بربر بادشاهتون]]<br>[[بازنطيني اٽلي]] | established_date3 = اوائلي وچون دور | established_event4 = [[اٽلي جي تاريخي رياستن جي فهرست|اطالوي شهري رياستون ۽ علائقائي سياسي وحدتون]] | established_date4 = وچون دور ۽ جديد دور | established_event5 = [[اٽلي جي بادشاهت]] | established_date5 = 1861–1946<br>{{start date and age|1861|03|17|df=y}} | established_event6 = [[اطالوي سلطنت]] | established_date6 = 1869/1882–1960 | established_event7 = [[1946ع اطالوي اداراتي ريفرنڊم|اطالوي جمهوريه]] | established_date7 = {{start date and age|1946|06|02|df=y}} | area_km2 = 301,340 | area_footnote = <ref name="Central Intelligence Agency-2023">{{Cite web|date=23 August 2023|title=Italy|url=https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210701235642/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy|archive-date=1 July 2021|access-date=28 August 2023|publisher=Central Intelligence Agency}}</ref><ref>{{Cite web|date=12 November 2023|title=Italy country profile|url=https://www.bbc.com/news/world-europe-17433142|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20231218111602/https://www.bbc.com/news/world-europe-17433142|archive-date=18 December 2023|access-date=12 November 2023|publisher=BBC News}}</ref> | area_rank = 71هون | area_sq_mi = 116,347 <!--Do not remove per [[Wikipedia:Manual of Style/Dates and numbers]]--> | percent_water = 1.24 (2015)<ref>{{Cite web|title=Surface water and surface water change|url=https://stats.oecd.org/Index.aspx?DataSetCode=SURFACE_WATER|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210324133453/https://stats.oecd.org/Index.aspx?DataSetCode=SURFACE_WATER|archive-date=24 March 2021|access-date=11 October 2020|publisher=[[Organisation for Economic Co-operation and Development]] (OECD)}}</ref> | population_estimate = {{DecreaseNeutral}} 58,915,561<ref name="population">{{cite web|title=Monthly Demographic Balance|url=https://demo.istat.it/app/?l=en&a=&i=D7B|publisher=[[Italian National Institute of Statistics|ISTAT]]}}</ref> | population_estimate_year = 2025 | population_estimate_rank = 25هون | population_density_km2 = 195.5 | population_density_sq_mi = auto<!--Do not remove per [[Wikipedia:Manual of Style/Dates and numbers]]--> | population_density_rank = 72هون | GDP_PPP = {{Increase}} $3.872&nbsp;trillion<ref name="IMFWEO.IT">{{cite web |url=https://data.imf.org/en/Data-Explorer?datasetUrn=IMF.RES:WEO(9.0.0) |title=World Economic Outlook Database (April 2026 Edition) |publisher=[[International Monetary Fund]] |website=www.imf.org |date=14 April 2026 |access-date=18 April 2026}}</ref> | GDP_PPP_year = 2026 | GDP_PPP_rank = 12هون | GDP_PPP_per_capita = {{Increase}} $65,761<ref name="IMFWEO.IT"/> | GDP_PPP_per_capita_rank = 29هون | GDP_nominal = {{Increase}} $2.738&nbsp;trillion<ref name="IMFWEO.IT"/> | GDP_nominal_year = 2026 | GDP_nominal_rank = 8هون | GDP_nominal_per_capita = {{Increase}} $46,505<ref name="IMFWEO.IT"/> | GDP_nominal_per_capita_rank = 27هون | Gini = 32.5 <!--number only--> | Gini_year = 2020 | Gini_change = decrease <!--increase/steady/decrease--> | Gini_ref = <ref>{{Cite web|title=Gini coefficient of equivalised disposable income – EU-SILC survey|url=https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/tessi190/default/table?lang=en|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20201009091832/https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/tessi190/default/table?lang=en|archive-date=9 October 2020|access-date=21 June 2022|publisher=European Commission}}</ref> | HDI = 0.915 <!--number only--> | HDI_year = 2023<!-- Please use the year to which the data refers, not the publication year--> | HDI_change = increase <!--increase/decrease/steady--> | HDI_ref = <ref name="UNHDR">{{Cite web |date=6 May 2025 |title=Human Development Report 2025 |url=https://hdr.undp.org/system/files/documents/global-report-document/hdr2025reporten.pdf|url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20250506051232/https://hdr.undp.org/system/files/documents/global-report-document/hdr2025reporten.pdf |archive-date=6 May 2025 |access-date=6 May 2025 |publisher=[[United Nations Development Programme]] |language=en}}</ref> | HDI_rank = 29هون | currency = [[يورو]] (€)<sup>b</sup> | currency_code = EUR | time_zone = [[مرڪزي يورپي وقت|CET]] | utc_offset = +1 | utc_offset_DST = +2 | time_zone_DST = [[مرڪزي يورپي گرمي وارو وقت|CEST]] | calling_code = [[+39]] <sup>c</sup> | cctld = [[.it]] | footnote_a = <span style="font-size:100%;">جرمن [[ڏکڻ ٽائرول]] ۽ [[فريولي-وينيتسيا جوليا]] ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ فرينچ [[آئوستا وادي]] ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ [[سلووين ٻولي|سلووين]] [[ٽريئستي صوبو]]، [[گوريتسيا صوبو]] ۽ فريولي-وينيتسيا جوليا ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ [[لاڊن ٻولي|لاڊن]] ڏکڻ ٽائرول، [[ترنتينو]] ۽ ٻين اترين علائقن ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ [[فريولي ٻولي|فريولي]] فريولي-وينيتسيا جوليا ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ [[سارڊينيائي ٻولي|سارڊينيائي]] [[سارڊينيا]] ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي.<ref>{{Cite web|title=Legge Regionale 15 ottobre 1997, n. 26 |url=http://www.regione.sardegna.it/j/v/86?v=9&c=72&file=1997026|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210226213750/http://www.regione.sardegna.it/j/v/86?v=9&c=72&file=1997026|archive-date=26 February 2021|access-date=31 May 2018|publisher=Regione autonoma della Sardegna – Regione Autònoma de Sardigna}}; {{Cite web|title=Regione Autonoma Friuli-Venezia Giulia – Comunità linguistiche regionali|url=https://www.regione.fvg.it/rafvg/cms/RAFVG/cultura-sport/patrimonio-culturale/comunita-linguistiche|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150904201140/https://www.regione.fvg.it/rafvg/cms/RAFVG/cultura-sport/patrimonio-culturale/comunita-linguistiche|archive-date=4 September 2015|access-date=2 November 2020|website=regione.fvg.it}}</ref></span> | footnote_b = <span style="font-size:100%;">2002ع کان اڳ، [[اطالوي ليرا]]. يورو [[ڪامپيوني دي اٽاليا]] ۾ قبول ڪئي وڃي ٿي، پر ان جي سرڪاري ڪرنسي [[سوئس فرانڪ]] آهي.<ref>{{Cite web|date=14 July 2010|title=Comune di Campione d'Italia|url=http://www.comune.campione-d-italia.co.it/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110430223743/http://www.comune.campione-d-italia.co.it/|archive-date=30 April 2011|access-date=30 October 2010|publisher=Comune.campione-d-italia.co.it}}</ref></span> | footnote_c = <span style="font-size:100%;">ڪامپيوني دي اٽاليا کي فون ڪرڻ لاءِ سوئس ڪوڊ [[+41]] استعمال ڪرڻ ضروري آهي.</span> }} '''اٽلي'''،{{Efn|{{Lang|it|Italia}}, {{IPA|it|iˈtaːlja|pron|small=no|It-Italia.ogg}}}} سرڪاري طور '''اطالوي جمهوريه'''،{{Efn|{{Lang|it|ريپبلڪا اطاليانا|links=no}}, {{IPA|it|reˈpubblika itaˈljaːna|pron|small=no}}}} [[ڏکڻ يورپ|ڏکڻ]] ۽ [[اولهه يورپ]] ۾ واقع هڪ ملڪ آهي.{{Efn|اٽلي کي گهڻو ڪري اولهه يورپ ۾ شامل ڪيو ويندو آهي.<ref>اٽلي کي اولهه يورپي ملڪ طور بيان ڪندڙ علمي ڪم:{{Bulleted list |{{Cite book|last1=Hancock|first1=M. Donald|url=https://archive.org/details/politicsinwester00hanc_0|title=Politics in Western Europe: an introduction to the politics of the United Kingdom, France, Germany, Italy, Sweden, and the European Union|last2=Conradt|first2=David P.|last3=Peters|first3=B. Guy|last4=Safran|first4=William|last5=Zariski|first5=Raphael|date=11 November 1998|publisher=Chatham House Publishers|isbn=978-1-5664-3039-5|edition=2nd|quote=list of Western European countries Italy.|url-access=registration|ref=none}} |{{Cite book|last1=Ugo|first1=Ascoli|last2=Emmanuele|first2=Pavolini|title=The Italian welfare state in a European perspective: A comparative analysis|date=2016|publisher=Policy Press|isbn=978-1-4473-3444-6|url=https://books.google.com/books?id=BEzRDAAAQBAJ&q=list+of+Western+European+countries+Italy|ref=none}} |{{Cite book|last1=Zloch-Christy|first1=Iliana|title=East-West Financial Relations: Current Problems and Future Prospects|date=1991|publisher=Cambridge University Press|isbn=978-0-5213-9530-4|url=https://archive.org/details/eastwestfinancia00zloc|url-access=registration|quote=list of Western European countries Italy.|access-date=29 September 2019|ref=none}} |{{Cite book|last1=Clout|first1=Hugh D.|title=Western Europe: Geographical Perspectives|date=1989|publisher=Longman Scientific & Technical|isbn=978-0-5820-1772-6|url=https://books.google.com/books?id=WGbIT90ppZsC|access-date=29 September 2019|ref=none}} |{{Cite book|last1=Furlong|first1=Paul|title=Modern Italy: Representation and Reform|date=2003|publisher=Routledge|isbn=978-1-1349-7983-7|url=https://books.google.com/books?id=JNNsOl65D0AC&q=italy+western+European+country|access-date=29 September 2019|ref=none}} |{{Cite book|last1=Hanf|first1=Kenneth|last2=Jansen|first2=Alf-Inge|title=Governance and Environment in Western Europe: Politics, Policy and Administration|date=2014|publisher=Routledge|isbn=978-1-3178-7917-6|url=https://books.google.com/books?id=31wSBAAAQBAJ&q=West+Europe+Italy|access-date=29 September 2019|ref=none}} }}</ref>|name=WE}} اهو [[اطالوي اپٻيٽ|هڪ اپٻيٽ]] تي مشتمل آهي، جيڪو [[ڀونوچ سمنڊ]] ۾ وڌي وڃي ٿو، جنهن جي اترين زميني سرحد تي [[الپس]] آهن، ۽ ان سان گڏ [[اٽلي جي ٻيٽن جي فهرست|لڳ ڀڳ 800 ٻيٽ]] پڻ شامل آهن، جن مان خاص طور [[سسلي]] ۽ [[سارڊينيا]] اهم آهن. اٽلي اولهه ۾ [[فرانس]]؛ اتر ۾ [[سوئٽزرلينڊ]] ۽ [[آسٽريا]]؛ اوڀر ۾ [[سلووينيا]]؛ ۽ ٻن [[انڪليو|انڪليوز]]، [[ويٽيڪن سٽي]] ۽ [[سان مارينو]]، سان زميني سرحدون رکي ٿو. ايراضي جي لحاظ کان اهو [[ايراضيءَ موجب يورپي ملڪن جي فهرست|يورپ جو ڏهون وڏو ملڪ]] آهي، جيڪو {{Convert|301340|km2|sqmi|abbr=on}} تي پکڙيل آهي، ۽ لڳ ڀڳ 59 ملين آبادي سان [[يورپي يونين]] جو ٽيون سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو [[يورپي يونين جو رڪن ملڪ|رڪن ملڪ]] آهي. اٽلي جي گاديءَ جو هنڌ ۽ [[اٽلي جي شهرن جي فهرست|سڀ کان وڏو شهر]] [[روم]] آهي؛ ٻين وڏن شهرن ۾ [[ميلان]]، جيڪو ملڪ جو سڀ کان وڏو [[ميٽروپوليٽن علائقو]] آهي، [[نيپلز]]، [[تورين]]، [[پالرمو]]، [[بولونيا]]، [[فلورينس]]، [[جينووا]] ۽ [[وينس]] شامل آهن. [[اٽلي جي تاريخ]] ڪيترن ئي [[اٽلي جي قديم قومن جي فهرست|اٽالڪ قومن]] تائين وڃي ٿي، جن ۾ خاص طور [[قديم رومي]] شامل آهن، جن [[رومي جمهوريه]] دوران ڀونوچ سمنڊ جي دنيا کي فتح ڪيو ۽ [[رومي سلطنت]] دوران صدين تائين ان تي حڪومت ڪئي. عيسائيت جي پکڙجڻ سان، روم [[ڪيٿولڪ ڪليسا]] ۽ [[پاپائيت]] جو مرڪز بڻجي ويو. [[بربر حملا|بربر حملن]] ۽ ٻين سببن ڪري [[قديم دور جي آخري مرحلي]] ۽ [[اوائلي وچئين دور]] جي وچ ۾ [[اولهه رومي سلطنت جو زوال ۽ خاتمو]] ٿيو. يارهين صديءَ تائين [[اطالوي شهري رياستون]] ۽ [[سامونڊي جمهوريهون]] وڌيون، جن واپار ذريعي نئين خوشحالي آندي ۽ جديد سرمائيداريءَ لاءِ بنياد وڌا. [[اطالوي نشاةِ ثانيه]] پندرهين ۽ سورهين صديءَ دوران ڦهلي ڦولي ۽ [[نشاةِ ثانيه#پکڙجڻ|باقي يورپ تائين پکڙجي وئي]]. اطالوي ڳولائوئن پري اوڀر ۽ [[نئين دنيا]] ڏانهن نوان رستا دريافت ڪيا، جنهن سان [[دريافتن جو دور|دريافتن جي دور]] ۾ اهم حصو پيو. سياسي ۽ علائقائي ورهاستن جي صدين کان پوءِ، [[اٽلي جي بادشاهت]] 1861ع ۾ [[اطالوي آزاديءَ جون جنگيون|آزاديءَ جي جنگين]] ۽ [[هزارن جي مهم]] کان پوءِ قائم ٿي. اوڻيهين صديءَ جي آخر کان ويهين صديءَ جي شروعات تائين، [[اٽلي ۾ صنعتڪاري|اٽلي صنعتڪاري ڪئي]] ۽ [[اطالوي سلطنت|نوآبادياتي سلطنت]] حاصل ڪئي، جڏهن ته [[ڏکڻ اٽلي|ڏکڻ]] گهڻي حد تائين غريب رهيو، جنهن سبب آمريڪا ڏانهن [[اطالوي ڊائاسپورا|وڏي مهاجر ڊائاسپورا]] پيدا ٿي. 1915ع کان 1918ع تائين، [[پهريين عالمي جنگ دوران اٽلي جي فوجي تاريخ|اٽلي]] [[پهريين عالمي جنگ]] ۾ [[پهريين عالمي جنگ جا اتحادي|انتانت]] سان گڏ [[مرڪزي طاقتون|مرڪزي طاقتن]] خلاف وڙهيو. 1922ع ۾ [[اطالوي فاشزم|اطالوي فاشسٽ]] آمريت قائم ٿي. [[ٻي عالمي جنگ دوران اٽلي جي فوجي تاريخ|ٻي عالمي جنگ دوران]]، اٽلي پهرين [[محوري طاقتون|محوري طاقتن]] جو حصو هو، جيستائين [[ڪاسيبلي جي جنگبندي|جنگبندي]] [[ٻي عالمي جنگ جا اتحادي|اتحادي طاقتن]] سان نه ٿي (1940–1943)، پوءِ [[اطالوي مزاحمت]] ۽ جرمن قبضي ۽ سهڪار ڪندڙ [[اطالوي سماجي جمهوريه|آر ايس آءِ]] کان [[اٽلي جي آزادي]] دوران اتحادي طاقتن جو هم جنگي ساٿي بڻيو (1943–1945). 1946ع ۾ بادشاهت کي [[1946ع اطالوي اداراتي ريفرنڊم|جمهوريه سان تبديل ڪيو ويو]] ۽ ملڪ [[اطالوي اقتصادي معجزو|مضبوط بحالي]] ڪئي. [[ترقي يافته ملڪ]] طور، [[اٽلي جي معيشت|ترقي يافته معيشت]] سان، اٽلي دنيا جو [[ناليوار جي ڊي پي موجب ملڪن جي فهرست|اٺون وڏو ناليوار جي ڊي پي]] رکي ٿو، يورپ جو [[پيداوار موجب ملڪن جي فهرست|ٻيون وڏو پيداوار وارو شعبو]] رکي ٿو، ۽ [[علائقائي طاقت|علائقائي]] ۽ – [[وڏين طاقتن مان گهٽ ترين|گهٽ حد تائين]] – عالمي اقتصادي، فوجي، ثقافتي ۽ سياسي معاملن ۾ اهم ڪردار ادا ڪري ٿو. اهو يورپي يونين جو [[اندروني ڇهه|باني]] ۽ [[يورپي يونين جا ٽي|اهم رڪن]] آهي، ۽ [[اٽلي جا پرڏيهي لاڳاپا#بين الاقوامي ادارا|ڪيترين ٻين بين الاقوامي تنظيمن ۽ فورمن جو حصو]] آهي. [[ثقافتي سپر پاور]] طور، اٽلي ڊگهي عرصي کان [[اطالوي فن|فن]]، [[اٽلي جي موسيقي|موسيقي]]، [[اطالوي ادب|ادب]]، [[اطالوي کاڌو|کاڌي]]، [[اطالوي فيشن|فيشن]]، [[اٽلي ۾ سائنس ۽ ٽيڪنالاجي|سائنس ۽ ٽيڪنالاجي]] جو مشهور عالمي مرڪز رهيو آهي، ۽ [[اطالوي ايجادن ۽ دريافتن جي فهرست|ڪيترين ايجادن ۽ دريافتن]] جو ذريعو آهي. هن وٽ [[ملڪ موجب عالمي ورثو ماڳ|سڀ کان وڌيڪ تعداد]] ۾ [[عالمي ورثو ماڳ]] ([[اٽلي ۾ عالمي ورثو ماڳن جي فهرست|61]]) آهن ۽ اهو دنيا جو [[عالمي سياحت درجابندي|پنجون سڀ کان وڌيڪ گهميو ويندڙ ملڪ]] آهي. == نالو<span class="anchor" id="Etymology"></span> == {{Main|اٽلي جو نالو}} ''اٽاليا'' جي اشتقاق بابت ڪيترائي مفروضا موجود آهن.<ref>Alberto Manco, ''Italia. Disegno storico-linguistico''. 2009, Naples: L'Orientale. {{ISBN|978-8-8950-4462-0}}.</ref> هڪ نظريي موجب اهو [[قديم يوناني]] اصطلاح مان نڪتو، جيڪو ''اٽالوئي'' جي زمين لاءِ استعمال ٿيندو هو؛ اٽالوئي هڪ قبيلو هو، جيڪو انهيءَ علائقي ۾ رهندو هو، جيڪو اڄ [[ڪلابريا]] جي نالي سان سڃاتو وڃي ٿو. اصل ۾ سمجهيو ويندو هو ته ان جو نالو ''ويتولي'' هو، ۽ ڪجهه عالمن جي راءِ آهي ته سندن [[ٽوٽم]]ي جانور ڳئون جو ٻچو هو ([[لاطيني]]: ''vitulus''؛ [[امبريائي]]: ''vitlo''؛ [[اوسڪن]]: ''Víteliú'')<!-- and named for the god of cattle, [[Mars (mythology)|Mars]] -->.<ref>J.P. Mallory and D.Q. Adams, ''Encyclopedia of Indo-European Culture'' (London: Fitzroy and Dearborn, 1997), 24.</ref> ڪيترن قديم ليکڪن چيو آهي ته اهو نالو هڪ مقامي حڪمران [[اٽالس]] جي نالي تان پيو.<ref>Dionysius of Halicarnassus, ''Roman Antiquities'', [https://penelope.uchicago.edu/Thayer/E/Roman/Texts/Dionysius_of_Halicarnassus/1B*.html 1.35] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20221215151343/https://penelope.uchicago.edu/Thayer/E/Roman/Texts/Dionysius_of_Halicarnassus/1B%2A.html|date=15 December 2022}}, on LacusCurtius; Aristotle, ''Politics'', [https://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0058%3Abook%3D7%3Asection%3D1329b#note-link2 7.1329b] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20150910185719/http://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0058%3Abook%3D7%3Asection%3D1329b|date=10 September 2015}}, on Perseus; Thucydides, ''The Peloponnesian War'', [https://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Thuc.+6.2.4&fromdoc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0200 6.2.4] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20150924213434/http://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Thuc.+6.2.4&fromdoc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0200|date=24 September 2015}}, on Perseus</ref> اٽلي لاءِ قديم يوناني اصطلاح شروعات ۾ رڳو [[ڪلابريا|بروٽيم]] اپٻيٽ جي ڏکڻ حصي ۽ [[ڪاتانزارو]] ۽ [[ويبو والينتيا]] جي ڪجهه حصن لاءِ استعمال ٿيندو هو. [[اوينوٽريا]] ۽ "اٽلي" جو وڏو تصور هڪ ٻئي جا مترادف بڻجي ويا، ۽ اهو نالو [[لوڪانيا]] جي اڪثر حصي تي به لاڳو ٿيڻ لڳو. رومي جمهوريه جي واڌ کان اڳ، اهو نالو يونانين طرفان [[ميسينا آبنائے]] ۽ [[ساليرنو نار|ساليرنو نارين]] ۽ [[تارانٽو نار|تارانٽو]] کي ملائيندڙ لڪير جي وچ واري زمين لاءِ استعمال ٿيندو هو، جيڪا ڪلابريا سان مطابقت رکي ٿي. يونانين "اٽاليا" کي وڌيڪ وڏي علائقي تي لاڳو ڪرڻ شروع ڪيو.<ref>Pallottino, M., ''History of Earliest Italy'', trans. Ryle, M & Soper, K. in Jerome Lectures, Seventeenth Series, p. 50</ref> ڏکڻ ۾ "[[يوناني اٽلي]]" کان علاوه، مورخن هڪ "ايٽرسڪن اٽلي" جي وجود جو به امڪان ظاهر ڪيو آهي، جيڪو وچ اٽلي جي علائقن تي مشتمل هو.<ref>Giovanni Brizzi, Roma. Potere e identità: dalle origini alla nascita dell'impero cristiano, Bologna, Patron, 2012 p. 94</ref> [[رومي اٽلي]]، يعني ''اٽاليا''، جون سرحدون وڌيڪ واضح طور مقرر ٿيل آهن. ڪيٽو جي ''[[اوريجنيز]]'' اٽلي کي الپس جي ڏکڻ ۾ واقع سڄي اپٻيٽ طور بيان ڪري ٿي.<ref>{{Cite book|last=Carlà-Uhink|first=Filippo|url=https://books.google.com/books?id=dSY-DwAAQBAJ&q=cato+italy+south+of+the+Alps&pg=PT49|title=The "Birth" of Italy: The Institutionalization of Italy as a Region, 3rd–1st Century BCE|date=25 September 2017|publisher=Walter de Gruyter GmbH & Co KG|isbn=978-3-1105-4478-7}}; {{Cite book|last=Levene|first=D. S.|url=https://books.google.com/books?id=aLsRDAAAQBAJ&q=cato+walls+of+Italy&pg=PA108|title=Livy on the Hannibalic War|date=17 June 2010|publisher=Oxford University Press|isbn=978-0-1981-5295-8|access-date=12 November 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20240328152752/https://books.google.com/books?id=aLsRDAAAQBAJ&q=cato+walls+of+Italy&pg=PA108#v=snippet&q=cato%20walls%20of%20Italy&f=false|archive-date=28 March 2024|url-status=live}}</ref> 264 ق م ۾ رومي اٽلي مرڪزي-اتر جي [[آرنو]] ۽ [[روبيڪون]] دريائن کان وٺي سڄي ڏکڻ تائين پکڙيل هئي. اتر وارو علائقو، [[سيسالپائن گال]]، جغرافيائي طور اٽلي جو حصو سمجهيو ويندو هو، 220ع ق م واري ڏهاڪي ۾ روم طرفان قبضو ڪيو ويو،<ref>{{Cite book|last=Carlà-Uhink|first=Filippo|url=https://books.google.com/books?id=dSY-DwAAQBAJ&q=Tota+Italia+essays&pg=PT454|title=The "Birth" of Italy: The Institutionalization of Italy as a Region, 3rd–1st Century BCE|date=25 September 2017|publisher=Walter de Gruyter GmbH & Co KG|isbn=978-3-1105-4478-7|access-date=12 November 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211000755/https://books.google.com/books?id=dSY-DwAAQBAJ&q=Tota+Italia+essays&pg=PT454#v=snippet&q=Tota%20Italia%20essays&f=false|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}</ref> پر سياسي طور الڳ رهيو. 42 ق م ۾ ان کي قانوني طور اٽلي جي انتظامي وحدت ۾ ضم ڪيو ويو.<ref>{{Cite book|last=Williams|first=J. H. C.|url=https://books.google.com/books?id=RPj_FkEeVO4C&q=beyond+the+Rubicon|title=Beyond the Rubicon: Romans and Gauls in Republican Italy – J. H. C. Williams – Google Books|date=22 May 2020|publisher=Oxford University Press|isbn=978-0-1981-5300-9|archive-url=https://web.archive.org/web/20200522000630/https://books.google.it/books?id=RPj_FkEeVO4C&dq=beyond+the+Rubicon&hl=en&sa=X&ved=0ahUKEwiI5YrC6rbkAhUvDmMBHXZOCMAQ6AEIKTAA|archive-date=22 May 2020}}; {{Cite book|last=Long|first=George|title=Decline of the Roman republic: Volume 2|year=1866}}; {{Cite web|last=Aurigemma|first=Salvatore|title=Gallia Cisalpina|url=http://www.treccani.it/enciclopedia/gallia-cisalpina_(Enciclopedia-Italiana)|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20230404054511/https://www.treccani.it/enciclopedia/gallia-cisalpina_(Enciclopedia-Italiana)|archive-date=4 April 2023|access-date=14 October 2014|website=treccani.it|publisher=Enciclopedia Italiana|language=it}}</ref> سارڊينيا، [[ڪورسيڪا]]، سسلي ۽ [[مالٽا]] کي 292ع ۾ [[ڊيوڪليشن]] اٽلي ۾ شامل ڪيو،<ref>{{Cite web|title=Italy (ancient Roman territory)|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297743/Italy|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131110232259/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297743/Italy|archive-date=10 November 2013|access-date=10 November 2013|website=Encyclopædia Britannica}}</ref> جنهن سان آخري قديم دور جو اٽلي جديد [[اطالوي جاگرافيائي علائقو|اطالوي جاگرافيائي علائقي]] سان لڳ ڀڳ هم سرحد ٿي ويو.<ref>{{Cite web|title=La riorganizzazione amministrativa dell'Italia. Costantino, Roma, il Senato e gli equilibri dell'Italia romana|url=https://www.treccani.it/enciclopedia/la-riorganizzazione-amministrativa-dell-italia-costantino-roma-il-senato-e-gli-equilibri-dell-italia-romana_%28Enciclopedia-Costantiniana%29|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211119225335/https://www.treccani.it/enciclopedia/la-riorganizzazione-amministrativa-dell-italia-costantino-roma-il-senato-e-gli-equilibri-dell-italia-romana_(Enciclopedia-Costantiniana)|archive-date=19 November 2021|access-date=19 November 2021|language=it}}</ref> لاطيني لفظ ''Italicus'' "اٽلي جي ماڻهو" لاءِ استعمال ٿيندو هو، يعني ''provincial'' يا [[رومي صوبو|رومي صوبي]] مان آيل ماڻهو جي ابتڙ.<ref>''Letters'' 9.23</ref> صفت ''italianus''، جنهن مان ''Italian'' نڪتو، [[وچئين دور جي لاطيني]] مان آهي ۽ [[اوائلي جديد دور]] دوران ''Italicus'' سان متبادل طور استعمال ٿيندي هئي.<ref>''ytaliiens'' (1265) [http://www.cnrtl.fr/etymologie/italien TLFi] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20181029191636/http://www.cnrtl.fr/etymologie/italien|date=29 October 2018}}</ref> [[اولهه رومي سلطنت جي زوال]] کان پوءِ، اٽلي جي [[اوستروگوٿڪ بادشاهت]] قائم ٿي. [[لومبارڊ|لومبارڊن]] جي حملن کان پوءِ، ''اٽاليا'' سندن بادشاهت جي نالي طور برقرار رهي، ۽ [[پاڪ رومي سلطنت]] اندر ان جي [[اٽلي جي بادشاهت (پاڪ رومي سلطنت)|جانشين بادشاهت]] لاءِ به اهو نالو استعمال ٿيو.<ref>{{Cite web|title=IL COMUNE MEDIEVALE|url=https://www.homolaicus.com/storia/medioevo/comune_medievale.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20120318214257/http://www.homolaicus.com/storia/medioevo/comune_medievale.htm|archive-date=18 March 2012|website=homolaicus.com}}</ref> == تاريخ == {{Main|اٽلي جي تاريخ}} === قبل تاريخ ۽ قديم دور === {{Main|قبل تاريخي اٽلي|اٽالڪ قومون|ايٽرسڪن تهذيب|يوناني نوآبادڪاري|ميگنا گريشيا}} [[File:Etruscan Painting 1.jpg|thumb|right|[[ايٽرسڪن تهذيب|ايٽرسڪن]] فريسڪو، [[مونتيروتسي نيڪروپولس]] ۾، 5هين صدي ق م]] [[هيٺيون پيلئوليٿڪ]] جا آثار، جيڪي 850,000 سال اڳ جا آهن، [[مونتي پوجيولو]] مان مليا آهن.<ref>{{Cite web|last=Society|first=National Geographic|title=Erano padani i primi abitanti d'Italia|url=http://www.nationalgeographic.it/scienza/2012/01/20/news/erano_padani_iprimi_abitanti_ditalia-807204|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20190626220707/http://www.nationalgeographic.it/scienza/2012/01/20/news/erano_padani_iprimi_abitanti_ditalia-807204|archive-date=26 June 2019|access-date=11 March 2019|website=National Geographic}}</ref> سڄي اٽلي ۾ کوٽاين مان 200,000 سال اڳ وچين پيلئوليٿڪ دور ۾ [[نينڊرٿال]] جي موجودگي ظاهر ٿي آهي،<ref>Kluwer Academic/Plenum Publishers 2001, ch. 2. {{ISBN|0-3064-6463-2}}.</ref> جڏهن ته [[اوائلي جديد انسان|جديد انسان]] لڳ ڀڳ 40,000 سال اڳ [[ريپارو موڪي]] ۾ ظاهر ٿيا.<ref>42.7–41.5 ka ([[68–95–99.7 rule|1σ CI]]). {{Cite journal|last=Douka|first=Katerina|display-authors=etal|year=2012|title=A new chronostratigraphic framework for the Upper Palaeolithic of Riparo Mochi (Italy)|journal=Journal of Human Evolution|volume=62|issue=2|pages=286–299|doi=10.1016/j.jhevol.2011.11.009|pmid=22189428|bibcode=2012JHumE..62..286D }}; {{Cite web|date=29 January 2010|title=Istituto Italiano di Preistoria e Protostoria|url=http://www.iipp.it/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131015231105/http://www.iipp.it/|archive-date=15 October 2013|publisher=IIPP|access-date=15 August 2017}}</ref> رومي دور کان اڳ واري اٽلي جا [[اٽلي جا قديم ماڻھو|قديم ماڻھو]] [[پروٽو-انڊو-يورپي|انڊو-يورپي]] هئا، خاص طور [[اٽالڪ قومون]]. ممڪن غير انڊو-يورپي يا [[قبل انڊو-يورپي ٻوليون|قبل انڊو-يورپي]] ورثي وارن مکيه تاريخي ماڻهن ۾ [[ايٽرسڪن]]، سسلي جا [[ايلميئن]] ۽ [[سيڪاني]]، ۽ قبل تاريخي [[سارڊينيائي ماڻھو]] شامل آهن، جن [[نوراجڪ تهذيب]] کي جنم ڏنو. ٻين قديم آبادين ۾ [[ريئتيائي ماڻھو]] ۽ [[ڪاموني]] شامل آهن، جيڪي [[والڪامونيڪا ۾ پٿريلي چٽساليون|والڪامونيڪا جي پٿريلي چٽسالين]] لاءِ مشهور آهن.<ref>{{Cite web|title=Rock Drawings in Valcamonica|url=https://whc.unesco.org/en/list/94|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100703183257/http://whc.unesco.org/en/list/94|archive-date=3 July 2010|access-date=29 June 2010|publisher=UNESCO World Heritage Centre}}</ref> هڪ قدرتي ممي، [[اوئٽسي]]، جيڪا 3400–3100 ق م جي آهي، 1991ع ۾ [[سيميلاون]] گليشيئر مان دريافت ٿي.<ref>{{Cite journal|last1=Bonani|first1=Georges|last2=Ivy|first2=Susan D.|display-authors=etal|year=1994|title=AMS {{SimpleNuclide|Carbon|14}} Age Determination of Tissue, Bone and Grass Samples from the Ötzal Ice Man|url=http://digitalcommons.library.arizona.edu/objectviewer?o=http%3A%2F%2Fradiocarbon.library.arizona.edu%2FVolume36%2FNumber2%2Fazu_radiocarbon_v36_n2_247_250_v.pdf|url-status=live|journal=Radiocarbon|volume=36|issue=2|pages=247–250|doi=10.1017/s0033822200040534|archive-url=https://web.archive.org/web/20100720211402/https://digitalcommons.library.arizona.edu/objectviewer?o=http%3A%2F%2Fradiocarbon.library.arizona.edu%2FVolume36%2FNumber2%2Fazu_radiocarbon_v36_n2_247_250_v.pdf|archive-date=20 July 2010|access-date=4 February 2016|doi-access=free}}</ref> پهريان نوآبادڪار [[فينيقيه|فينيقي]] هئا، جن سسلي ۽ سارڊينيا جي ڪنارن تي [[ايمپوريم (قديم دور)|واپاري مرڪز]] قائم ڪيا. انهن مان ڪجهه ننڍا شهري مرڪز بڻيا ۽ [[يوناني نوآبادين]] سان گڏوگڏ ترقي ڪئي.<ref>{{Cite journal|last1=Raclot|first1=Thierry|last2=Oudart|first2=Hugues|date=January 2000|title=CORPS GRAS ET OBESITE Acides gras alimentaires et obésité: aspects qualitatifs et quantitatifs|journal=Oléagineux, Corps gras, Lipides|volume=7|issue=1|pages=77–85|doi=10.1051/ocl.2000.0077|issn=1258-8210|doi-access=free}}</ref> 8هين ۽ 7هين صدي ق م دوران، [[پٿيڪوسائي]] ۾ يوناني نوآباديون قائم ٿيون، جيڪي آخرڪار اطالوي اپٻيٽ جي ڏکڻ ۽ سسلي جي سامونڊي ڪناري تائين پکڙجي ويون؛ اهو علائقو بعد ۾ [[ميگنا گريشيا]] جي نالي سان مشهور ٿيو.<ref>Emilio Peruzzi, ''Mycenaeans in early Latium'', (Incunabula Graeca 75), Edizioni dell'Ateneo & Bizzarri, Roma, 1980</ref> [[آيونيائي]]، [[ڊوريائي يوناني|ڊوريائي]] نوآبادڪارن، [[سيراڪيوز وارا|سيراڪيوزن]] ۽ [[اڪائيائي (قبيلو)|اڪائيائين]] ڪيترائي شهر قائم ڪيا. [[اٽلي جي يوناني نوآبادڪاري|يوناني نوآبادڪاري]] [[اٽالڪ قومون|اٽالڪ قومن]] کي جمهوري حڪومتي صورتن ۽ اعليٰ فني ۽ ثقافتي اظهار سان رابطي ۾ آندو.<ref>{{Cite web|title=II 1987: Uomini e vicende di Magna Grecia |url=https://www.bpp.it/Apulia/html/archivio/1987/II/art/R87II015.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210204123345/https://www.bpp.it/Apulia/html/archivio/1987/II/art/R87II015.html|archive-date=4 February 2021|access-date=31 January 2021|website=bpp.it}}</ref> === قديم روم === {{Main|قديم روم|اٽلي ۾ رومي واڌ|رومي اٽلي}} {{Multiple image | align = right | direction = vertical | width = 220 | image1 = Colosseo 2020.jpg | caption1 = [[ڪولوسيئم]]، جنهن کي وڏي پيماني تي قديم تاريخ جي تعمير ۽ انجنيئرنگ جي عظيم ترين ڪمن مان هڪ سمجهيو وڃي ٿو | image2 = Roman Empire Trajan 117AD.png|275 | caption2 = {{legend|#b23938|117ع ۾ [[رومي سلطنت]] پنهنجي سڀ کان وڏي وسعت تي<ref>{{Cite book|last=Bennett, Julian|url=https://books.google.com/books?id=qk_tofvS8EsC|title=Trajan: Optimus Princeps : a Life and Times|publisher=Routledge|year=1997|isbn=978-0-415-16524-2}}</ref>}} {{legend|#d28989|[[تابع رياست|تابع رياستون]]}} }} اٽلي جي تاريخ ڪيترين [[اٽلي جي قديم قومن جي فهرست|اٽالڪ قومن]] تائين وڃي ٿي، جن ۾ خاص طور [[قديم رومي]] شامل آهن، جن [[رومي جمهوريه]] دوران ڀونوچ سمنڊ جي دنيا کي فتح ڪيو ۽ [[رومي سلطنت]] دوران صدين تائين ان تي حڪومت ڪئي.<ref>{{Cite book |last1=Carl Waldman |url=https://books.google.com/books?id=kfv6HKXErqAC |title=Encyclopedia of European Peoples |last2=Catherine Mason |publisher=Infobase Publishing |year=2006 |isbn=978-1-4381-2918-1 |page=586 |access-date=23 February 2013 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230311102543/https://books.google.com/books?id=kfv6HKXErqAC |archive-date=11 March 2023 |url-status=live}}; {{Cite book |last=Mommsen |first=Theodor |author-link=Theodor Mommsen |title=[[History of Rome (Mommsen)|History of Rome]], Book II: From the Abolition of the Monarchy in Rome to the Union of Italy |publisher=Reimer & Hirsel |year=1855 |location=Leipzig}}; {{Cite book |last=Lazenby |first=John Francis |url=https://archive.org/details/hannibalswarmili00laze |title=Hannibal's War: A Military History of the Second Punic War |date=4 February 1998 |publisher=University of Oklahoma Press |isbn=978-0-8061-3004-0 |page=[https://archive.org/details/hannibalswarmili00laze/page/29 29] |quote=Italy homeland of the Romans. |url-access=registration |via=Internet Archive}}</ref> قديم روم، جيڪو وچ اٽلي ۾ [[ٽائبر درياهه]] تي هڪ آبادڪاري هو، [[روم جو بنياد|753 ق م ۾ قائم ٿيو]] ۽ 244 سالن تائين بادشاهي نظام هيٺ حڪمراني ڪئي وئي.<ref>{{Cite web |date=24 November 2009 |title=Rome founded {{!}} 21 April, 753 B.C. |url=https://www.history.com/this-day-in-history/april-21/rome-founded |access-date=10 April 2025 |website=HISTORY |language=en}}</ref> 509 ق م ۾، رومن، سينيٽ ۽ عوام ([[SPQR]]) واري حڪومت جي حمايت ڪندي، [[رومي بادشاهت جو خاتمو|بادشاهت کي نيڪالي ڏني]] ۽ هڪ اشرافي جمهوريه قائم ڪئي.<ref>{{Cite journal|last=Sanders|first=Henry A.|date=1908|title=The Chronology of Early Rome|url=https://www.jstor.org/stable/261793|journal=Classical Philology|volume=3|issue=3|pages=316–329|doi=10.1086/359186|jstor=261793|s2cid=161535192|issn=0009-837X |quote=It has come to be second nature ... to date the founding of Rome [to] 753 BC [and] the first year of the Republic [to] 509&nbsp;BC.|url-access=subscription}}</ref> اطالوي اپٻيٽ، جنهن جو نالو ''اٽاليا'' هو، رومي واڌ دوران هڪ متحد وحدت ۾ گڏ ڪيو ويو؛ نون علائقن جي فتح اڪثر [[سامنائيٽ جنگيون|ٻين اٽالڪ قبيلن]]، [[رومي-ايٽرسڪن جنگيون|ايٽرسڪنن]]، [[رومي-گالي جنگيون|سيلٽن]] ۽ [[پائرهڪ جنگ|يونانين]] جي قيمت تي ٿي. مقامي قبيلن ۽ شهرن جي اڪثريت سان هڪ مستقل اتحاد قائم ٿيو، ۽ روم اولهه يورپ، اتر آفريڪا ۽ [[وچ اوڀر جي تاريخ#يوناني ۽ رومي سلطنت|وچ اوڀر]] جي فتح شروع ڪئي. 44 ق م ۾ [[جوليس سيزر]] جي قتل کان پوءِ، روم هڪ وڏي سلطنت بڻجي ويو، جيڪا [[رومي برطانيه|برطانيه]] کان [[ميسوپوٽيميا (رومي صوبو)|فارس]] جي سرحدن تائين پکڙيل هئي، ۽ سڄي ڀونوچ سمنڊ جي حوض کي پنهنجي اندر آڻي ڇڏيو، جتي يوناني، رومي ۽ ٻيون ثقافتون گڏجي هڪ طاقتور تهذيب ۾ تبديل ٿيون. پهرئين شهنشاهه [[آگسٽس]] جي ڊگهي حڪومت امن ۽ خوشحالي جو دور شروع ڪيو. رومي اٽلي سلطنت جو [[ميٽروپول]]، رومن جو وطن ۽ گاديءَ واري هنڌ جو علائقو رهيو.<ref>{{Cite journal|last=Morcillo|first=Marta García|title=The Glory of Italy and Rome's Universal Destiny in Strabo's Geographika, in: A. Fear – P. Liddel (eds), Historiae Mundi. Studies in Universal History. Duckworth: London 2010: 87–101. |url=https://www.academia.edu/362374|url-status=live|journal=Historiae Mundi: Studies in Universal History|archive-url=https://web.archive.org/web/20220114073554/https://www.academia.edu/362374|archive-date=14 January 2022|access-date=20 November 2021}}; {{Cite book|last=Keaveney|first=Arthur|url=https://books.google.com/books?id=ojoOAAAAQAAJ|title=Arthur Keaveney: ''Rome and the Unification of Italy''|date=January 1987|publisher=Croom Helm|isbn=978-0-7099-3121-8|access-date=20 November 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211000835/https://books.google.com/books?id=ojoOAAAAQAAJ|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}; {{Cite book|last=Billanovich|first=Giuseppe|url=https://books.google.com/books?id=fVylk1KUS84C&dq=Italia+domina+provinciarum&pg=PR13|title=Libreria Universitaria Hoepli, Lezioni di filologia, Giuseppe Billanovich e Roberto Pesce: ''Corpus Iuris Civilis, Italia non erat provincia, sed domina provinciarum'', Feltrinelli, p.363|publisher=Roberto Pesce|year=2008|isbn=978-8-8965-4309-2|language=it|access-date=20 November 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211000801/https://books.google.com/books?id=fVylk1KUS84C&dq=Italia+domina+provinciarum&pg=PR13#v=onepage&q=Italia%20domina%20provinciarum&f=false|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}</ref> [[رومي سلطنت جي تاريخ|سلطنت جي پهرين ٻن صدين]] ۾ بي مثال استحڪام جو دور ڏٺو ويو، جيڪو [[پيڪس رومانا]] ({{Literal translation|رومي امن}}) جي نالي سان مشهور آهي. روم [[رومي سلطنت جون سرحدون|پنهنجي سڀ کان وڏي علائقائي وسعت]] [[ٽراجن]] جي دور ۾ حاصل ڪئي ({{Reign|98|117|era=AD}})، پر وڌندڙ پريشانين ۽ زوال جو دور [[ڪوموڊس]] جي دور ۾ شروع ٿيو ({{Reign|180|192}}).<ref>{{Cite web |date=10 June 2024 |title=Five Good Emperors |url=https://www.britannica.com/topic/Five-Good-Emperors |access-date=4 August 2024 |website=www.britannica.com |language=en}}</ref><ref>{{Citation |last=Gibbon |first=Edward |title=The History of the Decline And Fall of the Roman Empire |date=1776 |chapter=The Decline And Fall in the West – Chapter 4 |chapter-url=https://www.ccel.org/g/gibbon/decline/volume1/chap4.htm |author-link=Edward Gibbon |access-date=27 June 2017 |archive-date=24 August 2017 |archive-url=https://web.archive.org/web/20170824100850/http://www.ccel.org/g/gibbon/decline/volume1/chap4.htm |url-status=live}}</ref> [[لڏپلاڻ وارو دور]]، جنهن ۾ [[جرمنڪ-رومي رابطا|جرمنڪ قومن جا وڏا حملا]] شامل هئا، رومي سلطنت جي زوال جو سبب بڻيو. رومي سلطنت تاريخ جي سڀ کان وڏين سلطنتن مان هڪ هئي، جنهن وٽ وڏي اقتصادي، ثقافتي، سياسي ۽ فوجي طاقت هئي.<ref>{{Cite web |date=4 June 2024 |title=The Roman Empire at its greatest expansion |url=https://trizioeditore.it/en/blogs/notizie/impero-romano-massima-espansione-mappa-storia |access-date=10 April 2025 |website=Trizio Editore |language=en}}</ref> پنهنجي سڀ کان وڏي وسعت تي، ان جو علائقو {{Convert|5|e6km2|abbr=off}} هو.<ref>{{Cite journal|last=Taagepera|first=Rein|author-link=Rein Taagepera|year=1979|title=Size and Duration of Empires: Growth-Decline Curves, 600 B.C. to 600 A.D|journal=Social Science History|volume=3|issue=3/4|pages=115–138|doi=10.2307/1170959|jstor=1170959}}; {{Cite journal|last1=Turchin|first1=Peter|last2=Adams|first2=Jonathan M.|last3=Hall|first3=Thomas D|year=2006|title=East–West Orientation of Historical Empires|url=http://peterturchin.com/PDF/Turchin_Adams_Hall_2006.pdf|url-status=live|journal=Journal of World-Systems Research|volume=12|issue=2|page=222|doi=10.5195/JWSR.2006.369|issn=1076-156X|archive-url=http://arquivo.pt/wayback/20160517210851/http://peterturchin.com/PDF/Turchin_Adams_Hall_2006.pdf|archive-date=17 May 2016|access-date=6 February 2016|doi-access=free}}</ref> [[رومي سلطنت جو ورثو|رومي ورثي]] مغربي تهذيب تي گهرو اثر وڌو ۽ جديد دنيا کي شڪل ڏني. لاطيني مان نڪتل [[رومانس ٻوليون|رومانس ٻولين]] جو وسيع استعمال، [[رومي انگ|عددي نظام]]، جديد مغربي الفابيٽ ۽ ڪئلينڊر، ۽ عيسائيت جو عالمي مذهب طور اڀرڻ، رومي غلبي جي ڪيترن ئي ورثن مان آهن.<ref>{{Cite book|last=Richard|first=Carl J.|title=Why we're all Romans: the Roman contribution to the western world|publisher=Rowman & Littlefield|year=2010|isbn=978-0-7425-6779-5|edition=1st pbk.|location=Lanham, MD|pages=xi–xv}}</ref> === وچون دور === {{Main|وچئين دور ۾ اٽلي}} [[اولهه رومي سلطنت جي زوال]] کان پوءِ، اٽلي [[اٽلي جي بادشاهت (476–493)|اوڊواڪر جي بادشاهت]] هيٺ آيو، ۽ پوءِ [[اوستروگوٿ]] ان تي قابض ٿيا.<ref>{{Cite book|last=Sarris|first=Peter|title=Empires of faith: the fall of Rome to the rise of Islam, 500–700|publisher=Oxford UP|year=2011|isbn=978-0-1992-6126-0|edition=1st. pub.|location=Oxford|page=118}}</ref> حملن جي نتيجي ۾ بادشاهتن جو افراتفري وارو سلسلو پيدا ٿيو ۽ مبينا "[[اونداهو دور (تاريخ نويسي)|اونداهو دور]]" شروع ٿيو. 6هين صديءَ ۾ هڪ ٻئي [[جرمنڪ قومون|جرمنڪ قبيلي]]، [[لومبارڊن]]، جي حملي بازنطيني موجودگي کي گهٽائي ڇڏيو ۽ اپٻيٽ جي سياسي وحدت ختم ڪري ڇڏي. اتر ۾ [[لومبارڊ بادشاهت]] ٺهي، وچ-ڏکڻ تي پڻ لومبارڊن جو ڪنٽرول هو، ۽ ٻيا حصا بازنطيني رهيا.<ref>{{Cite web|title=History of Italy|url=https://www.britannica.com/place/Italy/Lombards-and-Byzantines|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220929150112/https://www.britannica.com/place/Italy/Lombards-and-Byzantines|archive-date=29 September 2022|access-date=29 September 2022|website=Encyclopædia Britannica}}</ref> [[File:Marco Polo Mosaic from Palazzo Tursi.jpg|thumb|right|upright=.7|[[مارڪو پولو]]، 13هين صديءَ جو ڳولائو]] لومبارڊ بادشاهت 8هين صديءَ جي آخر ۾ [[شارليمان]] جي هٿان [[فرانڪيا]] ۾ ضم ٿي وئي ۽ اٽلي جي بادشاهت بڻجي وئي.<ref>{{Cite web|title=Carolingian and post-Carolingian Italy, 774–962|url=https://www.britannica.com/place/Italy/Carolingian-and-post-Carolingian-Italy-774-962|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20221007160553/https://www.britannica.com/place/Italy/Carolingian-and-post-Carolingian-Italy-774-962|archive-date=7 October 2022|access-date=7 October 2022|website=Encyclopædia Britannica}}</ref> فرانڪن [[پاپائي رياستون]] ٺاهڻ ۾ مدد ڪئي. 13هين صديءَ تائين سياست [[پاڪ رومي شهنشاهه|پاڪ رومي شهنشاهن]] ۽ پاپائيت جي لاڳاپن تي غالب رهي، جتي شهري رياستون عارضي فائدي لاءِ اڳئين ڌر ([[گبيلين]]) يا پوئين ڌر ([[گويلف]]) سان گڏ ٿينديون هيون.<ref>{{Cite book|last=Nolan|first=Cathal J.|title=The age of wars of religion, 1000–1650: an encyclopedia of global warfare and civilization |publisher=Greenwood Press|year=2006|isbn=978-0-3133-3045-2|edition=1. publ.|location=Westport (Connecticut)|page=360}}</ref> جرمنڪ شهنشاهه ۽ رومي پونٽف وچئين دور جي يورپ جون [[عالمي طاقتون]] بڻجي ويا. بهرحال، [[سرماياداري تڪرار]] ۽ گويلفن ۽ گبيلينن جي وچ ۾ ٽڪراءُ اتر ۾ شهنشاهي-جاگيرداري نظام کي ختم ڪري ڇڏيو، جتي شهرن آزادي حاصل ڪئي.<ref>{{Cite book|last=Jones|first=Philip|author-link=Philip Jones (historian)|title=The Italian city-state: from Commune to Signoria|publisher=Clarendon Press|year=1997|isbn=978-0-1982-2585-0|location=Oxford|pages=55–77}}</ref> 1176ع ۾، شهري رياستن جي [[لومبارڊ ليگ]] پاڪ رومي شهنشاهه [[فريڊرڪ بارباروسا]] کي شڪست ڏني، جنهن سان انهن جي آزادي يقيني ٿي. شهري رياستن، جهڙوڪ ميلان، فلورينس ۽ وينس، مالياتي ترقي ۾ نهايت اهم جدت وارو ڪردار ادا ڪيو، بئنڪنگ جي طريقن کي تيار ڪندي، ۽ سماجي تنظيم جي نون روپن کي ممڪن بڻائيندي.<ref>{{Cite book|last=Niall|first=Ferguson|title=The Ascent of Money: The Financial History of the World|publisher=Penguin|year=2008}}</ref> ساحلي ۽ ڏاکڻن علائقن ۾، سامونڊي جمهوريهن ڀونوچ سمنڊ تي غلبو حاصل ڪيو ۽ مشرق ڏانهن واپار تي اجارو قائم ڪيو. اهي آزاد [[ٿالاسوڪريسي|سامونڊي طاقت واريون]] شهري رياستون هيون، جن ۾ واپارين وٽ ڪافي طاقت هئي. جيتوڻيڪ اهي اشرافي حڪومتون هيون، پر انهن طرفان ڏنل نسبي سياسي آزادي علمي ۽ فني ترقي لاءِ سازگار هئي.<ref name="Lane">{{Cite book|last=Lane|first=Frederic C.|title=Venice, a maritime republic|publisher=Johns Hopkins University Press|year=1991|isbn=978-0-8018-1460-0|edition=4. print.|location=Baltimore|page=73}}</ref> سڀ کان مشهور سامونڊي جمهوريهون وينس، [[جينووا جمهوريه|جينووا]]، [[پيزا جمهوريه|پيزا]] ۽ [[امالفي جو ڊچي|امالفي]] هيون.<ref>G. Benvenuti – Le Repubbliche Marinare. Amalfi, Pisa, Genova, Venezia – Newton & Compton editori, Roma 1989; Armando Lodolini, ''Le repubbliche del mare'', Biblioteca di storia patria, 1967, Roma. {{Cite book|last=Peris|first=Persi|title=Conoscere l'Italia|publisher=Istituto Geografico De Agostini|year=1982|pages=74}}; {{Cite web|title=Repubbliche Marinare|url=http://www.treccani.it/enciclopedia/repubbliche-marinare|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190829104758/http://www.treccani.it/enciclopedia/repubbliche-marinare|archive-date=29 August 2019|access-date=13 September 2019|website=Treccani.it|publisher=Istituto dell'Enciclopedia Italiana|language=it}}; {{Cite web|title=Repubbliche marinare|url=https://thes.bncf.firenze.sbn.it/termine.php?id=29771|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200101131949/https://thes.bncf.firenze.sbn.it/termine.php?id=29771|archive-date=1 January 2020|access-date=13 September 2019|website=thes.bncf.firenze.sbn.it|publisher=[[قومي مرڪزي لائبريري (فلورينس)]]|language=it}}</ref> هر هڪ کي پرڏيهي زمينن، ٻيٽن، ايڊرياٽڪ، ايجيئن ۽ ڪاري سمنڊن جي علائقن، ۽ ويجهي اوڀر ۽ اتر آفريڪا ۾ واپاري نوآبادين تي غلبو حاصل هو.<ref>{{Cite book|last=Zorzi|first=Alvise|author-link=Alvise Zorzi|url=https://books.google.com/books?id=IP5OAAAAMAAJ&q=%22even+in+countries+where+aid+is+near+at+hand+%22+%22attack+from+the+sea%22|title=Venice: The Golden Age, 697 – 1797 |publisher=Abbeville Press|year=1983|isbn=0-8965-9406-8|location=New York|page=255|access-date=16 September 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20230202182132/https://books.google.com/books?id=IP5OAAAAMAAJ&q=%22even+in+countries+where+aid+is+near+at+hand+%22+%22attack+from+the+sea%22|archive-date=2 February 2023|url-status=live}}</ref> {{Multiple image | align = right | total_width = 345 | direction = horizontal | width1 = 280 | image1 = Naval Jack of Italy.svg | width2 = 280 | image2 = Republik Venedig Handelswege01-IT.png | alt2 = نقشو | footer = کاٻي: [[اطالوي بحريه]] جو جهنڊو. گھڙيال جي رخ ۾، مٿئين کاٻي کان: [[وينس جي جمهوريه|وينس]]، [[جينووا جمهوريه|جينووا]]، [[پيزا جمهوريه|پيزا]] ۽ [[امالفي جو ڊچي|امالفي]] جا نشان.<br/>ساڄي: واپاري رستا، [[جينووا جون نوآباديون|جينووا]] ۽ [[اسٽاتو دا مار|وينس]] جون نوآباديون. }} وينس ۽ جينووا يورپ جا اوڀر ڏانهن دروازا هئا، ۽ نفيس شيشي جا ٺاهيندڙ هئا، جڏهن ته فلورينس ريشم، اون، بئنڪنگ ۽ زيورن جو مرڪز هو. پيدا ٿيل دولت وڏن عوامي ۽ خانگي فني منصوبن جي سرپرستي لاءِ استعمال ٿي. انهن جمهوريهن [[صليبي جنگون|صليبي جنگين]] ۾ حصو ورتو، مدد ۽ ٽرانسپورٽ مهيا ڪئي، پر بنيادي طور سياسي ۽ تجارتي موقعن جي پيروي ڪئي.<ref name=Lane/> اٽلي پهريون علائقو هو جتي اهي معاشي تبديليون محسوس ٿيون، جن [[تجارتي انقلاب]] ڏانهن واٽ هموار ڪئي: وينس [[قسطنطنيه جي لٽ|بازنطيني گاديءَ واري شهر کي لٽڻ]] ۽ [[مارڪو پولو]] جي ايشيا ڏانهن سفرن جي مالي مدد ڪرڻ جي قابل ٿي؛ پهرين يونيورسٽيون اطالوي شهرن ۾ ٺهيون، ۽ [[اڪويناس]] جهڙن عالمن عالمي شهرت حاصل ڪئي؛ سرمائيداري ۽ بئنڪنگ خاندان فلورينس ۾ اڀريا، جتي [[دانتي]] ۽ [[جوتو]] لڳ ڀڳ 1300ع ۾ سرگرم هئا.<ref name="See">{{Cite web |last=Sée |first=Henri |title=Modern Capitalism Its Origin and Evolution |url=http://www.efm.bris.ac.uk/het/see/ModernCapitalism.pdf |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20131007010542/http://www.efm.bris.ac.uk/het/see/ModernCapitalism.pdf |archive-date=7 October 2013 |access-date=29 August 2013 |website=University of Rennes |publisher=Batoche Books}}</ref> ڏکڻ ۾، سسلي 9هين صديءَ ۾ [[سسلي جي امارت|عرب اسلامي امارت]] بڻجي چڪي هئي، جيڪا 11هين صديءَ جي آخر ۾ [[اطالو-نارمن]] جي فتح تائين خوشحال رهي؛ انهن ڏکڻ اٽلي جي اڪثر لومبارڊ ۽ بازنطيني شهزادگين سان گڏ ان کي فتح ڪيو.<ref>{{cite book |last=Ali |first=Ahmed Essa with Othman |title=Studies in Islamic civilization: the Muslim contribution to the Renaissance |year=2010 |publisher=International Institute of Islamic Thought |location=Herndon, VA |isbn=978-1-56564-350-5 |pages=38–40}}</ref> پوءِ اهو علائقو [[سسلي جي بادشاهت]] ۽ [[نيپلز جي بادشاهت]] جي وچ ۾ ورهايو ويو.{{efn|نيپلز جي بادشاهت جو اصطلاح مورخ استعمال ڪن ٿا، پر ان جي حڪمرانن نه، جن اصل نالو 'سسلي جي بادشاهت' برقرار رکيو، يعني ٻه سسلي جون بادشاهتون موجود هيون.}}<ref>Eleni Sakellariou, ''Southern Italy in the Late Middle Ages: Demographic, Institutional and Economic Change in the Kingdom of Naples, c.1440–c.1530'' (Brill, 2012), pp. 63–64.</ref> 1348ع واري [[ڪاري موت]] شايد اٽلي جي آبادي جو هڪ ٽيون حصو ماري ڇڏيو.<ref>Stéphane Barry and Norbert Gualde, "The Biggest Epidemics of History" (La plus grande épidémie de l'histoire), in ''L'Histoire'' n° 310, June 2006, pp. 45–46; "[https://www.brown.edu/Departments/Italian_Studies/dweb/plague/effects/death_toll.shtml Plague]". Brown University. {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20090831003435/http://www.brown.edu/Departments/Italian_Studies/dweb/plague/effects/death_toll.shtml|date=31 August 2009}}</ref> === اوائلي جديد دور === {{Main|اطالوي نشاةِ ثانيه|اوائلي جديد اٽلي جي تاريخ}} [[File:Italy 1494.svg|thumb|upright=.8|right|1494ع ۾ [[اطالوي جنگيون|اطالوي جنگين]] کان اڳ [[اٽلي جي تاريخي رياستن جي فهرست#آخري وچون دور|اطالوي رياستون]]]] 1400ع ۽ 1500ع جي ڏهاڪن دوران، اٽلي [[نشاةِ ثانيه]] جو جنم هنڌ ۽ مرڪز هو. هن دور وچئين دور کان جديد دور ڏانهن منتقلي کي ظاهر ڪيو ۽ واپاري شهرن جي گڏ ڪيل دولت ۽ حاڪم خاندانن جي سرپرستيءَ سان وڌايو ويو.<ref name="strathern">Strathern, Paul ''The Medici: Godfathers of the Renaissance'' (2003)</ref> اطالوي سياسي وحدتون هاڻي علائقائي رياستون هيون، جن تي عملي طور شهزادن جي حڪومت هئي، جيڪي واپار ۽ انتظاميه تي ڪنٽرول رکندا هئا، ۽ سندن درٻارون فنون ۽ سائنسن جا مرڪز بڻجي ويون. اهي شهزادگيون سياسي خاندانن ۽ واپاري خاندانن، جهڙوڪ فلورينس جا [[ميڊيچي]]، جي اڳواڻي هيٺ هيون. [[مغربي ڦوٽ]] جي خاتمي کان پوءِ، نئين چونڊيل [[پوپ مارٽن پنجون]] [[پاپائي رياستون|پاپائي رياستن]] ڏانهن موٽي آيو ۽ اٽلي کي اولهه عيسائيت جو واحد مرڪز طور بحال ڪيو. [[ميڊيچي بئنڪ]] پاپائيت جو قرض ڏيندڙ ادارو بڻيو، ۽ ڪليسا ۽ نون سياسي خاندانن جي وچ ۾ اهم لاڳاپا قائم ٿيا.<ref name="strathern"/><ref>[http://www.florentine-society.ru/Medici_Chapel_Mysteries.htm Peter Barenboim, Sergey Shiyan, ''Michelangelo: Mysteries of Medici Chapel'', SLOVO, Moscow, 2006]. {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20110511133416/http://www.florentine-society.ru/Medici_Chapel_Mysteries.htm|date=11 May 2011}}. {{ISBN|5-8505-0825-2}}.</ref> [[File:Leonardo self.jpg|thumb|upright=.7|[[ليونارڊو دا ونچي]]، مثالي [[نشاةِ ثانيه انسان]]، پنهنجي تصوير ۾ ({{circa}} 1512)]] 1453ع ۾، [[پوپ نڪولس پنجون]] جي بازنطينين جي مدد لاءِ ڪوششن باوجود، [[قسطنطنيه]] جو شهر [[عثماني سلطنت|عثمانين]] جي قبضي ۾ آيو. ان سبب [[نشاةِ ثانيه ۾ يوناني عالم|يوناني عالمن]] ۽ متنن جي اٽلي ڏانهن لڏپلاڻ ٿي، جنهن يوناني [[انسان پرستي]] جي ٻيهر دريافت کي وڌيڪ هٿي ڏني.<ref>Encyclopædia Britannica, ''Renaissance'', 2008, O.Ed.; Har, Michael H. ''History of Libraries in the Western World'', Scarecrow Press Incorporate, 1999. {{ISBN|0-8108-3724-2}}. Norwich, John Julius, ''A Short History of Byzantium'', 1997, Knopf. {{ISBN|0-6794-5088-2}}.</ref> انسان پرست حڪمرانن، جهڙوڪ [[فيديريڪو دا مونتيفيلترو]] ۽ [[پوپ پائيس ٻيون]]، [[مثالي شهر|مثالي شهرن]] جي قيام لاءِ ڪم ڪيو، ۽ [[اربينو]] ۽ [[پيئنزا]] جو بنياد وڌو. [[پيڪو ديلا ميراندولا]] ''[[انسان جي عظمت تي خطبو]]'' لکيو، جنهن کي نشاةِ ثانيه جو منشور سمجهيو وڃي ٿو. فنون ۾، اطالوي نشاةِ ثانيه صديون تائين يورپي فن تي غالب اثر رکيو، فنڪارن جهڙوڪ [[ليونارڊو دا ونچي]]، [[بوتيچيلي]]، [[مائيڪل اينجلو]]، [[رافائيل]]، [[جوتو]]، [[دوناتيلو]] ۽ [[تيشيان]]، ۽ معمارن جهڙوڪ [[فليپو برونيلليسڪي]]، [[اندريا پالاديو]] ۽ [[دوناتو برامانتي]] سان. سامونڊي جمهوريهن مان اطالوي [[اطالوي ڳولائوئن جي فهرست|ڳولائو]] ۽ ناوَچالڪ، عثمانين کان بچندي هندستان ڏانهن متبادل رستو ڳولڻ لاءِ بيتاب، ائٽلانٽڪ ملڪن جي بادشاهن کي پنهنجون خدمتون پيش ڪندا هئا ۽ [[دريافتن جو دور|دريافتن جي دور]] ۽ آمريڪا جي نوآبادڪاري جي شروعات ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو. سڀ کان نمايان ڳولائوئن ۾ [[ڪرسٽوفر ڪولمبس]] شامل هو، جنهن جي [[ڪرسٽوفر ڪولمبس جا سفر|1492ع واري سفر]] آمريڪا سان مسلسل يورپي رابطو، نوآبادڪاري ۽ استحصال شروع ڪيو؛<ref>Encyclopædia Britannica, 1993 ed., Vol. 16, pp. 605ff / Morison, ''Christopher Columbus'', 1955 ed., pp. 14ff</ref> [[جان ڪيبٽ]]، جنهن [[نارسمن|نارس]] کان پوءِ اتر آمريڪا جي پهرين دستاويزي يورپي کوجنا ڪئي؛<ref>{{Cite web|year=2007|title=''Catholic Encyclopedia'' "John & Sebastian Cabot"|url=http://www.newadvent.org/cathen/03126d.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200518005335/https://www.newadvent.org/cathen/03126d.htm|archive-date=18 May 2020|access-date=17 May 2008|publisher=newadvent}}</ref> ۽ [[آمريگو ويسپوچي]]، جنهن جي سفرن انهن زمينن کي نئون کنڊ، يعني "نئين دنيا"، طور تصديق ڪيو، جنهن کي پوءِ سندس نالي تي رکيو ويو.<ref>{{Cite book|last=Eric Martone|url=https://books.google.com/books?id=MHJ1DQAAQBAJ&pg=PA109|title=Italian Americans: The History and Culture of a People|publisher=ABC-CLIO|year=2016|isbn=978-1-6106-9995-2|page=504|access-date=22 November 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211001055/https://books.google.com/books?id=MHJ1DQAAQBAJ&pg=PA109|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}</ref><ref>{{Cite book|last=Greene|first=George Washington|author-link=George Washington Greene|url=https://books.google.com/books?id=1qsuAAAAYAAJ&pg=PAPA13|title=The Life and Voyages of Verrazzano|publisher=Folsom, Wells, and Thurston|year=1837|location=Cambridge University|page=13|access-date=18 August 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211000806/https://books.google.com/books?id=1qsuAAAAYAAJ&pg=PAPA13#v=onepage&q&f=false|archive-date=11 February 2024|url-status=live|via=Google Books}}</ref> وينس، نيپلز، فلورينس، ميلان ۽ پاپائيت جي وچ ۾ [[اٽالڪ ليگ]] نالي دفاعي اتحاد قائم ٿيو. [[لورينزو دي ميڊيچي|لورينزو ''دي ميگنيفيسنٽ'' دي ميڊيچي]] نشاةِ ثانيه جو سڀ کان وڏو سرپرست هو؛ سندس مدد ليگ کي ترڪن جي [[اوترانتو جو گهيرو|حملي کي ناڪام ڪرڻ]] جي قابل بڻايو. بهرحال، اهو اتحاد 1490ع واري ڏهاڪي ۾ ٽٽي پيو؛ [[فرانس جو چارلس اٺون]] جي حملي اپٻيٽ ۾ جنگين جي هڪ سلسلي جي شروعات ڪئي. [[اعليٰ نشاةِ ثانيه]] دوران، [[جوليس ٻيون]] (1503–1513) جهڙا پوپ اٽلي تي ڪنٽرول لاءِ پرڏيهي بادشاهن خلاف وڙهيا؛ [[پال ٽيون]] (1534–1549) يورپي طاقتن جي وچ ۾ امن لاءِ ثالثي کي ترجيح ڏني. اهڙن تڪرارن جي وچ ۾، ميڊيچي پوپن [[ليو ڏهون]] (1513–1521) ۽ [[ڪليمنٽ ستون]] (1523–1534) جرمني، انگلينڊ ۽ ٻين هنڌن ۾ [[پروٽيسٽنٽ اصلاح]] کي منهن ڏنو. 1559ع ۾، فرانس ۽ هبسبرگن جي وچ ۾ [[اطالوي جنگيون|اطالوي جنگين]] جي خاتمي تي، اٽلي جو لڳ ڀڳ اڌ حصو، يعني ڏکڻ واريون [[نيپلز جي بادشاهت|نيپلز]]، [[سسلي جي بادشاهت|سسلي]]، [[سارڊينيا جي بادشاهت|سارڊينيا]] جون بادشاهتون ۽ [[ميلان جو ڊچي]]، اسپيني حڪمراني هيٺ هو، جڏهن ته ٻيو اڌ آزاد رهيو؛ ڪيترائي رياستون رسمي طور اڃا به پاڪ رومي سلطنت جو حصو رهيون. پاپائيت [[جوابي اصلاح]] شروع ڪئي، جنهن جا اهم واقعا هي هئا: [[ٽرينٽ ڪائونسل]] (1545–1563)؛ [[گريگورين ڪئلينڊر]] جي قبوليت؛ [[جيسوئٽ چين مشن]]؛ [[فرانسيسي مذهبي جنگيون]]؛ [[ٽيهه سالن جي جنگ]] (1618–1648) جو خاتمو؛ ۽ [[وڏي ترڪي جنگ]]. اطالوي معيشت 1600ع ۽ 1700ع جي ڏهاڪن ۾ زوال پذير ٿي. [[File:Flag of the Cispadane Republic.svg|thumb|[[چيسپاداني جمهوريه]] جو جهنڊو، پهريون [[اطالوي ترنگو]] جيڪو ڪنهن خودمختيار اطالوي رياست اختيار ڪيو (1797)]] [[اسپيني جانشيني جي جنگ]] (1700–1714) دوران، آسٽريا اٽلي ۾ اسپيني علائقن جو وڏو حصو، يعني ميلان، نيپلز ۽ سارڊينيا حاصل ڪيو؛ پوءِ 1720ع ۾ سارڊينيا سسلي جي بدلي ۾ هائوس آف ساووي کي ڏني وئي. بعد ۾ بوربن خاندان جي هڪ شاخ سسلي ۽ نيپلز جي تخت تي ويٺي. [[نيپوليني جنگيون|نيپوليني جنگين]] دوران، اتر ۽ وچ اٽلي کي فرانس جي [[ڀيڻ جمهوريهون]] طور ٻيهر منظم ڪيو ويو، ۽ پوءِ [[اٽلي جي بادشاهت (نيپوليني)|اٽلي جي بادشاهت]] طور.<ref>Napoleon Bonaparte, "The Economy of the Empire in Italy: Instructions from Napoleon to Eugène, Viceroy of Italy", ''Exploring the European Past: Texts & Images'', Second Edition, ed. Timothy E. Gregory (Mason: Thomson, 2007), 65–66.</ref> ڏکڻ کي نيپولين جي ڀيڻوئي [[جواڪيم مورا]] هلائيندو هو. 1814ع جي [[ويانا ڪانگريس]] 18هين صديءَ جي آخر واري صورتحال بحال ڪئي، پر [[فرانسيسي انقلاب]] جا آدرش ختم نه ٿي سگهيا، ۽ 19هين صديءَ جي شروعات جي [[سياسي اٿل پٿل|سياسي اٿل پٿلن]] دوران ٻيهر ظاهر ٿيا. ڪنهن اطالوي رياست طرفان [[اطالوي ترنگو]] جي پهرين قبوليت، [[چيسپاداني جمهوريه]]، [[نيپوليني اٽلي جا جهنڊا|نيپوليني اٽلي]] دوران ٿي، فرانسيسي انقلاب کان پوءِ، جنهن قومي [[خود اراديت]] جي حمايت ڪئي.<ref>{{Cite book |last1=Maiorino |first1=Tarquinio |title=Il tricolore degli italiani. Storia avventurosa della nostra bandiera |last2=Marchetti Tricamo |first2=Giuseppe |last3=Zagami |first3=Andrea |publisher=Arnoldo Mondadori Editore |year=2002 |isbn=978-8-8045-0946-2 |page=156 |language=it}} [http://www.esteri.it/MAE/EN/Benvenuti_in_Italia/Conoscere_Italia/bandieraInno.htm The tri-coloured standard]. Getting to Know Italy, Ministry of Foreign Affairs (retrieved 5 October 2008). {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20080223131121/http://www.esteri.it/MAE/EN/Benvenuti_in_Italia/Conoscere_Italia/bandieraInno.htm|date=23 February 2008}}.</ref> هي واقعو [[ترنگو ڏينهن]] طور ملهايو ويندو آهي.<ref>Article 1 of the law n. 671 of 31 December 1996 ("National celebration of the bicentenary of the first national flag")</ref> === اتحاد === {{Main|اٽلي جو اتحاد}} [[اٽلي جي بادشاهت جو جنم]] اطالوي قومپرستن ۽ [[هائوس آف ساووي]] سان وفادار شاهپرستن جي ڪوششن جو نتيجو هو، جن سڄي [[اطالوي اپٻيٽ]] تي مشتمل هڪ گڏيل بادشاهت قائم ڪرڻ ٿي چاهي. 19هين صديءَ جي وچ تائين، وڌندڙ [[اطالوي قومپرستي]] انقلاب جو سبب بڻجي.<ref>{{Cite web|title=Risorgimento in 'Dizionario di Storia'|url=https://www.treccani.it/enciclopedia/risorgimento_(Dizionario-di-Storia)|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220922035556/https://www.treccani.it/enciclopedia/risorgimento_(Dizionario-di-Storia)|archive-date=22 September 2022|access-date=22 September 2022|website=treccani.it|language=it-IT}}</ref> 1815ع جي [[ويانا ڪانگريس]] کان پوءِ، اٽلي جي سياسي ۽ سماجي اتحاد واري تحريڪ، يعني [[ريسورجي مينتو]]، اٽلي کي رياستن جي گڏجڻ ۽ انهن کي پرڏيهي ڪنٽرول کان آزاد ڪرڻ ذريعي متحد ڪرڻ لاءِ اڀري. هڪ انقلابي شخصيت محب وطن صحافي [[جوزيپي ماتسيني]] هو، جنهن 1830ع واري ڏهاڪي ۾ سياسي تحريڪ [[نوجوان اٽلي]] جو بنياد وڌو؛ هو وحداني جمهوريه جو حامي هو ۽ وسيع قومپرست تحريڪ جي وڪالت ڪندو هو. 1847ع ۾ "[[اِل ڪانتو ديلي اطالياني]]" جي پهرين عوامي پرفارمنس ٿي، جيڪو 1946ع ۾ قومي ترانو بڻيو.<ref>{{Cite book|last1=Maiorino|first1=Tarquinio|last2=Marchetti Tricamo|first2=Giuseppe|last3=Zagami|first3=Andrea|title=Il tricolore degli italiani. Storia avventurosa della nostra bandiera|year=2002|publisher=Arnoldo Mondadori Editore|language=it|isbn=978-8-8045-0946-2|page=18}}; {{Cite web|title=Fratelli d'Italia|url=https://www.quirinale.it/page/inno|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20230426052752/https://www.quirinale.it/page/inno|archive-date=26 April 2023|access-date=1 October 2021|language=it}}</ref> {{Multiple image | align = right | image1 = Giuseppe Mazzini.jpg | width1 = 173 | image2 = Giuseppe Garibaldi 1861.jpg | width2 = 138 | footer = [[جوزيپي ماتسيني]] (کاٻي)، اطالوي انقلابي تحريڪ جو انتهائي اثرائتو اڳواڻ؛ ۽ [[جوزيپي گاريبالدي]] (ساڄي)، جديد دور جي عظيم ترين جرنيلن مان هڪ طور مشهور<ref name="scholar and patriot">{{cite web |url={{Google books|iWK7AAAAIAAJ |page=PA133 |keywords=Garibaldi+one+of+the+greatest+generals+of+modern+time |text= |plainurl=yes}}|title=Scholar and Patriot|publisher=Manchester University Press|via=Google Books}}</ref> ۽ ڏکڻ آمريڪا ۽ يورپ ۾ پنهنجي فوجي ڪارنامن سبب "ٻن جهانن جو هيرو" طور سڃاتو ويندڙ،<ref>{{Cite web|title=Giuseppe Garibaldi (Italian revolutionary)|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/225978/Giuseppe-Garibaldi|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140226091529/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/225978/Giuseppe-Garibaldi|archive-date=26 February 2014|access-date=6 March 2014}}</ref> جنهن ڪيترين فوجي مهمن ۾ وڙهيو، جيڪي [[اٽلي جو اتحاد|اطالوي اتحاد]] تائين پهتيون }} نوجوان اٽلي جو سڀ کان مشهور ميمبر انقلابي ۽ جنرل [[جوزيپي گاريبالدي]] هو،<ref>Denis Mack Smith, ''Modern Italy: A Political History'', (University of Michigan Press, 1997) p. 15. A literary echo may be found in the character of Giorgio Viola in Joseph Conrad's ''[[Nostromo]]''.</ref> جنهن ڏکڻ اٽلي ۾ اتحاد لاءِ جمهوري مهم جي اڳواڻي ڪئي. بهرحال، [[سارڊينيا جي بادشاهت (1720–1861)|سارڊينيا جي بادشاهت]] ۾ هائوس آف ساووي جي اطالوي بادشاهت، جنهن جي حڪومت [[ڪاميليو بينسو، ڪائونٽ آف ڪاوير]] هلائي رهيو هو، به متحد اطالوي رياست قائم ڪرڻ جا ارادا رکندي هئي. يورپ ۾ پکڙيل [[1848ع جا لبرل انقلاب|1848ع جي لبرل انقلابن]] جي پس منظر ۾، [[آسٽريا-هنگري|آسٽريا]] خلاف هڪ ناڪام [[پهرين اطالوي آزاديءَ جي جنگ]] جو اعلان ڪيو ويو. 1855ع ۾، سارڊينيا [[ڪريميائي جنگ]] ۾ برطانيا ۽ فرانس جو اتحادي بڻيو.<ref>Enrico Dal Lago, "Lincoln, Cavour, and National Unification: American Republicanism and Italian Liberal Nationalism in Comparative Perspective". ''The Journal of the Civil War Era'' 3#1 (2013): 85–113.; William L. Langer, ed., ''An Encyclopedia of World Cup History''. 4th ed. 1968. pp 704–7.</ref> سارڊينيا 1859ع جي [[ٻي اطالوي آزاديءَ جي جنگ]] ۾ فرانس جي مدد سان آسٽريائي سلطنت خلاف وڙهيو، جنهن جي نتيجي ۾ [[لومباردي]] آزاد ٿي. [[پلومبيئرز معاهدو|پلومبيئرز معاهدي]] جي بنياد تي، سارڊينيا [[ساووي]] ۽ [[نيس]] فرانس کي حوالي ڪيا، اهڙو واقعو جنهن [[نيسارڊ لڏپلاڻ]] جو سبب بڻيو.<ref>{{Cite web|date=28 August 2017|title="Un nizzardo su quattro prese la via dell'esilio" in seguito all'unità d'Italia, dice lo scrittore Casalino Pierluigi|url=https://www.montecarlonews.it/2017/08/28/notizie/argomenti/altre-notizie-1/articolo/un-nizzardo-su-quattro-prese-la-via-dellesilio-in-seguito-allunita-ditalia-dice-lo-scrittore.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200219165302/http://www.montecarlonews.it/2017/08/28/notizie/argomenti/altre-notizie-1/articolo/un-nizzardo-su-quattro-prese-la-via-dellesilio-in-seguito-allunita-ditalia-dice-lo-scrittore.html|archive-date=19 February 2020|access-date=14 May 2021|language=it}}</ref> 1860–1861ع ۾، گاريبالدي نيپلز ۽ سسلي ۾ اتحاد واري مهم جي اڳواڻي ڪئي.<ref>Mack Smith, Denis (1997). ''Modern Italy; A Political History''. Ann Arbor: The University of Michigan Press. {{ISBN|0-4721-0895-6}}.</ref> [[تيانو]] گاريبالدي ۽ [[وڪٽر ايمانوئل ٻيون]]، سارڊينيا جي آخري بادشاهه، جي مشهور ملاقات جو هنڌ هو، جنهن دوران گاريبالدي وڪٽر ايمانوئل سان هٿ ملايو ۽ کيس [[اٽلي جو بادشاهه]] ڪري سلام ڪيو. ڪاوير 1860ع ۾ گاريبالدي جي ڏکڻ اٽلي کي سارڊينيا جي بادشاهت سان اتحاد ۾ شامل ڪرڻ تي راضي ٿيو. ان سان سارڊينيا جي حڪومت کي 17 مارچ 1861ع تي [[اٽلي جي بادشاهت جو اعلان|متحد اطالوي بادشاهت جو اعلان]] ڪرڻ جي اجازت ملي،<ref>{{Cite news|date=17 March 2017|title=Everything you need to know about March 17th, Italy's Unity Day|url=https://www.thelocal.it/20170317/everything-to-know-about-march-17th-italys-unity-unification-risorgimento-day|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170617212538/https://www.thelocal.it/20170317/everything-to-know-about-march-17th-italys-unity-unification-risorgimento-day|archive-date=17 June 2017|access-date=17 July 2017}}</ref> ۽ وڪٽر ايمانوئل ٻيون ان جو پهريون بادشاهه بڻيو. 1865ع ۾ بادشاهت جي گادي تورين کان فلورينس منتقل ڪئي وئي. 1866ع ۾، وڪٽر ايمانوئل ٻيون، [[پروشيا]] سان اتحاد ڪندي [[آسٽرو-پروشين جنگ]] دوران، [[ٽين اطالوي آزاديءَ جي جنگ]] وڙهي، جنهن جي نتيجي ۾ اٽلي [[وينيتو|وينيتيا]] کي پاڻ ۾ شامل ڪيو. آخرڪار، 1870ع ۾، جڏهن فرانس [[فرانڪو-پروشين جنگ]] دوران روم ڇڏي ڏنو، اطالوين [[روم تي قبضو|پاپائي رياستن تي قبضو ڪيو]]، اتحاد مڪمل ٿيو، ۽ گادي روم منتقل ڪئي وئي.<ref name="scholar and patriot"/> === لبرل دور === {{Main|اٽلي جي بادشاهت|اطالوي ڊائاسپورا|اطالوي سلطنت|پهريين عالمي جنگ دوران اٽلي جي فوجي تاريخ}} {{Multiple image | align = right | image1 = VictorEmmanuel2.jpg | width1 = 125 | image2 = Camillo Benso Cavour di Ciseri.jpg | width2 = 141 | footer = [[وڪٽر ايمانوئل ٻيون]] (کاٻي) ۽ [[ڪاميليو بينسو، ڪائونٽ آف ڪاوير]] (ساڄي)، اتحاد جون اهم شخصيتون، ترتيبوار متحد اٽلي جا پهريان بادشاهه ۽ وزيراعظم بڻيا. }} سارڊينيا جو آئين 1861ع ۾ سڄي اٽلي تائين وڌايو ويو، ۽ نئين رياست لاءِ بنيادي آزاديون مهيا ڪيون ويون؛ پر چونڊ قانونن بي ملڪيت طبقن کي ٻاهر رکيو. نئين بادشاهت هڪ پارلياماني آئيني بادشاهت طور هلائي وئي، جنهن تي لبرلن جو غلبو هو. جيئن اتر اٽلي تيزيءَ سان صنعتي ٿيو، ڏکڻ ۽ اتر جا ڳوٺاڻا علائقا غير ترقي يافته ۽ وڌيڪ آبادي وارا رهيا، جنهن سبب لکين ماڻهو لڏپلاڻ ڪرڻ تي مجبور ٿيا ۽ [[اطالوي ڊائاسپورا|وڏي ۽ اثرائتي ڊائاسپورا]] کي هٿي ملي. [[اطالوي سوشلسٽ پارٽي]] طاقت ۾ وڌي، جنهن روايتي لبرل ۽ قدامت پسند اسٽيبلشمينٽ کي چئلينج ڪيو. 19هين صديءَ جي آخري ٻن ڏهاڪن ۾، اٽلي آفريڪا ۾ [[اطالوي اريٽريا|اريٽريا]]، [[اطالوي صوماليا|صوماليا]]، [[اطالوي ٽرپوليطانيا|ٽرپوليطانيا]] ۽ [[اطالوي سيرينيڪا|سيرينيڪا]] کي ماتحت ڪري [[اطالوي سلطنت|نوآبادياتي طاقت]] بڻجي ويو.<ref>{{Cite web |title=The Italian Colonial Empire |url=http://www.allempires.com/article/index.php?q=italian_colonial |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20120224012449/http://www.allempires.com/article/index.php?q=italian_colonial |archive-date=24 February 2012 |access-date=17 June 2012 |publisher=All Empires |quote=At its peak, just before WWII, the Italian Empire comprehended the territories of present time Italy, Albania, Rhodes, Dodecanese, Libya, Ethiopia, Eritrea, the majority of Somalia and the little concession of Tientsin in China}}</ref><ref>(Bosworth (2005), p. 49.)</ref> 1913ع ۾ مردن لاءِ عام ووٽ جو حق اختيار ڪيو ويو. [[پهريين عالمي جنگ]] کان اڳ واري دور تي [[جيوواني جيوليٽي]] جو غلبو رهيو، جيڪو 1892ع ۽ 1921ع جي وچ ۾ پنج ڀيرا وزيراعظم رهيو. [[File:Trento 3 novembre 1918.jpg|thumb|3 نومبر 1918ع تي، فاتح [[ويتوريو وينيتو جي جنگ]] کان پوءِ، [[ترنتو]] ۾ اطالوي گهوڙيسوار]] [[پهريين عالمي جنگ ۾ اٽلي جي شموليت|اٽلي 1915ع ۾ پهريين عالمي جنگ ۾ داخل ٿيو]]، جنهن جو مقصد قومي اتحاد کي مڪمل ڪرڻ هو، تنهنڪري تاريخ نويسيءَ جي نقطه نظر کان ان کي چوٿين اطالوي آزاديءَ جي جنگ به سمجهيو وڃي ٿو،<ref>{{Cite web|date=6 March 2015|title=Il 1861 e le quattro Guerre per l'Indipendenza (1848–1918) |url=http://www.piacenzaprimogenita150.it/index.php?it%2F176%2Fil-1861-e-le-quattro-guerre-per-lindipendenza-1848-1918|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20220319075828/http://www.piacenzaprimogenita150.it/index.php?it%2F176%2Fil-1861-e-le-quattro-guerre-per-lindipendenza-1848-1918|archive-date=19 March 2022|access-date=12 March 2021|language=it}}</ref> جيئن [[اٽلي جو اتحاد|اٽلي جي اتحاد]] جي پڄاڻي.<ref>{{Cite web|title=La Grande Guerra nei manifesti italiani dell'epoca|url=http://www.beniculturali.it/mibac/export/MiBAC/sito-MiBAC/Contenuti/MibacUnif/Eventi/visualizza_asset.html_1239896580.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20150923183754/http://www.beniculturali.it/mibac/export/MiBAC/sito-MiBAC/Contenuti/MibacUnif/Eventi/visualizza_asset.html_1239896580.html|archive-date=23 September 2015|access-date=12 March 2021|language=it}}; {{Cite book|last=Genovesi|first=Piergiovanni|url=https://books.google.com/books?id=_LntMIUOXngC&q=%22quarta+guerra+d%27indipendenza%22&pg=PA41|title=Il Manuale di Storia in Italia, di Piergiovanni Genovesi|date=11 June 2009|publisher=FrancoAngeli|isbn=978-8-8568-1868-0|language=it|access-date=12 March 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20240116110143/https://books.google.com/books?id=_LntMIUOXngC&q=%22quarta+guerra+d%27indipendenza%22&pg=PA41#v=snippet&q=%22quarta%20guerra%20d'indipendenza%22&f=false|archive-date=16 January 2024|url-status=live}}</ref> اٽلي، جيڪو ظاهري طور [[جرمن سلطنت|جرمن]] ۽ [[آسٽرو-هنگريائي]] سلطنتن سان [[ٽرپل الائنس (1882)|ٽرپل الائنس]] ۾ اتحادي هو، 1915ع ۾ [[پهريين عالمي جنگ جا اتحادي|اتحادين]] سان شامل ٿيو، ۽ [[لنڊن جو معاهدو (1915)|وعدي]] تحت پهريين عالمي جنگ ۾ داخل ٿيو، جنهن ۾ وڏن علائقائي فائدن جو واعدو شامل هو: اولهه [[انر ڪارنيولا]]، اڳوڻو [[آسٽريائي لٽرل]] ۽ [[دلماتيا]]، گڏوگڏ [[عثماني سلطنت]] جا ڪجهه حصا. اتحادي فتح ۾ ملڪ جي حصي سبب ان کي "[[بگ فور (پهريين عالمي جنگ)|بگ فور]]" طاقتن مان هڪ جي حيثيت ملي. فوج جي ٻيهر تنظيم ۽ جبري ڀرتي اطالوي فتحن جو سبب بڻيا. آڪٽوبر 1918ع ۾، اطالوين هڪ وڏي جارحاڻي مهم شروع ڪئي، جيڪا [[ويتوريو وينيتو جي جنگ]] ۾ فتح تي ختم ٿي.<ref>Burgwyn, H. James: ''Italian foreign policy in the interwar period, 1918–1940.'' Greenwood Publishing Group, 1997. p. 4. {{ISBN|0-2759-4877-3}}. Schindler, John R.: ''Isonzo: The Forgotten Sacrifice of the Great War.'' Greenwood Publishing Group, 2001. p. 303. {{ISBN|0-2759-7204-6}}. Mack Smith, Denis: ''Mussolini.'' Knopf, 1982. p. 31. {{ISBN|0-3945-0694-4}}.</ref> هن اطالوي محاذ تي جنگ جي پڄاڻي ڪئي، آسٽرو-هنگريائي سلطنت جي ٽٽڻ کي يقيني بڻايو، ۽ ٻن هفتن کان به گهٽ عرصي ۾ جنگ کي [[جرمني سان جنگبندي|ختم ڪرڻ]] ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو. جنگ دوران 650,000 کان وڌيڪ اطالوي سپاهي ۽ ايترا ئي عام شهري مارجي ويا،<ref>{{Cite book|last=Mortara|first=G|title=La Salute pubblica in Italia durante e dopo la Guerra|publisher=Yale University Press|year=1925|location=New Haven}}</ref> ۽ بادشاهت ڏيوالپڻي جي ڪناري تي هئي. [[سينٽ-جرمين-آن-لي جو معاهدو (1919)|سينٽ-جرمين-آن-لي جو معاهدو]] (1919) ۽ [[راپالو جو معاهدو (1920)|راپالو جو معاهدو]] (1920) [[ترنتينو]] ۽ [[ڏکڻ ٽائرول]]، [[جوليئن مارچ]]، [[استريا]]، [[ڪوارنر نار]] ۽ دلماتيا جي شهر [[زادار|زارا]] کي اٽلي ۾ شامل ڪرڻ جي اجازت ڏني. بعد واري [[روم جو معاهدو (1924)|روم جي معاهدي]] (1924) سبب [[فيومي]] اٽلي سان شامل ٿيو. اٽلي کي لنڊن جي معاهدي ۾ واعدو ڪيل ٻيا علائقا نه مليا، تنهنڪري [[بينيتو موسوليني]] هن نتيجي کي "[[ڪٽيل فتح]]" قرار ڏنو، جنهن [[فاشسٽ اٽلي (1922–1943)|اطالوي فاشزم جي اڀار]] ۾ مدد ڪئي. مورخ "ڪٽيل فتح" کي هڪ "سياسي افسانو" سمجهن ٿا، جنهن کي فاشسٽن [[اطالوي سامراجيت]] کي ڀڙڪائڻ لاءِ استعمال ڪيو.<ref>G.Sabbatucci, ''La vittoria mutilata'', in AA.VV., ''Miti e storia dell'Italia unita'', Il Mulino, Bologna 1999, pp.101–106</ref> اٽلي کي [[قومون جي ليگ]] جي ايگزيڪيوٽو ڪائونسل ۾ مستقل سيٽ ملي. === فاشسٽ حڪومت ۽ ٻي عالمي جنگ === {{Main|فاشسٽ اٽلي|ٻي عالمي جنگ دوران اٽلي جي فوجي تاريخ|اطالوي مهم (ٻي عالمي جنگ)|اٽلي ۾ هولوڪاسٽ}} [[File:Mussolini mezzobusto.jpg|thumb|upright=.7|left|فاشسٽ آمر [[بينيتو موسوليني]] پاڻ کي ''[[دوچي]]'' سڏائيندو هو ۽ 1922ع کان [[اٽلي ۾ فاشسٽ حڪومت جو زوال|1943ع ۾ پنهنجي معزولي]] تائين ملڪ تي حڪومت ڪئي.]] عظيم جنگ جي تباهي کان پوءِ پيدا ٿيل [[ٻه ڳاڙها سال|سوشلسٽ تحريڪن]]، جيڪي [[روسي انقلاب]] کان متاثر هيون، سڄي اٽلي ۾ جوابي انقلاب ۽ دٻاءُ جو سبب بڻيون. لبرل اسٽيبلشمينٽ، سوويت طرز جي انقلاب کان ڊڄندي، موسوليني جي اڳواڻي هيٺ ننڍي [[نيشنل فاشسٽ پارٽي]] جي حمايت شروع ڪئي. آڪٽوبر 1922ع ۾، نيشنل فاشسٽ پارٽي جي [[بليڪ شرٽس]] هڪ [[عوامي مظاهرو]] ۽ "[[روم ڏانهن مارچ]]" وارو ڪُو منظم ڪيو. بادشاهه [[وڪٽر ايمانوئل ٽيون]] موسوليني کي [[اٽلي جو وزيراعظم|وزيراعظم]] مقرر ڪيو، هٿياربند ٽڪراءَ کان سواءِ اقتدار فاشسٽن ڏانهن منتقل ڪندي.<ref>{{Cite book|last=Lyttelton|first=Adrian|title=The Seizure of Power: Fascism in Italy, 1919–1929 |date=2008|publisher=Routledge|isbn=978-0-4155-5394-0|location=New York|pages=75–77}}; {{Cite news|title=March on Rome {{!}} Italian history|url=https://www.britannica.com/event/March-on-Rome|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150504055509/http://www.britannica.com/EBchecked/topic/508871/March-on-Rome|archive-date=4 May 2015|access-date=25 July 2017|work=Encyclopædia Britannica}}</ref> موسوليني سياسي پارٽين تي پابندي وڌي ۽ ذاتي آزاديون گهٽايون، آمريت قائم ڪندي. انهن قدمن عالمي ڌيان حاصل ڪيو ۽ [[نازي جرمني]] ۽ [[شاهي جاپان]] ۾ ساڳين آمريتن کي متاثر ڪيو. [[فاشزم]] اطالوي قومپرستي ۽ سامراجيت تي ٻڌل هو، ۽ رومي ۽ [[وينسي سلطنت|وينسي سلطنتن]] جي ورثي جي بنياد تي [[ارڊينٽزم|ارڊينٽسٽ دعوائن]] وسيلي اطالوي ملڪيتن کي وڌائڻ چاهيندو هو.<ref>{{Cite book|last=Rodogno|first=Davide|author-link=Davide Rodogno|title=Fascism's European Empire: Italian Occupation during the Second World War|date=2006|publisher=Cambridge University Press|location=Cambridge, England|page=88}}; {{Cite book|last=Kallis|first=Aristotle A.|title=Fascist ideology: territory and expansionism in Italy and Germany, 1922–1945 |date=2000|publisher=Routledge|location=London, England; New York City, USA|pages=41}}; {{Cite book|last1=Ball|first1=Terence|title=The Cambridge History of Twentieth-Century Political Thought|last2=Bellamy|first2=Richard|pages=133}}; {{Cite book|last=Stephen J. Lee|url=https://books.google.com/books?id=u-mm5UDlzBEC&pg=PA157|title=European Dictatorships, 1918–1945 |date=2008|publisher=Routledge|isbn=978-0-4154-5484-1|pages=157–158|access-date=8 February 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211001320/https://books.google.com/books?id=u-mm5UDlzBEC&pg=PA157#v=onepage&q&f=false|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}</ref> انهيءَ سبب فاشسٽ [[مداخلت پسند پرڏيهي پاليسي]] ۾ مصروف رهيا. 1935ع ۾، موسوليني [[ٻي اطالو-ابيسينيائي جنگ|ايٿوپيا تي حملو ڪيو]] ۽ [[اطالوي اوڀر آفريڪا]] قائم ڪيو، جنهن جي نتيجي ۾ عالمي اڪيلائي پيدا ٿي. اٽلي [[قومون جي ليگ]] مان نڪري ويو. پوءِ اٽلي [[اسٽيل جو معاهدو|نازي جرمني سان اتحاد]] ڪيو ۽ [[ٽرائيپارٽائيٽ پيڪٽ|جاپاني سلطنت]] سان گڏ ٿيو، ۽ [[اسپيني گهرو جنگ]] ۾ [[فرانسسڪو فرانڪو]] جي مضبوط حمايت ڪئي. اپريل 1939ع ۾، اٽلي [[البانيا تي اطالوي حملو|البانيا تي حملو ڪيو]]. اٽلي 10 جون 1940ع تي ٻي عالمي جنگ ۾ داخل ٿيو. ان تاريخ تائين فرانس عملي طور [[فرانس جي جنگ]] هارائي چڪو هو. مختلف وقتن تي، اطالوي [[برطانوي صومالي لينڊ تي اطالوي قبضو|برطانوي صومالي لينڊ]]، [[مصر تي اطالوي حملو|مصر]]، [[بلقان مهم (ٻي عالمي جنگ)|بلقان]] ۽ اوڀر محاذن تي اڳتي وڌيا. بهرحال، اهي [[اوڀر محاذ تي اطالوي شموليت|اوڀر محاذ]] سان گڏ [[اوڀر آفريقي مهم (ٻي عالمي جنگ)|اوڀر آفريقي]] ۽ [[اتر آفريقي مهم|اتر آفريقي]] مهمن ۾ شڪست کائي ويا، ۽ آفريڪا ۽ بلقان ۾ پنهنجا علائقا وڃائي ويٺا. [[اطالوي جنگي ڏوهه|اطالوي جنگي ڏوهن]] ۾ [[عدالت کان ٻاهر قتل]] ۽ [[نسلي صفائي]] شامل هئا،<ref>James H. Burgwyn (2004). [http://www.ingentaconnect.com/content/routledg/rmis/2004/00000009/00000003/art00005 General Roatta's war against the partisans in Yugoslavia: 1942] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130921054155/http://www.ingentaconnect.com/content/routledg/rmis/2004/00000009/00000003/art00005|date=21 September 2013}}, Journal of Modern Italian Studies, Volume 9, Number 3, pp. 314–329(16)</ref> جن ۾ لڳ ڀڳ 25,000 ماڻهن، خاص طور يوگوسلاوين، کي [[اطالوي حراستي ڪيمپ|اطالوي حراستي ڪيمپن]] ۽ ٻين هنڌن ڏانهن جلاوطن ڪيو ويو. [[يوگوسلاو پارٽيزنز]] جنگ دوران ۽ ان کان پوءِ نسلي اطالوي آبادي خلاف پنهنجا ڏوهه ڪيا، جن ۾ [[فوئبي قتل عام]] شامل هئا. جولاءِ 1943ع ۾ [[سسلي تي اتحادي حملو]] شروع ٿيو، جنهن 25 جولاءِ تي [[اٽلي ۾ فاشسٽ حڪومت جو زوال|فاشسٽ حڪومت جي خاتمي]] جو سبب بڻيو. بادشاهه [[وڪٽر ايمانوئل ٽيون]] جي حڪم سان موسوليني کي معزول ۽ گرفتار ڪيو ويو. 3 سيپٽمبر تي، اٽلي [[ڪاسيبلي جي جنگبندي]] تي صحيح ڪئي،<!-- it became effective on 8 Sept---> جنهن برطانيا ۽ آمريڪا سان جنگ ختم ڪئي. جرمن، اطالوي فاشسٽن جي مدد سان، اتر ۽ وچ اٽلي تي ڪنٽرول حاصل ڪرڻ ۾ ڪامياب ٿيا ([[آپريشن آڪسي]]). ملڪ جنگ جو ميدان رهيو، جڏهن ته اتحادي ڏکڻ کان اڳتي وڌندا رهيا. [[File:01 partigiani a milano1.jpg|thumb|اپريل 1945ع ۾ [[اٽلي جي آزادي]] تائين پهچندڙ آخري بغاوت دوران ميلان ۾ [[اطالوي مزاحمتي تحريڪ|اطالوي پارٽيزن]]]] اتر ۾، جرمنن [[اطالوي سماجي جمهوريه]] (RSI) قائم ڪئي، جيڪا هڪ نازي [[ڪٺ پتلي رياست]] ۽ [[سهڪاريت پسند|سهڪاريت پسند]] حڪومت هئي، جنهن ۾ موسوليني کي جرمن پيراٽروپرن طرفان [[گران ساسو ريڊ|بچائڻ]] کان پوءِ اڳواڻ مقرر ڪيو ويو. اطالوي فوجن جو باقي حصو [[اطالوي هم جنگي فوج]] ۾ منظم ڪيو ويو، جنهن اتحادي طاقتن سان گڏ وڙهيو، جڏهن ته موسوليني سان وفادار ٻيون اطالوي فوجون [[نيشنل ريپبلڪن آرمي]] ۾ جرمنن سان گڏ وڙهڻ لاءِ چونڊيو. جرمن فوجن، RSI جي سهڪار سان، قتل عام ڪيا ۽ هزارين يهودين کي موت جي ڪيمپن ڏانهن جلاوطن ڪيو. جنگبندي کان پوءِ واري دور ۾ [[اطالوي مزاحمت]] اڀري، جنهن [[آپريشن آڪسي|نازي جرمن قابضن]] ۽ سهڪاريت پسندن خلاف گوريلا جنگ وڙهي.<ref>G. Bianchi, ''La Resistenza'', in: AA.VV., ''Storia d'Italia'', vol. 8, pp. 368–369.</ref> هن دور جو هڪ پاسو [[اطالوي گهرو جنگ]] هو، ڇاڪاڻ⁠تہ پارٽيزنن ۽ فاشسٽ RSI فوجن جي وچ ۾ ويڙهه ٿي.<ref>{{Cite web|title=Storia della guerra civile in Italia|url=http://www.istitutobiggini.it/storia_pisano.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20221013183444/https://www.istitutobiggini.it/storia_pisano.pdf|archive-date=13 October 2022|access-date=28 August 2023}}; See the books from Italian historian [[Giorgio Pisanò]] ''Storia della guerra civile in Italia'', 1943–1945, 3 voll., Milano, FPE, 1965 and the book ''L'Italia della guerra civile'' ("Italy of civil war"), published in 1983 by the Italian writer and journalist [[Indro Montanelli]] as the fifteen volume of the ''Storia d'Italia'' ("History of Italy") by the same author.</ref><ref>{{Cite book|last=Pavone|first=Claudio|title=Una guerra civile. Saggio storico sulla moralità della Resistenza|date=1991|publisher=Bollati Boringhieri|isbn=8-8339-0629-9|location=Torino|page=238|language=it}}</ref> اپريل 1945ع ۾، جڏهن شڪست ويجهي هئي، موسوليني اتر طرف ڀڄڻ جي ڪوشش ڪئي،<ref>{{Citation|last=Viganò|first=Marino|title=Un'analisi accurata della presunta fuga in Svizzera|date=2001|work=Nuova Storia Contemporanea|volume=3|language=it}}</ref> پر پارٽيزنن هٿان پڪڙيو ويو ۽ [[بينيتو موسوليني جو موت|فوري طور قتل ڪيو ويو]].<ref>{{Cite news|date=28 April 1945|title=1945: Italian partisans kill Mussolini |url=https://news.bbc.co.uk/onthisday/hi/dates/stories/april/28/newsid_3564000/3564529.stm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20111126075555/http://news.bbc.co.uk/onthisday/hi/dates/stories/april/28/newsid_3564000/3564529.stm|archive-date=26 November 2011|access-date=17 October 2011|publisher=BBC News}}</ref> دشمنيون 29 اپريل 1945ع تي ختم ٿيون، [[ڪازيرتا جي هٿيار ڦٽا ڪرڻ|جڏهن اٽلي ۾ جرمن فوجن هٿيار ڦٽا ڪيا]]. جنگ ۾ لڳ ڀڳ اڌ ملين اطالوي مارجي ويا،<ref>{{Cite encyclopedia|title=Italy – Britannica Online Encyclopedia|encyclopedia=Encyclopædia Britannica|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297474/Italy|access-date=2 August 2010|archive-url=https://web.archive.org/web/20120306095718/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297474/Italy|archive-date=6 March 2012|url-status=live}}</ref> سماج ورهائجي ويو، ۽ معيشت لڳ ڀڳ تباهه ٿي وئي؛ 1944ع ۾ في فرد آمدني 1900ع کان پوءِ سڀ کان هيٺين سطح تي هئي.<ref>{{Cite book|title=Liberal and fascist Italy, 1900–1945 |date=2002|publisher=Oxford University Press|editor-last=Lyttelton|editor-first=Adrian|page=13}}</ref> جنگ کان پوءِ اطالوي جمهوريت پسندي ٻيهر اڀري، جنهن [[1946ع اطالوي اداراتي ريفرنڊم]] ڏانهن واٽ هموار ڪئي.<ref>{{Cite encyclopedia|title=Italia|encyclopedia=Dizionario enciclopedico italiano|publisher=[[Treccani]]|date=1970|volume=VI|page=456|language=it}}</ref> === جمهوري دور === {{Main|اطالوي جمهوريه جي تاريخ}} اٽلي 2 جون تي ٿيل 1946ع جي ريفرنڊم کان پوءِ جمهوريه بڻيو،<ref>{{Cite AV media|url=https://archive.org/details/1946-06-06_Damage_Foreshadows_A-Bomb_Test|title=Damage Foreshadows A-Bomb Test, 1946/06/06 (1946) |publisher=[[Universal Newsreel]]|year=1946|access-date=22 February 2012}}</ref> اهو ڏينهن ان کان پوءِ ''[[جمهوريه جو عيد]]'' طور ملهايو وڃي ٿو. اها پهريون ڀيرو هئي جو عورتن قومي سطح تي ووٽ ڏنو.<ref>{{Cite web|title=Italia 1946: le donne al voto, dossier a cura di Mariachiara Fugazza e Silvia Cassamagnaghi |url=http://www.insmli.it/pubblicazioni/35/Voto%20donne%20versione%20def.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110520041048/http://www.insmli.it/pubblicazioni/35/Voto%20donne%20versione%20def.pdf|archive-date=20 May 2011|access-date=30 May 2011}}; {{Cite news|title=La prima volta in cui le donne votarono in Italia, 75 anni fa|url=https://www.ilpost.it/2021/03/10/primo-voto-italia-donne-10-marzo-1946|access-date=24 August 2021|work=Il Post|date=10 March 2021|language=it-IT|archive-date=23 August 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210823162103/https://www.ilpost.it/2021/03/10/primo-voto-italia-donne-10-marzo-1946|url-status=live}}</ref> وڪٽر ايمانوئل ٽئين جي پٽ، [[امبيرتو ٻيون]]، کي تخت ڇڏڻ تي مجبور ڪيو ويو. [[اٽلي جو آئين|جمهوري آئين]] 1948ع ۾ منظور ڪيو ويو. [[اٽلي ۽ اتحادي طاقتن جي وچ ۾ پيرس جو معاهدو]] تحت، [[ايڊرياٽڪ سمنڊ]] جي ڀرسان علائقا [[سوشلسٽ وفاقي جمهوريه يوگوسلاويا|يوگوسلاويا]] سان شامل ڪيا ويا، جنهن جي نتيجي ۾ [[استريائي-دلماتيني لڏپلاڻ]] ٿي، جنهن ۾ لڳ ڀڳ 300,000 [[استريائي اطالوي|استريائي]] ۽ [[دلماتيني اطالوي]] لڏي ويا.<ref>{{Cite web|last=Tobagi|first=Benedetta|title=La Repubblica italiana {{!}} Treccani, il portale del sapere|url=http://www.treccani.it/scuola/lezioni/storia/la_repubblica_italiana.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20160305001726/http://www.treccani.it/scuola/lezioni/storia/la_repubblica_italiana.html|archive-date=5 March 2016|access-date=28 January 2015|publisher=Treccani.it}}</ref> اٽلي پنهنجون سڀ نوآبادياتي ملڪيتون وڃايون، جنهن سان [[اطالوي سلطنت]] ختم ٿي. [[File:Alcide de Gasperi 2.jpg|thumb|upright=.7|[[الچيدي دي گاسپري]]، جمهوريه جو [[اٽلي جي وزيراعظمن جي فهرست|پهريون]] [[اٽلي جو وزيراعظم]] ۽ [[يورپي يونين جا باني پيءُ|يورپي يونين جي باني پيئرن]] مان هڪ]] ڪميونسٽ قبضي جي خوف [[1948ع جي اطالوي عام چونڊن]] ۾ فيصلائتو ڪردار ادا ڪيو، جتي [[ڪرسچن ڊيموڪريسي (اٽلي)|ڪرسچن ڊيموڪريٽن]]، [[الچيدي دي گاسپري]] جي اڳواڻي هيٺ، وڏي اڪثريت سان فتح حاصل ڪئي.<ref>{{Cite book|last1=Lawrence S. Kaplan|url=https://books.google.com/books?id=UV-ti1sYcbcC|title=NATO 1948: The Birth of the Transatlantic Alliance |last2=Morris Honick|date=2007|publisher=Rowman & Littlefield|isbn=978-0-7425-3917-4|pages=52–55|access-date=5 January 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20240116110143/https://books.google.com/books?id=UV-ti1sYcbcC|archive-date=16 January 2024|url-status=live}}; {{Cite book|author=Robert Ventresca|title=From Fascism to Democracy: Culture and Politics in the Italian Election of 1948 |publisher=University of Toronto Press|date=2004|pages=236–37}}</ref> نتيجي طور، 1949ع ۾ اٽلي [[نيٽو]] جو ميمبر بڻيو. [[مارشل پلان]] معيشت کي بحال ڪيو، جنهن 1960ع واري ڏهاڪي جي آخر تائين هڪ اهڙو دور ڏٺو جيڪو [[اطالوي معاشي معجزو]] جي نالي سان مشهور آهي. 1950ع واري ڏهاڪي ۾ اٽلي [[يورپي برادرين]] جو باني ملڪ بڻيو، جيڪي بعد ۾ يورپي يونين جو بنياد بڻيون. 1960ع واري ڏهاڪي جي آخر کان 1980ع واري ڏهاڪي جي شروعات تائين، ملڪ ''[[ليڊ جا سال (اٽلي)|ليڊ جا سال]]'' نالي دور مان گذريو، جيڪو معاشي مشڪلاتن، خاص طور تي [[1973ع جو تيل بحران]]، سماجي تڪرارن ۽ دهشتگرد حملا ۽ قتل عام جي واقعن سان نمايان هو.<ref>{{Cite web|year=1995|title=Commissione parlamentare d'inchiesta sul terrorismo in Italia e sulle cause della mancata individuazione dei responsabili delle stragi (Parliamentary investigative commission on terrorism in Italy and the failure to identify the perpetrators)|url=http://www.isn.ethz.ch/php/documents/collection_gladio/report_ital_senate.pdf|archive-url=https://web.archive.org/web/20060819211212/http://www.isn.ethz.ch/php/documents/collection_gladio/report_ital_senate.pdf|archive-date=19 August 2006|access-date=2 May 2006|language=it}}; {{In lang|en|it|fr|de}} {{Cite web|title=Secret Warfare: Operation Gladio and NATO's Stay-Behind Armies|url=http://www.isn.ethz.ch/php/collections/coll_gladio.htm#Documents|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20060425182721/http://www.isn.ethz.ch/php/collections/coll_gladio.htm|archive-date=25 April 2006|access-date=2 May 2006|publisher=Swiss Federal Institute of Technology / International Relation and Security Network}}; {{Cite web|date=24 June 2000|title=Clarion: Philip Willan, Guardian, 24 June 2000, p. 19 |url=http://www.cambridgeclarion.org/press_cuttings/us.terrorism_graun_24jun2000.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100329113138/http://www.cambridgeclarion.org/press_cuttings/us.terrorism_graun_24jun2000.html|archive-date=29 March 2010|access-date=24 April 2010|publisher=Cambridgeclarion.org}}</ref> معيشت ٻيهر بحال ٿي ۽ اٽلي 1970ع واري ڏهاڪي ۾ [[جي-7]] ۾ شامل ٿيڻ کان پوءِ دنيا جي پنجين وڏي صنعتي قوم بڻجي ويو. بهرحال، قومي قرض مجموعي ملڪي پيداوار (GDP) جي 100 سيڪڙو کان به وڌي ويو. 1992ع ۽ 1993ع جي وچ ۾، حڪومت جي نون مافيا مخالف قدمن جي نتيجي ۾ اٽلي [[سسلين مافيا]] طرفان ڪيل دهشتگرد حملن کي منهن ڏنو.<ref>{{Cite web|date=8 March 2012|title=New Arrests for Via D'Amelio Bomb Attack|url=https://www.corriere.it/International/english/articoli/2012/03/08/borsellino.shtml|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20121013204755/http://www.corriere.it/International/english/articoli/2012/03/08/borsellino.shtml|archive-date=13 October 2012|access-date=9 February 2019|website=Corriere della Sera}}</ref> ووٽر، جيڪي سياسي جمود، وڏي عوامي قرضي ۽ [[اٽلي ۾ بدعنواني|بدعنواني]] کان مايوس هئا، جيڪا [[ماني پوليتي|صاف هٿن]] واري جاچ ذريعي ظاهر ٿي، بنيادي سڌارن جو مطالبو ڪرڻ لڳا. ڪرسچن ڊيموڪريٽ، جيڪي لڳ ڀڳ 50 سالن تائين حڪومت ڪندا رهيا هئا، بحران جو شڪار ٿيا ۽ ٽٽي مختلف ڌڙن ۾ ورهائجي ويا.<ref>The so-called "Second Republic" was born by forceps: not with a revolt of Algiers, but formally under the same Constitution, with the mere replacement of one ruling class by another: {{Cite journal|last=Buonomo|first=Giampiero|year=2015|title=Tovaglie pulite|journal=Mondoperaio Edizione Online}}</ref> ڪميونسٽن پاڻ کي هڪ [[سماجي جمهوريت پسند]] قوت طور ٻيهر منظم ڪيو. 1990ع ۽ 2000ع واري ڏهاڪن دوران، [[مرڪز-ساڄي اتحاد (اٽلي)|مرڪز-ساڄي اتحاد]] (جنهن تي ميڊيا جي واپاري شخصيت [[سلويو برلسڪوني]] جو غلبو هو) ۽ [[مرڪز-کاٻي اتحاد (اٽلي)|مرڪز-کاٻي اتحاد]] (جنهن جي اڳواڻي پروفيسر [[رومانو پروڊي]] ڪندو هو) باري باري حڪومت ڪندا رهيا. 21هين صديءَ جي شروعات ۾، اٽلي سياسي ۽ معاشي عدم استحڪام جي هڪ ڊگهي دور مان گذريو، جيڪو بين الاقوامي بحرانن کان گهڻو متاثر ٿيو. 2008ع ۾ شروع ٿيندڙ [[عظيم معاشي بحران]] جا اثر ملڪ جي معيشت ۽ عوامي ماليات تي گهرا پيا، جنهن جي نتيجي ۾ [[سخت مالي پاليسيون]] اختيار ڪيون ويون ۽ استحڪام ۽ عالمي اعتبار کي يقيني بڻائڻ لاءِ [[ٽيڪنوڪريٽ]] يا وسيع اتحادي حڪومتن تي وڌيڪ ڀروسو ڪيو ويو.<ref>{{Cite news|last=Hooper|first=John|date=16 November 2011|title=Mario Monti appoints technocrats to steer Italy out of economic crisis|url=https://www.theguardian.com/world/2011/nov/16/mario-monti-technocratic-cabinet-italy|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200319230844/https://www.theguardian.com/world/2011/nov/16/mario-monti-technocratic-cabinet-italy|archive-date=19 March 2020|access-date=19 March 2020|work=The Guardian}}</ref> [[File:Imigrantes salvos no Mar Mediterrâneo - SALVAMAR 2015 (52149723177).jpg|300px|thumb|[[غير قانوني مهاجر]]، جيڪي 5 سيپٽمبر 2015ع تي [[ڪاتانيا]] جي اطالوي بندرگاهه ڏانهن [[بحر روم]] ذريعي سفر ڪري رهيا آهن]] 2010ع واري ڏهاڪي دوران، نئين وزيراعظم [[ماتيو رينزي]] طرفان ادارتي سڌارا متعارف ڪرائڻ جون ڪوششون ڪيون ويون، جن جو مقصد سياسي نظام کي وڌيڪ مؤثر بڻائڻ ۽ انتظامي شاخ کي مضبوط ڪرڻ هو، پر اهي تجويزون [[2016ع جو اطالوي آئيني ريفرنڊم]] ۾ رد ٿي ويون.<ref>{{Cite news|date=12 December 2016|title=New Italian PM Paolo Gentiloni sworn in|url=https://www.bbc.co.uk/news/world-europe-38295549|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20191129122857/https://www.bbc.co.uk/news/world-europe-38295549|archive-date=29 November 2019|access-date=19 March 2020|publisher=BBC News}}</ref> ساڳئي وقت، [[يورپي مهاجر بحران]] اٽلي کي [[يورپي يونين]] ۾ داخل ٿيڻ جي هڪ اهم مرڪزي دروازي جي حيثيت ڏني، ڇاڪاڻ⁠تہ وڏي تعداد ۾ مهاجر ۽ پناهه گهرندڙ [[بحر روم]] رستي يورپ پهتا،<ref>{{Cite news|date=21 May 2018|title=What will Italy's new government mean for migrants?|url=https://www.thelocal.it/20180521/what-will-italys-new-government-mean-for-migrants|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190401231010/https://www.thelocal.it/20180521/what-will-italys-new-government-mean-for-migrants|archive-date=1 April 2019|access-date=8 June 2018|work=The Local Italy}}</ref> خاص طور تي سب-صحارا آفريڪا مان.<ref>{{Cite news|date=18 July 2017|title=African migrants fear for future as Italy struggles with surge in arrivals|url=https://www.reuters.com/article/us-italy-migrants-africa/african-migrants-fear-for-future-as-italy-struggles-with-surge-in-arrivals-idUSKBN1A30QD|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190402002627/https://www.reuters.com/article/us-italy-migrants-africa/african-migrants-fear-for-future-as-italy-struggles-with-surge-in-arrivals-idUSKBN1A30QD|archive-date=2 April 2019|access-date=8 June 2018|work=Reuters}}</ref> هن صورتحال جا اهم سماجي ۽ سياسي اثر ٿيا، جنهن سبب اميگريشن بابت عوامي بحث وڌيو ۽ [[عوام پسند]] سياسي پارٽين جي حمايت ۾ واڌ آئي.<ref>{{Cite news|title=Italy starts to show the strains of migrant influx|url=http://www.thelocal.it/20150519/migrant-surge-tests-italys-humanitarian-instincts|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170429061446/https://www.thelocal.it/20150519/migrant-surge-tests-italys-humanitarian-instincts|archive-date=29 April 2017|access-date=10 January 2017|work=[[The Local]]}}; {{Cite news|title=Italy's far right jolts back from dead|url=http://www.politico.eu/article/italys-other-matteo-salvini-northern-league-politicians-media-effettosalvini|access-date=10 January 2017|work=Politico|date=3 February 2016|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170119122156/http://www.politico.eu/article/italys-other-matteo-salvini-northern-league-politicians-media-effettosalvini|archive-date=19 January 2017}}</ref><ref>{{Cite news|date=24 May 2018|title=Opinion – The Populists Take Rome|url=https://www.nytimes.com/2018/05/24/opinion/populists-rome-five-star-movement.html|url-access=subscription|url-status=live|archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20220103/https://www.nytimes.com/2018/05/24/opinion/populists-rome-five-star-movement.html|archive-date=3 January 2022|access-date=2 June 2018|work=The New York Times}}{{Cbignore}}</ref> [[اٽلي ۾ ڪووڊ-19 وبا|ڪووڊ-19 وبا]]، جيڪا 2020ع ۾ شروع ٿي، ملڪ جي عوامي صحت ۽ معاشي ڪارڪردگي کي سخت متاثر ڪيو، ۽ اڳ ۾ موجود ڍانچائي ڪمزورين کي وڌيڪ نمايان بڻايو.<ref>{{Cite news|last=Ellyatt|first=Holly|date=19 March 2020|title=Italy's lockdown will be extended, prime minister says as death toll spikes and hospitals struggle|url=https://www.cnbc.com/2020/03/19/italys-death-rate-reaches-record-high-hospitals-in-lombardy-struggle.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200319084719/https://www.cnbc.com/2020/03/19/italys-death-rate-reaches-record-high-hospitals-in-lombardy-struggle.html|archive-date=19 March 2020|access-date=19 March 2020|publisher=CNBC}}</ref> ان جي جواب ۾، [[اٽلي ۾ ڪووڊ-19 لاڪ ڊائون|غير معمولي قدم اختيار ڪيا ويا]] ته جيئن معيشت کي سهارو ملي سگهي، جن مان ڪيترائي يورپي سطح تي گڏيل طور هم آهنگ ڪيا ويا.<ref>[https://www.agi.it/economia/news/2020-04-14/coronavirus-fmi-crisi-economica-8331041/ L'Italia pagherà il conto più salato della crisi post-epidemia] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20200527124958/https://www.agi.it/economia/news/2020-04-14/coronavirus-fmi-crisi-economica-8331041|date=27 May 2020}}, AGI</ref><ref>{{Cite web|date=12 February 2021|title=Mario Draghi's new government to be sworn in on Saturday|url=http://www.theguardian.com/world/2021/feb/12/mario-draghis-new-italian-government-to-be-sworn-in-on-saturday|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210419104552/https://www.theguardian.com/world/2021/feb/12/mario-draghis-new-italian-government-to-be-sworn-in-on-saturday|archive-date=19 April 2021|access-date=19 February 2021|website=The Guardian}}</ref> 2022ع ۾، [[جورجيا ميلوني]] اٽلي جي پهرين خاتون وزيراعظم طور حلف کنيو.<ref>{{Cite news|date=21 October 2022|title=Who is Giorgia Meloni? The rise to power of Italy's new far-right PM|url=https://www.bbc.com/news/world-europe-63351655|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20221024023546/https://www.bbc.com/news/world-europe-63351655|archive-date=24 October 2022|access-date=24 October 2022|publisher=BBC News}}</ref> == جاگرافي == {{Main|اٽلي جي جاگرافي}} {{Further|اٽلي جي ارضيات|اٽلي ۾ آتش فشاني سرگرمي|اٽلي جي دريائن جي فهرست|اٽلي جي ڍنڍن جي فهرست|اٽلي جي ٻيٽن جي فهرست|اٽلي (جاگرافيائي علائقو)}} [[File:Italy relief location map.jpg|thumb|اٽلي جو جاگرافيائي اُڀار وارو نقشو]] اٽلي، جنهن جو علائقو گهڻي حد تائين [[اٽلي (جاگرافيائي علائقو)|ساڳئي نالي واري جاگرافيائي علائقي]] سان ملي ٿو،<ref name="Treccani">{{Citation |title=Italia |volume=VI |page=413 |year=1970 |publisher=[[Treccani]] |language=it |encyclopedia=Dizionario enciclopedico italiano}}</ref> [[ڏکڻ يورپ]] ۾ واقع آهي<ref>{{Cite web |title=Southern Europe, a peninsula extending into the central Mediterranean Sea, northeast of Tunisia |url=https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20210701235642/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy |archive-date=1 July 2021 |access-date=17 August 2021 |website=The World Factbook |publisher=Central Intelligence Agency}}</ref> (۽ [[اولهه يورپ]] جو حصو پڻ سمجهيو ويندو آهي{{efn|name=WE}})، [[35هين اتر متوازي|35° اتر]] ۽ [[47° اتر]] ويڪرائي ڦاڪن، ۽ [[6هين اوڀر نصف النهار|6° اوڀر]] ۽ [[19هين اوڀر نصف النهار|19° اوڀر]] ڊگهائي ڦاڪن جي وچ ۾. اتر ۾، اولهه کان اوڀر طرف، اٽلي جون سرحدون [[فرانس]]، [[سوئٽزرلينڊ]]، [[آسٽريا]] ۽ [[سلووينيا]] سان ملن ٿيون، ۽ تقريباً [[الپس]] جي آبي ورهاست واري حد تائين پکڙيل آهن، جنهن ۾ [[پو ماٿري]] ۽ [[وينيسيائي ميدان]] شامل آهن. ملڪ [[اطالوي اپٻيٽ]]، [[سسلي]] ۽ [[سارڊينيا]] (جيڪي [[بحر روم]] جا سڀ کان وڏا ٻيٽ آهن)، ۽ [[اٽلي جي ٻيٽن جي فهرست|ڪيترن ننڍن ٻيٽن]] تي مشتمل آهي.<ref name="Treccani" /> اٽلي جا ڪي علائقا الپائن حوض کان ٻاهر به پکڙيل آهن، ۽ ڪجهه ٻيٽ [[يوروشيا]] جي براعظمي کنڊ کان ٻاهر واقع آهن. ملڪ جو ڪل پکيڙ {{Convert|301230|km2|0|abbr=out}} آهي، جنهن مان {{Convert|294020|km2|0|abbr=on}} خشڪي ۽ {{Convert|7210|km2|0|abbr=on}} پاڻي آهي.<ref name="Area">{{Cite web|date=30 October 2014|title=Principali dimensioni geostatistiche e grado di urbanizzazione del Paese|url=https://www.istat.it/it/archivio/137001|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141117054950/https://www.istat.it/it/archivio/137001|archive-date=17 November 2014|access-date=22 March 2019|website=istat.it}}</ref> ٻيٽن سميت، اٽلي جي سامونڊي ڪناري جي ڊيگهه {{Convert|7600|km|0|abbr=off}} آهي، جيڪا [[بحر روم]]، [[ليگورين سمنڊ]]، [[ٽيرينين سمنڊ]]، [[آئيونين سمنڊ]]<ref>{{Cite book|url=https://iho.int/uploads/user/pubs/standards/s-23/S-23_Ed3_1953_EN.pdf|title=Limits of Oceans and Seas|publisher=[[Organisation hydrographique internationale]]|year=1953|edition=3rd|access-date=28 December 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20111008191433/http://www.iho.int/iho_pubs/standard/S-23/S-23_Ed3_1953_EN.pdf|archive-date=8 October 2011|issue=28}}</ref> ۽ [[ايڊرياٽڪ سمنڊ]] سان لڳي ٿي.{{Sfn|Cushman-Roisin|Gačić|Poulain|2001|pp=1–2}} فرانس سان سرحد {{Convert|488|km|0|abbr=on}}، سوئٽزرلينڊ سان {{Convert|740|km|0|abbr=on}}، آسٽريا سان {{Convert|430|km|0|abbr=on}} ۽ سلووينيا سان {{Convert|232|km|0|abbr=on}} ڊگهي آهي. [[سان مارينو]] ۽ [[ويٽيڪن سٽي]] (دنيا جو سڀ کان ننڍو ملڪ ۽ [[هولي سي]] جي انتظام هيٺ عالمي [[ڪيٿولڪ چرچ]] جو مرڪز) اٽلي جي اندر واقع [[انڪليو]] آهن،<ref>{{Cite encyclopedia|year=2012|title=San Marino|encyclopedia=Encyclopædia Britannica|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/521449/San-Marino|access-date=1 March 2011|archive-url=https://web.archive.org/web/20110511180105/http://www.britannica.com/EBchecked/topic/521449/San-Marino|archive-date=11 May 2011|url-status=live}}; {{Cite news|url=https://www.bbc.com/news/world-europe-17994868|title=Vatican country profile|year=2018|publisher=BBC News|access-date=24 August 2018|archive-date=25 August 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20180825011001/https://www.bbc.com/news/world-europe-17994868|url-status=live}}</ref> جڏهن ته [[ڪامپيوني ڊي اٽاليا]] سوئٽزرلينڊ جي اندر واقع هڪ اطالوي [[ايڪسڪليو]] آهي.<ref>{{Cite web|title=Democracy in Figures|url=http://demo.istat.it/index_e.php|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210126215040/http://demo.istat.it/index_e.php|archive-date=26 January 2021|access-date=28 May 2021|website=[[Italian National Institute of Statistics]]}}</ref> سان مارينو سان سرحد {{Convert|39|km|0|abbr=on}} ۽ ويٽيڪن سٽي سان {{Convert|3.2|km|1|abbr=on}} ڊگهي آهي.<ref name=Area/> [[File:Monte Bianco DSF1243-m.jpg|thumb|[[مونٽي بيانڪو]] (مون بلان)، [[اوستا وادي]] ۾، جيڪو [[يورپي يونين]] جو سڀ کان اوچو مقام آهي]] اٽلي جي 35 سيڪڙو کان وڌيڪ زمين جبلن تي مشتمل آهي.<ref name="eug92">{{Cite book|last=Riganti|first=dir. da Alberto|title=Enciclopedia universale Garzanti.|publisher=Garzanti|year=1991|isbn=8-8115-0459-7|edition=Nuova ed. aggiornata e ampliata.|location=Milano}}</ref> [[اپينائن جبل]] اپٻيٽ جي مرڪزي ريڙهه آهن، جڏهن ته [[الپس]] اترين سرحد جو وڏو حصو ٺاهين ٿا، جتي اٽلي جو سڀ کان اوچو مقام [[مونٽي بيانڪو]] (مون بلان) جي چوٽيءَ تي {{Cvt|4810|m|ft}} جي اوچائي تي واقع آهي. ٻيا مشهور جبل [[مونٽي چيروينو]] (ميٽرهورن) ۽ [[ڊولومائيٽس]] آهن. اٽلي جا ڪيترائي حصا [[اٽلي ۾ آتش فشاني سرگرمي|آتش فشاني اصل]] جا آهن. ڏکڻ جا گهڻا ننڍا ٻيٽ ۽ ٻيٽ-گروهه [[آتش فشاني ٻيٽ]] آهن. فعال آتش فشانن ۾ [[ايٽنا جبل]] (سسلي ۾ ۽ يورپ جو سڀ کان وڏو فعال آتش فشان)، [[ولڪانو]]، [[اسٽرومبولي]] ۽ [[ويسوويس]] شامل آهن. اٽلي جون اڪثر [[اٽلي جون دريائون|دريائون]] [[ايڊرياٽڪ سمنڊ]] يا [[ٽيرينين سمنڊ]] ۾ ڇوڙ ڪن ٿيون.<ref>{{Cite web|title=List of Italian rivers|url=http://www.comuni-italiani.it/fiumi|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170916010640/http://www.comuni-italiani.it/fiumi|archive-date=16 September 2017|access-date=30 July 2018|publisher=comuni-italiani.it}}</ref> سڀ کان ڊگهي درياهه [[پو درياهه]] آهي، جيڪو الپس مان نڪري [[پادان ميدان]] مان گذري [[ايڊرياٽڪ سمنڊ]] ۾ ڇوڙ ڪري ٿو.<ref>{{Cite magazine|last=Zwingle|first=Erla|date=May 2002|title=Italy's Po River Punished for centuries by destructive floods, northern Italians stubbornly embrace their nation's longest river, which nurtures rice fields, vineyards, fisheries – and legends|url=http://ngm.nationalgeographic.com/ngm/0205/feature6|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20071223133709/http://ngm.nationalgeographic.com/ngm/0205/feature6|archive-date=23 December 2007|access-date=6 April 2009|magazine=National Geographic}}</ref> [[پو ماٿري]] ملڪ جو سڀ کان وڏو ميدان آهي، جنهن جو پکيڙ {{Convert|46000|km2|abbr=on}} آهي، ۽ ملڪ جي 70 سيڪڙو کان وڌيڪ هيٺاهين زمينن تي مشتمل آهي.<ref name=eug92/> سڀ کان وڏيون ڍنڍون، وڏي کان ننڍي ترتيب سان، [[گاردا ڍنڍ]]، [[ماجوري ڍنڍ]] ۽ [[ڪومو ڍنڍ]] آهن.<ref>{{Cite web|title=Morphometric and hydrological characteristics of some important Italian lakes|url=http://www.iii.to.cnr.it/limnol/cicloac/lagit.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20100205043503/http://www.iii.to.cnr.it/limnol/cicloac/lagit.htm|archive-date=5 February 2010|access-date=3 March 2010|publisher=Istituto per lo Studio degli Ecosistemi|location=Verbania Pallanza}}</ref> [[File:C. l. italicus in MNP.jpg|thumb|upright=.7|[[اطالوي بگھڙ]]، اٽلي جو قومي جانور]] [[اطالوي بگھڙ]] اٽلي جو قومي جانور آهي،<ref>{{Cite web|last=Sheri Foster|date=January 2021|title=What is Italy national animal?|url=https://it.yourtripagent.com/4052-what-is-italy-s-national-animal|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20230109172951/https://it.yourtripagent.com/4052-what-is-italy-s-national-animal|archive-date=9 January 2023|access-date=15 November 2021|website=Yourtrip.com}}; {{Cite web|url=https://www.affaritaliani.it/culturaspettacoli/il-lupo-grigio-degli-appennini-e-l-animale-dell-italia-544778.html|title=Il lupo grigio degli appennini e l animale dell Italia|author=James Hansen|date=June 2018|access-date=15 November 2021|archive-date=26 November 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221126224852/https://www.affaritaliani.it/culturaspettacoli/il-lupo-grigio-degli-appennini-e-l-animale-dell-italia-544778.html|url-status=live}}</ref> جڏهن ته قومي وڻ [[اربوٽس يونيڊو|اسٽرابيري وڻ]] آهي.<ref name="altovastese">{{Cite web|date=3 October 2011|title=Il corbezzolo simbolo dell'Unità d'Italia. Una specie che resiste agli incendi|url=http://www.altovastese.it/cultura/il-corbezzolo-simbolo-unita-italia-specie-che-resiste-agli-incendi|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20160205120852/http://www.altovastese.it/cultura/il-corbezzolo-simbolo-unita-italia-specie-che-resiste-agli-incendi|archive-date=5 February 2016|access-date=25 January 2016|language=it}}</ref> ان جو سبب اهو آهي ته اطالوي بگھڙ، جيڪو [[اپينائن جبل]] ۽ اولهندي [[الپس]] ۾ رهندو آهي، لاطيني ۽ اطالوي ثقافتن ۾ نمايان حيثيت رکي ٿو، جهڙوڪ [[روم جو قيام|روم جي بنياد پوڻ]] واري ڏند ڪٿا ۾،<ref>{{Cite book|last=Livy|title=The history of Rome|publisher=Printed for A. Strahan|others=George Baker (trans.)|year=1797}}</ref> جڏهن ته اسٽرابيري وڻ جا ساوا پن، اڇا گل ۽ ڳاڙها ٻير، جيڪي [[بحر روم]] جي علائقي جا مقامي آهن، قومي جهنڊي جي رنگن جي ياد ڏيارين ٿا.<ref name="altovastese"/> قومي پکي [[اطالوي جهرڪي]] آهي،<ref>{{cite web|title=Passero Italiano: L'uccello nazionale d'Italia|date=18 December 2022|url=https://www.concaternanaoggi.it/passero-italiano-luccello-nazionale-ditalia/|publisher=Conca Ternana Oggi|access-date=22 August 2024|archive-date=22 August 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240822123815/https://www.concaternanaoggi.it/passero-italiano-luccello-nazionale-ditalia/|url-status=live}}</ref> جڏهن ته قومي گل اسٽرابيري وڻ جو گل آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.msn.com/it-it/notizie/mondo/qual-%C3%A8-il-fiore-nazionale-dei-paesi-del-mondo/ss-AA1eWqXE#image=25|title=Il fiore nazionale dell'Italia (e quello degli altri Paesi del mondo)|website=[[MSN]]|access-date=26 August 2024|language=it|archive-date=2 October 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20241002211951/https://www.msn.com/it-it/notizie/mondo/qual-%C3%A8-il-fiore-nazionale-dei-paesi-del-mondo/ss-AA1eWqXE#image=25|url-status=live}}</ref> === ماحول === {{See also|اٽلي جي قومي پارڪن جي فهرست|اٽلي جي علائقائي پارڪن جي فهرست|اٽلي جي سامونڊي محفوظ علائقن جي فهرست}} [[File:National and Regional Parks of Italy.svg|thumb|اٽلي جا قومي ۽ علائقائي پارڪ]] تيز صنعتي ترقي کان پوءِ، اٽلي کي پنهنجي ماحولياتي مسئلن کي منهن ڏيڻ ۾ ڪجهه وقت لڳو. بهتري کان پوءِ، اٽلي هاڻي ماحولياتي پائيداري جي لحاظ کان دنيا ۾ 84هين درجي تي آهي.<ref>{{Cite web|title=Italy – Environment|url=http://dev.prenhall.com/divisions/hss/worldreference/IT/environment.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20090701064224/http://dev.prenhall.com/divisions/hss/worldreference/IT/environment.html|archive-date=1 July 2009|access-date=2 August 2010|publisher=Dev.prenhall.com}}</ref> قومي پارڪن، علائقائي پارڪن ۽ قدرتي محفوظ علائقن هيٺ محفوظ ڪيل ڪل زمين اٽلي جي علائقي جي لڳ ڀڳ 11 سيڪڙو تي مشتمل آهي،<ref>{{Cite web|title=Regione e aree protette|url=https://www.treccani.it/enciclopedia/regione-e-aree-protette_%28L%27Italia-e-le-sue-Regioni%29|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220111173345/https://www.treccani.it/enciclopedia/regione-e-aree-protette_%28L%27Italia-e-le-sue-Regioni%29|archive-date=11 January 2022|access-date=11 January 2022|language=it}}</ref> جڏهن ته اٽلي جي سامونڊي ڪناري جو 12 سيڪڙو حصو پڻ محفوظ ڪيو ويو آهي.<ref>{{Cite web|title=Le aree protette in Italia|url=http://www.uccellidaproteggere.it/La-conservazione/Cosa-fa-l-Italia-Le-azioni/Le-aree-protette-in-Italia|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220302220957/http://www.uccellidaproteggere.it/La-conservazione/Cosa-fa-l-Italia-Le-azioni/Le-aree-protette-in-Italia|archive-date=2 March 2022|access-date=2 March 2022|language=it}}</ref> اٽلي دنيا جي اهم [[اٽلي ۾ قابلِ تجديد توانائي|قابلِ تجديد توانائي]] پيدا ڪندڙ ملڪن مان هڪ رهيو آهي. 2010ع ۾ اهو نصب ٿيل [[شمسي توانائي]] جي گنجائش جي لحاظ کان دنيا جو چوٿون وڏو فراهم ڪندڙ هو،<ref>{{Cite web|date=15 July 2010|title=Renewables 2010 Global Status Report |url=http://www.ren21.net/Portals/97/documents/GSR/REN21_GSR2011.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110820095506/http://www.ren21.net/Portals/97/documents/GSR/REN21_GSR2011.pdf|archive-date=20 August 2011|access-date=16 July 2010|publisher=[[REN21]]}}; {{Cite web|title=Photovoltaic energy barometer 2010 – EurObserv'ER |url=https://www.eurobserv-er.org/pdf/baro196.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101011224419/http://www.eurobserv-er.org/pdf/baro196.pdf|archive-date=11 October 2010|access-date=30 October 2010}}</ref> ۽ [[هَوائي توانائي]] جي گنجائش جي لحاظ کان ڇهون وڏو ملڪ هو.<ref>{{Cite web|date=February 2011|title=World Wind Energy Report 2010 |url=http://www.wwindea.org/home/images/stories/pdfs/worldwindenergyreport2010_s.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110904232058/http://www.wwindea.org/home/images/stories/pdfs/worldwindenergyreport2010_s.pdf|archive-date=4 September 2011|access-date=8 August 2011|publisher=[[World Wind Energy Association]]}}</ref> 2020ع ۾ قابلِ تجديد توانائي اٽلي جي ڪل توانائي استعمال جو لڳ ڀڳ 37 سيڪڙو فراهم ڪري رهي هئي.<ref>{{Cite web|date=25 May 2021|title=Renewables provided 37% of Italy's energy in 2020 – English |url=https://www.ansa.it/english/news/2021/05/25/renewables-provided-37-of-italys-energy-in-2020_1a075060-c823-4076-a338-79367427dfd2.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211023040922/https://www.ansa.it/english/news/2021/05/25/renewables-provided-37-of-italys-energy-in-2020_1a075060-c823-4076-a338-79367427dfd2.html|archive-date=23 October 2021|access-date=28 May 2021|website=ANSA.it}}</ref> ملڪ 1963ع کان 1990ع تائين جوهري ريئڪٽر هلائيندو رهيو، پر [[چرنوبل حادثو]] ۽ [[1987ع جا اطالوي ريفرنڊم]] ٿيڻ کان پوءِ جوهري پروگرام ختم ڪيو ويو. 2008ع ۾ حڪومت هن فيصلي کي واپس وٺندي چار تائين جوهري بجلي گهر ٺاهڻ جا منصوبا جوڙيا، پر [[فوكوشيما جوهري حادثو]] کان پوءِ ٿيل ريفرنڊم ذريعي اهي منصوبا به رد ڪيا ويا.<ref>{{Cite web|last=Duncan Kennedy|date=14 June 2011|title=Italy nuclear: Berlusconi accepts referendum blow|url=https://www.bbc.co.uk/news/world-europe-13741105|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110612112154/http://www.bbc.co.uk/news/world-europe-13741105|archive-date=12 June 2011|access-date=20 April 2013|publisher=BBC News}}</ref> هوا جي آلودگي اڃا تائين هڪ سنگين مسئلو آهي، خاص طور تي صنعتي اتر ۾. اٽلي [[ڪاربان ڊاءِ آڪسائيڊ اخراج موجب ملڪن جي فهرست|ڪاربان ڊاءِ آڪسائيڊ]] پيدا ڪندڙ دنيا جو ٻارهون وڏو ملڪ آهي.<ref>United Nations Statistics Division, Millennium Development Goals indicators: [http://mdgs.un.org/unsd/mdg/SeriesDetail.aspx?srid=749&crid= Carbon dioxide emissions ({{CO2}}), thousand metric tons of {{CO2}}] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20091225014715/http://mdgs.un.org/unsd/mdg/SeriesDetail.aspx?srid=749&crid=|date=25 December 2009}}</ref> وڏن شهرن ۾ وڌندڙ ٽرئفڪ ۽ رش ماحولياتي ۽ صحت جا مسئلا پيدا ڪندا رهن ٿا، جيتوڻيڪ 1970ع ۽ 1980ع وارن ڏهاڪن کان پوءِ دونهين ۽ سموگ جي سطح ۾ نمايان گهٽتائي آئي آهي، ۽ [[سلفر ڊاءِ آڪسائيڊ]] جا مقدار پڻ گهٽيا آهن.<ref>{{Cite web|title=Environment and Health in Italy – Executive Summary|url=https://www.euro.who.int/en/home|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20100303051309/http://www.euro.who.int/document/hms/ehiexes_e.pdf|archive-date=3 March 2010|publisher=World Health Organization}}</ref> ٻيلن جي ڪٽائي، غيرقانوني اڏاوتن، ۽ زمين جي ناقص انتظامي پاليسين سبب اٽلي جي جبلستاني علائقن ۾ وڏي پيماني تي زميني ڪٽائي ٿي آهي، جنهن جي نتيجي ۾ ماحولياتي آفتون پيدا ٿيون آهن، جهڙوڪ 1963ع ۾ [[واجونٽ ڊيم]] جي تباهي، 1998ع جو [[سارنو]] سانحو،<ref>{{Cite news|last=Nick Squires|date=2 October 2009|title=Sicily mudslide leaves scores dead|url=https://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6255575/Sicily-mudslide-leaves-scores-dead.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20091006082824/http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6255575/Sicily-mudslide-leaves-scores-dead.html|archive-date=6 October 2009|access-date=2 October 2009|work=The Daily Telegraph|location=London}}</ref> ۽ 2009ع جا [[2009ع ميسينا جا ٻوڏ ۽ مٽيءَ جا ڌوڪڙا|ميسينا جا مٽيءَ جا ڌوڪڙا ۽ ٻوڏون]].<ref>{{Cite news|last=Nick Squires|date=2 October 2009|title=Sicily mudslide leaves scores dead|url=https://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6255575/Sicily-mudslide-leaves-scores-dead.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20091006082824/http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6255575/Sicily-mudslide-leaves-scores-dead.html|archive-date=6 October 2009|access-date=2 October 2009|work=The Daily Telegraph|location=London}}</ref> == سياست == {{Main|اٽلي جي سياست|اٽلي ۾ چونڊون}} اٽلي 1946ع کان هڪ وحداني [[پارلياماني جمهوريه]] آهي، جڏهن بادشاهت کي [[1946ع جو اطالوي ادارياتي ريفرنڊم|1946ع جي ريفرنڊم]] وسيلي ختم ڪيو ويو. [[اٽلي جو صدر|اٽلي جو صدر]]، [[سرجيو ماتاريلا]]، جيڪو 2015ع کان هن عهدي تي فائز آهي، ملڪ جو سربراهه آهي. صدر کي گڏيل اجلاس ۾ [[اٽلي جي پارليامينٽ]] ۽ علائقائي نمائندن طرفان هڪ ستن سالن واري مدي لاءِ چونڊيو ويندو آهي. اٽلي وٽ [[اٽلي جو آئين|هڪ لکيل جمهوري آئين]] موجود آهي، جيڪو [[اٽلي جي آئين ساز اسيمبلي|آئين ساز اسيمبلي]] طرفان تيار ڪيو ويو. اها اسيمبلي انهن [[فاشزم مخالف]] قوتن جي نمائندن تي مشتمل هئي، جن [[ٻي عالمي جنگ]] دوران اٽلي جي آزاديءَ وقت نازي ۽ فاشسٽ قوتن جي شڪست ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو هو.<ref>Smyth, Howard McGaw Italy: From Fascism to the Republic (1943–1946) ''The Western Political Quarterly'' vol. 1 no. 3 (pp. 205–222), September 1948.{{JSTOR|442274}}</ref> اٽلي معاشي، فوجي، ثقافتي ۽ سياسي معاملن ۾ اهم عالمي ڪردار ادا ڪري ٿو ۽ [[يورپي يونين]] جي ٽن وڏين رياستن مان هڪ سمجھيو وڃي ٿو. اهو عام طور تي هڪ [[علائقائي طاقت]] تصور ڪيو ويندو آهي،<ref>Gabriele Abbondanza, ''Italy as a Regional Power: the African Context from National Unification to the Present Day'' (Rome: Aracne, 2016); "''[[Operation Alba]] may be considered one of the most important instances in which Italy has acted as a regional power, taking the lead in executing a technically and politically coherent and determined strategy.''" See Federiga Bindi, ''Italy and the European Union'' (Washington, D.C.: Brookings Institution Press, 2011), p. 171.</ref> جڏهن ته ان جي [[عظيم طاقت]] واري حيثيت بابت عالمن ۽ سياسي تجزيه نگارن ۾ بحث جاري آهي.<ref>{{Cite book |url=https://books.google.com/books?id=nTKBdY5HBeUC&q=Canada%2520Among%2520Nations%252C%25202004%253A%2520Setting%2520Priorities+Straight |title=Canada Among Nations, 2004: Setting Priorities Straight |date=17 January 2005 |publisher=McGill-Queen's Press – MQUP |isbn=978-0-7735-2836-9 |page=85 |quote=The United States is the sole world's superpower. France, Italy, Germany and the United Kingdom are great powers |access-date=13 June 2016 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230116145100/https://books.google.com/books?id=nTKBdY5HBeUC&q=Canada%2520Among%2520Nations%252C%25202004%253A%2520Setting%2520Priorities+Straight |archive-date=16 January 2023 |url-status=live}}; {{Cite book |last=Sterio |first=Milena |url=https://books.google.com/books?id=-QuI6n_OVMYC&q=The%20Right%20to%20Self-determination%20Under%20International%20Law%3A%20%22selfistans%22%2C%20Secession%20and%20the%20Rule%20of%20the%20Great%20Powers |title=The right to self-determination under international law: "selfistans", secession and the rule of the great powers |date=2013 |publisher=Routledge |isbn=978-0-4156-6818-7 |location=Milton Park, Abingdon, Oxon |page=xii (preface) |quote=The great powers are super-sovereign states: an exclusive club of the most powerful states economically, militarily, politically and strategically. These states include veto-wielding members of the United Nations Security Council (United States, United Kingdom, France, China, and Russia), as well as economic powerhouses such as Germany, Italy and Japan. |access-date=13 June 2016 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240116110143/https://books.google.com/books?id=-QuI6n_OVMYC&q=The%20Right%20to%20Self-determination%20Under%20International%20Law%3A%20%22selfistans%22%2C%20Secession%20and%20the%20Rule%20of%20the%20Great%20Powers#v=snippet&q=The%20Right%20to%20Self-determination%20Under%20International%20Law%3A%20%22selfistans%22%2C%20Secession%20and%20the%20Rule%20of%20the%20Great%20Powers&f=false |archive-date=16 January 2024 |url-status=live}}</ref> [[انٽرنيشنل آئيڊيا]] جي عالمي جمهوريت واري اشاري (GSoD) ۽ جمهوريت ٽريڪر موجب، اٽلي مجموعي جمهوري معيارن ۾ اعليٰ درجي تي ڪارڪردگي ڏيکاري ٿو، جيتوڻيڪ [[قانون جي حڪمراني]] جي شعبي ۾ ڪجهه ڪمزورين جي نشاندهي ڪئي وئي آهي.<ref>{{Cite web |title=Italy {{!}} The Global State of Democracy |url=https://www.idea.int/democracytracker/country/italy |access-date=16 October 2025 |website=www.idea.int |language=en}}</ref> === حڪومت === {{Main|اٽلي جي حڪومت}} {{Multiple image | align = right | caption_align = center | image1 = Sergio Mattarella Official (cropped).jpg | caption1 = [[سرجيو ماتاريلا]]<br/>{{small|[[اٽلي جو صدر|صدر]]}} | image2 = Giorgia Meloni Official 2023 crop.jpg | caption2 = [[جورجيا ميلوني]]<br/>{{small|[[اٽلي جو وزيراعظم|وزيراعظم]]}} | total_width = 320 }} اٽلي ۾ پارلياماني حڪومت آهي، جيڪا [[مخلوط اڪثريتي نمائندگي]] واري چونڊ نظام تي ٻڌل آهي. پارليامينٽ مڪمل طور تي [[ٻه ايواني پارليامينٽ|ٻه ايواني]] آهي ۽ ٻنهي ايوانن وٽ ساڳيا اختيار آهن. اهي ٻه ايوان هي آهن: [[اٽلي جي چيمبر آف ڊپٽيز|چيمبر آف ڊپٽيز]]، جيڪو [[پالازو مونٽيچيٽوريو]] ۾ اجلاس ڪندو آهي، ۽ [[اٽلي جي سينيٽ|سينيٽ آف دي ريپبلڪ]]، جيڪا [[پالازو ماداما]] ۾ اجلاس ڪندي آهي. [[اٽلي جي پارليامينٽ]] جي هڪ خاص خصوصيت اها آهي ته پرڏيهه ۾ مستقل رهندڙ [[اطالوي شهريت جو قانون|اطالوي شهرين]] کي پڻ نمائندگي حاصل آهي؛ 8 ڊپٽيز ۽ 4 سينيٽر چار الڳ [[اٽلي جي پارليامينٽ#اوورسيز حلقو|پرڏيهي حلقن]] مان چونڊيا ويندا آهن. پارليامينٽ ۾ [[تاحيات سينيٽر]] پڻ هوندا آهن، جن کي صدر "سماجي، سائنسي، فني يا ادبي ميدان ۾ غيرمعمولي وطن دوست خدمتن" جي بنياد تي مقرر ڪندو آهي. اڳوڻا صدر خودبخود تاحيات سينيٽر بڻجي ويندا آهن. [[File:Palazzo Madama (Roma).jpg|thumb|[[پالازو ماداما]]، روم، [[اٽلي جي سينيٽ|سينيٽ آف دي ريپبلڪ]] جو صدر مقام]] [[اٽلي جو وزيراعظم]] حڪومت جو سربراهه آهي ۽ انتظامي اختيار رکي ٿو، پر گهڻين پاليسين تي عملدرآمد لاءِ کيس وزيرن جي ڪائونسل جي منظوري حاصل ڪرڻي پوي ٿي. وزيراعظم ۽ ڪابينا کي صدر مقرر ڪندو آهي ۽ پوءِ پارليامينٽ کان اعتماد جو ووٽ وٺڻو پوندو آهي. پنهنجي عهدي تي برقرار رهڻ لاءِ وزيراعظم کي اعتماد جا ووٽ حاصل ڪرڻ ضروري هوندا آهن. اٽلي جا اهم سياسي پارٽيون [[برادرز آف اٽلي]]، [[ڊيموڪريٽڪ پارٽي (اٽلي)|ڊيموڪريٽڪ پارٽي]] ۽ [[فائيو اسٽار موومينٽ]] آهن. 2022ع جي عام چونڊن دوران انهن ٽنهي پارٽين ۽ سندن اتحادين [[چيمبر آف ڊپٽيز]] ۾ 400 مان 357 سيٽون ۽ سينيٽ ۾ 200 مان 187 سيٽون حاصل ڪيون. {{Clear}} === قانون ۽ فوجداري انصاف === {{Main|اٽلي جو قانون|اٽلي جو عدالتي نظام|اٽلي ۾ قانون لاڳو ڪندڙ ادارا|اٽلي ۾ ڏوھ}} [[File:Roma 2011 08 07 Palazzo di Giustizia.jpg|thumb|[[اٽلي جي سپريم ڪورٽ آف ڪيسيشن]]، روم]] اٽلي جي قانون جا ڪيترائي ذريعا آهن. اهي درجابنديءَ جي لحاظ کان ترتيب ڏنل آهن؛ هيٺين درجي جي قانون يا ضابطي کي مٿين درجي جي قانون سان ٽڪراءُ ڪرڻ جي اجازت ناهي.<ref>{{Cite web|title=GERARCHIA DELLE FONTI|url=https://www.dirittoeconomia.net/diritto/fonti_diritto/gerarchia_fonti.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220117194800/https://www.dirittoeconomia.net/diritto/fonti_diritto/gerarchia_fonti.htm|archive-date=17 January 2022|access-date=26 March 2022|language=it}}</ref> [[اٽلي جو آئين|1948ع جو آئين]] سڀ کان اعليٰ قانوني ذريعو آهي.<ref>{{Cite web|title=Guide to Law Online: Italy |url=https://www.loc.gov/law/help/guide/nations/italy.php|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210508132418/https://www.loc.gov/law/help/guide/nations/italy.php|archive-date=8 May 2021|access-date=26 March 2022|website=loc.gov}}</ref> [[اٽلي جي آئيني عدالت]] قانونن جي آئين سان مطابقت بابت فيصلو ڪندي آهي. عدليه پنهنجا فيصلا [[رومي قانون]]، [[نيپولين ڪوڊ]] ۽ بعد وارن قانونن جي بنياد تي ڪري ٿي. [[اٽلي جي سپريم ڪورٽ آف ڪيسيشن]] فوجداري ۽ ديواني اپيلن لاءِ اعليٰ ترين عدالت آهي. اٽلي [[ايل جي بي ٽي حقن]] جي ميدان ۾ ٻين ڪيترن مغربي يورپي ملڪن کان پوئتي سمجهيو ويندو آهي.<ref>{{Cite web|title=Country Ranking – Rainbow Europe|url=https://rainbow-europe.org/country-ranking|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190521004552/https://rainbow-europe.org/country-ranking|archive-date=21 May 2019|access-date=28 October 2021|website=rainbow-europe.org}}</ref> تشدد جي ممانعت بابت اطالوي قانون کي پڻ ڪجهه بين الاقوامي معيارن کان گهٽ تصور ڪيو ويو آهي.<ref>{{Cite web|title=The Struggle against Torture in Italy – The Failure of the Italian Law – English|url=https://www.menschenrechte.org/en/2018/03/06/the-struggle-against-torture-in-italy-the-failure-of-the-italian-law|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190608005803/https://www.menschenrechte.org/en/2018/03/06/the-struggle-against-torture-in-italy-the-failure-of-the-italian-law|archive-date=8 June 2019|access-date=8 June 2019|website=menschenrechte.org}}</ref> قانون لاڳو ڪندڙ نظام گهڻ رخو آهي ۽ ان ۾ ڪيترائي پوليس ادارا شامل آهن.<ref name="Walters">{{Cite journal|last=Reece Walters|year=2013|editor2-last=Matthew Ball|editor3-last=Erin O'Brien|editor4-last=Juan Tauri|title=Eco Mafia and Environmental Crime|journal=Crime, Justice and Social Democracy: International Perspectives|publisher=Palgrave Macmillan|page=286|doi=10.1057/9781137008695_19|isbn=978-1-3494-3575-3|editor1=Kerry Carrington}}</ref> قومي پوليس ادارن ۾ [[پوليٽسيا دي ستاتو]] ('رياستي پوليس')، [[ڪارابينيئري]]، [[گوارڊيا دي فنانزا]] ('مالي پوليس') ۽ [[پوليٽسيا پينيٽينتسيريا]] ('جيل پوليس') شامل آهن،<ref name="BuonannoMastrobuoni">{{Cite book|last1=Paulo Buonanno|title=Lessons from the Economics of Crime: What Reduces Offending?|last2=Giovanni Mastrobuoni|publisher=MIT Press|year=2013|isbn=978-0-2620-1961-3|editor-last=Philip J. Cook|page=193|chapter=Centralized versus Decentralized Police Hiring in Italy and the United States|doi=10.7551/mitpress/9780262019613.001.0001|editor-last2=Stephen Machin|editor-last3=Olivier Marie|editor-last4=Giovanni Mastrobuoni}}</ref> ان سان گڏ [[گوارڊيا ڪوسٽيرا]] ('[[پاڻي پوليس|سامونڊي ڪناري جي محافظ پوليس]]') پڻ آهي.<ref name=Walters/> جيتوڻيڪ پوليسنگ بنيادي طور قومي سطح تي فراهم ڪئي ويندي آهي،<ref name="BuonannoMastrobuoni"/> پر [[صوبائي پوليس|صوبائي]] ۽ [[ميونسپل پوليس (اٽلي)|ميونسپل]] پوليس پڻ موجود آهن.<ref name="Walters"/> 19هين صديءَ جي وچ ڌاري ظاهر ٿيڻ کان وٺي، [[اٽلي ۾ منظم ڏوھ|اطالوي منظم ڏوھ]] ۽ ڏوهاري تنظيمن ڏکڻ اٽلي جي ڪيترن علائقن جي سماجي ۽ معاشي زندگيءَ ۾ گهڙي وئي آهن؛ انهن مان سڀ کان بدنام سسلي مافيا آهي، جيڪا آمريڪا سميت پرڏيهي ملڪن تائين پکڙجي وئي. مافيا جي آمدني GDP جي 9 سيڪڙو تائين پهچي سگهي ٿي<ref>{{Cite web|last=Claudio Tucci|date=11 November 2008|title=Confesercenti, la crisi economica rende ancor più pericolosa la mafia|url=http://www.ilsole24ore.com/art/SoleOnLine4/Economia%20e%20Lavoro/2008/11/confesercenti-mafia-racket-pizzo.shtml?uuid=20ff3b9c-afe7-11dd-8057-9c09c8bfa449|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110427081220/http://www.ilsole24ore.com/art/SoleOnLine4/Economia%20e%20Lavoro/2008/11/confesercenti-mafia-racket-pizzo.shtml?uuid=20ff3b9c-afe7-11dd-8057-9c09c8bfa449|archive-date=27 April 2011|access-date=21 April 2011|website=Confesercenti|publisher=Ilsole24ore.com|language=it}}; {{Cite news|url=https://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6957240/Italy-claims-finally-defeating-the-mafia.html|title=Italy claims finally defeating the mafia|author=Nick Squires|date=9 January 2010|work=The Daily Telegraph|location=London|access-date=21 April 2011|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110429173631/http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6957240/Italy-claims-finally-defeating-the-mafia.html|archive-date=29 April 2011}}</ref>.<ref>{{Cite news|last=Kiefer|first=Peter|date=22 October 2007|title=Mafia crime is 7% of GDP in Italy, group reports|url=https://www.nytimes.com/2007/10/22/world/europe/22iht-italy.4.8001812.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110501085052/http://www.nytimes.com/2007/10/22/world/europe/22iht-italy.4.8001812.html|archive-date=1 May 2011|access-date=19 April 2011|work=The New York Times}}</ref> 2009ع جي هڪ رپورٽ 610 [[ڪوموني|{{Lang|it|comuni|nocat=true}}]] جي نشاندهي ڪئي، جتي مافيا جي مضبوط موجودگي آهي، جتي 13 ملين اطالوي رهن ٿا ۽ GDP جو 15 سيڪڙو پيدا ٿئي ٿو.<ref>{{Cite web|last=Maria Loi|date=1 October 2009|title=Rapporto Censis: 13 milioni di italiani convivono con la mafia|url=http://www.antimafiaduemila.com/content/view/20052/78|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110429082416/http://www.antimafiaduemila.com/content/view/20052/78|archive-date=29 April 2011|access-date=21 April 2011|website=Censis|publisher=Antimafia Duemila|language=it}}; {{Cite news|url=https://www.theguardian.com/world/2009/oct/01/mafia-influence-hovers-over-italians|work=The Guardian|location=London|title=Mafia's influence hovers over 13{{spaces}}m Italians, says report|first=Tom|last=Kington|date=1 October 2009|access-date=5 May 2010| url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130908050448/http://www.theguardian.com/world/2009/oct/01/mafia-influence-hovers-over-italians|archive-date=8 September 2013}}</ref> ڪلابريا جي [['ندرنگيتا]]، جيڪا غالباً اٽلي جي سڀ کان طاقتور ڏوهاري تنظيم آهي، اڪيلي GDP جو 3 سيڪڙو حصو رکي ٿي.<ref>{{Cite web|last=ANSA|date=14 March 2011|title=Italy: Anti-mafia police arrest 35 suspects in northern Lombardy region|url=http://mafiatoday.com/sicilian-mafia-ndrangheta/italy-anti-mafia-police-arrest-35-suspects-in-northern-lombardy-region|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110429100220/http://mafiatoday.com/sicilian-mafia-ndrangheta/italy-anti-mafia-police-arrest-35-suspects-in-northern-lombardy-region|archive-date=29 April 2011|access-date=21 April 2011|website=adnkronos.com|publisher=Mafia Today}}</ref> هر 1,000 ماڻهن تي 0.013 جي شرح سان، اٽلي قتل جي شرح ۾ 61 ملڪن جي ڀيٽ ۾ 47هين نمبر تي آهي،<ref>{{Cite web|title=Crime Statistics – Murders (per capita) (more recent) by country|url=http://www.nationmaster.com/graph/cri_mur_percap-crime-murders-per-capita|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20080929181837/http://www.nationmaster.com/graph/cri_mur_percap-crime-murders-per-capita|archive-date=29 September 2008|access-date=4 April 2010|publisher=NationMaster.com}}</ref> ۽ دنيا جي 64 ملڪن جي ڀيٽ ۾ هر 1,000 ماڻهن تي زيادتي جي ڪيسن جي تعداد ۾ 43هين نمبر تي آهي. اهي ترقي يافته ملڪن ۾ نسبتاً گهٽ انگ اکر آهن. === پرڏيهي لاڳاپا === {{Main|اٽلي جا پرڏيهي لاڳاپا}} [[File:G7 Summit 2024 - Family photo - 02.jpg|thumb|[[گروپ آف سيون|جي-7]] اڳواڻن جي [[50هين جي-7 سربراهي اجلاس]]، [[اپوليا]] ۾ گروپ تصوير]] اٽلي [[يورپي اقتصادي ڪميونٽي]] (EEC)، جيڪا هاڻي يورپي يونين (EU) آهي، ۽ [[نيٽو]] جو باني ميمبر آهي. اٽلي کي 1955ع ۾ گڏيل قومن ۾ داخل ڪيو ويو، ۽ اهو بين الاقوامي تنظيمن، جهڙوڪ [[او اي سي ڊي]]، [[ٽيرفن ۽ واپار بابت عام معاهدو]]/[[ورلڊ ٽريڊ آرگنائيزيشن]] (GATT/WTO)، [[يورپ ۾ سلامتي ۽ تعاون جي تنظيم]] (OSCE)، [[يورپ جي ڪائونسل]] ۽ [[مرڪزي يورپي انيشيٽو]] جو ميمبر ۽ مضبوط حامي آهي. بين الاقوامي تنظيمن جي گردشي صدارتن ۾ ان جا وارو شامل آهن: 2018ع ۾ [[يورپ ۾ سلامتي ۽ تعاون جي تنظيم]]، 2017ع ۾ [[جي-7]]، ۽ 2014ع ۾ [[يورپي يونين جي ڪائونسل جي صدارت|يورپي يونين ڪائونسل]]. اٽلي [[گڏيل قومن جي سلامتي ڪائونسل جي ميمبرن جي فهرست|گڏيل قومن جي سلامتي ڪائونسل]] جو بار بار چونڊجندڙ [[گڏيل قومن جي سلامتي ڪائونسل|غير مستقل ميمبر]] آهي. اٽلي گهڻ طرفي بين الاقوامي سياست جي مضبوط حمايت ڪري ٿو، گڏيل قومن ۽ ان جي بين الاقوامي سلامتي سرگرمين جي تائيد ڪري ٿو. 2013ع ۾، اٽلي جا 5,296 فوجي پرڏيهه ۾ مقرر هئا، جيڪي 25 ملڪن ۾ گڏيل قومن ۽ نيٽو جي 33 مشنن ۾ شامل هئا.<ref>{{Cite web|title=Missioni/Attivita' Internazionali DAL 1 October 2013 AL 31 December 2013 – Situazione AL 11 December 2013 |url=http://www.difesa.it/OperazioniMilitari/Documents/SIT%20ANNO%202013%20al%2011%20dicembre%202013.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140201175427/http://www.difesa.it/OperazioniMilitari/Documents/SIT%20ANNO%202013%20al%2011%20dicembre%202013.pdf|archive-date=1 February 2014|access-date=27 January 2014|publisher=Italian Ministry of Defence}}</ref> اٽلي گڏيل قومن جي امن قائم رکڻ وارن مشنن جي حمايت ۾ [[UNITAF|صوماليا]]، [[موزمبيق ۾ گڏيل قومن جو آپريشن|موزمبيق]] ۽ [[اوڀر تيمور ۾ گڏيل قومن جو مربوط مشن|اوڀر تيمور]] ۾ فوجون مقرر ڪيون. اٽلي [[IFOR|بوسنيا]]، [[ڪوسوو فورس|ڪوسوو]] ۽ [[آپريشن سن رائز (البانيا)|البانيا]] ۾ نيٽو ۽ گڏيل قومن جي آپريشنن لاءِ مدد فراهم ڪري ٿو، ۽ 2003ع کان [[آپريشن اينڊيئرنگ فريڊم]] (OEF) جي حمايت ۾ افغانستان ۾ 2,000 کان وڌيڪ فوجي مقرر ڪيا. اٽلي عراق جي ٻيهر تعمير ۽ استحڪام لاءِ بين الاقوامي ڪوششن جي حمايت ڪئي، پر 2006ع تائين پنهنجو 3,200 فوجين وارو [[ملٽي نيشنل فورس – عراق#2006ع واپسيون|فوجي دستو]] واپس وٺي ڇڏيو. آگسٽ 2006ع ۾، اٽلي [[لبنان ۾ گڏيل قومن جي عبوري فورس]] لاءِ لڳ ڀڳ 2,450 فوجي مقرر ڪيا.<ref>[http://www.corriere.it/Primo_Piano/Cronache/2006/08_Agosto/29/libano.shtml "Italian soldiers leave for Lebanon"] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20060902001118/http://www.corriere.it/Primo_Piano/Cronache/2006/08_Agosto/29/libano.shtml|date=2 September 2006}} Corriere della Sera, 30 August 2006</ref> اٽلي [[فلسطيني اٿارٽي]] جو هڪ وڏو مالي مددگار آهي، جنهن صرف 2013ع ۾ €60&nbsp;ملين جو حصو ڏنو.<ref>{{Cite news|date=4 September 2013|title=Italy donates 60 million euros to PA|url=http://www.maannews.net/eng/ViewDetails.aspx?ID=626926|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20141018104825/http://www.maannews.net/eng/ViewDetails.aspx?ID=626926|archive-date=18 October 2014|access-date=27 January 2014|agency=[[Ma'an News Agency]]}}</ref> === فوج === {{Main|اطالوي هٿياربند فوجون|اٽلي جي فوجي تاريخ}} {{See also|اٽلي سان لاڳاپيل جنگين جي فهرست}} [[File:Cavour (550).jpg|thumb|هوائي جهاز بردار ٻيڙو ''[[اطالوي هوائي جهاز بردار ٻيڙو ڪاوير|ڪاوير]]''، [[اطالوي بحريه]] جو [[فليگ شپ]]]] [[File:Centauro01.JPEG|thumb|[[IFOR]] جي حصي طور [[بوسنيا ۽ هرزيگووينا]] ۾ گشت دوران اطالوي فوج جو [[چينتاورو (ٽينڪ تباه ڪندڙ)|چينتاورو]] ٽينڪ تباه ڪندڙ]] [[اٽلي جي فوجي تاريخ]] هڪ وسيع دور کي بيان ڪري ٿي، جيڪو [[اٽلي جون قديم قومون|اٽلي جي قديم قومن]] طرفان وڙهيل فوجي تڪرارن کان شروع ٿئي ٿو، خاص طور تي [[قديم رومن]] طرفان ڀونوچ سمنڊ جي دنيا جي فتح، وچئين دور ۾ اطالوي [[اطالوي شهري رياستون|شهري رياستن]] ۽ [[سامونڊي جمهوريهون|سامونڊي جمهوريهن]] جي واڌ، ۽ [[اٽلي جي تاريخي رياستن جي فهرست|تاريخي اطالوي رياستن]] جي [[اطالوي جنگيون|اطالوي جنگين]] ۽ [[جانشيني جون جنگيون|جانشيني جي جنگين]] ۾ شموليت کان گذري، نيپوليني دور، [[اٽلي جو اتحاد]]، [[اطالوي سلطنت|نوآبادياتي سلطنت]] جي مهمن، ٻنهي [[عالمي جنگون|عالمي جنگين]]، ۽ جديد دور تائين پهچي ٿو، جنهن ۾ [[نيٽو]]، يورپي يونين يا گڏيل قومن جي سرپرستي هيٺ عالمي [[امن قائم رکڻ]] واريون ڪارروائيون شامل آهن. [[اطالوي فوج]]، [[اطالوي بحريه|بحريه]]، [[اطالوي هوائي فوج|هوائي فوج]] ۽ [[ڪارابينيئري]] گڏجي اطالوي هٿياربند فوجون ٺاهين ٿيون، جيڪي [[هاءِ ڪائونسل آف ڊفينس (اٽلي)|هاءِ ڪائونسل آف ڊفينس]] جي حڪم هيٺ آهن، جنهن جي صدارت صدر ڪندو آهي، جيئن [[اٽلي جو آئين]] مقرر ڪري ٿو. آرٽيڪل 78 موجب، [[اٽلي جي پارليامينٽ|پارليامينٽ]] کي جنگ جي حالت جو اعلان ڪرڻ ۽ جنگ لاءِ ضروري اختيار حڪومت کي ڏيڻ جو اختيار آهي. هٿياربند فوجن جي شاخ نه هجڻ باوجود، [[گوارڊيا دي فنانزا]] کي فوجي حيثيت حاصل آهي ۽ اها فوجي بنيادن تي منظم آهي.{{Efn|گوارڊيا دي فنانزا جهازن، هوائي جهازن ۽ هيليڪاپٽرن جو وڏو ٻيڙو هلائي ٿي، جنهن سان اها اٽلي جي پاڻيءَ جي نگراني ڪري سگهي ٿي ۽ جنگي منظرنامن ۾ حصو وٺي سگهي ٿي.}} 2005ع کان فوجي خدمت رضاڪارانه آهي.<ref>{{Cite web|title=Law n°226 of August 23, 2004 |url=http://www.camera.it/parlam/leggi/04226l.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130117013103/http://www.camera.it/parlam/leggi/04226l.htm|archive-date=17 January 2013|access-date=13 July 2012|publisher=Camera.it}}</ref> 2010ع ۾، اطالوي فوج وٽ فعال ڊيوٽي تي 293,202 اهلڪار هئا،<ref>"The Military Balance 2010", pp. 141–145. [[International Institute for Strategic Studies]], 3 February 2010.</ref> جن مان 114,778 ڪارابينيئري هئا.<ref>{{Cite web|last=Italian Ministry of Defence|author-link=Ministry of Defence (Italy)|title=Nota aggiuntiva allo stato di previsione per la Difesa per l'anno 2009 |url=http://www.difesa.it/NR/rdonlyres/5EF11493-59DD-4FB7-8485-F4258D9F5891/0/Nota_Aggiuntiva_2009.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110504073613/http://www.difesa.it/NR/rdonlyres/5EF11493-59DD-4FB7-8485-F4258D9F5891/0/Nota_Aggiuntiva_2009.pdf|archive-date=4 May 2011|access-date=11 July 2014|language=it}}</ref> نيٽو جي [[نيوڪليئر شيئرنگ]] حڪمت عملي جي حصي طور، اٽلي 90 آمريڪي [[B61 نيوڪليئر بم]]ن جي ميزباني ڪري ٿو، جيڪي [[گيدي ايئر بيس|گيدي]] ۽ [[اويانو ايئر بيس|اويانو]] هوائي اڏن تي رکيل آهن.<ref>{{Cite web|last=Hans M. Kristensen / Natural Resources Defense Council|year=2005|title=NRDC: U.S. Nuclear Weapons in Europe – part 1|url=http://www.nrdc.org/nuclear/euro/euro_pt1.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110101060355/http://www.nrdc.org/nuclear/euro/euro_pt1.pdf|archive-date=1 January 2011|access-date=30 May 2011}}</ref> فوج قومي زميني دفاعي قوت آهي. اها 1946ع ۾، اٽلي جي جمهوريه بڻجڻ وقت، "[[رائل اطالوي آرمي]]" جي باقيات مان ٺهي. ان جون مشهور ترين جنگي گاڏيون [[دارڊو آءِ ايف وي|دارڊو]] [[پيادل جنگي گاڏي]]، [[بي 1 چينتاورو]] [[ٽينڪ تباه ڪندڙ]] ۽ [[ارييتي]] [[ٽينڪ]] آهن، ۽ ان جي هوائي جهازن ۾ [[اگوستا A129 مانگوستا|مانگوستا]] [[حملو ڪندڙ هيليڪاپٽر]] شامل آهي، جيڪو يورپي يونين، نيٽو ۽ گڏيل قومن جي مشنن ۾ مقرر ڪيو ويو آهي. ان وٽ [[ليوپارڊ 1]] ۽ [[M113]] بکتر بند گاڏيون پڻ موجود آهن. اطالوي بحريه هڪ [[بليو واٽر نيوي]] آهي. اها پڻ 1946ع ۾ ''[[ريجيا مارينا]]'' ('شاهي بحريه') جي باقيات مان ٺهي. يورپي يونين ۽ نيٽو جي ميمبر طور، بحريه سڄي دنيا ۾ اتحادي امن قائم رکڻ وارن آپريشنن ۾ حصو ورتو آهي. 2014ع ۾، بحريه 154 جهاز هلائي رهي هئي، جن ۾ ننڍا مددگار جهاز پڻ شامل هئا.<ref>{{Cite web|title=La Marina Militare OGGI|url=http://flpdifesa.org/wp-content/uploads/2013/06/Linee-intervento-del-Capo-di-SMM.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220525043355/http://flpdifesa.org/wp-content/uploads/2013/06/Linee-intervento-del-Capo-di-SMM.pdf|archive-date=25 May 2022|access-date=28 April 2022|language=it}}</ref> اطالوي هوائي فوج 1923ع ۾ بادشاهه وڪٽر ايمانوئل ٽئين طرفان هڪ آزاد خدمتي هٿيار طور ''[[ريجيا ايروناوٽيڪا]]'' ('شاهي هوائي فوج') جي نالي سان قائم ڪئي وئي. ٻي عالمي جنگ کان پوءِ، ان جو نالو ''ايروناوٽيڪا ميليتاري'' رکيو ويو. 2021ع ۾، اطالوي هوائي فوج 219 جنگي جيٽ هلائي رهي هئي. ٽرانسپورٽ جي صلاحيت 27 [[لاڪ هيڊ مارٽن C-130J سپر هرڪيولس|C-130J]] ۽ [[C-27J اسپارٽن]] جهازن جي ٻيڙي ذريعي يقيني بڻائي وئي آهي. فضائي ڪرتب ڏيکاريندڙ ٽيم ''[[فريتچي تريڪولوري]]'' ('ترنگا تير') آهي. فوج جو هڪ خودمختيار ڪور، ڪارابينيئري، اٽلي جي [[جينڊارمري]] ۽ [[فوجي پوليس]] آهي، جيڪا [[اٽلي ۾ قانون لاڳو ڪندڙ ادارا|اٽلي جي ٻين پوليس فورسن]] سان گڏ فوجي ۽ شهري آبادي جي پوليسنگ ڪري ٿي. جڏهن ته ڪارابينيئري جون مختلف شاخون الڳ وزارتن کي رپورٽ ڪن ٿيون، پر عوامي امن امان ۽ سلامتي برقرار رکڻ وقت هي ڪور گهرو وزارت کي رپورٽ ڪري ٿو.<ref>{{Cite web|title=The Carabinieri Force is linked to the Ministry of Defence|url=http://www.carabinieri.it/Internet/Multilingua/EN/GoverningBodies|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110430214042/http://www.carabinieri.it/Internet/Multilingua/EN/GoverningBodies|archive-date=30 April 2011|access-date=14 May 2010|publisher=Carabinieri}}</ref> ==<span class="anchor" id="Constituent entities"></span>انتظامي ورهاستون== <!-- This Anchor tag serves to provide a permanent target for incoming section links. Please do not remove or modify it, except to add another appropriate anchor. If you modify the section title, please anchor the old title. It is always best to anchor an old section header that has been changed so that links to it will not be broken. See [[Template:Anchor]] for details. This template is {{Subst:Anchor comment}}. --> {{Main|اٽلي جا علائقا|اٽلي جا صوبا|اٽلي جا ميٽروپوليٽن شهر|ڪوموني}} {{Italy Labelled Map Scalable|image-width=400}} اٽلي 20 علائقن (''[[ريجوني]]'') تي مشتمل آهي، جن مان پنجن کي [[خاص قانوني حيثيت وارا خودمختيار علائقا|خاص خودمختيار حيثيت]] حاصل آهي، جيڪا کين اضافي معاملن تي قانون سازي ڪرڻ جي اجازت ڏئي ٿي.<ref name="tuttitalia">{{Cite news|title=Regioni italiane|url=http://www.tuttitalia.it/regioni|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220509133929/https://www.tuttitalia.it/regioni|archive-date=9 May 2022|access-date=30 April 2022|language=it}}</ref> {{Div col}} * [[ابروزو]] * [[اوستا وادي]] * [[اپوليا]] * [[بازيليڪاتا]] * [[ڪلابريا]] * [[ڪمپانيا]] * [[ايميليا-رومانيا]] * [[فريولي-وينيزيا جوليا]] * [[لازيو]] * [[ليگوريا]] * [[لومباردي]] * [[مارڪي]] * [[موليزه]] * [[پيڊمونٽ]] * [[سارڊينيا]] * [[سسلي]] * [[ترنتينو-آلٽو آديجي/سڊٽيرول]] * [[ٽسڪني]] * [[امبريا]] * [[وينيتو]] {{Div col end}} ''ريجوني'' ۾ 107 صوبا (''[[اٽلي جا صوبا|پرووينچي]]'') يا ميٽروپوليٽن شهر (''[[اٽلي جا ميٽروپوليٽن شهر|چِتا ميٽروپوليتاني]]'')، ۽ 7,896 ميونسپلٽيون (''[[ڪوموني]]'') شامل آهن.<ref name="tuttitalia"/> {{Clear}} == معيشت == {{Main|اٽلي جي معيشت}} {{See also|وڏين اطالوي ڪمپنين جي فهرست}} اٽلي وٽ هڪ ترقي يافته<ref>{{Cite web|title=Select Country or Country Groups|url=https://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/2017/02/weodata/weoselgr.aspx|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20171022143402/https://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/2017/02/weodata/weoselgr.aspx|archive-date=22 October 2017|access-date=22 October 2017}}</ref> [[مخلوط معيشت]] آهي، جيڪا [[يورو زون]] ۾ ٽين وڏي ۽ [[قوت خريد جي برابري]] سان ترتيب ڏنل GDP موجب دنيا ۾ [[GDP (PPP) موجب ملڪن جي فهرست|11هين وڏي]] معيشت آهي.<ref name="IMFWEO.IT"/> ان وٽ [[ڪل دولت موجب ملڪن جي فهرست|نائين وڏي قومي دولت]] آهي ۽ [[سون جي ذخيرن موجب ملڪن جي فهرست|مرڪزي بئنڪ جي سون جي ذخيرن]] ۾ ٽئين نمبر تي آهي. [[جي-7]]، يورو زون ۽ [[او اي سي ڊي]] جي باني ميمبر طور، اهو سڀ کان وڌيڪ صنعتي ملڪن مان هڪ ۽ يورپ ۾ هڪ اهم [[واپاري قوم]] آهي؛<ref>{{Cite news|last1=Sensenbrenner|first1=Frank|last2=Arcelli|first2=Angelo Federico|title=Italy's Economy Is Much Stronger Than It Seems|url=https://www.huffingtonpost.com/frank-sensenbrenner/italy-economy_b_3401988.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141206190937/http://www.huffingtonpost.com/frank-sensenbrenner/italy-economy_b_3401988.html|archive-date=6 December 2014|access-date=25 November 2014|work=HuffPost}}; {{Cite news|last1=Dadush|first1=Uri|title=Is the Italian Economy on the Mend?|url=http://carnegieeurope.eu/publications/?fa=50565&reloadFlag=1|access-date=25 November 2014|publisher=[[Carnegie Endowment for International Peace|Carnegie Europe]]|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150713124951/http://carnegieeurope.eu/publications/?fa=50565&reloadFlag=1|archive-date=13 July 2015}}; {{Cite web|title=Doing Business in Italy: 2014 Country Commercial Guide for U.S. Companies |url=http://www.export.gov/italy/static/2014%20CCG%20Italy_Latest_eg_it_076513.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20140715152504/http://www.export.gov/italy/static/2014%20CCG%20Italy_Latest_eg_it_076513.pdf|archive-date=15 July 2014|access-date=25 November 2014|publisher=[[United States Commercial Service]]}}</ref> 2024ع تائين، ان €612&nbsp;ارب ماليت جو سامان برآمد ڪيو ۽ €46&nbsp;ارب جو واپاري سرپلس حاصل ڪيو.<ref>[https://www.ft.com/content/1a1f0646-55a0-49ea-a959-fcfd1b1d26b8?utm_social_post_id=634238374&utm_social_handle_id=18949452&fbclid=IwY2xjawO78ZFleHRuA2FlbQIxMABicmlkETFIVTRPNXM4NWFCQ1JjYVQ3c3J0YwZhcHBfaWQQMjIyMDM5MTc4ODIwMDg5MgABHiFr0MoDj_MQ9STlc3S5GUpagM9kFM0GNu8rQGlInWQ_2duT7xdIytOTssGH_aem_yj3Z7vcjITd9u8Tgv436Hg Europe should learn from Italy] ''FT'' (6 November 2025)</ref> [[انساني ترقي اشاري موجب ملڪن جي فهرست|انساني ترقي اشاري]] ۾ 30هين نمبر تي ايندڙ هڪ [[ترقي يافته ملڪ]] طور، اٽلي [[متوقع حياتي]]، [[اٽلي ۾ صحت سنڀال|صحت سنڀال]]،<ref>{{Cite web|title=The World Health Organization's ranking of the world's health systems|url=http://www.photius.com/rankings/healthranks.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100105190014/http://www.photius.com/rankings/healthranks.html|archive-date=5 January 2010|access-date=7 September 2015|publisher=Photius.com}}</ref> ۽ [[تعليم اشاري]] ۾ سٺي ڪارڪردگي ڏيکاري ٿو. اهو پنهنجي تخليقي ۽ جدت پسند ڪاروبارن،<ref>{{Cite web|title=The Global Creativity Index 2011 |url=http://martinprosperity.org/media/GCI%20Report%20Sep%202011.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140930054555/http://martinprosperity.org/media/GCI%20Report%20Sep%202011.pdf|archive-date=30 September 2014|access-date=26 November 2014|publisher=Martin Prosperity Institute}}</ref> مقابلي واري زرعي شعبي،<ref>{{Cite web|last1=Aksoy|first1=M. Ataman|last2=Ng|first2=Francis|title=The Evolution of Agricultural Trade Flows|url=https://openknowledge.worldbank.org/bitstream/handle/10986/3793/WPS5308.pdf?sequence=1|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141129120448/https://openknowledge.worldbank.org/bitstream/handle/10986/3793/WPS5308.pdf?sequence=1|archive-date=29 November 2014|access-date=25 November 2014|publisher=[[The World Bank]]}}</ref> ۽ پنهنجي اثرائتي ۽ اعليٰ معيار واري موٽر گاڏين، مشينري، خوراڪ، ڊزائن ۽ فيشن جي صنعتن لاءِ مشهور آهي.<ref>{{Cite web|title=Automotive Market Sector Profile – Italy|url=http://www.enterprisecanadanetwork.ca/_uploads/resources/Automotive-Market-Sector-Profile-Italy.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20141205163959/http://www.enterprisecanadanetwork.ca/_uploads/resources/Automotive-Market-Sector-Profile-Italy.pdf|archive-date=5 December 2014|access-date=26 November 2014|publisher=[[Trade Commissioner Service|The Canadian Trade Commissioner Service]]}}; {{Cite web|title=Data & Trends of the European Food and Drink Industry 2013–2014 |url=http://www.fooddrinkeurope.eu/uploads/publications_documents/Data__Trends_of_the_European_Food_and_Drink_Industry_2013-2014.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20141206010318/http://www.fooddrinkeurope.eu/uploads/publications_documents/Data__Trends_of_the_European_Food_and_Drink_Industry_2013-2014.pdf|archive-date=6 December 2014|access-date=26 November 2014|publisher=[[FoodDrinkEurope]]}}; {{Cite news|date=10 January 2014|title=Italy fashion industry back to growth in 2014 |url=http://uk.reuters.com/article/uk-italy-fashion-growth-idUKBREA0912220140110|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20141205114140/http://uk.reuters.com/article/2014/01/10/uk-italy-fashion-growth-idUKBREA0912220140110|archive-date=5 December 2014|access-date=26 November 2014|work=Reuters}}</ref> [[File:Milan skyline skyscrapers of Porta Nuova business district.jpg|thumb|[[ميلان]] اٽلي جو معاشي گاديءَ جو هنڌ آهي<ref>{{Cite web|date=18 May 2018|title=Milan, Italy's Industrial and Financial Capital|url=https://www.prologis.it/en/industrial-logistics-warehouse-space/europe/italy/milan-italys-industrial-and-financial-capital|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220707141649/https://www.prologis.it/en/industrial-logistics-warehouse-space/europe/italy/milan-italys-industrial-and-financial-capital|archive-date=7 July 2022|access-date=27 May 2022}}</ref> ۽ هڪ عالمي [[مالي مرڪز]] ۽ [[فيشن گاديءَ جو هنڌ]] آهي.]] [[File:Siena, Piazza Salimbeni (Bank Monte dei Paschi di Siena) (38588876202).jpg|thumb|[[بانڪا مونٽي دي پاسڪي دي سيئنا]]، جيڪا 1472ع ۾ قائم ٿي، دنيا جي [[قديم ترين بئنڪن جي فهرست|سڀ کان قديم يا ٻئي نمبر تي قديم بئنڪ آهي جيڪا مسلسل ڪم ڪري رهي آهي]].]] [[File:The Eni building, Quartiere XXXII Europa, Roma, Lazio, Italy - panoramio.jpg|thumb|[[ايني]] کي دنيا جي تيل ۽ گئس جي [[سپرميجرز]] مان هڪ سمجھيو ويندو آهي.<ref>{{Cite web|url=https://www.globalwitness.org/en/campaigns/oil-gas-and-mining/spotlight-sharpens/|title=The spotlight sharpens: Eni and corruption in Republic of Congo's oil sector|website=Global Witness|access-date=27 April 2020|archive-date=25 July 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20230725204616/https://www.globalwitness.org/en/campaigns/oil-gas-and-mining/spotlight-sharpens/|url-status=dead}}</ref>]] اٽلي دنيا جو [[پيداوار جي پيداوار موجب ملڪن جي فهرست|اٺون وڏو پيداواري ملڪ]] ۽ يورپ ۾ ٻيو وڏو ملڪ آهي،<ref>"[http://databank.worldbank.org/data/reports.aspx?source=2&series=NV.IND.MANF.KD&country= Manufacturing, value added (current US$)] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20171010152014/http://databank.worldbank.org/data/reports.aspx?source=2&series=NV.IND.MANF.KD&country=|date=10 October 2017}}". Retrieved 17 May 2017.</ref> جنهن جي خاصيت اها آهي ته ساڳي ماپ واري ٻين معيشتن جي ڀيٽ ۾ ان ۾ ملٽي نيشنل ڪارپوريشنون گهٽ آهن ۽ ڪيترائي متحرڪ [[ننڍا ۽ وچولي درجي جا ڪاروبار|ننڍا ۽ وچولي درجي جا ڪاروبار]] موجود آهن، جيڪي صنعتي ضلعن ۾ گڏ ٿيل آهن ۽ اطالوي صنعت جي ريڙهه جي هڏي آهن. ان سان هڪ اهڙو پيداوار وارو شعبو پيدا ٿيو آهي، جيڪو اڪثر نچ مارڪيٽن ۽ عياشي شين جي برآمد تي ڌيان ڏئي ٿو. جيتوڻيڪ اهو مقدار جي لحاظ کان مقابلي ۾ گهٽ صلاحيت رکي ٿو، پر اعليٰ معيار جي شين وسيلي انهن ايشيائي معيشتن سان مقابلو ڪري سگهي ٿو، جتي مزدوريءَ جو خرچ گهٽ آهي.<ref>{{Cite news|date=19 May 2005|title=Knowledge Economy Forum 2008: Innovative Small And Medium Enterprises Are Key To Europe & Central Asian Growth |url=http://web.worldbank.org/WBSITE/EXTERNAL/COUNTRIES/ECAEXT/0,,contentMDK:21808326~menuPK:258604~pagePK:2865106~piPK:2865128~theSitePK:258599,00.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20080623065619/http://web.worldbank.org/WBSITE/EXTERNAL/COUNTRIES/ECAEXT/0,,contentMDK:21808326~menuPK:258604~pagePK:2865106~piPK:2865128~theSitePK:258599,00.html|archive-date=23 June 2008|access-date=17 June 2008|publisher=The World Bank}}</ref> اٽلي 2023ع ۾ دنيا جو [[برآمدات موجب ملڪن جي فهرست|9هين وڏو برآمد ڪندڙ]] ملڪ هو. [[اٽلي جي وڏن واپاري ڀائيوارن جي فهرست|ان جا ويجها واپاري لاڳاپا]] ٻين يورپي يونين ملڪن سان آهن، ۽ 2019ع ۾ ان جا سڀ کان وڏا برآمدي ڀائيوار جرمني (12%)، فرانس (11%) ۽ آمريڪا (10%) هئا.<ref name="cia.gov">{{Cite web|title=The World Factbook|url=https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210701235642/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy|archive-date=1 July 2021|access-date=28 May 2021|publisher=Central Intelligence Agency}}</ref> [[اطالوي موٽر گاڏين جي صنعت]] ملڪ جي پيداواري شعبي جو اهم حصو آهي، جنهن ۾ 2015ع ۾ 144,000 کان وڌيڪ ڪمپنيون ۽ لڳ ڀڳ 485,000 ملازم هئا،<ref>{{Cite web|title=Auto: settore da 144mila imprese in Italia e 117 mld fatturato|url=http://www.adnkronos.com/soldi/economia/2015/09/23/auto-settore-mila-imprese-italia-mld-fatturato_WooBmrBqxgxO7mOvIRXUBI.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150925121926/http://www.adnkronos.com/soldi/economia/2015/09/23/auto-settore-mila-imprese-italia-mld-fatturato_WooBmrBqxgxO7mOvIRXUBI.html|archive-date=25 September 2015|access-date=23 September 2015|website=adnkronos.com}}</ref> ۽ اها GDP ۾ 9% حصو وجهي ٿي.<ref>{{Cite web|title=Country Profiles – Italy|url=http://acea.thisconnect.com/index.php/country_profiles/detail/italy|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20080211190839/http://acea.thisconnect.com/index.php/country_profiles/detail/italy|archive-date=11 February 2008|access-date=9 February 2008|website=acea.thisconnect.com}}</ref><ref>{{Cite web|title=Global Auto Market 2021. General Motors Is The Only Group To Report Double-digit Losses |url=https://www.focus2move.com/world-car-group-ranking|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210701010705/https://www.focus2move.com/world-car-group-ranking|archive-date=1 July 2021|access-date=27 May 2022}}</ref> ملڪ وٽ گاڏين جو وڏو سلسلو آهي، [[ماس مارڪيٽ]] تي ڌيان ڏيندڙ برانڊن جهڙوڪ [[فيات]]، [[پريميئم پيداوار|پريميئم]] برانڊن جهڙوڪ [[الفا روميو]] ۽ [[مازيراتي]] کان وٺي عياشي [[سپر ڪارز]] جهڙوڪ [[پاگاني (ڪمپني)|پاگاني]]، [[لامبورگيني]] ۽ [[فيراري]] تائين. [[بانڪا مونٽي دي پاسڪي دي سيئنا]]، تعريف تي دارومدار رکندي، دنيا جي سڀ کان قديم يا ٻئي نمبر تي قديم بئنڪ آهي جيڪا مسلسل ڪم ڪري رهي آهي، ۽ اٽلي جي چوٿين وڏي تجارتي ۽ ريٽيل بئنڪ آهي.<ref>{{Cite news|date=26 October 2017|title=Italy's fourth-biggest bank returns to the stockmarket|url=https://www.economist.com/news/finance-and-economics/21730672-shares-bailed-out-bank-start-trading-again-italys-fourth-biggest-bank|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20180215112321/https://www.economist.com/news/finance-and-economics/21730672-shares-bailed-out-bank-start-trading-again-italys-fourth-biggest-bank|archive-date=15 February 2018|access-date=26 October 2021|newspaper=[[The Economist]]}}</ref> اٽلي وٽ مضبوط [[ڪوآپريٽو]] شعبو آهي، جنهن ۾ يورپي يونين اندر آباديءَ جو سڀ کان وڏو حصو (4.5%) ڪوآپريٽو ۾ ملازم آهي.<ref>{{Cite web|date=April 2016|title=The Power of Cooperation – Cooperatives Europe key statistics 2015 |url=https://coopseurope.coop/sites/default/files/The%20power%20of%20Cooperation%20-%20Cooperatives%20Europe%20key%20statistics%202015.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20201112034412/https://coopseurope.coop/sites/default/files/The%20power%20of%20Cooperation%20-%20Cooperatives%20Europe%20key%20statistics%202015.pdf|archive-date=12 November 2020|access-date=28 May 2021|website=[[Cooperatives Europe]]}}</ref> [[وال ڊي آڪري تيل جو ميدان|وال ڊي آڪري]] علائقو، بازيليڪاتا، يورپ جو سڀ کان وڏو [[آن شور (هائيڊروڪاربنز)|آن شور]] [[هائيڊروڪاربن ميدان]] رکي ٿو.<ref>{{Cite web|title=In Val d'Agri with Upstream activities|url=https://www.eni.com/en-IT/operations/italy-val-agri-upstream-activities.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20220516034214/https://www.eni.com/en-IT/operations/italy-val-agri-upstream-activities.html|archive-date=16 May 2022|access-date=3 February 2021|publisher=[[Eni]]}}</ref> معتدل قدرتي گئس جا ذخيرا، خاص طور تي [[پو ماٿري]] ۽ ايڊرياٽڪ سمنڊ جي هيٺان آف شور علائقن ۾، دريافت ڪيا ويا آهن ۽ اهي ملڪ جو سڀ کان اهم معدني وسيلو آهن. اٽلي دنيا ۾ [[پومس]]، [[پوزولانا]] ۽ [[فيلڊسپار]] جي اهم پيدا ڪندڙن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite encyclopedia|title=Italy, the economy: Resources and power|encyclopedia=[[Encyclopædia Britannica]]|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297474/Italy/26994/Forestry#toc26986|access-date=9 February 2015|date=3 February 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20150209194536/http://www.britannica.com/EBchecked/topic/297474/Italy/26994/Forestry#toc26986|archive-date=9 February 2015|url-status=live}}</ref> ٻيو قابل ذڪر وسيلو سنگ مرمر آهي، خاص طور تي ٽسڪني مان نڪرندڙ مشهور اڇو [[ڪارارا سنگ مرمر]]. اٽلي هڪ مالي اتحاد، يعني يورو زون، جو حصو آهي، جيڪو لڳ ڀڳ 330 ملين شهرين جي نمائندگي ڪري ٿو، ۽ [[يورپي واحد مارڪيٽ]] جو پڻ حصو آهي، جيڪا 500 ملين کان وڌيڪ صارفين جي نمائندگي ڪري ٿي. ڪيترين ئي ملڪي تجارتي پاليسين جو تعين يورپي يونين جي ميمبر ملڪن جي معاهدن ۽ يورپي يونين جي قانون سازي ذريعي ٿيندو آهي. اٽلي 2002ع ۾ گڏيل يورپي ڪرنسي، [[يورو]]، اختيار ڪئي.<ref>{{Cite news|last=Andrews|first=Edmund L.|date=1 January 2002|title=Germans Say Goodbye to the Mark, a Symbol of Strength and Unity|url=https://www.nytimes.com/2002/01/01/world/germans-say-goodbye-to-the-mark-a-symbol-of-strength-and-unity.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110501031330/http://www.nytimes.com/2002/01/01/world/germans-say-goodbye-to-the-mark-a-symbol-of-strength-and-unity.html|archive-date=1 May 2011|access-date=18 March 2011|work=The New York Times}}; {{Cite news|last=Taylor Martin|first=Susan|date=28 December 1998|title=On Jan.{{spaces}}1, out of many arises one Euro|work=[[St. Petersburg Times]]|page=National, 1.A}}</ref> ان جي مالياتي پاليسي [[يورپي مرڪزي بئنڪ]] طرفان مقرر ڪئي ويندي آهي. اٽلي [[2008ع جو مالي بحران|2008ع جي مالي بحران]] کان متاثر ٿيو، جنهن ڍانچائي مسئلن کي وڌيڪ سنگين بڻايو.<ref>{{Cite web|last=Orsi|first=Roberto|date=23 April 2013|title=The Quiet Collapse of the Italian Economy|work=Euro Crisis in the Press |url=http://blogs.lse.ac.uk/eurocrisispress/2013/04/23/the-quiet-collapse-of-the-italian-economy|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141119075748/http://blogs.lse.ac.uk/eurocrisispress/2013/04/23/the-quiet-collapse-of-the-italian-economy|archive-date=19 November 2014|access-date=24 November 2014|publisher=[[The London School of Economics]]}}</ref> 1950ع واري ڏهاڪي کان 1970ع واري ڏهاڪي جي شروعات تائين هر سال GDP جي 5–6% مضبوط واڌ کان پوءِ،<ref>{{Cite book|last=Nicholas Crafts, Gianni Toniolo|title=Economic growth in Europe since 1945 |publisher=Cambridge University Press|year=1996|isbn=978-0-5214-9627-8|page=428}}</ref> ۽ 1980ع ۽ 1990ع واري ڏهاڪن ۾ تدريجي سستي کان پوءِ، ملڪ 2000ع واري ڏهاڪي ۾ جمود جو شڪار ٿيو.<ref>{{Cite web|last=Balcerowicz|first=Leszek|title=Economic Growth in the European Union|url=http://www.lisboncouncil.net/growth/documents/LISBON_COUNCIL_Economic_Growth_in_the_EU%20(1).pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140714205108/http://www.lisboncouncil.net/growth/documents/LISBON_COUNCIL_Economic_Growth_in_the_EU%20(1).pdf|archive-date=14 July 2014|access-date=8 October 2014|publisher=The Lisbon Council}}; {{Cite news|title="Secular stagnation" in graphics|url=https://www.economist.com/blogs/graphicdetail/2014/11/secular-stagnation-graphics|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141123234145/http://www.economist.com/blogs/graphicdetail/2014/11/secular-stagnation-graphics|archive-date=23 November 2014|access-date=24 November 2014|newspaper=The Economist}}</ref> وڏي سرڪاري خرچ سان واڌ بحال ڪرڻ لاءِ سياسي ڪوششن [[عوامي قرض]] ۾ شديد واڌ پيدا ڪئي، جيڪو 2017ع ۾ GDP جي 132% کان وڌيڪ هو؛<ref>{{Cite web|date=15 May 2018|title=Debito pubblico oltre 2.300 miliardi e all'estero non lo comprano|url=https://www.investireoggi.it/economia/debito-pubblico-oltre-2-300-miliardi-e-litalia-e-sulla-strada-dellautarchia-finanziaria|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20200221072720/https://www.investireoggi.it/economia/debito-pubblico-oltre-2-300-miliardi-e-litalia-e-sulla-strada-dellautarchia-finanziaria|archive-date=21 February 2020|access-date=1 June 2018}}</ref> اهو يورپي يونين ۾ يونان کان پوءِ ٻيو سڀ کان وڏو هو.<ref>{{Cite web|title=Government debt increased to 93.9% of GDP in euro area and to 88.0% in EU28|url=http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_PUBLIC/2-22072014-AP/EN/2-22072014-AP-EN.PDF|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141021162159/http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_PUBLIC/2-22072014-AP/EN/2-22072014-AP-EN.PDF|archive-date=21 October 2014|access-date=24 November 2014|publisher=[[Eurostat]]}}</ref> [[اطالوي سرڪاري قرض|اطالوي عوامي قرض]] جو سڀ کان وڏو حصو قومي ادارن ۽ ماڻهن وٽ آهي، جيڪو اٽلي ۽ يونان جي وچ ۾ هڪ اهم فرق آهي،<ref>{{Cite web|date=18 May 2010|title=Could Italy Be Better Off than its Peers?|url=https://www.cnbc.com/2010/05/18/could-italy-be-better-off-than-its-peers.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110430030613/http://www.cnbc.com/id/37207942/Could_Italy_Be_Better_Off_than_its_Peers|archive-date=30 April 2011|access-date=30 May 2011|publisher=CNBC}}</ref> ۽ [[گهريلو قرض]] جي سطح او اي سي ڊي جي اوسط کان گهڻي گهٽ آهي.<ref>{{Cite web|title=Household debt and the OECD's surveillance of member states|url=http://www.nationalbanken.dk/da/om_nationalbanken/oekonomisk_forskning/Documents/4_Household%20debt%20and%20the%20OECD's%20surveillance%20of%20member%20states%20by%20Christophe%20Andr%C3%A9.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20150109041518/http://www.nationalbanken.dk/da/om_nationalbanken/oekonomisk_forskning/Documents/4_Household%20debt%20and%20the%20OECD%27s%20surveillance%20of%20member%20states%20by%20Christophe%20Andr%C3%A9.pdf|archive-date=9 January 2015|access-date=26 November 2014|publisher=[[OECD]] Economics Department}}</ref> [[ڏکڻ وارو سوال|وڏي اتر–ڏکڻ ورهاست]] سماجي-معاشي ڪمزوريءَ جو هڪ اهم عنصر آهي؛<ref>{{Cite news|title=Oh for a new risorgimento|url=https://www.economist.com/special-report/2011/06/11/oh-for-a-new-risorgimento|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141024163715/http://www.economist.com/node/18780831|archive-date=24 October 2014|access-date=24 November 2014|newspaper=The Economist}}</ref> اتر ۽ ڏکڻ وارن علائقن ۽ ميونسپلٽين جي سرڪاري آمدنيءَ ۾ تمام وڏو فرق آهي.<ref>{{Cite web|title=Comune per Comune, ecco la mappa navigabile dei redditi dichiarati in Italia|url=http://www.lastampa.it/economia/speciali/redditi-italia|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20150405032750/http://www.lastampa.it/economia/speciali/redditi-italia|archive-date=5 April 2015|access-date=4 April 2015|website=lastampa.it}}</ref> سڀ کان امير صوبو، [[آلٽو آديجي-ڏکڻ ٽائرول]]، في فرد قومي GDP جو 152% ڪمائي ٿو، جڏهن ته سڀ کان غريب علائقو، ڪلابريا، 61% ڪمائي ٿو.<ref>{{Cite web|title=GDP per capita at regional level|url=https://www.istat.it/it/files/2016/12/Conti-regionali_2015.pdf?title=Conti+economici+territoriali+-+12%2Fdic%2F2016+-+Testo+integrale+e+nota+metodologica.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20171026054135/https://www.istat.it/it/files/2016/12/Conti-regionali_2015.pdf?title=Conti+economici+territoriali+-+12%2Fdic%2F2016+-+Testo+integrale+e+nota+metodologica.pdf|archive-date=26 October 2017|access-date=25 October 2017|publisher=[[Istat]]}}</ref> بيروزگاريءَ جي شرح (11%) يورو زون جي اوسط کان مٿي آهي،<ref>{{Cite web|title=Euro area unemployment rate at 11%|url=http://ec.europa.eu/eurostat/documents/2995521/8121455/3-31072017-AP-EN.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170731232352/http://ec.europa.eu/eurostat/documents/2995521/8121455/3-31072017-AP-EN.pdf|archive-date=31 July 2017|access-date=26 October 2017|publisher=[[Eurostat]]}}</ref> پر جدا جدا انگن موجب اها اتر ۾ 7% ۽ ڏکڻ ۾ 19% آهي.<ref>{{Cite web|last=Istat|author-link=National Institute of Statistics (Italy)|title=Employment and unemployment: second quarter 2017 |url=http://www.istat.it/it/files/2017/09/Mercato-del-lavoro-II-trim-2017.pdf?title=Il+mercato+del+lavoro+-+12%2Fset%2F2017+-+Testo+integrale+e+nota+metodologica.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20171026054033/http://www.istat.it/it/files/2017/09/Mercato-del-lavoro-II-trim-2017.pdf?title=Il+mercato+del+lavoro+-+12%2Fset%2F2017+-+Testo+integrale+e+nota+metodologica.pdf|archive-date=26 October 2017|access-date=26 October 2017}}</ref> [[درمياني آمدني|درمياني قابلِ خرچ آمدني]] 2021ع ۾ هر سال $27,949 هئي ([[قوت خريد جي برابري|PPP]]).<ref name="y148">{{cite book | author=OECD | title=Society at a Glance 2024: OECD Social Indicators, Figure 4.1 Median income varies by a factor eight across OECD countries | publisher=OECD | date=20 June 2024 | url=https://www.oecd.org/en/publications/2024/06/society-at-a-glance-2024_08001b73/full-report/component-12.html#indicator-d1e8404-8cd0a55a48 | page=}}</ref> [[اٽلي ۾ نوجوانن جي بيروزگاري|نوجوانن جي بيروزگاريءَ جي شرح]] (2018ع ۾ 32%) انتهائي بلند آهي. === زراعت === {{Main|اٽلي ۾ زراعت}} [[File:Vineyards in Piemonte, Italy.jpg|thumb|[[پيڊمونٽ جو انگورن وارو منظر: لانگهي-روئيرو ۽ مونفيراتو|لانگهي ۽ مونفيرات، پيڊمونٽ ۾ انگورن جا باغ]]. اٽلي دنيا جو [[شراب پيدا ڪندڙ ملڪن جي فهرست|سڀ کان وڏو شراب پيدا ڪندڙ ملڪ]] آهي، ۽ ان وٽ مقامي [[انگور جي ول|انگورن جي ولين]] جو سڀ کان وسيع قسم آهي.<ref>{{Cite web|date=25 November 2018|title=L'Italia è il maggiore produttore di vino|url=http://www.inumeridelvino.it/2018/11/la-produzione-di-vino-nel-mondo-2018-prima-stima-oiv.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211111224545/http://www.inumeridelvino.it/2018/11/la-produzione-di-vino-nel-mondo-2018-prima-stima-oiv.html|archive-date=11 November 2021|access-date=11 November 2021|language=it}}; {{Cite web|date=3 June 2017|title=L'Italia è il paese con più vitigni autoctoni al mondo|url=https://giornalevinocibo.com/2017/06/03/italia-prima-assoluta-per-vitgni-autoctoni-ecco-i-dati-dei-vari-stati|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211101044918/https://giornalevinocibo.com/2017/06/03/italia-prima-assoluta-per-vitgni-autoctoni-ecco-i-dati-dei-vari-stati|archive-date=1 November 2021|access-date=11 November 2021|language=it}}</ref>]] آخري زرعي مردم شماري موجب، 2010ع ۾ 1.6&nbsp;ملين فارم هئا (2000ع کان −32%)، جيڪي {{Convert|12700000|ha|0|abbr=on|disp=or}} تي پکڙيل هئا (انهن مان 63% ڏکڻ اٽلي ۾ آهن).<ref name="agrocensus">{{Cite web|date=24 October 2010|title=Censimento Agricoltura 2010|url=http://dati-censimentoagricoltura.istat.it/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150213021626/http://dati-censimentoagricoltura.istat.it/|archive-date=13 February 2015|access-date=11 February 2015|publisher=[[National Institute of Statistics (Italy)|ISTAT]]}}</ref> 99% خاندانن طرفان هلندڙ ۽ ننڍا آهن، جن جو سراسري پکيڙ صرف {{Convert|8|ha|0|abbr=on}} آهي.<ref name="agrocensus"/> زرعي استعمال واري زمين مان، اناج جا کيت 31%، [[زيتون]] جا باغ 8%، [[انگورن جا باغ]] 5%، [[کٽا ميوا]] جا باغ 4%، [[شگر بيٽ]] 2%، ۽ باغباني 2% تي مشتمل آهن. باقي زمين گهڻو ڪري چراگاهن (26%) ۽ چارا اناج (12%) لاءِ مخصوص آهي.<ref name="agrocensus"/> اٽلي دنيا جو [[شراب پيدا ڪندڙ ملڪن جي فهرست|سڀ کان وڏو شراب پيدا ڪندڙ ملڪ]] آهي،<ref>{{Cite web|year=2010|title=OIV report on the State of the vitiviniculture world market|url=http://news.reseau-concept.net/images/oiv_es/Client/DIAPORAMA_STATISTIQUES_Tbilissi_2010_EN.ppt|archive-url=https://web.archive.org/web/20110728145648/http://news.reseau-concept.net/images/oiv_es/Client/DIAPORAMA_STATISTIQUES_Tbilissi_2010_EN.ppt|archive-date=28 July 2011|website=news.reseau-concept.net|publisher=Réseau-CONCEPT|format=PowerPoint presentation}}</ref><ref>{{Cite news |last=Pisa |first=Nick |date=12 June 2011 |title=Italy overtakes France to become world's largest wine producer |url=https://www.telegraph.co.uk/foodanddrink/wine/8571222/Italy-overtakes-France-to-become-worlds-largest-wine-producer.html |url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20110903021833/http://www.telegraph.co.uk/foodanddrink/wine/8571222/Italy-overtakes-France-to-become-worlds-largest-wine-producer.html |archive-date=3 September 2011 |access-date=17 August 2011 |work=The Telegraph}}</ref> ۽ [[زيتون جو تيل]]، ميون (صوف، زيتون، انگور، نارنگيون، ليمون، ناسپاتيون، خوبانيون، هيزل نٽ، آڙون، چيريون، آلوبخارا، اسٽرابيريون ۽ ڪيئي فروٽ) ۽ ڀاڄين (خاص طور تي آرٽچوڪ ۽ ٽماٽا) جو اهم پيدا ڪندڙ آهي. سڀ کان مشهور [[اطالوي شراب]] [[ٽسڪني (شراب)|ٽسڪن]] [[ڪيانتي]] ۽ [[پيڊمونٽ (شراب)|پيڊمونٽي]] [[بارولو]] آهن. ٻيا مشهور شراب [[بارباريسڪو]]، [[باربيرا ڊي آستي]]، [[برونيلو دي مونتالچينو]]، [[فراسڪاتي DOC|فراسڪاتي]]، [[مونٽي پلچانو دابروزو]]، [[موريلينو دي اسڪانسانو]]، ۽ چمڪندڙ شراب [[فرانچياڪورتا DOCG|فرانچياڪورتا]] ۽ [[پروسيڪو]] آهن. معياري شيون جن ۾ اٽلي خاص مهارت رکي ٿو، خاص طور شراب ۽ [[اطالوي DOP پنيرن جي فهرست|علائقائي پنير]]، اڪثر معيار جي ضمانت وارن ليبلن [[Denominazione di origine controllata|DOC/DOP]] هيٺ محفوظ ڪيون وينديون آهن. هي [[يورپي يونين ۾ جاگرافيائي اشارا ۽ روايتي خاصيتون|جاگرافيائي اشاري وارو سرٽيفڪيٽ]]، جيڪو يورپي يونين طرفان منظور ٿيل آهي، [[نقلي شين]] سان مونجهاري کان بچڻ لاءِ اهم سمجھيو ويندو آهي. == آمدرفت == {{Main|اٽلي ۾ آمدرفت}} {{See also|اٽلي ۾ ريلوي اسٽيشنون}} [[File:A8-A26 Besnate.jpg|thumb|آٽوسترادا ديئي لاگي ('ڍنڍن واري موٽر وي'؛ [[آٽوسترادا A8 (اٽلي)|A8]] ۽ [[آٽوسترادا A9 (اٽلي)|A9]] جو حصو)، دنيا ۾ ٺهيل پهرين موٽر وي<ref name="independent"/>]] {{Anchor|Infrastructure}}اٽلي پهريون ملڪ هو جنهن موٽر ويون، ''[[آٽوسترادي]]''، ٺاهيون، جيڪي تيز ٽرئفڪ ۽ موٽر گاڏين لاءِ مخصوص هيون.<ref name="independent">{{Cite news|last=Lenarduzzi|first=Thea|date=30 January 2016|title=The motorway that built Italy: Piero Puricelli's masterpiece|url=http://www.independent.co.uk/travel/europe/the-worlds-first-motorway-piero-puricellis-masterpiece-is-the-focus-of-an-unlikely-pilgrimage-a6840816.html|url-status=live|archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20220526/http://www.independent.co.uk/travel/europe/the-worlds-first-motorway-piero-puricellis-masterpiece-is-the-focus-of-an-unlikely-pilgrimage-a6840816.html|archive-date=26 May 2022|access-date=12 May 2022|work=[[The Independent]]}}</ref> 2002ع ۾ اٽلي ۾ استعمال لائق [[اٽلي ۾ رستا|رستن]] جي ڊيگهه {{Convert|668721|km|mi|abbr=on}} هئي، جنهن ۾ {{Convert|6487|km|mi|abbr=on}} موٽر ويون شامل هيون، جيڪي رياست جي ملڪيت هيون پر [[اٽلانٽيا (ڪمپني)|اٽلانٽيا]] طرفان خانگي طور هلائي وينديون هيون. 2005ع ۾، لڳ ڀڳ 34,667,000 ڪارون (هر 1,000 ماڻهن تي 590) ۽ 4,015,000 مال بردار گاڏيون هن نيٽ ورڪ تي هلنديون هيون.<ref name="European Commission">{{Cite web|last=European Commission|author-link=European Commission|title=Panorama of Transport|url=http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_OFFPUB/KS-DA-07-001/EN/KS-DA-07-001-EN.PDF|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20090407142402/http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_OFFPUB/KS-DA-07-001/EN/KS-DA-07-001-EN.PDF|archive-date=7 April 2009|access-date=3 May 2009}}</ref> [[File:Etr500.JPG|thumb|[[ETR 500]] ريل گاڏي [[فلورنس–روم تيز رفتار ريلوي|فلورنس–روم تيز رفتار لائين]] تي، جيڪا يورپ ۾ ٺهيل پهرين تيز رفتار ريلوي هئي<ref>{{Cite web|title=Special report: A European high-speed rail network|url=https://op.europa.eu/webpub/eca/special-reports/high-speed-rail-19-2018/en/|access-date=22 July 2023|website=op.europa.eu|language=en-GB|archive-date=17 March 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240317233927/https://op.europa.eu/webpub/eca/special-reports/high-speed-rail-19-2018/en/|url-status=live}}</ref>]] [[اٽلي ۾ ريل آمدرفت|ريلوي نيٽ ورڪ]]، جيڪو رياست جي ملڪيت آهي ۽ [[فيروويه ديلو ستاتو|ريتي فيرووياريا ايتاليانا]] (FSI) طرفان هلائجي ٿو، 2024ع ۾ ڪل {{Convert|16879|km|mi|abbr=on}} هو، جنهن مان {{Convert|12277|km|0|abbr=on}} بجليءَ سان هلندڙ هو،<ref>{{Cite web |title=The network today |url=https://www.rfi.it/en/Network/The-network-today.html |access-date=29 September 2025 |website=[[Rete Ferroviaria Italiana]] |publisher=}}</ref> ۽ جنهن تي 4,802 لوڪوموٽو ۽ ريل ڪارون هلن ٿيون. تيز رفتار ريلن جو مکيه عوامي آپريٽر [[ترينيتاليا]] آهي، جيڪو FSI جو حصو آهي. تيز رفتار ريلون ٽن قسمن ۾ آهن: [[فريچياروسا]] ('ڳاڙهو تير') ريلون مخصوص تيز رفتار پٽڙين تي وڌ ۾ وڌ 300{{spaces}}km/h جي رفتار سان هلن ٿيون؛ [[فريچيارجينتو]] ('چانديءَ جو تير') تيز رفتار ۽ مکيه پٽڙين تي وڌ ۾ وڌ 250{{spaces}}km/h سان هلن ٿيون؛ ۽ [[فريچيابيانڪا]] ('اڇو تير') علائقائي تيز رفتار لائينن تي وڌ ۾ وڌ 200{{spaces}}km/h سان هلن ٿيون. اٽلي وٽ پاڙيسري ملڪن سان الپائن جبلن مٿان 11 ريل سرحدي گذرگاهون آهن. هوائي آمدرفت استعمال ڪندڙ مسافرن جي تعداد موجب اٽلي يورپ ۾ پنجين نمبر تي آهي، 2011ع ۾ لڳ ڀڳ 148 ملين مسافرن، يعني يورپ جي ڪل جو تقريباً 10%، سان.<ref>{{Cite web|date=7 January 2013|title=Trasporto aereo in Italia (PDF)|url=http://www.istat.it/it/archivio/78802|access-date=5 August 2013|publisher=ISTAT|archive-date=13 January 2013|archive-url=https://web.archive.org/web/20130113035254/http://www.istat.it/it/archivio/78802|url-status=live}}</ref> 2022ع ۾ 45 شهري هوائي اڏا هئا، جن ۾ [[ميلان مالپينسا ايئرپورٽ]] ۽ [[روم فيوميچينو ايئرپورٽ]] جا مرڪز شامل هئا.<ref>{{Cite web|title=Aeroporti in Italia: quanti sono? Elenco per regione|url=https://gliaeroporti.it/|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20221117184416/https://gliaeroporti.it/|archive-date=17 November 2022|access-date=17 November 2022|language=it}}</ref> 2021ع کان، اٽلي جو قومي هوائي جهاز بردار [[ITA ايئرويز]] آهي، جنهن [[اليتاليا]] جي جاءِ ورتي.<ref>{{Cite news|last=Buckley|first=Julia|date=18 October 2021|title=Italy reveals its new national airline|url=https://edition.cnn.com/travel/article/ita-airways-launch/index.html|access-date=18 October 2021|publisher=CNN|archive-date=18 October 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20211018100255/https://edition.cnn.com/travel/article/ita-airways-launch/index.html|url-status=live}}; {{Cite news|last=Villamizar|first=Helwing|date=15 October 2021|title=Italian Flag Carrier ITA Airways Is Born|url=https://airwaysmag.com/airlines/ita-airways-is-born|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20211016100028/https://airwaysmag.com/airlines/ita-airways-is-born|archive-date=16 October 2021|access-date=18 October 2021|work=Airways Magazine}}</ref> 2004ع ۾ 43 وڏا سامونڊي بندرگاهه هئا، جن ۾ [[جينوا]] شامل آهي، جيڪو ملڪ جو سڀ کان وڏو ۽ بحر روم ۾ ٻيو وڏو بندرگاهه آهي. 2005ع ۾ اٽلي وٽ لڳ ڀڳ 389,000 يونٽن تي مشتمل شهري هوائي ٻيڙو ۽ 581 جهازن تي مشتمل واپاري ٻيڙو هو.<ref name="European Commission"/> قومي اندروني آبي رستن جي نيٽ ورڪ جي ڊيگهه 2012ع ۾ تجارتي آمدرفت لاءِ {{Convert|2400|km|0|abbr=on}} هئي.<ref name="cia.gov"/> اتر اطالوي بندرگاهه، جهڙوڪ ٽريئستي جو گہرے پاڻي وارو بندرگاهه، جنهن جون وچ ۽ اوڀر يورپ سان وسيع ريلوي ڳنڍڻيون آهن، سبسڊين ۽ اهم پرڏيهي سيڙپڪاريءَ جو مرڪز آهن.<ref>Marcus Hernig: Die Renaissance der Seidenstraße (2018) pp 112.; Bernhard Simon: Can The New Silk Road Compete with the Maritime Silk Road? in The Maritime Executive, 1 January 2020.; Chazizam, M. (2018). The Chinese Maritime Silk Road Initiative: The Role of the Mediterranean. Mediterranean Quarterly, 29(2), 54–69.; Guido Santevecchi: Di Maio e la Via della Seta: «Faremo i conti nel 2020», siglato accordo su Trieste in Corriere della Sera: 5. November 2019.; Linda Vierecke, Elisabetta Galla "Triest und die neue Seidenstraße" In: Deutsche Welle, 8 December 2020.; {{Cite web|title=HHLA PLT Italy starting on schedule |url=https://www.hellenicshippingnews.com/hhla-plt-italy-starting-on-schedule|website=hellenicshippingnews.com|access-date=11 January 2021|archive-date=11 January 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210111105059/https://www.hellenicshippingnews.com/hhla-plt-italy-starting-on-schedule/|url-status=live}}</ref> آگسٽ 2025ع ۾، رٿيل [[آبنائے ميسينا پل]] کي ميلوني حڪومت طرفان حتمي منظوري ڏني وئي، جنهن جي تعمير 2025ع جي سرءُ ۾ شروع ٿيڻ مقرر آهي. اهو [[ڪلابريا]] کي [[سسلي]] سان ڳنڍيندو جڏهن اهو 2032ع ۾ کلي ويندو، ۽ اهو [[سڀ کان ڊگهي معلق پلن جي فهرست|دنيا جي سڀ کان ڊگهي معلق پل]] بڻجي ويندو.<ref>{{cite web|title=Italy gives final go-ahead for landmark Sicily bridge project |url=https://www.reuters.com/world/europe/italy-gives-final-go-ahead-landmark-sicily-bridge-project-2025-08-06/ |website=reuters.com |date=6 August 2025 |access-date=6 August 2025}}</ref> == توانائي == {{Main|اٽلي ۾ توانائي}} {{Further|اٽلي ۾ قابل تجديد توانائي|اٽلي ۾ بجلي جو شعبو}} [[File:Pannelli solari Unicoop Tirreno.JPG|thumb|[[پيومبينو]]، ٽسڪني ۾ شمسي پينل. اٽلي دنيا جي قابل تجديد توانائي جي سڀ کان وڏن پيدا ڪندڙ ملڪن مان هڪ آهي.<ref name="legambiente2015">{{Cite web|date=18 May 2015|title=Il rapporto Comuni Rinnovabili 2015|url=http://www.comunirinnovabili.it/il-rapporto-comuni-rinnovabili-2015|access-date=13 March 2016|website=Comuni Rinnovabili|publisher=Legambiente|language=it|archive-date=14 March 2016|archive-url=https://web.archive.org/web/20160314011841/http://www.comunirinnovabili.it/il-rapporto-comuni-rinnovabili-2015/|url-status=live}}</ref>]] اٽلي دنيا جي [[قابل تجديد ذريعن مان بجلي پيداوار موجب ملڪن جي فهرست|قابل تجديد توانائي جي سڀ کان وڏن پيدا ڪندڙن]] مان هڪ بڻجي ويو آهي، جيڪو يورپي يونين ۾ ٻيو ۽ دنيا ۾ نائون نمبر رکي ٿو. [[اٽلي ۾ هوائي توانائي|هوائي توانائي]]، [[اٽلي ۾ پن بجلي|پن بجلي]] ۽ [[اٽلي ۾ ارضي حرارتي توانائي|ارضي حرارتي توانائي]] ملڪ ۾ [[اٽلي ۾ بجلي جو شعبو|بجلي]] جا اهم ذريعا آهن. [[اٽلي ۾ قابل تجديد توانائي|قابل تجديد ذريعا]] پيدا ٿيندڙ سموري بجلي جو 28% فراهم ڪن ٿا، جنهن ۾ صرف پن بجلي 13% تائين پهچي ٿي، ان کان پوءِ شمسي توانائي 6%، هوائي توانائي 4%، بائيو انرجي 3.5% ۽ ارضي حرارتي توانائي 1.6% آهي.<ref name="gse">{{Cite web|date=19 December 2013|title=Rapporto Statistico sugli Impianti a fonti rinnovabili|url=http://www.gse.it/it/Statistiche/RapportiStatistici/Pagine/default.aspx|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20171018022905/http://www.gse.it/it/Statistiche/RapportiStatistici/Pagine/default.aspx|archive-date=18 October 2017|access-date=11 February 2015|publisher=Gestore dei Servizi Energetici}}</ref> قومي طلب جو باقي حصو فوسل ٻارڻن (قدرتي گئس 38%، ڪوئلو 13%، تيل 8%) ۽ درآمدات مان پورو ٿئي ٿو.<ref name="gse"/> [[ايني]]، جيڪا 79 ملڪن ۾ ڪم ڪري ٿي، ست "[[بگ آئل]]" ڪمپنين مان هڪ ۽ دنيا جي سڀ کان وڏين صنعتي ڪمپنين مان هڪ آهي.<ref>{{Cite web|title=Summary for Eni SpA|url=https://finance.yahoo.com/q?s=E|access-date=1 July 2020|archive-date=4 June 2016|archive-url=https://web.archive.org/web/20160604184217/http://finance.yahoo.com/q?s=e|url-status=live}}</ref> [[اٽلي ۾ شمسي توانائي|شمسي توانائي]] جي پيداوار اڪيلي 2014ع ۾ بجلي جو 9% هئي، جنهن سان اٽلي دنيا ۾ شمسي توانائي جي سڀ کان وڏي حصيداري وارو ملڪ بڻيو.<ref name="legambiente2015"/> [[مونتالتو دي ڪاسترو فوٽو وولٽائڪ پاور اسٽيشن]]، جيڪا 2010ع ۾ مڪمل ٿي، اٽلي جي سڀ کان وڏي فوٽو وولٽائڪ (PV) بجلي گهر آهي.<ref>{{Cite web|title=The Italian Montalto di Castro and Rovigo PV plants|url=https://www.solarserver.com/solar-magazine/solar-energy-system-of-the-month/the-italian-montalto-di-castro-and-rovigo-pv-plants.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20180509012719/https://www.solarserver.com/solar-magazine/solar-energy-system-of-the-month/the-italian-montalto-di-castro-and-rovigo-pv-plants.html|archive-date=9 May 2018|access-date=8 May 2018|website=solarserver.com}}</ref> اٽلي پهريون ملڪ هو جنهن بجلي پيدا ڪرڻ لاءِ [[اٽلي ۾ ارضي حرارتي توانائي|ارضي حرارتي توانائي]] جو استعمال ڪيو.<ref>{{Cite web|year=2011|title=Inventario delle risorse geotermiche nazionali|url=http://unmig.sviluppoeconomico.gov.it/unmig/geotermia/inventario/inventario.asp|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110722034736/http://unmig.sviluppoeconomico.gov.it/unmig/geotermia/inventario/inventario.asp|archive-date=22 July 2011|access-date=14 September 2011|publisher=UNMIG}}</ref> [[اٽلي ۾ جوهري توانائي]] [[1987ع جا اطالوي ريفرنڊم|1987ع جي ريفرنڊمن]] کان پوءِ، 1986ع جي [[چرنوبل حادثو]] جي پسمنظر ۾، ڇڏي ڏني وئي، جيتوڻيڪ اٽلي اڃا تائين پرڏيهي علائقن ۾ اطالوي ملڪيت وارن ريئڪٽرن مان جوهري توانائي درآمد ڪري ٿو. == سائنس ۽ ٽيڪنالاجي == {{Main|اٽلي ۾ سائنس ۽ ٽيڪنالاجي}} {{See also|اطالوي ايجادن ۽ دريافتن جي فهرست}} [[File:Justus Sustermans - Portrait of Galileo Galilei, 1636.jpg|thumb|upright=.8|[[گليليو گليلي]]، جنهن کي عام طور جديد سائنس، فزڪس ۽ فلڪيات جو پيءُ سمجھيو ويندو آهي]] صدين کان، اٽلي هڪ اهڙي سائنسي برادريءَ کي فروغ ڏنو آهي، جنهن سائنسن ۾ اهم دريافتون پيدا ڪيون. [[گليليو گليلي]] [[سائنسي انقلاب]] ۾ وڏو ڪردار ادا ڪيو ۽ کيس عام طور [[مشاهداتي فلڪيات]]،<ref>{{Cite book|last=Singer|first=C.|url=https://books.google.com/books?id=mPIgAAAAMAAJ|title=A Short History of Science to the Nineteenth Century|date=1941|publisher=Clarendon Press|page=217|access-date=22 March 2023|archive-date=2 October 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20241002213513/https://books.google.com/books?id=mPIgAAAAMAAJ|url-status=live}}</ref> جديد فزڪس،<ref>{{Cite book|last=Whitehouse|first=D.|url=https://archive.org/details/renaissancegeniu0000whit|title=Renaissance Genius: Galileo Galilei & His Legacy to Modern Science|date=2009|publisher=Sterling Publishing|isbn=978-1-4027-6977-1|page=[https://archive.org/details/renaissancegeniu0000whit/page/219 219]}}</ref> ۽ [[سائنسي طريقو|سائنسي طريقي]] جو پيءُ سمجھيو ويندو آهي.<ref>''Thomas Hobbes: Critical Assessments'', Volume 1. Preston King. 1993. p. 59</ref><ref>{{Cite book|last=Disraeli|first=I.|title=Curiosities of Literature|date=1835|publisher=W. Pearson & Company|page=371}}</ref> [[لابوراتوري ناتسيونالي دل گران ساسو]] (LNGS) دنيا جو سڀ کان وڏو زير زمين تحقيقي مرڪز آهي.<ref>{{Cite web|title=I Laboratori Nazionali del Gran Sasso|url=https://www.lngs.infn.it/it/descrizione-generale|access-date=15 January 2018|language=it}}</ref> ٽريئستي ۾ آباديءَ جي نسبت سان يورپ ۾ محققن جو سڀ کان وڏو سيڪڙو آهي.<ref>G. Bar "Trieste, è record europeo di ricercatori: 37 ogni mille abitanti. Più della Finlandia", In: il Fatto Quotidiano, 26 April 2018.</ref> اٽلي 2025ع ۾ [[عالمي جدت اشاري]] ۾ 28هين نمبر تي هو.<ref>{{Cite web |title=GII Innovation Ecosystems & Data Explorer 2025 |url=https://www.wipo.int/gii-ranking/en/italy |access-date=16 October 2025 |website=WIPO}}</ref><ref>{{Cite book |last1=Dutta |first1=Soumitra |url=https://www.wipo.int/web-publications/global-innovation-index-2025/en/index.html |title=Global Innovation Index 2025: Innovation at a Crossroads |last2=Lanvin |first2=Bruno |publisher=[[World Intellectual Property Organization]] |year=2025 |isbn=978-92-805-3797-0 |page=19 |language=en |doi=10.34667/tind.58864 |access-date=17 October 2025}}</ref> اٽلي ۾ [[ٽيڪنالاجي پارڪ]] آهن، جهڙوڪ سائنس ۽ ٽيڪنالاجي پارڪ ڪلوميٽرو روسو (بيرگامو)، [[AREA سائنس پارڪ]] (ٽريئستي)، ويگا-وينس گيٽ وي فار سائنس اينڊ ٽيڪنالاجي (وينيزيا)، توسڪانا لائيف سائنسز (سيئنا)، ٽيڪنالاجي پارڪ آف لودي ڪلسٽر (لودي)، ۽ ٽيڪنالاجي پارڪ آف ناواڪيو (پيزا)،<ref>{{Cite web|title=Science and Technology Parks in Italy|url=https://www.easst.net/science-and-technology-parks-in-italy|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20230719154033/https://www.easst.net/science-and-technology-parks-in-italy|archive-date=19 July 2023|access-date=28 August 2023}}</ref> گڏوگڏ [[سائنس ميوزيم]]، جهڙوڪ ميلان ۾ [[ميوزيو ناتسيونالي شينتسا ا ٽيڪنالوجيا ليوناردو دا ونچي]]. آمدنيءَ ۾ اتر–ڏکڻ جو وڏو فرق هڪ "[[ڊجيٽل ورهاست]]" پيدا ڪري ٿو.<ref>{{Cite journal|last=Alampi|first=Matteo|date=December 2007|title=Underdevelopment in Southern Italy: Traditional Setbacks and Modern Solutions|url=https://fisherpub.sjf.edu/cgi/viewcontent.cgi?article=1047&context=intlstudies_masters|journal=Fisher Digital Publications|via=International Studies Masters}}</ref><ref>{{Cite journal|last=Di Pietro|first=Giorgio|date=June 2021|title=Changes in Italy's education-related digital divide|journal=Economic Affairs|volume=41|issue=2|pages=252–270|doi=10.1111/ecaf.12471|issn=0265-0665|s2cid=237848271|doi-access=free}}</ref> == سياحت == {{Main|اٽلي ۾ سياحت}} [[File:Positano - Fornillo Beach.jpg|thumb|[[امالفي ساحل]] اٽلي جي اهم سياحتي منزلن مان هڪ آهي.<ref>[http://www.italy24.ilsole24ore.com/art/business-and-economy/2017-05-04/turismo-stranieri-124013.php?uuid=AEVg9GGB "Foreign tourist numbers in Italy head towards new record"] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20170601184213/http://www.italy24.ilsole24ore.com/art/business-and-economy/2017-05-04/turismo-stranieri-124013.php?uuid=AEVg9GGB|date=1 June 2017}}. Retrieved 21 May 2017.</ref>]] ماڻهو صدين کان اٽلي جو دورو ڪندا رهيا آهن، پر [[اٽلي ۾ سياحت|سياحت لاءِ اپٻيٽ جو دورو]] سڀ کان پهريان امير امرا [[گرانڊ ٽور]] دوران ڪرڻ لڳا، جيڪو 17هين صديءَ ۾ شروع ٿيو ۽ 18هين ۽ 19هين صديءَ ۾ عروج تي پهتو.<ref name="grand-tour">{{Cite web|title=Grand Tour|url=https://www.treccani.it/enciclopedia/grand-tour|access-date=6 May 2022|language=it}}</ref> اهو اهڙو دور هو، جنهن ۾ يورپي اشرافيا، جن مان گهڻا برطانوي هئا، يورپ جي حصن جو دورو ڪندا هئا، جن ۾ اٽلي هڪ اهم منزل هوندو هو.<ref name="grand-tour"/> اٽلي لاءِ، هن جو مقصد قديم تعمير، مقامي ثقافت جو مطالعو ڪرڻ ۽ ان جي قدرتي خوبصورتيءَ کي ساراهڻ هو.<ref>{{Cite web|title=Italy on the Grand Tour (Getty Exhibitions)|url=http://www.getty.edu/art/exhibitions/grand_tour/what.html|access-date=9 June 2015}}</ref> اٽلي [[عالمي سياحت درجابندي|دنيا جو پنجون سڀ کان وڌيڪ گهميل ملڪ]] آهي، جتي 2024ع ۾ ڪل 57 ملين سياح آيا.<ref>{{cite web |title=Global and regional tourism performance |url=https://www.unwto.org/tourism-data/un-tourism-tourism-dashboard |access-date=25 May 2025}}</ref> 2014ع ۾ سفر ۽ سياحت مان آمدني EUR163{{spaces}}ارب هئي (GDP جو 10%) ۽ 1,082,000 نوڪريون سڌي طرح ان سان لاڳاپيل هيون (روزگار جو 5%).<ref>{{Cite web|title=Travel & Tourism Economic Impact 2015 Italy |url=https://www.wttc.org/-/media/files/reports/economic%20impact%20research/countries%202015/italy2015.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20171010152616/https://www.wttc.org/-/media/files/reports/economic%20impact%20research/countries%202015/italy2015.pdf|archive-date=10 October 2017|access-date=20 May 2017|publisher=[[World Travel and Tourism Council]]}}</ref> سياحن جي دلچسپي خاص طور [[اٽلي جي ثقافت|ثقافت]]، [[اطالوي کاڌو|کاڌي]]، [[اٽلي جي تاريخ|تاريخ]]، [[اٽلي جي تعميراتي فن|تعميراتي فن]]، [[اطالوي فن|فن]]، مذهبي هنڌن ۽ رستن، شادي سياحت، قدرتي حسن، رات جي زندگي، پاڻيءَ هيٺان هنڌن ۽ اسپا سان آهي.<ref>{{Cite web|date=February 2023|title=In Italia 11mila matrimoni stranieri, un turismo da 599 milioni|url=https://www.ansa.it/canale_viaggiart/it/notizie/speciali/2023/02/01/turismo-wedding-2-milioni-presenze-e-fatturato-599-mln_dcec4ad9-3ab8-4677-a303-6378020ac3a7.html|access-date=2 February 2023|language=it}}; {{Cite web|title=10 Migliori destinazioni italiane per vita notturna|url=https://www.travel365.it/migliori-destinazioni-italiane-per-vita-notturna.htm|access-date=28 December 2021|language=it}}</ref> سياري ۽ اونهاري جي سياحت الپس ۽ [[اپينائن جبلن]] جي هنڌن تي موجود آهي،<ref>{{Cite web|date=30 July 2017|title=VACANZE IN MONTAGNA IN ITALIA: IN INVERNO E IN ESTATE|url=https://www.alloggitaly.it/vacanze-in-montagna-in-italia|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> جڏهن ته سامونڊي سياحت [[بحر روم]] جي ڪناري وارن هنڌن تي وڏي پيماني تي عام آهي.<ref>{{Cite web|date=14 February 2018|title=Il turismo balneare|url=https://www.turismo-oggi.com/il-turismo-balneare.html|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> اٽلي بحر روم ۾ ڪروز سياحت جي اهم منزل آهي.<ref>{{Cite web|date=27 April 2022|title=Crociere, Cemar: 8,8 milioni di passeggeri nei porti italiani|url=https://www.lagenziadiviaggi.it/crociere-cemar-88-milioni-di-passeggeri-nei-porti-italiani|access-date=13 May 2022|language=it}}</ref> ننڍن، تاريخي ۽ فني ڳوٺن کي [[اي بورگي پيو بيلي ديٽاليا]] ({{Literally|اٽلي جا سڀ کان خوبصورت ڳوٺ}}) انجمن وسيلي فروغ ڏنو ويندو آهي. سڀ کان وڌيڪ گهميل علائقا وينيتو، ٽسڪني، لومباردي، ايميليا-رومانيا ۽ لازيو آهن.<ref>{{Cite web|title=Number of nights spent in tourist accommodation establishments in the top 20 EU-28 tourist regions, by NUTS 2 regions, 2015 (million nights spent) RYB17 – Statistics Explained |url=https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php?title=File:Number_of_nights_spent_in_tourist_accommodation_establishments_in_the_top_20_EU-28_tourist_regions,_by_NUTS_2_regions,_2015_(million_nights_spent)_RYB17.png|access-date=17 April 2022|publisher=European Commission}}</ref> روم يورپ جو ٽيون ۽ دنيا جو 12هون سڀ کان وڌيڪ گهميل شهر آهي، جتي 2017ع ۾ 9.4&nbsp;ملين سياح آيا.<ref>{{Cite web|title=Ranking the 30 Most-Visited Cities in the World|url=https://www.travelpulse.com/news/destinations/ranking-the-30-most-visited-cities-in-the-world.html|website=TravelPulse}}</ref> وينس ۽ فلورنس دنيا جي 100 وڏين منزلن مان آهن. اٽلي وٽ ڪنهن به ملڪ جي ڀيٽ ۾ سڀ کان وڌيڪ [[عالمي ورثو ماڳ]] آهن: [[اٽلي ۾ عالمي ورثو ماڳن جي فهرست|61]]،<ref>{{Cite web|title=The World Heritage Convention|url=https://whc.unesco.org/en/convention|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20160827065310/https://whc.unesco.org/en/convention|archive-date=27 August 2016|access-date=1 August 2021|publisher=UNESCO}}</ref> جن مان 55 ثقافتي ۽ 6 قدرتي آهن.<ref>{{Cite web|title=Italy|url=https://whc.unesco.org/en/statesparties/it|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211201134320/http://whc.unesco.org/en/statesparties/it|archive-date=1 December 2021|access-date=9 April 2019|publisher=UNESCO World Heritage Centre}}</ref> == آبادي == {{Main|اٽلي جي آبادي}} {{See also|اطالوي ماڻهو|اٽلي ۾ اندروني لڏپلاڻ|اطالوي ڊائاسپورا|اٽلي جي جينياتي تاريخ|اٽلي جي شهرن جي فهرست}} [[File:Map of population density in Italy (2011 census) alt colours.jpg|thumb|اٽلي جي آباديءَ جي گهاٽائي جو نقشو (2011ع مردم شماري)]] [[File:Map of the Italian Diaspora in the World.svg|thumb|دنيا ۾ [[اطالوي ڊائاسپورا]]]] 2025ع تائين، اٽلي جي آبادي 58,915,561 آهي.<ref name="population" /> ان جي آباديءَ جي گهاٽائي {{Convert|195|PD/km2}} آهي، جيڪا اڪثر مغربي يورپي ملڪن کان وڌيڪ آهي. تنهن هوندي به ورهاست غير برابر آهي: سڀ کان وڌيڪ گهاٽا آباد علائقا پو ماٿري (لڳ ڀڳ اڌ آبادي) ۽ روم ۽ نيپلز جا ميٽروپوليٽن علائقا آهن، جڏهن ته وڏا علائقا جهڙوڪ الپس ۽ اپينائن جا بلند ميداني علائقا، بازيليڪاتا جا پليٽو، ۽ سارڊينيا ٻيٽ، گڏوگڏ سسلي جو وڏو حصو، گهٽ آباد آهن. 20هين صديءَ دوران اٽلي جي آبادي لڳ ڀڳ ٻيڻي ٿي، پر واڌ جو نمونو غير برابر رهيو، ڇاڪاڻ ته ڳوٺاڻي ڏکڻ کان صنعتي اتر ڏانهن وڏي پيماني تي [[اٽلي ۾ اندروني لڏپلاڻ|اندروني لڏپلاڻ]] ٿي، جيڪا 1950ع–1960ع واري ڏهاڪي جي [[اطالوي معاشي معجزو]] جو نتيجو هئي. بلند زرخيزيءَ جون شرحون 1970ع واري ڏهاڪي تائين برقرار رهيون، جنهن کان پوءِ اهي گهٽجڻ لڳيون؛ [[ڪل زرخيزي شرح]] (TFR) 1995ع ۾ هر عورت تي 1.2 ٻارن جي تاريخي گهٽ ترين سطح تي پهتي، جيڪا 2.1 جي بدلي واري شرح کان گهڻو گهٽ ۽ 1883ع جي 5 واري بلند ترين سطح کان ڪافي گهٽ هئي.<ref>{{Citation|last=Max Roser|title=Total Fertility Rate around the world over the last centuries|work=[[Our World in Data]], [[Gapminder Foundation]]|year=2014|url=https://ourworldindata.org/grapher/children-born-per-woman?year=1800&country=ITA|access-date=7 May 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20180807185906/https://ourworldindata.org/grapher/children-born-per-woman?year=1800&country=ITA|archive-date=7 August 2018|url-status=dead}}</ref> 2008ع کان، جڏهن شرح ٿوري وڌي 1.4 ٿي،<ref>{{Cite web|last=ISTAT|author-link=Istituto Nazionale di Statistica|title=Average number of children born per woman 2005–2008 |url=http://demo.istat.it/altridati/indicatori/2008/Tab_4.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110810171708/http://demo.istat.it/altridati/indicatori/2008/Tab_4.pdf|archive-date=10 August 2011|access-date=3 May 2009|language=it}}</ref><ref>{{Cite web|last=ISTAT|author-link=Istituto Nazionale di Statistica|title=Crude birth rates, mortality rates and marriage rates 2005–2008 |url=http://demo.istat.it/altridati/indicatori/2008/Tab_1.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110810171721/http://demo.istat.it/altridati/indicatori/2008/Tab_1.pdf|archive-date=10 August 2011|access-date=10 May 2009|language=it}}</ref> ڄمڻ جو تعداد هر سال مسلسل گهٽجي رهيو آهي، جيڪو 2023ع ۾ 379,000 جي رڪارڊ گهٽ سطح تي پهتو — 1861ع کان پوءِ سڀ کان گهٽ.<ref name="www.reuters.com">[https://www.reuters.com/world/europe/births-fall-italy-15th-year-running-record-low-2024-03-29/ Births fall in Italy for 15th year running to record low]| Reuters</ref> 2024ع ۾ اها شرح 1.2 هئي.<ref>{{Cite news|last=Jones|first=Tobias|date=3 January 2024|title=Boosting Italy's birthrate has become a patriotic cause for the far right. But it's an idea that's doomed|url=https://www.theguardian.com/commentisfree/2024/jan/03/italy-birthrate-far-right-population-immigration-giorgia-meloni|access-date=29 May 2024|work=The Guardian|language=en-GB|issn=0261-3077}}</ref> انهن رجحانن جي نتيجي ۾، اٽلي جي آبادي تيزيءَ سان پوڙهي ٿي رهي آهي ۽ آهستي آهستي گهٽجي رهي آهي. لڳ ڀڳ هر چئن مان هڪ اطالوي 65 سالن کان مٿي آهي،<ref name="www.reuters.com" /> ۽ ملڪ وٽ [[درمياني عمر موجب ملڪن جي فهرست|دنيا جي چوٿين سڀ کان پوڙهي آبادي]] آهي، جنهن جي درمياني عمر 48 ۽ اوسط عمر 46.6 آهي.<ref name="cia.gov" /><ref>{{Cite web|title=Aging population of Italy|url=https://www.statista.com/topics/8379/aging-population-of-italy/|access-date=29 May 2024|website=Statista|language=en|archive-date=29 May 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240529041428/https://www.statista.com/topics/8379/aging-population-of-italy/|url-status=live}}</ref> مجموعي آبادي 2014ع کان مسلسل گهٽجي رهي آهي ۽ 2024ع ۾ 59 ملين کان ٿوري گهٽ ٿيڻ جو اندازو آهي، جيڪو هڪ ڏهاڪي ۾ 1.36&nbsp;ملين کان وڌيڪ ماڻهن جي گڏيل گهٽتائي ڏيکاري ٿو.<ref>{{Cite web|last1=Nadeau |first1=Barbie Latza |last2=Di Donato |first2=Valentina |last3=Mortensen |first3=Antonia|date=17 May 2023|title='Low fertility trap': Why Italy's falling birth rate is causing alarm|url=https://www.cnn.com/2023/05/17/europe/italy-record-low-birth-rate-intl-cmd/index.html|access-date=29 May 2024|website=CNN|language=en|archive-date=29 May 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240529041430/https://www.cnn.com/2023/05/17/europe/italy-record-low-birth-rate-intl-cmd/index.html|url-status=live}}</ref> 19هين صديءَ جي آخر کان 1960ع واري ڏهاڪي تائين، اٽلي وڏي پيماني تي هجرت ڪندڙ ملڪ هو. 1898ع ۽ 1914ع جي وچ ۾، [[اطالوي ڊائاسپورا]] جي عروج وارن سالن ۾، لڳ ڀڳ 750,000 اطالوي هر سال هجرت ڪندا هئا.<ref>{{Cite web|date=15 August 1999|title=Causes of the Italian mass emigration|url=http://library.thinkquest.org/26786/en/articles/view.php3?arKey=4&paKey=7&loKey=0&evKey=&toKey=&torKey=&tolKey=|archive-url=https://web.archive.org/web/20090701010600/http://library.thinkquest.org/26786/en/articles/view.php3?arKey=4&paKey=7&loKey=0&evKey=&toKey=&torKey=&tolKey=|archive-date=1 July 2009|access-date=11 August 2014|publisher=ThinkQuest Library}}</ref> ڊائاسپورا ۾ 25 ملين کان وڌيڪ اطالوي شامل هئا ۽ ان کي جديد دور جي سڀ کان وڏي اجتماعي لڏپلاڻ سمجھيو ويندو آهي.<ref>Favero, Luigi e Tassello, Graziano. ''Cent'anni di emigrazione italiana (1861–1961)'' Introduction</ref> === وڏا شهر === {{Largest cities of Italy}} === اميگريشن === {{Main|اٽلي ڏانهن اميگريشن|2015ع يورپي مهاجر بحران}} [[File:Italy, foreign residents as a percentage of the total population, 2011.svg|thumb|علائقائي آباديءَ جي سيڪڙو طور پرڏيهي رهواسي (2011ع مردم شماري)]] 1980ع واري ڏهاڪي ۾، ان وقت تائين لساني ۽ ثقافتي طور هڪجهڙي سماج طور، اٽلي وڏي تعداد ۾ اميگرنٽس کي متوجه ڪرڻ لڳو.<ref>{{Cite book|last=Allen|first=Beverly|url=https://archive.org/details/revisioningitaly00beve|title=Revisioning Italy national identity and global culture|date=1997|publisher=University of Minnesota Press|isbn=978-0-8166-2727-1|location=Minneapolis|page=[https://archive.org/details/revisioningitaly00beve/page/169 169]|url-access=registration}}</ref> [[برلن ديوار جو ڪرڻ|برلن ديوار]] ۽ [[لوهي پردو#زوال|لوهي پردي]] جي زوال کان پوءِ، لڏپلاڻ جون لهرون اوڀر يورپ جي ڪيترن اڳوڻن سوشلسٽ ملڪن مان شروع ٿيون. يورپي يونين [[2004ع ۾ يورپي يونين جي واڌ|2004ع]]، 2007ع (رومانيا ۽ بلغاريا) ۽ 2013ع ([[ڪروشيا]]) ۾ وڌي. اميگريشن جا ٻيا ذريعا پاڙيسري اتر آفريڪا، ايشيا-پئسفڪ علائقو،<ref>"[https://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/6550725.stm Milan police in Chinatown clash] ". BBC News. 13 April 2007.</ref> [[فلپائن]] ۽ لاطيني آمريڪا رهيا آهن. 2010ع ۾، پرڏيهه ڄاول آبادي هيٺين علائقن مان هئي: يورپ (54%)، آفريڪا (22%)، ايشيا (16%)، آمريڪا (8%)، ۽ اوشيانا (0.06%). پرڏيهي آباديءَ جي ورهاست جاگرافيائي طور مختلف آهي: 2020ع ۾، 61% پرڏيهي شهري اتر ۾، 24% مرڪز ۾، 11% ڏکڻ ۾ ۽ 4% ٻيٽن تي رهندا هئا.<ref>{{Cite web|title=XXIX Rapporto Immigrazione 2020|url=https://www.migrantes.it/wp-content/uploads/sites/50/2020/10/RICM_2020_DEF.pdf|access-date=31 December 2021|language=it|archive-date=31 December 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20211231222417/https://www.migrantes.it/wp-content/uploads/sites/50/2020/10/RICM_2020_DEF.pdf|url-status=live}}</ref> 2021ع ۾، اٽلي ۾ لڳ ڀڳ 5.2&nbsp;ملين پرڏيهي رهواسي هئا،<ref name="id2020"/><ref>{{Cite web|title=Population on 1 January by sex, country of birth and broad group of citizenship|url=https://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/submitViewTableAction.do|access-date=28 August 2023|archive-date=21 January 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20230121154457/https://ec.europa.eu/eurostat/web/main/eurostat/web/main/help/faq/data-services|url-status=live}}</ref> جيڪي آباديءَ جو 9% بڻجن ٿا. انهن انگن ۾ پرڏيهي شهرين مان اٽلي ۾ ڄاول اڌ ملين کان وڌيڪ ٻار شامل آهن، پر اهي پرڏيهي شهري شامل ناهن، جن بعد ۾ اطالوي شهريت حاصل ڪئي؛<ref>{{Cite web|title=Immigrants.Stat|url=http://stra-dati.istat.it/Index.aspx|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170709143540/http://stra-dati.istat.it/Index.aspx|archive-date=9 July 2017|access-date=15 June 2017|publisher=[[Istat]]}}</ref> 2016ع ۾ لڳ ڀڳ 201,000 ماڻهن اطالوي شهريت حاصل ڪئي.<ref>{{Cite web|title=National demographic balance 2016|url=https://www.istat.it/en/archive/201143|access-date=15 June 2017|publisher=[[Istat]]|archive-date=10 October 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20171010180410/https://www.istat.it/en/archive/201143|url-status=live}}</ref> سرڪاري انگن ۾ [[غير قانوني مهاجر]] پڻ شامل ناهن، جن جو 2008ع ۾ اندازو 670,000 لڳايو ويو هو.<ref>Elisabeth Rosenthal, "[https://archive.boston.com/news/world/europe/articles/2008/05/16/italy_cracks_down_on_illegal_immigration/ Italy cracks down on illegal immigration] ". ''[[The Boston Globe]]''. 16 May 2008.</ref> لڳ ڀڳ هڪ ملين [[رومانوي ڊائاسپورا|رومانوي]] شهري اٽلي ۾ رهندڙ طور رجسٽرڊ آهن، جيڪي سڀ کان وڏي مهاجر آباديءَ جي نمائندگي ڪن ٿا. === ٻوليون === {{Main|اٽلي جون ٻوليون|اطالوي ٻولي|علائقائي اطالوي|اطالوي ڳالهائيندڙن جي جاگرافيائي ورهاست}} [[File:Linguistic map of Italy.png|thumb|[[اٽلي جون ٻوليون|اٽلي ۾ ڳالهائي ويندڙ ٻولين]] جو نقشو]] اٽلي جي سرڪاري ٻولي اطالوي آهي.<ref name="lang">{{Cite web|title=Legge 15 Dicembre 1999, n. 482 "Norme in materia di tutela delle minoranze linguistiche storiche" pubblicata nella Gazzetta Ufficiale n. 297 del 20 dicembre 1999 |url=http://www.camera.it/parlam/leggi/99482l.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150512051856/http://www.camera.it/parlam/leggi/99482l.htm|archive-date=12 May 2015|access-date=2 December 2014|publisher=[[Italian Parliament]]}}</ref><ref>Statuto Speciale per il Trentino-Alto Adige, Art. 99</ref> دنيا ۾ اندازاً 64 ملين مقامي اطالوي ڳالهائيندڙ آهن،<ref>[https://www.ethnologue.com/language/ita Italian language] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20150730230004/http://www.ethnologue.com/language/ita|date=30 July 2015}} Ethnologue.com; {{Cite web|date=February 2006|title=Eurobarometer – Europeans and their languages|url=http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/ebs/ebs_243_sum_en.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110430202903/http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/ebs/ebs_243_sum_en.pdf|archive-date=30 April 2011|format=485{{spaces}}KB}}; [[Nationalencyklopedin]] "Världens 100 största språk 2007" The World's 100 Largest Languages in 2007</ref> ۽ ٻيا 21 ملين ان کي ٻي ٻولي طور استعمال ڪن ٿا.<ref>[http://www2.le.ac.uk/departments/modern-languages/lal/languages%20at%20lal/italian Italian language] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20140502004444/http://www2.le.ac.uk/departments/modern-languages/lal/languages%20at%20lal/italian|date=2 May 2014}} University of Leicester</ref> اطالوي اڪثر مقامي طور [[علائقائي اطالوي|علائقائي لهجي]] طور ڳالهائي ويندي آهي، جنهن کي اٽلي جي علائقائي ۽ اقليتي ٻولين سان نه ملائڻ گهرجي؛<ref>{{Cite web|title=UNESCO Atlas of the World's Languages in danger|url=http://www.unesco.org/languages-atlas/index.php|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20161218184822/http://www.unesco.org/languages-atlas/index.php|archive-date=18 December 2016|access-date=2 January 2018|publisher=UNESCO}}; {{Cite encyclopedia|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297241/Italian-language|title=Italian language|encyclopedia=Encyclopædia Britannica|date=3 November 2008|access-date=19 November 2009|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20091129081859/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297241/Italian-language|archive-date=29 November 2009}}</ref> تنهن هوندي به، 20هين صديءَ دوران قومي تعليمي نظام جي قيام سان علائقائي لهجن ۾ گهٽتائي آئي. معيار سازي 1950ع ۽ 1960ع واري ڏهاڪن ۾ معاشي واڌ ۽ [[اٽلي جو ميڊيا|ماس ميڊيا]] ۽ ٽيليويزن جي اڀار سبب وڌيڪ پکڙجي وئي. ٻارهن "تاريخي اقليتي ٻوليون" رسمي طور تسليم ٿيل آهن: البانيائي، [[ڪاتالان ٻولي|ڪاتالان]]، جرمن، يوناني، سلووين، ڪروئيشيائي، فرينچ، فرينڪو-پروونسل، فريوليائي، [[لادين ٻولي|لادين]]، [[اوڪسيٽان ٻولي|اوڪسيٽان]]، ۽ سارڊينيائي.<ref name="lang"/> انهن مان چار کي پنهنجي لاڳاپيل علائقن ۾ گڏيل سرڪاري حيثيت حاصل آهي: اوستا وادي ۾ فرينچ؛<ref>L.cost. 26 febbraio 1948, n. 4, Statuto speciale per la Valle d'Aosta</ref> [[ڏکڻ ٽائرول]] ۾ جرمن، ۽ ساڳئي صوبي جي ڪجهه حصن ۽ پاڙيسري ترينتينو جي ڪجهه حصن ۾ لادين؛<ref>L.cost. 26 febbraio 1948, n. 5, Statuto speciale per il Trentino-Alto Adige</ref> ۽ [[سلووين ٻولي|سلووين]] [[ٽريئستي صوبو|ٽريئستي]]، [[گوريزيا صوبو|گوريزيا]] ۽ [[اوديني صوبو|اوديني]] جي صوبن ۾.<ref>L. cost. 31 gennaio 1963, n. 1, Statuto speciale della Regione Friuli-Venezia Giulia</ref> ٻين Ethnologue، ISO ۽ UNESCO ٻولين کي اطالوي قانون تحت تسليم نه ڪيو ويو آهي. فرانس وانگر، اٽلي به [[علائقائي يا اقليتي ٻولين لاءِ يورپي چارٽر]] تي صحيح ڪئي آهي، پر ان جي توثيق نه ڪئي آهي.<ref>{{Cite web|title=Ready for Ratification|url=https://rm.coe.int/European-centre-for-minority-issues-vol-1-/1680737191|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20180103133317/https://rm.coe.int/European-centre-for-minority-issues-vol-1-/1680737191|archive-date=3 January 2018|publisher=[[European Centre for Minority Issues]] }}</ref><ref>elen.ngo: [https://elen.ngo/2023/10/11/elen-calls-on-italy-to-ratify-the-european-charter-for-regional-or-minority-languages-at-its-meeting-in-sardinia/ ''ELEN calls on Italy to ratify the European Charter for Regional or Minority Languages at its meeting in Sardinia''] (11 October 2023)</ref> تازو اميگريشن سبب، اٽلي ۾ اهڙيون وڏيون آباديون آهن جن جي مادري ٻولي اطالوي يا ڪا علائقائي ٻولي نه آهي. [[اطالوي قومي شمارياتي ادارو]] موجب، 2012ع ۾ پرڏيهي رهواسين ۾ رومانوي سڀ کان عام مادري ٻولي هئي: لڳ ڀڳ 800,000 ماڻهو رومانوي کي پنهنجي پهرين ٻولي طور ڳالهائين ٿا (6 سال ۽ ان کان مٿي عمر وارن پرڏيهي رهواسين جو 22%). ٻيون عام مادري ٻوليون عربي (475,000 کان وڌيڪ ماڻهن طرفان ڳالهائي ويندڙ؛ پرڏيهي رهواسين جو 13%)، البانيائي (380,000)، ۽ اسپيني (255,000) هيون.<ref>{{Cite web|date=24 July 2014|title=Linguistic diversity among foreign citizens in Italy|url=http://www.istat.it/en/archive/129304|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140730134706/http://www.istat.it/en/archive/129304|archive-date=30 July 2014|access-date=27 July 2014|publisher=Italian National Institute of Statistics}}</ref> === مذهب === {{Main|اٽلي ۾ مذهب|اٽلي ۾ ڪيٿولڪ چرچ}} {{See also|اٽلي ۾ ڪيٿيڊرلز جي فهرست}} [[File:PonteSantAngeloRom.jpg|thumb|upright=1.1|[[سينٽ پيٽرز بيسيليڪا]] [[ٽائبر]] کان ڏسڻ ۾؛ پٺيان [[ويٽيڪن ٽڪري]] ۽ ساڄي طرف روم ۾ [[ڪاستل سانت اينجلو]]. بيسيليڪا ۽ ٽڪري ٻئي [[ويٽيڪن سٽي]] جي [[گڏيل قومن جي جنرل اسيمبلي جا مبصر|خودمختيار رياست]] جو حصو آهن، جيڪا [[ڪيٿولڪ چرچ]] جي [[هولي سي]] آهي.]] [[هولي سي]]، يعني [[روم جو ڊائوسيس|روم جو اسقفي اختيار]]، [[ويٽيڪن سٽي]] ۽ عالمي [[ڪيٿولڪ چرچ]] جي حڪومت تي مشتمل آهي. ان کي هڪ [[خودمختياري|خودمختيار]] اداري طور تسليم ڪيو ويو آهي، جنهن جو سربراهه پوپ آهي، جيڪو [[روم جو اسقف]] پڻ آهي، جنهن سان سفارتي لاڳاپا برقرار رکي سگهجن ٿا.<ref>Text taken directly from {{Cite web|title=Country Profile: Vatican City State|url=http://www.fco.gov.uk/en/travel-and-living-abroad/travel-advice-by-country/country-profile/europe/holy-see|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20101231084624/http://www.fco.gov.uk/en/travel-and-living-abroad/travel-advice-by-country/country-profile/europe/holy-see|archive-date=31 December 2010|access-date=5 February 2016}} (viewed on 14 December 2011), on the website of the British Foreign & Commonwealth Office.</ref>{{Efn|هولي سي جي خودمختياري ڪيترن ئي بين الاقوامي معاهدن ۾ صراحت سان تسليم ڪئي وئي آهي ۽ خاص طور 11 فيبروري 1929ع جي [[لاٽران معاهدو]] جي آرٽيڪل 2 ۾ زور ڏنو ويو آهي، جنهن ۾ "اٽلي بين الاقوامي معاملن ۾ هولي سي جي خودمختياري کي، ان جي روايتن ۽ دنيا ڏانهن ان جي مشن جي ضرورتن مطابق، هڪ لازمي وصف طور تسليم ڪري ٿو" ([http://www.aloha.net/~mikesch/treaty.htm Lateran Treaty, English translation]).}} اٽلي تاريخي طور ڪيٿولڪ ازم جي غلبي هيٺ رهيو آهي.<ref name="Dell'orto">{{Cite web|last=Dell'orto|first=Giovanna|date=5 October 2023|title=The Nones: Italy|url=https://projects.apnews.com/features/2023/the-nones/the-nones-italy.html|access-date=6 October 2023|work=[[Associated Press News]]|archive-date=5 October 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20231005133701/https://projects.apnews.com/features/2023/the-nones/the-nones-italy.html|url-status=live}}; {{Cite web|last=Dell'orto|first=Giovanna|date=5 October 2023|title=From cradle to casket, life for Italians changes as Catholic faith loses relevance|url=https://apnews.com/article/italy-nonreligious-catholic-life-changes-fb808ce37daba3ce222e57a51c7d9187|access-date=6 October 2023|work=Associated Press News|archive-date=7 October 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20231007220721/https://apnews.com/article/italy-nonreligious-catholic-life-changes-fb808ce37daba3ce222e57a51c7d9187|url-status=live}}</ref> گهڻا ڪيٿولڪ نالي ماتر آهن؛ [[ايسوسيئيٽيڊ پريس]] [[اٽلي ۾ ڪيٿولڪ چرچ|اطالوي ڪيٿولڪ ازم]] کي "نالي ماتر قبول ڪيل پر گهٽ ئي عمل ڪيل" قرار ڏنو.<ref name="Dell'orto"/> لڳ ڀڳ 2010ع ۾، اٽلي وٽ دنيا جي [[ملڪ موجب ڪيٿولڪ چرچ|پنجين وڏي ڪيٿولڪ آبادي]] ۽ يورپ جي سڀ کان وڏي ڪيٿولڪ آبادي هئي.<ref>{{Cite web|date=13 February 2013|title=The Global Catholic Population|url=https://www.pewforum.org/2013/02/13/the-global-catholic-population|website=Pew Research Center's Religion & Public Life Project|access-date=21 November 2020|archive-date=25 November 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20201125003604/https://www.pewforum.org/2013/02/13/the-global-catholic-population/|url-status=live}}</ref><ref>The Holy See publishes a 'Statistical Yearbook of the Church' every year.</ref> 1985ع کان، ڪيٿولڪ ازم هاڻي [[رياستي مذهب]] ناهي رهيو.<ref>{{Cite news|date=4 June 1985|title=Catholicism No Longer Italy's State Religion|url=http://articles.sun-sentinel.com/1985-06-04/news/8501220260_1_italian-state-new-agreement-church|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20131020143004/http://articles.sun-sentinel.com/1985-06-04/news/8501220260_1_italian-state-new-agreement-church|archive-date=20 October 2013|access-date=7 September 2013|work=[[Sun Sentinel]]}}</ref> In 2011ع ۾، اقليتي عيسائي عقيدن ۾ اندازاً 15 لک آرتھوڊوڪس عيسائي شامل هئا، جڏهن ته [[پروٽيسٽنٽ ازم]] جي پيروڪارن جو انگ وڌي رهيو آهي.<ref>{{Cite book|last=Leustean|first=Lucian N.|title=Eastern Christianity and Politics in the Twenty-First Century|date=2014|publisher=Routledge|isbn=978-0-4156-8490-3|page=723}}</ref> اٽلي صدين کان انهن يهودين کي پناهه ڏيندو رهيو آهي، جن کي ٻين ملڪن، خاص طور تي [[اسپين]]، مان جلاوطن ڪيو ويو هو. بهرحال، [[هولوڪاسٽ]] دوران تقريباً 20 سيڪڙو اطالوي يهودي ماريا ويا هئا.<ref>{{Cite book |last=Dawidowicz, Lucy S. |title=The war against the Jews, 1933–1945 |publisher=Bantam Books |year=1986 |isbn=978-0-5533-4302-1 |location=New York}} p. 403.</ref> ان سان گڏ ٻي عالمي جنگ کان اڳ ۽ پوءِ لڏپلاڻ جي نتيجي ۾ اڄ اٽلي ۾ لڳ ڀڳ 28,000 يهودي رهجي ويا آهن.<ref>{{Cite web|title=The Jewish Community of Italy (Unione delle Comunita Ebraiche Italiane)|url=http://www.eurojewcong.org/communities/italy.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20130313095857/http://www.eurojewcong.org/communities/italy.html|archive-date=13 March 2013|access-date=25 August 2014|publisher=The European Jewish Congress}}</ref> اٽلي ۾ 120,000 هندو<ref>{{Cite web|date=4 November 2019|title=Eurispes, risultati del primo Rapporto di ricerca su "L'Induismo in Italia"|url=https://eurispes.eu/news/eurispes-risultati-del-primo-rapporto-di-ricerca-su-linduismo-in-italia|access-date=31 December 2021|language=it|archive-date=31 December 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20211231223926/https://eurispes.eu/news/eurispes-risultati-del-primo-rapporto-di-ricerca-su-linduismo-in-italia/|url-status=live}}</ref> ۽ 70,000 سک پڻ رهن ٿا.<ref>{{Cite web|date=15 November 2004|title=NRI Sikhs in Italy|url=http://www.nriinternet.com/EUROPE/ITALY/2004/111604Gurdwara.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110207031755/http://nriinternet.com/EUROPE/ITALY/2004/111604Gurdwara.htm|archive-date=7 February 2011|access-date=30 October 2010|publisher=Nriinternet.com}}</ref> رياست هڪ نظام تحت، جيڪو [[اٺ في هزار]] (''Otto per mille'') جي نالي سان سڃاتو وڃي ٿو، تسليم ٿيل مذهبي برادرين کي آمدني ٽيڪس مان حصو منتقل ڪري ٿي. عيسائي، يهودي، ٻڌ ۽ هندو برادرين کي عطيا ڏيڻ جي اجازت آهي؛ بهرحال، اسلام هن نظام کان ٻاهر آهي، ڇاڪاڻ⁠تہ ڪنهن به مسلم برادري حڪومت سان باضابطه معاهدو نه ڪيو آهي.<ref>{{Cite web|date=7 April 2003|title=Italy: Islam denied income tax revenue – Adnkronos Religion|url=http://www.adnkronos.com/AKI/English/Religion/?id=3.1.880028077|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130620070907/http://www.adnkronos.com/AKI/English/Religion/?id=3.1.880028077|archive-date=20 June 2013|access-date=2 June 2013|publisher=Adnkronos.com}}</ref> جيڪي ٽيڪس ڏيندڙ ڪنهن مذهب جي مالي مدد نٿا ڪرڻ چاهين، تن جو حصو فلاحي نظام ۾ شامل ڪيو ويندو آهي.<ref>[http://documenti.camera.it/Leg16/dossier/Testi/BI0350.htm#_Toc278992388 Camera dei deputati Dossier BI0350] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130927211619/http://documenti.camera.it/Leg16/dossier/Testi/BI0350.htm|date=27 September 2013}}. Documenti.camera.it (10 March 1998). Retrieved 12 July 2013.</ref> === تعليم === {{Main|اٽلي ۾ تعليم}} [[File:Archiginnasio ora blu Bologna.jpg|thumb|[[بولونيا يونيورسٽي]]، جيڪا 1088ع ۾ قائم ٿي، دنيا جي [[مسلسل هلندڙ قديم ترين يونيورسٽين جي فهرست|مسلسل هلندڙ قديم ترين يونيورسٽي]] آهي.]] تعليم ڇهن کان سورهن سالن جي عمر تائين لازمي ۽ مفت آهي،<ref>{{Cite web|title=Law 27 December 2007, n.296 |url=http://www.camera.it/parlam/leggi/06296l.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20121206012402/http://www.camera.it/parlam/leggi/06296l.htm|archive-date=6 December 2012|access-date=30 September 2012|publisher=Italian Parliament}}</ref> ۽ اها پنجن مرحلن تي مشتمل آهي: ڪنڊرگارٽن، پرائمري اسڪول، هيٺيون ثانوي اسڪول، مٿيون ثانوي اسڪول ۽ يونيورسٽي.<ref>{{Cite web|title=Human Development Reports|url=http://hdr.undp.org/en/media/HDR_20072008_EN_Complete.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110429033726/http://hdr.undp.org/en/media/HDR_20072008_EN_Complete.pdf|archive-date=29 April 2011|access-date=18 January 2014|publisher=Hdr.undp.org}}</ref> پرائمري اسڪول اٺ سال هلندو آهي. شاگردن کي اطالوي ٻولي، انگريزي، رياضي، قدرتي سائنسون، تاريخ، جاگرافي، سماجي اڀياس، جسماني تعليم ۽ بصري ۽ موسيقي فنون ۾ بنيادي تعليم ڏني ويندي آهي. ثانوي تعليم پنج سال جاري رهندي آهي ۽ ان ۾ ٽن روايتي قسمن جا اسڪول شامل آهن، جيڪي مختلف علمي سطحن تي ڌيان ڏين ٿا: ''[[اٽلي ۾ ثانوي تعليم#ليچيو|ليچيو]]'' شاگردن کي ڪلاسيڪي يا سائنسي نصاب سان يونيورسٽي تعليم لاءِ تيار ڪري ٿو، جڏهن ته ''[[اِسٽيٽوٽو ٽيڪنيڪو]]'' ۽ ''[[اِسٽيٽوٽو پروفيشونالي]]'' شاگردن کي پيشيوراڻين شعبن لاءِ تيار ڪن ٿا. 2018ع ۾، ثانوي تعليم جو جائزو وٺندي ان کي [[او اي سي ڊي]] ملڪن جي اوسط کان هيٺ قرار ڏنو ويو.<ref name="oecd.org">{{Cite web|title=PISA 2018 results|url=https://www.oecd.org/pisa/publications/pisa-2018-results.htm|access-date=6 April 2021|website=oecd.org|archive-date=3 December 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20191203141933/https://www.oecd.org/pisa/publications/pisa-2018-results.htm|url-status=live}}</ref> اٽلي پڙهائي ۽ سائنس ۾ او اي سي ڊي جي اوسط کان هيٺ ۽ رياضي ۾ اوسط جي ويجهو رهيو.<ref name="oecd.org"></ref> اتر ۽ ڏکڻ جي اسڪولن جي ڪارڪردگيءَ ۾ نمايان فرق موجود آهي؛ اتر جا اسڪول تقريباً اوسط جي برابر نتيجا ڏين ٿا، جڏهن ته ڏکڻ جا نتيجا گهڻو ڪمزور رهيا آهن.<ref>{{Cite web|title=The literacy divide: territorial differences in the Italian education system|url=http://new.sis-statistica.org/wp-content/uploads/2013/10/CO09-The-literacy-divide-territorial-differences-in-the-Italian.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20151117015624/http://new.sis-statistica.org/wp-content/uploads/2013/10/CO09-The-literacy-divide-territorial-differences-in-the-Italian.pdf|archive-date=17 November 2015|access-date=16 November 2015|publisher=Parthenope University of Naples}}</ref> اعليٰ تعليم [[اٽلي جي يونيورسٽين جي فهرست|سرڪاري يونيورسٽين]]، خانگي يونيورسٽين ۽ معزز ۽ چونڊيل [[اٽلي جا اعليٰ گريجوئيٽ اسڪول|اعليٰ گريجوئيٽ اسڪولن]] جي وچ ۾ ورهايل آهي، جهڙوڪ [[اسڪولا نورمالي سپيريئوري دي پيزا]]. 2019ع ۾ 33 اطالوي يونيورسٽيون دنيا جي مٿين 500 يونيورسٽين ۾ شامل هيون.<ref>{{Cite web|year=2019|title=Number of top-ranked universities by country in Europe|url=https://jakubmarian.com/number-of-top-ranked-universities-by-country-in-europe|publisher=jakubmarian.com|access-date=18 May 2019|archive-date=18 May 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20190518113438/https://jakubmarian.com/number-of-top-ranked-universities-by-country-in-europe/|url-status=live}}</ref> [[بولونيا يونيورسٽي]]، جيڪا 1088ع ۾ قائم ٿي، اڃا تائين هلندڙ [[قديم ترين يونيورسٽي]] آهي<ref>Nuria Sanz, Sjur Bergan: "The heritage of European universities", 2nd edition, Higher Education Series No. 7, Council of Europe, 2006. ISBN 978-92-871-6121-5. p. 136.</ref> ۽ يورپ جي اهم علمي ادارن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite news|date=3 July 2017|title=Censis, la classifica delle università: Bologna ancora prima|url=http://bologna.repubblica.it/cronaca/2017/07/03/news/censis_la_classifica_delle_universita_bologna_ancora_prima-169846308|work=La Repubblica|access-date=10 September 2018|archive-date=10 September 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20180910204704/https://bologna.repubblica.it/cronaca/2017/07/03/news/censis_la_classifica_delle_universita_bologna_ancora_prima-169846308/|url-status=live}}</ref> [[بوڪوني يونيورسٽي]]، [[يونيورسيتا ڪاتوليڪا دل ساڪرو ڪوئوري]]، [[لوئيس يونيورسٽي]]، [[پولي ٽيڪنيڪ يونيورسٽي آف ٽورين]]، [[پولي ٽيڪنيڪ يونيورسٽي آف ميلان]]، [[ساپئينزا يونيورسٽي آف روم]] ۽ [[يونيورسٽي آف ميلان]] پڻ بهترين يونيورسٽين ۾ شمار ٿين ٿيون.<ref>{{Cite web|year=2015|title=Academic Ranking of World Universities 2015 |url=http://www.shanghairanking.com/ARWU2015.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20151030134046/http://www.shanghairanking.com/ARWU2015.html|archive-date=30 October 2015|access-date=29 October 2015|publisher=Shanghai Ranking Consultancy}}</ref> === صحت === {{Main|اٽلي ۾ صحت}} {{See also|اٽلي ۾ صحت جي سار سنڀال}} [[File:Oil-1383546 1920.jpg|thumb|right|[[زيتون جو تيل]] ۽ ڀاڄيون بحيرۂ روم واري خوراڪ جو مرڪزي حصو آهن.<ref>{{Cite journal|last1=Duarte, A.|last2=Fernandes, J.|last3=Bernardes, J.|last4=Miguel, G.|year=2016|title=Citrus as a Component of the Mediterranean Diet|url=https://www.researchgate.net/publication/311911612|journal=Journal of Spatial and Organizational Dynamics|volume=4|pages=289–304|access-date=26 January 2021|archive-date=1 October 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20181001220519/https://www.researchgate.net/publication/311911612|url-status=live}}</ref>]] اٽلي ۾ 2015ع دوران مردن جي متوقع عمر 80.5 سال ۽ عورتن جي 84.8 سال هئي، جنهن سبب ملڪ دنيا ۾ [[متوقع عمر موجب ملڪن جي فهرست|پنجين نمبر]] تي رهيو.<ref>{{Cite web|year=2016|title=World Health Statistics 2016: Monitoring health for the SDGs Annex B: tables of health statistics by country, WHO region and globally |url=https://www.who.int/gho/publications/world_health_statistics/2016/Annex_B/en|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20160623023234/http://www.who.int/gho/publications/world_health_statistics/2016/Annex_B/en|archive-date=23 June 2016|access-date=27 June 2016|publisher=World Health Organization}}</ref> ٻين اولهندي ملڪن جي ڀيٽ ۾، اٽلي ۾ بالغن ۾ موٽاپي جي شرح گهٽ آهي، جيڪا 10 سيڪڙو کان گهٽ آهي<ref>{{Cite web|title=Global Prevalence of Adult Obesity|url=http://www.iotf.org/database/documents/GlobalPrevalenceofAdultObesity16thDecember08.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20090327044232/http://www.iotf.org/database/documents/GlobalPrevalenceofAdultObesity16thDecember08.pdf|archive-date=27 March 2009|access-date=29 January 2008|publisher=[[انٽرنيشنل اوبيسٽي ٽاسڪ فورس]]}}</ref>، ڇاڪاڻ⁠تہ [[بحيرۂ روم واري غذا]] جا صحت وارا فائدا تمام اهم آهن.<ref>{{Cite journal|last1=Dinu|first1=M|last2=Pagliai|first2=G|last3=Casini|first3=A|author-link3=اينجلا ڪاسيني|last4=Sofi|first4=F|date=10 May 2017|title=Mediterranean diet and multiple health outcomes: an umbrella review of meta-analyses of observational studies and randomised trials.|journal=European Journal of Clinical Nutrition|volume=72|issue=1|pages=30–43|doi=10.1038/ejcn.2017.58|pmid=28488692|s2cid=7702206|hdl-access=free|hdl=2158/1081996}}</ref> 2013ع ۾، اٽلي جي ترغيب تي [[يونيسڪو]]، بحيرۂ روم واري غذا کي اٽلي، [[مراڪش]]، [[اسپين]]، [[پرتگال]]، [[يونان]]، [[قبرص]] ۽ [[ڪروئيشيا]] جي [[انسانيت جي غير مادي ثقافتي ورثي جي نمائنده فهرست]] ۾ شامل ڪيو.<ref>{{Cite web|title=UNESCO Culture Sector, Eighth Session of the Intergovernmental Committee (8.COM) – from 2 to 7 December 2013 |url=http://www.unesco.org/culture/ich/index.php?lg=en&pg=00473|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131220125948/http://www.unesco.org/culture/ich/index.php?lg=en&pg=00473|archive-date=20 December 2013|access-date=3 April 2014}}; {{Cite web|url=http://www.unesco.org/culture/ich/index.php?lg=en&pg=00011&RL=00884|access-date=3 April 2014|title=UNESCO – Culture – Intangible Heritage – Lists & Register – Inscribed Elements – Mediterranean Diet| url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140415064011/http://www.unesco.org/culture/ich/index.php?lg=en&pg=00011&RL=00884|archive-date=15 April 2014}}</ref> روزانو سگريٽ پيئندڙن جو تناسب 2012ع ۾ 22 سيڪڙو هو، جيڪو 2000ع جي 24 سيڪڙو کان گهٽ هو، پر [[او اي سي ڊي]] جي اوسط کان مٿي هو.<ref>{{Cite web|year=2014|title=OECD Health Statistics 2014 How Does Italy Compare? |url=http://www.oecd.org/els/health-systems/Briefing-Note-ITALY-2014.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20150924133234/http://www.oecd.org/els/health-systems/Briefing-Note-ITALY-2014.pdf|archive-date=24 September 2015|publisher=OECD}}</ref> 2005ع کان وٺي، عوامي هنڌن تي سگريٽ نوشي کي "خاص طور تي هوادار ڪمرن" تائين محدود ڪيو ويو آهي.<ref>{{Cite news|title=Smoking Ban Begins in Italy {{!}} Europe {{!}} DW.COM {{!}} 10 January 2005|url=http://www.dw.com/en/smoking-ban-begins-in-italy/a-1453590|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150621143640/http://www.dw.com/en/smoking-ban-begins-in-italy/a-1453590|archive-date=21 June 2015|access-date=1 August 2010|publisher=[[ڊيوئچے ويلے]]}}</ref> 1978ع کان وٺي، رياست هڪ آفاقي عوامي صحت جو نظام هلائي رهي آهي.<ref>{{Cite web|title=Italy – Health|url=http://dev.prenhall.com/divisions/hss/worldreference/IT/health.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20090701064229/http://dev.prenhall.com/divisions/hss/worldreference/IT/health.html|archive-date=1 July 2009|access-date=2 August 2010|publisher=Dev.prenhall.com}}</ref> بهرحال، صحت جون خدمتون سڀني شهرين ۽ رهواسين کي هڪ گڏيل سرڪاري-خانگي نظام وسيلي مهيا ڪيون وڃن ٿيون. ان جو سرڪاري حصو [[سيرويتسيو سانيتاريو ناتسيونالي]] آهي، جيڪو صحت واري وزارت جي ماتحت منظم آهي ۽ علائقائي اختيارن جي حوالي ٿيل بنيادن تي هلائجي ٿو. 2020ع ۾ صحت تي خرچ [[مجموعي گهريلو پيداوار]] جو 10 سيڪڙو هو. اٽلي جو صحت وارو نظام لڳاتار دنيا جي بهترين نظامن ۾ شمار ٿيندو رهيو آهي؛<ref>{{Cite web|title=The World Health Organization's ranking of the world's health systems|url=http://www.photius.com/rankings/healthranks.html|access-date=7 September 2015|publisher=Photius.com|archive-date=5 January 2010|archive-url=https://web.archive.org/web/20100105190014/http://www.photius.com/rankings/healthranks.html|url-status=live}}; {{Cite news|date=20 March 2017|title=Italy's Struggling Economy Has World's Healthiest People|publisher=Bloomberg News|url=https://www.bloomberg.com/news/articles/2017-03-20/italy-s-struggling-economy-has-world-s-healthiest-people|access-date=9 December 2020|archive-date=6 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221006112037/https://www.bloomberg.com/news/articles/2017-03-20/italy-s-struggling-economy-has-world-s-healthiest-people|url-status=live}}</ref> [[عالمي صحت تنظيم]] (WHO) جي 2000ع سان لاڳاپيل تحقيق موجب، خرچن جي ڪارڪردگي ۽ شهرين کي عوامي علاج تائين رسائي جي لحاظ کان، فرانس کان پوءِ اٽلي وٽ دنيا جو ٻيون بهترين صحت وارو نظام هو.<ref>{{Cite journal |last1=Maio |first1=Vittorio |last2=Manzoli |first2=L |date=2002 |title=The Italian health care system: W.H.O. Ranking versus public perception. |url=https://www.researchgate.net/publication/285698246 |journal=P and T |volume=27 |pages=301–308}}</ref> == ثقافت == {{Main|اٽلي جي ثقافت}} اٽلي [[اولهندي تهذيب]] جي بنيادي جنم ڀومن مان هڪ ۽ هڪ [[ثقافتي سپر پاور]] آهي.<ref>Among others, Italy has been described as a "cultural superpower" by [https://www.washingtonpost.com/entertainment/coming-to-the-us-the-year-of-italian-culture-2013/2012/10/15/29f404a8-1703-11e2-9855-71f2b202721b_story.html ''دي واشنگٽن پوسٽ'']، آمريڪي صدر [[بارڪ اوباما]]، ۽ اڳوڻي پرڏيهي معاملن واري وزير [[جوليو تيرتسي دي سانت آگاتا]]. {{Cite web |url=http://www.arabnews.com/italy-cultural-superpower |title=Italy, a cultural superpower |date=2 June 2012 |access-date=25 January 2021 |archive-date=26 December 2014 |archive-url=https://web.archive.org/web/20141226231012/http://www.arabnews.com/italy-cultural-superpower |url-status=bot: unknown }}.</ref> ان جي ثقافت کي ڪيترين ئي علائقائي رسمن، مقامي طاقت جي مرڪزن ۽ سرپرستيءَ جي مرڪزن شڪل ڏني آهي.<ref>{{Cite book|last=Killinger|first=Charles|url=https://archive.org/details/culturecustomsof00char/page/3|title=Culture and customs of Italy|publisher=Greenwood Press|year=2005|isbn=978-0-3133-2489-5|edition=1. publ.|location=Westport, Conn.|page=[https://archive.org/details/culturecustomsof00char/page/3 3]}}</ref> ملڪ يورپ جي [[يورپ جي ثقافت|ثقافتي]] ۽ [[يورپ جي تاريخ|تاريخي]] ورثي ۾ اهم حصو وڌو آهي.<ref>{{Cite book|last=Cole|first=Alison|title=Virtue and magnificence: art of the Italian Renaissance courts|publisher=H.N. Abrams|year=1995|isbn=978-0-8109-2733-9|location=New York}}</ref> === معمارِي === {{Main|اطالوي معمارِي}} [[File:Reggia di Caserta - panoramio - Carlo Pelagalli (2).jpg|thumb|right|[[ڪاسيرتا جو شاهي محل]] دنيا ۾ سڀ کان وڏي اڳوڻي شاهي رهائشگاهه آهي.<ref>{{Cite web |last=Chronopoulou |first=Angeliki |date=23 January 2024 |title=Reggia Di Caserta Historical Overview |url=https://www.academia.edu/44592878 |access-date=23 January 2024 |website=Academia |language=English}}</ref><ref>{{Cite book|url=https://books.google.com/books?id=qTdlAQAAQBAJ|title=Dictionnaire amoureux de Versailles|first=Franck|last=FERRAND|date=24 October 2013|publisher=Place des éditeurs|isbn=9782259222679 |via=Google Books}}</ref>]] اٽلي پنهنجي معمارِي ڪاميابين لاءِ مشهور آهي،<ref>[http://www.justitaly.org/italy/italy-architecture.asp Architecture in Italy] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20120115053940/http://www.justitaly.org/italy/italy-architecture.asp|date=15 January 2012}}, ItalyTravel.com</ref> جهڙوڪ قديم روم طرفان محرابن، گنبذن ۽ ساڳين اڏاوتن جي تعمير، چوڏهين صديءَ جي آخر کان سورهين صديءَ تائين [[نشاۃ ثانيه واري معمارِي|نشاۃ ثانيه واري معمارِي تحريڪ]] جو بنياد، ۽ [[پيلاڊيئن ازم]] جو گهر هجڻ؛ اهو اهڙو انداز هو جنهن [[نوڪلاسيڪي معمارِي]] جهڙين تحريڪن کي متاثر ڪيو ۽ سڄي دنيا ۾ ملڪاڻن گهرن جي ڊزائنن تي اثر وڌو، خاص ڪري برطانيا ۽ آمريڪا ۾ سترهين صديءَ جي آخر کان ويهين صديءَ جي شروعات تائين. ڊزائنن جي هڪ مڃيل سلسلي جي شروعات سڀ کان پهرين يونانين ۽ اِيٽرسڪن ماڻهن ڪئي، جيڪو اڳتي وڌي ڪلاسيڪي رومي انداز تائين پهتو،<ref>Sear, Frank. [https://books.google.com/books?id=Rkdt_p6uvw0C&pg=PA10 ''Roman architecture.''] Cornell University Press, 1983. p. 10. Web. 23 September 2011.</ref> پوءِ نشاۃ ثانيه دوران ڪلاسيڪي رومي دور جي ٻيهر بحالي ٿي، ۽ اهو باروڪ دور تائين ارتقا ڪندو رهيو. باسيليڪا جو عيسائي تصور، جيڪو وچئين دور ۾ غالب معمارِي انداز بڻجي ويو، روم ۾ ايجاد ٿيو هو.<ref>[http://www.justitaly.org/italy/architecture/christian-byzanthine.asp Italy Architecture: Early Christian and Byzanthine] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130328131150/http://www.justitaly.org/italy/architecture/christian-byzanthine.asp|date=28 March 2013}}, ItalyTravel.com</ref> [[رومانسڪ معمارِي]]، جيڪا تقريباً 800ع کان 1100ع تائين عروج تي رهي، اطالوي معمارِي جي سڀ کان وڌيڪ زرخيز ۽ تخليقي دورن مان هڪ هئي، جڏهن [[پيزا جو جهڪيل مينار]] ۽ ميلان ۾ [[سينٽ امبروجيو جي باسيليڪا]] جهڙا شاهڪار تعمير ٿيا. اها رومي محرابن، رنگين شيشي وارن دريچن ۽ وڪڙيل ٿنڀن جي استعمال لاءِ مشهور هئي. اطالوي رومانسڪ معمارِي جي بنيادي جدت [[والٽ (معمارِي)|والٽ]] هئي، جيڪا ان کان اڳ اولهندي معمارِي ۾ ڪڏهن به نه ڏٺي وئي هئي.<ref>[http://www.justitaly.org/italy/architecture/romanesque.asp Italy Architecture: Romanesque] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130328120342/http://www.justitaly.org/italy/architecture/romanesque.asp|date=28 March 2013}}, ItalyTravel.com</ref> اطالوي معمارِي [[نشاۃ ثانيه]] دوران نمايان طور ارتقا ڪئي. [[فليپو برونيلليسڪي]] [[فلورينس گرجاگھر|فلورينس جي گرجاگھر]] لاءِ پنهنجي گنبذ وسيلي معمارِي ڊزائن ۾ حصو وڌو، جيڪو انجنيئرنگ جو اهڙو ڪارنامو هو، جيڪو قديم زماني کان پوءِ نه ڏٺو ويو هو.<ref>{{Cite book|last1=Campbell|first1=Stephen J|title=Italian Renaissance Art|last2=Cole|first2=Michael Wayne|publisher=Thames & Hudson Inc|year=2012|location=New York|pages=95–97}}</ref> اطالوي نشاۃ ثانيه واري معمارِي جي مشهور ڪاميابي [[سينٽ پيٽر جي باسيليڪا]] هئي، جنهن کي [[دوناٽو برامانتي]] سورهين صديءَ جي شروعات ۾ ڊزائن ڪيو. [[اندريا پيلاڊيو]] پنهنجي ڊزائن ڪيل ولاز ۽ محلن وسيلي سڄي اولهندي يورپ جي معمارن تي اثر وڌو.<ref>{{Cite web|title=City of Vicenza and the Palladian Villas of the Veneto|url=https://whc.unesco.org/en/list/712|website=UNESCO World Heritage Centre}}</ref> [[باروڪ معمارِي|باروڪ دور]] شاندار اطالوي معمار پيدا ڪيا. پوئين باروڪ ۽ [[روڪوڪو]] معمارِي جو سڀ کان اصلي ڪم [[ستوپينيجي جو شڪار محل]] آهي.<ref>R. De Fusco, ''A thousand years of architecture in Europe'', pg. 443.</ref> 1752ع ۾، [[لوئيجي وانويتيلي]] [[ڪاسيرتا جو شاهي محل]] تعمير ڪرڻ شروع ڪيو.<ref>{{Cite book|last=Hersey|first=George|title=Architecture and Geometry in the Age of the Baroque|publisher=University of Chicago Press|year=2001|isbn=0-2263-2784-1|location=Chicago|page=119}}</ref> ارڙهين صديءَ جي آخر ۽ اڻويهين صديءَ جي شروعات ۾، اٽلي [[نوڪلاسيڪي معمارِي|نوڪلاسيڪي معمارِي تحريڪ]] کان متاثر ٿيو. ولاز، محل، باغ، اندروني سجاوٽ ۽ فن ٻيهر قديم رومي ۽ يوناني موضوعن تي ٻڌل ٿيڻ لڳا.<ref>[http://www.justitaly.org/italy/architecture/neoclassicism.asp Italy Architecture: Neoclassicism] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130328084932/http://www.justitaly.org/italy/architecture/neoclassicism.asp|date=28 March 2013}}, ItalyTravel.com</ref> [[اطالوي فاشزم|فاشسٽ دور]] دوران، نام نهاد "[[نويچينتو تحريڪ]]" عروج تي آئي، جيڪا سامراجي روم جي ٻيهر دريافت تي ٻڌل هئي. [[مارچيلو پياچينتيني]]، جيڪو شهرن جي شهري تبديليءَ جو ذميوار هو، سادي بڻايل نوڪلاسيڪيت جو هڪ روپ جوڙيو.<ref>{{Cite news|title=Renzo Piano|url=https://www.nytimes.com/topic/person/renzo-piano|access-date=20 August 2017|work=The New York Times}}</ref> === بصري فن === {{Main|اطالوي فن}} [[File:Leonardo da Vinci (1452-1519) - The Last Supper (1495-1498).jpg|thumb|''[[آخري دعوت (ليونارڊو دا ونچي)|آخري دعوت]]'' (1494–1499)، [[ليونارڊو دا ونچي]]، [[سانتا ماريا ديللي گراتسي، ميلان|سانتا ماريا ديللي گراتسي جو گرجاگھر]]، ميلان]] اطالوي بصري فنن جي تاريخ [[اولهندي مصوري]] لاءِ اهم آهي. [[رومي فن]] يونان کان متاثر هو ۽ ان کي قديم يوناني مصوريءَ جو وارث سمجهي سگهجي ٿو. رومي مصوريءَ مان رڳو ديواري مصوريون باقي بچيون آهن.<ref>{{Cite web|title=Roman Painting|url=http://www.art-and-archaeology.com/roman/painting.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130726163006/http://art-and-archaeology.com/roman/painting.html|archive-date=26 July 2013|publisher=art-and-archaeology.com}}</ref> انهن ۾ [[ٽرومپ لوئيل]]، ڪاذب منظرڪشي ۽ خالص منظرنگاريءَ جا سڀ کان پهريان مثال شامل ٿي سگهن ٿا.<ref>{{Cite web|title=Roman Wall Painting|url=http://www.accd.edu/sac/vat/arthistory/arts1303/Rome4.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20070319123717/http://www.accd.edu/sac/vat/arthistory/arts1303/Rome4.htm|archive-date=19 March 2007|publisher=accd.edu}}</ref> اطالوي نشاۃ ثانيه کي مصوريءَ جو [[سونهري دور (استعارو)|سونهري دور]] سمجهيو وڃي ٿو، جيڪو پندرهين صديءَ کان سورهين صديءَ جي آخر تائين پکڙيل هو ۽ اٽلي کان ٻاهر به وڏو اثر رکندڙ هو. [[مساچچو]]، [[فليپو لپي]]، [[تنتوريتو]]، [[ساندرو بوتيچيللي]]، [[ليونارڊو دا ونچي]]، [[مائيڪل اينجلو]]، [[رافائيل]] ۽ [[تيتسيان]] جهڙن فنڪارن [[منظرڪشي (گرافڪ)|منظرڪشي]] جي استعمال ذريعي مصوريءَ کي وڌيڪ بلند سطح تي پهچايو. مائيڪل اينجلو مجسما ساز طور پڻ سرگرم هو؛ سندس ڪمن ۾ ''[[ڊيوڊ (مائيڪل اينجلو)|ڊيوڊ]]''، ''[[پيتا (مائيڪل اينجلو)|پيتا]]'' ۽ ''[[موسى (مائيڪل اينجلو)|موسى]]'' جهڙا شاهڪار شامل آهن. پندرهين ۽ سورهين صديءَ ۾، [[اعليٰ نشاۃ ثانيه]] هڪ اندازي فن کي جنم ڏنو، جنهن کي [[مينرزم]] چيو وڃي ٿو. سورهين صديءَ جي شروعات واري فن کي نمايان ڪندڙ متوازن ترتيبن ۽ منظرڪشيءَ ڏانهن عقلي طريقيڪار جي جاءِ تي، مينرسٽ فنڪارن بي ثباتي، بناوٽ ۽ شڪ کي اختيار ڪيو. [[پيئرو ديللا فرانچيسڪا]] جا بي چين نه ٿيندڙ چهرا ۽ اشارا ۽ رافائيل جون پرسڪون مريمون، [[پونتورمو]] جي پريشان اظهار ۽ [[ايل گريڪو]] جي جذباتي شدت سان بدلجي ويون. [[File:Sandro Botticelli - La nascita di Venere - Google Art Project - edited.jpg|thumb|''[[وينس جو جنم]]'' (1484–1486)، [[ساندرو بوتيچيللي]]، [[اُففيتسي گيلري]]، فلورينس]] سترهين صديءَ ۾، [[اطالوي باروڪ]] جي عظيم ترين مصورن ۾ [[ڪاراواجو]]، [[آرتيميسيا جينتيليسڪي]]، [[ڪارلو ساراسيني]] ۽ [[بارتولوميو مانفريدي]] شامل آهن. ارڙهين صديءَ ۾، [[اطالوي روڪوڪو فن|اطالوي روڪوڪو]] بنيادي طور [[ارڙهين صديءَ جو فرانسيسي فن|فرانسيسي]] [[روڪوڪو]] کان متاثر هو. اطالوي نوڪلاسيڪي مجسما سازي، [[انتونيو ڪانووا]] جي عريان مجسمن سان گڏ، تحريڪ جي مثالي رخ تي مرڪوز رهي. اڻويهين صديءَ ۾، رومانوي مصورن ۾ [[فرانچيسڪو هايز]] ۽ [[فرانچيسڪو پوديستي]] شامل هئا. [[امپريشنزم]] فرانس کان اٽلي ۾ ''[[ماڪيايولي]]'' وسيلي آيو، ۽ [[حقيقت نگاري (فنون)|حقيقت نگاري]] [[جوآڪينو توما]] ۽ [[جيوسيپي پيلليتسا دا وولپيدو]] وسيلي آئي. ويهين صديءَ ۾، [[مستقبل نگاري]] سان گڏ، اٽلي مصوري ۽ مجسما سازيءَ جي ارتقا ۾ ٻيهر هڪ بنيادي ملڪ طور اڀريو. مستقبل نگاريءَ کان پوءِ [[جورجو دي ڪيريڪو]] جون مابعدالطبيعي مصوريون آيون، جن [[سررئيلسٽن]] تي اثر وڌو.<ref>Gale, Matthew. "Pittura Metafisica". ''Grove Art Online. Oxford Art Online''. Oxford University Press. Web.</ref> === ادب === {{Main|اطالوي ادب}} رسمي لاطيني ادب 240 ق.م. ۾ شروع ٿيو، جڏهن روم ۾ پهريون اسٽيج ڊرامو پيش ڪيو ويو.<ref>Duckworth, George Eckel. [https://books.google.com/books?id=BuLEo5U9sb0C&pg=PA3 ''The nature of Roman comedy: a study in popular entertainment.''] University of Oklahoma Press, 1994. p. 3. Web. 15 October 2011.</ref> لاطيني ادب انتهائي اثرائتو هو ۽ اڄ به آهي، جنهن ۾ ڪيترائي ليکڪ، شاعر، فلسفي ۽ مؤرخ شامل آهن، جهڙوڪ [[پليني دي ايلڊر]]، [[پليني دي ينگر]]، [[ورجل]]، [[هوريس]]، [[پروپرشيس]]، [[اووڊ]] ۽ [[ليوي]]. رومي پنهنجي زباني روايت، شاعري، ڊرامي ۽ قطعات لاءِ مشهور هئا.<ref>{{Cite book|url={{Google books|LHA_SydyKOYC|page=PA39|keywords=|text=|plainurl=yes}}|title=Poetry and Drama: Literary Terms and Concepts.|date=2011|publisher=The Rosen Publishing Group|isbn=978-1-6153-0490-5|access-date=18 October 2011}}</ref> تيرهين صديءَ جي شروعات ۾، [[فرانسس آف اسيسي]] پهريون اطالوي شاعر هو، پنهنجي مذهبي گيت ''[[سج جو گيت]]'' سان.<ref>{{Cite book|url={{Google books|3uq0bObScHMC|keywords=|text=|plainurl=yes}}|title=The Cambridge History of Italian Literature|publisher=Cambridge University Press|year=1999|isbn=978-0-5216-6622-0|editor-last=Brand|editor-first=Peter|chapter=2 – Poetry. Francis of Assisi (pp. 5ff.)|access-date=31 December 2015|editor-last2=Pertile|editor-first2=Lino|editor-link2=لينو پيرتيلي|chapter-url={{Google books|3uq0bObScHMC|page=PA5|keywords=|text=|plainurl=yes}}|archive-url=https://web.archive.org/web/20160610172548/https://books.google.com/books?id=3uq0bObScHMC&printsec=frontcover|archive-date=10 June 2016|url-status=live}}</ref> [[File:Dante03.jpg|thumb|upright=.8|[[دانتي اليگهيئري]]، جنهن جي ڪمن جديد اطالوي ٻوليءَ جي بنياد وجهڻ ۾ مدد ڪئي، [[وچئين دور]] جي عظيم ترين شاعرن مان هڪ سمجهيو وڃي ٿو. سندس رزمي نظم ''[[ڊيوائن ڪاميڊي]]'' [[عالمي ادب]] جي بهترين ڪمن ۾ شمار ٿئي ٿو.]] تيرهين صديءَ ۾، سسلي ۾ [[شهنشاهه فريڊرڪ ٻيون]] جي درٻار ۾، پرووانسال صورتن ۽ موضوعن تي ٻڌل غنائي شاعري مقامي عام ٻوليءَ جي هڪ نفيس صورت ۾ لکي وئي. انهن شاعرن مان هڪ [[جياڪومو دا لينتيني]] هو، جيڪو [[سونٽ]] جي صورت جو موجد هو؛ سڀ کان مشهور ابتدائي سونٽ نگار [[پيٽرارڪ]] هو.<ref>Ernest Hatch Wilkins, ''The invention of the sonnet, and other studies in Italian literature'' (Rome: Edizioni di Storia e letteratura, 1959), 11–39</ref> [[گويڊو گوئينيتسيلي]] ''[[دولچي ستل نووو]]'' جو باني آهي، جيڪا اهڙي شعري مکتب هئي جنهن محبت جي شاعريءَ ۾ فلسفيانه پاسو شامل ڪيو. محبت جي هن نئين سمجهه، جيڪا نرم انداز ۾ ظاهر ڪئي وئي، فلورينس جي شاعر [[دانتي اليگهيئري]] کي متاثر ڪيو، جنهن جديد اطالوي ٻوليءَ جو بنياد وڌو. دانتي جو ڪم، ''[[ڊيوائن ڪاميڊي]]''، ادب جي بهترين ڪمن مان آهي.<ref name="Bloom">{{Cite book|last=Bloom|first=Harold|author-link=هيرلڊ بلوم|url=https://archive.org/details/westerncanonbook00bloorich|title=The Western Canon|publisher=Harcourt Brace|year=1994|isbn=978-0-1519-5747-7|url-access=registration}} See also [[اولهندي ڪينن]] for other "canons" that include the ''Divine Comedy''.</ref> پيٽرارڪ ۽ [[جيوواني بوڪاچچو]] قديم دور جي ڪمن کي ڳوليو ۽ انهن جي پيروي ڪئي ۽ پنهنجي فني شخصيتن کي سنواريو. پيٽرارڪ پنهنجي نظمن جي مجموعي ''[[اِل ڪانتسونيري]]'' وسيلي شهرت ماڻي. بوڪاچچو جو ''[[دي ڊيڪاميرون]]'' پڻ برابر اثرائتو هو، جيڪو ننڍين ڪهاڻين جو تمام مشهور مجموعو آهي.<ref>{{Cite encyclopedia|title=Giovanni Boccaccio: The Decameron.|encyclopedia=[[انسائيڪلوپيڊيا برٽانيڪا]]|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/70836/Giovanni-Boccaccio/755/The-Decameron|access-date=18 December 2013|archive-url=https://web.archive.org/web/20131219020413/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/70836/Giovanni-Boccaccio/755/The-Decameron|archive-date=19 December 2013|url-status=live}}</ref> نشاۃ ثانيه جي ليکڪن جي ڪمن ۾ [[نيڪولو ميڪياويلي]] جو ''[[دي پرنس]]'' شامل آهي، جيڪو سياسي سائنس تي هڪ مضمون آهي، جنهن ۾ "اثرائتي حقيقت" کي ڪنهن به مجرد مثالي تصور کان وڌيڪ اهم سمجهيو ويو آهي. [[جيوواني فرانچيسڪو سترپارولا]] ۽ [[جيمباتيستا باسيلي]]، جن بالترتيب ''[[سترپارولا جون مزاحيه راتيون]]'' (1550–55) ۽ ''[[پينتاميرون]]'' (1634) لکيا، يورپ ۾ پري ڪهاڻين جي سڀ کان پهرين معلوم صورتن مان ڪجهه ڇاپيون.<ref>Steven Swann Jones, ''The Fairy Tale: The Magic Mirror of Imagination'', Twayne Publishers, New York, 1995, {{ISBN|0-8057-0950-9}}, p. 38; Bottigheimer 2012a, 7; Waters 1894, xii; Zipes 2015, 599.; {{Citation|last1=Opie|first1=Iona|title=The Classic Fairy Tales|year=1974|url=https://archive.org/details/classicfairytale00opie_0|place=Oxford and New York|publisher=Oxford University Press|isbn=978-0-1921-1559-1|last2=Opie|first2=Peter|author-link=آئيونا اوپي|author-link2=پيٽر اوپي}} See p. 20. The claim for earliest fairy-tale is still debated, see for example Jan M. Ziolkowski, ''Fairy tales from before fairy tales: the medieval Latin past of wonderful lies'', University of Michigan Press, 2007. Ziolkowski examines [[ايگبرٽ آف ليئج]]'s Latin beast poem ''Fecunda natis'' (''The Richly Laden Ship'', c. 1022/24), the earliest known version of "[[ننڍڙي ڳاڙهي ٽوپي]]". Further info: [https://web.archive.org/web/20071023044216/http://www.leithart.com/archives/003139.php Little Red Pentecostal], Peter J. Leithart, 9 July 2007.</ref> باروڪ دور [[گليليو]] جي صاف سائنسي نثر کي جنم ڏنو. سترهين صديءَ ۾، [[آرڪيڊيا اڪيڊمي|آرڪيڊين]] شاعريءَ ۾ سادگي ۽ ڪلاسيڪي ضبط بحال ڪرڻ لاءِ هڪ تحريڪ شروع ڪئي. 9ft9fpb6ivwyoj2m2k6qshwjo4ladgz 382612 382611 2026-06-04T06:16:46Z Intisar Ali 8681 /* */ 382612 wikitext text/x-wiki {{Short description|ڏکڻ ۽ اولهه يورپ جو ملڪ}} {{Infobox country | conventional_long_name = اطالوي جمهوريه | common_name = اٽلي | native_name = {{Lang|it|Repubblica Italiana<!--upper case see Italian wiki-->}} | image_flag = Flag of Italy.svg | image_coat = Emblem of Italy.svg | symbol_type = نشان | national_anthem = "{{Lang|it|[[اِل ڪانتو ديلي اطالياني]]|italic=no}}"<br/>"اطالوين جو گيت"<div style="padding-top:0.5em;">{{Center|[[File:Canto degli Italiani - Marina Militare (strumentale).wav]]}}</div> | image_map = {{Switcher|[[File:EU-Italy (orthographic projection).svg|frameless]]|گلوب ڏيکاريو|[[File:EU-Italy.svg|upright=1.15|frameless]]|يورپي يونين جو نقشو ڏيکاريو|default=1}} | capital = [[روم]] | coordinates = {{Coord|41|54|N|12|29|E|type:city}} | largest_city = capital | languages_type = ڏيهي ٻوليون | languages = ڏسو [[اٽلي جون ٻوليون|مکيه مضمون]] | official_languages = [[اطالوي ٻولي|اطالوي]]<sup>a</sup> {{Infobox|child=yes |label1 = [[اٽلي ڏانهن اميگريشن|قوميت]] {{Nobold|(2021)}}<ref name="id2020">{{Cite web|title=Indicatori demografici, anno 2020 |url=https://www.istat.it/it/files//2021/05/REPORT_INDICATORI-DEMOGRAFICI-2020.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210503091112/https://www.istat.it/it/files//2021/05/REPORT_INDICATORI-DEMOGRAFICI-2020.pdf|archive-date=3 May 2021|access-date=3 May 2021}}</ref> | data1 = {{Unbulleted list|91% اطالوي|9% ٻيا}} }} | religion = {{Ublist|item_style=white-space:nowrap;|84% [[اٽلي ۾ عيسائيت|عيسائيت]]|12% [[اٽلي ۾ لادينيت|لادينيت]]|4% [[اٽلي ۾ مذهب|ٻيا]]}} | religion_year = 2021 | religion_ref = <ref>{{Cite web|date=September 2021|title=Special Eurobarometer 516|url=https://data.europa.eu/data/datasets/s2237_95_2_516_eng?locale=en|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20230629085321/http://data.europa.eu/data/datasets/s2237_95_2_516_eng?locale=en|archive-date=29 June 2023|access-date=2 June 2026|publisher=European Union: [[European Commission]]|via=[[European Data Portal]] (see Volume C: Country/socio-demographics: IT: Question D90.2.)}}</ref> | demonym = اطالوي | government_type = [[وحداني پارلياماني جمهوريه]] | leader_title1 = [[اٽلي جو صدر|صدر]] | leader_name1 = [[سرجيو ماتاريلا]] | leader_title2 = [[اٽلي جو وزيراعظم|وزيراعظم]] | leader_name2 = [[جورجيا ميلوني]] | leader_title3 = [[جمہوريه جي سينيٽ جو صدر (اٽلي)|سينيٽ جو صدر]] | leader_name3 = [[اگناتسيو لا روسا]] | leader_title4 = [[چيمبر آف ڊپٽيز جو صدر (اٽلي)|چيمبر آف ڊپٽيز جو صدر]] | leader_name4 = [[لورينزو فونتانا]] | legislature = [[اطالوي پارليامينٽ|پارليامينٽ]] | upper_house = [[جمہوريه جي سينيٽ (اٽلي)|جمہوريه جي سينيٽ]] | lower_house = [[چيمبر آف ڊپٽيز (اٽلي)|چيمبر آف ڊپٽيز]] | sovereignty_type = [[اٽلي جي تاريخ|تاريخي سياسي وحدتون]] | established_event1 = [[اٽلي جا قديم ماڻھو|اٽالڪ ماڻھو]] | established_date1 = قديم دور | established_event2 = [[قديم روم]]<br>[[رومي اٽلي]] | established_date2 = 753 ق م–476 ع | established_event3 = [[بربر بادشاهتون|رومي-بربر بادشاهتون]]<br>[[بازنطيني اٽلي]] | established_date3 = اوائلي وچون دور | established_event4 = [[اٽلي جي تاريخي رياستن جي فهرست|اطالوي شهري رياستون ۽ علائقائي سياسي وحدتون]] | established_date4 = وچون دور ۽ جديد دور | established_event5 = [[اٽلي جي بادشاهت]] | established_date5 = 1861–1946<br>{{start date and age|1861|03|17|df=y}} | established_event6 = [[اطالوي سلطنت]] | established_date6 = 1869/1882–1960 | established_event7 = [[1946ع اطالوي اداراتي ريفرنڊم|اطالوي جمهوريه]] | established_date7 = {{start date and age|1946|06|02|df=y}} | area_km2 = 301,340 | area_footnote = <ref name="Central Intelligence Agency-2023">{{Cite web|date=23 August 2023|title=Italy|url=https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210701235642/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy|archive-date=1 July 2021|access-date=28 August 2023|publisher=Central Intelligence Agency}}</ref><ref>{{Cite web|date=12 November 2023|title=Italy country profile|url=https://www.bbc.com/news/world-europe-17433142|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20231218111602/https://www.bbc.com/news/world-europe-17433142|archive-date=18 December 2023|access-date=12 November 2023|publisher=BBC News}}</ref> | area_rank = 71هون | area_sq_mi = 116,347 <!--Do not remove per [[Wikipedia:Manual of Style/Dates and numbers]]--> | percent_water = 1.24 (2015)<ref>{{Cite web|title=Surface water and surface water change|url=https://stats.oecd.org/Index.aspx?DataSetCode=SURFACE_WATER|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210324133453/https://stats.oecd.org/Index.aspx?DataSetCode=SURFACE_WATER|archive-date=24 March 2021|access-date=11 October 2020|publisher=[[Organisation for Economic Co-operation and Development]] (OECD)}}</ref> | population_estimate = {{DecreaseNeutral}} 58,915,561<ref name="population">{{cite web|title=Monthly Demographic Balance|url=https://demo.istat.it/app/?l=en&a=&i=D7B|publisher=[[Italian National Institute of Statistics|ISTAT]]}}</ref> | population_estimate_year = 2025 | population_estimate_rank = 25هون | population_density_km2 = 195.5 | population_density_sq_mi = auto<!--Do not remove per [[Wikipedia:Manual of Style/Dates and numbers]]--> | population_density_rank = 72هون | GDP_PPP = {{Increase}} $3.872&nbsp;trillion<ref name="IMFWEO.IT">{{cite web |url=https://data.imf.org/en/Data-Explorer?datasetUrn=IMF.RES:WEO(9.0.0) |title=World Economic Outlook Database (April 2026 Edition) |publisher=[[International Monetary Fund]] |website=www.imf.org |date=14 April 2026 |access-date=18 April 2026}}</ref> | GDP_PPP_year = 2026 | GDP_PPP_rank = 12هون | GDP_PPP_per_capita = {{Increase}} $65,761<ref name="IMFWEO.IT"/> | GDP_PPP_per_capita_rank = 29هون | GDP_nominal = {{Increase}} $2.738&nbsp;trillion<ref name="IMFWEO.IT"/> | GDP_nominal_year = 2026 | GDP_nominal_rank = 8هون | GDP_nominal_per_capita = {{Increase}} $46,505<ref name="IMFWEO.IT"/> | GDP_nominal_per_capita_rank = 27هون | Gini = 32.5 <!--number only--> | Gini_year = 2020 | Gini_change = decrease <!--increase/steady/decrease--> | Gini_ref = <ref>{{Cite web|title=Gini coefficient of equivalised disposable income – EU-SILC survey|url=https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/tessi190/default/table?lang=en|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20201009091832/https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/tessi190/default/table?lang=en|archive-date=9 October 2020|access-date=21 June 2022|publisher=European Commission}}</ref> | HDI = 0.915 <!--number only--> | HDI_year = 2023<!-- Please use the year to which the data refers, not the publication year--> | HDI_change = increase <!--increase/decrease/steady--> | HDI_ref = <ref name="UNHDR">{{Cite web |date=6 May 2025 |title=Human Development Report 2025 |url=https://hdr.undp.org/system/files/documents/global-report-document/hdr2025reporten.pdf|url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20250506051232/https://hdr.undp.org/system/files/documents/global-report-document/hdr2025reporten.pdf |archive-date=6 May 2025 |access-date=6 May 2025 |publisher=[[United Nations Development Programme]] |language=en}}</ref> | HDI_rank = 29هون | currency = [[يورو]] (€)<sup>b</sup> | currency_code = EUR | time_zone = [[مرڪزي يورپي وقت|CET]] | utc_offset = +1 | utc_offset_DST = +2 | time_zone_DST = [[مرڪزي يورپي گرمي وارو وقت|CEST]] | calling_code = [[+39]] <sup>c</sup> | cctld = [[.it]] | footnote_a = <span style="font-size:100%;">جرمن [[ڏکڻ ٽائرول]] ۽ [[فريولي-وينيتسيا جوليا]] ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ فرينچ [[آئوستا وادي]] ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ [[سلووين ٻولي|سلووين]] [[ٽريئستي صوبو]]، [[گوريتسيا صوبو]] ۽ فريولي-وينيتسيا جوليا ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ [[لاڊن ٻولي|لاڊن]] ڏکڻ ٽائرول، [[ترنتينو]] ۽ ٻين اترين علائقن ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ [[فريولي ٻولي|فريولي]] فريولي-وينيتسيا جوليا ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ [[سارڊينيائي ٻولي|سارڊينيائي]] [[سارڊينيا]] ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي.<ref>{{Cite web|title=Legge Regionale 15 ottobre 1997, n. 26 |url=http://www.regione.sardegna.it/j/v/86?v=9&c=72&file=1997026|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210226213750/http://www.regione.sardegna.it/j/v/86?v=9&c=72&file=1997026|archive-date=26 February 2021|access-date=31 May 2018|publisher=Regione autonoma della Sardegna – Regione Autònoma de Sardigna}}; {{Cite web|title=Regione Autonoma Friuli-Venezia Giulia – Comunità linguistiche regionali|url=https://www.regione.fvg.it/rafvg/cms/RAFVG/cultura-sport/patrimonio-culturale/comunita-linguistiche|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150904201140/https://www.regione.fvg.it/rafvg/cms/RAFVG/cultura-sport/patrimonio-culturale/comunita-linguistiche|archive-date=4 September 2015|access-date=2 November 2020|website=regione.fvg.it}}</ref></span> | footnote_b = <span style="font-size:100%;">2002ع کان اڳ، [[اطالوي ليرا]]. يورو [[ڪامپيوني دي اٽاليا]] ۾ قبول ڪئي وڃي ٿي، پر ان جي سرڪاري ڪرنسي [[سوئس فرانڪ]] آهي.<ref>{{Cite web|date=14 July 2010|title=Comune di Campione d'Italia|url=http://www.comune.campione-d-italia.co.it/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110430223743/http://www.comune.campione-d-italia.co.it/|archive-date=30 April 2011|access-date=30 October 2010|publisher=Comune.campione-d-italia.co.it}}</ref></span> | footnote_c = <span style="font-size:100%;">ڪامپيوني دي اٽاليا کي فون ڪرڻ لاءِ سوئس ڪوڊ [[+41]] استعمال ڪرڻ ضروري آهي.</span> }} '''اٽلي'''،{{Efn|{{Lang|it|Italia}}, {{IPA|it|iˈtaːlja|pron|small=no|It-Italia.ogg}}}} سرڪاري طور '''اطالوي جمهوريه'''،{{Efn|{{Lang|it|ريپبلڪا اطاليانا|links=no}}, {{IPA|it|reˈpubblika itaˈljaːna|pron|small=no}}}} [[ڏکڻ يورپ|ڏکڻ]] ۽ [[اولهه يورپ]] ۾ واقع هڪ ملڪ آهي.{{Efn|اٽلي کي گهڻو ڪري اولهه يورپ ۾ شامل ڪيو ويندو آهي.<ref>اٽلي کي اولهه يورپي ملڪ طور بيان ڪندڙ علمي ڪم:{{Bulleted list |{{Cite book|last1=Hancock|first1=M. Donald|url=https://archive.org/details/politicsinwester00hanc_0|title=Politics in Western Europe: an introduction to the politics of the United Kingdom, France, Germany, Italy, Sweden, and the European Union|last2=Conradt|first2=David P.|last3=Peters|first3=B. Guy|last4=Safran|first4=William|last5=Zariski|first5=Raphael|date=11 November 1998|publisher=Chatham House Publishers|isbn=978-1-5664-3039-5|edition=2nd|quote=list of Western European countries Italy.|url-access=registration|ref=none}} |{{Cite book|last1=Ugo|first1=Ascoli|last2=Emmanuele|first2=Pavolini|title=The Italian welfare state in a European perspective: A comparative analysis|date=2016|publisher=Policy Press|isbn=978-1-4473-3444-6|url=https://books.google.com/books?id=BEzRDAAAQBAJ&q=list+of+Western+European+countries+Italy|ref=none}} |{{Cite book|last1=Zloch-Christy|first1=Iliana|title=East-West Financial Relations: Current Problems and Future Prospects|date=1991|publisher=Cambridge University Press|isbn=978-0-5213-9530-4|url=https://archive.org/details/eastwestfinancia00zloc|url-access=registration|quote=list of Western European countries Italy.|access-date=29 September 2019|ref=none}} |{{Cite book|last1=Clout|first1=Hugh D.|title=Western Europe: Geographical Perspectives|date=1989|publisher=Longman Scientific & Technical|isbn=978-0-5820-1772-6|url=https://books.google.com/books?id=WGbIT90ppZsC|access-date=29 September 2019|ref=none}} |{{Cite book|last1=Furlong|first1=Paul|title=Modern Italy: Representation and Reform|date=2003|publisher=Routledge|isbn=978-1-1349-7983-7|url=https://books.google.com/books?id=JNNsOl65D0AC&q=italy+western+European+country|access-date=29 September 2019|ref=none}} |{{Cite book|last1=Hanf|first1=Kenneth|last2=Jansen|first2=Alf-Inge|title=Governance and Environment in Western Europe: Politics, Policy and Administration|date=2014|publisher=Routledge|isbn=978-1-3178-7917-6|url=https://books.google.com/books?id=31wSBAAAQBAJ&q=West+Europe+Italy|access-date=29 September 2019|ref=none}} }}</ref>|name=WE}} اهو [[اطالوي اپٻيٽ|هڪ اپٻيٽ]] تي مشتمل آهي، جيڪو [[ڀونوچ سمنڊ]] ۾ وڌي وڃي ٿو، جنهن جي اترين زميني سرحد تي [[الپس]] آهن، ۽ ان سان گڏ [[اٽلي جي ٻيٽن جي فهرست|لڳ ڀڳ 800 ٻيٽ]] پڻ شامل آهن، جن مان خاص طور [[سسلي]] ۽ [[سارڊينيا]] اهم آهن. اٽلي اولهه ۾ [[فرانس]]؛ اتر ۾ [[سوئٽزرلينڊ]] ۽ [[آسٽريا]]؛ اوڀر ۾ [[سلووينيا]]؛ ۽ ٻن [[انڪليو|انڪليوز]]، [[ويٽيڪن سٽي]] ۽ [[سان مارينو]]، سان زميني سرحدون رکي ٿو. ايراضي جي لحاظ کان اهو [[ايراضيءَ موجب يورپي ملڪن جي فهرست|يورپ جو ڏهون وڏو ملڪ]] آهي، جيڪو {{Convert|301340|km2|sqmi|abbr=on}} تي پکڙيل آهي، ۽ لڳ ڀڳ 59 ملين آبادي سان [[يورپي يونين]] جو ٽيون سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو [[يورپي يونين جو رڪن ملڪ|رڪن ملڪ]] آهي. اٽلي جي گاديءَ جو هنڌ ۽ [[اٽلي جي شهرن جي فهرست|سڀ کان وڏو شهر]] [[روم]] آهي؛ ٻين وڏن شهرن ۾ [[ميلان]]، جيڪو ملڪ جو سڀ کان وڏو [[ميٽروپوليٽن علائقو]] آهي، [[نيپلز]]، [[تورين]]، [[پالرمو]]، [[بولونيا]]، [[فلورينس]]، [[جينووا]] ۽ [[وينس]] شامل آهن. [[اٽلي جي تاريخ]] ڪيترن ئي [[اٽلي جي قديم قومن جي فهرست|اٽالڪ قومن]] تائين وڃي ٿي، جن ۾ خاص طور [[قديم رومي]] شامل آهن، جن [[رومي جمهوريه]] دوران ڀونوچ سمنڊ جي دنيا کي فتح ڪيو ۽ [[رومي سلطنت]] دوران صدين تائين ان تي حڪومت ڪئي. عيسائيت جي پکڙجڻ سان، روم [[ڪيٿولڪ ڪليسا]] ۽ [[پاپائيت]] جو مرڪز بڻجي ويو. [[بربر حملا|بربر حملن]] ۽ ٻين سببن ڪري [[قديم دور جي آخري مرحلي]] ۽ [[اوائلي وچئين دور]] جي وچ ۾ [[اولهه رومي سلطنت جو زوال ۽ خاتمو]] ٿيو. يارهين صديءَ تائين [[اطالوي شهري رياستون]] ۽ [[سامونڊي جمهوريهون]] وڌيون، جن واپار ذريعي نئين خوشحالي آندي ۽ جديد سرمائيداريءَ لاءِ بنياد وڌا. [[اطالوي نشاةِ ثانيه]] پندرهين ۽ سورهين صديءَ دوران ڦهلي ڦولي ۽ [[نشاةِ ثانيه#پکڙجڻ|باقي يورپ تائين پکڙجي وئي]]. اطالوي ڳولائوئن پري اوڀر ۽ [[نئين دنيا]] ڏانهن نوان رستا دريافت ڪيا، جنهن سان [[دريافتن جو دور|دريافتن جي دور]] ۾ اهم حصو پيو. سياسي ۽ علائقائي ورهاستن جي صدين کان پوءِ، [[اٽلي جي بادشاهت]] 1861ع ۾ [[اطالوي آزاديءَ جون جنگيون|آزاديءَ جي جنگين]] ۽ [[هزارن جي مهم]] کان پوءِ قائم ٿي. اوڻيهين صديءَ جي آخر کان ويهين صديءَ جي شروعات تائين، [[اٽلي ۾ صنعتڪاري|اٽلي صنعتڪاري ڪئي]] ۽ [[اطالوي سلطنت|نوآبادياتي سلطنت]] حاصل ڪئي، جڏهن ته [[ڏکڻ اٽلي|ڏکڻ]] گهڻي حد تائين غريب رهيو، جنهن سبب آمريڪا ڏانهن [[اطالوي ڊائاسپورا|وڏي مهاجر ڊائاسپورا]] پيدا ٿي. 1915ع کان 1918ع تائين، [[پهريين عالمي جنگ دوران اٽلي جي فوجي تاريخ|اٽلي]] [[پهريين عالمي جنگ]] ۾ [[پهريين عالمي جنگ جا اتحادي|انتانت]] سان گڏ [[مرڪزي طاقتون|مرڪزي طاقتن]] خلاف وڙهيو. 1922ع ۾ [[اطالوي فاشزم|اطالوي فاشسٽ]] آمريت قائم ٿي. [[ٻي عالمي جنگ دوران اٽلي جي فوجي تاريخ|ٻي عالمي جنگ دوران]]، اٽلي پهرين [[محوري طاقتون|محوري طاقتن]] جو حصو هو، جيستائين [[ڪاسيبلي جي جنگبندي|جنگبندي]] [[ٻي عالمي جنگ جا اتحادي|اتحادي طاقتن]] سان نه ٿي (1940–1943)، پوءِ [[اطالوي مزاحمت]] ۽ جرمن قبضي ۽ سهڪار ڪندڙ [[اطالوي سماجي جمهوريه|آر ايس آءِ]] کان [[اٽلي جي آزادي]] دوران اتحادي طاقتن جو هم جنگي ساٿي بڻيو (1943–1945). 1946ع ۾ بادشاهت کي [[1946ع اطالوي اداراتي ريفرنڊم|جمهوريه سان تبديل ڪيو ويو]] ۽ ملڪ [[اطالوي اقتصادي معجزو|مضبوط بحالي]] ڪئي. [[ترقي يافته ملڪ]] طور، [[اٽلي جي معيشت|ترقي يافته معيشت]] سان، اٽلي دنيا جو [[ناليوار جي ڊي پي موجب ملڪن جي فهرست|اٺون وڏو ناليوار جي ڊي پي]] رکي ٿو، يورپ جو [[پيداوار موجب ملڪن جي فهرست|ٻيون وڏو پيداوار وارو شعبو]] رکي ٿو، ۽ [[علائقائي طاقت|علائقائي]] ۽ – [[وڏين طاقتن مان گهٽ ترين|گهٽ حد تائين]] – عالمي اقتصادي، فوجي، ثقافتي ۽ سياسي معاملن ۾ اهم ڪردار ادا ڪري ٿو. اهو يورپي يونين جو [[اندروني ڇهه|باني]] ۽ [[يورپي يونين جا ٽي|اهم رڪن]] آهي، ۽ [[اٽلي جا پرڏيهي لاڳاپا#بين الاقوامي ادارا|ڪيترين ٻين بين الاقوامي تنظيمن ۽ فورمن جو حصو]] آهي. [[ثقافتي سپر پاور]] طور، اٽلي ڊگهي عرصي کان [[اطالوي فن|فن]]، [[اٽلي جي موسيقي|موسيقي]]، [[اطالوي ادب|ادب]]، [[اطالوي کاڌو|کاڌي]]، [[اطالوي فيشن|فيشن]]، [[اٽلي ۾ سائنس ۽ ٽيڪنالاجي|سائنس ۽ ٽيڪنالاجي]] جو مشهور عالمي مرڪز رهيو آهي، ۽ [[اطالوي ايجادن ۽ دريافتن جي فهرست|ڪيترين ايجادن ۽ دريافتن]] جو ذريعو آهي. هن وٽ [[ملڪ موجب عالمي ورثو ماڳ|سڀ کان وڌيڪ تعداد]] ۾ [[عالمي ورثو ماڳ]] ([[اٽلي ۾ عالمي ورثو ماڳن جي فهرست|61]]) آهن ۽ اهو دنيا جو [[عالمي سياحت درجابندي|پنجون سڀ کان وڌيڪ گهميو ويندڙ ملڪ]] آهي. == نالو<span class="anchor" id="Etymology"></span> == {{Main|اٽلي جو نالو}} ''اٽاليا'' جي اشتقاق بابت ڪيترائي مفروضا موجود آهن.<ref>Alberto Manco, ''Italia. Disegno storico-linguistico''. 2009, Naples: L'Orientale. {{ISBN|978-8-8950-4462-0}}.</ref> هڪ نظريي موجب اهو [[قديم يوناني]] اصطلاح مان نڪتو، جيڪو ''اٽالوئي'' جي زمين لاءِ استعمال ٿيندو هو؛ اٽالوئي هڪ قبيلو هو، جيڪو انهيءَ علائقي ۾ رهندو هو، جيڪو اڄ [[ڪلابريا]] جي نالي سان سڃاتو وڃي ٿو. اصل ۾ سمجهيو ويندو هو ته ان جو نالو ''ويتولي'' هو، ۽ ڪجهه عالمن جي راءِ آهي ته سندن [[ٽوٽم]]ي جانور ڳئون جو ٻچو هو ([[لاطيني]]: ''vitulus''؛ [[امبريائي]]: ''vitlo''؛ [[اوسڪن]]: ''Víteliú'')<!-- and named for the god of cattle, [[Mars (mythology)|Mars]] -->.<ref>J.P. Mallory and D.Q. Adams, ''Encyclopedia of Indo-European Culture'' (London: Fitzroy and Dearborn, 1997), 24.</ref> ڪيترن قديم ليکڪن چيو آهي ته اهو نالو هڪ مقامي حڪمران [[اٽالس]] جي نالي تان پيو.<ref>Dionysius of Halicarnassus, ''Roman Antiquities'', [https://penelope.uchicago.edu/Thayer/E/Roman/Texts/Dionysius_of_Halicarnassus/1B*.html 1.35] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20221215151343/https://penelope.uchicago.edu/Thayer/E/Roman/Texts/Dionysius_of_Halicarnassus/1B%2A.html|date=15 December 2022}}, on LacusCurtius; Aristotle, ''Politics'', [https://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0058%3Abook%3D7%3Asection%3D1329b#note-link2 7.1329b] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20150910185719/http://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0058%3Abook%3D7%3Asection%3D1329b|date=10 September 2015}}, on Perseus; Thucydides, ''The Peloponnesian War'', [https://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Thuc.+6.2.4&fromdoc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0200 6.2.4] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20150924213434/http://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Thuc.+6.2.4&fromdoc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0200|date=24 September 2015}}, on Perseus</ref> اٽلي لاءِ قديم يوناني اصطلاح شروعات ۾ رڳو [[ڪلابريا|بروٽيم]] اپٻيٽ جي ڏکڻ حصي ۽ [[ڪاتانزارو]] ۽ [[ويبو والينتيا]] جي ڪجهه حصن لاءِ استعمال ٿيندو هو. [[اوينوٽريا]] ۽ "اٽلي" جو وڏو تصور هڪ ٻئي جا مترادف بڻجي ويا، ۽ اهو نالو [[لوڪانيا]] جي اڪثر حصي تي به لاڳو ٿيڻ لڳو. رومي جمهوريه جي واڌ کان اڳ، اهو نالو يونانين طرفان [[ميسينا آبنائے]] ۽ [[ساليرنو نار|ساليرنو نارين]] ۽ [[تارانٽو نار|تارانٽو]] کي ملائيندڙ لڪير جي وچ واري زمين لاءِ استعمال ٿيندو هو، جيڪا ڪلابريا سان مطابقت رکي ٿي. يونانين "اٽاليا" کي وڌيڪ وڏي علائقي تي لاڳو ڪرڻ شروع ڪيو.<ref>Pallottino, M., ''History of Earliest Italy'', trans. Ryle, M & Soper, K. in Jerome Lectures, Seventeenth Series, p. 50</ref> ڏکڻ ۾ "[[يوناني اٽلي]]" کان علاوه، مورخن هڪ "ايٽرسڪن اٽلي" جي وجود جو به امڪان ظاهر ڪيو آهي، جيڪو وچ اٽلي جي علائقن تي مشتمل هو.<ref>Giovanni Brizzi, Roma. Potere e identità: dalle origini alla nascita dell'impero cristiano, Bologna, Patron, 2012 p. 94</ref> [[رومي اٽلي]]، يعني ''اٽاليا''، جون سرحدون وڌيڪ واضح طور مقرر ٿيل آهن. ڪيٽو جي ''[[اوريجنيز]]'' اٽلي کي الپس جي ڏکڻ ۾ واقع سڄي اپٻيٽ طور بيان ڪري ٿي.<ref>{{Cite book|last=Carlà-Uhink|first=Filippo|url=https://books.google.com/books?id=dSY-DwAAQBAJ&q=cato+italy+south+of+the+Alps&pg=PT49|title=The "Birth" of Italy: The Institutionalization of Italy as a Region, 3rd–1st Century BCE|date=25 September 2017|publisher=Walter de Gruyter GmbH & Co KG|isbn=978-3-1105-4478-7}}; {{Cite book|last=Levene|first=D. S.|url=https://books.google.com/books?id=aLsRDAAAQBAJ&q=cato+walls+of+Italy&pg=PA108|title=Livy on the Hannibalic War|date=17 June 2010|publisher=Oxford University Press|isbn=978-0-1981-5295-8|access-date=12 November 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20240328152752/https://books.google.com/books?id=aLsRDAAAQBAJ&q=cato+walls+of+Italy&pg=PA108#v=snippet&q=cato%20walls%20of%20Italy&f=false|archive-date=28 March 2024|url-status=live}}</ref> 264 ق م ۾ رومي اٽلي مرڪزي-اتر جي [[آرنو]] ۽ [[روبيڪون]] دريائن کان وٺي سڄي ڏکڻ تائين پکڙيل هئي. اتر وارو علائقو، [[سيسالپائن گال]]، جغرافيائي طور اٽلي جو حصو سمجهيو ويندو هو، 220ع ق م واري ڏهاڪي ۾ روم طرفان قبضو ڪيو ويو،<ref>{{Cite book|last=Carlà-Uhink|first=Filippo|url=https://books.google.com/books?id=dSY-DwAAQBAJ&q=Tota+Italia+essays&pg=PT454|title=The "Birth" of Italy: The Institutionalization of Italy as a Region, 3rd–1st Century BCE|date=25 September 2017|publisher=Walter de Gruyter GmbH & Co KG|isbn=978-3-1105-4478-7|access-date=12 November 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211000755/https://books.google.com/books?id=dSY-DwAAQBAJ&q=Tota+Italia+essays&pg=PT454#v=snippet&q=Tota%20Italia%20essays&f=false|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}</ref> پر سياسي طور الڳ رهيو. 42 ق م ۾ ان کي قانوني طور اٽلي جي انتظامي وحدت ۾ ضم ڪيو ويو.<ref>{{Cite book|last=Williams|first=J. H. C.|url=https://books.google.com/books?id=RPj_FkEeVO4C&q=beyond+the+Rubicon|title=Beyond the Rubicon: Romans and Gauls in Republican Italy – J. H. C. Williams – Google Books|date=22 May 2020|publisher=Oxford University Press|isbn=978-0-1981-5300-9|archive-url=https://web.archive.org/web/20200522000630/https://books.google.it/books?id=RPj_FkEeVO4C&dq=beyond+the+Rubicon&hl=en&sa=X&ved=0ahUKEwiI5YrC6rbkAhUvDmMBHXZOCMAQ6AEIKTAA|archive-date=22 May 2020}}; {{Cite book|last=Long|first=George|title=Decline of the Roman republic: Volume 2|year=1866}}; {{Cite web|last=Aurigemma|first=Salvatore|title=Gallia Cisalpina|url=http://www.treccani.it/enciclopedia/gallia-cisalpina_(Enciclopedia-Italiana)|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20230404054511/https://www.treccani.it/enciclopedia/gallia-cisalpina_(Enciclopedia-Italiana)|archive-date=4 April 2023|access-date=14 October 2014|website=treccani.it|publisher=Enciclopedia Italiana|language=it}}</ref> سارڊينيا، [[ڪورسيڪا]]، سسلي ۽ [[مالٽا]] کي 292ع ۾ [[ڊيوڪليشن]] اٽلي ۾ شامل ڪيو،<ref>{{Cite web|title=Italy (ancient Roman territory)|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297743/Italy|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131110232259/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297743/Italy|archive-date=10 November 2013|access-date=10 November 2013|website=Encyclopædia Britannica}}</ref> جنهن سان آخري قديم دور جو اٽلي جديد [[اطالوي جاگرافيائي علائقو|اطالوي جاگرافيائي علائقي]] سان لڳ ڀڳ هم سرحد ٿي ويو.<ref>{{Cite web|title=La riorganizzazione amministrativa dell'Italia. Costantino, Roma, il Senato e gli equilibri dell'Italia romana|url=https://www.treccani.it/enciclopedia/la-riorganizzazione-amministrativa-dell-italia-costantino-roma-il-senato-e-gli-equilibri-dell-italia-romana_%28Enciclopedia-Costantiniana%29|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211119225335/https://www.treccani.it/enciclopedia/la-riorganizzazione-amministrativa-dell-italia-costantino-roma-il-senato-e-gli-equilibri-dell-italia-romana_(Enciclopedia-Costantiniana)|archive-date=19 November 2021|access-date=19 November 2021|language=it}}</ref> لاطيني لفظ ''Italicus'' "اٽلي جي ماڻهو" لاءِ استعمال ٿيندو هو، يعني ''provincial'' يا [[رومي صوبو|رومي صوبي]] مان آيل ماڻهو جي ابتڙ.<ref>''Letters'' 9.23</ref> صفت ''italianus''، جنهن مان ''Italian'' نڪتو، [[وچئين دور جي لاطيني]] مان آهي ۽ [[اوائلي جديد دور]] دوران ''Italicus'' سان متبادل طور استعمال ٿيندي هئي.<ref>''ytaliiens'' (1265) [http://www.cnrtl.fr/etymologie/italien TLFi] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20181029191636/http://www.cnrtl.fr/etymologie/italien|date=29 October 2018}}</ref> [[اولهه رومي سلطنت جي زوال]] کان پوءِ، اٽلي جي [[اوستروگوٿڪ بادشاهت]] قائم ٿي. [[لومبارڊ|لومبارڊن]] جي حملن کان پوءِ، ''اٽاليا'' سندن بادشاهت جي نالي طور برقرار رهي، ۽ [[پاڪ رومي سلطنت]] اندر ان جي [[اٽلي جي بادشاهت (پاڪ رومي سلطنت)|جانشين بادشاهت]] لاءِ به اهو نالو استعمال ٿيو.<ref>{{Cite web|title=IL COMUNE MEDIEVALE|url=https://www.homolaicus.com/storia/medioevo/comune_medievale.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20120318214257/http://www.homolaicus.com/storia/medioevo/comune_medievale.htm|archive-date=18 March 2012|website=homolaicus.com}}</ref> == تاريخ == {{Main|اٽلي جي تاريخ}} === قبل تاريخ ۽ قديم دور === {{Main|قبل تاريخي اٽلي|اٽالڪ قومون|ايٽرسڪن تهذيب|يوناني نوآبادڪاري|ميگنا گريشيا}} [[File:Etruscan Painting 1.jpg|thumb|right|[[ايٽرسڪن تهذيب|ايٽرسڪن]] فريسڪو، [[مونتيروتسي نيڪروپولس]] ۾، 5هين صدي ق م]] [[هيٺيون پيلئوليٿڪ]] جا آثار، جيڪي 850,000 سال اڳ جا آهن، [[مونتي پوجيولو]] مان مليا آهن.<ref>{{Cite web|last=Society|first=National Geographic|title=Erano padani i primi abitanti d'Italia|url=http://www.nationalgeographic.it/scienza/2012/01/20/news/erano_padani_iprimi_abitanti_ditalia-807204|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20190626220707/http://www.nationalgeographic.it/scienza/2012/01/20/news/erano_padani_iprimi_abitanti_ditalia-807204|archive-date=26 June 2019|access-date=11 March 2019|website=National Geographic}}</ref> سڄي اٽلي ۾ کوٽاين مان 200,000 سال اڳ وچين پيلئوليٿڪ دور ۾ [[نينڊرٿال]] جي موجودگي ظاهر ٿي آهي،<ref>Kluwer Academic/Plenum Publishers 2001, ch. 2. {{ISBN|0-3064-6463-2}}.</ref> جڏهن ته [[اوائلي جديد انسان|جديد انسان]] لڳ ڀڳ 40,000 سال اڳ [[ريپارو موڪي]] ۾ ظاهر ٿيا.<ref>42.7–41.5 ka ([[68–95–99.7 rule|1σ CI]]). {{Cite journal|last=Douka|first=Katerina|display-authors=etal|year=2012|title=A new chronostratigraphic framework for the Upper Palaeolithic of Riparo Mochi (Italy)|journal=Journal of Human Evolution|volume=62|issue=2|pages=286–299|doi=10.1016/j.jhevol.2011.11.009|pmid=22189428|bibcode=2012JHumE..62..286D }}; {{Cite web|date=29 January 2010|title=Istituto Italiano di Preistoria e Protostoria|url=http://www.iipp.it/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131015231105/http://www.iipp.it/|archive-date=15 October 2013|publisher=IIPP|access-date=15 August 2017}}</ref> رومي دور کان اڳ واري اٽلي جا [[اٽلي جا قديم ماڻھو|قديم ماڻھو]] [[پروٽو-انڊو-يورپي|انڊو-يورپي]] هئا، خاص طور [[اٽالڪ قومون]]. ممڪن غير انڊو-يورپي يا [[قبل انڊو-يورپي ٻوليون|قبل انڊو-يورپي]] ورثي وارن مکيه تاريخي ماڻهن ۾ [[ايٽرسڪن]]، سسلي جا [[ايلميئن]] ۽ [[سيڪاني]]، ۽ قبل تاريخي [[سارڊينيائي ماڻھو]] شامل آهن، جن [[نوراجڪ تهذيب]] کي جنم ڏنو. ٻين قديم آبادين ۾ [[ريئتيائي ماڻھو]] ۽ [[ڪاموني]] شامل آهن، جيڪي [[والڪامونيڪا ۾ پٿريلي چٽساليون|والڪامونيڪا جي پٿريلي چٽسالين]] لاءِ مشهور آهن.<ref>{{Cite web|title=Rock Drawings in Valcamonica|url=https://whc.unesco.org/en/list/94|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100703183257/http://whc.unesco.org/en/list/94|archive-date=3 July 2010|access-date=29 June 2010|publisher=UNESCO World Heritage Centre}}</ref> هڪ قدرتي ممي، [[اوئٽسي]]، جيڪا 3400–3100 ق م جي آهي، 1991ع ۾ [[سيميلاون]] گليشيئر مان دريافت ٿي.<ref>{{Cite journal|last1=Bonani|first1=Georges|last2=Ivy|first2=Susan D.|display-authors=etal|year=1994|title=AMS {{SimpleNuclide|Carbon|14}} Age Determination of Tissue, Bone and Grass Samples from the Ötzal Ice Man|url=http://digitalcommons.library.arizona.edu/objectviewer?o=http%3A%2F%2Fradiocarbon.library.arizona.edu%2FVolume36%2FNumber2%2Fazu_radiocarbon_v36_n2_247_250_v.pdf|url-status=live|journal=Radiocarbon|volume=36|issue=2|pages=247–250|doi=10.1017/s0033822200040534|archive-url=https://web.archive.org/web/20100720211402/https://digitalcommons.library.arizona.edu/objectviewer?o=http%3A%2F%2Fradiocarbon.library.arizona.edu%2FVolume36%2FNumber2%2Fazu_radiocarbon_v36_n2_247_250_v.pdf|archive-date=20 July 2010|access-date=4 February 2016|doi-access=free}}</ref> پهريان نوآبادڪار [[فينيقيه|فينيقي]] هئا، جن سسلي ۽ سارڊينيا جي ڪنارن تي [[ايمپوريم (قديم دور)|واپاري مرڪز]] قائم ڪيا. انهن مان ڪجهه ننڍا شهري مرڪز بڻيا ۽ [[يوناني نوآبادين]] سان گڏوگڏ ترقي ڪئي.<ref>{{Cite journal|last1=Raclot|first1=Thierry|last2=Oudart|first2=Hugues|date=January 2000|title=CORPS GRAS ET OBESITE Acides gras alimentaires et obésité: aspects qualitatifs et quantitatifs|journal=Oléagineux, Corps gras, Lipides|volume=7|issue=1|pages=77–85|doi=10.1051/ocl.2000.0077|issn=1258-8210|doi-access=free}}</ref> 8هين ۽ 7هين صدي ق م دوران، [[پٿيڪوسائي]] ۾ يوناني نوآباديون قائم ٿيون، جيڪي آخرڪار اطالوي اپٻيٽ جي ڏکڻ ۽ سسلي جي سامونڊي ڪناري تائين پکڙجي ويون؛ اهو علائقو بعد ۾ [[ميگنا گريشيا]] جي نالي سان مشهور ٿيو.<ref>Emilio Peruzzi, ''Mycenaeans in early Latium'', (Incunabula Graeca 75), Edizioni dell'Ateneo & Bizzarri, Roma, 1980</ref> [[آيونيائي]]، [[ڊوريائي يوناني|ڊوريائي]] نوآبادڪارن، [[سيراڪيوز وارا|سيراڪيوزن]] ۽ [[اڪائيائي (قبيلو)|اڪائيائين]] ڪيترائي شهر قائم ڪيا. [[اٽلي جي يوناني نوآبادڪاري|يوناني نوآبادڪاري]] [[اٽالڪ قومون|اٽالڪ قومن]] کي جمهوري حڪومتي صورتن ۽ اعليٰ فني ۽ ثقافتي اظهار سان رابطي ۾ آندو.<ref>{{Cite web|title=II 1987: Uomini e vicende di Magna Grecia |url=https://www.bpp.it/Apulia/html/archivio/1987/II/art/R87II015.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210204123345/https://www.bpp.it/Apulia/html/archivio/1987/II/art/R87II015.html|archive-date=4 February 2021|access-date=31 January 2021|website=bpp.it}}</ref> === قديم روم === {{Main|قديم روم|اٽلي ۾ رومي واڌ|رومي اٽلي}} {{Multiple image | align = right | direction = vertical | width = 220 | image1 = Colosseo 2020.jpg | caption1 = [[ڪولوسيئم]]، جنهن کي وڏي پيماني تي قديم تاريخ جي تعمير ۽ انجنيئرنگ جي عظيم ترين ڪمن مان هڪ سمجهيو وڃي ٿو | image2 = Roman Empire Trajan 117AD.png|275 | caption2 = {{legend|#b23938|117ع ۾ [[رومي سلطنت]] پنهنجي سڀ کان وڏي وسعت تي<ref>{{Cite book|last=Bennett, Julian|url=https://books.google.com/books?id=qk_tofvS8EsC|title=Trajan: Optimus Princeps : a Life and Times|publisher=Routledge|year=1997|isbn=978-0-415-16524-2}}</ref>}} {{legend|#d28989|[[تابع رياست|تابع رياستون]]}} }} اٽلي جي تاريخ ڪيترين [[اٽلي جي قديم قومن جي فهرست|اٽالڪ قومن]] تائين وڃي ٿي، جن ۾ خاص طور [[قديم رومي]] شامل آهن، جن [[رومي جمهوريه]] دوران ڀونوچ سمنڊ جي دنيا کي فتح ڪيو ۽ [[رومي سلطنت]] دوران صدين تائين ان تي حڪومت ڪئي.<ref>{{Cite book |last1=Carl Waldman |url=https://books.google.com/books?id=kfv6HKXErqAC |title=Encyclopedia of European Peoples |last2=Catherine Mason |publisher=Infobase Publishing |year=2006 |isbn=978-1-4381-2918-1 |page=586 |access-date=23 February 2013 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230311102543/https://books.google.com/books?id=kfv6HKXErqAC |archive-date=11 March 2023 |url-status=live}}; {{Cite book |last=Mommsen |first=Theodor |author-link=Theodor Mommsen |title=[[History of Rome (Mommsen)|History of Rome]], Book II: From the Abolition of the Monarchy in Rome to the Union of Italy |publisher=Reimer & Hirsel |year=1855 |location=Leipzig}}; {{Cite book |last=Lazenby |first=John Francis |url=https://archive.org/details/hannibalswarmili00laze |title=Hannibal's War: A Military History of the Second Punic War |date=4 February 1998 |publisher=University of Oklahoma Press |isbn=978-0-8061-3004-0 |page=[https://archive.org/details/hannibalswarmili00laze/page/29 29] |quote=Italy homeland of the Romans. |url-access=registration |via=Internet Archive}}</ref> قديم روم، جيڪو وچ اٽلي ۾ [[ٽائبر درياهه]] تي هڪ آبادڪاري هو، [[روم جو بنياد|753 ق م ۾ قائم ٿيو]] ۽ 244 سالن تائين بادشاهي نظام هيٺ حڪمراني ڪئي وئي.<ref>{{Cite web |date=24 November 2009 |title=Rome founded {{!}} 21 April, 753 B.C. |url=https://www.history.com/this-day-in-history/april-21/rome-founded |access-date=10 April 2025 |website=HISTORY |language=en}}</ref> 509 ق م ۾، رومن، سينيٽ ۽ عوام ([[SPQR]]) واري حڪومت جي حمايت ڪندي، [[رومي بادشاهت جو خاتمو|بادشاهت کي نيڪالي ڏني]] ۽ هڪ اشرافي جمهوريه قائم ڪئي.<ref>{{Cite journal|last=Sanders|first=Henry A.|date=1908|title=The Chronology of Early Rome|url=https://www.jstor.org/stable/261793|journal=Classical Philology|volume=3|issue=3|pages=316–329|doi=10.1086/359186|jstor=261793|s2cid=161535192|issn=0009-837X |quote=It has come to be second nature ... to date the founding of Rome [to] 753 BC [and] the first year of the Republic [to] 509&nbsp;BC.|url-access=subscription}}</ref> اطالوي اپٻيٽ، جنهن جو نالو ''اٽاليا'' هو، رومي واڌ دوران هڪ متحد وحدت ۾ گڏ ڪيو ويو؛ نون علائقن جي فتح اڪثر [[سامنائيٽ جنگيون|ٻين اٽالڪ قبيلن]]، [[رومي-ايٽرسڪن جنگيون|ايٽرسڪنن]]، [[رومي-گالي جنگيون|سيلٽن]] ۽ [[پائرهڪ جنگ|يونانين]] جي قيمت تي ٿي. مقامي قبيلن ۽ شهرن جي اڪثريت سان هڪ مستقل اتحاد قائم ٿيو، ۽ روم اولهه يورپ، اتر آفريڪا ۽ [[وچ اوڀر جي تاريخ#يوناني ۽ رومي سلطنت|وچ اوڀر]] جي فتح شروع ڪئي. 44 ق م ۾ [[جوليس سيزر]] جي قتل کان پوءِ، روم هڪ وڏي سلطنت بڻجي ويو، جيڪا [[رومي برطانيه|برطانيه]] کان [[ميسوپوٽيميا (رومي صوبو)|فارس]] جي سرحدن تائين پکڙيل هئي، ۽ سڄي ڀونوچ سمنڊ جي حوض کي پنهنجي اندر آڻي ڇڏيو، جتي يوناني، رومي ۽ ٻيون ثقافتون گڏجي هڪ طاقتور تهذيب ۾ تبديل ٿيون. پهرئين شهنشاهه [[آگسٽس]] جي ڊگهي حڪومت امن ۽ خوشحالي جو دور شروع ڪيو. رومي اٽلي سلطنت جو [[ميٽروپول]]، رومن جو وطن ۽ گاديءَ واري هنڌ جو علائقو رهيو.<ref>{{Cite journal|last=Morcillo|first=Marta García|title=The Glory of Italy and Rome's Universal Destiny in Strabo's Geographika, in: A. Fear – P. Liddel (eds), Historiae Mundi. Studies in Universal History. Duckworth: London 2010: 87–101. |url=https://www.academia.edu/362374|url-status=live|journal=Historiae Mundi: Studies in Universal History|archive-url=https://web.archive.org/web/20220114073554/https://www.academia.edu/362374|archive-date=14 January 2022|access-date=20 November 2021}}; {{Cite book|last=Keaveney|first=Arthur|url=https://books.google.com/books?id=ojoOAAAAQAAJ|title=Arthur Keaveney: ''Rome and the Unification of Italy''|date=January 1987|publisher=Croom Helm|isbn=978-0-7099-3121-8|access-date=20 November 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211000835/https://books.google.com/books?id=ojoOAAAAQAAJ|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}; {{Cite book|last=Billanovich|first=Giuseppe|url=https://books.google.com/books?id=fVylk1KUS84C&dq=Italia+domina+provinciarum&pg=PR13|title=Libreria Universitaria Hoepli, Lezioni di filologia, Giuseppe Billanovich e Roberto Pesce: ''Corpus Iuris Civilis, Italia non erat provincia, sed domina provinciarum'', Feltrinelli, p.363|publisher=Roberto Pesce|year=2008|isbn=978-8-8965-4309-2|language=it|access-date=20 November 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211000801/https://books.google.com/books?id=fVylk1KUS84C&dq=Italia+domina+provinciarum&pg=PR13#v=onepage&q=Italia%20domina%20provinciarum&f=false|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}</ref> [[رومي سلطنت جي تاريخ|سلطنت جي پهرين ٻن صدين]] ۾ بي مثال استحڪام جو دور ڏٺو ويو، جيڪو [[پيڪس رومانا]] ({{Literal translation|رومي امن}}) جي نالي سان مشهور آهي. روم [[رومي سلطنت جون سرحدون|پنهنجي سڀ کان وڏي علائقائي وسعت]] [[ٽراجن]] جي دور ۾ حاصل ڪئي ({{Reign|98|117|era=AD}})، پر وڌندڙ پريشانين ۽ زوال جو دور [[ڪوموڊس]] جي دور ۾ شروع ٿيو ({{Reign|180|192}}).<ref>{{Cite web |date=10 June 2024 |title=Five Good Emperors |url=https://www.britannica.com/topic/Five-Good-Emperors |access-date=4 August 2024 |website=www.britannica.com |language=en}}</ref><ref>{{Citation |last=Gibbon |first=Edward |title=The History of the Decline And Fall of the Roman Empire |date=1776 |chapter=The Decline And Fall in the West – Chapter 4 |chapter-url=https://www.ccel.org/g/gibbon/decline/volume1/chap4.htm |author-link=Edward Gibbon |access-date=27 June 2017 |archive-date=24 August 2017 |archive-url=https://web.archive.org/web/20170824100850/http://www.ccel.org/g/gibbon/decline/volume1/chap4.htm |url-status=live}}</ref> [[لڏپلاڻ وارو دور]]، جنهن ۾ [[جرمنڪ-رومي رابطا|جرمنڪ قومن جا وڏا حملا]] شامل هئا، رومي سلطنت جي زوال جو سبب بڻيو. رومي سلطنت تاريخ جي سڀ کان وڏين سلطنتن مان هڪ هئي، جنهن وٽ وڏي اقتصادي، ثقافتي، سياسي ۽ فوجي طاقت هئي.<ref>{{Cite web |date=4 June 2024 |title=The Roman Empire at its greatest expansion |url=https://trizioeditore.it/en/blogs/notizie/impero-romano-massima-espansione-mappa-storia |access-date=10 April 2025 |website=Trizio Editore |language=en}}</ref> پنهنجي سڀ کان وڏي وسعت تي، ان جو علائقو {{Convert|5|e6km2|abbr=off}} هو.<ref>{{Cite journal|last=Taagepera|first=Rein|author-link=Rein Taagepera|year=1979|title=Size and Duration of Empires: Growth-Decline Curves, 600 B.C. to 600 A.D|journal=Social Science History|volume=3|issue=3/4|pages=115–138|doi=10.2307/1170959|jstor=1170959}}; {{Cite journal|last1=Turchin|first1=Peter|last2=Adams|first2=Jonathan M.|last3=Hall|first3=Thomas D|year=2006|title=East–West Orientation of Historical Empires|url=http://peterturchin.com/PDF/Turchin_Adams_Hall_2006.pdf|url-status=live|journal=Journal of World-Systems Research|volume=12|issue=2|page=222|doi=10.5195/JWSR.2006.369|issn=1076-156X|archive-url=http://arquivo.pt/wayback/20160517210851/http://peterturchin.com/PDF/Turchin_Adams_Hall_2006.pdf|archive-date=17 May 2016|access-date=6 February 2016|doi-access=free}}</ref> [[رومي سلطنت جو ورثو|رومي ورثي]] مغربي تهذيب تي گهرو اثر وڌو ۽ جديد دنيا کي شڪل ڏني. لاطيني مان نڪتل [[رومانس ٻوليون|رومانس ٻولين]] جو وسيع استعمال، [[رومي انگ|عددي نظام]]، جديد مغربي الفابيٽ ۽ ڪئلينڊر، ۽ عيسائيت جو عالمي مذهب طور اڀرڻ، رومي غلبي جي ڪيترن ئي ورثن مان آهن.<ref>{{Cite book|last=Richard|first=Carl J.|title=Why we're all Romans: the Roman contribution to the western world|publisher=Rowman & Littlefield|year=2010|isbn=978-0-7425-6779-5|edition=1st pbk.|location=Lanham, MD|pages=xi–xv}}</ref> === وچون دور === {{Main|وچئين دور ۾ اٽلي}} [[اولهه رومي سلطنت جي زوال]] کان پوءِ، اٽلي [[اٽلي جي بادشاهت (476–493)|اوڊواڪر جي بادشاهت]] هيٺ آيو، ۽ پوءِ [[اوستروگوٿ]] ان تي قابض ٿيا.<ref>{{Cite book|last=Sarris|first=Peter|title=Empires of faith: the fall of Rome to the rise of Islam, 500–700|publisher=Oxford UP|year=2011|isbn=978-0-1992-6126-0|edition=1st. pub.|location=Oxford|page=118}}</ref> حملن جي نتيجي ۾ بادشاهتن جو افراتفري وارو سلسلو پيدا ٿيو ۽ مبينا "[[اونداهو دور (تاريخ نويسي)|اونداهو دور]]" شروع ٿيو. 6هين صديءَ ۾ هڪ ٻئي [[جرمنڪ قومون|جرمنڪ قبيلي]]، [[لومبارڊن]]، جي حملي بازنطيني موجودگي کي گهٽائي ڇڏيو ۽ اپٻيٽ جي سياسي وحدت ختم ڪري ڇڏي. اتر ۾ [[لومبارڊ بادشاهت]] ٺهي، وچ-ڏکڻ تي پڻ لومبارڊن جو ڪنٽرول هو، ۽ ٻيا حصا بازنطيني رهيا.<ref>{{Cite web|title=History of Italy|url=https://www.britannica.com/place/Italy/Lombards-and-Byzantines|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220929150112/https://www.britannica.com/place/Italy/Lombards-and-Byzantines|archive-date=29 September 2022|access-date=29 September 2022|website=Encyclopædia Britannica}}</ref> [[File:Marco Polo Mosaic from Palazzo Tursi.jpg|thumb|right|upright=.7|[[مارڪو پولو]]، 13هين صديءَ جو ڳولائو]] لومبارڊ بادشاهت 8هين صديءَ جي آخر ۾ [[شارليمان]] جي هٿان [[فرانڪيا]] ۾ ضم ٿي وئي ۽ اٽلي جي بادشاهت بڻجي وئي.<ref>{{Cite web|title=Carolingian and post-Carolingian Italy, 774–962|url=https://www.britannica.com/place/Italy/Carolingian-and-post-Carolingian-Italy-774-962|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20221007160553/https://www.britannica.com/place/Italy/Carolingian-and-post-Carolingian-Italy-774-962|archive-date=7 October 2022|access-date=7 October 2022|website=Encyclopædia Britannica}}</ref> فرانڪن [[پاپائي رياستون]] ٺاهڻ ۾ مدد ڪئي. 13هين صديءَ تائين سياست [[پاڪ رومي شهنشاهه|پاڪ رومي شهنشاهن]] ۽ پاپائيت جي لاڳاپن تي غالب رهي، جتي شهري رياستون عارضي فائدي لاءِ اڳئين ڌر ([[گبيلين]]) يا پوئين ڌر ([[گويلف]]) سان گڏ ٿينديون هيون.<ref>{{Cite book|last=Nolan|first=Cathal J.|title=The age of wars of religion, 1000–1650: an encyclopedia of global warfare and civilization |publisher=Greenwood Press|year=2006|isbn=978-0-3133-3045-2|edition=1. publ.|location=Westport (Connecticut)|page=360}}</ref> جرمنڪ شهنشاهه ۽ رومي پونٽف وچئين دور جي يورپ جون [[عالمي طاقتون]] بڻجي ويا. بهرحال، [[سرماياداري تڪرار]] ۽ گويلفن ۽ گبيلينن جي وچ ۾ ٽڪراءُ اتر ۾ شهنشاهي-جاگيرداري نظام کي ختم ڪري ڇڏيو، جتي شهرن آزادي حاصل ڪئي.<ref>{{Cite book|last=Jones|first=Philip|author-link=Philip Jones (historian)|title=The Italian city-state: from Commune to Signoria|publisher=Clarendon Press|year=1997|isbn=978-0-1982-2585-0|location=Oxford|pages=55–77}}</ref> 1176ع ۾، شهري رياستن جي [[لومبارڊ ليگ]] پاڪ رومي شهنشاهه [[فريڊرڪ بارباروسا]] کي شڪست ڏني، جنهن سان انهن جي آزادي يقيني ٿي. شهري رياستن، جهڙوڪ ميلان، فلورينس ۽ وينس، مالياتي ترقي ۾ نهايت اهم جدت وارو ڪردار ادا ڪيو، بئنڪنگ جي طريقن کي تيار ڪندي، ۽ سماجي تنظيم جي نون روپن کي ممڪن بڻائيندي.<ref>{{Cite book|last=Niall|first=Ferguson|title=The Ascent of Money: The Financial History of the World|publisher=Penguin|year=2008}}</ref> ساحلي ۽ ڏاکڻن علائقن ۾، سامونڊي جمهوريهن ڀونوچ سمنڊ تي غلبو حاصل ڪيو ۽ مشرق ڏانهن واپار تي اجارو قائم ڪيو. اهي آزاد [[ٿالاسوڪريسي|سامونڊي طاقت واريون]] شهري رياستون هيون، جن ۾ واپارين وٽ ڪافي طاقت هئي. جيتوڻيڪ اهي اشرافي حڪومتون هيون، پر انهن طرفان ڏنل نسبي سياسي آزادي علمي ۽ فني ترقي لاءِ سازگار هئي.<ref name="Lane">{{Cite book|last=Lane|first=Frederic C.|title=Venice, a maritime republic|publisher=Johns Hopkins University Press|year=1991|isbn=978-0-8018-1460-0|edition=4. print.|location=Baltimore|page=73}}</ref> سڀ کان مشهور سامونڊي جمهوريهون وينس، [[جينووا جمهوريه|جينووا]]، [[پيزا جمهوريه|پيزا]] ۽ [[امالفي جو ڊچي|امالفي]] هيون.<ref>G. Benvenuti – Le Repubbliche Marinare. Amalfi, Pisa, Genova, Venezia – Newton & Compton editori, Roma 1989; Armando Lodolini, ''Le repubbliche del mare'', Biblioteca di storia patria, 1967, Roma. {{Cite book|last=Peris|first=Persi|title=Conoscere l'Italia|publisher=Istituto Geografico De Agostini|year=1982|pages=74}}; {{Cite web|title=Repubbliche Marinare|url=http://www.treccani.it/enciclopedia/repubbliche-marinare|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190829104758/http://www.treccani.it/enciclopedia/repubbliche-marinare|archive-date=29 August 2019|access-date=13 September 2019|website=Treccani.it|publisher=Istituto dell'Enciclopedia Italiana|language=it}}; {{Cite web|title=Repubbliche marinare|url=https://thes.bncf.firenze.sbn.it/termine.php?id=29771|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200101131949/https://thes.bncf.firenze.sbn.it/termine.php?id=29771|archive-date=1 January 2020|access-date=13 September 2019|website=thes.bncf.firenze.sbn.it|publisher=[[قومي مرڪزي لائبريري (فلورينس)]]|language=it}}</ref> هر هڪ کي پرڏيهي زمينن، ٻيٽن، ايڊرياٽڪ، ايجيئن ۽ ڪاري سمنڊن جي علائقن، ۽ ويجهي اوڀر ۽ اتر آفريڪا ۾ واپاري نوآبادين تي غلبو حاصل هو.<ref>{{Cite book|last=Zorzi|first=Alvise|author-link=Alvise Zorzi|url=https://books.google.com/books?id=IP5OAAAAMAAJ&q=%22even+in+countries+where+aid+is+near+at+hand+%22+%22attack+from+the+sea%22|title=Venice: The Golden Age, 697 – 1797 |publisher=Abbeville Press|year=1983|isbn=0-8965-9406-8|location=New York|page=255|access-date=16 September 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20230202182132/https://books.google.com/books?id=IP5OAAAAMAAJ&q=%22even+in+countries+where+aid+is+near+at+hand+%22+%22attack+from+the+sea%22|archive-date=2 February 2023|url-status=live}}</ref> {{Multiple image | align = right | total_width = 345 | direction = horizontal | width1 = 280 | image1 = Naval Jack of Italy.svg | width2 = 280 | image2 = Republik Venedig Handelswege01-IT.png | alt2 = نقشو | footer = کاٻي: [[اطالوي بحريه]] جو جهنڊو. گھڙيال جي رخ ۾، مٿئين کاٻي کان: [[وينس جي جمهوريه|وينس]]، [[جينووا جمهوريه|جينووا]]، [[پيزا جمهوريه|پيزا]] ۽ [[امالفي جو ڊچي|امالفي]] جا نشان.<br/>ساڄي: واپاري رستا، [[جينووا جون نوآباديون|جينووا]] ۽ [[اسٽاتو دا مار|وينس]] جون نوآباديون. }} وينس ۽ جينووا يورپ جا اوڀر ڏانهن دروازا هئا، ۽ نفيس شيشي جا ٺاهيندڙ هئا، جڏهن ته فلورينس ريشم، اون، بئنڪنگ ۽ زيورن جو مرڪز هو. پيدا ٿيل دولت وڏن عوامي ۽ خانگي فني منصوبن جي سرپرستي لاءِ استعمال ٿي. انهن جمهوريهن [[صليبي جنگون|صليبي جنگين]] ۾ حصو ورتو، مدد ۽ ٽرانسپورٽ مهيا ڪئي، پر بنيادي طور سياسي ۽ تجارتي موقعن جي پيروي ڪئي.<ref name=Lane/> اٽلي پهريون علائقو هو جتي اهي معاشي تبديليون محسوس ٿيون، جن [[تجارتي انقلاب]] ڏانهن واٽ هموار ڪئي: وينس [[قسطنطنيه جي لٽ|بازنطيني گاديءَ واري شهر کي لٽڻ]] ۽ [[مارڪو پولو]] جي ايشيا ڏانهن سفرن جي مالي مدد ڪرڻ جي قابل ٿي؛ پهرين يونيورسٽيون اطالوي شهرن ۾ ٺهيون، ۽ [[اڪويناس]] جهڙن عالمن عالمي شهرت حاصل ڪئي؛ سرمائيداري ۽ بئنڪنگ خاندان فلورينس ۾ اڀريا، جتي [[دانتي]] ۽ [[جوتو]] لڳ ڀڳ 1300ع ۾ سرگرم هئا.<ref name="See">{{Cite web |last=Sée |first=Henri |title=Modern Capitalism Its Origin and Evolution |url=http://www.efm.bris.ac.uk/het/see/ModernCapitalism.pdf |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20131007010542/http://www.efm.bris.ac.uk/het/see/ModernCapitalism.pdf |archive-date=7 October 2013 |access-date=29 August 2013 |website=University of Rennes |publisher=Batoche Books}}</ref> ڏکڻ ۾، سسلي 9هين صديءَ ۾ [[سسلي جي امارت|عرب اسلامي امارت]] بڻجي چڪي هئي، جيڪا 11هين صديءَ جي آخر ۾ [[اطالو-نارمن]] جي فتح تائين خوشحال رهي؛ انهن ڏکڻ اٽلي جي اڪثر لومبارڊ ۽ بازنطيني شهزادگين سان گڏ ان کي فتح ڪيو.<ref>{{cite book |last=Ali |first=Ahmed Essa with Othman |title=Studies in Islamic civilization: the Muslim contribution to the Renaissance |year=2010 |publisher=International Institute of Islamic Thought |location=Herndon, VA |isbn=978-1-56564-350-5 |pages=38–40}}</ref> پوءِ اهو علائقو [[سسلي جي بادشاهت]] ۽ [[نيپلز جي بادشاهت]] جي وچ ۾ ورهايو ويو.{{efn|نيپلز جي بادشاهت جو اصطلاح مورخ استعمال ڪن ٿا، پر ان جي حڪمرانن نه، جن اصل نالو 'سسلي جي بادشاهت' برقرار رکيو، يعني ٻه سسلي جون بادشاهتون موجود هيون.}}<ref>Eleni Sakellariou, ''Southern Italy in the Late Middle Ages: Demographic, Institutional and Economic Change in the Kingdom of Naples, c.1440–c.1530'' (Brill, 2012), pp. 63–64.</ref> 1348ع واري [[ڪاري موت]] شايد اٽلي جي آبادي جو هڪ ٽيون حصو ماري ڇڏيو.<ref>Stéphane Barry and Norbert Gualde, "The Biggest Epidemics of History" (La plus grande épidémie de l'histoire), in ''L'Histoire'' n° 310, June 2006, pp. 45–46; "[https://www.brown.edu/Departments/Italian_Studies/dweb/plague/effects/death_toll.shtml Plague]". Brown University. {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20090831003435/http://www.brown.edu/Departments/Italian_Studies/dweb/plague/effects/death_toll.shtml|date=31 August 2009}}</ref> === اوائلي جديد دور === {{Main|اطالوي نشاةِ ثانيه|اوائلي جديد اٽلي جي تاريخ}} [[File:Italy 1494.svg|thumb|upright=.8|right|1494ع ۾ [[اطالوي جنگيون|اطالوي جنگين]] کان اڳ [[اٽلي جي تاريخي رياستن جي فهرست#آخري وچون دور|اطالوي رياستون]]]] 1400ع ۽ 1500ع جي ڏهاڪن دوران، اٽلي [[نشاةِ ثانيه]] جو جنم هنڌ ۽ مرڪز هو. هن دور وچئين دور کان جديد دور ڏانهن منتقلي کي ظاهر ڪيو ۽ واپاري شهرن جي گڏ ڪيل دولت ۽ حاڪم خاندانن جي سرپرستيءَ سان وڌايو ويو.<ref name="strathern">Strathern, Paul ''The Medici: Godfathers of the Renaissance'' (2003)</ref> اطالوي سياسي وحدتون هاڻي علائقائي رياستون هيون، جن تي عملي طور شهزادن جي حڪومت هئي، جيڪي واپار ۽ انتظاميه تي ڪنٽرول رکندا هئا، ۽ سندن درٻارون فنون ۽ سائنسن جا مرڪز بڻجي ويون. اهي شهزادگيون سياسي خاندانن ۽ واپاري خاندانن، جهڙوڪ فلورينس جا [[ميڊيچي]]، جي اڳواڻي هيٺ هيون. [[مغربي ڦوٽ]] جي خاتمي کان پوءِ، نئين چونڊيل [[پوپ مارٽن پنجون]] [[پاپائي رياستون|پاپائي رياستن]] ڏانهن موٽي آيو ۽ اٽلي کي اولهه عيسائيت جو واحد مرڪز طور بحال ڪيو. [[ميڊيچي بئنڪ]] پاپائيت جو قرض ڏيندڙ ادارو بڻيو، ۽ ڪليسا ۽ نون سياسي خاندانن جي وچ ۾ اهم لاڳاپا قائم ٿيا.<ref name="strathern"/><ref>[http://www.florentine-society.ru/Medici_Chapel_Mysteries.htm Peter Barenboim, Sergey Shiyan, ''Michelangelo: Mysteries of Medici Chapel'', SLOVO, Moscow, 2006]. {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20110511133416/http://www.florentine-society.ru/Medici_Chapel_Mysteries.htm|date=11 May 2011}}. {{ISBN|5-8505-0825-2}}.</ref> [[File:Leonardo self.jpg|thumb|upright=.7|[[ليونارڊو دا ونچي]]، مثالي [[نشاةِ ثانيه انسان]]، پنهنجي تصوير ۾ ({{circa}} 1512)]] 1453ع ۾، [[پوپ نڪولس پنجون]] جي بازنطينين جي مدد لاءِ ڪوششن باوجود، [[قسطنطنيه]] جو شهر [[عثماني سلطنت|عثمانين]] جي قبضي ۾ آيو. ان سبب [[نشاةِ ثانيه ۾ يوناني عالم|يوناني عالمن]] ۽ متنن جي اٽلي ڏانهن لڏپلاڻ ٿي، جنهن يوناني [[انسان پرستي]] جي ٻيهر دريافت کي وڌيڪ هٿي ڏني.<ref>Encyclopædia Britannica, ''Renaissance'', 2008, O.Ed.; Har, Michael H. ''History of Libraries in the Western World'', Scarecrow Press Incorporate, 1999. {{ISBN|0-8108-3724-2}}. Norwich, John Julius, ''A Short History of Byzantium'', 1997, Knopf. {{ISBN|0-6794-5088-2}}.</ref> انسان پرست حڪمرانن، جهڙوڪ [[فيديريڪو دا مونتيفيلترو]] ۽ [[پوپ پائيس ٻيون]]، [[مثالي شهر|مثالي شهرن]] جي قيام لاءِ ڪم ڪيو، ۽ [[اربينو]] ۽ [[پيئنزا]] جو بنياد وڌو. [[پيڪو ديلا ميراندولا]] ''[[انسان جي عظمت تي خطبو]]'' لکيو، جنهن کي نشاةِ ثانيه جو منشور سمجهيو وڃي ٿو. فنون ۾، اطالوي نشاةِ ثانيه صديون تائين يورپي فن تي غالب اثر رکيو، فنڪارن جهڙوڪ [[ليونارڊو دا ونچي]]، [[بوتيچيلي]]، [[مائيڪل اينجلو]]، [[رافائيل]]، [[جوتو]]، [[دوناتيلو]] ۽ [[تيشيان]]، ۽ معمارن جهڙوڪ [[فليپو برونيلليسڪي]]، [[اندريا پالاديو]] ۽ [[دوناتو برامانتي]] سان. سامونڊي جمهوريهن مان اطالوي [[اطالوي ڳولائوئن جي فهرست|ڳولائو]] ۽ ناوَچالڪ، عثمانين کان بچندي هندستان ڏانهن متبادل رستو ڳولڻ لاءِ بيتاب، ائٽلانٽڪ ملڪن جي بادشاهن کي پنهنجون خدمتون پيش ڪندا هئا ۽ [[دريافتن جو دور|دريافتن جي دور]] ۽ آمريڪا جي نوآبادڪاري جي شروعات ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو. سڀ کان نمايان ڳولائوئن ۾ [[ڪرسٽوفر ڪولمبس]] شامل هو، جنهن جي [[ڪرسٽوفر ڪولمبس جا سفر|1492ع واري سفر]] آمريڪا سان مسلسل يورپي رابطو، نوآبادڪاري ۽ استحصال شروع ڪيو؛<ref>Encyclopædia Britannica, 1993 ed., Vol. 16, pp. 605ff / Morison, ''Christopher Columbus'', 1955 ed., pp. 14ff</ref> [[جان ڪيبٽ]]، جنهن [[نارسمن|نارس]] کان پوءِ اتر آمريڪا جي پهرين دستاويزي يورپي کوجنا ڪئي؛<ref>{{Cite web|year=2007|title=''Catholic Encyclopedia'' "John & Sebastian Cabot"|url=http://www.newadvent.org/cathen/03126d.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200518005335/https://www.newadvent.org/cathen/03126d.htm|archive-date=18 May 2020|access-date=17 May 2008|publisher=newadvent}}</ref> ۽ [[آمريگو ويسپوچي]]، جنهن جي سفرن انهن زمينن کي نئون کنڊ، يعني "نئين دنيا"، طور تصديق ڪيو، جنهن کي پوءِ سندس نالي تي رکيو ويو.<ref>{{Cite book|last=Eric Martone|url=https://books.google.com/books?id=MHJ1DQAAQBAJ&pg=PA109|title=Italian Americans: The History and Culture of a People|publisher=ABC-CLIO|year=2016|isbn=978-1-6106-9995-2|page=504|access-date=22 November 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211001055/https://books.google.com/books?id=MHJ1DQAAQBAJ&pg=PA109|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}</ref><ref>{{Cite book|last=Greene|first=George Washington|author-link=George Washington Greene|url=https://books.google.com/books?id=1qsuAAAAYAAJ&pg=PAPA13|title=The Life and Voyages of Verrazzano|publisher=Folsom, Wells, and Thurston|year=1837|location=Cambridge University|page=13|access-date=18 August 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211000806/https://books.google.com/books?id=1qsuAAAAYAAJ&pg=PAPA13#v=onepage&q&f=false|archive-date=11 February 2024|url-status=live|via=Google Books}}</ref> وينس، نيپلز، فلورينس، ميلان ۽ پاپائيت جي وچ ۾ [[اٽالڪ ليگ]] نالي دفاعي اتحاد قائم ٿيو. [[لورينزو دي ميڊيچي|لورينزو ''دي ميگنيفيسنٽ'' دي ميڊيچي]] نشاةِ ثانيه جو سڀ کان وڏو سرپرست هو؛ سندس مدد ليگ کي ترڪن جي [[اوترانتو جو گهيرو|حملي کي ناڪام ڪرڻ]] جي قابل بڻايو. بهرحال، اهو اتحاد 1490ع واري ڏهاڪي ۾ ٽٽي پيو؛ [[فرانس جو چارلس اٺون]] جي حملي اپٻيٽ ۾ جنگين جي هڪ سلسلي جي شروعات ڪئي. [[اعليٰ نشاةِ ثانيه]] دوران، [[جوليس ٻيون]] (1503–1513) جهڙا پوپ اٽلي تي ڪنٽرول لاءِ پرڏيهي بادشاهن خلاف وڙهيا؛ [[پال ٽيون]] (1534–1549) يورپي طاقتن جي وچ ۾ امن لاءِ ثالثي کي ترجيح ڏني. اهڙن تڪرارن جي وچ ۾، ميڊيچي پوپن [[ليو ڏهون]] (1513–1521) ۽ [[ڪليمنٽ ستون]] (1523–1534) جرمني، انگلينڊ ۽ ٻين هنڌن ۾ [[پروٽيسٽنٽ اصلاح]] کي منهن ڏنو. 1559ع ۾، فرانس ۽ هبسبرگن جي وچ ۾ [[اطالوي جنگيون|اطالوي جنگين]] جي خاتمي تي، اٽلي جو لڳ ڀڳ اڌ حصو، يعني ڏکڻ واريون [[نيپلز جي بادشاهت|نيپلز]]، [[سسلي جي بادشاهت|سسلي]]، [[سارڊينيا جي بادشاهت|سارڊينيا]] جون بادشاهتون ۽ [[ميلان جو ڊچي]]، اسپيني حڪمراني هيٺ هو، جڏهن ته ٻيو اڌ آزاد رهيو؛ ڪيترائي رياستون رسمي طور اڃا به پاڪ رومي سلطنت جو حصو رهيون. پاپائيت [[جوابي اصلاح]] شروع ڪئي، جنهن جا اهم واقعا هي هئا: [[ٽرينٽ ڪائونسل]] (1545–1563)؛ [[گريگورين ڪئلينڊر]] جي قبوليت؛ [[جيسوئٽ چين مشن]]؛ [[فرانسيسي مذهبي جنگيون]]؛ [[ٽيهه سالن جي جنگ]] (1618–1648) جو خاتمو؛ ۽ [[وڏي ترڪي جنگ]]. اطالوي معيشت 1600ع ۽ 1700ع جي ڏهاڪن ۾ زوال پذير ٿي. [[File:Flag of the Cispadane Republic.svg|thumb|[[چيسپاداني جمهوريه]] جو جهنڊو، پهريون [[اطالوي ترنگو]] جيڪو ڪنهن خودمختيار اطالوي رياست اختيار ڪيو (1797)]] [[اسپيني جانشيني جي جنگ]] (1700–1714) دوران، آسٽريا اٽلي ۾ اسپيني علائقن جو وڏو حصو، يعني ميلان، نيپلز ۽ سارڊينيا حاصل ڪيو؛ پوءِ 1720ع ۾ سارڊينيا سسلي جي بدلي ۾ هائوس آف ساووي کي ڏني وئي. بعد ۾ بوربن خاندان جي هڪ شاخ سسلي ۽ نيپلز جي تخت تي ويٺي. [[نيپوليني جنگيون|نيپوليني جنگين]] دوران، اتر ۽ وچ اٽلي کي فرانس جي [[ڀيڻ جمهوريهون]] طور ٻيهر منظم ڪيو ويو، ۽ پوءِ [[اٽلي جي بادشاهت (نيپوليني)|اٽلي جي بادشاهت]] طور.<ref>Napoleon Bonaparte, "The Economy of the Empire in Italy: Instructions from Napoleon to Eugène, Viceroy of Italy", ''Exploring the European Past: Texts & Images'', Second Edition, ed. Timothy E. Gregory (Mason: Thomson, 2007), 65–66.</ref> ڏکڻ کي نيپولين جي ڀيڻوئي [[جواڪيم مورا]] هلائيندو هو. 1814ع جي [[ويانا ڪانگريس]] 18هين صديءَ جي آخر واري صورتحال بحال ڪئي، پر [[فرانسيسي انقلاب]] جا آدرش ختم نه ٿي سگهيا، ۽ 19هين صديءَ جي شروعات جي [[سياسي اٿل پٿل|سياسي اٿل پٿلن]] دوران ٻيهر ظاهر ٿيا. ڪنهن اطالوي رياست طرفان [[اطالوي ترنگو]] جي پهرين قبوليت، [[چيسپاداني جمهوريه]]، [[نيپوليني اٽلي جا جهنڊا|نيپوليني اٽلي]] دوران ٿي، فرانسيسي انقلاب کان پوءِ، جنهن قومي [[خود اراديت]] جي حمايت ڪئي.<ref>{{Cite book |last1=Maiorino |first1=Tarquinio |title=Il tricolore degli italiani. Storia avventurosa della nostra bandiera |last2=Marchetti Tricamo |first2=Giuseppe |last3=Zagami |first3=Andrea |publisher=Arnoldo Mondadori Editore |year=2002 |isbn=978-8-8045-0946-2 |page=156 |language=it}} [http://www.esteri.it/MAE/EN/Benvenuti_in_Italia/Conoscere_Italia/bandieraInno.htm The tri-coloured standard]. Getting to Know Italy, Ministry of Foreign Affairs (retrieved 5 October 2008). {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20080223131121/http://www.esteri.it/MAE/EN/Benvenuti_in_Italia/Conoscere_Italia/bandieraInno.htm|date=23 February 2008}}.</ref> هي واقعو [[ترنگو ڏينهن]] طور ملهايو ويندو آهي.<ref>Article 1 of the law n. 671 of 31 December 1996 ("National celebration of the bicentenary of the first national flag")</ref> === اتحاد === {{Main|اٽلي جو اتحاد}} [[اٽلي جي بادشاهت جو جنم]] اطالوي قومپرستن ۽ [[هائوس آف ساووي]] سان وفادار شاهپرستن جي ڪوششن جو نتيجو هو، جن سڄي [[اطالوي اپٻيٽ]] تي مشتمل هڪ گڏيل بادشاهت قائم ڪرڻ ٿي چاهي. 19هين صديءَ جي وچ تائين، وڌندڙ [[اطالوي قومپرستي]] انقلاب جو سبب بڻجي.<ref>{{Cite web|title=Risorgimento in 'Dizionario di Storia'|url=https://www.treccani.it/enciclopedia/risorgimento_(Dizionario-di-Storia)|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220922035556/https://www.treccani.it/enciclopedia/risorgimento_(Dizionario-di-Storia)|archive-date=22 September 2022|access-date=22 September 2022|website=treccani.it|language=it-IT}}</ref> 1815ع جي [[ويانا ڪانگريس]] کان پوءِ، اٽلي جي سياسي ۽ سماجي اتحاد واري تحريڪ، يعني [[ريسورجي مينتو]]، اٽلي کي رياستن جي گڏجڻ ۽ انهن کي پرڏيهي ڪنٽرول کان آزاد ڪرڻ ذريعي متحد ڪرڻ لاءِ اڀري. هڪ انقلابي شخصيت محب وطن صحافي [[جوزيپي ماتسيني]] هو، جنهن 1830ع واري ڏهاڪي ۾ سياسي تحريڪ [[نوجوان اٽلي]] جو بنياد وڌو؛ هو وحداني جمهوريه جو حامي هو ۽ وسيع قومپرست تحريڪ جي وڪالت ڪندو هو. 1847ع ۾ "[[اِل ڪانتو ديلي اطالياني]]" جي پهرين عوامي پرفارمنس ٿي، جيڪو 1946ع ۾ قومي ترانو بڻيو.<ref>{{Cite book|last1=Maiorino|first1=Tarquinio|last2=Marchetti Tricamo|first2=Giuseppe|last3=Zagami|first3=Andrea|title=Il tricolore degli italiani. Storia avventurosa della nostra bandiera|year=2002|publisher=Arnoldo Mondadori Editore|language=it|isbn=978-8-8045-0946-2|page=18}}; {{Cite web|title=Fratelli d'Italia|url=https://www.quirinale.it/page/inno|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20230426052752/https://www.quirinale.it/page/inno|archive-date=26 April 2023|access-date=1 October 2021|language=it}}</ref> {{Multiple image | align = right | image1 = Giuseppe Mazzini.jpg | width1 = 173 | image2 = Giuseppe Garibaldi 1861.jpg | width2 = 138 | footer = [[جوزيپي ماتسيني]] (کاٻي)، اطالوي انقلابي تحريڪ جو انتهائي اثرائتو اڳواڻ؛ ۽ [[جوزيپي گاريبالدي]] (ساڄي)، جديد دور جي عظيم ترين جرنيلن مان هڪ طور مشهور<ref name="scholar and patriot">{{cite web |url={{Google books|iWK7AAAAIAAJ |page=PA133 |keywords=Garibaldi+one+of+the+greatest+generals+of+modern+time |text= |plainurl=yes}}|title=Scholar and Patriot|publisher=Manchester University Press|via=Google Books}}</ref> ۽ ڏکڻ آمريڪا ۽ يورپ ۾ پنهنجي فوجي ڪارنامن سبب "ٻن جهانن جو هيرو" طور سڃاتو ويندڙ،<ref>{{Cite web|title=Giuseppe Garibaldi (Italian revolutionary)|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/225978/Giuseppe-Garibaldi|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140226091529/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/225978/Giuseppe-Garibaldi|archive-date=26 February 2014|access-date=6 March 2014}}</ref> جنهن ڪيترين فوجي مهمن ۾ وڙهيو، جيڪي [[اٽلي جو اتحاد|اطالوي اتحاد]] تائين پهتيون }} نوجوان اٽلي جو سڀ کان مشهور ميمبر انقلابي ۽ جنرل [[جوزيپي گاريبالدي]] هو،<ref>Denis Mack Smith, ''Modern Italy: A Political History'', (University of Michigan Press, 1997) p. 15. A literary echo may be found in the character of Giorgio Viola in Joseph Conrad's ''[[Nostromo]]''.</ref> جنهن ڏکڻ اٽلي ۾ اتحاد لاءِ جمهوري مهم جي اڳواڻي ڪئي. بهرحال، [[سارڊينيا جي بادشاهت (1720–1861)|سارڊينيا جي بادشاهت]] ۾ هائوس آف ساووي جي اطالوي بادشاهت، جنهن جي حڪومت [[ڪاميليو بينسو، ڪائونٽ آف ڪاوير]] هلائي رهيو هو، به متحد اطالوي رياست قائم ڪرڻ جا ارادا رکندي هئي. يورپ ۾ پکڙيل [[1848ع جا لبرل انقلاب|1848ع جي لبرل انقلابن]] جي پس منظر ۾، [[آسٽريا-هنگري|آسٽريا]] خلاف هڪ ناڪام [[پهرين اطالوي آزاديءَ جي جنگ]] جو اعلان ڪيو ويو. 1855ع ۾، سارڊينيا [[ڪريميائي جنگ]] ۾ برطانيا ۽ فرانس جو اتحادي بڻيو.<ref>Enrico Dal Lago, "Lincoln, Cavour, and National Unification: American Republicanism and Italian Liberal Nationalism in Comparative Perspective". ''The Journal of the Civil War Era'' 3#1 (2013): 85–113.; William L. Langer, ed., ''An Encyclopedia of World Cup History''. 4th ed. 1968. pp 704–7.</ref> سارڊينيا 1859ع جي [[ٻي اطالوي آزاديءَ جي جنگ]] ۾ فرانس جي مدد سان آسٽريائي سلطنت خلاف وڙهيو، جنهن جي نتيجي ۾ [[لومباردي]] آزاد ٿي. [[پلومبيئرز معاهدو|پلومبيئرز معاهدي]] جي بنياد تي، سارڊينيا [[ساووي]] ۽ [[نيس]] فرانس کي حوالي ڪيا، اهڙو واقعو جنهن [[نيسارڊ لڏپلاڻ]] جو سبب بڻيو.<ref>{{Cite web|date=28 August 2017|title="Un nizzardo su quattro prese la via dell'esilio" in seguito all'unità d'Italia, dice lo scrittore Casalino Pierluigi|url=https://www.montecarlonews.it/2017/08/28/notizie/argomenti/altre-notizie-1/articolo/un-nizzardo-su-quattro-prese-la-via-dellesilio-in-seguito-allunita-ditalia-dice-lo-scrittore.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200219165302/http://www.montecarlonews.it/2017/08/28/notizie/argomenti/altre-notizie-1/articolo/un-nizzardo-su-quattro-prese-la-via-dellesilio-in-seguito-allunita-ditalia-dice-lo-scrittore.html|archive-date=19 February 2020|access-date=14 May 2021|language=it}}</ref> 1860–1861ع ۾، گاريبالدي نيپلز ۽ سسلي ۾ اتحاد واري مهم جي اڳواڻي ڪئي.<ref>Mack Smith, Denis (1997). ''Modern Italy; A Political History''. Ann Arbor: The University of Michigan Press. {{ISBN|0-4721-0895-6}}.</ref> [[تيانو]] گاريبالدي ۽ [[وڪٽر ايمانوئل ٻيون]]، سارڊينيا جي آخري بادشاهه، جي مشهور ملاقات جو هنڌ هو، جنهن دوران گاريبالدي وڪٽر ايمانوئل سان هٿ ملايو ۽ کيس [[اٽلي جو بادشاهه]] ڪري سلام ڪيو. ڪاوير 1860ع ۾ گاريبالدي جي ڏکڻ اٽلي کي سارڊينيا جي بادشاهت سان اتحاد ۾ شامل ڪرڻ تي راضي ٿيو. ان سان سارڊينيا جي حڪومت کي 17 مارچ 1861ع تي [[اٽلي جي بادشاهت جو اعلان|متحد اطالوي بادشاهت جو اعلان]] ڪرڻ جي اجازت ملي،<ref>{{Cite news|date=17 March 2017|title=Everything you need to know about March 17th, Italy's Unity Day|url=https://www.thelocal.it/20170317/everything-to-know-about-march-17th-italys-unity-unification-risorgimento-day|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170617212538/https://www.thelocal.it/20170317/everything-to-know-about-march-17th-italys-unity-unification-risorgimento-day|archive-date=17 June 2017|access-date=17 July 2017}}</ref> ۽ وڪٽر ايمانوئل ٻيون ان جو پهريون بادشاهه بڻيو. 1865ع ۾ بادشاهت جي گادي تورين کان فلورينس منتقل ڪئي وئي. 1866ع ۾، وڪٽر ايمانوئل ٻيون، [[پروشيا]] سان اتحاد ڪندي [[آسٽرو-پروشين جنگ]] دوران، [[ٽين اطالوي آزاديءَ جي جنگ]] وڙهي، جنهن جي نتيجي ۾ اٽلي [[وينيتو|وينيتيا]] کي پاڻ ۾ شامل ڪيو. آخرڪار، 1870ع ۾، جڏهن فرانس [[فرانڪو-پروشين جنگ]] دوران روم ڇڏي ڏنو، اطالوين [[روم تي قبضو|پاپائي رياستن تي قبضو ڪيو]]، اتحاد مڪمل ٿيو، ۽ گادي روم منتقل ڪئي وئي.<ref name="scholar and patriot"/> === لبرل دور === {{Main|اٽلي جي بادشاهت|اطالوي ڊائاسپورا|اطالوي سلطنت|پهريين عالمي جنگ دوران اٽلي جي فوجي تاريخ}} {{Multiple image | align = right | image1 = VictorEmmanuel2.jpg | width1 = 125 | image2 = Camillo Benso Cavour di Ciseri.jpg | width2 = 141 | footer = [[وڪٽر ايمانوئل ٻيون]] (کاٻي) ۽ [[ڪاميليو بينسو، ڪائونٽ آف ڪاوير]] (ساڄي)، اتحاد جون اهم شخصيتون، ترتيبوار متحد اٽلي جا پهريان بادشاهه ۽ وزيراعظم بڻيا. }} سارڊينيا جو آئين 1861ع ۾ سڄي اٽلي تائين وڌايو ويو، ۽ نئين رياست لاءِ بنيادي آزاديون مهيا ڪيون ويون؛ پر چونڊ قانونن بي ملڪيت طبقن کي ٻاهر رکيو. نئين بادشاهت هڪ پارلياماني آئيني بادشاهت طور هلائي وئي، جنهن تي لبرلن جو غلبو هو. جيئن اتر اٽلي تيزيءَ سان صنعتي ٿيو، ڏکڻ ۽ اتر جا ڳوٺاڻا علائقا غير ترقي يافته ۽ وڌيڪ آبادي وارا رهيا، جنهن سبب لکين ماڻهو لڏپلاڻ ڪرڻ تي مجبور ٿيا ۽ [[اطالوي ڊائاسپورا|وڏي ۽ اثرائتي ڊائاسپورا]] کي هٿي ملي. [[اطالوي سوشلسٽ پارٽي]] طاقت ۾ وڌي، جنهن روايتي لبرل ۽ قدامت پسند اسٽيبلشمينٽ کي چئلينج ڪيو. 19هين صديءَ جي آخري ٻن ڏهاڪن ۾، اٽلي آفريڪا ۾ [[اطالوي اريٽريا|اريٽريا]]، [[اطالوي صوماليا|صوماليا]]، [[اطالوي ٽرپوليطانيا|ٽرپوليطانيا]] ۽ [[اطالوي سيرينيڪا|سيرينيڪا]] کي ماتحت ڪري [[اطالوي سلطنت|نوآبادياتي طاقت]] بڻجي ويو.<ref>{{Cite web |title=The Italian Colonial Empire |url=http://www.allempires.com/article/index.php?q=italian_colonial |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20120224012449/http://www.allempires.com/article/index.php?q=italian_colonial |archive-date=24 February 2012 |access-date=17 June 2012 |publisher=All Empires |quote=At its peak, just before WWII, the Italian Empire comprehended the territories of present time Italy, Albania, Rhodes, Dodecanese, Libya, Ethiopia, Eritrea, the majority of Somalia and the little concession of Tientsin in China}}</ref><ref>(Bosworth (2005), p. 49.)</ref> 1913ع ۾ مردن لاءِ عام ووٽ جو حق اختيار ڪيو ويو. [[پهريين عالمي جنگ]] کان اڳ واري دور تي [[جيوواني جيوليٽي]] جو غلبو رهيو، جيڪو 1892ع ۽ 1921ع جي وچ ۾ پنج ڀيرا وزيراعظم رهيو. [[File:Trento 3 novembre 1918.jpg|thumb|3 نومبر 1918ع تي، فاتح [[ويتوريو وينيتو جي جنگ]] کان پوءِ، [[ترنتو]] ۾ اطالوي گهوڙيسوار]] [[پهريين عالمي جنگ ۾ اٽلي جي شموليت|اٽلي 1915ع ۾ پهريين عالمي جنگ ۾ داخل ٿيو]]، جنهن جو مقصد قومي اتحاد کي مڪمل ڪرڻ هو، تنهنڪري تاريخ نويسيءَ جي نقطه نظر کان ان کي چوٿين اطالوي آزاديءَ جي جنگ به سمجهيو وڃي ٿو،<ref>{{Cite web|date=6 March 2015|title=Il 1861 e le quattro Guerre per l'Indipendenza (1848–1918) |url=http://www.piacenzaprimogenita150.it/index.php?it%2F176%2Fil-1861-e-le-quattro-guerre-per-lindipendenza-1848-1918|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20220319075828/http://www.piacenzaprimogenita150.it/index.php?it%2F176%2Fil-1861-e-le-quattro-guerre-per-lindipendenza-1848-1918|archive-date=19 March 2022|access-date=12 March 2021|language=it}}</ref> جيئن [[اٽلي جو اتحاد|اٽلي جي اتحاد]] جي پڄاڻي.<ref>{{Cite web|title=La Grande Guerra nei manifesti italiani dell'epoca|url=http://www.beniculturali.it/mibac/export/MiBAC/sito-MiBAC/Contenuti/MibacUnif/Eventi/visualizza_asset.html_1239896580.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20150923183754/http://www.beniculturali.it/mibac/export/MiBAC/sito-MiBAC/Contenuti/MibacUnif/Eventi/visualizza_asset.html_1239896580.html|archive-date=23 September 2015|access-date=12 March 2021|language=it}}; {{Cite book|last=Genovesi|first=Piergiovanni|url=https://books.google.com/books?id=_LntMIUOXngC&q=%22quarta+guerra+d%27indipendenza%22&pg=PA41|title=Il Manuale di Storia in Italia, di Piergiovanni Genovesi|date=11 June 2009|publisher=FrancoAngeli|isbn=978-8-8568-1868-0|language=it|access-date=12 March 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20240116110143/https://books.google.com/books?id=_LntMIUOXngC&q=%22quarta+guerra+d%27indipendenza%22&pg=PA41#v=snippet&q=%22quarta%20guerra%20d'indipendenza%22&f=false|archive-date=16 January 2024|url-status=live}}</ref> اٽلي، جيڪو ظاهري طور [[جرمن سلطنت|جرمن]] ۽ [[آسٽرو-هنگريائي]] سلطنتن سان [[ٽرپل الائنس (1882)|ٽرپل الائنس]] ۾ اتحادي هو، 1915ع ۾ [[پهريين عالمي جنگ جا اتحادي|اتحادين]] سان شامل ٿيو، ۽ [[لنڊن جو معاهدو (1915)|وعدي]] تحت پهريين عالمي جنگ ۾ داخل ٿيو، جنهن ۾ وڏن علائقائي فائدن جو واعدو شامل هو: اولهه [[انر ڪارنيولا]]، اڳوڻو [[آسٽريائي لٽرل]] ۽ [[دلماتيا]]، گڏوگڏ [[عثماني سلطنت]] جا ڪجهه حصا. اتحادي فتح ۾ ملڪ جي حصي سبب ان کي "[[بگ فور (پهريين عالمي جنگ)|بگ فور]]" طاقتن مان هڪ جي حيثيت ملي. فوج جي ٻيهر تنظيم ۽ جبري ڀرتي اطالوي فتحن جو سبب بڻيا. آڪٽوبر 1918ع ۾، اطالوين هڪ وڏي جارحاڻي مهم شروع ڪئي، جيڪا [[ويتوريو وينيتو جي جنگ]] ۾ فتح تي ختم ٿي.<ref>Burgwyn, H. James: ''Italian foreign policy in the interwar period, 1918–1940.'' Greenwood Publishing Group, 1997. p. 4. {{ISBN|0-2759-4877-3}}. Schindler, John R.: ''Isonzo: The Forgotten Sacrifice of the Great War.'' Greenwood Publishing Group, 2001. p. 303. {{ISBN|0-2759-7204-6}}. Mack Smith, Denis: ''Mussolini.'' Knopf, 1982. p. 31. {{ISBN|0-3945-0694-4}}.</ref> هن اطالوي محاذ تي جنگ جي پڄاڻي ڪئي، آسٽرو-هنگريائي سلطنت جي ٽٽڻ کي يقيني بڻايو، ۽ ٻن هفتن کان به گهٽ عرصي ۾ جنگ کي [[جرمني سان جنگبندي|ختم ڪرڻ]] ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو. جنگ دوران 650,000 کان وڌيڪ اطالوي سپاهي ۽ ايترا ئي عام شهري مارجي ويا،<ref>{{Cite book|last=Mortara|first=G|title=La Salute pubblica in Italia durante e dopo la Guerra|publisher=Yale University Press|year=1925|location=New Haven}}</ref> ۽ بادشاهت ڏيوالپڻي جي ڪناري تي هئي. [[سينٽ-جرمين-آن-لي جو معاهدو (1919)|سينٽ-جرمين-آن-لي جو معاهدو]] (1919) ۽ [[راپالو جو معاهدو (1920)|راپالو جو معاهدو]] (1920) [[ترنتينو]] ۽ [[ڏکڻ ٽائرول]]، [[جوليئن مارچ]]، [[استريا]]، [[ڪوارنر نار]] ۽ دلماتيا جي شهر [[زادار|زارا]] کي اٽلي ۾ شامل ڪرڻ جي اجازت ڏني. بعد واري [[روم جو معاهدو (1924)|روم جي معاهدي]] (1924) سبب [[فيومي]] اٽلي سان شامل ٿيو. اٽلي کي لنڊن جي معاهدي ۾ واعدو ڪيل ٻيا علائقا نه مليا، تنهنڪري [[بينيتو موسوليني]] هن نتيجي کي "[[ڪٽيل فتح]]" قرار ڏنو، جنهن [[فاشسٽ اٽلي (1922–1943)|اطالوي فاشزم جي اڀار]] ۾ مدد ڪئي. مورخ "ڪٽيل فتح" کي هڪ "سياسي افسانو" سمجهن ٿا، جنهن کي فاشسٽن [[اطالوي سامراجيت]] کي ڀڙڪائڻ لاءِ استعمال ڪيو.<ref>G.Sabbatucci, ''La vittoria mutilata'', in AA.VV., ''Miti e storia dell'Italia unita'', Il Mulino, Bologna 1999, pp.101–106</ref> اٽلي کي [[قومون جي ليگ]] جي ايگزيڪيوٽو ڪائونسل ۾ مستقل سيٽ ملي. === فاشسٽ حڪومت ۽ ٻي عالمي جنگ === {{Main|فاشسٽ اٽلي|ٻي عالمي جنگ دوران اٽلي جي فوجي تاريخ|اطالوي مهم (ٻي عالمي جنگ)|اٽلي ۾ هولوڪاسٽ}} [[File:Mussolini mezzobusto.jpg|thumb|upright=.7|left|فاشسٽ آمر [[بينيتو موسوليني]] پاڻ کي ''[[دوچي]]'' سڏائيندو هو ۽ 1922ع کان [[اٽلي ۾ فاشسٽ حڪومت جو زوال|1943ع ۾ پنهنجي معزولي]] تائين ملڪ تي حڪومت ڪئي.]] عظيم جنگ جي تباهي کان پوءِ پيدا ٿيل [[ٻه ڳاڙها سال|سوشلسٽ تحريڪن]]، جيڪي [[روسي انقلاب]] کان متاثر هيون، سڄي اٽلي ۾ جوابي انقلاب ۽ دٻاءُ جو سبب بڻيون. لبرل اسٽيبلشمينٽ، سوويت طرز جي انقلاب کان ڊڄندي، موسوليني جي اڳواڻي هيٺ ننڍي [[نيشنل فاشسٽ پارٽي]] جي حمايت شروع ڪئي. آڪٽوبر 1922ع ۾، نيشنل فاشسٽ پارٽي جي [[بليڪ شرٽس]] هڪ [[عوامي مظاهرو]] ۽ "[[روم ڏانهن مارچ]]" وارو ڪُو منظم ڪيو. بادشاهه [[وڪٽر ايمانوئل ٽيون]] موسوليني کي [[اٽلي جو وزيراعظم|وزيراعظم]] مقرر ڪيو، هٿياربند ٽڪراءَ کان سواءِ اقتدار فاشسٽن ڏانهن منتقل ڪندي.<ref>{{Cite book|last=Lyttelton|first=Adrian|title=The Seizure of Power: Fascism in Italy, 1919–1929 |date=2008|publisher=Routledge|isbn=978-0-4155-5394-0|location=New York|pages=75–77}}; {{Cite news|title=March on Rome {{!}} Italian history|url=https://www.britannica.com/event/March-on-Rome|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150504055509/http://www.britannica.com/EBchecked/topic/508871/March-on-Rome|archive-date=4 May 2015|access-date=25 July 2017|work=Encyclopædia Britannica}}</ref> موسوليني سياسي پارٽين تي پابندي وڌي ۽ ذاتي آزاديون گهٽايون، آمريت قائم ڪندي. انهن قدمن عالمي ڌيان حاصل ڪيو ۽ [[نازي جرمني]] ۽ [[شاهي جاپان]] ۾ ساڳين آمريتن کي متاثر ڪيو. [[فاشزم]] اطالوي قومپرستي ۽ سامراجيت تي ٻڌل هو، ۽ رومي ۽ [[وينسي سلطنت|وينسي سلطنتن]] جي ورثي جي بنياد تي [[ارڊينٽزم|ارڊينٽسٽ دعوائن]] وسيلي اطالوي ملڪيتن کي وڌائڻ چاهيندو هو.<ref>{{Cite book|last=Rodogno|first=Davide|author-link=Davide Rodogno|title=Fascism's European Empire: Italian Occupation during the Second World War|date=2006|publisher=Cambridge University Press|location=Cambridge, England|page=88}}; {{Cite book|last=Kallis|first=Aristotle A.|title=Fascist ideology: territory and expansionism in Italy and Germany, 1922–1945 |date=2000|publisher=Routledge|location=London, England; New York City, USA|pages=41}}; {{Cite book|last1=Ball|first1=Terence|title=The Cambridge History of Twentieth-Century Political Thought|last2=Bellamy|first2=Richard|pages=133}}; {{Cite book|last=Stephen J. Lee|url=https://books.google.com/books?id=u-mm5UDlzBEC&pg=PA157|title=European Dictatorships, 1918–1945 |date=2008|publisher=Routledge|isbn=978-0-4154-5484-1|pages=157–158|access-date=8 February 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211001320/https://books.google.com/books?id=u-mm5UDlzBEC&pg=PA157#v=onepage&q&f=false|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}</ref> انهيءَ سبب فاشسٽ [[مداخلت پسند پرڏيهي پاليسي]] ۾ مصروف رهيا. 1935ع ۾، موسوليني [[ٻي اطالو-ابيسينيائي جنگ|ايٿوپيا تي حملو ڪيو]] ۽ [[اطالوي اوڀر آفريڪا]] قائم ڪيو، جنهن جي نتيجي ۾ عالمي اڪيلائي پيدا ٿي. اٽلي [[قومون جي ليگ]] مان نڪري ويو. پوءِ اٽلي [[اسٽيل جو معاهدو|نازي جرمني سان اتحاد]] ڪيو ۽ [[ٽرائيپارٽائيٽ پيڪٽ|جاپاني سلطنت]] سان گڏ ٿيو، ۽ [[اسپيني گهرو جنگ]] ۾ [[فرانسسڪو فرانڪو]] جي مضبوط حمايت ڪئي. اپريل 1939ع ۾، اٽلي [[البانيا تي اطالوي حملو|البانيا تي حملو ڪيو]]. اٽلي 10 جون 1940ع تي ٻي عالمي جنگ ۾ داخل ٿيو. ان تاريخ تائين فرانس عملي طور [[فرانس جي جنگ]] هارائي چڪو هو. مختلف وقتن تي، اطالوي [[برطانوي صومالي لينڊ تي اطالوي قبضو|برطانوي صومالي لينڊ]]، [[مصر تي اطالوي حملو|مصر]]، [[بلقان مهم (ٻي عالمي جنگ)|بلقان]] ۽ اوڀر محاذن تي اڳتي وڌيا. بهرحال، اهي [[اوڀر محاذ تي اطالوي شموليت|اوڀر محاذ]] سان گڏ [[اوڀر آفريقي مهم (ٻي عالمي جنگ)|اوڀر آفريقي]] ۽ [[اتر آفريقي مهم|اتر آفريقي]] مهمن ۾ شڪست کائي ويا، ۽ آفريڪا ۽ بلقان ۾ پنهنجا علائقا وڃائي ويٺا. [[اطالوي جنگي ڏوهه|اطالوي جنگي ڏوهن]] ۾ [[عدالت کان ٻاهر قتل]] ۽ [[نسلي صفائي]] شامل هئا،<ref>James H. Burgwyn (2004). [http://www.ingentaconnect.com/content/routledg/rmis/2004/00000009/00000003/art00005 General Roatta's war against the partisans in Yugoslavia: 1942] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130921054155/http://www.ingentaconnect.com/content/routledg/rmis/2004/00000009/00000003/art00005|date=21 September 2013}}, Journal of Modern Italian Studies, Volume 9, Number 3, pp. 314–329(16)</ref> جن ۾ لڳ ڀڳ 25,000 ماڻهن، خاص طور يوگوسلاوين، کي [[اطالوي حراستي ڪيمپ|اطالوي حراستي ڪيمپن]] ۽ ٻين هنڌن ڏانهن جلاوطن ڪيو ويو. [[يوگوسلاو پارٽيزنز]] جنگ دوران ۽ ان کان پوءِ نسلي اطالوي آبادي خلاف پنهنجا ڏوهه ڪيا، جن ۾ [[فوئبي قتل عام]] شامل هئا. جولاءِ 1943ع ۾ [[سسلي تي اتحادي حملو]] شروع ٿيو، جنهن 25 جولاءِ تي [[اٽلي ۾ فاشسٽ حڪومت جو زوال|فاشسٽ حڪومت جي خاتمي]] جو سبب بڻيو. بادشاهه [[وڪٽر ايمانوئل ٽيون]] جي حڪم سان موسوليني کي معزول ۽ گرفتار ڪيو ويو. 3 سيپٽمبر تي، اٽلي [[ڪاسيبلي جي جنگبندي]] تي صحيح ڪئي،<!-- it became effective on 8 Sept---> جنهن برطانيا ۽ آمريڪا سان جنگ ختم ڪئي. جرمن، اطالوي فاشسٽن جي مدد سان، اتر ۽ وچ اٽلي تي ڪنٽرول حاصل ڪرڻ ۾ ڪامياب ٿيا ([[آپريشن آڪسي]]). ملڪ جنگ جو ميدان رهيو، جڏهن ته اتحادي ڏکڻ کان اڳتي وڌندا رهيا. [[File:01 partigiani a milano1.jpg|thumb|اپريل 1945ع ۾ [[اٽلي جي آزادي]] تائين پهچندڙ آخري بغاوت دوران ميلان ۾ [[اطالوي مزاحمتي تحريڪ|اطالوي پارٽيزن]]]] اتر ۾، جرمنن [[اطالوي سماجي جمهوريه]] (RSI) قائم ڪئي، جيڪا هڪ نازي [[ڪٺ پتلي رياست]] ۽ [[سهڪاريت پسند|سهڪاريت پسند]] حڪومت هئي، جنهن ۾ موسوليني کي جرمن پيراٽروپرن طرفان [[گران ساسو ريڊ|بچائڻ]] کان پوءِ اڳواڻ مقرر ڪيو ويو. اطالوي فوجن جو باقي حصو [[اطالوي هم جنگي فوج]] ۾ منظم ڪيو ويو، جنهن اتحادي طاقتن سان گڏ وڙهيو، جڏهن ته موسوليني سان وفادار ٻيون اطالوي فوجون [[نيشنل ريپبلڪن آرمي]] ۾ جرمنن سان گڏ وڙهڻ لاءِ چونڊيو. جرمن فوجن، RSI جي سهڪار سان، قتل عام ڪيا ۽ هزارين يهودين کي موت جي ڪيمپن ڏانهن جلاوطن ڪيو. جنگبندي کان پوءِ واري دور ۾ [[اطالوي مزاحمت]] اڀري، جنهن [[آپريشن آڪسي|نازي جرمن قابضن]] ۽ سهڪاريت پسندن خلاف گوريلا جنگ وڙهي.<ref>G. Bianchi, ''La Resistenza'', in: AA.VV., ''Storia d'Italia'', vol. 8, pp. 368–369.</ref> هن دور جو هڪ پاسو [[اطالوي گهرو جنگ]] هو، ڇاڪاڻ⁠تہ پارٽيزنن ۽ فاشسٽ RSI فوجن جي وچ ۾ ويڙهه ٿي.<ref>{{Cite web|title=Storia della guerra civile in Italia|url=http://www.istitutobiggini.it/storia_pisano.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20221013183444/https://www.istitutobiggini.it/storia_pisano.pdf|archive-date=13 October 2022|access-date=28 August 2023}}; See the books from Italian historian [[Giorgio Pisanò]] ''Storia della guerra civile in Italia'', 1943–1945, 3 voll., Milano, FPE, 1965 and the book ''L'Italia della guerra civile'' ("Italy of civil war"), published in 1983 by the Italian writer and journalist [[Indro Montanelli]] as the fifteen volume of the ''Storia d'Italia'' ("History of Italy") by the same author.</ref><ref>{{Cite book|last=Pavone|first=Claudio|title=Una guerra civile. Saggio storico sulla moralità della Resistenza|date=1991|publisher=Bollati Boringhieri|isbn=8-8339-0629-9|location=Torino|page=238|language=it}}</ref> اپريل 1945ع ۾، جڏهن شڪست ويجهي هئي، موسوليني اتر طرف ڀڄڻ جي ڪوشش ڪئي،<ref>{{Citation|last=Viganò|first=Marino|title=Un'analisi accurata della presunta fuga in Svizzera|date=2001|work=Nuova Storia Contemporanea|volume=3|language=it}}</ref> پر پارٽيزنن هٿان پڪڙيو ويو ۽ [[بينيتو موسوليني جو موت|فوري طور قتل ڪيو ويو]].<ref>{{Cite news|date=28 April 1945|title=1945: Italian partisans kill Mussolini |url=https://news.bbc.co.uk/onthisday/hi/dates/stories/april/28/newsid_3564000/3564529.stm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20111126075555/http://news.bbc.co.uk/onthisday/hi/dates/stories/april/28/newsid_3564000/3564529.stm|archive-date=26 November 2011|access-date=17 October 2011|publisher=BBC News}}</ref> دشمنيون 29 اپريل 1945ع تي ختم ٿيون، [[ڪازيرتا جي هٿيار ڦٽا ڪرڻ|جڏهن اٽلي ۾ جرمن فوجن هٿيار ڦٽا ڪيا]]. جنگ ۾ لڳ ڀڳ اڌ ملين اطالوي مارجي ويا،<ref>{{Cite encyclopedia|title=Italy – Britannica Online Encyclopedia|encyclopedia=Encyclopædia Britannica|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297474/Italy|access-date=2 August 2010|archive-url=https://web.archive.org/web/20120306095718/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297474/Italy|archive-date=6 March 2012|url-status=live}}</ref> سماج ورهائجي ويو، ۽ معيشت لڳ ڀڳ تباهه ٿي وئي؛ 1944ع ۾ في فرد آمدني 1900ع کان پوءِ سڀ کان هيٺين سطح تي هئي.<ref>{{Cite book|title=Liberal and fascist Italy, 1900–1945 |date=2002|publisher=Oxford University Press|editor-last=Lyttelton|editor-first=Adrian|page=13}}</ref> جنگ کان پوءِ اطالوي جمهوريت پسندي ٻيهر اڀري، جنهن [[1946ع اطالوي اداراتي ريفرنڊم]] ڏانهن واٽ هموار ڪئي.<ref>{{Cite encyclopedia|title=Italia|encyclopedia=Dizionario enciclopedico italiano|publisher=[[Treccani]]|date=1970|volume=VI|page=456|language=it}}</ref> === جمهوري دور === {{Main|اطالوي جمهوريه جي تاريخ}} اٽلي 2 جون تي ٿيل 1946ع جي ريفرنڊم کان پوءِ جمهوريه بڻيو،<ref>{{Cite AV media|url=https://archive.org/details/1946-06-06_Damage_Foreshadows_A-Bomb_Test|title=Damage Foreshadows A-Bomb Test, 1946/06/06 (1946) |publisher=[[Universal Newsreel]]|year=1946|access-date=22 February 2012}}</ref> اهو ڏينهن ان کان پوءِ ''[[جمهوريه جو عيد]]'' طور ملهايو وڃي ٿو. اها پهريون ڀيرو هئي جو عورتن قومي سطح تي ووٽ ڏنو.<ref>{{Cite web|title=Italia 1946: le donne al voto, dossier a cura di Mariachiara Fugazza e Silvia Cassamagnaghi |url=http://www.insmli.it/pubblicazioni/35/Voto%20donne%20versione%20def.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110520041048/http://www.insmli.it/pubblicazioni/35/Voto%20donne%20versione%20def.pdf|archive-date=20 May 2011|access-date=30 May 2011}}; {{Cite news|title=La prima volta in cui le donne votarono in Italia, 75 anni fa|url=https://www.ilpost.it/2021/03/10/primo-voto-italia-donne-10-marzo-1946|access-date=24 August 2021|work=Il Post|date=10 March 2021|language=it-IT|archive-date=23 August 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210823162103/https://www.ilpost.it/2021/03/10/primo-voto-italia-donne-10-marzo-1946|url-status=live}}</ref> وڪٽر ايمانوئل ٽئين جي پٽ، [[امبيرتو ٻيون]]، کي تخت ڇڏڻ تي مجبور ڪيو ويو. [[اٽلي جو آئين|جمهوري آئين]] 1948ع ۾ منظور ڪيو ويو. [[اٽلي ۽ اتحادي طاقتن جي وچ ۾ پيرس جو معاهدو]] تحت، [[ايڊرياٽڪ سمنڊ]] جي ڀرسان علائقا [[سوشلسٽ وفاقي جمهوريه يوگوسلاويا|يوگوسلاويا]] سان شامل ڪيا ويا، جنهن جي نتيجي ۾ [[استريائي-دلماتيني لڏپلاڻ]] ٿي، جنهن ۾ لڳ ڀڳ 300,000 [[استريائي اطالوي|استريائي]] ۽ [[دلماتيني اطالوي]] لڏي ويا.<ref>{{Cite web|last=Tobagi|first=Benedetta|title=La Repubblica italiana {{!}} Treccani, il portale del sapere|url=http://www.treccani.it/scuola/lezioni/storia/la_repubblica_italiana.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20160305001726/http://www.treccani.it/scuola/lezioni/storia/la_repubblica_italiana.html|archive-date=5 March 2016|access-date=28 January 2015|publisher=Treccani.it}}</ref> اٽلي پنهنجون سڀ نوآبادياتي ملڪيتون وڃايون، جنهن سان [[اطالوي سلطنت]] ختم ٿي. [[File:Alcide de Gasperi 2.jpg|thumb|upright=.7|[[الچيدي دي گاسپري]]، جمهوريه جو [[اٽلي جي وزيراعظمن جي فهرست|پهريون]] [[اٽلي جو وزيراعظم]] ۽ [[يورپي يونين جا باني پيءُ|يورپي يونين جي باني پيئرن]] مان هڪ]] ڪميونسٽ قبضي جي خوف [[1948ع جي اطالوي عام چونڊن]] ۾ فيصلائتو ڪردار ادا ڪيو، جتي [[ڪرسچن ڊيموڪريسي (اٽلي)|ڪرسچن ڊيموڪريٽن]]، [[الچيدي دي گاسپري]] جي اڳواڻي هيٺ، وڏي اڪثريت سان فتح حاصل ڪئي.<ref>{{Cite book|last1=Lawrence S. Kaplan|url=https://books.google.com/books?id=UV-ti1sYcbcC|title=NATO 1948: The Birth of the Transatlantic Alliance |last2=Morris Honick|date=2007|publisher=Rowman & Littlefield|isbn=978-0-7425-3917-4|pages=52–55|access-date=5 January 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20240116110143/https://books.google.com/books?id=UV-ti1sYcbcC|archive-date=16 January 2024|url-status=live}}; {{Cite book|author=Robert Ventresca|title=From Fascism to Democracy: Culture and Politics in the Italian Election of 1948 |publisher=University of Toronto Press|date=2004|pages=236–37}}</ref> نتيجي طور، 1949ع ۾ اٽلي [[نيٽو]] جو ميمبر بڻيو. [[مارشل پلان]] معيشت کي بحال ڪيو، جنهن 1960ع واري ڏهاڪي جي آخر تائين هڪ اهڙو دور ڏٺو جيڪو [[اطالوي معاشي معجزو]] جي نالي سان مشهور آهي. 1950ع واري ڏهاڪي ۾ اٽلي [[يورپي برادرين]] جو باني ملڪ بڻيو، جيڪي بعد ۾ يورپي يونين جو بنياد بڻيون. 1960ع واري ڏهاڪي جي آخر کان 1980ع واري ڏهاڪي جي شروعات تائين، ملڪ ''[[ليڊ جا سال (اٽلي)|ليڊ جا سال]]'' نالي دور مان گذريو، جيڪو معاشي مشڪلاتن، خاص طور تي [[1973ع جو تيل بحران]]، سماجي تڪرارن ۽ دهشتگرد حملا ۽ قتل عام جي واقعن سان نمايان هو.<ref>{{Cite web|year=1995|title=Commissione parlamentare d'inchiesta sul terrorismo in Italia e sulle cause della mancata individuazione dei responsabili delle stragi (Parliamentary investigative commission on terrorism in Italy and the failure to identify the perpetrators)|url=http://www.isn.ethz.ch/php/documents/collection_gladio/report_ital_senate.pdf|archive-url=https://web.archive.org/web/20060819211212/http://www.isn.ethz.ch/php/documents/collection_gladio/report_ital_senate.pdf|archive-date=19 August 2006|access-date=2 May 2006|language=it}}; {{In lang|en|it|fr|de}} {{Cite web|title=Secret Warfare: Operation Gladio and NATO's Stay-Behind Armies|url=http://www.isn.ethz.ch/php/collections/coll_gladio.htm#Documents|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20060425182721/http://www.isn.ethz.ch/php/collections/coll_gladio.htm|archive-date=25 April 2006|access-date=2 May 2006|publisher=Swiss Federal Institute of Technology / International Relation and Security Network}}; {{Cite web|date=24 June 2000|title=Clarion: Philip Willan, Guardian, 24 June 2000, p. 19 |url=http://www.cambridgeclarion.org/press_cuttings/us.terrorism_graun_24jun2000.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100329113138/http://www.cambridgeclarion.org/press_cuttings/us.terrorism_graun_24jun2000.html|archive-date=29 March 2010|access-date=24 April 2010|publisher=Cambridgeclarion.org}}</ref> معيشت ٻيهر بحال ٿي ۽ اٽلي 1970ع واري ڏهاڪي ۾ [[جي-7]] ۾ شامل ٿيڻ کان پوءِ دنيا جي پنجين وڏي صنعتي قوم بڻجي ويو. بهرحال، قومي قرض مجموعي ملڪي پيداوار (GDP) جي 100 سيڪڙو کان به وڌي ويو. 1992ع ۽ 1993ع جي وچ ۾، حڪومت جي نون مافيا مخالف قدمن جي نتيجي ۾ اٽلي [[سسلين مافيا]] طرفان ڪيل دهشتگرد حملن کي منهن ڏنو.<ref>{{Cite web|date=8 March 2012|title=New Arrests for Via D'Amelio Bomb Attack|url=https://www.corriere.it/International/english/articoli/2012/03/08/borsellino.shtml|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20121013204755/http://www.corriere.it/International/english/articoli/2012/03/08/borsellino.shtml|archive-date=13 October 2012|access-date=9 February 2019|website=Corriere della Sera}}</ref> ووٽر، جيڪي سياسي جمود، وڏي عوامي قرضي ۽ [[اٽلي ۾ بدعنواني|بدعنواني]] کان مايوس هئا، جيڪا [[ماني پوليتي|صاف هٿن]] واري جاچ ذريعي ظاهر ٿي، بنيادي سڌارن جو مطالبو ڪرڻ لڳا. ڪرسچن ڊيموڪريٽ، جيڪي لڳ ڀڳ 50 سالن تائين حڪومت ڪندا رهيا هئا، بحران جو شڪار ٿيا ۽ ٽٽي مختلف ڌڙن ۾ ورهائجي ويا.<ref>The so-called "Second Republic" was born by forceps: not with a revolt of Algiers, but formally under the same Constitution, with the mere replacement of one ruling class by another: {{Cite journal|last=Buonomo|first=Giampiero|year=2015|title=Tovaglie pulite|journal=Mondoperaio Edizione Online}}</ref> ڪميونسٽن پاڻ کي هڪ [[سماجي جمهوريت پسند]] قوت طور ٻيهر منظم ڪيو. 1990ع ۽ 2000ع واري ڏهاڪن دوران، [[مرڪز-ساڄي اتحاد (اٽلي)|مرڪز-ساڄي اتحاد]] (جنهن تي ميڊيا جي واپاري شخصيت [[سلويو برلسڪوني]] جو غلبو هو) ۽ [[مرڪز-کاٻي اتحاد (اٽلي)|مرڪز-کاٻي اتحاد]] (جنهن جي اڳواڻي پروفيسر [[رومانو پروڊي]] ڪندو هو) باري باري حڪومت ڪندا رهيا. 21هين صديءَ جي شروعات ۾، اٽلي سياسي ۽ معاشي عدم استحڪام جي هڪ ڊگهي دور مان گذريو، جيڪو بين الاقوامي بحرانن کان گهڻو متاثر ٿيو. 2008ع ۾ شروع ٿيندڙ [[عظيم معاشي بحران]] جا اثر ملڪ جي معيشت ۽ عوامي ماليات تي گهرا پيا، جنهن جي نتيجي ۾ [[سخت مالي پاليسيون]] اختيار ڪيون ويون ۽ استحڪام ۽ عالمي اعتبار کي يقيني بڻائڻ لاءِ [[ٽيڪنوڪريٽ]] يا وسيع اتحادي حڪومتن تي وڌيڪ ڀروسو ڪيو ويو.<ref>{{Cite news|last=Hooper|first=John|date=16 November 2011|title=Mario Monti appoints technocrats to steer Italy out of economic crisis|url=https://www.theguardian.com/world/2011/nov/16/mario-monti-technocratic-cabinet-italy|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200319230844/https://www.theguardian.com/world/2011/nov/16/mario-monti-technocratic-cabinet-italy|archive-date=19 March 2020|access-date=19 March 2020|work=The Guardian}}</ref> [[File:Imigrantes salvos no Mar Mediterrâneo - SALVAMAR 2015 (52149723177).jpg|300px|thumb|[[غير قانوني مهاجر]]، جيڪي 5 سيپٽمبر 2015ع تي [[ڪاتانيا]] جي اطالوي بندرگاهه ڏانهن [[بحر روم]] ذريعي سفر ڪري رهيا آهن]] 2010ع واري ڏهاڪي دوران، نئين وزيراعظم [[ماتيو رينزي]] طرفان ادارتي سڌارا متعارف ڪرائڻ جون ڪوششون ڪيون ويون، جن جو مقصد سياسي نظام کي وڌيڪ مؤثر بڻائڻ ۽ انتظامي شاخ کي مضبوط ڪرڻ هو، پر اهي تجويزون [[2016ع جو اطالوي آئيني ريفرنڊم]] ۾ رد ٿي ويون.<ref>{{Cite news|date=12 December 2016|title=New Italian PM Paolo Gentiloni sworn in|url=https://www.bbc.co.uk/news/world-europe-38295549|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20191129122857/https://www.bbc.co.uk/news/world-europe-38295549|archive-date=29 November 2019|access-date=19 March 2020|publisher=BBC News}}</ref> ساڳئي وقت، [[يورپي مهاجر بحران]] اٽلي کي [[يورپي يونين]] ۾ داخل ٿيڻ جي هڪ اهم مرڪزي دروازي جي حيثيت ڏني، ڇاڪاڻ⁠تہ وڏي تعداد ۾ مهاجر ۽ پناهه گهرندڙ [[بحر روم]] رستي يورپ پهتا،<ref>{{Cite news|date=21 May 2018|title=What will Italy's new government mean for migrants?|url=https://www.thelocal.it/20180521/what-will-italys-new-government-mean-for-migrants|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190401231010/https://www.thelocal.it/20180521/what-will-italys-new-government-mean-for-migrants|archive-date=1 April 2019|access-date=8 June 2018|work=The Local Italy}}</ref> خاص طور تي سب-صحارا آفريڪا مان.<ref>{{Cite news|date=18 July 2017|title=African migrants fear for future as Italy struggles with surge in arrivals|url=https://www.reuters.com/article/us-italy-migrants-africa/african-migrants-fear-for-future-as-italy-struggles-with-surge-in-arrivals-idUSKBN1A30QD|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190402002627/https://www.reuters.com/article/us-italy-migrants-africa/african-migrants-fear-for-future-as-italy-struggles-with-surge-in-arrivals-idUSKBN1A30QD|archive-date=2 April 2019|access-date=8 June 2018|work=Reuters}}</ref> هن صورتحال جا اهم سماجي ۽ سياسي اثر ٿيا، جنهن سبب اميگريشن بابت عوامي بحث وڌيو ۽ [[عوام پسند]] سياسي پارٽين جي حمايت ۾ واڌ آئي.<ref>{{Cite news|title=Italy starts to show the strains of migrant influx|url=http://www.thelocal.it/20150519/migrant-surge-tests-italys-humanitarian-instincts|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170429061446/https://www.thelocal.it/20150519/migrant-surge-tests-italys-humanitarian-instincts|archive-date=29 April 2017|access-date=10 January 2017|work=[[The Local]]}}; {{Cite news|title=Italy's far right jolts back from dead|url=http://www.politico.eu/article/italys-other-matteo-salvini-northern-league-politicians-media-effettosalvini|access-date=10 January 2017|work=Politico|date=3 February 2016|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170119122156/http://www.politico.eu/article/italys-other-matteo-salvini-northern-league-politicians-media-effettosalvini|archive-date=19 January 2017}}</ref><ref>{{Cite news|date=24 May 2018|title=Opinion – The Populists Take Rome|url=https://www.nytimes.com/2018/05/24/opinion/populists-rome-five-star-movement.html|url-access=subscription|url-status=live|archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20220103/https://www.nytimes.com/2018/05/24/opinion/populists-rome-five-star-movement.html|archive-date=3 January 2022|access-date=2 June 2018|work=The New York Times}}{{Cbignore}}</ref> [[اٽلي ۾ ڪووڊ-19 وبا|ڪووڊ-19 وبا]]، جيڪا 2020ع ۾ شروع ٿي، ملڪ جي عوامي صحت ۽ معاشي ڪارڪردگي کي سخت متاثر ڪيو، ۽ اڳ ۾ موجود ڍانچائي ڪمزورين کي وڌيڪ نمايان بڻايو.<ref>{{Cite news|last=Ellyatt|first=Holly|date=19 March 2020|title=Italy's lockdown will be extended, prime minister says as death toll spikes and hospitals struggle|url=https://www.cnbc.com/2020/03/19/italys-death-rate-reaches-record-high-hospitals-in-lombardy-struggle.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200319084719/https://www.cnbc.com/2020/03/19/italys-death-rate-reaches-record-high-hospitals-in-lombardy-struggle.html|archive-date=19 March 2020|access-date=19 March 2020|publisher=CNBC}}</ref> ان جي جواب ۾، [[اٽلي ۾ ڪووڊ-19 لاڪ ڊائون|غير معمولي قدم اختيار ڪيا ويا]] ته جيئن معيشت کي سهارو ملي سگهي، جن مان ڪيترائي يورپي سطح تي گڏيل طور هم آهنگ ڪيا ويا.<ref>[https://www.agi.it/economia/news/2020-04-14/coronavirus-fmi-crisi-economica-8331041/ L'Italia pagherà il conto più salato della crisi post-epidemia] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20200527124958/https://www.agi.it/economia/news/2020-04-14/coronavirus-fmi-crisi-economica-8331041|date=27 May 2020}}, AGI</ref><ref>{{Cite web|date=12 February 2021|title=Mario Draghi's new government to be sworn in on Saturday|url=http://www.theguardian.com/world/2021/feb/12/mario-draghis-new-italian-government-to-be-sworn-in-on-saturday|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210419104552/https://www.theguardian.com/world/2021/feb/12/mario-draghis-new-italian-government-to-be-sworn-in-on-saturday|archive-date=19 April 2021|access-date=19 February 2021|website=The Guardian}}</ref> 2022ع ۾، [[جورجيا ميلوني]] اٽلي جي پهرين خاتون وزيراعظم طور حلف کنيو.<ref>{{Cite news|date=21 October 2022|title=Who is Giorgia Meloni? The rise to power of Italy's new far-right PM|url=https://www.bbc.com/news/world-europe-63351655|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20221024023546/https://www.bbc.com/news/world-europe-63351655|archive-date=24 October 2022|access-date=24 October 2022|publisher=BBC News}}</ref> == جاگرافي == {{Main|اٽلي جي جاگرافي}} {{Further|اٽلي جي ارضيات|اٽلي ۾ آتش فشاني سرگرمي|اٽلي جي دريائن جي فهرست|اٽلي جي ڍنڍن جي فهرست|اٽلي جي ٻيٽن جي فهرست|اٽلي (جاگرافيائي علائقو)}} [[File:Italy relief location map.jpg|thumb|اٽلي جو جاگرافيائي اُڀار وارو نقشو]] اٽلي، جنهن جو علائقو گهڻي حد تائين [[اٽلي (جاگرافيائي علائقو)|ساڳئي نالي واري جاگرافيائي علائقي]] سان ملي ٿو،<ref name="Treccani">{{Citation |title=Italia |volume=VI |page=413 |year=1970 |publisher=[[Treccani]] |language=it |encyclopedia=Dizionario enciclopedico italiano}}</ref> [[ڏکڻ يورپ]] ۾ واقع آهي<ref>{{Cite web |title=Southern Europe, a peninsula extending into the central Mediterranean Sea, northeast of Tunisia |url=https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20210701235642/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy |archive-date=1 July 2021 |access-date=17 August 2021 |website=The World Factbook |publisher=Central Intelligence Agency}}</ref> (۽ [[اولهه يورپ]] جو حصو پڻ سمجهيو ويندو آهي{{efn|name=WE}})، [[35هين اتر متوازي|35° اتر]] ۽ [[47° اتر]] ويڪرائي ڦاڪن، ۽ [[6هين اوڀر نصف النهار|6° اوڀر]] ۽ [[19هين اوڀر نصف النهار|19° اوڀر]] ڊگهائي ڦاڪن جي وچ ۾. اتر ۾، اولهه کان اوڀر طرف، اٽلي جون سرحدون [[فرانس]]، [[سوئٽزرلينڊ]]، [[آسٽريا]] ۽ [[سلووينيا]] سان ملن ٿيون، ۽ تقريباً [[الپس]] جي آبي ورهاست واري حد تائين پکڙيل آهن، جنهن ۾ [[پو ماٿري]] ۽ [[وينيسيائي ميدان]] شامل آهن. ملڪ [[اطالوي اپٻيٽ]]، [[سسلي]] ۽ [[سارڊينيا]] (جيڪي [[بحر روم]] جا سڀ کان وڏا ٻيٽ آهن)، ۽ [[اٽلي جي ٻيٽن جي فهرست|ڪيترن ننڍن ٻيٽن]] تي مشتمل آهي.<ref name="Treccani" /> اٽلي جا ڪي علائقا الپائن حوض کان ٻاهر به پکڙيل آهن، ۽ ڪجهه ٻيٽ [[يوروشيا]] جي براعظمي کنڊ کان ٻاهر واقع آهن. ملڪ جو ڪل پکيڙ {{Convert|301230|km2|0|abbr=out}} آهي، جنهن مان {{Convert|294020|km2|0|abbr=on}} خشڪي ۽ {{Convert|7210|km2|0|abbr=on}} پاڻي آهي.<ref name="Area">{{Cite web|date=30 October 2014|title=Principali dimensioni geostatistiche e grado di urbanizzazione del Paese|url=https://www.istat.it/it/archivio/137001|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141117054950/https://www.istat.it/it/archivio/137001|archive-date=17 November 2014|access-date=22 March 2019|website=istat.it}}</ref> ٻيٽن سميت، اٽلي جي سامونڊي ڪناري جي ڊيگهه {{Convert|7600|km|0|abbr=off}} آهي، جيڪا [[بحر روم]]، [[ليگورين سمنڊ]]، [[ٽيرينين سمنڊ]]، [[آئيونين سمنڊ]]<ref>{{Cite book|url=https://iho.int/uploads/user/pubs/standards/s-23/S-23_Ed3_1953_EN.pdf|title=Limits of Oceans and Seas|publisher=[[Organisation hydrographique internationale]]|year=1953|edition=3rd|access-date=28 December 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20111008191433/http://www.iho.int/iho_pubs/standard/S-23/S-23_Ed3_1953_EN.pdf|archive-date=8 October 2011|issue=28}}</ref> ۽ [[ايڊرياٽڪ سمنڊ]] سان لڳي ٿي.{{Sfn|Cushman-Roisin|Gačić|Poulain|2001|pp=1–2}} فرانس سان سرحد {{Convert|488|km|0|abbr=on}}، سوئٽزرلينڊ سان {{Convert|740|km|0|abbr=on}}، آسٽريا سان {{Convert|430|km|0|abbr=on}} ۽ سلووينيا سان {{Convert|232|km|0|abbr=on}} ڊگهي آهي. [[سان مارينو]] ۽ [[ويٽيڪن سٽي]] (دنيا جو سڀ کان ننڍو ملڪ ۽ [[هولي سي]] جي انتظام هيٺ عالمي [[ڪيٿولڪ چرچ]] جو مرڪز) اٽلي جي اندر واقع [[انڪليو]] آهن،<ref>{{Cite encyclopedia|year=2012|title=San Marino|encyclopedia=Encyclopædia Britannica|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/521449/San-Marino|access-date=1 March 2011|archive-url=https://web.archive.org/web/20110511180105/http://www.britannica.com/EBchecked/topic/521449/San-Marino|archive-date=11 May 2011|url-status=live}}; {{Cite news|url=https://www.bbc.com/news/world-europe-17994868|title=Vatican country profile|year=2018|publisher=BBC News|access-date=24 August 2018|archive-date=25 August 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20180825011001/https://www.bbc.com/news/world-europe-17994868|url-status=live}}</ref> جڏهن ته [[ڪامپيوني ڊي اٽاليا]] سوئٽزرلينڊ جي اندر واقع هڪ اطالوي [[ايڪسڪليو]] آهي.<ref>{{Cite web|title=Democracy in Figures|url=http://demo.istat.it/index_e.php|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210126215040/http://demo.istat.it/index_e.php|archive-date=26 January 2021|access-date=28 May 2021|website=[[Italian National Institute of Statistics]]}}</ref> سان مارينو سان سرحد {{Convert|39|km|0|abbr=on}} ۽ ويٽيڪن سٽي سان {{Convert|3.2|km|1|abbr=on}} ڊگهي آهي.<ref name=Area/> [[File:Monte Bianco DSF1243-m.jpg|thumb|[[مونٽي بيانڪو]] (مون بلان)، [[اوستا وادي]] ۾، جيڪو [[يورپي يونين]] جو سڀ کان اوچو مقام آهي]] اٽلي جي 35 سيڪڙو کان وڌيڪ زمين جبلن تي مشتمل آهي.<ref name="eug92">{{Cite book|last=Riganti|first=dir. da Alberto|title=Enciclopedia universale Garzanti.|publisher=Garzanti|year=1991|isbn=8-8115-0459-7|edition=Nuova ed. aggiornata e ampliata.|location=Milano}}</ref> [[اپينائن جبل]] اپٻيٽ جي مرڪزي ريڙهه آهن، جڏهن ته [[الپس]] اترين سرحد جو وڏو حصو ٺاهين ٿا، جتي اٽلي جو سڀ کان اوچو مقام [[مونٽي بيانڪو]] (مون بلان) جي چوٽيءَ تي {{Cvt|4810|m|ft}} جي اوچائي تي واقع آهي. ٻيا مشهور جبل [[مونٽي چيروينو]] (ميٽرهورن) ۽ [[ڊولومائيٽس]] آهن. اٽلي جا ڪيترائي حصا [[اٽلي ۾ آتش فشاني سرگرمي|آتش فشاني اصل]] جا آهن. ڏکڻ جا گهڻا ننڍا ٻيٽ ۽ ٻيٽ-گروهه [[آتش فشاني ٻيٽ]] آهن. فعال آتش فشانن ۾ [[ايٽنا جبل]] (سسلي ۾ ۽ يورپ جو سڀ کان وڏو فعال آتش فشان)، [[ولڪانو]]، [[اسٽرومبولي]] ۽ [[ويسوويس]] شامل آهن. اٽلي جون اڪثر [[اٽلي جون دريائون|دريائون]] [[ايڊرياٽڪ سمنڊ]] يا [[ٽيرينين سمنڊ]] ۾ ڇوڙ ڪن ٿيون.<ref>{{Cite web|title=List of Italian rivers|url=http://www.comuni-italiani.it/fiumi|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170916010640/http://www.comuni-italiani.it/fiumi|archive-date=16 September 2017|access-date=30 July 2018|publisher=comuni-italiani.it}}</ref> سڀ کان ڊگهي درياهه [[پو درياهه]] آهي، جيڪو الپس مان نڪري [[پادان ميدان]] مان گذري [[ايڊرياٽڪ سمنڊ]] ۾ ڇوڙ ڪري ٿو.<ref>{{Cite magazine|last=Zwingle|first=Erla|date=May 2002|title=Italy's Po River Punished for centuries by destructive floods, northern Italians stubbornly embrace their nation's longest river, which nurtures rice fields, vineyards, fisheries – and legends|url=http://ngm.nationalgeographic.com/ngm/0205/feature6|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20071223133709/http://ngm.nationalgeographic.com/ngm/0205/feature6|archive-date=23 December 2007|access-date=6 April 2009|magazine=National Geographic}}</ref> [[پو ماٿري]] ملڪ جو سڀ کان وڏو ميدان آهي، جنهن جو پکيڙ {{Convert|46000|km2|abbr=on}} آهي، ۽ ملڪ جي 70 سيڪڙو کان وڌيڪ هيٺاهين زمينن تي مشتمل آهي.<ref name=eug92/> سڀ کان وڏيون ڍنڍون، وڏي کان ننڍي ترتيب سان، [[گاردا ڍنڍ]]، [[ماجوري ڍنڍ]] ۽ [[ڪومو ڍنڍ]] آهن.<ref>{{Cite web|title=Morphometric and hydrological characteristics of some important Italian lakes|url=http://www.iii.to.cnr.it/limnol/cicloac/lagit.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20100205043503/http://www.iii.to.cnr.it/limnol/cicloac/lagit.htm|archive-date=5 February 2010|access-date=3 March 2010|publisher=Istituto per lo Studio degli Ecosistemi|location=Verbania Pallanza}}</ref> [[File:C. l. italicus in MNP.jpg|thumb|upright=.7|[[اطالوي بگھڙ]]، اٽلي جو قومي جانور]] [[اطالوي بگھڙ]] اٽلي جو قومي جانور آهي،<ref>{{Cite web|last=Sheri Foster|date=January 2021|title=What is Italy national animal?|url=https://it.yourtripagent.com/4052-what-is-italy-s-national-animal|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20230109172951/https://it.yourtripagent.com/4052-what-is-italy-s-national-animal|archive-date=9 January 2023|access-date=15 November 2021|website=Yourtrip.com}}; {{Cite web|url=https://www.affaritaliani.it/culturaspettacoli/il-lupo-grigio-degli-appennini-e-l-animale-dell-italia-544778.html|title=Il lupo grigio degli appennini e l animale dell Italia|author=James Hansen|date=June 2018|access-date=15 November 2021|archive-date=26 November 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221126224852/https://www.affaritaliani.it/culturaspettacoli/il-lupo-grigio-degli-appennini-e-l-animale-dell-italia-544778.html|url-status=live}}</ref> جڏهن ته قومي وڻ [[اربوٽس يونيڊو|اسٽرابيري وڻ]] آهي.<ref name="altovastese">{{Cite web|date=3 October 2011|title=Il corbezzolo simbolo dell'Unità d'Italia. Una specie che resiste agli incendi|url=http://www.altovastese.it/cultura/il-corbezzolo-simbolo-unita-italia-specie-che-resiste-agli-incendi|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20160205120852/http://www.altovastese.it/cultura/il-corbezzolo-simbolo-unita-italia-specie-che-resiste-agli-incendi|archive-date=5 February 2016|access-date=25 January 2016|language=it}}</ref> ان جو سبب اهو آهي ته اطالوي بگھڙ، جيڪو [[اپينائن جبل]] ۽ اولهندي [[الپس]] ۾ رهندو آهي، لاطيني ۽ اطالوي ثقافتن ۾ نمايان حيثيت رکي ٿو، جهڙوڪ [[روم جو قيام|روم جي بنياد پوڻ]] واري ڏند ڪٿا ۾،<ref>{{Cite book|last=Livy|title=The history of Rome|publisher=Printed for A. Strahan|others=George Baker (trans.)|year=1797}}</ref> جڏهن ته اسٽرابيري وڻ جا ساوا پن، اڇا گل ۽ ڳاڙها ٻير، جيڪي [[بحر روم]] جي علائقي جا مقامي آهن، قومي جهنڊي جي رنگن جي ياد ڏيارين ٿا.<ref name="altovastese"/> قومي پکي [[اطالوي جهرڪي]] آهي،<ref>{{cite web|title=Passero Italiano: L'uccello nazionale d'Italia|date=18 December 2022|url=https://www.concaternanaoggi.it/passero-italiano-luccello-nazionale-ditalia/|publisher=Conca Ternana Oggi|access-date=22 August 2024|archive-date=22 August 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240822123815/https://www.concaternanaoggi.it/passero-italiano-luccello-nazionale-ditalia/|url-status=live}}</ref> جڏهن ته قومي گل اسٽرابيري وڻ جو گل آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.msn.com/it-it/notizie/mondo/qual-%C3%A8-il-fiore-nazionale-dei-paesi-del-mondo/ss-AA1eWqXE#image=25|title=Il fiore nazionale dell'Italia (e quello degli altri Paesi del mondo)|website=[[MSN]]|access-date=26 August 2024|language=it|archive-date=2 October 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20241002211951/https://www.msn.com/it-it/notizie/mondo/qual-%C3%A8-il-fiore-nazionale-dei-paesi-del-mondo/ss-AA1eWqXE#image=25|url-status=live}}</ref> === ماحول === {{See also|اٽلي جي قومي پارڪن جي فهرست|اٽلي جي علائقائي پارڪن جي فهرست|اٽلي جي سامونڊي محفوظ علائقن جي فهرست}} [[File:National and Regional Parks of Italy.svg|thumb|اٽلي جا قومي ۽ علائقائي پارڪ]] تيز صنعتي ترقي کان پوءِ، اٽلي کي پنهنجي ماحولياتي مسئلن کي منهن ڏيڻ ۾ ڪجهه وقت لڳو. بهتري کان پوءِ، اٽلي هاڻي ماحولياتي پائيداري جي لحاظ کان دنيا ۾ 84هين درجي تي آهي.<ref>{{Cite web|title=Italy – Environment|url=http://dev.prenhall.com/divisions/hss/worldreference/IT/environment.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20090701064224/http://dev.prenhall.com/divisions/hss/worldreference/IT/environment.html|archive-date=1 July 2009|access-date=2 August 2010|publisher=Dev.prenhall.com}}</ref> قومي پارڪن، علائقائي پارڪن ۽ قدرتي محفوظ علائقن هيٺ محفوظ ڪيل ڪل زمين اٽلي جي علائقي جي لڳ ڀڳ 11 سيڪڙو تي مشتمل آهي،<ref>{{Cite web|title=Regione e aree protette|url=https://www.treccani.it/enciclopedia/regione-e-aree-protette_%28L%27Italia-e-le-sue-Regioni%29|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220111173345/https://www.treccani.it/enciclopedia/regione-e-aree-protette_%28L%27Italia-e-le-sue-Regioni%29|archive-date=11 January 2022|access-date=11 January 2022|language=it}}</ref> جڏهن ته اٽلي جي سامونڊي ڪناري جو 12 سيڪڙو حصو پڻ محفوظ ڪيو ويو آهي.<ref>{{Cite web|title=Le aree protette in Italia|url=http://www.uccellidaproteggere.it/La-conservazione/Cosa-fa-l-Italia-Le-azioni/Le-aree-protette-in-Italia|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220302220957/http://www.uccellidaproteggere.it/La-conservazione/Cosa-fa-l-Italia-Le-azioni/Le-aree-protette-in-Italia|archive-date=2 March 2022|access-date=2 March 2022|language=it}}</ref> اٽلي دنيا جي اهم [[اٽلي ۾ قابلِ تجديد توانائي|قابلِ تجديد توانائي]] پيدا ڪندڙ ملڪن مان هڪ رهيو آهي. 2010ع ۾ اهو نصب ٿيل [[شمسي توانائي]] جي گنجائش جي لحاظ کان دنيا جو چوٿون وڏو فراهم ڪندڙ هو،<ref>{{Cite web|date=15 July 2010|title=Renewables 2010 Global Status Report |url=http://www.ren21.net/Portals/97/documents/GSR/REN21_GSR2011.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110820095506/http://www.ren21.net/Portals/97/documents/GSR/REN21_GSR2011.pdf|archive-date=20 August 2011|access-date=16 July 2010|publisher=[[REN21]]}}; {{Cite web|title=Photovoltaic energy barometer 2010 – EurObserv'ER |url=https://www.eurobserv-er.org/pdf/baro196.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101011224419/http://www.eurobserv-er.org/pdf/baro196.pdf|archive-date=11 October 2010|access-date=30 October 2010}}</ref> ۽ [[هَوائي توانائي]] جي گنجائش جي لحاظ کان ڇهون وڏو ملڪ هو.<ref>{{Cite web|date=February 2011|title=World Wind Energy Report 2010 |url=http://www.wwindea.org/home/images/stories/pdfs/worldwindenergyreport2010_s.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110904232058/http://www.wwindea.org/home/images/stories/pdfs/worldwindenergyreport2010_s.pdf|archive-date=4 September 2011|access-date=8 August 2011|publisher=[[World Wind Energy Association]]}}</ref> 2020ع ۾ قابلِ تجديد توانائي اٽلي جي ڪل توانائي استعمال جو لڳ ڀڳ 37 سيڪڙو فراهم ڪري رهي هئي.<ref>{{Cite web|date=25 May 2021|title=Renewables provided 37% of Italy's energy in 2020 – English |url=https://www.ansa.it/english/news/2021/05/25/renewables-provided-37-of-italys-energy-in-2020_1a075060-c823-4076-a338-79367427dfd2.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211023040922/https://www.ansa.it/english/news/2021/05/25/renewables-provided-37-of-italys-energy-in-2020_1a075060-c823-4076-a338-79367427dfd2.html|archive-date=23 October 2021|access-date=28 May 2021|website=ANSA.it}}</ref> ملڪ 1963ع کان 1990ع تائين جوهري ريئڪٽر هلائيندو رهيو، پر [[چرنوبل حادثو]] ۽ [[1987ع جا اطالوي ريفرنڊم]] ٿيڻ کان پوءِ جوهري پروگرام ختم ڪيو ويو. 2008ع ۾ حڪومت هن فيصلي کي واپس وٺندي چار تائين جوهري بجلي گهر ٺاهڻ جا منصوبا جوڙيا، پر [[فوكوشيما جوهري حادثو]] کان پوءِ ٿيل ريفرنڊم ذريعي اهي منصوبا به رد ڪيا ويا.<ref>{{Cite web|last=Duncan Kennedy|date=14 June 2011|title=Italy nuclear: Berlusconi accepts referendum blow|url=https://www.bbc.co.uk/news/world-europe-13741105|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110612112154/http://www.bbc.co.uk/news/world-europe-13741105|archive-date=12 June 2011|access-date=20 April 2013|publisher=BBC News}}</ref> هوا جي آلودگي اڃا تائين هڪ سنگين مسئلو آهي، خاص طور تي صنعتي اتر ۾. اٽلي [[ڪاربان ڊاءِ آڪسائيڊ اخراج موجب ملڪن جي فهرست|ڪاربان ڊاءِ آڪسائيڊ]] پيدا ڪندڙ دنيا جو ٻارهون وڏو ملڪ آهي.<ref>United Nations Statistics Division, Millennium Development Goals indicators: [http://mdgs.un.org/unsd/mdg/SeriesDetail.aspx?srid=749&crid= Carbon dioxide emissions ({{CO2}}), thousand metric tons of {{CO2}}] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20091225014715/http://mdgs.un.org/unsd/mdg/SeriesDetail.aspx?srid=749&crid=|date=25 December 2009}}</ref> وڏن شهرن ۾ وڌندڙ ٽرئفڪ ۽ رش ماحولياتي ۽ صحت جا مسئلا پيدا ڪندا رهن ٿا، جيتوڻيڪ 1970ع ۽ 1980ع وارن ڏهاڪن کان پوءِ دونهين ۽ سموگ جي سطح ۾ نمايان گهٽتائي آئي آهي، ۽ [[سلفر ڊاءِ آڪسائيڊ]] جا مقدار پڻ گهٽيا آهن.<ref>{{Cite web|title=Environment and Health in Italy – Executive Summary|url=https://www.euro.who.int/en/home|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20100303051309/http://www.euro.who.int/document/hms/ehiexes_e.pdf|archive-date=3 March 2010|publisher=World Health Organization}}</ref> ٻيلن جي ڪٽائي، غيرقانوني اڏاوتن، ۽ زمين جي ناقص انتظامي پاليسين سبب اٽلي جي جبلستاني علائقن ۾ وڏي پيماني تي زميني ڪٽائي ٿي آهي، جنهن جي نتيجي ۾ ماحولياتي آفتون پيدا ٿيون آهن، جهڙوڪ 1963ع ۾ [[واجونٽ ڊيم]] جي تباهي، 1998ع جو [[سارنو]] سانحو،<ref>{{Cite news|last=Nick Squires|date=2 October 2009|title=Sicily mudslide leaves scores dead|url=https://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6255575/Sicily-mudslide-leaves-scores-dead.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20091006082824/http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6255575/Sicily-mudslide-leaves-scores-dead.html|archive-date=6 October 2009|access-date=2 October 2009|work=The Daily Telegraph|location=London}}</ref> ۽ 2009ع جا [[2009ع ميسينا جا ٻوڏ ۽ مٽيءَ جا ڌوڪڙا|ميسينا جا مٽيءَ جا ڌوڪڙا ۽ ٻوڏون]].<ref>{{Cite news|last=Nick Squires|date=2 October 2009|title=Sicily mudslide leaves scores dead|url=https://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6255575/Sicily-mudslide-leaves-scores-dead.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20091006082824/http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6255575/Sicily-mudslide-leaves-scores-dead.html|archive-date=6 October 2009|access-date=2 October 2009|work=The Daily Telegraph|location=London}}</ref> == سياست == {{Main|اٽلي جي سياست|اٽلي ۾ چونڊون}} اٽلي 1946ع کان هڪ وحداني [[پارلياماني جمهوريه]] آهي، جڏهن بادشاهت کي [[1946ع جو اطالوي ادارياتي ريفرنڊم|1946ع جي ريفرنڊم]] وسيلي ختم ڪيو ويو. [[اٽلي جو صدر|اٽلي جو صدر]]، [[سرجيو ماتاريلا]]، جيڪو 2015ع کان هن عهدي تي فائز آهي، ملڪ جو سربراهه آهي. صدر کي گڏيل اجلاس ۾ [[اٽلي جي پارليامينٽ]] ۽ علائقائي نمائندن طرفان هڪ ستن سالن واري مدي لاءِ چونڊيو ويندو آهي. اٽلي وٽ [[اٽلي جو آئين|هڪ لکيل جمهوري آئين]] موجود آهي، جيڪو [[اٽلي جي آئين ساز اسيمبلي|آئين ساز اسيمبلي]] طرفان تيار ڪيو ويو. اها اسيمبلي انهن [[فاشزم مخالف]] قوتن جي نمائندن تي مشتمل هئي، جن [[ٻي عالمي جنگ]] دوران اٽلي جي آزاديءَ وقت نازي ۽ فاشسٽ قوتن جي شڪست ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو هو.<ref>Smyth, Howard McGaw Italy: From Fascism to the Republic (1943–1946) ''The Western Political Quarterly'' vol. 1 no. 3 (pp. 205–222), September 1948.{{JSTOR|442274}}</ref> اٽلي معاشي، فوجي، ثقافتي ۽ سياسي معاملن ۾ اهم عالمي ڪردار ادا ڪري ٿو ۽ [[يورپي يونين]] جي ٽن وڏين رياستن مان هڪ سمجھيو وڃي ٿو. اهو عام طور تي هڪ [[علائقائي طاقت]] تصور ڪيو ويندو آهي،<ref>Gabriele Abbondanza, ''Italy as a Regional Power: the African Context from National Unification to the Present Day'' (Rome: Aracne, 2016); "''[[Operation Alba]] may be considered one of the most important instances in which Italy has acted as a regional power, taking the lead in executing a technically and politically coherent and determined strategy.''" See Federiga Bindi, ''Italy and the European Union'' (Washington, D.C.: Brookings Institution Press, 2011), p. 171.</ref> جڏهن ته ان جي [[عظيم طاقت]] واري حيثيت بابت عالمن ۽ سياسي تجزيه نگارن ۾ بحث جاري آهي.<ref>{{Cite book |url=https://books.google.com/books?id=nTKBdY5HBeUC&q=Canada%2520Among%2520Nations%252C%25202004%253A%2520Setting%2520Priorities+Straight |title=Canada Among Nations, 2004: Setting Priorities Straight |date=17 January 2005 |publisher=McGill-Queen's Press – MQUP |isbn=978-0-7735-2836-9 |page=85 |quote=The United States is the sole world's superpower. France, Italy, Germany and the United Kingdom are great powers |access-date=13 June 2016 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230116145100/https://books.google.com/books?id=nTKBdY5HBeUC&q=Canada%2520Among%2520Nations%252C%25202004%253A%2520Setting%2520Priorities+Straight |archive-date=16 January 2023 |url-status=live}}; {{Cite book |last=Sterio |first=Milena |url=https://books.google.com/books?id=-QuI6n_OVMYC&q=The%20Right%20to%20Self-determination%20Under%20International%20Law%3A%20%22selfistans%22%2C%20Secession%20and%20the%20Rule%20of%20the%20Great%20Powers |title=The right to self-determination under international law: "selfistans", secession and the rule of the great powers |date=2013 |publisher=Routledge |isbn=978-0-4156-6818-7 |location=Milton Park, Abingdon, Oxon |page=xii (preface) |quote=The great powers are super-sovereign states: an exclusive club of the most powerful states economically, militarily, politically and strategically. These states include veto-wielding members of the United Nations Security Council (United States, United Kingdom, France, China, and Russia), as well as economic powerhouses such as Germany, Italy and Japan. |access-date=13 June 2016 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240116110143/https://books.google.com/books?id=-QuI6n_OVMYC&q=The%20Right%20to%20Self-determination%20Under%20International%20Law%3A%20%22selfistans%22%2C%20Secession%20and%20the%20Rule%20of%20the%20Great%20Powers#v=snippet&q=The%20Right%20to%20Self-determination%20Under%20International%20Law%3A%20%22selfistans%22%2C%20Secession%20and%20the%20Rule%20of%20the%20Great%20Powers&f=false |archive-date=16 January 2024 |url-status=live}}</ref> [[انٽرنيشنل آئيڊيا]] جي عالمي جمهوريت واري اشاري (GSoD) ۽ جمهوريت ٽريڪر موجب، اٽلي مجموعي جمهوري معيارن ۾ اعليٰ درجي تي ڪارڪردگي ڏيکاري ٿو، جيتوڻيڪ [[قانون جي حڪمراني]] جي شعبي ۾ ڪجهه ڪمزورين جي نشاندهي ڪئي وئي آهي.<ref>{{Cite web |title=Italy {{!}} The Global State of Democracy |url=https://www.idea.int/democracytracker/country/italy |access-date=16 October 2025 |website=www.idea.int |language=en}}</ref> === حڪومت === {{Main|اٽلي جي حڪومت}} {{Multiple image | align = right | caption_align = center | image1 = Sergio Mattarella Official (cropped).jpg | caption1 = [[سرجيو ماتاريلا]]<br/>{{small|[[اٽلي جو صدر|صدر]]}} | image2 = Giorgia Meloni Official 2023 crop.jpg | caption2 = [[جورجيا ميلوني]]<br/>{{small|[[اٽلي جو وزيراعظم|وزيراعظم]]}} | total_width = 320 }} اٽلي ۾ پارلياماني حڪومت آهي، جيڪا [[مخلوط اڪثريتي نمائندگي]] واري چونڊ نظام تي ٻڌل آهي. پارليامينٽ مڪمل طور تي [[ٻه ايواني پارليامينٽ|ٻه ايواني]] آهي ۽ ٻنهي ايوانن وٽ ساڳيا اختيار آهن. اهي ٻه ايوان هي آهن: [[اٽلي جي چيمبر آف ڊپٽيز|چيمبر آف ڊپٽيز]]، جيڪو [[پالازو مونٽيچيٽوريو]] ۾ اجلاس ڪندو آهي، ۽ [[اٽلي جي سينيٽ|سينيٽ آف دي ريپبلڪ]]، جيڪا [[پالازو ماداما]] ۾ اجلاس ڪندي آهي. [[اٽلي جي پارليامينٽ]] جي هڪ خاص خصوصيت اها آهي ته پرڏيهه ۾ مستقل رهندڙ [[اطالوي شهريت جو قانون|اطالوي شهرين]] کي پڻ نمائندگي حاصل آهي؛ 8 ڊپٽيز ۽ 4 سينيٽر چار الڳ [[اٽلي جي پارليامينٽ#اوورسيز حلقو|پرڏيهي حلقن]] مان چونڊيا ويندا آهن. پارليامينٽ ۾ [[تاحيات سينيٽر]] پڻ هوندا آهن، جن کي صدر "سماجي، سائنسي، فني يا ادبي ميدان ۾ غيرمعمولي وطن دوست خدمتن" جي بنياد تي مقرر ڪندو آهي. اڳوڻا صدر خودبخود تاحيات سينيٽر بڻجي ويندا آهن. [[File:Palazzo Madama (Roma).jpg|thumb|[[پالازو ماداما]]، روم، [[اٽلي جي سينيٽ|سينيٽ آف دي ريپبلڪ]] جو صدر مقام]] [[اٽلي جو وزيراعظم]] حڪومت جو سربراهه آهي ۽ انتظامي اختيار رکي ٿو، پر گهڻين پاليسين تي عملدرآمد لاءِ کيس وزيرن جي ڪائونسل جي منظوري حاصل ڪرڻي پوي ٿي. وزيراعظم ۽ ڪابينا کي صدر مقرر ڪندو آهي ۽ پوءِ پارليامينٽ کان اعتماد جو ووٽ وٺڻو پوندو آهي. پنهنجي عهدي تي برقرار رهڻ لاءِ وزيراعظم کي اعتماد جا ووٽ حاصل ڪرڻ ضروري هوندا آهن. اٽلي جا اهم سياسي پارٽيون [[برادرز آف اٽلي]]، [[ڊيموڪريٽڪ پارٽي (اٽلي)|ڊيموڪريٽڪ پارٽي]] ۽ [[فائيو اسٽار موومينٽ]] آهن. 2022ع جي عام چونڊن دوران انهن ٽنهي پارٽين ۽ سندن اتحادين [[چيمبر آف ڊپٽيز]] ۾ 400 مان 357 سيٽون ۽ سينيٽ ۾ 200 مان 187 سيٽون حاصل ڪيون. {{Clear}} === قانون ۽ فوجداري انصاف === {{Main|اٽلي جو قانون|اٽلي جو عدالتي نظام|اٽلي ۾ قانون لاڳو ڪندڙ ادارا|اٽلي ۾ ڏوھ}} [[File:Roma 2011 08 07 Palazzo di Giustizia.jpg|thumb|[[اٽلي جي سپريم ڪورٽ آف ڪيسيشن]]، روم]] اٽلي جي قانون جا ڪيترائي ذريعا آهن. اهي درجابنديءَ جي لحاظ کان ترتيب ڏنل آهن؛ هيٺين درجي جي قانون يا ضابطي کي مٿين درجي جي قانون سان ٽڪراءُ ڪرڻ جي اجازت ناهي.<ref>{{Cite web|title=GERARCHIA DELLE FONTI|url=https://www.dirittoeconomia.net/diritto/fonti_diritto/gerarchia_fonti.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220117194800/https://www.dirittoeconomia.net/diritto/fonti_diritto/gerarchia_fonti.htm|archive-date=17 January 2022|access-date=26 March 2022|language=it}}</ref> [[اٽلي جو آئين|1948ع جو آئين]] سڀ کان اعليٰ قانوني ذريعو آهي.<ref>{{Cite web|title=Guide to Law Online: Italy |url=https://www.loc.gov/law/help/guide/nations/italy.php|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210508132418/https://www.loc.gov/law/help/guide/nations/italy.php|archive-date=8 May 2021|access-date=26 March 2022|website=loc.gov}}</ref> [[اٽلي جي آئيني عدالت]] قانونن جي آئين سان مطابقت بابت فيصلو ڪندي آهي. عدليه پنهنجا فيصلا [[رومي قانون]]، [[نيپولين ڪوڊ]] ۽ بعد وارن قانونن جي بنياد تي ڪري ٿي. [[اٽلي جي سپريم ڪورٽ آف ڪيسيشن]] فوجداري ۽ ديواني اپيلن لاءِ اعليٰ ترين عدالت آهي. اٽلي [[ايل جي بي ٽي حقن]] جي ميدان ۾ ٻين ڪيترن مغربي يورپي ملڪن کان پوئتي سمجهيو ويندو آهي.<ref>{{Cite web|title=Country Ranking – Rainbow Europe|url=https://rainbow-europe.org/country-ranking|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190521004552/https://rainbow-europe.org/country-ranking|archive-date=21 May 2019|access-date=28 October 2021|website=rainbow-europe.org}}</ref> تشدد جي ممانعت بابت اطالوي قانون کي پڻ ڪجهه بين الاقوامي معيارن کان گهٽ تصور ڪيو ويو آهي.<ref>{{Cite web|title=The Struggle against Torture in Italy – The Failure of the Italian Law – English|url=https://www.menschenrechte.org/en/2018/03/06/the-struggle-against-torture-in-italy-the-failure-of-the-italian-law|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190608005803/https://www.menschenrechte.org/en/2018/03/06/the-struggle-against-torture-in-italy-the-failure-of-the-italian-law|archive-date=8 June 2019|access-date=8 June 2019|website=menschenrechte.org}}</ref> قانون لاڳو ڪندڙ نظام گهڻ رخو آهي ۽ ان ۾ ڪيترائي پوليس ادارا شامل آهن.<ref name="Walters">{{Cite journal|last=Reece Walters|year=2013|editor2-last=Matthew Ball|editor3-last=Erin O'Brien|editor4-last=Juan Tauri|title=Eco Mafia and Environmental Crime|journal=Crime, Justice and Social Democracy: International Perspectives|publisher=Palgrave Macmillan|page=286|doi=10.1057/9781137008695_19|isbn=978-1-3494-3575-3|editor1=Kerry Carrington}}</ref> قومي پوليس ادارن ۾ [[پوليٽسيا دي ستاتو]] ('رياستي پوليس')، [[ڪارابينيئري]]، [[گوارڊيا دي فنانزا]] ('مالي پوليس') ۽ [[پوليٽسيا پينيٽينتسيريا]] ('جيل پوليس') شامل آهن،<ref name="BuonannoMastrobuoni">{{Cite book|last1=Paulo Buonanno|title=Lessons from the Economics of Crime: What Reduces Offending?|last2=Giovanni Mastrobuoni|publisher=MIT Press|year=2013|isbn=978-0-2620-1961-3|editor-last=Philip J. Cook|page=193|chapter=Centralized versus Decentralized Police Hiring in Italy and the United States|doi=10.7551/mitpress/9780262019613.001.0001|editor-last2=Stephen Machin|editor-last3=Olivier Marie|editor-last4=Giovanni Mastrobuoni}}</ref> ان سان گڏ [[گوارڊيا ڪوسٽيرا]] ('[[پاڻي پوليس|سامونڊي ڪناري جي محافظ پوليس]]') پڻ آهي.<ref name=Walters/> جيتوڻيڪ پوليسنگ بنيادي طور قومي سطح تي فراهم ڪئي ويندي آهي،<ref name="BuonannoMastrobuoni"/> پر [[صوبائي پوليس|صوبائي]] ۽ [[ميونسپل پوليس (اٽلي)|ميونسپل]] پوليس پڻ موجود آهن.<ref name="Walters"/> 19هين صديءَ جي وچ ڌاري ظاهر ٿيڻ کان وٺي، [[اٽلي ۾ منظم ڏوھ|اطالوي منظم ڏوھ]] ۽ ڏوهاري تنظيمن ڏکڻ اٽلي جي ڪيترن علائقن جي سماجي ۽ معاشي زندگيءَ ۾ گهڙي وئي آهن؛ انهن مان سڀ کان بدنام سسلي مافيا آهي، جيڪا آمريڪا سميت پرڏيهي ملڪن تائين پکڙجي وئي. مافيا جي آمدني GDP جي 9 سيڪڙو تائين پهچي سگهي ٿي<ref>{{Cite web|last=Claudio Tucci|date=11 November 2008|title=Confesercenti, la crisi economica rende ancor più pericolosa la mafia|url=http://www.ilsole24ore.com/art/SoleOnLine4/Economia%20e%20Lavoro/2008/11/confesercenti-mafia-racket-pizzo.shtml?uuid=20ff3b9c-afe7-11dd-8057-9c09c8bfa449|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110427081220/http://www.ilsole24ore.com/art/SoleOnLine4/Economia%20e%20Lavoro/2008/11/confesercenti-mafia-racket-pizzo.shtml?uuid=20ff3b9c-afe7-11dd-8057-9c09c8bfa449|archive-date=27 April 2011|access-date=21 April 2011|website=Confesercenti|publisher=Ilsole24ore.com|language=it}}; {{Cite news|url=https://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6957240/Italy-claims-finally-defeating-the-mafia.html|title=Italy claims finally defeating the mafia|author=Nick Squires|date=9 January 2010|work=The Daily Telegraph|location=London|access-date=21 April 2011|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110429173631/http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6957240/Italy-claims-finally-defeating-the-mafia.html|archive-date=29 April 2011}}</ref>.<ref>{{Cite news|last=Kiefer|first=Peter|date=22 October 2007|title=Mafia crime is 7% of GDP in Italy, group reports|url=https://www.nytimes.com/2007/10/22/world/europe/22iht-italy.4.8001812.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110501085052/http://www.nytimes.com/2007/10/22/world/europe/22iht-italy.4.8001812.html|archive-date=1 May 2011|access-date=19 April 2011|work=The New York Times}}</ref> 2009ع جي هڪ رپورٽ 610 [[ڪوموني|{{Lang|it|comuni|nocat=true}}]] جي نشاندهي ڪئي، جتي مافيا جي مضبوط موجودگي آهي، جتي 13 ملين اطالوي رهن ٿا ۽ GDP جو 15 سيڪڙو پيدا ٿئي ٿو.<ref>{{Cite web|last=Maria Loi|date=1 October 2009|title=Rapporto Censis: 13 milioni di italiani convivono con la mafia|url=http://www.antimafiaduemila.com/content/view/20052/78|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110429082416/http://www.antimafiaduemila.com/content/view/20052/78|archive-date=29 April 2011|access-date=21 April 2011|website=Censis|publisher=Antimafia Duemila|language=it}}; {{Cite news|url=https://www.theguardian.com/world/2009/oct/01/mafia-influence-hovers-over-italians|work=The Guardian|location=London|title=Mafia's influence hovers over 13{{spaces}}m Italians, says report|first=Tom|last=Kington|date=1 October 2009|access-date=5 May 2010| url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130908050448/http://www.theguardian.com/world/2009/oct/01/mafia-influence-hovers-over-italians|archive-date=8 September 2013}}</ref> ڪلابريا جي [['ندرنگيتا]]، جيڪا غالباً اٽلي جي سڀ کان طاقتور ڏوهاري تنظيم آهي، اڪيلي GDP جو 3 سيڪڙو حصو رکي ٿي.<ref>{{Cite web|last=ANSA|date=14 March 2011|title=Italy: Anti-mafia police arrest 35 suspects in northern Lombardy region|url=http://mafiatoday.com/sicilian-mafia-ndrangheta/italy-anti-mafia-police-arrest-35-suspects-in-northern-lombardy-region|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110429100220/http://mafiatoday.com/sicilian-mafia-ndrangheta/italy-anti-mafia-police-arrest-35-suspects-in-northern-lombardy-region|archive-date=29 April 2011|access-date=21 April 2011|website=adnkronos.com|publisher=Mafia Today}}</ref> هر 1,000 ماڻهن تي 0.013 جي شرح سان، اٽلي قتل جي شرح ۾ 61 ملڪن جي ڀيٽ ۾ 47هين نمبر تي آهي،<ref>{{Cite web|title=Crime Statistics – Murders (per capita) (more recent) by country|url=http://www.nationmaster.com/graph/cri_mur_percap-crime-murders-per-capita|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20080929181837/http://www.nationmaster.com/graph/cri_mur_percap-crime-murders-per-capita|archive-date=29 September 2008|access-date=4 April 2010|publisher=NationMaster.com}}</ref> ۽ دنيا جي 64 ملڪن جي ڀيٽ ۾ هر 1,000 ماڻهن تي زيادتي جي ڪيسن جي تعداد ۾ 43هين نمبر تي آهي. اهي ترقي يافته ملڪن ۾ نسبتاً گهٽ انگ اکر آهن. === پرڏيهي لاڳاپا === {{Main|اٽلي جا پرڏيهي لاڳاپا}} [[File:G7 Summit 2024 - Family photo - 02.jpg|thumb|[[گروپ آف سيون|جي-7]] اڳواڻن جي [[50هين جي-7 سربراهي اجلاس]]، [[اپوليا]] ۾ گروپ تصوير]] اٽلي [[يورپي اقتصادي ڪميونٽي]] (EEC)، جيڪا هاڻي يورپي يونين (EU) آهي، ۽ [[نيٽو]] جو باني ميمبر آهي. اٽلي کي 1955ع ۾ گڏيل قومن ۾ داخل ڪيو ويو، ۽ اهو بين الاقوامي تنظيمن، جهڙوڪ [[او اي سي ڊي]]، [[ٽيرفن ۽ واپار بابت عام معاهدو]]/[[ورلڊ ٽريڊ آرگنائيزيشن]] (GATT/WTO)، [[يورپ ۾ سلامتي ۽ تعاون جي تنظيم]] (OSCE)، [[يورپ جي ڪائونسل]] ۽ [[مرڪزي يورپي انيشيٽو]] جو ميمبر ۽ مضبوط حامي آهي. بين الاقوامي تنظيمن جي گردشي صدارتن ۾ ان جا وارو شامل آهن: 2018ع ۾ [[يورپ ۾ سلامتي ۽ تعاون جي تنظيم]]، 2017ع ۾ [[جي-7]]، ۽ 2014ع ۾ [[يورپي يونين جي ڪائونسل جي صدارت|يورپي يونين ڪائونسل]]. اٽلي [[گڏيل قومن جي سلامتي ڪائونسل جي ميمبرن جي فهرست|گڏيل قومن جي سلامتي ڪائونسل]] جو بار بار چونڊجندڙ [[گڏيل قومن جي سلامتي ڪائونسل|غير مستقل ميمبر]] آهي. اٽلي گهڻ طرفي بين الاقوامي سياست جي مضبوط حمايت ڪري ٿو، گڏيل قومن ۽ ان جي بين الاقوامي سلامتي سرگرمين جي تائيد ڪري ٿو. 2013ع ۾، اٽلي جا 5,296 فوجي پرڏيهه ۾ مقرر هئا، جيڪي 25 ملڪن ۾ گڏيل قومن ۽ نيٽو جي 33 مشنن ۾ شامل هئا.<ref>{{Cite web|title=Missioni/Attivita' Internazionali DAL 1 October 2013 AL 31 December 2013 – Situazione AL 11 December 2013 |url=http://www.difesa.it/OperazioniMilitari/Documents/SIT%20ANNO%202013%20al%2011%20dicembre%202013.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140201175427/http://www.difesa.it/OperazioniMilitari/Documents/SIT%20ANNO%202013%20al%2011%20dicembre%202013.pdf|archive-date=1 February 2014|access-date=27 January 2014|publisher=Italian Ministry of Defence}}</ref> اٽلي گڏيل قومن جي امن قائم رکڻ وارن مشنن جي حمايت ۾ [[UNITAF|صوماليا]]، [[موزمبيق ۾ گڏيل قومن جو آپريشن|موزمبيق]] ۽ [[اوڀر تيمور ۾ گڏيل قومن جو مربوط مشن|اوڀر تيمور]] ۾ فوجون مقرر ڪيون. اٽلي [[IFOR|بوسنيا]]، [[ڪوسوو فورس|ڪوسوو]] ۽ [[آپريشن سن رائز (البانيا)|البانيا]] ۾ نيٽو ۽ گڏيل قومن جي آپريشنن لاءِ مدد فراهم ڪري ٿو، ۽ 2003ع کان [[آپريشن اينڊيئرنگ فريڊم]] (OEF) جي حمايت ۾ افغانستان ۾ 2,000 کان وڌيڪ فوجي مقرر ڪيا. اٽلي عراق جي ٻيهر تعمير ۽ استحڪام لاءِ بين الاقوامي ڪوششن جي حمايت ڪئي، پر 2006ع تائين پنهنجو 3,200 فوجين وارو [[ملٽي نيشنل فورس – عراق#2006ع واپسيون|فوجي دستو]] واپس وٺي ڇڏيو. آگسٽ 2006ع ۾، اٽلي [[لبنان ۾ گڏيل قومن جي عبوري فورس]] لاءِ لڳ ڀڳ 2,450 فوجي مقرر ڪيا.<ref>[http://www.corriere.it/Primo_Piano/Cronache/2006/08_Agosto/29/libano.shtml "Italian soldiers leave for Lebanon"] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20060902001118/http://www.corriere.it/Primo_Piano/Cronache/2006/08_Agosto/29/libano.shtml|date=2 September 2006}} Corriere della Sera, 30 August 2006</ref> اٽلي [[فلسطيني اٿارٽي]] جو هڪ وڏو مالي مددگار آهي، جنهن صرف 2013ع ۾ €60&nbsp;ملين جو حصو ڏنو.<ref>{{Cite news|date=4 September 2013|title=Italy donates 60 million euros to PA|url=http://www.maannews.net/eng/ViewDetails.aspx?ID=626926|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20141018104825/http://www.maannews.net/eng/ViewDetails.aspx?ID=626926|archive-date=18 October 2014|access-date=27 January 2014|agency=[[Ma'an News Agency]]}}</ref> === فوج === {{Main|اطالوي هٿياربند فوجون|اٽلي جي فوجي تاريخ}} {{See also|اٽلي سان لاڳاپيل جنگين جي فهرست}} [[File:Cavour (550).jpg|thumb|هوائي جهاز بردار ٻيڙو ''[[اطالوي هوائي جهاز بردار ٻيڙو ڪاوير|ڪاوير]]''، [[اطالوي بحريه]] جو [[فليگ شپ]]]] [[File:Centauro01.JPEG|thumb|[[IFOR]] جي حصي طور [[بوسنيا ۽ هرزيگووينا]] ۾ گشت دوران اطالوي فوج جو [[چينتاورو (ٽينڪ تباه ڪندڙ)|چينتاورو]] ٽينڪ تباه ڪندڙ]] [[اٽلي جي فوجي تاريخ]] هڪ وسيع دور کي بيان ڪري ٿي، جيڪو [[اٽلي جون قديم قومون|اٽلي جي قديم قومن]] طرفان وڙهيل فوجي تڪرارن کان شروع ٿئي ٿو، خاص طور تي [[قديم رومن]] طرفان ڀونوچ سمنڊ جي دنيا جي فتح، وچئين دور ۾ اطالوي [[اطالوي شهري رياستون|شهري رياستن]] ۽ [[سامونڊي جمهوريهون|سامونڊي جمهوريهن]] جي واڌ، ۽ [[اٽلي جي تاريخي رياستن جي فهرست|تاريخي اطالوي رياستن]] جي [[اطالوي جنگيون|اطالوي جنگين]] ۽ [[جانشيني جون جنگيون|جانشيني جي جنگين]] ۾ شموليت کان گذري، نيپوليني دور، [[اٽلي جو اتحاد]]، [[اطالوي سلطنت|نوآبادياتي سلطنت]] جي مهمن، ٻنهي [[عالمي جنگون|عالمي جنگين]]، ۽ جديد دور تائين پهچي ٿو، جنهن ۾ [[نيٽو]]، يورپي يونين يا گڏيل قومن جي سرپرستي هيٺ عالمي [[امن قائم رکڻ]] واريون ڪارروائيون شامل آهن. [[اطالوي فوج]]، [[اطالوي بحريه|بحريه]]، [[اطالوي هوائي فوج|هوائي فوج]] ۽ [[ڪارابينيئري]] گڏجي اطالوي هٿياربند فوجون ٺاهين ٿيون، جيڪي [[هاءِ ڪائونسل آف ڊفينس (اٽلي)|هاءِ ڪائونسل آف ڊفينس]] جي حڪم هيٺ آهن، جنهن جي صدارت صدر ڪندو آهي، جيئن [[اٽلي جو آئين]] مقرر ڪري ٿو. آرٽيڪل 78 موجب، [[اٽلي جي پارليامينٽ|پارليامينٽ]] کي جنگ جي حالت جو اعلان ڪرڻ ۽ جنگ لاءِ ضروري اختيار حڪومت کي ڏيڻ جو اختيار آهي. هٿياربند فوجن جي شاخ نه هجڻ باوجود، [[گوارڊيا دي فنانزا]] کي فوجي حيثيت حاصل آهي ۽ اها فوجي بنيادن تي منظم آهي.{{Efn|گوارڊيا دي فنانزا جهازن، هوائي جهازن ۽ هيليڪاپٽرن جو وڏو ٻيڙو هلائي ٿي، جنهن سان اها اٽلي جي پاڻيءَ جي نگراني ڪري سگهي ٿي ۽ جنگي منظرنامن ۾ حصو وٺي سگهي ٿي.}} 2005ع کان فوجي خدمت رضاڪارانه آهي.<ref>{{Cite web|title=Law n°226 of August 23, 2004 |url=http://www.camera.it/parlam/leggi/04226l.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130117013103/http://www.camera.it/parlam/leggi/04226l.htm|archive-date=17 January 2013|access-date=13 July 2012|publisher=Camera.it}}</ref> 2010ع ۾، اطالوي فوج وٽ فعال ڊيوٽي تي 293,202 اهلڪار هئا،<ref>"The Military Balance 2010", pp. 141–145. [[International Institute for Strategic Studies]], 3 February 2010.</ref> جن مان 114,778 ڪارابينيئري هئا.<ref>{{Cite web|last=Italian Ministry of Defence|author-link=Ministry of Defence (Italy)|title=Nota aggiuntiva allo stato di previsione per la Difesa per l'anno 2009 |url=http://www.difesa.it/NR/rdonlyres/5EF11493-59DD-4FB7-8485-F4258D9F5891/0/Nota_Aggiuntiva_2009.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110504073613/http://www.difesa.it/NR/rdonlyres/5EF11493-59DD-4FB7-8485-F4258D9F5891/0/Nota_Aggiuntiva_2009.pdf|archive-date=4 May 2011|access-date=11 July 2014|language=it}}</ref> نيٽو جي [[نيوڪليئر شيئرنگ]] حڪمت عملي جي حصي طور، اٽلي 90 آمريڪي [[B61 نيوڪليئر بم]]ن جي ميزباني ڪري ٿو، جيڪي [[گيدي ايئر بيس|گيدي]] ۽ [[اويانو ايئر بيس|اويانو]] هوائي اڏن تي رکيل آهن.<ref>{{Cite web|last=Hans M. Kristensen / Natural Resources Defense Council|year=2005|title=NRDC: U.S. Nuclear Weapons in Europe – part 1|url=http://www.nrdc.org/nuclear/euro/euro_pt1.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110101060355/http://www.nrdc.org/nuclear/euro/euro_pt1.pdf|archive-date=1 January 2011|access-date=30 May 2011}}</ref> فوج قومي زميني دفاعي قوت آهي. اها 1946ع ۾، اٽلي جي جمهوريه بڻجڻ وقت، "[[رائل اطالوي آرمي]]" جي باقيات مان ٺهي. ان جون مشهور ترين جنگي گاڏيون [[دارڊو آءِ ايف وي|دارڊو]] [[پيادل جنگي گاڏي]]، [[بي 1 چينتاورو]] [[ٽينڪ تباه ڪندڙ]] ۽ [[ارييتي]] [[ٽينڪ]] آهن، ۽ ان جي هوائي جهازن ۾ [[اگوستا A129 مانگوستا|مانگوستا]] [[حملو ڪندڙ هيليڪاپٽر]] شامل آهي، جيڪو يورپي يونين، نيٽو ۽ گڏيل قومن جي مشنن ۾ مقرر ڪيو ويو آهي. ان وٽ [[ليوپارڊ 1]] ۽ [[M113]] بکتر بند گاڏيون پڻ موجود آهن. اطالوي بحريه هڪ [[بليو واٽر نيوي]] آهي. اها پڻ 1946ع ۾ ''[[ريجيا مارينا]]'' ('شاهي بحريه') جي باقيات مان ٺهي. يورپي يونين ۽ نيٽو جي ميمبر طور، بحريه سڄي دنيا ۾ اتحادي امن قائم رکڻ وارن آپريشنن ۾ حصو ورتو آهي. 2014ع ۾، بحريه 154 جهاز هلائي رهي هئي، جن ۾ ننڍا مددگار جهاز پڻ شامل هئا.<ref>{{Cite web|title=La Marina Militare OGGI|url=http://flpdifesa.org/wp-content/uploads/2013/06/Linee-intervento-del-Capo-di-SMM.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220525043355/http://flpdifesa.org/wp-content/uploads/2013/06/Linee-intervento-del-Capo-di-SMM.pdf|archive-date=25 May 2022|access-date=28 April 2022|language=it}}</ref> اطالوي هوائي فوج 1923ع ۾ بادشاهه وڪٽر ايمانوئل ٽئين طرفان هڪ آزاد خدمتي هٿيار طور ''[[ريجيا ايروناوٽيڪا]]'' ('شاهي هوائي فوج') جي نالي سان قائم ڪئي وئي. ٻي عالمي جنگ کان پوءِ، ان جو نالو ''ايروناوٽيڪا ميليتاري'' رکيو ويو. 2021ع ۾، اطالوي هوائي فوج 219 جنگي جيٽ هلائي رهي هئي. ٽرانسپورٽ جي صلاحيت 27 [[لاڪ هيڊ مارٽن C-130J سپر هرڪيولس|C-130J]] ۽ [[C-27J اسپارٽن]] جهازن جي ٻيڙي ذريعي يقيني بڻائي وئي آهي. فضائي ڪرتب ڏيکاريندڙ ٽيم ''[[فريتچي تريڪولوري]]'' ('ترنگا تير') آهي. فوج جو هڪ خودمختيار ڪور، ڪارابينيئري، اٽلي جي [[جينڊارمري]] ۽ [[فوجي پوليس]] آهي، جيڪا [[اٽلي ۾ قانون لاڳو ڪندڙ ادارا|اٽلي جي ٻين پوليس فورسن]] سان گڏ فوجي ۽ شهري آبادي جي پوليسنگ ڪري ٿي. جڏهن ته ڪارابينيئري جون مختلف شاخون الڳ وزارتن کي رپورٽ ڪن ٿيون، پر عوامي امن امان ۽ سلامتي برقرار رکڻ وقت هي ڪور گهرو وزارت کي رپورٽ ڪري ٿو.<ref>{{Cite web|title=The Carabinieri Force is linked to the Ministry of Defence|url=http://www.carabinieri.it/Internet/Multilingua/EN/GoverningBodies|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110430214042/http://www.carabinieri.it/Internet/Multilingua/EN/GoverningBodies|archive-date=30 April 2011|access-date=14 May 2010|publisher=Carabinieri}}</ref> ==<span class="anchor" id="Constituent entities"></span>انتظامي ورهاستون== <!-- This Anchor tag serves to provide a permanent target for incoming section links. Please do not remove or modify it, except to add another appropriate anchor. If you modify the section title, please anchor the old title. It is always best to anchor an old section header that has been changed so that links to it will not be broken. See [[Template:Anchor]] for details. This template is {{Subst:Anchor comment}}. --> {{Main|اٽلي جا علائقا|اٽلي جا صوبا|اٽلي جا ميٽروپوليٽن شهر|ڪوموني}} {{Italy Labelled Map Scalable|image-width=400}} اٽلي 20 علائقن (''[[ريجوني]]'') تي مشتمل آهي، جن مان پنجن کي [[خاص قانوني حيثيت وارا خودمختيار علائقا|خاص خودمختيار حيثيت]] حاصل آهي، جيڪا کين اضافي معاملن تي قانون سازي ڪرڻ جي اجازت ڏئي ٿي.<ref name="tuttitalia">{{Cite news|title=Regioni italiane|url=http://www.tuttitalia.it/regioni|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220509133929/https://www.tuttitalia.it/regioni|archive-date=9 May 2022|access-date=30 April 2022|language=it}}</ref> {{Div col}} * [[ابروزو]] * [[اوستا وادي]] * [[اپوليا]] * [[بازيليڪاتا]] * [[ڪلابريا]] * [[ڪمپانيا]] * [[ايميليا-رومانيا]] * [[فريولي-وينيزيا جوليا]] * [[لازيو]] * [[ليگوريا]] * [[لومباردي]] * [[مارڪي]] * [[موليزه]] * [[پيڊمونٽ]] * [[سارڊينيا]] * [[سسلي]] * [[ترنتينو-آلٽو آديجي/سڊٽيرول]] * [[ٽسڪني]] * [[امبريا]] * [[وينيتو]] {{Div col end}} ''ريجوني'' ۾ 107 صوبا (''[[اٽلي جا صوبا|پرووينچي]]'') يا ميٽروپوليٽن شهر (''[[اٽلي جا ميٽروپوليٽن شهر|چِتا ميٽروپوليتاني]]'')، ۽ 7,896 ميونسپلٽيون (''[[ڪوموني]]'') شامل آهن.<ref name="tuttitalia"/> {{Clear}} == معيشت == {{Main|اٽلي جي معيشت}} {{See also|وڏين اطالوي ڪمپنين جي فهرست}} اٽلي وٽ هڪ ترقي يافته<ref>{{Cite web|title=Select Country or Country Groups|url=https://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/2017/02/weodata/weoselgr.aspx|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20171022143402/https://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/2017/02/weodata/weoselgr.aspx|archive-date=22 October 2017|access-date=22 October 2017}}</ref> [[مخلوط معيشت]] آهي، جيڪا [[يورو زون]] ۾ ٽين وڏي ۽ [[قوت خريد جي برابري]] سان ترتيب ڏنل GDP موجب دنيا ۾ [[GDP (PPP) موجب ملڪن جي فهرست|11هين وڏي]] معيشت آهي.<ref name="IMFWEO.IT"/> ان وٽ [[ڪل دولت موجب ملڪن جي فهرست|نائين وڏي قومي دولت]] آهي ۽ [[سون جي ذخيرن موجب ملڪن جي فهرست|مرڪزي بئنڪ جي سون جي ذخيرن]] ۾ ٽئين نمبر تي آهي. [[جي-7]]، يورو زون ۽ [[او اي سي ڊي]] جي باني ميمبر طور، اهو سڀ کان وڌيڪ صنعتي ملڪن مان هڪ ۽ يورپ ۾ هڪ اهم [[واپاري قوم]] آهي؛<ref>{{Cite news|last1=Sensenbrenner|first1=Frank|last2=Arcelli|first2=Angelo Federico|title=Italy's Economy Is Much Stronger Than It Seems|url=https://www.huffingtonpost.com/frank-sensenbrenner/italy-economy_b_3401988.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141206190937/http://www.huffingtonpost.com/frank-sensenbrenner/italy-economy_b_3401988.html|archive-date=6 December 2014|access-date=25 November 2014|work=HuffPost}}; {{Cite news|last1=Dadush|first1=Uri|title=Is the Italian Economy on the Mend?|url=http://carnegieeurope.eu/publications/?fa=50565&reloadFlag=1|access-date=25 November 2014|publisher=[[Carnegie Endowment for International Peace|Carnegie Europe]]|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150713124951/http://carnegieeurope.eu/publications/?fa=50565&reloadFlag=1|archive-date=13 July 2015}}; {{Cite web|title=Doing Business in Italy: 2014 Country Commercial Guide for U.S. Companies |url=http://www.export.gov/italy/static/2014%20CCG%20Italy_Latest_eg_it_076513.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20140715152504/http://www.export.gov/italy/static/2014%20CCG%20Italy_Latest_eg_it_076513.pdf|archive-date=15 July 2014|access-date=25 November 2014|publisher=[[United States Commercial Service]]}}</ref> 2024ع تائين، ان €612&nbsp;ارب ماليت جو سامان برآمد ڪيو ۽ €46&nbsp;ارب جو واپاري سرپلس حاصل ڪيو.<ref>[https://www.ft.com/content/1a1f0646-55a0-49ea-a959-fcfd1b1d26b8?utm_social_post_id=634238374&utm_social_handle_id=18949452&fbclid=IwY2xjawO78ZFleHRuA2FlbQIxMABicmlkETFIVTRPNXM4NWFCQ1JjYVQ3c3J0YwZhcHBfaWQQMjIyMDM5MTc4ODIwMDg5MgABHiFr0MoDj_MQ9STlc3S5GUpagM9kFM0GNu8rQGlInWQ_2duT7xdIytOTssGH_aem_yj3Z7vcjITd9u8Tgv436Hg Europe should learn from Italy] ''FT'' (6 November 2025)</ref> [[انساني ترقي اشاري موجب ملڪن جي فهرست|انساني ترقي اشاري]] ۾ 30هين نمبر تي ايندڙ هڪ [[ترقي يافته ملڪ]] طور، اٽلي [[متوقع حياتي]]، [[اٽلي ۾ صحت سنڀال|صحت سنڀال]]،<ref>{{Cite web|title=The World Health Organization's ranking of the world's health systems|url=http://www.photius.com/rankings/healthranks.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100105190014/http://www.photius.com/rankings/healthranks.html|archive-date=5 January 2010|access-date=7 September 2015|publisher=Photius.com}}</ref> ۽ [[تعليم اشاري]] ۾ سٺي ڪارڪردگي ڏيکاري ٿو. اهو پنهنجي تخليقي ۽ جدت پسند ڪاروبارن،<ref>{{Cite web|title=The Global Creativity Index 2011 |url=http://martinprosperity.org/media/GCI%20Report%20Sep%202011.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140930054555/http://martinprosperity.org/media/GCI%20Report%20Sep%202011.pdf|archive-date=30 September 2014|access-date=26 November 2014|publisher=Martin Prosperity Institute}}</ref> مقابلي واري زرعي شعبي،<ref>{{Cite web|last1=Aksoy|first1=M. Ataman|last2=Ng|first2=Francis|title=The Evolution of Agricultural Trade Flows|url=https://openknowledge.worldbank.org/bitstream/handle/10986/3793/WPS5308.pdf?sequence=1|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141129120448/https://openknowledge.worldbank.org/bitstream/handle/10986/3793/WPS5308.pdf?sequence=1|archive-date=29 November 2014|access-date=25 November 2014|publisher=[[The World Bank]]}}</ref> ۽ پنهنجي اثرائتي ۽ اعليٰ معيار واري موٽر گاڏين، مشينري، خوراڪ، ڊزائن ۽ فيشن جي صنعتن لاءِ مشهور آهي.<ref>{{Cite web|title=Automotive Market Sector Profile – Italy|url=http://www.enterprisecanadanetwork.ca/_uploads/resources/Automotive-Market-Sector-Profile-Italy.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20141205163959/http://www.enterprisecanadanetwork.ca/_uploads/resources/Automotive-Market-Sector-Profile-Italy.pdf|archive-date=5 December 2014|access-date=26 November 2014|publisher=[[Trade Commissioner Service|The Canadian Trade Commissioner Service]]}}; {{Cite web|title=Data & Trends of the European Food and Drink Industry 2013–2014 |url=http://www.fooddrinkeurope.eu/uploads/publications_documents/Data__Trends_of_the_European_Food_and_Drink_Industry_2013-2014.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20141206010318/http://www.fooddrinkeurope.eu/uploads/publications_documents/Data__Trends_of_the_European_Food_and_Drink_Industry_2013-2014.pdf|archive-date=6 December 2014|access-date=26 November 2014|publisher=[[FoodDrinkEurope]]}}; {{Cite news|date=10 January 2014|title=Italy fashion industry back to growth in 2014 |url=http://uk.reuters.com/article/uk-italy-fashion-growth-idUKBREA0912220140110|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20141205114140/http://uk.reuters.com/article/2014/01/10/uk-italy-fashion-growth-idUKBREA0912220140110|archive-date=5 December 2014|access-date=26 November 2014|work=Reuters}}</ref> [[File:Milan skyline skyscrapers of Porta Nuova business district.jpg|thumb|[[ميلان]] اٽلي جو معاشي گاديءَ جو هنڌ آهي<ref>{{Cite web|date=18 May 2018|title=Milan, Italy's Industrial and Financial Capital|url=https://www.prologis.it/en/industrial-logistics-warehouse-space/europe/italy/milan-italys-industrial-and-financial-capital|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220707141649/https://www.prologis.it/en/industrial-logistics-warehouse-space/europe/italy/milan-italys-industrial-and-financial-capital|archive-date=7 July 2022|access-date=27 May 2022}}</ref> ۽ هڪ عالمي [[مالي مرڪز]] ۽ [[فيشن گاديءَ جو هنڌ]] آهي.]] [[File:Siena, Piazza Salimbeni (Bank Monte dei Paschi di Siena) (38588876202).jpg|thumb|[[بانڪا مونٽي دي پاسڪي دي سيئنا]]، جيڪا 1472ع ۾ قائم ٿي، دنيا جي [[قديم ترين بئنڪن جي فهرست|سڀ کان قديم يا ٻئي نمبر تي قديم بئنڪ آهي جيڪا مسلسل ڪم ڪري رهي آهي]].]] [[File:The Eni building, Quartiere XXXII Europa, Roma, Lazio, Italy - panoramio.jpg|thumb|[[ايني]] کي دنيا جي تيل ۽ گئس جي [[سپرميجرز]] مان هڪ سمجھيو ويندو آهي.<ref>{{Cite web|url=https://www.globalwitness.org/en/campaigns/oil-gas-and-mining/spotlight-sharpens/|title=The spotlight sharpens: Eni and corruption in Republic of Congo's oil sector|website=Global Witness|access-date=27 April 2020|archive-date=25 July 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20230725204616/https://www.globalwitness.org/en/campaigns/oil-gas-and-mining/spotlight-sharpens/|url-status=dead}}</ref>]] اٽلي دنيا جو [[پيداوار جي پيداوار موجب ملڪن جي فهرست|اٺون وڏو پيداواري ملڪ]] ۽ يورپ ۾ ٻيو وڏو ملڪ آهي،<ref>"[http://databank.worldbank.org/data/reports.aspx?source=2&series=NV.IND.MANF.KD&country= Manufacturing, value added (current US$)] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20171010152014/http://databank.worldbank.org/data/reports.aspx?source=2&series=NV.IND.MANF.KD&country=|date=10 October 2017}}". Retrieved 17 May 2017.</ref> جنهن جي خاصيت اها آهي ته ساڳي ماپ واري ٻين معيشتن جي ڀيٽ ۾ ان ۾ ملٽي نيشنل ڪارپوريشنون گهٽ آهن ۽ ڪيترائي متحرڪ [[ننڍا ۽ وچولي درجي جا ڪاروبار|ننڍا ۽ وچولي درجي جا ڪاروبار]] موجود آهن، جيڪي صنعتي ضلعن ۾ گڏ ٿيل آهن ۽ اطالوي صنعت جي ريڙهه جي هڏي آهن. ان سان هڪ اهڙو پيداوار وارو شعبو پيدا ٿيو آهي، جيڪو اڪثر نچ مارڪيٽن ۽ عياشي شين جي برآمد تي ڌيان ڏئي ٿو. جيتوڻيڪ اهو مقدار جي لحاظ کان مقابلي ۾ گهٽ صلاحيت رکي ٿو، پر اعليٰ معيار جي شين وسيلي انهن ايشيائي معيشتن سان مقابلو ڪري سگهي ٿو، جتي مزدوريءَ جو خرچ گهٽ آهي.<ref>{{Cite news|date=19 May 2005|title=Knowledge Economy Forum 2008: Innovative Small And Medium Enterprises Are Key To Europe & Central Asian Growth |url=http://web.worldbank.org/WBSITE/EXTERNAL/COUNTRIES/ECAEXT/0,,contentMDK:21808326~menuPK:258604~pagePK:2865106~piPK:2865128~theSitePK:258599,00.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20080623065619/http://web.worldbank.org/WBSITE/EXTERNAL/COUNTRIES/ECAEXT/0,,contentMDK:21808326~menuPK:258604~pagePK:2865106~piPK:2865128~theSitePK:258599,00.html|archive-date=23 June 2008|access-date=17 June 2008|publisher=The World Bank}}</ref> اٽلي 2023ع ۾ دنيا جو [[برآمدات موجب ملڪن جي فهرست|9هين وڏو برآمد ڪندڙ]] ملڪ هو. [[اٽلي جي وڏن واپاري ڀائيوارن جي فهرست|ان جا ويجها واپاري لاڳاپا]] ٻين يورپي يونين ملڪن سان آهن، ۽ 2019ع ۾ ان جا سڀ کان وڏا برآمدي ڀائيوار جرمني (12%)، فرانس (11%) ۽ آمريڪا (10%) هئا.<ref name="cia.gov">{{Cite web|title=The World Factbook|url=https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210701235642/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy|archive-date=1 July 2021|access-date=28 May 2021|publisher=Central Intelligence Agency}}</ref> [[اطالوي موٽر گاڏين جي صنعت]] ملڪ جي پيداواري شعبي جو اهم حصو آهي، جنهن ۾ 2015ع ۾ 144,000 کان وڌيڪ ڪمپنيون ۽ لڳ ڀڳ 485,000 ملازم هئا،<ref>{{Cite web|title=Auto: settore da 144mila imprese in Italia e 117 mld fatturato|url=http://www.adnkronos.com/soldi/economia/2015/09/23/auto-settore-mila-imprese-italia-mld-fatturato_WooBmrBqxgxO7mOvIRXUBI.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150925121926/http://www.adnkronos.com/soldi/economia/2015/09/23/auto-settore-mila-imprese-italia-mld-fatturato_WooBmrBqxgxO7mOvIRXUBI.html|archive-date=25 September 2015|access-date=23 September 2015|website=adnkronos.com}}</ref> ۽ اها GDP ۾ 9% حصو وجهي ٿي.<ref>{{Cite web|title=Country Profiles – Italy|url=http://acea.thisconnect.com/index.php/country_profiles/detail/italy|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20080211190839/http://acea.thisconnect.com/index.php/country_profiles/detail/italy|archive-date=11 February 2008|access-date=9 February 2008|website=acea.thisconnect.com}}</ref><ref>{{Cite web|title=Global Auto Market 2021. General Motors Is The Only Group To Report Double-digit Losses |url=https://www.focus2move.com/world-car-group-ranking|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210701010705/https://www.focus2move.com/world-car-group-ranking|archive-date=1 July 2021|access-date=27 May 2022}}</ref> ملڪ وٽ گاڏين جو وڏو سلسلو آهي، [[ماس مارڪيٽ]] تي ڌيان ڏيندڙ برانڊن جهڙوڪ [[فيات]]، [[پريميئم پيداوار|پريميئم]] برانڊن جهڙوڪ [[الفا روميو]] ۽ [[مازيراتي]] کان وٺي عياشي [[سپر ڪارز]] جهڙوڪ [[پاگاني (ڪمپني)|پاگاني]]، [[لامبورگيني]] ۽ [[فيراري]] تائين. [[بانڪا مونٽي دي پاسڪي دي سيئنا]]، تعريف تي دارومدار رکندي، دنيا جي سڀ کان قديم يا ٻئي نمبر تي قديم بئنڪ آهي جيڪا مسلسل ڪم ڪري رهي آهي، ۽ اٽلي جي چوٿين وڏي تجارتي ۽ ريٽيل بئنڪ آهي.<ref>{{Cite news|date=26 October 2017|title=Italy's fourth-biggest bank returns to the stockmarket|url=https://www.economist.com/news/finance-and-economics/21730672-shares-bailed-out-bank-start-trading-again-italys-fourth-biggest-bank|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20180215112321/https://www.economist.com/news/finance-and-economics/21730672-shares-bailed-out-bank-start-trading-again-italys-fourth-biggest-bank|archive-date=15 February 2018|access-date=26 October 2021|newspaper=[[The Economist]]}}</ref> اٽلي وٽ مضبوط [[ڪوآپريٽو]] شعبو آهي، جنهن ۾ يورپي يونين اندر آباديءَ جو سڀ کان وڏو حصو (4.5%) ڪوآپريٽو ۾ ملازم آهي.<ref>{{Cite web|date=April 2016|title=The Power of Cooperation – Cooperatives Europe key statistics 2015 |url=https://coopseurope.coop/sites/default/files/The%20power%20of%20Cooperation%20-%20Cooperatives%20Europe%20key%20statistics%202015.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20201112034412/https://coopseurope.coop/sites/default/files/The%20power%20of%20Cooperation%20-%20Cooperatives%20Europe%20key%20statistics%202015.pdf|archive-date=12 November 2020|access-date=28 May 2021|website=[[Cooperatives Europe]]}}</ref> [[وال ڊي آڪري تيل جو ميدان|وال ڊي آڪري]] علائقو، بازيليڪاتا، يورپ جو سڀ کان وڏو [[آن شور (هائيڊروڪاربنز)|آن شور]] [[هائيڊروڪاربن ميدان]] رکي ٿو.<ref>{{Cite web|title=In Val d'Agri with Upstream activities|url=https://www.eni.com/en-IT/operations/italy-val-agri-upstream-activities.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20220516034214/https://www.eni.com/en-IT/operations/italy-val-agri-upstream-activities.html|archive-date=16 May 2022|access-date=3 February 2021|publisher=[[Eni]]}}</ref> معتدل قدرتي گئس جا ذخيرا، خاص طور تي [[پو ماٿري]] ۽ ايڊرياٽڪ سمنڊ جي هيٺان آف شور علائقن ۾، دريافت ڪيا ويا آهن ۽ اهي ملڪ جو سڀ کان اهم معدني وسيلو آهن. اٽلي دنيا ۾ [[پومس]]، [[پوزولانا]] ۽ [[فيلڊسپار]] جي اهم پيدا ڪندڙن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite encyclopedia|title=Italy, the economy: Resources and power|encyclopedia=[[Encyclopædia Britannica]]|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297474/Italy/26994/Forestry#toc26986|access-date=9 February 2015|date=3 February 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20150209194536/http://www.britannica.com/EBchecked/topic/297474/Italy/26994/Forestry#toc26986|archive-date=9 February 2015|url-status=live}}</ref> ٻيو قابل ذڪر وسيلو سنگ مرمر آهي، خاص طور تي ٽسڪني مان نڪرندڙ مشهور اڇو [[ڪارارا سنگ مرمر]]. اٽلي هڪ مالي اتحاد، يعني يورو زون، جو حصو آهي، جيڪو لڳ ڀڳ 330 ملين شهرين جي نمائندگي ڪري ٿو، ۽ [[يورپي واحد مارڪيٽ]] جو پڻ حصو آهي، جيڪا 500 ملين کان وڌيڪ صارفين جي نمائندگي ڪري ٿي. ڪيترين ئي ملڪي تجارتي پاليسين جو تعين يورپي يونين جي ميمبر ملڪن جي معاهدن ۽ يورپي يونين جي قانون سازي ذريعي ٿيندو آهي. اٽلي 2002ع ۾ گڏيل يورپي ڪرنسي، [[يورو]]، اختيار ڪئي.<ref>{{Cite news|last=Andrews|first=Edmund L.|date=1 January 2002|title=Germans Say Goodbye to the Mark, a Symbol of Strength and Unity|url=https://www.nytimes.com/2002/01/01/world/germans-say-goodbye-to-the-mark-a-symbol-of-strength-and-unity.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110501031330/http://www.nytimes.com/2002/01/01/world/germans-say-goodbye-to-the-mark-a-symbol-of-strength-and-unity.html|archive-date=1 May 2011|access-date=18 March 2011|work=The New York Times}}; {{Cite news|last=Taylor Martin|first=Susan|date=28 December 1998|title=On Jan.{{spaces}}1, out of many arises one Euro|work=[[St. Petersburg Times]]|page=National, 1.A}}</ref> ان جي مالياتي پاليسي [[يورپي مرڪزي بئنڪ]] طرفان مقرر ڪئي ويندي آهي. اٽلي [[2008ع جو مالي بحران|2008ع جي مالي بحران]] کان متاثر ٿيو، جنهن ڍانچائي مسئلن کي وڌيڪ سنگين بڻايو.<ref>{{Cite web|last=Orsi|first=Roberto|date=23 April 2013|title=The Quiet Collapse of the Italian Economy|work=Euro Crisis in the Press |url=http://blogs.lse.ac.uk/eurocrisispress/2013/04/23/the-quiet-collapse-of-the-italian-economy|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141119075748/http://blogs.lse.ac.uk/eurocrisispress/2013/04/23/the-quiet-collapse-of-the-italian-economy|archive-date=19 November 2014|access-date=24 November 2014|publisher=[[The London School of Economics]]}}</ref> 1950ع واري ڏهاڪي کان 1970ع واري ڏهاڪي جي شروعات تائين هر سال GDP جي 5–6% مضبوط واڌ کان پوءِ،<ref>{{Cite book|last=Nicholas Crafts, Gianni Toniolo|title=Economic growth in Europe since 1945 |publisher=Cambridge University Press|year=1996|isbn=978-0-5214-9627-8|page=428}}</ref> ۽ 1980ع ۽ 1990ع واري ڏهاڪن ۾ تدريجي سستي کان پوءِ، ملڪ 2000ع واري ڏهاڪي ۾ جمود جو شڪار ٿيو.<ref>{{Cite web|last=Balcerowicz|first=Leszek|title=Economic Growth in the European Union|url=http://www.lisboncouncil.net/growth/documents/LISBON_COUNCIL_Economic_Growth_in_the_EU%20(1).pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140714205108/http://www.lisboncouncil.net/growth/documents/LISBON_COUNCIL_Economic_Growth_in_the_EU%20(1).pdf|archive-date=14 July 2014|access-date=8 October 2014|publisher=The Lisbon Council}}; {{Cite news|title="Secular stagnation" in graphics|url=https://www.economist.com/blogs/graphicdetail/2014/11/secular-stagnation-graphics|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141123234145/http://www.economist.com/blogs/graphicdetail/2014/11/secular-stagnation-graphics|archive-date=23 November 2014|access-date=24 November 2014|newspaper=The Economist}}</ref> وڏي سرڪاري خرچ سان واڌ بحال ڪرڻ لاءِ سياسي ڪوششن [[عوامي قرض]] ۾ شديد واڌ پيدا ڪئي، جيڪو 2017ع ۾ GDP جي 132% کان وڌيڪ هو؛<ref>{{Cite web|date=15 May 2018|title=Debito pubblico oltre 2.300 miliardi e all'estero non lo comprano|url=https://www.investireoggi.it/economia/debito-pubblico-oltre-2-300-miliardi-e-litalia-e-sulla-strada-dellautarchia-finanziaria|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20200221072720/https://www.investireoggi.it/economia/debito-pubblico-oltre-2-300-miliardi-e-litalia-e-sulla-strada-dellautarchia-finanziaria|archive-date=21 February 2020|access-date=1 June 2018}}</ref> اهو يورپي يونين ۾ يونان کان پوءِ ٻيو سڀ کان وڏو هو.<ref>{{Cite web|title=Government debt increased to 93.9% of GDP in euro area and to 88.0% in EU28|url=http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_PUBLIC/2-22072014-AP/EN/2-22072014-AP-EN.PDF|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141021162159/http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_PUBLIC/2-22072014-AP/EN/2-22072014-AP-EN.PDF|archive-date=21 October 2014|access-date=24 November 2014|publisher=[[Eurostat]]}}</ref> [[اطالوي سرڪاري قرض|اطالوي عوامي قرض]] جو سڀ کان وڏو حصو قومي ادارن ۽ ماڻهن وٽ آهي، جيڪو اٽلي ۽ يونان جي وچ ۾ هڪ اهم فرق آهي،<ref>{{Cite web|date=18 May 2010|title=Could Italy Be Better Off than its Peers?|url=https://www.cnbc.com/2010/05/18/could-italy-be-better-off-than-its-peers.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110430030613/http://www.cnbc.com/id/37207942/Could_Italy_Be_Better_Off_than_its_Peers|archive-date=30 April 2011|access-date=30 May 2011|publisher=CNBC}}</ref> ۽ [[گهريلو قرض]] جي سطح او اي سي ڊي جي اوسط کان گهڻي گهٽ آهي.<ref>{{Cite web|title=Household debt and the OECD's surveillance of member states|url=http://www.nationalbanken.dk/da/om_nationalbanken/oekonomisk_forskning/Documents/4_Household%20debt%20and%20the%20OECD's%20surveillance%20of%20member%20states%20by%20Christophe%20Andr%C3%A9.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20150109041518/http://www.nationalbanken.dk/da/om_nationalbanken/oekonomisk_forskning/Documents/4_Household%20debt%20and%20the%20OECD%27s%20surveillance%20of%20member%20states%20by%20Christophe%20Andr%C3%A9.pdf|archive-date=9 January 2015|access-date=26 November 2014|publisher=[[OECD]] Economics Department}}</ref> [[ڏکڻ وارو سوال|وڏي اتر–ڏکڻ ورهاست]] سماجي-معاشي ڪمزوريءَ جو هڪ اهم عنصر آهي؛<ref>{{Cite news|title=Oh for a new risorgimento|url=https://www.economist.com/special-report/2011/06/11/oh-for-a-new-risorgimento|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141024163715/http://www.economist.com/node/18780831|archive-date=24 October 2014|access-date=24 November 2014|newspaper=The Economist}}</ref> اتر ۽ ڏکڻ وارن علائقن ۽ ميونسپلٽين جي سرڪاري آمدنيءَ ۾ تمام وڏو فرق آهي.<ref>{{Cite web|title=Comune per Comune, ecco la mappa navigabile dei redditi dichiarati in Italia|url=http://www.lastampa.it/economia/speciali/redditi-italia|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20150405032750/http://www.lastampa.it/economia/speciali/redditi-italia|archive-date=5 April 2015|access-date=4 April 2015|website=lastampa.it}}</ref> سڀ کان امير صوبو، [[آلٽو آديجي-ڏکڻ ٽائرول]]، في فرد قومي GDP جو 152% ڪمائي ٿو، جڏهن ته سڀ کان غريب علائقو، ڪلابريا، 61% ڪمائي ٿو.<ref>{{Cite web|title=GDP per capita at regional level|url=https://www.istat.it/it/files/2016/12/Conti-regionali_2015.pdf?title=Conti+economici+territoriali+-+12%2Fdic%2F2016+-+Testo+integrale+e+nota+metodologica.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20171026054135/https://www.istat.it/it/files/2016/12/Conti-regionali_2015.pdf?title=Conti+economici+territoriali+-+12%2Fdic%2F2016+-+Testo+integrale+e+nota+metodologica.pdf|archive-date=26 October 2017|access-date=25 October 2017|publisher=[[Istat]]}}</ref> بيروزگاريءَ جي شرح (11%) يورو زون جي اوسط کان مٿي آهي،<ref>{{Cite web|title=Euro area unemployment rate at 11%|url=http://ec.europa.eu/eurostat/documents/2995521/8121455/3-31072017-AP-EN.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170731232352/http://ec.europa.eu/eurostat/documents/2995521/8121455/3-31072017-AP-EN.pdf|archive-date=31 July 2017|access-date=26 October 2017|publisher=[[Eurostat]]}}</ref> پر جدا جدا انگن موجب اها اتر ۾ 7% ۽ ڏکڻ ۾ 19% آهي.<ref>{{Cite web|last=Istat|author-link=National Institute of Statistics (Italy)|title=Employment and unemployment: second quarter 2017 |url=http://www.istat.it/it/files/2017/09/Mercato-del-lavoro-II-trim-2017.pdf?title=Il+mercato+del+lavoro+-+12%2Fset%2F2017+-+Testo+integrale+e+nota+metodologica.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20171026054033/http://www.istat.it/it/files/2017/09/Mercato-del-lavoro-II-trim-2017.pdf?title=Il+mercato+del+lavoro+-+12%2Fset%2F2017+-+Testo+integrale+e+nota+metodologica.pdf|archive-date=26 October 2017|access-date=26 October 2017}}</ref> [[درمياني آمدني|درمياني قابلِ خرچ آمدني]] 2021ع ۾ هر سال $27,949 هئي ([[قوت خريد جي برابري|PPP]]).<ref name="y148">{{cite book | author=OECD | title=Society at a Glance 2024: OECD Social Indicators, Figure 4.1 Median income varies by a factor eight across OECD countries | publisher=OECD | date=20 June 2024 | url=https://www.oecd.org/en/publications/2024/06/society-at-a-glance-2024_08001b73/full-report/component-12.html#indicator-d1e8404-8cd0a55a48 | page=}}</ref> [[اٽلي ۾ نوجوانن جي بيروزگاري|نوجوانن جي بيروزگاريءَ جي شرح]] (2018ع ۾ 32%) انتهائي بلند آهي. === زراعت === {{Main|اٽلي ۾ زراعت}} [[File:Vineyards in Piemonte, Italy.jpg|thumb|[[پيڊمونٽ جو انگورن وارو منظر: لانگهي-روئيرو ۽ مونفيراتو|لانگهي ۽ مونفيرات، پيڊمونٽ ۾ انگورن جا باغ]]. اٽلي دنيا جو [[شراب پيدا ڪندڙ ملڪن جي فهرست|سڀ کان وڏو شراب پيدا ڪندڙ ملڪ]] آهي، ۽ ان وٽ مقامي [[انگور جي ول|انگورن جي ولين]] جو سڀ کان وسيع قسم آهي.<ref>{{Cite web|date=25 November 2018|title=L'Italia è il maggiore produttore di vino|url=http://www.inumeridelvino.it/2018/11/la-produzione-di-vino-nel-mondo-2018-prima-stima-oiv.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211111224545/http://www.inumeridelvino.it/2018/11/la-produzione-di-vino-nel-mondo-2018-prima-stima-oiv.html|archive-date=11 November 2021|access-date=11 November 2021|language=it}}; {{Cite web|date=3 June 2017|title=L'Italia è il paese con più vitigni autoctoni al mondo|url=https://giornalevinocibo.com/2017/06/03/italia-prima-assoluta-per-vitgni-autoctoni-ecco-i-dati-dei-vari-stati|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211101044918/https://giornalevinocibo.com/2017/06/03/italia-prima-assoluta-per-vitgni-autoctoni-ecco-i-dati-dei-vari-stati|archive-date=1 November 2021|access-date=11 November 2021|language=it}}</ref>]] آخري زرعي مردم شماري موجب، 2010ع ۾ 1.6&nbsp;ملين فارم هئا (2000ع کان −32%)، جيڪي {{Convert|12700000|ha|0|abbr=on|disp=or}} تي پکڙيل هئا (انهن مان 63% ڏکڻ اٽلي ۾ آهن).<ref name="agrocensus">{{Cite web|date=24 October 2010|title=Censimento Agricoltura 2010|url=http://dati-censimentoagricoltura.istat.it/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150213021626/http://dati-censimentoagricoltura.istat.it/|archive-date=13 February 2015|access-date=11 February 2015|publisher=[[National Institute of Statistics (Italy)|ISTAT]]}}</ref> 99% خاندانن طرفان هلندڙ ۽ ننڍا آهن، جن جو سراسري پکيڙ صرف {{Convert|8|ha|0|abbr=on}} آهي.<ref name="agrocensus"/> زرعي استعمال واري زمين مان، اناج جا کيت 31%، [[زيتون]] جا باغ 8%، [[انگورن جا باغ]] 5%، [[کٽا ميوا]] جا باغ 4%، [[شگر بيٽ]] 2%، ۽ باغباني 2% تي مشتمل آهن. باقي زمين گهڻو ڪري چراگاهن (26%) ۽ چارا اناج (12%) لاءِ مخصوص آهي.<ref name="agrocensus"/> اٽلي دنيا جو [[شراب پيدا ڪندڙ ملڪن جي فهرست|سڀ کان وڏو شراب پيدا ڪندڙ ملڪ]] آهي،<ref>{{Cite web|year=2010|title=OIV report on the State of the vitiviniculture world market|url=http://news.reseau-concept.net/images/oiv_es/Client/DIAPORAMA_STATISTIQUES_Tbilissi_2010_EN.ppt|archive-url=https://web.archive.org/web/20110728145648/http://news.reseau-concept.net/images/oiv_es/Client/DIAPORAMA_STATISTIQUES_Tbilissi_2010_EN.ppt|archive-date=28 July 2011|website=news.reseau-concept.net|publisher=Réseau-CONCEPT|format=PowerPoint presentation}}</ref><ref>{{Cite news |last=Pisa |first=Nick |date=12 June 2011 |title=Italy overtakes France to become world's largest wine producer |url=https://www.telegraph.co.uk/foodanddrink/wine/8571222/Italy-overtakes-France-to-become-worlds-largest-wine-producer.html |url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20110903021833/http://www.telegraph.co.uk/foodanddrink/wine/8571222/Italy-overtakes-France-to-become-worlds-largest-wine-producer.html |archive-date=3 September 2011 |access-date=17 August 2011 |work=The Telegraph}}</ref> ۽ [[زيتون جو تيل]]، ميون (صوف، زيتون، انگور، نارنگيون، ليمون، ناسپاتيون، خوبانيون، هيزل نٽ، آڙون، چيريون، آلوبخارا، اسٽرابيريون ۽ ڪيئي فروٽ) ۽ ڀاڄين (خاص طور تي آرٽچوڪ ۽ ٽماٽا) جو اهم پيدا ڪندڙ آهي. سڀ کان مشهور [[اطالوي شراب]] [[ٽسڪني (شراب)|ٽسڪن]] [[ڪيانتي]] ۽ [[پيڊمونٽ (شراب)|پيڊمونٽي]] [[بارولو]] آهن. ٻيا مشهور شراب [[بارباريسڪو]]، [[باربيرا ڊي آستي]]، [[برونيلو دي مونتالچينو]]، [[فراسڪاتي DOC|فراسڪاتي]]، [[مونٽي پلچانو دابروزو]]، [[موريلينو دي اسڪانسانو]]، ۽ چمڪندڙ شراب [[فرانچياڪورتا DOCG|فرانچياڪورتا]] ۽ [[پروسيڪو]] آهن. معياري شيون جن ۾ اٽلي خاص مهارت رکي ٿو، خاص طور شراب ۽ [[اطالوي DOP پنيرن جي فهرست|علائقائي پنير]]، اڪثر معيار جي ضمانت وارن ليبلن [[Denominazione di origine controllata|DOC/DOP]] هيٺ محفوظ ڪيون وينديون آهن. هي [[يورپي يونين ۾ جاگرافيائي اشارا ۽ روايتي خاصيتون|جاگرافيائي اشاري وارو سرٽيفڪيٽ]]، جيڪو يورپي يونين طرفان منظور ٿيل آهي، [[نقلي شين]] سان مونجهاري کان بچڻ لاءِ اهم سمجھيو ويندو آهي. == آمدرفت == {{Main|اٽلي ۾ آمدرفت}} {{See also|اٽلي ۾ ريلوي اسٽيشنون}} [[File:A8-A26 Besnate.jpg|thumb|آٽوسترادا ديئي لاگي ('ڍنڍن واري موٽر وي'؛ [[آٽوسترادا A8 (اٽلي)|A8]] ۽ [[آٽوسترادا A9 (اٽلي)|A9]] جو حصو)، دنيا ۾ ٺهيل پهرين موٽر وي<ref name="independent"/>]] {{Anchor|Infrastructure}}اٽلي پهريون ملڪ هو جنهن موٽر ويون، ''[[آٽوسترادي]]''، ٺاهيون، جيڪي تيز ٽرئفڪ ۽ موٽر گاڏين لاءِ مخصوص هيون.<ref name="independent">{{Cite news|last=Lenarduzzi|first=Thea|date=30 January 2016|title=The motorway that built Italy: Piero Puricelli's masterpiece|url=http://www.independent.co.uk/travel/europe/the-worlds-first-motorway-piero-puricellis-masterpiece-is-the-focus-of-an-unlikely-pilgrimage-a6840816.html|url-status=live|archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20220526/http://www.independent.co.uk/travel/europe/the-worlds-first-motorway-piero-puricellis-masterpiece-is-the-focus-of-an-unlikely-pilgrimage-a6840816.html|archive-date=26 May 2022|access-date=12 May 2022|work=[[The Independent]]}}</ref> 2002ع ۾ اٽلي ۾ استعمال لائق [[اٽلي ۾ رستا|رستن]] جي ڊيگهه {{Convert|668721|km|mi|abbr=on}} هئي، جنهن ۾ {{Convert|6487|km|mi|abbr=on}} موٽر ويون شامل هيون، جيڪي رياست جي ملڪيت هيون پر [[اٽلانٽيا (ڪمپني)|اٽلانٽيا]] طرفان خانگي طور هلائي وينديون هيون. 2005ع ۾، لڳ ڀڳ 34,667,000 ڪارون (هر 1,000 ماڻهن تي 590) ۽ 4,015,000 مال بردار گاڏيون هن نيٽ ورڪ تي هلنديون هيون.<ref name="European Commission">{{Cite web|last=European Commission|author-link=European Commission|title=Panorama of Transport|url=http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_OFFPUB/KS-DA-07-001/EN/KS-DA-07-001-EN.PDF|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20090407142402/http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_OFFPUB/KS-DA-07-001/EN/KS-DA-07-001-EN.PDF|archive-date=7 April 2009|access-date=3 May 2009}}</ref> [[File:Etr500.JPG|thumb|[[ETR 500]] ريل گاڏي [[فلورنس–روم تيز رفتار ريلوي|فلورنس–روم تيز رفتار لائين]] تي، جيڪا يورپ ۾ ٺهيل پهرين تيز رفتار ريلوي هئي<ref>{{Cite web|title=Special report: A European high-speed rail network|url=https://op.europa.eu/webpub/eca/special-reports/high-speed-rail-19-2018/en/|access-date=22 July 2023|website=op.europa.eu|language=en-GB|archive-date=17 March 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240317233927/https://op.europa.eu/webpub/eca/special-reports/high-speed-rail-19-2018/en/|url-status=live}}</ref>]] [[اٽلي ۾ ريل آمدرفت|ريلوي نيٽ ورڪ]]، جيڪو رياست جي ملڪيت آهي ۽ [[فيروويه ديلو ستاتو|ريتي فيرووياريا ايتاليانا]] (FSI) طرفان هلائجي ٿو، 2024ع ۾ ڪل {{Convert|16879|km|mi|abbr=on}} هو، جنهن مان {{Convert|12277|km|0|abbr=on}} بجليءَ سان هلندڙ هو،<ref>{{Cite web |title=The network today |url=https://www.rfi.it/en/Network/The-network-today.html |access-date=29 September 2025 |website=[[Rete Ferroviaria Italiana]] |publisher=}}</ref> ۽ جنهن تي 4,802 لوڪوموٽو ۽ ريل ڪارون هلن ٿيون. تيز رفتار ريلن جو مکيه عوامي آپريٽر [[ترينيتاليا]] آهي، جيڪو FSI جو حصو آهي. تيز رفتار ريلون ٽن قسمن ۾ آهن: [[فريچياروسا]] ('ڳاڙهو تير') ريلون مخصوص تيز رفتار پٽڙين تي وڌ ۾ وڌ 300{{spaces}}km/h جي رفتار سان هلن ٿيون؛ [[فريچيارجينتو]] ('چانديءَ جو تير') تيز رفتار ۽ مکيه پٽڙين تي وڌ ۾ وڌ 250{{spaces}}km/h سان هلن ٿيون؛ ۽ [[فريچيابيانڪا]] ('اڇو تير') علائقائي تيز رفتار لائينن تي وڌ ۾ وڌ 200{{spaces}}km/h سان هلن ٿيون. اٽلي وٽ پاڙيسري ملڪن سان الپائن جبلن مٿان 11 ريل سرحدي گذرگاهون آهن. هوائي آمدرفت استعمال ڪندڙ مسافرن جي تعداد موجب اٽلي يورپ ۾ پنجين نمبر تي آهي، 2011ع ۾ لڳ ڀڳ 148 ملين مسافرن، يعني يورپ جي ڪل جو تقريباً 10%، سان.<ref>{{Cite web|date=7 January 2013|title=Trasporto aereo in Italia (PDF)|url=http://www.istat.it/it/archivio/78802|access-date=5 August 2013|publisher=ISTAT|archive-date=13 January 2013|archive-url=https://web.archive.org/web/20130113035254/http://www.istat.it/it/archivio/78802|url-status=live}}</ref> 2022ع ۾ 45 شهري هوائي اڏا هئا، جن ۾ [[ميلان مالپينسا ايئرپورٽ]] ۽ [[روم فيوميچينو ايئرپورٽ]] جا مرڪز شامل هئا.<ref>{{Cite web|title=Aeroporti in Italia: quanti sono? Elenco per regione|url=https://gliaeroporti.it/|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20221117184416/https://gliaeroporti.it/|archive-date=17 November 2022|access-date=17 November 2022|language=it}}</ref> 2021ع کان، اٽلي جو قومي هوائي جهاز بردار [[ITA ايئرويز]] آهي، جنهن [[اليتاليا]] جي جاءِ ورتي.<ref>{{Cite news|last=Buckley|first=Julia|date=18 October 2021|title=Italy reveals its new national airline|url=https://edition.cnn.com/travel/article/ita-airways-launch/index.html|access-date=18 October 2021|publisher=CNN|archive-date=18 October 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20211018100255/https://edition.cnn.com/travel/article/ita-airways-launch/index.html|url-status=live}}; {{Cite news|last=Villamizar|first=Helwing|date=15 October 2021|title=Italian Flag Carrier ITA Airways Is Born|url=https://airwaysmag.com/airlines/ita-airways-is-born|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20211016100028/https://airwaysmag.com/airlines/ita-airways-is-born|archive-date=16 October 2021|access-date=18 October 2021|work=Airways Magazine}}</ref> 2004ع ۾ 43 وڏا سامونڊي بندرگاهه هئا، جن ۾ [[جينوا]] شامل آهي، جيڪو ملڪ جو سڀ کان وڏو ۽ بحر روم ۾ ٻيو وڏو بندرگاهه آهي. 2005ع ۾ اٽلي وٽ لڳ ڀڳ 389,000 يونٽن تي مشتمل شهري هوائي ٻيڙو ۽ 581 جهازن تي مشتمل واپاري ٻيڙو هو.<ref name="European Commission"/> قومي اندروني آبي رستن جي نيٽ ورڪ جي ڊيگهه 2012ع ۾ تجارتي آمدرفت لاءِ {{Convert|2400|km|0|abbr=on}} هئي.<ref name="cia.gov"/> اتر اطالوي بندرگاهه، جهڙوڪ ٽريئستي جو گہرے پاڻي وارو بندرگاهه، جنهن جون وچ ۽ اوڀر يورپ سان وسيع ريلوي ڳنڍڻيون آهن، سبسڊين ۽ اهم پرڏيهي سيڙپڪاريءَ جو مرڪز آهن.<ref>Marcus Hernig: Die Renaissance der Seidenstraße (2018) pp 112.; Bernhard Simon: Can The New Silk Road Compete with the Maritime Silk Road? in The Maritime Executive, 1 January 2020.; Chazizam, M. (2018). The Chinese Maritime Silk Road Initiative: The Role of the Mediterranean. Mediterranean Quarterly, 29(2), 54–69.; Guido Santevecchi: Di Maio e la Via della Seta: «Faremo i conti nel 2020», siglato accordo su Trieste in Corriere della Sera: 5. November 2019.; Linda Vierecke, Elisabetta Galla "Triest und die neue Seidenstraße" In: Deutsche Welle, 8 December 2020.; {{Cite web|title=HHLA PLT Italy starting on schedule |url=https://www.hellenicshippingnews.com/hhla-plt-italy-starting-on-schedule|website=hellenicshippingnews.com|access-date=11 January 2021|archive-date=11 January 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210111105059/https://www.hellenicshippingnews.com/hhla-plt-italy-starting-on-schedule/|url-status=live}}</ref> آگسٽ 2025ع ۾، رٿيل [[آبنائے ميسينا پل]] کي ميلوني حڪومت طرفان حتمي منظوري ڏني وئي، جنهن جي تعمير 2025ع جي سرءُ ۾ شروع ٿيڻ مقرر آهي. اهو [[ڪلابريا]] کي [[سسلي]] سان ڳنڍيندو جڏهن اهو 2032ع ۾ کلي ويندو، ۽ اهو [[سڀ کان ڊگهي معلق پلن جي فهرست|دنيا جي سڀ کان ڊگهي معلق پل]] بڻجي ويندو.<ref>{{cite web|title=Italy gives final go-ahead for landmark Sicily bridge project |url=https://www.reuters.com/world/europe/italy-gives-final-go-ahead-landmark-sicily-bridge-project-2025-08-06/ |website=reuters.com |date=6 August 2025 |access-date=6 August 2025}}</ref> == توانائي == {{Main|اٽلي ۾ توانائي}} {{Further|اٽلي ۾ قابل تجديد توانائي|اٽلي ۾ بجلي جو شعبو}} [[File:Pannelli solari Unicoop Tirreno.JPG|thumb|[[پيومبينو]]، ٽسڪني ۾ شمسي پينل. اٽلي دنيا جي قابل تجديد توانائي جي سڀ کان وڏن پيدا ڪندڙ ملڪن مان هڪ آهي.<ref name="legambiente2015">{{Cite web|date=18 May 2015|title=Il rapporto Comuni Rinnovabili 2015|url=http://www.comunirinnovabili.it/il-rapporto-comuni-rinnovabili-2015|access-date=13 March 2016|website=Comuni Rinnovabili|publisher=Legambiente|language=it|archive-date=14 March 2016|archive-url=https://web.archive.org/web/20160314011841/http://www.comunirinnovabili.it/il-rapporto-comuni-rinnovabili-2015/|url-status=live}}</ref>]] اٽلي دنيا جي [[قابل تجديد ذريعن مان بجلي پيداوار موجب ملڪن جي فهرست|قابل تجديد توانائي جي سڀ کان وڏن پيدا ڪندڙن]] مان هڪ بڻجي ويو آهي، جيڪو يورپي يونين ۾ ٻيو ۽ دنيا ۾ نائون نمبر رکي ٿو. [[اٽلي ۾ هوائي توانائي|هوائي توانائي]]، [[اٽلي ۾ پن بجلي|پن بجلي]] ۽ [[اٽلي ۾ ارضي حرارتي توانائي|ارضي حرارتي توانائي]] ملڪ ۾ [[اٽلي ۾ بجلي جو شعبو|بجلي]] جا اهم ذريعا آهن. [[اٽلي ۾ قابل تجديد توانائي|قابل تجديد ذريعا]] پيدا ٿيندڙ سموري بجلي جو 28% فراهم ڪن ٿا، جنهن ۾ صرف پن بجلي 13% تائين پهچي ٿي، ان کان پوءِ شمسي توانائي 6%، هوائي توانائي 4%، بائيو انرجي 3.5% ۽ ارضي حرارتي توانائي 1.6% آهي.<ref name="gse">{{Cite web|date=19 December 2013|title=Rapporto Statistico sugli Impianti a fonti rinnovabili|url=http://www.gse.it/it/Statistiche/RapportiStatistici/Pagine/default.aspx|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20171018022905/http://www.gse.it/it/Statistiche/RapportiStatistici/Pagine/default.aspx|archive-date=18 October 2017|access-date=11 February 2015|publisher=Gestore dei Servizi Energetici}}</ref> قومي طلب جو باقي حصو فوسل ٻارڻن (قدرتي گئس 38%، ڪوئلو 13%، تيل 8%) ۽ درآمدات مان پورو ٿئي ٿو.<ref name="gse"/> [[ايني]]، جيڪا 79 ملڪن ۾ ڪم ڪري ٿي، ست "[[بگ آئل]]" ڪمپنين مان هڪ ۽ دنيا جي سڀ کان وڏين صنعتي ڪمپنين مان هڪ آهي.<ref>{{Cite web|title=Summary for Eni SpA|url=https://finance.yahoo.com/q?s=E|access-date=1 July 2020|archive-date=4 June 2016|archive-url=https://web.archive.org/web/20160604184217/http://finance.yahoo.com/q?s=e|url-status=live}}</ref> [[اٽلي ۾ شمسي توانائي|شمسي توانائي]] جي پيداوار اڪيلي 2014ع ۾ بجلي جو 9% هئي، جنهن سان اٽلي دنيا ۾ شمسي توانائي جي سڀ کان وڏي حصيداري وارو ملڪ بڻيو.<ref name="legambiente2015"/> [[مونتالتو دي ڪاسترو فوٽو وولٽائڪ پاور اسٽيشن]]، جيڪا 2010ع ۾ مڪمل ٿي، اٽلي جي سڀ کان وڏي فوٽو وولٽائڪ (PV) بجلي گهر آهي.<ref>{{Cite web|title=The Italian Montalto di Castro and Rovigo PV plants|url=https://www.solarserver.com/solar-magazine/solar-energy-system-of-the-month/the-italian-montalto-di-castro-and-rovigo-pv-plants.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20180509012719/https://www.solarserver.com/solar-magazine/solar-energy-system-of-the-month/the-italian-montalto-di-castro-and-rovigo-pv-plants.html|archive-date=9 May 2018|access-date=8 May 2018|website=solarserver.com}}</ref> اٽلي پهريون ملڪ هو جنهن بجلي پيدا ڪرڻ لاءِ [[اٽلي ۾ ارضي حرارتي توانائي|ارضي حرارتي توانائي]] جو استعمال ڪيو.<ref>{{Cite web|year=2011|title=Inventario delle risorse geotermiche nazionali|url=http://unmig.sviluppoeconomico.gov.it/unmig/geotermia/inventario/inventario.asp|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110722034736/http://unmig.sviluppoeconomico.gov.it/unmig/geotermia/inventario/inventario.asp|archive-date=22 July 2011|access-date=14 September 2011|publisher=UNMIG}}</ref> [[اٽلي ۾ جوهري توانائي]] [[1987ع جا اطالوي ريفرنڊم|1987ع جي ريفرنڊمن]] کان پوءِ، 1986ع جي [[چرنوبل حادثو]] جي پسمنظر ۾، ڇڏي ڏني وئي، جيتوڻيڪ اٽلي اڃا تائين پرڏيهي علائقن ۾ اطالوي ملڪيت وارن ريئڪٽرن مان جوهري توانائي درآمد ڪري ٿو. == سائنس ۽ ٽيڪنالاجي == {{Main|اٽلي ۾ سائنس ۽ ٽيڪنالاجي}} {{See also|اطالوي ايجادن ۽ دريافتن جي فهرست}} [[File:Justus Sustermans - Portrait of Galileo Galilei, 1636.jpg|thumb|upright=.8|[[گليليو گليلي]]، جنهن کي عام طور جديد سائنس، فزڪس ۽ فلڪيات جو پيءُ سمجھيو ويندو آهي]] صدين کان، اٽلي هڪ اهڙي سائنسي برادريءَ کي فروغ ڏنو آهي، جنهن سائنسن ۾ اهم دريافتون پيدا ڪيون. [[گليليو گليلي]] [[سائنسي انقلاب]] ۾ وڏو ڪردار ادا ڪيو ۽ کيس عام طور [[مشاهداتي فلڪيات]]،<ref>{{Cite book|last=Singer|first=C.|url=https://books.google.com/books?id=mPIgAAAAMAAJ|title=A Short History of Science to the Nineteenth Century|date=1941|publisher=Clarendon Press|page=217|access-date=22 March 2023|archive-date=2 October 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20241002213513/https://books.google.com/books?id=mPIgAAAAMAAJ|url-status=live}}</ref> جديد فزڪس،<ref>{{Cite book|last=Whitehouse|first=D.|url=https://archive.org/details/renaissancegeniu0000whit|title=Renaissance Genius: Galileo Galilei & His Legacy to Modern Science|date=2009|publisher=Sterling Publishing|isbn=978-1-4027-6977-1|page=[https://archive.org/details/renaissancegeniu0000whit/page/219 219]}}</ref> ۽ [[سائنسي طريقو|سائنسي طريقي]] جو پيءُ سمجھيو ويندو آهي.<ref>''Thomas Hobbes: Critical Assessments'', Volume 1. Preston King. 1993. p. 59</ref><ref>{{Cite book|last=Disraeli|first=I.|title=Curiosities of Literature|date=1835|publisher=W. Pearson & Company|page=371}}</ref> [[لابوراتوري ناتسيونالي دل گران ساسو]] (LNGS) دنيا جو سڀ کان وڏو زير زمين تحقيقي مرڪز آهي.<ref>{{Cite web|title=I Laboratori Nazionali del Gran Sasso|url=https://www.lngs.infn.it/it/descrizione-generale|access-date=15 January 2018|language=it}}</ref> ٽريئستي ۾ آباديءَ جي نسبت سان يورپ ۾ محققن جو سڀ کان وڏو سيڪڙو آهي.<ref>G. Bar "Trieste, è record europeo di ricercatori: 37 ogni mille abitanti. Più della Finlandia", In: il Fatto Quotidiano, 26 April 2018.</ref> اٽلي 2025ع ۾ [[عالمي جدت اشاري]] ۾ 28هين نمبر تي هو.<ref>{{Cite web |title=GII Innovation Ecosystems & Data Explorer 2025 |url=https://www.wipo.int/gii-ranking/en/italy |access-date=16 October 2025 |website=WIPO}}</ref><ref>{{Cite book |last1=Dutta |first1=Soumitra |url=https://www.wipo.int/web-publications/global-innovation-index-2025/en/index.html |title=Global Innovation Index 2025: Innovation at a Crossroads |last2=Lanvin |first2=Bruno |publisher=[[World Intellectual Property Organization]] |year=2025 |isbn=978-92-805-3797-0 |page=19 |language=en |doi=10.34667/tind.58864 |access-date=17 October 2025}}</ref> اٽلي ۾ [[ٽيڪنالاجي پارڪ]] آهن، جهڙوڪ سائنس ۽ ٽيڪنالاجي پارڪ ڪلوميٽرو روسو (بيرگامو)، [[AREA سائنس پارڪ]] (ٽريئستي)، ويگا-وينس گيٽ وي فار سائنس اينڊ ٽيڪنالاجي (وينيزيا)، توسڪانا لائيف سائنسز (سيئنا)، ٽيڪنالاجي پارڪ آف لودي ڪلسٽر (لودي)، ۽ ٽيڪنالاجي پارڪ آف ناواڪيو (پيزا)،<ref>{{Cite web|title=Science and Technology Parks in Italy|url=https://www.easst.net/science-and-technology-parks-in-italy|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20230719154033/https://www.easst.net/science-and-technology-parks-in-italy|archive-date=19 July 2023|access-date=28 August 2023}}</ref> گڏوگڏ [[سائنس ميوزيم]]، جهڙوڪ ميلان ۾ [[ميوزيو ناتسيونالي شينتسا ا ٽيڪنالوجيا ليوناردو دا ونچي]]. آمدنيءَ ۾ اتر–ڏکڻ جو وڏو فرق هڪ "[[ڊجيٽل ورهاست]]" پيدا ڪري ٿو.<ref>{{Cite journal|last=Alampi|first=Matteo|date=December 2007|title=Underdevelopment in Southern Italy: Traditional Setbacks and Modern Solutions|url=https://fisherpub.sjf.edu/cgi/viewcontent.cgi?article=1047&context=intlstudies_masters|journal=Fisher Digital Publications|via=International Studies Masters}}</ref><ref>{{Cite journal|last=Di Pietro|first=Giorgio|date=June 2021|title=Changes in Italy's education-related digital divide|journal=Economic Affairs|volume=41|issue=2|pages=252–270|doi=10.1111/ecaf.12471|issn=0265-0665|s2cid=237848271|doi-access=free}}</ref> == سياحت == {{Main|اٽلي ۾ سياحت}} [[File:Positano - Fornillo Beach.jpg|thumb|[[امالفي ساحل]] اٽلي جي اهم سياحتي منزلن مان هڪ آهي.<ref>[http://www.italy24.ilsole24ore.com/art/business-and-economy/2017-05-04/turismo-stranieri-124013.php?uuid=AEVg9GGB "Foreign tourist numbers in Italy head towards new record"] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20170601184213/http://www.italy24.ilsole24ore.com/art/business-and-economy/2017-05-04/turismo-stranieri-124013.php?uuid=AEVg9GGB|date=1 June 2017}}. Retrieved 21 May 2017.</ref>]] ماڻهو صدين کان اٽلي جو دورو ڪندا رهيا آهن، پر [[اٽلي ۾ سياحت|سياحت لاءِ اپٻيٽ جو دورو]] سڀ کان پهريان امير امرا [[گرانڊ ٽور]] دوران ڪرڻ لڳا، جيڪو 17هين صديءَ ۾ شروع ٿيو ۽ 18هين ۽ 19هين صديءَ ۾ عروج تي پهتو.<ref name="grand-tour">{{Cite web|title=Grand Tour|url=https://www.treccani.it/enciclopedia/grand-tour|access-date=6 May 2022|language=it}}</ref> اهو اهڙو دور هو، جنهن ۾ يورپي اشرافيا، جن مان گهڻا برطانوي هئا، يورپ جي حصن جو دورو ڪندا هئا، جن ۾ اٽلي هڪ اهم منزل هوندو هو.<ref name="grand-tour"/> اٽلي لاءِ، هن جو مقصد قديم تعمير، مقامي ثقافت جو مطالعو ڪرڻ ۽ ان جي قدرتي خوبصورتيءَ کي ساراهڻ هو.<ref>{{Cite web|title=Italy on the Grand Tour (Getty Exhibitions)|url=http://www.getty.edu/art/exhibitions/grand_tour/what.html|access-date=9 June 2015}}</ref> اٽلي [[عالمي سياحت درجابندي|دنيا جو پنجون سڀ کان وڌيڪ گهميل ملڪ]] آهي، جتي 2024ع ۾ ڪل 57 ملين سياح آيا.<ref>{{cite web |title=Global and regional tourism performance |url=https://www.unwto.org/tourism-data/un-tourism-tourism-dashboard |access-date=25 May 2025}}</ref> 2014ع ۾ سفر ۽ سياحت مان آمدني EUR163{{spaces}}ارب هئي (GDP جو 10%) ۽ 1,082,000 نوڪريون سڌي طرح ان سان لاڳاپيل هيون (روزگار جو 5%).<ref>{{Cite web|title=Travel & Tourism Economic Impact 2015 Italy |url=https://www.wttc.org/-/media/files/reports/economic%20impact%20research/countries%202015/italy2015.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20171010152616/https://www.wttc.org/-/media/files/reports/economic%20impact%20research/countries%202015/italy2015.pdf|archive-date=10 October 2017|access-date=20 May 2017|publisher=[[World Travel and Tourism Council]]}}</ref> سياحن جي دلچسپي خاص طور [[اٽلي جي ثقافت|ثقافت]]، [[اطالوي کاڌو|کاڌي]]، [[اٽلي جي تاريخ|تاريخ]]، [[اٽلي جي تعميراتي فن|تعميراتي فن]]، [[اطالوي فن|فن]]، مذهبي هنڌن ۽ رستن، شادي سياحت، قدرتي حسن، رات جي زندگي، پاڻيءَ هيٺان هنڌن ۽ اسپا سان آهي.<ref>{{Cite web|date=February 2023|title=In Italia 11mila matrimoni stranieri, un turismo da 599 milioni|url=https://www.ansa.it/canale_viaggiart/it/notizie/speciali/2023/02/01/turismo-wedding-2-milioni-presenze-e-fatturato-599-mln_dcec4ad9-3ab8-4677-a303-6378020ac3a7.html|access-date=2 February 2023|language=it}}; {{Cite web|title=10 Migliori destinazioni italiane per vita notturna|url=https://www.travel365.it/migliori-destinazioni-italiane-per-vita-notturna.htm|access-date=28 December 2021|language=it}}</ref> سياري ۽ اونهاري جي سياحت الپس ۽ [[اپينائن جبلن]] جي هنڌن تي موجود آهي،<ref>{{Cite web|date=30 July 2017|title=VACANZE IN MONTAGNA IN ITALIA: IN INVERNO E IN ESTATE|url=https://www.alloggitaly.it/vacanze-in-montagna-in-italia|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> جڏهن ته سامونڊي سياحت [[بحر روم]] جي ڪناري وارن هنڌن تي وڏي پيماني تي عام آهي.<ref>{{Cite web|date=14 February 2018|title=Il turismo balneare|url=https://www.turismo-oggi.com/il-turismo-balneare.html|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> اٽلي بحر روم ۾ ڪروز سياحت جي اهم منزل آهي.<ref>{{Cite web|date=27 April 2022|title=Crociere, Cemar: 8,8 milioni di passeggeri nei porti italiani|url=https://www.lagenziadiviaggi.it/crociere-cemar-88-milioni-di-passeggeri-nei-porti-italiani|access-date=13 May 2022|language=it}}</ref> ننڍن، تاريخي ۽ فني ڳوٺن کي [[اي بورگي پيو بيلي ديٽاليا]] ({{Literally|اٽلي جا سڀ کان خوبصورت ڳوٺ}}) انجمن وسيلي فروغ ڏنو ويندو آهي. سڀ کان وڌيڪ گهميل علائقا وينيتو، ٽسڪني، لومباردي، ايميليا-رومانيا ۽ لازيو آهن.<ref>{{Cite web|title=Number of nights spent in tourist accommodation establishments in the top 20 EU-28 tourist regions, by NUTS 2 regions, 2015 (million nights spent) RYB17 – Statistics Explained |url=https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php?title=File:Number_of_nights_spent_in_tourist_accommodation_establishments_in_the_top_20_EU-28_tourist_regions,_by_NUTS_2_regions,_2015_(million_nights_spent)_RYB17.png|access-date=17 April 2022|publisher=European Commission}}</ref> روم يورپ جو ٽيون ۽ دنيا جو 12هون سڀ کان وڌيڪ گهميل شهر آهي، جتي 2017ع ۾ 9.4&nbsp;ملين سياح آيا.<ref>{{Cite web|title=Ranking the 30 Most-Visited Cities in the World|url=https://www.travelpulse.com/news/destinations/ranking-the-30-most-visited-cities-in-the-world.html|website=TravelPulse}}</ref> وينس ۽ فلورنس دنيا جي 100 وڏين منزلن مان آهن. اٽلي وٽ ڪنهن به ملڪ جي ڀيٽ ۾ سڀ کان وڌيڪ [[عالمي ورثو ماڳ]] آهن: [[اٽلي ۾ عالمي ورثو ماڳن جي فهرست|61]]،<ref>{{Cite web|title=The World Heritage Convention|url=https://whc.unesco.org/en/convention|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20160827065310/https://whc.unesco.org/en/convention|archive-date=27 August 2016|access-date=1 August 2021|publisher=UNESCO}}</ref> جن مان 55 ثقافتي ۽ 6 قدرتي آهن.<ref>{{Cite web|title=Italy|url=https://whc.unesco.org/en/statesparties/it|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211201134320/http://whc.unesco.org/en/statesparties/it|archive-date=1 December 2021|access-date=9 April 2019|publisher=UNESCO World Heritage Centre}}</ref> == آبادي == {{Main|اٽلي جي آبادي}} {{See also|اطالوي ماڻهو|اٽلي ۾ اندروني لڏپلاڻ|اطالوي ڊائاسپورا|اٽلي جي جينياتي تاريخ|اٽلي جي شهرن جي فهرست}} [[File:Map of population density in Italy (2011 census) alt colours.jpg|thumb|اٽلي جي آباديءَ جي گهاٽائي جو نقشو (2011ع مردم شماري)]] [[File:Map of the Italian Diaspora in the World.svg|thumb|دنيا ۾ [[اطالوي ڊائاسپورا]]]] 2025ع تائين، اٽلي جي آبادي 58,915,561 آهي.<ref name="population" /> ان جي آباديءَ جي گهاٽائي {{Convert|195|PD/km2}} آهي، جيڪا اڪثر مغربي يورپي ملڪن کان وڌيڪ آهي. تنهن هوندي به ورهاست غير برابر آهي: سڀ کان وڌيڪ گهاٽا آباد علائقا پو ماٿري (لڳ ڀڳ اڌ آبادي) ۽ روم ۽ نيپلز جا ميٽروپوليٽن علائقا آهن، جڏهن ته وڏا علائقا جهڙوڪ الپس ۽ اپينائن جا بلند ميداني علائقا، بازيليڪاتا جا پليٽو، ۽ سارڊينيا ٻيٽ، گڏوگڏ سسلي جو وڏو حصو، گهٽ آباد آهن. 20هين صديءَ دوران اٽلي جي آبادي لڳ ڀڳ ٻيڻي ٿي، پر واڌ جو نمونو غير برابر رهيو، ڇاڪاڻ ته ڳوٺاڻي ڏکڻ کان صنعتي اتر ڏانهن وڏي پيماني تي [[اٽلي ۾ اندروني لڏپلاڻ|اندروني لڏپلاڻ]] ٿي، جيڪا 1950ع–1960ع واري ڏهاڪي جي [[اطالوي معاشي معجزو]] جو نتيجو هئي. بلند زرخيزيءَ جون شرحون 1970ع واري ڏهاڪي تائين برقرار رهيون، جنهن کان پوءِ اهي گهٽجڻ لڳيون؛ [[ڪل زرخيزي شرح]] (TFR) 1995ع ۾ هر عورت تي 1.2 ٻارن جي تاريخي گهٽ ترين سطح تي پهتي، جيڪا 2.1 جي بدلي واري شرح کان گهڻو گهٽ ۽ 1883ع جي 5 واري بلند ترين سطح کان ڪافي گهٽ هئي.<ref>{{Citation|last=Max Roser|title=Total Fertility Rate around the world over the last centuries|work=[[Our World in Data]], [[Gapminder Foundation]]|year=2014|url=https://ourworldindata.org/grapher/children-born-per-woman?year=1800&country=ITA|access-date=7 May 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20180807185906/https://ourworldindata.org/grapher/children-born-per-woman?year=1800&country=ITA|archive-date=7 August 2018|url-status=dead}}</ref> 2008ع کان، جڏهن شرح ٿوري وڌي 1.4 ٿي،<ref>{{Cite web|last=ISTAT|author-link=Istituto Nazionale di Statistica|title=Average number of children born per woman 2005–2008 |url=http://demo.istat.it/altridati/indicatori/2008/Tab_4.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110810171708/http://demo.istat.it/altridati/indicatori/2008/Tab_4.pdf|archive-date=10 August 2011|access-date=3 May 2009|language=it}}</ref><ref>{{Cite web|last=ISTAT|author-link=Istituto Nazionale di Statistica|title=Crude birth rates, mortality rates and marriage rates 2005–2008 |url=http://demo.istat.it/altridati/indicatori/2008/Tab_1.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110810171721/http://demo.istat.it/altridati/indicatori/2008/Tab_1.pdf|archive-date=10 August 2011|access-date=10 May 2009|language=it}}</ref> ڄمڻ جو تعداد هر سال مسلسل گهٽجي رهيو آهي، جيڪو 2023ع ۾ 379,000 جي رڪارڊ گهٽ سطح تي پهتو — 1861ع کان پوءِ سڀ کان گهٽ.<ref name="www.reuters.com">[https://www.reuters.com/world/europe/births-fall-italy-15th-year-running-record-low-2024-03-29/ Births fall in Italy for 15th year running to record low]| Reuters</ref> 2024ع ۾ اها شرح 1.2 هئي.<ref>{{Cite news|last=Jones|first=Tobias|date=3 January 2024|title=Boosting Italy's birthrate has become a patriotic cause for the far right. But it's an idea that's doomed|url=https://www.theguardian.com/commentisfree/2024/jan/03/italy-birthrate-far-right-population-immigration-giorgia-meloni|access-date=29 May 2024|work=The Guardian|language=en-GB|issn=0261-3077}}</ref> انهن رجحانن جي نتيجي ۾، اٽلي جي آبادي تيزيءَ سان پوڙهي ٿي رهي آهي ۽ آهستي آهستي گهٽجي رهي آهي. لڳ ڀڳ هر چئن مان هڪ اطالوي 65 سالن کان مٿي آهي،<ref name="www.reuters.com" /> ۽ ملڪ وٽ [[درمياني عمر موجب ملڪن جي فهرست|دنيا جي چوٿين سڀ کان پوڙهي آبادي]] آهي، جنهن جي درمياني عمر 48 ۽ اوسط عمر 46.6 آهي.<ref name="cia.gov" /><ref>{{Cite web|title=Aging population of Italy|url=https://www.statista.com/topics/8379/aging-population-of-italy/|access-date=29 May 2024|website=Statista|language=en|archive-date=29 May 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240529041428/https://www.statista.com/topics/8379/aging-population-of-italy/|url-status=live}}</ref> مجموعي آبادي 2014ع کان مسلسل گهٽجي رهي آهي ۽ 2024ع ۾ 59 ملين کان ٿوري گهٽ ٿيڻ جو اندازو آهي، جيڪو هڪ ڏهاڪي ۾ 1.36&nbsp;ملين کان وڌيڪ ماڻهن جي گڏيل گهٽتائي ڏيکاري ٿو.<ref>{{Cite web|last1=Nadeau |first1=Barbie Latza |last2=Di Donato |first2=Valentina |last3=Mortensen |first3=Antonia|date=17 May 2023|title='Low fertility trap': Why Italy's falling birth rate is causing alarm|url=https://www.cnn.com/2023/05/17/europe/italy-record-low-birth-rate-intl-cmd/index.html|access-date=29 May 2024|website=CNN|language=en|archive-date=29 May 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240529041430/https://www.cnn.com/2023/05/17/europe/italy-record-low-birth-rate-intl-cmd/index.html|url-status=live}}</ref> 19هين صديءَ جي آخر کان 1960ع واري ڏهاڪي تائين، اٽلي وڏي پيماني تي هجرت ڪندڙ ملڪ هو. 1898ع ۽ 1914ع جي وچ ۾، [[اطالوي ڊائاسپورا]] جي عروج وارن سالن ۾، لڳ ڀڳ 750,000 اطالوي هر سال هجرت ڪندا هئا.<ref>{{Cite web|date=15 August 1999|title=Causes of the Italian mass emigration|url=http://library.thinkquest.org/26786/en/articles/view.php3?arKey=4&paKey=7&loKey=0&evKey=&toKey=&torKey=&tolKey=|archive-url=https://web.archive.org/web/20090701010600/http://library.thinkquest.org/26786/en/articles/view.php3?arKey=4&paKey=7&loKey=0&evKey=&toKey=&torKey=&tolKey=|archive-date=1 July 2009|access-date=11 August 2014|publisher=ThinkQuest Library}}</ref> ڊائاسپورا ۾ 25 ملين کان وڌيڪ اطالوي شامل هئا ۽ ان کي جديد دور جي سڀ کان وڏي اجتماعي لڏپلاڻ سمجھيو ويندو آهي.<ref>Favero, Luigi e Tassello, Graziano. ''Cent'anni di emigrazione italiana (1861–1961)'' Introduction</ref> === وڏا شهر === {{Largest cities of Italy}} === اميگريشن === {{Main|اٽلي ڏانهن اميگريشن|2015ع يورپي مهاجر بحران}} [[File:Italy, foreign residents as a percentage of the total population, 2011.svg|thumb|علائقائي آباديءَ جي سيڪڙو طور پرڏيهي رهواسي (2011ع مردم شماري)]] 1980ع واري ڏهاڪي ۾، ان وقت تائين لساني ۽ ثقافتي طور هڪجهڙي سماج طور، اٽلي وڏي تعداد ۾ اميگرنٽس کي متوجه ڪرڻ لڳو.<ref>{{Cite book|last=Allen|first=Beverly|url=https://archive.org/details/revisioningitaly00beve|title=Revisioning Italy national identity and global culture|date=1997|publisher=University of Minnesota Press|isbn=978-0-8166-2727-1|location=Minneapolis|page=[https://archive.org/details/revisioningitaly00beve/page/169 169]|url-access=registration}}</ref> [[برلن ديوار جو ڪرڻ|برلن ديوار]] ۽ [[لوهي پردو#زوال|لوهي پردي]] جي زوال کان پوءِ، لڏپلاڻ جون لهرون اوڀر يورپ جي ڪيترن اڳوڻن سوشلسٽ ملڪن مان شروع ٿيون. يورپي يونين [[2004ع ۾ يورپي يونين جي واڌ|2004ع]]، 2007ع (رومانيا ۽ بلغاريا) ۽ 2013ع ([[ڪروشيا]]) ۾ وڌي. اميگريشن جا ٻيا ذريعا پاڙيسري اتر آفريڪا، ايشيا-پئسفڪ علائقو،<ref>"[https://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/6550725.stm Milan police in Chinatown clash] ". BBC News. 13 April 2007.</ref> [[فلپائن]] ۽ لاطيني آمريڪا رهيا آهن. 2010ع ۾، پرڏيهه ڄاول آبادي هيٺين علائقن مان هئي: يورپ (54%)، آفريڪا (22%)، ايشيا (16%)، آمريڪا (8%)، ۽ اوشيانا (0.06%). پرڏيهي آباديءَ جي ورهاست جاگرافيائي طور مختلف آهي: 2020ع ۾، 61% پرڏيهي شهري اتر ۾، 24% مرڪز ۾، 11% ڏکڻ ۾ ۽ 4% ٻيٽن تي رهندا هئا.<ref>{{Cite web|title=XXIX Rapporto Immigrazione 2020|url=https://www.migrantes.it/wp-content/uploads/sites/50/2020/10/RICM_2020_DEF.pdf|access-date=31 December 2021|language=it|archive-date=31 December 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20211231222417/https://www.migrantes.it/wp-content/uploads/sites/50/2020/10/RICM_2020_DEF.pdf|url-status=live}}</ref> 2021ع ۾، اٽلي ۾ لڳ ڀڳ 5.2&nbsp;ملين پرڏيهي رهواسي هئا،<ref name="id2020"/><ref>{{Cite web|title=Population on 1 January by sex, country of birth and broad group of citizenship|url=https://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/submitViewTableAction.do|access-date=28 August 2023|archive-date=21 January 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20230121154457/https://ec.europa.eu/eurostat/web/main/eurostat/web/main/help/faq/data-services|url-status=live}}</ref> جيڪي آباديءَ جو 9% بڻجن ٿا. انهن انگن ۾ پرڏيهي شهرين مان اٽلي ۾ ڄاول اڌ ملين کان وڌيڪ ٻار شامل آهن، پر اهي پرڏيهي شهري شامل ناهن، جن بعد ۾ اطالوي شهريت حاصل ڪئي؛<ref>{{Cite web|title=Immigrants.Stat|url=http://stra-dati.istat.it/Index.aspx|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170709143540/http://stra-dati.istat.it/Index.aspx|archive-date=9 July 2017|access-date=15 June 2017|publisher=[[Istat]]}}</ref> 2016ع ۾ لڳ ڀڳ 201,000 ماڻهن اطالوي شهريت حاصل ڪئي.<ref>{{Cite web|title=National demographic balance 2016|url=https://www.istat.it/en/archive/201143|access-date=15 June 2017|publisher=[[Istat]]|archive-date=10 October 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20171010180410/https://www.istat.it/en/archive/201143|url-status=live}}</ref> سرڪاري انگن ۾ [[غير قانوني مهاجر]] پڻ شامل ناهن، جن جو 2008ع ۾ اندازو 670,000 لڳايو ويو هو.<ref>Elisabeth Rosenthal, "[https://archive.boston.com/news/world/europe/articles/2008/05/16/italy_cracks_down_on_illegal_immigration/ Italy cracks down on illegal immigration] ". ''[[The Boston Globe]]''. 16 May 2008.</ref> لڳ ڀڳ هڪ ملين [[رومانوي ڊائاسپورا|رومانوي]] شهري اٽلي ۾ رهندڙ طور رجسٽرڊ آهن، جيڪي سڀ کان وڏي مهاجر آباديءَ جي نمائندگي ڪن ٿا. === ٻوليون === {{Main|اٽلي جون ٻوليون|اطالوي ٻولي|علائقائي اطالوي|اطالوي ڳالهائيندڙن جي جاگرافيائي ورهاست}} [[File:Linguistic map of Italy.png|thumb|[[اٽلي جون ٻوليون|اٽلي ۾ ڳالهائي ويندڙ ٻولين]] جو نقشو]] اٽلي جي سرڪاري ٻولي اطالوي آهي.<ref name="lang">{{Cite web|title=Legge 15 Dicembre 1999, n. 482 "Norme in materia di tutela delle minoranze linguistiche storiche" pubblicata nella Gazzetta Ufficiale n. 297 del 20 dicembre 1999 |url=http://www.camera.it/parlam/leggi/99482l.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150512051856/http://www.camera.it/parlam/leggi/99482l.htm|archive-date=12 May 2015|access-date=2 December 2014|publisher=[[Italian Parliament]]}}</ref><ref>Statuto Speciale per il Trentino-Alto Adige, Art. 99</ref> دنيا ۾ اندازاً 64 ملين مقامي اطالوي ڳالهائيندڙ آهن،<ref>[https://www.ethnologue.com/language/ita Italian language] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20150730230004/http://www.ethnologue.com/language/ita|date=30 July 2015}} Ethnologue.com; {{Cite web|date=February 2006|title=Eurobarometer – Europeans and their languages|url=http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/ebs/ebs_243_sum_en.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110430202903/http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/ebs/ebs_243_sum_en.pdf|archive-date=30 April 2011|format=485{{spaces}}KB}}; [[Nationalencyklopedin]] "Världens 100 största språk 2007" The World's 100 Largest Languages in 2007</ref> ۽ ٻيا 21 ملين ان کي ٻي ٻولي طور استعمال ڪن ٿا.<ref>[http://www2.le.ac.uk/departments/modern-languages/lal/languages%20at%20lal/italian Italian language] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20140502004444/http://www2.le.ac.uk/departments/modern-languages/lal/languages%20at%20lal/italian|date=2 May 2014}} University of Leicester</ref> اطالوي اڪثر مقامي طور [[علائقائي اطالوي|علائقائي لهجي]] طور ڳالهائي ويندي آهي، جنهن کي اٽلي جي علائقائي ۽ اقليتي ٻولين سان نه ملائڻ گهرجي؛<ref>{{Cite web|title=UNESCO Atlas of the World's Languages in danger|url=http://www.unesco.org/languages-atlas/index.php|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20161218184822/http://www.unesco.org/languages-atlas/index.php|archive-date=18 December 2016|access-date=2 January 2018|publisher=UNESCO}}; {{Cite encyclopedia|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297241/Italian-language|title=Italian language|encyclopedia=Encyclopædia Britannica|date=3 November 2008|access-date=19 November 2009|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20091129081859/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297241/Italian-language|archive-date=29 November 2009}}</ref> تنهن هوندي به، 20هين صديءَ دوران قومي تعليمي نظام جي قيام سان علائقائي لهجن ۾ گهٽتائي آئي. معيار سازي 1950ع ۽ 1960ع واري ڏهاڪن ۾ معاشي واڌ ۽ [[اٽلي جو ميڊيا|ماس ميڊيا]] ۽ ٽيليويزن جي اڀار سبب وڌيڪ پکڙجي وئي. ٻارهن "تاريخي اقليتي ٻوليون" رسمي طور تسليم ٿيل آهن: البانيائي، [[ڪاتالان ٻولي|ڪاتالان]]، جرمن، يوناني، سلووين، ڪروئيشيائي، فرينچ، فرينڪو-پروونسل، فريوليائي، [[لادين ٻولي|لادين]]، [[اوڪسيٽان ٻولي|اوڪسيٽان]]، ۽ سارڊينيائي.<ref name="lang"/> انهن مان چار کي پنهنجي لاڳاپيل علائقن ۾ گڏيل سرڪاري حيثيت حاصل آهي: اوستا وادي ۾ فرينچ؛<ref>L.cost. 26 febbraio 1948, n. 4, Statuto speciale per la Valle d'Aosta</ref> [[ڏکڻ ٽائرول]] ۾ جرمن، ۽ ساڳئي صوبي جي ڪجهه حصن ۽ پاڙيسري ترينتينو جي ڪجهه حصن ۾ لادين؛<ref>L.cost. 26 febbraio 1948, n. 5, Statuto speciale per il Trentino-Alto Adige</ref> ۽ [[سلووين ٻولي|سلووين]] [[ٽريئستي صوبو|ٽريئستي]]، [[گوريزيا صوبو|گوريزيا]] ۽ [[اوديني صوبو|اوديني]] جي صوبن ۾.<ref>L. cost. 31 gennaio 1963, n. 1, Statuto speciale della Regione Friuli-Venezia Giulia</ref> ٻين Ethnologue، ISO ۽ UNESCO ٻولين کي اطالوي قانون تحت تسليم نه ڪيو ويو آهي. فرانس وانگر، اٽلي به [[علائقائي يا اقليتي ٻولين لاءِ يورپي چارٽر]] تي صحيح ڪئي آهي، پر ان جي توثيق نه ڪئي آهي.<ref>{{Cite web|title=Ready for Ratification|url=https://rm.coe.int/European-centre-for-minority-issues-vol-1-/1680737191|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20180103133317/https://rm.coe.int/European-centre-for-minority-issues-vol-1-/1680737191|archive-date=3 January 2018|publisher=[[European Centre for Minority Issues]] }}</ref><ref>elen.ngo: [https://elen.ngo/2023/10/11/elen-calls-on-italy-to-ratify-the-european-charter-for-regional-or-minority-languages-at-its-meeting-in-sardinia/ ''ELEN calls on Italy to ratify the European Charter for Regional or Minority Languages at its meeting in Sardinia''] (11 October 2023)</ref> تازو اميگريشن سبب، اٽلي ۾ اهڙيون وڏيون آباديون آهن جن جي مادري ٻولي اطالوي يا ڪا علائقائي ٻولي نه آهي. [[اطالوي قومي شمارياتي ادارو]] موجب، 2012ع ۾ پرڏيهي رهواسين ۾ رومانوي سڀ کان عام مادري ٻولي هئي: لڳ ڀڳ 800,000 ماڻهو رومانوي کي پنهنجي پهرين ٻولي طور ڳالهائين ٿا (6 سال ۽ ان کان مٿي عمر وارن پرڏيهي رهواسين جو 22%). ٻيون عام مادري ٻوليون عربي (475,000 کان وڌيڪ ماڻهن طرفان ڳالهائي ويندڙ؛ پرڏيهي رهواسين جو 13%)، البانيائي (380,000)، ۽ اسپيني (255,000) هيون.<ref>{{Cite web|date=24 July 2014|title=Linguistic diversity among foreign citizens in Italy|url=http://www.istat.it/en/archive/129304|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140730134706/http://www.istat.it/en/archive/129304|archive-date=30 July 2014|access-date=27 July 2014|publisher=Italian National Institute of Statistics}}</ref> === مذهب === {{Main|اٽلي ۾ مذهب|اٽلي ۾ ڪيٿولڪ چرچ}} {{See also|اٽلي ۾ ڪيٿيڊرلز جي فهرست}} [[File:PonteSantAngeloRom.jpg|thumb|upright=1.1|[[سينٽ پيٽرز بيسيليڪا]] [[ٽائبر]] کان ڏسڻ ۾؛ پٺيان [[ويٽيڪن ٽڪري]] ۽ ساڄي طرف روم ۾ [[ڪاستل سانت اينجلو]]. بيسيليڪا ۽ ٽڪري ٻئي [[ويٽيڪن سٽي]] جي [[گڏيل قومن جي جنرل اسيمبلي جا مبصر|خودمختيار رياست]] جو حصو آهن، جيڪا [[ڪيٿولڪ چرچ]] جي [[هولي سي]] آهي.]] [[هولي سي]]، يعني [[روم جو ڊائوسيس|روم جو اسقفي اختيار]]، [[ويٽيڪن سٽي]] ۽ عالمي [[ڪيٿولڪ چرچ]] جي حڪومت تي مشتمل آهي. ان کي هڪ [[خودمختياري|خودمختيار]] اداري طور تسليم ڪيو ويو آهي، جنهن جو سربراهه پوپ آهي، جيڪو [[روم جو اسقف]] پڻ آهي، جنهن سان سفارتي لاڳاپا برقرار رکي سگهجن ٿا.<ref>Text taken directly from {{Cite web|title=Country Profile: Vatican City State|url=http://www.fco.gov.uk/en/travel-and-living-abroad/travel-advice-by-country/country-profile/europe/holy-see|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20101231084624/http://www.fco.gov.uk/en/travel-and-living-abroad/travel-advice-by-country/country-profile/europe/holy-see|archive-date=31 December 2010|access-date=5 February 2016}} (viewed on 14 December 2011), on the website of the British Foreign & Commonwealth Office.</ref>{{Efn|هولي سي جي خودمختياري ڪيترن ئي بين الاقوامي معاهدن ۾ صراحت سان تسليم ڪئي وئي آهي ۽ خاص طور 11 فيبروري 1929ع جي [[لاٽران معاهدو]] جي آرٽيڪل 2 ۾ زور ڏنو ويو آهي، جنهن ۾ "اٽلي بين الاقوامي معاملن ۾ هولي سي جي خودمختياري کي، ان جي روايتن ۽ دنيا ڏانهن ان جي مشن جي ضرورتن مطابق، هڪ لازمي وصف طور تسليم ڪري ٿو" ([http://www.aloha.net/~mikesch/treaty.htm Lateran Treaty, English translation]).}} اٽلي تاريخي طور ڪيٿولڪ ازم جي غلبي هيٺ رهيو آهي.<ref name="Dell'orto">{{Cite web|last=Dell'orto|first=Giovanna|date=5 October 2023|title=The Nones: Italy|url=https://projects.apnews.com/features/2023/the-nones/the-nones-italy.html|access-date=6 October 2023|work=[[Associated Press News]]|archive-date=5 October 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20231005133701/https://projects.apnews.com/features/2023/the-nones/the-nones-italy.html|url-status=live}}; {{Cite web|last=Dell'orto|first=Giovanna|date=5 October 2023|title=From cradle to casket, life for Italians changes as Catholic faith loses relevance|url=https://apnews.com/article/italy-nonreligious-catholic-life-changes-fb808ce37daba3ce222e57a51c7d9187|access-date=6 October 2023|work=Associated Press News|archive-date=7 October 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20231007220721/https://apnews.com/article/italy-nonreligious-catholic-life-changes-fb808ce37daba3ce222e57a51c7d9187|url-status=live}}</ref> گهڻا ڪيٿولڪ نالي ماتر آهن؛ [[ايسوسيئيٽيڊ پريس]] [[اٽلي ۾ ڪيٿولڪ چرچ|اطالوي ڪيٿولڪ ازم]] کي "نالي ماتر قبول ڪيل پر گهٽ ئي عمل ڪيل" قرار ڏنو.<ref name="Dell'orto"/> لڳ ڀڳ 2010ع ۾، اٽلي وٽ دنيا جي [[ملڪ موجب ڪيٿولڪ چرچ|پنجين وڏي ڪيٿولڪ آبادي]] ۽ يورپ جي سڀ کان وڏي ڪيٿولڪ آبادي هئي.<ref>{{Cite web|date=13 February 2013|title=The Global Catholic Population|url=https://www.pewforum.org/2013/02/13/the-global-catholic-population|website=Pew Research Center's Religion & Public Life Project|access-date=21 November 2020|archive-date=25 November 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20201125003604/https://www.pewforum.org/2013/02/13/the-global-catholic-population/|url-status=live}}</ref><ref>The Holy See publishes a 'Statistical Yearbook of the Church' every year.</ref> 1985ع کان، ڪيٿولڪ ازم هاڻي [[رياستي مذهب]] ناهي رهيو.<ref>{{Cite news|date=4 June 1985|title=Catholicism No Longer Italy's State Religion|url=http://articles.sun-sentinel.com/1985-06-04/news/8501220260_1_italian-state-new-agreement-church|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20131020143004/http://articles.sun-sentinel.com/1985-06-04/news/8501220260_1_italian-state-new-agreement-church|archive-date=20 October 2013|access-date=7 September 2013|work=[[Sun Sentinel]]}}</ref> In 2011ع ۾، اقليتي عيسائي عقيدن ۾ اندازاً 15 لک آرتھوڊوڪس عيسائي شامل هئا، جڏهن ته [[پروٽيسٽنٽ ازم]] جي پيروڪارن جو انگ وڌي رهيو آهي.<ref>{{Cite book|last=Leustean|first=Lucian N.|title=Eastern Christianity and Politics in the Twenty-First Century|date=2014|publisher=Routledge|isbn=978-0-4156-8490-3|page=723}}</ref> اٽلي صدين کان انهن يهودين کي پناهه ڏيندو رهيو آهي، جن کي ٻين ملڪن، خاص طور تي [[اسپين]]، مان جلاوطن ڪيو ويو هو. بهرحال، [[هولوڪاسٽ]] دوران تقريباً 20 سيڪڙو اطالوي يهودي ماريا ويا هئا.<ref>{{Cite book |last=Dawidowicz, Lucy S. |title=The war against the Jews, 1933–1945 |publisher=Bantam Books |year=1986 |isbn=978-0-5533-4302-1 |location=New York}} p. 403.</ref> ان سان گڏ ٻي عالمي جنگ کان اڳ ۽ پوءِ لڏپلاڻ جي نتيجي ۾ اڄ اٽلي ۾ لڳ ڀڳ 28,000 يهودي رهجي ويا آهن.<ref>{{Cite web|title=The Jewish Community of Italy (Unione delle Comunita Ebraiche Italiane)|url=http://www.eurojewcong.org/communities/italy.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20130313095857/http://www.eurojewcong.org/communities/italy.html|archive-date=13 March 2013|access-date=25 August 2014|publisher=The European Jewish Congress}}</ref> اٽلي ۾ 120,000 هندو<ref>{{Cite web|date=4 November 2019|title=Eurispes, risultati del primo Rapporto di ricerca su "L'Induismo in Italia"|url=https://eurispes.eu/news/eurispes-risultati-del-primo-rapporto-di-ricerca-su-linduismo-in-italia|access-date=31 December 2021|language=it|archive-date=31 December 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20211231223926/https://eurispes.eu/news/eurispes-risultati-del-primo-rapporto-di-ricerca-su-linduismo-in-italia/|url-status=live}}</ref> ۽ 70,000 سک پڻ رهن ٿا.<ref>{{Cite web|date=15 November 2004|title=NRI Sikhs in Italy|url=http://www.nriinternet.com/EUROPE/ITALY/2004/111604Gurdwara.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110207031755/http://nriinternet.com/EUROPE/ITALY/2004/111604Gurdwara.htm|archive-date=7 February 2011|access-date=30 October 2010|publisher=Nriinternet.com}}</ref> رياست هڪ نظام تحت، جيڪو [[اٺ في هزار]] (''Otto per mille'') جي نالي سان سڃاتو وڃي ٿو، تسليم ٿيل مذهبي برادرين کي آمدني ٽيڪس مان حصو منتقل ڪري ٿي. عيسائي، يهودي، ٻڌ ۽ هندو برادرين کي عطيا ڏيڻ جي اجازت آهي؛ بهرحال، اسلام هن نظام کان ٻاهر آهي، ڇاڪاڻ⁠تہ ڪنهن به مسلم برادري حڪومت سان باضابطه معاهدو نه ڪيو آهي.<ref>{{Cite web|date=7 April 2003|title=Italy: Islam denied income tax revenue – Adnkronos Religion|url=http://www.adnkronos.com/AKI/English/Religion/?id=3.1.880028077|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130620070907/http://www.adnkronos.com/AKI/English/Religion/?id=3.1.880028077|archive-date=20 June 2013|access-date=2 June 2013|publisher=Adnkronos.com}}</ref> جيڪي ٽيڪس ڏيندڙ ڪنهن مذهب جي مالي مدد نٿا ڪرڻ چاهين، تن جو حصو فلاحي نظام ۾ شامل ڪيو ويندو آهي.<ref>[http://documenti.camera.it/Leg16/dossier/Testi/BI0350.htm#_Toc278992388 Camera dei deputati Dossier BI0350] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130927211619/http://documenti.camera.it/Leg16/dossier/Testi/BI0350.htm|date=27 September 2013}}. Documenti.camera.it (10 March 1998). Retrieved 12 July 2013.</ref> === تعليم === {{Main|اٽلي ۾ تعليم}} [[File:Archiginnasio ora blu Bologna.jpg|thumb|[[بولونيا يونيورسٽي]]، جيڪا 1088ع ۾ قائم ٿي، دنيا جي [[مسلسل هلندڙ قديم ترين يونيورسٽين جي فهرست|مسلسل هلندڙ قديم ترين يونيورسٽي]] آهي.]] تعليم ڇهن کان سورهن سالن جي عمر تائين لازمي ۽ مفت آهي،<ref>{{Cite web|title=Law 27 December 2007, n.296 |url=http://www.camera.it/parlam/leggi/06296l.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20121206012402/http://www.camera.it/parlam/leggi/06296l.htm|archive-date=6 December 2012|access-date=30 September 2012|publisher=Italian Parliament}}</ref> ۽ اها پنجن مرحلن تي مشتمل آهي: ڪنڊرگارٽن، پرائمري اسڪول، هيٺيون ثانوي اسڪول، مٿيون ثانوي اسڪول ۽ يونيورسٽي.<ref>{{Cite web|title=Human Development Reports|url=http://hdr.undp.org/en/media/HDR_20072008_EN_Complete.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110429033726/http://hdr.undp.org/en/media/HDR_20072008_EN_Complete.pdf|archive-date=29 April 2011|access-date=18 January 2014|publisher=Hdr.undp.org}}</ref> پرائمري اسڪول اٺ سال هلندو آهي. شاگردن کي اطالوي ٻولي، انگريزي، رياضي، قدرتي سائنسون، تاريخ، جاگرافي، سماجي اڀياس، جسماني تعليم ۽ بصري ۽ موسيقي فنون ۾ بنيادي تعليم ڏني ويندي آهي. ثانوي تعليم پنج سال جاري رهندي آهي ۽ ان ۾ ٽن روايتي قسمن جا اسڪول شامل آهن، جيڪي مختلف علمي سطحن تي ڌيان ڏين ٿا: ''[[اٽلي ۾ ثانوي تعليم#ليچيو|ليچيو]]'' شاگردن کي ڪلاسيڪي يا سائنسي نصاب سان يونيورسٽي تعليم لاءِ تيار ڪري ٿو، جڏهن ته ''[[اِسٽيٽوٽو ٽيڪنيڪو]]'' ۽ ''[[اِسٽيٽوٽو پروفيشونالي]]'' شاگردن کي پيشيوراڻين شعبن لاءِ تيار ڪن ٿا. 2018ع ۾، ثانوي تعليم جو جائزو وٺندي ان کي [[او اي سي ڊي]] ملڪن جي اوسط کان هيٺ قرار ڏنو ويو.<ref name="oecd.org">{{Cite web|title=PISA 2018 results|url=https://www.oecd.org/pisa/publications/pisa-2018-results.htm|access-date=6 April 2021|website=oecd.org|archive-date=3 December 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20191203141933/https://www.oecd.org/pisa/publications/pisa-2018-results.htm|url-status=live}}</ref> اٽلي پڙهائي ۽ سائنس ۾ او اي سي ڊي جي اوسط کان هيٺ ۽ رياضي ۾ اوسط جي ويجهو رهيو.<ref name="oecd.org"></ref> اتر ۽ ڏکڻ جي اسڪولن جي ڪارڪردگيءَ ۾ نمايان فرق موجود آهي؛ اتر جا اسڪول تقريباً اوسط جي برابر نتيجا ڏين ٿا، جڏهن ته ڏکڻ جا نتيجا گهڻو ڪمزور رهيا آهن.<ref>{{Cite web|title=The literacy divide: territorial differences in the Italian education system|url=http://new.sis-statistica.org/wp-content/uploads/2013/10/CO09-The-literacy-divide-territorial-differences-in-the-Italian.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20151117015624/http://new.sis-statistica.org/wp-content/uploads/2013/10/CO09-The-literacy-divide-territorial-differences-in-the-Italian.pdf|archive-date=17 November 2015|access-date=16 November 2015|publisher=Parthenope University of Naples}}</ref> اعليٰ تعليم [[اٽلي جي يونيورسٽين جي فهرست|سرڪاري يونيورسٽين]]، خانگي يونيورسٽين ۽ معزز ۽ چونڊيل [[اٽلي جا اعليٰ گريجوئيٽ اسڪول|اعليٰ گريجوئيٽ اسڪولن]] جي وچ ۾ ورهايل آهي، جهڙوڪ [[اسڪولا نورمالي سپيريئوري دي پيزا]]. 2019ع ۾ 33 اطالوي يونيورسٽيون دنيا جي مٿين 500 يونيورسٽين ۾ شامل هيون.<ref>{{Cite web|year=2019|title=Number of top-ranked universities by country in Europe|url=https://jakubmarian.com/number-of-top-ranked-universities-by-country-in-europe|publisher=jakubmarian.com|access-date=18 May 2019|archive-date=18 May 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20190518113438/https://jakubmarian.com/number-of-top-ranked-universities-by-country-in-europe/|url-status=live}}</ref> [[بولونيا يونيورسٽي]]، جيڪا 1088ع ۾ قائم ٿي، اڃا تائين هلندڙ [[قديم ترين يونيورسٽي]] آهي<ref>Nuria Sanz, Sjur Bergan: "The heritage of European universities", 2nd edition, Higher Education Series No. 7, Council of Europe, 2006. ISBN 978-92-871-6121-5. p. 136.</ref> ۽ يورپ جي اهم علمي ادارن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite news|date=3 July 2017|title=Censis, la classifica delle università: Bologna ancora prima|url=http://bologna.repubblica.it/cronaca/2017/07/03/news/censis_la_classifica_delle_universita_bologna_ancora_prima-169846308|work=La Repubblica|access-date=10 September 2018|archive-date=10 September 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20180910204704/https://bologna.repubblica.it/cronaca/2017/07/03/news/censis_la_classifica_delle_universita_bologna_ancora_prima-169846308/|url-status=live}}</ref> [[بوڪوني يونيورسٽي]]، [[يونيورسيتا ڪاتوليڪا دل ساڪرو ڪوئوري]]، [[لوئيس يونيورسٽي]]، [[پولي ٽيڪنيڪ يونيورسٽي آف ٽورين]]، [[پولي ٽيڪنيڪ يونيورسٽي آف ميلان]]، [[ساپئينزا يونيورسٽي آف روم]] ۽ [[يونيورسٽي آف ميلان]] پڻ بهترين يونيورسٽين ۾ شمار ٿين ٿيون.<ref>{{Cite web|year=2015|title=Academic Ranking of World Universities 2015 |url=http://www.shanghairanking.com/ARWU2015.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20151030134046/http://www.shanghairanking.com/ARWU2015.html|archive-date=30 October 2015|access-date=29 October 2015|publisher=Shanghai Ranking Consultancy}}</ref> === صحت === {{Main|اٽلي ۾ صحت}} {{See also|اٽلي ۾ صحت جي سار سنڀال}} [[File:Oil-1383546 1920.jpg|thumb|right|[[زيتون جو تيل]] ۽ ڀاڄيون بحيرۂ روم واري خوراڪ جو مرڪزي حصو آهن.<ref>{{Cite journal|last1=Duarte, A.|last2=Fernandes, J.|last3=Bernardes, J.|last4=Miguel, G.|year=2016|title=Citrus as a Component of the Mediterranean Diet|url=https://www.researchgate.net/publication/311911612|journal=Journal of Spatial and Organizational Dynamics|volume=4|pages=289–304|access-date=26 January 2021|archive-date=1 October 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20181001220519/https://www.researchgate.net/publication/311911612|url-status=live}}</ref>]] اٽلي ۾ 2015ع دوران مردن جي متوقع عمر 80.5 سال ۽ عورتن جي 84.8 سال هئي، جنهن سبب ملڪ دنيا ۾ [[متوقع عمر موجب ملڪن جي فهرست|پنجين نمبر]] تي رهيو.<ref>{{Cite web|year=2016|title=World Health Statistics 2016: Monitoring health for the SDGs Annex B: tables of health statistics by country, WHO region and globally |url=https://www.who.int/gho/publications/world_health_statistics/2016/Annex_B/en|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20160623023234/http://www.who.int/gho/publications/world_health_statistics/2016/Annex_B/en|archive-date=23 June 2016|access-date=27 June 2016|publisher=World Health Organization}}</ref> ٻين اولهندي ملڪن جي ڀيٽ ۾، اٽلي ۾ بالغن ۾ موٽاپي جي شرح گهٽ آهي، جيڪا 10 سيڪڙو کان گهٽ آهي<ref>{{Cite web|title=Global Prevalence of Adult Obesity|url=http://www.iotf.org/database/documents/GlobalPrevalenceofAdultObesity16thDecember08.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20090327044232/http://www.iotf.org/database/documents/GlobalPrevalenceofAdultObesity16thDecember08.pdf|archive-date=27 March 2009|access-date=29 January 2008|publisher=[[انٽرنيشنل اوبيسٽي ٽاسڪ فورس]]}}</ref>، ڇاڪاڻ⁠تہ [[بحيرۂ روم واري غذا]] جا صحت وارا فائدا تمام اهم آهن.<ref>{{Cite journal|last1=Dinu|first1=M|last2=Pagliai|first2=G|last3=Casini|first3=A|author-link3=اينجلا ڪاسيني|last4=Sofi|first4=F|date=10 May 2017|title=Mediterranean diet and multiple health outcomes: an umbrella review of meta-analyses of observational studies and randomised trials.|journal=European Journal of Clinical Nutrition|volume=72|issue=1|pages=30–43|doi=10.1038/ejcn.2017.58|pmid=28488692|s2cid=7702206|hdl-access=free|hdl=2158/1081996}}</ref> 2013ع ۾، اٽلي جي ترغيب تي [[يونيسڪو]]، بحيرۂ روم واري غذا کي اٽلي، [[مراڪش]]، [[اسپين]]، [[پرتگال]]، [[يونان]]، [[قبرص]] ۽ [[ڪروئيشيا]] جي [[انسانيت جي غير مادي ثقافتي ورثي جي نمائنده فهرست]] ۾ شامل ڪيو.<ref>{{Cite web|title=UNESCO Culture Sector, Eighth Session of the Intergovernmental Committee (8.COM) – from 2 to 7 December 2013 |url=http://www.unesco.org/culture/ich/index.php?lg=en&pg=00473|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131220125948/http://www.unesco.org/culture/ich/index.php?lg=en&pg=00473|archive-date=20 December 2013|access-date=3 April 2014}}; {{Cite web|url=http://www.unesco.org/culture/ich/index.php?lg=en&pg=00011&RL=00884|access-date=3 April 2014|title=UNESCO – Culture – Intangible Heritage – Lists & Register – Inscribed Elements – Mediterranean Diet| url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140415064011/http://www.unesco.org/culture/ich/index.php?lg=en&pg=00011&RL=00884|archive-date=15 April 2014}}</ref> روزانو سگريٽ پيئندڙن جو تناسب 2012ع ۾ 22 سيڪڙو هو، جيڪو 2000ع جي 24 سيڪڙو کان گهٽ هو، پر [[او اي سي ڊي]] جي اوسط کان مٿي هو.<ref>{{Cite web|year=2014|title=OECD Health Statistics 2014 How Does Italy Compare? |url=http://www.oecd.org/els/health-systems/Briefing-Note-ITALY-2014.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20150924133234/http://www.oecd.org/els/health-systems/Briefing-Note-ITALY-2014.pdf|archive-date=24 September 2015|publisher=OECD}}</ref> 2005ع کان وٺي، عوامي هنڌن تي سگريٽ نوشي کي "خاص طور تي هوادار ڪمرن" تائين محدود ڪيو ويو آهي.<ref>{{Cite news|title=Smoking Ban Begins in Italy {{!}} Europe {{!}} DW.COM {{!}} 10 January 2005|url=http://www.dw.com/en/smoking-ban-begins-in-italy/a-1453590|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150621143640/http://www.dw.com/en/smoking-ban-begins-in-italy/a-1453590|archive-date=21 June 2015|access-date=1 August 2010|publisher=[[ڊيوئچے ويلے]]}}</ref> 1978ع کان وٺي، رياست هڪ آفاقي عوامي صحت جو نظام هلائي رهي آهي.<ref>{{Cite web|title=Italy – Health|url=http://dev.prenhall.com/divisions/hss/worldreference/IT/health.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20090701064229/http://dev.prenhall.com/divisions/hss/worldreference/IT/health.html|archive-date=1 July 2009|access-date=2 August 2010|publisher=Dev.prenhall.com}}</ref> بهرحال، صحت جون خدمتون سڀني شهرين ۽ رهواسين کي هڪ گڏيل سرڪاري-خانگي نظام وسيلي مهيا ڪيون وڃن ٿيون. ان جو سرڪاري حصو [[سيرويتسيو سانيتاريو ناتسيونالي]] آهي، جيڪو صحت واري وزارت جي ماتحت منظم آهي ۽ علائقائي اختيارن جي حوالي ٿيل بنيادن تي هلائجي ٿو. 2020ع ۾ صحت تي خرچ [[مجموعي گهريلو پيداوار]] جو 10 سيڪڙو هو. اٽلي جو صحت وارو نظام لڳاتار دنيا جي بهترين نظامن ۾ شمار ٿيندو رهيو آهي؛<ref>{{Cite web|title=The World Health Organization's ranking of the world's health systems|url=http://www.photius.com/rankings/healthranks.html|access-date=7 September 2015|publisher=Photius.com|archive-date=5 January 2010|archive-url=https://web.archive.org/web/20100105190014/http://www.photius.com/rankings/healthranks.html|url-status=live}}; {{Cite news|date=20 March 2017|title=Italy's Struggling Economy Has World's Healthiest People|publisher=Bloomberg News|url=https://www.bloomberg.com/news/articles/2017-03-20/italy-s-struggling-economy-has-world-s-healthiest-people|access-date=9 December 2020|archive-date=6 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221006112037/https://www.bloomberg.com/news/articles/2017-03-20/italy-s-struggling-economy-has-world-s-healthiest-people|url-status=live}}</ref> [[عالمي صحت تنظيم]] (WHO) جي 2000ع سان لاڳاپيل تحقيق موجب، خرچن جي ڪارڪردگي ۽ شهرين کي عوامي علاج تائين رسائي جي لحاظ کان، فرانس کان پوءِ اٽلي وٽ دنيا جو ٻيون بهترين صحت وارو نظام هو.<ref>{{Cite journal |last1=Maio |first1=Vittorio |last2=Manzoli |first2=L |date=2002 |title=The Italian health care system: W.H.O. Ranking versus public perception. |url=https://www.researchgate.net/publication/285698246 |journal=P and T |volume=27 |pages=301–308}}</ref> == ثقافت == {{Main|اٽلي جي ثقافت}} اٽلي [[اولهندي تهذيب]] جي بنيادي جنم ڀومن مان هڪ ۽ هڪ [[ثقافتي سپر پاور]] آهي.<ref>Among others, Italy has been described as a "cultural superpower" by [https://www.washingtonpost.com/entertainment/coming-to-the-us-the-year-of-italian-culture-2013/2012/10/15/29f404a8-1703-11e2-9855-71f2b202721b_story.html ''دي واشنگٽن پوسٽ'']، آمريڪي صدر [[بارڪ اوباما]]، ۽ اڳوڻي پرڏيهي معاملن واري وزير [[جوليو تيرتسي دي سانت آگاتا]]. {{Cite web |url=http://www.arabnews.com/italy-cultural-superpower |title=Italy, a cultural superpower |date=2 June 2012 |access-date=25 January 2021 |archive-date=26 December 2014 |archive-url=https://web.archive.org/web/20141226231012/http://www.arabnews.com/italy-cultural-superpower |url-status=bot: unknown }}.</ref> ان جي ثقافت کي ڪيترين ئي علائقائي رسمن، مقامي طاقت جي مرڪزن ۽ سرپرستيءَ جي مرڪزن شڪل ڏني آهي.<ref>{{Cite book|last=Killinger|first=Charles|url=https://archive.org/details/culturecustomsof00char/page/3|title=Culture and customs of Italy|publisher=Greenwood Press|year=2005|isbn=978-0-3133-2489-5|edition=1. publ.|location=Westport, Conn.|page=[https://archive.org/details/culturecustomsof00char/page/3 3]}}</ref> ملڪ يورپ جي [[يورپ جي ثقافت|ثقافتي]] ۽ [[يورپ جي تاريخ|تاريخي]] ورثي ۾ اهم حصو وڌو آهي.<ref>{{Cite book|last=Cole|first=Alison|title=Virtue and magnificence: art of the Italian Renaissance courts|publisher=H.N. Abrams|year=1995|isbn=978-0-8109-2733-9|location=New York}}</ref> === معمارِي === {{Main|اطالوي معمارِي}} [[File:Reggia di Caserta - panoramio - Carlo Pelagalli (2).jpg|thumb|right|[[ڪاسيرتا جو شاهي محل]] دنيا ۾ سڀ کان وڏي اڳوڻي شاهي رهائشگاهه آهي.<ref>{{Cite web |last=Chronopoulou |first=Angeliki |date=23 January 2024 |title=Reggia Di Caserta Historical Overview |url=https://www.academia.edu/44592878 |access-date=23 January 2024 |website=Academia |language=English}}</ref><ref>{{Cite book|url=https://books.google.com/books?id=qTdlAQAAQBAJ|title=Dictionnaire amoureux de Versailles|first=Franck|last=FERRAND|date=24 October 2013|publisher=Place des éditeurs|isbn=9782259222679 |via=Google Books}}</ref>]] اٽلي پنهنجي معمارِي ڪاميابين لاءِ مشهور آهي،<ref>[http://www.justitaly.org/italy/italy-architecture.asp Architecture in Italy] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20120115053940/http://www.justitaly.org/italy/italy-architecture.asp|date=15 January 2012}}, ItalyTravel.com</ref> جهڙوڪ قديم روم طرفان محرابن، گنبذن ۽ ساڳين اڏاوتن جي تعمير، چوڏهين صديءَ جي آخر کان سورهين صديءَ تائين [[نشاۃ ثانيه واري معمارِي|نشاۃ ثانيه واري معمارِي تحريڪ]] جو بنياد، ۽ [[پيلاڊيئن ازم]] جو گهر هجڻ؛ اهو اهڙو انداز هو جنهن [[نوڪلاسيڪي معمارِي]] جهڙين تحريڪن کي متاثر ڪيو ۽ سڄي دنيا ۾ ملڪاڻن گهرن جي ڊزائنن تي اثر وڌو، خاص ڪري برطانيا ۽ آمريڪا ۾ سترهين صديءَ جي آخر کان ويهين صديءَ جي شروعات تائين. ڊزائنن جي هڪ مڃيل سلسلي جي شروعات سڀ کان پهرين يونانين ۽ اِيٽرسڪن ماڻهن ڪئي، جيڪو اڳتي وڌي ڪلاسيڪي رومي انداز تائين پهتو،<ref>Sear, Frank. [https://books.google.com/books?id=Rkdt_p6uvw0C&pg=PA10 ''Roman architecture.''] Cornell University Press, 1983. p. 10. Web. 23 September 2011.</ref> پوءِ نشاۃ ثانيه دوران ڪلاسيڪي رومي دور جي ٻيهر بحالي ٿي، ۽ اهو باروڪ دور تائين ارتقا ڪندو رهيو. باسيليڪا جو عيسائي تصور، جيڪو وچئين دور ۾ غالب معمارِي انداز بڻجي ويو، روم ۾ ايجاد ٿيو هو.<ref>[http://www.justitaly.org/italy/architecture/christian-byzanthine.asp Italy Architecture: Early Christian and Byzanthine] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130328131150/http://www.justitaly.org/italy/architecture/christian-byzanthine.asp|date=28 March 2013}}, ItalyTravel.com</ref> [[رومانسڪ معمارِي]]، جيڪا تقريباً 800ع کان 1100ع تائين عروج تي رهي، اطالوي معمارِي جي سڀ کان وڌيڪ زرخيز ۽ تخليقي دورن مان هڪ هئي، جڏهن [[پيزا جو جهڪيل مينار]] ۽ ميلان ۾ [[سينٽ امبروجيو جي باسيليڪا]] جهڙا شاهڪار تعمير ٿيا. اها رومي محرابن، رنگين شيشي وارن دريچن ۽ وڪڙيل ٿنڀن جي استعمال لاءِ مشهور هئي. اطالوي رومانسڪ معمارِي جي بنيادي جدت [[والٽ (معمارِي)|والٽ]] هئي، جيڪا ان کان اڳ اولهندي معمارِي ۾ ڪڏهن به نه ڏٺي وئي هئي.<ref>[http://www.justitaly.org/italy/architecture/romanesque.asp Italy Architecture: Romanesque] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130328120342/http://www.justitaly.org/italy/architecture/romanesque.asp|date=28 March 2013}}, ItalyTravel.com</ref> اطالوي معمارِي [[نشاۃ ثانيه]] دوران نمايان طور ارتقا ڪئي. [[فليپو برونيلليسڪي]] [[فلورينس گرجاگھر|فلورينس جي گرجاگھر]] لاءِ پنهنجي گنبذ وسيلي معمارِي ڊزائن ۾ حصو وڌو، جيڪو انجنيئرنگ جو اهڙو ڪارنامو هو، جيڪو قديم زماني کان پوءِ نه ڏٺو ويو هو.<ref>{{Cite book|last1=Campbell|first1=Stephen J|title=Italian Renaissance Art|last2=Cole|first2=Michael Wayne|publisher=Thames & Hudson Inc|year=2012|location=New York|pages=95–97}}</ref> اطالوي نشاۃ ثانيه واري معمارِي جي مشهور ڪاميابي [[سينٽ پيٽر جي باسيليڪا]] هئي، جنهن کي [[دوناٽو برامانتي]] سورهين صديءَ جي شروعات ۾ ڊزائن ڪيو. [[اندريا پيلاڊيو]] پنهنجي ڊزائن ڪيل ولاز ۽ محلن وسيلي سڄي اولهندي يورپ جي معمارن تي اثر وڌو.<ref>{{Cite web|title=City of Vicenza and the Palladian Villas of the Veneto|url=https://whc.unesco.org/en/list/712|website=UNESCO World Heritage Centre}}</ref> [[باروڪ معمارِي|باروڪ دور]] شاندار اطالوي معمار پيدا ڪيا. پوئين باروڪ ۽ [[روڪوڪو]] معمارِي جو سڀ کان اصلي ڪم [[ستوپينيجي جو شڪار محل]] آهي.<ref>R. De Fusco, ''A thousand years of architecture in Europe'', pg. 443.</ref> 1752ع ۾، [[لوئيجي وانويتيلي]] [[ڪاسيرتا جو شاهي محل]] تعمير ڪرڻ شروع ڪيو.<ref>{{Cite book|last=Hersey|first=George|title=Architecture and Geometry in the Age of the Baroque|publisher=University of Chicago Press|year=2001|isbn=0-2263-2784-1|location=Chicago|page=119}}</ref> ارڙهين صديءَ جي آخر ۽ اڻويهين صديءَ جي شروعات ۾، اٽلي [[نوڪلاسيڪي معمارِي|نوڪلاسيڪي معمارِي تحريڪ]] کان متاثر ٿيو. ولاز، محل، باغ، اندروني سجاوٽ ۽ فن ٻيهر قديم رومي ۽ يوناني موضوعن تي ٻڌل ٿيڻ لڳا.<ref>[http://www.justitaly.org/italy/architecture/neoclassicism.asp Italy Architecture: Neoclassicism] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130328084932/http://www.justitaly.org/italy/architecture/neoclassicism.asp|date=28 March 2013}}, ItalyTravel.com</ref> [[اطالوي فاشزم|فاشسٽ دور]] دوران، نام نهاد "[[نويچينتو تحريڪ]]" عروج تي آئي، جيڪا سامراجي روم جي ٻيهر دريافت تي ٻڌل هئي. [[مارچيلو پياچينتيني]]، جيڪو شهرن جي شهري تبديليءَ جو ذميوار هو، سادي بڻايل نوڪلاسيڪيت جو هڪ روپ جوڙيو.<ref>{{Cite news|title=Renzo Piano|url=https://www.nytimes.com/topic/person/renzo-piano|access-date=20 August 2017|work=The New York Times}}</ref> === بصري فن === {{Main|اطالوي فن}} [[File:Leonardo da Vinci (1452-1519) - The Last Supper (1495-1498).jpg|thumb|''[[آخري دعوت (ليونارڊو دا ونچي)|آخري دعوت]]'' (1494–1499)، [[ليونارڊو دا ونچي]]، [[سانتا ماريا ديللي گراتسي، ميلان|سانتا ماريا ديللي گراتسي جو گرجاگھر]]، ميلان]] اطالوي بصري فنن جي تاريخ [[اولهندي مصوري]] لاءِ اهم آهي. [[رومي فن]] يونان کان متاثر هو ۽ ان کي قديم يوناني مصوريءَ جو وارث سمجهي سگهجي ٿو. رومي مصوريءَ مان رڳو ديواري مصوريون باقي بچيون آهن.<ref>{{Cite web|title=Roman Painting|url=http://www.art-and-archaeology.com/roman/painting.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130726163006/http://art-and-archaeology.com/roman/painting.html|archive-date=26 July 2013|publisher=art-and-archaeology.com}}</ref> انهن ۾ [[ٽرومپ لوئيل]]، ڪاذب منظرڪشي ۽ خالص منظرنگاريءَ جا سڀ کان پهريان مثال شامل ٿي سگهن ٿا.<ref>{{Cite web|title=Roman Wall Painting|url=http://www.accd.edu/sac/vat/arthistory/arts1303/Rome4.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20070319123717/http://www.accd.edu/sac/vat/arthistory/arts1303/Rome4.htm|archive-date=19 March 2007|publisher=accd.edu}}</ref> اطالوي نشاۃ ثانيه کي مصوريءَ جو [[سونهري دور (استعارو)|سونهري دور]] سمجهيو وڃي ٿو، جيڪو پندرهين صديءَ کان سورهين صديءَ جي آخر تائين پکڙيل هو ۽ اٽلي کان ٻاهر به وڏو اثر رکندڙ هو. [[مساچچو]]، [[فليپو لپي]]، [[تنتوريتو]]، [[ساندرو بوتيچيللي]]، [[ليونارڊو دا ونچي]]، [[مائيڪل اينجلو]]، [[رافائيل]] ۽ [[تيتسيان]] جهڙن فنڪارن [[منظرڪشي (گرافڪ)|منظرڪشي]] جي استعمال ذريعي مصوريءَ کي وڌيڪ بلند سطح تي پهچايو. مائيڪل اينجلو مجسما ساز طور پڻ سرگرم هو؛ سندس ڪمن ۾ ''[[ڊيوڊ (مائيڪل اينجلو)|ڊيوڊ]]''، ''[[پيتا (مائيڪل اينجلو)|پيتا]]'' ۽ ''[[موسى (مائيڪل اينجلو)|موسى]]'' جهڙا شاهڪار شامل آهن. پندرهين ۽ سورهين صديءَ ۾، [[اعليٰ نشاۃ ثانيه]] هڪ اندازي فن کي جنم ڏنو، جنهن کي [[مينرزم]] چيو وڃي ٿو. سورهين صديءَ جي شروعات واري فن کي نمايان ڪندڙ متوازن ترتيبن ۽ منظرڪشيءَ ڏانهن عقلي طريقيڪار جي جاءِ تي، مينرسٽ فنڪارن بي ثباتي، بناوٽ ۽ شڪ کي اختيار ڪيو. [[پيئرو ديللا فرانچيسڪا]] جا بي چين نه ٿيندڙ چهرا ۽ اشارا ۽ رافائيل جون پرسڪون مريمون، [[پونتورمو]] جي پريشان اظهار ۽ [[ايل گريڪو]] جي جذباتي شدت سان بدلجي ويون. [[File:Sandro Botticelli - La nascita di Venere - Google Art Project - edited.jpg|thumb|''[[وينس جو جنم]]'' (1484–1486)، [[ساندرو بوتيچيللي]]، [[اُففيتسي گيلري]]، فلورينس]] سترهين صديءَ ۾، [[اطالوي باروڪ]] جي عظيم ترين مصورن ۾ [[ڪاراواجو]]، [[آرتيميسيا جينتيليسڪي]]، [[ڪارلو ساراسيني]] ۽ [[بارتولوميو مانفريدي]] شامل آهن. ارڙهين صديءَ ۾، [[اطالوي روڪوڪو فن|اطالوي روڪوڪو]] بنيادي طور [[ارڙهين صديءَ جو فرانسيسي فن|فرانسيسي]] [[روڪوڪو]] کان متاثر هو. اطالوي نوڪلاسيڪي مجسما سازي، [[انتونيو ڪانووا]] جي عريان مجسمن سان گڏ، تحريڪ جي مثالي رخ تي مرڪوز رهي. اڻويهين صديءَ ۾، رومانوي مصورن ۾ [[فرانچيسڪو هايز]] ۽ [[فرانچيسڪو پوديستي]] شامل هئا. [[امپريشنزم]] فرانس کان اٽلي ۾ ''[[ماڪيايولي]]'' وسيلي آيو، ۽ [[حقيقت نگاري (فنون)|حقيقت نگاري]] [[جوآڪينو توما]] ۽ [[جيوسيپي پيلليتسا دا وولپيدو]] وسيلي آئي. ويهين صديءَ ۾، [[مستقبل نگاري]] سان گڏ، اٽلي مصوري ۽ مجسما سازيءَ جي ارتقا ۾ ٻيهر هڪ بنيادي ملڪ طور اڀريو. مستقبل نگاريءَ کان پوءِ [[جورجو دي ڪيريڪو]] جون مابعدالطبيعي مصوريون آيون، جن [[سررئيلسٽن]] تي اثر وڌو.<ref>Gale, Matthew. "Pittura Metafisica". ''Grove Art Online. Oxford Art Online''. Oxford University Press. Web.</ref> === ادب === {{Main|اطالوي ادب}} رسمي لاطيني ادب 240 ق.م. ۾ شروع ٿيو، جڏهن روم ۾ پهريون اسٽيج ڊرامو پيش ڪيو ويو.<ref>Duckworth, George Eckel. [https://books.google.com/books?id=BuLEo5U9sb0C&pg=PA3 ''The nature of Roman comedy: a study in popular entertainment.''] University of Oklahoma Press, 1994. p. 3. Web. 15 October 2011.</ref> لاطيني ادب انتهائي اثرائتو هو ۽ اڄ به آهي، جنهن ۾ ڪيترائي ليکڪ، شاعر، فلسفي ۽ مؤرخ شامل آهن، جهڙوڪ [[پليني دي ايلڊر]]، [[پليني دي ينگر]]، [[ورجل]]، [[هوريس]]، [[پروپرشيس]]، [[اووڊ]] ۽ [[ليوي]]. رومي پنهنجي زباني روايت، شاعري، ڊرامي ۽ قطعات لاءِ مشهور هئا.<ref>{{Cite book|url={{Google books|LHA_SydyKOYC|page=PA39|keywords=|text=|plainurl=yes}}|title=Poetry and Drama: Literary Terms and Concepts.|date=2011|publisher=The Rosen Publishing Group|isbn=978-1-6153-0490-5|access-date=18 October 2011}}</ref> تيرهين صديءَ جي شروعات ۾، [[فرانسس آف اسيسي]] پهريون اطالوي شاعر هو، پنهنجي مذهبي گيت ''[[سج جو گيت]]'' سان.<ref>{{Cite book|url={{Google books|3uq0bObScHMC|keywords=|text=|plainurl=yes}}|title=The Cambridge History of Italian Literature|publisher=Cambridge University Press|year=1999|isbn=978-0-5216-6622-0|editor-last=Brand|editor-first=Peter|chapter=2 – Poetry. Francis of Assisi (pp. 5ff.)|access-date=31 December 2015|editor-last2=Pertile|editor-first2=Lino|editor-link2=لينو پيرتيلي|chapter-url={{Google books|3uq0bObScHMC|page=PA5|keywords=|text=|plainurl=yes}}|archive-url=https://web.archive.org/web/20160610172548/https://books.google.com/books?id=3uq0bObScHMC&printsec=frontcover|archive-date=10 June 2016|url-status=live}}</ref> [[File:Dante03.jpg|thumb|upright=.8|[[دانتي اليگهيئري]]، جنهن جي ڪمن جديد اطالوي ٻوليءَ جي بنياد وجهڻ ۾ مدد ڪئي، [[وچئين دور]] جي عظيم ترين شاعرن مان هڪ سمجهيو وڃي ٿو. سندس رزمي نظم ''[[ڊيوائن ڪاميڊي]]'' [[عالمي ادب]] جي بهترين ڪمن ۾ شمار ٿئي ٿو.]] تيرهين صديءَ ۾، سسلي ۾ [[شهنشاهه فريڊرڪ ٻيون]] جي درٻار ۾، پرووانسال صورتن ۽ موضوعن تي ٻڌل غنائي شاعري مقامي عام ٻوليءَ جي هڪ نفيس صورت ۾ لکي وئي. انهن شاعرن مان هڪ [[جياڪومو دا لينتيني]] هو، جيڪو [[سونٽ]] جي صورت جو موجد هو؛ سڀ کان مشهور ابتدائي سونٽ نگار [[پيٽرارڪ]] هو.<ref>Ernest Hatch Wilkins, ''The invention of the sonnet, and other studies in Italian literature'' (Rome: Edizioni di Storia e letteratura, 1959), 11–39</ref> [[گويڊو گوئينيتسيلي]] ''[[دولچي ستل نووو]]'' جو باني آهي، جيڪا اهڙي شعري مکتب هئي جنهن محبت جي شاعريءَ ۾ فلسفيانه پاسو شامل ڪيو. محبت جي هن نئين سمجهه، جيڪا نرم انداز ۾ ظاهر ڪئي وئي، فلورينس جي شاعر [[دانتي اليگهيئري]] کي متاثر ڪيو، جنهن جديد اطالوي ٻوليءَ جو بنياد وڌو. دانتي جو ڪم، ''[[ڊيوائن ڪاميڊي]]''، ادب جي بهترين ڪمن مان آهي.<ref name="Bloom">{{Cite book|last=Bloom|first=Harold|author-link=هيرلڊ بلوم|url=https://archive.org/details/westerncanonbook00bloorich|title=The Western Canon|publisher=Harcourt Brace|year=1994|isbn=978-0-1519-5747-7|url-access=registration}} See also [[اولهندي ڪينن]] for other "canons" that include the ''Divine Comedy''.</ref> پيٽرارڪ ۽ [[جيوواني بوڪاچچو]] قديم دور جي ڪمن کي ڳوليو ۽ انهن جي پيروي ڪئي ۽ پنهنجي فني شخصيتن کي سنواريو. پيٽرارڪ پنهنجي نظمن جي مجموعي ''[[اِل ڪانتسونيري]]'' وسيلي شهرت ماڻي. بوڪاچچو جو ''[[دي ڊيڪاميرون]]'' پڻ برابر اثرائتو هو، جيڪو ننڍين ڪهاڻين جو تمام مشهور مجموعو آهي.<ref>{{Cite encyclopedia|title=Giovanni Boccaccio: The Decameron.|encyclopedia=[[انسائيڪلوپيڊيا برٽانيڪا]]|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/70836/Giovanni-Boccaccio/755/The-Decameron|access-date=18 December 2013|archive-url=https://web.archive.org/web/20131219020413/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/70836/Giovanni-Boccaccio/755/The-Decameron|archive-date=19 December 2013|url-status=live}}</ref> نشاۃ ثانيه جي ليکڪن جي ڪمن ۾ [[نيڪولو ميڪياويلي]] جو ''[[دي پرنس]]'' شامل آهي، جيڪو سياسي سائنس تي هڪ مضمون آهي، جنهن ۾ "اثرائتي حقيقت" کي ڪنهن به مجرد مثالي تصور کان وڌيڪ اهم سمجهيو ويو آهي. [[جيوواني فرانچيسڪو سترپارولا]] ۽ [[جيمباتيستا باسيلي]]، جن بالترتيب ''[[سترپارولا جون مزاحيه راتيون]]'' (1550–55) ۽ ''[[پينتاميرون]]'' (1634) لکيا، يورپ ۾ پري ڪهاڻين جي سڀ کان پهرين معلوم صورتن مان ڪجهه ڇاپيون.<ref>Steven Swann Jones, ''The Fairy Tale: The Magic Mirror of Imagination'', Twayne Publishers, New York, 1995, {{ISBN|0-8057-0950-9}}, p. 38; Bottigheimer 2012a, 7; Waters 1894, xii; Zipes 2015, 599.; {{Citation|last1=Opie|first1=Iona|title=The Classic Fairy Tales|year=1974|url=https://archive.org/details/classicfairytale00opie_0|place=Oxford and New York|publisher=Oxford University Press|isbn=978-0-1921-1559-1|last2=Opie|first2=Peter|author-link=آئيونا اوپي|author-link2=پيٽر اوپي}} See p. 20. The claim for earliest fairy-tale is still debated, see for example Jan M. Ziolkowski, ''Fairy tales from before fairy tales: the medieval Latin past of wonderful lies'', University of Michigan Press, 2007. Ziolkowski examines [[ايگبرٽ آف ليئج]]'s Latin beast poem ''Fecunda natis'' (''The Richly Laden Ship'', c. 1022/24), the earliest known version of "[[ننڍڙي ڳاڙهي ٽوپي]]". Further info: [https://web.archive.org/web/20071023044216/http://www.leithart.com/archives/003139.php Little Red Pentecostal], Peter J. Leithart, 9 July 2007.</ref> باروڪ دور [[گليليو]] جي صاف سائنسي نثر کي جنم ڏنو. سترهين صديءَ ۾، [[آرڪيڊيا اڪيڊمي|آرڪيڊين]] شاعريءَ ۾ سادگي ۽ ڪلاسيڪي ضبط بحال ڪرڻ لاءِ هڪ تحريڪ شروع ڪئي. sim6net1onwdlrpk2hr7ahm6uyua9m1 382613 382612 2026-06-04T06:17:56Z Intisar Ali 8681 382613 wikitext text/x-wiki {{Short description|ڏکڻ ۽ اولهه يورپ جو ملڪ}} {{Infobox country | conventional_long_name = اطالوي جمهوريه | common_name = اٽلي | native_name = {{Lang|it|Repubblica Italiana<!--upper case see Italian wiki-->}} | image_flag = Flag of Italy.svg | image_coat = Emblem of Italy.svg | symbol_type = نشان | national_anthem = "{{Lang|it|[[اِل ڪانتو ديلي اطالياني]]|italic=no}}"<br/>"اطالوين جو گيت"<div style="padding-top:0.5em;">{{Center|[[File:Canto degli Italiani - Marina Militare (strumentale).wav]]}}</div> | image_map = {{Switcher|[[File:EU-Italy (orthographic projection).svg|frameless]]|گلوب ڏيکاريو|[[File:EU-Italy.svg|upright=1.15|frameless]]|يورپي يونين جو نقشو ڏيکاريو|default=1}} | capital = [[روم]] | coordinates = {{Coord|41|54|N|12|29|E|type:city}} | largest_city = capital | languages_type = ڏيهي ٻوليون | languages = ڏسو [[اٽلي جون ٻوليون|مکيه مضمون]] | official_languages = [[اطالوي ٻولي|اطالوي]]<sup>a</sup> {{Infobox|child=yes |label1 = [[اٽلي ڏانهن اميگريشن|قوميت]] {{Nobold|(2021)}}<ref name="id2020">{{Cite web|title=Indicatori demografici, anno 2020 |url=https://www.istat.it/it/files//2021/05/REPORT_INDICATORI-DEMOGRAFICI-2020.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210503091112/https://www.istat.it/it/files//2021/05/REPORT_INDICATORI-DEMOGRAFICI-2020.pdf|archive-date=3 May 2021|access-date=3 May 2021}}</ref> | data1 = {{Unbulleted list|91% اطالوي|9% ٻيا}} }} | religion = {{Ublist|item_style=white-space:nowrap;|84% [[اٽلي ۾ عيسائيت|عيسائيت]]|12% [[اٽلي ۾ لادينيت|لادينيت]]|4% [[اٽلي ۾ مذهب|ٻيا]]}} | religion_year = 2021 | religion_ref = <ref>{{Cite web|date=September 2021|title=Special Eurobarometer 516|url=https://data.europa.eu/data/datasets/s2237_95_2_516_eng?locale=en|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20230629085321/http://data.europa.eu/data/datasets/s2237_95_2_516_eng?locale=en|archive-date=29 June 2023|access-date=2 June 2026|publisher=European Union: [[European Commission]]|via=[[European Data Portal]] (see Volume C: Country/socio-demographics: IT: Question D90.2.)}}</ref> | demonym = اطالوي | government_type = [[وحداني پارلياماني جمهوريه]] | leader_title1 = [[اٽلي جو صدر|صدر]] | leader_name1 = [[سرجيو ماتاريلا]] | leader_title2 = [[اٽلي جو وزيراعظم|وزيراعظم]] | leader_name2 = [[جورجيا ميلوني]] | leader_title3 = [[جمہوريه جي سينيٽ جو صدر (اٽلي)|سينيٽ جو صدر]] | leader_name3 = [[اگناتسيو لا روسا]] | leader_title4 = [[چيمبر آف ڊپٽيز جو صدر (اٽلي)|چيمبر آف ڊپٽيز جو صدر]] | leader_name4 = [[لورينزو فونتانا]] | legislature = [[اطالوي پارليامينٽ|پارليامينٽ]] | upper_house = [[جمہوريه جي سينيٽ (اٽلي)|جمہوريه جي سينيٽ]] | lower_house = [[چيمبر آف ڊپٽيز (اٽلي)|چيمبر آف ڊپٽيز]] | sovereignty_type = [[اٽلي جي تاريخ|تاريخي سياسي وحدتون]] | established_event1 = [[اٽلي جا قديم ماڻھو|اٽالڪ ماڻھو]] | established_date1 = قديم دور | established_event2 = [[قديم روم]]<br>[[رومي اٽلي]] | established_date2 = 753 ق م–476 ع | established_event3 = [[بربر بادشاهتون|رومي-بربر بادشاهتون]]<br>[[بازنطيني اٽلي]] | established_date3 = اوائلي وچون دور | established_event4 = [[اٽلي جي تاريخي رياستن جي فهرست|اطالوي شهري رياستون ۽ علائقائي سياسي وحدتون]] | established_date4 = وچون دور ۽ جديد دور | established_event5 = [[اٽلي جي بادشاهت]] | established_date5 = 1861–1946<br>{{start date and age|1861|03|17|df=y}} | established_event6 = [[اطالوي سلطنت]] | established_date6 = 1869/1882–1960 | established_event7 = [[1946ع اطالوي اداراتي ريفرنڊم|اطالوي جمهوريه]] | established_date7 = {{start date and age|1946|06|02|df=y}} | area_km2 = 301,340 | area_footnote = <ref name="Central Intelligence Agency-2023">{{Cite web|date=23 August 2023|title=Italy|url=https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210701235642/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy|archive-date=1 July 2021|access-date=28 August 2023|publisher=Central Intelligence Agency}}</ref><ref>{{Cite web|date=12 November 2023|title=Italy country profile|url=https://www.bbc.com/news/world-europe-17433142|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20231218111602/https://www.bbc.com/news/world-europe-17433142|archive-date=18 December 2023|access-date=12 November 2023|publisher=BBC News}}</ref> | area_rank = 71هون | area_sq_mi = 116,347 <!--Do not remove per [[Wikipedia:Manual of Style/Dates and numbers]]--> | percent_water = 1.24 (2015)<ref>{{Cite web|title=Surface water and surface water change|url=https://stats.oecd.org/Index.aspx?DataSetCode=SURFACE_WATER|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210324133453/https://stats.oecd.org/Index.aspx?DataSetCode=SURFACE_WATER|archive-date=24 March 2021|access-date=11 October 2020|publisher=[[Organisation for Economic Co-operation and Development]] (OECD)}}</ref> | population_estimate = {{DecreaseNeutral}} 58,915,561<ref name="population">{{cite web|title=Monthly Demographic Balance|url=https://demo.istat.it/app/?l=en&a=&i=D7B|publisher=[[Italian National Institute of Statistics|ISTAT]]}}</ref> | population_estimate_year = 2025 | population_estimate_rank = 25هون | population_density_km2 = 195.5 | population_density_sq_mi = auto<!--Do not remove per [[Wikipedia:Manual of Style/Dates and numbers]]--> | population_density_rank = 72هون | GDP_PPP = {{Increase}} $3.872&nbsp;trillion<ref name="IMFWEO.IT">{{cite web |url=https://data.imf.org/en/Data-Explorer?datasetUrn=IMF.RES:WEO(9.0.0) |title=World Economic Outlook Database (April 2026 Edition) |publisher=[[International Monetary Fund]] |website=www.imf.org |date=14 April 2026 |access-date=18 April 2026}}</ref> | GDP_PPP_year = 2026 | GDP_PPP_rank = 12هون | GDP_PPP_per_capita = {{Increase}} $65,761<ref name="IMFWEO.IT"/> | GDP_PPP_per_capita_rank = 29هون | GDP_nominal = {{Increase}} $2.738&nbsp;trillion<ref name="IMFWEO.IT"/> | GDP_nominal_year = 2026 | GDP_nominal_rank = 8هون | GDP_nominal_per_capita = {{Increase}} $46,505<ref name="IMFWEO.IT"/> | GDP_nominal_per_capita_rank = 27هون | Gini = 32.5 <!--number only--> | Gini_year = 2020 | Gini_change = decrease <!--increase/steady/decrease--> | Gini_ref = <ref>{{Cite web|title=Gini coefficient of equivalised disposable income – EU-SILC survey|url=https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/tessi190/default/table?lang=en|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20201009091832/https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/tessi190/default/table?lang=en|archive-date=9 October 2020|access-date=21 June 2022|publisher=European Commission}}</ref> | HDI = 0.915 <!--number only--> | HDI_year = 2023<!-- Please use the year to which the data refers, not the publication year--> | HDI_change = increase <!--increase/decrease/steady--> | HDI_ref = <ref name="UNHDR">{{Cite web |date=6 May 2025 |title=Human Development Report 2025 |url=https://hdr.undp.org/system/files/documents/global-report-document/hdr2025reporten.pdf|url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20250506051232/https://hdr.undp.org/system/files/documents/global-report-document/hdr2025reporten.pdf |archive-date=6 May 2025 |access-date=6 May 2025 |publisher=[[United Nations Development Programme]] |language=en}}</ref> | HDI_rank = 29هون | currency = [[يورو]] (€)<sup>b</sup> | currency_code = EUR | time_zone = [[مرڪزي يورپي وقت|CET]] | utc_offset = +1 | utc_offset_DST = +2 | time_zone_DST = [[مرڪزي يورپي گرمي وارو وقت|CEST]] | calling_code = [[+39]] <sup>c</sup> | cctld = [[.it]] | footnote_a = <span style="font-size:100%;">جرمن [[ڏکڻ ٽائرول]] ۽ [[فريولي-وينيتسيا جوليا]] ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ فرينچ [[آئوستا وادي]] ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ [[سلووين ٻولي|سلووين]] [[ٽريئستي صوبو]]، [[گوريتسيا صوبو]] ۽ فريولي-وينيتسيا جوليا ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ [[لاڊن ٻولي|لاڊن]] ڏکڻ ٽائرول، [[ترنتينو]] ۽ ٻين اترين علائقن ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ [[فريولي ٻولي|فريولي]] فريولي-وينيتسيا جوليا ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ [[سارڊينيائي ٻولي|سارڊينيائي]] [[سارڊينيا]] ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي.<ref>{{Cite web|title=Legge Regionale 15 ottobre 1997, n. 26 |url=http://www.regione.sardegna.it/j/v/86?v=9&c=72&file=1997026|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210226213750/http://www.regione.sardegna.it/j/v/86?v=9&c=72&file=1997026|archive-date=26 February 2021|access-date=31 May 2018|publisher=Regione autonoma della Sardegna – Regione Autònoma de Sardigna}}; {{Cite web|title=Regione Autonoma Friuli-Venezia Giulia – Comunità linguistiche regionali|url=https://www.regione.fvg.it/rafvg/cms/RAFVG/cultura-sport/patrimonio-culturale/comunita-linguistiche|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150904201140/https://www.regione.fvg.it/rafvg/cms/RAFVG/cultura-sport/patrimonio-culturale/comunita-linguistiche|archive-date=4 September 2015|access-date=2 November 2020|website=regione.fvg.it}}</ref></span> | footnote_b = <span style="font-size:100%;">2002ع کان اڳ، [[اطالوي ليرا]]. يورو [[ڪامپيوني دي اٽاليا]] ۾ قبول ڪئي وڃي ٿي، پر ان جي سرڪاري ڪرنسي [[سوئس فرانڪ]] آهي.<ref>{{Cite web|date=14 July 2010|title=Comune di Campione d'Italia|url=http://www.comune.campione-d-italia.co.it/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110430223743/http://www.comune.campione-d-italia.co.it/|archive-date=30 April 2011|access-date=30 October 2010|publisher=Comune.campione-d-italia.co.it}}</ref></span> | footnote_c = <span style="font-size:100%;">ڪامپيوني دي اٽاليا کي فون ڪرڻ لاءِ سوئس ڪوڊ [[+41]] استعمال ڪرڻ ضروري آهي.</span> }} '''اٽلي'''،{{Efn|{{Lang|it|Italia}}, {{IPA|it|iˈtaːlja|pron|small=no|It-Italia.ogg}}}} سرڪاري طور '''اطالوي جمهوريه'''،{{Efn|{{Lang|it|ريپبلڪا اطاليانا|links=no}}, {{IPA|it|reˈpubblika itaˈljaːna|pron|small=no}}}} [[ڏکڻ يورپ|ڏکڻ]] ۽ [[اولهه يورپ]] ۾ واقع هڪ ملڪ آهي.{{Efn|اٽلي کي گهڻو ڪري اولهه يورپ ۾ شامل ڪيو ويندو آهي.<ref>اٽلي کي اولهه يورپي ملڪ طور بيان ڪندڙ علمي ڪم:{{Bulleted list |{{Cite book|last1=Hancock|first1=M. Donald|url=https://archive.org/details/politicsinwester00hanc_0|title=Politics in Western Europe: an introduction to the politics of the United Kingdom, France, Germany, Italy, Sweden, and the European Union|last2=Conradt|first2=David P.|last3=Peters|first3=B. Guy|last4=Safran|first4=William|last5=Zariski|first5=Raphael|date=11 November 1998|publisher=Chatham House Publishers|isbn=978-1-5664-3039-5|edition=2nd|quote=list of Western European countries Italy.|url-access=registration|ref=none}} |{{Cite book|last1=Ugo|first1=Ascoli|last2=Emmanuele|first2=Pavolini|title=The Italian welfare state in a European perspective: A comparative analysis|date=2016|publisher=Policy Press|isbn=978-1-4473-3444-6|url=https://books.google.com/books?id=BEzRDAAAQBAJ&q=list+of+Western+European+countries+Italy|ref=none}} |{{Cite book|last1=Zloch-Christy|first1=Iliana|title=East-West Financial Relations: Current Problems and Future Prospects|date=1991|publisher=Cambridge University Press|isbn=978-0-5213-9530-4|url=https://archive.org/details/eastwestfinancia00zloc|url-access=registration|quote=list of Western European countries Italy.|access-date=29 September 2019|ref=none}} |{{Cite book|last1=Clout|first1=Hugh D.|title=Western Europe: Geographical Perspectives|date=1989|publisher=Longman Scientific & Technical|isbn=978-0-5820-1772-6|url=https://books.google.com/books?id=WGbIT90ppZsC|access-date=29 September 2019|ref=none}} |{{Cite book|last1=Furlong|first1=Paul|title=Modern Italy: Representation and Reform|date=2003|publisher=Routledge|isbn=978-1-1349-7983-7|url=https://books.google.com/books?id=JNNsOl65D0AC&q=italy+western+European+country|access-date=29 September 2019|ref=none}} |{{Cite book|last1=Hanf|first1=Kenneth|last2=Jansen|first2=Alf-Inge|title=Governance and Environment in Western Europe: Politics, Policy and Administration|date=2014|publisher=Routledge|isbn=978-1-3178-7917-6|url=https://books.google.com/books?id=31wSBAAAQBAJ&q=West+Europe+Italy|access-date=29 September 2019|ref=none}} }}</ref>|name=WE}} اهو [[اطالوي اپٻيٽ|هڪ اپٻيٽ]] تي مشتمل آهي، جيڪو [[ڀونوچ سمنڊ]] ۾ وڌي وڃي ٿو، جنهن جي اترين زميني سرحد تي [[الپس]] آهن، ۽ ان سان گڏ [[اٽلي جي ٻيٽن جي فهرست|لڳ ڀڳ 800 ٻيٽ]] پڻ شامل آهن، جن مان خاص طور [[سسلي]] ۽ [[سارڊينيا]] اهم آهن. اٽلي اولهه ۾ [[فرانس]]؛ اتر ۾ [[سوئٽزرلينڊ]] ۽ [[آسٽريا]]؛ اوڀر ۾ [[سلووينيا]]؛ ۽ ٻن [[انڪليو|انڪليوز]]، [[ويٽيڪن سٽي]] ۽ [[سان مارينو]]، سان زميني سرحدون رکي ٿو. ايراضي جي لحاظ کان اهو [[ايراضيءَ موجب يورپي ملڪن جي فهرست|يورپ جو ڏهون وڏو ملڪ]] آهي، جيڪو {{Convert|301340|km2|sqmi|abbr=on}} تي پکڙيل آهي، ۽ لڳ ڀڳ 59 ملين آبادي سان [[يورپي يونين]] جو ٽيون سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو [[يورپي يونين جو رڪن ملڪ|رڪن ملڪ]] آهي. اٽلي جي گاديءَ جو هنڌ ۽ [[اٽلي جي شهرن جي فهرست|سڀ کان وڏو شهر]] [[روم]] آهي؛ ٻين وڏن شهرن ۾ [[ميلان]]، جيڪو ملڪ جو سڀ کان وڏو [[ميٽروپوليٽن علائقو]] آهي، [[نيپلز]]، [[تورين]]، [[پالرمو]]، [[بولونيا]]، [[فلورينس]]، [[جينووا]] ۽ [[وينس]] شامل آهن. [[اٽلي جي تاريخ]] ڪيترن ئي [[اٽلي جي قديم قومن جي فهرست|اٽالڪ قومن]] تائين وڃي ٿي، جن ۾ خاص طور [[قديم رومي]] شامل آهن، جن [[رومي جمهوريه]] دوران ڀونوچ سمنڊ جي دنيا کي فتح ڪيو ۽ [[رومي سلطنت]] دوران صدين تائين ان تي حڪومت ڪئي. عيسائيت جي پکڙجڻ سان، روم [[ڪيٿولڪ ڪليسا]] ۽ [[پاپائيت]] جو مرڪز بڻجي ويو. [[بربر حملا|بربر حملن]] ۽ ٻين سببن ڪري [[قديم دور جي آخري مرحلي]] ۽ [[اوائلي وچئين دور]] جي وچ ۾ [[اولهه رومي سلطنت جو زوال ۽ خاتمو]] ٿيو. يارهين صديءَ تائين [[اطالوي شهري رياستون]] ۽ [[سامونڊي جمهوريهون]] وڌيون، جن واپار ذريعي نئين خوشحالي آندي ۽ جديد سرمائيداريءَ لاءِ بنياد وڌا. [[اطالوي نشاةِ ثانيه]] پندرهين ۽ سورهين صديءَ دوران ڦهلي ڦولي ۽ [[نشاةِ ثانيه#پکڙجڻ|باقي يورپ تائين پکڙجي وئي]]. اطالوي ڳولائوئن پري اوڀر ۽ [[نئين دنيا]] ڏانهن نوان رستا دريافت ڪيا، جنهن سان [[دريافتن جو دور|دريافتن جي دور]] ۾ اهم حصو پيو. سياسي ۽ علائقائي ورهاستن جي صدين کان پوءِ، [[اٽلي جي بادشاهت]] 1861ع ۾ [[اطالوي آزاديءَ جون جنگيون|آزاديءَ جي جنگين]] ۽ [[هزارن جي مهم]] کان پوءِ قائم ٿي. اوڻيهين صديءَ جي آخر کان ويهين صديءَ جي شروعات تائين، [[اٽلي ۾ صنعتڪاري|اٽلي صنعتڪاري ڪئي]] ۽ [[اطالوي سلطنت|نوآبادياتي سلطنت]] حاصل ڪئي، جڏهن ته [[ڏکڻ اٽلي|ڏکڻ]] گهڻي حد تائين غريب رهيو، جنهن سبب آمريڪا ڏانهن [[اطالوي ڊائاسپورا|وڏي مهاجر ڊائاسپورا]] پيدا ٿي. 1915ع کان 1918ع تائين، [[پهريين عالمي جنگ دوران اٽلي جي فوجي تاريخ|اٽلي]] [[پهريين عالمي جنگ]] ۾ [[پهريين عالمي جنگ جا اتحادي|انتانت]] سان گڏ [[مرڪزي طاقتون|مرڪزي طاقتن]] خلاف وڙهيو. 1922ع ۾ [[اطالوي فاشزم|اطالوي فاشسٽ]] آمريت قائم ٿي. [[ٻي عالمي جنگ دوران اٽلي جي فوجي تاريخ|ٻي عالمي جنگ دوران]]، اٽلي پهرين [[محوري طاقتون|محوري طاقتن]] جو حصو هو، جيستائين [[ڪاسيبلي جي جنگبندي|جنگبندي]] [[ٻي عالمي جنگ جا اتحادي|اتحادي طاقتن]] سان نه ٿي (1940–1943)، پوءِ [[اطالوي مزاحمت]] ۽ جرمن قبضي ۽ سهڪار ڪندڙ [[اطالوي سماجي جمهوريه|آر ايس آءِ]] کان [[اٽلي جي آزادي]] دوران اتحادي طاقتن جو هم جنگي ساٿي بڻيو (1943–1945). 1946ع ۾ بادشاهت کي [[1946ع اطالوي اداراتي ريفرنڊم|جمهوريه سان تبديل ڪيو ويو]] ۽ ملڪ [[اطالوي اقتصادي معجزو|مضبوط بحالي]] ڪئي. [[ترقي يافته ملڪ]] طور، [[اٽلي جي معيشت|ترقي يافته معيشت]] سان، اٽلي دنيا جو [[ناليوار جي ڊي پي موجب ملڪن جي فهرست|اٺون وڏو ناليوار جي ڊي پي]] رکي ٿو، يورپ جو [[پيداوار موجب ملڪن جي فهرست|ٻيون وڏو پيداوار وارو شعبو]] رکي ٿو، ۽ [[علائقائي طاقت|علائقائي]] ۽ – [[وڏين طاقتن مان گهٽ ترين|گهٽ حد تائين]] – عالمي اقتصادي، فوجي، ثقافتي ۽ سياسي معاملن ۾ اهم ڪردار ادا ڪري ٿو. اهو يورپي يونين جو [[اندروني ڇهه|باني]] ۽ [[يورپي يونين جا ٽي|اهم رڪن]] آهي، ۽ [[اٽلي جا پرڏيهي لاڳاپا#بين الاقوامي ادارا|ڪيترين ٻين بين الاقوامي تنظيمن ۽ فورمن جو حصو]] آهي. [[ثقافتي سپر پاور]] طور، اٽلي ڊگهي عرصي کان [[اطالوي فن|فن]]، [[اٽلي جي موسيقي|موسيقي]]، [[اطالوي ادب|ادب]]، [[اطالوي کاڌو|کاڌي]]، [[اطالوي فيشن|فيشن]]، [[اٽلي ۾ سائنس ۽ ٽيڪنالاجي|سائنس ۽ ٽيڪنالاجي]] جو مشهور عالمي مرڪز رهيو آهي، ۽ [[اطالوي ايجادن ۽ دريافتن جي فهرست|ڪيترين ايجادن ۽ دريافتن]] جو ذريعو آهي. هن وٽ [[ملڪ موجب عالمي ورثو ماڳ|سڀ کان وڌيڪ تعداد]] ۾ [[عالمي ورثو ماڳ]] ([[اٽلي ۾ عالمي ورثو ماڳن جي فهرست|61]]) آهن ۽ اهو دنيا جو [[عالمي سياحت درجابندي|پنجون سڀ کان وڌيڪ گهميو ويندڙ ملڪ]] آهي. == نالو<span class="anchor" id="Etymology"></span> == {{Main|اٽلي جو نالو}} ''اٽاليا'' جي اشتقاق بابت ڪيترائي مفروضا موجود آهن.<ref>Alberto Manco, ''Italia. Disegno storico-linguistico''. 2009, Naples: L'Orientale. {{ISBN|978-8-8950-4462-0}}.</ref> هڪ نظريي موجب اهو [[قديم يوناني]] اصطلاح مان نڪتو، جيڪو ''اٽالوئي'' جي زمين لاءِ استعمال ٿيندو هو؛ اٽالوئي هڪ قبيلو هو، جيڪو انهيءَ علائقي ۾ رهندو هو، جيڪو اڄ [[ڪلابريا]] جي نالي سان سڃاتو وڃي ٿو. اصل ۾ سمجهيو ويندو هو ته ان جو نالو ''ويتولي'' هو، ۽ ڪجهه عالمن جي راءِ آهي ته سندن [[ٽوٽم]]ي جانور ڳئون جو ٻچو هو ([[لاطيني]]: ''vitulus''؛ [[امبريائي]]: ''vitlo''؛ [[اوسڪن]]: ''Víteliú'')<!-- and named for the god of cattle, [[Mars (mythology)|Mars]] -->.<ref>J.P. Mallory and D.Q. Adams, ''Encyclopedia of Indo-European Culture'' (London: Fitzroy and Dearborn, 1997), 24.</ref> ڪيترن قديم ليکڪن چيو آهي ته اهو نالو هڪ مقامي حڪمران [[اٽالس]] جي نالي تان پيو.<ref>Dionysius of Halicarnassus, ''Roman Antiquities'', [https://penelope.uchicago.edu/Thayer/E/Roman/Texts/Dionysius_of_Halicarnassus/1B*.html 1.35] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20221215151343/https://penelope.uchicago.edu/Thayer/E/Roman/Texts/Dionysius_of_Halicarnassus/1B%2A.html|date=15 December 2022}}, on LacusCurtius; Aristotle, ''Politics'', [https://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0058%3Abook%3D7%3Asection%3D1329b#note-link2 7.1329b] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20150910185719/http://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0058%3Abook%3D7%3Asection%3D1329b|date=10 September 2015}}, on Perseus; Thucydides, ''The Peloponnesian War'', [https://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Thuc.+6.2.4&fromdoc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0200 6.2.4] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20150924213434/http://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Thuc.+6.2.4&fromdoc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0200|date=24 September 2015}}, on Perseus</ref> اٽلي لاءِ قديم يوناني اصطلاح شروعات ۾ رڳو [[ڪلابريا|بروٽيم]] اپٻيٽ جي ڏکڻ حصي ۽ [[ڪاتانزارو]] ۽ [[ويبو والينتيا]] جي ڪجهه حصن لاءِ استعمال ٿيندو هو. [[اوينوٽريا]] ۽ "اٽلي" جو وڏو تصور هڪ ٻئي جا مترادف بڻجي ويا، ۽ اهو نالو [[لوڪانيا]] جي اڪثر حصي تي به لاڳو ٿيڻ لڳو. رومي جمهوريه جي واڌ کان اڳ، اهو نالو يونانين طرفان [[ميسينا آبنائے]] ۽ [[ساليرنو نار|ساليرنو نارين]] ۽ [[تارانٽو نار|تارانٽو]] کي ملائيندڙ لڪير جي وچ واري زمين لاءِ استعمال ٿيندو هو، جيڪا ڪلابريا سان مطابقت رکي ٿي. يونانين "اٽاليا" کي وڌيڪ وڏي علائقي تي لاڳو ڪرڻ شروع ڪيو.<ref>Pallottino, M., ''History of Earliest Italy'', trans. Ryle, M & Soper, K. in Jerome Lectures, Seventeenth Series, p. 50</ref> ڏکڻ ۾ "[[يوناني اٽلي]]" کان علاوه، مورخن هڪ "ايٽرسڪن اٽلي" جي وجود جو به امڪان ظاهر ڪيو آهي، جيڪو وچ اٽلي جي علائقن تي مشتمل هو.<ref>Giovanni Brizzi, Roma. Potere e identità: dalle origini alla nascita dell'impero cristiano, Bologna, Patron, 2012 p. 94</ref> [[رومي اٽلي]]، يعني ''اٽاليا''، جون سرحدون وڌيڪ واضح طور مقرر ٿيل آهن. ڪيٽو جي ''[[اوريجنيز]]'' اٽلي کي الپس جي ڏکڻ ۾ واقع سڄي اپٻيٽ طور بيان ڪري ٿي.<ref>{{Cite book|last=Carlà-Uhink|first=Filippo|url=https://books.google.com/books?id=dSY-DwAAQBAJ&q=cato+italy+south+of+the+Alps&pg=PT49|title=The "Birth" of Italy: The Institutionalization of Italy as a Region, 3rd–1st Century BCE|date=25 September 2017|publisher=Walter de Gruyter GmbH & Co KG|isbn=978-3-1105-4478-7}}; {{Cite book|last=Levene|first=D. S.|url=https://books.google.com/books?id=aLsRDAAAQBAJ&q=cato+walls+of+Italy&pg=PA108|title=Livy on the Hannibalic War|date=17 June 2010|publisher=Oxford University Press|isbn=978-0-1981-5295-8|access-date=12 November 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20240328152752/https://books.google.com/books?id=aLsRDAAAQBAJ&q=cato+walls+of+Italy&pg=PA108#v=snippet&q=cato%20walls%20of%20Italy&f=false|archive-date=28 March 2024|url-status=live}}</ref> 264 ق م ۾ رومي اٽلي مرڪزي-اتر جي [[آرنو]] ۽ [[روبيڪون]] دريائن کان وٺي سڄي ڏکڻ تائين پکڙيل هئي. اتر وارو علائقو، [[سيسالپائن گال]]، جغرافيائي طور اٽلي جو حصو سمجهيو ويندو هو، 220ع ق م واري ڏهاڪي ۾ روم طرفان قبضو ڪيو ويو،<ref>{{Cite book|last=Carlà-Uhink|first=Filippo|url=https://books.google.com/books?id=dSY-DwAAQBAJ&q=Tota+Italia+essays&pg=PT454|title=The "Birth" of Italy: The Institutionalization of Italy as a Region, 3rd–1st Century BCE|date=25 September 2017|publisher=Walter de Gruyter GmbH & Co KG|isbn=978-3-1105-4478-7|access-date=12 November 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211000755/https://books.google.com/books?id=dSY-DwAAQBAJ&q=Tota+Italia+essays&pg=PT454#v=snippet&q=Tota%20Italia%20essays&f=false|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}</ref> پر سياسي طور الڳ رهيو. 42 ق م ۾ ان کي قانوني طور اٽلي جي انتظامي وحدت ۾ ضم ڪيو ويو.<ref>{{Cite book|last=Williams|first=J. H. C.|url=https://books.google.com/books?id=RPj_FkEeVO4C&q=beyond+the+Rubicon|title=Beyond the Rubicon: Romans and Gauls in Republican Italy – J. H. C. Williams – Google Books|date=22 May 2020|publisher=Oxford University Press|isbn=978-0-1981-5300-9|archive-url=https://web.archive.org/web/20200522000630/https://books.google.it/books?id=RPj_FkEeVO4C&dq=beyond+the+Rubicon&hl=en&sa=X&ved=0ahUKEwiI5YrC6rbkAhUvDmMBHXZOCMAQ6AEIKTAA|archive-date=22 May 2020}}; {{Cite book|last=Long|first=George|title=Decline of the Roman republic: Volume 2|year=1866}}; {{Cite web|last=Aurigemma|first=Salvatore|title=Gallia Cisalpina|url=http://www.treccani.it/enciclopedia/gallia-cisalpina_(Enciclopedia-Italiana)|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20230404054511/https://www.treccani.it/enciclopedia/gallia-cisalpina_(Enciclopedia-Italiana)|archive-date=4 April 2023|access-date=14 October 2014|website=treccani.it|publisher=Enciclopedia Italiana|language=it}}</ref> سارڊينيا، [[ڪورسيڪا]]، سسلي ۽ [[مالٽا]] کي 292ع ۾ [[ڊيوڪليشن]] اٽلي ۾ شامل ڪيو،<ref>{{Cite web|title=Italy (ancient Roman territory)|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297743/Italy|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131110232259/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297743/Italy|archive-date=10 November 2013|access-date=10 November 2013|website=Encyclopædia Britannica}}</ref> جنهن سان آخري قديم دور جو اٽلي جديد [[اطالوي جاگرافيائي علائقو|اطالوي جاگرافيائي علائقي]] سان لڳ ڀڳ هم سرحد ٿي ويو.<ref>{{Cite web|title=La riorganizzazione amministrativa dell'Italia. Costantino, Roma, il Senato e gli equilibri dell'Italia romana|url=https://www.treccani.it/enciclopedia/la-riorganizzazione-amministrativa-dell-italia-costantino-roma-il-senato-e-gli-equilibri-dell-italia-romana_%28Enciclopedia-Costantiniana%29|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211119225335/https://www.treccani.it/enciclopedia/la-riorganizzazione-amministrativa-dell-italia-costantino-roma-il-senato-e-gli-equilibri-dell-italia-romana_(Enciclopedia-Costantiniana)|archive-date=19 November 2021|access-date=19 November 2021|language=it}}</ref> لاطيني لفظ ''Italicus'' "اٽلي جي ماڻهو" لاءِ استعمال ٿيندو هو، يعني ''provincial'' يا [[رومي صوبو|رومي صوبي]] مان آيل ماڻهو جي ابتڙ.<ref>''Letters'' 9.23</ref> صفت ''italianus''، جنهن مان ''Italian'' نڪتو، [[وچئين دور جي لاطيني]] مان آهي ۽ [[اوائلي جديد دور]] دوران ''Italicus'' سان متبادل طور استعمال ٿيندي هئي.<ref>''ytaliiens'' (1265) [http://www.cnrtl.fr/etymologie/italien TLFi] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20181029191636/http://www.cnrtl.fr/etymologie/italien|date=29 October 2018}}</ref> [[اولهه رومي سلطنت جي زوال]] کان پوءِ، اٽلي جي [[اوستروگوٿڪ بادشاهت]] قائم ٿي. [[لومبارڊ|لومبارڊن]] جي حملن کان پوءِ، ''اٽاليا'' سندن بادشاهت جي نالي طور برقرار رهي، ۽ [[پاڪ رومي سلطنت]] اندر ان جي [[اٽلي جي بادشاهت (پاڪ رومي سلطنت)|جانشين بادشاهت]] لاءِ به اهو نالو استعمال ٿيو.<ref>{{Cite web|title=IL COMUNE MEDIEVALE|url=https://www.homolaicus.com/storia/medioevo/comune_medievale.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20120318214257/http://www.homolaicus.com/storia/medioevo/comune_medievale.htm|archive-date=18 March 2012|website=homolaicus.com}}</ref> == تاريخ == {{Main|اٽلي جي تاريخ}} === قبل تاريخ ۽ قديم دور === {{Main|قبل تاريخي اٽلي|اٽالڪ قومون|ايٽرسڪن تهذيب|يوناني نوآبادڪاري|ميگنا گريشيا}} [[File:Etruscan Painting 1.jpg|thumb|right|[[ايٽرسڪن تهذيب|ايٽرسڪن]] فريسڪو، [[مونتيروتسي نيڪروپولس]] ۾، 5هين صدي ق م]] [[هيٺيون پيلئوليٿڪ]] جا آثار، جيڪي 850,000 سال اڳ جا آهن، [[مونتي پوجيولو]] مان مليا آهن.<ref>{{Cite web|last=Society|first=National Geographic|title=Erano padani i primi abitanti d'Italia|url=http://www.nationalgeographic.it/scienza/2012/01/20/news/erano_padani_iprimi_abitanti_ditalia-807204|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20190626220707/http://www.nationalgeographic.it/scienza/2012/01/20/news/erano_padani_iprimi_abitanti_ditalia-807204|archive-date=26 June 2019|access-date=11 March 2019|website=National Geographic}}</ref> سڄي اٽلي ۾ کوٽاين مان 200,000 سال اڳ وچين پيلئوليٿڪ دور ۾ [[نينڊرٿال]] جي موجودگي ظاهر ٿي آهي،<ref>Kluwer Academic/Plenum Publishers 2001, ch. 2. {{ISBN|0-3064-6463-2}}.</ref> جڏهن ته [[اوائلي جديد انسان|جديد انسان]] لڳ ڀڳ 40,000 سال اڳ [[ريپارو موڪي]] ۾ ظاهر ٿيا.<ref>42.7–41.5 ka ([[68–95–99.7 rule|1σ CI]]). {{Cite journal|last=Douka|first=Katerina|display-authors=etal|year=2012|title=A new chronostratigraphic framework for the Upper Palaeolithic of Riparo Mochi (Italy)|journal=Journal of Human Evolution|volume=62|issue=2|pages=286–299|doi=10.1016/j.jhevol.2011.11.009|pmid=22189428|bibcode=2012JHumE..62..286D }}; {{Cite web|date=29 January 2010|title=Istituto Italiano di Preistoria e Protostoria|url=http://www.iipp.it/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131015231105/http://www.iipp.it/|archive-date=15 October 2013|publisher=IIPP|access-date=15 August 2017}}</ref> رومي دور کان اڳ واري اٽلي جا [[اٽلي جا قديم ماڻھو|قديم ماڻھو]] [[پروٽو-انڊو-يورپي|انڊو-يورپي]] هئا، خاص طور [[اٽالڪ قومون]]. ممڪن غير انڊو-يورپي يا [[قبل انڊو-يورپي ٻوليون|قبل انڊو-يورپي]] ورثي وارن مکيه تاريخي ماڻهن ۾ [[ايٽرسڪن]]، سسلي جا [[ايلميئن]] ۽ [[سيڪاني]]، ۽ قبل تاريخي [[سارڊينيائي ماڻھو]] شامل آهن، جن [[نوراجڪ تهذيب]] کي جنم ڏنو. ٻين قديم آبادين ۾ [[ريئتيائي ماڻھو]] ۽ [[ڪاموني]] شامل آهن، جيڪي [[والڪامونيڪا ۾ پٿريلي چٽساليون|والڪامونيڪا جي پٿريلي چٽسالين]] لاءِ مشهور آهن.<ref>{{Cite web|title=Rock Drawings in Valcamonica|url=https://whc.unesco.org/en/list/94|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100703183257/http://whc.unesco.org/en/list/94|archive-date=3 July 2010|access-date=29 June 2010|publisher=UNESCO World Heritage Centre}}</ref> هڪ قدرتي ممي، [[اوئٽسي]]، جيڪا 3400–3100 ق م جي آهي، 1991ع ۾ [[سيميلاون]] گليشيئر مان دريافت ٿي.<ref>{{Cite journal|last1=Bonani|first1=Georges|last2=Ivy|first2=Susan D.|display-authors=etal|year=1994|title=AMS {{SimpleNuclide|Carbon|14}} Age Determination of Tissue, Bone and Grass Samples from the Ötzal Ice Man|url=http://digitalcommons.library.arizona.edu/objectviewer?o=http%3A%2F%2Fradiocarbon.library.arizona.edu%2FVolume36%2FNumber2%2Fazu_radiocarbon_v36_n2_247_250_v.pdf|url-status=live|journal=Radiocarbon|volume=36|issue=2|pages=247–250|doi=10.1017/s0033822200040534|archive-url=https://web.archive.org/web/20100720211402/https://digitalcommons.library.arizona.edu/objectviewer?o=http%3A%2F%2Fradiocarbon.library.arizona.edu%2FVolume36%2FNumber2%2Fazu_radiocarbon_v36_n2_247_250_v.pdf|archive-date=20 July 2010|access-date=4 February 2016|doi-access=free}}</ref> پهريان نوآبادڪار [[فينيقيه|فينيقي]] هئا، جن سسلي ۽ سارڊينيا جي ڪنارن تي [[ايمپوريم (قديم دور)|واپاري مرڪز]] قائم ڪيا. انهن مان ڪجهه ننڍا شهري مرڪز بڻيا ۽ [[يوناني نوآبادين]] سان گڏوگڏ ترقي ڪئي.<ref>{{Cite journal|last1=Raclot|first1=Thierry|last2=Oudart|first2=Hugues|date=January 2000|title=CORPS GRAS ET OBESITE Acides gras alimentaires et obésité: aspects qualitatifs et quantitatifs|journal=Oléagineux, Corps gras, Lipides|volume=7|issue=1|pages=77–85|doi=10.1051/ocl.2000.0077|issn=1258-8210|doi-access=free}}</ref> 8هين ۽ 7هين صدي ق م دوران، [[پٿيڪوسائي]] ۾ يوناني نوآباديون قائم ٿيون، جيڪي آخرڪار اطالوي اپٻيٽ جي ڏکڻ ۽ سسلي جي سامونڊي ڪناري تائين پکڙجي ويون؛ اهو علائقو بعد ۾ [[ميگنا گريشيا]] جي نالي سان مشهور ٿيو.<ref>Emilio Peruzzi, ''Mycenaeans in early Latium'', (Incunabula Graeca 75), Edizioni dell'Ateneo & Bizzarri, Roma, 1980</ref> [[آيونيائي]]، [[ڊوريائي يوناني|ڊوريائي]] نوآبادڪارن، [[سيراڪيوز وارا|سيراڪيوزن]] ۽ [[اڪائيائي (قبيلو)|اڪائيائين]] ڪيترائي شهر قائم ڪيا. [[اٽلي جي يوناني نوآبادڪاري|يوناني نوآبادڪاري]] [[اٽالڪ قومون|اٽالڪ قومن]] کي جمهوري حڪومتي صورتن ۽ اعليٰ فني ۽ ثقافتي اظهار سان رابطي ۾ آندو.<ref>{{Cite web|title=II 1987: Uomini e vicende di Magna Grecia |url=https://www.bpp.it/Apulia/html/archivio/1987/II/art/R87II015.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210204123345/https://www.bpp.it/Apulia/html/archivio/1987/II/art/R87II015.html|archive-date=4 February 2021|access-date=31 January 2021|website=bpp.it}}</ref> === قديم روم === {{Main|قديم روم|اٽلي ۾ رومي واڌ|رومي اٽلي}} {{Multiple image | align = right | direction = vertical | width = 220 | image1 = Colosseo 2020.jpg | caption1 = [[ڪولوسيئم]]، جنهن کي وڏي پيماني تي قديم تاريخ جي تعمير ۽ انجنيئرنگ جي عظيم ترين ڪمن مان هڪ سمجهيو وڃي ٿو | image2 = Roman Empire Trajan 117AD.png|275 | caption2 = {{legend|#b23938|117ع ۾ [[رومي سلطنت]] پنهنجي سڀ کان وڏي وسعت تي<ref>{{Cite book|last=Bennett, Julian|url=https://books.google.com/books?id=qk_tofvS8EsC|title=Trajan: Optimus Princeps : a Life and Times|publisher=Routledge|year=1997|isbn=978-0-415-16524-2}}</ref>}} {{legend|#d28989|[[تابع رياست|تابع رياستون]]}} }} اٽلي جي تاريخ ڪيترين [[اٽلي جي قديم قومن جي فهرست|اٽالڪ قومن]] تائين وڃي ٿي، جن ۾ خاص طور [[قديم رومي]] شامل آهن، جن [[رومي جمهوريه]] دوران ڀونوچ سمنڊ جي دنيا کي فتح ڪيو ۽ [[رومي سلطنت]] دوران صدين تائين ان تي حڪومت ڪئي.<ref>{{Cite book |last1=Carl Waldman |url=https://books.google.com/books?id=kfv6HKXErqAC |title=Encyclopedia of European Peoples |last2=Catherine Mason |publisher=Infobase Publishing |year=2006 |isbn=978-1-4381-2918-1 |page=586 |access-date=23 February 2013 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230311102543/https://books.google.com/books?id=kfv6HKXErqAC |archive-date=11 March 2023 |url-status=live}}; {{Cite book |last=Mommsen |first=Theodor |author-link=Theodor Mommsen |title=[[History of Rome (Mommsen)|History of Rome]], Book II: From the Abolition of the Monarchy in Rome to the Union of Italy |publisher=Reimer & Hirsel |year=1855 |location=Leipzig}}; {{Cite book |last=Lazenby |first=John Francis |url=https://archive.org/details/hannibalswarmili00laze |title=Hannibal's War: A Military History of the Second Punic War |date=4 February 1998 |publisher=University of Oklahoma Press |isbn=978-0-8061-3004-0 |page=[https://archive.org/details/hannibalswarmili00laze/page/29 29] |quote=Italy homeland of the Romans. |url-access=registration |via=Internet Archive}}</ref> قديم روم، جيڪو وچ اٽلي ۾ [[ٽائبر درياهه]] تي هڪ آبادڪاري هو، [[روم جو بنياد|753 ق م ۾ قائم ٿيو]] ۽ 244 سالن تائين بادشاهي نظام هيٺ حڪمراني ڪئي وئي.<ref>{{Cite web |date=24 November 2009 |title=Rome founded {{!}} 21 April, 753 B.C. |url=https://www.history.com/this-day-in-history/april-21/rome-founded |access-date=10 April 2025 |website=HISTORY |language=en}}</ref> 509 ق م ۾، رومن، سينيٽ ۽ عوام ([[SPQR]]) واري حڪومت جي حمايت ڪندي، [[رومي بادشاهت جو خاتمو|بادشاهت کي نيڪالي ڏني]] ۽ هڪ اشرافي جمهوريه قائم ڪئي.<ref>{{Cite journal|last=Sanders|first=Henry A.|date=1908|title=The Chronology of Early Rome|url=https://www.jstor.org/stable/261793|journal=Classical Philology|volume=3|issue=3|pages=316–329|doi=10.1086/359186|jstor=261793|s2cid=161535192|issn=0009-837X |quote=It has come to be second nature ... to date the founding of Rome [to] 753 BC [and] the first year of the Republic [to] 509&nbsp;BC.|url-access=subscription}}</ref> اطالوي اپٻيٽ، جنهن جو نالو ''اٽاليا'' هو، رومي واڌ دوران هڪ متحد وحدت ۾ گڏ ڪيو ويو؛ نون علائقن جي فتح اڪثر [[سامنائيٽ جنگيون|ٻين اٽالڪ قبيلن]]، [[رومي-ايٽرسڪن جنگيون|ايٽرسڪنن]]، [[رومي-گالي جنگيون|سيلٽن]] ۽ [[پائرهڪ جنگ|يونانين]] جي قيمت تي ٿي. مقامي قبيلن ۽ شهرن جي اڪثريت سان هڪ مستقل اتحاد قائم ٿيو، ۽ روم اولهه يورپ، اتر آفريڪا ۽ [[وچ اوڀر جي تاريخ#يوناني ۽ رومي سلطنت|وچ اوڀر]] جي فتح شروع ڪئي. 44 ق م ۾ [[جوليس سيزر]] جي قتل کان پوءِ، روم هڪ وڏي سلطنت بڻجي ويو، جيڪا [[رومي برطانيه|برطانيه]] کان [[ميسوپوٽيميا (رومي صوبو)|فارس]] جي سرحدن تائين پکڙيل هئي، ۽ سڄي ڀونوچ سمنڊ جي حوض کي پنهنجي اندر آڻي ڇڏيو، جتي يوناني، رومي ۽ ٻيون ثقافتون گڏجي هڪ طاقتور تهذيب ۾ تبديل ٿيون. پهرئين شهنشاهه [[آگسٽس]] جي ڊگهي حڪومت امن ۽ خوشحالي جو دور شروع ڪيو. رومي اٽلي سلطنت جو [[ميٽروپول]]، رومن جو وطن ۽ گاديءَ واري هنڌ جو علائقو رهيو.<ref>{{Cite journal|last=Morcillo|first=Marta García|title=The Glory of Italy and Rome's Universal Destiny in Strabo's Geographika, in: A. Fear – P. Liddel (eds), Historiae Mundi. Studies in Universal History. Duckworth: London 2010: 87–101. |url=https://www.academia.edu/362374|url-status=live|journal=Historiae Mundi: Studies in Universal History|archive-url=https://web.archive.org/web/20220114073554/https://www.academia.edu/362374|archive-date=14 January 2022|access-date=20 November 2021}}; {{Cite book|last=Keaveney|first=Arthur|url=https://books.google.com/books?id=ojoOAAAAQAAJ|title=Arthur Keaveney: ''Rome and the Unification of Italy''|date=January 1987|publisher=Croom Helm|isbn=978-0-7099-3121-8|access-date=20 November 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211000835/https://books.google.com/books?id=ojoOAAAAQAAJ|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}; {{Cite book|last=Billanovich|first=Giuseppe|url=https://books.google.com/books?id=fVylk1KUS84C&dq=Italia+domina+provinciarum&pg=PR13|title=Libreria Universitaria Hoepli, Lezioni di filologia, Giuseppe Billanovich e Roberto Pesce: ''Corpus Iuris Civilis, Italia non erat provincia, sed domina provinciarum'', Feltrinelli, p.363|publisher=Roberto Pesce|year=2008|isbn=978-8-8965-4309-2|language=it|access-date=20 November 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211000801/https://books.google.com/books?id=fVylk1KUS84C&dq=Italia+domina+provinciarum&pg=PR13#v=onepage&q=Italia%20domina%20provinciarum&f=false|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}</ref> [[رومي سلطنت جي تاريخ|سلطنت جي پهرين ٻن صدين]] ۾ بي مثال استحڪام جو دور ڏٺو ويو، جيڪو [[پيڪس رومانا]] ({{Literal translation|رومي امن}}) جي نالي سان مشهور آهي. روم [[رومي سلطنت جون سرحدون|پنهنجي سڀ کان وڏي علائقائي وسعت]] [[ٽراجن]] جي دور ۾ حاصل ڪئي ({{Reign|98|117|era=AD}})، پر وڌندڙ پريشانين ۽ زوال جو دور [[ڪوموڊس]] جي دور ۾ شروع ٿيو ({{Reign|180|192}}).<ref>{{Cite web |date=10 June 2024 |title=Five Good Emperors |url=https://www.britannica.com/topic/Five-Good-Emperors |access-date=4 August 2024 |website=www.britannica.com |language=en}}</ref><ref>{{Citation |last=Gibbon |first=Edward |title=The History of the Decline And Fall of the Roman Empire |date=1776 |chapter=The Decline And Fall in the West – Chapter 4 |chapter-url=https://www.ccel.org/g/gibbon/decline/volume1/chap4.htm |author-link=Edward Gibbon |access-date=27 June 2017 |archive-date=24 August 2017 |archive-url=https://web.archive.org/web/20170824100850/http://www.ccel.org/g/gibbon/decline/volume1/chap4.htm |url-status=live}}</ref> [[لڏپلاڻ وارو دور]]، جنهن ۾ [[جرمنڪ-رومي رابطا|جرمنڪ قومن جا وڏا حملا]] شامل هئا، رومي سلطنت جي زوال جو سبب بڻيو. رومي سلطنت تاريخ جي سڀ کان وڏين سلطنتن مان هڪ هئي، جنهن وٽ وڏي اقتصادي، ثقافتي، سياسي ۽ فوجي طاقت هئي.<ref>{{Cite web |date=4 June 2024 |title=The Roman Empire at its greatest expansion |url=https://trizioeditore.it/en/blogs/notizie/impero-romano-massima-espansione-mappa-storia |access-date=10 April 2025 |website=Trizio Editore |language=en}}</ref> پنهنجي سڀ کان وڏي وسعت تي، ان جو علائقو {{Convert|5|e6km2|abbr=off}} هو.<ref>{{Cite journal|last=Taagepera|first=Rein|author-link=Rein Taagepera|year=1979|title=Size and Duration of Empires: Growth-Decline Curves, 600 B.C. to 600 A.D|journal=Social Science History|volume=3|issue=3/4|pages=115–138|doi=10.2307/1170959|jstor=1170959}}; {{Cite journal|last1=Turchin|first1=Peter|last2=Adams|first2=Jonathan M.|last3=Hall|first3=Thomas D|year=2006|title=East–West Orientation of Historical Empires|url=http://peterturchin.com/PDF/Turchin_Adams_Hall_2006.pdf|url-status=live|journal=Journal of World-Systems Research|volume=12|issue=2|page=222|doi=10.5195/JWSR.2006.369|issn=1076-156X|archive-url=http://arquivo.pt/wayback/20160517210851/http://peterturchin.com/PDF/Turchin_Adams_Hall_2006.pdf|archive-date=17 May 2016|access-date=6 February 2016|doi-access=free}}</ref> [[رومي سلطنت جو ورثو|رومي ورثي]] مغربي تهذيب تي گهرو اثر وڌو ۽ جديد دنيا کي شڪل ڏني. لاطيني مان نڪتل [[رومانس ٻوليون|رومانس ٻولين]] جو وسيع استعمال، [[رومي انگ|عددي نظام]]، جديد مغربي الفابيٽ ۽ ڪئلينڊر، ۽ عيسائيت جو عالمي مذهب طور اڀرڻ، رومي غلبي جي ڪيترن ئي ورثن مان آهن.<ref>{{Cite book|last=Richard|first=Carl J.|title=Why we're all Romans: the Roman contribution to the western world|publisher=Rowman & Littlefield|year=2010|isbn=978-0-7425-6779-5|edition=1st pbk.|location=Lanham, MD|pages=xi–xv}}</ref> === وچون دور === {{Main|وچئين دور ۾ اٽلي}} [[اولهه رومي سلطنت جي زوال]] کان پوءِ، اٽلي [[اٽلي جي بادشاهت (476–493)|اوڊواڪر جي بادشاهت]] هيٺ آيو، ۽ پوءِ [[اوستروگوٿ]] ان تي قابض ٿيا.<ref>{{Cite book|last=Sarris|first=Peter|title=Empires of faith: the fall of Rome to the rise of Islam, 500–700|publisher=Oxford UP|year=2011|isbn=978-0-1992-6126-0|edition=1st. pub.|location=Oxford|page=118}}</ref> حملن جي نتيجي ۾ بادشاهتن جو افراتفري وارو سلسلو پيدا ٿيو ۽ مبينا "[[اونداهو دور (تاريخ نويسي)|اونداهو دور]]" شروع ٿيو. 6هين صديءَ ۾ هڪ ٻئي [[جرمنڪ قومون|جرمنڪ قبيلي]]، [[لومبارڊن]]، جي حملي بازنطيني موجودگي کي گهٽائي ڇڏيو ۽ اپٻيٽ جي سياسي وحدت ختم ڪري ڇڏي. اتر ۾ [[لومبارڊ بادشاهت]] ٺهي، وچ-ڏکڻ تي پڻ لومبارڊن جو ڪنٽرول هو، ۽ ٻيا حصا بازنطيني رهيا.<ref>{{Cite web|title=History of Italy|url=https://www.britannica.com/place/Italy/Lombards-and-Byzantines|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220929150112/https://www.britannica.com/place/Italy/Lombards-and-Byzantines|archive-date=29 September 2022|access-date=29 September 2022|website=Encyclopædia Britannica}}</ref> [[File:Marco Polo Mosaic from Palazzo Tursi.jpg|thumb|right|upright=.7|[[مارڪو پولو]]، 13هين صديءَ جو ڳولائو]] لومبارڊ بادشاهت 8هين صديءَ جي آخر ۾ [[شارليمان]] جي هٿان [[فرانڪيا]] ۾ ضم ٿي وئي ۽ اٽلي جي بادشاهت بڻجي وئي.<ref>{{Cite web|title=Carolingian and post-Carolingian Italy, 774–962|url=https://www.britannica.com/place/Italy/Carolingian-and-post-Carolingian-Italy-774-962|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20221007160553/https://www.britannica.com/place/Italy/Carolingian-and-post-Carolingian-Italy-774-962|archive-date=7 October 2022|access-date=7 October 2022|website=Encyclopædia Britannica}}</ref> فرانڪن [[پاپائي رياستون]] ٺاهڻ ۾ مدد ڪئي. 13هين صديءَ تائين سياست [[پاڪ رومي شهنشاهه|پاڪ رومي شهنشاهن]] ۽ پاپائيت جي لاڳاپن تي غالب رهي، جتي شهري رياستون عارضي فائدي لاءِ اڳئين ڌر ([[گبيلين]]) يا پوئين ڌر ([[گويلف]]) سان گڏ ٿينديون هيون.<ref>{{Cite book|last=Nolan|first=Cathal J.|title=The age of wars of religion, 1000–1650: an encyclopedia of global warfare and civilization |publisher=Greenwood Press|year=2006|isbn=978-0-3133-3045-2|edition=1. publ.|location=Westport (Connecticut)|page=360}}</ref> جرمنڪ شهنشاهه ۽ رومي پونٽف وچئين دور جي يورپ جون [[عالمي طاقتون]] بڻجي ويا. بهرحال، [[سرماياداري تڪرار]] ۽ گويلفن ۽ گبيلينن جي وچ ۾ ٽڪراءُ اتر ۾ شهنشاهي-جاگيرداري نظام کي ختم ڪري ڇڏيو، جتي شهرن آزادي حاصل ڪئي.<ref>{{Cite book|last=Jones|first=Philip|author-link=Philip Jones (historian)|title=The Italian city-state: from Commune to Signoria|publisher=Clarendon Press|year=1997|isbn=978-0-1982-2585-0|location=Oxford|pages=55–77}}</ref> 1176ع ۾، شهري رياستن جي [[لومبارڊ ليگ]] پاڪ رومي شهنشاهه [[فريڊرڪ بارباروسا]] کي شڪست ڏني، جنهن سان انهن جي آزادي يقيني ٿي. شهري رياستن، جهڙوڪ ميلان، فلورينس ۽ وينس، مالياتي ترقي ۾ نهايت اهم جدت وارو ڪردار ادا ڪيو، بئنڪنگ جي طريقن کي تيار ڪندي، ۽ سماجي تنظيم جي نون روپن کي ممڪن بڻائيندي.<ref>{{Cite book|last=Niall|first=Ferguson|title=The Ascent of Money: The Financial History of the World|publisher=Penguin|year=2008}}</ref> ساحلي ۽ ڏاکڻن علائقن ۾، سامونڊي جمهوريهن ڀونوچ سمنڊ تي غلبو حاصل ڪيو ۽ مشرق ڏانهن واپار تي اجارو قائم ڪيو. اهي آزاد [[ٿالاسوڪريسي|سامونڊي طاقت واريون]] شهري رياستون هيون، جن ۾ واپارين وٽ ڪافي طاقت هئي. جيتوڻيڪ اهي اشرافي حڪومتون هيون، پر انهن طرفان ڏنل نسبي سياسي آزادي علمي ۽ فني ترقي لاءِ سازگار هئي.<ref name="Lane">{{Cite book|last=Lane|first=Frederic C.|title=Venice, a maritime republic|publisher=Johns Hopkins University Press|year=1991|isbn=978-0-8018-1460-0|edition=4. print.|location=Baltimore|page=73}}</ref> سڀ کان مشهور سامونڊي جمهوريهون وينس، [[جينووا جمهوريه|جينووا]]، [[پيزا جمهوريه|پيزا]] ۽ [[امالفي جو ڊچي|امالفي]] هيون.<ref>G. Benvenuti – Le Repubbliche Marinare. Amalfi, Pisa, Genova, Venezia – Newton & Compton editori, Roma 1989; Armando Lodolini, ''Le repubbliche del mare'', Biblioteca di storia patria, 1967, Roma. {{Cite book|last=Peris|first=Persi|title=Conoscere l'Italia|publisher=Istituto Geografico De Agostini|year=1982|pages=74}}; {{Cite web|title=Repubbliche Marinare|url=http://www.treccani.it/enciclopedia/repubbliche-marinare|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190829104758/http://www.treccani.it/enciclopedia/repubbliche-marinare|archive-date=29 August 2019|access-date=13 September 2019|website=Treccani.it|publisher=Istituto dell'Enciclopedia Italiana|language=it}}; {{Cite web|title=Repubbliche marinare|url=https://thes.bncf.firenze.sbn.it/termine.php?id=29771|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200101131949/https://thes.bncf.firenze.sbn.it/termine.php?id=29771|archive-date=1 January 2020|access-date=13 September 2019|website=thes.bncf.firenze.sbn.it|publisher=[[قومي مرڪزي لائبريري (فلورينس)]]|language=it}}</ref> هر هڪ کي پرڏيهي زمينن، ٻيٽن، ايڊرياٽڪ، ايجيئن ۽ ڪاري سمنڊن جي علائقن، ۽ ويجهي اوڀر ۽ اتر آفريڪا ۾ واپاري نوآبادين تي غلبو حاصل هو.<ref>{{Cite book|last=Zorzi|first=Alvise|author-link=Alvise Zorzi|url=https://books.google.com/books?id=IP5OAAAAMAAJ&q=%22even+in+countries+where+aid+is+near+at+hand+%22+%22attack+from+the+sea%22|title=Venice: The Golden Age, 697 – 1797 |publisher=Abbeville Press|year=1983|isbn=0-8965-9406-8|location=New York|page=255|access-date=16 September 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20230202182132/https://books.google.com/books?id=IP5OAAAAMAAJ&q=%22even+in+countries+where+aid+is+near+at+hand+%22+%22attack+from+the+sea%22|archive-date=2 February 2023|url-status=live}}</ref> {{Multiple image | align = right | total_width = 345 | direction = horizontal | width1 = 280 | image1 = Naval Jack of Italy.svg | width2 = 280 | image2 = Republik Venedig Handelswege01-IT.png | alt2 = نقشو | footer = کاٻي: [[اطالوي بحريه]] جو جهنڊو. گھڙيال جي رخ ۾، مٿئين کاٻي کان: [[وينس جي جمهوريه|وينس]]، [[جينووا جمهوريه|جينووا]]، [[پيزا جمهوريه|پيزا]] ۽ [[امالفي جو ڊچي|امالفي]] جا نشان.<br/>ساڄي: واپاري رستا، [[جينووا جون نوآباديون|جينووا]] ۽ [[اسٽاتو دا مار|وينس]] جون نوآباديون. }} وينس ۽ جينووا يورپ جا اوڀر ڏانهن دروازا هئا، ۽ نفيس شيشي جا ٺاهيندڙ هئا، جڏهن ته فلورينس ريشم، اون، بئنڪنگ ۽ زيورن جو مرڪز هو. پيدا ٿيل دولت وڏن عوامي ۽ خانگي فني منصوبن جي سرپرستي لاءِ استعمال ٿي. انهن جمهوريهن [[صليبي جنگون|صليبي جنگين]] ۾ حصو ورتو، مدد ۽ ٽرانسپورٽ مهيا ڪئي، پر بنيادي طور سياسي ۽ تجارتي موقعن جي پيروي ڪئي.<ref name=Lane/> اٽلي پهريون علائقو هو جتي اهي معاشي تبديليون محسوس ٿيون، جن [[تجارتي انقلاب]] ڏانهن واٽ هموار ڪئي: وينس [[قسطنطنيه جي لٽ|بازنطيني گاديءَ واري شهر کي لٽڻ]] ۽ [[مارڪو پولو]] جي ايشيا ڏانهن سفرن جي مالي مدد ڪرڻ جي قابل ٿي؛ پهرين يونيورسٽيون اطالوي شهرن ۾ ٺهيون، ۽ [[اڪويناس]] جهڙن عالمن عالمي شهرت حاصل ڪئي؛ سرمائيداري ۽ بئنڪنگ خاندان فلورينس ۾ اڀريا، جتي [[دانتي]] ۽ [[جوتو]] لڳ ڀڳ 1300ع ۾ سرگرم هئا.<ref name="See">{{Cite web |last=Sée |first=Henri |title=Modern Capitalism Its Origin and Evolution |url=http://www.efm.bris.ac.uk/het/see/ModernCapitalism.pdf |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20131007010542/http://www.efm.bris.ac.uk/het/see/ModernCapitalism.pdf |archive-date=7 October 2013 |access-date=29 August 2013 |website=University of Rennes |publisher=Batoche Books}}</ref> ڏکڻ ۾، سسلي 9هين صديءَ ۾ [[سسلي جي امارت|عرب اسلامي امارت]] بڻجي چڪي هئي، جيڪا 11هين صديءَ جي آخر ۾ [[اطالو-نارمن]] جي فتح تائين خوشحال رهي؛ انهن ڏکڻ اٽلي جي اڪثر لومبارڊ ۽ بازنطيني شهزادگين سان گڏ ان کي فتح ڪيو.<ref>{{cite book |last=Ali |first=Ahmed Essa with Othman |title=Studies in Islamic civilization: the Muslim contribution to the Renaissance |year=2010 |publisher=International Institute of Islamic Thought |location=Herndon, VA |isbn=978-1-56564-350-5 |pages=38–40}}</ref> پوءِ اهو علائقو [[سسلي جي بادشاهت]] ۽ [[نيپلز جي بادشاهت]] جي وچ ۾ ورهايو ويو.{{efn|نيپلز جي بادشاهت جو اصطلاح مورخ استعمال ڪن ٿا، پر ان جي حڪمرانن نه، جن اصل نالو 'سسلي جي بادشاهت' برقرار رکيو، يعني ٻه سسلي جون بادشاهتون موجود هيون.}}<ref>Eleni Sakellariou, ''Southern Italy in the Late Middle Ages: Demographic, Institutional and Economic Change in the Kingdom of Naples, c.1440–c.1530'' (Brill, 2012), pp. 63–64.</ref> 1348ع واري [[ڪاري موت]] شايد اٽلي جي آبادي جو هڪ ٽيون حصو ماري ڇڏيو.<ref>Stéphane Barry and Norbert Gualde, "The Biggest Epidemics of History" (La plus grande épidémie de l'histoire), in ''L'Histoire'' n° 310, June 2006, pp. 45–46; "[https://www.brown.edu/Departments/Italian_Studies/dweb/plague/effects/death_toll.shtml Plague]". Brown University. {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20090831003435/http://www.brown.edu/Departments/Italian_Studies/dweb/plague/effects/death_toll.shtml|date=31 August 2009}}</ref> === اوائلي جديد دور === {{Main|اطالوي نشاةِ ثانيه|اوائلي جديد اٽلي جي تاريخ}} [[File:Italy 1494.svg|thumb|upright=.8|right|1494ع ۾ [[اطالوي جنگيون|اطالوي جنگين]] کان اڳ [[اٽلي جي تاريخي رياستن جي فهرست#آخري وچون دور|اطالوي رياستون]]]] 1400ع ۽ 1500ع جي ڏهاڪن دوران، اٽلي [[نشاةِ ثانيه]] جو جنم هنڌ ۽ مرڪز هو. هن دور وچئين دور کان جديد دور ڏانهن منتقلي کي ظاهر ڪيو ۽ واپاري شهرن جي گڏ ڪيل دولت ۽ حاڪم خاندانن جي سرپرستيءَ سان وڌايو ويو.<ref name="strathern">Strathern, Paul ''The Medici: Godfathers of the Renaissance'' (2003)</ref> اطالوي سياسي وحدتون هاڻي علائقائي رياستون هيون، جن تي عملي طور شهزادن جي حڪومت هئي، جيڪي واپار ۽ انتظاميه تي ڪنٽرول رکندا هئا، ۽ سندن درٻارون فنون ۽ سائنسن جا مرڪز بڻجي ويون. اهي شهزادگيون سياسي خاندانن ۽ واپاري خاندانن، جهڙوڪ فلورينس جا [[ميڊيچي]]، جي اڳواڻي هيٺ هيون. [[مغربي ڦوٽ]] جي خاتمي کان پوءِ، نئين چونڊيل [[پوپ مارٽن پنجون]] [[پاپائي رياستون|پاپائي رياستن]] ڏانهن موٽي آيو ۽ اٽلي کي اولهه عيسائيت جو واحد مرڪز طور بحال ڪيو. [[ميڊيچي بئنڪ]] پاپائيت جو قرض ڏيندڙ ادارو بڻيو، ۽ ڪليسا ۽ نون سياسي خاندانن جي وچ ۾ اهم لاڳاپا قائم ٿيا.<ref name="strathern"/><ref>[http://www.florentine-society.ru/Medici_Chapel_Mysteries.htm Peter Barenboim, Sergey Shiyan, ''Michelangelo: Mysteries of Medici Chapel'', SLOVO, Moscow, 2006]. {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20110511133416/http://www.florentine-society.ru/Medici_Chapel_Mysteries.htm|date=11 May 2011}}. {{ISBN|5-8505-0825-2}}.</ref> [[File:Leonardo self.jpg|thumb|upright=.7|[[ليونارڊو دا ونچي]]، مثالي [[نشاةِ ثانيه انسان]]، پنهنجي تصوير ۾ ({{circa}} 1512)]] 1453ع ۾، [[پوپ نڪولس پنجون]] جي بازنطينين جي مدد لاءِ ڪوششن باوجود، [[قسطنطنيه]] جو شهر [[عثماني سلطنت|عثمانين]] جي قبضي ۾ آيو. ان سبب [[نشاةِ ثانيه ۾ يوناني عالم|يوناني عالمن]] ۽ متنن جي اٽلي ڏانهن لڏپلاڻ ٿي، جنهن يوناني [[انسان پرستي]] جي ٻيهر دريافت کي وڌيڪ هٿي ڏني.<ref>Encyclopædia Britannica, ''Renaissance'', 2008, O.Ed.; Har, Michael H. ''History of Libraries in the Western World'', Scarecrow Press Incorporate, 1999. {{ISBN|0-8108-3724-2}}. Norwich, John Julius, ''A Short History of Byzantium'', 1997, Knopf. {{ISBN|0-6794-5088-2}}.</ref> انسان پرست حڪمرانن، جهڙوڪ [[فيديريڪو دا مونتيفيلترو]] ۽ [[پوپ پائيس ٻيون]]، [[مثالي شهر|مثالي شهرن]] جي قيام لاءِ ڪم ڪيو، ۽ [[اربينو]] ۽ [[پيئنزا]] جو بنياد وڌو. [[پيڪو ديلا ميراندولا]] ''[[انسان جي عظمت تي خطبو]]'' لکيو، جنهن کي نشاةِ ثانيه جو منشور سمجهيو وڃي ٿو. فنون ۾، اطالوي نشاةِ ثانيه صديون تائين يورپي فن تي غالب اثر رکيو، فنڪارن جهڙوڪ [[ليونارڊو دا ونچي]]، [[بوتيچيلي]]، [[مائيڪل اينجلو]]، [[رافائيل]]، [[جوتو]]، [[دوناتيلو]] ۽ [[تيشيان]]، ۽ معمارن جهڙوڪ [[فليپو برونيلليسڪي]]، [[اندريا پالاديو]] ۽ [[دوناتو برامانتي]] سان. سامونڊي جمهوريهن مان اطالوي [[اطالوي ڳولائوئن جي فهرست|ڳولائو]] ۽ ناوَچالڪ، عثمانين کان بچندي هندستان ڏانهن متبادل رستو ڳولڻ لاءِ بيتاب، ائٽلانٽڪ ملڪن جي بادشاهن کي پنهنجون خدمتون پيش ڪندا هئا ۽ [[دريافتن جو دور|دريافتن جي دور]] ۽ آمريڪا جي نوآبادڪاري جي شروعات ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو. سڀ کان نمايان ڳولائوئن ۾ [[ڪرسٽوفر ڪولمبس]] شامل هو، جنهن جي [[ڪرسٽوفر ڪولمبس جا سفر|1492ع واري سفر]] آمريڪا سان مسلسل يورپي رابطو، نوآبادڪاري ۽ استحصال شروع ڪيو؛<ref>Encyclopædia Britannica, 1993 ed., Vol. 16, pp. 605ff / Morison, ''Christopher Columbus'', 1955 ed., pp. 14ff</ref> [[جان ڪيبٽ]]، جنهن [[نارسمن|نارس]] کان پوءِ اتر آمريڪا جي پهرين دستاويزي يورپي کوجنا ڪئي؛<ref>{{Cite web|year=2007|title=''Catholic Encyclopedia'' "John & Sebastian Cabot"|url=http://www.newadvent.org/cathen/03126d.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200518005335/https://www.newadvent.org/cathen/03126d.htm|archive-date=18 May 2020|access-date=17 May 2008|publisher=newadvent}}</ref> ۽ [[آمريگو ويسپوچي]]، جنهن جي سفرن انهن زمينن کي نئون کنڊ، يعني "نئين دنيا"، طور تصديق ڪيو، جنهن کي پوءِ سندس نالي تي رکيو ويو.<ref>{{Cite book|last=Eric Martone|url=https://books.google.com/books?id=MHJ1DQAAQBAJ&pg=PA109|title=Italian Americans: The History and Culture of a People|publisher=ABC-CLIO|year=2016|isbn=978-1-6106-9995-2|page=504|access-date=22 November 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211001055/https://books.google.com/books?id=MHJ1DQAAQBAJ&pg=PA109|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}</ref><ref>{{Cite book|last=Greene|first=George Washington|author-link=George Washington Greene|url=https://books.google.com/books?id=1qsuAAAAYAAJ&pg=PAPA13|title=The Life and Voyages of Verrazzano|publisher=Folsom, Wells, and Thurston|year=1837|location=Cambridge University|page=13|access-date=18 August 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211000806/https://books.google.com/books?id=1qsuAAAAYAAJ&pg=PAPA13#v=onepage&q&f=false|archive-date=11 February 2024|url-status=live|via=Google Books}}</ref> وينس، نيپلز، فلورينس، ميلان ۽ پاپائيت جي وچ ۾ [[اٽالڪ ليگ]] نالي دفاعي اتحاد قائم ٿيو. [[لورينزو دي ميڊيچي|لورينزو ''دي ميگنيفيسنٽ'' دي ميڊيچي]] نشاةِ ثانيه جو سڀ کان وڏو سرپرست هو؛ سندس مدد ليگ کي ترڪن جي [[اوترانتو جو گهيرو|حملي کي ناڪام ڪرڻ]] جي قابل بڻايو. بهرحال، اهو اتحاد 1490ع واري ڏهاڪي ۾ ٽٽي پيو؛ [[فرانس جو چارلس اٺون]] جي حملي اپٻيٽ ۾ جنگين جي هڪ سلسلي جي شروعات ڪئي. [[اعليٰ نشاةِ ثانيه]] دوران، [[جوليس ٻيون]] (1503–1513) جهڙا پوپ اٽلي تي ڪنٽرول لاءِ پرڏيهي بادشاهن خلاف وڙهيا؛ [[پال ٽيون]] (1534–1549) يورپي طاقتن جي وچ ۾ امن لاءِ ثالثي کي ترجيح ڏني. اهڙن تڪرارن جي وچ ۾، ميڊيچي پوپن [[ليو ڏهون]] (1513–1521) ۽ [[ڪليمنٽ ستون]] (1523–1534) جرمني، انگلينڊ ۽ ٻين هنڌن ۾ [[پروٽيسٽنٽ اصلاح]] کي منهن ڏنو. 1559ع ۾، فرانس ۽ هبسبرگن جي وچ ۾ [[اطالوي جنگيون|اطالوي جنگين]] جي خاتمي تي، اٽلي جو لڳ ڀڳ اڌ حصو، يعني ڏکڻ واريون [[نيپلز جي بادشاهت|نيپلز]]، [[سسلي جي بادشاهت|سسلي]]، [[سارڊينيا جي بادشاهت|سارڊينيا]] جون بادشاهتون ۽ [[ميلان جو ڊچي]]، اسپيني حڪمراني هيٺ هو، جڏهن ته ٻيو اڌ آزاد رهيو؛ ڪيترائي رياستون رسمي طور اڃا به پاڪ رومي سلطنت جو حصو رهيون. پاپائيت [[جوابي اصلاح]] شروع ڪئي، جنهن جا اهم واقعا هي هئا: [[ٽرينٽ ڪائونسل]] (1545–1563)؛ [[گريگورين ڪئلينڊر]] جي قبوليت؛ [[جيسوئٽ چين مشن]]؛ [[فرانسيسي مذهبي جنگيون]]؛ [[ٽيهه سالن جي جنگ]] (1618–1648) جو خاتمو؛ ۽ [[وڏي ترڪي جنگ]]. اطالوي معيشت 1600ع ۽ 1700ع جي ڏهاڪن ۾ زوال پذير ٿي. [[File:Flag of the Cispadane Republic.svg|thumb|[[چيسپاداني جمهوريه]] جو جهنڊو، پهريون [[اطالوي ترنگو]] جيڪو ڪنهن خودمختيار اطالوي رياست اختيار ڪيو (1797)]] [[اسپيني جانشيني جي جنگ]] (1700–1714) دوران، آسٽريا اٽلي ۾ اسپيني علائقن جو وڏو حصو، يعني ميلان، نيپلز ۽ سارڊينيا حاصل ڪيو؛ پوءِ 1720ع ۾ سارڊينيا سسلي جي بدلي ۾ هائوس آف ساووي کي ڏني وئي. بعد ۾ بوربن خاندان جي هڪ شاخ سسلي ۽ نيپلز جي تخت تي ويٺي. [[نيپوليني جنگيون|نيپوليني جنگين]] دوران، اتر ۽ وچ اٽلي کي فرانس جي [[ڀيڻ جمهوريهون]] طور ٻيهر منظم ڪيو ويو، ۽ پوءِ [[اٽلي جي بادشاهت (نيپوليني)|اٽلي جي بادشاهت]] طور.<ref>Napoleon Bonaparte, "The Economy of the Empire in Italy: Instructions from Napoleon to Eugène, Viceroy of Italy", ''Exploring the European Past: Texts & Images'', Second Edition, ed. Timothy E. Gregory (Mason: Thomson, 2007), 65–66.</ref> ڏکڻ کي نيپولين جي ڀيڻوئي [[جواڪيم مورا]] هلائيندو هو. 1814ع جي [[ويانا ڪانگريس]] 18هين صديءَ جي آخر واري صورتحال بحال ڪئي، پر [[فرانسيسي انقلاب]] جا آدرش ختم نه ٿي سگهيا، ۽ 19هين صديءَ جي شروعات جي [[سياسي اٿل پٿل|سياسي اٿل پٿلن]] دوران ٻيهر ظاهر ٿيا. ڪنهن اطالوي رياست طرفان [[اطالوي ترنگو]] جي پهرين قبوليت، [[چيسپاداني جمهوريه]]، [[نيپوليني اٽلي جا جهنڊا|نيپوليني اٽلي]] دوران ٿي، فرانسيسي انقلاب کان پوءِ، جنهن قومي [[خود اراديت]] جي حمايت ڪئي.<ref>{{Cite book |last1=Maiorino |first1=Tarquinio |title=Il tricolore degli italiani. Storia avventurosa della nostra bandiera |last2=Marchetti Tricamo |first2=Giuseppe |last3=Zagami |first3=Andrea |publisher=Arnoldo Mondadori Editore |year=2002 |isbn=978-8-8045-0946-2 |page=156 |language=it}} [http://www.esteri.it/MAE/EN/Benvenuti_in_Italia/Conoscere_Italia/bandieraInno.htm The tri-coloured standard]. Getting to Know Italy, Ministry of Foreign Affairs (retrieved 5 October 2008). {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20080223131121/http://www.esteri.it/MAE/EN/Benvenuti_in_Italia/Conoscere_Italia/bandieraInno.htm|date=23 February 2008}}.</ref> هي واقعو [[ترنگو ڏينهن]] طور ملهايو ويندو آهي.<ref>Article 1 of the law n. 671 of 31 December 1996 ("National celebration of the bicentenary of the first national flag")</ref> === اتحاد === {{Main|اٽلي جو اتحاد}} [[اٽلي جي بادشاهت جو جنم]] اطالوي قومپرستن ۽ [[هائوس آف ساووي]] سان وفادار شاهپرستن جي ڪوششن جو نتيجو هو، جن سڄي [[اطالوي اپٻيٽ]] تي مشتمل هڪ گڏيل بادشاهت قائم ڪرڻ ٿي چاهي. 19هين صديءَ جي وچ تائين، وڌندڙ [[اطالوي قومپرستي]] انقلاب جو سبب بڻجي.<ref>{{Cite web|title=Risorgimento in 'Dizionario di Storia'|url=https://www.treccani.it/enciclopedia/risorgimento_(Dizionario-di-Storia)|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220922035556/https://www.treccani.it/enciclopedia/risorgimento_(Dizionario-di-Storia)|archive-date=22 September 2022|access-date=22 September 2022|website=treccani.it|language=it-IT}}</ref> 1815ع جي [[ويانا ڪانگريس]] کان پوءِ، اٽلي جي سياسي ۽ سماجي اتحاد واري تحريڪ، يعني [[ريسورجي مينتو]]، اٽلي کي رياستن جي گڏجڻ ۽ انهن کي پرڏيهي ڪنٽرول کان آزاد ڪرڻ ذريعي متحد ڪرڻ لاءِ اڀري. هڪ انقلابي شخصيت محب وطن صحافي [[جوزيپي ماتسيني]] هو، جنهن 1830ع واري ڏهاڪي ۾ سياسي تحريڪ [[نوجوان اٽلي]] جو بنياد وڌو؛ هو وحداني جمهوريه جو حامي هو ۽ وسيع قومپرست تحريڪ جي وڪالت ڪندو هو. 1847ع ۾ "[[اِل ڪانتو ديلي اطالياني]]" جي پهرين عوامي پرفارمنس ٿي، جيڪو 1946ع ۾ قومي ترانو بڻيو.<ref>{{Cite book|last1=Maiorino|first1=Tarquinio|last2=Marchetti Tricamo|first2=Giuseppe|last3=Zagami|first3=Andrea|title=Il tricolore degli italiani. Storia avventurosa della nostra bandiera|year=2002|publisher=Arnoldo Mondadori Editore|language=it|isbn=978-8-8045-0946-2|page=18}}; {{Cite web|title=Fratelli d'Italia|url=https://www.quirinale.it/page/inno|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20230426052752/https://www.quirinale.it/page/inno|archive-date=26 April 2023|access-date=1 October 2021|language=it}}</ref> {{Multiple image | align = right | image1 = Giuseppe Mazzini.jpg | width1 = 173 | image2 = Giuseppe Garibaldi 1861.jpg | width2 = 138 | footer = [[جوزيپي ماتسيني]] (کاٻي)، اطالوي انقلابي تحريڪ جو انتهائي اثرائتو اڳواڻ؛ ۽ [[جوزيپي گاريبالدي]] (ساڄي)، جديد دور جي عظيم ترين جرنيلن مان هڪ طور مشهور<ref name="scholar and patriot">{{cite web |url={{Google books|iWK7AAAAIAAJ |page=PA133 |keywords=Garibaldi+one+of+the+greatest+generals+of+modern+time |text= |plainurl=yes}}|title=Scholar and Patriot|publisher=Manchester University Press|via=Google Books}}</ref> ۽ ڏکڻ آمريڪا ۽ يورپ ۾ پنهنجي فوجي ڪارنامن سبب "ٻن جهانن جو هيرو" طور سڃاتو ويندڙ،<ref>{{Cite web|title=Giuseppe Garibaldi (Italian revolutionary)|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/225978/Giuseppe-Garibaldi|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140226091529/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/225978/Giuseppe-Garibaldi|archive-date=26 February 2014|access-date=6 March 2014}}</ref> جنهن ڪيترين فوجي مهمن ۾ وڙهيو، جيڪي [[اٽلي جو اتحاد|اطالوي اتحاد]] تائين پهتيون }} نوجوان اٽلي جو سڀ کان مشهور ميمبر انقلابي ۽ جنرل [[جوزيپي گاريبالدي]] هو،<ref>Denis Mack Smith, ''Modern Italy: A Political History'', (University of Michigan Press, 1997) p. 15. A literary echo may be found in the character of Giorgio Viola in Joseph Conrad's ''[[Nostromo]]''.</ref> جنهن ڏکڻ اٽلي ۾ اتحاد لاءِ جمهوري مهم جي اڳواڻي ڪئي. بهرحال، [[سارڊينيا جي بادشاهت (1720–1861)|سارڊينيا جي بادشاهت]] ۾ هائوس آف ساووي جي اطالوي بادشاهت، جنهن جي حڪومت [[ڪاميليو بينسو، ڪائونٽ آف ڪاوير]] هلائي رهيو هو، به متحد اطالوي رياست قائم ڪرڻ جا ارادا رکندي هئي. يورپ ۾ پکڙيل [[1848ع جا لبرل انقلاب|1848ع جي لبرل انقلابن]] جي پس منظر ۾، [[آسٽريا-هنگري|آسٽريا]] خلاف هڪ ناڪام [[پهرين اطالوي آزاديءَ جي جنگ]] جو اعلان ڪيو ويو. 1855ع ۾، سارڊينيا [[ڪريميائي جنگ]] ۾ برطانيا ۽ فرانس جو اتحادي بڻيو.<ref>Enrico Dal Lago, "Lincoln, Cavour, and National Unification: American Republicanism and Italian Liberal Nationalism in Comparative Perspective". ''The Journal of the Civil War Era'' 3#1 (2013): 85–113.; William L. Langer, ed., ''An Encyclopedia of World Cup History''. 4th ed. 1968. pp 704–7.</ref> سارڊينيا 1859ع جي [[ٻي اطالوي آزاديءَ جي جنگ]] ۾ فرانس جي مدد سان آسٽريائي سلطنت خلاف وڙهيو، جنهن جي نتيجي ۾ [[لومباردي]] آزاد ٿي. [[پلومبيئرز معاهدو|پلومبيئرز معاهدي]] جي بنياد تي، سارڊينيا [[ساووي]] ۽ [[نيس]] فرانس کي حوالي ڪيا، اهڙو واقعو جنهن [[نيسارڊ لڏپلاڻ]] جو سبب بڻيو.<ref>{{Cite web|date=28 August 2017|title="Un nizzardo su quattro prese la via dell'esilio" in seguito all'unità d'Italia, dice lo scrittore Casalino Pierluigi|url=https://www.montecarlonews.it/2017/08/28/notizie/argomenti/altre-notizie-1/articolo/un-nizzardo-su-quattro-prese-la-via-dellesilio-in-seguito-allunita-ditalia-dice-lo-scrittore.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200219165302/http://www.montecarlonews.it/2017/08/28/notizie/argomenti/altre-notizie-1/articolo/un-nizzardo-su-quattro-prese-la-via-dellesilio-in-seguito-allunita-ditalia-dice-lo-scrittore.html|archive-date=19 February 2020|access-date=14 May 2021|language=it}}</ref> 1860–1861ع ۾، گاريبالدي نيپلز ۽ سسلي ۾ اتحاد واري مهم جي اڳواڻي ڪئي.<ref>Mack Smith, Denis (1997). ''Modern Italy; A Political History''. Ann Arbor: The University of Michigan Press. {{ISBN|0-4721-0895-6}}.</ref> [[تيانو]] گاريبالدي ۽ [[وڪٽر ايمانوئل ٻيون]]، سارڊينيا جي آخري بادشاهه، جي مشهور ملاقات جو هنڌ هو، جنهن دوران گاريبالدي وڪٽر ايمانوئل سان هٿ ملايو ۽ کيس [[اٽلي جو بادشاهه]] ڪري سلام ڪيو. ڪاوير 1860ع ۾ گاريبالدي جي ڏکڻ اٽلي کي سارڊينيا جي بادشاهت سان اتحاد ۾ شامل ڪرڻ تي راضي ٿيو. ان سان سارڊينيا جي حڪومت کي 17 مارچ 1861ع تي [[اٽلي جي بادشاهت جو اعلان|متحد اطالوي بادشاهت جو اعلان]] ڪرڻ جي اجازت ملي،<ref>{{Cite news|date=17 March 2017|title=Everything you need to know about March 17th, Italy's Unity Day|url=https://www.thelocal.it/20170317/everything-to-know-about-march-17th-italys-unity-unification-risorgimento-day|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170617212538/https://www.thelocal.it/20170317/everything-to-know-about-march-17th-italys-unity-unification-risorgimento-day|archive-date=17 June 2017|access-date=17 July 2017}}</ref> ۽ وڪٽر ايمانوئل ٻيون ان جو پهريون بادشاهه بڻيو. 1865ع ۾ بادشاهت جي گادي تورين کان فلورينس منتقل ڪئي وئي. 1866ع ۾، وڪٽر ايمانوئل ٻيون، [[پروشيا]] سان اتحاد ڪندي [[آسٽرو-پروشين جنگ]] دوران، [[ٽين اطالوي آزاديءَ جي جنگ]] وڙهي، جنهن جي نتيجي ۾ اٽلي [[وينيتو|وينيتيا]] کي پاڻ ۾ شامل ڪيو. آخرڪار، 1870ع ۾، جڏهن فرانس [[فرانڪو-پروشين جنگ]] دوران روم ڇڏي ڏنو، اطالوين [[روم تي قبضو|پاپائي رياستن تي قبضو ڪيو]]، اتحاد مڪمل ٿيو، ۽ گادي روم منتقل ڪئي وئي.<ref name="scholar and patriot"/> === لبرل دور === {{Main|اٽلي جي بادشاهت|اطالوي ڊائاسپورا|اطالوي سلطنت|پهريين عالمي جنگ دوران اٽلي جي فوجي تاريخ}} {{Multiple image | align = right | image1 = VictorEmmanuel2.jpg | width1 = 125 | image2 = Camillo Benso Cavour di Ciseri.jpg | width2 = 141 | footer = [[وڪٽر ايمانوئل ٻيون]] (کاٻي) ۽ [[ڪاميليو بينسو، ڪائونٽ آف ڪاوير]] (ساڄي)، اتحاد جون اهم شخصيتون، ترتيبوار متحد اٽلي جا پهريان بادشاهه ۽ وزيراعظم بڻيا. }} سارڊينيا جو آئين 1861ع ۾ سڄي اٽلي تائين وڌايو ويو، ۽ نئين رياست لاءِ بنيادي آزاديون مهيا ڪيون ويون؛ پر چونڊ قانونن بي ملڪيت طبقن کي ٻاهر رکيو. نئين بادشاهت هڪ پارلياماني آئيني بادشاهت طور هلائي وئي، جنهن تي لبرلن جو غلبو هو. جيئن اتر اٽلي تيزيءَ سان صنعتي ٿيو، ڏکڻ ۽ اتر جا ڳوٺاڻا علائقا غير ترقي يافته ۽ وڌيڪ آبادي وارا رهيا، جنهن سبب لکين ماڻهو لڏپلاڻ ڪرڻ تي مجبور ٿيا ۽ [[اطالوي ڊائاسپورا|وڏي ۽ اثرائتي ڊائاسپورا]] کي هٿي ملي. [[اطالوي سوشلسٽ پارٽي]] طاقت ۾ وڌي، جنهن روايتي لبرل ۽ قدامت پسند اسٽيبلشمينٽ کي چئلينج ڪيو. 19هين صديءَ جي آخري ٻن ڏهاڪن ۾، اٽلي آفريڪا ۾ [[اطالوي اريٽريا|اريٽريا]]، [[اطالوي صوماليا|صوماليا]]، [[اطالوي ٽرپوليطانيا|ٽرپوليطانيا]] ۽ [[اطالوي سيرينيڪا|سيرينيڪا]] کي ماتحت ڪري [[اطالوي سلطنت|نوآبادياتي طاقت]] بڻجي ويو.<ref>{{Cite web |title=The Italian Colonial Empire |url=http://www.allempires.com/article/index.php?q=italian_colonial |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20120224012449/http://www.allempires.com/article/index.php?q=italian_colonial |archive-date=24 February 2012 |access-date=17 June 2012 |publisher=All Empires |quote=At its peak, just before WWII, the Italian Empire comprehended the territories of present time Italy, Albania, Rhodes, Dodecanese, Libya, Ethiopia, Eritrea, the majority of Somalia and the little concession of Tientsin in China}}</ref><ref>(Bosworth (2005), p. 49.)</ref> 1913ع ۾ مردن لاءِ عام ووٽ جو حق اختيار ڪيو ويو. [[پهريين عالمي جنگ]] کان اڳ واري دور تي [[جيوواني جيوليٽي]] جو غلبو رهيو، جيڪو 1892ع ۽ 1921ع جي وچ ۾ پنج ڀيرا وزيراعظم رهيو. [[File:Trento 3 novembre 1918.jpg|thumb|3 نومبر 1918ع تي، فاتح [[ويتوريو وينيتو جي جنگ]] کان پوءِ، [[ترنتو]] ۾ اطالوي گهوڙيسوار]] [[پهريين عالمي جنگ ۾ اٽلي جي شموليت|اٽلي 1915ع ۾ پهريين عالمي جنگ ۾ داخل ٿيو]]، جنهن جو مقصد قومي اتحاد کي مڪمل ڪرڻ هو، تنهنڪري تاريخ نويسيءَ جي نقطه نظر کان ان کي چوٿين اطالوي آزاديءَ جي جنگ به سمجهيو وڃي ٿو،<ref>{{Cite web|date=6 March 2015|title=Il 1861 e le quattro Guerre per l'Indipendenza (1848–1918) |url=http://www.piacenzaprimogenita150.it/index.php?it%2F176%2Fil-1861-e-le-quattro-guerre-per-lindipendenza-1848-1918|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20220319075828/http://www.piacenzaprimogenita150.it/index.php?it%2F176%2Fil-1861-e-le-quattro-guerre-per-lindipendenza-1848-1918|archive-date=19 March 2022|access-date=12 March 2021|language=it}}</ref> جيئن [[اٽلي جو اتحاد|اٽلي جي اتحاد]] جي پڄاڻي.<ref>{{Cite web|title=La Grande Guerra nei manifesti italiani dell'epoca|url=http://www.beniculturali.it/mibac/export/MiBAC/sito-MiBAC/Contenuti/MibacUnif/Eventi/visualizza_asset.html_1239896580.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20150923183754/http://www.beniculturali.it/mibac/export/MiBAC/sito-MiBAC/Contenuti/MibacUnif/Eventi/visualizza_asset.html_1239896580.html|archive-date=23 September 2015|access-date=12 March 2021|language=it}}; {{Cite book|last=Genovesi|first=Piergiovanni|url=https://books.google.com/books?id=_LntMIUOXngC&q=%22quarta+guerra+d%27indipendenza%22&pg=PA41|title=Il Manuale di Storia in Italia, di Piergiovanni Genovesi|date=11 June 2009|publisher=FrancoAngeli|isbn=978-8-8568-1868-0|language=it|access-date=12 March 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20240116110143/https://books.google.com/books?id=_LntMIUOXngC&q=%22quarta+guerra+d%27indipendenza%22&pg=PA41#v=snippet&q=%22quarta%20guerra%20d'indipendenza%22&f=false|archive-date=16 January 2024|url-status=live}}</ref> اٽلي، جيڪو ظاهري طور [[جرمن سلطنت|جرمن]] ۽ [[آسٽرو-هنگريائي]] سلطنتن سان [[ٽرپل الائنس (1882)|ٽرپل الائنس]] ۾ اتحادي هو، 1915ع ۾ [[پهريين عالمي جنگ جا اتحادي|اتحادين]] سان شامل ٿيو، ۽ [[لنڊن جو معاهدو (1915)|وعدي]] تحت پهريين عالمي جنگ ۾ داخل ٿيو، جنهن ۾ وڏن علائقائي فائدن جو واعدو شامل هو: اولهه [[انر ڪارنيولا]]، اڳوڻو [[آسٽريائي لٽرل]] ۽ [[دلماتيا]]، گڏوگڏ [[عثماني سلطنت]] جا ڪجهه حصا. اتحادي فتح ۾ ملڪ جي حصي سبب ان کي "[[بگ فور (پهريين عالمي جنگ)|بگ فور]]" طاقتن مان هڪ جي حيثيت ملي. فوج جي ٻيهر تنظيم ۽ جبري ڀرتي اطالوي فتحن جو سبب بڻيا. آڪٽوبر 1918ع ۾، اطالوين هڪ وڏي جارحاڻي مهم شروع ڪئي، جيڪا [[ويتوريو وينيتو جي جنگ]] ۾ فتح تي ختم ٿي.<ref>Burgwyn, H. James: ''Italian foreign policy in the interwar period, 1918–1940.'' Greenwood Publishing Group, 1997. p. 4. {{ISBN|0-2759-4877-3}}. Schindler, John R.: ''Isonzo: The Forgotten Sacrifice of the Great War.'' Greenwood Publishing Group, 2001. p. 303. {{ISBN|0-2759-7204-6}}. Mack Smith, Denis: ''Mussolini.'' Knopf, 1982. p. 31. {{ISBN|0-3945-0694-4}}.</ref> هن اطالوي محاذ تي جنگ جي پڄاڻي ڪئي، آسٽرو-هنگريائي سلطنت جي ٽٽڻ کي يقيني بڻايو، ۽ ٻن هفتن کان به گهٽ عرصي ۾ جنگ کي [[جرمني سان جنگبندي|ختم ڪرڻ]] ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو. جنگ دوران 650,000 کان وڌيڪ اطالوي سپاهي ۽ ايترا ئي عام شهري مارجي ويا،<ref>{{Cite book|last=Mortara|first=G|title=La Salute pubblica in Italia durante e dopo la Guerra|publisher=Yale University Press|year=1925|location=New Haven}}</ref> ۽ بادشاهت ڏيوالپڻي جي ڪناري تي هئي. [[سينٽ-جرمين-آن-لي جو معاهدو (1919)|سينٽ-جرمين-آن-لي جو معاهدو]] (1919) ۽ [[راپالو جو معاهدو (1920)|راپالو جو معاهدو]] (1920) [[ترنتينو]] ۽ [[ڏکڻ ٽائرول]]، [[جوليئن مارچ]]، [[استريا]]، [[ڪوارنر نار]] ۽ دلماتيا جي شهر [[زادار|زارا]] کي اٽلي ۾ شامل ڪرڻ جي اجازت ڏني. بعد واري [[روم جو معاهدو (1924)|روم جي معاهدي]] (1924) سبب [[فيومي]] اٽلي سان شامل ٿيو. اٽلي کي لنڊن جي معاهدي ۾ واعدو ڪيل ٻيا علائقا نه مليا، تنهنڪري [[بينيتو موسوليني]] هن نتيجي کي "[[ڪٽيل فتح]]" قرار ڏنو، جنهن [[فاشسٽ اٽلي (1922–1943)|اطالوي فاشزم جي اڀار]] ۾ مدد ڪئي. مورخ "ڪٽيل فتح" کي هڪ "سياسي افسانو" سمجهن ٿا، جنهن کي فاشسٽن [[اطالوي سامراجيت]] کي ڀڙڪائڻ لاءِ استعمال ڪيو.<ref>G.Sabbatucci, ''La vittoria mutilata'', in AA.VV., ''Miti e storia dell'Italia unita'', Il Mulino, Bologna 1999, pp.101–106</ref> اٽلي کي [[قومون جي ليگ]] جي ايگزيڪيوٽو ڪائونسل ۾ مستقل سيٽ ملي. === فاشسٽ حڪومت ۽ ٻي عالمي جنگ === {{Main|فاشسٽ اٽلي|ٻي عالمي جنگ دوران اٽلي جي فوجي تاريخ|اطالوي مهم (ٻي عالمي جنگ)|اٽلي ۾ هولوڪاسٽ}} [[File:Mussolini mezzobusto.jpg|thumb|upright=.7|left|فاشسٽ آمر [[بينيتو موسوليني]] پاڻ کي ''[[دوچي]]'' سڏائيندو هو ۽ 1922ع کان [[اٽلي ۾ فاشسٽ حڪومت جو زوال|1943ع ۾ پنهنجي معزولي]] تائين ملڪ تي حڪومت ڪئي.]] عظيم جنگ جي تباهي کان پوءِ پيدا ٿيل [[ٻه ڳاڙها سال|سوشلسٽ تحريڪن]]، جيڪي [[روسي انقلاب]] کان متاثر هيون، سڄي اٽلي ۾ جوابي انقلاب ۽ دٻاءُ جو سبب بڻيون. لبرل اسٽيبلشمينٽ، سوويت طرز جي انقلاب کان ڊڄندي، موسوليني جي اڳواڻي هيٺ ننڍي [[نيشنل فاشسٽ پارٽي]] جي حمايت شروع ڪئي. آڪٽوبر 1922ع ۾، نيشنل فاشسٽ پارٽي جي [[بليڪ شرٽس]] هڪ [[عوامي مظاهرو]] ۽ "[[روم ڏانهن مارچ]]" وارو ڪُو منظم ڪيو. بادشاهه [[وڪٽر ايمانوئل ٽيون]] موسوليني کي [[اٽلي جو وزيراعظم|وزيراعظم]] مقرر ڪيو، هٿياربند ٽڪراءَ کان سواءِ اقتدار فاشسٽن ڏانهن منتقل ڪندي.<ref>{{Cite book|last=Lyttelton|first=Adrian|title=The Seizure of Power: Fascism in Italy, 1919–1929 |date=2008|publisher=Routledge|isbn=978-0-4155-5394-0|location=New York|pages=75–77}}; {{Cite news|title=March on Rome {{!}} Italian history|url=https://www.britannica.com/event/March-on-Rome|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150504055509/http://www.britannica.com/EBchecked/topic/508871/March-on-Rome|archive-date=4 May 2015|access-date=25 July 2017|work=Encyclopædia Britannica}}</ref> موسوليني سياسي پارٽين تي پابندي وڌي ۽ ذاتي آزاديون گهٽايون، آمريت قائم ڪندي. انهن قدمن عالمي ڌيان حاصل ڪيو ۽ [[نازي جرمني]] ۽ [[شاهي جاپان]] ۾ ساڳين آمريتن کي متاثر ڪيو. [[فاشزم]] اطالوي قومپرستي ۽ سامراجيت تي ٻڌل هو، ۽ رومي ۽ [[وينسي سلطنت|وينسي سلطنتن]] جي ورثي جي بنياد تي [[ارڊينٽزم|ارڊينٽسٽ دعوائن]] وسيلي اطالوي ملڪيتن کي وڌائڻ چاهيندو هو.<ref>{{Cite book|last=Rodogno|first=Davide|author-link=Davide Rodogno|title=Fascism's European Empire: Italian Occupation during the Second World War|date=2006|publisher=Cambridge University Press|location=Cambridge, England|page=88}}; {{Cite book|last=Kallis|first=Aristotle A.|title=Fascist ideology: territory and expansionism in Italy and Germany, 1922–1945 |date=2000|publisher=Routledge|location=London, England; New York City, USA|pages=41}}; {{Cite book|last1=Ball|first1=Terence|title=The Cambridge History of Twentieth-Century Political Thought|last2=Bellamy|first2=Richard|pages=133}}; {{Cite book|last=Stephen J. Lee|url=https://books.google.com/books?id=u-mm5UDlzBEC&pg=PA157|title=European Dictatorships, 1918–1945 |date=2008|publisher=Routledge|isbn=978-0-4154-5484-1|pages=157–158|access-date=8 February 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211001320/https://books.google.com/books?id=u-mm5UDlzBEC&pg=PA157#v=onepage&q&f=false|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}</ref> انهيءَ سبب فاشسٽ [[مداخلت پسند پرڏيهي پاليسي]] ۾ مصروف رهيا. 1935ع ۾، موسوليني [[ٻي اطالو-ابيسينيائي جنگ|ايٿوپيا تي حملو ڪيو]] ۽ [[اطالوي اوڀر آفريڪا]] قائم ڪيو، جنهن جي نتيجي ۾ عالمي اڪيلائي پيدا ٿي. اٽلي [[قومون جي ليگ]] مان نڪري ويو. پوءِ اٽلي [[اسٽيل جو معاهدو|نازي جرمني سان اتحاد]] ڪيو ۽ [[ٽرائيپارٽائيٽ پيڪٽ|جاپاني سلطنت]] سان گڏ ٿيو، ۽ [[اسپيني گهرو جنگ]] ۾ [[فرانسسڪو فرانڪو]] جي مضبوط حمايت ڪئي. اپريل 1939ع ۾، اٽلي [[البانيا تي اطالوي حملو|البانيا تي حملو ڪيو]]. اٽلي 10 جون 1940ع تي ٻي عالمي جنگ ۾ داخل ٿيو. ان تاريخ تائين فرانس عملي طور [[فرانس جي جنگ]] هارائي چڪو هو. مختلف وقتن تي، اطالوي [[برطانوي صومالي لينڊ تي اطالوي قبضو|برطانوي صومالي لينڊ]]، [[مصر تي اطالوي حملو|مصر]]، [[بلقان مهم (ٻي عالمي جنگ)|بلقان]] ۽ اوڀر محاذن تي اڳتي وڌيا. بهرحال، اهي [[اوڀر محاذ تي اطالوي شموليت|اوڀر محاذ]] سان گڏ [[اوڀر آفريقي مهم (ٻي عالمي جنگ)|اوڀر آفريقي]] ۽ [[اتر آفريقي مهم|اتر آفريقي]] مهمن ۾ شڪست کائي ويا، ۽ آفريڪا ۽ بلقان ۾ پنهنجا علائقا وڃائي ويٺا. [[اطالوي جنگي ڏوهه|اطالوي جنگي ڏوهن]] ۾ [[عدالت کان ٻاهر قتل]] ۽ [[نسلي صفائي]] شامل هئا،<ref>James H. Burgwyn (2004). [http://www.ingentaconnect.com/content/routledg/rmis/2004/00000009/00000003/art00005 General Roatta's war against the partisans in Yugoslavia: 1942] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130921054155/http://www.ingentaconnect.com/content/routledg/rmis/2004/00000009/00000003/art00005|date=21 September 2013}}, Journal of Modern Italian Studies, Volume 9, Number 3, pp. 314–329(16)</ref> جن ۾ لڳ ڀڳ 25,000 ماڻهن، خاص طور يوگوسلاوين، کي [[اطالوي حراستي ڪيمپ|اطالوي حراستي ڪيمپن]] ۽ ٻين هنڌن ڏانهن جلاوطن ڪيو ويو. [[يوگوسلاو پارٽيزنز]] جنگ دوران ۽ ان کان پوءِ نسلي اطالوي آبادي خلاف پنهنجا ڏوهه ڪيا، جن ۾ [[فوئبي قتل عام]] شامل هئا. جولاءِ 1943ع ۾ [[سسلي تي اتحادي حملو]] شروع ٿيو، جنهن 25 جولاءِ تي [[اٽلي ۾ فاشسٽ حڪومت جو زوال|فاشسٽ حڪومت جي خاتمي]] جو سبب بڻيو. بادشاهه [[وڪٽر ايمانوئل ٽيون]] جي حڪم سان موسوليني کي معزول ۽ گرفتار ڪيو ويو. 3 سيپٽمبر تي، اٽلي [[ڪاسيبلي جي جنگبندي]] تي صحيح ڪئي،<!-- it became effective on 8 Sept---> جنهن برطانيا ۽ آمريڪا سان جنگ ختم ڪئي. جرمن، اطالوي فاشسٽن جي مدد سان، اتر ۽ وچ اٽلي تي ڪنٽرول حاصل ڪرڻ ۾ ڪامياب ٿيا ([[آپريشن آڪسي]]). ملڪ جنگ جو ميدان رهيو، جڏهن ته اتحادي ڏکڻ کان اڳتي وڌندا رهيا. [[File:01 partigiani a milano1.jpg|thumb|اپريل 1945ع ۾ [[اٽلي جي آزادي]] تائين پهچندڙ آخري بغاوت دوران ميلان ۾ [[اطالوي مزاحمتي تحريڪ|اطالوي پارٽيزن]]]] اتر ۾، جرمنن [[اطالوي سماجي جمهوريه]] (RSI) قائم ڪئي، جيڪا هڪ نازي [[ڪٺ پتلي رياست]] ۽ [[سهڪاريت پسند|سهڪاريت پسند]] حڪومت هئي، جنهن ۾ موسوليني کي جرمن پيراٽروپرن طرفان [[گران ساسو ريڊ|بچائڻ]] کان پوءِ اڳواڻ مقرر ڪيو ويو. اطالوي فوجن جو باقي حصو [[اطالوي هم جنگي فوج]] ۾ منظم ڪيو ويو، جنهن اتحادي طاقتن سان گڏ وڙهيو، جڏهن ته موسوليني سان وفادار ٻيون اطالوي فوجون [[نيشنل ريپبلڪن آرمي]] ۾ جرمنن سان گڏ وڙهڻ لاءِ چونڊيو. جرمن فوجن، RSI جي سهڪار سان، قتل عام ڪيا ۽ هزارين يهودين کي موت جي ڪيمپن ڏانهن جلاوطن ڪيو. جنگبندي کان پوءِ واري دور ۾ [[اطالوي مزاحمت]] اڀري، جنهن [[آپريشن آڪسي|نازي جرمن قابضن]] ۽ سهڪاريت پسندن خلاف گوريلا جنگ وڙهي.<ref>G. Bianchi, ''La Resistenza'', in: AA.VV., ''Storia d'Italia'', vol. 8, pp. 368–369.</ref> هن دور جو هڪ پاسو [[اطالوي گهرو جنگ]] هو، ڇاڪاڻ⁠تہ پارٽيزنن ۽ فاشسٽ RSI فوجن جي وچ ۾ ويڙهه ٿي.<ref>{{Cite web|title=Storia della guerra civile in Italia|url=http://www.istitutobiggini.it/storia_pisano.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20221013183444/https://www.istitutobiggini.it/storia_pisano.pdf|archive-date=13 October 2022|access-date=28 August 2023}}; See the books from Italian historian [[Giorgio Pisanò]] ''Storia della guerra civile in Italia'', 1943–1945, 3 voll., Milano, FPE, 1965 and the book ''L'Italia della guerra civile'' ("Italy of civil war"), published in 1983 by the Italian writer and journalist [[Indro Montanelli]] as the fifteen volume of the ''Storia d'Italia'' ("History of Italy") by the same author.</ref><ref>{{Cite book|last=Pavone|first=Claudio|title=Una guerra civile. Saggio storico sulla moralità della Resistenza|date=1991|publisher=Bollati Boringhieri|isbn=8-8339-0629-9|location=Torino|page=238|language=it}}</ref> اپريل 1945ع ۾، جڏهن شڪست ويجهي هئي، موسوليني اتر طرف ڀڄڻ جي ڪوشش ڪئي،<ref>{{Citation|last=Viganò|first=Marino|title=Un'analisi accurata della presunta fuga in Svizzera|date=2001|work=Nuova Storia Contemporanea|volume=3|language=it}}</ref> پر پارٽيزنن هٿان پڪڙيو ويو ۽ [[بينيتو موسوليني جو موت|فوري طور قتل ڪيو ويو]].<ref>{{Cite news|date=28 April 1945|title=1945: Italian partisans kill Mussolini |url=https://news.bbc.co.uk/onthisday/hi/dates/stories/april/28/newsid_3564000/3564529.stm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20111126075555/http://news.bbc.co.uk/onthisday/hi/dates/stories/april/28/newsid_3564000/3564529.stm|archive-date=26 November 2011|access-date=17 October 2011|publisher=BBC News}}</ref> دشمنيون 29 اپريل 1945ع تي ختم ٿيون، [[ڪازيرتا جي هٿيار ڦٽا ڪرڻ|جڏهن اٽلي ۾ جرمن فوجن هٿيار ڦٽا ڪيا]]. جنگ ۾ لڳ ڀڳ اڌ ملين اطالوي مارجي ويا،<ref>{{Cite encyclopedia|title=Italy – Britannica Online Encyclopedia|encyclopedia=Encyclopædia Britannica|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297474/Italy|access-date=2 August 2010|archive-url=https://web.archive.org/web/20120306095718/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297474/Italy|archive-date=6 March 2012|url-status=live}}</ref> سماج ورهائجي ويو، ۽ معيشت لڳ ڀڳ تباهه ٿي وئي؛ 1944ع ۾ في فرد آمدني 1900ع کان پوءِ سڀ کان هيٺين سطح تي هئي.<ref>{{Cite book|title=Liberal and fascist Italy, 1900–1945 |date=2002|publisher=Oxford University Press|editor-last=Lyttelton|editor-first=Adrian|page=13}}</ref> جنگ کان پوءِ اطالوي جمهوريت پسندي ٻيهر اڀري، جنهن [[1946ع اطالوي اداراتي ريفرنڊم]] ڏانهن واٽ هموار ڪئي.<ref>{{Cite encyclopedia|title=Italia|encyclopedia=Dizionario enciclopedico italiano|publisher=[[Treccani]]|date=1970|volume=VI|page=456|language=it}}</ref> === جمهوري دور === {{Main|اطالوي جمهوريه جي تاريخ}} اٽلي 2 جون تي ٿيل 1946ع جي ريفرنڊم کان پوءِ جمهوريه بڻيو،<ref>{{Cite AV media|url=https://archive.org/details/1946-06-06_Damage_Foreshadows_A-Bomb_Test|title=Damage Foreshadows A-Bomb Test, 1946/06/06 (1946) |publisher=[[Universal Newsreel]]|year=1946|access-date=22 February 2012}}</ref> اهو ڏينهن ان کان پوءِ ''[[جمهوريه جو عيد]]'' طور ملهايو وڃي ٿو. اها پهريون ڀيرو هئي جو عورتن قومي سطح تي ووٽ ڏنو.<ref>{{Cite web|title=Italia 1946: le donne al voto, dossier a cura di Mariachiara Fugazza e Silvia Cassamagnaghi |url=http://www.insmli.it/pubblicazioni/35/Voto%20donne%20versione%20def.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110520041048/http://www.insmli.it/pubblicazioni/35/Voto%20donne%20versione%20def.pdf|archive-date=20 May 2011|access-date=30 May 2011}}; {{Cite news|title=La prima volta in cui le donne votarono in Italia, 75 anni fa|url=https://www.ilpost.it/2021/03/10/primo-voto-italia-donne-10-marzo-1946|access-date=24 August 2021|work=Il Post|date=10 March 2021|language=it-IT|archive-date=23 August 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210823162103/https://www.ilpost.it/2021/03/10/primo-voto-italia-donne-10-marzo-1946|url-status=live}}</ref> وڪٽر ايمانوئل ٽئين جي پٽ، [[امبيرتو ٻيون]]، کي تخت ڇڏڻ تي مجبور ڪيو ويو. [[اٽلي جو آئين|جمهوري آئين]] 1948ع ۾ منظور ڪيو ويو. [[اٽلي ۽ اتحادي طاقتن جي وچ ۾ پيرس جو معاهدو]] تحت، [[ايڊرياٽڪ سمنڊ]] جي ڀرسان علائقا [[سوشلسٽ وفاقي جمهوريه يوگوسلاويا|يوگوسلاويا]] سان شامل ڪيا ويا، جنهن جي نتيجي ۾ [[استريائي-دلماتيني لڏپلاڻ]] ٿي، جنهن ۾ لڳ ڀڳ 300,000 [[استريائي اطالوي|استريائي]] ۽ [[دلماتيني اطالوي]] لڏي ويا.<ref>{{Cite web|last=Tobagi|first=Benedetta|title=La Repubblica italiana {{!}} Treccani, il portale del sapere|url=http://www.treccani.it/scuola/lezioni/storia/la_repubblica_italiana.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20160305001726/http://www.treccani.it/scuola/lezioni/storia/la_repubblica_italiana.html|archive-date=5 March 2016|access-date=28 January 2015|publisher=Treccani.it}}</ref> اٽلي پنهنجون سڀ نوآبادياتي ملڪيتون وڃايون، جنهن سان [[اطالوي سلطنت]] ختم ٿي. [[File:Alcide de Gasperi 2.jpg|thumb|upright=.7|[[الچيدي دي گاسپري]]، جمهوريه جو [[اٽلي جي وزيراعظمن جي فهرست|پهريون]] [[اٽلي جو وزيراعظم]] ۽ [[يورپي يونين جا باني پيءُ|يورپي يونين جي باني پيئرن]] مان هڪ]] ڪميونسٽ قبضي جي خوف [[1948ع جي اطالوي عام چونڊن]] ۾ فيصلائتو ڪردار ادا ڪيو، جتي [[ڪرسچن ڊيموڪريسي (اٽلي)|ڪرسچن ڊيموڪريٽن]]، [[الچيدي دي گاسپري]] جي اڳواڻي هيٺ، وڏي اڪثريت سان فتح حاصل ڪئي.<ref>{{Cite book|last1=Lawrence S. Kaplan|url=https://books.google.com/books?id=UV-ti1sYcbcC|title=NATO 1948: The Birth of the Transatlantic Alliance |last2=Morris Honick|date=2007|publisher=Rowman & Littlefield|isbn=978-0-7425-3917-4|pages=52–55|access-date=5 January 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20240116110143/https://books.google.com/books?id=UV-ti1sYcbcC|archive-date=16 January 2024|url-status=live}}; {{Cite book|author=Robert Ventresca|title=From Fascism to Democracy: Culture and Politics in the Italian Election of 1948 |publisher=University of Toronto Press|date=2004|pages=236–37}}</ref> نتيجي طور، 1949ع ۾ اٽلي [[نيٽو]] جو ميمبر بڻيو. [[مارشل پلان]] معيشت کي بحال ڪيو، جنهن 1960ع واري ڏهاڪي جي آخر تائين هڪ اهڙو دور ڏٺو جيڪو [[اطالوي معاشي معجزو]] جي نالي سان مشهور آهي. 1950ع واري ڏهاڪي ۾ اٽلي [[يورپي برادرين]] جو باني ملڪ بڻيو، جيڪي بعد ۾ يورپي يونين جو بنياد بڻيون. 1960ع واري ڏهاڪي جي آخر کان 1980ع واري ڏهاڪي جي شروعات تائين، ملڪ ''[[ليڊ جا سال (اٽلي)|ليڊ جا سال]]'' نالي دور مان گذريو، جيڪو معاشي مشڪلاتن، خاص طور تي [[1973ع جو تيل بحران]]، سماجي تڪرارن ۽ دهشتگرد حملا ۽ قتل عام جي واقعن سان نمايان هو.<ref>{{Cite web|year=1995|title=Commissione parlamentare d'inchiesta sul terrorismo in Italia e sulle cause della mancata individuazione dei responsabili delle stragi (Parliamentary investigative commission on terrorism in Italy and the failure to identify the perpetrators)|url=http://www.isn.ethz.ch/php/documents/collection_gladio/report_ital_senate.pdf|archive-url=https://web.archive.org/web/20060819211212/http://www.isn.ethz.ch/php/documents/collection_gladio/report_ital_senate.pdf|archive-date=19 August 2006|access-date=2 May 2006|language=it}}; {{In lang|en|it|fr|de}} {{Cite web|title=Secret Warfare: Operation Gladio and NATO's Stay-Behind Armies|url=http://www.isn.ethz.ch/php/collections/coll_gladio.htm#Documents|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20060425182721/http://www.isn.ethz.ch/php/collections/coll_gladio.htm|archive-date=25 April 2006|access-date=2 May 2006|publisher=Swiss Federal Institute of Technology / International Relation and Security Network}}; {{Cite web|date=24 June 2000|title=Clarion: Philip Willan, Guardian, 24 June 2000, p. 19 |url=http://www.cambridgeclarion.org/press_cuttings/us.terrorism_graun_24jun2000.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100329113138/http://www.cambridgeclarion.org/press_cuttings/us.terrorism_graun_24jun2000.html|archive-date=29 March 2010|access-date=24 April 2010|publisher=Cambridgeclarion.org}}</ref> معيشت ٻيهر بحال ٿي ۽ اٽلي 1970ع واري ڏهاڪي ۾ [[جي-7]] ۾ شامل ٿيڻ کان پوءِ دنيا جي پنجين وڏي صنعتي قوم بڻجي ويو. بهرحال، قومي قرض مجموعي ملڪي پيداوار (GDP) جي 100 سيڪڙو کان به وڌي ويو. 1992ع ۽ 1993ع جي وچ ۾، حڪومت جي نون مافيا مخالف قدمن جي نتيجي ۾ اٽلي [[سسلين مافيا]] طرفان ڪيل دهشتگرد حملن کي منهن ڏنو.<ref>{{Cite web|date=8 March 2012|title=New Arrests for Via D'Amelio Bomb Attack|url=https://www.corriere.it/International/english/articoli/2012/03/08/borsellino.shtml|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20121013204755/http://www.corriere.it/International/english/articoli/2012/03/08/borsellino.shtml|archive-date=13 October 2012|access-date=9 February 2019|website=Corriere della Sera}}</ref> ووٽر، جيڪي سياسي جمود، وڏي عوامي قرضي ۽ [[اٽلي ۾ بدعنواني|بدعنواني]] کان مايوس هئا، جيڪا [[ماني پوليتي|صاف هٿن]] واري جاچ ذريعي ظاهر ٿي، بنيادي سڌارن جو مطالبو ڪرڻ لڳا. ڪرسچن ڊيموڪريٽ، جيڪي لڳ ڀڳ 50 سالن تائين حڪومت ڪندا رهيا هئا، بحران جو شڪار ٿيا ۽ ٽٽي مختلف ڌڙن ۾ ورهائجي ويا.<ref>The so-called "Second Republic" was born by forceps: not with a revolt of Algiers, but formally under the same Constitution, with the mere replacement of one ruling class by another: {{Cite journal|last=Buonomo|first=Giampiero|year=2015|title=Tovaglie pulite|journal=Mondoperaio Edizione Online}}</ref> ڪميونسٽن پاڻ کي هڪ [[سماجي جمهوريت پسند]] قوت طور ٻيهر منظم ڪيو. 1990ع ۽ 2000ع واري ڏهاڪن دوران، [[مرڪز-ساڄي اتحاد (اٽلي)|مرڪز-ساڄي اتحاد]] (جنهن تي ميڊيا جي واپاري شخصيت [[سلويو برلسڪوني]] جو غلبو هو) ۽ [[مرڪز-کاٻي اتحاد (اٽلي)|مرڪز-کاٻي اتحاد]] (جنهن جي اڳواڻي پروفيسر [[رومانو پروڊي]] ڪندو هو) باري باري حڪومت ڪندا رهيا. 21هين صديءَ جي شروعات ۾، اٽلي سياسي ۽ معاشي عدم استحڪام جي هڪ ڊگهي دور مان گذريو، جيڪو بين الاقوامي بحرانن کان گهڻو متاثر ٿيو. 2008ع ۾ شروع ٿيندڙ [[عظيم معاشي بحران]] جا اثر ملڪ جي معيشت ۽ عوامي ماليات تي گهرا پيا، جنهن جي نتيجي ۾ [[سخت مالي پاليسيون]] اختيار ڪيون ويون ۽ استحڪام ۽ عالمي اعتبار کي يقيني بڻائڻ لاءِ [[ٽيڪنوڪريٽ]] يا وسيع اتحادي حڪومتن تي وڌيڪ ڀروسو ڪيو ويو.<ref>{{Cite news|last=Hooper|first=John|date=16 November 2011|title=Mario Monti appoints technocrats to steer Italy out of economic crisis|url=https://www.theguardian.com/world/2011/nov/16/mario-monti-technocratic-cabinet-italy|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200319230844/https://www.theguardian.com/world/2011/nov/16/mario-monti-technocratic-cabinet-italy|archive-date=19 March 2020|access-date=19 March 2020|work=The Guardian}}</ref> [[File:Imigrantes salvos no Mar Mediterrâneo - SALVAMAR 2015 (52149723177).jpg|300px|thumb|[[غير قانوني مهاجر]]، جيڪي 5 سيپٽمبر 2015ع تي [[ڪاتانيا]] جي اطالوي بندرگاهه ڏانهن [[بحر روم]] ذريعي سفر ڪري رهيا آهن]] 2010ع واري ڏهاڪي دوران، نئين وزيراعظم [[ماتيو رينزي]] طرفان ادارتي سڌارا متعارف ڪرائڻ جون ڪوششون ڪيون ويون، جن جو مقصد سياسي نظام کي وڌيڪ مؤثر بڻائڻ ۽ انتظامي شاخ کي مضبوط ڪرڻ هو، پر اهي تجويزون [[2016ع جو اطالوي آئيني ريفرنڊم]] ۾ رد ٿي ويون.<ref>{{Cite news|date=12 December 2016|title=New Italian PM Paolo Gentiloni sworn in|url=https://www.bbc.co.uk/news/world-europe-38295549|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20191129122857/https://www.bbc.co.uk/news/world-europe-38295549|archive-date=29 November 2019|access-date=19 March 2020|publisher=BBC News}}</ref> ساڳئي وقت، [[يورپي مهاجر بحران]] اٽلي کي [[يورپي يونين]] ۾ داخل ٿيڻ جي هڪ اهم مرڪزي دروازي جي حيثيت ڏني، ڇاڪاڻ⁠تہ وڏي تعداد ۾ مهاجر ۽ پناهه گهرندڙ [[بحر روم]] رستي يورپ پهتا،<ref>{{Cite news|date=21 May 2018|title=What will Italy's new government mean for migrants?|url=https://www.thelocal.it/20180521/what-will-italys-new-government-mean-for-migrants|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190401231010/https://www.thelocal.it/20180521/what-will-italys-new-government-mean-for-migrants|archive-date=1 April 2019|access-date=8 June 2018|work=The Local Italy}}</ref> خاص طور تي سب-صحارا آفريڪا مان.<ref>{{Cite news|date=18 July 2017|title=African migrants fear for future as Italy struggles with surge in arrivals|url=https://www.reuters.com/article/us-italy-migrants-africa/african-migrants-fear-for-future-as-italy-struggles-with-surge-in-arrivals-idUSKBN1A30QD|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190402002627/https://www.reuters.com/article/us-italy-migrants-africa/african-migrants-fear-for-future-as-italy-struggles-with-surge-in-arrivals-idUSKBN1A30QD|archive-date=2 April 2019|access-date=8 June 2018|work=Reuters}}</ref> هن صورتحال جا اهم سماجي ۽ سياسي اثر ٿيا، جنهن سبب اميگريشن بابت عوامي بحث وڌيو ۽ [[عوام پسند]] سياسي پارٽين جي حمايت ۾ واڌ آئي.<ref>{{Cite news|title=Italy starts to show the strains of migrant influx|url=http://www.thelocal.it/20150519/migrant-surge-tests-italys-humanitarian-instincts|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170429061446/https://www.thelocal.it/20150519/migrant-surge-tests-italys-humanitarian-instincts|archive-date=29 April 2017|access-date=10 January 2017|work=[[The Local]]}}; {{Cite news|title=Italy's far right jolts back from dead|url=http://www.politico.eu/article/italys-other-matteo-salvini-northern-league-politicians-media-effettosalvini|access-date=10 January 2017|work=Politico|date=3 February 2016|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170119122156/http://www.politico.eu/article/italys-other-matteo-salvini-northern-league-politicians-media-effettosalvini|archive-date=19 January 2017}}</ref><ref>{{Cite news|date=24 May 2018|title=Opinion – The Populists Take Rome|url=https://www.nytimes.com/2018/05/24/opinion/populists-rome-five-star-movement.html|url-access=subscription|url-status=live|archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20220103/https://www.nytimes.com/2018/05/24/opinion/populists-rome-five-star-movement.html|archive-date=3 January 2022|access-date=2 June 2018|work=The New York Times}}{{Cbignore}}</ref> [[اٽلي ۾ ڪووڊ-19 وبا|ڪووڊ-19 وبا]]، جيڪا 2020ع ۾ شروع ٿي، ملڪ جي عوامي صحت ۽ معاشي ڪارڪردگي کي سخت متاثر ڪيو، ۽ اڳ ۾ موجود ڍانچائي ڪمزورين کي وڌيڪ نمايان بڻايو.<ref>{{Cite news|last=Ellyatt|first=Holly|date=19 March 2020|title=Italy's lockdown will be extended, prime minister says as death toll spikes and hospitals struggle|url=https://www.cnbc.com/2020/03/19/italys-death-rate-reaches-record-high-hospitals-in-lombardy-struggle.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200319084719/https://www.cnbc.com/2020/03/19/italys-death-rate-reaches-record-high-hospitals-in-lombardy-struggle.html|archive-date=19 March 2020|access-date=19 March 2020|publisher=CNBC}}</ref> ان جي جواب ۾، [[اٽلي ۾ ڪووڊ-19 لاڪ ڊائون|غير معمولي قدم اختيار ڪيا ويا]] ته جيئن معيشت کي سهارو ملي سگهي، جن مان ڪيترائي يورپي سطح تي گڏيل طور هم آهنگ ڪيا ويا.<ref>[https://www.agi.it/economia/news/2020-04-14/coronavirus-fmi-crisi-economica-8331041/ L'Italia pagherà il conto più salato della crisi post-epidemia] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20200527124958/https://www.agi.it/economia/news/2020-04-14/coronavirus-fmi-crisi-economica-8331041|date=27 May 2020}}, AGI</ref><ref>{{Cite web|date=12 February 2021|title=Mario Draghi's new government to be sworn in on Saturday|url=http://www.theguardian.com/world/2021/feb/12/mario-draghis-new-italian-government-to-be-sworn-in-on-saturday|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210419104552/https://www.theguardian.com/world/2021/feb/12/mario-draghis-new-italian-government-to-be-sworn-in-on-saturday|archive-date=19 April 2021|access-date=19 February 2021|website=The Guardian}}</ref> 2022ع ۾، [[جورجيا ميلوني]] اٽلي جي پهرين خاتون وزيراعظم طور حلف کنيو.<ref>{{Cite news|date=21 October 2022|title=Who is Giorgia Meloni? The rise to power of Italy's new far-right PM|url=https://www.bbc.com/news/world-europe-63351655|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20221024023546/https://www.bbc.com/news/world-europe-63351655|archive-date=24 October 2022|access-date=24 October 2022|publisher=BBC News}}</ref> == جاگرافي == {{Main|اٽلي جي جاگرافي}} {{Further|اٽلي جي ارضيات|اٽلي ۾ آتش فشاني سرگرمي|اٽلي جي دريائن جي فهرست|اٽلي جي ڍنڍن جي فهرست|اٽلي جي ٻيٽن جي فهرست|اٽلي (جاگرافيائي علائقو)}} [[File:Italy relief location map.jpg|thumb|اٽلي جو جاگرافيائي اُڀار وارو نقشو]] اٽلي، جنهن جو علائقو گهڻي حد تائين [[اٽلي (جاگرافيائي علائقو)|ساڳئي نالي واري جاگرافيائي علائقي]] سان ملي ٿو،<ref name="Treccani">{{Citation |title=Italia |volume=VI |page=413 |year=1970 |publisher=[[Treccani]] |language=it |encyclopedia=Dizionario enciclopedico italiano}}</ref> [[ڏکڻ يورپ]] ۾ واقع آهي<ref>{{Cite web |title=Southern Europe, a peninsula extending into the central Mediterranean Sea, northeast of Tunisia |url=https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20210701235642/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy |archive-date=1 July 2021 |access-date=17 August 2021 |website=The World Factbook |publisher=Central Intelligence Agency}}</ref> (۽ [[اولهه يورپ]] جو حصو پڻ سمجهيو ويندو آهي{{efn|name=WE}})، [[35هين اتر متوازي|35° اتر]] ۽ [[47° اتر]] ويڪرائي ڦاڪن، ۽ [[6هين اوڀر نصف النهار|6° اوڀر]] ۽ [[19هين اوڀر نصف النهار|19° اوڀر]] ڊگهائي ڦاڪن جي وچ ۾. اتر ۾، اولهه کان اوڀر طرف، اٽلي جون سرحدون [[فرانس]]، [[سوئٽزرلينڊ]]، [[آسٽريا]] ۽ [[سلووينيا]] سان ملن ٿيون، ۽ تقريباً [[الپس]] جي آبي ورهاست واري حد تائين پکڙيل آهن، جنهن ۾ [[پو ماٿري]] ۽ [[وينيسيائي ميدان]] شامل آهن. ملڪ [[اطالوي اپٻيٽ]]، [[سسلي]] ۽ [[سارڊينيا]] (جيڪي [[بحر روم]] جا سڀ کان وڏا ٻيٽ آهن)، ۽ [[اٽلي جي ٻيٽن جي فهرست|ڪيترن ننڍن ٻيٽن]] تي مشتمل آهي.<ref name="Treccani" /> اٽلي جا ڪي علائقا الپائن حوض کان ٻاهر به پکڙيل آهن، ۽ ڪجهه ٻيٽ [[يوروشيا]] جي براعظمي کنڊ کان ٻاهر واقع آهن. ملڪ جو ڪل پکيڙ {{Convert|301230|km2|0|abbr=out}} آهي، جنهن مان {{Convert|294020|km2|0|abbr=on}} خشڪي ۽ {{Convert|7210|km2|0|abbr=on}} پاڻي آهي.<ref name="Area">{{Cite web|date=30 October 2014|title=Principali dimensioni geostatistiche e grado di urbanizzazione del Paese|url=https://www.istat.it/it/archivio/137001|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141117054950/https://www.istat.it/it/archivio/137001|archive-date=17 November 2014|access-date=22 March 2019|website=istat.it}}</ref> ٻيٽن سميت، اٽلي جي سامونڊي ڪناري جي ڊيگهه {{Convert|7600|km|0|abbr=off}} آهي، جيڪا [[بحر روم]]، [[ليگورين سمنڊ]]، [[ٽيرينين سمنڊ]]، [[آئيونين سمنڊ]]<ref>{{Cite book|url=https://iho.int/uploads/user/pubs/standards/s-23/S-23_Ed3_1953_EN.pdf|title=Limits of Oceans and Seas|publisher=[[Organisation hydrographique internationale]]|year=1953|edition=3rd|access-date=28 December 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20111008191433/http://www.iho.int/iho_pubs/standard/S-23/S-23_Ed3_1953_EN.pdf|archive-date=8 October 2011|issue=28}}</ref> ۽ [[ايڊرياٽڪ سمنڊ]] سان لڳي ٿي.{{Sfn|Cushman-Roisin|Gačić|Poulain|2001|pp=1–2}} فرانس سان سرحد {{Convert|488|km|0|abbr=on}}، سوئٽزرلينڊ سان {{Convert|740|km|0|abbr=on}}، آسٽريا سان {{Convert|430|km|0|abbr=on}} ۽ سلووينيا سان {{Convert|232|km|0|abbr=on}} ڊگهي آهي. [[سان مارينو]] ۽ [[ويٽيڪن سٽي]] (دنيا جو سڀ کان ننڍو ملڪ ۽ [[هولي سي]] جي انتظام هيٺ عالمي [[ڪيٿولڪ چرچ]] جو مرڪز) اٽلي جي اندر واقع [[انڪليو]] آهن،<ref>{{Cite encyclopedia|year=2012|title=San Marino|encyclopedia=Encyclopædia Britannica|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/521449/San-Marino|access-date=1 March 2011|archive-url=https://web.archive.org/web/20110511180105/http://www.britannica.com/EBchecked/topic/521449/San-Marino|archive-date=11 May 2011|url-status=live}}; {{Cite news|url=https://www.bbc.com/news/world-europe-17994868|title=Vatican country profile|year=2018|publisher=BBC News|access-date=24 August 2018|archive-date=25 August 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20180825011001/https://www.bbc.com/news/world-europe-17994868|url-status=live}}</ref> جڏهن ته [[ڪامپيوني ڊي اٽاليا]] سوئٽزرلينڊ جي اندر واقع هڪ اطالوي [[ايڪسڪليو]] آهي.<ref>{{Cite web|title=Democracy in Figures|url=http://demo.istat.it/index_e.php|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210126215040/http://demo.istat.it/index_e.php|archive-date=26 January 2021|access-date=28 May 2021|website=[[Italian National Institute of Statistics]]}}</ref> سان مارينو سان سرحد {{Convert|39|km|0|abbr=on}} ۽ ويٽيڪن سٽي سان {{Convert|3.2|km|1|abbr=on}} ڊگهي آهي.<ref name=Area/> [[File:Monte Bianco DSF1243-m.jpg|thumb|[[مونٽي بيانڪو]] (مون بلان)، [[اوستا وادي]] ۾، جيڪو [[يورپي يونين]] جو سڀ کان اوچو مقام آهي]] اٽلي جي 35 سيڪڙو کان وڌيڪ زمين جبلن تي مشتمل آهي.<ref name="eug92">{{Cite book|last=Riganti|first=dir. da Alberto|title=Enciclopedia universale Garzanti.|publisher=Garzanti|year=1991|isbn=8-8115-0459-7|edition=Nuova ed. aggiornata e ampliata.|location=Milano}}</ref> [[اپينائن جبل]] اپٻيٽ جي مرڪزي ريڙهه آهن، جڏهن ته [[الپس]] اترين سرحد جو وڏو حصو ٺاهين ٿا، جتي اٽلي جو سڀ کان اوچو مقام [[مونٽي بيانڪو]] (مون بلان) جي چوٽيءَ تي {{Cvt|4810|m|ft}} جي اوچائي تي واقع آهي. ٻيا مشهور جبل [[مونٽي چيروينو]] (ميٽرهورن) ۽ [[ڊولومائيٽس]] آهن. اٽلي جا ڪيترائي حصا [[اٽلي ۾ آتش فشاني سرگرمي|آتش فشاني اصل]] جا آهن. ڏکڻ جا گهڻا ننڍا ٻيٽ ۽ ٻيٽ-گروهه [[آتش فشاني ٻيٽ]] آهن. فعال آتش فشانن ۾ [[ايٽنا جبل]] (سسلي ۾ ۽ يورپ جو سڀ کان وڏو فعال آتش فشان)، [[ولڪانو]]، [[اسٽرومبولي]] ۽ [[ويسوويس]] شامل آهن. اٽلي جون اڪثر [[اٽلي جون دريائون|دريائون]] [[ايڊرياٽڪ سمنڊ]] يا [[ٽيرينين سمنڊ]] ۾ ڇوڙ ڪن ٿيون.<ref>{{Cite web|title=List of Italian rivers|url=http://www.comuni-italiani.it/fiumi|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170916010640/http://www.comuni-italiani.it/fiumi|archive-date=16 September 2017|access-date=30 July 2018|publisher=comuni-italiani.it}}</ref> سڀ کان ڊگهي درياهه [[پو درياهه]] آهي، جيڪو الپس مان نڪري [[پادان ميدان]] مان گذري [[ايڊرياٽڪ سمنڊ]] ۾ ڇوڙ ڪري ٿو.<ref>{{Cite magazine|last=Zwingle|first=Erla|date=May 2002|title=Italy's Po River Punished for centuries by destructive floods, northern Italians stubbornly embrace their nation's longest river, which nurtures rice fields, vineyards, fisheries – and legends|url=http://ngm.nationalgeographic.com/ngm/0205/feature6|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20071223133709/http://ngm.nationalgeographic.com/ngm/0205/feature6|archive-date=23 December 2007|access-date=6 April 2009|magazine=National Geographic}}</ref> [[پو ماٿري]] ملڪ جو سڀ کان وڏو ميدان آهي، جنهن جو پکيڙ {{Convert|46000|km2|abbr=on}} آهي، ۽ ملڪ جي 70 سيڪڙو کان وڌيڪ هيٺاهين زمينن تي مشتمل آهي.<ref name=eug92/> سڀ کان وڏيون ڍنڍون، وڏي کان ننڍي ترتيب سان، [[گاردا ڍنڍ]]، [[ماجوري ڍنڍ]] ۽ [[ڪومو ڍنڍ]] آهن.<ref>{{Cite web|title=Morphometric and hydrological characteristics of some important Italian lakes|url=http://www.iii.to.cnr.it/limnol/cicloac/lagit.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20100205043503/http://www.iii.to.cnr.it/limnol/cicloac/lagit.htm|archive-date=5 February 2010|access-date=3 March 2010|publisher=Istituto per lo Studio degli Ecosistemi|location=Verbania Pallanza}}</ref> [[File:C. l. italicus in MNP.jpg|thumb|upright=.7|[[اطالوي بگھڙ]]، اٽلي جو قومي جانور]] [[اطالوي بگھڙ]] اٽلي جو قومي جانور آهي،<ref>{{Cite web|last=Sheri Foster|date=January 2021|title=What is Italy national animal?|url=https://it.yourtripagent.com/4052-what-is-italy-s-national-animal|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20230109172951/https://it.yourtripagent.com/4052-what-is-italy-s-national-animal|archive-date=9 January 2023|access-date=15 November 2021|website=Yourtrip.com}}; {{Cite web|url=https://www.affaritaliani.it/culturaspettacoli/il-lupo-grigio-degli-appennini-e-l-animale-dell-italia-544778.html|title=Il lupo grigio degli appennini e l animale dell Italia|author=James Hansen|date=June 2018|access-date=15 November 2021|archive-date=26 November 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221126224852/https://www.affaritaliani.it/culturaspettacoli/il-lupo-grigio-degli-appennini-e-l-animale-dell-italia-544778.html|url-status=live}}</ref> جڏهن ته قومي وڻ [[اربوٽس يونيڊو|اسٽرابيري وڻ]] آهي.<ref name="altovastese">{{Cite web|date=3 October 2011|title=Il corbezzolo simbolo dell'Unità d'Italia. Una specie che resiste agli incendi|url=http://www.altovastese.it/cultura/il-corbezzolo-simbolo-unita-italia-specie-che-resiste-agli-incendi|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20160205120852/http://www.altovastese.it/cultura/il-corbezzolo-simbolo-unita-italia-specie-che-resiste-agli-incendi|archive-date=5 February 2016|access-date=25 January 2016|language=it}}</ref> ان جو سبب اهو آهي ته اطالوي بگھڙ، جيڪو [[اپينائن جبل]] ۽ اولهندي [[الپس]] ۾ رهندو آهي، لاطيني ۽ اطالوي ثقافتن ۾ نمايان حيثيت رکي ٿو، جهڙوڪ [[روم جو قيام|روم جي بنياد پوڻ]] واري ڏند ڪٿا ۾،<ref>{{Cite book|last=Livy|title=The history of Rome|publisher=Printed for A. Strahan|others=George Baker (trans.)|year=1797}}</ref> جڏهن ته اسٽرابيري وڻ جا ساوا پن، اڇا گل ۽ ڳاڙها ٻير، جيڪي [[بحر روم]] جي علائقي جا مقامي آهن، قومي جهنڊي جي رنگن جي ياد ڏيارين ٿا.<ref name="altovastese"/> قومي پکي [[اطالوي جهرڪي]] آهي،<ref>{{cite web|title=Passero Italiano: L'uccello nazionale d'Italia|date=18 December 2022|url=https://www.concaternanaoggi.it/passero-italiano-luccello-nazionale-ditalia/|publisher=Conca Ternana Oggi|access-date=22 August 2024|archive-date=22 August 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240822123815/https://www.concaternanaoggi.it/passero-italiano-luccello-nazionale-ditalia/|url-status=live}}</ref> جڏهن ته قومي گل اسٽرابيري وڻ جو گل آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.msn.com/it-it/notizie/mondo/qual-%C3%A8-il-fiore-nazionale-dei-paesi-del-mondo/ss-AA1eWqXE#image=25|title=Il fiore nazionale dell'Italia (e quello degli altri Paesi del mondo)|website=[[MSN]]|access-date=26 August 2024|language=it|archive-date=2 October 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20241002211951/https://www.msn.com/it-it/notizie/mondo/qual-%C3%A8-il-fiore-nazionale-dei-paesi-del-mondo/ss-AA1eWqXE#image=25|url-status=live}}</ref> === ماحول === {{See also|اٽلي جي قومي پارڪن جي فهرست|اٽلي جي علائقائي پارڪن جي فهرست|اٽلي جي سامونڊي محفوظ علائقن جي فهرست}} [[File:National and Regional Parks of Italy.svg|thumb|اٽلي جا قومي ۽ علائقائي پارڪ]] تيز صنعتي ترقي کان پوءِ، اٽلي کي پنهنجي ماحولياتي مسئلن کي منهن ڏيڻ ۾ ڪجهه وقت لڳو. بهتري کان پوءِ، اٽلي هاڻي ماحولياتي پائيداري جي لحاظ کان دنيا ۾ 84هين درجي تي آهي.<ref>{{Cite web|title=Italy – Environment|url=http://dev.prenhall.com/divisions/hss/worldreference/IT/environment.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20090701064224/http://dev.prenhall.com/divisions/hss/worldreference/IT/environment.html|archive-date=1 July 2009|access-date=2 August 2010|publisher=Dev.prenhall.com}}</ref> قومي پارڪن، علائقائي پارڪن ۽ قدرتي محفوظ علائقن هيٺ محفوظ ڪيل ڪل زمين اٽلي جي علائقي جي لڳ ڀڳ 11 سيڪڙو تي مشتمل آهي،<ref>{{Cite web|title=Regione e aree protette|url=https://www.treccani.it/enciclopedia/regione-e-aree-protette_%28L%27Italia-e-le-sue-Regioni%29|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220111173345/https://www.treccani.it/enciclopedia/regione-e-aree-protette_%28L%27Italia-e-le-sue-Regioni%29|archive-date=11 January 2022|access-date=11 January 2022|language=it}}</ref> جڏهن ته اٽلي جي سامونڊي ڪناري جو 12 سيڪڙو حصو پڻ محفوظ ڪيو ويو آهي.<ref>{{Cite web|title=Le aree protette in Italia|url=http://www.uccellidaproteggere.it/La-conservazione/Cosa-fa-l-Italia-Le-azioni/Le-aree-protette-in-Italia|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220302220957/http://www.uccellidaproteggere.it/La-conservazione/Cosa-fa-l-Italia-Le-azioni/Le-aree-protette-in-Italia|archive-date=2 March 2022|access-date=2 March 2022|language=it}}</ref> اٽلي دنيا جي اهم [[اٽلي ۾ قابلِ تجديد توانائي|قابلِ تجديد توانائي]] پيدا ڪندڙ ملڪن مان هڪ رهيو آهي. 2010ع ۾ اهو نصب ٿيل [[شمسي توانائي]] جي گنجائش جي لحاظ کان دنيا جو چوٿون وڏو فراهم ڪندڙ هو،<ref>{{Cite web|date=15 July 2010|title=Renewables 2010 Global Status Report |url=http://www.ren21.net/Portals/97/documents/GSR/REN21_GSR2011.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110820095506/http://www.ren21.net/Portals/97/documents/GSR/REN21_GSR2011.pdf|archive-date=20 August 2011|access-date=16 July 2010|publisher=[[REN21]]}}; {{Cite web|title=Photovoltaic energy barometer 2010 – EurObserv'ER |url=https://www.eurobserv-er.org/pdf/baro196.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101011224419/http://www.eurobserv-er.org/pdf/baro196.pdf|archive-date=11 October 2010|access-date=30 October 2010}}</ref> ۽ [[هَوائي توانائي]] جي گنجائش جي لحاظ کان ڇهون وڏو ملڪ هو.<ref>{{Cite web|date=February 2011|title=World Wind Energy Report 2010 |url=http://www.wwindea.org/home/images/stories/pdfs/worldwindenergyreport2010_s.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110904232058/http://www.wwindea.org/home/images/stories/pdfs/worldwindenergyreport2010_s.pdf|archive-date=4 September 2011|access-date=8 August 2011|publisher=[[World Wind Energy Association]]}}</ref> 2020ع ۾ قابلِ تجديد توانائي اٽلي جي ڪل توانائي استعمال جو لڳ ڀڳ 37 سيڪڙو فراهم ڪري رهي هئي.<ref>{{Cite web|date=25 May 2021|title=Renewables provided 37% of Italy's energy in 2020 – English |url=https://www.ansa.it/english/news/2021/05/25/renewables-provided-37-of-italys-energy-in-2020_1a075060-c823-4076-a338-79367427dfd2.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211023040922/https://www.ansa.it/english/news/2021/05/25/renewables-provided-37-of-italys-energy-in-2020_1a075060-c823-4076-a338-79367427dfd2.html|archive-date=23 October 2021|access-date=28 May 2021|website=ANSA.it}}</ref> ملڪ 1963ع کان 1990ع تائين جوهري ريئڪٽر هلائيندو رهيو، پر [[چرنوبل حادثو]] ۽ [[1987ع جا اطالوي ريفرنڊم]] ٿيڻ کان پوءِ جوهري پروگرام ختم ڪيو ويو. 2008ع ۾ حڪومت هن فيصلي کي واپس وٺندي چار تائين جوهري بجلي گهر ٺاهڻ جا منصوبا جوڙيا، پر [[فوكوشيما جوهري حادثو]] کان پوءِ ٿيل ريفرنڊم ذريعي اهي منصوبا به رد ڪيا ويا.<ref>{{Cite web|last=Duncan Kennedy|date=14 June 2011|title=Italy nuclear: Berlusconi accepts referendum blow|url=https://www.bbc.co.uk/news/world-europe-13741105|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110612112154/http://www.bbc.co.uk/news/world-europe-13741105|archive-date=12 June 2011|access-date=20 April 2013|publisher=BBC News}}</ref> هوا جي آلودگي اڃا تائين هڪ سنگين مسئلو آهي، خاص طور تي صنعتي اتر ۾. اٽلي [[ڪاربان ڊاءِ آڪسائيڊ اخراج موجب ملڪن جي فهرست|ڪاربان ڊاءِ آڪسائيڊ]] پيدا ڪندڙ دنيا جو ٻارهون وڏو ملڪ آهي.<ref>United Nations Statistics Division, Millennium Development Goals indicators: [http://mdgs.un.org/unsd/mdg/SeriesDetail.aspx?srid=749&crid= Carbon dioxide emissions ({{CO2}}), thousand metric tons of {{CO2}}] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20091225014715/http://mdgs.un.org/unsd/mdg/SeriesDetail.aspx?srid=749&crid=|date=25 December 2009}}</ref> وڏن شهرن ۾ وڌندڙ ٽرئفڪ ۽ رش ماحولياتي ۽ صحت جا مسئلا پيدا ڪندا رهن ٿا، جيتوڻيڪ 1970ع ۽ 1980ع وارن ڏهاڪن کان پوءِ دونهين ۽ سموگ جي سطح ۾ نمايان گهٽتائي آئي آهي، ۽ [[سلفر ڊاءِ آڪسائيڊ]] جا مقدار پڻ گهٽيا آهن.<ref>{{Cite web|title=Environment and Health in Italy – Executive Summary|url=https://www.euro.who.int/en/home|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20100303051309/http://www.euro.who.int/document/hms/ehiexes_e.pdf|archive-date=3 March 2010|publisher=World Health Organization}}</ref> ٻيلن جي ڪٽائي، غيرقانوني اڏاوتن، ۽ زمين جي ناقص انتظامي پاليسين سبب اٽلي جي جبلستاني علائقن ۾ وڏي پيماني تي زميني ڪٽائي ٿي آهي، جنهن جي نتيجي ۾ ماحولياتي آفتون پيدا ٿيون آهن، جهڙوڪ 1963ع ۾ [[واجونٽ ڊيم]] جي تباهي، 1998ع جو [[سارنو]] سانحو،<ref>{{Cite news|last=Nick Squires|date=2 October 2009|title=Sicily mudslide leaves scores dead|url=https://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6255575/Sicily-mudslide-leaves-scores-dead.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20091006082824/http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6255575/Sicily-mudslide-leaves-scores-dead.html|archive-date=6 October 2009|access-date=2 October 2009|work=The Daily Telegraph|location=London}}</ref> ۽ 2009ع جا [[2009ع ميسينا جا ٻوڏ ۽ مٽيءَ جا ڌوڪڙا|ميسينا جا مٽيءَ جا ڌوڪڙا ۽ ٻوڏون]].<ref>{{Cite news|last=Nick Squires|date=2 October 2009|title=Sicily mudslide leaves scores dead|url=https://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6255575/Sicily-mudslide-leaves-scores-dead.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20091006082824/http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6255575/Sicily-mudslide-leaves-scores-dead.html|archive-date=6 October 2009|access-date=2 October 2009|work=The Daily Telegraph|location=London}}</ref> == سياست == {{Main|اٽلي جي سياست|اٽلي ۾ چونڊون}} اٽلي 1946ع کان هڪ وحداني [[پارلياماني جمهوريه]] آهي، جڏهن بادشاهت کي [[1946ع جو اطالوي ادارياتي ريفرنڊم|1946ع جي ريفرنڊم]] وسيلي ختم ڪيو ويو. [[اٽلي جو صدر|اٽلي جو صدر]]، [[سرجيو ماتاريلا]]، جيڪو 2015ع کان هن عهدي تي فائز آهي، ملڪ جو سربراهه آهي. صدر کي گڏيل اجلاس ۾ [[اٽلي جي پارليامينٽ]] ۽ علائقائي نمائندن طرفان هڪ ستن سالن واري مدي لاءِ چونڊيو ويندو آهي. اٽلي وٽ [[اٽلي جو آئين|هڪ لکيل جمهوري آئين]] موجود آهي، جيڪو [[اٽلي جي آئين ساز اسيمبلي|آئين ساز اسيمبلي]] طرفان تيار ڪيو ويو. اها اسيمبلي انهن [[فاشزم مخالف]] قوتن جي نمائندن تي مشتمل هئي، جن [[ٻي عالمي جنگ]] دوران اٽلي جي آزاديءَ وقت نازي ۽ فاشسٽ قوتن جي شڪست ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو هو.<ref>Smyth, Howard McGaw Italy: From Fascism to the Republic (1943–1946) ''The Western Political Quarterly'' vol. 1 no. 3 (pp. 205–222), September 1948.{{JSTOR|442274}}</ref> اٽلي معاشي، فوجي، ثقافتي ۽ سياسي معاملن ۾ اهم عالمي ڪردار ادا ڪري ٿو ۽ [[يورپي يونين]] جي ٽن وڏين رياستن مان هڪ سمجھيو وڃي ٿو. اهو عام طور تي هڪ [[علائقائي طاقت]] تصور ڪيو ويندو آهي،<ref>Gabriele Abbondanza, ''Italy as a Regional Power: the African Context from National Unification to the Present Day'' (Rome: Aracne, 2016); "''[[Operation Alba]] may be considered one of the most important instances in which Italy has acted as a regional power, taking the lead in executing a technically and politically coherent and determined strategy.''" See Federiga Bindi, ''Italy and the European Union'' (Washington, D.C.: Brookings Institution Press, 2011), p. 171.</ref> جڏهن ته ان جي [[عظيم طاقت]] واري حيثيت بابت عالمن ۽ سياسي تجزيه نگارن ۾ بحث جاري آهي.<ref>{{Cite book |url=https://books.google.com/books?id=nTKBdY5HBeUC&q=Canada%2520Among%2520Nations%252C%25202004%253A%2520Setting%2520Priorities+Straight |title=Canada Among Nations, 2004: Setting Priorities Straight |date=17 January 2005 |publisher=McGill-Queen's Press – MQUP |isbn=978-0-7735-2836-9 |page=85 |quote=The United States is the sole world's superpower. France, Italy, Germany and the United Kingdom are great powers |access-date=13 June 2016 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230116145100/https://books.google.com/books?id=nTKBdY5HBeUC&q=Canada%2520Among%2520Nations%252C%25202004%253A%2520Setting%2520Priorities+Straight |archive-date=16 January 2023 |url-status=live}}; {{Cite book |last=Sterio |first=Milena |url=https://books.google.com/books?id=-QuI6n_OVMYC&q=The%20Right%20to%20Self-determination%20Under%20International%20Law%3A%20%22selfistans%22%2C%20Secession%20and%20the%20Rule%20of%20the%20Great%20Powers |title=The right to self-determination under international law: "selfistans", secession and the rule of the great powers |date=2013 |publisher=Routledge |isbn=978-0-4156-6818-7 |location=Milton Park, Abingdon, Oxon |page=xii (preface) |quote=The great powers are super-sovereign states: an exclusive club of the most powerful states economically, militarily, politically and strategically. These states include veto-wielding members of the United Nations Security Council (United States, United Kingdom, France, China, and Russia), as well as economic powerhouses such as Germany, Italy and Japan. |access-date=13 June 2016 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240116110143/https://books.google.com/books?id=-QuI6n_OVMYC&q=The%20Right%20to%20Self-determination%20Under%20International%20Law%3A%20%22selfistans%22%2C%20Secession%20and%20the%20Rule%20of%20the%20Great%20Powers#v=snippet&q=The%20Right%20to%20Self-determination%20Under%20International%20Law%3A%20%22selfistans%22%2C%20Secession%20and%20the%20Rule%20of%20the%20Great%20Powers&f=false |archive-date=16 January 2024 |url-status=live}}</ref> [[انٽرنيشنل آئيڊيا]] جي عالمي جمهوريت واري اشاري (GSoD) ۽ جمهوريت ٽريڪر موجب، اٽلي مجموعي جمهوري معيارن ۾ اعليٰ درجي تي ڪارڪردگي ڏيکاري ٿو، جيتوڻيڪ [[قانون جي حڪمراني]] جي شعبي ۾ ڪجهه ڪمزورين جي نشاندهي ڪئي وئي آهي.<ref>{{Cite web |title=Italy {{!}} The Global State of Democracy |url=https://www.idea.int/democracytracker/country/italy |access-date=16 October 2025 |website=www.idea.int |language=en}}</ref> === حڪومت === {{Main|اٽلي جي حڪومت}} {{Multiple image | align = right | caption_align = center | image1 = Sergio Mattarella Official (cropped).jpg | caption1 = [[سرجيو ماتاريلا]]<br/>{{small|[[اٽلي جو صدر|صدر]]}} | image2 = Giorgia Meloni Official 2023 crop.jpg | caption2 = [[جورجيا ميلوني]]<br/>{{small|[[اٽلي جو وزيراعظم|وزيراعظم]]}} | total_width = 320 }} اٽلي ۾ پارلياماني حڪومت آهي، جيڪا [[مخلوط اڪثريتي نمائندگي]] واري چونڊ نظام تي ٻڌل آهي. پارليامينٽ مڪمل طور تي [[ٻه ايواني پارليامينٽ|ٻه ايواني]] آهي ۽ ٻنهي ايوانن وٽ ساڳيا اختيار آهن. اهي ٻه ايوان هي آهن: [[اٽلي جي چيمبر آف ڊپٽيز|چيمبر آف ڊپٽيز]]، جيڪو [[پالازو مونٽيچيٽوريو]] ۾ اجلاس ڪندو آهي، ۽ [[اٽلي جي سينيٽ|سينيٽ آف دي ريپبلڪ]]، جيڪا [[پالازو ماداما]] ۾ اجلاس ڪندي آهي. [[اٽلي جي پارليامينٽ]] جي هڪ خاص خصوصيت اها آهي ته پرڏيهه ۾ مستقل رهندڙ [[اطالوي شهريت جو قانون|اطالوي شهرين]] کي پڻ نمائندگي حاصل آهي؛ 8 ڊپٽيز ۽ 4 سينيٽر چار الڳ [[اٽلي جي پارليامينٽ#اوورسيز حلقو|پرڏيهي حلقن]] مان چونڊيا ويندا آهن. پارليامينٽ ۾ [[تاحيات سينيٽر]] پڻ هوندا آهن، جن کي صدر "سماجي، سائنسي، فني يا ادبي ميدان ۾ غيرمعمولي وطن دوست خدمتن" جي بنياد تي مقرر ڪندو آهي. اڳوڻا صدر خودبخود تاحيات سينيٽر بڻجي ويندا آهن. [[File:Palazzo Madama (Roma).jpg|thumb|[[پالازو ماداما]]، روم، [[اٽلي جي سينيٽ|سينيٽ آف دي ريپبلڪ]] جو صدر مقام]] [[اٽلي جو وزيراعظم]] حڪومت جو سربراهه آهي ۽ انتظامي اختيار رکي ٿو، پر گهڻين پاليسين تي عملدرآمد لاءِ کيس وزيرن جي ڪائونسل جي منظوري حاصل ڪرڻي پوي ٿي. وزيراعظم ۽ ڪابينا کي صدر مقرر ڪندو آهي ۽ پوءِ پارليامينٽ کان اعتماد جو ووٽ وٺڻو پوندو آهي. پنهنجي عهدي تي برقرار رهڻ لاءِ وزيراعظم کي اعتماد جا ووٽ حاصل ڪرڻ ضروري هوندا آهن. اٽلي جا اهم سياسي پارٽيون [[برادرز آف اٽلي]]، [[ڊيموڪريٽڪ پارٽي (اٽلي)|ڊيموڪريٽڪ پارٽي]] ۽ [[فائيو اسٽار موومينٽ]] آهن. 2022ع جي عام چونڊن دوران انهن ٽنهي پارٽين ۽ سندن اتحادين [[چيمبر آف ڊپٽيز]] ۾ 400 مان 357 سيٽون ۽ سينيٽ ۾ 200 مان 187 سيٽون حاصل ڪيون. {{Clear}} === قانون ۽ فوجداري انصاف === {{Main|اٽلي جو قانون|اٽلي جو عدالتي نظام|اٽلي ۾ قانون لاڳو ڪندڙ ادارا|اٽلي ۾ ڏوھ}} [[File:Roma 2011 08 07 Palazzo di Giustizia.jpg|thumb|[[اٽلي جي سپريم ڪورٽ آف ڪيسيشن]]، روم]] اٽلي جي قانون جا ڪيترائي ذريعا آهن. اهي درجابنديءَ جي لحاظ کان ترتيب ڏنل آهن؛ هيٺين درجي جي قانون يا ضابطي کي مٿين درجي جي قانون سان ٽڪراءُ ڪرڻ جي اجازت ناهي.<ref>{{Cite web|title=GERARCHIA DELLE FONTI|url=https://www.dirittoeconomia.net/diritto/fonti_diritto/gerarchia_fonti.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220117194800/https://www.dirittoeconomia.net/diritto/fonti_diritto/gerarchia_fonti.htm|archive-date=17 January 2022|access-date=26 March 2022|language=it}}</ref> [[اٽلي جو آئين|1948ع جو آئين]] سڀ کان اعليٰ قانوني ذريعو آهي.<ref>{{Cite web|title=Guide to Law Online: Italy |url=https://www.loc.gov/law/help/guide/nations/italy.php|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210508132418/https://www.loc.gov/law/help/guide/nations/italy.php|archive-date=8 May 2021|access-date=26 March 2022|website=loc.gov}}</ref> [[اٽلي جي آئيني عدالت]] قانونن جي آئين سان مطابقت بابت فيصلو ڪندي آهي. عدليه پنهنجا فيصلا [[رومي قانون]]، [[نيپولين ڪوڊ]] ۽ بعد وارن قانونن جي بنياد تي ڪري ٿي. [[اٽلي جي سپريم ڪورٽ آف ڪيسيشن]] فوجداري ۽ ديواني اپيلن لاءِ اعليٰ ترين عدالت آهي. اٽلي [[ايل جي بي ٽي حقن]] جي ميدان ۾ ٻين ڪيترن مغربي يورپي ملڪن کان پوئتي سمجهيو ويندو آهي.<ref>{{Cite web|title=Country Ranking – Rainbow Europe|url=https://rainbow-europe.org/country-ranking|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190521004552/https://rainbow-europe.org/country-ranking|archive-date=21 May 2019|access-date=28 October 2021|website=rainbow-europe.org}}</ref> تشدد جي ممانعت بابت اطالوي قانون کي پڻ ڪجهه بين الاقوامي معيارن کان گهٽ تصور ڪيو ويو آهي.<ref>{{Cite web|title=The Struggle against Torture in Italy – The Failure of the Italian Law – English|url=https://www.menschenrechte.org/en/2018/03/06/the-struggle-against-torture-in-italy-the-failure-of-the-italian-law|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190608005803/https://www.menschenrechte.org/en/2018/03/06/the-struggle-against-torture-in-italy-the-failure-of-the-italian-law|archive-date=8 June 2019|access-date=8 June 2019|website=menschenrechte.org}}</ref> قانون لاڳو ڪندڙ نظام گهڻ رخو آهي ۽ ان ۾ ڪيترائي پوليس ادارا شامل آهن.<ref name="Walters">{{Cite journal|last=Reece Walters|year=2013|editor2-last=Matthew Ball|editor3-last=Erin O'Brien|editor4-last=Juan Tauri|title=Eco Mafia and Environmental Crime|journal=Crime, Justice and Social Democracy: International Perspectives|publisher=Palgrave Macmillan|page=286|doi=10.1057/9781137008695_19|isbn=978-1-3494-3575-3|editor1=Kerry Carrington}}</ref> قومي پوليس ادارن ۾ [[پوليٽسيا دي ستاتو]] ('رياستي پوليس')، [[ڪارابينيئري]]، [[گوارڊيا دي فنانزا]] ('مالي پوليس') ۽ [[پوليٽسيا پينيٽينتسيريا]] ('جيل پوليس') شامل آهن،<ref name="BuonannoMastrobuoni">{{Cite book|last1=Paulo Buonanno|title=Lessons from the Economics of Crime: What Reduces Offending?|last2=Giovanni Mastrobuoni|publisher=MIT Press|year=2013|isbn=978-0-2620-1961-3|editor-last=Philip J. Cook|page=193|chapter=Centralized versus Decentralized Police Hiring in Italy and the United States|doi=10.7551/mitpress/9780262019613.001.0001|editor-last2=Stephen Machin|editor-last3=Olivier Marie|editor-last4=Giovanni Mastrobuoni}}</ref> ان سان گڏ [[گوارڊيا ڪوسٽيرا]] ('[[پاڻي پوليس|سامونڊي ڪناري جي محافظ پوليس]]') پڻ آهي.<ref name=Walters/> جيتوڻيڪ پوليسنگ بنيادي طور قومي سطح تي فراهم ڪئي ويندي آهي،<ref name="BuonannoMastrobuoni"/> پر [[صوبائي پوليس|صوبائي]] ۽ [[ميونسپل پوليس (اٽلي)|ميونسپل]] پوليس پڻ موجود آهن.<ref name="Walters"/> 19هين صديءَ جي وچ ڌاري ظاهر ٿيڻ کان وٺي، [[اٽلي ۾ منظم ڏوھ|اطالوي منظم ڏوھ]] ۽ ڏوهاري تنظيمن ڏکڻ اٽلي جي ڪيترن علائقن جي سماجي ۽ معاشي زندگيءَ ۾ گهڙي وئي آهن؛ انهن مان سڀ کان بدنام سسلي مافيا آهي، جيڪا آمريڪا سميت پرڏيهي ملڪن تائين پکڙجي وئي. مافيا جي آمدني GDP جي 9 سيڪڙو تائين پهچي سگهي ٿي<ref>{{Cite web|last=Claudio Tucci|date=11 November 2008|title=Confesercenti, la crisi economica rende ancor più pericolosa la mafia|url=http://www.ilsole24ore.com/art/SoleOnLine4/Economia%20e%20Lavoro/2008/11/confesercenti-mafia-racket-pizzo.shtml?uuid=20ff3b9c-afe7-11dd-8057-9c09c8bfa449|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110427081220/http://www.ilsole24ore.com/art/SoleOnLine4/Economia%20e%20Lavoro/2008/11/confesercenti-mafia-racket-pizzo.shtml?uuid=20ff3b9c-afe7-11dd-8057-9c09c8bfa449|archive-date=27 April 2011|access-date=21 April 2011|website=Confesercenti|publisher=Ilsole24ore.com|language=it}}; {{Cite news|url=https://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6957240/Italy-claims-finally-defeating-the-mafia.html|title=Italy claims finally defeating the mafia|author=Nick Squires|date=9 January 2010|work=The Daily Telegraph|location=London|access-date=21 April 2011|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110429173631/http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6957240/Italy-claims-finally-defeating-the-mafia.html|archive-date=29 April 2011}}</ref>.<ref>{{Cite news|last=Kiefer|first=Peter|date=22 October 2007|title=Mafia crime is 7% of GDP in Italy, group reports|url=https://www.nytimes.com/2007/10/22/world/europe/22iht-italy.4.8001812.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110501085052/http://www.nytimes.com/2007/10/22/world/europe/22iht-italy.4.8001812.html|archive-date=1 May 2011|access-date=19 April 2011|work=The New York Times}}</ref> 2009ع جي هڪ رپورٽ 610 [[ڪوموني|{{Lang|it|comuni|nocat=true}}]] جي نشاندهي ڪئي، جتي مافيا جي مضبوط موجودگي آهي، جتي 13 ملين اطالوي رهن ٿا ۽ GDP جو 15 سيڪڙو پيدا ٿئي ٿو.<ref>{{Cite web|last=Maria Loi|date=1 October 2009|title=Rapporto Censis: 13 milioni di italiani convivono con la mafia|url=http://www.antimafiaduemila.com/content/view/20052/78|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110429082416/http://www.antimafiaduemila.com/content/view/20052/78|archive-date=29 April 2011|access-date=21 April 2011|website=Censis|publisher=Antimafia Duemila|language=it}}; {{Cite news|url=https://www.theguardian.com/world/2009/oct/01/mafia-influence-hovers-over-italians|work=The Guardian|location=London|title=Mafia's influence hovers over 13{{spaces}}m Italians, says report|first=Tom|last=Kington|date=1 October 2009|access-date=5 May 2010| url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130908050448/http://www.theguardian.com/world/2009/oct/01/mafia-influence-hovers-over-italians|archive-date=8 September 2013}}</ref> ڪلابريا جي [['ندرنگيتا]]، جيڪا غالباً اٽلي جي سڀ کان طاقتور ڏوهاري تنظيم آهي، اڪيلي GDP جو 3 سيڪڙو حصو رکي ٿي.<ref>{{Cite web|last=ANSA|date=14 March 2011|title=Italy: Anti-mafia police arrest 35 suspects in northern Lombardy region|url=http://mafiatoday.com/sicilian-mafia-ndrangheta/italy-anti-mafia-police-arrest-35-suspects-in-northern-lombardy-region|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110429100220/http://mafiatoday.com/sicilian-mafia-ndrangheta/italy-anti-mafia-police-arrest-35-suspects-in-northern-lombardy-region|archive-date=29 April 2011|access-date=21 April 2011|website=adnkronos.com|publisher=Mafia Today}}</ref> هر 1,000 ماڻهن تي 0.013 جي شرح سان، اٽلي قتل جي شرح ۾ 61 ملڪن جي ڀيٽ ۾ 47هين نمبر تي آهي،<ref>{{Cite web|title=Crime Statistics – Murders (per capita) (more recent) by country|url=http://www.nationmaster.com/graph/cri_mur_percap-crime-murders-per-capita|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20080929181837/http://www.nationmaster.com/graph/cri_mur_percap-crime-murders-per-capita|archive-date=29 September 2008|access-date=4 April 2010|publisher=NationMaster.com}}</ref> ۽ دنيا جي 64 ملڪن جي ڀيٽ ۾ هر 1,000 ماڻهن تي زيادتي جي ڪيسن جي تعداد ۾ 43هين نمبر تي آهي. اهي ترقي يافته ملڪن ۾ نسبتاً گهٽ انگ اکر آهن. === پرڏيهي لاڳاپا === {{Main|اٽلي جا پرڏيهي لاڳاپا}} [[File:G7 Summit 2024 - Family photo - 02.jpg|thumb|[[گروپ آف سيون|جي-7]] اڳواڻن جي [[50هين جي-7 سربراهي اجلاس]]، [[اپوليا]] ۾ گروپ تصوير]] اٽلي [[يورپي اقتصادي ڪميونٽي]] (EEC)، جيڪا هاڻي يورپي يونين (EU) آهي، ۽ [[نيٽو]] جو باني ميمبر آهي. اٽلي کي 1955ع ۾ گڏيل قومن ۾ داخل ڪيو ويو، ۽ اهو بين الاقوامي تنظيمن، جهڙوڪ [[او اي سي ڊي]]، [[ٽيرفن ۽ واپار بابت عام معاهدو]]/[[ورلڊ ٽريڊ آرگنائيزيشن]] (GATT/WTO)، [[يورپ ۾ سلامتي ۽ تعاون جي تنظيم]] (OSCE)، [[يورپ جي ڪائونسل]] ۽ [[مرڪزي يورپي انيشيٽو]] جو ميمبر ۽ مضبوط حامي آهي. بين الاقوامي تنظيمن جي گردشي صدارتن ۾ ان جا وارو شامل آهن: 2018ع ۾ [[يورپ ۾ سلامتي ۽ تعاون جي تنظيم]]، 2017ع ۾ [[جي-7]]، ۽ 2014ع ۾ [[يورپي يونين جي ڪائونسل جي صدارت|يورپي يونين ڪائونسل]]. اٽلي [[گڏيل قومن جي سلامتي ڪائونسل جي ميمبرن جي فهرست|گڏيل قومن جي سلامتي ڪائونسل]] جو بار بار چونڊجندڙ [[گڏيل قومن جي سلامتي ڪائونسل|غير مستقل ميمبر]] آهي. اٽلي گهڻ طرفي بين الاقوامي سياست جي مضبوط حمايت ڪري ٿو، گڏيل قومن ۽ ان جي بين الاقوامي سلامتي سرگرمين جي تائيد ڪري ٿو. 2013ع ۾، اٽلي جا 5,296 فوجي پرڏيهه ۾ مقرر هئا، جيڪي 25 ملڪن ۾ گڏيل قومن ۽ نيٽو جي 33 مشنن ۾ شامل هئا.<ref>{{Cite web|title=Missioni/Attivita' Internazionali DAL 1 October 2013 AL 31 December 2013 – Situazione AL 11 December 2013 |url=http://www.difesa.it/OperazioniMilitari/Documents/SIT%20ANNO%202013%20al%2011%20dicembre%202013.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140201175427/http://www.difesa.it/OperazioniMilitari/Documents/SIT%20ANNO%202013%20al%2011%20dicembre%202013.pdf|archive-date=1 February 2014|access-date=27 January 2014|publisher=Italian Ministry of Defence}}</ref> اٽلي گڏيل قومن جي امن قائم رکڻ وارن مشنن جي حمايت ۾ [[UNITAF|صوماليا]]، [[موزمبيق ۾ گڏيل قومن جو آپريشن|موزمبيق]] ۽ [[اوڀر تيمور ۾ گڏيل قومن جو مربوط مشن|اوڀر تيمور]] ۾ فوجون مقرر ڪيون. اٽلي [[IFOR|بوسنيا]]، [[ڪوسوو فورس|ڪوسوو]] ۽ [[آپريشن سن رائز (البانيا)|البانيا]] ۾ نيٽو ۽ گڏيل قومن جي آپريشنن لاءِ مدد فراهم ڪري ٿو، ۽ 2003ع کان [[آپريشن اينڊيئرنگ فريڊم]] (OEF) جي حمايت ۾ افغانستان ۾ 2,000 کان وڌيڪ فوجي مقرر ڪيا. اٽلي عراق جي ٻيهر تعمير ۽ استحڪام لاءِ بين الاقوامي ڪوششن جي حمايت ڪئي، پر 2006ع تائين پنهنجو 3,200 فوجين وارو [[ملٽي نيشنل فورس – عراق#2006ع واپسيون|فوجي دستو]] واپس وٺي ڇڏيو. آگسٽ 2006ع ۾، اٽلي [[لبنان ۾ گڏيل قومن جي عبوري فورس]] لاءِ لڳ ڀڳ 2,450 فوجي مقرر ڪيا.<ref>[http://www.corriere.it/Primo_Piano/Cronache/2006/08_Agosto/29/libano.shtml "Italian soldiers leave for Lebanon"] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20060902001118/http://www.corriere.it/Primo_Piano/Cronache/2006/08_Agosto/29/libano.shtml|date=2 September 2006}} Corriere della Sera, 30 August 2006</ref> اٽلي [[فلسطيني اٿارٽي]] جو هڪ وڏو مالي مددگار آهي، جنهن صرف 2013ع ۾ €60&nbsp;ملين جو حصو ڏنو.<ref>{{Cite news|date=4 September 2013|title=Italy donates 60 million euros to PA|url=http://www.maannews.net/eng/ViewDetails.aspx?ID=626926|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20141018104825/http://www.maannews.net/eng/ViewDetails.aspx?ID=626926|archive-date=18 October 2014|access-date=27 January 2014|agency=[[Ma'an News Agency]]}}</ref> === فوج === {{Main|اطالوي هٿياربند فوجون|اٽلي جي فوجي تاريخ}} {{See also|اٽلي سان لاڳاپيل جنگين جي فهرست}} [[File:Cavour (550).jpg|thumb|هوائي جهاز بردار ٻيڙو ''[[اطالوي هوائي جهاز بردار ٻيڙو ڪاوير|ڪاوير]]''، [[اطالوي بحريه]] جو [[فليگ شپ]]]] [[File:Centauro01.JPEG|thumb|[[IFOR]] جي حصي طور [[بوسنيا ۽ هرزيگووينا]] ۾ گشت دوران اطالوي فوج جو [[چينتاورو (ٽينڪ تباه ڪندڙ)|چينتاورو]] ٽينڪ تباه ڪندڙ]] [[اٽلي جي فوجي تاريخ]] هڪ وسيع دور کي بيان ڪري ٿي، جيڪو [[اٽلي جون قديم قومون|اٽلي جي قديم قومن]] طرفان وڙهيل فوجي تڪرارن کان شروع ٿئي ٿو، خاص طور تي [[قديم رومن]] طرفان ڀونوچ سمنڊ جي دنيا جي فتح، وچئين دور ۾ اطالوي [[اطالوي شهري رياستون|شهري رياستن]] ۽ [[سامونڊي جمهوريهون|سامونڊي جمهوريهن]] جي واڌ، ۽ [[اٽلي جي تاريخي رياستن جي فهرست|تاريخي اطالوي رياستن]] جي [[اطالوي جنگيون|اطالوي جنگين]] ۽ [[جانشيني جون جنگيون|جانشيني جي جنگين]] ۾ شموليت کان گذري، نيپوليني دور، [[اٽلي جو اتحاد]]، [[اطالوي سلطنت|نوآبادياتي سلطنت]] جي مهمن، ٻنهي [[عالمي جنگون|عالمي جنگين]]، ۽ جديد دور تائين پهچي ٿو، جنهن ۾ [[نيٽو]]، يورپي يونين يا گڏيل قومن جي سرپرستي هيٺ عالمي [[امن قائم رکڻ]] واريون ڪارروائيون شامل آهن. [[اطالوي فوج]]، [[اطالوي بحريه|بحريه]]، [[اطالوي هوائي فوج|هوائي فوج]] ۽ [[ڪارابينيئري]] گڏجي اطالوي هٿياربند فوجون ٺاهين ٿيون، جيڪي [[هاءِ ڪائونسل آف ڊفينس (اٽلي)|هاءِ ڪائونسل آف ڊفينس]] جي حڪم هيٺ آهن، جنهن جي صدارت صدر ڪندو آهي، جيئن [[اٽلي جو آئين]] مقرر ڪري ٿو. آرٽيڪل 78 موجب، [[اٽلي جي پارليامينٽ|پارليامينٽ]] کي جنگ جي حالت جو اعلان ڪرڻ ۽ جنگ لاءِ ضروري اختيار حڪومت کي ڏيڻ جو اختيار آهي. هٿياربند فوجن جي شاخ نه هجڻ باوجود، [[گوارڊيا دي فنانزا]] کي فوجي حيثيت حاصل آهي ۽ اها فوجي بنيادن تي منظم آهي.{{Efn|گوارڊيا دي فنانزا جهازن، هوائي جهازن ۽ هيليڪاپٽرن جو وڏو ٻيڙو هلائي ٿي، جنهن سان اها اٽلي جي پاڻيءَ جي نگراني ڪري سگهي ٿي ۽ جنگي منظرنامن ۾ حصو وٺي سگهي ٿي.}} 2005ع کان فوجي خدمت رضاڪارانه آهي.<ref>{{Cite web|title=Law n°226 of August 23, 2004 |url=http://www.camera.it/parlam/leggi/04226l.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130117013103/http://www.camera.it/parlam/leggi/04226l.htm|archive-date=17 January 2013|access-date=13 July 2012|publisher=Camera.it}}</ref> 2010ع ۾، اطالوي فوج وٽ فعال ڊيوٽي تي 293,202 اهلڪار هئا،<ref>"The Military Balance 2010", pp. 141–145. [[International Institute for Strategic Studies]], 3 February 2010.</ref> جن مان 114,778 ڪارابينيئري هئا.<ref>{{Cite web|last=Italian Ministry of Defence|author-link=Ministry of Defence (Italy)|title=Nota aggiuntiva allo stato di previsione per la Difesa per l'anno 2009 |url=http://www.difesa.it/NR/rdonlyres/5EF11493-59DD-4FB7-8485-F4258D9F5891/0/Nota_Aggiuntiva_2009.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110504073613/http://www.difesa.it/NR/rdonlyres/5EF11493-59DD-4FB7-8485-F4258D9F5891/0/Nota_Aggiuntiva_2009.pdf|archive-date=4 May 2011|access-date=11 July 2014|language=it}}</ref> نيٽو جي [[نيوڪليئر شيئرنگ]] حڪمت عملي جي حصي طور، اٽلي 90 آمريڪي [[B61 نيوڪليئر بم]]ن جي ميزباني ڪري ٿو، جيڪي [[گيدي ايئر بيس|گيدي]] ۽ [[اويانو ايئر بيس|اويانو]] هوائي اڏن تي رکيل آهن.<ref>{{Cite web|last=Hans M. Kristensen / Natural Resources Defense Council|year=2005|title=NRDC: U.S. Nuclear Weapons in Europe – part 1|url=http://www.nrdc.org/nuclear/euro/euro_pt1.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110101060355/http://www.nrdc.org/nuclear/euro/euro_pt1.pdf|archive-date=1 January 2011|access-date=30 May 2011}}</ref> فوج قومي زميني دفاعي قوت آهي. اها 1946ع ۾، اٽلي جي جمهوريه بڻجڻ وقت، "[[رائل اطالوي آرمي]]" جي باقيات مان ٺهي. ان جون مشهور ترين جنگي گاڏيون [[دارڊو آءِ ايف وي|دارڊو]] [[پيادل جنگي گاڏي]]، [[بي 1 چينتاورو]] [[ٽينڪ تباه ڪندڙ]] ۽ [[ارييتي]] [[ٽينڪ]] آهن، ۽ ان جي هوائي جهازن ۾ [[اگوستا A129 مانگوستا|مانگوستا]] [[حملو ڪندڙ هيليڪاپٽر]] شامل آهي، جيڪو يورپي يونين، نيٽو ۽ گڏيل قومن جي مشنن ۾ مقرر ڪيو ويو آهي. ان وٽ [[ليوپارڊ 1]] ۽ [[M113]] بکتر بند گاڏيون پڻ موجود آهن. اطالوي بحريه هڪ [[بليو واٽر نيوي]] آهي. اها پڻ 1946ع ۾ ''[[ريجيا مارينا]]'' ('شاهي بحريه') جي باقيات مان ٺهي. يورپي يونين ۽ نيٽو جي ميمبر طور، بحريه سڄي دنيا ۾ اتحادي امن قائم رکڻ وارن آپريشنن ۾ حصو ورتو آهي. 2014ع ۾، بحريه 154 جهاز هلائي رهي هئي، جن ۾ ننڍا مددگار جهاز پڻ شامل هئا.<ref>{{Cite web|title=La Marina Militare OGGI|url=http://flpdifesa.org/wp-content/uploads/2013/06/Linee-intervento-del-Capo-di-SMM.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220525043355/http://flpdifesa.org/wp-content/uploads/2013/06/Linee-intervento-del-Capo-di-SMM.pdf|archive-date=25 May 2022|access-date=28 April 2022|language=it}}</ref> اطالوي هوائي فوج 1923ع ۾ بادشاهه وڪٽر ايمانوئل ٽئين طرفان هڪ آزاد خدمتي هٿيار طور ''[[ريجيا ايروناوٽيڪا]]'' ('شاهي هوائي فوج') جي نالي سان قائم ڪئي وئي. ٻي عالمي جنگ کان پوءِ، ان جو نالو ''ايروناوٽيڪا ميليتاري'' رکيو ويو. 2021ع ۾، اطالوي هوائي فوج 219 جنگي جيٽ هلائي رهي هئي. ٽرانسپورٽ جي صلاحيت 27 [[لاڪ هيڊ مارٽن C-130J سپر هرڪيولس|C-130J]] ۽ [[C-27J اسپارٽن]] جهازن جي ٻيڙي ذريعي يقيني بڻائي وئي آهي. فضائي ڪرتب ڏيکاريندڙ ٽيم ''[[فريتچي تريڪولوري]]'' ('ترنگا تير') آهي. فوج جو هڪ خودمختيار ڪور، ڪارابينيئري، اٽلي جي [[جينڊارمري]] ۽ [[فوجي پوليس]] آهي، جيڪا [[اٽلي ۾ قانون لاڳو ڪندڙ ادارا|اٽلي جي ٻين پوليس فورسن]] سان گڏ فوجي ۽ شهري آبادي جي پوليسنگ ڪري ٿي. جڏهن ته ڪارابينيئري جون مختلف شاخون الڳ وزارتن کي رپورٽ ڪن ٿيون، پر عوامي امن امان ۽ سلامتي برقرار رکڻ وقت هي ڪور گهرو وزارت کي رپورٽ ڪري ٿو.<ref>{{Cite web|title=The Carabinieri Force is linked to the Ministry of Defence|url=http://www.carabinieri.it/Internet/Multilingua/EN/GoverningBodies|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110430214042/http://www.carabinieri.it/Internet/Multilingua/EN/GoverningBodies|archive-date=30 April 2011|access-date=14 May 2010|publisher=Carabinieri}}</ref> ==<span class="anchor" id="Constituent entities"></span>انتظامي ورهاستون== <!-- This Anchor tag serves to provide a permanent target for incoming section links. Please do not remove or modify it, except to add another appropriate anchor. If you modify the section title, please anchor the old title. It is always best to anchor an old section header that has been changed so that links to it will not be broken. See [[Template:Anchor]] for details. This template is {{Subst:Anchor comment}}. --> {{Main|اٽلي جا علائقا|اٽلي جا صوبا|اٽلي جا ميٽروپوليٽن شهر|ڪوموني}} {{Italy Labelled Map Scalable|image-width=400}} اٽلي 20 علائقن (''[[ريجوني]]'') تي مشتمل آهي، جن مان پنجن کي [[خاص قانوني حيثيت وارا خودمختيار علائقا|خاص خودمختيار حيثيت]] حاصل آهي، جيڪا کين اضافي معاملن تي قانون سازي ڪرڻ جي اجازت ڏئي ٿي.<ref name="tuttitalia">{{Cite news|title=Regioni italiane|url=http://www.tuttitalia.it/regioni|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220509133929/https://www.tuttitalia.it/regioni|archive-date=9 May 2022|access-date=30 April 2022|language=it}}</ref> {{Div col}} * [[ابروزو]] * [[اوستا وادي]] * [[اپوليا]] * [[بازيليڪاتا]] * [[ڪلابريا]] * [[ڪمپانيا]] * [[ايميليا-رومانيا]] * [[فريولي-وينيزيا جوليا]] * [[لازيو]] * [[ليگوريا]] * [[لومباردي]] * [[مارڪي]] * [[موليزه]] * [[پيڊمونٽ]] * [[سارڊينيا]] * [[سسلي]] * [[ترنتينو-آلٽو آديجي/سڊٽيرول]] * [[ٽسڪني]] * [[امبريا]] * [[وينيتو]] {{Div col end}} ''ريجوني'' ۾ 107 صوبا (''[[اٽلي جا صوبا|پرووينچي]]'') يا ميٽروپوليٽن شهر (''[[اٽلي جا ميٽروپوليٽن شهر|چِتا ميٽروپوليتاني]]'')، ۽ 7,896 ميونسپلٽيون (''[[ڪوموني]]'') شامل آهن.<ref name="tuttitalia"/> {{Clear}} == معيشت == {{Main|اٽلي جي معيشت}} {{See also|وڏين اطالوي ڪمپنين جي فهرست}} اٽلي وٽ هڪ ترقي يافته<ref>{{Cite web|title=Select Country or Country Groups|url=https://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/2017/02/weodata/weoselgr.aspx|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20171022143402/https://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/2017/02/weodata/weoselgr.aspx|archive-date=22 October 2017|access-date=22 October 2017}}</ref> [[مخلوط معيشت]] آهي، جيڪا [[يورو زون]] ۾ ٽين وڏي ۽ [[قوت خريد جي برابري]] سان ترتيب ڏنل GDP موجب دنيا ۾ [[GDP (PPP) موجب ملڪن جي فهرست|11هين وڏي]] معيشت آهي.<ref name="IMFWEO.IT"/> ان وٽ [[ڪل دولت موجب ملڪن جي فهرست|نائين وڏي قومي دولت]] آهي ۽ [[سون جي ذخيرن موجب ملڪن جي فهرست|مرڪزي بئنڪ جي سون جي ذخيرن]] ۾ ٽئين نمبر تي آهي. [[جي-7]]، يورو زون ۽ [[او اي سي ڊي]] جي باني ميمبر طور، اهو سڀ کان وڌيڪ صنعتي ملڪن مان هڪ ۽ يورپ ۾ هڪ اهم [[واپاري قوم]] آهي؛<ref>{{Cite news|last1=Sensenbrenner|first1=Frank|last2=Arcelli|first2=Angelo Federico|title=Italy's Economy Is Much Stronger Than It Seems|url=https://www.huffingtonpost.com/frank-sensenbrenner/italy-economy_b_3401988.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141206190937/http://www.huffingtonpost.com/frank-sensenbrenner/italy-economy_b_3401988.html|archive-date=6 December 2014|access-date=25 November 2014|work=HuffPost}}; {{Cite news|last1=Dadush|first1=Uri|title=Is the Italian Economy on the Mend?|url=http://carnegieeurope.eu/publications/?fa=50565&reloadFlag=1|access-date=25 November 2014|publisher=[[Carnegie Endowment for International Peace|Carnegie Europe]]|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150713124951/http://carnegieeurope.eu/publications/?fa=50565&reloadFlag=1|archive-date=13 July 2015}}; {{Cite web|title=Doing Business in Italy: 2014 Country Commercial Guide for U.S. Companies |url=http://www.export.gov/italy/static/2014%20CCG%20Italy_Latest_eg_it_076513.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20140715152504/http://www.export.gov/italy/static/2014%20CCG%20Italy_Latest_eg_it_076513.pdf|archive-date=15 July 2014|access-date=25 November 2014|publisher=[[United States Commercial Service]]}}</ref> 2024ع تائين، ان €612&nbsp;ارب ماليت جو سامان برآمد ڪيو ۽ €46&nbsp;ارب جو واپاري سرپلس حاصل ڪيو.<ref>[https://www.ft.com/content/1a1f0646-55a0-49ea-a959-fcfd1b1d26b8?utm_social_post_id=634238374&utm_social_handle_id=18949452&fbclid=IwY2xjawO78ZFleHRuA2FlbQIxMABicmlkETFIVTRPNXM4NWFCQ1JjYVQ3c3J0YwZhcHBfaWQQMjIyMDM5MTc4ODIwMDg5MgABHiFr0MoDj_MQ9STlc3S5GUpagM9kFM0GNu8rQGlInWQ_2duT7xdIytOTssGH_aem_yj3Z7vcjITd9u8Tgv436Hg Europe should learn from Italy] ''FT'' (6 November 2025)</ref> [[انساني ترقي اشاري موجب ملڪن جي فهرست|انساني ترقي اشاري]] ۾ 30هين نمبر تي ايندڙ هڪ [[ترقي يافته ملڪ]] طور، اٽلي [[متوقع حياتي]]، [[اٽلي ۾ صحت سنڀال|صحت سنڀال]]،<ref>{{Cite web|title=The World Health Organization's ranking of the world's health systems|url=http://www.photius.com/rankings/healthranks.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100105190014/http://www.photius.com/rankings/healthranks.html|archive-date=5 January 2010|access-date=7 September 2015|publisher=Photius.com}}</ref> ۽ [[تعليم اشاري]] ۾ سٺي ڪارڪردگي ڏيکاري ٿو. اهو پنهنجي تخليقي ۽ جدت پسند ڪاروبارن،<ref>{{Cite web|title=The Global Creativity Index 2011 |url=http://martinprosperity.org/media/GCI%20Report%20Sep%202011.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140930054555/http://martinprosperity.org/media/GCI%20Report%20Sep%202011.pdf|archive-date=30 September 2014|access-date=26 November 2014|publisher=Martin Prosperity Institute}}</ref> مقابلي واري زرعي شعبي،<ref>{{Cite web|last1=Aksoy|first1=M. Ataman|last2=Ng|first2=Francis|title=The Evolution of Agricultural Trade Flows|url=https://openknowledge.worldbank.org/bitstream/handle/10986/3793/WPS5308.pdf?sequence=1|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141129120448/https://openknowledge.worldbank.org/bitstream/handle/10986/3793/WPS5308.pdf?sequence=1|archive-date=29 November 2014|access-date=25 November 2014|publisher=[[The World Bank]]}}</ref> ۽ پنهنجي اثرائتي ۽ اعليٰ معيار واري موٽر گاڏين، مشينري، خوراڪ، ڊزائن ۽ فيشن جي صنعتن لاءِ مشهور آهي.<ref>{{Cite web|title=Automotive Market Sector Profile – Italy|url=http://www.enterprisecanadanetwork.ca/_uploads/resources/Automotive-Market-Sector-Profile-Italy.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20141205163959/http://www.enterprisecanadanetwork.ca/_uploads/resources/Automotive-Market-Sector-Profile-Italy.pdf|archive-date=5 December 2014|access-date=26 November 2014|publisher=[[Trade Commissioner Service|The Canadian Trade Commissioner Service]]}}; {{Cite web|title=Data & Trends of the European Food and Drink Industry 2013–2014 |url=http://www.fooddrinkeurope.eu/uploads/publications_documents/Data__Trends_of_the_European_Food_and_Drink_Industry_2013-2014.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20141206010318/http://www.fooddrinkeurope.eu/uploads/publications_documents/Data__Trends_of_the_European_Food_and_Drink_Industry_2013-2014.pdf|archive-date=6 December 2014|access-date=26 November 2014|publisher=[[FoodDrinkEurope]]}}; {{Cite news|date=10 January 2014|title=Italy fashion industry back to growth in 2014 |url=http://uk.reuters.com/article/uk-italy-fashion-growth-idUKBREA0912220140110|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20141205114140/http://uk.reuters.com/article/2014/01/10/uk-italy-fashion-growth-idUKBREA0912220140110|archive-date=5 December 2014|access-date=26 November 2014|work=Reuters}}</ref> [[File:Milan skyline skyscrapers of Porta Nuova business district.jpg|thumb|[[ميلان]] اٽلي جو معاشي گاديءَ جو هنڌ آهي<ref>{{Cite web|date=18 May 2018|title=Milan, Italy's Industrial and Financial Capital|url=https://www.prologis.it/en/industrial-logistics-warehouse-space/europe/italy/milan-italys-industrial-and-financial-capital|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220707141649/https://www.prologis.it/en/industrial-logistics-warehouse-space/europe/italy/milan-italys-industrial-and-financial-capital|archive-date=7 July 2022|access-date=27 May 2022}}</ref> ۽ هڪ عالمي [[مالي مرڪز]] ۽ [[فيشن گاديءَ جو هنڌ]] آهي.]] [[File:Siena, Piazza Salimbeni (Bank Monte dei Paschi di Siena) (38588876202).jpg|thumb|[[بانڪا مونٽي دي پاسڪي دي سيئنا]]، جيڪا 1472ع ۾ قائم ٿي، دنيا جي [[قديم ترين بئنڪن جي فهرست|سڀ کان قديم يا ٻئي نمبر تي قديم بئنڪ آهي جيڪا مسلسل ڪم ڪري رهي آهي]].]] [[File:The Eni building, Quartiere XXXII Europa, Roma, Lazio, Italy - panoramio.jpg|thumb|[[ايني]] کي دنيا جي تيل ۽ گئس جي [[سپرميجرز]] مان هڪ سمجھيو ويندو آهي.<ref>{{Cite web|url=https://www.globalwitness.org/en/campaigns/oil-gas-and-mining/spotlight-sharpens/|title=The spotlight sharpens: Eni and corruption in Republic of Congo's oil sector|website=Global Witness|access-date=27 April 2020|archive-date=25 July 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20230725204616/https://www.globalwitness.org/en/campaigns/oil-gas-and-mining/spotlight-sharpens/|url-status=dead}}</ref>]] اٽلي دنيا جو [[پيداوار جي پيداوار موجب ملڪن جي فهرست|اٺون وڏو پيداواري ملڪ]] ۽ يورپ ۾ ٻيو وڏو ملڪ آهي،<ref>"[http://databank.worldbank.org/data/reports.aspx?source=2&series=NV.IND.MANF.KD&country= Manufacturing, value added (current US$)] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20171010152014/http://databank.worldbank.org/data/reports.aspx?source=2&series=NV.IND.MANF.KD&country=|date=10 October 2017}}". Retrieved 17 May 2017.</ref> جنهن جي خاصيت اها آهي ته ساڳي ماپ واري ٻين معيشتن جي ڀيٽ ۾ ان ۾ ملٽي نيشنل ڪارپوريشنون گهٽ آهن ۽ ڪيترائي متحرڪ [[ننڍا ۽ وچولي درجي جا ڪاروبار|ننڍا ۽ وچولي درجي جا ڪاروبار]] موجود آهن، جيڪي صنعتي ضلعن ۾ گڏ ٿيل آهن ۽ اطالوي صنعت جي ريڙهه جي هڏي آهن. ان سان هڪ اهڙو پيداوار وارو شعبو پيدا ٿيو آهي، جيڪو اڪثر نچ مارڪيٽن ۽ عياشي شين جي برآمد تي ڌيان ڏئي ٿو. جيتوڻيڪ اهو مقدار جي لحاظ کان مقابلي ۾ گهٽ صلاحيت رکي ٿو، پر اعليٰ معيار جي شين وسيلي انهن ايشيائي معيشتن سان مقابلو ڪري سگهي ٿو، جتي مزدوريءَ جو خرچ گهٽ آهي.<ref>{{Cite news|date=19 May 2005|title=Knowledge Economy Forum 2008: Innovative Small And Medium Enterprises Are Key To Europe & Central Asian Growth |url=http://web.worldbank.org/WBSITE/EXTERNAL/COUNTRIES/ECAEXT/0,,contentMDK:21808326~menuPK:258604~pagePK:2865106~piPK:2865128~theSitePK:258599,00.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20080623065619/http://web.worldbank.org/WBSITE/EXTERNAL/COUNTRIES/ECAEXT/0,,contentMDK:21808326~menuPK:258604~pagePK:2865106~piPK:2865128~theSitePK:258599,00.html|archive-date=23 June 2008|access-date=17 June 2008|publisher=The World Bank}}</ref> اٽلي 2023ع ۾ دنيا جو [[برآمدات موجب ملڪن جي فهرست|9هين وڏو برآمد ڪندڙ]] ملڪ هو. [[اٽلي جي وڏن واپاري ڀائيوارن جي فهرست|ان جا ويجها واپاري لاڳاپا]] ٻين يورپي يونين ملڪن سان آهن، ۽ 2019ع ۾ ان جا سڀ کان وڏا برآمدي ڀائيوار جرمني (12%)، فرانس (11%) ۽ آمريڪا (10%) هئا.<ref name="cia.gov">{{Cite web|title=The World Factbook|url=https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210701235642/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy|archive-date=1 July 2021|access-date=28 May 2021|publisher=Central Intelligence Agency}}</ref> [[اطالوي موٽر گاڏين جي صنعت]] ملڪ جي پيداواري شعبي جو اهم حصو آهي، جنهن ۾ 2015ع ۾ 144,000 کان وڌيڪ ڪمپنيون ۽ لڳ ڀڳ 485,000 ملازم هئا،<ref>{{Cite web|title=Auto: settore da 144mila imprese in Italia e 117 mld fatturato|url=http://www.adnkronos.com/soldi/economia/2015/09/23/auto-settore-mila-imprese-italia-mld-fatturato_WooBmrBqxgxO7mOvIRXUBI.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150925121926/http://www.adnkronos.com/soldi/economia/2015/09/23/auto-settore-mila-imprese-italia-mld-fatturato_WooBmrBqxgxO7mOvIRXUBI.html|archive-date=25 September 2015|access-date=23 September 2015|website=adnkronos.com}}</ref> ۽ اها GDP ۾ 9% حصو وجهي ٿي.<ref>{{Cite web|title=Country Profiles – Italy|url=http://acea.thisconnect.com/index.php/country_profiles/detail/italy|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20080211190839/http://acea.thisconnect.com/index.php/country_profiles/detail/italy|archive-date=11 February 2008|access-date=9 February 2008|website=acea.thisconnect.com}}</ref><ref>{{Cite web|title=Global Auto Market 2021. General Motors Is The Only Group To Report Double-digit Losses |url=https://www.focus2move.com/world-car-group-ranking|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210701010705/https://www.focus2move.com/world-car-group-ranking|archive-date=1 July 2021|access-date=27 May 2022}}</ref> ملڪ وٽ گاڏين جو وڏو سلسلو آهي، [[ماس مارڪيٽ]] تي ڌيان ڏيندڙ برانڊن جهڙوڪ [[فيات]]، [[پريميئم پيداوار|پريميئم]] برانڊن جهڙوڪ [[الفا روميو]] ۽ [[مازيراتي]] کان وٺي عياشي [[سپر ڪارز]] جهڙوڪ [[پاگاني (ڪمپني)|پاگاني]]، [[لامبورگيني]] ۽ [[فيراري]] تائين. [[بانڪا مونٽي دي پاسڪي دي سيئنا]]، تعريف تي دارومدار رکندي، دنيا جي سڀ کان قديم يا ٻئي نمبر تي قديم بئنڪ آهي جيڪا مسلسل ڪم ڪري رهي آهي، ۽ اٽلي جي چوٿين وڏي تجارتي ۽ ريٽيل بئنڪ آهي.<ref>{{Cite news|date=26 October 2017|title=Italy's fourth-biggest bank returns to the stockmarket|url=https://www.economist.com/news/finance-and-economics/21730672-shares-bailed-out-bank-start-trading-again-italys-fourth-biggest-bank|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20180215112321/https://www.economist.com/news/finance-and-economics/21730672-shares-bailed-out-bank-start-trading-again-italys-fourth-biggest-bank|archive-date=15 February 2018|access-date=26 October 2021|newspaper=[[The Economist]]}}</ref> اٽلي وٽ مضبوط [[ڪوآپريٽو]] شعبو آهي، جنهن ۾ يورپي يونين اندر آباديءَ جو سڀ کان وڏو حصو (4.5%) ڪوآپريٽو ۾ ملازم آهي.<ref>{{Cite web|date=April 2016|title=The Power of Cooperation – Cooperatives Europe key statistics 2015 |url=https://coopseurope.coop/sites/default/files/The%20power%20of%20Cooperation%20-%20Cooperatives%20Europe%20key%20statistics%202015.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20201112034412/https://coopseurope.coop/sites/default/files/The%20power%20of%20Cooperation%20-%20Cooperatives%20Europe%20key%20statistics%202015.pdf|archive-date=12 November 2020|access-date=28 May 2021|website=[[Cooperatives Europe]]}}</ref> [[وال ڊي آڪري تيل جو ميدان|وال ڊي آڪري]] علائقو، بازيليڪاتا، يورپ جو سڀ کان وڏو [[آن شور (هائيڊروڪاربنز)|آن شور]] [[هائيڊروڪاربن ميدان]] رکي ٿو.<ref>{{Cite web|title=In Val d'Agri with Upstream activities|url=https://www.eni.com/en-IT/operations/italy-val-agri-upstream-activities.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20220516034214/https://www.eni.com/en-IT/operations/italy-val-agri-upstream-activities.html|archive-date=16 May 2022|access-date=3 February 2021|publisher=[[Eni]]}}</ref> معتدل قدرتي گئس جا ذخيرا، خاص طور تي [[پو ماٿري]] ۽ ايڊرياٽڪ سمنڊ جي هيٺان آف شور علائقن ۾، دريافت ڪيا ويا آهن ۽ اهي ملڪ جو سڀ کان اهم معدني وسيلو آهن. اٽلي دنيا ۾ [[پومس]]، [[پوزولانا]] ۽ [[فيلڊسپار]] جي اهم پيدا ڪندڙن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite encyclopedia|title=Italy, the economy: Resources and power|encyclopedia=[[Encyclopædia Britannica]]|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297474/Italy/26994/Forestry#toc26986|access-date=9 February 2015|date=3 February 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20150209194536/http://www.britannica.com/EBchecked/topic/297474/Italy/26994/Forestry#toc26986|archive-date=9 February 2015|url-status=live}}</ref> ٻيو قابل ذڪر وسيلو سنگ مرمر آهي، خاص طور تي ٽسڪني مان نڪرندڙ مشهور اڇو [[ڪارارا سنگ مرمر]]. اٽلي هڪ مالي اتحاد، يعني يورو زون، جو حصو آهي، جيڪو لڳ ڀڳ 330 ملين شهرين جي نمائندگي ڪري ٿو، ۽ [[يورپي واحد مارڪيٽ]] جو پڻ حصو آهي، جيڪا 500 ملين کان وڌيڪ صارفين جي نمائندگي ڪري ٿي. ڪيترين ئي ملڪي تجارتي پاليسين جو تعين يورپي يونين جي ميمبر ملڪن جي معاهدن ۽ يورپي يونين جي قانون سازي ذريعي ٿيندو آهي. اٽلي 2002ع ۾ گڏيل يورپي ڪرنسي، [[يورو]]، اختيار ڪئي.<ref>{{Cite news|last=Andrews|first=Edmund L.|date=1 January 2002|title=Germans Say Goodbye to the Mark, a Symbol of Strength and Unity|url=https://www.nytimes.com/2002/01/01/world/germans-say-goodbye-to-the-mark-a-symbol-of-strength-and-unity.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110501031330/http://www.nytimes.com/2002/01/01/world/germans-say-goodbye-to-the-mark-a-symbol-of-strength-and-unity.html|archive-date=1 May 2011|access-date=18 March 2011|work=The New York Times}}; {{Cite news|last=Taylor Martin|first=Susan|date=28 December 1998|title=On Jan.{{spaces}}1, out of many arises one Euro|work=[[St. Petersburg Times]]|page=National, 1.A}}</ref> ان جي مالياتي پاليسي [[يورپي مرڪزي بئنڪ]] طرفان مقرر ڪئي ويندي آهي. اٽلي [[2008ع جو مالي بحران|2008ع جي مالي بحران]] کان متاثر ٿيو، جنهن ڍانچائي مسئلن کي وڌيڪ سنگين بڻايو.<ref>{{Cite web|last=Orsi|first=Roberto|date=23 April 2013|title=The Quiet Collapse of the Italian Economy|work=Euro Crisis in the Press |url=http://blogs.lse.ac.uk/eurocrisispress/2013/04/23/the-quiet-collapse-of-the-italian-economy|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141119075748/http://blogs.lse.ac.uk/eurocrisispress/2013/04/23/the-quiet-collapse-of-the-italian-economy|archive-date=19 November 2014|access-date=24 November 2014|publisher=[[The London School of Economics]]}}</ref> 1950ع واري ڏهاڪي کان 1970ع واري ڏهاڪي جي شروعات تائين هر سال GDP جي 5–6% مضبوط واڌ کان پوءِ،<ref>{{Cite book|last=Nicholas Crafts, Gianni Toniolo|title=Economic growth in Europe since 1945 |publisher=Cambridge University Press|year=1996|isbn=978-0-5214-9627-8|page=428}}</ref> ۽ 1980ع ۽ 1990ع واري ڏهاڪن ۾ تدريجي سستي کان پوءِ، ملڪ 2000ع واري ڏهاڪي ۾ جمود جو شڪار ٿيو.<ref>{{Cite web|last=Balcerowicz|first=Leszek|title=Economic Growth in the European Union|url=http://www.lisboncouncil.net/growth/documents/LISBON_COUNCIL_Economic_Growth_in_the_EU%20(1).pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140714205108/http://www.lisboncouncil.net/growth/documents/LISBON_COUNCIL_Economic_Growth_in_the_EU%20(1).pdf|archive-date=14 July 2014|access-date=8 October 2014|publisher=The Lisbon Council}}; {{Cite news|title="Secular stagnation" in graphics|url=https://www.economist.com/blogs/graphicdetail/2014/11/secular-stagnation-graphics|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141123234145/http://www.economist.com/blogs/graphicdetail/2014/11/secular-stagnation-graphics|archive-date=23 November 2014|access-date=24 November 2014|newspaper=The Economist}}</ref> وڏي سرڪاري خرچ سان واڌ بحال ڪرڻ لاءِ سياسي ڪوششن [[عوامي قرض]] ۾ شديد واڌ پيدا ڪئي، جيڪو 2017ع ۾ GDP جي 132% کان وڌيڪ هو؛<ref>{{Cite web|date=15 May 2018|title=Debito pubblico oltre 2.300 miliardi e all'estero non lo comprano|url=https://www.investireoggi.it/economia/debito-pubblico-oltre-2-300-miliardi-e-litalia-e-sulla-strada-dellautarchia-finanziaria|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20200221072720/https://www.investireoggi.it/economia/debito-pubblico-oltre-2-300-miliardi-e-litalia-e-sulla-strada-dellautarchia-finanziaria|archive-date=21 February 2020|access-date=1 June 2018}}</ref> اهو يورپي يونين ۾ يونان کان پوءِ ٻيو سڀ کان وڏو هو.<ref>{{Cite web|title=Government debt increased to 93.9% of GDP in euro area and to 88.0% in EU28|url=http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_PUBLIC/2-22072014-AP/EN/2-22072014-AP-EN.PDF|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141021162159/http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_PUBLIC/2-22072014-AP/EN/2-22072014-AP-EN.PDF|archive-date=21 October 2014|access-date=24 November 2014|publisher=[[Eurostat]]}}</ref> [[اطالوي سرڪاري قرض|اطالوي عوامي قرض]] جو سڀ کان وڏو حصو قومي ادارن ۽ ماڻهن وٽ آهي، جيڪو اٽلي ۽ يونان جي وچ ۾ هڪ اهم فرق آهي،<ref>{{Cite web|date=18 May 2010|title=Could Italy Be Better Off than its Peers?|url=https://www.cnbc.com/2010/05/18/could-italy-be-better-off-than-its-peers.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110430030613/http://www.cnbc.com/id/37207942/Could_Italy_Be_Better_Off_than_its_Peers|archive-date=30 April 2011|access-date=30 May 2011|publisher=CNBC}}</ref> ۽ [[گهريلو قرض]] جي سطح او اي سي ڊي جي اوسط کان گهڻي گهٽ آهي.<ref>{{Cite web|title=Household debt and the OECD's surveillance of member states|url=http://www.nationalbanken.dk/da/om_nationalbanken/oekonomisk_forskning/Documents/4_Household%20debt%20and%20the%20OECD's%20surveillance%20of%20member%20states%20by%20Christophe%20Andr%C3%A9.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20150109041518/http://www.nationalbanken.dk/da/om_nationalbanken/oekonomisk_forskning/Documents/4_Household%20debt%20and%20the%20OECD%27s%20surveillance%20of%20member%20states%20by%20Christophe%20Andr%C3%A9.pdf|archive-date=9 January 2015|access-date=26 November 2014|publisher=[[OECD]] Economics Department}}</ref> [[ڏکڻ وارو سوال|وڏي اتر–ڏکڻ ورهاست]] سماجي-معاشي ڪمزوريءَ جو هڪ اهم عنصر آهي؛<ref>{{Cite news|title=Oh for a new risorgimento|url=https://www.economist.com/special-report/2011/06/11/oh-for-a-new-risorgimento|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141024163715/http://www.economist.com/node/18780831|archive-date=24 October 2014|access-date=24 November 2014|newspaper=The Economist}}</ref> اتر ۽ ڏکڻ وارن علائقن ۽ ميونسپلٽين جي سرڪاري آمدنيءَ ۾ تمام وڏو فرق آهي.<ref>{{Cite web|title=Comune per Comune, ecco la mappa navigabile dei redditi dichiarati in Italia|url=http://www.lastampa.it/economia/speciali/redditi-italia|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20150405032750/http://www.lastampa.it/economia/speciali/redditi-italia|archive-date=5 April 2015|access-date=4 April 2015|website=lastampa.it}}</ref> سڀ کان امير صوبو، [[آلٽو آديجي-ڏکڻ ٽائرول]]، في فرد قومي GDP جو 152% ڪمائي ٿو، جڏهن ته سڀ کان غريب علائقو، ڪلابريا، 61% ڪمائي ٿو.<ref>{{Cite web|title=GDP per capita at regional level|url=https://www.istat.it/it/files/2016/12/Conti-regionali_2015.pdf?title=Conti+economici+territoriali+-+12%2Fdic%2F2016+-+Testo+integrale+e+nota+metodologica.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20171026054135/https://www.istat.it/it/files/2016/12/Conti-regionali_2015.pdf?title=Conti+economici+territoriali+-+12%2Fdic%2F2016+-+Testo+integrale+e+nota+metodologica.pdf|archive-date=26 October 2017|access-date=25 October 2017|publisher=[[Istat]]}}</ref> بيروزگاريءَ جي شرح (11%) يورو زون جي اوسط کان مٿي آهي،<ref>{{Cite web|title=Euro area unemployment rate at 11%|url=http://ec.europa.eu/eurostat/documents/2995521/8121455/3-31072017-AP-EN.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170731232352/http://ec.europa.eu/eurostat/documents/2995521/8121455/3-31072017-AP-EN.pdf|archive-date=31 July 2017|access-date=26 October 2017|publisher=[[Eurostat]]}}</ref> پر جدا جدا انگن موجب اها اتر ۾ 7% ۽ ڏکڻ ۾ 19% آهي.<ref>{{Cite web|last=Istat|author-link=National Institute of Statistics (Italy)|title=Employment and unemployment: second quarter 2017 |url=http://www.istat.it/it/files/2017/09/Mercato-del-lavoro-II-trim-2017.pdf?title=Il+mercato+del+lavoro+-+12%2Fset%2F2017+-+Testo+integrale+e+nota+metodologica.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20171026054033/http://www.istat.it/it/files/2017/09/Mercato-del-lavoro-II-trim-2017.pdf?title=Il+mercato+del+lavoro+-+12%2Fset%2F2017+-+Testo+integrale+e+nota+metodologica.pdf|archive-date=26 October 2017|access-date=26 October 2017}}</ref> [[درمياني آمدني|درمياني قابلِ خرچ آمدني]] 2021ع ۾ هر سال $27,949 هئي ([[قوت خريد جي برابري|PPP]]).<ref name="y148">{{cite book | author=OECD | title=Society at a Glance 2024: OECD Social Indicators, Figure 4.1 Median income varies by a factor eight across OECD countries | publisher=OECD | date=20 June 2024 | url=https://www.oecd.org/en/publications/2024/06/society-at-a-glance-2024_08001b73/full-report/component-12.html#indicator-d1e8404-8cd0a55a48 | page=}}</ref> [[اٽلي ۾ نوجوانن جي بيروزگاري|نوجوانن جي بيروزگاريءَ جي شرح]] (2018ع ۾ 32%) انتهائي بلند آهي. === زراعت === {{Main|اٽلي ۾ زراعت}} [[File:Vineyards in Piemonte, Italy.jpg|thumb|[[پيڊمونٽ جو انگورن وارو منظر: لانگهي-روئيرو ۽ مونفيراتو|لانگهي ۽ مونفيرات، پيڊمونٽ ۾ انگورن جا باغ]]. اٽلي دنيا جو [[شراب پيدا ڪندڙ ملڪن جي فهرست|سڀ کان وڏو شراب پيدا ڪندڙ ملڪ]] آهي، ۽ ان وٽ مقامي [[انگور جي ول|انگورن جي ولين]] جو سڀ کان وسيع قسم آهي.<ref>{{Cite web|date=25 November 2018|title=L'Italia è il maggiore produttore di vino|url=http://www.inumeridelvino.it/2018/11/la-produzione-di-vino-nel-mondo-2018-prima-stima-oiv.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211111224545/http://www.inumeridelvino.it/2018/11/la-produzione-di-vino-nel-mondo-2018-prima-stima-oiv.html|archive-date=11 November 2021|access-date=11 November 2021|language=it}}; {{Cite web|date=3 June 2017|title=L'Italia è il paese con più vitigni autoctoni al mondo|url=https://giornalevinocibo.com/2017/06/03/italia-prima-assoluta-per-vitgni-autoctoni-ecco-i-dati-dei-vari-stati|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211101044918/https://giornalevinocibo.com/2017/06/03/italia-prima-assoluta-per-vitgni-autoctoni-ecco-i-dati-dei-vari-stati|archive-date=1 November 2021|access-date=11 November 2021|language=it}}</ref>]] آخري زرعي مردم شماري موجب، 2010ع ۾ 1.6&nbsp;ملين فارم هئا (2000ع کان −32%)، جيڪي {{Convert|12700000|ha|0|abbr=on|disp=or}} تي پکڙيل هئا (انهن مان 63% ڏکڻ اٽلي ۾ آهن).<ref name="agrocensus">{{Cite web|date=24 October 2010|title=Censimento Agricoltura 2010|url=http://dati-censimentoagricoltura.istat.it/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150213021626/http://dati-censimentoagricoltura.istat.it/|archive-date=13 February 2015|access-date=11 February 2015|publisher=[[National Institute of Statistics (Italy)|ISTAT]]}}</ref> 99% خاندانن طرفان هلندڙ ۽ ننڍا آهن، جن جو سراسري پکيڙ صرف {{Convert|8|ha|0|abbr=on}} آهي.<ref name="agrocensus"/> زرعي استعمال واري زمين مان، اناج جا کيت 31%، [[زيتون]] جا باغ 8%، [[انگورن جا باغ]] 5%، [[کٽا ميوا]] جا باغ 4%، [[شگر بيٽ]] 2%، ۽ باغباني 2% تي مشتمل آهن. باقي زمين گهڻو ڪري چراگاهن (26%) ۽ چارا اناج (12%) لاءِ مخصوص آهي.<ref name="agrocensus"/> اٽلي دنيا جو [[شراب پيدا ڪندڙ ملڪن جي فهرست|سڀ کان وڏو شراب پيدا ڪندڙ ملڪ]] آهي،<ref>{{Cite web|year=2010|title=OIV report on the State of the vitiviniculture world market|url=http://news.reseau-concept.net/images/oiv_es/Client/DIAPORAMA_STATISTIQUES_Tbilissi_2010_EN.ppt|archive-url=https://web.archive.org/web/20110728145648/http://news.reseau-concept.net/images/oiv_es/Client/DIAPORAMA_STATISTIQUES_Tbilissi_2010_EN.ppt|archive-date=28 July 2011|website=news.reseau-concept.net|publisher=Réseau-CONCEPT|format=PowerPoint presentation}}</ref><ref>{{Cite news |last=Pisa |first=Nick |date=12 June 2011 |title=Italy overtakes France to become world's largest wine producer |url=https://www.telegraph.co.uk/foodanddrink/wine/8571222/Italy-overtakes-France-to-become-worlds-largest-wine-producer.html |url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20110903021833/http://www.telegraph.co.uk/foodanddrink/wine/8571222/Italy-overtakes-France-to-become-worlds-largest-wine-producer.html |archive-date=3 September 2011 |access-date=17 August 2011 |work=The Telegraph}}</ref> ۽ [[زيتون جو تيل]]، ميون (صوف، زيتون، انگور، نارنگيون، ليمون، ناسپاتيون، خوبانيون، هيزل نٽ، آڙون، چيريون، آلوبخارا، اسٽرابيريون ۽ ڪيئي فروٽ) ۽ ڀاڄين (خاص طور تي آرٽچوڪ ۽ ٽماٽا) جو اهم پيدا ڪندڙ آهي. سڀ کان مشهور [[اطالوي شراب]] [[ٽسڪني (شراب)|ٽسڪن]] [[ڪيانتي]] ۽ [[پيڊمونٽ (شراب)|پيڊمونٽي]] [[بارولو]] آهن. ٻيا مشهور شراب [[بارباريسڪو]]، [[باربيرا ڊي آستي]]، [[برونيلو دي مونتالچينو]]، [[فراسڪاتي DOC|فراسڪاتي]]، [[مونٽي پلچانو دابروزو]]، [[موريلينو دي اسڪانسانو]]، ۽ چمڪندڙ شراب [[فرانچياڪورتا DOCG|فرانچياڪورتا]] ۽ [[پروسيڪو]] آهن. معياري شيون جن ۾ اٽلي خاص مهارت رکي ٿو، خاص طور شراب ۽ [[اطالوي DOP پنيرن جي فهرست|علائقائي پنير]]، اڪثر معيار جي ضمانت وارن ليبلن [[Denominazione di origine controllata|DOC/DOP]] هيٺ محفوظ ڪيون وينديون آهن. هي [[يورپي يونين ۾ جاگرافيائي اشارا ۽ روايتي خاصيتون|جاگرافيائي اشاري وارو سرٽيفڪيٽ]]، جيڪو يورپي يونين طرفان منظور ٿيل آهي، [[نقلي شين]] سان مونجهاري کان بچڻ لاءِ اهم سمجھيو ويندو آهي. == آمدرفت == {{Main|اٽلي ۾ آمدرفت}} {{See also|اٽلي ۾ ريلوي اسٽيشنون}} [[File:A8-A26 Besnate.jpg|thumb|آٽوسترادا ديئي لاگي ('ڍنڍن واري موٽر وي'؛ [[آٽوسترادا A8 (اٽلي)|A8]] ۽ [[آٽوسترادا A9 (اٽلي)|A9]] جو حصو)، دنيا ۾ ٺهيل پهرين موٽر وي<ref name="independent"/>]] {{Anchor|Infrastructure}}اٽلي پهريون ملڪ هو جنهن موٽر ويون، ''[[آٽوسترادي]]''، ٺاهيون، جيڪي تيز ٽرئفڪ ۽ موٽر گاڏين لاءِ مخصوص هيون.<ref name="independent">{{Cite news|last=Lenarduzzi|first=Thea|date=30 January 2016|title=The motorway that built Italy: Piero Puricelli's masterpiece|url=http://www.independent.co.uk/travel/europe/the-worlds-first-motorway-piero-puricellis-masterpiece-is-the-focus-of-an-unlikely-pilgrimage-a6840816.html|url-status=live|archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20220526/http://www.independent.co.uk/travel/europe/the-worlds-first-motorway-piero-puricellis-masterpiece-is-the-focus-of-an-unlikely-pilgrimage-a6840816.html|archive-date=26 May 2022|access-date=12 May 2022|work=[[The Independent]]}}</ref> 2002ع ۾ اٽلي ۾ استعمال لائق [[اٽلي ۾ رستا|رستن]] جي ڊيگهه {{Convert|668721|km|mi|abbr=on}} هئي، جنهن ۾ {{Convert|6487|km|mi|abbr=on}} موٽر ويون شامل هيون، جيڪي رياست جي ملڪيت هيون پر [[اٽلانٽيا (ڪمپني)|اٽلانٽيا]] طرفان خانگي طور هلائي وينديون هيون. 2005ع ۾، لڳ ڀڳ 34,667,000 ڪارون (هر 1,000 ماڻهن تي 590) ۽ 4,015,000 مال بردار گاڏيون هن نيٽ ورڪ تي هلنديون هيون.<ref name="European Commission">{{Cite web|last=European Commission|author-link=European Commission|title=Panorama of Transport|url=http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_OFFPUB/KS-DA-07-001/EN/KS-DA-07-001-EN.PDF|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20090407142402/http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_OFFPUB/KS-DA-07-001/EN/KS-DA-07-001-EN.PDF|archive-date=7 April 2009|access-date=3 May 2009}}</ref> [[File:Etr500.JPG|thumb|[[ETR 500]] ريل گاڏي [[فلورنس–روم تيز رفتار ريلوي|فلورنس–روم تيز رفتار لائين]] تي، جيڪا يورپ ۾ ٺهيل پهرين تيز رفتار ريلوي هئي<ref>{{Cite web|title=Special report: A European high-speed rail network|url=https://op.europa.eu/webpub/eca/special-reports/high-speed-rail-19-2018/en/|access-date=22 July 2023|website=op.europa.eu|language=en-GB|archive-date=17 March 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240317233927/https://op.europa.eu/webpub/eca/special-reports/high-speed-rail-19-2018/en/|url-status=live}}</ref>]] [[اٽلي ۾ ريل آمدرفت|ريلوي نيٽ ورڪ]]، جيڪو رياست جي ملڪيت آهي ۽ [[فيروويه ديلو ستاتو|ريتي فيرووياريا ايتاليانا]] (FSI) طرفان هلائجي ٿو، 2024ع ۾ ڪل {{Convert|16879|km|mi|abbr=on}} هو، جنهن مان {{Convert|12277|km|0|abbr=on}} بجليءَ سان هلندڙ هو،<ref>{{Cite web |title=The network today |url=https://www.rfi.it/en/Network/The-network-today.html |access-date=29 September 2025 |website=[[Rete Ferroviaria Italiana]] |publisher=}}</ref> ۽ جنهن تي 4,802 لوڪوموٽو ۽ ريل ڪارون هلن ٿيون. تيز رفتار ريلن جو مکيه عوامي آپريٽر [[ترينيتاليا]] آهي، جيڪو FSI جو حصو آهي. تيز رفتار ريلون ٽن قسمن ۾ آهن: [[فريچياروسا]] ('ڳاڙهو تير') ريلون مخصوص تيز رفتار پٽڙين تي وڌ ۾ وڌ 300{{spaces}}km/h جي رفتار سان هلن ٿيون؛ [[فريچيارجينتو]] ('چانديءَ جو تير') تيز رفتار ۽ مکيه پٽڙين تي وڌ ۾ وڌ 250{{spaces}}km/h سان هلن ٿيون؛ ۽ [[فريچيابيانڪا]] ('اڇو تير') علائقائي تيز رفتار لائينن تي وڌ ۾ وڌ 200{{spaces}}km/h سان هلن ٿيون. اٽلي وٽ پاڙيسري ملڪن سان الپائن جبلن مٿان 11 ريل سرحدي گذرگاهون آهن. هوائي آمدرفت استعمال ڪندڙ مسافرن جي تعداد موجب اٽلي يورپ ۾ پنجين نمبر تي آهي، 2011ع ۾ لڳ ڀڳ 148 ملين مسافرن، يعني يورپ جي ڪل جو تقريباً 10%، سان.<ref>{{Cite web|date=7 January 2013|title=Trasporto aereo in Italia (PDF)|url=http://www.istat.it/it/archivio/78802|access-date=5 August 2013|publisher=ISTAT|archive-date=13 January 2013|archive-url=https://web.archive.org/web/20130113035254/http://www.istat.it/it/archivio/78802|url-status=live}}</ref> 2022ع ۾ 45 شهري هوائي اڏا هئا، جن ۾ [[ميلان مالپينسا ايئرپورٽ]] ۽ [[روم فيوميچينو ايئرپورٽ]] جا مرڪز شامل هئا.<ref>{{Cite web|title=Aeroporti in Italia: quanti sono? Elenco per regione|url=https://gliaeroporti.it/|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20221117184416/https://gliaeroporti.it/|archive-date=17 November 2022|access-date=17 November 2022|language=it}}</ref> 2021ع کان، اٽلي جو قومي هوائي جهاز بردار [[ITA ايئرويز]] آهي، جنهن [[اليتاليا]] جي جاءِ ورتي.<ref>{{Cite news|last=Buckley|first=Julia|date=18 October 2021|title=Italy reveals its new national airline|url=https://edition.cnn.com/travel/article/ita-airways-launch/index.html|access-date=18 October 2021|publisher=CNN|archive-date=18 October 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20211018100255/https://edition.cnn.com/travel/article/ita-airways-launch/index.html|url-status=live}}; {{Cite news|last=Villamizar|first=Helwing|date=15 October 2021|title=Italian Flag Carrier ITA Airways Is Born|url=https://airwaysmag.com/airlines/ita-airways-is-born|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20211016100028/https://airwaysmag.com/airlines/ita-airways-is-born|archive-date=16 October 2021|access-date=18 October 2021|work=Airways Magazine}}</ref> 2004ع ۾ 43 وڏا سامونڊي بندرگاهه هئا، جن ۾ [[جينوا]] شامل آهي، جيڪو ملڪ جو سڀ کان وڏو ۽ بحر روم ۾ ٻيو وڏو بندرگاهه آهي. 2005ع ۾ اٽلي وٽ لڳ ڀڳ 389,000 يونٽن تي مشتمل شهري هوائي ٻيڙو ۽ 581 جهازن تي مشتمل واپاري ٻيڙو هو.<ref name="European Commission"/> قومي اندروني آبي رستن جي نيٽ ورڪ جي ڊيگهه 2012ع ۾ تجارتي آمدرفت لاءِ {{Convert|2400|km|0|abbr=on}} هئي.<ref name="cia.gov"/> اتر اطالوي بندرگاهه، جهڙوڪ ٽريئستي جو گہرے پاڻي وارو بندرگاهه، جنهن جون وچ ۽ اوڀر يورپ سان وسيع ريلوي ڳنڍڻيون آهن، سبسڊين ۽ اهم پرڏيهي سيڙپڪاريءَ جو مرڪز آهن.<ref>Marcus Hernig: Die Renaissance der Seidenstraße (2018) pp 112.; Bernhard Simon: Can The New Silk Road Compete with the Maritime Silk Road? in The Maritime Executive, 1 January 2020.; Chazizam, M. (2018). The Chinese Maritime Silk Road Initiative: The Role of the Mediterranean. Mediterranean Quarterly, 29(2), 54–69.; Guido Santevecchi: Di Maio e la Via della Seta: «Faremo i conti nel 2020», siglato accordo su Trieste in Corriere della Sera: 5. November 2019.; Linda Vierecke, Elisabetta Galla "Triest und die neue Seidenstraße" In: Deutsche Welle, 8 December 2020.; {{Cite web|title=HHLA PLT Italy starting on schedule |url=https://www.hellenicshippingnews.com/hhla-plt-italy-starting-on-schedule|website=hellenicshippingnews.com|access-date=11 January 2021|archive-date=11 January 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210111105059/https://www.hellenicshippingnews.com/hhla-plt-italy-starting-on-schedule/|url-status=live}}</ref> آگسٽ 2025ع ۾، رٿيل [[آبنائے ميسينا پل]] کي ميلوني حڪومت طرفان حتمي منظوري ڏني وئي، جنهن جي تعمير 2025ع جي سرءُ ۾ شروع ٿيڻ مقرر آهي. اهو [[ڪلابريا]] کي [[سسلي]] سان ڳنڍيندو جڏهن اهو 2032ع ۾ کلي ويندو، ۽ اهو [[سڀ کان ڊگهي معلق پلن جي فهرست|دنيا جي سڀ کان ڊگهي معلق پل]] بڻجي ويندو.<ref>{{cite web|title=Italy gives final go-ahead for landmark Sicily bridge project |url=https://www.reuters.com/world/europe/italy-gives-final-go-ahead-landmark-sicily-bridge-project-2025-08-06/ |website=reuters.com |date=6 August 2025 |access-date=6 August 2025}}</ref> == توانائي == {{Main|اٽلي ۾ توانائي}} {{Further|اٽلي ۾ قابل تجديد توانائي|اٽلي ۾ بجلي جو شعبو}} [[File:Pannelli solari Unicoop Tirreno.JPG|thumb|[[پيومبينو]]، ٽسڪني ۾ شمسي پينل. اٽلي دنيا جي قابل تجديد توانائي جي سڀ کان وڏن پيدا ڪندڙ ملڪن مان هڪ آهي.<ref name="legambiente2015">{{Cite web|date=18 May 2015|title=Il rapporto Comuni Rinnovabili 2015|url=http://www.comunirinnovabili.it/il-rapporto-comuni-rinnovabili-2015|access-date=13 March 2016|website=Comuni Rinnovabili|publisher=Legambiente|language=it|archive-date=14 March 2016|archive-url=https://web.archive.org/web/20160314011841/http://www.comunirinnovabili.it/il-rapporto-comuni-rinnovabili-2015/|url-status=live}}</ref>]] اٽلي دنيا جي [[قابل تجديد ذريعن مان بجلي پيداوار موجب ملڪن جي فهرست|قابل تجديد توانائي جي سڀ کان وڏن پيدا ڪندڙن]] مان هڪ بڻجي ويو آهي، جيڪو يورپي يونين ۾ ٻيو ۽ دنيا ۾ نائون نمبر رکي ٿو. [[اٽلي ۾ هوائي توانائي|هوائي توانائي]]، [[اٽلي ۾ پن بجلي|پن بجلي]] ۽ [[اٽلي ۾ ارضي حرارتي توانائي|ارضي حرارتي توانائي]] ملڪ ۾ [[اٽلي ۾ بجلي جو شعبو|بجلي]] جا اهم ذريعا آهن. [[اٽلي ۾ قابل تجديد توانائي|قابل تجديد ذريعا]] پيدا ٿيندڙ سموري بجلي جو 28% فراهم ڪن ٿا، جنهن ۾ صرف پن بجلي 13% تائين پهچي ٿي، ان کان پوءِ شمسي توانائي 6%، هوائي توانائي 4%، بائيو انرجي 3.5% ۽ ارضي حرارتي توانائي 1.6% آهي.<ref name="gse">{{Cite web|date=19 December 2013|title=Rapporto Statistico sugli Impianti a fonti rinnovabili|url=http://www.gse.it/it/Statistiche/RapportiStatistici/Pagine/default.aspx|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20171018022905/http://www.gse.it/it/Statistiche/RapportiStatistici/Pagine/default.aspx|archive-date=18 October 2017|access-date=11 February 2015|publisher=Gestore dei Servizi Energetici}}</ref> قومي طلب جو باقي حصو فوسل ٻارڻن (قدرتي گئس 38%، ڪوئلو 13%، تيل 8%) ۽ درآمدات مان پورو ٿئي ٿو.<ref name="gse"/> [[ايني]]، جيڪا 79 ملڪن ۾ ڪم ڪري ٿي، ست "[[بگ آئل]]" ڪمپنين مان هڪ ۽ دنيا جي سڀ کان وڏين صنعتي ڪمپنين مان هڪ آهي.<ref>{{Cite web|title=Summary for Eni SpA|url=https://finance.yahoo.com/q?s=E|access-date=1 July 2020|archive-date=4 June 2016|archive-url=https://web.archive.org/web/20160604184217/http://finance.yahoo.com/q?s=e|url-status=live}}</ref> [[اٽلي ۾ شمسي توانائي|شمسي توانائي]] جي پيداوار اڪيلي 2014ع ۾ بجلي جو 9% هئي، جنهن سان اٽلي دنيا ۾ شمسي توانائي جي سڀ کان وڏي حصيداري وارو ملڪ بڻيو.<ref name="legambiente2015"/> [[مونتالتو دي ڪاسترو فوٽو وولٽائڪ پاور اسٽيشن]]، جيڪا 2010ع ۾ مڪمل ٿي، اٽلي جي سڀ کان وڏي فوٽو وولٽائڪ (PV) بجلي گهر آهي.<ref>{{Cite web|title=The Italian Montalto di Castro and Rovigo PV plants|url=https://www.solarserver.com/solar-magazine/solar-energy-system-of-the-month/the-italian-montalto-di-castro-and-rovigo-pv-plants.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20180509012719/https://www.solarserver.com/solar-magazine/solar-energy-system-of-the-month/the-italian-montalto-di-castro-and-rovigo-pv-plants.html|archive-date=9 May 2018|access-date=8 May 2018|website=solarserver.com}}</ref> اٽلي پهريون ملڪ هو جنهن بجلي پيدا ڪرڻ لاءِ [[اٽلي ۾ ارضي حرارتي توانائي|ارضي حرارتي توانائي]] جو استعمال ڪيو.<ref>{{Cite web|year=2011|title=Inventario delle risorse geotermiche nazionali|url=http://unmig.sviluppoeconomico.gov.it/unmig/geotermia/inventario/inventario.asp|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110722034736/http://unmig.sviluppoeconomico.gov.it/unmig/geotermia/inventario/inventario.asp|archive-date=22 July 2011|access-date=14 September 2011|publisher=UNMIG}}</ref> [[اٽلي ۾ جوهري توانائي]] [[1987ع جا اطالوي ريفرنڊم|1987ع جي ريفرنڊمن]] کان پوءِ، 1986ع جي [[چرنوبل حادثو]] جي پسمنظر ۾، ڇڏي ڏني وئي، جيتوڻيڪ اٽلي اڃا تائين پرڏيهي علائقن ۾ اطالوي ملڪيت وارن ريئڪٽرن مان جوهري توانائي درآمد ڪري ٿو. == سائنس ۽ ٽيڪنالاجي == {{Main|اٽلي ۾ سائنس ۽ ٽيڪنالاجي}} {{See also|اطالوي ايجادن ۽ دريافتن جي فهرست}} [[File:Justus Sustermans - Portrait of Galileo Galilei, 1636.jpg|thumb|upright=.8|[[گليليو گليلي]]، جنهن کي عام طور جديد سائنس، فزڪس ۽ فلڪيات جو پيءُ سمجھيو ويندو آهي]] صدين کان، اٽلي هڪ اهڙي سائنسي برادريءَ کي فروغ ڏنو آهي، جنهن سائنسن ۾ اهم دريافتون پيدا ڪيون. [[گليليو گليلي]] [[سائنسي انقلاب]] ۾ وڏو ڪردار ادا ڪيو ۽ کيس عام طور [[مشاهداتي فلڪيات]]،<ref>{{Cite book|last=Singer|first=C.|url=https://books.google.com/books?id=mPIgAAAAMAAJ|title=A Short History of Science to the Nineteenth Century|date=1941|publisher=Clarendon Press|page=217|access-date=22 March 2023|archive-date=2 October 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20241002213513/https://books.google.com/books?id=mPIgAAAAMAAJ|url-status=live}}</ref> جديد فزڪس،<ref>{{Cite book|last=Whitehouse|first=D.|url=https://archive.org/details/renaissancegeniu0000whit|title=Renaissance Genius: Galileo Galilei & His Legacy to Modern Science|date=2009|publisher=Sterling Publishing|isbn=978-1-4027-6977-1|page=[https://archive.org/details/renaissancegeniu0000whit/page/219 219]}}</ref> ۽ [[سائنسي طريقو|سائنسي طريقي]] جو پيءُ سمجھيو ويندو آهي.<ref>''Thomas Hobbes: Critical Assessments'', Volume 1. Preston King. 1993. p. 59</ref><ref>{{Cite book|last=Disraeli|first=I.|title=Curiosities of Literature|date=1835|publisher=W. Pearson & Company|page=371}}</ref> [[لابوراتوري ناتسيونالي دل گران ساسو]] (LNGS) دنيا جو سڀ کان وڏو زير زمين تحقيقي مرڪز آهي.<ref>{{Cite web|title=I Laboratori Nazionali del Gran Sasso|url=https://www.lngs.infn.it/it/descrizione-generale|access-date=15 January 2018|language=it}}</ref> ٽريئستي ۾ آباديءَ جي نسبت سان يورپ ۾ محققن جو سڀ کان وڏو سيڪڙو آهي.<ref>G. Bar "Trieste, è record europeo di ricercatori: 37 ogni mille abitanti. Più della Finlandia", In: il Fatto Quotidiano, 26 April 2018.</ref> اٽلي 2025ع ۾ [[عالمي جدت اشاري]] ۾ 28هين نمبر تي هو.<ref>{{Cite web |title=GII Innovation Ecosystems & Data Explorer 2025 |url=https://www.wipo.int/gii-ranking/en/italy |access-date=16 October 2025 |website=WIPO}}</ref><ref>{{Cite book |last1=Dutta |first1=Soumitra |url=https://www.wipo.int/web-publications/global-innovation-index-2025/en/index.html |title=Global Innovation Index 2025: Innovation at a Crossroads |last2=Lanvin |first2=Bruno |publisher=[[World Intellectual Property Organization]] |year=2025 |isbn=978-92-805-3797-0 |page=19 |language=en |doi=10.34667/tind.58864 |access-date=17 October 2025}}</ref> اٽلي ۾ [[ٽيڪنالاجي پارڪ]] آهن، جهڙوڪ سائنس ۽ ٽيڪنالاجي پارڪ ڪلوميٽرو روسو (بيرگامو)، [[AREA سائنس پارڪ]] (ٽريئستي)، ويگا-وينس گيٽ وي فار سائنس اينڊ ٽيڪنالاجي (وينيزيا)، توسڪانا لائيف سائنسز (سيئنا)، ٽيڪنالاجي پارڪ آف لودي ڪلسٽر (لودي)، ۽ ٽيڪنالاجي پارڪ آف ناواڪيو (پيزا)،<ref>{{Cite web|title=Science and Technology Parks in Italy|url=https://www.easst.net/science-and-technology-parks-in-italy|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20230719154033/https://www.easst.net/science-and-technology-parks-in-italy|archive-date=19 July 2023|access-date=28 August 2023}}</ref> گڏوگڏ [[سائنس ميوزيم]]، جهڙوڪ ميلان ۾ [[ميوزيو ناتسيونالي شينتسا ا ٽيڪنالوجيا ليوناردو دا ونچي]]. آمدنيءَ ۾ اتر–ڏکڻ جو وڏو فرق هڪ "[[ڊجيٽل ورهاست]]" پيدا ڪري ٿو.<ref>{{Cite journal|last=Alampi|first=Matteo|date=December 2007|title=Underdevelopment in Southern Italy: Traditional Setbacks and Modern Solutions|url=https://fisherpub.sjf.edu/cgi/viewcontent.cgi?article=1047&context=intlstudies_masters|journal=Fisher Digital Publications|via=International Studies Masters}}</ref><ref>{{Cite journal|last=Di Pietro|first=Giorgio|date=June 2021|title=Changes in Italy's education-related digital divide|journal=Economic Affairs|volume=41|issue=2|pages=252–270|doi=10.1111/ecaf.12471|issn=0265-0665|s2cid=237848271|doi-access=free}}</ref> == سياحت == {{Main|اٽلي ۾ سياحت}} [[File:Positano - Fornillo Beach.jpg|thumb|[[امالفي ساحل]] اٽلي جي اهم سياحتي منزلن مان هڪ آهي.<ref>[http://www.italy24.ilsole24ore.com/art/business-and-economy/2017-05-04/turismo-stranieri-124013.php?uuid=AEVg9GGB "Foreign tourist numbers in Italy head towards new record"] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20170601184213/http://www.italy24.ilsole24ore.com/art/business-and-economy/2017-05-04/turismo-stranieri-124013.php?uuid=AEVg9GGB|date=1 June 2017}}. Retrieved 21 May 2017.</ref>]] ماڻهو صدين کان اٽلي جو دورو ڪندا رهيا آهن، پر [[اٽلي ۾ سياحت|سياحت لاءِ اپٻيٽ جو دورو]] سڀ کان پهريان امير امرا [[گرانڊ ٽور]] دوران ڪرڻ لڳا، جيڪو 17هين صديءَ ۾ شروع ٿيو ۽ 18هين ۽ 19هين صديءَ ۾ عروج تي پهتو.<ref name="grand-tour">{{Cite web|title=Grand Tour|url=https://www.treccani.it/enciclopedia/grand-tour|access-date=6 May 2022|language=it}}</ref> اهو اهڙو دور هو، جنهن ۾ يورپي اشرافيا، جن مان گهڻا برطانوي هئا، يورپ جي حصن جو دورو ڪندا هئا، جن ۾ اٽلي هڪ اهم منزل هوندو هو.<ref name="grand-tour"/> اٽلي لاءِ، هن جو مقصد قديم تعمير، مقامي ثقافت جو مطالعو ڪرڻ ۽ ان جي قدرتي خوبصورتيءَ کي ساراهڻ هو.<ref>{{Cite web|title=Italy on the Grand Tour (Getty Exhibitions)|url=http://www.getty.edu/art/exhibitions/grand_tour/what.html|access-date=9 June 2015}}</ref> اٽلي [[عالمي سياحت درجابندي|دنيا جو پنجون سڀ کان وڌيڪ گهميل ملڪ]] آهي، جتي 2024ع ۾ ڪل 57 ملين سياح آيا.<ref>{{cite web |title=Global and regional tourism performance |url=https://www.unwto.org/tourism-data/un-tourism-tourism-dashboard |access-date=25 May 2025}}</ref> 2014ع ۾ سفر ۽ سياحت مان آمدني EUR163{{spaces}}ارب هئي (GDP جو 10%) ۽ 1,082,000 نوڪريون سڌي طرح ان سان لاڳاپيل هيون (روزگار جو 5%).<ref>{{Cite web|title=Travel & Tourism Economic Impact 2015 Italy |url=https://www.wttc.org/-/media/files/reports/economic%20impact%20research/countries%202015/italy2015.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20171010152616/https://www.wttc.org/-/media/files/reports/economic%20impact%20research/countries%202015/italy2015.pdf|archive-date=10 October 2017|access-date=20 May 2017|publisher=[[World Travel and Tourism Council]]}}</ref> سياحن جي دلچسپي خاص طور [[اٽلي جي ثقافت|ثقافت]]، [[اطالوي کاڌو|کاڌي]]، [[اٽلي جي تاريخ|تاريخ]]، [[اٽلي جي تعميراتي فن|تعميراتي فن]]، [[اطالوي فن|فن]]، مذهبي هنڌن ۽ رستن، شادي سياحت، قدرتي حسن، رات جي زندگي، پاڻيءَ هيٺان هنڌن ۽ اسپا سان آهي.<ref>{{Cite web|date=February 2023|title=In Italia 11mila matrimoni stranieri, un turismo da 599 milioni|url=https://www.ansa.it/canale_viaggiart/it/notizie/speciali/2023/02/01/turismo-wedding-2-milioni-presenze-e-fatturato-599-mln_dcec4ad9-3ab8-4677-a303-6378020ac3a7.html|access-date=2 February 2023|language=it}}; {{Cite web|title=10 Migliori destinazioni italiane per vita notturna|url=https://www.travel365.it/migliori-destinazioni-italiane-per-vita-notturna.htm|access-date=28 December 2021|language=it}}</ref> سياري ۽ اونهاري جي سياحت الپس ۽ [[اپينائن جبلن]] جي هنڌن تي موجود آهي،<ref>{{Cite web|date=30 July 2017|title=VACANZE IN MONTAGNA IN ITALIA: IN INVERNO E IN ESTATE|url=https://www.alloggitaly.it/vacanze-in-montagna-in-italia|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> جڏهن ته سامونڊي سياحت [[بحر روم]] جي ڪناري وارن هنڌن تي وڏي پيماني تي عام آهي.<ref>{{Cite web|date=14 February 2018|title=Il turismo balneare|url=https://www.turismo-oggi.com/il-turismo-balneare.html|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> اٽلي بحر روم ۾ ڪروز سياحت جي اهم منزل آهي.<ref>{{Cite web|date=27 April 2022|title=Crociere, Cemar: 8,8 milioni di passeggeri nei porti italiani|url=https://www.lagenziadiviaggi.it/crociere-cemar-88-milioni-di-passeggeri-nei-porti-italiani|access-date=13 May 2022|language=it}}</ref> ننڍن، تاريخي ۽ فني ڳوٺن کي [[اي بورگي پيو بيلي ديٽاليا]] ({{Literally|اٽلي جا سڀ کان خوبصورت ڳوٺ}}) انجمن وسيلي فروغ ڏنو ويندو آهي. سڀ کان وڌيڪ گهميل علائقا وينيتو، ٽسڪني، لومباردي، ايميليا-رومانيا ۽ لازيو آهن.<ref>{{Cite web|title=Number of nights spent in tourist accommodation establishments in the top 20 EU-28 tourist regions, by NUTS 2 regions, 2015 (million nights spent) RYB17 – Statistics Explained |url=https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php?title=File:Number_of_nights_spent_in_tourist_accommodation_establishments_in_the_top_20_EU-28_tourist_regions,_by_NUTS_2_regions,_2015_(million_nights_spent)_RYB17.png|access-date=17 April 2022|publisher=European Commission}}</ref> روم يورپ جو ٽيون ۽ دنيا جو 12هون سڀ کان وڌيڪ گهميل شهر آهي، جتي 2017ع ۾ 9.4&nbsp;ملين سياح آيا.<ref>{{Cite web|title=Ranking the 30 Most-Visited Cities in the World|url=https://www.travelpulse.com/news/destinations/ranking-the-30-most-visited-cities-in-the-world.html|website=TravelPulse}}</ref> وينس ۽ فلورنس دنيا جي 100 وڏين منزلن مان آهن. اٽلي وٽ ڪنهن به ملڪ جي ڀيٽ ۾ سڀ کان وڌيڪ [[عالمي ورثو ماڳ]] آهن: [[اٽلي ۾ عالمي ورثو ماڳن جي فهرست|61]]،<ref>{{Cite web|title=The World Heritage Convention|url=https://whc.unesco.org/en/convention|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20160827065310/https://whc.unesco.org/en/convention|archive-date=27 August 2016|access-date=1 August 2021|publisher=UNESCO}}</ref> جن مان 55 ثقافتي ۽ 6 قدرتي آهن.<ref>{{Cite web|title=Italy|url=https://whc.unesco.org/en/statesparties/it|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211201134320/http://whc.unesco.org/en/statesparties/it|archive-date=1 December 2021|access-date=9 April 2019|publisher=UNESCO World Heritage Centre}}</ref> == آبادي == {{Main|اٽلي جي آبادي}} {{See also|اطالوي ماڻهو|اٽلي ۾ اندروني لڏپلاڻ|اطالوي ڊائاسپورا|اٽلي جي جينياتي تاريخ|اٽلي جي شهرن جي فهرست}} [[File:Map of population density in Italy (2011 census) alt colours.jpg|thumb|اٽلي جي آباديءَ جي گهاٽائي جو نقشو (2011ع مردم شماري)]] [[File:Map of the Italian Diaspora in the World.svg|thumb|دنيا ۾ [[اطالوي ڊائاسپورا]]]] 2025ع تائين، اٽلي جي آبادي 58,915,561 آهي.<ref name="population" /> ان جي آباديءَ جي گهاٽائي {{Convert|195|PD/km2}} آهي، جيڪا اڪثر مغربي يورپي ملڪن کان وڌيڪ آهي. تنهن هوندي به ورهاست غير برابر آهي: سڀ کان وڌيڪ گهاٽا آباد علائقا پو ماٿري (لڳ ڀڳ اڌ آبادي) ۽ روم ۽ نيپلز جا ميٽروپوليٽن علائقا آهن، جڏهن ته وڏا علائقا جهڙوڪ الپس ۽ اپينائن جا بلند ميداني علائقا، بازيليڪاتا جا پليٽو، ۽ سارڊينيا ٻيٽ، گڏوگڏ سسلي جو وڏو حصو، گهٽ آباد آهن. 20هين صديءَ دوران اٽلي جي آبادي لڳ ڀڳ ٻيڻي ٿي، پر واڌ جو نمونو غير برابر رهيو، ڇاڪاڻ ته ڳوٺاڻي ڏکڻ کان صنعتي اتر ڏانهن وڏي پيماني تي [[اٽلي ۾ اندروني لڏپلاڻ|اندروني لڏپلاڻ]] ٿي، جيڪا 1950ع–1960ع واري ڏهاڪي جي [[اطالوي معاشي معجزو]] جو نتيجو هئي. بلند زرخيزيءَ جون شرحون 1970ع واري ڏهاڪي تائين برقرار رهيون، جنهن کان پوءِ اهي گهٽجڻ لڳيون؛ [[ڪل زرخيزي شرح]] (TFR) 1995ع ۾ هر عورت تي 1.2 ٻارن جي تاريخي گهٽ ترين سطح تي پهتي، جيڪا 2.1 جي بدلي واري شرح کان گهڻو گهٽ ۽ 1883ع جي 5 واري بلند ترين سطح کان ڪافي گهٽ هئي.<ref>{{Citation|last=Max Roser|title=Total Fertility Rate around the world over the last centuries|work=[[Our World in Data]], [[Gapminder Foundation]]|year=2014|url=https://ourworldindata.org/grapher/children-born-per-woman?year=1800&country=ITA|access-date=7 May 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20180807185906/https://ourworldindata.org/grapher/children-born-per-woman?year=1800&country=ITA|archive-date=7 August 2018|url-status=dead}}</ref> 2008ع کان، جڏهن شرح ٿوري وڌي 1.4 ٿي،<ref>{{Cite web|last=ISTAT|author-link=Istituto Nazionale di Statistica|title=Average number of children born per woman 2005–2008 |url=http://demo.istat.it/altridati/indicatori/2008/Tab_4.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110810171708/http://demo.istat.it/altridati/indicatori/2008/Tab_4.pdf|archive-date=10 August 2011|access-date=3 May 2009|language=it}}</ref><ref>{{Cite web|last=ISTAT|author-link=Istituto Nazionale di Statistica|title=Crude birth rates, mortality rates and marriage rates 2005–2008 |url=http://demo.istat.it/altridati/indicatori/2008/Tab_1.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110810171721/http://demo.istat.it/altridati/indicatori/2008/Tab_1.pdf|archive-date=10 August 2011|access-date=10 May 2009|language=it}}</ref> ڄمڻ جو تعداد هر سال مسلسل گهٽجي رهيو آهي، جيڪو 2023ع ۾ 379,000 جي رڪارڊ گهٽ سطح تي پهتو — 1861ع کان پوءِ سڀ کان گهٽ.<ref name="www.reuters.com">[https://www.reuters.com/world/europe/births-fall-italy-15th-year-running-record-low-2024-03-29/ Births fall in Italy for 15th year running to record low]| Reuters</ref> 2024ع ۾ اها شرح 1.2 هئي.<ref>{{Cite news|last=Jones|first=Tobias|date=3 January 2024|title=Boosting Italy's birthrate has become a patriotic cause for the far right. But it's an idea that's doomed|url=https://www.theguardian.com/commentisfree/2024/jan/03/italy-birthrate-far-right-population-immigration-giorgia-meloni|access-date=29 May 2024|work=The Guardian|language=en-GB|issn=0261-3077}}</ref> انهن رجحانن جي نتيجي ۾، اٽلي جي آبادي تيزيءَ سان پوڙهي ٿي رهي آهي ۽ آهستي آهستي گهٽجي رهي آهي. لڳ ڀڳ هر چئن مان هڪ اطالوي 65 سالن کان مٿي آهي،<ref name="www.reuters.com" /> ۽ ملڪ وٽ [[درمياني عمر موجب ملڪن جي فهرست|دنيا جي چوٿين سڀ کان پوڙهي آبادي]] آهي، جنهن جي درمياني عمر 48 ۽ اوسط عمر 46.6 آهي.<ref name="cia.gov" /><ref>{{Cite web|title=Aging population of Italy|url=https://www.statista.com/topics/8379/aging-population-of-italy/|access-date=29 May 2024|website=Statista|language=en|archive-date=29 May 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240529041428/https://www.statista.com/topics/8379/aging-population-of-italy/|url-status=live}}</ref> مجموعي آبادي 2014ع کان مسلسل گهٽجي رهي آهي ۽ 2024ع ۾ 59 ملين کان ٿوري گهٽ ٿيڻ جو اندازو آهي، جيڪو هڪ ڏهاڪي ۾ 1.36&nbsp;ملين کان وڌيڪ ماڻهن جي گڏيل گهٽتائي ڏيکاري ٿو.<ref>{{Cite web|last1=Nadeau |first1=Barbie Latza |last2=Di Donato |first2=Valentina |last3=Mortensen |first3=Antonia|date=17 May 2023|title='Low fertility trap': Why Italy's falling birth rate is causing alarm|url=https://www.cnn.com/2023/05/17/europe/italy-record-low-birth-rate-intl-cmd/index.html|access-date=29 May 2024|website=CNN|language=en|archive-date=29 May 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240529041430/https://www.cnn.com/2023/05/17/europe/italy-record-low-birth-rate-intl-cmd/index.html|url-status=live}}</ref> 19هين صديءَ جي آخر کان 1960ع واري ڏهاڪي تائين، اٽلي وڏي پيماني تي هجرت ڪندڙ ملڪ هو. 1898ع ۽ 1914ع جي وچ ۾، [[اطالوي ڊائاسپورا]] جي عروج وارن سالن ۾، لڳ ڀڳ 750,000 اطالوي هر سال هجرت ڪندا هئا.<ref>{{Cite web|date=15 August 1999|title=Causes of the Italian mass emigration|url=http://library.thinkquest.org/26786/en/articles/view.php3?arKey=4&paKey=7&loKey=0&evKey=&toKey=&torKey=&tolKey=|archive-url=https://web.archive.org/web/20090701010600/http://library.thinkquest.org/26786/en/articles/view.php3?arKey=4&paKey=7&loKey=0&evKey=&toKey=&torKey=&tolKey=|archive-date=1 July 2009|access-date=11 August 2014|publisher=ThinkQuest Library}}</ref> ڊائاسپورا ۾ 25 ملين کان وڌيڪ اطالوي شامل هئا ۽ ان کي جديد دور جي سڀ کان وڏي اجتماعي لڏپلاڻ سمجھيو ويندو آهي.<ref>Favero, Luigi e Tassello, Graziano. ''Cent'anni di emigrazione italiana (1861–1961)'' Introduction</ref> === وڏا شهر === {{Largest cities of Italy}} === اميگريشن === {{Main|اٽلي ڏانهن اميگريشن|2015ع يورپي مهاجر بحران}} [[File:Italy, foreign residents as a percentage of the total population, 2011.svg|thumb|علائقائي آباديءَ جي سيڪڙو طور پرڏيهي رهواسي (2011ع مردم شماري)]] 1980ع واري ڏهاڪي ۾، ان وقت تائين لساني ۽ ثقافتي طور هڪجهڙي سماج طور، اٽلي وڏي تعداد ۾ اميگرنٽس کي متوجه ڪرڻ لڳو.<ref>{{Cite book|last=Allen|first=Beverly|url=https://archive.org/details/revisioningitaly00beve|title=Revisioning Italy national identity and global culture|date=1997|publisher=University of Minnesota Press|isbn=978-0-8166-2727-1|location=Minneapolis|page=[https://archive.org/details/revisioningitaly00beve/page/169 169]|url-access=registration}}</ref> [[برلن ديوار جو ڪرڻ|برلن ديوار]] ۽ [[لوهي پردو#زوال|لوهي پردي]] جي زوال کان پوءِ، لڏپلاڻ جون لهرون اوڀر يورپ جي ڪيترن اڳوڻن سوشلسٽ ملڪن مان شروع ٿيون. يورپي يونين [[2004ع ۾ يورپي يونين جي واڌ|2004ع]]، 2007ع (رومانيا ۽ بلغاريا) ۽ 2013ع ([[ڪروشيا]]) ۾ وڌي. اميگريشن جا ٻيا ذريعا پاڙيسري اتر آفريڪا، ايشيا-پئسفڪ علائقو،<ref>"[https://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/6550725.stm Milan police in Chinatown clash] ". BBC News. 13 April 2007.</ref> [[فلپائن]] ۽ لاطيني آمريڪا رهيا آهن. 2010ع ۾، پرڏيهه ڄاول آبادي هيٺين علائقن مان هئي: يورپ (54%)، آفريڪا (22%)، ايشيا (16%)، آمريڪا (8%)، ۽ اوشيانا (0.06%). پرڏيهي آباديءَ جي ورهاست جاگرافيائي طور مختلف آهي: 2020ع ۾، 61% پرڏيهي شهري اتر ۾، 24% مرڪز ۾، 11% ڏکڻ ۾ ۽ 4% ٻيٽن تي رهندا هئا.<ref>{{Cite web|title=XXIX Rapporto Immigrazione 2020|url=https://www.migrantes.it/wp-content/uploads/sites/50/2020/10/RICM_2020_DEF.pdf|access-date=31 December 2021|language=it|archive-date=31 December 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20211231222417/https://www.migrantes.it/wp-content/uploads/sites/50/2020/10/RICM_2020_DEF.pdf|url-status=live}}</ref> 2021ع ۾، اٽلي ۾ لڳ ڀڳ 5.2&nbsp;ملين پرڏيهي رهواسي هئا،<ref name="id2020"/><ref>{{Cite web|title=Population on 1 January by sex, country of birth and broad group of citizenship|url=https://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/submitViewTableAction.do|access-date=28 August 2023|archive-date=21 January 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20230121154457/https://ec.europa.eu/eurostat/web/main/eurostat/web/main/help/faq/data-services|url-status=live}}</ref> جيڪي آباديءَ جو 9% بڻجن ٿا. انهن انگن ۾ پرڏيهي شهرين مان اٽلي ۾ ڄاول اڌ ملين کان وڌيڪ ٻار شامل آهن، پر اهي پرڏيهي شهري شامل ناهن، جن بعد ۾ اطالوي شهريت حاصل ڪئي؛<ref>{{Cite web|title=Immigrants.Stat|url=http://stra-dati.istat.it/Index.aspx|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170709143540/http://stra-dati.istat.it/Index.aspx|archive-date=9 July 2017|access-date=15 June 2017|publisher=[[Istat]]}}</ref> 2016ع ۾ لڳ ڀڳ 201,000 ماڻهن اطالوي شهريت حاصل ڪئي.<ref>{{Cite web|title=National demographic balance 2016|url=https://www.istat.it/en/archive/201143|access-date=15 June 2017|publisher=[[Istat]]|archive-date=10 October 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20171010180410/https://www.istat.it/en/archive/201143|url-status=live}}</ref> سرڪاري انگن ۾ [[غير قانوني مهاجر]] پڻ شامل ناهن، جن جو 2008ع ۾ اندازو 670,000 لڳايو ويو هو.<ref>Elisabeth Rosenthal, "[https://archive.boston.com/news/world/europe/articles/2008/05/16/italy_cracks_down_on_illegal_immigration/ Italy cracks down on illegal immigration] ". ''[[The Boston Globe]]''. 16 May 2008.</ref> لڳ ڀڳ هڪ ملين [[رومانوي ڊائاسپورا|رومانوي]] شهري اٽلي ۾ رهندڙ طور رجسٽرڊ آهن، جيڪي سڀ کان وڏي مهاجر آباديءَ جي نمائندگي ڪن ٿا. === ٻوليون === {{Main|اٽلي جون ٻوليون|اطالوي ٻولي|علائقائي اطالوي|اطالوي ڳالهائيندڙن جي جاگرافيائي ورهاست}} [[File:Linguistic map of Italy.png|thumb|[[اٽلي جون ٻوليون|اٽلي ۾ ڳالهائي ويندڙ ٻولين]] جو نقشو]] اٽلي جي سرڪاري ٻولي اطالوي آهي.<ref name="lang">{{Cite web|title=Legge 15 Dicembre 1999, n. 482 "Norme in materia di tutela delle minoranze linguistiche storiche" pubblicata nella Gazzetta Ufficiale n. 297 del 20 dicembre 1999 |url=http://www.camera.it/parlam/leggi/99482l.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150512051856/http://www.camera.it/parlam/leggi/99482l.htm|archive-date=12 May 2015|access-date=2 December 2014|publisher=[[Italian Parliament]]}}</ref><ref>Statuto Speciale per il Trentino-Alto Adige, Art. 99</ref> دنيا ۾ اندازاً 64 ملين مقامي اطالوي ڳالهائيندڙ آهن،<ref>[https://www.ethnologue.com/language/ita Italian language] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20150730230004/http://www.ethnologue.com/language/ita|date=30 July 2015}} Ethnologue.com; {{Cite web|date=February 2006|title=Eurobarometer – Europeans and their languages|url=http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/ebs/ebs_243_sum_en.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110430202903/http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/ebs/ebs_243_sum_en.pdf|archive-date=30 April 2011|format=485{{spaces}}KB}}; [[Nationalencyklopedin]] "Världens 100 största språk 2007" The World's 100 Largest Languages in 2007</ref> ۽ ٻيا 21 ملين ان کي ٻي ٻولي طور استعمال ڪن ٿا.<ref>[http://www2.le.ac.uk/departments/modern-languages/lal/languages%20at%20lal/italian Italian language] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20140502004444/http://www2.le.ac.uk/departments/modern-languages/lal/languages%20at%20lal/italian|date=2 May 2014}} University of Leicester</ref> اطالوي اڪثر مقامي طور [[علائقائي اطالوي|علائقائي لهجي]] طور ڳالهائي ويندي آهي، جنهن کي اٽلي جي علائقائي ۽ اقليتي ٻولين سان نه ملائڻ گهرجي؛<ref>{{Cite web|title=UNESCO Atlas of the World's Languages in danger|url=http://www.unesco.org/languages-atlas/index.php|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20161218184822/http://www.unesco.org/languages-atlas/index.php|archive-date=18 December 2016|access-date=2 January 2018|publisher=UNESCO}}; {{Cite encyclopedia|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297241/Italian-language|title=Italian language|encyclopedia=Encyclopædia Britannica|date=3 November 2008|access-date=19 November 2009|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20091129081859/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297241/Italian-language|archive-date=29 November 2009}}</ref> تنهن هوندي به، 20هين صديءَ دوران قومي تعليمي نظام جي قيام سان علائقائي لهجن ۾ گهٽتائي آئي. معيار سازي 1950ع ۽ 1960ع واري ڏهاڪن ۾ معاشي واڌ ۽ [[اٽلي جو ميڊيا|ماس ميڊيا]] ۽ ٽيليويزن جي اڀار سبب وڌيڪ پکڙجي وئي. ٻارهن "تاريخي اقليتي ٻوليون" رسمي طور تسليم ٿيل آهن: البانيائي، [[ڪاتالان ٻولي|ڪاتالان]]، جرمن، يوناني، سلووين، ڪروئيشيائي، فرينچ، فرينڪو-پروونسل، فريوليائي، [[لادين ٻولي|لادين]]، [[اوڪسيٽان ٻولي|اوڪسيٽان]]، ۽ سارڊينيائي.<ref name="lang"/> انهن مان چار کي پنهنجي لاڳاپيل علائقن ۾ گڏيل سرڪاري حيثيت حاصل آهي: اوستا وادي ۾ فرينچ؛<ref>L.cost. 26 febbraio 1948, n. 4, Statuto speciale per la Valle d'Aosta</ref> [[ڏکڻ ٽائرول]] ۾ جرمن، ۽ ساڳئي صوبي جي ڪجهه حصن ۽ پاڙيسري ترينتينو جي ڪجهه حصن ۾ لادين؛<ref>L.cost. 26 febbraio 1948, n. 5, Statuto speciale per il Trentino-Alto Adige</ref> ۽ [[سلووين ٻولي|سلووين]] [[ٽريئستي صوبو|ٽريئستي]]، [[گوريزيا صوبو|گوريزيا]] ۽ [[اوديني صوبو|اوديني]] جي صوبن ۾.<ref>L. cost. 31 gennaio 1963, n. 1, Statuto speciale della Regione Friuli-Venezia Giulia</ref> ٻين Ethnologue، ISO ۽ UNESCO ٻولين کي اطالوي قانون تحت تسليم نه ڪيو ويو آهي. فرانس وانگر، اٽلي به [[علائقائي يا اقليتي ٻولين لاءِ يورپي چارٽر]] تي صحيح ڪئي آهي، پر ان جي توثيق نه ڪئي آهي.<ref>{{Cite web|title=Ready for Ratification|url=https://rm.coe.int/European-centre-for-minority-issues-vol-1-/1680737191|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20180103133317/https://rm.coe.int/European-centre-for-minority-issues-vol-1-/1680737191|archive-date=3 January 2018|publisher=[[European Centre for Minority Issues]] }}</ref><ref>elen.ngo: [https://elen.ngo/2023/10/11/elen-calls-on-italy-to-ratify-the-european-charter-for-regional-or-minority-languages-at-its-meeting-in-sardinia/ ''ELEN calls on Italy to ratify the European Charter for Regional or Minority Languages at its meeting in Sardinia''] (11 October 2023)</ref> تازو اميگريشن سبب، اٽلي ۾ اهڙيون وڏيون آباديون آهن جن جي مادري ٻولي اطالوي يا ڪا علائقائي ٻولي نه آهي. [[اطالوي قومي شمارياتي ادارو]] موجب، 2012ع ۾ پرڏيهي رهواسين ۾ رومانوي سڀ کان عام مادري ٻولي هئي: لڳ ڀڳ 800,000 ماڻهو رومانوي کي پنهنجي پهرين ٻولي طور ڳالهائين ٿا (6 سال ۽ ان کان مٿي عمر وارن پرڏيهي رهواسين جو 22%). ٻيون عام مادري ٻوليون عربي (475,000 کان وڌيڪ ماڻهن طرفان ڳالهائي ويندڙ؛ پرڏيهي رهواسين جو 13%)، البانيائي (380,000)، ۽ اسپيني (255,000) هيون.<ref>{{Cite web|date=24 July 2014|title=Linguistic diversity among foreign citizens in Italy|url=http://www.istat.it/en/archive/129304|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140730134706/http://www.istat.it/en/archive/129304|archive-date=30 July 2014|access-date=27 July 2014|publisher=Italian National Institute of Statistics}}</ref> === مذهب === {{Main|اٽلي ۾ مذهب|اٽلي ۾ ڪيٿولڪ چرچ}} {{See also|اٽلي ۾ ڪيٿيڊرلز جي فهرست}} [[File:PonteSantAngeloRom.jpg|thumb|upright=1.1|[[سينٽ پيٽرز بيسيليڪا]] [[ٽائبر]] کان ڏسڻ ۾؛ پٺيان [[ويٽيڪن ٽڪري]] ۽ ساڄي طرف روم ۾ [[ڪاستل سانت اينجلو]]. بيسيليڪا ۽ ٽڪري ٻئي [[ويٽيڪن سٽي]] جي [[گڏيل قومن جي جنرل اسيمبلي جا مبصر|خودمختيار رياست]] جو حصو آهن، جيڪا [[ڪيٿولڪ چرچ]] جي [[هولي سي]] آهي.]] [[هولي سي]]، يعني [[روم جو ڊائوسيس|روم جو اسقفي اختيار]]، [[ويٽيڪن سٽي]] ۽ عالمي [[ڪيٿولڪ چرچ]] جي حڪومت تي مشتمل آهي. ان کي هڪ [[خودمختياري|خودمختيار]] اداري طور تسليم ڪيو ويو آهي، جنهن جو سربراهه پوپ آهي، جيڪو [[روم جو اسقف]] پڻ آهي، جنهن سان سفارتي لاڳاپا برقرار رکي سگهجن ٿا.<ref>Text taken directly from {{Cite web|title=Country Profile: Vatican City State|url=http://www.fco.gov.uk/en/travel-and-living-abroad/travel-advice-by-country/country-profile/europe/holy-see|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20101231084624/http://www.fco.gov.uk/en/travel-and-living-abroad/travel-advice-by-country/country-profile/europe/holy-see|archive-date=31 December 2010|access-date=5 February 2016}} (viewed on 14 December 2011), on the website of the British Foreign & Commonwealth Office.</ref>{{Efn|هولي سي جي خودمختياري ڪيترن ئي بين الاقوامي معاهدن ۾ صراحت سان تسليم ڪئي وئي آهي ۽ خاص طور 11 فيبروري 1929ع جي [[لاٽران معاهدو]] جي آرٽيڪل 2 ۾ زور ڏنو ويو آهي، جنهن ۾ "اٽلي بين الاقوامي معاملن ۾ هولي سي جي خودمختياري کي، ان جي روايتن ۽ دنيا ڏانهن ان جي مشن جي ضرورتن مطابق، هڪ لازمي وصف طور تسليم ڪري ٿو" ([http://www.aloha.net/~mikesch/treaty.htm Lateran Treaty, English translation]).}} اٽلي تاريخي طور ڪيٿولڪ ازم جي غلبي هيٺ رهيو آهي.<ref name="Dell'orto">{{Cite web|last=Dell'orto|first=Giovanna|date=5 October 2023|title=The Nones: Italy|url=https://projects.apnews.com/features/2023/the-nones/the-nones-italy.html|access-date=6 October 2023|work=[[Associated Press News]]|archive-date=5 October 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20231005133701/https://projects.apnews.com/features/2023/the-nones/the-nones-italy.html|url-status=live}}; {{Cite web|last=Dell'orto|first=Giovanna|date=5 October 2023|title=From cradle to casket, life for Italians changes as Catholic faith loses relevance|url=https://apnews.com/article/italy-nonreligious-catholic-life-changes-fb808ce37daba3ce222e57a51c7d9187|access-date=6 October 2023|work=Associated Press News|archive-date=7 October 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20231007220721/https://apnews.com/article/italy-nonreligious-catholic-life-changes-fb808ce37daba3ce222e57a51c7d9187|url-status=live}}</ref> گهڻا ڪيٿولڪ نالي ماتر آهن؛ [[ايسوسيئيٽيڊ پريس]] [[اٽلي ۾ ڪيٿولڪ چرچ|اطالوي ڪيٿولڪ ازم]] کي "نالي ماتر قبول ڪيل پر گهٽ ئي عمل ڪيل" قرار ڏنو.<ref name="Dell'orto"/> لڳ ڀڳ 2010ع ۾، اٽلي وٽ دنيا جي [[ملڪ موجب ڪيٿولڪ چرچ|پنجين وڏي ڪيٿولڪ آبادي]] ۽ يورپ جي سڀ کان وڏي ڪيٿولڪ آبادي هئي.<ref>{{Cite web|date=13 February 2013|title=The Global Catholic Population|url=https://www.pewforum.org/2013/02/13/the-global-catholic-population|website=Pew Research Center's Religion & Public Life Project|access-date=21 November 2020|archive-date=25 November 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20201125003604/https://www.pewforum.org/2013/02/13/the-global-catholic-population/|url-status=live}}</ref><ref>The Holy See publishes a 'Statistical Yearbook of the Church' every year.</ref> 1985ع کان، ڪيٿولڪ ازم هاڻي [[رياستي مذهب]] ناهي رهيو.<ref>{{Cite news|date=4 June 1985|title=Catholicism No Longer Italy's State Religion|url=http://articles.sun-sentinel.com/1985-06-04/news/8501220260_1_italian-state-new-agreement-church|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20131020143004/http://articles.sun-sentinel.com/1985-06-04/news/8501220260_1_italian-state-new-agreement-church|archive-date=20 October 2013|access-date=7 September 2013|work=[[Sun Sentinel]]}}</ref> In 2011ع ۾، اقليتي عيسائي عقيدن ۾ اندازاً 15 لک آرتھوڊوڪس عيسائي شامل هئا، جڏهن ته [[پروٽيسٽنٽ ازم]] جي پيروڪارن جو انگ وڌي رهيو آهي.<ref>{{Cite book|last=Leustean|first=Lucian N.|title=Eastern Christianity and Politics in the Twenty-First Century|date=2014|publisher=Routledge|isbn=978-0-4156-8490-3|page=723}}</ref> اٽلي صدين کان انهن يهودين کي پناهه ڏيندو رهيو آهي، جن کي ٻين ملڪن، خاص طور تي [[اسپين]]، مان جلاوطن ڪيو ويو هو. بهرحال، [[هولوڪاسٽ]] دوران تقريباً 20 سيڪڙو اطالوي يهودي ماريا ويا هئا.<ref>{{Cite book |last=Dawidowicz, Lucy S. |title=The war against the Jews, 1933–1945 |publisher=Bantam Books |year=1986 |isbn=978-0-5533-4302-1 |location=New York}} p. 403.</ref> ان سان گڏ ٻي عالمي جنگ کان اڳ ۽ پوءِ لڏپلاڻ جي نتيجي ۾ اڄ اٽلي ۾ لڳ ڀڳ 28,000 يهودي رهجي ويا آهن.<ref>{{Cite web|title=The Jewish Community of Italy (Unione delle Comunita Ebraiche Italiane)|url=http://www.eurojewcong.org/communities/italy.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20130313095857/http://www.eurojewcong.org/communities/italy.html|archive-date=13 March 2013|access-date=25 August 2014|publisher=The European Jewish Congress}}</ref> اٽلي ۾ 120,000 هندو<ref>{{Cite web|date=4 November 2019|title=Eurispes, risultati del primo Rapporto di ricerca su "L'Induismo in Italia"|url=https://eurispes.eu/news/eurispes-risultati-del-primo-rapporto-di-ricerca-su-linduismo-in-italia|access-date=31 December 2021|language=it|archive-date=31 December 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20211231223926/https://eurispes.eu/news/eurispes-risultati-del-primo-rapporto-di-ricerca-su-linduismo-in-italia/|url-status=live}}</ref> ۽ 70,000 سک پڻ رهن ٿا.<ref>{{Cite web|date=15 November 2004|title=NRI Sikhs in Italy|url=http://www.nriinternet.com/EUROPE/ITALY/2004/111604Gurdwara.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110207031755/http://nriinternet.com/EUROPE/ITALY/2004/111604Gurdwara.htm|archive-date=7 February 2011|access-date=30 October 2010|publisher=Nriinternet.com}}</ref> رياست هڪ نظام تحت، جيڪو [[اٺ في هزار]] (''Otto per mille'') جي نالي سان سڃاتو وڃي ٿو، تسليم ٿيل مذهبي برادرين کي آمدني ٽيڪس مان حصو منتقل ڪري ٿي. عيسائي، يهودي، ٻڌ ۽ هندو برادرين کي عطيا ڏيڻ جي اجازت آهي؛ بهرحال، اسلام هن نظام کان ٻاهر آهي، ڇاڪاڻ⁠تہ ڪنهن به مسلم برادري حڪومت سان باضابطه معاهدو نه ڪيو آهي.<ref>{{Cite web|date=7 April 2003|title=Italy: Islam denied income tax revenue – Adnkronos Religion|url=http://www.adnkronos.com/AKI/English/Religion/?id=3.1.880028077|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130620070907/http://www.adnkronos.com/AKI/English/Religion/?id=3.1.880028077|archive-date=20 June 2013|access-date=2 June 2013|publisher=Adnkronos.com}}</ref> جيڪي ٽيڪس ڏيندڙ ڪنهن مذهب جي مالي مدد نٿا ڪرڻ چاهين، تن جو حصو فلاحي نظام ۾ شامل ڪيو ويندو آهي.<ref>[http://documenti.camera.it/Leg16/dossier/Testi/BI0350.htm#_Toc278992388 Camera dei deputati Dossier BI0350] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130927211619/http://documenti.camera.it/Leg16/dossier/Testi/BI0350.htm|date=27 September 2013}}. Documenti.camera.it (10 March 1998). Retrieved 12 July 2013.</ref> === تعليم === {{Main|اٽلي ۾ تعليم}} [[File:Archiginnasio ora blu Bologna.jpg|thumb|[[بولونيا يونيورسٽي]]، جيڪا 1088ع ۾ قائم ٿي، دنيا جي [[مسلسل هلندڙ قديم ترين يونيورسٽين جي فهرست|مسلسل هلندڙ قديم ترين يونيورسٽي]] آهي.]] تعليم ڇهن کان سورهن سالن جي عمر تائين لازمي ۽ مفت آهي،<ref>{{Cite web|title=Law 27 December 2007, n.296 |url=http://www.camera.it/parlam/leggi/06296l.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20121206012402/http://www.camera.it/parlam/leggi/06296l.htm|archive-date=6 December 2012|access-date=30 September 2012|publisher=Italian Parliament}}</ref> ۽ اها پنجن مرحلن تي مشتمل آهي: ڪنڊرگارٽن، پرائمري اسڪول، هيٺيون ثانوي اسڪول، مٿيون ثانوي اسڪول ۽ يونيورسٽي.<ref>{{Cite web|title=Human Development Reports|url=http://hdr.undp.org/en/media/HDR_20072008_EN_Complete.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110429033726/http://hdr.undp.org/en/media/HDR_20072008_EN_Complete.pdf|archive-date=29 April 2011|access-date=18 January 2014|publisher=Hdr.undp.org}}</ref> پرائمري اسڪول اٺ سال هلندو آهي. شاگردن کي اطالوي ٻولي، انگريزي، رياضي، قدرتي سائنسون، تاريخ، جاگرافي، سماجي اڀياس، جسماني تعليم ۽ بصري ۽ موسيقي فنون ۾ بنيادي تعليم ڏني ويندي آهي. ثانوي تعليم پنج سال جاري رهندي آهي ۽ ان ۾ ٽن روايتي قسمن جا اسڪول شامل آهن، جيڪي مختلف علمي سطحن تي ڌيان ڏين ٿا: ''[[اٽلي ۾ ثانوي تعليم#ليچيو|ليچيو]]'' شاگردن کي ڪلاسيڪي يا سائنسي نصاب سان يونيورسٽي تعليم لاءِ تيار ڪري ٿو، جڏهن ته ''[[اِسٽيٽوٽو ٽيڪنيڪو]]'' ۽ ''[[اِسٽيٽوٽو پروفيشونالي]]'' شاگردن کي پيشيوراڻين شعبن لاءِ تيار ڪن ٿا. 2018ع ۾، ثانوي تعليم جو جائزو وٺندي ان کي [[او اي سي ڊي]] ملڪن جي اوسط کان هيٺ قرار ڏنو ويو.<ref name="oecd.org">{{Cite web|title=PISA 2018 results|url=https://www.oecd.org/pisa/publications/pisa-2018-results.htm|access-date=6 April 2021|website=oecd.org|archive-date=3 December 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20191203141933/https://www.oecd.org/pisa/publications/pisa-2018-results.htm|url-status=live}}</ref> اٽلي پڙهائي ۽ سائنس ۾ او اي سي ڊي جي اوسط کان هيٺ ۽ رياضي ۾ اوسط جي ويجهو رهيو.<ref name="oecd.org"></ref> اتر ۽ ڏکڻ جي اسڪولن جي ڪارڪردگيءَ ۾ نمايان فرق موجود آهي؛ اتر جا اسڪول تقريباً اوسط جي برابر نتيجا ڏين ٿا، جڏهن ته ڏکڻ جا نتيجا گهڻو ڪمزور رهيا آهن.<ref>{{Cite web|title=The literacy divide: territorial differences in the Italian education system|url=http://new.sis-statistica.org/wp-content/uploads/2013/10/CO09-The-literacy-divide-territorial-differences-in-the-Italian.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20151117015624/http://new.sis-statistica.org/wp-content/uploads/2013/10/CO09-The-literacy-divide-territorial-differences-in-the-Italian.pdf|archive-date=17 November 2015|access-date=16 November 2015|publisher=Parthenope University of Naples}}</ref> اعليٰ تعليم [[اٽلي جي يونيورسٽين جي فهرست|سرڪاري يونيورسٽين]]، خانگي يونيورسٽين ۽ معزز ۽ چونڊيل [[اٽلي جا اعليٰ گريجوئيٽ اسڪول|اعليٰ گريجوئيٽ اسڪولن]] جي وچ ۾ ورهايل آهي، جهڙوڪ [[اسڪولا نورمالي سپيريئوري دي پيزا]]. 2019ع ۾ 33 اطالوي يونيورسٽيون دنيا جي مٿين 500 يونيورسٽين ۾ شامل هيون.<ref>{{Cite web|year=2019|title=Number of top-ranked universities by country in Europe|url=https://jakubmarian.com/number-of-top-ranked-universities-by-country-in-europe|publisher=jakubmarian.com|access-date=18 May 2019|archive-date=18 May 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20190518113438/https://jakubmarian.com/number-of-top-ranked-universities-by-country-in-europe/|url-status=live}}</ref> [[بولونيا يونيورسٽي]]، جيڪا 1088ع ۾ قائم ٿي، اڃا تائين هلندڙ [[قديم ترين يونيورسٽي]] آهي<ref>Nuria Sanz, Sjur Bergan: "The heritage of European universities", 2nd edition, Higher Education Series No. 7, Council of Europe, 2006. ISBN 978-92-871-6121-5. p. 136.</ref> ۽ يورپ جي اهم علمي ادارن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite news|date=3 July 2017|title=Censis, la classifica delle università: Bologna ancora prima|url=http://bologna.repubblica.it/cronaca/2017/07/03/news/censis_la_classifica_delle_universita_bologna_ancora_prima-169846308|work=La Repubblica|access-date=10 September 2018|archive-date=10 September 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20180910204704/https://bologna.repubblica.it/cronaca/2017/07/03/news/censis_la_classifica_delle_universita_bologna_ancora_prima-169846308/|url-status=live}}</ref> [[بوڪوني يونيورسٽي]]، [[يونيورسيتا ڪاتوليڪا دل ساڪرو ڪوئوري]]، [[لوئيس يونيورسٽي]]، [[پولي ٽيڪنيڪ يونيورسٽي آف ٽورين]]، [[پولي ٽيڪنيڪ يونيورسٽي آف ميلان]]، [[ساپئينزا يونيورسٽي آف روم]] ۽ [[يونيورسٽي آف ميلان]] پڻ بهترين يونيورسٽين ۾ شمار ٿين ٿيون.<ref>{{Cite web|year=2015|title=Academic Ranking of World Universities 2015 |url=http://www.shanghairanking.com/ARWU2015.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20151030134046/http://www.shanghairanking.com/ARWU2015.html|archive-date=30 October 2015|access-date=29 October 2015|publisher=Shanghai Ranking Consultancy}}</ref> === صحت === {{Main|اٽلي ۾ صحت}} {{See also|اٽلي ۾ صحت جي سار سنڀال}} [[File:Oil-1383546 1920.jpg|thumb|right|[[زيتون جو تيل]] ۽ ڀاڄيون بحيرۂ روم واري خوراڪ جو مرڪزي حصو آهن.<ref>{{Cite journal|last1=Duarte, A.|last2=Fernandes, J.|last3=Bernardes, J.|last4=Miguel, G.|year=2016|title=Citrus as a Component of the Mediterranean Diet|url=https://www.researchgate.net/publication/311911612|journal=Journal of Spatial and Organizational Dynamics|volume=4|pages=289–304|access-date=26 January 2021|archive-date=1 October 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20181001220519/https://www.researchgate.net/publication/311911612|url-status=live}}</ref>]] اٽلي ۾ 2015ع دوران مردن جي متوقع عمر 80.5 سال ۽ عورتن جي 84.8 سال هئي، جنهن سبب ملڪ دنيا ۾ [[متوقع عمر موجب ملڪن جي فهرست|پنجين نمبر]] تي رهيو.<ref>{{Cite web|year=2016|title=World Health Statistics 2016: Monitoring health for the SDGs Annex B: tables of health statistics by country, WHO region and globally |url=https://www.who.int/gho/publications/world_health_statistics/2016/Annex_B/en|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20160623023234/http://www.who.int/gho/publications/world_health_statistics/2016/Annex_B/en|archive-date=23 June 2016|access-date=27 June 2016|publisher=World Health Organization}}</ref> ٻين اولهندي ملڪن جي ڀيٽ ۾، اٽلي ۾ بالغن ۾ موٽاپي جي شرح گهٽ آهي، جيڪا 10 سيڪڙو کان گهٽ آهي<ref>{{Cite web|title=Global Prevalence of Adult Obesity|url=http://www.iotf.org/database/documents/GlobalPrevalenceofAdultObesity16thDecember08.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20090327044232/http://www.iotf.org/database/documents/GlobalPrevalenceofAdultObesity16thDecember08.pdf|archive-date=27 March 2009|access-date=29 January 2008|publisher=[[انٽرنيشنل اوبيسٽي ٽاسڪ فورس]]}}</ref>، ڇاڪاڻ⁠تہ [[بحيرۂ روم واري غذا]] جا صحت وارا فائدا تمام اهم آهن.<ref>{{Cite journal|last1=Dinu|first1=M|last2=Pagliai|first2=G|last3=Casini|first3=A|author-link3=اينجلا ڪاسيني|last4=Sofi|first4=F|date=10 May 2017|title=Mediterranean diet and multiple health outcomes: an umbrella review of meta-analyses of observational studies and randomised trials.|journal=European Journal of Clinical Nutrition|volume=72|issue=1|pages=30–43|doi=10.1038/ejcn.2017.58|pmid=28488692|s2cid=7702206|hdl-access=free|hdl=2158/1081996}}</ref> 2013ع ۾، اٽلي جي ترغيب تي [[يونيسڪو]]، بحيرۂ روم واري غذا کي اٽلي، [[مراڪش]]، [[اسپين]]، [[پرتگال]]، [[يونان]]، [[قبرص]] ۽ [[ڪروئيشيا]] جي [[انسانيت جي غير مادي ثقافتي ورثي جي نمائنده فهرست]] ۾ شامل ڪيو.<ref>{{Cite web|title=UNESCO Culture Sector, Eighth Session of the Intergovernmental Committee (8.COM) – from 2 to 7 December 2013 |url=http://www.unesco.org/culture/ich/index.php?lg=en&pg=00473|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131220125948/http://www.unesco.org/culture/ich/index.php?lg=en&pg=00473|archive-date=20 December 2013|access-date=3 April 2014}}; {{Cite web|url=http://www.unesco.org/culture/ich/index.php?lg=en&pg=00011&RL=00884|access-date=3 April 2014|title=UNESCO – Culture – Intangible Heritage – Lists & Register – Inscribed Elements – Mediterranean Diet| url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140415064011/http://www.unesco.org/culture/ich/index.php?lg=en&pg=00011&RL=00884|archive-date=15 April 2014}}</ref> روزانو سگريٽ پيئندڙن جو تناسب 2012ع ۾ 22 سيڪڙو هو، جيڪو 2000ع جي 24 سيڪڙو کان گهٽ هو، پر [[او اي سي ڊي]] جي اوسط کان مٿي هو.<ref>{{Cite web|year=2014|title=OECD Health Statistics 2014 How Does Italy Compare? |url=http://www.oecd.org/els/health-systems/Briefing-Note-ITALY-2014.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20150924133234/http://www.oecd.org/els/health-systems/Briefing-Note-ITALY-2014.pdf|archive-date=24 September 2015|publisher=OECD}}</ref> 2005ع کان وٺي، عوامي هنڌن تي سگريٽ نوشي کي "خاص طور تي هوادار ڪمرن" تائين محدود ڪيو ويو آهي.<ref>{{Cite news|title=Smoking Ban Begins in Italy {{!}} Europe {{!}} DW.COM {{!}} 10 January 2005|url=http://www.dw.com/en/smoking-ban-begins-in-italy/a-1453590|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150621143640/http://www.dw.com/en/smoking-ban-begins-in-italy/a-1453590|archive-date=21 June 2015|access-date=1 August 2010|publisher=[[ڊيوئچے ويلے]]}}</ref> 1978ع کان وٺي، رياست هڪ آفاقي عوامي صحت جو نظام هلائي رهي آهي.<ref>{{Cite web|title=Italy – Health|url=http://dev.prenhall.com/divisions/hss/worldreference/IT/health.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20090701064229/http://dev.prenhall.com/divisions/hss/worldreference/IT/health.html|archive-date=1 July 2009|access-date=2 August 2010|publisher=Dev.prenhall.com}}</ref> بهرحال، صحت جون خدمتون سڀني شهرين ۽ رهواسين کي هڪ گڏيل سرڪاري-خانگي نظام وسيلي مهيا ڪيون وڃن ٿيون. ان جو سرڪاري حصو [[سيرويتسيو سانيتاريو ناتسيونالي]] آهي، جيڪو صحت واري وزارت جي ماتحت منظم آهي ۽ علائقائي اختيارن جي حوالي ٿيل بنيادن تي هلائجي ٿو. 2020ع ۾ صحت تي خرچ [[مجموعي گهريلو پيداوار]] جو 10 سيڪڙو هو. اٽلي جو صحت وارو نظام لڳاتار دنيا جي بهترين نظامن ۾ شمار ٿيندو رهيو آهي؛<ref>{{Cite web|title=The World Health Organization's ranking of the world's health systems|url=http://www.photius.com/rankings/healthranks.html|access-date=7 September 2015|publisher=Photius.com|archive-date=5 January 2010|archive-url=https://web.archive.org/web/20100105190014/http://www.photius.com/rankings/healthranks.html|url-status=live}}; {{Cite news|date=20 March 2017|title=Italy's Struggling Economy Has World's Healthiest People|publisher=Bloomberg News|url=https://www.bloomberg.com/news/articles/2017-03-20/italy-s-struggling-economy-has-world-s-healthiest-people|access-date=9 December 2020|archive-date=6 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221006112037/https://www.bloomberg.com/news/articles/2017-03-20/italy-s-struggling-economy-has-world-s-healthiest-people|url-status=live}}</ref> [[عالمي صحت تنظيم]] (WHO) جي 2000ع سان لاڳاپيل تحقيق موجب، خرچن جي ڪارڪردگي ۽ شهرين کي عوامي علاج تائين رسائي جي لحاظ کان، فرانس کان پوءِ اٽلي وٽ دنيا جو ٻيون بهترين صحت وارو نظام هو.<ref>{{Cite journal |last1=Maio |first1=Vittorio |last2=Manzoli |first2=L |date=2002 |title=The Italian health care system: W.H.O. Ranking versus public perception. |url=https://www.researchgate.net/publication/285698246 |journal=P and T |volume=27 |pages=301–308}}</ref> == ثقافت == {{Main|اٽلي جي ثقافت}} اٽلي [[اولهندي تهذيب]] جي بنيادي جنم ڀومن مان هڪ ۽ هڪ [[ثقافتي سپر پاور]] آهي.<ref>Among others, Italy has been described as a "cultural superpower" by [https://www.washingtonpost.com/entertainment/coming-to-the-us-the-year-of-italian-culture-2013/2012/10/15/29f404a8-1703-11e2-9855-71f2b202721b_story.html ''دي واشنگٽن پوسٽ'']، آمريڪي صدر [[بارڪ اوباما]]، ۽ اڳوڻي پرڏيهي معاملن واري وزير [[جوليو تيرتسي دي سانت آگاتا]]. {{Cite web |url=http://www.arabnews.com/italy-cultural-superpower |title=Italy, a cultural superpower |date=2 June 2012 |access-date=25 January 2021 |archive-date=26 December 2014 |archive-url=https://web.archive.org/web/20141226231012/http://www.arabnews.com/italy-cultural-superpower |url-status=bot: unknown }}.</ref> ان جي ثقافت کي ڪيترين ئي علائقائي رسمن، مقامي طاقت جي مرڪزن ۽ سرپرستيءَ جي مرڪزن شڪل ڏني آهي.<ref>{{Cite book|last=Killinger|first=Charles|url=https://archive.org/details/culturecustomsof00char/page/3|title=Culture and customs of Italy|publisher=Greenwood Press|year=2005|isbn=978-0-3133-2489-5|edition=1. publ.|location=Westport, Conn.|page=[https://archive.org/details/culturecustomsof00char/page/3 3]}}</ref> ملڪ يورپ جي [[يورپ جي ثقافت|ثقافتي]] ۽ [[يورپ جي تاريخ|تاريخي]] ورثي ۾ اهم حصو وڌو آهي.<ref>{{Cite book|last=Cole|first=Alison|title=Virtue and magnificence: art of the Italian Renaissance courts|publisher=H.N. Abrams|year=1995|isbn=978-0-8109-2733-9|location=New York}}</ref> === معمارِي === {{Main|اطالوي معمارِي}} [[File:Reggia di Caserta - panoramio - Carlo Pelagalli (2).jpg|thumb|right|[[ڪاسيرتا جو شاهي محل]] دنيا ۾ سڀ کان وڏي اڳوڻي شاهي رهائشگاهه آهي.<ref>{{Cite web |last=Chronopoulou |first=Angeliki |date=23 January 2024 |title=Reggia Di Caserta Historical Overview |url=https://www.academia.edu/44592878 |access-date=23 January 2024 |website=Academia |language=English}}</ref><ref>{{Cite book|url=https://books.google.com/books?id=qTdlAQAAQBAJ|title=Dictionnaire amoureux de Versailles|first=Franck|last=FERRAND|date=24 October 2013|publisher=Place des éditeurs|isbn=9782259222679 |via=Google Books}}</ref>]] اٽلي پنهنجي معمارِي ڪاميابين لاءِ مشهور آهي،<ref>[http://www.justitaly.org/italy/italy-architecture.asp Architecture in Italy] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20120115053940/http://www.justitaly.org/italy/italy-architecture.asp|date=15 January 2012}}, ItalyTravel.com</ref> جهڙوڪ قديم روم طرفان محرابن، گنبذن ۽ ساڳين اڏاوتن جي تعمير، چوڏهين صديءَ جي آخر کان سورهين صديءَ تائين [[نشاۃ ثانيه واري معمارِي|نشاۃ ثانيه واري معمارِي تحريڪ]] جو بنياد، ۽ [[پيلاڊيئن ازم]] جو گهر هجڻ؛ اهو اهڙو انداز هو جنهن [[نوڪلاسيڪي معمارِي]] جهڙين تحريڪن کي متاثر ڪيو ۽ سڄي دنيا ۾ ملڪاڻن گهرن جي ڊزائنن تي اثر وڌو، خاص ڪري برطانيا ۽ آمريڪا ۾ سترهين صديءَ جي آخر کان ويهين صديءَ جي شروعات تائين. ڊزائنن جي هڪ مڃيل سلسلي جي شروعات سڀ کان پهرين يونانين ۽ اِيٽرسڪن ماڻهن ڪئي، جيڪو اڳتي وڌي ڪلاسيڪي رومي انداز تائين پهتو،<ref>Sear, Frank. [https://books.google.com/books?id=Rkdt_p6uvw0C&pg=PA10 ''Roman architecture.''] Cornell University Press, 1983. p. 10. Web. 23 September 2011.</ref> پوءِ نشاۃ ثانيه دوران ڪلاسيڪي رومي دور جي ٻيهر بحالي ٿي، ۽ اهو باروڪ دور تائين ارتقا ڪندو رهيو. باسيليڪا جو عيسائي تصور، جيڪو وچئين دور ۾ غالب معمارِي انداز بڻجي ويو، روم ۾ ايجاد ٿيو هو.<ref>[http://www.justitaly.org/italy/architecture/christian-byzanthine.asp Italy Architecture: Early Christian and Byzanthine] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130328131150/http://www.justitaly.org/italy/architecture/christian-byzanthine.asp|date=28 March 2013}}, ItalyTravel.com</ref> [[رومانسڪ معمارِي]]، جيڪا تقريباً 800ع کان 1100ع تائين عروج تي رهي، اطالوي معمارِي جي سڀ کان وڌيڪ زرخيز ۽ تخليقي دورن مان هڪ هئي، جڏهن [[پيزا جو جهڪيل مينار]] ۽ ميلان ۾ [[سينٽ امبروجيو جي باسيليڪا]] جهڙا شاهڪار تعمير ٿيا. اها رومي محرابن، رنگين شيشي وارن دريچن ۽ وڪڙيل ٿنڀن جي استعمال لاءِ مشهور هئي. اطالوي رومانسڪ معمارِي جي بنيادي جدت [[والٽ (معمارِي)|والٽ]] هئي، جيڪا ان کان اڳ اولهندي معمارِي ۾ ڪڏهن به نه ڏٺي وئي هئي.<ref>[http://www.justitaly.org/italy/architecture/romanesque.asp Italy Architecture: Romanesque] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130328120342/http://www.justitaly.org/italy/architecture/romanesque.asp|date=28 March 2013}}, ItalyTravel.com</ref> اطالوي معمارِي [[نشاۃ ثانيه]] دوران نمايان طور ارتقا ڪئي. [[فليپو برونيلليسڪي]] [[فلورينس گرجاگھر|فلورينس جي گرجاگھر]] لاءِ پنهنجي گنبذ وسيلي معمارِي ڊزائن ۾ حصو وڌو، جيڪو انجنيئرنگ جو اهڙو ڪارنامو هو، جيڪو قديم زماني کان پوءِ نه ڏٺو ويو هو.<ref>{{Cite book|last1=Campbell|first1=Stephen J|title=Italian Renaissance Art|last2=Cole|first2=Michael Wayne|publisher=Thames & Hudson Inc|year=2012|location=New York|pages=95–97}}</ref> اطالوي نشاۃ ثانيه واري معمارِي جي مشهور ڪاميابي [[سينٽ پيٽر جي باسيليڪا]] هئي، جنهن کي [[دوناٽو برامانتي]] سورهين صديءَ جي شروعات ۾ ڊزائن ڪيو. [[اندريا پيلاڊيو]] پنهنجي ڊزائن ڪيل ولاز ۽ محلن وسيلي سڄي اولهندي يورپ جي معمارن تي اثر وڌو.<ref>{{Cite web|title=City of Vicenza and the Palladian Villas of the Veneto|url=https://whc.unesco.org/en/list/712|website=UNESCO World Heritage Centre}}</ref> [[باروڪ معمارِي|باروڪ دور]] شاندار اطالوي معمار پيدا ڪيا. پوئين باروڪ ۽ [[روڪوڪو]] معمارِي جو سڀ کان اصلي ڪم [[ستوپينيجي جو شڪار محل]] آهي.<ref>R. De Fusco, ''A thousand years of architecture in Europe'', pg. 443.</ref> 1752ع ۾، [[لوئيجي وانويتيلي]] [[ڪاسيرتا جو شاهي محل]] تعمير ڪرڻ شروع ڪيو.<ref>{{Cite book|last=Hersey|first=George|title=Architecture and Geometry in the Age of the Baroque|publisher=University of Chicago Press|year=2001|isbn=0-2263-2784-1|location=Chicago|page=119}}</ref> ارڙهين صديءَ جي آخر ۽ اڻويهين صديءَ جي شروعات ۾، اٽلي [[نوڪلاسيڪي معمارِي|نوڪلاسيڪي معمارِي تحريڪ]] کان متاثر ٿيو. ولاز، محل، باغ، اندروني سجاوٽ ۽ فن ٻيهر قديم رومي ۽ يوناني موضوعن تي ٻڌل ٿيڻ لڳا.<ref>[http://www.justitaly.org/italy/architecture/neoclassicism.asp Italy Architecture: Neoclassicism] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130328084932/http://www.justitaly.org/italy/architecture/neoclassicism.asp|date=28 March 2013}}, ItalyTravel.com</ref> [[اطالوي فاشزم|فاشسٽ دور]] دوران، نام نهاد "[[نويچينتو تحريڪ]]" عروج تي آئي، جيڪا سامراجي روم جي ٻيهر دريافت تي ٻڌل هئي. [[مارچيلو پياچينتيني]]، جيڪو شهرن جي شهري تبديليءَ جو ذميوار هو، سادي بڻايل نوڪلاسيڪيت جو هڪ روپ جوڙيو.<ref>{{Cite news|title=Renzo Piano|url=https://www.nytimes.com/topic/person/renzo-piano|access-date=20 August 2017|work=The New York Times}}</ref> === بصري فن === {{Main|اطالوي فن}} [[File:Leonardo da Vinci (1452-1519) - The Last Supper (1495-1498).jpg|thumb|''[[آخري دعوت (ليونارڊو دا ونچي)|آخري دعوت]]'' (1494–1499)، [[ليونارڊو دا ونچي]]، [[سانتا ماريا ديللي گراتسي، ميلان|سانتا ماريا ديللي گراتسي جو گرجاگھر]]، ميلان]] اطالوي بصري فنن جي تاريخ [[اولهندي مصوري]] لاءِ اهم آهي. [[رومي فن]] يونان کان متاثر هو ۽ ان کي قديم يوناني مصوريءَ جو وارث سمجهي سگهجي ٿو. رومي مصوريءَ مان رڳو ديواري مصوريون باقي بچيون آهن.<ref>{{Cite web|title=Roman Painting|url=http://www.art-and-archaeology.com/roman/painting.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130726163006/http://art-and-archaeology.com/roman/painting.html|archive-date=26 July 2013|publisher=art-and-archaeology.com}}</ref> انهن ۾ [[ٽرومپ لوئيل]]، ڪاذب منظرڪشي ۽ خالص منظرنگاريءَ جا سڀ کان پهريان مثال شامل ٿي سگهن ٿا.<ref>{{Cite web|title=Roman Wall Painting|url=http://www.accd.edu/sac/vat/arthistory/arts1303/Rome4.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20070319123717/http://www.accd.edu/sac/vat/arthistory/arts1303/Rome4.htm|archive-date=19 March 2007|publisher=accd.edu}}</ref> اطالوي نشاۃ ثانيه کي مصوريءَ جو [[سونهري دور (استعارو)|سونهري دور]] سمجهيو وڃي ٿو، جيڪو پندرهين صديءَ کان سورهين صديءَ جي آخر تائين پکڙيل هو ۽ اٽلي کان ٻاهر به وڏو اثر رکندڙ هو. [[مساچچو]]، [[فليپو لپي]]، [[تنتوريتو]]، [[ساندرو بوتيچيللي]]، [[ليونارڊو دا ونچي]]، [[مائيڪل اينجلو]]، [[رافائيل]] ۽ [[تيتسيان]] جهڙن فنڪارن [[منظرڪشي (گرافڪ)|منظرڪشي]] جي استعمال ذريعي مصوريءَ کي وڌيڪ بلند سطح تي پهچايو. مائيڪل اينجلو مجسما ساز طور پڻ سرگرم هو؛ سندس ڪمن ۾ ''[[ڊيوڊ (مائيڪل اينجلو)|ڊيوڊ]]''، ''[[پيتا (مائيڪل اينجلو)|پيتا]]'' ۽ ''[[موسى (مائيڪل اينجلو)|موسى]]'' جهڙا شاهڪار شامل آهن. پندرهين ۽ سورهين صديءَ ۾، [[اعليٰ نشاۃ ثانيه]] هڪ اندازي فن کي جنم ڏنو، جنهن کي [[مينرزم]] چيو وڃي ٿو. سورهين صديءَ جي شروعات واري فن کي نمايان ڪندڙ متوازن ترتيبن ۽ منظرڪشيءَ ڏانهن عقلي طريقيڪار جي جاءِ تي، مينرسٽ فنڪارن بي ثباتي، بناوٽ ۽ شڪ کي اختيار ڪيو. [[پيئرو ديللا فرانچيسڪا]] جا بي چين نه ٿيندڙ چهرا ۽ اشارا ۽ رافائيل جون پرسڪون مريمون، [[پونتورمو]] جي پريشان اظهار ۽ [[ايل گريڪو]] جي جذباتي شدت سان بدلجي ويون. [[File:Sandro Botticelli - La nascita di Venere - Google Art Project - edited.jpg|thumb|''[[وينس جو جنم]]'' (1484–1486)، [[ساندرو بوتيچيللي]]، [[اُففيتسي گيلري]]، فلورينس]] سترهين صديءَ ۾، [[اطالوي باروڪ]] جي عظيم ترين مصورن ۾ [[ڪاراواجو]]، [[آرتيميسيا جينتيليسڪي]]، [[ڪارلو ساراسيني]] ۽ [[بارتولوميو مانفريدي]] شامل آهن. ارڙهين صديءَ ۾، [[اطالوي روڪوڪو فن|اطالوي روڪوڪو]] بنيادي طور [[ارڙهين صديءَ جو فرانسيسي فن|فرانسيسي]] [[روڪوڪو]] کان متاثر هو. اطالوي نوڪلاسيڪي مجسما سازي، [[انتونيو ڪانووا]] جي عريان مجسمن سان گڏ، تحريڪ جي مثالي رخ تي مرڪوز رهي. اڻويهين صديءَ ۾، رومانوي مصورن ۾ [[فرانچيسڪو هايز]] ۽ [[فرانچيسڪو پوديستي]] شامل هئا. [[امپريشنزم]] فرانس کان اٽلي ۾ ''[[ماڪيايولي]]'' وسيلي آيو، ۽ [[حقيقت نگاري (فنون)|حقيقت نگاري]] [[جوآڪينو توما]] ۽ [[جيوسيپي پيلليتسا دا وولپيدو]] وسيلي آئي. ويهين صديءَ ۾، [[مستقبل نگاري]] سان گڏ، اٽلي مصوري ۽ مجسما سازيءَ جي ارتقا ۾ ٻيهر هڪ بنيادي ملڪ طور اڀريو. مستقبل نگاريءَ کان پوءِ [[جورجو دي ڪيريڪو]] جون مابعدالطبيعي مصوريون آيون، جن [[سررئيلسٽن]] تي اثر وڌو.<ref>Gale, Matthew. "Pittura Metafisica". ''Grove Art Online. Oxford Art Online''. Oxford University Press. Web.</ref> === ادب === {{Main|اطالوي ادب}} رسمي لاطيني ادب 240 ق.م. ۾ شروع ٿيو، جڏهن روم ۾ پهريون اسٽيج ڊرامو پيش ڪيو ويو.<ref>Duckworth, George Eckel. [https://books.google.com/books?id=BuLEo5U9sb0C&pg=PA3 ''The nature of Roman comedy: a study in popular entertainment.''] University of Oklahoma Press, 1994. p. 3. Web. 15 October 2011.</ref> لاطيني ادب انتهائي اثرائتو هو ۽ اڄ به آهي، جنهن ۾ ڪيترائي ليکڪ، شاعر، فلسفي ۽ مؤرخ شامل آهن، جهڙوڪ [[پليني دي ايلڊر]]، [[پليني دي ينگر]]، [[ورجل]]، [[هوريس]]، [[پروپرشيس]]، [[اووڊ]] ۽ [[ليوي]]. رومي پنهنجي زباني روايت، شاعري، ڊرامي ۽ قطعات لاءِ مشهور هئا.<ref>{{Cite book|url={{Google books|LHA_SydyKOYC|page=PA39|keywords=|text=|plainurl=yes}}|title=Poetry and Drama: Literary Terms and Concepts.|date=2011|publisher=The Rosen Publishing Group|isbn=978-1-6153-0490-5|access-date=18 October 2011}}</ref> تيرهين صديءَ جي شروعات ۾، [[فرانسس آف اسيسي]] پهريون اطالوي شاعر هو، پنهنجي مذهبي گيت ''[[سج جو گيت]]'' سان.<ref>{{Cite book|url={{Google books|3uq0bObScHMC|keywords=|text=|plainurl=yes}}|title=The Cambridge History of Italian Literature|publisher=Cambridge University Press|year=1999|isbn=978-0-5216-6622-0|editor-last=Brand|editor-first=Peter|chapter=2 – Poetry. Francis of Assisi (pp. 5ff.)|access-date=31 December 2015|editor-last2=Pertile|editor-first2=Lino|editor-link2=لينو پيرتيلي|chapter-url={{Google books|3uq0bObScHMC|page=PA5|keywords=|text=|plainurl=yes}}|archive-url=https://web.archive.org/web/20160610172548/https://books.google.com/books?id=3uq0bObScHMC&printsec=frontcover|archive-date=10 June 2016|url-status=live}}</ref> [[File:Dante03.jpg|thumb|upright=.8|[[دانتي اليگهيئري]]، جنهن جي ڪمن جديد اطالوي ٻوليءَ جي بنياد وجهڻ ۾ مدد ڪئي، [[وچئين دور]] جي عظيم ترين شاعرن مان هڪ سمجهيو وڃي ٿو. سندس رزمي نظم ''[[ڊيوائن ڪاميڊي]]'' [[عالمي ادب]] جي بهترين ڪمن ۾ شمار ٿئي ٿو.]] تيرهين صديءَ ۾، سسلي ۾ [[شهنشاهه فريڊرڪ ٻيون]] جي درٻار ۾، پرووانسال صورتن ۽ موضوعن تي ٻڌل غنائي شاعري مقامي عام ٻوليءَ جي هڪ نفيس صورت ۾ لکي وئي. انهن شاعرن مان هڪ [[جياڪومو دا لينتيني]] هو، جيڪو [[سونٽ]] جي صورت جو موجد هو؛ سڀ کان مشهور ابتدائي سونٽ نگار [[پيٽرارڪ]] هو.<ref>Ernest Hatch Wilkins, ''The invention of the sonnet, and other studies in Italian literature'' (Rome: Edizioni di Storia e letteratura, 1959), 11–39</ref> [[گويڊو گوئينيتسيلي]] ''[[دولچي ستل نووو]]'' جو باني آهي، جيڪا اهڙي شعري مکتب هئي جنهن محبت جي شاعريءَ ۾ فلسفيانه پاسو شامل ڪيو. محبت جي هن نئين سمجهه، جيڪا نرم انداز ۾ ظاهر ڪئي وئي، فلورينس جي شاعر [[دانتي اليگهيئري]] کي متاثر ڪيو، جنهن جديد اطالوي ٻوليءَ جو بنياد وڌو. دانتي جو ڪم، ''[[ڊيوائن ڪاميڊي]]''، ادب جي بهترين ڪمن مان آهي.<ref name="Bloom">{{Cite book|last=Bloom|first=Harold|author-link=هيرلڊ بلوم|url=https://archive.org/details/westerncanonbook00bloorich|title=The Western Canon|publisher=Harcourt Brace|year=1994|isbn=978-0-1519-5747-7|url-access=registration}} See also [[اولهندي ڪينن]] for other "canons" that include the ''Divine Comedy''.</ref> پيٽرارڪ ۽ [[جيوواني بوڪاچچو]] قديم دور جي ڪمن کي ڳوليو ۽ انهن جي پيروي ڪئي ۽ پنهنجي فني شخصيتن کي سنواريو. پيٽرارڪ پنهنجي نظمن جي مجموعي ''[[اِل ڪانتسونيري]]'' وسيلي شهرت ماڻي. بوڪاچچو جو ''[[دي ڊيڪاميرون]]'' پڻ برابر اثرائتو هو، جيڪو ننڍين ڪهاڻين جو تمام مشهور مجموعو آهي.<ref>{{Cite encyclopedia|title=Giovanni Boccaccio: The Decameron.|encyclopedia=[[انسائيڪلوپيڊيا برٽانيڪا]]|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/70836/Giovanni-Boccaccio/755/The-Decameron|access-date=18 December 2013|archive-url=https://web.archive.org/web/20131219020413/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/70836/Giovanni-Boccaccio/755/The-Decameron|archive-date=19 December 2013|url-status=live}}</ref> نشاۃ ثانيه جي ليکڪن جي ڪمن ۾ [[نيڪولو ميڪياويلي]] جو ''[[دي پرنس]]'' شامل آهي، جيڪو سياسي سائنس تي هڪ مضمون آهي، جنهن ۾ "اثرائتي حقيقت" کي ڪنهن به مجرد مثالي تصور کان وڌيڪ اهم سمجهيو ويو آهي. [[جيوواني فرانچيسڪو سترپارولا]] ۽ [[جيمباتيستا باسيلي]]، جن بالترتيب ''[[سترپارولا جون مزاحيه راتيون]]'' (1550–55) ۽ ''[[پينتاميرون]]'' (1634) لکيا، يورپ ۾ پري ڪهاڻين جي سڀ کان پهرين معلوم صورتن مان ڪجهه ڇاپيون.<ref>Steven Swann Jones, ''The Fairy Tale: The Magic Mirror of Imagination'', Twayne Publishers, New York, 1995, {{ISBN|0-8057-0950-9}}, p. 38; Bottigheimer 2012a, 7; Waters 1894, xii; Zipes 2015, 599.; {{Citation|last1=Opie|first1=Iona|title=The Classic Fairy Tales|year=1974|url=https://archive.org/details/classicfairytale00opie_0|place=Oxford and New York|publisher=Oxford University Press|isbn=978-0-1921-1559-1|last2=Opie|first2=Peter|author-link=آئيونا اوپي|author-link2=پيٽر اوپي}} See p. 20. The claim for earliest fairy-tale is still debated, see for example Jan M. Ziolkowski, ''Fairy tales from before fairy tales: the medieval Latin past of wonderful lies'', University of Michigan Press, 2007. Ziolkowski examines [[ايگبرٽ آف ليئج]]'s Latin beast poem ''Fecunda natis'' (''The Richly Laden Ship'', c. 1022/24), the earliest known version of "[[ننڍڙي ڳاڙهي ٽوپي]]". Further info: [https://web.archive.org/web/20071023044216/http://www.leithart.com/archives/003139.php Little Red Pentecostal], Peter J. Leithart, 9 July 2007.</ref> باروڪ دور [[گليليو]] جي صاف سائنسي نثر کي جنم ڏنو. سترهين صديءَ ۾، [[آرڪيڊيا اڪيڊمي|آرڪيڊين]] شاعريءَ ۾ سادگي ۽ ڪلاسيڪي ضبط بحال ڪرڻ لاءِ هڪ تحريڪ شروع ڪئي. ٻين اولهندي ملڪن جي ڀيٽ ۾، اٽلي ۾ بالغن ۾ موٽاپي جي شرح گهٽ آهي، جيڪا 10 سيڪڙو کان گهٽ آهي<ref>{{Cite web|title=Global Prevalence of Adult Obesity|url=http://www.iotf.org/database/documents/GlobalPrevalenceofAdultObesity16thDecember08.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20090327044232/http://www.iotf.org/database/documents/GlobalPrevalenceofAdultObesity16thDecember08.pdf|archive-date=27 March 2009|access-date=29 January 2008|publisher=[[انٽرنيشنل اوبيسٽي ٽاسڪ فورس]]}}</ref>، ڇاڪاڻ⁠تہ [[بحيرۂ روم واري غذا]] جا صحت وارا فائدا تمام اهم آهن.<ref>{{Cite journal|last1=Dinu|first1=M|last2=Pagliai|first2=G|last3=Casini|first3=A|author-link3=اينجلا ڪاسيني|last4=Sofi|first4=F|date=10 May 2017|title=Mediterranean diet and multiple health outcomes: an umbrella review of meta-analyses of observational studies and randomised trials.|journal=European Journal of Clinical Nutrition|volume=72|issue=1|pages=30–43|doi=10.1038/ejcn.2017.58|pmid=28488692|s2cid=7702206|hdl-access=free|hdl=2158/1081996}}</ref> 2013ع ۾، اٽلي جي ترغيب تي [[يونيسڪو]]، بحيرۂ روم واري غذا کي اٽلي، [[مراڪش]]، [[اسپين]]، [[پرتگال]]، [[يونان]]، [[قبرص]] ۽ [[ڪروئيشيا]] جي [[انسانيت جي غير مادي ثقافتي ورثي جي نمائنده فهرست]] ۾ شامل ڪيو.<ref>{{Cite web|title=UNESCO Culture Sector, Eighth Session of the Intergovernmental Committee (8.COM) – from 2 to 7 December 2013 |url=http://www.unesco.org/culture/ich/index.php?lg=en&pg=00473|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131220125948/http://www.unesco.org/culture/ich/index.php?lg=en&pg=00473|archive-date=20 December 2013|access-date=3 April 2014}}; {{Cite web|url=http://www.unesco.org/culture/ich/index.php?lg=en&pg=00011&RL=00884|access-date=3 April 2014|title=UNESCO – Culture – Intangible Heritage – Lists & Register – Inscribed Elements – Mediterranean Diet| url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140415064011/http://www.unesco.org/culture/ich/index.php?lg=en&pg=00011&RL=00884|archive-date=15 April 2014}}</ref> روزانو سگريٽ پيئندڙن جو تناسب 2012ع ۾ 22 سيڪڙو هو، جيڪو 2000ع جي 24 سيڪڙو کان گهٽ هو، پر [[او اي سي ڊي]] جي اوسط کان مٿي هو.<ref>{{Cite web|year=2014|title=OECD Health Statistics 2014 How Does Italy Compare? |url=http://www.oecd.org/els/health-systems/Briefing-Note-ITALY-2014.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20150924133234/http://www.oecd.org/els/health-systems/Briefing-Note-ITALY-2014.pdf|archive-date=24 September 2015|publisher=OECD}}</ref> 2005ع کان وٺي، عوامي هنڌن تي سگريٽ نوشي کي "خاص طور تي هوادار ڪمرن" تائين محدود ڪيو ويو آهي.<ref>{{Cite news|title=Smoking Ban Begins in Italy {{!}} Europe {{!}} DW.COM {{!}} 10 January 2005|url=http://www.dw.com/en/smoking-ban-begins-in-italy/a-1453590|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150621143640/http://www.dw.com/en/smoking-ban-begins-in-italy/a-1453590|archive-date=21 June 2015|access-date=1 August 2010|publisher=[[ڊيوئچے ويلے]]}}</ref> 1978ع کان وٺي، رياست هڪ آفاقي عوامي صحت جو نظام هلائي رهي آهي.<ref>{{Cite web|title=Italy – Health|url=http://dev.prenhall.com/divisions/hss/worldreference/IT/health.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20090701064229/http://dev.prenhall.com/divisions/hss/worldreference/IT/health.html|archive-date=1 July 2009|access-date=2 August 2010|publisher=Dev.prenhall.com}}</ref> بهرحال، صحت جون خدمتون سڀني شهرين ۽ رهواسين کي هڪ گڏيل سرڪاري-خانگي نظام وسيلي مهيا ڪيون وڃن ٿيون. ان جو سرڪاري حصو [[سيرويتسيو سانيتاريو ناتسيونالي]] آهي، جيڪو صحت واري وزارت جي ماتحت منظم آهي ۽ علائقائي اختيارن جي حوالي ٿيل بنيادن تي هلائجي ٿو. 2020ع ۾ صحت تي خرچ [[مجموعي گهريلو پيداوار]] جو 10 سيڪڙو هو. اٽلي جو صحت وارو نظام لڳاتار دنيا جي بهترين نظامن ۾ شمار ٿيندو رهيو آهي؛<ref>{{Cite web|title=The World Health Organization's ranking of the world's health systems|url=http://www.photius.com/rankings/healthranks.html|access-date=7 September 2015|publisher=Photius.com|archive-date=5 January 2010|archive-url=https://web.archive.org/web/20100105190014/http://www.photius.com/rankings/healthranks.html|url-status=live}}; {{Cite news|date=20 March 2017|title=Italy's Struggling Economy Has World's Healthiest People|publisher=Bloomberg News|url=https://www.bloomberg.com/news/articles/2017-03-20/italy-s-struggling-economy-has-world-s-healthiest-people|access-date=9 December 2020|archive-date=6 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221006112037/https://www.bloomberg.com/news/articles/2017-03-20/italy-s-struggling-economy-has-world-s-healthiest-people|url-status=live}}</ref> [[عالمي صحت تنظيم]] (WHO) جي 2000ع سان لاڳاپيل تحقيق موجب، خرچن جي ڪارڪردگي ۽ شهرين کي عوامي علاج تائين رسائي جي لحاظ کان، فرانس کان پوءِ اٽلي وٽ دنيا جو ٻيون بهترين صحت وارو نظام هو.<ref>{{Cite journal |last1=Maio |first1=Vittorio |last2=Manzoli |first2=L |date=2002 |title=The Italian health care system: W.H.O. Ranking versus public perception. |url=https://www.researchgate.net/publication/285698246 |journal=P and T |volume=27 |pages=301–308}}</ref> == ثقافت == {{Main|اٽلي جي ثقافت}} اٽلي [[اولهندي تهذيب]] جي بنيادي جنم ڀومن مان هڪ ۽ هڪ [[ثقافتي سپر پاور]] آهي.<ref>Among others, Italy has been described as a "cultural superpower" by [https://www.washingtonpost.com/entertainment/coming-to-the-us-the-year-of-italian-culture-2013/2012/10/15/29f404a8-1703-11e2-9855-71f2b202721b_story.html ''دي واشنگٽن پوسٽ'']، آمريڪي صدر [[بارڪ اوباما]]، ۽ اڳوڻي پرڏيهي معاملن واري وزير [[جوليو تيرتسي دي سانت آگاتا]]. {{Cite web |url=http://www.arabnews.com/italy-cultural-superpower |title=Italy, a cultural superpower |date=2 June 2012 |access-date=25 January 2021 |archive-date=26 December 2014 |archive-url=https://web.archive.org/web/20141226231012/http://www.arabnews.com/italy-cultural-superpower |url-status=bot: unknown }}.</ref> ان جي ثقافت کي ڪيترين ئي علائقائي رسمن، مقامي طاقت جي مرڪزن ۽ سرپرستيءَ جي مرڪزن شڪل ڏني آهي.<ref>{{Cite book|last=Killinger|first=Charles|url=https://archive.org/details/culturecustomsof00char/page/3|title=Culture and customs of Italy|publisher=Greenwood Press|year=2005|isbn=978-0-3133-2489-5|edition=1. publ.|location=Westport, Conn.|page=[https://archive.org/details/culturecustomsof00char/page/3 3]}}</ref> ملڪ يورپ جي [[يورپ جي ثقافت|ثقافتي]] ۽ [[يورپ جي تاريخ|تاريخي]] ورثي ۾ اهم حصو وڌو آهي.<ref>{{Cite book|last=Cole|first=Alison|title=Virtue and magnificence: art of the Italian Renaissance courts|publisher=H.N. Abrams|year=1995|isbn=978-0-8109-2733-9|location=New York}}</ref> === معمارِي === {{Main|اطالوي معمارِي}} [[File:Reggia di Caserta - panoramio - Carlo Pelagalli (2).jpg|thumb|right|[[ڪاسيرتا جو شاهي محل]] دنيا ۾ سڀ کان وڏي اڳوڻي شاهي رهائشگاهه آهي.<ref>{{Cite web |last=Chronopoulou |first=Angeliki |date=23 January 2024 |title=Reggia Di Caserta Historical Overview |url=https://www.academia.edu/44592878 |access-date=23 January 2024 |website=Academia |language=English}}</ref><ref>{{Cite book|url=https://books.google.com/books?id=qTdlAQAAQBAJ|title=Dictionnaire amoureux de Versailles|first=Franck|last=FERRAND|date=24 October 2013|publisher=Place des éditeurs|isbn=9782259222679 |via=Google Books}}</ref>]] اٽلي پنهنجي معمارِي ڪاميابين لاءِ مشهور آهي،<ref>[http://www.justitaly.org/italy/italy-architecture.asp Architecture in Italy] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20120115053940/http://www.justitaly.org/italy/italy-architecture.asp|date=15 January 2012}}, ItalyTravel.com</ref> جهڙوڪ قديم روم طرفان محرابن، گنبذن ۽ ساڳين اڏاوتن جي تعمير، چوڏهين صديءَ جي آخر کان سورهين صديءَ تائين [[نشاۃ ثانيه واري معمارِي|نشاۃ ثانيه واري معمارِي تحريڪ]] جو بنياد، ۽ [[پيلاڊيئن ازم]] جو گهر هجڻ؛ اهو اهڙو انداز هو جنهن [[نوڪلاسيڪي معمارِي]] جهڙين تحريڪن کي متاثر ڪيو ۽ سڄي دنيا ۾ ملڪاڻن گهرن جي ڊزائنن تي اثر وڌو، خاص ڪري برطانيا ۽ آمريڪا ۾ سترهين صديءَ جي آخر کان ويهين صديءَ جي شروعات تائين. ڊزائنن جي هڪ مڃيل سلسلي جي شروعات سڀ کان پهرين يونانين ۽ اِيٽرسڪن ماڻهن ڪئي، جيڪو اڳتي وڌي ڪلاسيڪي رومي انداز تائين پهتو،<ref>Sear, Frank. [https://books.google.com/books?id=Rkdt_p6uvw0C&pg=PA10 ''Roman architecture.''] Cornell University Press, 1983. p. 10. Web. 23 September 2011.</ref> پوءِ نشاۃ ثانيه دوران ڪلاسيڪي رومي دور جي ٻيهر بحالي ٿي، ۽ اهو باروڪ دور تائين ارتقا ڪندو رهيو. باسيليڪا جو عيسائي تصور، جيڪو وچئين دور ۾ غالب معمارِي انداز بڻجي ويو، روم ۾ ايجاد ٿيو هو.<ref>[http://www.justitaly.org/italy/architecture/christian-byzanthine.asp Italy Architecture: Early Christian and Byzanthine] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130328131150/http://www.justitaly.org/italy/architecture/christian-byzanthine.asp|date=28 March 2013}}, ItalyTravel.com</ref> [[رومانسڪ معمارِي]]، جيڪا تقريباً 800ع کان 1100ع تائين عروج تي رهي، اطالوي معمارِي جي سڀ کان وڌيڪ زرخيز ۽ تخليقي دورن مان هڪ هئي، جڏهن [[پيزا جو جهڪيل مينار]] ۽ ميلان ۾ [[سينٽ امبروجيو جي باسيليڪا]] جهڙا شاهڪار تعمير ٿيا. اها رومي محرابن، رنگين شيشي وارن دريچن ۽ وڪڙيل ٿنڀن جي استعمال لاءِ مشهور هئي. اطالوي رومانسڪ معمارِي جي بنيادي جدت [[والٽ (معمارِي)|والٽ]] هئي، جيڪا ان کان اڳ اولهندي معمارِي ۾ ڪڏهن به نه ڏٺي وئي هئي.<ref>[http://www.justitaly.org/italy/architecture/romanesque.asp Italy Architecture: Romanesque] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130328120342/http://www.justitaly.org/italy/architecture/romanesque.asp|date=28 March 2013}}, ItalyTravel.com</ref> اطالوي معمارِي [[نشاۃ ثانيه]] دوران نمايان طور ارتقا ڪئي. [[فليپو برونيلليسڪي]] [[فلورينس گرجاگھر|فلورينس جي گرجاگھر]] لاءِ پنهنجي گنبذ وسيلي معمارِي ڊزائن ۾ حصو وڌو، جيڪو انجنيئرنگ جو اهڙو ڪارنامو هو، جيڪو قديم زماني کان پوءِ نه ڏٺو ويو هو.<ref>{{Cite book|last1=Campbell|first1=Stephen J|title=Italian Renaissance Art|last2=Cole|first2=Michael Wayne|publisher=Thames & Hudson Inc|year=2012|location=New York|pages=95–97}}</ref> اطالوي نشاۃ ثانيه واري معمارِي جي مشهور ڪاميابي [[سينٽ پيٽر جي باسيليڪا]] هئي، جنهن کي [[دوناٽو برامانتي]] سورهين صديءَ جي شروعات ۾ ڊزائن ڪيو. [[اندريا پيلاڊيو]] پنهنجي ڊزائن ڪيل ولاز ۽ محلن وسيلي سڄي اولهندي يورپ جي معمارن تي اثر وڌو.<ref>{{Cite web|title=City of Vicenza and the Palladian Villas of the Veneto|url=https://whc.unesco.org/en/list/712|website=UNESCO World Heritage Centre}}</ref> [[باروڪ معمارِي|باروڪ دور]] شاندار اطالوي معمار پيدا ڪيا. پوئين باروڪ ۽ [[روڪوڪو]] معمارِي جو سڀ کان اصلي ڪم [[ستوپينيجي جو شڪار محل]] آهي.<ref>R. De Fusco, ''A thousand years of architecture in Europe'', pg. 443.</ref> 1752ع ۾، [[لوئيجي وانويتيلي]] [[ڪاسيرتا جو شاهي محل]] تعمير ڪرڻ شروع ڪيو.<ref>{{Cite book|last=Hersey|first=George|title=Architecture and Geometry in the Age of the Baroque|publisher=University of Chicago Press|year=2001|isbn=0-2263-2784-1|location=Chicago|page=119}}</ref> ارڙهين صديءَ جي آخر ۽ اڻويهين صديءَ جي شروعات ۾، اٽلي [[نوڪلاسيڪي معمارِي|نوڪلاسيڪي معمارِي تحريڪ]] کان متاثر ٿيو. ولاز، محل، باغ، اندروني سجاوٽ ۽ فن ٻيهر قديم رومي ۽ يوناني موضوعن تي ٻڌل ٿيڻ لڳا.<ref>[http://www.justitaly.org/italy/architecture/neoclassicism.asp Italy Architecture: Neoclassicism] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130328084932/http://www.justitaly.org/italy/architecture/neoclassicism.asp|date=28 March 2013}}, ItalyTravel.com</ref> [[اطالوي فاشزم|فاشسٽ دور]] دوران، نام نهاد "[[نويچينتو تحريڪ]]" عروج تي آئي، جيڪا سامراجي روم جي ٻيهر دريافت تي ٻڌل هئي. [[مارچيلو پياچينتيني]]، جيڪو شهرن جي شهري تبديليءَ جو ذميوار هو، سادي بڻايل نوڪلاسيڪيت جو هڪ روپ جوڙيو.<ref>{{Cite news|title=Renzo Piano|url=https://www.nytimes.com/topic/person/renzo-piano|access-date=20 August 2017|work=The New York Times}}</ref> === بصري فن === {{Main|اطالوي فن}} [[File:Leonardo da Vinci (1452-1519) - The Last Supper (1495-1498).jpg|thumb|''[[آخري دعوت (ليونارڊو دا ونچي)|آخري دعوت]]'' (1494–1499)، [[ليونارڊو دا ونچي]]، [[سانتا ماريا ديللي گراتسي، ميلان|سانتا ماريا ديللي گراتسي جو گرجاگھر]]، ميلان]] اطالوي بصري فنن جي تاريخ [[اولهندي مصوري]] لاءِ اهم آهي. [[رومي فن]] يونان کان متاثر هو ۽ ان کي قديم يوناني مصوريءَ جو وارث سمجهي سگهجي ٿو. رومي مصوريءَ مان رڳو ديواري مصوريون باقي بچيون آهن.<ref>{{Cite web|title=Roman Painting|url=http://www.art-and-archaeology.com/roman/painting.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130726163006/http://art-and-archaeology.com/roman/painting.html|archive-date=26 July 2013|publisher=art-and-archaeology.com}}</ref> انهن ۾ [[ٽرومپ لوئيل]]، ڪاذب منظرڪشي ۽ خالص منظرنگاريءَ جا سڀ کان پهريان مثال شامل ٿي سگهن ٿا.<ref>{{Cite web|title=Roman Wall Painting|url=http://www.accd.edu/sac/vat/arthistory/arts1303/Rome4.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20070319123717/http://www.accd.edu/sac/vat/arthistory/arts1303/Rome4.htm|archive-date=19 March 2007|publisher=accd.edu}}</ref> اطالوي نشاۃ ثانيه کي مصوريءَ جو [[سونهري دور (استعارو)|سونهري دور]] سمجهيو وڃي ٿو، جيڪو پندرهين صديءَ کان سورهين صديءَ جي آخر تائين پکڙيل هو ۽ اٽلي کان ٻاهر به وڏو اثر رکندڙ هو. [[مساچچو]]، [[فليپو لپي]]، [[تنتوريتو]]، [[ساندرو بوتيچيللي]]، [[ليونارڊو دا ونچي]]، [[مائيڪل اينجلو]]، [[رافائيل]] ۽ [[تيتسيان]] جهڙن فنڪارن [[منظرڪشي (گرافڪ)|منظرڪشي]] جي استعمال ذريعي مصوريءَ کي وڌيڪ بلند سطح تي پهچايو. مائيڪل اينجلو مجسما ساز طور پڻ سرگرم هو؛ سندس ڪمن ۾ ''[[ڊيوڊ (مائيڪل اينجلو)|ڊيوڊ]]''، ''[[پيتا (مائيڪل اينجلو)|پيتا]]'' ۽ ''[[موسى (مائيڪل اينجلو)|موسى]]'' جهڙا شاهڪار شامل آهن. پندرهين ۽ سورهين صديءَ ۾، [[اعليٰ نشاۃ ثانيه]] هڪ اندازي فن کي جنم ڏنو، جنهن کي [[مينرزم]] چيو وڃي ٿو. سورهين صديءَ جي شروعات واري فن کي نمايان ڪندڙ متوازن ترتيبن ۽ منظرڪشيءَ ڏانهن عقلي طريقيڪار جي جاءِ تي، مينرسٽ فنڪارن بي ثباتي، بناوٽ ۽ شڪ کي اختيار ڪيو. [[پيئرو ديللا فرانچيسڪا]] جا بي چين نه ٿيندڙ چهرا ۽ اشارا ۽ رافائيل جون پرسڪون مريمون، [[پونتورمو]] جي پريشان اظهار ۽ [[ايل گريڪو]] جي جذباتي شدت سان بدلجي ويون. [[File:Sandro Botticelli - La nascita di Venere - Google Art Project - edited.jpg|thumb|''[[وينس جو جنم]]'' (1484–1486)، [[ساندرو بوتيچيللي]]، [[اُففيتسي گيلري]]، فلورينس]] سترهين صديءَ ۾، [[اطالوي باروڪ]] جي عظيم ترين مصورن ۾ [[ڪاراواجو]]، [[آرتيميسيا جينتيليسڪي]]، [[ڪارلو ساراسيني]] ۽ [[بارتولوميو مانفريدي]] شامل آهن. ارڙهين صديءَ ۾، [[اطالوي روڪوڪو فن|اطالوي روڪوڪو]] بنيادي طور [[ارڙهين صديءَ جو فرانسيسي فن|فرانسيسي]] [[روڪوڪو]] کان متاثر هو. اطالوي نوڪلاسيڪي مجسما سازي، [[انتونيو ڪانووا]] جي عريان مجسمن سان گڏ، تحريڪ جي مثالي رخ تي مرڪوز رهي. اڻويهين صديءَ ۾، رومانوي مصورن ۾ [[فرانچيسڪو هايز]] ۽ [[فرانچيسڪو پوديستي]] شامل هئا. [[امپريشنزم]] فرانس کان اٽلي ۾ ''[[ماڪيايولي]]'' وسيلي آيو، ۽ [[حقيقت نگاري (فنون)|حقيقت نگاري]] [[جوآڪينو توما]] ۽ [[جيوسيپي پيلليتسا دا وولپيدو]] وسيلي آئي. ويهين صديءَ ۾، [[مستقبل نگاري]] سان گڏ، اٽلي مصوري ۽ مجسما سازيءَ جي ارتقا ۾ ٻيهر هڪ بنيادي ملڪ طور اڀريو. مستقبل نگاريءَ کان پوءِ [[جورجو دي ڪيريڪو]] جون مابعدالطبيعي مصوريون آيون، جن [[سررئيلسٽن]] تي اثر وڌو.<ref>Gale, Matthew. "Pittura Metafisica". ''Grove Art Online. Oxford Art Online''. Oxford University Press. Web.</ref> === ادب === {{Main|اطالوي ادب}} رسمي لاطيني ادب 240 ق.م. ۾ شروع ٿيو، جڏهن روم ۾ پهريون اسٽيج ڊرامو پيش ڪيو ويو.<ref>Duckworth, George Eckel. [https://books.google.com/books?id=BuLEo5U9sb0C&pg=PA3 ''The nature of Roman comedy: a study in popular entertainment.''] University of Oklahoma Press, 1994. p. 3. Web. 15 October 2011.</ref> لاطيني ادب انتهائي اثرائتو هو ۽ اڄ به آهي، جنهن ۾ ڪيترائي ليکڪ، شاعر، فلسفي ۽ مؤرخ شامل آهن، جهڙوڪ [[پليني دي ايلڊر]]، [[پليني دي ينگر]]، [[ورجل]]، [[هوريس]]، [[پروپرشيس]]، [[اووڊ]] ۽ [[ليوي]]. رومي پنهنجي زباني روايت، شاعري، ڊرامي ۽ قطعات لاءِ مشهور هئا.<ref>{{Cite book|url={{Google books|LHA_SydyKOYC|page=PA39|keywords=|text=|plainurl=yes}}|title=Poetry and Drama: Literary Terms and Concepts.|date=2011|publisher=The Rosen Publishing Group|isbn=978-1-6153-0490-5|access-date=18 October 2011}}</ref> تيرهين صديءَ جي شروعات ۾، [[فرانسس آف اسيسي]] پهريون اطالوي شاعر هو، پنهنجي مذهبي گيت ''[[سج جو گيت]]'' سان.<ref>{{Cite book|url={{Google books|3uq0bObScHMC|keywords=|text=|plainurl=yes}}|title=The Cambridge History of Italian Literature|publisher=Cambridge University Press|year=1999|isbn=978-0-5216-6622-0|editor-last=Brand|editor-first=Peter|chapter=2 – Poetry. Francis of Assisi (pp. 5ff.)|access-date=31 December 2015|editor-last2=Pertile|editor-first2=Lino|editor-link2=لينو پيرتيلي|chapter-url={{Google books|3uq0bObScHMC|page=PA5|keywords=|text=|plainurl=yes}}|archive-url=https://web.archive.org/web/20160610172548/https://books.google.com/books?id=3uq0bObScHMC&printsec=frontcover|archive-date=10 June 2016|url-status=live}}</ref> [[File:Dante03.jpg|thumb|upright=.8|[[دانتي اليگهيئري]]، جنهن جي ڪمن جديد اطالوي ٻوليءَ جي بنياد وجهڻ ۾ مدد ڪئي، [[وچئين دور]] جي عظيم ترين شاعرن مان هڪ سمجهيو وڃي ٿو. سندس رزمي نظم ''[[ڊيوائن ڪاميڊي]]'' [[عالمي ادب]] جي بهترين ڪمن ۾ شمار ٿئي ٿو.]] تيرهين صديءَ ۾، سسلي ۾ [[شهنشاهه فريڊرڪ ٻيون]] جي درٻار ۾، پرووانسال صورتن ۽ موضوعن تي ٻڌل غنائي شاعري مقامي عام ٻوليءَ جي هڪ نفيس صورت ۾ لکي وئي. انهن شاعرن مان هڪ [[جياڪومو دا لينتيني]] هو، جيڪو [[سونٽ]] جي صورت جو موجد هو؛ سڀ کان مشهور ابتدائي سونٽ نگار [[پيٽرارڪ]] هو.<ref>Ernest Hatch Wilkins, ''The invention of the sonnet, and other studies in Italian literature'' (Rome: Edizioni di Storia e letteratura, 1959), 11–39</ref> [[گويڊو گوئينيتسيلي]] ''[[دولچي ستل نووو]]'' جو باني آهي، جيڪا اهڙي شعري مکتب هئي جنهن محبت جي شاعريءَ ۾ فلسفيانه پاسو شامل ڪيو. محبت جي هن نئين سمجهه، جيڪا نرم انداز ۾ ظاهر ڪئي وئي، فلورينس جي شاعر [[دانتي اليگهيئري]] کي متاثر ڪيو، جنهن جديد اطالوي ٻوليءَ جو بنياد وڌو. دانتي جو ڪم، ''[[ڊيوائن ڪاميڊي]]''، ادب جي بهترين ڪمن مان آهي.<ref name="Bloom">{{Cite book|last=Bloom|first=Harold|author-link=هيرلڊ بلوم|url=https://archive.org/details/westerncanonbook00bloorich|title=The Western Canon|publisher=Harcourt Brace|year=1994|isbn=978-0-1519-5747-7|url-access=registration}} See also [[اولهندي ڪينن]] for other "canons" that include the ''Divine Comedy''.</ref> پيٽرارڪ ۽ [[جيوواني بوڪاچچو]] قديم دور جي ڪمن کي ڳوليو ۽ انهن جي پيروي ڪئي ۽ پنهنجي فني شخصيتن کي سنواريو. پيٽرارڪ پنهنجي نظمن جي مجموعي ''[[اِل ڪانتسونيري]]'' وسيلي شهرت ماڻي. بوڪاچچو جو ''[[دي ڊيڪاميرون]]'' پڻ برابر اثرائتو هو، جيڪو ننڍين ڪهاڻين جو تمام مشهور مجموعو آهي.<ref>{{Cite encyclopedia|title=Giovanni Boccaccio: The Decameron.|encyclopedia=[[انسائيڪلوپيڊيا برٽانيڪا]]|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/70836/Giovanni-Boccaccio/755/The-Decameron|access-date=18 December 2013|archive-url=https://web.archive.org/web/20131219020413/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/70836/Giovanni-Boccaccio/755/The-Decameron|archive-date=19 December 2013|url-status=live}}</ref> نشاۃ ثانيه جي ليکڪن جي ڪمن ۾ [[نيڪولو ميڪياويلي]] جو ''[[دي پرنس]]'' شامل آهي، جيڪو سياسي سائنس تي هڪ مضمون آهي، جنهن ۾ "اثرائتي حقيقت" کي ڪنهن به مجرد مثالي تصور کان وڌيڪ اهم سمجهيو ويو آهي. [[جيوواني فرانچيسڪو سترپارولا]] ۽ [[جيمباتيستا باسيلي]]، جن بالترتيب ''[[سترپارولا جون مزاحيه راتيون]]'' (1550–55) ۽ ''[[پينتاميرون]]'' (1634) لکيا، يورپ ۾ پري ڪهاڻين جي سڀ کان پهرين معلوم صورتن مان ڪجهه ڇاپيون.<ref>Steven Swann Jones, ''The Fairy Tale: The Magic Mirror of Imagination'', Twayne Publishers, New York, 1995, {{ISBN|0-8057-0950-9}}, p. 38; Bottigheimer 2012a, 7; Waters 1894, xii; Zipes 2015, 599.; {{Citation|last1=Opie|first1=Iona|title=The Classic Fairy Tales|year=1974|url=https://archive.org/details/classicfairytale00opie_0|place=Oxford and New York|publisher=Oxford University Press|isbn=978-0-1921-1559-1|last2=Opie|first2=Peter|author-link=آئيونا اوپي|author-link2=پيٽر اوپي}} See p. 20. The claim for earliest fairy-tale is still debated, see for example Jan M. Ziolkowski, ''Fairy tales from before fairy tales: the medieval Latin past of wonderful lies'', University of Michigan Press, 2007. Ziolkowski examines [[ايگبرٽ آف ليئج]]'s Latin beast poem ''Fecunda natis'' (''The Richly Laden Ship'', c. 1022/24), the earliest known version of "[[ننڍڙي ڳاڙهي ٽوپي]]". Further info: [https://web.archive.org/web/20071023044216/http://www.leithart.com/archives/003139.php Little Red Pentecostal], Peter J. Leithart, 9 July 2007.</ref> باروڪ دور [[گليليو]] جي صاف سائنسي نثر کي جنم ڏنو. سترهين صديءَ ۾، [[آرڪيڊيا اڪيڊمي|آرڪيڊين]] شاعريءَ ۾ سادگي ۽ ڪلاسيڪي ضبط بحال ڪرڻ لاءِ هڪ تحريڪ شروع ڪئي.<ref>{{Cite web|url=https://www.britannica.com/topic/Academy-of-Arcadia|title=Academy of a080ehgudkhn1xbmdak4y0nl1qlr2z9 382614 382613 2026-06-04T06:57:45Z Intisar Ali 8681 382614 wikitext text/x-wiki {{Short description|ڏکڻ ۽ اولهه يورپ جو ملڪ}} {{Infobox country | conventional_long_name = اطالوي جمهوريه | common_name = اٽلي | native_name = {{Lang|it|Repubblica Italiana<!--upper case see Italian wiki-->}} | image_flag = Flag of Italy.svg | image_coat = Emblem of Italy.svg | symbol_type = نشان | national_anthem = "{{Lang|it|[[اِل ڪانتو ديلي اطالياني]]|italic=no}}"<br/>"اطالوين جو گيت"<div style="padding-top:0.5em;">{{Center|[[File:Canto degli Italiani - Marina Militare (strumentale).wav]]}}</div> | image_map = {{Switcher|[[File:EU-Italy (orthographic projection).svg|frameless]]|گلوب ڏيکاريو|[[File:EU-Italy.svg|upright=1.15|frameless]]|يورپي يونين جو نقشو ڏيکاريو|default=1}} | capital = [[روم]] | coordinates = {{Coord|41|54|N|12|29|E|type:city}} | largest_city = capital | languages_type = ڏيهي ٻوليون | languages = ڏسو [[اٽلي جون ٻوليون|مکيه مضمون]] | official_languages = [[اطالوي ٻولي|اطالوي]]<sup>a</sup> {{Infobox|child=yes |label1 = [[اٽلي ڏانهن اميگريشن|قوميت]] {{Nobold|(2021)}}<ref name="id2020">{{Cite web|title=Indicatori demografici, anno 2020 |url=https://www.istat.it/it/files//2021/05/REPORT_INDICATORI-DEMOGRAFICI-2020.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210503091112/https://www.istat.it/it/files//2021/05/REPORT_INDICATORI-DEMOGRAFICI-2020.pdf|archive-date=3 May 2021|access-date=3 May 2021}}</ref> | data1 = {{Unbulleted list|91% اطالوي|9% ٻيا}} }} | religion = {{Ublist|item_style=white-space:nowrap;|84% [[اٽلي ۾ عيسائيت|عيسائيت]]|12% [[اٽلي ۾ لادينيت|لادينيت]]|4% [[اٽلي ۾ مذهب|ٻيا]]}} | religion_year = 2021 | religion_ref = <ref>{{Cite web|date=September 2021|title=Special Eurobarometer 516|url=https://data.europa.eu/data/datasets/s2237_95_2_516_eng?locale=en|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20230629085321/http://data.europa.eu/data/datasets/s2237_95_2_516_eng?locale=en|archive-date=29 June 2023|access-date=2 June 2026|publisher=European Union: [[European Commission]]|via=[[European Data Portal]] (see Volume C: Country/socio-demographics: IT: Question D90.2.)}}</ref> | demonym = اطالوي | government_type = [[وحداني پارلياماني جمهوريه]] | leader_title1 = [[اٽلي جو صدر|صدر]] | leader_name1 = [[سرجيو ماتاريلا]] | leader_title2 = [[اٽلي جو وزيراعظم|وزيراعظم]] | leader_name2 = [[جورجيا ميلوني]] | leader_title3 = [[جمہوريه جي سينيٽ جو صدر (اٽلي)|سينيٽ جو صدر]] | leader_name3 = [[اگناتسيو لا روسا]] | leader_title4 = [[چيمبر آف ڊپٽيز جو صدر (اٽلي)|چيمبر آف ڊپٽيز جو صدر]] | leader_name4 = [[لورينزو فونتانا]] | legislature = [[اطالوي پارليامينٽ|پارليامينٽ]] | upper_house = [[جمہوريه جي سينيٽ (اٽلي)|جمہوريه جي سينيٽ]] | lower_house = [[چيمبر آف ڊپٽيز (اٽلي)|چيمبر آف ڊپٽيز]] | sovereignty_type = [[اٽلي جي تاريخ|تاريخي سياسي وحدتون]] | established_event1 = [[اٽلي جا قديم ماڻھو|اٽالڪ ماڻھو]] | established_date1 = قديم دور | established_event2 = [[قديم روم]]<br>[[رومي اٽلي]] | established_date2 = 753 ق م–476 ع | established_event3 = [[بربر بادشاهتون|رومي-بربر بادشاهتون]]<br>[[بازنطيني اٽلي]] | established_date3 = اوائلي وچون دور | established_event4 = [[اٽلي جي تاريخي رياستن جي فهرست|اطالوي شهري رياستون ۽ علائقائي سياسي وحدتون]] | established_date4 = وچون دور ۽ جديد دور | established_event5 = [[اٽلي جي بادشاهت]] | established_date5 = 1861–1946<br>{{start date and age|1861|03|17|df=y}} | established_event6 = [[اطالوي سلطنت]] | established_date6 = 1869/1882–1960 | established_event7 = [[1946ع اطالوي اداراتي ريفرنڊم|اطالوي جمهوريه]] | established_date7 = {{start date and age|1946|06|02|df=y}} | area_km2 = 301,340 | area_footnote = <ref name="Central Intelligence Agency-2023">{{Cite web|date=23 August 2023|title=Italy|url=https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210701235642/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy|archive-date=1 July 2021|access-date=28 August 2023|publisher=Central Intelligence Agency}}</ref><ref>{{Cite web|date=12 November 2023|title=Italy country profile|url=https://www.bbc.com/news/world-europe-17433142|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20231218111602/https://www.bbc.com/news/world-europe-17433142|archive-date=18 December 2023|access-date=12 November 2023|publisher=BBC News}}</ref> | area_rank = 71هون | area_sq_mi = 116,347 <!--Do not remove per [[Wikipedia:Manual of Style/Dates and numbers]]--> | percent_water = 1.24 (2015)<ref>{{Cite web|title=Surface water and surface water change|url=https://stats.oecd.org/Index.aspx?DataSetCode=SURFACE_WATER|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210324133453/https://stats.oecd.org/Index.aspx?DataSetCode=SURFACE_WATER|archive-date=24 March 2021|access-date=11 October 2020|publisher=[[Organisation for Economic Co-operation and Development]] (OECD)}}</ref> | population_estimate = {{DecreaseNeutral}} 58,915,561<ref name="population">{{cite web|title=Monthly Demographic Balance|url=https://demo.istat.it/app/?l=en&a=&i=D7B|publisher=[[Italian National Institute of Statistics|ISTAT]]}}</ref> | population_estimate_year = 2025 | population_estimate_rank = 25هون | population_density_km2 = 195.5 | population_density_sq_mi = auto<!--Do not remove per [[Wikipedia:Manual of Style/Dates and numbers]]--> | population_density_rank = 72هون | GDP_PPP = {{Increase}} $3.872&nbsp;trillion<ref name="IMFWEO.IT">{{cite web |url=https://data.imf.org/en/Data-Explorer?datasetUrn=IMF.RES:WEO(9.0.0) |title=World Economic Outlook Database (April 2026 Edition) |publisher=[[International Monetary Fund]] |website=www.imf.org |date=14 April 2026 |access-date=18 April 2026}}</ref> | GDP_PPP_year = 2026 | GDP_PPP_rank = 12هون | GDP_PPP_per_capita = {{Increase}} $65,761<ref name="IMFWEO.IT"/> | GDP_PPP_per_capita_rank = 29هون | GDP_nominal = {{Increase}} $2.738&nbsp;trillion<ref name="IMFWEO.IT"/> | GDP_nominal_year = 2026 | GDP_nominal_rank = 8هون | GDP_nominal_per_capita = {{Increase}} $46,505<ref name="IMFWEO.IT"/> | GDP_nominal_per_capita_rank = 27هون | Gini = 32.5 <!--number only--> | Gini_year = 2020 | Gini_change = decrease <!--increase/steady/decrease--> | Gini_ref = <ref>{{Cite web|title=Gini coefficient of equivalised disposable income – EU-SILC survey|url=https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/tessi190/default/table?lang=en|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20201009091832/https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/tessi190/default/table?lang=en|archive-date=9 October 2020|access-date=21 June 2022|publisher=European Commission}}</ref> | HDI = 0.915 <!--number only--> | HDI_year = 2023<!-- Please use the year to which the data refers, not the publication year--> | HDI_change = increase <!--increase/decrease/steady--> | HDI_ref = <ref name="UNHDR">{{Cite web |date=6 May 2025 |title=Human Development Report 2025 |url=https://hdr.undp.org/system/files/documents/global-report-document/hdr2025reporten.pdf|url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20250506051232/https://hdr.undp.org/system/files/documents/global-report-document/hdr2025reporten.pdf |archive-date=6 May 2025 |access-date=6 May 2025 |publisher=[[United Nations Development Programme]] |language=en}}</ref> | HDI_rank = 29هون | currency = [[يورو]] (€)<sup>b</sup> | currency_code = EUR | time_zone = [[مرڪزي يورپي وقت|CET]] | utc_offset = +1 | utc_offset_DST = +2 | time_zone_DST = [[مرڪزي يورپي گرمي وارو وقت|CEST]] | calling_code = [[+39]] <sup>c</sup> | cctld = [[.it]] | footnote_a = <span style="font-size:100%;">جرمن [[ڏکڻ ٽائرول]] ۽ [[فريولي-وينيتسيا جوليا]] ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ فرينچ [[آئوستا وادي]] ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ [[سلووين ٻولي|سلووين]] [[ٽريئستي صوبو]]، [[گوريتسيا صوبو]] ۽ فريولي-وينيتسيا جوليا ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ [[لاڊن ٻولي|لاڊن]] ڏکڻ ٽائرول، [[ترنتينو]] ۽ ٻين اترين علائقن ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ [[فريولي ٻولي|فريولي]] فريولي-وينيتسيا جوليا ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ [[سارڊينيائي ٻولي|سارڊينيائي]] [[سارڊينيا]] ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي.<ref>{{Cite web|title=Legge Regionale 15 ottobre 1997, n. 26 |url=http://www.regione.sardegna.it/j/v/86?v=9&c=72&file=1997026|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210226213750/http://www.regione.sardegna.it/j/v/86?v=9&c=72&file=1997026|archive-date=26 February 2021|access-date=31 May 2018|publisher=Regione autonoma della Sardegna – Regione Autònoma de Sardigna}}; {{Cite web|title=Regione Autonoma Friuli-Venezia Giulia – Comunità linguistiche regionali|url=https://www.regione.fvg.it/rafvg/cms/RAFVG/cultura-sport/patrimonio-culturale/comunita-linguistiche|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150904201140/https://www.regione.fvg.it/rafvg/cms/RAFVG/cultura-sport/patrimonio-culturale/comunita-linguistiche|archive-date=4 September 2015|access-date=2 November 2020|website=regione.fvg.it}}</ref></span> | footnote_b = <span style="font-size:100%;">2002ع کان اڳ، [[اطالوي ليرا]]. يورو [[ڪامپيوني دي اٽاليا]] ۾ قبول ڪئي وڃي ٿي، پر ان جي سرڪاري ڪرنسي [[سوئس فرانڪ]] آهي.<ref>{{Cite web|date=14 July 2010|title=Comune di Campione d'Italia|url=http://www.comune.campione-d-italia.co.it/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110430223743/http://www.comune.campione-d-italia.co.it/|archive-date=30 April 2011|access-date=30 October 2010|publisher=Comune.campione-d-italia.co.it}}</ref></span> | footnote_c = <span style="font-size:100%;">ڪامپيوني دي اٽاليا کي فون ڪرڻ لاءِ سوئس ڪوڊ [[+41]] استعمال ڪرڻ ضروري آهي.</span> }} '''اٽلي'''،{{Efn|{{Lang|it|Italia}}, {{IPA|it|iˈtaːlja|pron|small=no|It-Italia.ogg}}}} سرڪاري طور '''اطالوي جمهوريه'''،{{Efn|{{Lang|it|ريپبلڪا اطاليانا|links=no}}, {{IPA|it|reˈpubblika itaˈljaːna|pron|small=no}}}} [[ڏکڻ يورپ|ڏکڻ]] ۽ [[اولهه يورپ]] ۾ واقع هڪ ملڪ آهي.{{Efn|اٽلي کي گهڻو ڪري اولهه يورپ ۾ شامل ڪيو ويندو آهي.<ref>اٽلي کي اولهه يورپي ملڪ طور بيان ڪندڙ علمي ڪم:{{Bulleted list |{{Cite book|last1=Hancock|first1=M. Donald|url=https://archive.org/details/politicsinwester00hanc_0|title=Politics in Western Europe: an introduction to the politics of the United Kingdom, France, Germany, Italy, Sweden, and the European Union|last2=Conradt|first2=David P.|last3=Peters|first3=B. Guy|last4=Safran|first4=William|last5=Zariski|first5=Raphael|date=11 November 1998|publisher=Chatham House Publishers|isbn=978-1-5664-3039-5|edition=2nd|quote=list of Western European countries Italy.|url-access=registration|ref=none}} |{{Cite book|last1=Ugo|first1=Ascoli|last2=Emmanuele|first2=Pavolini|title=The Italian welfare state in a European perspective: A comparative analysis|date=2016|publisher=Policy Press|isbn=978-1-4473-3444-6|url=https://books.google.com/books?id=BEzRDAAAQBAJ&q=list+of+Western+European+countries+Italy|ref=none}} |{{Cite book|last1=Zloch-Christy|first1=Iliana|title=East-West Financial Relations: Current Problems and Future Prospects|date=1991|publisher=Cambridge University Press|isbn=978-0-5213-9530-4|url=https://archive.org/details/eastwestfinancia00zloc|url-access=registration|quote=list of Western European countries Italy.|access-date=29 September 2019|ref=none}} |{{Cite book|last1=Clout|first1=Hugh D.|title=Western Europe: Geographical Perspectives|date=1989|publisher=Longman Scientific & Technical|isbn=978-0-5820-1772-6|url=https://books.google.com/books?id=WGbIT90ppZsC|access-date=29 September 2019|ref=none}} |{{Cite book|last1=Furlong|first1=Paul|title=Modern Italy: Representation and Reform|date=2003|publisher=Routledge|isbn=978-1-1349-7983-7|url=https://books.google.com/books?id=JNNsOl65D0AC&q=italy+western+European+country|access-date=29 September 2019|ref=none}} |{{Cite book|last1=Hanf|first1=Kenneth|last2=Jansen|first2=Alf-Inge|title=Governance and Environment in Western Europe: Politics, Policy and Administration|date=2014|publisher=Routledge|isbn=978-1-3178-7917-6|url=https://books.google.com/books?id=31wSBAAAQBAJ&q=West+Europe+Italy|access-date=29 September 2019|ref=none}} }}</ref>|name=WE}} اهو [[اطالوي اپٻيٽ|هڪ اپٻيٽ]] تي مشتمل آهي، جيڪو [[ڀونوچ سمنڊ]] ۾ وڌي وڃي ٿو، جنهن جي اترين زميني سرحد تي [[الپس]] آهن، ۽ ان سان گڏ [[اٽلي جي ٻيٽن جي فهرست|لڳ ڀڳ 800 ٻيٽ]] پڻ شامل آهن، جن مان خاص طور [[سسلي]] ۽ [[سارڊينيا]] اهم آهن. اٽلي اولهه ۾ [[فرانس]]؛ اتر ۾ [[سوئٽزرلينڊ]] ۽ [[آسٽريا]]؛ اوڀر ۾ [[سلووينيا]]؛ ۽ ٻن [[انڪليو|انڪليوز]]، [[ويٽيڪن سٽي]] ۽ [[سان مارينو]]، سان زميني سرحدون رکي ٿو. ايراضي جي لحاظ کان اهو [[ايراضيءَ موجب يورپي ملڪن جي فهرست|يورپ جو ڏهون وڏو ملڪ]] آهي، جيڪو {{Convert|301340|km2|sqmi|abbr=on}} تي پکڙيل آهي، ۽ لڳ ڀڳ 59 ملين آبادي سان [[يورپي يونين]] جو ٽيون سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو [[يورپي يونين جو رڪن ملڪ|رڪن ملڪ]] آهي. اٽلي جي گاديءَ جو هنڌ ۽ [[اٽلي جي شهرن جي فهرست|سڀ کان وڏو شهر]] [[روم]] آهي؛ ٻين وڏن شهرن ۾ [[ميلان]]، جيڪو ملڪ جو سڀ کان وڏو [[ميٽروپوليٽن علائقو]] آهي، [[نيپلز]]، [[تورين]]، [[پالرمو]]، [[بولونيا]]، [[فلورينس]]، [[جينووا]] ۽ [[وينس]] شامل آهن. [[اٽلي جي تاريخ]] ڪيترن ئي [[اٽلي جي قديم قومن جي فهرست|اٽالڪ قومن]] تائين وڃي ٿي، جن ۾ خاص طور [[قديم رومي]] شامل آهن، جن [[رومي جمهوريه]] دوران ڀونوچ سمنڊ جي دنيا کي فتح ڪيو ۽ [[رومي سلطنت]] دوران صدين تائين ان تي حڪومت ڪئي. عيسائيت جي پکڙجڻ سان، روم [[ڪيٿولڪ ڪليسا]] ۽ [[پاپائيت]] جو مرڪز بڻجي ويو. [[بربر حملا|بربر حملن]] ۽ ٻين سببن ڪري [[قديم دور جي آخري مرحلي]] ۽ [[اوائلي وچئين دور]] جي وچ ۾ [[اولهه رومي سلطنت جو زوال ۽ خاتمو]] ٿيو. يارهين صديءَ تائين [[اطالوي شهري رياستون]] ۽ [[سامونڊي جمهوريهون]] وڌيون، جن واپار ذريعي نئين خوشحالي آندي ۽ جديد سرمائيداريءَ لاءِ بنياد وڌا. [[اطالوي نشاةِ ثانيه]] پندرهين ۽ سورهين صديءَ دوران ڦهلي ڦولي ۽ [[نشاةِ ثانيه#پکڙجڻ|باقي يورپ تائين پکڙجي وئي]]. اطالوي ڳولائوئن پري اوڀر ۽ [[نئين دنيا]] ڏانهن نوان رستا دريافت ڪيا، جنهن سان [[دريافتن جو دور|دريافتن جي دور]] ۾ اهم حصو پيو. سياسي ۽ علائقائي ورهاستن جي صدين کان پوءِ، [[اٽلي جي بادشاهت]] 1861ع ۾ [[اطالوي آزاديءَ جون جنگيون|آزاديءَ جي جنگين]] ۽ [[هزارن جي مهم]] کان پوءِ قائم ٿي. اوڻيهين صديءَ جي آخر کان ويهين صديءَ جي شروعات تائين، [[اٽلي ۾ صنعتڪاري|اٽلي صنعتڪاري ڪئي]] ۽ [[اطالوي سلطنت|نوآبادياتي سلطنت]] حاصل ڪئي، جڏهن ته [[ڏکڻ اٽلي|ڏکڻ]] گهڻي حد تائين غريب رهيو، جنهن سبب آمريڪا ڏانهن [[اطالوي ڊائاسپورا|وڏي مهاجر ڊائاسپورا]] پيدا ٿي. 1915ع کان 1918ع تائين، [[پهريين عالمي جنگ دوران اٽلي جي فوجي تاريخ|اٽلي]] [[پهريين عالمي جنگ]] ۾ [[پهريين عالمي جنگ جا اتحادي|انتانت]] سان گڏ [[مرڪزي طاقتون|مرڪزي طاقتن]] خلاف وڙهيو. 1922ع ۾ [[اطالوي فاشزم|اطالوي فاشسٽ]] آمريت قائم ٿي. [[ٻي عالمي جنگ دوران اٽلي جي فوجي تاريخ|ٻي عالمي جنگ دوران]]، اٽلي پهرين [[محوري طاقتون|محوري طاقتن]] جو حصو هو، جيستائين [[ڪاسيبلي جي جنگبندي|جنگبندي]] [[ٻي عالمي جنگ جا اتحادي|اتحادي طاقتن]] سان نه ٿي (1940–1943)، پوءِ [[اطالوي مزاحمت]] ۽ جرمن قبضي ۽ سهڪار ڪندڙ [[اطالوي سماجي جمهوريه|آر ايس آءِ]] کان [[اٽلي جي آزادي]] دوران اتحادي طاقتن جو هم جنگي ساٿي بڻيو (1943–1945). 1946ع ۾ بادشاهت کي [[1946ع اطالوي اداراتي ريفرنڊم|جمهوريه سان تبديل ڪيو ويو]] ۽ ملڪ [[اطالوي اقتصادي معجزو|مضبوط بحالي]] ڪئي. [[ترقي يافته ملڪ]] طور، [[اٽلي جي معيشت|ترقي يافته معيشت]] سان، اٽلي دنيا جو [[ناليوار جي ڊي پي موجب ملڪن جي فهرست|اٺون وڏو ناليوار جي ڊي پي]] رکي ٿو، يورپ جو [[پيداوار موجب ملڪن جي فهرست|ٻيون وڏو پيداوار وارو شعبو]] رکي ٿو، ۽ [[علائقائي طاقت|علائقائي]] ۽ – [[وڏين طاقتن مان گهٽ ترين|گهٽ حد تائين]] – عالمي اقتصادي، فوجي، ثقافتي ۽ سياسي معاملن ۾ اهم ڪردار ادا ڪري ٿو. اهو يورپي يونين جو [[اندروني ڇهه|باني]] ۽ [[يورپي يونين جا ٽي|اهم رڪن]] آهي، ۽ [[اٽلي جا پرڏيهي لاڳاپا#بين الاقوامي ادارا|ڪيترين ٻين بين الاقوامي تنظيمن ۽ فورمن جو حصو]] آهي. [[ثقافتي سپر پاور]] طور، اٽلي ڊگهي عرصي کان [[اطالوي فن|فن]]، [[اٽلي جي موسيقي|موسيقي]]، [[اطالوي ادب|ادب]]، [[اطالوي کاڌو|کاڌي]]، [[اطالوي فيشن|فيشن]]، [[اٽلي ۾ سائنس ۽ ٽيڪنالاجي|سائنس ۽ ٽيڪنالاجي]] جو مشهور عالمي مرڪز رهيو آهي، ۽ [[اطالوي ايجادن ۽ دريافتن جي فهرست|ڪيترين ايجادن ۽ دريافتن]] جو ذريعو آهي. هن وٽ [[ملڪ موجب عالمي ورثو ماڳ|سڀ کان وڌيڪ تعداد]] ۾ [[عالمي ورثو ماڳ]] ([[اٽلي ۾ عالمي ورثو ماڳن جي فهرست|61]]) آهن ۽ اهو دنيا جو [[عالمي سياحت درجابندي|پنجون سڀ کان وڌيڪ گهميو ويندڙ ملڪ]] آهي. == نالو<span class="anchor" id="Etymology"></span> == {{Main|اٽلي جو نالو}} ''اٽاليا'' جي اشتقاق بابت ڪيترائي مفروضا موجود آهن.<ref>Alberto Manco, ''Italia. Disegno storico-linguistico''. 2009, Naples: L'Orientale. {{ISBN|978-8-8950-4462-0}}.</ref> هڪ نظريي موجب اهو [[قديم يوناني]] اصطلاح مان نڪتو، جيڪو ''اٽالوئي'' جي زمين لاءِ استعمال ٿيندو هو؛ اٽالوئي هڪ قبيلو هو، جيڪو انهيءَ علائقي ۾ رهندو هو، جيڪو اڄ [[ڪلابريا]] جي نالي سان سڃاتو وڃي ٿو. اصل ۾ سمجهيو ويندو هو ته ان جو نالو ''ويتولي'' هو، ۽ ڪجهه عالمن جي راءِ آهي ته سندن [[ٽوٽم]]ي جانور ڳئون جو ٻچو هو ([[لاطيني]]: ''vitulus''؛ [[امبريائي]]: ''vitlo''؛ [[اوسڪن]]: ''Víteliú'')<!-- and named for the god of cattle, [[Mars (mythology)|Mars]] -->.<ref>J.P. Mallory and D.Q. Adams, ''Encyclopedia of Indo-European Culture'' (London: Fitzroy and Dearborn, 1997), 24.</ref> ڪيترن قديم ليکڪن چيو آهي ته اهو نالو هڪ مقامي حڪمران [[اٽالس]] جي نالي تان پيو.<ref>Dionysius of Halicarnassus, ''Roman Antiquities'', [https://penelope.uchicago.edu/Thayer/E/Roman/Texts/Dionysius_of_Halicarnassus/1B*.html 1.35] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20221215151343/https://penelope.uchicago.edu/Thayer/E/Roman/Texts/Dionysius_of_Halicarnassus/1B%2A.html|date=15 December 2022}}, on LacusCurtius; Aristotle, ''Politics'', [https://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0058%3Abook%3D7%3Asection%3D1329b#note-link2 7.1329b] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20150910185719/http://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0058%3Abook%3D7%3Asection%3D1329b|date=10 September 2015}}, on Perseus; Thucydides, ''The Peloponnesian War'', [https://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Thuc.+6.2.4&fromdoc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0200 6.2.4] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20150924213434/http://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Thuc.+6.2.4&fromdoc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0200|date=24 September 2015}}, on Perseus</ref> اٽلي لاءِ قديم يوناني اصطلاح شروعات ۾ رڳو [[ڪلابريا|بروٽيم]] اپٻيٽ جي ڏکڻ حصي ۽ [[ڪاتانزارو]] ۽ [[ويبو والينتيا]] جي ڪجهه حصن لاءِ استعمال ٿيندو هو. [[اوينوٽريا]] ۽ "اٽلي" جو وڏو تصور هڪ ٻئي جا مترادف بڻجي ويا، ۽ اهو نالو [[لوڪانيا]] جي اڪثر حصي تي به لاڳو ٿيڻ لڳو. رومي جمهوريه جي واڌ کان اڳ، اهو نالو يونانين طرفان [[ميسينا آبنائے]] ۽ [[ساليرنو نار|ساليرنو نارين]] ۽ [[تارانٽو نار|تارانٽو]] کي ملائيندڙ لڪير جي وچ واري زمين لاءِ استعمال ٿيندو هو، جيڪا ڪلابريا سان مطابقت رکي ٿي. يونانين "اٽاليا" کي وڌيڪ وڏي علائقي تي لاڳو ڪرڻ شروع ڪيو.<ref>Pallottino, M., ''History of Earliest Italy'', trans. Ryle, M & Soper, K. in Jerome Lectures, Seventeenth Series, p. 50</ref> ڏکڻ ۾ "[[يوناني اٽلي]]" کان علاوه، مورخن هڪ "ايٽرسڪن اٽلي" جي وجود جو به امڪان ظاهر ڪيو آهي، جيڪو وچ اٽلي جي علائقن تي مشتمل هو.<ref>Giovanni Brizzi, Roma. Potere e identità: dalle origini alla nascita dell'impero cristiano, Bologna, Patron, 2012 p. 94</ref> [[رومي اٽلي]]، يعني ''اٽاليا''، جون سرحدون وڌيڪ واضح طور مقرر ٿيل آهن. ڪيٽو جي ''[[اوريجنيز]]'' اٽلي کي الپس جي ڏکڻ ۾ واقع سڄي اپٻيٽ طور بيان ڪري ٿي.<ref>{{Cite book|last=Carlà-Uhink|first=Filippo|url=https://books.google.com/books?id=dSY-DwAAQBAJ&q=cato+italy+south+of+the+Alps&pg=PT49|title=The "Birth" of Italy: The Institutionalization of Italy as a Region, 3rd–1st Century BCE|date=25 September 2017|publisher=Walter de Gruyter GmbH & Co KG|isbn=978-3-1105-4478-7}}; {{Cite book|last=Levene|first=D. S.|url=https://books.google.com/books?id=aLsRDAAAQBAJ&q=cato+walls+of+Italy&pg=PA108|title=Livy on the Hannibalic War|date=17 June 2010|publisher=Oxford University Press|isbn=978-0-1981-5295-8|access-date=12 November 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20240328152752/https://books.google.com/books?id=aLsRDAAAQBAJ&q=cato+walls+of+Italy&pg=PA108#v=snippet&q=cato%20walls%20of%20Italy&f=false|archive-date=28 March 2024|url-status=live}}</ref> 264 ق م ۾ رومي اٽلي مرڪزي-اتر جي [[آرنو]] ۽ [[روبيڪون]] دريائن کان وٺي سڄي ڏکڻ تائين پکڙيل هئي. اتر وارو علائقو، [[سيسالپائن گال]]، جغرافيائي طور اٽلي جو حصو سمجهيو ويندو هو، 220ع ق م واري ڏهاڪي ۾ روم طرفان قبضو ڪيو ويو،<ref>{{Cite book|last=Carlà-Uhink|first=Filippo|url=https://books.google.com/books?id=dSY-DwAAQBAJ&q=Tota+Italia+essays&pg=PT454|title=The "Birth" of Italy: The Institutionalization of Italy as a Region, 3rd–1st Century BCE|date=25 September 2017|publisher=Walter de Gruyter GmbH & Co KG|isbn=978-3-1105-4478-7|access-date=12 November 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211000755/https://books.google.com/books?id=dSY-DwAAQBAJ&q=Tota+Italia+essays&pg=PT454#v=snippet&q=Tota%20Italia%20essays&f=false|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}</ref> پر سياسي طور الڳ رهيو. 42 ق م ۾ ان کي قانوني طور اٽلي جي انتظامي وحدت ۾ ضم ڪيو ويو.<ref>{{Cite book|last=Williams|first=J. H. C.|url=https://books.google.com/books?id=RPj_FkEeVO4C&q=beyond+the+Rubicon|title=Beyond the Rubicon: Romans and Gauls in Republican Italy – J. H. C. Williams – Google Books|date=22 May 2020|publisher=Oxford University Press|isbn=978-0-1981-5300-9|archive-url=https://web.archive.org/web/20200522000630/https://books.google.it/books?id=RPj_FkEeVO4C&dq=beyond+the+Rubicon&hl=en&sa=X&ved=0ahUKEwiI5YrC6rbkAhUvDmMBHXZOCMAQ6AEIKTAA|archive-date=22 May 2020}}; {{Cite book|last=Long|first=George|title=Decline of the Roman republic: Volume 2|year=1866}}; {{Cite web|last=Aurigemma|first=Salvatore|title=Gallia Cisalpina|url=http://www.treccani.it/enciclopedia/gallia-cisalpina_(Enciclopedia-Italiana)|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20230404054511/https://www.treccani.it/enciclopedia/gallia-cisalpina_(Enciclopedia-Italiana)|archive-date=4 April 2023|access-date=14 October 2014|website=treccani.it|publisher=Enciclopedia Italiana|language=it}}</ref> سارڊينيا، [[ڪورسيڪا]]، سسلي ۽ [[مالٽا]] کي 292ع ۾ [[ڊيوڪليشن]] اٽلي ۾ شامل ڪيو،<ref>{{Cite web|title=Italy (ancient Roman territory)|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297743/Italy|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131110232259/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297743/Italy|archive-date=10 November 2013|access-date=10 November 2013|website=Encyclopædia Britannica}}</ref> جنهن سان آخري قديم دور جو اٽلي جديد [[اطالوي جاگرافيائي علائقو|اطالوي جاگرافيائي علائقي]] سان لڳ ڀڳ هم سرحد ٿي ويو.<ref>{{Cite web|title=La riorganizzazione amministrativa dell'Italia. Costantino, Roma, il Senato e gli equilibri dell'Italia romana|url=https://www.treccani.it/enciclopedia/la-riorganizzazione-amministrativa-dell-italia-costantino-roma-il-senato-e-gli-equilibri-dell-italia-romana_%28Enciclopedia-Costantiniana%29|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211119225335/https://www.treccani.it/enciclopedia/la-riorganizzazione-amministrativa-dell-italia-costantino-roma-il-senato-e-gli-equilibri-dell-italia-romana_(Enciclopedia-Costantiniana)|archive-date=19 November 2021|access-date=19 November 2021|language=it}}</ref> لاطيني لفظ ''Italicus'' "اٽلي جي ماڻهو" لاءِ استعمال ٿيندو هو، يعني ''provincial'' يا [[رومي صوبو|رومي صوبي]] مان آيل ماڻهو جي ابتڙ.<ref>''Letters'' 9.23</ref> صفت ''italianus''، جنهن مان ''Italian'' نڪتو، [[وچئين دور جي لاطيني]] مان آهي ۽ [[اوائلي جديد دور]] دوران ''Italicus'' سان متبادل طور استعمال ٿيندي هئي.<ref>''ytaliiens'' (1265) [http://www.cnrtl.fr/etymologie/italien TLFi] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20181029191636/http://www.cnrtl.fr/etymologie/italien|date=29 October 2018}}</ref> [[اولهه رومي سلطنت جي زوال]] کان پوءِ، اٽلي جي [[اوستروگوٿڪ بادشاهت]] قائم ٿي. [[لومبارڊ|لومبارڊن]] جي حملن کان پوءِ، ''اٽاليا'' سندن بادشاهت جي نالي طور برقرار رهي، ۽ [[پاڪ رومي سلطنت]] اندر ان جي [[اٽلي جي بادشاهت (پاڪ رومي سلطنت)|جانشين بادشاهت]] لاءِ به اهو نالو استعمال ٿيو.<ref>{{Cite web|title=IL COMUNE MEDIEVALE|url=https://www.homolaicus.com/storia/medioevo/comune_medievale.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20120318214257/http://www.homolaicus.com/storia/medioevo/comune_medievale.htm|archive-date=18 March 2012|website=homolaicus.com}}</ref> == تاريخ == {{Main|اٽلي جي تاريخ}} === قبل تاريخ ۽ قديم دور === {{Main|قبل تاريخي اٽلي|اٽالڪ قومون|ايٽرسڪن تهذيب|يوناني نوآبادڪاري|ميگنا گريشيا}} [[File:Etruscan Painting 1.jpg|thumb|right|[[ايٽرسڪن تهذيب|ايٽرسڪن]] فريسڪو، [[مونتيروتسي نيڪروپولس]] ۾، 5هين صدي ق م]] [[هيٺيون پيلئوليٿڪ]] جا آثار، جيڪي 850,000 سال اڳ جا آهن، [[مونتي پوجيولو]] مان مليا آهن.<ref>{{Cite web|last=Society|first=National Geographic|title=Erano padani i primi abitanti d'Italia|url=http://www.nationalgeographic.it/scienza/2012/01/20/news/erano_padani_iprimi_abitanti_ditalia-807204|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20190626220707/http://www.nationalgeographic.it/scienza/2012/01/20/news/erano_padani_iprimi_abitanti_ditalia-807204|archive-date=26 June 2019|access-date=11 March 2019|website=National Geographic}}</ref> سڄي اٽلي ۾ کوٽاين مان 200,000 سال اڳ وچين پيلئوليٿڪ دور ۾ [[نينڊرٿال]] جي موجودگي ظاهر ٿي آهي،<ref>Kluwer Academic/Plenum Publishers 2001, ch. 2. {{ISBN|0-3064-6463-2}}.</ref> جڏهن ته [[اوائلي جديد انسان|جديد انسان]] لڳ ڀڳ 40,000 سال اڳ [[ريپارو موڪي]] ۾ ظاهر ٿيا.<ref>42.7–41.5 ka ([[68–95–99.7 rule|1σ CI]]). {{Cite journal|last=Douka|first=Katerina|display-authors=etal|year=2012|title=A new chronostratigraphic framework for the Upper Palaeolithic of Riparo Mochi (Italy)|journal=Journal of Human Evolution|volume=62|issue=2|pages=286–299|doi=10.1016/j.jhevol.2011.11.009|pmid=22189428|bibcode=2012JHumE..62..286D }}; {{Cite web|date=29 January 2010|title=Istituto Italiano di Preistoria e Protostoria|url=http://www.iipp.it/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131015231105/http://www.iipp.it/|archive-date=15 October 2013|publisher=IIPP|access-date=15 August 2017}}</ref> رومي دور کان اڳ واري اٽلي جا [[اٽلي جا قديم ماڻھو|قديم ماڻھو]] [[پروٽو-انڊو-يورپي|انڊو-يورپي]] هئا، خاص طور [[اٽالڪ قومون]]. ممڪن غير انڊو-يورپي يا [[قبل انڊو-يورپي ٻوليون|قبل انڊو-يورپي]] ورثي وارن مکيه تاريخي ماڻهن ۾ [[ايٽرسڪن]]، سسلي جا [[ايلميئن]] ۽ [[سيڪاني]]، ۽ قبل تاريخي [[سارڊينيائي ماڻھو]] شامل آهن، جن [[نوراجڪ تهذيب]] کي جنم ڏنو. ٻين قديم آبادين ۾ [[ريئتيائي ماڻھو]] ۽ [[ڪاموني]] شامل آهن، جيڪي [[والڪامونيڪا ۾ پٿريلي چٽساليون|والڪامونيڪا جي پٿريلي چٽسالين]] لاءِ مشهور آهن.<ref>{{Cite web|title=Rock Drawings in Valcamonica|url=https://whc.unesco.org/en/list/94|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100703183257/http://whc.unesco.org/en/list/94|archive-date=3 July 2010|access-date=29 June 2010|publisher=UNESCO World Heritage Centre}}</ref> هڪ قدرتي ممي، [[اوئٽسي]]، جيڪا 3400–3100 ق م جي آهي، 1991ع ۾ [[سيميلاون]] گليشيئر مان دريافت ٿي.<ref>{{Cite journal|last1=Bonani|first1=Georges|last2=Ivy|first2=Susan D.|display-authors=etal|year=1994|title=AMS {{SimpleNuclide|Carbon|14}} Age Determination of Tissue, Bone and Grass Samples from the Ötzal Ice Man|url=http://digitalcommons.library.arizona.edu/objectviewer?o=http%3A%2F%2Fradiocarbon.library.arizona.edu%2FVolume36%2FNumber2%2Fazu_radiocarbon_v36_n2_247_250_v.pdf|url-status=live|journal=Radiocarbon|volume=36|issue=2|pages=247–250|doi=10.1017/s0033822200040534|archive-url=https://web.archive.org/web/20100720211402/https://digitalcommons.library.arizona.edu/objectviewer?o=http%3A%2F%2Fradiocarbon.library.arizona.edu%2FVolume36%2FNumber2%2Fazu_radiocarbon_v36_n2_247_250_v.pdf|archive-date=20 July 2010|access-date=4 February 2016|doi-access=free}}</ref> پهريان نوآبادڪار [[فينيقيه|فينيقي]] هئا، جن سسلي ۽ سارڊينيا جي ڪنارن تي [[ايمپوريم (قديم دور)|واپاري مرڪز]] قائم ڪيا. انهن مان ڪجهه ننڍا شهري مرڪز بڻيا ۽ [[يوناني نوآبادين]] سان گڏوگڏ ترقي ڪئي.<ref>{{Cite journal|last1=Raclot|first1=Thierry|last2=Oudart|first2=Hugues|date=January 2000|title=CORPS GRAS ET OBESITE Acides gras alimentaires et obésité: aspects qualitatifs et quantitatifs|journal=Oléagineux, Corps gras, Lipides|volume=7|issue=1|pages=77–85|doi=10.1051/ocl.2000.0077|issn=1258-8210|doi-access=free}}</ref> 8هين ۽ 7هين صدي ق م دوران، [[پٿيڪوسائي]] ۾ يوناني نوآباديون قائم ٿيون، جيڪي آخرڪار اطالوي اپٻيٽ جي ڏکڻ ۽ سسلي جي سامونڊي ڪناري تائين پکڙجي ويون؛ اهو علائقو بعد ۾ [[ميگنا گريشيا]] جي نالي سان مشهور ٿيو.<ref>Emilio Peruzzi, ''Mycenaeans in early Latium'', (Incunabula Graeca 75), Edizioni dell'Ateneo & Bizzarri, Roma, 1980</ref> [[آيونيائي]]، [[ڊوريائي يوناني|ڊوريائي]] نوآبادڪارن، [[سيراڪيوز وارا|سيراڪيوزن]] ۽ [[اڪائيائي (قبيلو)|اڪائيائين]] ڪيترائي شهر قائم ڪيا. [[اٽلي جي يوناني نوآبادڪاري|يوناني نوآبادڪاري]] [[اٽالڪ قومون|اٽالڪ قومن]] کي جمهوري حڪومتي صورتن ۽ اعليٰ فني ۽ ثقافتي اظهار سان رابطي ۾ آندو.<ref>{{Cite web|title=II 1987: Uomini e vicende di Magna Grecia |url=https://www.bpp.it/Apulia/html/archivio/1987/II/art/R87II015.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210204123345/https://www.bpp.it/Apulia/html/archivio/1987/II/art/R87II015.html|archive-date=4 February 2021|access-date=31 January 2021|website=bpp.it}}</ref> === قديم روم === {{Main|قديم روم|اٽلي ۾ رومي واڌ|رومي اٽلي}} {{Multiple image | align = right | direction = vertical | width = 220 | image1 = Colosseo 2020.jpg | caption1 = [[ڪولوسيئم]]، جنهن کي وڏي پيماني تي قديم تاريخ جي تعمير ۽ انجنيئرنگ جي عظيم ترين ڪمن مان هڪ سمجهيو وڃي ٿو | image2 = Roman Empire Trajan 117AD.png|275 | caption2 = {{legend|#b23938|117ع ۾ [[رومي سلطنت]] پنهنجي سڀ کان وڏي وسعت تي<ref>{{Cite book|last=Bennett, Julian|url=https://books.google.com/books?id=qk_tofvS8EsC|title=Trajan: Optimus Princeps : a Life and Times|publisher=Routledge|year=1997|isbn=978-0-415-16524-2}}</ref>}} {{legend|#d28989|[[تابع رياست|تابع رياستون]]}} }} اٽلي جي تاريخ ڪيترين [[اٽلي جي قديم قومن جي فهرست|اٽالڪ قومن]] تائين وڃي ٿي، جن ۾ خاص طور [[قديم رومي]] شامل آهن، جن [[رومي جمهوريه]] دوران ڀونوچ سمنڊ جي دنيا کي فتح ڪيو ۽ [[رومي سلطنت]] دوران صدين تائين ان تي حڪومت ڪئي.<ref>{{Cite book |last1=Carl Waldman |url=https://books.google.com/books?id=kfv6HKXErqAC |title=Encyclopedia of European Peoples |last2=Catherine Mason |publisher=Infobase Publishing |year=2006 |isbn=978-1-4381-2918-1 |page=586 |access-date=23 February 2013 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230311102543/https://books.google.com/books?id=kfv6HKXErqAC |archive-date=11 March 2023 |url-status=live}}; {{Cite book |last=Mommsen |first=Theodor |author-link=Theodor Mommsen |title=[[History of Rome (Mommsen)|History of Rome]], Book II: From the Abolition of the Monarchy in Rome to the Union of Italy |publisher=Reimer & Hirsel |year=1855 |location=Leipzig}}; {{Cite book |last=Lazenby |first=John Francis |url=https://archive.org/details/hannibalswarmili00laze |title=Hannibal's War: A Military History of the Second Punic War |date=4 February 1998 |publisher=University of Oklahoma Press |isbn=978-0-8061-3004-0 |page=[https://archive.org/details/hannibalswarmili00laze/page/29 29] |quote=Italy homeland of the Romans. |url-access=registration |via=Internet Archive}}</ref> قديم روم، جيڪو وچ اٽلي ۾ [[ٽائبر درياهه]] تي هڪ آبادڪاري هو، [[روم جو بنياد|753 ق م ۾ قائم ٿيو]] ۽ 244 سالن تائين بادشاهي نظام هيٺ حڪمراني ڪئي وئي.<ref>{{Cite web |date=24 November 2009 |title=Rome founded {{!}} 21 April, 753 B.C. |url=https://www.history.com/this-day-in-history/april-21/rome-founded |access-date=10 April 2025 |website=HISTORY |language=en}}</ref> 509 ق م ۾، رومن، سينيٽ ۽ عوام ([[SPQR]]) واري حڪومت جي حمايت ڪندي، [[رومي بادشاهت جو خاتمو|بادشاهت کي نيڪالي ڏني]] ۽ هڪ اشرافي جمهوريه قائم ڪئي.<ref>{{Cite journal|last=Sanders|first=Henry A.|date=1908|title=The Chronology of Early Rome|url=https://www.jstor.org/stable/261793|journal=Classical Philology|volume=3|issue=3|pages=316–329|doi=10.1086/359186|jstor=261793|s2cid=161535192|issn=0009-837X |quote=It has come to be second nature ... to date the founding of Rome [to] 753 BC [and] the first year of the Republic [to] 509&nbsp;BC.|url-access=subscription}}</ref> اطالوي اپٻيٽ، جنهن جو نالو ''اٽاليا'' هو، رومي واڌ دوران هڪ متحد وحدت ۾ گڏ ڪيو ويو؛ نون علائقن جي فتح اڪثر [[سامنائيٽ جنگيون|ٻين اٽالڪ قبيلن]]، [[رومي-ايٽرسڪن جنگيون|ايٽرسڪنن]]، [[رومي-گالي جنگيون|سيلٽن]] ۽ [[پائرهڪ جنگ|يونانين]] جي قيمت تي ٿي. مقامي قبيلن ۽ شهرن جي اڪثريت سان هڪ مستقل اتحاد قائم ٿيو، ۽ روم اولهه يورپ، اتر آفريڪا ۽ [[وچ اوڀر جي تاريخ#يوناني ۽ رومي سلطنت|وچ اوڀر]] جي فتح شروع ڪئي. 44 ق م ۾ [[جوليس سيزر]] جي قتل کان پوءِ، روم هڪ وڏي سلطنت بڻجي ويو، جيڪا [[رومي برطانيه|برطانيه]] کان [[ميسوپوٽيميا (رومي صوبو)|فارس]] جي سرحدن تائين پکڙيل هئي، ۽ سڄي ڀونوچ سمنڊ جي حوض کي پنهنجي اندر آڻي ڇڏيو، جتي يوناني، رومي ۽ ٻيون ثقافتون گڏجي هڪ طاقتور تهذيب ۾ تبديل ٿيون. پهرئين شهنشاهه [[آگسٽس]] جي ڊگهي حڪومت امن ۽ خوشحالي جو دور شروع ڪيو. رومي اٽلي سلطنت جو [[ميٽروپول]]، رومن جو وطن ۽ گاديءَ واري هنڌ جو علائقو رهيو.<ref>{{Cite journal|last=Morcillo|first=Marta García|title=The Glory of Italy and Rome's Universal Destiny in Strabo's Geographika, in: A. Fear – P. Liddel (eds), Historiae Mundi. Studies in Universal History. Duckworth: London 2010: 87–101. |url=https://www.academia.edu/362374|url-status=live|journal=Historiae Mundi: Studies in Universal History|archive-url=https://web.archive.org/web/20220114073554/https://www.academia.edu/362374|archive-date=14 January 2022|access-date=20 November 2021}}; {{Cite book|last=Keaveney|first=Arthur|url=https://books.google.com/books?id=ojoOAAAAQAAJ|title=Arthur Keaveney: ''Rome and the Unification of Italy''|date=January 1987|publisher=Croom Helm|isbn=978-0-7099-3121-8|access-date=20 November 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211000835/https://books.google.com/books?id=ojoOAAAAQAAJ|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}; {{Cite book|last=Billanovich|first=Giuseppe|url=https://books.google.com/books?id=fVylk1KUS84C&dq=Italia+domina+provinciarum&pg=PR13|title=Libreria Universitaria Hoepli, Lezioni di filologia, Giuseppe Billanovich e Roberto Pesce: ''Corpus Iuris Civilis, Italia non erat provincia, sed domina provinciarum'', Feltrinelli, p.363|publisher=Roberto Pesce|year=2008|isbn=978-8-8965-4309-2|language=it|access-date=20 November 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211000801/https://books.google.com/books?id=fVylk1KUS84C&dq=Italia+domina+provinciarum&pg=PR13#v=onepage&q=Italia%20domina%20provinciarum&f=false|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}</ref> [[رومي سلطنت جي تاريخ|سلطنت جي پهرين ٻن صدين]] ۾ بي مثال استحڪام جو دور ڏٺو ويو، جيڪو [[پيڪس رومانا]] ({{Literal translation|رومي امن}}) جي نالي سان مشهور آهي. روم [[رومي سلطنت جون سرحدون|پنهنجي سڀ کان وڏي علائقائي وسعت]] [[ٽراجن]] جي دور ۾ حاصل ڪئي ({{Reign|98|117|era=AD}})، پر وڌندڙ پريشانين ۽ زوال جو دور [[ڪوموڊس]] جي دور ۾ شروع ٿيو ({{Reign|180|192}}).<ref>{{Cite web |date=10 June 2024 |title=Five Good Emperors |url=https://www.britannica.com/topic/Five-Good-Emperors |access-date=4 August 2024 |website=www.britannica.com |language=en}}</ref><ref>{{Citation |last=Gibbon |first=Edward |title=The History of the Decline And Fall of the Roman Empire |date=1776 |chapter=The Decline And Fall in the West – Chapter 4 |chapter-url=https://www.ccel.org/g/gibbon/decline/volume1/chap4.htm |author-link=Edward Gibbon |access-date=27 June 2017 |archive-date=24 August 2017 |archive-url=https://web.archive.org/web/20170824100850/http://www.ccel.org/g/gibbon/decline/volume1/chap4.htm |url-status=live}}</ref> [[لڏپلاڻ وارو دور]]، جنهن ۾ [[جرمنڪ-رومي رابطا|جرمنڪ قومن جا وڏا حملا]] شامل هئا، رومي سلطنت جي زوال جو سبب بڻيو. رومي سلطنت تاريخ جي سڀ کان وڏين سلطنتن مان هڪ هئي، جنهن وٽ وڏي اقتصادي، ثقافتي، سياسي ۽ فوجي طاقت هئي.<ref>{{Cite web |date=4 June 2024 |title=The Roman Empire at its greatest expansion |url=https://trizioeditore.it/en/blogs/notizie/impero-romano-massima-espansione-mappa-storia |access-date=10 April 2025 |website=Trizio Editore |language=en}}</ref> پنهنجي سڀ کان وڏي وسعت تي، ان جو علائقو {{Convert|5|e6km2|abbr=off}} هو.<ref>{{Cite journal|last=Taagepera|first=Rein|author-link=Rein Taagepera|year=1979|title=Size and Duration of Empires: Growth-Decline Curves, 600 B.C. to 600 A.D|journal=Social Science History|volume=3|issue=3/4|pages=115–138|doi=10.2307/1170959|jstor=1170959}}; {{Cite journal|last1=Turchin|first1=Peter|last2=Adams|first2=Jonathan M.|last3=Hall|first3=Thomas D|year=2006|title=East–West Orientation of Historical Empires|url=http://peterturchin.com/PDF/Turchin_Adams_Hall_2006.pdf|url-status=live|journal=Journal of World-Systems Research|volume=12|issue=2|page=222|doi=10.5195/JWSR.2006.369|issn=1076-156X|archive-url=http://arquivo.pt/wayback/20160517210851/http://peterturchin.com/PDF/Turchin_Adams_Hall_2006.pdf|archive-date=17 May 2016|access-date=6 February 2016|doi-access=free}}</ref> [[رومي سلطنت جو ورثو|رومي ورثي]] مغربي تهذيب تي گهرو اثر وڌو ۽ جديد دنيا کي شڪل ڏني. لاطيني مان نڪتل [[رومانس ٻوليون|رومانس ٻولين]] جو وسيع استعمال، [[رومي انگ|عددي نظام]]، جديد مغربي الفابيٽ ۽ ڪئلينڊر، ۽ عيسائيت جو عالمي مذهب طور اڀرڻ، رومي غلبي جي ڪيترن ئي ورثن مان آهن.<ref>{{Cite book|last=Richard|first=Carl J.|title=Why we're all Romans: the Roman contribution to the western world|publisher=Rowman & Littlefield|year=2010|isbn=978-0-7425-6779-5|edition=1st pbk.|location=Lanham, MD|pages=xi–xv}}</ref> === وچون دور === {{Main|وچئين دور ۾ اٽلي}} [[اولهه رومي سلطنت جي زوال]] کان پوءِ، اٽلي [[اٽلي جي بادشاهت (476–493)|اوڊواڪر جي بادشاهت]] هيٺ آيو، ۽ پوءِ [[اوستروگوٿ]] ان تي قابض ٿيا.<ref>{{Cite book|last=Sarris|first=Peter|title=Empires of faith: the fall of Rome to the rise of Islam, 500–700|publisher=Oxford UP|year=2011|isbn=978-0-1992-6126-0|edition=1st. pub.|location=Oxford|page=118}}</ref> حملن جي نتيجي ۾ بادشاهتن جو افراتفري وارو سلسلو پيدا ٿيو ۽ مبينا "[[اونداهو دور (تاريخ نويسي)|اونداهو دور]]" شروع ٿيو. 6هين صديءَ ۾ هڪ ٻئي [[جرمنڪ قومون|جرمنڪ قبيلي]]، [[لومبارڊن]]، جي حملي بازنطيني موجودگي کي گهٽائي ڇڏيو ۽ اپٻيٽ جي سياسي وحدت ختم ڪري ڇڏي. اتر ۾ [[لومبارڊ بادشاهت]] ٺهي، وچ-ڏکڻ تي پڻ لومبارڊن جو ڪنٽرول هو، ۽ ٻيا حصا بازنطيني رهيا.<ref>{{Cite web|title=History of Italy|url=https://www.britannica.com/place/Italy/Lombards-and-Byzantines|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220929150112/https://www.britannica.com/place/Italy/Lombards-and-Byzantines|archive-date=29 September 2022|access-date=29 September 2022|website=Encyclopædia Britannica}}</ref> [[File:Marco Polo Mosaic from Palazzo Tursi.jpg|thumb|right|upright=.7|[[مارڪو پولو]]، 13هين صديءَ جو ڳولائو]] لومبارڊ بادشاهت 8هين صديءَ جي آخر ۾ [[شارليمان]] جي هٿان [[فرانڪيا]] ۾ ضم ٿي وئي ۽ اٽلي جي بادشاهت بڻجي وئي.<ref>{{Cite web|title=Carolingian and post-Carolingian Italy, 774–962|url=https://www.britannica.com/place/Italy/Carolingian-and-post-Carolingian-Italy-774-962|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20221007160553/https://www.britannica.com/place/Italy/Carolingian-and-post-Carolingian-Italy-774-962|archive-date=7 October 2022|access-date=7 October 2022|website=Encyclopædia Britannica}}</ref> فرانڪن [[پاپائي رياستون]] ٺاهڻ ۾ مدد ڪئي. 13هين صديءَ تائين سياست [[پاڪ رومي شهنشاهه|پاڪ رومي شهنشاهن]] ۽ پاپائيت جي لاڳاپن تي غالب رهي، جتي شهري رياستون عارضي فائدي لاءِ اڳئين ڌر ([[گبيلين]]) يا پوئين ڌر ([[گويلف]]) سان گڏ ٿينديون هيون.<ref>{{Cite book|last=Nolan|first=Cathal J.|title=The age of wars of religion, 1000–1650: an encyclopedia of global warfare and civilization |publisher=Greenwood Press|year=2006|isbn=978-0-3133-3045-2|edition=1. publ.|location=Westport (Connecticut)|page=360}}</ref> جرمنڪ شهنشاهه ۽ رومي پونٽف وچئين دور جي يورپ جون [[عالمي طاقتون]] بڻجي ويا. بهرحال، [[سرماياداري تڪرار]] ۽ گويلفن ۽ گبيلينن جي وچ ۾ ٽڪراءُ اتر ۾ شهنشاهي-جاگيرداري نظام کي ختم ڪري ڇڏيو، جتي شهرن آزادي حاصل ڪئي.<ref>{{Cite book|last=Jones|first=Philip|author-link=Philip Jones (historian)|title=The Italian city-state: from Commune to Signoria|publisher=Clarendon Press|year=1997|isbn=978-0-1982-2585-0|location=Oxford|pages=55–77}}</ref> 1176ع ۾، شهري رياستن جي [[لومبارڊ ليگ]] پاڪ رومي شهنشاهه [[فريڊرڪ بارباروسا]] کي شڪست ڏني، جنهن سان انهن جي آزادي يقيني ٿي. شهري رياستن، جهڙوڪ ميلان، فلورينس ۽ وينس، مالياتي ترقي ۾ نهايت اهم جدت وارو ڪردار ادا ڪيو، بئنڪنگ جي طريقن کي تيار ڪندي، ۽ سماجي تنظيم جي نون روپن کي ممڪن بڻائيندي.<ref>{{Cite book|last=Niall|first=Ferguson|title=The Ascent of Money: The Financial History of the World|publisher=Penguin|year=2008}}</ref> ساحلي ۽ ڏاکڻن علائقن ۾، سامونڊي جمهوريهن ڀونوچ سمنڊ تي غلبو حاصل ڪيو ۽ مشرق ڏانهن واپار تي اجارو قائم ڪيو. اهي آزاد [[ٿالاسوڪريسي|سامونڊي طاقت واريون]] شهري رياستون هيون، جن ۾ واپارين وٽ ڪافي طاقت هئي. جيتوڻيڪ اهي اشرافي حڪومتون هيون، پر انهن طرفان ڏنل نسبي سياسي آزادي علمي ۽ فني ترقي لاءِ سازگار هئي.<ref name="Lane">{{Cite book|last=Lane|first=Frederic C.|title=Venice, a maritime republic|publisher=Johns Hopkins University Press|year=1991|isbn=978-0-8018-1460-0|edition=4. print.|location=Baltimore|page=73}}</ref> سڀ کان مشهور سامونڊي جمهوريهون وينس، [[جينووا جمهوريه|جينووا]]، [[پيزا جمهوريه|پيزا]] ۽ [[امالفي جو ڊچي|امالفي]] هيون.<ref>G. Benvenuti – Le Repubbliche Marinare. Amalfi, Pisa, Genova, Venezia – Newton & Compton editori, Roma 1989; Armando Lodolini, ''Le repubbliche del mare'', Biblioteca di storia patria, 1967, Roma. {{Cite book|last=Peris|first=Persi|title=Conoscere l'Italia|publisher=Istituto Geografico De Agostini|year=1982|pages=74}}; {{Cite web|title=Repubbliche Marinare|url=http://www.treccani.it/enciclopedia/repubbliche-marinare|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190829104758/http://www.treccani.it/enciclopedia/repubbliche-marinare|archive-date=29 August 2019|access-date=13 September 2019|website=Treccani.it|publisher=Istituto dell'Enciclopedia Italiana|language=it}}; {{Cite web|title=Repubbliche marinare|url=https://thes.bncf.firenze.sbn.it/termine.php?id=29771|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200101131949/https://thes.bncf.firenze.sbn.it/termine.php?id=29771|archive-date=1 January 2020|access-date=13 September 2019|website=thes.bncf.firenze.sbn.it|publisher=[[قومي مرڪزي لائبريري (فلورينس)]]|language=it}}</ref> هر هڪ کي پرڏيهي زمينن، ٻيٽن، ايڊرياٽڪ، ايجيئن ۽ ڪاري سمنڊن جي علائقن، ۽ ويجهي اوڀر ۽ اتر آفريڪا ۾ واپاري نوآبادين تي غلبو حاصل هو.<ref>{{Cite book|last=Zorzi|first=Alvise|author-link=Alvise Zorzi|url=https://books.google.com/books?id=IP5OAAAAMAAJ&q=%22even+in+countries+where+aid+is+near+at+hand+%22+%22attack+from+the+sea%22|title=Venice: The Golden Age, 697 – 1797 |publisher=Abbeville Press|year=1983|isbn=0-8965-9406-8|location=New York|page=255|access-date=16 September 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20230202182132/https://books.google.com/books?id=IP5OAAAAMAAJ&q=%22even+in+countries+where+aid+is+near+at+hand+%22+%22attack+from+the+sea%22|archive-date=2 February 2023|url-status=live}}</ref> {{Multiple image | align = right | total_width = 345 | direction = horizontal | width1 = 280 | image1 = Naval Jack of Italy.svg | width2 = 280 | image2 = Republik Venedig Handelswege01-IT.png | alt2 = نقشو | footer = کاٻي: [[اطالوي بحريه]] جو جهنڊو. گھڙيال جي رخ ۾، مٿئين کاٻي کان: [[وينس جي جمهوريه|وينس]]، [[جينووا جمهوريه|جينووا]]، [[پيزا جمهوريه|پيزا]] ۽ [[امالفي جو ڊچي|امالفي]] جا نشان.<br/>ساڄي: واپاري رستا، [[جينووا جون نوآباديون|جينووا]] ۽ [[اسٽاتو دا مار|وينس]] جون نوآباديون. }} وينس ۽ جينووا يورپ جا اوڀر ڏانهن دروازا هئا، ۽ نفيس شيشي جا ٺاهيندڙ هئا، جڏهن ته فلورينس ريشم، اون، بئنڪنگ ۽ زيورن جو مرڪز هو. پيدا ٿيل دولت وڏن عوامي ۽ خانگي فني منصوبن جي سرپرستي لاءِ استعمال ٿي. انهن جمهوريهن [[صليبي جنگون|صليبي جنگين]] ۾ حصو ورتو، مدد ۽ ٽرانسپورٽ مهيا ڪئي، پر بنيادي طور سياسي ۽ تجارتي موقعن جي پيروي ڪئي.<ref name=Lane/> اٽلي پهريون علائقو هو جتي اهي معاشي تبديليون محسوس ٿيون، جن [[تجارتي انقلاب]] ڏانهن واٽ هموار ڪئي: وينس [[قسطنطنيه جي لٽ|بازنطيني گاديءَ واري شهر کي لٽڻ]] ۽ [[مارڪو پولو]] جي ايشيا ڏانهن سفرن جي مالي مدد ڪرڻ جي قابل ٿي؛ پهرين يونيورسٽيون اطالوي شهرن ۾ ٺهيون، ۽ [[اڪويناس]] جهڙن عالمن عالمي شهرت حاصل ڪئي؛ سرمائيداري ۽ بئنڪنگ خاندان فلورينس ۾ اڀريا، جتي [[دانتي]] ۽ [[جوتو]] لڳ ڀڳ 1300ع ۾ سرگرم هئا.<ref name="See">{{Cite web |last=Sée |first=Henri |title=Modern Capitalism Its Origin and Evolution |url=http://www.efm.bris.ac.uk/het/see/ModernCapitalism.pdf |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20131007010542/http://www.efm.bris.ac.uk/het/see/ModernCapitalism.pdf |archive-date=7 October 2013 |access-date=29 August 2013 |website=University of Rennes |publisher=Batoche Books}}</ref> ڏکڻ ۾، سسلي 9هين صديءَ ۾ [[سسلي جي امارت|عرب اسلامي امارت]] بڻجي چڪي هئي، جيڪا 11هين صديءَ جي آخر ۾ [[اطالو-نارمن]] جي فتح تائين خوشحال رهي؛ انهن ڏکڻ اٽلي جي اڪثر لومبارڊ ۽ بازنطيني شهزادگين سان گڏ ان کي فتح ڪيو.<ref>{{cite book |last=Ali |first=Ahmed Essa with Othman |title=Studies in Islamic civilization: the Muslim contribution to the Renaissance |year=2010 |publisher=International Institute of Islamic Thought |location=Herndon, VA |isbn=978-1-56564-350-5 |pages=38–40}}</ref> پوءِ اهو علائقو [[سسلي جي بادشاهت]] ۽ [[نيپلز جي بادشاهت]] جي وچ ۾ ورهايو ويو.{{efn|نيپلز جي بادشاهت جو اصطلاح مورخ استعمال ڪن ٿا، پر ان جي حڪمرانن نه، جن اصل نالو 'سسلي جي بادشاهت' برقرار رکيو، يعني ٻه سسلي جون بادشاهتون موجود هيون.}}<ref>Eleni Sakellariou, ''Southern Italy in the Late Middle Ages: Demographic, Institutional and Economic Change in the Kingdom of Naples, c.1440–c.1530'' (Brill, 2012), pp. 63–64.</ref> 1348ع واري [[ڪاري موت]] شايد اٽلي جي آبادي جو هڪ ٽيون حصو ماري ڇڏيو.<ref>Stéphane Barry and Norbert Gualde, "The Biggest Epidemics of History" (La plus grande épidémie de l'histoire), in ''L'Histoire'' n° 310, June 2006, pp. 45–46; "[https://www.brown.edu/Departments/Italian_Studies/dweb/plague/effects/death_toll.shtml Plague]". Brown University. {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20090831003435/http://www.brown.edu/Departments/Italian_Studies/dweb/plague/effects/death_toll.shtml|date=31 August 2009}}</ref> === اوائلي جديد دور === {{Main|اطالوي نشاةِ ثانيه|اوائلي جديد اٽلي جي تاريخ}} [[File:Italy 1494.svg|thumb|upright=.8|right|1494ع ۾ [[اطالوي جنگيون|اطالوي جنگين]] کان اڳ [[اٽلي جي تاريخي رياستن جي فهرست#آخري وچون دور|اطالوي رياستون]]]] 1400ع ۽ 1500ع جي ڏهاڪن دوران، اٽلي [[نشاةِ ثانيه]] جو جنم هنڌ ۽ مرڪز هو. هن دور وچئين دور کان جديد دور ڏانهن منتقلي کي ظاهر ڪيو ۽ واپاري شهرن جي گڏ ڪيل دولت ۽ حاڪم خاندانن جي سرپرستيءَ سان وڌايو ويو.<ref name="strathern">Strathern, Paul ''The Medici: Godfathers of the Renaissance'' (2003)</ref> اطالوي سياسي وحدتون هاڻي علائقائي رياستون هيون، جن تي عملي طور شهزادن جي حڪومت هئي، جيڪي واپار ۽ انتظاميه تي ڪنٽرول رکندا هئا، ۽ سندن درٻارون فنون ۽ سائنسن جا مرڪز بڻجي ويون. اهي شهزادگيون سياسي خاندانن ۽ واپاري خاندانن، جهڙوڪ فلورينس جا [[ميڊيچي]]، جي اڳواڻي هيٺ هيون. [[مغربي ڦوٽ]] جي خاتمي کان پوءِ، نئين چونڊيل [[پوپ مارٽن پنجون]] [[پاپائي رياستون|پاپائي رياستن]] ڏانهن موٽي آيو ۽ اٽلي کي اولهه عيسائيت جو واحد مرڪز طور بحال ڪيو. [[ميڊيچي بئنڪ]] پاپائيت جو قرض ڏيندڙ ادارو بڻيو، ۽ ڪليسا ۽ نون سياسي خاندانن جي وچ ۾ اهم لاڳاپا قائم ٿيا.<ref name="strathern"/><ref>[http://www.florentine-society.ru/Medici_Chapel_Mysteries.htm Peter Barenboim, Sergey Shiyan, ''Michelangelo: Mysteries of Medici Chapel'', SLOVO, Moscow, 2006]. {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20110511133416/http://www.florentine-society.ru/Medici_Chapel_Mysteries.htm|date=11 May 2011}}. {{ISBN|5-8505-0825-2}}.</ref> [[File:Leonardo self.jpg|thumb|upright=.7|[[ليونارڊو دا ونچي]]، مثالي [[نشاةِ ثانيه انسان]]، پنهنجي تصوير ۾ ({{circa}} 1512)]] 1453ع ۾، [[پوپ نڪولس پنجون]] جي بازنطينين جي مدد لاءِ ڪوششن باوجود، [[قسطنطنيه]] جو شهر [[عثماني سلطنت|عثمانين]] جي قبضي ۾ آيو. ان سبب [[نشاةِ ثانيه ۾ يوناني عالم|يوناني عالمن]] ۽ متنن جي اٽلي ڏانهن لڏپلاڻ ٿي، جنهن يوناني [[انسان پرستي]] جي ٻيهر دريافت کي وڌيڪ هٿي ڏني.<ref>Encyclopædia Britannica, ''Renaissance'', 2008, O.Ed.; Har, Michael H. ''History of Libraries in the Western World'', Scarecrow Press Incorporate, 1999. {{ISBN|0-8108-3724-2}}. Norwich, John Julius, ''A Short History of Byzantium'', 1997, Knopf. {{ISBN|0-6794-5088-2}}.</ref> انسان پرست حڪمرانن، جهڙوڪ [[فيديريڪو دا مونتيفيلترو]] ۽ [[پوپ پائيس ٻيون]]، [[مثالي شهر|مثالي شهرن]] جي قيام لاءِ ڪم ڪيو، ۽ [[اربينو]] ۽ [[پيئنزا]] جو بنياد وڌو. [[پيڪو ديلا ميراندولا]] ''[[انسان جي عظمت تي خطبو]]'' لکيو، جنهن کي نشاةِ ثانيه جو منشور سمجهيو وڃي ٿو. فنون ۾، اطالوي نشاةِ ثانيه صديون تائين يورپي فن تي غالب اثر رکيو، فنڪارن جهڙوڪ [[ليونارڊو دا ونچي]]، [[بوتيچيلي]]، [[مائيڪل اينجلو]]، [[رافائيل]]، [[جوتو]]، [[دوناتيلو]] ۽ [[تيشيان]]، ۽ معمارن جهڙوڪ [[فليپو برونيلليسڪي]]، [[اندريا پالاديو]] ۽ [[دوناتو برامانتي]] سان. سامونڊي جمهوريهن مان اطالوي [[اطالوي ڳولائوئن جي فهرست|ڳولائو]] ۽ ناوَچالڪ، عثمانين کان بچندي هندستان ڏانهن متبادل رستو ڳولڻ لاءِ بيتاب، ائٽلانٽڪ ملڪن جي بادشاهن کي پنهنجون خدمتون پيش ڪندا هئا ۽ [[دريافتن جو دور|دريافتن جي دور]] ۽ آمريڪا جي نوآبادڪاري جي شروعات ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو. سڀ کان نمايان ڳولائوئن ۾ [[ڪرسٽوفر ڪولمبس]] شامل هو، جنهن جي [[ڪرسٽوفر ڪولمبس جا سفر|1492ع واري سفر]] آمريڪا سان مسلسل يورپي رابطو، نوآبادڪاري ۽ استحصال شروع ڪيو؛<ref>Encyclopædia Britannica, 1993 ed., Vol. 16, pp. 605ff / Morison, ''Christopher Columbus'', 1955 ed., pp. 14ff</ref> [[جان ڪيبٽ]]، جنهن [[نارسمن|نارس]] کان پوءِ اتر آمريڪا جي پهرين دستاويزي يورپي کوجنا ڪئي؛<ref>{{Cite web|year=2007|title=''Catholic Encyclopedia'' "John & Sebastian Cabot"|url=http://www.newadvent.org/cathen/03126d.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200518005335/https://www.newadvent.org/cathen/03126d.htm|archive-date=18 May 2020|access-date=17 May 2008|publisher=newadvent}}</ref> ۽ [[آمريگو ويسپوچي]]، جنهن جي سفرن انهن زمينن کي نئون کنڊ، يعني "نئين دنيا"، طور تصديق ڪيو، جنهن کي پوءِ سندس نالي تي رکيو ويو.<ref>{{Cite book|last=Eric Martone|url=https://books.google.com/books?id=MHJ1DQAAQBAJ&pg=PA109|title=Italian Americans: The History and Culture of a People|publisher=ABC-CLIO|year=2016|isbn=978-1-6106-9995-2|page=504|access-date=22 November 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211001055/https://books.google.com/books?id=MHJ1DQAAQBAJ&pg=PA109|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}</ref><ref>{{Cite book|last=Greene|first=George Washington|author-link=George Washington Greene|url=https://books.google.com/books?id=1qsuAAAAYAAJ&pg=PAPA13|title=The Life and Voyages of Verrazzano|publisher=Folsom, Wells, and Thurston|year=1837|location=Cambridge University|page=13|access-date=18 August 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211000806/https://books.google.com/books?id=1qsuAAAAYAAJ&pg=PAPA13#v=onepage&q&f=false|archive-date=11 February 2024|url-status=live|via=Google Books}}</ref> وينس، نيپلز، فلورينس، ميلان ۽ پاپائيت جي وچ ۾ [[اٽالڪ ليگ]] نالي دفاعي اتحاد قائم ٿيو. [[لورينزو دي ميڊيچي|لورينزو ''دي ميگنيفيسنٽ'' دي ميڊيچي]] نشاةِ ثانيه جو سڀ کان وڏو سرپرست هو؛ سندس مدد ليگ کي ترڪن جي [[اوترانتو جو گهيرو|حملي کي ناڪام ڪرڻ]] جي قابل بڻايو. بهرحال، اهو اتحاد 1490ع واري ڏهاڪي ۾ ٽٽي پيو؛ [[فرانس جو چارلس اٺون]] جي حملي اپٻيٽ ۾ جنگين جي هڪ سلسلي جي شروعات ڪئي. [[اعليٰ نشاةِ ثانيه]] دوران، [[جوليس ٻيون]] (1503–1513) جهڙا پوپ اٽلي تي ڪنٽرول لاءِ پرڏيهي بادشاهن خلاف وڙهيا؛ [[پال ٽيون]] (1534–1549) يورپي طاقتن جي وچ ۾ امن لاءِ ثالثي کي ترجيح ڏني. اهڙن تڪرارن جي وچ ۾، ميڊيچي پوپن [[ليو ڏهون]] (1513–1521) ۽ [[ڪليمنٽ ستون]] (1523–1534) جرمني، انگلينڊ ۽ ٻين هنڌن ۾ [[پروٽيسٽنٽ اصلاح]] کي منهن ڏنو. 1559ع ۾، فرانس ۽ هبسبرگن جي وچ ۾ [[اطالوي جنگيون|اطالوي جنگين]] جي خاتمي تي، اٽلي جو لڳ ڀڳ اڌ حصو، يعني ڏکڻ واريون [[نيپلز جي بادشاهت|نيپلز]]، [[سسلي جي بادشاهت|سسلي]]، [[سارڊينيا جي بادشاهت|سارڊينيا]] جون بادشاهتون ۽ [[ميلان جو ڊچي]]، اسپيني حڪمراني هيٺ هو، جڏهن ته ٻيو اڌ آزاد رهيو؛ ڪيترائي رياستون رسمي طور اڃا به پاڪ رومي سلطنت جو حصو رهيون. پاپائيت [[جوابي اصلاح]] شروع ڪئي، جنهن جا اهم واقعا هي هئا: [[ٽرينٽ ڪائونسل]] (1545–1563)؛ [[گريگورين ڪئلينڊر]] جي قبوليت؛ [[جيسوئٽ چين مشن]]؛ [[فرانسيسي مذهبي جنگيون]]؛ [[ٽيهه سالن جي جنگ]] (1618–1648) جو خاتمو؛ ۽ [[وڏي ترڪي جنگ]]. اطالوي معيشت 1600ع ۽ 1700ع جي ڏهاڪن ۾ زوال پذير ٿي. [[File:Flag of the Cispadane Republic.svg|thumb|[[چيسپاداني جمهوريه]] جو جهنڊو، پهريون [[اطالوي ترنگو]] جيڪو ڪنهن خودمختيار اطالوي رياست اختيار ڪيو (1797)]] [[اسپيني جانشيني جي جنگ]] (1700–1714) دوران، آسٽريا اٽلي ۾ اسپيني علائقن جو وڏو حصو، يعني ميلان، نيپلز ۽ سارڊينيا حاصل ڪيو؛ پوءِ 1720ع ۾ سارڊينيا سسلي جي بدلي ۾ هائوس آف ساووي کي ڏني وئي. بعد ۾ بوربن خاندان جي هڪ شاخ سسلي ۽ نيپلز جي تخت تي ويٺي. [[نيپوليني جنگيون|نيپوليني جنگين]] دوران، اتر ۽ وچ اٽلي کي فرانس جي [[ڀيڻ جمهوريهون]] طور ٻيهر منظم ڪيو ويو، ۽ پوءِ [[اٽلي جي بادشاهت (نيپوليني)|اٽلي جي بادشاهت]] طور.<ref>Napoleon Bonaparte, "The Economy of the Empire in Italy: Instructions from Napoleon to Eugène, Viceroy of Italy", ''Exploring the European Past: Texts & Images'', Second Edition, ed. Timothy E. Gregory (Mason: Thomson, 2007), 65–66.</ref> ڏکڻ کي نيپولين جي ڀيڻوئي [[جواڪيم مورا]] هلائيندو هو. 1814ع جي [[ويانا ڪانگريس]] 18هين صديءَ جي آخر واري صورتحال بحال ڪئي، پر [[فرانسيسي انقلاب]] جا آدرش ختم نه ٿي سگهيا، ۽ 19هين صديءَ جي شروعات جي [[سياسي اٿل پٿل|سياسي اٿل پٿلن]] دوران ٻيهر ظاهر ٿيا. ڪنهن اطالوي رياست طرفان [[اطالوي ترنگو]] جي پهرين قبوليت، [[چيسپاداني جمهوريه]]، [[نيپوليني اٽلي جا جهنڊا|نيپوليني اٽلي]] دوران ٿي، فرانسيسي انقلاب کان پوءِ، جنهن قومي [[خود اراديت]] جي حمايت ڪئي.<ref>{{Cite book |last1=Maiorino |first1=Tarquinio |title=Il tricolore degli italiani. Storia avventurosa della nostra bandiera |last2=Marchetti Tricamo |first2=Giuseppe |last3=Zagami |first3=Andrea |publisher=Arnoldo Mondadori Editore |year=2002 |isbn=978-8-8045-0946-2 |page=156 |language=it}} [http://www.esteri.it/MAE/EN/Benvenuti_in_Italia/Conoscere_Italia/bandieraInno.htm The tri-coloured standard]. Getting to Know Italy, Ministry of Foreign Affairs (retrieved 5 October 2008). {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20080223131121/http://www.esteri.it/MAE/EN/Benvenuti_in_Italia/Conoscere_Italia/bandieraInno.htm|date=23 February 2008}}.</ref> هي واقعو [[ترنگو ڏينهن]] طور ملهايو ويندو آهي.<ref>Article 1 of the law n. 671 of 31 December 1996 ("National celebration of the bicentenary of the first national flag")</ref> === اتحاد === {{Main|اٽلي جو اتحاد}} [[اٽلي جي بادشاهت جو جنم]] اطالوي قومپرستن ۽ [[هائوس آف ساووي]] سان وفادار شاهپرستن جي ڪوششن جو نتيجو هو، جن سڄي [[اطالوي اپٻيٽ]] تي مشتمل هڪ گڏيل بادشاهت قائم ڪرڻ ٿي چاهي. 19هين صديءَ جي وچ تائين، وڌندڙ [[اطالوي قومپرستي]] انقلاب جو سبب بڻجي.<ref>{{Cite web|title=Risorgimento in 'Dizionario di Storia'|url=https://www.treccani.it/enciclopedia/risorgimento_(Dizionario-di-Storia)|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220922035556/https://www.treccani.it/enciclopedia/risorgimento_(Dizionario-di-Storia)|archive-date=22 September 2022|access-date=22 September 2022|website=treccani.it|language=it-IT}}</ref> 1815ع جي [[ويانا ڪانگريس]] کان پوءِ، اٽلي جي سياسي ۽ سماجي اتحاد واري تحريڪ، يعني [[ريسورجي مينتو]]، اٽلي کي رياستن جي گڏجڻ ۽ انهن کي پرڏيهي ڪنٽرول کان آزاد ڪرڻ ذريعي متحد ڪرڻ لاءِ اڀري. هڪ انقلابي شخصيت محب وطن صحافي [[جوزيپي ماتسيني]] هو، جنهن 1830ع واري ڏهاڪي ۾ سياسي تحريڪ [[نوجوان اٽلي]] جو بنياد وڌو؛ هو وحداني جمهوريه جو حامي هو ۽ وسيع قومپرست تحريڪ جي وڪالت ڪندو هو. 1847ع ۾ "[[اِل ڪانتو ديلي اطالياني]]" جي پهرين عوامي پرفارمنس ٿي، جيڪو 1946ع ۾ قومي ترانو بڻيو.<ref>{{Cite book|last1=Maiorino|first1=Tarquinio|last2=Marchetti Tricamo|first2=Giuseppe|last3=Zagami|first3=Andrea|title=Il tricolore degli italiani. Storia avventurosa della nostra bandiera|year=2002|publisher=Arnoldo Mondadori Editore|language=it|isbn=978-8-8045-0946-2|page=18}}; {{Cite web|title=Fratelli d'Italia|url=https://www.quirinale.it/page/inno|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20230426052752/https://www.quirinale.it/page/inno|archive-date=26 April 2023|access-date=1 October 2021|language=it}}</ref> {{Multiple image | align = right | image1 = Giuseppe Mazzini.jpg | width1 = 173 | image2 = Giuseppe Garibaldi 1861.jpg | width2 = 138 | footer = [[جوزيپي ماتسيني]] (کاٻي)، اطالوي انقلابي تحريڪ جو انتهائي اثرائتو اڳواڻ؛ ۽ [[جوزيپي گاريبالدي]] (ساڄي)، جديد دور جي عظيم ترين جرنيلن مان هڪ طور مشهور<ref name="scholar and patriot">{{cite web |url={{Google books|iWK7AAAAIAAJ |page=PA133 |keywords=Garibaldi+one+of+the+greatest+generals+of+modern+time |text= |plainurl=yes}}|title=Scholar and Patriot|publisher=Manchester University Press|via=Google Books}}</ref> ۽ ڏکڻ آمريڪا ۽ يورپ ۾ پنهنجي فوجي ڪارنامن سبب "ٻن جهانن جو هيرو" طور سڃاتو ويندڙ،<ref>{{Cite web|title=Giuseppe Garibaldi (Italian revolutionary)|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/225978/Giuseppe-Garibaldi|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140226091529/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/225978/Giuseppe-Garibaldi|archive-date=26 February 2014|access-date=6 March 2014}}</ref> جنهن ڪيترين فوجي مهمن ۾ وڙهيو، جيڪي [[اٽلي جو اتحاد|اطالوي اتحاد]] تائين پهتيون }} نوجوان اٽلي جو سڀ کان مشهور ميمبر انقلابي ۽ جنرل [[جوزيپي گاريبالدي]] هو،<ref>Denis Mack Smith, ''Modern Italy: A Political History'', (University of Michigan Press, 1997) p. 15. A literary echo may be found in the character of Giorgio Viola in Joseph Conrad's ''[[Nostromo]]''.</ref> جنهن ڏکڻ اٽلي ۾ اتحاد لاءِ جمهوري مهم جي اڳواڻي ڪئي. بهرحال، [[سارڊينيا جي بادشاهت (1720–1861)|سارڊينيا جي بادشاهت]] ۾ هائوس آف ساووي جي اطالوي بادشاهت، جنهن جي حڪومت [[ڪاميليو بينسو، ڪائونٽ آف ڪاوير]] هلائي رهيو هو، به متحد اطالوي رياست قائم ڪرڻ جا ارادا رکندي هئي. يورپ ۾ پکڙيل [[1848ع جا لبرل انقلاب|1848ع جي لبرل انقلابن]] جي پس منظر ۾، [[آسٽريا-هنگري|آسٽريا]] خلاف هڪ ناڪام [[پهرين اطالوي آزاديءَ جي جنگ]] جو اعلان ڪيو ويو. 1855ع ۾، سارڊينيا [[ڪريميائي جنگ]] ۾ برطانيا ۽ فرانس جو اتحادي بڻيو.<ref>Enrico Dal Lago, "Lincoln, Cavour, and National Unification: American Republicanism and Italian Liberal Nationalism in Comparative Perspective". ''The Journal of the Civil War Era'' 3#1 (2013): 85–113.; William L. Langer, ed., ''An Encyclopedia of World Cup History''. 4th ed. 1968. pp 704–7.</ref> سارڊينيا 1859ع جي [[ٻي اطالوي آزاديءَ جي جنگ]] ۾ فرانس جي مدد سان آسٽريائي سلطنت خلاف وڙهيو، جنهن جي نتيجي ۾ [[لومباردي]] آزاد ٿي. [[پلومبيئرز معاهدو|پلومبيئرز معاهدي]] جي بنياد تي، سارڊينيا [[ساووي]] ۽ [[نيس]] فرانس کي حوالي ڪيا، اهڙو واقعو جنهن [[نيسارڊ لڏپلاڻ]] جو سبب بڻيو.<ref>{{Cite web|date=28 August 2017|title="Un nizzardo su quattro prese la via dell'esilio" in seguito all'unità d'Italia, dice lo scrittore Casalino Pierluigi|url=https://www.montecarlonews.it/2017/08/28/notizie/argomenti/altre-notizie-1/articolo/un-nizzardo-su-quattro-prese-la-via-dellesilio-in-seguito-allunita-ditalia-dice-lo-scrittore.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200219165302/http://www.montecarlonews.it/2017/08/28/notizie/argomenti/altre-notizie-1/articolo/un-nizzardo-su-quattro-prese-la-via-dellesilio-in-seguito-allunita-ditalia-dice-lo-scrittore.html|archive-date=19 February 2020|access-date=14 May 2021|language=it}}</ref> 1860–1861ع ۾، گاريبالدي نيپلز ۽ سسلي ۾ اتحاد واري مهم جي اڳواڻي ڪئي.<ref>Mack Smith, Denis (1997). ''Modern Italy; A Political History''. Ann Arbor: The University of Michigan Press. {{ISBN|0-4721-0895-6}}.</ref> [[تيانو]] گاريبالدي ۽ [[وڪٽر ايمانوئل ٻيون]]، سارڊينيا جي آخري بادشاهه، جي مشهور ملاقات جو هنڌ هو، جنهن دوران گاريبالدي وڪٽر ايمانوئل سان هٿ ملايو ۽ کيس [[اٽلي جو بادشاهه]] ڪري سلام ڪيو. ڪاوير 1860ع ۾ گاريبالدي جي ڏکڻ اٽلي کي سارڊينيا جي بادشاهت سان اتحاد ۾ شامل ڪرڻ تي راضي ٿيو. ان سان سارڊينيا جي حڪومت کي 17 مارچ 1861ع تي [[اٽلي جي بادشاهت جو اعلان|متحد اطالوي بادشاهت جو اعلان]] ڪرڻ جي اجازت ملي،<ref>{{Cite news|date=17 March 2017|title=Everything you need to know about March 17th, Italy's Unity Day|url=https://www.thelocal.it/20170317/everything-to-know-about-march-17th-italys-unity-unification-risorgimento-day|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170617212538/https://www.thelocal.it/20170317/everything-to-know-about-march-17th-italys-unity-unification-risorgimento-day|archive-date=17 June 2017|access-date=17 July 2017}}</ref> ۽ وڪٽر ايمانوئل ٻيون ان جو پهريون بادشاهه بڻيو. 1865ع ۾ بادشاهت جي گادي تورين کان فلورينس منتقل ڪئي وئي. 1866ع ۾، وڪٽر ايمانوئل ٻيون، [[پروشيا]] سان اتحاد ڪندي [[آسٽرو-پروشين جنگ]] دوران، [[ٽين اطالوي آزاديءَ جي جنگ]] وڙهي، جنهن جي نتيجي ۾ اٽلي [[وينيتو|وينيتيا]] کي پاڻ ۾ شامل ڪيو. آخرڪار، 1870ع ۾، جڏهن فرانس [[فرانڪو-پروشين جنگ]] دوران روم ڇڏي ڏنو، اطالوين [[روم تي قبضو|پاپائي رياستن تي قبضو ڪيو]]، اتحاد مڪمل ٿيو، ۽ گادي روم منتقل ڪئي وئي.<ref name="scholar and patriot"/> === لبرل دور === {{Main|اٽلي جي بادشاهت|اطالوي ڊائاسپورا|اطالوي سلطنت|پهريين عالمي جنگ دوران اٽلي جي فوجي تاريخ}} {{Multiple image | align = right | image1 = VictorEmmanuel2.jpg | width1 = 125 | image2 = Camillo Benso Cavour di Ciseri.jpg | width2 = 141 | footer = [[وڪٽر ايمانوئل ٻيون]] (کاٻي) ۽ [[ڪاميليو بينسو، ڪائونٽ آف ڪاوير]] (ساڄي)، اتحاد جون اهم شخصيتون، ترتيبوار متحد اٽلي جا پهريان بادشاهه ۽ وزيراعظم بڻيا. }} سارڊينيا جو آئين 1861ع ۾ سڄي اٽلي تائين وڌايو ويو، ۽ نئين رياست لاءِ بنيادي آزاديون مهيا ڪيون ويون؛ پر چونڊ قانونن بي ملڪيت طبقن کي ٻاهر رکيو. نئين بادشاهت هڪ پارلياماني آئيني بادشاهت طور هلائي وئي، جنهن تي لبرلن جو غلبو هو. جيئن اتر اٽلي تيزيءَ سان صنعتي ٿيو، ڏکڻ ۽ اتر جا ڳوٺاڻا علائقا غير ترقي يافته ۽ وڌيڪ آبادي وارا رهيا، جنهن سبب لکين ماڻهو لڏپلاڻ ڪرڻ تي مجبور ٿيا ۽ [[اطالوي ڊائاسپورا|وڏي ۽ اثرائتي ڊائاسپورا]] کي هٿي ملي. [[اطالوي سوشلسٽ پارٽي]] طاقت ۾ وڌي، جنهن روايتي لبرل ۽ قدامت پسند اسٽيبلشمينٽ کي چئلينج ڪيو. 19هين صديءَ جي آخري ٻن ڏهاڪن ۾، اٽلي آفريڪا ۾ [[اطالوي اريٽريا|اريٽريا]]، [[اطالوي صوماليا|صوماليا]]، [[اطالوي ٽرپوليطانيا|ٽرپوليطانيا]] ۽ [[اطالوي سيرينيڪا|سيرينيڪا]] کي ماتحت ڪري [[اطالوي سلطنت|نوآبادياتي طاقت]] بڻجي ويو.<ref>{{Cite web |title=The Italian Colonial Empire |url=http://www.allempires.com/article/index.php?q=italian_colonial |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20120224012449/http://www.allempires.com/article/index.php?q=italian_colonial |archive-date=24 February 2012 |access-date=17 June 2012 |publisher=All Empires |quote=At its peak, just before WWII, the Italian Empire comprehended the territories of present time Italy, Albania, Rhodes, Dodecanese, Libya, Ethiopia, Eritrea, the majority of Somalia and the little concession of Tientsin in China}}</ref><ref>(Bosworth (2005), p. 49.)</ref> 1913ع ۾ مردن لاءِ عام ووٽ جو حق اختيار ڪيو ويو. [[پهريين عالمي جنگ]] کان اڳ واري دور تي [[جيوواني جيوليٽي]] جو غلبو رهيو، جيڪو 1892ع ۽ 1921ع جي وچ ۾ پنج ڀيرا وزيراعظم رهيو. [[File:Trento 3 novembre 1918.jpg|thumb|3 نومبر 1918ع تي، فاتح [[ويتوريو وينيتو جي جنگ]] کان پوءِ، [[ترنتو]] ۾ اطالوي گهوڙيسوار]] [[پهريين عالمي جنگ ۾ اٽلي جي شموليت|اٽلي 1915ع ۾ پهريين عالمي جنگ ۾ داخل ٿيو]]، جنهن جو مقصد قومي اتحاد کي مڪمل ڪرڻ هو، تنهنڪري تاريخ نويسيءَ جي نقطه نظر کان ان کي چوٿين اطالوي آزاديءَ جي جنگ به سمجهيو وڃي ٿو،<ref>{{Cite web|date=6 March 2015|title=Il 1861 e le quattro Guerre per l'Indipendenza (1848–1918) |url=http://www.piacenzaprimogenita150.it/index.php?it%2F176%2Fil-1861-e-le-quattro-guerre-per-lindipendenza-1848-1918|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20220319075828/http://www.piacenzaprimogenita150.it/index.php?it%2F176%2Fil-1861-e-le-quattro-guerre-per-lindipendenza-1848-1918|archive-date=19 March 2022|access-date=12 March 2021|language=it}}</ref> جيئن [[اٽلي جو اتحاد|اٽلي جي اتحاد]] جي پڄاڻي.<ref>{{Cite web|title=La Grande Guerra nei manifesti italiani dell'epoca|url=http://www.beniculturali.it/mibac/export/MiBAC/sito-MiBAC/Contenuti/MibacUnif/Eventi/visualizza_asset.html_1239896580.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20150923183754/http://www.beniculturali.it/mibac/export/MiBAC/sito-MiBAC/Contenuti/MibacUnif/Eventi/visualizza_asset.html_1239896580.html|archive-date=23 September 2015|access-date=12 March 2021|language=it}}; {{Cite book|last=Genovesi|first=Piergiovanni|url=https://books.google.com/books?id=_LntMIUOXngC&q=%22quarta+guerra+d%27indipendenza%22&pg=PA41|title=Il Manuale di Storia in Italia, di Piergiovanni Genovesi|date=11 June 2009|publisher=FrancoAngeli|isbn=978-8-8568-1868-0|language=it|access-date=12 March 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20240116110143/https://books.google.com/books?id=_LntMIUOXngC&q=%22quarta+guerra+d%27indipendenza%22&pg=PA41#v=snippet&q=%22quarta%20guerra%20d'indipendenza%22&f=false|archive-date=16 January 2024|url-status=live}}</ref> اٽلي، جيڪو ظاهري طور [[جرمن سلطنت|جرمن]] ۽ [[آسٽرو-هنگريائي]] سلطنتن سان [[ٽرپل الائنس (1882)|ٽرپل الائنس]] ۾ اتحادي هو، 1915ع ۾ [[پهريين عالمي جنگ جا اتحادي|اتحادين]] سان شامل ٿيو، ۽ [[لنڊن جو معاهدو (1915)|وعدي]] تحت پهريين عالمي جنگ ۾ داخل ٿيو، جنهن ۾ وڏن علائقائي فائدن جو واعدو شامل هو: اولهه [[انر ڪارنيولا]]، اڳوڻو [[آسٽريائي لٽرل]] ۽ [[دلماتيا]]، گڏوگڏ [[عثماني سلطنت]] جا ڪجهه حصا. اتحادي فتح ۾ ملڪ جي حصي سبب ان کي "[[بگ فور (پهريين عالمي جنگ)|بگ فور]]" طاقتن مان هڪ جي حيثيت ملي. فوج جي ٻيهر تنظيم ۽ جبري ڀرتي اطالوي فتحن جو سبب بڻيا. آڪٽوبر 1918ع ۾، اطالوين هڪ وڏي جارحاڻي مهم شروع ڪئي، جيڪا [[ويتوريو وينيتو جي جنگ]] ۾ فتح تي ختم ٿي.<ref>Burgwyn, H. James: ''Italian foreign policy in the interwar period, 1918–1940.'' Greenwood Publishing Group, 1997. p. 4. {{ISBN|0-2759-4877-3}}. Schindler, John R.: ''Isonzo: The Forgotten Sacrifice of the Great War.'' Greenwood Publishing Group, 2001. p. 303. {{ISBN|0-2759-7204-6}}. Mack Smith, Denis: ''Mussolini.'' Knopf, 1982. p. 31. {{ISBN|0-3945-0694-4}}.</ref> هن اطالوي محاذ تي جنگ جي پڄاڻي ڪئي، آسٽرو-هنگريائي سلطنت جي ٽٽڻ کي يقيني بڻايو، ۽ ٻن هفتن کان به گهٽ عرصي ۾ جنگ کي [[جرمني سان جنگبندي|ختم ڪرڻ]] ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو. جنگ دوران 650,000 کان وڌيڪ اطالوي سپاهي ۽ ايترا ئي عام شهري مارجي ويا،<ref>{{Cite book|last=Mortara|first=G|title=La Salute pubblica in Italia durante e dopo la Guerra|publisher=Yale University Press|year=1925|location=New Haven}}</ref> ۽ بادشاهت ڏيوالپڻي جي ڪناري تي هئي. [[سينٽ-جرمين-آن-لي جو معاهدو (1919)|سينٽ-جرمين-آن-لي جو معاهدو]] (1919) ۽ [[راپالو جو معاهدو (1920)|راپالو جو معاهدو]] (1920) [[ترنتينو]] ۽ [[ڏکڻ ٽائرول]]، [[جوليئن مارچ]]، [[استريا]]، [[ڪوارنر نار]] ۽ دلماتيا جي شهر [[زادار|زارا]] کي اٽلي ۾ شامل ڪرڻ جي اجازت ڏني. بعد واري [[روم جو معاهدو (1924)|روم جي معاهدي]] (1924) سبب [[فيومي]] اٽلي سان شامل ٿيو. اٽلي کي لنڊن جي معاهدي ۾ واعدو ڪيل ٻيا علائقا نه مليا، تنهنڪري [[بينيتو موسوليني]] هن نتيجي کي "[[ڪٽيل فتح]]" قرار ڏنو، جنهن [[فاشسٽ اٽلي (1922–1943)|اطالوي فاشزم جي اڀار]] ۾ مدد ڪئي. مورخ "ڪٽيل فتح" کي هڪ "سياسي افسانو" سمجهن ٿا، جنهن کي فاشسٽن [[اطالوي سامراجيت]] کي ڀڙڪائڻ لاءِ استعمال ڪيو.<ref>G.Sabbatucci, ''La vittoria mutilata'', in AA.VV., ''Miti e storia dell'Italia unita'', Il Mulino, Bologna 1999, pp.101–106</ref> اٽلي کي [[قومون جي ليگ]] جي ايگزيڪيوٽو ڪائونسل ۾ مستقل سيٽ ملي. === فاشسٽ حڪومت ۽ ٻي عالمي جنگ === {{Main|فاشسٽ اٽلي|ٻي عالمي جنگ دوران اٽلي جي فوجي تاريخ|اطالوي مهم (ٻي عالمي جنگ)|اٽلي ۾ هولوڪاسٽ}} [[File:Mussolini mezzobusto.jpg|thumb|upright=.7|left|فاشسٽ آمر [[بينيتو موسوليني]] پاڻ کي ''[[دوچي]]'' سڏائيندو هو ۽ 1922ع کان [[اٽلي ۾ فاشسٽ حڪومت جو زوال|1943ع ۾ پنهنجي معزولي]] تائين ملڪ تي حڪومت ڪئي.]] عظيم جنگ جي تباهي کان پوءِ پيدا ٿيل [[ٻه ڳاڙها سال|سوشلسٽ تحريڪن]]، جيڪي [[روسي انقلاب]] کان متاثر هيون، سڄي اٽلي ۾ جوابي انقلاب ۽ دٻاءُ جو سبب بڻيون. لبرل اسٽيبلشمينٽ، سوويت طرز جي انقلاب کان ڊڄندي، موسوليني جي اڳواڻي هيٺ ننڍي [[نيشنل فاشسٽ پارٽي]] جي حمايت شروع ڪئي. آڪٽوبر 1922ع ۾، نيشنل فاشسٽ پارٽي جي [[بليڪ شرٽس]] هڪ [[عوامي مظاهرو]] ۽ "[[روم ڏانهن مارچ]]" وارو ڪُو منظم ڪيو. بادشاهه [[وڪٽر ايمانوئل ٽيون]] موسوليني کي [[اٽلي جو وزيراعظم|وزيراعظم]] مقرر ڪيو، هٿياربند ٽڪراءَ کان سواءِ اقتدار فاشسٽن ڏانهن منتقل ڪندي.<ref>{{Cite book|last=Lyttelton|first=Adrian|title=The Seizure of Power: Fascism in Italy, 1919–1929 |date=2008|publisher=Routledge|isbn=978-0-4155-5394-0|location=New York|pages=75–77}}; {{Cite news|title=March on Rome {{!}} Italian history|url=https://www.britannica.com/event/March-on-Rome|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150504055509/http://www.britannica.com/EBchecked/topic/508871/March-on-Rome|archive-date=4 May 2015|access-date=25 July 2017|work=Encyclopædia Britannica}}</ref> موسوليني سياسي پارٽين تي پابندي وڌي ۽ ذاتي آزاديون گهٽايون، آمريت قائم ڪندي. انهن قدمن عالمي ڌيان حاصل ڪيو ۽ [[نازي جرمني]] ۽ [[شاهي جاپان]] ۾ ساڳين آمريتن کي متاثر ڪيو. [[فاشزم]] اطالوي قومپرستي ۽ سامراجيت تي ٻڌل هو، ۽ رومي ۽ [[وينسي سلطنت|وينسي سلطنتن]] جي ورثي جي بنياد تي [[ارڊينٽزم|ارڊينٽسٽ دعوائن]] وسيلي اطالوي ملڪيتن کي وڌائڻ چاهيندو هو.<ref>{{Cite book|last=Rodogno|first=Davide|author-link=Davide Rodogno|title=Fascism's European Empire: Italian Occupation during the Second World War|date=2006|publisher=Cambridge University Press|location=Cambridge, England|page=88}}; {{Cite book|last=Kallis|first=Aristotle A.|title=Fascist ideology: territory and expansionism in Italy and Germany, 1922–1945 |date=2000|publisher=Routledge|location=London, England; New York City, USA|pages=41}}; {{Cite book|last1=Ball|first1=Terence|title=The Cambridge History of Twentieth-Century Political Thought|last2=Bellamy|first2=Richard|pages=133}}; {{Cite book|last=Stephen J. Lee|url=https://books.google.com/books?id=u-mm5UDlzBEC&pg=PA157|title=European Dictatorships, 1918–1945 |date=2008|publisher=Routledge|isbn=978-0-4154-5484-1|pages=157–158|access-date=8 February 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211001320/https://books.google.com/books?id=u-mm5UDlzBEC&pg=PA157#v=onepage&q&f=false|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}</ref> انهيءَ سبب فاشسٽ [[مداخلت پسند پرڏيهي پاليسي]] ۾ مصروف رهيا. 1935ع ۾، موسوليني [[ٻي اطالو-ابيسينيائي جنگ|ايٿوپيا تي حملو ڪيو]] ۽ [[اطالوي اوڀر آفريڪا]] قائم ڪيو، جنهن جي نتيجي ۾ عالمي اڪيلائي پيدا ٿي. اٽلي [[قومون جي ليگ]] مان نڪري ويو. پوءِ اٽلي [[اسٽيل جو معاهدو|نازي جرمني سان اتحاد]] ڪيو ۽ [[ٽرائيپارٽائيٽ پيڪٽ|جاپاني سلطنت]] سان گڏ ٿيو، ۽ [[اسپيني گهرو جنگ]] ۾ [[فرانسسڪو فرانڪو]] جي مضبوط حمايت ڪئي. اپريل 1939ع ۾، اٽلي [[البانيا تي اطالوي حملو|البانيا تي حملو ڪيو]]. اٽلي 10 جون 1940ع تي ٻي عالمي جنگ ۾ داخل ٿيو. ان تاريخ تائين فرانس عملي طور [[فرانس جي جنگ]] هارائي چڪو هو. مختلف وقتن تي، اطالوي [[برطانوي صومالي لينڊ تي اطالوي قبضو|برطانوي صومالي لينڊ]]، [[مصر تي اطالوي حملو|مصر]]، [[بلقان مهم (ٻي عالمي جنگ)|بلقان]] ۽ اوڀر محاذن تي اڳتي وڌيا. بهرحال، اهي [[اوڀر محاذ تي اطالوي شموليت|اوڀر محاذ]] سان گڏ [[اوڀر آفريقي مهم (ٻي عالمي جنگ)|اوڀر آفريقي]] ۽ [[اتر آفريقي مهم|اتر آفريقي]] مهمن ۾ شڪست کائي ويا، ۽ آفريڪا ۽ بلقان ۾ پنهنجا علائقا وڃائي ويٺا. [[اطالوي جنگي ڏوهه|اطالوي جنگي ڏوهن]] ۾ [[عدالت کان ٻاهر قتل]] ۽ [[نسلي صفائي]] شامل هئا،<ref>James H. Burgwyn (2004). [http://www.ingentaconnect.com/content/routledg/rmis/2004/00000009/00000003/art00005 General Roatta's war against the partisans in Yugoslavia: 1942] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130921054155/http://www.ingentaconnect.com/content/routledg/rmis/2004/00000009/00000003/art00005|date=21 September 2013}}, Journal of Modern Italian Studies, Volume 9, Number 3, pp. 314–329(16)</ref> جن ۾ لڳ ڀڳ 25,000 ماڻهن، خاص طور يوگوسلاوين، کي [[اطالوي حراستي ڪيمپ|اطالوي حراستي ڪيمپن]] ۽ ٻين هنڌن ڏانهن جلاوطن ڪيو ويو. [[يوگوسلاو پارٽيزنز]] جنگ دوران ۽ ان کان پوءِ نسلي اطالوي آبادي خلاف پنهنجا ڏوهه ڪيا، جن ۾ [[فوئبي قتل عام]] شامل هئا. جولاءِ 1943ع ۾ [[سسلي تي اتحادي حملو]] شروع ٿيو، جنهن 25 جولاءِ تي [[اٽلي ۾ فاشسٽ حڪومت جو زوال|فاشسٽ حڪومت جي خاتمي]] جو سبب بڻيو. بادشاهه [[وڪٽر ايمانوئل ٽيون]] جي حڪم سان موسوليني کي معزول ۽ گرفتار ڪيو ويو. 3 سيپٽمبر تي، اٽلي [[ڪاسيبلي جي جنگبندي]] تي صحيح ڪئي،<!-- it became effective on 8 Sept---> جنهن برطانيا ۽ آمريڪا سان جنگ ختم ڪئي. جرمن، اطالوي فاشسٽن جي مدد سان، اتر ۽ وچ اٽلي تي ڪنٽرول حاصل ڪرڻ ۾ ڪامياب ٿيا ([[آپريشن آڪسي]]). ملڪ جنگ جو ميدان رهيو، جڏهن ته اتحادي ڏکڻ کان اڳتي وڌندا رهيا. [[File:01 partigiani a milano1.jpg|thumb|اپريل 1945ع ۾ [[اٽلي جي آزادي]] تائين پهچندڙ آخري بغاوت دوران ميلان ۾ [[اطالوي مزاحمتي تحريڪ|اطالوي پارٽيزن]]]] اتر ۾، جرمنن [[اطالوي سماجي جمهوريه]] (RSI) قائم ڪئي، جيڪا هڪ نازي [[ڪٺ پتلي رياست]] ۽ [[سهڪاريت پسند|سهڪاريت پسند]] حڪومت هئي، جنهن ۾ موسوليني کي جرمن پيراٽروپرن طرفان [[گران ساسو ريڊ|بچائڻ]] کان پوءِ اڳواڻ مقرر ڪيو ويو. اطالوي فوجن جو باقي حصو [[اطالوي هم جنگي فوج]] ۾ منظم ڪيو ويو، جنهن اتحادي طاقتن سان گڏ وڙهيو، جڏهن ته موسوليني سان وفادار ٻيون اطالوي فوجون [[نيشنل ريپبلڪن آرمي]] ۾ جرمنن سان گڏ وڙهڻ لاءِ چونڊيو. جرمن فوجن، RSI جي سهڪار سان، قتل عام ڪيا ۽ هزارين يهودين کي موت جي ڪيمپن ڏانهن جلاوطن ڪيو. جنگبندي کان پوءِ واري دور ۾ [[اطالوي مزاحمت]] اڀري، جنهن [[آپريشن آڪسي|نازي جرمن قابضن]] ۽ سهڪاريت پسندن خلاف گوريلا جنگ وڙهي.<ref>G. Bianchi, ''La Resistenza'', in: AA.VV., ''Storia d'Italia'', vol. 8, pp. 368–369.</ref> هن دور جو هڪ پاسو [[اطالوي گهرو جنگ]] هو، ڇاڪاڻ⁠تہ پارٽيزنن ۽ فاشسٽ RSI فوجن جي وچ ۾ ويڙهه ٿي.<ref>{{Cite web|title=Storia della guerra civile in Italia|url=http://www.istitutobiggini.it/storia_pisano.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20221013183444/https://www.istitutobiggini.it/storia_pisano.pdf|archive-date=13 October 2022|access-date=28 August 2023}}; See the books from Italian historian [[Giorgio Pisanò]] ''Storia della guerra civile in Italia'', 1943–1945, 3 voll., Milano, FPE, 1965 and the book ''L'Italia della guerra civile'' ("Italy of civil war"), published in 1983 by the Italian writer and journalist [[Indro Montanelli]] as the fifteen volume of the ''Storia d'Italia'' ("History of Italy") by the same author.</ref><ref>{{Cite book|last=Pavone|first=Claudio|title=Una guerra civile. Saggio storico sulla moralità della Resistenza|date=1991|publisher=Bollati Boringhieri|isbn=8-8339-0629-9|location=Torino|page=238|language=it}}</ref> اپريل 1945ع ۾، جڏهن شڪست ويجهي هئي، موسوليني اتر طرف ڀڄڻ جي ڪوشش ڪئي،<ref>{{Citation|last=Viganò|first=Marino|title=Un'analisi accurata della presunta fuga in Svizzera|date=2001|work=Nuova Storia Contemporanea|volume=3|language=it}}</ref> پر پارٽيزنن هٿان پڪڙيو ويو ۽ [[بينيتو موسوليني جو موت|فوري طور قتل ڪيو ويو]].<ref>{{Cite news|date=28 April 1945|title=1945: Italian partisans kill Mussolini |url=https://news.bbc.co.uk/onthisday/hi/dates/stories/april/28/newsid_3564000/3564529.stm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20111126075555/http://news.bbc.co.uk/onthisday/hi/dates/stories/april/28/newsid_3564000/3564529.stm|archive-date=26 November 2011|access-date=17 October 2011|publisher=BBC News}}</ref> دشمنيون 29 اپريل 1945ع تي ختم ٿيون، [[ڪازيرتا جي هٿيار ڦٽا ڪرڻ|جڏهن اٽلي ۾ جرمن فوجن هٿيار ڦٽا ڪيا]]. جنگ ۾ لڳ ڀڳ اڌ ملين اطالوي مارجي ويا،<ref>{{Cite encyclopedia|title=Italy – Britannica Online Encyclopedia|encyclopedia=Encyclopædia Britannica|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297474/Italy|access-date=2 August 2010|archive-url=https://web.archive.org/web/20120306095718/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297474/Italy|archive-date=6 March 2012|url-status=live}}</ref> سماج ورهائجي ويو، ۽ معيشت لڳ ڀڳ تباهه ٿي وئي؛ 1944ع ۾ في فرد آمدني 1900ع کان پوءِ سڀ کان هيٺين سطح تي هئي.<ref>{{Cite book|title=Liberal and fascist Italy, 1900–1945 |date=2002|publisher=Oxford University Press|editor-last=Lyttelton|editor-first=Adrian|page=13}}</ref> جنگ کان پوءِ اطالوي جمهوريت پسندي ٻيهر اڀري، جنهن [[1946ع اطالوي اداراتي ريفرنڊم]] ڏانهن واٽ هموار ڪئي.<ref>{{Cite encyclopedia|title=Italia|encyclopedia=Dizionario enciclopedico italiano|publisher=[[Treccani]]|date=1970|volume=VI|page=456|language=it}}</ref> === جمهوري دور === {{Main|اطالوي جمهوريه جي تاريخ}} اٽلي 2 جون تي ٿيل 1946ع جي ريفرنڊم کان پوءِ جمهوريه بڻيو،<ref>{{Cite AV media|url=https://archive.org/details/1946-06-06_Damage_Foreshadows_A-Bomb_Test|title=Damage Foreshadows A-Bomb Test, 1946/06/06 (1946) |publisher=[[Universal Newsreel]]|year=1946|access-date=22 February 2012}}</ref> اهو ڏينهن ان کان پوءِ ''[[جمهوريه جو عيد]]'' طور ملهايو وڃي ٿو. اها پهريون ڀيرو هئي جو عورتن قومي سطح تي ووٽ ڏنو.<ref>{{Cite web|title=Italia 1946: le donne al voto, dossier a cura di Mariachiara Fugazza e Silvia Cassamagnaghi |url=http://www.insmli.it/pubblicazioni/35/Voto%20donne%20versione%20def.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110520041048/http://www.insmli.it/pubblicazioni/35/Voto%20donne%20versione%20def.pdf|archive-date=20 May 2011|access-date=30 May 2011}}; {{Cite news|title=La prima volta in cui le donne votarono in Italia, 75 anni fa|url=https://www.ilpost.it/2021/03/10/primo-voto-italia-donne-10-marzo-1946|access-date=24 August 2021|work=Il Post|date=10 March 2021|language=it-IT|archive-date=23 August 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210823162103/https://www.ilpost.it/2021/03/10/primo-voto-italia-donne-10-marzo-1946|url-status=live}}</ref> وڪٽر ايمانوئل ٽئين جي پٽ، [[امبيرتو ٻيون]]، کي تخت ڇڏڻ تي مجبور ڪيو ويو. [[اٽلي جو آئين|جمهوري آئين]] 1948ع ۾ منظور ڪيو ويو. [[اٽلي ۽ اتحادي طاقتن جي وچ ۾ پيرس جو معاهدو]] تحت، [[ايڊرياٽڪ سمنڊ]] جي ڀرسان علائقا [[سوشلسٽ وفاقي جمهوريه يوگوسلاويا|يوگوسلاويا]] سان شامل ڪيا ويا، جنهن جي نتيجي ۾ [[استريائي-دلماتيني لڏپلاڻ]] ٿي، جنهن ۾ لڳ ڀڳ 300,000 [[استريائي اطالوي|استريائي]] ۽ [[دلماتيني اطالوي]] لڏي ويا.<ref>{{Cite web|last=Tobagi|first=Benedetta|title=La Repubblica italiana {{!}} Treccani, il portale del sapere|url=http://www.treccani.it/scuola/lezioni/storia/la_repubblica_italiana.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20160305001726/http://www.treccani.it/scuola/lezioni/storia/la_repubblica_italiana.html|archive-date=5 March 2016|access-date=28 January 2015|publisher=Treccani.it}}</ref> اٽلي پنهنجون سڀ نوآبادياتي ملڪيتون وڃايون، جنهن سان [[اطالوي سلطنت]] ختم ٿي. [[File:Alcide de Gasperi 2.jpg|thumb|upright=.7|[[الچيدي دي گاسپري]]، جمهوريه جو [[اٽلي جي وزيراعظمن جي فهرست|پهريون]] [[اٽلي جو وزيراعظم]] ۽ [[يورپي يونين جا باني پيءُ|يورپي يونين جي باني پيئرن]] مان هڪ]] ڪميونسٽ قبضي جي خوف [[1948ع جي اطالوي عام چونڊن]] ۾ فيصلائتو ڪردار ادا ڪيو، جتي [[ڪرسچن ڊيموڪريسي (اٽلي)|ڪرسچن ڊيموڪريٽن]]، [[الچيدي دي گاسپري]] جي اڳواڻي هيٺ، وڏي اڪثريت سان فتح حاصل ڪئي.<ref>{{Cite book|last1=Lawrence S. Kaplan|url=https://books.google.com/books?id=UV-ti1sYcbcC|title=NATO 1948: The Birth of the Transatlantic Alliance |last2=Morris Honick|date=2007|publisher=Rowman & Littlefield|isbn=978-0-7425-3917-4|pages=52–55|access-date=5 January 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20240116110143/https://books.google.com/books?id=UV-ti1sYcbcC|archive-date=16 January 2024|url-status=live}}; {{Cite book|author=Robert Ventresca|title=From Fascism to Democracy: Culture and Politics in the Italian Election of 1948 |publisher=University of Toronto Press|date=2004|pages=236–37}}</ref> نتيجي طور، 1949ع ۾ اٽلي [[نيٽو]] جو ميمبر بڻيو. [[مارشل پلان]] معيشت کي بحال ڪيو، جنهن 1960ع واري ڏهاڪي جي آخر تائين هڪ اهڙو دور ڏٺو جيڪو [[اطالوي معاشي معجزو]] جي نالي سان مشهور آهي. 1950ع واري ڏهاڪي ۾ اٽلي [[يورپي برادرين]] جو باني ملڪ بڻيو، جيڪي بعد ۾ يورپي يونين جو بنياد بڻيون. 1960ع واري ڏهاڪي جي آخر کان 1980ع واري ڏهاڪي جي شروعات تائين، ملڪ ''[[ليڊ جا سال (اٽلي)|ليڊ جا سال]]'' نالي دور مان گذريو، جيڪو معاشي مشڪلاتن، خاص طور تي [[1973ع جو تيل بحران]]، سماجي تڪرارن ۽ دهشتگرد حملا ۽ قتل عام جي واقعن سان نمايان هو.<ref>{{Cite web|year=1995|title=Commissione parlamentare d'inchiesta sul terrorismo in Italia e sulle cause della mancata individuazione dei responsabili delle stragi (Parliamentary investigative commission on terrorism in Italy and the failure to identify the perpetrators)|url=http://www.isn.ethz.ch/php/documents/collection_gladio/report_ital_senate.pdf|archive-url=https://web.archive.org/web/20060819211212/http://www.isn.ethz.ch/php/documents/collection_gladio/report_ital_senate.pdf|archive-date=19 August 2006|access-date=2 May 2006|language=it}}; {{In lang|en|it|fr|de}} {{Cite web|title=Secret Warfare: Operation Gladio and NATO's Stay-Behind Armies|url=http://www.isn.ethz.ch/php/collections/coll_gladio.htm#Documents|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20060425182721/http://www.isn.ethz.ch/php/collections/coll_gladio.htm|archive-date=25 April 2006|access-date=2 May 2006|publisher=Swiss Federal Institute of Technology / International Relation and Security Network}}; {{Cite web|date=24 June 2000|title=Clarion: Philip Willan, Guardian, 24 June 2000, p. 19 |url=http://www.cambridgeclarion.org/press_cuttings/us.terrorism_graun_24jun2000.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100329113138/http://www.cambridgeclarion.org/press_cuttings/us.terrorism_graun_24jun2000.html|archive-date=29 March 2010|access-date=24 April 2010|publisher=Cambridgeclarion.org}}</ref> معيشت ٻيهر بحال ٿي ۽ اٽلي 1970ع واري ڏهاڪي ۾ [[جي-7]] ۾ شامل ٿيڻ کان پوءِ دنيا جي پنجين وڏي صنعتي قوم بڻجي ويو. بهرحال، قومي قرض مجموعي ملڪي پيداوار (GDP) جي 100 سيڪڙو کان به وڌي ويو. 1992ع ۽ 1993ع جي وچ ۾، حڪومت جي نون مافيا مخالف قدمن جي نتيجي ۾ اٽلي [[سسلين مافيا]] طرفان ڪيل دهشتگرد حملن کي منهن ڏنو.<ref>{{Cite web|date=8 March 2012|title=New Arrests for Via D'Amelio Bomb Attack|url=https://www.corriere.it/International/english/articoli/2012/03/08/borsellino.shtml|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20121013204755/http://www.corriere.it/International/english/articoli/2012/03/08/borsellino.shtml|archive-date=13 October 2012|access-date=9 February 2019|website=Corriere della Sera}}</ref> ووٽر، جيڪي سياسي جمود، وڏي عوامي قرضي ۽ [[اٽلي ۾ بدعنواني|بدعنواني]] کان مايوس هئا، جيڪا [[ماني پوليتي|صاف هٿن]] واري جاچ ذريعي ظاهر ٿي، بنيادي سڌارن جو مطالبو ڪرڻ لڳا. ڪرسچن ڊيموڪريٽ، جيڪي لڳ ڀڳ 50 سالن تائين حڪومت ڪندا رهيا هئا، بحران جو شڪار ٿيا ۽ ٽٽي مختلف ڌڙن ۾ ورهائجي ويا.<ref>The so-called "Second Republic" was born by forceps: not with a revolt of Algiers, but formally under the same Constitution, with the mere replacement of one ruling class by another: {{Cite journal|last=Buonomo|first=Giampiero|year=2015|title=Tovaglie pulite|journal=Mondoperaio Edizione Online}}</ref> ڪميونسٽن پاڻ کي هڪ [[سماجي جمهوريت پسند]] قوت طور ٻيهر منظم ڪيو. 1990ع ۽ 2000ع واري ڏهاڪن دوران، [[مرڪز-ساڄي اتحاد (اٽلي)|مرڪز-ساڄي اتحاد]] (جنهن تي ميڊيا جي واپاري شخصيت [[سلويو برلسڪوني]] جو غلبو هو) ۽ [[مرڪز-کاٻي اتحاد (اٽلي)|مرڪز-کاٻي اتحاد]] (جنهن جي اڳواڻي پروفيسر [[رومانو پروڊي]] ڪندو هو) باري باري حڪومت ڪندا رهيا. 21هين صديءَ جي شروعات ۾، اٽلي سياسي ۽ معاشي عدم استحڪام جي هڪ ڊگهي دور مان گذريو، جيڪو بين الاقوامي بحرانن کان گهڻو متاثر ٿيو. 2008ع ۾ شروع ٿيندڙ [[عظيم معاشي بحران]] جا اثر ملڪ جي معيشت ۽ عوامي ماليات تي گهرا پيا، جنهن جي نتيجي ۾ [[سخت مالي پاليسيون]] اختيار ڪيون ويون ۽ استحڪام ۽ عالمي اعتبار کي يقيني بڻائڻ لاءِ [[ٽيڪنوڪريٽ]] يا وسيع اتحادي حڪومتن تي وڌيڪ ڀروسو ڪيو ويو.<ref>{{Cite news|last=Hooper|first=John|date=16 November 2011|title=Mario Monti appoints technocrats to steer Italy out of economic crisis|url=https://www.theguardian.com/world/2011/nov/16/mario-monti-technocratic-cabinet-italy|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200319230844/https://www.theguardian.com/world/2011/nov/16/mario-monti-technocratic-cabinet-italy|archive-date=19 March 2020|access-date=19 March 2020|work=The Guardian}}</ref> [[File:Imigrantes salvos no Mar Mediterrâneo - SALVAMAR 2015 (52149723177).jpg|300px|thumb|[[غير قانوني مهاجر]]، جيڪي 5 سيپٽمبر 2015ع تي [[ڪاتانيا]] جي اطالوي بندرگاهه ڏانهن [[بحر روم]] ذريعي سفر ڪري رهيا آهن]] 2010ع واري ڏهاڪي دوران، نئين وزيراعظم [[ماتيو رينزي]] طرفان ادارتي سڌارا متعارف ڪرائڻ جون ڪوششون ڪيون ويون، جن جو مقصد سياسي نظام کي وڌيڪ مؤثر بڻائڻ ۽ انتظامي شاخ کي مضبوط ڪرڻ هو، پر اهي تجويزون [[2016ع جو اطالوي آئيني ريفرنڊم]] ۾ رد ٿي ويون.<ref>{{Cite news|date=12 December 2016|title=New Italian PM Paolo Gentiloni sworn in|url=https://www.bbc.co.uk/news/world-europe-38295549|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20191129122857/https://www.bbc.co.uk/news/world-europe-38295549|archive-date=29 November 2019|access-date=19 March 2020|publisher=BBC News}}</ref> ساڳئي وقت، [[يورپي مهاجر بحران]] اٽلي کي [[يورپي يونين]] ۾ داخل ٿيڻ جي هڪ اهم مرڪزي دروازي جي حيثيت ڏني، ڇاڪاڻ⁠تہ وڏي تعداد ۾ مهاجر ۽ پناهه گهرندڙ [[بحر روم]] رستي يورپ پهتا،<ref>{{Cite news|date=21 May 2018|title=What will Italy's new government mean for migrants?|url=https://www.thelocal.it/20180521/what-will-italys-new-government-mean-for-migrants|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190401231010/https://www.thelocal.it/20180521/what-will-italys-new-government-mean-for-migrants|archive-date=1 April 2019|access-date=8 June 2018|work=The Local Italy}}</ref> خاص طور تي سب-صحارا آفريڪا مان.<ref>{{Cite news|date=18 July 2017|title=African migrants fear for future as Italy struggles with surge in arrivals|url=https://www.reuters.com/article/us-italy-migrants-africa/african-migrants-fear-for-future-as-italy-struggles-with-surge-in-arrivals-idUSKBN1A30QD|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190402002627/https://www.reuters.com/article/us-italy-migrants-africa/african-migrants-fear-for-future-as-italy-struggles-with-surge-in-arrivals-idUSKBN1A30QD|archive-date=2 April 2019|access-date=8 June 2018|work=Reuters}}</ref> هن صورتحال جا اهم سماجي ۽ سياسي اثر ٿيا، جنهن سبب اميگريشن بابت عوامي بحث وڌيو ۽ [[عوام پسند]] سياسي پارٽين جي حمايت ۾ واڌ آئي.<ref>{{Cite news|title=Italy starts to show the strains of migrant influx|url=http://www.thelocal.it/20150519/migrant-surge-tests-italys-humanitarian-instincts|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170429061446/https://www.thelocal.it/20150519/migrant-surge-tests-italys-humanitarian-instincts|archive-date=29 April 2017|access-date=10 January 2017|work=[[The Local]]}}; {{Cite news|title=Italy's far right jolts back from dead|url=http://www.politico.eu/article/italys-other-matteo-salvini-northern-league-politicians-media-effettosalvini|access-date=10 January 2017|work=Politico|date=3 February 2016|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170119122156/http://www.politico.eu/article/italys-other-matteo-salvini-northern-league-politicians-media-effettosalvini|archive-date=19 January 2017}}</ref><ref>{{Cite news|date=24 May 2018|title=Opinion – The Populists Take Rome|url=https://www.nytimes.com/2018/05/24/opinion/populists-rome-five-star-movement.html|url-access=subscription|url-status=live|archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20220103/https://www.nytimes.com/2018/05/24/opinion/populists-rome-five-star-movement.html|archive-date=3 January 2022|access-date=2 June 2018|work=The New York Times}}{{Cbignore}}</ref> [[اٽلي ۾ ڪووڊ-19 وبا|ڪووڊ-19 وبا]]، جيڪا 2020ع ۾ شروع ٿي، ملڪ جي عوامي صحت ۽ معاشي ڪارڪردگي کي سخت متاثر ڪيو، ۽ اڳ ۾ موجود ڍانچائي ڪمزورين کي وڌيڪ نمايان بڻايو.<ref>{{Cite news|last=Ellyatt|first=Holly|date=19 March 2020|title=Italy's lockdown will be extended, prime minister says as death toll spikes and hospitals struggle|url=https://www.cnbc.com/2020/03/19/italys-death-rate-reaches-record-high-hospitals-in-lombardy-struggle.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200319084719/https://www.cnbc.com/2020/03/19/italys-death-rate-reaches-record-high-hospitals-in-lombardy-struggle.html|archive-date=19 March 2020|access-date=19 March 2020|publisher=CNBC}}</ref> ان جي جواب ۾، [[اٽلي ۾ ڪووڊ-19 لاڪ ڊائون|غير معمولي قدم اختيار ڪيا ويا]] ته جيئن معيشت کي سهارو ملي سگهي، جن مان ڪيترائي يورپي سطح تي گڏيل طور هم آهنگ ڪيا ويا.<ref>[https://www.agi.it/economia/news/2020-04-14/coronavirus-fmi-crisi-economica-8331041/ L'Italia pagherà il conto più salato della crisi post-epidemia] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20200527124958/https://www.agi.it/economia/news/2020-04-14/coronavirus-fmi-crisi-economica-8331041|date=27 May 2020}}, AGI</ref><ref>{{Cite web|date=12 February 2021|title=Mario Draghi's new government to be sworn in on Saturday|url=http://www.theguardian.com/world/2021/feb/12/mario-draghis-new-italian-government-to-be-sworn-in-on-saturday|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210419104552/https://www.theguardian.com/world/2021/feb/12/mario-draghis-new-italian-government-to-be-sworn-in-on-saturday|archive-date=19 April 2021|access-date=19 February 2021|website=The Guardian}}</ref> 2022ع ۾، [[جورجيا ميلوني]] اٽلي جي پهرين خاتون وزيراعظم طور حلف کنيو.<ref>{{Cite news|date=21 October 2022|title=Who is Giorgia Meloni? The rise to power of Italy's new far-right PM|url=https://www.bbc.com/news/world-europe-63351655|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20221024023546/https://www.bbc.com/news/world-europe-63351655|archive-date=24 October 2022|access-date=24 October 2022|publisher=BBC News}}</ref> == جاگرافي == {{Main|اٽلي جي جاگرافي}} {{Further|اٽلي جي ارضيات|اٽلي ۾ آتش فشاني سرگرمي|اٽلي جي دريائن جي فهرست|اٽلي جي ڍنڍن جي فهرست|اٽلي جي ٻيٽن جي فهرست|اٽلي (جاگرافيائي علائقو)}} [[File:Italy relief location map.jpg|thumb|اٽلي جو جاگرافيائي اُڀار وارو نقشو]] اٽلي، جنهن جو علائقو گهڻي حد تائين [[اٽلي (جاگرافيائي علائقو)|ساڳئي نالي واري جاگرافيائي علائقي]] سان ملي ٿو،<ref name="Treccani">{{Citation |title=Italia |volume=VI |page=413 |year=1970 |publisher=[[Treccani]] |language=it |encyclopedia=Dizionario enciclopedico italiano}}</ref> [[ڏکڻ يورپ]] ۾ واقع آهي<ref>{{Cite web |title=Southern Europe, a peninsula extending into the central Mediterranean Sea, northeast of Tunisia |url=https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20210701235642/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy |archive-date=1 July 2021 |access-date=17 August 2021 |website=The World Factbook |publisher=Central Intelligence Agency}}</ref> (۽ [[اولهه يورپ]] جو حصو پڻ سمجهيو ويندو آهي{{efn|name=WE}})، [[35هين اتر متوازي|35° اتر]] ۽ [[47° اتر]] ويڪرائي ڦاڪن، ۽ [[6هين اوڀر نصف النهار|6° اوڀر]] ۽ [[19هين اوڀر نصف النهار|19° اوڀر]] ڊگهائي ڦاڪن جي وچ ۾. اتر ۾، اولهه کان اوڀر طرف، اٽلي جون سرحدون [[فرانس]]، [[سوئٽزرلينڊ]]، [[آسٽريا]] ۽ [[سلووينيا]] سان ملن ٿيون، ۽ تقريباً [[الپس]] جي آبي ورهاست واري حد تائين پکڙيل آهن، جنهن ۾ [[پو ماٿري]] ۽ [[وينيسيائي ميدان]] شامل آهن. ملڪ [[اطالوي اپٻيٽ]]، [[سسلي]] ۽ [[سارڊينيا]] (جيڪي [[بحر روم]] جا سڀ کان وڏا ٻيٽ آهن)، ۽ [[اٽلي جي ٻيٽن جي فهرست|ڪيترن ننڍن ٻيٽن]] تي مشتمل آهي.<ref name="Treccani" /> اٽلي جا ڪي علائقا الپائن حوض کان ٻاهر به پکڙيل آهن، ۽ ڪجهه ٻيٽ [[يوروشيا]] جي براعظمي کنڊ کان ٻاهر واقع آهن. ملڪ جو ڪل پکيڙ {{Convert|301230|km2|0|abbr=out}} آهي، جنهن مان {{Convert|294020|km2|0|abbr=on}} خشڪي ۽ {{Convert|7210|km2|0|abbr=on}} پاڻي آهي.<ref name="Area">{{Cite web|date=30 October 2014|title=Principali dimensioni geostatistiche e grado di urbanizzazione del Paese|url=https://www.istat.it/it/archivio/137001|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141117054950/https://www.istat.it/it/archivio/137001|archive-date=17 November 2014|access-date=22 March 2019|website=istat.it}}</ref> ٻيٽن سميت، اٽلي جي سامونڊي ڪناري جي ڊيگهه {{Convert|7600|km|0|abbr=off}} آهي، جيڪا [[بحر روم]]، [[ليگورين سمنڊ]]، [[ٽيرينين سمنڊ]]، [[آئيونين سمنڊ]]<ref>{{Cite book|url=https://iho.int/uploads/user/pubs/standards/s-23/S-23_Ed3_1953_EN.pdf|title=Limits of Oceans and Seas|publisher=[[Organisation hydrographique internationale]]|year=1953|edition=3rd|access-date=28 December 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20111008191433/http://www.iho.int/iho_pubs/standard/S-23/S-23_Ed3_1953_EN.pdf|archive-date=8 October 2011|issue=28}}</ref> ۽ [[ايڊرياٽڪ سمنڊ]] سان لڳي ٿي.{{Sfn|Cushman-Roisin|Gačić|Poulain|2001|pp=1–2}} فرانس سان سرحد {{Convert|488|km|0|abbr=on}}، سوئٽزرلينڊ سان {{Convert|740|km|0|abbr=on}}، آسٽريا سان {{Convert|430|km|0|abbr=on}} ۽ سلووينيا سان {{Convert|232|km|0|abbr=on}} ڊگهي آهي. [[سان مارينو]] ۽ [[ويٽيڪن سٽي]] (دنيا جو سڀ کان ننڍو ملڪ ۽ [[هولي سي]] جي انتظام هيٺ عالمي [[ڪيٿولڪ چرچ]] جو مرڪز) اٽلي جي اندر واقع [[انڪليو]] آهن،<ref>{{Cite encyclopedia|year=2012|title=San Marino|encyclopedia=Encyclopædia Britannica|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/521449/San-Marino|access-date=1 March 2011|archive-url=https://web.archive.org/web/20110511180105/http://www.britannica.com/EBchecked/topic/521449/San-Marino|archive-date=11 May 2011|url-status=live}}; {{Cite news|url=https://www.bbc.com/news/world-europe-17994868|title=Vatican country profile|year=2018|publisher=BBC News|access-date=24 August 2018|archive-date=25 August 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20180825011001/https://www.bbc.com/news/world-europe-17994868|url-status=live}}</ref> جڏهن ته [[ڪامپيوني ڊي اٽاليا]] سوئٽزرلينڊ جي اندر واقع هڪ اطالوي [[ايڪسڪليو]] آهي.<ref>{{Cite web|title=Democracy in Figures|url=http://demo.istat.it/index_e.php|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210126215040/http://demo.istat.it/index_e.php|archive-date=26 January 2021|access-date=28 May 2021|website=[[Italian National Institute of Statistics]]}}</ref> سان مارينو سان سرحد {{Convert|39|km|0|abbr=on}} ۽ ويٽيڪن سٽي سان {{Convert|3.2|km|1|abbr=on}} ڊگهي آهي.<ref name=Area/> [[File:Monte Bianco DSF1243-m.jpg|thumb|[[مونٽي بيانڪو]] (مون بلان)، [[اوستا وادي]] ۾، جيڪو [[يورپي يونين]] جو سڀ کان اوچو مقام آهي]] اٽلي جي 35 سيڪڙو کان وڌيڪ زمين جبلن تي مشتمل آهي.<ref name="eug92">{{Cite book|last=Riganti|first=dir. da Alberto|title=Enciclopedia universale Garzanti.|publisher=Garzanti|year=1991|isbn=8-8115-0459-7|edition=Nuova ed. aggiornata e ampliata.|location=Milano}}</ref> [[اپينائن جبل]] اپٻيٽ جي مرڪزي ريڙهه آهن، جڏهن ته [[الپس]] اترين سرحد جو وڏو حصو ٺاهين ٿا، جتي اٽلي جو سڀ کان اوچو مقام [[مونٽي بيانڪو]] (مون بلان) جي چوٽيءَ تي {{Cvt|4810|m|ft}} جي اوچائي تي واقع آهي. ٻيا مشهور جبل [[مونٽي چيروينو]] (ميٽرهورن) ۽ [[ڊولومائيٽس]] آهن. اٽلي جا ڪيترائي حصا [[اٽلي ۾ آتش فشاني سرگرمي|آتش فشاني اصل]] جا آهن. ڏکڻ جا گهڻا ننڍا ٻيٽ ۽ ٻيٽ-گروهه [[آتش فشاني ٻيٽ]] آهن. فعال آتش فشانن ۾ [[ايٽنا جبل]] (سسلي ۾ ۽ يورپ جو سڀ کان وڏو فعال آتش فشان)، [[ولڪانو]]، [[اسٽرومبولي]] ۽ [[ويسوويس]] شامل آهن. اٽلي جون اڪثر [[اٽلي جون دريائون|دريائون]] [[ايڊرياٽڪ سمنڊ]] يا [[ٽيرينين سمنڊ]] ۾ ڇوڙ ڪن ٿيون.<ref>{{Cite web|title=List of Italian rivers|url=http://www.comuni-italiani.it/fiumi|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170916010640/http://www.comuni-italiani.it/fiumi|archive-date=16 September 2017|access-date=30 July 2018|publisher=comuni-italiani.it}}</ref> سڀ کان ڊگهي درياهه [[پو درياهه]] آهي، جيڪو الپس مان نڪري [[پادان ميدان]] مان گذري [[ايڊرياٽڪ سمنڊ]] ۾ ڇوڙ ڪري ٿو.<ref>{{Cite magazine|last=Zwingle|first=Erla|date=May 2002|title=Italy's Po River Punished for centuries by destructive floods, northern Italians stubbornly embrace their nation's longest river, which nurtures rice fields, vineyards, fisheries – and legends|url=http://ngm.nationalgeographic.com/ngm/0205/feature6|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20071223133709/http://ngm.nationalgeographic.com/ngm/0205/feature6|archive-date=23 December 2007|access-date=6 April 2009|magazine=National Geographic}}</ref> [[پو ماٿري]] ملڪ جو سڀ کان وڏو ميدان آهي، جنهن جو پکيڙ {{Convert|46000|km2|abbr=on}} آهي، ۽ ملڪ جي 70 سيڪڙو کان وڌيڪ هيٺاهين زمينن تي مشتمل آهي.<ref name=eug92/> سڀ کان وڏيون ڍنڍون، وڏي کان ننڍي ترتيب سان، [[گاردا ڍنڍ]]، [[ماجوري ڍنڍ]] ۽ [[ڪومو ڍنڍ]] آهن.<ref>{{Cite web|title=Morphometric and hydrological characteristics of some important Italian lakes|url=http://www.iii.to.cnr.it/limnol/cicloac/lagit.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20100205043503/http://www.iii.to.cnr.it/limnol/cicloac/lagit.htm|archive-date=5 February 2010|access-date=3 March 2010|publisher=Istituto per lo Studio degli Ecosistemi|location=Verbania Pallanza}}</ref> [[File:C. l. italicus in MNP.jpg|thumb|upright=.7|[[اطالوي بگھڙ]]، اٽلي جو قومي جانور]] [[اطالوي بگھڙ]] اٽلي جو قومي جانور آهي،<ref>{{Cite web|last=Sheri Foster|date=January 2021|title=What is Italy national animal?|url=https://it.yourtripagent.com/4052-what-is-italy-s-national-animal|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20230109172951/https://it.yourtripagent.com/4052-what-is-italy-s-national-animal|archive-date=9 January 2023|access-date=15 November 2021|website=Yourtrip.com}}; {{Cite web|url=https://www.affaritaliani.it/culturaspettacoli/il-lupo-grigio-degli-appennini-e-l-animale-dell-italia-544778.html|title=Il lupo grigio degli appennini e l animale dell Italia|author=James Hansen|date=June 2018|access-date=15 November 2021|archive-date=26 November 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221126224852/https://www.affaritaliani.it/culturaspettacoli/il-lupo-grigio-degli-appennini-e-l-animale-dell-italia-544778.html|url-status=live}}</ref> جڏهن ته قومي وڻ [[اربوٽس يونيڊو|اسٽرابيري وڻ]] آهي.<ref name="altovastese">{{Cite web|date=3 October 2011|title=Il corbezzolo simbolo dell'Unità d'Italia. Una specie che resiste agli incendi|url=http://www.altovastese.it/cultura/il-corbezzolo-simbolo-unita-italia-specie-che-resiste-agli-incendi|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20160205120852/http://www.altovastese.it/cultura/il-corbezzolo-simbolo-unita-italia-specie-che-resiste-agli-incendi|archive-date=5 February 2016|access-date=25 January 2016|language=it}}</ref> ان جو سبب اهو آهي ته اطالوي بگھڙ، جيڪو [[اپينائن جبل]] ۽ اولهندي [[الپس]] ۾ رهندو آهي، لاطيني ۽ اطالوي ثقافتن ۾ نمايان حيثيت رکي ٿو، جهڙوڪ [[روم جو قيام|روم جي بنياد پوڻ]] واري ڏند ڪٿا ۾،<ref>{{Cite book|last=Livy|title=The history of Rome|publisher=Printed for A. Strahan|others=George Baker (trans.)|year=1797}}</ref> جڏهن ته اسٽرابيري وڻ جا ساوا پن، اڇا گل ۽ ڳاڙها ٻير، جيڪي [[بحر روم]] جي علائقي جا مقامي آهن، قومي جهنڊي جي رنگن جي ياد ڏيارين ٿا.<ref name="altovastese"/> قومي پکي [[اطالوي جهرڪي]] آهي،<ref>{{cite web|title=Passero Italiano: L'uccello nazionale d'Italia|date=18 December 2022|url=https://www.concaternanaoggi.it/passero-italiano-luccello-nazionale-ditalia/|publisher=Conca Ternana Oggi|access-date=22 August 2024|archive-date=22 August 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240822123815/https://www.concaternanaoggi.it/passero-italiano-luccello-nazionale-ditalia/|url-status=live}}</ref> جڏهن ته قومي گل اسٽرابيري وڻ جو گل آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.msn.com/it-it/notizie/mondo/qual-%C3%A8-il-fiore-nazionale-dei-paesi-del-mondo/ss-AA1eWqXE#image=25|title=Il fiore nazionale dell'Italia (e quello degli altri Paesi del mondo)|website=[[MSN]]|access-date=26 August 2024|language=it|archive-date=2 October 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20241002211951/https://www.msn.com/it-it/notizie/mondo/qual-%C3%A8-il-fiore-nazionale-dei-paesi-del-mondo/ss-AA1eWqXE#image=25|url-status=live}}</ref> === ماحول === {{See also|اٽلي جي قومي پارڪن جي فهرست|اٽلي جي علائقائي پارڪن جي فهرست|اٽلي جي سامونڊي محفوظ علائقن جي فهرست}} [[File:National and Regional Parks of Italy.svg|thumb|اٽلي جا قومي ۽ علائقائي پارڪ]] تيز صنعتي ترقي کان پوءِ، اٽلي کي پنهنجي ماحولياتي مسئلن کي منهن ڏيڻ ۾ ڪجهه وقت لڳو. بهتري کان پوءِ، اٽلي هاڻي ماحولياتي پائيداري جي لحاظ کان دنيا ۾ 84هين درجي تي آهي.<ref>{{Cite web|title=Italy – Environment|url=http://dev.prenhall.com/divisions/hss/worldreference/IT/environment.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20090701064224/http://dev.prenhall.com/divisions/hss/worldreference/IT/environment.html|archive-date=1 July 2009|access-date=2 August 2010|publisher=Dev.prenhall.com}}</ref> قومي پارڪن، علائقائي پارڪن ۽ قدرتي محفوظ علائقن هيٺ محفوظ ڪيل ڪل زمين اٽلي جي علائقي جي لڳ ڀڳ 11 سيڪڙو تي مشتمل آهي،<ref>{{Cite web|title=Regione e aree protette|url=https://www.treccani.it/enciclopedia/regione-e-aree-protette_%28L%27Italia-e-le-sue-Regioni%29|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220111173345/https://www.treccani.it/enciclopedia/regione-e-aree-protette_%28L%27Italia-e-le-sue-Regioni%29|archive-date=11 January 2022|access-date=11 January 2022|language=it}}</ref> جڏهن ته اٽلي جي سامونڊي ڪناري جو 12 سيڪڙو حصو پڻ محفوظ ڪيو ويو آهي.<ref>{{Cite web|title=Le aree protette in Italia|url=http://www.uccellidaproteggere.it/La-conservazione/Cosa-fa-l-Italia-Le-azioni/Le-aree-protette-in-Italia|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220302220957/http://www.uccellidaproteggere.it/La-conservazione/Cosa-fa-l-Italia-Le-azioni/Le-aree-protette-in-Italia|archive-date=2 March 2022|access-date=2 March 2022|language=it}}</ref> اٽلي دنيا جي اهم [[اٽلي ۾ قابلِ تجديد توانائي|قابلِ تجديد توانائي]] پيدا ڪندڙ ملڪن مان هڪ رهيو آهي. 2010ع ۾ اهو نصب ٿيل [[شمسي توانائي]] جي گنجائش جي لحاظ کان دنيا جو چوٿون وڏو فراهم ڪندڙ هو،<ref>{{Cite web|date=15 July 2010|title=Renewables 2010 Global Status Report |url=http://www.ren21.net/Portals/97/documents/GSR/REN21_GSR2011.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110820095506/http://www.ren21.net/Portals/97/documents/GSR/REN21_GSR2011.pdf|archive-date=20 August 2011|access-date=16 July 2010|publisher=[[REN21]]}}; {{Cite web|title=Photovoltaic energy barometer 2010 – EurObserv'ER |url=https://www.eurobserv-er.org/pdf/baro196.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101011224419/http://www.eurobserv-er.org/pdf/baro196.pdf|archive-date=11 October 2010|access-date=30 October 2010}}</ref> ۽ [[هَوائي توانائي]] جي گنجائش جي لحاظ کان ڇهون وڏو ملڪ هو.<ref>{{Cite web|date=February 2011|title=World Wind Energy Report 2010 |url=http://www.wwindea.org/home/images/stories/pdfs/worldwindenergyreport2010_s.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110904232058/http://www.wwindea.org/home/images/stories/pdfs/worldwindenergyreport2010_s.pdf|archive-date=4 September 2011|access-date=8 August 2011|publisher=[[World Wind Energy Association]]}}</ref> 2020ع ۾ قابلِ تجديد توانائي اٽلي جي ڪل توانائي استعمال جو لڳ ڀڳ 37 سيڪڙو فراهم ڪري رهي هئي.<ref>{{Cite web|date=25 May 2021|title=Renewables provided 37% of Italy's energy in 2020 – English |url=https://www.ansa.it/english/news/2021/05/25/renewables-provided-37-of-italys-energy-in-2020_1a075060-c823-4076-a338-79367427dfd2.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211023040922/https://www.ansa.it/english/news/2021/05/25/renewables-provided-37-of-italys-energy-in-2020_1a075060-c823-4076-a338-79367427dfd2.html|archive-date=23 October 2021|access-date=28 May 2021|website=ANSA.it}}</ref> ملڪ 1963ع کان 1990ع تائين جوهري ريئڪٽر هلائيندو رهيو، پر [[چرنوبل حادثو]] ۽ [[1987ع جا اطالوي ريفرنڊم]] ٿيڻ کان پوءِ جوهري پروگرام ختم ڪيو ويو. 2008ع ۾ حڪومت هن فيصلي کي واپس وٺندي چار تائين جوهري بجلي گهر ٺاهڻ جا منصوبا جوڙيا، پر [[فوكوشيما جوهري حادثو]] کان پوءِ ٿيل ريفرنڊم ذريعي اهي منصوبا به رد ڪيا ويا.<ref>{{Cite web|last=Duncan Kennedy|date=14 June 2011|title=Italy nuclear: Berlusconi accepts referendum blow|url=https://www.bbc.co.uk/news/world-europe-13741105|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110612112154/http://www.bbc.co.uk/news/world-europe-13741105|archive-date=12 June 2011|access-date=20 April 2013|publisher=BBC News}}</ref> هوا جي آلودگي اڃا تائين هڪ سنگين مسئلو آهي، خاص طور تي صنعتي اتر ۾. اٽلي [[ڪاربان ڊاءِ آڪسائيڊ اخراج موجب ملڪن جي فهرست|ڪاربان ڊاءِ آڪسائيڊ]] پيدا ڪندڙ دنيا جو ٻارهون وڏو ملڪ آهي.<ref>United Nations Statistics Division, Millennium Development Goals indicators: [http://mdgs.un.org/unsd/mdg/SeriesDetail.aspx?srid=749&crid= Carbon dioxide emissions ({{CO2}}), thousand metric tons of {{CO2}}] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20091225014715/http://mdgs.un.org/unsd/mdg/SeriesDetail.aspx?srid=749&crid=|date=25 December 2009}}</ref> وڏن شهرن ۾ وڌندڙ ٽرئفڪ ۽ رش ماحولياتي ۽ صحت جا مسئلا پيدا ڪندا رهن ٿا، جيتوڻيڪ 1970ع ۽ 1980ع وارن ڏهاڪن کان پوءِ دونهين ۽ سموگ جي سطح ۾ نمايان گهٽتائي آئي آهي، ۽ [[سلفر ڊاءِ آڪسائيڊ]] جا مقدار پڻ گهٽيا آهن.<ref>{{Cite web|title=Environment and Health in Italy – Executive Summary|url=https://www.euro.who.int/en/home|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20100303051309/http://www.euro.who.int/document/hms/ehiexes_e.pdf|archive-date=3 March 2010|publisher=World Health Organization}}</ref> ٻيلن جي ڪٽائي، غيرقانوني اڏاوتن، ۽ زمين جي ناقص انتظامي پاليسين سبب اٽلي جي جبلستاني علائقن ۾ وڏي پيماني تي زميني ڪٽائي ٿي آهي، جنهن جي نتيجي ۾ ماحولياتي آفتون پيدا ٿيون آهن، جهڙوڪ 1963ع ۾ [[واجونٽ ڊيم]] جي تباهي، 1998ع جو [[سارنو]] سانحو،<ref>{{Cite news|last=Nick Squires|date=2 October 2009|title=Sicily mudslide leaves scores dead|url=https://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6255575/Sicily-mudslide-leaves-scores-dead.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20091006082824/http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6255575/Sicily-mudslide-leaves-scores-dead.html|archive-date=6 October 2009|access-date=2 October 2009|work=The Daily Telegraph|location=London}}</ref> ۽ 2009ع جا [[2009ع ميسينا جا ٻوڏ ۽ مٽيءَ جا ڌوڪڙا|ميسينا جا مٽيءَ جا ڌوڪڙا ۽ ٻوڏون]].<ref>{{Cite news|last=Nick Squires|date=2 October 2009|title=Sicily mudslide leaves scores dead|url=https://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6255575/Sicily-mudslide-leaves-scores-dead.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20091006082824/http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6255575/Sicily-mudslide-leaves-scores-dead.html|archive-date=6 October 2009|access-date=2 October 2009|work=The Daily Telegraph|location=London}}</ref> == سياست == {{Main|اٽلي جي سياست|اٽلي ۾ چونڊون}} اٽلي 1946ع کان هڪ وحداني [[پارلياماني جمهوريه]] آهي، جڏهن بادشاهت کي [[1946ع جو اطالوي ادارياتي ريفرنڊم|1946ع جي ريفرنڊم]] وسيلي ختم ڪيو ويو. [[اٽلي جو صدر|اٽلي جو صدر]]، [[سرجيو ماتاريلا]]، جيڪو 2015ع کان هن عهدي تي فائز آهي، ملڪ جو سربراهه آهي. صدر کي گڏيل اجلاس ۾ [[اٽلي جي پارليامينٽ]] ۽ علائقائي نمائندن طرفان هڪ ستن سالن واري مدي لاءِ چونڊيو ويندو آهي. اٽلي وٽ [[اٽلي جو آئين|هڪ لکيل جمهوري آئين]] موجود آهي، جيڪو [[اٽلي جي آئين ساز اسيمبلي|آئين ساز اسيمبلي]] طرفان تيار ڪيو ويو. اها اسيمبلي انهن [[فاشزم مخالف]] قوتن جي نمائندن تي مشتمل هئي، جن [[ٻي عالمي جنگ]] دوران اٽلي جي آزاديءَ وقت نازي ۽ فاشسٽ قوتن جي شڪست ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو هو.<ref>Smyth, Howard McGaw Italy: From Fascism to the Republic (1943–1946) ''The Western Political Quarterly'' vol. 1 no. 3 (pp. 205–222), September 1948.{{JSTOR|442274}}</ref> اٽلي معاشي، فوجي، ثقافتي ۽ سياسي معاملن ۾ اهم عالمي ڪردار ادا ڪري ٿو ۽ [[يورپي يونين]] جي ٽن وڏين رياستن مان هڪ سمجھيو وڃي ٿو. اهو عام طور تي هڪ [[علائقائي طاقت]] تصور ڪيو ويندو آهي،<ref>Gabriele Abbondanza, ''Italy as a Regional Power: the African Context from National Unification to the Present Day'' (Rome: Aracne, 2016); "''[[Operation Alba]] may be considered one of the most important instances in which Italy has acted as a regional power, taking the lead in executing a technically and politically coherent and determined strategy.''" See Federiga Bindi, ''Italy and the European Union'' (Washington, D.C.: Brookings Institution Press, 2011), p. 171.</ref> جڏهن ته ان جي [[عظيم طاقت]] واري حيثيت بابت عالمن ۽ سياسي تجزيه نگارن ۾ بحث جاري آهي.<ref>{{Cite book |url=https://books.google.com/books?id=nTKBdY5HBeUC&q=Canada%2520Among%2520Nations%252C%25202004%253A%2520Setting%2520Priorities+Straight |title=Canada Among Nations, 2004: Setting Priorities Straight |date=17 January 2005 |publisher=McGill-Queen's Press – MQUP |isbn=978-0-7735-2836-9 |page=85 |quote=The United States is the sole world's superpower. France, Italy, Germany and the United Kingdom are great powers |access-date=13 June 2016 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230116145100/https://books.google.com/books?id=nTKBdY5HBeUC&q=Canada%2520Among%2520Nations%252C%25202004%253A%2520Setting%2520Priorities+Straight |archive-date=16 January 2023 |url-status=live}}; {{Cite book |last=Sterio |first=Milena |url=https://books.google.com/books?id=-QuI6n_OVMYC&q=The%20Right%20to%20Self-determination%20Under%20International%20Law%3A%20%22selfistans%22%2C%20Secession%20and%20the%20Rule%20of%20the%20Great%20Powers |title=The right to self-determination under international law: "selfistans", secession and the rule of the great powers |date=2013 |publisher=Routledge |isbn=978-0-4156-6818-7 |location=Milton Park, Abingdon, Oxon |page=xii (preface) |quote=The great powers are super-sovereign states: an exclusive club of the most powerful states economically, militarily, politically and strategically. These states include veto-wielding members of the United Nations Security Council (United States, United Kingdom, France, China, and Russia), as well as economic powerhouses such as Germany, Italy and Japan. |access-date=13 June 2016 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240116110143/https://books.google.com/books?id=-QuI6n_OVMYC&q=The%20Right%20to%20Self-determination%20Under%20International%20Law%3A%20%22selfistans%22%2C%20Secession%20and%20the%20Rule%20of%20the%20Great%20Powers#v=snippet&q=The%20Right%20to%20Self-determination%20Under%20International%20Law%3A%20%22selfistans%22%2C%20Secession%20and%20the%20Rule%20of%20the%20Great%20Powers&f=false |archive-date=16 January 2024 |url-status=live}}</ref> [[انٽرنيشنل آئيڊيا]] جي عالمي جمهوريت واري اشاري (GSoD) ۽ جمهوريت ٽريڪر موجب، اٽلي مجموعي جمهوري معيارن ۾ اعليٰ درجي تي ڪارڪردگي ڏيکاري ٿو، جيتوڻيڪ [[قانون جي حڪمراني]] جي شعبي ۾ ڪجهه ڪمزورين جي نشاندهي ڪئي وئي آهي.<ref>{{Cite web |title=Italy {{!}} The Global State of Democracy |url=https://www.idea.int/democracytracker/country/italy |access-date=16 October 2025 |website=www.idea.int |language=en}}</ref> === حڪومت === {{Main|اٽلي جي حڪومت}} {{Multiple image | align = right | caption_align = center | image1 = Sergio Mattarella Official (cropped).jpg | caption1 = [[سرجيو ماتاريلا]]<br/>{{small|[[اٽلي جو صدر|صدر]]}} | image2 = Giorgia Meloni Official 2023 crop.jpg | caption2 = [[جورجيا ميلوني]]<br/>{{small|[[اٽلي جو وزيراعظم|وزيراعظم]]}} | total_width = 320 }} اٽلي ۾ پارلياماني حڪومت آهي، جيڪا [[مخلوط اڪثريتي نمائندگي]] واري چونڊ نظام تي ٻڌل آهي. پارليامينٽ مڪمل طور تي [[ٻه ايواني پارليامينٽ|ٻه ايواني]] آهي ۽ ٻنهي ايوانن وٽ ساڳيا اختيار آهن. اهي ٻه ايوان هي آهن: [[اٽلي جي چيمبر آف ڊپٽيز|چيمبر آف ڊپٽيز]]، جيڪو [[پالازو مونٽيچيٽوريو]] ۾ اجلاس ڪندو آهي، ۽ [[اٽلي جي سينيٽ|سينيٽ آف دي ريپبلڪ]]، جيڪا [[پالازو ماداما]] ۾ اجلاس ڪندي آهي. [[اٽلي جي پارليامينٽ]] جي هڪ خاص خصوصيت اها آهي ته پرڏيهه ۾ مستقل رهندڙ [[اطالوي شهريت جو قانون|اطالوي شهرين]] کي پڻ نمائندگي حاصل آهي؛ 8 ڊپٽيز ۽ 4 سينيٽر چار الڳ [[اٽلي جي پارليامينٽ#اوورسيز حلقو|پرڏيهي حلقن]] مان چونڊيا ويندا آهن. پارليامينٽ ۾ [[تاحيات سينيٽر]] پڻ هوندا آهن، جن کي صدر "سماجي، سائنسي، فني يا ادبي ميدان ۾ غيرمعمولي وطن دوست خدمتن" جي بنياد تي مقرر ڪندو آهي. اڳوڻا صدر خودبخود تاحيات سينيٽر بڻجي ويندا آهن. [[File:Palazzo Madama (Roma).jpg|thumb|[[پالازو ماداما]]، روم، [[اٽلي جي سينيٽ|سينيٽ آف دي ريپبلڪ]] جو صدر مقام]] [[اٽلي جو وزيراعظم]] حڪومت جو سربراهه آهي ۽ انتظامي اختيار رکي ٿو، پر گهڻين پاليسين تي عملدرآمد لاءِ کيس وزيرن جي ڪائونسل جي منظوري حاصل ڪرڻي پوي ٿي. وزيراعظم ۽ ڪابينا کي صدر مقرر ڪندو آهي ۽ پوءِ پارليامينٽ کان اعتماد جو ووٽ وٺڻو پوندو آهي. پنهنجي عهدي تي برقرار رهڻ لاءِ وزيراعظم کي اعتماد جا ووٽ حاصل ڪرڻ ضروري هوندا آهن. اٽلي جا اهم سياسي پارٽيون [[برادرز آف اٽلي]]، [[ڊيموڪريٽڪ پارٽي (اٽلي)|ڊيموڪريٽڪ پارٽي]] ۽ [[فائيو اسٽار موومينٽ]] آهن. 2022ع جي عام چونڊن دوران انهن ٽنهي پارٽين ۽ سندن اتحادين [[چيمبر آف ڊپٽيز]] ۾ 400 مان 357 سيٽون ۽ سينيٽ ۾ 200 مان 187 سيٽون حاصل ڪيون. {{Clear}} === قانون ۽ فوجداري انصاف === {{Main|اٽلي جو قانون|اٽلي جو عدالتي نظام|اٽلي ۾ قانون لاڳو ڪندڙ ادارا|اٽلي ۾ ڏوھ}} [[File:Roma 2011 08 07 Palazzo di Giustizia.jpg|thumb|[[اٽلي جي سپريم ڪورٽ آف ڪيسيشن]]، روم]] اٽلي جي قانون جا ڪيترائي ذريعا آهن. اهي درجابنديءَ جي لحاظ کان ترتيب ڏنل آهن؛ هيٺين درجي جي قانون يا ضابطي کي مٿين درجي جي قانون سان ٽڪراءُ ڪرڻ جي اجازت ناهي.<ref>{{Cite web|title=GERARCHIA DELLE FONTI|url=https://www.dirittoeconomia.net/diritto/fonti_diritto/gerarchia_fonti.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220117194800/https://www.dirittoeconomia.net/diritto/fonti_diritto/gerarchia_fonti.htm|archive-date=17 January 2022|access-date=26 March 2022|language=it}}</ref> [[اٽلي جو آئين|1948ع جو آئين]] سڀ کان اعليٰ قانوني ذريعو آهي.<ref>{{Cite web|title=Guide to Law Online: Italy |url=https://www.loc.gov/law/help/guide/nations/italy.php|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210508132418/https://www.loc.gov/law/help/guide/nations/italy.php|archive-date=8 May 2021|access-date=26 March 2022|website=loc.gov}}</ref> [[اٽلي جي آئيني عدالت]] قانونن جي آئين سان مطابقت بابت فيصلو ڪندي آهي. عدليه پنهنجا فيصلا [[رومي قانون]]، [[نيپولين ڪوڊ]] ۽ بعد وارن قانونن جي بنياد تي ڪري ٿي. [[اٽلي جي سپريم ڪورٽ آف ڪيسيشن]] فوجداري ۽ ديواني اپيلن لاءِ اعليٰ ترين عدالت آهي. اٽلي [[ايل جي بي ٽي حقن]] جي ميدان ۾ ٻين ڪيترن مغربي يورپي ملڪن کان پوئتي سمجهيو ويندو آهي.<ref>{{Cite web|title=Country Ranking – Rainbow Europe|url=https://rainbow-europe.org/country-ranking|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190521004552/https://rainbow-europe.org/country-ranking|archive-date=21 May 2019|access-date=28 October 2021|website=rainbow-europe.org}}</ref> تشدد جي ممانعت بابت اطالوي قانون کي پڻ ڪجهه بين الاقوامي معيارن کان گهٽ تصور ڪيو ويو آهي.<ref>{{Cite web|title=The Struggle against Torture in Italy – The Failure of the Italian Law – English|url=https://www.menschenrechte.org/en/2018/03/06/the-struggle-against-torture-in-italy-the-failure-of-the-italian-law|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190608005803/https://www.menschenrechte.org/en/2018/03/06/the-struggle-against-torture-in-italy-the-failure-of-the-italian-law|archive-date=8 June 2019|access-date=8 June 2019|website=menschenrechte.org}}</ref> قانون لاڳو ڪندڙ نظام گهڻ رخو آهي ۽ ان ۾ ڪيترائي پوليس ادارا شامل آهن.<ref name="Walters">{{Cite journal|last=Reece Walters|year=2013|editor2-last=Matthew Ball|editor3-last=Erin O'Brien|editor4-last=Juan Tauri|title=Eco Mafia and Environmental Crime|journal=Crime, Justice and Social Democracy: International Perspectives|publisher=Palgrave Macmillan|page=286|doi=10.1057/9781137008695_19|isbn=978-1-3494-3575-3|editor1=Kerry Carrington}}</ref> قومي پوليس ادارن ۾ [[پوليٽسيا دي ستاتو]] ('رياستي پوليس')، [[ڪارابينيئري]]، [[گوارڊيا دي فنانزا]] ('مالي پوليس') ۽ [[پوليٽسيا پينيٽينتسيريا]] ('جيل پوليس') شامل آهن،<ref name="BuonannoMastrobuoni">{{Cite book|last1=Paulo Buonanno|title=Lessons from the Economics of Crime: What Reduces Offending?|last2=Giovanni Mastrobuoni|publisher=MIT Press|year=2013|isbn=978-0-2620-1961-3|editor-last=Philip J. Cook|page=193|chapter=Centralized versus Decentralized Police Hiring in Italy and the United States|doi=10.7551/mitpress/9780262019613.001.0001|editor-last2=Stephen Machin|editor-last3=Olivier Marie|editor-last4=Giovanni Mastrobuoni}}</ref> ان سان گڏ [[گوارڊيا ڪوسٽيرا]] ('[[پاڻي پوليس|سامونڊي ڪناري جي محافظ پوليس]]') پڻ آهي.<ref name=Walters/> جيتوڻيڪ پوليسنگ بنيادي طور قومي سطح تي فراهم ڪئي ويندي آهي،<ref name="BuonannoMastrobuoni"/> پر [[صوبائي پوليس|صوبائي]] ۽ [[ميونسپل پوليس (اٽلي)|ميونسپل]] پوليس پڻ موجود آهن.<ref name="Walters"/> 19هين صديءَ جي وچ ڌاري ظاهر ٿيڻ کان وٺي، [[اٽلي ۾ منظم ڏوھ|اطالوي منظم ڏوھ]] ۽ ڏوهاري تنظيمن ڏکڻ اٽلي جي ڪيترن علائقن جي سماجي ۽ معاشي زندگيءَ ۾ گهڙي وئي آهن؛ انهن مان سڀ کان بدنام سسلي مافيا آهي، جيڪا آمريڪا سميت پرڏيهي ملڪن تائين پکڙجي وئي. مافيا جي آمدني GDP جي 9 سيڪڙو تائين پهچي سگهي ٿي<ref>{{Cite web|last=Claudio Tucci|date=11 November 2008|title=Confesercenti, la crisi economica rende ancor più pericolosa la mafia|url=http://www.ilsole24ore.com/art/SoleOnLine4/Economia%20e%20Lavoro/2008/11/confesercenti-mafia-racket-pizzo.shtml?uuid=20ff3b9c-afe7-11dd-8057-9c09c8bfa449|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110427081220/http://www.ilsole24ore.com/art/SoleOnLine4/Economia%20e%20Lavoro/2008/11/confesercenti-mafia-racket-pizzo.shtml?uuid=20ff3b9c-afe7-11dd-8057-9c09c8bfa449|archive-date=27 April 2011|access-date=21 April 2011|website=Confesercenti|publisher=Ilsole24ore.com|language=it}}; {{Cite news|url=https://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6957240/Italy-claims-finally-defeating-the-mafia.html|title=Italy claims finally defeating the mafia|author=Nick Squires|date=9 January 2010|work=The Daily Telegraph|location=London|access-date=21 April 2011|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110429173631/http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6957240/Italy-claims-finally-defeating-the-mafia.html|archive-date=29 April 2011}}</ref>.<ref>{{Cite news|last=Kiefer|first=Peter|date=22 October 2007|title=Mafia crime is 7% of GDP in Italy, group reports|url=https://www.nytimes.com/2007/10/22/world/europe/22iht-italy.4.8001812.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110501085052/http://www.nytimes.com/2007/10/22/world/europe/22iht-italy.4.8001812.html|archive-date=1 May 2011|access-date=19 April 2011|work=The New York Times}}</ref> 2009ع جي هڪ رپورٽ 610 [[ڪوموني|{{Lang|it|comuni|nocat=true}}]] جي نشاندهي ڪئي، جتي مافيا جي مضبوط موجودگي آهي، جتي 13 ملين اطالوي رهن ٿا ۽ GDP جو 15 سيڪڙو پيدا ٿئي ٿو.<ref>{{Cite web|last=Maria Loi|date=1 October 2009|title=Rapporto Censis: 13 milioni di italiani convivono con la mafia|url=http://www.antimafiaduemila.com/content/view/20052/78|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110429082416/http://www.antimafiaduemila.com/content/view/20052/78|archive-date=29 April 2011|access-date=21 April 2011|website=Censis|publisher=Antimafia Duemila|language=it}}; {{Cite news|url=https://www.theguardian.com/world/2009/oct/01/mafia-influence-hovers-over-italians|work=The Guardian|location=London|title=Mafia's influence hovers over 13{{spaces}}m Italians, says report|first=Tom|last=Kington|date=1 October 2009|access-date=5 May 2010| url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130908050448/http://www.theguardian.com/world/2009/oct/01/mafia-influence-hovers-over-italians|archive-date=8 September 2013}}</ref> ڪلابريا جي [['ندرنگيتا]]، جيڪا غالباً اٽلي جي سڀ کان طاقتور ڏوهاري تنظيم آهي، اڪيلي GDP جو 3 سيڪڙو حصو رکي ٿي.<ref>{{Cite web|last=ANSA|date=14 March 2011|title=Italy: Anti-mafia police arrest 35 suspects in northern Lombardy region|url=http://mafiatoday.com/sicilian-mafia-ndrangheta/italy-anti-mafia-police-arrest-35-suspects-in-northern-lombardy-region|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110429100220/http://mafiatoday.com/sicilian-mafia-ndrangheta/italy-anti-mafia-police-arrest-35-suspects-in-northern-lombardy-region|archive-date=29 April 2011|access-date=21 April 2011|website=adnkronos.com|publisher=Mafia Today}}</ref> هر 1,000 ماڻهن تي 0.013 جي شرح سان، اٽلي قتل جي شرح ۾ 61 ملڪن جي ڀيٽ ۾ 47هين نمبر تي آهي،<ref>{{Cite web|title=Crime Statistics – Murders (per capita) (more recent) by country|url=http://www.nationmaster.com/graph/cri_mur_percap-crime-murders-per-capita|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20080929181837/http://www.nationmaster.com/graph/cri_mur_percap-crime-murders-per-capita|archive-date=29 September 2008|access-date=4 April 2010|publisher=NationMaster.com}}</ref> ۽ دنيا جي 64 ملڪن جي ڀيٽ ۾ هر 1,000 ماڻهن تي زيادتي جي ڪيسن جي تعداد ۾ 43هين نمبر تي آهي. اهي ترقي يافته ملڪن ۾ نسبتاً گهٽ انگ اکر آهن. === پرڏيهي لاڳاپا === {{Main|اٽلي جا پرڏيهي لاڳاپا}} [[File:G7 Summit 2024 - Family photo - 02.jpg|thumb|[[گروپ آف سيون|جي-7]] اڳواڻن جي [[50هين جي-7 سربراهي اجلاس]]، [[اپوليا]] ۾ گروپ تصوير]] اٽلي [[يورپي اقتصادي ڪميونٽي]] (EEC)، جيڪا هاڻي يورپي يونين (EU) آهي، ۽ [[نيٽو]] جو باني ميمبر آهي. اٽلي کي 1955ع ۾ گڏيل قومن ۾ داخل ڪيو ويو، ۽ اهو بين الاقوامي تنظيمن، جهڙوڪ [[او اي سي ڊي]]، [[ٽيرفن ۽ واپار بابت عام معاهدو]]/[[ورلڊ ٽريڊ آرگنائيزيشن]] (GATT/WTO)، [[يورپ ۾ سلامتي ۽ تعاون جي تنظيم]] (OSCE)، [[يورپ جي ڪائونسل]] ۽ [[مرڪزي يورپي انيشيٽو]] جو ميمبر ۽ مضبوط حامي آهي. بين الاقوامي تنظيمن جي گردشي صدارتن ۾ ان جا وارو شامل آهن: 2018ع ۾ [[يورپ ۾ سلامتي ۽ تعاون جي تنظيم]]، 2017ع ۾ [[جي-7]]، ۽ 2014ع ۾ [[يورپي يونين جي ڪائونسل جي صدارت|يورپي يونين ڪائونسل]]. اٽلي [[گڏيل قومن جي سلامتي ڪائونسل جي ميمبرن جي فهرست|گڏيل قومن جي سلامتي ڪائونسل]] جو بار بار چونڊجندڙ [[گڏيل قومن جي سلامتي ڪائونسل|غير مستقل ميمبر]] آهي. اٽلي گهڻ طرفي بين الاقوامي سياست جي مضبوط حمايت ڪري ٿو، گڏيل قومن ۽ ان جي بين الاقوامي سلامتي سرگرمين جي تائيد ڪري ٿو. 2013ع ۾، اٽلي جا 5,296 فوجي پرڏيهه ۾ مقرر هئا، جيڪي 25 ملڪن ۾ گڏيل قومن ۽ نيٽو جي 33 مشنن ۾ شامل هئا.<ref>{{Cite web|title=Missioni/Attivita' Internazionali DAL 1 October 2013 AL 31 December 2013 – Situazione AL 11 December 2013 |url=http://www.difesa.it/OperazioniMilitari/Documents/SIT%20ANNO%202013%20al%2011%20dicembre%202013.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140201175427/http://www.difesa.it/OperazioniMilitari/Documents/SIT%20ANNO%202013%20al%2011%20dicembre%202013.pdf|archive-date=1 February 2014|access-date=27 January 2014|publisher=Italian Ministry of Defence}}</ref> اٽلي گڏيل قومن جي امن قائم رکڻ وارن مشنن جي حمايت ۾ [[UNITAF|صوماليا]]، [[موزمبيق ۾ گڏيل قومن جو آپريشن|موزمبيق]] ۽ [[اوڀر تيمور ۾ گڏيل قومن جو مربوط مشن|اوڀر تيمور]] ۾ فوجون مقرر ڪيون. اٽلي [[IFOR|بوسنيا]]، [[ڪوسوو فورس|ڪوسوو]] ۽ [[آپريشن سن رائز (البانيا)|البانيا]] ۾ نيٽو ۽ گڏيل قومن جي آپريشنن لاءِ مدد فراهم ڪري ٿو، ۽ 2003ع کان [[آپريشن اينڊيئرنگ فريڊم]] (OEF) جي حمايت ۾ افغانستان ۾ 2,000 کان وڌيڪ فوجي مقرر ڪيا. اٽلي عراق جي ٻيهر تعمير ۽ استحڪام لاءِ بين الاقوامي ڪوششن جي حمايت ڪئي، پر 2006ع تائين پنهنجو 3,200 فوجين وارو [[ملٽي نيشنل فورس – عراق#2006ع واپسيون|فوجي دستو]] واپس وٺي ڇڏيو. آگسٽ 2006ع ۾، اٽلي [[لبنان ۾ گڏيل قومن جي عبوري فورس]] لاءِ لڳ ڀڳ 2,450 فوجي مقرر ڪيا.<ref>[http://www.corriere.it/Primo_Piano/Cronache/2006/08_Agosto/29/libano.shtml "Italian soldiers leave for Lebanon"] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20060902001118/http://www.corriere.it/Primo_Piano/Cronache/2006/08_Agosto/29/libano.shtml|date=2 September 2006}} Corriere della Sera, 30 August 2006</ref> اٽلي [[فلسطيني اٿارٽي]] جو هڪ وڏو مالي مددگار آهي، جنهن صرف 2013ع ۾ €60&nbsp;ملين جو حصو ڏنو.<ref>{{Cite news|date=4 September 2013|title=Italy donates 60 million euros to PA|url=http://www.maannews.net/eng/ViewDetails.aspx?ID=626926|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20141018104825/http://www.maannews.net/eng/ViewDetails.aspx?ID=626926|archive-date=18 October 2014|access-date=27 January 2014|agency=[[Ma'an News Agency]]}}</ref> === فوج === {{Main|اطالوي هٿياربند فوجون|اٽلي جي فوجي تاريخ}} {{See also|اٽلي سان لاڳاپيل جنگين جي فهرست}} [[File:Cavour (550).jpg|thumb|هوائي جهاز بردار ٻيڙو ''[[اطالوي هوائي جهاز بردار ٻيڙو ڪاوير|ڪاوير]]''، [[اطالوي بحريه]] جو [[فليگ شپ]]]] [[File:Centauro01.JPEG|thumb|[[IFOR]] جي حصي طور [[بوسنيا ۽ هرزيگووينا]] ۾ گشت دوران اطالوي فوج جو [[چينتاورو (ٽينڪ تباه ڪندڙ)|چينتاورو]] ٽينڪ تباه ڪندڙ]] [[اٽلي جي فوجي تاريخ]] هڪ وسيع دور کي بيان ڪري ٿي، جيڪو [[اٽلي جون قديم قومون|اٽلي جي قديم قومن]] طرفان وڙهيل فوجي تڪرارن کان شروع ٿئي ٿو، خاص طور تي [[قديم رومن]] طرفان ڀونوچ سمنڊ جي دنيا جي فتح، وچئين دور ۾ اطالوي [[اطالوي شهري رياستون|شهري رياستن]] ۽ [[سامونڊي جمهوريهون|سامونڊي جمهوريهن]] جي واڌ، ۽ [[اٽلي جي تاريخي رياستن جي فهرست|تاريخي اطالوي رياستن]] جي [[اطالوي جنگيون|اطالوي جنگين]] ۽ [[جانشيني جون جنگيون|جانشيني جي جنگين]] ۾ شموليت کان گذري، نيپوليني دور، [[اٽلي جو اتحاد]]، [[اطالوي سلطنت|نوآبادياتي سلطنت]] جي مهمن، ٻنهي [[عالمي جنگون|عالمي جنگين]]، ۽ جديد دور تائين پهچي ٿو، جنهن ۾ [[نيٽو]]، يورپي يونين يا گڏيل قومن جي سرپرستي هيٺ عالمي [[امن قائم رکڻ]] واريون ڪارروائيون شامل آهن. [[اطالوي فوج]]، [[اطالوي بحريه|بحريه]]، [[اطالوي هوائي فوج|هوائي فوج]] ۽ [[ڪارابينيئري]] گڏجي اطالوي هٿياربند فوجون ٺاهين ٿيون، جيڪي [[هاءِ ڪائونسل آف ڊفينس (اٽلي)|هاءِ ڪائونسل آف ڊفينس]] جي حڪم هيٺ آهن، جنهن جي صدارت صدر ڪندو آهي، جيئن [[اٽلي جو آئين]] مقرر ڪري ٿو. آرٽيڪل 78 موجب، [[اٽلي جي پارليامينٽ|پارليامينٽ]] کي جنگ جي حالت جو اعلان ڪرڻ ۽ جنگ لاءِ ضروري اختيار حڪومت کي ڏيڻ جو اختيار آهي. هٿياربند فوجن جي شاخ نه هجڻ باوجود، [[گوارڊيا دي فنانزا]] کي فوجي حيثيت حاصل آهي ۽ اها فوجي بنيادن تي منظم آهي.{{Efn|گوارڊيا دي فنانزا جهازن، هوائي جهازن ۽ هيليڪاپٽرن جو وڏو ٻيڙو هلائي ٿي، جنهن سان اها اٽلي جي پاڻيءَ جي نگراني ڪري سگهي ٿي ۽ جنگي منظرنامن ۾ حصو وٺي سگهي ٿي.}} 2005ع کان فوجي خدمت رضاڪارانه آهي.<ref>{{Cite web|title=Law n°226 of August 23, 2004 |url=http://www.camera.it/parlam/leggi/04226l.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130117013103/http://www.camera.it/parlam/leggi/04226l.htm|archive-date=17 January 2013|access-date=13 July 2012|publisher=Camera.it}}</ref> 2010ع ۾، اطالوي فوج وٽ فعال ڊيوٽي تي 293,202 اهلڪار هئا،<ref>"The Military Balance 2010", pp. 141–145. [[International Institute for Strategic Studies]], 3 February 2010.</ref> جن مان 114,778 ڪارابينيئري هئا.<ref>{{Cite web|last=Italian Ministry of Defence|author-link=Ministry of Defence (Italy)|title=Nota aggiuntiva allo stato di previsione per la Difesa per l'anno 2009 |url=http://www.difesa.it/NR/rdonlyres/5EF11493-59DD-4FB7-8485-F4258D9F5891/0/Nota_Aggiuntiva_2009.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110504073613/http://www.difesa.it/NR/rdonlyres/5EF11493-59DD-4FB7-8485-F4258D9F5891/0/Nota_Aggiuntiva_2009.pdf|archive-date=4 May 2011|access-date=11 July 2014|language=it}}</ref> نيٽو جي [[نيوڪليئر شيئرنگ]] حڪمت عملي جي حصي طور، اٽلي 90 آمريڪي [[B61 نيوڪليئر بم]]ن جي ميزباني ڪري ٿو، جيڪي [[گيدي ايئر بيس|گيدي]] ۽ [[اويانو ايئر بيس|اويانو]] هوائي اڏن تي رکيل آهن.<ref>{{Cite web|last=Hans M. Kristensen / Natural Resources Defense Council|year=2005|title=NRDC: U.S. Nuclear Weapons in Europe – part 1|url=http://www.nrdc.org/nuclear/euro/euro_pt1.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110101060355/http://www.nrdc.org/nuclear/euro/euro_pt1.pdf|archive-date=1 January 2011|access-date=30 May 2011}}</ref> فوج قومي زميني دفاعي قوت آهي. اها 1946ع ۾، اٽلي جي جمهوريه بڻجڻ وقت، "[[رائل اطالوي آرمي]]" جي باقيات مان ٺهي. ان جون مشهور ترين جنگي گاڏيون [[دارڊو آءِ ايف وي|دارڊو]] [[پيادل جنگي گاڏي]]، [[بي 1 چينتاورو]] [[ٽينڪ تباه ڪندڙ]] ۽ [[ارييتي]] [[ٽينڪ]] آهن، ۽ ان جي هوائي جهازن ۾ [[اگوستا A129 مانگوستا|مانگوستا]] [[حملو ڪندڙ هيليڪاپٽر]] شامل آهي، جيڪو يورپي يونين، نيٽو ۽ گڏيل قومن جي مشنن ۾ مقرر ڪيو ويو آهي. ان وٽ [[ليوپارڊ 1]] ۽ [[M113]] بکتر بند گاڏيون پڻ موجود آهن. اطالوي بحريه هڪ [[بليو واٽر نيوي]] آهي. اها پڻ 1946ع ۾ ''[[ريجيا مارينا]]'' ('شاهي بحريه') جي باقيات مان ٺهي. يورپي يونين ۽ نيٽو جي ميمبر طور، بحريه سڄي دنيا ۾ اتحادي امن قائم رکڻ وارن آپريشنن ۾ حصو ورتو آهي. 2014ع ۾، بحريه 154 جهاز هلائي رهي هئي، جن ۾ ننڍا مددگار جهاز پڻ شامل هئا.<ref>{{Cite web|title=La Marina Militare OGGI|url=http://flpdifesa.org/wp-content/uploads/2013/06/Linee-intervento-del-Capo-di-SMM.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220525043355/http://flpdifesa.org/wp-content/uploads/2013/06/Linee-intervento-del-Capo-di-SMM.pdf|archive-date=25 May 2022|access-date=28 April 2022|language=it}}</ref> اطالوي هوائي فوج 1923ع ۾ بادشاهه وڪٽر ايمانوئل ٽئين طرفان هڪ آزاد خدمتي هٿيار طور ''[[ريجيا ايروناوٽيڪا]]'' ('شاهي هوائي فوج') جي نالي سان قائم ڪئي وئي. ٻي عالمي جنگ کان پوءِ، ان جو نالو ''ايروناوٽيڪا ميليتاري'' رکيو ويو. 2021ع ۾، اطالوي هوائي فوج 219 جنگي جيٽ هلائي رهي هئي. ٽرانسپورٽ جي صلاحيت 27 [[لاڪ هيڊ مارٽن C-130J سپر هرڪيولس|C-130J]] ۽ [[C-27J اسپارٽن]] جهازن جي ٻيڙي ذريعي يقيني بڻائي وئي آهي. فضائي ڪرتب ڏيکاريندڙ ٽيم ''[[فريتچي تريڪولوري]]'' ('ترنگا تير') آهي. فوج جو هڪ خودمختيار ڪور، ڪارابينيئري، اٽلي جي [[جينڊارمري]] ۽ [[فوجي پوليس]] آهي، جيڪا [[اٽلي ۾ قانون لاڳو ڪندڙ ادارا|اٽلي جي ٻين پوليس فورسن]] سان گڏ فوجي ۽ شهري آبادي جي پوليسنگ ڪري ٿي. جڏهن ته ڪارابينيئري جون مختلف شاخون الڳ وزارتن کي رپورٽ ڪن ٿيون، پر عوامي امن امان ۽ سلامتي برقرار رکڻ وقت هي ڪور گهرو وزارت کي رپورٽ ڪري ٿو.<ref>{{Cite web|title=The Carabinieri Force is linked to the Ministry of Defence|url=http://www.carabinieri.it/Internet/Multilingua/EN/GoverningBodies|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110430214042/http://www.carabinieri.it/Internet/Multilingua/EN/GoverningBodies|archive-date=30 April 2011|access-date=14 May 2010|publisher=Carabinieri}}</ref> ==<span class="anchor" id="Constituent entities"></span>انتظامي ورهاستون== <!-- This Anchor tag serves to provide a permanent target for incoming section links. Please do not remove or modify it, except to add another appropriate anchor. If you modify the section title, please anchor the old title. It is always best to anchor an old section header that has been changed so that links to it will not be broken. See [[Template:Anchor]] for details. This template is {{Subst:Anchor comment}}. --> {{Main|اٽلي جا علائقا|اٽلي جا صوبا|اٽلي جا ميٽروپوليٽن شهر|ڪوموني}} {{Italy Labelled Map Scalable|image-width=400}} اٽلي 20 علائقن (''[[ريجوني]]'') تي مشتمل آهي، جن مان پنجن کي [[خاص قانوني حيثيت وارا خودمختيار علائقا|خاص خودمختيار حيثيت]] حاصل آهي، جيڪا کين اضافي معاملن تي قانون سازي ڪرڻ جي اجازت ڏئي ٿي.<ref name="tuttitalia">{{Cite news|title=Regioni italiane|url=http://www.tuttitalia.it/regioni|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220509133929/https://www.tuttitalia.it/regioni|archive-date=9 May 2022|access-date=30 April 2022|language=it}}</ref> {{Div col}} * [[ابروزو]] * [[اوستا وادي]] * [[اپوليا]] * [[بازيليڪاتا]] * [[ڪلابريا]] * [[ڪمپانيا]] * [[ايميليا-رومانيا]] * [[فريولي-وينيزيا جوليا]] * [[لازيو]] * [[ليگوريا]] * [[لومباردي]] * [[مارڪي]] * [[موليزه]] * [[پيڊمونٽ]] * [[سارڊينيا]] * [[سسلي]] * [[ترنتينو-آلٽو آديجي/سڊٽيرول]] * [[ٽسڪني]] * [[امبريا]] * [[وينيتو]] {{Div col end}} ''ريجوني'' ۾ 107 صوبا (''[[اٽلي جا صوبا|پرووينچي]]'') يا ميٽروپوليٽن شهر (''[[اٽلي جا ميٽروپوليٽن شهر|چِتا ميٽروپوليتاني]]'')، ۽ 7,896 ميونسپلٽيون (''[[ڪوموني]]'') شامل آهن.<ref name="tuttitalia"/> {{Clear}} == معيشت == {{Main|اٽلي جي معيشت}} {{See also|وڏين اطالوي ڪمپنين جي فهرست}} اٽلي وٽ هڪ ترقي يافته<ref>{{Cite web|title=Select Country or Country Groups|url=https://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/2017/02/weodata/weoselgr.aspx|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20171022143402/https://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/2017/02/weodata/weoselgr.aspx|archive-date=22 October 2017|access-date=22 October 2017}}</ref> [[مخلوط معيشت]] آهي، جيڪا [[يورو زون]] ۾ ٽين وڏي ۽ [[قوت خريد جي برابري]] سان ترتيب ڏنل GDP موجب دنيا ۾ [[GDP (PPP) موجب ملڪن جي فهرست|11هين وڏي]] معيشت آهي.<ref name="IMFWEO.IT"/> ان وٽ [[ڪل دولت موجب ملڪن جي فهرست|نائين وڏي قومي دولت]] آهي ۽ [[سون جي ذخيرن موجب ملڪن جي فهرست|مرڪزي بئنڪ جي سون جي ذخيرن]] ۾ ٽئين نمبر تي آهي. [[جي-7]]، يورو زون ۽ [[او اي سي ڊي]] جي باني ميمبر طور، اهو سڀ کان وڌيڪ صنعتي ملڪن مان هڪ ۽ يورپ ۾ هڪ اهم [[واپاري قوم]] آهي؛<ref>{{Cite news|last1=Sensenbrenner|first1=Frank|last2=Arcelli|first2=Angelo Federico|title=Italy's Economy Is Much Stronger Than It Seems|url=https://www.huffingtonpost.com/frank-sensenbrenner/italy-economy_b_3401988.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141206190937/http://www.huffingtonpost.com/frank-sensenbrenner/italy-economy_b_3401988.html|archive-date=6 December 2014|access-date=25 November 2014|work=HuffPost}}; {{Cite news|last1=Dadush|first1=Uri|title=Is the Italian Economy on the Mend?|url=http://carnegieeurope.eu/publications/?fa=50565&reloadFlag=1|access-date=25 November 2014|publisher=[[Carnegie Endowment for International Peace|Carnegie Europe]]|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150713124951/http://carnegieeurope.eu/publications/?fa=50565&reloadFlag=1|archive-date=13 July 2015}}; {{Cite web|title=Doing Business in Italy: 2014 Country Commercial Guide for U.S. Companies |url=http://www.export.gov/italy/static/2014%20CCG%20Italy_Latest_eg_it_076513.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20140715152504/http://www.export.gov/italy/static/2014%20CCG%20Italy_Latest_eg_it_076513.pdf|archive-date=15 July 2014|access-date=25 November 2014|publisher=[[United States Commercial Service]]}}</ref> 2024ع تائين، ان €612&nbsp;ارب ماليت جو سامان برآمد ڪيو ۽ €46&nbsp;ارب جو واپاري سرپلس حاصل ڪيو.<ref>[https://www.ft.com/content/1a1f0646-55a0-49ea-a959-fcfd1b1d26b8?utm_social_post_id=634238374&utm_social_handle_id=18949452&fbclid=IwY2xjawO78ZFleHRuA2FlbQIxMABicmlkETFIVTRPNXM4NWFCQ1JjYVQ3c3J0YwZhcHBfaWQQMjIyMDM5MTc4ODIwMDg5MgABHiFr0MoDj_MQ9STlc3S5GUpagM9kFM0GNu8rQGlInWQ_2duT7xdIytOTssGH_aem_yj3Z7vcjITd9u8Tgv436Hg Europe should learn from Italy] ''FT'' (6 November 2025)</ref> [[انساني ترقي اشاري موجب ملڪن جي فهرست|انساني ترقي اشاري]] ۾ 30هين نمبر تي ايندڙ هڪ [[ترقي يافته ملڪ]] طور، اٽلي [[متوقع حياتي]]، [[اٽلي ۾ صحت سنڀال|صحت سنڀال]]،<ref>{{Cite web|title=The World Health Organization's ranking of the world's health systems|url=http://www.photius.com/rankings/healthranks.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100105190014/http://www.photius.com/rankings/healthranks.html|archive-date=5 January 2010|access-date=7 September 2015|publisher=Photius.com}}</ref> ۽ [[تعليم اشاري]] ۾ سٺي ڪارڪردگي ڏيکاري ٿو. اهو پنهنجي تخليقي ۽ جدت پسند ڪاروبارن،<ref>{{Cite web|title=The Global Creativity Index 2011 |url=http://martinprosperity.org/media/GCI%20Report%20Sep%202011.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140930054555/http://martinprosperity.org/media/GCI%20Report%20Sep%202011.pdf|archive-date=30 September 2014|access-date=26 November 2014|publisher=Martin Prosperity Institute}}</ref> مقابلي واري زرعي شعبي،<ref>{{Cite web|last1=Aksoy|first1=M. Ataman|last2=Ng|first2=Francis|title=The Evolution of Agricultural Trade Flows|url=https://openknowledge.worldbank.org/bitstream/handle/10986/3793/WPS5308.pdf?sequence=1|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141129120448/https://openknowledge.worldbank.org/bitstream/handle/10986/3793/WPS5308.pdf?sequence=1|archive-date=29 November 2014|access-date=25 November 2014|publisher=[[The World Bank]]}}</ref> ۽ پنهنجي اثرائتي ۽ اعليٰ معيار واري موٽر گاڏين، مشينري، خوراڪ، ڊزائن ۽ فيشن جي صنعتن لاءِ مشهور آهي.<ref>{{Cite web|title=Automotive Market Sector Profile – Italy|url=http://www.enterprisecanadanetwork.ca/_uploads/resources/Automotive-Market-Sector-Profile-Italy.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20141205163959/http://www.enterprisecanadanetwork.ca/_uploads/resources/Automotive-Market-Sector-Profile-Italy.pdf|archive-date=5 December 2014|access-date=26 November 2014|publisher=[[Trade Commissioner Service|The Canadian Trade Commissioner Service]]}}; {{Cite web|title=Data & Trends of the European Food and Drink Industry 2013–2014 |url=http://www.fooddrinkeurope.eu/uploads/publications_documents/Data__Trends_of_the_European_Food_and_Drink_Industry_2013-2014.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20141206010318/http://www.fooddrinkeurope.eu/uploads/publications_documents/Data__Trends_of_the_European_Food_and_Drink_Industry_2013-2014.pdf|archive-date=6 December 2014|access-date=26 November 2014|publisher=[[FoodDrinkEurope]]}}; {{Cite news|date=10 January 2014|title=Italy fashion industry back to growth in 2014 |url=http://uk.reuters.com/article/uk-italy-fashion-growth-idUKBREA0912220140110|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20141205114140/http://uk.reuters.com/article/2014/01/10/uk-italy-fashion-growth-idUKBREA0912220140110|archive-date=5 December 2014|access-date=26 November 2014|work=Reuters}}</ref> [[File:Milan skyline skyscrapers of Porta Nuova business district.jpg|thumb|[[ميلان]] اٽلي جو معاشي گاديءَ جو هنڌ آهي<ref>{{Cite web|date=18 May 2018|title=Milan, Italy's Industrial and Financial Capital|url=https://www.prologis.it/en/industrial-logistics-warehouse-space/europe/italy/milan-italys-industrial-and-financial-capital|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220707141649/https://www.prologis.it/en/industrial-logistics-warehouse-space/europe/italy/milan-italys-industrial-and-financial-capital|archive-date=7 July 2022|access-date=27 May 2022}}</ref> ۽ هڪ عالمي [[مالي مرڪز]] ۽ [[فيشن گاديءَ جو هنڌ]] آهي.]] [[File:Siena, Piazza Salimbeni (Bank Monte dei Paschi di Siena) (38588876202).jpg|thumb|[[بانڪا مونٽي دي پاسڪي دي سيئنا]]، جيڪا 1472ع ۾ قائم ٿي، دنيا جي [[قديم ترين بئنڪن جي فهرست|سڀ کان قديم يا ٻئي نمبر تي قديم بئنڪ آهي جيڪا مسلسل ڪم ڪري رهي آهي]].]] [[File:The Eni building, Quartiere XXXII Europa, Roma, Lazio, Italy - panoramio.jpg|thumb|[[ايني]] کي دنيا جي تيل ۽ گئس جي [[سپرميجرز]] مان هڪ سمجھيو ويندو آهي.<ref>{{Cite web|url=https://www.globalwitness.org/en/campaigns/oil-gas-and-mining/spotlight-sharpens/|title=The spotlight sharpens: Eni and corruption in Republic of Congo's oil sector|website=Global Witness|access-date=27 April 2020|archive-date=25 July 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20230725204616/https://www.globalwitness.org/en/campaigns/oil-gas-and-mining/spotlight-sharpens/|url-status=dead}}</ref>]] اٽلي دنيا جو [[پيداوار جي پيداوار موجب ملڪن جي فهرست|اٺون وڏو پيداواري ملڪ]] ۽ يورپ ۾ ٻيو وڏو ملڪ آهي،<ref>"[http://databank.worldbank.org/data/reports.aspx?source=2&series=NV.IND.MANF.KD&country= Manufacturing, value added (current US$)] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20171010152014/http://databank.worldbank.org/data/reports.aspx?source=2&series=NV.IND.MANF.KD&country=|date=10 October 2017}}". Retrieved 17 May 2017.</ref> جنهن جي خاصيت اها آهي ته ساڳي ماپ واري ٻين معيشتن جي ڀيٽ ۾ ان ۾ ملٽي نيشنل ڪارپوريشنون گهٽ آهن ۽ ڪيترائي متحرڪ [[ننڍا ۽ وچولي درجي جا ڪاروبار|ننڍا ۽ وچولي درجي جا ڪاروبار]] موجود آهن، جيڪي صنعتي ضلعن ۾ گڏ ٿيل آهن ۽ اطالوي صنعت جي ريڙهه جي هڏي آهن. ان سان هڪ اهڙو پيداوار وارو شعبو پيدا ٿيو آهي، جيڪو اڪثر نچ مارڪيٽن ۽ عياشي شين جي برآمد تي ڌيان ڏئي ٿو. جيتوڻيڪ اهو مقدار جي لحاظ کان مقابلي ۾ گهٽ صلاحيت رکي ٿو، پر اعليٰ معيار جي شين وسيلي انهن ايشيائي معيشتن سان مقابلو ڪري سگهي ٿو، جتي مزدوريءَ جو خرچ گهٽ آهي.<ref>{{Cite news|date=19 May 2005|title=Knowledge Economy Forum 2008: Innovative Small And Medium Enterprises Are Key To Europe & Central Asian Growth |url=http://web.worldbank.org/WBSITE/EXTERNAL/COUNTRIES/ECAEXT/0,,contentMDK:21808326~menuPK:258604~pagePK:2865106~piPK:2865128~theSitePK:258599,00.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20080623065619/http://web.worldbank.org/WBSITE/EXTERNAL/COUNTRIES/ECAEXT/0,,contentMDK:21808326~menuPK:258604~pagePK:2865106~piPK:2865128~theSitePK:258599,00.html|archive-date=23 June 2008|access-date=17 June 2008|publisher=The World Bank}}</ref> اٽلي 2023ع ۾ دنيا جو [[برآمدات موجب ملڪن جي فهرست|9هين وڏو برآمد ڪندڙ]] ملڪ هو. [[اٽلي جي وڏن واپاري ڀائيوارن جي فهرست|ان جا ويجها واپاري لاڳاپا]] ٻين يورپي يونين ملڪن سان آهن، ۽ 2019ع ۾ ان جا سڀ کان وڏا برآمدي ڀائيوار جرمني (12%)، فرانس (11%) ۽ آمريڪا (10%) هئا.<ref name="cia.gov">{{Cite web|title=The World Factbook|url=https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210701235642/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy|archive-date=1 July 2021|access-date=28 May 2021|publisher=Central Intelligence Agency}}</ref> [[اطالوي موٽر گاڏين جي صنعت]] ملڪ جي پيداواري شعبي جو اهم حصو آهي، جنهن ۾ 2015ع ۾ 144,000 کان وڌيڪ ڪمپنيون ۽ لڳ ڀڳ 485,000 ملازم هئا،<ref>{{Cite web|title=Auto: settore da 144mila imprese in Italia e 117 mld fatturato|url=http://www.adnkronos.com/soldi/economia/2015/09/23/auto-settore-mila-imprese-italia-mld-fatturato_WooBmrBqxgxO7mOvIRXUBI.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150925121926/http://www.adnkronos.com/soldi/economia/2015/09/23/auto-settore-mila-imprese-italia-mld-fatturato_WooBmrBqxgxO7mOvIRXUBI.html|archive-date=25 September 2015|access-date=23 September 2015|website=adnkronos.com}}</ref> ۽ اها GDP ۾ 9% حصو وجهي ٿي.<ref>{{Cite web|title=Country Profiles – Italy|url=http://acea.thisconnect.com/index.php/country_profiles/detail/italy|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20080211190839/http://acea.thisconnect.com/index.php/country_profiles/detail/italy|archive-date=11 February 2008|access-date=9 February 2008|website=acea.thisconnect.com}}</ref><ref>{{Cite web|title=Global Auto Market 2021. General Motors Is The Only Group To Report Double-digit Losses |url=https://www.focus2move.com/world-car-group-ranking|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210701010705/https://www.focus2move.com/world-car-group-ranking|archive-date=1 July 2021|access-date=27 May 2022}}</ref> ملڪ وٽ گاڏين جو وڏو سلسلو آهي، [[ماس مارڪيٽ]] تي ڌيان ڏيندڙ برانڊن جهڙوڪ [[فيات]]، [[پريميئم پيداوار|پريميئم]] برانڊن جهڙوڪ [[الفا روميو]] ۽ [[مازيراتي]] کان وٺي عياشي [[سپر ڪارز]] جهڙوڪ [[پاگاني (ڪمپني)|پاگاني]]، [[لامبورگيني]] ۽ [[فيراري]] تائين. [[بانڪا مونٽي دي پاسڪي دي سيئنا]]، تعريف تي دارومدار رکندي، دنيا جي سڀ کان قديم يا ٻئي نمبر تي قديم بئنڪ آهي جيڪا مسلسل ڪم ڪري رهي آهي، ۽ اٽلي جي چوٿين وڏي تجارتي ۽ ريٽيل بئنڪ آهي.<ref>{{Cite news|date=26 October 2017|title=Italy's fourth-biggest bank returns to the stockmarket|url=https://www.economist.com/news/finance-and-economics/21730672-shares-bailed-out-bank-start-trading-again-italys-fourth-biggest-bank|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20180215112321/https://www.economist.com/news/finance-and-economics/21730672-shares-bailed-out-bank-start-trading-again-italys-fourth-biggest-bank|archive-date=15 February 2018|access-date=26 October 2021|newspaper=[[The Economist]]}}</ref> اٽلي وٽ مضبوط [[ڪوآپريٽو]] شعبو آهي، جنهن ۾ يورپي يونين اندر آباديءَ جو سڀ کان وڏو حصو (4.5%) ڪوآپريٽو ۾ ملازم آهي.<ref>{{Cite web|date=April 2016|title=The Power of Cooperation – Cooperatives Europe key statistics 2015 |url=https://coopseurope.coop/sites/default/files/The%20power%20of%20Cooperation%20-%20Cooperatives%20Europe%20key%20statistics%202015.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20201112034412/https://coopseurope.coop/sites/default/files/The%20power%20of%20Cooperation%20-%20Cooperatives%20Europe%20key%20statistics%202015.pdf|archive-date=12 November 2020|access-date=28 May 2021|website=[[Cooperatives Europe]]}}</ref> [[وال ڊي آڪري تيل جو ميدان|وال ڊي آڪري]] علائقو، بازيليڪاتا، يورپ جو سڀ کان وڏو [[آن شور (هائيڊروڪاربنز)|آن شور]] [[هائيڊروڪاربن ميدان]] رکي ٿو.<ref>{{Cite web|title=In Val d'Agri with Upstream activities|url=https://www.eni.com/en-IT/operations/italy-val-agri-upstream-activities.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20220516034214/https://www.eni.com/en-IT/operations/italy-val-agri-upstream-activities.html|archive-date=16 May 2022|access-date=3 February 2021|publisher=[[Eni]]}}</ref> معتدل قدرتي گئس جا ذخيرا، خاص طور تي [[پو ماٿري]] ۽ ايڊرياٽڪ سمنڊ جي هيٺان آف شور علائقن ۾، دريافت ڪيا ويا آهن ۽ اهي ملڪ جو سڀ کان اهم معدني وسيلو آهن. اٽلي دنيا ۾ [[پومس]]، [[پوزولانا]] ۽ [[فيلڊسپار]] جي اهم پيدا ڪندڙن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite encyclopedia|title=Italy, the economy: Resources and power|encyclopedia=[[Encyclopædia Britannica]]|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297474/Italy/26994/Forestry#toc26986|access-date=9 February 2015|date=3 February 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20150209194536/http://www.britannica.com/EBchecked/topic/297474/Italy/26994/Forestry#toc26986|archive-date=9 February 2015|url-status=live}}</ref> ٻيو قابل ذڪر وسيلو سنگ مرمر آهي، خاص طور تي ٽسڪني مان نڪرندڙ مشهور اڇو [[ڪارارا سنگ مرمر]]. اٽلي هڪ مالي اتحاد، يعني يورو زون، جو حصو آهي، جيڪو لڳ ڀڳ 330 ملين شهرين جي نمائندگي ڪري ٿو، ۽ [[يورپي واحد مارڪيٽ]] جو پڻ حصو آهي، جيڪا 500 ملين کان وڌيڪ صارفين جي نمائندگي ڪري ٿي. ڪيترين ئي ملڪي تجارتي پاليسين جو تعين يورپي يونين جي ميمبر ملڪن جي معاهدن ۽ يورپي يونين جي قانون سازي ذريعي ٿيندو آهي. اٽلي 2002ع ۾ گڏيل يورپي ڪرنسي، [[يورو]]، اختيار ڪئي.<ref>{{Cite news|last=Andrews|first=Edmund L.|date=1 January 2002|title=Germans Say Goodbye to the Mark, a Symbol of Strength and Unity|url=https://www.nytimes.com/2002/01/01/world/germans-say-goodbye-to-the-mark-a-symbol-of-strength-and-unity.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110501031330/http://www.nytimes.com/2002/01/01/world/germans-say-goodbye-to-the-mark-a-symbol-of-strength-and-unity.html|archive-date=1 May 2011|access-date=18 March 2011|work=The New York Times}}; {{Cite news|last=Taylor Martin|first=Susan|date=28 December 1998|title=On Jan.{{spaces}}1, out of many arises one Euro|work=[[St. Petersburg Times]]|page=National, 1.A}}</ref> ان جي مالياتي پاليسي [[يورپي مرڪزي بئنڪ]] طرفان مقرر ڪئي ويندي آهي. اٽلي [[2008ع جو مالي بحران|2008ع جي مالي بحران]] کان متاثر ٿيو، جنهن ڍانچائي مسئلن کي وڌيڪ سنگين بڻايو.<ref>{{Cite web|last=Orsi|first=Roberto|date=23 April 2013|title=The Quiet Collapse of the Italian Economy|work=Euro Crisis in the Press |url=http://blogs.lse.ac.uk/eurocrisispress/2013/04/23/the-quiet-collapse-of-the-italian-economy|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141119075748/http://blogs.lse.ac.uk/eurocrisispress/2013/04/23/the-quiet-collapse-of-the-italian-economy|archive-date=19 November 2014|access-date=24 November 2014|publisher=[[The London School of Economics]]}}</ref> 1950ع واري ڏهاڪي کان 1970ع واري ڏهاڪي جي شروعات تائين هر سال GDP جي 5–6% مضبوط واڌ کان پوءِ،<ref>{{Cite book|last=Nicholas Crafts, Gianni Toniolo|title=Economic growth in Europe since 1945 |publisher=Cambridge University Press|year=1996|isbn=978-0-5214-9627-8|page=428}}</ref> ۽ 1980ع ۽ 1990ع واري ڏهاڪن ۾ تدريجي سستي کان پوءِ، ملڪ 2000ع واري ڏهاڪي ۾ جمود جو شڪار ٿيو.<ref>{{Cite web|last=Balcerowicz|first=Leszek|title=Economic Growth in the European Union|url=http://www.lisboncouncil.net/growth/documents/LISBON_COUNCIL_Economic_Growth_in_the_EU%20(1).pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140714205108/http://www.lisboncouncil.net/growth/documents/LISBON_COUNCIL_Economic_Growth_in_the_EU%20(1).pdf|archive-date=14 July 2014|access-date=8 October 2014|publisher=The Lisbon Council}}; {{Cite news|title="Secular stagnation" in graphics|url=https://www.economist.com/blogs/graphicdetail/2014/11/secular-stagnation-graphics|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141123234145/http://www.economist.com/blogs/graphicdetail/2014/11/secular-stagnation-graphics|archive-date=23 November 2014|access-date=24 November 2014|newspaper=The Economist}}</ref> وڏي سرڪاري خرچ سان واڌ بحال ڪرڻ لاءِ سياسي ڪوششن [[عوامي قرض]] ۾ شديد واڌ پيدا ڪئي، جيڪو 2017ع ۾ GDP جي 132% کان وڌيڪ هو؛<ref>{{Cite web|date=15 May 2018|title=Debito pubblico oltre 2.300 miliardi e all'estero non lo comprano|url=https://www.investireoggi.it/economia/debito-pubblico-oltre-2-300-miliardi-e-litalia-e-sulla-strada-dellautarchia-finanziaria|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20200221072720/https://www.investireoggi.it/economia/debito-pubblico-oltre-2-300-miliardi-e-litalia-e-sulla-strada-dellautarchia-finanziaria|archive-date=21 February 2020|access-date=1 June 2018}}</ref> اهو يورپي يونين ۾ يونان کان پوءِ ٻيو سڀ کان وڏو هو.<ref>{{Cite web|title=Government debt increased to 93.9% of GDP in euro area and to 88.0% in EU28|url=http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_PUBLIC/2-22072014-AP/EN/2-22072014-AP-EN.PDF|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141021162159/http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_PUBLIC/2-22072014-AP/EN/2-22072014-AP-EN.PDF|archive-date=21 October 2014|access-date=24 November 2014|publisher=[[Eurostat]]}}</ref> [[اطالوي سرڪاري قرض|اطالوي عوامي قرض]] جو سڀ کان وڏو حصو قومي ادارن ۽ ماڻهن وٽ آهي، جيڪو اٽلي ۽ يونان جي وچ ۾ هڪ اهم فرق آهي،<ref>{{Cite web|date=18 May 2010|title=Could Italy Be Better Off than its Peers?|url=https://www.cnbc.com/2010/05/18/could-italy-be-better-off-than-its-peers.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110430030613/http://www.cnbc.com/id/37207942/Could_Italy_Be_Better_Off_than_its_Peers|archive-date=30 April 2011|access-date=30 May 2011|publisher=CNBC}}</ref> ۽ [[گهريلو قرض]] جي سطح او اي سي ڊي جي اوسط کان گهڻي گهٽ آهي.<ref>{{Cite web|title=Household debt and the OECD's surveillance of member states|url=http://www.nationalbanken.dk/da/om_nationalbanken/oekonomisk_forskning/Documents/4_Household%20debt%20and%20the%20OECD's%20surveillance%20of%20member%20states%20by%20Christophe%20Andr%C3%A9.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20150109041518/http://www.nationalbanken.dk/da/om_nationalbanken/oekonomisk_forskning/Documents/4_Household%20debt%20and%20the%20OECD%27s%20surveillance%20of%20member%20states%20by%20Christophe%20Andr%C3%A9.pdf|archive-date=9 January 2015|access-date=26 November 2014|publisher=[[OECD]] Economics Department}}</ref> [[ڏکڻ وارو سوال|وڏي اتر–ڏکڻ ورهاست]] سماجي-معاشي ڪمزوريءَ جو هڪ اهم عنصر آهي؛<ref>{{Cite news|title=Oh for a new risorgimento|url=https://www.economist.com/special-report/2011/06/11/oh-for-a-new-risorgimento|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141024163715/http://www.economist.com/node/18780831|archive-date=24 October 2014|access-date=24 November 2014|newspaper=The Economist}}</ref> اتر ۽ ڏکڻ وارن علائقن ۽ ميونسپلٽين جي سرڪاري آمدنيءَ ۾ تمام وڏو فرق آهي.<ref>{{Cite web|title=Comune per Comune, ecco la mappa navigabile dei redditi dichiarati in Italia|url=http://www.lastampa.it/economia/speciali/redditi-italia|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20150405032750/http://www.lastampa.it/economia/speciali/redditi-italia|archive-date=5 April 2015|access-date=4 April 2015|website=lastampa.it}}</ref> سڀ کان امير صوبو، [[آلٽو آديجي-ڏکڻ ٽائرول]]، في فرد قومي GDP جو 152% ڪمائي ٿو، جڏهن ته سڀ کان غريب علائقو، ڪلابريا، 61% ڪمائي ٿو.<ref>{{Cite web|title=GDP per capita at regional level|url=https://www.istat.it/it/files/2016/12/Conti-regionali_2015.pdf?title=Conti+economici+territoriali+-+12%2Fdic%2F2016+-+Testo+integrale+e+nota+metodologica.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20171026054135/https://www.istat.it/it/files/2016/12/Conti-regionali_2015.pdf?title=Conti+economici+territoriali+-+12%2Fdic%2F2016+-+Testo+integrale+e+nota+metodologica.pdf|archive-date=26 October 2017|access-date=25 October 2017|publisher=[[Istat]]}}</ref> بيروزگاريءَ جي شرح (11%) يورو زون جي اوسط کان مٿي آهي،<ref>{{Cite web|title=Euro area unemployment rate at 11%|url=http://ec.europa.eu/eurostat/documents/2995521/8121455/3-31072017-AP-EN.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170731232352/http://ec.europa.eu/eurostat/documents/2995521/8121455/3-31072017-AP-EN.pdf|archive-date=31 July 2017|access-date=26 October 2017|publisher=[[Eurostat]]}}</ref> پر جدا جدا انگن موجب اها اتر ۾ 7% ۽ ڏکڻ ۾ 19% آهي.<ref>{{Cite web|last=Istat|author-link=National Institute of Statistics (Italy)|title=Employment and unemployment: second quarter 2017 |url=http://www.istat.it/it/files/2017/09/Mercato-del-lavoro-II-trim-2017.pdf?title=Il+mercato+del+lavoro+-+12%2Fset%2F2017+-+Testo+integrale+e+nota+metodologica.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20171026054033/http://www.istat.it/it/files/2017/09/Mercato-del-lavoro-II-trim-2017.pdf?title=Il+mercato+del+lavoro+-+12%2Fset%2F2017+-+Testo+integrale+e+nota+metodologica.pdf|archive-date=26 October 2017|access-date=26 October 2017}}</ref> [[درمياني آمدني|درمياني قابلِ خرچ آمدني]] 2021ع ۾ هر سال $27,949 هئي ([[قوت خريد جي برابري|PPP]]).<ref name="y148">{{cite book | author=OECD | title=Society at a Glance 2024: OECD Social Indicators, Figure 4.1 Median income varies by a factor eight across OECD countries | publisher=OECD | date=20 June 2024 | url=https://www.oecd.org/en/publications/2024/06/society-at-a-glance-2024_08001b73/full-report/component-12.html#indicator-d1e8404-8cd0a55a48 | page=}}</ref> [[اٽلي ۾ نوجوانن جي بيروزگاري|نوجوانن جي بيروزگاريءَ جي شرح]] (2018ع ۾ 32%) انتهائي بلند آهي. === زراعت === {{Main|اٽلي ۾ زراعت}} [[File:Vineyards in Piemonte, Italy.jpg|thumb|[[پيڊمونٽ جو انگورن وارو منظر: لانگهي-روئيرو ۽ مونفيراتو|لانگهي ۽ مونفيرات، پيڊمونٽ ۾ انگورن جا باغ]]. اٽلي دنيا جو [[شراب پيدا ڪندڙ ملڪن جي فهرست|سڀ کان وڏو شراب پيدا ڪندڙ ملڪ]] آهي، ۽ ان وٽ مقامي [[انگور جي ول|انگورن جي ولين]] جو سڀ کان وسيع قسم آهي.<ref>{{Cite web|date=25 November 2018|title=L'Italia è il maggiore produttore di vino|url=http://www.inumeridelvino.it/2018/11/la-produzione-di-vino-nel-mondo-2018-prima-stima-oiv.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211111224545/http://www.inumeridelvino.it/2018/11/la-produzione-di-vino-nel-mondo-2018-prima-stima-oiv.html|archive-date=11 November 2021|access-date=11 November 2021|language=it}}; {{Cite web|date=3 June 2017|title=L'Italia è il paese con più vitigni autoctoni al mondo|url=https://giornalevinocibo.com/2017/06/03/italia-prima-assoluta-per-vitgni-autoctoni-ecco-i-dati-dei-vari-stati|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211101044918/https://giornalevinocibo.com/2017/06/03/italia-prima-assoluta-per-vitgni-autoctoni-ecco-i-dati-dei-vari-stati|archive-date=1 November 2021|access-date=11 November 2021|language=it}}</ref>]] آخري زرعي مردم شماري موجب، 2010ع ۾ 1.6&nbsp;ملين فارم هئا (2000ع کان −32%)، جيڪي {{Convert|12700000|ha|0|abbr=on|disp=or}} تي پکڙيل هئا (انهن مان 63% ڏکڻ اٽلي ۾ آهن).<ref name="agrocensus">{{Cite web|date=24 October 2010|title=Censimento Agricoltura 2010|url=http://dati-censimentoagricoltura.istat.it/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150213021626/http://dati-censimentoagricoltura.istat.it/|archive-date=13 February 2015|access-date=11 February 2015|publisher=[[National Institute of Statistics (Italy)|ISTAT]]}}</ref> 99% خاندانن طرفان هلندڙ ۽ ننڍا آهن، جن جو سراسري پکيڙ صرف {{Convert|8|ha|0|abbr=on}} آهي.<ref name="agrocensus"/> زرعي استعمال واري زمين مان، اناج جا کيت 31%، [[زيتون]] جا باغ 8%، [[انگورن جا باغ]] 5%، [[کٽا ميوا]] جا باغ 4%، [[شگر بيٽ]] 2%، ۽ باغباني 2% تي مشتمل آهن. باقي زمين گهڻو ڪري چراگاهن (26%) ۽ چارا اناج (12%) لاءِ مخصوص آهي.<ref name="agrocensus"/> اٽلي دنيا جو [[شراب پيدا ڪندڙ ملڪن جي فهرست|سڀ کان وڏو شراب پيدا ڪندڙ ملڪ]] آهي،<ref>{{Cite web|year=2010|title=OIV report on the State of the vitiviniculture world market|url=http://news.reseau-concept.net/images/oiv_es/Client/DIAPORAMA_STATISTIQUES_Tbilissi_2010_EN.ppt|archive-url=https://web.archive.org/web/20110728145648/http://news.reseau-concept.net/images/oiv_es/Client/DIAPORAMA_STATISTIQUES_Tbilissi_2010_EN.ppt|archive-date=28 July 2011|website=news.reseau-concept.net|publisher=Réseau-CONCEPT|format=PowerPoint presentation}}</ref><ref>{{Cite news |last=Pisa |first=Nick |date=12 June 2011 |title=Italy overtakes France to become world's largest wine producer |url=https://www.telegraph.co.uk/foodanddrink/wine/8571222/Italy-overtakes-France-to-become-worlds-largest-wine-producer.html |url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20110903021833/http://www.telegraph.co.uk/foodanddrink/wine/8571222/Italy-overtakes-France-to-become-worlds-largest-wine-producer.html |archive-date=3 September 2011 |access-date=17 August 2011 |work=The Telegraph}}</ref> ۽ [[زيتون جو تيل]]، ميون (صوف، زيتون، انگور، نارنگيون، ليمون، ناسپاتيون، خوبانيون، هيزل نٽ، آڙون، چيريون، آلوبخارا، اسٽرابيريون ۽ ڪيئي فروٽ) ۽ ڀاڄين (خاص طور تي آرٽچوڪ ۽ ٽماٽا) جو اهم پيدا ڪندڙ آهي. سڀ کان مشهور [[اطالوي شراب]] [[ٽسڪني (شراب)|ٽسڪن]] [[ڪيانتي]] ۽ [[پيڊمونٽ (شراب)|پيڊمونٽي]] [[بارولو]] آهن. ٻيا مشهور شراب [[بارباريسڪو]]، [[باربيرا ڊي آستي]]، [[برونيلو دي مونتالچينو]]، [[فراسڪاتي DOC|فراسڪاتي]]، [[مونٽي پلچانو دابروزو]]، [[موريلينو دي اسڪانسانو]]، ۽ چمڪندڙ شراب [[فرانچياڪورتا DOCG|فرانچياڪورتا]] ۽ [[پروسيڪو]] آهن. معياري شيون جن ۾ اٽلي خاص مهارت رکي ٿو، خاص طور شراب ۽ [[اطالوي DOP پنيرن جي فهرست|علائقائي پنير]]، اڪثر معيار جي ضمانت وارن ليبلن [[Denominazione di origine controllata|DOC/DOP]] هيٺ محفوظ ڪيون وينديون آهن. هي [[يورپي يونين ۾ جاگرافيائي اشارا ۽ روايتي خاصيتون|جاگرافيائي اشاري وارو سرٽيفڪيٽ]]، جيڪو يورپي يونين طرفان منظور ٿيل آهي، [[نقلي شين]] سان مونجهاري کان بچڻ لاءِ اهم سمجھيو ويندو آهي. == آمدرفت == {{Main|اٽلي ۾ آمدرفت}} {{See also|اٽلي ۾ ريلوي اسٽيشنون}} [[File:A8-A26 Besnate.jpg|thumb|آٽوسترادا ديئي لاگي ('ڍنڍن واري موٽر وي'؛ [[آٽوسترادا A8 (اٽلي)|A8]] ۽ [[آٽوسترادا A9 (اٽلي)|A9]] جو حصو)، دنيا ۾ ٺهيل پهرين موٽر وي<ref name="independent"/>]] {{Anchor|Infrastructure}}اٽلي پهريون ملڪ هو جنهن موٽر ويون، ''[[آٽوسترادي]]''، ٺاهيون، جيڪي تيز ٽرئفڪ ۽ موٽر گاڏين لاءِ مخصوص هيون.<ref name="independent">{{Cite news|last=Lenarduzzi|first=Thea|date=30 January 2016|title=The motorway that built Italy: Piero Puricelli's masterpiece|url=http://www.independent.co.uk/travel/europe/the-worlds-first-motorway-piero-puricellis-masterpiece-is-the-focus-of-an-unlikely-pilgrimage-a6840816.html|url-status=live|archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20220526/http://www.independent.co.uk/travel/europe/the-worlds-first-motorway-piero-puricellis-masterpiece-is-the-focus-of-an-unlikely-pilgrimage-a6840816.html|archive-date=26 May 2022|access-date=12 May 2022|work=[[The Independent]]}}</ref> 2002ع ۾ اٽلي ۾ استعمال لائق [[اٽلي ۾ رستا|رستن]] جي ڊيگهه {{Convert|668721|km|mi|abbr=on}} هئي، جنهن ۾ {{Convert|6487|km|mi|abbr=on}} موٽر ويون شامل هيون، جيڪي رياست جي ملڪيت هيون پر [[اٽلانٽيا (ڪمپني)|اٽلانٽيا]] طرفان خانگي طور هلائي وينديون هيون. 2005ع ۾، لڳ ڀڳ 34,667,000 ڪارون (هر 1,000 ماڻهن تي 590) ۽ 4,015,000 مال بردار گاڏيون هن نيٽ ورڪ تي هلنديون هيون.<ref name="European Commission">{{Cite web|last=European Commission|author-link=European Commission|title=Panorama of Transport|url=http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_OFFPUB/KS-DA-07-001/EN/KS-DA-07-001-EN.PDF|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20090407142402/http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_OFFPUB/KS-DA-07-001/EN/KS-DA-07-001-EN.PDF|archive-date=7 April 2009|access-date=3 May 2009}}</ref> [[File:Etr500.JPG|thumb|[[ETR 500]] ريل گاڏي [[فلورنس–روم تيز رفتار ريلوي|فلورنس–روم تيز رفتار لائين]] تي، جيڪا يورپ ۾ ٺهيل پهرين تيز رفتار ريلوي هئي<ref>{{Cite web|title=Special report: A European high-speed rail network|url=https://op.europa.eu/webpub/eca/special-reports/high-speed-rail-19-2018/en/|access-date=22 July 2023|website=op.europa.eu|language=en-GB|archive-date=17 March 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240317233927/https://op.europa.eu/webpub/eca/special-reports/high-speed-rail-19-2018/en/|url-status=live}}</ref>]] [[اٽلي ۾ ريل آمدرفت|ريلوي نيٽ ورڪ]]، جيڪو رياست جي ملڪيت آهي ۽ [[فيروويه ديلو ستاتو|ريتي فيرووياريا ايتاليانا]] (FSI) طرفان هلائجي ٿو، 2024ع ۾ ڪل {{Convert|16879|km|mi|abbr=on}} هو، جنهن مان {{Convert|12277|km|0|abbr=on}} بجليءَ سان هلندڙ هو،<ref>{{Cite web |title=The network today |url=https://www.rfi.it/en/Network/The-network-today.html |access-date=29 September 2025 |website=[[Rete Ferroviaria Italiana]] |publisher=}}</ref> ۽ جنهن تي 4,802 لوڪوموٽو ۽ ريل ڪارون هلن ٿيون. تيز رفتار ريلن جو مکيه عوامي آپريٽر [[ترينيتاليا]] آهي، جيڪو FSI جو حصو آهي. تيز رفتار ريلون ٽن قسمن ۾ آهن: [[فريچياروسا]] ('ڳاڙهو تير') ريلون مخصوص تيز رفتار پٽڙين تي وڌ ۾ وڌ 300{{spaces}}km/h جي رفتار سان هلن ٿيون؛ [[فريچيارجينتو]] ('چانديءَ جو تير') تيز رفتار ۽ مکيه پٽڙين تي وڌ ۾ وڌ 250{{spaces}}km/h سان هلن ٿيون؛ ۽ [[فريچيابيانڪا]] ('اڇو تير') علائقائي تيز رفتار لائينن تي وڌ ۾ وڌ 200{{spaces}}km/h سان هلن ٿيون. اٽلي وٽ پاڙيسري ملڪن سان الپائن جبلن مٿان 11 ريل سرحدي گذرگاهون آهن. هوائي آمدرفت استعمال ڪندڙ مسافرن جي تعداد موجب اٽلي يورپ ۾ پنجين نمبر تي آهي، 2011ع ۾ لڳ ڀڳ 148 ملين مسافرن، يعني يورپ جي ڪل جو تقريباً 10%، سان.<ref>{{Cite web|date=7 January 2013|title=Trasporto aereo in Italia (PDF)|url=http://www.istat.it/it/archivio/78802|access-date=5 August 2013|publisher=ISTAT|archive-date=13 January 2013|archive-url=https://web.archive.org/web/20130113035254/http://www.istat.it/it/archivio/78802|url-status=live}}</ref> 2022ع ۾ 45 شهري هوائي اڏا هئا، جن ۾ [[ميلان مالپينسا ايئرپورٽ]] ۽ [[روم فيوميچينو ايئرپورٽ]] جا مرڪز شامل هئا.<ref>{{Cite web|title=Aeroporti in Italia: quanti sono? Elenco per regione|url=https://gliaeroporti.it/|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20221117184416/https://gliaeroporti.it/|archive-date=17 November 2022|access-date=17 November 2022|language=it}}</ref> 2021ع کان، اٽلي جو قومي هوائي جهاز بردار [[ITA ايئرويز]] آهي، جنهن [[اليتاليا]] جي جاءِ ورتي.<ref>{{Cite news|last=Buckley|first=Julia|date=18 October 2021|title=Italy reveals its new national airline|url=https://edition.cnn.com/travel/article/ita-airways-launch/index.html|access-date=18 October 2021|publisher=CNN|archive-date=18 October 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20211018100255/https://edition.cnn.com/travel/article/ita-airways-launch/index.html|url-status=live}}; {{Cite news|last=Villamizar|first=Helwing|date=15 October 2021|title=Italian Flag Carrier ITA Airways Is Born|url=https://airwaysmag.com/airlines/ita-airways-is-born|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20211016100028/https://airwaysmag.com/airlines/ita-airways-is-born|archive-date=16 October 2021|access-date=18 October 2021|work=Airways Magazine}}</ref> 2004ع ۾ 43 وڏا سامونڊي بندرگاهه هئا، جن ۾ [[جينوا]] شامل آهي، جيڪو ملڪ جو سڀ کان وڏو ۽ بحر روم ۾ ٻيو وڏو بندرگاهه آهي. 2005ع ۾ اٽلي وٽ لڳ ڀڳ 389,000 يونٽن تي مشتمل شهري هوائي ٻيڙو ۽ 581 جهازن تي مشتمل واپاري ٻيڙو هو.<ref name="European Commission"/> قومي اندروني آبي رستن جي نيٽ ورڪ جي ڊيگهه 2012ع ۾ تجارتي آمدرفت لاءِ {{Convert|2400|km|0|abbr=on}} هئي.<ref name="cia.gov"/> اتر اطالوي بندرگاهه، جهڙوڪ ٽريئستي جو گہرے پاڻي وارو بندرگاهه، جنهن جون وچ ۽ اوڀر يورپ سان وسيع ريلوي ڳنڍڻيون آهن، سبسڊين ۽ اهم پرڏيهي سيڙپڪاريءَ جو مرڪز آهن.<ref>Marcus Hernig: Die Renaissance der Seidenstraße (2018) pp 112.; Bernhard Simon: Can The New Silk Road Compete with the Maritime Silk Road? in The Maritime Executive, 1 January 2020.; Chazizam, M. (2018). The Chinese Maritime Silk Road Initiative: The Role of the Mediterranean. Mediterranean Quarterly, 29(2), 54–69.; Guido Santevecchi: Di Maio e la Via della Seta: «Faremo i conti nel 2020», siglato accordo su Trieste in Corriere della Sera: 5. November 2019.; Linda Vierecke, Elisabetta Galla "Triest und die neue Seidenstraße" In: Deutsche Welle, 8 December 2020.; {{Cite web|title=HHLA PLT Italy starting on schedule |url=https://www.hellenicshippingnews.com/hhla-plt-italy-starting-on-schedule|website=hellenicshippingnews.com|access-date=11 January 2021|archive-date=11 January 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210111105059/https://www.hellenicshippingnews.com/hhla-plt-italy-starting-on-schedule/|url-status=live}}</ref> آگسٽ 2025ع ۾، رٿيل [[آبنائے ميسينا پل]] کي ميلوني حڪومت طرفان حتمي منظوري ڏني وئي، جنهن جي تعمير 2025ع جي سرءُ ۾ شروع ٿيڻ مقرر آهي. اهو [[ڪلابريا]] کي [[سسلي]] سان ڳنڍيندو جڏهن اهو 2032ع ۾ کلي ويندو، ۽ اهو [[سڀ کان ڊگهي معلق پلن جي فهرست|دنيا جي سڀ کان ڊگهي معلق پل]] بڻجي ويندو.<ref>{{cite web|title=Italy gives final go-ahead for landmark Sicily bridge project |url=https://www.reuters.com/world/europe/italy-gives-final-go-ahead-landmark-sicily-bridge-project-2025-08-06/ |website=reuters.com |date=6 August 2025 |access-date=6 August 2025}}</ref> == توانائي == {{Main|اٽلي ۾ توانائي}} {{Further|اٽلي ۾ قابل تجديد توانائي|اٽلي ۾ بجلي جو شعبو}} [[File:Pannelli solari Unicoop Tirreno.JPG|thumb|[[پيومبينو]]، ٽسڪني ۾ شمسي پينل. اٽلي دنيا جي قابل تجديد توانائي جي سڀ کان وڏن پيدا ڪندڙ ملڪن مان هڪ آهي.<ref name="legambiente2015">{{Cite web|date=18 May 2015|title=Il rapporto Comuni Rinnovabili 2015|url=http://www.comunirinnovabili.it/il-rapporto-comuni-rinnovabili-2015|access-date=13 March 2016|website=Comuni Rinnovabili|publisher=Legambiente|language=it|archive-date=14 March 2016|archive-url=https://web.archive.org/web/20160314011841/http://www.comunirinnovabili.it/il-rapporto-comuni-rinnovabili-2015/|url-status=live}}</ref>]] اٽلي دنيا جي [[قابل تجديد ذريعن مان بجلي پيداوار موجب ملڪن جي فهرست|قابل تجديد توانائي جي سڀ کان وڏن پيدا ڪندڙن]] مان هڪ بڻجي ويو آهي، جيڪو يورپي يونين ۾ ٻيو ۽ دنيا ۾ نائون نمبر رکي ٿو. [[اٽلي ۾ هوائي توانائي|هوائي توانائي]]، [[اٽلي ۾ پن بجلي|پن بجلي]] ۽ [[اٽلي ۾ ارضي حرارتي توانائي|ارضي حرارتي توانائي]] ملڪ ۾ [[اٽلي ۾ بجلي جو شعبو|بجلي]] جا اهم ذريعا آهن. [[اٽلي ۾ قابل تجديد توانائي|قابل تجديد ذريعا]] پيدا ٿيندڙ سموري بجلي جو 28% فراهم ڪن ٿا، جنهن ۾ صرف پن بجلي 13% تائين پهچي ٿي، ان کان پوءِ شمسي توانائي 6%، هوائي توانائي 4%، بائيو انرجي 3.5% ۽ ارضي حرارتي توانائي 1.6% آهي.<ref name="gse">{{Cite web|date=19 December 2013|title=Rapporto Statistico sugli Impianti a fonti rinnovabili|url=http://www.gse.it/it/Statistiche/RapportiStatistici/Pagine/default.aspx|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20171018022905/http://www.gse.it/it/Statistiche/RapportiStatistici/Pagine/default.aspx|archive-date=18 October 2017|access-date=11 February 2015|publisher=Gestore dei Servizi Energetici}}</ref> قومي طلب جو باقي حصو فوسل ٻارڻن (قدرتي گئس 38%، ڪوئلو 13%، تيل 8%) ۽ درآمدات مان پورو ٿئي ٿو.<ref name="gse"/> [[ايني]]، جيڪا 79 ملڪن ۾ ڪم ڪري ٿي، ست "[[بگ آئل]]" ڪمپنين مان هڪ ۽ دنيا جي سڀ کان وڏين صنعتي ڪمپنين مان هڪ آهي.<ref>{{Cite web|title=Summary for Eni SpA|url=https://finance.yahoo.com/q?s=E|access-date=1 July 2020|archive-date=4 June 2016|archive-url=https://web.archive.org/web/20160604184217/http://finance.yahoo.com/q?s=e|url-status=live}}</ref> [[اٽلي ۾ شمسي توانائي|شمسي توانائي]] جي پيداوار اڪيلي 2014ع ۾ بجلي جو 9% هئي، جنهن سان اٽلي دنيا ۾ شمسي توانائي جي سڀ کان وڏي حصيداري وارو ملڪ بڻيو.<ref name="legambiente2015"/> [[مونتالتو دي ڪاسترو فوٽو وولٽائڪ پاور اسٽيشن]]، جيڪا 2010ع ۾ مڪمل ٿي، اٽلي جي سڀ کان وڏي فوٽو وولٽائڪ (PV) بجلي گهر آهي.<ref>{{Cite web|title=The Italian Montalto di Castro and Rovigo PV plants|url=https://www.solarserver.com/solar-magazine/solar-energy-system-of-the-month/the-italian-montalto-di-castro-and-rovigo-pv-plants.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20180509012719/https://www.solarserver.com/solar-magazine/solar-energy-system-of-the-month/the-italian-montalto-di-castro-and-rovigo-pv-plants.html|archive-date=9 May 2018|access-date=8 May 2018|website=solarserver.com}}</ref> اٽلي پهريون ملڪ هو جنهن بجلي پيدا ڪرڻ لاءِ [[اٽلي ۾ ارضي حرارتي توانائي|ارضي حرارتي توانائي]] جو استعمال ڪيو.<ref>{{Cite web|year=2011|title=Inventario delle risorse geotermiche nazionali|url=http://unmig.sviluppoeconomico.gov.it/unmig/geotermia/inventario/inventario.asp|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110722034736/http://unmig.sviluppoeconomico.gov.it/unmig/geotermia/inventario/inventario.asp|archive-date=22 July 2011|access-date=14 September 2011|publisher=UNMIG}}</ref> [[اٽلي ۾ جوهري توانائي]] [[1987ع جا اطالوي ريفرنڊم|1987ع جي ريفرنڊمن]] کان پوءِ، 1986ع جي [[چرنوبل حادثو]] جي پسمنظر ۾، ڇڏي ڏني وئي، جيتوڻيڪ اٽلي اڃا تائين پرڏيهي علائقن ۾ اطالوي ملڪيت وارن ريئڪٽرن مان جوهري توانائي درآمد ڪري ٿو. == سائنس ۽ ٽيڪنالاجي == {{Main|اٽلي ۾ سائنس ۽ ٽيڪنالاجي}} {{See also|اطالوي ايجادن ۽ دريافتن جي فهرست}} [[File:Justus Sustermans - Portrait of Galileo Galilei, 1636.jpg|thumb|upright=.8|[[گليليو گليلي]]، جنهن کي عام طور جديد سائنس، فزڪس ۽ فلڪيات جو پيءُ سمجھيو ويندو آهي]] صدين کان، اٽلي هڪ اهڙي سائنسي برادريءَ کي فروغ ڏنو آهي، جنهن سائنسن ۾ اهم دريافتون پيدا ڪيون. [[گليليو گليلي]] [[سائنسي انقلاب]] ۾ وڏو ڪردار ادا ڪيو ۽ کيس عام طور [[مشاهداتي فلڪيات]]،<ref>{{Cite book|last=Singer|first=C.|url=https://books.google.com/books?id=mPIgAAAAMAAJ|title=A Short History of Science to the Nineteenth Century|date=1941|publisher=Clarendon Press|page=217|access-date=22 March 2023|archive-date=2 October 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20241002213513/https://books.google.com/books?id=mPIgAAAAMAAJ|url-status=live}}</ref> جديد فزڪس،<ref>{{Cite book|last=Whitehouse|first=D.|url=https://archive.org/details/renaissancegeniu0000whit|title=Renaissance Genius: Galileo Galilei & His Legacy to Modern Science|date=2009|publisher=Sterling Publishing|isbn=978-1-4027-6977-1|page=[https://archive.org/details/renaissancegeniu0000whit/page/219 219]}}</ref> ۽ [[سائنسي طريقو|سائنسي طريقي]] جو پيءُ سمجھيو ويندو آهي.<ref>''Thomas Hobbes: Critical Assessments'', Volume 1. Preston King. 1993. p. 59</ref><ref>{{Cite book|last=Disraeli|first=I.|title=Curiosities of Literature|date=1835|publisher=W. Pearson & Company|page=371}}</ref> [[لابوراتوري ناتسيونالي دل گران ساسو]] (LNGS) دنيا جو سڀ کان وڏو زير زمين تحقيقي مرڪز آهي.<ref>{{Cite web|title=I Laboratori Nazionali del Gran Sasso|url=https://www.lngs.infn.it/it/descrizione-generale|access-date=15 January 2018|language=it}}</ref> ٽريئستي ۾ آباديءَ جي نسبت سان يورپ ۾ محققن جو سڀ کان وڏو سيڪڙو آهي.<ref>G. Bar "Trieste, è record europeo di ricercatori: 37 ogni mille abitanti. Più della Finlandia", In: il Fatto Quotidiano, 26 April 2018.</ref> اٽلي 2025ع ۾ [[عالمي جدت اشاري]] ۾ 28هين نمبر تي هو.<ref>{{Cite web |title=GII Innovation Ecosystems & Data Explorer 2025 |url=https://www.wipo.int/gii-ranking/en/italy |access-date=16 October 2025 |website=WIPO}}</ref><ref>{{Cite book |last1=Dutta |first1=Soumitra |url=https://www.wipo.int/web-publications/global-innovation-index-2025/en/index.html |title=Global Innovation Index 2025: Innovation at a Crossroads |last2=Lanvin |first2=Bruno |publisher=[[World Intellectual Property Organization]] |year=2025 |isbn=978-92-805-3797-0 |page=19 |language=en |doi=10.34667/tind.58864 |access-date=17 October 2025}}</ref> اٽلي ۾ [[ٽيڪنالاجي پارڪ]] آهن، جهڙوڪ سائنس ۽ ٽيڪنالاجي پارڪ ڪلوميٽرو روسو (بيرگامو)، [[AREA سائنس پارڪ]] (ٽريئستي)، ويگا-وينس گيٽ وي فار سائنس اينڊ ٽيڪنالاجي (وينيزيا)، توسڪانا لائيف سائنسز (سيئنا)، ٽيڪنالاجي پارڪ آف لودي ڪلسٽر (لودي)، ۽ ٽيڪنالاجي پارڪ آف ناواڪيو (پيزا)،<ref>{{Cite web|title=Science and Technology Parks in Italy|url=https://www.easst.net/science-and-technology-parks-in-italy|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20230719154033/https://www.easst.net/science-and-technology-parks-in-italy|archive-date=19 July 2023|access-date=28 August 2023}}</ref> گڏوگڏ [[سائنس ميوزيم]]، جهڙوڪ ميلان ۾ [[ميوزيو ناتسيونالي شينتسا ا ٽيڪنالوجيا ليوناردو دا ونچي]]. آمدنيءَ ۾ اتر–ڏکڻ جو وڏو فرق هڪ "[[ڊجيٽل ورهاست]]" پيدا ڪري ٿو.<ref>{{Cite journal|last=Alampi|first=Matteo|date=December 2007|title=Underdevelopment in Southern Italy: Traditional Setbacks and Modern Solutions|url=https://fisherpub.sjf.edu/cgi/viewcontent.cgi?article=1047&context=intlstudies_masters|journal=Fisher Digital Publications|via=International Studies Masters}}</ref><ref>{{Cite journal|last=Di Pietro|first=Giorgio|date=June 2021|title=Changes in Italy's education-related digital divide|journal=Economic Affairs|volume=41|issue=2|pages=252–270|doi=10.1111/ecaf.12471|issn=0265-0665|s2cid=237848271|doi-access=free}}</ref> == سياحت == {{Main|اٽلي ۾ سياحت}} [[File:Positano - Fornillo Beach.jpg|thumb|[[امالفي ساحل]] اٽلي جي اهم سياحتي منزلن مان هڪ آهي.<ref>[http://www.italy24.ilsole24ore.com/art/business-and-economy/2017-05-04/turismo-stranieri-124013.php?uuid=AEVg9GGB "Foreign tourist numbers in Italy head towards new record"] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20170601184213/http://www.italy24.ilsole24ore.com/art/business-and-economy/2017-05-04/turismo-stranieri-124013.php?uuid=AEVg9GGB|date=1 June 2017}}. Retrieved 21 May 2017.</ref>]] ماڻهو صدين کان اٽلي جو دورو ڪندا رهيا آهن، پر [[اٽلي ۾ سياحت|سياحت لاءِ اپٻيٽ جو دورو]] سڀ کان پهريان امير امرا [[گرانڊ ٽور]] دوران ڪرڻ لڳا، جيڪو 17هين صديءَ ۾ شروع ٿيو ۽ 18هين ۽ 19هين صديءَ ۾ عروج تي پهتو.<ref name="grand-tour">{{Cite web|title=Grand Tour|url=https://www.treccani.it/enciclopedia/grand-tour|access-date=6 May 2022|language=it}}</ref> اهو اهڙو دور هو، جنهن ۾ يورپي اشرافيا، جن مان گهڻا برطانوي هئا، يورپ جي حصن جو دورو ڪندا هئا، جن ۾ اٽلي هڪ اهم منزل هوندو هو.<ref name="grand-tour"/> اٽلي لاءِ، هن جو مقصد قديم تعمير، مقامي ثقافت جو مطالعو ڪرڻ ۽ ان جي قدرتي خوبصورتيءَ کي ساراهڻ هو.<ref>{{Cite web|title=Italy on the Grand Tour (Getty Exhibitions)|url=http://www.getty.edu/art/exhibitions/grand_tour/what.html|access-date=9 June 2015}}</ref> اٽلي [[عالمي سياحت درجابندي|دنيا جو پنجون سڀ کان وڌيڪ گهميل ملڪ]] آهي، جتي 2024ع ۾ ڪل 57 ملين سياح آيا.<ref>{{cite web |title=Global and regional tourism performance |url=https://www.unwto.org/tourism-data/un-tourism-tourism-dashboard |access-date=25 May 2025}}</ref> 2014ع ۾ سفر ۽ سياحت مان آمدني EUR163{{spaces}}ارب هئي (GDP جو 10%) ۽ 1,082,000 نوڪريون سڌي طرح ان سان لاڳاپيل هيون (روزگار جو 5%).<ref>{{Cite web|title=Travel & Tourism Economic Impact 2015 Italy |url=https://www.wttc.org/-/media/files/reports/economic%20impact%20research/countries%202015/italy2015.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20171010152616/https://www.wttc.org/-/media/files/reports/economic%20impact%20research/countries%202015/italy2015.pdf|archive-date=10 October 2017|access-date=20 May 2017|publisher=[[World Travel and Tourism Council]]}}</ref> سياحن جي دلچسپي خاص طور [[اٽلي جي ثقافت|ثقافت]]، [[اطالوي کاڌو|کاڌي]]، [[اٽلي جي تاريخ|تاريخ]]، [[اٽلي جي تعميراتي فن|تعميراتي فن]]، [[اطالوي فن|فن]]، مذهبي هنڌن ۽ رستن، شادي سياحت، قدرتي حسن، رات جي زندگي، پاڻيءَ هيٺان هنڌن ۽ اسپا سان آهي.<ref>{{Cite web|date=February 2023|title=In Italia 11mila matrimoni stranieri, un turismo da 599 milioni|url=https://www.ansa.it/canale_viaggiart/it/notizie/speciali/2023/02/01/turismo-wedding-2-milioni-presenze-e-fatturato-599-mln_dcec4ad9-3ab8-4677-a303-6378020ac3a7.html|access-date=2 February 2023|language=it}}; {{Cite web|title=10 Migliori destinazioni italiane per vita notturna|url=https://www.travel365.it/migliori-destinazioni-italiane-per-vita-notturna.htm|access-date=28 December 2021|language=it}}</ref> سياري ۽ اونهاري جي سياحت الپس ۽ [[اپينائن جبلن]] جي هنڌن تي موجود آهي،<ref>{{Cite web|date=30 July 2017|title=VACANZE IN MONTAGNA IN ITALIA: IN INVERNO E IN ESTATE|url=https://www.alloggitaly.it/vacanze-in-montagna-in-italia|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> جڏهن ته سامونڊي سياحت [[بحر روم]] جي ڪناري وارن هنڌن تي وڏي پيماني تي عام آهي.<ref>{{Cite web|date=14 February 2018|title=Il turismo balneare|url=https://www.turismo-oggi.com/il-turismo-balneare.html|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> اٽلي بحر روم ۾ ڪروز سياحت جي اهم منزل آهي.<ref>{{Cite web|date=27 April 2022|title=Crociere, Cemar: 8,8 milioni di passeggeri nei porti italiani|url=https://www.lagenziadiviaggi.it/crociere-cemar-88-milioni-di-passeggeri-nei-porti-italiani|access-date=13 May 2022|language=it}}</ref> ننڍن، تاريخي ۽ فني ڳوٺن کي [[اي بورگي پيو بيلي ديٽاليا]] ({{Literally|اٽلي جا سڀ کان خوبصورت ڳوٺ}}) انجمن وسيلي فروغ ڏنو ويندو آهي. سڀ کان وڌيڪ گهميل علائقا وينيتو، ٽسڪني، لومباردي، ايميليا-رومانيا ۽ لازيو آهن.<ref>{{Cite web|title=Number of nights spent in tourist accommodation establishments in the top 20 EU-28 tourist regions, by NUTS 2 regions, 2015 (million nights spent) RYB17 – Statistics Explained |url=https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php?title=File:Number_of_nights_spent_in_tourist_accommodation_establishments_in_the_top_20_EU-28_tourist_regions,_by_NUTS_2_regions,_2015_(million_nights_spent)_RYB17.png|access-date=17 April 2022|publisher=European Commission}}</ref> روم يورپ جو ٽيون ۽ دنيا جو 12هون سڀ کان وڌيڪ گهميل شهر آهي، جتي 2017ع ۾ 9.4&nbsp;ملين سياح آيا.<ref>{{Cite web|title=Ranking the 30 Most-Visited Cities in the World|url=https://www.travelpulse.com/news/destinations/ranking-the-30-most-visited-cities-in-the-world.html|website=TravelPulse}}</ref> وينس ۽ فلورنس دنيا جي 100 وڏين منزلن مان آهن. اٽلي وٽ ڪنهن به ملڪ جي ڀيٽ ۾ سڀ کان وڌيڪ [[عالمي ورثو ماڳ]] آهن: [[اٽلي ۾ عالمي ورثو ماڳن جي فهرست|61]]،<ref>{{Cite web|title=The World Heritage Convention|url=https://whc.unesco.org/en/convention|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20160827065310/https://whc.unesco.org/en/convention|archive-date=27 August 2016|access-date=1 August 2021|publisher=UNESCO}}</ref> جن مان 55 ثقافتي ۽ 6 قدرتي آهن.<ref>{{Cite web|title=Italy|url=https://whc.unesco.org/en/statesparties/it|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211201134320/http://whc.unesco.org/en/statesparties/it|archive-date=1 December 2021|access-date=9 April 2019|publisher=UNESCO World Heritage Centre}}</ref> == آبادي == {{Main|اٽلي جي آبادي}} {{See also|اطالوي ماڻهو|اٽلي ۾ اندروني لڏپلاڻ|اطالوي ڊائاسپورا|اٽلي جي جينياتي تاريخ|اٽلي جي شهرن جي فهرست}} [[File:Map of population density in Italy (2011 census) alt colours.jpg|thumb|اٽلي جي آباديءَ جي گهاٽائي جو نقشو (2011ع مردم شماري)]] [[File:Map of the Italian Diaspora in the World.svg|thumb|دنيا ۾ [[اطالوي ڊائاسپورا]]]] 2025ع تائين، اٽلي جي آبادي 58,915,561 آهي.<ref name="population" /> ان جي آباديءَ جي گهاٽائي {{Convert|195|PD/km2}} آهي، جيڪا اڪثر مغربي يورپي ملڪن کان وڌيڪ آهي. تنهن هوندي به ورهاست غير برابر آهي: سڀ کان وڌيڪ گهاٽا آباد علائقا پو ماٿري (لڳ ڀڳ اڌ آبادي) ۽ روم ۽ نيپلز جا ميٽروپوليٽن علائقا آهن، جڏهن ته وڏا علائقا جهڙوڪ الپس ۽ اپينائن جا بلند ميداني علائقا، بازيليڪاتا جا پليٽو، ۽ سارڊينيا ٻيٽ، گڏوگڏ سسلي جو وڏو حصو، گهٽ آباد آهن. 20هين صديءَ دوران اٽلي جي آبادي لڳ ڀڳ ٻيڻي ٿي، پر واڌ جو نمونو غير برابر رهيو، ڇاڪاڻ ته ڳوٺاڻي ڏکڻ کان صنعتي اتر ڏانهن وڏي پيماني تي [[اٽلي ۾ اندروني لڏپلاڻ|اندروني لڏپلاڻ]] ٿي، جيڪا 1950ع–1960ع واري ڏهاڪي جي [[اطالوي معاشي معجزو]] جو نتيجو هئي. بلند زرخيزيءَ جون شرحون 1970ع واري ڏهاڪي تائين برقرار رهيون، جنهن کان پوءِ اهي گهٽجڻ لڳيون؛ [[ڪل زرخيزي شرح]] (TFR) 1995ع ۾ هر عورت تي 1.2 ٻارن جي تاريخي گهٽ ترين سطح تي پهتي، جيڪا 2.1 جي بدلي واري شرح کان گهڻو گهٽ ۽ 1883ع جي 5 واري بلند ترين سطح کان ڪافي گهٽ هئي.<ref>{{Citation|last=Max Roser|title=Total Fertility Rate around the world over the last centuries|work=[[Our World in Data]], [[Gapminder Foundation]]|year=2014|url=https://ourworldindata.org/grapher/children-born-per-woman?year=1800&country=ITA|access-date=7 May 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20180807185906/https://ourworldindata.org/grapher/children-born-per-woman?year=1800&country=ITA|archive-date=7 August 2018|url-status=dead}}</ref> 2008ع کان، جڏهن شرح ٿوري وڌي 1.4 ٿي،<ref>{{Cite web|last=ISTAT|author-link=Istituto Nazionale di Statistica|title=Average number of children born per woman 2005–2008 |url=http://demo.istat.it/altridati/indicatori/2008/Tab_4.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110810171708/http://demo.istat.it/altridati/indicatori/2008/Tab_4.pdf|archive-date=10 August 2011|access-date=3 May 2009|language=it}}</ref><ref>{{Cite web|last=ISTAT|author-link=Istituto Nazionale di Statistica|title=Crude birth rates, mortality rates and marriage rates 2005–2008 |url=http://demo.istat.it/altridati/indicatori/2008/Tab_1.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110810171721/http://demo.istat.it/altridati/indicatori/2008/Tab_1.pdf|archive-date=10 August 2011|access-date=10 May 2009|language=it}}</ref> ڄمڻ جو تعداد هر سال مسلسل گهٽجي رهيو آهي، جيڪو 2023ع ۾ 379,000 جي رڪارڊ گهٽ سطح تي پهتو — 1861ع کان پوءِ سڀ کان گهٽ.<ref name="www.reuters.com">[https://www.reuters.com/world/europe/births-fall-italy-15th-year-running-record-low-2024-03-29/ Births fall in Italy for 15th year running to record low]| Reuters</ref> 2024ع ۾ اها شرح 1.2 هئي.<ref>{{Cite news|last=Jones|first=Tobias|date=3 January 2024|title=Boosting Italy's birthrate has become a patriotic cause for the far right. But it's an idea that's doomed|url=https://www.theguardian.com/commentisfree/2024/jan/03/italy-birthrate-far-right-population-immigration-giorgia-meloni|access-date=29 May 2024|work=The Guardian|language=en-GB|issn=0261-3077}}</ref> انهن رجحانن جي نتيجي ۾، اٽلي جي آبادي تيزيءَ سان پوڙهي ٿي رهي آهي ۽ آهستي آهستي گهٽجي رهي آهي. لڳ ڀڳ هر چئن مان هڪ اطالوي 65 سالن کان مٿي آهي،<ref name="www.reuters.com" /> ۽ ملڪ وٽ [[درمياني عمر موجب ملڪن جي فهرست|دنيا جي چوٿين سڀ کان پوڙهي آبادي]] آهي، جنهن جي درمياني عمر 48 ۽ اوسط عمر 46.6 آهي.<ref name="cia.gov" /><ref>{{Cite web|title=Aging population of Italy|url=https://www.statista.com/topics/8379/aging-population-of-italy/|access-date=29 May 2024|website=Statista|language=en|archive-date=29 May 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240529041428/https://www.statista.com/topics/8379/aging-population-of-italy/|url-status=live}}</ref> مجموعي آبادي 2014ع کان مسلسل گهٽجي رهي آهي ۽ 2024ع ۾ 59 ملين کان ٿوري گهٽ ٿيڻ جو اندازو آهي، جيڪو هڪ ڏهاڪي ۾ 1.36&nbsp;ملين کان وڌيڪ ماڻهن جي گڏيل گهٽتائي ڏيکاري ٿو.<ref>{{Cite web|last1=Nadeau |first1=Barbie Latza |last2=Di Donato |first2=Valentina |last3=Mortensen |first3=Antonia|date=17 May 2023|title='Low fertility trap': Why Italy's falling birth rate is causing alarm|url=https://www.cnn.com/2023/05/17/europe/italy-record-low-birth-rate-intl-cmd/index.html|access-date=29 May 2024|website=CNN|language=en|archive-date=29 May 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240529041430/https://www.cnn.com/2023/05/17/europe/italy-record-low-birth-rate-intl-cmd/index.html|url-status=live}}</ref> 19هين صديءَ جي آخر کان 1960ع واري ڏهاڪي تائين، اٽلي وڏي پيماني تي هجرت ڪندڙ ملڪ هو. 1898ع ۽ 1914ع جي وچ ۾، [[اطالوي ڊائاسپورا]] جي عروج وارن سالن ۾، لڳ ڀڳ 750,000 اطالوي هر سال هجرت ڪندا هئا.<ref>{{Cite web|date=15 August 1999|title=Causes of the Italian mass emigration|url=http://library.thinkquest.org/26786/en/articles/view.php3?arKey=4&paKey=7&loKey=0&evKey=&toKey=&torKey=&tolKey=|archive-url=https://web.archive.org/web/20090701010600/http://library.thinkquest.org/26786/en/articles/view.php3?arKey=4&paKey=7&loKey=0&evKey=&toKey=&torKey=&tolKey=|archive-date=1 July 2009|access-date=11 August 2014|publisher=ThinkQuest Library}}</ref> ڊائاسپورا ۾ 25 ملين کان وڌيڪ اطالوي شامل هئا ۽ ان کي جديد دور جي سڀ کان وڏي اجتماعي لڏپلاڻ سمجھيو ويندو آهي.<ref>Favero, Luigi e Tassello, Graziano. ''Cent'anni di emigrazione italiana (1861–1961)'' Introduction</ref> === وڏا شهر === {{Largest cities of Italy}} === اميگريشن === {{Main|اٽلي ڏانهن اميگريشن|2015ع يورپي مهاجر بحران}} [[File:Italy, foreign residents as a percentage of the total population, 2011.svg|thumb|علائقائي آباديءَ جي سيڪڙو طور پرڏيهي رهواسي (2011ع مردم شماري)]] 1980ع واري ڏهاڪي ۾، ان وقت تائين لساني ۽ ثقافتي طور هڪجهڙي سماج طور، اٽلي وڏي تعداد ۾ اميگرنٽس کي متوجه ڪرڻ لڳو.<ref>{{Cite book|last=Allen|first=Beverly|url=https://archive.org/details/revisioningitaly00beve|title=Revisioning Italy national identity and global culture|date=1997|publisher=University of Minnesota Press|isbn=978-0-8166-2727-1|location=Minneapolis|page=[https://archive.org/details/revisioningitaly00beve/page/169 169]|url-access=registration}}</ref> [[برلن ديوار جو ڪرڻ|برلن ديوار]] ۽ [[لوهي پردو#زوال|لوهي پردي]] جي زوال کان پوءِ، لڏپلاڻ جون لهرون اوڀر يورپ جي ڪيترن اڳوڻن سوشلسٽ ملڪن مان شروع ٿيون. يورپي يونين [[2004ع ۾ يورپي يونين جي واڌ|2004ع]]، 2007ع (رومانيا ۽ بلغاريا) ۽ 2013ع ([[ڪروشيا]]) ۾ وڌي. اميگريشن جا ٻيا ذريعا پاڙيسري اتر آفريڪا، ايشيا-پئسفڪ علائقو،<ref>"[https://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/6550725.stm Milan police in Chinatown clash] ". BBC News. 13 April 2007.</ref> [[فلپائن]] ۽ لاطيني آمريڪا رهيا آهن. 2010ع ۾، پرڏيهه ڄاول آبادي هيٺين علائقن مان هئي: يورپ (54%)، آفريڪا (22%)، ايشيا (16%)، آمريڪا (8%)، ۽ اوشيانا (0.06%). پرڏيهي آباديءَ جي ورهاست جاگرافيائي طور مختلف آهي: 2020ع ۾، 61% پرڏيهي شهري اتر ۾، 24% مرڪز ۾، 11% ڏکڻ ۾ ۽ 4% ٻيٽن تي رهندا هئا.<ref>{{Cite web|title=XXIX Rapporto Immigrazione 2020|url=https://www.migrantes.it/wp-content/uploads/sites/50/2020/10/RICM_2020_DEF.pdf|access-date=31 December 2021|language=it|archive-date=31 December 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20211231222417/https://www.migrantes.it/wp-content/uploads/sites/50/2020/10/RICM_2020_DEF.pdf|url-status=live}}</ref> 2021ع ۾، اٽلي ۾ لڳ ڀڳ 5.2&nbsp;ملين پرڏيهي رهواسي هئا،<ref name="id2020"/><ref>{{Cite web|title=Population on 1 January by sex, country of birth and broad group of citizenship|url=https://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/submitViewTableAction.do|access-date=28 August 2023|archive-date=21 January 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20230121154457/https://ec.europa.eu/eurostat/web/main/eurostat/web/main/help/faq/data-services|url-status=live}}</ref> جيڪي آباديءَ جو 9% بڻجن ٿا. انهن انگن ۾ پرڏيهي شهرين مان اٽلي ۾ ڄاول اڌ ملين کان وڌيڪ ٻار شامل آهن، پر اهي پرڏيهي شهري شامل ناهن، جن بعد ۾ اطالوي شهريت حاصل ڪئي؛<ref>{{Cite web|title=Immigrants.Stat|url=http://stra-dati.istat.it/Index.aspx|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170709143540/http://stra-dati.istat.it/Index.aspx|archive-date=9 July 2017|access-date=15 June 2017|publisher=[[Istat]]}}</ref> 2016ع ۾ لڳ ڀڳ 201,000 ماڻهن اطالوي شهريت حاصل ڪئي.<ref>{{Cite web|title=National demographic balance 2016|url=https://www.istat.it/en/archive/201143|access-date=15 June 2017|publisher=[[Istat]]|archive-date=10 October 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20171010180410/https://www.istat.it/en/archive/201143|url-status=live}}</ref> سرڪاري انگن ۾ [[غير قانوني مهاجر]] پڻ شامل ناهن، جن جو 2008ع ۾ اندازو 670,000 لڳايو ويو هو.<ref>Elisabeth Rosenthal, "[https://archive.boston.com/news/world/europe/articles/2008/05/16/italy_cracks_down_on_illegal_immigration/ Italy cracks down on illegal immigration] ". ''[[The Boston Globe]]''. 16 May 2008.</ref> لڳ ڀڳ هڪ ملين [[رومانوي ڊائاسپورا|رومانوي]] شهري اٽلي ۾ رهندڙ طور رجسٽرڊ آهن، جيڪي سڀ کان وڏي مهاجر آباديءَ جي نمائندگي ڪن ٿا. === ٻوليون === {{Main|اٽلي جون ٻوليون|اطالوي ٻولي|علائقائي اطالوي|اطالوي ڳالهائيندڙن جي جاگرافيائي ورهاست}} [[File:Linguistic map of Italy.png|thumb|[[اٽلي جون ٻوليون|اٽلي ۾ ڳالهائي ويندڙ ٻولين]] جو نقشو]] اٽلي جي سرڪاري ٻولي اطالوي آهي.<ref name="lang">{{Cite web|title=Legge 15 Dicembre 1999, n. 482 "Norme in materia di tutela delle minoranze linguistiche storiche" pubblicata nella Gazzetta Ufficiale n. 297 del 20 dicembre 1999 |url=http://www.camera.it/parlam/leggi/99482l.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150512051856/http://www.camera.it/parlam/leggi/99482l.htm|archive-date=12 May 2015|access-date=2 December 2014|publisher=[[Italian Parliament]]}}</ref><ref>Statuto Speciale per il Trentino-Alto Adige, Art. 99</ref> دنيا ۾ اندازاً 64 ملين مقامي اطالوي ڳالهائيندڙ آهن،<ref>[https://www.ethnologue.com/language/ita Italian language] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20150730230004/http://www.ethnologue.com/language/ita|date=30 July 2015}} Ethnologue.com; {{Cite web|date=February 2006|title=Eurobarometer – Europeans and their languages|url=http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/ebs/ebs_243_sum_en.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110430202903/http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/ebs/ebs_243_sum_en.pdf|archive-date=30 April 2011|format=485{{spaces}}KB}}; [[Nationalencyklopedin]] "Världens 100 största språk 2007" The World's 100 Largest Languages in 2007</ref> ۽ ٻيا 21 ملين ان کي ٻي ٻولي طور استعمال ڪن ٿا.<ref>[http://www2.le.ac.uk/departments/modern-languages/lal/languages%20at%20lal/italian Italian language] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20140502004444/http://www2.le.ac.uk/departments/modern-languages/lal/languages%20at%20lal/italian|date=2 May 2014}} University of Leicester</ref> اطالوي اڪثر مقامي طور [[علائقائي اطالوي|علائقائي لهجي]] طور ڳالهائي ويندي آهي، جنهن کي اٽلي جي علائقائي ۽ اقليتي ٻولين سان نه ملائڻ گهرجي؛<ref>{{Cite web|title=UNESCO Atlas of the World's Languages in danger|url=http://www.unesco.org/languages-atlas/index.php|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20161218184822/http://www.unesco.org/languages-atlas/index.php|archive-date=18 December 2016|access-date=2 January 2018|publisher=UNESCO}}; {{Cite encyclopedia|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297241/Italian-language|title=Italian language|encyclopedia=Encyclopædia Britannica|date=3 November 2008|access-date=19 November 2009|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20091129081859/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297241/Italian-language|archive-date=29 November 2009}}</ref> تنهن هوندي به، 20هين صديءَ دوران قومي تعليمي نظام جي قيام سان علائقائي لهجن ۾ گهٽتائي آئي. معيار سازي 1950ع ۽ 1960ع واري ڏهاڪن ۾ معاشي واڌ ۽ [[اٽلي جو ميڊيا|ماس ميڊيا]] ۽ ٽيليويزن جي اڀار سبب وڌيڪ پکڙجي وئي. ٻارهن "تاريخي اقليتي ٻوليون" رسمي طور تسليم ٿيل آهن: البانيائي، [[ڪاتالان ٻولي|ڪاتالان]]، جرمن، يوناني، سلووين، ڪروئيشيائي، فرينچ، فرينڪو-پروونسل، فريوليائي، [[لادين ٻولي|لادين]]، [[اوڪسيٽان ٻولي|اوڪسيٽان]]، ۽ سارڊينيائي.<ref name="lang"/> انهن مان چار کي پنهنجي لاڳاپيل علائقن ۾ گڏيل سرڪاري حيثيت حاصل آهي: اوستا وادي ۾ فرينچ؛<ref>L.cost. 26 febbraio 1948, n. 4, Statuto speciale per la Valle d'Aosta</ref> [[ڏکڻ ٽائرول]] ۾ جرمن، ۽ ساڳئي صوبي جي ڪجهه حصن ۽ پاڙيسري ترينتينو جي ڪجهه حصن ۾ لادين؛<ref>L.cost. 26 febbraio 1948, n. 5, Statuto speciale per il Trentino-Alto Adige</ref> ۽ [[سلووين ٻولي|سلووين]] [[ٽريئستي صوبو|ٽريئستي]]، [[گوريزيا صوبو|گوريزيا]] ۽ [[اوديني صوبو|اوديني]] جي صوبن ۾.<ref>L. cost. 31 gennaio 1963, n. 1, Statuto speciale della Regione Friuli-Venezia Giulia</ref> ٻين Ethnologue، ISO ۽ UNESCO ٻولين کي اطالوي قانون تحت تسليم نه ڪيو ويو آهي. فرانس وانگر، اٽلي به [[علائقائي يا اقليتي ٻولين لاءِ يورپي چارٽر]] تي صحيح ڪئي آهي، پر ان جي توثيق نه ڪئي آهي.<ref>{{Cite web|title=Ready for Ratification|url=https://rm.coe.int/European-centre-for-minority-issues-vol-1-/1680737191|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20180103133317/https://rm.coe.int/European-centre-for-minority-issues-vol-1-/1680737191|archive-date=3 January 2018|publisher=[[European Centre for Minority Issues]] }}</ref><ref>elen.ngo: [https://elen.ngo/2023/10/11/elen-calls-on-italy-to-ratify-the-european-charter-for-regional-or-minority-languages-at-its-meeting-in-sardinia/ ''ELEN calls on Italy to ratify the European Charter for Regional or Minority Languages at its meeting in Sardinia''] (11 October 2023)</ref> تازو اميگريشن سبب، اٽلي ۾ اهڙيون وڏيون آباديون آهن جن جي مادري ٻولي اطالوي يا ڪا علائقائي ٻولي نه آهي. [[اطالوي قومي شمارياتي ادارو]] موجب، 2012ع ۾ پرڏيهي رهواسين ۾ رومانوي سڀ کان عام مادري ٻولي هئي: لڳ ڀڳ 800,000 ماڻهو رومانوي کي پنهنجي پهرين ٻولي طور ڳالهائين ٿا (6 سال ۽ ان کان مٿي عمر وارن پرڏيهي رهواسين جو 22%). ٻيون عام مادري ٻوليون عربي (475,000 کان وڌيڪ ماڻهن طرفان ڳالهائي ويندڙ؛ پرڏيهي رهواسين جو 13%)، البانيائي (380,000)، ۽ اسپيني (255,000) هيون.<ref>{{Cite web|date=24 July 2014|title=Linguistic diversity among foreign citizens in Italy|url=http://www.istat.it/en/archive/129304|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140730134706/http://www.istat.it/en/archive/129304|archive-date=30 July 2014|access-date=27 July 2014|publisher=Italian National Institute of Statistics}}</ref> === مذهب === {{Main|اٽلي ۾ مذهب|اٽلي ۾ ڪيٿولڪ چرچ}} {{See also|اٽلي ۾ ڪيٿيڊرلز جي فهرست}} [[File:PonteSantAngeloRom.jpg|thumb|upright=1.1|[[سينٽ پيٽرز بيسيليڪا]] [[ٽائبر]] کان ڏسڻ ۾؛ پٺيان [[ويٽيڪن ٽڪري]] ۽ ساڄي طرف روم ۾ [[ڪاستل سانت اينجلو]]. بيسيليڪا ۽ ٽڪري ٻئي [[ويٽيڪن سٽي]] جي [[گڏيل قومن جي جنرل اسيمبلي جا مبصر|خودمختيار رياست]] جو حصو آهن، جيڪا [[ڪيٿولڪ چرچ]] جي [[هولي سي]] آهي.]] [[هولي سي]]، يعني [[روم جو ڊائوسيس|روم جو اسقفي اختيار]]، [[ويٽيڪن سٽي]] ۽ عالمي [[ڪيٿولڪ چرچ]] جي حڪومت تي مشتمل آهي. ان کي هڪ [[خودمختياري|خودمختيار]] اداري طور تسليم ڪيو ويو آهي، جنهن جو سربراهه پوپ آهي، جيڪو [[روم جو اسقف]] پڻ آهي، جنهن سان سفارتي لاڳاپا برقرار رکي سگهجن ٿا.<ref>Text taken directly from {{Cite web|title=Country Profile: Vatican City State|url=http://www.fco.gov.uk/en/travel-and-living-abroad/travel-advice-by-country/country-profile/europe/holy-see|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20101231084624/http://www.fco.gov.uk/en/travel-and-living-abroad/travel-advice-by-country/country-profile/europe/holy-see|archive-date=31 December 2010|access-date=5 February 2016}} (viewed on 14 December 2011), on the website of the British Foreign & Commonwealth Office.</ref>{{Efn|هولي سي جي خودمختياري ڪيترن ئي بين الاقوامي معاهدن ۾ صراحت سان تسليم ڪئي وئي آهي ۽ خاص طور 11 فيبروري 1929ع جي [[لاٽران معاهدو]] جي آرٽيڪل 2 ۾ زور ڏنو ويو آهي، جنهن ۾ "اٽلي بين الاقوامي معاملن ۾ هولي سي جي خودمختياري کي، ان جي روايتن ۽ دنيا ڏانهن ان جي مشن جي ضرورتن مطابق، هڪ لازمي وصف طور تسليم ڪري ٿو" ([http://www.aloha.net/~mikesch/treaty.htm Lateran Treaty, English translation]).}} اٽلي تاريخي طور ڪيٿولڪ ازم جي غلبي هيٺ رهيو آهي.<ref name="Dell'orto">{{Cite web|last=Dell'orto|first=Giovanna|date=5 October 2023|title=The Nones: Italy|url=https://projects.apnews.com/features/2023/the-nones/the-nones-italy.html|access-date=6 October 2023|work=[[Associated Press News]]|archive-date=5 October 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20231005133701/https://projects.apnews.com/features/2023/the-nones/the-nones-italy.html|url-status=live}}; {{Cite web|last=Dell'orto|first=Giovanna|date=5 October 2023|title=From cradle to casket, life for Italians changes as Catholic faith loses relevance|url=https://apnews.com/article/italy-nonreligious-catholic-life-changes-fb808ce37daba3ce222e57a51c7d9187|access-date=6 October 2023|work=Associated Press News|archive-date=7 October 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20231007220721/https://apnews.com/article/italy-nonreligious-catholic-life-changes-fb808ce37daba3ce222e57a51c7d9187|url-status=live}}</ref> گهڻا ڪيٿولڪ نالي ماتر آهن؛ [[ايسوسيئيٽيڊ پريس]] [[اٽلي ۾ ڪيٿولڪ چرچ|اطالوي ڪيٿولڪ ازم]] کي "نالي ماتر قبول ڪيل پر گهٽ ئي عمل ڪيل" قرار ڏنو.<ref name="Dell'orto"/> لڳ ڀڳ 2010ع ۾، اٽلي وٽ دنيا جي [[ملڪ موجب ڪيٿولڪ چرچ|پنجين وڏي ڪيٿولڪ آبادي]] ۽ يورپ جي سڀ کان وڏي ڪيٿولڪ آبادي هئي.<ref>{{Cite web|date=13 February 2013|title=The Global Catholic Population|url=https://www.pewforum.org/2013/02/13/the-global-catholic-population|website=Pew Research Center's Religion & Public Life Project|access-date=21 November 2020|archive-date=25 November 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20201125003604/https://www.pewforum.org/2013/02/13/the-global-catholic-population/|url-status=live}}</ref><ref>The Holy See publishes a 'Statistical Yearbook of the Church' every year.</ref> 1985ع کان، ڪيٿولڪ ازم هاڻي [[رياستي مذهب]] ناهي رهيو.<ref>{{Cite news|date=4 June 1985|title=Catholicism No Longer Italy's State Religion|url=http://articles.sun-sentinel.com/1985-06-04/news/8501220260_1_italian-state-new-agreement-church|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20131020143004/http://articles.sun-sentinel.com/1985-06-04/news/8501220260_1_italian-state-new-agreement-church|archive-date=20 October 2013|access-date=7 September 2013|work=[[Sun Sentinel]]}}</ref> 2011ع ۾، اقليتي عيسائي عقيدن ۾ اندازاً 15 لک آرتھوڊوڪس عيسائي شامل هئا، جڏهن ته [[پروٽيسٽنٽ ازم]] جي پيروڪارن جو انگ وڌي رهيو آهي.<ref>{{Cite book|last=Leustean|first=Lucian N.|title=Eastern Christianity and Politics in the Twenty-First Century|date=2014|publisher=Routledge|isbn=978-0-4156-8490-3|page=723}}</ref> اٽلي صدين کان انهن يهودين کي پناهه ڏيندو رهيو آهي، جن کي ٻين ملڪن، خاص طور تي [[اسپين]]، مان جلاوطن ڪيو ويو هو. بهرحال، [[هولوڪاسٽ]] دوران تقريباً 20 سيڪڙو اطالوي يهودي ماريا ويا هئا.<ref>{{Cite book |last=Dawidowicz, Lucy S. |title=The war against the Jews, 1933–1945 |publisher=Bantam Books |year=1986 |isbn=978-0-5533-4302-1 |location=New York}} p. 403.</ref> ان سان گڏ ٻي عالمي جنگ کان اڳ ۽ پوءِ لڏپلاڻ جي نتيجي ۾ اڄ اٽلي ۾ لڳ ڀڳ 28,000 يهودي رهجي ويا آهن.<ref>{{Cite web|title=The Jewish Community of Italy (Unione delle Comunita Ebraiche Italiane)|url=http://www.eurojewcong.org/communities/italy.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20130313095857/http://www.eurojewcong.org/communities/italy.html|archive-date=13 March 2013|access-date=25 August 2014|publisher=The European Jewish Congress}}</ref> اٽلي ۾ 120,000 هندو<ref>{{Cite web|date=4 November 2019|title=Eurispes, risultati del primo Rapporto di ricerca su "L'Induismo in Italia"|url=https://eurispes.eu/news/eurispes-risultati-del-primo-rapporto-di-ricerca-su-linduismo-in-italia|access-date=31 December 2021|language=it|archive-date=31 December 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20211231223926/https://eurispes.eu/news/eurispes-risultati-del-primo-rapporto-di-ricerca-su-linduismo-in-italia/|url-status=live}}</ref> ۽ 70,000 سک پڻ رهن ٿا.<ref>{{Cite web|date=15 November 2004|title=NRI Sikhs in Italy|url=http://www.nriinternet.com/EUROPE/ITALY/2004/111604Gurdwara.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110207031755/http://nriinternet.com/EUROPE/ITALY/2004/111604Gurdwara.htm|archive-date=7 February 2011|access-date=30 October 2010|publisher=Nriinternet.com}}</ref> رياست هڪ نظام تحت، جيڪو [[اٺ في هزار]] (''Otto per mille'') جي نالي سان سڃاتو وڃي ٿو، تسليم ٿيل مذهبي برادرين کي آمدني ٽيڪس مان حصو منتقل ڪري ٿي. عيسائي، يهودي، ٻڌ ۽ هندو برادرين کي عطيا ڏيڻ جي اجازت آهي؛ بهرحال، اسلام هن نظام کان ٻاهر آهي، ڇاڪاڻ⁠تہ ڪنهن به مسلم برادري حڪومت سان باضابطه معاهدو نه ڪيو آهي.<ref>{{Cite web|date=7 April 2003|title=Italy: Islam denied income tax revenue – Adnkronos Religion|url=http://www.adnkronos.com/AKI/English/Religion/?id=3.1.880028077|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130620070907/http://www.adnkronos.com/AKI/English/Religion/?id=3.1.880028077|archive-date=20 June 2013|access-date=2 June 2013|publisher=Adnkronos.com}}</ref> جيڪي ٽيڪس ڏيندڙ ڪنهن مذهب جي مالي مدد نٿا ڪرڻ چاهين، تن جو حصو فلاحي نظام ۾ شامل ڪيو ويندو آهي.<ref>[http://documenti.camera.it/Leg16/dossier/Testi/BI0350.htm#_Toc278992388 Camera dei deputati Dossier BI0350] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130927211619/http://documenti.camera.it/Leg16/dossier/Testi/BI0350.htm|date=27 September 2013}}. Documenti.camera.it (10 March 1998). Retrieved 12 July 2013.</ref> === تعليم === {{Main|اٽلي ۾ تعليم}} [[File:Archiginnasio ora blu Bologna.jpg|thumb|[[بولونيا يونيورسٽي]]، جيڪا 1088ع ۾ قائم ٿي، دنيا جي [[مسلسل هلندڙ قديم ترين يونيورسٽين جي فهرست|مسلسل هلندڙ قديم ترين يونيورسٽي]] آهي.]] تعليم ڇهن کان سورهن سالن جي عمر تائين لازمي ۽ مفت آهي،<ref>{{Cite web|title=Law 27 December 2007, n.296 |url=http://www.camera.it/parlam/leggi/06296l.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20121206012402/http://www.camera.it/parlam/leggi/06296l.htm|archive-date=6 December 2012|access-date=30 September 2012|publisher=Italian Parliament}}</ref> ۽ اها پنجن مرحلن تي مشتمل آهي: ڪنڊرگارٽن، پرائمري اسڪول، هيٺيون ثانوي اسڪول، مٿيون ثانوي اسڪول ۽ يونيورسٽي.<ref>{{Cite web|title=Human Development Reports|url=http://hdr.undp.org/en/media/HDR_20072008_EN_Complete.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110429033726/http://hdr.undp.org/en/media/HDR_20072008_EN_Complete.pdf|archive-date=29 April 2011|access-date=18 January 2014|publisher=Hdr.undp.org}}</ref> پرائمري اسڪول اٺ سال هلندو آهي. شاگردن کي اطالوي ٻولي، انگريزي، رياضي، قدرتي سائنسون، تاريخ، جاگرافي، سماجي اڀياس، جسماني تعليم ۽ بصري ۽ موسيقي فنون ۾ بنيادي تعليم ڏني ويندي آهي. ثانوي تعليم پنج سال جاري رهندي آهي ۽ ان ۾ ٽن روايتي قسمن جا اسڪول شامل آهن، جيڪي مختلف علمي سطحن تي ڌيان ڏين ٿا: ''[[اٽلي ۾ ثانوي تعليم#ليچيو|ليچيو]]'' شاگردن کي ڪلاسيڪي يا سائنسي نصاب سان يونيورسٽي تعليم لاءِ تيار ڪري ٿو، جڏهن ته ''[[اِسٽيٽوٽو ٽيڪنيڪو]]'' ۽ ''[[اِسٽيٽوٽو پروفيشونالي]]'' شاگردن کي پيشيوراڻين شعبن لاءِ تيار ڪن ٿا. 2018ع ۾، ثانوي تعليم جو جائزو وٺندي ان کي [[او اي سي ڊي]] ملڪن جي اوسط کان هيٺ قرار ڏنو ويو.<ref name="oecd.org">{{Cite web|title=PISA 2018 results|url=https://www.oecd.org/pisa/publications/pisa-2018-results.htm|access-date=6 April 2021|website=oecd.org|archive-date=3 December 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20191203141933/https://www.oecd.org/pisa/publications/pisa-2018-results.htm|url-status=live}}</ref> اٽلي پڙهائي ۽ سائنس ۾ او اي سي ڊي جي اوسط کان هيٺ ۽ رياضي ۾ اوسط جي ويجهو رهيو.<ref name="oecd.org"></ref> اتر ۽ ڏکڻ جي اسڪولن جي ڪارڪردگيءَ ۾ نمايان فرق موجود آهي؛ اتر جا اسڪول تقريباً اوسط جي برابر نتيجا ڏين ٿا، جڏهن ته ڏکڻ جا نتيجا گهڻو ڪمزور رهيا آهن.<ref>{{Cite web|title=The literacy divide: territorial differences in the Italian education system|url=http://new.sis-statistica.org/wp-content/uploads/2013/10/CO09-The-literacy-divide-territorial-differences-in-the-Italian.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20151117015624/http://new.sis-statistica.org/wp-content/uploads/2013/10/CO09-The-literacy-divide-territorial-differences-in-the-Italian.pdf|archive-date=17 November 2015|access-date=16 November 2015|publisher=Parthenope University of Naples}}</ref> اعليٰ تعليم [[اٽلي جي يونيورسٽين جي فهرست|سرڪاري يونيورسٽين]]، خانگي يونيورسٽين ۽ معزز ۽ چونڊيل [[اٽلي جا اعليٰ گريجوئيٽ اسڪول|اعليٰ گريجوئيٽ اسڪولن]] جي وچ ۾ ورهايل آهي، جهڙوڪ [[اسڪولا نورمالي سپيريئوري دي پيزا]]. 2019ع ۾ 33 اطالوي يونيورسٽيون دنيا جي مٿين 500 يونيورسٽين ۾ شامل هيون.<ref>{{Cite web|year=2019|title=Number of top-ranked universities by country in Europe|url=https://jakubmarian.com/number-of-top-ranked-universities-by-country-in-europe|publisher=jakubmarian.com|access-date=18 May 2019|archive-date=18 May 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20190518113438/https://jakubmarian.com/number-of-top-ranked-universities-by-country-in-europe/|url-status=live}}</ref> [[بولونيا يونيورسٽي]]، جيڪا 1088ع ۾ قائم ٿي، اڃا تائين هلندڙ [[قديم ترين يونيورسٽي]] آهي<ref>Nuria Sanz, Sjur Bergan: "The heritage of European universities", 2nd edition, Higher Education Series No. 7, Council of Europe, 2006. ISBN 978-92-871-6121-5. p. 136.</ref> ۽ يورپ جي اهم علمي ادارن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite news|date=3 July 2017|title=Censis, la classifica delle università: Bologna ancora prima|url=http://bologna.repubblica.it/cronaca/2017/07/03/news/censis_la_classifica_delle_universita_bologna_ancora_prima-169846308|work=La Repubblica|access-date=10 September 2018|archive-date=10 September 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20180910204704/https://bologna.repubblica.it/cronaca/2017/07/03/news/censis_la_classifica_delle_universita_bologna_ancora_prima-169846308/|url-status=live}}</ref> [[بوڪوني يونيورسٽي]]، [[يونيورسيتا ڪاتوليڪا دل ساڪرو ڪوئوري]]، [[لوئيس يونيورسٽي]]، [[پولي ٽيڪنيڪ يونيورسٽي آف ٽورين]]، [[پولي ٽيڪنيڪ يونيورسٽي آف ميلان]]، [[ساپئينزا يونيورسٽي آف روم]] ۽ [[يونيورسٽي آف ميلان]] پڻ بهترين يونيورسٽين ۾ شمار ٿين ٿيون.<ref>{{Cite web|year=2015|title=Academic Ranking of World Universities 2015 |url=http://www.shanghairanking.com/ARWU2015.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20151030134046/http://www.shanghairanking.com/ARWU2015.html|archive-date=30 October 2015|access-date=29 October 2015|publisher=Shanghai Ranking Consultancy}}</ref> === صحت === {{Main|اٽلي ۾ صحت}} {{See also|اٽلي ۾ صحت جي سار سنڀال}} [[File:Oil-1383546 1920.jpg|thumb|right|[[زيتون جو تيل]] ۽ ڀاڄيون بحيرۂ روم واري خوراڪ جو مرڪزي حصو آهن.<ref>{{Cite journal|last1=Duarte, A.|last2=Fernandes, J.|last3=Bernardes, J.|last4=Miguel, G.|year=2016|title=Citrus as a Component of the Mediterranean Diet|url=https://www.researchgate.net/publication/311911612|journal=Journal of Spatial and Organizational Dynamics|volume=4|pages=289–304|access-date=26 January 2021|archive-date=1 October 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20181001220519/https://www.researchgate.net/publication/311911612|url-status=live}}</ref>]] اٽلي ۾ 2015ع دوران مردن جي متوقع عمر 80.5 سال ۽ عورتن جي 84.8 سال هئي، جنهن سبب ملڪ دنيا ۾ [[متوقع عمر موجب ملڪن جي فهرست|پنجين نمبر]] تي رهيو.<ref>{{Cite web|year=2016|title=World Health Statistics 2016: Monitoring health for the SDGs Annex B: tables of health statistics by country, WHO region and globally |url=https://www.who.int/gho/publications/world_health_statistics/2016/Annex_B/en|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20160623023234/http://www.who.int/gho/publications/world_health_statistics/2016/Annex_B/en|archive-date=23 June 2016|access-date=27 June 2016|publisher=World Health Organization}}</ref> ٻين اولهندي ملڪن جي ڀيٽ ۾، اٽلي ۾ بالغن ۾ موٽاپي جي شرح گهٽ آهي، جيڪا 10 سيڪڙو کان گهٽ آهي<ref>{{Cite web|title=Global Prevalence of Adult Obesity|url=http://www.iotf.org/database/documents/GlobalPrevalenceofAdultObesity16thDecember08.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20090327044232/http://www.iotf.org/database/documents/GlobalPrevalenceofAdultObesity16thDecember08.pdf|archive-date=27 March 2009|access-date=29 January 2008|publisher=[[انٽرنيشنل اوبيسٽي ٽاسڪ فورس]]}}</ref>، ڇاڪاڻ⁠تہ [[بحيرۂ روم واري غذا]] جا صحت وارا فائدا تمام اهم آهن.<ref>{{Cite journal|last1=Dinu|first1=M|last2=Pagliai|first2=G|last3=Casini|first3=A|author-link3=اينجلا ڪاسيني|last4=Sofi|first4=F|date=10 May 2017|title=Mediterranean diet and multiple health outcomes: an umbrella review of meta-analyses of observational studies and randomised trials.|journal=European Journal of Clinical Nutrition|volume=72|issue=1|pages=30–43|doi=10.1038/ejcn.2017.58|pmid=28488692|s2cid=7702206|hdl-access=free|hdl=2158/1081996}}</ref> 2013ع ۾، اٽلي جي ترغيب تي [[يونيسڪو]]، بحيرۂ روم واري غذا کي اٽلي، [[مراڪش]]، [[اسپين]]، [[پرتگال]]، [[يونان]]، [[قبرص]] ۽ [[ڪروئيشيا]] جي [[انسانيت جي غير مادي ثقافتي ورثي جي نمائنده فهرست]] ۾ شامل ڪيو.<ref>{{Cite web|title=UNESCO Culture Sector, Eighth Session of the Intergovernmental Committee (8.COM) – from 2 to 7 December 2013 |url=http://www.unesco.org/culture/ich/index.php?lg=en&pg=00473|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131220125948/http://www.unesco.org/culture/ich/index.php?lg=en&pg=00473|archive-date=20 December 2013|access-date=3 April 2014}}; {{Cite web|url=http://www.unesco.org/culture/ich/index.php?lg=en&pg=00011&RL=00884|access-date=3 April 2014|title=UNESCO – Culture – Intangible Heritage – Lists & Register – Inscribed Elements – Mediterranean Diet| url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140415064011/http://www.unesco.org/culture/ich/index.php?lg=en&pg=00011&RL=00884|archive-date=15 April 2014}}</ref> روزانو سگريٽ پيئندڙن جو تناسب 2012ع ۾ 22 سيڪڙو هو، جيڪو 2000ع جي 24 سيڪڙو کان گهٽ هو، پر [[او اي سي ڊي]] جي اوسط کان مٿي هو.<ref>{{Cite web|year=2014|title=OECD Health Statistics 2014 How Does Italy Compare? |url=http://www.oecd.org/els/health-systems/Briefing-Note-ITALY-2014.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20150924133234/http://www.oecd.org/els/health-systems/Briefing-Note-ITALY-2014.pdf|archive-date=24 September 2015|publisher=OECD}}</ref> 2005ع کان وٺي، عوامي هنڌن تي سگريٽ نوشي کي "خاص طور تي هوادار ڪمرن" تائين محدود ڪيو ويو آهي.<ref>{{Cite news|title=Smoking Ban Begins in Italy {{!}} Europe {{!}} DW.COM {{!}} 10 January 2005|url=http://www.dw.com/en/smoking-ban-begins-in-italy/a-1453590|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150621143640/http://www.dw.com/en/smoking-ban-begins-in-italy/a-1453590|archive-date=21 June 2015|access-date=1 August 2010|publisher=[[ڊيوئچے ويلے]]}}</ref> 1978ع کان وٺي، رياست هڪ آفاقي عوامي صحت جو نظام هلائي رهي آهي.<ref>{{Cite web|title=Italy – Health|url=http://dev.prenhall.com/divisions/hss/worldreference/IT/health.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20090701064229/http://dev.prenhall.com/divisions/hss/worldreference/IT/health.html|archive-date=1 July 2009|access-date=2 August 2010|publisher=Dev.prenhall.com}}</ref> بهرحال، صحت جون خدمتون سڀني شهرين ۽ رهواسين کي هڪ گڏيل سرڪاري-خانگي نظام وسيلي مهيا ڪيون وڃن ٿيون. ان جو سرڪاري حصو [[سيرويتسيو سانيتاريو ناتسيونالي]] آهي، جيڪو صحت واري وزارت جي ماتحت منظم آهي ۽ علائقائي اختيارن جي حوالي ٿيل بنيادن تي هلائجي ٿو. 2020ع ۾ صحت تي خرچ [[مجموعي گهريلو پيداوار]] جو 10 سيڪڙو هو. اٽلي جو صحت وارو نظام لڳاتار دنيا جي بهترين نظامن ۾ شمار ٿيندو رهيو آهي؛<ref>{{Cite web|title=The World Health Organization's ranking of the world's health systems|url=http://www.photius.com/rankings/healthranks.html|access-date=7 September 2015|publisher=Photius.com|archive-date=5 January 2010|archive-url=https://web.archive.org/web/20100105190014/http://www.photius.com/rankings/healthranks.html|url-status=live}}; {{Cite news|date=20 March 2017|title=Italy's Struggling Economy Has World's Healthiest People|publisher=Bloomberg News|url=https://www.bloomberg.com/news/articles/2017-03-20/italy-s-struggling-economy-has-world-s-healthiest-people|access-date=9 December 2020|archive-date=6 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221006112037/https://www.bloomberg.com/news/articles/2017-03-20/italy-s-struggling-economy-has-world-s-healthiest-people|url-status=live}}</ref> [[عالمي صحت تنظيم]] (WHO) جي 2000ع سان لاڳاپيل تحقيق موجب، خرچن جي ڪارڪردگي ۽ شهرين کي عوامي علاج تائين رسائي جي لحاظ کان، فرانس کان پوءِ اٽلي وٽ دنيا جو ٻيون بهترين صحت وارو نظام هو.<ref>{{Cite journal |last1=Maio |first1=Vittorio |last2=Manzoli |first2=L |date=2002 |title=The Italian health care system: W.H.O. Ranking versus public perception. |url=https://www.researchgate.net/publication/285698246 |journal=P and T |volume=27 |pages=301–308}}</ref> == ثقافت == {{Main|اٽلي جي ثقافت}} اٽلي [[اولهندي تهذيب]] جي بنيادي جنم ڀومن مان هڪ ۽ هڪ [[ثقافتي سپر پاور]] آهي.<ref>Among others, Italy has been described as a "cultural superpower" by [https://www.washingtonpost.com/entertainment/coming-to-the-us-the-year-of-italian-culture-2013/2012/10/15/29f404a8-1703-11e2-9855-71f2b202721b_story.html ''دي واشنگٽن پوسٽ'']، آمريڪي صدر [[بارڪ اوباما]]، ۽ اڳوڻي پرڏيهي معاملن واري وزير [[جوليو تيرتسي دي سانت آگاتا]]. {{Cite web |url=http://www.arabnews.com/italy-cultural-superpower |title=Italy, a cultural superpower |date=2 June 2012 |access-date=25 January 2021 |archive-date=26 December 2014 |archive-url=https://web.archive.org/web/20141226231012/http://www.arabnews.com/italy-cultural-superpower |url-status=bot: unknown }}.</ref> ان جي ثقافت کي ڪيترين ئي علائقائي رسمن، مقامي طاقت جي مرڪزن ۽ سرپرستيءَ جي مرڪزن شڪل ڏني آهي.<ref>{{Cite book|last=Killinger|first=Charles|url=https://archive.org/details/culturecustomsof00char/page/3|title=Culture and customs of Italy|publisher=Greenwood Press|year=2005|isbn=978-0-3133-2489-5|edition=1. publ.|location=Westport, Conn.|page=[https://archive.org/details/culturecustomsof00char/page/3 3]}}</ref> ملڪ يورپ جي [[يورپ جي ثقافت|ثقافتي]] ۽ [[يورپ جي تاريخ|تاريخي]] ورثي ۾ اهم حصو وڌو آهي.<ref>{{Cite book|last=Cole|first=Alison|title=Virtue and magnificence: art of the Italian Renaissance courts|publisher=H.N. Abrams|year=1995|isbn=978-0-8109-2733-9|location=New York}}</ref> === معمارِي === {{Main|اطالوي معمارِي}} [[File:Reggia di Caserta - panoramio - Carlo Pelagalli (2).jpg|thumb|right|[[ڪاسيرتا جو شاهي محل]] دنيا ۾ سڀ کان وڏي اڳوڻي شاهي رهائشگاهه آهي.<ref>{{Cite web |last=Chronopoulou |first=Angeliki |date=23 January 2024 |title=Reggia Di Caserta Historical Overview |url=https://www.academia.edu/44592878 |access-date=23 January 2024 |website=Academia |language=English}}</ref><ref>{{Cite book|url=https://books.google.com/books?id=qTdlAQAAQBAJ|title=Dictionnaire amoureux de Versailles|first=Franck|last=FERRAND|date=24 October 2013|publisher=Place des éditeurs|isbn=9782259222679 |via=Google Books}}</ref>]] اٽلي پنهنجي معمارِي ڪاميابين لاءِ مشهور آهي،<ref>[http://www.justitaly.org/italy/italy-architecture.asp Architecture in Italy] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20120115053940/http://www.justitaly.org/italy/italy-architecture.asp|date=15 January 2012}}, ItalyTravel.com</ref> جهڙوڪ قديم روم طرفان محرابن، گنبذن ۽ ساڳين اڏاوتن جي تعمير، چوڏهين صديءَ جي آخر کان سورهين صديءَ تائين [[نشاۃ ثانيه واري معمارِي|نشاۃ ثانيه واري معمارِي تحريڪ]] جو بنياد، ۽ [[پيلاڊيئن ازم]] جو گهر هجڻ؛ اهو اهڙو انداز هو جنهن [[نوڪلاسيڪي معمارِي]] جهڙين تحريڪن کي متاثر ڪيو ۽ سڄي دنيا ۾ ملڪاڻن گهرن جي ڊزائنن تي اثر وڌو، خاص ڪري برطانيا ۽ آمريڪا ۾ سترهين صديءَ جي آخر کان ويهين صديءَ جي شروعات تائين. ڊزائنن جي هڪ مڃيل سلسلي جي شروعات سڀ کان پهرين يونانين ۽ اِيٽرسڪن ماڻهن ڪئي، جيڪو اڳتي وڌي ڪلاسيڪي رومي انداز تائين پهتو،<ref>Sear, Frank. [https://books.google.com/books?id=Rkdt_p6uvw0C&pg=PA10 ''Roman architecture.''] Cornell University Press, 1983. p. 10. Web. 23 September 2011.</ref> پوءِ نشاۃ ثانيه دوران ڪلاسيڪي رومي دور جي ٻيهر بحالي ٿي، ۽ اهو باروڪ دور تائين ارتقا ڪندو رهيو. باسيليڪا جو عيسائي تصور، جيڪو وچئين دور ۾ غالب معمارِي انداز بڻجي ويو، روم ۾ ايجاد ٿيو هو.<ref>[http://www.justitaly.org/italy/architecture/christian-byzanthine.asp Italy Architecture: Early Christian and Byzanthine] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130328131150/http://www.justitaly.org/italy/architecture/christian-byzanthine.asp|date=28 March 2013}}, ItalyTravel.com</ref> [[رومانسڪ معمارِي]]، جيڪا تقريباً 800ع کان 1100ع تائين عروج تي رهي، اطالوي معمارِي جي سڀ کان وڌيڪ زرخيز ۽ تخليقي دورن مان هڪ هئي، جڏهن [[پيزا جو جهڪيل مينار]] ۽ ميلان ۾ [[سينٽ امبروجيو جي باسيليڪا]] جهڙا شاهڪار تعمير ٿيا. اها رومي محرابن، رنگين شيشي وارن دريچن ۽ وڪڙيل ٿنڀن جي استعمال لاءِ مشهور هئي. اطالوي رومانسڪ معمارِي جي بنيادي جدت [[والٽ (معمارِي)|والٽ]] هئي، جيڪا ان کان اڳ اولهندي معمارِي ۾ ڪڏهن به نه ڏٺي وئي هئي.<ref>[http://www.justitaly.org/italy/architecture/romanesque.asp Italy Architecture: Romanesque] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130328120342/http://www.justitaly.org/italy/architecture/romanesque.asp|date=28 March 2013}}, ItalyTravel.com</ref> اطالوي معمارِي [[نشاۃ ثانيه]] دوران نمايان طور ارتقا ڪئي. [[فليپو برونيلليسڪي]] [[فلورينس گرجاگھر|فلورينس جي گرجاگھر]] لاءِ پنهنجي گنبذ وسيلي معمارِي ڊزائن ۾ حصو وڌو، جيڪو انجنيئرنگ جو اهڙو ڪارنامو هو، جيڪو قديم زماني کان پوءِ نه ڏٺو ويو هو.<ref>{{Cite book|last1=Campbell|first1=Stephen J|title=Italian Renaissance Art|last2=Cole|first2=Michael Wayne|publisher=Thames & Hudson Inc|year=2012|location=New York|pages=95–97}}</ref> اطالوي نشاۃ ثانيه واري معمارِي جي مشهور ڪاميابي [[سينٽ پيٽر جي باسيليڪا]] هئي، جنهن کي [[دوناٽو برامانتي]] سورهين صديءَ جي شروعات ۾ ڊزائن ڪيو. [[اندريا پيلاڊيو]] پنهنجي ڊزائن ڪيل ولاز ۽ محلن وسيلي سڄي اولهندي يورپ جي معمارن تي اثر وڌو.<ref>{{Cite web|title=City of Vicenza and the Palladian Villas of the Veneto|url=https://whc.unesco.org/en/list/712|website=UNESCO World Heritage Centre}}</ref> [[باروڪ معمارِي|باروڪ دور]] شاندار اطالوي معمار پيدا ڪيا. پوئين باروڪ ۽ [[روڪوڪو]] معمارِي جو سڀ کان اصلي ڪم [[ستوپينيجي جو شڪار محل]] آهي.<ref>R. De Fusco, ''A thousand years of architecture in Europe'', pg. 443.</ref> 1752ع ۾، [[لوئيجي وانويتيلي]] [[ڪاسيرتا جو شاهي محل]] تعمير ڪرڻ شروع ڪيو.<ref>{{Cite book|last=Hersey|first=George|title=Architecture and Geometry in the Age of the Baroque|publisher=University of Chicago Press|year=2001|isbn=0-2263-2784-1|location=Chicago|page=119}}</ref> ارڙهين صديءَ جي آخر ۽ اڻويهين صديءَ جي شروعات ۾، اٽلي [[نوڪلاسيڪي معمارِي|نوڪلاسيڪي معمارِي تحريڪ]] کان متاثر ٿيو. ولاز، محل، باغ، اندروني سجاوٽ ۽ فن ٻيهر قديم رومي ۽ يوناني موضوعن تي ٻڌل ٿيڻ لڳا.<ref>[http://www.justitaly.org/italy/architecture/neoclassicism.asp Italy Architecture: Neoclassicism] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130328084932/http://www.justitaly.org/italy/architecture/neoclassicism.asp|date=28 March 2013}}, ItalyTravel.com</ref> [[اطالوي فاشزم|فاشسٽ دور]] دوران، نام نهاد "[[نويچينتو تحريڪ]]" عروج تي آئي، جيڪا سامراجي روم جي ٻيهر دريافت تي ٻڌل هئي. [[مارچيلو پياچينتيني]]، جيڪو شهرن جي شهري تبديليءَ جو ذميوار هو، سادي بڻايل نوڪلاسيڪيت جو هڪ روپ جوڙيو.<ref>{{Cite news|title=Renzo Piano|url=https://www.nytimes.com/topic/person/renzo-piano|access-date=20 August 2017|work=The New York Times}}</ref> === بصري فن === {{Main|اطالوي فن}} [[File:Leonardo da Vinci (1452-1519) - The Last Supper (1495-1498).jpg|thumb|''[[آخري دعوت (ليونارڊو دا ونچي)|آخري دعوت]]'' (1494–1499)، [[ليونارڊو دا ونچي]]، [[سانتا ماريا ديللي گراتسي، ميلان|سانتا ماريا ديللي گراتسي جو گرجاگھر]]، ميلان]] اطالوي بصري فنن جي تاريخ [[اولهندي مصوري]] لاءِ اهم آهي. [[رومي فن]] يونان کان متاثر هو ۽ ان کي قديم يوناني مصوريءَ جو وارث سمجهي سگهجي ٿو. رومي مصوريءَ مان رڳو ديواري مصوريون باقي بچيون آهن.<ref>{{Cite web|title=Roman Painting|url=http://www.art-and-archaeology.com/roman/painting.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130726163006/http://art-and-archaeology.com/roman/painting.html|archive-date=26 July 2013|publisher=art-and-archaeology.com}}</ref> انهن ۾ [[ٽرومپ لوئيل]]، ڪاذب منظرڪشي ۽ خالص منظرنگاريءَ جا سڀ کان پهريان مثال شامل ٿي سگهن ٿا.<ref>{{Cite web|title=Roman Wall Painting|url=http://www.accd.edu/sac/vat/arthistory/arts1303/Rome4.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20070319123717/http://www.accd.edu/sac/vat/arthistory/arts1303/Rome4.htm|archive-date=19 March 2007|publisher=accd.edu}}</ref> اطالوي نشاۃ ثانيه کي مصوريءَ جو [[سونهري دور (استعارو)|سونهري دور]] سمجهيو وڃي ٿو، جيڪو پندرهين صديءَ کان سورهين صديءَ جي آخر تائين پکڙيل هو ۽ اٽلي کان ٻاهر به وڏو اثر رکندڙ هو. [[مساچچو]]، [[فليپو لپي]]، [[تنتوريتو]]، [[ساندرو بوتيچيللي]]، [[ليونارڊو دا ونچي]]، [[مائيڪل اينجلو]]، [[رافائيل]] ۽ [[تيتسيان]] جهڙن فنڪارن [[منظرڪشي (گرافڪ)|منظرڪشي]] جي استعمال ذريعي مصوريءَ کي وڌيڪ بلند سطح تي پهچايو. مائيڪل اينجلو مجسما ساز طور پڻ سرگرم هو؛ سندس ڪمن ۾ ''[[ڊيوڊ (مائيڪل اينجلو)|ڊيوڊ]]''، ''[[پيتا (مائيڪل اينجلو)|پيتا]]'' ۽ ''[[موسى (مائيڪل اينجلو)|موسى]]'' جهڙا شاهڪار شامل آهن. پندرهين ۽ سورهين صديءَ ۾، [[اعليٰ نشاۃ ثانيه]] هڪ اندازي فن کي جنم ڏنو، جنهن کي [[مينرزم]] چيو وڃي ٿو. سورهين صديءَ جي شروعات واري فن کي نمايان ڪندڙ متوازن ترتيبن ۽ منظرڪشيءَ ڏانهن عقلي طريقيڪار جي جاءِ تي، مينرسٽ فنڪارن بي ثباتي، بناوٽ ۽ شڪ کي اختيار ڪيو. [[پيئرو ديللا فرانچيسڪا]] جا بي چين نه ٿيندڙ چهرا ۽ اشارا ۽ رافائيل جون پرسڪون مريمون، [[پونتورمو]] جي پريشان اظهار ۽ [[ايل گريڪو]] جي جذباتي شدت سان بدلجي ويون. [[File:Sandro Botticelli - La nascita di Venere - Google Art Project - edited.jpg|thumb|''[[وينس جو جنم]]'' (1484–1486)، [[ساندرو بوتيچيللي]]، [[اُففيتسي گيلري]]، فلورينس]] سترهين صديءَ ۾، [[اطالوي باروڪ]] جي عظيم ترين مصورن ۾ [[ڪاراواجو]]، [[آرتيميسيا جينتيليسڪي]]، [[ڪارلو ساراسيني]] ۽ [[بارتولوميو مانفريدي]] شامل آهن. ارڙهين صديءَ ۾، [[اطالوي روڪوڪو فن|اطالوي روڪوڪو]] بنيادي طور [[ارڙهين صديءَ جو فرانسيسي فن|فرانسيسي]] [[روڪوڪو]] کان متاثر هو. اطالوي نوڪلاسيڪي مجسما سازي، [[انتونيو ڪانووا]] جي عريان مجسمن سان گڏ، تحريڪ جي مثالي رخ تي مرڪوز رهي. اڻويهين صديءَ ۾، رومانوي مصورن ۾ [[فرانچيسڪو هايز]] ۽ [[فرانچيسڪو پوديستي]] شامل هئا. [[امپريشنزم]] فرانس کان اٽلي ۾ ''[[ماڪيايولي]]'' وسيلي آيو، ۽ [[حقيقت نگاري (فنون)|حقيقت نگاري]] [[جوآڪينو توما]] ۽ [[جيوسيپي پيلليتسا دا وولپيدو]] وسيلي آئي. ويهين صديءَ ۾، [[مستقبل نگاري]] سان گڏ، اٽلي مصوري ۽ مجسما سازيءَ جي ارتقا ۾ ٻيهر هڪ بنيادي ملڪ طور اڀريو. مستقبل نگاريءَ کان پوءِ [[جورجو دي ڪيريڪو]] جون مابعدالطبيعي مصوريون آيون، جن [[سررئيلسٽن]] تي اثر وڌو.<ref>Gale, Matthew. "Pittura Metafisica". ''Grove Art Online. Oxford Art Online''. Oxford University Press. Web.</ref> === ادب === {{Main|اطالوي ادب}} رسمي لاطيني ادب 240 ق.م. ۾ شروع ٿيو، جڏهن روم ۾ پهريون اسٽيج ڊرامو پيش ڪيو ويو.<ref>Duckworth, George Eckel. [https://books.google.com/books?id=BuLEo5U9sb0C&pg=PA3 ''The nature of Roman comedy: a study in popular entertainment.''] University of Oklahoma Press, 1994. p. 3. Web. 15 October 2011.</ref> لاطيني ادب انتهائي اثرائتو هو ۽ اڄ به آهي، جنهن ۾ ڪيترائي ليکڪ، شاعر، فلسفي ۽ مؤرخ شامل آهن، جهڙوڪ [[پليني دي ايلڊر]]، [[پليني دي ينگر]]، [[ورجل]]، [[هوريس]]، [[پروپرشيس]]، [[اووڊ]] ۽ [[ليوي]]. رومي پنهنجي زباني روايت، شاعري، ڊرامي ۽ قطعات لاءِ مشهور هئا.<ref>{{Cite book|url={{Google books|LHA_SydyKOYC|page=PA39|keywords=|text=|plainurl=yes}}|title=Poetry and Drama: Literary Terms and Concepts.|date=2011|publisher=The Rosen Publishing Group|isbn=978-1-6153-0490-5|access-date=18 October 2011}}</ref> تيرهين صديءَ جي شروعات ۾، [[فرانسس آف اسيسي]] پهريون اطالوي شاعر هو، پنهنجي مذهبي گيت ''[[سج جو گيت]]'' سان.<ref>{{Cite book|url={{Google books|3uq0bObScHMC|keywords=|text=|plainurl=yes}}|title=The Cambridge History of Italian Literature|publisher=Cambridge University Press|year=1999|isbn=978-0-5216-6622-0|editor-last=Brand|editor-first=Peter|chapter=2 – Poetry. Francis of Assisi (pp. 5ff.)|access-date=31 December 2015|editor-last2=Pertile|editor-first2=Lino|editor-link2=لينو پيرتيلي|chapter-url={{Google books|3uq0bObScHMC|page=PA5|keywords=|text=|plainurl=yes}}|archive-url=https://web.archive.org/web/20160610172548/https://books.google.com/books?id=3uq0bObScHMC&printsec=frontcover|archive-date=10 June 2016|url-status=live}}</ref> [[File:Dante03.jpg|thumb|upright=.8|[[دانتي اليگهيئري]]، جنهن جي ڪمن جديد اطالوي ٻوليءَ جي بنياد وجهڻ ۾ مدد ڪئي، [[وچئين دور]] جي عظيم ترين شاعرن مان هڪ سمجهيو وڃي ٿو. سندس رزمي نظم ''[[ڊيوائن ڪاميڊي]]'' [[عالمي ادب]] جي بهترين ڪمن ۾ شمار ٿئي ٿو.]] تيرهين صديءَ ۾، سسلي ۾ [[شهنشاهه فريڊرڪ ٻيون]] جي درٻار ۾، پرووانسال صورتن ۽ موضوعن تي ٻڌل غنائي شاعري مقامي عام ٻوليءَ جي هڪ نفيس صورت ۾ لکي وئي. انهن شاعرن مان هڪ [[جياڪومو دا لينتيني]] هو، جيڪو [[سونٽ]] جي صورت جو موجد هو؛ سڀ کان مشهور ابتدائي سونٽ نگار [[پيٽرارڪ]] هو.<ref>Ernest Hatch Wilkins, ''The invention of the sonnet, and other studies in Italian literature'' (Rome: Edizioni di Storia e letteratura, 1959), 11–39</ref> [[گويڊو گوئينيتسيلي]] ''[[دولچي ستل نووو]]'' جو باني آهي، جيڪا اهڙي شعري مکتب هئي جنهن محبت جي شاعريءَ ۾ فلسفيانه پاسو شامل ڪيو. محبت جي هن نئين سمجهه، جيڪا نرم انداز ۾ ظاهر ڪئي وئي، فلورينس جي شاعر [[دانتي اليگهيئري]] کي متاثر ڪيو، جنهن جديد اطالوي ٻوليءَ جو بنياد وڌو. دانتي جو ڪم، ''[[ڊيوائن ڪاميڊي]]''، ادب جي بهترين ڪمن مان آهي.<ref name="Bloom">{{Cite book|last=Bloom|first=Harold|author-link=هيرلڊ بلوم|url=https://archive.org/details/westerncanonbook00bloorich|title=The Western Canon|publisher=Harcourt Brace|year=1994|isbn=978-0-1519-5747-7|url-access=registration}} See also [[اولهندي ڪينن]] for other "canons" that include the ''Divine Comedy''.</ref> پيٽرارڪ ۽ [[جيوواني بوڪاچچو]] قديم دور جي ڪمن کي ڳوليو ۽ انهن جي پيروي ڪئي ۽ پنهنجي فني شخصيتن کي سنواريو. پيٽرارڪ پنهنجي نظمن جي مجموعي ''[[اِل ڪانتسونيري]]'' وسيلي شهرت ماڻي. بوڪاچچو جو ''[[دي ڊيڪاميرون]]'' پڻ برابر اثرائتو هو، جيڪو ننڍين ڪهاڻين جو تمام مشهور مجموعو آهي.<ref>{{Cite encyclopedia|title=Giovanni Boccaccio: The Decameron.|encyclopedia=[[انسائيڪلوپيڊيا برٽانيڪا]]|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/70836/Giovanni-Boccaccio/755/The-Decameron|access-date=18 December 2013|archive-url=https://web.archive.org/web/20131219020413/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/70836/Giovanni-Boccaccio/755/The-Decameron|archive-date=19 December 2013|url-status=live}}</ref> نشاۃ ثانيه جي ليکڪن جي ڪمن ۾ [[نيڪولو ميڪياويلي]] جو ''[[دي پرنس]]'' شامل آهي، جيڪو سياسي سائنس تي هڪ مضمون آهي، جنهن ۾ "اثرائتي حقيقت" کي ڪنهن به مجرد مثالي تصور کان وڌيڪ اهم سمجهيو ويو آهي. [[جيوواني فرانچيسڪو سترپارولا]] ۽ [[جيمباتيستا باسيلي]]، جن بالترتيب ''[[سترپارولا جون مزاحيه راتيون]]'' (1550–55) ۽ ''[[پينتاميرون]]'' (1634) لکيا، يورپ ۾ پري ڪهاڻين جي سڀ کان پهرين معلوم صورتن مان ڪجهه ڇاپيون.<ref>Steven Swann Jones, ''The Fairy Tale: The Magic Mirror of Imagination'', Twayne Publishers, New York, 1995, {{ISBN|0-8057-0950-9}}, p. 38; Bottigheimer 2012a, 7; Waters 1894, xii; Zipes 2015, 599.; {{Citation|last1=Opie|first1=Iona|title=The Classic Fairy Tales|year=1974|url=https://archive.org/details/classicfairytale00opie_0|place=Oxford and New York|publisher=Oxford University Press|isbn=978-0-1921-1559-1|last2=Opie|first2=Peter|author-link=آئيونا اوپي|author-link2=پيٽر اوپي}} See p. 20. The claim for earliest fairy-tale is still debated, see for example Jan M. Ziolkowski, ''Fairy tales from before fairy tales: the medieval Latin past of wonderful lies'', University of Michigan Press, 2007. Ziolkowski examines [[ايگبرٽ آف ليئج]]'s Latin beast poem ''Fecunda natis'' (''The Richly Laden Ship'', c. 1022/24), the earliest known version of "[[ننڍڙي ڳاڙهي ٽوپي]]". Further info: [https://web.archive.org/web/20071023044216/http://www.leithart.com/archives/003139.php Little Red Pentecostal], Peter J. Leithart, 9 July 2007.</ref> باروڪ دور [[گليليو]] جي صاف سائنسي نثر کي جنم ڏنو. سترهين صديءَ ۾، [[آرڪيڊيا اڪيڊمي|آرڪيڊين]] شاعريءَ ۾ سادگي ۽ ڪلاسيڪي ضبط بحال ڪرڻ لاءِ هڪ تحريڪ شروع ڪئي.<ref>{{Cite web|url=https://www.britannica.com/topic/Academy-of-Arcadia|title=Academy of Arcadia &#124; Neapolitan Poets, Arcadian Shepherds & Arcadian Landscape &#124; Britannica|website=www.britannica.com|accessdate=19 November 2025}}</ref> اطالوي ليکڪن اڻويهين صديءَ ۾ رومانويت کي اختيار ڪيو؛ اها [[ريزورجيمنتو]] جي خيالن سان هم وقت هئي، اها تحريڪ جنهن اطالوي اتحاد آندو. اتحاد جي خبر [[ويتوريو الفيري]]، [[اوگو فوسڪولو]] ۽ [[جياڪومو ليوپاردي]] جهڙن شاعرن اڳواٽ ڏني. اهم اطالوي رومانوي ليکڪ [[اليساندرو مانزوني]] جا ڪم، پنهنجي حب الوطنيءَ واري پيغام ۽ جديد، متحد اطالوي ٻوليءَ جي ترقيءَ ۾ سندس ڪوششن سبب، اطالوي اتحاد جي علامت آهن.<ref>{{Cite web|date=18 May 2023|title=Alessandro Manzoni {{!}} Italian author|url=https://www.britannica.com/biography/Alessandro-Manzoni|website=Encyclopædia Britannica}}</ref> [[File:Portrait of Niccolò Machiavelli.jpg|thumb|upright=.8|[[ميڪياويلي]]، جديد [[سياسي سائنس]] جو باني]] اڻويهين صديءَ جي آخر ۾، ''[[ويرزمو (ادب)|ويرزمو]]'' نالي هڪ ادبي تحريڪ، جنهن حقيقت نگاريءَ کي ساراهيو، اطالوي ادب ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو. [[ايميليو سالگاري]]، جيڪو ايڪشن-ايڊوينچر [[سواش بڪلر]]ن جو ليکڪ ۽ سائنس فڪشن جو اڳواڻ هو، پنهنجي ''[[ساندوڪان]]'' سلسلو شايع ڪيو.<ref>{{Cite book|last1=Gaetana Marrone|url={{Google books|d9NcAgAAQBAJ|page=PA1654|keywords=|text=|plainurl=yes}}|title=Encyclopedia of Italian Literary Studies|last2=Paolo Puppa|publisher=Routledge|year=2006|isbn=978-1-1354-5530-9|page=1654}}</ref> 1883ع ۾، [[ڪارلو ڪولودي]] ''[[پنوڪيو جون مهمون]]'' شايع ڪيو، جيڪو ڪنهن اطالوي ليکڪ جو سڀ کان مشهور ٻارن جو ڪلاسيڪي ڪتاب بڻيو ۽ دنيا جي [[ترجمن جي تعداد موجب ادبي ڪمن جي فهرست|سڀ کان وڌيڪ ترجمو ٿيل]] غير مذهبي ڪتابن مان هڪ آهي.<ref>Giovanni Gasparini. ''La corsa di Pinocchio''. Milano, Vita e Pensiero, 1997. p. 117. {{ISBN|8-8343-4889-3}}</ref> [[مستقبل نگاري]] نالي تحريڪ ويهين صديءَ جي شروعات ۾ ادب تي اثر انداز ٿي. [[فليپو توماسو مارينيتي]] ''[[مستقبل نگاري جو منشور]]'' لکيو ۽ اهڙي ٻولي ۽ استعارن جي استعمال جو مطالبو ڪيو، جيڪي مشيني دور جي رفتار، تحرڪ ۽ تشدد کي عظمت ڏين.<ref>{{Cite book|title=The 20th-Century art book.|publisher=Phaidon Press|year=2001|isbn=978-0-7148-3542-6|edition=Reprinted.|location=dsdLondon}}</ref> جديد ادبي شخصيتن ۾ [[گابريئلي دانونتسيو]]، قوم پرست شاعر [[جيوسوئي ڪارڊوچچي]]، 1906ع جو نوبل انعام ماڻيندڙ، حقيقت نگار ليکڪا [[گرازيا ديليدا]]، 1926ع جي انعام يافته، جديد ٿيٽر ليکڪ [[لوئيجي پيرانديللو]]، 1936ع ۾، ننڍين ڪهاڻين جو ليکڪ [[ايتالو ڪالوينو]]، 1960ع ۾، شاعر [[سالوواتوري ڪوازيمودو]]، 1959ع ۾، ۽ [[يوجينيو مونتالي]]، 1975ع ۾، [[امبرتو ايڪو]]، 1980ع ۾، ۽ طنز نگار ۽ ٿيٽر ليکڪ [[داريو فو]]، 1997ع ۾، شامل آهن.<ref>{{Cite web|title=All Nobel Prizes in Literature|url=http://nobelprize.org/nobel_prizes/literature/laureates|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110529091551/http://nobelprize.org/nobel_prizes/literature/laureates|archive-date=29 May 2011|access-date=30 May 2011|publisher=Nobel Foundation}}</ref> === فلسفو === {{Main|اطالوي فلسفو}} اطالوي فلسفي [[اولهندي فلسفو|اولهندي فلسفي]] تي اثر وڌو، جنهن جي شروعات يونانين ۽ رومن کان ٿي، ۽ پوءِ نشاۃ ثانيه جي انسان دوستي، [[روشن خيالي جو دور]] ۽ [[جديد فلسفو]] تائين پهتي.<ref name="Garin">{{Cite book|last=Garin|first=Eugenio|url=https://books.google.com/books?id=sVP3vBmDktQC|title=History of Italian Philosophy|publisher=VIBS|year=2008|isbn=978-9-0420-2321-5}}</ref> اٽلي ۾ باضابطه فلسفو [[فيثاغورث]] متعارف ڪرايو، جيڪو [[ڪروتوني]] ۾ اطالوي فلسفي جي مکتب جو باني هو.<ref>{{Cite book|last=Herodotus|title=The Histories|publisher=Penguin Classics|page=226}}</ref> يوناني دور جي اطالوي فلسفين ۾ [[زينوفينس]]، [[پارمينيدس]] ۽ [[زينو آف ايليا|زينو]] شامل آهن. رومي فلسفين ۾ [[سيسرو]]، [[لوڪريتيوس]]، [[سينيڪا دي ينگر]]، [[پلوٽارڪ]]، [[ايپيڪتيتس]]، [[مارڪس اوريليئس]] ۽ [[آگسٽين آف هيپو]] شامل آهن.<ref name="Garin"></ref> [[File:Famous Italian philosophers.jpg|thumb|مٿي کاٻي پاسي کان گهڙيءَ جي رخ ۾: [[ٿامس اڪوئناس|اڪوئناس]]، ديني عالم؛<ref>{{Cite web|title=St. Thomas Aquinas {{!}} Biography, philosophy, & Facts|url=https://www.britannica.com/biography/Saint-Thomas-Aquinas|access-date=20 January 2020|website=Encyclopædia Britannica}}</ref> [[جورڊانو برونو|برونو]]، [[ڪائناتيات دان]]؛<ref>Gatti, Hilary. ''Giordano Bruno and Renaissance Science: Broken Lives and Organizational Power''. Cornell University Press, 2002, 1. {{ISBN|0-8014-8785-4}}.</ref> [[چيزاري بيڪاريا|بيڪاريا]]، [[جرم شناس]]؛<ref name="Hostettler-2011">{{Cite book|last=Hostettler|first=John|title=Cesare Beccaria: The Genius of 'On Crimes and Punishments'|date=2011|publisher=Waterside Press|isbn=978-1-9043-8063-4|location=Hampshire|page=160}}</ref> ۽ [[ماريا مونٽيسوري|مونٽيسوري]]، [[مونٽيسوري تعليم]] واري<ref name="Montessori">{{Cite web|title=Introduction to Montessori Method|url=https://amshq.org/Montessori-Education/Introduction-to-Montessori|publisher=American Montessori Society}}</ref>]] اطالوي وچئين دور جو فلسفو بنيادي طور عيسائي هو، ۽ ان ۾ [[ٿامس اڪوئناس]] جهڙا ديني عالم شامل هئا، جيڪو [[فطري الٰهيات]] جو ڪلاسيڪي حامي هو، جنهن [[ارسطوي فلسفو]] عيسائيت ۾ ٻيهر متعارف ڪرايو.<ref>{{Cite web|last=Blair|first=Peter|title=Reason and Faith: The Thought of Thomas Aquinas|url=http://www.dartmouthapologia.org/articles/show/125|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20130913011656/http://www.dartmouthapologia.org/articles/show/125|archive-date=13 September 2013|access-date=18 December 2013|website=The Dartmouth Apologia}}</ref> نشاۃ ثانيه جي فلسفين ۾ شامل آهن: [[جورڊانو برونو]]، اولهه جي هڪ اهم سائنسي شخصيت؛ [[مارسيليو فيچينو]]، انسان دوست فلسفي؛ ۽ [[نيڪولو ميڪياويلي]]، جديد [[سياسي سائنس]] جو هڪ باني. ميڪياويلي جو سڀ کان مشهور ڪم ''[[دي پرنس]]'' آهي، جنهن جو سياسي فڪر ۾ حصو سياسي [[مثاليت پسندي]] ۽ [[حقيقت پسندي (بين الاقوامي لاڳاپا)|حقيقت پسندي]] جي وچ ۾ بنيادي وڇوڙو آهي.<ref>Moschovitis Group Inc, Christian D. Von Dehsen and Scott L. Harris, ''Philosophers and religious leaders'', (The Oryx Press, 1999), 117.</ref><ref>{{Cite web|title=The Enlightenment throughout Europe|url=http://history-world.org/enlightenment_throughout_europe.htm|archive-url=https://web.archive.org/web/20130123082708/http://history-world.org/enlightenment_throughout_europe.htm|archive-date=23 January 2013|access-date=12 December 2017|website=International World History Project}}</ref> [[پادووا]]، [[بولونيا]] ۽ [[نيپلز]] جهڙا يونيورسٽي شهر علم ۽ تحقيق جا مرڪز رهيا، جن ۾ [[جيامباتيستا ويڪو]] جهڙا فلسفي شامل هئا.<ref name="maritain.nd.edu">{{Cite web|title=History of Philosophy 70|url=http://maritain.nd.edu/jmc/etext/hop70.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20170525033238/http://maritain.nd.edu/jmc/etext/hop70.htm|archive-date=25 May 2017|access-date=12 December 2017|website=maritain.nd.edu}}</ref> [[چيزاري بيڪاريا]] روشن خياليءَ جي اهم شخصيت ۽ [[ڪلاسيڪي مکتب (جرم شناسي)|ڪلاسيڪي فوجداري نظريي]] ۽ [[سزا شناسي]] جو پيءُ هو.<ref name="Hostettler-2011"></ref> اٽلي ۾ 1800ع واري ڏهاڪي ۾ هڪ مشهور فلسفيانه تحريڪ هئي، جنهن ۾ [[مثاليت پسندي]]، [[حسيت]] ۽ [[تجربيت]] شامل هئا.<ref name="maritain.nd.edu"></ref> اڻويهين صديءَ جي آخر ۽ ويهين صديءَ دوران ٻيون تحريڪون پڻ مقبول ٿيون، جهڙوڪ [[وجودي الٰهيات]]،<ref>{{Cite journal|last=Scarangello|first=Anthony|year=1964|title=Major Catholic-Liberal Educational Philosophers of the Italian Risorgimento|journal=History of Education Quarterly|volume=4|issue=4|pages=232–250|doi=10.2307/367499|jstor=367499|s2cid=147563567}}</ref> [[اٽلي ۾ انارڪزم|انارڪزم]]، ڪميونزم، سوشلزم، مستقبل نگاري، فاشزم ۽ عيسائي جمهوريت.<ref>{{Cite book|last=Pernicone|first=Nunzio|title=Italian Anarchism 1864–1892 |publisher=AK Press|year=2009|pages=111–113}}</ref> [[انتونيو گرامشي]] ڪميونسٽ نظريي اندر اڃا تائين لاڳاپيل فلسفي آهي، جنهن کي [[ثقافتي بالادستي]] جو نظريو ٺاهڻ جو ڪريڊٽ ڏنو وڃي ٿو. اطالوي فلسفين غير مارڪسي [[لبرل سوشلزم]] واري فلسفي جي ترقيءَ ۾ اثر وڌو. 1960ع واري ڏهاڪي ۾، کاٻي ڌر جي ڪارڪنن [[اختيار مخالف]] مزدور نواز نظرين کي اختيار ڪيو، جيڪي [[خودمختيار تحريڪ]] ۽ [[ورڪرزم]] جي نالي سان مشهور ٿيا.<ref>{{Cite book|last1=Balestrini|first1=Nanni|title=L'orda d'oro 1968–1977. La grande ondata rivoluzionaria e creativa, politica ed esistenziale |last2=Moroni|first2=Primo|publisher=SugarCo|year=1997|isbn=8-8078-1462-5}}</ref> [[اطالوي فيمينسٽن]] ۾ [[سيبيلا اليرامو]]، [[الائدي گوالبيرتا بيڪاري]] ۽ [[آنا ماريا موتسوني]] شامل آهن، ۽ پروٽو-فيمينسٽ فلسفن کي اڳ ۾ ئي اطالوي ليکڪن ڇُهيو هو. اطالوي تعليمدان [[ماريا مونٽيسوري]] [[مونٽيسوري تعليم|اهڙو تعليمي فلسفو]] پيدا ڪيو، جيڪو سندس نالي سان سڃاتو وڃي ٿو.<ref name="Montessori"></ref> [[جيوسيپي پيانو]] تجزياتي فلسفي ۽ رياضيات جي جديد فلسفي جو باني هو. تجزياتي فلسفين ۾ [[ڪارلو پينڪو]]، [[گلوريا اوريجي]]، [[پيئرئنا گاراواسو]] ۽ [[لوچانو فلوريدي]] شامل آهن.<ref name="Garin"></ref> s4w09lxqffs05wqx48oqihr8jxk3ds3 382615 382614 2026-06-04T07:05:53Z Intisar Ali 8681 382615 wikitext text/x-wiki {{Short description|ڏکڻ ۽ اولهه يورپ جو ملڪ}} {{Infobox country | conventional_long_name = اطالوي جمهوريه | common_name = اٽلي | native_name = {{Lang|it|Repubblica Italiana<!--upper case see Italian wiki-->}} | image_flag = Flag of Italy.svg | image_coat = Emblem of Italy.svg | symbol_type = نشان | national_anthem = "{{Lang|it|[[اِل ڪانتو ديلي اطالياني]]|italic=no}}"<br/>"اطالوين جو گيت"<div style="padding-top:0.5em;">{{Center|[[File:Canto degli Italiani - Marina Militare (strumentale).wav]]}}</div> | image_map = {{Switcher|[[File:EU-Italy (orthographic projection).svg|frameless]]|گلوب ڏيکاريو|[[File:EU-Italy.svg|upright=1.15|frameless]]|يورپي يونين جو نقشو ڏيکاريو|default=1}} | capital = [[روم]] | coordinates = {{Coord|41|54|N|12|29|E|type:city}} | largest_city = capital | languages_type = ڏيهي ٻوليون | languages = ڏسو [[اٽلي جون ٻوليون|مکيه مضمون]] | official_languages = [[اطالوي ٻولي|اطالوي]]<sup>a</sup> {{Infobox|child=yes |label1 = [[اٽلي ڏانهن اميگريشن|قوميت]] {{Nobold|(2021)}}<ref name="id2020">{{Cite web|title=Indicatori demografici, anno 2020 |url=https://www.istat.it/it/files//2021/05/REPORT_INDICATORI-DEMOGRAFICI-2020.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210503091112/https://www.istat.it/it/files//2021/05/REPORT_INDICATORI-DEMOGRAFICI-2020.pdf|archive-date=3 May 2021|access-date=3 May 2021}}</ref> | data1 = {{Unbulleted list|91% اطالوي|9% ٻيا}} }} | religion = {{Ublist|item_style=white-space:nowrap;|84% [[اٽلي ۾ عيسائيت|عيسائيت]]|12% [[اٽلي ۾ لادينيت|لادينيت]]|4% [[اٽلي ۾ مذهب|ٻيا]]}} | religion_year = 2021 | religion_ref = <ref>{{Cite web|date=September 2021|title=Special Eurobarometer 516|url=https://data.europa.eu/data/datasets/s2237_95_2_516_eng?locale=en|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20230629085321/http://data.europa.eu/data/datasets/s2237_95_2_516_eng?locale=en|archive-date=29 June 2023|access-date=2 June 2026|publisher=European Union: [[European Commission]]|via=[[European Data Portal]] (see Volume C: Country/socio-demographics: IT: Question D90.2.)}}</ref> | demonym = اطالوي | government_type = [[وحداني پارلياماني جمهوريه]] | leader_title1 = [[اٽلي جو صدر|صدر]] | leader_name1 = [[سرجيو ماتاريلا]] | leader_title2 = [[اٽلي جو وزيراعظم|وزيراعظم]] | leader_name2 = [[جورجيا ميلوني]] | leader_title3 = [[جمہوريه جي سينيٽ جو صدر (اٽلي)|سينيٽ جو صدر]] | leader_name3 = [[اگناتسيو لا روسا]] | leader_title4 = [[چيمبر آف ڊپٽيز جو صدر (اٽلي)|چيمبر آف ڊپٽيز جو صدر]] | leader_name4 = [[لورينزو فونتانا]] | legislature = [[اطالوي پارليامينٽ|پارليامينٽ]] | upper_house = [[جمہوريه جي سينيٽ (اٽلي)|جمہوريه جي سينيٽ]] | lower_house = [[چيمبر آف ڊپٽيز (اٽلي)|چيمبر آف ڊپٽيز]] | sovereignty_type = [[اٽلي جي تاريخ|تاريخي سياسي وحدتون]] | established_event1 = [[اٽلي جا قديم ماڻھو|اٽالڪ ماڻھو]] | established_date1 = قديم دور | established_event2 = [[قديم روم]]<br>[[رومي اٽلي]] | established_date2 = 753 ق م–476 ع | established_event3 = [[بربر بادشاهتون|رومي-بربر بادشاهتون]]<br>[[بازنطيني اٽلي]] | established_date3 = اوائلي وچون دور | established_event4 = [[اٽلي جي تاريخي رياستن جي فهرست|اطالوي شهري رياستون ۽ علائقائي سياسي وحدتون]] | established_date4 = وچون دور ۽ جديد دور | established_event5 = [[اٽلي جي بادشاهت]] | established_date5 = 1861–1946<br>{{start date and age|1861|03|17|df=y}} | established_event6 = [[اطالوي سلطنت]] | established_date6 = 1869/1882–1960 | established_event7 = [[1946ع اطالوي اداراتي ريفرنڊم|اطالوي جمهوريه]] | established_date7 = {{start date and age|1946|06|02|df=y}} | area_km2 = 301,340 | area_footnote = <ref name="Central Intelligence Agency-2023">{{Cite web|date=23 August 2023|title=Italy|url=https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210701235642/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy|archive-date=1 July 2021|access-date=28 August 2023|publisher=Central Intelligence Agency}}</ref><ref>{{Cite web|date=12 November 2023|title=Italy country profile|url=https://www.bbc.com/news/world-europe-17433142|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20231218111602/https://www.bbc.com/news/world-europe-17433142|archive-date=18 December 2023|access-date=12 November 2023|publisher=BBC News}}</ref> | area_rank = 71هون | area_sq_mi = 116,347 <!--Do not remove per [[Wikipedia:Manual of Style/Dates and numbers]]--> | percent_water = 1.24 (2015)<ref>{{Cite web|title=Surface water and surface water change|url=https://stats.oecd.org/Index.aspx?DataSetCode=SURFACE_WATER|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210324133453/https://stats.oecd.org/Index.aspx?DataSetCode=SURFACE_WATER|archive-date=24 March 2021|access-date=11 October 2020|publisher=[[Organisation for Economic Co-operation and Development]] (OECD)}}</ref> | population_estimate = {{DecreaseNeutral}} 58,915,561<ref name="population">{{cite web|title=Monthly Demographic Balance|url=https://demo.istat.it/app/?l=en&a=&i=D7B|publisher=[[Italian National Institute of Statistics|ISTAT]]}}</ref> | population_estimate_year = 2025 | population_estimate_rank = 25هون | population_density_km2 = 195.5 | population_density_sq_mi = auto<!--Do not remove per [[Wikipedia:Manual of Style/Dates and numbers]]--> | population_density_rank = 72هون | GDP_PPP = {{Increase}} $3.872&nbsp;trillion<ref name="IMFWEO.IT">{{cite web |url=https://data.imf.org/en/Data-Explorer?datasetUrn=IMF.RES:WEO(9.0.0) |title=World Economic Outlook Database (April 2026 Edition) |publisher=[[International Monetary Fund]] |website=www.imf.org |date=14 April 2026 |access-date=18 April 2026}}</ref> | GDP_PPP_year = 2026 | GDP_PPP_rank = 12هون | GDP_PPP_per_capita = {{Increase}} $65,761<ref name="IMFWEO.IT"/> | GDP_PPP_per_capita_rank = 29هون | GDP_nominal = {{Increase}} $2.738&nbsp;trillion<ref name="IMFWEO.IT"/> | GDP_nominal_year = 2026 | GDP_nominal_rank = 8هون | GDP_nominal_per_capita = {{Increase}} $46,505<ref name="IMFWEO.IT"/> | GDP_nominal_per_capita_rank = 27هون | Gini = 32.5 <!--number only--> | Gini_year = 2020 | Gini_change = decrease <!--increase/steady/decrease--> | Gini_ref = <ref>{{Cite web|title=Gini coefficient of equivalised disposable income – EU-SILC survey|url=https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/tessi190/default/table?lang=en|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20201009091832/https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/tessi190/default/table?lang=en|archive-date=9 October 2020|access-date=21 June 2022|publisher=European Commission}}</ref> | HDI = 0.915 <!--number only--> | HDI_year = 2023<!-- Please use the year to which the data refers, not the publication year--> | HDI_change = increase <!--increase/decrease/steady--> | HDI_ref = <ref name="UNHDR">{{Cite web |date=6 May 2025 |title=Human Development Report 2025 |url=https://hdr.undp.org/system/files/documents/global-report-document/hdr2025reporten.pdf|url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20250506051232/https://hdr.undp.org/system/files/documents/global-report-document/hdr2025reporten.pdf |archive-date=6 May 2025 |access-date=6 May 2025 |publisher=[[United Nations Development Programme]] |language=en}}</ref> | HDI_rank = 29هون | currency = [[يورو]] (€)<sup>b</sup> | currency_code = EUR | time_zone = [[مرڪزي يورپي وقت|CET]] | utc_offset = +1 | utc_offset_DST = +2 | time_zone_DST = [[مرڪزي يورپي گرمي وارو وقت|CEST]] | calling_code = [[+39]] <sup>c</sup> | cctld = [[.it]] | footnote_a = <span style="font-size:100%;">جرمن [[ڏکڻ ٽائرول]] ۽ [[فريولي-وينيتسيا جوليا]] ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ فرينچ [[آئوستا وادي]] ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ [[سلووين ٻولي|سلووين]] [[ٽريئستي صوبو]]، [[گوريتسيا صوبو]] ۽ فريولي-وينيتسيا جوليا ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ [[لاڊن ٻولي|لاڊن]] ڏکڻ ٽائرول، [[ترنتينو]] ۽ ٻين اترين علائقن ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ [[فريولي ٻولي|فريولي]] فريولي-وينيتسيا جوليا ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ [[سارڊينيائي ٻولي|سارڊينيائي]] [[سارڊينيا]] ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي.<ref>{{Cite web|title=Legge Regionale 15 ottobre 1997, n. 26 |url=http://www.regione.sardegna.it/j/v/86?v=9&c=72&file=1997026|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210226213750/http://www.regione.sardegna.it/j/v/86?v=9&c=72&file=1997026|archive-date=26 February 2021|access-date=31 May 2018|publisher=Regione autonoma della Sardegna – Regione Autònoma de Sardigna}}; {{Cite web|title=Regione Autonoma Friuli-Venezia Giulia – Comunità linguistiche regionali|url=https://www.regione.fvg.it/rafvg/cms/RAFVG/cultura-sport/patrimonio-culturale/comunita-linguistiche|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150904201140/https://www.regione.fvg.it/rafvg/cms/RAFVG/cultura-sport/patrimonio-culturale/comunita-linguistiche|archive-date=4 September 2015|access-date=2 November 2020|website=regione.fvg.it}}</ref></span> | footnote_b = <span style="font-size:100%;">2002ع کان اڳ، [[اطالوي ليرا]]. يورو [[ڪامپيوني دي اٽاليا]] ۾ قبول ڪئي وڃي ٿي، پر ان جي سرڪاري ڪرنسي [[سوئس فرانڪ]] آهي.<ref>{{Cite web|date=14 July 2010|title=Comune di Campione d'Italia|url=http://www.comune.campione-d-italia.co.it/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110430223743/http://www.comune.campione-d-italia.co.it/|archive-date=30 April 2011|access-date=30 October 2010|publisher=Comune.campione-d-italia.co.it}}</ref></span> | footnote_c = <span style="font-size:100%;">ڪامپيوني دي اٽاليا کي فون ڪرڻ لاءِ سوئس ڪوڊ [[+41]] استعمال ڪرڻ ضروري آهي.</span> }} '''اٽلي'''،{{Efn|{{Lang|it|Italia}}, {{IPA|it|iˈtaːlja|pron|small=no|It-Italia.ogg}}}} سرڪاري طور '''اطالوي جمهوريه'''،{{Efn|{{Lang|it|ريپبلڪا اطاليانا|links=no}}, {{IPA|it|reˈpubblika itaˈljaːna|pron|small=no}}}} [[ڏکڻ يورپ|ڏکڻ]] ۽ [[اولهه يورپ]] ۾ واقع هڪ ملڪ آهي.{{Efn|اٽلي کي گهڻو ڪري اولهه يورپ ۾ شامل ڪيو ويندو آهي.<ref>اٽلي کي اولهه يورپي ملڪ طور بيان ڪندڙ علمي ڪم:{{Bulleted list |{{Cite book|last1=Hancock|first1=M. Donald|url=https://archive.org/details/politicsinwester00hanc_0|title=Politics in Western Europe: an introduction to the politics of the United Kingdom, France, Germany, Italy, Sweden, and the European Union|last2=Conradt|first2=David P.|last3=Peters|first3=B. Guy|last4=Safran|first4=William|last5=Zariski|first5=Raphael|date=11 November 1998|publisher=Chatham House Publishers|isbn=978-1-5664-3039-5|edition=2nd|quote=list of Western European countries Italy.|url-access=registration|ref=none}} |{{Cite book|last1=Ugo|first1=Ascoli|last2=Emmanuele|first2=Pavolini|title=The Italian welfare state in a European perspective: A comparative analysis|date=2016|publisher=Policy Press|isbn=978-1-4473-3444-6|url=https://books.google.com/books?id=BEzRDAAAQBAJ&q=list+of+Western+European+countries+Italy|ref=none}} |{{Cite book|last1=Zloch-Christy|first1=Iliana|title=East-West Financial Relations: Current Problems and Future Prospects|date=1991|publisher=Cambridge University Press|isbn=978-0-5213-9530-4|url=https://archive.org/details/eastwestfinancia00zloc|url-access=registration|quote=list of Western European countries Italy.|access-date=29 September 2019|ref=none}} |{{Cite book|last1=Clout|first1=Hugh D.|title=Western Europe: Geographical Perspectives|date=1989|publisher=Longman Scientific & Technical|isbn=978-0-5820-1772-6|url=https://books.google.com/books?id=WGbIT90ppZsC|access-date=29 September 2019|ref=none}} |{{Cite book|last1=Furlong|first1=Paul|title=Modern Italy: Representation and Reform|date=2003|publisher=Routledge|isbn=978-1-1349-7983-7|url=https://books.google.com/books?id=JNNsOl65D0AC&q=italy+western+European+country|access-date=29 September 2019|ref=none}} |{{Cite book|last1=Hanf|first1=Kenneth|last2=Jansen|first2=Alf-Inge|title=Governance and Environment in Western Europe: Politics, Policy and Administration|date=2014|publisher=Routledge|isbn=978-1-3178-7917-6|url=https://books.google.com/books?id=31wSBAAAQBAJ&q=West+Europe+Italy|access-date=29 September 2019|ref=none}} }}</ref>|name=WE}} اهو [[اطالوي اپٻيٽ|هڪ اپٻيٽ]] تي مشتمل آهي، جيڪو [[ڀونوچ سمنڊ]] ۾ وڌي وڃي ٿو، جنهن جي اترين زميني سرحد تي [[الپس]] آهن، ۽ ان سان گڏ [[اٽلي جي ٻيٽن جي فهرست|لڳ ڀڳ 800 ٻيٽ]] پڻ شامل آهن، جن مان خاص طور [[سسلي]] ۽ [[سارڊينيا]] اهم آهن. اٽلي اولهه ۾ [[فرانس]]؛ اتر ۾ [[سوئٽزرلينڊ]] ۽ [[آسٽريا]]؛ اوڀر ۾ [[سلووينيا]]؛ ۽ ٻن [[انڪليو|انڪليوز]]، [[ويٽيڪن سٽي]] ۽ [[سان مارينو]]، سان زميني سرحدون رکي ٿو. ايراضي جي لحاظ کان اهو [[ايراضيءَ موجب يورپي ملڪن جي فهرست|يورپ جو ڏهون وڏو ملڪ]] آهي، جيڪو {{Convert|301340|km2|sqmi|abbr=on}} تي پکڙيل آهي، ۽ لڳ ڀڳ 59 ملين آبادي سان [[يورپي يونين]] جو ٽيون سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو [[يورپي يونين جو رڪن ملڪ|رڪن ملڪ]] آهي. اٽلي جي گاديءَ جو هنڌ ۽ [[اٽلي جي شهرن جي فهرست|سڀ کان وڏو شهر]] [[روم]] آهي؛ ٻين وڏن شهرن ۾ [[ميلان]]، جيڪو ملڪ جو سڀ کان وڏو [[ميٽروپوليٽن علائقو]] آهي، [[نيپلز]]، [[تورين]]، [[پالرمو]]، [[بولونيا]]، [[فلورينس]]، [[جينووا]] ۽ [[وينس]] شامل آهن. [[اٽلي جي تاريخ]] ڪيترن ئي [[اٽلي جي قديم قومن جي فهرست|اٽالڪ قومن]] تائين وڃي ٿي، جن ۾ خاص طور [[قديم رومي]] شامل آهن، جن [[رومي جمهوريه]] دوران ڀونوچ سمنڊ جي دنيا کي فتح ڪيو ۽ [[رومي سلطنت]] دوران صدين تائين ان تي حڪومت ڪئي. عيسائيت جي پکڙجڻ سان، روم [[ڪيٿولڪ ڪليسا]] ۽ [[پاپائيت]] جو مرڪز بڻجي ويو. [[بربر حملا|بربر حملن]] ۽ ٻين سببن ڪري [[قديم دور جي آخري مرحلي]] ۽ [[اوائلي وچئين دور]] جي وچ ۾ [[اولهه رومي سلطنت جو زوال ۽ خاتمو]] ٿيو. يارهين صديءَ تائين [[اطالوي شهري رياستون]] ۽ [[سامونڊي جمهوريهون]] وڌيون، جن واپار ذريعي نئين خوشحالي آندي ۽ جديد سرمائيداريءَ لاءِ بنياد وڌا. [[اطالوي نشاةِ ثانيه]] پندرهين ۽ سورهين صديءَ دوران ڦهلي ڦولي ۽ [[نشاةِ ثانيه#پکڙجڻ|باقي يورپ تائين پکڙجي وئي]]. اطالوي ڳولائوئن پري اوڀر ۽ [[نئين دنيا]] ڏانهن نوان رستا دريافت ڪيا، جنهن سان [[دريافتن جو دور|دريافتن جي دور]] ۾ اهم حصو پيو. سياسي ۽ علائقائي ورهاستن جي صدين کان پوءِ، [[اٽلي جي بادشاهت]] 1861ع ۾ [[اطالوي آزاديءَ جون جنگيون|آزاديءَ جي جنگين]] ۽ [[هزارن جي مهم]] کان پوءِ قائم ٿي. اوڻيهين صديءَ جي آخر کان ويهين صديءَ جي شروعات تائين، [[اٽلي ۾ صنعتڪاري|اٽلي صنعتڪاري ڪئي]] ۽ [[اطالوي سلطنت|نوآبادياتي سلطنت]] حاصل ڪئي، جڏهن ته [[ڏکڻ اٽلي|ڏکڻ]] گهڻي حد تائين غريب رهيو، جنهن سبب آمريڪا ڏانهن [[اطالوي ڊائاسپورا|وڏي مهاجر ڊائاسپورا]] پيدا ٿي. 1915ع کان 1918ع تائين، [[پهريين عالمي جنگ دوران اٽلي جي فوجي تاريخ|اٽلي]] [[پهريين عالمي جنگ]] ۾ [[پهريين عالمي جنگ جا اتحادي|انتانت]] سان گڏ [[مرڪزي طاقتون|مرڪزي طاقتن]] خلاف وڙهيو. 1922ع ۾ [[اطالوي فاشزم|اطالوي فاشسٽ]] آمريت قائم ٿي. [[ٻي عالمي جنگ دوران اٽلي جي فوجي تاريخ|ٻي عالمي جنگ دوران]]، اٽلي پهرين [[محوري طاقتون|محوري طاقتن]] جو حصو هو، جيستائين [[ڪاسيبلي جي جنگبندي|جنگبندي]] [[ٻي عالمي جنگ جا اتحادي|اتحادي طاقتن]] سان نه ٿي (1940–1943)، پوءِ [[اطالوي مزاحمت]] ۽ جرمن قبضي ۽ سهڪار ڪندڙ [[اطالوي سماجي جمهوريه|آر ايس آءِ]] کان [[اٽلي جي آزادي]] دوران اتحادي طاقتن جو هم جنگي ساٿي بڻيو (1943–1945). 1946ع ۾ بادشاهت کي [[1946ع اطالوي اداراتي ريفرنڊم|جمهوريه سان تبديل ڪيو ويو]] ۽ ملڪ [[اطالوي اقتصادي معجزو|مضبوط بحالي]] ڪئي. [[ترقي يافته ملڪ]] طور، [[اٽلي جي معيشت|ترقي يافته معيشت]] سان، اٽلي دنيا جو [[ناليوار جي ڊي پي موجب ملڪن جي فهرست|اٺون وڏو ناليوار جي ڊي پي]] رکي ٿو، يورپ جو [[پيداوار موجب ملڪن جي فهرست|ٻيون وڏو پيداوار وارو شعبو]] رکي ٿو، ۽ [[علائقائي طاقت|علائقائي]] ۽ – [[وڏين طاقتن مان گهٽ ترين|گهٽ حد تائين]] – عالمي اقتصادي، فوجي، ثقافتي ۽ سياسي معاملن ۾ اهم ڪردار ادا ڪري ٿو. اهو يورپي يونين جو [[اندروني ڇهه|باني]] ۽ [[يورپي يونين جا ٽي|اهم رڪن]] آهي، ۽ [[اٽلي جا پرڏيهي لاڳاپا#بين الاقوامي ادارا|ڪيترين ٻين بين الاقوامي تنظيمن ۽ فورمن جو حصو]] آهي. [[ثقافتي سپر پاور]] طور، اٽلي ڊگهي عرصي کان [[اطالوي فن|فن]]، [[اٽلي جي موسيقي|موسيقي]]، [[اطالوي ادب|ادب]]، [[اطالوي کاڌو|کاڌي]]، [[اطالوي فيشن|فيشن]]، [[اٽلي ۾ سائنس ۽ ٽيڪنالاجي|سائنس ۽ ٽيڪنالاجي]] جو مشهور عالمي مرڪز رهيو آهي، ۽ [[اطالوي ايجادن ۽ دريافتن جي فهرست|ڪيترين ايجادن ۽ دريافتن]] جو ذريعو آهي. هن وٽ [[ملڪ موجب عالمي ورثو ماڳ|سڀ کان وڌيڪ تعداد]] ۾ [[عالمي ورثو ماڳ]] ([[اٽلي ۾ عالمي ورثو ماڳن جي فهرست|61]]) آهن ۽ اهو دنيا جو [[عالمي سياحت درجابندي|پنجون سڀ کان وڌيڪ گهميو ويندڙ ملڪ]] آهي. == نالو<span class="anchor" id="Etymology"></span> == {{Main|اٽلي جو نالو}} ''اٽاليا'' جي اشتقاق بابت ڪيترائي مفروضا موجود آهن.<ref>Alberto Manco, ''Italia. Disegno storico-linguistico''. 2009, Naples: L'Orientale. {{ISBN|978-8-8950-4462-0}}.</ref> هڪ نظريي موجب اهو [[قديم يوناني]] اصطلاح مان نڪتو، جيڪو ''اٽالوئي'' جي زمين لاءِ استعمال ٿيندو هو؛ اٽالوئي هڪ قبيلو هو، جيڪو انهيءَ علائقي ۾ رهندو هو، جيڪو اڄ [[ڪلابريا]] جي نالي سان سڃاتو وڃي ٿو. اصل ۾ سمجهيو ويندو هو ته ان جو نالو ''ويتولي'' هو، ۽ ڪجهه عالمن جي راءِ آهي ته سندن [[ٽوٽم]]ي جانور ڳئون جو ٻچو هو ([[لاطيني]]: ''vitulus''؛ [[امبريائي]]: ''vitlo''؛ [[اوسڪن]]: ''Víteliú'')<!-- and named for the god of cattle, [[Mars (mythology)|Mars]] -->.<ref>J.P. Mallory and D.Q. Adams, ''Encyclopedia of Indo-European Culture'' (London: Fitzroy and Dearborn, 1997), 24.</ref> ڪيترن قديم ليکڪن چيو آهي ته اهو نالو هڪ مقامي حڪمران [[اٽالس]] جي نالي تان پيو.<ref>Dionysius of Halicarnassus, ''Roman Antiquities'', [https://penelope.uchicago.edu/Thayer/E/Roman/Texts/Dionysius_of_Halicarnassus/1B*.html 1.35] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20221215151343/https://penelope.uchicago.edu/Thayer/E/Roman/Texts/Dionysius_of_Halicarnassus/1B%2A.html|date=15 December 2022}}, on LacusCurtius; Aristotle, ''Politics'', [https://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0058%3Abook%3D7%3Asection%3D1329b#note-link2 7.1329b] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20150910185719/http://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0058%3Abook%3D7%3Asection%3D1329b|date=10 September 2015}}, on Perseus; Thucydides, ''The Peloponnesian War'', [https://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Thuc.+6.2.4&fromdoc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0200 6.2.4] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20150924213434/http://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Thuc.+6.2.4&fromdoc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0200|date=24 September 2015}}, on Perseus</ref> اٽلي لاءِ قديم يوناني اصطلاح شروعات ۾ رڳو [[ڪلابريا|بروٽيم]] اپٻيٽ جي ڏکڻ حصي ۽ [[ڪاتانزارو]] ۽ [[ويبو والينتيا]] جي ڪجهه حصن لاءِ استعمال ٿيندو هو. [[اوينوٽريا]] ۽ "اٽلي" جو وڏو تصور هڪ ٻئي جا مترادف بڻجي ويا، ۽ اهو نالو [[لوڪانيا]] جي اڪثر حصي تي به لاڳو ٿيڻ لڳو. رومي جمهوريه جي واڌ کان اڳ، اهو نالو يونانين طرفان [[ميسينا آبنائے]] ۽ [[ساليرنو نار|ساليرنو نارين]] ۽ [[تارانٽو نار|تارانٽو]] کي ملائيندڙ لڪير جي وچ واري زمين لاءِ استعمال ٿيندو هو، جيڪا ڪلابريا سان مطابقت رکي ٿي. يونانين "اٽاليا" کي وڌيڪ وڏي علائقي تي لاڳو ڪرڻ شروع ڪيو.<ref>Pallottino, M., ''History of Earliest Italy'', trans. Ryle, M & Soper, K. in Jerome Lectures, Seventeenth Series, p. 50</ref> ڏکڻ ۾ "[[يوناني اٽلي]]" کان علاوه، مورخن هڪ "ايٽرسڪن اٽلي" جي وجود جو به امڪان ظاهر ڪيو آهي، جيڪو وچ اٽلي جي علائقن تي مشتمل هو.<ref>Giovanni Brizzi, Roma. Potere e identità: dalle origini alla nascita dell'impero cristiano, Bologna, Patron, 2012 p. 94</ref> [[رومي اٽلي]]، يعني ''اٽاليا''، جون سرحدون وڌيڪ واضح طور مقرر ٿيل آهن. ڪيٽو جي ''[[اوريجنيز]]'' اٽلي کي الپس جي ڏکڻ ۾ واقع سڄي اپٻيٽ طور بيان ڪري ٿي.<ref>{{Cite book|last=Carlà-Uhink|first=Filippo|url=https://books.google.com/books?id=dSY-DwAAQBAJ&q=cato+italy+south+of+the+Alps&pg=PT49|title=The "Birth" of Italy: The Institutionalization of Italy as a Region, 3rd–1st Century BCE|date=25 September 2017|publisher=Walter de Gruyter GmbH & Co KG|isbn=978-3-1105-4478-7}}; {{Cite book|last=Levene|first=D. S.|url=https://books.google.com/books?id=aLsRDAAAQBAJ&q=cato+walls+of+Italy&pg=PA108|title=Livy on the Hannibalic War|date=17 June 2010|publisher=Oxford University Press|isbn=978-0-1981-5295-8|access-date=12 November 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20240328152752/https://books.google.com/books?id=aLsRDAAAQBAJ&q=cato+walls+of+Italy&pg=PA108#v=snippet&q=cato%20walls%20of%20Italy&f=false|archive-date=28 March 2024|url-status=live}}</ref> 264 ق م ۾ رومي اٽلي مرڪزي-اتر جي [[آرنو]] ۽ [[روبيڪون]] دريائن کان وٺي سڄي ڏکڻ تائين پکڙيل هئي. اتر وارو علائقو، [[سيسالپائن گال]]، جغرافيائي طور اٽلي جو حصو سمجهيو ويندو هو، 220ع ق م واري ڏهاڪي ۾ روم طرفان قبضو ڪيو ويو،<ref>{{Cite book|last=Carlà-Uhink|first=Filippo|url=https://books.google.com/books?id=dSY-DwAAQBAJ&q=Tota+Italia+essays&pg=PT454|title=The "Birth" of Italy: The Institutionalization of Italy as a Region, 3rd–1st Century BCE|date=25 September 2017|publisher=Walter de Gruyter GmbH & Co KG|isbn=978-3-1105-4478-7|access-date=12 November 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211000755/https://books.google.com/books?id=dSY-DwAAQBAJ&q=Tota+Italia+essays&pg=PT454#v=snippet&q=Tota%20Italia%20essays&f=false|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}</ref> پر سياسي طور الڳ رهيو. 42 ق م ۾ ان کي قانوني طور اٽلي جي انتظامي وحدت ۾ ضم ڪيو ويو.<ref>{{Cite book|last=Williams|first=J. H. C.|url=https://books.google.com/books?id=RPj_FkEeVO4C&q=beyond+the+Rubicon|title=Beyond the Rubicon: Romans and Gauls in Republican Italy – J. H. C. Williams – Google Books|date=22 May 2020|publisher=Oxford University Press|isbn=978-0-1981-5300-9|archive-url=https://web.archive.org/web/20200522000630/https://books.google.it/books?id=RPj_FkEeVO4C&dq=beyond+the+Rubicon&hl=en&sa=X&ved=0ahUKEwiI5YrC6rbkAhUvDmMBHXZOCMAQ6AEIKTAA|archive-date=22 May 2020}}; {{Cite book|last=Long|first=George|title=Decline of the Roman republic: Volume 2|year=1866}}; {{Cite web|last=Aurigemma|first=Salvatore|title=Gallia Cisalpina|url=http://www.treccani.it/enciclopedia/gallia-cisalpina_(Enciclopedia-Italiana)|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20230404054511/https://www.treccani.it/enciclopedia/gallia-cisalpina_(Enciclopedia-Italiana)|archive-date=4 April 2023|access-date=14 October 2014|website=treccani.it|publisher=Enciclopedia Italiana|language=it}}</ref> سارڊينيا، [[ڪورسيڪا]]، سسلي ۽ [[مالٽا]] کي 292ع ۾ [[ڊيوڪليشن]] اٽلي ۾ شامل ڪيو،<ref>{{Cite web|title=Italy (ancient Roman territory)|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297743/Italy|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131110232259/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297743/Italy|archive-date=10 November 2013|access-date=10 November 2013|website=Encyclopædia Britannica}}</ref> جنهن سان آخري قديم دور جو اٽلي جديد [[اطالوي جاگرافيائي علائقو|اطالوي جاگرافيائي علائقي]] سان لڳ ڀڳ هم سرحد ٿي ويو.<ref>{{Cite web|title=La riorganizzazione amministrativa dell'Italia. Costantino, Roma, il Senato e gli equilibri dell'Italia romana|url=https://www.treccani.it/enciclopedia/la-riorganizzazione-amministrativa-dell-italia-costantino-roma-il-senato-e-gli-equilibri-dell-italia-romana_%28Enciclopedia-Costantiniana%29|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211119225335/https://www.treccani.it/enciclopedia/la-riorganizzazione-amministrativa-dell-italia-costantino-roma-il-senato-e-gli-equilibri-dell-italia-romana_(Enciclopedia-Costantiniana)|archive-date=19 November 2021|access-date=19 November 2021|language=it}}</ref> لاطيني لفظ ''Italicus'' "اٽلي جي ماڻهو" لاءِ استعمال ٿيندو هو، يعني ''provincial'' يا [[رومي صوبو|رومي صوبي]] مان آيل ماڻهو جي ابتڙ.<ref>''Letters'' 9.23</ref> صفت ''italianus''، جنهن مان ''Italian'' نڪتو، [[وچئين دور جي لاطيني]] مان آهي ۽ [[اوائلي جديد دور]] دوران ''Italicus'' سان متبادل طور استعمال ٿيندي هئي.<ref>''ytaliiens'' (1265) [http://www.cnrtl.fr/etymologie/italien TLFi] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20181029191636/http://www.cnrtl.fr/etymologie/italien|date=29 October 2018}}</ref> [[اولهه رومي سلطنت جي زوال]] کان پوءِ، اٽلي جي [[اوستروگوٿڪ بادشاهت]] قائم ٿي. [[لومبارڊ|لومبارڊن]] جي حملن کان پوءِ، ''اٽاليا'' سندن بادشاهت جي نالي طور برقرار رهي، ۽ [[پاڪ رومي سلطنت]] اندر ان جي [[اٽلي جي بادشاهت (پاڪ رومي سلطنت)|جانشين بادشاهت]] لاءِ به اهو نالو استعمال ٿيو.<ref>{{Cite web|title=IL COMUNE MEDIEVALE|url=https://www.homolaicus.com/storia/medioevo/comune_medievale.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20120318214257/http://www.homolaicus.com/storia/medioevo/comune_medievale.htm|archive-date=18 March 2012|website=homolaicus.com}}</ref> == تاريخ == {{Main|اٽلي جي تاريخ}} === قبل تاريخ ۽ قديم دور === {{Main|قبل تاريخي اٽلي|اٽالڪ قومون|ايٽرسڪن تهذيب|يوناني نوآبادڪاري|ميگنا گريشيا}} [[File:Etruscan Painting 1.jpg|thumb|right|[[ايٽرسڪن تهذيب|ايٽرسڪن]] فريسڪو، [[مونتيروتسي نيڪروپولس]] ۾، 5هين صدي ق م]] [[هيٺيون پيلئوليٿڪ]] جا آثار، جيڪي 850,000 سال اڳ جا آهن، [[مونتي پوجيولو]] مان مليا آهن.<ref>{{Cite web|last=Society|first=National Geographic|title=Erano padani i primi abitanti d'Italia|url=http://www.nationalgeographic.it/scienza/2012/01/20/news/erano_padani_iprimi_abitanti_ditalia-807204|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20190626220707/http://www.nationalgeographic.it/scienza/2012/01/20/news/erano_padani_iprimi_abitanti_ditalia-807204|archive-date=26 June 2019|access-date=11 March 2019|website=National Geographic}}</ref> سڄي اٽلي ۾ کوٽاين مان 200,000 سال اڳ وچين پيلئوليٿڪ دور ۾ [[نينڊرٿال]] جي موجودگي ظاهر ٿي آهي،<ref>Kluwer Academic/Plenum Publishers 2001, ch. 2. {{ISBN|0-3064-6463-2}}.</ref> جڏهن ته [[اوائلي جديد انسان|جديد انسان]] لڳ ڀڳ 40,000 سال اڳ [[ريپارو موڪي]] ۾ ظاهر ٿيا.<ref>42.7–41.5 ka ([[68–95–99.7 rule|1σ CI]]). {{Cite journal|last=Douka|first=Katerina|display-authors=etal|year=2012|title=A new chronostratigraphic framework for the Upper Palaeolithic of Riparo Mochi (Italy)|journal=Journal of Human Evolution|volume=62|issue=2|pages=286–299|doi=10.1016/j.jhevol.2011.11.009|pmid=22189428|bibcode=2012JHumE..62..286D }}; {{Cite web|date=29 January 2010|title=Istituto Italiano di Preistoria e Protostoria|url=http://www.iipp.it/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131015231105/http://www.iipp.it/|archive-date=15 October 2013|publisher=IIPP|access-date=15 August 2017}}</ref> رومي دور کان اڳ واري اٽلي جا [[اٽلي جا قديم ماڻھو|قديم ماڻھو]] [[پروٽو-انڊو-يورپي|انڊو-يورپي]] هئا، خاص طور [[اٽالڪ قومون]]. ممڪن غير انڊو-يورپي يا [[قبل انڊو-يورپي ٻوليون|قبل انڊو-يورپي]] ورثي وارن مکيه تاريخي ماڻهن ۾ [[ايٽرسڪن]]، سسلي جا [[ايلميئن]] ۽ [[سيڪاني]]، ۽ قبل تاريخي [[سارڊينيائي ماڻھو]] شامل آهن، جن [[نوراجڪ تهذيب]] کي جنم ڏنو. ٻين قديم آبادين ۾ [[ريئتيائي ماڻھو]] ۽ [[ڪاموني]] شامل آهن، جيڪي [[والڪامونيڪا ۾ پٿريلي چٽساليون|والڪامونيڪا جي پٿريلي چٽسالين]] لاءِ مشهور آهن.<ref>{{Cite web|title=Rock Drawings in Valcamonica|url=https://whc.unesco.org/en/list/94|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100703183257/http://whc.unesco.org/en/list/94|archive-date=3 July 2010|access-date=29 June 2010|publisher=UNESCO World Heritage Centre}}</ref> هڪ قدرتي ممي، [[اوئٽسي]]، جيڪا 3400–3100 ق م جي آهي، 1991ع ۾ [[سيميلاون]] گليشيئر مان دريافت ٿي.<ref>{{Cite journal|last1=Bonani|first1=Georges|last2=Ivy|first2=Susan D.|display-authors=etal|year=1994|title=AMS {{SimpleNuclide|Carbon|14}} Age Determination of Tissue, Bone and Grass Samples from the Ötzal Ice Man|url=http://digitalcommons.library.arizona.edu/objectviewer?o=http%3A%2F%2Fradiocarbon.library.arizona.edu%2FVolume36%2FNumber2%2Fazu_radiocarbon_v36_n2_247_250_v.pdf|url-status=live|journal=Radiocarbon|volume=36|issue=2|pages=247–250|doi=10.1017/s0033822200040534|archive-url=https://web.archive.org/web/20100720211402/https://digitalcommons.library.arizona.edu/objectviewer?o=http%3A%2F%2Fradiocarbon.library.arizona.edu%2FVolume36%2FNumber2%2Fazu_radiocarbon_v36_n2_247_250_v.pdf|archive-date=20 July 2010|access-date=4 February 2016|doi-access=free}}</ref> پهريان نوآبادڪار [[فينيقيه|فينيقي]] هئا، جن سسلي ۽ سارڊينيا جي ڪنارن تي [[ايمپوريم (قديم دور)|واپاري مرڪز]] قائم ڪيا. انهن مان ڪجهه ننڍا شهري مرڪز بڻيا ۽ [[يوناني نوآبادين]] سان گڏوگڏ ترقي ڪئي.<ref>{{Cite journal|last1=Raclot|first1=Thierry|last2=Oudart|first2=Hugues|date=January 2000|title=CORPS GRAS ET OBESITE Acides gras alimentaires et obésité: aspects qualitatifs et quantitatifs|journal=Oléagineux, Corps gras, Lipides|volume=7|issue=1|pages=77–85|doi=10.1051/ocl.2000.0077|issn=1258-8210|doi-access=free}}</ref> 8هين ۽ 7هين صدي ق م دوران، [[پٿيڪوسائي]] ۾ يوناني نوآباديون قائم ٿيون، جيڪي آخرڪار اطالوي اپٻيٽ جي ڏکڻ ۽ سسلي جي سامونڊي ڪناري تائين پکڙجي ويون؛ اهو علائقو بعد ۾ [[ميگنا گريشيا]] جي نالي سان مشهور ٿيو.<ref>Emilio Peruzzi, ''Mycenaeans in early Latium'', (Incunabula Graeca 75), Edizioni dell'Ateneo & Bizzarri, Roma, 1980</ref> [[آيونيائي]]، [[ڊوريائي يوناني|ڊوريائي]] نوآبادڪارن، [[سيراڪيوز وارا|سيراڪيوزن]] ۽ [[اڪائيائي (قبيلو)|اڪائيائين]] ڪيترائي شهر قائم ڪيا. [[اٽلي جي يوناني نوآبادڪاري|يوناني نوآبادڪاري]] [[اٽالڪ قومون|اٽالڪ قومن]] کي جمهوري حڪومتي صورتن ۽ اعليٰ فني ۽ ثقافتي اظهار سان رابطي ۾ آندو.<ref>{{Cite web|title=II 1987: Uomini e vicende di Magna Grecia |url=https://www.bpp.it/Apulia/html/archivio/1987/II/art/R87II015.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210204123345/https://www.bpp.it/Apulia/html/archivio/1987/II/art/R87II015.html|archive-date=4 February 2021|access-date=31 January 2021|website=bpp.it}}</ref> === قديم روم === {{Main|قديم روم|اٽلي ۾ رومي واڌ|رومي اٽلي}} {{Multiple image | align = right | direction = vertical | width = 220 | image1 = Colosseo 2020.jpg | caption1 = [[ڪولوسيئم]]، جنهن کي وڏي پيماني تي قديم تاريخ جي تعمير ۽ انجنيئرنگ جي عظيم ترين ڪمن مان هڪ سمجهيو وڃي ٿو | image2 = Roman Empire Trajan 117AD.png|275 | caption2 = {{legend|#b23938|117ع ۾ [[رومي سلطنت]] پنهنجي سڀ کان وڏي وسعت تي<ref>{{Cite book|last=Bennett, Julian|url=https://books.google.com/books?id=qk_tofvS8EsC|title=Trajan: Optimus Princeps : a Life and Times|publisher=Routledge|year=1997|isbn=978-0-415-16524-2}}</ref>}} {{legend|#d28989|[[تابع رياست|تابع رياستون]]}} }} اٽلي جي تاريخ ڪيترين [[اٽلي جي قديم قومن جي فهرست|اٽالڪ قومن]] تائين وڃي ٿي، جن ۾ خاص طور [[قديم رومي]] شامل آهن، جن [[رومي جمهوريه]] دوران ڀونوچ سمنڊ جي دنيا کي فتح ڪيو ۽ [[رومي سلطنت]] دوران صدين تائين ان تي حڪومت ڪئي.<ref>{{Cite book |last1=Carl Waldman |url=https://books.google.com/books?id=kfv6HKXErqAC |title=Encyclopedia of European Peoples |last2=Catherine Mason |publisher=Infobase Publishing |year=2006 |isbn=978-1-4381-2918-1 |page=586 |access-date=23 February 2013 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230311102543/https://books.google.com/books?id=kfv6HKXErqAC |archive-date=11 March 2023 |url-status=live}}; {{Cite book |last=Mommsen |first=Theodor |author-link=Theodor Mommsen |title=[[History of Rome (Mommsen)|History of Rome]], Book II: From the Abolition of the Monarchy in Rome to the Union of Italy |publisher=Reimer & Hirsel |year=1855 |location=Leipzig}}; {{Cite book |last=Lazenby |first=John Francis |url=https://archive.org/details/hannibalswarmili00laze |title=Hannibal's War: A Military History of the Second Punic War |date=4 February 1998 |publisher=University of Oklahoma Press |isbn=978-0-8061-3004-0 |page=[https://archive.org/details/hannibalswarmili00laze/page/29 29] |quote=Italy homeland of the Romans. |url-access=registration |via=Internet Archive}}</ref> قديم روم، جيڪو وچ اٽلي ۾ [[ٽائبر درياهه]] تي هڪ آبادڪاري هو، [[روم جو بنياد|753 ق م ۾ قائم ٿيو]] ۽ 244 سالن تائين بادشاهي نظام هيٺ حڪمراني ڪئي وئي.<ref>{{Cite web |date=24 November 2009 |title=Rome founded {{!}} 21 April, 753 B.C. |url=https://www.history.com/this-day-in-history/april-21/rome-founded |access-date=10 April 2025 |website=HISTORY |language=en}}</ref> 509 ق م ۾، رومن، سينيٽ ۽ عوام ([[SPQR]]) واري حڪومت جي حمايت ڪندي، [[رومي بادشاهت جو خاتمو|بادشاهت کي نيڪالي ڏني]] ۽ هڪ اشرافي جمهوريه قائم ڪئي.<ref>{{Cite journal|last=Sanders|first=Henry A.|date=1908|title=The Chronology of Early Rome|url=https://www.jstor.org/stable/261793|journal=Classical Philology|volume=3|issue=3|pages=316–329|doi=10.1086/359186|jstor=261793|s2cid=161535192|issn=0009-837X |quote=It has come to be second nature ... to date the founding of Rome [to] 753 BC [and] the first year of the Republic [to] 509&nbsp;BC.|url-access=subscription}}</ref> اطالوي اپٻيٽ، جنهن جو نالو ''اٽاليا'' هو، رومي واڌ دوران هڪ متحد وحدت ۾ گڏ ڪيو ويو؛ نون علائقن جي فتح اڪثر [[سامنائيٽ جنگيون|ٻين اٽالڪ قبيلن]]، [[رومي-ايٽرسڪن جنگيون|ايٽرسڪنن]]، [[رومي-گالي جنگيون|سيلٽن]] ۽ [[پائرهڪ جنگ|يونانين]] جي قيمت تي ٿي. مقامي قبيلن ۽ شهرن جي اڪثريت سان هڪ مستقل اتحاد قائم ٿيو، ۽ روم اولهه يورپ، اتر آفريڪا ۽ [[وچ اوڀر جي تاريخ#يوناني ۽ رومي سلطنت|وچ اوڀر]] جي فتح شروع ڪئي. 44 ق م ۾ [[جوليس سيزر]] جي قتل کان پوءِ، روم هڪ وڏي سلطنت بڻجي ويو، جيڪا [[رومي برطانيه|برطانيه]] کان [[ميسوپوٽيميا (رومي صوبو)|فارس]] جي سرحدن تائين پکڙيل هئي، ۽ سڄي ڀونوچ سمنڊ جي حوض کي پنهنجي اندر آڻي ڇڏيو، جتي يوناني، رومي ۽ ٻيون ثقافتون گڏجي هڪ طاقتور تهذيب ۾ تبديل ٿيون. پهرئين شهنشاهه [[آگسٽس]] جي ڊگهي حڪومت امن ۽ خوشحالي جو دور شروع ڪيو. رومي اٽلي سلطنت جو [[ميٽروپول]]، رومن جو وطن ۽ گاديءَ واري هنڌ جو علائقو رهيو.<ref>{{Cite journal|last=Morcillo|first=Marta García|title=The Glory of Italy and Rome's Universal Destiny in Strabo's Geographika, in: A. Fear – P. Liddel (eds), Historiae Mundi. Studies in Universal History. Duckworth: London 2010: 87–101. |url=https://www.academia.edu/362374|url-status=live|journal=Historiae Mundi: Studies in Universal History|archive-url=https://web.archive.org/web/20220114073554/https://www.academia.edu/362374|archive-date=14 January 2022|access-date=20 November 2021}}; {{Cite book|last=Keaveney|first=Arthur|url=https://books.google.com/books?id=ojoOAAAAQAAJ|title=Arthur Keaveney: ''Rome and the Unification of Italy''|date=January 1987|publisher=Croom Helm|isbn=978-0-7099-3121-8|access-date=20 November 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211000835/https://books.google.com/books?id=ojoOAAAAQAAJ|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}; {{Cite book|last=Billanovich|first=Giuseppe|url=https://books.google.com/books?id=fVylk1KUS84C&dq=Italia+domina+provinciarum&pg=PR13|title=Libreria Universitaria Hoepli, Lezioni di filologia, Giuseppe Billanovich e Roberto Pesce: ''Corpus Iuris Civilis, Italia non erat provincia, sed domina provinciarum'', Feltrinelli, p.363|publisher=Roberto Pesce|year=2008|isbn=978-8-8965-4309-2|language=it|access-date=20 November 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211000801/https://books.google.com/books?id=fVylk1KUS84C&dq=Italia+domina+provinciarum&pg=PR13#v=onepage&q=Italia%20domina%20provinciarum&f=false|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}</ref> [[رومي سلطنت جي تاريخ|سلطنت جي پهرين ٻن صدين]] ۾ بي مثال استحڪام جو دور ڏٺو ويو، جيڪو [[پيڪس رومانا]] ({{Literal translation|رومي امن}}) جي نالي سان مشهور آهي. روم [[رومي سلطنت جون سرحدون|پنهنجي سڀ کان وڏي علائقائي وسعت]] [[ٽراجن]] جي دور ۾ حاصل ڪئي ({{Reign|98|117|era=AD}})، پر وڌندڙ پريشانين ۽ زوال جو دور [[ڪوموڊس]] جي دور ۾ شروع ٿيو ({{Reign|180|192}}).<ref>{{Cite web |date=10 June 2024 |title=Five Good Emperors |url=https://www.britannica.com/topic/Five-Good-Emperors |access-date=4 August 2024 |website=www.britannica.com |language=en}}</ref><ref>{{Citation |last=Gibbon |first=Edward |title=The History of the Decline And Fall of the Roman Empire |date=1776 |chapter=The Decline And Fall in the West – Chapter 4 |chapter-url=https://www.ccel.org/g/gibbon/decline/volume1/chap4.htm |author-link=Edward Gibbon |access-date=27 June 2017 |archive-date=24 August 2017 |archive-url=https://web.archive.org/web/20170824100850/http://www.ccel.org/g/gibbon/decline/volume1/chap4.htm |url-status=live}}</ref> [[لڏپلاڻ وارو دور]]، جنهن ۾ [[جرمنڪ-رومي رابطا|جرمنڪ قومن جا وڏا حملا]] شامل هئا، رومي سلطنت جي زوال جو سبب بڻيو. رومي سلطنت تاريخ جي سڀ کان وڏين سلطنتن مان هڪ هئي، جنهن وٽ وڏي اقتصادي، ثقافتي، سياسي ۽ فوجي طاقت هئي.<ref>{{Cite web |date=4 June 2024 |title=The Roman Empire at its greatest expansion |url=https://trizioeditore.it/en/blogs/notizie/impero-romano-massima-espansione-mappa-storia |access-date=10 April 2025 |website=Trizio Editore |language=en}}</ref> پنهنجي سڀ کان وڏي وسعت تي، ان جو علائقو {{Convert|5|e6km2|abbr=off}} هو.<ref>{{Cite journal|last=Taagepera|first=Rein|author-link=Rein Taagepera|year=1979|title=Size and Duration of Empires: Growth-Decline Curves, 600 B.C. to 600 A.D|journal=Social Science History|volume=3|issue=3/4|pages=115–138|doi=10.2307/1170959|jstor=1170959}}; {{Cite journal|last1=Turchin|first1=Peter|last2=Adams|first2=Jonathan M.|last3=Hall|first3=Thomas D|year=2006|title=East–West Orientation of Historical Empires|url=http://peterturchin.com/PDF/Turchin_Adams_Hall_2006.pdf|url-status=live|journal=Journal of World-Systems Research|volume=12|issue=2|page=222|doi=10.5195/JWSR.2006.369|issn=1076-156X|archive-url=http://arquivo.pt/wayback/20160517210851/http://peterturchin.com/PDF/Turchin_Adams_Hall_2006.pdf|archive-date=17 May 2016|access-date=6 February 2016|doi-access=free}}</ref> [[رومي سلطنت جو ورثو|رومي ورثي]] مغربي تهذيب تي گهرو اثر وڌو ۽ جديد دنيا کي شڪل ڏني. لاطيني مان نڪتل [[رومانس ٻوليون|رومانس ٻولين]] جو وسيع استعمال، [[رومي انگ|عددي نظام]]، جديد مغربي الفابيٽ ۽ ڪئلينڊر، ۽ عيسائيت جو عالمي مذهب طور اڀرڻ، رومي غلبي جي ڪيترن ئي ورثن مان آهن.<ref>{{Cite book|last=Richard|first=Carl J.|title=Why we're all Romans: the Roman contribution to the western world|publisher=Rowman & Littlefield|year=2010|isbn=978-0-7425-6779-5|edition=1st pbk.|location=Lanham, MD|pages=xi–xv}}</ref> === وچون دور === {{Main|وچئين دور ۾ اٽلي}} [[اولهه رومي سلطنت جي زوال]] کان پوءِ، اٽلي [[اٽلي جي بادشاهت (476–493)|اوڊواڪر جي بادشاهت]] هيٺ آيو، ۽ پوءِ [[اوستروگوٿ]] ان تي قابض ٿيا.<ref>{{Cite book|last=Sarris|first=Peter|title=Empires of faith: the fall of Rome to the rise of Islam, 500–700|publisher=Oxford UP|year=2011|isbn=978-0-1992-6126-0|edition=1st. pub.|location=Oxford|page=118}}</ref> حملن جي نتيجي ۾ بادشاهتن جو افراتفري وارو سلسلو پيدا ٿيو ۽ مبينا "[[اونداهو دور (تاريخ نويسي)|اونداهو دور]]" شروع ٿيو. 6هين صديءَ ۾ هڪ ٻئي [[جرمنڪ قومون|جرمنڪ قبيلي]]، [[لومبارڊن]]، جي حملي بازنطيني موجودگي کي گهٽائي ڇڏيو ۽ اپٻيٽ جي سياسي وحدت ختم ڪري ڇڏي. اتر ۾ [[لومبارڊ بادشاهت]] ٺهي، وچ-ڏکڻ تي پڻ لومبارڊن جو ڪنٽرول هو، ۽ ٻيا حصا بازنطيني رهيا.<ref>{{Cite web|title=History of Italy|url=https://www.britannica.com/place/Italy/Lombards-and-Byzantines|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220929150112/https://www.britannica.com/place/Italy/Lombards-and-Byzantines|archive-date=29 September 2022|access-date=29 September 2022|website=Encyclopædia Britannica}}</ref> [[File:Marco Polo Mosaic from Palazzo Tursi.jpg|thumb|right|upright=.7|[[مارڪو پولو]]، 13هين صديءَ جو ڳولائو]] لومبارڊ بادشاهت 8هين صديءَ جي آخر ۾ [[شارليمان]] جي هٿان [[فرانڪيا]] ۾ ضم ٿي وئي ۽ اٽلي جي بادشاهت بڻجي وئي.<ref>{{Cite web|title=Carolingian and post-Carolingian Italy, 774–962|url=https://www.britannica.com/place/Italy/Carolingian-and-post-Carolingian-Italy-774-962|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20221007160553/https://www.britannica.com/place/Italy/Carolingian-and-post-Carolingian-Italy-774-962|archive-date=7 October 2022|access-date=7 October 2022|website=Encyclopædia Britannica}}</ref> فرانڪن [[پاپائي رياستون]] ٺاهڻ ۾ مدد ڪئي. 13هين صديءَ تائين سياست [[پاڪ رومي شهنشاهه|پاڪ رومي شهنشاهن]] ۽ پاپائيت جي لاڳاپن تي غالب رهي، جتي شهري رياستون عارضي فائدي لاءِ اڳئين ڌر ([[گبيلين]]) يا پوئين ڌر ([[گويلف]]) سان گڏ ٿينديون هيون.<ref>{{Cite book|last=Nolan|first=Cathal J.|title=The age of wars of religion, 1000–1650: an encyclopedia of global warfare and civilization |publisher=Greenwood Press|year=2006|isbn=978-0-3133-3045-2|edition=1. publ.|location=Westport (Connecticut)|page=360}}</ref> جرمنڪ شهنشاهه ۽ رومي پونٽف وچئين دور جي يورپ جون [[عالمي طاقتون]] بڻجي ويا. بهرحال، [[سرماياداري تڪرار]] ۽ گويلفن ۽ گبيلينن جي وچ ۾ ٽڪراءُ اتر ۾ شهنشاهي-جاگيرداري نظام کي ختم ڪري ڇڏيو، جتي شهرن آزادي حاصل ڪئي.<ref>{{Cite book|last=Jones|first=Philip|author-link=Philip Jones (historian)|title=The Italian city-state: from Commune to Signoria|publisher=Clarendon Press|year=1997|isbn=978-0-1982-2585-0|location=Oxford|pages=55–77}}</ref> 1176ع ۾، شهري رياستن جي [[لومبارڊ ليگ]] پاڪ رومي شهنشاهه [[فريڊرڪ بارباروسا]] کي شڪست ڏني، جنهن سان انهن جي آزادي يقيني ٿي. شهري رياستن، جهڙوڪ ميلان، فلورينس ۽ وينس، مالياتي ترقي ۾ نهايت اهم جدت وارو ڪردار ادا ڪيو، بئنڪنگ جي طريقن کي تيار ڪندي، ۽ سماجي تنظيم جي نون روپن کي ممڪن بڻائيندي.<ref>{{Cite book|last=Niall|first=Ferguson|title=The Ascent of Money: The Financial History of the World|publisher=Penguin|year=2008}}</ref> ساحلي ۽ ڏاکڻن علائقن ۾، سامونڊي جمهوريهن ڀونوچ سمنڊ تي غلبو حاصل ڪيو ۽ مشرق ڏانهن واپار تي اجارو قائم ڪيو. اهي آزاد [[ٿالاسوڪريسي|سامونڊي طاقت واريون]] شهري رياستون هيون، جن ۾ واپارين وٽ ڪافي طاقت هئي. جيتوڻيڪ اهي اشرافي حڪومتون هيون، پر انهن طرفان ڏنل نسبي سياسي آزادي علمي ۽ فني ترقي لاءِ سازگار هئي.<ref name="Lane">{{Cite book|last=Lane|first=Frederic C.|title=Venice, a maritime republic|publisher=Johns Hopkins University Press|year=1991|isbn=978-0-8018-1460-0|edition=4. print.|location=Baltimore|page=73}}</ref> سڀ کان مشهور سامونڊي جمهوريهون وينس، [[جينووا جمهوريه|جينووا]]، [[پيزا جمهوريه|پيزا]] ۽ [[امالفي جو ڊچي|امالفي]] هيون.<ref>G. Benvenuti – Le Repubbliche Marinare. Amalfi, Pisa, Genova, Venezia – Newton & Compton editori, Roma 1989; Armando Lodolini, ''Le repubbliche del mare'', Biblioteca di storia patria, 1967, Roma. {{Cite book|last=Peris|first=Persi|title=Conoscere l'Italia|publisher=Istituto Geografico De Agostini|year=1982|pages=74}}; {{Cite web|title=Repubbliche Marinare|url=http://www.treccani.it/enciclopedia/repubbliche-marinare|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190829104758/http://www.treccani.it/enciclopedia/repubbliche-marinare|archive-date=29 August 2019|access-date=13 September 2019|website=Treccani.it|publisher=Istituto dell'Enciclopedia Italiana|language=it}}; {{Cite web|title=Repubbliche marinare|url=https://thes.bncf.firenze.sbn.it/termine.php?id=29771|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200101131949/https://thes.bncf.firenze.sbn.it/termine.php?id=29771|archive-date=1 January 2020|access-date=13 September 2019|website=thes.bncf.firenze.sbn.it|publisher=[[قومي مرڪزي لائبريري (فلورينس)]]|language=it}}</ref> هر هڪ کي پرڏيهي زمينن، ٻيٽن، ايڊرياٽڪ، ايجيئن ۽ ڪاري سمنڊن جي علائقن، ۽ ويجهي اوڀر ۽ اتر آفريڪا ۾ واپاري نوآبادين تي غلبو حاصل هو.<ref>{{Cite book|last=Zorzi|first=Alvise|author-link=Alvise Zorzi|url=https://books.google.com/books?id=IP5OAAAAMAAJ&q=%22even+in+countries+where+aid+is+near+at+hand+%22+%22attack+from+the+sea%22|title=Venice: The Golden Age, 697 – 1797 |publisher=Abbeville Press|year=1983|isbn=0-8965-9406-8|location=New York|page=255|access-date=16 September 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20230202182132/https://books.google.com/books?id=IP5OAAAAMAAJ&q=%22even+in+countries+where+aid+is+near+at+hand+%22+%22attack+from+the+sea%22|archive-date=2 February 2023|url-status=live}}</ref> {{Multiple image | align = right | total_width = 345 | direction = horizontal | width1 = 280 | image1 = Naval Jack of Italy.svg | width2 = 280 | image2 = Republik Venedig Handelswege01-IT.png | alt2 = نقشو | footer = کاٻي: [[اطالوي بحريه]] جو جهنڊو. گھڙيال جي رخ ۾، مٿئين کاٻي کان: [[وينس جي جمهوريه|وينس]]، [[جينووا جمهوريه|جينووا]]، [[پيزا جمهوريه|پيزا]] ۽ [[امالفي جو ڊچي|امالفي]] جا نشان.<br/>ساڄي: واپاري رستا، [[جينووا جون نوآباديون|جينووا]] ۽ [[اسٽاتو دا مار|وينس]] جون نوآباديون. }} وينس ۽ جينووا يورپ جا اوڀر ڏانهن دروازا هئا، ۽ نفيس شيشي جا ٺاهيندڙ هئا، جڏهن ته فلورينس ريشم، اون، بئنڪنگ ۽ زيورن جو مرڪز هو. پيدا ٿيل دولت وڏن عوامي ۽ خانگي فني منصوبن جي سرپرستي لاءِ استعمال ٿي. انهن جمهوريهن [[صليبي جنگون|صليبي جنگين]] ۾ حصو ورتو، مدد ۽ ٽرانسپورٽ مهيا ڪئي، پر بنيادي طور سياسي ۽ تجارتي موقعن جي پيروي ڪئي.<ref name=Lane/> اٽلي پهريون علائقو هو جتي اهي معاشي تبديليون محسوس ٿيون، جن [[تجارتي انقلاب]] ڏانهن واٽ هموار ڪئي: وينس [[قسطنطنيه جي لٽ|بازنطيني گاديءَ واري شهر کي لٽڻ]] ۽ [[مارڪو پولو]] جي ايشيا ڏانهن سفرن جي مالي مدد ڪرڻ جي قابل ٿي؛ پهرين يونيورسٽيون اطالوي شهرن ۾ ٺهيون، ۽ [[اڪويناس]] جهڙن عالمن عالمي شهرت حاصل ڪئي؛ سرمائيداري ۽ بئنڪنگ خاندان فلورينس ۾ اڀريا، جتي [[دانتي]] ۽ [[جوتو]] لڳ ڀڳ 1300ع ۾ سرگرم هئا.<ref name="See">{{Cite web |last=Sée |first=Henri |title=Modern Capitalism Its Origin and Evolution |url=http://www.efm.bris.ac.uk/het/see/ModernCapitalism.pdf |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20131007010542/http://www.efm.bris.ac.uk/het/see/ModernCapitalism.pdf |archive-date=7 October 2013 |access-date=29 August 2013 |website=University of Rennes |publisher=Batoche Books}}</ref> ڏکڻ ۾، سسلي 9هين صديءَ ۾ [[سسلي جي امارت|عرب اسلامي امارت]] بڻجي چڪي هئي، جيڪا 11هين صديءَ جي آخر ۾ [[اطالو-نارمن]] جي فتح تائين خوشحال رهي؛ انهن ڏکڻ اٽلي جي اڪثر لومبارڊ ۽ بازنطيني شهزادگين سان گڏ ان کي فتح ڪيو.<ref>{{cite book |last=Ali |first=Ahmed Essa with Othman |title=Studies in Islamic civilization: the Muslim contribution to the Renaissance |year=2010 |publisher=International Institute of Islamic Thought |location=Herndon, VA |isbn=978-1-56564-350-5 |pages=38–40}}</ref> پوءِ اهو علائقو [[سسلي جي بادشاهت]] ۽ [[نيپلز جي بادشاهت]] جي وچ ۾ ورهايو ويو.{{efn|نيپلز جي بادشاهت جو اصطلاح مورخ استعمال ڪن ٿا، پر ان جي حڪمرانن نه، جن اصل نالو 'سسلي جي بادشاهت' برقرار رکيو، يعني ٻه سسلي جون بادشاهتون موجود هيون.}}<ref>Eleni Sakellariou, ''Southern Italy in the Late Middle Ages: Demographic, Institutional and Economic Change in the Kingdom of Naples, c.1440–c.1530'' (Brill, 2012), pp. 63–64.</ref> 1348ع واري [[ڪاري موت]] شايد اٽلي جي آبادي جو هڪ ٽيون حصو ماري ڇڏيو.<ref>Stéphane Barry and Norbert Gualde, "The Biggest Epidemics of History" (La plus grande épidémie de l'histoire), in ''L'Histoire'' n° 310, June 2006, pp. 45–46; "[https://www.brown.edu/Departments/Italian_Studies/dweb/plague/effects/death_toll.shtml Plague]". Brown University. {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20090831003435/http://www.brown.edu/Departments/Italian_Studies/dweb/plague/effects/death_toll.shtml|date=31 August 2009}}</ref> === اوائلي جديد دور === {{Main|اطالوي نشاةِ ثانيه|اوائلي جديد اٽلي جي تاريخ}} [[File:Italy 1494.svg|thumb|upright=.8|right|1494ع ۾ [[اطالوي جنگيون|اطالوي جنگين]] کان اڳ [[اٽلي جي تاريخي رياستن جي فهرست#آخري وچون دور|اطالوي رياستون]]]] 1400ع ۽ 1500ع جي ڏهاڪن دوران، اٽلي [[نشاةِ ثانيه]] جو جنم هنڌ ۽ مرڪز هو. هن دور وچئين دور کان جديد دور ڏانهن منتقلي کي ظاهر ڪيو ۽ واپاري شهرن جي گڏ ڪيل دولت ۽ حاڪم خاندانن جي سرپرستيءَ سان وڌايو ويو.<ref name="strathern">Strathern, Paul ''The Medici: Godfathers of the Renaissance'' (2003)</ref> اطالوي سياسي وحدتون هاڻي علائقائي رياستون هيون، جن تي عملي طور شهزادن جي حڪومت هئي، جيڪي واپار ۽ انتظاميه تي ڪنٽرول رکندا هئا، ۽ سندن درٻارون فنون ۽ سائنسن جا مرڪز بڻجي ويون. اهي شهزادگيون سياسي خاندانن ۽ واپاري خاندانن، جهڙوڪ فلورينس جا [[ميڊيچي]]، جي اڳواڻي هيٺ هيون. [[مغربي ڦوٽ]] جي خاتمي کان پوءِ، نئين چونڊيل [[پوپ مارٽن پنجون]] [[پاپائي رياستون|پاپائي رياستن]] ڏانهن موٽي آيو ۽ اٽلي کي اولهه عيسائيت جو واحد مرڪز طور بحال ڪيو. [[ميڊيچي بئنڪ]] پاپائيت جو قرض ڏيندڙ ادارو بڻيو، ۽ ڪليسا ۽ نون سياسي خاندانن جي وچ ۾ اهم لاڳاپا قائم ٿيا.<ref name="strathern"/><ref>[http://www.florentine-society.ru/Medici_Chapel_Mysteries.htm Peter Barenboim, Sergey Shiyan, ''Michelangelo: Mysteries of Medici Chapel'', SLOVO, Moscow, 2006]. {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20110511133416/http://www.florentine-society.ru/Medici_Chapel_Mysteries.htm|date=11 May 2011}}. {{ISBN|5-8505-0825-2}}.</ref> [[File:Leonardo self.jpg|thumb|upright=.7|[[ليونارڊو دا ونچي]]، مثالي [[نشاةِ ثانيه انسان]]، پنهنجي تصوير ۾ ({{circa}} 1512)]] 1453ع ۾، [[پوپ نڪولس پنجون]] جي بازنطينين جي مدد لاءِ ڪوششن باوجود، [[قسطنطنيه]] جو شهر [[عثماني سلطنت|عثمانين]] جي قبضي ۾ آيو. ان سبب [[نشاةِ ثانيه ۾ يوناني عالم|يوناني عالمن]] ۽ متنن جي اٽلي ڏانهن لڏپلاڻ ٿي، جنهن يوناني [[انسان پرستي]] جي ٻيهر دريافت کي وڌيڪ هٿي ڏني.<ref>Encyclopædia Britannica, ''Renaissance'', 2008, O.Ed.; Har, Michael H. ''History of Libraries in the Western World'', Scarecrow Press Incorporate, 1999. {{ISBN|0-8108-3724-2}}. Norwich, John Julius, ''A Short History of Byzantium'', 1997, Knopf. {{ISBN|0-6794-5088-2}}.</ref> انسان پرست حڪمرانن، جهڙوڪ [[فيديريڪو دا مونتيفيلترو]] ۽ [[پوپ پائيس ٻيون]]، [[مثالي شهر|مثالي شهرن]] جي قيام لاءِ ڪم ڪيو، ۽ [[اربينو]] ۽ [[پيئنزا]] جو بنياد وڌو. [[پيڪو ديلا ميراندولا]] ''[[انسان جي عظمت تي خطبو]]'' لکيو، جنهن کي نشاةِ ثانيه جو منشور سمجهيو وڃي ٿو. فنون ۾، اطالوي نشاةِ ثانيه صديون تائين يورپي فن تي غالب اثر رکيو، فنڪارن جهڙوڪ [[ليونارڊو دا ونچي]]، [[بوتيچيلي]]، [[مائيڪل اينجلو]]، [[رافائيل]]، [[جوتو]]، [[دوناتيلو]] ۽ [[تيشيان]]، ۽ معمارن جهڙوڪ [[فليپو برونيلليسڪي]]، [[اندريا پالاديو]] ۽ [[دوناتو برامانتي]] سان. سامونڊي جمهوريهن مان اطالوي [[اطالوي ڳولائوئن جي فهرست|ڳولائو]] ۽ ناوَچالڪ، عثمانين کان بچندي هندستان ڏانهن متبادل رستو ڳولڻ لاءِ بيتاب، ائٽلانٽڪ ملڪن جي بادشاهن کي پنهنجون خدمتون پيش ڪندا هئا ۽ [[دريافتن جو دور|دريافتن جي دور]] ۽ آمريڪا جي نوآبادڪاري جي شروعات ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو. سڀ کان نمايان ڳولائوئن ۾ [[ڪرسٽوفر ڪولمبس]] شامل هو، جنهن جي [[ڪرسٽوفر ڪولمبس جا سفر|1492ع واري سفر]] آمريڪا سان مسلسل يورپي رابطو، نوآبادڪاري ۽ استحصال شروع ڪيو؛<ref>Encyclopædia Britannica, 1993 ed., Vol. 16, pp. 605ff / Morison, ''Christopher Columbus'', 1955 ed., pp. 14ff</ref> [[جان ڪيبٽ]]، جنهن [[نارسمن|نارس]] کان پوءِ اتر آمريڪا جي پهرين دستاويزي يورپي کوجنا ڪئي؛<ref>{{Cite web|year=2007|title=''Catholic Encyclopedia'' "John & Sebastian Cabot"|url=http://www.newadvent.org/cathen/03126d.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200518005335/https://www.newadvent.org/cathen/03126d.htm|archive-date=18 May 2020|access-date=17 May 2008|publisher=newadvent}}</ref> ۽ [[آمريگو ويسپوچي]]، جنهن جي سفرن انهن زمينن کي نئون کنڊ، يعني "نئين دنيا"، طور تصديق ڪيو، جنهن کي پوءِ سندس نالي تي رکيو ويو.<ref>{{Cite book|last=Eric Martone|url=https://books.google.com/books?id=MHJ1DQAAQBAJ&pg=PA109|title=Italian Americans: The History and Culture of a People|publisher=ABC-CLIO|year=2016|isbn=978-1-6106-9995-2|page=504|access-date=22 November 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211001055/https://books.google.com/books?id=MHJ1DQAAQBAJ&pg=PA109|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}</ref><ref>{{Cite book|last=Greene|first=George Washington|author-link=George Washington Greene|url=https://books.google.com/books?id=1qsuAAAAYAAJ&pg=PAPA13|title=The Life and Voyages of Verrazzano|publisher=Folsom, Wells, and Thurston|year=1837|location=Cambridge University|page=13|access-date=18 August 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211000806/https://books.google.com/books?id=1qsuAAAAYAAJ&pg=PAPA13#v=onepage&q&f=false|archive-date=11 February 2024|url-status=live|via=Google Books}}</ref> وينس، نيپلز، فلورينس، ميلان ۽ پاپائيت جي وچ ۾ [[اٽالڪ ليگ]] نالي دفاعي اتحاد قائم ٿيو. [[لورينزو دي ميڊيچي|لورينزو ''دي ميگنيفيسنٽ'' دي ميڊيچي]] نشاةِ ثانيه جو سڀ کان وڏو سرپرست هو؛ سندس مدد ليگ کي ترڪن جي [[اوترانتو جو گهيرو|حملي کي ناڪام ڪرڻ]] جي قابل بڻايو. بهرحال، اهو اتحاد 1490ع واري ڏهاڪي ۾ ٽٽي پيو؛ [[فرانس جو چارلس اٺون]] جي حملي اپٻيٽ ۾ جنگين جي هڪ سلسلي جي شروعات ڪئي. [[اعليٰ نشاةِ ثانيه]] دوران، [[جوليس ٻيون]] (1503–1513) جهڙا پوپ اٽلي تي ڪنٽرول لاءِ پرڏيهي بادشاهن خلاف وڙهيا؛ [[پال ٽيون]] (1534–1549) يورپي طاقتن جي وچ ۾ امن لاءِ ثالثي کي ترجيح ڏني. اهڙن تڪرارن جي وچ ۾، ميڊيچي پوپن [[ليو ڏهون]] (1513–1521) ۽ [[ڪليمنٽ ستون]] (1523–1534) جرمني، انگلينڊ ۽ ٻين هنڌن ۾ [[پروٽيسٽنٽ اصلاح]] کي منهن ڏنو. 1559ع ۾، فرانس ۽ هبسبرگن جي وچ ۾ [[اطالوي جنگيون|اطالوي جنگين]] جي خاتمي تي، اٽلي جو لڳ ڀڳ اڌ حصو، يعني ڏکڻ واريون [[نيپلز جي بادشاهت|نيپلز]]، [[سسلي جي بادشاهت|سسلي]]، [[سارڊينيا جي بادشاهت|سارڊينيا]] جون بادشاهتون ۽ [[ميلان جو ڊچي]]، اسپيني حڪمراني هيٺ هو، جڏهن ته ٻيو اڌ آزاد رهيو؛ ڪيترائي رياستون رسمي طور اڃا به پاڪ رومي سلطنت جو حصو رهيون. پاپائيت [[جوابي اصلاح]] شروع ڪئي، جنهن جا اهم واقعا هي هئا: [[ٽرينٽ ڪائونسل]] (1545–1563)؛ [[گريگورين ڪئلينڊر]] جي قبوليت؛ [[جيسوئٽ چين مشن]]؛ [[فرانسيسي مذهبي جنگيون]]؛ [[ٽيهه سالن جي جنگ]] (1618–1648) جو خاتمو؛ ۽ [[وڏي ترڪي جنگ]]. اطالوي معيشت 1600ع ۽ 1700ع جي ڏهاڪن ۾ زوال پذير ٿي. [[File:Flag of the Cispadane Republic.svg|thumb|[[چيسپاداني جمهوريه]] جو جهنڊو، پهريون [[اطالوي ترنگو]] جيڪو ڪنهن خودمختيار اطالوي رياست اختيار ڪيو (1797)]] [[اسپيني جانشيني جي جنگ]] (1700–1714) دوران، آسٽريا اٽلي ۾ اسپيني علائقن جو وڏو حصو، يعني ميلان، نيپلز ۽ سارڊينيا حاصل ڪيو؛ پوءِ 1720ع ۾ سارڊينيا سسلي جي بدلي ۾ هائوس آف ساووي کي ڏني وئي. بعد ۾ بوربن خاندان جي هڪ شاخ سسلي ۽ نيپلز جي تخت تي ويٺي. [[نيپوليني جنگيون|نيپوليني جنگين]] دوران، اتر ۽ وچ اٽلي کي فرانس جي [[ڀيڻ جمهوريهون]] طور ٻيهر منظم ڪيو ويو، ۽ پوءِ [[اٽلي جي بادشاهت (نيپوليني)|اٽلي جي بادشاهت]] طور.<ref>Napoleon Bonaparte, "The Economy of the Empire in Italy: Instructions from Napoleon to Eugène, Viceroy of Italy", ''Exploring the European Past: Texts & Images'', Second Edition, ed. Timothy E. Gregory (Mason: Thomson, 2007), 65–66.</ref> ڏکڻ کي نيپولين جي ڀيڻوئي [[جواڪيم مورا]] هلائيندو هو. 1814ع جي [[ويانا ڪانگريس]] 18هين صديءَ جي آخر واري صورتحال بحال ڪئي، پر [[فرانسيسي انقلاب]] جا آدرش ختم نه ٿي سگهيا، ۽ 19هين صديءَ جي شروعات جي [[سياسي اٿل پٿل|سياسي اٿل پٿلن]] دوران ٻيهر ظاهر ٿيا. ڪنهن اطالوي رياست طرفان [[اطالوي ترنگو]] جي پهرين قبوليت، [[چيسپاداني جمهوريه]]، [[نيپوليني اٽلي جا جهنڊا|نيپوليني اٽلي]] دوران ٿي، فرانسيسي انقلاب کان پوءِ، جنهن قومي [[خود اراديت]] جي حمايت ڪئي.<ref>{{Cite book |last1=Maiorino |first1=Tarquinio |title=Il tricolore degli italiani. Storia avventurosa della nostra bandiera |last2=Marchetti Tricamo |first2=Giuseppe |last3=Zagami |first3=Andrea |publisher=Arnoldo Mondadori Editore |year=2002 |isbn=978-8-8045-0946-2 |page=156 |language=it}} [http://www.esteri.it/MAE/EN/Benvenuti_in_Italia/Conoscere_Italia/bandieraInno.htm The tri-coloured standard]. Getting to Know Italy, Ministry of Foreign Affairs (retrieved 5 October 2008). {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20080223131121/http://www.esteri.it/MAE/EN/Benvenuti_in_Italia/Conoscere_Italia/bandieraInno.htm|date=23 February 2008}}.</ref> هي واقعو [[ترنگو ڏينهن]] طور ملهايو ويندو آهي.<ref>Article 1 of the law n. 671 of 31 December 1996 ("National celebration of the bicentenary of the first national flag")</ref> === اتحاد === {{Main|اٽلي جو اتحاد}} [[اٽلي جي بادشاهت جو جنم]] اطالوي قومپرستن ۽ [[هائوس آف ساووي]] سان وفادار شاهپرستن جي ڪوششن جو نتيجو هو، جن سڄي [[اطالوي اپٻيٽ]] تي مشتمل هڪ گڏيل بادشاهت قائم ڪرڻ ٿي چاهي. 19هين صديءَ جي وچ تائين، وڌندڙ [[اطالوي قومپرستي]] انقلاب جو سبب بڻجي.<ref>{{Cite web|title=Risorgimento in 'Dizionario di Storia'|url=https://www.treccani.it/enciclopedia/risorgimento_(Dizionario-di-Storia)|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220922035556/https://www.treccani.it/enciclopedia/risorgimento_(Dizionario-di-Storia)|archive-date=22 September 2022|access-date=22 September 2022|website=treccani.it|language=it-IT}}</ref> 1815ع جي [[ويانا ڪانگريس]] کان پوءِ، اٽلي جي سياسي ۽ سماجي اتحاد واري تحريڪ، يعني [[ريسورجي مينتو]]، اٽلي کي رياستن جي گڏجڻ ۽ انهن کي پرڏيهي ڪنٽرول کان آزاد ڪرڻ ذريعي متحد ڪرڻ لاءِ اڀري. هڪ انقلابي شخصيت محب وطن صحافي [[جوزيپي ماتسيني]] هو، جنهن 1830ع واري ڏهاڪي ۾ سياسي تحريڪ [[نوجوان اٽلي]] جو بنياد وڌو؛ هو وحداني جمهوريه جو حامي هو ۽ وسيع قومپرست تحريڪ جي وڪالت ڪندو هو. 1847ع ۾ "[[اِل ڪانتو ديلي اطالياني]]" جي پهرين عوامي پرفارمنس ٿي، جيڪو 1946ع ۾ قومي ترانو بڻيو.<ref>{{Cite book|last1=Maiorino|first1=Tarquinio|last2=Marchetti Tricamo|first2=Giuseppe|last3=Zagami|first3=Andrea|title=Il tricolore degli italiani. Storia avventurosa della nostra bandiera|year=2002|publisher=Arnoldo Mondadori Editore|language=it|isbn=978-8-8045-0946-2|page=18}}; {{Cite web|title=Fratelli d'Italia|url=https://www.quirinale.it/page/inno|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20230426052752/https://www.quirinale.it/page/inno|archive-date=26 April 2023|access-date=1 October 2021|language=it}}</ref> {{Multiple image | align = right | image1 = Giuseppe Mazzini.jpg | width1 = 173 | image2 = Giuseppe Garibaldi 1861.jpg | width2 = 138 | footer = [[جوزيپي ماتسيني]] (کاٻي)، اطالوي انقلابي تحريڪ جو انتهائي اثرائتو اڳواڻ؛ ۽ [[جوزيپي گاريبالدي]] (ساڄي)، جديد دور جي عظيم ترين جرنيلن مان هڪ طور مشهور<ref name="scholar and patriot">{{cite web |url={{Google books|iWK7AAAAIAAJ |page=PA133 |keywords=Garibaldi+one+of+the+greatest+generals+of+modern+time |text= |plainurl=yes}}|title=Scholar and Patriot|publisher=Manchester University Press|via=Google Books}}</ref> ۽ ڏکڻ آمريڪا ۽ يورپ ۾ پنهنجي فوجي ڪارنامن سبب "ٻن جهانن جو هيرو" طور سڃاتو ويندڙ،<ref>{{Cite web|title=Giuseppe Garibaldi (Italian revolutionary)|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/225978/Giuseppe-Garibaldi|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140226091529/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/225978/Giuseppe-Garibaldi|archive-date=26 February 2014|access-date=6 March 2014}}</ref> جنهن ڪيترين فوجي مهمن ۾ وڙهيو، جيڪي [[اٽلي جو اتحاد|اطالوي اتحاد]] تائين پهتيون }} نوجوان اٽلي جو سڀ کان مشهور ميمبر انقلابي ۽ جنرل [[جوزيپي گاريبالدي]] هو،<ref>Denis Mack Smith, ''Modern Italy: A Political History'', (University of Michigan Press, 1997) p. 15. A literary echo may be found in the character of Giorgio Viola in Joseph Conrad's ''[[Nostromo]]''.</ref> جنهن ڏکڻ اٽلي ۾ اتحاد لاءِ جمهوري مهم جي اڳواڻي ڪئي. بهرحال، [[سارڊينيا جي بادشاهت (1720–1861)|سارڊينيا جي بادشاهت]] ۾ هائوس آف ساووي جي اطالوي بادشاهت، جنهن جي حڪومت [[ڪاميليو بينسو، ڪائونٽ آف ڪاوير]] هلائي رهيو هو، به متحد اطالوي رياست قائم ڪرڻ جا ارادا رکندي هئي. يورپ ۾ پکڙيل [[1848ع جا لبرل انقلاب|1848ع جي لبرل انقلابن]] جي پس منظر ۾، [[آسٽريا-هنگري|آسٽريا]] خلاف هڪ ناڪام [[پهرين اطالوي آزاديءَ جي جنگ]] جو اعلان ڪيو ويو. 1855ع ۾، سارڊينيا [[ڪريميائي جنگ]] ۾ برطانيا ۽ فرانس جو اتحادي بڻيو.<ref>Enrico Dal Lago, "Lincoln, Cavour, and National Unification: American Republicanism and Italian Liberal Nationalism in Comparative Perspective". ''The Journal of the Civil War Era'' 3#1 (2013): 85–113.; William L. Langer, ed., ''An Encyclopedia of World Cup History''. 4th ed. 1968. pp 704–7.</ref> سارڊينيا 1859ع جي [[ٻي اطالوي آزاديءَ جي جنگ]] ۾ فرانس جي مدد سان آسٽريائي سلطنت خلاف وڙهيو، جنهن جي نتيجي ۾ [[لومباردي]] آزاد ٿي. [[پلومبيئرز معاهدو|پلومبيئرز معاهدي]] جي بنياد تي، سارڊينيا [[ساووي]] ۽ [[نيس]] فرانس کي حوالي ڪيا، اهڙو واقعو جنهن [[نيسارڊ لڏپلاڻ]] جو سبب بڻيو.<ref>{{Cite web|date=28 August 2017|title="Un nizzardo su quattro prese la via dell'esilio" in seguito all'unità d'Italia, dice lo scrittore Casalino Pierluigi|url=https://www.montecarlonews.it/2017/08/28/notizie/argomenti/altre-notizie-1/articolo/un-nizzardo-su-quattro-prese-la-via-dellesilio-in-seguito-allunita-ditalia-dice-lo-scrittore.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200219165302/http://www.montecarlonews.it/2017/08/28/notizie/argomenti/altre-notizie-1/articolo/un-nizzardo-su-quattro-prese-la-via-dellesilio-in-seguito-allunita-ditalia-dice-lo-scrittore.html|archive-date=19 February 2020|access-date=14 May 2021|language=it}}</ref> 1860–1861ع ۾، گاريبالدي نيپلز ۽ سسلي ۾ اتحاد واري مهم جي اڳواڻي ڪئي.<ref>Mack Smith, Denis (1997). ''Modern Italy; A Political History''. Ann Arbor: The University of Michigan Press. {{ISBN|0-4721-0895-6}}.</ref> [[تيانو]] گاريبالدي ۽ [[وڪٽر ايمانوئل ٻيون]]، سارڊينيا جي آخري بادشاهه، جي مشهور ملاقات جو هنڌ هو، جنهن دوران گاريبالدي وڪٽر ايمانوئل سان هٿ ملايو ۽ کيس [[اٽلي جو بادشاهه]] ڪري سلام ڪيو. ڪاوير 1860ع ۾ گاريبالدي جي ڏکڻ اٽلي کي سارڊينيا جي بادشاهت سان اتحاد ۾ شامل ڪرڻ تي راضي ٿيو. ان سان سارڊينيا جي حڪومت کي 17 مارچ 1861ع تي [[اٽلي جي بادشاهت جو اعلان|متحد اطالوي بادشاهت جو اعلان]] ڪرڻ جي اجازت ملي،<ref>{{Cite news|date=17 March 2017|title=Everything you need to know about March 17th, Italy's Unity Day|url=https://www.thelocal.it/20170317/everything-to-know-about-march-17th-italys-unity-unification-risorgimento-day|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170617212538/https://www.thelocal.it/20170317/everything-to-know-about-march-17th-italys-unity-unification-risorgimento-day|archive-date=17 June 2017|access-date=17 July 2017}}</ref> ۽ وڪٽر ايمانوئل ٻيون ان جو پهريون بادشاهه بڻيو. 1865ع ۾ بادشاهت جي گادي تورين کان فلورينس منتقل ڪئي وئي. 1866ع ۾، وڪٽر ايمانوئل ٻيون، [[پروشيا]] سان اتحاد ڪندي [[آسٽرو-پروشين جنگ]] دوران، [[ٽين اطالوي آزاديءَ جي جنگ]] وڙهي، جنهن جي نتيجي ۾ اٽلي [[وينيتو|وينيتيا]] کي پاڻ ۾ شامل ڪيو. آخرڪار، 1870ع ۾، جڏهن فرانس [[فرانڪو-پروشين جنگ]] دوران روم ڇڏي ڏنو، اطالوين [[روم تي قبضو|پاپائي رياستن تي قبضو ڪيو]]، اتحاد مڪمل ٿيو، ۽ گادي روم منتقل ڪئي وئي.<ref name="scholar and patriot"/> === لبرل دور === {{Main|اٽلي جي بادشاهت|اطالوي ڊائاسپورا|اطالوي سلطنت|پهريين عالمي جنگ دوران اٽلي جي فوجي تاريخ}} {{Multiple image | align = right | image1 = VictorEmmanuel2.jpg | width1 = 125 | image2 = Camillo Benso Cavour di Ciseri.jpg | width2 = 141 | footer = [[وڪٽر ايمانوئل ٻيون]] (کاٻي) ۽ [[ڪاميليو بينسو، ڪائونٽ آف ڪاوير]] (ساڄي)، اتحاد جون اهم شخصيتون، ترتيبوار متحد اٽلي جا پهريان بادشاهه ۽ وزيراعظم بڻيا. }} سارڊينيا جو آئين 1861ع ۾ سڄي اٽلي تائين وڌايو ويو، ۽ نئين رياست لاءِ بنيادي آزاديون مهيا ڪيون ويون؛ پر چونڊ قانونن بي ملڪيت طبقن کي ٻاهر رکيو. نئين بادشاهت هڪ پارلياماني آئيني بادشاهت طور هلائي وئي، جنهن تي لبرلن جو غلبو هو. جيئن اتر اٽلي تيزيءَ سان صنعتي ٿيو، ڏکڻ ۽ اتر جا ڳوٺاڻا علائقا غير ترقي يافته ۽ وڌيڪ آبادي وارا رهيا، جنهن سبب لکين ماڻهو لڏپلاڻ ڪرڻ تي مجبور ٿيا ۽ [[اطالوي ڊائاسپورا|وڏي ۽ اثرائتي ڊائاسپورا]] کي هٿي ملي. [[اطالوي سوشلسٽ پارٽي]] طاقت ۾ وڌي، جنهن روايتي لبرل ۽ قدامت پسند اسٽيبلشمينٽ کي چئلينج ڪيو. 19هين صديءَ جي آخري ٻن ڏهاڪن ۾، اٽلي آفريڪا ۾ [[اطالوي اريٽريا|اريٽريا]]، [[اطالوي صوماليا|صوماليا]]، [[اطالوي ٽرپوليطانيا|ٽرپوليطانيا]] ۽ [[اطالوي سيرينيڪا|سيرينيڪا]] کي ماتحت ڪري [[اطالوي سلطنت|نوآبادياتي طاقت]] بڻجي ويو.<ref>{{Cite web |title=The Italian Colonial Empire |url=http://www.allempires.com/article/index.php?q=italian_colonial |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20120224012449/http://www.allempires.com/article/index.php?q=italian_colonial |archive-date=24 February 2012 |access-date=17 June 2012 |publisher=All Empires |quote=At its peak, just before WWII, the Italian Empire comprehended the territories of present time Italy, Albania, Rhodes, Dodecanese, Libya, Ethiopia, Eritrea, the majority of Somalia and the little concession of Tientsin in China}}</ref><ref>(Bosworth (2005), p. 49.)</ref> 1913ع ۾ مردن لاءِ عام ووٽ جو حق اختيار ڪيو ويو. [[پهريين عالمي جنگ]] کان اڳ واري دور تي [[جيوواني جيوليٽي]] جو غلبو رهيو، جيڪو 1892ع ۽ 1921ع جي وچ ۾ پنج ڀيرا وزيراعظم رهيو. [[File:Trento 3 novembre 1918.jpg|thumb|3 نومبر 1918ع تي، فاتح [[ويتوريو وينيتو جي جنگ]] کان پوءِ، [[ترنتو]] ۾ اطالوي گهوڙيسوار]] [[پهريين عالمي جنگ ۾ اٽلي جي شموليت|اٽلي 1915ع ۾ پهريين عالمي جنگ ۾ داخل ٿيو]]، جنهن جو مقصد قومي اتحاد کي مڪمل ڪرڻ هو، تنهنڪري تاريخ نويسيءَ جي نقطه نظر کان ان کي چوٿين اطالوي آزاديءَ جي جنگ به سمجهيو وڃي ٿو،<ref>{{Cite web|date=6 March 2015|title=Il 1861 e le quattro Guerre per l'Indipendenza (1848–1918) |url=http://www.piacenzaprimogenita150.it/index.php?it%2F176%2Fil-1861-e-le-quattro-guerre-per-lindipendenza-1848-1918|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20220319075828/http://www.piacenzaprimogenita150.it/index.php?it%2F176%2Fil-1861-e-le-quattro-guerre-per-lindipendenza-1848-1918|archive-date=19 March 2022|access-date=12 March 2021|language=it}}</ref> جيئن [[اٽلي جو اتحاد|اٽلي جي اتحاد]] جي پڄاڻي.<ref>{{Cite web|title=La Grande Guerra nei manifesti italiani dell'epoca|url=http://www.beniculturali.it/mibac/export/MiBAC/sito-MiBAC/Contenuti/MibacUnif/Eventi/visualizza_asset.html_1239896580.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20150923183754/http://www.beniculturali.it/mibac/export/MiBAC/sito-MiBAC/Contenuti/MibacUnif/Eventi/visualizza_asset.html_1239896580.html|archive-date=23 September 2015|access-date=12 March 2021|language=it}}; {{Cite book|last=Genovesi|first=Piergiovanni|url=https://books.google.com/books?id=_LntMIUOXngC&q=%22quarta+guerra+d%27indipendenza%22&pg=PA41|title=Il Manuale di Storia in Italia, di Piergiovanni Genovesi|date=11 June 2009|publisher=FrancoAngeli|isbn=978-8-8568-1868-0|language=it|access-date=12 March 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20240116110143/https://books.google.com/books?id=_LntMIUOXngC&q=%22quarta+guerra+d%27indipendenza%22&pg=PA41#v=snippet&q=%22quarta%20guerra%20d'indipendenza%22&f=false|archive-date=16 January 2024|url-status=live}}</ref> اٽلي، جيڪو ظاهري طور [[جرمن سلطنت|جرمن]] ۽ [[آسٽرو-هنگريائي]] سلطنتن سان [[ٽرپل الائنس (1882)|ٽرپل الائنس]] ۾ اتحادي هو، 1915ع ۾ [[پهريين عالمي جنگ جا اتحادي|اتحادين]] سان شامل ٿيو، ۽ [[لنڊن جو معاهدو (1915)|وعدي]] تحت پهريين عالمي جنگ ۾ داخل ٿيو، جنهن ۾ وڏن علائقائي فائدن جو واعدو شامل هو: اولهه [[انر ڪارنيولا]]، اڳوڻو [[آسٽريائي لٽرل]] ۽ [[دلماتيا]]، گڏوگڏ [[عثماني سلطنت]] جا ڪجهه حصا. اتحادي فتح ۾ ملڪ جي حصي سبب ان کي "[[بگ فور (پهريين عالمي جنگ)|بگ فور]]" طاقتن مان هڪ جي حيثيت ملي. فوج جي ٻيهر تنظيم ۽ جبري ڀرتي اطالوي فتحن جو سبب بڻيا. آڪٽوبر 1918ع ۾، اطالوين هڪ وڏي جارحاڻي مهم شروع ڪئي، جيڪا [[ويتوريو وينيتو جي جنگ]] ۾ فتح تي ختم ٿي.<ref>Burgwyn, H. James: ''Italian foreign policy in the interwar period, 1918–1940.'' Greenwood Publishing Group, 1997. p. 4. {{ISBN|0-2759-4877-3}}. Schindler, John R.: ''Isonzo: The Forgotten Sacrifice of the Great War.'' Greenwood Publishing Group, 2001. p. 303. {{ISBN|0-2759-7204-6}}. Mack Smith, Denis: ''Mussolini.'' Knopf, 1982. p. 31. {{ISBN|0-3945-0694-4}}.</ref> هن اطالوي محاذ تي جنگ جي پڄاڻي ڪئي، آسٽرو-هنگريائي سلطنت جي ٽٽڻ کي يقيني بڻايو، ۽ ٻن هفتن کان به گهٽ عرصي ۾ جنگ کي [[جرمني سان جنگبندي|ختم ڪرڻ]] ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو. جنگ دوران 650,000 کان وڌيڪ اطالوي سپاهي ۽ ايترا ئي عام شهري مارجي ويا،<ref>{{Cite book|last=Mortara|first=G|title=La Salute pubblica in Italia durante e dopo la Guerra|publisher=Yale University Press|year=1925|location=New Haven}}</ref> ۽ بادشاهت ڏيوالپڻي جي ڪناري تي هئي. [[سينٽ-جرمين-آن-لي جو معاهدو (1919)|سينٽ-جرمين-آن-لي جو معاهدو]] (1919) ۽ [[راپالو جو معاهدو (1920)|راپالو جو معاهدو]] (1920) [[ترنتينو]] ۽ [[ڏکڻ ٽائرول]]، [[جوليئن مارچ]]، [[استريا]]، [[ڪوارنر نار]] ۽ دلماتيا جي شهر [[زادار|زارا]] کي اٽلي ۾ شامل ڪرڻ جي اجازت ڏني. بعد واري [[روم جو معاهدو (1924)|روم جي معاهدي]] (1924) سبب [[فيومي]] اٽلي سان شامل ٿيو. اٽلي کي لنڊن جي معاهدي ۾ واعدو ڪيل ٻيا علائقا نه مليا، تنهنڪري [[بينيتو موسوليني]] هن نتيجي کي "[[ڪٽيل فتح]]" قرار ڏنو، جنهن [[فاشسٽ اٽلي (1922–1943)|اطالوي فاشزم جي اڀار]] ۾ مدد ڪئي. مورخ "ڪٽيل فتح" کي هڪ "سياسي افسانو" سمجهن ٿا، جنهن کي فاشسٽن [[اطالوي سامراجيت]] کي ڀڙڪائڻ لاءِ استعمال ڪيو.<ref>G.Sabbatucci, ''La vittoria mutilata'', in AA.VV., ''Miti e storia dell'Italia unita'', Il Mulino, Bologna 1999, pp.101–106</ref> اٽلي کي [[قومون جي ليگ]] جي ايگزيڪيوٽو ڪائونسل ۾ مستقل سيٽ ملي. === فاشسٽ حڪومت ۽ ٻي عالمي جنگ === {{Main|فاشسٽ اٽلي|ٻي عالمي جنگ دوران اٽلي جي فوجي تاريخ|اطالوي مهم (ٻي عالمي جنگ)|اٽلي ۾ هولوڪاسٽ}} [[File:Mussolini mezzobusto.jpg|thumb|upright=.7|left|فاشسٽ آمر [[بينيتو موسوليني]] پاڻ کي ''[[دوچي]]'' سڏائيندو هو ۽ 1922ع کان [[اٽلي ۾ فاشسٽ حڪومت جو زوال|1943ع ۾ پنهنجي معزولي]] تائين ملڪ تي حڪومت ڪئي.]] عظيم جنگ جي تباهي کان پوءِ پيدا ٿيل [[ٻه ڳاڙها سال|سوشلسٽ تحريڪن]]، جيڪي [[روسي انقلاب]] کان متاثر هيون، سڄي اٽلي ۾ جوابي انقلاب ۽ دٻاءُ جو سبب بڻيون. لبرل اسٽيبلشمينٽ، سوويت طرز جي انقلاب کان ڊڄندي، موسوليني جي اڳواڻي هيٺ ننڍي [[نيشنل فاشسٽ پارٽي]] جي حمايت شروع ڪئي. آڪٽوبر 1922ع ۾، نيشنل فاشسٽ پارٽي جي [[بليڪ شرٽس]] هڪ [[عوامي مظاهرو]] ۽ "[[روم ڏانهن مارچ]]" وارو ڪُو منظم ڪيو. بادشاهه [[وڪٽر ايمانوئل ٽيون]] موسوليني کي [[اٽلي جو وزيراعظم|وزيراعظم]] مقرر ڪيو، هٿياربند ٽڪراءَ کان سواءِ اقتدار فاشسٽن ڏانهن منتقل ڪندي.<ref>{{Cite book|last=Lyttelton|first=Adrian|title=The Seizure of Power: Fascism in Italy, 1919–1929 |date=2008|publisher=Routledge|isbn=978-0-4155-5394-0|location=New York|pages=75–77}}; {{Cite news|title=March on Rome {{!}} Italian history|url=https://www.britannica.com/event/March-on-Rome|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150504055509/http://www.britannica.com/EBchecked/topic/508871/March-on-Rome|archive-date=4 May 2015|access-date=25 July 2017|work=Encyclopædia Britannica}}</ref> موسوليني سياسي پارٽين تي پابندي وڌي ۽ ذاتي آزاديون گهٽايون، آمريت قائم ڪندي. انهن قدمن عالمي ڌيان حاصل ڪيو ۽ [[نازي جرمني]] ۽ [[شاهي جاپان]] ۾ ساڳين آمريتن کي متاثر ڪيو. [[فاشزم]] اطالوي قومپرستي ۽ سامراجيت تي ٻڌل هو، ۽ رومي ۽ [[وينسي سلطنت|وينسي سلطنتن]] جي ورثي جي بنياد تي [[ارڊينٽزم|ارڊينٽسٽ دعوائن]] وسيلي اطالوي ملڪيتن کي وڌائڻ چاهيندو هو.<ref>{{Cite book|last=Rodogno|first=Davide|author-link=Davide Rodogno|title=Fascism's European Empire: Italian Occupation during the Second World War|date=2006|publisher=Cambridge University Press|location=Cambridge, England|page=88}}; {{Cite book|last=Kallis|first=Aristotle A.|title=Fascist ideology: territory and expansionism in Italy and Germany, 1922–1945 |date=2000|publisher=Routledge|location=London, England; New York City, USA|pages=41}}; {{Cite book|last1=Ball|first1=Terence|title=The Cambridge History of Twentieth-Century Political Thought|last2=Bellamy|first2=Richard|pages=133}}; {{Cite book|last=Stephen J. Lee|url=https://books.google.com/books?id=u-mm5UDlzBEC&pg=PA157|title=European Dictatorships, 1918–1945 |date=2008|publisher=Routledge|isbn=978-0-4154-5484-1|pages=157–158|access-date=8 February 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211001320/https://books.google.com/books?id=u-mm5UDlzBEC&pg=PA157#v=onepage&q&f=false|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}</ref> انهيءَ سبب فاشسٽ [[مداخلت پسند پرڏيهي پاليسي]] ۾ مصروف رهيا. 1935ع ۾، موسوليني [[ٻي اطالو-ابيسينيائي جنگ|ايٿوپيا تي حملو ڪيو]] ۽ [[اطالوي اوڀر آفريڪا]] قائم ڪيو، جنهن جي نتيجي ۾ عالمي اڪيلائي پيدا ٿي. اٽلي [[قومون جي ليگ]] مان نڪري ويو. پوءِ اٽلي [[اسٽيل جو معاهدو|نازي جرمني سان اتحاد]] ڪيو ۽ [[ٽرائيپارٽائيٽ پيڪٽ|جاپاني سلطنت]] سان گڏ ٿيو، ۽ [[اسپيني گهرو جنگ]] ۾ [[فرانسسڪو فرانڪو]] جي مضبوط حمايت ڪئي. اپريل 1939ع ۾، اٽلي [[البانيا تي اطالوي حملو|البانيا تي حملو ڪيو]]. اٽلي 10 جون 1940ع تي ٻي عالمي جنگ ۾ داخل ٿيو. ان تاريخ تائين فرانس عملي طور [[فرانس جي جنگ]] هارائي چڪو هو. مختلف وقتن تي، اطالوي [[برطانوي صومالي لينڊ تي اطالوي قبضو|برطانوي صومالي لينڊ]]، [[مصر تي اطالوي حملو|مصر]]، [[بلقان مهم (ٻي عالمي جنگ)|بلقان]] ۽ اوڀر محاذن تي اڳتي وڌيا. بهرحال، اهي [[اوڀر محاذ تي اطالوي شموليت|اوڀر محاذ]] سان گڏ [[اوڀر آفريقي مهم (ٻي عالمي جنگ)|اوڀر آفريقي]] ۽ [[اتر آفريقي مهم|اتر آفريقي]] مهمن ۾ شڪست کائي ويا، ۽ آفريڪا ۽ بلقان ۾ پنهنجا علائقا وڃائي ويٺا. [[اطالوي جنگي ڏوهه|اطالوي جنگي ڏوهن]] ۾ [[عدالت کان ٻاهر قتل]] ۽ [[نسلي صفائي]] شامل هئا،<ref>James H. Burgwyn (2004). [http://www.ingentaconnect.com/content/routledg/rmis/2004/00000009/00000003/art00005 General Roatta's war against the partisans in Yugoslavia: 1942] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130921054155/http://www.ingentaconnect.com/content/routledg/rmis/2004/00000009/00000003/art00005|date=21 September 2013}}, Journal of Modern Italian Studies, Volume 9, Number 3, pp. 314–329(16)</ref> جن ۾ لڳ ڀڳ 25,000 ماڻهن، خاص طور يوگوسلاوين، کي [[اطالوي حراستي ڪيمپ|اطالوي حراستي ڪيمپن]] ۽ ٻين هنڌن ڏانهن جلاوطن ڪيو ويو. [[يوگوسلاو پارٽيزنز]] جنگ دوران ۽ ان کان پوءِ نسلي اطالوي آبادي خلاف پنهنجا ڏوهه ڪيا، جن ۾ [[فوئبي قتل عام]] شامل هئا. جولاءِ 1943ع ۾ [[سسلي تي اتحادي حملو]] شروع ٿيو، جنهن 25 جولاءِ تي [[اٽلي ۾ فاشسٽ حڪومت جو زوال|فاشسٽ حڪومت جي خاتمي]] جو سبب بڻيو. بادشاهه [[وڪٽر ايمانوئل ٽيون]] جي حڪم سان موسوليني کي معزول ۽ گرفتار ڪيو ويو. 3 سيپٽمبر تي، اٽلي [[ڪاسيبلي جي جنگبندي]] تي صحيح ڪئي،<!-- it became effective on 8 Sept---> جنهن برطانيا ۽ آمريڪا سان جنگ ختم ڪئي. جرمن، اطالوي فاشسٽن جي مدد سان، اتر ۽ وچ اٽلي تي ڪنٽرول حاصل ڪرڻ ۾ ڪامياب ٿيا ([[آپريشن آڪسي]]). ملڪ جنگ جو ميدان رهيو، جڏهن ته اتحادي ڏکڻ کان اڳتي وڌندا رهيا. [[File:01 partigiani a milano1.jpg|thumb|اپريل 1945ع ۾ [[اٽلي جي آزادي]] تائين پهچندڙ آخري بغاوت دوران ميلان ۾ [[اطالوي مزاحمتي تحريڪ|اطالوي پارٽيزن]]]] اتر ۾، جرمنن [[اطالوي سماجي جمهوريه]] (RSI) قائم ڪئي، جيڪا هڪ نازي [[ڪٺ پتلي رياست]] ۽ [[سهڪاريت پسند|سهڪاريت پسند]] حڪومت هئي، جنهن ۾ موسوليني کي جرمن پيراٽروپرن طرفان [[گران ساسو ريڊ|بچائڻ]] کان پوءِ اڳواڻ مقرر ڪيو ويو. اطالوي فوجن جو باقي حصو [[اطالوي هم جنگي فوج]] ۾ منظم ڪيو ويو، جنهن اتحادي طاقتن سان گڏ وڙهيو، جڏهن ته موسوليني سان وفادار ٻيون اطالوي فوجون [[نيشنل ريپبلڪن آرمي]] ۾ جرمنن سان گڏ وڙهڻ لاءِ چونڊيو. جرمن فوجن، RSI جي سهڪار سان، قتل عام ڪيا ۽ هزارين يهودين کي موت جي ڪيمپن ڏانهن جلاوطن ڪيو. جنگبندي کان پوءِ واري دور ۾ [[اطالوي مزاحمت]] اڀري، جنهن [[آپريشن آڪسي|نازي جرمن قابضن]] ۽ سهڪاريت پسندن خلاف گوريلا جنگ وڙهي.<ref>G. Bianchi, ''La Resistenza'', in: AA.VV., ''Storia d'Italia'', vol. 8, pp. 368–369.</ref> هن دور جو هڪ پاسو [[اطالوي گهرو جنگ]] هو، ڇاڪاڻ⁠تہ پارٽيزنن ۽ فاشسٽ RSI فوجن جي وچ ۾ ويڙهه ٿي.<ref>{{Cite web|title=Storia della guerra civile in Italia|url=http://www.istitutobiggini.it/storia_pisano.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20221013183444/https://www.istitutobiggini.it/storia_pisano.pdf|archive-date=13 October 2022|access-date=28 August 2023}}; See the books from Italian historian [[Giorgio Pisanò]] ''Storia della guerra civile in Italia'', 1943–1945, 3 voll., Milano, FPE, 1965 and the book ''L'Italia della guerra civile'' ("Italy of civil war"), published in 1983 by the Italian writer and journalist [[Indro Montanelli]] as the fifteen volume of the ''Storia d'Italia'' ("History of Italy") by the same author.</ref><ref>{{Cite book|last=Pavone|first=Claudio|title=Una guerra civile. Saggio storico sulla moralità della Resistenza|date=1991|publisher=Bollati Boringhieri|isbn=8-8339-0629-9|location=Torino|page=238|language=it}}</ref> اپريل 1945ع ۾، جڏهن شڪست ويجهي هئي، موسوليني اتر طرف ڀڄڻ جي ڪوشش ڪئي،<ref>{{Citation|last=Viganò|first=Marino|title=Un'analisi accurata della presunta fuga in Svizzera|date=2001|work=Nuova Storia Contemporanea|volume=3|language=it}}</ref> پر پارٽيزنن هٿان پڪڙيو ويو ۽ [[بينيتو موسوليني جو موت|فوري طور قتل ڪيو ويو]].<ref>{{Cite news|date=28 April 1945|title=1945: Italian partisans kill Mussolini |url=https://news.bbc.co.uk/onthisday/hi/dates/stories/april/28/newsid_3564000/3564529.stm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20111126075555/http://news.bbc.co.uk/onthisday/hi/dates/stories/april/28/newsid_3564000/3564529.stm|archive-date=26 November 2011|access-date=17 October 2011|publisher=BBC News}}</ref> دشمنيون 29 اپريل 1945ع تي ختم ٿيون، [[ڪازيرتا جي هٿيار ڦٽا ڪرڻ|جڏهن اٽلي ۾ جرمن فوجن هٿيار ڦٽا ڪيا]]. جنگ ۾ لڳ ڀڳ اڌ ملين اطالوي مارجي ويا،<ref>{{Cite encyclopedia|title=Italy – Britannica Online Encyclopedia|encyclopedia=Encyclopædia Britannica|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297474/Italy|access-date=2 August 2010|archive-url=https://web.archive.org/web/20120306095718/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297474/Italy|archive-date=6 March 2012|url-status=live}}</ref> سماج ورهائجي ويو، ۽ معيشت لڳ ڀڳ تباهه ٿي وئي؛ 1944ع ۾ في فرد آمدني 1900ع کان پوءِ سڀ کان هيٺين سطح تي هئي.<ref>{{Cite book|title=Liberal and fascist Italy, 1900–1945 |date=2002|publisher=Oxford University Press|editor-last=Lyttelton|editor-first=Adrian|page=13}}</ref> جنگ کان پوءِ اطالوي جمهوريت پسندي ٻيهر اڀري، جنهن [[1946ع اطالوي اداراتي ريفرنڊم]] ڏانهن واٽ هموار ڪئي.<ref>{{Cite encyclopedia|title=Italia|encyclopedia=Dizionario enciclopedico italiano|publisher=[[Treccani]]|date=1970|volume=VI|page=456|language=it}}</ref> === جمهوري دور === {{Main|اطالوي جمهوريه جي تاريخ}} اٽلي 2 جون تي ٿيل 1946ع جي ريفرنڊم کان پوءِ جمهوريه بڻيو،<ref>{{Cite AV media|url=https://archive.org/details/1946-06-06_Damage_Foreshadows_A-Bomb_Test|title=Damage Foreshadows A-Bomb Test, 1946/06/06 (1946) |publisher=[[Universal Newsreel]]|year=1946|access-date=22 February 2012}}</ref> اهو ڏينهن ان کان پوءِ ''[[جمهوريه جو عيد]]'' طور ملهايو وڃي ٿو. اها پهريون ڀيرو هئي جو عورتن قومي سطح تي ووٽ ڏنو.<ref>{{Cite web|title=Italia 1946: le donne al voto, dossier a cura di Mariachiara Fugazza e Silvia Cassamagnaghi |url=http://www.insmli.it/pubblicazioni/35/Voto%20donne%20versione%20def.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110520041048/http://www.insmli.it/pubblicazioni/35/Voto%20donne%20versione%20def.pdf|archive-date=20 May 2011|access-date=30 May 2011}}; {{Cite news|title=La prima volta in cui le donne votarono in Italia, 75 anni fa|url=https://www.ilpost.it/2021/03/10/primo-voto-italia-donne-10-marzo-1946|access-date=24 August 2021|work=Il Post|date=10 March 2021|language=it-IT|archive-date=23 August 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210823162103/https://www.ilpost.it/2021/03/10/primo-voto-italia-donne-10-marzo-1946|url-status=live}}</ref> وڪٽر ايمانوئل ٽئين جي پٽ، [[امبيرتو ٻيون]]، کي تخت ڇڏڻ تي مجبور ڪيو ويو. [[اٽلي جو آئين|جمهوري آئين]] 1948ع ۾ منظور ڪيو ويو. [[اٽلي ۽ اتحادي طاقتن جي وچ ۾ پيرس جو معاهدو]] تحت، [[ايڊرياٽڪ سمنڊ]] جي ڀرسان علائقا [[سوشلسٽ وفاقي جمهوريه يوگوسلاويا|يوگوسلاويا]] سان شامل ڪيا ويا، جنهن جي نتيجي ۾ [[استريائي-دلماتيني لڏپلاڻ]] ٿي، جنهن ۾ لڳ ڀڳ 300,000 [[استريائي اطالوي|استريائي]] ۽ [[دلماتيني اطالوي]] لڏي ويا.<ref>{{Cite web|last=Tobagi|first=Benedetta|title=La Repubblica italiana {{!}} Treccani, il portale del sapere|url=http://www.treccani.it/scuola/lezioni/storia/la_repubblica_italiana.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20160305001726/http://www.treccani.it/scuola/lezioni/storia/la_repubblica_italiana.html|archive-date=5 March 2016|access-date=28 January 2015|publisher=Treccani.it}}</ref> اٽلي پنهنجون سڀ نوآبادياتي ملڪيتون وڃايون، جنهن سان [[اطالوي سلطنت]] ختم ٿي. [[File:Alcide de Gasperi 2.jpg|thumb|upright=.7|[[الچيدي دي گاسپري]]، جمهوريه جو [[اٽلي جي وزيراعظمن جي فهرست|پهريون]] [[اٽلي جو وزيراعظم]] ۽ [[يورپي يونين جا باني پيءُ|يورپي يونين جي باني پيئرن]] مان هڪ]] ڪميونسٽ قبضي جي خوف [[1948ع جي اطالوي عام چونڊن]] ۾ فيصلائتو ڪردار ادا ڪيو، جتي [[ڪرسچن ڊيموڪريسي (اٽلي)|ڪرسچن ڊيموڪريٽن]]، [[الچيدي دي گاسپري]] جي اڳواڻي هيٺ، وڏي اڪثريت سان فتح حاصل ڪئي.<ref>{{Cite book|last1=Lawrence S. Kaplan|url=https://books.google.com/books?id=UV-ti1sYcbcC|title=NATO 1948: The Birth of the Transatlantic Alliance |last2=Morris Honick|date=2007|publisher=Rowman & Littlefield|isbn=978-0-7425-3917-4|pages=52–55|access-date=5 January 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20240116110143/https://books.google.com/books?id=UV-ti1sYcbcC|archive-date=16 January 2024|url-status=live}}; {{Cite book|author=Robert Ventresca|title=From Fascism to Democracy: Culture and Politics in the Italian Election of 1948 |publisher=University of Toronto Press|date=2004|pages=236–37}}</ref> نتيجي طور، 1949ع ۾ اٽلي [[نيٽو]] جو ميمبر بڻيو. [[مارشل پلان]] معيشت کي بحال ڪيو، جنهن 1960ع واري ڏهاڪي جي آخر تائين هڪ اهڙو دور ڏٺو جيڪو [[اطالوي معاشي معجزو]] جي نالي سان مشهور آهي. 1950ع واري ڏهاڪي ۾ اٽلي [[يورپي برادرين]] جو باني ملڪ بڻيو، جيڪي بعد ۾ يورپي يونين جو بنياد بڻيون. 1960ع واري ڏهاڪي جي آخر کان 1980ع واري ڏهاڪي جي شروعات تائين، ملڪ ''[[ليڊ جا سال (اٽلي)|ليڊ جا سال]]'' نالي دور مان گذريو، جيڪو معاشي مشڪلاتن، خاص طور تي [[1973ع جو تيل بحران]]، سماجي تڪرارن ۽ دهشتگرد حملا ۽ قتل عام جي واقعن سان نمايان هو.<ref>{{Cite web|year=1995|title=Commissione parlamentare d'inchiesta sul terrorismo in Italia e sulle cause della mancata individuazione dei responsabili delle stragi (Parliamentary investigative commission on terrorism in Italy and the failure to identify the perpetrators)|url=http://www.isn.ethz.ch/php/documents/collection_gladio/report_ital_senate.pdf|archive-url=https://web.archive.org/web/20060819211212/http://www.isn.ethz.ch/php/documents/collection_gladio/report_ital_senate.pdf|archive-date=19 August 2006|access-date=2 May 2006|language=it}}; {{In lang|en|it|fr|de}} {{Cite web|title=Secret Warfare: Operation Gladio and NATO's Stay-Behind Armies|url=http://www.isn.ethz.ch/php/collections/coll_gladio.htm#Documents|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20060425182721/http://www.isn.ethz.ch/php/collections/coll_gladio.htm|archive-date=25 April 2006|access-date=2 May 2006|publisher=Swiss Federal Institute of Technology / International Relation and Security Network}}; {{Cite web|date=24 June 2000|title=Clarion: Philip Willan, Guardian, 24 June 2000, p. 19 |url=http://www.cambridgeclarion.org/press_cuttings/us.terrorism_graun_24jun2000.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100329113138/http://www.cambridgeclarion.org/press_cuttings/us.terrorism_graun_24jun2000.html|archive-date=29 March 2010|access-date=24 April 2010|publisher=Cambridgeclarion.org}}</ref> معيشت ٻيهر بحال ٿي ۽ اٽلي 1970ع واري ڏهاڪي ۾ [[جي-7]] ۾ شامل ٿيڻ کان پوءِ دنيا جي پنجين وڏي صنعتي قوم بڻجي ويو. بهرحال، قومي قرض مجموعي ملڪي پيداوار (GDP) جي 100 سيڪڙو کان به وڌي ويو. 1992ع ۽ 1993ع جي وچ ۾، حڪومت جي نون مافيا مخالف قدمن جي نتيجي ۾ اٽلي [[سسلين مافيا]] طرفان ڪيل دهشتگرد حملن کي منهن ڏنو.<ref>{{Cite web|date=8 March 2012|title=New Arrests for Via D'Amelio Bomb Attack|url=https://www.corriere.it/International/english/articoli/2012/03/08/borsellino.shtml|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20121013204755/http://www.corriere.it/International/english/articoli/2012/03/08/borsellino.shtml|archive-date=13 October 2012|access-date=9 February 2019|website=Corriere della Sera}}</ref> ووٽر، جيڪي سياسي جمود، وڏي عوامي قرضي ۽ [[اٽلي ۾ بدعنواني|بدعنواني]] کان مايوس هئا، جيڪا [[ماني پوليتي|صاف هٿن]] واري جاچ ذريعي ظاهر ٿي، بنيادي سڌارن جو مطالبو ڪرڻ لڳا. ڪرسچن ڊيموڪريٽ، جيڪي لڳ ڀڳ 50 سالن تائين حڪومت ڪندا رهيا هئا، بحران جو شڪار ٿيا ۽ ٽٽي مختلف ڌڙن ۾ ورهائجي ويا.<ref>The so-called "Second Republic" was born by forceps: not with a revolt of Algiers, but formally under the same Constitution, with the mere replacement of one ruling class by another: {{Cite journal|last=Buonomo|first=Giampiero|year=2015|title=Tovaglie pulite|journal=Mondoperaio Edizione Online}}</ref> ڪميونسٽن پاڻ کي هڪ [[سماجي جمهوريت پسند]] قوت طور ٻيهر منظم ڪيو. 1990ع ۽ 2000ع واري ڏهاڪن دوران، [[مرڪز-ساڄي اتحاد (اٽلي)|مرڪز-ساڄي اتحاد]] (جنهن تي ميڊيا جي واپاري شخصيت [[سلويو برلسڪوني]] جو غلبو هو) ۽ [[مرڪز-کاٻي اتحاد (اٽلي)|مرڪز-کاٻي اتحاد]] (جنهن جي اڳواڻي پروفيسر [[رومانو پروڊي]] ڪندو هو) باري باري حڪومت ڪندا رهيا. 21هين صديءَ جي شروعات ۾، اٽلي سياسي ۽ معاشي عدم استحڪام جي هڪ ڊگهي دور مان گذريو، جيڪو بين الاقوامي بحرانن کان گهڻو متاثر ٿيو. 2008ع ۾ شروع ٿيندڙ [[عظيم معاشي بحران]] جا اثر ملڪ جي معيشت ۽ عوامي ماليات تي گهرا پيا، جنهن جي نتيجي ۾ [[سخت مالي پاليسيون]] اختيار ڪيون ويون ۽ استحڪام ۽ عالمي اعتبار کي يقيني بڻائڻ لاءِ [[ٽيڪنوڪريٽ]] يا وسيع اتحادي حڪومتن تي وڌيڪ ڀروسو ڪيو ويو.<ref>{{Cite news|last=Hooper|first=John|date=16 November 2011|title=Mario Monti appoints technocrats to steer Italy out of economic crisis|url=https://www.theguardian.com/world/2011/nov/16/mario-monti-technocratic-cabinet-italy|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200319230844/https://www.theguardian.com/world/2011/nov/16/mario-monti-technocratic-cabinet-italy|archive-date=19 March 2020|access-date=19 March 2020|work=The Guardian}}</ref> [[File:Imigrantes salvos no Mar Mediterrâneo - SALVAMAR 2015 (52149723177).jpg|300px|thumb|[[غير قانوني مهاجر]]، جيڪي 5 سيپٽمبر 2015ع تي [[ڪاتانيا]] جي اطالوي بندرگاهه ڏانهن [[بحر روم]] ذريعي سفر ڪري رهيا آهن]] 2010ع واري ڏهاڪي دوران، نئين وزيراعظم [[ماتيو رينزي]] طرفان ادارتي سڌارا متعارف ڪرائڻ جون ڪوششون ڪيون ويون، جن جو مقصد سياسي نظام کي وڌيڪ مؤثر بڻائڻ ۽ انتظامي شاخ کي مضبوط ڪرڻ هو، پر اهي تجويزون [[2016ع جو اطالوي آئيني ريفرنڊم]] ۾ رد ٿي ويون.<ref>{{Cite news|date=12 December 2016|title=New Italian PM Paolo Gentiloni sworn in|url=https://www.bbc.co.uk/news/world-europe-38295549|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20191129122857/https://www.bbc.co.uk/news/world-europe-38295549|archive-date=29 November 2019|access-date=19 March 2020|publisher=BBC News}}</ref> ساڳئي وقت، [[يورپي مهاجر بحران]] اٽلي کي [[يورپي يونين]] ۾ داخل ٿيڻ جي هڪ اهم مرڪزي دروازي جي حيثيت ڏني، ڇاڪاڻ⁠تہ وڏي تعداد ۾ مهاجر ۽ پناهه گهرندڙ [[بحر روم]] رستي يورپ پهتا،<ref>{{Cite news|date=21 May 2018|title=What will Italy's new government mean for migrants?|url=https://www.thelocal.it/20180521/what-will-italys-new-government-mean-for-migrants|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190401231010/https://www.thelocal.it/20180521/what-will-italys-new-government-mean-for-migrants|archive-date=1 April 2019|access-date=8 June 2018|work=The Local Italy}}</ref> خاص طور تي سب-صحارا آفريڪا مان.<ref>{{Cite news|date=18 July 2017|title=African migrants fear for future as Italy struggles with surge in arrivals|url=https://www.reuters.com/article/us-italy-migrants-africa/african-migrants-fear-for-future-as-italy-struggles-with-surge-in-arrivals-idUSKBN1A30QD|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190402002627/https://www.reuters.com/article/us-italy-migrants-africa/african-migrants-fear-for-future-as-italy-struggles-with-surge-in-arrivals-idUSKBN1A30QD|archive-date=2 April 2019|access-date=8 June 2018|work=Reuters}}</ref> هن صورتحال جا اهم سماجي ۽ سياسي اثر ٿيا، جنهن سبب اميگريشن بابت عوامي بحث وڌيو ۽ [[عوام پسند]] سياسي پارٽين جي حمايت ۾ واڌ آئي.<ref>{{Cite news|title=Italy starts to show the strains of migrant influx|url=http://www.thelocal.it/20150519/migrant-surge-tests-italys-humanitarian-instincts|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170429061446/https://www.thelocal.it/20150519/migrant-surge-tests-italys-humanitarian-instincts|archive-date=29 April 2017|access-date=10 January 2017|work=[[The Local]]}}; {{Cite news|title=Italy's far right jolts back from dead|url=http://www.politico.eu/article/italys-other-matteo-salvini-northern-league-politicians-media-effettosalvini|access-date=10 January 2017|work=Politico|date=3 February 2016|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170119122156/http://www.politico.eu/article/italys-other-matteo-salvini-northern-league-politicians-media-effettosalvini|archive-date=19 January 2017}}</ref><ref>{{Cite news|date=24 May 2018|title=Opinion – The Populists Take Rome|url=https://www.nytimes.com/2018/05/24/opinion/populists-rome-five-star-movement.html|url-access=subscription|url-status=live|archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20220103/https://www.nytimes.com/2018/05/24/opinion/populists-rome-five-star-movement.html|archive-date=3 January 2022|access-date=2 June 2018|work=The New York Times}}{{Cbignore}}</ref> [[اٽلي ۾ ڪووڊ-19 وبا|ڪووڊ-19 وبا]]، جيڪا 2020ع ۾ شروع ٿي، ملڪ جي عوامي صحت ۽ معاشي ڪارڪردگي کي سخت متاثر ڪيو، ۽ اڳ ۾ موجود ڍانچائي ڪمزورين کي وڌيڪ نمايان بڻايو.<ref>{{Cite news|last=Ellyatt|first=Holly|date=19 March 2020|title=Italy's lockdown will be extended, prime minister says as death toll spikes and hospitals struggle|url=https://www.cnbc.com/2020/03/19/italys-death-rate-reaches-record-high-hospitals-in-lombardy-struggle.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200319084719/https://www.cnbc.com/2020/03/19/italys-death-rate-reaches-record-high-hospitals-in-lombardy-struggle.html|archive-date=19 March 2020|access-date=19 March 2020|publisher=CNBC}}</ref> ان جي جواب ۾، [[اٽلي ۾ ڪووڊ-19 لاڪ ڊائون|غير معمولي قدم اختيار ڪيا ويا]] ته جيئن معيشت کي سهارو ملي سگهي، جن مان ڪيترائي يورپي سطح تي گڏيل طور هم آهنگ ڪيا ويا.<ref>[https://www.agi.it/economia/news/2020-04-14/coronavirus-fmi-crisi-economica-8331041/ L'Italia pagherà il conto più salato della crisi post-epidemia] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20200527124958/https://www.agi.it/economia/news/2020-04-14/coronavirus-fmi-crisi-economica-8331041|date=27 May 2020}}, AGI</ref><ref>{{Cite web|date=12 February 2021|title=Mario Draghi's new government to be sworn in on Saturday|url=http://www.theguardian.com/world/2021/feb/12/mario-draghis-new-italian-government-to-be-sworn-in-on-saturday|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210419104552/https://www.theguardian.com/world/2021/feb/12/mario-draghis-new-italian-government-to-be-sworn-in-on-saturday|archive-date=19 April 2021|access-date=19 February 2021|website=The Guardian}}</ref> 2022ع ۾، [[جورجيا ميلوني]] اٽلي جي پهرين خاتون وزيراعظم طور حلف کنيو.<ref>{{Cite news|date=21 October 2022|title=Who is Giorgia Meloni? The rise to power of Italy's new far-right PM|url=https://www.bbc.com/news/world-europe-63351655|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20221024023546/https://www.bbc.com/news/world-europe-63351655|archive-date=24 October 2022|access-date=24 October 2022|publisher=BBC News}}</ref> == جاگرافي == {{Main|اٽلي جي جاگرافي}} {{Further|اٽلي جي ارضيات|اٽلي ۾ آتش فشاني سرگرمي|اٽلي جي دريائن جي فهرست|اٽلي جي ڍنڍن جي فهرست|اٽلي جي ٻيٽن جي فهرست|اٽلي (جاگرافيائي علائقو)}} [[File:Italy relief location map.jpg|thumb|اٽلي جو جاگرافيائي اُڀار وارو نقشو]] اٽلي، جنهن جو علائقو گهڻي حد تائين [[اٽلي (جاگرافيائي علائقو)|ساڳئي نالي واري جاگرافيائي علائقي]] سان ملي ٿو،<ref name="Treccani">{{Citation |title=Italia |volume=VI |page=413 |year=1970 |publisher=[[Treccani]] |language=it |encyclopedia=Dizionario enciclopedico italiano}}</ref> [[ڏکڻ يورپ]] ۾ واقع آهي<ref>{{Cite web |title=Southern Europe, a peninsula extending into the central Mediterranean Sea, northeast of Tunisia |url=https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20210701235642/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy |archive-date=1 July 2021 |access-date=17 August 2021 |website=The World Factbook |publisher=Central Intelligence Agency}}</ref> (۽ [[اولهه يورپ]] جو حصو پڻ سمجهيو ويندو آهي{{efn|name=WE}})، [[35هين اتر متوازي|35° اتر]] ۽ [[47° اتر]] ويڪرائي ڦاڪن، ۽ [[6هين اوڀر نصف النهار|6° اوڀر]] ۽ [[19هين اوڀر نصف النهار|19° اوڀر]] ڊگهائي ڦاڪن جي وچ ۾. اتر ۾، اولهه کان اوڀر طرف، اٽلي جون سرحدون [[فرانس]]، [[سوئٽزرلينڊ]]، [[آسٽريا]] ۽ [[سلووينيا]] سان ملن ٿيون، ۽ تقريباً [[الپس]] جي آبي ورهاست واري حد تائين پکڙيل آهن، جنهن ۾ [[پو ماٿري]] ۽ [[وينيسيائي ميدان]] شامل آهن. ملڪ [[اطالوي اپٻيٽ]]، [[سسلي]] ۽ [[سارڊينيا]] (جيڪي [[بحر روم]] جا سڀ کان وڏا ٻيٽ آهن)، ۽ [[اٽلي جي ٻيٽن جي فهرست|ڪيترن ننڍن ٻيٽن]] تي مشتمل آهي.<ref name="Treccani" /> اٽلي جا ڪي علائقا الپائن حوض کان ٻاهر به پکڙيل آهن، ۽ ڪجهه ٻيٽ [[يوروشيا]] جي براعظمي کنڊ کان ٻاهر واقع آهن. ملڪ جو ڪل پکيڙ {{Convert|301230|km2|0|abbr=out}} آهي، جنهن مان {{Convert|294020|km2|0|abbr=on}} خشڪي ۽ {{Convert|7210|km2|0|abbr=on}} پاڻي آهي.<ref name="Area">{{Cite web|date=30 October 2014|title=Principali dimensioni geostatistiche e grado di urbanizzazione del Paese|url=https://www.istat.it/it/archivio/137001|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141117054950/https://www.istat.it/it/archivio/137001|archive-date=17 November 2014|access-date=22 March 2019|website=istat.it}}</ref> ٻيٽن سميت، اٽلي جي سامونڊي ڪناري جي ڊيگهه {{Convert|7600|km|0|abbr=off}} آهي، جيڪا [[بحر روم]]، [[ليگورين سمنڊ]]، [[ٽيرينين سمنڊ]]، [[آئيونين سمنڊ]]<ref>{{Cite book|url=https://iho.int/uploads/user/pubs/standards/s-23/S-23_Ed3_1953_EN.pdf|title=Limits of Oceans and Seas|publisher=[[Organisation hydrographique internationale]]|year=1953|edition=3rd|access-date=28 December 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20111008191433/http://www.iho.int/iho_pubs/standard/S-23/S-23_Ed3_1953_EN.pdf|archive-date=8 October 2011|issue=28}}</ref> ۽ [[ايڊرياٽڪ سمنڊ]] سان لڳي ٿي.{{Sfn|Cushman-Roisin|Gačić|Poulain|2001|pp=1–2}} فرانس سان سرحد {{Convert|488|km|0|abbr=on}}، سوئٽزرلينڊ سان {{Convert|740|km|0|abbr=on}}، آسٽريا سان {{Convert|430|km|0|abbr=on}} ۽ سلووينيا سان {{Convert|232|km|0|abbr=on}} ڊگهي آهي. [[سان مارينو]] ۽ [[ويٽيڪن سٽي]] (دنيا جو سڀ کان ننڍو ملڪ ۽ [[هولي سي]] جي انتظام هيٺ عالمي [[ڪيٿولڪ چرچ]] جو مرڪز) اٽلي جي اندر واقع [[انڪليو]] آهن،<ref>{{Cite encyclopedia|year=2012|title=San Marino|encyclopedia=Encyclopædia Britannica|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/521449/San-Marino|access-date=1 March 2011|archive-url=https://web.archive.org/web/20110511180105/http://www.britannica.com/EBchecked/topic/521449/San-Marino|archive-date=11 May 2011|url-status=live}}; {{Cite news|url=https://www.bbc.com/news/world-europe-17994868|title=Vatican country profile|year=2018|publisher=BBC News|access-date=24 August 2018|archive-date=25 August 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20180825011001/https://www.bbc.com/news/world-europe-17994868|url-status=live}}</ref> جڏهن ته [[ڪامپيوني ڊي اٽاليا]] سوئٽزرلينڊ جي اندر واقع هڪ اطالوي [[ايڪسڪليو]] آهي.<ref>{{Cite web|title=Democracy in Figures|url=http://demo.istat.it/index_e.php|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210126215040/http://demo.istat.it/index_e.php|archive-date=26 January 2021|access-date=28 May 2021|website=[[Italian National Institute of Statistics]]}}</ref> سان مارينو سان سرحد {{Convert|39|km|0|abbr=on}} ۽ ويٽيڪن سٽي سان {{Convert|3.2|km|1|abbr=on}} ڊگهي آهي.<ref name=Area/> [[File:Monte Bianco DSF1243-m.jpg|thumb|[[مونٽي بيانڪو]] (مون بلان)، [[اوستا وادي]] ۾، جيڪو [[يورپي يونين]] جو سڀ کان اوچو مقام آهي]] اٽلي جي 35 سيڪڙو کان وڌيڪ زمين جبلن تي مشتمل آهي.<ref name="eug92">{{Cite book|last=Riganti|first=dir. da Alberto|title=Enciclopedia universale Garzanti.|publisher=Garzanti|year=1991|isbn=8-8115-0459-7|edition=Nuova ed. aggiornata e ampliata.|location=Milano}}</ref> [[اپينائن جبل]] اپٻيٽ جي مرڪزي ريڙهه آهن، جڏهن ته [[الپس]] اترين سرحد جو وڏو حصو ٺاهين ٿا، جتي اٽلي جو سڀ کان اوچو مقام [[مونٽي بيانڪو]] (مون بلان) جي چوٽيءَ تي {{Cvt|4810|m|ft}} جي اوچائي تي واقع آهي. ٻيا مشهور جبل [[مونٽي چيروينو]] (ميٽرهورن) ۽ [[ڊولومائيٽس]] آهن. اٽلي جا ڪيترائي حصا [[اٽلي ۾ آتش فشاني سرگرمي|آتش فشاني اصل]] جا آهن. ڏکڻ جا گهڻا ننڍا ٻيٽ ۽ ٻيٽ-گروهه [[آتش فشاني ٻيٽ]] آهن. فعال آتش فشانن ۾ [[ايٽنا جبل]] (سسلي ۾ ۽ يورپ جو سڀ کان وڏو فعال آتش فشان)، [[ولڪانو]]، [[اسٽرومبولي]] ۽ [[ويسوويس]] شامل آهن. اٽلي جون اڪثر [[اٽلي جون دريائون|دريائون]] [[ايڊرياٽڪ سمنڊ]] يا [[ٽيرينين سمنڊ]] ۾ ڇوڙ ڪن ٿيون.<ref>{{Cite web|title=List of Italian rivers|url=http://www.comuni-italiani.it/fiumi|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170916010640/http://www.comuni-italiani.it/fiumi|archive-date=16 September 2017|access-date=30 July 2018|publisher=comuni-italiani.it}}</ref> سڀ کان ڊگهي درياهه [[پو درياهه]] آهي، جيڪو الپس مان نڪري [[پادان ميدان]] مان گذري [[ايڊرياٽڪ سمنڊ]] ۾ ڇوڙ ڪري ٿو.<ref>{{Cite magazine|last=Zwingle|first=Erla|date=May 2002|title=Italy's Po River Punished for centuries by destructive floods, northern Italians stubbornly embrace their nation's longest river, which nurtures rice fields, vineyards, fisheries – and legends|url=http://ngm.nationalgeographic.com/ngm/0205/feature6|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20071223133709/http://ngm.nationalgeographic.com/ngm/0205/feature6|archive-date=23 December 2007|access-date=6 April 2009|magazine=National Geographic}}</ref> [[پو ماٿري]] ملڪ جو سڀ کان وڏو ميدان آهي، جنهن جو پکيڙ {{Convert|46000|km2|abbr=on}} آهي، ۽ ملڪ جي 70 سيڪڙو کان وڌيڪ هيٺاهين زمينن تي مشتمل آهي.<ref name=eug92/> سڀ کان وڏيون ڍنڍون، وڏي کان ننڍي ترتيب سان، [[گاردا ڍنڍ]]، [[ماجوري ڍنڍ]] ۽ [[ڪومو ڍنڍ]] آهن.<ref>{{Cite web|title=Morphometric and hydrological characteristics of some important Italian lakes|url=http://www.iii.to.cnr.it/limnol/cicloac/lagit.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20100205043503/http://www.iii.to.cnr.it/limnol/cicloac/lagit.htm|archive-date=5 February 2010|access-date=3 March 2010|publisher=Istituto per lo Studio degli Ecosistemi|location=Verbania Pallanza}}</ref> [[File:C. l. italicus in MNP.jpg|thumb|upright=.7|[[اطالوي بگھڙ]]، اٽلي جو قومي جانور]] [[اطالوي بگھڙ]] اٽلي جو قومي جانور آهي،<ref>{{Cite web|last=Sheri Foster|date=January 2021|title=What is Italy national animal?|url=https://it.yourtripagent.com/4052-what-is-italy-s-national-animal|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20230109172951/https://it.yourtripagent.com/4052-what-is-italy-s-national-animal|archive-date=9 January 2023|access-date=15 November 2021|website=Yourtrip.com}}; {{Cite web|url=https://www.affaritaliani.it/culturaspettacoli/il-lupo-grigio-degli-appennini-e-l-animale-dell-italia-544778.html|title=Il lupo grigio degli appennini e l animale dell Italia|author=James Hansen|date=June 2018|access-date=15 November 2021|archive-date=26 November 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221126224852/https://www.affaritaliani.it/culturaspettacoli/il-lupo-grigio-degli-appennini-e-l-animale-dell-italia-544778.html|url-status=live}}</ref> جڏهن ته قومي وڻ [[اربوٽس يونيڊو|اسٽرابيري وڻ]] آهي.<ref name="altovastese">{{Cite web|date=3 October 2011|title=Il corbezzolo simbolo dell'Unità d'Italia. Una specie che resiste agli incendi|url=http://www.altovastese.it/cultura/il-corbezzolo-simbolo-unita-italia-specie-che-resiste-agli-incendi|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20160205120852/http://www.altovastese.it/cultura/il-corbezzolo-simbolo-unita-italia-specie-che-resiste-agli-incendi|archive-date=5 February 2016|access-date=25 January 2016|language=it}}</ref> ان جو سبب اهو آهي ته اطالوي بگھڙ، جيڪو [[اپينائن جبل]] ۽ اولهندي [[الپس]] ۾ رهندو آهي، لاطيني ۽ اطالوي ثقافتن ۾ نمايان حيثيت رکي ٿو، جهڙوڪ [[روم جو قيام|روم جي بنياد پوڻ]] واري ڏند ڪٿا ۾،<ref>{{Cite book|last=Livy|title=The history of Rome|publisher=Printed for A. Strahan|others=George Baker (trans.)|year=1797}}</ref> جڏهن ته اسٽرابيري وڻ جا ساوا پن، اڇا گل ۽ ڳاڙها ٻير، جيڪي [[بحر روم]] جي علائقي جا مقامي آهن، قومي جهنڊي جي رنگن جي ياد ڏيارين ٿا.<ref name="altovastese"/> قومي پکي [[اطالوي جهرڪي]] آهي،<ref>{{cite web|title=Passero Italiano: L'uccello nazionale d'Italia|date=18 December 2022|url=https://www.concaternanaoggi.it/passero-italiano-luccello-nazionale-ditalia/|publisher=Conca Ternana Oggi|access-date=22 August 2024|archive-date=22 August 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240822123815/https://www.concaternanaoggi.it/passero-italiano-luccello-nazionale-ditalia/|url-status=live}}</ref> جڏهن ته قومي گل اسٽرابيري وڻ جو گل آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.msn.com/it-it/notizie/mondo/qual-%C3%A8-il-fiore-nazionale-dei-paesi-del-mondo/ss-AA1eWqXE#image=25|title=Il fiore nazionale dell'Italia (e quello degli altri Paesi del mondo)|website=[[MSN]]|access-date=26 August 2024|language=it|archive-date=2 October 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20241002211951/https://www.msn.com/it-it/notizie/mondo/qual-%C3%A8-il-fiore-nazionale-dei-paesi-del-mondo/ss-AA1eWqXE#image=25|url-status=live}}</ref> === ماحول === {{See also|اٽلي جي قومي پارڪن جي فهرست|اٽلي جي علائقائي پارڪن جي فهرست|اٽلي جي سامونڊي محفوظ علائقن جي فهرست}} [[File:National and Regional Parks of Italy.svg|thumb|اٽلي جا قومي ۽ علائقائي پارڪ]] تيز صنعتي ترقي کان پوءِ، اٽلي کي پنهنجي ماحولياتي مسئلن کي منهن ڏيڻ ۾ ڪجهه وقت لڳو. بهتري کان پوءِ، اٽلي هاڻي ماحولياتي پائيداري جي لحاظ کان دنيا ۾ 84هين درجي تي آهي.<ref>{{Cite web|title=Italy – Environment|url=http://dev.prenhall.com/divisions/hss/worldreference/IT/environment.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20090701064224/http://dev.prenhall.com/divisions/hss/worldreference/IT/environment.html|archive-date=1 July 2009|access-date=2 August 2010|publisher=Dev.prenhall.com}}</ref> قومي پارڪن، علائقائي پارڪن ۽ قدرتي محفوظ علائقن هيٺ محفوظ ڪيل ڪل زمين اٽلي جي علائقي جي لڳ ڀڳ 11 سيڪڙو تي مشتمل آهي،<ref>{{Cite web|title=Regione e aree protette|url=https://www.treccani.it/enciclopedia/regione-e-aree-protette_%28L%27Italia-e-le-sue-Regioni%29|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220111173345/https://www.treccani.it/enciclopedia/regione-e-aree-protette_%28L%27Italia-e-le-sue-Regioni%29|archive-date=11 January 2022|access-date=11 January 2022|language=it}}</ref> جڏهن ته اٽلي جي سامونڊي ڪناري جو 12 سيڪڙو حصو پڻ محفوظ ڪيو ويو آهي.<ref>{{Cite web|title=Le aree protette in Italia|url=http://www.uccellidaproteggere.it/La-conservazione/Cosa-fa-l-Italia-Le-azioni/Le-aree-protette-in-Italia|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220302220957/http://www.uccellidaproteggere.it/La-conservazione/Cosa-fa-l-Italia-Le-azioni/Le-aree-protette-in-Italia|archive-date=2 March 2022|access-date=2 March 2022|language=it}}</ref> اٽلي دنيا جي اهم [[اٽلي ۾ قابلِ تجديد توانائي|قابلِ تجديد توانائي]] پيدا ڪندڙ ملڪن مان هڪ رهيو آهي. 2010ع ۾ اهو نصب ٿيل [[شمسي توانائي]] جي گنجائش جي لحاظ کان دنيا جو چوٿون وڏو فراهم ڪندڙ هو،<ref>{{Cite web|date=15 July 2010|title=Renewables 2010 Global Status Report |url=http://www.ren21.net/Portals/97/documents/GSR/REN21_GSR2011.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110820095506/http://www.ren21.net/Portals/97/documents/GSR/REN21_GSR2011.pdf|archive-date=20 August 2011|access-date=16 July 2010|publisher=[[REN21]]}}; {{Cite web|title=Photovoltaic energy barometer 2010 – EurObserv'ER |url=https://www.eurobserv-er.org/pdf/baro196.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101011224419/http://www.eurobserv-er.org/pdf/baro196.pdf|archive-date=11 October 2010|access-date=30 October 2010}}</ref> ۽ [[هَوائي توانائي]] جي گنجائش جي لحاظ کان ڇهون وڏو ملڪ هو.<ref>{{Cite web|date=February 2011|title=World Wind Energy Report 2010 |url=http://www.wwindea.org/home/images/stories/pdfs/worldwindenergyreport2010_s.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110904232058/http://www.wwindea.org/home/images/stories/pdfs/worldwindenergyreport2010_s.pdf|archive-date=4 September 2011|access-date=8 August 2011|publisher=[[World Wind Energy Association]]}}</ref> 2020ع ۾ قابلِ تجديد توانائي اٽلي جي ڪل توانائي استعمال جو لڳ ڀڳ 37 سيڪڙو فراهم ڪري رهي هئي.<ref>{{Cite web|date=25 May 2021|title=Renewables provided 37% of Italy's energy in 2020 – English |url=https://www.ansa.it/english/news/2021/05/25/renewables-provided-37-of-italys-energy-in-2020_1a075060-c823-4076-a338-79367427dfd2.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211023040922/https://www.ansa.it/english/news/2021/05/25/renewables-provided-37-of-italys-energy-in-2020_1a075060-c823-4076-a338-79367427dfd2.html|archive-date=23 October 2021|access-date=28 May 2021|website=ANSA.it}}</ref> ملڪ 1963ع کان 1990ع تائين جوهري ريئڪٽر هلائيندو رهيو، پر [[چرنوبل حادثو]] ۽ [[1987ع جا اطالوي ريفرنڊم]] ٿيڻ کان پوءِ جوهري پروگرام ختم ڪيو ويو. 2008ع ۾ حڪومت هن فيصلي کي واپس وٺندي چار تائين جوهري بجلي گهر ٺاهڻ جا منصوبا جوڙيا، پر [[فوكوشيما جوهري حادثو]] کان پوءِ ٿيل ريفرنڊم ذريعي اهي منصوبا به رد ڪيا ويا.<ref>{{Cite web|last=Duncan Kennedy|date=14 June 2011|title=Italy nuclear: Berlusconi accepts referendum blow|url=https://www.bbc.co.uk/news/world-europe-13741105|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110612112154/http://www.bbc.co.uk/news/world-europe-13741105|archive-date=12 June 2011|access-date=20 April 2013|publisher=BBC News}}</ref> هوا جي آلودگي اڃا تائين هڪ سنگين مسئلو آهي، خاص طور تي صنعتي اتر ۾. اٽلي [[ڪاربان ڊاءِ آڪسائيڊ اخراج موجب ملڪن جي فهرست|ڪاربان ڊاءِ آڪسائيڊ]] پيدا ڪندڙ دنيا جو ٻارهون وڏو ملڪ آهي.<ref>United Nations Statistics Division, Millennium Development Goals indicators: [http://mdgs.un.org/unsd/mdg/SeriesDetail.aspx?srid=749&crid= Carbon dioxide emissions ({{CO2}}), thousand metric tons of {{CO2}}] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20091225014715/http://mdgs.un.org/unsd/mdg/SeriesDetail.aspx?srid=749&crid=|date=25 December 2009}}</ref> وڏن شهرن ۾ وڌندڙ ٽرئفڪ ۽ رش ماحولياتي ۽ صحت جا مسئلا پيدا ڪندا رهن ٿا، جيتوڻيڪ 1970ع ۽ 1980ع وارن ڏهاڪن کان پوءِ دونهين ۽ سموگ جي سطح ۾ نمايان گهٽتائي آئي آهي، ۽ [[سلفر ڊاءِ آڪسائيڊ]] جا مقدار پڻ گهٽيا آهن.<ref>{{Cite web|title=Environment and Health in Italy – Executive Summary|url=https://www.euro.who.int/en/home|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20100303051309/http://www.euro.who.int/document/hms/ehiexes_e.pdf|archive-date=3 March 2010|publisher=World Health Organization}}</ref> ٻيلن جي ڪٽائي، غيرقانوني اڏاوتن، ۽ زمين جي ناقص انتظامي پاليسين سبب اٽلي جي جبلستاني علائقن ۾ وڏي پيماني تي زميني ڪٽائي ٿي آهي، جنهن جي نتيجي ۾ ماحولياتي آفتون پيدا ٿيون آهن، جهڙوڪ 1963ع ۾ [[واجونٽ ڊيم]] جي تباهي، 1998ع جو [[سارنو]] سانحو،<ref>{{Cite news|last=Nick Squires|date=2 October 2009|title=Sicily mudslide leaves scores dead|url=https://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6255575/Sicily-mudslide-leaves-scores-dead.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20091006082824/http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6255575/Sicily-mudslide-leaves-scores-dead.html|archive-date=6 October 2009|access-date=2 October 2009|work=The Daily Telegraph|location=London}}</ref> ۽ 2009ع جا [[2009ع ميسينا جا ٻوڏ ۽ مٽيءَ جا ڌوڪڙا|ميسينا جا مٽيءَ جا ڌوڪڙا ۽ ٻوڏون]].<ref>{{Cite news|last=Nick Squires|date=2 October 2009|title=Sicily mudslide leaves scores dead|url=https://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6255575/Sicily-mudslide-leaves-scores-dead.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20091006082824/http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6255575/Sicily-mudslide-leaves-scores-dead.html|archive-date=6 October 2009|access-date=2 October 2009|work=The Daily Telegraph|location=London}}</ref> == سياست == {{Main|اٽلي جي سياست|اٽلي ۾ چونڊون}} اٽلي 1946ع کان هڪ وحداني [[پارلياماني جمهوريه]] آهي، جڏهن بادشاهت کي [[1946ع جو اطالوي ادارياتي ريفرنڊم|1946ع جي ريفرنڊم]] وسيلي ختم ڪيو ويو. [[اٽلي جو صدر|اٽلي جو صدر]]، [[سرجيو ماتاريلا]]، جيڪو 2015ع کان هن عهدي تي فائز آهي، ملڪ جو سربراهه آهي. صدر کي گڏيل اجلاس ۾ [[اٽلي جي پارليامينٽ]] ۽ علائقائي نمائندن طرفان هڪ ستن سالن واري مدي لاءِ چونڊيو ويندو آهي. اٽلي وٽ [[اٽلي جو آئين|هڪ لکيل جمهوري آئين]] موجود آهي، جيڪو [[اٽلي جي آئين ساز اسيمبلي|آئين ساز اسيمبلي]] طرفان تيار ڪيو ويو. اها اسيمبلي انهن [[فاشزم مخالف]] قوتن جي نمائندن تي مشتمل هئي، جن [[ٻي عالمي جنگ]] دوران اٽلي جي آزاديءَ وقت نازي ۽ فاشسٽ قوتن جي شڪست ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو هو.<ref>Smyth, Howard McGaw Italy: From Fascism to the Republic (1943–1946) ''The Western Political Quarterly'' vol. 1 no. 3 (pp. 205–222), September 1948.{{JSTOR|442274}}</ref> اٽلي معاشي، فوجي، ثقافتي ۽ سياسي معاملن ۾ اهم عالمي ڪردار ادا ڪري ٿو ۽ [[يورپي يونين]] جي ٽن وڏين رياستن مان هڪ سمجھيو وڃي ٿو. اهو عام طور تي هڪ [[علائقائي طاقت]] تصور ڪيو ويندو آهي،<ref>Gabriele Abbondanza, ''Italy as a Regional Power: the African Context from National Unification to the Present Day'' (Rome: Aracne, 2016); "''[[Operation Alba]] may be considered one of the most important instances in which Italy has acted as a regional power, taking the lead in executing a technically and politically coherent and determined strategy.''" See Federiga Bindi, ''Italy and the European Union'' (Washington, D.C.: Brookings Institution Press, 2011), p. 171.</ref> جڏهن ته ان جي [[عظيم طاقت]] واري حيثيت بابت عالمن ۽ سياسي تجزيه نگارن ۾ بحث جاري آهي.<ref>{{Cite book |url=https://books.google.com/books?id=nTKBdY5HBeUC&q=Canada%2520Among%2520Nations%252C%25202004%253A%2520Setting%2520Priorities+Straight |title=Canada Among Nations, 2004: Setting Priorities Straight |date=17 January 2005 |publisher=McGill-Queen's Press – MQUP |isbn=978-0-7735-2836-9 |page=85 |quote=The United States is the sole world's superpower. France, Italy, Germany and the United Kingdom are great powers |access-date=13 June 2016 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230116145100/https://books.google.com/books?id=nTKBdY5HBeUC&q=Canada%2520Among%2520Nations%252C%25202004%253A%2520Setting%2520Priorities+Straight |archive-date=16 January 2023 |url-status=live}}; {{Cite book |last=Sterio |first=Milena |url=https://books.google.com/books?id=-QuI6n_OVMYC&q=The%20Right%20to%20Self-determination%20Under%20International%20Law%3A%20%22selfistans%22%2C%20Secession%20and%20the%20Rule%20of%20the%20Great%20Powers |title=The right to self-determination under international law: "selfistans", secession and the rule of the great powers |date=2013 |publisher=Routledge |isbn=978-0-4156-6818-7 |location=Milton Park, Abingdon, Oxon |page=xii (preface) |quote=The great powers are super-sovereign states: an exclusive club of the most powerful states economically, militarily, politically and strategically. These states include veto-wielding members of the United Nations Security Council (United States, United Kingdom, France, China, and Russia), as well as economic powerhouses such as Germany, Italy and Japan. |access-date=13 June 2016 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240116110143/https://books.google.com/books?id=-QuI6n_OVMYC&q=The%20Right%20to%20Self-determination%20Under%20International%20Law%3A%20%22selfistans%22%2C%20Secession%20and%20the%20Rule%20of%20the%20Great%20Powers#v=snippet&q=The%20Right%20to%20Self-determination%20Under%20International%20Law%3A%20%22selfistans%22%2C%20Secession%20and%20the%20Rule%20of%20the%20Great%20Powers&f=false |archive-date=16 January 2024 |url-status=live}}</ref> [[انٽرنيشنل آئيڊيا]] جي عالمي جمهوريت واري اشاري (GSoD) ۽ جمهوريت ٽريڪر موجب، اٽلي مجموعي جمهوري معيارن ۾ اعليٰ درجي تي ڪارڪردگي ڏيکاري ٿو، جيتوڻيڪ [[قانون جي حڪمراني]] جي شعبي ۾ ڪجهه ڪمزورين جي نشاندهي ڪئي وئي آهي.<ref>{{Cite web |title=Italy {{!}} The Global State of Democracy |url=https://www.idea.int/democracytracker/country/italy |access-date=16 October 2025 |website=www.idea.int |language=en}}</ref> === حڪومت === {{Main|اٽلي جي حڪومت}} {{Multiple image | align = right | caption_align = center | image1 = Sergio Mattarella Official (cropped).jpg | caption1 = [[سرجيو ماتاريلا]]<br/>{{small|[[اٽلي جو صدر|صدر]]}} | image2 = Giorgia Meloni Official 2023 crop.jpg | caption2 = [[جورجيا ميلوني]]<br/>{{small|[[اٽلي جو وزيراعظم|وزيراعظم]]}} | total_width = 320 }} اٽلي ۾ پارلياماني حڪومت آهي، جيڪا [[مخلوط اڪثريتي نمائندگي]] واري چونڊ نظام تي ٻڌل آهي. پارليامينٽ مڪمل طور تي [[ٻه ايواني پارليامينٽ|ٻه ايواني]] آهي ۽ ٻنهي ايوانن وٽ ساڳيا اختيار آهن. اهي ٻه ايوان هي آهن: [[اٽلي جي چيمبر آف ڊپٽيز|چيمبر آف ڊپٽيز]]، جيڪو [[پالازو مونٽيچيٽوريو]] ۾ اجلاس ڪندو آهي، ۽ [[اٽلي جي سينيٽ|سينيٽ آف دي ريپبلڪ]]، جيڪا [[پالازو ماداما]] ۾ اجلاس ڪندي آهي. [[اٽلي جي پارليامينٽ]] جي هڪ خاص خصوصيت اها آهي ته پرڏيهه ۾ مستقل رهندڙ [[اطالوي شهريت جو قانون|اطالوي شهرين]] کي پڻ نمائندگي حاصل آهي؛ 8 ڊپٽيز ۽ 4 سينيٽر چار الڳ [[اٽلي جي پارليامينٽ#اوورسيز حلقو|پرڏيهي حلقن]] مان چونڊيا ويندا آهن. پارليامينٽ ۾ [[تاحيات سينيٽر]] پڻ هوندا آهن، جن کي صدر "سماجي، سائنسي، فني يا ادبي ميدان ۾ غيرمعمولي وطن دوست خدمتن" جي بنياد تي مقرر ڪندو آهي. اڳوڻا صدر خودبخود تاحيات سينيٽر بڻجي ويندا آهن. [[File:Palazzo Madama (Roma).jpg|thumb|[[پالازو ماداما]]، روم، [[اٽلي جي سينيٽ|سينيٽ آف دي ريپبلڪ]] جو صدر مقام]] [[اٽلي جو وزيراعظم]] حڪومت جو سربراهه آهي ۽ انتظامي اختيار رکي ٿو، پر گهڻين پاليسين تي عملدرآمد لاءِ کيس وزيرن جي ڪائونسل جي منظوري حاصل ڪرڻي پوي ٿي. وزيراعظم ۽ ڪابينا کي صدر مقرر ڪندو آهي ۽ پوءِ پارليامينٽ کان اعتماد جو ووٽ وٺڻو پوندو آهي. پنهنجي عهدي تي برقرار رهڻ لاءِ وزيراعظم کي اعتماد جا ووٽ حاصل ڪرڻ ضروري هوندا آهن. اٽلي جا اهم سياسي پارٽيون [[برادرز آف اٽلي]]، [[ڊيموڪريٽڪ پارٽي (اٽلي)|ڊيموڪريٽڪ پارٽي]] ۽ [[فائيو اسٽار موومينٽ]] آهن. 2022ع جي عام چونڊن دوران انهن ٽنهي پارٽين ۽ سندن اتحادين [[چيمبر آف ڊپٽيز]] ۾ 400 مان 357 سيٽون ۽ سينيٽ ۾ 200 مان 187 سيٽون حاصل ڪيون. {{Clear}} === قانون ۽ فوجداري انصاف === {{Main|اٽلي جو قانون|اٽلي جو عدالتي نظام|اٽلي ۾ قانون لاڳو ڪندڙ ادارا|اٽلي ۾ ڏوھ}} [[File:Roma 2011 08 07 Palazzo di Giustizia.jpg|thumb|[[اٽلي جي سپريم ڪورٽ آف ڪيسيشن]]، روم]] اٽلي جي قانون جا ڪيترائي ذريعا آهن. اهي درجابنديءَ جي لحاظ کان ترتيب ڏنل آهن؛ هيٺين درجي جي قانون يا ضابطي کي مٿين درجي جي قانون سان ٽڪراءُ ڪرڻ جي اجازت ناهي.<ref>{{Cite web|title=GERARCHIA DELLE FONTI|url=https://www.dirittoeconomia.net/diritto/fonti_diritto/gerarchia_fonti.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220117194800/https://www.dirittoeconomia.net/diritto/fonti_diritto/gerarchia_fonti.htm|archive-date=17 January 2022|access-date=26 March 2022|language=it}}</ref> [[اٽلي جو آئين|1948ع جو آئين]] سڀ کان اعليٰ قانوني ذريعو آهي.<ref>{{Cite web|title=Guide to Law Online: Italy |url=https://www.loc.gov/law/help/guide/nations/italy.php|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210508132418/https://www.loc.gov/law/help/guide/nations/italy.php|archive-date=8 May 2021|access-date=26 March 2022|website=loc.gov}}</ref> [[اٽلي جي آئيني عدالت]] قانونن جي آئين سان مطابقت بابت فيصلو ڪندي آهي. عدليه پنهنجا فيصلا [[رومي قانون]]، [[نيپولين ڪوڊ]] ۽ بعد وارن قانونن جي بنياد تي ڪري ٿي. [[اٽلي جي سپريم ڪورٽ آف ڪيسيشن]] فوجداري ۽ ديواني اپيلن لاءِ اعليٰ ترين عدالت آهي. اٽلي [[ايل جي بي ٽي حقن]] جي ميدان ۾ ٻين ڪيترن مغربي يورپي ملڪن کان پوئتي سمجهيو ويندو آهي.<ref>{{Cite web|title=Country Ranking – Rainbow Europe|url=https://rainbow-europe.org/country-ranking|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190521004552/https://rainbow-europe.org/country-ranking|archive-date=21 May 2019|access-date=28 October 2021|website=rainbow-europe.org}}</ref> تشدد جي ممانعت بابت اطالوي قانون کي پڻ ڪجهه بين الاقوامي معيارن کان گهٽ تصور ڪيو ويو آهي.<ref>{{Cite web|title=The Struggle against Torture in Italy – The Failure of the Italian Law – English|url=https://www.menschenrechte.org/en/2018/03/06/the-struggle-against-torture-in-italy-the-failure-of-the-italian-law|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190608005803/https://www.menschenrechte.org/en/2018/03/06/the-struggle-against-torture-in-italy-the-failure-of-the-italian-law|archive-date=8 June 2019|access-date=8 June 2019|website=menschenrechte.org}}</ref> قانون لاڳو ڪندڙ نظام گهڻ رخو آهي ۽ ان ۾ ڪيترائي پوليس ادارا شامل آهن.<ref name="Walters">{{Cite journal|last=Reece Walters|year=2013|editor2-last=Matthew Ball|editor3-last=Erin O'Brien|editor4-last=Juan Tauri|title=Eco Mafia and Environmental Crime|journal=Crime, Justice and Social Democracy: International Perspectives|publisher=Palgrave Macmillan|page=286|doi=10.1057/9781137008695_19|isbn=978-1-3494-3575-3|editor1=Kerry Carrington}}</ref> قومي پوليس ادارن ۾ [[پوليٽسيا دي ستاتو]] ('رياستي پوليس')، [[ڪارابينيئري]]، [[گوارڊيا دي فنانزا]] ('مالي پوليس') ۽ [[پوليٽسيا پينيٽينتسيريا]] ('جيل پوليس') شامل آهن،<ref name="BuonannoMastrobuoni">{{Cite book|last1=Paulo Buonanno|title=Lessons from the Economics of Crime: What Reduces Offending?|last2=Giovanni Mastrobuoni|publisher=MIT Press|year=2013|isbn=978-0-2620-1961-3|editor-last=Philip J. Cook|page=193|chapter=Centralized versus Decentralized Police Hiring in Italy and the United States|doi=10.7551/mitpress/9780262019613.001.0001|editor-last2=Stephen Machin|editor-last3=Olivier Marie|editor-last4=Giovanni Mastrobuoni}}</ref> ان سان گڏ [[گوارڊيا ڪوسٽيرا]] ('[[پاڻي پوليس|سامونڊي ڪناري جي محافظ پوليس]]') پڻ آهي.<ref name=Walters/> جيتوڻيڪ پوليسنگ بنيادي طور قومي سطح تي فراهم ڪئي ويندي آهي،<ref name="BuonannoMastrobuoni"/> پر [[صوبائي پوليس|صوبائي]] ۽ [[ميونسپل پوليس (اٽلي)|ميونسپل]] پوليس پڻ موجود آهن.<ref name="Walters"/> 19هين صديءَ جي وچ ڌاري ظاهر ٿيڻ کان وٺي، [[اٽلي ۾ منظم ڏوھ|اطالوي منظم ڏوھ]] ۽ ڏوهاري تنظيمن ڏکڻ اٽلي جي ڪيترن علائقن جي سماجي ۽ معاشي زندگيءَ ۾ گهڙي وئي آهن؛ انهن مان سڀ کان بدنام سسلي مافيا آهي، جيڪا آمريڪا سميت پرڏيهي ملڪن تائين پکڙجي وئي. مافيا جي آمدني GDP جي 9 سيڪڙو تائين پهچي سگهي ٿي<ref>{{Cite web|last=Claudio Tucci|date=11 November 2008|title=Confesercenti, la crisi economica rende ancor più pericolosa la mafia|url=http://www.ilsole24ore.com/art/SoleOnLine4/Economia%20e%20Lavoro/2008/11/confesercenti-mafia-racket-pizzo.shtml?uuid=20ff3b9c-afe7-11dd-8057-9c09c8bfa449|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110427081220/http://www.ilsole24ore.com/art/SoleOnLine4/Economia%20e%20Lavoro/2008/11/confesercenti-mafia-racket-pizzo.shtml?uuid=20ff3b9c-afe7-11dd-8057-9c09c8bfa449|archive-date=27 April 2011|access-date=21 April 2011|website=Confesercenti|publisher=Ilsole24ore.com|language=it}}; {{Cite news|url=https://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6957240/Italy-claims-finally-defeating-the-mafia.html|title=Italy claims finally defeating the mafia|author=Nick Squires|date=9 January 2010|work=The Daily Telegraph|location=London|access-date=21 April 2011|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110429173631/http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6957240/Italy-claims-finally-defeating-the-mafia.html|archive-date=29 April 2011}}</ref>.<ref>{{Cite news|last=Kiefer|first=Peter|date=22 October 2007|title=Mafia crime is 7% of GDP in Italy, group reports|url=https://www.nytimes.com/2007/10/22/world/europe/22iht-italy.4.8001812.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110501085052/http://www.nytimes.com/2007/10/22/world/europe/22iht-italy.4.8001812.html|archive-date=1 May 2011|access-date=19 April 2011|work=The New York Times}}</ref> 2009ع جي هڪ رپورٽ 610 [[ڪوموني|{{Lang|it|comuni|nocat=true}}]] جي نشاندهي ڪئي، جتي مافيا جي مضبوط موجودگي آهي، جتي 13 ملين اطالوي رهن ٿا ۽ GDP جو 15 سيڪڙو پيدا ٿئي ٿو.<ref>{{Cite web|last=Maria Loi|date=1 October 2009|title=Rapporto Censis: 13 milioni di italiani convivono con la mafia|url=http://www.antimafiaduemila.com/content/view/20052/78|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110429082416/http://www.antimafiaduemila.com/content/view/20052/78|archive-date=29 April 2011|access-date=21 April 2011|website=Censis|publisher=Antimafia Duemila|language=it}}; {{Cite news|url=https://www.theguardian.com/world/2009/oct/01/mafia-influence-hovers-over-italians|work=The Guardian|location=London|title=Mafia's influence hovers over 13{{spaces}}m Italians, says report|first=Tom|last=Kington|date=1 October 2009|access-date=5 May 2010| url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130908050448/http://www.theguardian.com/world/2009/oct/01/mafia-influence-hovers-over-italians|archive-date=8 September 2013}}</ref> ڪلابريا جي [['ندرنگيتا]]، جيڪا غالباً اٽلي جي سڀ کان طاقتور ڏوهاري تنظيم آهي، اڪيلي GDP جو 3 سيڪڙو حصو رکي ٿي.<ref>{{Cite web|last=ANSA|date=14 March 2011|title=Italy: Anti-mafia police arrest 35 suspects in northern Lombardy region|url=http://mafiatoday.com/sicilian-mafia-ndrangheta/italy-anti-mafia-police-arrest-35-suspects-in-northern-lombardy-region|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110429100220/http://mafiatoday.com/sicilian-mafia-ndrangheta/italy-anti-mafia-police-arrest-35-suspects-in-northern-lombardy-region|archive-date=29 April 2011|access-date=21 April 2011|website=adnkronos.com|publisher=Mafia Today}}</ref> هر 1,000 ماڻهن تي 0.013 جي شرح سان، اٽلي قتل جي شرح ۾ 61 ملڪن جي ڀيٽ ۾ 47هين نمبر تي آهي،<ref>{{Cite web|title=Crime Statistics – Murders (per capita) (more recent) by country|url=http://www.nationmaster.com/graph/cri_mur_percap-crime-murders-per-capita|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20080929181837/http://www.nationmaster.com/graph/cri_mur_percap-crime-murders-per-capita|archive-date=29 September 2008|access-date=4 April 2010|publisher=NationMaster.com}}</ref> ۽ دنيا جي 64 ملڪن جي ڀيٽ ۾ هر 1,000 ماڻهن تي زيادتي جي ڪيسن جي تعداد ۾ 43هين نمبر تي آهي. اهي ترقي يافته ملڪن ۾ نسبتاً گهٽ انگ اکر آهن. === پرڏيهي لاڳاپا === {{Main|اٽلي جا پرڏيهي لاڳاپا}} [[File:G7 Summit 2024 - Family photo - 02.jpg|thumb|[[گروپ آف سيون|جي-7]] اڳواڻن جي [[50هين جي-7 سربراهي اجلاس]]، [[اپوليا]] ۾ گروپ تصوير]] اٽلي [[يورپي اقتصادي ڪميونٽي]] (EEC)، جيڪا هاڻي يورپي يونين (EU) آهي، ۽ [[نيٽو]] جو باني ميمبر آهي. اٽلي کي 1955ع ۾ گڏيل قومن ۾ داخل ڪيو ويو، ۽ اهو بين الاقوامي تنظيمن، جهڙوڪ [[او اي سي ڊي]]، [[ٽيرفن ۽ واپار بابت عام معاهدو]]/[[ورلڊ ٽريڊ آرگنائيزيشن]] (GATT/WTO)، [[يورپ ۾ سلامتي ۽ تعاون جي تنظيم]] (OSCE)، [[يورپ جي ڪائونسل]] ۽ [[مرڪزي يورپي انيشيٽو]] جو ميمبر ۽ مضبوط حامي آهي. بين الاقوامي تنظيمن جي گردشي صدارتن ۾ ان جا وارو شامل آهن: 2018ع ۾ [[يورپ ۾ سلامتي ۽ تعاون جي تنظيم]]، 2017ع ۾ [[جي-7]]، ۽ 2014ع ۾ [[يورپي يونين جي ڪائونسل جي صدارت|يورپي يونين ڪائونسل]]. اٽلي [[گڏيل قومن جي سلامتي ڪائونسل جي ميمبرن جي فهرست|گڏيل قومن جي سلامتي ڪائونسل]] جو بار بار چونڊجندڙ [[گڏيل قومن جي سلامتي ڪائونسل|غير مستقل ميمبر]] آهي. اٽلي گهڻ طرفي بين الاقوامي سياست جي مضبوط حمايت ڪري ٿو، گڏيل قومن ۽ ان جي بين الاقوامي سلامتي سرگرمين جي تائيد ڪري ٿو. 2013ع ۾، اٽلي جا 5,296 فوجي پرڏيهه ۾ مقرر هئا، جيڪي 25 ملڪن ۾ گڏيل قومن ۽ نيٽو جي 33 مشنن ۾ شامل هئا.<ref>{{Cite web|title=Missioni/Attivita' Internazionali DAL 1 October 2013 AL 31 December 2013 – Situazione AL 11 December 2013 |url=http://www.difesa.it/OperazioniMilitari/Documents/SIT%20ANNO%202013%20al%2011%20dicembre%202013.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140201175427/http://www.difesa.it/OperazioniMilitari/Documents/SIT%20ANNO%202013%20al%2011%20dicembre%202013.pdf|archive-date=1 February 2014|access-date=27 January 2014|publisher=Italian Ministry of Defence}}</ref> اٽلي گڏيل قومن جي امن قائم رکڻ وارن مشنن جي حمايت ۾ [[UNITAF|صوماليا]]، [[موزمبيق ۾ گڏيل قومن جو آپريشن|موزمبيق]] ۽ [[اوڀر تيمور ۾ گڏيل قومن جو مربوط مشن|اوڀر تيمور]] ۾ فوجون مقرر ڪيون. اٽلي [[IFOR|بوسنيا]]، [[ڪوسوو فورس|ڪوسوو]] ۽ [[آپريشن سن رائز (البانيا)|البانيا]] ۾ نيٽو ۽ گڏيل قومن جي آپريشنن لاءِ مدد فراهم ڪري ٿو، ۽ 2003ع کان [[آپريشن اينڊيئرنگ فريڊم]] (OEF) جي حمايت ۾ افغانستان ۾ 2,000 کان وڌيڪ فوجي مقرر ڪيا. اٽلي عراق جي ٻيهر تعمير ۽ استحڪام لاءِ بين الاقوامي ڪوششن جي حمايت ڪئي، پر 2006ع تائين پنهنجو 3,200 فوجين وارو [[ملٽي نيشنل فورس – عراق#2006ع واپسيون|فوجي دستو]] واپس وٺي ڇڏيو. آگسٽ 2006ع ۾، اٽلي [[لبنان ۾ گڏيل قومن جي عبوري فورس]] لاءِ لڳ ڀڳ 2,450 فوجي مقرر ڪيا.<ref>[http://www.corriere.it/Primo_Piano/Cronache/2006/08_Agosto/29/libano.shtml "Italian soldiers leave for Lebanon"] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20060902001118/http://www.corriere.it/Primo_Piano/Cronache/2006/08_Agosto/29/libano.shtml|date=2 September 2006}} Corriere della Sera, 30 August 2006</ref> اٽلي [[فلسطيني اٿارٽي]] جو هڪ وڏو مالي مددگار آهي، جنهن صرف 2013ع ۾ €60&nbsp;ملين جو حصو ڏنو.<ref>{{Cite news|date=4 September 2013|title=Italy donates 60 million euros to PA|url=http://www.maannews.net/eng/ViewDetails.aspx?ID=626926|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20141018104825/http://www.maannews.net/eng/ViewDetails.aspx?ID=626926|archive-date=18 October 2014|access-date=27 January 2014|agency=[[Ma'an News Agency]]}}</ref> === فوج === {{Main|اطالوي هٿياربند فوجون|اٽلي جي فوجي تاريخ}} {{See also|اٽلي سان لاڳاپيل جنگين جي فهرست}} [[File:Cavour (550).jpg|thumb|هوائي جهاز بردار ٻيڙو ''[[اطالوي هوائي جهاز بردار ٻيڙو ڪاوير|ڪاوير]]''، [[اطالوي بحريه]] جو [[فليگ شپ]]]] [[File:Centauro01.JPEG|thumb|[[IFOR]] جي حصي طور [[بوسنيا ۽ هرزيگووينا]] ۾ گشت دوران اطالوي فوج جو [[چينتاورو (ٽينڪ تباه ڪندڙ)|چينتاورو]] ٽينڪ تباه ڪندڙ]] [[اٽلي جي فوجي تاريخ]] هڪ وسيع دور کي بيان ڪري ٿي، جيڪو [[اٽلي جون قديم قومون|اٽلي جي قديم قومن]] طرفان وڙهيل فوجي تڪرارن کان شروع ٿئي ٿو، خاص طور تي [[قديم رومن]] طرفان ڀونوچ سمنڊ جي دنيا جي فتح، وچئين دور ۾ اطالوي [[اطالوي شهري رياستون|شهري رياستن]] ۽ [[سامونڊي جمهوريهون|سامونڊي جمهوريهن]] جي واڌ، ۽ [[اٽلي جي تاريخي رياستن جي فهرست|تاريخي اطالوي رياستن]] جي [[اطالوي جنگيون|اطالوي جنگين]] ۽ [[جانشيني جون جنگيون|جانشيني جي جنگين]] ۾ شموليت کان گذري، نيپوليني دور، [[اٽلي جو اتحاد]]، [[اطالوي سلطنت|نوآبادياتي سلطنت]] جي مهمن، ٻنهي [[عالمي جنگون|عالمي جنگين]]، ۽ جديد دور تائين پهچي ٿو، جنهن ۾ [[نيٽو]]، يورپي يونين يا گڏيل قومن جي سرپرستي هيٺ عالمي [[امن قائم رکڻ]] واريون ڪارروائيون شامل آهن. [[اطالوي فوج]]، [[اطالوي بحريه|بحريه]]، [[اطالوي هوائي فوج|هوائي فوج]] ۽ [[ڪارابينيئري]] گڏجي اطالوي هٿياربند فوجون ٺاهين ٿيون، جيڪي [[هاءِ ڪائونسل آف ڊفينس (اٽلي)|هاءِ ڪائونسل آف ڊفينس]] جي حڪم هيٺ آهن، جنهن جي صدارت صدر ڪندو آهي، جيئن [[اٽلي جو آئين]] مقرر ڪري ٿو. آرٽيڪل 78 موجب، [[اٽلي جي پارليامينٽ|پارليامينٽ]] کي جنگ جي حالت جو اعلان ڪرڻ ۽ جنگ لاءِ ضروري اختيار حڪومت کي ڏيڻ جو اختيار آهي. هٿياربند فوجن جي شاخ نه هجڻ باوجود، [[گوارڊيا دي فنانزا]] کي فوجي حيثيت حاصل آهي ۽ اها فوجي بنيادن تي منظم آهي.{{Efn|گوارڊيا دي فنانزا جهازن، هوائي جهازن ۽ هيليڪاپٽرن جو وڏو ٻيڙو هلائي ٿي، جنهن سان اها اٽلي جي پاڻيءَ جي نگراني ڪري سگهي ٿي ۽ جنگي منظرنامن ۾ حصو وٺي سگهي ٿي.}} 2005ع کان فوجي خدمت رضاڪارانه آهي.<ref>{{Cite web|title=Law n°226 of August 23, 2004 |url=http://www.camera.it/parlam/leggi/04226l.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130117013103/http://www.camera.it/parlam/leggi/04226l.htm|archive-date=17 January 2013|access-date=13 July 2012|publisher=Camera.it}}</ref> 2010ع ۾، اطالوي فوج وٽ فعال ڊيوٽي تي 293,202 اهلڪار هئا،<ref>"The Military Balance 2010", pp. 141–145. [[International Institute for Strategic Studies]], 3 February 2010.</ref> جن مان 114,778 ڪارابينيئري هئا.<ref>{{Cite web|last=Italian Ministry of Defence|author-link=Ministry of Defence (Italy)|title=Nota aggiuntiva allo stato di previsione per la Difesa per l'anno 2009 |url=http://www.difesa.it/NR/rdonlyres/5EF11493-59DD-4FB7-8485-F4258D9F5891/0/Nota_Aggiuntiva_2009.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110504073613/http://www.difesa.it/NR/rdonlyres/5EF11493-59DD-4FB7-8485-F4258D9F5891/0/Nota_Aggiuntiva_2009.pdf|archive-date=4 May 2011|access-date=11 July 2014|language=it}}</ref> نيٽو جي [[نيوڪليئر شيئرنگ]] حڪمت عملي جي حصي طور، اٽلي 90 آمريڪي [[B61 نيوڪليئر بم]]ن جي ميزباني ڪري ٿو، جيڪي [[گيدي ايئر بيس|گيدي]] ۽ [[اويانو ايئر بيس|اويانو]] هوائي اڏن تي رکيل آهن.<ref>{{Cite web|last=Hans M. Kristensen / Natural Resources Defense Council|year=2005|title=NRDC: U.S. Nuclear Weapons in Europe – part 1|url=http://www.nrdc.org/nuclear/euro/euro_pt1.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110101060355/http://www.nrdc.org/nuclear/euro/euro_pt1.pdf|archive-date=1 January 2011|access-date=30 May 2011}}</ref> فوج قومي زميني دفاعي قوت آهي. اها 1946ع ۾، اٽلي جي جمهوريه بڻجڻ وقت، "[[رائل اطالوي آرمي]]" جي باقيات مان ٺهي. ان جون مشهور ترين جنگي گاڏيون [[دارڊو آءِ ايف وي|دارڊو]] [[پيادل جنگي گاڏي]]، [[بي 1 چينتاورو]] [[ٽينڪ تباه ڪندڙ]] ۽ [[ارييتي]] [[ٽينڪ]] آهن، ۽ ان جي هوائي جهازن ۾ [[اگوستا A129 مانگوستا|مانگوستا]] [[حملو ڪندڙ هيليڪاپٽر]] شامل آهي، جيڪو يورپي يونين، نيٽو ۽ گڏيل قومن جي مشنن ۾ مقرر ڪيو ويو آهي. ان وٽ [[ليوپارڊ 1]] ۽ [[M113]] بکتر بند گاڏيون پڻ موجود آهن. اطالوي بحريه هڪ [[بليو واٽر نيوي]] آهي. اها پڻ 1946ع ۾ ''[[ريجيا مارينا]]'' ('شاهي بحريه') جي باقيات مان ٺهي. يورپي يونين ۽ نيٽو جي ميمبر طور، بحريه سڄي دنيا ۾ اتحادي امن قائم رکڻ وارن آپريشنن ۾ حصو ورتو آهي. 2014ع ۾، بحريه 154 جهاز هلائي رهي هئي، جن ۾ ننڍا مددگار جهاز پڻ شامل هئا.<ref>{{Cite web|title=La Marina Militare OGGI|url=http://flpdifesa.org/wp-content/uploads/2013/06/Linee-intervento-del-Capo-di-SMM.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220525043355/http://flpdifesa.org/wp-content/uploads/2013/06/Linee-intervento-del-Capo-di-SMM.pdf|archive-date=25 May 2022|access-date=28 April 2022|language=it}}</ref> اطالوي هوائي فوج 1923ع ۾ بادشاهه وڪٽر ايمانوئل ٽئين طرفان هڪ آزاد خدمتي هٿيار طور ''[[ريجيا ايروناوٽيڪا]]'' ('شاهي هوائي فوج') جي نالي سان قائم ڪئي وئي. ٻي عالمي جنگ کان پوءِ، ان جو نالو ''ايروناوٽيڪا ميليتاري'' رکيو ويو. 2021ع ۾، اطالوي هوائي فوج 219 جنگي جيٽ هلائي رهي هئي. ٽرانسپورٽ جي صلاحيت 27 [[لاڪ هيڊ مارٽن C-130J سپر هرڪيولس|C-130J]] ۽ [[C-27J اسپارٽن]] جهازن جي ٻيڙي ذريعي يقيني بڻائي وئي آهي. فضائي ڪرتب ڏيکاريندڙ ٽيم ''[[فريتچي تريڪولوري]]'' ('ترنگا تير') آهي. فوج جو هڪ خودمختيار ڪور، ڪارابينيئري، اٽلي جي [[جينڊارمري]] ۽ [[فوجي پوليس]] آهي، جيڪا [[اٽلي ۾ قانون لاڳو ڪندڙ ادارا|اٽلي جي ٻين پوليس فورسن]] سان گڏ فوجي ۽ شهري آبادي جي پوليسنگ ڪري ٿي. جڏهن ته ڪارابينيئري جون مختلف شاخون الڳ وزارتن کي رپورٽ ڪن ٿيون، پر عوامي امن امان ۽ سلامتي برقرار رکڻ وقت هي ڪور گهرو وزارت کي رپورٽ ڪري ٿو.<ref>{{Cite web|title=The Carabinieri Force is linked to the Ministry of Defence|url=http://www.carabinieri.it/Internet/Multilingua/EN/GoverningBodies|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110430214042/http://www.carabinieri.it/Internet/Multilingua/EN/GoverningBodies|archive-date=30 April 2011|access-date=14 May 2010|publisher=Carabinieri}}</ref> ==<span class="anchor" id="Constituent entities"></span>انتظامي ورهاستون== <!-- This Anchor tag serves to provide a permanent target for incoming section links. Please do not remove or modify it, except to add another appropriate anchor. If you modify the section title, please anchor the old title. It is always best to anchor an old section header that has been changed so that links to it will not be broken. See [[Template:Anchor]] for details. This template is {{Subst:Anchor comment}}. --> {{Main|اٽلي جا علائقا|اٽلي جا صوبا|اٽلي جا ميٽروپوليٽن شهر|ڪوموني}} {{Italy Labelled Map Scalable|image-width=400}} اٽلي 20 علائقن (''[[ريجوني]]'') تي مشتمل آهي، جن مان پنجن کي [[خاص قانوني حيثيت وارا خودمختيار علائقا|خاص خودمختيار حيثيت]] حاصل آهي، جيڪا کين اضافي معاملن تي قانون سازي ڪرڻ جي اجازت ڏئي ٿي.<ref name="tuttitalia">{{Cite news|title=Regioni italiane|url=http://www.tuttitalia.it/regioni|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220509133929/https://www.tuttitalia.it/regioni|archive-date=9 May 2022|access-date=30 April 2022|language=it}}</ref> {{Div col}} * [[ابروزو]] * [[اوستا وادي]] * [[اپوليا]] * [[بازيليڪاتا]] * [[ڪلابريا]] * [[ڪمپانيا]] * [[ايميليا-رومانيا]] * [[فريولي-وينيزيا جوليا]] * [[لازيو]] * [[ليگوريا]] * [[لومباردي]] * [[مارڪي]] * [[موليزه]] * [[پيڊمونٽ]] * [[سارڊينيا]] * [[سسلي]] * [[ترنتينو-آلٽو آديجي/سڊٽيرول]] * [[ٽسڪني]] * [[امبريا]] * [[وينيتو]] {{Div col end}} ''ريجوني'' ۾ 107 صوبا (''[[اٽلي جا صوبا|پرووينچي]]'') يا ميٽروپوليٽن شهر (''[[اٽلي جا ميٽروپوليٽن شهر|چِتا ميٽروپوليتاني]]'')، ۽ 7,896 ميونسپلٽيون (''[[ڪوموني]]'') شامل آهن.<ref name="tuttitalia"/> {{Clear}} == معيشت == {{Main|اٽلي جي معيشت}} {{See also|وڏين اطالوي ڪمپنين جي فهرست}} اٽلي وٽ هڪ ترقي يافته<ref>{{Cite web|title=Select Country or Country Groups|url=https://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/2017/02/weodata/weoselgr.aspx|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20171022143402/https://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/2017/02/weodata/weoselgr.aspx|archive-date=22 October 2017|access-date=22 October 2017}}</ref> [[مخلوط معيشت]] آهي، جيڪا [[يورو زون]] ۾ ٽين وڏي ۽ [[قوت خريد جي برابري]] سان ترتيب ڏنل GDP موجب دنيا ۾ [[GDP (PPP) موجب ملڪن جي فهرست|11هين وڏي]] معيشت آهي.<ref name="IMFWEO.IT"/> ان وٽ [[ڪل دولت موجب ملڪن جي فهرست|نائين وڏي قومي دولت]] آهي ۽ [[سون جي ذخيرن موجب ملڪن جي فهرست|مرڪزي بئنڪ جي سون جي ذخيرن]] ۾ ٽئين نمبر تي آهي. [[جي-7]]، يورو زون ۽ [[او اي سي ڊي]] جي باني ميمبر طور، اهو سڀ کان وڌيڪ صنعتي ملڪن مان هڪ ۽ يورپ ۾ هڪ اهم [[واپاري قوم]] آهي؛<ref>{{Cite news|last1=Sensenbrenner|first1=Frank|last2=Arcelli|first2=Angelo Federico|title=Italy's Economy Is Much Stronger Than It Seems|url=https://www.huffingtonpost.com/frank-sensenbrenner/italy-economy_b_3401988.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141206190937/http://www.huffingtonpost.com/frank-sensenbrenner/italy-economy_b_3401988.html|archive-date=6 December 2014|access-date=25 November 2014|work=HuffPost}}; {{Cite news|last1=Dadush|first1=Uri|title=Is the Italian Economy on the Mend?|url=http://carnegieeurope.eu/publications/?fa=50565&reloadFlag=1|access-date=25 November 2014|publisher=[[Carnegie Endowment for International Peace|Carnegie Europe]]|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150713124951/http://carnegieeurope.eu/publications/?fa=50565&reloadFlag=1|archive-date=13 July 2015}}; {{Cite web|title=Doing Business in Italy: 2014 Country Commercial Guide for U.S. Companies |url=http://www.export.gov/italy/static/2014%20CCG%20Italy_Latest_eg_it_076513.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20140715152504/http://www.export.gov/italy/static/2014%20CCG%20Italy_Latest_eg_it_076513.pdf|archive-date=15 July 2014|access-date=25 November 2014|publisher=[[United States Commercial Service]]}}</ref> 2024ع تائين، ان €612&nbsp;ارب ماليت جو سامان برآمد ڪيو ۽ €46&nbsp;ارب جو واپاري سرپلس حاصل ڪيو.<ref>[https://www.ft.com/content/1a1f0646-55a0-49ea-a959-fcfd1b1d26b8?utm_social_post_id=634238374&utm_social_handle_id=18949452&fbclid=IwY2xjawO78ZFleHRuA2FlbQIxMABicmlkETFIVTRPNXM4NWFCQ1JjYVQ3c3J0YwZhcHBfaWQQMjIyMDM5MTc4ODIwMDg5MgABHiFr0MoDj_MQ9STlc3S5GUpagM9kFM0GNu8rQGlInWQ_2duT7xdIytOTssGH_aem_yj3Z7vcjITd9u8Tgv436Hg Europe should learn from Italy] ''FT'' (6 November 2025)</ref> [[انساني ترقي اشاري موجب ملڪن جي فهرست|انساني ترقي اشاري]] ۾ 30هين نمبر تي ايندڙ هڪ [[ترقي يافته ملڪ]] طور، اٽلي [[متوقع حياتي]]، [[اٽلي ۾ صحت سنڀال|صحت سنڀال]]،<ref>{{Cite web|title=The World Health Organization's ranking of the world's health systems|url=http://www.photius.com/rankings/healthranks.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100105190014/http://www.photius.com/rankings/healthranks.html|archive-date=5 January 2010|access-date=7 September 2015|publisher=Photius.com}}</ref> ۽ [[تعليم اشاري]] ۾ سٺي ڪارڪردگي ڏيکاري ٿو. اهو پنهنجي تخليقي ۽ جدت پسند ڪاروبارن،<ref>{{Cite web|title=The Global Creativity Index 2011 |url=http://martinprosperity.org/media/GCI%20Report%20Sep%202011.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140930054555/http://martinprosperity.org/media/GCI%20Report%20Sep%202011.pdf|archive-date=30 September 2014|access-date=26 November 2014|publisher=Martin Prosperity Institute}}</ref> مقابلي واري زرعي شعبي،<ref>{{Cite web|last1=Aksoy|first1=M. Ataman|last2=Ng|first2=Francis|title=The Evolution of Agricultural Trade Flows|url=https://openknowledge.worldbank.org/bitstream/handle/10986/3793/WPS5308.pdf?sequence=1|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141129120448/https://openknowledge.worldbank.org/bitstream/handle/10986/3793/WPS5308.pdf?sequence=1|archive-date=29 November 2014|access-date=25 November 2014|publisher=[[The World Bank]]}}</ref> ۽ پنهنجي اثرائتي ۽ اعليٰ معيار واري موٽر گاڏين، مشينري، خوراڪ، ڊزائن ۽ فيشن جي صنعتن لاءِ مشهور آهي.<ref>{{Cite web|title=Automotive Market Sector Profile – Italy|url=http://www.enterprisecanadanetwork.ca/_uploads/resources/Automotive-Market-Sector-Profile-Italy.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20141205163959/http://www.enterprisecanadanetwork.ca/_uploads/resources/Automotive-Market-Sector-Profile-Italy.pdf|archive-date=5 December 2014|access-date=26 November 2014|publisher=[[Trade Commissioner Service|The Canadian Trade Commissioner Service]]}}; {{Cite web|title=Data & Trends of the European Food and Drink Industry 2013–2014 |url=http://www.fooddrinkeurope.eu/uploads/publications_documents/Data__Trends_of_the_European_Food_and_Drink_Industry_2013-2014.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20141206010318/http://www.fooddrinkeurope.eu/uploads/publications_documents/Data__Trends_of_the_European_Food_and_Drink_Industry_2013-2014.pdf|archive-date=6 December 2014|access-date=26 November 2014|publisher=[[FoodDrinkEurope]]}}; {{Cite news|date=10 January 2014|title=Italy fashion industry back to growth in 2014 |url=http://uk.reuters.com/article/uk-italy-fashion-growth-idUKBREA0912220140110|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20141205114140/http://uk.reuters.com/article/2014/01/10/uk-italy-fashion-growth-idUKBREA0912220140110|archive-date=5 December 2014|access-date=26 November 2014|work=Reuters}}</ref> [[File:Milan skyline skyscrapers of Porta Nuova business district.jpg|thumb|[[ميلان]] اٽلي جو معاشي گاديءَ جو هنڌ آهي<ref>{{Cite web|date=18 May 2018|title=Milan, Italy's Industrial and Financial Capital|url=https://www.prologis.it/en/industrial-logistics-warehouse-space/europe/italy/milan-italys-industrial-and-financial-capital|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220707141649/https://www.prologis.it/en/industrial-logistics-warehouse-space/europe/italy/milan-italys-industrial-and-financial-capital|archive-date=7 July 2022|access-date=27 May 2022}}</ref> ۽ هڪ عالمي [[مالي مرڪز]] ۽ [[فيشن گاديءَ جو هنڌ]] آهي.]] [[File:Siena, Piazza Salimbeni (Bank Monte dei Paschi di Siena) (38588876202).jpg|thumb|[[بانڪا مونٽي دي پاسڪي دي سيئنا]]، جيڪا 1472ع ۾ قائم ٿي، دنيا جي [[قديم ترين بئنڪن جي فهرست|سڀ کان قديم يا ٻئي نمبر تي قديم بئنڪ آهي جيڪا مسلسل ڪم ڪري رهي آهي]].]] [[File:The Eni building, Quartiere XXXII Europa, Roma, Lazio, Italy - panoramio.jpg|thumb|[[ايني]] کي دنيا جي تيل ۽ گئس جي [[سپرميجرز]] مان هڪ سمجھيو ويندو آهي.<ref>{{Cite web|url=https://www.globalwitness.org/en/campaigns/oil-gas-and-mining/spotlight-sharpens/|title=The spotlight sharpens: Eni and corruption in Republic of Congo's oil sector|website=Global Witness|access-date=27 April 2020|archive-date=25 July 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20230725204616/https://www.globalwitness.org/en/campaigns/oil-gas-and-mining/spotlight-sharpens/|url-status=dead}}</ref>]] اٽلي دنيا جو [[پيداوار جي پيداوار موجب ملڪن جي فهرست|اٺون وڏو پيداواري ملڪ]] ۽ يورپ ۾ ٻيو وڏو ملڪ آهي،<ref>"[http://databank.worldbank.org/data/reports.aspx?source=2&series=NV.IND.MANF.KD&country= Manufacturing, value added (current US$)] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20171010152014/http://databank.worldbank.org/data/reports.aspx?source=2&series=NV.IND.MANF.KD&country=|date=10 October 2017}}". Retrieved 17 May 2017.</ref> جنهن جي خاصيت اها آهي ته ساڳي ماپ واري ٻين معيشتن جي ڀيٽ ۾ ان ۾ ملٽي نيشنل ڪارپوريشنون گهٽ آهن ۽ ڪيترائي متحرڪ [[ننڍا ۽ وچولي درجي جا ڪاروبار|ننڍا ۽ وچولي درجي جا ڪاروبار]] موجود آهن، جيڪي صنعتي ضلعن ۾ گڏ ٿيل آهن ۽ اطالوي صنعت جي ريڙهه جي هڏي آهن. ان سان هڪ اهڙو پيداوار وارو شعبو پيدا ٿيو آهي، جيڪو اڪثر نچ مارڪيٽن ۽ عياشي شين جي برآمد تي ڌيان ڏئي ٿو. جيتوڻيڪ اهو مقدار جي لحاظ کان مقابلي ۾ گهٽ صلاحيت رکي ٿو، پر اعليٰ معيار جي شين وسيلي انهن ايشيائي معيشتن سان مقابلو ڪري سگهي ٿو، جتي مزدوريءَ جو خرچ گهٽ آهي.<ref>{{Cite news|date=19 May 2005|title=Knowledge Economy Forum 2008: Innovative Small And Medium Enterprises Are Key To Europe & Central Asian Growth |url=http://web.worldbank.org/WBSITE/EXTERNAL/COUNTRIES/ECAEXT/0,,contentMDK:21808326~menuPK:258604~pagePK:2865106~piPK:2865128~theSitePK:258599,00.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20080623065619/http://web.worldbank.org/WBSITE/EXTERNAL/COUNTRIES/ECAEXT/0,,contentMDK:21808326~menuPK:258604~pagePK:2865106~piPK:2865128~theSitePK:258599,00.html|archive-date=23 June 2008|access-date=17 June 2008|publisher=The World Bank}}</ref> اٽلي 2023ع ۾ دنيا جو [[برآمدات موجب ملڪن جي فهرست|9هين وڏو برآمد ڪندڙ]] ملڪ هو. [[اٽلي جي وڏن واپاري ڀائيوارن جي فهرست|ان جا ويجها واپاري لاڳاپا]] ٻين يورپي يونين ملڪن سان آهن، ۽ 2019ع ۾ ان جا سڀ کان وڏا برآمدي ڀائيوار جرمني (12%)، فرانس (11%) ۽ آمريڪا (10%) هئا.<ref name="cia.gov">{{Cite web|title=The World Factbook|url=https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210701235642/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy|archive-date=1 July 2021|access-date=28 May 2021|publisher=Central Intelligence Agency}}</ref> [[اطالوي موٽر گاڏين جي صنعت]] ملڪ جي پيداواري شعبي جو اهم حصو آهي، جنهن ۾ 2015ع ۾ 144,000 کان وڌيڪ ڪمپنيون ۽ لڳ ڀڳ 485,000 ملازم هئا،<ref>{{Cite web|title=Auto: settore da 144mila imprese in Italia e 117 mld fatturato|url=http://www.adnkronos.com/soldi/economia/2015/09/23/auto-settore-mila-imprese-italia-mld-fatturato_WooBmrBqxgxO7mOvIRXUBI.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150925121926/http://www.adnkronos.com/soldi/economia/2015/09/23/auto-settore-mila-imprese-italia-mld-fatturato_WooBmrBqxgxO7mOvIRXUBI.html|archive-date=25 September 2015|access-date=23 September 2015|website=adnkronos.com}}</ref> ۽ اها GDP ۾ 9% حصو وجهي ٿي.<ref>{{Cite web|title=Country Profiles – Italy|url=http://acea.thisconnect.com/index.php/country_profiles/detail/italy|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20080211190839/http://acea.thisconnect.com/index.php/country_profiles/detail/italy|archive-date=11 February 2008|access-date=9 February 2008|website=acea.thisconnect.com}}</ref><ref>{{Cite web|title=Global Auto Market 2021. General Motors Is The Only Group To Report Double-digit Losses |url=https://www.focus2move.com/world-car-group-ranking|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210701010705/https://www.focus2move.com/world-car-group-ranking|archive-date=1 July 2021|access-date=27 May 2022}}</ref> ملڪ وٽ گاڏين جو وڏو سلسلو آهي، [[ماس مارڪيٽ]] تي ڌيان ڏيندڙ برانڊن جهڙوڪ [[فيات]]، [[پريميئم پيداوار|پريميئم]] برانڊن جهڙوڪ [[الفا روميو]] ۽ [[مازيراتي]] کان وٺي عياشي [[سپر ڪارز]] جهڙوڪ [[پاگاني (ڪمپني)|پاگاني]]، [[لامبورگيني]] ۽ [[فيراري]] تائين. [[بانڪا مونٽي دي پاسڪي دي سيئنا]]، تعريف تي دارومدار رکندي، دنيا جي سڀ کان قديم يا ٻئي نمبر تي قديم بئنڪ آهي جيڪا مسلسل ڪم ڪري رهي آهي، ۽ اٽلي جي چوٿين وڏي تجارتي ۽ ريٽيل بئنڪ آهي.<ref>{{Cite news|date=26 October 2017|title=Italy's fourth-biggest bank returns to the stockmarket|url=https://www.economist.com/news/finance-and-economics/21730672-shares-bailed-out-bank-start-trading-again-italys-fourth-biggest-bank|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20180215112321/https://www.economist.com/news/finance-and-economics/21730672-shares-bailed-out-bank-start-trading-again-italys-fourth-biggest-bank|archive-date=15 February 2018|access-date=26 October 2021|newspaper=[[The Economist]]}}</ref> اٽلي وٽ مضبوط [[ڪوآپريٽو]] شعبو آهي، جنهن ۾ يورپي يونين اندر آباديءَ جو سڀ کان وڏو حصو (4.5%) ڪوآپريٽو ۾ ملازم آهي.<ref>{{Cite web|date=April 2016|title=The Power of Cooperation – Cooperatives Europe key statistics 2015 |url=https://coopseurope.coop/sites/default/files/The%20power%20of%20Cooperation%20-%20Cooperatives%20Europe%20key%20statistics%202015.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20201112034412/https://coopseurope.coop/sites/default/files/The%20power%20of%20Cooperation%20-%20Cooperatives%20Europe%20key%20statistics%202015.pdf|archive-date=12 November 2020|access-date=28 May 2021|website=[[Cooperatives Europe]]}}</ref> [[وال ڊي آڪري تيل جو ميدان|وال ڊي آڪري]] علائقو، بازيليڪاتا، يورپ جو سڀ کان وڏو [[آن شور (هائيڊروڪاربنز)|آن شور]] [[هائيڊروڪاربن ميدان]] رکي ٿو.<ref>{{Cite web|title=In Val d'Agri with Upstream activities|url=https://www.eni.com/en-IT/operations/italy-val-agri-upstream-activities.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20220516034214/https://www.eni.com/en-IT/operations/italy-val-agri-upstream-activities.html|archive-date=16 May 2022|access-date=3 February 2021|publisher=[[Eni]]}}</ref> معتدل قدرتي گئس جا ذخيرا، خاص طور تي [[پو ماٿري]] ۽ ايڊرياٽڪ سمنڊ جي هيٺان آف شور علائقن ۾، دريافت ڪيا ويا آهن ۽ اهي ملڪ جو سڀ کان اهم معدني وسيلو آهن. اٽلي دنيا ۾ [[پومس]]، [[پوزولانا]] ۽ [[فيلڊسپار]] جي اهم پيدا ڪندڙن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite encyclopedia|title=Italy, the economy: Resources and power|encyclopedia=[[Encyclopædia Britannica]]|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297474/Italy/26994/Forestry#toc26986|access-date=9 February 2015|date=3 February 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20150209194536/http://www.britannica.com/EBchecked/topic/297474/Italy/26994/Forestry#toc26986|archive-date=9 February 2015|url-status=live}}</ref> ٻيو قابل ذڪر وسيلو سنگ مرمر آهي، خاص طور تي ٽسڪني مان نڪرندڙ مشهور اڇو [[ڪارارا سنگ مرمر]]. اٽلي هڪ مالي اتحاد، يعني يورو زون، جو حصو آهي، جيڪو لڳ ڀڳ 330 ملين شهرين جي نمائندگي ڪري ٿو، ۽ [[يورپي واحد مارڪيٽ]] جو پڻ حصو آهي، جيڪا 500 ملين کان وڌيڪ صارفين جي نمائندگي ڪري ٿي. ڪيترين ئي ملڪي تجارتي پاليسين جو تعين يورپي يونين جي ميمبر ملڪن جي معاهدن ۽ يورپي يونين جي قانون سازي ذريعي ٿيندو آهي. اٽلي 2002ع ۾ گڏيل يورپي ڪرنسي، [[يورو]]، اختيار ڪئي.<ref>{{Cite news|last=Andrews|first=Edmund L.|date=1 January 2002|title=Germans Say Goodbye to the Mark, a Symbol of Strength and Unity|url=https://www.nytimes.com/2002/01/01/world/germans-say-goodbye-to-the-mark-a-symbol-of-strength-and-unity.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110501031330/http://www.nytimes.com/2002/01/01/world/germans-say-goodbye-to-the-mark-a-symbol-of-strength-and-unity.html|archive-date=1 May 2011|access-date=18 March 2011|work=The New York Times}}; {{Cite news|last=Taylor Martin|first=Susan|date=28 December 1998|title=On Jan.{{spaces}}1, out of many arises one Euro|work=[[St. Petersburg Times]]|page=National, 1.A}}</ref> ان جي مالياتي پاليسي [[يورپي مرڪزي بئنڪ]] طرفان مقرر ڪئي ويندي آهي. اٽلي [[2008ع جو مالي بحران|2008ع جي مالي بحران]] کان متاثر ٿيو، جنهن ڍانچائي مسئلن کي وڌيڪ سنگين بڻايو.<ref>{{Cite web|last=Orsi|first=Roberto|date=23 April 2013|title=The Quiet Collapse of the Italian Economy|work=Euro Crisis in the Press |url=http://blogs.lse.ac.uk/eurocrisispress/2013/04/23/the-quiet-collapse-of-the-italian-economy|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141119075748/http://blogs.lse.ac.uk/eurocrisispress/2013/04/23/the-quiet-collapse-of-the-italian-economy|archive-date=19 November 2014|access-date=24 November 2014|publisher=[[The London School of Economics]]}}</ref> 1950ع واري ڏهاڪي کان 1970ع واري ڏهاڪي جي شروعات تائين هر سال GDP جي 5–6% مضبوط واڌ کان پوءِ،<ref>{{Cite book|last=Nicholas Crafts, Gianni Toniolo|title=Economic growth in Europe since 1945 |publisher=Cambridge University Press|year=1996|isbn=978-0-5214-9627-8|page=428}}</ref> ۽ 1980ع ۽ 1990ع واري ڏهاڪن ۾ تدريجي سستي کان پوءِ، ملڪ 2000ع واري ڏهاڪي ۾ جمود جو شڪار ٿيو.<ref>{{Cite web|last=Balcerowicz|first=Leszek|title=Economic Growth in the European Union|url=http://www.lisboncouncil.net/growth/documents/LISBON_COUNCIL_Economic_Growth_in_the_EU%20(1).pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140714205108/http://www.lisboncouncil.net/growth/documents/LISBON_COUNCIL_Economic_Growth_in_the_EU%20(1).pdf|archive-date=14 July 2014|access-date=8 October 2014|publisher=The Lisbon Council}}; {{Cite news|title="Secular stagnation" in graphics|url=https://www.economist.com/blogs/graphicdetail/2014/11/secular-stagnation-graphics|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141123234145/http://www.economist.com/blogs/graphicdetail/2014/11/secular-stagnation-graphics|archive-date=23 November 2014|access-date=24 November 2014|newspaper=The Economist}}</ref> وڏي سرڪاري خرچ سان واڌ بحال ڪرڻ لاءِ سياسي ڪوششن [[عوامي قرض]] ۾ شديد واڌ پيدا ڪئي، جيڪو 2017ع ۾ GDP جي 132% کان وڌيڪ هو؛<ref>{{Cite web|date=15 May 2018|title=Debito pubblico oltre 2.300 miliardi e all'estero non lo comprano|url=https://www.investireoggi.it/economia/debito-pubblico-oltre-2-300-miliardi-e-litalia-e-sulla-strada-dellautarchia-finanziaria|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20200221072720/https://www.investireoggi.it/economia/debito-pubblico-oltre-2-300-miliardi-e-litalia-e-sulla-strada-dellautarchia-finanziaria|archive-date=21 February 2020|access-date=1 June 2018}}</ref> اهو يورپي يونين ۾ يونان کان پوءِ ٻيو سڀ کان وڏو هو.<ref>{{Cite web|title=Government debt increased to 93.9% of GDP in euro area and to 88.0% in EU28|url=http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_PUBLIC/2-22072014-AP/EN/2-22072014-AP-EN.PDF|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141021162159/http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_PUBLIC/2-22072014-AP/EN/2-22072014-AP-EN.PDF|archive-date=21 October 2014|access-date=24 November 2014|publisher=[[Eurostat]]}}</ref> [[اطالوي سرڪاري قرض|اطالوي عوامي قرض]] جو سڀ کان وڏو حصو قومي ادارن ۽ ماڻهن وٽ آهي، جيڪو اٽلي ۽ يونان جي وچ ۾ هڪ اهم فرق آهي،<ref>{{Cite web|date=18 May 2010|title=Could Italy Be Better Off than its Peers?|url=https://www.cnbc.com/2010/05/18/could-italy-be-better-off-than-its-peers.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110430030613/http://www.cnbc.com/id/37207942/Could_Italy_Be_Better_Off_than_its_Peers|archive-date=30 April 2011|access-date=30 May 2011|publisher=CNBC}}</ref> ۽ [[گهريلو قرض]] جي سطح او اي سي ڊي جي اوسط کان گهڻي گهٽ آهي.<ref>{{Cite web|title=Household debt and the OECD's surveillance of member states|url=http://www.nationalbanken.dk/da/om_nationalbanken/oekonomisk_forskning/Documents/4_Household%20debt%20and%20the%20OECD's%20surveillance%20of%20member%20states%20by%20Christophe%20Andr%C3%A9.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20150109041518/http://www.nationalbanken.dk/da/om_nationalbanken/oekonomisk_forskning/Documents/4_Household%20debt%20and%20the%20OECD%27s%20surveillance%20of%20member%20states%20by%20Christophe%20Andr%C3%A9.pdf|archive-date=9 January 2015|access-date=26 November 2014|publisher=[[OECD]] Economics Department}}</ref> [[ڏکڻ وارو سوال|وڏي اتر–ڏکڻ ورهاست]] سماجي-معاشي ڪمزوريءَ جو هڪ اهم عنصر آهي؛<ref>{{Cite news|title=Oh for a new risorgimento|url=https://www.economist.com/special-report/2011/06/11/oh-for-a-new-risorgimento|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141024163715/http://www.economist.com/node/18780831|archive-date=24 October 2014|access-date=24 November 2014|newspaper=The Economist}}</ref> اتر ۽ ڏکڻ وارن علائقن ۽ ميونسپلٽين جي سرڪاري آمدنيءَ ۾ تمام وڏو فرق آهي.<ref>{{Cite web|title=Comune per Comune, ecco la mappa navigabile dei redditi dichiarati in Italia|url=http://www.lastampa.it/economia/speciali/redditi-italia|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20150405032750/http://www.lastampa.it/economia/speciali/redditi-italia|archive-date=5 April 2015|access-date=4 April 2015|website=lastampa.it}}</ref> سڀ کان امير صوبو، [[آلٽو آديجي-ڏکڻ ٽائرول]]، في فرد قومي GDP جو 152% ڪمائي ٿو، جڏهن ته سڀ کان غريب علائقو، ڪلابريا، 61% ڪمائي ٿو.<ref>{{Cite web|title=GDP per capita at regional level|url=https://www.istat.it/it/files/2016/12/Conti-regionali_2015.pdf?title=Conti+economici+territoriali+-+12%2Fdic%2F2016+-+Testo+integrale+e+nota+metodologica.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20171026054135/https://www.istat.it/it/files/2016/12/Conti-regionali_2015.pdf?title=Conti+economici+territoriali+-+12%2Fdic%2F2016+-+Testo+integrale+e+nota+metodologica.pdf|archive-date=26 October 2017|access-date=25 October 2017|publisher=[[Istat]]}}</ref> بيروزگاريءَ جي شرح (11%) يورو زون جي اوسط کان مٿي آهي،<ref>{{Cite web|title=Euro area unemployment rate at 11%|url=http://ec.europa.eu/eurostat/documents/2995521/8121455/3-31072017-AP-EN.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170731232352/http://ec.europa.eu/eurostat/documents/2995521/8121455/3-31072017-AP-EN.pdf|archive-date=31 July 2017|access-date=26 October 2017|publisher=[[Eurostat]]}}</ref> پر جدا جدا انگن موجب اها اتر ۾ 7% ۽ ڏکڻ ۾ 19% آهي.<ref>{{Cite web|last=Istat|author-link=National Institute of Statistics (Italy)|title=Employment and unemployment: second quarter 2017 |url=http://www.istat.it/it/files/2017/09/Mercato-del-lavoro-II-trim-2017.pdf?title=Il+mercato+del+lavoro+-+12%2Fset%2F2017+-+Testo+integrale+e+nota+metodologica.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20171026054033/http://www.istat.it/it/files/2017/09/Mercato-del-lavoro-II-trim-2017.pdf?title=Il+mercato+del+lavoro+-+12%2Fset%2F2017+-+Testo+integrale+e+nota+metodologica.pdf|archive-date=26 October 2017|access-date=26 October 2017}}</ref> [[درمياني آمدني|درمياني قابلِ خرچ آمدني]] 2021ع ۾ هر سال $27,949 هئي ([[قوت خريد جي برابري|PPP]]).<ref name="y148">{{cite book | author=OECD | title=Society at a Glance 2024: OECD Social Indicators, Figure 4.1 Median income varies by a factor eight across OECD countries | publisher=OECD | date=20 June 2024 | url=https://www.oecd.org/en/publications/2024/06/society-at-a-glance-2024_08001b73/full-report/component-12.html#indicator-d1e8404-8cd0a55a48 | page=}}</ref> [[اٽلي ۾ نوجوانن جي بيروزگاري|نوجوانن جي بيروزگاريءَ جي شرح]] (2018ع ۾ 32%) انتهائي بلند آهي. === زراعت === {{Main|اٽلي ۾ زراعت}} [[File:Vineyards in Piemonte, Italy.jpg|thumb|[[پيڊمونٽ جو انگورن وارو منظر: لانگهي-روئيرو ۽ مونفيراتو|لانگهي ۽ مونفيرات، پيڊمونٽ ۾ انگورن جا باغ]]. اٽلي دنيا جو [[شراب پيدا ڪندڙ ملڪن جي فهرست|سڀ کان وڏو شراب پيدا ڪندڙ ملڪ]] آهي، ۽ ان وٽ مقامي [[انگور جي ول|انگورن جي ولين]] جو سڀ کان وسيع قسم آهي.<ref>{{Cite web|date=25 November 2018|title=L'Italia è il maggiore produttore di vino|url=http://www.inumeridelvino.it/2018/11/la-produzione-di-vino-nel-mondo-2018-prima-stima-oiv.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211111224545/http://www.inumeridelvino.it/2018/11/la-produzione-di-vino-nel-mondo-2018-prima-stima-oiv.html|archive-date=11 November 2021|access-date=11 November 2021|language=it}}; {{Cite web|date=3 June 2017|title=L'Italia è il paese con più vitigni autoctoni al mondo|url=https://giornalevinocibo.com/2017/06/03/italia-prima-assoluta-per-vitgni-autoctoni-ecco-i-dati-dei-vari-stati|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211101044918/https://giornalevinocibo.com/2017/06/03/italia-prima-assoluta-per-vitgni-autoctoni-ecco-i-dati-dei-vari-stati|archive-date=1 November 2021|access-date=11 November 2021|language=it}}</ref>]] آخري زرعي مردم شماري موجب، 2010ع ۾ 1.6&nbsp;ملين فارم هئا (2000ع کان −32%)، جيڪي {{Convert|12700000|ha|0|abbr=on|disp=or}} تي پکڙيل هئا (انهن مان 63% ڏکڻ اٽلي ۾ آهن).<ref name="agrocensus">{{Cite web|date=24 October 2010|title=Censimento Agricoltura 2010|url=http://dati-censimentoagricoltura.istat.it/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150213021626/http://dati-censimentoagricoltura.istat.it/|archive-date=13 February 2015|access-date=11 February 2015|publisher=[[National Institute of Statistics (Italy)|ISTAT]]}}</ref> 99% خاندانن طرفان هلندڙ ۽ ننڍا آهن، جن جو سراسري پکيڙ صرف {{Convert|8|ha|0|abbr=on}} آهي.<ref name="agrocensus"/> زرعي استعمال واري زمين مان، اناج جا کيت 31%، [[زيتون]] جا باغ 8%، [[انگورن جا باغ]] 5%، [[کٽا ميوا]] جا باغ 4%، [[شگر بيٽ]] 2%، ۽ باغباني 2% تي مشتمل آهن. باقي زمين گهڻو ڪري چراگاهن (26%) ۽ چارا اناج (12%) لاءِ مخصوص آهي.<ref name="agrocensus"/> اٽلي دنيا جو [[شراب پيدا ڪندڙ ملڪن جي فهرست|سڀ کان وڏو شراب پيدا ڪندڙ ملڪ]] آهي،<ref>{{Cite web|year=2010|title=OIV report on the State of the vitiviniculture world market|url=http://news.reseau-concept.net/images/oiv_es/Client/DIAPORAMA_STATISTIQUES_Tbilissi_2010_EN.ppt|archive-url=https://web.archive.org/web/20110728145648/http://news.reseau-concept.net/images/oiv_es/Client/DIAPORAMA_STATISTIQUES_Tbilissi_2010_EN.ppt|archive-date=28 July 2011|website=news.reseau-concept.net|publisher=Réseau-CONCEPT|format=PowerPoint presentation}}</ref><ref>{{Cite news |last=Pisa |first=Nick |date=12 June 2011 |title=Italy overtakes France to become world's largest wine producer |url=https://www.telegraph.co.uk/foodanddrink/wine/8571222/Italy-overtakes-France-to-become-worlds-largest-wine-producer.html |url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20110903021833/http://www.telegraph.co.uk/foodanddrink/wine/8571222/Italy-overtakes-France-to-become-worlds-largest-wine-producer.html |archive-date=3 September 2011 |access-date=17 August 2011 |work=The Telegraph}}</ref> ۽ [[زيتون جو تيل]]، ميون (صوف، زيتون، انگور، نارنگيون، ليمون، ناسپاتيون، خوبانيون، هيزل نٽ، آڙون، چيريون، آلوبخارا، اسٽرابيريون ۽ ڪيئي فروٽ) ۽ ڀاڄين (خاص طور تي آرٽچوڪ ۽ ٽماٽا) جو اهم پيدا ڪندڙ آهي. سڀ کان مشهور [[اطالوي شراب]] [[ٽسڪني (شراب)|ٽسڪن]] [[ڪيانتي]] ۽ [[پيڊمونٽ (شراب)|پيڊمونٽي]] [[بارولو]] آهن. ٻيا مشهور شراب [[بارباريسڪو]]، [[باربيرا ڊي آستي]]، [[برونيلو دي مونتالچينو]]، [[فراسڪاتي DOC|فراسڪاتي]]، [[مونٽي پلچانو دابروزو]]، [[موريلينو دي اسڪانسانو]]، ۽ چمڪندڙ شراب [[فرانچياڪورتا DOCG|فرانچياڪورتا]] ۽ [[پروسيڪو]] آهن. معياري شيون جن ۾ اٽلي خاص مهارت رکي ٿو، خاص طور شراب ۽ [[اطالوي DOP پنيرن جي فهرست|علائقائي پنير]]، اڪثر معيار جي ضمانت وارن ليبلن [[Denominazione di origine controllata|DOC/DOP]] هيٺ محفوظ ڪيون وينديون آهن. هي [[يورپي يونين ۾ جاگرافيائي اشارا ۽ روايتي خاصيتون|جاگرافيائي اشاري وارو سرٽيفڪيٽ]]، جيڪو يورپي يونين طرفان منظور ٿيل آهي، [[نقلي شين]] سان مونجهاري کان بچڻ لاءِ اهم سمجھيو ويندو آهي. == آمدرفت == {{Main|اٽلي ۾ آمدرفت}} {{See also|اٽلي ۾ ريلوي اسٽيشنون}} [[File:A8-A26 Besnate.jpg|thumb|آٽوسترادا ديئي لاگي ('ڍنڍن واري موٽر وي'؛ [[آٽوسترادا A8 (اٽلي)|A8]] ۽ [[آٽوسترادا A9 (اٽلي)|A9]] جو حصو)، دنيا ۾ ٺهيل پهرين موٽر وي<ref name="independent"/>]] {{Anchor|Infrastructure}}اٽلي پهريون ملڪ هو جنهن موٽر ويون، ''[[آٽوسترادي]]''، ٺاهيون، جيڪي تيز ٽرئفڪ ۽ موٽر گاڏين لاءِ مخصوص هيون.<ref name="independent">{{Cite news|last=Lenarduzzi|first=Thea|date=30 January 2016|title=The motorway that built Italy: Piero Puricelli's masterpiece|url=http://www.independent.co.uk/travel/europe/the-worlds-first-motorway-piero-puricellis-masterpiece-is-the-focus-of-an-unlikely-pilgrimage-a6840816.html|url-status=live|archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20220526/http://www.independent.co.uk/travel/europe/the-worlds-first-motorway-piero-puricellis-masterpiece-is-the-focus-of-an-unlikely-pilgrimage-a6840816.html|archive-date=26 May 2022|access-date=12 May 2022|work=[[The Independent]]}}</ref> 2002ع ۾ اٽلي ۾ استعمال لائق [[اٽلي ۾ رستا|رستن]] جي ڊيگهه {{Convert|668721|km|mi|abbr=on}} هئي، جنهن ۾ {{Convert|6487|km|mi|abbr=on}} موٽر ويون شامل هيون، جيڪي رياست جي ملڪيت هيون پر [[اٽلانٽيا (ڪمپني)|اٽلانٽيا]] طرفان خانگي طور هلائي وينديون هيون. 2005ع ۾، لڳ ڀڳ 34,667,000 ڪارون (هر 1,000 ماڻهن تي 590) ۽ 4,015,000 مال بردار گاڏيون هن نيٽ ورڪ تي هلنديون هيون.<ref name="European Commission">{{Cite web|last=European Commission|author-link=European Commission|title=Panorama of Transport|url=http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_OFFPUB/KS-DA-07-001/EN/KS-DA-07-001-EN.PDF|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20090407142402/http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_OFFPUB/KS-DA-07-001/EN/KS-DA-07-001-EN.PDF|archive-date=7 April 2009|access-date=3 May 2009}}</ref> [[File:Etr500.JPG|thumb|[[ETR 500]] ريل گاڏي [[فلورنس–روم تيز رفتار ريلوي|فلورنس–روم تيز رفتار لائين]] تي، جيڪا يورپ ۾ ٺهيل پهرين تيز رفتار ريلوي هئي<ref>{{Cite web|title=Special report: A European high-speed rail network|url=https://op.europa.eu/webpub/eca/special-reports/high-speed-rail-19-2018/en/|access-date=22 July 2023|website=op.europa.eu|language=en-GB|archive-date=17 March 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240317233927/https://op.europa.eu/webpub/eca/special-reports/high-speed-rail-19-2018/en/|url-status=live}}</ref>]] [[اٽلي ۾ ريل آمدرفت|ريلوي نيٽ ورڪ]]، جيڪو رياست جي ملڪيت آهي ۽ [[فيروويه ديلو ستاتو|ريتي فيرووياريا ايتاليانا]] (FSI) طرفان هلائجي ٿو، 2024ع ۾ ڪل {{Convert|16879|km|mi|abbr=on}} هو، جنهن مان {{Convert|12277|km|0|abbr=on}} بجليءَ سان هلندڙ هو،<ref>{{Cite web |title=The network today |url=https://www.rfi.it/en/Network/The-network-today.html |access-date=29 September 2025 |website=[[Rete Ferroviaria Italiana]] |publisher=}}</ref> ۽ جنهن تي 4,802 لوڪوموٽو ۽ ريل ڪارون هلن ٿيون. تيز رفتار ريلن جو مکيه عوامي آپريٽر [[ترينيتاليا]] آهي، جيڪو FSI جو حصو آهي. تيز رفتار ريلون ٽن قسمن ۾ آهن: [[فريچياروسا]] ('ڳاڙهو تير') ريلون مخصوص تيز رفتار پٽڙين تي وڌ ۾ وڌ 300{{spaces}}km/h جي رفتار سان هلن ٿيون؛ [[فريچيارجينتو]] ('چانديءَ جو تير') تيز رفتار ۽ مکيه پٽڙين تي وڌ ۾ وڌ 250{{spaces}}km/h سان هلن ٿيون؛ ۽ [[فريچيابيانڪا]] ('اڇو تير') علائقائي تيز رفتار لائينن تي وڌ ۾ وڌ 200{{spaces}}km/h سان هلن ٿيون. اٽلي وٽ پاڙيسري ملڪن سان الپائن جبلن مٿان 11 ريل سرحدي گذرگاهون آهن. هوائي آمدرفت استعمال ڪندڙ مسافرن جي تعداد موجب اٽلي يورپ ۾ پنجين نمبر تي آهي، 2011ع ۾ لڳ ڀڳ 148 ملين مسافرن، يعني يورپ جي ڪل جو تقريباً 10%، سان.<ref>{{Cite web|date=7 January 2013|title=Trasporto aereo in Italia (PDF)|url=http://www.istat.it/it/archivio/78802|access-date=5 August 2013|publisher=ISTAT|archive-date=13 January 2013|archive-url=https://web.archive.org/web/20130113035254/http://www.istat.it/it/archivio/78802|url-status=live}}</ref> 2022ع ۾ 45 شهري هوائي اڏا هئا، جن ۾ [[ميلان مالپينسا ايئرپورٽ]] ۽ [[روم فيوميچينو ايئرپورٽ]] جا مرڪز شامل هئا.<ref>{{Cite web|title=Aeroporti in Italia: quanti sono? Elenco per regione|url=https://gliaeroporti.it/|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20221117184416/https://gliaeroporti.it/|archive-date=17 November 2022|access-date=17 November 2022|language=it}}</ref> 2021ع کان، اٽلي جو قومي هوائي جهاز بردار [[ITA ايئرويز]] آهي، جنهن [[اليتاليا]] جي جاءِ ورتي.<ref>{{Cite news|last=Buckley|first=Julia|date=18 October 2021|title=Italy reveals its new national airline|url=https://edition.cnn.com/travel/article/ita-airways-launch/index.html|access-date=18 October 2021|publisher=CNN|archive-date=18 October 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20211018100255/https://edition.cnn.com/travel/article/ita-airways-launch/index.html|url-status=live}}; {{Cite news|last=Villamizar|first=Helwing|date=15 October 2021|title=Italian Flag Carrier ITA Airways Is Born|url=https://airwaysmag.com/airlines/ita-airways-is-born|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20211016100028/https://airwaysmag.com/airlines/ita-airways-is-born|archive-date=16 October 2021|access-date=18 October 2021|work=Airways Magazine}}</ref> 2004ع ۾ 43 وڏا سامونڊي بندرگاهه هئا، جن ۾ [[جينوا]] شامل آهي، جيڪو ملڪ جو سڀ کان وڏو ۽ بحر روم ۾ ٻيو وڏو بندرگاهه آهي. 2005ع ۾ اٽلي وٽ لڳ ڀڳ 389,000 يونٽن تي مشتمل شهري هوائي ٻيڙو ۽ 581 جهازن تي مشتمل واپاري ٻيڙو هو.<ref name="European Commission"/> قومي اندروني آبي رستن جي نيٽ ورڪ جي ڊيگهه 2012ع ۾ تجارتي آمدرفت لاءِ {{Convert|2400|km|0|abbr=on}} هئي.<ref name="cia.gov"/> اتر اطالوي بندرگاهه، جهڙوڪ ٽريئستي جو گہرے پاڻي وارو بندرگاهه، جنهن جون وچ ۽ اوڀر يورپ سان وسيع ريلوي ڳنڍڻيون آهن، سبسڊين ۽ اهم پرڏيهي سيڙپڪاريءَ جو مرڪز آهن.<ref>Marcus Hernig: Die Renaissance der Seidenstraße (2018) pp 112.; Bernhard Simon: Can The New Silk Road Compete with the Maritime Silk Road? in The Maritime Executive, 1 January 2020.; Chazizam, M. (2018). The Chinese Maritime Silk Road Initiative: The Role of the Mediterranean. Mediterranean Quarterly, 29(2), 54–69.; Guido Santevecchi: Di Maio e la Via della Seta: «Faremo i conti nel 2020», siglato accordo su Trieste in Corriere della Sera: 5. November 2019.; Linda Vierecke, Elisabetta Galla "Triest und die neue Seidenstraße" In: Deutsche Welle, 8 December 2020.; {{Cite web|title=HHLA PLT Italy starting on schedule |url=https://www.hellenicshippingnews.com/hhla-plt-italy-starting-on-schedule|website=hellenicshippingnews.com|access-date=11 January 2021|archive-date=11 January 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210111105059/https://www.hellenicshippingnews.com/hhla-plt-italy-starting-on-schedule/|url-status=live}}</ref> آگسٽ 2025ع ۾، رٿيل [[آبنائے ميسينا پل]] کي ميلوني حڪومت طرفان حتمي منظوري ڏني وئي، جنهن جي تعمير 2025ع جي سرءُ ۾ شروع ٿيڻ مقرر آهي. اهو [[ڪلابريا]] کي [[سسلي]] سان ڳنڍيندو جڏهن اهو 2032ع ۾ کلي ويندو، ۽ اهو [[سڀ کان ڊگهي معلق پلن جي فهرست|دنيا جي سڀ کان ڊگهي معلق پل]] بڻجي ويندو.<ref>{{cite web|title=Italy gives final go-ahead for landmark Sicily bridge project |url=https://www.reuters.com/world/europe/italy-gives-final-go-ahead-landmark-sicily-bridge-project-2025-08-06/ |website=reuters.com |date=6 August 2025 |access-date=6 August 2025}}</ref> == توانائي == {{Main|اٽلي ۾ توانائي}} {{Further|اٽلي ۾ قابل تجديد توانائي|اٽلي ۾ بجلي جو شعبو}} [[File:Pannelli solari Unicoop Tirreno.JPG|thumb|[[پيومبينو]]، ٽسڪني ۾ شمسي پينل. اٽلي دنيا جي قابل تجديد توانائي جي سڀ کان وڏن پيدا ڪندڙ ملڪن مان هڪ آهي.<ref name="legambiente2015">{{Cite web|date=18 May 2015|title=Il rapporto Comuni Rinnovabili 2015|url=http://www.comunirinnovabili.it/il-rapporto-comuni-rinnovabili-2015|access-date=13 March 2016|website=Comuni Rinnovabili|publisher=Legambiente|language=it|archive-date=14 March 2016|archive-url=https://web.archive.org/web/20160314011841/http://www.comunirinnovabili.it/il-rapporto-comuni-rinnovabili-2015/|url-status=live}}</ref>]] اٽلي دنيا جي [[قابل تجديد ذريعن مان بجلي پيداوار موجب ملڪن جي فهرست|قابل تجديد توانائي جي سڀ کان وڏن پيدا ڪندڙن]] مان هڪ بڻجي ويو آهي، جيڪو يورپي يونين ۾ ٻيو ۽ دنيا ۾ نائون نمبر رکي ٿو. [[اٽلي ۾ هوائي توانائي|هوائي توانائي]]، [[اٽلي ۾ پن بجلي|پن بجلي]] ۽ [[اٽلي ۾ ارضي حرارتي توانائي|ارضي حرارتي توانائي]] ملڪ ۾ [[اٽلي ۾ بجلي جو شعبو|بجلي]] جا اهم ذريعا آهن. [[اٽلي ۾ قابل تجديد توانائي|قابل تجديد ذريعا]] پيدا ٿيندڙ سموري بجلي جو 28% فراهم ڪن ٿا، جنهن ۾ صرف پن بجلي 13% تائين پهچي ٿي، ان کان پوءِ شمسي توانائي 6%، هوائي توانائي 4%، بائيو انرجي 3.5% ۽ ارضي حرارتي توانائي 1.6% آهي.<ref name="gse">{{Cite web|date=19 December 2013|title=Rapporto Statistico sugli Impianti a fonti rinnovabili|url=http://www.gse.it/it/Statistiche/RapportiStatistici/Pagine/default.aspx|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20171018022905/http://www.gse.it/it/Statistiche/RapportiStatistici/Pagine/default.aspx|archive-date=18 October 2017|access-date=11 February 2015|publisher=Gestore dei Servizi Energetici}}</ref> قومي طلب جو باقي حصو فوسل ٻارڻن (قدرتي گئس 38%، ڪوئلو 13%، تيل 8%) ۽ درآمدات مان پورو ٿئي ٿو.<ref name="gse"/> [[ايني]]، جيڪا 79 ملڪن ۾ ڪم ڪري ٿي، ست "[[بگ آئل]]" ڪمپنين مان هڪ ۽ دنيا جي سڀ کان وڏين صنعتي ڪمپنين مان هڪ آهي.<ref>{{Cite web|title=Summary for Eni SpA|url=https://finance.yahoo.com/q?s=E|access-date=1 July 2020|archive-date=4 June 2016|archive-url=https://web.archive.org/web/20160604184217/http://finance.yahoo.com/q?s=e|url-status=live}}</ref> [[اٽلي ۾ شمسي توانائي|شمسي توانائي]] جي پيداوار اڪيلي 2014ع ۾ بجلي جو 9% هئي، جنهن سان اٽلي دنيا ۾ شمسي توانائي جي سڀ کان وڏي حصيداري وارو ملڪ بڻيو.<ref name="legambiente2015"/> [[مونتالتو دي ڪاسترو فوٽو وولٽائڪ پاور اسٽيشن]]، جيڪا 2010ع ۾ مڪمل ٿي، اٽلي جي سڀ کان وڏي فوٽو وولٽائڪ (PV) بجلي گهر آهي.<ref>{{Cite web|title=The Italian Montalto di Castro and Rovigo PV plants|url=https://www.solarserver.com/solar-magazine/solar-energy-system-of-the-month/the-italian-montalto-di-castro-and-rovigo-pv-plants.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20180509012719/https://www.solarserver.com/solar-magazine/solar-energy-system-of-the-month/the-italian-montalto-di-castro-and-rovigo-pv-plants.html|archive-date=9 May 2018|access-date=8 May 2018|website=solarserver.com}}</ref> اٽلي پهريون ملڪ هو جنهن بجلي پيدا ڪرڻ لاءِ [[اٽلي ۾ ارضي حرارتي توانائي|ارضي حرارتي توانائي]] جو استعمال ڪيو.<ref>{{Cite web|year=2011|title=Inventario delle risorse geotermiche nazionali|url=http://unmig.sviluppoeconomico.gov.it/unmig/geotermia/inventario/inventario.asp|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110722034736/http://unmig.sviluppoeconomico.gov.it/unmig/geotermia/inventario/inventario.asp|archive-date=22 July 2011|access-date=14 September 2011|publisher=UNMIG}}</ref> [[اٽلي ۾ جوهري توانائي]] [[1987ع جا اطالوي ريفرنڊم|1987ع جي ريفرنڊمن]] کان پوءِ، 1986ع جي [[چرنوبل حادثو]] جي پسمنظر ۾، ڇڏي ڏني وئي، جيتوڻيڪ اٽلي اڃا تائين پرڏيهي علائقن ۾ اطالوي ملڪيت وارن ريئڪٽرن مان جوهري توانائي درآمد ڪري ٿو. == سائنس ۽ ٽيڪنالاجي == {{Main|اٽلي ۾ سائنس ۽ ٽيڪنالاجي}} {{See also|اطالوي ايجادن ۽ دريافتن جي فهرست}} [[File:Justus Sustermans - Portrait of Galileo Galilei, 1636.jpg|thumb|upright=.8|[[گليليو گليلي]]، جنهن کي عام طور جديد سائنس، فزڪس ۽ فلڪيات جو پيءُ سمجھيو ويندو آهي]] صدين کان، اٽلي هڪ اهڙي سائنسي برادريءَ کي فروغ ڏنو آهي، جنهن سائنسن ۾ اهم دريافتون پيدا ڪيون. [[گليليو گليلي]] [[سائنسي انقلاب]] ۾ وڏو ڪردار ادا ڪيو ۽ کيس عام طور [[مشاهداتي فلڪيات]]،<ref>{{Cite book|last=Singer|first=C.|url=https://books.google.com/books?id=mPIgAAAAMAAJ|title=A Short History of Science to the Nineteenth Century|date=1941|publisher=Clarendon Press|page=217|access-date=22 March 2023|archive-date=2 October 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20241002213513/https://books.google.com/books?id=mPIgAAAAMAAJ|url-status=live}}</ref> جديد فزڪس،<ref>{{Cite book|last=Whitehouse|first=D.|url=https://archive.org/details/renaissancegeniu0000whit|title=Renaissance Genius: Galileo Galilei & His Legacy to Modern Science|date=2009|publisher=Sterling Publishing|isbn=978-1-4027-6977-1|page=[https://archive.org/details/renaissancegeniu0000whit/page/219 219]}}</ref> ۽ [[سائنسي طريقو|سائنسي طريقي]] جو پيءُ سمجھيو ويندو آهي.<ref>''Thomas Hobbes: Critical Assessments'', Volume 1. Preston King. 1993. p. 59</ref><ref>{{Cite book|last=Disraeli|first=I.|title=Curiosities of Literature|date=1835|publisher=W. Pearson & Company|page=371}}</ref> [[لابوراتوري ناتسيونالي دل گران ساسو]] (LNGS) دنيا جو سڀ کان وڏو زير زمين تحقيقي مرڪز آهي.<ref>{{Cite web|title=I Laboratori Nazionali del Gran Sasso|url=https://www.lngs.infn.it/it/descrizione-generale|access-date=15 January 2018|language=it}}</ref> ٽريئستي ۾ آباديءَ جي نسبت سان يورپ ۾ محققن جو سڀ کان وڏو سيڪڙو آهي.<ref>G. Bar "Trieste, è record europeo di ricercatori: 37 ogni mille abitanti. Più della Finlandia", In: il Fatto Quotidiano, 26 April 2018.</ref> اٽلي 2025ع ۾ [[عالمي جدت اشاري]] ۾ 28هين نمبر تي هو.<ref>{{Cite web |title=GII Innovation Ecosystems & Data Explorer 2025 |url=https://www.wipo.int/gii-ranking/en/italy |access-date=16 October 2025 |website=WIPO}}</ref><ref>{{Cite book |last1=Dutta |first1=Soumitra |url=https://www.wipo.int/web-publications/global-innovation-index-2025/en/index.html |title=Global Innovation Index 2025: Innovation at a Crossroads |last2=Lanvin |first2=Bruno |publisher=[[World Intellectual Property Organization]] |year=2025 |isbn=978-92-805-3797-0 |page=19 |language=en |doi=10.34667/tind.58864 |access-date=17 October 2025}}</ref> اٽلي ۾ [[ٽيڪنالاجي پارڪ]] آهن، جهڙوڪ سائنس ۽ ٽيڪنالاجي پارڪ ڪلوميٽرو روسو (بيرگامو)، [[AREA سائنس پارڪ]] (ٽريئستي)، ويگا-وينس گيٽ وي فار سائنس اينڊ ٽيڪنالاجي (وينيزيا)، توسڪانا لائيف سائنسز (سيئنا)، ٽيڪنالاجي پارڪ آف لودي ڪلسٽر (لودي)، ۽ ٽيڪنالاجي پارڪ آف ناواڪيو (پيزا)،<ref>{{Cite web|title=Science and Technology Parks in Italy|url=https://www.easst.net/science-and-technology-parks-in-italy|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20230719154033/https://www.easst.net/science-and-technology-parks-in-italy|archive-date=19 July 2023|access-date=28 August 2023}}</ref> گڏوگڏ [[سائنس ميوزيم]]، جهڙوڪ ميلان ۾ [[ميوزيو ناتسيونالي شينتسا ا ٽيڪنالوجيا ليوناردو دا ونچي]]. آمدنيءَ ۾ اتر–ڏکڻ جو وڏو فرق هڪ "[[ڊجيٽل ورهاست]]" پيدا ڪري ٿو.<ref>{{Cite journal|last=Alampi|first=Matteo|date=December 2007|title=Underdevelopment in Southern Italy: Traditional Setbacks and Modern Solutions|url=https://fisherpub.sjf.edu/cgi/viewcontent.cgi?article=1047&context=intlstudies_masters|journal=Fisher Digital Publications|via=International Studies Masters}}</ref><ref>{{Cite journal|last=Di Pietro|first=Giorgio|date=June 2021|title=Changes in Italy's education-related digital divide|journal=Economic Affairs|volume=41|issue=2|pages=252–270|doi=10.1111/ecaf.12471|issn=0265-0665|s2cid=237848271|doi-access=free}}</ref> == سياحت == {{Main|اٽلي ۾ سياحت}} [[File:Positano - Fornillo Beach.jpg|thumb|[[امالفي ساحل]] اٽلي جي اهم سياحتي منزلن مان هڪ آهي.<ref>[http://www.italy24.ilsole24ore.com/art/business-and-economy/2017-05-04/turismo-stranieri-124013.php?uuid=AEVg9GGB "Foreign tourist numbers in Italy head towards new record"] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20170601184213/http://www.italy24.ilsole24ore.com/art/business-and-economy/2017-05-04/turismo-stranieri-124013.php?uuid=AEVg9GGB|date=1 June 2017}}. Retrieved 21 May 2017.</ref>]] ماڻهو صدين کان اٽلي جو دورو ڪندا رهيا آهن، پر [[اٽلي ۾ سياحت|سياحت لاءِ اپٻيٽ جو دورو]] سڀ کان پهريان امير امرا [[گرانڊ ٽور]] دوران ڪرڻ لڳا، جيڪو 17هين صديءَ ۾ شروع ٿيو ۽ 18هين ۽ 19هين صديءَ ۾ عروج تي پهتو.<ref name="grand-tour">{{Cite web|title=Grand Tour|url=https://www.treccani.it/enciclopedia/grand-tour|access-date=6 May 2022|language=it}}</ref> اهو اهڙو دور هو، جنهن ۾ يورپي اشرافيا، جن مان گهڻا برطانوي هئا، يورپ جي حصن جو دورو ڪندا هئا، جن ۾ اٽلي هڪ اهم منزل هوندو هو.<ref name="grand-tour"/> اٽلي لاءِ، هن جو مقصد قديم تعمير، مقامي ثقافت جو مطالعو ڪرڻ ۽ ان جي قدرتي خوبصورتيءَ کي ساراهڻ هو.<ref>{{Cite web|title=Italy on the Grand Tour (Getty Exhibitions)|url=http://www.getty.edu/art/exhibitions/grand_tour/what.html|access-date=9 June 2015}}</ref> اٽلي [[عالمي سياحت درجابندي|دنيا جو پنجون سڀ کان وڌيڪ گهميل ملڪ]] آهي، جتي 2024ع ۾ ڪل 57 ملين سياح آيا.<ref>{{cite web |title=Global and regional tourism performance |url=https://www.unwto.org/tourism-data/un-tourism-tourism-dashboard |access-date=25 May 2025}}</ref> 2014ع ۾ سفر ۽ سياحت مان آمدني EUR163{{spaces}}ارب هئي (GDP جو 10%) ۽ 1,082,000 نوڪريون سڌي طرح ان سان لاڳاپيل هيون (روزگار جو 5%).<ref>{{Cite web|title=Travel & Tourism Economic Impact 2015 Italy |url=https://www.wttc.org/-/media/files/reports/economic%20impact%20research/countries%202015/italy2015.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20171010152616/https://www.wttc.org/-/media/files/reports/economic%20impact%20research/countries%202015/italy2015.pdf|archive-date=10 October 2017|access-date=20 May 2017|publisher=[[World Travel and Tourism Council]]}}</ref> سياحن جي دلچسپي خاص طور [[اٽلي جي ثقافت|ثقافت]]، [[اطالوي کاڌو|کاڌي]]، [[اٽلي جي تاريخ|تاريخ]]، [[اٽلي جي تعميراتي فن|تعميراتي فن]]، [[اطالوي فن|فن]]، مذهبي هنڌن ۽ رستن، شادي سياحت، قدرتي حسن، رات جي زندگي، پاڻيءَ هيٺان هنڌن ۽ اسپا سان آهي.<ref>{{Cite web|date=February 2023|title=In Italia 11mila matrimoni stranieri, un turismo da 599 milioni|url=https://www.ansa.it/canale_viaggiart/it/notizie/speciali/2023/02/01/turismo-wedding-2-milioni-presenze-e-fatturato-599-mln_dcec4ad9-3ab8-4677-a303-6378020ac3a7.html|access-date=2 February 2023|language=it}}; {{Cite web|title=10 Migliori destinazioni italiane per vita notturna|url=https://www.travel365.it/migliori-destinazioni-italiane-per-vita-notturna.htm|access-date=28 December 2021|language=it}}</ref> سياري ۽ اونهاري جي سياحت الپس ۽ [[اپينائن جبلن]] جي هنڌن تي موجود آهي،<ref>{{Cite web|date=30 July 2017|title=VACANZE IN MONTAGNA IN ITALIA: IN INVERNO E IN ESTATE|url=https://www.alloggitaly.it/vacanze-in-montagna-in-italia|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> جڏهن ته سامونڊي سياحت [[بحر روم]] جي ڪناري وارن هنڌن تي وڏي پيماني تي عام آهي.<ref>{{Cite web|date=14 February 2018|title=Il turismo balneare|url=https://www.turismo-oggi.com/il-turismo-balneare.html|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> اٽلي بحر روم ۾ ڪروز سياحت جي اهم منزل آهي.<ref>{{Cite web|date=27 April 2022|title=Crociere, Cemar: 8,8 milioni di passeggeri nei porti italiani|url=https://www.lagenziadiviaggi.it/crociere-cemar-88-milioni-di-passeggeri-nei-porti-italiani|access-date=13 May 2022|language=it}}</ref> ننڍن، تاريخي ۽ فني ڳوٺن کي [[اي بورگي پيو بيلي ديٽاليا]] ({{Literally|اٽلي جا سڀ کان خوبصورت ڳوٺ}}) انجمن وسيلي فروغ ڏنو ويندو آهي. سڀ کان وڌيڪ گهميل علائقا وينيتو، ٽسڪني، لومباردي، ايميليا-رومانيا ۽ لازيو آهن.<ref>{{Cite web|title=Number of nights spent in tourist accommodation establishments in the top 20 EU-28 tourist regions, by NUTS 2 regions, 2015 (million nights spent) RYB17 – Statistics Explained |url=https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php?title=File:Number_of_nights_spent_in_tourist_accommodation_establishments_in_the_top_20_EU-28_tourist_regions,_by_NUTS_2_regions,_2015_(million_nights_spent)_RYB17.png|access-date=17 April 2022|publisher=European Commission}}</ref> روم يورپ جو ٽيون ۽ دنيا جو 12هون سڀ کان وڌيڪ گهميل شهر آهي، جتي 2017ع ۾ 9.4&nbsp;ملين سياح آيا.<ref>{{Cite web|title=Ranking the 30 Most-Visited Cities in the World|url=https://www.travelpulse.com/news/destinations/ranking-the-30-most-visited-cities-in-the-world.html|website=TravelPulse}}</ref> وينس ۽ فلورنس دنيا جي 100 وڏين منزلن مان آهن. اٽلي وٽ ڪنهن به ملڪ جي ڀيٽ ۾ سڀ کان وڌيڪ [[عالمي ورثو ماڳ]] آهن: [[اٽلي ۾ عالمي ورثو ماڳن جي فهرست|61]]،<ref>{{Cite web|title=The World Heritage Convention|url=https://whc.unesco.org/en/convention|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20160827065310/https://whc.unesco.org/en/convention|archive-date=27 August 2016|access-date=1 August 2021|publisher=UNESCO}}</ref> جن مان 55 ثقافتي ۽ 6 قدرتي آهن.<ref>{{Cite web|title=Italy|url=https://whc.unesco.org/en/statesparties/it|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211201134320/http://whc.unesco.org/en/statesparties/it|archive-date=1 December 2021|access-date=9 April 2019|publisher=UNESCO World Heritage Centre}}</ref> == آبادي == {{Main|اٽلي جي آبادي}} {{See also|اطالوي ماڻهو|اٽلي ۾ اندروني لڏپلاڻ|اطالوي ڊائاسپورا|اٽلي جي جينياتي تاريخ|اٽلي جي شهرن جي فهرست}} [[File:Map of population density in Italy (2011 census) alt colours.jpg|thumb|اٽلي جي آباديءَ جي گهاٽائي جو نقشو (2011ع مردم شماري)]] [[File:Map of the Italian Diaspora in the World.svg|thumb|دنيا ۾ [[اطالوي ڊائاسپورا]]]] 2025ع تائين، اٽلي جي آبادي 58,915,561 آهي.<ref name="population" /> ان جي آباديءَ جي گهاٽائي {{Convert|195|PD/km2}} آهي، جيڪا اڪثر مغربي يورپي ملڪن کان وڌيڪ آهي. تنهن هوندي به ورهاست غير برابر آهي: سڀ کان وڌيڪ گهاٽا آباد علائقا پو ماٿري (لڳ ڀڳ اڌ آبادي) ۽ روم ۽ نيپلز جا ميٽروپوليٽن علائقا آهن، جڏهن ته وڏا علائقا جهڙوڪ الپس ۽ اپينائن جا بلند ميداني علائقا، بازيليڪاتا جا پليٽو، ۽ سارڊينيا ٻيٽ، گڏوگڏ سسلي جو وڏو حصو، گهٽ آباد آهن. 20هين صديءَ دوران اٽلي جي آبادي لڳ ڀڳ ٻيڻي ٿي، پر واڌ جو نمونو غير برابر رهيو، ڇاڪاڻ ته ڳوٺاڻي ڏکڻ کان صنعتي اتر ڏانهن وڏي پيماني تي [[اٽلي ۾ اندروني لڏپلاڻ|اندروني لڏپلاڻ]] ٿي، جيڪا 1950ع–1960ع واري ڏهاڪي جي [[اطالوي معاشي معجزو]] جو نتيجو هئي. بلند زرخيزيءَ جون شرحون 1970ع واري ڏهاڪي تائين برقرار رهيون، جنهن کان پوءِ اهي گهٽجڻ لڳيون؛ [[ڪل زرخيزي شرح]] (TFR) 1995ع ۾ هر عورت تي 1.2 ٻارن جي تاريخي گهٽ ترين سطح تي پهتي، جيڪا 2.1 جي بدلي واري شرح کان گهڻو گهٽ ۽ 1883ع جي 5 واري بلند ترين سطح کان ڪافي گهٽ هئي.<ref>{{Citation|last=Max Roser|title=Total Fertility Rate around the world over the last centuries|work=[[Our World in Data]], [[Gapminder Foundation]]|year=2014|url=https://ourworldindata.org/grapher/children-born-per-woman?year=1800&country=ITA|access-date=7 May 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20180807185906/https://ourworldindata.org/grapher/children-born-per-woman?year=1800&country=ITA|archive-date=7 August 2018|url-status=dead}}</ref> 2008ع کان، جڏهن شرح ٿوري وڌي 1.4 ٿي،<ref>{{Cite web|last=ISTAT|author-link=Istituto Nazionale di Statistica|title=Average number of children born per woman 2005–2008 |url=http://demo.istat.it/altridati/indicatori/2008/Tab_4.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110810171708/http://demo.istat.it/altridati/indicatori/2008/Tab_4.pdf|archive-date=10 August 2011|access-date=3 May 2009|language=it}}</ref><ref>{{Cite web|last=ISTAT|author-link=Istituto Nazionale di Statistica|title=Crude birth rates, mortality rates and marriage rates 2005–2008 |url=http://demo.istat.it/altridati/indicatori/2008/Tab_1.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110810171721/http://demo.istat.it/altridati/indicatori/2008/Tab_1.pdf|archive-date=10 August 2011|access-date=10 May 2009|language=it}}</ref> ڄمڻ جو تعداد هر سال مسلسل گهٽجي رهيو آهي، جيڪو 2023ع ۾ 379,000 جي رڪارڊ گهٽ سطح تي پهتو — 1861ع کان پوءِ سڀ کان گهٽ.<ref name="www.reuters.com">[https://www.reuters.com/world/europe/births-fall-italy-15th-year-running-record-low-2024-03-29/ Births fall in Italy for 15th year running to record low]| Reuters</ref> 2024ع ۾ اها شرح 1.2 هئي.<ref>{{Cite news|last=Jones|first=Tobias|date=3 January 2024|title=Boosting Italy's birthrate has become a patriotic cause for the far right. But it's an idea that's doomed|url=https://www.theguardian.com/commentisfree/2024/jan/03/italy-birthrate-far-right-population-immigration-giorgia-meloni|access-date=29 May 2024|work=The Guardian|language=en-GB|issn=0261-3077}}</ref> انهن رجحانن جي نتيجي ۾، اٽلي جي آبادي تيزيءَ سان پوڙهي ٿي رهي آهي ۽ آهستي آهستي گهٽجي رهي آهي. لڳ ڀڳ هر چئن مان هڪ اطالوي 65 سالن کان مٿي آهي،<ref name="www.reuters.com" /> ۽ ملڪ وٽ [[درمياني عمر موجب ملڪن جي فهرست|دنيا جي چوٿين سڀ کان پوڙهي آبادي]] آهي، جنهن جي درمياني عمر 48 ۽ اوسط عمر 46.6 آهي.<ref name="cia.gov" /><ref>{{Cite web|title=Aging population of Italy|url=https://www.statista.com/topics/8379/aging-population-of-italy/|access-date=29 May 2024|website=Statista|language=en|archive-date=29 May 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240529041428/https://www.statista.com/topics/8379/aging-population-of-italy/|url-status=live}}</ref> مجموعي آبادي 2014ع کان مسلسل گهٽجي رهي آهي ۽ 2024ع ۾ 59 ملين کان ٿوري گهٽ ٿيڻ جو اندازو آهي، جيڪو هڪ ڏهاڪي ۾ 1.36&nbsp;ملين کان وڌيڪ ماڻهن جي گڏيل گهٽتائي ڏيکاري ٿو.<ref>{{Cite web|last1=Nadeau |first1=Barbie Latza |last2=Di Donato |first2=Valentina |last3=Mortensen |first3=Antonia|date=17 May 2023|title='Low fertility trap': Why Italy's falling birth rate is causing alarm|url=https://www.cnn.com/2023/05/17/europe/italy-record-low-birth-rate-intl-cmd/index.html|access-date=29 May 2024|website=CNN|language=en|archive-date=29 May 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240529041430/https://www.cnn.com/2023/05/17/europe/italy-record-low-birth-rate-intl-cmd/index.html|url-status=live}}</ref> 19هين صديءَ جي آخر کان 1960ع واري ڏهاڪي تائين، اٽلي وڏي پيماني تي هجرت ڪندڙ ملڪ هو. 1898ع ۽ 1914ع جي وچ ۾، [[اطالوي ڊائاسپورا]] جي عروج وارن سالن ۾، لڳ ڀڳ 750,000 اطالوي هر سال هجرت ڪندا هئا.<ref>{{Cite web|date=15 August 1999|title=Causes of the Italian mass emigration|url=http://library.thinkquest.org/26786/en/articles/view.php3?arKey=4&paKey=7&loKey=0&evKey=&toKey=&torKey=&tolKey=|archive-url=https://web.archive.org/web/20090701010600/http://library.thinkquest.org/26786/en/articles/view.php3?arKey=4&paKey=7&loKey=0&evKey=&toKey=&torKey=&tolKey=|archive-date=1 July 2009|access-date=11 August 2014|publisher=ThinkQuest Library}}</ref> ڊائاسپورا ۾ 25 ملين کان وڌيڪ اطالوي شامل هئا ۽ ان کي جديد دور جي سڀ کان وڏي اجتماعي لڏپلاڻ سمجھيو ويندو آهي.<ref>Favero, Luigi e Tassello, Graziano. ''Cent'anni di emigrazione italiana (1861–1961)'' Introduction</ref> === وڏا شهر === {{Largest cities of Italy}} === اميگريشن === {{Main|اٽلي ڏانهن اميگريشن|2015ع يورپي مهاجر بحران}} [[File:Italy, foreign residents as a percentage of the total population, 2011.svg|thumb|علائقائي آباديءَ جي سيڪڙو طور پرڏيهي رهواسي (2011ع مردم شماري)]] 1980ع واري ڏهاڪي ۾، ان وقت تائين لساني ۽ ثقافتي طور هڪجهڙي سماج طور، اٽلي وڏي تعداد ۾ اميگرنٽس کي متوجه ڪرڻ لڳو.<ref>{{Cite book|last=Allen|first=Beverly|url=https://archive.org/details/revisioningitaly00beve|title=Revisioning Italy national identity and global culture|date=1997|publisher=University of Minnesota Press|isbn=978-0-8166-2727-1|location=Minneapolis|page=[https://archive.org/details/revisioningitaly00beve/page/169 169]|url-access=registration}}</ref> [[برلن ديوار جو ڪرڻ|برلن ديوار]] ۽ [[لوهي پردو#زوال|لوهي پردي]] جي زوال کان پوءِ، لڏپلاڻ جون لهرون اوڀر يورپ جي ڪيترن اڳوڻن سوشلسٽ ملڪن مان شروع ٿيون. يورپي يونين [[2004ع ۾ يورپي يونين جي واڌ|2004ع]]، 2007ع (رومانيا ۽ بلغاريا) ۽ 2013ع ([[ڪروشيا]]) ۾ وڌي. اميگريشن جا ٻيا ذريعا پاڙيسري اتر آفريڪا، ايشيا-پئسفڪ علائقو،<ref>"[https://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/6550725.stm Milan police in Chinatown clash] ". BBC News. 13 April 2007.</ref> [[فلپائن]] ۽ لاطيني آمريڪا رهيا آهن. 2010ع ۾، پرڏيهه ڄاول آبادي هيٺين علائقن مان هئي: يورپ (54%)، آفريڪا (22%)، ايشيا (16%)، آمريڪا (8%)، ۽ اوشيانا (0.06%). پرڏيهي آباديءَ جي ورهاست جاگرافيائي طور مختلف آهي: 2020ع ۾، 61% پرڏيهي شهري اتر ۾، 24% مرڪز ۾، 11% ڏکڻ ۾ ۽ 4% ٻيٽن تي رهندا هئا.<ref>{{Cite web|title=XXIX Rapporto Immigrazione 2020|url=https://www.migrantes.it/wp-content/uploads/sites/50/2020/10/RICM_2020_DEF.pdf|access-date=31 December 2021|language=it|archive-date=31 December 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20211231222417/https://www.migrantes.it/wp-content/uploads/sites/50/2020/10/RICM_2020_DEF.pdf|url-status=live}}</ref> 2021ع ۾، اٽلي ۾ لڳ ڀڳ 5.2&nbsp;ملين پرڏيهي رهواسي هئا،<ref name="id2020"/><ref>{{Cite web|title=Population on 1 January by sex, country of birth and broad group of citizenship|url=https://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/submitViewTableAction.do|access-date=28 August 2023|archive-date=21 January 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20230121154457/https://ec.europa.eu/eurostat/web/main/eurostat/web/main/help/faq/data-services|url-status=live}}</ref> جيڪي آباديءَ جو 9% بڻجن ٿا. انهن انگن ۾ پرڏيهي شهرين مان اٽلي ۾ ڄاول اڌ ملين کان وڌيڪ ٻار شامل آهن، پر اهي پرڏيهي شهري شامل ناهن، جن بعد ۾ اطالوي شهريت حاصل ڪئي؛<ref>{{Cite web|title=Immigrants.Stat|url=http://stra-dati.istat.it/Index.aspx|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170709143540/http://stra-dati.istat.it/Index.aspx|archive-date=9 July 2017|access-date=15 June 2017|publisher=[[Istat]]}}</ref> 2016ع ۾ لڳ ڀڳ 201,000 ماڻهن اطالوي شهريت حاصل ڪئي.<ref>{{Cite web|title=National demographic balance 2016|url=https://www.istat.it/en/archive/201143|access-date=15 June 2017|publisher=[[Istat]]|archive-date=10 October 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20171010180410/https://www.istat.it/en/archive/201143|url-status=live}}</ref> سرڪاري انگن ۾ [[غير قانوني مهاجر]] پڻ شامل ناهن، جن جو 2008ع ۾ اندازو 670,000 لڳايو ويو هو.<ref>Elisabeth Rosenthal, "[https://archive.boston.com/news/world/europe/articles/2008/05/16/italy_cracks_down_on_illegal_immigration/ Italy cracks down on illegal immigration] ". ''[[The Boston Globe]]''. 16 May 2008.</ref> لڳ ڀڳ هڪ ملين [[رومانوي ڊائاسپورا|رومانوي]] شهري اٽلي ۾ رهندڙ طور رجسٽرڊ آهن، جيڪي سڀ کان وڏي مهاجر آباديءَ جي نمائندگي ڪن ٿا. === ٻوليون === {{Main|اٽلي جون ٻوليون|اطالوي ٻولي|علائقائي اطالوي|اطالوي ڳالهائيندڙن جي جاگرافيائي ورهاست}} [[File:Linguistic map of Italy.png|thumb|[[اٽلي جون ٻوليون|اٽلي ۾ ڳالهائي ويندڙ ٻولين]] جو نقشو]] اٽلي جي سرڪاري ٻولي اطالوي آهي.<ref name="lang">{{Cite web|title=Legge 15 Dicembre 1999, n. 482 "Norme in materia di tutela delle minoranze linguistiche storiche" pubblicata nella Gazzetta Ufficiale n. 297 del 20 dicembre 1999 |url=http://www.camera.it/parlam/leggi/99482l.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150512051856/http://www.camera.it/parlam/leggi/99482l.htm|archive-date=12 May 2015|access-date=2 December 2014|publisher=[[Italian Parliament]]}}</ref><ref>Statuto Speciale per il Trentino-Alto Adige, Art. 99</ref> دنيا ۾ اندازاً 64 ملين مقامي اطالوي ڳالهائيندڙ آهن،<ref>[https://www.ethnologue.com/language/ita Italian language] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20150730230004/http://www.ethnologue.com/language/ita|date=30 July 2015}} Ethnologue.com; {{Cite web|date=February 2006|title=Eurobarometer – Europeans and their languages|url=http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/ebs/ebs_243_sum_en.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110430202903/http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/ebs/ebs_243_sum_en.pdf|archive-date=30 April 2011|format=485{{spaces}}KB}}; [[Nationalencyklopedin]] "Världens 100 största språk 2007" The World's 100 Largest Languages in 2007</ref> ۽ ٻيا 21 ملين ان کي ٻي ٻولي طور استعمال ڪن ٿا.<ref>[http://www2.le.ac.uk/departments/modern-languages/lal/languages%20at%20lal/italian Italian language] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20140502004444/http://www2.le.ac.uk/departments/modern-languages/lal/languages%20at%20lal/italian|date=2 May 2014}} University of Leicester</ref> اطالوي اڪثر مقامي طور [[علائقائي اطالوي|علائقائي لهجي]] طور ڳالهائي ويندي آهي، جنهن کي اٽلي جي علائقائي ۽ اقليتي ٻولين سان نه ملائڻ گهرجي؛<ref>{{Cite web|title=UNESCO Atlas of the World's Languages in danger|url=http://www.unesco.org/languages-atlas/index.php|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20161218184822/http://www.unesco.org/languages-atlas/index.php|archive-date=18 December 2016|access-date=2 January 2018|publisher=UNESCO}}; {{Cite encyclopedia|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297241/Italian-language|title=Italian language|encyclopedia=Encyclopædia Britannica|date=3 November 2008|access-date=19 November 2009|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20091129081859/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297241/Italian-language|archive-date=29 November 2009}}</ref> تنهن هوندي به، 20هين صديءَ دوران قومي تعليمي نظام جي قيام سان علائقائي لهجن ۾ گهٽتائي آئي. معيار سازي 1950ع ۽ 1960ع واري ڏهاڪن ۾ معاشي واڌ ۽ [[اٽلي جو ميڊيا|ماس ميڊيا]] ۽ ٽيليويزن جي اڀار سبب وڌيڪ پکڙجي وئي. ٻارهن "تاريخي اقليتي ٻوليون" رسمي طور تسليم ٿيل آهن: البانيائي، [[ڪاتالان ٻولي|ڪاتالان]]، جرمن، يوناني، سلووين، ڪروئيشيائي، فرينچ، فرينڪو-پروونسل، فريوليائي، [[لادين ٻولي|لادين]]، [[اوڪسيٽان ٻولي|اوڪسيٽان]]، ۽ سارڊينيائي.<ref name="lang"/> انهن مان چار کي پنهنجي لاڳاپيل علائقن ۾ گڏيل سرڪاري حيثيت حاصل آهي: اوستا وادي ۾ فرينچ؛<ref>L.cost. 26 febbraio 1948, n. 4, Statuto speciale per la Valle d'Aosta</ref> [[ڏکڻ ٽائرول]] ۾ جرمن، ۽ ساڳئي صوبي جي ڪجهه حصن ۽ پاڙيسري ترينتينو جي ڪجهه حصن ۾ لادين؛<ref>L.cost. 26 febbraio 1948, n. 5, Statuto speciale per il Trentino-Alto Adige</ref> ۽ [[سلووين ٻولي|سلووين]] [[ٽريئستي صوبو|ٽريئستي]]، [[گوريزيا صوبو|گوريزيا]] ۽ [[اوديني صوبو|اوديني]] جي صوبن ۾.<ref>L. cost. 31 gennaio 1963, n. 1, Statuto speciale della Regione Friuli-Venezia Giulia</ref> ٻين Ethnologue، ISO ۽ UNESCO ٻولين کي اطالوي قانون تحت تسليم نه ڪيو ويو آهي. فرانس وانگر، اٽلي به [[علائقائي يا اقليتي ٻولين لاءِ يورپي چارٽر]] تي صحيح ڪئي آهي، پر ان جي توثيق نه ڪئي آهي.<ref>{{Cite web|title=Ready for Ratification|url=https://rm.coe.int/European-centre-for-minority-issues-vol-1-/1680737191|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20180103133317/https://rm.coe.int/European-centre-for-minority-issues-vol-1-/1680737191|archive-date=3 January 2018|publisher=[[European Centre for Minority Issues]] }}</ref><ref>elen.ngo: [https://elen.ngo/2023/10/11/elen-calls-on-italy-to-ratify-the-european-charter-for-regional-or-minority-languages-at-its-meeting-in-sardinia/ ''ELEN calls on Italy to ratify the European Charter for Regional or Minority Languages at its meeting in Sardinia''] (11 October 2023)</ref> تازو اميگريشن سبب، اٽلي ۾ اهڙيون وڏيون آباديون آهن جن جي مادري ٻولي اطالوي يا ڪا علائقائي ٻولي نه آهي. [[اطالوي قومي شمارياتي ادارو]] موجب، 2012ع ۾ پرڏيهي رهواسين ۾ رومانوي سڀ کان عام مادري ٻولي هئي: لڳ ڀڳ 800,000 ماڻهو رومانوي کي پنهنجي پهرين ٻولي طور ڳالهائين ٿا (6 سال ۽ ان کان مٿي عمر وارن پرڏيهي رهواسين جو 22%). ٻيون عام مادري ٻوليون عربي (475,000 کان وڌيڪ ماڻهن طرفان ڳالهائي ويندڙ؛ پرڏيهي رهواسين جو 13%)، البانيائي (380,000)، ۽ اسپيني (255,000) هيون.<ref>{{Cite web|date=24 July 2014|title=Linguistic diversity among foreign citizens in Italy|url=http://www.istat.it/en/archive/129304|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140730134706/http://www.istat.it/en/archive/129304|archive-date=30 July 2014|access-date=27 July 2014|publisher=Italian National Institute of Statistics}}</ref> === مذهب === {{Main|اٽلي ۾ مذهب|اٽلي ۾ ڪيٿولڪ چرچ}} {{See also|اٽلي ۾ ڪيٿيڊرلز جي فهرست}} [[File:PonteSantAngeloRom.jpg|thumb|upright=1.1|[[سينٽ پيٽرز بيسيليڪا]] [[ٽائبر]] کان ڏسڻ ۾؛ پٺيان [[ويٽيڪن ٽڪري]] ۽ ساڄي طرف روم ۾ [[ڪاستل سانت اينجلو]]. بيسيليڪا ۽ ٽڪري ٻئي [[ويٽيڪن سٽي]] جي [[گڏيل قومن جي جنرل اسيمبلي جا مبصر|خودمختيار رياست]] جو حصو آهن، جيڪا [[ڪيٿولڪ چرچ]] جي [[هولي سي]] آهي.]] [[هولي سي]]، يعني [[روم جو ڊائوسيس|روم جو اسقفي اختيار]]، [[ويٽيڪن سٽي]] ۽ عالمي [[ڪيٿولڪ چرچ]] جي حڪومت تي مشتمل آهي. ان کي هڪ [[خودمختياري|خودمختيار]] اداري طور تسليم ڪيو ويو آهي، جنهن جو سربراهه پوپ آهي، جيڪو [[روم جو اسقف]] پڻ آهي، جنهن سان سفارتي لاڳاپا برقرار رکي سگهجن ٿا.<ref>Text taken directly from {{Cite web|title=Country Profile: Vatican City State|url=http://www.fco.gov.uk/en/travel-and-living-abroad/travel-advice-by-country/country-profile/europe/holy-see|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20101231084624/http://www.fco.gov.uk/en/travel-and-living-abroad/travel-advice-by-country/country-profile/europe/holy-see|archive-date=31 December 2010|access-date=5 February 2016}} (viewed on 14 December 2011), on the website of the British Foreign & Commonwealth Office.</ref>{{Efn|هولي سي جي خودمختياري ڪيترن ئي بين الاقوامي معاهدن ۾ صراحت سان تسليم ڪئي وئي آهي ۽ خاص طور 11 فيبروري 1929ع جي [[لاٽران معاهدو]] جي آرٽيڪل 2 ۾ زور ڏنو ويو آهي، جنهن ۾ "اٽلي بين الاقوامي معاملن ۾ هولي سي جي خودمختياري کي، ان جي روايتن ۽ دنيا ڏانهن ان جي مشن جي ضرورتن مطابق، هڪ لازمي وصف طور تسليم ڪري ٿو" ([http://www.aloha.net/~mikesch/treaty.htm Lateran Treaty, English translation]).}} اٽلي تاريخي طور ڪيٿولڪ ازم جي غلبي هيٺ رهيو آهي.<ref name="Dell'orto">{{Cite web|last=Dell'orto|first=Giovanna|date=5 October 2023|title=The Nones: Italy|url=https://projects.apnews.com/features/2023/the-nones/the-nones-italy.html|access-date=6 October 2023|work=[[Associated Press News]]|archive-date=5 October 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20231005133701/https://projects.apnews.com/features/2023/the-nones/the-nones-italy.html|url-status=live}}; {{Cite web|last=Dell'orto|first=Giovanna|date=5 October 2023|title=From cradle to casket, life for Italians changes as Catholic faith loses relevance|url=https://apnews.com/article/italy-nonreligious-catholic-life-changes-fb808ce37daba3ce222e57a51c7d9187|access-date=6 October 2023|work=Associated Press News|archive-date=7 October 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20231007220721/https://apnews.com/article/italy-nonreligious-catholic-life-changes-fb808ce37daba3ce222e57a51c7d9187|url-status=live}}</ref> گهڻا ڪيٿولڪ نالي ماتر آهن؛ [[ايسوسيئيٽيڊ پريس]] [[اٽلي ۾ ڪيٿولڪ چرچ|اطالوي ڪيٿولڪ ازم]] کي "نالي ماتر قبول ڪيل پر گهٽ ئي عمل ڪيل" قرار ڏنو.<ref name="Dell'orto"/> لڳ ڀڳ 2010ع ۾، اٽلي وٽ دنيا جي [[ملڪ موجب ڪيٿولڪ چرچ|پنجين وڏي ڪيٿولڪ آبادي]] ۽ يورپ جي سڀ کان وڏي ڪيٿولڪ آبادي هئي.<ref>{{Cite web|date=13 February 2013|title=The Global Catholic Population|url=https://www.pewforum.org/2013/02/13/the-global-catholic-population|website=Pew Research Center's Religion & Public Life Project|access-date=21 November 2020|archive-date=25 November 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20201125003604/https://www.pewforum.org/2013/02/13/the-global-catholic-population/|url-status=live}}</ref><ref>The Holy See publishes a 'Statistical Yearbook of the Church' every year.</ref> 1985ع کان، ڪيٿولڪ ازم هاڻي [[رياستي مذهب]] ناهي رهيو.<ref>{{Cite news|date=4 June 1985|title=Catholicism No Longer Italy's State Religion|url=http://articles.sun-sentinel.com/1985-06-04/news/8501220260_1_italian-state-new-agreement-church|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20131020143004/http://articles.sun-sentinel.com/1985-06-04/news/8501220260_1_italian-state-new-agreement-church|archive-date=20 October 2013|access-date=7 September 2013|work=[[Sun Sentinel]]}}</ref> 2011ع ۾، اقليتي عيسائي عقيدن ۾ اندازاً 15 لک آرتھوڊوڪس عيسائي شامل هئا، جڏهن ته [[پروٽيسٽنٽ ازم]] جي پيروڪارن جو انگ وڌي رهيو آهي.<ref>{{Cite book|last=Leustean|first=Lucian N.|title=Eastern Christianity and Politics in the Twenty-First Century|date=2014|publisher=Routledge|isbn=978-0-4156-8490-3|page=723}}</ref> اٽلي صدين کان انهن يهودين کي پناهه ڏيندو رهيو آهي، جن کي ٻين ملڪن، خاص طور تي [[اسپين]]، مان جلاوطن ڪيو ويو هو. بهرحال، [[هولوڪاسٽ]] دوران تقريباً 20 سيڪڙو اطالوي يهودي ماريا ويا هئا.<ref>{{Cite book |last=Dawidowicz, Lucy S. |title=The war against the Jews, 1933–1945 |publisher=Bantam Books |year=1986 |isbn=978-0-5533-4302-1 |location=New York}} p. 403.</ref> ان سان گڏ ٻي عالمي جنگ کان اڳ ۽ پوءِ لڏپلاڻ جي نتيجي ۾ اڄ اٽلي ۾ لڳ ڀڳ 28,000 يهودي رهجي ويا آهن.<ref>{{Cite web|title=The Jewish Community of Italy (Unione delle Comunita Ebraiche Italiane)|url=http://www.eurojewcong.org/communities/italy.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20130313095857/http://www.eurojewcong.org/communities/italy.html|archive-date=13 March 2013|access-date=25 August 2014|publisher=The European Jewish Congress}}</ref> اٽلي ۾ 120,000 هندو<ref>{{Cite web|date=4 November 2019|title=Eurispes, risultati del primo Rapporto di ricerca su "L'Induismo in Italia"|url=https://eurispes.eu/news/eurispes-risultati-del-primo-rapporto-di-ricerca-su-linduismo-in-italia|access-date=31 December 2021|language=it|archive-date=31 December 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20211231223926/https://eurispes.eu/news/eurispes-risultati-del-primo-rapporto-di-ricerca-su-linduismo-in-italia/|url-status=live}}</ref> ۽ 70,000 سک پڻ رهن ٿا.<ref>{{Cite web|date=15 November 2004|title=NRI Sikhs in Italy|url=http://www.nriinternet.com/EUROPE/ITALY/2004/111604Gurdwara.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110207031755/http://nriinternet.com/EUROPE/ITALY/2004/111604Gurdwara.htm|archive-date=7 February 2011|access-date=30 October 2010|publisher=Nriinternet.com}}</ref> رياست هڪ نظام تحت، جيڪو [[اٺ في هزار]] (''Otto per mille'') جي نالي سان سڃاتو وڃي ٿو، تسليم ٿيل مذهبي برادرين کي آمدني ٽيڪس مان حصو منتقل ڪري ٿي. عيسائي، يهودي، ٻڌ ۽ هندو برادرين کي عطيا ڏيڻ جي اجازت آهي؛ بهرحال، اسلام هن نظام کان ٻاهر آهي، ڇاڪاڻ⁠تہ ڪنهن به مسلم برادري حڪومت سان باضابطه معاهدو نه ڪيو آهي.<ref>{{Cite web|date=7 April 2003|title=Italy: Islam denied income tax revenue – Adnkronos Religion|url=http://www.adnkronos.com/AKI/English/Religion/?id=3.1.880028077|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130620070907/http://www.adnkronos.com/AKI/English/Religion/?id=3.1.880028077|archive-date=20 June 2013|access-date=2 June 2013|publisher=Adnkronos.com}}</ref> جيڪي ٽيڪس ڏيندڙ ڪنهن مذهب جي مالي مدد نٿا ڪرڻ چاهين، تن جو حصو فلاحي نظام ۾ شامل ڪيو ويندو آهي.<ref>[http://documenti.camera.it/Leg16/dossier/Testi/BI0350.htm#_Toc278992388 Camera dei deputati Dossier BI0350] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130927211619/http://documenti.camera.it/Leg16/dossier/Testi/BI0350.htm|date=27 September 2013}}. Documenti.camera.it (10 March 1998). Retrieved 12 July 2013.</ref> === تعليم === {{Main|اٽلي ۾ تعليم}} [[File:Archiginnasio ora blu Bologna.jpg|thumb|[[بولونيا يونيورسٽي]]، جيڪا 1088ع ۾ قائم ٿي، دنيا جي [[مسلسل هلندڙ قديم ترين يونيورسٽين جي فهرست|مسلسل هلندڙ قديم ترين يونيورسٽي]] آهي.]] تعليم ڇهن کان سورهن سالن جي عمر تائين لازمي ۽ مفت آهي،<ref>{{Cite web|title=Law 27 December 2007, n.296 |url=http://www.camera.it/parlam/leggi/06296l.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20121206012402/http://www.camera.it/parlam/leggi/06296l.htm|archive-date=6 December 2012|access-date=30 September 2012|publisher=Italian Parliament}}</ref> ۽ اها پنجن مرحلن تي مشتمل آهي: ڪنڊرگارٽن، پرائمري اسڪول، هيٺيون ثانوي اسڪول، مٿيون ثانوي اسڪول ۽ يونيورسٽي.<ref>{{Cite web|title=Human Development Reports|url=http://hdr.undp.org/en/media/HDR_20072008_EN_Complete.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110429033726/http://hdr.undp.org/en/media/HDR_20072008_EN_Complete.pdf|archive-date=29 April 2011|access-date=18 January 2014|publisher=Hdr.undp.org}}</ref> پرائمري اسڪول اٺ سال هلندو آهي. شاگردن کي اطالوي ٻولي، انگريزي، رياضي، قدرتي سائنسون، تاريخ، جاگرافي، سماجي اڀياس، جسماني تعليم ۽ بصري ۽ موسيقي فنون ۾ بنيادي تعليم ڏني ويندي آهي. ثانوي تعليم پنج سال جاري رهندي آهي ۽ ان ۾ ٽن روايتي قسمن جا اسڪول شامل آهن، جيڪي مختلف علمي سطحن تي ڌيان ڏين ٿا: ''[[اٽلي ۾ ثانوي تعليم#ليچيو|ليچيو]]'' شاگردن کي ڪلاسيڪي يا سائنسي نصاب سان يونيورسٽي تعليم لاءِ تيار ڪري ٿو، جڏهن ته ''[[اِسٽيٽوٽو ٽيڪنيڪو]]'' ۽ ''[[اِسٽيٽوٽو پروفيشونالي]]'' شاگردن کي پيشيوراڻين شعبن لاءِ تيار ڪن ٿا. 2018ع ۾، ثانوي تعليم جو جائزو وٺندي ان کي [[او اي سي ڊي]] ملڪن جي اوسط کان هيٺ قرار ڏنو ويو.<ref name="oecd.org">{{Cite web|title=PISA 2018 results|url=https://www.oecd.org/pisa/publications/pisa-2018-results.htm|access-date=6 April 2021|website=oecd.org|archive-date=3 December 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20191203141933/https://www.oecd.org/pisa/publications/pisa-2018-results.htm|url-status=live}}</ref> اٽلي پڙهائي ۽ سائنس ۾ او اي سي ڊي جي اوسط کان هيٺ ۽ رياضي ۾ اوسط جي ويجهو رهيو.<ref name="oecd.org"></ref> اتر ۽ ڏکڻ جي اسڪولن جي ڪارڪردگيءَ ۾ نمايان فرق موجود آهي؛ اتر جا اسڪول تقريباً اوسط جي برابر نتيجا ڏين ٿا، جڏهن ته ڏکڻ جا نتيجا گهڻو ڪمزور رهيا آهن.<ref>{{Cite web|title=The literacy divide: territorial differences in the Italian education system|url=http://new.sis-statistica.org/wp-content/uploads/2013/10/CO09-The-literacy-divide-territorial-differences-in-the-Italian.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20151117015624/http://new.sis-statistica.org/wp-content/uploads/2013/10/CO09-The-literacy-divide-territorial-differences-in-the-Italian.pdf|archive-date=17 November 2015|access-date=16 November 2015|publisher=Parthenope University of Naples}}</ref> اعليٰ تعليم [[اٽلي جي يونيورسٽين جي فهرست|سرڪاري يونيورسٽين]]، خانگي يونيورسٽين ۽ معزز ۽ چونڊيل [[اٽلي جا اعليٰ گريجوئيٽ اسڪول|اعليٰ گريجوئيٽ اسڪولن]] جي وچ ۾ ورهايل آهي، جهڙوڪ [[اسڪولا نورمالي سپيريئوري دي پيزا]]. 2019ع ۾ 33 اطالوي يونيورسٽيون دنيا جي مٿين 500 يونيورسٽين ۾ شامل هيون.<ref>{{Cite web|year=2019|title=Number of top-ranked universities by country in Europe|url=https://jakubmarian.com/number-of-top-ranked-universities-by-country-in-europe|publisher=jakubmarian.com|access-date=18 May 2019|archive-date=18 May 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20190518113438/https://jakubmarian.com/number-of-top-ranked-universities-by-country-in-europe/|url-status=live}}</ref> [[بولونيا يونيورسٽي]]، جيڪا 1088ع ۾ قائم ٿي، اڃا تائين هلندڙ [[قديم ترين يونيورسٽي]] آهي<ref>Nuria Sanz, Sjur Bergan: "The heritage of European universities", 2nd edition, Higher Education Series No. 7, Council of Europe, 2006. ISBN 978-92-871-6121-5. p. 136.</ref> ۽ يورپ جي اهم علمي ادارن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite news|date=3 July 2017|title=Censis, la classifica delle università: Bologna ancora prima|url=http://bologna.repubblica.it/cronaca/2017/07/03/news/censis_la_classifica_delle_universita_bologna_ancora_prima-169846308|work=La Repubblica|access-date=10 September 2018|archive-date=10 September 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20180910204704/https://bologna.repubblica.it/cronaca/2017/07/03/news/censis_la_classifica_delle_universita_bologna_ancora_prima-169846308/|url-status=live}}</ref> [[بوڪوني يونيورسٽي]]، [[يونيورسيتا ڪاتوليڪا دل ساڪرو ڪوئوري]]، [[لوئيس يونيورسٽي]]، [[پولي ٽيڪنيڪ يونيورسٽي آف ٽورين]]، [[پولي ٽيڪنيڪ يونيورسٽي آف ميلان]]، [[ساپئينزا يونيورسٽي آف روم]] ۽ [[يونيورسٽي آف ميلان]] پڻ بهترين يونيورسٽين ۾ شمار ٿين ٿيون.<ref>{{Cite web|year=2015|title=Academic Ranking of World Universities 2015 |url=http://www.shanghairanking.com/ARWU2015.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20151030134046/http://www.shanghairanking.com/ARWU2015.html|archive-date=30 October 2015|access-date=29 October 2015|publisher=Shanghai Ranking Consultancy}}</ref> === صحت === {{Main|اٽلي ۾ صحت}} {{See also|اٽلي ۾ صحت جي سار سنڀال}} [[File:Oil-1383546 1920.jpg|thumb|right|[[زيتون جو تيل]] ۽ ڀاڄيون بحيرۂ روم واري خوراڪ جو مرڪزي حصو آهن.<ref>{{Cite journal|last1=Duarte, A.|last2=Fernandes, J.|last3=Bernardes, J.|last4=Miguel, G.|year=2016|title=Citrus as a Component of the Mediterranean Diet|url=https://www.researchgate.net/publication/311911612|journal=Journal of Spatial and Organizational Dynamics|volume=4|pages=289–304|access-date=26 January 2021|archive-date=1 October 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20181001220519/https://www.researchgate.net/publication/311911612|url-status=live}}</ref>]] اٽلي ۾ 2015ع دوران مردن جي متوقع عمر 80.5 سال ۽ عورتن جي 84.8 سال هئي، جنهن سبب ملڪ دنيا ۾ [[متوقع عمر موجب ملڪن جي فهرست|پنجين نمبر]] تي رهيو.<ref>{{Cite web|year=2016|title=World Health Statistics 2016: Monitoring health for the SDGs Annex B: tables of health statistics by country, WHO region and globally |url=https://www.who.int/gho/publications/world_health_statistics/2016/Annex_B/en|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20160623023234/http://www.who.int/gho/publications/world_health_statistics/2016/Annex_B/en|archive-date=23 June 2016|access-date=27 June 2016|publisher=World Health Organization}}</ref> ٻين اولهندي ملڪن جي ڀيٽ ۾، اٽلي ۾ بالغن ۾ موٽاپي جي شرح گهٽ آهي، جيڪا 10 سيڪڙو کان گهٽ آهي<ref>{{Cite web|title=Global Prevalence of Adult Obesity|url=http://www.iotf.org/database/documents/GlobalPrevalenceofAdultObesity16thDecember08.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20090327044232/http://www.iotf.org/database/documents/GlobalPrevalenceofAdultObesity16thDecember08.pdf|archive-date=27 March 2009|access-date=29 January 2008|publisher=[[انٽرنيشنل اوبيسٽي ٽاسڪ فورس]]}}</ref>، ڇاڪاڻ⁠تہ [[بحيرۂ روم واري غذا]] جا صحت وارا فائدا تمام اهم آهن.<ref>{{Cite journal|last1=Dinu|first1=M|last2=Pagliai|first2=G|last3=Casini|first3=A|author-link3=اينجلا ڪاسيني|last4=Sofi|first4=F|date=10 May 2017|title=Mediterranean diet and multiple health outcomes: an umbrella review of meta-analyses of observational studies and randomised trials.|journal=European Journal of Clinical Nutrition|volume=72|issue=1|pages=30–43|doi=10.1038/ejcn.2017.58|pmid=28488692|s2cid=7702206|hdl-access=free|hdl=2158/1081996}}</ref> 2013ع ۾، اٽلي جي ترغيب تي [[يونيسڪو]]، بحيرۂ روم واري غذا کي اٽلي، [[مراڪش]]، [[اسپين]]، [[پرتگال]]، [[يونان]]، [[قبرص]] ۽ [[ڪروئيشيا]] جي [[انسانيت جي غير مادي ثقافتي ورثي جي نمائنده فهرست]] ۾ شامل ڪيو.<ref>{{Cite web|title=UNESCO Culture Sector, Eighth Session of the Intergovernmental Committee (8.COM) – from 2 to 7 December 2013 |url=http://www.unesco.org/culture/ich/index.php?lg=en&pg=00473|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131220125948/http://www.unesco.org/culture/ich/index.php?lg=en&pg=00473|archive-date=20 December 2013|access-date=3 April 2014}}; {{Cite web|url=http://www.unesco.org/culture/ich/index.php?lg=en&pg=00011&RL=00884|access-date=3 April 2014|title=UNESCO – Culture – Intangible Heritage – Lists & Register – Inscribed Elements – Mediterranean Diet| url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140415064011/http://www.unesco.org/culture/ich/index.php?lg=en&pg=00011&RL=00884|archive-date=15 April 2014}}</ref> روزانو سگريٽ پيئندڙن جو تناسب 2012ع ۾ 22 سيڪڙو هو، جيڪو 2000ع جي 24 سيڪڙو کان گهٽ هو، پر [[او اي سي ڊي]] جي اوسط کان مٿي هو.<ref>{{Cite web|year=2014|title=OECD Health Statistics 2014 How Does Italy Compare? |url=http://www.oecd.org/els/health-systems/Briefing-Note-ITALY-2014.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20150924133234/http://www.oecd.org/els/health-systems/Briefing-Note-ITALY-2014.pdf|archive-date=24 September 2015|publisher=OECD}}</ref> 2005ع کان وٺي، عوامي هنڌن تي سگريٽ نوشي کي "خاص طور تي هوادار ڪمرن" تائين محدود ڪيو ويو آهي.<ref>{{Cite news|title=Smoking Ban Begins in Italy {{!}} Europe {{!}} DW.COM {{!}} 10 January 2005|url=http://www.dw.com/en/smoking-ban-begins-in-italy/a-1453590|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150621143640/http://www.dw.com/en/smoking-ban-begins-in-italy/a-1453590|archive-date=21 June 2015|access-date=1 August 2010|publisher=[[ڊيوئچے ويلے]]}}</ref> 1978ع کان وٺي، رياست هڪ آفاقي عوامي صحت جو نظام هلائي رهي آهي.<ref>{{Cite web|title=Italy – Health|url=http://dev.prenhall.com/divisions/hss/worldreference/IT/health.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20090701064229/http://dev.prenhall.com/divisions/hss/worldreference/IT/health.html|archive-date=1 July 2009|access-date=2 August 2010|publisher=Dev.prenhall.com}}</ref> بهرحال، صحت جون خدمتون سڀني شهرين ۽ رهواسين کي هڪ گڏيل سرڪاري-خانگي نظام وسيلي مهيا ڪيون وڃن ٿيون. ان جو سرڪاري حصو [[سيرويتسيو سانيتاريو ناتسيونالي]] آهي، جيڪو صحت واري وزارت جي ماتحت منظم آهي ۽ علائقائي اختيارن جي حوالي ٿيل بنيادن تي هلائجي ٿو. 2020ع ۾ صحت تي خرچ [[مجموعي گهريلو پيداوار]] جو 10 سيڪڙو هو. اٽلي جو صحت وارو نظام لڳاتار دنيا جي بهترين نظامن ۾ شمار ٿيندو رهيو آهي؛<ref>{{Cite web|title=The World Health Organization's ranking of the world's health systems|url=http://www.photius.com/rankings/healthranks.html|access-date=7 September 2015|publisher=Photius.com|archive-date=5 January 2010|archive-url=https://web.archive.org/web/20100105190014/http://www.photius.com/rankings/healthranks.html|url-status=live}}; {{Cite news|date=20 March 2017|title=Italy's Struggling Economy Has World's Healthiest People|publisher=Bloomberg News|url=https://www.bloomberg.com/news/articles/2017-03-20/italy-s-struggling-economy-has-world-s-healthiest-people|access-date=9 December 2020|archive-date=6 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221006112037/https://www.bloomberg.com/news/articles/2017-03-20/italy-s-struggling-economy-has-world-s-healthiest-people|url-status=live}}</ref> [[عالمي صحت تنظيم]] (WHO) جي 2000ع سان لاڳاپيل تحقيق موجب، خرچن جي ڪارڪردگي ۽ شهرين کي عوامي علاج تائين رسائي جي لحاظ کان، فرانس کان پوءِ اٽلي وٽ دنيا جو ٻيون بهترين صحت وارو نظام هو.<ref>{{Cite journal |last1=Maio |first1=Vittorio |last2=Manzoli |first2=L |date=2002 |title=The Italian health care system: W.H.O. Ranking versus public perception. |url=https://www.researchgate.net/publication/285698246 |journal=P and T |volume=27 |pages=301–308}}</ref> == ثقافت == {{Main|اٽلي جي ثقافت}} اٽلي [[اولهندي تهذيب]] جي بنيادي جنم ڀومن مان هڪ ۽ هڪ [[ثقافتي سپر پاور]] آهي.<ref>Among others, Italy has been described as a "cultural superpower" by [https://www.washingtonpost.com/entertainment/coming-to-the-us-the-year-of-italian-culture-2013/2012/10/15/29f404a8-1703-11e2-9855-71f2b202721b_story.html ''دي واشنگٽن پوسٽ'']، آمريڪي صدر [[بارڪ اوباما]]، ۽ اڳوڻي پرڏيهي معاملن واري وزير [[جوليو تيرتسي دي سانت آگاتا]]. {{Cite web |url=http://www.arabnews.com/italy-cultural-superpower |title=Italy, a cultural superpower |date=2 June 2012 |access-date=25 January 2021 |archive-date=26 December 2014 |archive-url=https://web.archive.org/web/20141226231012/http://www.arabnews.com/italy-cultural-superpower |url-status=bot: unknown }}.</ref> ان جي ثقافت کي ڪيترين ئي علائقائي رسمن، مقامي طاقت جي مرڪزن ۽ سرپرستيءَ جي مرڪزن شڪل ڏني آهي.<ref>{{Cite book|last=Killinger|first=Charles|url=https://archive.org/details/culturecustomsof00char/page/3|title=Culture and customs of Italy|publisher=Greenwood Press|year=2005|isbn=978-0-3133-2489-5|edition=1. publ.|location=Westport, Conn.|page=[https://archive.org/details/culturecustomsof00char/page/3 3]}}</ref> ملڪ يورپ جي [[يورپ جي ثقافت|ثقافتي]] ۽ [[يورپ جي تاريخ|تاريخي]] ورثي ۾ اهم حصو وڌو آهي.<ref>{{Cite book|last=Cole|first=Alison|title=Virtue and magnificence: art of the Italian Renaissance courts|publisher=H.N. Abrams|year=1995|isbn=978-0-8109-2733-9|location=New York}}</ref> === معمارِي === {{Main|اطالوي معمارِي}} [[File:Reggia di Caserta - panoramio - Carlo Pelagalli (2).jpg|thumb|right|[[ڪاسيرتا جو شاهي محل]] دنيا ۾ سڀ کان وڏي اڳوڻي شاهي رهائشگاهه آهي.<ref>{{Cite web |last=Chronopoulou |first=Angeliki |date=23 January 2024 |title=Reggia Di Caserta Historical Overview |url=https://www.academia.edu/44592878 |access-date=23 January 2024 |website=Academia |language=English}}</ref><ref>{{Cite book|url=https://books.google.com/books?id=qTdlAQAAQBAJ|title=Dictionnaire amoureux de Versailles|first=Franck|last=FERRAND|date=24 October 2013|publisher=Place des éditeurs|isbn=9782259222679 |via=Google Books}}</ref>]] اٽلي پنهنجي معمارِي ڪاميابين لاءِ مشهور آهي،<ref>[http://www.justitaly.org/italy/italy-architecture.asp Architecture in Italy] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20120115053940/http://www.justitaly.org/italy/italy-architecture.asp|date=15 January 2012}}, ItalyTravel.com</ref> جهڙوڪ قديم روم طرفان محرابن، گنبذن ۽ ساڳين اڏاوتن جي تعمير، چوڏهين صديءَ جي آخر کان سورهين صديءَ تائين [[نشاۃ ثانيه واري معمارِي|نشاۃ ثانيه واري معمارِي تحريڪ]] جو بنياد، ۽ [[پيلاڊيئن ازم]] جو گهر هجڻ؛ اهو اهڙو انداز هو جنهن [[نوڪلاسيڪي معمارِي]] جهڙين تحريڪن کي متاثر ڪيو ۽ سڄي دنيا ۾ ملڪاڻن گهرن جي ڊزائنن تي اثر وڌو، خاص ڪري برطانيا ۽ آمريڪا ۾ سترهين صديءَ جي آخر کان ويهين صديءَ جي شروعات تائين. ڊزائنن جي هڪ مڃيل سلسلي جي شروعات سڀ کان پهرين يونانين ۽ اِيٽرسڪن ماڻهن ڪئي، جيڪو اڳتي وڌي ڪلاسيڪي رومي انداز تائين پهتو،<ref>Sear, Frank. [https://books.google.com/books?id=Rkdt_p6uvw0C&pg=PA10 ''Roman architecture.''] Cornell University Press, 1983. p. 10. Web. 23 September 2011.</ref> پوءِ نشاۃ ثانيه دوران ڪلاسيڪي رومي دور جي ٻيهر بحالي ٿي، ۽ اهو باروڪ دور تائين ارتقا ڪندو رهيو. باسيليڪا جو عيسائي تصور، جيڪو وچئين دور ۾ غالب معمارِي انداز بڻجي ويو، روم ۾ ايجاد ٿيو هو.<ref>[http://www.justitaly.org/italy/architecture/christian-byzanthine.asp Italy Architecture: Early Christian and Byzanthine] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130328131150/http://www.justitaly.org/italy/architecture/christian-byzanthine.asp|date=28 March 2013}}, ItalyTravel.com</ref> [[رومانسڪ معمارِي]]، جيڪا تقريباً 800ع کان 1100ع تائين عروج تي رهي، اطالوي معمارِي جي سڀ کان وڌيڪ زرخيز ۽ تخليقي دورن مان هڪ هئي، جڏهن [[پيزا جو جهڪيل مينار]] ۽ ميلان ۾ [[سينٽ امبروجيو جي باسيليڪا]] جهڙا شاهڪار تعمير ٿيا. اها رومي محرابن، رنگين شيشي وارن دريچن ۽ وڪڙيل ٿنڀن جي استعمال لاءِ مشهور هئي. اطالوي رومانسڪ معمارِي جي بنيادي جدت [[والٽ (معمارِي)|والٽ]] هئي، جيڪا ان کان اڳ اولهندي معمارِي ۾ ڪڏهن به نه ڏٺي وئي هئي.<ref>[http://www.justitaly.org/italy/architecture/romanesque.asp Italy Architecture: Romanesque] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130328120342/http://www.justitaly.org/italy/architecture/romanesque.asp|date=28 March 2013}}, ItalyTravel.com</ref> اطالوي معمارِي [[نشاۃ ثانيه]] دوران نمايان طور ارتقا ڪئي. [[فليپو برونيلليسڪي]] [[فلورينس گرجاگھر|فلورينس جي گرجاگھر]] لاءِ پنهنجي گنبذ وسيلي معمارِي ڊزائن ۾ حصو وڌو، جيڪو انجنيئرنگ جو اهڙو ڪارنامو هو، جيڪو قديم زماني کان پوءِ نه ڏٺو ويو هو.<ref>{{Cite book|last1=Campbell|first1=Stephen J|title=Italian Renaissance Art|last2=Cole|first2=Michael Wayne|publisher=Thames & Hudson Inc|year=2012|location=New York|pages=95–97}}</ref> اطالوي نشاۃ ثانيه واري معمارِي جي مشهور ڪاميابي [[سينٽ پيٽر جي باسيليڪا]] هئي، جنهن کي [[دوناٽو برامانتي]] سورهين صديءَ جي شروعات ۾ ڊزائن ڪيو. [[اندريا پيلاڊيو]] پنهنجي ڊزائن ڪيل ولاز ۽ محلن وسيلي سڄي اولهندي يورپ جي معمارن تي اثر وڌو.<ref>{{Cite web|title=City of Vicenza and the Palladian Villas of the Veneto|url=https://whc.unesco.org/en/list/712|website=UNESCO World Heritage Centre}}</ref> [[باروڪ معمارِي|باروڪ دور]] شاندار اطالوي معمار پيدا ڪيا. پوئين باروڪ ۽ [[روڪوڪو]] معمارِي جو سڀ کان اصلي ڪم [[ستوپينيجي جو شڪار محل]] آهي.<ref>R. De Fusco, ''A thousand years of architecture in Europe'', pg. 443.</ref> 1752ع ۾، [[لوئيجي وانويتيلي]] [[ڪاسيرتا جو شاهي محل]] تعمير ڪرڻ شروع ڪيو.<ref>{{Cite book|last=Hersey|first=George|title=Architecture and Geometry in the Age of the Baroque|publisher=University of Chicago Press|year=2001|isbn=0-2263-2784-1|location=Chicago|page=119}}</ref> ارڙهين صديءَ جي آخر ۽ اڻويهين صديءَ جي شروعات ۾، اٽلي [[نوڪلاسيڪي معمارِي|نوڪلاسيڪي معمارِي تحريڪ]] کان متاثر ٿيو. ولاز، محل، باغ، اندروني سجاوٽ ۽ فن ٻيهر قديم رومي ۽ يوناني موضوعن تي ٻڌل ٿيڻ لڳا.<ref>[http://www.justitaly.org/italy/architecture/neoclassicism.asp Italy Architecture: Neoclassicism] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130328084932/http://www.justitaly.org/italy/architecture/neoclassicism.asp|date=28 March 2013}}, ItalyTravel.com</ref> [[اطالوي فاشزم|فاشسٽ دور]] دوران، نام نهاد "[[نويچينتو تحريڪ]]" عروج تي آئي، جيڪا سامراجي روم جي ٻيهر دريافت تي ٻڌل هئي. [[مارچيلو پياچينتيني]]، جيڪو شهرن جي شهري تبديليءَ جو ذميوار هو، سادي بڻايل نوڪلاسيڪيت جو هڪ روپ جوڙيو.<ref>{{Cite news|title=Renzo Piano|url=https://www.nytimes.com/topic/person/renzo-piano|access-date=20 August 2017|work=The New York Times}}</ref> === بصري فن === {{Main|اطالوي فن}} [[File:Leonardo da Vinci (1452-1519) - The Last Supper (1495-1498).jpg|thumb|''[[آخري دعوت (ليونارڊو دا ونچي)|آخري دعوت]]'' (1494–1499)، [[ليونارڊو دا ونچي]]، [[سانتا ماريا ديللي گراتسي، ميلان|سانتا ماريا ديللي گراتسي جو گرجاگھر]]، ميلان]] اطالوي بصري فنن جي تاريخ [[اولهندي مصوري]] لاءِ اهم آهي. [[رومي فن]] يونان کان متاثر هو ۽ ان کي قديم يوناني مصوريءَ جو وارث سمجهي سگهجي ٿو. رومي مصوريءَ مان رڳو ديواري مصوريون باقي بچيون آهن.<ref>{{Cite web|title=Roman Painting|url=http://www.art-and-archaeology.com/roman/painting.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130726163006/http://art-and-archaeology.com/roman/painting.html|archive-date=26 July 2013|publisher=art-and-archaeology.com}}</ref> انهن ۾ [[ٽرومپ لوئيل]]، ڪاذب منظرڪشي ۽ خالص منظرنگاريءَ جا سڀ کان پهريان مثال شامل ٿي سگهن ٿا.<ref>{{Cite web|title=Roman Wall Painting|url=http://www.accd.edu/sac/vat/arthistory/arts1303/Rome4.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20070319123717/http://www.accd.edu/sac/vat/arthistory/arts1303/Rome4.htm|archive-date=19 March 2007|publisher=accd.edu}}</ref> اطالوي نشاۃ ثانيه کي مصوريءَ جو [[سونهري دور (استعارو)|سونهري دور]] سمجهيو وڃي ٿو، جيڪو پندرهين صديءَ کان سورهين صديءَ جي آخر تائين پکڙيل هو ۽ اٽلي کان ٻاهر به وڏو اثر رکندڙ هو. [[مساچچو]]، [[فليپو لپي]]، [[تنتوريتو]]، [[ساندرو بوتيچيللي]]، [[ليونارڊو دا ونچي]]، [[مائيڪل اينجلو]]، [[رافائيل]] ۽ [[تيتسيان]] جهڙن فنڪارن [[منظرڪشي (گرافڪ)|منظرڪشي]] جي استعمال ذريعي مصوريءَ کي وڌيڪ بلند سطح تي پهچايو. مائيڪل اينجلو مجسما ساز طور پڻ سرگرم هو؛ سندس ڪمن ۾ ''[[ڊيوڊ (مائيڪل اينجلو)|ڊيوڊ]]''، ''[[پيتا (مائيڪل اينجلو)|پيتا]]'' ۽ ''[[موسى (مائيڪل اينجلو)|موسى]]'' جهڙا شاهڪار شامل آهن. پندرهين ۽ سورهين صديءَ ۾، [[اعليٰ نشاۃ ثانيه]] هڪ اندازي فن کي جنم ڏنو، جنهن کي [[مينرزم]] چيو وڃي ٿو. سورهين صديءَ جي شروعات واري فن کي نمايان ڪندڙ متوازن ترتيبن ۽ منظرڪشيءَ ڏانهن عقلي طريقيڪار جي جاءِ تي، مينرسٽ فنڪارن بي ثباتي، بناوٽ ۽ شڪ کي اختيار ڪيو. [[پيئرو ديللا فرانچيسڪا]] جا بي چين نه ٿيندڙ چهرا ۽ اشارا ۽ رافائيل جون پرسڪون مريمون، [[پونتورمو]] جي پريشان اظهار ۽ [[ايل گريڪو]] جي جذباتي شدت سان بدلجي ويون. [[File:Sandro Botticelli - La nascita di Venere - Google Art Project - edited.jpg|thumb|''[[وينس جو جنم]]'' (1484–1486)، [[ساندرو بوتيچيللي]]، [[اُففيتسي گيلري]]، فلورينس]] سترهين صديءَ ۾، [[اطالوي باروڪ]] جي عظيم ترين مصورن ۾ [[ڪاراواجو]]، [[آرتيميسيا جينتيليسڪي]]، [[ڪارلو ساراسيني]] ۽ [[بارتولوميو مانفريدي]] شامل آهن. ارڙهين صديءَ ۾، [[اطالوي روڪوڪو فن|اطالوي روڪوڪو]] بنيادي طور [[ارڙهين صديءَ جو فرانسيسي فن|فرانسيسي]] [[روڪوڪو]] کان متاثر هو. اطالوي نوڪلاسيڪي مجسما سازي، [[انتونيو ڪانووا]] جي عريان مجسمن سان گڏ، تحريڪ جي مثالي رخ تي مرڪوز رهي. اڻويهين صديءَ ۾، رومانوي مصورن ۾ [[فرانچيسڪو هايز]] ۽ [[فرانچيسڪو پوديستي]] شامل هئا. [[امپريشنزم]] فرانس کان اٽلي ۾ ''[[ماڪيايولي]]'' وسيلي آيو، ۽ [[حقيقت نگاري (فنون)|حقيقت نگاري]] [[جوآڪينو توما]] ۽ [[جيوسيپي پيلليتسا دا وولپيدو]] وسيلي آئي. ويهين صديءَ ۾، [[مستقبل نگاري]] سان گڏ، اٽلي مصوري ۽ مجسما سازيءَ جي ارتقا ۾ ٻيهر هڪ بنيادي ملڪ طور اڀريو. مستقبل نگاريءَ کان پوءِ [[جورجو دي ڪيريڪو]] جون مابعدالطبيعي مصوريون آيون، جن [[سررئيلسٽن]] تي اثر وڌو.<ref>Gale, Matthew. "Pittura Metafisica". ''Grove Art Online. Oxford Art Online''. Oxford University Press. Web.</ref> === ادب === {{Main|اطالوي ادب}} رسمي لاطيني ادب 240 ق.م. ۾ شروع ٿيو، جڏهن روم ۾ پهريون اسٽيج ڊرامو پيش ڪيو ويو.<ref>Duckworth, George Eckel. [https://books.google.com/books?id=BuLEo5U9sb0C&pg=PA3 ''The nature of Roman comedy: a study in popular entertainment.''] University of Oklahoma Press, 1994. p. 3. Web. 15 October 2011.</ref> لاطيني ادب انتهائي اثرائتو هو ۽ اڄ به آهي، جنهن ۾ ڪيترائي ليکڪ، شاعر، فلسفي ۽ مؤرخ شامل آهن، جهڙوڪ [[پليني دي ايلڊر]]، [[پليني دي ينگر]]، [[ورجل]]، [[هوريس]]، [[پروپرشيس]]، [[اووڊ]] ۽ [[ليوي]]. رومي پنهنجي زباني روايت، شاعري، ڊرامي ۽ قطعات لاءِ مشهور هئا.<ref>{{Cite book|url={{Google books|LHA_SydyKOYC|page=PA39|keywords=|text=|plainurl=yes}}|title=Poetry and Drama: Literary Terms and Concepts.|date=2011|publisher=The Rosen Publishing Group|isbn=978-1-6153-0490-5|access-date=18 October 2011}}</ref> تيرهين صديءَ جي شروعات ۾، [[فرانسس آف اسيسي]] پهريون اطالوي شاعر هو، پنهنجي مذهبي گيت ''[[سج جو گيت]]'' سان.<ref>{{Cite book|url={{Google books|3uq0bObScHMC|keywords=|text=|plainurl=yes}}|title=The Cambridge History of Italian Literature|publisher=Cambridge University Press|year=1999|isbn=978-0-5216-6622-0|editor-last=Brand|editor-first=Peter|chapter=2 – Poetry. Francis of Assisi (pp. 5ff.)|access-date=31 December 2015|editor-last2=Pertile|editor-first2=Lino|editor-link2=لينو پيرتيلي|chapter-url={{Google books|3uq0bObScHMC|page=PA5|keywords=|text=|plainurl=yes}}|archive-url=https://web.archive.org/web/20160610172548/https://books.google.com/books?id=3uq0bObScHMC&printsec=frontcover|archive-date=10 June 2016|url-status=live}}</ref> [[File:Dante03.jpg|thumb|upright=.8|[[دانتي اليگهيئري]]، جنهن جي ڪمن جديد اطالوي ٻوليءَ جي بنياد وجهڻ ۾ مدد ڪئي، [[وچئين دور]] جي عظيم ترين شاعرن مان هڪ سمجهيو وڃي ٿو. سندس رزمي نظم ''[[ڊيوائن ڪاميڊي]]'' [[عالمي ادب]] جي بهترين ڪمن ۾ شمار ٿئي ٿو.]] تيرهين صديءَ ۾، سسلي ۾ [[شهنشاهه فريڊرڪ ٻيون]] جي درٻار ۾، پرووانسال صورتن ۽ موضوعن تي ٻڌل غنائي شاعري مقامي عام ٻوليءَ جي هڪ نفيس صورت ۾ لکي وئي. انهن شاعرن مان هڪ [[جياڪومو دا لينتيني]] هو، جيڪو [[سونٽ]] جي صورت جو موجد هو؛ سڀ کان مشهور ابتدائي سونٽ نگار [[پيٽرارڪ]] هو.<ref>Ernest Hatch Wilkins, ''The invention of the sonnet, and other studies in Italian literature'' (Rome: Edizioni di Storia e letteratura, 1959), 11–39</ref> [[گويڊو گوئينيتسيلي]] ''[[دولچي ستل نووو]]'' جو باني آهي، جيڪا اهڙي شعري مکتب هئي جنهن محبت جي شاعريءَ ۾ فلسفيانه پاسو شامل ڪيو. محبت جي هن نئين سمجهه، جيڪا نرم انداز ۾ ظاهر ڪئي وئي، فلورينس جي شاعر [[دانتي اليگهيئري]] کي متاثر ڪيو، جنهن جديد اطالوي ٻوليءَ جو بنياد وڌو. دانتي جو ڪم، ''[[ڊيوائن ڪاميڊي]]''، ادب جي بهترين ڪمن مان آهي.<ref name="Bloom">{{Cite book|last=Bloom|first=Harold|author-link=هيرلڊ بلوم|url=https://archive.org/details/westerncanonbook00bloorich|title=The Western Canon|publisher=Harcourt Brace|year=1994|isbn=978-0-1519-5747-7|url-access=registration}} See also [[اولهندي ڪينن]] for other "canons" that include the ''Divine Comedy''.</ref> پيٽرارڪ ۽ [[جيوواني بوڪاچچو]] قديم دور جي ڪمن کي ڳوليو ۽ انهن جي پيروي ڪئي ۽ پنهنجي فني شخصيتن کي سنواريو. پيٽرارڪ پنهنجي نظمن جي مجموعي ''[[اِل ڪانتسونيري]]'' وسيلي شهرت ماڻي. بوڪاچچو جو ''[[دي ڊيڪاميرون]]'' پڻ برابر اثرائتو هو، جيڪو ننڍين ڪهاڻين جو تمام مشهور مجموعو آهي.<ref>{{Cite encyclopedia|title=Giovanni Boccaccio: The Decameron.|encyclopedia=[[انسائيڪلوپيڊيا برٽانيڪا]]|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/70836/Giovanni-Boccaccio/755/The-Decameron|access-date=18 December 2013|archive-url=https://web.archive.org/web/20131219020413/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/70836/Giovanni-Boccaccio/755/The-Decameron|archive-date=19 December 2013|url-status=live}}</ref> نشاۃ ثانيه جي ليکڪن جي ڪمن ۾ [[نيڪولو ميڪياويلي]] جو ''[[دي پرنس]]'' شامل آهي، جيڪو سياسي سائنس تي هڪ مضمون آهي، جنهن ۾ "اثرائتي حقيقت" کي ڪنهن به مجرد مثالي تصور کان وڌيڪ اهم سمجهيو ويو آهي. [[جيوواني فرانچيسڪو سترپارولا]] ۽ [[جيمباتيستا باسيلي]]، جن بالترتيب ''[[سترپارولا جون مزاحيه راتيون]]'' (1550–55) ۽ ''[[پينتاميرون]]'' (1634) لکيا، يورپ ۾ پري ڪهاڻين جي سڀ کان پهرين معلوم صورتن مان ڪجهه ڇاپيون.<ref>Steven Swann Jones, ''The Fairy Tale: The Magic Mirror of Imagination'', Twayne Publishers, New York, 1995, {{ISBN|0-8057-0950-9}}, p. 38; Bottigheimer 2012a, 7; Waters 1894, xii; Zipes 2015, 599.; {{Citation|last1=Opie|first1=Iona|title=The Classic Fairy Tales|year=1974|url=https://archive.org/details/classicfairytale00opie_0|place=Oxford and New York|publisher=Oxford University Press|isbn=978-0-1921-1559-1|last2=Opie|first2=Peter|author-link=آئيونا اوپي|author-link2=پيٽر اوپي}} See p. 20. The claim for earliest fairy-tale is still debated, see for example Jan M. Ziolkowski, ''Fairy tales from before fairy tales: the medieval Latin past of wonderful lies'', University of Michigan Press, 2007. Ziolkowski examines [[ايگبرٽ آف ليئج]]'s Latin beast poem ''Fecunda natis'' (''The Richly Laden Ship'', c. 1022/24), the earliest known version of "[[ننڍڙي ڳاڙهي ٽوپي]]". Further info: [https://web.archive.org/web/20071023044216/http://www.leithart.com/archives/003139.php Little Red Pentecostal], Peter J. Leithart, 9 July 2007.</ref> باروڪ دور [[گليليو]] جي صاف سائنسي نثر کي جنم ڏنو. سترهين صديءَ ۾، [[آرڪيڊيا اڪيڊمي|آرڪيڊين]] شاعريءَ ۾ سادگي ۽ ڪلاسيڪي ضبط بحال ڪرڻ لاءِ هڪ تحريڪ شروع ڪئي.<ref>{{Cite web|url=https://www.britannica.com/topic/Academy-of-Arcadia|title=Academy of Arcadia &#124; Neapolitan Poets, Arcadian Shepherds & Arcadian Landscape &#124; Britannica|website=www.britannica.com|accessdate=19 November 2025}}</ref> اطالوي ليکڪن اڻويهين صديءَ ۾ رومانويت کي اختيار ڪيو؛ اها [[ريزورجيمنتو]] جي خيالن سان هم وقت هئي، اها تحريڪ جنهن اطالوي اتحاد آندو. اتحاد جي خبر [[ويتوريو الفيري]]، [[اوگو فوسڪولو]] ۽ [[جياڪومو ليوپاردي]] جهڙن شاعرن اڳواٽ ڏني. اهم اطالوي رومانوي ليکڪ [[اليساندرو مانزوني]] جا ڪم، پنهنجي حب الوطنيءَ واري پيغام ۽ جديد، متحد اطالوي ٻوليءَ جي ترقيءَ ۾ سندس ڪوششن سبب، اطالوي اتحاد جي علامت آهن.<ref>{{Cite web|date=18 May 2023|title=Alessandro Manzoni {{!}} Italian author|url=https://www.britannica.com/biography/Alessandro-Manzoni|website=Encyclopædia Britannica}}</ref> [[File:Portrait of Niccolò Machiavelli.jpg|thumb|upright=.8|[[ميڪياويلي]]، جديد [[سياسي سائنس]] جو باني]] اڻويهين صديءَ جي آخر ۾، ''[[ويرزمو (ادب)|ويرزمو]]'' نالي هڪ ادبي تحريڪ، جنهن حقيقت نگاريءَ کي ساراهيو، اطالوي ادب ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو. [[ايميليو سالگاري]]، جيڪو ايڪشن-ايڊوينچر [[سواش بڪلر]]ن جو ليکڪ ۽ سائنس فڪشن جو اڳواڻ هو، پنهنجي ''[[ساندوڪان]]'' سلسلو شايع ڪيو.<ref>{{Cite book|last1=Gaetana Marrone|url={{Google books|d9NcAgAAQBAJ|page=PA1654|keywords=|text=|plainurl=yes}}|title=Encyclopedia of Italian Literary Studies|last2=Paolo Puppa|publisher=Routledge|year=2006|isbn=978-1-1354-5530-9|page=1654}}</ref> 1883ع ۾، [[ڪارلو ڪولودي]] ''[[پنوڪيو جون مهمون]]'' شايع ڪيو، جيڪو ڪنهن اطالوي ليکڪ جو سڀ کان مشهور ٻارن جو ڪلاسيڪي ڪتاب بڻيو ۽ دنيا جي [[ترجمن جي تعداد موجب ادبي ڪمن جي فهرست|سڀ کان وڌيڪ ترجمو ٿيل]] غير مذهبي ڪتابن مان هڪ آهي.<ref>Giovanni Gasparini. ''La corsa di Pinocchio''. Milano, Vita e Pensiero, 1997. p. 117. {{ISBN|8-8343-4889-3}}</ref> [[مستقبل نگاري]] نالي تحريڪ ويهين صديءَ جي شروعات ۾ ادب تي اثر انداز ٿي. [[فليپو توماسو مارينيتي]] ''[[مستقبل نگاري جو منشور]]'' لکيو ۽ اهڙي ٻولي ۽ استعارن جي استعمال جو مطالبو ڪيو، جيڪي مشيني دور جي رفتار، تحرڪ ۽ تشدد کي عظمت ڏين.<ref>{{Cite book|title=The 20th-Century art book.|publisher=Phaidon Press|year=2001|isbn=978-0-7148-3542-6|edition=Reprinted.|location=dsdLondon}}</ref> جديد ادبي شخصيتن ۾ [[گابريئلي دانونتسيو]]، قوم پرست شاعر [[جيوسوئي ڪارڊوچچي]]، 1906ع جو نوبل انعام ماڻيندڙ، حقيقت نگار ليکڪا [[گرازيا ديليدا]]، 1926ع جي انعام يافته، جديد ٿيٽر ليکڪ [[لوئيجي پيرانديللو]]، 1936ع ۾، ننڍين ڪهاڻين جو ليکڪ [[ايتالو ڪالوينو]]، 1960ع ۾، شاعر [[سالوواتوري ڪوازيمودو]]، 1959ع ۾، ۽ [[يوجينيو مونتالي]]، 1975ع ۾، [[امبرتو ايڪو]]، 1980ع ۾، ۽ طنز نگار ۽ ٿيٽر ليکڪ [[داريو فو]]، 1997ع ۾، شامل آهن.<ref>{{Cite web|title=All Nobel Prizes in Literature|url=http://nobelprize.org/nobel_prizes/literature/laureates|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110529091551/http://nobelprize.org/nobel_prizes/literature/laureates|archive-date=29 May 2011|access-date=30 May 2011|publisher=Nobel Foundation}}</ref> === فلسفو === {{Main|اطالوي فلسفو}} اطالوي فلسفي [[اولهندي فلسفو|اولهندي فلسفي]] تي اثر وڌو، جنهن جي شروعات يونانين ۽ رومن کان ٿي، ۽ پوءِ نشاۃ ثانيه جي انسان دوستي، [[روشن خيالي جو دور]] ۽ [[جديد فلسفو]] تائين پهتي.<ref name="Garin">{{Cite book|last=Garin|first=Eugenio|url=https://books.google.com/books?id=sVP3vBmDktQC|title=History of Italian Philosophy|publisher=VIBS|year=2008|isbn=978-9-0420-2321-5}}</ref> اٽلي ۾ باضابطه فلسفو [[فيثاغورث]] متعارف ڪرايو، جيڪو [[ڪروتوني]] ۾ اطالوي فلسفي جي مکتب جو باني هو.<ref>{{Cite book|last=Herodotus|title=The Histories|publisher=Penguin Classics|page=226}}</ref> يوناني دور جي اطالوي فلسفين ۾ [[زينوفينس]]، [[پارمينيدس]] ۽ [[زينو آف ايليا|زينو]] شامل آهن. رومي فلسفين ۾ [[سيسرو]]، [[لوڪريتيوس]]، [[سينيڪا دي ينگر]]، [[پلوٽارڪ]]، [[ايپيڪتيتس]]، [[مارڪس اوريليئس]] ۽ [[آگسٽين آف هيپو]] شامل آهن.<ref name="Garin"></ref> [[File:Famous Italian philosophers.jpg|thumb|مٿي کاٻي پاسي کان گهڙيءَ جي رخ ۾: [[ٿامس اڪوئناس|اڪوئناس]]، ديني عالم؛<ref>{{Cite web|title=St. Thomas Aquinas {{!}} Biography, philosophy, & Facts|url=https://www.britannica.com/biography/Saint-Thomas-Aquinas|access-date=20 January 2020|website=Encyclopædia Britannica}}</ref> [[جورڊانو برونو|برونو]]، [[ڪائناتيات دان]]؛<ref>Gatti, Hilary. ''Giordano Bruno and Renaissance Science: Broken Lives and Organizational Power''. Cornell University Press, 2002, 1. {{ISBN|0-8014-8785-4}}.</ref> [[چيزاري بيڪاريا|بيڪاريا]]، [[جرم شناس]]؛<ref name="Hostettler-2011">{{Cite book|last=Hostettler|first=John|title=Cesare Beccaria: The Genius of 'On Crimes and Punishments'|date=2011|publisher=Waterside Press|isbn=978-1-9043-8063-4|location=Hampshire|page=160}}</ref> ۽ [[ماريا مونٽيسوري|مونٽيسوري]]، [[مونٽيسوري تعليم]] واري<ref name="Montessori">{{Cite web|title=Introduction to Montessori Method|url=https://amshq.org/Montessori-Education/Introduction-to-Montessori|publisher=American Montessori Society}}</ref>]] اطالوي وچئين دور جو فلسفو بنيادي طور عيسائي هو، ۽ ان ۾ [[ٿامس اڪوئناس]] جهڙا ديني عالم شامل هئا، جيڪو [[فطري الٰهيات]] جو ڪلاسيڪي حامي هو، جنهن [[ارسطوي فلسفو]] عيسائيت ۾ ٻيهر متعارف ڪرايو.<ref>{{Cite web|last=Blair|first=Peter|title=Reason and Faith: The Thought of Thomas Aquinas|url=http://www.dartmouthapologia.org/articles/show/125|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20130913011656/http://www.dartmouthapologia.org/articles/show/125|archive-date=13 September 2013|access-date=18 December 2013|website=The Dartmouth Apologia}}</ref> نشاۃ ثانيه جي فلسفين ۾ شامل آهن: [[جورڊانو برونو]]، اولهه جي هڪ اهم سائنسي شخصيت؛ [[مارسيليو فيچينو]]، انسان دوست فلسفي؛ ۽ [[نيڪولو ميڪياويلي]]، جديد [[سياسي سائنس]] جو هڪ باني. ميڪياويلي جو سڀ کان مشهور ڪم ''[[دي پرنس]]'' آهي، جنهن جو سياسي فڪر ۾ حصو سياسي [[مثاليت پسندي]] ۽ [[حقيقت پسندي (بين الاقوامي لاڳاپا)|حقيقت پسندي]] جي وچ ۾ بنيادي وڇوڙو آهي.<ref>Moschovitis Group Inc, Christian D. Von Dehsen and Scott L. Harris, ''Philosophers and religious leaders'', (The Oryx Press, 1999), 117.</ref><ref>{{Cite web|title=The Enlightenment throughout Europe|url=http://history-world.org/enlightenment_throughout_europe.htm|archive-url=https://web.archive.org/web/20130123082708/http://history-world.org/enlightenment_throughout_europe.htm|archive-date=23 January 2013|access-date=12 December 2017|website=International World History Project}}</ref> [[پادووا]]، [[بولونيا]] ۽ [[نيپلز]] جهڙا يونيورسٽي شهر علم ۽ تحقيق جا مرڪز رهيا، جن ۾ [[جيامباتيستا ويڪو]] جهڙا فلسفي شامل هئا.<ref name="maritain.nd.edu">{{Cite web|title=History of Philosophy 70|url=http://maritain.nd.edu/jmc/etext/hop70.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20170525033238/http://maritain.nd.edu/jmc/etext/hop70.htm|archive-date=25 May 2017|access-date=12 December 2017|website=maritain.nd.edu}}</ref> [[چيزاري بيڪاريا]] روشن خياليءَ جي اهم شخصيت ۽ [[ڪلاسيڪي مکتب (جرم شناسي)|ڪلاسيڪي فوجداري نظريي]] ۽ [[سزا شناسي]] جو پيءُ هو.<ref name="Hostettler-2011"></ref> اٽلي ۾ 1800ع واري ڏهاڪي ۾ هڪ مشهور فلسفيانه تحريڪ هئي، جنهن ۾ [[مثاليت پسندي]]، [[حسيت]] ۽ [[تجربيت]] شامل هئا.<ref name="maritain.nd.edu"></ref> اڻويهين صديءَ جي آخر ۽ ويهين صديءَ دوران ٻيون تحريڪون پڻ مقبول ٿيون، جهڙوڪ [[وجودي الٰهيات]]،<ref>{{Cite journal|last=Scarangello|first=Anthony|year=1964|title=Major Catholic-Liberal Educational Philosophers of the Italian Risorgimento|journal=History of Education Quarterly|volume=4|issue=4|pages=232–250|doi=10.2307/367499|jstor=367499|s2cid=147563567}}</ref> [[اٽلي ۾ انارڪزم|انارڪزم]]، ڪميونزم، سوشلزم، مستقبل نگاري، فاشزم ۽ عيسائي جمهوريت.<ref>{{Cite book|last=Pernicone|first=Nunzio|title=Italian Anarchism 1864–1892 |publisher=AK Press|year=2009|pages=111–113}}</ref> [[انتونيو گرامشي]] ڪميونسٽ نظريي اندر اڃا تائين لاڳاپيل فلسفي آهي، جنهن کي [[ثقافتي بالادستي]] جو نظريو ٺاهڻ جو ڪريڊٽ ڏنو وڃي ٿو. اطالوي فلسفين غير مارڪسي [[لبرل سوشلزم]] واري فلسفي جي ترقيءَ ۾ اثر وڌو. 1960ع واري ڏهاڪي ۾، کاٻي ڌر جي ڪارڪنن [[اختيار مخالف]] مزدور نواز نظرين کي اختيار ڪيو، جيڪي [[خودمختيار تحريڪ]] ۽ [[ورڪرزم]] جي نالي سان مشهور ٿيا.<ref>{{Cite book|last1=Balestrini|first1=Nanni|title=L'orda d'oro 1968–1977. La grande ondata rivoluzionaria e creativa, politica ed esistenziale |last2=Moroni|first2=Primo|publisher=SugarCo|year=1997|isbn=8-8078-1462-5}}</ref> [[اطالوي فيمينسٽن]] ۾ [[سيبيلا اليرامو]]، [[الائدي گوالبيرتا بيڪاري]] ۽ [[آنا ماريا موتسوني]] شامل آهن، ۽ پروٽو-فيمينسٽ فلسفن کي اڳ ۾ ئي اطالوي ليکڪن ڇُهيو هو. اطالوي تعليمدان [[ماريا مونٽيسوري]] [[مونٽيسوري تعليم|اهڙو تعليمي فلسفو]] پيدا ڪيو، جيڪو سندس نالي سان سڃاتو وڃي ٿو.<ref name="Montessori"></ref> [[جيوسيپي پيانو]] تجزياتي فلسفي ۽ رياضيات جي جديد فلسفي جو باني هو. تجزياتي فلسفين ۾ [[ڪارلو پينڪو]]، [[گلوريا اوريجي]]، [[پيئرئنا گاراواسو]] ۽ [[لوچانو فلوريدي]] شامل آهن.<ref name="Garin"></ref> === ٿيٽر === {{Main|اٽلي جو ٿيٽر}} [[File:Gemälde des Hieronymus Francken - Die Compagnia dei Comici Gelosi bei einer Aufführung in Paris.jpg|thumb|[[ڪوميڊيا ديل آرٽي]] جو ٽولو [[آئي جيلوسي]] پرفارم ڪندي، [[هيرونيمس فرانڪن اول]] جو ڪم، {{circa|1590}}]] اطالوي ٿيٽر وچئين دور ۾ وجود ۾ آيو، جنهن جا اڳوڻا بنياد ڏکڻ اٽليءَ جي قديم يوناني ڪالونين ([[ميگنا گريشيا]])،<ref>{{Cite web|title=Storia del Teatro nelle città d'Italia|url=https://www.melogranoarte.it/storia-del-teatro-nelle-citta-ditalia|access-date=27 July 2022|language=it}}</ref> گڏوگڏ [[اٽالڪ قومون|اٽالڪ قومن]] جي ٿيٽر<ref>{{Cite web|title=Storia del teatro: lo spazio scenico in Toscana|url=https://brunelleschi.imss.fi.it/itinerari/itinerario/storiateatrospazioscenicotoscana.html|access-date=28 July 2022|language=it}}</ref> ۽ [[قديم روم جو ٿيٽر]] تائين پهچن ٿا. ٻه مکيه رستا هئا، جن وسيلي ٿيٽر ترقي ڪئي. پهريون، ڪيٿولڪ مذهبي عبادتن جي ڊرامائي صورت، ۽ ٻيو، تماشي جي بت پرست صورتن مان ٺهيل هو، جهڙوڪ شهري ميلن لاءِ اسٽيجنگ، درٻاري مسخرن جون تياريون، ۽ [[ٽروباڊور]]ن جا گيت.<ref>Of this second line, Dario Fo speaks of a true alternative culture to the official one: although widespread as an idea, some scholars such as {{Ill|Giovanni Antonucci|it}} do not agree in considering it as such. In this regard, see {{Cite book|last=Antonucci|first=Giovanni|title=Storia del teatro italiano|publisher=Newton Compton Editori|year=1995|isbn=978-8-8798-3974-7|pages=10–14|language=it}}</ref> نشاۃ ثانيه واري ٿيٽر جديد ٿيٽر جي شروعات ڪئي. قديم ٿيٽري متن ترجمو ڪيا ويا ۽ درٻارن ۾ اسٽيج ڪيا ويا، ۽ پوءِ عوامي ٿيٽرن ڏانهن منتقل ٿيا. پندرهين صديءَ جي آخر ۾، [[فيرارا]] ۽ روم جا شهر ٿيٽر جي ٻيهر دريافت ۽ تجديد لاءِ اهم هئا.<ref>{{Cite book|last=Antonucci|first=Giovanni|title=Storia del teatro italiano|publisher=Newton Compton Editori|year=1995|isbn=978-8-8798-3974-7|page=18|language=it}}</ref> سورهين صديءَ کان ارڙهين صديءَ تائين، [[ڪوميڊيا ديل آرٽي]] [[بداهتي ٿيٽر]] جي هڪ صورت هئي، ۽ اڄ به پيش ڪئي وڃي ٿي. اداڪارن جا گهمندڙ ٽولا کليل هنڌن تي اسٽيج لڳائيندا هئا ۽ [[جگلنگ]]، [[اڪروبيٽڪس]] ۽ مزاحيه ڊرامن جي صورت ۾ وندر فراهم ڪندا هئا. ڊراما لکيل ڊرامائي متن مان پيدا نه ٿيندا هئا، پر ''[[لاتسي]]'' نالي منظرنامن مان، جيڪي اهڙا آزاد ڍانچا هئا، جن جي چوڌاري اداڪار بداهت ڪندا هئا. ''ڪوميڊيا'' جا ڪردار عام طور تي مقرر سماجي قسمن ۽ روايتي ڪردارن جي نمائندگي ڪندا هئا، جن مان هر هڪ جو پنهنجو جدا [[ڪوميڊيا ديل آرٽي جا لباس|لباس]] هوندو هو.<ref>{{Cite book|last1=Chaffee, Judith|title=The Routledge Companion to Commedia Dell'Arte|last2=Crick, Olly|publisher=Rutledge Taylor and Francis Group|year=2015|isbn=978-0-4157-4506-2|location=London and New York|page=1}}</ref> ڪوميڊيا ديل آرٽي جي پهرين رڪارڊ ٿيل پرفارمنسون 1551ع جي شروعات ۾ روم مان مليون.<ref>{{Cite book|last=Katritzky|first=M. A.|url=https://books.google.com/books?id=9fV4gz5FmiAC&q=the+art+of+commedia|title=The Art of Commedia: A Study in the Commedia dell'arte 1560–1620 with Special Reference to the Visual Records |publisher=Editions Rodopi|year=2006|isbn=978-9-0420-1798-6|location=New York|page=82}}</ref> عورتن جا ڪردار عورتن ئي ادا ڪيا، جن جو دستاويزي ثبوت 1560ع واري ڏهاڪي جي شروعات کان ملي ٿو، جنهن ڪري اهي قديم دور کان پوءِ يورپ جون پهريون ڄاتل پيشاور اداڪارائون بڻيون. [[لوڪريتسيا دي سينا]]، جنهن جو نالو 1564ع جي هڪ معاهدي ۾ آيو آهي، نالي سان سڃاتل پهرين اطالوي اداڪاره سڏبي آهي، جڏهن ته [[ونچينزا آرماني]] ۽ [[باربرا فلامينيا]] پهريون [[پريما ڊونا]]ون هيون.<ref>Giacomo Oreglia (2002). Commedia dell'arte. Ordfront. {{ISBN|9-1732-4602-6}}.</ref> بيلٽ نشاۃ ثانيه دوران اٽليءَ ۾ پيدا ٿيو، درٻاري نمائش ۽ شان و شوڪت جي واڌ ويجهه طور.<ref>{{Cite web|title=The Ballet|url=http://www.metmuseum.org/toah/hd/balt/hd_balt.htm|website=metmuseum.org|date=October 2004 }}</ref><ref>{{Cite web|title=Andros on Ballet – Catherine Medici De|url=http://www.michaelminn.net/andros/index.php?de_medici_catherine|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20080209205503/http://www.michaelminn.net/andros/index.php?de_medici_catherine|archive-date=9 February 2008|website=michaelminn.net}}</ref> === موسيقي === {{Main|اٽلي جي موسيقي}} {{multiple image | align = right | image1 = Old violin.jpg | width1 = 106 | alt1 = | caption1 = | image2 = Pianoforte Verticale.jpg | width2 = 197 | alt2 = | caption2 = | footer = ڪلاسيڪي موسيقي سان لاڳاپيل ساز، جن ۾ وائلن ۽ پيانو شامل آهن، اٽلي ۾ ايجاد ٿيا.<ref name="Erlich"/> }} [[اطالوي لوڪ موسيقي|لوڪ]] کان [[يورپي ڪلاسيڪي موسيقي|ڪلاسيڪي]] تائين، موسيقي اطالوي ثقافت جو اندروني حصو آهي. ڪلاسيڪي موسيقي سان لاڳاپيل ساز، جن ۾ پيانو ۽ وائلن شامل آهن، اٽلي ۾ ايجاد ٿيا،<ref name="Erlich">{{Cite book|last=Erlich|first=Cyril|title=The Piano: A History|publisher=Oxford University Press, US; Revised edition|year=1990|isbn=978-0-1981-6171-4}}; {{Cite book|last=Allen|first=Edward Heron|title=Violin-making, as it was and is: Being a Historical, Theoretical, and Practical Treatise on the Science and Art of Violin-making, for the Use of Violin Makers and Players, Amateur and Professional. Preceded by An Essay on the Violin and Its Position as a Musical Instrument|date=1914|publisher=E. Howe}} Accessed 5 September 2015.</ref> ۽ ڪيترين موجوده صورتن، جهڙوڪ [[سمفني]]، ڪنسرٽو ۽ [[سوناتا]]، جون پاڙون سورهين ۽ سترهين صديءَ جي اطالوي موسيقيءَ جي نون تجربن تائين پهچن ٿيون. اٽلي جي سڀ کان مشهور موسيقارن ۾ نشاۃ ثانيه جا [[جيوواني پيئرلوئيجي دا پالسترينا|پالسترينا]]، [[مونتيوردي]] ۽ [[ڪارلو جيسوالدو|جيسوالدو]]؛ [[باروڪ موسيقي|باروڪ]] جا [[دومينيڪو اسڪارلاتي|اسڪارلاتي]] ۽ [[ويوالدي]]؛ ڪلاسيڪي جا [[پاگانيني]] ۽ [[روسيني]]؛ ۽ رومانوي دور جا [[ويردي]] ۽ [[پوچيني]] شامل آهن. اٽلي ۾ ڪلاسيڪي موسيقيءَ جي مضبوط حيثيت آهي، جنهن جو ثبوت ان جي اوپيرا گهرن، جهڙوڪ لا اسڪالا، ۽ پيانو نواز [[مائوريتسيو پوليني]] ۽ ٽينر [[لوچانو پاواروتي]] جهڙن فنڪارن جي شهرت مان ملي ٿو. اٽلي اوپيرا جي جنم ڀومي طور سڃاتو وڃي ٿو.<ref name="Kimbell, David R.B.-1994">{{Cite book|last=Kimbell, David R.B.|url={{Google books|C37Gq2GagZIC|keywords=|text=|plainurl=yes}}|title=Italian Opera|publisher=Cambridge University Press|year=1994|isbn=978-0-5214-6643-1|access-date=20 December 2009}}</ref> [[اطالوي اوپيرا]] بابت مڃيو وڃي ٿو ته اهو سترهين صديءَ ۾ قائم ٿيو.<ref name="Kimbell, David R.B.-1994"></ref> 1920ع واري ڏهاڪي جي شروعات ۾ متعارف ٿيڻ کان پوءِ، [[جاز]] اٽلي ۾ مضبوط جڳهه حاصل ڪئي، ۽ فاشسٽن جي غير ملڪي مخالف پاليسين باوجود مقبول رهيو. 1970ع واري ڏهاڪي جي [[پروگريسيو راڪ]] ۽ پاپ تحريڪن ۾ اٽلي جي نمائندگي [[پريمياتا فورنيريا مارڪوني|پي ايف ايم]]، [[بانڪو دل موتوو سوڪورسو]]، [[لي اورمي]]، [[گوبلن (بينڊ)|گوبلن]] ۽ [[پوھ (بينڊ)|پوھ]] جهڙن بينڊن ڪئي.<ref>{{Cite book|last=Keller, Catalano and Colicci|url=https://books.google.com/books?id=Gh03DwAAQBAJ&q=keller%20catalano%20and%20colicci&pg=PT1022|title=Garland Encyclopedia of World Music|date=25 September 2017|publisher=Routledge|isbn=978-1-3515-4426-9|pages=604–625}}</ref> ساڳئي دور ۾ [[اٽلي جو سئنيما|اطالوي سئنيما]] ۾ تنوع آيو، ۽ [[چينيچتا]] جي فلمن ۾ [[اينيو موريڪوني]] سميت موسيقارن جا پيچيده موسيقيائي اسکور شامل هئا. 1980ع واري ڏهاڪي ۾، [[اطالوي هپ هاپ]] مان اڀرندڙ پهريون ستارو ڳائڻو [[جووانوتي]] هو.<ref>{{Cite news|last=Sisario|first=Ben|date=3 October 2012|title=A Roman Rapper Comes to New York, Where He Can Get Real|url=https://www.nytimes.com/2012/10/04/arts/music/jovanotti-italian-rapper-brings-his-act-to-new-york.html|url-access=subscription|url-status=live|archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20220103/https://www.nytimes.com/2012/10/04/arts/music/jovanotti-italian-rapper-brings-his-act-to-new-york.html|archive-date=3 January 2022|access-date=24 February 2014|work=The New York Times}}{{Cbignore}}</ref> اطالوي ميٽل بينڊن ۾ [[ريپسوڊي آف فائر]]، [[لاڪونا ڪوئل]]، [[ايلون ڪنگ (بينڊ)|ايلون ڪنگ]]، [[فارگوٽن ٽومب]] ۽ [[فليش گاڊ اپوڪليپس]] شامل آهن.<ref>{{Cite book|last1=Sharpe-Young|first1= Garry|author-link1= MusicMight|title= A–Z of Power Metal|series= Rockdetector Series|year= 2003|publisher= Cherry Red Books|isbn= 978-1-901447-13-2}}</ref> اٽلي [[ڊسڪو]] ۽ [[اليڪٽرانڪ موسيقي]] جي ترقيءَ ۾ حصو وڌو، جنهن ۾ [[اٽالو ڊسڪو]]، جيڪو پنهنجي مستقبل پسند آواز ۽ سنٿيسائيزرن ۽ ڊرم مشينن جي نمايان استعمال لاءِ مشهور آهي، اليڪٽرانڪ ڊانس جي سڀ کان پهرين صنفن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite news|last=McDonnell|first=John|date=1 September 2008|title=Scene and heard: Italo-disco|url=https://www.theguardian.com/music/musicblog/2008/sep/01/sceneandhearditalodisco|access-date=14 July 2012|work=The Guardian|location=London}}</ref> [[جورجو مورودر]] جهڙا پروڊيوسر، جنهن ٽي اڪيڊمي اوارڊ ۽ چار گولڊن گلوب کٽيا، اليڪٽرانڪ ڊانس موسيقيءَ جي ترقيءَ ۾ اثرائتا رهيا.<ref>"This record was a collaboration between Philip Oakey, the big-voiced lead singer of the techno-pop band the Human League, and Giorgio Moroder, the Italian-born father of disco who spent the '80s writing synth-based pop and film music." {{Cite web|last=Evan Cater|title=Philip Oakey & Giorgio Moroder: Overview|url={{AllMusic|class=album|id=r59464|pure_url=yes}}|access-date=21 December 2009|publisher=[[آل ميوزڪ]]}}</ref> اطالوي پاپ جي نمائندگي هر سال [[سانريمو ميوزڪ فيسٽيول]] وسيلي ٿئي ٿي، جنهن [[يوروويزن سانگ ڪانٽيسٽ]] لاءِ الهام طور ڪم ڪيو.<ref>{{Cite web|last=Yiorgos Kasapoglou|date=27 February 2007|title=Sanremo Music Festival kicks off tonight|url=http://www.esctoday.com/news/read/7817|access-date=18 August 2011|publisher=esctoday.com}}</ref> [[جيگليولا چينڪويتي]]، [[توتو ڪوتونيو]] ۽ [[مونياسڪن]] بالترتيب [[يوروويزن سانگ ڪانٽيسٽ 1964|1964ع]]، [[يوروويزن سانگ ڪانٽيسٽ 1990|1990ع]] ۽ [[يوروويزن سانگ ڪانٽيسٽ 2021|2021ع]] ۾ يوروويزن کٽيو. [[دومينيڪو مودونيو]]، [[مينا (اطالوي ڳائڻي)|مينا]]، [[اندريا بوچيلي]]، [[رافائيلا ڪارا]]، [[اِل وولو]]، [[ال بانو]]، [[توتو ڪوتونيو]]، [[نيڪ]]، [[امبرتو توتسي]]، [[جورجيا (ڳائڻي)|جورجيا]]، گريمي کٽيندڙ [[لائورا پائوسيني]]، [[ايروس رامازوتي]]، [[تيتسيانو فيرو]]، مونياسڪن ۽ ٻين ڳائڻن عالمي شهرت ماڻي آهي.<ref>{{Cite web|first=Federica|last=Cirone|date=29 August 2023|title=Cantanti italiani, quali sono quelli che hanno avuto più successo all'estero|url=https://www.socialboost.it/cantanti-italiani-quali-sono-quelli-che-hanno-avuto-piu-successo-allestero/|access-date=5 June 2024|publisher=socialboost.it|language=it}}</ref> === فيشن ۽ ڊزائن === {{Main|اطالوي فيشن|اطالوي ڊزائن}} [[File:Prada milano.JPG|thumb|ميلان ۾ [[گاليريا ويتوريو ايمانوئلي ٻيون]] ۾ [[پرادا]] جو دڪان]] اطالوي فيشن جي ڊگهي روايت آهي. [[گلوبل لئنگئيج مانيٽر]] جي ''Top Global Fashion Capital Rankings'' (2013ع) ۾ روم کي ڇهين ۽ ميلان کي ٻارهين نمبر تي رکيو ويو.<ref>{{Cite web|title=New York Takes Top Global Fashion Capital Title from London, edging past Paris|url=http://www.languagemonitor.com/fashion/sorry-kate-new-york-edges-paris-and-london-in-top-global-fashion-capital-10th-annual-survey|url-status=usurped|archive-url=https://web.archive.org/web/20140222011026/http://www.languagemonitor.com/fashion/sorry-kate-new-york-edges-paris-and-london-in-top-global-fashion-capital-10th-annual-survey|archive-date=22 February 2014|access-date=25 February 2014|publisher=Languagemonitor.com}}</ref> اهم اطالوي فيشن ليبلز — جهڙوڪ [[گوچي]]، [[ارماني]]، [[پرادا]]، [[ورساچي]]، [[ويلنٽينو ايس پي اي|ويلنٽينو]]، [[ڊولچي اينڊ گبانا]] — دنيا جي بهترين فيشن گهرن ۾ شامل آهن. [[بلغاري]]، [[دامياني (زيورن جي ڪمپني)|دامياني]] ۽ [[بوچيلاتي]] جهڙا زيورن جا ادارا اٽلي ۾ قائم ٿيا. فيشن رسالو ''[[ووگ اٽاليا]]'' دنيا جي سڀ کان وڌيڪ معزز فيشن رسالن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite book|last=Press|first=Debbie|url={{Google books|pkeaOOxb_isC|page=PA16|keywords=|text=|plainurl=yes}}|title=Your Modeling Career: You Don't Have to Be a Superstar to Succeed|publisher=Allworth Press|year=2000|isbn=978-1-58115-045-2}}; {{Cite web|last=Cardini|first=Tiziana|date=28 October 2020|title=Get to Know the Young Winners of the 2020 International Talent Support Awards |url=https://www.vogue.com/article/internationa-talent-support-award-2020-winners|website=Vogue}}</ref> اٽلي ڊزائن جي ميدان ۾ نمايان آهي، خاص طور تي اندروني، معمارِي، صنعتي ۽ شهري ڊزائن ۾.<ref>Miller (2005) p. 486</ref><ref>Insight Guides (2004) p. 220</ref> ميلان ۽ تورين ملڪ ۾ معمارِي ۽ صنعتي ڊزائن جا اڳواڻ آهن. ميلان شهر [[فيرا ميلانو]] جي ميزباني ڪري ٿو، جيڪا يورپ جي سڀ کان وڏي ڊزائن نمائش آهي.<ref>{{Cite web|title=Design City Milan|url=http://www.wiley.com/WileyCDA/WileyTitle/productCd-0470026839.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101206052654/http://www.wiley.com/WileyCDA/WileyTitle/productCd-0470026839.html|archive-date=6 December 2010|access-date=3 January 2010|publisher=Wiley}}</ref> ميلان ڊزائن ۽ معمارِي سان لاڳاپيل اهم واقعن ۽ هنڌن جي ميزباني ڪري ٿو، جهڙوڪ ''Fuori Salone'' ۽ [[ميلان فرنيچر فيئر]]، ۽ اهو [[برونو موناري]]، [[لوچيو فونتانا]]، [[اينريڪو ڪاستيلاني]] ۽ [[پيئرو مانزوني]] جهڙن ڊزائنرن جو گهر رهيو آهي.<ref>{{Cite web|title=Frieze Magazine – Archive – Milan and Turin|url=http://www.frieze.com/issue/article/milan_turin|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20100110123141/http://www.frieze.com/issue/article/milan_turin|archive-date=10 January 2010|access-date=3 January 2010|website=Frieze}}</ref> === سئنيما === {{Main|اٽلي جو سئنيما}} اطالوي سئنيما [[لوميئر ڀائرن]] طرفان حرڪتي تصويرن جون نمائشون متعارف ڪرائڻ کان ٿوري ئي پوءِ شروع ٿيو.<ref>{{Cite web|title=L'œuvre cinématographique des frères Lumière – Pays: Italie|url=https://catalogue-lumiere.com/pays/italie|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20180320195614/https://catalogue-lumiere.com/pays/italie|archive-date=20 March 2018|access-date=1 January 2022|language=fr}}; {{Cite web|title=Il Cinema Ritrovato – Italia 1896 – Grand Tour Italiano |url=https://festival.ilcinemaritrovato.it/proiezione/italy-1896-in-honor-of-aldo-bernardini|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20180321124127/https://festival.ilcinemaritrovato.it/proiezione/italy-1896-in-honor-of-aldo-bernardini|archive-date=21 March 2018|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> پهريون اطالوي ڊائريڪٽر [[ويتوريو ڪالچينا]] آهي، جنهن 1896ع ۾ [[پوپ ليو تيرهون]] کي فلمبند ڪيو.<ref>{{Cite web|title=26 febbraio 1896 – Papa Leone XIII filmato Fratelli Lumière |url=https://archivio.quirinale.it/aspr/gianni-bisiach/AV-002-000398/26-febbraio-1896-papa-leone-xiii-filmato-fratelli-lumiere|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> 1914ع جي ''[[ڪابيريا]]'' سڀ کان مشهور اطالوي [[خاموش فلم]] آهي.<ref>{{Citation|title=Cinematografia|volume=III|page=226|year=1970|publisher=[[تريڪاني]]|language=it|encyclopedia=Dizionario enciclopedico italiano}}</ref><ref>{{Cite book|last=Andrea Fioravanti|title=La "storia" senza storia. Racconti del passato tra letteratura, cinema e televisione|publisher=Morlacchi Editore|year=2006|isbn=978-8-8607-4066-3|page=121|language=it}}</ref> يورپ جي سڀ کان پراڻي [[اونگارڊ]] سئنيما تحريڪ، [[اطالوي مستقبل نگاري (سئنيما)|اطالوي مستقبل نگاري]]، 1910ع واري ڏهاڪي جي آخر ۾ ٿي.<ref>{{Cite web|date=30 September 2017|title=Il cinema delle avanguardie|url=https://www.brevestoriadelcinema.org/04-4-il-cinema-delle-avanguardie|access-date=13 November 2022|language=it}}</ref> [[File:Federico Fellini NYWTS 2.jpg|thumb|[[فيديريڪو فيليني]]، جيڪو ويهين صديءَ جي سڀ کان وڌيڪ اثرائتن ۽ وڏي پيماني تي عزت ماڻيندڙ فلمسازن مان هڪ سمجهيو وڃي ٿو<ref>{{Cite web|date=20 January 2022|title=Federico Fellini, i 10 migliori film per conoscere il grande regista|url=https://libreriamo.it/intrattenimento/federico-fellini-i-10-film-regista|access-date=10 September 2022|language=it}}</ref>]] 1920ع واري ڏهاڪي ۾ زوال کان پوءِ، صنعت 1930ع واري ڏهاڪي ۾ [[آواز واري فلم|آواز]] جي اچڻ سان ٻيهر متحرڪ ٿي. هڪ مشهور اطالوي صنف، ''[[تيليفوني بيانڪي]]''، دلڪش پس منظرن واريون مزاحيه فلمون هيون.<ref>{{Citation |last=Katz |first=Ephraim |title=Italy |pages=682–685 |year=2001 |publisher=HarperResource |isbn=978-0-0607-4214-0 |encyclopedia=The Film Encyclopedia}}.</ref> ''[[ڪاليگرافزمو]]''، ''تيليفوني بيانڪي''-آمريڪي انداز جي مزاحيه فلمن جي تيز ابتڙ هو؛ اهو وڌيڪ فني، تمام گهڻو رسمي، پيچيدگيءَ ۾ اظهار ڀريو، ۽ بنيادي طور معاصر ادبي مواد سان لاڳاپيل هو.<ref>{{Cite book|last=Brunetta|first=Gian Piero|title=Storia del cinema mondiale|publisher=Einaudi|year=2002|isbn=978-8-8061-4528-6|volume=III|pages=357–359|language=it}}</ref> سئنيما کي موسوليني استعمال ڪيو، جنهن روم جي مشهور [[چينيچتا|چينيچتا اسٽوڊيو]] قائم ڪيو، [[فاشسٽ پروپيگنڊا]] جي پيداوار لاءِ.<ref>{{Cite web|title=The Cinema Under Mussolini|url=http://ccat.sas.upenn.edu/italians/resources/Amiciprize/1996/mussolini.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100731200507/http://ccat.sas.upenn.edu/italians/resources/Amiciprize/1996/mussolini.html|archive-date=31 July 2010|access-date=30 October 2010|publisher=Ccat.sas.upenn.edu}}</ref> ٻي عالمي جنگ کان پوءِ، اطالوي فلم کي وسيع سڃاڻپ ملي ۽ اها برآمد ڪئي وئي، تان جو 1980ع واري ڏهاڪي ۾ فني زوال آيو.<ref>{{Cite web|title=STORIA 'POCONORMALE' DEL CINEMA: ITALIA ANNI '80, IL DECLINO|url=https://www.mymovies.it/cinemanews/2009/16629|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> [[اطالوي فلم ڊائريڪٽرن جي فهرست|اطالوي فلم ڊائريڪٽرن]] ۾ [[فيديريڪو فيليني]]، [[سرجيو ليئوني]]، [[پيئر پاولو پاسوليني]]، [[دوچو تيساري]]، [[لوڪينو ويسڪونتي]]، [[ويتوريو دي سيڪا]]، [[مائيڪل اينجلو انتونيوني]] ۽ [[روبيرتو روسيلليني]] شامل آهن، جن کي هر دور جي عظيم ترين ڊائريڪٽرن مان مڃيو وڃي ٿو.<ref>{{Cite news|last=Ebert|first=Roger|title=The Bicycle Thief / Bicycle Thieves (1949) |url=http://rogerebert.suntimes.com/apps/pbcs.dll/article?AID=/19990319/REVIEWS08/903190306/1023|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20090227023704/http://rogerebert.suntimes.com/apps/pbcs.dll/article?AID=%2F19990319%2FREVIEWS08%2F903190306%2F1023|archive-date=27 February 2009|access-date=8 September 2011|work=Chicago Sun-Times}}; {{Cite web|date=7 July 2002|title=The 25 Most Influential Directors of All Time|url=http://www.moviemaker.com/archives/moviemaking/directing/articles-directing/the-25-most-influential-directors-of-all-time-3358|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20151211230213/http://www.moviemaker.com/archives/moviemaking/directing/articles-directing/the-25-most-influential-directors-of-all-time-3358|archive-date=11 December 2015|access-date=21 February 2017|website=MovieMaker Magazine}}</ref> 1940ع واري ڏهاڪي جي وچ کان 1950ع واري ڏهاڪي جي شروعات تائين [[اطالوي نيو ريئلزم]] جو عروج هو، جيڪو جنگ کان پوءِ واري اٽليءَ جي خراب حالت کي ظاهر ڪندو هو.<ref>{{Cite web|title=Italian Neorealism – Explore – The Criterion Collection|url=https://www.criterion.com/explore/6-italian-neorealism|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110918102158/http://www.criterion.com/explore/6-italian-neorealism|archive-date=18 September 2011|access-date=7 September 2011|publisher=Criterion.com}}</ref> 1950ع واري ڏهاڪي ۾ جيئن ملڪ وڌيڪ امير ٿيو، نيو ريئلزم جي هڪ صورت، جيڪا گلابي نيو ريئلزم طور مشهور هئي، ان جي جاءِ ورتي، ۽ ''[[ڪوميڊيا آل اطاليانا]]'' صنف ۽ ٻيون [[فلم صنف]]ون، جهڙوڪ [[سورڊ اينڊ سينڊل]] ۽ [[اسپيگيٽي ويسٽرن]]، 1960ع ۽ 1970ع واري ڏهاڪي ۾ مشهور ٿيون.<ref>{{Cite web|title=Western all'italiana|url=https://www.treccani.it/enciclopedia/western-all-italiana_%28Enciclopedia-del-Cinema%29|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> [[صوفيا لورين]] جهڙين اداڪارائن عالمي شهرت حاصل ڪئي. شهوت انگيز اطالوي ٿرلر، يا ''[[جئلي]]''، جيڪي 1970ع واري ڏهاڪي ۾ [[داريو ارجينتو]] جهڙن ڊائريڪٽرن ٺاهيا، خوفناڪ فلمن تي اثرانداز ٿيا.<ref>{{Cite web|title=Tarantino e i film italiani degli anni settanta|url=http://www.corriere.it/solferino/severgnini/09-10-30/09.spm|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> تازو دور ۾، اطالوي منظر کي رڳو ڪڏهن ڪڏهن ڌيان مليو آهي، جهڙوڪ ''[[لائف از بيوٽيفل]]''، ''[[سئنيما پيراڊيسو]]'' ۽ ''[[اِل پوستينو: دي پوسٽمين]]'' جهڙين فلمن سان.<ref>{{Cite news|date=21 May 2013|title=Cannes 2013. La grande bellezza |url=https://stanzedicinema.com/2013/05/21/cannes-2013-la-grande-bellezza|access-date=1 January 2022|work=Stanze di Cinema|language=it}}</ref> چينيچتا اسٽوڊيو يورپ ۾ فلم ۽ ٽيليويزن پيداوار جي سڀ کان وڏي سهولت آهي،<ref>{{Cite web|date=30 December 2021|title=Cinecittà, c'è l'accordo per espandere gli Studios italiani|url=https://www.ciakmagazine.it/news/cinecitta-ce-laccordo-per-espandere-gli-studios-italiani|access-date=10 September 2022|language=it}}</ref> جتي ڪيتريون ئي عالمي باڪس آفيس ڪامياب فلمون فلمبند ٿيون. 1950ع واري ڏهاڪي ۾، اتي ٺاهيل عالمي پيداوارن جي انگ سبب روم کي "[[ٽائبر تي هالي ووڊ]]" سڏيو ويو. ان جي احاطي تي 3,000 کان وڌيڪ پيداوارون ٺهيون، جن مان 90 کي [[اڪيڊمي اوارڊ]] لاءِ نامزدگي ملي، ۽ 47 ڪاميابيون حاصل ٿيون.<ref>{{Cite book|last=Bondanella|first=Peter E.|url=https://books.google.com/books?id=PiTBFMc7tp4C|title=Italian Cinema: From Neorealism to the Present|date=2001|publisher=Continuum|isbn=978-0-8264-1247-8|page=13}}</ref> اٽلي [[بهترين پرڏيهي ٻوليءَ واري فلم لاءِ اڪيڊمي اوارڊ]] ۾ سڀ کان وڌيڪ اوارڊ ماڻيندڙ ملڪ آهي، جنهن 14 ڪاميابيون، 3 [[اعزازی اڪيڊمي اوارڊ|خاص اوارڊ]] ۽ 31 [[بهترين پرڏيهي ٻوليءَ واري فلم لاءِ اڪيڊمي اوارڊ ڏانهن اطالوي موڪلن جي فهرست|نامزدگيون]] حاصل ڪيون آهن.<ref>{{Cite web|date=26 October 2021|title=Oscar 2022: Paolo Sorrentino e gli altri candidati come miglior film internazionale |url=https://www.sorrisi.com/cinema/migliori-film/oscar-2022-paolo-sorrentino-e-gli-altri-candidati-come-miglior-film-internazionale|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> {{As of|2016}}، اطالوي فلمن 12 پام دُور،<ref>{{Cite web|date=13 May 2014|title=10 film italiani che hanno fatto la storia del Festival di Cannes|url=https://www.nanopress.it/articolo/10-film-italiani-che-hanno-fatto-la-storia-del-festival-di-cannes/67505|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> 11 [[گولڊن لائن]]،<ref>{{Cite web|date=28 August 2018|title=I film italiani vincitori del Leone d'Oro al Festival di Venezia|url=https://www.supereva.it/i-film-italiani-vincitori-del-leone-doro-al-festival-di-venezia-51756|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> ۽ 7 [[گولڊن بيئر]] کٽيا آهن.<ref>{{Cite web|title=Film italiani vincitori Orso d'Oro di Berlino|url=https://popcorntv.it/guide/film-italiani-vincitori-orso-doro-di-berlino/32626|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> 32k791m45na2kkfijtes9l1mr0dio88 382616 382615 2026-06-04T07:10:25Z Intisar Ali 8681 382616 wikitext text/x-wiki {{Short description|ڏکڻ ۽ اولهه يورپ جو ملڪ}} {{Infobox country | conventional_long_name = اطالوي جمهوريه | common_name = اٽلي | native_name = {{Lang|it|Repubblica Italiana<!--upper case see Italian wiki-->}} | image_flag = Flag of Italy.svg | image_coat = Emblem of Italy.svg | symbol_type = نشان | national_anthem = "{{Lang|it|[[اِل ڪانتو ديلي اطالياني]]|italic=no}}"<br/>"اطالوين جو گيت"<div style="padding-top:0.5em;">{{Center|[[File:Canto degli Italiani - Marina Militare (strumentale).wav]]}}</div> | image_map = {{Switcher|[[File:EU-Italy (orthographic projection).svg|frameless]]|گلوب ڏيکاريو|[[File:EU-Italy.svg|upright=1.15|frameless]]|يورپي يونين جو نقشو ڏيکاريو|default=1}} | capital = [[روم]] | coordinates = {{Coord|41|54|N|12|29|E|type:city}} | largest_city = capital | languages_type = ڏيهي ٻوليون | languages = ڏسو [[اٽلي جون ٻوليون|مکيه مضمون]] | official_languages = [[اطالوي ٻولي|اطالوي]]<sup>a</sup> {{Infobox|child=yes |label1 = [[اٽلي ڏانهن اميگريشن|قوميت]] {{Nobold|(2021)}}<ref name="id2020">{{Cite web|title=Indicatori demografici, anno 2020 |url=https://www.istat.it/it/files//2021/05/REPORT_INDICATORI-DEMOGRAFICI-2020.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210503091112/https://www.istat.it/it/files//2021/05/REPORT_INDICATORI-DEMOGRAFICI-2020.pdf|archive-date=3 May 2021|access-date=3 May 2021}}</ref> | data1 = {{Unbulleted list|91% اطالوي|9% ٻيا}} }} | religion = {{Ublist|item_style=white-space:nowrap;|84% [[اٽلي ۾ عيسائيت|عيسائيت]]|12% [[اٽلي ۾ لادينيت|لادينيت]]|4% [[اٽلي ۾ مذهب|ٻيا]]}} | religion_year = 2021 | religion_ref = <ref>{{Cite web|date=September 2021|title=Special Eurobarometer 516|url=https://data.europa.eu/data/datasets/s2237_95_2_516_eng?locale=en|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20230629085321/http://data.europa.eu/data/datasets/s2237_95_2_516_eng?locale=en|archive-date=29 June 2023|access-date=2 June 2026|publisher=European Union: [[European Commission]]|via=[[European Data Portal]] (see Volume C: Country/socio-demographics: IT: Question D90.2.)}}</ref> | demonym = اطالوي | government_type = [[وحداني پارلياماني جمهوريه]] | leader_title1 = [[اٽلي جو صدر|صدر]] | leader_name1 = [[سرجيو ماتاريلا]] | leader_title2 = [[اٽلي جو وزيراعظم|وزيراعظم]] | leader_name2 = [[جورجيا ميلوني]] | leader_title3 = [[جمہوريه جي سينيٽ جو صدر (اٽلي)|سينيٽ جو صدر]] | leader_name3 = [[اگناتسيو لا روسا]] | leader_title4 = [[چيمبر آف ڊپٽيز جو صدر (اٽلي)|چيمبر آف ڊپٽيز جو صدر]] | leader_name4 = [[لورينزو فونتانا]] | legislature = [[اطالوي پارليامينٽ|پارليامينٽ]] | upper_house = [[جمہوريه جي سينيٽ (اٽلي)|جمہوريه جي سينيٽ]] | lower_house = [[چيمبر آف ڊپٽيز (اٽلي)|چيمبر آف ڊپٽيز]] | sovereignty_type = [[اٽلي جي تاريخ|تاريخي سياسي وحدتون]] | established_event1 = [[اٽلي جا قديم ماڻھو|اٽالڪ ماڻھو]] | established_date1 = قديم دور | established_event2 = [[قديم روم]]<br>[[رومي اٽلي]] | established_date2 = 753 ق م–476 ع | established_event3 = [[بربر بادشاهتون|رومي-بربر بادشاهتون]]<br>[[بازنطيني اٽلي]] | established_date3 = اوائلي وچون دور | established_event4 = [[اٽلي جي تاريخي رياستن جي فهرست|اطالوي شهري رياستون ۽ علائقائي سياسي وحدتون]] | established_date4 = وچون دور ۽ جديد دور | established_event5 = [[اٽلي جي بادشاهت]] | established_date5 = 1861–1946<br>{{start date and age|1861|03|17|df=y}} | established_event6 = [[اطالوي سلطنت]] | established_date6 = 1869/1882–1960 | established_event7 = [[1946ع اطالوي اداراتي ريفرنڊم|اطالوي جمهوريه]] | established_date7 = {{start date and age|1946|06|02|df=y}} | area_km2 = 301,340 | area_footnote = <ref name="Central Intelligence Agency-2023">{{Cite web|date=23 August 2023|title=Italy|url=https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210701235642/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy|archive-date=1 July 2021|access-date=28 August 2023|publisher=Central Intelligence Agency}}</ref><ref>{{Cite web|date=12 November 2023|title=Italy country profile|url=https://www.bbc.com/news/world-europe-17433142|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20231218111602/https://www.bbc.com/news/world-europe-17433142|archive-date=18 December 2023|access-date=12 November 2023|publisher=BBC News}}</ref> | area_rank = 71هون | area_sq_mi = 116,347 <!--Do not remove per [[Wikipedia:Manual of Style/Dates and numbers]]--> | percent_water = 1.24 (2015)<ref>{{Cite web|title=Surface water and surface water change|url=https://stats.oecd.org/Index.aspx?DataSetCode=SURFACE_WATER|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210324133453/https://stats.oecd.org/Index.aspx?DataSetCode=SURFACE_WATER|archive-date=24 March 2021|access-date=11 October 2020|publisher=[[Organisation for Economic Co-operation and Development]] (OECD)}}</ref> | population_estimate = {{DecreaseNeutral}} 58,915,561<ref name="population">{{cite web|title=Monthly Demographic Balance|url=https://demo.istat.it/app/?l=en&a=&i=D7B|publisher=[[Italian National Institute of Statistics|ISTAT]]}}</ref> | population_estimate_year = 2025 | population_estimate_rank = 25هون | population_density_km2 = 195.5 | population_density_sq_mi = auto<!--Do not remove per [[Wikipedia:Manual of Style/Dates and numbers]]--> | population_density_rank = 72هون | GDP_PPP = {{Increase}} $3.872&nbsp;trillion<ref name="IMFWEO.IT">{{cite web |url=https://data.imf.org/en/Data-Explorer?datasetUrn=IMF.RES:WEO(9.0.0) |title=World Economic Outlook Database (April 2026 Edition) |publisher=[[International Monetary Fund]] |website=www.imf.org |date=14 April 2026 |access-date=18 April 2026}}</ref> | GDP_PPP_year = 2026 | GDP_PPP_rank = 12هون | GDP_PPP_per_capita = {{Increase}} $65,761<ref name="IMFWEO.IT"/> | GDP_PPP_per_capita_rank = 29هون | GDP_nominal = {{Increase}} $2.738&nbsp;trillion<ref name="IMFWEO.IT"/> | GDP_nominal_year = 2026 | GDP_nominal_rank = 8هون | GDP_nominal_per_capita = {{Increase}} $46,505<ref name="IMFWEO.IT"/> | GDP_nominal_per_capita_rank = 27هون | Gini = 32.5 <!--number only--> | Gini_year = 2020 | Gini_change = decrease <!--increase/steady/decrease--> | Gini_ref = <ref>{{Cite web|title=Gini coefficient of equivalised disposable income – EU-SILC survey|url=https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/tessi190/default/table?lang=en|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20201009091832/https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/tessi190/default/table?lang=en|archive-date=9 October 2020|access-date=21 June 2022|publisher=European Commission}}</ref> | HDI = 0.915 <!--number only--> | HDI_year = 2023<!-- Please use the year to which the data refers, not the publication year--> | HDI_change = increase <!--increase/decrease/steady--> | HDI_ref = <ref name="UNHDR">{{Cite web |date=6 May 2025 |title=Human Development Report 2025 |url=https://hdr.undp.org/system/files/documents/global-report-document/hdr2025reporten.pdf|url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20250506051232/https://hdr.undp.org/system/files/documents/global-report-document/hdr2025reporten.pdf |archive-date=6 May 2025 |access-date=6 May 2025 |publisher=[[United Nations Development Programme]] |language=en}}</ref> | HDI_rank = 29هون | currency = [[يورو]] (€)<sup>b</sup> | currency_code = EUR | time_zone = [[مرڪزي يورپي وقت|CET]] | utc_offset = +1 | utc_offset_DST = +2 | time_zone_DST = [[مرڪزي يورپي گرمي وارو وقت|CEST]] | calling_code = [[+39]] <sup>c</sup> | cctld = [[.it]] | footnote_a = <span style="font-size:100%;">جرمن [[ڏکڻ ٽائرول]] ۽ [[فريولي-وينيتسيا جوليا]] ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ فرينچ [[آئوستا وادي]] ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ [[سلووين ٻولي|سلووين]] [[ٽريئستي صوبو]]، [[گوريتسيا صوبو]] ۽ فريولي-وينيتسيا جوليا ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ [[لاڊن ٻولي|لاڊن]] ڏکڻ ٽائرول، [[ترنتينو]] ۽ ٻين اترين علائقن ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ [[فريولي ٻولي|فريولي]] فريولي-وينيتسيا جوليا ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ [[سارڊينيائي ٻولي|سارڊينيائي]] [[سارڊينيا]] ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي.<ref>{{Cite web|title=Legge Regionale 15 ottobre 1997, n. 26 |url=http://www.regione.sardegna.it/j/v/86?v=9&c=72&file=1997026|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210226213750/http://www.regione.sardegna.it/j/v/86?v=9&c=72&file=1997026|archive-date=26 February 2021|access-date=31 May 2018|publisher=Regione autonoma della Sardegna – Regione Autònoma de Sardigna}}; {{Cite web|title=Regione Autonoma Friuli-Venezia Giulia – Comunità linguistiche regionali|url=https://www.regione.fvg.it/rafvg/cms/RAFVG/cultura-sport/patrimonio-culturale/comunita-linguistiche|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150904201140/https://www.regione.fvg.it/rafvg/cms/RAFVG/cultura-sport/patrimonio-culturale/comunita-linguistiche|archive-date=4 September 2015|access-date=2 November 2020|website=regione.fvg.it}}</ref></span> | footnote_b = <span style="font-size:100%;">2002ع کان اڳ، [[اطالوي ليرا]]. يورو [[ڪامپيوني دي اٽاليا]] ۾ قبول ڪئي وڃي ٿي، پر ان جي سرڪاري ڪرنسي [[سوئس فرانڪ]] آهي.<ref>{{Cite web|date=14 July 2010|title=Comune di Campione d'Italia|url=http://www.comune.campione-d-italia.co.it/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110430223743/http://www.comune.campione-d-italia.co.it/|archive-date=30 April 2011|access-date=30 October 2010|publisher=Comune.campione-d-italia.co.it}}</ref></span> | footnote_c = <span style="font-size:100%;">ڪامپيوني دي اٽاليا کي فون ڪرڻ لاءِ سوئس ڪوڊ [[+41]] استعمال ڪرڻ ضروري آهي.</span> }} '''اٽلي'''،{{Efn|{{Lang|it|Italia}}, {{IPA|it|iˈtaːlja|pron|small=no|It-Italia.ogg}}}} سرڪاري طور '''اطالوي جمهوريه'''،{{Efn|{{Lang|it|ريپبلڪا اطاليانا|links=no}}, {{IPA|it|reˈpubblika itaˈljaːna|pron|small=no}}}} [[ڏکڻ يورپ|ڏکڻ]] ۽ [[اولهه يورپ]] ۾ واقع هڪ ملڪ آهي.{{Efn|اٽلي کي گهڻو ڪري اولهه يورپ ۾ شامل ڪيو ويندو آهي.<ref>اٽلي کي اولهه يورپي ملڪ طور بيان ڪندڙ علمي ڪم:{{Bulleted list |{{Cite book|last1=Hancock|first1=M. Donald|url=https://archive.org/details/politicsinwester00hanc_0|title=Politics in Western Europe: an introduction to the politics of the United Kingdom, France, Germany, Italy, Sweden, and the European Union|last2=Conradt|first2=David P.|last3=Peters|first3=B. Guy|last4=Safran|first4=William|last5=Zariski|first5=Raphael|date=11 November 1998|publisher=Chatham House Publishers|isbn=978-1-5664-3039-5|edition=2nd|quote=list of Western European countries Italy.|url-access=registration|ref=none}} |{{Cite book|last1=Ugo|first1=Ascoli|last2=Emmanuele|first2=Pavolini|title=The Italian welfare state in a European perspective: A comparative analysis|date=2016|publisher=Policy Press|isbn=978-1-4473-3444-6|url=https://books.google.com/books?id=BEzRDAAAQBAJ&q=list+of+Western+European+countries+Italy|ref=none}} |{{Cite book|last1=Zloch-Christy|first1=Iliana|title=East-West Financial Relations: Current Problems and Future Prospects|date=1991|publisher=Cambridge University Press|isbn=978-0-5213-9530-4|url=https://archive.org/details/eastwestfinancia00zloc|url-access=registration|quote=list of Western European countries Italy.|access-date=29 September 2019|ref=none}} |{{Cite book|last1=Clout|first1=Hugh D.|title=Western Europe: Geographical Perspectives|date=1989|publisher=Longman Scientific & Technical|isbn=978-0-5820-1772-6|url=https://books.google.com/books?id=WGbIT90ppZsC|access-date=29 September 2019|ref=none}} |{{Cite book|last1=Furlong|first1=Paul|title=Modern Italy: Representation and Reform|date=2003|publisher=Routledge|isbn=978-1-1349-7983-7|url=https://books.google.com/books?id=JNNsOl65D0AC&q=italy+western+European+country|access-date=29 September 2019|ref=none}} |{{Cite book|last1=Hanf|first1=Kenneth|last2=Jansen|first2=Alf-Inge|title=Governance and Environment in Western Europe: Politics, Policy and Administration|date=2014|publisher=Routledge|isbn=978-1-3178-7917-6|url=https://books.google.com/books?id=31wSBAAAQBAJ&q=West+Europe+Italy|access-date=29 September 2019|ref=none}} }}</ref>|name=WE}} اهو [[اطالوي اپٻيٽ|هڪ اپٻيٽ]] تي مشتمل آهي، جيڪو [[ڀونوچ سمنڊ]] ۾ وڌي وڃي ٿو، جنهن جي اترين زميني سرحد تي [[الپس]] آهن، ۽ ان سان گڏ [[اٽلي جي ٻيٽن جي فهرست|لڳ ڀڳ 800 ٻيٽ]] پڻ شامل آهن، جن مان خاص طور [[سسلي]] ۽ [[سارڊينيا]] اهم آهن. اٽلي اولهه ۾ [[فرانس]]؛ اتر ۾ [[سوئٽزرلينڊ]] ۽ [[آسٽريا]]؛ اوڀر ۾ [[سلووينيا]]؛ ۽ ٻن [[انڪليو|انڪليوز]]، [[ويٽيڪن سٽي]] ۽ [[سان مارينو]]، سان زميني سرحدون رکي ٿو. ايراضي جي لحاظ کان اهو [[ايراضيءَ موجب يورپي ملڪن جي فهرست|يورپ جو ڏهون وڏو ملڪ]] آهي، جيڪو {{Convert|301340|km2|sqmi|abbr=on}} تي پکڙيل آهي، ۽ لڳ ڀڳ 59 ملين آبادي سان [[يورپي يونين]] جو ٽيون سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو [[يورپي يونين جو رڪن ملڪ|رڪن ملڪ]] آهي. اٽلي جي گاديءَ جو هنڌ ۽ [[اٽلي جي شهرن جي فهرست|سڀ کان وڏو شهر]] [[روم]] آهي؛ ٻين وڏن شهرن ۾ [[ميلان]]، جيڪو ملڪ جو سڀ کان وڏو [[ميٽروپوليٽن علائقو]] آهي، [[نيپلز]]، [[تورين]]، [[پالرمو]]، [[بولونيا]]، [[فلورينس]]، [[جينووا]] ۽ [[وينس]] شامل آهن. [[اٽلي جي تاريخ]] ڪيترن ئي [[اٽلي جي قديم قومن جي فهرست|اٽالڪ قومن]] تائين وڃي ٿي، جن ۾ خاص طور [[قديم رومي]] شامل آهن، جن [[رومي جمهوريه]] دوران ڀونوچ سمنڊ جي دنيا کي فتح ڪيو ۽ [[رومي سلطنت]] دوران صدين تائين ان تي حڪومت ڪئي. عيسائيت جي پکڙجڻ سان، روم [[ڪيٿولڪ ڪليسا]] ۽ [[پاپائيت]] جو مرڪز بڻجي ويو. [[بربر حملا|بربر حملن]] ۽ ٻين سببن ڪري [[قديم دور جي آخري مرحلي]] ۽ [[اوائلي وچئين دور]] جي وچ ۾ [[اولهه رومي سلطنت جو زوال ۽ خاتمو]] ٿيو. يارهين صديءَ تائين [[اطالوي شهري رياستون]] ۽ [[سامونڊي جمهوريهون]] وڌيون، جن واپار ذريعي نئين خوشحالي آندي ۽ جديد سرمائيداريءَ لاءِ بنياد وڌا. [[اطالوي نشاةِ ثانيه]] پندرهين ۽ سورهين صديءَ دوران ڦهلي ڦولي ۽ [[نشاةِ ثانيه#پکڙجڻ|باقي يورپ تائين پکڙجي وئي]]. اطالوي ڳولائوئن پري اوڀر ۽ [[نئين دنيا]] ڏانهن نوان رستا دريافت ڪيا، جنهن سان [[دريافتن جو دور|دريافتن جي دور]] ۾ اهم حصو پيو. سياسي ۽ علائقائي ورهاستن جي صدين کان پوءِ، [[اٽلي جي بادشاهت]] 1861ع ۾ [[اطالوي آزاديءَ جون جنگيون|آزاديءَ جي جنگين]] ۽ [[هزارن جي مهم]] کان پوءِ قائم ٿي. اوڻيهين صديءَ جي آخر کان ويهين صديءَ جي شروعات تائين، [[اٽلي ۾ صنعتڪاري|اٽلي صنعتڪاري ڪئي]] ۽ [[اطالوي سلطنت|نوآبادياتي سلطنت]] حاصل ڪئي، جڏهن ته [[ڏکڻ اٽلي|ڏکڻ]] گهڻي حد تائين غريب رهيو، جنهن سبب آمريڪا ڏانهن [[اطالوي ڊائاسپورا|وڏي مهاجر ڊائاسپورا]] پيدا ٿي. 1915ع کان 1918ع تائين، [[پهريين عالمي جنگ دوران اٽلي جي فوجي تاريخ|اٽلي]] [[پهريين عالمي جنگ]] ۾ [[پهريين عالمي جنگ جا اتحادي|انتانت]] سان گڏ [[مرڪزي طاقتون|مرڪزي طاقتن]] خلاف وڙهيو. 1922ع ۾ [[اطالوي فاشزم|اطالوي فاشسٽ]] آمريت قائم ٿي. [[ٻي عالمي جنگ دوران اٽلي جي فوجي تاريخ|ٻي عالمي جنگ دوران]]، اٽلي پهرين [[محوري طاقتون|محوري طاقتن]] جو حصو هو، جيستائين [[ڪاسيبلي جي جنگبندي|جنگبندي]] [[ٻي عالمي جنگ جا اتحادي|اتحادي طاقتن]] سان نه ٿي (1940–1943)، پوءِ [[اطالوي مزاحمت]] ۽ جرمن قبضي ۽ سهڪار ڪندڙ [[اطالوي سماجي جمهوريه|آر ايس آءِ]] کان [[اٽلي جي آزادي]] دوران اتحادي طاقتن جو هم جنگي ساٿي بڻيو (1943–1945). 1946ع ۾ بادشاهت کي [[1946ع اطالوي اداراتي ريفرنڊم|جمهوريه سان تبديل ڪيو ويو]] ۽ ملڪ [[اطالوي اقتصادي معجزو|مضبوط بحالي]] ڪئي. [[ترقي يافته ملڪ]] طور، [[اٽلي جي معيشت|ترقي يافته معيشت]] سان، اٽلي دنيا جو [[ناليوار جي ڊي پي موجب ملڪن جي فهرست|اٺون وڏو ناليوار جي ڊي پي]] رکي ٿو، يورپ جو [[پيداوار موجب ملڪن جي فهرست|ٻيون وڏو پيداوار وارو شعبو]] رکي ٿو، ۽ [[علائقائي طاقت|علائقائي]] ۽ – [[وڏين طاقتن مان گهٽ ترين|گهٽ حد تائين]] – عالمي اقتصادي، فوجي، ثقافتي ۽ سياسي معاملن ۾ اهم ڪردار ادا ڪري ٿو. اهو يورپي يونين جو [[اندروني ڇهه|باني]] ۽ [[يورپي يونين جا ٽي|اهم رڪن]] آهي، ۽ [[اٽلي جا پرڏيهي لاڳاپا#بين الاقوامي ادارا|ڪيترين ٻين بين الاقوامي تنظيمن ۽ فورمن جو حصو]] آهي. [[ثقافتي سپر پاور]] طور، اٽلي ڊگهي عرصي کان [[اطالوي فن|فن]]، [[اٽلي جي موسيقي|موسيقي]]، [[اطالوي ادب|ادب]]، [[اطالوي کاڌو|کاڌي]]، [[اطالوي فيشن|فيشن]]، [[اٽلي ۾ سائنس ۽ ٽيڪنالاجي|سائنس ۽ ٽيڪنالاجي]] جو مشهور عالمي مرڪز رهيو آهي، ۽ [[اطالوي ايجادن ۽ دريافتن جي فهرست|ڪيترين ايجادن ۽ دريافتن]] جو ذريعو آهي. هن وٽ [[ملڪ موجب عالمي ورثو ماڳ|سڀ کان وڌيڪ تعداد]] ۾ [[عالمي ورثو ماڳ]] ([[اٽلي ۾ عالمي ورثو ماڳن جي فهرست|61]]) آهن ۽ اهو دنيا جو [[عالمي سياحت درجابندي|پنجون سڀ کان وڌيڪ گهميو ويندڙ ملڪ]] آهي. == نالو<span class="anchor" id="Etymology"></span> == {{Main|اٽلي جو نالو}} ''اٽاليا'' جي اشتقاق بابت ڪيترائي مفروضا موجود آهن.<ref>Alberto Manco, ''Italia. Disegno storico-linguistico''. 2009, Naples: L'Orientale. {{ISBN|978-8-8950-4462-0}}.</ref> هڪ نظريي موجب اهو [[قديم يوناني]] اصطلاح مان نڪتو، جيڪو ''اٽالوئي'' جي زمين لاءِ استعمال ٿيندو هو؛ اٽالوئي هڪ قبيلو هو، جيڪو انهيءَ علائقي ۾ رهندو هو، جيڪو اڄ [[ڪلابريا]] جي نالي سان سڃاتو وڃي ٿو. اصل ۾ سمجهيو ويندو هو ته ان جو نالو ''ويتولي'' هو، ۽ ڪجهه عالمن جي راءِ آهي ته سندن [[ٽوٽم]]ي جانور ڳئون جو ٻچو هو ([[لاطيني]]: ''vitulus''؛ [[امبريائي]]: ''vitlo''؛ [[اوسڪن]]: ''Víteliú'')<!-- and named for the god of cattle, [[Mars (mythology)|Mars]] -->.<ref>J.P. Mallory and D.Q. Adams, ''Encyclopedia of Indo-European Culture'' (London: Fitzroy and Dearborn, 1997), 24.</ref> ڪيترن قديم ليکڪن چيو آهي ته اهو نالو هڪ مقامي حڪمران [[اٽالس]] جي نالي تان پيو.<ref>Dionysius of Halicarnassus, ''Roman Antiquities'', [https://penelope.uchicago.edu/Thayer/E/Roman/Texts/Dionysius_of_Halicarnassus/1B*.html 1.35] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20221215151343/https://penelope.uchicago.edu/Thayer/E/Roman/Texts/Dionysius_of_Halicarnassus/1B%2A.html|date=15 December 2022}}, on LacusCurtius; Aristotle, ''Politics'', [https://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0058%3Abook%3D7%3Asection%3D1329b#note-link2 7.1329b] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20150910185719/http://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0058%3Abook%3D7%3Asection%3D1329b|date=10 September 2015}}, on Perseus; Thucydides, ''The Peloponnesian War'', [https://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Thuc.+6.2.4&fromdoc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0200 6.2.4] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20150924213434/http://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Thuc.+6.2.4&fromdoc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0200|date=24 September 2015}}, on Perseus</ref> اٽلي لاءِ قديم يوناني اصطلاح شروعات ۾ رڳو [[ڪلابريا|بروٽيم]] اپٻيٽ جي ڏکڻ حصي ۽ [[ڪاتانزارو]] ۽ [[ويبو والينتيا]] جي ڪجهه حصن لاءِ استعمال ٿيندو هو. [[اوينوٽريا]] ۽ "اٽلي" جو وڏو تصور هڪ ٻئي جا مترادف بڻجي ويا، ۽ اهو نالو [[لوڪانيا]] جي اڪثر حصي تي به لاڳو ٿيڻ لڳو. رومي جمهوريه جي واڌ کان اڳ، اهو نالو يونانين طرفان [[ميسينا آبنائے]] ۽ [[ساليرنو نار|ساليرنو نارين]] ۽ [[تارانٽو نار|تارانٽو]] کي ملائيندڙ لڪير جي وچ واري زمين لاءِ استعمال ٿيندو هو، جيڪا ڪلابريا سان مطابقت رکي ٿي. يونانين "اٽاليا" کي وڌيڪ وڏي علائقي تي لاڳو ڪرڻ شروع ڪيو.<ref>Pallottino, M., ''History of Earliest Italy'', trans. Ryle, M & Soper, K. in Jerome Lectures, Seventeenth Series, p. 50</ref> ڏکڻ ۾ "[[يوناني اٽلي]]" کان علاوه، مورخن هڪ "ايٽرسڪن اٽلي" جي وجود جو به امڪان ظاهر ڪيو آهي، جيڪو وچ اٽلي جي علائقن تي مشتمل هو.<ref>Giovanni Brizzi, Roma. Potere e identità: dalle origini alla nascita dell'impero cristiano, Bologna, Patron, 2012 p. 94</ref> [[رومي اٽلي]]، يعني ''اٽاليا''، جون سرحدون وڌيڪ واضح طور مقرر ٿيل آهن. ڪيٽو جي ''[[اوريجنيز]]'' اٽلي کي الپس جي ڏکڻ ۾ واقع سڄي اپٻيٽ طور بيان ڪري ٿي.<ref>{{Cite book|last=Carlà-Uhink|first=Filippo|url=https://books.google.com/books?id=dSY-DwAAQBAJ&q=cato+italy+south+of+the+Alps&pg=PT49|title=The "Birth" of Italy: The Institutionalization of Italy as a Region, 3rd–1st Century BCE|date=25 September 2017|publisher=Walter de Gruyter GmbH & Co KG|isbn=978-3-1105-4478-7}}; {{Cite book|last=Levene|first=D. S.|url=https://books.google.com/books?id=aLsRDAAAQBAJ&q=cato+walls+of+Italy&pg=PA108|title=Livy on the Hannibalic War|date=17 June 2010|publisher=Oxford University Press|isbn=978-0-1981-5295-8|access-date=12 November 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20240328152752/https://books.google.com/books?id=aLsRDAAAQBAJ&q=cato+walls+of+Italy&pg=PA108#v=snippet&q=cato%20walls%20of%20Italy&f=false|archive-date=28 March 2024|url-status=live}}</ref> 264 ق م ۾ رومي اٽلي مرڪزي-اتر جي [[آرنو]] ۽ [[روبيڪون]] دريائن کان وٺي سڄي ڏکڻ تائين پکڙيل هئي. اتر وارو علائقو، [[سيسالپائن گال]]، جغرافيائي طور اٽلي جو حصو سمجهيو ويندو هو، 220ع ق م واري ڏهاڪي ۾ روم طرفان قبضو ڪيو ويو،<ref>{{Cite book|last=Carlà-Uhink|first=Filippo|url=https://books.google.com/books?id=dSY-DwAAQBAJ&q=Tota+Italia+essays&pg=PT454|title=The "Birth" of Italy: The Institutionalization of Italy as a Region, 3rd–1st Century BCE|date=25 September 2017|publisher=Walter de Gruyter GmbH & Co KG|isbn=978-3-1105-4478-7|access-date=12 November 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211000755/https://books.google.com/books?id=dSY-DwAAQBAJ&q=Tota+Italia+essays&pg=PT454#v=snippet&q=Tota%20Italia%20essays&f=false|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}</ref> پر سياسي طور الڳ رهيو. 42 ق م ۾ ان کي قانوني طور اٽلي جي انتظامي وحدت ۾ ضم ڪيو ويو.<ref>{{Cite book|last=Williams|first=J. H. C.|url=https://books.google.com/books?id=RPj_FkEeVO4C&q=beyond+the+Rubicon|title=Beyond the Rubicon: Romans and Gauls in Republican Italy – J. H. C. Williams – Google Books|date=22 May 2020|publisher=Oxford University Press|isbn=978-0-1981-5300-9|archive-url=https://web.archive.org/web/20200522000630/https://books.google.it/books?id=RPj_FkEeVO4C&dq=beyond+the+Rubicon&hl=en&sa=X&ved=0ahUKEwiI5YrC6rbkAhUvDmMBHXZOCMAQ6AEIKTAA|archive-date=22 May 2020}}; {{Cite book|last=Long|first=George|title=Decline of the Roman republic: Volume 2|year=1866}}; {{Cite web|last=Aurigemma|first=Salvatore|title=Gallia Cisalpina|url=http://www.treccani.it/enciclopedia/gallia-cisalpina_(Enciclopedia-Italiana)|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20230404054511/https://www.treccani.it/enciclopedia/gallia-cisalpina_(Enciclopedia-Italiana)|archive-date=4 April 2023|access-date=14 October 2014|website=treccani.it|publisher=Enciclopedia Italiana|language=it}}</ref> سارڊينيا، [[ڪورسيڪا]]، سسلي ۽ [[مالٽا]] کي 292ع ۾ [[ڊيوڪليشن]] اٽلي ۾ شامل ڪيو،<ref>{{Cite web|title=Italy (ancient Roman territory)|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297743/Italy|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131110232259/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297743/Italy|archive-date=10 November 2013|access-date=10 November 2013|website=Encyclopædia Britannica}}</ref> جنهن سان آخري قديم دور جو اٽلي جديد [[اطالوي جاگرافيائي علائقو|اطالوي جاگرافيائي علائقي]] سان لڳ ڀڳ هم سرحد ٿي ويو.<ref>{{Cite web|title=La riorganizzazione amministrativa dell'Italia. Costantino, Roma, il Senato e gli equilibri dell'Italia romana|url=https://www.treccani.it/enciclopedia/la-riorganizzazione-amministrativa-dell-italia-costantino-roma-il-senato-e-gli-equilibri-dell-italia-romana_%28Enciclopedia-Costantiniana%29|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211119225335/https://www.treccani.it/enciclopedia/la-riorganizzazione-amministrativa-dell-italia-costantino-roma-il-senato-e-gli-equilibri-dell-italia-romana_(Enciclopedia-Costantiniana)|archive-date=19 November 2021|access-date=19 November 2021|language=it}}</ref> لاطيني لفظ ''Italicus'' "اٽلي جي ماڻهو" لاءِ استعمال ٿيندو هو، يعني ''provincial'' يا [[رومي صوبو|رومي صوبي]] مان آيل ماڻهو جي ابتڙ.<ref>''Letters'' 9.23</ref> صفت ''italianus''، جنهن مان ''Italian'' نڪتو، [[وچئين دور جي لاطيني]] مان آهي ۽ [[اوائلي جديد دور]] دوران ''Italicus'' سان متبادل طور استعمال ٿيندي هئي.<ref>''ytaliiens'' (1265) [http://www.cnrtl.fr/etymologie/italien TLFi] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20181029191636/http://www.cnrtl.fr/etymologie/italien|date=29 October 2018}}</ref> [[اولهه رومي سلطنت جي زوال]] کان پوءِ، اٽلي جي [[اوستروگوٿڪ بادشاهت]] قائم ٿي. [[لومبارڊ|لومبارڊن]] جي حملن کان پوءِ، ''اٽاليا'' سندن بادشاهت جي نالي طور برقرار رهي، ۽ [[پاڪ رومي سلطنت]] اندر ان جي [[اٽلي جي بادشاهت (پاڪ رومي سلطنت)|جانشين بادشاهت]] لاءِ به اهو نالو استعمال ٿيو.<ref>{{Cite web|title=IL COMUNE MEDIEVALE|url=https://www.homolaicus.com/storia/medioevo/comune_medievale.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20120318214257/http://www.homolaicus.com/storia/medioevo/comune_medievale.htm|archive-date=18 March 2012|website=homolaicus.com}}</ref> == تاريخ == {{Main|اٽلي جي تاريخ}} === قبل تاريخ ۽ قديم دور === {{Main|قبل تاريخي اٽلي|اٽالڪ قومون|ايٽرسڪن تهذيب|يوناني نوآبادڪاري|ميگنا گريشيا}} [[File:Etruscan Painting 1.jpg|thumb|right|[[ايٽرسڪن تهذيب|ايٽرسڪن]] فريسڪو، [[مونتيروتسي نيڪروپولس]] ۾، 5هين صدي ق م]] [[هيٺيون پيلئوليٿڪ]] جا آثار، جيڪي 850,000 سال اڳ جا آهن، [[مونتي پوجيولو]] مان مليا آهن.<ref>{{Cite web|last=Society|first=National Geographic|title=Erano padani i primi abitanti d'Italia|url=http://www.nationalgeographic.it/scienza/2012/01/20/news/erano_padani_iprimi_abitanti_ditalia-807204|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20190626220707/http://www.nationalgeographic.it/scienza/2012/01/20/news/erano_padani_iprimi_abitanti_ditalia-807204|archive-date=26 June 2019|access-date=11 March 2019|website=National Geographic}}</ref> سڄي اٽلي ۾ کوٽاين مان 200,000 سال اڳ وچين پيلئوليٿڪ دور ۾ [[نينڊرٿال]] جي موجودگي ظاهر ٿي آهي،<ref>Kluwer Academic/Plenum Publishers 2001, ch. 2. {{ISBN|0-3064-6463-2}}.</ref> جڏهن ته [[اوائلي جديد انسان|جديد انسان]] لڳ ڀڳ 40,000 سال اڳ [[ريپارو موڪي]] ۾ ظاهر ٿيا.<ref>42.7–41.5 ka ([[68–95–99.7 rule|1σ CI]]). {{Cite journal|last=Douka|first=Katerina|display-authors=etal|year=2012|title=A new chronostratigraphic framework for the Upper Palaeolithic of Riparo Mochi (Italy)|journal=Journal of Human Evolution|volume=62|issue=2|pages=286–299|doi=10.1016/j.jhevol.2011.11.009|pmid=22189428|bibcode=2012JHumE..62..286D }}; {{Cite web|date=29 January 2010|title=Istituto Italiano di Preistoria e Protostoria|url=http://www.iipp.it/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131015231105/http://www.iipp.it/|archive-date=15 October 2013|publisher=IIPP|access-date=15 August 2017}}</ref> رومي دور کان اڳ واري اٽلي جا [[اٽلي جا قديم ماڻھو|قديم ماڻھو]] [[پروٽو-انڊو-يورپي|انڊو-يورپي]] هئا، خاص طور [[اٽالڪ قومون]]. ممڪن غير انڊو-يورپي يا [[قبل انڊو-يورپي ٻوليون|قبل انڊو-يورپي]] ورثي وارن مکيه تاريخي ماڻهن ۾ [[ايٽرسڪن]]، سسلي جا [[ايلميئن]] ۽ [[سيڪاني]]، ۽ قبل تاريخي [[سارڊينيائي ماڻھو]] شامل آهن، جن [[نوراجڪ تهذيب]] کي جنم ڏنو. ٻين قديم آبادين ۾ [[ريئتيائي ماڻھو]] ۽ [[ڪاموني]] شامل آهن، جيڪي [[والڪامونيڪا ۾ پٿريلي چٽساليون|والڪامونيڪا جي پٿريلي چٽسالين]] لاءِ مشهور آهن.<ref>{{Cite web|title=Rock Drawings in Valcamonica|url=https://whc.unesco.org/en/list/94|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100703183257/http://whc.unesco.org/en/list/94|archive-date=3 July 2010|access-date=29 June 2010|publisher=UNESCO World Heritage Centre}}</ref> هڪ قدرتي ممي، [[اوئٽسي]]، جيڪا 3400–3100 ق م جي آهي، 1991ع ۾ [[سيميلاون]] گليشيئر مان دريافت ٿي.<ref>{{Cite journal|last1=Bonani|first1=Georges|last2=Ivy|first2=Susan D.|display-authors=etal|year=1994|title=AMS {{SimpleNuclide|Carbon|14}} Age Determination of Tissue, Bone and Grass Samples from the Ötzal Ice Man|url=http://digitalcommons.library.arizona.edu/objectviewer?o=http%3A%2F%2Fradiocarbon.library.arizona.edu%2FVolume36%2FNumber2%2Fazu_radiocarbon_v36_n2_247_250_v.pdf|url-status=live|journal=Radiocarbon|volume=36|issue=2|pages=247–250|doi=10.1017/s0033822200040534|archive-url=https://web.archive.org/web/20100720211402/https://digitalcommons.library.arizona.edu/objectviewer?o=http%3A%2F%2Fradiocarbon.library.arizona.edu%2FVolume36%2FNumber2%2Fazu_radiocarbon_v36_n2_247_250_v.pdf|archive-date=20 July 2010|access-date=4 February 2016|doi-access=free}}</ref> پهريان نوآبادڪار [[فينيقيه|فينيقي]] هئا، جن سسلي ۽ سارڊينيا جي ڪنارن تي [[ايمپوريم (قديم دور)|واپاري مرڪز]] قائم ڪيا. انهن مان ڪجهه ننڍا شهري مرڪز بڻيا ۽ [[يوناني نوآبادين]] سان گڏوگڏ ترقي ڪئي.<ref>{{Cite journal|last1=Raclot|first1=Thierry|last2=Oudart|first2=Hugues|date=January 2000|title=CORPS GRAS ET OBESITE Acides gras alimentaires et obésité: aspects qualitatifs et quantitatifs|journal=Oléagineux, Corps gras, Lipides|volume=7|issue=1|pages=77–85|doi=10.1051/ocl.2000.0077|issn=1258-8210|doi-access=free}}</ref> 8هين ۽ 7هين صدي ق م دوران، [[پٿيڪوسائي]] ۾ يوناني نوآباديون قائم ٿيون، جيڪي آخرڪار اطالوي اپٻيٽ جي ڏکڻ ۽ سسلي جي سامونڊي ڪناري تائين پکڙجي ويون؛ اهو علائقو بعد ۾ [[ميگنا گريشيا]] جي نالي سان مشهور ٿيو.<ref>Emilio Peruzzi, ''Mycenaeans in early Latium'', (Incunabula Graeca 75), Edizioni dell'Ateneo & Bizzarri, Roma, 1980</ref> [[آيونيائي]]، [[ڊوريائي يوناني|ڊوريائي]] نوآبادڪارن، [[سيراڪيوز وارا|سيراڪيوزن]] ۽ [[اڪائيائي (قبيلو)|اڪائيائين]] ڪيترائي شهر قائم ڪيا. [[اٽلي جي يوناني نوآبادڪاري|يوناني نوآبادڪاري]] [[اٽالڪ قومون|اٽالڪ قومن]] کي جمهوري حڪومتي صورتن ۽ اعليٰ فني ۽ ثقافتي اظهار سان رابطي ۾ آندو.<ref>{{Cite web|title=II 1987: Uomini e vicende di Magna Grecia |url=https://www.bpp.it/Apulia/html/archivio/1987/II/art/R87II015.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210204123345/https://www.bpp.it/Apulia/html/archivio/1987/II/art/R87II015.html|archive-date=4 February 2021|access-date=31 January 2021|website=bpp.it}}</ref> === قديم روم === {{Main|قديم روم|اٽلي ۾ رومي واڌ|رومي اٽلي}} {{Multiple image | align = right | direction = vertical | width = 220 | image1 = Colosseo 2020.jpg | caption1 = [[ڪولوسيئم]]، جنهن کي وڏي پيماني تي قديم تاريخ جي تعمير ۽ انجنيئرنگ جي عظيم ترين ڪمن مان هڪ سمجهيو وڃي ٿو | image2 = Roman Empire Trajan 117AD.png|275 | caption2 = {{legend|#b23938|117ع ۾ [[رومي سلطنت]] پنهنجي سڀ کان وڏي وسعت تي<ref>{{Cite book|last=Bennett, Julian|url=https://books.google.com/books?id=qk_tofvS8EsC|title=Trajan: Optimus Princeps : a Life and Times|publisher=Routledge|year=1997|isbn=978-0-415-16524-2}}</ref>}} {{legend|#d28989|[[تابع رياست|تابع رياستون]]}} }} اٽلي جي تاريخ ڪيترين [[اٽلي جي قديم قومن جي فهرست|اٽالڪ قومن]] تائين وڃي ٿي، جن ۾ خاص طور [[قديم رومي]] شامل آهن، جن [[رومي جمهوريه]] دوران ڀونوچ سمنڊ جي دنيا کي فتح ڪيو ۽ [[رومي سلطنت]] دوران صدين تائين ان تي حڪومت ڪئي.<ref>{{Cite book |last1=Carl Waldman |url=https://books.google.com/books?id=kfv6HKXErqAC |title=Encyclopedia of European Peoples |last2=Catherine Mason |publisher=Infobase Publishing |year=2006 |isbn=978-1-4381-2918-1 |page=586 |access-date=23 February 2013 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230311102543/https://books.google.com/books?id=kfv6HKXErqAC |archive-date=11 March 2023 |url-status=live}}; {{Cite book |last=Mommsen |first=Theodor |author-link=Theodor Mommsen |title=[[History of Rome (Mommsen)|History of Rome]], Book II: From the Abolition of the Monarchy in Rome to the Union of Italy |publisher=Reimer & Hirsel |year=1855 |location=Leipzig}}; {{Cite book |last=Lazenby |first=John Francis |url=https://archive.org/details/hannibalswarmili00laze |title=Hannibal's War: A Military History of the Second Punic War |date=4 February 1998 |publisher=University of Oklahoma Press |isbn=978-0-8061-3004-0 |page=[https://archive.org/details/hannibalswarmili00laze/page/29 29] |quote=Italy homeland of the Romans. |url-access=registration |via=Internet Archive}}</ref> قديم روم، جيڪو وچ اٽلي ۾ [[ٽائبر درياهه]] تي هڪ آبادڪاري هو، [[روم جو بنياد|753 ق م ۾ قائم ٿيو]] ۽ 244 سالن تائين بادشاهي نظام هيٺ حڪمراني ڪئي وئي.<ref>{{Cite web |date=24 November 2009 |title=Rome founded {{!}} 21 April, 753 B.C. |url=https://www.history.com/this-day-in-history/april-21/rome-founded |access-date=10 April 2025 |website=HISTORY |language=en}}</ref> 509 ق م ۾، رومن، سينيٽ ۽ عوام ([[SPQR]]) واري حڪومت جي حمايت ڪندي، [[رومي بادشاهت جو خاتمو|بادشاهت کي نيڪالي ڏني]] ۽ هڪ اشرافي جمهوريه قائم ڪئي.<ref>{{Cite journal|last=Sanders|first=Henry A.|date=1908|title=The Chronology of Early Rome|url=https://www.jstor.org/stable/261793|journal=Classical Philology|volume=3|issue=3|pages=316–329|doi=10.1086/359186|jstor=261793|s2cid=161535192|issn=0009-837X |quote=It has come to be second nature ... to date the founding of Rome [to] 753 BC [and] the first year of the Republic [to] 509&nbsp;BC.|url-access=subscription}}</ref> اطالوي اپٻيٽ، جنهن جو نالو ''اٽاليا'' هو، رومي واڌ دوران هڪ متحد وحدت ۾ گڏ ڪيو ويو؛ نون علائقن جي فتح اڪثر [[سامنائيٽ جنگيون|ٻين اٽالڪ قبيلن]]، [[رومي-ايٽرسڪن جنگيون|ايٽرسڪنن]]، [[رومي-گالي جنگيون|سيلٽن]] ۽ [[پائرهڪ جنگ|يونانين]] جي قيمت تي ٿي. مقامي قبيلن ۽ شهرن جي اڪثريت سان هڪ مستقل اتحاد قائم ٿيو، ۽ روم اولهه يورپ، اتر آفريڪا ۽ [[وچ اوڀر جي تاريخ#يوناني ۽ رومي سلطنت|وچ اوڀر]] جي فتح شروع ڪئي. 44 ق م ۾ [[جوليس سيزر]] جي قتل کان پوءِ، روم هڪ وڏي سلطنت بڻجي ويو، جيڪا [[رومي برطانيه|برطانيه]] کان [[ميسوپوٽيميا (رومي صوبو)|فارس]] جي سرحدن تائين پکڙيل هئي، ۽ سڄي ڀونوچ سمنڊ جي حوض کي پنهنجي اندر آڻي ڇڏيو، جتي يوناني، رومي ۽ ٻيون ثقافتون گڏجي هڪ طاقتور تهذيب ۾ تبديل ٿيون. پهرئين شهنشاهه [[آگسٽس]] جي ڊگهي حڪومت امن ۽ خوشحالي جو دور شروع ڪيو. رومي اٽلي سلطنت جو [[ميٽروپول]]، رومن جو وطن ۽ گاديءَ واري هنڌ جو علائقو رهيو.<ref>{{Cite journal|last=Morcillo|first=Marta García|title=The Glory of Italy and Rome's Universal Destiny in Strabo's Geographika, in: A. Fear – P. Liddel (eds), Historiae Mundi. Studies in Universal History. Duckworth: London 2010: 87–101. |url=https://www.academia.edu/362374|url-status=live|journal=Historiae Mundi: Studies in Universal History|archive-url=https://web.archive.org/web/20220114073554/https://www.academia.edu/362374|archive-date=14 January 2022|access-date=20 November 2021}}; {{Cite book|last=Keaveney|first=Arthur|url=https://books.google.com/books?id=ojoOAAAAQAAJ|title=Arthur Keaveney: ''Rome and the Unification of Italy''|date=January 1987|publisher=Croom Helm|isbn=978-0-7099-3121-8|access-date=20 November 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211000835/https://books.google.com/books?id=ojoOAAAAQAAJ|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}; {{Cite book|last=Billanovich|first=Giuseppe|url=https://books.google.com/books?id=fVylk1KUS84C&dq=Italia+domina+provinciarum&pg=PR13|title=Libreria Universitaria Hoepli, Lezioni di filologia, Giuseppe Billanovich e Roberto Pesce: ''Corpus Iuris Civilis, Italia non erat provincia, sed domina provinciarum'', Feltrinelli, p.363|publisher=Roberto Pesce|year=2008|isbn=978-8-8965-4309-2|language=it|access-date=20 November 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211000801/https://books.google.com/books?id=fVylk1KUS84C&dq=Italia+domina+provinciarum&pg=PR13#v=onepage&q=Italia%20domina%20provinciarum&f=false|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}</ref> [[رومي سلطنت جي تاريخ|سلطنت جي پهرين ٻن صدين]] ۾ بي مثال استحڪام جو دور ڏٺو ويو، جيڪو [[پيڪس رومانا]] ({{Literal translation|رومي امن}}) جي نالي سان مشهور آهي. روم [[رومي سلطنت جون سرحدون|پنهنجي سڀ کان وڏي علائقائي وسعت]] [[ٽراجن]] جي دور ۾ حاصل ڪئي ({{Reign|98|117|era=AD}})، پر وڌندڙ پريشانين ۽ زوال جو دور [[ڪوموڊس]] جي دور ۾ شروع ٿيو ({{Reign|180|192}}).<ref>{{Cite web |date=10 June 2024 |title=Five Good Emperors |url=https://www.britannica.com/topic/Five-Good-Emperors |access-date=4 August 2024 |website=www.britannica.com |language=en}}</ref><ref>{{Citation |last=Gibbon |first=Edward |title=The History of the Decline And Fall of the Roman Empire |date=1776 |chapter=The Decline And Fall in the West – Chapter 4 |chapter-url=https://www.ccel.org/g/gibbon/decline/volume1/chap4.htm |author-link=Edward Gibbon |access-date=27 June 2017 |archive-date=24 August 2017 |archive-url=https://web.archive.org/web/20170824100850/http://www.ccel.org/g/gibbon/decline/volume1/chap4.htm |url-status=live}}</ref> [[لڏپلاڻ وارو دور]]، جنهن ۾ [[جرمنڪ-رومي رابطا|جرمنڪ قومن جا وڏا حملا]] شامل هئا، رومي سلطنت جي زوال جو سبب بڻيو. رومي سلطنت تاريخ جي سڀ کان وڏين سلطنتن مان هڪ هئي، جنهن وٽ وڏي اقتصادي، ثقافتي، سياسي ۽ فوجي طاقت هئي.<ref>{{Cite web |date=4 June 2024 |title=The Roman Empire at its greatest expansion |url=https://trizioeditore.it/en/blogs/notizie/impero-romano-massima-espansione-mappa-storia |access-date=10 April 2025 |website=Trizio Editore |language=en}}</ref> پنهنجي سڀ کان وڏي وسعت تي، ان جو علائقو {{Convert|5|e6km2|abbr=off}} هو.<ref>{{Cite journal|last=Taagepera|first=Rein|author-link=Rein Taagepera|year=1979|title=Size and Duration of Empires: Growth-Decline Curves, 600 B.C. to 600 A.D|journal=Social Science History|volume=3|issue=3/4|pages=115–138|doi=10.2307/1170959|jstor=1170959}}; {{Cite journal|last1=Turchin|first1=Peter|last2=Adams|first2=Jonathan M.|last3=Hall|first3=Thomas D|year=2006|title=East–West Orientation of Historical Empires|url=http://peterturchin.com/PDF/Turchin_Adams_Hall_2006.pdf|url-status=live|journal=Journal of World-Systems Research|volume=12|issue=2|page=222|doi=10.5195/JWSR.2006.369|issn=1076-156X|archive-url=http://arquivo.pt/wayback/20160517210851/http://peterturchin.com/PDF/Turchin_Adams_Hall_2006.pdf|archive-date=17 May 2016|access-date=6 February 2016|doi-access=free}}</ref> [[رومي سلطنت جو ورثو|رومي ورثي]] مغربي تهذيب تي گهرو اثر وڌو ۽ جديد دنيا کي شڪل ڏني. لاطيني مان نڪتل [[رومانس ٻوليون|رومانس ٻولين]] جو وسيع استعمال، [[رومي انگ|عددي نظام]]، جديد مغربي الفابيٽ ۽ ڪئلينڊر، ۽ عيسائيت جو عالمي مذهب طور اڀرڻ، رومي غلبي جي ڪيترن ئي ورثن مان آهن.<ref>{{Cite book|last=Richard|first=Carl J.|title=Why we're all Romans: the Roman contribution to the western world|publisher=Rowman & Littlefield|year=2010|isbn=978-0-7425-6779-5|edition=1st pbk.|location=Lanham, MD|pages=xi–xv}}</ref> === وچون دور === {{Main|وچئين دور ۾ اٽلي}} [[اولهه رومي سلطنت جي زوال]] کان پوءِ، اٽلي [[اٽلي جي بادشاهت (476–493)|اوڊواڪر جي بادشاهت]] هيٺ آيو، ۽ پوءِ [[اوستروگوٿ]] ان تي قابض ٿيا.<ref>{{Cite book|last=Sarris|first=Peter|title=Empires of faith: the fall of Rome to the rise of Islam, 500–700|publisher=Oxford UP|year=2011|isbn=978-0-1992-6126-0|edition=1st. pub.|location=Oxford|page=118}}</ref> حملن جي نتيجي ۾ بادشاهتن جو افراتفري وارو سلسلو پيدا ٿيو ۽ مبينا "[[اونداهو دور (تاريخ نويسي)|اونداهو دور]]" شروع ٿيو. 6هين صديءَ ۾ هڪ ٻئي [[جرمنڪ قومون|جرمنڪ قبيلي]]، [[لومبارڊن]]، جي حملي بازنطيني موجودگي کي گهٽائي ڇڏيو ۽ اپٻيٽ جي سياسي وحدت ختم ڪري ڇڏي. اتر ۾ [[لومبارڊ بادشاهت]] ٺهي، وچ-ڏکڻ تي پڻ لومبارڊن جو ڪنٽرول هو، ۽ ٻيا حصا بازنطيني رهيا.<ref>{{Cite web|title=History of Italy|url=https://www.britannica.com/place/Italy/Lombards-and-Byzantines|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220929150112/https://www.britannica.com/place/Italy/Lombards-and-Byzantines|archive-date=29 September 2022|access-date=29 September 2022|website=Encyclopædia Britannica}}</ref> [[File:Marco Polo Mosaic from Palazzo Tursi.jpg|thumb|right|upright=.7|[[مارڪو پولو]]، 13هين صديءَ جو ڳولائو]] لومبارڊ بادشاهت 8هين صديءَ جي آخر ۾ [[شارليمان]] جي هٿان [[فرانڪيا]] ۾ ضم ٿي وئي ۽ اٽلي جي بادشاهت بڻجي وئي.<ref>{{Cite web|title=Carolingian and post-Carolingian Italy, 774–962|url=https://www.britannica.com/place/Italy/Carolingian-and-post-Carolingian-Italy-774-962|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20221007160553/https://www.britannica.com/place/Italy/Carolingian-and-post-Carolingian-Italy-774-962|archive-date=7 October 2022|access-date=7 October 2022|website=Encyclopædia Britannica}}</ref> فرانڪن [[پاپائي رياستون]] ٺاهڻ ۾ مدد ڪئي. 13هين صديءَ تائين سياست [[پاڪ رومي شهنشاهه|پاڪ رومي شهنشاهن]] ۽ پاپائيت جي لاڳاپن تي غالب رهي، جتي شهري رياستون عارضي فائدي لاءِ اڳئين ڌر ([[گبيلين]]) يا پوئين ڌر ([[گويلف]]) سان گڏ ٿينديون هيون.<ref>{{Cite book|last=Nolan|first=Cathal J.|title=The age of wars of religion, 1000–1650: an encyclopedia of global warfare and civilization |publisher=Greenwood Press|year=2006|isbn=978-0-3133-3045-2|edition=1. publ.|location=Westport (Connecticut)|page=360}}</ref> جرمنڪ شهنشاهه ۽ رومي پونٽف وچئين دور جي يورپ جون [[عالمي طاقتون]] بڻجي ويا. بهرحال، [[سرماياداري تڪرار]] ۽ گويلفن ۽ گبيلينن جي وچ ۾ ٽڪراءُ اتر ۾ شهنشاهي-جاگيرداري نظام کي ختم ڪري ڇڏيو، جتي شهرن آزادي حاصل ڪئي.<ref>{{Cite book|last=Jones|first=Philip|author-link=Philip Jones (historian)|title=The Italian city-state: from Commune to Signoria|publisher=Clarendon Press|year=1997|isbn=978-0-1982-2585-0|location=Oxford|pages=55–77}}</ref> 1176ع ۾، شهري رياستن جي [[لومبارڊ ليگ]] پاڪ رومي شهنشاهه [[فريڊرڪ بارباروسا]] کي شڪست ڏني، جنهن سان انهن جي آزادي يقيني ٿي. شهري رياستن، جهڙوڪ ميلان، فلورينس ۽ وينس، مالياتي ترقي ۾ نهايت اهم جدت وارو ڪردار ادا ڪيو، بئنڪنگ جي طريقن کي تيار ڪندي، ۽ سماجي تنظيم جي نون روپن کي ممڪن بڻائيندي.<ref>{{Cite book|last=Niall|first=Ferguson|title=The Ascent of Money: The Financial History of the World|publisher=Penguin|year=2008}}</ref> ساحلي ۽ ڏاکڻن علائقن ۾، سامونڊي جمهوريهن ڀونوچ سمنڊ تي غلبو حاصل ڪيو ۽ مشرق ڏانهن واپار تي اجارو قائم ڪيو. اهي آزاد [[ٿالاسوڪريسي|سامونڊي طاقت واريون]] شهري رياستون هيون، جن ۾ واپارين وٽ ڪافي طاقت هئي. جيتوڻيڪ اهي اشرافي حڪومتون هيون، پر انهن طرفان ڏنل نسبي سياسي آزادي علمي ۽ فني ترقي لاءِ سازگار هئي.<ref name="Lane">{{Cite book|last=Lane|first=Frederic C.|title=Venice, a maritime republic|publisher=Johns Hopkins University Press|year=1991|isbn=978-0-8018-1460-0|edition=4. print.|location=Baltimore|page=73}}</ref> سڀ کان مشهور سامونڊي جمهوريهون وينس، [[جينووا جمهوريه|جينووا]]، [[پيزا جمهوريه|پيزا]] ۽ [[امالفي جو ڊچي|امالفي]] هيون.<ref>G. Benvenuti – Le Repubbliche Marinare. Amalfi, Pisa, Genova, Venezia – Newton & Compton editori, Roma 1989; Armando Lodolini, ''Le repubbliche del mare'', Biblioteca di storia patria, 1967, Roma. {{Cite book|last=Peris|first=Persi|title=Conoscere l'Italia|publisher=Istituto Geografico De Agostini|year=1982|pages=74}}; {{Cite web|title=Repubbliche Marinare|url=http://www.treccani.it/enciclopedia/repubbliche-marinare|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190829104758/http://www.treccani.it/enciclopedia/repubbliche-marinare|archive-date=29 August 2019|access-date=13 September 2019|website=Treccani.it|publisher=Istituto dell'Enciclopedia Italiana|language=it}}; {{Cite web|title=Repubbliche marinare|url=https://thes.bncf.firenze.sbn.it/termine.php?id=29771|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200101131949/https://thes.bncf.firenze.sbn.it/termine.php?id=29771|archive-date=1 January 2020|access-date=13 September 2019|website=thes.bncf.firenze.sbn.it|publisher=[[قومي مرڪزي لائبريري (فلورينس)]]|language=it}}</ref> هر هڪ کي پرڏيهي زمينن، ٻيٽن، ايڊرياٽڪ، ايجيئن ۽ ڪاري سمنڊن جي علائقن، ۽ ويجهي اوڀر ۽ اتر آفريڪا ۾ واپاري نوآبادين تي غلبو حاصل هو.<ref>{{Cite book|last=Zorzi|first=Alvise|author-link=Alvise Zorzi|url=https://books.google.com/books?id=IP5OAAAAMAAJ&q=%22even+in+countries+where+aid+is+near+at+hand+%22+%22attack+from+the+sea%22|title=Venice: The Golden Age, 697 – 1797 |publisher=Abbeville Press|year=1983|isbn=0-8965-9406-8|location=New York|page=255|access-date=16 September 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20230202182132/https://books.google.com/books?id=IP5OAAAAMAAJ&q=%22even+in+countries+where+aid+is+near+at+hand+%22+%22attack+from+the+sea%22|archive-date=2 February 2023|url-status=live}}</ref> {{Multiple image | align = right | total_width = 345 | direction = horizontal | width1 = 280 | image1 = Naval Jack of Italy.svg | width2 = 280 | image2 = Republik Venedig Handelswege01-IT.png | alt2 = نقشو | footer = کاٻي: [[اطالوي بحريه]] جو جهنڊو. گھڙيال جي رخ ۾، مٿئين کاٻي کان: [[وينس جي جمهوريه|وينس]]، [[جينووا جمهوريه|جينووا]]، [[پيزا جمهوريه|پيزا]] ۽ [[امالفي جو ڊچي|امالفي]] جا نشان.<br/>ساڄي: واپاري رستا، [[جينووا جون نوآباديون|جينووا]] ۽ [[اسٽاتو دا مار|وينس]] جون نوآباديون. }} وينس ۽ جينووا يورپ جا اوڀر ڏانهن دروازا هئا، ۽ نفيس شيشي جا ٺاهيندڙ هئا، جڏهن ته فلورينس ريشم، اون، بئنڪنگ ۽ زيورن جو مرڪز هو. پيدا ٿيل دولت وڏن عوامي ۽ خانگي فني منصوبن جي سرپرستي لاءِ استعمال ٿي. انهن جمهوريهن [[صليبي جنگون|صليبي جنگين]] ۾ حصو ورتو، مدد ۽ ٽرانسپورٽ مهيا ڪئي، پر بنيادي طور سياسي ۽ تجارتي موقعن جي پيروي ڪئي.<ref name=Lane/> اٽلي پهريون علائقو هو جتي اهي معاشي تبديليون محسوس ٿيون، جن [[تجارتي انقلاب]] ڏانهن واٽ هموار ڪئي: وينس [[قسطنطنيه جي لٽ|بازنطيني گاديءَ واري شهر کي لٽڻ]] ۽ [[مارڪو پولو]] جي ايشيا ڏانهن سفرن جي مالي مدد ڪرڻ جي قابل ٿي؛ پهرين يونيورسٽيون اطالوي شهرن ۾ ٺهيون، ۽ [[اڪويناس]] جهڙن عالمن عالمي شهرت حاصل ڪئي؛ سرمائيداري ۽ بئنڪنگ خاندان فلورينس ۾ اڀريا، جتي [[دانتي]] ۽ [[جوتو]] لڳ ڀڳ 1300ع ۾ سرگرم هئا.<ref name="See">{{Cite web |last=Sée |first=Henri |title=Modern Capitalism Its Origin and Evolution |url=http://www.efm.bris.ac.uk/het/see/ModernCapitalism.pdf |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20131007010542/http://www.efm.bris.ac.uk/het/see/ModernCapitalism.pdf |archive-date=7 October 2013 |access-date=29 August 2013 |website=University of Rennes |publisher=Batoche Books}}</ref> ڏکڻ ۾، سسلي 9هين صديءَ ۾ [[سسلي جي امارت|عرب اسلامي امارت]] بڻجي چڪي هئي، جيڪا 11هين صديءَ جي آخر ۾ [[اطالو-نارمن]] جي فتح تائين خوشحال رهي؛ انهن ڏکڻ اٽلي جي اڪثر لومبارڊ ۽ بازنطيني شهزادگين سان گڏ ان کي فتح ڪيو.<ref>{{cite book |last=Ali |first=Ahmed Essa with Othman |title=Studies in Islamic civilization: the Muslim contribution to the Renaissance |year=2010 |publisher=International Institute of Islamic Thought |location=Herndon, VA |isbn=978-1-56564-350-5 |pages=38–40}}</ref> پوءِ اهو علائقو [[سسلي جي بادشاهت]] ۽ [[نيپلز جي بادشاهت]] جي وچ ۾ ورهايو ويو.{{efn|نيپلز جي بادشاهت جو اصطلاح مورخ استعمال ڪن ٿا، پر ان جي حڪمرانن نه، جن اصل نالو 'سسلي جي بادشاهت' برقرار رکيو، يعني ٻه سسلي جون بادشاهتون موجود هيون.}}<ref>Eleni Sakellariou, ''Southern Italy in the Late Middle Ages: Demographic, Institutional and Economic Change in the Kingdom of Naples, c.1440–c.1530'' (Brill, 2012), pp. 63–64.</ref> 1348ع واري [[ڪاري موت]] شايد اٽلي جي آبادي جو هڪ ٽيون حصو ماري ڇڏيو.<ref>Stéphane Barry and Norbert Gualde, "The Biggest Epidemics of History" (La plus grande épidémie de l'histoire), in ''L'Histoire'' n° 310, June 2006, pp. 45–46; "[https://www.brown.edu/Departments/Italian_Studies/dweb/plague/effects/death_toll.shtml Plague]". Brown University. {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20090831003435/http://www.brown.edu/Departments/Italian_Studies/dweb/plague/effects/death_toll.shtml|date=31 August 2009}}</ref> === اوائلي جديد دور === {{Main|اطالوي نشاةِ ثانيه|اوائلي جديد اٽلي جي تاريخ}} [[File:Italy 1494.svg|thumb|upright=.8|right|1494ع ۾ [[اطالوي جنگيون|اطالوي جنگين]] کان اڳ [[اٽلي جي تاريخي رياستن جي فهرست#آخري وچون دور|اطالوي رياستون]]]] 1400ع ۽ 1500ع جي ڏهاڪن دوران، اٽلي [[نشاةِ ثانيه]] جو جنم هنڌ ۽ مرڪز هو. هن دور وچئين دور کان جديد دور ڏانهن منتقلي کي ظاهر ڪيو ۽ واپاري شهرن جي گڏ ڪيل دولت ۽ حاڪم خاندانن جي سرپرستيءَ سان وڌايو ويو.<ref name="strathern">Strathern, Paul ''The Medici: Godfathers of the Renaissance'' (2003)</ref> اطالوي سياسي وحدتون هاڻي علائقائي رياستون هيون، جن تي عملي طور شهزادن جي حڪومت هئي، جيڪي واپار ۽ انتظاميه تي ڪنٽرول رکندا هئا، ۽ سندن درٻارون فنون ۽ سائنسن جا مرڪز بڻجي ويون. اهي شهزادگيون سياسي خاندانن ۽ واپاري خاندانن، جهڙوڪ فلورينس جا [[ميڊيچي]]، جي اڳواڻي هيٺ هيون. [[مغربي ڦوٽ]] جي خاتمي کان پوءِ، نئين چونڊيل [[پوپ مارٽن پنجون]] [[پاپائي رياستون|پاپائي رياستن]] ڏانهن موٽي آيو ۽ اٽلي کي اولهه عيسائيت جو واحد مرڪز طور بحال ڪيو. [[ميڊيچي بئنڪ]] پاپائيت جو قرض ڏيندڙ ادارو بڻيو، ۽ ڪليسا ۽ نون سياسي خاندانن جي وچ ۾ اهم لاڳاپا قائم ٿيا.<ref name="strathern"/><ref>[http://www.florentine-society.ru/Medici_Chapel_Mysteries.htm Peter Barenboim, Sergey Shiyan, ''Michelangelo: Mysteries of Medici Chapel'', SLOVO, Moscow, 2006]. {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20110511133416/http://www.florentine-society.ru/Medici_Chapel_Mysteries.htm|date=11 May 2011}}. {{ISBN|5-8505-0825-2}}.</ref> [[File:Leonardo self.jpg|thumb|upright=.7|[[ليونارڊو دا ونچي]]، مثالي [[نشاةِ ثانيه انسان]]، پنهنجي تصوير ۾ ({{circa}} 1512)]] 1453ع ۾، [[پوپ نڪولس پنجون]] جي بازنطينين جي مدد لاءِ ڪوششن باوجود، [[قسطنطنيه]] جو شهر [[عثماني سلطنت|عثمانين]] جي قبضي ۾ آيو. ان سبب [[نشاةِ ثانيه ۾ يوناني عالم|يوناني عالمن]] ۽ متنن جي اٽلي ڏانهن لڏپلاڻ ٿي، جنهن يوناني [[انسان پرستي]] جي ٻيهر دريافت کي وڌيڪ هٿي ڏني.<ref>Encyclopædia Britannica, ''Renaissance'', 2008, O.Ed.; Har, Michael H. ''History of Libraries in the Western World'', Scarecrow Press Incorporate, 1999. {{ISBN|0-8108-3724-2}}. Norwich, John Julius, ''A Short History of Byzantium'', 1997, Knopf. {{ISBN|0-6794-5088-2}}.</ref> انسان پرست حڪمرانن، جهڙوڪ [[فيديريڪو دا مونتيفيلترو]] ۽ [[پوپ پائيس ٻيون]]، [[مثالي شهر|مثالي شهرن]] جي قيام لاءِ ڪم ڪيو، ۽ [[اربينو]] ۽ [[پيئنزا]] جو بنياد وڌو. [[پيڪو ديلا ميراندولا]] ''[[انسان جي عظمت تي خطبو]]'' لکيو، جنهن کي نشاةِ ثانيه جو منشور سمجهيو وڃي ٿو. فنون ۾، اطالوي نشاةِ ثانيه صديون تائين يورپي فن تي غالب اثر رکيو، فنڪارن جهڙوڪ [[ليونارڊو دا ونچي]]، [[بوتيچيلي]]، [[مائيڪل اينجلو]]، [[رافائيل]]، [[جوتو]]، [[دوناتيلو]] ۽ [[تيشيان]]، ۽ معمارن جهڙوڪ [[فليپو برونيلليسڪي]]، [[اندريا پالاديو]] ۽ [[دوناتو برامانتي]] سان. سامونڊي جمهوريهن مان اطالوي [[اطالوي ڳولائوئن جي فهرست|ڳولائو]] ۽ ناوَچالڪ، عثمانين کان بچندي هندستان ڏانهن متبادل رستو ڳولڻ لاءِ بيتاب، ائٽلانٽڪ ملڪن جي بادشاهن کي پنهنجون خدمتون پيش ڪندا هئا ۽ [[دريافتن جو دور|دريافتن جي دور]] ۽ آمريڪا جي نوآبادڪاري جي شروعات ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو. سڀ کان نمايان ڳولائوئن ۾ [[ڪرسٽوفر ڪولمبس]] شامل هو، جنهن جي [[ڪرسٽوفر ڪولمبس جا سفر|1492ع واري سفر]] آمريڪا سان مسلسل يورپي رابطو، نوآبادڪاري ۽ استحصال شروع ڪيو؛<ref>Encyclopædia Britannica, 1993 ed., Vol. 16, pp. 605ff / Morison, ''Christopher Columbus'', 1955 ed., pp. 14ff</ref> [[جان ڪيبٽ]]، جنهن [[نارسمن|نارس]] کان پوءِ اتر آمريڪا جي پهرين دستاويزي يورپي کوجنا ڪئي؛<ref>{{Cite web|year=2007|title=''Catholic Encyclopedia'' "John & Sebastian Cabot"|url=http://www.newadvent.org/cathen/03126d.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200518005335/https://www.newadvent.org/cathen/03126d.htm|archive-date=18 May 2020|access-date=17 May 2008|publisher=newadvent}}</ref> ۽ [[آمريگو ويسپوچي]]، جنهن جي سفرن انهن زمينن کي نئون کنڊ، يعني "نئين دنيا"، طور تصديق ڪيو، جنهن کي پوءِ سندس نالي تي رکيو ويو.<ref>{{Cite book|last=Eric Martone|url=https://books.google.com/books?id=MHJ1DQAAQBAJ&pg=PA109|title=Italian Americans: The History and Culture of a People|publisher=ABC-CLIO|year=2016|isbn=978-1-6106-9995-2|page=504|access-date=22 November 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211001055/https://books.google.com/books?id=MHJ1DQAAQBAJ&pg=PA109|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}</ref><ref>{{Cite book|last=Greene|first=George Washington|author-link=George Washington Greene|url=https://books.google.com/books?id=1qsuAAAAYAAJ&pg=PAPA13|title=The Life and Voyages of Verrazzano|publisher=Folsom, Wells, and Thurston|year=1837|location=Cambridge University|page=13|access-date=18 August 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211000806/https://books.google.com/books?id=1qsuAAAAYAAJ&pg=PAPA13#v=onepage&q&f=false|archive-date=11 February 2024|url-status=live|via=Google Books}}</ref> وينس، نيپلز، فلورينس، ميلان ۽ پاپائيت جي وچ ۾ [[اٽالڪ ليگ]] نالي دفاعي اتحاد قائم ٿيو. [[لورينزو دي ميڊيچي|لورينزو ''دي ميگنيفيسنٽ'' دي ميڊيچي]] نشاةِ ثانيه جو سڀ کان وڏو سرپرست هو؛ سندس مدد ليگ کي ترڪن جي [[اوترانتو جو گهيرو|حملي کي ناڪام ڪرڻ]] جي قابل بڻايو. بهرحال، اهو اتحاد 1490ع واري ڏهاڪي ۾ ٽٽي پيو؛ [[فرانس جو چارلس اٺون]] جي حملي اپٻيٽ ۾ جنگين جي هڪ سلسلي جي شروعات ڪئي. [[اعليٰ نشاةِ ثانيه]] دوران، [[جوليس ٻيون]] (1503–1513) جهڙا پوپ اٽلي تي ڪنٽرول لاءِ پرڏيهي بادشاهن خلاف وڙهيا؛ [[پال ٽيون]] (1534–1549) يورپي طاقتن جي وچ ۾ امن لاءِ ثالثي کي ترجيح ڏني. اهڙن تڪرارن جي وچ ۾، ميڊيچي پوپن [[ليو ڏهون]] (1513–1521) ۽ [[ڪليمنٽ ستون]] (1523–1534) جرمني، انگلينڊ ۽ ٻين هنڌن ۾ [[پروٽيسٽنٽ اصلاح]] کي منهن ڏنو. 1559ع ۾، فرانس ۽ هبسبرگن جي وچ ۾ [[اطالوي جنگيون|اطالوي جنگين]] جي خاتمي تي، اٽلي جو لڳ ڀڳ اڌ حصو، يعني ڏکڻ واريون [[نيپلز جي بادشاهت|نيپلز]]، [[سسلي جي بادشاهت|سسلي]]، [[سارڊينيا جي بادشاهت|سارڊينيا]] جون بادشاهتون ۽ [[ميلان جو ڊچي]]، اسپيني حڪمراني هيٺ هو، جڏهن ته ٻيو اڌ آزاد رهيو؛ ڪيترائي رياستون رسمي طور اڃا به پاڪ رومي سلطنت جو حصو رهيون. پاپائيت [[جوابي اصلاح]] شروع ڪئي، جنهن جا اهم واقعا هي هئا: [[ٽرينٽ ڪائونسل]] (1545–1563)؛ [[گريگورين ڪئلينڊر]] جي قبوليت؛ [[جيسوئٽ چين مشن]]؛ [[فرانسيسي مذهبي جنگيون]]؛ [[ٽيهه سالن جي جنگ]] (1618–1648) جو خاتمو؛ ۽ [[وڏي ترڪي جنگ]]. اطالوي معيشت 1600ع ۽ 1700ع جي ڏهاڪن ۾ زوال پذير ٿي. [[File:Flag of the Cispadane Republic.svg|thumb|[[چيسپاداني جمهوريه]] جو جهنڊو، پهريون [[اطالوي ترنگو]] جيڪو ڪنهن خودمختيار اطالوي رياست اختيار ڪيو (1797)]] [[اسپيني جانشيني جي جنگ]] (1700–1714) دوران، آسٽريا اٽلي ۾ اسپيني علائقن جو وڏو حصو، يعني ميلان، نيپلز ۽ سارڊينيا حاصل ڪيو؛ پوءِ 1720ع ۾ سارڊينيا سسلي جي بدلي ۾ هائوس آف ساووي کي ڏني وئي. بعد ۾ بوربن خاندان جي هڪ شاخ سسلي ۽ نيپلز جي تخت تي ويٺي. [[نيپوليني جنگيون|نيپوليني جنگين]] دوران، اتر ۽ وچ اٽلي کي فرانس جي [[ڀيڻ جمهوريهون]] طور ٻيهر منظم ڪيو ويو، ۽ پوءِ [[اٽلي جي بادشاهت (نيپوليني)|اٽلي جي بادشاهت]] طور.<ref>Napoleon Bonaparte, "The Economy of the Empire in Italy: Instructions from Napoleon to Eugène, Viceroy of Italy", ''Exploring the European Past: Texts & Images'', Second Edition, ed. Timothy E. Gregory (Mason: Thomson, 2007), 65–66.</ref> ڏکڻ کي نيپولين جي ڀيڻوئي [[جواڪيم مورا]] هلائيندو هو. 1814ع جي [[ويانا ڪانگريس]] 18هين صديءَ جي آخر واري صورتحال بحال ڪئي، پر [[فرانسيسي انقلاب]] جا آدرش ختم نه ٿي سگهيا، ۽ 19هين صديءَ جي شروعات جي [[سياسي اٿل پٿل|سياسي اٿل پٿلن]] دوران ٻيهر ظاهر ٿيا. ڪنهن اطالوي رياست طرفان [[اطالوي ترنگو]] جي پهرين قبوليت، [[چيسپاداني جمهوريه]]، [[نيپوليني اٽلي جا جهنڊا|نيپوليني اٽلي]] دوران ٿي، فرانسيسي انقلاب کان پوءِ، جنهن قومي [[خود اراديت]] جي حمايت ڪئي.<ref>{{Cite book |last1=Maiorino |first1=Tarquinio |title=Il tricolore degli italiani. Storia avventurosa della nostra bandiera |last2=Marchetti Tricamo |first2=Giuseppe |last3=Zagami |first3=Andrea |publisher=Arnoldo Mondadori Editore |year=2002 |isbn=978-8-8045-0946-2 |page=156 |language=it}} [http://www.esteri.it/MAE/EN/Benvenuti_in_Italia/Conoscere_Italia/bandieraInno.htm The tri-coloured standard]. Getting to Know Italy, Ministry of Foreign Affairs (retrieved 5 October 2008). {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20080223131121/http://www.esteri.it/MAE/EN/Benvenuti_in_Italia/Conoscere_Italia/bandieraInno.htm|date=23 February 2008}}.</ref> هي واقعو [[ترنگو ڏينهن]] طور ملهايو ويندو آهي.<ref>Article 1 of the law n. 671 of 31 December 1996 ("National celebration of the bicentenary of the first national flag")</ref> === اتحاد === {{Main|اٽلي جو اتحاد}} [[اٽلي جي بادشاهت جو جنم]] اطالوي قومپرستن ۽ [[هائوس آف ساووي]] سان وفادار شاهپرستن جي ڪوششن جو نتيجو هو، جن سڄي [[اطالوي اپٻيٽ]] تي مشتمل هڪ گڏيل بادشاهت قائم ڪرڻ ٿي چاهي. 19هين صديءَ جي وچ تائين، وڌندڙ [[اطالوي قومپرستي]] انقلاب جو سبب بڻجي.<ref>{{Cite web|title=Risorgimento in 'Dizionario di Storia'|url=https://www.treccani.it/enciclopedia/risorgimento_(Dizionario-di-Storia)|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220922035556/https://www.treccani.it/enciclopedia/risorgimento_(Dizionario-di-Storia)|archive-date=22 September 2022|access-date=22 September 2022|website=treccani.it|language=it-IT}}</ref> 1815ع جي [[ويانا ڪانگريس]] کان پوءِ، اٽلي جي سياسي ۽ سماجي اتحاد واري تحريڪ، يعني [[ريسورجي مينتو]]، اٽلي کي رياستن جي گڏجڻ ۽ انهن کي پرڏيهي ڪنٽرول کان آزاد ڪرڻ ذريعي متحد ڪرڻ لاءِ اڀري. هڪ انقلابي شخصيت محب وطن صحافي [[جوزيپي ماتسيني]] هو، جنهن 1830ع واري ڏهاڪي ۾ سياسي تحريڪ [[نوجوان اٽلي]] جو بنياد وڌو؛ هو وحداني جمهوريه جو حامي هو ۽ وسيع قومپرست تحريڪ جي وڪالت ڪندو هو. 1847ع ۾ "[[اِل ڪانتو ديلي اطالياني]]" جي پهرين عوامي پرفارمنس ٿي، جيڪو 1946ع ۾ قومي ترانو بڻيو.<ref>{{Cite book|last1=Maiorino|first1=Tarquinio|last2=Marchetti Tricamo|first2=Giuseppe|last3=Zagami|first3=Andrea|title=Il tricolore degli italiani. Storia avventurosa della nostra bandiera|year=2002|publisher=Arnoldo Mondadori Editore|language=it|isbn=978-8-8045-0946-2|page=18}}; {{Cite web|title=Fratelli d'Italia|url=https://www.quirinale.it/page/inno|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20230426052752/https://www.quirinale.it/page/inno|archive-date=26 April 2023|access-date=1 October 2021|language=it}}</ref> {{Multiple image | align = right | image1 = Giuseppe Mazzini.jpg | width1 = 173 | image2 = Giuseppe Garibaldi 1861.jpg | width2 = 138 | footer = [[جوزيپي ماتسيني]] (کاٻي)، اطالوي انقلابي تحريڪ جو انتهائي اثرائتو اڳواڻ؛ ۽ [[جوزيپي گاريبالدي]] (ساڄي)، جديد دور جي عظيم ترين جرنيلن مان هڪ طور مشهور<ref name="scholar and patriot">{{cite web |url={{Google books|iWK7AAAAIAAJ |page=PA133 |keywords=Garibaldi+one+of+the+greatest+generals+of+modern+time |text= |plainurl=yes}}|title=Scholar and Patriot|publisher=Manchester University Press|via=Google Books}}</ref> ۽ ڏکڻ آمريڪا ۽ يورپ ۾ پنهنجي فوجي ڪارنامن سبب "ٻن جهانن جو هيرو" طور سڃاتو ويندڙ،<ref>{{Cite web|title=Giuseppe Garibaldi (Italian revolutionary)|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/225978/Giuseppe-Garibaldi|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140226091529/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/225978/Giuseppe-Garibaldi|archive-date=26 February 2014|access-date=6 March 2014}}</ref> جنهن ڪيترين فوجي مهمن ۾ وڙهيو، جيڪي [[اٽلي جو اتحاد|اطالوي اتحاد]] تائين پهتيون }} نوجوان اٽلي جو سڀ کان مشهور ميمبر انقلابي ۽ جنرل [[جوزيپي گاريبالدي]] هو،<ref>Denis Mack Smith, ''Modern Italy: A Political History'', (University of Michigan Press, 1997) p. 15. A literary echo may be found in the character of Giorgio Viola in Joseph Conrad's ''[[Nostromo]]''.</ref> جنهن ڏکڻ اٽلي ۾ اتحاد لاءِ جمهوري مهم جي اڳواڻي ڪئي. بهرحال، [[سارڊينيا جي بادشاهت (1720–1861)|سارڊينيا جي بادشاهت]] ۾ هائوس آف ساووي جي اطالوي بادشاهت، جنهن جي حڪومت [[ڪاميليو بينسو، ڪائونٽ آف ڪاوير]] هلائي رهيو هو، به متحد اطالوي رياست قائم ڪرڻ جا ارادا رکندي هئي. يورپ ۾ پکڙيل [[1848ع جا لبرل انقلاب|1848ع جي لبرل انقلابن]] جي پس منظر ۾، [[آسٽريا-هنگري|آسٽريا]] خلاف هڪ ناڪام [[پهرين اطالوي آزاديءَ جي جنگ]] جو اعلان ڪيو ويو. 1855ع ۾، سارڊينيا [[ڪريميائي جنگ]] ۾ برطانيا ۽ فرانس جو اتحادي بڻيو.<ref>Enrico Dal Lago, "Lincoln, Cavour, and National Unification: American Republicanism and Italian Liberal Nationalism in Comparative Perspective". ''The Journal of the Civil War Era'' 3#1 (2013): 85–113.; William L. Langer, ed., ''An Encyclopedia of World Cup History''. 4th ed. 1968. pp 704–7.</ref> سارڊينيا 1859ع جي [[ٻي اطالوي آزاديءَ جي جنگ]] ۾ فرانس جي مدد سان آسٽريائي سلطنت خلاف وڙهيو، جنهن جي نتيجي ۾ [[لومباردي]] آزاد ٿي. [[پلومبيئرز معاهدو|پلومبيئرز معاهدي]] جي بنياد تي، سارڊينيا [[ساووي]] ۽ [[نيس]] فرانس کي حوالي ڪيا، اهڙو واقعو جنهن [[نيسارڊ لڏپلاڻ]] جو سبب بڻيو.<ref>{{Cite web|date=28 August 2017|title="Un nizzardo su quattro prese la via dell'esilio" in seguito all'unità d'Italia, dice lo scrittore Casalino Pierluigi|url=https://www.montecarlonews.it/2017/08/28/notizie/argomenti/altre-notizie-1/articolo/un-nizzardo-su-quattro-prese-la-via-dellesilio-in-seguito-allunita-ditalia-dice-lo-scrittore.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200219165302/http://www.montecarlonews.it/2017/08/28/notizie/argomenti/altre-notizie-1/articolo/un-nizzardo-su-quattro-prese-la-via-dellesilio-in-seguito-allunita-ditalia-dice-lo-scrittore.html|archive-date=19 February 2020|access-date=14 May 2021|language=it}}</ref> 1860–1861ع ۾، گاريبالدي نيپلز ۽ سسلي ۾ اتحاد واري مهم جي اڳواڻي ڪئي.<ref>Mack Smith, Denis (1997). ''Modern Italy; A Political History''. Ann Arbor: The University of Michigan Press. {{ISBN|0-4721-0895-6}}.</ref> [[تيانو]] گاريبالدي ۽ [[وڪٽر ايمانوئل ٻيون]]، سارڊينيا جي آخري بادشاهه، جي مشهور ملاقات جو هنڌ هو، جنهن دوران گاريبالدي وڪٽر ايمانوئل سان هٿ ملايو ۽ کيس [[اٽلي جو بادشاهه]] ڪري سلام ڪيو. ڪاوير 1860ع ۾ گاريبالدي جي ڏکڻ اٽلي کي سارڊينيا جي بادشاهت سان اتحاد ۾ شامل ڪرڻ تي راضي ٿيو. ان سان سارڊينيا جي حڪومت کي 17 مارچ 1861ع تي [[اٽلي جي بادشاهت جو اعلان|متحد اطالوي بادشاهت جو اعلان]] ڪرڻ جي اجازت ملي،<ref>{{Cite news|date=17 March 2017|title=Everything you need to know about March 17th, Italy's Unity Day|url=https://www.thelocal.it/20170317/everything-to-know-about-march-17th-italys-unity-unification-risorgimento-day|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170617212538/https://www.thelocal.it/20170317/everything-to-know-about-march-17th-italys-unity-unification-risorgimento-day|archive-date=17 June 2017|access-date=17 July 2017}}</ref> ۽ وڪٽر ايمانوئل ٻيون ان جو پهريون بادشاهه بڻيو. 1865ع ۾ بادشاهت جي گادي تورين کان فلورينس منتقل ڪئي وئي. 1866ع ۾، وڪٽر ايمانوئل ٻيون، [[پروشيا]] سان اتحاد ڪندي [[آسٽرو-پروشين جنگ]] دوران، [[ٽين اطالوي آزاديءَ جي جنگ]] وڙهي، جنهن جي نتيجي ۾ اٽلي [[وينيتو|وينيتيا]] کي پاڻ ۾ شامل ڪيو. آخرڪار، 1870ع ۾، جڏهن فرانس [[فرانڪو-پروشين جنگ]] دوران روم ڇڏي ڏنو، اطالوين [[روم تي قبضو|پاپائي رياستن تي قبضو ڪيو]]، اتحاد مڪمل ٿيو، ۽ گادي روم منتقل ڪئي وئي.<ref name="scholar and patriot"/> === لبرل دور === {{Main|اٽلي جي بادشاهت|اطالوي ڊائاسپورا|اطالوي سلطنت|پهريين عالمي جنگ دوران اٽلي جي فوجي تاريخ}} {{Multiple image | align = right | image1 = VictorEmmanuel2.jpg | width1 = 125 | image2 = Camillo Benso Cavour di Ciseri.jpg | width2 = 141 | footer = [[وڪٽر ايمانوئل ٻيون]] (کاٻي) ۽ [[ڪاميليو بينسو، ڪائونٽ آف ڪاوير]] (ساڄي)، اتحاد جون اهم شخصيتون، ترتيبوار متحد اٽلي جا پهريان بادشاهه ۽ وزيراعظم بڻيا. }} سارڊينيا جو آئين 1861ع ۾ سڄي اٽلي تائين وڌايو ويو، ۽ نئين رياست لاءِ بنيادي آزاديون مهيا ڪيون ويون؛ پر چونڊ قانونن بي ملڪيت طبقن کي ٻاهر رکيو. نئين بادشاهت هڪ پارلياماني آئيني بادشاهت طور هلائي وئي، جنهن تي لبرلن جو غلبو هو. جيئن اتر اٽلي تيزيءَ سان صنعتي ٿيو، ڏکڻ ۽ اتر جا ڳوٺاڻا علائقا غير ترقي يافته ۽ وڌيڪ آبادي وارا رهيا، جنهن سبب لکين ماڻهو لڏپلاڻ ڪرڻ تي مجبور ٿيا ۽ [[اطالوي ڊائاسپورا|وڏي ۽ اثرائتي ڊائاسپورا]] کي هٿي ملي. [[اطالوي سوشلسٽ پارٽي]] طاقت ۾ وڌي، جنهن روايتي لبرل ۽ قدامت پسند اسٽيبلشمينٽ کي چئلينج ڪيو. 19هين صديءَ جي آخري ٻن ڏهاڪن ۾، اٽلي آفريڪا ۾ [[اطالوي اريٽريا|اريٽريا]]، [[اطالوي صوماليا|صوماليا]]، [[اطالوي ٽرپوليطانيا|ٽرپوليطانيا]] ۽ [[اطالوي سيرينيڪا|سيرينيڪا]] کي ماتحت ڪري [[اطالوي سلطنت|نوآبادياتي طاقت]] بڻجي ويو.<ref>{{Cite web |title=The Italian Colonial Empire |url=http://www.allempires.com/article/index.php?q=italian_colonial |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20120224012449/http://www.allempires.com/article/index.php?q=italian_colonial |archive-date=24 February 2012 |access-date=17 June 2012 |publisher=All Empires |quote=At its peak, just before WWII, the Italian Empire comprehended the territories of present time Italy, Albania, Rhodes, Dodecanese, Libya, Ethiopia, Eritrea, the majority of Somalia and the little concession of Tientsin in China}}</ref><ref>(Bosworth (2005), p. 49.)</ref> 1913ع ۾ مردن لاءِ عام ووٽ جو حق اختيار ڪيو ويو. [[پهريين عالمي جنگ]] کان اڳ واري دور تي [[جيوواني جيوليٽي]] جو غلبو رهيو، جيڪو 1892ع ۽ 1921ع جي وچ ۾ پنج ڀيرا وزيراعظم رهيو. [[File:Trento 3 novembre 1918.jpg|thumb|3 نومبر 1918ع تي، فاتح [[ويتوريو وينيتو جي جنگ]] کان پوءِ، [[ترنتو]] ۾ اطالوي گهوڙيسوار]] [[پهريين عالمي جنگ ۾ اٽلي جي شموليت|اٽلي 1915ع ۾ پهريين عالمي جنگ ۾ داخل ٿيو]]، جنهن جو مقصد قومي اتحاد کي مڪمل ڪرڻ هو، تنهنڪري تاريخ نويسيءَ جي نقطه نظر کان ان کي چوٿين اطالوي آزاديءَ جي جنگ به سمجهيو وڃي ٿو،<ref>{{Cite web|date=6 March 2015|title=Il 1861 e le quattro Guerre per l'Indipendenza (1848–1918) |url=http://www.piacenzaprimogenita150.it/index.php?it%2F176%2Fil-1861-e-le-quattro-guerre-per-lindipendenza-1848-1918|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20220319075828/http://www.piacenzaprimogenita150.it/index.php?it%2F176%2Fil-1861-e-le-quattro-guerre-per-lindipendenza-1848-1918|archive-date=19 March 2022|access-date=12 March 2021|language=it}}</ref> جيئن [[اٽلي جو اتحاد|اٽلي جي اتحاد]] جي پڄاڻي.<ref>{{Cite web|title=La Grande Guerra nei manifesti italiani dell'epoca|url=http://www.beniculturali.it/mibac/export/MiBAC/sito-MiBAC/Contenuti/MibacUnif/Eventi/visualizza_asset.html_1239896580.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20150923183754/http://www.beniculturali.it/mibac/export/MiBAC/sito-MiBAC/Contenuti/MibacUnif/Eventi/visualizza_asset.html_1239896580.html|archive-date=23 September 2015|access-date=12 March 2021|language=it}}; {{Cite book|last=Genovesi|first=Piergiovanni|url=https://books.google.com/books?id=_LntMIUOXngC&q=%22quarta+guerra+d%27indipendenza%22&pg=PA41|title=Il Manuale di Storia in Italia, di Piergiovanni Genovesi|date=11 June 2009|publisher=FrancoAngeli|isbn=978-8-8568-1868-0|language=it|access-date=12 March 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20240116110143/https://books.google.com/books?id=_LntMIUOXngC&q=%22quarta+guerra+d%27indipendenza%22&pg=PA41#v=snippet&q=%22quarta%20guerra%20d'indipendenza%22&f=false|archive-date=16 January 2024|url-status=live}}</ref> اٽلي، جيڪو ظاهري طور [[جرمن سلطنت|جرمن]] ۽ [[آسٽرو-هنگريائي]] سلطنتن سان [[ٽرپل الائنس (1882)|ٽرپل الائنس]] ۾ اتحادي هو، 1915ع ۾ [[پهريين عالمي جنگ جا اتحادي|اتحادين]] سان شامل ٿيو، ۽ [[لنڊن جو معاهدو (1915)|وعدي]] تحت پهريين عالمي جنگ ۾ داخل ٿيو، جنهن ۾ وڏن علائقائي فائدن جو واعدو شامل هو: اولهه [[انر ڪارنيولا]]، اڳوڻو [[آسٽريائي لٽرل]] ۽ [[دلماتيا]]، گڏوگڏ [[عثماني سلطنت]] جا ڪجهه حصا. اتحادي فتح ۾ ملڪ جي حصي سبب ان کي "[[بگ فور (پهريين عالمي جنگ)|بگ فور]]" طاقتن مان هڪ جي حيثيت ملي. فوج جي ٻيهر تنظيم ۽ جبري ڀرتي اطالوي فتحن جو سبب بڻيا. آڪٽوبر 1918ع ۾، اطالوين هڪ وڏي جارحاڻي مهم شروع ڪئي، جيڪا [[ويتوريو وينيتو جي جنگ]] ۾ فتح تي ختم ٿي.<ref>Burgwyn, H. James: ''Italian foreign policy in the interwar period, 1918–1940.'' Greenwood Publishing Group, 1997. p. 4. {{ISBN|0-2759-4877-3}}. Schindler, John R.: ''Isonzo: The Forgotten Sacrifice of the Great War.'' Greenwood Publishing Group, 2001. p. 303. {{ISBN|0-2759-7204-6}}. Mack Smith, Denis: ''Mussolini.'' Knopf, 1982. p. 31. {{ISBN|0-3945-0694-4}}.</ref> هن اطالوي محاذ تي جنگ جي پڄاڻي ڪئي، آسٽرو-هنگريائي سلطنت جي ٽٽڻ کي يقيني بڻايو، ۽ ٻن هفتن کان به گهٽ عرصي ۾ جنگ کي [[جرمني سان جنگبندي|ختم ڪرڻ]] ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو. جنگ دوران 650,000 کان وڌيڪ اطالوي سپاهي ۽ ايترا ئي عام شهري مارجي ويا،<ref>{{Cite book|last=Mortara|first=G|title=La Salute pubblica in Italia durante e dopo la Guerra|publisher=Yale University Press|year=1925|location=New Haven}}</ref> ۽ بادشاهت ڏيوالپڻي جي ڪناري تي هئي. [[سينٽ-جرمين-آن-لي جو معاهدو (1919)|سينٽ-جرمين-آن-لي جو معاهدو]] (1919) ۽ [[راپالو جو معاهدو (1920)|راپالو جو معاهدو]] (1920) [[ترنتينو]] ۽ [[ڏکڻ ٽائرول]]، [[جوليئن مارچ]]، [[استريا]]، [[ڪوارنر نار]] ۽ دلماتيا جي شهر [[زادار|زارا]] کي اٽلي ۾ شامل ڪرڻ جي اجازت ڏني. بعد واري [[روم جو معاهدو (1924)|روم جي معاهدي]] (1924) سبب [[فيومي]] اٽلي سان شامل ٿيو. اٽلي کي لنڊن جي معاهدي ۾ واعدو ڪيل ٻيا علائقا نه مليا، تنهنڪري [[بينيتو موسوليني]] هن نتيجي کي "[[ڪٽيل فتح]]" قرار ڏنو، جنهن [[فاشسٽ اٽلي (1922–1943)|اطالوي فاشزم جي اڀار]] ۾ مدد ڪئي. مورخ "ڪٽيل فتح" کي هڪ "سياسي افسانو" سمجهن ٿا، جنهن کي فاشسٽن [[اطالوي سامراجيت]] کي ڀڙڪائڻ لاءِ استعمال ڪيو.<ref>G.Sabbatucci, ''La vittoria mutilata'', in AA.VV., ''Miti e storia dell'Italia unita'', Il Mulino, Bologna 1999, pp.101–106</ref> اٽلي کي [[قومون جي ليگ]] جي ايگزيڪيوٽو ڪائونسل ۾ مستقل سيٽ ملي. === فاشسٽ حڪومت ۽ ٻي عالمي جنگ === {{Main|فاشسٽ اٽلي|ٻي عالمي جنگ دوران اٽلي جي فوجي تاريخ|اطالوي مهم (ٻي عالمي جنگ)|اٽلي ۾ هولوڪاسٽ}} [[File:Mussolini mezzobusto.jpg|thumb|upright=.7|left|فاشسٽ آمر [[بينيتو موسوليني]] پاڻ کي ''[[دوچي]]'' سڏائيندو هو ۽ 1922ع کان [[اٽلي ۾ فاشسٽ حڪومت جو زوال|1943ع ۾ پنهنجي معزولي]] تائين ملڪ تي حڪومت ڪئي.]] عظيم جنگ جي تباهي کان پوءِ پيدا ٿيل [[ٻه ڳاڙها سال|سوشلسٽ تحريڪن]]، جيڪي [[روسي انقلاب]] کان متاثر هيون، سڄي اٽلي ۾ جوابي انقلاب ۽ دٻاءُ جو سبب بڻيون. لبرل اسٽيبلشمينٽ، سوويت طرز جي انقلاب کان ڊڄندي، موسوليني جي اڳواڻي هيٺ ننڍي [[نيشنل فاشسٽ پارٽي]] جي حمايت شروع ڪئي. آڪٽوبر 1922ع ۾، نيشنل فاشسٽ پارٽي جي [[بليڪ شرٽس]] هڪ [[عوامي مظاهرو]] ۽ "[[روم ڏانهن مارچ]]" وارو ڪُو منظم ڪيو. بادشاهه [[وڪٽر ايمانوئل ٽيون]] موسوليني کي [[اٽلي جو وزيراعظم|وزيراعظم]] مقرر ڪيو، هٿياربند ٽڪراءَ کان سواءِ اقتدار فاشسٽن ڏانهن منتقل ڪندي.<ref>{{Cite book|last=Lyttelton|first=Adrian|title=The Seizure of Power: Fascism in Italy, 1919–1929 |date=2008|publisher=Routledge|isbn=978-0-4155-5394-0|location=New York|pages=75–77}}; {{Cite news|title=March on Rome {{!}} Italian history|url=https://www.britannica.com/event/March-on-Rome|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150504055509/http://www.britannica.com/EBchecked/topic/508871/March-on-Rome|archive-date=4 May 2015|access-date=25 July 2017|work=Encyclopædia Britannica}}</ref> موسوليني سياسي پارٽين تي پابندي وڌي ۽ ذاتي آزاديون گهٽايون، آمريت قائم ڪندي. انهن قدمن عالمي ڌيان حاصل ڪيو ۽ [[نازي جرمني]] ۽ [[شاهي جاپان]] ۾ ساڳين آمريتن کي متاثر ڪيو. [[فاشزم]] اطالوي قومپرستي ۽ سامراجيت تي ٻڌل هو، ۽ رومي ۽ [[وينسي سلطنت|وينسي سلطنتن]] جي ورثي جي بنياد تي [[ارڊينٽزم|ارڊينٽسٽ دعوائن]] وسيلي اطالوي ملڪيتن کي وڌائڻ چاهيندو هو.<ref>{{Cite book|last=Rodogno|first=Davide|author-link=Davide Rodogno|title=Fascism's European Empire: Italian Occupation during the Second World War|date=2006|publisher=Cambridge University Press|location=Cambridge, England|page=88}}; {{Cite book|last=Kallis|first=Aristotle A.|title=Fascist ideology: territory and expansionism in Italy and Germany, 1922–1945 |date=2000|publisher=Routledge|location=London, England; New York City, USA|pages=41}}; {{Cite book|last1=Ball|first1=Terence|title=The Cambridge History of Twentieth-Century Political Thought|last2=Bellamy|first2=Richard|pages=133}}; {{Cite book|last=Stephen J. Lee|url=https://books.google.com/books?id=u-mm5UDlzBEC&pg=PA157|title=European Dictatorships, 1918–1945 |date=2008|publisher=Routledge|isbn=978-0-4154-5484-1|pages=157–158|access-date=8 February 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211001320/https://books.google.com/books?id=u-mm5UDlzBEC&pg=PA157#v=onepage&q&f=false|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}</ref> انهيءَ سبب فاشسٽ [[مداخلت پسند پرڏيهي پاليسي]] ۾ مصروف رهيا. 1935ع ۾، موسوليني [[ٻي اطالو-ابيسينيائي جنگ|ايٿوپيا تي حملو ڪيو]] ۽ [[اطالوي اوڀر آفريڪا]] قائم ڪيو، جنهن جي نتيجي ۾ عالمي اڪيلائي پيدا ٿي. اٽلي [[قومون جي ليگ]] مان نڪري ويو. پوءِ اٽلي [[اسٽيل جو معاهدو|نازي جرمني سان اتحاد]] ڪيو ۽ [[ٽرائيپارٽائيٽ پيڪٽ|جاپاني سلطنت]] سان گڏ ٿيو، ۽ [[اسپيني گهرو جنگ]] ۾ [[فرانسسڪو فرانڪو]] جي مضبوط حمايت ڪئي. اپريل 1939ع ۾، اٽلي [[البانيا تي اطالوي حملو|البانيا تي حملو ڪيو]]. اٽلي 10 جون 1940ع تي ٻي عالمي جنگ ۾ داخل ٿيو. ان تاريخ تائين فرانس عملي طور [[فرانس جي جنگ]] هارائي چڪو هو. مختلف وقتن تي، اطالوي [[برطانوي صومالي لينڊ تي اطالوي قبضو|برطانوي صومالي لينڊ]]، [[مصر تي اطالوي حملو|مصر]]، [[بلقان مهم (ٻي عالمي جنگ)|بلقان]] ۽ اوڀر محاذن تي اڳتي وڌيا. بهرحال، اهي [[اوڀر محاذ تي اطالوي شموليت|اوڀر محاذ]] سان گڏ [[اوڀر آفريقي مهم (ٻي عالمي جنگ)|اوڀر آفريقي]] ۽ [[اتر آفريقي مهم|اتر آفريقي]] مهمن ۾ شڪست کائي ويا، ۽ آفريڪا ۽ بلقان ۾ پنهنجا علائقا وڃائي ويٺا. [[اطالوي جنگي ڏوهه|اطالوي جنگي ڏوهن]] ۾ [[عدالت کان ٻاهر قتل]] ۽ [[نسلي صفائي]] شامل هئا،<ref>James H. Burgwyn (2004). [http://www.ingentaconnect.com/content/routledg/rmis/2004/00000009/00000003/art00005 General Roatta's war against the partisans in Yugoslavia: 1942] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130921054155/http://www.ingentaconnect.com/content/routledg/rmis/2004/00000009/00000003/art00005|date=21 September 2013}}, Journal of Modern Italian Studies, Volume 9, Number 3, pp. 314–329(16)</ref> جن ۾ لڳ ڀڳ 25,000 ماڻهن، خاص طور يوگوسلاوين، کي [[اطالوي حراستي ڪيمپ|اطالوي حراستي ڪيمپن]] ۽ ٻين هنڌن ڏانهن جلاوطن ڪيو ويو. [[يوگوسلاو پارٽيزنز]] جنگ دوران ۽ ان کان پوءِ نسلي اطالوي آبادي خلاف پنهنجا ڏوهه ڪيا، جن ۾ [[فوئبي قتل عام]] شامل هئا. جولاءِ 1943ع ۾ [[سسلي تي اتحادي حملو]] شروع ٿيو، جنهن 25 جولاءِ تي [[اٽلي ۾ فاشسٽ حڪومت جو زوال|فاشسٽ حڪومت جي خاتمي]] جو سبب بڻيو. بادشاهه [[وڪٽر ايمانوئل ٽيون]] جي حڪم سان موسوليني کي معزول ۽ گرفتار ڪيو ويو. 3 سيپٽمبر تي، اٽلي [[ڪاسيبلي جي جنگبندي]] تي صحيح ڪئي،<!-- it became effective on 8 Sept---> جنهن برطانيا ۽ آمريڪا سان جنگ ختم ڪئي. جرمن، اطالوي فاشسٽن جي مدد سان، اتر ۽ وچ اٽلي تي ڪنٽرول حاصل ڪرڻ ۾ ڪامياب ٿيا ([[آپريشن آڪسي]]). ملڪ جنگ جو ميدان رهيو، جڏهن ته اتحادي ڏکڻ کان اڳتي وڌندا رهيا. [[File:01 partigiani a milano1.jpg|thumb|اپريل 1945ع ۾ [[اٽلي جي آزادي]] تائين پهچندڙ آخري بغاوت دوران ميلان ۾ [[اطالوي مزاحمتي تحريڪ|اطالوي پارٽيزن]]]] اتر ۾، جرمنن [[اطالوي سماجي جمهوريه]] (RSI) قائم ڪئي، جيڪا هڪ نازي [[ڪٺ پتلي رياست]] ۽ [[سهڪاريت پسند|سهڪاريت پسند]] حڪومت هئي، جنهن ۾ موسوليني کي جرمن پيراٽروپرن طرفان [[گران ساسو ريڊ|بچائڻ]] کان پوءِ اڳواڻ مقرر ڪيو ويو. اطالوي فوجن جو باقي حصو [[اطالوي هم جنگي فوج]] ۾ منظم ڪيو ويو، جنهن اتحادي طاقتن سان گڏ وڙهيو، جڏهن ته موسوليني سان وفادار ٻيون اطالوي فوجون [[نيشنل ريپبلڪن آرمي]] ۾ جرمنن سان گڏ وڙهڻ لاءِ چونڊيو. جرمن فوجن، RSI جي سهڪار سان، قتل عام ڪيا ۽ هزارين يهودين کي موت جي ڪيمپن ڏانهن جلاوطن ڪيو. جنگبندي کان پوءِ واري دور ۾ [[اطالوي مزاحمت]] اڀري، جنهن [[آپريشن آڪسي|نازي جرمن قابضن]] ۽ سهڪاريت پسندن خلاف گوريلا جنگ وڙهي.<ref>G. Bianchi, ''La Resistenza'', in: AA.VV., ''Storia d'Italia'', vol. 8, pp. 368–369.</ref> هن دور جو هڪ پاسو [[اطالوي گهرو جنگ]] هو، ڇاڪاڻ⁠تہ پارٽيزنن ۽ فاشسٽ RSI فوجن جي وچ ۾ ويڙهه ٿي.<ref>{{Cite web|title=Storia della guerra civile in Italia|url=http://www.istitutobiggini.it/storia_pisano.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20221013183444/https://www.istitutobiggini.it/storia_pisano.pdf|archive-date=13 October 2022|access-date=28 August 2023}}; See the books from Italian historian [[Giorgio Pisanò]] ''Storia della guerra civile in Italia'', 1943–1945, 3 voll., Milano, FPE, 1965 and the book ''L'Italia della guerra civile'' ("Italy of civil war"), published in 1983 by the Italian writer and journalist [[Indro Montanelli]] as the fifteen volume of the ''Storia d'Italia'' ("History of Italy") by the same author.</ref><ref>{{Cite book|last=Pavone|first=Claudio|title=Una guerra civile. Saggio storico sulla moralità della Resistenza|date=1991|publisher=Bollati Boringhieri|isbn=8-8339-0629-9|location=Torino|page=238|language=it}}</ref> اپريل 1945ع ۾، جڏهن شڪست ويجهي هئي، موسوليني اتر طرف ڀڄڻ جي ڪوشش ڪئي،<ref>{{Citation|last=Viganò|first=Marino|title=Un'analisi accurata della presunta fuga in Svizzera|date=2001|work=Nuova Storia Contemporanea|volume=3|language=it}}</ref> پر پارٽيزنن هٿان پڪڙيو ويو ۽ [[بينيتو موسوليني جو موت|فوري طور قتل ڪيو ويو]].<ref>{{Cite news|date=28 April 1945|title=1945: Italian partisans kill Mussolini |url=https://news.bbc.co.uk/onthisday/hi/dates/stories/april/28/newsid_3564000/3564529.stm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20111126075555/http://news.bbc.co.uk/onthisday/hi/dates/stories/april/28/newsid_3564000/3564529.stm|archive-date=26 November 2011|access-date=17 October 2011|publisher=BBC News}}</ref> دشمنيون 29 اپريل 1945ع تي ختم ٿيون، [[ڪازيرتا جي هٿيار ڦٽا ڪرڻ|جڏهن اٽلي ۾ جرمن فوجن هٿيار ڦٽا ڪيا]]. جنگ ۾ لڳ ڀڳ اڌ ملين اطالوي مارجي ويا،<ref>{{Cite encyclopedia|title=Italy – Britannica Online Encyclopedia|encyclopedia=Encyclopædia Britannica|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297474/Italy|access-date=2 August 2010|archive-url=https://web.archive.org/web/20120306095718/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297474/Italy|archive-date=6 March 2012|url-status=live}}</ref> سماج ورهائجي ويو، ۽ معيشت لڳ ڀڳ تباهه ٿي وئي؛ 1944ع ۾ في فرد آمدني 1900ع کان پوءِ سڀ کان هيٺين سطح تي هئي.<ref>{{Cite book|title=Liberal and fascist Italy, 1900–1945 |date=2002|publisher=Oxford University Press|editor-last=Lyttelton|editor-first=Adrian|page=13}}</ref> جنگ کان پوءِ اطالوي جمهوريت پسندي ٻيهر اڀري، جنهن [[1946ع اطالوي اداراتي ريفرنڊم]] ڏانهن واٽ هموار ڪئي.<ref>{{Cite encyclopedia|title=Italia|encyclopedia=Dizionario enciclopedico italiano|publisher=[[Treccani]]|date=1970|volume=VI|page=456|language=it}}</ref> === جمهوري دور === {{Main|اطالوي جمهوريه جي تاريخ}} اٽلي 2 جون تي ٿيل 1946ع جي ريفرنڊم کان پوءِ جمهوريه بڻيو،<ref>{{Cite AV media|url=https://archive.org/details/1946-06-06_Damage_Foreshadows_A-Bomb_Test|title=Damage Foreshadows A-Bomb Test, 1946/06/06 (1946) |publisher=[[Universal Newsreel]]|year=1946|access-date=22 February 2012}}</ref> اهو ڏينهن ان کان پوءِ ''[[جمهوريه جو عيد]]'' طور ملهايو وڃي ٿو. اها پهريون ڀيرو هئي جو عورتن قومي سطح تي ووٽ ڏنو.<ref>{{Cite web|title=Italia 1946: le donne al voto, dossier a cura di Mariachiara Fugazza e Silvia Cassamagnaghi |url=http://www.insmli.it/pubblicazioni/35/Voto%20donne%20versione%20def.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110520041048/http://www.insmli.it/pubblicazioni/35/Voto%20donne%20versione%20def.pdf|archive-date=20 May 2011|access-date=30 May 2011}}; {{Cite news|title=La prima volta in cui le donne votarono in Italia, 75 anni fa|url=https://www.ilpost.it/2021/03/10/primo-voto-italia-donne-10-marzo-1946|access-date=24 August 2021|work=Il Post|date=10 March 2021|language=it-IT|archive-date=23 August 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210823162103/https://www.ilpost.it/2021/03/10/primo-voto-italia-donne-10-marzo-1946|url-status=live}}</ref> وڪٽر ايمانوئل ٽئين جي پٽ، [[امبيرتو ٻيون]]، کي تخت ڇڏڻ تي مجبور ڪيو ويو. [[اٽلي جو آئين|جمهوري آئين]] 1948ع ۾ منظور ڪيو ويو. [[اٽلي ۽ اتحادي طاقتن جي وچ ۾ پيرس جو معاهدو]] تحت، [[ايڊرياٽڪ سمنڊ]] جي ڀرسان علائقا [[سوشلسٽ وفاقي جمهوريه يوگوسلاويا|يوگوسلاويا]] سان شامل ڪيا ويا، جنهن جي نتيجي ۾ [[استريائي-دلماتيني لڏپلاڻ]] ٿي، جنهن ۾ لڳ ڀڳ 300,000 [[استريائي اطالوي|استريائي]] ۽ [[دلماتيني اطالوي]] لڏي ويا.<ref>{{Cite web|last=Tobagi|first=Benedetta|title=La Repubblica italiana {{!}} Treccani, il portale del sapere|url=http://www.treccani.it/scuola/lezioni/storia/la_repubblica_italiana.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20160305001726/http://www.treccani.it/scuola/lezioni/storia/la_repubblica_italiana.html|archive-date=5 March 2016|access-date=28 January 2015|publisher=Treccani.it}}</ref> اٽلي پنهنجون سڀ نوآبادياتي ملڪيتون وڃايون، جنهن سان [[اطالوي سلطنت]] ختم ٿي. [[File:Alcide de Gasperi 2.jpg|thumb|upright=.7|[[الچيدي دي گاسپري]]، جمهوريه جو [[اٽلي جي وزيراعظمن جي فهرست|پهريون]] [[اٽلي جو وزيراعظم]] ۽ [[يورپي يونين جا باني پيءُ|يورپي يونين جي باني پيئرن]] مان هڪ]] ڪميونسٽ قبضي جي خوف [[1948ع جي اطالوي عام چونڊن]] ۾ فيصلائتو ڪردار ادا ڪيو، جتي [[ڪرسچن ڊيموڪريسي (اٽلي)|ڪرسچن ڊيموڪريٽن]]، [[الچيدي دي گاسپري]] جي اڳواڻي هيٺ، وڏي اڪثريت سان فتح حاصل ڪئي.<ref>{{Cite book|last1=Lawrence S. Kaplan|url=https://books.google.com/books?id=UV-ti1sYcbcC|title=NATO 1948: The Birth of the Transatlantic Alliance |last2=Morris Honick|date=2007|publisher=Rowman & Littlefield|isbn=978-0-7425-3917-4|pages=52–55|access-date=5 January 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20240116110143/https://books.google.com/books?id=UV-ti1sYcbcC|archive-date=16 January 2024|url-status=live}}; {{Cite book|author=Robert Ventresca|title=From Fascism to Democracy: Culture and Politics in the Italian Election of 1948 |publisher=University of Toronto Press|date=2004|pages=236–37}}</ref> نتيجي طور، 1949ع ۾ اٽلي [[نيٽو]] جو ميمبر بڻيو. [[مارشل پلان]] معيشت کي بحال ڪيو، جنهن 1960ع واري ڏهاڪي جي آخر تائين هڪ اهڙو دور ڏٺو جيڪو [[اطالوي معاشي معجزو]] جي نالي سان مشهور آهي. 1950ع واري ڏهاڪي ۾ اٽلي [[يورپي برادرين]] جو باني ملڪ بڻيو، جيڪي بعد ۾ يورپي يونين جو بنياد بڻيون. 1960ع واري ڏهاڪي جي آخر کان 1980ع واري ڏهاڪي جي شروعات تائين، ملڪ ''[[ليڊ جا سال (اٽلي)|ليڊ جا سال]]'' نالي دور مان گذريو، جيڪو معاشي مشڪلاتن، خاص طور تي [[1973ع جو تيل بحران]]، سماجي تڪرارن ۽ دهشتگرد حملا ۽ قتل عام جي واقعن سان نمايان هو.<ref>{{Cite web|year=1995|title=Commissione parlamentare d'inchiesta sul terrorismo in Italia e sulle cause della mancata individuazione dei responsabili delle stragi (Parliamentary investigative commission on terrorism in Italy and the failure to identify the perpetrators)|url=http://www.isn.ethz.ch/php/documents/collection_gladio/report_ital_senate.pdf|archive-url=https://web.archive.org/web/20060819211212/http://www.isn.ethz.ch/php/documents/collection_gladio/report_ital_senate.pdf|archive-date=19 August 2006|access-date=2 May 2006|language=it}}; {{In lang|en|it|fr|de}} {{Cite web|title=Secret Warfare: Operation Gladio and NATO's Stay-Behind Armies|url=http://www.isn.ethz.ch/php/collections/coll_gladio.htm#Documents|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20060425182721/http://www.isn.ethz.ch/php/collections/coll_gladio.htm|archive-date=25 April 2006|access-date=2 May 2006|publisher=Swiss Federal Institute of Technology / International Relation and Security Network}}; {{Cite web|date=24 June 2000|title=Clarion: Philip Willan, Guardian, 24 June 2000, p. 19 |url=http://www.cambridgeclarion.org/press_cuttings/us.terrorism_graun_24jun2000.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100329113138/http://www.cambridgeclarion.org/press_cuttings/us.terrorism_graun_24jun2000.html|archive-date=29 March 2010|access-date=24 April 2010|publisher=Cambridgeclarion.org}}</ref> معيشت ٻيهر بحال ٿي ۽ اٽلي 1970ع واري ڏهاڪي ۾ [[جي-7]] ۾ شامل ٿيڻ کان پوءِ دنيا جي پنجين وڏي صنعتي قوم بڻجي ويو. بهرحال، قومي قرض مجموعي ملڪي پيداوار (GDP) جي 100 سيڪڙو کان به وڌي ويو. 1992ع ۽ 1993ع جي وچ ۾، حڪومت جي نون مافيا مخالف قدمن جي نتيجي ۾ اٽلي [[سسلين مافيا]] طرفان ڪيل دهشتگرد حملن کي منهن ڏنو.<ref>{{Cite web|date=8 March 2012|title=New Arrests for Via D'Amelio Bomb Attack|url=https://www.corriere.it/International/english/articoli/2012/03/08/borsellino.shtml|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20121013204755/http://www.corriere.it/International/english/articoli/2012/03/08/borsellino.shtml|archive-date=13 October 2012|access-date=9 February 2019|website=Corriere della Sera}}</ref> ووٽر، جيڪي سياسي جمود، وڏي عوامي قرضي ۽ [[اٽلي ۾ بدعنواني|بدعنواني]] کان مايوس هئا، جيڪا [[ماني پوليتي|صاف هٿن]] واري جاچ ذريعي ظاهر ٿي، بنيادي سڌارن جو مطالبو ڪرڻ لڳا. ڪرسچن ڊيموڪريٽ، جيڪي لڳ ڀڳ 50 سالن تائين حڪومت ڪندا رهيا هئا، بحران جو شڪار ٿيا ۽ ٽٽي مختلف ڌڙن ۾ ورهائجي ويا.<ref>The so-called "Second Republic" was born by forceps: not with a revolt of Algiers, but formally under the same Constitution, with the mere replacement of one ruling class by another: {{Cite journal|last=Buonomo|first=Giampiero|year=2015|title=Tovaglie pulite|journal=Mondoperaio Edizione Online}}</ref> ڪميونسٽن پاڻ کي هڪ [[سماجي جمهوريت پسند]] قوت طور ٻيهر منظم ڪيو. 1990ع ۽ 2000ع واري ڏهاڪن دوران، [[مرڪز-ساڄي اتحاد (اٽلي)|مرڪز-ساڄي اتحاد]] (جنهن تي ميڊيا جي واپاري شخصيت [[سلويو برلسڪوني]] جو غلبو هو) ۽ [[مرڪز-کاٻي اتحاد (اٽلي)|مرڪز-کاٻي اتحاد]] (جنهن جي اڳواڻي پروفيسر [[رومانو پروڊي]] ڪندو هو) باري باري حڪومت ڪندا رهيا. 21هين صديءَ جي شروعات ۾، اٽلي سياسي ۽ معاشي عدم استحڪام جي هڪ ڊگهي دور مان گذريو، جيڪو بين الاقوامي بحرانن کان گهڻو متاثر ٿيو. 2008ع ۾ شروع ٿيندڙ [[عظيم معاشي بحران]] جا اثر ملڪ جي معيشت ۽ عوامي ماليات تي گهرا پيا، جنهن جي نتيجي ۾ [[سخت مالي پاليسيون]] اختيار ڪيون ويون ۽ استحڪام ۽ عالمي اعتبار کي يقيني بڻائڻ لاءِ [[ٽيڪنوڪريٽ]] يا وسيع اتحادي حڪومتن تي وڌيڪ ڀروسو ڪيو ويو.<ref>{{Cite news|last=Hooper|first=John|date=16 November 2011|title=Mario Monti appoints technocrats to steer Italy out of economic crisis|url=https://www.theguardian.com/world/2011/nov/16/mario-monti-technocratic-cabinet-italy|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200319230844/https://www.theguardian.com/world/2011/nov/16/mario-monti-technocratic-cabinet-italy|archive-date=19 March 2020|access-date=19 March 2020|work=The Guardian}}</ref> [[File:Imigrantes salvos no Mar Mediterrâneo - SALVAMAR 2015 (52149723177).jpg|300px|thumb|[[غير قانوني مهاجر]]، جيڪي 5 سيپٽمبر 2015ع تي [[ڪاتانيا]] جي اطالوي بندرگاهه ڏانهن [[بحر روم]] ذريعي سفر ڪري رهيا آهن]] 2010ع واري ڏهاڪي دوران، نئين وزيراعظم [[ماتيو رينزي]] طرفان ادارتي سڌارا متعارف ڪرائڻ جون ڪوششون ڪيون ويون، جن جو مقصد سياسي نظام کي وڌيڪ مؤثر بڻائڻ ۽ انتظامي شاخ کي مضبوط ڪرڻ هو، پر اهي تجويزون [[2016ع جو اطالوي آئيني ريفرنڊم]] ۾ رد ٿي ويون.<ref>{{Cite news|date=12 December 2016|title=New Italian PM Paolo Gentiloni sworn in|url=https://www.bbc.co.uk/news/world-europe-38295549|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20191129122857/https://www.bbc.co.uk/news/world-europe-38295549|archive-date=29 November 2019|access-date=19 March 2020|publisher=BBC News}}</ref> ساڳئي وقت، [[يورپي مهاجر بحران]] اٽلي کي [[يورپي يونين]] ۾ داخل ٿيڻ جي هڪ اهم مرڪزي دروازي جي حيثيت ڏني، ڇاڪاڻ⁠تہ وڏي تعداد ۾ مهاجر ۽ پناهه گهرندڙ [[بحر روم]] رستي يورپ پهتا،<ref>{{Cite news|date=21 May 2018|title=What will Italy's new government mean for migrants?|url=https://www.thelocal.it/20180521/what-will-italys-new-government-mean-for-migrants|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190401231010/https://www.thelocal.it/20180521/what-will-italys-new-government-mean-for-migrants|archive-date=1 April 2019|access-date=8 June 2018|work=The Local Italy}}</ref> خاص طور تي سب-صحارا آفريڪا مان.<ref>{{Cite news|date=18 July 2017|title=African migrants fear for future as Italy struggles with surge in arrivals|url=https://www.reuters.com/article/us-italy-migrants-africa/african-migrants-fear-for-future-as-italy-struggles-with-surge-in-arrivals-idUSKBN1A30QD|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190402002627/https://www.reuters.com/article/us-italy-migrants-africa/african-migrants-fear-for-future-as-italy-struggles-with-surge-in-arrivals-idUSKBN1A30QD|archive-date=2 April 2019|access-date=8 June 2018|work=Reuters}}</ref> هن صورتحال جا اهم سماجي ۽ سياسي اثر ٿيا، جنهن سبب اميگريشن بابت عوامي بحث وڌيو ۽ [[عوام پسند]] سياسي پارٽين جي حمايت ۾ واڌ آئي.<ref>{{Cite news|title=Italy starts to show the strains of migrant influx|url=http://www.thelocal.it/20150519/migrant-surge-tests-italys-humanitarian-instincts|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170429061446/https://www.thelocal.it/20150519/migrant-surge-tests-italys-humanitarian-instincts|archive-date=29 April 2017|access-date=10 January 2017|work=[[The Local]]}}; {{Cite news|title=Italy's far right jolts back from dead|url=http://www.politico.eu/article/italys-other-matteo-salvini-northern-league-politicians-media-effettosalvini|access-date=10 January 2017|work=Politico|date=3 February 2016|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170119122156/http://www.politico.eu/article/italys-other-matteo-salvini-northern-league-politicians-media-effettosalvini|archive-date=19 January 2017}}</ref><ref>{{Cite news|date=24 May 2018|title=Opinion – The Populists Take Rome|url=https://www.nytimes.com/2018/05/24/opinion/populists-rome-five-star-movement.html|url-access=subscription|url-status=live|archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20220103/https://www.nytimes.com/2018/05/24/opinion/populists-rome-five-star-movement.html|archive-date=3 January 2022|access-date=2 June 2018|work=The New York Times}}{{Cbignore}}</ref> [[اٽلي ۾ ڪووڊ-19 وبا|ڪووڊ-19 وبا]]، جيڪا 2020ع ۾ شروع ٿي، ملڪ جي عوامي صحت ۽ معاشي ڪارڪردگي کي سخت متاثر ڪيو، ۽ اڳ ۾ موجود ڍانچائي ڪمزورين کي وڌيڪ نمايان بڻايو.<ref>{{Cite news|last=Ellyatt|first=Holly|date=19 March 2020|title=Italy's lockdown will be extended, prime minister says as death toll spikes and hospitals struggle|url=https://www.cnbc.com/2020/03/19/italys-death-rate-reaches-record-high-hospitals-in-lombardy-struggle.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200319084719/https://www.cnbc.com/2020/03/19/italys-death-rate-reaches-record-high-hospitals-in-lombardy-struggle.html|archive-date=19 March 2020|access-date=19 March 2020|publisher=CNBC}}</ref> ان جي جواب ۾، [[اٽلي ۾ ڪووڊ-19 لاڪ ڊائون|غير معمولي قدم اختيار ڪيا ويا]] ته جيئن معيشت کي سهارو ملي سگهي، جن مان ڪيترائي يورپي سطح تي گڏيل طور هم آهنگ ڪيا ويا.<ref>[https://www.agi.it/economia/news/2020-04-14/coronavirus-fmi-crisi-economica-8331041/ L'Italia pagherà il conto più salato della crisi post-epidemia] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20200527124958/https://www.agi.it/economia/news/2020-04-14/coronavirus-fmi-crisi-economica-8331041|date=27 May 2020}}, AGI</ref><ref>{{Cite web|date=12 February 2021|title=Mario Draghi's new government to be sworn in on Saturday|url=http://www.theguardian.com/world/2021/feb/12/mario-draghis-new-italian-government-to-be-sworn-in-on-saturday|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210419104552/https://www.theguardian.com/world/2021/feb/12/mario-draghis-new-italian-government-to-be-sworn-in-on-saturday|archive-date=19 April 2021|access-date=19 February 2021|website=The Guardian}}</ref> 2022ع ۾، [[جورجيا ميلوني]] اٽلي جي پهرين خاتون وزيراعظم طور حلف کنيو.<ref>{{Cite news|date=21 October 2022|title=Who is Giorgia Meloni? The rise to power of Italy's new far-right PM|url=https://www.bbc.com/news/world-europe-63351655|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20221024023546/https://www.bbc.com/news/world-europe-63351655|archive-date=24 October 2022|access-date=24 October 2022|publisher=BBC News}}</ref> == جاگرافي == {{Main|اٽلي جي جاگرافي}} {{Further|اٽلي جي ارضيات|اٽلي ۾ آتش فشاني سرگرمي|اٽلي جي دريائن جي فهرست|اٽلي جي ڍنڍن جي فهرست|اٽلي جي ٻيٽن جي فهرست|اٽلي (جاگرافيائي علائقو)}} [[File:Italy relief location map.jpg|thumb|اٽلي جو جاگرافيائي اُڀار وارو نقشو]] اٽلي، جنهن جو علائقو گهڻي حد تائين [[اٽلي (جاگرافيائي علائقو)|ساڳئي نالي واري جاگرافيائي علائقي]] سان ملي ٿو،<ref name="Treccani">{{Citation |title=Italia |volume=VI |page=413 |year=1970 |publisher=[[Treccani]] |language=it |encyclopedia=Dizionario enciclopedico italiano}}</ref> [[ڏکڻ يورپ]] ۾ واقع آهي<ref>{{Cite web |title=Southern Europe, a peninsula extending into the central Mediterranean Sea, northeast of Tunisia |url=https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20210701235642/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy |archive-date=1 July 2021 |access-date=17 August 2021 |website=The World Factbook |publisher=Central Intelligence Agency}}</ref> (۽ [[اولهه يورپ]] جو حصو پڻ سمجهيو ويندو آهي{{efn|name=WE}})، [[35هين اتر متوازي|35° اتر]] ۽ [[47° اتر]] ويڪرائي ڦاڪن، ۽ [[6هين اوڀر نصف النهار|6° اوڀر]] ۽ [[19هين اوڀر نصف النهار|19° اوڀر]] ڊگهائي ڦاڪن جي وچ ۾. اتر ۾، اولهه کان اوڀر طرف، اٽلي جون سرحدون [[فرانس]]، [[سوئٽزرلينڊ]]، [[آسٽريا]] ۽ [[سلووينيا]] سان ملن ٿيون، ۽ تقريباً [[الپس]] جي آبي ورهاست واري حد تائين پکڙيل آهن، جنهن ۾ [[پو ماٿري]] ۽ [[وينيسيائي ميدان]] شامل آهن. ملڪ [[اطالوي اپٻيٽ]]، [[سسلي]] ۽ [[سارڊينيا]] (جيڪي [[بحر روم]] جا سڀ کان وڏا ٻيٽ آهن)، ۽ [[اٽلي جي ٻيٽن جي فهرست|ڪيترن ننڍن ٻيٽن]] تي مشتمل آهي.<ref name="Treccani" /> اٽلي جا ڪي علائقا الپائن حوض کان ٻاهر به پکڙيل آهن، ۽ ڪجهه ٻيٽ [[يوروشيا]] جي براعظمي کنڊ کان ٻاهر واقع آهن. ملڪ جو ڪل پکيڙ {{Convert|301230|km2|0|abbr=out}} آهي، جنهن مان {{Convert|294020|km2|0|abbr=on}} خشڪي ۽ {{Convert|7210|km2|0|abbr=on}} پاڻي آهي.<ref name="Area">{{Cite web|date=30 October 2014|title=Principali dimensioni geostatistiche e grado di urbanizzazione del Paese|url=https://www.istat.it/it/archivio/137001|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141117054950/https://www.istat.it/it/archivio/137001|archive-date=17 November 2014|access-date=22 March 2019|website=istat.it}}</ref> ٻيٽن سميت، اٽلي جي سامونڊي ڪناري جي ڊيگهه {{Convert|7600|km|0|abbr=off}} آهي، جيڪا [[بحر روم]]، [[ليگورين سمنڊ]]، [[ٽيرينين سمنڊ]]، [[آئيونين سمنڊ]]<ref>{{Cite book|url=https://iho.int/uploads/user/pubs/standards/s-23/S-23_Ed3_1953_EN.pdf|title=Limits of Oceans and Seas|publisher=[[Organisation hydrographique internationale]]|year=1953|edition=3rd|access-date=28 December 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20111008191433/http://www.iho.int/iho_pubs/standard/S-23/S-23_Ed3_1953_EN.pdf|archive-date=8 October 2011|issue=28}}</ref> ۽ [[ايڊرياٽڪ سمنڊ]] سان لڳي ٿي.{{Sfn|Cushman-Roisin|Gačić|Poulain|2001|pp=1–2}} فرانس سان سرحد {{Convert|488|km|0|abbr=on}}، سوئٽزرلينڊ سان {{Convert|740|km|0|abbr=on}}، آسٽريا سان {{Convert|430|km|0|abbr=on}} ۽ سلووينيا سان {{Convert|232|km|0|abbr=on}} ڊگهي آهي. [[سان مارينو]] ۽ [[ويٽيڪن سٽي]] (دنيا جو سڀ کان ننڍو ملڪ ۽ [[هولي سي]] جي انتظام هيٺ عالمي [[ڪيٿولڪ چرچ]] جو مرڪز) اٽلي جي اندر واقع [[انڪليو]] آهن،<ref>{{Cite encyclopedia|year=2012|title=San Marino|encyclopedia=Encyclopædia Britannica|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/521449/San-Marino|access-date=1 March 2011|archive-url=https://web.archive.org/web/20110511180105/http://www.britannica.com/EBchecked/topic/521449/San-Marino|archive-date=11 May 2011|url-status=live}}; {{Cite news|url=https://www.bbc.com/news/world-europe-17994868|title=Vatican country profile|year=2018|publisher=BBC News|access-date=24 August 2018|archive-date=25 August 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20180825011001/https://www.bbc.com/news/world-europe-17994868|url-status=live}}</ref> جڏهن ته [[ڪامپيوني ڊي اٽاليا]] سوئٽزرلينڊ جي اندر واقع هڪ اطالوي [[ايڪسڪليو]] آهي.<ref>{{Cite web|title=Democracy in Figures|url=http://demo.istat.it/index_e.php|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210126215040/http://demo.istat.it/index_e.php|archive-date=26 January 2021|access-date=28 May 2021|website=[[Italian National Institute of Statistics]]}}</ref> سان مارينو سان سرحد {{Convert|39|km|0|abbr=on}} ۽ ويٽيڪن سٽي سان {{Convert|3.2|km|1|abbr=on}} ڊگهي آهي.<ref name=Area/> [[File:Monte Bianco DSF1243-m.jpg|thumb|[[مونٽي بيانڪو]] (مون بلان)، [[اوستا وادي]] ۾، جيڪو [[يورپي يونين]] جو سڀ کان اوچو مقام آهي]] اٽلي جي 35 سيڪڙو کان وڌيڪ زمين جبلن تي مشتمل آهي.<ref name="eug92">{{Cite book|last=Riganti|first=dir. da Alberto|title=Enciclopedia universale Garzanti.|publisher=Garzanti|year=1991|isbn=8-8115-0459-7|edition=Nuova ed. aggiornata e ampliata.|location=Milano}}</ref> [[اپينائن جبل]] اپٻيٽ جي مرڪزي ريڙهه آهن، جڏهن ته [[الپس]] اترين سرحد جو وڏو حصو ٺاهين ٿا، جتي اٽلي جو سڀ کان اوچو مقام [[مونٽي بيانڪو]] (مون بلان) جي چوٽيءَ تي {{Cvt|4810|m|ft}} جي اوچائي تي واقع آهي. ٻيا مشهور جبل [[مونٽي چيروينو]] (ميٽرهورن) ۽ [[ڊولومائيٽس]] آهن. اٽلي جا ڪيترائي حصا [[اٽلي ۾ آتش فشاني سرگرمي|آتش فشاني اصل]] جا آهن. ڏکڻ جا گهڻا ننڍا ٻيٽ ۽ ٻيٽ-گروهه [[آتش فشاني ٻيٽ]] آهن. فعال آتش فشانن ۾ [[ايٽنا جبل]] (سسلي ۾ ۽ يورپ جو سڀ کان وڏو فعال آتش فشان)، [[ولڪانو]]، [[اسٽرومبولي]] ۽ [[ويسوويس]] شامل آهن. اٽلي جون اڪثر [[اٽلي جون دريائون|دريائون]] [[ايڊرياٽڪ سمنڊ]] يا [[ٽيرينين سمنڊ]] ۾ ڇوڙ ڪن ٿيون.<ref>{{Cite web|title=List of Italian rivers|url=http://www.comuni-italiani.it/fiumi|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170916010640/http://www.comuni-italiani.it/fiumi|archive-date=16 September 2017|access-date=30 July 2018|publisher=comuni-italiani.it}}</ref> سڀ کان ڊگهي درياهه [[پو درياهه]] آهي، جيڪو الپس مان نڪري [[پادان ميدان]] مان گذري [[ايڊرياٽڪ سمنڊ]] ۾ ڇوڙ ڪري ٿو.<ref>{{Cite magazine|last=Zwingle|first=Erla|date=May 2002|title=Italy's Po River Punished for centuries by destructive floods, northern Italians stubbornly embrace their nation's longest river, which nurtures rice fields, vineyards, fisheries – and legends|url=http://ngm.nationalgeographic.com/ngm/0205/feature6|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20071223133709/http://ngm.nationalgeographic.com/ngm/0205/feature6|archive-date=23 December 2007|access-date=6 April 2009|magazine=National Geographic}}</ref> [[پو ماٿري]] ملڪ جو سڀ کان وڏو ميدان آهي، جنهن جو پکيڙ {{Convert|46000|km2|abbr=on}} آهي، ۽ ملڪ جي 70 سيڪڙو کان وڌيڪ هيٺاهين زمينن تي مشتمل آهي.<ref name=eug92/> سڀ کان وڏيون ڍنڍون، وڏي کان ننڍي ترتيب سان، [[گاردا ڍنڍ]]، [[ماجوري ڍنڍ]] ۽ [[ڪومو ڍنڍ]] آهن.<ref>{{Cite web|title=Morphometric and hydrological characteristics of some important Italian lakes|url=http://www.iii.to.cnr.it/limnol/cicloac/lagit.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20100205043503/http://www.iii.to.cnr.it/limnol/cicloac/lagit.htm|archive-date=5 February 2010|access-date=3 March 2010|publisher=Istituto per lo Studio degli Ecosistemi|location=Verbania Pallanza}}</ref> [[File:C. l. italicus in MNP.jpg|thumb|upright=.7|[[اطالوي بگھڙ]]، اٽلي جو قومي جانور]] [[اطالوي بگھڙ]] اٽلي جو قومي جانور آهي،<ref>{{Cite web|last=Sheri Foster|date=January 2021|title=What is Italy national animal?|url=https://it.yourtripagent.com/4052-what-is-italy-s-national-animal|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20230109172951/https://it.yourtripagent.com/4052-what-is-italy-s-national-animal|archive-date=9 January 2023|access-date=15 November 2021|website=Yourtrip.com}}; {{Cite web|url=https://www.affaritaliani.it/culturaspettacoli/il-lupo-grigio-degli-appennini-e-l-animale-dell-italia-544778.html|title=Il lupo grigio degli appennini e l animale dell Italia|author=James Hansen|date=June 2018|access-date=15 November 2021|archive-date=26 November 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221126224852/https://www.affaritaliani.it/culturaspettacoli/il-lupo-grigio-degli-appennini-e-l-animale-dell-italia-544778.html|url-status=live}}</ref> جڏهن ته قومي وڻ [[اربوٽس يونيڊو|اسٽرابيري وڻ]] آهي.<ref name="altovastese">{{Cite web|date=3 October 2011|title=Il corbezzolo simbolo dell'Unità d'Italia. Una specie che resiste agli incendi|url=http://www.altovastese.it/cultura/il-corbezzolo-simbolo-unita-italia-specie-che-resiste-agli-incendi|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20160205120852/http://www.altovastese.it/cultura/il-corbezzolo-simbolo-unita-italia-specie-che-resiste-agli-incendi|archive-date=5 February 2016|access-date=25 January 2016|language=it}}</ref> ان جو سبب اهو آهي ته اطالوي بگھڙ، جيڪو [[اپينائن جبل]] ۽ اولهندي [[الپس]] ۾ رهندو آهي، لاطيني ۽ اطالوي ثقافتن ۾ نمايان حيثيت رکي ٿو، جهڙوڪ [[روم جو قيام|روم جي بنياد پوڻ]] واري ڏند ڪٿا ۾،<ref>{{Cite book|last=Livy|title=The history of Rome|publisher=Printed for A. Strahan|others=George Baker (trans.)|year=1797}}</ref> جڏهن ته اسٽرابيري وڻ جا ساوا پن، اڇا گل ۽ ڳاڙها ٻير، جيڪي [[بحر روم]] جي علائقي جا مقامي آهن، قومي جهنڊي جي رنگن جي ياد ڏيارين ٿا.<ref name="altovastese"/> قومي پکي [[اطالوي جهرڪي]] آهي،<ref>{{cite web|title=Passero Italiano: L'uccello nazionale d'Italia|date=18 December 2022|url=https://www.concaternanaoggi.it/passero-italiano-luccello-nazionale-ditalia/|publisher=Conca Ternana Oggi|access-date=22 August 2024|archive-date=22 August 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240822123815/https://www.concaternanaoggi.it/passero-italiano-luccello-nazionale-ditalia/|url-status=live}}</ref> جڏهن ته قومي گل اسٽرابيري وڻ جو گل آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.msn.com/it-it/notizie/mondo/qual-%C3%A8-il-fiore-nazionale-dei-paesi-del-mondo/ss-AA1eWqXE#image=25|title=Il fiore nazionale dell'Italia (e quello degli altri Paesi del mondo)|website=[[MSN]]|access-date=26 August 2024|language=it|archive-date=2 October 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20241002211951/https://www.msn.com/it-it/notizie/mondo/qual-%C3%A8-il-fiore-nazionale-dei-paesi-del-mondo/ss-AA1eWqXE#image=25|url-status=live}}</ref> === ماحول === {{See also|اٽلي جي قومي پارڪن جي فهرست|اٽلي جي علائقائي پارڪن جي فهرست|اٽلي جي سامونڊي محفوظ علائقن جي فهرست}} [[File:National and Regional Parks of Italy.svg|thumb|اٽلي جا قومي ۽ علائقائي پارڪ]] تيز صنعتي ترقي کان پوءِ، اٽلي کي پنهنجي ماحولياتي مسئلن کي منهن ڏيڻ ۾ ڪجهه وقت لڳو. بهتري کان پوءِ، اٽلي هاڻي ماحولياتي پائيداري جي لحاظ کان دنيا ۾ 84هين درجي تي آهي.<ref>{{Cite web|title=Italy – Environment|url=http://dev.prenhall.com/divisions/hss/worldreference/IT/environment.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20090701064224/http://dev.prenhall.com/divisions/hss/worldreference/IT/environment.html|archive-date=1 July 2009|access-date=2 August 2010|publisher=Dev.prenhall.com}}</ref> قومي پارڪن، علائقائي پارڪن ۽ قدرتي محفوظ علائقن هيٺ محفوظ ڪيل ڪل زمين اٽلي جي علائقي جي لڳ ڀڳ 11 سيڪڙو تي مشتمل آهي،<ref>{{Cite web|title=Regione e aree protette|url=https://www.treccani.it/enciclopedia/regione-e-aree-protette_%28L%27Italia-e-le-sue-Regioni%29|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220111173345/https://www.treccani.it/enciclopedia/regione-e-aree-protette_%28L%27Italia-e-le-sue-Regioni%29|archive-date=11 January 2022|access-date=11 January 2022|language=it}}</ref> جڏهن ته اٽلي جي سامونڊي ڪناري جو 12 سيڪڙو حصو پڻ محفوظ ڪيو ويو آهي.<ref>{{Cite web|title=Le aree protette in Italia|url=http://www.uccellidaproteggere.it/La-conservazione/Cosa-fa-l-Italia-Le-azioni/Le-aree-protette-in-Italia|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220302220957/http://www.uccellidaproteggere.it/La-conservazione/Cosa-fa-l-Italia-Le-azioni/Le-aree-protette-in-Italia|archive-date=2 March 2022|access-date=2 March 2022|language=it}}</ref> اٽلي دنيا جي اهم [[اٽلي ۾ قابلِ تجديد توانائي|قابلِ تجديد توانائي]] پيدا ڪندڙ ملڪن مان هڪ رهيو آهي. 2010ع ۾ اهو نصب ٿيل [[شمسي توانائي]] جي گنجائش جي لحاظ کان دنيا جو چوٿون وڏو فراهم ڪندڙ هو،<ref>{{Cite web|date=15 July 2010|title=Renewables 2010 Global Status Report |url=http://www.ren21.net/Portals/97/documents/GSR/REN21_GSR2011.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110820095506/http://www.ren21.net/Portals/97/documents/GSR/REN21_GSR2011.pdf|archive-date=20 August 2011|access-date=16 July 2010|publisher=[[REN21]]}}; {{Cite web|title=Photovoltaic energy barometer 2010 – EurObserv'ER |url=https://www.eurobserv-er.org/pdf/baro196.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101011224419/http://www.eurobserv-er.org/pdf/baro196.pdf|archive-date=11 October 2010|access-date=30 October 2010}}</ref> ۽ [[هَوائي توانائي]] جي گنجائش جي لحاظ کان ڇهون وڏو ملڪ هو.<ref>{{Cite web|date=February 2011|title=World Wind Energy Report 2010 |url=http://www.wwindea.org/home/images/stories/pdfs/worldwindenergyreport2010_s.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110904232058/http://www.wwindea.org/home/images/stories/pdfs/worldwindenergyreport2010_s.pdf|archive-date=4 September 2011|access-date=8 August 2011|publisher=[[World Wind Energy Association]]}}</ref> 2020ع ۾ قابلِ تجديد توانائي اٽلي جي ڪل توانائي استعمال جو لڳ ڀڳ 37 سيڪڙو فراهم ڪري رهي هئي.<ref>{{Cite web|date=25 May 2021|title=Renewables provided 37% of Italy's energy in 2020 – English |url=https://www.ansa.it/english/news/2021/05/25/renewables-provided-37-of-italys-energy-in-2020_1a075060-c823-4076-a338-79367427dfd2.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211023040922/https://www.ansa.it/english/news/2021/05/25/renewables-provided-37-of-italys-energy-in-2020_1a075060-c823-4076-a338-79367427dfd2.html|archive-date=23 October 2021|access-date=28 May 2021|website=ANSA.it}}</ref> ملڪ 1963ع کان 1990ع تائين جوهري ريئڪٽر هلائيندو رهيو، پر [[چرنوبل حادثو]] ۽ [[1987ع جا اطالوي ريفرنڊم]] ٿيڻ کان پوءِ جوهري پروگرام ختم ڪيو ويو. 2008ع ۾ حڪومت هن فيصلي کي واپس وٺندي چار تائين جوهري بجلي گهر ٺاهڻ جا منصوبا جوڙيا، پر [[فوكوشيما جوهري حادثو]] کان پوءِ ٿيل ريفرنڊم ذريعي اهي منصوبا به رد ڪيا ويا.<ref>{{Cite web|last=Duncan Kennedy|date=14 June 2011|title=Italy nuclear: Berlusconi accepts referendum blow|url=https://www.bbc.co.uk/news/world-europe-13741105|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110612112154/http://www.bbc.co.uk/news/world-europe-13741105|archive-date=12 June 2011|access-date=20 April 2013|publisher=BBC News}}</ref> هوا جي آلودگي اڃا تائين هڪ سنگين مسئلو آهي، خاص طور تي صنعتي اتر ۾. اٽلي [[ڪاربان ڊاءِ آڪسائيڊ اخراج موجب ملڪن جي فهرست|ڪاربان ڊاءِ آڪسائيڊ]] پيدا ڪندڙ دنيا جو ٻارهون وڏو ملڪ آهي.<ref>United Nations Statistics Division, Millennium Development Goals indicators: [http://mdgs.un.org/unsd/mdg/SeriesDetail.aspx?srid=749&crid= Carbon dioxide emissions ({{CO2}}), thousand metric tons of {{CO2}}] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20091225014715/http://mdgs.un.org/unsd/mdg/SeriesDetail.aspx?srid=749&crid=|date=25 December 2009}}</ref> وڏن شهرن ۾ وڌندڙ ٽرئفڪ ۽ رش ماحولياتي ۽ صحت جا مسئلا پيدا ڪندا رهن ٿا، جيتوڻيڪ 1970ع ۽ 1980ع وارن ڏهاڪن کان پوءِ دونهين ۽ سموگ جي سطح ۾ نمايان گهٽتائي آئي آهي، ۽ [[سلفر ڊاءِ آڪسائيڊ]] جا مقدار پڻ گهٽيا آهن.<ref>{{Cite web|title=Environment and Health in Italy – Executive Summary|url=https://www.euro.who.int/en/home|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20100303051309/http://www.euro.who.int/document/hms/ehiexes_e.pdf|archive-date=3 March 2010|publisher=World Health Organization}}</ref> ٻيلن جي ڪٽائي، غيرقانوني اڏاوتن، ۽ زمين جي ناقص انتظامي پاليسين سبب اٽلي جي جبلستاني علائقن ۾ وڏي پيماني تي زميني ڪٽائي ٿي آهي، جنهن جي نتيجي ۾ ماحولياتي آفتون پيدا ٿيون آهن، جهڙوڪ 1963ع ۾ [[واجونٽ ڊيم]] جي تباهي، 1998ع جو [[سارنو]] سانحو،<ref>{{Cite news|last=Nick Squires|date=2 October 2009|title=Sicily mudslide leaves scores dead|url=https://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6255575/Sicily-mudslide-leaves-scores-dead.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20091006082824/http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6255575/Sicily-mudslide-leaves-scores-dead.html|archive-date=6 October 2009|access-date=2 October 2009|work=The Daily Telegraph|location=London}}</ref> ۽ 2009ع جا [[2009ع ميسينا جا ٻوڏ ۽ مٽيءَ جا ڌوڪڙا|ميسينا جا مٽيءَ جا ڌوڪڙا ۽ ٻوڏون]].<ref>{{Cite news|last=Nick Squires|date=2 October 2009|title=Sicily mudslide leaves scores dead|url=https://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6255575/Sicily-mudslide-leaves-scores-dead.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20091006082824/http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6255575/Sicily-mudslide-leaves-scores-dead.html|archive-date=6 October 2009|access-date=2 October 2009|work=The Daily Telegraph|location=London}}</ref> == سياست == {{Main|اٽلي جي سياست|اٽلي ۾ چونڊون}} اٽلي 1946ع کان هڪ وحداني [[پارلياماني جمهوريه]] آهي، جڏهن بادشاهت کي [[1946ع جو اطالوي ادارياتي ريفرنڊم|1946ع جي ريفرنڊم]] وسيلي ختم ڪيو ويو. [[اٽلي جو صدر|اٽلي جو صدر]]، [[سرجيو ماتاريلا]]، جيڪو 2015ع کان هن عهدي تي فائز آهي، ملڪ جو سربراهه آهي. صدر کي گڏيل اجلاس ۾ [[اٽلي جي پارليامينٽ]] ۽ علائقائي نمائندن طرفان هڪ ستن سالن واري مدي لاءِ چونڊيو ويندو آهي. اٽلي وٽ [[اٽلي جو آئين|هڪ لکيل جمهوري آئين]] موجود آهي، جيڪو [[اٽلي جي آئين ساز اسيمبلي|آئين ساز اسيمبلي]] طرفان تيار ڪيو ويو. اها اسيمبلي انهن [[فاشزم مخالف]] قوتن جي نمائندن تي مشتمل هئي، جن [[ٻي عالمي جنگ]] دوران اٽلي جي آزاديءَ وقت نازي ۽ فاشسٽ قوتن جي شڪست ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو هو.<ref>Smyth, Howard McGaw Italy: From Fascism to the Republic (1943–1946) ''The Western Political Quarterly'' vol. 1 no. 3 (pp. 205–222), September 1948.{{JSTOR|442274}}</ref> اٽلي معاشي، فوجي، ثقافتي ۽ سياسي معاملن ۾ اهم عالمي ڪردار ادا ڪري ٿو ۽ [[يورپي يونين]] جي ٽن وڏين رياستن مان هڪ سمجھيو وڃي ٿو. اهو عام طور تي هڪ [[علائقائي طاقت]] تصور ڪيو ويندو آهي،<ref>Gabriele Abbondanza, ''Italy as a Regional Power: the African Context from National Unification to the Present Day'' (Rome: Aracne, 2016); "''[[Operation Alba]] may be considered one of the most important instances in which Italy has acted as a regional power, taking the lead in executing a technically and politically coherent and determined strategy.''" See Federiga Bindi, ''Italy and the European Union'' (Washington, D.C.: Brookings Institution Press, 2011), p. 171.</ref> جڏهن ته ان جي [[عظيم طاقت]] واري حيثيت بابت عالمن ۽ سياسي تجزيه نگارن ۾ بحث جاري آهي.<ref>{{Cite book |url=https://books.google.com/books?id=nTKBdY5HBeUC&q=Canada%2520Among%2520Nations%252C%25202004%253A%2520Setting%2520Priorities+Straight |title=Canada Among Nations, 2004: Setting Priorities Straight |date=17 January 2005 |publisher=McGill-Queen's Press – MQUP |isbn=978-0-7735-2836-9 |page=85 |quote=The United States is the sole world's superpower. France, Italy, Germany and the United Kingdom are great powers |access-date=13 June 2016 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230116145100/https://books.google.com/books?id=nTKBdY5HBeUC&q=Canada%2520Among%2520Nations%252C%25202004%253A%2520Setting%2520Priorities+Straight |archive-date=16 January 2023 |url-status=live}}; {{Cite book |last=Sterio |first=Milena |url=https://books.google.com/books?id=-QuI6n_OVMYC&q=The%20Right%20to%20Self-determination%20Under%20International%20Law%3A%20%22selfistans%22%2C%20Secession%20and%20the%20Rule%20of%20the%20Great%20Powers |title=The right to self-determination under international law: "selfistans", secession and the rule of the great powers |date=2013 |publisher=Routledge |isbn=978-0-4156-6818-7 |location=Milton Park, Abingdon, Oxon |page=xii (preface) |quote=The great powers are super-sovereign states: an exclusive club of the most powerful states economically, militarily, politically and strategically. These states include veto-wielding members of the United Nations Security Council (United States, United Kingdom, France, China, and Russia), as well as economic powerhouses such as Germany, Italy and Japan. |access-date=13 June 2016 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240116110143/https://books.google.com/books?id=-QuI6n_OVMYC&q=The%20Right%20to%20Self-determination%20Under%20International%20Law%3A%20%22selfistans%22%2C%20Secession%20and%20the%20Rule%20of%20the%20Great%20Powers#v=snippet&q=The%20Right%20to%20Self-determination%20Under%20International%20Law%3A%20%22selfistans%22%2C%20Secession%20and%20the%20Rule%20of%20the%20Great%20Powers&f=false |archive-date=16 January 2024 |url-status=live}}</ref> [[انٽرنيشنل آئيڊيا]] جي عالمي جمهوريت واري اشاري (GSoD) ۽ جمهوريت ٽريڪر موجب، اٽلي مجموعي جمهوري معيارن ۾ اعليٰ درجي تي ڪارڪردگي ڏيکاري ٿو، جيتوڻيڪ [[قانون جي حڪمراني]] جي شعبي ۾ ڪجهه ڪمزورين جي نشاندهي ڪئي وئي آهي.<ref>{{Cite web |title=Italy {{!}} The Global State of Democracy |url=https://www.idea.int/democracytracker/country/italy |access-date=16 October 2025 |website=www.idea.int |language=en}}</ref> === حڪومت === {{Main|اٽلي جي حڪومت}} {{Multiple image | align = right | caption_align = center | image1 = Sergio Mattarella Official (cropped).jpg | caption1 = [[سرجيو ماتاريلا]]<br/>{{small|[[اٽلي جو صدر|صدر]]}} | image2 = Giorgia Meloni Official 2023 crop.jpg | caption2 = [[جورجيا ميلوني]]<br/>{{small|[[اٽلي جو وزيراعظم|وزيراعظم]]}} | total_width = 320 }} اٽلي ۾ پارلياماني حڪومت آهي، جيڪا [[مخلوط اڪثريتي نمائندگي]] واري چونڊ نظام تي ٻڌل آهي. پارليامينٽ مڪمل طور تي [[ٻه ايواني پارليامينٽ|ٻه ايواني]] آهي ۽ ٻنهي ايوانن وٽ ساڳيا اختيار آهن. اهي ٻه ايوان هي آهن: [[اٽلي جي چيمبر آف ڊپٽيز|چيمبر آف ڊپٽيز]]، جيڪو [[پالازو مونٽيچيٽوريو]] ۾ اجلاس ڪندو آهي، ۽ [[اٽلي جي سينيٽ|سينيٽ آف دي ريپبلڪ]]، جيڪا [[پالازو ماداما]] ۾ اجلاس ڪندي آهي. [[اٽلي جي پارليامينٽ]] جي هڪ خاص خصوصيت اها آهي ته پرڏيهه ۾ مستقل رهندڙ [[اطالوي شهريت جو قانون|اطالوي شهرين]] کي پڻ نمائندگي حاصل آهي؛ 8 ڊپٽيز ۽ 4 سينيٽر چار الڳ [[اٽلي جي پارليامينٽ#اوورسيز حلقو|پرڏيهي حلقن]] مان چونڊيا ويندا آهن. پارليامينٽ ۾ [[تاحيات سينيٽر]] پڻ هوندا آهن، جن کي صدر "سماجي، سائنسي، فني يا ادبي ميدان ۾ غيرمعمولي وطن دوست خدمتن" جي بنياد تي مقرر ڪندو آهي. اڳوڻا صدر خودبخود تاحيات سينيٽر بڻجي ويندا آهن. [[File:Palazzo Madama (Roma).jpg|thumb|[[پالازو ماداما]]، روم، [[اٽلي جي سينيٽ|سينيٽ آف دي ريپبلڪ]] جو صدر مقام]] [[اٽلي جو وزيراعظم]] حڪومت جو سربراهه آهي ۽ انتظامي اختيار رکي ٿو، پر گهڻين پاليسين تي عملدرآمد لاءِ کيس وزيرن جي ڪائونسل جي منظوري حاصل ڪرڻي پوي ٿي. وزيراعظم ۽ ڪابينا کي صدر مقرر ڪندو آهي ۽ پوءِ پارليامينٽ کان اعتماد جو ووٽ وٺڻو پوندو آهي. پنهنجي عهدي تي برقرار رهڻ لاءِ وزيراعظم کي اعتماد جا ووٽ حاصل ڪرڻ ضروري هوندا آهن. اٽلي جا اهم سياسي پارٽيون [[برادرز آف اٽلي]]، [[ڊيموڪريٽڪ پارٽي (اٽلي)|ڊيموڪريٽڪ پارٽي]] ۽ [[فائيو اسٽار موومينٽ]] آهن. 2022ع جي عام چونڊن دوران انهن ٽنهي پارٽين ۽ سندن اتحادين [[چيمبر آف ڊپٽيز]] ۾ 400 مان 357 سيٽون ۽ سينيٽ ۾ 200 مان 187 سيٽون حاصل ڪيون. {{Clear}} === قانون ۽ فوجداري انصاف === {{Main|اٽلي جو قانون|اٽلي جو عدالتي نظام|اٽلي ۾ قانون لاڳو ڪندڙ ادارا|اٽلي ۾ ڏوھ}} [[File:Roma 2011 08 07 Palazzo di Giustizia.jpg|thumb|[[اٽلي جي سپريم ڪورٽ آف ڪيسيشن]]، روم]] اٽلي جي قانون جا ڪيترائي ذريعا آهن. اهي درجابنديءَ جي لحاظ کان ترتيب ڏنل آهن؛ هيٺين درجي جي قانون يا ضابطي کي مٿين درجي جي قانون سان ٽڪراءُ ڪرڻ جي اجازت ناهي.<ref>{{Cite web|title=GERARCHIA DELLE FONTI|url=https://www.dirittoeconomia.net/diritto/fonti_diritto/gerarchia_fonti.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220117194800/https://www.dirittoeconomia.net/diritto/fonti_diritto/gerarchia_fonti.htm|archive-date=17 January 2022|access-date=26 March 2022|language=it}}</ref> [[اٽلي جو آئين|1948ع جو آئين]] سڀ کان اعليٰ قانوني ذريعو آهي.<ref>{{Cite web|title=Guide to Law Online: Italy |url=https://www.loc.gov/law/help/guide/nations/italy.php|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210508132418/https://www.loc.gov/law/help/guide/nations/italy.php|archive-date=8 May 2021|access-date=26 March 2022|website=loc.gov}}</ref> [[اٽلي جي آئيني عدالت]] قانونن جي آئين سان مطابقت بابت فيصلو ڪندي آهي. عدليه پنهنجا فيصلا [[رومي قانون]]، [[نيپولين ڪوڊ]] ۽ بعد وارن قانونن جي بنياد تي ڪري ٿي. [[اٽلي جي سپريم ڪورٽ آف ڪيسيشن]] فوجداري ۽ ديواني اپيلن لاءِ اعليٰ ترين عدالت آهي. اٽلي [[ايل جي بي ٽي حقن]] جي ميدان ۾ ٻين ڪيترن مغربي يورپي ملڪن کان پوئتي سمجهيو ويندو آهي.<ref>{{Cite web|title=Country Ranking – Rainbow Europe|url=https://rainbow-europe.org/country-ranking|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190521004552/https://rainbow-europe.org/country-ranking|archive-date=21 May 2019|access-date=28 October 2021|website=rainbow-europe.org}}</ref> تشدد جي ممانعت بابت اطالوي قانون کي پڻ ڪجهه بين الاقوامي معيارن کان گهٽ تصور ڪيو ويو آهي.<ref>{{Cite web|title=The Struggle against Torture in Italy – The Failure of the Italian Law – English|url=https://www.menschenrechte.org/en/2018/03/06/the-struggle-against-torture-in-italy-the-failure-of-the-italian-law|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190608005803/https://www.menschenrechte.org/en/2018/03/06/the-struggle-against-torture-in-italy-the-failure-of-the-italian-law|archive-date=8 June 2019|access-date=8 June 2019|website=menschenrechte.org}}</ref> قانون لاڳو ڪندڙ نظام گهڻ رخو آهي ۽ ان ۾ ڪيترائي پوليس ادارا شامل آهن.<ref name="Walters">{{Cite journal|last=Reece Walters|year=2013|editor2-last=Matthew Ball|editor3-last=Erin O'Brien|editor4-last=Juan Tauri|title=Eco Mafia and Environmental Crime|journal=Crime, Justice and Social Democracy: International Perspectives|publisher=Palgrave Macmillan|page=286|doi=10.1057/9781137008695_19|isbn=978-1-3494-3575-3|editor1=Kerry Carrington}}</ref> قومي پوليس ادارن ۾ [[پوليٽسيا دي ستاتو]] ('رياستي پوليس')، [[ڪارابينيئري]]، [[گوارڊيا دي فنانزا]] ('مالي پوليس') ۽ [[پوليٽسيا پينيٽينتسيريا]] ('جيل پوليس') شامل آهن،<ref name="BuonannoMastrobuoni">{{Cite book|last1=Paulo Buonanno|title=Lessons from the Economics of Crime: What Reduces Offending?|last2=Giovanni Mastrobuoni|publisher=MIT Press|year=2013|isbn=978-0-2620-1961-3|editor-last=Philip J. Cook|page=193|chapter=Centralized versus Decentralized Police Hiring in Italy and the United States|doi=10.7551/mitpress/9780262019613.001.0001|editor-last2=Stephen Machin|editor-last3=Olivier Marie|editor-last4=Giovanni Mastrobuoni}}</ref> ان سان گڏ [[گوارڊيا ڪوسٽيرا]] ('[[پاڻي پوليس|سامونڊي ڪناري جي محافظ پوليس]]') پڻ آهي.<ref name=Walters/> جيتوڻيڪ پوليسنگ بنيادي طور قومي سطح تي فراهم ڪئي ويندي آهي،<ref name="BuonannoMastrobuoni"/> پر [[صوبائي پوليس|صوبائي]] ۽ [[ميونسپل پوليس (اٽلي)|ميونسپل]] پوليس پڻ موجود آهن.<ref name="Walters"/> 19هين صديءَ جي وچ ڌاري ظاهر ٿيڻ کان وٺي، [[اٽلي ۾ منظم ڏوھ|اطالوي منظم ڏوھ]] ۽ ڏوهاري تنظيمن ڏکڻ اٽلي جي ڪيترن علائقن جي سماجي ۽ معاشي زندگيءَ ۾ گهڙي وئي آهن؛ انهن مان سڀ کان بدنام سسلي مافيا آهي، جيڪا آمريڪا سميت پرڏيهي ملڪن تائين پکڙجي وئي. مافيا جي آمدني GDP جي 9 سيڪڙو تائين پهچي سگهي ٿي<ref>{{Cite web|last=Claudio Tucci|date=11 November 2008|title=Confesercenti, la crisi economica rende ancor più pericolosa la mafia|url=http://www.ilsole24ore.com/art/SoleOnLine4/Economia%20e%20Lavoro/2008/11/confesercenti-mafia-racket-pizzo.shtml?uuid=20ff3b9c-afe7-11dd-8057-9c09c8bfa449|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110427081220/http://www.ilsole24ore.com/art/SoleOnLine4/Economia%20e%20Lavoro/2008/11/confesercenti-mafia-racket-pizzo.shtml?uuid=20ff3b9c-afe7-11dd-8057-9c09c8bfa449|archive-date=27 April 2011|access-date=21 April 2011|website=Confesercenti|publisher=Ilsole24ore.com|language=it}}; {{Cite news|url=https://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6957240/Italy-claims-finally-defeating-the-mafia.html|title=Italy claims finally defeating the mafia|author=Nick Squires|date=9 January 2010|work=The Daily Telegraph|location=London|access-date=21 April 2011|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110429173631/http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6957240/Italy-claims-finally-defeating-the-mafia.html|archive-date=29 April 2011}}</ref>.<ref>{{Cite news|last=Kiefer|first=Peter|date=22 October 2007|title=Mafia crime is 7% of GDP in Italy, group reports|url=https://www.nytimes.com/2007/10/22/world/europe/22iht-italy.4.8001812.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110501085052/http://www.nytimes.com/2007/10/22/world/europe/22iht-italy.4.8001812.html|archive-date=1 May 2011|access-date=19 April 2011|work=The New York Times}}</ref> 2009ع جي هڪ رپورٽ 610 [[ڪوموني|{{Lang|it|comuni|nocat=true}}]] جي نشاندهي ڪئي، جتي مافيا جي مضبوط موجودگي آهي، جتي 13 ملين اطالوي رهن ٿا ۽ GDP جو 15 سيڪڙو پيدا ٿئي ٿو.<ref>{{Cite web|last=Maria Loi|date=1 October 2009|title=Rapporto Censis: 13 milioni di italiani convivono con la mafia|url=http://www.antimafiaduemila.com/content/view/20052/78|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110429082416/http://www.antimafiaduemila.com/content/view/20052/78|archive-date=29 April 2011|access-date=21 April 2011|website=Censis|publisher=Antimafia Duemila|language=it}}; {{Cite news|url=https://www.theguardian.com/world/2009/oct/01/mafia-influence-hovers-over-italians|work=The Guardian|location=London|title=Mafia's influence hovers over 13{{spaces}}m Italians, says report|first=Tom|last=Kington|date=1 October 2009|access-date=5 May 2010| url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130908050448/http://www.theguardian.com/world/2009/oct/01/mafia-influence-hovers-over-italians|archive-date=8 September 2013}}</ref> ڪلابريا جي [['ندرنگيتا]]، جيڪا غالباً اٽلي جي سڀ کان طاقتور ڏوهاري تنظيم آهي، اڪيلي GDP جو 3 سيڪڙو حصو رکي ٿي.<ref>{{Cite web|last=ANSA|date=14 March 2011|title=Italy: Anti-mafia police arrest 35 suspects in northern Lombardy region|url=http://mafiatoday.com/sicilian-mafia-ndrangheta/italy-anti-mafia-police-arrest-35-suspects-in-northern-lombardy-region|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110429100220/http://mafiatoday.com/sicilian-mafia-ndrangheta/italy-anti-mafia-police-arrest-35-suspects-in-northern-lombardy-region|archive-date=29 April 2011|access-date=21 April 2011|website=adnkronos.com|publisher=Mafia Today}}</ref> هر 1,000 ماڻهن تي 0.013 جي شرح سان، اٽلي قتل جي شرح ۾ 61 ملڪن جي ڀيٽ ۾ 47هين نمبر تي آهي،<ref>{{Cite web|title=Crime Statistics – Murders (per capita) (more recent) by country|url=http://www.nationmaster.com/graph/cri_mur_percap-crime-murders-per-capita|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20080929181837/http://www.nationmaster.com/graph/cri_mur_percap-crime-murders-per-capita|archive-date=29 September 2008|access-date=4 April 2010|publisher=NationMaster.com}}</ref> ۽ دنيا جي 64 ملڪن جي ڀيٽ ۾ هر 1,000 ماڻهن تي زيادتي جي ڪيسن جي تعداد ۾ 43هين نمبر تي آهي. اهي ترقي يافته ملڪن ۾ نسبتاً گهٽ انگ اکر آهن. === پرڏيهي لاڳاپا === {{Main|اٽلي جا پرڏيهي لاڳاپا}} [[File:G7 Summit 2024 - Family photo - 02.jpg|thumb|[[گروپ آف سيون|جي-7]] اڳواڻن جي [[50هين جي-7 سربراهي اجلاس]]، [[اپوليا]] ۾ گروپ تصوير]] اٽلي [[يورپي اقتصادي ڪميونٽي]] (EEC)، جيڪا هاڻي يورپي يونين (EU) آهي، ۽ [[نيٽو]] جو باني ميمبر آهي. اٽلي کي 1955ع ۾ گڏيل قومن ۾ داخل ڪيو ويو، ۽ اهو بين الاقوامي تنظيمن، جهڙوڪ [[او اي سي ڊي]]، [[ٽيرفن ۽ واپار بابت عام معاهدو]]/[[ورلڊ ٽريڊ آرگنائيزيشن]] (GATT/WTO)، [[يورپ ۾ سلامتي ۽ تعاون جي تنظيم]] (OSCE)، [[يورپ جي ڪائونسل]] ۽ [[مرڪزي يورپي انيشيٽو]] جو ميمبر ۽ مضبوط حامي آهي. بين الاقوامي تنظيمن جي گردشي صدارتن ۾ ان جا وارو شامل آهن: 2018ع ۾ [[يورپ ۾ سلامتي ۽ تعاون جي تنظيم]]، 2017ع ۾ [[جي-7]]، ۽ 2014ع ۾ [[يورپي يونين جي ڪائونسل جي صدارت|يورپي يونين ڪائونسل]]. اٽلي [[گڏيل قومن جي سلامتي ڪائونسل جي ميمبرن جي فهرست|گڏيل قومن جي سلامتي ڪائونسل]] جو بار بار چونڊجندڙ [[گڏيل قومن جي سلامتي ڪائونسل|غير مستقل ميمبر]] آهي. اٽلي گهڻ طرفي بين الاقوامي سياست جي مضبوط حمايت ڪري ٿو، گڏيل قومن ۽ ان جي بين الاقوامي سلامتي سرگرمين جي تائيد ڪري ٿو. 2013ع ۾، اٽلي جا 5,296 فوجي پرڏيهه ۾ مقرر هئا، جيڪي 25 ملڪن ۾ گڏيل قومن ۽ نيٽو جي 33 مشنن ۾ شامل هئا.<ref>{{Cite web|title=Missioni/Attivita' Internazionali DAL 1 October 2013 AL 31 December 2013 – Situazione AL 11 December 2013 |url=http://www.difesa.it/OperazioniMilitari/Documents/SIT%20ANNO%202013%20al%2011%20dicembre%202013.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140201175427/http://www.difesa.it/OperazioniMilitari/Documents/SIT%20ANNO%202013%20al%2011%20dicembre%202013.pdf|archive-date=1 February 2014|access-date=27 January 2014|publisher=Italian Ministry of Defence}}</ref> اٽلي گڏيل قومن جي امن قائم رکڻ وارن مشنن جي حمايت ۾ [[UNITAF|صوماليا]]، [[موزمبيق ۾ گڏيل قومن جو آپريشن|موزمبيق]] ۽ [[اوڀر تيمور ۾ گڏيل قومن جو مربوط مشن|اوڀر تيمور]] ۾ فوجون مقرر ڪيون. اٽلي [[IFOR|بوسنيا]]، [[ڪوسوو فورس|ڪوسوو]] ۽ [[آپريشن سن رائز (البانيا)|البانيا]] ۾ نيٽو ۽ گڏيل قومن جي آپريشنن لاءِ مدد فراهم ڪري ٿو، ۽ 2003ع کان [[آپريشن اينڊيئرنگ فريڊم]] (OEF) جي حمايت ۾ افغانستان ۾ 2,000 کان وڌيڪ فوجي مقرر ڪيا. اٽلي عراق جي ٻيهر تعمير ۽ استحڪام لاءِ بين الاقوامي ڪوششن جي حمايت ڪئي، پر 2006ع تائين پنهنجو 3,200 فوجين وارو [[ملٽي نيشنل فورس – عراق#2006ع واپسيون|فوجي دستو]] واپس وٺي ڇڏيو. آگسٽ 2006ع ۾، اٽلي [[لبنان ۾ گڏيل قومن جي عبوري فورس]] لاءِ لڳ ڀڳ 2,450 فوجي مقرر ڪيا.<ref>[http://www.corriere.it/Primo_Piano/Cronache/2006/08_Agosto/29/libano.shtml "Italian soldiers leave for Lebanon"] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20060902001118/http://www.corriere.it/Primo_Piano/Cronache/2006/08_Agosto/29/libano.shtml|date=2 September 2006}} Corriere della Sera, 30 August 2006</ref> اٽلي [[فلسطيني اٿارٽي]] جو هڪ وڏو مالي مددگار آهي، جنهن صرف 2013ع ۾ €60&nbsp;ملين جو حصو ڏنو.<ref>{{Cite news|date=4 September 2013|title=Italy donates 60 million euros to PA|url=http://www.maannews.net/eng/ViewDetails.aspx?ID=626926|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20141018104825/http://www.maannews.net/eng/ViewDetails.aspx?ID=626926|archive-date=18 October 2014|access-date=27 January 2014|agency=[[Ma'an News Agency]]}}</ref> === فوج === {{Main|اطالوي هٿياربند فوجون|اٽلي جي فوجي تاريخ}} {{See also|اٽلي سان لاڳاپيل جنگين جي فهرست}} [[File:Cavour (550).jpg|thumb|هوائي جهاز بردار ٻيڙو ''[[اطالوي هوائي جهاز بردار ٻيڙو ڪاوير|ڪاوير]]''، [[اطالوي بحريه]] جو [[فليگ شپ]]]] [[File:Centauro01.JPEG|thumb|[[IFOR]] جي حصي طور [[بوسنيا ۽ هرزيگووينا]] ۾ گشت دوران اطالوي فوج جو [[چينتاورو (ٽينڪ تباه ڪندڙ)|چينتاورو]] ٽينڪ تباه ڪندڙ]] [[اٽلي جي فوجي تاريخ]] هڪ وسيع دور کي بيان ڪري ٿي، جيڪو [[اٽلي جون قديم قومون|اٽلي جي قديم قومن]] طرفان وڙهيل فوجي تڪرارن کان شروع ٿئي ٿو، خاص طور تي [[قديم رومن]] طرفان ڀونوچ سمنڊ جي دنيا جي فتح، وچئين دور ۾ اطالوي [[اطالوي شهري رياستون|شهري رياستن]] ۽ [[سامونڊي جمهوريهون|سامونڊي جمهوريهن]] جي واڌ، ۽ [[اٽلي جي تاريخي رياستن جي فهرست|تاريخي اطالوي رياستن]] جي [[اطالوي جنگيون|اطالوي جنگين]] ۽ [[جانشيني جون جنگيون|جانشيني جي جنگين]] ۾ شموليت کان گذري، نيپوليني دور، [[اٽلي جو اتحاد]]، [[اطالوي سلطنت|نوآبادياتي سلطنت]] جي مهمن، ٻنهي [[عالمي جنگون|عالمي جنگين]]، ۽ جديد دور تائين پهچي ٿو، جنهن ۾ [[نيٽو]]، يورپي يونين يا گڏيل قومن جي سرپرستي هيٺ عالمي [[امن قائم رکڻ]] واريون ڪارروائيون شامل آهن. [[اطالوي فوج]]، [[اطالوي بحريه|بحريه]]، [[اطالوي هوائي فوج|هوائي فوج]] ۽ [[ڪارابينيئري]] گڏجي اطالوي هٿياربند فوجون ٺاهين ٿيون، جيڪي [[هاءِ ڪائونسل آف ڊفينس (اٽلي)|هاءِ ڪائونسل آف ڊفينس]] جي حڪم هيٺ آهن، جنهن جي صدارت صدر ڪندو آهي، جيئن [[اٽلي جو آئين]] مقرر ڪري ٿو. آرٽيڪل 78 موجب، [[اٽلي جي پارليامينٽ|پارليامينٽ]] کي جنگ جي حالت جو اعلان ڪرڻ ۽ جنگ لاءِ ضروري اختيار حڪومت کي ڏيڻ جو اختيار آهي. هٿياربند فوجن جي شاخ نه هجڻ باوجود، [[گوارڊيا دي فنانزا]] کي فوجي حيثيت حاصل آهي ۽ اها فوجي بنيادن تي منظم آهي.{{Efn|گوارڊيا دي فنانزا جهازن، هوائي جهازن ۽ هيليڪاپٽرن جو وڏو ٻيڙو هلائي ٿي، جنهن سان اها اٽلي جي پاڻيءَ جي نگراني ڪري سگهي ٿي ۽ جنگي منظرنامن ۾ حصو وٺي سگهي ٿي.}} 2005ع کان فوجي خدمت رضاڪارانه آهي.<ref>{{Cite web|title=Law n°226 of August 23, 2004 |url=http://www.camera.it/parlam/leggi/04226l.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130117013103/http://www.camera.it/parlam/leggi/04226l.htm|archive-date=17 January 2013|access-date=13 July 2012|publisher=Camera.it}}</ref> 2010ع ۾، اطالوي فوج وٽ فعال ڊيوٽي تي 293,202 اهلڪار هئا،<ref>"The Military Balance 2010", pp. 141–145. [[International Institute for Strategic Studies]], 3 February 2010.</ref> جن مان 114,778 ڪارابينيئري هئا.<ref>{{Cite web|last=Italian Ministry of Defence|author-link=Ministry of Defence (Italy)|title=Nota aggiuntiva allo stato di previsione per la Difesa per l'anno 2009 |url=http://www.difesa.it/NR/rdonlyres/5EF11493-59DD-4FB7-8485-F4258D9F5891/0/Nota_Aggiuntiva_2009.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110504073613/http://www.difesa.it/NR/rdonlyres/5EF11493-59DD-4FB7-8485-F4258D9F5891/0/Nota_Aggiuntiva_2009.pdf|archive-date=4 May 2011|access-date=11 July 2014|language=it}}</ref> نيٽو جي [[نيوڪليئر شيئرنگ]] حڪمت عملي جي حصي طور، اٽلي 90 آمريڪي [[B61 نيوڪليئر بم]]ن جي ميزباني ڪري ٿو، جيڪي [[گيدي ايئر بيس|گيدي]] ۽ [[اويانو ايئر بيس|اويانو]] هوائي اڏن تي رکيل آهن.<ref>{{Cite web|last=Hans M. Kristensen / Natural Resources Defense Council|year=2005|title=NRDC: U.S. Nuclear Weapons in Europe – part 1|url=http://www.nrdc.org/nuclear/euro/euro_pt1.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110101060355/http://www.nrdc.org/nuclear/euro/euro_pt1.pdf|archive-date=1 January 2011|access-date=30 May 2011}}</ref> فوج قومي زميني دفاعي قوت آهي. اها 1946ع ۾، اٽلي جي جمهوريه بڻجڻ وقت، "[[رائل اطالوي آرمي]]" جي باقيات مان ٺهي. ان جون مشهور ترين جنگي گاڏيون [[دارڊو آءِ ايف وي|دارڊو]] [[پيادل جنگي گاڏي]]، [[بي 1 چينتاورو]] [[ٽينڪ تباه ڪندڙ]] ۽ [[ارييتي]] [[ٽينڪ]] آهن، ۽ ان جي هوائي جهازن ۾ [[اگوستا A129 مانگوستا|مانگوستا]] [[حملو ڪندڙ هيليڪاپٽر]] شامل آهي، جيڪو يورپي يونين، نيٽو ۽ گڏيل قومن جي مشنن ۾ مقرر ڪيو ويو آهي. ان وٽ [[ليوپارڊ 1]] ۽ [[M113]] بکتر بند گاڏيون پڻ موجود آهن. اطالوي بحريه هڪ [[بليو واٽر نيوي]] آهي. اها پڻ 1946ع ۾ ''[[ريجيا مارينا]]'' ('شاهي بحريه') جي باقيات مان ٺهي. يورپي يونين ۽ نيٽو جي ميمبر طور، بحريه سڄي دنيا ۾ اتحادي امن قائم رکڻ وارن آپريشنن ۾ حصو ورتو آهي. 2014ع ۾، بحريه 154 جهاز هلائي رهي هئي، جن ۾ ننڍا مددگار جهاز پڻ شامل هئا.<ref>{{Cite web|title=La Marina Militare OGGI|url=http://flpdifesa.org/wp-content/uploads/2013/06/Linee-intervento-del-Capo-di-SMM.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220525043355/http://flpdifesa.org/wp-content/uploads/2013/06/Linee-intervento-del-Capo-di-SMM.pdf|archive-date=25 May 2022|access-date=28 April 2022|language=it}}</ref> اطالوي هوائي فوج 1923ع ۾ بادشاهه وڪٽر ايمانوئل ٽئين طرفان هڪ آزاد خدمتي هٿيار طور ''[[ريجيا ايروناوٽيڪا]]'' ('شاهي هوائي فوج') جي نالي سان قائم ڪئي وئي. ٻي عالمي جنگ کان پوءِ، ان جو نالو ''ايروناوٽيڪا ميليتاري'' رکيو ويو. 2021ع ۾، اطالوي هوائي فوج 219 جنگي جيٽ هلائي رهي هئي. ٽرانسپورٽ جي صلاحيت 27 [[لاڪ هيڊ مارٽن C-130J سپر هرڪيولس|C-130J]] ۽ [[C-27J اسپارٽن]] جهازن جي ٻيڙي ذريعي يقيني بڻائي وئي آهي. فضائي ڪرتب ڏيکاريندڙ ٽيم ''[[فريتچي تريڪولوري]]'' ('ترنگا تير') آهي. فوج جو هڪ خودمختيار ڪور، ڪارابينيئري، اٽلي جي [[جينڊارمري]] ۽ [[فوجي پوليس]] آهي، جيڪا [[اٽلي ۾ قانون لاڳو ڪندڙ ادارا|اٽلي جي ٻين پوليس فورسن]] سان گڏ فوجي ۽ شهري آبادي جي پوليسنگ ڪري ٿي. جڏهن ته ڪارابينيئري جون مختلف شاخون الڳ وزارتن کي رپورٽ ڪن ٿيون، پر عوامي امن امان ۽ سلامتي برقرار رکڻ وقت هي ڪور گهرو وزارت کي رپورٽ ڪري ٿو.<ref>{{Cite web|title=The Carabinieri Force is linked to the Ministry of Defence|url=http://www.carabinieri.it/Internet/Multilingua/EN/GoverningBodies|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110430214042/http://www.carabinieri.it/Internet/Multilingua/EN/GoverningBodies|archive-date=30 April 2011|access-date=14 May 2010|publisher=Carabinieri}}</ref> ==<span class="anchor" id="Constituent entities"></span>انتظامي ورهاستون== <!-- This Anchor tag serves to provide a permanent target for incoming section links. Please do not remove or modify it, except to add another appropriate anchor. If you modify the section title, please anchor the old title. It is always best to anchor an old section header that has been changed so that links to it will not be broken. See [[Template:Anchor]] for details. This template is {{Subst:Anchor comment}}. --> {{Main|اٽلي جا علائقا|اٽلي جا صوبا|اٽلي جا ميٽروپوليٽن شهر|ڪوموني}} {{Italy Labelled Map Scalable|image-width=400}} اٽلي 20 علائقن (''[[ريجوني]]'') تي مشتمل آهي، جن مان پنجن کي [[خاص قانوني حيثيت وارا خودمختيار علائقا|خاص خودمختيار حيثيت]] حاصل آهي، جيڪا کين اضافي معاملن تي قانون سازي ڪرڻ جي اجازت ڏئي ٿي.<ref name="tuttitalia">{{Cite news|title=Regioni italiane|url=http://www.tuttitalia.it/regioni|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220509133929/https://www.tuttitalia.it/regioni|archive-date=9 May 2022|access-date=30 April 2022|language=it}}</ref> {{Div col}} * [[ابروزو]] * [[اوستا وادي]] * [[اپوليا]] * [[بازيليڪاتا]] * [[ڪلابريا]] * [[ڪمپانيا]] * [[ايميليا-رومانيا]] * [[فريولي-وينيزيا جوليا]] * [[لازيو]] * [[ليگوريا]] * [[لومباردي]] * [[مارڪي]] * [[موليزه]] * [[پيڊمونٽ]] * [[سارڊينيا]] * [[سسلي]] * [[ترنتينو-آلٽو آديجي/سڊٽيرول]] * [[ٽسڪني]] * [[امبريا]] * [[وينيتو]] {{Div col end}} ''ريجوني'' ۾ 107 صوبا (''[[اٽلي جا صوبا|پرووينچي]]'') يا ميٽروپوليٽن شهر (''[[اٽلي جا ميٽروپوليٽن شهر|چِتا ميٽروپوليتاني]]'')، ۽ 7,896 ميونسپلٽيون (''[[ڪوموني]]'') شامل آهن.<ref name="tuttitalia"/> {{Clear}} == معيشت == {{Main|اٽلي جي معيشت}} {{See also|وڏين اطالوي ڪمپنين جي فهرست}} اٽلي وٽ هڪ ترقي يافته<ref>{{Cite web|title=Select Country or Country Groups|url=https://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/2017/02/weodata/weoselgr.aspx|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20171022143402/https://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/2017/02/weodata/weoselgr.aspx|archive-date=22 October 2017|access-date=22 October 2017}}</ref> [[مخلوط معيشت]] آهي، جيڪا [[يورو زون]] ۾ ٽين وڏي ۽ [[قوت خريد جي برابري]] سان ترتيب ڏنل GDP موجب دنيا ۾ [[GDP (PPP) موجب ملڪن جي فهرست|11هين وڏي]] معيشت آهي.<ref name="IMFWEO.IT"/> ان وٽ [[ڪل دولت موجب ملڪن جي فهرست|نائين وڏي قومي دولت]] آهي ۽ [[سون جي ذخيرن موجب ملڪن جي فهرست|مرڪزي بئنڪ جي سون جي ذخيرن]] ۾ ٽئين نمبر تي آهي. [[جي-7]]، يورو زون ۽ [[او اي سي ڊي]] جي باني ميمبر طور، اهو سڀ کان وڌيڪ صنعتي ملڪن مان هڪ ۽ يورپ ۾ هڪ اهم [[واپاري قوم]] آهي؛<ref>{{Cite news|last1=Sensenbrenner|first1=Frank|last2=Arcelli|first2=Angelo Federico|title=Italy's Economy Is Much Stronger Than It Seems|url=https://www.huffingtonpost.com/frank-sensenbrenner/italy-economy_b_3401988.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141206190937/http://www.huffingtonpost.com/frank-sensenbrenner/italy-economy_b_3401988.html|archive-date=6 December 2014|access-date=25 November 2014|work=HuffPost}}; {{Cite news|last1=Dadush|first1=Uri|title=Is the Italian Economy on the Mend?|url=http://carnegieeurope.eu/publications/?fa=50565&reloadFlag=1|access-date=25 November 2014|publisher=[[Carnegie Endowment for International Peace|Carnegie Europe]]|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150713124951/http://carnegieeurope.eu/publications/?fa=50565&reloadFlag=1|archive-date=13 July 2015}}; {{Cite web|title=Doing Business in Italy: 2014 Country Commercial Guide for U.S. Companies |url=http://www.export.gov/italy/static/2014%20CCG%20Italy_Latest_eg_it_076513.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20140715152504/http://www.export.gov/italy/static/2014%20CCG%20Italy_Latest_eg_it_076513.pdf|archive-date=15 July 2014|access-date=25 November 2014|publisher=[[United States Commercial Service]]}}</ref> 2024ع تائين، ان €612&nbsp;ارب ماليت جو سامان برآمد ڪيو ۽ €46&nbsp;ارب جو واپاري سرپلس حاصل ڪيو.<ref>[https://www.ft.com/content/1a1f0646-55a0-49ea-a959-fcfd1b1d26b8?utm_social_post_id=634238374&utm_social_handle_id=18949452&fbclid=IwY2xjawO78ZFleHRuA2FlbQIxMABicmlkETFIVTRPNXM4NWFCQ1JjYVQ3c3J0YwZhcHBfaWQQMjIyMDM5MTc4ODIwMDg5MgABHiFr0MoDj_MQ9STlc3S5GUpagM9kFM0GNu8rQGlInWQ_2duT7xdIytOTssGH_aem_yj3Z7vcjITd9u8Tgv436Hg Europe should learn from Italy] ''FT'' (6 November 2025)</ref> [[انساني ترقي اشاري موجب ملڪن جي فهرست|انساني ترقي اشاري]] ۾ 30هين نمبر تي ايندڙ هڪ [[ترقي يافته ملڪ]] طور، اٽلي [[متوقع حياتي]]، [[اٽلي ۾ صحت سنڀال|صحت سنڀال]]،<ref>{{Cite web|title=The World Health Organization's ranking of the world's health systems|url=http://www.photius.com/rankings/healthranks.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100105190014/http://www.photius.com/rankings/healthranks.html|archive-date=5 January 2010|access-date=7 September 2015|publisher=Photius.com}}</ref> ۽ [[تعليم اشاري]] ۾ سٺي ڪارڪردگي ڏيکاري ٿو. اهو پنهنجي تخليقي ۽ جدت پسند ڪاروبارن،<ref>{{Cite web|title=The Global Creativity Index 2011 |url=http://martinprosperity.org/media/GCI%20Report%20Sep%202011.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140930054555/http://martinprosperity.org/media/GCI%20Report%20Sep%202011.pdf|archive-date=30 September 2014|access-date=26 November 2014|publisher=Martin Prosperity Institute}}</ref> مقابلي واري زرعي شعبي،<ref>{{Cite web|last1=Aksoy|first1=M. Ataman|last2=Ng|first2=Francis|title=The Evolution of Agricultural Trade Flows|url=https://openknowledge.worldbank.org/bitstream/handle/10986/3793/WPS5308.pdf?sequence=1|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141129120448/https://openknowledge.worldbank.org/bitstream/handle/10986/3793/WPS5308.pdf?sequence=1|archive-date=29 November 2014|access-date=25 November 2014|publisher=[[The World Bank]]}}</ref> ۽ پنهنجي اثرائتي ۽ اعليٰ معيار واري موٽر گاڏين، مشينري، خوراڪ، ڊزائن ۽ فيشن جي صنعتن لاءِ مشهور آهي.<ref>{{Cite web|title=Automotive Market Sector Profile – Italy|url=http://www.enterprisecanadanetwork.ca/_uploads/resources/Automotive-Market-Sector-Profile-Italy.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20141205163959/http://www.enterprisecanadanetwork.ca/_uploads/resources/Automotive-Market-Sector-Profile-Italy.pdf|archive-date=5 December 2014|access-date=26 November 2014|publisher=[[Trade Commissioner Service|The Canadian Trade Commissioner Service]]}}; {{Cite web|title=Data & Trends of the European Food and Drink Industry 2013–2014 |url=http://www.fooddrinkeurope.eu/uploads/publications_documents/Data__Trends_of_the_European_Food_and_Drink_Industry_2013-2014.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20141206010318/http://www.fooddrinkeurope.eu/uploads/publications_documents/Data__Trends_of_the_European_Food_and_Drink_Industry_2013-2014.pdf|archive-date=6 December 2014|access-date=26 November 2014|publisher=[[FoodDrinkEurope]]}}; {{Cite news|date=10 January 2014|title=Italy fashion industry back to growth in 2014 |url=http://uk.reuters.com/article/uk-italy-fashion-growth-idUKBREA0912220140110|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20141205114140/http://uk.reuters.com/article/2014/01/10/uk-italy-fashion-growth-idUKBREA0912220140110|archive-date=5 December 2014|access-date=26 November 2014|work=Reuters}}</ref> [[File:Milan skyline skyscrapers of Porta Nuova business district.jpg|thumb|[[ميلان]] اٽلي جو معاشي گاديءَ جو هنڌ آهي<ref>{{Cite web|date=18 May 2018|title=Milan, Italy's Industrial and Financial Capital|url=https://www.prologis.it/en/industrial-logistics-warehouse-space/europe/italy/milan-italys-industrial-and-financial-capital|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220707141649/https://www.prologis.it/en/industrial-logistics-warehouse-space/europe/italy/milan-italys-industrial-and-financial-capital|archive-date=7 July 2022|access-date=27 May 2022}}</ref> ۽ هڪ عالمي [[مالي مرڪز]] ۽ [[فيشن گاديءَ جو هنڌ]] آهي.]] [[File:Siena, Piazza Salimbeni (Bank Monte dei Paschi di Siena) (38588876202).jpg|thumb|[[بانڪا مونٽي دي پاسڪي دي سيئنا]]، جيڪا 1472ع ۾ قائم ٿي، دنيا جي [[قديم ترين بئنڪن جي فهرست|سڀ کان قديم يا ٻئي نمبر تي قديم بئنڪ آهي جيڪا مسلسل ڪم ڪري رهي آهي]].]] [[File:The Eni building, Quartiere XXXII Europa, Roma, Lazio, Italy - panoramio.jpg|thumb|[[ايني]] کي دنيا جي تيل ۽ گئس جي [[سپرميجرز]] مان هڪ سمجھيو ويندو آهي.<ref>{{Cite web|url=https://www.globalwitness.org/en/campaigns/oil-gas-and-mining/spotlight-sharpens/|title=The spotlight sharpens: Eni and corruption in Republic of Congo's oil sector|website=Global Witness|access-date=27 April 2020|archive-date=25 July 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20230725204616/https://www.globalwitness.org/en/campaigns/oil-gas-and-mining/spotlight-sharpens/|url-status=dead}}</ref>]] اٽلي دنيا جو [[پيداوار جي پيداوار موجب ملڪن جي فهرست|اٺون وڏو پيداواري ملڪ]] ۽ يورپ ۾ ٻيو وڏو ملڪ آهي،<ref>"[http://databank.worldbank.org/data/reports.aspx?source=2&series=NV.IND.MANF.KD&country= Manufacturing, value added (current US$)] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20171010152014/http://databank.worldbank.org/data/reports.aspx?source=2&series=NV.IND.MANF.KD&country=|date=10 October 2017}}". Retrieved 17 May 2017.</ref> جنهن جي خاصيت اها آهي ته ساڳي ماپ واري ٻين معيشتن جي ڀيٽ ۾ ان ۾ ملٽي نيشنل ڪارپوريشنون گهٽ آهن ۽ ڪيترائي متحرڪ [[ننڍا ۽ وچولي درجي جا ڪاروبار|ننڍا ۽ وچولي درجي جا ڪاروبار]] موجود آهن، جيڪي صنعتي ضلعن ۾ گڏ ٿيل آهن ۽ اطالوي صنعت جي ريڙهه جي هڏي آهن. ان سان هڪ اهڙو پيداوار وارو شعبو پيدا ٿيو آهي، جيڪو اڪثر نچ مارڪيٽن ۽ عياشي شين جي برآمد تي ڌيان ڏئي ٿو. جيتوڻيڪ اهو مقدار جي لحاظ کان مقابلي ۾ گهٽ صلاحيت رکي ٿو، پر اعليٰ معيار جي شين وسيلي انهن ايشيائي معيشتن سان مقابلو ڪري سگهي ٿو، جتي مزدوريءَ جو خرچ گهٽ آهي.<ref>{{Cite news|date=19 May 2005|title=Knowledge Economy Forum 2008: Innovative Small And Medium Enterprises Are Key To Europe & Central Asian Growth |url=http://web.worldbank.org/WBSITE/EXTERNAL/COUNTRIES/ECAEXT/0,,contentMDK:21808326~menuPK:258604~pagePK:2865106~piPK:2865128~theSitePK:258599,00.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20080623065619/http://web.worldbank.org/WBSITE/EXTERNAL/COUNTRIES/ECAEXT/0,,contentMDK:21808326~menuPK:258604~pagePK:2865106~piPK:2865128~theSitePK:258599,00.html|archive-date=23 June 2008|access-date=17 June 2008|publisher=The World Bank}}</ref> اٽلي 2023ع ۾ دنيا جو [[برآمدات موجب ملڪن جي فهرست|9هين وڏو برآمد ڪندڙ]] ملڪ هو. [[اٽلي جي وڏن واپاري ڀائيوارن جي فهرست|ان جا ويجها واپاري لاڳاپا]] ٻين يورپي يونين ملڪن سان آهن، ۽ 2019ع ۾ ان جا سڀ کان وڏا برآمدي ڀائيوار جرمني (12%)، فرانس (11%) ۽ آمريڪا (10%) هئا.<ref name="cia.gov">{{Cite web|title=The World Factbook|url=https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210701235642/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy|archive-date=1 July 2021|access-date=28 May 2021|publisher=Central Intelligence Agency}}</ref> [[اطالوي موٽر گاڏين جي صنعت]] ملڪ جي پيداواري شعبي جو اهم حصو آهي، جنهن ۾ 2015ع ۾ 144,000 کان وڌيڪ ڪمپنيون ۽ لڳ ڀڳ 485,000 ملازم هئا،<ref>{{Cite web|title=Auto: settore da 144mila imprese in Italia e 117 mld fatturato|url=http://www.adnkronos.com/soldi/economia/2015/09/23/auto-settore-mila-imprese-italia-mld-fatturato_WooBmrBqxgxO7mOvIRXUBI.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150925121926/http://www.adnkronos.com/soldi/economia/2015/09/23/auto-settore-mila-imprese-italia-mld-fatturato_WooBmrBqxgxO7mOvIRXUBI.html|archive-date=25 September 2015|access-date=23 September 2015|website=adnkronos.com}}</ref> ۽ اها GDP ۾ 9% حصو وجهي ٿي.<ref>{{Cite web|title=Country Profiles – Italy|url=http://acea.thisconnect.com/index.php/country_profiles/detail/italy|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20080211190839/http://acea.thisconnect.com/index.php/country_profiles/detail/italy|archive-date=11 February 2008|access-date=9 February 2008|website=acea.thisconnect.com}}</ref><ref>{{Cite web|title=Global Auto Market 2021. General Motors Is The Only Group To Report Double-digit Losses |url=https://www.focus2move.com/world-car-group-ranking|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210701010705/https://www.focus2move.com/world-car-group-ranking|archive-date=1 July 2021|access-date=27 May 2022}}</ref> ملڪ وٽ گاڏين جو وڏو سلسلو آهي، [[ماس مارڪيٽ]] تي ڌيان ڏيندڙ برانڊن جهڙوڪ [[فيات]]، [[پريميئم پيداوار|پريميئم]] برانڊن جهڙوڪ [[الفا روميو]] ۽ [[مازيراتي]] کان وٺي عياشي [[سپر ڪارز]] جهڙوڪ [[پاگاني (ڪمپني)|پاگاني]]، [[لامبورگيني]] ۽ [[فيراري]] تائين. [[بانڪا مونٽي دي پاسڪي دي سيئنا]]، تعريف تي دارومدار رکندي، دنيا جي سڀ کان قديم يا ٻئي نمبر تي قديم بئنڪ آهي جيڪا مسلسل ڪم ڪري رهي آهي، ۽ اٽلي جي چوٿين وڏي تجارتي ۽ ريٽيل بئنڪ آهي.<ref>{{Cite news|date=26 October 2017|title=Italy's fourth-biggest bank returns to the stockmarket|url=https://www.economist.com/news/finance-and-economics/21730672-shares-bailed-out-bank-start-trading-again-italys-fourth-biggest-bank|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20180215112321/https://www.economist.com/news/finance-and-economics/21730672-shares-bailed-out-bank-start-trading-again-italys-fourth-biggest-bank|archive-date=15 February 2018|access-date=26 October 2021|newspaper=[[The Economist]]}}</ref> اٽلي وٽ مضبوط [[ڪوآپريٽو]] شعبو آهي، جنهن ۾ يورپي يونين اندر آباديءَ جو سڀ کان وڏو حصو (4.5%) ڪوآپريٽو ۾ ملازم آهي.<ref>{{Cite web|date=April 2016|title=The Power of Cooperation – Cooperatives Europe key statistics 2015 |url=https://coopseurope.coop/sites/default/files/The%20power%20of%20Cooperation%20-%20Cooperatives%20Europe%20key%20statistics%202015.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20201112034412/https://coopseurope.coop/sites/default/files/The%20power%20of%20Cooperation%20-%20Cooperatives%20Europe%20key%20statistics%202015.pdf|archive-date=12 November 2020|access-date=28 May 2021|website=[[Cooperatives Europe]]}}</ref> [[وال ڊي آڪري تيل جو ميدان|وال ڊي آڪري]] علائقو، بازيليڪاتا، يورپ جو سڀ کان وڏو [[آن شور (هائيڊروڪاربنز)|آن شور]] [[هائيڊروڪاربن ميدان]] رکي ٿو.<ref>{{Cite web|title=In Val d'Agri with Upstream activities|url=https://www.eni.com/en-IT/operations/italy-val-agri-upstream-activities.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20220516034214/https://www.eni.com/en-IT/operations/italy-val-agri-upstream-activities.html|archive-date=16 May 2022|access-date=3 February 2021|publisher=[[Eni]]}}</ref> معتدل قدرتي گئس جا ذخيرا، خاص طور تي [[پو ماٿري]] ۽ ايڊرياٽڪ سمنڊ جي هيٺان آف شور علائقن ۾، دريافت ڪيا ويا آهن ۽ اهي ملڪ جو سڀ کان اهم معدني وسيلو آهن. اٽلي دنيا ۾ [[پومس]]، [[پوزولانا]] ۽ [[فيلڊسپار]] جي اهم پيدا ڪندڙن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite encyclopedia|title=Italy, the economy: Resources and power|encyclopedia=[[Encyclopædia Britannica]]|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297474/Italy/26994/Forestry#toc26986|access-date=9 February 2015|date=3 February 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20150209194536/http://www.britannica.com/EBchecked/topic/297474/Italy/26994/Forestry#toc26986|archive-date=9 February 2015|url-status=live}}</ref> ٻيو قابل ذڪر وسيلو سنگ مرمر آهي، خاص طور تي ٽسڪني مان نڪرندڙ مشهور اڇو [[ڪارارا سنگ مرمر]]. اٽلي هڪ مالي اتحاد، يعني يورو زون، جو حصو آهي، جيڪو لڳ ڀڳ 330 ملين شهرين جي نمائندگي ڪري ٿو، ۽ [[يورپي واحد مارڪيٽ]] جو پڻ حصو آهي، جيڪا 500 ملين کان وڌيڪ صارفين جي نمائندگي ڪري ٿي. ڪيترين ئي ملڪي تجارتي پاليسين جو تعين يورپي يونين جي ميمبر ملڪن جي معاهدن ۽ يورپي يونين جي قانون سازي ذريعي ٿيندو آهي. اٽلي 2002ع ۾ گڏيل يورپي ڪرنسي، [[يورو]]، اختيار ڪئي.<ref>{{Cite news|last=Andrews|first=Edmund L.|date=1 January 2002|title=Germans Say Goodbye to the Mark, a Symbol of Strength and Unity|url=https://www.nytimes.com/2002/01/01/world/germans-say-goodbye-to-the-mark-a-symbol-of-strength-and-unity.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110501031330/http://www.nytimes.com/2002/01/01/world/germans-say-goodbye-to-the-mark-a-symbol-of-strength-and-unity.html|archive-date=1 May 2011|access-date=18 March 2011|work=The New York Times}}; {{Cite news|last=Taylor Martin|first=Susan|date=28 December 1998|title=On Jan.{{spaces}}1, out of many arises one Euro|work=[[St. Petersburg Times]]|page=National, 1.A}}</ref> ان جي مالياتي پاليسي [[يورپي مرڪزي بئنڪ]] طرفان مقرر ڪئي ويندي آهي. اٽلي [[2008ع جو مالي بحران|2008ع جي مالي بحران]] کان متاثر ٿيو، جنهن ڍانچائي مسئلن کي وڌيڪ سنگين بڻايو.<ref>{{Cite web|last=Orsi|first=Roberto|date=23 April 2013|title=The Quiet Collapse of the Italian Economy|work=Euro Crisis in the Press |url=http://blogs.lse.ac.uk/eurocrisispress/2013/04/23/the-quiet-collapse-of-the-italian-economy|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141119075748/http://blogs.lse.ac.uk/eurocrisispress/2013/04/23/the-quiet-collapse-of-the-italian-economy|archive-date=19 November 2014|access-date=24 November 2014|publisher=[[The London School of Economics]]}}</ref> 1950ع واري ڏهاڪي کان 1970ع واري ڏهاڪي جي شروعات تائين هر سال GDP جي 5–6% مضبوط واڌ کان پوءِ،<ref>{{Cite book|last=Nicholas Crafts, Gianni Toniolo|title=Economic growth in Europe since 1945 |publisher=Cambridge University Press|year=1996|isbn=978-0-5214-9627-8|page=428}}</ref> ۽ 1980ع ۽ 1990ع واري ڏهاڪن ۾ تدريجي سستي کان پوءِ، ملڪ 2000ع واري ڏهاڪي ۾ جمود جو شڪار ٿيو.<ref>{{Cite web|last=Balcerowicz|first=Leszek|title=Economic Growth in the European Union|url=http://www.lisboncouncil.net/growth/documents/LISBON_COUNCIL_Economic_Growth_in_the_EU%20(1).pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140714205108/http://www.lisboncouncil.net/growth/documents/LISBON_COUNCIL_Economic_Growth_in_the_EU%20(1).pdf|archive-date=14 July 2014|access-date=8 October 2014|publisher=The Lisbon Council}}; {{Cite news|title="Secular stagnation" in graphics|url=https://www.economist.com/blogs/graphicdetail/2014/11/secular-stagnation-graphics|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141123234145/http://www.economist.com/blogs/graphicdetail/2014/11/secular-stagnation-graphics|archive-date=23 November 2014|access-date=24 November 2014|newspaper=The Economist}}</ref> وڏي سرڪاري خرچ سان واڌ بحال ڪرڻ لاءِ سياسي ڪوششن [[عوامي قرض]] ۾ شديد واڌ پيدا ڪئي، جيڪو 2017ع ۾ GDP جي 132% کان وڌيڪ هو؛<ref>{{Cite web|date=15 May 2018|title=Debito pubblico oltre 2.300 miliardi e all'estero non lo comprano|url=https://www.investireoggi.it/economia/debito-pubblico-oltre-2-300-miliardi-e-litalia-e-sulla-strada-dellautarchia-finanziaria|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20200221072720/https://www.investireoggi.it/economia/debito-pubblico-oltre-2-300-miliardi-e-litalia-e-sulla-strada-dellautarchia-finanziaria|archive-date=21 February 2020|access-date=1 June 2018}}</ref> اهو يورپي يونين ۾ يونان کان پوءِ ٻيو سڀ کان وڏو هو.<ref>{{Cite web|title=Government debt increased to 93.9% of GDP in euro area and to 88.0% in EU28|url=http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_PUBLIC/2-22072014-AP/EN/2-22072014-AP-EN.PDF|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141021162159/http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_PUBLIC/2-22072014-AP/EN/2-22072014-AP-EN.PDF|archive-date=21 October 2014|access-date=24 November 2014|publisher=[[Eurostat]]}}</ref> [[اطالوي سرڪاري قرض|اطالوي عوامي قرض]] جو سڀ کان وڏو حصو قومي ادارن ۽ ماڻهن وٽ آهي، جيڪو اٽلي ۽ يونان جي وچ ۾ هڪ اهم فرق آهي،<ref>{{Cite web|date=18 May 2010|title=Could Italy Be Better Off than its Peers?|url=https://www.cnbc.com/2010/05/18/could-italy-be-better-off-than-its-peers.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110430030613/http://www.cnbc.com/id/37207942/Could_Italy_Be_Better_Off_than_its_Peers|archive-date=30 April 2011|access-date=30 May 2011|publisher=CNBC}}</ref> ۽ [[گهريلو قرض]] جي سطح او اي سي ڊي جي اوسط کان گهڻي گهٽ آهي.<ref>{{Cite web|title=Household debt and the OECD's surveillance of member states|url=http://www.nationalbanken.dk/da/om_nationalbanken/oekonomisk_forskning/Documents/4_Household%20debt%20and%20the%20OECD's%20surveillance%20of%20member%20states%20by%20Christophe%20Andr%C3%A9.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20150109041518/http://www.nationalbanken.dk/da/om_nationalbanken/oekonomisk_forskning/Documents/4_Household%20debt%20and%20the%20OECD%27s%20surveillance%20of%20member%20states%20by%20Christophe%20Andr%C3%A9.pdf|archive-date=9 January 2015|access-date=26 November 2014|publisher=[[OECD]] Economics Department}}</ref> [[ڏکڻ وارو سوال|وڏي اتر–ڏکڻ ورهاست]] سماجي-معاشي ڪمزوريءَ جو هڪ اهم عنصر آهي؛<ref>{{Cite news|title=Oh for a new risorgimento|url=https://www.economist.com/special-report/2011/06/11/oh-for-a-new-risorgimento|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141024163715/http://www.economist.com/node/18780831|archive-date=24 October 2014|access-date=24 November 2014|newspaper=The Economist}}</ref> اتر ۽ ڏکڻ وارن علائقن ۽ ميونسپلٽين جي سرڪاري آمدنيءَ ۾ تمام وڏو فرق آهي.<ref>{{Cite web|title=Comune per Comune, ecco la mappa navigabile dei redditi dichiarati in Italia|url=http://www.lastampa.it/economia/speciali/redditi-italia|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20150405032750/http://www.lastampa.it/economia/speciali/redditi-italia|archive-date=5 April 2015|access-date=4 April 2015|website=lastampa.it}}</ref> سڀ کان امير صوبو، [[آلٽو آديجي-ڏکڻ ٽائرول]]، في فرد قومي GDP جو 152% ڪمائي ٿو، جڏهن ته سڀ کان غريب علائقو، ڪلابريا، 61% ڪمائي ٿو.<ref>{{Cite web|title=GDP per capita at regional level|url=https://www.istat.it/it/files/2016/12/Conti-regionali_2015.pdf?title=Conti+economici+territoriali+-+12%2Fdic%2F2016+-+Testo+integrale+e+nota+metodologica.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20171026054135/https://www.istat.it/it/files/2016/12/Conti-regionali_2015.pdf?title=Conti+economici+territoriali+-+12%2Fdic%2F2016+-+Testo+integrale+e+nota+metodologica.pdf|archive-date=26 October 2017|access-date=25 October 2017|publisher=[[Istat]]}}</ref> بيروزگاريءَ جي شرح (11%) يورو زون جي اوسط کان مٿي آهي،<ref>{{Cite web|title=Euro area unemployment rate at 11%|url=http://ec.europa.eu/eurostat/documents/2995521/8121455/3-31072017-AP-EN.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170731232352/http://ec.europa.eu/eurostat/documents/2995521/8121455/3-31072017-AP-EN.pdf|archive-date=31 July 2017|access-date=26 October 2017|publisher=[[Eurostat]]}}</ref> پر جدا جدا انگن موجب اها اتر ۾ 7% ۽ ڏکڻ ۾ 19% آهي.<ref>{{Cite web|last=Istat|author-link=National Institute of Statistics (Italy)|title=Employment and unemployment: second quarter 2017 |url=http://www.istat.it/it/files/2017/09/Mercato-del-lavoro-II-trim-2017.pdf?title=Il+mercato+del+lavoro+-+12%2Fset%2F2017+-+Testo+integrale+e+nota+metodologica.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20171026054033/http://www.istat.it/it/files/2017/09/Mercato-del-lavoro-II-trim-2017.pdf?title=Il+mercato+del+lavoro+-+12%2Fset%2F2017+-+Testo+integrale+e+nota+metodologica.pdf|archive-date=26 October 2017|access-date=26 October 2017}}</ref> [[درمياني آمدني|درمياني قابلِ خرچ آمدني]] 2021ع ۾ هر سال $27,949 هئي ([[قوت خريد جي برابري|PPP]]).<ref name="y148">{{cite book | author=OECD | title=Society at a Glance 2024: OECD Social Indicators, Figure 4.1 Median income varies by a factor eight across OECD countries | publisher=OECD | date=20 June 2024 | url=https://www.oecd.org/en/publications/2024/06/society-at-a-glance-2024_08001b73/full-report/component-12.html#indicator-d1e8404-8cd0a55a48 | page=}}</ref> [[اٽلي ۾ نوجوانن جي بيروزگاري|نوجوانن جي بيروزگاريءَ جي شرح]] (2018ع ۾ 32%) انتهائي بلند آهي. === زراعت === {{Main|اٽلي ۾ زراعت}} [[File:Vineyards in Piemonte, Italy.jpg|thumb|[[پيڊمونٽ جو انگورن وارو منظر: لانگهي-روئيرو ۽ مونفيراتو|لانگهي ۽ مونفيرات، پيڊمونٽ ۾ انگورن جا باغ]]. اٽلي دنيا جو [[شراب پيدا ڪندڙ ملڪن جي فهرست|سڀ کان وڏو شراب پيدا ڪندڙ ملڪ]] آهي، ۽ ان وٽ مقامي [[انگور جي ول|انگورن جي ولين]] جو سڀ کان وسيع قسم آهي.<ref>{{Cite web|date=25 November 2018|title=L'Italia è il maggiore produttore di vino|url=http://www.inumeridelvino.it/2018/11/la-produzione-di-vino-nel-mondo-2018-prima-stima-oiv.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211111224545/http://www.inumeridelvino.it/2018/11/la-produzione-di-vino-nel-mondo-2018-prima-stima-oiv.html|archive-date=11 November 2021|access-date=11 November 2021|language=it}}; {{Cite web|date=3 June 2017|title=L'Italia è il paese con più vitigni autoctoni al mondo|url=https://giornalevinocibo.com/2017/06/03/italia-prima-assoluta-per-vitgni-autoctoni-ecco-i-dati-dei-vari-stati|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211101044918/https://giornalevinocibo.com/2017/06/03/italia-prima-assoluta-per-vitgni-autoctoni-ecco-i-dati-dei-vari-stati|archive-date=1 November 2021|access-date=11 November 2021|language=it}}</ref>]] آخري زرعي مردم شماري موجب، 2010ع ۾ 1.6&nbsp;ملين فارم هئا (2000ع کان −32%)، جيڪي {{Convert|12700000|ha|0|abbr=on|disp=or}} تي پکڙيل هئا (انهن مان 63% ڏکڻ اٽلي ۾ آهن).<ref name="agrocensus">{{Cite web|date=24 October 2010|title=Censimento Agricoltura 2010|url=http://dati-censimentoagricoltura.istat.it/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150213021626/http://dati-censimentoagricoltura.istat.it/|archive-date=13 February 2015|access-date=11 February 2015|publisher=[[National Institute of Statistics (Italy)|ISTAT]]}}</ref> 99% خاندانن طرفان هلندڙ ۽ ننڍا آهن، جن جو سراسري پکيڙ صرف {{Convert|8|ha|0|abbr=on}} آهي.<ref name="agrocensus"/> زرعي استعمال واري زمين مان، اناج جا کيت 31%، [[زيتون]] جا باغ 8%، [[انگورن جا باغ]] 5%، [[کٽا ميوا]] جا باغ 4%، [[شگر بيٽ]] 2%، ۽ باغباني 2% تي مشتمل آهن. باقي زمين گهڻو ڪري چراگاهن (26%) ۽ چارا اناج (12%) لاءِ مخصوص آهي.<ref name="agrocensus"/> اٽلي دنيا جو [[شراب پيدا ڪندڙ ملڪن جي فهرست|سڀ کان وڏو شراب پيدا ڪندڙ ملڪ]] آهي،<ref>{{Cite web|year=2010|title=OIV report on the State of the vitiviniculture world market|url=http://news.reseau-concept.net/images/oiv_es/Client/DIAPORAMA_STATISTIQUES_Tbilissi_2010_EN.ppt|archive-url=https://web.archive.org/web/20110728145648/http://news.reseau-concept.net/images/oiv_es/Client/DIAPORAMA_STATISTIQUES_Tbilissi_2010_EN.ppt|archive-date=28 July 2011|website=news.reseau-concept.net|publisher=Réseau-CONCEPT|format=PowerPoint presentation}}</ref><ref>{{Cite news |last=Pisa |first=Nick |date=12 June 2011 |title=Italy overtakes France to become world's largest wine producer |url=https://www.telegraph.co.uk/foodanddrink/wine/8571222/Italy-overtakes-France-to-become-worlds-largest-wine-producer.html |url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20110903021833/http://www.telegraph.co.uk/foodanddrink/wine/8571222/Italy-overtakes-France-to-become-worlds-largest-wine-producer.html |archive-date=3 September 2011 |access-date=17 August 2011 |work=The Telegraph}}</ref> ۽ [[زيتون جو تيل]]، ميون (صوف، زيتون، انگور، نارنگيون، ليمون، ناسپاتيون، خوبانيون، هيزل نٽ، آڙون، چيريون، آلوبخارا، اسٽرابيريون ۽ ڪيئي فروٽ) ۽ ڀاڄين (خاص طور تي آرٽچوڪ ۽ ٽماٽا) جو اهم پيدا ڪندڙ آهي. سڀ کان مشهور [[اطالوي شراب]] [[ٽسڪني (شراب)|ٽسڪن]] [[ڪيانتي]] ۽ [[پيڊمونٽ (شراب)|پيڊمونٽي]] [[بارولو]] آهن. ٻيا مشهور شراب [[بارباريسڪو]]، [[باربيرا ڊي آستي]]، [[برونيلو دي مونتالچينو]]، [[فراسڪاتي DOC|فراسڪاتي]]، [[مونٽي پلچانو دابروزو]]، [[موريلينو دي اسڪانسانو]]، ۽ چمڪندڙ شراب [[فرانچياڪورتا DOCG|فرانچياڪورتا]] ۽ [[پروسيڪو]] آهن. معياري شيون جن ۾ اٽلي خاص مهارت رکي ٿو، خاص طور شراب ۽ [[اطالوي DOP پنيرن جي فهرست|علائقائي پنير]]، اڪثر معيار جي ضمانت وارن ليبلن [[Denominazione di origine controllata|DOC/DOP]] هيٺ محفوظ ڪيون وينديون آهن. هي [[يورپي يونين ۾ جاگرافيائي اشارا ۽ روايتي خاصيتون|جاگرافيائي اشاري وارو سرٽيفڪيٽ]]، جيڪو يورپي يونين طرفان منظور ٿيل آهي، [[نقلي شين]] سان مونجهاري کان بچڻ لاءِ اهم سمجھيو ويندو آهي. == آمدرفت == {{Main|اٽلي ۾ آمدرفت}} {{See also|اٽلي ۾ ريلوي اسٽيشنون}} [[File:A8-A26 Besnate.jpg|thumb|آٽوسترادا ديئي لاگي ('ڍنڍن واري موٽر وي'؛ [[آٽوسترادا A8 (اٽلي)|A8]] ۽ [[آٽوسترادا A9 (اٽلي)|A9]] جو حصو)، دنيا ۾ ٺهيل پهرين موٽر وي<ref name="independent"/>]] {{Anchor|Infrastructure}}اٽلي پهريون ملڪ هو جنهن موٽر ويون، ''[[آٽوسترادي]]''، ٺاهيون، جيڪي تيز ٽرئفڪ ۽ موٽر گاڏين لاءِ مخصوص هيون.<ref name="independent">{{Cite news|last=Lenarduzzi|first=Thea|date=30 January 2016|title=The motorway that built Italy: Piero Puricelli's masterpiece|url=http://www.independent.co.uk/travel/europe/the-worlds-first-motorway-piero-puricellis-masterpiece-is-the-focus-of-an-unlikely-pilgrimage-a6840816.html|url-status=live|archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20220526/http://www.independent.co.uk/travel/europe/the-worlds-first-motorway-piero-puricellis-masterpiece-is-the-focus-of-an-unlikely-pilgrimage-a6840816.html|archive-date=26 May 2022|access-date=12 May 2022|work=[[The Independent]]}}</ref> 2002ع ۾ اٽلي ۾ استعمال لائق [[اٽلي ۾ رستا|رستن]] جي ڊيگهه {{Convert|668721|km|mi|abbr=on}} هئي، جنهن ۾ {{Convert|6487|km|mi|abbr=on}} موٽر ويون شامل هيون، جيڪي رياست جي ملڪيت هيون پر [[اٽلانٽيا (ڪمپني)|اٽلانٽيا]] طرفان خانگي طور هلائي وينديون هيون. 2005ع ۾، لڳ ڀڳ 34,667,000 ڪارون (هر 1,000 ماڻهن تي 590) ۽ 4,015,000 مال بردار گاڏيون هن نيٽ ورڪ تي هلنديون هيون.<ref name="European Commission">{{Cite web|last=European Commission|author-link=European Commission|title=Panorama of Transport|url=http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_OFFPUB/KS-DA-07-001/EN/KS-DA-07-001-EN.PDF|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20090407142402/http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_OFFPUB/KS-DA-07-001/EN/KS-DA-07-001-EN.PDF|archive-date=7 April 2009|access-date=3 May 2009}}</ref> [[File:Etr500.JPG|thumb|[[ETR 500]] ريل گاڏي [[فلورنس–روم تيز رفتار ريلوي|فلورنس–روم تيز رفتار لائين]] تي، جيڪا يورپ ۾ ٺهيل پهرين تيز رفتار ريلوي هئي<ref>{{Cite web|title=Special report: A European high-speed rail network|url=https://op.europa.eu/webpub/eca/special-reports/high-speed-rail-19-2018/en/|access-date=22 July 2023|website=op.europa.eu|language=en-GB|archive-date=17 March 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240317233927/https://op.europa.eu/webpub/eca/special-reports/high-speed-rail-19-2018/en/|url-status=live}}</ref>]] [[اٽلي ۾ ريل آمدرفت|ريلوي نيٽ ورڪ]]، جيڪو رياست جي ملڪيت آهي ۽ [[فيروويه ديلو ستاتو|ريتي فيرووياريا ايتاليانا]] (FSI) طرفان هلائجي ٿو، 2024ع ۾ ڪل {{Convert|16879|km|mi|abbr=on}} هو، جنهن مان {{Convert|12277|km|0|abbr=on}} بجليءَ سان هلندڙ هو،<ref>{{Cite web |title=The network today |url=https://www.rfi.it/en/Network/The-network-today.html |access-date=29 September 2025 |website=[[Rete Ferroviaria Italiana]] |publisher=}}</ref> ۽ جنهن تي 4,802 لوڪوموٽو ۽ ريل ڪارون هلن ٿيون. تيز رفتار ريلن جو مکيه عوامي آپريٽر [[ترينيتاليا]] آهي، جيڪو FSI جو حصو آهي. تيز رفتار ريلون ٽن قسمن ۾ آهن: [[فريچياروسا]] ('ڳاڙهو تير') ريلون مخصوص تيز رفتار پٽڙين تي وڌ ۾ وڌ 300{{spaces}}km/h جي رفتار سان هلن ٿيون؛ [[فريچيارجينتو]] ('چانديءَ جو تير') تيز رفتار ۽ مکيه پٽڙين تي وڌ ۾ وڌ 250{{spaces}}km/h سان هلن ٿيون؛ ۽ [[فريچيابيانڪا]] ('اڇو تير') علائقائي تيز رفتار لائينن تي وڌ ۾ وڌ 200{{spaces}}km/h سان هلن ٿيون. اٽلي وٽ پاڙيسري ملڪن سان الپائن جبلن مٿان 11 ريل سرحدي گذرگاهون آهن. هوائي آمدرفت استعمال ڪندڙ مسافرن جي تعداد موجب اٽلي يورپ ۾ پنجين نمبر تي آهي، 2011ع ۾ لڳ ڀڳ 148 ملين مسافرن، يعني يورپ جي ڪل جو تقريباً 10%، سان.<ref>{{Cite web|date=7 January 2013|title=Trasporto aereo in Italia (PDF)|url=http://www.istat.it/it/archivio/78802|access-date=5 August 2013|publisher=ISTAT|archive-date=13 January 2013|archive-url=https://web.archive.org/web/20130113035254/http://www.istat.it/it/archivio/78802|url-status=live}}</ref> 2022ع ۾ 45 شهري هوائي اڏا هئا، جن ۾ [[ميلان مالپينسا ايئرپورٽ]] ۽ [[روم فيوميچينو ايئرپورٽ]] جا مرڪز شامل هئا.<ref>{{Cite web|title=Aeroporti in Italia: quanti sono? Elenco per regione|url=https://gliaeroporti.it/|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20221117184416/https://gliaeroporti.it/|archive-date=17 November 2022|access-date=17 November 2022|language=it}}</ref> 2021ع کان، اٽلي جو قومي هوائي جهاز بردار [[ITA ايئرويز]] آهي، جنهن [[اليتاليا]] جي جاءِ ورتي.<ref>{{Cite news|last=Buckley|first=Julia|date=18 October 2021|title=Italy reveals its new national airline|url=https://edition.cnn.com/travel/article/ita-airways-launch/index.html|access-date=18 October 2021|publisher=CNN|archive-date=18 October 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20211018100255/https://edition.cnn.com/travel/article/ita-airways-launch/index.html|url-status=live}}; {{Cite news|last=Villamizar|first=Helwing|date=15 October 2021|title=Italian Flag Carrier ITA Airways Is Born|url=https://airwaysmag.com/airlines/ita-airways-is-born|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20211016100028/https://airwaysmag.com/airlines/ita-airways-is-born|archive-date=16 October 2021|access-date=18 October 2021|work=Airways Magazine}}</ref> 2004ع ۾ 43 وڏا سامونڊي بندرگاهه هئا، جن ۾ [[جينوا]] شامل آهي، جيڪو ملڪ جو سڀ کان وڏو ۽ بحر روم ۾ ٻيو وڏو بندرگاهه آهي. 2005ع ۾ اٽلي وٽ لڳ ڀڳ 389,000 يونٽن تي مشتمل شهري هوائي ٻيڙو ۽ 581 جهازن تي مشتمل واپاري ٻيڙو هو.<ref name="European Commission"/> قومي اندروني آبي رستن جي نيٽ ورڪ جي ڊيگهه 2012ع ۾ تجارتي آمدرفت لاءِ {{Convert|2400|km|0|abbr=on}} هئي.<ref name="cia.gov"/> اتر اطالوي بندرگاهه، جهڙوڪ ٽريئستي جو گہرے پاڻي وارو بندرگاهه، جنهن جون وچ ۽ اوڀر يورپ سان وسيع ريلوي ڳنڍڻيون آهن، سبسڊين ۽ اهم پرڏيهي سيڙپڪاريءَ جو مرڪز آهن.<ref>Marcus Hernig: Die Renaissance der Seidenstraße (2018) pp 112.; Bernhard Simon: Can The New Silk Road Compete with the Maritime Silk Road? in The Maritime Executive, 1 January 2020.; Chazizam, M. (2018). The Chinese Maritime Silk Road Initiative: The Role of the Mediterranean. Mediterranean Quarterly, 29(2), 54–69.; Guido Santevecchi: Di Maio e la Via della Seta: «Faremo i conti nel 2020», siglato accordo su Trieste in Corriere della Sera: 5. November 2019.; Linda Vierecke, Elisabetta Galla "Triest und die neue Seidenstraße" In: Deutsche Welle, 8 December 2020.; {{Cite web|title=HHLA PLT Italy starting on schedule |url=https://www.hellenicshippingnews.com/hhla-plt-italy-starting-on-schedule|website=hellenicshippingnews.com|access-date=11 January 2021|archive-date=11 January 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210111105059/https://www.hellenicshippingnews.com/hhla-plt-italy-starting-on-schedule/|url-status=live}}</ref> آگسٽ 2025ع ۾، رٿيل [[آبنائے ميسينا پل]] کي ميلوني حڪومت طرفان حتمي منظوري ڏني وئي، جنهن جي تعمير 2025ع جي سرءُ ۾ شروع ٿيڻ مقرر آهي. اهو [[ڪلابريا]] کي [[سسلي]] سان ڳنڍيندو جڏهن اهو 2032ع ۾ کلي ويندو، ۽ اهو [[سڀ کان ڊگهي معلق پلن جي فهرست|دنيا جي سڀ کان ڊگهي معلق پل]] بڻجي ويندو.<ref>{{cite web|title=Italy gives final go-ahead for landmark Sicily bridge project |url=https://www.reuters.com/world/europe/italy-gives-final-go-ahead-landmark-sicily-bridge-project-2025-08-06/ |website=reuters.com |date=6 August 2025 |access-date=6 August 2025}}</ref> == توانائي == {{Main|اٽلي ۾ توانائي}} {{Further|اٽلي ۾ قابل تجديد توانائي|اٽلي ۾ بجلي جو شعبو}} [[File:Pannelli solari Unicoop Tirreno.JPG|thumb|[[پيومبينو]]، ٽسڪني ۾ شمسي پينل. اٽلي دنيا جي قابل تجديد توانائي جي سڀ کان وڏن پيدا ڪندڙ ملڪن مان هڪ آهي.<ref name="legambiente2015">{{Cite web|date=18 May 2015|title=Il rapporto Comuni Rinnovabili 2015|url=http://www.comunirinnovabili.it/il-rapporto-comuni-rinnovabili-2015|access-date=13 March 2016|website=Comuni Rinnovabili|publisher=Legambiente|language=it|archive-date=14 March 2016|archive-url=https://web.archive.org/web/20160314011841/http://www.comunirinnovabili.it/il-rapporto-comuni-rinnovabili-2015/|url-status=live}}</ref>]] اٽلي دنيا جي [[قابل تجديد ذريعن مان بجلي پيداوار موجب ملڪن جي فهرست|قابل تجديد توانائي جي سڀ کان وڏن پيدا ڪندڙن]] مان هڪ بڻجي ويو آهي، جيڪو يورپي يونين ۾ ٻيو ۽ دنيا ۾ نائون نمبر رکي ٿو. [[اٽلي ۾ هوائي توانائي|هوائي توانائي]]، [[اٽلي ۾ پن بجلي|پن بجلي]] ۽ [[اٽلي ۾ ارضي حرارتي توانائي|ارضي حرارتي توانائي]] ملڪ ۾ [[اٽلي ۾ بجلي جو شعبو|بجلي]] جا اهم ذريعا آهن. [[اٽلي ۾ قابل تجديد توانائي|قابل تجديد ذريعا]] پيدا ٿيندڙ سموري بجلي جو 28% فراهم ڪن ٿا، جنهن ۾ صرف پن بجلي 13% تائين پهچي ٿي، ان کان پوءِ شمسي توانائي 6%، هوائي توانائي 4%، بائيو انرجي 3.5% ۽ ارضي حرارتي توانائي 1.6% آهي.<ref name="gse">{{Cite web|date=19 December 2013|title=Rapporto Statistico sugli Impianti a fonti rinnovabili|url=http://www.gse.it/it/Statistiche/RapportiStatistici/Pagine/default.aspx|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20171018022905/http://www.gse.it/it/Statistiche/RapportiStatistici/Pagine/default.aspx|archive-date=18 October 2017|access-date=11 February 2015|publisher=Gestore dei Servizi Energetici}}</ref> قومي طلب جو باقي حصو فوسل ٻارڻن (قدرتي گئس 38%، ڪوئلو 13%، تيل 8%) ۽ درآمدات مان پورو ٿئي ٿو.<ref name="gse"/> [[ايني]]، جيڪا 79 ملڪن ۾ ڪم ڪري ٿي، ست "[[بگ آئل]]" ڪمپنين مان هڪ ۽ دنيا جي سڀ کان وڏين صنعتي ڪمپنين مان هڪ آهي.<ref>{{Cite web|title=Summary for Eni SpA|url=https://finance.yahoo.com/q?s=E|access-date=1 July 2020|archive-date=4 June 2016|archive-url=https://web.archive.org/web/20160604184217/http://finance.yahoo.com/q?s=e|url-status=live}}</ref> [[اٽلي ۾ شمسي توانائي|شمسي توانائي]] جي پيداوار اڪيلي 2014ع ۾ بجلي جو 9% هئي، جنهن سان اٽلي دنيا ۾ شمسي توانائي جي سڀ کان وڏي حصيداري وارو ملڪ بڻيو.<ref name="legambiente2015"/> [[مونتالتو دي ڪاسترو فوٽو وولٽائڪ پاور اسٽيشن]]، جيڪا 2010ع ۾ مڪمل ٿي، اٽلي جي سڀ کان وڏي فوٽو وولٽائڪ (PV) بجلي گهر آهي.<ref>{{Cite web|title=The Italian Montalto di Castro and Rovigo PV plants|url=https://www.solarserver.com/solar-magazine/solar-energy-system-of-the-month/the-italian-montalto-di-castro-and-rovigo-pv-plants.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20180509012719/https://www.solarserver.com/solar-magazine/solar-energy-system-of-the-month/the-italian-montalto-di-castro-and-rovigo-pv-plants.html|archive-date=9 May 2018|access-date=8 May 2018|website=solarserver.com}}</ref> اٽلي پهريون ملڪ هو جنهن بجلي پيدا ڪرڻ لاءِ [[اٽلي ۾ ارضي حرارتي توانائي|ارضي حرارتي توانائي]] جو استعمال ڪيو.<ref>{{Cite web|year=2011|title=Inventario delle risorse geotermiche nazionali|url=http://unmig.sviluppoeconomico.gov.it/unmig/geotermia/inventario/inventario.asp|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110722034736/http://unmig.sviluppoeconomico.gov.it/unmig/geotermia/inventario/inventario.asp|archive-date=22 July 2011|access-date=14 September 2011|publisher=UNMIG}}</ref> [[اٽلي ۾ جوهري توانائي]] [[1987ع جا اطالوي ريفرنڊم|1987ع جي ريفرنڊمن]] کان پوءِ، 1986ع جي [[چرنوبل حادثو]] جي پسمنظر ۾، ڇڏي ڏني وئي، جيتوڻيڪ اٽلي اڃا تائين پرڏيهي علائقن ۾ اطالوي ملڪيت وارن ريئڪٽرن مان جوهري توانائي درآمد ڪري ٿو. == سائنس ۽ ٽيڪنالاجي == {{Main|اٽلي ۾ سائنس ۽ ٽيڪنالاجي}} {{See also|اطالوي ايجادن ۽ دريافتن جي فهرست}} [[File:Justus Sustermans - Portrait of Galileo Galilei, 1636.jpg|thumb|upright=.8|[[گليليو گليلي]]، جنهن کي عام طور جديد سائنس، فزڪس ۽ فلڪيات جو پيءُ سمجھيو ويندو آهي]] صدين کان، اٽلي هڪ اهڙي سائنسي برادريءَ کي فروغ ڏنو آهي، جنهن سائنسن ۾ اهم دريافتون پيدا ڪيون. [[گليليو گليلي]] [[سائنسي انقلاب]] ۾ وڏو ڪردار ادا ڪيو ۽ کيس عام طور [[مشاهداتي فلڪيات]]،<ref>{{Cite book|last=Singer|first=C.|url=https://books.google.com/books?id=mPIgAAAAMAAJ|title=A Short History of Science to the Nineteenth Century|date=1941|publisher=Clarendon Press|page=217|access-date=22 March 2023|archive-date=2 October 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20241002213513/https://books.google.com/books?id=mPIgAAAAMAAJ|url-status=live}}</ref> جديد فزڪس،<ref>{{Cite book|last=Whitehouse|first=D.|url=https://archive.org/details/renaissancegeniu0000whit|title=Renaissance Genius: Galileo Galilei & His Legacy to Modern Science|date=2009|publisher=Sterling Publishing|isbn=978-1-4027-6977-1|page=[https://archive.org/details/renaissancegeniu0000whit/page/219 219]}}</ref> ۽ [[سائنسي طريقو|سائنسي طريقي]] جو پيءُ سمجھيو ويندو آهي.<ref>''Thomas Hobbes: Critical Assessments'', Volume 1. Preston King. 1993. p. 59</ref><ref>{{Cite book|last=Disraeli|first=I.|title=Curiosities of Literature|date=1835|publisher=W. Pearson & Company|page=371}}</ref> [[لابوراتوري ناتسيونالي دل گران ساسو]] (LNGS) دنيا جو سڀ کان وڏو زير زمين تحقيقي مرڪز آهي.<ref>{{Cite web|title=I Laboratori Nazionali del Gran Sasso|url=https://www.lngs.infn.it/it/descrizione-generale|access-date=15 January 2018|language=it}}</ref> ٽريئستي ۾ آباديءَ جي نسبت سان يورپ ۾ محققن جو سڀ کان وڏو سيڪڙو آهي.<ref>G. Bar "Trieste, è record europeo di ricercatori: 37 ogni mille abitanti. Più della Finlandia", In: il Fatto Quotidiano, 26 April 2018.</ref> اٽلي 2025ع ۾ [[عالمي جدت اشاري]] ۾ 28هين نمبر تي هو.<ref>{{Cite web |title=GII Innovation Ecosystems & Data Explorer 2025 |url=https://www.wipo.int/gii-ranking/en/italy |access-date=16 October 2025 |website=WIPO}}</ref><ref>{{Cite book |last1=Dutta |first1=Soumitra |url=https://www.wipo.int/web-publications/global-innovation-index-2025/en/index.html |title=Global Innovation Index 2025: Innovation at a Crossroads |last2=Lanvin |first2=Bruno |publisher=[[World Intellectual Property Organization]] |year=2025 |isbn=978-92-805-3797-0 |page=19 |language=en |doi=10.34667/tind.58864 |access-date=17 October 2025}}</ref> اٽلي ۾ [[ٽيڪنالاجي پارڪ]] آهن، جهڙوڪ سائنس ۽ ٽيڪنالاجي پارڪ ڪلوميٽرو روسو (بيرگامو)، [[AREA سائنس پارڪ]] (ٽريئستي)، ويگا-وينس گيٽ وي فار سائنس اينڊ ٽيڪنالاجي (وينيزيا)، توسڪانا لائيف سائنسز (سيئنا)، ٽيڪنالاجي پارڪ آف لودي ڪلسٽر (لودي)، ۽ ٽيڪنالاجي پارڪ آف ناواڪيو (پيزا)،<ref>{{Cite web|title=Science and Technology Parks in Italy|url=https://www.easst.net/science-and-technology-parks-in-italy|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20230719154033/https://www.easst.net/science-and-technology-parks-in-italy|archive-date=19 July 2023|access-date=28 August 2023}}</ref> گڏوگڏ [[سائنس ميوزيم]]، جهڙوڪ ميلان ۾ [[ميوزيو ناتسيونالي شينتسا ا ٽيڪنالوجيا ليوناردو دا ونچي]]. آمدنيءَ ۾ اتر–ڏکڻ جو وڏو فرق هڪ "[[ڊجيٽل ورهاست]]" پيدا ڪري ٿو.<ref>{{Cite journal|last=Alampi|first=Matteo|date=December 2007|title=Underdevelopment in Southern Italy: Traditional Setbacks and Modern Solutions|url=https://fisherpub.sjf.edu/cgi/viewcontent.cgi?article=1047&context=intlstudies_masters|journal=Fisher Digital Publications|via=International Studies Masters}}</ref><ref>{{Cite journal|last=Di Pietro|first=Giorgio|date=June 2021|title=Changes in Italy's education-related digital divide|journal=Economic Affairs|volume=41|issue=2|pages=252–270|doi=10.1111/ecaf.12471|issn=0265-0665|s2cid=237848271|doi-access=free}}</ref> == سياحت == {{Main|اٽلي ۾ سياحت}} [[File:Positano - Fornillo Beach.jpg|thumb|[[امالفي ساحل]] اٽلي جي اهم سياحتي منزلن مان هڪ آهي.<ref>[http://www.italy24.ilsole24ore.com/art/business-and-economy/2017-05-04/turismo-stranieri-124013.php?uuid=AEVg9GGB "Foreign tourist numbers in Italy head towards new record"] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20170601184213/http://www.italy24.ilsole24ore.com/art/business-and-economy/2017-05-04/turismo-stranieri-124013.php?uuid=AEVg9GGB|date=1 June 2017}}. Retrieved 21 May 2017.</ref>]] ماڻهو صدين کان اٽلي جو دورو ڪندا رهيا آهن، پر [[اٽلي ۾ سياحت|سياحت لاءِ اپٻيٽ جو دورو]] سڀ کان پهريان امير امرا [[گرانڊ ٽور]] دوران ڪرڻ لڳا، جيڪو 17هين صديءَ ۾ شروع ٿيو ۽ 18هين ۽ 19هين صديءَ ۾ عروج تي پهتو.<ref name="grand-tour">{{Cite web|title=Grand Tour|url=https://www.treccani.it/enciclopedia/grand-tour|access-date=6 May 2022|language=it}}</ref> اهو اهڙو دور هو، جنهن ۾ يورپي اشرافيا، جن مان گهڻا برطانوي هئا، يورپ جي حصن جو دورو ڪندا هئا، جن ۾ اٽلي هڪ اهم منزل هوندو هو.<ref name="grand-tour"/> اٽلي لاءِ، هن جو مقصد قديم تعمير، مقامي ثقافت جو مطالعو ڪرڻ ۽ ان جي قدرتي خوبصورتيءَ کي ساراهڻ هو.<ref>{{Cite web|title=Italy on the Grand Tour (Getty Exhibitions)|url=http://www.getty.edu/art/exhibitions/grand_tour/what.html|access-date=9 June 2015}}</ref> اٽلي [[عالمي سياحت درجابندي|دنيا جو پنجون سڀ کان وڌيڪ گهميل ملڪ]] آهي، جتي 2024ع ۾ ڪل 57 ملين سياح آيا.<ref>{{cite web |title=Global and regional tourism performance |url=https://www.unwto.org/tourism-data/un-tourism-tourism-dashboard |access-date=25 May 2025}}</ref> 2014ع ۾ سفر ۽ سياحت مان آمدني EUR163{{spaces}}ارب هئي (GDP جو 10%) ۽ 1,082,000 نوڪريون سڌي طرح ان سان لاڳاپيل هيون (روزگار جو 5%).<ref>{{Cite web|title=Travel & Tourism Economic Impact 2015 Italy |url=https://www.wttc.org/-/media/files/reports/economic%20impact%20research/countries%202015/italy2015.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20171010152616/https://www.wttc.org/-/media/files/reports/economic%20impact%20research/countries%202015/italy2015.pdf|archive-date=10 October 2017|access-date=20 May 2017|publisher=[[World Travel and Tourism Council]]}}</ref> سياحن جي دلچسپي خاص طور [[اٽلي جي ثقافت|ثقافت]]، [[اطالوي کاڌو|کاڌي]]، [[اٽلي جي تاريخ|تاريخ]]، [[اٽلي جي تعميراتي فن|تعميراتي فن]]، [[اطالوي فن|فن]]، مذهبي هنڌن ۽ رستن، شادي سياحت، قدرتي حسن، رات جي زندگي، پاڻيءَ هيٺان هنڌن ۽ اسپا سان آهي.<ref>{{Cite web|date=February 2023|title=In Italia 11mila matrimoni stranieri, un turismo da 599 milioni|url=https://www.ansa.it/canale_viaggiart/it/notizie/speciali/2023/02/01/turismo-wedding-2-milioni-presenze-e-fatturato-599-mln_dcec4ad9-3ab8-4677-a303-6378020ac3a7.html|access-date=2 February 2023|language=it}}; {{Cite web|title=10 Migliori destinazioni italiane per vita notturna|url=https://www.travel365.it/migliori-destinazioni-italiane-per-vita-notturna.htm|access-date=28 December 2021|language=it}}</ref> سياري ۽ اونهاري جي سياحت الپس ۽ [[اپينائن جبلن]] جي هنڌن تي موجود آهي،<ref>{{Cite web|date=30 July 2017|title=VACANZE IN MONTAGNA IN ITALIA: IN INVERNO E IN ESTATE|url=https://www.alloggitaly.it/vacanze-in-montagna-in-italia|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> جڏهن ته سامونڊي سياحت [[بحر روم]] جي ڪناري وارن هنڌن تي وڏي پيماني تي عام آهي.<ref>{{Cite web|date=14 February 2018|title=Il turismo balneare|url=https://www.turismo-oggi.com/il-turismo-balneare.html|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> اٽلي بحر روم ۾ ڪروز سياحت جي اهم منزل آهي.<ref>{{Cite web|date=27 April 2022|title=Crociere, Cemar: 8,8 milioni di passeggeri nei porti italiani|url=https://www.lagenziadiviaggi.it/crociere-cemar-88-milioni-di-passeggeri-nei-porti-italiani|access-date=13 May 2022|language=it}}</ref> ننڍن، تاريخي ۽ فني ڳوٺن کي [[اي بورگي پيو بيلي ديٽاليا]] ({{Literally|اٽلي جا سڀ کان خوبصورت ڳوٺ}}) انجمن وسيلي فروغ ڏنو ويندو آهي. سڀ کان وڌيڪ گهميل علائقا وينيتو، ٽسڪني، لومباردي، ايميليا-رومانيا ۽ لازيو آهن.<ref>{{Cite web|title=Number of nights spent in tourist accommodation establishments in the top 20 EU-28 tourist regions, by NUTS 2 regions, 2015 (million nights spent) RYB17 – Statistics Explained |url=https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php?title=File:Number_of_nights_spent_in_tourist_accommodation_establishments_in_the_top_20_EU-28_tourist_regions,_by_NUTS_2_regions,_2015_(million_nights_spent)_RYB17.png|access-date=17 April 2022|publisher=European Commission}}</ref> روم يورپ جو ٽيون ۽ دنيا جو 12هون سڀ کان وڌيڪ گهميل شهر آهي، جتي 2017ع ۾ 9.4&nbsp;ملين سياح آيا.<ref>{{Cite web|title=Ranking the 30 Most-Visited Cities in the World|url=https://www.travelpulse.com/news/destinations/ranking-the-30-most-visited-cities-in-the-world.html|website=TravelPulse}}</ref> وينس ۽ فلورنس دنيا جي 100 وڏين منزلن مان آهن. اٽلي وٽ ڪنهن به ملڪ جي ڀيٽ ۾ سڀ کان وڌيڪ [[عالمي ورثو ماڳ]] آهن: [[اٽلي ۾ عالمي ورثو ماڳن جي فهرست|61]]،<ref>{{Cite web|title=The World Heritage Convention|url=https://whc.unesco.org/en/convention|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20160827065310/https://whc.unesco.org/en/convention|archive-date=27 August 2016|access-date=1 August 2021|publisher=UNESCO}}</ref> جن مان 55 ثقافتي ۽ 6 قدرتي آهن.<ref>{{Cite web|title=Italy|url=https://whc.unesco.org/en/statesparties/it|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211201134320/http://whc.unesco.org/en/statesparties/it|archive-date=1 December 2021|access-date=9 April 2019|publisher=UNESCO World Heritage Centre}}</ref> == آبادي == {{Main|اٽلي جي آبادي}} {{See also|اطالوي ماڻهو|اٽلي ۾ اندروني لڏپلاڻ|اطالوي ڊائاسپورا|اٽلي جي جينياتي تاريخ|اٽلي جي شهرن جي فهرست}} [[File:Map of population density in Italy (2011 census) alt colours.jpg|thumb|اٽلي جي آباديءَ جي گهاٽائي جو نقشو (2011ع مردم شماري)]] [[File:Map of the Italian Diaspora in the World.svg|thumb|دنيا ۾ [[اطالوي ڊائاسپورا]]]] 2025ع تائين، اٽلي جي آبادي 58,915,561 آهي.<ref name="population" /> ان جي آباديءَ جي گهاٽائي {{Convert|195|PD/km2}} آهي، جيڪا اڪثر مغربي يورپي ملڪن کان وڌيڪ آهي. تنهن هوندي به ورهاست غير برابر آهي: سڀ کان وڌيڪ گهاٽا آباد علائقا پو ماٿري (لڳ ڀڳ اڌ آبادي) ۽ روم ۽ نيپلز جا ميٽروپوليٽن علائقا آهن، جڏهن ته وڏا علائقا جهڙوڪ الپس ۽ اپينائن جا بلند ميداني علائقا، بازيليڪاتا جا پليٽو، ۽ سارڊينيا ٻيٽ، گڏوگڏ سسلي جو وڏو حصو، گهٽ آباد آهن. 20هين صديءَ دوران اٽلي جي آبادي لڳ ڀڳ ٻيڻي ٿي، پر واڌ جو نمونو غير برابر رهيو، ڇاڪاڻ ته ڳوٺاڻي ڏکڻ کان صنعتي اتر ڏانهن وڏي پيماني تي [[اٽلي ۾ اندروني لڏپلاڻ|اندروني لڏپلاڻ]] ٿي، جيڪا 1950ع–1960ع واري ڏهاڪي جي [[اطالوي معاشي معجزو]] جو نتيجو هئي. بلند زرخيزيءَ جون شرحون 1970ع واري ڏهاڪي تائين برقرار رهيون، جنهن کان پوءِ اهي گهٽجڻ لڳيون؛ [[ڪل زرخيزي شرح]] (TFR) 1995ع ۾ هر عورت تي 1.2 ٻارن جي تاريخي گهٽ ترين سطح تي پهتي، جيڪا 2.1 جي بدلي واري شرح کان گهڻو گهٽ ۽ 1883ع جي 5 واري بلند ترين سطح کان ڪافي گهٽ هئي.<ref>{{Citation|last=Max Roser|title=Total Fertility Rate around the world over the last centuries|work=[[Our World in Data]], [[Gapminder Foundation]]|year=2014|url=https://ourworldindata.org/grapher/children-born-per-woman?year=1800&country=ITA|access-date=7 May 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20180807185906/https://ourworldindata.org/grapher/children-born-per-woman?year=1800&country=ITA|archive-date=7 August 2018|url-status=dead}}</ref> 2008ع کان، جڏهن شرح ٿوري وڌي 1.4 ٿي،<ref>{{Cite web|last=ISTAT|author-link=Istituto Nazionale di Statistica|title=Average number of children born per woman 2005–2008 |url=http://demo.istat.it/altridati/indicatori/2008/Tab_4.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110810171708/http://demo.istat.it/altridati/indicatori/2008/Tab_4.pdf|archive-date=10 August 2011|access-date=3 May 2009|language=it}}</ref><ref>{{Cite web|last=ISTAT|author-link=Istituto Nazionale di Statistica|title=Crude birth rates, mortality rates and marriage rates 2005–2008 |url=http://demo.istat.it/altridati/indicatori/2008/Tab_1.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110810171721/http://demo.istat.it/altridati/indicatori/2008/Tab_1.pdf|archive-date=10 August 2011|access-date=10 May 2009|language=it}}</ref> ڄمڻ جو تعداد هر سال مسلسل گهٽجي رهيو آهي، جيڪو 2023ع ۾ 379,000 جي رڪارڊ گهٽ سطح تي پهتو — 1861ع کان پوءِ سڀ کان گهٽ.<ref name="www.reuters.com">[https://www.reuters.com/world/europe/births-fall-italy-15th-year-running-record-low-2024-03-29/ Births fall in Italy for 15th year running to record low]| Reuters</ref> 2024ع ۾ اها شرح 1.2 هئي.<ref>{{Cite news|last=Jones|first=Tobias|date=3 January 2024|title=Boosting Italy's birthrate has become a patriotic cause for the far right. But it's an idea that's doomed|url=https://www.theguardian.com/commentisfree/2024/jan/03/italy-birthrate-far-right-population-immigration-giorgia-meloni|access-date=29 May 2024|work=The Guardian|language=en-GB|issn=0261-3077}}</ref> انهن رجحانن جي نتيجي ۾، اٽلي جي آبادي تيزيءَ سان پوڙهي ٿي رهي آهي ۽ آهستي آهستي گهٽجي رهي آهي. لڳ ڀڳ هر چئن مان هڪ اطالوي 65 سالن کان مٿي آهي،<ref name="www.reuters.com" /> ۽ ملڪ وٽ [[درمياني عمر موجب ملڪن جي فهرست|دنيا جي چوٿين سڀ کان پوڙهي آبادي]] آهي، جنهن جي درمياني عمر 48 ۽ اوسط عمر 46.6 آهي.<ref name="cia.gov" /><ref>{{Cite web|title=Aging population of Italy|url=https://www.statista.com/topics/8379/aging-population-of-italy/|access-date=29 May 2024|website=Statista|language=en|archive-date=29 May 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240529041428/https://www.statista.com/topics/8379/aging-population-of-italy/|url-status=live}}</ref> مجموعي آبادي 2014ع کان مسلسل گهٽجي رهي آهي ۽ 2024ع ۾ 59 ملين کان ٿوري گهٽ ٿيڻ جو اندازو آهي، جيڪو هڪ ڏهاڪي ۾ 1.36&nbsp;ملين کان وڌيڪ ماڻهن جي گڏيل گهٽتائي ڏيکاري ٿو.<ref>{{Cite web|last1=Nadeau |first1=Barbie Latza |last2=Di Donato |first2=Valentina |last3=Mortensen |first3=Antonia|date=17 May 2023|title='Low fertility trap': Why Italy's falling birth rate is causing alarm|url=https://www.cnn.com/2023/05/17/europe/italy-record-low-birth-rate-intl-cmd/index.html|access-date=29 May 2024|website=CNN|language=en|archive-date=29 May 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240529041430/https://www.cnn.com/2023/05/17/europe/italy-record-low-birth-rate-intl-cmd/index.html|url-status=live}}</ref> 19هين صديءَ جي آخر کان 1960ع واري ڏهاڪي تائين، اٽلي وڏي پيماني تي هجرت ڪندڙ ملڪ هو. 1898ع ۽ 1914ع جي وچ ۾، [[اطالوي ڊائاسپورا]] جي عروج وارن سالن ۾، لڳ ڀڳ 750,000 اطالوي هر سال هجرت ڪندا هئا.<ref>{{Cite web|date=15 August 1999|title=Causes of the Italian mass emigration|url=http://library.thinkquest.org/26786/en/articles/view.php3?arKey=4&paKey=7&loKey=0&evKey=&toKey=&torKey=&tolKey=|archive-url=https://web.archive.org/web/20090701010600/http://library.thinkquest.org/26786/en/articles/view.php3?arKey=4&paKey=7&loKey=0&evKey=&toKey=&torKey=&tolKey=|archive-date=1 July 2009|access-date=11 August 2014|publisher=ThinkQuest Library}}</ref> ڊائاسپورا ۾ 25 ملين کان وڌيڪ اطالوي شامل هئا ۽ ان کي جديد دور جي سڀ کان وڏي اجتماعي لڏپلاڻ سمجھيو ويندو آهي.<ref>Favero, Luigi e Tassello, Graziano. ''Cent'anni di emigrazione italiana (1861–1961)'' Introduction</ref> === وڏا شهر === {{Largest cities of Italy}} === اميگريشن === {{Main|اٽلي ڏانهن اميگريشن|2015ع يورپي مهاجر بحران}} [[File:Italy, foreign residents as a percentage of the total population, 2011.svg|thumb|علائقائي آباديءَ جي سيڪڙو طور پرڏيهي رهواسي (2011ع مردم شماري)]] 1980ع واري ڏهاڪي ۾، ان وقت تائين لساني ۽ ثقافتي طور هڪجهڙي سماج طور، اٽلي وڏي تعداد ۾ اميگرنٽس کي متوجه ڪرڻ لڳو.<ref>{{Cite book|last=Allen|first=Beverly|url=https://archive.org/details/revisioningitaly00beve|title=Revisioning Italy national identity and global culture|date=1997|publisher=University of Minnesota Press|isbn=978-0-8166-2727-1|location=Minneapolis|page=[https://archive.org/details/revisioningitaly00beve/page/169 169]|url-access=registration}}</ref> [[برلن ديوار جو ڪرڻ|برلن ديوار]] ۽ [[لوهي پردو#زوال|لوهي پردي]] جي زوال کان پوءِ، لڏپلاڻ جون لهرون اوڀر يورپ جي ڪيترن اڳوڻن سوشلسٽ ملڪن مان شروع ٿيون. يورپي يونين [[2004ع ۾ يورپي يونين جي واڌ|2004ع]]، 2007ع (رومانيا ۽ بلغاريا) ۽ 2013ع ([[ڪروشيا]]) ۾ وڌي. اميگريشن جا ٻيا ذريعا پاڙيسري اتر آفريڪا، ايشيا-پئسفڪ علائقو،<ref>"[https://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/6550725.stm Milan police in Chinatown clash] ". BBC News. 13 April 2007.</ref> [[فلپائن]] ۽ لاطيني آمريڪا رهيا آهن. 2010ع ۾، پرڏيهه ڄاول آبادي هيٺين علائقن مان هئي: يورپ (54%)، آفريڪا (22%)، ايشيا (16%)، آمريڪا (8%)، ۽ اوشيانا (0.06%). پرڏيهي آباديءَ جي ورهاست جاگرافيائي طور مختلف آهي: 2020ع ۾، 61% پرڏيهي شهري اتر ۾، 24% مرڪز ۾، 11% ڏکڻ ۾ ۽ 4% ٻيٽن تي رهندا هئا.<ref>{{Cite web|title=XXIX Rapporto Immigrazione 2020|url=https://www.migrantes.it/wp-content/uploads/sites/50/2020/10/RICM_2020_DEF.pdf|access-date=31 December 2021|language=it|archive-date=31 December 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20211231222417/https://www.migrantes.it/wp-content/uploads/sites/50/2020/10/RICM_2020_DEF.pdf|url-status=live}}</ref> 2021ع ۾، اٽلي ۾ لڳ ڀڳ 5.2&nbsp;ملين پرڏيهي رهواسي هئا،<ref name="id2020"/><ref>{{Cite web|title=Population on 1 January by sex, country of birth and broad group of citizenship|url=https://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/submitViewTableAction.do|access-date=28 August 2023|archive-date=21 January 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20230121154457/https://ec.europa.eu/eurostat/web/main/eurostat/web/main/help/faq/data-services|url-status=live}}</ref> جيڪي آباديءَ جو 9% بڻجن ٿا. انهن انگن ۾ پرڏيهي شهرين مان اٽلي ۾ ڄاول اڌ ملين کان وڌيڪ ٻار شامل آهن، پر اهي پرڏيهي شهري شامل ناهن، جن بعد ۾ اطالوي شهريت حاصل ڪئي؛<ref>{{Cite web|title=Immigrants.Stat|url=http://stra-dati.istat.it/Index.aspx|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170709143540/http://stra-dati.istat.it/Index.aspx|archive-date=9 July 2017|access-date=15 June 2017|publisher=[[Istat]]}}</ref> 2016ع ۾ لڳ ڀڳ 201,000 ماڻهن اطالوي شهريت حاصل ڪئي.<ref>{{Cite web|title=National demographic balance 2016|url=https://www.istat.it/en/archive/201143|access-date=15 June 2017|publisher=[[Istat]]|archive-date=10 October 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20171010180410/https://www.istat.it/en/archive/201143|url-status=live}}</ref> سرڪاري انگن ۾ [[غير قانوني مهاجر]] پڻ شامل ناهن، جن جو 2008ع ۾ اندازو 670,000 لڳايو ويو هو.<ref>Elisabeth Rosenthal, "[https://archive.boston.com/news/world/europe/articles/2008/05/16/italy_cracks_down_on_illegal_immigration/ Italy cracks down on illegal immigration] ". ''[[The Boston Globe]]''. 16 May 2008.</ref> لڳ ڀڳ هڪ ملين [[رومانوي ڊائاسپورا|رومانوي]] شهري اٽلي ۾ رهندڙ طور رجسٽرڊ آهن، جيڪي سڀ کان وڏي مهاجر آباديءَ جي نمائندگي ڪن ٿا. === ٻوليون === {{Main|اٽلي جون ٻوليون|اطالوي ٻولي|علائقائي اطالوي|اطالوي ڳالهائيندڙن جي جاگرافيائي ورهاست}} [[File:Linguistic map of Italy.png|thumb|[[اٽلي جون ٻوليون|اٽلي ۾ ڳالهائي ويندڙ ٻولين]] جو نقشو]] اٽلي جي سرڪاري ٻولي اطالوي آهي.<ref name="lang">{{Cite web|title=Legge 15 Dicembre 1999, n. 482 "Norme in materia di tutela delle minoranze linguistiche storiche" pubblicata nella Gazzetta Ufficiale n. 297 del 20 dicembre 1999 |url=http://www.camera.it/parlam/leggi/99482l.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150512051856/http://www.camera.it/parlam/leggi/99482l.htm|archive-date=12 May 2015|access-date=2 December 2014|publisher=[[Italian Parliament]]}}</ref><ref>Statuto Speciale per il Trentino-Alto Adige, Art. 99</ref> دنيا ۾ اندازاً 64 ملين مقامي اطالوي ڳالهائيندڙ آهن،<ref>[https://www.ethnologue.com/language/ita Italian language] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20150730230004/http://www.ethnologue.com/language/ita|date=30 July 2015}} Ethnologue.com; {{Cite web|date=February 2006|title=Eurobarometer – Europeans and their languages|url=http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/ebs/ebs_243_sum_en.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110430202903/http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/ebs/ebs_243_sum_en.pdf|archive-date=30 April 2011|format=485{{spaces}}KB}}; [[Nationalencyklopedin]] "Världens 100 största språk 2007" The World's 100 Largest Languages in 2007</ref> ۽ ٻيا 21 ملين ان کي ٻي ٻولي طور استعمال ڪن ٿا.<ref>[http://www2.le.ac.uk/departments/modern-languages/lal/languages%20at%20lal/italian Italian language] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20140502004444/http://www2.le.ac.uk/departments/modern-languages/lal/languages%20at%20lal/italian|date=2 May 2014}} University of Leicester</ref> اطالوي اڪثر مقامي طور [[علائقائي اطالوي|علائقائي لهجي]] طور ڳالهائي ويندي آهي، جنهن کي اٽلي جي علائقائي ۽ اقليتي ٻولين سان نه ملائڻ گهرجي؛<ref>{{Cite web|title=UNESCO Atlas of the World's Languages in danger|url=http://www.unesco.org/languages-atlas/index.php|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20161218184822/http://www.unesco.org/languages-atlas/index.php|archive-date=18 December 2016|access-date=2 January 2018|publisher=UNESCO}}; {{Cite encyclopedia|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297241/Italian-language|title=Italian language|encyclopedia=Encyclopædia Britannica|date=3 November 2008|access-date=19 November 2009|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20091129081859/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297241/Italian-language|archive-date=29 November 2009}}</ref> تنهن هوندي به، 20هين صديءَ دوران قومي تعليمي نظام جي قيام سان علائقائي لهجن ۾ گهٽتائي آئي. معيار سازي 1950ع ۽ 1960ع واري ڏهاڪن ۾ معاشي واڌ ۽ [[اٽلي جو ميڊيا|ماس ميڊيا]] ۽ ٽيليويزن جي اڀار سبب وڌيڪ پکڙجي وئي. ٻارهن "تاريخي اقليتي ٻوليون" رسمي طور تسليم ٿيل آهن: البانيائي، [[ڪاتالان ٻولي|ڪاتالان]]، جرمن، يوناني، سلووين، ڪروئيشيائي، فرينچ، فرينڪو-پروونسل، فريوليائي، [[لادين ٻولي|لادين]]، [[اوڪسيٽان ٻولي|اوڪسيٽان]]، ۽ سارڊينيائي.<ref name="lang"/> انهن مان چار کي پنهنجي لاڳاپيل علائقن ۾ گڏيل سرڪاري حيثيت حاصل آهي: اوستا وادي ۾ فرينچ؛<ref>L.cost. 26 febbraio 1948, n. 4, Statuto speciale per la Valle d'Aosta</ref> [[ڏکڻ ٽائرول]] ۾ جرمن، ۽ ساڳئي صوبي جي ڪجهه حصن ۽ پاڙيسري ترينتينو جي ڪجهه حصن ۾ لادين؛<ref>L.cost. 26 febbraio 1948, n. 5, Statuto speciale per il Trentino-Alto Adige</ref> ۽ [[سلووين ٻولي|سلووين]] [[ٽريئستي صوبو|ٽريئستي]]، [[گوريزيا صوبو|گوريزيا]] ۽ [[اوديني صوبو|اوديني]] جي صوبن ۾.<ref>L. cost. 31 gennaio 1963, n. 1, Statuto speciale della Regione Friuli-Venezia Giulia</ref> ٻين Ethnologue، ISO ۽ UNESCO ٻولين کي اطالوي قانون تحت تسليم نه ڪيو ويو آهي. فرانس وانگر، اٽلي به [[علائقائي يا اقليتي ٻولين لاءِ يورپي چارٽر]] تي صحيح ڪئي آهي، پر ان جي توثيق نه ڪئي آهي.<ref>{{Cite web|title=Ready for Ratification|url=https://rm.coe.int/European-centre-for-minority-issues-vol-1-/1680737191|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20180103133317/https://rm.coe.int/European-centre-for-minority-issues-vol-1-/1680737191|archive-date=3 January 2018|publisher=[[European Centre for Minority Issues]] }}</ref><ref>elen.ngo: [https://elen.ngo/2023/10/11/elen-calls-on-italy-to-ratify-the-european-charter-for-regional-or-minority-languages-at-its-meeting-in-sardinia/ ''ELEN calls on Italy to ratify the European Charter for Regional or Minority Languages at its meeting in Sardinia''] (11 October 2023)</ref> تازو اميگريشن سبب، اٽلي ۾ اهڙيون وڏيون آباديون آهن جن جي مادري ٻولي اطالوي يا ڪا علائقائي ٻولي نه آهي. [[اطالوي قومي شمارياتي ادارو]] موجب، 2012ع ۾ پرڏيهي رهواسين ۾ رومانوي سڀ کان عام مادري ٻولي هئي: لڳ ڀڳ 800,000 ماڻهو رومانوي کي پنهنجي پهرين ٻولي طور ڳالهائين ٿا (6 سال ۽ ان کان مٿي عمر وارن پرڏيهي رهواسين جو 22%). ٻيون عام مادري ٻوليون عربي (475,000 کان وڌيڪ ماڻهن طرفان ڳالهائي ويندڙ؛ پرڏيهي رهواسين جو 13%)، البانيائي (380,000)، ۽ اسپيني (255,000) هيون.<ref>{{Cite web|date=24 July 2014|title=Linguistic diversity among foreign citizens in Italy|url=http://www.istat.it/en/archive/129304|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140730134706/http://www.istat.it/en/archive/129304|archive-date=30 July 2014|access-date=27 July 2014|publisher=Italian National Institute of Statistics}}</ref> === مذهب === {{Main|اٽلي ۾ مذهب|اٽلي ۾ ڪيٿولڪ چرچ}} {{See also|اٽلي ۾ ڪيٿيڊرلز جي فهرست}} [[File:PonteSantAngeloRom.jpg|thumb|upright=1.1|[[سينٽ پيٽرز بيسيليڪا]] [[ٽائبر]] کان ڏسڻ ۾؛ پٺيان [[ويٽيڪن ٽڪري]] ۽ ساڄي طرف روم ۾ [[ڪاستل سانت اينجلو]]. بيسيليڪا ۽ ٽڪري ٻئي [[ويٽيڪن سٽي]] جي [[گڏيل قومن جي جنرل اسيمبلي جا مبصر|خودمختيار رياست]] جو حصو آهن، جيڪا [[ڪيٿولڪ چرچ]] جي [[هولي سي]] آهي.]] [[هولي سي]]، يعني [[روم جو ڊائوسيس|روم جو اسقفي اختيار]]، [[ويٽيڪن سٽي]] ۽ عالمي [[ڪيٿولڪ چرچ]] جي حڪومت تي مشتمل آهي. ان کي هڪ [[خودمختياري|خودمختيار]] اداري طور تسليم ڪيو ويو آهي، جنهن جو سربراهه پوپ آهي، جيڪو [[روم جو اسقف]] پڻ آهي، جنهن سان سفارتي لاڳاپا برقرار رکي سگهجن ٿا.<ref>Text taken directly from {{Cite web|title=Country Profile: Vatican City State|url=http://www.fco.gov.uk/en/travel-and-living-abroad/travel-advice-by-country/country-profile/europe/holy-see|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20101231084624/http://www.fco.gov.uk/en/travel-and-living-abroad/travel-advice-by-country/country-profile/europe/holy-see|archive-date=31 December 2010|access-date=5 February 2016}} (viewed on 14 December 2011), on the website of the British Foreign & Commonwealth Office.</ref>{{Efn|هولي سي جي خودمختياري ڪيترن ئي بين الاقوامي معاهدن ۾ صراحت سان تسليم ڪئي وئي آهي ۽ خاص طور 11 فيبروري 1929ع جي [[لاٽران معاهدو]] جي آرٽيڪل 2 ۾ زور ڏنو ويو آهي، جنهن ۾ "اٽلي بين الاقوامي معاملن ۾ هولي سي جي خودمختياري کي، ان جي روايتن ۽ دنيا ڏانهن ان جي مشن جي ضرورتن مطابق، هڪ لازمي وصف طور تسليم ڪري ٿو" ([http://www.aloha.net/~mikesch/treaty.htm Lateran Treaty, English translation]).}} اٽلي تاريخي طور ڪيٿولڪ ازم جي غلبي هيٺ رهيو آهي.<ref name="Dell'orto">{{Cite web|last=Dell'orto|first=Giovanna|date=5 October 2023|title=The Nones: Italy|url=https://projects.apnews.com/features/2023/the-nones/the-nones-italy.html|access-date=6 October 2023|work=[[Associated Press News]]|archive-date=5 October 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20231005133701/https://projects.apnews.com/features/2023/the-nones/the-nones-italy.html|url-status=live}}; {{Cite web|last=Dell'orto|first=Giovanna|date=5 October 2023|title=From cradle to casket, life for Italians changes as Catholic faith loses relevance|url=https://apnews.com/article/italy-nonreligious-catholic-life-changes-fb808ce37daba3ce222e57a51c7d9187|access-date=6 October 2023|work=Associated Press News|archive-date=7 October 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20231007220721/https://apnews.com/article/italy-nonreligious-catholic-life-changes-fb808ce37daba3ce222e57a51c7d9187|url-status=live}}</ref> گهڻا ڪيٿولڪ نالي ماتر آهن؛ [[ايسوسيئيٽيڊ پريس]] [[اٽلي ۾ ڪيٿولڪ چرچ|اطالوي ڪيٿولڪ ازم]] کي "نالي ماتر قبول ڪيل پر گهٽ ئي عمل ڪيل" قرار ڏنو.<ref name="Dell'orto"/> لڳ ڀڳ 2010ع ۾، اٽلي وٽ دنيا جي [[ملڪ موجب ڪيٿولڪ چرچ|پنجين وڏي ڪيٿولڪ آبادي]] ۽ يورپ جي سڀ کان وڏي ڪيٿولڪ آبادي هئي.<ref>{{Cite web|date=13 February 2013|title=The Global Catholic Population|url=https://www.pewforum.org/2013/02/13/the-global-catholic-population|website=Pew Research Center's Religion & Public Life Project|access-date=21 November 2020|archive-date=25 November 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20201125003604/https://www.pewforum.org/2013/02/13/the-global-catholic-population/|url-status=live}}</ref><ref>The Holy See publishes a 'Statistical Yearbook of the Church' every year.</ref> 1985ع کان، ڪيٿولڪ ازم هاڻي [[رياستي مذهب]] ناهي رهيو.<ref>{{Cite news|date=4 June 1985|title=Catholicism No Longer Italy's State Religion|url=http://articles.sun-sentinel.com/1985-06-04/news/8501220260_1_italian-state-new-agreement-church|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20131020143004/http://articles.sun-sentinel.com/1985-06-04/news/8501220260_1_italian-state-new-agreement-church|archive-date=20 October 2013|access-date=7 September 2013|work=[[Sun Sentinel]]}}</ref> 2011ع ۾، اقليتي عيسائي عقيدن ۾ اندازاً 15 لک آرتھوڊوڪس عيسائي شامل هئا، جڏهن ته [[پروٽيسٽنٽ ازم]] جي پيروڪارن جو انگ وڌي رهيو آهي.<ref>{{Cite book|last=Leustean|first=Lucian N.|title=Eastern Christianity and Politics in the Twenty-First Century|date=2014|publisher=Routledge|isbn=978-0-4156-8490-3|page=723}}</ref> اٽلي صدين کان انهن يهودين کي پناهه ڏيندو رهيو آهي، جن کي ٻين ملڪن، خاص طور تي [[اسپين]]، مان جلاوطن ڪيو ويو هو. بهرحال، [[هولوڪاسٽ]] دوران تقريباً 20 سيڪڙو اطالوي يهودي ماريا ويا هئا.<ref>{{Cite book |last=Dawidowicz, Lucy S. |title=The war against the Jews, 1933–1945 |publisher=Bantam Books |year=1986 |isbn=978-0-5533-4302-1 |location=New York}} p. 403.</ref> ان سان گڏ ٻي عالمي جنگ کان اڳ ۽ پوءِ لڏپلاڻ جي نتيجي ۾ اڄ اٽلي ۾ لڳ ڀڳ 28,000 يهودي رهجي ويا آهن.<ref>{{Cite web|title=The Jewish Community of Italy (Unione delle Comunita Ebraiche Italiane)|url=http://www.eurojewcong.org/communities/italy.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20130313095857/http://www.eurojewcong.org/communities/italy.html|archive-date=13 March 2013|access-date=25 August 2014|publisher=The European Jewish Congress}}</ref> اٽلي ۾ 120,000 هندو<ref>{{Cite web|date=4 November 2019|title=Eurispes, risultati del primo Rapporto di ricerca su "L'Induismo in Italia"|url=https://eurispes.eu/news/eurispes-risultati-del-primo-rapporto-di-ricerca-su-linduismo-in-italia|access-date=31 December 2021|language=it|archive-date=31 December 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20211231223926/https://eurispes.eu/news/eurispes-risultati-del-primo-rapporto-di-ricerca-su-linduismo-in-italia/|url-status=live}}</ref> ۽ 70,000 سک پڻ رهن ٿا.<ref>{{Cite web|date=15 November 2004|title=NRI Sikhs in Italy|url=http://www.nriinternet.com/EUROPE/ITALY/2004/111604Gurdwara.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110207031755/http://nriinternet.com/EUROPE/ITALY/2004/111604Gurdwara.htm|archive-date=7 February 2011|access-date=30 October 2010|publisher=Nriinternet.com}}</ref> رياست هڪ نظام تحت، جيڪو [[اٺ في هزار]] (''Otto per mille'') جي نالي سان سڃاتو وڃي ٿو، تسليم ٿيل مذهبي برادرين کي آمدني ٽيڪس مان حصو منتقل ڪري ٿي. عيسائي، يهودي، ٻڌ ۽ هندو برادرين کي عطيا ڏيڻ جي اجازت آهي؛ بهرحال، اسلام هن نظام کان ٻاهر آهي، ڇاڪاڻ⁠تہ ڪنهن به مسلم برادري حڪومت سان باضابطه معاهدو نه ڪيو آهي.<ref>{{Cite web|date=7 April 2003|title=Italy: Islam denied income tax revenue – Adnkronos Religion|url=http://www.adnkronos.com/AKI/English/Religion/?id=3.1.880028077|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130620070907/http://www.adnkronos.com/AKI/English/Religion/?id=3.1.880028077|archive-date=20 June 2013|access-date=2 June 2013|publisher=Adnkronos.com}}</ref> جيڪي ٽيڪس ڏيندڙ ڪنهن مذهب جي مالي مدد نٿا ڪرڻ چاهين، تن جو حصو فلاحي نظام ۾ شامل ڪيو ويندو آهي.<ref>[http://documenti.camera.it/Leg16/dossier/Testi/BI0350.htm#_Toc278992388 Camera dei deputati Dossier BI0350] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130927211619/http://documenti.camera.it/Leg16/dossier/Testi/BI0350.htm|date=27 September 2013}}. Documenti.camera.it (10 March 1998). Retrieved 12 July 2013.</ref> === تعليم === {{Main|اٽلي ۾ تعليم}} [[File:Archiginnasio ora blu Bologna.jpg|thumb|[[بولونيا يونيورسٽي]]، جيڪا 1088ع ۾ قائم ٿي، دنيا جي [[مسلسل هلندڙ قديم ترين يونيورسٽين جي فهرست|مسلسل هلندڙ قديم ترين يونيورسٽي]] آهي.]] تعليم ڇهن کان سورهن سالن جي عمر تائين لازمي ۽ مفت آهي،<ref>{{Cite web|title=Law 27 December 2007, n.296 |url=http://www.camera.it/parlam/leggi/06296l.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20121206012402/http://www.camera.it/parlam/leggi/06296l.htm|archive-date=6 December 2012|access-date=30 September 2012|publisher=Italian Parliament}}</ref> ۽ اها پنجن مرحلن تي مشتمل آهي: ڪنڊرگارٽن، پرائمري اسڪول، هيٺيون ثانوي اسڪول، مٿيون ثانوي اسڪول ۽ يونيورسٽي.<ref>{{Cite web|title=Human Development Reports|url=http://hdr.undp.org/en/media/HDR_20072008_EN_Complete.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110429033726/http://hdr.undp.org/en/media/HDR_20072008_EN_Complete.pdf|archive-date=29 April 2011|access-date=18 January 2014|publisher=Hdr.undp.org}}</ref> پرائمري اسڪول اٺ سال هلندو آهي. شاگردن کي اطالوي ٻولي، انگريزي، رياضي، قدرتي سائنسون، تاريخ، جاگرافي، سماجي اڀياس، جسماني تعليم ۽ بصري ۽ موسيقي فنون ۾ بنيادي تعليم ڏني ويندي آهي. ثانوي تعليم پنج سال جاري رهندي آهي ۽ ان ۾ ٽن روايتي قسمن جا اسڪول شامل آهن، جيڪي مختلف علمي سطحن تي ڌيان ڏين ٿا: ''[[اٽلي ۾ ثانوي تعليم#ليچيو|ليچيو]]'' شاگردن کي ڪلاسيڪي يا سائنسي نصاب سان يونيورسٽي تعليم لاءِ تيار ڪري ٿو، جڏهن ته ''[[اِسٽيٽوٽو ٽيڪنيڪو]]'' ۽ ''[[اِسٽيٽوٽو پروفيشونالي]]'' شاگردن کي پيشيوراڻين شعبن لاءِ تيار ڪن ٿا. 2018ع ۾، ثانوي تعليم جو جائزو وٺندي ان کي [[او اي سي ڊي]] ملڪن جي اوسط کان هيٺ قرار ڏنو ويو.<ref name="oecd.org">{{Cite web|title=PISA 2018 results|url=https://www.oecd.org/pisa/publications/pisa-2018-results.htm|access-date=6 April 2021|website=oecd.org|archive-date=3 December 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20191203141933/https://www.oecd.org/pisa/publications/pisa-2018-results.htm|url-status=live}}</ref> اٽلي پڙهائي ۽ سائنس ۾ او اي سي ڊي جي اوسط کان هيٺ ۽ رياضي ۾ اوسط جي ويجهو رهيو.<ref name="oecd.org"></ref> اتر ۽ ڏکڻ جي اسڪولن جي ڪارڪردگيءَ ۾ نمايان فرق موجود آهي؛ اتر جا اسڪول تقريباً اوسط جي برابر نتيجا ڏين ٿا، جڏهن ته ڏکڻ جا نتيجا گهڻو ڪمزور رهيا آهن.<ref>{{Cite web|title=The literacy divide: territorial differences in the Italian education system|url=http://new.sis-statistica.org/wp-content/uploads/2013/10/CO09-The-literacy-divide-territorial-differences-in-the-Italian.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20151117015624/http://new.sis-statistica.org/wp-content/uploads/2013/10/CO09-The-literacy-divide-territorial-differences-in-the-Italian.pdf|archive-date=17 November 2015|access-date=16 November 2015|publisher=Parthenope University of Naples}}</ref> اعليٰ تعليم [[اٽلي جي يونيورسٽين جي فهرست|سرڪاري يونيورسٽين]]، خانگي يونيورسٽين ۽ معزز ۽ چونڊيل [[اٽلي جا اعليٰ گريجوئيٽ اسڪول|اعليٰ گريجوئيٽ اسڪولن]] جي وچ ۾ ورهايل آهي، جهڙوڪ [[اسڪولا نورمالي سپيريئوري دي پيزا]]. 2019ع ۾ 33 اطالوي يونيورسٽيون دنيا جي مٿين 500 يونيورسٽين ۾ شامل هيون.<ref>{{Cite web|year=2019|title=Number of top-ranked universities by country in Europe|url=https://jakubmarian.com/number-of-top-ranked-universities-by-country-in-europe|publisher=jakubmarian.com|access-date=18 May 2019|archive-date=18 May 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20190518113438/https://jakubmarian.com/number-of-top-ranked-universities-by-country-in-europe/|url-status=live}}</ref> [[بولونيا يونيورسٽي]]، جيڪا 1088ع ۾ قائم ٿي، اڃا تائين هلندڙ [[قديم ترين يونيورسٽي]] آهي<ref>Nuria Sanz, Sjur Bergan: "The heritage of European universities", 2nd edition, Higher Education Series No. 7, Council of Europe, 2006. ISBN 978-92-871-6121-5. p. 136.</ref> ۽ يورپ جي اهم علمي ادارن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite news|date=3 July 2017|title=Censis, la classifica delle università: Bologna ancora prima|url=http://bologna.repubblica.it/cronaca/2017/07/03/news/censis_la_classifica_delle_universita_bologna_ancora_prima-169846308|work=La Repubblica|access-date=10 September 2018|archive-date=10 September 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20180910204704/https://bologna.repubblica.it/cronaca/2017/07/03/news/censis_la_classifica_delle_universita_bologna_ancora_prima-169846308/|url-status=live}}</ref> [[بوڪوني يونيورسٽي]]، [[يونيورسيتا ڪاتوليڪا دل ساڪرو ڪوئوري]]، [[لوئيس يونيورسٽي]]، [[پولي ٽيڪنيڪ يونيورسٽي آف ٽورين]]، [[پولي ٽيڪنيڪ يونيورسٽي آف ميلان]]، [[ساپئينزا يونيورسٽي آف روم]] ۽ [[يونيورسٽي آف ميلان]] پڻ بهترين يونيورسٽين ۾ شمار ٿين ٿيون.<ref>{{Cite web|year=2015|title=Academic Ranking of World Universities 2015 |url=http://www.shanghairanking.com/ARWU2015.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20151030134046/http://www.shanghairanking.com/ARWU2015.html|archive-date=30 October 2015|access-date=29 October 2015|publisher=Shanghai Ranking Consultancy}}</ref> === صحت === {{Main|اٽلي ۾ صحت}} {{See also|اٽلي ۾ صحت جي سار سنڀال}} [[File:Oil-1383546 1920.jpg|thumb|right|[[زيتون جو تيل]] ۽ ڀاڄيون بحيرۂ روم واري خوراڪ جو مرڪزي حصو آهن.<ref>{{Cite journal|last1=Duarte, A.|last2=Fernandes, J.|last3=Bernardes, J.|last4=Miguel, G.|year=2016|title=Citrus as a Component of the Mediterranean Diet|url=https://www.researchgate.net/publication/311911612|journal=Journal of Spatial and Organizational Dynamics|volume=4|pages=289–304|access-date=26 January 2021|archive-date=1 October 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20181001220519/https://www.researchgate.net/publication/311911612|url-status=live}}</ref>]] اٽلي ۾ 2015ع دوران مردن جي متوقع عمر 80.5 سال ۽ عورتن جي 84.8 سال هئي، جنهن سبب ملڪ دنيا ۾ [[متوقع عمر موجب ملڪن جي فهرست|پنجين نمبر]] تي رهيو.<ref>{{Cite web|year=2016|title=World Health Statistics 2016: Monitoring health for the SDGs Annex B: tables of health statistics by country, WHO region and globally |url=https://www.who.int/gho/publications/world_health_statistics/2016/Annex_B/en|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20160623023234/http://www.who.int/gho/publications/world_health_statistics/2016/Annex_B/en|archive-date=23 June 2016|access-date=27 June 2016|publisher=World Health Organization}}</ref> ٻين اولهندي ملڪن جي ڀيٽ ۾، اٽلي ۾ بالغن ۾ موٽاپي جي شرح گهٽ آهي، جيڪا 10 سيڪڙو کان گهٽ آهي<ref>{{Cite web|title=Global Prevalence of Adult Obesity|url=http://www.iotf.org/database/documents/GlobalPrevalenceofAdultObesity16thDecember08.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20090327044232/http://www.iotf.org/database/documents/GlobalPrevalenceofAdultObesity16thDecember08.pdf|archive-date=27 March 2009|access-date=29 January 2008|publisher=[[انٽرنيشنل اوبيسٽي ٽاسڪ فورس]]}}</ref>، ڇاڪاڻ⁠تہ [[بحيرۂ روم واري غذا]] جا صحت وارا فائدا تمام اهم آهن.<ref>{{Cite journal|last1=Dinu|first1=M|last2=Pagliai|first2=G|last3=Casini|first3=A|author-link3=اينجلا ڪاسيني|last4=Sofi|first4=F|date=10 May 2017|title=Mediterranean diet and multiple health outcomes: an umbrella review of meta-analyses of observational studies and randomised trials.|journal=European Journal of Clinical Nutrition|volume=72|issue=1|pages=30–43|doi=10.1038/ejcn.2017.58|pmid=28488692|s2cid=7702206|hdl-access=free|hdl=2158/1081996}}</ref> 2013ع ۾، اٽلي جي ترغيب تي [[يونيسڪو]]، بحيرۂ روم واري غذا کي اٽلي، [[مراڪش]]، [[اسپين]]، [[پرتگال]]، [[يونان]]، [[قبرص]] ۽ [[ڪروئيشيا]] جي [[انسانيت جي غير مادي ثقافتي ورثي جي نمائنده فهرست]] ۾ شامل ڪيو.<ref>{{Cite web|title=UNESCO Culture Sector, Eighth Session of the Intergovernmental Committee (8.COM) – from 2 to 7 December 2013 |url=http://www.unesco.org/culture/ich/index.php?lg=en&pg=00473|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131220125948/http://www.unesco.org/culture/ich/index.php?lg=en&pg=00473|archive-date=20 December 2013|access-date=3 April 2014}}; {{Cite web|url=http://www.unesco.org/culture/ich/index.php?lg=en&pg=00011&RL=00884|access-date=3 April 2014|title=UNESCO – Culture – Intangible Heritage – Lists & Register – Inscribed Elements – Mediterranean Diet| url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140415064011/http://www.unesco.org/culture/ich/index.php?lg=en&pg=00011&RL=00884|archive-date=15 April 2014}}</ref> روزانو سگريٽ پيئندڙن جو تناسب 2012ع ۾ 22 سيڪڙو هو، جيڪو 2000ع جي 24 سيڪڙو کان گهٽ هو، پر [[او اي سي ڊي]] جي اوسط کان مٿي هو.<ref>{{Cite web|year=2014|title=OECD Health Statistics 2014 How Does Italy Compare? |url=http://www.oecd.org/els/health-systems/Briefing-Note-ITALY-2014.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20150924133234/http://www.oecd.org/els/health-systems/Briefing-Note-ITALY-2014.pdf|archive-date=24 September 2015|publisher=OECD}}</ref> 2005ع کان وٺي، عوامي هنڌن تي سگريٽ نوشي کي "خاص طور تي هوادار ڪمرن" تائين محدود ڪيو ويو آهي.<ref>{{Cite news|title=Smoking Ban Begins in Italy {{!}} Europe {{!}} DW.COM {{!}} 10 January 2005|url=http://www.dw.com/en/smoking-ban-begins-in-italy/a-1453590|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150621143640/http://www.dw.com/en/smoking-ban-begins-in-italy/a-1453590|archive-date=21 June 2015|access-date=1 August 2010|publisher=[[ڊيوئچے ويلے]]}}</ref> 1978ع کان وٺي، رياست هڪ آفاقي عوامي صحت جو نظام هلائي رهي آهي.<ref>{{Cite web|title=Italy – Health|url=http://dev.prenhall.com/divisions/hss/worldreference/IT/health.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20090701064229/http://dev.prenhall.com/divisions/hss/worldreference/IT/health.html|archive-date=1 July 2009|access-date=2 August 2010|publisher=Dev.prenhall.com}}</ref> بهرحال، صحت جون خدمتون سڀني شهرين ۽ رهواسين کي هڪ گڏيل سرڪاري-خانگي نظام وسيلي مهيا ڪيون وڃن ٿيون. ان جو سرڪاري حصو [[سيرويتسيو سانيتاريو ناتسيونالي]] آهي، جيڪو صحت واري وزارت جي ماتحت منظم آهي ۽ علائقائي اختيارن جي حوالي ٿيل بنيادن تي هلائجي ٿو. 2020ع ۾ صحت تي خرچ [[مجموعي گهريلو پيداوار]] جو 10 سيڪڙو هو. اٽلي جو صحت وارو نظام لڳاتار دنيا جي بهترين نظامن ۾ شمار ٿيندو رهيو آهي؛<ref>{{Cite web|title=The World Health Organization's ranking of the world's health systems|url=http://www.photius.com/rankings/healthranks.html|access-date=7 September 2015|publisher=Photius.com|archive-date=5 January 2010|archive-url=https://web.archive.org/web/20100105190014/http://www.photius.com/rankings/healthranks.html|url-status=live}}; {{Cite news|date=20 March 2017|title=Italy's Struggling Economy Has World's Healthiest People|publisher=Bloomberg News|url=https://www.bloomberg.com/news/articles/2017-03-20/italy-s-struggling-economy-has-world-s-healthiest-people|access-date=9 December 2020|archive-date=6 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221006112037/https://www.bloomberg.com/news/articles/2017-03-20/italy-s-struggling-economy-has-world-s-healthiest-people|url-status=live}}</ref> [[عالمي صحت تنظيم]] (WHO) جي 2000ع سان لاڳاپيل تحقيق موجب، خرچن جي ڪارڪردگي ۽ شهرين کي عوامي علاج تائين رسائي جي لحاظ کان، فرانس کان پوءِ اٽلي وٽ دنيا جو ٻيون بهترين صحت وارو نظام هو.<ref>{{Cite journal |last1=Maio |first1=Vittorio |last2=Manzoli |first2=L |date=2002 |title=The Italian health care system: W.H.O. Ranking versus public perception. |url=https://www.researchgate.net/publication/285698246 |journal=P and T |volume=27 |pages=301–308}}</ref> == ثقافت == {{Main|اٽلي جي ثقافت}} اٽلي [[اولهندي تهذيب]] جي بنيادي جنم ڀومن مان هڪ ۽ هڪ [[ثقافتي سپر پاور]] آهي.<ref>Among others, Italy has been described as a "cultural superpower" by [https://www.washingtonpost.com/entertainment/coming-to-the-us-the-year-of-italian-culture-2013/2012/10/15/29f404a8-1703-11e2-9855-71f2b202721b_story.html ''دي واشنگٽن پوسٽ'']، آمريڪي صدر [[بارڪ اوباما]]، ۽ اڳوڻي پرڏيهي معاملن واري وزير [[جوليو تيرتسي دي سانت آگاتا]]. {{Cite web |url=http://www.arabnews.com/italy-cultural-superpower |title=Italy, a cultural superpower |date=2 June 2012 |access-date=25 January 2021 |archive-date=26 December 2014 |archive-url=https://web.archive.org/web/20141226231012/http://www.arabnews.com/italy-cultural-superpower |url-status=bot: unknown }}.</ref> ان جي ثقافت کي ڪيترين ئي علائقائي رسمن، مقامي طاقت جي مرڪزن ۽ سرپرستيءَ جي مرڪزن شڪل ڏني آهي.<ref>{{Cite book|last=Killinger|first=Charles|url=https://archive.org/details/culturecustomsof00char/page/3|title=Culture and customs of Italy|publisher=Greenwood Press|year=2005|isbn=978-0-3133-2489-5|edition=1. publ.|location=Westport, Conn.|page=[https://archive.org/details/culturecustomsof00char/page/3 3]}}</ref> ملڪ يورپ جي [[يورپ جي ثقافت|ثقافتي]] ۽ [[يورپ جي تاريخ|تاريخي]] ورثي ۾ اهم حصو وڌو آهي.<ref>{{Cite book|last=Cole|first=Alison|title=Virtue and magnificence: art of the Italian Renaissance courts|publisher=H.N. Abrams|year=1995|isbn=978-0-8109-2733-9|location=New York}}</ref> === معمارِي === {{Main|اطالوي معمارِي}} [[File:Reggia di Caserta - panoramio - Carlo Pelagalli (2).jpg|thumb|right|[[ڪاسيرتا جو شاهي محل]] دنيا ۾ سڀ کان وڏي اڳوڻي شاهي رهائشگاهه آهي.<ref>{{Cite web |last=Chronopoulou |first=Angeliki |date=23 January 2024 |title=Reggia Di Caserta Historical Overview |url=https://www.academia.edu/44592878 |access-date=23 January 2024 |website=Academia |language=English}}</ref><ref>{{Cite book|url=https://books.google.com/books?id=qTdlAQAAQBAJ|title=Dictionnaire amoureux de Versailles|first=Franck|last=FERRAND|date=24 October 2013|publisher=Place des éditeurs|isbn=9782259222679 |via=Google Books}}</ref>]] اٽلي پنهنجي معمارِي ڪاميابين لاءِ مشهور آهي،<ref>[http://www.justitaly.org/italy/italy-architecture.asp Architecture in Italy] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20120115053940/http://www.justitaly.org/italy/italy-architecture.asp|date=15 January 2012}}, ItalyTravel.com</ref> جهڙوڪ قديم روم طرفان محرابن، گنبذن ۽ ساڳين اڏاوتن جي تعمير، چوڏهين صديءَ جي آخر کان سورهين صديءَ تائين [[نشاۃ ثانيه واري معمارِي|نشاۃ ثانيه واري معمارِي تحريڪ]] جو بنياد، ۽ [[پيلاڊيئن ازم]] جو گهر هجڻ؛ اهو اهڙو انداز هو جنهن [[نوڪلاسيڪي معمارِي]] جهڙين تحريڪن کي متاثر ڪيو ۽ سڄي دنيا ۾ ملڪاڻن گهرن جي ڊزائنن تي اثر وڌو، خاص ڪري برطانيا ۽ آمريڪا ۾ سترهين صديءَ جي آخر کان ويهين صديءَ جي شروعات تائين. ڊزائنن جي هڪ مڃيل سلسلي جي شروعات سڀ کان پهرين يونانين ۽ اِيٽرسڪن ماڻهن ڪئي، جيڪو اڳتي وڌي ڪلاسيڪي رومي انداز تائين پهتو،<ref>Sear, Frank. [https://books.google.com/books?id=Rkdt_p6uvw0C&pg=PA10 ''Roman architecture.''] Cornell University Press, 1983. p. 10. Web. 23 September 2011.</ref> پوءِ نشاۃ ثانيه دوران ڪلاسيڪي رومي دور جي ٻيهر بحالي ٿي، ۽ اهو باروڪ دور تائين ارتقا ڪندو رهيو. باسيليڪا جو عيسائي تصور، جيڪو وچئين دور ۾ غالب معمارِي انداز بڻجي ويو، روم ۾ ايجاد ٿيو هو.<ref>[http://www.justitaly.org/italy/architecture/christian-byzanthine.asp Italy Architecture: Early Christian and Byzanthine] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130328131150/http://www.justitaly.org/italy/architecture/christian-byzanthine.asp|date=28 March 2013}}, ItalyTravel.com</ref> [[رومانسڪ معمارِي]]، جيڪا تقريباً 800ع کان 1100ع تائين عروج تي رهي، اطالوي معمارِي جي سڀ کان وڌيڪ زرخيز ۽ تخليقي دورن مان هڪ هئي، جڏهن [[پيزا جو جهڪيل مينار]] ۽ ميلان ۾ [[سينٽ امبروجيو جي باسيليڪا]] جهڙا شاهڪار تعمير ٿيا. اها رومي محرابن، رنگين شيشي وارن دريچن ۽ وڪڙيل ٿنڀن جي استعمال لاءِ مشهور هئي. اطالوي رومانسڪ معمارِي جي بنيادي جدت [[والٽ (معمارِي)|والٽ]] هئي، جيڪا ان کان اڳ اولهندي معمارِي ۾ ڪڏهن به نه ڏٺي وئي هئي.<ref>[http://www.justitaly.org/italy/architecture/romanesque.asp Italy Architecture: Romanesque] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130328120342/http://www.justitaly.org/italy/architecture/romanesque.asp|date=28 March 2013}}, ItalyTravel.com</ref> اطالوي معمارِي [[نشاۃ ثانيه]] دوران نمايان طور ارتقا ڪئي. [[فليپو برونيلليسڪي]] [[فلورينس گرجاگھر|فلورينس جي گرجاگھر]] لاءِ پنهنجي گنبذ وسيلي معمارِي ڊزائن ۾ حصو وڌو، جيڪو انجنيئرنگ جو اهڙو ڪارنامو هو، جيڪو قديم زماني کان پوءِ نه ڏٺو ويو هو.<ref>{{Cite book|last1=Campbell|first1=Stephen J|title=Italian Renaissance Art|last2=Cole|first2=Michael Wayne|publisher=Thames & Hudson Inc|year=2012|location=New York|pages=95–97}}</ref> اطالوي نشاۃ ثانيه واري معمارِي جي مشهور ڪاميابي [[سينٽ پيٽر جي باسيليڪا]] هئي، جنهن کي [[دوناٽو برامانتي]] سورهين صديءَ جي شروعات ۾ ڊزائن ڪيو. [[اندريا پيلاڊيو]] پنهنجي ڊزائن ڪيل ولاز ۽ محلن وسيلي سڄي اولهندي يورپ جي معمارن تي اثر وڌو.<ref>{{Cite web|title=City of Vicenza and the Palladian Villas of the Veneto|url=https://whc.unesco.org/en/list/712|website=UNESCO World Heritage Centre}}</ref> [[باروڪ معمارِي|باروڪ دور]] شاندار اطالوي معمار پيدا ڪيا. پوئين باروڪ ۽ [[روڪوڪو]] معمارِي جو سڀ کان اصلي ڪم [[ستوپينيجي جو شڪار محل]] آهي.<ref>R. De Fusco, ''A thousand years of architecture in Europe'', pg. 443.</ref> 1752ع ۾، [[لوئيجي وانويتيلي]] [[ڪاسيرتا جو شاهي محل]] تعمير ڪرڻ شروع ڪيو.<ref>{{Cite book|last=Hersey|first=George|title=Architecture and Geometry in the Age of the Baroque|publisher=University of Chicago Press|year=2001|isbn=0-2263-2784-1|location=Chicago|page=119}}</ref> ارڙهين صديءَ جي آخر ۽ اڻويهين صديءَ جي شروعات ۾، اٽلي [[نوڪلاسيڪي معمارِي|نوڪلاسيڪي معمارِي تحريڪ]] کان متاثر ٿيو. ولاز، محل، باغ، اندروني سجاوٽ ۽ فن ٻيهر قديم رومي ۽ يوناني موضوعن تي ٻڌل ٿيڻ لڳا.<ref>[http://www.justitaly.org/italy/architecture/neoclassicism.asp Italy Architecture: Neoclassicism] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130328084932/http://www.justitaly.org/italy/architecture/neoclassicism.asp|date=28 March 2013}}, ItalyTravel.com</ref> [[اطالوي فاشزم|فاشسٽ دور]] دوران، نام نهاد "[[نويچينتو تحريڪ]]" عروج تي آئي، جيڪا سامراجي روم جي ٻيهر دريافت تي ٻڌل هئي. [[مارچيلو پياچينتيني]]، جيڪو شهرن جي شهري تبديليءَ جو ذميوار هو، سادي بڻايل نوڪلاسيڪيت جو هڪ روپ جوڙيو.<ref>{{Cite news|title=Renzo Piano|url=https://www.nytimes.com/topic/person/renzo-piano|access-date=20 August 2017|work=The New York Times}}</ref> === بصري فن === {{Main|اطالوي فن}} [[File:Leonardo da Vinci (1452-1519) - The Last Supper (1495-1498).jpg|thumb|''[[آخري دعوت (ليونارڊو دا ونچي)|آخري دعوت]]'' (1494–1499)، [[ليونارڊو دا ونچي]]، [[سانتا ماريا ديللي گراتسي، ميلان|سانتا ماريا ديللي گراتسي جو گرجاگھر]]، ميلان]] اطالوي بصري فنن جي تاريخ [[اولهندي مصوري]] لاءِ اهم آهي. [[رومي فن]] يونان کان متاثر هو ۽ ان کي قديم يوناني مصوريءَ جو وارث سمجهي سگهجي ٿو. رومي مصوريءَ مان رڳو ديواري مصوريون باقي بچيون آهن.<ref>{{Cite web|title=Roman Painting|url=http://www.art-and-archaeology.com/roman/painting.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130726163006/http://art-and-archaeology.com/roman/painting.html|archive-date=26 July 2013|publisher=art-and-archaeology.com}}</ref> انهن ۾ [[ٽرومپ لوئيل]]، ڪاذب منظرڪشي ۽ خالص منظرنگاريءَ جا سڀ کان پهريان مثال شامل ٿي سگهن ٿا.<ref>{{Cite web|title=Roman Wall Painting|url=http://www.accd.edu/sac/vat/arthistory/arts1303/Rome4.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20070319123717/http://www.accd.edu/sac/vat/arthistory/arts1303/Rome4.htm|archive-date=19 March 2007|publisher=accd.edu}}</ref> اطالوي نشاۃ ثانيه کي مصوريءَ جو [[سونهري دور (استعارو)|سونهري دور]] سمجهيو وڃي ٿو، جيڪو پندرهين صديءَ کان سورهين صديءَ جي آخر تائين پکڙيل هو ۽ اٽلي کان ٻاهر به وڏو اثر رکندڙ هو. [[مساچچو]]، [[فليپو لپي]]، [[تنتوريتو]]، [[ساندرو بوتيچيللي]]، [[ليونارڊو دا ونچي]]، [[مائيڪل اينجلو]]، [[رافائيل]] ۽ [[تيتسيان]] جهڙن فنڪارن [[منظرڪشي (گرافڪ)|منظرڪشي]] جي استعمال ذريعي مصوريءَ کي وڌيڪ بلند سطح تي پهچايو. مائيڪل اينجلو مجسما ساز طور پڻ سرگرم هو؛ سندس ڪمن ۾ ''[[ڊيوڊ (مائيڪل اينجلو)|ڊيوڊ]]''، ''[[پيتا (مائيڪل اينجلو)|پيتا]]'' ۽ ''[[موسى (مائيڪل اينجلو)|موسى]]'' جهڙا شاهڪار شامل آهن. پندرهين ۽ سورهين صديءَ ۾، [[اعليٰ نشاۃ ثانيه]] هڪ اندازي فن کي جنم ڏنو، جنهن کي [[مينرزم]] چيو وڃي ٿو. سورهين صديءَ جي شروعات واري فن کي نمايان ڪندڙ متوازن ترتيبن ۽ منظرڪشيءَ ڏانهن عقلي طريقيڪار جي جاءِ تي، مينرسٽ فنڪارن بي ثباتي، بناوٽ ۽ شڪ کي اختيار ڪيو. [[پيئرو ديللا فرانچيسڪا]] جا بي چين نه ٿيندڙ چهرا ۽ اشارا ۽ رافائيل جون پرسڪون مريمون، [[پونتورمو]] جي پريشان اظهار ۽ [[ايل گريڪو]] جي جذباتي شدت سان بدلجي ويون. [[File:Sandro Botticelli - La nascita di Venere - Google Art Project - edited.jpg|thumb|''[[وينس جو جنم]]'' (1484–1486)، [[ساندرو بوتيچيللي]]، [[اُففيتسي گيلري]]، فلورينس]] سترهين صديءَ ۾، [[اطالوي باروڪ]] جي عظيم ترين مصورن ۾ [[ڪاراواجو]]، [[آرتيميسيا جينتيليسڪي]]، [[ڪارلو ساراسيني]] ۽ [[بارتولوميو مانفريدي]] شامل آهن. ارڙهين صديءَ ۾، [[اطالوي روڪوڪو فن|اطالوي روڪوڪو]] بنيادي طور [[ارڙهين صديءَ جو فرانسيسي فن|فرانسيسي]] [[روڪوڪو]] کان متاثر هو. اطالوي نوڪلاسيڪي مجسما سازي، [[انتونيو ڪانووا]] جي عريان مجسمن سان گڏ، تحريڪ جي مثالي رخ تي مرڪوز رهي. اڻويهين صديءَ ۾، رومانوي مصورن ۾ [[فرانچيسڪو هايز]] ۽ [[فرانچيسڪو پوديستي]] شامل هئا. [[امپريشنزم]] فرانس کان اٽلي ۾ ''[[ماڪيايولي]]'' وسيلي آيو، ۽ [[حقيقت نگاري (فنون)|حقيقت نگاري]] [[جوآڪينو توما]] ۽ [[جيوسيپي پيلليتسا دا وولپيدو]] وسيلي آئي. ويهين صديءَ ۾، [[مستقبل نگاري]] سان گڏ، اٽلي مصوري ۽ مجسما سازيءَ جي ارتقا ۾ ٻيهر هڪ بنيادي ملڪ طور اڀريو. مستقبل نگاريءَ کان پوءِ [[جورجو دي ڪيريڪو]] جون مابعدالطبيعي مصوريون آيون، جن [[سررئيلسٽن]] تي اثر وڌو.<ref>Gale, Matthew. "Pittura Metafisica". ''Grove Art Online. Oxford Art Online''. Oxford University Press. Web.</ref> === ادب === {{Main|اطالوي ادب}} رسمي لاطيني ادب 240 ق.م. ۾ شروع ٿيو، جڏهن روم ۾ پهريون اسٽيج ڊرامو پيش ڪيو ويو.<ref>Duckworth, George Eckel. [https://books.google.com/books?id=BuLEo5U9sb0C&pg=PA3 ''The nature of Roman comedy: a study in popular entertainment.''] University of Oklahoma Press, 1994. p. 3. Web. 15 October 2011.</ref> لاطيني ادب انتهائي اثرائتو هو ۽ اڄ به آهي، جنهن ۾ ڪيترائي ليکڪ، شاعر، فلسفي ۽ مؤرخ شامل آهن، جهڙوڪ [[پليني دي ايلڊر]]، [[پليني دي ينگر]]، [[ورجل]]، [[هوريس]]، [[پروپرشيس]]، [[اووڊ]] ۽ [[ليوي]]. رومي پنهنجي زباني روايت، شاعري، ڊرامي ۽ قطعات لاءِ مشهور هئا.<ref>{{Cite book|url={{Google books|LHA_SydyKOYC|page=PA39|keywords=|text=|plainurl=yes}}|title=Poetry and Drama: Literary Terms and Concepts.|date=2011|publisher=The Rosen Publishing Group|isbn=978-1-6153-0490-5|access-date=18 October 2011}}</ref> تيرهين صديءَ جي شروعات ۾، [[فرانسس آف اسيسي]] پهريون اطالوي شاعر هو، پنهنجي مذهبي گيت ''[[سج جو گيت]]'' سان.<ref>{{Cite book|url={{Google books|3uq0bObScHMC|keywords=|text=|plainurl=yes}}|title=The Cambridge History of Italian Literature|publisher=Cambridge University Press|year=1999|isbn=978-0-5216-6622-0|editor-last=Brand|editor-first=Peter|chapter=2 – Poetry. Francis of Assisi (pp. 5ff.)|access-date=31 December 2015|editor-last2=Pertile|editor-first2=Lino|editor-link2=لينو پيرتيلي|chapter-url={{Google books|3uq0bObScHMC|page=PA5|keywords=|text=|plainurl=yes}}|archive-url=https://web.archive.org/web/20160610172548/https://books.google.com/books?id=3uq0bObScHMC&printsec=frontcover|archive-date=10 June 2016|url-status=live}}</ref> [[File:Dante03.jpg|thumb|upright=.8|[[دانتي اليگهيئري]]، جنهن جي ڪمن جديد اطالوي ٻوليءَ جي بنياد وجهڻ ۾ مدد ڪئي، [[وچئين دور]] جي عظيم ترين شاعرن مان هڪ سمجهيو وڃي ٿو. سندس رزمي نظم ''[[ڊيوائن ڪاميڊي]]'' [[عالمي ادب]] جي بهترين ڪمن ۾ شمار ٿئي ٿو.]] تيرهين صديءَ ۾، سسلي ۾ [[شهنشاهه فريڊرڪ ٻيون]] جي درٻار ۾، پرووانسال صورتن ۽ موضوعن تي ٻڌل غنائي شاعري مقامي عام ٻوليءَ جي هڪ نفيس صورت ۾ لکي وئي. انهن شاعرن مان هڪ [[جياڪومو دا لينتيني]] هو، جيڪو [[سونٽ]] جي صورت جو موجد هو؛ سڀ کان مشهور ابتدائي سونٽ نگار [[پيٽرارڪ]] هو.<ref>Ernest Hatch Wilkins, ''The invention of the sonnet, and other studies in Italian literature'' (Rome: Edizioni di Storia e letteratura, 1959), 11–39</ref> [[گويڊو گوئينيتسيلي]] ''[[دولچي ستل نووو]]'' جو باني آهي، جيڪا اهڙي شعري مکتب هئي جنهن محبت جي شاعريءَ ۾ فلسفيانه پاسو شامل ڪيو. محبت جي هن نئين سمجهه، جيڪا نرم انداز ۾ ظاهر ڪئي وئي، فلورينس جي شاعر [[دانتي اليگهيئري]] کي متاثر ڪيو، جنهن جديد اطالوي ٻوليءَ جو بنياد وڌو. دانتي جو ڪم، ''[[ڊيوائن ڪاميڊي]]''، ادب جي بهترين ڪمن مان آهي.<ref name="Bloom">{{Cite book|last=Bloom|first=Harold|author-link=هيرلڊ بلوم|url=https://archive.org/details/westerncanonbook00bloorich|title=The Western Canon|publisher=Harcourt Brace|year=1994|isbn=978-0-1519-5747-7|url-access=registration}} See also [[اولهندي ڪينن]] for other "canons" that include the ''Divine Comedy''.</ref> پيٽرارڪ ۽ [[جيوواني بوڪاچچو]] قديم دور جي ڪمن کي ڳوليو ۽ انهن جي پيروي ڪئي ۽ پنهنجي فني شخصيتن کي سنواريو. پيٽرارڪ پنهنجي نظمن جي مجموعي ''[[اِل ڪانتسونيري]]'' وسيلي شهرت ماڻي. بوڪاچچو جو ''[[دي ڊيڪاميرون]]'' پڻ برابر اثرائتو هو، جيڪو ننڍين ڪهاڻين جو تمام مشهور مجموعو آهي.<ref>{{Cite encyclopedia|title=Giovanni Boccaccio: The Decameron.|encyclopedia=[[انسائيڪلوپيڊيا برٽانيڪا]]|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/70836/Giovanni-Boccaccio/755/The-Decameron|access-date=18 December 2013|archive-url=https://web.archive.org/web/20131219020413/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/70836/Giovanni-Boccaccio/755/The-Decameron|archive-date=19 December 2013|url-status=live}}</ref> نشاۃ ثانيه جي ليکڪن جي ڪمن ۾ [[نيڪولو ميڪياويلي]] جو ''[[دي پرنس]]'' شامل آهي، جيڪو سياسي سائنس تي هڪ مضمون آهي، جنهن ۾ "اثرائتي حقيقت" کي ڪنهن به مجرد مثالي تصور کان وڌيڪ اهم سمجهيو ويو آهي. [[جيوواني فرانچيسڪو سترپارولا]] ۽ [[جيمباتيستا باسيلي]]، جن بالترتيب ''[[سترپارولا جون مزاحيه راتيون]]'' (1550–55) ۽ ''[[پينتاميرون]]'' (1634) لکيا، يورپ ۾ پري ڪهاڻين جي سڀ کان پهرين معلوم صورتن مان ڪجهه ڇاپيون.<ref>Steven Swann Jones, ''The Fairy Tale: The Magic Mirror of Imagination'', Twayne Publishers, New York, 1995, {{ISBN|0-8057-0950-9}}, p. 38; Bottigheimer 2012a, 7; Waters 1894, xii; Zipes 2015, 599.; {{Citation|last1=Opie|first1=Iona|title=The Classic Fairy Tales|year=1974|url=https://archive.org/details/classicfairytale00opie_0|place=Oxford and New York|publisher=Oxford University Press|isbn=978-0-1921-1559-1|last2=Opie|first2=Peter|author-link=آئيونا اوپي|author-link2=پيٽر اوپي}} See p. 20. The claim for earliest fairy-tale is still debated, see for example Jan M. Ziolkowski, ''Fairy tales from before fairy tales: the medieval Latin past of wonderful lies'', University of Michigan Press, 2007. Ziolkowski examines [[ايگبرٽ آف ليئج]]'s Latin beast poem ''Fecunda natis'' (''The Richly Laden Ship'', c. 1022/24), the earliest known version of "[[ننڍڙي ڳاڙهي ٽوپي]]". Further info: [https://web.archive.org/web/20071023044216/http://www.leithart.com/archives/003139.php Little Red Pentecostal], Peter J. Leithart, 9 July 2007.</ref> باروڪ دور [[گليليو]] جي صاف سائنسي نثر کي جنم ڏنو. سترهين صديءَ ۾، [[آرڪيڊيا اڪيڊمي|آرڪيڊين]] شاعريءَ ۾ سادگي ۽ ڪلاسيڪي ضبط بحال ڪرڻ لاءِ هڪ تحريڪ شروع ڪئي.<ref>{{Cite web|url=https://www.britannica.com/topic/Academy-of-Arcadia|title=Academy of Arcadia &#124; Neapolitan Poets, Arcadian Shepherds & Arcadian Landscape &#124; Britannica|website=www.britannica.com|accessdate=19 November 2025}}</ref> اطالوي ليکڪن اڻويهين صديءَ ۾ رومانويت کي اختيار ڪيو؛ اها [[ريزورجيمنتو]] جي خيالن سان هم وقت هئي، اها تحريڪ جنهن اطالوي اتحاد آندو. اتحاد جي خبر [[ويتوريو الفيري]]، [[اوگو فوسڪولو]] ۽ [[جياڪومو ليوپاردي]] جهڙن شاعرن اڳواٽ ڏني. اهم اطالوي رومانوي ليکڪ [[اليساندرو مانزوني]] جا ڪم، پنهنجي حب الوطنيءَ واري پيغام ۽ جديد، متحد اطالوي ٻوليءَ جي ترقيءَ ۾ سندس ڪوششن سبب، اطالوي اتحاد جي علامت آهن.<ref>{{Cite web|date=18 May 2023|title=Alessandro Manzoni {{!}} Italian author|url=https://www.britannica.com/biography/Alessandro-Manzoni|website=Encyclopædia Britannica}}</ref> [[File:Portrait of Niccolò Machiavelli.jpg|thumb|upright=.8|[[ميڪياويلي]]، جديد [[سياسي سائنس]] جو باني]] اڻويهين صديءَ جي آخر ۾، ''[[ويرزمو (ادب)|ويرزمو]]'' نالي هڪ ادبي تحريڪ، جنهن حقيقت نگاريءَ کي ساراهيو، اطالوي ادب ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو. [[ايميليو سالگاري]]، جيڪو ايڪشن-ايڊوينچر [[سواش بڪلر]]ن جو ليکڪ ۽ سائنس فڪشن جو اڳواڻ هو، پنهنجي ''[[ساندوڪان]]'' سلسلو شايع ڪيو.<ref>{{Cite book|last1=Gaetana Marrone|url={{Google books|d9NcAgAAQBAJ|page=PA1654|keywords=|text=|plainurl=yes}}|title=Encyclopedia of Italian Literary Studies|last2=Paolo Puppa|publisher=Routledge|year=2006|isbn=978-1-1354-5530-9|page=1654}}</ref> 1883ع ۾، [[ڪارلو ڪولودي]] ''[[پنوڪيو جون مهمون]]'' شايع ڪيو، جيڪو ڪنهن اطالوي ليکڪ جو سڀ کان مشهور ٻارن جو ڪلاسيڪي ڪتاب بڻيو ۽ دنيا جي [[ترجمن جي تعداد موجب ادبي ڪمن جي فهرست|سڀ کان وڌيڪ ترجمو ٿيل]] غير مذهبي ڪتابن مان هڪ آهي.<ref>Giovanni Gasparini. ''La corsa di Pinocchio''. Milano, Vita e Pensiero, 1997. p. 117. {{ISBN|8-8343-4889-3}}</ref> [[مستقبل نگاري]] نالي تحريڪ ويهين صديءَ جي شروعات ۾ ادب تي اثر انداز ٿي. [[فليپو توماسو مارينيتي]] ''[[مستقبل نگاري جو منشور]]'' لکيو ۽ اهڙي ٻولي ۽ استعارن جي استعمال جو مطالبو ڪيو، جيڪي مشيني دور جي رفتار، تحرڪ ۽ تشدد کي عظمت ڏين.<ref>{{Cite book|title=The 20th-Century art book.|publisher=Phaidon Press|year=2001|isbn=978-0-7148-3542-6|edition=Reprinted.|location=dsdLondon}}</ref> جديد ادبي شخصيتن ۾ [[گابريئلي دانونتسيو]]، قوم پرست شاعر [[جيوسوئي ڪارڊوچچي]]، 1906ع جو نوبل انعام ماڻيندڙ، حقيقت نگار ليکڪا [[گرازيا ديليدا]]، 1926ع جي انعام يافته، جديد ٿيٽر ليکڪ [[لوئيجي پيرانديللو]]، 1936ع ۾، ننڍين ڪهاڻين جو ليکڪ [[ايتالو ڪالوينو]]، 1960ع ۾، شاعر [[سالوواتوري ڪوازيمودو]]، 1959ع ۾، ۽ [[يوجينيو مونتالي]]، 1975ع ۾، [[امبرتو ايڪو]]، 1980ع ۾، ۽ طنز نگار ۽ ٿيٽر ليکڪ [[داريو فو]]، 1997ع ۾، شامل آهن.<ref>{{Cite web|title=All Nobel Prizes in Literature|url=http://nobelprize.org/nobel_prizes/literature/laureates|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110529091551/http://nobelprize.org/nobel_prizes/literature/laureates|archive-date=29 May 2011|access-date=30 May 2011|publisher=Nobel Foundation}}</ref> === فلسفو === {{Main|اطالوي فلسفو}} اطالوي فلسفي [[اولهندي فلسفو|اولهندي فلسفي]] تي اثر وڌو، جنهن جي شروعات يونانين ۽ رومن کان ٿي، ۽ پوءِ نشاۃ ثانيه جي انسان دوستي، [[روشن خيالي جو دور]] ۽ [[جديد فلسفو]] تائين پهتي.<ref name="Garin">{{Cite book|last=Garin|first=Eugenio|url=https://books.google.com/books?id=sVP3vBmDktQC|title=History of Italian Philosophy|publisher=VIBS|year=2008|isbn=978-9-0420-2321-5}}</ref> اٽلي ۾ باضابطه فلسفو [[فيثاغورث]] متعارف ڪرايو، جيڪو [[ڪروتوني]] ۾ اطالوي فلسفي جي مکتب جو باني هو.<ref>{{Cite book|last=Herodotus|title=The Histories|publisher=Penguin Classics|page=226}}</ref> يوناني دور جي اطالوي فلسفين ۾ [[زينوفينس]]، [[پارمينيدس]] ۽ [[زينو آف ايليا|زينو]] شامل آهن. رومي فلسفين ۾ [[سيسرو]]، [[لوڪريتيوس]]، [[سينيڪا دي ينگر]]، [[پلوٽارڪ]]، [[ايپيڪتيتس]]، [[مارڪس اوريليئس]] ۽ [[آگسٽين آف هيپو]] شامل آهن.<ref name="Garin"></ref> [[File:Famous Italian philosophers.jpg|thumb|مٿي کاٻي پاسي کان گهڙيءَ جي رخ ۾: [[ٿامس اڪوئناس|اڪوئناس]]، ديني عالم؛<ref>{{Cite web|title=St. Thomas Aquinas {{!}} Biography, philosophy, & Facts|url=https://www.britannica.com/biography/Saint-Thomas-Aquinas|access-date=20 January 2020|website=Encyclopædia Britannica}}</ref> [[جورڊانو برونو|برونو]]، [[ڪائناتيات دان]]؛<ref>Gatti, Hilary. ''Giordano Bruno and Renaissance Science: Broken Lives and Organizational Power''. Cornell University Press, 2002, 1. {{ISBN|0-8014-8785-4}}.</ref> [[چيزاري بيڪاريا|بيڪاريا]]، [[جرم شناس]]؛<ref name="Hostettler-2011">{{Cite book|last=Hostettler|first=John|title=Cesare Beccaria: The Genius of 'On Crimes and Punishments'|date=2011|publisher=Waterside Press|isbn=978-1-9043-8063-4|location=Hampshire|page=160}}</ref> ۽ [[ماريا مونٽيسوري|مونٽيسوري]]، [[مونٽيسوري تعليم]] واري<ref name="Montessori">{{Cite web|title=Introduction to Montessori Method|url=https://amshq.org/Montessori-Education/Introduction-to-Montessori|publisher=American Montessori Society}}</ref>]] اطالوي وچئين دور جو فلسفو بنيادي طور عيسائي هو، ۽ ان ۾ [[ٿامس اڪوئناس]] جهڙا ديني عالم شامل هئا، جيڪو [[فطري الٰهيات]] جو ڪلاسيڪي حامي هو، جنهن [[ارسطوي فلسفو]] عيسائيت ۾ ٻيهر متعارف ڪرايو.<ref>{{Cite web|last=Blair|first=Peter|title=Reason and Faith: The Thought of Thomas Aquinas|url=http://www.dartmouthapologia.org/articles/show/125|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20130913011656/http://www.dartmouthapologia.org/articles/show/125|archive-date=13 September 2013|access-date=18 December 2013|website=The Dartmouth Apologia}}</ref> نشاۃ ثانيه جي فلسفين ۾ شامل آهن: [[جورڊانو برونو]]، اولهه جي هڪ اهم سائنسي شخصيت؛ [[مارسيليو فيچينو]]، انسان دوست فلسفي؛ ۽ [[نيڪولو ميڪياويلي]]، جديد [[سياسي سائنس]] جو هڪ باني. ميڪياويلي جو سڀ کان مشهور ڪم ''[[دي پرنس]]'' آهي، جنهن جو سياسي فڪر ۾ حصو سياسي [[مثاليت پسندي]] ۽ [[حقيقت پسندي (بين الاقوامي لاڳاپا)|حقيقت پسندي]] جي وچ ۾ بنيادي وڇوڙو آهي.<ref>Moschovitis Group Inc, Christian D. Von Dehsen and Scott L. Harris, ''Philosophers and religious leaders'', (The Oryx Press, 1999), 117.</ref><ref>{{Cite web|title=The Enlightenment throughout Europe|url=http://history-world.org/enlightenment_throughout_europe.htm|archive-url=https://web.archive.org/web/20130123082708/http://history-world.org/enlightenment_throughout_europe.htm|archive-date=23 January 2013|access-date=12 December 2017|website=International World History Project}}</ref> [[پادووا]]، [[بولونيا]] ۽ [[نيپلز]] جهڙا يونيورسٽي شهر علم ۽ تحقيق جا مرڪز رهيا، جن ۾ [[جيامباتيستا ويڪو]] جهڙا فلسفي شامل هئا.<ref name="maritain.nd.edu">{{Cite web|title=History of Philosophy 70|url=http://maritain.nd.edu/jmc/etext/hop70.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20170525033238/http://maritain.nd.edu/jmc/etext/hop70.htm|archive-date=25 May 2017|access-date=12 December 2017|website=maritain.nd.edu}}</ref> [[چيزاري بيڪاريا]] روشن خياليءَ جي اهم شخصيت ۽ [[ڪلاسيڪي مکتب (جرم شناسي)|ڪلاسيڪي فوجداري نظريي]] ۽ [[سزا شناسي]] جو پيءُ هو.<ref name="Hostettler-2011"></ref> اٽلي ۾ 1800ع واري ڏهاڪي ۾ هڪ مشهور فلسفيانه تحريڪ هئي، جنهن ۾ [[مثاليت پسندي]]، [[حسيت]] ۽ [[تجربيت]] شامل هئا.<ref name="maritain.nd.edu"></ref> اڻويهين صديءَ جي آخر ۽ ويهين صديءَ دوران ٻيون تحريڪون پڻ مقبول ٿيون، جهڙوڪ [[وجودي الٰهيات]]،<ref>{{Cite journal|last=Scarangello|first=Anthony|year=1964|title=Major Catholic-Liberal Educational Philosophers of the Italian Risorgimento|journal=History of Education Quarterly|volume=4|issue=4|pages=232–250|doi=10.2307/367499|jstor=367499|s2cid=147563567}}</ref> [[اٽلي ۾ انارڪزم|انارڪزم]]، ڪميونزم، سوشلزم، مستقبل نگاري، فاشزم ۽ عيسائي جمهوريت.<ref>{{Cite book|last=Pernicone|first=Nunzio|title=Italian Anarchism 1864–1892 |publisher=AK Press|year=2009|pages=111–113}}</ref> [[انتونيو گرامشي]] ڪميونسٽ نظريي اندر اڃا تائين لاڳاپيل فلسفي آهي، جنهن کي [[ثقافتي بالادستي]] جو نظريو ٺاهڻ جو ڪريڊٽ ڏنو وڃي ٿو. اطالوي فلسفين غير مارڪسي [[لبرل سوشلزم]] واري فلسفي جي ترقيءَ ۾ اثر وڌو. 1960ع واري ڏهاڪي ۾، کاٻي ڌر جي ڪارڪنن [[اختيار مخالف]] مزدور نواز نظرين کي اختيار ڪيو، جيڪي [[خودمختيار تحريڪ]] ۽ [[ورڪرزم]] جي نالي سان مشهور ٿيا.<ref>{{Cite book|last1=Balestrini|first1=Nanni|title=L'orda d'oro 1968–1977. La grande ondata rivoluzionaria e creativa, politica ed esistenziale |last2=Moroni|first2=Primo|publisher=SugarCo|year=1997|isbn=8-8078-1462-5}}</ref> [[اطالوي فيمينسٽن]] ۾ [[سيبيلا اليرامو]]، [[الائدي گوالبيرتا بيڪاري]] ۽ [[آنا ماريا موتسوني]] شامل آهن، ۽ پروٽو-فيمينسٽ فلسفن کي اڳ ۾ ئي اطالوي ليکڪن ڇُهيو هو. اطالوي تعليمدان [[ماريا مونٽيسوري]] [[مونٽيسوري تعليم|اهڙو تعليمي فلسفو]] پيدا ڪيو، جيڪو سندس نالي سان سڃاتو وڃي ٿو.<ref name="Montessori"></ref> [[جيوسيپي پيانو]] تجزياتي فلسفي ۽ رياضيات جي جديد فلسفي جو باني هو. تجزياتي فلسفين ۾ [[ڪارلو پينڪو]]، [[گلوريا اوريجي]]، [[پيئرئنا گاراواسو]] ۽ [[لوچانو فلوريدي]] شامل آهن.<ref name="Garin"></ref> === ٿيٽر === {{Main|اٽلي جو ٿيٽر}} [[File:Gemälde des Hieronymus Francken - Die Compagnia dei Comici Gelosi bei einer Aufführung in Paris.jpg|thumb|[[ڪوميڊيا ديل آرٽي]] جو ٽولو [[آئي جيلوسي]] پرفارم ڪندي، [[هيرونيمس فرانڪن اول]] جو ڪم، {{circa|1590}}]] اطالوي ٿيٽر وچئين دور ۾ وجود ۾ آيو، جنهن جا اڳوڻا بنياد ڏکڻ اٽليءَ جي قديم يوناني ڪالونين ([[ميگنا گريشيا]])،<ref>{{Cite web|title=Storia del Teatro nelle città d'Italia|url=https://www.melogranoarte.it/storia-del-teatro-nelle-citta-ditalia|access-date=27 July 2022|language=it}}</ref> گڏوگڏ [[اٽالڪ قومون|اٽالڪ قومن]] جي ٿيٽر<ref>{{Cite web|title=Storia del teatro: lo spazio scenico in Toscana|url=https://brunelleschi.imss.fi.it/itinerari/itinerario/storiateatrospazioscenicotoscana.html|access-date=28 July 2022|language=it}}</ref> ۽ [[قديم روم جو ٿيٽر]] تائين پهچن ٿا. ٻه مکيه رستا هئا، جن وسيلي ٿيٽر ترقي ڪئي. پهريون، ڪيٿولڪ مذهبي عبادتن جي ڊرامائي صورت، ۽ ٻيو، تماشي جي بت پرست صورتن مان ٺهيل هو، جهڙوڪ شهري ميلن لاءِ اسٽيجنگ، درٻاري مسخرن جون تياريون، ۽ [[ٽروباڊور]]ن جا گيت.<ref>Of this second line, Dario Fo speaks of a true alternative culture to the official one: although widespread as an idea, some scholars such as {{Ill|Giovanni Antonucci|it}} do not agree in considering it as such. In this regard, see {{Cite book|last=Antonucci|first=Giovanni|title=Storia del teatro italiano|publisher=Newton Compton Editori|year=1995|isbn=978-8-8798-3974-7|pages=10–14|language=it}}</ref> نشاۃ ثانيه واري ٿيٽر جديد ٿيٽر جي شروعات ڪئي. قديم ٿيٽري متن ترجمو ڪيا ويا ۽ درٻارن ۾ اسٽيج ڪيا ويا، ۽ پوءِ عوامي ٿيٽرن ڏانهن منتقل ٿيا. پندرهين صديءَ جي آخر ۾، [[فيرارا]] ۽ روم جا شهر ٿيٽر جي ٻيهر دريافت ۽ تجديد لاءِ اهم هئا.<ref>{{Cite book|last=Antonucci|first=Giovanni|title=Storia del teatro italiano|publisher=Newton Compton Editori|year=1995|isbn=978-8-8798-3974-7|page=18|language=it}}</ref> سورهين صديءَ کان ارڙهين صديءَ تائين، [[ڪوميڊيا ديل آرٽي]] [[بداهتي ٿيٽر]] جي هڪ صورت هئي، ۽ اڄ به پيش ڪئي وڃي ٿي. اداڪارن جا گهمندڙ ٽولا کليل هنڌن تي اسٽيج لڳائيندا هئا ۽ [[جگلنگ]]، [[اڪروبيٽڪس]] ۽ مزاحيه ڊرامن جي صورت ۾ وندر فراهم ڪندا هئا. ڊراما لکيل ڊرامائي متن مان پيدا نه ٿيندا هئا، پر ''[[لاتسي]]'' نالي منظرنامن مان، جيڪي اهڙا آزاد ڍانچا هئا، جن جي چوڌاري اداڪار بداهت ڪندا هئا. ''ڪوميڊيا'' جا ڪردار عام طور تي مقرر سماجي قسمن ۽ روايتي ڪردارن جي نمائندگي ڪندا هئا، جن مان هر هڪ جو پنهنجو جدا [[ڪوميڊيا ديل آرٽي جا لباس|لباس]] هوندو هو.<ref>{{Cite book|last1=Chaffee, Judith|title=The Routledge Companion to Commedia Dell'Arte|last2=Crick, Olly|publisher=Rutledge Taylor and Francis Group|year=2015|isbn=978-0-4157-4506-2|location=London and New York|page=1}}</ref> ڪوميڊيا ديل آرٽي جي پهرين رڪارڊ ٿيل پرفارمنسون 1551ع جي شروعات ۾ روم مان مليون.<ref>{{Cite book|last=Katritzky|first=M. A.|url=https://books.google.com/books?id=9fV4gz5FmiAC&q=the+art+of+commedia|title=The Art of Commedia: A Study in the Commedia dell'arte 1560–1620 with Special Reference to the Visual Records |publisher=Editions Rodopi|year=2006|isbn=978-9-0420-1798-6|location=New York|page=82}}</ref> عورتن جا ڪردار عورتن ئي ادا ڪيا، جن جو دستاويزي ثبوت 1560ع واري ڏهاڪي جي شروعات کان ملي ٿو، جنهن ڪري اهي قديم دور کان پوءِ يورپ جون پهريون ڄاتل پيشاور اداڪارائون بڻيون. [[لوڪريتسيا دي سينا]]، جنهن جو نالو 1564ع جي هڪ معاهدي ۾ آيو آهي، نالي سان سڃاتل پهرين اطالوي اداڪاره سڏبي آهي، جڏهن ته [[ونچينزا آرماني]] ۽ [[باربرا فلامينيا]] پهريون [[پريما ڊونا]]ون هيون.<ref>Giacomo Oreglia (2002). Commedia dell'arte. Ordfront. {{ISBN|9-1732-4602-6}}.</ref> بيلٽ نشاۃ ثانيه دوران اٽليءَ ۾ پيدا ٿيو، درٻاري نمائش ۽ شان و شوڪت جي واڌ ويجهه طور.<ref>{{Cite web|title=The Ballet|url=http://www.metmuseum.org/toah/hd/balt/hd_balt.htm|website=metmuseum.org|date=October 2004 }}</ref><ref>{{Cite web|title=Andros on Ballet – Catherine Medici De|url=http://www.michaelminn.net/andros/index.php?de_medici_catherine|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20080209205503/http://www.michaelminn.net/andros/index.php?de_medici_catherine|archive-date=9 February 2008|website=michaelminn.net}}</ref> === موسيقي === {{Main|اٽلي جي موسيقي}} {{multiple image | align = right | image1 = Old violin.jpg | width1 = 106 | alt1 = | caption1 = | image2 = Pianoforte Verticale.jpg | width2 = 197 | alt2 = | caption2 = | footer = ڪلاسيڪي موسيقي سان لاڳاپيل ساز، جن ۾ وائلن ۽ پيانو شامل آهن، اٽلي ۾ ايجاد ٿيا.<ref name="Erlich"/> }} [[اطالوي لوڪ موسيقي|لوڪ]] کان [[يورپي ڪلاسيڪي موسيقي|ڪلاسيڪي]] تائين، موسيقي اطالوي ثقافت جو اندروني حصو آهي. ڪلاسيڪي موسيقي سان لاڳاپيل ساز، جن ۾ پيانو ۽ وائلن شامل آهن، اٽلي ۾ ايجاد ٿيا،<ref name="Erlich">{{Cite book|last=Erlich|first=Cyril|title=The Piano: A History|publisher=Oxford University Press, US; Revised edition|year=1990|isbn=978-0-1981-6171-4}}; {{Cite book|last=Allen|first=Edward Heron|title=Violin-making, as it was and is: Being a Historical, Theoretical, and Practical Treatise on the Science and Art of Violin-making, for the Use of Violin Makers and Players, Amateur and Professional. Preceded by An Essay on the Violin and Its Position as a Musical Instrument|date=1914|publisher=E. Howe}} Accessed 5 September 2015.</ref> ۽ ڪيترين موجوده صورتن، جهڙوڪ [[سمفني]]، ڪنسرٽو ۽ [[سوناتا]]، جون پاڙون سورهين ۽ سترهين صديءَ جي اطالوي موسيقيءَ جي نون تجربن تائين پهچن ٿيون. اٽلي جي سڀ کان مشهور موسيقارن ۾ نشاۃ ثانيه جا [[جيوواني پيئرلوئيجي دا پالسترينا|پالسترينا]]، [[مونتيوردي]] ۽ [[ڪارلو جيسوالدو|جيسوالدو]]؛ [[باروڪ موسيقي|باروڪ]] جا [[دومينيڪو اسڪارلاتي|اسڪارلاتي]] ۽ [[ويوالدي]]؛ ڪلاسيڪي جا [[پاگانيني]] ۽ [[روسيني]]؛ ۽ رومانوي دور جا [[ويردي]] ۽ [[پوچيني]] شامل آهن. اٽلي ۾ ڪلاسيڪي موسيقيءَ جي مضبوط حيثيت آهي، جنهن جو ثبوت ان جي اوپيرا گهرن، جهڙوڪ لا اسڪالا، ۽ پيانو نواز [[مائوريتسيو پوليني]] ۽ ٽينر [[لوچانو پاواروتي]] جهڙن فنڪارن جي شهرت مان ملي ٿو. اٽلي اوپيرا جي جنم ڀومي طور سڃاتو وڃي ٿو.<ref name="Kimbell, David R.B.-1994">{{Cite book|last=Kimbell, David R.B.|url={{Google books|C37Gq2GagZIC|keywords=|text=|plainurl=yes}}|title=Italian Opera|publisher=Cambridge University Press|year=1994|isbn=978-0-5214-6643-1|access-date=20 December 2009}}</ref> [[اطالوي اوپيرا]] بابت مڃيو وڃي ٿو ته اهو سترهين صديءَ ۾ قائم ٿيو.<ref name="Kimbell, David R.B.-1994"></ref> 1920ع واري ڏهاڪي جي شروعات ۾ متعارف ٿيڻ کان پوءِ، [[جاز]] اٽلي ۾ مضبوط جڳهه حاصل ڪئي، ۽ فاشسٽن جي غير ملڪي مخالف پاليسين باوجود مقبول رهيو. 1970ع واري ڏهاڪي جي [[پروگريسيو راڪ]] ۽ پاپ تحريڪن ۾ اٽلي جي نمائندگي [[پريمياتا فورنيريا مارڪوني|پي ايف ايم]]، [[بانڪو دل موتوو سوڪورسو]]، [[لي اورمي]]، [[گوبلن (بينڊ)|گوبلن]] ۽ [[پوھ (بينڊ)|پوھ]] جهڙن بينڊن ڪئي.<ref>{{Cite book|last=Keller, Catalano and Colicci|url=https://books.google.com/books?id=Gh03DwAAQBAJ&q=keller%20catalano%20and%20colicci&pg=PT1022|title=Garland Encyclopedia of World Music|date=25 September 2017|publisher=Routledge|isbn=978-1-3515-4426-9|pages=604–625}}</ref> ساڳئي دور ۾ [[اٽلي جو سئنيما|اطالوي سئنيما]] ۾ تنوع آيو، ۽ [[چينيچتا]] جي فلمن ۾ [[اينيو موريڪوني]] سميت موسيقارن جا پيچيده موسيقيائي اسکور شامل هئا. 1980ع واري ڏهاڪي ۾، [[اطالوي هپ هاپ]] مان اڀرندڙ پهريون ستارو ڳائڻو [[جووانوتي]] هو.<ref>{{Cite news|last=Sisario|first=Ben|date=3 October 2012|title=A Roman Rapper Comes to New York, Where He Can Get Real|url=https://www.nytimes.com/2012/10/04/arts/music/jovanotti-italian-rapper-brings-his-act-to-new-york.html|url-access=subscription|url-status=live|archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20220103/https://www.nytimes.com/2012/10/04/arts/music/jovanotti-italian-rapper-brings-his-act-to-new-york.html|archive-date=3 January 2022|access-date=24 February 2014|work=The New York Times}}{{Cbignore}}</ref> اطالوي ميٽل بينڊن ۾ [[ريپسوڊي آف فائر]]، [[لاڪونا ڪوئل]]، [[ايلون ڪنگ (بينڊ)|ايلون ڪنگ]]، [[فارگوٽن ٽومب]] ۽ [[فليش گاڊ اپوڪليپس]] شامل آهن.<ref>{{Cite book|last1=Sharpe-Young|first1= Garry|author-link1= MusicMight|title= A–Z of Power Metal|series= Rockdetector Series|year= 2003|publisher= Cherry Red Books|isbn= 978-1-901447-13-2}}</ref> اٽلي [[ڊسڪو]] ۽ [[اليڪٽرانڪ موسيقي]] جي ترقيءَ ۾ حصو وڌو، جنهن ۾ [[اٽالو ڊسڪو]]، جيڪو پنهنجي مستقبل پسند آواز ۽ سنٿيسائيزرن ۽ ڊرم مشينن جي نمايان استعمال لاءِ مشهور آهي، اليڪٽرانڪ ڊانس جي سڀ کان پهرين صنفن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite news|last=McDonnell|first=John|date=1 September 2008|title=Scene and heard: Italo-disco|url=https://www.theguardian.com/music/musicblog/2008/sep/01/sceneandhearditalodisco|access-date=14 July 2012|work=The Guardian|location=London}}</ref> [[جورجو مورودر]] جهڙا پروڊيوسر، جنهن ٽي اڪيڊمي اوارڊ ۽ چار گولڊن گلوب کٽيا، اليڪٽرانڪ ڊانس موسيقيءَ جي ترقيءَ ۾ اثرائتا رهيا.<ref>"This record was a collaboration between Philip Oakey, the big-voiced lead singer of the techno-pop band the Human League, and Giorgio Moroder, the Italian-born father of disco who spent the '80s writing synth-based pop and film music." {{Cite web|last=Evan Cater|title=Philip Oakey & Giorgio Moroder: Overview|url={{AllMusic|class=album|id=r59464|pure_url=yes}}|access-date=21 December 2009|publisher=[[آل ميوزڪ]]}}</ref> اطالوي پاپ جي نمائندگي هر سال [[سانريمو ميوزڪ فيسٽيول]] وسيلي ٿئي ٿي، جنهن [[يوروويزن سانگ ڪانٽيسٽ]] لاءِ الهام طور ڪم ڪيو.<ref>{{Cite web|last=Yiorgos Kasapoglou|date=27 February 2007|title=Sanremo Music Festival kicks off tonight|url=http://www.esctoday.com/news/read/7817|access-date=18 August 2011|publisher=esctoday.com}}</ref> [[جيگليولا چينڪويتي]]، [[توتو ڪوتونيو]] ۽ [[مونياسڪن]] بالترتيب [[يوروويزن سانگ ڪانٽيسٽ 1964|1964ع]]، [[يوروويزن سانگ ڪانٽيسٽ 1990|1990ع]] ۽ [[يوروويزن سانگ ڪانٽيسٽ 2021|2021ع]] ۾ يوروويزن کٽيو. [[دومينيڪو مودونيو]]، [[مينا (اطالوي ڳائڻي)|مينا]]، [[اندريا بوچيلي]]، [[رافائيلا ڪارا]]، [[اِل وولو]]، [[ال بانو]]، [[توتو ڪوتونيو]]، [[نيڪ]]، [[امبرتو توتسي]]، [[جورجيا (ڳائڻي)|جورجيا]]، گريمي کٽيندڙ [[لائورا پائوسيني]]، [[ايروس رامازوتي]]، [[تيتسيانو فيرو]]، مونياسڪن ۽ ٻين ڳائڻن عالمي شهرت ماڻي آهي.<ref>{{Cite web|first=Federica|last=Cirone|date=29 August 2023|title=Cantanti italiani, quali sono quelli che hanno avuto più successo all'estero|url=https://www.socialboost.it/cantanti-italiani-quali-sono-quelli-che-hanno-avuto-piu-successo-allestero/|access-date=5 June 2024|publisher=socialboost.it|language=it}}</ref> === فيشن ۽ ڊزائن === {{Main|اطالوي فيشن|اطالوي ڊزائن}} [[File:Prada milano.JPG|thumb|ميلان ۾ [[گاليريا ويتوريو ايمانوئلي ٻيون]] ۾ [[پرادا]] جو دڪان]] اطالوي فيشن جي ڊگهي روايت آهي. [[گلوبل لئنگئيج مانيٽر]] جي ''Top Global Fashion Capital Rankings'' (2013ع) ۾ روم کي ڇهين ۽ ميلان کي ٻارهين نمبر تي رکيو ويو.<ref>{{Cite web|title=New York Takes Top Global Fashion Capital Title from London, edging past Paris|url=http://www.languagemonitor.com/fashion/sorry-kate-new-york-edges-paris-and-london-in-top-global-fashion-capital-10th-annual-survey|url-status=usurped|archive-url=https://web.archive.org/web/20140222011026/http://www.languagemonitor.com/fashion/sorry-kate-new-york-edges-paris-and-london-in-top-global-fashion-capital-10th-annual-survey|archive-date=22 February 2014|access-date=25 February 2014|publisher=Languagemonitor.com}}</ref> اهم اطالوي فيشن ليبلز — جهڙوڪ [[گوچي]]، [[ارماني]]، [[پرادا]]، [[ورساچي]]، [[ويلنٽينو ايس پي اي|ويلنٽينو]]، [[ڊولچي اينڊ گبانا]] — دنيا جي بهترين فيشن گهرن ۾ شامل آهن. [[بلغاري]]، [[دامياني (زيورن جي ڪمپني)|دامياني]] ۽ [[بوچيلاتي]] جهڙا زيورن جا ادارا اٽلي ۾ قائم ٿيا. فيشن رسالو ''[[ووگ اٽاليا]]'' دنيا جي سڀ کان وڌيڪ معزز فيشن رسالن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite book|last=Press|first=Debbie|url={{Google books|pkeaOOxb_isC|page=PA16|keywords=|text=|plainurl=yes}}|title=Your Modeling Career: You Don't Have to Be a Superstar to Succeed|publisher=Allworth Press|year=2000|isbn=978-1-58115-045-2}}; {{Cite web|last=Cardini|first=Tiziana|date=28 October 2020|title=Get to Know the Young Winners of the 2020 International Talent Support Awards |url=https://www.vogue.com/article/internationa-talent-support-award-2020-winners|website=Vogue}}</ref> اٽلي ڊزائن جي ميدان ۾ نمايان آهي، خاص طور تي اندروني، معمارِي، صنعتي ۽ شهري ڊزائن ۾.<ref>Miller (2005) p. 486</ref><ref>Insight Guides (2004) p. 220</ref> ميلان ۽ تورين ملڪ ۾ معمارِي ۽ صنعتي ڊزائن جا اڳواڻ آهن. ميلان شهر [[فيرا ميلانو]] جي ميزباني ڪري ٿو، جيڪا يورپ جي سڀ کان وڏي ڊزائن نمائش آهي.<ref>{{Cite web|title=Design City Milan|url=http://www.wiley.com/WileyCDA/WileyTitle/productCd-0470026839.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101206052654/http://www.wiley.com/WileyCDA/WileyTitle/productCd-0470026839.html|archive-date=6 December 2010|access-date=3 January 2010|publisher=Wiley}}</ref> ميلان ڊزائن ۽ معمارِي سان لاڳاپيل اهم واقعن ۽ هنڌن جي ميزباني ڪري ٿو، جهڙوڪ ''Fuori Salone'' ۽ [[ميلان فرنيچر فيئر]]، ۽ اهو [[برونو موناري]]، [[لوچيو فونتانا]]، [[اينريڪو ڪاستيلاني]] ۽ [[پيئرو مانزوني]] جهڙن ڊزائنرن جو گهر رهيو آهي.<ref>{{Cite web|title=Frieze Magazine – Archive – Milan and Turin|url=http://www.frieze.com/issue/article/milan_turin|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20100110123141/http://www.frieze.com/issue/article/milan_turin|archive-date=10 January 2010|access-date=3 January 2010|website=Frieze}}</ref> === سئنيما === {{Main|اٽلي جو سئنيما}} اطالوي سئنيما [[لوميئر ڀائرن]] طرفان حرڪتي تصويرن جون نمائشون متعارف ڪرائڻ کان ٿوري ئي پوءِ شروع ٿيو.<ref>{{Cite web|title=L'œuvre cinématographique des frères Lumière – Pays: Italie|url=https://catalogue-lumiere.com/pays/italie|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20180320195614/https://catalogue-lumiere.com/pays/italie|archive-date=20 March 2018|access-date=1 January 2022|language=fr}}; {{Cite web|title=Il Cinema Ritrovato – Italia 1896 – Grand Tour Italiano |url=https://festival.ilcinemaritrovato.it/proiezione/italy-1896-in-honor-of-aldo-bernardini|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20180321124127/https://festival.ilcinemaritrovato.it/proiezione/italy-1896-in-honor-of-aldo-bernardini|archive-date=21 March 2018|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> پهريون اطالوي ڊائريڪٽر [[ويتوريو ڪالچينا]] آهي، جنهن 1896ع ۾ [[پوپ ليو تيرهون]] کي فلمبند ڪيو.<ref>{{Cite web|title=26 febbraio 1896 – Papa Leone XIII filmato Fratelli Lumière |url=https://archivio.quirinale.it/aspr/gianni-bisiach/AV-002-000398/26-febbraio-1896-papa-leone-xiii-filmato-fratelli-lumiere|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> 1914ع جي ''[[ڪابيريا]]'' سڀ کان مشهور اطالوي [[خاموش فلم]] آهي.<ref>{{Citation|title=Cinematografia|volume=III|page=226|year=1970|publisher=[[تريڪاني]]|language=it|encyclopedia=Dizionario enciclopedico italiano}}</ref><ref>{{Cite book|last=Andrea Fioravanti|title=La "storia" senza storia. Racconti del passato tra letteratura, cinema e televisione|publisher=Morlacchi Editore|year=2006|isbn=978-8-8607-4066-3|page=121|language=it}}</ref> يورپ جي سڀ کان پراڻي [[اونگارڊ]] سئنيما تحريڪ، [[اطالوي مستقبل نگاري (سئنيما)|اطالوي مستقبل نگاري]]، 1910ع واري ڏهاڪي جي آخر ۾ ٿي.<ref>{{Cite web|date=30 September 2017|title=Il cinema delle avanguardie|url=https://www.brevestoriadelcinema.org/04-4-il-cinema-delle-avanguardie|access-date=13 November 2022|language=it}}</ref> [[File:Federico Fellini NYWTS 2.jpg|thumb|[[فيديريڪو فيليني]]، جيڪو ويهين صديءَ جي سڀ کان وڌيڪ اثرائتن ۽ وڏي پيماني تي عزت ماڻيندڙ فلمسازن مان هڪ سمجهيو وڃي ٿو<ref>{{Cite web|date=20 January 2022|title=Federico Fellini, i 10 migliori film per conoscere il grande regista|url=https://libreriamo.it/intrattenimento/federico-fellini-i-10-film-regista|access-date=10 September 2022|language=it}}</ref>]] 1920ع واري ڏهاڪي ۾ زوال کان پوءِ، صنعت 1930ع واري ڏهاڪي ۾ [[آواز واري فلم|آواز]] جي اچڻ سان ٻيهر متحرڪ ٿي. هڪ مشهور اطالوي صنف، ''[[تيليفوني بيانڪي]]''، دلڪش پس منظرن واريون مزاحيه فلمون هيون.<ref>{{Citation |last=Katz |first=Ephraim |title=Italy |pages=682–685 |year=2001 |publisher=HarperResource |isbn=978-0-0607-4214-0 |encyclopedia=The Film Encyclopedia}}.</ref> ''[[ڪاليگرافزمو]]''، ''تيليفوني بيانڪي''-آمريڪي انداز جي مزاحيه فلمن جي تيز ابتڙ هو؛ اهو وڌيڪ فني، تمام گهڻو رسمي، پيچيدگيءَ ۾ اظهار ڀريو، ۽ بنيادي طور معاصر ادبي مواد سان لاڳاپيل هو.<ref>{{Cite book|last=Brunetta|first=Gian Piero|title=Storia del cinema mondiale|publisher=Einaudi|year=2002|isbn=978-8-8061-4528-6|volume=III|pages=357–359|language=it}}</ref> سئنيما کي موسوليني استعمال ڪيو، جنهن روم جي مشهور [[چينيچتا|چينيچتا اسٽوڊيو]] قائم ڪيو، [[فاشسٽ پروپيگنڊا]] جي پيداوار لاءِ.<ref>{{Cite web|title=The Cinema Under Mussolini|url=http://ccat.sas.upenn.edu/italians/resources/Amiciprize/1996/mussolini.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100731200507/http://ccat.sas.upenn.edu/italians/resources/Amiciprize/1996/mussolini.html|archive-date=31 July 2010|access-date=30 October 2010|publisher=Ccat.sas.upenn.edu}}</ref> ٻي عالمي جنگ کان پوءِ، اطالوي فلم کي وسيع سڃاڻپ ملي ۽ اها برآمد ڪئي وئي، تان جو 1980ع واري ڏهاڪي ۾ فني زوال آيو.<ref>{{Cite web|title=STORIA 'POCONORMALE' DEL CINEMA: ITALIA ANNI '80, IL DECLINO|url=https://www.mymovies.it/cinemanews/2009/16629|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> [[اطالوي فلم ڊائريڪٽرن جي فهرست|اطالوي فلم ڊائريڪٽرن]] ۾ [[فيديريڪو فيليني]]، [[سرجيو ليئوني]]، [[پيئر پاولو پاسوليني]]، [[دوچو تيساري]]، [[لوڪينو ويسڪونتي]]، [[ويتوريو دي سيڪا]]، [[مائيڪل اينجلو انتونيوني]] ۽ [[روبيرتو روسيلليني]] شامل آهن، جن کي هر دور جي عظيم ترين ڊائريڪٽرن مان مڃيو وڃي ٿو.<ref>{{Cite news|last=Ebert|first=Roger|title=The Bicycle Thief / Bicycle Thieves (1949) |url=http://rogerebert.suntimes.com/apps/pbcs.dll/article?AID=/19990319/REVIEWS08/903190306/1023|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20090227023704/http://rogerebert.suntimes.com/apps/pbcs.dll/article?AID=%2F19990319%2FREVIEWS08%2F903190306%2F1023|archive-date=27 February 2009|access-date=8 September 2011|work=Chicago Sun-Times}}; {{Cite web|date=7 July 2002|title=The 25 Most Influential Directors of All Time|url=http://www.moviemaker.com/archives/moviemaking/directing/articles-directing/the-25-most-influential-directors-of-all-time-3358|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20151211230213/http://www.moviemaker.com/archives/moviemaking/directing/articles-directing/the-25-most-influential-directors-of-all-time-3358|archive-date=11 December 2015|access-date=21 February 2017|website=MovieMaker Magazine}}</ref> 1940ع واري ڏهاڪي جي وچ کان 1950ع واري ڏهاڪي جي شروعات تائين [[اطالوي نيو ريئلزم]] جو عروج هو، جيڪو جنگ کان پوءِ واري اٽليءَ جي خراب حالت کي ظاهر ڪندو هو.<ref>{{Cite web|title=Italian Neorealism – Explore – The Criterion Collection|url=https://www.criterion.com/explore/6-italian-neorealism|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110918102158/http://www.criterion.com/explore/6-italian-neorealism|archive-date=18 September 2011|access-date=7 September 2011|publisher=Criterion.com}}</ref> 1950ع واري ڏهاڪي ۾ جيئن ملڪ وڌيڪ امير ٿيو، نيو ريئلزم جي هڪ صورت، جيڪا گلابي نيو ريئلزم طور مشهور هئي، ان جي جاءِ ورتي، ۽ ''[[ڪوميڊيا آل اطاليانا]]'' صنف ۽ ٻيون [[فلم صنف]]ون، جهڙوڪ [[سورڊ اينڊ سينڊل]] ۽ [[اسپيگيٽي ويسٽرن]]، 1960ع ۽ 1970ع واري ڏهاڪي ۾ مشهور ٿيون.<ref>{{Cite web|title=Western all'italiana|url=https://www.treccani.it/enciclopedia/western-all-italiana_%28Enciclopedia-del-Cinema%29|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> [[صوفيا لورين]] جهڙين اداڪارائن عالمي شهرت حاصل ڪئي. شهوت انگيز اطالوي ٿرلر، يا ''[[جئلي]]''، جيڪي 1970ع واري ڏهاڪي ۾ [[داريو ارجينتو]] جهڙن ڊائريڪٽرن ٺاهيا، خوفناڪ فلمن تي اثرانداز ٿيا.<ref>{{Cite web|title=Tarantino e i film italiani degli anni settanta|url=http://www.corriere.it/solferino/severgnini/09-10-30/09.spm|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> تازو دور ۾، اطالوي منظر کي رڳو ڪڏهن ڪڏهن ڌيان مليو آهي، جهڙوڪ ''[[لائف از بيوٽيفل]]''، ''[[سئنيما پيراڊيسو]]'' ۽ ''[[اِل پوستينو: دي پوسٽمين]]'' جهڙين فلمن سان.<ref>{{Cite news|date=21 May 2013|title=Cannes 2013. La grande bellezza |url=https://stanzedicinema.com/2013/05/21/cannes-2013-la-grande-bellezza|access-date=1 January 2022|work=Stanze di Cinema|language=it}}</ref> چينيچتا اسٽوڊيو يورپ ۾ فلم ۽ ٽيليويزن پيداوار جي سڀ کان وڏي سهولت آهي،<ref>{{Cite web|date=30 December 2021|title=Cinecittà, c'è l'accordo per espandere gli Studios italiani|url=https://www.ciakmagazine.it/news/cinecitta-ce-laccordo-per-espandere-gli-studios-italiani|access-date=10 September 2022|language=it}}</ref> جتي ڪيتريون ئي عالمي باڪس آفيس ڪامياب فلمون فلمبند ٿيون. 1950ع واري ڏهاڪي ۾، اتي ٺاهيل عالمي پيداوارن جي انگ سبب روم کي "[[ٽائبر تي هالي ووڊ]]" سڏيو ويو. ان جي احاطي تي 3,000 کان وڌيڪ پيداوارون ٺهيون، جن مان 90 کي [[اڪيڊمي اوارڊ]] لاءِ نامزدگي ملي، ۽ 47 ڪاميابيون حاصل ٿيون.<ref>{{Cite book|last=Bondanella|first=Peter E.|url=https://books.google.com/books?id=PiTBFMc7tp4C|title=Italian Cinema: From Neorealism to the Present|date=2001|publisher=Continuum|isbn=978-0-8264-1247-8|page=13}}</ref> اٽلي [[بهترين پرڏيهي ٻوليءَ واري فلم لاءِ اڪيڊمي اوارڊ]] ۾ سڀ کان وڌيڪ اوارڊ ماڻيندڙ ملڪ آهي، جنهن 14 ڪاميابيون، 3 [[اعزازی اڪيڊمي اوارڊ|خاص اوارڊ]] ۽ 31 [[بهترين پرڏيهي ٻوليءَ واري فلم لاءِ اڪيڊمي اوارڊ ڏانهن اطالوي موڪلن جي فهرست|نامزدگيون]] حاصل ڪيون آهن.<ref>{{Cite web|date=26 October 2021|title=Oscar 2022: Paolo Sorrentino e gli altri candidati come miglior film internazionale |url=https://www.sorrisi.com/cinema/migliori-film/oscar-2022-paolo-sorrentino-e-gli-altri-candidati-come-miglior-film-internazionale|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> {{As of|2016}}، اطالوي فلمن 12 پام دُور،<ref>{{Cite web|date=13 May 2014|title=10 film italiani che hanno fatto la storia del Festival di Cannes|url=https://www.nanopress.it/articolo/10-film-italiani-che-hanno-fatto-la-storia-del-festival-di-cannes/67505|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> 11 [[گولڊن لائن]]،<ref>{{Cite web|date=28 August 2018|title=I film italiani vincitori del Leone d'Oro al Festival di Venezia|url=https://www.supereva.it/i-film-italiani-vincitori-del-leone-doro-al-festival-di-venezia-51756|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> ۽ 7 [[گولڊن بيئر]] کٽيا آهن.<ref>{{Cite web|title=Film italiani vincitori Orso d'Oro di Berlino|url=https://popcorntv.it/guide/film-italiani-vincitori-orso-doro-di-berlino/32626|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> === کاڌ خوراڪ === {{Main|اطالوي کاڌ خوراڪ|اطالوي کاڌي جو ڍانچو|اطالوي کاڌن ۽ مشروبن جي فهرست}} [[File:Salumi e vino lucchese.JPG|thumb|[[اطالوي شراب]] ۽ ''[[سالومي]]'']] [[اطالوي کاڌ خوراڪ]] تي [[اِيٽرسڪن تهذيب|اِيٽرسڪن]]، [[قديم يوناني کاڌ خوراڪ|قديم يوناني]]، [[قديم رومي کاڌ خوراڪ|قديم رومي]]، [[بازنطيني کاڌ خوراڪ|بازنطيني]]، [[عربي کاڌ خوراڪ|عربي]] ۽ [[يهودي کاڌ خوراڪ|يهودي]] کاڌن جو گهرو اثر آهي.<ref>{{Cite web|date=5 April 2023|title=The History of Italian Cuisine: A Cultural Journey – Italian Cuisine|url=https://italian-cuisine.org/the-history-of-italian-cuisine-a-cultural-journey|access-date=25 February 2024|website=italian-cuisine.org}}; {{Cite web|title=Italian Cooking: History of Food and Cooking in Rome and Lazio Region, Papal Influence, Jewish Influence, The Essence of Roman Italian Cooking|url=http://www.inmamaskitchen.com/ITALIAN_COOKING/rome_Lazio/Rome_LAZIO.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20100410100532/http://www.inmamaskitchen.com/ITALIAN_COOKING/rome_Lazio/Rome_LAZIO.html|archive-date=10 April 2010|access-date=24 April 2010|publisher=Inmamaskitchen.com}}</ref> [[نئين دنيا]] جي دريافت سان اهم تبديليون آيون، جن ۾ آلو، ٽماٽا ۽ مڪئي جهڙيون شيون ارڙهين صديءَ کان بنيادي جز بڻجي ويون.<ref>{{Cite web|title=The Making of Italian Food...From the Beginning|url=http://www.epicurean.com/articles/making-of-italian-food.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100327080045/http://www.epicurean.com/articles/making-of-italian-food.html|archive-date=27 March 2010|access-date=24 April 2010|publisher=Epicurean.com}}; Del Conte, 11–21.</ref> [[بحيرۂ روم واري غذا]] اطالوي کاڌ خوراڪ جو بنياد بڻجي ٿي، جيڪا [[پاستا]]، مڇي، ميون ۽ ڀاڄين سان مالا مال آهي ۽ پنهنجي سادگي ۽ قسمين قسمين هئڻ ڪري سڃاتي وڃي ٿي، جنهن ۾ ڪيترن کاڌن ۾ رڳو چار کان اٺ جز هوندا آهن.<ref>The Silver Spoon {{ISBN|8-8721-2223-6}}, 1997 ed.</ref> اطالوي کاڌ خوراڪ پنهنجي علائقائي تنوع،<ref>{{Cite encyclopedia|title=Italian cuisine – Britannica Online Encyclopedia|encyclopedia=Encyclopædia Britannica|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/718430/Italian-cuisine|access-date=24 April 2010|date=2 January 2009|archive-url=https://web.archive.org/web/20100716014306/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/718430/Italian-cuisine|archive-date=16 July 2010|author=Related Articles|url-status=live}}; {{Cite web|title=Italian Food – Italy's Regional Dishes & Cuisine|url=http://www.indigoguide.com/italy/food.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110102020059/http://www.indigoguide.com/italy/food.htm|archive-date=2 January 2011|access-date=24 April 2010|publisher=Indigoguide.com}}; {{Cite web|title=Regional Italian Cuisine|url=http://www.rusticocooking.com/regions.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100410072851/http://www.rusticocooking.com/regions.htm|archive-date=10 April 2010|access-date=24 April 2010|publisher=Rusticocooking.com}}</ref> ذائقي جي گهڻائي ۽ دنيا جي سڀ کان وڌيڪ مشهور کاڌن مان هڪ هئڻ ڪري نمايان آهي،<ref>{{Cite web|date=6 January 2013|title=Which country has the best food?|url=http://travel.cnn.com/explorations/eat/worlds-best-food-cultures-453528|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130629071154/http://travel.cnn.com/explorations/eat/worlds-best-food-cultures-453528|archive-date=29 June 2013|access-date=14 October 2013|publisher=CNN}}</ref> جنهن جو ٻاهرين ملڪن تي به مضبوط اثر آهي.<ref>{{Cite web|last=Freeman|first=Nancy|date=2 March 2007|title=American Food, Cuisine|url=http://www.sallybernstein.com/food/cuisines/us|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100418064119/http://sallybernstein.com/food/cuisines/us|archive-date=18 April 2010|access-date=24 April 2010|publisher=Sallybernstein.com}}</ref><ref>{{Cite web|title=Most Americans Have Dined Out in the Past Month and, Among Type of Cuisine, American Food is Tops Followed by Italian|url=http://www.harrisinteractive.com/vault/HarrisPoll18-DiningOut_4-3-13.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20130520205539/http://www.harrisinteractive.com/vault/HarrisPoll18-DiningOut_4-3-13.pdf|archive-date=20 May 2013|access-date=31 August 2013|publisher=[[هئرس انسائيٽس اينڊ اينالٽڪس|هئرس انٽرايڪٽو]]}}</ref><ref>{{Cite news|last=Kazmin|first=Amy|date=26 March 2013|title=A taste for Italian in New Delhi|url=http://www.ft.com/intl/cms/s/0/7ab87234-9214-11e2-851f-00144feabdc0.html|url-access=subscription|url-status=live|archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221210/http://www.ft.com/intl/cms/s/0/7ab87234-9214-11e2-851f-00144feabdc0.html|archive-date=10 December 2022|access-date=31 August 2013|work=[[فنانشل ٽائيمز]]|location=London}}</ref> اطالوي کاڌ خوراڪ روايتي شين تي گهڻو ڀاڙي ٿي؛ ملڪ وٽ [[يورپي يونين ۾ جاگرافيائي اشارا ۽ روايتي خاصيتون|يورپي يونين جي قانون]] هيٺ محفوظ ڪيل روايتي خاصيتن جو وڏو تعداد آهي.<ref>{{Cite web|last=Keane|first=John|title=Italy leads the way with protected products under EU schemes|url=http://www.bordbia.ie/industryservices/information/alerts/Pages/ItalyleadsthewaywithprotectedproductsunderEUschemes.aspx|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20140329075250/http://www.bordbia.ie/industryservices/information/alerts/Pages/ItalyleadsthewaywithprotectedproductsunderEUschemes.aspx|archive-date=29 March 2014|access-date=5 September 2013|publisher=[[بورڊ بيا]]}}</ref> اٽلي ۾ 395 [[ميشلن اسٽار]] رکندڙ ريسٽورنٽ آهن.<ref>{{cite web|url= https://www.michelin.com/en/publications/products-and-services/michelin-guide-2024-italy-two-new-3-michelin-stars-restaurants|title=Michelin Guide 2024 – Italy – Two new 3 Michelin stars restaurants|access-date=20 November 2024}}</ref> [[اطالوي چيزن جي فهرست|چيز]]، [[سالومي|ٿڌا گوشت]] ۽ [[اطالوي شراب|شراب]] اطالوي کاڌ خوراڪ جا مرڪزي جز آهن، جن سان علائقائي صورتون ۽ [[محفوظ اصل جو نالو]] يا [[محفوظ جاگرافيائي اشارو]] جا ليبل لاڳاپيل آهن؛ ان سان گڏ [[پيزا]] ۽ ڪافي پڻ کاڌي پيتي واري ثقافت جو حصو آهن.<ref>{{Cite news|last=Marshall|first=Lee|date=30 September 2009|title=Italian coffee culture: a guide|url=https://www.telegraph.co.uk/travel/destinations/europe/italy/6246202/Italian-coffee-culture-a-guide.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131010212148/http://www.telegraph.co.uk/travel/destinations/europe/italy/6246202/Italian-coffee-culture-a-guide.html|archive-date=10 October 2013|access-date=5 September 2013|work=The Daily Telegraph|location=London}}</ref> مٺا کاڌا مقامي ذائقن، جهڙوڪ ترش ميون، پسته ۽ بادام، کي [[ماسڪارپوني]] ۽ [[ريڪوٽا]] جهڙن مٺن چيزن يا ڪوڪو، وينلا ۽ دارچيني جهڙن غير ملڪي ذائقن سان ملائڻ جي ڊگهي روايت رکن ٿا. [[جيلاتو]]،<ref>{{Cite news|last=Jewkes|first=Stephen|date=13 October 2012|title=World's first museum about gelato culture opens in Italy|url=http://www.timescolonist.com/life/travel/world-s-first-museum-about-gelato-culture-opens-in-italy-1.15866|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131016062518/http://www.timescolonist.com/life/travel/world-s-first-museum-about-gelato-culture-opens-in-italy-1.15866|archive-date=16 October 2013|access-date=5 September 2013|work=[[ٽائيمز ڪالونسٽ]]}}</ref> [[تيراميسو]]،<ref>{{Cite news|last=Squires|first=Nick|date=23 August 2013|title=Tiramisu claimed by Treviso|url=https://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/10261930/Tiramisu-claimed-by-Treviso.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130829091009/http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/10261930/Tiramisu-claimed-by-Treviso.html|archive-date=29 August 2013|access-date=5 September 2013|work=The Daily Telegraph|location=London}}</ref> ۽ [[ڪاساتا]] اطالوي مٺن کاڌن جا سڀ کان مشهور مثال آهن. [[اطالوي کاڌي جو ڍانچو]] بحيرۂ روم واري علائقي لاءِ خاص آهي ۽ اتر، وچ ۽ اوڀر يورپي کاڌي جي ڍانچن کان مختلف آهي، جيتوڻيڪ اهو اڃا به اڪثر ناشتي (''[[اطالوي کاڌي جو ڍانچو#ناشتو (ڪولازيوني)|ڪولازيوني]]'')، منجهند جي ماني (''[[اطالوي کاڌي جو ڍانچو#منجهند جي ماني (پرانزو)|پرانزو]]'') ۽ رات جي ماني (''[[اطالوي کاڌي جو ڍانچو#رات جي ماني (چينا)|چينا]]'') تي مشتمل هوندو آهي.<ref>{{Cite web|title=Mangiare all'italiana|url=https://www.studiare-in-italia.it/php5/study-italy.php?idorizz=5&idvert=62|access-date=12 November 2021|language=it|archive-date=12 November 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20211112222610/https://www.studiare-in-italia.it/php5/study-italy.php?idorizz=5&idvert=62|url-status=dead}}</ref> بهرحال، ناشتي تي گهڻو گهٽ زور ڏنو ويندو آهي، جيڪو اڪثر ڇڏيو ويندو آهي يا غير بحيرۂ روم اولهندي ملڪن جي ڀيٽ ۾ هلڪن حصن تي مشتمل هوندو آهي.<ref>{{Cite web|date=29 March 2016|title=Colazioni da incubo in giro per il mondo|url=https://www.lacucinaitaliana.it/news/in-primo-piano/colazioni-strane-nel-mondo|access-date=12 November 2021|language=it}}</ref> صبح دير سان ۽ منجهند کان پوءِ هلڪا کاڌا، جن کي ''[[اطالوي کاڌي جو ڍانچو#منجهند کان پوءِ هلڪو کاڌو (ميريندا)|ميريندا]]'' ({{Plural form}}: ''ميريندي'') چيو وڃي ٿو، اڪثر شامل هوندا آهن.<ref>{{Cite web|date=12 August 2021|title=Merenda, una abitudine tutta italiana: cinque ricette salutari per tutta la famiglia|url=https://www.corriere.it/cook/news/cards/merenda-abitudine-tutta-italiana-cinque-ricette-salutari-tutta-famiglia/merenda-come-deve-essere_principale.shtml|access-date=12 November 2021|language=it}}</ref> === راند === {{Main|اٽلي ۾ راند}} [[File:Italy national football team Euro 2012 final.jpg|thumb|2012ع ۾ [[اٽلي قومي فٽبال ٽيم|''آتسوري'']]. [[اٽلي ۾ فٽبال|فٽبال]] اٽلي ۾ سڀ کان مشهور راند آهي.]] سڀ کان مشهور راند [[اٽلي ۾ فٽبال|فٽبال]] آهي.<ref>{{Cite web|last=Wilson|first=Bill|date=10 March 2014|title=Italian football counts cost of stagnation|url=https://www.bbc.co.uk/news/business-26351331|access-date=12 June 2015|publisher=BBC News}}; {{Cite book|last1=Hamil|first1=Sean|title=Managing football: an international perspective|last2=Chadwick|first2=Simon|publisher=Elsevier/Butterworth-Heinemann|year=2010|isbn=978-1-8561-7544-9|edition=1st ed., dodr.|location=Amsterdam|page=285}}</ref> اٽلي جي [[اٽلي قومي فٽبال ٽيم|ٽيم]] سڀ کان وڌيڪ ڪامياب ٽيمن مان هڪ آهي، جنهن چار [[فيفا ورلڊ ڪپ|ورلڊ ڪپ]] ڪاميابيون ([[1934 فيفا ورلڊ ڪپ|1934]]، [[1938 فيفا ورلڊ ڪپ|1938]]، [[1982 فيفا ورلڊ ڪپ|1982]] ۽ [[2006 فيفا ورلڊ ڪپ|2006]]) ۽ ٻه [[يوئيفا يورو]] ڪاميابيون ([[يوئيفا يورو 1968|1968]] ۽ [[يوئيفا يورو 2020|2020]]) حاصل ڪيون آهن.<ref>{{Cite web|title=Previous FIFA World Cups|url=https://www.fifa.com/worldcup/archive/index.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110125063612/http://www.fifa.com/worldcup/archive/index.html|archive-date=25 January 2011|access-date=8 January 2011|publisher=FIFA}}</ref> اطالوي ڪلبن 48 وڏيون يورپي ٽرافيون کٽيون آهن، جنهن ڪري اٽلي اسپين کان پوءِ يورپ جو ٻيو سڀ کان ڪامياب ملڪ بڻجي ٿو. اٽلي جي مٿئين ليگ [[سيري آ]] آهي، جنهن کي دنيا ڀر ۾ لکين مداح ڏسن ٿا.<ref>{{Cite web|title=Le squadre più tifate al mondo: classifica e numero di fan|url=https://www.sisal.it/scommesse-matchpoint/blog/fuori-campo/squadre-piu-tifate-al-mondo-classifica|access-date=4 January 2022|language=it|archive-date=18 September 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210918004108/https://www.sisal.it/scommesse-matchpoint/blog/fuori-campo/squadre-piu-tifate-al-mondo-classifica|url-status=dead}}</ref> ٻيون مشهور ٽيم واريون رانديون باسڪيٽ بال، والي بال ۽ رگبي آهن.<ref name="sportface">{{Cite web|date=15 March 2021|title=Sport più seguiti: la (forse) sorprendente classifica mondiale|url=https://www.sportface.it/altro/sport-piu-seguiti-la-forse-sorprendente-classifica-mondiale/1318754|access-date=4 January 2022|language=it|archive-date=4 January 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220104135605/https://www.sportface.it/altro/sport-piu-seguiti-la-forse-sorprendente-classifica-mondiale/1318754|url-status=dead}}</ref> اٽلي جون مردن ۽ عورتن جون قومي والي بال ٽيمون اڪثر دنيا جي بهترين ٽيمن ۾ شامل ٿين ٿيون. [[اٽلي مردن جي قومي والي بال ٽيم|مردن جي ٽيم]] لڳاتار ٽي [[ايف آءِ وي بي والي بال مردن جي عالمي چيمپيئن شپ|عالمي چيمپيئن شپون]] کٽيون (1990ع، 1994ع ۽ 1998ع ۾). [[اٽلي مردن جي قومي باسڪيٽ بال ٽيم|اٽلي مردن جي باسڪيٽ بال ٽيم]] جا بهترين نتيجا [[يورو باسڪيٽ 1983]] ۽ [[يورو باسڪيٽ 1999|1999ع]] ۾ سونا تمغا، ۽ [[2004ع گرمائين اولمپڪس ۾ باسڪيٽ بال|2004ع اولمپڪس]] ۾ چاندي جو تمغو هئا. [[ليگا باسڪيٽ سيري آ]] يورپ جي سڀ کان وڌيڪ مقابلي واري ليگن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite web|date=July 2019|title=Basket Eurolega, l'albo d'oro delle squadre più forti e titolate d'Europa|url=https://williamhillnews.it/basket/basket-eurolega|access-date=4 January 2022|language=it}}</ref> [[اٽلي قومي رگبي يونين ٽيم]] [[سڪس نيشنز چيمپيئن شپ]] ۽ [[رگبي ورلڊ ڪپ]] ۾ مقابلو ڪري ٿي. انفرادي راندين ۾، سائيڪل ڊوڙ مشهور آهي؛<ref>{{Cite book|last=Foot|first=John|title=Pedalare! Pedalare!: a history of Italian cycling|publisher=Bloomsbury|year=2012|isbn=978-1-4088-2219-7|location=London|page=312}}</ref> اطالوين [[يو سي آءِ روڊ ورلڊ چيمپيئن شپون – مردن جي روڊ ريس|يو سي آءِ عالمي چيمپيئن شپون]] [[يو سي آءِ روڊ ورلڊ چيمپيئن شپون – مردن جي روڊ ريس#قوم موجب تمغا ماڻيندڙ|بيلجيم کان سواءِ ڪنهن به ٻئي ملڪ کان وڌيڪ]] کٽيون آهن. [[جيرو دي اٽاليا]] هر مئي ۾ ٿيندڙ سائيڪل ريس آهي ۽ ٽن [[گرانڊ ٽورس]] مان هڪ آهي. الپائن اسڪائينگ هڪ وسيع راند آهي، ۽ ملڪ اسڪائينگ لاءِ مشهور منزل آهي.<ref>{{Cite news|last=Hall|first=James|date=23 November 2012|title=Italy is best value skiing country, report finds|url=https://www.telegraph.co.uk/travel/travelnews/9697128/Italy-is-best-value-skiing-country-report-finds.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131003012827/http://www.telegraph.co.uk/travel/travelnews/9697128/Italy-is-best-value-skiing-country-report-finds.html|archive-date=3 October 2013|access-date=29 August 2013|work=The Daily Telegraph|location=London}}</ref> اطالوي اسڪائر [[سياري جون اولمپڪ رانديون]] ۽ [[الپائن اسڪائي ورلڊ ڪپ]] ۾ سٺا نتيجا حاصل ڪن ٿا. ٽينس کي اهم پيروي حاصل آهي: اها چوٿين سڀ کان وڌيڪ کيڏي ويندڙ راند آهي.<ref>{{Cite web|title=Il tennis è il quarto sport in Italia per numero di praticanti|url=http://www.federtennis.it/DettaglioNews.asp?IDNews=55672|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20130927033216/http://www.federtennis.it/DettaglioNews.asp?IDNews=55672|archive-date=27 September 2013|access-date=29 August 2013|publisher=Federazione Italiana Tennis}}</ref> [[روم ماسٽرز]]، جيڪو 1930ع ۾ قائم ٿيو، سڀ کان وڌيڪ معزز ٽينس ٽورنامينٽن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite news|title=Internazionali d'Italia di Tennis – Roma 2021 |url=https://www.faretennis.com/tornei/internazionali-italia-tennis|access-date=4 January 2022|language=it}}</ref> اطالوي رانديگرن [[ڊيويس ڪپ]] 4 ڀيرا (1976، 2023، 2024 ۽ 2025) ۽ [[بلي جين ڪنگ ڪپ]] 6 ڀيرا (2006، 2009، 2010، 2013، 2024 ۽ 2025) کٽيا آهن. [[File:Michael Schumacher 2006 USA 2.jpg|thumb|[[اسڪوديريا فيراري]] جي [[فيراري 248 ايف 1]]، جيڪا [[گرانڊ پري موٽر ريسنگ|گرانڊ پري]] ريسنگ ۾ اڃا تائين موجود سڀ کان پراڻي ٽيم آهي،<ref name="targaflorio"/> جيڪا 1948ع کان مقابلو ڪري رهي آهي، ۽ شمارياتي طور [[فارمولا ون گرانڊ پري فاتحن جي فهرست (تعمير ڪندڙ)|تاريخ جي سڀ کان ڪامياب فارمولا ون ٽيم]] آهي]] موٽر راندون مشهور آهن.<ref name="sportface"></ref> اٽلي، تمام وڏي فرق سان، سڀ کان وڌيڪ موٽو جي پي عالمي چيمپيئن شپون کٽيون آهن. اطالوي [[اسڪوديريا فيراري]] [[گرانڊ پري موٽر ريسنگ|گرانڊ پري]] ريسنگ ۾ اڃا تائين موجود سڀ کان پراڻي ٽيم آهي،<ref name="targaflorio">{{Cite web|title=Enzo Ferrari|url=https://www.targaflorio.info/enzoferrari.htm|access-date=4 January 2022|language=it}}</ref> جيڪا 1948ع کان مقابلو ڪري رهي آهي، ۽ 232 ڪاميابين سان سڀ کان ڪامياب فارمولا ون ٽيم آهي. [[فارمولا ون]] جو [[اطالوي گرانڊ پري]] 1921ع کان منعقد ٿيندو رهيو آهي<ref>{{Cite web|date=3 September 2020|title=GP d'Italia: albo d'oro|url=https://www.motori.it/curiosita/1757728/gp-ditalia-albo-doro.html|access-date=4 January 2022|language=it}}</ref> ۽ هميشه [[آٽوڊرومو ناتسيونالي مونزا]] ۾ ٿيو آهي (سواءِ [[1980 اطالوي گرانڊ پري|1980ع]] جي).<ref>{{Cite web|date=7 September 2021|title=GP Italia: a Monza tra storia e passione|url=https://www.f1world.it/amarcord/gp-ditalia-a-monza-tra-storia-e-passione|access-date=4 January 2022|language=it|archive-date=4 January 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220104135550/https://www.f1world.it/amarcord/gp-ditalia-a-monza-tra-storia-e-passione/|url-status=dead}}</ref> موٽر راندين ۾ ٻيا ڪامياب اطالوي ڪار ٺاهيندڙ [[الفا روميو]]، [[لانچيا]]، [[مازيراتي]] ۽ [[فيات]] آهن.<ref>{{Cite web|date=5 October 2021|title=L'Italia che vince le corse|work=Mauto|url=https://www.museoauto.com/litalia-che-vince-le-corse-la-ferrari-500-f2-del-1952|access-date=4 January 2022|language=it|archive-date=4 January 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220104172543/https://www.museoauto.com/litalia-che-vince-le-corse-la-ferrari-500-f2-del-1952/|url-status=dead}}</ref> اٽلي اولمپڪس ۾ ڪامياب رهيو آهي، [[1896ع گرمائين اولمپڪس|پهرين اولمپياڊ]] کان حصو وٺندو رهيو آهي ۽ 48 مان 47 رانديگرن ۾ شامل ٿيو آهي ([[1904ع گرمائين اولمپڪس|1904ع]] کان سواءِ).<ref>{{Cite web|last=Elio Trifari|title=Che sorpresa: Italia presente a tutti i Giochi|url=http://archiviostorico.gazzetta.it/2008/novembre/28/Che_sorpresa_Italia_presente_tutti_ga_10_081128051.shtml|access-date=4 January 2022|language=it}}</ref> [[اولمپڪس ۾ اٽلي|اطالوين]] [[گرمائين اولمپڪ رانديون]] ۾ 618 تمغا، ۽ سياري جي اولمپڪس ۾ 141 تمغا کٽيا آهن، جن ۾ 259 سونا تمغا شامل آهن، ۽ ڪل تمغن جي لحاظ کان ڇهون سڀ کان ڪامياب ملڪ آهي. ملڪ [[1960ع گرمائين اولمپڪس|1960ع]] ۾ گرمائين اولمپڪس جي ميزباني ڪئي؛ ۽ [[سياري جون اولمپڪ رانديون|سياري جي اولمپڪس]] جي [[1956ع سياري اولمپڪس|1956ع]]، [[2006ع سياري اولمپڪس|2006ع]] ۾ ميزباني ڪئي، ۽ هن وقت [[ميلان]] ۽ [[ڪورتينا دامپيتسو]] ۾ [[2026ع سياري اولمپڪس|2026ع واري ايڊيشن]] جي ميزباني ڪري رهيو آهي. 2y55dkj4r0sybauktyv5tlz5ehu009g 382617 382616 2026-06-04T07:17:16Z Intisar Ali 8681 382617 wikitext text/x-wiki {{Short description|ڏکڻ ۽ اولهه يورپ جو ملڪ}} {{Infobox country | conventional_long_name = اطالوي جمهوريه | common_name = اٽلي | native_name = {{Lang|it|Repubblica Italiana<!--upper case see Italian wiki-->}} | image_flag = Flag of Italy.svg | image_coat = Emblem of Italy.svg | symbol_type = نشان | national_anthem = "{{Lang|it|[[اِل ڪانتو ديلي اطالياني]]|italic=no}}"<br/>"اطالوين جو گيت"<div style="padding-top:0.5em;">{{Center|[[File:Canto degli Italiani - Marina Militare (strumentale).wav]]}}</div> | image_map = {{Switcher|[[File:EU-Italy (orthographic projection).svg|frameless]]|گلوب ڏيکاريو|[[File:EU-Italy.svg|upright=1.15|frameless]]|يورپي يونين جو نقشو ڏيکاريو|default=1}} | capital = [[روم]] | coordinates = {{Coord|41|54|N|12|29|E|type:city}} | largest_city = capital | languages_type = ڏيهي ٻوليون | languages = ڏسو [[اٽلي جون ٻوليون|مکيه مضمون]] | official_languages = [[اطالوي ٻولي|اطالوي]]<sup>a</sup> {{Infobox|child=yes |label1 = [[اٽلي ڏانهن اميگريشن|قوميت]] {{Nobold|(2021)}}<ref name="id2020">{{Cite web|title=Indicatori demografici, anno 2020 |url=https://www.istat.it/it/files//2021/05/REPORT_INDICATORI-DEMOGRAFICI-2020.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210503091112/https://www.istat.it/it/files//2021/05/REPORT_INDICATORI-DEMOGRAFICI-2020.pdf|archive-date=3 May 2021|access-date=3 May 2021}}</ref> | data1 = {{Unbulleted list|91% اطالوي|9% ٻيا}} }} | religion = {{Ublist|item_style=white-space:nowrap;|84% [[اٽلي ۾ عيسائيت|عيسائيت]]|12% [[اٽلي ۾ لادينيت|لادينيت]]|4% [[اٽلي ۾ مذهب|ٻيا]]}} | religion_year = 2021 | religion_ref = <ref>{{Cite web|date=September 2021|title=Special Eurobarometer 516|url=https://data.europa.eu/data/datasets/s2237_95_2_516_eng?locale=en|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20230629085321/http://data.europa.eu/data/datasets/s2237_95_2_516_eng?locale=en|archive-date=29 June 2023|access-date=2 June 2026|publisher=European Union: [[European Commission]]|via=[[European Data Portal]] (see Volume C: Country/socio-demographics: IT: Question D90.2.)}}</ref> | demonym = اطالوي | government_type = [[وحداني پارلياماني جمهوريه]] | leader_title1 = [[اٽلي جو صدر|صدر]] | leader_name1 = [[سرجيو ماتاريلا]] | leader_title2 = [[اٽلي جو وزيراعظم|وزيراعظم]] | leader_name2 = [[جورجيا ميلوني]] | leader_title3 = [[جمہوريه جي سينيٽ جو صدر (اٽلي)|سينيٽ جو صدر]] | leader_name3 = [[اگناتسيو لا روسا]] | leader_title4 = [[چيمبر آف ڊپٽيز جو صدر (اٽلي)|چيمبر آف ڊپٽيز جو صدر]] | leader_name4 = [[لورينزو فونتانا]] | legislature = [[اطالوي پارليامينٽ|پارليامينٽ]] | upper_house = [[جمہوريه جي سينيٽ (اٽلي)|جمہوريه جي سينيٽ]] | lower_house = [[چيمبر آف ڊپٽيز (اٽلي)|چيمبر آف ڊپٽيز]] | sovereignty_type = [[اٽلي جي تاريخ|تاريخي سياسي وحدتون]] | established_event1 = [[اٽلي جا قديم ماڻھو|اٽالڪ ماڻھو]] | established_date1 = قديم دور | established_event2 = [[قديم روم]]<br>[[رومي اٽلي]] | established_date2 = 753 ق م–476 ع | established_event3 = [[بربر بادشاهتون|رومي-بربر بادشاهتون]]<br>[[بازنطيني اٽلي]] | established_date3 = اوائلي وچون دور | established_event4 = [[اٽلي جي تاريخي رياستن جي فهرست|اطالوي شهري رياستون ۽ علائقائي سياسي وحدتون]] | established_date4 = وچون دور ۽ جديد دور | established_event5 = [[اٽلي جي بادشاهت]] | established_date5 = 1861–1946<br>{{start date and age|1861|03|17|df=y}} | established_event6 = [[اطالوي سلطنت]] | established_date6 = 1869/1882–1960 | established_event7 = [[1946ع اطالوي اداراتي ريفرنڊم|اطالوي جمهوريه]] | established_date7 = {{start date and age|1946|06|02|df=y}} | area_km2 = 301,340 | area_footnote = <ref name="Central Intelligence Agency-2023">{{Cite web|date=23 August 2023|title=Italy|url=https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210701235642/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy|archive-date=1 July 2021|access-date=28 August 2023|publisher=Central Intelligence Agency}}</ref><ref>{{Cite web|date=12 November 2023|title=Italy country profile|url=https://www.bbc.com/news/world-europe-17433142|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20231218111602/https://www.bbc.com/news/world-europe-17433142|archive-date=18 December 2023|access-date=12 November 2023|publisher=BBC News}}</ref> | area_rank = 71هون | area_sq_mi = 116,347 <!--Do not remove per [[Wikipedia:Manual of Style/Dates and numbers]]--> | percent_water = 1.24 (2015)<ref>{{Cite web|title=Surface water and surface water change|url=https://stats.oecd.org/Index.aspx?DataSetCode=SURFACE_WATER|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210324133453/https://stats.oecd.org/Index.aspx?DataSetCode=SURFACE_WATER|archive-date=24 March 2021|access-date=11 October 2020|publisher=[[Organisation for Economic Co-operation and Development]] (OECD)}}</ref> | population_estimate = {{DecreaseNeutral}} 58,915,561<ref name="population">{{cite web|title=Monthly Demographic Balance|url=https://demo.istat.it/app/?l=en&a=&i=D7B|publisher=[[Italian National Institute of Statistics|ISTAT]]}}</ref> | population_estimate_year = 2025 | population_estimate_rank = 25هون | population_density_km2 = 195.5 | population_density_sq_mi = auto<!--Do not remove per [[Wikipedia:Manual of Style/Dates and numbers]]--> | population_density_rank = 72هون | GDP_PPP = {{Increase}} $3.872&nbsp;trillion<ref name="IMFWEO.IT">{{cite web |url=https://data.imf.org/en/Data-Explorer?datasetUrn=IMF.RES:WEO(9.0.0) |title=World Economic Outlook Database (April 2026 Edition) |publisher=[[International Monetary Fund]] |website=www.imf.org |date=14 April 2026 |access-date=18 April 2026}}</ref> | GDP_PPP_year = 2026 | GDP_PPP_rank = 12هون | GDP_PPP_per_capita = {{Increase}} $65,761<ref name="IMFWEO.IT"/> | GDP_PPP_per_capita_rank = 29هون | GDP_nominal = {{Increase}} $2.738&nbsp;trillion<ref name="IMFWEO.IT"/> | GDP_nominal_year = 2026 | GDP_nominal_rank = 8هون | GDP_nominal_per_capita = {{Increase}} $46,505<ref name="IMFWEO.IT"/> | GDP_nominal_per_capita_rank = 27هون | Gini = 32.5 <!--number only--> | Gini_year = 2020 | Gini_change = decrease <!--increase/steady/decrease--> | Gini_ref = <ref>{{Cite web|title=Gini coefficient of equivalised disposable income – EU-SILC survey|url=https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/tessi190/default/table?lang=en|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20201009091832/https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/tessi190/default/table?lang=en|archive-date=9 October 2020|access-date=21 June 2022|publisher=European Commission}}</ref> | HDI = 0.915 <!--number only--> | HDI_year = 2023<!-- Please use the year to which the data refers, not the publication year--> | HDI_change = increase <!--increase/decrease/steady--> | HDI_ref = <ref name="UNHDR">{{Cite web |date=6 May 2025 |title=Human Development Report 2025 |url=https://hdr.undp.org/system/files/documents/global-report-document/hdr2025reporten.pdf|url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20250506051232/https://hdr.undp.org/system/files/documents/global-report-document/hdr2025reporten.pdf |archive-date=6 May 2025 |access-date=6 May 2025 |publisher=[[United Nations Development Programme]] |language=en}}</ref> | HDI_rank = 29هون | currency = [[يورو]] (€)<sup>b</sup> | currency_code = EUR | time_zone = [[مرڪزي يورپي وقت|CET]] | utc_offset = +1 | utc_offset_DST = +2 | time_zone_DST = [[مرڪزي يورپي گرمي وارو وقت|CEST]] | calling_code = [[+39]] <sup>c</sup> | cctld = [[.it]] | footnote_a = <span style="font-size:100%;">جرمن [[ڏکڻ ٽائرول]] ۽ [[فريولي-وينيتسيا جوليا]] ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ فرينچ [[آئوستا وادي]] ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ [[سلووين ٻولي|سلووين]] [[ٽريئستي صوبو]]، [[گوريتسيا صوبو]] ۽ فريولي-وينيتسيا جوليا ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ [[لاڊن ٻولي|لاڊن]] ڏکڻ ٽائرول، [[ترنتينو]] ۽ ٻين اترين علائقن ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ [[فريولي ٻولي|فريولي]] فريولي-وينيتسيا جوليا ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ [[سارڊينيائي ٻولي|سارڊينيائي]] [[سارڊينيا]] ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي.<ref>{{Cite web|title=Legge Regionale 15 ottobre 1997, n. 26 |url=http://www.regione.sardegna.it/j/v/86?v=9&c=72&file=1997026|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210226213750/http://www.regione.sardegna.it/j/v/86?v=9&c=72&file=1997026|archive-date=26 February 2021|access-date=31 May 2018|publisher=Regione autonoma della Sardegna – Regione Autònoma de Sardigna}}; {{Cite web|title=Regione Autonoma Friuli-Venezia Giulia – Comunità linguistiche regionali|url=https://www.regione.fvg.it/rafvg/cms/RAFVG/cultura-sport/patrimonio-culturale/comunita-linguistiche|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150904201140/https://www.regione.fvg.it/rafvg/cms/RAFVG/cultura-sport/patrimonio-culturale/comunita-linguistiche|archive-date=4 September 2015|access-date=2 November 2020|website=regione.fvg.it}}</ref></span> | footnote_b = <span style="font-size:100%;">2002ع کان اڳ، [[اطالوي ليرا]]. يورو [[ڪامپيوني دي اٽاليا]] ۾ قبول ڪئي وڃي ٿي، پر ان جي سرڪاري ڪرنسي [[سوئس فرانڪ]] آهي.<ref>{{Cite web|date=14 July 2010|title=Comune di Campione d'Italia|url=http://www.comune.campione-d-italia.co.it/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110430223743/http://www.comune.campione-d-italia.co.it/|archive-date=30 April 2011|access-date=30 October 2010|publisher=Comune.campione-d-italia.co.it}}</ref></span> | footnote_c = <span style="font-size:100%;">ڪامپيوني دي اٽاليا کي فون ڪرڻ لاءِ سوئس ڪوڊ [[+41]] استعمال ڪرڻ ضروري آهي.</span> }} '''اٽلي'''،{{Efn|{{Lang|it|Italia}}, {{IPA|it|iˈtaːlja|pron|small=no|It-Italia.ogg}}}} سرڪاري طور '''اطالوي جمهوريه'''،{{Efn|{{Lang|it|ريپبلڪا اطاليانا|links=no}}, {{IPA|it|reˈpubblika itaˈljaːna|pron|small=no}}}} [[ڏکڻ يورپ|ڏکڻ]] ۽ [[اولهه يورپ]] ۾ واقع هڪ ملڪ آهي.{{Efn|اٽلي کي گهڻو ڪري اولهه يورپ ۾ شامل ڪيو ويندو آهي.<ref>اٽلي کي اولهه يورپي ملڪ طور بيان ڪندڙ علمي ڪم:{{Bulleted list |{{Cite book|last1=Hancock|first1=M. Donald|url=https://archive.org/details/politicsinwester00hanc_0|title=Politics in Western Europe: an introduction to the politics of the United Kingdom, France, Germany, Italy, Sweden, and the European Union|last2=Conradt|first2=David P.|last3=Peters|first3=B. Guy|last4=Safran|first4=William|last5=Zariski|first5=Raphael|date=11 November 1998|publisher=Chatham House Publishers|isbn=978-1-5664-3039-5|edition=2nd|quote=list of Western European countries Italy.|url-access=registration|ref=none}} |{{Cite book|last1=Ugo|first1=Ascoli|last2=Emmanuele|first2=Pavolini|title=The Italian welfare state in a European perspective: A comparative analysis|date=2016|publisher=Policy Press|isbn=978-1-4473-3444-6|url=https://books.google.com/books?id=BEzRDAAAQBAJ&q=list+of+Western+European+countries+Italy|ref=none}} |{{Cite book|last1=Zloch-Christy|first1=Iliana|title=East-West Financial Relations: Current Problems and Future Prospects|date=1991|publisher=Cambridge University Press|isbn=978-0-5213-9530-4|url=https://archive.org/details/eastwestfinancia00zloc|url-access=registration|quote=list of Western European countries Italy.|access-date=29 September 2019|ref=none}} |{{Cite book|last1=Clout|first1=Hugh D.|title=Western Europe: Geographical Perspectives|date=1989|publisher=Longman Scientific & Technical|isbn=978-0-5820-1772-6|url=https://books.google.com/books?id=WGbIT90ppZsC|access-date=29 September 2019|ref=none}} |{{Cite book|last1=Furlong|first1=Paul|title=Modern Italy: Representation and Reform|date=2003|publisher=Routledge|isbn=978-1-1349-7983-7|url=https://books.google.com/books?id=JNNsOl65D0AC&q=italy+western+European+country|access-date=29 September 2019|ref=none}} |{{Cite book|last1=Hanf|first1=Kenneth|last2=Jansen|first2=Alf-Inge|title=Governance and Environment in Western Europe: Politics, Policy and Administration|date=2014|publisher=Routledge|isbn=978-1-3178-7917-6|url=https://books.google.com/books?id=31wSBAAAQBAJ&q=West+Europe+Italy|access-date=29 September 2019|ref=none}} }}</ref>|name=WE}} اهو [[اطالوي اپٻيٽ|هڪ اپٻيٽ]] تي مشتمل آهي، جيڪو [[ڀونوچ سمنڊ]] ۾ وڌي وڃي ٿو، جنهن جي اترين زميني سرحد تي [[الپس]] آهن، ۽ ان سان گڏ [[اٽلي جي ٻيٽن جي فهرست|لڳ ڀڳ 800 ٻيٽ]] پڻ شامل آهن، جن مان خاص طور [[سسلي]] ۽ [[سارڊينيا]] اهم آهن. اٽلي اولهه ۾ [[فرانس]]؛ اتر ۾ [[سوئٽزرلينڊ]] ۽ [[آسٽريا]]؛ اوڀر ۾ [[سلووينيا]]؛ ۽ ٻن [[انڪليو|انڪليوز]]، [[ويٽيڪن سٽي]] ۽ [[سان مارينو]]، سان زميني سرحدون رکي ٿو. ايراضي جي لحاظ کان اهو [[ايراضيءَ موجب يورپي ملڪن جي فهرست|يورپ جو ڏهون وڏو ملڪ]] آهي، جيڪو {{Convert|301340|km2|sqmi|abbr=on}} تي پکڙيل آهي، ۽ لڳ ڀڳ 59 ملين آبادي سان [[يورپي يونين]] جو ٽيون سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو [[يورپي يونين جو رڪن ملڪ|رڪن ملڪ]] آهي. اٽلي جي گاديءَ جو هنڌ ۽ [[اٽلي جي شهرن جي فهرست|سڀ کان وڏو شهر]] [[روم]] آهي؛ ٻين وڏن شهرن ۾ [[ميلان]]، جيڪو ملڪ جو سڀ کان وڏو [[ميٽروپوليٽن علائقو]] آهي، [[نيپلز]]، [[تورين]]، [[پالرمو]]، [[بولونيا]]، [[فلورينس]]، [[جينووا]] ۽ [[وينس]] شامل آهن. [[اٽلي جي تاريخ]] ڪيترن ئي [[اٽلي جي قديم قومن جي فهرست|اٽالڪ قومن]] تائين وڃي ٿي، جن ۾ خاص طور [[قديم رومي]] شامل آهن، جن [[رومي جمهوريه]] دوران ڀونوچ سمنڊ جي دنيا کي فتح ڪيو ۽ [[رومي سلطنت]] دوران صدين تائين ان تي حڪومت ڪئي. عيسائيت جي پکڙجڻ سان، روم [[ڪيٿولڪ ڪليسا]] ۽ [[پاپائيت]] جو مرڪز بڻجي ويو. [[بربر حملا|بربر حملن]] ۽ ٻين سببن ڪري [[قديم دور جي آخري مرحلي]] ۽ [[اوائلي وچئين دور]] جي وچ ۾ [[اولهه رومي سلطنت جو زوال ۽ خاتمو]] ٿيو. يارهين صديءَ تائين [[اطالوي شهري رياستون]] ۽ [[سامونڊي جمهوريهون]] وڌيون، جن واپار ذريعي نئين خوشحالي آندي ۽ جديد سرمائيداريءَ لاءِ بنياد وڌا. [[اطالوي نشاةِ ثانيه]] پندرهين ۽ سورهين صديءَ دوران ڦهلي ڦولي ۽ [[نشاةِ ثانيه#پکڙجڻ|باقي يورپ تائين پکڙجي وئي]]. اطالوي ڳولائوئن پري اوڀر ۽ [[نئين دنيا]] ڏانهن نوان رستا دريافت ڪيا، جنهن سان [[دريافتن جو دور|دريافتن جي دور]] ۾ اهم حصو پيو. سياسي ۽ علائقائي ورهاستن جي صدين کان پوءِ، [[اٽلي جي بادشاهت]] 1861ع ۾ [[اطالوي آزاديءَ جون جنگيون|آزاديءَ جي جنگين]] ۽ [[هزارن جي مهم]] کان پوءِ قائم ٿي. اوڻيهين صديءَ جي آخر کان ويهين صديءَ جي شروعات تائين، [[اٽلي ۾ صنعتڪاري|اٽلي صنعتڪاري ڪئي]] ۽ [[اطالوي سلطنت|نوآبادياتي سلطنت]] حاصل ڪئي، جڏهن ته [[ڏکڻ اٽلي|ڏکڻ]] گهڻي حد تائين غريب رهيو، جنهن سبب آمريڪا ڏانهن [[اطالوي ڊائاسپورا|وڏي مهاجر ڊائاسپورا]] پيدا ٿي. 1915ع کان 1918ع تائين، [[پهريين عالمي جنگ دوران اٽلي جي فوجي تاريخ|اٽلي]] [[پهريين عالمي جنگ]] ۾ [[پهريين عالمي جنگ جا اتحادي|انتانت]] سان گڏ [[مرڪزي طاقتون|مرڪزي طاقتن]] خلاف وڙهيو. 1922ع ۾ [[اطالوي فاشزم|اطالوي فاشسٽ]] آمريت قائم ٿي. [[ٻي عالمي جنگ دوران اٽلي جي فوجي تاريخ|ٻي عالمي جنگ دوران]]، اٽلي پهرين [[محوري طاقتون|محوري طاقتن]] جو حصو هو، جيستائين [[ڪاسيبلي جي جنگبندي|جنگبندي]] [[ٻي عالمي جنگ جا اتحادي|اتحادي طاقتن]] سان نه ٿي (1940–1943)، پوءِ [[اطالوي مزاحمت]] ۽ جرمن قبضي ۽ سهڪار ڪندڙ [[اطالوي سماجي جمهوريه|آر ايس آءِ]] کان [[اٽلي جي آزادي]] دوران اتحادي طاقتن جو هم جنگي ساٿي بڻيو (1943–1945). 1946ع ۾ بادشاهت کي [[1946ع اطالوي اداراتي ريفرنڊم|جمهوريه سان تبديل ڪيو ويو]] ۽ ملڪ [[اطالوي اقتصادي معجزو|مضبوط بحالي]] ڪئي. [[ترقي يافته ملڪ]] طور، [[اٽلي جي معيشت|ترقي يافته معيشت]] سان، اٽلي دنيا جو [[ناليوار جي ڊي پي موجب ملڪن جي فهرست|اٺون وڏو ناليوار جي ڊي پي]] رکي ٿو، يورپ جو [[پيداوار موجب ملڪن جي فهرست|ٻيون وڏو پيداوار وارو شعبو]] رکي ٿو، ۽ [[علائقائي طاقت|علائقائي]] ۽ – [[وڏين طاقتن مان گهٽ ترين|گهٽ حد تائين]] – عالمي اقتصادي، فوجي، ثقافتي ۽ سياسي معاملن ۾ اهم ڪردار ادا ڪري ٿو. اهو يورپي يونين جو [[اندروني ڇهه|باني]] ۽ [[يورپي يونين جا ٽي|اهم رڪن]] آهي، ۽ [[اٽلي جا پرڏيهي لاڳاپا#بين الاقوامي ادارا|ڪيترين ٻين بين الاقوامي تنظيمن ۽ فورمن جو حصو]] آهي. [[ثقافتي سپر پاور]] طور، اٽلي ڊگهي عرصي کان [[اطالوي فن|فن]]، [[اٽلي جي موسيقي|موسيقي]]، [[اطالوي ادب|ادب]]، [[اطالوي کاڌو|کاڌي]]، [[اطالوي فيشن|فيشن]]، [[اٽلي ۾ سائنس ۽ ٽيڪنالاجي|سائنس ۽ ٽيڪنالاجي]] جو مشهور عالمي مرڪز رهيو آهي، ۽ [[اطالوي ايجادن ۽ دريافتن جي فهرست|ڪيترين ايجادن ۽ دريافتن]] جو ذريعو آهي. هن وٽ [[ملڪ موجب عالمي ورثو ماڳ|سڀ کان وڌيڪ تعداد]] ۾ [[عالمي ورثو ماڳ]] ([[اٽلي ۾ عالمي ورثو ماڳن جي فهرست|61]]) آهن ۽ اهو دنيا جو [[عالمي سياحت درجابندي|پنجون سڀ کان وڌيڪ گهميو ويندڙ ملڪ]] آهي. == نالو<span class="anchor" id="Etymology"></span> == {{Main|اٽلي جو نالو}} ''اٽاليا'' جي اشتقاق بابت ڪيترائي مفروضا موجود آهن.<ref>Alberto Manco, ''Italia. Disegno storico-linguistico''. 2009, Naples: L'Orientale. {{ISBN|978-8-8950-4462-0}}.</ref> هڪ نظريي موجب اهو [[قديم يوناني]] اصطلاح مان نڪتو، جيڪو ''اٽالوئي'' جي زمين لاءِ استعمال ٿيندو هو؛ اٽالوئي هڪ قبيلو هو، جيڪو انهيءَ علائقي ۾ رهندو هو، جيڪو اڄ [[ڪلابريا]] جي نالي سان سڃاتو وڃي ٿو. اصل ۾ سمجهيو ويندو هو ته ان جو نالو ''ويتولي'' هو، ۽ ڪجهه عالمن جي راءِ آهي ته سندن [[ٽوٽم]]ي جانور ڳئون جو ٻچو هو ([[لاطيني]]: ''vitulus''؛ [[امبريائي]]: ''vitlo''؛ [[اوسڪن]]: ''Víteliú'')<!-- and named for the god of cattle, [[Mars (mythology)|Mars]] -->.<ref>J.P. Mallory and D.Q. Adams, ''Encyclopedia of Indo-European Culture'' (London: Fitzroy and Dearborn, 1997), 24.</ref> ڪيترن قديم ليکڪن چيو آهي ته اهو نالو هڪ مقامي حڪمران [[اٽالس]] جي نالي تان پيو.<ref>Dionysius of Halicarnassus, ''Roman Antiquities'', [https://penelope.uchicago.edu/Thayer/E/Roman/Texts/Dionysius_of_Halicarnassus/1B*.html 1.35] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20221215151343/https://penelope.uchicago.edu/Thayer/E/Roman/Texts/Dionysius_of_Halicarnassus/1B%2A.html|date=15 December 2022}}, on LacusCurtius; Aristotle, ''Politics'', [https://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0058%3Abook%3D7%3Asection%3D1329b#note-link2 7.1329b] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20150910185719/http://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0058%3Abook%3D7%3Asection%3D1329b|date=10 September 2015}}, on Perseus; Thucydides, ''The Peloponnesian War'', [https://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Thuc.+6.2.4&fromdoc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0200 6.2.4] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20150924213434/http://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Thuc.+6.2.4&fromdoc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0200|date=24 September 2015}}, on Perseus</ref> اٽلي لاءِ قديم يوناني اصطلاح شروعات ۾ رڳو [[ڪلابريا|بروٽيم]] اپٻيٽ جي ڏکڻ حصي ۽ [[ڪاتانزارو]] ۽ [[ويبو والينتيا]] جي ڪجهه حصن لاءِ استعمال ٿيندو هو. [[اوينوٽريا]] ۽ "اٽلي" جو وڏو تصور هڪ ٻئي جا مترادف بڻجي ويا، ۽ اهو نالو [[لوڪانيا]] جي اڪثر حصي تي به لاڳو ٿيڻ لڳو. رومي جمهوريه جي واڌ کان اڳ، اهو نالو يونانين طرفان [[ميسينا آبنائے]] ۽ [[ساليرنو نار|ساليرنو نارين]] ۽ [[تارانٽو نار|تارانٽو]] کي ملائيندڙ لڪير جي وچ واري زمين لاءِ استعمال ٿيندو هو، جيڪا ڪلابريا سان مطابقت رکي ٿي. يونانين "اٽاليا" کي وڌيڪ وڏي علائقي تي لاڳو ڪرڻ شروع ڪيو.<ref>Pallottino, M., ''History of Earliest Italy'', trans. Ryle, M & Soper, K. in Jerome Lectures, Seventeenth Series, p. 50</ref> ڏکڻ ۾ "[[يوناني اٽلي]]" کان علاوه، مورخن هڪ "ايٽرسڪن اٽلي" جي وجود جو به امڪان ظاهر ڪيو آهي، جيڪو وچ اٽلي جي علائقن تي مشتمل هو.<ref>Giovanni Brizzi, Roma. Potere e identità: dalle origini alla nascita dell'impero cristiano, Bologna, Patron, 2012 p. 94</ref> [[رومي اٽلي]]، يعني ''اٽاليا''، جون سرحدون وڌيڪ واضح طور مقرر ٿيل آهن. ڪيٽو جي ''[[اوريجنيز]]'' اٽلي کي الپس جي ڏکڻ ۾ واقع سڄي اپٻيٽ طور بيان ڪري ٿي.<ref>{{Cite book|last=Carlà-Uhink|first=Filippo|url=https://books.google.com/books?id=dSY-DwAAQBAJ&q=cato+italy+south+of+the+Alps&pg=PT49|title=The "Birth" of Italy: The Institutionalization of Italy as a Region, 3rd–1st Century BCE|date=25 September 2017|publisher=Walter de Gruyter GmbH & Co KG|isbn=978-3-1105-4478-7}}; {{Cite book|last=Levene|first=D. S.|url=https://books.google.com/books?id=aLsRDAAAQBAJ&q=cato+walls+of+Italy&pg=PA108|title=Livy on the Hannibalic War|date=17 June 2010|publisher=Oxford University Press|isbn=978-0-1981-5295-8|access-date=12 November 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20240328152752/https://books.google.com/books?id=aLsRDAAAQBAJ&q=cato+walls+of+Italy&pg=PA108#v=snippet&q=cato%20walls%20of%20Italy&f=false|archive-date=28 March 2024|url-status=live}}</ref> 264 ق م ۾ رومي اٽلي مرڪزي-اتر جي [[آرنو]] ۽ [[روبيڪون]] دريائن کان وٺي سڄي ڏکڻ تائين پکڙيل هئي. اتر وارو علائقو، [[سيسالپائن گال]]، جغرافيائي طور اٽلي جو حصو سمجهيو ويندو هو، 220ع ق م واري ڏهاڪي ۾ روم طرفان قبضو ڪيو ويو،<ref>{{Cite book|last=Carlà-Uhink|first=Filippo|url=https://books.google.com/books?id=dSY-DwAAQBAJ&q=Tota+Italia+essays&pg=PT454|title=The "Birth" of Italy: The Institutionalization of Italy as a Region, 3rd–1st Century BCE|date=25 September 2017|publisher=Walter de Gruyter GmbH & Co KG|isbn=978-3-1105-4478-7|access-date=12 November 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211000755/https://books.google.com/books?id=dSY-DwAAQBAJ&q=Tota+Italia+essays&pg=PT454#v=snippet&q=Tota%20Italia%20essays&f=false|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}</ref> پر سياسي طور الڳ رهيو. 42 ق م ۾ ان کي قانوني طور اٽلي جي انتظامي وحدت ۾ ضم ڪيو ويو.<ref>{{Cite book|last=Williams|first=J. H. C.|url=https://books.google.com/books?id=RPj_FkEeVO4C&q=beyond+the+Rubicon|title=Beyond the Rubicon: Romans and Gauls in Republican Italy – J. H. C. Williams – Google Books|date=22 May 2020|publisher=Oxford University Press|isbn=978-0-1981-5300-9|archive-url=https://web.archive.org/web/20200522000630/https://books.google.it/books?id=RPj_FkEeVO4C&dq=beyond+the+Rubicon&hl=en&sa=X&ved=0ahUKEwiI5YrC6rbkAhUvDmMBHXZOCMAQ6AEIKTAA|archive-date=22 May 2020}}; {{Cite book|last=Long|first=George|title=Decline of the Roman republic: Volume 2|year=1866}}; {{Cite web|last=Aurigemma|first=Salvatore|title=Gallia Cisalpina|url=http://www.treccani.it/enciclopedia/gallia-cisalpina_(Enciclopedia-Italiana)|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20230404054511/https://www.treccani.it/enciclopedia/gallia-cisalpina_(Enciclopedia-Italiana)|archive-date=4 April 2023|access-date=14 October 2014|website=treccani.it|publisher=Enciclopedia Italiana|language=it}}</ref> سارڊينيا، [[ڪورسيڪا]]، سسلي ۽ [[مالٽا]] کي 292ع ۾ [[ڊيوڪليشن]] اٽلي ۾ شامل ڪيو،<ref>{{Cite web|title=Italy (ancient Roman territory)|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297743/Italy|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131110232259/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297743/Italy|archive-date=10 November 2013|access-date=10 November 2013|website=Encyclopædia Britannica}}</ref> جنهن سان آخري قديم دور جو اٽلي جديد [[اطالوي جاگرافيائي علائقو|اطالوي جاگرافيائي علائقي]] سان لڳ ڀڳ هم سرحد ٿي ويو.<ref>{{Cite web|title=La riorganizzazione amministrativa dell'Italia. Costantino, Roma, il Senato e gli equilibri dell'Italia romana|url=https://www.treccani.it/enciclopedia/la-riorganizzazione-amministrativa-dell-italia-costantino-roma-il-senato-e-gli-equilibri-dell-italia-romana_%28Enciclopedia-Costantiniana%29|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211119225335/https://www.treccani.it/enciclopedia/la-riorganizzazione-amministrativa-dell-italia-costantino-roma-il-senato-e-gli-equilibri-dell-italia-romana_(Enciclopedia-Costantiniana)|archive-date=19 November 2021|access-date=19 November 2021|language=it}}</ref> لاطيني لفظ ''Italicus'' "اٽلي جي ماڻهو" لاءِ استعمال ٿيندو هو، يعني ''provincial'' يا [[رومي صوبو|رومي صوبي]] مان آيل ماڻهو جي ابتڙ.<ref>''Letters'' 9.23</ref> صفت ''italianus''، جنهن مان ''Italian'' نڪتو، [[وچئين دور جي لاطيني]] مان آهي ۽ [[اوائلي جديد دور]] دوران ''Italicus'' سان متبادل طور استعمال ٿيندي هئي.<ref>''ytaliiens'' (1265) [http://www.cnrtl.fr/etymologie/italien TLFi] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20181029191636/http://www.cnrtl.fr/etymologie/italien|date=29 October 2018}}</ref> [[اولهه رومي سلطنت جي زوال]] کان پوءِ، اٽلي جي [[اوستروگوٿڪ بادشاهت]] قائم ٿي. [[لومبارڊ|لومبارڊن]] جي حملن کان پوءِ، ''اٽاليا'' سندن بادشاهت جي نالي طور برقرار رهي، ۽ [[پاڪ رومي سلطنت]] اندر ان جي [[اٽلي جي بادشاهت (پاڪ رومي سلطنت)|جانشين بادشاهت]] لاءِ به اهو نالو استعمال ٿيو.<ref>{{Cite web|title=IL COMUNE MEDIEVALE|url=https://www.homolaicus.com/storia/medioevo/comune_medievale.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20120318214257/http://www.homolaicus.com/storia/medioevo/comune_medievale.htm|archive-date=18 March 2012|website=homolaicus.com}}</ref> == تاريخ == {{Main|اٽلي جي تاريخ}} === قبل تاريخ ۽ قديم دور === {{Main|قبل تاريخي اٽلي|اٽالڪ قومون|ايٽرسڪن تهذيب|يوناني نوآبادڪاري|ميگنا گريشيا}} [[File:Etruscan Painting 1.jpg|thumb|right|[[ايٽرسڪن تهذيب|ايٽرسڪن]] فريسڪو، [[مونتيروتسي نيڪروپولس]] ۾، 5هين صدي ق م]] [[هيٺيون پيلئوليٿڪ]] جا آثار، جيڪي 850,000 سال اڳ جا آهن، [[مونتي پوجيولو]] مان مليا آهن.<ref>{{Cite web|last=Society|first=National Geographic|title=Erano padani i primi abitanti d'Italia|url=http://www.nationalgeographic.it/scienza/2012/01/20/news/erano_padani_iprimi_abitanti_ditalia-807204|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20190626220707/http://www.nationalgeographic.it/scienza/2012/01/20/news/erano_padani_iprimi_abitanti_ditalia-807204|archive-date=26 June 2019|access-date=11 March 2019|website=National Geographic}}</ref> سڄي اٽلي ۾ کوٽاين مان 200,000 سال اڳ وچين پيلئوليٿڪ دور ۾ [[نينڊرٿال]] جي موجودگي ظاهر ٿي آهي،<ref>Kluwer Academic/Plenum Publishers 2001, ch. 2. {{ISBN|0-3064-6463-2}}.</ref> جڏهن ته [[اوائلي جديد انسان|جديد انسان]] لڳ ڀڳ 40,000 سال اڳ [[ريپارو موڪي]] ۾ ظاهر ٿيا.<ref>42.7–41.5 ka ([[68–95–99.7 rule|1σ CI]]). {{Cite journal|last=Douka|first=Katerina|display-authors=etal|year=2012|title=A new chronostratigraphic framework for the Upper Palaeolithic of Riparo Mochi (Italy)|journal=Journal of Human Evolution|volume=62|issue=2|pages=286–299|doi=10.1016/j.jhevol.2011.11.009|pmid=22189428|bibcode=2012JHumE..62..286D }}; {{Cite web|date=29 January 2010|title=Istituto Italiano di Preistoria e Protostoria|url=http://www.iipp.it/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131015231105/http://www.iipp.it/|archive-date=15 October 2013|publisher=IIPP|access-date=15 August 2017}}</ref> رومي دور کان اڳ واري اٽلي جا [[اٽلي جا قديم ماڻھو|قديم ماڻھو]] [[پروٽو-انڊو-يورپي|انڊو-يورپي]] هئا، خاص طور [[اٽالڪ قومون]]. ممڪن غير انڊو-يورپي يا [[قبل انڊو-يورپي ٻوليون|قبل انڊو-يورپي]] ورثي وارن مکيه تاريخي ماڻهن ۾ [[ايٽرسڪن]]، سسلي جا [[ايلميئن]] ۽ [[سيڪاني]]، ۽ قبل تاريخي [[سارڊينيائي ماڻھو]] شامل آهن، جن [[نوراجڪ تهذيب]] کي جنم ڏنو. ٻين قديم آبادين ۾ [[ريئتيائي ماڻھو]] ۽ [[ڪاموني]] شامل آهن، جيڪي [[والڪامونيڪا ۾ پٿريلي چٽساليون|والڪامونيڪا جي پٿريلي چٽسالين]] لاءِ مشهور آهن.<ref>{{Cite web|title=Rock Drawings in Valcamonica|url=https://whc.unesco.org/en/list/94|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100703183257/http://whc.unesco.org/en/list/94|archive-date=3 July 2010|access-date=29 June 2010|publisher=UNESCO World Heritage Centre}}</ref> هڪ قدرتي ممي، [[اوئٽسي]]، جيڪا 3400–3100 ق م جي آهي، 1991ع ۾ [[سيميلاون]] گليشيئر مان دريافت ٿي.<ref>{{Cite journal|last1=Bonani|first1=Georges|last2=Ivy|first2=Susan D.|display-authors=etal|year=1994|title=AMS {{SimpleNuclide|Carbon|14}} Age Determination of Tissue, Bone and Grass Samples from the Ötzal Ice Man|url=http://digitalcommons.library.arizona.edu/objectviewer?o=http%3A%2F%2Fradiocarbon.library.arizona.edu%2FVolume36%2FNumber2%2Fazu_radiocarbon_v36_n2_247_250_v.pdf|url-status=live|journal=Radiocarbon|volume=36|issue=2|pages=247–250|doi=10.1017/s0033822200040534|archive-url=https://web.archive.org/web/20100720211402/https://digitalcommons.library.arizona.edu/objectviewer?o=http%3A%2F%2Fradiocarbon.library.arizona.edu%2FVolume36%2FNumber2%2Fazu_radiocarbon_v36_n2_247_250_v.pdf|archive-date=20 July 2010|access-date=4 February 2016|doi-access=free}}</ref> پهريان نوآبادڪار [[فينيقيه|فينيقي]] هئا، جن سسلي ۽ سارڊينيا جي ڪنارن تي [[ايمپوريم (قديم دور)|واپاري مرڪز]] قائم ڪيا. انهن مان ڪجهه ننڍا شهري مرڪز بڻيا ۽ [[يوناني نوآبادين]] سان گڏوگڏ ترقي ڪئي.<ref>{{Cite journal|last1=Raclot|first1=Thierry|last2=Oudart|first2=Hugues|date=January 2000|title=CORPS GRAS ET OBESITE Acides gras alimentaires et obésité: aspects qualitatifs et quantitatifs|journal=Oléagineux, Corps gras, Lipides|volume=7|issue=1|pages=77–85|doi=10.1051/ocl.2000.0077|issn=1258-8210|doi-access=free}}</ref> 8هين ۽ 7هين صدي ق م دوران، [[پٿيڪوسائي]] ۾ يوناني نوآباديون قائم ٿيون، جيڪي آخرڪار اطالوي اپٻيٽ جي ڏکڻ ۽ سسلي جي سامونڊي ڪناري تائين پکڙجي ويون؛ اهو علائقو بعد ۾ [[ميگنا گريشيا]] جي نالي سان مشهور ٿيو.<ref>Emilio Peruzzi, ''Mycenaeans in early Latium'', (Incunabula Graeca 75), Edizioni dell'Ateneo & Bizzarri, Roma, 1980</ref> [[آيونيائي]]، [[ڊوريائي يوناني|ڊوريائي]] نوآبادڪارن، [[سيراڪيوز وارا|سيراڪيوزن]] ۽ [[اڪائيائي (قبيلو)|اڪائيائين]] ڪيترائي شهر قائم ڪيا. [[اٽلي جي يوناني نوآبادڪاري|يوناني نوآبادڪاري]] [[اٽالڪ قومون|اٽالڪ قومن]] کي جمهوري حڪومتي صورتن ۽ اعليٰ فني ۽ ثقافتي اظهار سان رابطي ۾ آندو.<ref>{{Cite web|title=II 1987: Uomini e vicende di Magna Grecia |url=https://www.bpp.it/Apulia/html/archivio/1987/II/art/R87II015.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210204123345/https://www.bpp.it/Apulia/html/archivio/1987/II/art/R87II015.html|archive-date=4 February 2021|access-date=31 January 2021|website=bpp.it}}</ref> === قديم روم === {{Main|قديم روم|اٽلي ۾ رومي واڌ|رومي اٽلي}} {{Multiple image | align = right | direction = vertical | width = 220 | image1 = Colosseo 2020.jpg | caption1 = [[ڪولوسيئم]]، جنهن کي وڏي پيماني تي قديم تاريخ جي تعمير ۽ انجنيئرنگ جي عظيم ترين ڪمن مان هڪ سمجهيو وڃي ٿو | image2 = Roman Empire Trajan 117AD.png|275 | caption2 = {{legend|#b23938|117ع ۾ [[رومي سلطنت]] پنهنجي سڀ کان وڏي وسعت تي<ref>{{Cite book|last=Bennett, Julian|url=https://books.google.com/books?id=qk_tofvS8EsC|title=Trajan: Optimus Princeps : a Life and Times|publisher=Routledge|year=1997|isbn=978-0-415-16524-2}}</ref>}} {{legend|#d28989|[[تابع رياست|تابع رياستون]]}} }} اٽلي جي تاريخ ڪيترين [[اٽلي جي قديم قومن جي فهرست|اٽالڪ قومن]] تائين وڃي ٿي، جن ۾ خاص طور [[قديم رومي]] شامل آهن، جن [[رومي جمهوريه]] دوران ڀونوچ سمنڊ جي دنيا کي فتح ڪيو ۽ [[رومي سلطنت]] دوران صدين تائين ان تي حڪومت ڪئي.<ref>{{Cite book |last1=Carl Waldman |url=https://books.google.com/books?id=kfv6HKXErqAC |title=Encyclopedia of European Peoples |last2=Catherine Mason |publisher=Infobase Publishing |year=2006 |isbn=978-1-4381-2918-1 |page=586 |access-date=23 February 2013 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230311102543/https://books.google.com/books?id=kfv6HKXErqAC |archive-date=11 March 2023 |url-status=live}}; {{Cite book |last=Mommsen |first=Theodor |author-link=Theodor Mommsen |title=[[History of Rome (Mommsen)|History of Rome]], Book II: From the Abolition of the Monarchy in Rome to the Union of Italy |publisher=Reimer & Hirsel |year=1855 |location=Leipzig}}; {{Cite book |last=Lazenby |first=John Francis |url=https://archive.org/details/hannibalswarmili00laze |title=Hannibal's War: A Military History of the Second Punic War |date=4 February 1998 |publisher=University of Oklahoma Press |isbn=978-0-8061-3004-0 |page=[https://archive.org/details/hannibalswarmili00laze/page/29 29] |quote=Italy homeland of the Romans. |url-access=registration |via=Internet Archive}}</ref> قديم روم، جيڪو وچ اٽلي ۾ [[ٽائبر درياهه]] تي هڪ آبادڪاري هو، [[روم جو بنياد|753 ق م ۾ قائم ٿيو]] ۽ 244 سالن تائين بادشاهي نظام هيٺ حڪمراني ڪئي وئي.<ref>{{Cite web |date=24 November 2009 |title=Rome founded {{!}} 21 April, 753 B.C. |url=https://www.history.com/this-day-in-history/april-21/rome-founded |access-date=10 April 2025 |website=HISTORY |language=en}}</ref> 509 ق م ۾، رومن، سينيٽ ۽ عوام ([[SPQR]]) واري حڪومت جي حمايت ڪندي، [[رومي بادشاهت جو خاتمو|بادشاهت کي نيڪالي ڏني]] ۽ هڪ اشرافي جمهوريه قائم ڪئي.<ref>{{Cite journal|last=Sanders|first=Henry A.|date=1908|title=The Chronology of Early Rome|url=https://www.jstor.org/stable/261793|journal=Classical Philology|volume=3|issue=3|pages=316–329|doi=10.1086/359186|jstor=261793|s2cid=161535192|issn=0009-837X |quote=It has come to be second nature ... to date the founding of Rome [to] 753 BC [and] the first year of the Republic [to] 509&nbsp;BC.|url-access=subscription}}</ref> اطالوي اپٻيٽ، جنهن جو نالو ''اٽاليا'' هو، رومي واڌ دوران هڪ متحد وحدت ۾ گڏ ڪيو ويو؛ نون علائقن جي فتح اڪثر [[سامنائيٽ جنگيون|ٻين اٽالڪ قبيلن]]، [[رومي-ايٽرسڪن جنگيون|ايٽرسڪنن]]، [[رومي-گالي جنگيون|سيلٽن]] ۽ [[پائرهڪ جنگ|يونانين]] جي قيمت تي ٿي. مقامي قبيلن ۽ شهرن جي اڪثريت سان هڪ مستقل اتحاد قائم ٿيو، ۽ روم اولهه يورپ، اتر آفريڪا ۽ [[وچ اوڀر جي تاريخ#يوناني ۽ رومي سلطنت|وچ اوڀر]] جي فتح شروع ڪئي. 44 ق م ۾ [[جوليس سيزر]] جي قتل کان پوءِ، روم هڪ وڏي سلطنت بڻجي ويو، جيڪا [[رومي برطانيه|برطانيه]] کان [[ميسوپوٽيميا (رومي صوبو)|فارس]] جي سرحدن تائين پکڙيل هئي، ۽ سڄي ڀونوچ سمنڊ جي حوض کي پنهنجي اندر آڻي ڇڏيو، جتي يوناني، رومي ۽ ٻيون ثقافتون گڏجي هڪ طاقتور تهذيب ۾ تبديل ٿيون. پهرئين شهنشاهه [[آگسٽس]] جي ڊگهي حڪومت امن ۽ خوشحالي جو دور شروع ڪيو. رومي اٽلي سلطنت جو [[ميٽروپول]]، رومن جو وطن ۽ گاديءَ واري هنڌ جو علائقو رهيو.<ref>{{Cite journal|last=Morcillo|first=Marta García|title=The Glory of Italy and Rome's Universal Destiny in Strabo's Geographika, in: A. Fear – P. Liddel (eds), Historiae Mundi. Studies in Universal History. Duckworth: London 2010: 87–101. |url=https://www.academia.edu/362374|url-status=live|journal=Historiae Mundi: Studies in Universal History|archive-url=https://web.archive.org/web/20220114073554/https://www.academia.edu/362374|archive-date=14 January 2022|access-date=20 November 2021}}; {{Cite book|last=Keaveney|first=Arthur|url=https://books.google.com/books?id=ojoOAAAAQAAJ|title=Arthur Keaveney: ''Rome and the Unification of Italy''|date=January 1987|publisher=Croom Helm|isbn=978-0-7099-3121-8|access-date=20 November 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211000835/https://books.google.com/books?id=ojoOAAAAQAAJ|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}; {{Cite book|last=Billanovich|first=Giuseppe|url=https://books.google.com/books?id=fVylk1KUS84C&dq=Italia+domina+provinciarum&pg=PR13|title=Libreria Universitaria Hoepli, Lezioni di filologia, Giuseppe Billanovich e Roberto Pesce: ''Corpus Iuris Civilis, Italia non erat provincia, sed domina provinciarum'', Feltrinelli, p.363|publisher=Roberto Pesce|year=2008|isbn=978-8-8965-4309-2|language=it|access-date=20 November 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211000801/https://books.google.com/books?id=fVylk1KUS84C&dq=Italia+domina+provinciarum&pg=PR13#v=onepage&q=Italia%20domina%20provinciarum&f=false|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}</ref> [[رومي سلطنت جي تاريخ|سلطنت جي پهرين ٻن صدين]] ۾ بي مثال استحڪام جو دور ڏٺو ويو، جيڪو [[پيڪس رومانا]] ({{Literal translation|رومي امن}}) جي نالي سان مشهور آهي. روم [[رومي سلطنت جون سرحدون|پنهنجي سڀ کان وڏي علائقائي وسعت]] [[ٽراجن]] جي دور ۾ حاصل ڪئي ({{Reign|98|117|era=AD}})، پر وڌندڙ پريشانين ۽ زوال جو دور [[ڪوموڊس]] جي دور ۾ شروع ٿيو ({{Reign|180|192}}).<ref>{{Cite web |date=10 June 2024 |title=Five Good Emperors |url=https://www.britannica.com/topic/Five-Good-Emperors |access-date=4 August 2024 |website=www.britannica.com |language=en}}</ref><ref>{{Citation |last=Gibbon |first=Edward |title=The History of the Decline And Fall of the Roman Empire |date=1776 |chapter=The Decline And Fall in the West – Chapter 4 |chapter-url=https://www.ccel.org/g/gibbon/decline/volume1/chap4.htm |author-link=Edward Gibbon |access-date=27 June 2017 |archive-date=24 August 2017 |archive-url=https://web.archive.org/web/20170824100850/http://www.ccel.org/g/gibbon/decline/volume1/chap4.htm |url-status=live}}</ref> [[لڏپلاڻ وارو دور]]، جنهن ۾ [[جرمنڪ-رومي رابطا|جرمنڪ قومن جا وڏا حملا]] شامل هئا، رومي سلطنت جي زوال جو سبب بڻيو. رومي سلطنت تاريخ جي سڀ کان وڏين سلطنتن مان هڪ هئي، جنهن وٽ وڏي اقتصادي، ثقافتي، سياسي ۽ فوجي طاقت هئي.<ref>{{Cite web |date=4 June 2024 |title=The Roman Empire at its greatest expansion |url=https://trizioeditore.it/en/blogs/notizie/impero-romano-massima-espansione-mappa-storia |access-date=10 April 2025 |website=Trizio Editore |language=en}}</ref> پنهنجي سڀ کان وڏي وسعت تي، ان جو علائقو {{Convert|5|e6km2|abbr=off}} هو.<ref>{{Cite journal|last=Taagepera|first=Rein|author-link=Rein Taagepera|year=1979|title=Size and Duration of Empires: Growth-Decline Curves, 600 B.C. to 600 A.D|journal=Social Science History|volume=3|issue=3/4|pages=115–138|doi=10.2307/1170959|jstor=1170959}}; {{Cite journal|last1=Turchin|first1=Peter|last2=Adams|first2=Jonathan M.|last3=Hall|first3=Thomas D|year=2006|title=East–West Orientation of Historical Empires|url=http://peterturchin.com/PDF/Turchin_Adams_Hall_2006.pdf|url-status=live|journal=Journal of World-Systems Research|volume=12|issue=2|page=222|doi=10.5195/JWSR.2006.369|issn=1076-156X|archive-url=http://arquivo.pt/wayback/20160517210851/http://peterturchin.com/PDF/Turchin_Adams_Hall_2006.pdf|archive-date=17 May 2016|access-date=6 February 2016|doi-access=free}}</ref> [[رومي سلطنت جو ورثو|رومي ورثي]] مغربي تهذيب تي گهرو اثر وڌو ۽ جديد دنيا کي شڪل ڏني. لاطيني مان نڪتل [[رومانس ٻوليون|رومانس ٻولين]] جو وسيع استعمال، [[رومي انگ|عددي نظام]]، جديد مغربي الفابيٽ ۽ ڪئلينڊر، ۽ عيسائيت جو عالمي مذهب طور اڀرڻ، رومي غلبي جي ڪيترن ئي ورثن مان آهن.<ref>{{Cite book|last=Richard|first=Carl J.|title=Why we're all Romans: the Roman contribution to the western world|publisher=Rowman & Littlefield|year=2010|isbn=978-0-7425-6779-5|edition=1st pbk.|location=Lanham, MD|pages=xi–xv}}</ref> === وچون دور === {{Main|وچئين دور ۾ اٽلي}} [[اولهه رومي سلطنت جي زوال]] کان پوءِ، اٽلي [[اٽلي جي بادشاهت (476–493)|اوڊواڪر جي بادشاهت]] هيٺ آيو، ۽ پوءِ [[اوستروگوٿ]] ان تي قابض ٿيا.<ref>{{Cite book|last=Sarris|first=Peter|title=Empires of faith: the fall of Rome to the rise of Islam, 500–700|publisher=Oxford UP|year=2011|isbn=978-0-1992-6126-0|edition=1st. pub.|location=Oxford|page=118}}</ref> حملن جي نتيجي ۾ بادشاهتن جو افراتفري وارو سلسلو پيدا ٿيو ۽ مبينا "[[اونداهو دور (تاريخ نويسي)|اونداهو دور]]" شروع ٿيو. 6هين صديءَ ۾ هڪ ٻئي [[جرمنڪ قومون|جرمنڪ قبيلي]]، [[لومبارڊن]]، جي حملي بازنطيني موجودگي کي گهٽائي ڇڏيو ۽ اپٻيٽ جي سياسي وحدت ختم ڪري ڇڏي. اتر ۾ [[لومبارڊ بادشاهت]] ٺهي، وچ-ڏکڻ تي پڻ لومبارڊن جو ڪنٽرول هو، ۽ ٻيا حصا بازنطيني رهيا.<ref>{{Cite web|title=History of Italy|url=https://www.britannica.com/place/Italy/Lombards-and-Byzantines|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220929150112/https://www.britannica.com/place/Italy/Lombards-and-Byzantines|archive-date=29 September 2022|access-date=29 September 2022|website=Encyclopædia Britannica}}</ref> [[File:Marco Polo Mosaic from Palazzo Tursi.jpg|thumb|right|upright=.7|[[مارڪو پولو]]، 13هين صديءَ جو ڳولائو]] لومبارڊ بادشاهت 8هين صديءَ جي آخر ۾ [[شارليمان]] جي هٿان [[فرانڪيا]] ۾ ضم ٿي وئي ۽ اٽلي جي بادشاهت بڻجي وئي.<ref>{{Cite web|title=Carolingian and post-Carolingian Italy, 774–962|url=https://www.britannica.com/place/Italy/Carolingian-and-post-Carolingian-Italy-774-962|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20221007160553/https://www.britannica.com/place/Italy/Carolingian-and-post-Carolingian-Italy-774-962|archive-date=7 October 2022|access-date=7 October 2022|website=Encyclopædia Britannica}}</ref> فرانڪن [[پاپائي رياستون]] ٺاهڻ ۾ مدد ڪئي. 13هين صديءَ تائين سياست [[پاڪ رومي شهنشاهه|پاڪ رومي شهنشاهن]] ۽ پاپائيت جي لاڳاپن تي غالب رهي، جتي شهري رياستون عارضي فائدي لاءِ اڳئين ڌر ([[گبيلين]]) يا پوئين ڌر ([[گويلف]]) سان گڏ ٿينديون هيون.<ref>{{Cite book|last=Nolan|first=Cathal J.|title=The age of wars of religion, 1000–1650: an encyclopedia of global warfare and civilization |publisher=Greenwood Press|year=2006|isbn=978-0-3133-3045-2|edition=1. publ.|location=Westport (Connecticut)|page=360}}</ref> جرمنڪ شهنشاهه ۽ رومي پونٽف وچئين دور جي يورپ جون [[عالمي طاقتون]] بڻجي ويا. بهرحال، [[سرماياداري تڪرار]] ۽ گويلفن ۽ گبيلينن جي وچ ۾ ٽڪراءُ اتر ۾ شهنشاهي-جاگيرداري نظام کي ختم ڪري ڇڏيو، جتي شهرن آزادي حاصل ڪئي.<ref>{{Cite book|last=Jones|first=Philip|author-link=Philip Jones (historian)|title=The Italian city-state: from Commune to Signoria|publisher=Clarendon Press|year=1997|isbn=978-0-1982-2585-0|location=Oxford|pages=55–77}}</ref> 1176ع ۾، شهري رياستن جي [[لومبارڊ ليگ]] پاڪ رومي شهنشاهه [[فريڊرڪ بارباروسا]] کي شڪست ڏني، جنهن سان انهن جي آزادي يقيني ٿي. شهري رياستن، جهڙوڪ ميلان، فلورينس ۽ وينس، مالياتي ترقي ۾ نهايت اهم جدت وارو ڪردار ادا ڪيو، بئنڪنگ جي طريقن کي تيار ڪندي، ۽ سماجي تنظيم جي نون روپن کي ممڪن بڻائيندي.<ref>{{Cite book|last=Niall|first=Ferguson|title=The Ascent of Money: The Financial History of the World|publisher=Penguin|year=2008}}</ref> ساحلي ۽ ڏاکڻن علائقن ۾، سامونڊي جمهوريهن ڀونوچ سمنڊ تي غلبو حاصل ڪيو ۽ مشرق ڏانهن واپار تي اجارو قائم ڪيو. اهي آزاد [[ٿالاسوڪريسي|سامونڊي طاقت واريون]] شهري رياستون هيون، جن ۾ واپارين وٽ ڪافي طاقت هئي. جيتوڻيڪ اهي اشرافي حڪومتون هيون، پر انهن طرفان ڏنل نسبي سياسي آزادي علمي ۽ فني ترقي لاءِ سازگار هئي.<ref name="Lane">{{Cite book|last=Lane|first=Frederic C.|title=Venice, a maritime republic|publisher=Johns Hopkins University Press|year=1991|isbn=978-0-8018-1460-0|edition=4. print.|location=Baltimore|page=73}}</ref> سڀ کان مشهور سامونڊي جمهوريهون وينس، [[جينووا جمهوريه|جينووا]]، [[پيزا جمهوريه|پيزا]] ۽ [[امالفي جو ڊچي|امالفي]] هيون.<ref>G. Benvenuti – Le Repubbliche Marinare. Amalfi, Pisa, Genova, Venezia – Newton & Compton editori, Roma 1989; Armando Lodolini, ''Le repubbliche del mare'', Biblioteca di storia patria, 1967, Roma. {{Cite book|last=Peris|first=Persi|title=Conoscere l'Italia|publisher=Istituto Geografico De Agostini|year=1982|pages=74}}; {{Cite web|title=Repubbliche Marinare|url=http://www.treccani.it/enciclopedia/repubbliche-marinare|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190829104758/http://www.treccani.it/enciclopedia/repubbliche-marinare|archive-date=29 August 2019|access-date=13 September 2019|website=Treccani.it|publisher=Istituto dell'Enciclopedia Italiana|language=it}}; {{Cite web|title=Repubbliche marinare|url=https://thes.bncf.firenze.sbn.it/termine.php?id=29771|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200101131949/https://thes.bncf.firenze.sbn.it/termine.php?id=29771|archive-date=1 January 2020|access-date=13 September 2019|website=thes.bncf.firenze.sbn.it|publisher=[[قومي مرڪزي لائبريري (فلورينس)]]|language=it}}</ref> هر هڪ کي پرڏيهي زمينن، ٻيٽن، ايڊرياٽڪ، ايجيئن ۽ ڪاري سمنڊن جي علائقن، ۽ ويجهي اوڀر ۽ اتر آفريڪا ۾ واپاري نوآبادين تي غلبو حاصل هو.<ref>{{Cite book|last=Zorzi|first=Alvise|author-link=Alvise Zorzi|url=https://books.google.com/books?id=IP5OAAAAMAAJ&q=%22even+in+countries+where+aid+is+near+at+hand+%22+%22attack+from+the+sea%22|title=Venice: The Golden Age, 697 – 1797 |publisher=Abbeville Press|year=1983|isbn=0-8965-9406-8|location=New York|page=255|access-date=16 September 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20230202182132/https://books.google.com/books?id=IP5OAAAAMAAJ&q=%22even+in+countries+where+aid+is+near+at+hand+%22+%22attack+from+the+sea%22|archive-date=2 February 2023|url-status=live}}</ref> {{Multiple image | align = right | total_width = 345 | direction = horizontal | width1 = 280 | image1 = Naval Jack of Italy.svg | width2 = 280 | image2 = Republik Venedig Handelswege01-IT.png | alt2 = نقشو | footer = کاٻي: [[اطالوي بحريه]] جو جهنڊو. گھڙيال جي رخ ۾، مٿئين کاٻي کان: [[وينس جي جمهوريه|وينس]]، [[جينووا جمهوريه|جينووا]]، [[پيزا جمهوريه|پيزا]] ۽ [[امالفي جو ڊچي|امالفي]] جا نشان.<br/>ساڄي: واپاري رستا، [[جينووا جون نوآباديون|جينووا]] ۽ [[اسٽاتو دا مار|وينس]] جون نوآباديون. }} وينس ۽ جينووا يورپ جا اوڀر ڏانهن دروازا هئا، ۽ نفيس شيشي جا ٺاهيندڙ هئا، جڏهن ته فلورينس ريشم، اون، بئنڪنگ ۽ زيورن جو مرڪز هو. پيدا ٿيل دولت وڏن عوامي ۽ خانگي فني منصوبن جي سرپرستي لاءِ استعمال ٿي. انهن جمهوريهن [[صليبي جنگون|صليبي جنگين]] ۾ حصو ورتو، مدد ۽ ٽرانسپورٽ مهيا ڪئي، پر بنيادي طور سياسي ۽ تجارتي موقعن جي پيروي ڪئي.<ref name=Lane/> اٽلي پهريون علائقو هو جتي اهي معاشي تبديليون محسوس ٿيون، جن [[تجارتي انقلاب]] ڏانهن واٽ هموار ڪئي: وينس [[قسطنطنيه جي لٽ|بازنطيني گاديءَ واري شهر کي لٽڻ]] ۽ [[مارڪو پولو]] جي ايشيا ڏانهن سفرن جي مالي مدد ڪرڻ جي قابل ٿي؛ پهرين يونيورسٽيون اطالوي شهرن ۾ ٺهيون، ۽ [[اڪويناس]] جهڙن عالمن عالمي شهرت حاصل ڪئي؛ سرمائيداري ۽ بئنڪنگ خاندان فلورينس ۾ اڀريا، جتي [[دانتي]] ۽ [[جوتو]] لڳ ڀڳ 1300ع ۾ سرگرم هئا.<ref name="See">{{Cite web |last=Sée |first=Henri |title=Modern Capitalism Its Origin and Evolution |url=http://www.efm.bris.ac.uk/het/see/ModernCapitalism.pdf |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20131007010542/http://www.efm.bris.ac.uk/het/see/ModernCapitalism.pdf |archive-date=7 October 2013 |access-date=29 August 2013 |website=University of Rennes |publisher=Batoche Books}}</ref> ڏکڻ ۾، سسلي 9هين صديءَ ۾ [[سسلي جي امارت|عرب اسلامي امارت]] بڻجي چڪي هئي، جيڪا 11هين صديءَ جي آخر ۾ [[اطالو-نارمن]] جي فتح تائين خوشحال رهي؛ انهن ڏکڻ اٽلي جي اڪثر لومبارڊ ۽ بازنطيني شهزادگين سان گڏ ان کي فتح ڪيو.<ref>{{cite book |last=Ali |first=Ahmed Essa with Othman |title=Studies in Islamic civilization: the Muslim contribution to the Renaissance |year=2010 |publisher=International Institute of Islamic Thought |location=Herndon, VA |isbn=978-1-56564-350-5 |pages=38–40}}</ref> پوءِ اهو علائقو [[سسلي جي بادشاهت]] ۽ [[نيپلز جي بادشاهت]] جي وچ ۾ ورهايو ويو.{{efn|نيپلز جي بادشاهت جو اصطلاح مورخ استعمال ڪن ٿا، پر ان جي حڪمرانن نه، جن اصل نالو 'سسلي جي بادشاهت' برقرار رکيو، يعني ٻه سسلي جون بادشاهتون موجود هيون.}}<ref>Eleni Sakellariou, ''Southern Italy in the Late Middle Ages: Demographic, Institutional and Economic Change in the Kingdom of Naples, c.1440–c.1530'' (Brill, 2012), pp. 63–64.</ref> 1348ع واري [[ڪاري موت]] شايد اٽلي جي آبادي جو هڪ ٽيون حصو ماري ڇڏيو.<ref>Stéphane Barry and Norbert Gualde, "The Biggest Epidemics of History" (La plus grande épidémie de l'histoire), in ''L'Histoire'' n° 310, June 2006, pp. 45–46; "[https://www.brown.edu/Departments/Italian_Studies/dweb/plague/effects/death_toll.shtml Plague]". Brown University. {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20090831003435/http://www.brown.edu/Departments/Italian_Studies/dweb/plague/effects/death_toll.shtml|date=31 August 2009}}</ref> === اوائلي جديد دور === {{Main|اطالوي نشاةِ ثانيه|اوائلي جديد اٽلي جي تاريخ}} [[File:Italy 1494.svg|thumb|upright=.8|right|1494ع ۾ [[اطالوي جنگيون|اطالوي جنگين]] کان اڳ [[اٽلي جي تاريخي رياستن جي فهرست#آخري وچون دور|اطالوي رياستون]]]] 1400ع ۽ 1500ع جي ڏهاڪن دوران، اٽلي [[نشاةِ ثانيه]] جو جنم هنڌ ۽ مرڪز هو. هن دور وچئين دور کان جديد دور ڏانهن منتقلي کي ظاهر ڪيو ۽ واپاري شهرن جي گڏ ڪيل دولت ۽ حاڪم خاندانن جي سرپرستيءَ سان وڌايو ويو.<ref name="strathern">Strathern, Paul ''The Medici: Godfathers of the Renaissance'' (2003)</ref> اطالوي سياسي وحدتون هاڻي علائقائي رياستون هيون، جن تي عملي طور شهزادن جي حڪومت هئي، جيڪي واپار ۽ انتظاميه تي ڪنٽرول رکندا هئا، ۽ سندن درٻارون فنون ۽ سائنسن جا مرڪز بڻجي ويون. اهي شهزادگيون سياسي خاندانن ۽ واپاري خاندانن، جهڙوڪ فلورينس جا [[ميڊيچي]]، جي اڳواڻي هيٺ هيون. [[مغربي ڦوٽ]] جي خاتمي کان پوءِ، نئين چونڊيل [[پوپ مارٽن پنجون]] [[پاپائي رياستون|پاپائي رياستن]] ڏانهن موٽي آيو ۽ اٽلي کي اولهه عيسائيت جو واحد مرڪز طور بحال ڪيو. [[ميڊيچي بئنڪ]] پاپائيت جو قرض ڏيندڙ ادارو بڻيو، ۽ ڪليسا ۽ نون سياسي خاندانن جي وچ ۾ اهم لاڳاپا قائم ٿيا.<ref name="strathern"/><ref>[http://www.florentine-society.ru/Medici_Chapel_Mysteries.htm Peter Barenboim, Sergey Shiyan, ''Michelangelo: Mysteries of Medici Chapel'', SLOVO, Moscow, 2006]. {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20110511133416/http://www.florentine-society.ru/Medici_Chapel_Mysteries.htm|date=11 May 2011}}. {{ISBN|5-8505-0825-2}}.</ref> [[File:Leonardo self.jpg|thumb|upright=.7|[[ليونارڊو دا ونچي]]، مثالي [[نشاةِ ثانيه انسان]]، پنهنجي تصوير ۾ ({{circa}} 1512)]] 1453ع ۾، [[پوپ نڪولس پنجون]] جي بازنطينين جي مدد لاءِ ڪوششن باوجود، [[قسطنطنيه]] جو شهر [[عثماني سلطنت|عثمانين]] جي قبضي ۾ آيو. ان سبب [[نشاةِ ثانيه ۾ يوناني عالم|يوناني عالمن]] ۽ متنن جي اٽلي ڏانهن لڏپلاڻ ٿي، جنهن يوناني [[انسان پرستي]] جي ٻيهر دريافت کي وڌيڪ هٿي ڏني.<ref>Encyclopædia Britannica, ''Renaissance'', 2008, O.Ed.; Har, Michael H. ''History of Libraries in the Western World'', Scarecrow Press Incorporate, 1999. {{ISBN|0-8108-3724-2}}. Norwich, John Julius, ''A Short History of Byzantium'', 1997, Knopf. {{ISBN|0-6794-5088-2}}.</ref> انسان پرست حڪمرانن، جهڙوڪ [[فيديريڪو دا مونتيفيلترو]] ۽ [[پوپ پائيس ٻيون]]، [[مثالي شهر|مثالي شهرن]] جي قيام لاءِ ڪم ڪيو، ۽ [[اربينو]] ۽ [[پيئنزا]] جو بنياد وڌو. [[پيڪو ديلا ميراندولا]] ''[[انسان جي عظمت تي خطبو]]'' لکيو، جنهن کي نشاةِ ثانيه جو منشور سمجهيو وڃي ٿو. فنون ۾، اطالوي نشاةِ ثانيه صديون تائين يورپي فن تي غالب اثر رکيو، فنڪارن جهڙوڪ [[ليونارڊو دا ونچي]]، [[بوتيچيلي]]، [[مائيڪل اينجلو]]، [[رافائيل]]، [[جوتو]]، [[دوناتيلو]] ۽ [[تيشيان]]، ۽ معمارن جهڙوڪ [[فليپو برونيلليسڪي]]، [[اندريا پالاديو]] ۽ [[دوناتو برامانتي]] سان. سامونڊي جمهوريهن مان اطالوي [[اطالوي ڳولائوئن جي فهرست|ڳولائو]] ۽ ناوَچالڪ، عثمانين کان بچندي هندستان ڏانهن متبادل رستو ڳولڻ لاءِ بيتاب، ائٽلانٽڪ ملڪن جي بادشاهن کي پنهنجون خدمتون پيش ڪندا هئا ۽ [[دريافتن جو دور|دريافتن جي دور]] ۽ آمريڪا جي نوآبادڪاري جي شروعات ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو. سڀ کان نمايان ڳولائوئن ۾ [[ڪرسٽوفر ڪولمبس]] شامل هو، جنهن جي [[ڪرسٽوفر ڪولمبس جا سفر|1492ع واري سفر]] آمريڪا سان مسلسل يورپي رابطو، نوآبادڪاري ۽ استحصال شروع ڪيو؛<ref>Encyclopædia Britannica, 1993 ed., Vol. 16, pp. 605ff / Morison, ''Christopher Columbus'', 1955 ed., pp. 14ff</ref> [[جان ڪيبٽ]]، جنهن [[نارسمن|نارس]] کان پوءِ اتر آمريڪا جي پهرين دستاويزي يورپي کوجنا ڪئي؛<ref>{{Cite web|year=2007|title=''Catholic Encyclopedia'' "John & Sebastian Cabot"|url=http://www.newadvent.org/cathen/03126d.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200518005335/https://www.newadvent.org/cathen/03126d.htm|archive-date=18 May 2020|access-date=17 May 2008|publisher=newadvent}}</ref> ۽ [[آمريگو ويسپوچي]]، جنهن جي سفرن انهن زمينن کي نئون کنڊ، يعني "نئين دنيا"، طور تصديق ڪيو، جنهن کي پوءِ سندس نالي تي رکيو ويو.<ref>{{Cite book|last=Eric Martone|url=https://books.google.com/books?id=MHJ1DQAAQBAJ&pg=PA109|title=Italian Americans: The History and Culture of a People|publisher=ABC-CLIO|year=2016|isbn=978-1-6106-9995-2|page=504|access-date=22 November 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211001055/https://books.google.com/books?id=MHJ1DQAAQBAJ&pg=PA109|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}</ref><ref>{{Cite book|last=Greene|first=George Washington|author-link=George Washington Greene|url=https://books.google.com/books?id=1qsuAAAAYAAJ&pg=PAPA13|title=The Life and Voyages of Verrazzano|publisher=Folsom, Wells, and Thurston|year=1837|location=Cambridge University|page=13|access-date=18 August 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211000806/https://books.google.com/books?id=1qsuAAAAYAAJ&pg=PAPA13#v=onepage&q&f=false|archive-date=11 February 2024|url-status=live|via=Google Books}}</ref> وينس، نيپلز، فلورينس، ميلان ۽ پاپائيت جي وچ ۾ [[اٽالڪ ليگ]] نالي دفاعي اتحاد قائم ٿيو. [[لورينزو دي ميڊيچي|لورينزو ''دي ميگنيفيسنٽ'' دي ميڊيچي]] نشاةِ ثانيه جو سڀ کان وڏو سرپرست هو؛ سندس مدد ليگ کي ترڪن جي [[اوترانتو جو گهيرو|حملي کي ناڪام ڪرڻ]] جي قابل بڻايو. بهرحال، اهو اتحاد 1490ع واري ڏهاڪي ۾ ٽٽي پيو؛ [[فرانس جو چارلس اٺون]] جي حملي اپٻيٽ ۾ جنگين جي هڪ سلسلي جي شروعات ڪئي. [[اعليٰ نشاةِ ثانيه]] دوران، [[جوليس ٻيون]] (1503–1513) جهڙا پوپ اٽلي تي ڪنٽرول لاءِ پرڏيهي بادشاهن خلاف وڙهيا؛ [[پال ٽيون]] (1534–1549) يورپي طاقتن جي وچ ۾ امن لاءِ ثالثي کي ترجيح ڏني. اهڙن تڪرارن جي وچ ۾، ميڊيچي پوپن [[ليو ڏهون]] (1513–1521) ۽ [[ڪليمنٽ ستون]] (1523–1534) جرمني، انگلينڊ ۽ ٻين هنڌن ۾ [[پروٽيسٽنٽ اصلاح]] کي منهن ڏنو. 1559ع ۾، فرانس ۽ هبسبرگن جي وچ ۾ [[اطالوي جنگيون|اطالوي جنگين]] جي خاتمي تي، اٽلي جو لڳ ڀڳ اڌ حصو، يعني ڏکڻ واريون [[نيپلز جي بادشاهت|نيپلز]]، [[سسلي جي بادشاهت|سسلي]]، [[سارڊينيا جي بادشاهت|سارڊينيا]] جون بادشاهتون ۽ [[ميلان جو ڊچي]]، اسپيني حڪمراني هيٺ هو، جڏهن ته ٻيو اڌ آزاد رهيو؛ ڪيترائي رياستون رسمي طور اڃا به پاڪ رومي سلطنت جو حصو رهيون. پاپائيت [[جوابي اصلاح]] شروع ڪئي، جنهن جا اهم واقعا هي هئا: [[ٽرينٽ ڪائونسل]] (1545–1563)؛ [[گريگورين ڪئلينڊر]] جي قبوليت؛ [[جيسوئٽ چين مشن]]؛ [[فرانسيسي مذهبي جنگيون]]؛ [[ٽيهه سالن جي جنگ]] (1618–1648) جو خاتمو؛ ۽ [[وڏي ترڪي جنگ]]. اطالوي معيشت 1600ع ۽ 1700ع جي ڏهاڪن ۾ زوال پذير ٿي. [[File:Flag of the Cispadane Republic.svg|thumb|[[چيسپاداني جمهوريه]] جو جهنڊو، پهريون [[اطالوي ترنگو]] جيڪو ڪنهن خودمختيار اطالوي رياست اختيار ڪيو (1797)]] [[اسپيني جانشيني جي جنگ]] (1700–1714) دوران، آسٽريا اٽلي ۾ اسپيني علائقن جو وڏو حصو، يعني ميلان، نيپلز ۽ سارڊينيا حاصل ڪيو؛ پوءِ 1720ع ۾ سارڊينيا سسلي جي بدلي ۾ هائوس آف ساووي کي ڏني وئي. بعد ۾ بوربن خاندان جي هڪ شاخ سسلي ۽ نيپلز جي تخت تي ويٺي. [[نيپوليني جنگيون|نيپوليني جنگين]] دوران، اتر ۽ وچ اٽلي کي فرانس جي [[ڀيڻ جمهوريهون]] طور ٻيهر منظم ڪيو ويو، ۽ پوءِ [[اٽلي جي بادشاهت (نيپوليني)|اٽلي جي بادشاهت]] طور.<ref>Napoleon Bonaparte, "The Economy of the Empire in Italy: Instructions from Napoleon to Eugène, Viceroy of Italy", ''Exploring the European Past: Texts & Images'', Second Edition, ed. Timothy E. Gregory (Mason: Thomson, 2007), 65–66.</ref> ڏکڻ کي نيپولين جي ڀيڻوئي [[جواڪيم مورا]] هلائيندو هو. 1814ع جي [[ويانا ڪانگريس]] 18هين صديءَ جي آخر واري صورتحال بحال ڪئي، پر [[فرانسيسي انقلاب]] جا آدرش ختم نه ٿي سگهيا، ۽ 19هين صديءَ جي شروعات جي [[سياسي اٿل پٿل|سياسي اٿل پٿلن]] دوران ٻيهر ظاهر ٿيا. ڪنهن اطالوي رياست طرفان [[اطالوي ترنگو]] جي پهرين قبوليت، [[چيسپاداني جمهوريه]]، [[نيپوليني اٽلي جا جهنڊا|نيپوليني اٽلي]] دوران ٿي، فرانسيسي انقلاب کان پوءِ، جنهن قومي [[خود اراديت]] جي حمايت ڪئي.<ref>{{Cite book |last1=Maiorino |first1=Tarquinio |title=Il tricolore degli italiani. Storia avventurosa della nostra bandiera |last2=Marchetti Tricamo |first2=Giuseppe |last3=Zagami |first3=Andrea |publisher=Arnoldo Mondadori Editore |year=2002 |isbn=978-8-8045-0946-2 |page=156 |language=it}} [http://www.esteri.it/MAE/EN/Benvenuti_in_Italia/Conoscere_Italia/bandieraInno.htm The tri-coloured standard]. Getting to Know Italy, Ministry of Foreign Affairs (retrieved 5 October 2008). {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20080223131121/http://www.esteri.it/MAE/EN/Benvenuti_in_Italia/Conoscere_Italia/bandieraInno.htm|date=23 February 2008}}.</ref> هي واقعو [[ترنگو ڏينهن]] طور ملهايو ويندو آهي.<ref>Article 1 of the law n. 671 of 31 December 1996 ("National celebration of the bicentenary of the first national flag")</ref> === اتحاد === {{Main|اٽلي جو اتحاد}} [[اٽلي جي بادشاهت جو جنم]] اطالوي قومپرستن ۽ [[هائوس آف ساووي]] سان وفادار شاهپرستن جي ڪوششن جو نتيجو هو، جن سڄي [[اطالوي اپٻيٽ]] تي مشتمل هڪ گڏيل بادشاهت قائم ڪرڻ ٿي چاهي. 19هين صديءَ جي وچ تائين، وڌندڙ [[اطالوي قومپرستي]] انقلاب جو سبب بڻجي.<ref>{{Cite web|title=Risorgimento in 'Dizionario di Storia'|url=https://www.treccani.it/enciclopedia/risorgimento_(Dizionario-di-Storia)|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220922035556/https://www.treccani.it/enciclopedia/risorgimento_(Dizionario-di-Storia)|archive-date=22 September 2022|access-date=22 September 2022|website=treccani.it|language=it-IT}}</ref> 1815ع جي [[ويانا ڪانگريس]] کان پوءِ، اٽلي جي سياسي ۽ سماجي اتحاد واري تحريڪ، يعني [[ريسورجي مينتو]]، اٽلي کي رياستن جي گڏجڻ ۽ انهن کي پرڏيهي ڪنٽرول کان آزاد ڪرڻ ذريعي متحد ڪرڻ لاءِ اڀري. هڪ انقلابي شخصيت محب وطن صحافي [[جوزيپي ماتسيني]] هو، جنهن 1830ع واري ڏهاڪي ۾ سياسي تحريڪ [[نوجوان اٽلي]] جو بنياد وڌو؛ هو وحداني جمهوريه جو حامي هو ۽ وسيع قومپرست تحريڪ جي وڪالت ڪندو هو. 1847ع ۾ "[[اِل ڪانتو ديلي اطالياني]]" جي پهرين عوامي پرفارمنس ٿي، جيڪو 1946ع ۾ قومي ترانو بڻيو.<ref>{{Cite book|last1=Maiorino|first1=Tarquinio|last2=Marchetti Tricamo|first2=Giuseppe|last3=Zagami|first3=Andrea|title=Il tricolore degli italiani. Storia avventurosa della nostra bandiera|year=2002|publisher=Arnoldo Mondadori Editore|language=it|isbn=978-8-8045-0946-2|page=18}}; {{Cite web|title=Fratelli d'Italia|url=https://www.quirinale.it/page/inno|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20230426052752/https://www.quirinale.it/page/inno|archive-date=26 April 2023|access-date=1 October 2021|language=it}}</ref> {{Multiple image | align = right | image1 = Giuseppe Mazzini.jpg | width1 = 173 | image2 = Giuseppe Garibaldi 1861.jpg | width2 = 138 | footer = [[جوزيپي ماتسيني]] (کاٻي)، اطالوي انقلابي تحريڪ جو انتهائي اثرائتو اڳواڻ؛ ۽ [[جوزيپي گاريبالدي]] (ساڄي)، جديد دور جي عظيم ترين جرنيلن مان هڪ طور مشهور<ref name="scholar and patriot">{{cite web |url={{Google books|iWK7AAAAIAAJ |page=PA133 |keywords=Garibaldi+one+of+the+greatest+generals+of+modern+time |text= |plainurl=yes}}|title=Scholar and Patriot|publisher=Manchester University Press|via=Google Books}}</ref> ۽ ڏکڻ آمريڪا ۽ يورپ ۾ پنهنجي فوجي ڪارنامن سبب "ٻن جهانن جو هيرو" طور سڃاتو ويندڙ،<ref>{{Cite web|title=Giuseppe Garibaldi (Italian revolutionary)|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/225978/Giuseppe-Garibaldi|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140226091529/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/225978/Giuseppe-Garibaldi|archive-date=26 February 2014|access-date=6 March 2014}}</ref> جنهن ڪيترين فوجي مهمن ۾ وڙهيو، جيڪي [[اٽلي جو اتحاد|اطالوي اتحاد]] تائين پهتيون }} نوجوان اٽلي جو سڀ کان مشهور ميمبر انقلابي ۽ جنرل [[جوزيپي گاريبالدي]] هو،<ref>Denis Mack Smith, ''Modern Italy: A Political History'', (University of Michigan Press, 1997) p. 15. A literary echo may be found in the character of Giorgio Viola in Joseph Conrad's ''[[Nostromo]]''.</ref> جنهن ڏکڻ اٽلي ۾ اتحاد لاءِ جمهوري مهم جي اڳواڻي ڪئي. بهرحال، [[سارڊينيا جي بادشاهت (1720–1861)|سارڊينيا جي بادشاهت]] ۾ هائوس آف ساووي جي اطالوي بادشاهت، جنهن جي حڪومت [[ڪاميليو بينسو، ڪائونٽ آف ڪاوير]] هلائي رهيو هو، به متحد اطالوي رياست قائم ڪرڻ جا ارادا رکندي هئي. يورپ ۾ پکڙيل [[1848ع جا لبرل انقلاب|1848ع جي لبرل انقلابن]] جي پس منظر ۾، [[آسٽريا-هنگري|آسٽريا]] خلاف هڪ ناڪام [[پهرين اطالوي آزاديءَ جي جنگ]] جو اعلان ڪيو ويو. 1855ع ۾، سارڊينيا [[ڪريميائي جنگ]] ۾ برطانيا ۽ فرانس جو اتحادي بڻيو.<ref>Enrico Dal Lago, "Lincoln, Cavour, and National Unification: American Republicanism and Italian Liberal Nationalism in Comparative Perspective". ''The Journal of the Civil War Era'' 3#1 (2013): 85–113.; William L. Langer, ed., ''An Encyclopedia of World Cup History''. 4th ed. 1968. pp 704–7.</ref> سارڊينيا 1859ع جي [[ٻي اطالوي آزاديءَ جي جنگ]] ۾ فرانس جي مدد سان آسٽريائي سلطنت خلاف وڙهيو، جنهن جي نتيجي ۾ [[لومباردي]] آزاد ٿي. [[پلومبيئرز معاهدو|پلومبيئرز معاهدي]] جي بنياد تي، سارڊينيا [[ساووي]] ۽ [[نيس]] فرانس کي حوالي ڪيا، اهڙو واقعو جنهن [[نيسارڊ لڏپلاڻ]] جو سبب بڻيو.<ref>{{Cite web|date=28 August 2017|title="Un nizzardo su quattro prese la via dell'esilio" in seguito all'unità d'Italia, dice lo scrittore Casalino Pierluigi|url=https://www.montecarlonews.it/2017/08/28/notizie/argomenti/altre-notizie-1/articolo/un-nizzardo-su-quattro-prese-la-via-dellesilio-in-seguito-allunita-ditalia-dice-lo-scrittore.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200219165302/http://www.montecarlonews.it/2017/08/28/notizie/argomenti/altre-notizie-1/articolo/un-nizzardo-su-quattro-prese-la-via-dellesilio-in-seguito-allunita-ditalia-dice-lo-scrittore.html|archive-date=19 February 2020|access-date=14 May 2021|language=it}}</ref> 1860–1861ع ۾، گاريبالدي نيپلز ۽ سسلي ۾ اتحاد واري مهم جي اڳواڻي ڪئي.<ref>Mack Smith, Denis (1997). ''Modern Italy; A Political History''. Ann Arbor: The University of Michigan Press. {{ISBN|0-4721-0895-6}}.</ref> [[تيانو]] گاريبالدي ۽ [[وڪٽر ايمانوئل ٻيون]]، سارڊينيا جي آخري بادشاهه، جي مشهور ملاقات جو هنڌ هو، جنهن دوران گاريبالدي وڪٽر ايمانوئل سان هٿ ملايو ۽ کيس [[اٽلي جو بادشاهه]] ڪري سلام ڪيو. ڪاوير 1860ع ۾ گاريبالدي جي ڏکڻ اٽلي کي سارڊينيا جي بادشاهت سان اتحاد ۾ شامل ڪرڻ تي راضي ٿيو. ان سان سارڊينيا جي حڪومت کي 17 مارچ 1861ع تي [[اٽلي جي بادشاهت جو اعلان|متحد اطالوي بادشاهت جو اعلان]] ڪرڻ جي اجازت ملي،<ref>{{Cite news|date=17 March 2017|title=Everything you need to know about March 17th, Italy's Unity Day|url=https://www.thelocal.it/20170317/everything-to-know-about-march-17th-italys-unity-unification-risorgimento-day|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170617212538/https://www.thelocal.it/20170317/everything-to-know-about-march-17th-italys-unity-unification-risorgimento-day|archive-date=17 June 2017|access-date=17 July 2017}}</ref> ۽ وڪٽر ايمانوئل ٻيون ان جو پهريون بادشاهه بڻيو. 1865ع ۾ بادشاهت جي گادي تورين کان فلورينس منتقل ڪئي وئي. 1866ع ۾، وڪٽر ايمانوئل ٻيون، [[پروشيا]] سان اتحاد ڪندي [[آسٽرو-پروشين جنگ]] دوران، [[ٽين اطالوي آزاديءَ جي جنگ]] وڙهي، جنهن جي نتيجي ۾ اٽلي [[وينيتو|وينيتيا]] کي پاڻ ۾ شامل ڪيو. آخرڪار، 1870ع ۾، جڏهن فرانس [[فرانڪو-پروشين جنگ]] دوران روم ڇڏي ڏنو، اطالوين [[روم تي قبضو|پاپائي رياستن تي قبضو ڪيو]]، اتحاد مڪمل ٿيو، ۽ گادي روم منتقل ڪئي وئي.<ref name="scholar and patriot"/> === لبرل دور === {{Main|اٽلي جي بادشاهت|اطالوي ڊائاسپورا|اطالوي سلطنت|پهريين عالمي جنگ دوران اٽلي جي فوجي تاريخ}} {{Multiple image | align = right | image1 = VictorEmmanuel2.jpg | width1 = 125 | image2 = Camillo Benso Cavour di Ciseri.jpg | width2 = 141 | footer = [[وڪٽر ايمانوئل ٻيون]] (کاٻي) ۽ [[ڪاميليو بينسو، ڪائونٽ آف ڪاوير]] (ساڄي)، اتحاد جون اهم شخصيتون، ترتيبوار متحد اٽلي جا پهريان بادشاهه ۽ وزيراعظم بڻيا. }} سارڊينيا جو آئين 1861ع ۾ سڄي اٽلي تائين وڌايو ويو، ۽ نئين رياست لاءِ بنيادي آزاديون مهيا ڪيون ويون؛ پر چونڊ قانونن بي ملڪيت طبقن کي ٻاهر رکيو. نئين بادشاهت هڪ پارلياماني آئيني بادشاهت طور هلائي وئي، جنهن تي لبرلن جو غلبو هو. جيئن اتر اٽلي تيزيءَ سان صنعتي ٿيو، ڏکڻ ۽ اتر جا ڳوٺاڻا علائقا غير ترقي يافته ۽ وڌيڪ آبادي وارا رهيا، جنهن سبب لکين ماڻهو لڏپلاڻ ڪرڻ تي مجبور ٿيا ۽ [[اطالوي ڊائاسپورا|وڏي ۽ اثرائتي ڊائاسپورا]] کي هٿي ملي. [[اطالوي سوشلسٽ پارٽي]] طاقت ۾ وڌي، جنهن روايتي لبرل ۽ قدامت پسند اسٽيبلشمينٽ کي چئلينج ڪيو. 19هين صديءَ جي آخري ٻن ڏهاڪن ۾، اٽلي آفريڪا ۾ [[اطالوي اريٽريا|اريٽريا]]، [[اطالوي صوماليا|صوماليا]]، [[اطالوي ٽرپوليطانيا|ٽرپوليطانيا]] ۽ [[اطالوي سيرينيڪا|سيرينيڪا]] کي ماتحت ڪري [[اطالوي سلطنت|نوآبادياتي طاقت]] بڻجي ويو.<ref>{{Cite web |title=The Italian Colonial Empire |url=http://www.allempires.com/article/index.php?q=italian_colonial |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20120224012449/http://www.allempires.com/article/index.php?q=italian_colonial |archive-date=24 February 2012 |access-date=17 June 2012 |publisher=All Empires |quote=At its peak, just before WWII, the Italian Empire comprehended the territories of present time Italy, Albania, Rhodes, Dodecanese, Libya, Ethiopia, Eritrea, the majority of Somalia and the little concession of Tientsin in China}}</ref><ref>(Bosworth (2005), p. 49.)</ref> 1913ع ۾ مردن لاءِ عام ووٽ جو حق اختيار ڪيو ويو. [[پهريين عالمي جنگ]] کان اڳ واري دور تي [[جيوواني جيوليٽي]] جو غلبو رهيو، جيڪو 1892ع ۽ 1921ع جي وچ ۾ پنج ڀيرا وزيراعظم رهيو. [[File:Trento 3 novembre 1918.jpg|thumb|3 نومبر 1918ع تي، فاتح [[ويتوريو وينيتو جي جنگ]] کان پوءِ، [[ترنتو]] ۾ اطالوي گهوڙيسوار]] [[پهريين عالمي جنگ ۾ اٽلي جي شموليت|اٽلي 1915ع ۾ پهريين عالمي جنگ ۾ داخل ٿيو]]، جنهن جو مقصد قومي اتحاد کي مڪمل ڪرڻ هو، تنهنڪري تاريخ نويسيءَ جي نقطه نظر کان ان کي چوٿين اطالوي آزاديءَ جي جنگ به سمجهيو وڃي ٿو،<ref>{{Cite web|date=6 March 2015|title=Il 1861 e le quattro Guerre per l'Indipendenza (1848–1918) |url=http://www.piacenzaprimogenita150.it/index.php?it%2F176%2Fil-1861-e-le-quattro-guerre-per-lindipendenza-1848-1918|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20220319075828/http://www.piacenzaprimogenita150.it/index.php?it%2F176%2Fil-1861-e-le-quattro-guerre-per-lindipendenza-1848-1918|archive-date=19 March 2022|access-date=12 March 2021|language=it}}</ref> جيئن [[اٽلي جو اتحاد|اٽلي جي اتحاد]] جي پڄاڻي.<ref>{{Cite web|title=La Grande Guerra nei manifesti italiani dell'epoca|url=http://www.beniculturali.it/mibac/export/MiBAC/sito-MiBAC/Contenuti/MibacUnif/Eventi/visualizza_asset.html_1239896580.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20150923183754/http://www.beniculturali.it/mibac/export/MiBAC/sito-MiBAC/Contenuti/MibacUnif/Eventi/visualizza_asset.html_1239896580.html|archive-date=23 September 2015|access-date=12 March 2021|language=it}}; {{Cite book|last=Genovesi|first=Piergiovanni|url=https://books.google.com/books?id=_LntMIUOXngC&q=%22quarta+guerra+d%27indipendenza%22&pg=PA41|title=Il Manuale di Storia in Italia, di Piergiovanni Genovesi|date=11 June 2009|publisher=FrancoAngeli|isbn=978-8-8568-1868-0|language=it|access-date=12 March 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20240116110143/https://books.google.com/books?id=_LntMIUOXngC&q=%22quarta+guerra+d%27indipendenza%22&pg=PA41#v=snippet&q=%22quarta%20guerra%20d'indipendenza%22&f=false|archive-date=16 January 2024|url-status=live}}</ref> اٽلي، جيڪو ظاهري طور [[جرمن سلطنت|جرمن]] ۽ [[آسٽرو-هنگريائي]] سلطنتن سان [[ٽرپل الائنس (1882)|ٽرپل الائنس]] ۾ اتحادي هو، 1915ع ۾ [[پهريين عالمي جنگ جا اتحادي|اتحادين]] سان شامل ٿيو، ۽ [[لنڊن جو معاهدو (1915)|وعدي]] تحت پهريين عالمي جنگ ۾ داخل ٿيو، جنهن ۾ وڏن علائقائي فائدن جو واعدو شامل هو: اولهه [[انر ڪارنيولا]]، اڳوڻو [[آسٽريائي لٽرل]] ۽ [[دلماتيا]]، گڏوگڏ [[عثماني سلطنت]] جا ڪجهه حصا. اتحادي فتح ۾ ملڪ جي حصي سبب ان کي "[[بگ فور (پهريين عالمي جنگ)|بگ فور]]" طاقتن مان هڪ جي حيثيت ملي. فوج جي ٻيهر تنظيم ۽ جبري ڀرتي اطالوي فتحن جو سبب بڻيا. آڪٽوبر 1918ع ۾، اطالوين هڪ وڏي جارحاڻي مهم شروع ڪئي، جيڪا [[ويتوريو وينيتو جي جنگ]] ۾ فتح تي ختم ٿي.<ref>Burgwyn, H. James: ''Italian foreign policy in the interwar period, 1918–1940.'' Greenwood Publishing Group, 1997. p. 4. {{ISBN|0-2759-4877-3}}. Schindler, John R.: ''Isonzo: The Forgotten Sacrifice of the Great War.'' Greenwood Publishing Group, 2001. p. 303. {{ISBN|0-2759-7204-6}}. Mack Smith, Denis: ''Mussolini.'' Knopf, 1982. p. 31. {{ISBN|0-3945-0694-4}}.</ref> هن اطالوي محاذ تي جنگ جي پڄاڻي ڪئي، آسٽرو-هنگريائي سلطنت جي ٽٽڻ کي يقيني بڻايو، ۽ ٻن هفتن کان به گهٽ عرصي ۾ جنگ کي [[جرمني سان جنگبندي|ختم ڪرڻ]] ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو. جنگ دوران 650,000 کان وڌيڪ اطالوي سپاهي ۽ ايترا ئي عام شهري مارجي ويا،<ref>{{Cite book|last=Mortara|first=G|title=La Salute pubblica in Italia durante e dopo la Guerra|publisher=Yale University Press|year=1925|location=New Haven}}</ref> ۽ بادشاهت ڏيوالپڻي جي ڪناري تي هئي. [[سينٽ-جرمين-آن-لي جو معاهدو (1919)|سينٽ-جرمين-آن-لي جو معاهدو]] (1919) ۽ [[راپالو جو معاهدو (1920)|راپالو جو معاهدو]] (1920) [[ترنتينو]] ۽ [[ڏکڻ ٽائرول]]، [[جوليئن مارچ]]، [[استريا]]، [[ڪوارنر نار]] ۽ دلماتيا جي شهر [[زادار|زارا]] کي اٽلي ۾ شامل ڪرڻ جي اجازت ڏني. بعد واري [[روم جو معاهدو (1924)|روم جي معاهدي]] (1924) سبب [[فيومي]] اٽلي سان شامل ٿيو. اٽلي کي لنڊن جي معاهدي ۾ واعدو ڪيل ٻيا علائقا نه مليا، تنهنڪري [[بينيتو موسوليني]] هن نتيجي کي "[[ڪٽيل فتح]]" قرار ڏنو، جنهن [[فاشسٽ اٽلي (1922–1943)|اطالوي فاشزم جي اڀار]] ۾ مدد ڪئي. مورخ "ڪٽيل فتح" کي هڪ "سياسي افسانو" سمجهن ٿا، جنهن کي فاشسٽن [[اطالوي سامراجيت]] کي ڀڙڪائڻ لاءِ استعمال ڪيو.<ref>G.Sabbatucci, ''La vittoria mutilata'', in AA.VV., ''Miti e storia dell'Italia unita'', Il Mulino, Bologna 1999, pp.101–106</ref> اٽلي کي [[قومون جي ليگ]] جي ايگزيڪيوٽو ڪائونسل ۾ مستقل سيٽ ملي. === فاشسٽ حڪومت ۽ ٻي عالمي جنگ === {{Main|فاشسٽ اٽلي|ٻي عالمي جنگ دوران اٽلي جي فوجي تاريخ|اطالوي مهم (ٻي عالمي جنگ)|اٽلي ۾ هولوڪاسٽ}} [[File:Mussolini mezzobusto.jpg|thumb|upright=.7|left|فاشسٽ آمر [[بينيتو موسوليني]] پاڻ کي ''[[دوچي]]'' سڏائيندو هو ۽ 1922ع کان [[اٽلي ۾ فاشسٽ حڪومت جو زوال|1943ع ۾ پنهنجي معزولي]] تائين ملڪ تي حڪومت ڪئي.]] عظيم جنگ جي تباهي کان پوءِ پيدا ٿيل [[ٻه ڳاڙها سال|سوشلسٽ تحريڪن]]، جيڪي [[روسي انقلاب]] کان متاثر هيون، سڄي اٽلي ۾ جوابي انقلاب ۽ دٻاءُ جو سبب بڻيون. لبرل اسٽيبلشمينٽ، سوويت طرز جي انقلاب کان ڊڄندي، موسوليني جي اڳواڻي هيٺ ننڍي [[نيشنل فاشسٽ پارٽي]] جي حمايت شروع ڪئي. آڪٽوبر 1922ع ۾، نيشنل فاشسٽ پارٽي جي [[بليڪ شرٽس]] هڪ [[عوامي مظاهرو]] ۽ "[[روم ڏانهن مارچ]]" وارو ڪُو منظم ڪيو. بادشاهه [[وڪٽر ايمانوئل ٽيون]] موسوليني کي [[اٽلي جو وزيراعظم|وزيراعظم]] مقرر ڪيو، هٿياربند ٽڪراءَ کان سواءِ اقتدار فاشسٽن ڏانهن منتقل ڪندي.<ref>{{Cite book|last=Lyttelton|first=Adrian|title=The Seizure of Power: Fascism in Italy, 1919–1929 |date=2008|publisher=Routledge|isbn=978-0-4155-5394-0|location=New York|pages=75–77}}; {{Cite news|title=March on Rome {{!}} Italian history|url=https://www.britannica.com/event/March-on-Rome|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150504055509/http://www.britannica.com/EBchecked/topic/508871/March-on-Rome|archive-date=4 May 2015|access-date=25 July 2017|work=Encyclopædia Britannica}}</ref> موسوليني سياسي پارٽين تي پابندي وڌي ۽ ذاتي آزاديون گهٽايون، آمريت قائم ڪندي. انهن قدمن عالمي ڌيان حاصل ڪيو ۽ [[نازي جرمني]] ۽ [[شاهي جاپان]] ۾ ساڳين آمريتن کي متاثر ڪيو. [[فاشزم]] اطالوي قومپرستي ۽ سامراجيت تي ٻڌل هو، ۽ رومي ۽ [[وينسي سلطنت|وينسي سلطنتن]] جي ورثي جي بنياد تي [[ارڊينٽزم|ارڊينٽسٽ دعوائن]] وسيلي اطالوي ملڪيتن کي وڌائڻ چاهيندو هو.<ref>{{Cite book|last=Rodogno|first=Davide|author-link=Davide Rodogno|title=Fascism's European Empire: Italian Occupation during the Second World War|date=2006|publisher=Cambridge University Press|location=Cambridge, England|page=88}}; {{Cite book|last=Kallis|first=Aristotle A.|title=Fascist ideology: territory and expansionism in Italy and Germany, 1922–1945 |date=2000|publisher=Routledge|location=London, England; New York City, USA|pages=41}}; {{Cite book|last1=Ball|first1=Terence|title=The Cambridge History of Twentieth-Century Political Thought|last2=Bellamy|first2=Richard|pages=133}}; {{Cite book|last=Stephen J. Lee|url=https://books.google.com/books?id=u-mm5UDlzBEC&pg=PA157|title=European Dictatorships, 1918–1945 |date=2008|publisher=Routledge|isbn=978-0-4154-5484-1|pages=157–158|access-date=8 February 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211001320/https://books.google.com/books?id=u-mm5UDlzBEC&pg=PA157#v=onepage&q&f=false|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}</ref> انهيءَ سبب فاشسٽ [[مداخلت پسند پرڏيهي پاليسي]] ۾ مصروف رهيا. 1935ع ۾، موسوليني [[ٻي اطالو-ابيسينيائي جنگ|ايٿوپيا تي حملو ڪيو]] ۽ [[اطالوي اوڀر آفريڪا]] قائم ڪيو، جنهن جي نتيجي ۾ عالمي اڪيلائي پيدا ٿي. اٽلي [[قومون جي ليگ]] مان نڪري ويو. پوءِ اٽلي [[اسٽيل جو معاهدو|نازي جرمني سان اتحاد]] ڪيو ۽ [[ٽرائيپارٽائيٽ پيڪٽ|جاپاني سلطنت]] سان گڏ ٿيو، ۽ [[اسپيني گهرو جنگ]] ۾ [[فرانسسڪو فرانڪو]] جي مضبوط حمايت ڪئي. اپريل 1939ع ۾، اٽلي [[البانيا تي اطالوي حملو|البانيا تي حملو ڪيو]]. اٽلي 10 جون 1940ع تي ٻي عالمي جنگ ۾ داخل ٿيو. ان تاريخ تائين فرانس عملي طور [[فرانس جي جنگ]] هارائي چڪو هو. مختلف وقتن تي، اطالوي [[برطانوي صومالي لينڊ تي اطالوي قبضو|برطانوي صومالي لينڊ]]، [[مصر تي اطالوي حملو|مصر]]، [[بلقان مهم (ٻي عالمي جنگ)|بلقان]] ۽ اوڀر محاذن تي اڳتي وڌيا. بهرحال، اهي [[اوڀر محاذ تي اطالوي شموليت|اوڀر محاذ]] سان گڏ [[اوڀر آفريقي مهم (ٻي عالمي جنگ)|اوڀر آفريقي]] ۽ [[اتر آفريقي مهم|اتر آفريقي]] مهمن ۾ شڪست کائي ويا، ۽ آفريڪا ۽ بلقان ۾ پنهنجا علائقا وڃائي ويٺا. [[اطالوي جنگي ڏوهه|اطالوي جنگي ڏوهن]] ۾ [[عدالت کان ٻاهر قتل]] ۽ [[نسلي صفائي]] شامل هئا،<ref>James H. Burgwyn (2004). [http://www.ingentaconnect.com/content/routledg/rmis/2004/00000009/00000003/art00005 General Roatta's war against the partisans in Yugoslavia: 1942] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130921054155/http://www.ingentaconnect.com/content/routledg/rmis/2004/00000009/00000003/art00005|date=21 September 2013}}, Journal of Modern Italian Studies, Volume 9, Number 3, pp. 314–329(16)</ref> جن ۾ لڳ ڀڳ 25,000 ماڻهن، خاص طور يوگوسلاوين، کي [[اطالوي حراستي ڪيمپ|اطالوي حراستي ڪيمپن]] ۽ ٻين هنڌن ڏانهن جلاوطن ڪيو ويو. [[يوگوسلاو پارٽيزنز]] جنگ دوران ۽ ان کان پوءِ نسلي اطالوي آبادي خلاف پنهنجا ڏوهه ڪيا، جن ۾ [[فوئبي قتل عام]] شامل هئا. جولاءِ 1943ع ۾ [[سسلي تي اتحادي حملو]] شروع ٿيو، جنهن 25 جولاءِ تي [[اٽلي ۾ فاشسٽ حڪومت جو زوال|فاشسٽ حڪومت جي خاتمي]] جو سبب بڻيو. بادشاهه [[وڪٽر ايمانوئل ٽيون]] جي حڪم سان موسوليني کي معزول ۽ گرفتار ڪيو ويو. 3 سيپٽمبر تي، اٽلي [[ڪاسيبلي جي جنگبندي]] تي صحيح ڪئي،<!-- it became effective on 8 Sept---> جنهن برطانيا ۽ آمريڪا سان جنگ ختم ڪئي. جرمن، اطالوي فاشسٽن جي مدد سان، اتر ۽ وچ اٽلي تي ڪنٽرول حاصل ڪرڻ ۾ ڪامياب ٿيا ([[آپريشن آڪسي]]). ملڪ جنگ جو ميدان رهيو، جڏهن ته اتحادي ڏکڻ کان اڳتي وڌندا رهيا. [[File:01 partigiani a milano1.jpg|thumb|اپريل 1945ع ۾ [[اٽلي جي آزادي]] تائين پهچندڙ آخري بغاوت دوران ميلان ۾ [[اطالوي مزاحمتي تحريڪ|اطالوي پارٽيزن]]]] اتر ۾، جرمنن [[اطالوي سماجي جمهوريه]] (RSI) قائم ڪئي، جيڪا هڪ نازي [[ڪٺ پتلي رياست]] ۽ [[سهڪاريت پسند|سهڪاريت پسند]] حڪومت هئي، جنهن ۾ موسوليني کي جرمن پيراٽروپرن طرفان [[گران ساسو ريڊ|بچائڻ]] کان پوءِ اڳواڻ مقرر ڪيو ويو. اطالوي فوجن جو باقي حصو [[اطالوي هم جنگي فوج]] ۾ منظم ڪيو ويو، جنهن اتحادي طاقتن سان گڏ وڙهيو، جڏهن ته موسوليني سان وفادار ٻيون اطالوي فوجون [[نيشنل ريپبلڪن آرمي]] ۾ جرمنن سان گڏ وڙهڻ لاءِ چونڊيو. جرمن فوجن، RSI جي سهڪار سان، قتل عام ڪيا ۽ هزارين يهودين کي موت جي ڪيمپن ڏانهن جلاوطن ڪيو. جنگبندي کان پوءِ واري دور ۾ [[اطالوي مزاحمت]] اڀري، جنهن [[آپريشن آڪسي|نازي جرمن قابضن]] ۽ سهڪاريت پسندن خلاف گوريلا جنگ وڙهي.<ref>G. Bianchi, ''La Resistenza'', in: AA.VV., ''Storia d'Italia'', vol. 8, pp. 368–369.</ref> هن دور جو هڪ پاسو [[اطالوي گهرو جنگ]] هو، ڇاڪاڻ⁠تہ پارٽيزنن ۽ فاشسٽ RSI فوجن جي وچ ۾ ويڙهه ٿي.<ref>{{Cite web|title=Storia della guerra civile in Italia|url=http://www.istitutobiggini.it/storia_pisano.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20221013183444/https://www.istitutobiggini.it/storia_pisano.pdf|archive-date=13 October 2022|access-date=28 August 2023}}; See the books from Italian historian [[Giorgio Pisanò]] ''Storia della guerra civile in Italia'', 1943–1945, 3 voll., Milano, FPE, 1965 and the book ''L'Italia della guerra civile'' ("Italy of civil war"), published in 1983 by the Italian writer and journalist [[Indro Montanelli]] as the fifteen volume of the ''Storia d'Italia'' ("History of Italy") by the same author.</ref><ref>{{Cite book|last=Pavone|first=Claudio|title=Una guerra civile. Saggio storico sulla moralità della Resistenza|date=1991|publisher=Bollati Boringhieri|isbn=8-8339-0629-9|location=Torino|page=238|language=it}}</ref> اپريل 1945ع ۾، جڏهن شڪست ويجهي هئي، موسوليني اتر طرف ڀڄڻ جي ڪوشش ڪئي،<ref>{{Citation|last=Viganò|first=Marino|title=Un'analisi accurata della presunta fuga in Svizzera|date=2001|work=Nuova Storia Contemporanea|volume=3|language=it}}</ref> پر پارٽيزنن هٿان پڪڙيو ويو ۽ [[بينيتو موسوليني جو موت|فوري طور قتل ڪيو ويو]].<ref>{{Cite news|date=28 April 1945|title=1945: Italian partisans kill Mussolini |url=https://news.bbc.co.uk/onthisday/hi/dates/stories/april/28/newsid_3564000/3564529.stm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20111126075555/http://news.bbc.co.uk/onthisday/hi/dates/stories/april/28/newsid_3564000/3564529.stm|archive-date=26 November 2011|access-date=17 October 2011|publisher=BBC News}}</ref> دشمنيون 29 اپريل 1945ع تي ختم ٿيون، [[ڪازيرتا جي هٿيار ڦٽا ڪرڻ|جڏهن اٽلي ۾ جرمن فوجن هٿيار ڦٽا ڪيا]]. جنگ ۾ لڳ ڀڳ اڌ ملين اطالوي مارجي ويا،<ref>{{Cite encyclopedia|title=Italy – Britannica Online Encyclopedia|encyclopedia=Encyclopædia Britannica|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297474/Italy|access-date=2 August 2010|archive-url=https://web.archive.org/web/20120306095718/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297474/Italy|archive-date=6 March 2012|url-status=live}}</ref> سماج ورهائجي ويو، ۽ معيشت لڳ ڀڳ تباهه ٿي وئي؛ 1944ع ۾ في فرد آمدني 1900ع کان پوءِ سڀ کان هيٺين سطح تي هئي.<ref>{{Cite book|title=Liberal and fascist Italy, 1900–1945 |date=2002|publisher=Oxford University Press|editor-last=Lyttelton|editor-first=Adrian|page=13}}</ref> جنگ کان پوءِ اطالوي جمهوريت پسندي ٻيهر اڀري، جنهن [[1946ع اطالوي اداراتي ريفرنڊم]] ڏانهن واٽ هموار ڪئي.<ref>{{Cite encyclopedia|title=Italia|encyclopedia=Dizionario enciclopedico italiano|publisher=[[Treccani]]|date=1970|volume=VI|page=456|language=it}}</ref> === جمهوري دور === {{Main|اطالوي جمهوريه جي تاريخ}} اٽلي 2 جون تي ٿيل 1946ع جي ريفرنڊم کان پوءِ جمهوريه بڻيو،<ref>{{Cite AV media|url=https://archive.org/details/1946-06-06_Damage_Foreshadows_A-Bomb_Test|title=Damage Foreshadows A-Bomb Test, 1946/06/06 (1946) |publisher=[[Universal Newsreel]]|year=1946|access-date=22 February 2012}}</ref> اهو ڏينهن ان کان پوءِ ''[[جمهوريه جو عيد]]'' طور ملهايو وڃي ٿو. اها پهريون ڀيرو هئي جو عورتن قومي سطح تي ووٽ ڏنو.<ref>{{Cite web|title=Italia 1946: le donne al voto, dossier a cura di Mariachiara Fugazza e Silvia Cassamagnaghi |url=http://www.insmli.it/pubblicazioni/35/Voto%20donne%20versione%20def.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110520041048/http://www.insmli.it/pubblicazioni/35/Voto%20donne%20versione%20def.pdf|archive-date=20 May 2011|access-date=30 May 2011}}; {{Cite news|title=La prima volta in cui le donne votarono in Italia, 75 anni fa|url=https://www.ilpost.it/2021/03/10/primo-voto-italia-donne-10-marzo-1946|access-date=24 August 2021|work=Il Post|date=10 March 2021|language=it-IT|archive-date=23 August 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210823162103/https://www.ilpost.it/2021/03/10/primo-voto-italia-donne-10-marzo-1946|url-status=live}}</ref> وڪٽر ايمانوئل ٽئين جي پٽ، [[امبيرتو ٻيون]]، کي تخت ڇڏڻ تي مجبور ڪيو ويو. [[اٽلي جو آئين|جمهوري آئين]] 1948ع ۾ منظور ڪيو ويو. [[اٽلي ۽ اتحادي طاقتن جي وچ ۾ پيرس جو معاهدو]] تحت، [[ايڊرياٽڪ سمنڊ]] جي ڀرسان علائقا [[سوشلسٽ وفاقي جمهوريه يوگوسلاويا|يوگوسلاويا]] سان شامل ڪيا ويا، جنهن جي نتيجي ۾ [[استريائي-دلماتيني لڏپلاڻ]] ٿي، جنهن ۾ لڳ ڀڳ 300,000 [[استريائي اطالوي|استريائي]] ۽ [[دلماتيني اطالوي]] لڏي ويا.<ref>{{Cite web|last=Tobagi|first=Benedetta|title=La Repubblica italiana {{!}} Treccani, il portale del sapere|url=http://www.treccani.it/scuola/lezioni/storia/la_repubblica_italiana.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20160305001726/http://www.treccani.it/scuola/lezioni/storia/la_repubblica_italiana.html|archive-date=5 March 2016|access-date=28 January 2015|publisher=Treccani.it}}</ref> اٽلي پنهنجون سڀ نوآبادياتي ملڪيتون وڃايون، جنهن سان [[اطالوي سلطنت]] ختم ٿي. [[File:Alcide de Gasperi 2.jpg|thumb|upright=.7|[[الچيدي دي گاسپري]]، جمهوريه جو [[اٽلي جي وزيراعظمن جي فهرست|پهريون]] [[اٽلي جو وزيراعظم]] ۽ [[يورپي يونين جا باني پيءُ|يورپي يونين جي باني پيئرن]] مان هڪ]] ڪميونسٽ قبضي جي خوف [[1948ع جي اطالوي عام چونڊن]] ۾ فيصلائتو ڪردار ادا ڪيو، جتي [[ڪرسچن ڊيموڪريسي (اٽلي)|ڪرسچن ڊيموڪريٽن]]، [[الچيدي دي گاسپري]] جي اڳواڻي هيٺ، وڏي اڪثريت سان فتح حاصل ڪئي.<ref>{{Cite book|last1=Lawrence S. Kaplan|url=https://books.google.com/books?id=UV-ti1sYcbcC|title=NATO 1948: The Birth of the Transatlantic Alliance |last2=Morris Honick|date=2007|publisher=Rowman & Littlefield|isbn=978-0-7425-3917-4|pages=52–55|access-date=5 January 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20240116110143/https://books.google.com/books?id=UV-ti1sYcbcC|archive-date=16 January 2024|url-status=live}}; {{Cite book|author=Robert Ventresca|title=From Fascism to Democracy: Culture and Politics in the Italian Election of 1948 |publisher=University of Toronto Press|date=2004|pages=236–37}}</ref> نتيجي طور، 1949ع ۾ اٽلي [[نيٽو]] جو ميمبر بڻيو. [[مارشل پلان]] معيشت کي بحال ڪيو، جنهن 1960ع واري ڏهاڪي جي آخر تائين هڪ اهڙو دور ڏٺو جيڪو [[اطالوي معاشي معجزو]] جي نالي سان مشهور آهي. 1950ع واري ڏهاڪي ۾ اٽلي [[يورپي برادرين]] جو باني ملڪ بڻيو، جيڪي بعد ۾ يورپي يونين جو بنياد بڻيون. 1960ع واري ڏهاڪي جي آخر کان 1980ع واري ڏهاڪي جي شروعات تائين، ملڪ ''[[ليڊ جا سال (اٽلي)|ليڊ جا سال]]'' نالي دور مان گذريو، جيڪو معاشي مشڪلاتن، خاص طور تي [[1973ع جو تيل بحران]]، سماجي تڪرارن ۽ دهشتگرد حملا ۽ قتل عام جي واقعن سان نمايان هو.<ref>{{Cite web|year=1995|title=Commissione parlamentare d'inchiesta sul terrorismo in Italia e sulle cause della mancata individuazione dei responsabili delle stragi (Parliamentary investigative commission on terrorism in Italy and the failure to identify the perpetrators)|url=http://www.isn.ethz.ch/php/documents/collection_gladio/report_ital_senate.pdf|archive-url=https://web.archive.org/web/20060819211212/http://www.isn.ethz.ch/php/documents/collection_gladio/report_ital_senate.pdf|archive-date=19 August 2006|access-date=2 May 2006|language=it}}; {{In lang|en|it|fr|de}} {{Cite web|title=Secret Warfare: Operation Gladio and NATO's Stay-Behind Armies|url=http://www.isn.ethz.ch/php/collections/coll_gladio.htm#Documents|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20060425182721/http://www.isn.ethz.ch/php/collections/coll_gladio.htm|archive-date=25 April 2006|access-date=2 May 2006|publisher=Swiss Federal Institute of Technology / International Relation and Security Network}}; {{Cite web|date=24 June 2000|title=Clarion: Philip Willan, Guardian, 24 June 2000, p. 19 |url=http://www.cambridgeclarion.org/press_cuttings/us.terrorism_graun_24jun2000.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100329113138/http://www.cambridgeclarion.org/press_cuttings/us.terrorism_graun_24jun2000.html|archive-date=29 March 2010|access-date=24 April 2010|publisher=Cambridgeclarion.org}}</ref> معيشت ٻيهر بحال ٿي ۽ اٽلي 1970ع واري ڏهاڪي ۾ [[جي-7]] ۾ شامل ٿيڻ کان پوءِ دنيا جي پنجين وڏي صنعتي قوم بڻجي ويو. بهرحال، قومي قرض مجموعي ملڪي پيداوار (GDP) جي 100 سيڪڙو کان به وڌي ويو. 1992ع ۽ 1993ع جي وچ ۾، حڪومت جي نون مافيا مخالف قدمن جي نتيجي ۾ اٽلي [[سسلين مافيا]] طرفان ڪيل دهشتگرد حملن کي منهن ڏنو.<ref>{{Cite web|date=8 March 2012|title=New Arrests for Via D'Amelio Bomb Attack|url=https://www.corriere.it/International/english/articoli/2012/03/08/borsellino.shtml|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20121013204755/http://www.corriere.it/International/english/articoli/2012/03/08/borsellino.shtml|archive-date=13 October 2012|access-date=9 February 2019|website=Corriere della Sera}}</ref> ووٽر، جيڪي سياسي جمود، وڏي عوامي قرضي ۽ [[اٽلي ۾ بدعنواني|بدعنواني]] کان مايوس هئا، جيڪا [[ماني پوليتي|صاف هٿن]] واري جاچ ذريعي ظاهر ٿي، بنيادي سڌارن جو مطالبو ڪرڻ لڳا. ڪرسچن ڊيموڪريٽ، جيڪي لڳ ڀڳ 50 سالن تائين حڪومت ڪندا رهيا هئا، بحران جو شڪار ٿيا ۽ ٽٽي مختلف ڌڙن ۾ ورهائجي ويا.<ref>The so-called "Second Republic" was born by forceps: not with a revolt of Algiers, but formally under the same Constitution, with the mere replacement of one ruling class by another: {{Cite journal|last=Buonomo|first=Giampiero|year=2015|title=Tovaglie pulite|journal=Mondoperaio Edizione Online}}</ref> ڪميونسٽن پاڻ کي هڪ [[سماجي جمهوريت پسند]] قوت طور ٻيهر منظم ڪيو. 1990ع ۽ 2000ع واري ڏهاڪن دوران، [[مرڪز-ساڄي اتحاد (اٽلي)|مرڪز-ساڄي اتحاد]] (جنهن تي ميڊيا جي واپاري شخصيت [[سلويو برلسڪوني]] جو غلبو هو) ۽ [[مرڪز-کاٻي اتحاد (اٽلي)|مرڪز-کاٻي اتحاد]] (جنهن جي اڳواڻي پروفيسر [[رومانو پروڊي]] ڪندو هو) باري باري حڪومت ڪندا رهيا. 21هين صديءَ جي شروعات ۾، اٽلي سياسي ۽ معاشي عدم استحڪام جي هڪ ڊگهي دور مان گذريو، جيڪو بين الاقوامي بحرانن کان گهڻو متاثر ٿيو. 2008ع ۾ شروع ٿيندڙ [[عظيم معاشي بحران]] جا اثر ملڪ جي معيشت ۽ عوامي ماليات تي گهرا پيا، جنهن جي نتيجي ۾ [[سخت مالي پاليسيون]] اختيار ڪيون ويون ۽ استحڪام ۽ عالمي اعتبار کي يقيني بڻائڻ لاءِ [[ٽيڪنوڪريٽ]] يا وسيع اتحادي حڪومتن تي وڌيڪ ڀروسو ڪيو ويو.<ref>{{Cite news|last=Hooper|first=John|date=16 November 2011|title=Mario Monti appoints technocrats to steer Italy out of economic crisis|url=https://www.theguardian.com/world/2011/nov/16/mario-monti-technocratic-cabinet-italy|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200319230844/https://www.theguardian.com/world/2011/nov/16/mario-monti-technocratic-cabinet-italy|archive-date=19 March 2020|access-date=19 March 2020|work=The Guardian}}</ref> [[File:Imigrantes salvos no Mar Mediterrâneo - SALVAMAR 2015 (52149723177).jpg|300px|thumb|[[غير قانوني مهاجر]]، جيڪي 5 سيپٽمبر 2015ع تي [[ڪاتانيا]] جي اطالوي بندرگاهه ڏانهن [[بحر روم]] ذريعي سفر ڪري رهيا آهن]] 2010ع واري ڏهاڪي دوران، نئين وزيراعظم [[ماتيو رينزي]] طرفان ادارتي سڌارا متعارف ڪرائڻ جون ڪوششون ڪيون ويون، جن جو مقصد سياسي نظام کي وڌيڪ مؤثر بڻائڻ ۽ انتظامي شاخ کي مضبوط ڪرڻ هو، پر اهي تجويزون [[2016ع جو اطالوي آئيني ريفرنڊم]] ۾ رد ٿي ويون.<ref>{{Cite news|date=12 December 2016|title=New Italian PM Paolo Gentiloni sworn in|url=https://www.bbc.co.uk/news/world-europe-38295549|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20191129122857/https://www.bbc.co.uk/news/world-europe-38295549|archive-date=29 November 2019|access-date=19 March 2020|publisher=BBC News}}</ref> ساڳئي وقت، [[يورپي مهاجر بحران]] اٽلي کي [[يورپي يونين]] ۾ داخل ٿيڻ جي هڪ اهم مرڪزي دروازي جي حيثيت ڏني، ڇاڪاڻ⁠تہ وڏي تعداد ۾ مهاجر ۽ پناهه گهرندڙ [[بحر روم]] رستي يورپ پهتا،<ref>{{Cite news|date=21 May 2018|title=What will Italy's new government mean for migrants?|url=https://www.thelocal.it/20180521/what-will-italys-new-government-mean-for-migrants|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190401231010/https://www.thelocal.it/20180521/what-will-italys-new-government-mean-for-migrants|archive-date=1 April 2019|access-date=8 June 2018|work=The Local Italy}}</ref> خاص طور تي سب-صحارا آفريڪا مان.<ref>{{Cite news|date=18 July 2017|title=African migrants fear for future as Italy struggles with surge in arrivals|url=https://www.reuters.com/article/us-italy-migrants-africa/african-migrants-fear-for-future-as-italy-struggles-with-surge-in-arrivals-idUSKBN1A30QD|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190402002627/https://www.reuters.com/article/us-italy-migrants-africa/african-migrants-fear-for-future-as-italy-struggles-with-surge-in-arrivals-idUSKBN1A30QD|archive-date=2 April 2019|access-date=8 June 2018|work=Reuters}}</ref> هن صورتحال جا اهم سماجي ۽ سياسي اثر ٿيا، جنهن سبب اميگريشن بابت عوامي بحث وڌيو ۽ [[عوام پسند]] سياسي پارٽين جي حمايت ۾ واڌ آئي.<ref>{{Cite news|title=Italy starts to show the strains of migrant influx|url=http://www.thelocal.it/20150519/migrant-surge-tests-italys-humanitarian-instincts|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170429061446/https://www.thelocal.it/20150519/migrant-surge-tests-italys-humanitarian-instincts|archive-date=29 April 2017|access-date=10 January 2017|work=[[The Local]]}}; {{Cite news|title=Italy's far right jolts back from dead|url=http://www.politico.eu/article/italys-other-matteo-salvini-northern-league-politicians-media-effettosalvini|access-date=10 January 2017|work=Politico|date=3 February 2016|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170119122156/http://www.politico.eu/article/italys-other-matteo-salvini-northern-league-politicians-media-effettosalvini|archive-date=19 January 2017}}</ref><ref>{{Cite news|date=24 May 2018|title=Opinion – The Populists Take Rome|url=https://www.nytimes.com/2018/05/24/opinion/populists-rome-five-star-movement.html|url-access=subscription|url-status=live|archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20220103/https://www.nytimes.com/2018/05/24/opinion/populists-rome-five-star-movement.html|archive-date=3 January 2022|access-date=2 June 2018|work=The New York Times}}{{Cbignore}}</ref> [[اٽلي ۾ ڪووڊ-19 وبا|ڪووڊ-19 وبا]]، جيڪا 2020ع ۾ شروع ٿي، ملڪ جي عوامي صحت ۽ معاشي ڪارڪردگي کي سخت متاثر ڪيو، ۽ اڳ ۾ موجود ڍانچائي ڪمزورين کي وڌيڪ نمايان بڻايو.<ref>{{Cite news|last=Ellyatt|first=Holly|date=19 March 2020|title=Italy's lockdown will be extended, prime minister says as death toll spikes and hospitals struggle|url=https://www.cnbc.com/2020/03/19/italys-death-rate-reaches-record-high-hospitals-in-lombardy-struggle.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200319084719/https://www.cnbc.com/2020/03/19/italys-death-rate-reaches-record-high-hospitals-in-lombardy-struggle.html|archive-date=19 March 2020|access-date=19 March 2020|publisher=CNBC}}</ref> ان جي جواب ۾، [[اٽلي ۾ ڪووڊ-19 لاڪ ڊائون|غير معمولي قدم اختيار ڪيا ويا]] ته جيئن معيشت کي سهارو ملي سگهي، جن مان ڪيترائي يورپي سطح تي گڏيل طور هم آهنگ ڪيا ويا.<ref>[https://www.agi.it/economia/news/2020-04-14/coronavirus-fmi-crisi-economica-8331041/ L'Italia pagherà il conto più salato della crisi post-epidemia] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20200527124958/https://www.agi.it/economia/news/2020-04-14/coronavirus-fmi-crisi-economica-8331041|date=27 May 2020}}, AGI</ref><ref>{{Cite web|date=12 February 2021|title=Mario Draghi's new government to be sworn in on Saturday|url=http://www.theguardian.com/world/2021/feb/12/mario-draghis-new-italian-government-to-be-sworn-in-on-saturday|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210419104552/https://www.theguardian.com/world/2021/feb/12/mario-draghis-new-italian-government-to-be-sworn-in-on-saturday|archive-date=19 April 2021|access-date=19 February 2021|website=The Guardian}}</ref> 2022ع ۾، [[جورجيا ميلوني]] اٽلي جي پهرين خاتون وزيراعظم طور حلف کنيو.<ref>{{Cite news|date=21 October 2022|title=Who is Giorgia Meloni? The rise to power of Italy's new far-right PM|url=https://www.bbc.com/news/world-europe-63351655|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20221024023546/https://www.bbc.com/news/world-europe-63351655|archive-date=24 October 2022|access-date=24 October 2022|publisher=BBC News}}</ref> == جاگرافي == {{Main|اٽلي جي جاگرافي}} {{Further|اٽلي جي ارضيات|اٽلي ۾ آتش فشاني سرگرمي|اٽلي جي دريائن جي فهرست|اٽلي جي ڍنڍن جي فهرست|اٽلي جي ٻيٽن جي فهرست|اٽلي (جاگرافيائي علائقو)}} [[File:Italy relief location map.jpg|thumb|اٽلي جو جاگرافيائي اُڀار وارو نقشو]] اٽلي، جنهن جو علائقو گهڻي حد تائين [[اٽلي (جاگرافيائي علائقو)|ساڳئي نالي واري جاگرافيائي علائقي]] سان ملي ٿو،<ref name="Treccani">{{Citation |title=Italia |volume=VI |page=413 |year=1970 |publisher=[[Treccani]] |language=it |encyclopedia=Dizionario enciclopedico italiano}}</ref> [[ڏکڻ يورپ]] ۾ واقع آهي<ref>{{Cite web |title=Southern Europe, a peninsula extending into the central Mediterranean Sea, northeast of Tunisia |url=https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20210701235642/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy |archive-date=1 July 2021 |access-date=17 August 2021 |website=The World Factbook |publisher=Central Intelligence Agency}}</ref> (۽ [[اولهه يورپ]] جو حصو پڻ سمجهيو ويندو آهي{{efn|name=WE}})، [[35هين اتر متوازي|35° اتر]] ۽ [[47° اتر]] ويڪرائي ڦاڪن، ۽ [[6هين اوڀر نصف النهار|6° اوڀر]] ۽ [[19هين اوڀر نصف النهار|19° اوڀر]] ڊگهائي ڦاڪن جي وچ ۾. اتر ۾، اولهه کان اوڀر طرف، اٽلي جون سرحدون [[فرانس]]، [[سوئٽزرلينڊ]]، [[آسٽريا]] ۽ [[سلووينيا]] سان ملن ٿيون، ۽ تقريباً [[الپس]] جي آبي ورهاست واري حد تائين پکڙيل آهن، جنهن ۾ [[پو ماٿري]] ۽ [[وينيسيائي ميدان]] شامل آهن. ملڪ [[اطالوي اپٻيٽ]]، [[سسلي]] ۽ [[سارڊينيا]] (جيڪي [[بحر روم]] جا سڀ کان وڏا ٻيٽ آهن)، ۽ [[اٽلي جي ٻيٽن جي فهرست|ڪيترن ننڍن ٻيٽن]] تي مشتمل آهي.<ref name="Treccani" /> اٽلي جا ڪي علائقا الپائن حوض کان ٻاهر به پکڙيل آهن، ۽ ڪجهه ٻيٽ [[يوروشيا]] جي براعظمي کنڊ کان ٻاهر واقع آهن. ملڪ جو ڪل پکيڙ {{Convert|301230|km2|0|abbr=out}} آهي، جنهن مان {{Convert|294020|km2|0|abbr=on}} خشڪي ۽ {{Convert|7210|km2|0|abbr=on}} پاڻي آهي.<ref name="Area">{{Cite web|date=30 October 2014|title=Principali dimensioni geostatistiche e grado di urbanizzazione del Paese|url=https://www.istat.it/it/archivio/137001|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141117054950/https://www.istat.it/it/archivio/137001|archive-date=17 November 2014|access-date=22 March 2019|website=istat.it}}</ref> ٻيٽن سميت، اٽلي جي سامونڊي ڪناري جي ڊيگهه {{Convert|7600|km|0|abbr=off}} آهي، جيڪا [[بحر روم]]، [[ليگورين سمنڊ]]، [[ٽيرينين سمنڊ]]، [[آئيونين سمنڊ]]<ref>{{Cite book|url=https://iho.int/uploads/user/pubs/standards/s-23/S-23_Ed3_1953_EN.pdf|title=Limits of Oceans and Seas|publisher=[[Organisation hydrographique internationale]]|year=1953|edition=3rd|access-date=28 December 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20111008191433/http://www.iho.int/iho_pubs/standard/S-23/S-23_Ed3_1953_EN.pdf|archive-date=8 October 2011|issue=28}}</ref> ۽ [[ايڊرياٽڪ سمنڊ]] سان لڳي ٿي.{{Sfn|Cushman-Roisin|Gačić|Poulain|2001|pp=1–2}} فرانس سان سرحد {{Convert|488|km|0|abbr=on}}، سوئٽزرلينڊ سان {{Convert|740|km|0|abbr=on}}، آسٽريا سان {{Convert|430|km|0|abbr=on}} ۽ سلووينيا سان {{Convert|232|km|0|abbr=on}} ڊگهي آهي. [[سان مارينو]] ۽ [[ويٽيڪن سٽي]] (دنيا جو سڀ کان ننڍو ملڪ ۽ [[هولي سي]] جي انتظام هيٺ عالمي [[ڪيٿولڪ چرچ]] جو مرڪز) اٽلي جي اندر واقع [[انڪليو]] آهن،<ref>{{Cite encyclopedia|year=2012|title=San Marino|encyclopedia=Encyclopædia Britannica|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/521449/San-Marino|access-date=1 March 2011|archive-url=https://web.archive.org/web/20110511180105/http://www.britannica.com/EBchecked/topic/521449/San-Marino|archive-date=11 May 2011|url-status=live}}; {{Cite news|url=https://www.bbc.com/news/world-europe-17994868|title=Vatican country profile|year=2018|publisher=BBC News|access-date=24 August 2018|archive-date=25 August 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20180825011001/https://www.bbc.com/news/world-europe-17994868|url-status=live}}</ref> جڏهن ته [[ڪامپيوني ڊي اٽاليا]] سوئٽزرلينڊ جي اندر واقع هڪ اطالوي [[ايڪسڪليو]] آهي.<ref>{{Cite web|title=Democracy in Figures|url=http://demo.istat.it/index_e.php|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210126215040/http://demo.istat.it/index_e.php|archive-date=26 January 2021|access-date=28 May 2021|website=[[Italian National Institute of Statistics]]}}</ref> سان مارينو سان سرحد {{Convert|39|km|0|abbr=on}} ۽ ويٽيڪن سٽي سان {{Convert|3.2|km|1|abbr=on}} ڊگهي آهي.<ref name=Area/> [[File:Monte Bianco DSF1243-m.jpg|thumb|[[مونٽي بيانڪو]] (مون بلان)، [[اوستا وادي]] ۾، جيڪو [[يورپي يونين]] جو سڀ کان اوچو مقام آهي]] اٽلي جي 35 سيڪڙو کان وڌيڪ زمين جبلن تي مشتمل آهي.<ref name="eug92">{{Cite book|last=Riganti|first=dir. da Alberto|title=Enciclopedia universale Garzanti.|publisher=Garzanti|year=1991|isbn=8-8115-0459-7|edition=Nuova ed. aggiornata e ampliata.|location=Milano}}</ref> [[اپينائن جبل]] اپٻيٽ جي مرڪزي ريڙهه آهن، جڏهن ته [[الپس]] اترين سرحد جو وڏو حصو ٺاهين ٿا، جتي اٽلي جو سڀ کان اوچو مقام [[مونٽي بيانڪو]] (مون بلان) جي چوٽيءَ تي {{Cvt|4810|m|ft}} جي اوچائي تي واقع آهي. ٻيا مشهور جبل [[مونٽي چيروينو]] (ميٽرهورن) ۽ [[ڊولومائيٽس]] آهن. اٽلي جا ڪيترائي حصا [[اٽلي ۾ آتش فشاني سرگرمي|آتش فشاني اصل]] جا آهن. ڏکڻ جا گهڻا ننڍا ٻيٽ ۽ ٻيٽ-گروهه [[آتش فشاني ٻيٽ]] آهن. فعال آتش فشانن ۾ [[ايٽنا جبل]] (سسلي ۾ ۽ يورپ جو سڀ کان وڏو فعال آتش فشان)، [[ولڪانو]]، [[اسٽرومبولي]] ۽ [[ويسوويس]] شامل آهن. اٽلي جون اڪثر [[اٽلي جون دريائون|دريائون]] [[ايڊرياٽڪ سمنڊ]] يا [[ٽيرينين سمنڊ]] ۾ ڇوڙ ڪن ٿيون.<ref>{{Cite web|title=List of Italian rivers|url=http://www.comuni-italiani.it/fiumi|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170916010640/http://www.comuni-italiani.it/fiumi|archive-date=16 September 2017|access-date=30 July 2018|publisher=comuni-italiani.it}}</ref> سڀ کان ڊگهي درياهه [[پو درياهه]] آهي، جيڪو الپس مان نڪري [[پادان ميدان]] مان گذري [[ايڊرياٽڪ سمنڊ]] ۾ ڇوڙ ڪري ٿو.<ref>{{Cite magazine|last=Zwingle|first=Erla|date=May 2002|title=Italy's Po River Punished for centuries by destructive floods, northern Italians stubbornly embrace their nation's longest river, which nurtures rice fields, vineyards, fisheries – and legends|url=http://ngm.nationalgeographic.com/ngm/0205/feature6|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20071223133709/http://ngm.nationalgeographic.com/ngm/0205/feature6|archive-date=23 December 2007|access-date=6 April 2009|magazine=National Geographic}}</ref> [[پو ماٿري]] ملڪ جو سڀ کان وڏو ميدان آهي، جنهن جو پکيڙ {{Convert|46000|km2|abbr=on}} آهي، ۽ ملڪ جي 70 سيڪڙو کان وڌيڪ هيٺاهين زمينن تي مشتمل آهي.<ref name=eug92/> سڀ کان وڏيون ڍنڍون، وڏي کان ننڍي ترتيب سان، [[گاردا ڍنڍ]]، [[ماجوري ڍنڍ]] ۽ [[ڪومو ڍنڍ]] آهن.<ref>{{Cite web|title=Morphometric and hydrological characteristics of some important Italian lakes|url=http://www.iii.to.cnr.it/limnol/cicloac/lagit.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20100205043503/http://www.iii.to.cnr.it/limnol/cicloac/lagit.htm|archive-date=5 February 2010|access-date=3 March 2010|publisher=Istituto per lo Studio degli Ecosistemi|location=Verbania Pallanza}}</ref> [[File:C. l. italicus in MNP.jpg|thumb|upright=.7|[[اطالوي بگھڙ]]، اٽلي جو قومي جانور]] [[اطالوي بگھڙ]] اٽلي جو قومي جانور آهي،<ref>{{Cite web|last=Sheri Foster|date=January 2021|title=What is Italy national animal?|url=https://it.yourtripagent.com/4052-what-is-italy-s-national-animal|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20230109172951/https://it.yourtripagent.com/4052-what-is-italy-s-national-animal|archive-date=9 January 2023|access-date=15 November 2021|website=Yourtrip.com}}; {{Cite web|url=https://www.affaritaliani.it/culturaspettacoli/il-lupo-grigio-degli-appennini-e-l-animale-dell-italia-544778.html|title=Il lupo grigio degli appennini e l animale dell Italia|author=James Hansen|date=June 2018|access-date=15 November 2021|archive-date=26 November 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221126224852/https://www.affaritaliani.it/culturaspettacoli/il-lupo-grigio-degli-appennini-e-l-animale-dell-italia-544778.html|url-status=live}}</ref> جڏهن ته قومي وڻ [[اربوٽس يونيڊو|اسٽرابيري وڻ]] آهي.<ref name="altovastese">{{Cite web|date=3 October 2011|title=Il corbezzolo simbolo dell'Unità d'Italia. Una specie che resiste agli incendi|url=http://www.altovastese.it/cultura/il-corbezzolo-simbolo-unita-italia-specie-che-resiste-agli-incendi|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20160205120852/http://www.altovastese.it/cultura/il-corbezzolo-simbolo-unita-italia-specie-che-resiste-agli-incendi|archive-date=5 February 2016|access-date=25 January 2016|language=it}}</ref> ان جو سبب اهو آهي ته اطالوي بگھڙ، جيڪو [[اپينائن جبل]] ۽ اولهندي [[الپس]] ۾ رهندو آهي، لاطيني ۽ اطالوي ثقافتن ۾ نمايان حيثيت رکي ٿو، جهڙوڪ [[روم جو قيام|روم جي بنياد پوڻ]] واري ڏند ڪٿا ۾،<ref>{{Cite book|last=Livy|title=The history of Rome|publisher=Printed for A. Strahan|others=George Baker (trans.)|year=1797}}</ref> جڏهن ته اسٽرابيري وڻ جا ساوا پن، اڇا گل ۽ ڳاڙها ٻير، جيڪي [[بحر روم]] جي علائقي جا مقامي آهن، قومي جهنڊي جي رنگن جي ياد ڏيارين ٿا.<ref name="altovastese"/> قومي پکي [[اطالوي جهرڪي]] آهي،<ref>{{cite web|title=Passero Italiano: L'uccello nazionale d'Italia|date=18 December 2022|url=https://www.concaternanaoggi.it/passero-italiano-luccello-nazionale-ditalia/|publisher=Conca Ternana Oggi|access-date=22 August 2024|archive-date=22 August 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240822123815/https://www.concaternanaoggi.it/passero-italiano-luccello-nazionale-ditalia/|url-status=live}}</ref> جڏهن ته قومي گل اسٽرابيري وڻ جو گل آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.msn.com/it-it/notizie/mondo/qual-%C3%A8-il-fiore-nazionale-dei-paesi-del-mondo/ss-AA1eWqXE#image=25|title=Il fiore nazionale dell'Italia (e quello degli altri Paesi del mondo)|website=[[MSN]]|access-date=26 August 2024|language=it|archive-date=2 October 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20241002211951/https://www.msn.com/it-it/notizie/mondo/qual-%C3%A8-il-fiore-nazionale-dei-paesi-del-mondo/ss-AA1eWqXE#image=25|url-status=live}}</ref> === ماحول === {{See also|اٽلي جي قومي پارڪن جي فهرست|اٽلي جي علائقائي پارڪن جي فهرست|اٽلي جي سامونڊي محفوظ علائقن جي فهرست}} [[File:National and Regional Parks of Italy.svg|thumb|اٽلي جا قومي ۽ علائقائي پارڪ]] تيز صنعتي ترقي کان پوءِ، اٽلي کي پنهنجي ماحولياتي مسئلن کي منهن ڏيڻ ۾ ڪجهه وقت لڳو. بهتري کان پوءِ، اٽلي هاڻي ماحولياتي پائيداري جي لحاظ کان دنيا ۾ 84هين درجي تي آهي.<ref>{{Cite web|title=Italy – Environment|url=http://dev.prenhall.com/divisions/hss/worldreference/IT/environment.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20090701064224/http://dev.prenhall.com/divisions/hss/worldreference/IT/environment.html|archive-date=1 July 2009|access-date=2 August 2010|publisher=Dev.prenhall.com}}</ref> قومي پارڪن، علائقائي پارڪن ۽ قدرتي محفوظ علائقن هيٺ محفوظ ڪيل ڪل زمين اٽلي جي علائقي جي لڳ ڀڳ 11 سيڪڙو تي مشتمل آهي،<ref>{{Cite web|title=Regione e aree protette|url=https://www.treccani.it/enciclopedia/regione-e-aree-protette_%28L%27Italia-e-le-sue-Regioni%29|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220111173345/https://www.treccani.it/enciclopedia/regione-e-aree-protette_%28L%27Italia-e-le-sue-Regioni%29|archive-date=11 January 2022|access-date=11 January 2022|language=it}}</ref> جڏهن ته اٽلي جي سامونڊي ڪناري جو 12 سيڪڙو حصو پڻ محفوظ ڪيو ويو آهي.<ref>{{Cite web|title=Le aree protette in Italia|url=http://www.uccellidaproteggere.it/La-conservazione/Cosa-fa-l-Italia-Le-azioni/Le-aree-protette-in-Italia|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220302220957/http://www.uccellidaproteggere.it/La-conservazione/Cosa-fa-l-Italia-Le-azioni/Le-aree-protette-in-Italia|archive-date=2 March 2022|access-date=2 March 2022|language=it}}</ref> اٽلي دنيا جي اهم [[اٽلي ۾ قابلِ تجديد توانائي|قابلِ تجديد توانائي]] پيدا ڪندڙ ملڪن مان هڪ رهيو آهي. 2010ع ۾ اهو نصب ٿيل [[شمسي توانائي]] جي گنجائش جي لحاظ کان دنيا جو چوٿون وڏو فراهم ڪندڙ هو،<ref>{{Cite web|date=15 July 2010|title=Renewables 2010 Global Status Report |url=http://www.ren21.net/Portals/97/documents/GSR/REN21_GSR2011.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110820095506/http://www.ren21.net/Portals/97/documents/GSR/REN21_GSR2011.pdf|archive-date=20 August 2011|access-date=16 July 2010|publisher=[[REN21]]}}; {{Cite web|title=Photovoltaic energy barometer 2010 – EurObserv'ER |url=https://www.eurobserv-er.org/pdf/baro196.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101011224419/http://www.eurobserv-er.org/pdf/baro196.pdf|archive-date=11 October 2010|access-date=30 October 2010}}</ref> ۽ [[هَوائي توانائي]] جي گنجائش جي لحاظ کان ڇهون وڏو ملڪ هو.<ref>{{Cite web|date=February 2011|title=World Wind Energy Report 2010 |url=http://www.wwindea.org/home/images/stories/pdfs/worldwindenergyreport2010_s.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110904232058/http://www.wwindea.org/home/images/stories/pdfs/worldwindenergyreport2010_s.pdf|archive-date=4 September 2011|access-date=8 August 2011|publisher=[[World Wind Energy Association]]}}</ref> 2020ع ۾ قابلِ تجديد توانائي اٽلي جي ڪل توانائي استعمال جو لڳ ڀڳ 37 سيڪڙو فراهم ڪري رهي هئي.<ref>{{Cite web|date=25 May 2021|title=Renewables provided 37% of Italy's energy in 2020 – English |url=https://www.ansa.it/english/news/2021/05/25/renewables-provided-37-of-italys-energy-in-2020_1a075060-c823-4076-a338-79367427dfd2.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211023040922/https://www.ansa.it/english/news/2021/05/25/renewables-provided-37-of-italys-energy-in-2020_1a075060-c823-4076-a338-79367427dfd2.html|archive-date=23 October 2021|access-date=28 May 2021|website=ANSA.it}}</ref> ملڪ 1963ع کان 1990ع تائين جوهري ريئڪٽر هلائيندو رهيو، پر [[چرنوبل حادثو]] ۽ [[1987ع جا اطالوي ريفرنڊم]] ٿيڻ کان پوءِ جوهري پروگرام ختم ڪيو ويو. 2008ع ۾ حڪومت هن فيصلي کي واپس وٺندي چار تائين جوهري بجلي گهر ٺاهڻ جا منصوبا جوڙيا، پر [[فوكوشيما جوهري حادثو]] کان پوءِ ٿيل ريفرنڊم ذريعي اهي منصوبا به رد ڪيا ويا.<ref>{{Cite web|last=Duncan Kennedy|date=14 June 2011|title=Italy nuclear: Berlusconi accepts referendum blow|url=https://www.bbc.co.uk/news/world-europe-13741105|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110612112154/http://www.bbc.co.uk/news/world-europe-13741105|archive-date=12 June 2011|access-date=20 April 2013|publisher=BBC News}}</ref> هوا جي آلودگي اڃا تائين هڪ سنگين مسئلو آهي، خاص طور تي صنعتي اتر ۾. اٽلي [[ڪاربان ڊاءِ آڪسائيڊ اخراج موجب ملڪن جي فهرست|ڪاربان ڊاءِ آڪسائيڊ]] پيدا ڪندڙ دنيا جو ٻارهون وڏو ملڪ آهي.<ref>United Nations Statistics Division, Millennium Development Goals indicators: [http://mdgs.un.org/unsd/mdg/SeriesDetail.aspx?srid=749&crid= Carbon dioxide emissions ({{CO2}}), thousand metric tons of {{CO2}}] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20091225014715/http://mdgs.un.org/unsd/mdg/SeriesDetail.aspx?srid=749&crid=|date=25 December 2009}}</ref> وڏن شهرن ۾ وڌندڙ ٽرئفڪ ۽ رش ماحولياتي ۽ صحت جا مسئلا پيدا ڪندا رهن ٿا، جيتوڻيڪ 1970ع ۽ 1980ع وارن ڏهاڪن کان پوءِ دونهين ۽ سموگ جي سطح ۾ نمايان گهٽتائي آئي آهي، ۽ [[سلفر ڊاءِ آڪسائيڊ]] جا مقدار پڻ گهٽيا آهن.<ref>{{Cite web|title=Environment and Health in Italy – Executive Summary|url=https://www.euro.who.int/en/home|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20100303051309/http://www.euro.who.int/document/hms/ehiexes_e.pdf|archive-date=3 March 2010|publisher=World Health Organization}}</ref> ٻيلن جي ڪٽائي، غيرقانوني اڏاوتن، ۽ زمين جي ناقص انتظامي پاليسين سبب اٽلي جي جبلستاني علائقن ۾ وڏي پيماني تي زميني ڪٽائي ٿي آهي، جنهن جي نتيجي ۾ ماحولياتي آفتون پيدا ٿيون آهن، جهڙوڪ 1963ع ۾ [[واجونٽ ڊيم]] جي تباهي، 1998ع جو [[سارنو]] سانحو،<ref>{{Cite news|last=Nick Squires|date=2 October 2009|title=Sicily mudslide leaves scores dead|url=https://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6255575/Sicily-mudslide-leaves-scores-dead.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20091006082824/http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6255575/Sicily-mudslide-leaves-scores-dead.html|archive-date=6 October 2009|access-date=2 October 2009|work=The Daily Telegraph|location=London}}</ref> ۽ 2009ع جا [[2009ع ميسينا جا ٻوڏ ۽ مٽيءَ جا ڌوڪڙا|ميسينا جا مٽيءَ جا ڌوڪڙا ۽ ٻوڏون]].<ref>{{Cite news|last=Nick Squires|date=2 October 2009|title=Sicily mudslide leaves scores dead|url=https://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6255575/Sicily-mudslide-leaves-scores-dead.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20091006082824/http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6255575/Sicily-mudslide-leaves-scores-dead.html|archive-date=6 October 2009|access-date=2 October 2009|work=The Daily Telegraph|location=London}}</ref> == سياست == {{Main|اٽلي جي سياست|اٽلي ۾ چونڊون}} اٽلي 1946ع کان هڪ وحداني [[پارلياماني جمهوريه]] آهي، جڏهن بادشاهت کي [[1946ع جو اطالوي ادارياتي ريفرنڊم|1946ع جي ريفرنڊم]] وسيلي ختم ڪيو ويو. [[اٽلي جو صدر|اٽلي جو صدر]]، [[سرجيو ماتاريلا]]، جيڪو 2015ع کان هن عهدي تي فائز آهي، ملڪ جو سربراهه آهي. صدر کي گڏيل اجلاس ۾ [[اٽلي جي پارليامينٽ]] ۽ علائقائي نمائندن طرفان هڪ ستن سالن واري مدي لاءِ چونڊيو ويندو آهي. اٽلي وٽ [[اٽلي جو آئين|هڪ لکيل جمهوري آئين]] موجود آهي، جيڪو [[اٽلي جي آئين ساز اسيمبلي|آئين ساز اسيمبلي]] طرفان تيار ڪيو ويو. اها اسيمبلي انهن [[فاشزم مخالف]] قوتن جي نمائندن تي مشتمل هئي، جن [[ٻي عالمي جنگ]] دوران اٽلي جي آزاديءَ وقت نازي ۽ فاشسٽ قوتن جي شڪست ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو هو.<ref>Smyth, Howard McGaw Italy: From Fascism to the Republic (1943–1946) ''The Western Political Quarterly'' vol. 1 no. 3 (pp. 205–222), September 1948.{{JSTOR|442274}}</ref> اٽلي معاشي، فوجي، ثقافتي ۽ سياسي معاملن ۾ اهم عالمي ڪردار ادا ڪري ٿو ۽ [[يورپي يونين]] جي ٽن وڏين رياستن مان هڪ سمجھيو وڃي ٿو. اهو عام طور تي هڪ [[علائقائي طاقت]] تصور ڪيو ويندو آهي،<ref>Gabriele Abbondanza, ''Italy as a Regional Power: the African Context from National Unification to the Present Day'' (Rome: Aracne, 2016); "''[[Operation Alba]] may be considered one of the most important instances in which Italy has acted as a regional power, taking the lead in executing a technically and politically coherent and determined strategy.''" See Federiga Bindi, ''Italy and the European Union'' (Washington, D.C.: Brookings Institution Press, 2011), p. 171.</ref> جڏهن ته ان جي [[عظيم طاقت]] واري حيثيت بابت عالمن ۽ سياسي تجزيه نگارن ۾ بحث جاري آهي.<ref>{{Cite book |url=https://books.google.com/books?id=nTKBdY5HBeUC&q=Canada%2520Among%2520Nations%252C%25202004%253A%2520Setting%2520Priorities+Straight |title=Canada Among Nations, 2004: Setting Priorities Straight |date=17 January 2005 |publisher=McGill-Queen's Press – MQUP |isbn=978-0-7735-2836-9 |page=85 |quote=The United States is the sole world's superpower. France, Italy, Germany and the United Kingdom are great powers |access-date=13 June 2016 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230116145100/https://books.google.com/books?id=nTKBdY5HBeUC&q=Canada%2520Among%2520Nations%252C%25202004%253A%2520Setting%2520Priorities+Straight |archive-date=16 January 2023 |url-status=live}}; {{Cite book |last=Sterio |first=Milena |url=https://books.google.com/books?id=-QuI6n_OVMYC&q=The%20Right%20to%20Self-determination%20Under%20International%20Law%3A%20%22selfistans%22%2C%20Secession%20and%20the%20Rule%20of%20the%20Great%20Powers |title=The right to self-determination under international law: "selfistans", secession and the rule of the great powers |date=2013 |publisher=Routledge |isbn=978-0-4156-6818-7 |location=Milton Park, Abingdon, Oxon |page=xii (preface) |quote=The great powers are super-sovereign states: an exclusive club of the most powerful states economically, militarily, politically and strategically. These states include veto-wielding members of the United Nations Security Council (United States, United Kingdom, France, China, and Russia), as well as economic powerhouses such as Germany, Italy and Japan. |access-date=13 June 2016 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240116110143/https://books.google.com/books?id=-QuI6n_OVMYC&q=The%20Right%20to%20Self-determination%20Under%20International%20Law%3A%20%22selfistans%22%2C%20Secession%20and%20the%20Rule%20of%20the%20Great%20Powers#v=snippet&q=The%20Right%20to%20Self-determination%20Under%20International%20Law%3A%20%22selfistans%22%2C%20Secession%20and%20the%20Rule%20of%20the%20Great%20Powers&f=false |archive-date=16 January 2024 |url-status=live}}</ref> [[انٽرنيشنل آئيڊيا]] جي عالمي جمهوريت واري اشاري (GSoD) ۽ جمهوريت ٽريڪر موجب، اٽلي مجموعي جمهوري معيارن ۾ اعليٰ درجي تي ڪارڪردگي ڏيکاري ٿو، جيتوڻيڪ [[قانون جي حڪمراني]] جي شعبي ۾ ڪجهه ڪمزورين جي نشاندهي ڪئي وئي آهي.<ref>{{Cite web |title=Italy {{!}} The Global State of Democracy |url=https://www.idea.int/democracytracker/country/italy |access-date=16 October 2025 |website=www.idea.int |language=en}}</ref> === حڪومت === {{Main|اٽلي جي حڪومت}} {{Multiple image | align = right | caption_align = center | image1 = Sergio Mattarella Official (cropped).jpg | caption1 = [[سرجيو ماتاريلا]]<br/>{{small|[[اٽلي جو صدر|صدر]]}} | image2 = Giorgia Meloni Official 2023 crop.jpg | caption2 = [[جورجيا ميلوني]]<br/>{{small|[[اٽلي جو وزيراعظم|وزيراعظم]]}} | total_width = 320 }} اٽلي ۾ پارلياماني حڪومت آهي، جيڪا [[مخلوط اڪثريتي نمائندگي]] واري چونڊ نظام تي ٻڌل آهي. پارليامينٽ مڪمل طور تي [[ٻه ايواني پارليامينٽ|ٻه ايواني]] آهي ۽ ٻنهي ايوانن وٽ ساڳيا اختيار آهن. اهي ٻه ايوان هي آهن: [[اٽلي جي چيمبر آف ڊپٽيز|چيمبر آف ڊپٽيز]]، جيڪو [[پالازو مونٽيچيٽوريو]] ۾ اجلاس ڪندو آهي، ۽ [[اٽلي جي سينيٽ|سينيٽ آف دي ريپبلڪ]]، جيڪا [[پالازو ماداما]] ۾ اجلاس ڪندي آهي. [[اٽلي جي پارليامينٽ]] جي هڪ خاص خصوصيت اها آهي ته پرڏيهه ۾ مستقل رهندڙ [[اطالوي شهريت جو قانون|اطالوي شهرين]] کي پڻ نمائندگي حاصل آهي؛ 8 ڊپٽيز ۽ 4 سينيٽر چار الڳ [[اٽلي جي پارليامينٽ#اوورسيز حلقو|پرڏيهي حلقن]] مان چونڊيا ويندا آهن. پارليامينٽ ۾ [[تاحيات سينيٽر]] پڻ هوندا آهن، جن کي صدر "سماجي، سائنسي، فني يا ادبي ميدان ۾ غيرمعمولي وطن دوست خدمتن" جي بنياد تي مقرر ڪندو آهي. اڳوڻا صدر خودبخود تاحيات سينيٽر بڻجي ويندا آهن. [[File:Palazzo Madama (Roma).jpg|thumb|[[پالازو ماداما]]، روم، [[اٽلي جي سينيٽ|سينيٽ آف دي ريپبلڪ]] جو صدر مقام]] [[اٽلي جو وزيراعظم]] حڪومت جو سربراهه آهي ۽ انتظامي اختيار رکي ٿو، پر گهڻين پاليسين تي عملدرآمد لاءِ کيس وزيرن جي ڪائونسل جي منظوري حاصل ڪرڻي پوي ٿي. وزيراعظم ۽ ڪابينا کي صدر مقرر ڪندو آهي ۽ پوءِ پارليامينٽ کان اعتماد جو ووٽ وٺڻو پوندو آهي. پنهنجي عهدي تي برقرار رهڻ لاءِ وزيراعظم کي اعتماد جا ووٽ حاصل ڪرڻ ضروري هوندا آهن. اٽلي جا اهم سياسي پارٽيون [[برادرز آف اٽلي]]، [[ڊيموڪريٽڪ پارٽي (اٽلي)|ڊيموڪريٽڪ پارٽي]] ۽ [[فائيو اسٽار موومينٽ]] آهن. 2022ع جي عام چونڊن دوران انهن ٽنهي پارٽين ۽ سندن اتحادين [[چيمبر آف ڊپٽيز]] ۾ 400 مان 357 سيٽون ۽ سينيٽ ۾ 200 مان 187 سيٽون حاصل ڪيون. {{Clear}} === قانون ۽ فوجداري انصاف === {{Main|اٽلي جو قانون|اٽلي جو عدالتي نظام|اٽلي ۾ قانون لاڳو ڪندڙ ادارا|اٽلي ۾ ڏوھ}} [[File:Roma 2011 08 07 Palazzo di Giustizia.jpg|thumb|[[اٽلي جي سپريم ڪورٽ آف ڪيسيشن]]، روم]] اٽلي جي قانون جا ڪيترائي ذريعا آهن. اهي درجابنديءَ جي لحاظ کان ترتيب ڏنل آهن؛ هيٺين درجي جي قانون يا ضابطي کي مٿين درجي جي قانون سان ٽڪراءُ ڪرڻ جي اجازت ناهي.<ref>{{Cite web|title=GERARCHIA DELLE FONTI|url=https://www.dirittoeconomia.net/diritto/fonti_diritto/gerarchia_fonti.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220117194800/https://www.dirittoeconomia.net/diritto/fonti_diritto/gerarchia_fonti.htm|archive-date=17 January 2022|access-date=26 March 2022|language=it}}</ref> [[اٽلي جو آئين|1948ع جو آئين]] سڀ کان اعليٰ قانوني ذريعو آهي.<ref>{{Cite web|title=Guide to Law Online: Italy |url=https://www.loc.gov/law/help/guide/nations/italy.php|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210508132418/https://www.loc.gov/law/help/guide/nations/italy.php|archive-date=8 May 2021|access-date=26 March 2022|website=loc.gov}}</ref> [[اٽلي جي آئيني عدالت]] قانونن جي آئين سان مطابقت بابت فيصلو ڪندي آهي. عدليه پنهنجا فيصلا [[رومي قانون]]، [[نيپولين ڪوڊ]] ۽ بعد وارن قانونن جي بنياد تي ڪري ٿي. [[اٽلي جي سپريم ڪورٽ آف ڪيسيشن]] فوجداري ۽ ديواني اپيلن لاءِ اعليٰ ترين عدالت آهي. اٽلي [[ايل جي بي ٽي حقن]] جي ميدان ۾ ٻين ڪيترن مغربي يورپي ملڪن کان پوئتي سمجهيو ويندو آهي.<ref>{{Cite web|title=Country Ranking – Rainbow Europe|url=https://rainbow-europe.org/country-ranking|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190521004552/https://rainbow-europe.org/country-ranking|archive-date=21 May 2019|access-date=28 October 2021|website=rainbow-europe.org}}</ref> تشدد جي ممانعت بابت اطالوي قانون کي پڻ ڪجهه بين الاقوامي معيارن کان گهٽ تصور ڪيو ويو آهي.<ref>{{Cite web|title=The Struggle against Torture in Italy – The Failure of the Italian Law – English|url=https://www.menschenrechte.org/en/2018/03/06/the-struggle-against-torture-in-italy-the-failure-of-the-italian-law|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190608005803/https://www.menschenrechte.org/en/2018/03/06/the-struggle-against-torture-in-italy-the-failure-of-the-italian-law|archive-date=8 June 2019|access-date=8 June 2019|website=menschenrechte.org}}</ref> قانون لاڳو ڪندڙ نظام گهڻ رخو آهي ۽ ان ۾ ڪيترائي پوليس ادارا شامل آهن.<ref name="Walters">{{Cite journal|last=Reece Walters|year=2013|editor2-last=Matthew Ball|editor3-last=Erin O'Brien|editor4-last=Juan Tauri|title=Eco Mafia and Environmental Crime|journal=Crime, Justice and Social Democracy: International Perspectives|publisher=Palgrave Macmillan|page=286|doi=10.1057/9781137008695_19|isbn=978-1-3494-3575-3|editor1=Kerry Carrington}}</ref> قومي پوليس ادارن ۾ [[پوليٽسيا دي ستاتو]] ('رياستي پوليس')، [[ڪارابينيئري]]، [[گوارڊيا دي فنانزا]] ('مالي پوليس') ۽ [[پوليٽسيا پينيٽينتسيريا]] ('جيل پوليس') شامل آهن،<ref name="BuonannoMastrobuoni">{{Cite book|last1=Paulo Buonanno|title=Lessons from the Economics of Crime: What Reduces Offending?|last2=Giovanni Mastrobuoni|publisher=MIT Press|year=2013|isbn=978-0-2620-1961-3|editor-last=Philip J. Cook|page=193|chapter=Centralized versus Decentralized Police Hiring in Italy and the United States|doi=10.7551/mitpress/9780262019613.001.0001|editor-last2=Stephen Machin|editor-last3=Olivier Marie|editor-last4=Giovanni Mastrobuoni}}</ref> ان سان گڏ [[گوارڊيا ڪوسٽيرا]] ('[[پاڻي پوليس|سامونڊي ڪناري جي محافظ پوليس]]') پڻ آهي.<ref name=Walters/> جيتوڻيڪ پوليسنگ بنيادي طور قومي سطح تي فراهم ڪئي ويندي آهي،<ref name="BuonannoMastrobuoni"/> پر [[صوبائي پوليس|صوبائي]] ۽ [[ميونسپل پوليس (اٽلي)|ميونسپل]] پوليس پڻ موجود آهن.<ref name="Walters"/> 19هين صديءَ جي وچ ڌاري ظاهر ٿيڻ کان وٺي، [[اٽلي ۾ منظم ڏوھ|اطالوي منظم ڏوھ]] ۽ ڏوهاري تنظيمن ڏکڻ اٽلي جي ڪيترن علائقن جي سماجي ۽ معاشي زندگيءَ ۾ گهڙي وئي آهن؛ انهن مان سڀ کان بدنام سسلي مافيا آهي، جيڪا آمريڪا سميت پرڏيهي ملڪن تائين پکڙجي وئي. مافيا جي آمدني GDP جي 9 سيڪڙو تائين پهچي سگهي ٿي<ref>{{Cite web|last=Claudio Tucci|date=11 November 2008|title=Confesercenti, la crisi economica rende ancor più pericolosa la mafia|url=http://www.ilsole24ore.com/art/SoleOnLine4/Economia%20e%20Lavoro/2008/11/confesercenti-mafia-racket-pizzo.shtml?uuid=20ff3b9c-afe7-11dd-8057-9c09c8bfa449|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110427081220/http://www.ilsole24ore.com/art/SoleOnLine4/Economia%20e%20Lavoro/2008/11/confesercenti-mafia-racket-pizzo.shtml?uuid=20ff3b9c-afe7-11dd-8057-9c09c8bfa449|archive-date=27 April 2011|access-date=21 April 2011|website=Confesercenti|publisher=Ilsole24ore.com|language=it}}; {{Cite news|url=https://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6957240/Italy-claims-finally-defeating-the-mafia.html|title=Italy claims finally defeating the mafia|author=Nick Squires|date=9 January 2010|work=The Daily Telegraph|location=London|access-date=21 April 2011|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110429173631/http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6957240/Italy-claims-finally-defeating-the-mafia.html|archive-date=29 April 2011}}</ref>.<ref>{{Cite news|last=Kiefer|first=Peter|date=22 October 2007|title=Mafia crime is 7% of GDP in Italy, group reports|url=https://www.nytimes.com/2007/10/22/world/europe/22iht-italy.4.8001812.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110501085052/http://www.nytimes.com/2007/10/22/world/europe/22iht-italy.4.8001812.html|archive-date=1 May 2011|access-date=19 April 2011|work=The New York Times}}</ref> 2009ع جي هڪ رپورٽ 610 [[ڪوموني|{{Lang|it|comuni|nocat=true}}]] جي نشاندهي ڪئي، جتي مافيا جي مضبوط موجودگي آهي، جتي 13 ملين اطالوي رهن ٿا ۽ GDP جو 15 سيڪڙو پيدا ٿئي ٿو.<ref>{{Cite web|last=Maria Loi|date=1 October 2009|title=Rapporto Censis: 13 milioni di italiani convivono con la mafia|url=http://www.antimafiaduemila.com/content/view/20052/78|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110429082416/http://www.antimafiaduemila.com/content/view/20052/78|archive-date=29 April 2011|access-date=21 April 2011|website=Censis|publisher=Antimafia Duemila|language=it}}; {{Cite news|url=https://www.theguardian.com/world/2009/oct/01/mafia-influence-hovers-over-italians|work=The Guardian|location=London|title=Mafia's influence hovers over 13{{spaces}}m Italians, says report|first=Tom|last=Kington|date=1 October 2009|access-date=5 May 2010| url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130908050448/http://www.theguardian.com/world/2009/oct/01/mafia-influence-hovers-over-italians|archive-date=8 September 2013}}</ref> ڪلابريا جي [['ندرنگيتا]]، جيڪا غالباً اٽلي جي سڀ کان طاقتور ڏوهاري تنظيم آهي، اڪيلي GDP جو 3 سيڪڙو حصو رکي ٿي.<ref>{{Cite web|last=ANSA|date=14 March 2011|title=Italy: Anti-mafia police arrest 35 suspects in northern Lombardy region|url=http://mafiatoday.com/sicilian-mafia-ndrangheta/italy-anti-mafia-police-arrest-35-suspects-in-northern-lombardy-region|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110429100220/http://mafiatoday.com/sicilian-mafia-ndrangheta/italy-anti-mafia-police-arrest-35-suspects-in-northern-lombardy-region|archive-date=29 April 2011|access-date=21 April 2011|website=adnkronos.com|publisher=Mafia Today}}</ref> هر 1,000 ماڻهن تي 0.013 جي شرح سان، اٽلي قتل جي شرح ۾ 61 ملڪن جي ڀيٽ ۾ 47هين نمبر تي آهي،<ref>{{Cite web|title=Crime Statistics – Murders (per capita) (more recent) by country|url=http://www.nationmaster.com/graph/cri_mur_percap-crime-murders-per-capita|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20080929181837/http://www.nationmaster.com/graph/cri_mur_percap-crime-murders-per-capita|archive-date=29 September 2008|access-date=4 April 2010|publisher=NationMaster.com}}</ref> ۽ دنيا جي 64 ملڪن جي ڀيٽ ۾ هر 1,000 ماڻهن تي زيادتي جي ڪيسن جي تعداد ۾ 43هين نمبر تي آهي. اهي ترقي يافته ملڪن ۾ نسبتاً گهٽ انگ اکر آهن. === پرڏيهي لاڳاپا === {{Main|اٽلي جا پرڏيهي لاڳاپا}} [[File:G7 Summit 2024 - Family photo - 02.jpg|thumb|[[گروپ آف سيون|جي-7]] اڳواڻن جي [[50هين جي-7 سربراهي اجلاس]]، [[اپوليا]] ۾ گروپ تصوير]] اٽلي [[يورپي اقتصادي ڪميونٽي]] (EEC)، جيڪا هاڻي يورپي يونين (EU) آهي، ۽ [[نيٽو]] جو باني ميمبر آهي. اٽلي کي 1955ع ۾ گڏيل قومن ۾ داخل ڪيو ويو، ۽ اهو بين الاقوامي تنظيمن، جهڙوڪ [[او اي سي ڊي]]، [[ٽيرفن ۽ واپار بابت عام معاهدو]]/[[ورلڊ ٽريڊ آرگنائيزيشن]] (GATT/WTO)، [[يورپ ۾ سلامتي ۽ تعاون جي تنظيم]] (OSCE)، [[يورپ جي ڪائونسل]] ۽ [[مرڪزي يورپي انيشيٽو]] جو ميمبر ۽ مضبوط حامي آهي. بين الاقوامي تنظيمن جي گردشي صدارتن ۾ ان جا وارو شامل آهن: 2018ع ۾ [[يورپ ۾ سلامتي ۽ تعاون جي تنظيم]]، 2017ع ۾ [[جي-7]]، ۽ 2014ع ۾ [[يورپي يونين جي ڪائونسل جي صدارت|يورپي يونين ڪائونسل]]. اٽلي [[گڏيل قومن جي سلامتي ڪائونسل جي ميمبرن جي فهرست|گڏيل قومن جي سلامتي ڪائونسل]] جو بار بار چونڊجندڙ [[گڏيل قومن جي سلامتي ڪائونسل|غير مستقل ميمبر]] آهي. اٽلي گهڻ طرفي بين الاقوامي سياست جي مضبوط حمايت ڪري ٿو، گڏيل قومن ۽ ان جي بين الاقوامي سلامتي سرگرمين جي تائيد ڪري ٿو. 2013ع ۾، اٽلي جا 5,296 فوجي پرڏيهه ۾ مقرر هئا، جيڪي 25 ملڪن ۾ گڏيل قومن ۽ نيٽو جي 33 مشنن ۾ شامل هئا.<ref>{{Cite web|title=Missioni/Attivita' Internazionali DAL 1 October 2013 AL 31 December 2013 – Situazione AL 11 December 2013 |url=http://www.difesa.it/OperazioniMilitari/Documents/SIT%20ANNO%202013%20al%2011%20dicembre%202013.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140201175427/http://www.difesa.it/OperazioniMilitari/Documents/SIT%20ANNO%202013%20al%2011%20dicembre%202013.pdf|archive-date=1 February 2014|access-date=27 January 2014|publisher=Italian Ministry of Defence}}</ref> اٽلي گڏيل قومن جي امن قائم رکڻ وارن مشنن جي حمايت ۾ [[UNITAF|صوماليا]]، [[موزمبيق ۾ گڏيل قومن جو آپريشن|موزمبيق]] ۽ [[اوڀر تيمور ۾ گڏيل قومن جو مربوط مشن|اوڀر تيمور]] ۾ فوجون مقرر ڪيون. اٽلي [[IFOR|بوسنيا]]، [[ڪوسوو فورس|ڪوسوو]] ۽ [[آپريشن سن رائز (البانيا)|البانيا]] ۾ نيٽو ۽ گڏيل قومن جي آپريشنن لاءِ مدد فراهم ڪري ٿو، ۽ 2003ع کان [[آپريشن اينڊيئرنگ فريڊم]] (OEF) جي حمايت ۾ افغانستان ۾ 2,000 کان وڌيڪ فوجي مقرر ڪيا. اٽلي عراق جي ٻيهر تعمير ۽ استحڪام لاءِ بين الاقوامي ڪوششن جي حمايت ڪئي، پر 2006ع تائين پنهنجو 3,200 فوجين وارو [[ملٽي نيشنل فورس – عراق#2006ع واپسيون|فوجي دستو]] واپس وٺي ڇڏيو. آگسٽ 2006ع ۾، اٽلي [[لبنان ۾ گڏيل قومن جي عبوري فورس]] لاءِ لڳ ڀڳ 2,450 فوجي مقرر ڪيا.<ref>[http://www.corriere.it/Primo_Piano/Cronache/2006/08_Agosto/29/libano.shtml "Italian soldiers leave for Lebanon"] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20060902001118/http://www.corriere.it/Primo_Piano/Cronache/2006/08_Agosto/29/libano.shtml|date=2 September 2006}} Corriere della Sera, 30 August 2006</ref> اٽلي [[فلسطيني اٿارٽي]] جو هڪ وڏو مالي مددگار آهي، جنهن صرف 2013ع ۾ €60&nbsp;ملين جو حصو ڏنو.<ref>{{Cite news|date=4 September 2013|title=Italy donates 60 million euros to PA|url=http://www.maannews.net/eng/ViewDetails.aspx?ID=626926|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20141018104825/http://www.maannews.net/eng/ViewDetails.aspx?ID=626926|archive-date=18 October 2014|access-date=27 January 2014|agency=[[Ma'an News Agency]]}}</ref> === فوج === {{Main|اطالوي هٿياربند فوجون|اٽلي جي فوجي تاريخ}} {{See also|اٽلي سان لاڳاپيل جنگين جي فهرست}} [[File:Cavour (550).jpg|thumb|هوائي جهاز بردار ٻيڙو ''[[اطالوي هوائي جهاز بردار ٻيڙو ڪاوير|ڪاوير]]''، [[اطالوي بحريه]] جو [[فليگ شپ]]]] [[File:Centauro01.JPEG|thumb|[[IFOR]] جي حصي طور [[بوسنيا ۽ هرزيگووينا]] ۾ گشت دوران اطالوي فوج جو [[چينتاورو (ٽينڪ تباه ڪندڙ)|چينتاورو]] ٽينڪ تباه ڪندڙ]] [[اٽلي جي فوجي تاريخ]] هڪ وسيع دور کي بيان ڪري ٿي، جيڪو [[اٽلي جون قديم قومون|اٽلي جي قديم قومن]] طرفان وڙهيل فوجي تڪرارن کان شروع ٿئي ٿو، خاص طور تي [[قديم رومن]] طرفان ڀونوچ سمنڊ جي دنيا جي فتح، وچئين دور ۾ اطالوي [[اطالوي شهري رياستون|شهري رياستن]] ۽ [[سامونڊي جمهوريهون|سامونڊي جمهوريهن]] جي واڌ، ۽ [[اٽلي جي تاريخي رياستن جي فهرست|تاريخي اطالوي رياستن]] جي [[اطالوي جنگيون|اطالوي جنگين]] ۽ [[جانشيني جون جنگيون|جانشيني جي جنگين]] ۾ شموليت کان گذري، نيپوليني دور، [[اٽلي جو اتحاد]]، [[اطالوي سلطنت|نوآبادياتي سلطنت]] جي مهمن، ٻنهي [[عالمي جنگون|عالمي جنگين]]، ۽ جديد دور تائين پهچي ٿو، جنهن ۾ [[نيٽو]]، يورپي يونين يا گڏيل قومن جي سرپرستي هيٺ عالمي [[امن قائم رکڻ]] واريون ڪارروائيون شامل آهن. [[اطالوي فوج]]، [[اطالوي بحريه|بحريه]]، [[اطالوي هوائي فوج|هوائي فوج]] ۽ [[ڪارابينيئري]] گڏجي اطالوي هٿياربند فوجون ٺاهين ٿيون، جيڪي [[هاءِ ڪائونسل آف ڊفينس (اٽلي)|هاءِ ڪائونسل آف ڊفينس]] جي حڪم هيٺ آهن، جنهن جي صدارت صدر ڪندو آهي، جيئن [[اٽلي جو آئين]] مقرر ڪري ٿو. آرٽيڪل 78 موجب، [[اٽلي جي پارليامينٽ|پارليامينٽ]] کي جنگ جي حالت جو اعلان ڪرڻ ۽ جنگ لاءِ ضروري اختيار حڪومت کي ڏيڻ جو اختيار آهي. هٿياربند فوجن جي شاخ نه هجڻ باوجود، [[گوارڊيا دي فنانزا]] کي فوجي حيثيت حاصل آهي ۽ اها فوجي بنيادن تي منظم آهي.{{Efn|گوارڊيا دي فنانزا جهازن، هوائي جهازن ۽ هيليڪاپٽرن جو وڏو ٻيڙو هلائي ٿي، جنهن سان اها اٽلي جي پاڻيءَ جي نگراني ڪري سگهي ٿي ۽ جنگي منظرنامن ۾ حصو وٺي سگهي ٿي.}} 2005ع کان فوجي خدمت رضاڪارانه آهي.<ref>{{Cite web|title=Law n°226 of August 23, 2004 |url=http://www.camera.it/parlam/leggi/04226l.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130117013103/http://www.camera.it/parlam/leggi/04226l.htm|archive-date=17 January 2013|access-date=13 July 2012|publisher=Camera.it}}</ref> 2010ع ۾، اطالوي فوج وٽ فعال ڊيوٽي تي 293,202 اهلڪار هئا،<ref>"The Military Balance 2010", pp. 141–145. [[International Institute for Strategic Studies]], 3 February 2010.</ref> جن مان 114,778 ڪارابينيئري هئا.<ref>{{Cite web|last=Italian Ministry of Defence|author-link=Ministry of Defence (Italy)|title=Nota aggiuntiva allo stato di previsione per la Difesa per l'anno 2009 |url=http://www.difesa.it/NR/rdonlyres/5EF11493-59DD-4FB7-8485-F4258D9F5891/0/Nota_Aggiuntiva_2009.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110504073613/http://www.difesa.it/NR/rdonlyres/5EF11493-59DD-4FB7-8485-F4258D9F5891/0/Nota_Aggiuntiva_2009.pdf|archive-date=4 May 2011|access-date=11 July 2014|language=it}}</ref> نيٽو جي [[نيوڪليئر شيئرنگ]] حڪمت عملي جي حصي طور، اٽلي 90 آمريڪي [[B61 نيوڪليئر بم]]ن جي ميزباني ڪري ٿو، جيڪي [[گيدي ايئر بيس|گيدي]] ۽ [[اويانو ايئر بيس|اويانو]] هوائي اڏن تي رکيل آهن.<ref>{{Cite web|last=Hans M. Kristensen / Natural Resources Defense Council|year=2005|title=NRDC: U.S. Nuclear Weapons in Europe – part 1|url=http://www.nrdc.org/nuclear/euro/euro_pt1.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110101060355/http://www.nrdc.org/nuclear/euro/euro_pt1.pdf|archive-date=1 January 2011|access-date=30 May 2011}}</ref> فوج قومي زميني دفاعي قوت آهي. اها 1946ع ۾، اٽلي جي جمهوريه بڻجڻ وقت، "[[رائل اطالوي آرمي]]" جي باقيات مان ٺهي. ان جون مشهور ترين جنگي گاڏيون [[دارڊو آءِ ايف وي|دارڊو]] [[پيادل جنگي گاڏي]]، [[بي 1 چينتاورو]] [[ٽينڪ تباه ڪندڙ]] ۽ [[ارييتي]] [[ٽينڪ]] آهن، ۽ ان جي هوائي جهازن ۾ [[اگوستا A129 مانگوستا|مانگوستا]] [[حملو ڪندڙ هيليڪاپٽر]] شامل آهي، جيڪو يورپي يونين، نيٽو ۽ گڏيل قومن جي مشنن ۾ مقرر ڪيو ويو آهي. ان وٽ [[ليوپارڊ 1]] ۽ [[M113]] بکتر بند گاڏيون پڻ موجود آهن. اطالوي بحريه هڪ [[بليو واٽر نيوي]] آهي. اها پڻ 1946ع ۾ ''[[ريجيا مارينا]]'' ('شاهي بحريه') جي باقيات مان ٺهي. يورپي يونين ۽ نيٽو جي ميمبر طور، بحريه سڄي دنيا ۾ اتحادي امن قائم رکڻ وارن آپريشنن ۾ حصو ورتو آهي. 2014ع ۾، بحريه 154 جهاز هلائي رهي هئي، جن ۾ ننڍا مددگار جهاز پڻ شامل هئا.<ref>{{Cite web|title=La Marina Militare OGGI|url=http://flpdifesa.org/wp-content/uploads/2013/06/Linee-intervento-del-Capo-di-SMM.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220525043355/http://flpdifesa.org/wp-content/uploads/2013/06/Linee-intervento-del-Capo-di-SMM.pdf|archive-date=25 May 2022|access-date=28 April 2022|language=it}}</ref> اطالوي هوائي فوج 1923ع ۾ بادشاهه وڪٽر ايمانوئل ٽئين طرفان هڪ آزاد خدمتي هٿيار طور ''[[ريجيا ايروناوٽيڪا]]'' ('شاهي هوائي فوج') جي نالي سان قائم ڪئي وئي. ٻي عالمي جنگ کان پوءِ، ان جو نالو ''ايروناوٽيڪا ميليتاري'' رکيو ويو. 2021ع ۾، اطالوي هوائي فوج 219 جنگي جيٽ هلائي رهي هئي. ٽرانسپورٽ جي صلاحيت 27 [[لاڪ هيڊ مارٽن C-130J سپر هرڪيولس|C-130J]] ۽ [[C-27J اسپارٽن]] جهازن جي ٻيڙي ذريعي يقيني بڻائي وئي آهي. فضائي ڪرتب ڏيکاريندڙ ٽيم ''[[فريتچي تريڪولوري]]'' ('ترنگا تير') آهي. فوج جو هڪ خودمختيار ڪور، ڪارابينيئري، اٽلي جي [[جينڊارمري]] ۽ [[فوجي پوليس]] آهي، جيڪا [[اٽلي ۾ قانون لاڳو ڪندڙ ادارا|اٽلي جي ٻين پوليس فورسن]] سان گڏ فوجي ۽ شهري آبادي جي پوليسنگ ڪري ٿي. جڏهن ته ڪارابينيئري جون مختلف شاخون الڳ وزارتن کي رپورٽ ڪن ٿيون، پر عوامي امن امان ۽ سلامتي برقرار رکڻ وقت هي ڪور گهرو وزارت کي رپورٽ ڪري ٿو.<ref>{{Cite web|title=The Carabinieri Force is linked to the Ministry of Defence|url=http://www.carabinieri.it/Internet/Multilingua/EN/GoverningBodies|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110430214042/http://www.carabinieri.it/Internet/Multilingua/EN/GoverningBodies|archive-date=30 April 2011|access-date=14 May 2010|publisher=Carabinieri}}</ref> ==<span class="anchor" id="Constituent entities"></span>انتظامي ورهاستون== <!-- This Anchor tag serves to provide a permanent target for incoming section links. Please do not remove or modify it, except to add another appropriate anchor. If you modify the section title, please anchor the old title. It is always best to anchor an old section header that has been changed so that links to it will not be broken. See [[Template:Anchor]] for details. This template is {{Subst:Anchor comment}}. --> {{Main|اٽلي جا علائقا|اٽلي جا صوبا|اٽلي جا ميٽروپوليٽن شهر|ڪوموني}} {{Italy Labelled Map Scalable|image-width=400}} اٽلي 20 علائقن (''[[ريجوني]]'') تي مشتمل آهي، جن مان پنجن کي [[خاص قانوني حيثيت وارا خودمختيار علائقا|خاص خودمختيار حيثيت]] حاصل آهي، جيڪا کين اضافي معاملن تي قانون سازي ڪرڻ جي اجازت ڏئي ٿي.<ref name="tuttitalia">{{Cite news|title=Regioni italiane|url=http://www.tuttitalia.it/regioni|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220509133929/https://www.tuttitalia.it/regioni|archive-date=9 May 2022|access-date=30 April 2022|language=it}}</ref> {{Div col}} * [[ابروزو]] * [[اوستا وادي]] * [[اپوليا]] * [[بازيليڪاتا]] * [[ڪلابريا]] * [[ڪمپانيا]] * [[ايميليا-رومانيا]] * [[فريولي-وينيزيا جوليا]] * [[لازيو]] * [[ليگوريا]] * [[لومباردي]] * [[مارڪي]] * [[موليزه]] * [[پيڊمونٽ]] * [[سارڊينيا]] * [[سسلي]] * [[ترنتينو-آلٽو آديجي/سڊٽيرول]] * [[ٽسڪني]] * [[امبريا]] * [[وينيتو]] {{Div col end}} ''ريجوني'' ۾ 107 صوبا (''[[اٽلي جا صوبا|پرووينچي]]'') يا ميٽروپوليٽن شهر (''[[اٽلي جا ميٽروپوليٽن شهر|چِتا ميٽروپوليتاني]]'')، ۽ 7,896 ميونسپلٽيون (''[[ڪوموني]]'') شامل آهن.<ref name="tuttitalia"/> {{Clear}} == معيشت == {{Main|اٽلي جي معيشت}} {{See also|وڏين اطالوي ڪمپنين جي فهرست}} اٽلي وٽ هڪ ترقي يافته<ref>{{Cite web|title=Select Country or Country Groups|url=https://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/2017/02/weodata/weoselgr.aspx|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20171022143402/https://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/2017/02/weodata/weoselgr.aspx|archive-date=22 October 2017|access-date=22 October 2017}}</ref> [[مخلوط معيشت]] آهي، جيڪا [[يورو زون]] ۾ ٽين وڏي ۽ [[قوت خريد جي برابري]] سان ترتيب ڏنل GDP موجب دنيا ۾ [[GDP (PPP) موجب ملڪن جي فهرست|11هين وڏي]] معيشت آهي.<ref name="IMFWEO.IT"/> ان وٽ [[ڪل دولت موجب ملڪن جي فهرست|نائين وڏي قومي دولت]] آهي ۽ [[سون جي ذخيرن موجب ملڪن جي فهرست|مرڪزي بئنڪ جي سون جي ذخيرن]] ۾ ٽئين نمبر تي آهي. [[جي-7]]، يورو زون ۽ [[او اي سي ڊي]] جي باني ميمبر طور، اهو سڀ کان وڌيڪ صنعتي ملڪن مان هڪ ۽ يورپ ۾ هڪ اهم [[واپاري قوم]] آهي؛<ref>{{Cite news|last1=Sensenbrenner|first1=Frank|last2=Arcelli|first2=Angelo Federico|title=Italy's Economy Is Much Stronger Than It Seems|url=https://www.huffingtonpost.com/frank-sensenbrenner/italy-economy_b_3401988.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141206190937/http://www.huffingtonpost.com/frank-sensenbrenner/italy-economy_b_3401988.html|archive-date=6 December 2014|access-date=25 November 2014|work=HuffPost}}; {{Cite news|last1=Dadush|first1=Uri|title=Is the Italian Economy on the Mend?|url=http://carnegieeurope.eu/publications/?fa=50565&reloadFlag=1|access-date=25 November 2014|publisher=[[Carnegie Endowment for International Peace|Carnegie Europe]]|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150713124951/http://carnegieeurope.eu/publications/?fa=50565&reloadFlag=1|archive-date=13 July 2015}}; {{Cite web|title=Doing Business in Italy: 2014 Country Commercial Guide for U.S. Companies |url=http://www.export.gov/italy/static/2014%20CCG%20Italy_Latest_eg_it_076513.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20140715152504/http://www.export.gov/italy/static/2014%20CCG%20Italy_Latest_eg_it_076513.pdf|archive-date=15 July 2014|access-date=25 November 2014|publisher=[[United States Commercial Service]]}}</ref> 2024ع تائين، ان €612&nbsp;ارب ماليت جو سامان برآمد ڪيو ۽ €46&nbsp;ارب جو واپاري سرپلس حاصل ڪيو.<ref>[https://www.ft.com/content/1a1f0646-55a0-49ea-a959-fcfd1b1d26b8?utm_social_post_id=634238374&utm_social_handle_id=18949452&fbclid=IwY2xjawO78ZFleHRuA2FlbQIxMABicmlkETFIVTRPNXM4NWFCQ1JjYVQ3c3J0YwZhcHBfaWQQMjIyMDM5MTc4ODIwMDg5MgABHiFr0MoDj_MQ9STlc3S5GUpagM9kFM0GNu8rQGlInWQ_2duT7xdIytOTssGH_aem_yj3Z7vcjITd9u8Tgv436Hg Europe should learn from Italy] ''FT'' (6 November 2025)</ref> [[انساني ترقي اشاري موجب ملڪن جي فهرست|انساني ترقي اشاري]] ۾ 30هين نمبر تي ايندڙ هڪ [[ترقي يافته ملڪ]] طور، اٽلي [[متوقع حياتي]]، [[اٽلي ۾ صحت سنڀال|صحت سنڀال]]،<ref>{{Cite web|title=The World Health Organization's ranking of the world's health systems|url=http://www.photius.com/rankings/healthranks.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100105190014/http://www.photius.com/rankings/healthranks.html|archive-date=5 January 2010|access-date=7 September 2015|publisher=Photius.com}}</ref> ۽ [[تعليم اشاري]] ۾ سٺي ڪارڪردگي ڏيکاري ٿو. اهو پنهنجي تخليقي ۽ جدت پسند ڪاروبارن،<ref>{{Cite web|title=The Global Creativity Index 2011 |url=http://martinprosperity.org/media/GCI%20Report%20Sep%202011.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140930054555/http://martinprosperity.org/media/GCI%20Report%20Sep%202011.pdf|archive-date=30 September 2014|access-date=26 November 2014|publisher=Martin Prosperity Institute}}</ref> مقابلي واري زرعي شعبي،<ref>{{Cite web|last1=Aksoy|first1=M. Ataman|last2=Ng|first2=Francis|title=The Evolution of Agricultural Trade Flows|url=https://openknowledge.worldbank.org/bitstream/handle/10986/3793/WPS5308.pdf?sequence=1|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141129120448/https://openknowledge.worldbank.org/bitstream/handle/10986/3793/WPS5308.pdf?sequence=1|archive-date=29 November 2014|access-date=25 November 2014|publisher=[[The World Bank]]}}</ref> ۽ پنهنجي اثرائتي ۽ اعليٰ معيار واري موٽر گاڏين، مشينري، خوراڪ، ڊزائن ۽ فيشن جي صنعتن لاءِ مشهور آهي.<ref>{{Cite web|title=Automotive Market Sector Profile – Italy|url=http://www.enterprisecanadanetwork.ca/_uploads/resources/Automotive-Market-Sector-Profile-Italy.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20141205163959/http://www.enterprisecanadanetwork.ca/_uploads/resources/Automotive-Market-Sector-Profile-Italy.pdf|archive-date=5 December 2014|access-date=26 November 2014|publisher=[[Trade Commissioner Service|The Canadian Trade Commissioner Service]]}}; {{Cite web|title=Data & Trends of the European Food and Drink Industry 2013–2014 |url=http://www.fooddrinkeurope.eu/uploads/publications_documents/Data__Trends_of_the_European_Food_and_Drink_Industry_2013-2014.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20141206010318/http://www.fooddrinkeurope.eu/uploads/publications_documents/Data__Trends_of_the_European_Food_and_Drink_Industry_2013-2014.pdf|archive-date=6 December 2014|access-date=26 November 2014|publisher=[[FoodDrinkEurope]]}}; {{Cite news|date=10 January 2014|title=Italy fashion industry back to growth in 2014 |url=http://uk.reuters.com/article/uk-italy-fashion-growth-idUKBREA0912220140110|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20141205114140/http://uk.reuters.com/article/2014/01/10/uk-italy-fashion-growth-idUKBREA0912220140110|archive-date=5 December 2014|access-date=26 November 2014|work=Reuters}}</ref> [[File:Milan skyline skyscrapers of Porta Nuova business district.jpg|thumb|[[ميلان]] اٽلي جو معاشي گاديءَ جو هنڌ آهي<ref>{{Cite web|date=18 May 2018|title=Milan, Italy's Industrial and Financial Capital|url=https://www.prologis.it/en/industrial-logistics-warehouse-space/europe/italy/milan-italys-industrial-and-financial-capital|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220707141649/https://www.prologis.it/en/industrial-logistics-warehouse-space/europe/italy/milan-italys-industrial-and-financial-capital|archive-date=7 July 2022|access-date=27 May 2022}}</ref> ۽ هڪ عالمي [[مالي مرڪز]] ۽ [[فيشن گاديءَ جو هنڌ]] آهي.]] [[File:Siena, Piazza Salimbeni (Bank Monte dei Paschi di Siena) (38588876202).jpg|thumb|[[بانڪا مونٽي دي پاسڪي دي سيئنا]]، جيڪا 1472ع ۾ قائم ٿي، دنيا جي [[قديم ترين بئنڪن جي فهرست|سڀ کان قديم يا ٻئي نمبر تي قديم بئنڪ آهي جيڪا مسلسل ڪم ڪري رهي آهي]].]] [[File:The Eni building, Quartiere XXXII Europa, Roma, Lazio, Italy - panoramio.jpg|thumb|[[ايني]] کي دنيا جي تيل ۽ گئس جي [[سپرميجرز]] مان هڪ سمجھيو ويندو آهي.<ref>{{Cite web|url=https://www.globalwitness.org/en/campaigns/oil-gas-and-mining/spotlight-sharpens/|title=The spotlight sharpens: Eni and corruption in Republic of Congo's oil sector|website=Global Witness|access-date=27 April 2020|archive-date=25 July 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20230725204616/https://www.globalwitness.org/en/campaigns/oil-gas-and-mining/spotlight-sharpens/|url-status=dead}}</ref>]] اٽلي دنيا جو [[پيداوار جي پيداوار موجب ملڪن جي فهرست|اٺون وڏو پيداواري ملڪ]] ۽ يورپ ۾ ٻيو وڏو ملڪ آهي،<ref>"[http://databank.worldbank.org/data/reports.aspx?source=2&series=NV.IND.MANF.KD&country= Manufacturing, value added (current US$)] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20171010152014/http://databank.worldbank.org/data/reports.aspx?source=2&series=NV.IND.MANF.KD&country=|date=10 October 2017}}". Retrieved 17 May 2017.</ref> جنهن جي خاصيت اها آهي ته ساڳي ماپ واري ٻين معيشتن جي ڀيٽ ۾ ان ۾ ملٽي نيشنل ڪارپوريشنون گهٽ آهن ۽ ڪيترائي متحرڪ [[ننڍا ۽ وچولي درجي جا ڪاروبار|ننڍا ۽ وچولي درجي جا ڪاروبار]] موجود آهن، جيڪي صنعتي ضلعن ۾ گڏ ٿيل آهن ۽ اطالوي صنعت جي ريڙهه جي هڏي آهن. ان سان هڪ اهڙو پيداوار وارو شعبو پيدا ٿيو آهي، جيڪو اڪثر نچ مارڪيٽن ۽ عياشي شين جي برآمد تي ڌيان ڏئي ٿو. جيتوڻيڪ اهو مقدار جي لحاظ کان مقابلي ۾ گهٽ صلاحيت رکي ٿو، پر اعليٰ معيار جي شين وسيلي انهن ايشيائي معيشتن سان مقابلو ڪري سگهي ٿو، جتي مزدوريءَ جو خرچ گهٽ آهي.<ref>{{Cite news|date=19 May 2005|title=Knowledge Economy Forum 2008: Innovative Small And Medium Enterprises Are Key To Europe & Central Asian Growth |url=http://web.worldbank.org/WBSITE/EXTERNAL/COUNTRIES/ECAEXT/0,,contentMDK:21808326~menuPK:258604~pagePK:2865106~piPK:2865128~theSitePK:258599,00.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20080623065619/http://web.worldbank.org/WBSITE/EXTERNAL/COUNTRIES/ECAEXT/0,,contentMDK:21808326~menuPK:258604~pagePK:2865106~piPK:2865128~theSitePK:258599,00.html|archive-date=23 June 2008|access-date=17 June 2008|publisher=The World Bank}}</ref> اٽلي 2023ع ۾ دنيا جو [[برآمدات موجب ملڪن جي فهرست|9هين وڏو برآمد ڪندڙ]] ملڪ هو. [[اٽلي جي وڏن واپاري ڀائيوارن جي فهرست|ان جا ويجها واپاري لاڳاپا]] ٻين يورپي يونين ملڪن سان آهن، ۽ 2019ع ۾ ان جا سڀ کان وڏا برآمدي ڀائيوار جرمني (12%)، فرانس (11%) ۽ آمريڪا (10%) هئا.<ref name="cia.gov">{{Cite web|title=The World Factbook|url=https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210701235642/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy|archive-date=1 July 2021|access-date=28 May 2021|publisher=Central Intelligence Agency}}</ref> [[اطالوي موٽر گاڏين جي صنعت]] ملڪ جي پيداواري شعبي جو اهم حصو آهي، جنهن ۾ 2015ع ۾ 144,000 کان وڌيڪ ڪمپنيون ۽ لڳ ڀڳ 485,000 ملازم هئا،<ref>{{Cite web|title=Auto: settore da 144mila imprese in Italia e 117 mld fatturato|url=http://www.adnkronos.com/soldi/economia/2015/09/23/auto-settore-mila-imprese-italia-mld-fatturato_WooBmrBqxgxO7mOvIRXUBI.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150925121926/http://www.adnkronos.com/soldi/economia/2015/09/23/auto-settore-mila-imprese-italia-mld-fatturato_WooBmrBqxgxO7mOvIRXUBI.html|archive-date=25 September 2015|access-date=23 September 2015|website=adnkronos.com}}</ref> ۽ اها GDP ۾ 9% حصو وجهي ٿي.<ref>{{Cite web|title=Country Profiles – Italy|url=http://acea.thisconnect.com/index.php/country_profiles/detail/italy|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20080211190839/http://acea.thisconnect.com/index.php/country_profiles/detail/italy|archive-date=11 February 2008|access-date=9 February 2008|website=acea.thisconnect.com}}</ref><ref>{{Cite web|title=Global Auto Market 2021. General Motors Is The Only Group To Report Double-digit Losses |url=https://www.focus2move.com/world-car-group-ranking|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210701010705/https://www.focus2move.com/world-car-group-ranking|archive-date=1 July 2021|access-date=27 May 2022}}</ref> ملڪ وٽ گاڏين جو وڏو سلسلو آهي، [[ماس مارڪيٽ]] تي ڌيان ڏيندڙ برانڊن جهڙوڪ [[فيات]]، [[پريميئم پيداوار|پريميئم]] برانڊن جهڙوڪ [[الفا روميو]] ۽ [[مازيراتي]] کان وٺي عياشي [[سپر ڪارز]] جهڙوڪ [[پاگاني (ڪمپني)|پاگاني]]، [[لامبورگيني]] ۽ [[فيراري]] تائين. [[بانڪا مونٽي دي پاسڪي دي سيئنا]]، تعريف تي دارومدار رکندي، دنيا جي سڀ کان قديم يا ٻئي نمبر تي قديم بئنڪ آهي جيڪا مسلسل ڪم ڪري رهي آهي، ۽ اٽلي جي چوٿين وڏي تجارتي ۽ ريٽيل بئنڪ آهي.<ref>{{Cite news|date=26 October 2017|title=Italy's fourth-biggest bank returns to the stockmarket|url=https://www.economist.com/news/finance-and-economics/21730672-shares-bailed-out-bank-start-trading-again-italys-fourth-biggest-bank|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20180215112321/https://www.economist.com/news/finance-and-economics/21730672-shares-bailed-out-bank-start-trading-again-italys-fourth-biggest-bank|archive-date=15 February 2018|access-date=26 October 2021|newspaper=[[The Economist]]}}</ref> اٽلي وٽ مضبوط [[ڪوآپريٽو]] شعبو آهي، جنهن ۾ يورپي يونين اندر آباديءَ جو سڀ کان وڏو حصو (4.5%) ڪوآپريٽو ۾ ملازم آهي.<ref>{{Cite web|date=April 2016|title=The Power of Cooperation – Cooperatives Europe key statistics 2015 |url=https://coopseurope.coop/sites/default/files/The%20power%20of%20Cooperation%20-%20Cooperatives%20Europe%20key%20statistics%202015.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20201112034412/https://coopseurope.coop/sites/default/files/The%20power%20of%20Cooperation%20-%20Cooperatives%20Europe%20key%20statistics%202015.pdf|archive-date=12 November 2020|access-date=28 May 2021|website=[[Cooperatives Europe]]}}</ref> [[وال ڊي آڪري تيل جو ميدان|وال ڊي آڪري]] علائقو، بازيليڪاتا، يورپ جو سڀ کان وڏو [[آن شور (هائيڊروڪاربنز)|آن شور]] [[هائيڊروڪاربن ميدان]] رکي ٿو.<ref>{{Cite web|title=In Val d'Agri with Upstream activities|url=https://www.eni.com/en-IT/operations/italy-val-agri-upstream-activities.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20220516034214/https://www.eni.com/en-IT/operations/italy-val-agri-upstream-activities.html|archive-date=16 May 2022|access-date=3 February 2021|publisher=[[Eni]]}}</ref> معتدل قدرتي گئس جا ذخيرا، خاص طور تي [[پو ماٿري]] ۽ ايڊرياٽڪ سمنڊ جي هيٺان آف شور علائقن ۾، دريافت ڪيا ويا آهن ۽ اهي ملڪ جو سڀ کان اهم معدني وسيلو آهن. اٽلي دنيا ۾ [[پومس]]، [[پوزولانا]] ۽ [[فيلڊسپار]] جي اهم پيدا ڪندڙن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite encyclopedia|title=Italy, the economy: Resources and power|encyclopedia=[[Encyclopædia Britannica]]|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297474/Italy/26994/Forestry#toc26986|access-date=9 February 2015|date=3 February 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20150209194536/http://www.britannica.com/EBchecked/topic/297474/Italy/26994/Forestry#toc26986|archive-date=9 February 2015|url-status=live}}</ref> ٻيو قابل ذڪر وسيلو سنگ مرمر آهي، خاص طور تي ٽسڪني مان نڪرندڙ مشهور اڇو [[ڪارارا سنگ مرمر]]. اٽلي هڪ مالي اتحاد، يعني يورو زون، جو حصو آهي، جيڪو لڳ ڀڳ 330 ملين شهرين جي نمائندگي ڪري ٿو، ۽ [[يورپي واحد مارڪيٽ]] جو پڻ حصو آهي، جيڪا 500 ملين کان وڌيڪ صارفين جي نمائندگي ڪري ٿي. ڪيترين ئي ملڪي تجارتي پاليسين جو تعين يورپي يونين جي ميمبر ملڪن جي معاهدن ۽ يورپي يونين جي قانون سازي ذريعي ٿيندو آهي. اٽلي 2002ع ۾ گڏيل يورپي ڪرنسي، [[يورو]]، اختيار ڪئي.<ref>{{Cite news|last=Andrews|first=Edmund L.|date=1 January 2002|title=Germans Say Goodbye to the Mark, a Symbol of Strength and Unity|url=https://www.nytimes.com/2002/01/01/world/germans-say-goodbye-to-the-mark-a-symbol-of-strength-and-unity.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110501031330/http://www.nytimes.com/2002/01/01/world/germans-say-goodbye-to-the-mark-a-symbol-of-strength-and-unity.html|archive-date=1 May 2011|access-date=18 March 2011|work=The New York Times}}; {{Cite news|last=Taylor Martin|first=Susan|date=28 December 1998|title=On Jan.{{spaces}}1, out of many arises one Euro|work=[[St. Petersburg Times]]|page=National, 1.A}}</ref> ان جي مالياتي پاليسي [[يورپي مرڪزي بئنڪ]] طرفان مقرر ڪئي ويندي آهي. اٽلي [[2008ع جو مالي بحران|2008ع جي مالي بحران]] کان متاثر ٿيو، جنهن ڍانچائي مسئلن کي وڌيڪ سنگين بڻايو.<ref>{{Cite web|last=Orsi|first=Roberto|date=23 April 2013|title=The Quiet Collapse of the Italian Economy|work=Euro Crisis in the Press |url=http://blogs.lse.ac.uk/eurocrisispress/2013/04/23/the-quiet-collapse-of-the-italian-economy|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141119075748/http://blogs.lse.ac.uk/eurocrisispress/2013/04/23/the-quiet-collapse-of-the-italian-economy|archive-date=19 November 2014|access-date=24 November 2014|publisher=[[The London School of Economics]]}}</ref> 1950ع واري ڏهاڪي کان 1970ع واري ڏهاڪي جي شروعات تائين هر سال GDP جي 5–6% مضبوط واڌ کان پوءِ،<ref>{{Cite book|last=Nicholas Crafts, Gianni Toniolo|title=Economic growth in Europe since 1945 |publisher=Cambridge University Press|year=1996|isbn=978-0-5214-9627-8|page=428}}</ref> ۽ 1980ع ۽ 1990ع واري ڏهاڪن ۾ تدريجي سستي کان پوءِ، ملڪ 2000ع واري ڏهاڪي ۾ جمود جو شڪار ٿيو.<ref>{{Cite web|last=Balcerowicz|first=Leszek|title=Economic Growth in the European Union|url=http://www.lisboncouncil.net/growth/documents/LISBON_COUNCIL_Economic_Growth_in_the_EU%20(1).pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140714205108/http://www.lisboncouncil.net/growth/documents/LISBON_COUNCIL_Economic_Growth_in_the_EU%20(1).pdf|archive-date=14 July 2014|access-date=8 October 2014|publisher=The Lisbon Council}}; {{Cite news|title="Secular stagnation" in graphics|url=https://www.economist.com/blogs/graphicdetail/2014/11/secular-stagnation-graphics|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141123234145/http://www.economist.com/blogs/graphicdetail/2014/11/secular-stagnation-graphics|archive-date=23 November 2014|access-date=24 November 2014|newspaper=The Economist}}</ref> وڏي سرڪاري خرچ سان واڌ بحال ڪرڻ لاءِ سياسي ڪوششن [[عوامي قرض]] ۾ شديد واڌ پيدا ڪئي، جيڪو 2017ع ۾ GDP جي 132% کان وڌيڪ هو؛<ref>{{Cite web|date=15 May 2018|title=Debito pubblico oltre 2.300 miliardi e all'estero non lo comprano|url=https://www.investireoggi.it/economia/debito-pubblico-oltre-2-300-miliardi-e-litalia-e-sulla-strada-dellautarchia-finanziaria|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20200221072720/https://www.investireoggi.it/economia/debito-pubblico-oltre-2-300-miliardi-e-litalia-e-sulla-strada-dellautarchia-finanziaria|archive-date=21 February 2020|access-date=1 June 2018}}</ref> اهو يورپي يونين ۾ يونان کان پوءِ ٻيو سڀ کان وڏو هو.<ref>{{Cite web|title=Government debt increased to 93.9% of GDP in euro area and to 88.0% in EU28|url=http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_PUBLIC/2-22072014-AP/EN/2-22072014-AP-EN.PDF|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141021162159/http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_PUBLIC/2-22072014-AP/EN/2-22072014-AP-EN.PDF|archive-date=21 October 2014|access-date=24 November 2014|publisher=[[Eurostat]]}}</ref> [[اطالوي سرڪاري قرض|اطالوي عوامي قرض]] جو سڀ کان وڏو حصو قومي ادارن ۽ ماڻهن وٽ آهي، جيڪو اٽلي ۽ يونان جي وچ ۾ هڪ اهم فرق آهي،<ref>{{Cite web|date=18 May 2010|title=Could Italy Be Better Off than its Peers?|url=https://www.cnbc.com/2010/05/18/could-italy-be-better-off-than-its-peers.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110430030613/http://www.cnbc.com/id/37207942/Could_Italy_Be_Better_Off_than_its_Peers|archive-date=30 April 2011|access-date=30 May 2011|publisher=CNBC}}</ref> ۽ [[گهريلو قرض]] جي سطح او اي سي ڊي جي اوسط کان گهڻي گهٽ آهي.<ref>{{Cite web|title=Household debt and the OECD's surveillance of member states|url=http://www.nationalbanken.dk/da/om_nationalbanken/oekonomisk_forskning/Documents/4_Household%20debt%20and%20the%20OECD's%20surveillance%20of%20member%20states%20by%20Christophe%20Andr%C3%A9.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20150109041518/http://www.nationalbanken.dk/da/om_nationalbanken/oekonomisk_forskning/Documents/4_Household%20debt%20and%20the%20OECD%27s%20surveillance%20of%20member%20states%20by%20Christophe%20Andr%C3%A9.pdf|archive-date=9 January 2015|access-date=26 November 2014|publisher=[[OECD]] Economics Department}}</ref> [[ڏکڻ وارو سوال|وڏي اتر–ڏکڻ ورهاست]] سماجي-معاشي ڪمزوريءَ جو هڪ اهم عنصر آهي؛<ref>{{Cite news|title=Oh for a new risorgimento|url=https://www.economist.com/special-report/2011/06/11/oh-for-a-new-risorgimento|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141024163715/http://www.economist.com/node/18780831|archive-date=24 October 2014|access-date=24 November 2014|newspaper=The Economist}}</ref> اتر ۽ ڏکڻ وارن علائقن ۽ ميونسپلٽين جي سرڪاري آمدنيءَ ۾ تمام وڏو فرق آهي.<ref>{{Cite web|title=Comune per Comune, ecco la mappa navigabile dei redditi dichiarati in Italia|url=http://www.lastampa.it/economia/speciali/redditi-italia|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20150405032750/http://www.lastampa.it/economia/speciali/redditi-italia|archive-date=5 April 2015|access-date=4 April 2015|website=lastampa.it}}</ref> سڀ کان امير صوبو، [[آلٽو آديجي-ڏکڻ ٽائرول]]، في فرد قومي GDP جو 152% ڪمائي ٿو، جڏهن ته سڀ کان غريب علائقو، ڪلابريا، 61% ڪمائي ٿو.<ref>{{Cite web|title=GDP per capita at regional level|url=https://www.istat.it/it/files/2016/12/Conti-regionali_2015.pdf?title=Conti+economici+territoriali+-+12%2Fdic%2F2016+-+Testo+integrale+e+nota+metodologica.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20171026054135/https://www.istat.it/it/files/2016/12/Conti-regionali_2015.pdf?title=Conti+economici+territoriali+-+12%2Fdic%2F2016+-+Testo+integrale+e+nota+metodologica.pdf|archive-date=26 October 2017|access-date=25 October 2017|publisher=[[Istat]]}}</ref> بيروزگاريءَ جي شرح (11%) يورو زون جي اوسط کان مٿي آهي،<ref>{{Cite web|title=Euro area unemployment rate at 11%|url=http://ec.europa.eu/eurostat/documents/2995521/8121455/3-31072017-AP-EN.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170731232352/http://ec.europa.eu/eurostat/documents/2995521/8121455/3-31072017-AP-EN.pdf|archive-date=31 July 2017|access-date=26 October 2017|publisher=[[Eurostat]]}}</ref> پر جدا جدا انگن موجب اها اتر ۾ 7% ۽ ڏکڻ ۾ 19% آهي.<ref>{{Cite web|last=Istat|author-link=National Institute of Statistics (Italy)|title=Employment and unemployment: second quarter 2017 |url=http://www.istat.it/it/files/2017/09/Mercato-del-lavoro-II-trim-2017.pdf?title=Il+mercato+del+lavoro+-+12%2Fset%2F2017+-+Testo+integrale+e+nota+metodologica.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20171026054033/http://www.istat.it/it/files/2017/09/Mercato-del-lavoro-II-trim-2017.pdf?title=Il+mercato+del+lavoro+-+12%2Fset%2F2017+-+Testo+integrale+e+nota+metodologica.pdf|archive-date=26 October 2017|access-date=26 October 2017}}</ref> [[درمياني آمدني|درمياني قابلِ خرچ آمدني]] 2021ع ۾ هر سال $27,949 هئي ([[قوت خريد جي برابري|PPP]]).<ref name="y148">{{cite book | author=OECD | title=Society at a Glance 2024: OECD Social Indicators, Figure 4.1 Median income varies by a factor eight across OECD countries | publisher=OECD | date=20 June 2024 | url=https://www.oecd.org/en/publications/2024/06/society-at-a-glance-2024_08001b73/full-report/component-12.html#indicator-d1e8404-8cd0a55a48 | page=}}</ref> [[اٽلي ۾ نوجوانن جي بيروزگاري|نوجوانن جي بيروزگاريءَ جي شرح]] (2018ع ۾ 32%) انتهائي بلند آهي. === زراعت === {{Main|اٽلي ۾ زراعت}} [[File:Vineyards in Piemonte, Italy.jpg|thumb|[[پيڊمونٽ جو انگورن وارو منظر: لانگهي-روئيرو ۽ مونفيراتو|لانگهي ۽ مونفيرات، پيڊمونٽ ۾ انگورن جا باغ]]. اٽلي دنيا جو [[شراب پيدا ڪندڙ ملڪن جي فهرست|سڀ کان وڏو شراب پيدا ڪندڙ ملڪ]] آهي، ۽ ان وٽ مقامي [[انگور جي ول|انگورن جي ولين]] جو سڀ کان وسيع قسم آهي.<ref>{{Cite web|date=25 November 2018|title=L'Italia è il maggiore produttore di vino|url=http://www.inumeridelvino.it/2018/11/la-produzione-di-vino-nel-mondo-2018-prima-stima-oiv.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211111224545/http://www.inumeridelvino.it/2018/11/la-produzione-di-vino-nel-mondo-2018-prima-stima-oiv.html|archive-date=11 November 2021|access-date=11 November 2021|language=it}}; {{Cite web|date=3 June 2017|title=L'Italia è il paese con più vitigni autoctoni al mondo|url=https://giornalevinocibo.com/2017/06/03/italia-prima-assoluta-per-vitgni-autoctoni-ecco-i-dati-dei-vari-stati|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211101044918/https://giornalevinocibo.com/2017/06/03/italia-prima-assoluta-per-vitgni-autoctoni-ecco-i-dati-dei-vari-stati|archive-date=1 November 2021|access-date=11 November 2021|language=it}}</ref>]] آخري زرعي مردم شماري موجب، 2010ع ۾ 1.6&nbsp;ملين فارم هئا (2000ع کان −32%)، جيڪي {{Convert|12700000|ha|0|abbr=on|disp=or}} تي پکڙيل هئا (انهن مان 63% ڏکڻ اٽلي ۾ آهن).<ref name="agrocensus">{{Cite web|date=24 October 2010|title=Censimento Agricoltura 2010|url=http://dati-censimentoagricoltura.istat.it/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150213021626/http://dati-censimentoagricoltura.istat.it/|archive-date=13 February 2015|access-date=11 February 2015|publisher=[[National Institute of Statistics (Italy)|ISTAT]]}}</ref> 99% خاندانن طرفان هلندڙ ۽ ننڍا آهن، جن جو سراسري پکيڙ صرف {{Convert|8|ha|0|abbr=on}} آهي.<ref name="agrocensus"/> زرعي استعمال واري زمين مان، اناج جا کيت 31%، [[زيتون]] جا باغ 8%، [[انگورن جا باغ]] 5%، [[کٽا ميوا]] جا باغ 4%، [[شگر بيٽ]] 2%، ۽ باغباني 2% تي مشتمل آهن. باقي زمين گهڻو ڪري چراگاهن (26%) ۽ چارا اناج (12%) لاءِ مخصوص آهي.<ref name="agrocensus"/> اٽلي دنيا جو [[شراب پيدا ڪندڙ ملڪن جي فهرست|سڀ کان وڏو شراب پيدا ڪندڙ ملڪ]] آهي،<ref>{{Cite web|year=2010|title=OIV report on the State of the vitiviniculture world market|url=http://news.reseau-concept.net/images/oiv_es/Client/DIAPORAMA_STATISTIQUES_Tbilissi_2010_EN.ppt|archive-url=https://web.archive.org/web/20110728145648/http://news.reseau-concept.net/images/oiv_es/Client/DIAPORAMA_STATISTIQUES_Tbilissi_2010_EN.ppt|archive-date=28 July 2011|website=news.reseau-concept.net|publisher=Réseau-CONCEPT|format=PowerPoint presentation}}</ref><ref>{{Cite news |last=Pisa |first=Nick |date=12 June 2011 |title=Italy overtakes France to become world's largest wine producer |url=https://www.telegraph.co.uk/foodanddrink/wine/8571222/Italy-overtakes-France-to-become-worlds-largest-wine-producer.html |url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20110903021833/http://www.telegraph.co.uk/foodanddrink/wine/8571222/Italy-overtakes-France-to-become-worlds-largest-wine-producer.html |archive-date=3 September 2011 |access-date=17 August 2011 |work=The Telegraph}}</ref> ۽ [[زيتون جو تيل]]، ميون (صوف، زيتون، انگور، نارنگيون، ليمون، ناسپاتيون، خوبانيون، هيزل نٽ، آڙون، چيريون، آلوبخارا، اسٽرابيريون ۽ ڪيئي فروٽ) ۽ ڀاڄين (خاص طور تي آرٽچوڪ ۽ ٽماٽا) جو اهم پيدا ڪندڙ آهي. سڀ کان مشهور [[اطالوي شراب]] [[ٽسڪني (شراب)|ٽسڪن]] [[ڪيانتي]] ۽ [[پيڊمونٽ (شراب)|پيڊمونٽي]] [[بارولو]] آهن. ٻيا مشهور شراب [[بارباريسڪو]]، [[باربيرا ڊي آستي]]، [[برونيلو دي مونتالچينو]]، [[فراسڪاتي DOC|فراسڪاتي]]، [[مونٽي پلچانو دابروزو]]، [[موريلينو دي اسڪانسانو]]، ۽ چمڪندڙ شراب [[فرانچياڪورتا DOCG|فرانچياڪورتا]] ۽ [[پروسيڪو]] آهن. معياري شيون جن ۾ اٽلي خاص مهارت رکي ٿو، خاص طور شراب ۽ [[اطالوي DOP پنيرن جي فهرست|علائقائي پنير]]، اڪثر معيار جي ضمانت وارن ليبلن [[Denominazione di origine controllata|DOC/DOP]] هيٺ محفوظ ڪيون وينديون آهن. هي [[يورپي يونين ۾ جاگرافيائي اشارا ۽ روايتي خاصيتون|جاگرافيائي اشاري وارو سرٽيفڪيٽ]]، جيڪو يورپي يونين طرفان منظور ٿيل آهي، [[نقلي شين]] سان مونجهاري کان بچڻ لاءِ اهم سمجھيو ويندو آهي. == آمدرفت == {{Main|اٽلي ۾ آمدرفت}} {{See also|اٽلي ۾ ريلوي اسٽيشنون}} [[File:A8-A26 Besnate.jpg|thumb|آٽوسترادا ديئي لاگي ('ڍنڍن واري موٽر وي'؛ [[آٽوسترادا A8 (اٽلي)|A8]] ۽ [[آٽوسترادا A9 (اٽلي)|A9]] جو حصو)، دنيا ۾ ٺهيل پهرين موٽر وي<ref name="independent"/>]] {{Anchor|Infrastructure}}اٽلي پهريون ملڪ هو جنهن موٽر ويون، ''[[آٽوسترادي]]''، ٺاهيون، جيڪي تيز ٽرئفڪ ۽ موٽر گاڏين لاءِ مخصوص هيون.<ref name="independent">{{Cite news|last=Lenarduzzi|first=Thea|date=30 January 2016|title=The motorway that built Italy: Piero Puricelli's masterpiece|url=http://www.independent.co.uk/travel/europe/the-worlds-first-motorway-piero-puricellis-masterpiece-is-the-focus-of-an-unlikely-pilgrimage-a6840816.html|url-status=live|archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20220526/http://www.independent.co.uk/travel/europe/the-worlds-first-motorway-piero-puricellis-masterpiece-is-the-focus-of-an-unlikely-pilgrimage-a6840816.html|archive-date=26 May 2022|access-date=12 May 2022|work=[[The Independent]]}}</ref> 2002ع ۾ اٽلي ۾ استعمال لائق [[اٽلي ۾ رستا|رستن]] جي ڊيگهه {{Convert|668721|km|mi|abbr=on}} هئي، جنهن ۾ {{Convert|6487|km|mi|abbr=on}} موٽر ويون شامل هيون، جيڪي رياست جي ملڪيت هيون پر [[اٽلانٽيا (ڪمپني)|اٽلانٽيا]] طرفان خانگي طور هلائي وينديون هيون. 2005ع ۾، لڳ ڀڳ 34,667,000 ڪارون (هر 1,000 ماڻهن تي 590) ۽ 4,015,000 مال بردار گاڏيون هن نيٽ ورڪ تي هلنديون هيون.<ref name="European Commission">{{Cite web|last=European Commission|author-link=European Commission|title=Panorama of Transport|url=http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_OFFPUB/KS-DA-07-001/EN/KS-DA-07-001-EN.PDF|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20090407142402/http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_OFFPUB/KS-DA-07-001/EN/KS-DA-07-001-EN.PDF|archive-date=7 April 2009|access-date=3 May 2009}}</ref> [[File:Etr500.JPG|thumb|[[ETR 500]] ريل گاڏي [[فلورنس–روم تيز رفتار ريلوي|فلورنس–روم تيز رفتار لائين]] تي، جيڪا يورپ ۾ ٺهيل پهرين تيز رفتار ريلوي هئي<ref>{{Cite web|title=Special report: A European high-speed rail network|url=https://op.europa.eu/webpub/eca/special-reports/high-speed-rail-19-2018/en/|access-date=22 July 2023|website=op.europa.eu|language=en-GB|archive-date=17 March 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240317233927/https://op.europa.eu/webpub/eca/special-reports/high-speed-rail-19-2018/en/|url-status=live}}</ref>]] [[اٽلي ۾ ريل آمدرفت|ريلوي نيٽ ورڪ]]، جيڪو رياست جي ملڪيت آهي ۽ [[فيروويه ديلو ستاتو|ريتي فيرووياريا ايتاليانا]] (FSI) طرفان هلائجي ٿو، 2024ع ۾ ڪل {{Convert|16879|km|mi|abbr=on}} هو، جنهن مان {{Convert|12277|km|0|abbr=on}} بجليءَ سان هلندڙ هو،<ref>{{Cite web |title=The network today |url=https://www.rfi.it/en/Network/The-network-today.html |access-date=29 September 2025 |website=[[Rete Ferroviaria Italiana]] |publisher=}}</ref> ۽ جنهن تي 4,802 لوڪوموٽو ۽ ريل ڪارون هلن ٿيون. تيز رفتار ريلن جو مکيه عوامي آپريٽر [[ترينيتاليا]] آهي، جيڪو FSI جو حصو آهي. تيز رفتار ريلون ٽن قسمن ۾ آهن: [[فريچياروسا]] ('ڳاڙهو تير') ريلون مخصوص تيز رفتار پٽڙين تي وڌ ۾ وڌ 300{{spaces}}km/h جي رفتار سان هلن ٿيون؛ [[فريچيارجينتو]] ('چانديءَ جو تير') تيز رفتار ۽ مکيه پٽڙين تي وڌ ۾ وڌ 250{{spaces}}km/h سان هلن ٿيون؛ ۽ [[فريچيابيانڪا]] ('اڇو تير') علائقائي تيز رفتار لائينن تي وڌ ۾ وڌ 200{{spaces}}km/h سان هلن ٿيون. اٽلي وٽ پاڙيسري ملڪن سان الپائن جبلن مٿان 11 ريل سرحدي گذرگاهون آهن. هوائي آمدرفت استعمال ڪندڙ مسافرن جي تعداد موجب اٽلي يورپ ۾ پنجين نمبر تي آهي، 2011ع ۾ لڳ ڀڳ 148 ملين مسافرن، يعني يورپ جي ڪل جو تقريباً 10%، سان.<ref>{{Cite web|date=7 January 2013|title=Trasporto aereo in Italia (PDF)|url=http://www.istat.it/it/archivio/78802|access-date=5 August 2013|publisher=ISTAT|archive-date=13 January 2013|archive-url=https://web.archive.org/web/20130113035254/http://www.istat.it/it/archivio/78802|url-status=live}}</ref> 2022ع ۾ 45 شهري هوائي اڏا هئا، جن ۾ [[ميلان مالپينسا ايئرپورٽ]] ۽ [[روم فيوميچينو ايئرپورٽ]] جا مرڪز شامل هئا.<ref>{{Cite web|title=Aeroporti in Italia: quanti sono? Elenco per regione|url=https://gliaeroporti.it/|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20221117184416/https://gliaeroporti.it/|archive-date=17 November 2022|access-date=17 November 2022|language=it}}</ref> 2021ع کان، اٽلي جو قومي هوائي جهاز بردار [[ITA ايئرويز]] آهي، جنهن [[اليتاليا]] جي جاءِ ورتي.<ref>{{Cite news|last=Buckley|first=Julia|date=18 October 2021|title=Italy reveals its new national airline|url=https://edition.cnn.com/travel/article/ita-airways-launch/index.html|access-date=18 October 2021|publisher=CNN|archive-date=18 October 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20211018100255/https://edition.cnn.com/travel/article/ita-airways-launch/index.html|url-status=live}}; {{Cite news|last=Villamizar|first=Helwing|date=15 October 2021|title=Italian Flag Carrier ITA Airways Is Born|url=https://airwaysmag.com/airlines/ita-airways-is-born|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20211016100028/https://airwaysmag.com/airlines/ita-airways-is-born|archive-date=16 October 2021|access-date=18 October 2021|work=Airways Magazine}}</ref> 2004ع ۾ 43 وڏا سامونڊي بندرگاهه هئا، جن ۾ [[جينوا]] شامل آهي، جيڪو ملڪ جو سڀ کان وڏو ۽ بحر روم ۾ ٻيو وڏو بندرگاهه آهي. 2005ع ۾ اٽلي وٽ لڳ ڀڳ 389,000 يونٽن تي مشتمل شهري هوائي ٻيڙو ۽ 581 جهازن تي مشتمل واپاري ٻيڙو هو.<ref name="European Commission"/> قومي اندروني آبي رستن جي نيٽ ورڪ جي ڊيگهه 2012ع ۾ تجارتي آمدرفت لاءِ {{Convert|2400|km|0|abbr=on}} هئي.<ref name="cia.gov"/> اتر اطالوي بندرگاهه، جهڙوڪ ٽريئستي جو گہرے پاڻي وارو بندرگاهه، جنهن جون وچ ۽ اوڀر يورپ سان وسيع ريلوي ڳنڍڻيون آهن، سبسڊين ۽ اهم پرڏيهي سيڙپڪاريءَ جو مرڪز آهن.<ref>Marcus Hernig: Die Renaissance der Seidenstraße (2018) pp 112.; Bernhard Simon: Can The New Silk Road Compete with the Maritime Silk Road? in The Maritime Executive, 1 January 2020.; Chazizam, M. (2018). The Chinese Maritime Silk Road Initiative: The Role of the Mediterranean. Mediterranean Quarterly, 29(2), 54–69.; Guido Santevecchi: Di Maio e la Via della Seta: «Faremo i conti nel 2020», siglato accordo su Trieste in Corriere della Sera: 5. November 2019.; Linda Vierecke, Elisabetta Galla "Triest und die neue Seidenstraße" In: Deutsche Welle, 8 December 2020.; {{Cite web|title=HHLA PLT Italy starting on schedule |url=https://www.hellenicshippingnews.com/hhla-plt-italy-starting-on-schedule|website=hellenicshippingnews.com|access-date=11 January 2021|archive-date=11 January 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210111105059/https://www.hellenicshippingnews.com/hhla-plt-italy-starting-on-schedule/|url-status=live}}</ref> آگسٽ 2025ع ۾، رٿيل [[آبنائے ميسينا پل]] کي ميلوني حڪومت طرفان حتمي منظوري ڏني وئي، جنهن جي تعمير 2025ع جي سرءُ ۾ شروع ٿيڻ مقرر آهي. اهو [[ڪلابريا]] کي [[سسلي]] سان ڳنڍيندو جڏهن اهو 2032ع ۾ کلي ويندو، ۽ اهو [[سڀ کان ڊگهي معلق پلن جي فهرست|دنيا جي سڀ کان ڊگهي معلق پل]] بڻجي ويندو.<ref>{{cite web|title=Italy gives final go-ahead for landmark Sicily bridge project |url=https://www.reuters.com/world/europe/italy-gives-final-go-ahead-landmark-sicily-bridge-project-2025-08-06/ |website=reuters.com |date=6 August 2025 |access-date=6 August 2025}}</ref> == توانائي == {{Main|اٽلي ۾ توانائي}} {{Further|اٽلي ۾ قابل تجديد توانائي|اٽلي ۾ بجلي جو شعبو}} [[File:Pannelli solari Unicoop Tirreno.JPG|thumb|[[پيومبينو]]، ٽسڪني ۾ شمسي پينل. اٽلي دنيا جي قابل تجديد توانائي جي سڀ کان وڏن پيدا ڪندڙ ملڪن مان هڪ آهي.<ref name="legambiente2015">{{Cite web|date=18 May 2015|title=Il rapporto Comuni Rinnovabili 2015|url=http://www.comunirinnovabili.it/il-rapporto-comuni-rinnovabili-2015|access-date=13 March 2016|website=Comuni Rinnovabili|publisher=Legambiente|language=it|archive-date=14 March 2016|archive-url=https://web.archive.org/web/20160314011841/http://www.comunirinnovabili.it/il-rapporto-comuni-rinnovabili-2015/|url-status=live}}</ref>]] اٽلي دنيا جي [[قابل تجديد ذريعن مان بجلي پيداوار موجب ملڪن جي فهرست|قابل تجديد توانائي جي سڀ کان وڏن پيدا ڪندڙن]] مان هڪ بڻجي ويو آهي، جيڪو يورپي يونين ۾ ٻيو ۽ دنيا ۾ نائون نمبر رکي ٿو. [[اٽلي ۾ هوائي توانائي|هوائي توانائي]]، [[اٽلي ۾ پن بجلي|پن بجلي]] ۽ [[اٽلي ۾ ارضي حرارتي توانائي|ارضي حرارتي توانائي]] ملڪ ۾ [[اٽلي ۾ بجلي جو شعبو|بجلي]] جا اهم ذريعا آهن. [[اٽلي ۾ قابل تجديد توانائي|قابل تجديد ذريعا]] پيدا ٿيندڙ سموري بجلي جو 28% فراهم ڪن ٿا، جنهن ۾ صرف پن بجلي 13% تائين پهچي ٿي، ان کان پوءِ شمسي توانائي 6%، هوائي توانائي 4%، بائيو انرجي 3.5% ۽ ارضي حرارتي توانائي 1.6% آهي.<ref name="gse">{{Cite web|date=19 December 2013|title=Rapporto Statistico sugli Impianti a fonti rinnovabili|url=http://www.gse.it/it/Statistiche/RapportiStatistici/Pagine/default.aspx|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20171018022905/http://www.gse.it/it/Statistiche/RapportiStatistici/Pagine/default.aspx|archive-date=18 October 2017|access-date=11 February 2015|publisher=Gestore dei Servizi Energetici}}</ref> قومي طلب جو باقي حصو فوسل ٻارڻن (قدرتي گئس 38%، ڪوئلو 13%، تيل 8%) ۽ درآمدات مان پورو ٿئي ٿو.<ref name="gse"/> [[ايني]]، جيڪا 79 ملڪن ۾ ڪم ڪري ٿي، ست "[[بگ آئل]]" ڪمپنين مان هڪ ۽ دنيا جي سڀ کان وڏين صنعتي ڪمپنين مان هڪ آهي.<ref>{{Cite web|title=Summary for Eni SpA|url=https://finance.yahoo.com/q?s=E|access-date=1 July 2020|archive-date=4 June 2016|archive-url=https://web.archive.org/web/20160604184217/http://finance.yahoo.com/q?s=e|url-status=live}}</ref> [[اٽلي ۾ شمسي توانائي|شمسي توانائي]] جي پيداوار اڪيلي 2014ع ۾ بجلي جو 9% هئي، جنهن سان اٽلي دنيا ۾ شمسي توانائي جي سڀ کان وڏي حصيداري وارو ملڪ بڻيو.<ref name="legambiente2015"/> [[مونتالتو دي ڪاسترو فوٽو وولٽائڪ پاور اسٽيشن]]، جيڪا 2010ع ۾ مڪمل ٿي، اٽلي جي سڀ کان وڏي فوٽو وولٽائڪ (PV) بجلي گهر آهي.<ref>{{Cite web|title=The Italian Montalto di Castro and Rovigo PV plants|url=https://www.solarserver.com/solar-magazine/solar-energy-system-of-the-month/the-italian-montalto-di-castro-and-rovigo-pv-plants.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20180509012719/https://www.solarserver.com/solar-magazine/solar-energy-system-of-the-month/the-italian-montalto-di-castro-and-rovigo-pv-plants.html|archive-date=9 May 2018|access-date=8 May 2018|website=solarserver.com}}</ref> اٽلي پهريون ملڪ هو جنهن بجلي پيدا ڪرڻ لاءِ [[اٽلي ۾ ارضي حرارتي توانائي|ارضي حرارتي توانائي]] جو استعمال ڪيو.<ref>{{Cite web|year=2011|title=Inventario delle risorse geotermiche nazionali|url=http://unmig.sviluppoeconomico.gov.it/unmig/geotermia/inventario/inventario.asp|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110722034736/http://unmig.sviluppoeconomico.gov.it/unmig/geotermia/inventario/inventario.asp|archive-date=22 July 2011|access-date=14 September 2011|publisher=UNMIG}}</ref> [[اٽلي ۾ جوهري توانائي]] [[1987ع جا اطالوي ريفرنڊم|1987ع جي ريفرنڊمن]] کان پوءِ، 1986ع جي [[چرنوبل حادثو]] جي پسمنظر ۾، ڇڏي ڏني وئي، جيتوڻيڪ اٽلي اڃا تائين پرڏيهي علائقن ۾ اطالوي ملڪيت وارن ريئڪٽرن مان جوهري توانائي درآمد ڪري ٿو. == سائنس ۽ ٽيڪنالاجي == {{Main|اٽلي ۾ سائنس ۽ ٽيڪنالاجي}} {{See also|اطالوي ايجادن ۽ دريافتن جي فهرست}} [[File:Justus Sustermans - Portrait of Galileo Galilei, 1636.jpg|thumb|upright=.8|[[گليليو گليلي]]، جنهن کي عام طور جديد سائنس، فزڪس ۽ فلڪيات جو پيءُ سمجھيو ويندو آهي]] صدين کان، اٽلي هڪ اهڙي سائنسي برادريءَ کي فروغ ڏنو آهي، جنهن سائنسن ۾ اهم دريافتون پيدا ڪيون. [[گليليو گليلي]] [[سائنسي انقلاب]] ۾ وڏو ڪردار ادا ڪيو ۽ کيس عام طور [[مشاهداتي فلڪيات]]،<ref>{{Cite book|last=Singer|first=C.|url=https://books.google.com/books?id=mPIgAAAAMAAJ|title=A Short History of Science to the Nineteenth Century|date=1941|publisher=Clarendon Press|page=217|access-date=22 March 2023|archive-date=2 October 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20241002213513/https://books.google.com/books?id=mPIgAAAAMAAJ|url-status=live}}</ref> جديد فزڪس،<ref>{{Cite book|last=Whitehouse|first=D.|url=https://archive.org/details/renaissancegeniu0000whit|title=Renaissance Genius: Galileo Galilei & His Legacy to Modern Science|date=2009|publisher=Sterling Publishing|isbn=978-1-4027-6977-1|page=[https://archive.org/details/renaissancegeniu0000whit/page/219 219]}}</ref> ۽ [[سائنسي طريقو|سائنسي طريقي]] جو پيءُ سمجھيو ويندو آهي.<ref>''Thomas Hobbes: Critical Assessments'', Volume 1. Preston King. 1993. p. 59</ref><ref>{{Cite book|last=Disraeli|first=I.|title=Curiosities of Literature|date=1835|publisher=W. Pearson & Company|page=371}}</ref> [[لابوراتوري ناتسيونالي دل گران ساسو]] (LNGS) دنيا جو سڀ کان وڏو زير زمين تحقيقي مرڪز آهي.<ref>{{Cite web|title=I Laboratori Nazionali del Gran Sasso|url=https://www.lngs.infn.it/it/descrizione-generale|access-date=15 January 2018|language=it}}</ref> ٽريئستي ۾ آباديءَ جي نسبت سان يورپ ۾ محققن جو سڀ کان وڏو سيڪڙو آهي.<ref>G. Bar "Trieste, è record europeo di ricercatori: 37 ogni mille abitanti. Più della Finlandia", In: il Fatto Quotidiano, 26 April 2018.</ref> اٽلي 2025ع ۾ [[عالمي جدت اشاري]] ۾ 28هين نمبر تي هو.<ref>{{Cite web |title=GII Innovation Ecosystems & Data Explorer 2025 |url=https://www.wipo.int/gii-ranking/en/italy |access-date=16 October 2025 |website=WIPO}}</ref><ref>{{Cite book |last1=Dutta |first1=Soumitra |url=https://www.wipo.int/web-publications/global-innovation-index-2025/en/index.html |title=Global Innovation Index 2025: Innovation at a Crossroads |last2=Lanvin |first2=Bruno |publisher=[[World Intellectual Property Organization]] |year=2025 |isbn=978-92-805-3797-0 |page=19 |language=en |doi=10.34667/tind.58864 |access-date=17 October 2025}}</ref> اٽلي ۾ [[ٽيڪنالاجي پارڪ]] آهن، جهڙوڪ سائنس ۽ ٽيڪنالاجي پارڪ ڪلوميٽرو روسو (بيرگامو)، [[AREA سائنس پارڪ]] (ٽريئستي)، ويگا-وينس گيٽ وي فار سائنس اينڊ ٽيڪنالاجي (وينيزيا)، توسڪانا لائيف سائنسز (سيئنا)، ٽيڪنالاجي پارڪ آف لودي ڪلسٽر (لودي)، ۽ ٽيڪنالاجي پارڪ آف ناواڪيو (پيزا)،<ref>{{Cite web|title=Science and Technology Parks in Italy|url=https://www.easst.net/science-and-technology-parks-in-italy|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20230719154033/https://www.easst.net/science-and-technology-parks-in-italy|archive-date=19 July 2023|access-date=28 August 2023}}</ref> گڏوگڏ [[سائنس ميوزيم]]، جهڙوڪ ميلان ۾ [[ميوزيو ناتسيونالي شينتسا ا ٽيڪنالوجيا ليوناردو دا ونچي]]. آمدنيءَ ۾ اتر–ڏکڻ جو وڏو فرق هڪ "[[ڊجيٽل ورهاست]]" پيدا ڪري ٿو.<ref>{{Cite journal|last=Alampi|first=Matteo|date=December 2007|title=Underdevelopment in Southern Italy: Traditional Setbacks and Modern Solutions|url=https://fisherpub.sjf.edu/cgi/viewcontent.cgi?article=1047&context=intlstudies_masters|journal=Fisher Digital Publications|via=International Studies Masters}}</ref><ref>{{Cite journal|last=Di Pietro|first=Giorgio|date=June 2021|title=Changes in Italy's education-related digital divide|journal=Economic Affairs|volume=41|issue=2|pages=252–270|doi=10.1111/ecaf.12471|issn=0265-0665|s2cid=237848271|doi-access=free}}</ref> == سياحت == {{Main|اٽلي ۾ سياحت}} [[File:Positano - Fornillo Beach.jpg|thumb|[[امالفي ساحل]] اٽلي جي اهم سياحتي منزلن مان هڪ آهي.<ref>[http://www.italy24.ilsole24ore.com/art/business-and-economy/2017-05-04/turismo-stranieri-124013.php?uuid=AEVg9GGB "Foreign tourist numbers in Italy head towards new record"] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20170601184213/http://www.italy24.ilsole24ore.com/art/business-and-economy/2017-05-04/turismo-stranieri-124013.php?uuid=AEVg9GGB|date=1 June 2017}}. Retrieved 21 May 2017.</ref>]] ماڻهو صدين کان اٽلي جو دورو ڪندا رهيا آهن، پر [[اٽلي ۾ سياحت|سياحت لاءِ اپٻيٽ جو دورو]] سڀ کان پهريان امير امرا [[گرانڊ ٽور]] دوران ڪرڻ لڳا، جيڪو 17هين صديءَ ۾ شروع ٿيو ۽ 18هين ۽ 19هين صديءَ ۾ عروج تي پهتو.<ref name="grand-tour">{{Cite web|title=Grand Tour|url=https://www.treccani.it/enciclopedia/grand-tour|access-date=6 May 2022|language=it}}</ref> اهو اهڙو دور هو، جنهن ۾ يورپي اشرافيا، جن مان گهڻا برطانوي هئا، يورپ جي حصن جو دورو ڪندا هئا، جن ۾ اٽلي هڪ اهم منزل هوندو هو.<ref name="grand-tour"/> اٽلي لاءِ، هن جو مقصد قديم تعمير، مقامي ثقافت جو مطالعو ڪرڻ ۽ ان جي قدرتي خوبصورتيءَ کي ساراهڻ هو.<ref>{{Cite web|title=Italy on the Grand Tour (Getty Exhibitions)|url=http://www.getty.edu/art/exhibitions/grand_tour/what.html|access-date=9 June 2015}}</ref> اٽلي [[عالمي سياحت درجابندي|دنيا جو پنجون سڀ کان وڌيڪ گهميل ملڪ]] آهي، جتي 2024ع ۾ ڪل 57 ملين سياح آيا.<ref>{{cite web |title=Global and regional tourism performance |url=https://www.unwto.org/tourism-data/un-tourism-tourism-dashboard |access-date=25 May 2025}}</ref> 2014ع ۾ سفر ۽ سياحت مان آمدني EUR163{{spaces}}ارب هئي (GDP جو 10%) ۽ 1,082,000 نوڪريون سڌي طرح ان سان لاڳاپيل هيون (روزگار جو 5%).<ref>{{Cite web|title=Travel & Tourism Economic Impact 2015 Italy |url=https://www.wttc.org/-/media/files/reports/economic%20impact%20research/countries%202015/italy2015.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20171010152616/https://www.wttc.org/-/media/files/reports/economic%20impact%20research/countries%202015/italy2015.pdf|archive-date=10 October 2017|access-date=20 May 2017|publisher=[[World Travel and Tourism Council]]}}</ref> سياحن جي دلچسپي خاص طور [[اٽلي جي ثقافت|ثقافت]]، [[اطالوي کاڌو|کاڌي]]، [[اٽلي جي تاريخ|تاريخ]]، [[اٽلي جي تعميراتي فن|تعميراتي فن]]، [[اطالوي فن|فن]]، مذهبي هنڌن ۽ رستن، شادي سياحت، قدرتي حسن، رات جي زندگي، پاڻيءَ هيٺان هنڌن ۽ اسپا سان آهي.<ref>{{Cite web|date=February 2023|title=In Italia 11mila matrimoni stranieri, un turismo da 599 milioni|url=https://www.ansa.it/canale_viaggiart/it/notizie/speciali/2023/02/01/turismo-wedding-2-milioni-presenze-e-fatturato-599-mln_dcec4ad9-3ab8-4677-a303-6378020ac3a7.html|access-date=2 February 2023|language=it}}; {{Cite web|title=10 Migliori destinazioni italiane per vita notturna|url=https://www.travel365.it/migliori-destinazioni-italiane-per-vita-notturna.htm|access-date=28 December 2021|language=it}}</ref> سياري ۽ اونهاري جي سياحت الپس ۽ [[اپينائن جبلن]] جي هنڌن تي موجود آهي،<ref>{{Cite web|date=30 July 2017|title=VACANZE IN MONTAGNA IN ITALIA: IN INVERNO E IN ESTATE|url=https://www.alloggitaly.it/vacanze-in-montagna-in-italia|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> جڏهن ته سامونڊي سياحت [[بحر روم]] جي ڪناري وارن هنڌن تي وڏي پيماني تي عام آهي.<ref>{{Cite web|date=14 February 2018|title=Il turismo balneare|url=https://www.turismo-oggi.com/il-turismo-balneare.html|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> اٽلي بحر روم ۾ ڪروز سياحت جي اهم منزل آهي.<ref>{{Cite web|date=27 April 2022|title=Crociere, Cemar: 8,8 milioni di passeggeri nei porti italiani|url=https://www.lagenziadiviaggi.it/crociere-cemar-88-milioni-di-passeggeri-nei-porti-italiani|access-date=13 May 2022|language=it}}</ref> ننڍن، تاريخي ۽ فني ڳوٺن کي [[اي بورگي پيو بيلي ديٽاليا]] ({{Literally|اٽلي جا سڀ کان خوبصورت ڳوٺ}}) انجمن وسيلي فروغ ڏنو ويندو آهي. سڀ کان وڌيڪ گهميل علائقا وينيتو، ٽسڪني، لومباردي، ايميليا-رومانيا ۽ لازيو آهن.<ref>{{Cite web|title=Number of nights spent in tourist accommodation establishments in the top 20 EU-28 tourist regions, by NUTS 2 regions, 2015 (million nights spent) RYB17 – Statistics Explained |url=https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php?title=File:Number_of_nights_spent_in_tourist_accommodation_establishments_in_the_top_20_EU-28_tourist_regions,_by_NUTS_2_regions,_2015_(million_nights_spent)_RYB17.png|access-date=17 April 2022|publisher=European Commission}}</ref> روم يورپ جو ٽيون ۽ دنيا جو 12هون سڀ کان وڌيڪ گهميل شهر آهي، جتي 2017ع ۾ 9.4&nbsp;ملين سياح آيا.<ref>{{Cite web|title=Ranking the 30 Most-Visited Cities in the World|url=https://www.travelpulse.com/news/destinations/ranking-the-30-most-visited-cities-in-the-world.html|website=TravelPulse}}</ref> وينس ۽ فلورنس دنيا جي 100 وڏين منزلن مان آهن. اٽلي وٽ ڪنهن به ملڪ جي ڀيٽ ۾ سڀ کان وڌيڪ [[عالمي ورثو ماڳ]] آهن: [[اٽلي ۾ عالمي ورثو ماڳن جي فهرست|61]]،<ref>{{Cite web|title=The World Heritage Convention|url=https://whc.unesco.org/en/convention|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20160827065310/https://whc.unesco.org/en/convention|archive-date=27 August 2016|access-date=1 August 2021|publisher=UNESCO}}</ref> جن مان 55 ثقافتي ۽ 6 قدرتي آهن.<ref>{{Cite web|title=Italy|url=https://whc.unesco.org/en/statesparties/it|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211201134320/http://whc.unesco.org/en/statesparties/it|archive-date=1 December 2021|access-date=9 April 2019|publisher=UNESCO World Heritage Centre}}</ref> == آبادي == {{Main|اٽلي جي آبادي}} {{See also|اطالوي ماڻهو|اٽلي ۾ اندروني لڏپلاڻ|اطالوي ڊائاسپورا|اٽلي جي جينياتي تاريخ|اٽلي جي شهرن جي فهرست}} [[File:Map of population density in Italy (2011 census) alt colours.jpg|thumb|اٽلي جي آباديءَ جي گهاٽائي جو نقشو (2011ع مردم شماري)]] [[File:Map of the Italian Diaspora in the World.svg|thumb|دنيا ۾ [[اطالوي ڊائاسپورا]]]] 2025ع تائين، اٽلي جي آبادي 58,915,561 آهي.<ref name="population" /> ان جي آباديءَ جي گهاٽائي {{Convert|195|PD/km2}} آهي، جيڪا اڪثر مغربي يورپي ملڪن کان وڌيڪ آهي. تنهن هوندي به ورهاست غير برابر آهي: سڀ کان وڌيڪ گهاٽا آباد علائقا پو ماٿري (لڳ ڀڳ اڌ آبادي) ۽ روم ۽ نيپلز جا ميٽروپوليٽن علائقا آهن، جڏهن ته وڏا علائقا جهڙوڪ الپس ۽ اپينائن جا بلند ميداني علائقا، بازيليڪاتا جا پليٽو، ۽ سارڊينيا ٻيٽ، گڏوگڏ سسلي جو وڏو حصو، گهٽ آباد آهن. 20هين صديءَ دوران اٽلي جي آبادي لڳ ڀڳ ٻيڻي ٿي، پر واڌ جو نمونو غير برابر رهيو، ڇاڪاڻ ته ڳوٺاڻي ڏکڻ کان صنعتي اتر ڏانهن وڏي پيماني تي [[اٽلي ۾ اندروني لڏپلاڻ|اندروني لڏپلاڻ]] ٿي، جيڪا 1950ع–1960ع واري ڏهاڪي جي [[اطالوي معاشي معجزو]] جو نتيجو هئي. بلند زرخيزيءَ جون شرحون 1970ع واري ڏهاڪي تائين برقرار رهيون، جنهن کان پوءِ اهي گهٽجڻ لڳيون؛ [[ڪل زرخيزي شرح]] (TFR) 1995ع ۾ هر عورت تي 1.2 ٻارن جي تاريخي گهٽ ترين سطح تي پهتي، جيڪا 2.1 جي بدلي واري شرح کان گهڻو گهٽ ۽ 1883ع جي 5 واري بلند ترين سطح کان ڪافي گهٽ هئي.<ref>{{Citation|last=Max Roser|title=Total Fertility Rate around the world over the last centuries|work=[[Our World in Data]], [[Gapminder Foundation]]|year=2014|url=https://ourworldindata.org/grapher/children-born-per-woman?year=1800&country=ITA|access-date=7 May 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20180807185906/https://ourworldindata.org/grapher/children-born-per-woman?year=1800&country=ITA|archive-date=7 August 2018|url-status=dead}}</ref> 2008ع کان، جڏهن شرح ٿوري وڌي 1.4 ٿي،<ref>{{Cite web|last=ISTAT|author-link=Istituto Nazionale di Statistica|title=Average number of children born per woman 2005–2008 |url=http://demo.istat.it/altridati/indicatori/2008/Tab_4.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110810171708/http://demo.istat.it/altridati/indicatori/2008/Tab_4.pdf|archive-date=10 August 2011|access-date=3 May 2009|language=it}}</ref><ref>{{Cite web|last=ISTAT|author-link=Istituto Nazionale di Statistica|title=Crude birth rates, mortality rates and marriage rates 2005–2008 |url=http://demo.istat.it/altridati/indicatori/2008/Tab_1.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110810171721/http://demo.istat.it/altridati/indicatori/2008/Tab_1.pdf|archive-date=10 August 2011|access-date=10 May 2009|language=it}}</ref> ڄمڻ جو تعداد هر سال مسلسل گهٽجي رهيو آهي، جيڪو 2023ع ۾ 379,000 جي رڪارڊ گهٽ سطح تي پهتو — 1861ع کان پوءِ سڀ کان گهٽ.<ref name="www.reuters.com">[https://www.reuters.com/world/europe/births-fall-italy-15th-year-running-record-low-2024-03-29/ Births fall in Italy for 15th year running to record low]| Reuters</ref> 2024ع ۾ اها شرح 1.2 هئي.<ref>{{Cite news|last=Jones|first=Tobias|date=3 January 2024|title=Boosting Italy's birthrate has become a patriotic cause for the far right. But it's an idea that's doomed|url=https://www.theguardian.com/commentisfree/2024/jan/03/italy-birthrate-far-right-population-immigration-giorgia-meloni|access-date=29 May 2024|work=The Guardian|language=en-GB|issn=0261-3077}}</ref> انهن رجحانن جي نتيجي ۾، اٽلي جي آبادي تيزيءَ سان پوڙهي ٿي رهي آهي ۽ آهستي آهستي گهٽجي رهي آهي. لڳ ڀڳ هر چئن مان هڪ اطالوي 65 سالن کان مٿي آهي،<ref name="www.reuters.com" /> ۽ ملڪ وٽ [[درمياني عمر موجب ملڪن جي فهرست|دنيا جي چوٿين سڀ کان پوڙهي آبادي]] آهي، جنهن جي درمياني عمر 48 ۽ اوسط عمر 46.6 آهي.<ref name="cia.gov" /><ref>{{Cite web|title=Aging population of Italy|url=https://www.statista.com/topics/8379/aging-population-of-italy/|access-date=29 May 2024|website=Statista|language=en|archive-date=29 May 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240529041428/https://www.statista.com/topics/8379/aging-population-of-italy/|url-status=live}}</ref> مجموعي آبادي 2014ع کان مسلسل گهٽجي رهي آهي ۽ 2024ع ۾ 59 ملين کان ٿوري گهٽ ٿيڻ جو اندازو آهي، جيڪو هڪ ڏهاڪي ۾ 1.36&nbsp;ملين کان وڌيڪ ماڻهن جي گڏيل گهٽتائي ڏيکاري ٿو.<ref>{{Cite web|last1=Nadeau |first1=Barbie Latza |last2=Di Donato |first2=Valentina |last3=Mortensen |first3=Antonia|date=17 May 2023|title='Low fertility trap': Why Italy's falling birth rate is causing alarm|url=https://www.cnn.com/2023/05/17/europe/italy-record-low-birth-rate-intl-cmd/index.html|access-date=29 May 2024|website=CNN|language=en|archive-date=29 May 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240529041430/https://www.cnn.com/2023/05/17/europe/italy-record-low-birth-rate-intl-cmd/index.html|url-status=live}}</ref> 19هين صديءَ جي آخر کان 1960ع واري ڏهاڪي تائين، اٽلي وڏي پيماني تي هجرت ڪندڙ ملڪ هو. 1898ع ۽ 1914ع جي وچ ۾، [[اطالوي ڊائاسپورا]] جي عروج وارن سالن ۾، لڳ ڀڳ 750,000 اطالوي هر سال هجرت ڪندا هئا.<ref>{{Cite web|date=15 August 1999|title=Causes of the Italian mass emigration|url=http://library.thinkquest.org/26786/en/articles/view.php3?arKey=4&paKey=7&loKey=0&evKey=&toKey=&torKey=&tolKey=|archive-url=https://web.archive.org/web/20090701010600/http://library.thinkquest.org/26786/en/articles/view.php3?arKey=4&paKey=7&loKey=0&evKey=&toKey=&torKey=&tolKey=|archive-date=1 July 2009|access-date=11 August 2014|publisher=ThinkQuest Library}}</ref> ڊائاسپورا ۾ 25 ملين کان وڌيڪ اطالوي شامل هئا ۽ ان کي جديد دور جي سڀ کان وڏي اجتماعي لڏپلاڻ سمجھيو ويندو آهي.<ref>Favero, Luigi e Tassello, Graziano. ''Cent'anni di emigrazione italiana (1861–1961)'' Introduction</ref> === وڏا شهر === {{Largest cities of Italy}} === اميگريشن === {{Main|اٽلي ڏانهن اميگريشن|2015ع يورپي مهاجر بحران}} [[File:Italy, foreign residents as a percentage of the total population, 2011.svg|thumb|علائقائي آباديءَ جي سيڪڙو طور پرڏيهي رهواسي (2011ع مردم شماري)]] 1980ع واري ڏهاڪي ۾، ان وقت تائين لساني ۽ ثقافتي طور هڪجهڙي سماج طور، اٽلي وڏي تعداد ۾ اميگرنٽس کي متوجه ڪرڻ لڳو.<ref>{{Cite book|last=Allen|first=Beverly|url=https://archive.org/details/revisioningitaly00beve|title=Revisioning Italy national identity and global culture|date=1997|publisher=University of Minnesota Press|isbn=978-0-8166-2727-1|location=Minneapolis|page=[https://archive.org/details/revisioningitaly00beve/page/169 169]|url-access=registration}}</ref> [[برلن ديوار جو ڪرڻ|برلن ديوار]] ۽ [[لوهي پردو#زوال|لوهي پردي]] جي زوال کان پوءِ، لڏپلاڻ جون لهرون اوڀر يورپ جي ڪيترن اڳوڻن سوشلسٽ ملڪن مان شروع ٿيون. يورپي يونين [[2004ع ۾ يورپي يونين جي واڌ|2004ع]]، 2007ع (رومانيا ۽ بلغاريا) ۽ 2013ع ([[ڪروشيا]]) ۾ وڌي. اميگريشن جا ٻيا ذريعا پاڙيسري اتر آفريڪا، ايشيا-پئسفڪ علائقو،<ref>"[https://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/6550725.stm Milan police in Chinatown clash] ". BBC News. 13 April 2007.</ref> [[فلپائن]] ۽ لاطيني آمريڪا رهيا آهن. 2010ع ۾، پرڏيهه ڄاول آبادي هيٺين علائقن مان هئي: يورپ (54%)، آفريڪا (22%)، ايشيا (16%)، آمريڪا (8%)، ۽ اوشيانا (0.06%). پرڏيهي آباديءَ جي ورهاست جاگرافيائي طور مختلف آهي: 2020ع ۾، 61% پرڏيهي شهري اتر ۾، 24% مرڪز ۾، 11% ڏکڻ ۾ ۽ 4% ٻيٽن تي رهندا هئا.<ref>{{Cite web|title=XXIX Rapporto Immigrazione 2020|url=https://www.migrantes.it/wp-content/uploads/sites/50/2020/10/RICM_2020_DEF.pdf|access-date=31 December 2021|language=it|archive-date=31 December 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20211231222417/https://www.migrantes.it/wp-content/uploads/sites/50/2020/10/RICM_2020_DEF.pdf|url-status=live}}</ref> 2021ع ۾، اٽلي ۾ لڳ ڀڳ 5.2&nbsp;ملين پرڏيهي رهواسي هئا،<ref name="id2020"/><ref>{{Cite web|title=Population on 1 January by sex, country of birth and broad group of citizenship|url=https://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/submitViewTableAction.do|access-date=28 August 2023|archive-date=21 January 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20230121154457/https://ec.europa.eu/eurostat/web/main/eurostat/web/main/help/faq/data-services|url-status=live}}</ref> جيڪي آباديءَ جو 9% بڻجن ٿا. انهن انگن ۾ پرڏيهي شهرين مان اٽلي ۾ ڄاول اڌ ملين کان وڌيڪ ٻار شامل آهن، پر اهي پرڏيهي شهري شامل ناهن، جن بعد ۾ اطالوي شهريت حاصل ڪئي؛<ref>{{Cite web|title=Immigrants.Stat|url=http://stra-dati.istat.it/Index.aspx|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170709143540/http://stra-dati.istat.it/Index.aspx|archive-date=9 July 2017|access-date=15 June 2017|publisher=[[Istat]]}}</ref> 2016ع ۾ لڳ ڀڳ 201,000 ماڻهن اطالوي شهريت حاصل ڪئي.<ref>{{Cite web|title=National demographic balance 2016|url=https://www.istat.it/en/archive/201143|access-date=15 June 2017|publisher=[[Istat]]|archive-date=10 October 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20171010180410/https://www.istat.it/en/archive/201143|url-status=live}}</ref> سرڪاري انگن ۾ [[غير قانوني مهاجر]] پڻ شامل ناهن، جن جو 2008ع ۾ اندازو 670,000 لڳايو ويو هو.<ref>Elisabeth Rosenthal, "[https://archive.boston.com/news/world/europe/articles/2008/05/16/italy_cracks_down_on_illegal_immigration/ Italy cracks down on illegal immigration] ". ''[[The Boston Globe]]''. 16 May 2008.</ref> لڳ ڀڳ هڪ ملين [[رومانوي ڊائاسپورا|رومانوي]] شهري اٽلي ۾ رهندڙ طور رجسٽرڊ آهن، جيڪي سڀ کان وڏي مهاجر آباديءَ جي نمائندگي ڪن ٿا. === ٻوليون === {{Main|اٽلي جون ٻوليون|اطالوي ٻولي|علائقائي اطالوي|اطالوي ڳالهائيندڙن جي جاگرافيائي ورهاست}} [[File:Linguistic map of Italy.png|thumb|[[اٽلي جون ٻوليون|اٽلي ۾ ڳالهائي ويندڙ ٻولين]] جو نقشو]] اٽلي جي سرڪاري ٻولي اطالوي آهي.<ref name="lang">{{Cite web|title=Legge 15 Dicembre 1999, n. 482 "Norme in materia di tutela delle minoranze linguistiche storiche" pubblicata nella Gazzetta Ufficiale n. 297 del 20 dicembre 1999 |url=http://www.camera.it/parlam/leggi/99482l.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150512051856/http://www.camera.it/parlam/leggi/99482l.htm|archive-date=12 May 2015|access-date=2 December 2014|publisher=[[Italian Parliament]]}}</ref><ref>Statuto Speciale per il Trentino-Alto Adige, Art. 99</ref> دنيا ۾ اندازاً 64 ملين مقامي اطالوي ڳالهائيندڙ آهن،<ref>[https://www.ethnologue.com/language/ita Italian language] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20150730230004/http://www.ethnologue.com/language/ita|date=30 July 2015}} Ethnologue.com; {{Cite web|date=February 2006|title=Eurobarometer – Europeans and their languages|url=http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/ebs/ebs_243_sum_en.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110430202903/http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/ebs/ebs_243_sum_en.pdf|archive-date=30 April 2011|format=485{{spaces}}KB}}; [[Nationalencyklopedin]] "Världens 100 största språk 2007" The World's 100 Largest Languages in 2007</ref> ۽ ٻيا 21 ملين ان کي ٻي ٻولي طور استعمال ڪن ٿا.<ref>[http://www2.le.ac.uk/departments/modern-languages/lal/languages%20at%20lal/italian Italian language] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20140502004444/http://www2.le.ac.uk/departments/modern-languages/lal/languages%20at%20lal/italian|date=2 May 2014}} University of Leicester</ref> اطالوي اڪثر مقامي طور [[علائقائي اطالوي|علائقائي لهجي]] طور ڳالهائي ويندي آهي، جنهن کي اٽلي جي علائقائي ۽ اقليتي ٻولين سان نه ملائڻ گهرجي؛<ref>{{Cite web|title=UNESCO Atlas of the World's Languages in danger|url=http://www.unesco.org/languages-atlas/index.php|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20161218184822/http://www.unesco.org/languages-atlas/index.php|archive-date=18 December 2016|access-date=2 January 2018|publisher=UNESCO}}; {{Cite encyclopedia|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297241/Italian-language|title=Italian language|encyclopedia=Encyclopædia Britannica|date=3 November 2008|access-date=19 November 2009|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20091129081859/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297241/Italian-language|archive-date=29 November 2009}}</ref> تنهن هوندي به، 20هين صديءَ دوران قومي تعليمي نظام جي قيام سان علائقائي لهجن ۾ گهٽتائي آئي. معيار سازي 1950ع ۽ 1960ع واري ڏهاڪن ۾ معاشي واڌ ۽ [[اٽلي جو ميڊيا|ماس ميڊيا]] ۽ ٽيليويزن جي اڀار سبب وڌيڪ پکڙجي وئي. ٻارهن "تاريخي اقليتي ٻوليون" رسمي طور تسليم ٿيل آهن: البانيائي، [[ڪاتالان ٻولي|ڪاتالان]]، جرمن، يوناني، سلووين، ڪروئيشيائي، فرينچ، فرينڪو-پروونسل، فريوليائي، [[لادين ٻولي|لادين]]، [[اوڪسيٽان ٻولي|اوڪسيٽان]]، ۽ سارڊينيائي.<ref name="lang"/> انهن مان چار کي پنهنجي لاڳاپيل علائقن ۾ گڏيل سرڪاري حيثيت حاصل آهي: اوستا وادي ۾ فرينچ؛<ref>L.cost. 26 febbraio 1948, n. 4, Statuto speciale per la Valle d'Aosta</ref> [[ڏکڻ ٽائرول]] ۾ جرمن، ۽ ساڳئي صوبي جي ڪجهه حصن ۽ پاڙيسري ترينتينو جي ڪجهه حصن ۾ لادين؛<ref>L.cost. 26 febbraio 1948, n. 5, Statuto speciale per il Trentino-Alto Adige</ref> ۽ [[سلووين ٻولي|سلووين]] [[ٽريئستي صوبو|ٽريئستي]]، [[گوريزيا صوبو|گوريزيا]] ۽ [[اوديني صوبو|اوديني]] جي صوبن ۾.<ref>L. cost. 31 gennaio 1963, n. 1, Statuto speciale della Regione Friuli-Venezia Giulia</ref> ٻين Ethnologue، ISO ۽ UNESCO ٻولين کي اطالوي قانون تحت تسليم نه ڪيو ويو آهي. فرانس وانگر، اٽلي به [[علائقائي يا اقليتي ٻولين لاءِ يورپي چارٽر]] تي صحيح ڪئي آهي، پر ان جي توثيق نه ڪئي آهي.<ref>{{Cite web|title=Ready for Ratification|url=https://rm.coe.int/European-centre-for-minority-issues-vol-1-/1680737191|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20180103133317/https://rm.coe.int/European-centre-for-minority-issues-vol-1-/1680737191|archive-date=3 January 2018|publisher=[[European Centre for Minority Issues]] }}</ref><ref>elen.ngo: [https://elen.ngo/2023/10/11/elen-calls-on-italy-to-ratify-the-european-charter-for-regional-or-minority-languages-at-its-meeting-in-sardinia/ ''ELEN calls on Italy to ratify the European Charter for Regional or Minority Languages at its meeting in Sardinia''] (11 October 2023)</ref> تازو اميگريشن سبب، اٽلي ۾ اهڙيون وڏيون آباديون آهن جن جي مادري ٻولي اطالوي يا ڪا علائقائي ٻولي نه آهي. [[اطالوي قومي شمارياتي ادارو]] موجب، 2012ع ۾ پرڏيهي رهواسين ۾ رومانوي سڀ کان عام مادري ٻولي هئي: لڳ ڀڳ 800,000 ماڻهو رومانوي کي پنهنجي پهرين ٻولي طور ڳالهائين ٿا (6 سال ۽ ان کان مٿي عمر وارن پرڏيهي رهواسين جو 22%). ٻيون عام مادري ٻوليون عربي (475,000 کان وڌيڪ ماڻهن طرفان ڳالهائي ويندڙ؛ پرڏيهي رهواسين جو 13%)، البانيائي (380,000)، ۽ اسپيني (255,000) هيون.<ref>{{Cite web|date=24 July 2014|title=Linguistic diversity among foreign citizens in Italy|url=http://www.istat.it/en/archive/129304|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140730134706/http://www.istat.it/en/archive/129304|archive-date=30 July 2014|access-date=27 July 2014|publisher=Italian National Institute of Statistics}}</ref> === مذهب === {{Main|اٽلي ۾ مذهب|اٽلي ۾ ڪيٿولڪ چرچ}} {{See also|اٽلي ۾ ڪيٿيڊرلز جي فهرست}} [[File:PonteSantAngeloRom.jpg|thumb|upright=1.1|[[سينٽ پيٽرز بيسيليڪا]] [[ٽائبر]] کان ڏسڻ ۾؛ پٺيان [[ويٽيڪن ٽڪري]] ۽ ساڄي طرف روم ۾ [[ڪاستل سانت اينجلو]]. بيسيليڪا ۽ ٽڪري ٻئي [[ويٽيڪن سٽي]] جي [[گڏيل قومن جي جنرل اسيمبلي جا مبصر|خودمختيار رياست]] جو حصو آهن، جيڪا [[ڪيٿولڪ چرچ]] جي [[هولي سي]] آهي.]] [[هولي سي]]، يعني [[روم جو ڊائوسيس|روم جو اسقفي اختيار]]، [[ويٽيڪن سٽي]] ۽ عالمي [[ڪيٿولڪ چرچ]] جي حڪومت تي مشتمل آهي. ان کي هڪ [[خودمختياري|خودمختيار]] اداري طور تسليم ڪيو ويو آهي، جنهن جو سربراهه پوپ آهي، جيڪو [[روم جو اسقف]] پڻ آهي، جنهن سان سفارتي لاڳاپا برقرار رکي سگهجن ٿا.<ref>Text taken directly from {{Cite web|title=Country Profile: Vatican City State|url=http://www.fco.gov.uk/en/travel-and-living-abroad/travel-advice-by-country/country-profile/europe/holy-see|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20101231084624/http://www.fco.gov.uk/en/travel-and-living-abroad/travel-advice-by-country/country-profile/europe/holy-see|archive-date=31 December 2010|access-date=5 February 2016}} (viewed on 14 December 2011), on the website of the British Foreign & Commonwealth Office.</ref>{{Efn|هولي سي جي خودمختياري ڪيترن ئي بين الاقوامي معاهدن ۾ صراحت سان تسليم ڪئي وئي آهي ۽ خاص طور 11 فيبروري 1929ع جي [[لاٽران معاهدو]] جي آرٽيڪل 2 ۾ زور ڏنو ويو آهي، جنهن ۾ "اٽلي بين الاقوامي معاملن ۾ هولي سي جي خودمختياري کي، ان جي روايتن ۽ دنيا ڏانهن ان جي مشن جي ضرورتن مطابق، هڪ لازمي وصف طور تسليم ڪري ٿو" ([http://www.aloha.net/~mikesch/treaty.htm Lateran Treaty, English translation]).}} اٽلي تاريخي طور ڪيٿولڪ ازم جي غلبي هيٺ رهيو آهي.<ref name="Dell'orto">{{Cite web|last=Dell'orto|first=Giovanna|date=5 October 2023|title=The Nones: Italy|url=https://projects.apnews.com/features/2023/the-nones/the-nones-italy.html|access-date=6 October 2023|work=[[Associated Press News]]|archive-date=5 October 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20231005133701/https://projects.apnews.com/features/2023/the-nones/the-nones-italy.html|url-status=live}}; {{Cite web|last=Dell'orto|first=Giovanna|date=5 October 2023|title=From cradle to casket, life for Italians changes as Catholic faith loses relevance|url=https://apnews.com/article/italy-nonreligious-catholic-life-changes-fb808ce37daba3ce222e57a51c7d9187|access-date=6 October 2023|work=Associated Press News|archive-date=7 October 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20231007220721/https://apnews.com/article/italy-nonreligious-catholic-life-changes-fb808ce37daba3ce222e57a51c7d9187|url-status=live}}</ref> گهڻا ڪيٿولڪ نالي ماتر آهن؛ [[ايسوسيئيٽيڊ پريس]] [[اٽلي ۾ ڪيٿولڪ چرچ|اطالوي ڪيٿولڪ ازم]] کي "نالي ماتر قبول ڪيل پر گهٽ ئي عمل ڪيل" قرار ڏنو.<ref name="Dell'orto"/> لڳ ڀڳ 2010ع ۾، اٽلي وٽ دنيا جي [[ملڪ موجب ڪيٿولڪ چرچ|پنجين وڏي ڪيٿولڪ آبادي]] ۽ يورپ جي سڀ کان وڏي ڪيٿولڪ آبادي هئي.<ref>{{Cite web|date=13 February 2013|title=The Global Catholic Population|url=https://www.pewforum.org/2013/02/13/the-global-catholic-population|website=Pew Research Center's Religion & Public Life Project|access-date=21 November 2020|archive-date=25 November 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20201125003604/https://www.pewforum.org/2013/02/13/the-global-catholic-population/|url-status=live}}</ref><ref>The Holy See publishes a 'Statistical Yearbook of the Church' every year.</ref> 1985ع کان، ڪيٿولڪ ازم هاڻي [[رياستي مذهب]] ناهي رهيو.<ref>{{Cite news|date=4 June 1985|title=Catholicism No Longer Italy's State Religion|url=http://articles.sun-sentinel.com/1985-06-04/news/8501220260_1_italian-state-new-agreement-church|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20131020143004/http://articles.sun-sentinel.com/1985-06-04/news/8501220260_1_italian-state-new-agreement-church|archive-date=20 October 2013|access-date=7 September 2013|work=[[Sun Sentinel]]}}</ref> 2011ع ۾، اقليتي عيسائي عقيدن ۾ اندازاً 15 لک آرتھوڊوڪس عيسائي شامل هئا، جڏهن ته [[پروٽيسٽنٽ ازم]] جي پيروڪارن جو انگ وڌي رهيو آهي.<ref>{{Cite book|last=Leustean|first=Lucian N.|title=Eastern Christianity and Politics in the Twenty-First Century|date=2014|publisher=Routledge|isbn=978-0-4156-8490-3|page=723}}</ref> اٽلي صدين کان انهن يهودين کي پناهه ڏيندو رهيو آهي، جن کي ٻين ملڪن، خاص طور تي [[اسپين]]، مان جلاوطن ڪيو ويو هو. بهرحال، [[هولوڪاسٽ]] دوران تقريباً 20 سيڪڙو اطالوي يهودي ماريا ويا هئا.<ref>{{Cite book |last=Dawidowicz, Lucy S. |title=The war against the Jews, 1933–1945 |publisher=Bantam Books |year=1986 |isbn=978-0-5533-4302-1 |location=New York}} p. 403.</ref> ان سان گڏ ٻي عالمي جنگ کان اڳ ۽ پوءِ لڏپلاڻ جي نتيجي ۾ اڄ اٽلي ۾ لڳ ڀڳ 28,000 يهودي رهجي ويا آهن.<ref>{{Cite web|title=The Jewish Community of Italy (Unione delle Comunita Ebraiche Italiane)|url=http://www.eurojewcong.org/communities/italy.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20130313095857/http://www.eurojewcong.org/communities/italy.html|archive-date=13 March 2013|access-date=25 August 2014|publisher=The European Jewish Congress}}</ref> اٽلي ۾ 120,000 هندو<ref>{{Cite web|date=4 November 2019|title=Eurispes, risultati del primo Rapporto di ricerca su "L'Induismo in Italia"|url=https://eurispes.eu/news/eurispes-risultati-del-primo-rapporto-di-ricerca-su-linduismo-in-italia|access-date=31 December 2021|language=it|archive-date=31 December 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20211231223926/https://eurispes.eu/news/eurispes-risultati-del-primo-rapporto-di-ricerca-su-linduismo-in-italia/|url-status=live}}</ref> ۽ 70,000 سک پڻ رهن ٿا.<ref>{{Cite web|date=15 November 2004|title=NRI Sikhs in Italy|url=http://www.nriinternet.com/EUROPE/ITALY/2004/111604Gurdwara.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110207031755/http://nriinternet.com/EUROPE/ITALY/2004/111604Gurdwara.htm|archive-date=7 February 2011|access-date=30 October 2010|publisher=Nriinternet.com}}</ref> رياست هڪ نظام تحت، جيڪو [[اٺ في هزار]] (''Otto per mille'') جي نالي سان سڃاتو وڃي ٿو، تسليم ٿيل مذهبي برادرين کي آمدني ٽيڪس مان حصو منتقل ڪري ٿي. عيسائي، يهودي، ٻڌ ۽ هندو برادرين کي عطيا ڏيڻ جي اجازت آهي؛ بهرحال، اسلام هن نظام کان ٻاهر آهي، ڇاڪاڻ⁠تہ ڪنهن به مسلم برادري حڪومت سان باضابطه معاهدو نه ڪيو آهي.<ref>{{Cite web|date=7 April 2003|title=Italy: Islam denied income tax revenue – Adnkronos Religion|url=http://www.adnkronos.com/AKI/English/Religion/?id=3.1.880028077|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130620070907/http://www.adnkronos.com/AKI/English/Religion/?id=3.1.880028077|archive-date=20 June 2013|access-date=2 June 2013|publisher=Adnkronos.com}}</ref> جيڪي ٽيڪس ڏيندڙ ڪنهن مذهب جي مالي مدد نٿا ڪرڻ چاهين، تن جو حصو فلاحي نظام ۾ شامل ڪيو ويندو آهي.<ref>[http://documenti.camera.it/Leg16/dossier/Testi/BI0350.htm#_Toc278992388 Camera dei deputati Dossier BI0350] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130927211619/http://documenti.camera.it/Leg16/dossier/Testi/BI0350.htm|date=27 September 2013}}. Documenti.camera.it (10 March 1998). Retrieved 12 July 2013.</ref> === تعليم === {{Main|اٽلي ۾ تعليم}} [[File:Archiginnasio ora blu Bologna.jpg|thumb|[[بولونيا يونيورسٽي]]، جيڪا 1088ع ۾ قائم ٿي، دنيا جي [[مسلسل هلندڙ قديم ترين يونيورسٽين جي فهرست|مسلسل هلندڙ قديم ترين يونيورسٽي]] آهي.]] تعليم ڇهن کان سورهن سالن جي عمر تائين لازمي ۽ مفت آهي،<ref>{{Cite web|title=Law 27 December 2007, n.296 |url=http://www.camera.it/parlam/leggi/06296l.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20121206012402/http://www.camera.it/parlam/leggi/06296l.htm|archive-date=6 December 2012|access-date=30 September 2012|publisher=Italian Parliament}}</ref> ۽ اها پنجن مرحلن تي مشتمل آهي: ڪنڊرگارٽن، پرائمري اسڪول، هيٺيون ثانوي اسڪول، مٿيون ثانوي اسڪول ۽ يونيورسٽي.<ref>{{Cite web|title=Human Development Reports|url=http://hdr.undp.org/en/media/HDR_20072008_EN_Complete.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110429033726/http://hdr.undp.org/en/media/HDR_20072008_EN_Complete.pdf|archive-date=29 April 2011|access-date=18 January 2014|publisher=Hdr.undp.org}}</ref> پرائمري اسڪول اٺ سال هلندو آهي. شاگردن کي اطالوي ٻولي، انگريزي، رياضي، قدرتي سائنسون، تاريخ، جاگرافي، سماجي اڀياس، جسماني تعليم ۽ بصري ۽ موسيقي فنون ۾ بنيادي تعليم ڏني ويندي آهي. ثانوي تعليم پنج سال جاري رهندي آهي ۽ ان ۾ ٽن روايتي قسمن جا اسڪول شامل آهن، جيڪي مختلف علمي سطحن تي ڌيان ڏين ٿا: ''[[اٽلي ۾ ثانوي تعليم#ليچيو|ليچيو]]'' شاگردن کي ڪلاسيڪي يا سائنسي نصاب سان يونيورسٽي تعليم لاءِ تيار ڪري ٿو، جڏهن ته ''[[اِسٽيٽوٽو ٽيڪنيڪو]]'' ۽ ''[[اِسٽيٽوٽو پروفيشونالي]]'' شاگردن کي پيشيوراڻين شعبن لاءِ تيار ڪن ٿا. 2018ع ۾، ثانوي تعليم جو جائزو وٺندي ان کي [[او اي سي ڊي]] ملڪن جي اوسط کان هيٺ قرار ڏنو ويو.<ref name="oecd.org">{{Cite web|title=PISA 2018 results|url=https://www.oecd.org/pisa/publications/pisa-2018-results.htm|access-date=6 April 2021|website=oecd.org|archive-date=3 December 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20191203141933/https://www.oecd.org/pisa/publications/pisa-2018-results.htm|url-status=live}}</ref> اٽلي پڙهائي ۽ سائنس ۾ او اي سي ڊي جي اوسط کان هيٺ ۽ رياضي ۾ اوسط جي ويجهو رهيو.<ref name="oecd.org"></ref> اتر ۽ ڏکڻ جي اسڪولن جي ڪارڪردگيءَ ۾ نمايان فرق موجود آهي؛ اتر جا اسڪول تقريباً اوسط جي برابر نتيجا ڏين ٿا، جڏهن ته ڏکڻ جا نتيجا گهڻو ڪمزور رهيا آهن.<ref>{{Cite web|title=The literacy divide: territorial differences in the Italian education system|url=http://new.sis-statistica.org/wp-content/uploads/2013/10/CO09-The-literacy-divide-territorial-differences-in-the-Italian.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20151117015624/http://new.sis-statistica.org/wp-content/uploads/2013/10/CO09-The-literacy-divide-territorial-differences-in-the-Italian.pdf|archive-date=17 November 2015|access-date=16 November 2015|publisher=Parthenope University of Naples}}</ref> اعليٰ تعليم [[اٽلي جي يونيورسٽين جي فهرست|سرڪاري يونيورسٽين]]، خانگي يونيورسٽين ۽ معزز ۽ چونڊيل [[اٽلي جا اعليٰ گريجوئيٽ اسڪول|اعليٰ گريجوئيٽ اسڪولن]] جي وچ ۾ ورهايل آهي، جهڙوڪ [[اسڪولا نورمالي سپيريئوري دي پيزا]]. 2019ع ۾ 33 اطالوي يونيورسٽيون دنيا جي مٿين 500 يونيورسٽين ۾ شامل هيون.<ref>{{Cite web|year=2019|title=Number of top-ranked universities by country in Europe|url=https://jakubmarian.com/number-of-top-ranked-universities-by-country-in-europe|publisher=jakubmarian.com|access-date=18 May 2019|archive-date=18 May 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20190518113438/https://jakubmarian.com/number-of-top-ranked-universities-by-country-in-europe/|url-status=live}}</ref> [[بولونيا يونيورسٽي]]، جيڪا 1088ع ۾ قائم ٿي، اڃا تائين هلندڙ [[قديم ترين يونيورسٽي]] آهي<ref>Nuria Sanz, Sjur Bergan: "The heritage of European universities", 2nd edition, Higher Education Series No. 7, Council of Europe, 2006. ISBN 978-92-871-6121-5. p. 136.</ref> ۽ يورپ جي اهم علمي ادارن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite news|date=3 July 2017|title=Censis, la classifica delle università: Bologna ancora prima|url=http://bologna.repubblica.it/cronaca/2017/07/03/news/censis_la_classifica_delle_universita_bologna_ancora_prima-169846308|work=La Repubblica|access-date=10 September 2018|archive-date=10 September 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20180910204704/https://bologna.repubblica.it/cronaca/2017/07/03/news/censis_la_classifica_delle_universita_bologna_ancora_prima-169846308/|url-status=live}}</ref> [[بوڪوني يونيورسٽي]]، [[يونيورسيتا ڪاتوليڪا دل ساڪرو ڪوئوري]]، [[لوئيس يونيورسٽي]]، [[پولي ٽيڪنيڪ يونيورسٽي آف ٽورين]]، [[پولي ٽيڪنيڪ يونيورسٽي آف ميلان]]، [[ساپئينزا يونيورسٽي آف روم]] ۽ [[يونيورسٽي آف ميلان]] پڻ بهترين يونيورسٽين ۾ شمار ٿين ٿيون.<ref>{{Cite web|year=2015|title=Academic Ranking of World Universities 2015 |url=http://www.shanghairanking.com/ARWU2015.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20151030134046/http://www.shanghairanking.com/ARWU2015.html|archive-date=30 October 2015|access-date=29 October 2015|publisher=Shanghai Ranking Consultancy}}</ref> === صحت === {{Main|اٽلي ۾ صحت}} {{See also|اٽلي ۾ صحت جي سار سنڀال}} [[File:Oil-1383546 1920.jpg|thumb|right|[[زيتون جو تيل]] ۽ ڀاڄيون بحيرۂ روم واري خوراڪ جو مرڪزي حصو آهن.<ref>{{Cite journal|last1=Duarte, A.|last2=Fernandes, J.|last3=Bernardes, J.|last4=Miguel, G.|year=2016|title=Citrus as a Component of the Mediterranean Diet|url=https://www.researchgate.net/publication/311911612|journal=Journal of Spatial and Organizational Dynamics|volume=4|pages=289–304|access-date=26 January 2021|archive-date=1 October 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20181001220519/https://www.researchgate.net/publication/311911612|url-status=live}}</ref>]] اٽلي ۾ 2015ع دوران مردن جي متوقع عمر 80.5 سال ۽ عورتن جي 84.8 سال هئي، جنهن سبب ملڪ دنيا ۾ [[متوقع عمر موجب ملڪن جي فهرست|پنجين نمبر]] تي رهيو.<ref>{{Cite web|year=2016|title=World Health Statistics 2016: Monitoring health for the SDGs Annex B: tables of health statistics by country, WHO region and globally |url=https://www.who.int/gho/publications/world_health_statistics/2016/Annex_B/en|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20160623023234/http://www.who.int/gho/publications/world_health_statistics/2016/Annex_B/en|archive-date=23 June 2016|access-date=27 June 2016|publisher=World Health Organization}}</ref> ٻين اولهندي ملڪن جي ڀيٽ ۾، اٽلي ۾ بالغن ۾ موٽاپي جي شرح گهٽ آهي، جيڪا 10 سيڪڙو کان گهٽ آهي<ref>{{Cite web|title=Global Prevalence of Adult Obesity|url=http://www.iotf.org/database/documents/GlobalPrevalenceofAdultObesity16thDecember08.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20090327044232/http://www.iotf.org/database/documents/GlobalPrevalenceofAdultObesity16thDecember08.pdf|archive-date=27 March 2009|access-date=29 January 2008|publisher=[[انٽرنيشنل اوبيسٽي ٽاسڪ فورس]]}}</ref>، ڇاڪاڻ⁠تہ [[بحيرۂ روم واري غذا]] جا صحت وارا فائدا تمام اهم آهن.<ref>{{Cite journal|last1=Dinu|first1=M|last2=Pagliai|first2=G|last3=Casini|first3=A|author-link3=اينجلا ڪاسيني|last4=Sofi|first4=F|date=10 May 2017|title=Mediterranean diet and multiple health outcomes: an umbrella review of meta-analyses of observational studies and randomised trials.|journal=European Journal of Clinical Nutrition|volume=72|issue=1|pages=30–43|doi=10.1038/ejcn.2017.58|pmid=28488692|s2cid=7702206|hdl-access=free|hdl=2158/1081996}}</ref> 2013ع ۾، اٽلي جي ترغيب تي [[يونيسڪو]]، بحيرۂ روم واري غذا کي اٽلي، [[مراڪش]]، [[اسپين]]، [[پرتگال]]، [[يونان]]، [[قبرص]] ۽ [[ڪروئيشيا]] جي [[انسانيت جي غير مادي ثقافتي ورثي جي نمائنده فهرست]] ۾ شامل ڪيو.<ref>{{Cite web|title=UNESCO Culture Sector, Eighth Session of the Intergovernmental Committee (8.COM) – from 2 to 7 December 2013 |url=http://www.unesco.org/culture/ich/index.php?lg=en&pg=00473|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131220125948/http://www.unesco.org/culture/ich/index.php?lg=en&pg=00473|archive-date=20 December 2013|access-date=3 April 2014}}; {{Cite web|url=http://www.unesco.org/culture/ich/index.php?lg=en&pg=00011&RL=00884|access-date=3 April 2014|title=UNESCO – Culture – Intangible Heritage – Lists & Register – Inscribed Elements – Mediterranean Diet| url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140415064011/http://www.unesco.org/culture/ich/index.php?lg=en&pg=00011&RL=00884|archive-date=15 April 2014}}</ref> روزانو سگريٽ پيئندڙن جو تناسب 2012ع ۾ 22 سيڪڙو هو، جيڪو 2000ع جي 24 سيڪڙو کان گهٽ هو، پر [[او اي سي ڊي]] جي اوسط کان مٿي هو.<ref>{{Cite web|year=2014|title=OECD Health Statistics 2014 How Does Italy Compare? |url=http://www.oecd.org/els/health-systems/Briefing-Note-ITALY-2014.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20150924133234/http://www.oecd.org/els/health-systems/Briefing-Note-ITALY-2014.pdf|archive-date=24 September 2015|publisher=OECD}}</ref> 2005ع کان وٺي، عوامي هنڌن تي سگريٽ نوشي کي "خاص طور تي هوادار ڪمرن" تائين محدود ڪيو ويو آهي.<ref>{{Cite news|title=Smoking Ban Begins in Italy {{!}} Europe {{!}} DW.COM {{!}} 10 January 2005|url=http://www.dw.com/en/smoking-ban-begins-in-italy/a-1453590|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150621143640/http://www.dw.com/en/smoking-ban-begins-in-italy/a-1453590|archive-date=21 June 2015|access-date=1 August 2010|publisher=[[ڊيوئچے ويلے]]}}</ref> 1978ع کان وٺي، رياست هڪ آفاقي عوامي صحت جو نظام هلائي رهي آهي.<ref>{{Cite web|title=Italy – Health|url=http://dev.prenhall.com/divisions/hss/worldreference/IT/health.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20090701064229/http://dev.prenhall.com/divisions/hss/worldreference/IT/health.html|archive-date=1 July 2009|access-date=2 August 2010|publisher=Dev.prenhall.com}}</ref> بهرحال، صحت جون خدمتون سڀني شهرين ۽ رهواسين کي هڪ گڏيل سرڪاري-خانگي نظام وسيلي مهيا ڪيون وڃن ٿيون. ان جو سرڪاري حصو [[سيرويتسيو سانيتاريو ناتسيونالي]] آهي، جيڪو صحت واري وزارت جي ماتحت منظم آهي ۽ علائقائي اختيارن جي حوالي ٿيل بنيادن تي هلائجي ٿو. 2020ع ۾ صحت تي خرچ [[مجموعي گهريلو پيداوار]] جو 10 سيڪڙو هو. اٽلي جو صحت وارو نظام لڳاتار دنيا جي بهترين نظامن ۾ شمار ٿيندو رهيو آهي؛<ref>{{Cite web|title=The World Health Organization's ranking of the world's health systems|url=http://www.photius.com/rankings/healthranks.html|access-date=7 September 2015|publisher=Photius.com|archive-date=5 January 2010|archive-url=https://web.archive.org/web/20100105190014/http://www.photius.com/rankings/healthranks.html|url-status=live}}; {{Cite news|date=20 March 2017|title=Italy's Struggling Economy Has World's Healthiest People|publisher=Bloomberg News|url=https://www.bloomberg.com/news/articles/2017-03-20/italy-s-struggling-economy-has-world-s-healthiest-people|access-date=9 December 2020|archive-date=6 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221006112037/https://www.bloomberg.com/news/articles/2017-03-20/italy-s-struggling-economy-has-world-s-healthiest-people|url-status=live}}</ref> [[عالمي صحت تنظيم]] (WHO) جي 2000ع سان لاڳاپيل تحقيق موجب، خرچن جي ڪارڪردگي ۽ شهرين کي عوامي علاج تائين رسائي جي لحاظ کان، فرانس کان پوءِ اٽلي وٽ دنيا جو ٻيون بهترين صحت وارو نظام هو.<ref>{{Cite journal |last1=Maio |first1=Vittorio |last2=Manzoli |first2=L |date=2002 |title=The Italian health care system: W.H.O. Ranking versus public perception. |url=https://www.researchgate.net/publication/285698246 |journal=P and T |volume=27 |pages=301–308}}</ref> == ثقافت == {{Main|اٽلي جي ثقافت}} اٽلي [[اولهندي تهذيب]] جي بنيادي جنم ڀومن مان هڪ ۽ هڪ [[ثقافتي سپر پاور]] آهي.<ref>Among others, Italy has been described as a "cultural superpower" by [https://www.washingtonpost.com/entertainment/coming-to-the-us-the-year-of-italian-culture-2013/2012/10/15/29f404a8-1703-11e2-9855-71f2b202721b_story.html ''دي واشنگٽن پوسٽ'']، آمريڪي صدر [[بارڪ اوباما]]، ۽ اڳوڻي پرڏيهي معاملن واري وزير [[جوليو تيرتسي دي سانت آگاتا]]. {{Cite web |url=http://www.arabnews.com/italy-cultural-superpower |title=Italy, a cultural superpower |date=2 June 2012 |access-date=25 January 2021 |archive-date=26 December 2014 |archive-url=https://web.archive.org/web/20141226231012/http://www.arabnews.com/italy-cultural-superpower |url-status=bot: unknown }}.</ref> ان جي ثقافت کي ڪيترين ئي علائقائي رسمن، مقامي طاقت جي مرڪزن ۽ سرپرستيءَ جي مرڪزن شڪل ڏني آهي.<ref>{{Cite book|last=Killinger|first=Charles|url=https://archive.org/details/culturecustomsof00char/page/3|title=Culture and customs of Italy|publisher=Greenwood Press|year=2005|isbn=978-0-3133-2489-5|edition=1. publ.|location=Westport, Conn.|page=[https://archive.org/details/culturecustomsof00char/page/3 3]}}</ref> ملڪ يورپ جي [[يورپ جي ثقافت|ثقافتي]] ۽ [[يورپ جي تاريخ|تاريخي]] ورثي ۾ اهم حصو وڌو آهي.<ref>{{Cite book|last=Cole|first=Alison|title=Virtue and magnificence: art of the Italian Renaissance courts|publisher=H.N. Abrams|year=1995|isbn=978-0-8109-2733-9|location=New York}}</ref> === معمارِي === {{Main|اطالوي معمارِي}} [[File:Reggia di Caserta - panoramio - Carlo Pelagalli (2).jpg|thumb|right|[[ڪاسيرتا جو شاهي محل]] دنيا ۾ سڀ کان وڏي اڳوڻي شاهي رهائشگاهه آهي.<ref>{{Cite web |last=Chronopoulou |first=Angeliki |date=23 January 2024 |title=Reggia Di Caserta Historical Overview |url=https://www.academia.edu/44592878 |access-date=23 January 2024 |website=Academia |language=English}}</ref><ref>{{Cite book|url=https://books.google.com/books?id=qTdlAQAAQBAJ|title=Dictionnaire amoureux de Versailles|first=Franck|last=FERRAND|date=24 October 2013|publisher=Place des éditeurs|isbn=9782259222679 |via=Google Books}}</ref>]] اٽلي پنهنجي معمارِي ڪاميابين لاءِ مشهور آهي،<ref>[http://www.justitaly.org/italy/italy-architecture.asp Architecture in Italy] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20120115053940/http://www.justitaly.org/italy/italy-architecture.asp|date=15 January 2012}}, ItalyTravel.com</ref> جهڙوڪ قديم روم طرفان محرابن، گنبذن ۽ ساڳين اڏاوتن جي تعمير، چوڏهين صديءَ جي آخر کان سورهين صديءَ تائين [[نشاۃ ثانيه واري معمارِي|نشاۃ ثانيه واري معمارِي تحريڪ]] جو بنياد، ۽ [[پيلاڊيئن ازم]] جو گهر هجڻ؛ اهو اهڙو انداز هو جنهن [[نوڪلاسيڪي معمارِي]] جهڙين تحريڪن کي متاثر ڪيو ۽ سڄي دنيا ۾ ملڪاڻن گهرن جي ڊزائنن تي اثر وڌو، خاص ڪري برطانيا ۽ آمريڪا ۾ سترهين صديءَ جي آخر کان ويهين صديءَ جي شروعات تائين. ڊزائنن جي هڪ مڃيل سلسلي جي شروعات سڀ کان پهرين يونانين ۽ اِيٽرسڪن ماڻهن ڪئي، جيڪو اڳتي وڌي ڪلاسيڪي رومي انداز تائين پهتو،<ref>Sear, Frank. [https://books.google.com/books?id=Rkdt_p6uvw0C&pg=PA10 ''Roman architecture.''] Cornell University Press, 1983. p. 10. Web. 23 September 2011.</ref> پوءِ نشاۃ ثانيه دوران ڪلاسيڪي رومي دور جي ٻيهر بحالي ٿي، ۽ اهو باروڪ دور تائين ارتقا ڪندو رهيو. باسيليڪا جو عيسائي تصور، جيڪو وچئين دور ۾ غالب معمارِي انداز بڻجي ويو، روم ۾ ايجاد ٿيو هو.<ref>[http://www.justitaly.org/italy/architecture/christian-byzanthine.asp Italy Architecture: Early Christian and Byzanthine] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130328131150/http://www.justitaly.org/italy/architecture/christian-byzanthine.asp|date=28 March 2013}}, ItalyTravel.com</ref> [[رومانسڪ معمارِي]]، جيڪا تقريباً 800ع کان 1100ع تائين عروج تي رهي، اطالوي معمارِي جي سڀ کان وڌيڪ زرخيز ۽ تخليقي دورن مان هڪ هئي، جڏهن [[پيزا جو جهڪيل مينار]] ۽ ميلان ۾ [[سينٽ امبروجيو جي باسيليڪا]] جهڙا شاهڪار تعمير ٿيا. اها رومي محرابن، رنگين شيشي وارن دريچن ۽ وڪڙيل ٿنڀن جي استعمال لاءِ مشهور هئي. اطالوي رومانسڪ معمارِي جي بنيادي جدت [[والٽ (معمارِي)|والٽ]] هئي، جيڪا ان کان اڳ اولهندي معمارِي ۾ ڪڏهن به نه ڏٺي وئي هئي.<ref>[http://www.justitaly.org/italy/architecture/romanesque.asp Italy Architecture: Romanesque] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130328120342/http://www.justitaly.org/italy/architecture/romanesque.asp|date=28 March 2013}}, ItalyTravel.com</ref> اطالوي معمارِي [[نشاۃ ثانيه]] دوران نمايان طور ارتقا ڪئي. [[فليپو برونيلليسڪي]] [[فلورينس گرجاگھر|فلورينس جي گرجاگھر]] لاءِ پنهنجي گنبذ وسيلي معمارِي ڊزائن ۾ حصو وڌو، جيڪو انجنيئرنگ جو اهڙو ڪارنامو هو، جيڪو قديم زماني کان پوءِ نه ڏٺو ويو هو.<ref>{{Cite book|last1=Campbell|first1=Stephen J|title=Italian Renaissance Art|last2=Cole|first2=Michael Wayne|publisher=Thames & Hudson Inc|year=2012|location=New York|pages=95–97}}</ref> اطالوي نشاۃ ثانيه واري معمارِي جي مشهور ڪاميابي [[سينٽ پيٽر جي باسيليڪا]] هئي، جنهن کي [[دوناٽو برامانتي]] سورهين صديءَ جي شروعات ۾ ڊزائن ڪيو. [[اندريا پيلاڊيو]] پنهنجي ڊزائن ڪيل ولاز ۽ محلن وسيلي سڄي اولهندي يورپ جي معمارن تي اثر وڌو.<ref>{{Cite web|title=City of Vicenza and the Palladian Villas of the Veneto|url=https://whc.unesco.org/en/list/712|website=UNESCO World Heritage Centre}}</ref> [[باروڪ معمارِي|باروڪ دور]] شاندار اطالوي معمار پيدا ڪيا. پوئين باروڪ ۽ [[روڪوڪو]] معمارِي جو سڀ کان اصلي ڪم [[ستوپينيجي جو شڪار محل]] آهي.<ref>R. De Fusco, ''A thousand years of architecture in Europe'', pg. 443.</ref> 1752ع ۾، [[لوئيجي وانويتيلي]] [[ڪاسيرتا جو شاهي محل]] تعمير ڪرڻ شروع ڪيو.<ref>{{Cite book|last=Hersey|first=George|title=Architecture and Geometry in the Age of the Baroque|publisher=University of Chicago Press|year=2001|isbn=0-2263-2784-1|location=Chicago|page=119}}</ref> ارڙهين صديءَ جي آخر ۽ اڻويهين صديءَ جي شروعات ۾، اٽلي [[نوڪلاسيڪي معمارِي|نوڪلاسيڪي معمارِي تحريڪ]] کان متاثر ٿيو. ولاز، محل، باغ، اندروني سجاوٽ ۽ فن ٻيهر قديم رومي ۽ يوناني موضوعن تي ٻڌل ٿيڻ لڳا.<ref>[http://www.justitaly.org/italy/architecture/neoclassicism.asp Italy Architecture: Neoclassicism] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130328084932/http://www.justitaly.org/italy/architecture/neoclassicism.asp|date=28 March 2013}}, ItalyTravel.com</ref> [[اطالوي فاشزم|فاشسٽ دور]] دوران، نام نهاد "[[نويچينتو تحريڪ]]" عروج تي آئي، جيڪا سامراجي روم جي ٻيهر دريافت تي ٻڌل هئي. [[مارچيلو پياچينتيني]]، جيڪو شهرن جي شهري تبديليءَ جو ذميوار هو، سادي بڻايل نوڪلاسيڪيت جو هڪ روپ جوڙيو.<ref>{{Cite news|title=Renzo Piano|url=https://www.nytimes.com/topic/person/renzo-piano|access-date=20 August 2017|work=The New York Times}}</ref> === بصري فن === {{Main|اطالوي فن}} [[File:Leonardo da Vinci (1452-1519) - The Last Supper (1495-1498).jpg|thumb|''[[آخري دعوت (ليونارڊو دا ونچي)|آخري دعوت]]'' (1494–1499)، [[ليونارڊو دا ونچي]]، [[سانتا ماريا ديللي گراتسي، ميلان|سانتا ماريا ديللي گراتسي جو گرجاگھر]]، ميلان]] اطالوي بصري فنن جي تاريخ [[اولهندي مصوري]] لاءِ اهم آهي. [[رومي فن]] يونان کان متاثر هو ۽ ان کي قديم يوناني مصوريءَ جو وارث سمجهي سگهجي ٿو. رومي مصوريءَ مان رڳو ديواري مصوريون باقي بچيون آهن.<ref>{{Cite web|title=Roman Painting|url=http://www.art-and-archaeology.com/roman/painting.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130726163006/http://art-and-archaeology.com/roman/painting.html|archive-date=26 July 2013|publisher=art-and-archaeology.com}}</ref> انهن ۾ [[ٽرومپ لوئيل]]، ڪاذب منظرڪشي ۽ خالص منظرنگاريءَ جا سڀ کان پهريان مثال شامل ٿي سگهن ٿا.<ref>{{Cite web|title=Roman Wall Painting|url=http://www.accd.edu/sac/vat/arthistory/arts1303/Rome4.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20070319123717/http://www.accd.edu/sac/vat/arthistory/arts1303/Rome4.htm|archive-date=19 March 2007|publisher=accd.edu}}</ref> اطالوي نشاۃ ثانيه کي مصوريءَ جو [[سونهري دور (استعارو)|سونهري دور]] سمجهيو وڃي ٿو، جيڪو پندرهين صديءَ کان سورهين صديءَ جي آخر تائين پکڙيل هو ۽ اٽلي کان ٻاهر به وڏو اثر رکندڙ هو. [[مساچچو]]، [[فليپو لپي]]، [[تنتوريتو]]، [[ساندرو بوتيچيللي]]، [[ليونارڊو دا ونچي]]، [[مائيڪل اينجلو]]، [[رافائيل]] ۽ [[تيتسيان]] جهڙن فنڪارن [[منظرڪشي (گرافڪ)|منظرڪشي]] جي استعمال ذريعي مصوريءَ کي وڌيڪ بلند سطح تي پهچايو. مائيڪل اينجلو مجسما ساز طور پڻ سرگرم هو؛ سندس ڪمن ۾ ''[[ڊيوڊ (مائيڪل اينجلو)|ڊيوڊ]]''، ''[[پيتا (مائيڪل اينجلو)|پيتا]]'' ۽ ''[[موسى (مائيڪل اينجلو)|موسى]]'' جهڙا شاهڪار شامل آهن. پندرهين ۽ سورهين صديءَ ۾، [[اعليٰ نشاۃ ثانيه]] هڪ اندازي فن کي جنم ڏنو، جنهن کي [[مينرزم]] چيو وڃي ٿو. سورهين صديءَ جي شروعات واري فن کي نمايان ڪندڙ متوازن ترتيبن ۽ منظرڪشيءَ ڏانهن عقلي طريقيڪار جي جاءِ تي، مينرسٽ فنڪارن بي ثباتي، بناوٽ ۽ شڪ کي اختيار ڪيو. [[پيئرو ديللا فرانچيسڪا]] جا بي چين نه ٿيندڙ چهرا ۽ اشارا ۽ رافائيل جون پرسڪون مريمون، [[پونتورمو]] جي پريشان اظهار ۽ [[ايل گريڪو]] جي جذباتي شدت سان بدلجي ويون. [[File:Sandro Botticelli - La nascita di Venere - Google Art Project - edited.jpg|thumb|''[[وينس جو جنم]]'' (1484–1486)، [[ساندرو بوتيچيللي]]، [[اُففيتسي گيلري]]، فلورينس]] سترهين صديءَ ۾، [[اطالوي باروڪ]] جي عظيم ترين مصورن ۾ [[ڪاراواجو]]، [[آرتيميسيا جينتيليسڪي]]، [[ڪارلو ساراسيني]] ۽ [[بارتولوميو مانفريدي]] شامل آهن. ارڙهين صديءَ ۾، [[اطالوي روڪوڪو فن|اطالوي روڪوڪو]] بنيادي طور [[ارڙهين صديءَ جو فرانسيسي فن|فرانسيسي]] [[روڪوڪو]] کان متاثر هو. اطالوي نوڪلاسيڪي مجسما سازي، [[انتونيو ڪانووا]] جي عريان مجسمن سان گڏ، تحريڪ جي مثالي رخ تي مرڪوز رهي. اڻويهين صديءَ ۾، رومانوي مصورن ۾ [[فرانچيسڪو هايز]] ۽ [[فرانچيسڪو پوديستي]] شامل هئا. [[امپريشنزم]] فرانس کان اٽلي ۾ ''[[ماڪيايولي]]'' وسيلي آيو، ۽ [[حقيقت نگاري (فنون)|حقيقت نگاري]] [[جوآڪينو توما]] ۽ [[جيوسيپي پيلليتسا دا وولپيدو]] وسيلي آئي. ويهين صديءَ ۾، [[مستقبل نگاري]] سان گڏ، اٽلي مصوري ۽ مجسما سازيءَ جي ارتقا ۾ ٻيهر هڪ بنيادي ملڪ طور اڀريو. مستقبل نگاريءَ کان پوءِ [[جورجو دي ڪيريڪو]] جون مابعدالطبيعي مصوريون آيون، جن [[سررئيلسٽن]] تي اثر وڌو.<ref>Gale, Matthew. "Pittura Metafisica". ''Grove Art Online. Oxford Art Online''. Oxford University Press. Web.</ref> === ادب === {{Main|اطالوي ادب}} رسمي لاطيني ادب 240 ق.م. ۾ شروع ٿيو، جڏهن روم ۾ پهريون اسٽيج ڊرامو پيش ڪيو ويو.<ref>Duckworth, George Eckel. [https://books.google.com/books?id=BuLEo5U9sb0C&pg=PA3 ''The nature of Roman comedy: a study in popular entertainment.''] University of Oklahoma Press, 1994. p. 3. Web. 15 October 2011.</ref> لاطيني ادب انتهائي اثرائتو هو ۽ اڄ به آهي، جنهن ۾ ڪيترائي ليکڪ، شاعر، فلسفي ۽ مؤرخ شامل آهن، جهڙوڪ [[پليني دي ايلڊر]]، [[پليني دي ينگر]]، [[ورجل]]، [[هوريس]]، [[پروپرشيس]]، [[اووڊ]] ۽ [[ليوي]]. رومي پنهنجي زباني روايت، شاعري، ڊرامي ۽ قطعات لاءِ مشهور هئا.<ref>{{Cite book|url={{Google books|LHA_SydyKOYC|page=PA39|keywords=|text=|plainurl=yes}}|title=Poetry and Drama: Literary Terms and Concepts.|date=2011|publisher=The Rosen Publishing Group|isbn=978-1-6153-0490-5|access-date=18 October 2011}}</ref> تيرهين صديءَ جي شروعات ۾، [[فرانسس آف اسيسي]] پهريون اطالوي شاعر هو، پنهنجي مذهبي گيت ''[[سج جو گيت]]'' سان.<ref>{{Cite book|url={{Google books|3uq0bObScHMC|keywords=|text=|plainurl=yes}}|title=The Cambridge History of Italian Literature|publisher=Cambridge University Press|year=1999|isbn=978-0-5216-6622-0|editor-last=Brand|editor-first=Peter|chapter=2 – Poetry. Francis of Assisi (pp. 5ff.)|access-date=31 December 2015|editor-last2=Pertile|editor-first2=Lino|editor-link2=لينو پيرتيلي|chapter-url={{Google books|3uq0bObScHMC|page=PA5|keywords=|text=|plainurl=yes}}|archive-url=https://web.archive.org/web/20160610172548/https://books.google.com/books?id=3uq0bObScHMC&printsec=frontcover|archive-date=10 June 2016|url-status=live}}</ref> [[File:Dante03.jpg|thumb|upright=.8|[[دانتي اليگهيئري]]، جنهن جي ڪمن جديد اطالوي ٻوليءَ جي بنياد وجهڻ ۾ مدد ڪئي، [[وچئين دور]] جي عظيم ترين شاعرن مان هڪ سمجهيو وڃي ٿو. سندس رزمي نظم ''[[ڊيوائن ڪاميڊي]]'' [[عالمي ادب]] جي بهترين ڪمن ۾ شمار ٿئي ٿو.]] تيرهين صديءَ ۾، سسلي ۾ [[شهنشاهه فريڊرڪ ٻيون]] جي درٻار ۾، پرووانسال صورتن ۽ موضوعن تي ٻڌل غنائي شاعري مقامي عام ٻوليءَ جي هڪ نفيس صورت ۾ لکي وئي. انهن شاعرن مان هڪ [[جياڪومو دا لينتيني]] هو، جيڪو [[سونٽ]] جي صورت جو موجد هو؛ سڀ کان مشهور ابتدائي سونٽ نگار [[پيٽرارڪ]] هو.<ref>Ernest Hatch Wilkins, ''The invention of the sonnet, and other studies in Italian literature'' (Rome: Edizioni di Storia e letteratura, 1959), 11–39</ref> [[گويڊو گوئينيتسيلي]] ''[[دولچي ستل نووو]]'' جو باني آهي، جيڪا اهڙي شعري مکتب هئي جنهن محبت جي شاعريءَ ۾ فلسفيانه پاسو شامل ڪيو. محبت جي هن نئين سمجهه، جيڪا نرم انداز ۾ ظاهر ڪئي وئي، فلورينس جي شاعر [[دانتي اليگهيئري]] کي متاثر ڪيو، جنهن جديد اطالوي ٻوليءَ جو بنياد وڌو. دانتي جو ڪم، ''[[ڊيوائن ڪاميڊي]]''، ادب جي بهترين ڪمن مان آهي.<ref name="Bloom">{{Cite book|last=Bloom|first=Harold|author-link=هيرلڊ بلوم|url=https://archive.org/details/westerncanonbook00bloorich|title=The Western Canon|publisher=Harcourt Brace|year=1994|isbn=978-0-1519-5747-7|url-access=registration}} See also [[اولهندي ڪينن]] for other "canons" that include the ''Divine Comedy''.</ref> پيٽرارڪ ۽ [[جيوواني بوڪاچچو]] قديم دور جي ڪمن کي ڳوليو ۽ انهن جي پيروي ڪئي ۽ پنهنجي فني شخصيتن کي سنواريو. پيٽرارڪ پنهنجي نظمن جي مجموعي ''[[اِل ڪانتسونيري]]'' وسيلي شهرت ماڻي. بوڪاچچو جو ''[[دي ڊيڪاميرون]]'' پڻ برابر اثرائتو هو، جيڪو ننڍين ڪهاڻين جو تمام مشهور مجموعو آهي.<ref>{{Cite encyclopedia|title=Giovanni Boccaccio: The Decameron.|encyclopedia=[[انسائيڪلوپيڊيا برٽانيڪا]]|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/70836/Giovanni-Boccaccio/755/The-Decameron|access-date=18 December 2013|archive-url=https://web.archive.org/web/20131219020413/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/70836/Giovanni-Boccaccio/755/The-Decameron|archive-date=19 December 2013|url-status=live}}</ref> نشاۃ ثانيه جي ليکڪن جي ڪمن ۾ [[نيڪولو ميڪياويلي]] جو ''[[دي پرنس]]'' شامل آهي، جيڪو سياسي سائنس تي هڪ مضمون آهي، جنهن ۾ "اثرائتي حقيقت" کي ڪنهن به مجرد مثالي تصور کان وڌيڪ اهم سمجهيو ويو آهي. [[جيوواني فرانچيسڪو سترپارولا]] ۽ [[جيمباتيستا باسيلي]]، جن بالترتيب ''[[سترپارولا جون مزاحيه راتيون]]'' (1550–55) ۽ ''[[پينتاميرون]]'' (1634) لکيا، يورپ ۾ پري ڪهاڻين جي سڀ کان پهرين معلوم صورتن مان ڪجهه ڇاپيون.<ref>Steven Swann Jones, ''The Fairy Tale: The Magic Mirror of Imagination'', Twayne Publishers, New York, 1995, {{ISBN|0-8057-0950-9}}, p. 38; Bottigheimer 2012a, 7; Waters 1894, xii; Zipes 2015, 599.; {{Citation|last1=Opie|first1=Iona|title=The Classic Fairy Tales|year=1974|url=https://archive.org/details/classicfairytale00opie_0|place=Oxford and New York|publisher=Oxford University Press|isbn=978-0-1921-1559-1|last2=Opie|first2=Peter|author-link=آئيونا اوپي|author-link2=پيٽر اوپي}} See p. 20. The claim for earliest fairy-tale is still debated, see for example Jan M. Ziolkowski, ''Fairy tales from before fairy tales: the medieval Latin past of wonderful lies'', University of Michigan Press, 2007. Ziolkowski examines [[ايگبرٽ آف ليئج]]'s Latin beast poem ''Fecunda natis'' (''The Richly Laden Ship'', c. 1022/24), the earliest known version of "[[ننڍڙي ڳاڙهي ٽوپي]]". Further info: [https://web.archive.org/web/20071023044216/http://www.leithart.com/archives/003139.php Little Red Pentecostal], Peter J. Leithart, 9 July 2007.</ref> باروڪ دور [[گليليو]] جي صاف سائنسي نثر کي جنم ڏنو. سترهين صديءَ ۾، [[آرڪيڊيا اڪيڊمي|آرڪيڊين]] شاعريءَ ۾ سادگي ۽ ڪلاسيڪي ضبط بحال ڪرڻ لاءِ هڪ تحريڪ شروع ڪئي.<ref>{{Cite web|url=https://www.britannica.com/topic/Academy-of-Arcadia|title=Academy of Arcadia &#124; Neapolitan Poets, Arcadian Shepherds & Arcadian Landscape &#124; Britannica|website=www.britannica.com|accessdate=19 November 2025}}</ref> اطالوي ليکڪن اڻويهين صديءَ ۾ رومانويت کي اختيار ڪيو؛ اها [[ريزورجيمنتو]] جي خيالن سان هم وقت هئي، اها تحريڪ جنهن اطالوي اتحاد آندو. اتحاد جي خبر [[ويتوريو الفيري]]، [[اوگو فوسڪولو]] ۽ [[جياڪومو ليوپاردي]] جهڙن شاعرن اڳواٽ ڏني. اهم اطالوي رومانوي ليکڪ [[اليساندرو مانزوني]] جا ڪم، پنهنجي حب الوطنيءَ واري پيغام ۽ جديد، متحد اطالوي ٻوليءَ جي ترقيءَ ۾ سندس ڪوششن سبب، اطالوي اتحاد جي علامت آهن.<ref>{{Cite web|date=18 May 2023|title=Alessandro Manzoni {{!}} Italian author|url=https://www.britannica.com/biography/Alessandro-Manzoni|website=Encyclopædia Britannica}}</ref> [[File:Portrait of Niccolò Machiavelli.jpg|thumb|upright=.8|[[ميڪياويلي]]، جديد [[سياسي سائنس]] جو باني]] اڻويهين صديءَ جي آخر ۾، ''[[ويرزمو (ادب)|ويرزمو]]'' نالي هڪ ادبي تحريڪ، جنهن حقيقت نگاريءَ کي ساراهيو، اطالوي ادب ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو. [[ايميليو سالگاري]]، جيڪو ايڪشن-ايڊوينچر [[سواش بڪلر]]ن جو ليکڪ ۽ سائنس فڪشن جو اڳواڻ هو، پنهنجي ''[[ساندوڪان]]'' سلسلو شايع ڪيو.<ref>{{Cite book|last1=Gaetana Marrone|url={{Google books|d9NcAgAAQBAJ|page=PA1654|keywords=|text=|plainurl=yes}}|title=Encyclopedia of Italian Literary Studies|last2=Paolo Puppa|publisher=Routledge|year=2006|isbn=978-1-1354-5530-9|page=1654}}</ref> 1883ع ۾، [[ڪارلو ڪولودي]] ''[[پنوڪيو جون مهمون]]'' شايع ڪيو، جيڪو ڪنهن اطالوي ليکڪ جو سڀ کان مشهور ٻارن جو ڪلاسيڪي ڪتاب بڻيو ۽ دنيا جي [[ترجمن جي تعداد موجب ادبي ڪمن جي فهرست|سڀ کان وڌيڪ ترجمو ٿيل]] غير مذهبي ڪتابن مان هڪ آهي.<ref>Giovanni Gasparini. ''La corsa di Pinocchio''. Milano, Vita e Pensiero, 1997. p. 117. {{ISBN|8-8343-4889-3}}</ref> [[مستقبل نگاري]] نالي تحريڪ ويهين صديءَ جي شروعات ۾ ادب تي اثر انداز ٿي. [[فليپو توماسو مارينيتي]] ''[[مستقبل نگاري جو منشور]]'' لکيو ۽ اهڙي ٻولي ۽ استعارن جي استعمال جو مطالبو ڪيو، جيڪي مشيني دور جي رفتار، تحرڪ ۽ تشدد کي عظمت ڏين.<ref>{{Cite book|title=The 20th-Century art book.|publisher=Phaidon Press|year=2001|isbn=978-0-7148-3542-6|edition=Reprinted.|location=dsdLondon}}</ref> جديد ادبي شخصيتن ۾ [[گابريئلي دانونتسيو]]، قوم پرست شاعر [[جيوسوئي ڪارڊوچچي]]، 1906ع جو نوبل انعام ماڻيندڙ، حقيقت نگار ليکڪا [[گرازيا ديليدا]]، 1926ع جي انعام يافته، جديد ٿيٽر ليکڪ [[لوئيجي پيرانديللو]]، 1936ع ۾، ننڍين ڪهاڻين جو ليکڪ [[ايتالو ڪالوينو]]، 1960ع ۾، شاعر [[سالوواتوري ڪوازيمودو]]، 1959ع ۾، ۽ [[يوجينيو مونتالي]]، 1975ع ۾، [[امبرتو ايڪو]]، 1980ع ۾، ۽ طنز نگار ۽ ٿيٽر ليکڪ [[داريو فو]]، 1997ع ۾، شامل آهن.<ref>{{Cite web|title=All Nobel Prizes in Literature|url=http://nobelprize.org/nobel_prizes/literature/laureates|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110529091551/http://nobelprize.org/nobel_prizes/literature/laureates|archive-date=29 May 2011|access-date=30 May 2011|publisher=Nobel Foundation}}</ref> === فلسفو === {{Main|اطالوي فلسفو}} اطالوي فلسفي [[اولهندي فلسفو|اولهندي فلسفي]] تي اثر وڌو، جنهن جي شروعات يونانين ۽ رومن کان ٿي، ۽ پوءِ نشاۃ ثانيه جي انسان دوستي، [[روشن خيالي جو دور]] ۽ [[جديد فلسفو]] تائين پهتي.<ref name="Garin">{{Cite book|last=Garin|first=Eugenio|url=https://books.google.com/books?id=sVP3vBmDktQC|title=History of Italian Philosophy|publisher=VIBS|year=2008|isbn=978-9-0420-2321-5}}</ref> اٽلي ۾ باضابطه فلسفو [[فيثاغورث]] متعارف ڪرايو، جيڪو [[ڪروتوني]] ۾ اطالوي فلسفي جي مکتب جو باني هو.<ref>{{Cite book|last=Herodotus|title=The Histories|publisher=Penguin Classics|page=226}}</ref> يوناني دور جي اطالوي فلسفين ۾ [[زينوفينس]]، [[پارمينيدس]] ۽ [[زينو آف ايليا|زينو]] شامل آهن. رومي فلسفين ۾ [[سيسرو]]، [[لوڪريتيوس]]، [[سينيڪا دي ينگر]]، [[پلوٽارڪ]]، [[ايپيڪتيتس]]، [[مارڪس اوريليئس]] ۽ [[آگسٽين آف هيپو]] شامل آهن.<ref name="Garin"></ref> [[File:Famous Italian philosophers.jpg|thumb|مٿي کاٻي پاسي کان گهڙيءَ جي رخ ۾: [[ٿامس اڪوئناس|اڪوئناس]]، ديني عالم؛<ref>{{Cite web|title=St. Thomas Aquinas {{!}} Biography, philosophy, & Facts|url=https://www.britannica.com/biography/Saint-Thomas-Aquinas|access-date=20 January 2020|website=Encyclopædia Britannica}}</ref> [[جورڊانو برونو|برونو]]، [[ڪائناتيات دان]]؛<ref>Gatti, Hilary. ''Giordano Bruno and Renaissance Science: Broken Lives and Organizational Power''. Cornell University Press, 2002, 1. {{ISBN|0-8014-8785-4}}.</ref> [[چيزاري بيڪاريا|بيڪاريا]]، [[جرم شناس]]؛<ref name="Hostettler-2011">{{Cite book|last=Hostettler|first=John|title=Cesare Beccaria: The Genius of 'On Crimes and Punishments'|date=2011|publisher=Waterside Press|isbn=978-1-9043-8063-4|location=Hampshire|page=160}}</ref> ۽ [[ماريا مونٽيسوري|مونٽيسوري]]، [[مونٽيسوري تعليم]] واري<ref name="Montessori">{{Cite web|title=Introduction to Montessori Method|url=https://amshq.org/Montessori-Education/Introduction-to-Montessori|publisher=American Montessori Society}}</ref>]] اطالوي وچئين دور جو فلسفو بنيادي طور عيسائي هو، ۽ ان ۾ [[ٿامس اڪوئناس]] جهڙا ديني عالم شامل هئا، جيڪو [[فطري الٰهيات]] جو ڪلاسيڪي حامي هو، جنهن [[ارسطوي فلسفو]] عيسائيت ۾ ٻيهر متعارف ڪرايو.<ref>{{Cite web|last=Blair|first=Peter|title=Reason and Faith: The Thought of Thomas Aquinas|url=http://www.dartmouthapologia.org/articles/show/125|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20130913011656/http://www.dartmouthapologia.org/articles/show/125|archive-date=13 September 2013|access-date=18 December 2013|website=The Dartmouth Apologia}}</ref> نشاۃ ثانيه جي فلسفين ۾ شامل آهن: [[جورڊانو برونو]]، اولهه جي هڪ اهم سائنسي شخصيت؛ [[مارسيليو فيچينو]]، انسان دوست فلسفي؛ ۽ [[نيڪولو ميڪياويلي]]، جديد [[سياسي سائنس]] جو هڪ باني. ميڪياويلي جو سڀ کان مشهور ڪم ''[[دي پرنس]]'' آهي، جنهن جو سياسي فڪر ۾ حصو سياسي [[مثاليت پسندي]] ۽ [[حقيقت پسندي (بين الاقوامي لاڳاپا)|حقيقت پسندي]] جي وچ ۾ بنيادي وڇوڙو آهي.<ref>Moschovitis Group Inc, Christian D. Von Dehsen and Scott L. Harris, ''Philosophers and religious leaders'', (The Oryx Press, 1999), 117.</ref><ref>{{Cite web|title=The Enlightenment throughout Europe|url=http://history-world.org/enlightenment_throughout_europe.htm|archive-url=https://web.archive.org/web/20130123082708/http://history-world.org/enlightenment_throughout_europe.htm|archive-date=23 January 2013|access-date=12 December 2017|website=International World History Project}}</ref> [[پادووا]]، [[بولونيا]] ۽ [[نيپلز]] جهڙا يونيورسٽي شهر علم ۽ تحقيق جا مرڪز رهيا، جن ۾ [[جيامباتيستا ويڪو]] جهڙا فلسفي شامل هئا.<ref name="maritain.nd.edu">{{Cite web|title=History of Philosophy 70|url=http://maritain.nd.edu/jmc/etext/hop70.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20170525033238/http://maritain.nd.edu/jmc/etext/hop70.htm|archive-date=25 May 2017|access-date=12 December 2017|website=maritain.nd.edu}}</ref> [[چيزاري بيڪاريا]] روشن خياليءَ جي اهم شخصيت ۽ [[ڪلاسيڪي مکتب (جرم شناسي)|ڪلاسيڪي فوجداري نظريي]] ۽ [[سزا شناسي]] جو پيءُ هو.<ref name="Hostettler-2011"></ref> اٽلي ۾ 1800ع واري ڏهاڪي ۾ هڪ مشهور فلسفيانه تحريڪ هئي، جنهن ۾ [[مثاليت پسندي]]، [[حسيت]] ۽ [[تجربيت]] شامل هئا.<ref name="maritain.nd.edu"></ref> اڻويهين صديءَ جي آخر ۽ ويهين صديءَ دوران ٻيون تحريڪون پڻ مقبول ٿيون، جهڙوڪ [[وجودي الٰهيات]]،<ref>{{Cite journal|last=Scarangello|first=Anthony|year=1964|title=Major Catholic-Liberal Educational Philosophers of the Italian Risorgimento|journal=History of Education Quarterly|volume=4|issue=4|pages=232–250|doi=10.2307/367499|jstor=367499|s2cid=147563567}}</ref> [[اٽلي ۾ انارڪزم|انارڪزم]]، ڪميونزم، سوشلزم، مستقبل نگاري، فاشزم ۽ عيسائي جمهوريت.<ref>{{Cite book|last=Pernicone|first=Nunzio|title=Italian Anarchism 1864–1892 |publisher=AK Press|year=2009|pages=111–113}}</ref> [[انتونيو گرامشي]] ڪميونسٽ نظريي اندر اڃا تائين لاڳاپيل فلسفي آهي، جنهن کي [[ثقافتي بالادستي]] جو نظريو ٺاهڻ جو ڪريڊٽ ڏنو وڃي ٿو. اطالوي فلسفين غير مارڪسي [[لبرل سوشلزم]] واري فلسفي جي ترقيءَ ۾ اثر وڌو. 1960ع واري ڏهاڪي ۾، کاٻي ڌر جي ڪارڪنن [[اختيار مخالف]] مزدور نواز نظرين کي اختيار ڪيو، جيڪي [[خودمختيار تحريڪ]] ۽ [[ورڪرزم]] جي نالي سان مشهور ٿيا.<ref>{{Cite book|last1=Balestrini|first1=Nanni|title=L'orda d'oro 1968–1977. La grande ondata rivoluzionaria e creativa, politica ed esistenziale |last2=Moroni|first2=Primo|publisher=SugarCo|year=1997|isbn=8-8078-1462-5}}</ref> [[اطالوي فيمينسٽن]] ۾ [[سيبيلا اليرامو]]، [[الائدي گوالبيرتا بيڪاري]] ۽ [[آنا ماريا موتسوني]] شامل آهن، ۽ پروٽو-فيمينسٽ فلسفن کي اڳ ۾ ئي اطالوي ليکڪن ڇُهيو هو. اطالوي تعليمدان [[ماريا مونٽيسوري]] [[مونٽيسوري تعليم|اهڙو تعليمي فلسفو]] پيدا ڪيو، جيڪو سندس نالي سان سڃاتو وڃي ٿو.<ref name="Montessori"></ref> [[جيوسيپي پيانو]] تجزياتي فلسفي ۽ رياضيات جي جديد فلسفي جو باني هو. تجزياتي فلسفين ۾ [[ڪارلو پينڪو]]، [[گلوريا اوريجي]]، [[پيئرئنا گاراواسو]] ۽ [[لوچانو فلوريدي]] شامل آهن.<ref name="Garin"></ref> === ٿيٽر === {{Main|اٽلي جو ٿيٽر}} [[File:Gemälde des Hieronymus Francken - Die Compagnia dei Comici Gelosi bei einer Aufführung in Paris.jpg|thumb|[[ڪوميڊيا ديل آرٽي]] جو ٽولو [[آئي جيلوسي]] پرفارم ڪندي، [[هيرونيمس فرانڪن اول]] جو ڪم، {{circa|1590}}]] اطالوي ٿيٽر وچئين دور ۾ وجود ۾ آيو، جنهن جا اڳوڻا بنياد ڏکڻ اٽليءَ جي قديم يوناني ڪالونين ([[ميگنا گريشيا]])،<ref>{{Cite web|title=Storia del Teatro nelle città d'Italia|url=https://www.melogranoarte.it/storia-del-teatro-nelle-citta-ditalia|access-date=27 July 2022|language=it}}</ref> گڏوگڏ [[اٽالڪ قومون|اٽالڪ قومن]] جي ٿيٽر<ref>{{Cite web|title=Storia del teatro: lo spazio scenico in Toscana|url=https://brunelleschi.imss.fi.it/itinerari/itinerario/storiateatrospazioscenicotoscana.html|access-date=28 July 2022|language=it}}</ref> ۽ [[قديم روم جو ٿيٽر]] تائين پهچن ٿا. ٻه مکيه رستا هئا، جن وسيلي ٿيٽر ترقي ڪئي. پهريون، ڪيٿولڪ مذهبي عبادتن جي ڊرامائي صورت، ۽ ٻيو، تماشي جي بت پرست صورتن مان ٺهيل هو، جهڙوڪ شهري ميلن لاءِ اسٽيجنگ، درٻاري مسخرن جون تياريون، ۽ [[ٽروباڊور]]ن جا گيت.<ref>Of this second line, Dario Fo speaks of a true alternative culture to the official one: although widespread as an idea, some scholars such as {{Ill|Giovanni Antonucci|it}} do not agree in considering it as such. In this regard, see {{Cite book|last=Antonucci|first=Giovanni|title=Storia del teatro italiano|publisher=Newton Compton Editori|year=1995|isbn=978-8-8798-3974-7|pages=10–14|language=it}}</ref> نشاۃ ثانيه واري ٿيٽر جديد ٿيٽر جي شروعات ڪئي. قديم ٿيٽري متن ترجمو ڪيا ويا ۽ درٻارن ۾ اسٽيج ڪيا ويا، ۽ پوءِ عوامي ٿيٽرن ڏانهن منتقل ٿيا. پندرهين صديءَ جي آخر ۾، [[فيرارا]] ۽ روم جا شهر ٿيٽر جي ٻيهر دريافت ۽ تجديد لاءِ اهم هئا.<ref>{{Cite book|last=Antonucci|first=Giovanni|title=Storia del teatro italiano|publisher=Newton Compton Editori|year=1995|isbn=978-8-8798-3974-7|page=18|language=it}}</ref> سورهين صديءَ کان ارڙهين صديءَ تائين، [[ڪوميڊيا ديل آرٽي]] [[بداهتي ٿيٽر]] جي هڪ صورت هئي، ۽ اڄ به پيش ڪئي وڃي ٿي. اداڪارن جا گهمندڙ ٽولا کليل هنڌن تي اسٽيج لڳائيندا هئا ۽ [[جگلنگ]]، [[اڪروبيٽڪس]] ۽ مزاحيه ڊرامن جي صورت ۾ وندر فراهم ڪندا هئا. ڊراما لکيل ڊرامائي متن مان پيدا نه ٿيندا هئا، پر ''[[لاتسي]]'' نالي منظرنامن مان، جيڪي اهڙا آزاد ڍانچا هئا، جن جي چوڌاري اداڪار بداهت ڪندا هئا. ''ڪوميڊيا'' جا ڪردار عام طور تي مقرر سماجي قسمن ۽ روايتي ڪردارن جي نمائندگي ڪندا هئا، جن مان هر هڪ جو پنهنجو جدا [[ڪوميڊيا ديل آرٽي جا لباس|لباس]] هوندو هو.<ref>{{Cite book|last1=Chaffee, Judith|title=The Routledge Companion to Commedia Dell'Arte|last2=Crick, Olly|publisher=Rutledge Taylor and Francis Group|year=2015|isbn=978-0-4157-4506-2|location=London and New York|page=1}}</ref> ڪوميڊيا ديل آرٽي جي پهرين رڪارڊ ٿيل پرفارمنسون 1551ع جي شروعات ۾ روم مان مليون.<ref>{{Cite book|last=Katritzky|first=M. A.|url=https://books.google.com/books?id=9fV4gz5FmiAC&q=the+art+of+commedia|title=The Art of Commedia: A Study in the Commedia dell'arte 1560–1620 with Special Reference to the Visual Records |publisher=Editions Rodopi|year=2006|isbn=978-9-0420-1798-6|location=New York|page=82}}</ref> عورتن جا ڪردار عورتن ئي ادا ڪيا، جن جو دستاويزي ثبوت 1560ع واري ڏهاڪي جي شروعات کان ملي ٿو، جنهن ڪري اهي قديم دور کان پوءِ يورپ جون پهريون ڄاتل پيشاور اداڪارائون بڻيون. [[لوڪريتسيا دي سينا]]، جنهن جو نالو 1564ع جي هڪ معاهدي ۾ آيو آهي، نالي سان سڃاتل پهرين اطالوي اداڪاره سڏبي آهي، جڏهن ته [[ونچينزا آرماني]] ۽ [[باربرا فلامينيا]] پهريون [[پريما ڊونا]]ون هيون.<ref>Giacomo Oreglia (2002). Commedia dell'arte. Ordfront. {{ISBN|9-1732-4602-6}}.</ref> بيلٽ نشاۃ ثانيه دوران اٽليءَ ۾ پيدا ٿيو، درٻاري نمائش ۽ شان و شوڪت جي واڌ ويجهه طور.<ref>{{Cite web|title=The Ballet|url=http://www.metmuseum.org/toah/hd/balt/hd_balt.htm|website=metmuseum.org|date=October 2004 }}</ref><ref>{{Cite web|title=Andros on Ballet – Catherine Medici De|url=http://www.michaelminn.net/andros/index.php?de_medici_catherine|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20080209205503/http://www.michaelminn.net/andros/index.php?de_medici_catherine|archive-date=9 February 2008|website=michaelminn.net}}</ref> === موسيقي === {{Main|اٽلي جي موسيقي}} {{multiple image | align = right | image1 = Old violin.jpg | width1 = 106 | alt1 = | caption1 = | image2 = Pianoforte Verticale.jpg | width2 = 197 | alt2 = | caption2 = | footer = ڪلاسيڪي موسيقي سان لاڳاپيل ساز، جن ۾ وائلن ۽ پيانو شامل آهن، اٽلي ۾ ايجاد ٿيا.<ref name="Erlich"/> }} [[اطالوي لوڪ موسيقي|لوڪ]] کان [[يورپي ڪلاسيڪي موسيقي|ڪلاسيڪي]] تائين، موسيقي اطالوي ثقافت جو اندروني حصو آهي. ڪلاسيڪي موسيقي سان لاڳاپيل ساز، جن ۾ پيانو ۽ وائلن شامل آهن، اٽلي ۾ ايجاد ٿيا،<ref name="Erlich">{{Cite book|last=Erlich|first=Cyril|title=The Piano: A History|publisher=Oxford University Press, US; Revised edition|year=1990|isbn=978-0-1981-6171-4}}; {{Cite book|last=Allen|first=Edward Heron|title=Violin-making, as it was and is: Being a Historical, Theoretical, and Practical Treatise on the Science and Art of Violin-making, for the Use of Violin Makers and Players, Amateur and Professional. Preceded by An Essay on the Violin and Its Position as a Musical Instrument|date=1914|publisher=E. Howe}} Accessed 5 September 2015.</ref> ۽ ڪيترين موجوده صورتن، جهڙوڪ [[سمفني]]، ڪنسرٽو ۽ [[سوناتا]]، جون پاڙون سورهين ۽ سترهين صديءَ جي اطالوي موسيقيءَ جي نون تجربن تائين پهچن ٿيون. اٽلي جي سڀ کان مشهور موسيقارن ۾ نشاۃ ثانيه جا [[جيوواني پيئرلوئيجي دا پالسترينا|پالسترينا]]، [[مونتيوردي]] ۽ [[ڪارلو جيسوالدو|جيسوالدو]]؛ [[باروڪ موسيقي|باروڪ]] جا [[دومينيڪو اسڪارلاتي|اسڪارلاتي]] ۽ [[ويوالدي]]؛ ڪلاسيڪي جا [[پاگانيني]] ۽ [[روسيني]]؛ ۽ رومانوي دور جا [[ويردي]] ۽ [[پوچيني]] شامل آهن. اٽلي ۾ ڪلاسيڪي موسيقيءَ جي مضبوط حيثيت آهي، جنهن جو ثبوت ان جي اوپيرا گهرن، جهڙوڪ لا اسڪالا، ۽ پيانو نواز [[مائوريتسيو پوليني]] ۽ ٽينر [[لوچانو پاواروتي]] جهڙن فنڪارن جي شهرت مان ملي ٿو. اٽلي اوپيرا جي جنم ڀومي طور سڃاتو وڃي ٿو.<ref name="Kimbell, David R.B.-1994">{{Cite book|last=Kimbell, David R.B.|url={{Google books|C37Gq2GagZIC|keywords=|text=|plainurl=yes}}|title=Italian Opera|publisher=Cambridge University Press|year=1994|isbn=978-0-5214-6643-1|access-date=20 December 2009}}</ref> [[اطالوي اوپيرا]] بابت مڃيو وڃي ٿو ته اهو سترهين صديءَ ۾ قائم ٿيو.<ref name="Kimbell, David R.B.-1994"></ref> 1920ع واري ڏهاڪي جي شروعات ۾ متعارف ٿيڻ کان پوءِ، [[جاز]] اٽلي ۾ مضبوط جڳهه حاصل ڪئي، ۽ فاشسٽن جي غير ملڪي مخالف پاليسين باوجود مقبول رهيو. 1970ع واري ڏهاڪي جي [[پروگريسيو راڪ]] ۽ پاپ تحريڪن ۾ اٽلي جي نمائندگي [[پريمياتا فورنيريا مارڪوني|پي ايف ايم]]، [[بانڪو دل موتوو سوڪورسو]]، [[لي اورمي]]، [[گوبلن (بينڊ)|گوبلن]] ۽ [[پوھ (بينڊ)|پوھ]] جهڙن بينڊن ڪئي.<ref>{{Cite book|last=Keller, Catalano and Colicci|url=https://books.google.com/books?id=Gh03DwAAQBAJ&q=keller%20catalano%20and%20colicci&pg=PT1022|title=Garland Encyclopedia of World Music|date=25 September 2017|publisher=Routledge|isbn=978-1-3515-4426-9|pages=604–625}}</ref> ساڳئي دور ۾ [[اٽلي جو سئنيما|اطالوي سئنيما]] ۾ تنوع آيو، ۽ [[چينيچتا]] جي فلمن ۾ [[اينيو موريڪوني]] سميت موسيقارن جا پيچيده موسيقيائي اسکور شامل هئا. 1980ع واري ڏهاڪي ۾، [[اطالوي هپ هاپ]] مان اڀرندڙ پهريون ستارو ڳائڻو [[جووانوتي]] هو.<ref>{{Cite news|last=Sisario|first=Ben|date=3 October 2012|title=A Roman Rapper Comes to New York, Where He Can Get Real|url=https://www.nytimes.com/2012/10/04/arts/music/jovanotti-italian-rapper-brings-his-act-to-new-york.html|url-access=subscription|url-status=live|archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20220103/https://www.nytimes.com/2012/10/04/arts/music/jovanotti-italian-rapper-brings-his-act-to-new-york.html|archive-date=3 January 2022|access-date=24 February 2014|work=The New York Times}}{{Cbignore}}</ref> اطالوي ميٽل بينڊن ۾ [[ريپسوڊي آف فائر]]، [[لاڪونا ڪوئل]]، [[ايلون ڪنگ (بينڊ)|ايلون ڪنگ]]، [[فارگوٽن ٽومب]] ۽ [[فليش گاڊ اپوڪليپس]] شامل آهن.<ref>{{Cite book|last1=Sharpe-Young|first1= Garry|author-link1= MusicMight|title= A–Z of Power Metal|series= Rockdetector Series|year= 2003|publisher= Cherry Red Books|isbn= 978-1-901447-13-2}}</ref> اٽلي [[ڊسڪو]] ۽ [[اليڪٽرانڪ موسيقي]] جي ترقيءَ ۾ حصو وڌو، جنهن ۾ [[اٽالو ڊسڪو]]، جيڪو پنهنجي مستقبل پسند آواز ۽ سنٿيسائيزرن ۽ ڊرم مشينن جي نمايان استعمال لاءِ مشهور آهي، اليڪٽرانڪ ڊانس جي سڀ کان پهرين صنفن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite news|last=McDonnell|first=John|date=1 September 2008|title=Scene and heard: Italo-disco|url=https://www.theguardian.com/music/musicblog/2008/sep/01/sceneandhearditalodisco|access-date=14 July 2012|work=The Guardian|location=London}}</ref> [[جورجو مورودر]] جهڙا پروڊيوسر، جنهن ٽي اڪيڊمي اوارڊ ۽ چار گولڊن گلوب کٽيا، اليڪٽرانڪ ڊانس موسيقيءَ جي ترقيءَ ۾ اثرائتا رهيا.<ref>"This record was a collaboration between Philip Oakey, the big-voiced lead singer of the techno-pop band the Human League, and Giorgio Moroder, the Italian-born father of disco who spent the '80s writing synth-based pop and film music." {{Cite web|last=Evan Cater|title=Philip Oakey & Giorgio Moroder: Overview|url={{AllMusic|class=album|id=r59464|pure_url=yes}}|access-date=21 December 2009|publisher=[[آل ميوزڪ]]}}</ref> اطالوي پاپ جي نمائندگي هر سال [[سانريمو ميوزڪ فيسٽيول]] وسيلي ٿئي ٿي، جنهن [[يوروويزن سانگ ڪانٽيسٽ]] لاءِ الهام طور ڪم ڪيو.<ref>{{Cite web|last=Yiorgos Kasapoglou|date=27 February 2007|title=Sanremo Music Festival kicks off tonight|url=http://www.esctoday.com/news/read/7817|access-date=18 August 2011|publisher=esctoday.com}}</ref> [[جيگليولا چينڪويتي]]، [[توتو ڪوتونيو]] ۽ [[مونياسڪن]] بالترتيب [[يوروويزن سانگ ڪانٽيسٽ 1964|1964ع]]، [[يوروويزن سانگ ڪانٽيسٽ 1990|1990ع]] ۽ [[يوروويزن سانگ ڪانٽيسٽ 2021|2021ع]] ۾ يوروويزن کٽيو. [[دومينيڪو مودونيو]]، [[مينا (اطالوي ڳائڻي)|مينا]]، [[اندريا بوچيلي]]، [[رافائيلا ڪارا]]، [[اِل وولو]]، [[ال بانو]]، [[توتو ڪوتونيو]]، [[نيڪ]]، [[امبرتو توتسي]]، [[جورجيا (ڳائڻي)|جورجيا]]، گريمي کٽيندڙ [[لائورا پائوسيني]]، [[ايروس رامازوتي]]، [[تيتسيانو فيرو]]، مونياسڪن ۽ ٻين ڳائڻن عالمي شهرت ماڻي آهي.<ref>{{Cite web|first=Federica|last=Cirone|date=29 August 2023|title=Cantanti italiani, quali sono quelli che hanno avuto più successo all'estero|url=https://www.socialboost.it/cantanti-italiani-quali-sono-quelli-che-hanno-avuto-piu-successo-allestero/|access-date=5 June 2024|publisher=socialboost.it|language=it}}</ref> === فيشن ۽ ڊزائن === {{Main|اطالوي فيشن|اطالوي ڊزائن}} [[File:Prada milano.JPG|thumb|ميلان ۾ [[گاليريا ويتوريو ايمانوئلي ٻيون]] ۾ [[پرادا]] جو دڪان]] اطالوي فيشن جي ڊگهي روايت آهي. [[گلوبل لئنگئيج مانيٽر]] جي ''Top Global Fashion Capital Rankings'' (2013ع) ۾ روم کي ڇهين ۽ ميلان کي ٻارهين نمبر تي رکيو ويو.<ref>{{Cite web|title=New York Takes Top Global Fashion Capital Title from London, edging past Paris|url=http://www.languagemonitor.com/fashion/sorry-kate-new-york-edges-paris-and-london-in-top-global-fashion-capital-10th-annual-survey|url-status=usurped|archive-url=https://web.archive.org/web/20140222011026/http://www.languagemonitor.com/fashion/sorry-kate-new-york-edges-paris-and-london-in-top-global-fashion-capital-10th-annual-survey|archive-date=22 February 2014|access-date=25 February 2014|publisher=Languagemonitor.com}}</ref> اهم اطالوي فيشن ليبلز — جهڙوڪ [[گوچي]]، [[ارماني]]، [[پرادا]]، [[ورساچي]]، [[ويلنٽينو ايس پي اي|ويلنٽينو]]، [[ڊولچي اينڊ گبانا]] — دنيا جي بهترين فيشن گهرن ۾ شامل آهن. [[بلغاري]]، [[دامياني (زيورن جي ڪمپني)|دامياني]] ۽ [[بوچيلاتي]] جهڙا زيورن جا ادارا اٽلي ۾ قائم ٿيا. فيشن رسالو ''[[ووگ اٽاليا]]'' دنيا جي سڀ کان وڌيڪ معزز فيشن رسالن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite book|last=Press|first=Debbie|url={{Google books|pkeaOOxb_isC|page=PA16|keywords=|text=|plainurl=yes}}|title=Your Modeling Career: You Don't Have to Be a Superstar to Succeed|publisher=Allworth Press|year=2000|isbn=978-1-58115-045-2}}; {{Cite web|last=Cardini|first=Tiziana|date=28 October 2020|title=Get to Know the Young Winners of the 2020 International Talent Support Awards |url=https://www.vogue.com/article/internationa-talent-support-award-2020-winners|website=Vogue}}</ref> اٽلي ڊزائن جي ميدان ۾ نمايان آهي، خاص طور تي اندروني، معمارِي، صنعتي ۽ شهري ڊزائن ۾.<ref>Miller (2005) p. 486</ref><ref>Insight Guides (2004) p. 220</ref> ميلان ۽ تورين ملڪ ۾ معمارِي ۽ صنعتي ڊزائن جا اڳواڻ آهن. ميلان شهر [[فيرا ميلانو]] جي ميزباني ڪري ٿو، جيڪا يورپ جي سڀ کان وڏي ڊزائن نمائش آهي.<ref>{{Cite web|title=Design City Milan|url=http://www.wiley.com/WileyCDA/WileyTitle/productCd-0470026839.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101206052654/http://www.wiley.com/WileyCDA/WileyTitle/productCd-0470026839.html|archive-date=6 December 2010|access-date=3 January 2010|publisher=Wiley}}</ref> ميلان ڊزائن ۽ معمارِي سان لاڳاپيل اهم واقعن ۽ هنڌن جي ميزباني ڪري ٿو، جهڙوڪ ''Fuori Salone'' ۽ [[ميلان فرنيچر فيئر]]، ۽ اهو [[برونو موناري]]، [[لوچيو فونتانا]]، [[اينريڪو ڪاستيلاني]] ۽ [[پيئرو مانزوني]] جهڙن ڊزائنرن جو گهر رهيو آهي.<ref>{{Cite web|title=Frieze Magazine – Archive – Milan and Turin|url=http://www.frieze.com/issue/article/milan_turin|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20100110123141/http://www.frieze.com/issue/article/milan_turin|archive-date=10 January 2010|access-date=3 January 2010|website=Frieze}}</ref> === سئنيما === {{Main|اٽلي جو سئنيما}} اطالوي سئنيما [[لوميئر ڀائرن]] طرفان حرڪتي تصويرن جون نمائشون متعارف ڪرائڻ کان ٿوري ئي پوءِ شروع ٿيو.<ref>{{Cite web|title=L'œuvre cinématographique des frères Lumière – Pays: Italie|url=https://catalogue-lumiere.com/pays/italie|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20180320195614/https://catalogue-lumiere.com/pays/italie|archive-date=20 March 2018|access-date=1 January 2022|language=fr}}; {{Cite web|title=Il Cinema Ritrovato – Italia 1896 – Grand Tour Italiano |url=https://festival.ilcinemaritrovato.it/proiezione/italy-1896-in-honor-of-aldo-bernardini|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20180321124127/https://festival.ilcinemaritrovato.it/proiezione/italy-1896-in-honor-of-aldo-bernardini|archive-date=21 March 2018|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> پهريون اطالوي ڊائريڪٽر [[ويتوريو ڪالچينا]] آهي، جنهن 1896ع ۾ [[پوپ ليو تيرهون]] کي فلمبند ڪيو.<ref>{{Cite web|title=26 febbraio 1896 – Papa Leone XIII filmato Fratelli Lumière |url=https://archivio.quirinale.it/aspr/gianni-bisiach/AV-002-000398/26-febbraio-1896-papa-leone-xiii-filmato-fratelli-lumiere|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> 1914ع جي ''[[ڪابيريا]]'' سڀ کان مشهور اطالوي [[خاموش فلم]] آهي.<ref>{{Citation|title=Cinematografia|volume=III|page=226|year=1970|publisher=[[تريڪاني]]|language=it|encyclopedia=Dizionario enciclopedico italiano}}</ref><ref>{{Cite book|last=Andrea Fioravanti|title=La "storia" senza storia. Racconti del passato tra letteratura, cinema e televisione|publisher=Morlacchi Editore|year=2006|isbn=978-8-8607-4066-3|page=121|language=it}}</ref> يورپ جي سڀ کان پراڻي [[اونگارڊ]] سئنيما تحريڪ، [[اطالوي مستقبل نگاري (سئنيما)|اطالوي مستقبل نگاري]]، 1910ع واري ڏهاڪي جي آخر ۾ ٿي.<ref>{{Cite web|date=30 September 2017|title=Il cinema delle avanguardie|url=https://www.brevestoriadelcinema.org/04-4-il-cinema-delle-avanguardie|access-date=13 November 2022|language=it}}</ref> [[File:Federico Fellini NYWTS 2.jpg|thumb|[[فيديريڪو فيليني]]، جيڪو ويهين صديءَ جي سڀ کان وڌيڪ اثرائتن ۽ وڏي پيماني تي عزت ماڻيندڙ فلمسازن مان هڪ سمجهيو وڃي ٿو<ref>{{Cite web|date=20 January 2022|title=Federico Fellini, i 10 migliori film per conoscere il grande regista|url=https://libreriamo.it/intrattenimento/federico-fellini-i-10-film-regista|access-date=10 September 2022|language=it}}</ref>]] 1920ع واري ڏهاڪي ۾ زوال کان پوءِ، صنعت 1930ع واري ڏهاڪي ۾ [[آواز واري فلم|آواز]] جي اچڻ سان ٻيهر متحرڪ ٿي. هڪ مشهور اطالوي صنف، ''[[تيليفوني بيانڪي]]''، دلڪش پس منظرن واريون مزاحيه فلمون هيون.<ref>{{Citation |last=Katz |first=Ephraim |title=Italy |pages=682–685 |year=2001 |publisher=HarperResource |isbn=978-0-0607-4214-0 |encyclopedia=The Film Encyclopedia}}.</ref> ''[[ڪاليگرافزمو]]''، ''تيليفوني بيانڪي''-آمريڪي انداز جي مزاحيه فلمن جي تيز ابتڙ هو؛ اهو وڌيڪ فني، تمام گهڻو رسمي، پيچيدگيءَ ۾ اظهار ڀريو، ۽ بنيادي طور معاصر ادبي مواد سان لاڳاپيل هو.<ref>{{Cite book|last=Brunetta|first=Gian Piero|title=Storia del cinema mondiale|publisher=Einaudi|year=2002|isbn=978-8-8061-4528-6|volume=III|pages=357–359|language=it}}</ref> سئنيما کي موسوليني استعمال ڪيو، جنهن روم جي مشهور [[چينيچتا|چينيچتا اسٽوڊيو]] قائم ڪيو، [[فاشسٽ پروپيگنڊا]] جي پيداوار لاءِ.<ref>{{Cite web|title=The Cinema Under Mussolini|url=http://ccat.sas.upenn.edu/italians/resources/Amiciprize/1996/mussolini.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100731200507/http://ccat.sas.upenn.edu/italians/resources/Amiciprize/1996/mussolini.html|archive-date=31 July 2010|access-date=30 October 2010|publisher=Ccat.sas.upenn.edu}}</ref> ٻي عالمي جنگ کان پوءِ، اطالوي فلم کي وسيع سڃاڻپ ملي ۽ اها برآمد ڪئي وئي، تان جو 1980ع واري ڏهاڪي ۾ فني زوال آيو.<ref>{{Cite web|title=STORIA 'POCONORMALE' DEL CINEMA: ITALIA ANNI '80, IL DECLINO|url=https://www.mymovies.it/cinemanews/2009/16629|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> [[اطالوي فلم ڊائريڪٽرن جي فهرست|اطالوي فلم ڊائريڪٽرن]] ۾ [[فيديريڪو فيليني]]، [[سرجيو ليئوني]]، [[پيئر پاولو پاسوليني]]، [[دوچو تيساري]]، [[لوڪينو ويسڪونتي]]، [[ويتوريو دي سيڪا]]، [[مائيڪل اينجلو انتونيوني]] ۽ [[روبيرتو روسيلليني]] شامل آهن، جن کي هر دور جي عظيم ترين ڊائريڪٽرن مان مڃيو وڃي ٿو.<ref>{{Cite news|last=Ebert|first=Roger|title=The Bicycle Thief / Bicycle Thieves (1949) |url=http://rogerebert.suntimes.com/apps/pbcs.dll/article?AID=/19990319/REVIEWS08/903190306/1023|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20090227023704/http://rogerebert.suntimes.com/apps/pbcs.dll/article?AID=%2F19990319%2FREVIEWS08%2F903190306%2F1023|archive-date=27 February 2009|access-date=8 September 2011|work=Chicago Sun-Times}}; {{Cite web|date=7 July 2002|title=The 25 Most Influential Directors of All Time|url=http://www.moviemaker.com/archives/moviemaking/directing/articles-directing/the-25-most-influential-directors-of-all-time-3358|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20151211230213/http://www.moviemaker.com/archives/moviemaking/directing/articles-directing/the-25-most-influential-directors-of-all-time-3358|archive-date=11 December 2015|access-date=21 February 2017|website=MovieMaker Magazine}}</ref> 1940ع واري ڏهاڪي جي وچ کان 1950ع واري ڏهاڪي جي شروعات تائين [[اطالوي نيو ريئلزم]] جو عروج هو، جيڪو جنگ کان پوءِ واري اٽليءَ جي خراب حالت کي ظاهر ڪندو هو.<ref>{{Cite web|title=Italian Neorealism – Explore – The Criterion Collection|url=https://www.criterion.com/explore/6-italian-neorealism|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110918102158/http://www.criterion.com/explore/6-italian-neorealism|archive-date=18 September 2011|access-date=7 September 2011|publisher=Criterion.com}}</ref> 1950ع واري ڏهاڪي ۾ جيئن ملڪ وڌيڪ امير ٿيو، نيو ريئلزم جي هڪ صورت، جيڪا گلابي نيو ريئلزم طور مشهور هئي، ان جي جاءِ ورتي، ۽ ''[[ڪوميڊيا آل اطاليانا]]'' صنف ۽ ٻيون [[فلم صنف]]ون، جهڙوڪ [[سورڊ اينڊ سينڊل]] ۽ [[اسپيگيٽي ويسٽرن]]، 1960ع ۽ 1970ع واري ڏهاڪي ۾ مشهور ٿيون.<ref>{{Cite web|title=Western all'italiana|url=https://www.treccani.it/enciclopedia/western-all-italiana_%28Enciclopedia-del-Cinema%29|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> [[صوفيا لورين]] جهڙين اداڪارائن عالمي شهرت حاصل ڪئي. شهوت انگيز اطالوي ٿرلر، يا ''[[جئلي]]''، جيڪي 1970ع واري ڏهاڪي ۾ [[داريو ارجينتو]] جهڙن ڊائريڪٽرن ٺاهيا، خوفناڪ فلمن تي اثرانداز ٿيا.<ref>{{Cite web|title=Tarantino e i film italiani degli anni settanta|url=http://www.corriere.it/solferino/severgnini/09-10-30/09.spm|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> تازو دور ۾، اطالوي منظر کي رڳو ڪڏهن ڪڏهن ڌيان مليو آهي، جهڙوڪ ''[[لائف از بيوٽيفل]]''، ''[[سئنيما پيراڊيسو]]'' ۽ ''[[اِل پوستينو: دي پوسٽمين]]'' جهڙين فلمن سان.<ref>{{Cite news|date=21 May 2013|title=Cannes 2013. La grande bellezza |url=https://stanzedicinema.com/2013/05/21/cannes-2013-la-grande-bellezza|access-date=1 January 2022|work=Stanze di Cinema|language=it}}</ref> چينيچتا اسٽوڊيو يورپ ۾ فلم ۽ ٽيليويزن پيداوار جي سڀ کان وڏي سهولت آهي،<ref>{{Cite web|date=30 December 2021|title=Cinecittà, c'è l'accordo per espandere gli Studios italiani|url=https://www.ciakmagazine.it/news/cinecitta-ce-laccordo-per-espandere-gli-studios-italiani|access-date=10 September 2022|language=it}}</ref> جتي ڪيتريون ئي عالمي باڪس آفيس ڪامياب فلمون فلمبند ٿيون. 1950ع واري ڏهاڪي ۾، اتي ٺاهيل عالمي پيداوارن جي انگ سبب روم کي "[[ٽائبر تي هالي ووڊ]]" سڏيو ويو. ان جي احاطي تي 3,000 کان وڌيڪ پيداوارون ٺهيون، جن مان 90 کي [[اڪيڊمي اوارڊ]] لاءِ نامزدگي ملي، ۽ 47 ڪاميابيون حاصل ٿيون.<ref>{{Cite book|last=Bondanella|first=Peter E.|url=https://books.google.com/books?id=PiTBFMc7tp4C|title=Italian Cinema: From Neorealism to the Present|date=2001|publisher=Continuum|isbn=978-0-8264-1247-8|page=13}}</ref> اٽلي [[بهترين پرڏيهي ٻوليءَ واري فلم لاءِ اڪيڊمي اوارڊ]] ۾ سڀ کان وڌيڪ اوارڊ ماڻيندڙ ملڪ آهي، جنهن 14 ڪاميابيون، 3 [[اعزازی اڪيڊمي اوارڊ|خاص اوارڊ]] ۽ 31 [[بهترين پرڏيهي ٻوليءَ واري فلم لاءِ اڪيڊمي اوارڊ ڏانهن اطالوي موڪلن جي فهرست|نامزدگيون]] حاصل ڪيون آهن.<ref>{{Cite web|date=26 October 2021|title=Oscar 2022: Paolo Sorrentino e gli altri candidati come miglior film internazionale |url=https://www.sorrisi.com/cinema/migliori-film/oscar-2022-paolo-sorrentino-e-gli-altri-candidati-come-miglior-film-internazionale|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> {{As of|2016}}، اطالوي فلمن 12 پام دُور،<ref>{{Cite web|date=13 May 2014|title=10 film italiani che hanno fatto la storia del Festival di Cannes|url=https://www.nanopress.it/articolo/10-film-italiani-che-hanno-fatto-la-storia-del-festival-di-cannes/67505|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> 11 [[گولڊن لائن]]،<ref>{{Cite web|date=28 August 2018|title=I film italiani vincitori del Leone d'Oro al Festival di Venezia|url=https://www.supereva.it/i-film-italiani-vincitori-del-leone-doro-al-festival-di-venezia-51756|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> ۽ 7 [[گولڊن بيئر]] کٽيا آهن.<ref>{{Cite web|title=Film italiani vincitori Orso d'Oro di Berlino|url=https://popcorntv.it/guide/film-italiani-vincitori-orso-doro-di-berlino/32626|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> === کاڌ خوراڪ === {{Main|اطالوي کاڌ خوراڪ|اطالوي کاڌي جو ڍانچو|اطالوي کاڌن ۽ مشروبن جي فهرست}} [[File:Salumi e vino lucchese.JPG|thumb|[[اطالوي شراب]] ۽ ''[[سالومي]]'']] [[اطالوي کاڌ خوراڪ]] تي [[اِيٽرسڪن تهذيب|اِيٽرسڪن]]، [[قديم يوناني کاڌ خوراڪ|قديم يوناني]]، [[قديم رومي کاڌ خوراڪ|قديم رومي]]، [[بازنطيني کاڌ خوراڪ|بازنطيني]]، [[عربي کاڌ خوراڪ|عربي]] ۽ [[يهودي کاڌ خوراڪ|يهودي]] کاڌن جو گهرو اثر آهي.<ref>{{Cite web|date=5 April 2023|title=The History of Italian Cuisine: A Cultural Journey – Italian Cuisine|url=https://italian-cuisine.org/the-history-of-italian-cuisine-a-cultural-journey|access-date=25 February 2024|website=italian-cuisine.org}}; {{Cite web|title=Italian Cooking: History of Food and Cooking in Rome and Lazio Region, Papal Influence, Jewish Influence, The Essence of Roman Italian Cooking|url=http://www.inmamaskitchen.com/ITALIAN_COOKING/rome_Lazio/Rome_LAZIO.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20100410100532/http://www.inmamaskitchen.com/ITALIAN_COOKING/rome_Lazio/Rome_LAZIO.html|archive-date=10 April 2010|access-date=24 April 2010|publisher=Inmamaskitchen.com}}</ref> [[نئين دنيا]] جي دريافت سان اهم تبديليون آيون، جن ۾ آلو، ٽماٽا ۽ مڪئي جهڙيون شيون ارڙهين صديءَ کان بنيادي جز بڻجي ويون.<ref>{{Cite web|title=The Making of Italian Food...From the Beginning|url=http://www.epicurean.com/articles/making-of-italian-food.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100327080045/http://www.epicurean.com/articles/making-of-italian-food.html|archive-date=27 March 2010|access-date=24 April 2010|publisher=Epicurean.com}}; Del Conte, 11–21.</ref> [[بحيرۂ روم واري غذا]] اطالوي کاڌ خوراڪ جو بنياد بڻجي ٿي، جيڪا [[پاستا]]، مڇي، ميون ۽ ڀاڄين سان مالا مال آهي ۽ پنهنجي سادگي ۽ قسمين قسمين هئڻ ڪري سڃاتي وڃي ٿي، جنهن ۾ ڪيترن کاڌن ۾ رڳو چار کان اٺ جز هوندا آهن.<ref>The Silver Spoon {{ISBN|8-8721-2223-6}}, 1997 ed.</ref> اطالوي کاڌ خوراڪ پنهنجي علائقائي تنوع،<ref>{{Cite encyclopedia|title=Italian cuisine – Britannica Online Encyclopedia|encyclopedia=Encyclopædia Britannica|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/718430/Italian-cuisine|access-date=24 April 2010|date=2 January 2009|archive-url=https://web.archive.org/web/20100716014306/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/718430/Italian-cuisine|archive-date=16 July 2010|author=Related Articles|url-status=live}}; {{Cite web|title=Italian Food – Italy's Regional Dishes & Cuisine|url=http://www.indigoguide.com/italy/food.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110102020059/http://www.indigoguide.com/italy/food.htm|archive-date=2 January 2011|access-date=24 April 2010|publisher=Indigoguide.com}}; {{Cite web|title=Regional Italian Cuisine|url=http://www.rusticocooking.com/regions.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100410072851/http://www.rusticocooking.com/regions.htm|archive-date=10 April 2010|access-date=24 April 2010|publisher=Rusticocooking.com}}</ref> ذائقي جي گهڻائي ۽ دنيا جي سڀ کان وڌيڪ مشهور کاڌن مان هڪ هئڻ ڪري نمايان آهي،<ref>{{Cite web|date=6 January 2013|title=Which country has the best food?|url=http://travel.cnn.com/explorations/eat/worlds-best-food-cultures-453528|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130629071154/http://travel.cnn.com/explorations/eat/worlds-best-food-cultures-453528|archive-date=29 June 2013|access-date=14 October 2013|publisher=CNN}}</ref> جنهن جو ٻاهرين ملڪن تي به مضبوط اثر آهي.<ref>{{Cite web|last=Freeman|first=Nancy|date=2 March 2007|title=American Food, Cuisine|url=http://www.sallybernstein.com/food/cuisines/us|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100418064119/http://sallybernstein.com/food/cuisines/us|archive-date=18 April 2010|access-date=24 April 2010|publisher=Sallybernstein.com}}</ref><ref>{{Cite web|title=Most Americans Have Dined Out in the Past Month and, Among Type of Cuisine, American Food is Tops Followed by Italian|url=http://www.harrisinteractive.com/vault/HarrisPoll18-DiningOut_4-3-13.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20130520205539/http://www.harrisinteractive.com/vault/HarrisPoll18-DiningOut_4-3-13.pdf|archive-date=20 May 2013|access-date=31 August 2013|publisher=[[هئرس انسائيٽس اينڊ اينالٽڪس|هئرس انٽرايڪٽو]]}}</ref><ref>{{Cite news|last=Kazmin|first=Amy|date=26 March 2013|title=A taste for Italian in New Delhi|url=http://www.ft.com/intl/cms/s/0/7ab87234-9214-11e2-851f-00144feabdc0.html|url-access=subscription|url-status=live|archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221210/http://www.ft.com/intl/cms/s/0/7ab87234-9214-11e2-851f-00144feabdc0.html|archive-date=10 December 2022|access-date=31 August 2013|work=[[فنانشل ٽائيمز]]|location=London}}</ref> اطالوي کاڌ خوراڪ روايتي شين تي گهڻو ڀاڙي ٿي؛ ملڪ وٽ [[يورپي يونين ۾ جاگرافيائي اشارا ۽ روايتي خاصيتون|يورپي يونين جي قانون]] هيٺ محفوظ ڪيل روايتي خاصيتن جو وڏو تعداد آهي.<ref>{{Cite web|last=Keane|first=John|title=Italy leads the way with protected products under EU schemes|url=http://www.bordbia.ie/industryservices/information/alerts/Pages/ItalyleadsthewaywithprotectedproductsunderEUschemes.aspx|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20140329075250/http://www.bordbia.ie/industryservices/information/alerts/Pages/ItalyleadsthewaywithprotectedproductsunderEUschemes.aspx|archive-date=29 March 2014|access-date=5 September 2013|publisher=[[بورڊ بيا]]}}</ref> اٽلي ۾ 395 [[ميشلن اسٽار]] رکندڙ ريسٽورنٽ آهن.<ref>{{cite web|url= https://www.michelin.com/en/publications/products-and-services/michelin-guide-2024-italy-two-new-3-michelin-stars-restaurants|title=Michelin Guide 2024 – Italy – Two new 3 Michelin stars restaurants|access-date=20 November 2024}}</ref> [[اطالوي چيزن جي فهرست|چيز]]، [[سالومي|ٿڌا گوشت]] ۽ [[اطالوي شراب|شراب]] اطالوي کاڌ خوراڪ جا مرڪزي جز آهن، جن سان علائقائي صورتون ۽ [[محفوظ اصل جو نالو]] يا [[محفوظ جاگرافيائي اشارو]] جا ليبل لاڳاپيل آهن؛ ان سان گڏ [[پيزا]] ۽ ڪافي پڻ کاڌي پيتي واري ثقافت جو حصو آهن.<ref>{{Cite news|last=Marshall|first=Lee|date=30 September 2009|title=Italian coffee culture: a guide|url=https://www.telegraph.co.uk/travel/destinations/europe/italy/6246202/Italian-coffee-culture-a-guide.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131010212148/http://www.telegraph.co.uk/travel/destinations/europe/italy/6246202/Italian-coffee-culture-a-guide.html|archive-date=10 October 2013|access-date=5 September 2013|work=The Daily Telegraph|location=London}}</ref> مٺا کاڌا مقامي ذائقن، جهڙوڪ ترش ميون، پسته ۽ بادام، کي [[ماسڪارپوني]] ۽ [[ريڪوٽا]] جهڙن مٺن چيزن يا ڪوڪو، وينلا ۽ دارچيني جهڙن غير ملڪي ذائقن سان ملائڻ جي ڊگهي روايت رکن ٿا. [[جيلاتو]]،<ref>{{Cite news|last=Jewkes|first=Stephen|date=13 October 2012|title=World's first museum about gelato culture opens in Italy|url=http://www.timescolonist.com/life/travel/world-s-first-museum-about-gelato-culture-opens-in-italy-1.15866|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131016062518/http://www.timescolonist.com/life/travel/world-s-first-museum-about-gelato-culture-opens-in-italy-1.15866|archive-date=16 October 2013|access-date=5 September 2013|work=[[ٽائيمز ڪالونسٽ]]}}</ref> [[تيراميسو]]،<ref>{{Cite news|last=Squires|first=Nick|date=23 August 2013|title=Tiramisu claimed by Treviso|url=https://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/10261930/Tiramisu-claimed-by-Treviso.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130829091009/http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/10261930/Tiramisu-claimed-by-Treviso.html|archive-date=29 August 2013|access-date=5 September 2013|work=The Daily Telegraph|location=London}}</ref> ۽ [[ڪاساتا]] اطالوي مٺن کاڌن جا سڀ کان مشهور مثال آهن. [[اطالوي کاڌي جو ڍانچو]] بحيرۂ روم واري علائقي لاءِ خاص آهي ۽ اتر، وچ ۽ اوڀر يورپي کاڌي جي ڍانچن کان مختلف آهي، جيتوڻيڪ اهو اڃا به اڪثر ناشتي (''[[اطالوي کاڌي جو ڍانچو#ناشتو (ڪولازيوني)|ڪولازيوني]]'')، منجهند جي ماني (''[[اطالوي کاڌي جو ڍانچو#منجهند جي ماني (پرانزو)|پرانزو]]'') ۽ رات جي ماني (''[[اطالوي کاڌي جو ڍانچو#رات جي ماني (چينا)|چينا]]'') تي مشتمل هوندو آهي.<ref>{{Cite web|title=Mangiare all'italiana|url=https://www.studiare-in-italia.it/php5/study-italy.php?idorizz=5&idvert=62|access-date=12 November 2021|language=it|archive-date=12 November 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20211112222610/https://www.studiare-in-italia.it/php5/study-italy.php?idorizz=5&idvert=62|url-status=dead}}</ref> بهرحال، ناشتي تي گهڻو گهٽ زور ڏنو ويندو آهي، جيڪو اڪثر ڇڏيو ويندو آهي يا غير بحيرۂ روم اولهندي ملڪن جي ڀيٽ ۾ هلڪن حصن تي مشتمل هوندو آهي.<ref>{{Cite web|date=29 March 2016|title=Colazioni da incubo in giro per il mondo|url=https://www.lacucinaitaliana.it/news/in-primo-piano/colazioni-strane-nel-mondo|access-date=12 November 2021|language=it}}</ref> صبح دير سان ۽ منجهند کان پوءِ هلڪا کاڌا، جن کي ''[[اطالوي کاڌي جو ڍانچو#منجهند کان پوءِ هلڪو کاڌو (ميريندا)|ميريندا]]'' ({{Plural form}}: ''ميريندي'') چيو وڃي ٿو، اڪثر شامل هوندا آهن.<ref>{{Cite web|date=12 August 2021|title=Merenda, una abitudine tutta italiana: cinque ricette salutari per tutta la famiglia|url=https://www.corriere.it/cook/news/cards/merenda-abitudine-tutta-italiana-cinque-ricette-salutari-tutta-famiglia/merenda-come-deve-essere_principale.shtml|access-date=12 November 2021|language=it}}</ref> === راند === {{Main|اٽلي ۾ راند}} [[File:Italy national football team Euro 2012 final.jpg|thumb|2012ع ۾ [[اٽلي قومي فٽبال ٽيم|''آتسوري'']]. [[اٽلي ۾ فٽبال|فٽبال]] اٽلي ۾ سڀ کان مشهور راند آهي.]] سڀ کان مشهور راند [[اٽلي ۾ فٽبال|فٽبال]] آهي.<ref>{{Cite web|last=Wilson|first=Bill|date=10 March 2014|title=Italian football counts cost of stagnation|url=https://www.bbc.co.uk/news/business-26351331|access-date=12 June 2015|publisher=BBC News}}; {{Cite book|last1=Hamil|first1=Sean|title=Managing football: an international perspective|last2=Chadwick|first2=Simon|publisher=Elsevier/Butterworth-Heinemann|year=2010|isbn=978-1-8561-7544-9|edition=1st ed., dodr.|location=Amsterdam|page=285}}</ref> اٽلي جي [[اٽلي قومي فٽبال ٽيم|ٽيم]] سڀ کان وڌيڪ ڪامياب ٽيمن مان هڪ آهي، جنهن چار [[فيفا ورلڊ ڪپ|ورلڊ ڪپ]] ڪاميابيون ([[1934 فيفا ورلڊ ڪپ|1934]]، [[1938 فيفا ورلڊ ڪپ|1938]]، [[1982 فيفا ورلڊ ڪپ|1982]] ۽ [[2006 فيفا ورلڊ ڪپ|2006]]) ۽ ٻه [[يوئيفا يورو]] ڪاميابيون ([[يوئيفا يورو 1968|1968]] ۽ [[يوئيفا يورو 2020|2020]]) حاصل ڪيون آهن.<ref>{{Cite web|title=Previous FIFA World Cups|url=https://www.fifa.com/worldcup/archive/index.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110125063612/http://www.fifa.com/worldcup/archive/index.html|archive-date=25 January 2011|access-date=8 January 2011|publisher=FIFA}}</ref> اطالوي ڪلبن 48 وڏيون يورپي ٽرافيون کٽيون آهن، جنهن ڪري اٽلي اسپين کان پوءِ يورپ جو ٻيو سڀ کان ڪامياب ملڪ بڻجي ٿو. اٽلي جي مٿئين ليگ [[سيري آ]] آهي، جنهن کي دنيا ڀر ۾ لکين مداح ڏسن ٿا.<ref>{{Cite web|title=Le squadre più tifate al mondo: classifica e numero di fan|url=https://www.sisal.it/scommesse-matchpoint/blog/fuori-campo/squadre-piu-tifate-al-mondo-classifica|access-date=4 January 2022|language=it|archive-date=18 September 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210918004108/https://www.sisal.it/scommesse-matchpoint/blog/fuori-campo/squadre-piu-tifate-al-mondo-classifica|url-status=dead}}</ref> ٻيون مشهور ٽيم واريون رانديون باسڪيٽ بال، والي بال ۽ رگبي آهن.<ref name="sportface">{{Cite web|date=15 March 2021|title=Sport più seguiti: la (forse) sorprendente classifica mondiale|url=https://www.sportface.it/altro/sport-piu-seguiti-la-forse-sorprendente-classifica-mondiale/1318754|access-date=4 January 2022|language=it|archive-date=4 January 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220104135605/https://www.sportface.it/altro/sport-piu-seguiti-la-forse-sorprendente-classifica-mondiale/1318754|url-status=dead}}</ref> اٽلي جون مردن ۽ عورتن جون قومي والي بال ٽيمون اڪثر دنيا جي بهترين ٽيمن ۾ شامل ٿين ٿيون. [[اٽلي مردن جي قومي والي بال ٽيم|مردن جي ٽيم]] لڳاتار ٽي [[ايف آءِ وي بي والي بال مردن جي عالمي چيمپيئن شپ|عالمي چيمپيئن شپون]] کٽيون (1990ع، 1994ع ۽ 1998ع ۾). [[اٽلي مردن جي قومي باسڪيٽ بال ٽيم|اٽلي مردن جي باسڪيٽ بال ٽيم]] جا بهترين نتيجا [[يورو باسڪيٽ 1983]] ۽ [[يورو باسڪيٽ 1999|1999ع]] ۾ سونا تمغا، ۽ [[2004ع گرمائين اولمپڪس ۾ باسڪيٽ بال|2004ع اولمپڪس]] ۾ چاندي جو تمغو هئا. [[ليگا باسڪيٽ سيري آ]] يورپ جي سڀ کان وڌيڪ مقابلي واري ليگن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite web|date=July 2019|title=Basket Eurolega, l'albo d'oro delle squadre più forti e titolate d'Europa|url=https://williamhillnews.it/basket/basket-eurolega|access-date=4 January 2022|language=it}}</ref> [[اٽلي قومي رگبي يونين ٽيم]] [[سڪس نيشنز چيمپيئن شپ]] ۽ [[رگبي ورلڊ ڪپ]] ۾ مقابلو ڪري ٿي. انفرادي راندين ۾، سائيڪل ڊوڙ مشهور آهي؛<ref>{{Cite book|last=Foot|first=John|title=Pedalare! Pedalare!: a history of Italian cycling|publisher=Bloomsbury|year=2012|isbn=978-1-4088-2219-7|location=London|page=312}}</ref> اطالوين [[يو سي آءِ روڊ ورلڊ چيمپيئن شپون – مردن جي روڊ ريس|يو سي آءِ عالمي چيمپيئن شپون]] [[يو سي آءِ روڊ ورلڊ چيمپيئن شپون – مردن جي روڊ ريس#قوم موجب تمغا ماڻيندڙ|بيلجيم کان سواءِ ڪنهن به ٻئي ملڪ کان وڌيڪ]] کٽيون آهن. [[جيرو دي اٽاليا]] هر مئي ۾ ٿيندڙ سائيڪل ريس آهي ۽ ٽن [[گرانڊ ٽورس]] مان هڪ آهي. الپائن اسڪائينگ هڪ وسيع راند آهي، ۽ ملڪ اسڪائينگ لاءِ مشهور منزل آهي.<ref>{{Cite news|last=Hall|first=James|date=23 November 2012|title=Italy is best value skiing country, report finds|url=https://www.telegraph.co.uk/travel/travelnews/9697128/Italy-is-best-value-skiing-country-report-finds.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131003012827/http://www.telegraph.co.uk/travel/travelnews/9697128/Italy-is-best-value-skiing-country-report-finds.html|archive-date=3 October 2013|access-date=29 August 2013|work=The Daily Telegraph|location=London}}</ref> اطالوي اسڪائر [[سياري جون اولمپڪ رانديون]] ۽ [[الپائن اسڪائي ورلڊ ڪپ]] ۾ سٺا نتيجا حاصل ڪن ٿا. ٽينس کي اهم پيروي حاصل آهي: اها چوٿين سڀ کان وڌيڪ کيڏي ويندڙ راند آهي.<ref>{{Cite web|title=Il tennis è il quarto sport in Italia per numero di praticanti|url=http://www.federtennis.it/DettaglioNews.asp?IDNews=55672|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20130927033216/http://www.federtennis.it/DettaglioNews.asp?IDNews=55672|archive-date=27 September 2013|access-date=29 August 2013|publisher=Federazione Italiana Tennis}}</ref> [[روم ماسٽرز]]، جيڪو 1930ع ۾ قائم ٿيو، سڀ کان وڌيڪ معزز ٽينس ٽورنامينٽن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite news|title=Internazionali d'Italia di Tennis – Roma 2021 |url=https://www.faretennis.com/tornei/internazionali-italia-tennis|access-date=4 January 2022|language=it}}</ref> اطالوي رانديگرن [[ڊيويس ڪپ]] 4 ڀيرا (1976، 2023، 2024 ۽ 2025) ۽ [[بلي جين ڪنگ ڪپ]] 6 ڀيرا (2006، 2009، 2010، 2013، 2024 ۽ 2025) کٽيا آهن. [[File:Michael Schumacher 2006 USA 2.jpg|thumb|[[اسڪوديريا فيراري]] جي [[فيراري 248 ايف 1]]، جيڪا [[گرانڊ پري موٽر ريسنگ|گرانڊ پري]] ريسنگ ۾ اڃا تائين موجود سڀ کان پراڻي ٽيم آهي،<ref name="targaflorio"/> جيڪا 1948ع کان مقابلو ڪري رهي آهي، ۽ شمارياتي طور [[فارمولا ون گرانڊ پري فاتحن جي فهرست (تعمير ڪندڙ)|تاريخ جي سڀ کان ڪامياب فارمولا ون ٽيم]] آهي]] موٽر راندون مشهور آهن.<ref name="sportface"></ref> اٽلي، تمام وڏي فرق سان، سڀ کان وڌيڪ موٽو جي پي عالمي چيمپيئن شپون کٽيون آهن. اطالوي [[اسڪوديريا فيراري]] [[گرانڊ پري موٽر ريسنگ|گرانڊ پري]] ريسنگ ۾ اڃا تائين موجود سڀ کان پراڻي ٽيم آهي،<ref name="targaflorio">{{Cite web|title=Enzo Ferrari|url=https://www.targaflorio.info/enzoferrari.htm|access-date=4 January 2022|language=it}}</ref> جيڪا 1948ع کان مقابلو ڪري رهي آهي، ۽ 232 ڪاميابين سان سڀ کان ڪامياب فارمولا ون ٽيم آهي. [[فارمولا ون]] جو [[اطالوي گرانڊ پري]] 1921ع کان منعقد ٿيندو رهيو آهي<ref>{{Cite web|date=3 September 2020|title=GP d'Italia: albo d'oro|url=https://www.motori.it/curiosita/1757728/gp-ditalia-albo-doro.html|access-date=4 January 2022|language=it}}</ref> ۽ هميشه [[آٽوڊرومو ناتسيونالي مونزا]] ۾ ٿيو آهي (سواءِ [[1980 اطالوي گرانڊ پري|1980ع]] جي).<ref>{{Cite web|date=7 September 2021|title=GP Italia: a Monza tra storia e passione|url=https://www.f1world.it/amarcord/gp-ditalia-a-monza-tra-storia-e-passione|access-date=4 January 2022|language=it|archive-date=4 January 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220104135550/https://www.f1world.it/amarcord/gp-ditalia-a-monza-tra-storia-e-passione/|url-status=dead}}</ref> موٽر راندين ۾ ٻيا ڪامياب اطالوي ڪار ٺاهيندڙ [[الفا روميو]]، [[لانچيا]]، [[مازيراتي]] ۽ [[فيات]] آهن.<ref>{{Cite web|date=5 October 2021|title=L'Italia che vince le corse|work=Mauto|url=https://www.museoauto.com/litalia-che-vince-le-corse-la-ferrari-500-f2-del-1952|access-date=4 January 2022|language=it|archive-date=4 January 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220104172543/https://www.museoauto.com/litalia-che-vince-le-corse-la-ferrari-500-f2-del-1952/|url-status=dead}}</ref> اٽلي اولمپڪس ۾ ڪامياب رهيو آهي، [[1896ع گرمائين اولمپڪس|پهرين اولمپياڊ]] کان حصو وٺندو رهيو آهي ۽ 48 مان 47 رانديگرن ۾ شامل ٿيو آهي ([[1904ع گرمائين اولمپڪس|1904ع]] کان سواءِ).<ref>{{Cite web|last=Elio Trifari|title=Che sorpresa: Italia presente a tutti i Giochi|url=http://archiviostorico.gazzetta.it/2008/novembre/28/Che_sorpresa_Italia_presente_tutti_ga_10_081128051.shtml|access-date=4 January 2022|language=it}}</ref> [[اولمپڪس ۾ اٽلي|اطالوين]] [[گرمائين اولمپڪ رانديون]] ۾ 618 تمغا، ۽ سياري جي اولمپڪس ۾ 141 تمغا کٽيا آهن، جن ۾ 259 سونا تمغا شامل آهن، ۽ ڪل تمغن جي لحاظ کان ڇهون سڀ کان ڪامياب ملڪ آهي. ملڪ [[1960ع گرمائين اولمپڪس|1960ع]] ۾ گرمائين اولمپڪس جي ميزباني ڪئي؛ ۽ [[سياري جون اولمپڪ رانديون|سياري جي اولمپڪس]] جي [[1956ع سياري اولمپڪس|1956ع]]، [[2006ع سياري اولمپڪس|2006ع]] ۾ ميزباني ڪئي، ۽ هن وقت [[ميلان]] ۽ [[ڪورتينا دامپيتسو]] ۾ [[2026ع سياري اولمپڪس|2026ع واري ايڊيشن]] جي ميزباني ڪري رهيو آهي. === عام موڪلون، ميلو ۽ لوڪ روايتون === {{Main|اٽلي ۾ عام موڪلون|اٽلي جون روايتون|اٽلي جون لوڪ روايتون}} [[File:Frecce Tricolori 2022.jpg|thumb|روم ۾ ''[[فيستا ديلا ريپوبليڪا]]'' جي جشن دوران [[وڪٽر ايمانوئل ٻيون يادگار]] مٿان ''[[فريچي تريڪولوري]]''، جنهن جي دونهين واري لڪير [[اٽلي جا قومي رنگ]] ڏيکاري ٿي]] عام موڪلن ۾ مذهبي، قومي ۽ علائقائي ڏينهن شامل آهن. اٽلي جو قومي ڏينهن، ''[[فيستا ديلا ريپوبليڪا]]'' ('جمهوريت جو ڏينهن')،<ref>{{Cite web|title=Le feste mobili. Feste religiose e feste civili in Italia|url=http://calendario.eugeniosongia.com/feste.htm|access-date=29 December 2022|language=it}}</ref> 2 جون تي ملهايو ويندو آهي، جنهن جو مکيه جشن روم ۾ ٿيندو آهي، ۽ اهو 1946ع ۾ اطالوي جمهوريه جي جنم جي ياد ۾ ملهايو ويندو آهي.<ref name="Italian Embassy in London">{{Cite web|title=Festività nazionali in Italia|url=http://www.amblondra.esteri.it/Ambasciata_Londra/Menu/In_linea_con_utente/Domande_frequenti/altro.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20120624220055/http://www.amblondra.esteri.it/Ambasciata_Londra/Menu/In_linea_con_utente/Domande_frequenti/altro.htm|archive-date=24 June 2012|access-date=15 April 2012|publisher=Italian Embassy in London|language=it}}</ref> تقريب ۾ [[اڻڄاتل سپاهيءَ جو مقبرو (اٽلي)|اطالوي اڻڄاتل سپاهي]] کي خراج عقيدت طور گلن جي چادر چاڙهڻ ۽ روم ۾ [[ويا ديئي فوري امپيريالي]] سان فوجي پريڊ شامل آهي. [[سينٽ لوسي جو ڏينهن#اٽلي|سينٽ لوسي جو ڏينهن]]، 13 ڊسمبر تي، اٽلي جي ڪجهه علائقن ۾ ٻارن ۾ مشهور آهي، جتي هوءَ سانتا ڪلاز جهڙو ڪردار ادا ڪري ٿي.<ref>{{Cite web|title=Saint Lucy – Sicily's Most Famous Woman – Best of Sicily Magazine|url=http://www.bestofsicily.com/mag/art333.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20121015021932/http://bestofsicily.com/mag/art333.htm|archive-date=15 October 2012|website=bestofsicily.com}}</ref> [[ايپيفني (موڪل)|ايپيفني]] [[اطالوي لوڪ روايتون|اطالوي لوڪ روايتن]] جي شخصيت [[بيفانا]] سان لاڳاپيل آهي، جيڪا ٻهاريءَ تي سوار هڪ پوڙهي عورت آهي، جيڪا 5 جنوري جي رات سٺن ٻارن لاءِ تحفا، ۽ خراب ٻارن لاءِ ڪوئلو يا رک جا ٿيلها آڻي ٿي.<ref>{{Cite book|last=Roy|first=Christian|url={{Google books|IKqOUfqt4cIC|page=PA144|keywords=|text=|plainurl=yes}}|title=Traditional Festivals|date=2005|publisher=ABC-CLIO|isbn=978-1-5760-7089-5|page=144|access-date=13 January 2015}}</ref> [[مريم جو آسمان تي کڄڻ]] 15 آگسٽ تي ''[[فيراگوستو]]'' سان گڏ اچي ٿو، جيڪو اونهاري جي موڪلن جو دور آهي.<ref>{{Cite book|last=Jonathan Boardman|url={{Google books|VHAUAQAAIAAJ|keywords=|text=|plainurl=yes}}|title=Rome: A Cultural and Literary Companion|publisher=Signal Books|year=2000|isbn=978-1-902669-15-1|location=University of California|page=219|format=Google Books}}</ref> اطالوي قومي [[سرپرست ڏينهن]]، 4 آڪٽوبر تي، [[سينٽ فرانسس ۽ ڪيٿرائن جو عيد ڏينهن|سينٽ فرانسس ۽ سينٽ ڪيٿرائن]] کي ملهايو ويندو آهي. هر شهر يا ڳوٺ پنهنجي مقامي سرپرست بزرگ جي عيد تي پڻ عام موڪل ملهائيندو آهي.<ref name="Italian Embassy in London"></ref> [[ناتالي دي روما]] ({{literally|روم جو جنم ڏينهن}}) [[روم]] ۾ 21 اپريل تي ٿيندڙ ساليانو ميلو آهي، جيڪو شهر جي ڏند ڪٿائي [[روم جو بنياد|بنياد]] جي خوشيءَ ۾ ملهايو ويندو آهي.<ref name="Plutarch12">[[پلوٽارڪ]]، ''[[متوازي زندگيون]] – رومولس جي زندگي''، [http://penelope.uchicago.edu/Thayer/E/Roman/Texts/Plutarch/Lives/Romulus*.html#12 12.2] ([[لاڪوس ڪورتيوس]] مان)</ref> [[ڏند ڪٿا]] موجب، چيو وڃي ٿو ته [[رومولس]] 21 اپريل 753 ق.م. تي روم شهر جو بنياد وڌو.<ref name="penelope">{{Cite web|url=https://penelope.uchicago.edu/Thayer/L/Roman/Texts/Censorinus/text*.html#17.11|title=LacusCurtius • Censorinus – De Die Natali|website=penelope.uchicago.edu}}</ref> ميلن ۽ جشنن ۾ [[پاليو دي سينا]] گهوڙن جي ڊوڙ، [[مقدس هفتو#اٽلي|مقدس هفتي]] جون رسمون، اريتسو جو [[ساراسين جوسٽ]]، ۽ ''[[ڪالچو ستوريڪو فيورينتينو]]'' شامل آهن. 2013ع ۾، [[يونيسڪو]] [[غير مادي ثقافتي ورثو|غير مادي ثقافتي ورثي]] ۾ اطالوي ميلن ۽ ''[[پاسو (فلوٽ)|پاسو]]'' کي شامل ڪيو، جهڙوڪ [[واريا دي پالمي]]، [[ويتربو]] ۾ [[ماڪينا دي سانتا روزا]]، ۽ [[ساساري]] ۾ ''faradda di li candareri''.<ref>{{Cite web|title=Celebrations of big shoulder-borne processional structures|url=http://www.unesco.org/culture/ich/index.php?lg=en&pg=00011&RL=00721|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141213122708/http://www.unesco.org/culture/ich/index.php?lg=EN|archive-date=13 December 2014|access-date=29 November 2014|publisher=UNESCO}}</ref> ٻين ميلن ۾ [[اٽلي ۾ ڪارنيول|ڪارنيول]] شامل آهن، جهڙوڪ [[وينس جو ڪارنيول|وينس]]، [[وياريجو جو ڪارنيول|وياريجو]]، [[اِوريا جو ڪارنيول|اِوريا]]، [[فويانو ديلا ڪيانا جو ڪارنيول|فويانو ديلا ڪيانا]]، ۽ [[ساتريانو دي لوڪانيا جو ڪارنيول|ساتريانو دي لوڪانيا]]. [[وينس فلم فيسٽيول]]، جيڪو [[گولڊن لائن]] انعام ڏئي ٿو ۽ 1932ع کان منعقد ٿي رهيو آهي، دنيا جو سڀ کان پراڻو فلمي ميلو آهي ۽ [[ڪانز فلم فيسٽيول|ڪانز]] ۽ [[برلن بين الاقوامي فلم فيسٽيول|برلن]] سان گڏ يورپ جي "وڏن ٽن" فلمي ميلن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite web|last=Anderson|first=Ariston|date=24 July 2014|title=Venice: David Gordon Green's 'Manglehorn,' Abel Ferrara's 'Pasolini' in Competition Lineup|url=https://www.hollywoodreporter.com/news/venice-film-festival-unveils-lineup-720770|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20160218220740/http://www.hollywoodreporter.com/news/venice-film-festival-unveils-lineup-720770|archive-date=18 February 2016|website=[[دي هالي ووڊ رپورٽر]]}}; {{Cite magazine|title=Addio, Lido: Last Postcards from the Venice Film Festival|url=https://time.com/3291348/addio-lido-last-postcards-from-the-venice-film-festival/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140920162423/http://time.com/3291348/addio-lido-last-postcards-from-the-venice-film-festival|archive-date=20 September 2014|magazine=Time}}</ref> == پڻ ڏسو == {{Portal|اٽلي|ملڪ|يورپ|يورپي يونين }} * [[اٽلي جو خاڪو]] {{Clear}} == نوٽس == {{Notelist|30em}} == ڪتابيات == {{Refbegin|30em}} * {{Cite book|last1=Cushman-Roisin|first1=Benoit|url=https://books.google.com/books?id=OFwkVgQNHlsC|title=Physical oceanography of the Adriatic Sea|last2=Gačić|first2=Miroslav|last3=Poulain|first3=Pierre-Marie|publisher=Springer|year=2001|isbn=978-1-4020-0225-0}} * {{Cite web|date=2004–2007|title=FastiOnline: A database of archaeological excavations since the year 2000 |url=https://www.fastionline.org|access-date=6 March 2010|publisher=International Association of Classical Archaeology (AIAC)}} * Hibberd, Matthew. ''The media in Italy'' (McGraw-Hill International, 2007). * Sarti, Roland, ed. ''Italy: A reference guide from the Renaissance to the present'' (2004). * Sassoon, Donald. ''Contemporary Italy: politics, economy and society since 1945'' (Routledge, 2014). * {{Cite web|date=1995–2010|title=Italy History – Italian History Index|url=http://vlib.iue.it/hist-italy/Index.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210815124837/http://vlib.iue.it/hist-italy/Index.html|archive-date=15 August 2021|access-date=6 March 2010|publisher=European University Institute, The World Wide Web Virtual Library|language=it, en}} {{Refend}} == ٻاهريان ڳنڍڻا == {{Wikibooks|Wikijunior:Countries A-Z|Italy}} {{Sister project links|voy=Italy|d=Q38}} * [https://www.bbc.com/news/world-europe-17433142 اٽلي] [[بي بي سي نيوز]] مان * [https://web.archive.org/web/20260116052905/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy/ اٽلي]. ''[[دي ورلڊ فيڪٽ بڪ]]''. [[سينٽرل انٽيليجنس ايجنسي]]. * [https://web.archive.org/web/20081216082829/http://ucblibraries.colorado.edu/govpubs/for/italy.htm اٽلي] ''يو سي بي لائبريريز گوو پبس'' مان * [https://www.oecd.org/italy/ اٽلي] [[او اي سي ڊي]] مان * [https://european-union.europa.eu/principles-countries-history/eu-countries/italy_en يورپي يونين جي ويب سائيٽ تي اٽلي جو ملڪي خاڪو] * {{Wikiatlas|Italy}} * {{OSM relation|365331}} * [https://www.ifs.du.edu/IFs/frm_CountryProfile/IT اٽلي لاءِ اهم ترقياتي اڳڪٿيون] [[انٽرنيشنل فيوچرز]] مان * [https://www.governo.it/ سرڪاري ويب سائيٽ] {{In lang|it}} * [https://www.italia.it/en/ اطالوي سياحت جي سرڪاري ويب سائيٽ] {{Italy topics}} {{Navboxes |title = اٽلي سان لاڳاپيل مضمون|list= {{Sovereign states of Europe}} {{Countries and territories bordering the Mediterranean Sea}} {{EU members}} {{European Economic Area (EEA)}} {{Council of Europe members}} {{G8 nations}} {{G20}} {{OSCE}} }} {{Authority control}} {{Coord|43|N|12|E|display=title}} [[زمرو:اٽلي| ]]<!--Please leave the empty space as standard.--> [[زمرو:1861ع ۾ يورپ ۾ قيام]] [[زمرو:اهي ملڪ ۽ علائقا جتي اطالوي سرڪاري ٻولي آهي]] [[زمرو:يورپ جا ملڪ]] [[زمرو:جي 20 ميمبر]] [[زمرو:ڪائونسل آف يورپ جا ميمبر رياستون]] [[زمرو:يورپي يونين جا ميمبر رياستون]] [[زمرو:نيٽو جا ميمبر رياستون]] [[زمرو:يونين فار دي ميڊيٽرينين جا ميمبر رياستون]] [[زمرو:گڏيل قومن جا ميمبر رياستون]] [[زمرو:او اي سي ڊي ميمبر]] [[زمرو:جمهوريتون]] [[زمرو:1861ع ۾ قائم ٿيل رياستون ۽ علائقا]] [[Category:1946ع ۾ يورپ ۾ قائم ٿيل رياستون ۽ علائقا]] == حوالا == {{Reflist}} jbmx0yojy8g7lzxpjm3do5q1hlglmtn 382620 382617 2026-06-04T07:41:56Z Intisar Ali 8681 /* */ 382620 wikitext text/x-wiki {{چونڊ مضمون| جون 2026}} {{Short description|ڏکڻ ۽ اولهه يورپ جو ملڪ}} {{Infobox country | conventional_long_name = اطالوي جمهوريه | common_name = اٽلي | native_name = {{Lang|it|Repubblica Italiana<!--upper case see Italian wiki-->}} | image_flag = Flag of Italy.svg | image_coat = Emblem of Italy.svg | symbol_type = نشان | national_anthem = "{{Lang|it|[[اِل ڪانتو ديلي اطالياني]]|italic=no}}"<br/>"اطالوين جو گيت"<div style="padding-top:0.5em;">{{Center|[[File:Canto degli Italiani - Marina Militare (strumentale).wav]]}}</div> | image_map = {{Switcher|[[File:EU-Italy (orthographic projection).svg|frameless]]|گلوب ڏيکاريو|[[File:EU-Italy.svg|upright=1.15|frameless]]|يورپي يونين جو نقشو ڏيکاريو|default=1}} | capital = [[روم]] | coordinates = {{Coord|41|54|N|12|29|E|type:city}} | largest_city = capital | languages_type = ڏيهي ٻوليون | languages = ڏسو [[اٽلي جون ٻوليون|مکيه مضمون]] | official_languages = [[اطالوي ٻولي|اطالوي]]<sup>a</sup> {{Infobox|child=yes |label1 = [[اٽلي ڏانهن اميگريشن|قوميت]] {{Nobold|(2021)}}<ref name="id2020">{{Cite web|title=Indicatori demografici, anno 2020 |url=https://www.istat.it/it/files//2021/05/REPORT_INDICATORI-DEMOGRAFICI-2020.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210503091112/https://www.istat.it/it/files//2021/05/REPORT_INDICATORI-DEMOGRAFICI-2020.pdf|archive-date=3 May 2021|access-date=3 May 2021}}</ref> | data1 = {{Unbulleted list|91% اطالوي|9% ٻيا}} }} | religion = {{Ublist|item_style=white-space:nowrap;|84% [[اٽلي ۾ عيسائيت|عيسائيت]]|12% [[اٽلي ۾ لادينيت|لادينيت]]|4% [[اٽلي ۾ مذهب|ٻيا]]}} | religion_year = 2021 | religion_ref = <ref>{{Cite web|date=September 2021|title=Special Eurobarometer 516|url=https://data.europa.eu/data/datasets/s2237_95_2_516_eng?locale=en|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20230629085321/http://data.europa.eu/data/datasets/s2237_95_2_516_eng?locale=en|archive-date=29 June 2023|access-date=2 June 2026|publisher=European Union: [[European Commission]]|via=[[European Data Portal]] (see Volume C: Country/socio-demographics: IT: Question D90.2.)}}</ref> | demonym = اطالوي | government_type = [[وحداني پارلياماني جمهوريه]] | leader_title1 = [[اٽلي جو صدر|صدر]] | leader_name1 = [[سرجيو ماتاريلا]] | leader_title2 = [[اٽلي جو وزيراعظم|وزيراعظم]] | leader_name2 = [[جورجيا ميلوني]] | leader_title3 = [[جمہوريه جي سينيٽ جو صدر (اٽلي)|سينيٽ جو صدر]] | leader_name3 = [[اگناتسيو لا روسا]] | leader_title4 = [[چيمبر آف ڊپٽيز جو صدر (اٽلي)|چيمبر آف ڊپٽيز جو صدر]] | leader_name4 = [[لورينزو فونتانا]] | legislature = [[اطالوي پارليامينٽ|پارليامينٽ]] | upper_house = [[جمہوريه جي سينيٽ (اٽلي)|جمہوريه جي سينيٽ]] | lower_house = [[چيمبر آف ڊپٽيز (اٽلي)|چيمبر آف ڊپٽيز]] | sovereignty_type = [[اٽلي جي تاريخ|تاريخي سياسي وحدتون]] | established_event1 = [[اٽلي جا قديم ماڻھو|اٽالڪ ماڻھو]] | established_date1 = قديم دور | established_event2 = [[قديم روم]]<br>[[رومي اٽلي]] | established_date2 = 753 ق م–476 ع | established_event3 = [[بربر بادشاهتون|رومي-بربر بادشاهتون]]<br>[[بازنطيني اٽلي]] | established_date3 = اوائلي وچون دور | established_event4 = [[اٽلي جي تاريخي رياستن جي فهرست|اطالوي شهري رياستون ۽ علائقائي سياسي وحدتون]] | established_date4 = وچون دور ۽ جديد دور | established_event5 = [[اٽلي جي بادشاهت]] | established_date5 = 1861–1946<br>{{start date and age|1861|03|17|df=y}} | established_event6 = [[اطالوي سلطنت]] | established_date6 = 1869/1882–1960 | established_event7 = [[1946ع اطالوي اداراتي ريفرنڊم|اطالوي جمهوريه]] | established_date7 = {{start date and age|1946|06|02|df=y}} | area_km2 = 301,340 | area_footnote = <ref name="Central Intelligence Agency-2023">{{Cite web|date=23 August 2023|title=Italy|url=https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210701235642/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy|archive-date=1 July 2021|access-date=28 August 2023|publisher=Central Intelligence Agency}}</ref><ref>{{Cite web|date=12 November 2023|title=Italy country profile|url=https://www.bbc.com/news/world-europe-17433142|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20231218111602/https://www.bbc.com/news/world-europe-17433142|archive-date=18 December 2023|access-date=12 November 2023|publisher=BBC News}}</ref> | area_rank = 71هون | area_sq_mi = 116,347 <!--Do not remove per [[Wikipedia:Manual of Style/Dates and numbers]]--> | percent_water = 1.24 (2015)<ref>{{Cite web|title=Surface water and surface water change|url=https://stats.oecd.org/Index.aspx?DataSetCode=SURFACE_WATER|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210324133453/https://stats.oecd.org/Index.aspx?DataSetCode=SURFACE_WATER|archive-date=24 March 2021|access-date=11 October 2020|publisher=[[Organisation for Economic Co-operation and Development]] (OECD)}}</ref> | population_estimate = {{DecreaseNeutral}} 58,915,561<ref name="population">{{cite web|title=Monthly Demographic Balance|url=https://demo.istat.it/app/?l=en&a=&i=D7B|publisher=[[Italian National Institute of Statistics|ISTAT]]}}</ref> | population_estimate_year = 2025 | population_estimate_rank = 25هون | population_density_km2 = 195.5 | population_density_sq_mi = auto<!--Do not remove per [[Wikipedia:Manual of Style/Dates and numbers]]--> | population_density_rank = 72هون | GDP_PPP = {{Increase}} $3.872&nbsp;trillion<ref name="IMFWEO.IT">{{cite web |url=https://data.imf.org/en/Data-Explorer?datasetUrn=IMF.RES:WEO(9.0.0) |title=World Economic Outlook Database (April 2026 Edition) |publisher=[[International Monetary Fund]] |website=www.imf.org |date=14 April 2026 |access-date=18 April 2026}}</ref> | GDP_PPP_year = 2026 | GDP_PPP_rank = 12هون | GDP_PPP_per_capita = {{Increase}} $65,761<ref name="IMFWEO.IT"/> | GDP_PPP_per_capita_rank = 29هون | GDP_nominal = {{Increase}} $2.738&nbsp;trillion<ref name="IMFWEO.IT"/> | GDP_nominal_year = 2026 | GDP_nominal_rank = 8هون | GDP_nominal_per_capita = {{Increase}} $46,505<ref name="IMFWEO.IT"/> | GDP_nominal_per_capita_rank = 27هون | Gini = 32.5 <!--number only--> | Gini_year = 2020 | Gini_change = decrease <!--increase/steady/decrease--> | Gini_ref = <ref>{{Cite web|title=Gini coefficient of equivalised disposable income – EU-SILC survey|url=https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/tessi190/default/table?lang=en|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20201009091832/https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/tessi190/default/table?lang=en|archive-date=9 October 2020|access-date=21 June 2022|publisher=European Commission}}</ref> | HDI = 0.915 <!--number only--> | HDI_year = 2023<!-- Please use the year to which the data refers, not the publication year--> | HDI_change = increase <!--increase/decrease/steady--> | HDI_ref = <ref name="UNHDR">{{Cite web |date=6 May 2025 |title=Human Development Report 2025 |url=https://hdr.undp.org/system/files/documents/global-report-document/hdr2025reporten.pdf|url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20250506051232/https://hdr.undp.org/system/files/documents/global-report-document/hdr2025reporten.pdf |archive-date=6 May 2025 |access-date=6 May 2025 |publisher=[[United Nations Development Programme]] |language=en}}</ref> | HDI_rank = 29هون | currency = [[يورو]] (€)<sup>b</sup> | currency_code = EUR | time_zone = [[مرڪزي يورپي وقت|CET]] | utc_offset = +1 | utc_offset_DST = +2 | time_zone_DST = [[مرڪزي يورپي گرمي وارو وقت|CEST]] | calling_code = [[+39]] <sup>c</sup> | cctld = [[.it]] | footnote_a = <span style="font-size:100%;">جرمن [[ڏکڻ ٽائرول]] ۽ [[فريولي-وينيتسيا جوليا]] ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ فرينچ [[آئوستا وادي]] ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ [[سلووين ٻولي|سلووين]] [[ٽريئستي صوبو]]، [[گوريتسيا صوبو]] ۽ فريولي-وينيتسيا جوليا ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ [[لاڊن ٻولي|لاڊن]] ڏکڻ ٽائرول، [[ترنتينو]] ۽ ٻين اترين علائقن ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ [[فريولي ٻولي|فريولي]] فريولي-وينيتسيا جوليا ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ [[سارڊينيائي ٻولي|سارڊينيائي]] [[سارڊينيا]] ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي.<ref>{{Cite web|title=Legge Regionale 15 ottobre 1997, n. 26 |url=http://www.regione.sardegna.it/j/v/86?v=9&c=72&file=1997026|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210226213750/http://www.regione.sardegna.it/j/v/86?v=9&c=72&file=1997026|archive-date=26 February 2021|access-date=31 May 2018|publisher=Regione autonoma della Sardegna – Regione Autònoma de Sardigna}}; {{Cite web|title=Regione Autonoma Friuli-Venezia Giulia – Comunità linguistiche regionali|url=https://www.regione.fvg.it/rafvg/cms/RAFVG/cultura-sport/patrimonio-culturale/comunita-linguistiche|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150904201140/https://www.regione.fvg.it/rafvg/cms/RAFVG/cultura-sport/patrimonio-culturale/comunita-linguistiche|archive-date=4 September 2015|access-date=2 November 2020|website=regione.fvg.it}}</ref></span> | footnote_b = <span style="font-size:100%;">2002ع کان اڳ، [[اطالوي ليرا]]. يورو [[ڪامپيوني دي اٽاليا]] ۾ قبول ڪئي وڃي ٿي، پر ان جي سرڪاري ڪرنسي [[سوئس فرانڪ]] آهي.<ref>{{Cite web|date=14 July 2010|title=Comune di Campione d'Italia|url=http://www.comune.campione-d-italia.co.it/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110430223743/http://www.comune.campione-d-italia.co.it/|archive-date=30 April 2011|access-date=30 October 2010|publisher=Comune.campione-d-italia.co.it}}</ref></span> | footnote_c = <span style="font-size:100%;">ڪامپيوني دي اٽاليا کي فون ڪرڻ لاءِ سوئس ڪوڊ [[+41]] استعمال ڪرڻ ضروري آهي.</span> }} '''اٽلي'''،{{Efn|{{Lang|it|Italia}}, {{IPA|it|iˈtaːlja|pron|small=no|It-Italia.ogg}}}} سرڪاري طور '''اطالوي جمهوريه'''،{{Efn|{{Lang|it|ريپبلڪا اطاليانا|links=no}}, {{IPA|it|reˈpubblika itaˈljaːna|pron|small=no}}}} [[ڏکڻ يورپ|ڏکڻ]] ۽ [[اولهه يورپ]] ۾ واقع هڪ ملڪ آهي.{{Efn|اٽلي کي گهڻو ڪري اولهه يورپ ۾ شامل ڪيو ويندو آهي.<ref>اٽلي کي اولهه يورپي ملڪ طور بيان ڪندڙ علمي ڪم:{{Bulleted list |{{Cite book|last1=Hancock|first1=M. Donald|url=https://archive.org/details/politicsinwester00hanc_0|title=Politics in Western Europe: an introduction to the politics of the United Kingdom, France, Germany, Italy, Sweden, and the European Union|last2=Conradt|first2=David P.|last3=Peters|first3=B. Guy|last4=Safran|first4=William|last5=Zariski|first5=Raphael|date=11 November 1998|publisher=Chatham House Publishers|isbn=978-1-5664-3039-5|edition=2nd|quote=list of Western European countries Italy.|url-access=registration|ref=none}} |{{Cite book|last1=Ugo|first1=Ascoli|last2=Emmanuele|first2=Pavolini|title=The Italian welfare state in a European perspective: A comparative analysis|date=2016|publisher=Policy Press|isbn=978-1-4473-3444-6|url=https://books.google.com/books?id=BEzRDAAAQBAJ&q=list+of+Western+European+countries+Italy|ref=none}} |{{Cite book|last1=Zloch-Christy|first1=Iliana|title=East-West Financial Relations: Current Problems and Future Prospects|date=1991|publisher=Cambridge University Press|isbn=978-0-5213-9530-4|url=https://archive.org/details/eastwestfinancia00zloc|url-access=registration|quote=list of Western European countries Italy.|access-date=29 September 2019|ref=none}} |{{Cite book|last1=Clout|first1=Hugh D.|title=Western Europe: Geographical Perspectives|date=1989|publisher=Longman Scientific & Technical|isbn=978-0-5820-1772-6|url=https://books.google.com/books?id=WGbIT90ppZsC|access-date=29 September 2019|ref=none}} |{{Cite book|last1=Furlong|first1=Paul|title=Modern Italy: Representation and Reform|date=2003|publisher=Routledge|isbn=978-1-1349-7983-7|url=https://books.google.com/books?id=JNNsOl65D0AC&q=italy+western+European+country|access-date=29 September 2019|ref=none}} |{{Cite book|last1=Hanf|first1=Kenneth|last2=Jansen|first2=Alf-Inge|title=Governance and Environment in Western Europe: Politics, Policy and Administration|date=2014|publisher=Routledge|isbn=978-1-3178-7917-6|url=https://books.google.com/books?id=31wSBAAAQBAJ&q=West+Europe+Italy|access-date=29 September 2019|ref=none}} }}</ref>|name=WE}} اهو [[اطالوي اپٻيٽ|هڪ اپٻيٽ]] تي مشتمل آهي، جيڪو [[ڀونوچ سمنڊ]] ۾ وڌي وڃي ٿو، جنهن جي اترين زميني سرحد تي [[الپس]] آهن، ۽ ان سان گڏ [[اٽلي جي ٻيٽن جي فهرست|لڳ ڀڳ 800 ٻيٽ]] پڻ شامل آهن، جن مان خاص طور [[سسلي]] ۽ [[سارڊينيا]] اهم آهن. اٽلي اولهه ۾ [[فرانس]]؛ اتر ۾ [[سوئٽزرلينڊ]] ۽ [[آسٽريا]]؛ اوڀر ۾ [[سلووينيا]]؛ ۽ ٻن [[انڪليو|انڪليوز]]، [[ويٽيڪن سٽي]] ۽ [[سان مارينو]]، سان زميني سرحدون رکي ٿو. ايراضي جي لحاظ کان اهو [[ايراضيءَ موجب يورپي ملڪن جي فهرست|يورپ جو ڏهون وڏو ملڪ]] آهي، جيڪو {{Convert|301340|km2|sqmi|abbr=on}} تي پکڙيل آهي، ۽ لڳ ڀڳ 59 ملين آبادي سان [[يورپي يونين]] جو ٽيون سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو [[يورپي يونين جو رڪن ملڪ|رڪن ملڪ]] آهي. اٽلي جي گاديءَ جو هنڌ ۽ [[اٽلي جي شهرن جي فهرست|سڀ کان وڏو شهر]] [[روم]] آهي؛ ٻين وڏن شهرن ۾ [[ميلان]]، جيڪو ملڪ جو سڀ کان وڏو [[ميٽروپوليٽن علائقو]] آهي، [[نيپلز]]، [[تورين]]، [[پالرمو]]، [[بولونيا]]، [[فلورينس]]، [[جينووا]] ۽ [[وينس]] شامل آهن. [[اٽلي جي تاريخ]] ڪيترن ئي [[اٽلي جي قديم قومن جي فهرست|اٽالڪ قومن]] تائين وڃي ٿي، جن ۾ خاص طور [[قديم رومي]] شامل آهن، جن [[رومي جمهوريه]] دوران ڀونوچ سمنڊ جي دنيا کي فتح ڪيو ۽ [[رومي سلطنت]] دوران صدين تائين ان تي حڪومت ڪئي. عيسائيت جي پکڙجڻ سان، روم [[ڪيٿولڪ ڪليسا]] ۽ [[پاپائيت]] جو مرڪز بڻجي ويو. [[بربر حملا|بربر حملن]] ۽ ٻين سببن ڪري [[قديم دور جي آخري مرحلي]] ۽ [[اوائلي وچئين دور]] جي وچ ۾ [[اولهه رومي سلطنت جو زوال ۽ خاتمو]] ٿيو. يارهين صديءَ تائين [[اطالوي شهري رياستون]] ۽ [[سامونڊي جمهوريهون]] وڌيون، جن واپار ذريعي نئين خوشحالي آندي ۽ جديد سرمائيداريءَ لاءِ بنياد وڌا. [[اطالوي نشاةِ ثانيه]] پندرهين ۽ سورهين صديءَ دوران ڦهلي ڦولي ۽ [[نشاةِ ثانيه#پکڙجڻ|باقي يورپ تائين پکڙجي وئي]]. اطالوي ڳولائوئن پري اوڀر ۽ [[نئين دنيا]] ڏانهن نوان رستا دريافت ڪيا، جنهن سان [[دريافتن جو دور|دريافتن جي دور]] ۾ اهم حصو پيو. سياسي ۽ علائقائي ورهاستن جي صدين کان پوءِ، [[اٽلي جي بادشاهت]] 1861ع ۾ [[اطالوي آزاديءَ جون جنگيون|آزاديءَ جي جنگين]] ۽ [[هزارن جي مهم]] کان پوءِ قائم ٿي. اوڻيهين صديءَ جي آخر کان ويهين صديءَ جي شروعات تائين، [[اٽلي ۾ صنعتڪاري|اٽلي صنعتڪاري ڪئي]] ۽ [[اطالوي سلطنت|نوآبادياتي سلطنت]] حاصل ڪئي، جڏهن ته [[ڏکڻ اٽلي|ڏکڻ]] گهڻي حد تائين غريب رهيو، جنهن سبب آمريڪا ڏانهن [[اطالوي ڊائاسپورا|وڏي مهاجر ڊائاسپورا]] پيدا ٿي. 1915ع کان 1918ع تائين، [[پهريين عالمي جنگ دوران اٽلي جي فوجي تاريخ|اٽلي]] [[پهريين عالمي جنگ]] ۾ [[پهريين عالمي جنگ جا اتحادي|انتانت]] سان گڏ [[مرڪزي طاقتون|مرڪزي طاقتن]] خلاف وڙهيو. 1922ع ۾ [[اطالوي فاشزم|اطالوي فاشسٽ]] آمريت قائم ٿي. [[ٻي عالمي جنگ دوران اٽلي جي فوجي تاريخ|ٻي عالمي جنگ دوران]]، اٽلي پهرين [[محوري طاقتون|محوري طاقتن]] جو حصو هو، جيستائين [[ڪاسيبلي جي جنگبندي|جنگبندي]] [[ٻي عالمي جنگ جا اتحادي|اتحادي طاقتن]] سان نه ٿي (1940–1943)، پوءِ [[اطالوي مزاحمت]] ۽ جرمن قبضي ۽ سهڪار ڪندڙ [[اطالوي سماجي جمهوريه|آر ايس آءِ]] کان [[اٽلي جي آزادي]] دوران اتحادي طاقتن جو هم جنگي ساٿي بڻيو (1943–1945). 1946ع ۾ بادشاهت کي [[1946ع اطالوي اداراتي ريفرنڊم|جمهوريه سان تبديل ڪيو ويو]] ۽ ملڪ [[اطالوي اقتصادي معجزو|مضبوط بحالي]] ڪئي. [[ترقي يافته ملڪ]] طور، [[اٽلي جي معيشت|ترقي يافته معيشت]] سان، اٽلي دنيا جو [[ناليوار جي ڊي پي موجب ملڪن جي فهرست|اٺون وڏو ناليوار جي ڊي پي]] رکي ٿو، يورپ جو [[پيداوار موجب ملڪن جي فهرست|ٻيون وڏو پيداوار وارو شعبو]] رکي ٿو، ۽ [[علائقائي طاقت|علائقائي]] ۽ – [[وڏين طاقتن مان گهٽ ترين|گهٽ حد تائين]] – عالمي اقتصادي، فوجي، ثقافتي ۽ سياسي معاملن ۾ اهم ڪردار ادا ڪري ٿو. اهو يورپي يونين جو [[اندروني ڇهه|باني]] ۽ [[يورپي يونين جا ٽي|اهم رڪن]] آهي، ۽ [[اٽلي جا پرڏيهي لاڳاپا#بين الاقوامي ادارا|ڪيترين ٻين بين الاقوامي تنظيمن ۽ فورمن جو حصو]] آهي. [[ثقافتي سپر پاور]] طور، اٽلي ڊگهي عرصي کان [[اطالوي فن|فن]]، [[اٽلي جي موسيقي|موسيقي]]، [[اطالوي ادب|ادب]]، [[اطالوي کاڌو|کاڌي]]، [[اطالوي فيشن|فيشن]]، [[اٽلي ۾ سائنس ۽ ٽيڪنالاجي|سائنس ۽ ٽيڪنالاجي]] جو مشهور عالمي مرڪز رهيو آهي، ۽ [[اطالوي ايجادن ۽ دريافتن جي فهرست|ڪيترين ايجادن ۽ دريافتن]] جو ذريعو آهي. هن وٽ [[ملڪ موجب عالمي ورثو ماڳ|سڀ کان وڌيڪ تعداد]] ۾ [[عالمي ورثو ماڳ]] ([[اٽلي ۾ عالمي ورثو ماڳن جي فهرست|61]]) آهن ۽ اهو دنيا جو [[عالمي سياحت درجابندي|پنجون سڀ کان وڌيڪ گهميو ويندڙ ملڪ]] آهي. == نالو<span class="anchor" id="Etymology"></span> == {{Main|اٽلي جو نالو}} ''اٽاليا'' جي اشتقاق بابت ڪيترائي مفروضا موجود آهن.<ref>Alberto Manco, ''Italia. Disegno storico-linguistico''. 2009, Naples: L'Orientale. {{ISBN|978-8-8950-4462-0}}.</ref> هڪ نظريي موجب اهو [[قديم يوناني]] اصطلاح مان نڪتو، جيڪو ''اٽالوئي'' جي زمين لاءِ استعمال ٿيندو هو؛ اٽالوئي هڪ قبيلو هو، جيڪو انهيءَ علائقي ۾ رهندو هو، جيڪو اڄ [[ڪلابريا]] جي نالي سان سڃاتو وڃي ٿو. اصل ۾ سمجهيو ويندو هو ته ان جو نالو ''ويتولي'' هو، ۽ ڪجهه عالمن جي راءِ آهي ته سندن [[ٽوٽم]]ي جانور ڳئون جو ٻچو هو ([[لاطيني]]: ''vitulus''؛ [[امبريائي]]: ''vitlo''؛ [[اوسڪن]]: ''Víteliú'')<!-- and named for the god of cattle, [[Mars (mythology)|Mars]] -->.<ref>J.P. Mallory and D.Q. Adams, ''Encyclopedia of Indo-European Culture'' (London: Fitzroy and Dearborn, 1997), 24.</ref> ڪيترن قديم ليکڪن چيو آهي ته اهو نالو هڪ مقامي حڪمران [[اٽالس]] جي نالي تان پيو.<ref>Dionysius of Halicarnassus, ''Roman Antiquities'', [https://penelope.uchicago.edu/Thayer/E/Roman/Texts/Dionysius_of_Halicarnassus/1B*.html 1.35] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20221215151343/https://penelope.uchicago.edu/Thayer/E/Roman/Texts/Dionysius_of_Halicarnassus/1B%2A.html|date=15 December 2022}}, on LacusCurtius; Aristotle, ''Politics'', [https://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0058%3Abook%3D7%3Asection%3D1329b#note-link2 7.1329b] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20150910185719/http://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0058%3Abook%3D7%3Asection%3D1329b|date=10 September 2015}}, on Perseus; Thucydides, ''The Peloponnesian War'', [https://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Thuc.+6.2.4&fromdoc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0200 6.2.4] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20150924213434/http://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Thuc.+6.2.4&fromdoc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0200|date=24 September 2015}}, on Perseus</ref> اٽلي لاءِ قديم يوناني اصطلاح شروعات ۾ رڳو [[ڪلابريا|بروٽيم]] اپٻيٽ جي ڏکڻ حصي ۽ [[ڪاتانزارو]] ۽ [[ويبو والينتيا]] جي ڪجهه حصن لاءِ استعمال ٿيندو هو. [[اوينوٽريا]] ۽ "اٽلي" جو وڏو تصور هڪ ٻئي جا مترادف بڻجي ويا، ۽ اهو نالو [[لوڪانيا]] جي اڪثر حصي تي به لاڳو ٿيڻ لڳو. رومي جمهوريه جي واڌ کان اڳ، اهو نالو يونانين طرفان [[ميسينا آبنائے]] ۽ [[ساليرنو نار|ساليرنو نارين]] ۽ [[تارانٽو نار|تارانٽو]] کي ملائيندڙ لڪير جي وچ واري زمين لاءِ استعمال ٿيندو هو، جيڪا ڪلابريا سان مطابقت رکي ٿي. يونانين "اٽاليا" کي وڌيڪ وڏي علائقي تي لاڳو ڪرڻ شروع ڪيو.<ref>Pallottino, M., ''History of Earliest Italy'', trans. Ryle, M & Soper, K. in Jerome Lectures, Seventeenth Series, p. 50</ref> ڏکڻ ۾ "[[يوناني اٽلي]]" کان علاوه، مورخن هڪ "ايٽرسڪن اٽلي" جي وجود جو به امڪان ظاهر ڪيو آهي، جيڪو وچ اٽلي جي علائقن تي مشتمل هو.<ref>Giovanni Brizzi, Roma. Potere e identità: dalle origini alla nascita dell'impero cristiano, Bologna, Patron, 2012 p. 94</ref> [[رومي اٽلي]]، يعني ''اٽاليا''، جون سرحدون وڌيڪ واضح طور مقرر ٿيل آهن. ڪيٽو جي ''[[اوريجنيز]]'' اٽلي کي الپس جي ڏکڻ ۾ واقع سڄي اپٻيٽ طور بيان ڪري ٿي.<ref>{{Cite book|last=Carlà-Uhink|first=Filippo|url=https://books.google.com/books?id=dSY-DwAAQBAJ&q=cato+italy+south+of+the+Alps&pg=PT49|title=The "Birth" of Italy: The Institutionalization of Italy as a Region, 3rd–1st Century BCE|date=25 September 2017|publisher=Walter de Gruyter GmbH & Co KG|isbn=978-3-1105-4478-7}}; {{Cite book|last=Levene|first=D. S.|url=https://books.google.com/books?id=aLsRDAAAQBAJ&q=cato+walls+of+Italy&pg=PA108|title=Livy on the Hannibalic War|date=17 June 2010|publisher=Oxford University Press|isbn=978-0-1981-5295-8|access-date=12 November 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20240328152752/https://books.google.com/books?id=aLsRDAAAQBAJ&q=cato+walls+of+Italy&pg=PA108#v=snippet&q=cato%20walls%20of%20Italy&f=false|archive-date=28 March 2024|url-status=live}}</ref> 264 ق م ۾ رومي اٽلي مرڪزي-اتر جي [[آرنو]] ۽ [[روبيڪون]] دريائن کان وٺي سڄي ڏکڻ تائين پکڙيل هئي. اتر وارو علائقو، [[سيسالپائن گال]]، جغرافيائي طور اٽلي جو حصو سمجهيو ويندو هو، 220ع ق م واري ڏهاڪي ۾ روم طرفان قبضو ڪيو ويو،<ref>{{Cite book|last=Carlà-Uhink|first=Filippo|url=https://books.google.com/books?id=dSY-DwAAQBAJ&q=Tota+Italia+essays&pg=PT454|title=The "Birth" of Italy: The Institutionalization of Italy as a Region, 3rd–1st Century BCE|date=25 September 2017|publisher=Walter de Gruyter GmbH & Co KG|isbn=978-3-1105-4478-7|access-date=12 November 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211000755/https://books.google.com/books?id=dSY-DwAAQBAJ&q=Tota+Italia+essays&pg=PT454#v=snippet&q=Tota%20Italia%20essays&f=false|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}</ref> پر سياسي طور الڳ رهيو. 42 ق م ۾ ان کي قانوني طور اٽلي جي انتظامي وحدت ۾ ضم ڪيو ويو.<ref>{{Cite book|last=Williams|first=J. H. C.|url=https://books.google.com/books?id=RPj_FkEeVO4C&q=beyond+the+Rubicon|title=Beyond the Rubicon: Romans and Gauls in Republican Italy – J. H. C. Williams – Google Books|date=22 May 2020|publisher=Oxford University Press|isbn=978-0-1981-5300-9|archive-url=https://web.archive.org/web/20200522000630/https://books.google.it/books?id=RPj_FkEeVO4C&dq=beyond+the+Rubicon&hl=en&sa=X&ved=0ahUKEwiI5YrC6rbkAhUvDmMBHXZOCMAQ6AEIKTAA|archive-date=22 May 2020}}; {{Cite book|last=Long|first=George|title=Decline of the Roman republic: Volume 2|year=1866}}; {{Cite web|last=Aurigemma|first=Salvatore|title=Gallia Cisalpina|url=http://www.treccani.it/enciclopedia/gallia-cisalpina_(Enciclopedia-Italiana)|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20230404054511/https://www.treccani.it/enciclopedia/gallia-cisalpina_(Enciclopedia-Italiana)|archive-date=4 April 2023|access-date=14 October 2014|website=treccani.it|publisher=Enciclopedia Italiana|language=it}}</ref> سارڊينيا، [[ڪورسيڪا]]، سسلي ۽ [[مالٽا]] کي 292ع ۾ [[ڊيوڪليشن]] اٽلي ۾ شامل ڪيو،<ref>{{Cite web|title=Italy (ancient Roman territory)|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297743/Italy|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131110232259/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297743/Italy|archive-date=10 November 2013|access-date=10 November 2013|website=Encyclopædia Britannica}}</ref> جنهن سان آخري قديم دور جو اٽلي جديد [[اطالوي جاگرافيائي علائقو|اطالوي جاگرافيائي علائقي]] سان لڳ ڀڳ هم سرحد ٿي ويو.<ref>{{Cite web|title=La riorganizzazione amministrativa dell'Italia. Costantino, Roma, il Senato e gli equilibri dell'Italia romana|url=https://www.treccani.it/enciclopedia/la-riorganizzazione-amministrativa-dell-italia-costantino-roma-il-senato-e-gli-equilibri-dell-italia-romana_%28Enciclopedia-Costantiniana%29|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211119225335/https://www.treccani.it/enciclopedia/la-riorganizzazione-amministrativa-dell-italia-costantino-roma-il-senato-e-gli-equilibri-dell-italia-romana_(Enciclopedia-Costantiniana)|archive-date=19 November 2021|access-date=19 November 2021|language=it}}</ref> لاطيني لفظ ''Italicus'' "اٽلي جي ماڻهو" لاءِ استعمال ٿيندو هو، يعني ''provincial'' يا [[رومي صوبو|رومي صوبي]] مان آيل ماڻهو جي ابتڙ.<ref>''Letters'' 9.23</ref> صفت ''italianus''، جنهن مان ''Italian'' نڪتو، [[وچئين دور جي لاطيني]] مان آهي ۽ [[اوائلي جديد دور]] دوران ''Italicus'' سان متبادل طور استعمال ٿيندي هئي.<ref>''ytaliiens'' (1265) [http://www.cnrtl.fr/etymologie/italien TLFi] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20181029191636/http://www.cnrtl.fr/etymologie/italien|date=29 October 2018}}</ref> [[اولهه رومي سلطنت جي زوال]] کان پوءِ، اٽلي جي [[اوستروگوٿڪ بادشاهت]] قائم ٿي. [[لومبارڊ|لومبارڊن]] جي حملن کان پوءِ، ''اٽاليا'' سندن بادشاهت جي نالي طور برقرار رهي، ۽ [[پاڪ رومي سلطنت]] اندر ان جي [[اٽلي جي بادشاهت (پاڪ رومي سلطنت)|جانشين بادشاهت]] لاءِ به اهو نالو استعمال ٿيو.<ref>{{Cite web|title=IL COMUNE MEDIEVALE|url=https://www.homolaicus.com/storia/medioevo/comune_medievale.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20120318214257/http://www.homolaicus.com/storia/medioevo/comune_medievale.htm|archive-date=18 March 2012|website=homolaicus.com}}</ref> == تاريخ == {{Main|اٽلي جي تاريخ}} === قبل تاريخ ۽ قديم دور === {{Main|قبل تاريخي اٽلي|اٽالڪ قومون|ايٽرسڪن تهذيب|يوناني نوآبادڪاري|ميگنا گريشيا}} [[File:Etruscan Painting 1.jpg|thumb|right|[[ايٽرسڪن تهذيب|ايٽرسڪن]] فريسڪو، [[مونتيروتسي نيڪروپولس]] ۾، 5هين صدي ق م]] [[هيٺيون پيلئوليٿڪ]] جا آثار، جيڪي 850,000 سال اڳ جا آهن، [[مونتي پوجيولو]] مان مليا آهن.<ref>{{Cite web|last=Society|first=National Geographic|title=Erano padani i primi abitanti d'Italia|url=http://www.nationalgeographic.it/scienza/2012/01/20/news/erano_padani_iprimi_abitanti_ditalia-807204|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20190626220707/http://www.nationalgeographic.it/scienza/2012/01/20/news/erano_padani_iprimi_abitanti_ditalia-807204|archive-date=26 June 2019|access-date=11 March 2019|website=National Geographic}}</ref> سڄي اٽلي ۾ کوٽاين مان 200,000 سال اڳ وچين پيلئوليٿڪ دور ۾ [[نينڊرٿال]] جي موجودگي ظاهر ٿي آهي،<ref>Kluwer Academic/Plenum Publishers 2001, ch. 2. {{ISBN|0-3064-6463-2}}.</ref> جڏهن ته [[اوائلي جديد انسان|جديد انسان]] لڳ ڀڳ 40,000 سال اڳ [[ريپارو موڪي]] ۾ ظاهر ٿيا.<ref>42.7–41.5 ka ([[68–95–99.7 rule|1σ CI]]). {{Cite journal|last=Douka|first=Katerina|display-authors=etal|year=2012|title=A new chronostratigraphic framework for the Upper Palaeolithic of Riparo Mochi (Italy)|journal=Journal of Human Evolution|volume=62|issue=2|pages=286–299|doi=10.1016/j.jhevol.2011.11.009|pmid=22189428|bibcode=2012JHumE..62..286D }}; {{Cite web|date=29 January 2010|title=Istituto Italiano di Preistoria e Protostoria|url=http://www.iipp.it/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131015231105/http://www.iipp.it/|archive-date=15 October 2013|publisher=IIPP|access-date=15 August 2017}}</ref> رومي دور کان اڳ واري اٽلي جا [[اٽلي جا قديم ماڻھو|قديم ماڻھو]] [[پروٽو-انڊو-يورپي|انڊو-يورپي]] هئا، خاص طور [[اٽالڪ قومون]]. ممڪن غير انڊو-يورپي يا [[قبل انڊو-يورپي ٻوليون|قبل انڊو-يورپي]] ورثي وارن مکيه تاريخي ماڻهن ۾ [[ايٽرسڪن]]، سسلي جا [[ايلميئن]] ۽ [[سيڪاني]]، ۽ قبل تاريخي [[سارڊينيائي ماڻھو]] شامل آهن، جن [[نوراجڪ تهذيب]] کي جنم ڏنو. ٻين قديم آبادين ۾ [[ريئتيائي ماڻھو]] ۽ [[ڪاموني]] شامل آهن، جيڪي [[والڪامونيڪا ۾ پٿريلي چٽساليون|والڪامونيڪا جي پٿريلي چٽسالين]] لاءِ مشهور آهن.<ref>{{Cite web|title=Rock Drawings in Valcamonica|url=https://whc.unesco.org/en/list/94|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100703183257/http://whc.unesco.org/en/list/94|archive-date=3 July 2010|access-date=29 June 2010|publisher=UNESCO World Heritage Centre}}</ref> هڪ قدرتي ممي، [[اوئٽسي]]، جيڪا 3400–3100 ق م جي آهي، 1991ع ۾ [[سيميلاون]] گليشيئر مان دريافت ٿي.<ref>{{Cite journal|last1=Bonani|first1=Georges|last2=Ivy|first2=Susan D.|display-authors=etal|year=1994|title=AMS {{SimpleNuclide|Carbon|14}} Age Determination of Tissue, Bone and Grass Samples from the Ötzal Ice Man|url=http://digitalcommons.library.arizona.edu/objectviewer?o=http%3A%2F%2Fradiocarbon.library.arizona.edu%2FVolume36%2FNumber2%2Fazu_radiocarbon_v36_n2_247_250_v.pdf|url-status=live|journal=Radiocarbon|volume=36|issue=2|pages=247–250|doi=10.1017/s0033822200040534|archive-url=https://web.archive.org/web/20100720211402/https://digitalcommons.library.arizona.edu/objectviewer?o=http%3A%2F%2Fradiocarbon.library.arizona.edu%2FVolume36%2FNumber2%2Fazu_radiocarbon_v36_n2_247_250_v.pdf|archive-date=20 July 2010|access-date=4 February 2016|doi-access=free}}</ref> پهريان نوآبادڪار [[فينيقيه|فينيقي]] هئا، جن سسلي ۽ سارڊينيا جي ڪنارن تي [[ايمپوريم (قديم دور)|واپاري مرڪز]] قائم ڪيا. انهن مان ڪجهه ننڍا شهري مرڪز بڻيا ۽ [[يوناني نوآبادين]] سان گڏوگڏ ترقي ڪئي.<ref>{{Cite journal|last1=Raclot|first1=Thierry|last2=Oudart|first2=Hugues|date=January 2000|title=CORPS GRAS ET OBESITE Acides gras alimentaires et obésité: aspects qualitatifs et quantitatifs|journal=Oléagineux, Corps gras, Lipides|volume=7|issue=1|pages=77–85|doi=10.1051/ocl.2000.0077|issn=1258-8210|doi-access=free}}</ref> 8هين ۽ 7هين صدي ق م دوران، [[پٿيڪوسائي]] ۾ يوناني نوآباديون قائم ٿيون، جيڪي آخرڪار اطالوي اپٻيٽ جي ڏکڻ ۽ سسلي جي سامونڊي ڪناري تائين پکڙجي ويون؛ اهو علائقو بعد ۾ [[ميگنا گريشيا]] جي نالي سان مشهور ٿيو.<ref>Emilio Peruzzi, ''Mycenaeans in early Latium'', (Incunabula Graeca 75), Edizioni dell'Ateneo & Bizzarri, Roma, 1980</ref> [[آيونيائي]]، [[ڊوريائي يوناني|ڊوريائي]] نوآبادڪارن، [[سيراڪيوز وارا|سيراڪيوزن]] ۽ [[اڪائيائي (قبيلو)|اڪائيائين]] ڪيترائي شهر قائم ڪيا. [[اٽلي جي يوناني نوآبادڪاري|يوناني نوآبادڪاري]] [[اٽالڪ قومون|اٽالڪ قومن]] کي جمهوري حڪومتي صورتن ۽ اعليٰ فني ۽ ثقافتي اظهار سان رابطي ۾ آندو.<ref>{{Cite web|title=II 1987: Uomini e vicende di Magna Grecia |url=https://www.bpp.it/Apulia/html/archivio/1987/II/art/R87II015.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210204123345/https://www.bpp.it/Apulia/html/archivio/1987/II/art/R87II015.html|archive-date=4 February 2021|access-date=31 January 2021|website=bpp.it}}</ref> === قديم روم === {{Main|قديم روم|اٽلي ۾ رومي واڌ|رومي اٽلي}} {{Multiple image | align = right | direction = vertical | width = 220 | image1 = Colosseo 2020.jpg | caption1 = [[ڪولوسيئم]]، جنهن کي وڏي پيماني تي قديم تاريخ جي تعمير ۽ انجنيئرنگ جي عظيم ترين ڪمن مان هڪ سمجهيو وڃي ٿو | image2 = Roman Empire Trajan 117AD.png|275 | caption2 = {{legend|#b23938|117ع ۾ [[رومي سلطنت]] پنهنجي سڀ کان وڏي وسعت تي<ref>{{Cite book|last=Bennett, Julian|url=https://books.google.com/books?id=qk_tofvS8EsC|title=Trajan: Optimus Princeps : a Life and Times|publisher=Routledge|year=1997|isbn=978-0-415-16524-2}}</ref>}} {{legend|#d28989|[[تابع رياست|تابع رياستون]]}} }} اٽلي جي تاريخ ڪيترين [[اٽلي جي قديم قومن جي فهرست|اٽالڪ قومن]] تائين وڃي ٿي، جن ۾ خاص طور [[قديم رومي]] شامل آهن، جن [[رومي جمهوريه]] دوران ڀونوچ سمنڊ جي دنيا کي فتح ڪيو ۽ [[رومي سلطنت]] دوران صدين تائين ان تي حڪومت ڪئي.<ref>{{Cite book |last1=Carl Waldman |url=https://books.google.com/books?id=kfv6HKXErqAC |title=Encyclopedia of European Peoples |last2=Catherine Mason |publisher=Infobase Publishing |year=2006 |isbn=978-1-4381-2918-1 |page=586 |access-date=23 February 2013 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230311102543/https://books.google.com/books?id=kfv6HKXErqAC |archive-date=11 March 2023 |url-status=live}}; {{Cite book |last=Mommsen |first=Theodor |author-link=Theodor Mommsen |title=[[History of Rome (Mommsen)|History of Rome]], Book II: From the Abolition of the Monarchy in Rome to the Union of Italy |publisher=Reimer & Hirsel |year=1855 |location=Leipzig}}; {{Cite book |last=Lazenby |first=John Francis |url=https://archive.org/details/hannibalswarmili00laze |title=Hannibal's War: A Military History of the Second Punic War |date=4 February 1998 |publisher=University of Oklahoma Press |isbn=978-0-8061-3004-0 |page=[https://archive.org/details/hannibalswarmili00laze/page/29 29] |quote=Italy homeland of the Romans. |url-access=registration |via=Internet Archive}}</ref> قديم روم، جيڪو وچ اٽلي ۾ [[ٽائبر درياهه]] تي هڪ آبادڪاري هو، [[روم جو بنياد|753 ق م ۾ قائم ٿيو]] ۽ 244 سالن تائين بادشاهي نظام هيٺ حڪمراني ڪئي وئي.<ref>{{Cite web |date=24 November 2009 |title=Rome founded {{!}} 21 April, 753 B.C. |url=https://www.history.com/this-day-in-history/april-21/rome-founded |access-date=10 April 2025 |website=HISTORY |language=en}}</ref> 509 ق م ۾، رومن، سينيٽ ۽ عوام ([[SPQR]]) واري حڪومت جي حمايت ڪندي، [[رومي بادشاهت جو خاتمو|بادشاهت کي نيڪالي ڏني]] ۽ هڪ اشرافي جمهوريه قائم ڪئي.<ref>{{Cite journal|last=Sanders|first=Henry A.|date=1908|title=The Chronology of Early Rome|url=https://www.jstor.org/stable/261793|journal=Classical Philology|volume=3|issue=3|pages=316–329|doi=10.1086/359186|jstor=261793|s2cid=161535192|issn=0009-837X |quote=It has come to be second nature ... to date the founding of Rome [to] 753 BC [and] the first year of the Republic [to] 509&nbsp;BC.|url-access=subscription}}</ref> اطالوي اپٻيٽ، جنهن جو نالو ''اٽاليا'' هو، رومي واڌ دوران هڪ متحد وحدت ۾ گڏ ڪيو ويو؛ نون علائقن جي فتح اڪثر [[سامنائيٽ جنگيون|ٻين اٽالڪ قبيلن]]، [[رومي-ايٽرسڪن جنگيون|ايٽرسڪنن]]، [[رومي-گالي جنگيون|سيلٽن]] ۽ [[پائرهڪ جنگ|يونانين]] جي قيمت تي ٿي. مقامي قبيلن ۽ شهرن جي اڪثريت سان هڪ مستقل اتحاد قائم ٿيو، ۽ روم اولهه يورپ، اتر آفريڪا ۽ [[وچ اوڀر جي تاريخ#يوناني ۽ رومي سلطنت|وچ اوڀر]] جي فتح شروع ڪئي. 44 ق م ۾ [[جوليس سيزر]] جي قتل کان پوءِ، روم هڪ وڏي سلطنت بڻجي ويو، جيڪا [[رومي برطانيه|برطانيه]] کان [[ميسوپوٽيميا (رومي صوبو)|فارس]] جي سرحدن تائين پکڙيل هئي، ۽ سڄي ڀونوچ سمنڊ جي حوض کي پنهنجي اندر آڻي ڇڏيو، جتي يوناني، رومي ۽ ٻيون ثقافتون گڏجي هڪ طاقتور تهذيب ۾ تبديل ٿيون. پهرئين شهنشاهه [[آگسٽس]] جي ڊگهي حڪومت امن ۽ خوشحالي جو دور شروع ڪيو. رومي اٽلي سلطنت جو [[ميٽروپول]]، رومن جو وطن ۽ گاديءَ واري هنڌ جو علائقو رهيو.<ref>{{Cite journal|last=Morcillo|first=Marta García|title=The Glory of Italy and Rome's Universal Destiny in Strabo's Geographika, in: A. Fear – P. Liddel (eds), Historiae Mundi. Studies in Universal History. Duckworth: London 2010: 87–101. |url=https://www.academia.edu/362374|url-status=live|journal=Historiae Mundi: Studies in Universal History|archive-url=https://web.archive.org/web/20220114073554/https://www.academia.edu/362374|archive-date=14 January 2022|access-date=20 November 2021}}; {{Cite book|last=Keaveney|first=Arthur|url=https://books.google.com/books?id=ojoOAAAAQAAJ|title=Arthur Keaveney: ''Rome and the Unification of Italy''|date=January 1987|publisher=Croom Helm|isbn=978-0-7099-3121-8|access-date=20 November 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211000835/https://books.google.com/books?id=ojoOAAAAQAAJ|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}; {{Cite book|last=Billanovich|first=Giuseppe|url=https://books.google.com/books?id=fVylk1KUS84C&dq=Italia+domina+provinciarum&pg=PR13|title=Libreria Universitaria Hoepli, Lezioni di filologia, Giuseppe Billanovich e Roberto Pesce: ''Corpus Iuris Civilis, Italia non erat provincia, sed domina provinciarum'', Feltrinelli, p.363|publisher=Roberto Pesce|year=2008|isbn=978-8-8965-4309-2|language=it|access-date=20 November 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211000801/https://books.google.com/books?id=fVylk1KUS84C&dq=Italia+domina+provinciarum&pg=PR13#v=onepage&q=Italia%20domina%20provinciarum&f=false|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}</ref> [[رومي سلطنت جي تاريخ|سلطنت جي پهرين ٻن صدين]] ۾ بي مثال استحڪام جو دور ڏٺو ويو، جيڪو [[پيڪس رومانا]] ({{Literal translation|رومي امن}}) جي نالي سان مشهور آهي. روم [[رومي سلطنت جون سرحدون|پنهنجي سڀ کان وڏي علائقائي وسعت]] [[ٽراجن]] جي دور ۾ حاصل ڪئي ({{Reign|98|117|era=AD}})، پر وڌندڙ پريشانين ۽ زوال جو دور [[ڪوموڊس]] جي دور ۾ شروع ٿيو ({{Reign|180|192}}).<ref>{{Cite web |date=10 June 2024 |title=Five Good Emperors |url=https://www.britannica.com/topic/Five-Good-Emperors |access-date=4 August 2024 |website=www.britannica.com |language=en}}</ref><ref>{{Citation |last=Gibbon |first=Edward |title=The History of the Decline And Fall of the Roman Empire |date=1776 |chapter=The Decline And Fall in the West – Chapter 4 |chapter-url=https://www.ccel.org/g/gibbon/decline/volume1/chap4.htm |author-link=Edward Gibbon |access-date=27 June 2017 |archive-date=24 August 2017 |archive-url=https://web.archive.org/web/20170824100850/http://www.ccel.org/g/gibbon/decline/volume1/chap4.htm |url-status=live}}</ref> [[لڏپلاڻ وارو دور]]، جنهن ۾ [[جرمنڪ-رومي رابطا|جرمنڪ قومن جا وڏا حملا]] شامل هئا، رومي سلطنت جي زوال جو سبب بڻيو. رومي سلطنت تاريخ جي سڀ کان وڏين سلطنتن مان هڪ هئي، جنهن وٽ وڏي اقتصادي، ثقافتي، سياسي ۽ فوجي طاقت هئي.<ref>{{Cite web |date=4 June 2024 |title=The Roman Empire at its greatest expansion |url=https://trizioeditore.it/en/blogs/notizie/impero-romano-massima-espansione-mappa-storia |access-date=10 April 2025 |website=Trizio Editore |language=en}}</ref> پنهنجي سڀ کان وڏي وسعت تي، ان جو علائقو {{Convert|5|e6km2|abbr=off}} هو.<ref>{{Cite journal|last=Taagepera|first=Rein|author-link=Rein Taagepera|year=1979|title=Size and Duration of Empires: Growth-Decline Curves, 600 B.C. to 600 A.D|journal=Social Science History|volume=3|issue=3/4|pages=115–138|doi=10.2307/1170959|jstor=1170959}}; {{Cite journal|last1=Turchin|first1=Peter|last2=Adams|first2=Jonathan M.|last3=Hall|first3=Thomas D|year=2006|title=East–West Orientation of Historical Empires|url=http://peterturchin.com/PDF/Turchin_Adams_Hall_2006.pdf|url-status=live|journal=Journal of World-Systems Research|volume=12|issue=2|page=222|doi=10.5195/JWSR.2006.369|issn=1076-156X|archive-url=http://arquivo.pt/wayback/20160517210851/http://peterturchin.com/PDF/Turchin_Adams_Hall_2006.pdf|archive-date=17 May 2016|access-date=6 February 2016|doi-access=free}}</ref> [[رومي سلطنت جو ورثو|رومي ورثي]] مغربي تهذيب تي گهرو اثر وڌو ۽ جديد دنيا کي شڪل ڏني. لاطيني مان نڪتل [[رومانس ٻوليون|رومانس ٻولين]] جو وسيع استعمال، [[رومي انگ|عددي نظام]]، جديد مغربي الفابيٽ ۽ ڪئلينڊر، ۽ عيسائيت جو عالمي مذهب طور اڀرڻ، رومي غلبي جي ڪيترن ئي ورثن مان آهن.<ref>{{Cite book|last=Richard|first=Carl J.|title=Why we're all Romans: the Roman contribution to the western world|publisher=Rowman & Littlefield|year=2010|isbn=978-0-7425-6779-5|edition=1st pbk.|location=Lanham, MD|pages=xi–xv}}</ref> === وچون دور === {{Main|وچئين دور ۾ اٽلي}} [[اولهه رومي سلطنت جي زوال]] کان پوءِ، اٽلي [[اٽلي جي بادشاهت (476–493)|اوڊواڪر جي بادشاهت]] هيٺ آيو، ۽ پوءِ [[اوستروگوٿ]] ان تي قابض ٿيا.<ref>{{Cite book|last=Sarris|first=Peter|title=Empires of faith: the fall of Rome to the rise of Islam, 500–700|publisher=Oxford UP|year=2011|isbn=978-0-1992-6126-0|edition=1st. pub.|location=Oxford|page=118}}</ref> حملن جي نتيجي ۾ بادشاهتن جو افراتفري وارو سلسلو پيدا ٿيو ۽ مبينا "[[اونداهو دور (تاريخ نويسي)|اونداهو دور]]" شروع ٿيو. 6هين صديءَ ۾ هڪ ٻئي [[جرمنڪ قومون|جرمنڪ قبيلي]]، [[لومبارڊن]]، جي حملي بازنطيني موجودگي کي گهٽائي ڇڏيو ۽ اپٻيٽ جي سياسي وحدت ختم ڪري ڇڏي. اتر ۾ [[لومبارڊ بادشاهت]] ٺهي، وچ-ڏکڻ تي پڻ لومبارڊن جو ڪنٽرول هو، ۽ ٻيا حصا بازنطيني رهيا.<ref>{{Cite web|title=History of Italy|url=https://www.britannica.com/place/Italy/Lombards-and-Byzantines|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220929150112/https://www.britannica.com/place/Italy/Lombards-and-Byzantines|archive-date=29 September 2022|access-date=29 September 2022|website=Encyclopædia Britannica}}</ref> [[File:Marco Polo Mosaic from Palazzo Tursi.jpg|thumb|right|upright=.7|[[مارڪو پولو]]، 13هين صديءَ جو ڳولائو]] لومبارڊ بادشاهت 8هين صديءَ جي آخر ۾ [[شارليمان]] جي هٿان [[فرانڪيا]] ۾ ضم ٿي وئي ۽ اٽلي جي بادشاهت بڻجي وئي.<ref>{{Cite web|title=Carolingian and post-Carolingian Italy, 774–962|url=https://www.britannica.com/place/Italy/Carolingian-and-post-Carolingian-Italy-774-962|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20221007160553/https://www.britannica.com/place/Italy/Carolingian-and-post-Carolingian-Italy-774-962|archive-date=7 October 2022|access-date=7 October 2022|website=Encyclopædia Britannica}}</ref> فرانڪن [[پاپائي رياستون]] ٺاهڻ ۾ مدد ڪئي. 13هين صديءَ تائين سياست [[پاڪ رومي شهنشاهه|پاڪ رومي شهنشاهن]] ۽ پاپائيت جي لاڳاپن تي غالب رهي، جتي شهري رياستون عارضي فائدي لاءِ اڳئين ڌر ([[گبيلين]]) يا پوئين ڌر ([[گويلف]]) سان گڏ ٿينديون هيون.<ref>{{Cite book|last=Nolan|first=Cathal J.|title=The age of wars of religion, 1000–1650: an encyclopedia of global warfare and civilization |publisher=Greenwood Press|year=2006|isbn=978-0-3133-3045-2|edition=1. publ.|location=Westport (Connecticut)|page=360}}</ref> جرمنڪ شهنشاهه ۽ رومي پونٽف وچئين دور جي يورپ جون [[عالمي طاقتون]] بڻجي ويا. بهرحال، [[سرماياداري تڪرار]] ۽ گويلفن ۽ گبيلينن جي وچ ۾ ٽڪراءُ اتر ۾ شهنشاهي-جاگيرداري نظام کي ختم ڪري ڇڏيو، جتي شهرن آزادي حاصل ڪئي.<ref>{{Cite book|last=Jones|first=Philip|author-link=Philip Jones (historian)|title=The Italian city-state: from Commune to Signoria|publisher=Clarendon Press|year=1997|isbn=978-0-1982-2585-0|location=Oxford|pages=55–77}}</ref> 1176ع ۾، شهري رياستن جي [[لومبارڊ ليگ]] پاڪ رومي شهنشاهه [[فريڊرڪ بارباروسا]] کي شڪست ڏني، جنهن سان انهن جي آزادي يقيني ٿي. شهري رياستن، جهڙوڪ ميلان، فلورينس ۽ وينس، مالياتي ترقي ۾ نهايت اهم جدت وارو ڪردار ادا ڪيو، بئنڪنگ جي طريقن کي تيار ڪندي، ۽ سماجي تنظيم جي نون روپن کي ممڪن بڻائيندي.<ref>{{Cite book|last=Niall|first=Ferguson|title=The Ascent of Money: The Financial History of the World|publisher=Penguin|year=2008}}</ref> ساحلي ۽ ڏاکڻن علائقن ۾، سامونڊي جمهوريهن ڀونوچ سمنڊ تي غلبو حاصل ڪيو ۽ مشرق ڏانهن واپار تي اجارو قائم ڪيو. اهي آزاد [[ٿالاسوڪريسي|سامونڊي طاقت واريون]] شهري رياستون هيون، جن ۾ واپارين وٽ ڪافي طاقت هئي. جيتوڻيڪ اهي اشرافي حڪومتون هيون، پر انهن طرفان ڏنل نسبي سياسي آزادي علمي ۽ فني ترقي لاءِ سازگار هئي.<ref name="Lane">{{Cite book|last=Lane|first=Frederic C.|title=Venice, a maritime republic|publisher=Johns Hopkins University Press|year=1991|isbn=978-0-8018-1460-0|edition=4. print.|location=Baltimore|page=73}}</ref> سڀ کان مشهور سامونڊي جمهوريهون وينس، [[جينووا جمهوريه|جينووا]]، [[پيزا جمهوريه|پيزا]] ۽ [[امالفي جو ڊچي|امالفي]] هيون.<ref>G. Benvenuti – Le Repubbliche Marinare. Amalfi, Pisa, Genova, Venezia – Newton & Compton editori, Roma 1989; Armando Lodolini, ''Le repubbliche del mare'', Biblioteca di storia patria, 1967, Roma. {{Cite book|last=Peris|first=Persi|title=Conoscere l'Italia|publisher=Istituto Geografico De Agostini|year=1982|pages=74}}; {{Cite web|title=Repubbliche Marinare|url=http://www.treccani.it/enciclopedia/repubbliche-marinare|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190829104758/http://www.treccani.it/enciclopedia/repubbliche-marinare|archive-date=29 August 2019|access-date=13 September 2019|website=Treccani.it|publisher=Istituto dell'Enciclopedia Italiana|language=it}}; {{Cite web|title=Repubbliche marinare|url=https://thes.bncf.firenze.sbn.it/termine.php?id=29771|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200101131949/https://thes.bncf.firenze.sbn.it/termine.php?id=29771|archive-date=1 January 2020|access-date=13 September 2019|website=thes.bncf.firenze.sbn.it|publisher=[[قومي مرڪزي لائبريري (فلورينس)]]|language=it}}</ref> هر هڪ کي پرڏيهي زمينن، ٻيٽن، ايڊرياٽڪ، ايجيئن ۽ ڪاري سمنڊن جي علائقن، ۽ ويجهي اوڀر ۽ اتر آفريڪا ۾ واپاري نوآبادين تي غلبو حاصل هو.<ref>{{Cite book|last=Zorzi|first=Alvise|author-link=Alvise Zorzi|url=https://books.google.com/books?id=IP5OAAAAMAAJ&q=%22even+in+countries+where+aid+is+near+at+hand+%22+%22attack+from+the+sea%22|title=Venice: The Golden Age, 697 – 1797 |publisher=Abbeville Press|year=1983|isbn=0-8965-9406-8|location=New York|page=255|access-date=16 September 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20230202182132/https://books.google.com/books?id=IP5OAAAAMAAJ&q=%22even+in+countries+where+aid+is+near+at+hand+%22+%22attack+from+the+sea%22|archive-date=2 February 2023|url-status=live}}</ref> {{Multiple image | align = right | total_width = 345 | direction = horizontal | width1 = 280 | image1 = Naval Jack of Italy.svg | width2 = 280 | image2 = Republik Venedig Handelswege01-IT.png | alt2 = نقشو | footer = کاٻي: [[اطالوي بحريه]] جو جهنڊو. گھڙيال جي رخ ۾، مٿئين کاٻي کان: [[وينس جي جمهوريه|وينس]]، [[جينووا جمهوريه|جينووا]]، [[پيزا جمهوريه|پيزا]] ۽ [[امالفي جو ڊچي|امالفي]] جا نشان.<br/>ساڄي: واپاري رستا، [[جينووا جون نوآباديون|جينووا]] ۽ [[اسٽاتو دا مار|وينس]] جون نوآباديون. }} وينس ۽ جينووا يورپ جا اوڀر ڏانهن دروازا هئا، ۽ نفيس شيشي جا ٺاهيندڙ هئا، جڏهن ته فلورينس ريشم، اون، بئنڪنگ ۽ زيورن جو مرڪز هو. پيدا ٿيل دولت وڏن عوامي ۽ خانگي فني منصوبن جي سرپرستي لاءِ استعمال ٿي. انهن جمهوريهن [[صليبي جنگون|صليبي جنگين]] ۾ حصو ورتو، مدد ۽ ٽرانسپورٽ مهيا ڪئي، پر بنيادي طور سياسي ۽ تجارتي موقعن جي پيروي ڪئي.<ref name=Lane/> اٽلي پهريون علائقو هو جتي اهي معاشي تبديليون محسوس ٿيون، جن [[تجارتي انقلاب]] ڏانهن واٽ هموار ڪئي: وينس [[قسطنطنيه جي لٽ|بازنطيني گاديءَ واري شهر کي لٽڻ]] ۽ [[مارڪو پولو]] جي ايشيا ڏانهن سفرن جي مالي مدد ڪرڻ جي قابل ٿي؛ پهرين يونيورسٽيون اطالوي شهرن ۾ ٺهيون، ۽ [[اڪويناس]] جهڙن عالمن عالمي شهرت حاصل ڪئي؛ سرمائيداري ۽ بئنڪنگ خاندان فلورينس ۾ اڀريا، جتي [[دانتي]] ۽ [[جوتو]] لڳ ڀڳ 1300ع ۾ سرگرم هئا.<ref name="See">{{Cite web |last=Sée |first=Henri |title=Modern Capitalism Its Origin and Evolution |url=http://www.efm.bris.ac.uk/het/see/ModernCapitalism.pdf |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20131007010542/http://www.efm.bris.ac.uk/het/see/ModernCapitalism.pdf |archive-date=7 October 2013 |access-date=29 August 2013 |website=University of Rennes |publisher=Batoche Books}}</ref> ڏکڻ ۾، سسلي 9هين صديءَ ۾ [[سسلي جي امارت|عرب اسلامي امارت]] بڻجي چڪي هئي، جيڪا 11هين صديءَ جي آخر ۾ [[اطالو-نارمن]] جي فتح تائين خوشحال رهي؛ انهن ڏکڻ اٽلي جي اڪثر لومبارڊ ۽ بازنطيني شهزادگين سان گڏ ان کي فتح ڪيو.<ref>{{cite book |last=Ali |first=Ahmed Essa with Othman |title=Studies in Islamic civilization: the Muslim contribution to the Renaissance |year=2010 |publisher=International Institute of Islamic Thought |location=Herndon, VA |isbn=978-1-56564-350-5 |pages=38–40}}</ref> پوءِ اهو علائقو [[سسلي جي بادشاهت]] ۽ [[نيپلز جي بادشاهت]] جي وچ ۾ ورهايو ويو.{{efn|نيپلز جي بادشاهت جو اصطلاح مورخ استعمال ڪن ٿا، پر ان جي حڪمرانن نه، جن اصل نالو 'سسلي جي بادشاهت' برقرار رکيو، يعني ٻه سسلي جون بادشاهتون موجود هيون.}}<ref>Eleni Sakellariou, ''Southern Italy in the Late Middle Ages: Demographic, Institutional and Economic Change in the Kingdom of Naples, c.1440–c.1530'' (Brill, 2012), pp. 63–64.</ref> 1348ع واري [[ڪاري موت]] شايد اٽلي جي آبادي جو هڪ ٽيون حصو ماري ڇڏيو.<ref>Stéphane Barry and Norbert Gualde, "The Biggest Epidemics of History" (La plus grande épidémie de l'histoire), in ''L'Histoire'' n° 310, June 2006, pp. 45–46; "[https://www.brown.edu/Departments/Italian_Studies/dweb/plague/effects/death_toll.shtml Plague]". Brown University. {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20090831003435/http://www.brown.edu/Departments/Italian_Studies/dweb/plague/effects/death_toll.shtml|date=31 August 2009}}</ref> === اوائلي جديد دور === {{Main|اطالوي نشاةِ ثانيه|اوائلي جديد اٽلي جي تاريخ}} [[File:Italy 1494.svg|thumb|upright=.8|right|1494ع ۾ [[اطالوي جنگيون|اطالوي جنگين]] کان اڳ [[اٽلي جي تاريخي رياستن جي فهرست#آخري وچون دور|اطالوي رياستون]]]] 1400ع ۽ 1500ع جي ڏهاڪن دوران، اٽلي [[نشاةِ ثانيه]] جو جنم هنڌ ۽ مرڪز هو. هن دور وچئين دور کان جديد دور ڏانهن منتقلي کي ظاهر ڪيو ۽ واپاري شهرن جي گڏ ڪيل دولت ۽ حاڪم خاندانن جي سرپرستيءَ سان وڌايو ويو.<ref name="strathern">Strathern, Paul ''The Medici: Godfathers of the Renaissance'' (2003)</ref> اطالوي سياسي وحدتون هاڻي علائقائي رياستون هيون، جن تي عملي طور شهزادن جي حڪومت هئي، جيڪي واپار ۽ انتظاميه تي ڪنٽرول رکندا هئا، ۽ سندن درٻارون فنون ۽ سائنسن جا مرڪز بڻجي ويون. اهي شهزادگيون سياسي خاندانن ۽ واپاري خاندانن، جهڙوڪ فلورينس جا [[ميڊيچي]]، جي اڳواڻي هيٺ هيون. [[مغربي ڦوٽ]] جي خاتمي کان پوءِ، نئين چونڊيل [[پوپ مارٽن پنجون]] [[پاپائي رياستون|پاپائي رياستن]] ڏانهن موٽي آيو ۽ اٽلي کي اولهه عيسائيت جو واحد مرڪز طور بحال ڪيو. [[ميڊيچي بئنڪ]] پاپائيت جو قرض ڏيندڙ ادارو بڻيو، ۽ ڪليسا ۽ نون سياسي خاندانن جي وچ ۾ اهم لاڳاپا قائم ٿيا.<ref name="strathern"/><ref>[http://www.florentine-society.ru/Medici_Chapel_Mysteries.htm Peter Barenboim, Sergey Shiyan, ''Michelangelo: Mysteries of Medici Chapel'', SLOVO, Moscow, 2006]. {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20110511133416/http://www.florentine-society.ru/Medici_Chapel_Mysteries.htm|date=11 May 2011}}. {{ISBN|5-8505-0825-2}}.</ref> [[File:Leonardo self.jpg|thumb|upright=.7|[[ليونارڊو دا ونچي]]، مثالي [[نشاةِ ثانيه انسان]]، پنهنجي تصوير ۾ ({{circa}} 1512)]] 1453ع ۾، [[پوپ نڪولس پنجون]] جي بازنطينين جي مدد لاءِ ڪوششن باوجود، [[قسطنطنيه]] جو شهر [[عثماني سلطنت|عثمانين]] جي قبضي ۾ آيو. ان سبب [[نشاةِ ثانيه ۾ يوناني عالم|يوناني عالمن]] ۽ متنن جي اٽلي ڏانهن لڏپلاڻ ٿي، جنهن يوناني [[انسان پرستي]] جي ٻيهر دريافت کي وڌيڪ هٿي ڏني.<ref>Encyclopædia Britannica, ''Renaissance'', 2008, O.Ed.; Har, Michael H. ''History of Libraries in the Western World'', Scarecrow Press Incorporate, 1999. {{ISBN|0-8108-3724-2}}. Norwich, John Julius, ''A Short History of Byzantium'', 1997, Knopf. {{ISBN|0-6794-5088-2}}.</ref> انسان پرست حڪمرانن، جهڙوڪ [[فيديريڪو دا مونتيفيلترو]] ۽ [[پوپ پائيس ٻيون]]، [[مثالي شهر|مثالي شهرن]] جي قيام لاءِ ڪم ڪيو، ۽ [[اربينو]] ۽ [[پيئنزا]] جو بنياد وڌو. [[پيڪو ديلا ميراندولا]] ''[[انسان جي عظمت تي خطبو]]'' لکيو، جنهن کي نشاةِ ثانيه جو منشور سمجهيو وڃي ٿو. فنون ۾، اطالوي نشاةِ ثانيه صديون تائين يورپي فن تي غالب اثر رکيو، فنڪارن جهڙوڪ [[ليونارڊو دا ونچي]]، [[بوتيچيلي]]، [[مائيڪل اينجلو]]، [[رافائيل]]، [[جوتو]]، [[دوناتيلو]] ۽ [[تيشيان]]، ۽ معمارن جهڙوڪ [[فليپو برونيلليسڪي]]، [[اندريا پالاديو]] ۽ [[دوناتو برامانتي]] سان. سامونڊي جمهوريهن مان اطالوي [[اطالوي ڳولائوئن جي فهرست|ڳولائو]] ۽ ناوَچالڪ، عثمانين کان بچندي هندستان ڏانهن متبادل رستو ڳولڻ لاءِ بيتاب، ائٽلانٽڪ ملڪن جي بادشاهن کي پنهنجون خدمتون پيش ڪندا هئا ۽ [[دريافتن جو دور|دريافتن جي دور]] ۽ آمريڪا جي نوآبادڪاري جي شروعات ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو. سڀ کان نمايان ڳولائوئن ۾ [[ڪرسٽوفر ڪولمبس]] شامل هو، جنهن جي [[ڪرسٽوفر ڪولمبس جا سفر|1492ع واري سفر]] آمريڪا سان مسلسل يورپي رابطو، نوآبادڪاري ۽ استحصال شروع ڪيو؛<ref>Encyclopædia Britannica, 1993 ed., Vol. 16, pp. 605ff / Morison, ''Christopher Columbus'', 1955 ed., pp. 14ff</ref> [[جان ڪيبٽ]]، جنهن [[نارسمن|نارس]] کان پوءِ اتر آمريڪا جي پهرين دستاويزي يورپي کوجنا ڪئي؛<ref>{{Cite web|year=2007|title=''Catholic Encyclopedia'' "John & Sebastian Cabot"|url=http://www.newadvent.org/cathen/03126d.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200518005335/https://www.newadvent.org/cathen/03126d.htm|archive-date=18 May 2020|access-date=17 May 2008|publisher=newadvent}}</ref> ۽ [[آمريگو ويسپوچي]]، جنهن جي سفرن انهن زمينن کي نئون کنڊ، يعني "نئين دنيا"، طور تصديق ڪيو، جنهن کي پوءِ سندس نالي تي رکيو ويو.<ref>{{Cite book|last=Eric Martone|url=https://books.google.com/books?id=MHJ1DQAAQBAJ&pg=PA109|title=Italian Americans: The History and Culture of a People|publisher=ABC-CLIO|year=2016|isbn=978-1-6106-9995-2|page=504|access-date=22 November 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211001055/https://books.google.com/books?id=MHJ1DQAAQBAJ&pg=PA109|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}</ref><ref>{{Cite book|last=Greene|first=George Washington|author-link=George Washington Greene|url=https://books.google.com/books?id=1qsuAAAAYAAJ&pg=PAPA13|title=The Life and Voyages of Verrazzano|publisher=Folsom, Wells, and Thurston|year=1837|location=Cambridge University|page=13|access-date=18 August 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211000806/https://books.google.com/books?id=1qsuAAAAYAAJ&pg=PAPA13#v=onepage&q&f=false|archive-date=11 February 2024|url-status=live|via=Google Books}}</ref> وينس، نيپلز، فلورينس، ميلان ۽ پاپائيت جي وچ ۾ [[اٽالڪ ليگ]] نالي دفاعي اتحاد قائم ٿيو. [[لورينزو دي ميڊيچي|لورينزو ''دي ميگنيفيسنٽ'' دي ميڊيچي]] نشاةِ ثانيه جو سڀ کان وڏو سرپرست هو؛ سندس مدد ليگ کي ترڪن جي [[اوترانتو جو گهيرو|حملي کي ناڪام ڪرڻ]] جي قابل بڻايو. بهرحال، اهو اتحاد 1490ع واري ڏهاڪي ۾ ٽٽي پيو؛ [[فرانس جو چارلس اٺون]] جي حملي اپٻيٽ ۾ جنگين جي هڪ سلسلي جي شروعات ڪئي. [[اعليٰ نشاةِ ثانيه]] دوران، [[جوليس ٻيون]] (1503–1513) جهڙا پوپ اٽلي تي ڪنٽرول لاءِ پرڏيهي بادشاهن خلاف وڙهيا؛ [[پال ٽيون]] (1534–1549) يورپي طاقتن جي وچ ۾ امن لاءِ ثالثي کي ترجيح ڏني. اهڙن تڪرارن جي وچ ۾، ميڊيچي پوپن [[ليو ڏهون]] (1513–1521) ۽ [[ڪليمنٽ ستون]] (1523–1534) جرمني، انگلينڊ ۽ ٻين هنڌن ۾ [[پروٽيسٽنٽ اصلاح]] کي منهن ڏنو. 1559ع ۾، فرانس ۽ هبسبرگن جي وچ ۾ [[اطالوي جنگيون|اطالوي جنگين]] جي خاتمي تي، اٽلي جو لڳ ڀڳ اڌ حصو، يعني ڏکڻ واريون [[نيپلز جي بادشاهت|نيپلز]]، [[سسلي جي بادشاهت|سسلي]]، [[سارڊينيا جي بادشاهت|سارڊينيا]] جون بادشاهتون ۽ [[ميلان جو ڊچي]]، اسپيني حڪمراني هيٺ هو، جڏهن ته ٻيو اڌ آزاد رهيو؛ ڪيترائي رياستون رسمي طور اڃا به پاڪ رومي سلطنت جو حصو رهيون. پاپائيت [[جوابي اصلاح]] شروع ڪئي، جنهن جا اهم واقعا هي هئا: [[ٽرينٽ ڪائونسل]] (1545–1563)؛ [[گريگورين ڪئلينڊر]] جي قبوليت؛ [[جيسوئٽ چين مشن]]؛ [[فرانسيسي مذهبي جنگيون]]؛ [[ٽيهه سالن جي جنگ]] (1618–1648) جو خاتمو؛ ۽ [[وڏي ترڪي جنگ]]. اطالوي معيشت 1600ع ۽ 1700ع جي ڏهاڪن ۾ زوال پذير ٿي. [[File:Flag of the Cispadane Republic.svg|thumb|[[چيسپاداني جمهوريه]] جو جهنڊو، پهريون [[اطالوي ترنگو]] جيڪو ڪنهن خودمختيار اطالوي رياست اختيار ڪيو (1797)]] [[اسپيني جانشيني جي جنگ]] (1700–1714) دوران، آسٽريا اٽلي ۾ اسپيني علائقن جو وڏو حصو، يعني ميلان، نيپلز ۽ سارڊينيا حاصل ڪيو؛ پوءِ 1720ع ۾ سارڊينيا سسلي جي بدلي ۾ هائوس آف ساووي کي ڏني وئي. بعد ۾ بوربن خاندان جي هڪ شاخ سسلي ۽ نيپلز جي تخت تي ويٺي. [[نيپوليني جنگيون|نيپوليني جنگين]] دوران، اتر ۽ وچ اٽلي کي فرانس جي [[ڀيڻ جمهوريهون]] طور ٻيهر منظم ڪيو ويو، ۽ پوءِ [[اٽلي جي بادشاهت (نيپوليني)|اٽلي جي بادشاهت]] طور.<ref>Napoleon Bonaparte, "The Economy of the Empire in Italy: Instructions from Napoleon to Eugène, Viceroy of Italy", ''Exploring the European Past: Texts & Images'', Second Edition, ed. Timothy E. Gregory (Mason: Thomson, 2007), 65–66.</ref> ڏکڻ کي نيپولين جي ڀيڻوئي [[جواڪيم مورا]] هلائيندو هو. 1814ع جي [[ويانا ڪانگريس]] 18هين صديءَ جي آخر واري صورتحال بحال ڪئي، پر [[فرانسيسي انقلاب]] جا آدرش ختم نه ٿي سگهيا، ۽ 19هين صديءَ جي شروعات جي [[سياسي اٿل پٿل|سياسي اٿل پٿلن]] دوران ٻيهر ظاهر ٿيا. ڪنهن اطالوي رياست طرفان [[اطالوي ترنگو]] جي پهرين قبوليت، [[چيسپاداني جمهوريه]]، [[نيپوليني اٽلي جا جهنڊا|نيپوليني اٽلي]] دوران ٿي، فرانسيسي انقلاب کان پوءِ، جنهن قومي [[خود اراديت]] جي حمايت ڪئي.<ref>{{Cite book |last1=Maiorino |first1=Tarquinio |title=Il tricolore degli italiani. Storia avventurosa della nostra bandiera |last2=Marchetti Tricamo |first2=Giuseppe |last3=Zagami |first3=Andrea |publisher=Arnoldo Mondadori Editore |year=2002 |isbn=978-8-8045-0946-2 |page=156 |language=it}} [http://www.esteri.it/MAE/EN/Benvenuti_in_Italia/Conoscere_Italia/bandieraInno.htm The tri-coloured standard]. Getting to Know Italy, Ministry of Foreign Affairs (retrieved 5 October 2008). {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20080223131121/http://www.esteri.it/MAE/EN/Benvenuti_in_Italia/Conoscere_Italia/bandieraInno.htm|date=23 February 2008}}.</ref> هي واقعو [[ترنگو ڏينهن]] طور ملهايو ويندو آهي.<ref>Article 1 of the law n. 671 of 31 December 1996 ("National celebration of the bicentenary of the first national flag")</ref> === اتحاد === {{Main|اٽلي جو اتحاد}} [[اٽلي جي بادشاهت جو جنم]] اطالوي قومپرستن ۽ [[هائوس آف ساووي]] سان وفادار شاهپرستن جي ڪوششن جو نتيجو هو، جن سڄي [[اطالوي اپٻيٽ]] تي مشتمل هڪ گڏيل بادشاهت قائم ڪرڻ ٿي چاهي. 19هين صديءَ جي وچ تائين، وڌندڙ [[اطالوي قومپرستي]] انقلاب جو سبب بڻجي.<ref>{{Cite web|title=Risorgimento in 'Dizionario di Storia'|url=https://www.treccani.it/enciclopedia/risorgimento_(Dizionario-di-Storia)|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220922035556/https://www.treccani.it/enciclopedia/risorgimento_(Dizionario-di-Storia)|archive-date=22 September 2022|access-date=22 September 2022|website=treccani.it|language=it-IT}}</ref> 1815ع جي [[ويانا ڪانگريس]] کان پوءِ، اٽلي جي سياسي ۽ سماجي اتحاد واري تحريڪ، يعني [[ريسورجي مينتو]]، اٽلي کي رياستن جي گڏجڻ ۽ انهن کي پرڏيهي ڪنٽرول کان آزاد ڪرڻ ذريعي متحد ڪرڻ لاءِ اڀري. هڪ انقلابي شخصيت محب وطن صحافي [[جوزيپي ماتسيني]] هو، جنهن 1830ع واري ڏهاڪي ۾ سياسي تحريڪ [[نوجوان اٽلي]] جو بنياد وڌو؛ هو وحداني جمهوريه جو حامي هو ۽ وسيع قومپرست تحريڪ جي وڪالت ڪندو هو. 1847ع ۾ "[[اِل ڪانتو ديلي اطالياني]]" جي پهرين عوامي پرفارمنس ٿي، جيڪو 1946ع ۾ قومي ترانو بڻيو.<ref>{{Cite book|last1=Maiorino|first1=Tarquinio|last2=Marchetti Tricamo|first2=Giuseppe|last3=Zagami|first3=Andrea|title=Il tricolore degli italiani. Storia avventurosa della nostra bandiera|year=2002|publisher=Arnoldo Mondadori Editore|language=it|isbn=978-8-8045-0946-2|page=18}}; {{Cite web|title=Fratelli d'Italia|url=https://www.quirinale.it/page/inno|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20230426052752/https://www.quirinale.it/page/inno|archive-date=26 April 2023|access-date=1 October 2021|language=it}}</ref> {{Multiple image | align = right | image1 = Giuseppe Mazzini.jpg | width1 = 173 | image2 = Giuseppe Garibaldi 1861.jpg | width2 = 138 | footer = [[جوزيپي ماتسيني]] (کاٻي)، اطالوي انقلابي تحريڪ جو انتهائي اثرائتو اڳواڻ؛ ۽ [[جوزيپي گاريبالدي]] (ساڄي)، جديد دور جي عظيم ترين جرنيلن مان هڪ طور مشهور<ref name="scholar and patriot">{{cite web |url={{Google books|iWK7AAAAIAAJ |page=PA133 |keywords=Garibaldi+one+of+the+greatest+generals+of+modern+time |text= |plainurl=yes}}|title=Scholar and Patriot|publisher=Manchester University Press|via=Google Books}}</ref> ۽ ڏکڻ آمريڪا ۽ يورپ ۾ پنهنجي فوجي ڪارنامن سبب "ٻن جهانن جو هيرو" طور سڃاتو ويندڙ،<ref>{{Cite web|title=Giuseppe Garibaldi (Italian revolutionary)|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/225978/Giuseppe-Garibaldi|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140226091529/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/225978/Giuseppe-Garibaldi|archive-date=26 February 2014|access-date=6 March 2014}}</ref> جنهن ڪيترين فوجي مهمن ۾ وڙهيو، جيڪي [[اٽلي جو اتحاد|اطالوي اتحاد]] تائين پهتيون }} نوجوان اٽلي جو سڀ کان مشهور ميمبر انقلابي ۽ جنرل [[جوزيپي گاريبالدي]] هو،<ref>Denis Mack Smith, ''Modern Italy: A Political History'', (University of Michigan Press, 1997) p. 15. A literary echo may be found in the character of Giorgio Viola in Joseph Conrad's ''[[Nostromo]]''.</ref> جنهن ڏکڻ اٽلي ۾ اتحاد لاءِ جمهوري مهم جي اڳواڻي ڪئي. بهرحال، [[سارڊينيا جي بادشاهت (1720–1861)|سارڊينيا جي بادشاهت]] ۾ هائوس آف ساووي جي اطالوي بادشاهت، جنهن جي حڪومت [[ڪاميليو بينسو، ڪائونٽ آف ڪاوير]] هلائي رهيو هو، به متحد اطالوي رياست قائم ڪرڻ جا ارادا رکندي هئي. يورپ ۾ پکڙيل [[1848ع جا لبرل انقلاب|1848ع جي لبرل انقلابن]] جي پس منظر ۾، [[آسٽريا-هنگري|آسٽريا]] خلاف هڪ ناڪام [[پهرين اطالوي آزاديءَ جي جنگ]] جو اعلان ڪيو ويو. 1855ع ۾، سارڊينيا [[ڪريميائي جنگ]] ۾ برطانيا ۽ فرانس جو اتحادي بڻيو.<ref>Enrico Dal Lago, "Lincoln, Cavour, and National Unification: American Republicanism and Italian Liberal Nationalism in Comparative Perspective". ''The Journal of the Civil War Era'' 3#1 (2013): 85–113.; William L. Langer, ed., ''An Encyclopedia of World Cup History''. 4th ed. 1968. pp 704–7.</ref> سارڊينيا 1859ع جي [[ٻي اطالوي آزاديءَ جي جنگ]] ۾ فرانس جي مدد سان آسٽريائي سلطنت خلاف وڙهيو، جنهن جي نتيجي ۾ [[لومباردي]] آزاد ٿي. [[پلومبيئرز معاهدو|پلومبيئرز معاهدي]] جي بنياد تي، سارڊينيا [[ساووي]] ۽ [[نيس]] فرانس کي حوالي ڪيا، اهڙو واقعو جنهن [[نيسارڊ لڏپلاڻ]] جو سبب بڻيو.<ref>{{Cite web|date=28 August 2017|title="Un nizzardo su quattro prese la via dell'esilio" in seguito all'unità d'Italia, dice lo scrittore Casalino Pierluigi|url=https://www.montecarlonews.it/2017/08/28/notizie/argomenti/altre-notizie-1/articolo/un-nizzardo-su-quattro-prese-la-via-dellesilio-in-seguito-allunita-ditalia-dice-lo-scrittore.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200219165302/http://www.montecarlonews.it/2017/08/28/notizie/argomenti/altre-notizie-1/articolo/un-nizzardo-su-quattro-prese-la-via-dellesilio-in-seguito-allunita-ditalia-dice-lo-scrittore.html|archive-date=19 February 2020|access-date=14 May 2021|language=it}}</ref> 1860–1861ع ۾، گاريبالدي نيپلز ۽ سسلي ۾ اتحاد واري مهم جي اڳواڻي ڪئي.<ref>Mack Smith, Denis (1997). ''Modern Italy; A Political History''. Ann Arbor: The University of Michigan Press. {{ISBN|0-4721-0895-6}}.</ref> [[تيانو]] گاريبالدي ۽ [[وڪٽر ايمانوئل ٻيون]]، سارڊينيا جي آخري بادشاهه، جي مشهور ملاقات جو هنڌ هو، جنهن دوران گاريبالدي وڪٽر ايمانوئل سان هٿ ملايو ۽ کيس [[اٽلي جو بادشاهه]] ڪري سلام ڪيو. ڪاوير 1860ع ۾ گاريبالدي جي ڏکڻ اٽلي کي سارڊينيا جي بادشاهت سان اتحاد ۾ شامل ڪرڻ تي راضي ٿيو. ان سان سارڊينيا جي حڪومت کي 17 مارچ 1861ع تي [[اٽلي جي بادشاهت جو اعلان|متحد اطالوي بادشاهت جو اعلان]] ڪرڻ جي اجازت ملي،<ref>{{Cite news|date=17 March 2017|title=Everything you need to know about March 17th, Italy's Unity Day|url=https://www.thelocal.it/20170317/everything-to-know-about-march-17th-italys-unity-unification-risorgimento-day|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170617212538/https://www.thelocal.it/20170317/everything-to-know-about-march-17th-italys-unity-unification-risorgimento-day|archive-date=17 June 2017|access-date=17 July 2017}}</ref> ۽ وڪٽر ايمانوئل ٻيون ان جو پهريون بادشاهه بڻيو. 1865ع ۾ بادشاهت جي گادي تورين کان فلورينس منتقل ڪئي وئي. 1866ع ۾، وڪٽر ايمانوئل ٻيون، [[پروشيا]] سان اتحاد ڪندي [[آسٽرو-پروشين جنگ]] دوران، [[ٽين اطالوي آزاديءَ جي جنگ]] وڙهي، جنهن جي نتيجي ۾ اٽلي [[وينيتو|وينيتيا]] کي پاڻ ۾ شامل ڪيو. آخرڪار، 1870ع ۾، جڏهن فرانس [[فرانڪو-پروشين جنگ]] دوران روم ڇڏي ڏنو، اطالوين [[روم تي قبضو|پاپائي رياستن تي قبضو ڪيو]]، اتحاد مڪمل ٿيو، ۽ گادي روم منتقل ڪئي وئي.<ref name="scholar and patriot"/> === لبرل دور === {{Main|اٽلي جي بادشاهت|اطالوي ڊائاسپورا|اطالوي سلطنت|پهريين عالمي جنگ دوران اٽلي جي فوجي تاريخ}} {{Multiple image | align = right | image1 = VictorEmmanuel2.jpg | width1 = 125 | image2 = Camillo Benso Cavour di Ciseri.jpg | width2 = 141 | footer = [[وڪٽر ايمانوئل ٻيون]] (کاٻي) ۽ [[ڪاميليو بينسو، ڪائونٽ آف ڪاوير]] (ساڄي)، اتحاد جون اهم شخصيتون، ترتيبوار متحد اٽلي جا پهريان بادشاهه ۽ وزيراعظم بڻيا. }} سارڊينيا جو آئين 1861ع ۾ سڄي اٽلي تائين وڌايو ويو، ۽ نئين رياست لاءِ بنيادي آزاديون مهيا ڪيون ويون؛ پر چونڊ قانونن بي ملڪيت طبقن کي ٻاهر رکيو. نئين بادشاهت هڪ پارلياماني آئيني بادشاهت طور هلائي وئي، جنهن تي لبرلن جو غلبو هو. جيئن اتر اٽلي تيزيءَ سان صنعتي ٿيو، ڏکڻ ۽ اتر جا ڳوٺاڻا علائقا غير ترقي يافته ۽ وڌيڪ آبادي وارا رهيا، جنهن سبب لکين ماڻهو لڏپلاڻ ڪرڻ تي مجبور ٿيا ۽ [[اطالوي ڊائاسپورا|وڏي ۽ اثرائتي ڊائاسپورا]] کي هٿي ملي. [[اطالوي سوشلسٽ پارٽي]] طاقت ۾ وڌي، جنهن روايتي لبرل ۽ قدامت پسند اسٽيبلشمينٽ کي چئلينج ڪيو. 19هين صديءَ جي آخري ٻن ڏهاڪن ۾، اٽلي آفريڪا ۾ [[اطالوي اريٽريا|اريٽريا]]، [[اطالوي صوماليا|صوماليا]]، [[اطالوي ٽرپوليطانيا|ٽرپوليطانيا]] ۽ [[اطالوي سيرينيڪا|سيرينيڪا]] کي ماتحت ڪري [[اطالوي سلطنت|نوآبادياتي طاقت]] بڻجي ويو.<ref>{{Cite web |title=The Italian Colonial Empire |url=http://www.allempires.com/article/index.php?q=italian_colonial |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20120224012449/http://www.allempires.com/article/index.php?q=italian_colonial |archive-date=24 February 2012 |access-date=17 June 2012 |publisher=All Empires |quote=At its peak, just before WWII, the Italian Empire comprehended the territories of present time Italy, Albania, Rhodes, Dodecanese, Libya, Ethiopia, Eritrea, the majority of Somalia and the little concession of Tientsin in China}}</ref><ref>(Bosworth (2005), p. 49.)</ref> 1913ع ۾ مردن لاءِ عام ووٽ جو حق اختيار ڪيو ويو. [[پهريين عالمي جنگ]] کان اڳ واري دور تي [[جيوواني جيوليٽي]] جو غلبو رهيو، جيڪو 1892ع ۽ 1921ع جي وچ ۾ پنج ڀيرا وزيراعظم رهيو. [[File:Trento 3 novembre 1918.jpg|thumb|3 نومبر 1918ع تي، فاتح [[ويتوريو وينيتو جي جنگ]] کان پوءِ، [[ترنتو]] ۾ اطالوي گهوڙيسوار]] [[پهريين عالمي جنگ ۾ اٽلي جي شموليت|اٽلي 1915ع ۾ پهريين عالمي جنگ ۾ داخل ٿيو]]، جنهن جو مقصد قومي اتحاد کي مڪمل ڪرڻ هو، تنهنڪري تاريخ نويسيءَ جي نقطه نظر کان ان کي چوٿين اطالوي آزاديءَ جي جنگ به سمجهيو وڃي ٿو،<ref>{{Cite web|date=6 March 2015|title=Il 1861 e le quattro Guerre per l'Indipendenza (1848–1918) |url=http://www.piacenzaprimogenita150.it/index.php?it%2F176%2Fil-1861-e-le-quattro-guerre-per-lindipendenza-1848-1918|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20220319075828/http://www.piacenzaprimogenita150.it/index.php?it%2F176%2Fil-1861-e-le-quattro-guerre-per-lindipendenza-1848-1918|archive-date=19 March 2022|access-date=12 March 2021|language=it}}</ref> جيئن [[اٽلي جو اتحاد|اٽلي جي اتحاد]] جي پڄاڻي.<ref>{{Cite web|title=La Grande Guerra nei manifesti italiani dell'epoca|url=http://www.beniculturali.it/mibac/export/MiBAC/sito-MiBAC/Contenuti/MibacUnif/Eventi/visualizza_asset.html_1239896580.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20150923183754/http://www.beniculturali.it/mibac/export/MiBAC/sito-MiBAC/Contenuti/MibacUnif/Eventi/visualizza_asset.html_1239896580.html|archive-date=23 September 2015|access-date=12 March 2021|language=it}}; {{Cite book|last=Genovesi|first=Piergiovanni|url=https://books.google.com/books?id=_LntMIUOXngC&q=%22quarta+guerra+d%27indipendenza%22&pg=PA41|title=Il Manuale di Storia in Italia, di Piergiovanni Genovesi|date=11 June 2009|publisher=FrancoAngeli|isbn=978-8-8568-1868-0|language=it|access-date=12 March 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20240116110143/https://books.google.com/books?id=_LntMIUOXngC&q=%22quarta+guerra+d%27indipendenza%22&pg=PA41#v=snippet&q=%22quarta%20guerra%20d'indipendenza%22&f=false|archive-date=16 January 2024|url-status=live}}</ref> اٽلي، جيڪو ظاهري طور [[جرمن سلطنت|جرمن]] ۽ [[آسٽرو-هنگريائي]] سلطنتن سان [[ٽرپل الائنس (1882)|ٽرپل الائنس]] ۾ اتحادي هو، 1915ع ۾ [[پهريين عالمي جنگ جا اتحادي|اتحادين]] سان شامل ٿيو، ۽ [[لنڊن جو معاهدو (1915)|وعدي]] تحت پهريين عالمي جنگ ۾ داخل ٿيو، جنهن ۾ وڏن علائقائي فائدن جو واعدو شامل هو: اولهه [[انر ڪارنيولا]]، اڳوڻو [[آسٽريائي لٽرل]] ۽ [[دلماتيا]]، گڏوگڏ [[عثماني سلطنت]] جا ڪجهه حصا. اتحادي فتح ۾ ملڪ جي حصي سبب ان کي "[[بگ فور (پهريين عالمي جنگ)|بگ فور]]" طاقتن مان هڪ جي حيثيت ملي. فوج جي ٻيهر تنظيم ۽ جبري ڀرتي اطالوي فتحن جو سبب بڻيا. آڪٽوبر 1918ع ۾، اطالوين هڪ وڏي جارحاڻي مهم شروع ڪئي، جيڪا [[ويتوريو وينيتو جي جنگ]] ۾ فتح تي ختم ٿي.<ref>Burgwyn, H. James: ''Italian foreign policy in the interwar period, 1918–1940.'' Greenwood Publishing Group, 1997. p. 4. {{ISBN|0-2759-4877-3}}. Schindler, John R.: ''Isonzo: The Forgotten Sacrifice of the Great War.'' Greenwood Publishing Group, 2001. p. 303. {{ISBN|0-2759-7204-6}}. Mack Smith, Denis: ''Mussolini.'' Knopf, 1982. p. 31. {{ISBN|0-3945-0694-4}}.</ref> هن اطالوي محاذ تي جنگ جي پڄاڻي ڪئي، آسٽرو-هنگريائي سلطنت جي ٽٽڻ کي يقيني بڻايو، ۽ ٻن هفتن کان به گهٽ عرصي ۾ جنگ کي [[جرمني سان جنگبندي|ختم ڪرڻ]] ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو. جنگ دوران 650,000 کان وڌيڪ اطالوي سپاهي ۽ ايترا ئي عام شهري مارجي ويا،<ref>{{Cite book|last=Mortara|first=G|title=La Salute pubblica in Italia durante e dopo la Guerra|publisher=Yale University Press|year=1925|location=New Haven}}</ref> ۽ بادشاهت ڏيوالپڻي جي ڪناري تي هئي. [[سينٽ-جرمين-آن-لي جو معاهدو (1919)|سينٽ-جرمين-آن-لي جو معاهدو]] (1919) ۽ [[راپالو جو معاهدو (1920)|راپالو جو معاهدو]] (1920) [[ترنتينو]] ۽ [[ڏکڻ ٽائرول]]، [[جوليئن مارچ]]، [[استريا]]، [[ڪوارنر نار]] ۽ دلماتيا جي شهر [[زادار|زارا]] کي اٽلي ۾ شامل ڪرڻ جي اجازت ڏني. بعد واري [[روم جو معاهدو (1924)|روم جي معاهدي]] (1924) سبب [[فيومي]] اٽلي سان شامل ٿيو. اٽلي کي لنڊن جي معاهدي ۾ واعدو ڪيل ٻيا علائقا نه مليا، تنهنڪري [[بينيتو موسوليني]] هن نتيجي کي "[[ڪٽيل فتح]]" قرار ڏنو، جنهن [[فاشسٽ اٽلي (1922–1943)|اطالوي فاشزم جي اڀار]] ۾ مدد ڪئي. مورخ "ڪٽيل فتح" کي هڪ "سياسي افسانو" سمجهن ٿا، جنهن کي فاشسٽن [[اطالوي سامراجيت]] کي ڀڙڪائڻ لاءِ استعمال ڪيو.<ref>G.Sabbatucci, ''La vittoria mutilata'', in AA.VV., ''Miti e storia dell'Italia unita'', Il Mulino, Bologna 1999, pp.101–106</ref> اٽلي کي [[قومون جي ليگ]] جي ايگزيڪيوٽو ڪائونسل ۾ مستقل سيٽ ملي. === فاشسٽ حڪومت ۽ ٻي عالمي جنگ === {{Main|فاشسٽ اٽلي|ٻي عالمي جنگ دوران اٽلي جي فوجي تاريخ|اطالوي مهم (ٻي عالمي جنگ)|اٽلي ۾ هولوڪاسٽ}} [[File:Mussolini mezzobusto.jpg|thumb|upright=.7|left|فاشسٽ آمر [[بينيتو موسوليني]] پاڻ کي ''[[دوچي]]'' سڏائيندو هو ۽ 1922ع کان [[اٽلي ۾ فاشسٽ حڪومت جو زوال|1943ع ۾ پنهنجي معزولي]] تائين ملڪ تي حڪومت ڪئي.]] عظيم جنگ جي تباهي کان پوءِ پيدا ٿيل [[ٻه ڳاڙها سال|سوشلسٽ تحريڪن]]، جيڪي [[روسي انقلاب]] کان متاثر هيون، سڄي اٽلي ۾ جوابي انقلاب ۽ دٻاءُ جو سبب بڻيون. لبرل اسٽيبلشمينٽ، سوويت طرز جي انقلاب کان ڊڄندي، موسوليني جي اڳواڻي هيٺ ننڍي [[نيشنل فاشسٽ پارٽي]] جي حمايت شروع ڪئي. آڪٽوبر 1922ع ۾، نيشنل فاشسٽ پارٽي جي [[بليڪ شرٽس]] هڪ [[عوامي مظاهرو]] ۽ "[[روم ڏانهن مارچ]]" وارو ڪُو منظم ڪيو. بادشاهه [[وڪٽر ايمانوئل ٽيون]] موسوليني کي [[اٽلي جو وزيراعظم|وزيراعظم]] مقرر ڪيو، هٿياربند ٽڪراءَ کان سواءِ اقتدار فاشسٽن ڏانهن منتقل ڪندي.<ref>{{Cite book|last=Lyttelton|first=Adrian|title=The Seizure of Power: Fascism in Italy, 1919–1929 |date=2008|publisher=Routledge|isbn=978-0-4155-5394-0|location=New York|pages=75–77}}; {{Cite news|title=March on Rome {{!}} Italian history|url=https://www.britannica.com/event/March-on-Rome|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150504055509/http://www.britannica.com/EBchecked/topic/508871/March-on-Rome|archive-date=4 May 2015|access-date=25 July 2017|work=Encyclopædia Britannica}}</ref> موسوليني سياسي پارٽين تي پابندي وڌي ۽ ذاتي آزاديون گهٽايون، آمريت قائم ڪندي. انهن قدمن عالمي ڌيان حاصل ڪيو ۽ [[نازي جرمني]] ۽ [[شاهي جاپان]] ۾ ساڳين آمريتن کي متاثر ڪيو. [[فاشزم]] اطالوي قومپرستي ۽ سامراجيت تي ٻڌل هو، ۽ رومي ۽ [[وينسي سلطنت|وينسي سلطنتن]] جي ورثي جي بنياد تي [[ارڊينٽزم|ارڊينٽسٽ دعوائن]] وسيلي اطالوي ملڪيتن کي وڌائڻ چاهيندو هو.<ref>{{Cite book|last=Rodogno|first=Davide|author-link=Davide Rodogno|title=Fascism's European Empire: Italian Occupation during the Second World War|date=2006|publisher=Cambridge University Press|location=Cambridge, England|page=88}}; {{Cite book|last=Kallis|first=Aristotle A.|title=Fascist ideology: territory and expansionism in Italy and Germany, 1922–1945 |date=2000|publisher=Routledge|location=London, England; New York City, USA|pages=41}}; {{Cite book|last1=Ball|first1=Terence|title=The Cambridge History of Twentieth-Century Political Thought|last2=Bellamy|first2=Richard|pages=133}}; {{Cite book|last=Stephen J. Lee|url=https://books.google.com/books?id=u-mm5UDlzBEC&pg=PA157|title=European Dictatorships, 1918–1945 |date=2008|publisher=Routledge|isbn=978-0-4154-5484-1|pages=157–158|access-date=8 February 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211001320/https://books.google.com/books?id=u-mm5UDlzBEC&pg=PA157#v=onepage&q&f=false|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}</ref> انهيءَ سبب فاشسٽ [[مداخلت پسند پرڏيهي پاليسي]] ۾ مصروف رهيا. 1935ع ۾، موسوليني [[ٻي اطالو-ابيسينيائي جنگ|ايٿوپيا تي حملو ڪيو]] ۽ [[اطالوي اوڀر آفريڪا]] قائم ڪيو، جنهن جي نتيجي ۾ عالمي اڪيلائي پيدا ٿي. اٽلي [[قومون جي ليگ]] مان نڪري ويو. پوءِ اٽلي [[اسٽيل جو معاهدو|نازي جرمني سان اتحاد]] ڪيو ۽ [[ٽرائيپارٽائيٽ پيڪٽ|جاپاني سلطنت]] سان گڏ ٿيو، ۽ [[اسپيني گهرو جنگ]] ۾ [[فرانسسڪو فرانڪو]] جي مضبوط حمايت ڪئي. اپريل 1939ع ۾، اٽلي [[البانيا تي اطالوي حملو|البانيا تي حملو ڪيو]]. اٽلي 10 جون 1940ع تي ٻي عالمي جنگ ۾ داخل ٿيو. ان تاريخ تائين فرانس عملي طور [[فرانس جي جنگ]] هارائي چڪو هو. مختلف وقتن تي، اطالوي [[برطانوي صومالي لينڊ تي اطالوي قبضو|برطانوي صومالي لينڊ]]، [[مصر تي اطالوي حملو|مصر]]، [[بلقان مهم (ٻي عالمي جنگ)|بلقان]] ۽ اوڀر محاذن تي اڳتي وڌيا. بهرحال، اهي [[اوڀر محاذ تي اطالوي شموليت|اوڀر محاذ]] سان گڏ [[اوڀر آفريقي مهم (ٻي عالمي جنگ)|اوڀر آفريقي]] ۽ [[اتر آفريقي مهم|اتر آفريقي]] مهمن ۾ شڪست کائي ويا، ۽ آفريڪا ۽ بلقان ۾ پنهنجا علائقا وڃائي ويٺا. [[اطالوي جنگي ڏوهه|اطالوي جنگي ڏوهن]] ۾ [[عدالت کان ٻاهر قتل]] ۽ [[نسلي صفائي]] شامل هئا،<ref>James H. Burgwyn (2004). [http://www.ingentaconnect.com/content/routledg/rmis/2004/00000009/00000003/art00005 General Roatta's war against the partisans in Yugoslavia: 1942] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130921054155/http://www.ingentaconnect.com/content/routledg/rmis/2004/00000009/00000003/art00005|date=21 September 2013}}, Journal of Modern Italian Studies, Volume 9, Number 3, pp. 314–329(16)</ref> جن ۾ لڳ ڀڳ 25,000 ماڻهن، خاص طور يوگوسلاوين، کي [[اطالوي حراستي ڪيمپ|اطالوي حراستي ڪيمپن]] ۽ ٻين هنڌن ڏانهن جلاوطن ڪيو ويو. [[يوگوسلاو پارٽيزنز]] جنگ دوران ۽ ان کان پوءِ نسلي اطالوي آبادي خلاف پنهنجا ڏوهه ڪيا، جن ۾ [[فوئبي قتل عام]] شامل هئا. جولاءِ 1943ع ۾ [[سسلي تي اتحادي حملو]] شروع ٿيو، جنهن 25 جولاءِ تي [[اٽلي ۾ فاشسٽ حڪومت جو زوال|فاشسٽ حڪومت جي خاتمي]] جو سبب بڻيو. بادشاهه [[وڪٽر ايمانوئل ٽيون]] جي حڪم سان موسوليني کي معزول ۽ گرفتار ڪيو ويو. 3 سيپٽمبر تي، اٽلي [[ڪاسيبلي جي جنگبندي]] تي صحيح ڪئي،<!-- it became effective on 8 Sept---> جنهن برطانيا ۽ آمريڪا سان جنگ ختم ڪئي. جرمن، اطالوي فاشسٽن جي مدد سان، اتر ۽ وچ اٽلي تي ڪنٽرول حاصل ڪرڻ ۾ ڪامياب ٿيا ([[آپريشن آڪسي]]). ملڪ جنگ جو ميدان رهيو، جڏهن ته اتحادي ڏکڻ کان اڳتي وڌندا رهيا. [[File:01 partigiani a milano1.jpg|thumb|اپريل 1945ع ۾ [[اٽلي جي آزادي]] تائين پهچندڙ آخري بغاوت دوران ميلان ۾ [[اطالوي مزاحمتي تحريڪ|اطالوي پارٽيزن]]]] اتر ۾، جرمنن [[اطالوي سماجي جمهوريه]] (RSI) قائم ڪئي، جيڪا هڪ نازي [[ڪٺ پتلي رياست]] ۽ [[سهڪاريت پسند|سهڪاريت پسند]] حڪومت هئي، جنهن ۾ موسوليني کي جرمن پيراٽروپرن طرفان [[گران ساسو ريڊ|بچائڻ]] کان پوءِ اڳواڻ مقرر ڪيو ويو. اطالوي فوجن جو باقي حصو [[اطالوي هم جنگي فوج]] ۾ منظم ڪيو ويو، جنهن اتحادي طاقتن سان گڏ وڙهيو، جڏهن ته موسوليني سان وفادار ٻيون اطالوي فوجون [[نيشنل ريپبلڪن آرمي]] ۾ جرمنن سان گڏ وڙهڻ لاءِ چونڊيو. جرمن فوجن، RSI جي سهڪار سان، قتل عام ڪيا ۽ هزارين يهودين کي موت جي ڪيمپن ڏانهن جلاوطن ڪيو. جنگبندي کان پوءِ واري دور ۾ [[اطالوي مزاحمت]] اڀري، جنهن [[آپريشن آڪسي|نازي جرمن قابضن]] ۽ سهڪاريت پسندن خلاف گوريلا جنگ وڙهي.<ref>G. Bianchi, ''La Resistenza'', in: AA.VV., ''Storia d'Italia'', vol. 8, pp. 368–369.</ref> هن دور جو هڪ پاسو [[اطالوي گهرو جنگ]] هو، ڇاڪاڻ⁠تہ پارٽيزنن ۽ فاشسٽ RSI فوجن جي وچ ۾ ويڙهه ٿي.<ref>{{Cite web|title=Storia della guerra civile in Italia|url=http://www.istitutobiggini.it/storia_pisano.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20221013183444/https://www.istitutobiggini.it/storia_pisano.pdf|archive-date=13 October 2022|access-date=28 August 2023}}; See the books from Italian historian [[Giorgio Pisanò]] ''Storia della guerra civile in Italia'', 1943–1945, 3 voll., Milano, FPE, 1965 and the book ''L'Italia della guerra civile'' ("Italy of civil war"), published in 1983 by the Italian writer and journalist [[Indro Montanelli]] as the fifteen volume of the ''Storia d'Italia'' ("History of Italy") by the same author.</ref><ref>{{Cite book|last=Pavone|first=Claudio|title=Una guerra civile. Saggio storico sulla moralità della Resistenza|date=1991|publisher=Bollati Boringhieri|isbn=8-8339-0629-9|location=Torino|page=238|language=it}}</ref> اپريل 1945ع ۾، جڏهن شڪست ويجهي هئي، موسوليني اتر طرف ڀڄڻ جي ڪوشش ڪئي،<ref>{{Citation|last=Viganò|first=Marino|title=Un'analisi accurata della presunta fuga in Svizzera|date=2001|work=Nuova Storia Contemporanea|volume=3|language=it}}</ref> پر پارٽيزنن هٿان پڪڙيو ويو ۽ [[بينيتو موسوليني جو موت|فوري طور قتل ڪيو ويو]].<ref>{{Cite news|date=28 April 1945|title=1945: Italian partisans kill Mussolini |url=https://news.bbc.co.uk/onthisday/hi/dates/stories/april/28/newsid_3564000/3564529.stm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20111126075555/http://news.bbc.co.uk/onthisday/hi/dates/stories/april/28/newsid_3564000/3564529.stm|archive-date=26 November 2011|access-date=17 October 2011|publisher=BBC News}}</ref> دشمنيون 29 اپريل 1945ع تي ختم ٿيون، [[ڪازيرتا جي هٿيار ڦٽا ڪرڻ|جڏهن اٽلي ۾ جرمن فوجن هٿيار ڦٽا ڪيا]]. جنگ ۾ لڳ ڀڳ اڌ ملين اطالوي مارجي ويا،<ref>{{Cite encyclopedia|title=Italy – Britannica Online Encyclopedia|encyclopedia=Encyclopædia Britannica|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297474/Italy|access-date=2 August 2010|archive-url=https://web.archive.org/web/20120306095718/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297474/Italy|archive-date=6 March 2012|url-status=live}}</ref> سماج ورهائجي ويو، ۽ معيشت لڳ ڀڳ تباهه ٿي وئي؛ 1944ع ۾ في فرد آمدني 1900ع کان پوءِ سڀ کان هيٺين سطح تي هئي.<ref>{{Cite book|title=Liberal and fascist Italy, 1900–1945 |date=2002|publisher=Oxford University Press|editor-last=Lyttelton|editor-first=Adrian|page=13}}</ref> جنگ کان پوءِ اطالوي جمهوريت پسندي ٻيهر اڀري، جنهن [[1946ع اطالوي اداراتي ريفرنڊم]] ڏانهن واٽ هموار ڪئي.<ref>{{Cite encyclopedia|title=Italia|encyclopedia=Dizionario enciclopedico italiano|publisher=[[Treccani]]|date=1970|volume=VI|page=456|language=it}}</ref> === جمهوري دور === {{Main|اطالوي جمهوريه جي تاريخ}} اٽلي 2 جون تي ٿيل 1946ع جي ريفرنڊم کان پوءِ جمهوريه بڻيو،<ref>{{Cite AV media|url=https://archive.org/details/1946-06-06_Damage_Foreshadows_A-Bomb_Test|title=Damage Foreshadows A-Bomb Test, 1946/06/06 (1946) |publisher=[[Universal Newsreel]]|year=1946|access-date=22 February 2012}}</ref> اهو ڏينهن ان کان پوءِ ''[[جمهوريه جو عيد]]'' طور ملهايو وڃي ٿو. اها پهريون ڀيرو هئي جو عورتن قومي سطح تي ووٽ ڏنو.<ref>{{Cite web|title=Italia 1946: le donne al voto, dossier a cura di Mariachiara Fugazza e Silvia Cassamagnaghi |url=http://www.insmli.it/pubblicazioni/35/Voto%20donne%20versione%20def.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110520041048/http://www.insmli.it/pubblicazioni/35/Voto%20donne%20versione%20def.pdf|archive-date=20 May 2011|access-date=30 May 2011}}; {{Cite news|title=La prima volta in cui le donne votarono in Italia, 75 anni fa|url=https://www.ilpost.it/2021/03/10/primo-voto-italia-donne-10-marzo-1946|access-date=24 August 2021|work=Il Post|date=10 March 2021|language=it-IT|archive-date=23 August 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210823162103/https://www.ilpost.it/2021/03/10/primo-voto-italia-donne-10-marzo-1946|url-status=live}}</ref> وڪٽر ايمانوئل ٽئين جي پٽ، [[امبيرتو ٻيون]]، کي تخت ڇڏڻ تي مجبور ڪيو ويو. [[اٽلي جو آئين|جمهوري آئين]] 1948ع ۾ منظور ڪيو ويو. [[اٽلي ۽ اتحادي طاقتن جي وچ ۾ پيرس جو معاهدو]] تحت، [[ايڊرياٽڪ سمنڊ]] جي ڀرسان علائقا [[سوشلسٽ وفاقي جمهوريه يوگوسلاويا|يوگوسلاويا]] سان شامل ڪيا ويا، جنهن جي نتيجي ۾ [[استريائي-دلماتيني لڏپلاڻ]] ٿي، جنهن ۾ لڳ ڀڳ 300,000 [[استريائي اطالوي|استريائي]] ۽ [[دلماتيني اطالوي]] لڏي ويا.<ref>{{Cite web|last=Tobagi|first=Benedetta|title=La Repubblica italiana {{!}} Treccani, il portale del sapere|url=http://www.treccani.it/scuola/lezioni/storia/la_repubblica_italiana.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20160305001726/http://www.treccani.it/scuola/lezioni/storia/la_repubblica_italiana.html|archive-date=5 March 2016|access-date=28 January 2015|publisher=Treccani.it}}</ref> اٽلي پنهنجون سڀ نوآبادياتي ملڪيتون وڃايون، جنهن سان [[اطالوي سلطنت]] ختم ٿي. [[File:Alcide de Gasperi 2.jpg|thumb|upright=.7|[[الچيدي دي گاسپري]]، جمهوريه جو [[اٽلي جي وزيراعظمن جي فهرست|پهريون]] [[اٽلي جو وزيراعظم]] ۽ [[يورپي يونين جا باني پيءُ|يورپي يونين جي باني پيئرن]] مان هڪ]] ڪميونسٽ قبضي جي خوف [[1948ع جي اطالوي عام چونڊن]] ۾ فيصلائتو ڪردار ادا ڪيو، جتي [[ڪرسچن ڊيموڪريسي (اٽلي)|ڪرسچن ڊيموڪريٽن]]، [[الچيدي دي گاسپري]] جي اڳواڻي هيٺ، وڏي اڪثريت سان فتح حاصل ڪئي.<ref>{{Cite book|last1=Lawrence S. Kaplan|url=https://books.google.com/books?id=UV-ti1sYcbcC|title=NATO 1948: The Birth of the Transatlantic Alliance |last2=Morris Honick|date=2007|publisher=Rowman & Littlefield|isbn=978-0-7425-3917-4|pages=52–55|access-date=5 January 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20240116110143/https://books.google.com/books?id=UV-ti1sYcbcC|archive-date=16 January 2024|url-status=live}}; {{Cite book|author=Robert Ventresca|title=From Fascism to Democracy: Culture and Politics in the Italian Election of 1948 |publisher=University of Toronto Press|date=2004|pages=236–37}}</ref> نتيجي طور، 1949ع ۾ اٽلي [[نيٽو]] جو ميمبر بڻيو. [[مارشل پلان]] معيشت کي بحال ڪيو، جنهن 1960ع واري ڏهاڪي جي آخر تائين هڪ اهڙو دور ڏٺو جيڪو [[اطالوي معاشي معجزو]] جي نالي سان مشهور آهي. 1950ع واري ڏهاڪي ۾ اٽلي [[يورپي برادرين]] جو باني ملڪ بڻيو، جيڪي بعد ۾ يورپي يونين جو بنياد بڻيون. 1960ع واري ڏهاڪي جي آخر کان 1980ع واري ڏهاڪي جي شروعات تائين، ملڪ ''[[ليڊ جا سال (اٽلي)|ليڊ جا سال]]'' نالي دور مان گذريو، جيڪو معاشي مشڪلاتن، خاص طور تي [[1973ع جو تيل بحران]]، سماجي تڪرارن ۽ دهشتگرد حملا ۽ قتل عام جي واقعن سان نمايان هو.<ref>{{Cite web|year=1995|title=Commissione parlamentare d'inchiesta sul terrorismo in Italia e sulle cause della mancata individuazione dei responsabili delle stragi (Parliamentary investigative commission on terrorism in Italy and the failure to identify the perpetrators)|url=http://www.isn.ethz.ch/php/documents/collection_gladio/report_ital_senate.pdf|archive-url=https://web.archive.org/web/20060819211212/http://www.isn.ethz.ch/php/documents/collection_gladio/report_ital_senate.pdf|archive-date=19 August 2006|access-date=2 May 2006|language=it}}; {{In lang|en|it|fr|de}} {{Cite web|title=Secret Warfare: Operation Gladio and NATO's Stay-Behind Armies|url=http://www.isn.ethz.ch/php/collections/coll_gladio.htm#Documents|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20060425182721/http://www.isn.ethz.ch/php/collections/coll_gladio.htm|archive-date=25 April 2006|access-date=2 May 2006|publisher=Swiss Federal Institute of Technology / International Relation and Security Network}}; {{Cite web|date=24 June 2000|title=Clarion: Philip Willan, Guardian, 24 June 2000, p. 19 |url=http://www.cambridgeclarion.org/press_cuttings/us.terrorism_graun_24jun2000.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100329113138/http://www.cambridgeclarion.org/press_cuttings/us.terrorism_graun_24jun2000.html|archive-date=29 March 2010|access-date=24 April 2010|publisher=Cambridgeclarion.org}}</ref> معيشت ٻيهر بحال ٿي ۽ اٽلي 1970ع واري ڏهاڪي ۾ [[جي-7]] ۾ شامل ٿيڻ کان پوءِ دنيا جي پنجين وڏي صنعتي قوم بڻجي ويو. بهرحال، قومي قرض مجموعي ملڪي پيداوار (GDP) جي 100 سيڪڙو کان به وڌي ويو. 1992ع ۽ 1993ع جي وچ ۾، حڪومت جي نون مافيا مخالف قدمن جي نتيجي ۾ اٽلي [[سسلين مافيا]] طرفان ڪيل دهشتگرد حملن کي منهن ڏنو.<ref>{{Cite web|date=8 March 2012|title=New Arrests for Via D'Amelio Bomb Attack|url=https://www.corriere.it/International/english/articoli/2012/03/08/borsellino.shtml|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20121013204755/http://www.corriere.it/International/english/articoli/2012/03/08/borsellino.shtml|archive-date=13 October 2012|access-date=9 February 2019|website=Corriere della Sera}}</ref> ووٽر، جيڪي سياسي جمود، وڏي عوامي قرضي ۽ [[اٽلي ۾ بدعنواني|بدعنواني]] کان مايوس هئا، جيڪا [[ماني پوليتي|صاف هٿن]] واري جاچ ذريعي ظاهر ٿي، بنيادي سڌارن جو مطالبو ڪرڻ لڳا. ڪرسچن ڊيموڪريٽ، جيڪي لڳ ڀڳ 50 سالن تائين حڪومت ڪندا رهيا هئا، بحران جو شڪار ٿيا ۽ ٽٽي مختلف ڌڙن ۾ ورهائجي ويا.<ref>The so-called "Second Republic" was born by forceps: not with a revolt of Algiers, but formally under the same Constitution, with the mere replacement of one ruling class by another: {{Cite journal|last=Buonomo|first=Giampiero|year=2015|title=Tovaglie pulite|journal=Mondoperaio Edizione Online}}</ref> ڪميونسٽن پاڻ کي هڪ [[سماجي جمهوريت پسند]] قوت طور ٻيهر منظم ڪيو. 1990ع ۽ 2000ع واري ڏهاڪن دوران، [[مرڪز-ساڄي اتحاد (اٽلي)|مرڪز-ساڄي اتحاد]] (جنهن تي ميڊيا جي واپاري شخصيت [[سلويو برلسڪوني]] جو غلبو هو) ۽ [[مرڪز-کاٻي اتحاد (اٽلي)|مرڪز-کاٻي اتحاد]] (جنهن جي اڳواڻي پروفيسر [[رومانو پروڊي]] ڪندو هو) باري باري حڪومت ڪندا رهيا. 21هين صديءَ جي شروعات ۾، اٽلي سياسي ۽ معاشي عدم استحڪام جي هڪ ڊگهي دور مان گذريو، جيڪو بين الاقوامي بحرانن کان گهڻو متاثر ٿيو. 2008ع ۾ شروع ٿيندڙ [[عظيم معاشي بحران]] جا اثر ملڪ جي معيشت ۽ عوامي ماليات تي گهرا پيا، جنهن جي نتيجي ۾ [[سخت مالي پاليسيون]] اختيار ڪيون ويون ۽ استحڪام ۽ عالمي اعتبار کي يقيني بڻائڻ لاءِ [[ٽيڪنوڪريٽ]] يا وسيع اتحادي حڪومتن تي وڌيڪ ڀروسو ڪيو ويو.<ref>{{Cite news|last=Hooper|first=John|date=16 November 2011|title=Mario Monti appoints technocrats to steer Italy out of economic crisis|url=https://www.theguardian.com/world/2011/nov/16/mario-monti-technocratic-cabinet-italy|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200319230844/https://www.theguardian.com/world/2011/nov/16/mario-monti-technocratic-cabinet-italy|archive-date=19 March 2020|access-date=19 March 2020|work=The Guardian}}</ref> [[File:Imigrantes salvos no Mar Mediterrâneo - SALVAMAR 2015 (52149723177).jpg|300px|thumb|[[غير قانوني مهاجر]]، جيڪي 5 سيپٽمبر 2015ع تي [[ڪاتانيا]] جي اطالوي بندرگاهه ڏانهن [[بحر روم]] ذريعي سفر ڪري رهيا آهن]] 2010ع واري ڏهاڪي دوران، نئين وزيراعظم [[ماتيو رينزي]] طرفان ادارتي سڌارا متعارف ڪرائڻ جون ڪوششون ڪيون ويون، جن جو مقصد سياسي نظام کي وڌيڪ مؤثر بڻائڻ ۽ انتظامي شاخ کي مضبوط ڪرڻ هو، پر اهي تجويزون [[2016ع جو اطالوي آئيني ريفرنڊم]] ۾ رد ٿي ويون.<ref>{{Cite news|date=12 December 2016|title=New Italian PM Paolo Gentiloni sworn in|url=https://www.bbc.co.uk/news/world-europe-38295549|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20191129122857/https://www.bbc.co.uk/news/world-europe-38295549|archive-date=29 November 2019|access-date=19 March 2020|publisher=BBC News}}</ref> ساڳئي وقت، [[يورپي مهاجر بحران]] اٽلي کي [[يورپي يونين]] ۾ داخل ٿيڻ جي هڪ اهم مرڪزي دروازي جي حيثيت ڏني، ڇاڪاڻ⁠تہ وڏي تعداد ۾ مهاجر ۽ پناهه گهرندڙ [[بحر روم]] رستي يورپ پهتا،<ref>{{Cite news|date=21 May 2018|title=What will Italy's new government mean for migrants?|url=https://www.thelocal.it/20180521/what-will-italys-new-government-mean-for-migrants|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190401231010/https://www.thelocal.it/20180521/what-will-italys-new-government-mean-for-migrants|archive-date=1 April 2019|access-date=8 June 2018|work=The Local Italy}}</ref> خاص طور تي سب-صحارا آفريڪا مان.<ref>{{Cite news|date=18 July 2017|title=African migrants fear for future as Italy struggles with surge in arrivals|url=https://www.reuters.com/article/us-italy-migrants-africa/african-migrants-fear-for-future-as-italy-struggles-with-surge-in-arrivals-idUSKBN1A30QD|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190402002627/https://www.reuters.com/article/us-italy-migrants-africa/african-migrants-fear-for-future-as-italy-struggles-with-surge-in-arrivals-idUSKBN1A30QD|archive-date=2 April 2019|access-date=8 June 2018|work=Reuters}}</ref> هن صورتحال جا اهم سماجي ۽ سياسي اثر ٿيا، جنهن سبب اميگريشن بابت عوامي بحث وڌيو ۽ [[عوام پسند]] سياسي پارٽين جي حمايت ۾ واڌ آئي.<ref>{{Cite news|title=Italy starts to show the strains of migrant influx|url=http://www.thelocal.it/20150519/migrant-surge-tests-italys-humanitarian-instincts|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170429061446/https://www.thelocal.it/20150519/migrant-surge-tests-italys-humanitarian-instincts|archive-date=29 April 2017|access-date=10 January 2017|work=[[The Local]]}}; {{Cite news|title=Italy's far right jolts back from dead|url=http://www.politico.eu/article/italys-other-matteo-salvini-northern-league-politicians-media-effettosalvini|access-date=10 January 2017|work=Politico|date=3 February 2016|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170119122156/http://www.politico.eu/article/italys-other-matteo-salvini-northern-league-politicians-media-effettosalvini|archive-date=19 January 2017}}</ref><ref>{{Cite news|date=24 May 2018|title=Opinion – The Populists Take Rome|url=https://www.nytimes.com/2018/05/24/opinion/populists-rome-five-star-movement.html|url-access=subscription|url-status=live|archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20220103/https://www.nytimes.com/2018/05/24/opinion/populists-rome-five-star-movement.html|archive-date=3 January 2022|access-date=2 June 2018|work=The New York Times}}{{Cbignore}}</ref> [[اٽلي ۾ ڪووڊ-19 وبا|ڪووڊ-19 وبا]]، جيڪا 2020ع ۾ شروع ٿي، ملڪ جي عوامي صحت ۽ معاشي ڪارڪردگي کي سخت متاثر ڪيو، ۽ اڳ ۾ موجود ڍانچائي ڪمزورين کي وڌيڪ نمايان بڻايو.<ref>{{Cite news|last=Ellyatt|first=Holly|date=19 March 2020|title=Italy's lockdown will be extended, prime minister says as death toll spikes and hospitals struggle|url=https://www.cnbc.com/2020/03/19/italys-death-rate-reaches-record-high-hospitals-in-lombardy-struggle.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200319084719/https://www.cnbc.com/2020/03/19/italys-death-rate-reaches-record-high-hospitals-in-lombardy-struggle.html|archive-date=19 March 2020|access-date=19 March 2020|publisher=CNBC}}</ref> ان جي جواب ۾، [[اٽلي ۾ ڪووڊ-19 لاڪ ڊائون|غير معمولي قدم اختيار ڪيا ويا]] ته جيئن معيشت کي سهارو ملي سگهي، جن مان ڪيترائي يورپي سطح تي گڏيل طور هم آهنگ ڪيا ويا.<ref>[https://www.agi.it/economia/news/2020-04-14/coronavirus-fmi-crisi-economica-8331041/ L'Italia pagherà il conto più salato della crisi post-epidemia] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20200527124958/https://www.agi.it/economia/news/2020-04-14/coronavirus-fmi-crisi-economica-8331041|date=27 May 2020}}, AGI</ref><ref>{{Cite web|date=12 February 2021|title=Mario Draghi's new government to be sworn in on Saturday|url=http://www.theguardian.com/world/2021/feb/12/mario-draghis-new-italian-government-to-be-sworn-in-on-saturday|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210419104552/https://www.theguardian.com/world/2021/feb/12/mario-draghis-new-italian-government-to-be-sworn-in-on-saturday|archive-date=19 April 2021|access-date=19 February 2021|website=The Guardian}}</ref> 2022ع ۾، [[جورجيا ميلوني]] اٽلي جي پهرين خاتون وزيراعظم طور حلف کنيو.<ref>{{Cite news|date=21 October 2022|title=Who is Giorgia Meloni? The rise to power of Italy's new far-right PM|url=https://www.bbc.com/news/world-europe-63351655|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20221024023546/https://www.bbc.com/news/world-europe-63351655|archive-date=24 October 2022|access-date=24 October 2022|publisher=BBC News}}</ref> == جاگرافي == {{Main|اٽلي جي جاگرافي}} {{Further|اٽلي جي ارضيات|اٽلي ۾ آتش فشاني سرگرمي|اٽلي جي دريائن جي فهرست|اٽلي جي ڍنڍن جي فهرست|اٽلي جي ٻيٽن جي فهرست|اٽلي (جاگرافيائي علائقو)}} [[File:Italy relief location map.jpg|thumb|اٽلي جو جاگرافيائي اُڀار وارو نقشو]] اٽلي، جنهن جو علائقو گهڻي حد تائين [[اٽلي (جاگرافيائي علائقو)|ساڳئي نالي واري جاگرافيائي علائقي]] سان ملي ٿو،<ref name="Treccani">{{Citation |title=Italia |volume=VI |page=413 |year=1970 |publisher=[[Treccani]] |language=it |encyclopedia=Dizionario enciclopedico italiano}}</ref> [[ڏکڻ يورپ]] ۾ واقع آهي<ref>{{Cite web |title=Southern Europe, a peninsula extending into the central Mediterranean Sea, northeast of Tunisia |url=https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20210701235642/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy |archive-date=1 July 2021 |access-date=17 August 2021 |website=The World Factbook |publisher=Central Intelligence Agency}}</ref> (۽ [[اولهه يورپ]] جو حصو پڻ سمجهيو ويندو آهي{{efn|name=WE}})، [[35هين اتر متوازي|35° اتر]] ۽ [[47° اتر]] ويڪرائي ڦاڪن، ۽ [[6هين اوڀر نصف النهار|6° اوڀر]] ۽ [[19هين اوڀر نصف النهار|19° اوڀر]] ڊگهائي ڦاڪن جي وچ ۾. اتر ۾، اولهه کان اوڀر طرف، اٽلي جون سرحدون [[فرانس]]، [[سوئٽزرلينڊ]]، [[آسٽريا]] ۽ [[سلووينيا]] سان ملن ٿيون، ۽ تقريباً [[الپس]] جي آبي ورهاست واري حد تائين پکڙيل آهن، جنهن ۾ [[پو ماٿري]] ۽ [[وينيسيائي ميدان]] شامل آهن. ملڪ [[اطالوي اپٻيٽ]]، [[سسلي]] ۽ [[سارڊينيا]] (جيڪي [[بحر روم]] جا سڀ کان وڏا ٻيٽ آهن)، ۽ [[اٽلي جي ٻيٽن جي فهرست|ڪيترن ننڍن ٻيٽن]] تي مشتمل آهي.<ref name="Treccani" /> اٽلي جا ڪي علائقا الپائن حوض کان ٻاهر به پکڙيل آهن، ۽ ڪجهه ٻيٽ [[يوروشيا]] جي براعظمي کنڊ کان ٻاهر واقع آهن. ملڪ جو ڪل پکيڙ {{Convert|301230|km2|0|abbr=out}} آهي، جنهن مان {{Convert|294020|km2|0|abbr=on}} خشڪي ۽ {{Convert|7210|km2|0|abbr=on}} پاڻي آهي.<ref name="Area">{{Cite web|date=30 October 2014|title=Principali dimensioni geostatistiche e grado di urbanizzazione del Paese|url=https://www.istat.it/it/archivio/137001|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141117054950/https://www.istat.it/it/archivio/137001|archive-date=17 November 2014|access-date=22 March 2019|website=istat.it}}</ref> ٻيٽن سميت، اٽلي جي سامونڊي ڪناري جي ڊيگهه {{Convert|7600|km|0|abbr=off}} آهي، جيڪا [[بحر روم]]، [[ليگورين سمنڊ]]، [[ٽيرينين سمنڊ]]، [[آئيونين سمنڊ]]<ref>{{Cite book|url=https://iho.int/uploads/user/pubs/standards/s-23/S-23_Ed3_1953_EN.pdf|title=Limits of Oceans and Seas|publisher=[[Organisation hydrographique internationale]]|year=1953|edition=3rd|access-date=28 December 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20111008191433/http://www.iho.int/iho_pubs/standard/S-23/S-23_Ed3_1953_EN.pdf|archive-date=8 October 2011|issue=28}}</ref> ۽ [[ايڊرياٽڪ سمنڊ]] سان لڳي ٿي.{{Sfn|Cushman-Roisin|Gačić|Poulain|2001|pp=1–2}} فرانس سان سرحد {{Convert|488|km|0|abbr=on}}، سوئٽزرلينڊ سان {{Convert|740|km|0|abbr=on}}، آسٽريا سان {{Convert|430|km|0|abbr=on}} ۽ سلووينيا سان {{Convert|232|km|0|abbr=on}} ڊگهي آهي. [[سان مارينو]] ۽ [[ويٽيڪن سٽي]] (دنيا جو سڀ کان ننڍو ملڪ ۽ [[هولي سي]] جي انتظام هيٺ عالمي [[ڪيٿولڪ چرچ]] جو مرڪز) اٽلي جي اندر واقع [[انڪليو]] آهن،<ref>{{Cite encyclopedia|year=2012|title=San Marino|encyclopedia=Encyclopædia Britannica|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/521449/San-Marino|access-date=1 March 2011|archive-url=https://web.archive.org/web/20110511180105/http://www.britannica.com/EBchecked/topic/521449/San-Marino|archive-date=11 May 2011|url-status=live}}; {{Cite news|url=https://www.bbc.com/news/world-europe-17994868|title=Vatican country profile|year=2018|publisher=BBC News|access-date=24 August 2018|archive-date=25 August 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20180825011001/https://www.bbc.com/news/world-europe-17994868|url-status=live}}</ref> جڏهن ته [[ڪامپيوني ڊي اٽاليا]] سوئٽزرلينڊ جي اندر واقع هڪ اطالوي [[ايڪسڪليو]] آهي.<ref>{{Cite web|title=Democracy in Figures|url=http://demo.istat.it/index_e.php|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210126215040/http://demo.istat.it/index_e.php|archive-date=26 January 2021|access-date=28 May 2021|website=[[Italian National Institute of Statistics]]}}</ref> سان مارينو سان سرحد {{Convert|39|km|0|abbr=on}} ۽ ويٽيڪن سٽي سان {{Convert|3.2|km|1|abbr=on}} ڊگهي آهي.<ref name=Area/> [[File:Monte Bianco DSF1243-m.jpg|thumb|[[مونٽي بيانڪو]] (مون بلان)، [[اوستا وادي]] ۾، جيڪو [[يورپي يونين]] جو سڀ کان اوچو مقام آهي]] اٽلي جي 35 سيڪڙو کان وڌيڪ زمين جبلن تي مشتمل آهي.<ref name="eug92">{{Cite book|last=Riganti|first=dir. da Alberto|title=Enciclopedia universale Garzanti.|publisher=Garzanti|year=1991|isbn=8-8115-0459-7|edition=Nuova ed. aggiornata e ampliata.|location=Milano}}</ref> [[اپينائن جبل]] اپٻيٽ جي مرڪزي ريڙهه آهن، جڏهن ته [[الپس]] اترين سرحد جو وڏو حصو ٺاهين ٿا، جتي اٽلي جو سڀ کان اوچو مقام [[مونٽي بيانڪو]] (مون بلان) جي چوٽيءَ تي {{Cvt|4810|m|ft}} جي اوچائي تي واقع آهي. ٻيا مشهور جبل [[مونٽي چيروينو]] (ميٽرهورن) ۽ [[ڊولومائيٽس]] آهن. اٽلي جا ڪيترائي حصا [[اٽلي ۾ آتش فشاني سرگرمي|آتش فشاني اصل]] جا آهن. ڏکڻ جا گهڻا ننڍا ٻيٽ ۽ ٻيٽ-گروهه [[آتش فشاني ٻيٽ]] آهن. فعال آتش فشانن ۾ [[ايٽنا جبل]] (سسلي ۾ ۽ يورپ جو سڀ کان وڏو فعال آتش فشان)، [[ولڪانو]]، [[اسٽرومبولي]] ۽ [[ويسوويس]] شامل آهن. اٽلي جون اڪثر [[اٽلي جون دريائون|دريائون]] [[ايڊرياٽڪ سمنڊ]] يا [[ٽيرينين سمنڊ]] ۾ ڇوڙ ڪن ٿيون.<ref>{{Cite web|title=List of Italian rivers|url=http://www.comuni-italiani.it/fiumi|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170916010640/http://www.comuni-italiani.it/fiumi|archive-date=16 September 2017|access-date=30 July 2018|publisher=comuni-italiani.it}}</ref> سڀ کان ڊگهي درياهه [[پو درياهه]] آهي، جيڪو الپس مان نڪري [[پادان ميدان]] مان گذري [[ايڊرياٽڪ سمنڊ]] ۾ ڇوڙ ڪري ٿو.<ref>{{Cite magazine|last=Zwingle|first=Erla|date=May 2002|title=Italy's Po River Punished for centuries by destructive floods, northern Italians stubbornly embrace their nation's longest river, which nurtures rice fields, vineyards, fisheries – and legends|url=http://ngm.nationalgeographic.com/ngm/0205/feature6|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20071223133709/http://ngm.nationalgeographic.com/ngm/0205/feature6|archive-date=23 December 2007|access-date=6 April 2009|magazine=National Geographic}}</ref> [[پو ماٿري]] ملڪ جو سڀ کان وڏو ميدان آهي، جنهن جو پکيڙ {{Convert|46000|km2|abbr=on}} آهي، ۽ ملڪ جي 70 سيڪڙو کان وڌيڪ هيٺاهين زمينن تي مشتمل آهي.<ref name=eug92/> سڀ کان وڏيون ڍنڍون، وڏي کان ننڍي ترتيب سان، [[گاردا ڍنڍ]]، [[ماجوري ڍنڍ]] ۽ [[ڪومو ڍنڍ]] آهن.<ref>{{Cite web|title=Morphometric and hydrological characteristics of some important Italian lakes|url=http://www.iii.to.cnr.it/limnol/cicloac/lagit.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20100205043503/http://www.iii.to.cnr.it/limnol/cicloac/lagit.htm|archive-date=5 February 2010|access-date=3 March 2010|publisher=Istituto per lo Studio degli Ecosistemi|location=Verbania Pallanza}}</ref> [[File:C. l. italicus in MNP.jpg|thumb|upright=.7|[[اطالوي بگھڙ]]، اٽلي جو قومي جانور]] [[اطالوي بگھڙ]] اٽلي جو قومي جانور آهي،<ref>{{Cite web|last=Sheri Foster|date=January 2021|title=What is Italy national animal?|url=https://it.yourtripagent.com/4052-what-is-italy-s-national-animal|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20230109172951/https://it.yourtripagent.com/4052-what-is-italy-s-national-animal|archive-date=9 January 2023|access-date=15 November 2021|website=Yourtrip.com}}; {{Cite web|url=https://www.affaritaliani.it/culturaspettacoli/il-lupo-grigio-degli-appennini-e-l-animale-dell-italia-544778.html|title=Il lupo grigio degli appennini e l animale dell Italia|author=James Hansen|date=June 2018|access-date=15 November 2021|archive-date=26 November 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221126224852/https://www.affaritaliani.it/culturaspettacoli/il-lupo-grigio-degli-appennini-e-l-animale-dell-italia-544778.html|url-status=live}}</ref> جڏهن ته قومي وڻ [[اربوٽس يونيڊو|اسٽرابيري وڻ]] آهي.<ref name="altovastese">{{Cite web|date=3 October 2011|title=Il corbezzolo simbolo dell'Unità d'Italia. Una specie che resiste agli incendi|url=http://www.altovastese.it/cultura/il-corbezzolo-simbolo-unita-italia-specie-che-resiste-agli-incendi|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20160205120852/http://www.altovastese.it/cultura/il-corbezzolo-simbolo-unita-italia-specie-che-resiste-agli-incendi|archive-date=5 February 2016|access-date=25 January 2016|language=it}}</ref> ان جو سبب اهو آهي ته اطالوي بگھڙ، جيڪو [[اپينائن جبل]] ۽ اولهندي [[الپس]] ۾ رهندو آهي، لاطيني ۽ اطالوي ثقافتن ۾ نمايان حيثيت رکي ٿو، جهڙوڪ [[روم جو قيام|روم جي بنياد پوڻ]] واري ڏند ڪٿا ۾،<ref>{{Cite book|last=Livy|title=The history of Rome|publisher=Printed for A. Strahan|others=George Baker (trans.)|year=1797}}</ref> جڏهن ته اسٽرابيري وڻ جا ساوا پن، اڇا گل ۽ ڳاڙها ٻير، جيڪي [[بحر روم]] جي علائقي جا مقامي آهن، قومي جهنڊي جي رنگن جي ياد ڏيارين ٿا.<ref name="altovastese"/> قومي پکي [[اطالوي جهرڪي]] آهي،<ref>{{cite web|title=Passero Italiano: L'uccello nazionale d'Italia|date=18 December 2022|url=https://www.concaternanaoggi.it/passero-italiano-luccello-nazionale-ditalia/|publisher=Conca Ternana Oggi|access-date=22 August 2024|archive-date=22 August 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240822123815/https://www.concaternanaoggi.it/passero-italiano-luccello-nazionale-ditalia/|url-status=live}}</ref> جڏهن ته قومي گل اسٽرابيري وڻ جو گل آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.msn.com/it-it/notizie/mondo/qual-%C3%A8-il-fiore-nazionale-dei-paesi-del-mondo/ss-AA1eWqXE#image=25|title=Il fiore nazionale dell'Italia (e quello degli altri Paesi del mondo)|website=[[MSN]]|access-date=26 August 2024|language=it|archive-date=2 October 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20241002211951/https://www.msn.com/it-it/notizie/mondo/qual-%C3%A8-il-fiore-nazionale-dei-paesi-del-mondo/ss-AA1eWqXE#image=25|url-status=live}}</ref> === ماحول === {{See also|اٽلي جي قومي پارڪن جي فهرست|اٽلي جي علائقائي پارڪن جي فهرست|اٽلي جي سامونڊي محفوظ علائقن جي فهرست}} [[File:National and Regional Parks of Italy.svg|thumb|اٽلي جا قومي ۽ علائقائي پارڪ]] تيز صنعتي ترقي کان پوءِ، اٽلي کي پنهنجي ماحولياتي مسئلن کي منهن ڏيڻ ۾ ڪجهه وقت لڳو. بهتري کان پوءِ، اٽلي هاڻي ماحولياتي پائيداري جي لحاظ کان دنيا ۾ 84هين درجي تي آهي.<ref>{{Cite web|title=Italy – Environment|url=http://dev.prenhall.com/divisions/hss/worldreference/IT/environment.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20090701064224/http://dev.prenhall.com/divisions/hss/worldreference/IT/environment.html|archive-date=1 July 2009|access-date=2 August 2010|publisher=Dev.prenhall.com}}</ref> قومي پارڪن، علائقائي پارڪن ۽ قدرتي محفوظ علائقن هيٺ محفوظ ڪيل ڪل زمين اٽلي جي علائقي جي لڳ ڀڳ 11 سيڪڙو تي مشتمل آهي،<ref>{{Cite web|title=Regione e aree protette|url=https://www.treccani.it/enciclopedia/regione-e-aree-protette_%28L%27Italia-e-le-sue-Regioni%29|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220111173345/https://www.treccani.it/enciclopedia/regione-e-aree-protette_%28L%27Italia-e-le-sue-Regioni%29|archive-date=11 January 2022|access-date=11 January 2022|language=it}}</ref> جڏهن ته اٽلي جي سامونڊي ڪناري جو 12 سيڪڙو حصو پڻ محفوظ ڪيو ويو آهي.<ref>{{Cite web|title=Le aree protette in Italia|url=http://www.uccellidaproteggere.it/La-conservazione/Cosa-fa-l-Italia-Le-azioni/Le-aree-protette-in-Italia|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220302220957/http://www.uccellidaproteggere.it/La-conservazione/Cosa-fa-l-Italia-Le-azioni/Le-aree-protette-in-Italia|archive-date=2 March 2022|access-date=2 March 2022|language=it}}</ref> اٽلي دنيا جي اهم [[اٽلي ۾ قابلِ تجديد توانائي|قابلِ تجديد توانائي]] پيدا ڪندڙ ملڪن مان هڪ رهيو آهي. 2010ع ۾ اهو نصب ٿيل [[شمسي توانائي]] جي گنجائش جي لحاظ کان دنيا جو چوٿون وڏو فراهم ڪندڙ هو،<ref>{{Cite web|date=15 July 2010|title=Renewables 2010 Global Status Report |url=http://www.ren21.net/Portals/97/documents/GSR/REN21_GSR2011.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110820095506/http://www.ren21.net/Portals/97/documents/GSR/REN21_GSR2011.pdf|archive-date=20 August 2011|access-date=16 July 2010|publisher=[[REN21]]}}; {{Cite web|title=Photovoltaic energy barometer 2010 – EurObserv'ER |url=https://www.eurobserv-er.org/pdf/baro196.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101011224419/http://www.eurobserv-er.org/pdf/baro196.pdf|archive-date=11 October 2010|access-date=30 October 2010}}</ref> ۽ [[هَوائي توانائي]] جي گنجائش جي لحاظ کان ڇهون وڏو ملڪ هو.<ref>{{Cite web|date=February 2011|title=World Wind Energy Report 2010 |url=http://www.wwindea.org/home/images/stories/pdfs/worldwindenergyreport2010_s.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110904232058/http://www.wwindea.org/home/images/stories/pdfs/worldwindenergyreport2010_s.pdf|archive-date=4 September 2011|access-date=8 August 2011|publisher=[[World Wind Energy Association]]}}</ref> 2020ع ۾ قابلِ تجديد توانائي اٽلي جي ڪل توانائي استعمال جو لڳ ڀڳ 37 سيڪڙو فراهم ڪري رهي هئي.<ref>{{Cite web|date=25 May 2021|title=Renewables provided 37% of Italy's energy in 2020 – English |url=https://www.ansa.it/english/news/2021/05/25/renewables-provided-37-of-italys-energy-in-2020_1a075060-c823-4076-a338-79367427dfd2.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211023040922/https://www.ansa.it/english/news/2021/05/25/renewables-provided-37-of-italys-energy-in-2020_1a075060-c823-4076-a338-79367427dfd2.html|archive-date=23 October 2021|access-date=28 May 2021|website=ANSA.it}}</ref> ملڪ 1963ع کان 1990ع تائين جوهري ريئڪٽر هلائيندو رهيو، پر [[چرنوبل حادثو]] ۽ [[1987ع جا اطالوي ريفرنڊم]] ٿيڻ کان پوءِ جوهري پروگرام ختم ڪيو ويو. 2008ع ۾ حڪومت هن فيصلي کي واپس وٺندي چار تائين جوهري بجلي گهر ٺاهڻ جا منصوبا جوڙيا، پر [[فوكوشيما جوهري حادثو]] کان پوءِ ٿيل ريفرنڊم ذريعي اهي منصوبا به رد ڪيا ويا.<ref>{{Cite web|last=Duncan Kennedy|date=14 June 2011|title=Italy nuclear: Berlusconi accepts referendum blow|url=https://www.bbc.co.uk/news/world-europe-13741105|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110612112154/http://www.bbc.co.uk/news/world-europe-13741105|archive-date=12 June 2011|access-date=20 April 2013|publisher=BBC News}}</ref> هوا جي آلودگي اڃا تائين هڪ سنگين مسئلو آهي، خاص طور تي صنعتي اتر ۾. اٽلي [[ڪاربان ڊاءِ آڪسائيڊ اخراج موجب ملڪن جي فهرست|ڪاربان ڊاءِ آڪسائيڊ]] پيدا ڪندڙ دنيا جو ٻارهون وڏو ملڪ آهي.<ref>United Nations Statistics Division, Millennium Development Goals indicators: [http://mdgs.un.org/unsd/mdg/SeriesDetail.aspx?srid=749&crid= Carbon dioxide emissions ({{CO2}}), thousand metric tons of {{CO2}}] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20091225014715/http://mdgs.un.org/unsd/mdg/SeriesDetail.aspx?srid=749&crid=|date=25 December 2009}}</ref> وڏن شهرن ۾ وڌندڙ ٽرئفڪ ۽ رش ماحولياتي ۽ صحت جا مسئلا پيدا ڪندا رهن ٿا، جيتوڻيڪ 1970ع ۽ 1980ع وارن ڏهاڪن کان پوءِ دونهين ۽ سموگ جي سطح ۾ نمايان گهٽتائي آئي آهي، ۽ [[سلفر ڊاءِ آڪسائيڊ]] جا مقدار پڻ گهٽيا آهن.<ref>{{Cite web|title=Environment and Health in Italy – Executive Summary|url=https://www.euro.who.int/en/home|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20100303051309/http://www.euro.who.int/document/hms/ehiexes_e.pdf|archive-date=3 March 2010|publisher=World Health Organization}}</ref> ٻيلن جي ڪٽائي، غيرقانوني اڏاوتن، ۽ زمين جي ناقص انتظامي پاليسين سبب اٽلي جي جبلستاني علائقن ۾ وڏي پيماني تي زميني ڪٽائي ٿي آهي، جنهن جي نتيجي ۾ ماحولياتي آفتون پيدا ٿيون آهن، جهڙوڪ 1963ع ۾ [[واجونٽ ڊيم]] جي تباهي، 1998ع جو [[سارنو]] سانحو،<ref>{{Cite news|last=Nick Squires|date=2 October 2009|title=Sicily mudslide leaves scores dead|url=https://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6255575/Sicily-mudslide-leaves-scores-dead.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20091006082824/http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6255575/Sicily-mudslide-leaves-scores-dead.html|archive-date=6 October 2009|access-date=2 October 2009|work=The Daily Telegraph|location=London}}</ref> ۽ 2009ع جا [[2009ع ميسينا جا ٻوڏ ۽ مٽيءَ جا ڌوڪڙا|ميسينا جا مٽيءَ جا ڌوڪڙا ۽ ٻوڏون]].<ref>{{Cite news|last=Nick Squires|date=2 October 2009|title=Sicily mudslide leaves scores dead|url=https://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6255575/Sicily-mudslide-leaves-scores-dead.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20091006082824/http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6255575/Sicily-mudslide-leaves-scores-dead.html|archive-date=6 October 2009|access-date=2 October 2009|work=The Daily Telegraph|location=London}}</ref> == سياست == {{Main|اٽلي جي سياست|اٽلي ۾ چونڊون}} اٽلي 1946ع کان هڪ وحداني [[پارلياماني جمهوريه]] آهي، جڏهن بادشاهت کي [[1946ع جو اطالوي ادارياتي ريفرنڊم|1946ع جي ريفرنڊم]] وسيلي ختم ڪيو ويو. [[اٽلي جو صدر|اٽلي جو صدر]]، [[سرجيو ماتاريلا]]، جيڪو 2015ع کان هن عهدي تي فائز آهي، ملڪ جو سربراهه آهي. صدر کي گڏيل اجلاس ۾ [[اٽلي جي پارليامينٽ]] ۽ علائقائي نمائندن طرفان هڪ ستن سالن واري مدي لاءِ چونڊيو ويندو آهي. اٽلي وٽ [[اٽلي جو آئين|هڪ لکيل جمهوري آئين]] موجود آهي، جيڪو [[اٽلي جي آئين ساز اسيمبلي|آئين ساز اسيمبلي]] طرفان تيار ڪيو ويو. اها اسيمبلي انهن [[فاشزم مخالف]] قوتن جي نمائندن تي مشتمل هئي، جن [[ٻي عالمي جنگ]] دوران اٽلي جي آزاديءَ وقت نازي ۽ فاشسٽ قوتن جي شڪست ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو هو.<ref>Smyth, Howard McGaw Italy: From Fascism to the Republic (1943–1946) ''The Western Political Quarterly'' vol. 1 no. 3 (pp. 205–222), September 1948.{{JSTOR|442274}}</ref> اٽلي معاشي، فوجي، ثقافتي ۽ سياسي معاملن ۾ اهم عالمي ڪردار ادا ڪري ٿو ۽ [[يورپي يونين]] جي ٽن وڏين رياستن مان هڪ سمجھيو وڃي ٿو. اهو عام طور تي هڪ [[علائقائي طاقت]] تصور ڪيو ويندو آهي،<ref>Gabriele Abbondanza, ''Italy as a Regional Power: the African Context from National Unification to the Present Day'' (Rome: Aracne, 2016); "''[[Operation Alba]] may be considered one of the most important instances in which Italy has acted as a regional power, taking the lead in executing a technically and politically coherent and determined strategy.''" See Federiga Bindi, ''Italy and the European Union'' (Washington, D.C.: Brookings Institution Press, 2011), p. 171.</ref> جڏهن ته ان جي [[عظيم طاقت]] واري حيثيت بابت عالمن ۽ سياسي تجزيه نگارن ۾ بحث جاري آهي.<ref>{{Cite book |url=https://books.google.com/books?id=nTKBdY5HBeUC&q=Canada%2520Among%2520Nations%252C%25202004%253A%2520Setting%2520Priorities+Straight |title=Canada Among Nations, 2004: Setting Priorities Straight |date=17 January 2005 |publisher=McGill-Queen's Press – MQUP |isbn=978-0-7735-2836-9 |page=85 |quote=The United States is the sole world's superpower. France, Italy, Germany and the United Kingdom are great powers |access-date=13 June 2016 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230116145100/https://books.google.com/books?id=nTKBdY5HBeUC&q=Canada%2520Among%2520Nations%252C%25202004%253A%2520Setting%2520Priorities+Straight |archive-date=16 January 2023 |url-status=live}}; {{Cite book |last=Sterio |first=Milena |url=https://books.google.com/books?id=-QuI6n_OVMYC&q=The%20Right%20to%20Self-determination%20Under%20International%20Law%3A%20%22selfistans%22%2C%20Secession%20and%20the%20Rule%20of%20the%20Great%20Powers |title=The right to self-determination under international law: "selfistans", secession and the rule of the great powers |date=2013 |publisher=Routledge |isbn=978-0-4156-6818-7 |location=Milton Park, Abingdon, Oxon |page=xii (preface) |quote=The great powers are super-sovereign states: an exclusive club of the most powerful states economically, militarily, politically and strategically. These states include veto-wielding members of the United Nations Security Council (United States, United Kingdom, France, China, and Russia), as well as economic powerhouses such as Germany, Italy and Japan. |access-date=13 June 2016 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240116110143/https://books.google.com/books?id=-QuI6n_OVMYC&q=The%20Right%20to%20Self-determination%20Under%20International%20Law%3A%20%22selfistans%22%2C%20Secession%20and%20the%20Rule%20of%20the%20Great%20Powers#v=snippet&q=The%20Right%20to%20Self-determination%20Under%20International%20Law%3A%20%22selfistans%22%2C%20Secession%20and%20the%20Rule%20of%20the%20Great%20Powers&f=false |archive-date=16 January 2024 |url-status=live}}</ref> [[انٽرنيشنل آئيڊيا]] جي عالمي جمهوريت واري اشاري (GSoD) ۽ جمهوريت ٽريڪر موجب، اٽلي مجموعي جمهوري معيارن ۾ اعليٰ درجي تي ڪارڪردگي ڏيکاري ٿو، جيتوڻيڪ [[قانون جي حڪمراني]] جي شعبي ۾ ڪجهه ڪمزورين جي نشاندهي ڪئي وئي آهي.<ref>{{Cite web |title=Italy {{!}} The Global State of Democracy |url=https://www.idea.int/democracytracker/country/italy |access-date=16 October 2025 |website=www.idea.int |language=en}}</ref> === حڪومت === {{Main|اٽلي جي حڪومت}} {{Multiple image | align = right | caption_align = center | image1 = Sergio Mattarella Official (cropped).jpg | caption1 = [[سرجيو ماتاريلا]]<br/>{{small|[[اٽلي جو صدر|صدر]]}} | image2 = Giorgia Meloni Official 2023 crop.jpg | caption2 = [[جورجيا ميلوني]]<br/>{{small|[[اٽلي جو وزيراعظم|وزيراعظم]]}} | total_width = 320 }} اٽلي ۾ پارلياماني حڪومت آهي، جيڪا [[مخلوط اڪثريتي نمائندگي]] واري چونڊ نظام تي ٻڌل آهي. پارليامينٽ مڪمل طور تي [[ٻه ايواني پارليامينٽ|ٻه ايواني]] آهي ۽ ٻنهي ايوانن وٽ ساڳيا اختيار آهن. اهي ٻه ايوان هي آهن: [[اٽلي جي چيمبر آف ڊپٽيز|چيمبر آف ڊپٽيز]]، جيڪو [[پالازو مونٽيچيٽوريو]] ۾ اجلاس ڪندو آهي، ۽ [[اٽلي جي سينيٽ|سينيٽ آف دي ريپبلڪ]]، جيڪا [[پالازو ماداما]] ۾ اجلاس ڪندي آهي. [[اٽلي جي پارليامينٽ]] جي هڪ خاص خصوصيت اها آهي ته پرڏيهه ۾ مستقل رهندڙ [[اطالوي شهريت جو قانون|اطالوي شهرين]] کي پڻ نمائندگي حاصل آهي؛ 8 ڊپٽيز ۽ 4 سينيٽر چار الڳ [[اٽلي جي پارليامينٽ#اوورسيز حلقو|پرڏيهي حلقن]] مان چونڊيا ويندا آهن. پارليامينٽ ۾ [[تاحيات سينيٽر]] پڻ هوندا آهن، جن کي صدر "سماجي، سائنسي، فني يا ادبي ميدان ۾ غيرمعمولي وطن دوست خدمتن" جي بنياد تي مقرر ڪندو آهي. اڳوڻا صدر خودبخود تاحيات سينيٽر بڻجي ويندا آهن. [[File:Palazzo Madama (Roma).jpg|thumb|[[پالازو ماداما]]، روم، [[اٽلي جي سينيٽ|سينيٽ آف دي ريپبلڪ]] جو صدر مقام]] [[اٽلي جو وزيراعظم]] حڪومت جو سربراهه آهي ۽ انتظامي اختيار رکي ٿو، پر گهڻين پاليسين تي عملدرآمد لاءِ کيس وزيرن جي ڪائونسل جي منظوري حاصل ڪرڻي پوي ٿي. وزيراعظم ۽ ڪابينا کي صدر مقرر ڪندو آهي ۽ پوءِ پارليامينٽ کان اعتماد جو ووٽ وٺڻو پوندو آهي. پنهنجي عهدي تي برقرار رهڻ لاءِ وزيراعظم کي اعتماد جا ووٽ حاصل ڪرڻ ضروري هوندا آهن. اٽلي جا اهم سياسي پارٽيون [[برادرز آف اٽلي]]، [[ڊيموڪريٽڪ پارٽي (اٽلي)|ڊيموڪريٽڪ پارٽي]] ۽ [[فائيو اسٽار موومينٽ]] آهن. 2022ع جي عام چونڊن دوران انهن ٽنهي پارٽين ۽ سندن اتحادين [[چيمبر آف ڊپٽيز]] ۾ 400 مان 357 سيٽون ۽ سينيٽ ۾ 200 مان 187 سيٽون حاصل ڪيون. {{Clear}} === قانون ۽ فوجداري انصاف === {{Main|اٽلي جو قانون|اٽلي جو عدالتي نظام|اٽلي ۾ قانون لاڳو ڪندڙ ادارا|اٽلي ۾ ڏوھ}} [[File:Roma 2011 08 07 Palazzo di Giustizia.jpg|thumb|[[اٽلي جي سپريم ڪورٽ آف ڪيسيشن]]، روم]] اٽلي جي قانون جا ڪيترائي ذريعا آهن. اهي درجابنديءَ جي لحاظ کان ترتيب ڏنل آهن؛ هيٺين درجي جي قانون يا ضابطي کي مٿين درجي جي قانون سان ٽڪراءُ ڪرڻ جي اجازت ناهي.<ref>{{Cite web|title=GERARCHIA DELLE FONTI|url=https://www.dirittoeconomia.net/diritto/fonti_diritto/gerarchia_fonti.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220117194800/https://www.dirittoeconomia.net/diritto/fonti_diritto/gerarchia_fonti.htm|archive-date=17 January 2022|access-date=26 March 2022|language=it}}</ref> [[اٽلي جو آئين|1948ع جو آئين]] سڀ کان اعليٰ قانوني ذريعو آهي.<ref>{{Cite web|title=Guide to Law Online: Italy |url=https://www.loc.gov/law/help/guide/nations/italy.php|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210508132418/https://www.loc.gov/law/help/guide/nations/italy.php|archive-date=8 May 2021|access-date=26 March 2022|website=loc.gov}}</ref> [[اٽلي جي آئيني عدالت]] قانونن جي آئين سان مطابقت بابت فيصلو ڪندي آهي. عدليه پنهنجا فيصلا [[رومي قانون]]، [[نيپولين ڪوڊ]] ۽ بعد وارن قانونن جي بنياد تي ڪري ٿي. [[اٽلي جي سپريم ڪورٽ آف ڪيسيشن]] فوجداري ۽ ديواني اپيلن لاءِ اعليٰ ترين عدالت آهي. اٽلي [[ايل جي بي ٽي حقن]] جي ميدان ۾ ٻين ڪيترن مغربي يورپي ملڪن کان پوئتي سمجهيو ويندو آهي.<ref>{{Cite web|title=Country Ranking – Rainbow Europe|url=https://rainbow-europe.org/country-ranking|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190521004552/https://rainbow-europe.org/country-ranking|archive-date=21 May 2019|access-date=28 October 2021|website=rainbow-europe.org}}</ref> تشدد جي ممانعت بابت اطالوي قانون کي پڻ ڪجهه بين الاقوامي معيارن کان گهٽ تصور ڪيو ويو آهي.<ref>{{Cite web|title=The Struggle against Torture in Italy – The Failure of the Italian Law – English|url=https://www.menschenrechte.org/en/2018/03/06/the-struggle-against-torture-in-italy-the-failure-of-the-italian-law|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190608005803/https://www.menschenrechte.org/en/2018/03/06/the-struggle-against-torture-in-italy-the-failure-of-the-italian-law|archive-date=8 June 2019|access-date=8 June 2019|website=menschenrechte.org}}</ref> قانون لاڳو ڪندڙ نظام گهڻ رخو آهي ۽ ان ۾ ڪيترائي پوليس ادارا شامل آهن.<ref name="Walters">{{Cite journal|last=Reece Walters|year=2013|editor2-last=Matthew Ball|editor3-last=Erin O'Brien|editor4-last=Juan Tauri|title=Eco Mafia and Environmental Crime|journal=Crime, Justice and Social Democracy: International Perspectives|publisher=Palgrave Macmillan|page=286|doi=10.1057/9781137008695_19|isbn=978-1-3494-3575-3|editor1=Kerry Carrington}}</ref> قومي پوليس ادارن ۾ [[پوليٽسيا دي ستاتو]] ('رياستي پوليس')، [[ڪارابينيئري]]، [[گوارڊيا دي فنانزا]] ('مالي پوليس') ۽ [[پوليٽسيا پينيٽينتسيريا]] ('جيل پوليس') شامل آهن،<ref name="BuonannoMastrobuoni">{{Cite book|last1=Paulo Buonanno|title=Lessons from the Economics of Crime: What Reduces Offending?|last2=Giovanni Mastrobuoni|publisher=MIT Press|year=2013|isbn=978-0-2620-1961-3|editor-last=Philip J. Cook|page=193|chapter=Centralized versus Decentralized Police Hiring in Italy and the United States|doi=10.7551/mitpress/9780262019613.001.0001|editor-last2=Stephen Machin|editor-last3=Olivier Marie|editor-last4=Giovanni Mastrobuoni}}</ref> ان سان گڏ [[گوارڊيا ڪوسٽيرا]] ('[[پاڻي پوليس|سامونڊي ڪناري جي محافظ پوليس]]') پڻ آهي.<ref name=Walters/> جيتوڻيڪ پوليسنگ بنيادي طور قومي سطح تي فراهم ڪئي ويندي آهي،<ref name="BuonannoMastrobuoni"/> پر [[صوبائي پوليس|صوبائي]] ۽ [[ميونسپل پوليس (اٽلي)|ميونسپل]] پوليس پڻ موجود آهن.<ref name="Walters"/> 19هين صديءَ جي وچ ڌاري ظاهر ٿيڻ کان وٺي، [[اٽلي ۾ منظم ڏوھ|اطالوي منظم ڏوھ]] ۽ ڏوهاري تنظيمن ڏکڻ اٽلي جي ڪيترن علائقن جي سماجي ۽ معاشي زندگيءَ ۾ گهڙي وئي آهن؛ انهن مان سڀ کان بدنام سسلي مافيا آهي، جيڪا آمريڪا سميت پرڏيهي ملڪن تائين پکڙجي وئي. مافيا جي آمدني GDP جي 9 سيڪڙو تائين پهچي سگهي ٿي<ref>{{Cite web|last=Claudio Tucci|date=11 November 2008|title=Confesercenti, la crisi economica rende ancor più pericolosa la mafia|url=http://www.ilsole24ore.com/art/SoleOnLine4/Economia%20e%20Lavoro/2008/11/confesercenti-mafia-racket-pizzo.shtml?uuid=20ff3b9c-afe7-11dd-8057-9c09c8bfa449|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110427081220/http://www.ilsole24ore.com/art/SoleOnLine4/Economia%20e%20Lavoro/2008/11/confesercenti-mafia-racket-pizzo.shtml?uuid=20ff3b9c-afe7-11dd-8057-9c09c8bfa449|archive-date=27 April 2011|access-date=21 April 2011|website=Confesercenti|publisher=Ilsole24ore.com|language=it}}; {{Cite news|url=https://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6957240/Italy-claims-finally-defeating-the-mafia.html|title=Italy claims finally defeating the mafia|author=Nick Squires|date=9 January 2010|work=The Daily Telegraph|location=London|access-date=21 April 2011|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110429173631/http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6957240/Italy-claims-finally-defeating-the-mafia.html|archive-date=29 April 2011}}</ref>.<ref>{{Cite news|last=Kiefer|first=Peter|date=22 October 2007|title=Mafia crime is 7% of GDP in Italy, group reports|url=https://www.nytimes.com/2007/10/22/world/europe/22iht-italy.4.8001812.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110501085052/http://www.nytimes.com/2007/10/22/world/europe/22iht-italy.4.8001812.html|archive-date=1 May 2011|access-date=19 April 2011|work=The New York Times}}</ref> 2009ع جي هڪ رپورٽ 610 [[ڪوموني|{{Lang|it|comuni|nocat=true}}]] جي نشاندهي ڪئي، جتي مافيا جي مضبوط موجودگي آهي، جتي 13 ملين اطالوي رهن ٿا ۽ GDP جو 15 سيڪڙو پيدا ٿئي ٿو.<ref>{{Cite web|last=Maria Loi|date=1 October 2009|title=Rapporto Censis: 13 milioni di italiani convivono con la mafia|url=http://www.antimafiaduemila.com/content/view/20052/78|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110429082416/http://www.antimafiaduemila.com/content/view/20052/78|archive-date=29 April 2011|access-date=21 April 2011|website=Censis|publisher=Antimafia Duemila|language=it}}; {{Cite news|url=https://www.theguardian.com/world/2009/oct/01/mafia-influence-hovers-over-italians|work=The Guardian|location=London|title=Mafia's influence hovers over 13{{spaces}}m Italians, says report|first=Tom|last=Kington|date=1 October 2009|access-date=5 May 2010| url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130908050448/http://www.theguardian.com/world/2009/oct/01/mafia-influence-hovers-over-italians|archive-date=8 September 2013}}</ref> ڪلابريا جي [['ندرنگيتا]]، جيڪا غالباً اٽلي جي سڀ کان طاقتور ڏوهاري تنظيم آهي، اڪيلي GDP جو 3 سيڪڙو حصو رکي ٿي.<ref>{{Cite web|last=ANSA|date=14 March 2011|title=Italy: Anti-mafia police arrest 35 suspects in northern Lombardy region|url=http://mafiatoday.com/sicilian-mafia-ndrangheta/italy-anti-mafia-police-arrest-35-suspects-in-northern-lombardy-region|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110429100220/http://mafiatoday.com/sicilian-mafia-ndrangheta/italy-anti-mafia-police-arrest-35-suspects-in-northern-lombardy-region|archive-date=29 April 2011|access-date=21 April 2011|website=adnkronos.com|publisher=Mafia Today}}</ref> هر 1,000 ماڻهن تي 0.013 جي شرح سان، اٽلي قتل جي شرح ۾ 61 ملڪن جي ڀيٽ ۾ 47هين نمبر تي آهي،<ref>{{Cite web|title=Crime Statistics – Murders (per capita) (more recent) by country|url=http://www.nationmaster.com/graph/cri_mur_percap-crime-murders-per-capita|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20080929181837/http://www.nationmaster.com/graph/cri_mur_percap-crime-murders-per-capita|archive-date=29 September 2008|access-date=4 April 2010|publisher=NationMaster.com}}</ref> ۽ دنيا جي 64 ملڪن جي ڀيٽ ۾ هر 1,000 ماڻهن تي زيادتي جي ڪيسن جي تعداد ۾ 43هين نمبر تي آهي. اهي ترقي يافته ملڪن ۾ نسبتاً گهٽ انگ اکر آهن. === پرڏيهي لاڳاپا === {{Main|اٽلي جا پرڏيهي لاڳاپا}} [[File:G7 Summit 2024 - Family photo - 02.jpg|thumb|[[گروپ آف سيون|جي-7]] اڳواڻن جي [[50هين جي-7 سربراهي اجلاس]]، [[اپوليا]] ۾ گروپ تصوير]] اٽلي [[يورپي اقتصادي ڪميونٽي]] (EEC)، جيڪا هاڻي يورپي يونين (EU) آهي، ۽ [[نيٽو]] جو باني ميمبر آهي. اٽلي کي 1955ع ۾ گڏيل قومن ۾ داخل ڪيو ويو، ۽ اهو بين الاقوامي تنظيمن، جهڙوڪ [[او اي سي ڊي]]، [[ٽيرفن ۽ واپار بابت عام معاهدو]]/[[ورلڊ ٽريڊ آرگنائيزيشن]] (GATT/WTO)، [[يورپ ۾ سلامتي ۽ تعاون جي تنظيم]] (OSCE)، [[يورپ جي ڪائونسل]] ۽ [[مرڪزي يورپي انيشيٽو]] جو ميمبر ۽ مضبوط حامي آهي. بين الاقوامي تنظيمن جي گردشي صدارتن ۾ ان جا وارو شامل آهن: 2018ع ۾ [[يورپ ۾ سلامتي ۽ تعاون جي تنظيم]]، 2017ع ۾ [[جي-7]]، ۽ 2014ع ۾ [[يورپي يونين جي ڪائونسل جي صدارت|يورپي يونين ڪائونسل]]. اٽلي [[گڏيل قومن جي سلامتي ڪائونسل جي ميمبرن جي فهرست|گڏيل قومن جي سلامتي ڪائونسل]] جو بار بار چونڊجندڙ [[گڏيل قومن جي سلامتي ڪائونسل|غير مستقل ميمبر]] آهي. اٽلي گهڻ طرفي بين الاقوامي سياست جي مضبوط حمايت ڪري ٿو، گڏيل قومن ۽ ان جي بين الاقوامي سلامتي سرگرمين جي تائيد ڪري ٿو. 2013ع ۾، اٽلي جا 5,296 فوجي پرڏيهه ۾ مقرر هئا، جيڪي 25 ملڪن ۾ گڏيل قومن ۽ نيٽو جي 33 مشنن ۾ شامل هئا.<ref>{{Cite web|title=Missioni/Attivita' Internazionali DAL 1 October 2013 AL 31 December 2013 – Situazione AL 11 December 2013 |url=http://www.difesa.it/OperazioniMilitari/Documents/SIT%20ANNO%202013%20al%2011%20dicembre%202013.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140201175427/http://www.difesa.it/OperazioniMilitari/Documents/SIT%20ANNO%202013%20al%2011%20dicembre%202013.pdf|archive-date=1 February 2014|access-date=27 January 2014|publisher=Italian Ministry of Defence}}</ref> اٽلي گڏيل قومن جي امن قائم رکڻ وارن مشنن جي حمايت ۾ [[UNITAF|صوماليا]]، [[موزمبيق ۾ گڏيل قومن جو آپريشن|موزمبيق]] ۽ [[اوڀر تيمور ۾ گڏيل قومن جو مربوط مشن|اوڀر تيمور]] ۾ فوجون مقرر ڪيون. اٽلي [[IFOR|بوسنيا]]، [[ڪوسوو فورس|ڪوسوو]] ۽ [[آپريشن سن رائز (البانيا)|البانيا]] ۾ نيٽو ۽ گڏيل قومن جي آپريشنن لاءِ مدد فراهم ڪري ٿو، ۽ 2003ع کان [[آپريشن اينڊيئرنگ فريڊم]] (OEF) جي حمايت ۾ افغانستان ۾ 2,000 کان وڌيڪ فوجي مقرر ڪيا. اٽلي عراق جي ٻيهر تعمير ۽ استحڪام لاءِ بين الاقوامي ڪوششن جي حمايت ڪئي، پر 2006ع تائين پنهنجو 3,200 فوجين وارو [[ملٽي نيشنل فورس – عراق#2006ع واپسيون|فوجي دستو]] واپس وٺي ڇڏيو. آگسٽ 2006ع ۾، اٽلي [[لبنان ۾ گڏيل قومن جي عبوري فورس]] لاءِ لڳ ڀڳ 2,450 فوجي مقرر ڪيا.<ref>[http://www.corriere.it/Primo_Piano/Cronache/2006/08_Agosto/29/libano.shtml "Italian soldiers leave for Lebanon"] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20060902001118/http://www.corriere.it/Primo_Piano/Cronache/2006/08_Agosto/29/libano.shtml|date=2 September 2006}} Corriere della Sera, 30 August 2006</ref> اٽلي [[فلسطيني اٿارٽي]] جو هڪ وڏو مالي مددگار آهي، جنهن صرف 2013ع ۾ €60&nbsp;ملين جو حصو ڏنو.<ref>{{Cite news|date=4 September 2013|title=Italy donates 60 million euros to PA|url=http://www.maannews.net/eng/ViewDetails.aspx?ID=626926|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20141018104825/http://www.maannews.net/eng/ViewDetails.aspx?ID=626926|archive-date=18 October 2014|access-date=27 January 2014|agency=[[Ma'an News Agency]]}}</ref> === فوج === {{Main|اطالوي هٿياربند فوجون|اٽلي جي فوجي تاريخ}} {{See also|اٽلي سان لاڳاپيل جنگين جي فهرست}} [[File:Cavour (550).jpg|thumb|هوائي جهاز بردار ٻيڙو ''[[اطالوي هوائي جهاز بردار ٻيڙو ڪاوير|ڪاوير]]''، [[اطالوي بحريه]] جو [[فليگ شپ]]]] [[File:Centauro01.JPEG|thumb|[[IFOR]] جي حصي طور [[بوسنيا ۽ هرزيگووينا]] ۾ گشت دوران اطالوي فوج جو [[چينتاورو (ٽينڪ تباه ڪندڙ)|چينتاورو]] ٽينڪ تباه ڪندڙ]] [[اٽلي جي فوجي تاريخ]] هڪ وسيع دور کي بيان ڪري ٿي، جيڪو [[اٽلي جون قديم قومون|اٽلي جي قديم قومن]] طرفان وڙهيل فوجي تڪرارن کان شروع ٿئي ٿو، خاص طور تي [[قديم رومن]] طرفان ڀونوچ سمنڊ جي دنيا جي فتح، وچئين دور ۾ اطالوي [[اطالوي شهري رياستون|شهري رياستن]] ۽ [[سامونڊي جمهوريهون|سامونڊي جمهوريهن]] جي واڌ، ۽ [[اٽلي جي تاريخي رياستن جي فهرست|تاريخي اطالوي رياستن]] جي [[اطالوي جنگيون|اطالوي جنگين]] ۽ [[جانشيني جون جنگيون|جانشيني جي جنگين]] ۾ شموليت کان گذري، نيپوليني دور، [[اٽلي جو اتحاد]]، [[اطالوي سلطنت|نوآبادياتي سلطنت]] جي مهمن، ٻنهي [[عالمي جنگون|عالمي جنگين]]، ۽ جديد دور تائين پهچي ٿو، جنهن ۾ [[نيٽو]]، يورپي يونين يا گڏيل قومن جي سرپرستي هيٺ عالمي [[امن قائم رکڻ]] واريون ڪارروائيون شامل آهن. [[اطالوي فوج]]، [[اطالوي بحريه|بحريه]]، [[اطالوي هوائي فوج|هوائي فوج]] ۽ [[ڪارابينيئري]] گڏجي اطالوي هٿياربند فوجون ٺاهين ٿيون، جيڪي [[هاءِ ڪائونسل آف ڊفينس (اٽلي)|هاءِ ڪائونسل آف ڊفينس]] جي حڪم هيٺ آهن، جنهن جي صدارت صدر ڪندو آهي، جيئن [[اٽلي جو آئين]] مقرر ڪري ٿو. آرٽيڪل 78 موجب، [[اٽلي جي پارليامينٽ|پارليامينٽ]] کي جنگ جي حالت جو اعلان ڪرڻ ۽ جنگ لاءِ ضروري اختيار حڪومت کي ڏيڻ جو اختيار آهي. هٿياربند فوجن جي شاخ نه هجڻ باوجود، [[گوارڊيا دي فنانزا]] کي فوجي حيثيت حاصل آهي ۽ اها فوجي بنيادن تي منظم آهي.{{Efn|گوارڊيا دي فنانزا جهازن، هوائي جهازن ۽ هيليڪاپٽرن جو وڏو ٻيڙو هلائي ٿي، جنهن سان اها اٽلي جي پاڻيءَ جي نگراني ڪري سگهي ٿي ۽ جنگي منظرنامن ۾ حصو وٺي سگهي ٿي.}} 2005ع کان فوجي خدمت رضاڪارانه آهي.<ref>{{Cite web|title=Law n°226 of August 23, 2004 |url=http://www.camera.it/parlam/leggi/04226l.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130117013103/http://www.camera.it/parlam/leggi/04226l.htm|archive-date=17 January 2013|access-date=13 July 2012|publisher=Camera.it}}</ref> 2010ع ۾، اطالوي فوج وٽ فعال ڊيوٽي تي 293,202 اهلڪار هئا،<ref>"The Military Balance 2010", pp. 141–145. [[International Institute for Strategic Studies]], 3 February 2010.</ref> جن مان 114,778 ڪارابينيئري هئا.<ref>{{Cite web|last=Italian Ministry of Defence|author-link=Ministry of Defence (Italy)|title=Nota aggiuntiva allo stato di previsione per la Difesa per l'anno 2009 |url=http://www.difesa.it/NR/rdonlyres/5EF11493-59DD-4FB7-8485-F4258D9F5891/0/Nota_Aggiuntiva_2009.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110504073613/http://www.difesa.it/NR/rdonlyres/5EF11493-59DD-4FB7-8485-F4258D9F5891/0/Nota_Aggiuntiva_2009.pdf|archive-date=4 May 2011|access-date=11 July 2014|language=it}}</ref> نيٽو جي [[نيوڪليئر شيئرنگ]] حڪمت عملي جي حصي طور، اٽلي 90 آمريڪي [[B61 نيوڪليئر بم]]ن جي ميزباني ڪري ٿو، جيڪي [[گيدي ايئر بيس|گيدي]] ۽ [[اويانو ايئر بيس|اويانو]] هوائي اڏن تي رکيل آهن.<ref>{{Cite web|last=Hans M. Kristensen / Natural Resources Defense Council|year=2005|title=NRDC: U.S. Nuclear Weapons in Europe – part 1|url=http://www.nrdc.org/nuclear/euro/euro_pt1.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110101060355/http://www.nrdc.org/nuclear/euro/euro_pt1.pdf|archive-date=1 January 2011|access-date=30 May 2011}}</ref> فوج قومي زميني دفاعي قوت آهي. اها 1946ع ۾، اٽلي جي جمهوريه بڻجڻ وقت، "[[رائل اطالوي آرمي]]" جي باقيات مان ٺهي. ان جون مشهور ترين جنگي گاڏيون [[دارڊو آءِ ايف وي|دارڊو]] [[پيادل جنگي گاڏي]]، [[بي 1 چينتاورو]] [[ٽينڪ تباه ڪندڙ]] ۽ [[ارييتي]] [[ٽينڪ]] آهن، ۽ ان جي هوائي جهازن ۾ [[اگوستا A129 مانگوستا|مانگوستا]] [[حملو ڪندڙ هيليڪاپٽر]] شامل آهي، جيڪو يورپي يونين، نيٽو ۽ گڏيل قومن جي مشنن ۾ مقرر ڪيو ويو آهي. ان وٽ [[ليوپارڊ 1]] ۽ [[M113]] بکتر بند گاڏيون پڻ موجود آهن. اطالوي بحريه هڪ [[بليو واٽر نيوي]] آهي. اها پڻ 1946ع ۾ ''[[ريجيا مارينا]]'' ('شاهي بحريه') جي باقيات مان ٺهي. يورپي يونين ۽ نيٽو جي ميمبر طور، بحريه سڄي دنيا ۾ اتحادي امن قائم رکڻ وارن آپريشنن ۾ حصو ورتو آهي. 2014ع ۾، بحريه 154 جهاز هلائي رهي هئي، جن ۾ ننڍا مددگار جهاز پڻ شامل هئا.<ref>{{Cite web|title=La Marina Militare OGGI|url=http://flpdifesa.org/wp-content/uploads/2013/06/Linee-intervento-del-Capo-di-SMM.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220525043355/http://flpdifesa.org/wp-content/uploads/2013/06/Linee-intervento-del-Capo-di-SMM.pdf|archive-date=25 May 2022|access-date=28 April 2022|language=it}}</ref> اطالوي هوائي فوج 1923ع ۾ بادشاهه وڪٽر ايمانوئل ٽئين طرفان هڪ آزاد خدمتي هٿيار طور ''[[ريجيا ايروناوٽيڪا]]'' ('شاهي هوائي فوج') جي نالي سان قائم ڪئي وئي. ٻي عالمي جنگ کان پوءِ، ان جو نالو ''ايروناوٽيڪا ميليتاري'' رکيو ويو. 2021ع ۾، اطالوي هوائي فوج 219 جنگي جيٽ هلائي رهي هئي. ٽرانسپورٽ جي صلاحيت 27 [[لاڪ هيڊ مارٽن C-130J سپر هرڪيولس|C-130J]] ۽ [[C-27J اسپارٽن]] جهازن جي ٻيڙي ذريعي يقيني بڻائي وئي آهي. فضائي ڪرتب ڏيکاريندڙ ٽيم ''[[فريتچي تريڪولوري]]'' ('ترنگا تير') آهي. فوج جو هڪ خودمختيار ڪور، ڪارابينيئري، اٽلي جي [[جينڊارمري]] ۽ [[فوجي پوليس]] آهي، جيڪا [[اٽلي ۾ قانون لاڳو ڪندڙ ادارا|اٽلي جي ٻين پوليس فورسن]] سان گڏ فوجي ۽ شهري آبادي جي پوليسنگ ڪري ٿي. جڏهن ته ڪارابينيئري جون مختلف شاخون الڳ وزارتن کي رپورٽ ڪن ٿيون، پر عوامي امن امان ۽ سلامتي برقرار رکڻ وقت هي ڪور گهرو وزارت کي رپورٽ ڪري ٿو.<ref>{{Cite web|title=The Carabinieri Force is linked to the Ministry of Defence|url=http://www.carabinieri.it/Internet/Multilingua/EN/GoverningBodies|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110430214042/http://www.carabinieri.it/Internet/Multilingua/EN/GoverningBodies|archive-date=30 April 2011|access-date=14 May 2010|publisher=Carabinieri}}</ref> ==<span class="anchor" id="Constituent entities"></span>انتظامي ورهاستون== <!-- This Anchor tag serves to provide a permanent target for incoming section links. Please do not remove or modify it, except to add another appropriate anchor. If you modify the section title, please anchor the old title. It is always best to anchor an old section header that has been changed so that links to it will not be broken. See [[Template:Anchor]] for details. This template is {{Subst:Anchor comment}}. --> {{Main|اٽلي جا علائقا|اٽلي جا صوبا|اٽلي جا ميٽروپوليٽن شهر|ڪوموني}} {{Italy Labelled Map Scalable|image-width=400}} اٽلي 20 علائقن (''[[ريجوني]]'') تي مشتمل آهي، جن مان پنجن کي [[خاص قانوني حيثيت وارا خودمختيار علائقا|خاص خودمختيار حيثيت]] حاصل آهي، جيڪا کين اضافي معاملن تي قانون سازي ڪرڻ جي اجازت ڏئي ٿي.<ref name="tuttitalia">{{Cite news|title=Regioni italiane|url=http://www.tuttitalia.it/regioni|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220509133929/https://www.tuttitalia.it/regioni|archive-date=9 May 2022|access-date=30 April 2022|language=it}}</ref> {{Div col}} * [[ابروزو]] * [[اوستا وادي]] * [[اپوليا]] * [[بازيليڪاتا]] * [[ڪلابريا]] * [[ڪمپانيا]] * [[ايميليا-رومانيا]] * [[فريولي-وينيزيا جوليا]] * [[لازيو]] * [[ليگوريا]] * [[لومباردي]] * [[مارڪي]] * [[موليزه]] * [[پيڊمونٽ]] * [[سارڊينيا]] * [[سسلي]] * [[ترنتينو-آلٽو آديجي/سڊٽيرول]] * [[ٽسڪني]] * [[امبريا]] * [[وينيتو]] {{Div col end}} ''ريجوني'' ۾ 107 صوبا (''[[اٽلي جا صوبا|پرووينچي]]'') يا ميٽروپوليٽن شهر (''[[اٽلي جا ميٽروپوليٽن شهر|چِتا ميٽروپوليتاني]]'')، ۽ 7,896 ميونسپلٽيون (''[[ڪوموني]]'') شامل آهن.<ref name="tuttitalia"/> {{Clear}} == معيشت == {{Main|اٽلي جي معيشت}} {{See also|وڏين اطالوي ڪمپنين جي فهرست}} اٽلي وٽ هڪ ترقي يافته<ref>{{Cite web|title=Select Country or Country Groups|url=https://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/2017/02/weodata/weoselgr.aspx|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20171022143402/https://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/2017/02/weodata/weoselgr.aspx|archive-date=22 October 2017|access-date=22 October 2017}}</ref> [[مخلوط معيشت]] آهي، جيڪا [[يورو زون]] ۾ ٽين وڏي ۽ [[قوت خريد جي برابري]] سان ترتيب ڏنل GDP موجب دنيا ۾ [[GDP (PPP) موجب ملڪن جي فهرست|11هين وڏي]] معيشت آهي.<ref name="IMFWEO.IT"/> ان وٽ [[ڪل دولت موجب ملڪن جي فهرست|نائين وڏي قومي دولت]] آهي ۽ [[سون جي ذخيرن موجب ملڪن جي فهرست|مرڪزي بئنڪ جي سون جي ذخيرن]] ۾ ٽئين نمبر تي آهي. [[جي-7]]، يورو زون ۽ [[او اي سي ڊي]] جي باني ميمبر طور، اهو سڀ کان وڌيڪ صنعتي ملڪن مان هڪ ۽ يورپ ۾ هڪ اهم [[واپاري قوم]] آهي؛<ref>{{Cite news|last1=Sensenbrenner|first1=Frank|last2=Arcelli|first2=Angelo Federico|title=Italy's Economy Is Much Stronger Than It Seems|url=https://www.huffingtonpost.com/frank-sensenbrenner/italy-economy_b_3401988.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141206190937/http://www.huffingtonpost.com/frank-sensenbrenner/italy-economy_b_3401988.html|archive-date=6 December 2014|access-date=25 November 2014|work=HuffPost}}; {{Cite news|last1=Dadush|first1=Uri|title=Is the Italian Economy on the Mend?|url=http://carnegieeurope.eu/publications/?fa=50565&reloadFlag=1|access-date=25 November 2014|publisher=[[Carnegie Endowment for International Peace|Carnegie Europe]]|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150713124951/http://carnegieeurope.eu/publications/?fa=50565&reloadFlag=1|archive-date=13 July 2015}}; {{Cite web|title=Doing Business in Italy: 2014 Country Commercial Guide for U.S. Companies |url=http://www.export.gov/italy/static/2014%20CCG%20Italy_Latest_eg_it_076513.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20140715152504/http://www.export.gov/italy/static/2014%20CCG%20Italy_Latest_eg_it_076513.pdf|archive-date=15 July 2014|access-date=25 November 2014|publisher=[[United States Commercial Service]]}}</ref> 2024ع تائين، ان €612&nbsp;ارب ماليت جو سامان برآمد ڪيو ۽ €46&nbsp;ارب جو واپاري سرپلس حاصل ڪيو.<ref>[https://www.ft.com/content/1a1f0646-55a0-49ea-a959-fcfd1b1d26b8?utm_social_post_id=634238374&utm_social_handle_id=18949452&fbclid=IwY2xjawO78ZFleHRuA2FlbQIxMABicmlkETFIVTRPNXM4NWFCQ1JjYVQ3c3J0YwZhcHBfaWQQMjIyMDM5MTc4ODIwMDg5MgABHiFr0MoDj_MQ9STlc3S5GUpagM9kFM0GNu8rQGlInWQ_2duT7xdIytOTssGH_aem_yj3Z7vcjITd9u8Tgv436Hg Europe should learn from Italy] ''FT'' (6 November 2025)</ref> [[انساني ترقي اشاري موجب ملڪن جي فهرست|انساني ترقي اشاري]] ۾ 30هين نمبر تي ايندڙ هڪ [[ترقي يافته ملڪ]] طور، اٽلي [[متوقع حياتي]]، [[اٽلي ۾ صحت سنڀال|صحت سنڀال]]،<ref>{{Cite web|title=The World Health Organization's ranking of the world's health systems|url=http://www.photius.com/rankings/healthranks.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100105190014/http://www.photius.com/rankings/healthranks.html|archive-date=5 January 2010|access-date=7 September 2015|publisher=Photius.com}}</ref> ۽ [[تعليم اشاري]] ۾ سٺي ڪارڪردگي ڏيکاري ٿو. اهو پنهنجي تخليقي ۽ جدت پسند ڪاروبارن،<ref>{{Cite web|title=The Global Creativity Index 2011 |url=http://martinprosperity.org/media/GCI%20Report%20Sep%202011.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140930054555/http://martinprosperity.org/media/GCI%20Report%20Sep%202011.pdf|archive-date=30 September 2014|access-date=26 November 2014|publisher=Martin Prosperity Institute}}</ref> مقابلي واري زرعي شعبي،<ref>{{Cite web|last1=Aksoy|first1=M. Ataman|last2=Ng|first2=Francis|title=The Evolution of Agricultural Trade Flows|url=https://openknowledge.worldbank.org/bitstream/handle/10986/3793/WPS5308.pdf?sequence=1|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141129120448/https://openknowledge.worldbank.org/bitstream/handle/10986/3793/WPS5308.pdf?sequence=1|archive-date=29 November 2014|access-date=25 November 2014|publisher=[[The World Bank]]}}</ref> ۽ پنهنجي اثرائتي ۽ اعليٰ معيار واري موٽر گاڏين، مشينري، خوراڪ، ڊزائن ۽ فيشن جي صنعتن لاءِ مشهور آهي.<ref>{{Cite web|title=Automotive Market Sector Profile – Italy|url=http://www.enterprisecanadanetwork.ca/_uploads/resources/Automotive-Market-Sector-Profile-Italy.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20141205163959/http://www.enterprisecanadanetwork.ca/_uploads/resources/Automotive-Market-Sector-Profile-Italy.pdf|archive-date=5 December 2014|access-date=26 November 2014|publisher=[[Trade Commissioner Service|The Canadian Trade Commissioner Service]]}}; {{Cite web|title=Data & Trends of the European Food and Drink Industry 2013–2014 |url=http://www.fooddrinkeurope.eu/uploads/publications_documents/Data__Trends_of_the_European_Food_and_Drink_Industry_2013-2014.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20141206010318/http://www.fooddrinkeurope.eu/uploads/publications_documents/Data__Trends_of_the_European_Food_and_Drink_Industry_2013-2014.pdf|archive-date=6 December 2014|access-date=26 November 2014|publisher=[[FoodDrinkEurope]]}}; {{Cite news|date=10 January 2014|title=Italy fashion industry back to growth in 2014 |url=http://uk.reuters.com/article/uk-italy-fashion-growth-idUKBREA0912220140110|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20141205114140/http://uk.reuters.com/article/2014/01/10/uk-italy-fashion-growth-idUKBREA0912220140110|archive-date=5 December 2014|access-date=26 November 2014|work=Reuters}}</ref> [[File:Milan skyline skyscrapers of Porta Nuova business district.jpg|thumb|[[ميلان]] اٽلي جو معاشي گاديءَ جو هنڌ آهي<ref>{{Cite web|date=18 May 2018|title=Milan, Italy's Industrial and Financial Capital|url=https://www.prologis.it/en/industrial-logistics-warehouse-space/europe/italy/milan-italys-industrial-and-financial-capital|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220707141649/https://www.prologis.it/en/industrial-logistics-warehouse-space/europe/italy/milan-italys-industrial-and-financial-capital|archive-date=7 July 2022|access-date=27 May 2022}}</ref> ۽ هڪ عالمي [[مالي مرڪز]] ۽ [[فيشن گاديءَ جو هنڌ]] آهي.]] [[File:Siena, Piazza Salimbeni (Bank Monte dei Paschi di Siena) (38588876202).jpg|thumb|[[بانڪا مونٽي دي پاسڪي دي سيئنا]]، جيڪا 1472ع ۾ قائم ٿي، دنيا جي [[قديم ترين بئنڪن جي فهرست|سڀ کان قديم يا ٻئي نمبر تي قديم بئنڪ آهي جيڪا مسلسل ڪم ڪري رهي آهي]].]] [[File:The Eni building, Quartiere XXXII Europa, Roma, Lazio, Italy - panoramio.jpg|thumb|[[ايني]] کي دنيا جي تيل ۽ گئس جي [[سپرميجرز]] مان هڪ سمجھيو ويندو آهي.<ref>{{Cite web|url=https://www.globalwitness.org/en/campaigns/oil-gas-and-mining/spotlight-sharpens/|title=The spotlight sharpens: Eni and corruption in Republic of Congo's oil sector|website=Global Witness|access-date=27 April 2020|archive-date=25 July 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20230725204616/https://www.globalwitness.org/en/campaigns/oil-gas-and-mining/spotlight-sharpens/|url-status=dead}}</ref>]] اٽلي دنيا جو [[پيداوار جي پيداوار موجب ملڪن جي فهرست|اٺون وڏو پيداواري ملڪ]] ۽ يورپ ۾ ٻيو وڏو ملڪ آهي،<ref>"[http://databank.worldbank.org/data/reports.aspx?source=2&series=NV.IND.MANF.KD&country= Manufacturing, value added (current US$)] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20171010152014/http://databank.worldbank.org/data/reports.aspx?source=2&series=NV.IND.MANF.KD&country=|date=10 October 2017}}". Retrieved 17 May 2017.</ref> جنهن جي خاصيت اها آهي ته ساڳي ماپ واري ٻين معيشتن جي ڀيٽ ۾ ان ۾ ملٽي نيشنل ڪارپوريشنون گهٽ آهن ۽ ڪيترائي متحرڪ [[ننڍا ۽ وچولي درجي جا ڪاروبار|ننڍا ۽ وچولي درجي جا ڪاروبار]] موجود آهن، جيڪي صنعتي ضلعن ۾ گڏ ٿيل آهن ۽ اطالوي صنعت جي ريڙهه جي هڏي آهن. ان سان هڪ اهڙو پيداوار وارو شعبو پيدا ٿيو آهي، جيڪو اڪثر نچ مارڪيٽن ۽ عياشي شين جي برآمد تي ڌيان ڏئي ٿو. جيتوڻيڪ اهو مقدار جي لحاظ کان مقابلي ۾ گهٽ صلاحيت رکي ٿو، پر اعليٰ معيار جي شين وسيلي انهن ايشيائي معيشتن سان مقابلو ڪري سگهي ٿو، جتي مزدوريءَ جو خرچ گهٽ آهي.<ref>{{Cite news|date=19 May 2005|title=Knowledge Economy Forum 2008: Innovative Small And Medium Enterprises Are Key To Europe & Central Asian Growth |url=http://web.worldbank.org/WBSITE/EXTERNAL/COUNTRIES/ECAEXT/0,,contentMDK:21808326~menuPK:258604~pagePK:2865106~piPK:2865128~theSitePK:258599,00.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20080623065619/http://web.worldbank.org/WBSITE/EXTERNAL/COUNTRIES/ECAEXT/0,,contentMDK:21808326~menuPK:258604~pagePK:2865106~piPK:2865128~theSitePK:258599,00.html|archive-date=23 June 2008|access-date=17 June 2008|publisher=The World Bank}}</ref> اٽلي 2023ع ۾ دنيا جو [[برآمدات موجب ملڪن جي فهرست|9هين وڏو برآمد ڪندڙ]] ملڪ هو. [[اٽلي جي وڏن واپاري ڀائيوارن جي فهرست|ان جا ويجها واپاري لاڳاپا]] ٻين يورپي يونين ملڪن سان آهن، ۽ 2019ع ۾ ان جا سڀ کان وڏا برآمدي ڀائيوار جرمني (12%)، فرانس (11%) ۽ آمريڪا (10%) هئا.<ref name="cia.gov">{{Cite web|title=The World Factbook|url=https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210701235642/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy|archive-date=1 July 2021|access-date=28 May 2021|publisher=Central Intelligence Agency}}</ref> [[اطالوي موٽر گاڏين جي صنعت]] ملڪ جي پيداواري شعبي جو اهم حصو آهي، جنهن ۾ 2015ع ۾ 144,000 کان وڌيڪ ڪمپنيون ۽ لڳ ڀڳ 485,000 ملازم هئا،<ref>{{Cite web|title=Auto: settore da 144mila imprese in Italia e 117 mld fatturato|url=http://www.adnkronos.com/soldi/economia/2015/09/23/auto-settore-mila-imprese-italia-mld-fatturato_WooBmrBqxgxO7mOvIRXUBI.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150925121926/http://www.adnkronos.com/soldi/economia/2015/09/23/auto-settore-mila-imprese-italia-mld-fatturato_WooBmrBqxgxO7mOvIRXUBI.html|archive-date=25 September 2015|access-date=23 September 2015|website=adnkronos.com}}</ref> ۽ اها GDP ۾ 9% حصو وجهي ٿي.<ref>{{Cite web|title=Country Profiles – Italy|url=http://acea.thisconnect.com/index.php/country_profiles/detail/italy|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20080211190839/http://acea.thisconnect.com/index.php/country_profiles/detail/italy|archive-date=11 February 2008|access-date=9 February 2008|website=acea.thisconnect.com}}</ref><ref>{{Cite web|title=Global Auto Market 2021. General Motors Is The Only Group To Report Double-digit Losses |url=https://www.focus2move.com/world-car-group-ranking|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210701010705/https://www.focus2move.com/world-car-group-ranking|archive-date=1 July 2021|access-date=27 May 2022}}</ref> ملڪ وٽ گاڏين جو وڏو سلسلو آهي، [[ماس مارڪيٽ]] تي ڌيان ڏيندڙ برانڊن جهڙوڪ [[فيات]]، [[پريميئم پيداوار|پريميئم]] برانڊن جهڙوڪ [[الفا روميو]] ۽ [[مازيراتي]] کان وٺي عياشي [[سپر ڪارز]] جهڙوڪ [[پاگاني (ڪمپني)|پاگاني]]، [[لامبورگيني]] ۽ [[فيراري]] تائين. [[بانڪا مونٽي دي پاسڪي دي سيئنا]]، تعريف تي دارومدار رکندي، دنيا جي سڀ کان قديم يا ٻئي نمبر تي قديم بئنڪ آهي جيڪا مسلسل ڪم ڪري رهي آهي، ۽ اٽلي جي چوٿين وڏي تجارتي ۽ ريٽيل بئنڪ آهي.<ref>{{Cite news|date=26 October 2017|title=Italy's fourth-biggest bank returns to the stockmarket|url=https://www.economist.com/news/finance-and-economics/21730672-shares-bailed-out-bank-start-trading-again-italys-fourth-biggest-bank|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20180215112321/https://www.economist.com/news/finance-and-economics/21730672-shares-bailed-out-bank-start-trading-again-italys-fourth-biggest-bank|archive-date=15 February 2018|access-date=26 October 2021|newspaper=[[The Economist]]}}</ref> اٽلي وٽ مضبوط [[ڪوآپريٽو]] شعبو آهي، جنهن ۾ يورپي يونين اندر آباديءَ جو سڀ کان وڏو حصو (4.5%) ڪوآپريٽو ۾ ملازم آهي.<ref>{{Cite web|date=April 2016|title=The Power of Cooperation – Cooperatives Europe key statistics 2015 |url=https://coopseurope.coop/sites/default/files/The%20power%20of%20Cooperation%20-%20Cooperatives%20Europe%20key%20statistics%202015.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20201112034412/https://coopseurope.coop/sites/default/files/The%20power%20of%20Cooperation%20-%20Cooperatives%20Europe%20key%20statistics%202015.pdf|archive-date=12 November 2020|access-date=28 May 2021|website=[[Cooperatives Europe]]}}</ref> [[وال ڊي آڪري تيل جو ميدان|وال ڊي آڪري]] علائقو، بازيليڪاتا، يورپ جو سڀ کان وڏو [[آن شور (هائيڊروڪاربنز)|آن شور]] [[هائيڊروڪاربن ميدان]] رکي ٿو.<ref>{{Cite web|title=In Val d'Agri with Upstream activities|url=https://www.eni.com/en-IT/operations/italy-val-agri-upstream-activities.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20220516034214/https://www.eni.com/en-IT/operations/italy-val-agri-upstream-activities.html|archive-date=16 May 2022|access-date=3 February 2021|publisher=[[Eni]]}}</ref> معتدل قدرتي گئس جا ذخيرا، خاص طور تي [[پو ماٿري]] ۽ ايڊرياٽڪ سمنڊ جي هيٺان آف شور علائقن ۾، دريافت ڪيا ويا آهن ۽ اهي ملڪ جو سڀ کان اهم معدني وسيلو آهن. اٽلي دنيا ۾ [[پومس]]، [[پوزولانا]] ۽ [[فيلڊسپار]] جي اهم پيدا ڪندڙن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite encyclopedia|title=Italy, the economy: Resources and power|encyclopedia=[[Encyclopædia Britannica]]|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297474/Italy/26994/Forestry#toc26986|access-date=9 February 2015|date=3 February 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20150209194536/http://www.britannica.com/EBchecked/topic/297474/Italy/26994/Forestry#toc26986|archive-date=9 February 2015|url-status=live}}</ref> ٻيو قابل ذڪر وسيلو سنگ مرمر آهي، خاص طور تي ٽسڪني مان نڪرندڙ مشهور اڇو [[ڪارارا سنگ مرمر]]. اٽلي هڪ مالي اتحاد، يعني يورو زون، جو حصو آهي، جيڪو لڳ ڀڳ 330 ملين شهرين جي نمائندگي ڪري ٿو، ۽ [[يورپي واحد مارڪيٽ]] جو پڻ حصو آهي، جيڪا 500 ملين کان وڌيڪ صارفين جي نمائندگي ڪري ٿي. ڪيترين ئي ملڪي تجارتي پاليسين جو تعين يورپي يونين جي ميمبر ملڪن جي معاهدن ۽ يورپي يونين جي قانون سازي ذريعي ٿيندو آهي. اٽلي 2002ع ۾ گڏيل يورپي ڪرنسي، [[يورو]]، اختيار ڪئي.<ref>{{Cite news|last=Andrews|first=Edmund L.|date=1 January 2002|title=Germans Say Goodbye to the Mark, a Symbol of Strength and Unity|url=https://www.nytimes.com/2002/01/01/world/germans-say-goodbye-to-the-mark-a-symbol-of-strength-and-unity.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110501031330/http://www.nytimes.com/2002/01/01/world/germans-say-goodbye-to-the-mark-a-symbol-of-strength-and-unity.html|archive-date=1 May 2011|access-date=18 March 2011|work=The New York Times}}; {{Cite news|last=Taylor Martin|first=Susan|date=28 December 1998|title=On Jan.{{spaces}}1, out of many arises one Euro|work=[[St. Petersburg Times]]|page=National, 1.A}}</ref> ان جي مالياتي پاليسي [[يورپي مرڪزي بئنڪ]] طرفان مقرر ڪئي ويندي آهي. اٽلي [[2008ع جو مالي بحران|2008ع جي مالي بحران]] کان متاثر ٿيو، جنهن ڍانچائي مسئلن کي وڌيڪ سنگين بڻايو.<ref>{{Cite web|last=Orsi|first=Roberto|date=23 April 2013|title=The Quiet Collapse of the Italian Economy|work=Euro Crisis in the Press |url=http://blogs.lse.ac.uk/eurocrisispress/2013/04/23/the-quiet-collapse-of-the-italian-economy|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141119075748/http://blogs.lse.ac.uk/eurocrisispress/2013/04/23/the-quiet-collapse-of-the-italian-economy|archive-date=19 November 2014|access-date=24 November 2014|publisher=[[The London School of Economics]]}}</ref> 1950ع واري ڏهاڪي کان 1970ع واري ڏهاڪي جي شروعات تائين هر سال GDP جي 5–6% مضبوط واڌ کان پوءِ،<ref>{{Cite book|last=Nicholas Crafts, Gianni Toniolo|title=Economic growth in Europe since 1945 |publisher=Cambridge University Press|year=1996|isbn=978-0-5214-9627-8|page=428}}</ref> ۽ 1980ع ۽ 1990ع واري ڏهاڪن ۾ تدريجي سستي کان پوءِ، ملڪ 2000ع واري ڏهاڪي ۾ جمود جو شڪار ٿيو.<ref>{{Cite web|last=Balcerowicz|first=Leszek|title=Economic Growth in the European Union|url=http://www.lisboncouncil.net/growth/documents/LISBON_COUNCIL_Economic_Growth_in_the_EU%20(1).pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140714205108/http://www.lisboncouncil.net/growth/documents/LISBON_COUNCIL_Economic_Growth_in_the_EU%20(1).pdf|archive-date=14 July 2014|access-date=8 October 2014|publisher=The Lisbon Council}}; {{Cite news|title="Secular stagnation" in graphics|url=https://www.economist.com/blogs/graphicdetail/2014/11/secular-stagnation-graphics|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141123234145/http://www.economist.com/blogs/graphicdetail/2014/11/secular-stagnation-graphics|archive-date=23 November 2014|access-date=24 November 2014|newspaper=The Economist}}</ref> وڏي سرڪاري خرچ سان واڌ بحال ڪرڻ لاءِ سياسي ڪوششن [[عوامي قرض]] ۾ شديد واڌ پيدا ڪئي، جيڪو 2017ع ۾ GDP جي 132% کان وڌيڪ هو؛<ref>{{Cite web|date=15 May 2018|title=Debito pubblico oltre 2.300 miliardi e all'estero non lo comprano|url=https://www.investireoggi.it/economia/debito-pubblico-oltre-2-300-miliardi-e-litalia-e-sulla-strada-dellautarchia-finanziaria|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20200221072720/https://www.investireoggi.it/economia/debito-pubblico-oltre-2-300-miliardi-e-litalia-e-sulla-strada-dellautarchia-finanziaria|archive-date=21 February 2020|access-date=1 June 2018}}</ref> اهو يورپي يونين ۾ يونان کان پوءِ ٻيو سڀ کان وڏو هو.<ref>{{Cite web|title=Government debt increased to 93.9% of GDP in euro area and to 88.0% in EU28|url=http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_PUBLIC/2-22072014-AP/EN/2-22072014-AP-EN.PDF|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141021162159/http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_PUBLIC/2-22072014-AP/EN/2-22072014-AP-EN.PDF|archive-date=21 October 2014|access-date=24 November 2014|publisher=[[Eurostat]]}}</ref> [[اطالوي سرڪاري قرض|اطالوي عوامي قرض]] جو سڀ کان وڏو حصو قومي ادارن ۽ ماڻهن وٽ آهي، جيڪو اٽلي ۽ يونان جي وچ ۾ هڪ اهم فرق آهي،<ref>{{Cite web|date=18 May 2010|title=Could Italy Be Better Off than its Peers?|url=https://www.cnbc.com/2010/05/18/could-italy-be-better-off-than-its-peers.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110430030613/http://www.cnbc.com/id/37207942/Could_Italy_Be_Better_Off_than_its_Peers|archive-date=30 April 2011|access-date=30 May 2011|publisher=CNBC}}</ref> ۽ [[گهريلو قرض]] جي سطح او اي سي ڊي جي اوسط کان گهڻي گهٽ آهي.<ref>{{Cite web|title=Household debt and the OECD's surveillance of member states|url=http://www.nationalbanken.dk/da/om_nationalbanken/oekonomisk_forskning/Documents/4_Household%20debt%20and%20the%20OECD's%20surveillance%20of%20member%20states%20by%20Christophe%20Andr%C3%A9.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20150109041518/http://www.nationalbanken.dk/da/om_nationalbanken/oekonomisk_forskning/Documents/4_Household%20debt%20and%20the%20OECD%27s%20surveillance%20of%20member%20states%20by%20Christophe%20Andr%C3%A9.pdf|archive-date=9 January 2015|access-date=26 November 2014|publisher=[[OECD]] Economics Department}}</ref> [[ڏکڻ وارو سوال|وڏي اتر–ڏکڻ ورهاست]] سماجي-معاشي ڪمزوريءَ جو هڪ اهم عنصر آهي؛<ref>{{Cite news|title=Oh for a new risorgimento|url=https://www.economist.com/special-report/2011/06/11/oh-for-a-new-risorgimento|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141024163715/http://www.economist.com/node/18780831|archive-date=24 October 2014|access-date=24 November 2014|newspaper=The Economist}}</ref> اتر ۽ ڏکڻ وارن علائقن ۽ ميونسپلٽين جي سرڪاري آمدنيءَ ۾ تمام وڏو فرق آهي.<ref>{{Cite web|title=Comune per Comune, ecco la mappa navigabile dei redditi dichiarati in Italia|url=http://www.lastampa.it/economia/speciali/redditi-italia|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20150405032750/http://www.lastampa.it/economia/speciali/redditi-italia|archive-date=5 April 2015|access-date=4 April 2015|website=lastampa.it}}</ref> سڀ کان امير صوبو، [[آلٽو آديجي-ڏکڻ ٽائرول]]، في فرد قومي GDP جو 152% ڪمائي ٿو، جڏهن ته سڀ کان غريب علائقو، ڪلابريا، 61% ڪمائي ٿو.<ref>{{Cite web|title=GDP per capita at regional level|url=https://www.istat.it/it/files/2016/12/Conti-regionali_2015.pdf?title=Conti+economici+territoriali+-+12%2Fdic%2F2016+-+Testo+integrale+e+nota+metodologica.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20171026054135/https://www.istat.it/it/files/2016/12/Conti-regionali_2015.pdf?title=Conti+economici+territoriali+-+12%2Fdic%2F2016+-+Testo+integrale+e+nota+metodologica.pdf|archive-date=26 October 2017|access-date=25 October 2017|publisher=[[Istat]]}}</ref> بيروزگاريءَ جي شرح (11%) يورو زون جي اوسط کان مٿي آهي،<ref>{{Cite web|title=Euro area unemployment rate at 11%|url=http://ec.europa.eu/eurostat/documents/2995521/8121455/3-31072017-AP-EN.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170731232352/http://ec.europa.eu/eurostat/documents/2995521/8121455/3-31072017-AP-EN.pdf|archive-date=31 July 2017|access-date=26 October 2017|publisher=[[Eurostat]]}}</ref> پر جدا جدا انگن موجب اها اتر ۾ 7% ۽ ڏکڻ ۾ 19% آهي.<ref>{{Cite web|last=Istat|author-link=National Institute of Statistics (Italy)|title=Employment and unemployment: second quarter 2017 |url=http://www.istat.it/it/files/2017/09/Mercato-del-lavoro-II-trim-2017.pdf?title=Il+mercato+del+lavoro+-+12%2Fset%2F2017+-+Testo+integrale+e+nota+metodologica.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20171026054033/http://www.istat.it/it/files/2017/09/Mercato-del-lavoro-II-trim-2017.pdf?title=Il+mercato+del+lavoro+-+12%2Fset%2F2017+-+Testo+integrale+e+nota+metodologica.pdf|archive-date=26 October 2017|access-date=26 October 2017}}</ref> [[درمياني آمدني|درمياني قابلِ خرچ آمدني]] 2021ع ۾ هر سال $27,949 هئي ([[قوت خريد جي برابري|PPP]]).<ref name="y148">{{cite book | author=OECD | title=Society at a Glance 2024: OECD Social Indicators, Figure 4.1 Median income varies by a factor eight across OECD countries | publisher=OECD | date=20 June 2024 | url=https://www.oecd.org/en/publications/2024/06/society-at-a-glance-2024_08001b73/full-report/component-12.html#indicator-d1e8404-8cd0a55a48 | page=}}</ref> [[اٽلي ۾ نوجوانن جي بيروزگاري|نوجوانن جي بيروزگاريءَ جي شرح]] (2018ع ۾ 32%) انتهائي بلند آهي. === زراعت === {{Main|اٽلي ۾ زراعت}} [[File:Vineyards in Piemonte, Italy.jpg|thumb|[[پيڊمونٽ جو انگورن وارو منظر: لانگهي-روئيرو ۽ مونفيراتو|لانگهي ۽ مونفيرات، پيڊمونٽ ۾ انگورن جا باغ]]. اٽلي دنيا جو [[شراب پيدا ڪندڙ ملڪن جي فهرست|سڀ کان وڏو شراب پيدا ڪندڙ ملڪ]] آهي، ۽ ان وٽ مقامي [[انگور جي ول|انگورن جي ولين]] جو سڀ کان وسيع قسم آهي.<ref>{{Cite web|date=25 November 2018|title=L'Italia è il maggiore produttore di vino|url=http://www.inumeridelvino.it/2018/11/la-produzione-di-vino-nel-mondo-2018-prima-stima-oiv.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211111224545/http://www.inumeridelvino.it/2018/11/la-produzione-di-vino-nel-mondo-2018-prima-stima-oiv.html|archive-date=11 November 2021|access-date=11 November 2021|language=it}}; {{Cite web|date=3 June 2017|title=L'Italia è il paese con più vitigni autoctoni al mondo|url=https://giornalevinocibo.com/2017/06/03/italia-prima-assoluta-per-vitgni-autoctoni-ecco-i-dati-dei-vari-stati|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211101044918/https://giornalevinocibo.com/2017/06/03/italia-prima-assoluta-per-vitgni-autoctoni-ecco-i-dati-dei-vari-stati|archive-date=1 November 2021|access-date=11 November 2021|language=it}}</ref>]] آخري زرعي مردم شماري موجب، 2010ع ۾ 1.6&nbsp;ملين فارم هئا (2000ع کان −32%)، جيڪي {{Convert|12700000|ha|0|abbr=on|disp=or}} تي پکڙيل هئا (انهن مان 63% ڏکڻ اٽلي ۾ آهن).<ref name="agrocensus">{{Cite web|date=24 October 2010|title=Censimento Agricoltura 2010|url=http://dati-censimentoagricoltura.istat.it/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150213021626/http://dati-censimentoagricoltura.istat.it/|archive-date=13 February 2015|access-date=11 February 2015|publisher=[[National Institute of Statistics (Italy)|ISTAT]]}}</ref> 99% خاندانن طرفان هلندڙ ۽ ننڍا آهن، جن جو سراسري پکيڙ صرف {{Convert|8|ha|0|abbr=on}} آهي.<ref name="agrocensus"/> زرعي استعمال واري زمين مان، اناج جا کيت 31%، [[زيتون]] جا باغ 8%، [[انگورن جا باغ]] 5%، [[کٽا ميوا]] جا باغ 4%، [[شگر بيٽ]] 2%، ۽ باغباني 2% تي مشتمل آهن. باقي زمين گهڻو ڪري چراگاهن (26%) ۽ چارا اناج (12%) لاءِ مخصوص آهي.<ref name="agrocensus"/> اٽلي دنيا جو [[شراب پيدا ڪندڙ ملڪن جي فهرست|سڀ کان وڏو شراب پيدا ڪندڙ ملڪ]] آهي،<ref>{{Cite web|year=2010|title=OIV report on the State of the vitiviniculture world market|url=http://news.reseau-concept.net/images/oiv_es/Client/DIAPORAMA_STATISTIQUES_Tbilissi_2010_EN.ppt|archive-url=https://web.archive.org/web/20110728145648/http://news.reseau-concept.net/images/oiv_es/Client/DIAPORAMA_STATISTIQUES_Tbilissi_2010_EN.ppt|archive-date=28 July 2011|website=news.reseau-concept.net|publisher=Réseau-CONCEPT|format=PowerPoint presentation}}</ref><ref>{{Cite news |last=Pisa |first=Nick |date=12 June 2011 |title=Italy overtakes France to become world's largest wine producer |url=https://www.telegraph.co.uk/foodanddrink/wine/8571222/Italy-overtakes-France-to-become-worlds-largest-wine-producer.html |url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20110903021833/http://www.telegraph.co.uk/foodanddrink/wine/8571222/Italy-overtakes-France-to-become-worlds-largest-wine-producer.html |archive-date=3 September 2011 |access-date=17 August 2011 |work=The Telegraph}}</ref> ۽ [[زيتون جو تيل]]، ميون (صوف، زيتون، انگور، نارنگيون، ليمون، ناسپاتيون، خوبانيون، هيزل نٽ، آڙون، چيريون، آلوبخارا، اسٽرابيريون ۽ ڪيئي فروٽ) ۽ ڀاڄين (خاص طور تي آرٽچوڪ ۽ ٽماٽا) جو اهم پيدا ڪندڙ آهي. سڀ کان مشهور [[اطالوي شراب]] [[ٽسڪني (شراب)|ٽسڪن]] [[ڪيانتي]] ۽ [[پيڊمونٽ (شراب)|پيڊمونٽي]] [[بارولو]] آهن. ٻيا مشهور شراب [[بارباريسڪو]]، [[باربيرا ڊي آستي]]، [[برونيلو دي مونتالچينو]]، [[فراسڪاتي DOC|فراسڪاتي]]، [[مونٽي پلچانو دابروزو]]، [[موريلينو دي اسڪانسانو]]، ۽ چمڪندڙ شراب [[فرانچياڪورتا DOCG|فرانچياڪورتا]] ۽ [[پروسيڪو]] آهن. معياري شيون جن ۾ اٽلي خاص مهارت رکي ٿو، خاص طور شراب ۽ [[اطالوي DOP پنيرن جي فهرست|علائقائي پنير]]، اڪثر معيار جي ضمانت وارن ليبلن [[Denominazione di origine controllata|DOC/DOP]] هيٺ محفوظ ڪيون وينديون آهن. هي [[يورپي يونين ۾ جاگرافيائي اشارا ۽ روايتي خاصيتون|جاگرافيائي اشاري وارو سرٽيفڪيٽ]]، جيڪو يورپي يونين طرفان منظور ٿيل آهي، [[نقلي شين]] سان مونجهاري کان بچڻ لاءِ اهم سمجھيو ويندو آهي. == آمدرفت == {{Main|اٽلي ۾ آمدرفت}} {{See also|اٽلي ۾ ريلوي اسٽيشنون}} [[File:A8-A26 Besnate.jpg|thumb|آٽوسترادا ديئي لاگي ('ڍنڍن واري موٽر وي'؛ [[آٽوسترادا A8 (اٽلي)|A8]] ۽ [[آٽوسترادا A9 (اٽلي)|A9]] جو حصو)، دنيا ۾ ٺهيل پهرين موٽر وي<ref name="independent"/>]] {{Anchor|Infrastructure}}اٽلي پهريون ملڪ هو جنهن موٽر ويون، ''[[آٽوسترادي]]''، ٺاهيون، جيڪي تيز ٽرئفڪ ۽ موٽر گاڏين لاءِ مخصوص هيون.<ref name="independent">{{Cite news|last=Lenarduzzi|first=Thea|date=30 January 2016|title=The motorway that built Italy: Piero Puricelli's masterpiece|url=http://www.independent.co.uk/travel/europe/the-worlds-first-motorway-piero-puricellis-masterpiece-is-the-focus-of-an-unlikely-pilgrimage-a6840816.html|url-status=live|archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20220526/http://www.independent.co.uk/travel/europe/the-worlds-first-motorway-piero-puricellis-masterpiece-is-the-focus-of-an-unlikely-pilgrimage-a6840816.html|archive-date=26 May 2022|access-date=12 May 2022|work=[[The Independent]]}}</ref> 2002ع ۾ اٽلي ۾ استعمال لائق [[اٽلي ۾ رستا|رستن]] جي ڊيگهه {{Convert|668721|km|mi|abbr=on}} هئي، جنهن ۾ {{Convert|6487|km|mi|abbr=on}} موٽر ويون شامل هيون، جيڪي رياست جي ملڪيت هيون پر [[اٽلانٽيا (ڪمپني)|اٽلانٽيا]] طرفان خانگي طور هلائي وينديون هيون. 2005ع ۾، لڳ ڀڳ 34,667,000 ڪارون (هر 1,000 ماڻهن تي 590) ۽ 4,015,000 مال بردار گاڏيون هن نيٽ ورڪ تي هلنديون هيون.<ref name="European Commission">{{Cite web|last=European Commission|author-link=European Commission|title=Panorama of Transport|url=http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_OFFPUB/KS-DA-07-001/EN/KS-DA-07-001-EN.PDF|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20090407142402/http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_OFFPUB/KS-DA-07-001/EN/KS-DA-07-001-EN.PDF|archive-date=7 April 2009|access-date=3 May 2009}}</ref> [[File:Etr500.JPG|thumb|[[ETR 500]] ريل گاڏي [[فلورنس–روم تيز رفتار ريلوي|فلورنس–روم تيز رفتار لائين]] تي، جيڪا يورپ ۾ ٺهيل پهرين تيز رفتار ريلوي هئي<ref>{{Cite web|title=Special report: A European high-speed rail network|url=https://op.europa.eu/webpub/eca/special-reports/high-speed-rail-19-2018/en/|access-date=22 July 2023|website=op.europa.eu|language=en-GB|archive-date=17 March 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240317233927/https://op.europa.eu/webpub/eca/special-reports/high-speed-rail-19-2018/en/|url-status=live}}</ref>]] [[اٽلي ۾ ريل آمدرفت|ريلوي نيٽ ورڪ]]، جيڪو رياست جي ملڪيت آهي ۽ [[فيروويه ديلو ستاتو|ريتي فيرووياريا ايتاليانا]] (FSI) طرفان هلائجي ٿو، 2024ع ۾ ڪل {{Convert|16879|km|mi|abbr=on}} هو، جنهن مان {{Convert|12277|km|0|abbr=on}} بجليءَ سان هلندڙ هو،<ref>{{Cite web |title=The network today |url=https://www.rfi.it/en/Network/The-network-today.html |access-date=29 September 2025 |website=[[Rete Ferroviaria Italiana]] |publisher=}}</ref> ۽ جنهن تي 4,802 لوڪوموٽو ۽ ريل ڪارون هلن ٿيون. تيز رفتار ريلن جو مکيه عوامي آپريٽر [[ترينيتاليا]] آهي، جيڪو FSI جو حصو آهي. تيز رفتار ريلون ٽن قسمن ۾ آهن: [[فريچياروسا]] ('ڳاڙهو تير') ريلون مخصوص تيز رفتار پٽڙين تي وڌ ۾ وڌ 300{{spaces}}km/h جي رفتار سان هلن ٿيون؛ [[فريچيارجينتو]] ('چانديءَ جو تير') تيز رفتار ۽ مکيه پٽڙين تي وڌ ۾ وڌ 250{{spaces}}km/h سان هلن ٿيون؛ ۽ [[فريچيابيانڪا]] ('اڇو تير') علائقائي تيز رفتار لائينن تي وڌ ۾ وڌ 200{{spaces}}km/h سان هلن ٿيون. اٽلي وٽ پاڙيسري ملڪن سان الپائن جبلن مٿان 11 ريل سرحدي گذرگاهون آهن. هوائي آمدرفت استعمال ڪندڙ مسافرن جي تعداد موجب اٽلي يورپ ۾ پنجين نمبر تي آهي، 2011ع ۾ لڳ ڀڳ 148 ملين مسافرن، يعني يورپ جي ڪل جو تقريباً 10%، سان.<ref>{{Cite web|date=7 January 2013|title=Trasporto aereo in Italia (PDF)|url=http://www.istat.it/it/archivio/78802|access-date=5 August 2013|publisher=ISTAT|archive-date=13 January 2013|archive-url=https://web.archive.org/web/20130113035254/http://www.istat.it/it/archivio/78802|url-status=live}}</ref> 2022ع ۾ 45 شهري هوائي اڏا هئا، جن ۾ [[ميلان مالپينسا ايئرپورٽ]] ۽ [[روم فيوميچينو ايئرپورٽ]] جا مرڪز شامل هئا.<ref>{{Cite web|title=Aeroporti in Italia: quanti sono? Elenco per regione|url=https://gliaeroporti.it/|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20221117184416/https://gliaeroporti.it/|archive-date=17 November 2022|access-date=17 November 2022|language=it}}</ref> 2021ع کان، اٽلي جو قومي هوائي جهاز بردار [[ITA ايئرويز]] آهي، جنهن [[اليتاليا]] جي جاءِ ورتي.<ref>{{Cite news|last=Buckley|first=Julia|date=18 October 2021|title=Italy reveals its new national airline|url=https://edition.cnn.com/travel/article/ita-airways-launch/index.html|access-date=18 October 2021|publisher=CNN|archive-date=18 October 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20211018100255/https://edition.cnn.com/travel/article/ita-airways-launch/index.html|url-status=live}}; {{Cite news|last=Villamizar|first=Helwing|date=15 October 2021|title=Italian Flag Carrier ITA Airways Is Born|url=https://airwaysmag.com/airlines/ita-airways-is-born|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20211016100028/https://airwaysmag.com/airlines/ita-airways-is-born|archive-date=16 October 2021|access-date=18 October 2021|work=Airways Magazine}}</ref> 2004ع ۾ 43 وڏا سامونڊي بندرگاهه هئا، جن ۾ [[جينوا]] شامل آهي، جيڪو ملڪ جو سڀ کان وڏو ۽ بحر روم ۾ ٻيو وڏو بندرگاهه آهي. 2005ع ۾ اٽلي وٽ لڳ ڀڳ 389,000 يونٽن تي مشتمل شهري هوائي ٻيڙو ۽ 581 جهازن تي مشتمل واپاري ٻيڙو هو.<ref name="European Commission"/> قومي اندروني آبي رستن جي نيٽ ورڪ جي ڊيگهه 2012ع ۾ تجارتي آمدرفت لاءِ {{Convert|2400|km|0|abbr=on}} هئي.<ref name="cia.gov"/> اتر اطالوي بندرگاهه، جهڙوڪ ٽريئستي جو گہرے پاڻي وارو بندرگاهه، جنهن جون وچ ۽ اوڀر يورپ سان وسيع ريلوي ڳنڍڻيون آهن، سبسڊين ۽ اهم پرڏيهي سيڙپڪاريءَ جو مرڪز آهن.<ref>Marcus Hernig: Die Renaissance der Seidenstraße (2018) pp 112.; Bernhard Simon: Can The New Silk Road Compete with the Maritime Silk Road? in The Maritime Executive, 1 January 2020.; Chazizam, M. (2018). The Chinese Maritime Silk Road Initiative: The Role of the Mediterranean. Mediterranean Quarterly, 29(2), 54–69.; Guido Santevecchi: Di Maio e la Via della Seta: «Faremo i conti nel 2020», siglato accordo su Trieste in Corriere della Sera: 5. November 2019.; Linda Vierecke, Elisabetta Galla "Triest und die neue Seidenstraße" In: Deutsche Welle, 8 December 2020.; {{Cite web|title=HHLA PLT Italy starting on schedule |url=https://www.hellenicshippingnews.com/hhla-plt-italy-starting-on-schedule|website=hellenicshippingnews.com|access-date=11 January 2021|archive-date=11 January 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210111105059/https://www.hellenicshippingnews.com/hhla-plt-italy-starting-on-schedule/|url-status=live}}</ref> آگسٽ 2025ع ۾، رٿيل [[آبنائے ميسينا پل]] کي ميلوني حڪومت طرفان حتمي منظوري ڏني وئي، جنهن جي تعمير 2025ع جي سرءُ ۾ شروع ٿيڻ مقرر آهي. اهو [[ڪلابريا]] کي [[سسلي]] سان ڳنڍيندو جڏهن اهو 2032ع ۾ کلي ويندو، ۽ اهو [[سڀ کان ڊگهي معلق پلن جي فهرست|دنيا جي سڀ کان ڊگهي معلق پل]] بڻجي ويندو.<ref>{{cite web|title=Italy gives final go-ahead for landmark Sicily bridge project |url=https://www.reuters.com/world/europe/italy-gives-final-go-ahead-landmark-sicily-bridge-project-2025-08-06/ |website=reuters.com |date=6 August 2025 |access-date=6 August 2025}}</ref> == توانائي == {{Main|اٽلي ۾ توانائي}} {{Further|اٽلي ۾ قابل تجديد توانائي|اٽلي ۾ بجلي جو شعبو}} [[File:Pannelli solari Unicoop Tirreno.JPG|thumb|[[پيومبينو]]، ٽسڪني ۾ شمسي پينل. اٽلي دنيا جي قابل تجديد توانائي جي سڀ کان وڏن پيدا ڪندڙ ملڪن مان هڪ آهي.<ref name="legambiente2015">{{Cite web|date=18 May 2015|title=Il rapporto Comuni Rinnovabili 2015|url=http://www.comunirinnovabili.it/il-rapporto-comuni-rinnovabili-2015|access-date=13 March 2016|website=Comuni Rinnovabili|publisher=Legambiente|language=it|archive-date=14 March 2016|archive-url=https://web.archive.org/web/20160314011841/http://www.comunirinnovabili.it/il-rapporto-comuni-rinnovabili-2015/|url-status=live}}</ref>]] اٽلي دنيا جي [[قابل تجديد ذريعن مان بجلي پيداوار موجب ملڪن جي فهرست|قابل تجديد توانائي جي سڀ کان وڏن پيدا ڪندڙن]] مان هڪ بڻجي ويو آهي، جيڪو يورپي يونين ۾ ٻيو ۽ دنيا ۾ نائون نمبر رکي ٿو. [[اٽلي ۾ هوائي توانائي|هوائي توانائي]]، [[اٽلي ۾ پن بجلي|پن بجلي]] ۽ [[اٽلي ۾ ارضي حرارتي توانائي|ارضي حرارتي توانائي]] ملڪ ۾ [[اٽلي ۾ بجلي جو شعبو|بجلي]] جا اهم ذريعا آهن. [[اٽلي ۾ قابل تجديد توانائي|قابل تجديد ذريعا]] پيدا ٿيندڙ سموري بجلي جو 28% فراهم ڪن ٿا، جنهن ۾ صرف پن بجلي 13% تائين پهچي ٿي، ان کان پوءِ شمسي توانائي 6%، هوائي توانائي 4%، بائيو انرجي 3.5% ۽ ارضي حرارتي توانائي 1.6% آهي.<ref name="gse">{{Cite web|date=19 December 2013|title=Rapporto Statistico sugli Impianti a fonti rinnovabili|url=http://www.gse.it/it/Statistiche/RapportiStatistici/Pagine/default.aspx|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20171018022905/http://www.gse.it/it/Statistiche/RapportiStatistici/Pagine/default.aspx|archive-date=18 October 2017|access-date=11 February 2015|publisher=Gestore dei Servizi Energetici}}</ref> قومي طلب جو باقي حصو فوسل ٻارڻن (قدرتي گئس 38%، ڪوئلو 13%، تيل 8%) ۽ درآمدات مان پورو ٿئي ٿو.<ref name="gse"/> [[ايني]]، جيڪا 79 ملڪن ۾ ڪم ڪري ٿي، ست "[[بگ آئل]]" ڪمپنين مان هڪ ۽ دنيا جي سڀ کان وڏين صنعتي ڪمپنين مان هڪ آهي.<ref>{{Cite web|title=Summary for Eni SpA|url=https://finance.yahoo.com/q?s=E|access-date=1 July 2020|archive-date=4 June 2016|archive-url=https://web.archive.org/web/20160604184217/http://finance.yahoo.com/q?s=e|url-status=live}}</ref> [[اٽلي ۾ شمسي توانائي|شمسي توانائي]] جي پيداوار اڪيلي 2014ع ۾ بجلي جو 9% هئي، جنهن سان اٽلي دنيا ۾ شمسي توانائي جي سڀ کان وڏي حصيداري وارو ملڪ بڻيو.<ref name="legambiente2015"/> [[مونتالتو دي ڪاسترو فوٽو وولٽائڪ پاور اسٽيشن]]، جيڪا 2010ع ۾ مڪمل ٿي، اٽلي جي سڀ کان وڏي فوٽو وولٽائڪ (PV) بجلي گهر آهي.<ref>{{Cite web|title=The Italian Montalto di Castro and Rovigo PV plants|url=https://www.solarserver.com/solar-magazine/solar-energy-system-of-the-month/the-italian-montalto-di-castro-and-rovigo-pv-plants.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20180509012719/https://www.solarserver.com/solar-magazine/solar-energy-system-of-the-month/the-italian-montalto-di-castro-and-rovigo-pv-plants.html|archive-date=9 May 2018|access-date=8 May 2018|website=solarserver.com}}</ref> اٽلي پهريون ملڪ هو جنهن بجلي پيدا ڪرڻ لاءِ [[اٽلي ۾ ارضي حرارتي توانائي|ارضي حرارتي توانائي]] جو استعمال ڪيو.<ref>{{Cite web|year=2011|title=Inventario delle risorse geotermiche nazionali|url=http://unmig.sviluppoeconomico.gov.it/unmig/geotermia/inventario/inventario.asp|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110722034736/http://unmig.sviluppoeconomico.gov.it/unmig/geotermia/inventario/inventario.asp|archive-date=22 July 2011|access-date=14 September 2011|publisher=UNMIG}}</ref> [[اٽلي ۾ جوهري توانائي]] [[1987ع جا اطالوي ريفرنڊم|1987ع جي ريفرنڊمن]] کان پوءِ، 1986ع جي [[چرنوبل حادثو]] جي پسمنظر ۾، ڇڏي ڏني وئي، جيتوڻيڪ اٽلي اڃا تائين پرڏيهي علائقن ۾ اطالوي ملڪيت وارن ريئڪٽرن مان جوهري توانائي درآمد ڪري ٿو. == سائنس ۽ ٽيڪنالاجي == {{Main|اٽلي ۾ سائنس ۽ ٽيڪنالاجي}} {{See also|اطالوي ايجادن ۽ دريافتن جي فهرست}} [[File:Justus Sustermans - Portrait of Galileo Galilei, 1636.jpg|thumb|upright=.8|[[گليليو گليلي]]، جنهن کي عام طور جديد سائنس، فزڪس ۽ فلڪيات جو پيءُ سمجھيو ويندو آهي]] صدين کان، اٽلي هڪ اهڙي سائنسي برادريءَ کي فروغ ڏنو آهي، جنهن سائنسن ۾ اهم دريافتون پيدا ڪيون. [[گليليو گليلي]] [[سائنسي انقلاب]] ۾ وڏو ڪردار ادا ڪيو ۽ کيس عام طور [[مشاهداتي فلڪيات]]،<ref>{{Cite book|last=Singer|first=C.|url=https://books.google.com/books?id=mPIgAAAAMAAJ|title=A Short History of Science to the Nineteenth Century|date=1941|publisher=Clarendon Press|page=217|access-date=22 March 2023|archive-date=2 October 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20241002213513/https://books.google.com/books?id=mPIgAAAAMAAJ|url-status=live}}</ref> جديد فزڪس،<ref>{{Cite book|last=Whitehouse|first=D.|url=https://archive.org/details/renaissancegeniu0000whit|title=Renaissance Genius: Galileo Galilei & His Legacy to Modern Science|date=2009|publisher=Sterling Publishing|isbn=978-1-4027-6977-1|page=[https://archive.org/details/renaissancegeniu0000whit/page/219 219]}}</ref> ۽ [[سائنسي طريقو|سائنسي طريقي]] جو پيءُ سمجھيو ويندو آهي.<ref>''Thomas Hobbes: Critical Assessments'', Volume 1. Preston King. 1993. p. 59</ref><ref>{{Cite book|last=Disraeli|first=I.|title=Curiosities of Literature|date=1835|publisher=W. Pearson & Company|page=371}}</ref> [[لابوراتوري ناتسيونالي دل گران ساسو]] (LNGS) دنيا جو سڀ کان وڏو زير زمين تحقيقي مرڪز آهي.<ref>{{Cite web|title=I Laboratori Nazionali del Gran Sasso|url=https://www.lngs.infn.it/it/descrizione-generale|access-date=15 January 2018|language=it}}</ref> ٽريئستي ۾ آباديءَ جي نسبت سان يورپ ۾ محققن جو سڀ کان وڏو سيڪڙو آهي.<ref>G. Bar "Trieste, è record europeo di ricercatori: 37 ogni mille abitanti. Più della Finlandia", In: il Fatto Quotidiano, 26 April 2018.</ref> اٽلي 2025ع ۾ [[عالمي جدت اشاري]] ۾ 28هين نمبر تي هو.<ref>{{Cite web |title=GII Innovation Ecosystems & Data Explorer 2025 |url=https://www.wipo.int/gii-ranking/en/italy |access-date=16 October 2025 |website=WIPO}}</ref><ref>{{Cite book |last1=Dutta |first1=Soumitra |url=https://www.wipo.int/web-publications/global-innovation-index-2025/en/index.html |title=Global Innovation Index 2025: Innovation at a Crossroads |last2=Lanvin |first2=Bruno |publisher=[[World Intellectual Property Organization]] |year=2025 |isbn=978-92-805-3797-0 |page=19 |language=en |doi=10.34667/tind.58864 |access-date=17 October 2025}}</ref> اٽلي ۾ [[ٽيڪنالاجي پارڪ]] آهن، جهڙوڪ سائنس ۽ ٽيڪنالاجي پارڪ ڪلوميٽرو روسو (بيرگامو)، [[AREA سائنس پارڪ]] (ٽريئستي)، ويگا-وينس گيٽ وي فار سائنس اينڊ ٽيڪنالاجي (وينيزيا)، توسڪانا لائيف سائنسز (سيئنا)، ٽيڪنالاجي پارڪ آف لودي ڪلسٽر (لودي)، ۽ ٽيڪنالاجي پارڪ آف ناواڪيو (پيزا)،<ref>{{Cite web|title=Science and Technology Parks in Italy|url=https://www.easst.net/science-and-technology-parks-in-italy|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20230719154033/https://www.easst.net/science-and-technology-parks-in-italy|archive-date=19 July 2023|access-date=28 August 2023}}</ref> گڏوگڏ [[سائنس ميوزيم]]، جهڙوڪ ميلان ۾ [[ميوزيو ناتسيونالي شينتسا ا ٽيڪنالوجيا ليوناردو دا ونچي]]. آمدنيءَ ۾ اتر–ڏکڻ جو وڏو فرق هڪ "[[ڊجيٽل ورهاست]]" پيدا ڪري ٿو.<ref>{{Cite journal|last=Alampi|first=Matteo|date=December 2007|title=Underdevelopment in Southern Italy: Traditional Setbacks and Modern Solutions|url=https://fisherpub.sjf.edu/cgi/viewcontent.cgi?article=1047&context=intlstudies_masters|journal=Fisher Digital Publications|via=International Studies Masters}}</ref><ref>{{Cite journal|last=Di Pietro|first=Giorgio|date=June 2021|title=Changes in Italy's education-related digital divide|journal=Economic Affairs|volume=41|issue=2|pages=252–270|doi=10.1111/ecaf.12471|issn=0265-0665|s2cid=237848271|doi-access=free}}</ref> == سياحت == {{Main|اٽلي ۾ سياحت}} [[File:Positano - Fornillo Beach.jpg|thumb|[[امالفي ساحل]] اٽلي جي اهم سياحتي منزلن مان هڪ آهي.<ref>[http://www.italy24.ilsole24ore.com/art/business-and-economy/2017-05-04/turismo-stranieri-124013.php?uuid=AEVg9GGB "Foreign tourist numbers in Italy head towards new record"] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20170601184213/http://www.italy24.ilsole24ore.com/art/business-and-economy/2017-05-04/turismo-stranieri-124013.php?uuid=AEVg9GGB|date=1 June 2017}}. Retrieved 21 May 2017.</ref>]] ماڻهو صدين کان اٽلي جو دورو ڪندا رهيا آهن، پر [[اٽلي ۾ سياحت|سياحت لاءِ اپٻيٽ جو دورو]] سڀ کان پهريان امير امرا [[گرانڊ ٽور]] دوران ڪرڻ لڳا، جيڪو 17هين صديءَ ۾ شروع ٿيو ۽ 18هين ۽ 19هين صديءَ ۾ عروج تي پهتو.<ref name="grand-tour">{{Cite web|title=Grand Tour|url=https://www.treccani.it/enciclopedia/grand-tour|access-date=6 May 2022|language=it}}</ref> اهو اهڙو دور هو، جنهن ۾ يورپي اشرافيا، جن مان گهڻا برطانوي هئا، يورپ جي حصن جو دورو ڪندا هئا، جن ۾ اٽلي هڪ اهم منزل هوندو هو.<ref name="grand-tour"/> اٽلي لاءِ، هن جو مقصد قديم تعمير، مقامي ثقافت جو مطالعو ڪرڻ ۽ ان جي قدرتي خوبصورتيءَ کي ساراهڻ هو.<ref>{{Cite web|title=Italy on the Grand Tour (Getty Exhibitions)|url=http://www.getty.edu/art/exhibitions/grand_tour/what.html|access-date=9 June 2015}}</ref> اٽلي [[عالمي سياحت درجابندي|دنيا جو پنجون سڀ کان وڌيڪ گهميل ملڪ]] آهي، جتي 2024ع ۾ ڪل 57 ملين سياح آيا.<ref>{{cite web |title=Global and regional tourism performance |url=https://www.unwto.org/tourism-data/un-tourism-tourism-dashboard |access-date=25 May 2025}}</ref> 2014ع ۾ سفر ۽ سياحت مان آمدني EUR163{{spaces}}ارب هئي (GDP جو 10%) ۽ 1,082,000 نوڪريون سڌي طرح ان سان لاڳاپيل هيون (روزگار جو 5%).<ref>{{Cite web|title=Travel & Tourism Economic Impact 2015 Italy |url=https://www.wttc.org/-/media/files/reports/economic%20impact%20research/countries%202015/italy2015.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20171010152616/https://www.wttc.org/-/media/files/reports/economic%20impact%20research/countries%202015/italy2015.pdf|archive-date=10 October 2017|access-date=20 May 2017|publisher=[[World Travel and Tourism Council]]}}</ref> سياحن جي دلچسپي خاص طور [[اٽلي جي ثقافت|ثقافت]]، [[اطالوي کاڌو|کاڌي]]، [[اٽلي جي تاريخ|تاريخ]]، [[اٽلي جي تعميراتي فن|تعميراتي فن]]، [[اطالوي فن|فن]]، مذهبي هنڌن ۽ رستن، شادي سياحت، قدرتي حسن، رات جي زندگي، پاڻيءَ هيٺان هنڌن ۽ اسپا سان آهي.<ref>{{Cite web|date=February 2023|title=In Italia 11mila matrimoni stranieri, un turismo da 599 milioni|url=https://www.ansa.it/canale_viaggiart/it/notizie/speciali/2023/02/01/turismo-wedding-2-milioni-presenze-e-fatturato-599-mln_dcec4ad9-3ab8-4677-a303-6378020ac3a7.html|access-date=2 February 2023|language=it}}; {{Cite web|title=10 Migliori destinazioni italiane per vita notturna|url=https://www.travel365.it/migliori-destinazioni-italiane-per-vita-notturna.htm|access-date=28 December 2021|language=it}}</ref> سياري ۽ اونهاري جي سياحت الپس ۽ [[اپينائن جبلن]] جي هنڌن تي موجود آهي،<ref>{{Cite web|date=30 July 2017|title=VACANZE IN MONTAGNA IN ITALIA: IN INVERNO E IN ESTATE|url=https://www.alloggitaly.it/vacanze-in-montagna-in-italia|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> جڏهن ته سامونڊي سياحت [[بحر روم]] جي ڪناري وارن هنڌن تي وڏي پيماني تي عام آهي.<ref>{{Cite web|date=14 February 2018|title=Il turismo balneare|url=https://www.turismo-oggi.com/il-turismo-balneare.html|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> اٽلي بحر روم ۾ ڪروز سياحت جي اهم منزل آهي.<ref>{{Cite web|date=27 April 2022|title=Crociere, Cemar: 8,8 milioni di passeggeri nei porti italiani|url=https://www.lagenziadiviaggi.it/crociere-cemar-88-milioni-di-passeggeri-nei-porti-italiani|access-date=13 May 2022|language=it}}</ref> ننڍن، تاريخي ۽ فني ڳوٺن کي [[اي بورگي پيو بيلي ديٽاليا]] ({{Literally|اٽلي جا سڀ کان خوبصورت ڳوٺ}}) انجمن وسيلي فروغ ڏنو ويندو آهي. سڀ کان وڌيڪ گهميل علائقا وينيتو، ٽسڪني، لومباردي، ايميليا-رومانيا ۽ لازيو آهن.<ref>{{Cite web|title=Number of nights spent in tourist accommodation establishments in the top 20 EU-28 tourist regions, by NUTS 2 regions, 2015 (million nights spent) RYB17 – Statistics Explained |url=https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php?title=File:Number_of_nights_spent_in_tourist_accommodation_establishments_in_the_top_20_EU-28_tourist_regions,_by_NUTS_2_regions,_2015_(million_nights_spent)_RYB17.png|access-date=17 April 2022|publisher=European Commission}}</ref> روم يورپ جو ٽيون ۽ دنيا جو 12هون سڀ کان وڌيڪ گهميل شهر آهي، جتي 2017ع ۾ 9.4&nbsp;ملين سياح آيا.<ref>{{Cite web|title=Ranking the 30 Most-Visited Cities in the World|url=https://www.travelpulse.com/news/destinations/ranking-the-30-most-visited-cities-in-the-world.html|website=TravelPulse}}</ref> وينس ۽ فلورنس دنيا جي 100 وڏين منزلن مان آهن. اٽلي وٽ ڪنهن به ملڪ جي ڀيٽ ۾ سڀ کان وڌيڪ [[عالمي ورثو ماڳ]] آهن: [[اٽلي ۾ عالمي ورثو ماڳن جي فهرست|61]]،<ref>{{Cite web|title=The World Heritage Convention|url=https://whc.unesco.org/en/convention|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20160827065310/https://whc.unesco.org/en/convention|archive-date=27 August 2016|access-date=1 August 2021|publisher=UNESCO}}</ref> جن مان 55 ثقافتي ۽ 6 قدرتي آهن.<ref>{{Cite web|title=Italy|url=https://whc.unesco.org/en/statesparties/it|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211201134320/http://whc.unesco.org/en/statesparties/it|archive-date=1 December 2021|access-date=9 April 2019|publisher=UNESCO World Heritage Centre}}</ref> == آبادي == {{Main|اٽلي جي آبادي}} {{See also|اطالوي ماڻهو|اٽلي ۾ اندروني لڏپلاڻ|اطالوي ڊائاسپورا|اٽلي جي جينياتي تاريخ|اٽلي جي شهرن جي فهرست}} [[File:Map of population density in Italy (2011 census) alt colours.jpg|thumb|اٽلي جي آباديءَ جي گهاٽائي جو نقشو (2011ع مردم شماري)]] [[File:Map of the Italian Diaspora in the World.svg|thumb|دنيا ۾ [[اطالوي ڊائاسپورا]]]] 2025ع تائين، اٽلي جي آبادي 58,915,561 آهي.<ref name="population" /> ان جي آباديءَ جي گهاٽائي {{Convert|195|PD/km2}} آهي، جيڪا اڪثر مغربي يورپي ملڪن کان وڌيڪ آهي. تنهن هوندي به ورهاست غير برابر آهي: سڀ کان وڌيڪ گهاٽا آباد علائقا پو ماٿري (لڳ ڀڳ اڌ آبادي) ۽ روم ۽ نيپلز جا ميٽروپوليٽن علائقا آهن، جڏهن ته وڏا علائقا جهڙوڪ الپس ۽ اپينائن جا بلند ميداني علائقا، بازيليڪاتا جا پليٽو، ۽ سارڊينيا ٻيٽ، گڏوگڏ سسلي جو وڏو حصو، گهٽ آباد آهن. 20هين صديءَ دوران اٽلي جي آبادي لڳ ڀڳ ٻيڻي ٿي، پر واڌ جو نمونو غير برابر رهيو، ڇاڪاڻ ته ڳوٺاڻي ڏکڻ کان صنعتي اتر ڏانهن وڏي پيماني تي [[اٽلي ۾ اندروني لڏپلاڻ|اندروني لڏپلاڻ]] ٿي، جيڪا 1950ع–1960ع واري ڏهاڪي جي [[اطالوي معاشي معجزو]] جو نتيجو هئي. بلند زرخيزيءَ جون شرحون 1970ع واري ڏهاڪي تائين برقرار رهيون، جنهن کان پوءِ اهي گهٽجڻ لڳيون؛ [[ڪل زرخيزي شرح]] (TFR) 1995ع ۾ هر عورت تي 1.2 ٻارن جي تاريخي گهٽ ترين سطح تي پهتي، جيڪا 2.1 جي بدلي واري شرح کان گهڻو گهٽ ۽ 1883ع جي 5 واري بلند ترين سطح کان ڪافي گهٽ هئي.<ref>{{Citation|last=Max Roser|title=Total Fertility Rate around the world over the last centuries|work=[[Our World in Data]], [[Gapminder Foundation]]|year=2014|url=https://ourworldindata.org/grapher/children-born-per-woman?year=1800&country=ITA|access-date=7 May 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20180807185906/https://ourworldindata.org/grapher/children-born-per-woman?year=1800&country=ITA|archive-date=7 August 2018|url-status=dead}}</ref> 2008ع کان، جڏهن شرح ٿوري وڌي 1.4 ٿي،<ref>{{Cite web|last=ISTAT|author-link=Istituto Nazionale di Statistica|title=Average number of children born per woman 2005–2008 |url=http://demo.istat.it/altridati/indicatori/2008/Tab_4.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110810171708/http://demo.istat.it/altridati/indicatori/2008/Tab_4.pdf|archive-date=10 August 2011|access-date=3 May 2009|language=it}}</ref><ref>{{Cite web|last=ISTAT|author-link=Istituto Nazionale di Statistica|title=Crude birth rates, mortality rates and marriage rates 2005–2008 |url=http://demo.istat.it/altridati/indicatori/2008/Tab_1.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110810171721/http://demo.istat.it/altridati/indicatori/2008/Tab_1.pdf|archive-date=10 August 2011|access-date=10 May 2009|language=it}}</ref> ڄمڻ جو تعداد هر سال مسلسل گهٽجي رهيو آهي، جيڪو 2023ع ۾ 379,000 جي رڪارڊ گهٽ سطح تي پهتو — 1861ع کان پوءِ سڀ کان گهٽ.<ref name="www.reuters.com">[https://www.reuters.com/world/europe/births-fall-italy-15th-year-running-record-low-2024-03-29/ Births fall in Italy for 15th year running to record low]| Reuters</ref> 2024ع ۾ اها شرح 1.2 هئي.<ref>{{Cite news|last=Jones|first=Tobias|date=3 January 2024|title=Boosting Italy's birthrate has become a patriotic cause for the far right. But it's an idea that's doomed|url=https://www.theguardian.com/commentisfree/2024/jan/03/italy-birthrate-far-right-population-immigration-giorgia-meloni|access-date=29 May 2024|work=The Guardian|language=en-GB|issn=0261-3077}}</ref> انهن رجحانن جي نتيجي ۾، اٽلي جي آبادي تيزيءَ سان پوڙهي ٿي رهي آهي ۽ آهستي آهستي گهٽجي رهي آهي. لڳ ڀڳ هر چئن مان هڪ اطالوي 65 سالن کان مٿي آهي،<ref name="www.reuters.com" /> ۽ ملڪ وٽ [[درمياني عمر موجب ملڪن جي فهرست|دنيا جي چوٿين سڀ کان پوڙهي آبادي]] آهي، جنهن جي درمياني عمر 48 ۽ اوسط عمر 46.6 آهي.<ref name="cia.gov" /><ref>{{Cite web|title=Aging population of Italy|url=https://www.statista.com/topics/8379/aging-population-of-italy/|access-date=29 May 2024|website=Statista|language=en|archive-date=29 May 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240529041428/https://www.statista.com/topics/8379/aging-population-of-italy/|url-status=live}}</ref> مجموعي آبادي 2014ع کان مسلسل گهٽجي رهي آهي ۽ 2024ع ۾ 59 ملين کان ٿوري گهٽ ٿيڻ جو اندازو آهي، جيڪو هڪ ڏهاڪي ۾ 1.36&nbsp;ملين کان وڌيڪ ماڻهن جي گڏيل گهٽتائي ڏيکاري ٿو.<ref>{{Cite web|last1=Nadeau |first1=Barbie Latza |last2=Di Donato |first2=Valentina |last3=Mortensen |first3=Antonia|date=17 May 2023|title='Low fertility trap': Why Italy's falling birth rate is causing alarm|url=https://www.cnn.com/2023/05/17/europe/italy-record-low-birth-rate-intl-cmd/index.html|access-date=29 May 2024|website=CNN|language=en|archive-date=29 May 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240529041430/https://www.cnn.com/2023/05/17/europe/italy-record-low-birth-rate-intl-cmd/index.html|url-status=live}}</ref> 19هين صديءَ جي آخر کان 1960ع واري ڏهاڪي تائين، اٽلي وڏي پيماني تي هجرت ڪندڙ ملڪ هو. 1898ع ۽ 1914ع جي وچ ۾، [[اطالوي ڊائاسپورا]] جي عروج وارن سالن ۾، لڳ ڀڳ 750,000 اطالوي هر سال هجرت ڪندا هئا.<ref>{{Cite web|date=15 August 1999|title=Causes of the Italian mass emigration|url=http://library.thinkquest.org/26786/en/articles/view.php3?arKey=4&paKey=7&loKey=0&evKey=&toKey=&torKey=&tolKey=|archive-url=https://web.archive.org/web/20090701010600/http://library.thinkquest.org/26786/en/articles/view.php3?arKey=4&paKey=7&loKey=0&evKey=&toKey=&torKey=&tolKey=|archive-date=1 July 2009|access-date=11 August 2014|publisher=ThinkQuest Library}}</ref> ڊائاسپورا ۾ 25 ملين کان وڌيڪ اطالوي شامل هئا ۽ ان کي جديد دور جي سڀ کان وڏي اجتماعي لڏپلاڻ سمجھيو ويندو آهي.<ref>Favero, Luigi e Tassello, Graziano. ''Cent'anni di emigrazione italiana (1861–1961)'' Introduction</ref> === وڏا شهر === {{Largest cities of Italy}} === اميگريشن === {{Main|اٽلي ڏانهن اميگريشن|2015ع يورپي مهاجر بحران}} [[File:Italy, foreign residents as a percentage of the total population, 2011.svg|thumb|علائقائي آباديءَ جي سيڪڙو طور پرڏيهي رهواسي (2011ع مردم شماري)]] 1980ع واري ڏهاڪي ۾، ان وقت تائين لساني ۽ ثقافتي طور هڪجهڙي سماج طور، اٽلي وڏي تعداد ۾ اميگرنٽس کي متوجه ڪرڻ لڳو.<ref>{{Cite book|last=Allen|first=Beverly|url=https://archive.org/details/revisioningitaly00beve|title=Revisioning Italy national identity and global culture|date=1997|publisher=University of Minnesota Press|isbn=978-0-8166-2727-1|location=Minneapolis|page=[https://archive.org/details/revisioningitaly00beve/page/169 169]|url-access=registration}}</ref> [[برلن ديوار جو ڪرڻ|برلن ديوار]] ۽ [[لوهي پردو#زوال|لوهي پردي]] جي زوال کان پوءِ، لڏپلاڻ جون لهرون اوڀر يورپ جي ڪيترن اڳوڻن سوشلسٽ ملڪن مان شروع ٿيون. يورپي يونين [[2004ع ۾ يورپي يونين جي واڌ|2004ع]]، 2007ع (رومانيا ۽ بلغاريا) ۽ 2013ع ([[ڪروشيا]]) ۾ وڌي. اميگريشن جا ٻيا ذريعا پاڙيسري اتر آفريڪا، ايشيا-پئسفڪ علائقو،<ref>"[https://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/6550725.stm Milan police in Chinatown clash] ". BBC News. 13 April 2007.</ref> [[فلپائن]] ۽ لاطيني آمريڪا رهيا آهن. 2010ع ۾، پرڏيهه ڄاول آبادي هيٺين علائقن مان هئي: يورپ (54%)، آفريڪا (22%)، ايشيا (16%)، آمريڪا (8%)، ۽ اوشيانا (0.06%). پرڏيهي آباديءَ جي ورهاست جاگرافيائي طور مختلف آهي: 2020ع ۾، 61% پرڏيهي شهري اتر ۾، 24% مرڪز ۾، 11% ڏکڻ ۾ ۽ 4% ٻيٽن تي رهندا هئا.<ref>{{Cite web|title=XXIX Rapporto Immigrazione 2020|url=https://www.migrantes.it/wp-content/uploads/sites/50/2020/10/RICM_2020_DEF.pdf|access-date=31 December 2021|language=it|archive-date=31 December 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20211231222417/https://www.migrantes.it/wp-content/uploads/sites/50/2020/10/RICM_2020_DEF.pdf|url-status=live}}</ref> 2021ع ۾، اٽلي ۾ لڳ ڀڳ 5.2&nbsp;ملين پرڏيهي رهواسي هئا،<ref name="id2020"/><ref>{{Cite web|title=Population on 1 January by sex, country of birth and broad group of citizenship|url=https://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/submitViewTableAction.do|access-date=28 August 2023|archive-date=21 January 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20230121154457/https://ec.europa.eu/eurostat/web/main/eurostat/web/main/help/faq/data-services|url-status=live}}</ref> جيڪي آباديءَ جو 9% بڻجن ٿا. انهن انگن ۾ پرڏيهي شهرين مان اٽلي ۾ ڄاول اڌ ملين کان وڌيڪ ٻار شامل آهن، پر اهي پرڏيهي شهري شامل ناهن، جن بعد ۾ اطالوي شهريت حاصل ڪئي؛<ref>{{Cite web|title=Immigrants.Stat|url=http://stra-dati.istat.it/Index.aspx|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170709143540/http://stra-dati.istat.it/Index.aspx|archive-date=9 July 2017|access-date=15 June 2017|publisher=[[Istat]]}}</ref> 2016ع ۾ لڳ ڀڳ 201,000 ماڻهن اطالوي شهريت حاصل ڪئي.<ref>{{Cite web|title=National demographic balance 2016|url=https://www.istat.it/en/archive/201143|access-date=15 June 2017|publisher=[[Istat]]|archive-date=10 October 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20171010180410/https://www.istat.it/en/archive/201143|url-status=live}}</ref> سرڪاري انگن ۾ [[غير قانوني مهاجر]] پڻ شامل ناهن، جن جو 2008ع ۾ اندازو 670,000 لڳايو ويو هو.<ref>Elisabeth Rosenthal, "[https://archive.boston.com/news/world/europe/articles/2008/05/16/italy_cracks_down_on_illegal_immigration/ Italy cracks down on illegal immigration] ". ''[[The Boston Globe]]''. 16 May 2008.</ref> لڳ ڀڳ هڪ ملين [[رومانوي ڊائاسپورا|رومانوي]] شهري اٽلي ۾ رهندڙ طور رجسٽرڊ آهن، جيڪي سڀ کان وڏي مهاجر آباديءَ جي نمائندگي ڪن ٿا. === ٻوليون === {{Main|اٽلي جون ٻوليون|اطالوي ٻولي|علائقائي اطالوي|اطالوي ڳالهائيندڙن جي جاگرافيائي ورهاست}} [[File:Linguistic map of Italy.png|thumb|[[اٽلي جون ٻوليون|اٽلي ۾ ڳالهائي ويندڙ ٻولين]] جو نقشو]] اٽلي جي سرڪاري ٻولي اطالوي آهي.<ref name="lang">{{Cite web|title=Legge 15 Dicembre 1999, n. 482 "Norme in materia di tutela delle minoranze linguistiche storiche" pubblicata nella Gazzetta Ufficiale n. 297 del 20 dicembre 1999 |url=http://www.camera.it/parlam/leggi/99482l.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150512051856/http://www.camera.it/parlam/leggi/99482l.htm|archive-date=12 May 2015|access-date=2 December 2014|publisher=[[Italian Parliament]]}}</ref><ref>Statuto Speciale per il Trentino-Alto Adige, Art. 99</ref> دنيا ۾ اندازاً 64 ملين مقامي اطالوي ڳالهائيندڙ آهن،<ref>[https://www.ethnologue.com/language/ita Italian language] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20150730230004/http://www.ethnologue.com/language/ita|date=30 July 2015}} Ethnologue.com; {{Cite web|date=February 2006|title=Eurobarometer – Europeans and their languages|url=http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/ebs/ebs_243_sum_en.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110430202903/http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/ebs/ebs_243_sum_en.pdf|archive-date=30 April 2011|format=485{{spaces}}KB}}; [[Nationalencyklopedin]] "Världens 100 största språk 2007" The World's 100 Largest Languages in 2007</ref> ۽ ٻيا 21 ملين ان کي ٻي ٻولي طور استعمال ڪن ٿا.<ref>[http://www2.le.ac.uk/departments/modern-languages/lal/languages%20at%20lal/italian Italian language] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20140502004444/http://www2.le.ac.uk/departments/modern-languages/lal/languages%20at%20lal/italian|date=2 May 2014}} University of Leicester</ref> اطالوي اڪثر مقامي طور [[علائقائي اطالوي|علائقائي لهجي]] طور ڳالهائي ويندي آهي، جنهن کي اٽلي جي علائقائي ۽ اقليتي ٻولين سان نه ملائڻ گهرجي؛<ref>{{Cite web|title=UNESCO Atlas of the World's Languages in danger|url=http://www.unesco.org/languages-atlas/index.php|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20161218184822/http://www.unesco.org/languages-atlas/index.php|archive-date=18 December 2016|access-date=2 January 2018|publisher=UNESCO}}; {{Cite encyclopedia|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297241/Italian-language|title=Italian language|encyclopedia=Encyclopædia Britannica|date=3 November 2008|access-date=19 November 2009|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20091129081859/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297241/Italian-language|archive-date=29 November 2009}}</ref> تنهن هوندي به، 20هين صديءَ دوران قومي تعليمي نظام جي قيام سان علائقائي لهجن ۾ گهٽتائي آئي. معيار سازي 1950ع ۽ 1960ع واري ڏهاڪن ۾ معاشي واڌ ۽ [[اٽلي جو ميڊيا|ماس ميڊيا]] ۽ ٽيليويزن جي اڀار سبب وڌيڪ پکڙجي وئي. ٻارهن "تاريخي اقليتي ٻوليون" رسمي طور تسليم ٿيل آهن: البانيائي، [[ڪاتالان ٻولي|ڪاتالان]]، جرمن، يوناني، سلووين، ڪروئيشيائي، فرينچ، فرينڪو-پروونسل، فريوليائي، [[لادين ٻولي|لادين]]، [[اوڪسيٽان ٻولي|اوڪسيٽان]]، ۽ سارڊينيائي.<ref name="lang"/> انهن مان چار کي پنهنجي لاڳاپيل علائقن ۾ گڏيل سرڪاري حيثيت حاصل آهي: اوستا وادي ۾ فرينچ؛<ref>L.cost. 26 febbraio 1948, n. 4, Statuto speciale per la Valle d'Aosta</ref> [[ڏکڻ ٽائرول]] ۾ جرمن، ۽ ساڳئي صوبي جي ڪجهه حصن ۽ پاڙيسري ترينتينو جي ڪجهه حصن ۾ لادين؛<ref>L.cost. 26 febbraio 1948, n. 5, Statuto speciale per il Trentino-Alto Adige</ref> ۽ [[سلووين ٻولي|سلووين]] [[ٽريئستي صوبو|ٽريئستي]]، [[گوريزيا صوبو|گوريزيا]] ۽ [[اوديني صوبو|اوديني]] جي صوبن ۾.<ref>L. cost. 31 gennaio 1963, n. 1, Statuto speciale della Regione Friuli-Venezia Giulia</ref> ٻين Ethnologue، ISO ۽ UNESCO ٻولين کي اطالوي قانون تحت تسليم نه ڪيو ويو آهي. فرانس وانگر، اٽلي به [[علائقائي يا اقليتي ٻولين لاءِ يورپي چارٽر]] تي صحيح ڪئي آهي، پر ان جي توثيق نه ڪئي آهي.<ref>{{Cite web|title=Ready for Ratification|url=https://rm.coe.int/European-centre-for-minority-issues-vol-1-/1680737191|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20180103133317/https://rm.coe.int/European-centre-for-minority-issues-vol-1-/1680737191|archive-date=3 January 2018|publisher=[[European Centre for Minority Issues]] }}</ref><ref>elen.ngo: [https://elen.ngo/2023/10/11/elen-calls-on-italy-to-ratify-the-european-charter-for-regional-or-minority-languages-at-its-meeting-in-sardinia/ ''ELEN calls on Italy to ratify the European Charter for Regional or Minority Languages at its meeting in Sardinia''] (11 October 2023)</ref> تازو اميگريشن سبب، اٽلي ۾ اهڙيون وڏيون آباديون آهن جن جي مادري ٻولي اطالوي يا ڪا علائقائي ٻولي نه آهي. [[اطالوي قومي شمارياتي ادارو]] موجب، 2012ع ۾ پرڏيهي رهواسين ۾ رومانوي سڀ کان عام مادري ٻولي هئي: لڳ ڀڳ 800,000 ماڻهو رومانوي کي پنهنجي پهرين ٻولي طور ڳالهائين ٿا (6 سال ۽ ان کان مٿي عمر وارن پرڏيهي رهواسين جو 22%). ٻيون عام مادري ٻوليون عربي (475,000 کان وڌيڪ ماڻهن طرفان ڳالهائي ويندڙ؛ پرڏيهي رهواسين جو 13%)، البانيائي (380,000)، ۽ اسپيني (255,000) هيون.<ref>{{Cite web|date=24 July 2014|title=Linguistic diversity among foreign citizens in Italy|url=http://www.istat.it/en/archive/129304|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140730134706/http://www.istat.it/en/archive/129304|archive-date=30 July 2014|access-date=27 July 2014|publisher=Italian National Institute of Statistics}}</ref> === مذهب === {{Main|اٽلي ۾ مذهب|اٽلي ۾ ڪيٿولڪ چرچ}} {{See also|اٽلي ۾ ڪيٿيڊرلز جي فهرست}} [[File:PonteSantAngeloRom.jpg|thumb|upright=1.1|[[سينٽ پيٽرز بيسيليڪا]] [[ٽائبر]] کان ڏسڻ ۾؛ پٺيان [[ويٽيڪن ٽڪري]] ۽ ساڄي طرف روم ۾ [[ڪاستل سانت اينجلو]]. بيسيليڪا ۽ ٽڪري ٻئي [[ويٽيڪن سٽي]] جي [[گڏيل قومن جي جنرل اسيمبلي جا مبصر|خودمختيار رياست]] جو حصو آهن، جيڪا [[ڪيٿولڪ چرچ]] جي [[هولي سي]] آهي.]] [[هولي سي]]، يعني [[روم جو ڊائوسيس|روم جو اسقفي اختيار]]، [[ويٽيڪن سٽي]] ۽ عالمي [[ڪيٿولڪ چرچ]] جي حڪومت تي مشتمل آهي. ان کي هڪ [[خودمختياري|خودمختيار]] اداري طور تسليم ڪيو ويو آهي، جنهن جو سربراهه پوپ آهي، جيڪو [[روم جو اسقف]] پڻ آهي، جنهن سان سفارتي لاڳاپا برقرار رکي سگهجن ٿا.<ref>Text taken directly from {{Cite web|title=Country Profile: Vatican City State|url=http://www.fco.gov.uk/en/travel-and-living-abroad/travel-advice-by-country/country-profile/europe/holy-see|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20101231084624/http://www.fco.gov.uk/en/travel-and-living-abroad/travel-advice-by-country/country-profile/europe/holy-see|archive-date=31 December 2010|access-date=5 February 2016}} (viewed on 14 December 2011), on the website of the British Foreign & Commonwealth Office.</ref>{{Efn|هولي سي جي خودمختياري ڪيترن ئي بين الاقوامي معاهدن ۾ صراحت سان تسليم ڪئي وئي آهي ۽ خاص طور 11 فيبروري 1929ع جي [[لاٽران معاهدو]] جي آرٽيڪل 2 ۾ زور ڏنو ويو آهي، جنهن ۾ "اٽلي بين الاقوامي معاملن ۾ هولي سي جي خودمختياري کي، ان جي روايتن ۽ دنيا ڏانهن ان جي مشن جي ضرورتن مطابق، هڪ لازمي وصف طور تسليم ڪري ٿو" ([http://www.aloha.net/~mikesch/treaty.htm Lateran Treaty, English translation]).}} اٽلي تاريخي طور ڪيٿولڪ ازم جي غلبي هيٺ رهيو آهي.<ref name="Dell'orto">{{Cite web|last=Dell'orto|first=Giovanna|date=5 October 2023|title=The Nones: Italy|url=https://projects.apnews.com/features/2023/the-nones/the-nones-italy.html|access-date=6 October 2023|work=[[Associated Press News]]|archive-date=5 October 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20231005133701/https://projects.apnews.com/features/2023/the-nones/the-nones-italy.html|url-status=live}}; {{Cite web|last=Dell'orto|first=Giovanna|date=5 October 2023|title=From cradle to casket, life for Italians changes as Catholic faith loses relevance|url=https://apnews.com/article/italy-nonreligious-catholic-life-changes-fb808ce37daba3ce222e57a51c7d9187|access-date=6 October 2023|work=Associated Press News|archive-date=7 October 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20231007220721/https://apnews.com/article/italy-nonreligious-catholic-life-changes-fb808ce37daba3ce222e57a51c7d9187|url-status=live}}</ref> گهڻا ڪيٿولڪ نالي ماتر آهن؛ [[ايسوسيئيٽيڊ پريس]] [[اٽلي ۾ ڪيٿولڪ چرچ|اطالوي ڪيٿولڪ ازم]] کي "نالي ماتر قبول ڪيل پر گهٽ ئي عمل ڪيل" قرار ڏنو.<ref name="Dell'orto"/> لڳ ڀڳ 2010ع ۾، اٽلي وٽ دنيا جي [[ملڪ موجب ڪيٿولڪ چرچ|پنجين وڏي ڪيٿولڪ آبادي]] ۽ يورپ جي سڀ کان وڏي ڪيٿولڪ آبادي هئي.<ref>{{Cite web|date=13 February 2013|title=The Global Catholic Population|url=https://www.pewforum.org/2013/02/13/the-global-catholic-population|website=Pew Research Center's Religion & Public Life Project|access-date=21 November 2020|archive-date=25 November 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20201125003604/https://www.pewforum.org/2013/02/13/the-global-catholic-population/|url-status=live}}</ref><ref>The Holy See publishes a 'Statistical Yearbook of the Church' every year.</ref> 1985ع کان، ڪيٿولڪ ازم هاڻي [[رياستي مذهب]] ناهي رهيو.<ref>{{Cite news|date=4 June 1985|title=Catholicism No Longer Italy's State Religion|url=http://articles.sun-sentinel.com/1985-06-04/news/8501220260_1_italian-state-new-agreement-church|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20131020143004/http://articles.sun-sentinel.com/1985-06-04/news/8501220260_1_italian-state-new-agreement-church|archive-date=20 October 2013|access-date=7 September 2013|work=[[Sun Sentinel]]}}</ref> 2011ع ۾، اقليتي عيسائي عقيدن ۾ اندازاً 15 لک آرتھوڊوڪس عيسائي شامل هئا، جڏهن ته [[پروٽيسٽنٽ ازم]] جي پيروڪارن جو انگ وڌي رهيو آهي.<ref>{{Cite book|last=Leustean|first=Lucian N.|title=Eastern Christianity and Politics in the Twenty-First Century|date=2014|publisher=Routledge|isbn=978-0-4156-8490-3|page=723}}</ref> اٽلي صدين کان انهن يهودين کي پناهه ڏيندو رهيو آهي، جن کي ٻين ملڪن، خاص طور تي [[اسپين]]، مان جلاوطن ڪيو ويو هو. بهرحال، [[هولوڪاسٽ]] دوران تقريباً 20 سيڪڙو اطالوي يهودي ماريا ويا هئا.<ref>{{Cite book |last=Dawidowicz, Lucy S. |title=The war against the Jews, 1933–1945 |publisher=Bantam Books |year=1986 |isbn=978-0-5533-4302-1 |location=New York}} p. 403.</ref> ان سان گڏ ٻي عالمي جنگ کان اڳ ۽ پوءِ لڏپلاڻ جي نتيجي ۾ اڄ اٽلي ۾ لڳ ڀڳ 28,000 يهودي رهجي ويا آهن.<ref>{{Cite web|title=The Jewish Community of Italy (Unione delle Comunita Ebraiche Italiane)|url=http://www.eurojewcong.org/communities/italy.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20130313095857/http://www.eurojewcong.org/communities/italy.html|archive-date=13 March 2013|access-date=25 August 2014|publisher=The European Jewish Congress}}</ref> اٽلي ۾ 120,000 هندو<ref>{{Cite web|date=4 November 2019|title=Eurispes, risultati del primo Rapporto di ricerca su "L'Induismo in Italia"|url=https://eurispes.eu/news/eurispes-risultati-del-primo-rapporto-di-ricerca-su-linduismo-in-italia|access-date=31 December 2021|language=it|archive-date=31 December 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20211231223926/https://eurispes.eu/news/eurispes-risultati-del-primo-rapporto-di-ricerca-su-linduismo-in-italia/|url-status=live}}</ref> ۽ 70,000 سک پڻ رهن ٿا.<ref>{{Cite web|date=15 November 2004|title=NRI Sikhs in Italy|url=http://www.nriinternet.com/EUROPE/ITALY/2004/111604Gurdwara.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110207031755/http://nriinternet.com/EUROPE/ITALY/2004/111604Gurdwara.htm|archive-date=7 February 2011|access-date=30 October 2010|publisher=Nriinternet.com}}</ref> رياست هڪ نظام تحت، جيڪو [[اٺ في هزار]] (''Otto per mille'') جي نالي سان سڃاتو وڃي ٿو، تسليم ٿيل مذهبي برادرين کي آمدني ٽيڪس مان حصو منتقل ڪري ٿي. عيسائي، يهودي، ٻڌ ۽ هندو برادرين کي عطيا ڏيڻ جي اجازت آهي؛ بهرحال، اسلام هن نظام کان ٻاهر آهي، ڇاڪاڻ⁠تہ ڪنهن به مسلم برادري حڪومت سان باضابطه معاهدو نه ڪيو آهي.<ref>{{Cite web|date=7 April 2003|title=Italy: Islam denied income tax revenue – Adnkronos Religion|url=http://www.adnkronos.com/AKI/English/Religion/?id=3.1.880028077|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130620070907/http://www.adnkronos.com/AKI/English/Religion/?id=3.1.880028077|archive-date=20 June 2013|access-date=2 June 2013|publisher=Adnkronos.com}}</ref> جيڪي ٽيڪس ڏيندڙ ڪنهن مذهب جي مالي مدد نٿا ڪرڻ چاهين، تن جو حصو فلاحي نظام ۾ شامل ڪيو ويندو آهي.<ref>[http://documenti.camera.it/Leg16/dossier/Testi/BI0350.htm#_Toc278992388 Camera dei deputati Dossier BI0350] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130927211619/http://documenti.camera.it/Leg16/dossier/Testi/BI0350.htm|date=27 September 2013}}. Documenti.camera.it (10 March 1998). Retrieved 12 July 2013.</ref> === تعليم === {{Main|اٽلي ۾ تعليم}} [[File:Archiginnasio ora blu Bologna.jpg|thumb|[[بولونيا يونيورسٽي]]، جيڪا 1088ع ۾ قائم ٿي، دنيا جي [[مسلسل هلندڙ قديم ترين يونيورسٽين جي فهرست|مسلسل هلندڙ قديم ترين يونيورسٽي]] آهي.]] تعليم ڇهن کان سورهن سالن جي عمر تائين لازمي ۽ مفت آهي،<ref>{{Cite web|title=Law 27 December 2007, n.296 |url=http://www.camera.it/parlam/leggi/06296l.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20121206012402/http://www.camera.it/parlam/leggi/06296l.htm|archive-date=6 December 2012|access-date=30 September 2012|publisher=Italian Parliament}}</ref> ۽ اها پنجن مرحلن تي مشتمل آهي: ڪنڊرگارٽن، پرائمري اسڪول، هيٺيون ثانوي اسڪول، مٿيون ثانوي اسڪول ۽ يونيورسٽي.<ref>{{Cite web|title=Human Development Reports|url=http://hdr.undp.org/en/media/HDR_20072008_EN_Complete.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110429033726/http://hdr.undp.org/en/media/HDR_20072008_EN_Complete.pdf|archive-date=29 April 2011|access-date=18 January 2014|publisher=Hdr.undp.org}}</ref> پرائمري اسڪول اٺ سال هلندو آهي. شاگردن کي اطالوي ٻولي، انگريزي، رياضي، قدرتي سائنسون، تاريخ، جاگرافي، سماجي اڀياس، جسماني تعليم ۽ بصري ۽ موسيقي فنون ۾ بنيادي تعليم ڏني ويندي آهي. ثانوي تعليم پنج سال جاري رهندي آهي ۽ ان ۾ ٽن روايتي قسمن جا اسڪول شامل آهن، جيڪي مختلف علمي سطحن تي ڌيان ڏين ٿا: ''[[اٽلي ۾ ثانوي تعليم#ليچيو|ليچيو]]'' شاگردن کي ڪلاسيڪي يا سائنسي نصاب سان يونيورسٽي تعليم لاءِ تيار ڪري ٿو، جڏهن ته ''[[اِسٽيٽوٽو ٽيڪنيڪو]]'' ۽ ''[[اِسٽيٽوٽو پروفيشونالي]]'' شاگردن کي پيشيوراڻين شعبن لاءِ تيار ڪن ٿا. 2018ع ۾، ثانوي تعليم جو جائزو وٺندي ان کي [[او اي سي ڊي]] ملڪن جي اوسط کان هيٺ قرار ڏنو ويو.<ref name="oecd.org">{{Cite web|title=PISA 2018 results|url=https://www.oecd.org/pisa/publications/pisa-2018-results.htm|access-date=6 April 2021|website=oecd.org|archive-date=3 December 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20191203141933/https://www.oecd.org/pisa/publications/pisa-2018-results.htm|url-status=live}}</ref> اٽلي پڙهائي ۽ سائنس ۾ او اي سي ڊي جي اوسط کان هيٺ ۽ رياضي ۾ اوسط جي ويجهو رهيو.<ref name="oecd.org"></ref> اتر ۽ ڏکڻ جي اسڪولن جي ڪارڪردگيءَ ۾ نمايان فرق موجود آهي؛ اتر جا اسڪول تقريباً اوسط جي برابر نتيجا ڏين ٿا، جڏهن ته ڏکڻ جا نتيجا گهڻو ڪمزور رهيا آهن.<ref>{{Cite web|title=The literacy divide: territorial differences in the Italian education system|url=http://new.sis-statistica.org/wp-content/uploads/2013/10/CO09-The-literacy-divide-territorial-differences-in-the-Italian.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20151117015624/http://new.sis-statistica.org/wp-content/uploads/2013/10/CO09-The-literacy-divide-territorial-differences-in-the-Italian.pdf|archive-date=17 November 2015|access-date=16 November 2015|publisher=Parthenope University of Naples}}</ref> اعليٰ تعليم [[اٽلي جي يونيورسٽين جي فهرست|سرڪاري يونيورسٽين]]، خانگي يونيورسٽين ۽ معزز ۽ چونڊيل [[اٽلي جا اعليٰ گريجوئيٽ اسڪول|اعليٰ گريجوئيٽ اسڪولن]] جي وچ ۾ ورهايل آهي، جهڙوڪ [[اسڪولا نورمالي سپيريئوري دي پيزا]]. 2019ع ۾ 33 اطالوي يونيورسٽيون دنيا جي مٿين 500 يونيورسٽين ۾ شامل هيون.<ref>{{Cite web|year=2019|title=Number of top-ranked universities by country in Europe|url=https://jakubmarian.com/number-of-top-ranked-universities-by-country-in-europe|publisher=jakubmarian.com|access-date=18 May 2019|archive-date=18 May 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20190518113438/https://jakubmarian.com/number-of-top-ranked-universities-by-country-in-europe/|url-status=live}}</ref> [[بولونيا يونيورسٽي]]، جيڪا 1088ع ۾ قائم ٿي، اڃا تائين هلندڙ [[قديم ترين يونيورسٽي]] آهي<ref>Nuria Sanz, Sjur Bergan: "The heritage of European universities", 2nd edition, Higher Education Series No. 7, Council of Europe, 2006. ISBN 978-92-871-6121-5. p. 136.</ref> ۽ يورپ جي اهم علمي ادارن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite news|date=3 July 2017|title=Censis, la classifica delle università: Bologna ancora prima|url=http://bologna.repubblica.it/cronaca/2017/07/03/news/censis_la_classifica_delle_universita_bologna_ancora_prima-169846308|work=La Repubblica|access-date=10 September 2018|archive-date=10 September 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20180910204704/https://bologna.repubblica.it/cronaca/2017/07/03/news/censis_la_classifica_delle_universita_bologna_ancora_prima-169846308/|url-status=live}}</ref> [[بوڪوني يونيورسٽي]]، [[يونيورسيتا ڪاتوليڪا دل ساڪرو ڪوئوري]]، [[لوئيس يونيورسٽي]]، [[پولي ٽيڪنيڪ يونيورسٽي آف ٽورين]]، [[پولي ٽيڪنيڪ يونيورسٽي آف ميلان]]، [[ساپئينزا يونيورسٽي آف روم]] ۽ [[يونيورسٽي آف ميلان]] پڻ بهترين يونيورسٽين ۾ شمار ٿين ٿيون.<ref>{{Cite web|year=2015|title=Academic Ranking of World Universities 2015 |url=http://www.shanghairanking.com/ARWU2015.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20151030134046/http://www.shanghairanking.com/ARWU2015.html|archive-date=30 October 2015|access-date=29 October 2015|publisher=Shanghai Ranking Consultancy}}</ref> === صحت === {{Main|اٽلي ۾ صحت}} {{See also|اٽلي ۾ صحت جي سار سنڀال}} [[File:Oil-1383546 1920.jpg|thumb|right|[[زيتون جو تيل]] ۽ ڀاڄيون بحيرۂ روم واري خوراڪ جو مرڪزي حصو آهن.<ref>{{Cite journal|last1=Duarte, A.|last2=Fernandes, J.|last3=Bernardes, J.|last4=Miguel, G.|year=2016|title=Citrus as a Component of the Mediterranean Diet|url=https://www.researchgate.net/publication/311911612|journal=Journal of Spatial and Organizational Dynamics|volume=4|pages=289–304|access-date=26 January 2021|archive-date=1 October 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20181001220519/https://www.researchgate.net/publication/311911612|url-status=live}}</ref>]] اٽلي ۾ 2015ع دوران مردن جي متوقع عمر 80.5 سال ۽ عورتن جي 84.8 سال هئي، جنهن سبب ملڪ دنيا ۾ [[متوقع عمر موجب ملڪن جي فهرست|پنجين نمبر]] تي رهيو.<ref>{{Cite web|year=2016|title=World Health Statistics 2016: Monitoring health for the SDGs Annex B: tables of health statistics by country, WHO region and globally |url=https://www.who.int/gho/publications/world_health_statistics/2016/Annex_B/en|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20160623023234/http://www.who.int/gho/publications/world_health_statistics/2016/Annex_B/en|archive-date=23 June 2016|access-date=27 June 2016|publisher=World Health Organization}}</ref> ٻين اولهندي ملڪن جي ڀيٽ ۾، اٽلي ۾ بالغن ۾ موٽاپي جي شرح گهٽ آهي، جيڪا 10 سيڪڙو کان گهٽ آهي<ref>{{Cite web|title=Global Prevalence of Adult Obesity|url=http://www.iotf.org/database/documents/GlobalPrevalenceofAdultObesity16thDecember08.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20090327044232/http://www.iotf.org/database/documents/GlobalPrevalenceofAdultObesity16thDecember08.pdf|archive-date=27 March 2009|access-date=29 January 2008|publisher=[[انٽرنيشنل اوبيسٽي ٽاسڪ فورس]]}}</ref>، ڇاڪاڻ⁠تہ [[بحيرۂ روم واري غذا]] جا صحت وارا فائدا تمام اهم آهن.<ref>{{Cite journal|last1=Dinu|first1=M|last2=Pagliai|first2=G|last3=Casini|first3=A|author-link3=اينجلا ڪاسيني|last4=Sofi|first4=F|date=10 May 2017|title=Mediterranean diet and multiple health outcomes: an umbrella review of meta-analyses of observational studies and randomised trials.|journal=European Journal of Clinical Nutrition|volume=72|issue=1|pages=30–43|doi=10.1038/ejcn.2017.58|pmid=28488692|s2cid=7702206|hdl-access=free|hdl=2158/1081996}}</ref> 2013ع ۾، اٽلي جي ترغيب تي [[يونيسڪو]]، بحيرۂ روم واري غذا کي اٽلي، [[مراڪش]]، [[اسپين]]، [[پرتگال]]، [[يونان]]، [[قبرص]] ۽ [[ڪروئيشيا]] جي [[انسانيت جي غير مادي ثقافتي ورثي جي نمائنده فهرست]] ۾ شامل ڪيو.<ref>{{Cite web|title=UNESCO Culture Sector, Eighth Session of the Intergovernmental Committee (8.COM) – from 2 to 7 December 2013 |url=http://www.unesco.org/culture/ich/index.php?lg=en&pg=00473|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131220125948/http://www.unesco.org/culture/ich/index.php?lg=en&pg=00473|archive-date=20 December 2013|access-date=3 April 2014}}; {{Cite web|url=http://www.unesco.org/culture/ich/index.php?lg=en&pg=00011&RL=00884|access-date=3 April 2014|title=UNESCO – Culture – Intangible Heritage – Lists & Register – Inscribed Elements – Mediterranean Diet| url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140415064011/http://www.unesco.org/culture/ich/index.php?lg=en&pg=00011&RL=00884|archive-date=15 April 2014}}</ref> روزانو سگريٽ پيئندڙن جو تناسب 2012ع ۾ 22 سيڪڙو هو، جيڪو 2000ع جي 24 سيڪڙو کان گهٽ هو، پر [[او اي سي ڊي]] جي اوسط کان مٿي هو.<ref>{{Cite web|year=2014|title=OECD Health Statistics 2014 How Does Italy Compare? |url=http://www.oecd.org/els/health-systems/Briefing-Note-ITALY-2014.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20150924133234/http://www.oecd.org/els/health-systems/Briefing-Note-ITALY-2014.pdf|archive-date=24 September 2015|publisher=OECD}}</ref> 2005ع کان وٺي، عوامي هنڌن تي سگريٽ نوشي کي "خاص طور تي هوادار ڪمرن" تائين محدود ڪيو ويو آهي.<ref>{{Cite news|title=Smoking Ban Begins in Italy {{!}} Europe {{!}} DW.COM {{!}} 10 January 2005|url=http://www.dw.com/en/smoking-ban-begins-in-italy/a-1453590|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150621143640/http://www.dw.com/en/smoking-ban-begins-in-italy/a-1453590|archive-date=21 June 2015|access-date=1 August 2010|publisher=[[ڊيوئچے ويلے]]}}</ref> 1978ع کان وٺي، رياست هڪ آفاقي عوامي صحت جو نظام هلائي رهي آهي.<ref>{{Cite web|title=Italy – Health|url=http://dev.prenhall.com/divisions/hss/worldreference/IT/health.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20090701064229/http://dev.prenhall.com/divisions/hss/worldreference/IT/health.html|archive-date=1 July 2009|access-date=2 August 2010|publisher=Dev.prenhall.com}}</ref> بهرحال، صحت جون خدمتون سڀني شهرين ۽ رهواسين کي هڪ گڏيل سرڪاري-خانگي نظام وسيلي مهيا ڪيون وڃن ٿيون. ان جو سرڪاري حصو [[سيرويتسيو سانيتاريو ناتسيونالي]] آهي، جيڪو صحت واري وزارت جي ماتحت منظم آهي ۽ علائقائي اختيارن جي حوالي ٿيل بنيادن تي هلائجي ٿو. 2020ع ۾ صحت تي خرچ [[مجموعي گهريلو پيداوار]] جو 10 سيڪڙو هو. اٽلي جو صحت وارو نظام لڳاتار دنيا جي بهترين نظامن ۾ شمار ٿيندو رهيو آهي؛<ref>{{Cite web|title=The World Health Organization's ranking of the world's health systems|url=http://www.photius.com/rankings/healthranks.html|access-date=7 September 2015|publisher=Photius.com|archive-date=5 January 2010|archive-url=https://web.archive.org/web/20100105190014/http://www.photius.com/rankings/healthranks.html|url-status=live}}; {{Cite news|date=20 March 2017|title=Italy's Struggling Economy Has World's Healthiest People|publisher=Bloomberg News|url=https://www.bloomberg.com/news/articles/2017-03-20/italy-s-struggling-economy-has-world-s-healthiest-people|access-date=9 December 2020|archive-date=6 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221006112037/https://www.bloomberg.com/news/articles/2017-03-20/italy-s-struggling-economy-has-world-s-healthiest-people|url-status=live}}</ref> [[عالمي صحت تنظيم]] (WHO) جي 2000ع سان لاڳاپيل تحقيق موجب، خرچن جي ڪارڪردگي ۽ شهرين کي عوامي علاج تائين رسائي جي لحاظ کان، فرانس کان پوءِ اٽلي وٽ دنيا جو ٻيون بهترين صحت وارو نظام هو.<ref>{{Cite journal |last1=Maio |first1=Vittorio |last2=Manzoli |first2=L |date=2002 |title=The Italian health care system: W.H.O. Ranking versus public perception. |url=https://www.researchgate.net/publication/285698246 |journal=P and T |volume=27 |pages=301–308}}</ref> == ثقافت == {{Main|اٽلي جي ثقافت}} اٽلي [[اولهندي تهذيب]] جي بنيادي جنم ڀومن مان هڪ ۽ هڪ [[ثقافتي سپر پاور]] آهي.<ref>Among others, Italy has been described as a "cultural superpower" by [https://www.washingtonpost.com/entertainment/coming-to-the-us-the-year-of-italian-culture-2013/2012/10/15/29f404a8-1703-11e2-9855-71f2b202721b_story.html ''دي واشنگٽن پوسٽ'']، آمريڪي صدر [[بارڪ اوباما]]، ۽ اڳوڻي پرڏيهي معاملن واري وزير [[جوليو تيرتسي دي سانت آگاتا]]. {{Cite web |url=http://www.arabnews.com/italy-cultural-superpower |title=Italy, a cultural superpower |date=2 June 2012 |access-date=25 January 2021 |archive-date=26 December 2014 |archive-url=https://web.archive.org/web/20141226231012/http://www.arabnews.com/italy-cultural-superpower |url-status=bot: unknown }}.</ref> ان جي ثقافت کي ڪيترين ئي علائقائي رسمن، مقامي طاقت جي مرڪزن ۽ سرپرستيءَ جي مرڪزن شڪل ڏني آهي.<ref>{{Cite book|last=Killinger|first=Charles|url=https://archive.org/details/culturecustomsof00char/page/3|title=Culture and customs of Italy|publisher=Greenwood Press|year=2005|isbn=978-0-3133-2489-5|edition=1. publ.|location=Westport, Conn.|page=[https://archive.org/details/culturecustomsof00char/page/3 3]}}</ref> ملڪ يورپ جي [[يورپ جي ثقافت|ثقافتي]] ۽ [[يورپ جي تاريخ|تاريخي]] ورثي ۾ اهم حصو وڌو آهي.<ref>{{Cite book|last=Cole|first=Alison|title=Virtue and magnificence: art of the Italian Renaissance courts|publisher=H.N. Abrams|year=1995|isbn=978-0-8109-2733-9|location=New York}}</ref> === معمارِي === {{Main|اطالوي معمارِي}} [[File:Reggia di Caserta - panoramio - Carlo Pelagalli (2).jpg|thumb|right|[[ڪاسيرتا جو شاهي محل]] دنيا ۾ سڀ کان وڏي اڳوڻي شاهي رهائشگاهه آهي.<ref>{{Cite web |last=Chronopoulou |first=Angeliki |date=23 January 2024 |title=Reggia Di Caserta Historical Overview |url=https://www.academia.edu/44592878 |access-date=23 January 2024 |website=Academia |language=English}}</ref><ref>{{Cite book|url=https://books.google.com/books?id=qTdlAQAAQBAJ|title=Dictionnaire amoureux de Versailles|first=Franck|last=FERRAND|date=24 October 2013|publisher=Place des éditeurs|isbn=9782259222679 |via=Google Books}}</ref>]] اٽلي پنهنجي معمارِي ڪاميابين لاءِ مشهور آهي،<ref>[http://www.justitaly.org/italy/italy-architecture.asp Architecture in Italy] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20120115053940/http://www.justitaly.org/italy/italy-architecture.asp|date=15 January 2012}}, ItalyTravel.com</ref> جهڙوڪ قديم روم طرفان محرابن، گنبذن ۽ ساڳين اڏاوتن جي تعمير، چوڏهين صديءَ جي آخر کان سورهين صديءَ تائين [[نشاۃ ثانيه واري معمارِي|نشاۃ ثانيه واري معمارِي تحريڪ]] جو بنياد، ۽ [[پيلاڊيئن ازم]] جو گهر هجڻ؛ اهو اهڙو انداز هو جنهن [[نوڪلاسيڪي معمارِي]] جهڙين تحريڪن کي متاثر ڪيو ۽ سڄي دنيا ۾ ملڪاڻن گهرن جي ڊزائنن تي اثر وڌو، خاص ڪري برطانيا ۽ آمريڪا ۾ سترهين صديءَ جي آخر کان ويهين صديءَ جي شروعات تائين. ڊزائنن جي هڪ مڃيل سلسلي جي شروعات سڀ کان پهرين يونانين ۽ اِيٽرسڪن ماڻهن ڪئي، جيڪو اڳتي وڌي ڪلاسيڪي رومي انداز تائين پهتو،<ref>Sear, Frank. [https://books.google.com/books?id=Rkdt_p6uvw0C&pg=PA10 ''Roman architecture.''] Cornell University Press, 1983. p. 10. Web. 23 September 2011.</ref> پوءِ نشاۃ ثانيه دوران ڪلاسيڪي رومي دور جي ٻيهر بحالي ٿي، ۽ اهو باروڪ دور تائين ارتقا ڪندو رهيو. باسيليڪا جو عيسائي تصور، جيڪو وچئين دور ۾ غالب معمارِي انداز بڻجي ويو، روم ۾ ايجاد ٿيو هو.<ref>[http://www.justitaly.org/italy/architecture/christian-byzanthine.asp Italy Architecture: Early Christian and Byzanthine] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130328131150/http://www.justitaly.org/italy/architecture/christian-byzanthine.asp|date=28 March 2013}}, ItalyTravel.com</ref> [[رومانسڪ معمارِي]]، جيڪا تقريباً 800ع کان 1100ع تائين عروج تي رهي، اطالوي معمارِي جي سڀ کان وڌيڪ زرخيز ۽ تخليقي دورن مان هڪ هئي، جڏهن [[پيزا جو جهڪيل مينار]] ۽ ميلان ۾ [[سينٽ امبروجيو جي باسيليڪا]] جهڙا شاهڪار تعمير ٿيا. اها رومي محرابن، رنگين شيشي وارن دريچن ۽ وڪڙيل ٿنڀن جي استعمال لاءِ مشهور هئي. اطالوي رومانسڪ معمارِي جي بنيادي جدت [[والٽ (معمارِي)|والٽ]] هئي، جيڪا ان کان اڳ اولهندي معمارِي ۾ ڪڏهن به نه ڏٺي وئي هئي.<ref>[http://www.justitaly.org/italy/architecture/romanesque.asp Italy Architecture: Romanesque] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130328120342/http://www.justitaly.org/italy/architecture/romanesque.asp|date=28 March 2013}}, ItalyTravel.com</ref> اطالوي معمارِي [[نشاۃ ثانيه]] دوران نمايان طور ارتقا ڪئي. [[فليپو برونيلليسڪي]] [[فلورينس گرجاگھر|فلورينس جي گرجاگھر]] لاءِ پنهنجي گنبذ وسيلي معمارِي ڊزائن ۾ حصو وڌو، جيڪو انجنيئرنگ جو اهڙو ڪارنامو هو، جيڪو قديم زماني کان پوءِ نه ڏٺو ويو هو.<ref>{{Cite book|last1=Campbell|first1=Stephen J|title=Italian Renaissance Art|last2=Cole|first2=Michael Wayne|publisher=Thames & Hudson Inc|year=2012|location=New York|pages=95–97}}</ref> اطالوي نشاۃ ثانيه واري معمارِي جي مشهور ڪاميابي [[سينٽ پيٽر جي باسيليڪا]] هئي، جنهن کي [[دوناٽو برامانتي]] سورهين صديءَ جي شروعات ۾ ڊزائن ڪيو. [[اندريا پيلاڊيو]] پنهنجي ڊزائن ڪيل ولاز ۽ محلن وسيلي سڄي اولهندي يورپ جي معمارن تي اثر وڌو.<ref>{{Cite web|title=City of Vicenza and the Palladian Villas of the Veneto|url=https://whc.unesco.org/en/list/712|website=UNESCO World Heritage Centre}}</ref> [[باروڪ معمارِي|باروڪ دور]] شاندار اطالوي معمار پيدا ڪيا. پوئين باروڪ ۽ [[روڪوڪو]] معمارِي جو سڀ کان اصلي ڪم [[ستوپينيجي جو شڪار محل]] آهي.<ref>R. De Fusco, ''A thousand years of architecture in Europe'', pg. 443.</ref> 1752ع ۾، [[لوئيجي وانويتيلي]] [[ڪاسيرتا جو شاهي محل]] تعمير ڪرڻ شروع ڪيو.<ref>{{Cite book|last=Hersey|first=George|title=Architecture and Geometry in the Age of the Baroque|publisher=University of Chicago Press|year=2001|isbn=0-2263-2784-1|location=Chicago|page=119}}</ref> ارڙهين صديءَ جي آخر ۽ اڻويهين صديءَ جي شروعات ۾، اٽلي [[نوڪلاسيڪي معمارِي|نوڪلاسيڪي معمارِي تحريڪ]] کان متاثر ٿيو. ولاز، محل، باغ، اندروني سجاوٽ ۽ فن ٻيهر قديم رومي ۽ يوناني موضوعن تي ٻڌل ٿيڻ لڳا.<ref>[http://www.justitaly.org/italy/architecture/neoclassicism.asp Italy Architecture: Neoclassicism] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130328084932/http://www.justitaly.org/italy/architecture/neoclassicism.asp|date=28 March 2013}}, ItalyTravel.com</ref> [[اطالوي فاشزم|فاشسٽ دور]] دوران، نام نهاد "[[نويچينتو تحريڪ]]" عروج تي آئي، جيڪا سامراجي روم جي ٻيهر دريافت تي ٻڌل هئي. [[مارچيلو پياچينتيني]]، جيڪو شهرن جي شهري تبديليءَ جو ذميوار هو، سادي بڻايل نوڪلاسيڪيت جو هڪ روپ جوڙيو.<ref>{{Cite news|title=Renzo Piano|url=https://www.nytimes.com/topic/person/renzo-piano|access-date=20 August 2017|work=The New York Times}}</ref> === بصري فن === {{Main|اطالوي فن}} [[File:Leonardo da Vinci (1452-1519) - The Last Supper (1495-1498).jpg|thumb|''[[آخري دعوت (ليونارڊو دا ونچي)|آخري دعوت]]'' (1494–1499)، [[ليونارڊو دا ونچي]]، [[سانتا ماريا ديللي گراتسي، ميلان|سانتا ماريا ديللي گراتسي جو گرجاگھر]]، ميلان]] اطالوي بصري فنن جي تاريخ [[اولهندي مصوري]] لاءِ اهم آهي. [[رومي فن]] يونان کان متاثر هو ۽ ان کي قديم يوناني مصوريءَ جو وارث سمجهي سگهجي ٿو. رومي مصوريءَ مان رڳو ديواري مصوريون باقي بچيون آهن.<ref>{{Cite web|title=Roman Painting|url=http://www.art-and-archaeology.com/roman/painting.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130726163006/http://art-and-archaeology.com/roman/painting.html|archive-date=26 July 2013|publisher=art-and-archaeology.com}}</ref> انهن ۾ [[ٽرومپ لوئيل]]، ڪاذب منظرڪشي ۽ خالص منظرنگاريءَ جا سڀ کان پهريان مثال شامل ٿي سگهن ٿا.<ref>{{Cite web|title=Roman Wall Painting|url=http://www.accd.edu/sac/vat/arthistory/arts1303/Rome4.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20070319123717/http://www.accd.edu/sac/vat/arthistory/arts1303/Rome4.htm|archive-date=19 March 2007|publisher=accd.edu}}</ref> اطالوي نشاۃ ثانيه کي مصوريءَ جو [[سونهري دور (استعارو)|سونهري دور]] سمجهيو وڃي ٿو، جيڪو پندرهين صديءَ کان سورهين صديءَ جي آخر تائين پکڙيل هو ۽ اٽلي کان ٻاهر به وڏو اثر رکندڙ هو. [[مساچچو]]، [[فليپو لپي]]، [[تنتوريتو]]، [[ساندرو بوتيچيللي]]، [[ليونارڊو دا ونچي]]، [[مائيڪل اينجلو]]، [[رافائيل]] ۽ [[تيتسيان]] جهڙن فنڪارن [[منظرڪشي (گرافڪ)|منظرڪشي]] جي استعمال ذريعي مصوريءَ کي وڌيڪ بلند سطح تي پهچايو. مائيڪل اينجلو مجسما ساز طور پڻ سرگرم هو؛ سندس ڪمن ۾ ''[[ڊيوڊ (مائيڪل اينجلو)|ڊيوڊ]]''، ''[[پيتا (مائيڪل اينجلو)|پيتا]]'' ۽ ''[[موسى (مائيڪل اينجلو)|موسى]]'' جهڙا شاهڪار شامل آهن. پندرهين ۽ سورهين صديءَ ۾، [[اعليٰ نشاۃ ثانيه]] هڪ اندازي فن کي جنم ڏنو، جنهن کي [[مينرزم]] چيو وڃي ٿو. سورهين صديءَ جي شروعات واري فن کي نمايان ڪندڙ متوازن ترتيبن ۽ منظرڪشيءَ ڏانهن عقلي طريقيڪار جي جاءِ تي، مينرسٽ فنڪارن بي ثباتي، بناوٽ ۽ شڪ کي اختيار ڪيو. [[پيئرو ديللا فرانچيسڪا]] جا بي چين نه ٿيندڙ چهرا ۽ اشارا ۽ رافائيل جون پرسڪون مريمون، [[پونتورمو]] جي پريشان اظهار ۽ [[ايل گريڪو]] جي جذباتي شدت سان بدلجي ويون. [[File:Sandro Botticelli - La nascita di Venere - Google Art Project - edited.jpg|thumb|''[[وينس جو جنم]]'' (1484–1486)، [[ساندرو بوتيچيللي]]، [[اُففيتسي گيلري]]، فلورينس]] سترهين صديءَ ۾، [[اطالوي باروڪ]] جي عظيم ترين مصورن ۾ [[ڪاراواجو]]، [[آرتيميسيا جينتيليسڪي]]، [[ڪارلو ساراسيني]] ۽ [[بارتولوميو مانفريدي]] شامل آهن. ارڙهين صديءَ ۾، [[اطالوي روڪوڪو فن|اطالوي روڪوڪو]] بنيادي طور [[ارڙهين صديءَ جو فرانسيسي فن|فرانسيسي]] [[روڪوڪو]] کان متاثر هو. اطالوي نوڪلاسيڪي مجسما سازي، [[انتونيو ڪانووا]] جي عريان مجسمن سان گڏ، تحريڪ جي مثالي رخ تي مرڪوز رهي. اڻويهين صديءَ ۾، رومانوي مصورن ۾ [[فرانچيسڪو هايز]] ۽ [[فرانچيسڪو پوديستي]] شامل هئا. [[امپريشنزم]] فرانس کان اٽلي ۾ ''[[ماڪيايولي]]'' وسيلي آيو، ۽ [[حقيقت نگاري (فنون)|حقيقت نگاري]] [[جوآڪينو توما]] ۽ [[جيوسيپي پيلليتسا دا وولپيدو]] وسيلي آئي. ويهين صديءَ ۾، [[مستقبل نگاري]] سان گڏ، اٽلي مصوري ۽ مجسما سازيءَ جي ارتقا ۾ ٻيهر هڪ بنيادي ملڪ طور اڀريو. مستقبل نگاريءَ کان پوءِ [[جورجو دي ڪيريڪو]] جون مابعدالطبيعي مصوريون آيون، جن [[سررئيلسٽن]] تي اثر وڌو.<ref>Gale, Matthew. "Pittura Metafisica". ''Grove Art Online. Oxford Art Online''. Oxford University Press. Web.</ref> === ادب === {{Main|اطالوي ادب}} رسمي لاطيني ادب 240 ق.م. ۾ شروع ٿيو، جڏهن روم ۾ پهريون اسٽيج ڊرامو پيش ڪيو ويو.<ref>Duckworth, George Eckel. [https://books.google.com/books?id=BuLEo5U9sb0C&pg=PA3 ''The nature of Roman comedy: a study in popular entertainment.''] University of Oklahoma Press, 1994. p. 3. Web. 15 October 2011.</ref> لاطيني ادب انتهائي اثرائتو هو ۽ اڄ به آهي، جنهن ۾ ڪيترائي ليکڪ، شاعر، فلسفي ۽ مؤرخ شامل آهن، جهڙوڪ [[پليني دي ايلڊر]]، [[پليني دي ينگر]]، [[ورجل]]، [[هوريس]]، [[پروپرشيس]]، [[اووڊ]] ۽ [[ليوي]]. رومي پنهنجي زباني روايت، شاعري، ڊرامي ۽ قطعات لاءِ مشهور هئا.<ref>{{Cite book|url={{Google books|LHA_SydyKOYC|page=PA39|keywords=|text=|plainurl=yes}}|title=Poetry and Drama: Literary Terms and Concepts.|date=2011|publisher=The Rosen Publishing Group|isbn=978-1-6153-0490-5|access-date=18 October 2011}}</ref> تيرهين صديءَ جي شروعات ۾، [[فرانسس آف اسيسي]] پهريون اطالوي شاعر هو، پنهنجي مذهبي گيت ''[[سج جو گيت]]'' سان.<ref>{{Cite book|url={{Google books|3uq0bObScHMC|keywords=|text=|plainurl=yes}}|title=The Cambridge History of Italian Literature|publisher=Cambridge University Press|year=1999|isbn=978-0-5216-6622-0|editor-last=Brand|editor-first=Peter|chapter=2 – Poetry. Francis of Assisi (pp. 5ff.)|access-date=31 December 2015|editor-last2=Pertile|editor-first2=Lino|editor-link2=لينو پيرتيلي|chapter-url={{Google books|3uq0bObScHMC|page=PA5|keywords=|text=|plainurl=yes}}|archive-url=https://web.archive.org/web/20160610172548/https://books.google.com/books?id=3uq0bObScHMC&printsec=frontcover|archive-date=10 June 2016|url-status=live}}</ref> [[File:Dante03.jpg|thumb|upright=.8|[[دانتي اليگهيئري]]، جنهن جي ڪمن جديد اطالوي ٻوليءَ جي بنياد وجهڻ ۾ مدد ڪئي، [[وچئين دور]] جي عظيم ترين شاعرن مان هڪ سمجهيو وڃي ٿو. سندس رزمي نظم ''[[ڊيوائن ڪاميڊي]]'' [[عالمي ادب]] جي بهترين ڪمن ۾ شمار ٿئي ٿو.]] تيرهين صديءَ ۾، سسلي ۾ [[شهنشاهه فريڊرڪ ٻيون]] جي درٻار ۾، پرووانسال صورتن ۽ موضوعن تي ٻڌل غنائي شاعري مقامي عام ٻوليءَ جي هڪ نفيس صورت ۾ لکي وئي. انهن شاعرن مان هڪ [[جياڪومو دا لينتيني]] هو، جيڪو [[سونٽ]] جي صورت جو موجد هو؛ سڀ کان مشهور ابتدائي سونٽ نگار [[پيٽرارڪ]] هو.<ref>Ernest Hatch Wilkins, ''The invention of the sonnet, and other studies in Italian literature'' (Rome: Edizioni di Storia e letteratura, 1959), 11–39</ref> [[گويڊو گوئينيتسيلي]] ''[[دولچي ستل نووو]]'' جو باني آهي، جيڪا اهڙي شعري مکتب هئي جنهن محبت جي شاعريءَ ۾ فلسفيانه پاسو شامل ڪيو. محبت جي هن نئين سمجهه، جيڪا نرم انداز ۾ ظاهر ڪئي وئي، فلورينس جي شاعر [[دانتي اليگهيئري]] کي متاثر ڪيو، جنهن جديد اطالوي ٻوليءَ جو بنياد وڌو. دانتي جو ڪم، ''[[ڊيوائن ڪاميڊي]]''، ادب جي بهترين ڪمن مان آهي.<ref name="Bloom">{{Cite book|last=Bloom|first=Harold|author-link=هيرلڊ بلوم|url=https://archive.org/details/westerncanonbook00bloorich|title=The Western Canon|publisher=Harcourt Brace|year=1994|isbn=978-0-1519-5747-7|url-access=registration}} See also [[اولهندي ڪينن]] for other "canons" that include the ''Divine Comedy''.</ref> پيٽرارڪ ۽ [[جيوواني بوڪاچچو]] قديم دور جي ڪمن کي ڳوليو ۽ انهن جي پيروي ڪئي ۽ پنهنجي فني شخصيتن کي سنواريو. پيٽرارڪ پنهنجي نظمن جي مجموعي ''[[اِل ڪانتسونيري]]'' وسيلي شهرت ماڻي. بوڪاچچو جو ''[[دي ڊيڪاميرون]]'' پڻ برابر اثرائتو هو، جيڪو ننڍين ڪهاڻين جو تمام مشهور مجموعو آهي.<ref>{{Cite encyclopedia|title=Giovanni Boccaccio: The Decameron.|encyclopedia=[[انسائيڪلوپيڊيا برٽانيڪا]]|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/70836/Giovanni-Boccaccio/755/The-Decameron|access-date=18 December 2013|archive-url=https://web.archive.org/web/20131219020413/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/70836/Giovanni-Boccaccio/755/The-Decameron|archive-date=19 December 2013|url-status=live}}</ref> نشاۃ ثانيه جي ليکڪن جي ڪمن ۾ [[نيڪولو ميڪياويلي]] جو ''[[دي پرنس]]'' شامل آهي، جيڪو سياسي سائنس تي هڪ مضمون آهي، جنهن ۾ "اثرائتي حقيقت" کي ڪنهن به مجرد مثالي تصور کان وڌيڪ اهم سمجهيو ويو آهي. [[جيوواني فرانچيسڪو سترپارولا]] ۽ [[جيمباتيستا باسيلي]]، جن بالترتيب ''[[سترپارولا جون مزاحيه راتيون]]'' (1550–55) ۽ ''[[پينتاميرون]]'' (1634) لکيا، يورپ ۾ پري ڪهاڻين جي سڀ کان پهرين معلوم صورتن مان ڪجهه ڇاپيون.<ref>Steven Swann Jones, ''The Fairy Tale: The Magic Mirror of Imagination'', Twayne Publishers, New York, 1995, {{ISBN|0-8057-0950-9}}, p. 38; Bottigheimer 2012a, 7; Waters 1894, xii; Zipes 2015, 599.; {{Citation|last1=Opie|first1=Iona|title=The Classic Fairy Tales|year=1974|url=https://archive.org/details/classicfairytale00opie_0|place=Oxford and New York|publisher=Oxford University Press|isbn=978-0-1921-1559-1|last2=Opie|first2=Peter|author-link=آئيونا اوپي|author-link2=پيٽر اوپي}} See p. 20. The claim for earliest fairy-tale is still debated, see for example Jan M. Ziolkowski, ''Fairy tales from before fairy tales: the medieval Latin past of wonderful lies'', University of Michigan Press, 2007. Ziolkowski examines [[ايگبرٽ آف ليئج]]'s Latin beast poem ''Fecunda natis'' (''The Richly Laden Ship'', c. 1022/24), the earliest known version of "[[ننڍڙي ڳاڙهي ٽوپي]]". Further info: [https://web.archive.org/web/20071023044216/http://www.leithart.com/archives/003139.php Little Red Pentecostal], Peter J. Leithart, 9 July 2007.</ref> باروڪ دور [[گليليو]] جي صاف سائنسي نثر کي جنم ڏنو. سترهين صديءَ ۾، [[آرڪيڊيا اڪيڊمي|آرڪيڊين]] شاعريءَ ۾ سادگي ۽ ڪلاسيڪي ضبط بحال ڪرڻ لاءِ هڪ تحريڪ شروع ڪئي.<ref>{{Cite web|url=https://www.britannica.com/topic/Academy-of-Arcadia|title=Academy of Arcadia &#124; Neapolitan Poets, Arcadian Shepherds & Arcadian Landscape &#124; Britannica|website=www.britannica.com|accessdate=19 November 2025}}</ref> اطالوي ليکڪن اڻويهين صديءَ ۾ رومانويت کي اختيار ڪيو؛ اها [[ريزورجيمنتو]] جي خيالن سان هم وقت هئي، اها تحريڪ جنهن اطالوي اتحاد آندو. اتحاد جي خبر [[ويتوريو الفيري]]، [[اوگو فوسڪولو]] ۽ [[جياڪومو ليوپاردي]] جهڙن شاعرن اڳواٽ ڏني. اهم اطالوي رومانوي ليکڪ [[اليساندرو مانزوني]] جا ڪم، پنهنجي حب الوطنيءَ واري پيغام ۽ جديد، متحد اطالوي ٻوليءَ جي ترقيءَ ۾ سندس ڪوششن سبب، اطالوي اتحاد جي علامت آهن.<ref>{{Cite web|date=18 May 2023|title=Alessandro Manzoni {{!}} Italian author|url=https://www.britannica.com/biography/Alessandro-Manzoni|website=Encyclopædia Britannica}}</ref> [[File:Portrait of Niccolò Machiavelli.jpg|thumb|upright=.8|[[ميڪياويلي]]، جديد [[سياسي سائنس]] جو باني]] اڻويهين صديءَ جي آخر ۾، ''[[ويرزمو (ادب)|ويرزمو]]'' نالي هڪ ادبي تحريڪ، جنهن حقيقت نگاريءَ کي ساراهيو، اطالوي ادب ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو. [[ايميليو سالگاري]]، جيڪو ايڪشن-ايڊوينچر [[سواش بڪلر]]ن جو ليکڪ ۽ سائنس فڪشن جو اڳواڻ هو، پنهنجي ''[[ساندوڪان]]'' سلسلو شايع ڪيو.<ref>{{Cite book|last1=Gaetana Marrone|url={{Google books|d9NcAgAAQBAJ|page=PA1654|keywords=|text=|plainurl=yes}}|title=Encyclopedia of Italian Literary Studies|last2=Paolo Puppa|publisher=Routledge|year=2006|isbn=978-1-1354-5530-9|page=1654}}</ref> 1883ع ۾، [[ڪارلو ڪولودي]] ''[[پنوڪيو جون مهمون]]'' شايع ڪيو، جيڪو ڪنهن اطالوي ليکڪ جو سڀ کان مشهور ٻارن جو ڪلاسيڪي ڪتاب بڻيو ۽ دنيا جي [[ترجمن جي تعداد موجب ادبي ڪمن جي فهرست|سڀ کان وڌيڪ ترجمو ٿيل]] غير مذهبي ڪتابن مان هڪ آهي.<ref>Giovanni Gasparini. ''La corsa di Pinocchio''. Milano, Vita e Pensiero, 1997. p. 117. {{ISBN|8-8343-4889-3}}</ref> [[مستقبل نگاري]] نالي تحريڪ ويهين صديءَ جي شروعات ۾ ادب تي اثر انداز ٿي. [[فليپو توماسو مارينيتي]] ''[[مستقبل نگاري جو منشور]]'' لکيو ۽ اهڙي ٻولي ۽ استعارن جي استعمال جو مطالبو ڪيو، جيڪي مشيني دور جي رفتار، تحرڪ ۽ تشدد کي عظمت ڏين.<ref>{{Cite book|title=The 20th-Century art book.|publisher=Phaidon Press|year=2001|isbn=978-0-7148-3542-6|edition=Reprinted.|location=dsdLondon}}</ref> جديد ادبي شخصيتن ۾ [[گابريئلي دانونتسيو]]، قوم پرست شاعر [[جيوسوئي ڪارڊوچچي]]، 1906ع جو نوبل انعام ماڻيندڙ، حقيقت نگار ليکڪا [[گرازيا ديليدا]]، 1926ع جي انعام يافته، جديد ٿيٽر ليکڪ [[لوئيجي پيرانديللو]]، 1936ع ۾، ننڍين ڪهاڻين جو ليکڪ [[ايتالو ڪالوينو]]، 1960ع ۾، شاعر [[سالوواتوري ڪوازيمودو]]، 1959ع ۾، ۽ [[يوجينيو مونتالي]]، 1975ع ۾، [[امبرتو ايڪو]]، 1980ع ۾، ۽ طنز نگار ۽ ٿيٽر ليکڪ [[داريو فو]]، 1997ع ۾، شامل آهن.<ref>{{Cite web|title=All Nobel Prizes in Literature|url=http://nobelprize.org/nobel_prizes/literature/laureates|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110529091551/http://nobelprize.org/nobel_prizes/literature/laureates|archive-date=29 May 2011|access-date=30 May 2011|publisher=Nobel Foundation}}</ref> === فلسفو === {{Main|اطالوي فلسفو}} اطالوي فلسفي [[اولهندي فلسفو|اولهندي فلسفي]] تي اثر وڌو، جنهن جي شروعات يونانين ۽ رومن کان ٿي، ۽ پوءِ نشاۃ ثانيه جي انسان دوستي، [[روشن خيالي جو دور]] ۽ [[جديد فلسفو]] تائين پهتي.<ref name="Garin">{{Cite book|last=Garin|first=Eugenio|url=https://books.google.com/books?id=sVP3vBmDktQC|title=History of Italian Philosophy|publisher=VIBS|year=2008|isbn=978-9-0420-2321-5}}</ref> اٽلي ۾ باضابطه فلسفو [[فيثاغورث]] متعارف ڪرايو، جيڪو [[ڪروتوني]] ۾ اطالوي فلسفي جي مکتب جو باني هو.<ref>{{Cite book|last=Herodotus|title=The Histories|publisher=Penguin Classics|page=226}}</ref> يوناني دور جي اطالوي فلسفين ۾ [[زينوفينس]]، [[پارمينيدس]] ۽ [[زينو آف ايليا|زينو]] شامل آهن. رومي فلسفين ۾ [[سيسرو]]، [[لوڪريتيوس]]، [[سينيڪا دي ينگر]]، [[پلوٽارڪ]]، [[ايپيڪتيتس]]، [[مارڪس اوريليئس]] ۽ [[آگسٽين آف هيپو]] شامل آهن.<ref name="Garin"></ref> [[File:Famous Italian philosophers.jpg|thumb|مٿي کاٻي پاسي کان گهڙيءَ جي رخ ۾: [[ٿامس اڪوئناس|اڪوئناس]]، ديني عالم؛<ref>{{Cite web|title=St. Thomas Aquinas {{!}} Biography, philosophy, & Facts|url=https://www.britannica.com/biography/Saint-Thomas-Aquinas|access-date=20 January 2020|website=Encyclopædia Britannica}}</ref> [[جورڊانو برونو|برونو]]، [[ڪائناتيات دان]]؛<ref>Gatti, Hilary. ''Giordano Bruno and Renaissance Science: Broken Lives and Organizational Power''. Cornell University Press, 2002, 1. {{ISBN|0-8014-8785-4}}.</ref> [[چيزاري بيڪاريا|بيڪاريا]]، [[جرم شناس]]؛<ref name="Hostettler-2011">{{Cite book|last=Hostettler|first=John|title=Cesare Beccaria: The Genius of 'On Crimes and Punishments'|date=2011|publisher=Waterside Press|isbn=978-1-9043-8063-4|location=Hampshire|page=160}}</ref> ۽ [[ماريا مونٽيسوري|مونٽيسوري]]، [[مونٽيسوري تعليم]] واري<ref name="Montessori">{{Cite web|title=Introduction to Montessori Method|url=https://amshq.org/Montessori-Education/Introduction-to-Montessori|publisher=American Montessori Society}}</ref>]] اطالوي وچئين دور جو فلسفو بنيادي طور عيسائي هو، ۽ ان ۾ [[ٿامس اڪوئناس]] جهڙا ديني عالم شامل هئا، جيڪو [[فطري الٰهيات]] جو ڪلاسيڪي حامي هو، جنهن [[ارسطوي فلسفو]] عيسائيت ۾ ٻيهر متعارف ڪرايو.<ref>{{Cite web|last=Blair|first=Peter|title=Reason and Faith: The Thought of Thomas Aquinas|url=http://www.dartmouthapologia.org/articles/show/125|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20130913011656/http://www.dartmouthapologia.org/articles/show/125|archive-date=13 September 2013|access-date=18 December 2013|website=The Dartmouth Apologia}}</ref> نشاۃ ثانيه جي فلسفين ۾ شامل آهن: [[جورڊانو برونو]]، اولهه جي هڪ اهم سائنسي شخصيت؛ [[مارسيليو فيچينو]]، انسان دوست فلسفي؛ ۽ [[نيڪولو ميڪياويلي]]، جديد [[سياسي سائنس]] جو هڪ باني. ميڪياويلي جو سڀ کان مشهور ڪم ''[[دي پرنس]]'' آهي، جنهن جو سياسي فڪر ۾ حصو سياسي [[مثاليت پسندي]] ۽ [[حقيقت پسندي (بين الاقوامي لاڳاپا)|حقيقت پسندي]] جي وچ ۾ بنيادي وڇوڙو آهي.<ref>Moschovitis Group Inc, Christian D. Von Dehsen and Scott L. Harris, ''Philosophers and religious leaders'', (The Oryx Press, 1999), 117.</ref><ref>{{Cite web|title=The Enlightenment throughout Europe|url=http://history-world.org/enlightenment_throughout_europe.htm|archive-url=https://web.archive.org/web/20130123082708/http://history-world.org/enlightenment_throughout_europe.htm|archive-date=23 January 2013|access-date=12 December 2017|website=International World History Project}}</ref> [[پادووا]]، [[بولونيا]] ۽ [[نيپلز]] جهڙا يونيورسٽي شهر علم ۽ تحقيق جا مرڪز رهيا، جن ۾ [[جيامباتيستا ويڪو]] جهڙا فلسفي شامل هئا.<ref name="maritain.nd.edu">{{Cite web|title=History of Philosophy 70|url=http://maritain.nd.edu/jmc/etext/hop70.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20170525033238/http://maritain.nd.edu/jmc/etext/hop70.htm|archive-date=25 May 2017|access-date=12 December 2017|website=maritain.nd.edu}}</ref> [[چيزاري بيڪاريا]] روشن خياليءَ جي اهم شخصيت ۽ [[ڪلاسيڪي مکتب (جرم شناسي)|ڪلاسيڪي فوجداري نظريي]] ۽ [[سزا شناسي]] جو پيءُ هو.<ref name="Hostettler-2011"></ref> اٽلي ۾ 1800ع واري ڏهاڪي ۾ هڪ مشهور فلسفيانه تحريڪ هئي، جنهن ۾ [[مثاليت پسندي]]، [[حسيت]] ۽ [[تجربيت]] شامل هئا.<ref name="maritain.nd.edu"></ref> اڻويهين صديءَ جي آخر ۽ ويهين صديءَ دوران ٻيون تحريڪون پڻ مقبول ٿيون، جهڙوڪ [[وجودي الٰهيات]]،<ref>{{Cite journal|last=Scarangello|first=Anthony|year=1964|title=Major Catholic-Liberal Educational Philosophers of the Italian Risorgimento|journal=History of Education Quarterly|volume=4|issue=4|pages=232–250|doi=10.2307/367499|jstor=367499|s2cid=147563567}}</ref> [[اٽلي ۾ انارڪزم|انارڪزم]]، ڪميونزم، سوشلزم، مستقبل نگاري، فاشزم ۽ عيسائي جمهوريت.<ref>{{Cite book|last=Pernicone|first=Nunzio|title=Italian Anarchism 1864–1892 |publisher=AK Press|year=2009|pages=111–113}}</ref> [[انتونيو گرامشي]] ڪميونسٽ نظريي اندر اڃا تائين لاڳاپيل فلسفي آهي، جنهن کي [[ثقافتي بالادستي]] جو نظريو ٺاهڻ جو ڪريڊٽ ڏنو وڃي ٿو. اطالوي فلسفين غير مارڪسي [[لبرل سوشلزم]] واري فلسفي جي ترقيءَ ۾ اثر وڌو. 1960ع واري ڏهاڪي ۾، کاٻي ڌر جي ڪارڪنن [[اختيار مخالف]] مزدور نواز نظرين کي اختيار ڪيو، جيڪي [[خودمختيار تحريڪ]] ۽ [[ورڪرزم]] جي نالي سان مشهور ٿيا.<ref>{{Cite book|last1=Balestrini|first1=Nanni|title=L'orda d'oro 1968–1977. La grande ondata rivoluzionaria e creativa, politica ed esistenziale |last2=Moroni|first2=Primo|publisher=SugarCo|year=1997|isbn=8-8078-1462-5}}</ref> [[اطالوي فيمينسٽن]] ۾ [[سيبيلا اليرامو]]، [[الائدي گوالبيرتا بيڪاري]] ۽ [[آنا ماريا موتسوني]] شامل آهن، ۽ پروٽو-فيمينسٽ فلسفن کي اڳ ۾ ئي اطالوي ليکڪن ڇُهيو هو. اطالوي تعليمدان [[ماريا مونٽيسوري]] [[مونٽيسوري تعليم|اهڙو تعليمي فلسفو]] پيدا ڪيو، جيڪو سندس نالي سان سڃاتو وڃي ٿو.<ref name="Montessori"></ref> [[جيوسيپي پيانو]] تجزياتي فلسفي ۽ رياضيات جي جديد فلسفي جو باني هو. تجزياتي فلسفين ۾ [[ڪارلو پينڪو]]، [[گلوريا اوريجي]]، [[پيئرئنا گاراواسو]] ۽ [[لوچانو فلوريدي]] شامل آهن.<ref name="Garin"></ref> === ٿيٽر === {{Main|اٽلي جو ٿيٽر}} [[File:Gemälde des Hieronymus Francken - Die Compagnia dei Comici Gelosi bei einer Aufführung in Paris.jpg|thumb|[[ڪوميڊيا ديل آرٽي]] جو ٽولو [[آئي جيلوسي]] پرفارم ڪندي، [[هيرونيمس فرانڪن اول]] جو ڪم، {{circa|1590}}]] اطالوي ٿيٽر وچئين دور ۾ وجود ۾ آيو، جنهن جا اڳوڻا بنياد ڏکڻ اٽليءَ جي قديم يوناني ڪالونين ([[ميگنا گريشيا]])،<ref>{{Cite web|title=Storia del Teatro nelle città d'Italia|url=https://www.melogranoarte.it/storia-del-teatro-nelle-citta-ditalia|access-date=27 July 2022|language=it}}</ref> گڏوگڏ [[اٽالڪ قومون|اٽالڪ قومن]] جي ٿيٽر<ref>{{Cite web|title=Storia del teatro: lo spazio scenico in Toscana|url=https://brunelleschi.imss.fi.it/itinerari/itinerario/storiateatrospazioscenicotoscana.html|access-date=28 July 2022|language=it}}</ref> ۽ [[قديم روم جو ٿيٽر]] تائين پهچن ٿا. ٻه مکيه رستا هئا، جن وسيلي ٿيٽر ترقي ڪئي. پهريون، ڪيٿولڪ مذهبي عبادتن جي ڊرامائي صورت، ۽ ٻيو، تماشي جي بت پرست صورتن مان ٺهيل هو، جهڙوڪ شهري ميلن لاءِ اسٽيجنگ، درٻاري مسخرن جون تياريون، ۽ [[ٽروباڊور]]ن جا گيت.<ref>Of this second line, Dario Fo speaks of a true alternative culture to the official one: although widespread as an idea, some scholars such as {{Ill|Giovanni Antonucci|it}} do not agree in considering it as such. In this regard, see {{Cite book|last=Antonucci|first=Giovanni|title=Storia del teatro italiano|publisher=Newton Compton Editori|year=1995|isbn=978-8-8798-3974-7|pages=10–14|language=it}}</ref> نشاۃ ثانيه واري ٿيٽر جديد ٿيٽر جي شروعات ڪئي. قديم ٿيٽري متن ترجمو ڪيا ويا ۽ درٻارن ۾ اسٽيج ڪيا ويا، ۽ پوءِ عوامي ٿيٽرن ڏانهن منتقل ٿيا. پندرهين صديءَ جي آخر ۾، [[فيرارا]] ۽ روم جا شهر ٿيٽر جي ٻيهر دريافت ۽ تجديد لاءِ اهم هئا.<ref>{{Cite book|last=Antonucci|first=Giovanni|title=Storia del teatro italiano|publisher=Newton Compton Editori|year=1995|isbn=978-8-8798-3974-7|page=18|language=it}}</ref> سورهين صديءَ کان ارڙهين صديءَ تائين، [[ڪوميڊيا ديل آرٽي]] [[بداهتي ٿيٽر]] جي هڪ صورت هئي، ۽ اڄ به پيش ڪئي وڃي ٿي. اداڪارن جا گهمندڙ ٽولا کليل هنڌن تي اسٽيج لڳائيندا هئا ۽ [[جگلنگ]]، [[اڪروبيٽڪس]] ۽ مزاحيه ڊرامن جي صورت ۾ وندر فراهم ڪندا هئا. ڊراما لکيل ڊرامائي متن مان پيدا نه ٿيندا هئا، پر ''[[لاتسي]]'' نالي منظرنامن مان، جيڪي اهڙا آزاد ڍانچا هئا، جن جي چوڌاري اداڪار بداهت ڪندا هئا. ''ڪوميڊيا'' جا ڪردار عام طور تي مقرر سماجي قسمن ۽ روايتي ڪردارن جي نمائندگي ڪندا هئا، جن مان هر هڪ جو پنهنجو جدا [[ڪوميڊيا ديل آرٽي جا لباس|لباس]] هوندو هو.<ref>{{Cite book|last1=Chaffee, Judith|title=The Routledge Companion to Commedia Dell'Arte|last2=Crick, Olly|publisher=Rutledge Taylor and Francis Group|year=2015|isbn=978-0-4157-4506-2|location=London and New York|page=1}}</ref> ڪوميڊيا ديل آرٽي جي پهرين رڪارڊ ٿيل پرفارمنسون 1551ع جي شروعات ۾ روم مان مليون.<ref>{{Cite book|last=Katritzky|first=M. A.|url=https://books.google.com/books?id=9fV4gz5FmiAC&q=the+art+of+commedia|title=The Art of Commedia: A Study in the Commedia dell'arte 1560–1620 with Special Reference to the Visual Records |publisher=Editions Rodopi|year=2006|isbn=978-9-0420-1798-6|location=New York|page=82}}</ref> عورتن جا ڪردار عورتن ئي ادا ڪيا، جن جو دستاويزي ثبوت 1560ع واري ڏهاڪي جي شروعات کان ملي ٿو، جنهن ڪري اهي قديم دور کان پوءِ يورپ جون پهريون ڄاتل پيشاور اداڪارائون بڻيون. [[لوڪريتسيا دي سينا]]، جنهن جو نالو 1564ع جي هڪ معاهدي ۾ آيو آهي، نالي سان سڃاتل پهرين اطالوي اداڪاره سڏبي آهي، جڏهن ته [[ونچينزا آرماني]] ۽ [[باربرا فلامينيا]] پهريون [[پريما ڊونا]]ون هيون.<ref>Giacomo Oreglia (2002). Commedia dell'arte. Ordfront. {{ISBN|9-1732-4602-6}}.</ref> بيلٽ نشاۃ ثانيه دوران اٽليءَ ۾ پيدا ٿيو، درٻاري نمائش ۽ شان و شوڪت جي واڌ ويجهه طور.<ref>{{Cite web|title=The Ballet|url=http://www.metmuseum.org/toah/hd/balt/hd_balt.htm|website=metmuseum.org|date=October 2004 }}</ref><ref>{{Cite web|title=Andros on Ballet – Catherine Medici De|url=http://www.michaelminn.net/andros/index.php?de_medici_catherine|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20080209205503/http://www.michaelminn.net/andros/index.php?de_medici_catherine|archive-date=9 February 2008|website=michaelminn.net}}</ref> === موسيقي === {{Main|اٽلي جي موسيقي}} {{multiple image | align = right | image1 = Old violin.jpg | width1 = 106 | alt1 = | caption1 = | image2 = Pianoforte Verticale.jpg | width2 = 197 | alt2 = | caption2 = | footer = ڪلاسيڪي موسيقي سان لاڳاپيل ساز، جن ۾ وائلن ۽ پيانو شامل آهن، اٽلي ۾ ايجاد ٿيا.<ref name="Erlich"/> }} [[اطالوي لوڪ موسيقي|لوڪ]] کان [[يورپي ڪلاسيڪي موسيقي|ڪلاسيڪي]] تائين، موسيقي اطالوي ثقافت جو اندروني حصو آهي. ڪلاسيڪي موسيقي سان لاڳاپيل ساز، جن ۾ پيانو ۽ وائلن شامل آهن، اٽلي ۾ ايجاد ٿيا،<ref name="Erlich">{{Cite book|last=Erlich|first=Cyril|title=The Piano: A History|publisher=Oxford University Press, US; Revised edition|year=1990|isbn=978-0-1981-6171-4}}; {{Cite book|last=Allen|first=Edward Heron|title=Violin-making, as it was and is: Being a Historical, Theoretical, and Practical Treatise on the Science and Art of Violin-making, for the Use of Violin Makers and Players, Amateur and Professional. Preceded by An Essay on the Violin and Its Position as a Musical Instrument|date=1914|publisher=E. Howe}} Accessed 5 September 2015.</ref> ۽ ڪيترين موجوده صورتن، جهڙوڪ [[سمفني]]، ڪنسرٽو ۽ [[سوناتا]]، جون پاڙون سورهين ۽ سترهين صديءَ جي اطالوي موسيقيءَ جي نون تجربن تائين پهچن ٿيون. اٽلي جي سڀ کان مشهور موسيقارن ۾ نشاۃ ثانيه جا [[جيوواني پيئرلوئيجي دا پالسترينا|پالسترينا]]، [[مونتيوردي]] ۽ [[ڪارلو جيسوالدو|جيسوالدو]]؛ [[باروڪ موسيقي|باروڪ]] جا [[دومينيڪو اسڪارلاتي|اسڪارلاتي]] ۽ [[ويوالدي]]؛ ڪلاسيڪي جا [[پاگانيني]] ۽ [[روسيني]]؛ ۽ رومانوي دور جا [[ويردي]] ۽ [[پوچيني]] شامل آهن. اٽلي ۾ ڪلاسيڪي موسيقيءَ جي مضبوط حيثيت آهي، جنهن جو ثبوت ان جي اوپيرا گهرن، جهڙوڪ لا اسڪالا، ۽ پيانو نواز [[مائوريتسيو پوليني]] ۽ ٽينر [[لوچانو پاواروتي]] جهڙن فنڪارن جي شهرت مان ملي ٿو. اٽلي اوپيرا جي جنم ڀومي طور سڃاتو وڃي ٿو.<ref name="Kimbell, David R.B.-1994">{{Cite book|last=Kimbell, David R.B.|url={{Google books|C37Gq2GagZIC|keywords=|text=|plainurl=yes}}|title=Italian Opera|publisher=Cambridge University Press|year=1994|isbn=978-0-5214-6643-1|access-date=20 December 2009}}</ref> [[اطالوي اوپيرا]] بابت مڃيو وڃي ٿو ته اهو سترهين صديءَ ۾ قائم ٿيو.<ref name="Kimbell, David R.B.-1994"></ref> 1920ع واري ڏهاڪي جي شروعات ۾ متعارف ٿيڻ کان پوءِ، [[جاز]] اٽلي ۾ مضبوط جڳهه حاصل ڪئي، ۽ فاشسٽن جي غير ملڪي مخالف پاليسين باوجود مقبول رهيو. 1970ع واري ڏهاڪي جي [[پروگريسيو راڪ]] ۽ پاپ تحريڪن ۾ اٽلي جي نمائندگي [[پريمياتا فورنيريا مارڪوني|پي ايف ايم]]، [[بانڪو دل موتوو سوڪورسو]]، [[لي اورمي]]، [[گوبلن (بينڊ)|گوبلن]] ۽ [[پوھ (بينڊ)|پوھ]] جهڙن بينڊن ڪئي.<ref>{{Cite book|last=Keller, Catalano and Colicci|url=https://books.google.com/books?id=Gh03DwAAQBAJ&q=keller%20catalano%20and%20colicci&pg=PT1022|title=Garland Encyclopedia of World Music|date=25 September 2017|publisher=Routledge|isbn=978-1-3515-4426-9|pages=604–625}}</ref> ساڳئي دور ۾ [[اٽلي جو سئنيما|اطالوي سئنيما]] ۾ تنوع آيو، ۽ [[چينيچتا]] جي فلمن ۾ [[اينيو موريڪوني]] سميت موسيقارن جا پيچيده موسيقيائي اسکور شامل هئا. 1980ع واري ڏهاڪي ۾، [[اطالوي هپ هاپ]] مان اڀرندڙ پهريون ستارو ڳائڻو [[جووانوتي]] هو.<ref>{{Cite news|last=Sisario|first=Ben|date=3 October 2012|title=A Roman Rapper Comes to New York, Where He Can Get Real|url=https://www.nytimes.com/2012/10/04/arts/music/jovanotti-italian-rapper-brings-his-act-to-new-york.html|url-access=subscription|url-status=live|archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20220103/https://www.nytimes.com/2012/10/04/arts/music/jovanotti-italian-rapper-brings-his-act-to-new-york.html|archive-date=3 January 2022|access-date=24 February 2014|work=The New York Times}}{{Cbignore}}</ref> اطالوي ميٽل بينڊن ۾ [[ريپسوڊي آف فائر]]، [[لاڪونا ڪوئل]]، [[ايلون ڪنگ (بينڊ)|ايلون ڪنگ]]، [[فارگوٽن ٽومب]] ۽ [[فليش گاڊ اپوڪليپس]] شامل آهن.<ref>{{Cite book|last1=Sharpe-Young|first1= Garry|author-link1= MusicMight|title= A–Z of Power Metal|series= Rockdetector Series|year= 2003|publisher= Cherry Red Books|isbn= 978-1-901447-13-2}}</ref> اٽلي [[ڊسڪو]] ۽ [[اليڪٽرانڪ موسيقي]] جي ترقيءَ ۾ حصو وڌو، جنهن ۾ [[اٽالو ڊسڪو]]، جيڪو پنهنجي مستقبل پسند آواز ۽ سنٿيسائيزرن ۽ ڊرم مشينن جي نمايان استعمال لاءِ مشهور آهي، اليڪٽرانڪ ڊانس جي سڀ کان پهرين صنفن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite news|last=McDonnell|first=John|date=1 September 2008|title=Scene and heard: Italo-disco|url=https://www.theguardian.com/music/musicblog/2008/sep/01/sceneandhearditalodisco|access-date=14 July 2012|work=The Guardian|location=London}}</ref> [[جورجو مورودر]] جهڙا پروڊيوسر، جنهن ٽي اڪيڊمي اوارڊ ۽ چار گولڊن گلوب کٽيا، اليڪٽرانڪ ڊانس موسيقيءَ جي ترقيءَ ۾ اثرائتا رهيا.<ref>"This record was a collaboration between Philip Oakey, the big-voiced lead singer of the techno-pop band the Human League, and Giorgio Moroder, the Italian-born father of disco who spent the '80s writing synth-based pop and film music." {{Cite web|last=Evan Cater|title=Philip Oakey & Giorgio Moroder: Overview|url={{AllMusic|class=album|id=r59464|pure_url=yes}}|access-date=21 December 2009|publisher=[[آل ميوزڪ]]}}</ref> اطالوي پاپ جي نمائندگي هر سال [[سانريمو ميوزڪ فيسٽيول]] وسيلي ٿئي ٿي، جنهن [[يوروويزن سانگ ڪانٽيسٽ]] لاءِ الهام طور ڪم ڪيو.<ref>{{Cite web|last=Yiorgos Kasapoglou|date=27 February 2007|title=Sanremo Music Festival kicks off tonight|url=http://www.esctoday.com/news/read/7817|access-date=18 August 2011|publisher=esctoday.com}}</ref> [[جيگليولا چينڪويتي]]، [[توتو ڪوتونيو]] ۽ [[مونياسڪن]] بالترتيب [[يوروويزن سانگ ڪانٽيسٽ 1964|1964ع]]، [[يوروويزن سانگ ڪانٽيسٽ 1990|1990ع]] ۽ [[يوروويزن سانگ ڪانٽيسٽ 2021|2021ع]] ۾ يوروويزن کٽيو. [[دومينيڪو مودونيو]]، [[مينا (اطالوي ڳائڻي)|مينا]]، [[اندريا بوچيلي]]، [[رافائيلا ڪارا]]، [[اِل وولو]]، [[ال بانو]]، [[توتو ڪوتونيو]]، [[نيڪ]]، [[امبرتو توتسي]]، [[جورجيا (ڳائڻي)|جورجيا]]، گريمي کٽيندڙ [[لائورا پائوسيني]]، [[ايروس رامازوتي]]، [[تيتسيانو فيرو]]، مونياسڪن ۽ ٻين ڳائڻن عالمي شهرت ماڻي آهي.<ref>{{Cite web|first=Federica|last=Cirone|date=29 August 2023|title=Cantanti italiani, quali sono quelli che hanno avuto più successo all'estero|url=https://www.socialboost.it/cantanti-italiani-quali-sono-quelli-che-hanno-avuto-piu-successo-allestero/|access-date=5 June 2024|publisher=socialboost.it|language=it}}</ref> === فيشن ۽ ڊزائن === {{Main|اطالوي فيشن|اطالوي ڊزائن}} [[File:Prada milano.JPG|thumb|ميلان ۾ [[گاليريا ويتوريو ايمانوئلي ٻيون]] ۾ [[پرادا]] جو دڪان]] اطالوي فيشن جي ڊگهي روايت آهي. [[گلوبل لئنگئيج مانيٽر]] جي ''Top Global Fashion Capital Rankings'' (2013ع) ۾ روم کي ڇهين ۽ ميلان کي ٻارهين نمبر تي رکيو ويو.<ref>{{Cite web|title=New York Takes Top Global Fashion Capital Title from London, edging past Paris|url=http://www.languagemonitor.com/fashion/sorry-kate-new-york-edges-paris-and-london-in-top-global-fashion-capital-10th-annual-survey|url-status=usurped|archive-url=https://web.archive.org/web/20140222011026/http://www.languagemonitor.com/fashion/sorry-kate-new-york-edges-paris-and-london-in-top-global-fashion-capital-10th-annual-survey|archive-date=22 February 2014|access-date=25 February 2014|publisher=Languagemonitor.com}}</ref> اهم اطالوي فيشن ليبلز — جهڙوڪ [[گوچي]]، [[ارماني]]، [[پرادا]]، [[ورساچي]]، [[ويلنٽينو ايس پي اي|ويلنٽينو]]، [[ڊولچي اينڊ گبانا]] — دنيا جي بهترين فيشن گهرن ۾ شامل آهن. [[بلغاري]]، [[دامياني (زيورن جي ڪمپني)|دامياني]] ۽ [[بوچيلاتي]] جهڙا زيورن جا ادارا اٽلي ۾ قائم ٿيا. فيشن رسالو ''[[ووگ اٽاليا]]'' دنيا جي سڀ کان وڌيڪ معزز فيشن رسالن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite book|last=Press|first=Debbie|url={{Google books|pkeaOOxb_isC|page=PA16|keywords=|text=|plainurl=yes}}|title=Your Modeling Career: You Don't Have to Be a Superstar to Succeed|publisher=Allworth Press|year=2000|isbn=978-1-58115-045-2}}; {{Cite web|last=Cardini|first=Tiziana|date=28 October 2020|title=Get to Know the Young Winners of the 2020 International Talent Support Awards |url=https://www.vogue.com/article/internationa-talent-support-award-2020-winners|website=Vogue}}</ref> اٽلي ڊزائن جي ميدان ۾ نمايان آهي، خاص طور تي اندروني، معمارِي، صنعتي ۽ شهري ڊزائن ۾.<ref>Miller (2005) p. 486</ref><ref>Insight Guides (2004) p. 220</ref> ميلان ۽ تورين ملڪ ۾ معمارِي ۽ صنعتي ڊزائن جا اڳواڻ آهن. ميلان شهر [[فيرا ميلانو]] جي ميزباني ڪري ٿو، جيڪا يورپ جي سڀ کان وڏي ڊزائن نمائش آهي.<ref>{{Cite web|title=Design City Milan|url=http://www.wiley.com/WileyCDA/WileyTitle/productCd-0470026839.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101206052654/http://www.wiley.com/WileyCDA/WileyTitle/productCd-0470026839.html|archive-date=6 December 2010|access-date=3 January 2010|publisher=Wiley}}</ref> ميلان ڊزائن ۽ معمارِي سان لاڳاپيل اهم واقعن ۽ هنڌن جي ميزباني ڪري ٿو، جهڙوڪ ''Fuori Salone'' ۽ [[ميلان فرنيچر فيئر]]، ۽ اهو [[برونو موناري]]، [[لوچيو فونتانا]]، [[اينريڪو ڪاستيلاني]] ۽ [[پيئرو مانزوني]] جهڙن ڊزائنرن جو گهر رهيو آهي.<ref>{{Cite web|title=Frieze Magazine – Archive – Milan and Turin|url=http://www.frieze.com/issue/article/milan_turin|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20100110123141/http://www.frieze.com/issue/article/milan_turin|archive-date=10 January 2010|access-date=3 January 2010|website=Frieze}}</ref> === سئنيما === {{Main|اٽلي جو سئنيما}} اطالوي سئنيما [[لوميئر ڀائرن]] طرفان حرڪتي تصويرن جون نمائشون متعارف ڪرائڻ کان ٿوري ئي پوءِ شروع ٿيو.<ref>{{Cite web|title=L'œuvre cinématographique des frères Lumière – Pays: Italie|url=https://catalogue-lumiere.com/pays/italie|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20180320195614/https://catalogue-lumiere.com/pays/italie|archive-date=20 March 2018|access-date=1 January 2022|language=fr}}; {{Cite web|title=Il Cinema Ritrovato – Italia 1896 – Grand Tour Italiano |url=https://festival.ilcinemaritrovato.it/proiezione/italy-1896-in-honor-of-aldo-bernardini|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20180321124127/https://festival.ilcinemaritrovato.it/proiezione/italy-1896-in-honor-of-aldo-bernardini|archive-date=21 March 2018|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> پهريون اطالوي ڊائريڪٽر [[ويتوريو ڪالچينا]] آهي، جنهن 1896ع ۾ [[پوپ ليو تيرهون]] کي فلمبند ڪيو.<ref>{{Cite web|title=26 febbraio 1896 – Papa Leone XIII filmato Fratelli Lumière |url=https://archivio.quirinale.it/aspr/gianni-bisiach/AV-002-000398/26-febbraio-1896-papa-leone-xiii-filmato-fratelli-lumiere|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> 1914ع جي ''[[ڪابيريا]]'' سڀ کان مشهور اطالوي [[خاموش فلم]] آهي.<ref>{{Citation|title=Cinematografia|volume=III|page=226|year=1970|publisher=[[تريڪاني]]|language=it|encyclopedia=Dizionario enciclopedico italiano}}</ref><ref>{{Cite book|last=Andrea Fioravanti|title=La "storia" senza storia. Racconti del passato tra letteratura, cinema e televisione|publisher=Morlacchi Editore|year=2006|isbn=978-8-8607-4066-3|page=121|language=it}}</ref> يورپ جي سڀ کان پراڻي [[اونگارڊ]] سئنيما تحريڪ، [[اطالوي مستقبل نگاري (سئنيما)|اطالوي مستقبل نگاري]]، 1910ع واري ڏهاڪي جي آخر ۾ ٿي.<ref>{{Cite web|date=30 September 2017|title=Il cinema delle avanguardie|url=https://www.brevestoriadelcinema.org/04-4-il-cinema-delle-avanguardie|access-date=13 November 2022|language=it}}</ref> [[File:Federico Fellini NYWTS 2.jpg|thumb|[[فيديريڪو فيليني]]، جيڪو ويهين صديءَ جي سڀ کان وڌيڪ اثرائتن ۽ وڏي پيماني تي عزت ماڻيندڙ فلمسازن مان هڪ سمجهيو وڃي ٿو<ref>{{Cite web|date=20 January 2022|title=Federico Fellini, i 10 migliori film per conoscere il grande regista|url=https://libreriamo.it/intrattenimento/federico-fellini-i-10-film-regista|access-date=10 September 2022|language=it}}</ref>]] 1920ع واري ڏهاڪي ۾ زوال کان پوءِ، صنعت 1930ع واري ڏهاڪي ۾ [[آواز واري فلم|آواز]] جي اچڻ سان ٻيهر متحرڪ ٿي. هڪ مشهور اطالوي صنف، ''[[تيليفوني بيانڪي]]''، دلڪش پس منظرن واريون مزاحيه فلمون هيون.<ref>{{Citation |last=Katz |first=Ephraim |title=Italy |pages=682–685 |year=2001 |publisher=HarperResource |isbn=978-0-0607-4214-0 |encyclopedia=The Film Encyclopedia}}.</ref> ''[[ڪاليگرافزمو]]''، ''تيليفوني بيانڪي''-آمريڪي انداز جي مزاحيه فلمن جي تيز ابتڙ هو؛ اهو وڌيڪ فني، تمام گهڻو رسمي، پيچيدگيءَ ۾ اظهار ڀريو، ۽ بنيادي طور معاصر ادبي مواد سان لاڳاپيل هو.<ref>{{Cite book|last=Brunetta|first=Gian Piero|title=Storia del cinema mondiale|publisher=Einaudi|year=2002|isbn=978-8-8061-4528-6|volume=III|pages=357–359|language=it}}</ref> سئنيما کي موسوليني استعمال ڪيو، جنهن روم جي مشهور [[چينيچتا|چينيچتا اسٽوڊيو]] قائم ڪيو، [[فاشسٽ پروپيگنڊا]] جي پيداوار لاءِ.<ref>{{Cite web|title=The Cinema Under Mussolini|url=http://ccat.sas.upenn.edu/italians/resources/Amiciprize/1996/mussolini.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100731200507/http://ccat.sas.upenn.edu/italians/resources/Amiciprize/1996/mussolini.html|archive-date=31 July 2010|access-date=30 October 2010|publisher=Ccat.sas.upenn.edu}}</ref> ٻي عالمي جنگ کان پوءِ، اطالوي فلم کي وسيع سڃاڻپ ملي ۽ اها برآمد ڪئي وئي، تان جو 1980ع واري ڏهاڪي ۾ فني زوال آيو.<ref>{{Cite web|title=STORIA 'POCONORMALE' DEL CINEMA: ITALIA ANNI '80, IL DECLINO|url=https://www.mymovies.it/cinemanews/2009/16629|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> [[اطالوي فلم ڊائريڪٽرن جي فهرست|اطالوي فلم ڊائريڪٽرن]] ۾ [[فيديريڪو فيليني]]، [[سرجيو ليئوني]]، [[پيئر پاولو پاسوليني]]، [[دوچو تيساري]]، [[لوڪينو ويسڪونتي]]، [[ويتوريو دي سيڪا]]، [[مائيڪل اينجلو انتونيوني]] ۽ [[روبيرتو روسيلليني]] شامل آهن، جن کي هر دور جي عظيم ترين ڊائريڪٽرن مان مڃيو وڃي ٿو.<ref>{{Cite news|last=Ebert|first=Roger|title=The Bicycle Thief / Bicycle Thieves (1949) |url=http://rogerebert.suntimes.com/apps/pbcs.dll/article?AID=/19990319/REVIEWS08/903190306/1023|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20090227023704/http://rogerebert.suntimes.com/apps/pbcs.dll/article?AID=%2F19990319%2FREVIEWS08%2F903190306%2F1023|archive-date=27 February 2009|access-date=8 September 2011|work=Chicago Sun-Times}}; {{Cite web|date=7 July 2002|title=The 25 Most Influential Directors of All Time|url=http://www.moviemaker.com/archives/moviemaking/directing/articles-directing/the-25-most-influential-directors-of-all-time-3358|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20151211230213/http://www.moviemaker.com/archives/moviemaking/directing/articles-directing/the-25-most-influential-directors-of-all-time-3358|archive-date=11 December 2015|access-date=21 February 2017|website=MovieMaker Magazine}}</ref> 1940ع واري ڏهاڪي جي وچ کان 1950ع واري ڏهاڪي جي شروعات تائين [[اطالوي نيو ريئلزم]] جو عروج هو، جيڪو جنگ کان پوءِ واري اٽليءَ جي خراب حالت کي ظاهر ڪندو هو.<ref>{{Cite web|title=Italian Neorealism – Explore – The Criterion Collection|url=https://www.criterion.com/explore/6-italian-neorealism|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110918102158/http://www.criterion.com/explore/6-italian-neorealism|archive-date=18 September 2011|access-date=7 September 2011|publisher=Criterion.com}}</ref> 1950ع واري ڏهاڪي ۾ جيئن ملڪ وڌيڪ امير ٿيو، نيو ريئلزم جي هڪ صورت، جيڪا گلابي نيو ريئلزم طور مشهور هئي، ان جي جاءِ ورتي، ۽ ''[[ڪوميڊيا آل اطاليانا]]'' صنف ۽ ٻيون [[فلم صنف]]ون، جهڙوڪ [[سورڊ اينڊ سينڊل]] ۽ [[اسپيگيٽي ويسٽرن]]، 1960ع ۽ 1970ع واري ڏهاڪي ۾ مشهور ٿيون.<ref>{{Cite web|title=Western all'italiana|url=https://www.treccani.it/enciclopedia/western-all-italiana_%28Enciclopedia-del-Cinema%29|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> [[صوفيا لورين]] جهڙين اداڪارائن عالمي شهرت حاصل ڪئي. شهوت انگيز اطالوي ٿرلر، يا ''[[جئلي]]''، جيڪي 1970ع واري ڏهاڪي ۾ [[داريو ارجينتو]] جهڙن ڊائريڪٽرن ٺاهيا، خوفناڪ فلمن تي اثرانداز ٿيا.<ref>{{Cite web|title=Tarantino e i film italiani degli anni settanta|url=http://www.corriere.it/solferino/severgnini/09-10-30/09.spm|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> تازو دور ۾، اطالوي منظر کي رڳو ڪڏهن ڪڏهن ڌيان مليو آهي، جهڙوڪ ''[[لائف از بيوٽيفل]]''، ''[[سئنيما پيراڊيسو]]'' ۽ ''[[اِل پوستينو: دي پوسٽمين]]'' جهڙين فلمن سان.<ref>{{Cite news|date=21 May 2013|title=Cannes 2013. La grande bellezza |url=https://stanzedicinema.com/2013/05/21/cannes-2013-la-grande-bellezza|access-date=1 January 2022|work=Stanze di Cinema|language=it}}</ref> چينيچتا اسٽوڊيو يورپ ۾ فلم ۽ ٽيليويزن پيداوار جي سڀ کان وڏي سهولت آهي،<ref>{{Cite web|date=30 December 2021|title=Cinecittà, c'è l'accordo per espandere gli Studios italiani|url=https://www.ciakmagazine.it/news/cinecitta-ce-laccordo-per-espandere-gli-studios-italiani|access-date=10 September 2022|language=it}}</ref> جتي ڪيتريون ئي عالمي باڪس آفيس ڪامياب فلمون فلمبند ٿيون. 1950ع واري ڏهاڪي ۾، اتي ٺاهيل عالمي پيداوارن جي انگ سبب روم کي "[[ٽائبر تي هالي ووڊ]]" سڏيو ويو. ان جي احاطي تي 3,000 کان وڌيڪ پيداوارون ٺهيون، جن مان 90 کي [[اڪيڊمي اوارڊ]] لاءِ نامزدگي ملي، ۽ 47 ڪاميابيون حاصل ٿيون.<ref>{{Cite book|last=Bondanella|first=Peter E.|url=https://books.google.com/books?id=PiTBFMc7tp4C|title=Italian Cinema: From Neorealism to the Present|date=2001|publisher=Continuum|isbn=978-0-8264-1247-8|page=13}}</ref> اٽلي [[بهترين پرڏيهي ٻوليءَ واري فلم لاءِ اڪيڊمي اوارڊ]] ۾ سڀ کان وڌيڪ اوارڊ ماڻيندڙ ملڪ آهي، جنهن 14 ڪاميابيون، 3 [[اعزازی اڪيڊمي اوارڊ|خاص اوارڊ]] ۽ 31 [[بهترين پرڏيهي ٻوليءَ واري فلم لاءِ اڪيڊمي اوارڊ ڏانهن اطالوي موڪلن جي فهرست|نامزدگيون]] حاصل ڪيون آهن.<ref>{{Cite web|date=26 October 2021|title=Oscar 2022: Paolo Sorrentino e gli altri candidati come miglior film internazionale |url=https://www.sorrisi.com/cinema/migliori-film/oscar-2022-paolo-sorrentino-e-gli-altri-candidati-come-miglior-film-internazionale|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> {{As of|2016}}، اطالوي فلمن 12 پام دُور،<ref>{{Cite web|date=13 May 2014|title=10 film italiani che hanno fatto la storia del Festival di Cannes|url=https://www.nanopress.it/articolo/10-film-italiani-che-hanno-fatto-la-storia-del-festival-di-cannes/67505|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> 11 [[گولڊن لائن]]،<ref>{{Cite web|date=28 August 2018|title=I film italiani vincitori del Leone d'Oro al Festival di Venezia|url=https://www.supereva.it/i-film-italiani-vincitori-del-leone-doro-al-festival-di-venezia-51756|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> ۽ 7 [[گولڊن بيئر]] کٽيا آهن.<ref>{{Cite web|title=Film italiani vincitori Orso d'Oro di Berlino|url=https://popcorntv.it/guide/film-italiani-vincitori-orso-doro-di-berlino/32626|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> === کاڌ خوراڪ === {{Main|اطالوي کاڌ خوراڪ|اطالوي کاڌي جو ڍانچو|اطالوي کاڌن ۽ مشروبن جي فهرست}} [[File:Salumi e vino lucchese.JPG|thumb|[[اطالوي شراب]] ۽ ''[[سالومي]]'']] [[اطالوي کاڌ خوراڪ]] تي [[اِيٽرسڪن تهذيب|اِيٽرسڪن]]، [[قديم يوناني کاڌ خوراڪ|قديم يوناني]]، [[قديم رومي کاڌ خوراڪ|قديم رومي]]، [[بازنطيني کاڌ خوراڪ|بازنطيني]]، [[عربي کاڌ خوراڪ|عربي]] ۽ [[يهودي کاڌ خوراڪ|يهودي]] کاڌن جو گهرو اثر آهي.<ref>{{Cite web|date=5 April 2023|title=The History of Italian Cuisine: A Cultural Journey – Italian Cuisine|url=https://italian-cuisine.org/the-history-of-italian-cuisine-a-cultural-journey|access-date=25 February 2024|website=italian-cuisine.org}}; {{Cite web|title=Italian Cooking: History of Food and Cooking in Rome and Lazio Region, Papal Influence, Jewish Influence, The Essence of Roman Italian Cooking|url=http://www.inmamaskitchen.com/ITALIAN_COOKING/rome_Lazio/Rome_LAZIO.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20100410100532/http://www.inmamaskitchen.com/ITALIAN_COOKING/rome_Lazio/Rome_LAZIO.html|archive-date=10 April 2010|access-date=24 April 2010|publisher=Inmamaskitchen.com}}</ref> [[نئين دنيا]] جي دريافت سان اهم تبديليون آيون، جن ۾ آلو، ٽماٽا ۽ مڪئي جهڙيون شيون ارڙهين صديءَ کان بنيادي جز بڻجي ويون.<ref>{{Cite web|title=The Making of Italian Food...From the Beginning|url=http://www.epicurean.com/articles/making-of-italian-food.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100327080045/http://www.epicurean.com/articles/making-of-italian-food.html|archive-date=27 March 2010|access-date=24 April 2010|publisher=Epicurean.com}}; Del Conte, 11–21.</ref> [[بحيرۂ روم واري غذا]] اطالوي کاڌ خوراڪ جو بنياد بڻجي ٿي، جيڪا [[پاستا]]، مڇي، ميون ۽ ڀاڄين سان مالا مال آهي ۽ پنهنجي سادگي ۽ قسمين قسمين هئڻ ڪري سڃاتي وڃي ٿي، جنهن ۾ ڪيترن کاڌن ۾ رڳو چار کان اٺ جز هوندا آهن.<ref>The Silver Spoon {{ISBN|8-8721-2223-6}}, 1997 ed.</ref> اطالوي کاڌ خوراڪ پنهنجي علائقائي تنوع،<ref>{{Cite encyclopedia|title=Italian cuisine – Britannica Online Encyclopedia|encyclopedia=Encyclopædia Britannica|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/718430/Italian-cuisine|access-date=24 April 2010|date=2 January 2009|archive-url=https://web.archive.org/web/20100716014306/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/718430/Italian-cuisine|archive-date=16 July 2010|author=Related Articles|url-status=live}}; {{Cite web|title=Italian Food – Italy's Regional Dishes & Cuisine|url=http://www.indigoguide.com/italy/food.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110102020059/http://www.indigoguide.com/italy/food.htm|archive-date=2 January 2011|access-date=24 April 2010|publisher=Indigoguide.com}}; {{Cite web|title=Regional Italian Cuisine|url=http://www.rusticocooking.com/regions.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100410072851/http://www.rusticocooking.com/regions.htm|archive-date=10 April 2010|access-date=24 April 2010|publisher=Rusticocooking.com}}</ref> ذائقي جي گهڻائي ۽ دنيا جي سڀ کان وڌيڪ مشهور کاڌن مان هڪ هئڻ ڪري نمايان آهي،<ref>{{Cite web|date=6 January 2013|title=Which country has the best food?|url=http://travel.cnn.com/explorations/eat/worlds-best-food-cultures-453528|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130629071154/http://travel.cnn.com/explorations/eat/worlds-best-food-cultures-453528|archive-date=29 June 2013|access-date=14 October 2013|publisher=CNN}}</ref> جنهن جو ٻاهرين ملڪن تي به مضبوط اثر آهي.<ref>{{Cite web|last=Freeman|first=Nancy|date=2 March 2007|title=American Food, Cuisine|url=http://www.sallybernstein.com/food/cuisines/us|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100418064119/http://sallybernstein.com/food/cuisines/us|archive-date=18 April 2010|access-date=24 April 2010|publisher=Sallybernstein.com}}</ref><ref>{{Cite web|title=Most Americans Have Dined Out in the Past Month and, Among Type of Cuisine, American Food is Tops Followed by Italian|url=http://www.harrisinteractive.com/vault/HarrisPoll18-DiningOut_4-3-13.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20130520205539/http://www.harrisinteractive.com/vault/HarrisPoll18-DiningOut_4-3-13.pdf|archive-date=20 May 2013|access-date=31 August 2013|publisher=[[هئرس انسائيٽس اينڊ اينالٽڪس|هئرس انٽرايڪٽو]]}}</ref><ref>{{Cite news|last=Kazmin|first=Amy|date=26 March 2013|title=A taste for Italian in New Delhi|url=http://www.ft.com/intl/cms/s/0/7ab87234-9214-11e2-851f-00144feabdc0.html|url-access=subscription|url-status=live|archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221210/http://www.ft.com/intl/cms/s/0/7ab87234-9214-11e2-851f-00144feabdc0.html|archive-date=10 December 2022|access-date=31 August 2013|work=[[فنانشل ٽائيمز]]|location=London}}</ref> اطالوي کاڌ خوراڪ روايتي شين تي گهڻو ڀاڙي ٿي؛ ملڪ وٽ [[يورپي يونين ۾ جاگرافيائي اشارا ۽ روايتي خاصيتون|يورپي يونين جي قانون]] هيٺ محفوظ ڪيل روايتي خاصيتن جو وڏو تعداد آهي.<ref>{{Cite web|last=Keane|first=John|title=Italy leads the way with protected products under EU schemes|url=http://www.bordbia.ie/industryservices/information/alerts/Pages/ItalyleadsthewaywithprotectedproductsunderEUschemes.aspx|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20140329075250/http://www.bordbia.ie/industryservices/information/alerts/Pages/ItalyleadsthewaywithprotectedproductsunderEUschemes.aspx|archive-date=29 March 2014|access-date=5 September 2013|publisher=[[بورڊ بيا]]}}</ref> اٽلي ۾ 395 [[ميشلن اسٽار]] رکندڙ ريسٽورنٽ آهن.<ref>{{cite web|url= https://www.michelin.com/en/publications/products-and-services/michelin-guide-2024-italy-two-new-3-michelin-stars-restaurants|title=Michelin Guide 2024 – Italy – Two new 3 Michelin stars restaurants|access-date=20 November 2024}}</ref> [[اطالوي چيزن جي فهرست|چيز]]، [[سالومي|ٿڌا گوشت]] ۽ [[اطالوي شراب|شراب]] اطالوي کاڌ خوراڪ جا مرڪزي جز آهن، جن سان علائقائي صورتون ۽ [[محفوظ اصل جو نالو]] يا [[محفوظ جاگرافيائي اشارو]] جا ليبل لاڳاپيل آهن؛ ان سان گڏ [[پيزا]] ۽ ڪافي پڻ کاڌي پيتي واري ثقافت جو حصو آهن.<ref>{{Cite news|last=Marshall|first=Lee|date=30 September 2009|title=Italian coffee culture: a guide|url=https://www.telegraph.co.uk/travel/destinations/europe/italy/6246202/Italian-coffee-culture-a-guide.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131010212148/http://www.telegraph.co.uk/travel/destinations/europe/italy/6246202/Italian-coffee-culture-a-guide.html|archive-date=10 October 2013|access-date=5 September 2013|work=The Daily Telegraph|location=London}}</ref> مٺا کاڌا مقامي ذائقن، جهڙوڪ ترش ميون، پسته ۽ بادام، کي [[ماسڪارپوني]] ۽ [[ريڪوٽا]] جهڙن مٺن چيزن يا ڪوڪو، وينلا ۽ دارچيني جهڙن غير ملڪي ذائقن سان ملائڻ جي ڊگهي روايت رکن ٿا. [[جيلاتو]]،<ref>{{Cite news|last=Jewkes|first=Stephen|date=13 October 2012|title=World's first museum about gelato culture opens in Italy|url=http://www.timescolonist.com/life/travel/world-s-first-museum-about-gelato-culture-opens-in-italy-1.15866|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131016062518/http://www.timescolonist.com/life/travel/world-s-first-museum-about-gelato-culture-opens-in-italy-1.15866|archive-date=16 October 2013|access-date=5 September 2013|work=[[ٽائيمز ڪالونسٽ]]}}</ref> [[تيراميسو]]،<ref>{{Cite news|last=Squires|first=Nick|date=23 August 2013|title=Tiramisu claimed by Treviso|url=https://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/10261930/Tiramisu-claimed-by-Treviso.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130829091009/http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/10261930/Tiramisu-claimed-by-Treviso.html|archive-date=29 August 2013|access-date=5 September 2013|work=The Daily Telegraph|location=London}}</ref> ۽ [[ڪاساتا]] اطالوي مٺن کاڌن جا سڀ کان مشهور مثال آهن. [[اطالوي کاڌي جو ڍانچو]] بحيرۂ روم واري علائقي لاءِ خاص آهي ۽ اتر، وچ ۽ اوڀر يورپي کاڌي جي ڍانچن کان مختلف آهي، جيتوڻيڪ اهو اڃا به اڪثر ناشتي (''[[اطالوي کاڌي جو ڍانچو#ناشتو (ڪولازيوني)|ڪولازيوني]]'')، منجهند جي ماني (''[[اطالوي کاڌي جو ڍانچو#منجهند جي ماني (پرانزو)|پرانزو]]'') ۽ رات جي ماني (''[[اطالوي کاڌي جو ڍانچو#رات جي ماني (چينا)|چينا]]'') تي مشتمل هوندو آهي.<ref>{{Cite web|title=Mangiare all'italiana|url=https://www.studiare-in-italia.it/php5/study-italy.php?idorizz=5&idvert=62|access-date=12 November 2021|language=it|archive-date=12 November 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20211112222610/https://www.studiare-in-italia.it/php5/study-italy.php?idorizz=5&idvert=62|url-status=dead}}</ref> بهرحال، ناشتي تي گهڻو گهٽ زور ڏنو ويندو آهي، جيڪو اڪثر ڇڏيو ويندو آهي يا غير بحيرۂ روم اولهندي ملڪن جي ڀيٽ ۾ هلڪن حصن تي مشتمل هوندو آهي.<ref>{{Cite web|date=29 March 2016|title=Colazioni da incubo in giro per il mondo|url=https://www.lacucinaitaliana.it/news/in-primo-piano/colazioni-strane-nel-mondo|access-date=12 November 2021|language=it}}</ref> صبح دير سان ۽ منجهند کان پوءِ هلڪا کاڌا، جن کي ''[[اطالوي کاڌي جو ڍانچو#منجهند کان پوءِ هلڪو کاڌو (ميريندا)|ميريندا]]'' ({{Plural form}}: ''ميريندي'') چيو وڃي ٿو، اڪثر شامل هوندا آهن.<ref>{{Cite web|date=12 August 2021|title=Merenda, una abitudine tutta italiana: cinque ricette salutari per tutta la famiglia|url=https://www.corriere.it/cook/news/cards/merenda-abitudine-tutta-italiana-cinque-ricette-salutari-tutta-famiglia/merenda-come-deve-essere_principale.shtml|access-date=12 November 2021|language=it}}</ref> === راند === {{Main|اٽلي ۾ راند}} [[File:Italy national football team Euro 2012 final.jpg|thumb|2012ع ۾ [[اٽلي قومي فٽبال ٽيم|''آتسوري'']]. [[اٽلي ۾ فٽبال|فٽبال]] اٽلي ۾ سڀ کان مشهور راند آهي.]] سڀ کان مشهور راند [[اٽلي ۾ فٽبال|فٽبال]] آهي.<ref>{{Cite web|last=Wilson|first=Bill|date=10 March 2014|title=Italian football counts cost of stagnation|url=https://www.bbc.co.uk/news/business-26351331|access-date=12 June 2015|publisher=BBC News}}; {{Cite book|last1=Hamil|first1=Sean|title=Managing football: an international perspective|last2=Chadwick|first2=Simon|publisher=Elsevier/Butterworth-Heinemann|year=2010|isbn=978-1-8561-7544-9|edition=1st ed., dodr.|location=Amsterdam|page=285}}</ref> اٽلي جي [[اٽلي قومي فٽبال ٽيم|ٽيم]] سڀ کان وڌيڪ ڪامياب ٽيمن مان هڪ آهي، جنهن چار [[فيفا ورلڊ ڪپ|ورلڊ ڪپ]] ڪاميابيون ([[1934 فيفا ورلڊ ڪپ|1934]]، [[1938 فيفا ورلڊ ڪپ|1938]]، [[1982 فيفا ورلڊ ڪپ|1982]] ۽ [[2006 فيفا ورلڊ ڪپ|2006]]) ۽ ٻه [[يوئيفا يورو]] ڪاميابيون ([[يوئيفا يورو 1968|1968]] ۽ [[يوئيفا يورو 2020|2020]]) حاصل ڪيون آهن.<ref>{{Cite web|title=Previous FIFA World Cups|url=https://www.fifa.com/worldcup/archive/index.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110125063612/http://www.fifa.com/worldcup/archive/index.html|archive-date=25 January 2011|access-date=8 January 2011|publisher=FIFA}}</ref> اطالوي ڪلبن 48 وڏيون يورپي ٽرافيون کٽيون آهن، جنهن ڪري اٽلي اسپين کان پوءِ يورپ جو ٻيو سڀ کان ڪامياب ملڪ بڻجي ٿو. اٽلي جي مٿئين ليگ [[سيري آ]] آهي، جنهن کي دنيا ڀر ۾ لکين مداح ڏسن ٿا.<ref>{{Cite web|title=Le squadre più tifate al mondo: classifica e numero di fan|url=https://www.sisal.it/scommesse-matchpoint/blog/fuori-campo/squadre-piu-tifate-al-mondo-classifica|access-date=4 January 2022|language=it|archive-date=18 September 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210918004108/https://www.sisal.it/scommesse-matchpoint/blog/fuori-campo/squadre-piu-tifate-al-mondo-classifica|url-status=dead}}</ref> ٻيون مشهور ٽيم واريون رانديون باسڪيٽ بال، والي بال ۽ رگبي آهن.<ref name="sportface">{{Cite web|date=15 March 2021|title=Sport più seguiti: la (forse) sorprendente classifica mondiale|url=https://www.sportface.it/altro/sport-piu-seguiti-la-forse-sorprendente-classifica-mondiale/1318754|access-date=4 January 2022|language=it|archive-date=4 January 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220104135605/https://www.sportface.it/altro/sport-piu-seguiti-la-forse-sorprendente-classifica-mondiale/1318754|url-status=dead}}</ref> اٽلي جون مردن ۽ عورتن جون قومي والي بال ٽيمون اڪثر دنيا جي بهترين ٽيمن ۾ شامل ٿين ٿيون. [[اٽلي مردن جي قومي والي بال ٽيم|مردن جي ٽيم]] لڳاتار ٽي [[ايف آءِ وي بي والي بال مردن جي عالمي چيمپيئن شپ|عالمي چيمپيئن شپون]] کٽيون (1990ع، 1994ع ۽ 1998ع ۾). [[اٽلي مردن جي قومي باسڪيٽ بال ٽيم|اٽلي مردن جي باسڪيٽ بال ٽيم]] جا بهترين نتيجا [[يورو باسڪيٽ 1983]] ۽ [[يورو باسڪيٽ 1999|1999ع]] ۾ سونا تمغا، ۽ [[2004ع گرمائين اولمپڪس ۾ باسڪيٽ بال|2004ع اولمپڪس]] ۾ چاندي جو تمغو هئا. [[ليگا باسڪيٽ سيري آ]] يورپ جي سڀ کان وڌيڪ مقابلي واري ليگن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite web|date=July 2019|title=Basket Eurolega, l'albo d'oro delle squadre più forti e titolate d'Europa|url=https://williamhillnews.it/basket/basket-eurolega|access-date=4 January 2022|language=it}}</ref> [[اٽلي قومي رگبي يونين ٽيم]] [[سڪس نيشنز چيمپيئن شپ]] ۽ [[رگبي ورلڊ ڪپ]] ۾ مقابلو ڪري ٿي. انفرادي راندين ۾، سائيڪل ڊوڙ مشهور آهي؛<ref>{{Cite book|last=Foot|first=John|title=Pedalare! Pedalare!: a history of Italian cycling|publisher=Bloomsbury|year=2012|isbn=978-1-4088-2219-7|location=London|page=312}}</ref> اطالوين [[يو سي آءِ روڊ ورلڊ چيمپيئن شپون – مردن جي روڊ ريس|يو سي آءِ عالمي چيمپيئن شپون]] [[يو سي آءِ روڊ ورلڊ چيمپيئن شپون – مردن جي روڊ ريس#قوم موجب تمغا ماڻيندڙ|بيلجيم کان سواءِ ڪنهن به ٻئي ملڪ کان وڌيڪ]] کٽيون آهن. [[جيرو دي اٽاليا]] هر مئي ۾ ٿيندڙ سائيڪل ريس آهي ۽ ٽن [[گرانڊ ٽورس]] مان هڪ آهي. الپائن اسڪائينگ هڪ وسيع راند آهي، ۽ ملڪ اسڪائينگ لاءِ مشهور منزل آهي.<ref>{{Cite news|last=Hall|first=James|date=23 November 2012|title=Italy is best value skiing country, report finds|url=https://www.telegraph.co.uk/travel/travelnews/9697128/Italy-is-best-value-skiing-country-report-finds.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131003012827/http://www.telegraph.co.uk/travel/travelnews/9697128/Italy-is-best-value-skiing-country-report-finds.html|archive-date=3 October 2013|access-date=29 August 2013|work=The Daily Telegraph|location=London}}</ref> اطالوي اسڪائر [[سياري جون اولمپڪ رانديون]] ۽ [[الپائن اسڪائي ورلڊ ڪپ]] ۾ سٺا نتيجا حاصل ڪن ٿا. ٽينس کي اهم پيروي حاصل آهي: اها چوٿين سڀ کان وڌيڪ کيڏي ويندڙ راند آهي.<ref>{{Cite web|title=Il tennis è il quarto sport in Italia per numero di praticanti|url=http://www.federtennis.it/DettaglioNews.asp?IDNews=55672|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20130927033216/http://www.federtennis.it/DettaglioNews.asp?IDNews=55672|archive-date=27 September 2013|access-date=29 August 2013|publisher=Federazione Italiana Tennis}}</ref> [[روم ماسٽرز]]، جيڪو 1930ع ۾ قائم ٿيو، سڀ کان وڌيڪ معزز ٽينس ٽورنامينٽن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite news|title=Internazionali d'Italia di Tennis – Roma 2021 |url=https://www.faretennis.com/tornei/internazionali-italia-tennis|access-date=4 January 2022|language=it}}</ref> اطالوي رانديگرن [[ڊيويس ڪپ]] 4 ڀيرا (1976، 2023، 2024 ۽ 2025) ۽ [[بلي جين ڪنگ ڪپ]] 6 ڀيرا (2006، 2009، 2010، 2013، 2024 ۽ 2025) کٽيا آهن. [[File:Michael Schumacher 2006 USA 2.jpg|thumb|[[اسڪوديريا فيراري]] جي [[فيراري 248 ايف 1]]، جيڪا [[گرانڊ پري موٽر ريسنگ|گرانڊ پري]] ريسنگ ۾ اڃا تائين موجود سڀ کان پراڻي ٽيم آهي،<ref name="targaflorio"/> جيڪا 1948ع کان مقابلو ڪري رهي آهي، ۽ شمارياتي طور [[فارمولا ون گرانڊ پري فاتحن جي فهرست (تعمير ڪندڙ)|تاريخ جي سڀ کان ڪامياب فارمولا ون ٽيم]] آهي]] موٽر راندون مشهور آهن.<ref name="sportface"></ref> اٽلي، تمام وڏي فرق سان، سڀ کان وڌيڪ موٽو جي پي عالمي چيمپيئن شپون کٽيون آهن. اطالوي [[اسڪوديريا فيراري]] [[گرانڊ پري موٽر ريسنگ|گرانڊ پري]] ريسنگ ۾ اڃا تائين موجود سڀ کان پراڻي ٽيم آهي،<ref name="targaflorio">{{Cite web|title=Enzo Ferrari|url=https://www.targaflorio.info/enzoferrari.htm|access-date=4 January 2022|language=it}}</ref> جيڪا 1948ع کان مقابلو ڪري رهي آهي، ۽ 232 ڪاميابين سان سڀ کان ڪامياب فارمولا ون ٽيم آهي. [[فارمولا ون]] جو [[اطالوي گرانڊ پري]] 1921ع کان منعقد ٿيندو رهيو آهي<ref>{{Cite web|date=3 September 2020|title=GP d'Italia: albo d'oro|url=https://www.motori.it/curiosita/1757728/gp-ditalia-albo-doro.html|access-date=4 January 2022|language=it}}</ref> ۽ هميشه [[آٽوڊرومو ناتسيونالي مونزا]] ۾ ٿيو آهي (سواءِ [[1980 اطالوي گرانڊ پري|1980ع]] جي).<ref>{{Cite web|date=7 September 2021|title=GP Italia: a Monza tra storia e passione|url=https://www.f1world.it/amarcord/gp-ditalia-a-monza-tra-storia-e-passione|access-date=4 January 2022|language=it|archive-date=4 January 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220104135550/https://www.f1world.it/amarcord/gp-ditalia-a-monza-tra-storia-e-passione/|url-status=dead}}</ref> موٽر راندين ۾ ٻيا ڪامياب اطالوي ڪار ٺاهيندڙ [[الفا روميو]]، [[لانچيا]]، [[مازيراتي]] ۽ [[فيات]] آهن.<ref>{{Cite web|date=5 October 2021|title=L'Italia che vince le corse|work=Mauto|url=https://www.museoauto.com/litalia-che-vince-le-corse-la-ferrari-500-f2-del-1952|access-date=4 January 2022|language=it|archive-date=4 January 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220104172543/https://www.museoauto.com/litalia-che-vince-le-corse-la-ferrari-500-f2-del-1952/|url-status=dead}}</ref> اٽلي اولمپڪس ۾ ڪامياب رهيو آهي، [[1896ع گرمائين اولمپڪس|پهرين اولمپياڊ]] کان حصو وٺندو رهيو آهي ۽ 48 مان 47 رانديگرن ۾ شامل ٿيو آهي ([[1904ع گرمائين اولمپڪس|1904ع]] کان سواءِ).<ref>{{Cite web|last=Elio Trifari|title=Che sorpresa: Italia presente a tutti i Giochi|url=http://archiviostorico.gazzetta.it/2008/novembre/28/Che_sorpresa_Italia_presente_tutti_ga_10_081128051.shtml|access-date=4 January 2022|language=it}}</ref> [[اولمپڪس ۾ اٽلي|اطالوين]] [[گرمائين اولمپڪ رانديون]] ۾ 618 تمغا، ۽ سياري جي اولمپڪس ۾ 141 تمغا کٽيا آهن، جن ۾ 259 سونا تمغا شامل آهن، ۽ ڪل تمغن جي لحاظ کان ڇهون سڀ کان ڪامياب ملڪ آهي. ملڪ [[1960ع گرمائين اولمپڪس|1960ع]] ۾ گرمائين اولمپڪس جي ميزباني ڪئي؛ ۽ [[سياري جون اولمپڪ رانديون|سياري جي اولمپڪس]] جي [[1956ع سياري اولمپڪس|1956ع]]، [[2006ع سياري اولمپڪس|2006ع]] ۾ ميزباني ڪئي، ۽ هن وقت [[ميلان]] ۽ [[ڪورتينا دامپيتسو]] ۾ [[2026ع سياري اولمپڪس|2026ع واري ايڊيشن]] جي ميزباني ڪري رهيو آهي. === عام موڪلون، ميلو ۽ لوڪ روايتون === {{Main|اٽلي ۾ عام موڪلون|اٽلي جون روايتون|اٽلي جون لوڪ روايتون}} [[File:Frecce Tricolori 2022.jpg|thumb|روم ۾ ''[[فيستا ديلا ريپوبليڪا]]'' جي جشن دوران [[وڪٽر ايمانوئل ٻيون يادگار]] مٿان ''[[فريچي تريڪولوري]]''، جنهن جي دونهين واري لڪير [[اٽلي جا قومي رنگ]] ڏيکاري ٿي]] عام موڪلن ۾ مذهبي، قومي ۽ علائقائي ڏينهن شامل آهن. اٽلي جو قومي ڏينهن، ''[[فيستا ديلا ريپوبليڪا]]'' ('جمهوريت جو ڏينهن')،<ref>{{Cite web|title=Le feste mobili. Feste religiose e feste civili in Italia|url=http://calendario.eugeniosongia.com/feste.htm|access-date=29 December 2022|language=it}}</ref> 2 جون تي ملهايو ويندو آهي، جنهن جو مکيه جشن روم ۾ ٿيندو آهي، ۽ اهو 1946ع ۾ اطالوي جمهوريه جي جنم جي ياد ۾ ملهايو ويندو آهي.<ref name="Italian Embassy in London">{{Cite web|title=Festività nazionali in Italia|url=http://www.amblondra.esteri.it/Ambasciata_Londra/Menu/In_linea_con_utente/Domande_frequenti/altro.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20120624220055/http://www.amblondra.esteri.it/Ambasciata_Londra/Menu/In_linea_con_utente/Domande_frequenti/altro.htm|archive-date=24 June 2012|access-date=15 April 2012|publisher=Italian Embassy in London|language=it}}</ref> تقريب ۾ [[اڻڄاتل سپاهيءَ جو مقبرو (اٽلي)|اطالوي اڻڄاتل سپاهي]] کي خراج عقيدت طور گلن جي چادر چاڙهڻ ۽ روم ۾ [[ويا ديئي فوري امپيريالي]] سان فوجي پريڊ شامل آهي. [[سينٽ لوسي جو ڏينهن#اٽلي|سينٽ لوسي جو ڏينهن]]، 13 ڊسمبر تي، اٽلي جي ڪجهه علائقن ۾ ٻارن ۾ مشهور آهي، جتي هوءَ سانتا ڪلاز جهڙو ڪردار ادا ڪري ٿي.<ref>{{Cite web|title=Saint Lucy – Sicily's Most Famous Woman – Best of Sicily Magazine|url=http://www.bestofsicily.com/mag/art333.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20121015021932/http://bestofsicily.com/mag/art333.htm|archive-date=15 October 2012|website=bestofsicily.com}}</ref> [[ايپيفني (موڪل)|ايپيفني]] [[اطالوي لوڪ روايتون|اطالوي لوڪ روايتن]] جي شخصيت [[بيفانا]] سان لاڳاپيل آهي، جيڪا ٻهاريءَ تي سوار هڪ پوڙهي عورت آهي، جيڪا 5 جنوري جي رات سٺن ٻارن لاءِ تحفا، ۽ خراب ٻارن لاءِ ڪوئلو يا رک جا ٿيلها آڻي ٿي.<ref>{{Cite book|last=Roy|first=Christian|url={{Google books|IKqOUfqt4cIC|page=PA144|keywords=|text=|plainurl=yes}}|title=Traditional Festivals|date=2005|publisher=ABC-CLIO|isbn=978-1-5760-7089-5|page=144|access-date=13 January 2015}}</ref> [[مريم جو آسمان تي کڄڻ]] 15 آگسٽ تي ''[[فيراگوستو]]'' سان گڏ اچي ٿو، جيڪو اونهاري جي موڪلن جو دور آهي.<ref>{{Cite book|last=Jonathan Boardman|url={{Google books|VHAUAQAAIAAJ|keywords=|text=|plainurl=yes}}|title=Rome: A Cultural and Literary Companion|publisher=Signal Books|year=2000|isbn=978-1-902669-15-1|location=University of California|page=219|format=Google Books}}</ref> اطالوي قومي [[سرپرست ڏينهن]]، 4 آڪٽوبر تي، [[سينٽ فرانسس ۽ ڪيٿرائن جو عيد ڏينهن|سينٽ فرانسس ۽ سينٽ ڪيٿرائن]] کي ملهايو ويندو آهي. هر شهر يا ڳوٺ پنهنجي مقامي سرپرست بزرگ جي عيد تي پڻ عام موڪل ملهائيندو آهي.<ref name="Italian Embassy in London"></ref> [[ناتالي دي روما]] ({{literally|روم جو جنم ڏينهن}}) [[روم]] ۾ 21 اپريل تي ٿيندڙ ساليانو ميلو آهي، جيڪو شهر جي ڏند ڪٿائي [[روم جو بنياد|بنياد]] جي خوشيءَ ۾ ملهايو ويندو آهي.<ref name="Plutarch12">[[پلوٽارڪ]]، ''[[متوازي زندگيون]] – رومولس جي زندگي''، [http://penelope.uchicago.edu/Thayer/E/Roman/Texts/Plutarch/Lives/Romulus*.html#12 12.2] ([[لاڪوس ڪورتيوس]] مان)</ref> [[ڏند ڪٿا]] موجب، چيو وڃي ٿو ته [[رومولس]] 21 اپريل 753 ق.م. تي روم شهر جو بنياد وڌو.<ref name="penelope">{{Cite web|url=https://penelope.uchicago.edu/Thayer/L/Roman/Texts/Censorinus/text*.html#17.11|title=LacusCurtius • Censorinus – De Die Natali|website=penelope.uchicago.edu}}</ref> ميلن ۽ جشنن ۾ [[پاليو دي سينا]] گهوڙن جي ڊوڙ، [[مقدس هفتو#اٽلي|مقدس هفتي]] جون رسمون، اريتسو جو [[ساراسين جوسٽ]]، ۽ ''[[ڪالچو ستوريڪو فيورينتينو]]'' شامل آهن. 2013ع ۾، [[يونيسڪو]] [[غير مادي ثقافتي ورثو|غير مادي ثقافتي ورثي]] ۾ اطالوي ميلن ۽ ''[[پاسو (فلوٽ)|پاسو]]'' کي شامل ڪيو، جهڙوڪ [[واريا دي پالمي]]، [[ويتربو]] ۾ [[ماڪينا دي سانتا روزا]]، ۽ [[ساساري]] ۾ ''faradda di li candareri''.<ref>{{Cite web|title=Celebrations of big shoulder-borne processional structures|url=http://www.unesco.org/culture/ich/index.php?lg=en&pg=00011&RL=00721|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141213122708/http://www.unesco.org/culture/ich/index.php?lg=EN|archive-date=13 December 2014|access-date=29 November 2014|publisher=UNESCO}}</ref> ٻين ميلن ۾ [[اٽلي ۾ ڪارنيول|ڪارنيول]] شامل آهن، جهڙوڪ [[وينس جو ڪارنيول|وينس]]، [[وياريجو جو ڪارنيول|وياريجو]]، [[اِوريا جو ڪارنيول|اِوريا]]، [[فويانو ديلا ڪيانا جو ڪارنيول|فويانو ديلا ڪيانا]]، ۽ [[ساتريانو دي لوڪانيا جو ڪارنيول|ساتريانو دي لوڪانيا]]. [[وينس فلم فيسٽيول]]، جيڪو [[گولڊن لائن]] انعام ڏئي ٿو ۽ 1932ع کان منعقد ٿي رهيو آهي، دنيا جو سڀ کان پراڻو فلمي ميلو آهي ۽ [[ڪانز فلم فيسٽيول|ڪانز]] ۽ [[برلن بين الاقوامي فلم فيسٽيول|برلن]] سان گڏ يورپ جي "وڏن ٽن" فلمي ميلن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite web|last=Anderson|first=Ariston|date=24 July 2014|title=Venice: David Gordon Green's 'Manglehorn,' Abel Ferrara's 'Pasolini' in Competition Lineup|url=https://www.hollywoodreporter.com/news/venice-film-festival-unveils-lineup-720770|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20160218220740/http://www.hollywoodreporter.com/news/venice-film-festival-unveils-lineup-720770|archive-date=18 February 2016|website=[[دي هالي ووڊ رپورٽر]]}}; {{Cite magazine|title=Addio, Lido: Last Postcards from the Venice Film Festival|url=https://time.com/3291348/addio-lido-last-postcards-from-the-venice-film-festival/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140920162423/http://time.com/3291348/addio-lido-last-postcards-from-the-venice-film-festival|archive-date=20 September 2014|magazine=Time}}</ref> == پڻ ڏسو == {{Portal|اٽلي|ملڪ|يورپ|يورپي يونين }} * [[اٽلي جو خاڪو]] {{Clear}} == نوٽس == {{Notelist|30em}} == ڪتابيات == {{Refbegin|30em}} * {{Cite book|last1=Cushman-Roisin|first1=Benoit|url=https://books.google.com/books?id=OFwkVgQNHlsC|title=Physical oceanography of the Adriatic Sea|last2=Gačić|first2=Miroslav|last3=Poulain|first3=Pierre-Marie|publisher=Springer|year=2001|isbn=978-1-4020-0225-0}} * {{Cite web|date=2004–2007|title=FastiOnline: A database of archaeological excavations since the year 2000 |url=https://www.fastionline.org|access-date=6 March 2010|publisher=International Association of Classical Archaeology (AIAC)}} * Hibberd, Matthew. ''The media in Italy'' (McGraw-Hill International, 2007). * Sarti, Roland, ed. ''Italy: A reference guide from the Renaissance to the present'' (2004). * Sassoon, Donald. ''Contemporary Italy: politics, economy and society since 1945'' (Routledge, 2014). * {{Cite web|date=1995–2010|title=Italy History – Italian History Index|url=http://vlib.iue.it/hist-italy/Index.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210815124837/http://vlib.iue.it/hist-italy/Index.html|archive-date=15 August 2021|access-date=6 March 2010|publisher=European University Institute, The World Wide Web Virtual Library|language=it, en}} {{Refend}} == ٻاهريان ڳنڍڻا == {{Wikibooks|Wikijunior:Countries A-Z|Italy}} {{Sister project links|voy=Italy|d=Q38}} * [https://www.bbc.com/news/world-europe-17433142 اٽلي] [[بي بي سي نيوز]] مان * [https://web.archive.org/web/20260116052905/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy/ اٽلي]. ''[[دي ورلڊ فيڪٽ بڪ]]''. [[سينٽرل انٽيليجنس ايجنسي]]. * [https://web.archive.org/web/20081216082829/http://ucblibraries.colorado.edu/govpubs/for/italy.htm اٽلي] ''يو سي بي لائبريريز گوو پبس'' مان * [https://www.oecd.org/italy/ اٽلي] [[او اي سي ڊي]] مان * [https://european-union.europa.eu/principles-countries-history/eu-countries/italy_en يورپي يونين جي ويب سائيٽ تي اٽلي جو ملڪي خاڪو] * {{Wikiatlas|Italy}} * {{OSM relation|365331}} * [https://www.ifs.du.edu/IFs/frm_CountryProfile/IT اٽلي لاءِ اهم ترقياتي اڳڪٿيون] [[انٽرنيشنل فيوچرز]] مان * [https://www.governo.it/ سرڪاري ويب سائيٽ] {{In lang|it}} * [https://www.italia.it/en/ اطالوي سياحت جي سرڪاري ويب سائيٽ] {{Italy topics}} {{Navboxes |title = اٽلي سان لاڳاپيل مضمون|list= {{Sovereign states of Europe}} {{Countries and territories bordering the Mediterranean Sea}} {{EU members}} {{European Economic Area (EEA)}} {{Council of Europe members}} {{G8 nations}} {{G20}} {{OSCE}} }} {{Authority control}} {{Coord|43|N|12|E|display=title}} [[زمرو:اٽلي| ]]<!--Please leave the empty space as standard.--> [[زمرو:1861ع ۾ يورپ ۾ قيام]] [[زمرو:اهي ملڪ ۽ علائقا جتي اطالوي سرڪاري ٻولي آهي]] [[زمرو:يورپ جا ملڪ]] [[زمرو:جي 20 ميمبر]] [[زمرو:ڪائونسل آف يورپ جا ميمبر رياستون]] [[زمرو:يورپي يونين جا ميمبر رياستون]] [[زمرو:نيٽو جا ميمبر رياستون]] [[زمرو:يونين فار دي ميڊيٽرينين جا ميمبر رياستون]] [[زمرو:گڏيل قومن جا ميمبر رياستون]] [[زمرو:او اي سي ڊي ميمبر]] [[زمرو:جمهوريتون]] [[زمرو:1861ع ۾ قائم ٿيل رياستون ۽ علائقا]] [[Category:1946ع ۾ يورپ ۾ قائم ٿيل رياستون ۽ علائقا]] == حوالا == {{Reflist}} 9ryglwbqtlilexgn16x45xofpeghfkw 382621 382620 2026-06-04T07:45:47Z Intisar Ali 8681 382621 wikitext text/x-wiki {{چونڊ مضمون| جون 2026}} {{Short description|ڏکڻ ۽ اولهه يورپ جو ملڪ}} {{Infobox country | conventional_long_name = اطالوي جمهوريه | common_name = اٽلي | native_name = {{Lang|it|Repubblica Italiana<!--upper case see Italian wiki-->}} | image_flag = Flag of Italy.svg | image_coat = Emblem of Italy.svg | symbol_type = نشان | national_anthem = "{{Lang|it|[[اِل ڪانتو ديلي اطالياني]]|italic=no}}"<br/>"اطالوين جو گيت"<div style="padding-top:0.5em;">{{Center|[[File:Canto degli Italiani - Marina Militare (strumentale).wav]]}}</div> | image_map = {{Switcher|[[File:EU-Italy (orthographic projection).svg|frameless]]|گلوب ڏيکاريو|[[File:EU-Italy.svg|upright=1.15|frameless]]|يورپي يونين جو نقشو ڏيکاريو|default=1}} | capital = [[روم]] | coordinates = {{Coord|41|54|N|12|29|E|type:city}} | largest_city = capital | languages_type = ڏيهي ٻوليون | languages = ڏسو [[اٽلي جون ٻوليون|مکيه مضمون]] | official_languages = [[اطالوي ٻولي|اطالوي]]<sup>a</sup> {{Infobox|child=yes |label1 = [[اٽلي ڏانهن اميگريشن|قوميت]] {{Nobold|(2021)}}<ref name="id2020">{{Cite web|title=Indicatori demografici, anno 2020 |url=https://www.istat.it/it/files//2021/05/REPORT_INDICATORI-DEMOGRAFICI-2020.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210503091112/https://www.istat.it/it/files//2021/05/REPORT_INDICATORI-DEMOGRAFICI-2020.pdf|archive-date=3 May 2021|access-date=3 May 2021}}</ref> | data1 = {{Unbulleted list|91% اطالوي|9% ٻيا}} }} | religion = {{Ublist|item_style=white-space:nowrap;|84% [[اٽلي ۾ عيسائيت|عيسائيت]]|12% [[اٽلي ۾ لادينيت|لادينيت]]|4% [[اٽلي ۾ مذهب|ٻيا]]}} | religion_year = 2021 | religion_ref = <ref>{{Cite web|date=September 2021|title=Special Eurobarometer 516|url=https://data.europa.eu/data/datasets/s2237_95_2_516_eng?locale=en|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20230629085321/http://data.europa.eu/data/datasets/s2237_95_2_516_eng?locale=en|archive-date=29 June 2023|access-date=2 June 2026|publisher=European Union: [[European Commission]]|via=[[European Data Portal]] (see Volume C: Country/socio-demographics: IT: Question D90.2.)}}</ref> | demonym = اطالوي | government_type = [[وحداني پارلياماني جمهوريه]] | leader_title1 = [[اٽلي جو صدر|صدر]] | leader_name1 = [[سرجيو ماتاريلا]] | leader_title2 = [[اٽلي جو وزيراعظم|وزيراعظم]] | leader_name2 = [[جورجيا ميلوني]] | leader_title3 = [[جمہوريه جي سينيٽ جو صدر (اٽلي)|سينيٽ جو صدر]] | leader_name3 = [[اگناتسيو لا روسا]] | leader_title4 = [[چيمبر آف ڊپٽيز جو صدر (اٽلي)|چيمبر آف ڊپٽيز جو صدر]] | leader_name4 = [[لورينزو فونتانا]] | legislature = [[اطالوي پارليامينٽ|پارليامينٽ]] | upper_house = [[جمہوريه جي سينيٽ (اٽلي)|جمہوريه جي سينيٽ]] | lower_house = [[چيمبر آف ڊپٽيز (اٽلي)|چيمبر آف ڊپٽيز]] | sovereignty_type = [[اٽلي جي تاريخ|تاريخي سياسي وحدتون]] | established_event1 = [[اٽلي جا قديم ماڻھو|اٽالڪ ماڻھو]] | established_date1 = قديم دور | established_event2 = [[قديم روم]]<br>[[رومي اٽلي]] | established_date2 = 753 ق م–476 ع | established_event3 = [[بربر بادشاهتون|رومي-بربر بادشاهتون]]<br>[[بازنطيني اٽلي]] | established_date3 = اوائلي وچون دور | established_event4 = [[اٽلي جي تاريخي رياستن جي فهرست|اطالوي شهري رياستون ۽ علائقائي سياسي وحدتون]] | established_date4 = وچون دور ۽ جديد دور | established_event5 = [[اٽلي جي بادشاهت]] | established_date5 = 1861–1946<br>{{start date and age|1861|03|17|df=y}} | established_event6 = [[اطالوي سلطنت]] | established_date6 = 1869/1882–1960 | established_event7 = [[1946ع اطالوي اداراتي ريفرنڊم|اطالوي جمهوريه]] | established_date7 = {{start date and age|1946|06|02|df=y}} | area_km2 = 301,340 | area_footnote = <ref name="Central Intelligence Agency-2023">{{Cite web|date=23 August 2023|title=Italy|url=https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210701235642/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy|archive-date=1 July 2021|access-date=28 August 2023|publisher=Central Intelligence Agency}}</ref><ref>{{Cite web|date=12 November 2023|title=Italy country profile|url=https://www.bbc.com/news/world-europe-17433142|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20231218111602/https://www.bbc.com/news/world-europe-17433142|archive-date=18 December 2023|access-date=12 November 2023|publisher=BBC News}}</ref> | area_rank = 71هون | area_sq_mi = 116,347 <!--Do not remove per [[Wikipedia:Manual of Style/Dates and numbers]]--> | percent_water = 1.24 (2015)<ref>{{Cite web|title=Surface water and surface water change|url=https://stats.oecd.org/Index.aspx?DataSetCode=SURFACE_WATER|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210324133453/https://stats.oecd.org/Index.aspx?DataSetCode=SURFACE_WATER|archive-date=24 March 2021|access-date=11 October 2020|publisher=[[Organisation for Economic Co-operation and Development]] (OECD)}}</ref> | population_estimate = {{DecreaseNeutral}} 58,915,561<ref name="population">{{cite web|title=Monthly Demographic Balance|url=https://demo.istat.it/app/?l=en&a=&i=D7B|publisher=[[Italian National Institute of Statistics|ISTAT]]}}</ref> | population_estimate_year = 2025 | population_estimate_rank = 25هون | population_density_km2 = 195.5 | population_density_sq_mi = auto<!--Do not remove per [[Wikipedia:Manual of Style/Dates and numbers]]--> | population_density_rank = 72هون | GDP_PPP = {{Increase}} $3.872&nbsp;trillion<ref name="IMFWEO.IT">{{cite web |url=https://data.imf.org/en/Data-Explorer?datasetUrn=IMF.RES:WEO(9.0.0) |title=World Economic Outlook Database (April 2026 Edition) |publisher=[[International Monetary Fund]] |website=www.imf.org |date=14 April 2026 |access-date=18 April 2026}}</ref> | GDP_PPP_year = 2026 | GDP_PPP_rank = 12هون | GDP_PPP_per_capita = {{Increase}} $65,761<ref name="IMFWEO.IT"/> | GDP_PPP_per_capita_rank = 29هون | GDP_nominal = {{Increase}} $2.738&nbsp;trillion<ref name="IMFWEO.IT"/> | GDP_nominal_year = 2026 | GDP_nominal_rank = 8هون | GDP_nominal_per_capita = {{Increase}} $46,505<ref name="IMFWEO.IT"/> | GDP_nominal_per_capita_rank = 27هون | Gini = 32.5 <!--number only--> | Gini_year = 2020 | Gini_change = decrease <!--increase/steady/decrease--> | Gini_ref = <ref>{{Cite web|title=Gini coefficient of equivalised disposable income – EU-SILC survey|url=https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/tessi190/default/table?lang=en|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20201009091832/https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/tessi190/default/table?lang=en|archive-date=9 October 2020|access-date=21 June 2022|publisher=European Commission}}</ref> | HDI = 0.915 <!--number only--> | HDI_year = 2023<!-- Please use the year to which the data refers, not the publication year--> | HDI_change = increase <!--increase/decrease/steady--> | HDI_ref = <ref name="UNHDR">{{Cite web |date=6 May 2025 |title=Human Development Report 2025 |url=https://hdr.undp.org/system/files/documents/global-report-document/hdr2025reporten.pdf|url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20250506051232/https://hdr.undp.org/system/files/documents/global-report-document/hdr2025reporten.pdf |archive-date=6 May 2025 |access-date=6 May 2025 |publisher=[[United Nations Development Programme]] |language=en}}</ref> | HDI_rank = 29هون | currency = [[يورو]] (€)<sup>b</sup> | currency_code = EUR | time_zone = [[مرڪزي يورپي وقت|CET]] | utc_offset = +1 | utc_offset_DST = +2 | time_zone_DST = [[مرڪزي يورپي گرمي وارو وقت|CEST]] | calling_code = [[+39]] <sup>c</sup> | cctld = [[.it]] | footnote_a = <span style="font-size:100%;">جرمن [[ڏکڻ ٽائرول]] ۽ [[فريولي-وينيتسيا جوليا]] ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ فرينچ [[آئوستا وادي]] ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ [[سلووين ٻولي|سلووين]] [[ٽريئستي صوبو]]، [[گوريتسيا صوبو]] ۽ فريولي-وينيتسيا جوليا ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ [[لاڊن ٻولي|لاڊن]] ڏکڻ ٽائرول، [[ترنتينو]] ۽ ٻين اترين علائقن ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ [[فريولي ٻولي|فريولي]] فريولي-وينيتسيا جوليا ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ [[سارڊينيائي ٻولي|سارڊينيائي]] [[سارڊينيا]] ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي.<ref>{{Cite web|title=Legge Regionale 15 ottobre 1997, n. 26 |url=http://www.regione.sardegna.it/j/v/86?v=9&c=72&file=1997026|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210226213750/http://www.regione.sardegna.it/j/v/86?v=9&c=72&file=1997026|archive-date=26 February 2021|access-date=31 May 2018|publisher=Regione autonoma della Sardegna – Regione Autònoma de Sardigna}}; {{Cite web|title=Regione Autonoma Friuli-Venezia Giulia – Comunità linguistiche regionali|url=https://www.regione.fvg.it/rafvg/cms/RAFVG/cultura-sport/patrimonio-culturale/comunita-linguistiche|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150904201140/https://www.regione.fvg.it/rafvg/cms/RAFVG/cultura-sport/patrimonio-culturale/comunita-linguistiche|archive-date=4 September 2015|access-date=2 November 2020|website=regione.fvg.it}}</ref></span> | footnote_b = <span style="font-size:100%;">2002ع کان اڳ، [[اطالوي ليرا]]. يورو [[ڪامپيوني دي اٽاليا]] ۾ قبول ڪئي وڃي ٿي، پر ان جي سرڪاري ڪرنسي [[سوئس فرانڪ]] آهي.<ref>{{Cite web|date=14 July 2010|title=Comune di Campione d'Italia|url=http://www.comune.campione-d-italia.co.it/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110430223743/http://www.comune.campione-d-italia.co.it/|archive-date=30 April 2011|access-date=30 October 2010|publisher=Comune.campione-d-italia.co.it}}</ref></span> | footnote_c = <span style="font-size:100%;">ڪامپيوني دي اٽاليا کي فون ڪرڻ لاءِ سوئس ڪوڊ [[+41]] استعمال ڪرڻ ضروري آهي.</span> }} '''اٽلي'''،{{Efn|{{Lang|it|Italia}}, {{IPA|it|iˈtaːlja|pron|small=no|It-Italia.ogg}}}} سرڪاري طور '''اطالوي جمهوريه'''،{{Efn|{{Lang|it|ريپبلڪا اطاليانا|links=no}}, {{IPA|it|reˈpubblika itaˈljaːna|pron|small=no}}}} [[ڏکڻ يورپ|ڏکڻ]] ۽ [[اولهه يورپ]] ۾ واقع هڪ ملڪ آهي.{{Efn|اٽلي کي گهڻو ڪري اولهه يورپ ۾ شامل ڪيو ويندو آهي.<ref>اٽلي کي اولهه يورپي ملڪ طور بيان ڪندڙ علمي ڪم:{{Bulleted list |{{Cite book|last1=Hancock|first1=M. Donald|url=https://archive.org/details/politicsinwester00hanc_0|title=Politics in Western Europe: an introduction to the politics of the United Kingdom, France, Germany, Italy, Sweden, and the European Union|last2=Conradt|first2=David P.|last3=Peters|first3=B. Guy|last4=Safran|first4=William|last5=Zariski|first5=Raphael|date=11 November 1998|publisher=Chatham House Publishers|isbn=978-1-5664-3039-5|edition=2nd|quote=list of Western European countries Italy.|url-access=registration|ref=none}} |{{Cite book|last1=Ugo|first1=Ascoli|last2=Emmanuele|first2=Pavolini|title=The Italian welfare state in a European perspective: A comparative analysis|date=2016|publisher=Policy Press|isbn=978-1-4473-3444-6|url=https://books.google.com/books?id=BEzRDAAAQBAJ&q=list+of+Western+European+countries+Italy|ref=none}} |{{Cite book|last1=Zloch-Christy|first1=Iliana|title=East-West Financial Relations: Current Problems and Future Prospects|date=1991|publisher=Cambridge University Press|isbn=978-0-5213-9530-4|url=https://archive.org/details/eastwestfinancia00zloc|url-access=registration|quote=list of Western European countries Italy.|access-date=29 September 2019|ref=none}} |{{Cite book|last1=Clout|first1=Hugh D.|title=Western Europe: Geographical Perspectives|date=1989|publisher=Longman Scientific & Technical|isbn=978-0-5820-1772-6|url=https://books.google.com/books?id=WGbIT90ppZsC|access-date=29 September 2019|ref=none}} |{{Cite book|last1=Furlong|first1=Paul|title=Modern Italy: Representation and Reform|date=2003|publisher=Routledge|isbn=978-1-1349-7983-7|url=https://books.google.com/books?id=JNNsOl65D0AC&q=italy+western+European+country|access-date=29 September 2019|ref=none}} |{{Cite book|last1=Hanf|first1=Kenneth|last2=Jansen|first2=Alf-Inge|title=Governance and Environment in Western Europe: Politics, Policy and Administration|date=2014|publisher=Routledge|isbn=978-1-3178-7917-6|url=https://books.google.com/books?id=31wSBAAAQBAJ&q=West+Europe+Italy|access-date=29 September 2019|ref=none}} }}</ref>|name=WE}} اهو [[اطالوي اپٻيٽ|هڪ اپٻيٽ]] تي مشتمل آهي، جيڪو [[ڀونوچ سمنڊ]] ۾ وڌي وڃي ٿو، جنهن جي اترين زميني سرحد تي [[الپس]] آهن، ۽ ان سان گڏ [[اٽلي جي ٻيٽن جي فهرست|لڳ ڀڳ 800 ٻيٽ]] پڻ شامل آهن، جن مان خاص طور [[سسلي]] ۽ [[سارڊينيا]] اهم آهن. اٽلي اولهه ۾ [[فرانس]]؛ اتر ۾ [[سوئٽزرلينڊ]] ۽ [[آسٽريا]]؛ اوڀر ۾ [[سلووينيا]]؛ ۽ ٻن [[انڪليو|انڪليوز]]، [[ويٽيڪن سٽي]] ۽ [[سان مارينو]]، سان زميني سرحدون رکي ٿو. ايراضي جي لحاظ کان اهو [[ايراضيءَ موجب يورپي ملڪن جي فهرست|يورپ جو ڏهون وڏو ملڪ]] آهي، جيڪو {{Convert|301340|km2|sqmi|abbr=on}} تي پکڙيل آهي، ۽ لڳ ڀڳ 59 ملين آبادي سان [[يورپي يونين]] جو ٽيون سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو [[يورپي يونين جو رڪن ملڪ|رڪن ملڪ]] آهي. اٽلي جي گاديءَ جو هنڌ ۽ [[اٽلي جي شهرن جي فهرست|سڀ کان وڏو شهر]] [[روم]] آهي؛ ٻين وڏن شهرن ۾ [[ميلان]]، جيڪو ملڪ جو سڀ کان وڏو [[ميٽروپوليٽن علائقو]] آهي، [[نيپلز]]، [[تورين]]، [[پالرمو]]، [[بولونيا]]، [[فلورينس]]، [[جينووا]] ۽ [[وينس]] شامل آهن. [[اٽلي جي تاريخ]] ڪيترن ئي [[اٽلي جي قديم قومن جي فهرست|اٽالڪ قومن]] تائين وڃي ٿي، جن ۾ خاص طور [[قديم رومي]] شامل آهن، جن [[رومي جمهوريه]] دوران ڀونوچ سمنڊ جي دنيا کي فتح ڪيو ۽ [[رومي سلطنت]] دوران صدين تائين ان تي حڪومت ڪئي. عيسائيت جي پکڙجڻ سان، روم [[ڪيٿولڪ ڪليسا]] ۽ [[پاپائيت]] جو مرڪز بڻجي ويو. [[بربر حملا|بربر حملن]] ۽ ٻين سببن ڪري [[قديم دور جي آخري مرحلي]] ۽ [[اوائلي وچئين دور]] جي وچ ۾ [[اولهه رومي سلطنت جو زوال ۽ خاتمو]] ٿيو. يارهين صديءَ تائين [[اطالوي شهري رياستون]] ۽ [[سامونڊي جمهوريهون]] وڌيون، جن واپار ذريعي نئين خوشحالي آندي ۽ جديد سرمائيداريءَ لاءِ بنياد وڌا. [[اطالوي نشاةِ ثانيه]] پندرهين ۽ سورهين صديءَ دوران ڦهلي ڦولي ۽ [[نشاةِ ثانيه#پکڙجڻ|باقي يورپ تائين پکڙجي وئي]]. اطالوي ڳولائوئن پري اوڀر ۽ [[نئين دنيا]] ڏانهن نوان رستا دريافت ڪيا، جنهن سان [[دريافتن جو دور|دريافتن جي دور]] ۾ اهم حصو پيو. سياسي ۽ علائقائي ورهاستن جي صدين کان پوءِ، [[اٽلي جي بادشاهت]] 1861ع ۾ [[اطالوي آزاديءَ جون جنگيون|آزاديءَ جي جنگين]] ۽ [[هزارن جي مهم]] کان پوءِ قائم ٿي. اوڻيهين صديءَ جي آخر کان ويهين صديءَ جي شروعات تائين، [[اٽلي ۾ صنعتڪاري|اٽلي صنعتڪاري ڪئي]] ۽ [[اطالوي سلطنت|نوآبادياتي سلطنت]] حاصل ڪئي، جڏهن ته [[ڏکڻ اٽلي|ڏکڻ]] گهڻي حد تائين غريب رهيو، جنهن سبب آمريڪا ڏانهن [[اطالوي ڊائاسپورا|وڏي مهاجر ڊائاسپورا]] پيدا ٿي. 1915ع کان 1918ع تائين، [[پهريين عالمي جنگ دوران اٽلي جي فوجي تاريخ|اٽلي]] [[پهريين عالمي جنگ]] ۾ [[پهريين عالمي جنگ جا اتحادي|انتانت]] سان گڏ [[مرڪزي طاقتون|مرڪزي طاقتن]] خلاف وڙهيو. 1922ع ۾ [[اطالوي فاشزم|اطالوي فاشسٽ]] آمريت قائم ٿي. [[ٻي عالمي جنگ دوران اٽلي جي فوجي تاريخ|ٻي عالمي جنگ دوران]]، اٽلي پهرين [[محوري طاقتون|محوري طاقتن]] جو حصو هو، جيستائين [[ڪاسيبلي جي جنگبندي|جنگبندي]] [[ٻي عالمي جنگ جا اتحادي|اتحادي طاقتن]] سان نه ٿي (1940–1943)، پوءِ [[اطالوي مزاحمت]] ۽ جرمن قبضي ۽ سهڪار ڪندڙ [[اطالوي سماجي جمهوريه|آر ايس آءِ]] کان [[اٽلي جي آزادي]] دوران اتحادي طاقتن جو هم جنگي ساٿي بڻيو (1943–1945). 1946ع ۾ بادشاهت کي [[1946ع اطالوي اداراتي ريفرنڊم|جمهوريه سان تبديل ڪيو ويو]] ۽ ملڪ [[اطالوي اقتصادي معجزو|مضبوط بحالي]] ڪئي. [[ترقي يافته ملڪ]] طور، [[اٽلي جي معيشت|ترقي يافته معيشت]] سان، اٽلي دنيا جو [[ناليوار جي ڊي پي موجب ملڪن جي فهرست|اٺون وڏو ناليوار جي ڊي پي]] رکي ٿو، يورپ جو [[پيداوار موجب ملڪن جي فهرست|ٻيون وڏو پيداوار وارو شعبو]] رکي ٿو، ۽ [[علائقائي طاقت|علائقائي]] ۽ – [[وڏين طاقتن مان گهٽ ترين|گهٽ حد تائين]] – عالمي اقتصادي، فوجي، ثقافتي ۽ سياسي معاملن ۾ اهم ڪردار ادا ڪري ٿو. اهو يورپي يونين جو [[اندروني ڇهه|باني]] ۽ [[يورپي يونين جا ٽي|اهم رڪن]] آهي، ۽ [[اٽلي جا پرڏيهي لاڳاپا#بين الاقوامي ادارا|ڪيترين ٻين بين الاقوامي تنظيمن ۽ فورمن جو حصو]] آهي. [[ثقافتي سپر پاور]] طور، اٽلي ڊگهي عرصي کان [[اطالوي فن|فن]]، [[اٽلي جي موسيقي|موسيقي]]، [[اطالوي ادب|ادب]]، [[اطالوي کاڌو|کاڌي]]، [[اطالوي فيشن|فيشن]]، [[اٽلي ۾ سائنس ۽ ٽيڪنالاجي|سائنس ۽ ٽيڪنالاجي]] جو مشهور عالمي مرڪز رهيو آهي، ۽ [[اطالوي ايجادن ۽ دريافتن جي فهرست|ڪيترين ايجادن ۽ دريافتن]] جو ذريعو آهي. هن وٽ [[ملڪ موجب عالمي ورثو ماڳ|سڀ کان وڌيڪ تعداد]] ۾ [[عالمي ورثو ماڳ]] ([[اٽلي ۾ عالمي ورثو ماڳن جي فهرست|61]]) آهن ۽ اهو دنيا جو [[عالمي سياحت درجابندي|پنجون سڀ کان وڌيڪ گهميو ويندڙ ملڪ]] آهي. == نالو<span class="anchor" id="Etymology"></span> == {{Main|اٽلي جو نالو}} ''اٽاليا'' جي اشتقاق بابت ڪيترائي مفروضا موجود آهن.<ref>Alberto Manco, ''Italia. Disegno storico-linguistico''. 2009, Naples: L'Orientale. {{ISBN|978-8-8950-4462-0}}.</ref> هڪ نظريي موجب اهو [[قديم يوناني]] اصطلاح مان نڪتو، جيڪو ''اٽالوئي'' جي زمين لاءِ استعمال ٿيندو هو؛ اٽالوئي هڪ قبيلو هو، جيڪو انهيءَ علائقي ۾ رهندو هو، جيڪو اڄ [[ڪلابريا]] جي نالي سان سڃاتو وڃي ٿو. اصل ۾ سمجهيو ويندو هو ته ان جو نالو ''ويتولي'' هو، ۽ ڪجهه عالمن جي راءِ آهي ته سندن [[ٽوٽم]]ي جانور ڳئون جو ٻچو هو ([[لاطيني]]: ''vitulus''؛ [[امبريائي]]: ''vitlo''؛ [[اوسڪن]]: ''Víteliú'')<!-- and named for the god of cattle, [[Mars (mythology)|Mars]] -->.<ref>J.P. Mallory and D.Q. Adams, ''Encyclopedia of Indo-European Culture'' (London: Fitzroy and Dearborn, 1997), 24.</ref> ڪيترن قديم ليکڪن چيو آهي ته اهو نالو هڪ مقامي حڪمران [[اٽالس]] جي نالي تان پيو.<ref>Dionysius of Halicarnassus, ''Roman Antiquities'', [https://penelope.uchicago.edu/Thayer/E/Roman/Texts/Dionysius_of_Halicarnassus/1B*.html 1.35] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20221215151343/https://penelope.uchicago.edu/Thayer/E/Roman/Texts/Dionysius_of_Halicarnassus/1B%2A.html|date=15 December 2022}}, on LacusCurtius; Aristotle, ''Politics'', [https://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0058%3Abook%3D7%3Asection%3D1329b#note-link2 7.1329b] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20150910185719/http://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0058%3Abook%3D7%3Asection%3D1329b|date=10 September 2015}}, on Perseus; Thucydides, ''The Peloponnesian War'', [https://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Thuc.+6.2.4&fromdoc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0200 6.2.4] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20150924213434/http://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Thuc.+6.2.4&fromdoc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0200|date=24 September 2015}}, on Perseus</ref> اٽلي لاءِ قديم يوناني اصطلاح شروعات ۾ رڳو [[ڪلابريا|بروٽيم]] اپٻيٽ جي ڏکڻ حصي ۽ [[ڪاتانزارو]] ۽ [[ويبو والينتيا]] جي ڪجهه حصن لاءِ استعمال ٿيندو هو. [[اوينوٽريا]] ۽ "اٽلي" جو وڏو تصور هڪ ٻئي جا مترادف بڻجي ويا، ۽ اهو نالو [[لوڪانيا]] جي اڪثر حصي تي به لاڳو ٿيڻ لڳو. رومي جمهوريه جي واڌ کان اڳ، اهو نالو يونانين طرفان [[ميسينا آبنائے]] ۽ [[ساليرنو نار|ساليرنو نارين]] ۽ [[تارانٽو نار|تارانٽو]] کي ملائيندڙ لڪير جي وچ واري زمين لاءِ استعمال ٿيندو هو، جيڪا ڪلابريا سان مطابقت رکي ٿي. يونانين "اٽاليا" کي وڌيڪ وڏي علائقي تي لاڳو ڪرڻ شروع ڪيو.<ref>Pallottino, M., ''History of Earliest Italy'', trans. Ryle, M & Soper, K. in Jerome Lectures, Seventeenth Series, p. 50</ref> ڏکڻ ۾ "[[يوناني اٽلي]]" کان علاوه، مورخن هڪ "ايٽرسڪن اٽلي" جي وجود جو به امڪان ظاهر ڪيو آهي، جيڪو وچ اٽلي جي علائقن تي مشتمل هو.<ref>Giovanni Brizzi, Roma. Potere e identità: dalle origini alla nascita dell'impero cristiano, Bologna, Patron, 2012 p. 94</ref> [[رومي اٽلي]]، يعني ''اٽاليا''، جون سرحدون وڌيڪ واضح طور مقرر ٿيل آهن. ڪيٽو جي ''[[اوريجنيز]]'' اٽلي کي الپس جي ڏکڻ ۾ واقع سڄي اپٻيٽ طور بيان ڪري ٿي.<ref>{{Cite book|last=Carlà-Uhink|first=Filippo|url=https://books.google.com/books?id=dSY-DwAAQBAJ&q=cato+italy+south+of+the+Alps&pg=PT49|title=The "Birth" of Italy: The Institutionalization of Italy as a Region, 3rd–1st Century BCE|date=25 September 2017|publisher=Walter de Gruyter GmbH & Co KG|isbn=978-3-1105-4478-7}}; {{Cite book|last=Levene|first=D. S.|url=https://books.google.com/books?id=aLsRDAAAQBAJ&q=cato+walls+of+Italy&pg=PA108|title=Livy on the Hannibalic War|date=17 June 2010|publisher=Oxford University Press|isbn=978-0-1981-5295-8|access-date=12 November 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20240328152752/https://books.google.com/books?id=aLsRDAAAQBAJ&q=cato+walls+of+Italy&pg=PA108#v=snippet&q=cato%20walls%20of%20Italy&f=false|archive-date=28 March 2024|url-status=live}}</ref> 264 ق م ۾ رومي اٽلي مرڪزي-اتر جي [[آرنو]] ۽ [[روبيڪون]] دريائن کان وٺي سڄي ڏکڻ تائين پکڙيل هئي. اتر وارو علائقو، [[سيسالپائن گال]]، جغرافيائي طور اٽلي جو حصو سمجهيو ويندو هو، 220ع ق م واري ڏهاڪي ۾ روم طرفان قبضو ڪيو ويو،<ref>{{Cite book|last=Carlà-Uhink|first=Filippo|url=https://books.google.com/books?id=dSY-DwAAQBAJ&q=Tota+Italia+essays&pg=PT454|title=The "Birth" of Italy: The Institutionalization of Italy as a Region, 3rd–1st Century BCE|date=25 September 2017|publisher=Walter de Gruyter GmbH & Co KG|isbn=978-3-1105-4478-7|access-date=12 November 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211000755/https://books.google.com/books?id=dSY-DwAAQBAJ&q=Tota+Italia+essays&pg=PT454#v=snippet&q=Tota%20Italia%20essays&f=false|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}</ref> پر سياسي طور الڳ رهيو. 42 ق م ۾ ان کي قانوني طور اٽلي جي انتظامي وحدت ۾ ضم ڪيو ويو.<ref>{{Cite book|last=Williams|first=J. H. C.|url=https://books.google.com/books?id=RPj_FkEeVO4C&q=beyond+the+Rubicon|title=Beyond the Rubicon: Romans and Gauls in Republican Italy – J. H. C. Williams – Google Books|date=22 May 2020|publisher=Oxford University Press|isbn=978-0-1981-5300-9|archive-url=https://web.archive.org/web/20200522000630/https://books.google.it/books?id=RPj_FkEeVO4C&dq=beyond+the+Rubicon&hl=en&sa=X&ved=0ahUKEwiI5YrC6rbkAhUvDmMBHXZOCMAQ6AEIKTAA|archive-date=22 May 2020}}; {{Cite book|last=Long|first=George|title=Decline of the Roman republic: Volume 2|year=1866}}; {{Cite web|last=Aurigemma|first=Salvatore|title=Gallia Cisalpina|url=http://www.treccani.it/enciclopedia/gallia-cisalpina_(Enciclopedia-Italiana)|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20230404054511/https://www.treccani.it/enciclopedia/gallia-cisalpina_(Enciclopedia-Italiana)|archive-date=4 April 2023|access-date=14 October 2014|website=treccani.it|publisher=Enciclopedia Italiana|language=it}}</ref> سارڊينيا، [[ڪورسيڪا]]، سسلي ۽ [[مالٽا]] کي 292ع ۾ [[ڊيوڪليشن]] اٽلي ۾ شامل ڪيو،<ref>{{Cite web|title=Italy (ancient Roman territory)|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297743/Italy|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131110232259/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297743/Italy|archive-date=10 November 2013|access-date=10 November 2013|website=Encyclopædia Britannica}}</ref> جنهن سان آخري قديم دور جو اٽلي جديد [[اطالوي جاگرافيائي علائقو|اطالوي جاگرافيائي علائقي]] سان لڳ ڀڳ هم سرحد ٿي ويو.<ref>{{Cite web|title=La riorganizzazione amministrativa dell'Italia. Costantino, Roma, il Senato e gli equilibri dell'Italia romana|url=https://www.treccani.it/enciclopedia/la-riorganizzazione-amministrativa-dell-italia-costantino-roma-il-senato-e-gli-equilibri-dell-italia-romana_%28Enciclopedia-Costantiniana%29|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211119225335/https://www.treccani.it/enciclopedia/la-riorganizzazione-amministrativa-dell-italia-costantino-roma-il-senato-e-gli-equilibri-dell-italia-romana_(Enciclopedia-Costantiniana)|archive-date=19 November 2021|access-date=19 November 2021|language=it}}</ref> لاطيني لفظ ''Italicus'' "اٽلي جي ماڻهو" لاءِ استعمال ٿيندو هو، يعني ''provincial'' يا [[رومي صوبو|رومي صوبي]] مان آيل ماڻهو جي ابتڙ.<ref>''Letters'' 9.23</ref> صفت ''italianus''، جنهن مان ''Italian'' نڪتو، [[وچئين دور جي لاطيني]] مان آهي ۽ [[اوائلي جديد دور]] دوران ''Italicus'' سان متبادل طور استعمال ٿيندي هئي.<ref>''ytaliiens'' (1265) [http://www.cnrtl.fr/etymologie/italien TLFi] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20181029191636/http://www.cnrtl.fr/etymologie/italien|date=29 October 2018}}</ref> [[اولهه رومي سلطنت جي زوال]] کان پوءِ، اٽلي جي [[اوستروگوٿڪ بادشاهت]] قائم ٿي. [[لومبارڊ|لومبارڊن]] جي حملن کان پوءِ، ''اٽاليا'' سندن بادشاهت جي نالي طور برقرار رهي، ۽ [[پاڪ رومي سلطنت]] اندر ان جي [[اٽلي جي بادشاهت (پاڪ رومي سلطنت)|جانشين بادشاهت]] لاءِ به اهو نالو استعمال ٿيو.<ref>{{Cite web|title=IL COMUNE MEDIEVALE|url=https://www.homolaicus.com/storia/medioevo/comune_medievale.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20120318214257/http://www.homolaicus.com/storia/medioevo/comune_medievale.htm|archive-date=18 March 2012|website=homolaicus.com}}</ref> == تاريخ == {{Main|اٽلي جي تاريخ}} === قبل تاريخ ۽ قديم دور === {{Main|قبل تاريخي اٽلي|اٽالڪ قومون|ايٽرسڪن تهذيب|يوناني نوآبادڪاري|ميگنا گريشيا}} [[File:Etruscan Painting 1.jpg|thumb|right|[[ايٽرسڪن تهذيب|ايٽرسڪن]] فريسڪو، [[مونتيروتسي نيڪروپولس]] ۾، 5هين صدي ق م]] [[هيٺيون پيلئوليٿڪ]] جا آثار، جيڪي 850,000 سال اڳ جا آهن، [[مونتي پوجيولو]] مان مليا آهن.<ref>{{Cite web|last=Society|first=National Geographic|title=Erano padani i primi abitanti d'Italia|url=http://www.nationalgeographic.it/scienza/2012/01/20/news/erano_padani_iprimi_abitanti_ditalia-807204|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20190626220707/http://www.nationalgeographic.it/scienza/2012/01/20/news/erano_padani_iprimi_abitanti_ditalia-807204|archive-date=26 June 2019|access-date=11 March 2019|website=National Geographic}}</ref> سڄي اٽلي ۾ کوٽاين مان 200,000 سال اڳ وچين پيلئوليٿڪ دور ۾ [[نينڊرٿال]] جي موجودگي ظاهر ٿي آهي،<ref>Kluwer Academic/Plenum Publishers 2001, ch. 2. {{ISBN|0-3064-6463-2}}.</ref> جڏهن ته [[اوائلي جديد انسان|جديد انسان]] لڳ ڀڳ 40,000 سال اڳ [[ريپارو موڪي]] ۾ ظاهر ٿيا.<ref>42.7–41.5 ka ([[68–95–99.7 rule|1σ CI]]). {{Cite journal|last=Douka|first=Katerina|display-authors=etal|year=2012|title=A new chronostratigraphic framework for the Upper Palaeolithic of Riparo Mochi (Italy)|journal=Journal of Human Evolution|volume=62|issue=2|pages=286–299|doi=10.1016/j.jhevol.2011.11.009|pmid=22189428|bibcode=2012JHumE..62..286D }}; {{Cite web|date=29 January 2010|title=Istituto Italiano di Preistoria e Protostoria|url=http://www.iipp.it/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131015231105/http://www.iipp.it/|archive-date=15 October 2013|publisher=IIPP|access-date=15 August 2017}}</ref> رومي دور کان اڳ واري اٽلي جا [[اٽلي جا قديم ماڻھو|قديم ماڻھو]] [[پروٽو-انڊو-يورپي|انڊو-يورپي]] هئا، خاص طور [[اٽالڪ قومون]]. ممڪن غير انڊو-يورپي يا [[قبل انڊو-يورپي ٻوليون|قبل انڊو-يورپي]] ورثي وارن مکيه تاريخي ماڻهن ۾ [[ايٽرسڪن]]، سسلي جا [[ايلميئن]] ۽ [[سيڪاني]]، ۽ قبل تاريخي [[سارڊينيائي ماڻھو]] شامل آهن، جن [[نوراجڪ تهذيب]] کي جنم ڏنو. ٻين قديم آبادين ۾ [[ريئتيائي ماڻھو]] ۽ [[ڪاموني]] شامل آهن، جيڪي [[والڪامونيڪا ۾ پٿريلي چٽساليون|والڪامونيڪا جي پٿريلي چٽسالين]] لاءِ مشهور آهن.<ref>{{Cite web|title=Rock Drawings in Valcamonica|url=https://whc.unesco.org/en/list/94|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100703183257/http://whc.unesco.org/en/list/94|archive-date=3 July 2010|access-date=29 June 2010|publisher=UNESCO World Heritage Centre}}</ref> هڪ قدرتي ممي، [[اوئٽسي]]، جيڪا 3400–3100 ق م جي آهي، 1991ع ۾ [[سيميلاون]] گليشيئر مان دريافت ٿي.<ref>{{Cite journal|last1=Bonani|first1=Georges|last2=Ivy|first2=Susan D.|display-authors=etal|year=1994|title=AMS {{SimpleNuclide|Carbon|14}} Age Determination of Tissue, Bone and Grass Samples from the Ötzal Ice Man|url=http://digitalcommons.library.arizona.edu/objectviewer?o=http%3A%2F%2Fradiocarbon.library.arizona.edu%2FVolume36%2FNumber2%2Fazu_radiocarbon_v36_n2_247_250_v.pdf|url-status=live|journal=Radiocarbon|volume=36|issue=2|pages=247–250|doi=10.1017/s0033822200040534|archive-url=https://web.archive.org/web/20100720211402/https://digitalcommons.library.arizona.edu/objectviewer?o=http%3A%2F%2Fradiocarbon.library.arizona.edu%2FVolume36%2FNumber2%2Fazu_radiocarbon_v36_n2_247_250_v.pdf|archive-date=20 July 2010|access-date=4 February 2016|doi-access=free}}</ref> پهريان نوآبادڪار [[فينيقيه|فينيقي]] هئا، جن سسلي ۽ سارڊينيا جي ڪنارن تي [[ايمپوريم (قديم دور)|واپاري مرڪز]] قائم ڪيا. انهن مان ڪجهه ننڍا شهري مرڪز بڻيا ۽ [[يوناني نوآبادين]] سان گڏوگڏ ترقي ڪئي.<ref>{{Cite journal|last1=Raclot|first1=Thierry|last2=Oudart|first2=Hugues|date=January 2000|title=CORPS GRAS ET OBESITE Acides gras alimentaires et obésité: aspects qualitatifs et quantitatifs|journal=Oléagineux, Corps gras, Lipides|volume=7|issue=1|pages=77–85|doi=10.1051/ocl.2000.0077|issn=1258-8210|doi-access=free}}</ref> 8هين ۽ 7هين صدي ق م دوران، [[پٿيڪوسائي]] ۾ يوناني نوآباديون قائم ٿيون، جيڪي آخرڪار اطالوي اپٻيٽ جي ڏکڻ ۽ سسلي جي سامونڊي ڪناري تائين پکڙجي ويون؛ اهو علائقو بعد ۾ [[ميگنا گريشيا]] جي نالي سان مشهور ٿيو.<ref>Emilio Peruzzi, ''Mycenaeans in early Latium'', (Incunabula Graeca 75), Edizioni dell'Ateneo & Bizzarri, Roma, 1980</ref> [[آيونيائي]]، [[ڊوريائي يوناني|ڊوريائي]] نوآبادڪارن، [[سيراڪيوز وارا|سيراڪيوزن]] ۽ [[اڪائيائي (قبيلو)|اڪائيائين]] ڪيترائي شهر قائم ڪيا. [[اٽلي جي يوناني نوآبادڪاري|يوناني نوآبادڪاري]] [[اٽالڪ قومون|اٽالڪ قومن]] کي جمهوري حڪومتي صورتن ۽ اعليٰ فني ۽ ثقافتي اظهار سان رابطي ۾ آندو.<ref>{{Cite web|title=II 1987: Uomini e vicende di Magna Grecia |url=https://www.bpp.it/Apulia/html/archivio/1987/II/art/R87II015.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210204123345/https://www.bpp.it/Apulia/html/archivio/1987/II/art/R87II015.html|archive-date=4 February 2021|access-date=31 January 2021|website=bpp.it}}</ref> === قديم روم === {{Main|قديم روم|اٽلي ۾ رومي واڌ|رومي اٽلي}} {{Multiple image | align = right | direction = vertical | width = 220 | image1 = Colosseo 2020.jpg | caption1 = [[ڪولوسيئم]]، جنهن کي وڏي پيماني تي قديم تاريخ جي تعمير ۽ انجنيئرنگ جي عظيم ترين ڪمن مان هڪ سمجهيو وڃي ٿو | image2 = Roman Empire Trajan 117AD.png|275 | caption2 = {{legend|#b23938|117ع ۾ [[رومي سلطنت]] پنهنجي سڀ کان وڏي وسعت تي<ref>{{Cite book|last=Bennett, Julian|url=https://books.google.com/books?id=qk_tofvS8EsC|title=Trajan: Optimus Princeps : a Life and Times|publisher=Routledge|year=1997|isbn=978-0-415-16524-2}}</ref>}} {{legend|#d28989|[[تابع رياست|تابع رياستون]]}} }} اٽلي جي تاريخ ڪيترين [[اٽلي جي قديم قومن جي فهرست|اٽالڪ قومن]] تائين وڃي ٿي، جن ۾ خاص طور [[قديم رومي]] شامل آهن، جن [[رومي جمهوريه]] دوران ڀونوچ سمنڊ جي دنيا کي فتح ڪيو ۽ [[رومي سلطنت]] دوران صدين تائين ان تي حڪومت ڪئي.<ref>{{Cite book |last1=Carl Waldman |url=https://books.google.com/books?id=kfv6HKXErqAC |title=Encyclopedia of European Peoples |last2=Catherine Mason |publisher=Infobase Publishing |year=2006 |isbn=978-1-4381-2918-1 |page=586 |access-date=23 February 2013 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230311102543/https://books.google.com/books?id=kfv6HKXErqAC |archive-date=11 March 2023 |url-status=live}}; {{Cite book |last=Mommsen |first=Theodor |author-link=Theodor Mommsen |title=[[History of Rome (Mommsen)|History of Rome]], Book II: From the Abolition of the Monarchy in Rome to the Union of Italy |publisher=Reimer & Hirsel |year=1855 |location=Leipzig}}; {{Cite book |last=Lazenby |first=John Francis |url=https://archive.org/details/hannibalswarmili00laze |title=Hannibal's War: A Military History of the Second Punic War |date=4 February 1998 |publisher=University of Oklahoma Press |isbn=978-0-8061-3004-0 |page=[https://archive.org/details/hannibalswarmili00laze/page/29 29] |quote=Italy homeland of the Romans. |url-access=registration |via=Internet Archive}}</ref> قديم روم، جيڪو وچ اٽلي ۾ [[ٽائبر درياهه]] تي هڪ آبادڪاري هو، [[روم جو بنياد|753 ق م ۾ قائم ٿيو]] ۽ 244 سالن تائين بادشاهي نظام هيٺ حڪمراني ڪئي وئي.<ref>{{Cite web |date=24 November 2009 |title=Rome founded {{!}} 21 April, 753 B.C. |url=https://www.history.com/this-day-in-history/april-21/rome-founded |access-date=10 April 2025 |website=HISTORY |language=en}}</ref> 509 ق م ۾، رومن، سينيٽ ۽ عوام ([[SPQR]]) واري حڪومت جي حمايت ڪندي، [[رومي بادشاهت جو خاتمو|بادشاهت کي نيڪالي ڏني]] ۽ هڪ اشرافي جمهوريه قائم ڪئي.<ref>{{Cite journal|last=Sanders|first=Henry A.|date=1908|title=The Chronology of Early Rome|url=https://www.jstor.org/stable/261793|journal=Classical Philology|volume=3|issue=3|pages=316–329|doi=10.1086/359186|jstor=261793|s2cid=161535192|issn=0009-837X |quote=It has come to be second nature ... to date the founding of Rome [to] 753 BC [and] the first year of the Republic [to] 509&nbsp;BC.|url-access=subscription}}</ref> اطالوي اپٻيٽ، جنهن جو نالو ''اٽاليا'' هو، رومي واڌ دوران هڪ متحد وحدت ۾ گڏ ڪيو ويو؛ نون علائقن جي فتح اڪثر [[سامنائيٽ جنگيون|ٻين اٽالڪ قبيلن]]، [[رومي-ايٽرسڪن جنگيون|ايٽرسڪنن]]، [[رومي-گالي جنگيون|سيلٽن]] ۽ [[پائرهڪ جنگ|يونانين]] جي قيمت تي ٿي. مقامي قبيلن ۽ شهرن جي اڪثريت سان هڪ مستقل اتحاد قائم ٿيو، ۽ روم اولهه يورپ، اتر آفريڪا ۽ [[وچ اوڀر جي تاريخ#يوناني ۽ رومي سلطنت|وچ اوڀر]] جي فتح شروع ڪئي. 44 ق م ۾ [[جوليس سيزر]] جي قتل کان پوءِ، روم هڪ وڏي سلطنت بڻجي ويو، جيڪا [[رومي برطانيه|برطانيه]] کان [[ميسوپوٽيميا (رومي صوبو)|فارس]] جي سرحدن تائين پکڙيل هئي، ۽ سڄي ڀونوچ سمنڊ جي حوض کي پنهنجي اندر آڻي ڇڏيو، جتي يوناني، رومي ۽ ٻيون ثقافتون گڏجي هڪ طاقتور تهذيب ۾ تبديل ٿيون. پهرئين شهنشاهه [[آگسٽس]] جي ڊگهي حڪومت امن ۽ خوشحالي جو دور شروع ڪيو. رومي اٽلي سلطنت جو [[ميٽروپول]]، رومن جو وطن ۽ گاديءَ واري هنڌ جو علائقو رهيو.<ref>{{Cite journal|last=Morcillo|first=Marta García|title=The Glory of Italy and Rome's Universal Destiny in Strabo's Geographika, in: A. Fear – P. Liddel (eds), Historiae Mundi. Studies in Universal History. Duckworth: London 2010: 87–101. |url=https://www.academia.edu/362374|url-status=live|journal=Historiae Mundi: Studies in Universal History|archive-url=https://web.archive.org/web/20220114073554/https://www.academia.edu/362374|archive-date=14 January 2022|access-date=20 November 2021}}; {{Cite book|last=Keaveney|first=Arthur|url=https://books.google.com/books?id=ojoOAAAAQAAJ|title=Arthur Keaveney: ''Rome and the Unification of Italy''|date=January 1987|publisher=Croom Helm|isbn=978-0-7099-3121-8|access-date=20 November 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211000835/https://books.google.com/books?id=ojoOAAAAQAAJ|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}; {{Cite book|last=Billanovich|first=Giuseppe|url=https://books.google.com/books?id=fVylk1KUS84C&dq=Italia+domina+provinciarum&pg=PR13|title=Libreria Universitaria Hoepli, Lezioni di filologia, Giuseppe Billanovich e Roberto Pesce: ''Corpus Iuris Civilis, Italia non erat provincia, sed domina provinciarum'', Feltrinelli, p.363|publisher=Roberto Pesce|year=2008|isbn=978-8-8965-4309-2|language=it|access-date=20 November 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211000801/https://books.google.com/books?id=fVylk1KUS84C&dq=Italia+domina+provinciarum&pg=PR13#v=onepage&q=Italia%20domina%20provinciarum&f=false|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}</ref> [[رومي سلطنت جي تاريخ|سلطنت جي پهرين ٻن صدين]] ۾ بي مثال استحڪام جو دور ڏٺو ويو، جيڪو [[پيڪس رومانا]] ({{Literal translation|رومي امن}}) جي نالي سان مشهور آهي. روم [[رومي سلطنت جون سرحدون|پنهنجي سڀ کان وڏي علائقائي وسعت]] [[ٽراجن]] جي دور ۾ حاصل ڪئي ({{Reign|98|117|era=AD}})، پر وڌندڙ پريشانين ۽ زوال جو دور [[ڪوموڊس]] جي دور ۾ شروع ٿيو ({{Reign|180|192}}).<ref>{{Cite web |date=10 June 2024 |title=Five Good Emperors |url=https://www.britannica.com/topic/Five-Good-Emperors |access-date=4 August 2024 |website=www.britannica.com |language=en}}</ref><ref>{{Citation |last=Gibbon |first=Edward |title=The History of the Decline And Fall of the Roman Empire |date=1776 |chapter=The Decline And Fall in the West – Chapter 4 |chapter-url=https://www.ccel.org/g/gibbon/decline/volume1/chap4.htm |author-link=Edward Gibbon |access-date=27 June 2017 |archive-date=24 August 2017 |archive-url=https://web.archive.org/web/20170824100850/http://www.ccel.org/g/gibbon/decline/volume1/chap4.htm |url-status=live}}</ref> [[لڏپلاڻ وارو دور]]، جنهن ۾ [[جرمنڪ-رومي رابطا|جرمنڪ قومن جا وڏا حملا]] شامل هئا، رومي سلطنت جي زوال جو سبب بڻيو. رومي سلطنت تاريخ جي سڀ کان وڏين سلطنتن مان هڪ هئي، جنهن وٽ وڏي اقتصادي، ثقافتي، سياسي ۽ فوجي طاقت هئي.<ref>{{Cite web |date=4 June 2024 |title=The Roman Empire at its greatest expansion |url=https://trizioeditore.it/en/blogs/notizie/impero-romano-massima-espansione-mappa-storia |access-date=10 April 2025 |website=Trizio Editore |language=en}}</ref> پنهنجي سڀ کان وڏي وسعت تي، ان جو علائقو {{Convert|5|e6km2|abbr=off}} هو.<ref>{{Cite journal|last=Taagepera|first=Rein|author-link=Rein Taagepera|year=1979|title=Size and Duration of Empires: Growth-Decline Curves, 600 B.C. to 600 A.D|journal=Social Science History|volume=3|issue=3/4|pages=115–138|doi=10.2307/1170959|jstor=1170959}}; {{Cite journal|last1=Turchin|first1=Peter|last2=Adams|first2=Jonathan M.|last3=Hall|first3=Thomas D|year=2006|title=East–West Orientation of Historical Empires|url=http://peterturchin.com/PDF/Turchin_Adams_Hall_2006.pdf|url-status=live|journal=Journal of World-Systems Research|volume=12|issue=2|page=222|doi=10.5195/JWSR.2006.369|issn=1076-156X|archive-url=http://arquivo.pt/wayback/20160517210851/http://peterturchin.com/PDF/Turchin_Adams_Hall_2006.pdf|archive-date=17 May 2016|access-date=6 February 2016|doi-access=free}}</ref> [[رومي سلطنت جو ورثو|رومي ورثي]] مغربي تهذيب تي گهرو اثر وڌو ۽ جديد دنيا کي شڪل ڏني. لاطيني مان نڪتل [[رومانس ٻوليون|رومانس ٻولين]] جو وسيع استعمال، [[رومي انگ|عددي نظام]]، جديد مغربي الفابيٽ ۽ ڪئلينڊر، ۽ عيسائيت جو عالمي مذهب طور اڀرڻ، رومي غلبي جي ڪيترن ئي ورثن مان آهن.<ref>{{Cite book|last=Richard|first=Carl J.|title=Why we're all Romans: the Roman contribution to the western world|publisher=Rowman & Littlefield|year=2010|isbn=978-0-7425-6779-5|edition=1st pbk.|location=Lanham, MD|pages=xi–xv}}</ref> === وچون دور === {{Main|وچئين دور ۾ اٽلي}} [[اولهه رومي سلطنت جي زوال]] کان پوءِ، اٽلي [[اٽلي جي بادشاهت (476–493)|اوڊواڪر جي بادشاهت]] هيٺ آيو، ۽ پوءِ [[اوستروگوٿ]] ان تي قابض ٿيا.<ref>{{Cite book|last=Sarris|first=Peter|title=Empires of faith: the fall of Rome to the rise of Islam, 500–700|publisher=Oxford UP|year=2011|isbn=978-0-1992-6126-0|edition=1st. pub.|location=Oxford|page=118}}</ref> حملن جي نتيجي ۾ بادشاهتن جو افراتفري وارو سلسلو پيدا ٿيو ۽ مبينا "[[اونداهو دور (تاريخ نويسي)|اونداهو دور]]" شروع ٿيو. 6هين صديءَ ۾ هڪ ٻئي [[جرمنڪ قومون|جرمنڪ قبيلي]]، [[لومبارڊن]]، جي حملي بازنطيني موجودگي کي گهٽائي ڇڏيو ۽ اپٻيٽ جي سياسي وحدت ختم ڪري ڇڏي. اتر ۾ [[لومبارڊ بادشاهت]] ٺهي، وچ-ڏکڻ تي پڻ لومبارڊن جو ڪنٽرول هو، ۽ ٻيا حصا بازنطيني رهيا.<ref>{{Cite web|title=History of Italy|url=https://www.britannica.com/place/Italy/Lombards-and-Byzantines|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220929150112/https://www.britannica.com/place/Italy/Lombards-and-Byzantines|archive-date=29 September 2022|access-date=29 September 2022|website=Encyclopædia Britannica}}</ref> [[File:Marco Polo Mosaic from Palazzo Tursi.jpg|thumb|right|upright=.7|[[مارڪو پولو]]، 13هين صديءَ جو ڳولائو]] لومبارڊ بادشاهت 8هين صديءَ جي آخر ۾ [[شارليمان]] جي هٿان [[فرانڪيا]] ۾ ضم ٿي وئي ۽ اٽلي جي بادشاهت بڻجي وئي.<ref>{{Cite web|title=Carolingian and post-Carolingian Italy, 774–962|url=https://www.britannica.com/place/Italy/Carolingian-and-post-Carolingian-Italy-774-962|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20221007160553/https://www.britannica.com/place/Italy/Carolingian-and-post-Carolingian-Italy-774-962|archive-date=7 October 2022|access-date=7 October 2022|website=Encyclopædia Britannica}}</ref> فرانڪن [[پاپائي رياستون]] ٺاهڻ ۾ مدد ڪئي. 13هين صديءَ تائين سياست [[پاڪ رومي شهنشاهه|پاڪ رومي شهنشاهن]] ۽ پاپائيت جي لاڳاپن تي غالب رهي، جتي شهري رياستون عارضي فائدي لاءِ اڳئين ڌر ([[گبيلين]]) يا پوئين ڌر ([[گويلف]]) سان گڏ ٿينديون هيون.<ref>{{Cite book|last=Nolan|first=Cathal J.|title=The age of wars of religion, 1000–1650: an encyclopedia of global warfare and civilization |publisher=Greenwood Press|year=2006|isbn=978-0-3133-3045-2|edition=1. publ.|location=Westport (Connecticut)|page=360}}</ref> جرمنڪ شهنشاهه ۽ رومي پونٽف وچئين دور جي يورپ جون [[عالمي طاقتون]] بڻجي ويا. بهرحال، [[سرماياداري تڪرار]] ۽ گويلفن ۽ گبيلينن جي وچ ۾ ٽڪراءُ اتر ۾ شهنشاهي-جاگيرداري نظام کي ختم ڪري ڇڏيو، جتي شهرن آزادي حاصل ڪئي.<ref>{{Cite book|last=Jones|first=Philip|author-link=Philip Jones (historian)|title=The Italian city-state: from Commune to Signoria|publisher=Clarendon Press|year=1997|isbn=978-0-1982-2585-0|location=Oxford|pages=55–77}}</ref> 1176ع ۾، شهري رياستن جي [[لومبارڊ ليگ]] پاڪ رومي شهنشاهه [[فريڊرڪ بارباروسا]] کي شڪست ڏني، جنهن سان انهن جي آزادي يقيني ٿي. شهري رياستن، جهڙوڪ ميلان، فلورينس ۽ وينس، مالياتي ترقي ۾ نهايت اهم جدت وارو ڪردار ادا ڪيو، بئنڪنگ جي طريقن کي تيار ڪندي، ۽ سماجي تنظيم جي نون روپن کي ممڪن بڻائيندي.<ref>{{Cite book|last=Niall|first=Ferguson|title=The Ascent of Money: The Financial History of the World|publisher=Penguin|year=2008}}</ref> ساحلي ۽ ڏاکڻن علائقن ۾، سامونڊي جمهوريهن ڀونوچ سمنڊ تي غلبو حاصل ڪيو ۽ مشرق ڏانهن واپار تي اجارو قائم ڪيو. اهي آزاد [[ٿالاسوڪريسي|سامونڊي طاقت واريون]] شهري رياستون هيون، جن ۾ واپارين وٽ ڪافي طاقت هئي. جيتوڻيڪ اهي اشرافي حڪومتون هيون، پر انهن طرفان ڏنل نسبي سياسي آزادي علمي ۽ فني ترقي لاءِ سازگار هئي.<ref name="Lane">{{Cite book|last=Lane|first=Frederic C.|title=Venice, a maritime republic|publisher=Johns Hopkins University Press|year=1991|isbn=978-0-8018-1460-0|edition=4. print.|location=Baltimore|page=73}}</ref> سڀ کان مشهور سامونڊي جمهوريهون وينس، [[جينووا جمهوريه|جينووا]]، [[پيزا جمهوريه|پيزا]] ۽ [[امالفي جو ڊچي|امالفي]] هيون.<ref>G. Benvenuti – Le Repubbliche Marinare. Amalfi, Pisa, Genova, Venezia – Newton & Compton editori, Roma 1989; Armando Lodolini, ''Le repubbliche del mare'', Biblioteca di storia patria, 1967, Roma. {{Cite book|last=Peris|first=Persi|title=Conoscere l'Italia|publisher=Istituto Geografico De Agostini|year=1982|pages=74}}; {{Cite web|title=Repubbliche Marinare|url=http://www.treccani.it/enciclopedia/repubbliche-marinare|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190829104758/http://www.treccani.it/enciclopedia/repubbliche-marinare|archive-date=29 August 2019|access-date=13 September 2019|website=Treccani.it|publisher=Istituto dell'Enciclopedia Italiana|language=it}}; {{Cite web|title=Repubbliche marinare|url=https://thes.bncf.firenze.sbn.it/termine.php?id=29771|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200101131949/https://thes.bncf.firenze.sbn.it/termine.php?id=29771|archive-date=1 January 2020|access-date=13 September 2019|website=thes.bncf.firenze.sbn.it|publisher=[[قومي مرڪزي لائبريري (فلورينس)]]|language=it}}</ref> هر هڪ کي پرڏيهي زمينن، ٻيٽن، ايڊرياٽڪ، ايجيئن ۽ ڪاري سمنڊن جي علائقن، ۽ ويجهي اوڀر ۽ اتر آفريڪا ۾ واپاري نوآبادين تي غلبو حاصل هو.<ref>{{Cite book|last=Zorzi|first=Alvise|author-link=Alvise Zorzi|url=https://books.google.com/books?id=IP5OAAAAMAAJ&q=%22even+in+countries+where+aid+is+near+at+hand+%22+%22attack+from+the+sea%22|title=Venice: The Golden Age, 697 – 1797 |publisher=Abbeville Press|year=1983|isbn=0-8965-9406-8|location=New York|page=255|access-date=16 September 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20230202182132/https://books.google.com/books?id=IP5OAAAAMAAJ&q=%22even+in+countries+where+aid+is+near+at+hand+%22+%22attack+from+the+sea%22|archive-date=2 February 2023|url-status=live}}</ref> {{Multiple image | align = right | total_width = 345 | direction = horizontal | width1 = 280 | image1 = Naval Jack of Italy.svg | width2 = 280 | image2 = Republik Venedig Handelswege01-IT.png | alt2 = نقشو | footer = کاٻي: [[اطالوي بحريه]] جو جهنڊو. گھڙيال جي رخ ۾، مٿئين کاٻي کان: [[وينس جي جمهوريه|وينس]]، [[جينووا جمهوريه|جينووا]]، [[پيزا جمهوريه|پيزا]] ۽ [[امالفي جو ڊچي|امالفي]] جا نشان.<br/>ساڄي: واپاري رستا، [[جينووا جون نوآباديون|جينووا]] ۽ [[اسٽاتو دا مار|وينس]] جون نوآباديون. }} وينس ۽ جينووا يورپ جا اوڀر ڏانهن دروازا هئا، ۽ نفيس شيشي جا ٺاهيندڙ هئا، جڏهن ته فلورينس ريشم، اون، بئنڪنگ ۽ زيورن جو مرڪز هو. پيدا ٿيل دولت وڏن عوامي ۽ خانگي فني منصوبن جي سرپرستي لاءِ استعمال ٿي. انهن جمهوريهن [[صليبي جنگون|صليبي جنگين]] ۾ حصو ورتو، مدد ۽ ٽرانسپورٽ مهيا ڪئي، پر بنيادي طور سياسي ۽ تجارتي موقعن جي پيروي ڪئي.<ref name=Lane/> اٽلي پهريون علائقو هو جتي اهي معاشي تبديليون محسوس ٿيون، جن [[تجارتي انقلاب]] ڏانهن واٽ هموار ڪئي: وينس [[قسطنطنيه جي لٽ|بازنطيني گاديءَ واري شهر کي لٽڻ]] ۽ [[مارڪو پولو]] جي ايشيا ڏانهن سفرن جي مالي مدد ڪرڻ جي قابل ٿي؛ پهرين يونيورسٽيون اطالوي شهرن ۾ ٺهيون، ۽ [[اڪويناس]] جهڙن عالمن عالمي شهرت حاصل ڪئي؛ سرمائيداري ۽ بئنڪنگ خاندان فلورينس ۾ اڀريا، جتي [[دانتي]] ۽ [[جوتو]] لڳ ڀڳ 1300ع ۾ سرگرم هئا.<ref name="See">{{Cite web |last=Sée |first=Henri |title=Modern Capitalism Its Origin and Evolution |url=http://www.efm.bris.ac.uk/het/see/ModernCapitalism.pdf |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20131007010542/http://www.efm.bris.ac.uk/het/see/ModernCapitalism.pdf |archive-date=7 October 2013 |access-date=29 August 2013 |website=University of Rennes |publisher=Batoche Books}}</ref> ڏکڻ ۾، سسلي 9هين صديءَ ۾ [[سسلي جي امارت|عرب اسلامي امارت]] بڻجي چڪي هئي، جيڪا 11هين صديءَ جي آخر ۾ [[اطالو-نارمن]] جي فتح تائين خوشحال رهي؛ انهن ڏکڻ اٽلي جي اڪثر لومبارڊ ۽ بازنطيني شهزادگين سان گڏ ان کي فتح ڪيو.<ref>{{cite book |last=Ali |first=Ahmed Essa with Othman |title=Studies in Islamic civilization: the Muslim contribution to the Renaissance |year=2010 |publisher=International Institute of Islamic Thought |location=Herndon, VA |isbn=978-1-56564-350-5 |pages=38–40}}</ref> پوءِ اهو علائقو [[سسلي جي بادشاهت]] ۽ [[نيپلز جي بادشاهت]] جي وچ ۾ ورهايو ويو.{{efn|نيپلز جي بادشاهت جو اصطلاح مورخ استعمال ڪن ٿا، پر ان جي حڪمرانن نه، جن اصل نالو 'سسلي جي بادشاهت' برقرار رکيو، يعني ٻه سسلي جون بادشاهتون موجود هيون.}}<ref>Eleni Sakellariou, ''Southern Italy in the Late Middle Ages: Demographic, Institutional and Economic Change in the Kingdom of Naples, c.1440–c.1530'' (Brill, 2012), pp. 63–64.</ref> 1348ع واري [[ڪاري موت]] شايد اٽلي جي آبادي جو هڪ ٽيون حصو ماري ڇڏيو.<ref>Stéphane Barry and Norbert Gualde, "The Biggest Epidemics of History" (La plus grande épidémie de l'histoire), in ''L'Histoire'' n° 310, June 2006, pp. 45–46; "[https://www.brown.edu/Departments/Italian_Studies/dweb/plague/effects/death_toll.shtml Plague]". Brown University. {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20090831003435/http://www.brown.edu/Departments/Italian_Studies/dweb/plague/effects/death_toll.shtml|date=31 August 2009}}</ref> === اوائلي جديد دور === {{Main|اطالوي نشاةِ ثانيه|اوائلي جديد اٽلي جي تاريخ}} [[File:Italy 1494.svg|thumb|upright=.8|right|1494ع ۾ [[اطالوي جنگيون|اطالوي جنگين]] کان اڳ [[اٽلي جي تاريخي رياستن جي فهرست#آخري وچون دور|اطالوي رياستون]]]] 1400ع ۽ 1500ع جي ڏهاڪن دوران، اٽلي [[نشاةِ ثانيه]] جو جنم هنڌ ۽ مرڪز هو. هن دور وچئين دور کان جديد دور ڏانهن منتقلي کي ظاهر ڪيو ۽ واپاري شهرن جي گڏ ڪيل دولت ۽ حاڪم خاندانن جي سرپرستيءَ سان وڌايو ويو.<ref name="strathern">Strathern, Paul ''The Medici: Godfathers of the Renaissance'' (2003)</ref> اطالوي سياسي وحدتون هاڻي علائقائي رياستون هيون، جن تي عملي طور شهزادن جي حڪومت هئي، جيڪي واپار ۽ انتظاميه تي ڪنٽرول رکندا هئا، ۽ سندن درٻارون فنون ۽ سائنسن جا مرڪز بڻجي ويون. اهي شهزادگيون سياسي خاندانن ۽ واپاري خاندانن، جهڙوڪ فلورينس جا [[ميڊيچي]]، جي اڳواڻي هيٺ هيون. [[مغربي ڦوٽ]] جي خاتمي کان پوءِ، نئين چونڊيل [[پوپ مارٽن پنجون]] [[پاپائي رياستون|پاپائي رياستن]] ڏانهن موٽي آيو ۽ اٽلي کي اولهه عيسائيت جو واحد مرڪز طور بحال ڪيو. [[ميڊيچي بئنڪ]] پاپائيت جو قرض ڏيندڙ ادارو بڻيو، ۽ ڪليسا ۽ نون سياسي خاندانن جي وچ ۾ اهم لاڳاپا قائم ٿيا.<ref name="strathern"/><ref>[http://www.florentine-society.ru/Medici_Chapel_Mysteries.htm Peter Barenboim, Sergey Shiyan, ''Michelangelo: Mysteries of Medici Chapel'', SLOVO, Moscow, 2006]. {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20110511133416/http://www.florentine-society.ru/Medici_Chapel_Mysteries.htm|date=11 May 2011}}. {{ISBN|5-8505-0825-2}}.</ref> [[File:Leonardo self.jpg|thumb|upright=.7|[[ليونارڊو دا ونچي]]، مثالي [[نشاةِ ثانيه انسان]]، پنهنجي تصوير ۾ ({{circa}} 1512)]] 1453ع ۾، [[پوپ نڪولس پنجون]] جي بازنطينين جي مدد لاءِ ڪوششن باوجود، [[قسطنطنيه]] جو شهر [[عثماني سلطنت|عثمانين]] جي قبضي ۾ آيو. ان سبب [[نشاةِ ثانيه ۾ يوناني عالم|يوناني عالمن]] ۽ متنن جي اٽلي ڏانهن لڏپلاڻ ٿي، جنهن يوناني [[انسان پرستي]] جي ٻيهر دريافت کي وڌيڪ هٿي ڏني.<ref>Encyclopædia Britannica, ''Renaissance'', 2008, O.Ed.; Har, Michael H. ''History of Libraries in the Western World'', Scarecrow Press Incorporate, 1999. {{ISBN|0-8108-3724-2}}. Norwich, John Julius, ''A Short History of Byzantium'', 1997, Knopf. {{ISBN|0-6794-5088-2}}.</ref> انسان پرست حڪمرانن، جهڙوڪ [[فيديريڪو دا مونتيفيلترو]] ۽ [[پوپ پائيس ٻيون]]، [[مثالي شهر|مثالي شهرن]] جي قيام لاءِ ڪم ڪيو، ۽ [[اربينو]] ۽ [[پيئنزا]] جو بنياد وڌو. [[پيڪو ديلا ميراندولا]] ''[[انسان جي عظمت تي خطبو]]'' لکيو، جنهن کي نشاةِ ثانيه جو منشور سمجهيو وڃي ٿو. فنون ۾، اطالوي نشاةِ ثانيه صديون تائين يورپي فن تي غالب اثر رکيو، فنڪارن جهڙوڪ [[ليونارڊو دا ونچي]]، [[بوتيچيلي]]، [[مائيڪل اينجلو]]، [[رافائيل]]، [[جوتو]]، [[دوناتيلو]] ۽ [[تيشيان]]، ۽ معمارن جهڙوڪ [[فليپو برونيلليسڪي]]، [[اندريا پالاديو]] ۽ [[دوناتو برامانتي]] سان. سامونڊي جمهوريهن مان اطالوي [[اطالوي ڳولائوئن جي فهرست|ڳولائو]] ۽ ناوَچالڪ، عثمانين کان بچندي هندستان ڏانهن متبادل رستو ڳولڻ لاءِ بيتاب، ائٽلانٽڪ ملڪن جي بادشاهن کي پنهنجون خدمتون پيش ڪندا هئا ۽ [[دريافتن جو دور|دريافتن جي دور]] ۽ آمريڪا جي نوآبادڪاري جي شروعات ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو. سڀ کان نمايان ڳولائوئن ۾ [[ڪرسٽوفر ڪولمبس]] شامل هو، جنهن جي [[ڪرسٽوفر ڪولمبس جا سفر|1492ع واري سفر]] آمريڪا سان مسلسل يورپي رابطو، نوآبادڪاري ۽ استحصال شروع ڪيو؛<ref>Encyclopædia Britannica, 1993 ed., Vol. 16, pp. 605ff / Morison, ''Christopher Columbus'', 1955 ed., pp. 14ff</ref> [[جان ڪيبٽ]]، جنهن [[نارسمن|نارس]] کان پوءِ اتر آمريڪا جي پهرين دستاويزي يورپي کوجنا ڪئي؛<ref>{{Cite web|year=2007|title=''Catholic Encyclopedia'' "John & Sebastian Cabot"|url=http://www.newadvent.org/cathen/03126d.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200518005335/https://www.newadvent.org/cathen/03126d.htm|archive-date=18 May 2020|access-date=17 May 2008|publisher=newadvent}}</ref> ۽ [[آمريگو ويسپوچي]]، جنهن جي سفرن انهن زمينن کي نئون کنڊ، يعني "نئين دنيا"، طور تصديق ڪيو، جنهن کي پوءِ سندس نالي تي رکيو ويو.<ref>{{Cite book|last=Eric Martone|url=https://books.google.com/books?id=MHJ1DQAAQBAJ&pg=PA109|title=Italian Americans: The History and Culture of a People|publisher=ABC-CLIO|year=2016|isbn=978-1-6106-9995-2|page=504|access-date=22 November 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211001055/https://books.google.com/books?id=MHJ1DQAAQBAJ&pg=PA109|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}</ref><ref>{{Cite book|last=Greene|first=George Washington|author-link=George Washington Greene|url=https://books.google.com/books?id=1qsuAAAAYAAJ&pg=PAPA13|title=The Life and Voyages of Verrazzano|publisher=Folsom, Wells, and Thurston|year=1837|location=Cambridge University|page=13|access-date=18 August 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211000806/https://books.google.com/books?id=1qsuAAAAYAAJ&pg=PAPA13#v=onepage&q&f=false|archive-date=11 February 2024|url-status=live|via=Google Books}}</ref> وينس، نيپلز، فلورينس، ميلان ۽ پاپائيت جي وچ ۾ [[اٽالڪ ليگ]] نالي دفاعي اتحاد قائم ٿيو. [[لورينزو دي ميڊيچي|لورينزو ''دي ميگنيفيسنٽ'' دي ميڊيچي]] نشاةِ ثانيه جو سڀ کان وڏو سرپرست هو؛ سندس مدد ليگ کي ترڪن جي [[اوترانتو جو گهيرو|حملي کي ناڪام ڪرڻ]] جي قابل بڻايو. بهرحال، اهو اتحاد 1490ع واري ڏهاڪي ۾ ٽٽي پيو؛ [[فرانس جو چارلس اٺون]] جي حملي اپٻيٽ ۾ جنگين جي هڪ سلسلي جي شروعات ڪئي. [[اعليٰ نشاةِ ثانيه]] دوران، [[جوليس ٻيون]] (1503–1513) جهڙا پوپ اٽلي تي ڪنٽرول لاءِ پرڏيهي بادشاهن خلاف وڙهيا؛ [[پال ٽيون]] (1534–1549) يورپي طاقتن جي وچ ۾ امن لاءِ ثالثي کي ترجيح ڏني. اهڙن تڪرارن جي وچ ۾، ميڊيچي پوپن [[ليو ڏهون]] (1513–1521) ۽ [[ڪليمنٽ ستون]] (1523–1534) جرمني، انگلينڊ ۽ ٻين هنڌن ۾ [[پروٽيسٽنٽ اصلاح]] کي منهن ڏنو. 1559ع ۾، فرانس ۽ هبسبرگن جي وچ ۾ [[اطالوي جنگيون|اطالوي جنگين]] جي خاتمي تي، اٽلي جو لڳ ڀڳ اڌ حصو، يعني ڏکڻ واريون [[نيپلز جي بادشاهت|نيپلز]]، [[سسلي جي بادشاهت|سسلي]]، [[سارڊينيا جي بادشاهت|سارڊينيا]] جون بادشاهتون ۽ [[ميلان جو ڊچي]]، اسپيني حڪمراني هيٺ هو، جڏهن ته ٻيو اڌ آزاد رهيو؛ ڪيترائي رياستون رسمي طور اڃا به پاڪ رومي سلطنت جو حصو رهيون. پاپائيت [[جوابي اصلاح]] شروع ڪئي، جنهن جا اهم واقعا هي هئا: [[ٽرينٽ ڪائونسل]] (1545–1563)؛ [[گريگورين ڪئلينڊر]] جي قبوليت؛ [[جيسوئٽ چين مشن]]؛ [[فرانسيسي مذهبي جنگيون]]؛ [[ٽيهه سالن جي جنگ]] (1618–1648) جو خاتمو؛ ۽ [[وڏي ترڪي جنگ]]. اطالوي معيشت 1600ع ۽ 1700ع جي ڏهاڪن ۾ زوال پذير ٿي. [[File:Flag of the Cispadane Republic.svg|thumb|[[چيسپاداني جمهوريه]] جو جهنڊو، پهريون [[اطالوي ترنگو]] جيڪو ڪنهن خودمختيار اطالوي رياست اختيار ڪيو (1797)]] [[اسپيني جانشيني جي جنگ]] (1700–1714) دوران، آسٽريا اٽلي ۾ اسپيني علائقن جو وڏو حصو، يعني ميلان، نيپلز ۽ سارڊينيا حاصل ڪيو؛ پوءِ 1720ع ۾ سارڊينيا سسلي جي بدلي ۾ هائوس آف ساووي کي ڏني وئي. بعد ۾ بوربن خاندان جي هڪ شاخ سسلي ۽ نيپلز جي تخت تي ويٺي. [[نيپوليني جنگيون|نيپوليني جنگين]] دوران، اتر ۽ وچ اٽلي کي فرانس جي [[ڀيڻ جمهوريهون]] طور ٻيهر منظم ڪيو ويو، ۽ پوءِ [[اٽلي جي بادشاهت (نيپوليني)|اٽلي جي بادشاهت]] طور.<ref>Napoleon Bonaparte, "The Economy of the Empire in Italy: Instructions from Napoleon to Eugène, Viceroy of Italy", ''Exploring the European Past: Texts & Images'', Second Edition, ed. Timothy E. Gregory (Mason: Thomson, 2007), 65–66.</ref> ڏکڻ کي نيپولين جي ڀيڻوئي [[جواڪيم مورا]] هلائيندو هو. 1814ع جي [[ويانا ڪانگريس]] 18هين صديءَ جي آخر واري صورتحال بحال ڪئي، پر [[فرانسيسي انقلاب]] جا آدرش ختم نه ٿي سگهيا، ۽ 19هين صديءَ جي شروعات جي [[سياسي اٿل پٿل|سياسي اٿل پٿلن]] دوران ٻيهر ظاهر ٿيا. ڪنهن اطالوي رياست طرفان [[اطالوي ترنگو]] جي پهرين قبوليت، [[چيسپاداني جمهوريه]]، [[نيپوليني اٽلي جا جهنڊا|نيپوليني اٽلي]] دوران ٿي، فرانسيسي انقلاب کان پوءِ، جنهن قومي [[خود اراديت]] جي حمايت ڪئي.<ref>{{Cite book |last1=Maiorino |first1=Tarquinio |title=Il tricolore degli italiani. Storia avventurosa della nostra bandiera |last2=Marchetti Tricamo |first2=Giuseppe |last3=Zagami |first3=Andrea |publisher=Arnoldo Mondadori Editore |year=2002 |isbn=978-8-8045-0946-2 |page=156 |language=it}} [http://www.esteri.it/MAE/EN/Benvenuti_in_Italia/Conoscere_Italia/bandieraInno.htm The tri-coloured standard]. Getting to Know Italy, Ministry of Foreign Affairs (retrieved 5 October 2008). {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20080223131121/http://www.esteri.it/MAE/EN/Benvenuti_in_Italia/Conoscere_Italia/bandieraInno.htm|date=23 February 2008}}.</ref> هي واقعو [[ترنگو ڏينهن]] طور ملهايو ويندو آهي.<ref>Article 1 of the law n. 671 of 31 December 1996 ("National celebration of the bicentenary of the first national flag")</ref> === اتحاد === {{Main|اٽلي جو اتحاد}} [[اٽلي جي بادشاهت جو جنم]] اطالوي قومپرستن ۽ [[هائوس آف ساووي]] سان وفادار شاهپرستن جي ڪوششن جو نتيجو هو، جن سڄي [[اطالوي اپٻيٽ]] تي مشتمل هڪ گڏيل بادشاهت قائم ڪرڻ ٿي چاهي. 19هين صديءَ جي وچ تائين، وڌندڙ [[اطالوي قومپرستي]] انقلاب جو سبب بڻجي.<ref>{{Cite web|title=Risorgimento in 'Dizionario di Storia'|url=https://www.treccani.it/enciclopedia/risorgimento_(Dizionario-di-Storia)|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220922035556/https://www.treccani.it/enciclopedia/risorgimento_(Dizionario-di-Storia)|archive-date=22 September 2022|access-date=22 September 2022|website=treccani.it|language=it-IT}}</ref> 1815ع جي [[ويانا ڪانگريس]] کان پوءِ، اٽلي جي سياسي ۽ سماجي اتحاد واري تحريڪ، يعني [[ريسورجي مينتو]]، اٽلي کي رياستن جي گڏجڻ ۽ انهن کي پرڏيهي ڪنٽرول کان آزاد ڪرڻ ذريعي متحد ڪرڻ لاءِ اڀري. هڪ انقلابي شخصيت محب وطن صحافي [[جوزيپي ماتسيني]] هو، جنهن 1830ع واري ڏهاڪي ۾ سياسي تحريڪ [[نوجوان اٽلي]] جو بنياد وڌو؛ هو وحداني جمهوريه جو حامي هو ۽ وسيع قومپرست تحريڪ جي وڪالت ڪندو هو. 1847ع ۾ "[[اِل ڪانتو ديلي اطالياني]]" جي پهرين عوامي پرفارمنس ٿي، جيڪو 1946ع ۾ قومي ترانو بڻيو.<ref>{{Cite book|last1=Maiorino|first1=Tarquinio|last2=Marchetti Tricamo|first2=Giuseppe|last3=Zagami|first3=Andrea|title=Il tricolore degli italiani. Storia avventurosa della nostra bandiera|year=2002|publisher=Arnoldo Mondadori Editore|language=it|isbn=978-8-8045-0946-2|page=18}}; {{Cite web|title=Fratelli d'Italia|url=https://www.quirinale.it/page/inno|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20230426052752/https://www.quirinale.it/page/inno|archive-date=26 April 2023|access-date=1 October 2021|language=it}}</ref> {{Multiple image | align = right | image1 = Giuseppe Mazzini.jpg | width1 = 173 | image2 = Giuseppe Garibaldi 1861.jpg | width2 = 138 | footer = [[جوزيپي ماتسيني]] (کاٻي)، اطالوي انقلابي تحريڪ جو انتهائي اثرائتو اڳواڻ؛ ۽ [[جوزيپي گاريبالدي]] (ساڄي)، جديد دور جي عظيم ترين جرنيلن مان هڪ طور مشهور<ref name="scholar and patriot">{{cite web |url={{Google books|iWK7AAAAIAAJ |page=PA133 |keywords=Garibaldi+one+of+the+greatest+generals+of+modern+time |text= |plainurl=yes}}|title=Scholar and Patriot|publisher=Manchester University Press|via=Google Books}}</ref> ۽ ڏکڻ آمريڪا ۽ يورپ ۾ پنهنجي فوجي ڪارنامن سبب "ٻن جهانن جو هيرو" طور سڃاتو ويندڙ،<ref>{{Cite web|title=Giuseppe Garibaldi (Italian revolutionary)|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/225978/Giuseppe-Garibaldi|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140226091529/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/225978/Giuseppe-Garibaldi|archive-date=26 February 2014|access-date=6 March 2014}}</ref> جنهن ڪيترين فوجي مهمن ۾ وڙهيو، جيڪي [[اٽلي جو اتحاد|اطالوي اتحاد]] تائين پهتيون }} نوجوان اٽلي جو سڀ کان مشهور ميمبر انقلابي ۽ جنرل [[جوزيپي گاريبالدي]] هو،<ref>Denis Mack Smith, ''Modern Italy: A Political History'', (University of Michigan Press, 1997) p. 15. A literary echo may be found in the character of Giorgio Viola in Joseph Conrad's ''[[Nostromo]]''.</ref> جنهن ڏکڻ اٽلي ۾ اتحاد لاءِ جمهوري مهم جي اڳواڻي ڪئي. بهرحال، [[سارڊينيا جي بادشاهت (1720–1861)|سارڊينيا جي بادشاهت]] ۾ هائوس آف ساووي جي اطالوي بادشاهت، جنهن جي حڪومت [[ڪاميليو بينسو، ڪائونٽ آف ڪاوير]] هلائي رهيو هو، به متحد اطالوي رياست قائم ڪرڻ جا ارادا رکندي هئي. يورپ ۾ پکڙيل [[1848ع جا لبرل انقلاب|1848ع جي لبرل انقلابن]] جي پس منظر ۾، [[آسٽريا-هنگري|آسٽريا]] خلاف هڪ ناڪام [[پهرين اطالوي آزاديءَ جي جنگ]] جو اعلان ڪيو ويو. 1855ع ۾، سارڊينيا [[ڪريميائي جنگ]] ۾ برطانيا ۽ فرانس جو اتحادي بڻيو.<ref>Enrico Dal Lago, "Lincoln, Cavour, and National Unification: American Republicanism and Italian Liberal Nationalism in Comparative Perspective". ''The Journal of the Civil War Era'' 3#1 (2013): 85–113.; William L. Langer, ed., ''An Encyclopedia of World Cup History''. 4th ed. 1968. pp 704–7.</ref> سارڊينيا 1859ع جي [[ٻي اطالوي آزاديءَ جي جنگ]] ۾ فرانس جي مدد سان آسٽريائي سلطنت خلاف وڙهيو، جنهن جي نتيجي ۾ [[لومباردي]] آزاد ٿي. [[پلومبيئرز معاهدو|پلومبيئرز معاهدي]] جي بنياد تي، سارڊينيا [[ساووي]] ۽ [[نيس]] فرانس کي حوالي ڪيا، اهڙو واقعو جنهن [[نيسارڊ لڏپلاڻ]] جو سبب بڻيو.<ref>{{Cite web|date=28 August 2017|title="Un nizzardo su quattro prese la via dell'esilio" in seguito all'unità d'Italia, dice lo scrittore Casalino Pierluigi|url=https://www.montecarlonews.it/2017/08/28/notizie/argomenti/altre-notizie-1/articolo/un-nizzardo-su-quattro-prese-la-via-dellesilio-in-seguito-allunita-ditalia-dice-lo-scrittore.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200219165302/http://www.montecarlonews.it/2017/08/28/notizie/argomenti/altre-notizie-1/articolo/un-nizzardo-su-quattro-prese-la-via-dellesilio-in-seguito-allunita-ditalia-dice-lo-scrittore.html|archive-date=19 February 2020|access-date=14 May 2021|language=it}}</ref> 1860–1861ع ۾، گاريبالدي نيپلز ۽ سسلي ۾ اتحاد واري مهم جي اڳواڻي ڪئي.<ref>Mack Smith, Denis (1997). ''Modern Italy; A Political History''. Ann Arbor: The University of Michigan Press. {{ISBN|0-4721-0895-6}}.</ref> [[تيانو]] گاريبالدي ۽ [[وڪٽر ايمانوئل ٻيون]]، سارڊينيا جي آخري بادشاهه، جي مشهور ملاقات جو هنڌ هو، جنهن دوران گاريبالدي وڪٽر ايمانوئل سان هٿ ملايو ۽ کيس [[اٽلي جو بادشاهه]] ڪري سلام ڪيو. ڪاوير 1860ع ۾ گاريبالدي جي ڏکڻ اٽلي کي سارڊينيا جي بادشاهت سان اتحاد ۾ شامل ڪرڻ تي راضي ٿيو. ان سان سارڊينيا جي حڪومت کي 17 مارچ 1861ع تي [[اٽلي جي بادشاهت جو اعلان|متحد اطالوي بادشاهت جو اعلان]] ڪرڻ جي اجازت ملي،<ref>{{Cite news|date=17 March 2017|title=Everything you need to know about March 17th, Italy's Unity Day|url=https://www.thelocal.it/20170317/everything-to-know-about-march-17th-italys-unity-unification-risorgimento-day|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170617212538/https://www.thelocal.it/20170317/everything-to-know-about-march-17th-italys-unity-unification-risorgimento-day|archive-date=17 June 2017|access-date=17 July 2017}}</ref> ۽ وڪٽر ايمانوئل ٻيون ان جو پهريون بادشاهه بڻيو. 1865ع ۾ بادشاهت جي گادي تورين کان فلورينس منتقل ڪئي وئي. 1866ع ۾، وڪٽر ايمانوئل ٻيون، [[پروشيا]] سان اتحاد ڪندي [[آسٽرو-پروشين جنگ]] دوران، [[ٽين اطالوي آزاديءَ جي جنگ]] وڙهي، جنهن جي نتيجي ۾ اٽلي [[وينيتو|وينيتيا]] کي پاڻ ۾ شامل ڪيو. آخرڪار، 1870ع ۾، جڏهن فرانس [[فرانڪو-پروشين جنگ]] دوران روم ڇڏي ڏنو، اطالوين [[روم تي قبضو|پاپائي رياستن تي قبضو ڪيو]]، اتحاد مڪمل ٿيو، ۽ گادي روم منتقل ڪئي وئي.<ref name="scholar and patriot"/> === لبرل دور === {{Main|اٽلي جي بادشاهت|اطالوي ڊائاسپورا|اطالوي سلطنت|پهريين عالمي جنگ دوران اٽلي جي فوجي تاريخ}} {{Multiple image | align = right | image1 = VictorEmmanuel2.jpg | width1 = 125 | image2 = Camillo Benso Cavour di Ciseri.jpg | width2 = 141 | footer = [[وڪٽر ايمانوئل ٻيون]] (کاٻي) ۽ [[ڪاميليو بينسو، ڪائونٽ آف ڪاوير]] (ساڄي)، اتحاد جون اهم شخصيتون، ترتيبوار متحد اٽلي جا پهريان بادشاهه ۽ وزيراعظم بڻيا. }} سارڊينيا جو آئين 1861ع ۾ سڄي اٽلي تائين وڌايو ويو، ۽ نئين رياست لاءِ بنيادي آزاديون مهيا ڪيون ويون؛ پر چونڊ قانونن بي ملڪيت طبقن کي ٻاهر رکيو. نئين بادشاهت هڪ پارلياماني آئيني بادشاهت طور هلائي وئي، جنهن تي لبرلن جو غلبو هو. جيئن اتر اٽلي تيزيءَ سان صنعتي ٿيو، ڏکڻ ۽ اتر جا ڳوٺاڻا علائقا غير ترقي يافته ۽ وڌيڪ آبادي وارا رهيا، جنهن سبب لکين ماڻهو لڏپلاڻ ڪرڻ تي مجبور ٿيا ۽ [[اطالوي ڊائاسپورا|وڏي ۽ اثرائتي ڊائاسپورا]] کي هٿي ملي. [[اطالوي سوشلسٽ پارٽي]] طاقت ۾ وڌي، جنهن روايتي لبرل ۽ قدامت پسند اسٽيبلشمينٽ کي چئلينج ڪيو. 19هين صديءَ جي آخري ٻن ڏهاڪن ۾، اٽلي آفريڪا ۾ [[اطالوي اريٽريا|اريٽريا]]، [[اطالوي صوماليا|صوماليا]]، [[اطالوي ٽرپوليطانيا|ٽرپوليطانيا]] ۽ [[اطالوي سيرينيڪا|سيرينيڪا]] کي ماتحت ڪري [[اطالوي سلطنت|نوآبادياتي طاقت]] بڻجي ويو.<ref>{{Cite web |title=The Italian Colonial Empire |url=http://www.allempires.com/article/index.php?q=italian_colonial |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20120224012449/http://www.allempires.com/article/index.php?q=italian_colonial |archive-date=24 February 2012 |access-date=17 June 2012 |publisher=All Empires |quote=At its peak, just before WWII, the Italian Empire comprehended the territories of present time Italy, Albania, Rhodes, Dodecanese, Libya, Ethiopia, Eritrea, the majority of Somalia and the little concession of Tientsin in China}}</ref><ref>(Bosworth (2005), p. 49.)</ref> 1913ع ۾ مردن لاءِ عام ووٽ جو حق اختيار ڪيو ويو. [[پهريين عالمي جنگ]] کان اڳ واري دور تي [[جيوواني جيوليٽي]] جو غلبو رهيو، جيڪو 1892ع ۽ 1921ع جي وچ ۾ پنج ڀيرا وزيراعظم رهيو. [[File:Trento 3 novembre 1918.jpg|thumb|3 نومبر 1918ع تي، فاتح [[ويتوريو وينيتو جي جنگ]] کان پوءِ، [[ترنتو]] ۾ اطالوي گهوڙيسوار]] [[پهريين عالمي جنگ ۾ اٽلي جي شموليت|اٽلي 1915ع ۾ پهريين عالمي جنگ ۾ داخل ٿيو]]، جنهن جو مقصد قومي اتحاد کي مڪمل ڪرڻ هو، تنهنڪري تاريخ نويسيءَ جي نقطه نظر کان ان کي چوٿين اطالوي آزاديءَ جي جنگ به سمجهيو وڃي ٿو،<ref>{{Cite web|date=6 March 2015|title=Il 1861 e le quattro Guerre per l'Indipendenza (1848–1918) |url=http://www.piacenzaprimogenita150.it/index.php?it%2F176%2Fil-1861-e-le-quattro-guerre-per-lindipendenza-1848-1918|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20220319075828/http://www.piacenzaprimogenita150.it/index.php?it%2F176%2Fil-1861-e-le-quattro-guerre-per-lindipendenza-1848-1918|archive-date=19 March 2022|access-date=12 March 2021|language=it}}</ref> جيئن [[اٽلي جو اتحاد|اٽلي جي اتحاد]] جي پڄاڻي.<ref>{{Cite web|title=La Grande Guerra nei manifesti italiani dell'epoca|url=http://www.beniculturali.it/mibac/export/MiBAC/sito-MiBAC/Contenuti/MibacUnif/Eventi/visualizza_asset.html_1239896580.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20150923183754/http://www.beniculturali.it/mibac/export/MiBAC/sito-MiBAC/Contenuti/MibacUnif/Eventi/visualizza_asset.html_1239896580.html|archive-date=23 September 2015|access-date=12 March 2021|language=it}}; {{Cite book|last=Genovesi|first=Piergiovanni|url=https://books.google.com/books?id=_LntMIUOXngC&q=%22quarta+guerra+d%27indipendenza%22&pg=PA41|title=Il Manuale di Storia in Italia, di Piergiovanni Genovesi|date=11 June 2009|publisher=FrancoAngeli|isbn=978-8-8568-1868-0|language=it|access-date=12 March 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20240116110143/https://books.google.com/books?id=_LntMIUOXngC&q=%22quarta+guerra+d%27indipendenza%22&pg=PA41#v=snippet&q=%22quarta%20guerra%20d'indipendenza%22&f=false|archive-date=16 January 2024|url-status=live}}</ref> اٽلي، جيڪو ظاهري طور [[جرمن سلطنت|جرمن]] ۽ [[آسٽرو-هنگريائي]] سلطنتن سان [[ٽرپل الائنس (1882)|ٽرپل الائنس]] ۾ اتحادي هو، 1915ع ۾ [[پهريين عالمي جنگ جا اتحادي|اتحادين]] سان شامل ٿيو، ۽ [[لنڊن جو معاهدو (1915)|وعدي]] تحت پهريين عالمي جنگ ۾ داخل ٿيو، جنهن ۾ وڏن علائقائي فائدن جو واعدو شامل هو: اولهه [[انر ڪارنيولا]]، اڳوڻو [[آسٽريائي لٽرل]] ۽ [[دلماتيا]]، گڏوگڏ [[عثماني سلطنت]] جا ڪجهه حصا. اتحادي فتح ۾ ملڪ جي حصي سبب ان کي "[[بگ فور (پهريين عالمي جنگ)|بگ فور]]" طاقتن مان هڪ جي حيثيت ملي. فوج جي ٻيهر تنظيم ۽ جبري ڀرتي اطالوي فتحن جو سبب بڻيا. آڪٽوبر 1918ع ۾، اطالوين هڪ وڏي جارحاڻي مهم شروع ڪئي، جيڪا [[ويتوريو وينيتو جي جنگ]] ۾ فتح تي ختم ٿي.<ref>Burgwyn, H. James: ''Italian foreign policy in the interwar period, 1918–1940.'' Greenwood Publishing Group, 1997. p. 4. {{ISBN|0-2759-4877-3}}. Schindler, John R.: ''Isonzo: The Forgotten Sacrifice of the Great War.'' Greenwood Publishing Group, 2001. p. 303. {{ISBN|0-2759-7204-6}}. Mack Smith, Denis: ''Mussolini.'' Knopf, 1982. p. 31. {{ISBN|0-3945-0694-4}}.</ref> هن اطالوي محاذ تي جنگ جي پڄاڻي ڪئي، آسٽرو-هنگريائي سلطنت جي ٽٽڻ کي يقيني بڻايو، ۽ ٻن هفتن کان به گهٽ عرصي ۾ جنگ کي [[جرمني سان جنگبندي|ختم ڪرڻ]] ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو. جنگ دوران 650,000 کان وڌيڪ اطالوي سپاهي ۽ ايترا ئي عام شهري مارجي ويا،<ref>{{Cite book|last=Mortara|first=G|title=La Salute pubblica in Italia durante e dopo la Guerra|publisher=Yale University Press|year=1925|location=New Haven}}</ref> ۽ بادشاهت ڏيوالپڻي جي ڪناري تي هئي. [[سينٽ-جرمين-آن-لي جو معاهدو (1919)|سينٽ-جرمين-آن-لي جو معاهدو]] (1919) ۽ [[راپالو جو معاهدو (1920)|راپالو جو معاهدو]] (1920) [[ترنتينو]] ۽ [[ڏکڻ ٽائرول]]، [[جوليئن مارچ]]، [[استريا]]، [[ڪوارنر نار]] ۽ دلماتيا جي شهر [[زادار|زارا]] کي اٽلي ۾ شامل ڪرڻ جي اجازت ڏني. بعد واري [[روم جو معاهدو (1924)|روم جي معاهدي]] (1924) سبب [[فيومي]] اٽلي سان شامل ٿيو. اٽلي کي لنڊن جي معاهدي ۾ واعدو ڪيل ٻيا علائقا نه مليا، تنهنڪري [[بينيتو موسوليني]] هن نتيجي کي "[[ڪٽيل فتح]]" قرار ڏنو، جنهن [[فاشسٽ اٽلي (1922–1943)|اطالوي فاشزم جي اڀار]] ۾ مدد ڪئي. مورخ "ڪٽيل فتح" کي هڪ "سياسي افسانو" سمجهن ٿا، جنهن کي فاشسٽن [[اطالوي سامراجيت]] کي ڀڙڪائڻ لاءِ استعمال ڪيو.<ref>G.Sabbatucci, ''La vittoria mutilata'', in AA.VV., ''Miti e storia dell'Italia unita'', Il Mulino, Bologna 1999, pp.101–106</ref> اٽلي کي [[قومون جي ليگ]] جي ايگزيڪيوٽو ڪائونسل ۾ مستقل سيٽ ملي. === فاشسٽ حڪومت ۽ ٻي عالمي جنگ === {{Main|فاشسٽ اٽلي|ٻي عالمي جنگ دوران اٽلي جي فوجي تاريخ|اطالوي مهم (ٻي عالمي جنگ)|اٽلي ۾ هولوڪاسٽ}} [[File:Mussolini mezzobusto.jpg|thumb|upright=.7|left|فاشسٽ آمر [[بينيتو موسوليني]] پاڻ کي ''[[دوچي]]'' سڏائيندو هو ۽ 1922ع کان [[اٽلي ۾ فاشسٽ حڪومت جو زوال|1943ع ۾ پنهنجي معزولي]] تائين ملڪ تي حڪومت ڪئي.]] عظيم جنگ جي تباهي کان پوءِ پيدا ٿيل [[ٻه ڳاڙها سال|سوشلسٽ تحريڪن]]، جيڪي [[روسي انقلاب]] کان متاثر هيون، سڄي اٽلي ۾ جوابي انقلاب ۽ دٻاءُ جو سبب بڻيون. لبرل اسٽيبلشمينٽ، سوويت طرز جي انقلاب کان ڊڄندي، موسوليني جي اڳواڻي هيٺ ننڍي [[نيشنل فاشسٽ پارٽي]] جي حمايت شروع ڪئي. آڪٽوبر 1922ع ۾، نيشنل فاشسٽ پارٽي جي [[بليڪ شرٽس]] هڪ [[عوامي مظاهرو]] ۽ "[[روم ڏانهن مارچ]]" وارو ڪُو منظم ڪيو. بادشاهه [[وڪٽر ايمانوئل ٽيون]] موسوليني کي [[اٽلي جو وزيراعظم|وزيراعظم]] مقرر ڪيو، هٿياربند ٽڪراءَ کان سواءِ اقتدار فاشسٽن ڏانهن منتقل ڪندي.<ref>{{Cite book|last=Lyttelton|first=Adrian|title=The Seizure of Power: Fascism in Italy, 1919–1929 |date=2008|publisher=Routledge|isbn=978-0-4155-5394-0|location=New York|pages=75–77}}; {{Cite news|title=March on Rome {{!}} Italian history|url=https://www.britannica.com/event/March-on-Rome|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150504055509/http://www.britannica.com/EBchecked/topic/508871/March-on-Rome|archive-date=4 May 2015|access-date=25 July 2017|work=Encyclopædia Britannica}}</ref> موسوليني سياسي پارٽين تي پابندي وڌي ۽ ذاتي آزاديون گهٽايون، آمريت قائم ڪندي. انهن قدمن عالمي ڌيان حاصل ڪيو ۽ [[نازي جرمني]] ۽ [[شاهي جاپان]] ۾ ساڳين آمريتن کي متاثر ڪيو. [[فاشزم]] اطالوي قومپرستي ۽ سامراجيت تي ٻڌل هو، ۽ رومي ۽ [[وينسي سلطنت|وينسي سلطنتن]] جي ورثي جي بنياد تي [[ارڊينٽزم|ارڊينٽسٽ دعوائن]] وسيلي اطالوي ملڪيتن کي وڌائڻ چاهيندو هو.<ref>{{Cite book|last=Rodogno|first=Davide|author-link=Davide Rodogno|title=Fascism's European Empire: Italian Occupation during the Second World War|date=2006|publisher=Cambridge University Press|location=Cambridge, England|page=88}}; {{Cite book|last=Kallis|first=Aristotle A.|title=Fascist ideology: territory and expansionism in Italy and Germany, 1922–1945 |date=2000|publisher=Routledge|location=London, England; New York City, USA|pages=41}}; {{Cite book|last1=Ball|first1=Terence|title=The Cambridge History of Twentieth-Century Political Thought|last2=Bellamy|first2=Richard|pages=133}}; {{Cite book|last=Stephen J. Lee|url=https://books.google.com/books?id=u-mm5UDlzBEC&pg=PA157|title=European Dictatorships, 1918–1945 |date=2008|publisher=Routledge|isbn=978-0-4154-5484-1|pages=157–158|access-date=8 February 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211001320/https://books.google.com/books?id=u-mm5UDlzBEC&pg=PA157#v=onepage&q&f=false|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}</ref> انهيءَ سبب فاشسٽ [[مداخلت پسند پرڏيهي پاليسي]] ۾ مصروف رهيا. 1935ع ۾، موسوليني [[ٻي اطالو-ابيسينيائي جنگ|ايٿوپيا تي حملو ڪيو]] ۽ [[اطالوي اوڀر آفريڪا]] قائم ڪيو، جنهن جي نتيجي ۾ عالمي اڪيلائي پيدا ٿي. اٽلي [[قومون جي ليگ]] مان نڪري ويو. پوءِ اٽلي [[اسٽيل جو معاهدو|نازي جرمني سان اتحاد]] ڪيو ۽ [[ٽرائيپارٽائيٽ پيڪٽ|جاپاني سلطنت]] سان گڏ ٿيو، ۽ [[اسپيني گهرو جنگ]] ۾ [[فرانسسڪو فرانڪو]] جي مضبوط حمايت ڪئي. اپريل 1939ع ۾، اٽلي [[البانيا تي اطالوي حملو|البانيا تي حملو ڪيو]]. اٽلي 10 جون 1940ع تي ٻي عالمي جنگ ۾ داخل ٿيو. ان تاريخ تائين فرانس عملي طور [[فرانس جي جنگ]] هارائي چڪو هو. مختلف وقتن تي، اطالوي [[برطانوي صومالي لينڊ تي اطالوي قبضو|برطانوي صومالي لينڊ]]، [[مصر تي اطالوي حملو|مصر]]، [[بلقان مهم (ٻي عالمي جنگ)|بلقان]] ۽ اوڀر محاذن تي اڳتي وڌيا. بهرحال، اهي [[اوڀر محاذ تي اطالوي شموليت|اوڀر محاذ]] سان گڏ [[اوڀر آفريقي مهم (ٻي عالمي جنگ)|اوڀر آفريقي]] ۽ [[اتر آفريقي مهم|اتر آفريقي]] مهمن ۾ شڪست کائي ويا، ۽ آفريڪا ۽ بلقان ۾ پنهنجا علائقا وڃائي ويٺا. [[اطالوي جنگي ڏوهه|اطالوي جنگي ڏوهن]] ۾ [[عدالت کان ٻاهر قتل]] ۽ [[نسلي صفائي]] شامل هئا،<ref>James H. Burgwyn (2004). [http://www.ingentaconnect.com/content/routledg/rmis/2004/00000009/00000003/art00005 General Roatta's war against the partisans in Yugoslavia: 1942] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130921054155/http://www.ingentaconnect.com/content/routledg/rmis/2004/00000009/00000003/art00005|date=21 September 2013}}, Journal of Modern Italian Studies, Volume 9, Number 3, pp. 314–329(16)</ref> جن ۾ لڳ ڀڳ 25,000 ماڻهن، خاص طور يوگوسلاوين، کي [[اطالوي حراستي ڪيمپ|اطالوي حراستي ڪيمپن]] ۽ ٻين هنڌن ڏانهن جلاوطن ڪيو ويو. [[يوگوسلاو پارٽيزنز]] جنگ دوران ۽ ان کان پوءِ نسلي اطالوي آبادي خلاف پنهنجا ڏوهه ڪيا، جن ۾ [[فوئبي قتل عام]] شامل هئا. جولاءِ 1943ع ۾ [[سسلي تي اتحادي حملو]] شروع ٿيو، جنهن 25 جولاءِ تي [[اٽلي ۾ فاشسٽ حڪومت جو زوال|فاشسٽ حڪومت جي خاتمي]] جو سبب بڻيو. بادشاهه [[وڪٽر ايمانوئل ٽيون]] جي حڪم سان موسوليني کي معزول ۽ گرفتار ڪيو ويو. 3 سيپٽمبر تي، اٽلي [[ڪاسيبلي جي جنگبندي]] تي صحيح ڪئي،<!-- it became effective on 8 Sept---> جنهن برطانيا ۽ آمريڪا سان جنگ ختم ڪئي. جرمن، اطالوي فاشسٽن جي مدد سان، اتر ۽ وچ اٽلي تي ڪنٽرول حاصل ڪرڻ ۾ ڪامياب ٿيا ([[آپريشن آڪسي]]). ملڪ جنگ جو ميدان رهيو، جڏهن ته اتحادي ڏکڻ کان اڳتي وڌندا رهيا. [[File:01 partigiani a milano1.jpg|thumb|اپريل 1945ع ۾ [[اٽلي جي آزادي]] تائين پهچندڙ آخري بغاوت دوران ميلان ۾ [[اطالوي مزاحمتي تحريڪ|اطالوي پارٽيزن]]]] اتر ۾، جرمنن [[اطالوي سماجي جمهوريه]] (RSI) قائم ڪئي، جيڪا هڪ نازي [[ڪٺ پتلي رياست]] ۽ [[سهڪاريت پسند|سهڪاريت پسند]] حڪومت هئي، جنهن ۾ موسوليني کي جرمن پيراٽروپرن طرفان [[گران ساسو ريڊ|بچائڻ]] کان پوءِ اڳواڻ مقرر ڪيو ويو. اطالوي فوجن جو باقي حصو [[اطالوي هم جنگي فوج]] ۾ منظم ڪيو ويو، جنهن اتحادي طاقتن سان گڏ وڙهيو، جڏهن ته موسوليني سان وفادار ٻيون اطالوي فوجون [[نيشنل ريپبلڪن آرمي]] ۾ جرمنن سان گڏ وڙهڻ لاءِ چونڊيو. جرمن فوجن، RSI جي سهڪار سان، قتل عام ڪيا ۽ هزارين يهودين کي موت جي ڪيمپن ڏانهن جلاوطن ڪيو. جنگبندي کان پوءِ واري دور ۾ [[اطالوي مزاحمت]] اڀري، جنهن [[آپريشن آڪسي|نازي جرمن قابضن]] ۽ سهڪاريت پسندن خلاف گوريلا جنگ وڙهي.<ref>G. Bianchi, ''La Resistenza'', in: AA.VV., ''Storia d'Italia'', vol. 8, pp. 368–369.</ref> هن دور جو هڪ پاسو [[اطالوي گهرو جنگ]] هو، ڇاڪاڻ⁠تہ پارٽيزنن ۽ فاشسٽ RSI فوجن جي وچ ۾ ويڙهه ٿي.<ref>{{Cite web|title=Storia della guerra civile in Italia|url=http://www.istitutobiggini.it/storia_pisano.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20221013183444/https://www.istitutobiggini.it/storia_pisano.pdf|archive-date=13 October 2022|access-date=28 August 2023}}; See the books from Italian historian [[Giorgio Pisanò]] ''Storia della guerra civile in Italia'', 1943–1945, 3 voll., Milano, FPE, 1965 and the book ''L'Italia della guerra civile'' ("Italy of civil war"), published in 1983 by the Italian writer and journalist [[Indro Montanelli]] as the fifteen volume of the ''Storia d'Italia'' ("History of Italy") by the same author.</ref><ref>{{Cite book|last=Pavone|first=Claudio|title=Una guerra civile. Saggio storico sulla moralità della Resistenza|date=1991|publisher=Bollati Boringhieri|isbn=8-8339-0629-9|location=Torino|page=238|language=it}}</ref> اپريل 1945ع ۾، جڏهن شڪست ويجهي هئي، موسوليني اتر طرف ڀڄڻ جي ڪوشش ڪئي،<ref>{{Citation|last=Viganò|first=Marino|title=Un'analisi accurata della presunta fuga in Svizzera|date=2001|work=Nuova Storia Contemporanea|volume=3|language=it}}</ref> پر پارٽيزنن هٿان پڪڙيو ويو ۽ [[بينيتو موسوليني جو موت|فوري طور قتل ڪيو ويو]].<ref>{{Cite news|date=28 April 1945|title=1945: Italian partisans kill Mussolini |url=https://news.bbc.co.uk/onthisday/hi/dates/stories/april/28/newsid_3564000/3564529.stm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20111126075555/http://news.bbc.co.uk/onthisday/hi/dates/stories/april/28/newsid_3564000/3564529.stm|archive-date=26 November 2011|access-date=17 October 2011|publisher=BBC News}}</ref> دشمنيون 29 اپريل 1945ع تي ختم ٿيون، [[ڪازيرتا جي هٿيار ڦٽا ڪرڻ|جڏهن اٽلي ۾ جرمن فوجن هٿيار ڦٽا ڪيا]]. جنگ ۾ لڳ ڀڳ اڌ ملين اطالوي مارجي ويا،<ref>{{Cite encyclopedia|title=Italy – Britannica Online Encyclopedia|encyclopedia=Encyclopædia Britannica|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297474/Italy|access-date=2 August 2010|archive-url=https://web.archive.org/web/20120306095718/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297474/Italy|archive-date=6 March 2012|url-status=live}}</ref> سماج ورهائجي ويو، ۽ معيشت لڳ ڀڳ تباهه ٿي وئي؛ 1944ع ۾ في فرد آمدني 1900ع کان پوءِ سڀ کان هيٺين سطح تي هئي.<ref>{{Cite book|title=Liberal and fascist Italy, 1900–1945 |date=2002|publisher=Oxford University Press|editor-last=Lyttelton|editor-first=Adrian|page=13}}</ref> جنگ کان پوءِ اطالوي جمهوريت پسندي ٻيهر اڀري، جنهن [[1946ع اطالوي اداراتي ريفرنڊم]] ڏانهن واٽ هموار ڪئي.<ref>{{Cite encyclopedia|title=Italia|encyclopedia=Dizionario enciclopedico italiano|publisher=[[Treccani]]|date=1970|volume=VI|page=456|language=it}}</ref> === جمهوري دور === {{Main|اطالوي جمهوريه جي تاريخ}} اٽلي 2 جون تي ٿيل 1946ع جي ريفرنڊم کان پوءِ جمهوريه بڻيو،<ref>{{Cite AV media|url=https://archive.org/details/1946-06-06_Damage_Foreshadows_A-Bomb_Test|title=Damage Foreshadows A-Bomb Test, 1946/06/06 (1946) |publisher=[[Universal Newsreel]]|year=1946|access-date=22 February 2012}}</ref> اهو ڏينهن ان کان پوءِ ''[[جمهوريه جو عيد]]'' طور ملهايو وڃي ٿو. اها پهريون ڀيرو هئي جو عورتن قومي سطح تي ووٽ ڏنو.<ref>{{Cite web|title=Italia 1946: le donne al voto, dossier a cura di Mariachiara Fugazza e Silvia Cassamagnaghi |url=http://www.insmli.it/pubblicazioni/35/Voto%20donne%20versione%20def.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110520041048/http://www.insmli.it/pubblicazioni/35/Voto%20donne%20versione%20def.pdf|archive-date=20 May 2011|access-date=30 May 2011}}; {{Cite news|title=La prima volta in cui le donne votarono in Italia, 75 anni fa|url=https://www.ilpost.it/2021/03/10/primo-voto-italia-donne-10-marzo-1946|access-date=24 August 2021|work=Il Post|date=10 March 2021|language=it-IT|archive-date=23 August 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210823162103/https://www.ilpost.it/2021/03/10/primo-voto-italia-donne-10-marzo-1946|url-status=live}}</ref> وڪٽر ايمانوئل ٽئين جي پٽ، [[امبيرتو ٻيون]]، کي تخت ڇڏڻ تي مجبور ڪيو ويو. [[اٽلي جو آئين|جمهوري آئين]] 1948ع ۾ منظور ڪيو ويو. [[اٽلي ۽ اتحادي طاقتن جي وچ ۾ پيرس جو معاهدو]] تحت، [[ايڊرياٽڪ سمنڊ]] جي ڀرسان علائقا [[سوشلسٽ وفاقي جمهوريه يوگوسلاويا|يوگوسلاويا]] سان شامل ڪيا ويا، جنهن جي نتيجي ۾ [[استريائي-دلماتيني لڏپلاڻ]] ٿي، جنهن ۾ لڳ ڀڳ 300,000 [[استريائي اطالوي|استريائي]] ۽ [[دلماتيني اطالوي]] لڏي ويا.<ref>{{Cite web|last=Tobagi|first=Benedetta|title=La Repubblica italiana {{!}} Treccani, il portale del sapere|url=http://www.treccani.it/scuola/lezioni/storia/la_repubblica_italiana.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20160305001726/http://www.treccani.it/scuola/lezioni/storia/la_repubblica_italiana.html|archive-date=5 March 2016|access-date=28 January 2015|publisher=Treccani.it}}</ref> اٽلي پنهنجون سڀ نوآبادياتي ملڪيتون وڃايون، جنهن سان [[اطالوي سلطنت]] ختم ٿي. [[File:Alcide de Gasperi 2.jpg|thumb|upright=.7|[[الچيدي دي گاسپري]]، جمهوريه جو [[اٽلي جي وزيراعظمن جي فهرست|پهريون]] [[اٽلي جو وزيراعظم]] ۽ [[يورپي يونين جا باني پيءُ|يورپي يونين جي باني پيئرن]] مان هڪ]] ڪميونسٽ قبضي جي خوف [[1948ع جي اطالوي عام چونڊن]] ۾ فيصلائتو ڪردار ادا ڪيو، جتي [[ڪرسچن ڊيموڪريسي (اٽلي)|ڪرسچن ڊيموڪريٽن]]، [[الچيدي دي گاسپري]] جي اڳواڻي هيٺ، وڏي اڪثريت سان فتح حاصل ڪئي.<ref>{{Cite book|last1=Lawrence S. Kaplan|url=https://books.google.com/books?id=UV-ti1sYcbcC|title=NATO 1948: The Birth of the Transatlantic Alliance |last2=Morris Honick|date=2007|publisher=Rowman & Littlefield|isbn=978-0-7425-3917-4|pages=52–55|access-date=5 January 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20240116110143/https://books.google.com/books?id=UV-ti1sYcbcC|archive-date=16 January 2024|url-status=live}}; {{Cite book|author=Robert Ventresca|title=From Fascism to Democracy: Culture and Politics in the Italian Election of 1948 |publisher=University of Toronto Press|date=2004|pages=236–37}}</ref> نتيجي طور، 1949ع ۾ اٽلي [[نيٽو]] جو ميمبر بڻيو. [[مارشل پلان]] معيشت کي بحال ڪيو، جنهن 1960ع واري ڏهاڪي جي آخر تائين هڪ اهڙو دور ڏٺو جيڪو [[اطالوي معاشي معجزو]] جي نالي سان مشهور آهي. 1950ع واري ڏهاڪي ۾ اٽلي [[يورپي برادرين]] جو باني ملڪ بڻيو، جيڪي بعد ۾ يورپي يونين جو بنياد بڻيون. 1960ع واري ڏهاڪي جي آخر کان 1980ع واري ڏهاڪي جي شروعات تائين، ملڪ ''[[ليڊ جا سال (اٽلي)|ليڊ جا سال]]'' نالي دور مان گذريو، جيڪو معاشي مشڪلاتن، خاص طور تي [[1973ع جو تيل بحران]]، سماجي تڪرارن ۽ دهشتگرد حملا ۽ قتل عام جي واقعن سان نمايان هو.<ref>{{Cite web|year=1995|title=Commissione parlamentare d'inchiesta sul terrorismo in Italia e sulle cause della mancata individuazione dei responsabili delle stragi (Parliamentary investigative commission on terrorism in Italy and the failure to identify the perpetrators)|url=http://www.isn.ethz.ch/php/documents/collection_gladio/report_ital_senate.pdf|archive-url=https://web.archive.org/web/20060819211212/http://www.isn.ethz.ch/php/documents/collection_gladio/report_ital_senate.pdf|archive-date=19 August 2006|access-date=2 May 2006|language=it}}; {{In lang|en|it|fr|de}} {{Cite web|title=Secret Warfare: Operation Gladio and NATO's Stay-Behind Armies|url=http://www.isn.ethz.ch/php/collections/coll_gladio.htm#Documents|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20060425182721/http://www.isn.ethz.ch/php/collections/coll_gladio.htm|archive-date=25 April 2006|access-date=2 May 2006|publisher=Swiss Federal Institute of Technology / International Relation and Security Network}}; {{Cite web|date=24 June 2000|title=Clarion: Philip Willan, Guardian, 24 June 2000, p. 19 |url=http://www.cambridgeclarion.org/press_cuttings/us.terrorism_graun_24jun2000.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100329113138/http://www.cambridgeclarion.org/press_cuttings/us.terrorism_graun_24jun2000.html|archive-date=29 March 2010|access-date=24 April 2010|publisher=Cambridgeclarion.org}}</ref> معيشت ٻيهر بحال ٿي ۽ اٽلي 1970ع واري ڏهاڪي ۾ [[جي-7]] ۾ شامل ٿيڻ کان پوءِ دنيا جي پنجين وڏي صنعتي قوم بڻجي ويو. بهرحال، قومي قرض مجموعي ملڪي پيداوار (GDP) جي 100 سيڪڙو کان به وڌي ويو. 1992ع ۽ 1993ع جي وچ ۾، حڪومت جي نون مافيا مخالف قدمن جي نتيجي ۾ اٽلي [[سسلين مافيا]] طرفان ڪيل دهشتگرد حملن کي منهن ڏنو.<ref>{{Cite web|date=8 March 2012|title=New Arrests for Via D'Amelio Bomb Attack|url=https://www.corriere.it/International/english/articoli/2012/03/08/borsellino.shtml|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20121013204755/http://www.corriere.it/International/english/articoli/2012/03/08/borsellino.shtml|archive-date=13 October 2012|access-date=9 February 2019|website=Corriere della Sera}}</ref> ووٽر، جيڪي سياسي جمود، وڏي عوامي قرضي ۽ [[اٽلي ۾ بدعنواني|بدعنواني]] کان مايوس هئا، جيڪا [[ماني پوليتي|صاف هٿن]] واري جاچ ذريعي ظاهر ٿي، بنيادي سڌارن جو مطالبو ڪرڻ لڳا. ڪرسچن ڊيموڪريٽ، جيڪي لڳ ڀڳ 50 سالن تائين حڪومت ڪندا رهيا هئا، بحران جو شڪار ٿيا ۽ ٽٽي مختلف ڌڙن ۾ ورهائجي ويا.<ref>The so-called "Second Republic" was born by forceps: not with a revolt of Algiers, but formally under the same Constitution, with the mere replacement of one ruling class by another: {{Cite journal|last=Buonomo|first=Giampiero|year=2015|title=Tovaglie pulite|journal=Mondoperaio Edizione Online}}</ref> ڪميونسٽن پاڻ کي هڪ [[سماجي جمهوريت پسند]] قوت طور ٻيهر منظم ڪيو. 1990ع ۽ 2000ع واري ڏهاڪن دوران، [[مرڪز-ساڄي اتحاد (اٽلي)|مرڪز-ساڄي اتحاد]] (جنهن تي ميڊيا جي واپاري شخصيت [[سلويو برلسڪوني]] جو غلبو هو) ۽ [[مرڪز-کاٻي اتحاد (اٽلي)|مرڪز-کاٻي اتحاد]] (جنهن جي اڳواڻي پروفيسر [[رومانو پروڊي]] ڪندو هو) باري باري حڪومت ڪندا رهيا. 21هين صديءَ جي شروعات ۾، اٽلي سياسي ۽ معاشي عدم استحڪام جي هڪ ڊگهي دور مان گذريو، جيڪو بين الاقوامي بحرانن کان گهڻو متاثر ٿيو. 2008ع ۾ شروع ٿيندڙ [[عظيم معاشي بحران]] جا اثر ملڪ جي معيشت ۽ عوامي ماليات تي گهرا پيا، جنهن جي نتيجي ۾ [[سخت مالي پاليسيون]] اختيار ڪيون ويون ۽ استحڪام ۽ عالمي اعتبار کي يقيني بڻائڻ لاءِ [[ٽيڪنوڪريٽ]] يا وسيع اتحادي حڪومتن تي وڌيڪ ڀروسو ڪيو ويو.<ref>{{Cite news|last=Hooper|first=John|date=16 November 2011|title=Mario Monti appoints technocrats to steer Italy out of economic crisis|url=https://www.theguardian.com/world/2011/nov/16/mario-monti-technocratic-cabinet-italy|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200319230844/https://www.theguardian.com/world/2011/nov/16/mario-monti-technocratic-cabinet-italy|archive-date=19 March 2020|access-date=19 March 2020|work=The Guardian}}</ref> [[File:Imigrantes salvos no Mar Mediterrâneo - SALVAMAR 2015 (52149723177).jpg|300px|thumb|[[غير قانوني مهاجر]]، جيڪي 5 سيپٽمبر 2015ع تي [[ڪاتانيا]] جي اطالوي بندرگاهه ڏانهن [[بحر روم]] ذريعي سفر ڪري رهيا آهن]] 2010ع واري ڏهاڪي دوران، نئين وزيراعظم [[ماتيو رينزي]] طرفان ادارتي سڌارا متعارف ڪرائڻ جون ڪوششون ڪيون ويون، جن جو مقصد سياسي نظام کي وڌيڪ مؤثر بڻائڻ ۽ انتظامي شاخ کي مضبوط ڪرڻ هو، پر اهي تجويزون [[2016ع جو اطالوي آئيني ريفرنڊم]] ۾ رد ٿي ويون.<ref>{{Cite news|date=12 December 2016|title=New Italian PM Paolo Gentiloni sworn in|url=https://www.bbc.co.uk/news/world-europe-38295549|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20191129122857/https://www.bbc.co.uk/news/world-europe-38295549|archive-date=29 November 2019|access-date=19 March 2020|publisher=BBC News}}</ref> ساڳئي وقت، [[يورپي مهاجر بحران]] اٽلي کي [[يورپي يونين]] ۾ داخل ٿيڻ جي هڪ اهم مرڪزي دروازي جي حيثيت ڏني، ڇاڪاڻ⁠تہ وڏي تعداد ۾ مهاجر ۽ پناهه گهرندڙ [[بحر روم]] رستي يورپ پهتا،<ref>{{Cite news|date=21 May 2018|title=What will Italy's new government mean for migrants?|url=https://www.thelocal.it/20180521/what-will-italys-new-government-mean-for-migrants|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190401231010/https://www.thelocal.it/20180521/what-will-italys-new-government-mean-for-migrants|archive-date=1 April 2019|access-date=8 June 2018|work=The Local Italy}}</ref> خاص طور تي سب-صحارا آفريڪا مان.<ref>{{Cite news|date=18 July 2017|title=African migrants fear for future as Italy struggles with surge in arrivals|url=https://www.reuters.com/article/us-italy-migrants-africa/african-migrants-fear-for-future-as-italy-struggles-with-surge-in-arrivals-idUSKBN1A30QD|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190402002627/https://www.reuters.com/article/us-italy-migrants-africa/african-migrants-fear-for-future-as-italy-struggles-with-surge-in-arrivals-idUSKBN1A30QD|archive-date=2 April 2019|access-date=8 June 2018|work=Reuters}}</ref> هن صورتحال جا اهم سماجي ۽ سياسي اثر ٿيا، جنهن سبب اميگريشن بابت عوامي بحث وڌيو ۽ [[عوام پسند]] سياسي پارٽين جي حمايت ۾ واڌ آئي.<ref>{{Cite news|title=Italy starts to show the strains of migrant influx|url=http://www.thelocal.it/20150519/migrant-surge-tests-italys-humanitarian-instincts|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170429061446/https://www.thelocal.it/20150519/migrant-surge-tests-italys-humanitarian-instincts|archive-date=29 April 2017|access-date=10 January 2017|work=[[The Local]]}}; {{Cite news|title=Italy's far right jolts back from dead|url=http://www.politico.eu/article/italys-other-matteo-salvini-northern-league-politicians-media-effettosalvini|access-date=10 January 2017|work=Politico|date=3 February 2016|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170119122156/http://www.politico.eu/article/italys-other-matteo-salvini-northern-league-politicians-media-effettosalvini|archive-date=19 January 2017}}</ref><ref>{{Cite news|date=24 May 2018|title=Opinion – The Populists Take Rome|url=https://www.nytimes.com/2018/05/24/opinion/populists-rome-five-star-movement.html|url-access=subscription|url-status=live|archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20220103/https://www.nytimes.com/2018/05/24/opinion/populists-rome-five-star-movement.html|archive-date=3 January 2022|access-date=2 June 2018|work=The New York Times}}{{Cbignore}}</ref> [[اٽلي ۾ ڪووڊ-19 وبا|ڪووڊ-19 وبا]]، جيڪا 2020ع ۾ شروع ٿي، ملڪ جي عوامي صحت ۽ معاشي ڪارڪردگي کي سخت متاثر ڪيو، ۽ اڳ ۾ موجود ڍانچائي ڪمزورين کي وڌيڪ نمايان بڻايو.<ref>{{Cite news|last=Ellyatt|first=Holly|date=19 March 2020|title=Italy's lockdown will be extended, prime minister says as death toll spikes and hospitals struggle|url=https://www.cnbc.com/2020/03/19/italys-death-rate-reaches-record-high-hospitals-in-lombardy-struggle.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200319084719/https://www.cnbc.com/2020/03/19/italys-death-rate-reaches-record-high-hospitals-in-lombardy-struggle.html|archive-date=19 March 2020|access-date=19 March 2020|publisher=CNBC}}</ref> ان جي جواب ۾، [[اٽلي ۾ ڪووڊ-19 لاڪ ڊائون|غير معمولي قدم اختيار ڪيا ويا]] ته جيئن معيشت کي سهارو ملي سگهي، جن مان ڪيترائي يورپي سطح تي گڏيل طور هم آهنگ ڪيا ويا.<ref>[https://www.agi.it/economia/news/2020-04-14/coronavirus-fmi-crisi-economica-8331041/ L'Italia pagherà il conto più salato della crisi post-epidemia] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20200527124958/https://www.agi.it/economia/news/2020-04-14/coronavirus-fmi-crisi-economica-8331041|date=27 May 2020}}, AGI</ref><ref>{{Cite web|date=12 February 2021|title=Mario Draghi's new government to be sworn in on Saturday|url=http://www.theguardian.com/world/2021/feb/12/mario-draghis-new-italian-government-to-be-sworn-in-on-saturday|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210419104552/https://www.theguardian.com/world/2021/feb/12/mario-draghis-new-italian-government-to-be-sworn-in-on-saturday|archive-date=19 April 2021|access-date=19 February 2021|website=The Guardian}}</ref> 2022ع ۾، [[جورجيا ميلوني]] اٽلي جي پهرين خاتون وزيراعظم طور حلف کنيو.<ref>{{Cite news|date=21 October 2022|title=Who is Giorgia Meloni? The rise to power of Italy's new far-right PM|url=https://www.bbc.com/news/world-europe-63351655|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20221024023546/https://www.bbc.com/news/world-europe-63351655|archive-date=24 October 2022|access-date=24 October 2022|publisher=BBC News}}</ref> == جاگرافي == {{Main|اٽلي جي جاگرافي}} {{Further|اٽلي جي ارضيات|اٽلي ۾ آتش فشاني سرگرمي|اٽلي جي دريائن جي فهرست|اٽلي جي ڍنڍن جي فهرست|اٽلي جي ٻيٽن جي فهرست|اٽلي (جاگرافيائي علائقو)}} [[File:Italy relief location map.jpg|thumb|اٽلي جو جاگرافيائي اُڀار وارو نقشو]] اٽلي، جنهن جو علائقو گهڻي حد تائين [[اٽلي (جاگرافيائي علائقو)|ساڳئي نالي واري جاگرافيائي علائقي]] سان ملي ٿو،<ref name="Treccani">{{Citation |title=Italia |volume=VI |page=413 |year=1970 |publisher=[[Treccani]] |language=it |encyclopedia=Dizionario enciclopedico italiano}}</ref> [[ڏکڻ يورپ]] ۾ واقع آهي<ref>{{Cite web |title=Southern Europe, a peninsula extending into the central Mediterranean Sea, northeast of Tunisia |url=https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20210701235642/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy |archive-date=1 July 2021 |access-date=17 August 2021 |website=The World Factbook |publisher=Central Intelligence Agency}}</ref> (۽ [[اولهه يورپ]] جو حصو پڻ سمجهيو ويندو آهي{{efn|name=WE}})، [[35هين اتر متوازي|35° اتر]] ۽ [[47° اتر]] ويڪرائي ڦاڪن، ۽ [[6هين اوڀر نصف النهار|6° اوڀر]] ۽ [[19هين اوڀر نصف النهار|19° اوڀر]] ڊگهائي ڦاڪن جي وچ ۾. اتر ۾، اولهه کان اوڀر طرف، اٽلي جون سرحدون [[فرانس]]، [[سوئٽزرلينڊ]]، [[آسٽريا]] ۽ [[سلووينيا]] سان ملن ٿيون، ۽ تقريباً [[الپس]] جي آبي ورهاست واري حد تائين پکڙيل آهن، جنهن ۾ [[پو ماٿري]] ۽ [[وينيسيائي ميدان]] شامل آهن. ملڪ [[اطالوي اپٻيٽ]]، [[سسلي]] ۽ [[سارڊينيا]] (جيڪي [[بحر روم]] جا سڀ کان وڏا ٻيٽ آهن)، ۽ [[اٽلي جي ٻيٽن جي فهرست|ڪيترن ننڍن ٻيٽن]] تي مشتمل آهي.<ref name="Treccani" /> اٽلي جا ڪي علائقا الپائن حوض کان ٻاهر به پکڙيل آهن، ۽ ڪجهه ٻيٽ [[يوروشيا]] جي براعظمي کنڊ کان ٻاهر واقع آهن. ملڪ جو ڪل پکيڙ {{Convert|301230|km2|0|abbr=out}} آهي، جنهن مان {{Convert|294020|km2|0|abbr=on}} خشڪي ۽ {{Convert|7210|km2|0|abbr=on}} پاڻي آهي.<ref name="Area">{{Cite web|date=30 October 2014|title=Principali dimensioni geostatistiche e grado di urbanizzazione del Paese|url=https://www.istat.it/it/archivio/137001|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141117054950/https://www.istat.it/it/archivio/137001|archive-date=17 November 2014|access-date=22 March 2019|website=istat.it}}</ref> ٻيٽن سميت، اٽلي جي سامونڊي ڪناري جي ڊيگهه {{Convert|7600|km|0|abbr=off}} آهي، جيڪا [[بحر روم]]، [[ليگورين سمنڊ]]، [[ٽيرينين سمنڊ]]، [[آئيونين سمنڊ]]<ref>{{Cite book|url=https://iho.int/uploads/user/pubs/standards/s-23/S-23_Ed3_1953_EN.pdf|title=Limits of Oceans and Seas|publisher=[[Organisation hydrographique internationale]]|year=1953|edition=3rd|access-date=28 December 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20111008191433/http://www.iho.int/iho_pubs/standard/S-23/S-23_Ed3_1953_EN.pdf|archive-date=8 October 2011|issue=28}}</ref> ۽ [[ايڊرياٽڪ سمنڊ]] سان لڳي ٿي.{{Sfn|Cushman-Roisin|Gačić|Poulain|2001|pp=1–2}} فرانس سان سرحد {{Convert|488|km|0|abbr=on}}، سوئٽزرلينڊ سان {{Convert|740|km|0|abbr=on}}، آسٽريا سان {{Convert|430|km|0|abbr=on}} ۽ سلووينيا سان {{Convert|232|km|0|abbr=on}} ڊگهي آهي. [[سان مارينو]] ۽ [[ويٽيڪن سٽي]] (دنيا جو سڀ کان ننڍو ملڪ ۽ [[هولي سي]] جي انتظام هيٺ عالمي [[ڪيٿولڪ چرچ]] جو مرڪز) اٽلي جي اندر واقع [[انڪليو]] آهن،<ref>{{Cite encyclopedia|year=2012|title=San Marino|encyclopedia=Encyclopædia Britannica|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/521449/San-Marino|access-date=1 March 2011|archive-url=https://web.archive.org/web/20110511180105/http://www.britannica.com/EBchecked/topic/521449/San-Marino|archive-date=11 May 2011|url-status=live}}; {{Cite news|url=https://www.bbc.com/news/world-europe-17994868|title=Vatican country profile|year=2018|publisher=BBC News|access-date=24 August 2018|archive-date=25 August 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20180825011001/https://www.bbc.com/news/world-europe-17994868|url-status=live}}</ref> جڏهن ته [[ڪامپيوني ڊي اٽاليا]] سوئٽزرلينڊ جي اندر واقع هڪ اطالوي [[ايڪسڪليو]] آهي.<ref>{{Cite web|title=Democracy in Figures|url=http://demo.istat.it/index_e.php|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210126215040/http://demo.istat.it/index_e.php|archive-date=26 January 2021|access-date=28 May 2021|website=[[Italian National Institute of Statistics]]}}</ref> سان مارينو سان سرحد {{Convert|39|km|0|abbr=on}} ۽ ويٽيڪن سٽي سان {{Convert|3.2|km|1|abbr=on}} ڊگهي آهي.<ref name=Area/> [[File:Monte Bianco DSF1243-m.jpg|thumb|[[مونٽي بيانڪو]] (مون بلان)، [[اوستا وادي]] ۾، جيڪو [[يورپي يونين]] جو سڀ کان اوچو مقام آهي]] اٽلي جي 35 سيڪڙو کان وڌيڪ زمين جبلن تي مشتمل آهي.<ref name="eug92">{{Cite book|last=Riganti|first=dir. da Alberto|title=Enciclopedia universale Garzanti.|publisher=Garzanti|year=1991|isbn=8-8115-0459-7|edition=Nuova ed. aggiornata e ampliata.|location=Milano}}</ref> [[اپينائن جبل]] اپٻيٽ جي مرڪزي ريڙهه آهن، جڏهن ته [[الپس]] اترين سرحد جو وڏو حصو ٺاهين ٿا، جتي اٽلي جو سڀ کان اوچو مقام [[مونٽي بيانڪو]] (مون بلان) جي چوٽيءَ تي {{Cvt|4810|m|ft}} جي اوچائي تي واقع آهي. ٻيا مشهور جبل [[مونٽي چيروينو]] (ميٽرهورن) ۽ [[ڊولومائيٽس]] آهن. اٽلي جا ڪيترائي حصا [[اٽلي ۾ آتش فشاني سرگرمي|آتش فشاني اصل]] جا آهن. ڏکڻ جا گهڻا ننڍا ٻيٽ ۽ ٻيٽ-گروهه [[آتش فشاني ٻيٽ]] آهن. فعال آتش فشانن ۾ [[ايٽنا جبل]] (سسلي ۾ ۽ يورپ جو سڀ کان وڏو فعال آتش فشان)، [[ولڪانو]]، [[اسٽرومبولي]] ۽ [[ويسوويس]] شامل آهن. اٽلي جون اڪثر [[اٽلي جون دريائون|دريائون]] [[ايڊرياٽڪ سمنڊ]] يا [[ٽيرينين سمنڊ]] ۾ ڇوڙ ڪن ٿيون.<ref>{{Cite web|title=List of Italian rivers|url=http://www.comuni-italiani.it/fiumi|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170916010640/http://www.comuni-italiani.it/fiumi|archive-date=16 September 2017|access-date=30 July 2018|publisher=comuni-italiani.it}}</ref> سڀ کان ڊگهي درياهه [[پو درياهه]] آهي، جيڪو الپس مان نڪري [[پادان ميدان]] مان گذري [[ايڊرياٽڪ سمنڊ]] ۾ ڇوڙ ڪري ٿو.<ref>{{Cite magazine|last=Zwingle|first=Erla|date=May 2002|title=Italy's Po River Punished for centuries by destructive floods, northern Italians stubbornly embrace their nation's longest river, which nurtures rice fields, vineyards, fisheries – and legends|url=http://ngm.nationalgeographic.com/ngm/0205/feature6|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20071223133709/http://ngm.nationalgeographic.com/ngm/0205/feature6|archive-date=23 December 2007|access-date=6 April 2009|magazine=National Geographic}}</ref> [[پو ماٿري]] ملڪ جو سڀ کان وڏو ميدان آهي، جنهن جو پکيڙ {{Convert|46000|km2|abbr=on}} آهي، ۽ ملڪ جي 70 سيڪڙو کان وڌيڪ هيٺاهين زمينن تي مشتمل آهي.<ref name=eug92/> سڀ کان وڏيون ڍنڍون، وڏي کان ننڍي ترتيب سان، [[گاردا ڍنڍ]]، [[ماجوري ڍنڍ]] ۽ [[ڪومو ڍنڍ]] آهن.<ref>{{Cite web|title=Morphometric and hydrological characteristics of some important Italian lakes|url=http://www.iii.to.cnr.it/limnol/cicloac/lagit.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20100205043503/http://www.iii.to.cnr.it/limnol/cicloac/lagit.htm|archive-date=5 February 2010|access-date=3 March 2010|publisher=Istituto per lo Studio degli Ecosistemi|location=Verbania Pallanza}}</ref> [[File:C. l. italicus in MNP.jpg|thumb|upright=.7|[[اطالوي بگھڙ]]، اٽلي جو قومي جانور]] [[اطالوي بگھڙ]] اٽلي جو قومي جانور آهي،<ref>{{Cite web|last=Sheri Foster|date=January 2021|title=What is Italy national animal?|url=https://it.yourtripagent.com/4052-what-is-italy-s-national-animal|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20230109172951/https://it.yourtripagent.com/4052-what-is-italy-s-national-animal|archive-date=9 January 2023|access-date=15 November 2021|website=Yourtrip.com}}; {{Cite web|url=https://www.affaritaliani.it/culturaspettacoli/il-lupo-grigio-degli-appennini-e-l-animale-dell-italia-544778.html|title=Il lupo grigio degli appennini e l animale dell Italia|author=James Hansen|date=June 2018|access-date=15 November 2021|archive-date=26 November 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221126224852/https://www.affaritaliani.it/culturaspettacoli/il-lupo-grigio-degli-appennini-e-l-animale-dell-italia-544778.html|url-status=live}}</ref> جڏهن ته قومي وڻ [[اربوٽس يونيڊو|اسٽرابيري وڻ]] آهي.<ref name="altovastese">{{Cite web|date=3 October 2011|title=Il corbezzolo simbolo dell'Unità d'Italia. Una specie che resiste agli incendi|url=http://www.altovastese.it/cultura/il-corbezzolo-simbolo-unita-italia-specie-che-resiste-agli-incendi|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20160205120852/http://www.altovastese.it/cultura/il-corbezzolo-simbolo-unita-italia-specie-che-resiste-agli-incendi|archive-date=5 February 2016|access-date=25 January 2016|language=it}}</ref> ان جو سبب اهو آهي ته اطالوي بگھڙ، جيڪو [[اپينائن جبل]] ۽ اولهندي [[الپس]] ۾ رهندو آهي، لاطيني ۽ اطالوي ثقافتن ۾ نمايان حيثيت رکي ٿو، جهڙوڪ [[روم جو قيام|روم جي بنياد پوڻ]] واري ڏند ڪٿا ۾،<ref>{{Cite book|last=Livy|title=The history of Rome|publisher=Printed for A. Strahan|others=George Baker (trans.)|year=1797}}</ref> جڏهن ته اسٽرابيري وڻ جا ساوا پن، اڇا گل ۽ ڳاڙها ٻير، جيڪي [[بحر روم]] جي علائقي جا مقامي آهن، قومي جهنڊي جي رنگن جي ياد ڏيارين ٿا.<ref name="altovastese"/> قومي پکي [[اطالوي جهرڪي]] آهي،<ref>{{cite web|title=Passero Italiano: L'uccello nazionale d'Italia|date=18 December 2022|url=https://www.concaternanaoggi.it/passero-italiano-luccello-nazionale-ditalia/|publisher=Conca Ternana Oggi|access-date=22 August 2024|archive-date=22 August 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240822123815/https://www.concaternanaoggi.it/passero-italiano-luccello-nazionale-ditalia/|url-status=live}}</ref> جڏهن ته قومي گل اسٽرابيري وڻ جو گل آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.msn.com/it-it/notizie/mondo/qual-%C3%A8-il-fiore-nazionale-dei-paesi-del-mondo/ss-AA1eWqXE#image=25|title=Il fiore nazionale dell'Italia (e quello degli altri Paesi del mondo)|website=[[MSN]]|access-date=26 August 2024|language=it|archive-date=2 October 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20241002211951/https://www.msn.com/it-it/notizie/mondo/qual-%C3%A8-il-fiore-nazionale-dei-paesi-del-mondo/ss-AA1eWqXE#image=25|url-status=live}}</ref> === ماحول === {{See also|اٽلي جي قومي پارڪن جي فهرست|اٽلي جي علائقائي پارڪن جي فهرست|اٽلي جي سامونڊي محفوظ علائقن جي فهرست}} [[File:National and Regional Parks of Italy.svg|thumb|اٽلي جا قومي ۽ علائقائي پارڪ]] تيز صنعتي ترقي کان پوءِ، اٽلي کي پنهنجي ماحولياتي مسئلن کي منهن ڏيڻ ۾ ڪجهه وقت لڳو. بهتري کان پوءِ، اٽلي هاڻي ماحولياتي پائيداري جي لحاظ کان دنيا ۾ 84هين درجي تي آهي.<ref>{{Cite web|title=Italy – Environment|url=http://dev.prenhall.com/divisions/hss/worldreference/IT/environment.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20090701064224/http://dev.prenhall.com/divisions/hss/worldreference/IT/environment.html|archive-date=1 July 2009|access-date=2 August 2010|publisher=Dev.prenhall.com}}</ref> قومي پارڪن، علائقائي پارڪن ۽ قدرتي محفوظ علائقن هيٺ محفوظ ڪيل ڪل زمين اٽلي جي علائقي جي لڳ ڀڳ 11 سيڪڙو تي مشتمل آهي،<ref>{{Cite web|title=Regione e aree protette|url=https://www.treccani.it/enciclopedia/regione-e-aree-protette_%28L%27Italia-e-le-sue-Regioni%29|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220111173345/https://www.treccani.it/enciclopedia/regione-e-aree-protette_%28L%27Italia-e-le-sue-Regioni%29|archive-date=11 January 2022|access-date=11 January 2022|language=it}}</ref> جڏهن ته اٽلي جي سامونڊي ڪناري جو 12 سيڪڙو حصو پڻ محفوظ ڪيو ويو آهي.<ref>{{Cite web|title=Le aree protette in Italia|url=http://www.uccellidaproteggere.it/La-conservazione/Cosa-fa-l-Italia-Le-azioni/Le-aree-protette-in-Italia|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220302220957/http://www.uccellidaproteggere.it/La-conservazione/Cosa-fa-l-Italia-Le-azioni/Le-aree-protette-in-Italia|archive-date=2 March 2022|access-date=2 March 2022|language=it}}</ref> اٽلي دنيا جي اهم [[اٽلي ۾ قابلِ تجديد توانائي|قابلِ تجديد توانائي]] پيدا ڪندڙ ملڪن مان هڪ رهيو آهي. 2010ع ۾ اهو نصب ٿيل [[شمسي توانائي]] جي گنجائش جي لحاظ کان دنيا جو چوٿون وڏو فراهم ڪندڙ هو،<ref>{{Cite web|date=15 July 2010|title=Renewables 2010 Global Status Report |url=http://www.ren21.net/Portals/97/documents/GSR/REN21_GSR2011.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110820095506/http://www.ren21.net/Portals/97/documents/GSR/REN21_GSR2011.pdf|archive-date=20 August 2011|access-date=16 July 2010|publisher=[[REN21]]}}; {{Cite web|title=Photovoltaic energy barometer 2010 – EurObserv'ER |url=https://www.eurobserv-er.org/pdf/baro196.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101011224419/http://www.eurobserv-er.org/pdf/baro196.pdf|archive-date=11 October 2010|access-date=30 October 2010}}</ref> ۽ [[هَوائي توانائي]] جي گنجائش جي لحاظ کان ڇهون وڏو ملڪ هو.<ref>{{Cite web|date=February 2011|title=World Wind Energy Report 2010 |url=http://www.wwindea.org/home/images/stories/pdfs/worldwindenergyreport2010_s.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110904232058/http://www.wwindea.org/home/images/stories/pdfs/worldwindenergyreport2010_s.pdf|archive-date=4 September 2011|access-date=8 August 2011|publisher=[[World Wind Energy Association]]}}</ref> 2020ع ۾ قابلِ تجديد توانائي اٽلي جي ڪل توانائي استعمال جو لڳ ڀڳ 37 سيڪڙو فراهم ڪري رهي هئي.<ref>{{Cite web|date=25 May 2021|title=Renewables provided 37% of Italy's energy in 2020 – English |url=https://www.ansa.it/english/news/2021/05/25/renewables-provided-37-of-italys-energy-in-2020_1a075060-c823-4076-a338-79367427dfd2.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211023040922/https://www.ansa.it/english/news/2021/05/25/renewables-provided-37-of-italys-energy-in-2020_1a075060-c823-4076-a338-79367427dfd2.html|archive-date=23 October 2021|access-date=28 May 2021|website=ANSA.it}}</ref> ملڪ 1963ع کان 1990ع تائين جوهري ريئڪٽر هلائيندو رهيو، پر [[چرنوبل حادثو]] ۽ [[1987ع جا اطالوي ريفرنڊم]] ٿيڻ کان پوءِ جوهري پروگرام ختم ڪيو ويو. 2008ع ۾ حڪومت هن فيصلي کي واپس وٺندي چار تائين جوهري بجلي گهر ٺاهڻ جا منصوبا جوڙيا، پر [[فوكوشيما جوهري حادثو]] کان پوءِ ٿيل ريفرنڊم ذريعي اهي منصوبا به رد ڪيا ويا.<ref>{{Cite web|last=Duncan Kennedy|date=14 June 2011|title=Italy nuclear: Berlusconi accepts referendum blow|url=https://www.bbc.co.uk/news/world-europe-13741105|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110612112154/http://www.bbc.co.uk/news/world-europe-13741105|archive-date=12 June 2011|access-date=20 April 2013|publisher=BBC News}}</ref> هوا جي آلودگي اڃا تائين هڪ سنگين مسئلو آهي، خاص طور تي صنعتي اتر ۾. اٽلي [[ڪاربان ڊاءِ آڪسائيڊ اخراج موجب ملڪن جي فهرست|ڪاربان ڊاءِ آڪسائيڊ]] پيدا ڪندڙ دنيا جو ٻارهون وڏو ملڪ آهي.<ref>United Nations Statistics Division, Millennium Development Goals indicators: [http://mdgs.un.org/unsd/mdg/SeriesDetail.aspx?srid=749&crid= Carbon dioxide emissions ({{CO2}}), thousand metric tons of {{CO2}}] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20091225014715/http://mdgs.un.org/unsd/mdg/SeriesDetail.aspx?srid=749&crid=|date=25 December 2009}}</ref> وڏن شهرن ۾ وڌندڙ ٽرئفڪ ۽ رش ماحولياتي ۽ صحت جا مسئلا پيدا ڪندا رهن ٿا، جيتوڻيڪ 1970ع ۽ 1980ع وارن ڏهاڪن کان پوءِ دونهين ۽ سموگ جي سطح ۾ نمايان گهٽتائي آئي آهي، ۽ [[سلفر ڊاءِ آڪسائيڊ]] جا مقدار پڻ گهٽيا آهن.<ref>{{Cite web|title=Environment and Health in Italy – Executive Summary|url=https://www.euro.who.int/en/home|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20100303051309/http://www.euro.who.int/document/hms/ehiexes_e.pdf|archive-date=3 March 2010|publisher=World Health Organization}}</ref> ٻيلن جي ڪٽائي، غيرقانوني اڏاوتن، ۽ زمين جي ناقص انتظامي پاليسين سبب اٽلي جي جبلستاني علائقن ۾ وڏي پيماني تي زميني ڪٽائي ٿي آهي، جنهن جي نتيجي ۾ ماحولياتي آفتون پيدا ٿيون آهن، جهڙوڪ 1963ع ۾ [[واجونٽ ڊيم]] جي تباهي، 1998ع جو [[سارنو]] سانحو،<ref>{{Cite news|last=Nick Squires|date=2 October 2009|title=Sicily mudslide leaves scores dead|url=https://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6255575/Sicily-mudslide-leaves-scores-dead.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20091006082824/http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6255575/Sicily-mudslide-leaves-scores-dead.html|archive-date=6 October 2009|access-date=2 October 2009|work=The Daily Telegraph|location=London}}</ref> ۽ 2009ع جا [[2009ع ميسينا جا ٻوڏ ۽ مٽيءَ جا ڌوڪڙا|ميسينا جا مٽيءَ جا ڌوڪڙا ۽ ٻوڏون]].<ref>{{Cite news|last=Nick Squires|date=2 October 2009|title=Sicily mudslide leaves scores dead|url=https://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6255575/Sicily-mudslide-leaves-scores-dead.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20091006082824/http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6255575/Sicily-mudslide-leaves-scores-dead.html|archive-date=6 October 2009|access-date=2 October 2009|work=The Daily Telegraph|location=London}}</ref> == سياست == {{Main|اٽلي جي سياست|اٽلي ۾ چونڊون}} اٽلي 1946ع کان هڪ وحداني [[پارلياماني جمهوريه]] آهي، جڏهن بادشاهت کي [[1946ع جو اطالوي ادارياتي ريفرنڊم|1946ع جي ريفرنڊم]] وسيلي ختم ڪيو ويو. [[اٽلي جو صدر|اٽلي جو صدر]]، [[سرجيو ماتاريلا]]، جيڪو 2015ع کان هن عهدي تي فائز آهي، ملڪ جو سربراهه آهي. صدر کي گڏيل اجلاس ۾ [[اٽلي جي پارليامينٽ]] ۽ علائقائي نمائندن طرفان هڪ ستن سالن واري مدي لاءِ چونڊيو ويندو آهي. اٽلي وٽ [[اٽلي جو آئين|هڪ لکيل جمهوري آئين]] موجود آهي، جيڪو [[اٽلي جي آئين ساز اسيمبلي|آئين ساز اسيمبلي]] طرفان تيار ڪيو ويو. اها اسيمبلي انهن [[فاشزم مخالف]] قوتن جي نمائندن تي مشتمل هئي، جن [[ٻي عالمي جنگ]] دوران اٽلي جي آزاديءَ وقت نازي ۽ فاشسٽ قوتن جي شڪست ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو هو.<ref>Smyth, Howard McGaw Italy: From Fascism to the Republic (1943–1946) ''The Western Political Quarterly'' vol. 1 no. 3 (pp. 205–222), September 1948.{{JSTOR|442274}}</ref> اٽلي معاشي، فوجي، ثقافتي ۽ سياسي معاملن ۾ اهم عالمي ڪردار ادا ڪري ٿو ۽ [[يورپي يونين]] جي ٽن وڏين رياستن مان هڪ سمجھيو وڃي ٿو. اهو عام طور تي هڪ [[علائقائي طاقت]] تصور ڪيو ويندو آهي،<ref>Gabriele Abbondanza, ''Italy as a Regional Power: the African Context from National Unification to the Present Day'' (Rome: Aracne, 2016); "''[[Operation Alba]] may be considered one of the most important instances in which Italy has acted as a regional power, taking the lead in executing a technically and politically coherent and determined strategy.''" See Federiga Bindi, ''Italy and the European Union'' (Washington, D.C.: Brookings Institution Press, 2011), p. 171.</ref> جڏهن ته ان جي [[عظيم طاقت]] واري حيثيت بابت عالمن ۽ سياسي تجزيه نگارن ۾ بحث جاري آهي.<ref>{{Cite book |url=https://books.google.com/books?id=nTKBdY5HBeUC&q=Canada%2520Among%2520Nations%252C%25202004%253A%2520Setting%2520Priorities+Straight |title=Canada Among Nations, 2004: Setting Priorities Straight |date=17 January 2005 |publisher=McGill-Queen's Press – MQUP |isbn=978-0-7735-2836-9 |page=85 |quote=The United States is the sole world's superpower. France, Italy, Germany and the United Kingdom are great powers |access-date=13 June 2016 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230116145100/https://books.google.com/books?id=nTKBdY5HBeUC&q=Canada%2520Among%2520Nations%252C%25202004%253A%2520Setting%2520Priorities+Straight |archive-date=16 January 2023 |url-status=live}}; {{Cite book |last=Sterio |first=Milena |url=https://books.google.com/books?id=-QuI6n_OVMYC&q=The%20Right%20to%20Self-determination%20Under%20International%20Law%3A%20%22selfistans%22%2C%20Secession%20and%20the%20Rule%20of%20the%20Great%20Powers |title=The right to self-determination under international law: "selfistans", secession and the rule of the great powers |date=2013 |publisher=Routledge |isbn=978-0-4156-6818-7 |location=Milton Park, Abingdon, Oxon |page=xii (preface) |quote=The great powers are super-sovereign states: an exclusive club of the most powerful states economically, militarily, politically and strategically. These states include veto-wielding members of the United Nations Security Council (United States, United Kingdom, France, China, and Russia), as well as economic powerhouses such as Germany, Italy and Japan. |access-date=13 June 2016 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240116110143/https://books.google.com/books?id=-QuI6n_OVMYC&q=The%20Right%20to%20Self-determination%20Under%20International%20Law%3A%20%22selfistans%22%2C%20Secession%20and%20the%20Rule%20of%20the%20Great%20Powers#v=snippet&q=The%20Right%20to%20Self-determination%20Under%20International%20Law%3A%20%22selfistans%22%2C%20Secession%20and%20the%20Rule%20of%20the%20Great%20Powers&f=false |archive-date=16 January 2024 |url-status=live}}</ref> [[انٽرنيشنل آئيڊيا]] جي عالمي جمهوريت واري اشاري (GSoD) ۽ جمهوريت ٽريڪر موجب، اٽلي مجموعي جمهوري معيارن ۾ اعليٰ درجي تي ڪارڪردگي ڏيکاري ٿو، جيتوڻيڪ [[قانون جي حڪمراني]] جي شعبي ۾ ڪجهه ڪمزورين جي نشاندهي ڪئي وئي آهي.<ref>{{Cite web |title=Italy {{!}} The Global State of Democracy |url=https://www.idea.int/democracytracker/country/italy |access-date=16 October 2025 |website=www.idea.int |language=en}}</ref> === حڪومت === {{Main|اٽلي جي حڪومت}} {{Multiple image | align = right | caption_align = center | image1 = Sergio Mattarella Official (cropped).jpg | caption1 = [[سرجيو ماتاريلا]]<br/>{{small|[[اٽلي جو صدر|صدر]]}} | image2 = Giorgia Meloni Official 2023 crop.jpg | caption2 = [[جورجيا ميلوني]]<br/>{{small|[[اٽلي جو وزيراعظم|وزيراعظم]]}} | total_width = 320 }} اٽلي ۾ پارلياماني حڪومت آهي، جيڪا [[مخلوط اڪثريتي نمائندگي]] واري چونڊ نظام تي ٻڌل آهي. پارليامينٽ مڪمل طور تي [[ٻه ايواني پارليامينٽ|ٻه ايواني]] آهي ۽ ٻنهي ايوانن وٽ ساڳيا اختيار آهن. اهي ٻه ايوان هي آهن: [[اٽلي جي چيمبر آف ڊپٽيز|چيمبر آف ڊپٽيز]]، جيڪو [[پالازو مونٽيچيٽوريو]] ۾ اجلاس ڪندو آهي، ۽ [[اٽلي جي سينيٽ|سينيٽ آف دي ريپبلڪ]]، جيڪا [[پالازو ماداما]] ۾ اجلاس ڪندي آهي. [[اٽلي جي پارليامينٽ]] جي هڪ خاص خصوصيت اها آهي ته پرڏيهه ۾ مستقل رهندڙ [[اطالوي شهريت جو قانون|اطالوي شهرين]] کي پڻ نمائندگي حاصل آهي؛ 8 ڊپٽيز ۽ 4 سينيٽر چار الڳ [[اٽلي جي پارليامينٽ#اوورسيز حلقو|پرڏيهي حلقن]] مان چونڊيا ويندا آهن. پارليامينٽ ۾ [[تاحيات سينيٽر]] پڻ هوندا آهن، جن کي صدر "سماجي، سائنسي، فني يا ادبي ميدان ۾ غيرمعمولي وطن دوست خدمتن" جي بنياد تي مقرر ڪندو آهي. اڳوڻا صدر خودبخود تاحيات سينيٽر بڻجي ويندا آهن. [[File:Palazzo Madama (Roma).jpg|thumb|[[پالازو ماداما]]، روم، [[اٽلي جي سينيٽ|سينيٽ آف دي ريپبلڪ]] جو صدر مقام]] [[اٽلي جو وزيراعظم]] حڪومت جو سربراهه آهي ۽ انتظامي اختيار رکي ٿو، پر گهڻين پاليسين تي عملدرآمد لاءِ کيس وزيرن جي ڪائونسل جي منظوري حاصل ڪرڻي پوي ٿي. وزيراعظم ۽ ڪابينا کي صدر مقرر ڪندو آهي ۽ پوءِ پارليامينٽ کان اعتماد جو ووٽ وٺڻو پوندو آهي. پنهنجي عهدي تي برقرار رهڻ لاءِ وزيراعظم کي اعتماد جا ووٽ حاصل ڪرڻ ضروري هوندا آهن. اٽلي جا اهم سياسي پارٽيون [[برادرز آف اٽلي]]، [[ڊيموڪريٽڪ پارٽي (اٽلي)|ڊيموڪريٽڪ پارٽي]] ۽ [[فائيو اسٽار موومينٽ]] آهن. 2022ع جي عام چونڊن دوران انهن ٽنهي پارٽين ۽ سندن اتحادين [[چيمبر آف ڊپٽيز]] ۾ 400 مان 357 سيٽون ۽ سينيٽ ۾ 200 مان 187 سيٽون حاصل ڪيون. {{Clear}} === قانون ۽ فوجداري انصاف === {{Main|اٽلي جو قانون|اٽلي جو عدالتي نظام|اٽلي ۾ قانون لاڳو ڪندڙ ادارا|اٽلي ۾ ڏوھ}} [[File:Roma 2011 08 07 Palazzo di Giustizia.jpg|thumb|[[اٽلي جي سپريم ڪورٽ آف ڪيسيشن]]، روم]] اٽلي جي قانون جا ڪيترائي ذريعا آهن. اهي درجابنديءَ جي لحاظ کان ترتيب ڏنل آهن؛ هيٺين درجي جي قانون يا ضابطي کي مٿين درجي جي قانون سان ٽڪراءُ ڪرڻ جي اجازت ناهي.<ref>{{Cite web|title=GERARCHIA DELLE FONTI|url=https://www.dirittoeconomia.net/diritto/fonti_diritto/gerarchia_fonti.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220117194800/https://www.dirittoeconomia.net/diritto/fonti_diritto/gerarchia_fonti.htm|archive-date=17 January 2022|access-date=26 March 2022|language=it}}</ref> [[اٽلي جو آئين|1948ع جو آئين]] سڀ کان اعليٰ قانوني ذريعو آهي.<ref>{{Cite web|title=Guide to Law Online: Italy |url=https://www.loc.gov/law/help/guide/nations/italy.php|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210508132418/https://www.loc.gov/law/help/guide/nations/italy.php|archive-date=8 May 2021|access-date=26 March 2022|website=loc.gov}}</ref> [[اٽلي جي آئيني عدالت]] قانونن جي آئين سان مطابقت بابت فيصلو ڪندي آهي. عدليه پنهنجا فيصلا [[رومي قانون]]، [[نيپولين ڪوڊ]] ۽ بعد وارن قانونن جي بنياد تي ڪري ٿي. [[اٽلي جي سپريم ڪورٽ آف ڪيسيشن]] فوجداري ۽ ديواني اپيلن لاءِ اعليٰ ترين عدالت آهي. اٽلي [[ايل جي بي ٽي حقن]] جي ميدان ۾ ٻين ڪيترن مغربي يورپي ملڪن کان پوئتي سمجهيو ويندو آهي.<ref>{{Cite web|title=Country Ranking – Rainbow Europe|url=https://rainbow-europe.org/country-ranking|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190521004552/https://rainbow-europe.org/country-ranking|archive-date=21 May 2019|access-date=28 October 2021|website=rainbow-europe.org}}</ref> تشدد جي ممانعت بابت اطالوي قانون کي پڻ ڪجهه بين الاقوامي معيارن کان گهٽ تصور ڪيو ويو آهي.<ref>{{Cite web|title=The Struggle against Torture in Italy – The Failure of the Italian Law – English|url=https://www.menschenrechte.org/en/2018/03/06/the-struggle-against-torture-in-italy-the-failure-of-the-italian-law|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190608005803/https://www.menschenrechte.org/en/2018/03/06/the-struggle-against-torture-in-italy-the-failure-of-the-italian-law|archive-date=8 June 2019|access-date=8 June 2019|website=menschenrechte.org}}</ref> قانون لاڳو ڪندڙ نظام گهڻ رخو آهي ۽ ان ۾ ڪيترائي پوليس ادارا شامل آهن.<ref name="Walters">{{Cite journal|last=Reece Walters|year=2013|editor2-last=Matthew Ball|editor3-last=Erin O'Brien|editor4-last=Juan Tauri|title=Eco Mafia and Environmental Crime|journal=Crime, Justice and Social Democracy: International Perspectives|publisher=Palgrave Macmillan|page=286|doi=10.1057/9781137008695_19|isbn=978-1-3494-3575-3|editor1=Kerry Carrington}}</ref> قومي پوليس ادارن ۾ [[پوليٽسيا دي ستاتو]] ('رياستي پوليس')، [[ڪارابينيئري]]، [[گوارڊيا دي فنانزا]] ('مالي پوليس') ۽ [[پوليٽسيا پينيٽينتسيريا]] ('جيل پوليس') شامل آهن،<ref name="BuonannoMastrobuoni">{{Cite book|last1=Paulo Buonanno|title=Lessons from the Economics of Crime: What Reduces Offending?|last2=Giovanni Mastrobuoni|publisher=MIT Press|year=2013|isbn=978-0-2620-1961-3|editor-last=Philip J. Cook|page=193|chapter=Centralized versus Decentralized Police Hiring in Italy and the United States|doi=10.7551/mitpress/9780262019613.001.0001|editor-last2=Stephen Machin|editor-last3=Olivier Marie|editor-last4=Giovanni Mastrobuoni}}</ref> ان سان گڏ [[گوارڊيا ڪوسٽيرا]] ('[[پاڻي پوليس|سامونڊي ڪناري جي محافظ پوليس]]') پڻ آهي.<ref name=Walters/> جيتوڻيڪ پوليسنگ بنيادي طور قومي سطح تي فراهم ڪئي ويندي آهي،<ref name="BuonannoMastrobuoni"/> پر [[صوبائي پوليس|صوبائي]] ۽ [[ميونسپل پوليس (اٽلي)|ميونسپل]] پوليس پڻ موجود آهن.<ref name="Walters"/> 19هين صديءَ جي وچ ڌاري ظاهر ٿيڻ کان وٺي، [[اٽلي ۾ منظم ڏوھ|اطالوي منظم ڏوھ]] ۽ ڏوهاري تنظيمن ڏکڻ اٽلي جي ڪيترن علائقن جي سماجي ۽ معاشي زندگيءَ ۾ گهڙي وئي آهن؛ انهن مان سڀ کان بدنام سسلي مافيا آهي، جيڪا آمريڪا سميت پرڏيهي ملڪن تائين پکڙجي وئي. مافيا جي آمدني GDP جي 9 سيڪڙو تائين پهچي سگهي ٿي<ref>{{Cite web|last=Claudio Tucci|date=11 November 2008|title=Confesercenti, la crisi economica rende ancor più pericolosa la mafia|url=http://www.ilsole24ore.com/art/SoleOnLine4/Economia%20e%20Lavoro/2008/11/confesercenti-mafia-racket-pizzo.shtml?uuid=20ff3b9c-afe7-11dd-8057-9c09c8bfa449|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110427081220/http://www.ilsole24ore.com/art/SoleOnLine4/Economia%20e%20Lavoro/2008/11/confesercenti-mafia-racket-pizzo.shtml?uuid=20ff3b9c-afe7-11dd-8057-9c09c8bfa449|archive-date=27 April 2011|access-date=21 April 2011|website=Confesercenti|publisher=Ilsole24ore.com|language=it}}; {{Cite news|url=https://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6957240/Italy-claims-finally-defeating-the-mafia.html|title=Italy claims finally defeating the mafia|author=Nick Squires|date=9 January 2010|work=The Daily Telegraph|location=London|access-date=21 April 2011|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110429173631/http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6957240/Italy-claims-finally-defeating-the-mafia.html|archive-date=29 April 2011}}</ref>.<ref>{{Cite news|last=Kiefer|first=Peter|date=22 October 2007|title=Mafia crime is 7% of GDP in Italy, group reports|url=https://www.nytimes.com/2007/10/22/world/europe/22iht-italy.4.8001812.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110501085052/http://www.nytimes.com/2007/10/22/world/europe/22iht-italy.4.8001812.html|archive-date=1 May 2011|access-date=19 April 2011|work=The New York Times}}</ref> 2009ع جي هڪ رپورٽ 610 [[ڪوموني|{{Lang|it|comuni|nocat=true}}]] جي نشاندهي ڪئي، جتي مافيا جي مضبوط موجودگي آهي، جتي 13 ملين اطالوي رهن ٿا ۽ GDP جو 15 سيڪڙو پيدا ٿئي ٿو.<ref>{{Cite web|last=Maria Loi|date=1 October 2009|title=Rapporto Censis: 13 milioni di italiani convivono con la mafia|url=http://www.antimafiaduemila.com/content/view/20052/78|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110429082416/http://www.antimafiaduemila.com/content/view/20052/78|archive-date=29 April 2011|access-date=21 April 2011|website=Censis|publisher=Antimafia Duemila|language=it}}; {{Cite news|url=https://www.theguardian.com/world/2009/oct/01/mafia-influence-hovers-over-italians|work=The Guardian|location=London|title=Mafia's influence hovers over 13{{spaces}}m Italians, says report|first=Tom|last=Kington|date=1 October 2009|access-date=5 May 2010| url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130908050448/http://www.theguardian.com/world/2009/oct/01/mafia-influence-hovers-over-italians|archive-date=8 September 2013}}</ref> ڪلابريا جي [['ندرنگيتا]]، جيڪا غالباً اٽلي جي سڀ کان طاقتور ڏوهاري تنظيم آهي، اڪيلي GDP جو 3 سيڪڙو حصو رکي ٿي.<ref>{{Cite web|last=ANSA|date=14 March 2011|title=Italy: Anti-mafia police arrest 35 suspects in northern Lombardy region|url=http://mafiatoday.com/sicilian-mafia-ndrangheta/italy-anti-mafia-police-arrest-35-suspects-in-northern-lombardy-region|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110429100220/http://mafiatoday.com/sicilian-mafia-ndrangheta/italy-anti-mafia-police-arrest-35-suspects-in-northern-lombardy-region|archive-date=29 April 2011|access-date=21 April 2011|website=adnkronos.com|publisher=Mafia Today}}</ref> هر 1,000 ماڻهن تي 0.013 جي شرح سان، اٽلي قتل جي شرح ۾ 61 ملڪن جي ڀيٽ ۾ 47هين نمبر تي آهي،<ref>{{Cite web|title=Crime Statistics – Murders (per capita) (more recent) by country|url=http://www.nationmaster.com/graph/cri_mur_percap-crime-murders-per-capita|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20080929181837/http://www.nationmaster.com/graph/cri_mur_percap-crime-murders-per-capita|archive-date=29 September 2008|access-date=4 April 2010|publisher=NationMaster.com}}</ref> ۽ دنيا جي 64 ملڪن جي ڀيٽ ۾ هر 1,000 ماڻهن تي زيادتي جي ڪيسن جي تعداد ۾ 43هين نمبر تي آهي. اهي ترقي يافته ملڪن ۾ نسبتاً گهٽ انگ اکر آهن. === پرڏيهي لاڳاپا === {{Main|اٽلي جا پرڏيهي لاڳاپا}} [[File:G7 Summit 2024 - Family photo - 02.jpg|thumb|[[گروپ آف سيون|جي-7]] اڳواڻن جي [[50هين جي-7 سربراهي اجلاس]]، [[اپوليا]] ۾ گروپ تصوير]] اٽلي [[يورپي اقتصادي ڪميونٽي]] (EEC)، جيڪا هاڻي يورپي يونين (EU) آهي، ۽ [[نيٽو]] جو باني ميمبر آهي. اٽلي کي 1955ع ۾ گڏيل قومن ۾ داخل ڪيو ويو، ۽ اهو بين الاقوامي تنظيمن، جهڙوڪ [[او اي سي ڊي]]، [[ٽيرفن ۽ واپار بابت عام معاهدو]]/[[ورلڊ ٽريڊ آرگنائيزيشن]] (GATT/WTO)، [[يورپ ۾ سلامتي ۽ تعاون جي تنظيم]] (OSCE)، [[يورپ جي ڪائونسل]] ۽ [[مرڪزي يورپي انيشيٽو]] جو ميمبر ۽ مضبوط حامي آهي. بين الاقوامي تنظيمن جي گردشي صدارتن ۾ ان جا وارو شامل آهن: 2018ع ۾ [[يورپ ۾ سلامتي ۽ تعاون جي تنظيم]]، 2017ع ۾ [[جي-7]]، ۽ 2014ع ۾ [[يورپي يونين جي ڪائونسل جي صدارت|يورپي يونين ڪائونسل]]. اٽلي [[گڏيل قومن جي سلامتي ڪائونسل جي ميمبرن جي فهرست|گڏيل قومن جي سلامتي ڪائونسل]] جو بار بار چونڊجندڙ [[گڏيل قومن جي سلامتي ڪائونسل|غير مستقل ميمبر]] آهي. اٽلي گهڻ طرفي بين الاقوامي سياست جي مضبوط حمايت ڪري ٿو، گڏيل قومن ۽ ان جي بين الاقوامي سلامتي سرگرمين جي تائيد ڪري ٿو. 2013ع ۾، اٽلي جا 5,296 فوجي پرڏيهه ۾ مقرر هئا، جيڪي 25 ملڪن ۾ گڏيل قومن ۽ نيٽو جي 33 مشنن ۾ شامل هئا.<ref>{{Cite web|title=Missioni/Attivita' Internazionali DAL 1 October 2013 AL 31 December 2013 – Situazione AL 11 December 2013 |url=http://www.difesa.it/OperazioniMilitari/Documents/SIT%20ANNO%202013%20al%2011%20dicembre%202013.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140201175427/http://www.difesa.it/OperazioniMilitari/Documents/SIT%20ANNO%202013%20al%2011%20dicembre%202013.pdf|archive-date=1 February 2014|access-date=27 January 2014|publisher=Italian Ministry of Defence}}</ref> اٽلي گڏيل قومن جي امن قائم رکڻ وارن مشنن جي حمايت ۾ [[UNITAF|صوماليا]]، [[موزمبيق ۾ گڏيل قومن جو آپريشن|موزمبيق]] ۽ [[اوڀر تيمور ۾ گڏيل قومن جو مربوط مشن|اوڀر تيمور]] ۾ فوجون مقرر ڪيون. اٽلي [[IFOR|بوسنيا]]، [[ڪوسوو فورس|ڪوسوو]] ۽ [[آپريشن سن رائز (البانيا)|البانيا]] ۾ نيٽو ۽ گڏيل قومن جي آپريشنن لاءِ مدد فراهم ڪري ٿو، ۽ 2003ع کان [[آپريشن اينڊيئرنگ فريڊم]] (OEF) جي حمايت ۾ افغانستان ۾ 2,000 کان وڌيڪ فوجي مقرر ڪيا. اٽلي عراق جي ٻيهر تعمير ۽ استحڪام لاءِ بين الاقوامي ڪوششن جي حمايت ڪئي، پر 2006ع تائين پنهنجو 3,200 فوجين وارو [[ملٽي نيشنل فورس – عراق#2006ع واپسيون|فوجي دستو]] واپس وٺي ڇڏيو. آگسٽ 2006ع ۾، اٽلي [[لبنان ۾ گڏيل قومن جي عبوري فورس]] لاءِ لڳ ڀڳ 2,450 فوجي مقرر ڪيا.<ref>[http://www.corriere.it/Primo_Piano/Cronache/2006/08_Agosto/29/libano.shtml "Italian soldiers leave for Lebanon"] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20060902001118/http://www.corriere.it/Primo_Piano/Cronache/2006/08_Agosto/29/libano.shtml|date=2 September 2006}} Corriere della Sera, 30 August 2006</ref> اٽلي [[فلسطيني اٿارٽي]] جو هڪ وڏو مالي مددگار آهي، جنهن صرف 2013ع ۾ €60&nbsp;ملين جو حصو ڏنو.<ref>{{Cite news|date=4 September 2013|title=Italy donates 60 million euros to PA|url=http://www.maannews.net/eng/ViewDetails.aspx?ID=626926|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20141018104825/http://www.maannews.net/eng/ViewDetails.aspx?ID=626926|archive-date=18 October 2014|access-date=27 January 2014|agency=[[Ma'an News Agency]]}}</ref> === فوج === {{Main|اطالوي هٿياربند فوجون|اٽلي جي فوجي تاريخ}} {{See also|اٽلي سان لاڳاپيل جنگين جي فهرست}} [[File:Cavour (550).jpg|thumb|هوائي جهاز بردار ٻيڙو ''[[اطالوي هوائي جهاز بردار ٻيڙو ڪاوير|ڪاوير]]''، [[اطالوي بحريه]] جو [[فليگ شپ]]]] [[File:Centauro01.JPEG|thumb|[[IFOR]] جي حصي طور [[بوسنيا ۽ هرزيگووينا]] ۾ گشت دوران اطالوي فوج جو [[چينتاورو (ٽينڪ تباه ڪندڙ)|چينتاورو]] ٽينڪ تباه ڪندڙ]] [[اٽلي جي فوجي تاريخ]] هڪ وسيع دور کي بيان ڪري ٿي، جيڪو [[اٽلي جون قديم قومون|اٽلي جي قديم قومن]] طرفان وڙهيل فوجي تڪرارن کان شروع ٿئي ٿو، خاص طور تي [[قديم رومن]] طرفان ڀونوچ سمنڊ جي دنيا جي فتح، وچئين دور ۾ اطالوي [[اطالوي شهري رياستون|شهري رياستن]] ۽ [[سامونڊي جمهوريهون|سامونڊي جمهوريهن]] جي واڌ، ۽ [[اٽلي جي تاريخي رياستن جي فهرست|تاريخي اطالوي رياستن]] جي [[اطالوي جنگيون|اطالوي جنگين]] ۽ [[جانشيني جون جنگيون|جانشيني جي جنگين]] ۾ شموليت کان گذري، نيپوليني دور، [[اٽلي جو اتحاد]]، [[اطالوي سلطنت|نوآبادياتي سلطنت]] جي مهمن، ٻنهي [[عالمي جنگون|عالمي جنگين]]، ۽ جديد دور تائين پهچي ٿو، جنهن ۾ [[نيٽو]]، يورپي يونين يا گڏيل قومن جي سرپرستي هيٺ عالمي [[امن قائم رکڻ]] واريون ڪارروائيون شامل آهن. [[اطالوي فوج]]، [[اطالوي بحريه|بحريه]]، [[اطالوي هوائي فوج|هوائي فوج]] ۽ [[ڪارابينيئري]] گڏجي اطالوي هٿياربند فوجون ٺاهين ٿيون، جيڪي [[هاءِ ڪائونسل آف ڊفينس (اٽلي)|هاءِ ڪائونسل آف ڊفينس]] جي حڪم هيٺ آهن، جنهن جي صدارت صدر ڪندو آهي، جيئن [[اٽلي جو آئين]] مقرر ڪري ٿو. آرٽيڪل 78 موجب، [[اٽلي جي پارليامينٽ|پارليامينٽ]] کي جنگ جي حالت جو اعلان ڪرڻ ۽ جنگ لاءِ ضروري اختيار حڪومت کي ڏيڻ جو اختيار آهي. هٿياربند فوجن جي شاخ نه هجڻ باوجود، [[گوارڊيا دي فنانزا]] کي فوجي حيثيت حاصل آهي ۽ اها فوجي بنيادن تي منظم آهي.{{Efn|گوارڊيا دي فنانزا جهازن، هوائي جهازن ۽ هيليڪاپٽرن جو وڏو ٻيڙو هلائي ٿي، جنهن سان اها اٽلي جي پاڻيءَ جي نگراني ڪري سگهي ٿي ۽ جنگي منظرنامن ۾ حصو وٺي سگهي ٿي.}} 2005ع کان فوجي خدمت رضاڪارانه آهي.<ref>{{Cite web|title=Law n°226 of August 23, 2004 |url=http://www.camera.it/parlam/leggi/04226l.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130117013103/http://www.camera.it/parlam/leggi/04226l.htm|archive-date=17 January 2013|access-date=13 July 2012|publisher=Camera.it}}</ref> 2010ع ۾، اطالوي فوج وٽ فعال ڊيوٽي تي 293,202 اهلڪار هئا،<ref>"The Military Balance 2010", pp. 141–145. [[International Institute for Strategic Studies]], 3 February 2010.</ref> جن مان 114,778 ڪارابينيئري هئا.<ref>{{Cite web|last=Italian Ministry of Defence|author-link=Ministry of Defence (Italy)|title=Nota aggiuntiva allo stato di previsione per la Difesa per l'anno 2009 |url=http://www.difesa.it/NR/rdonlyres/5EF11493-59DD-4FB7-8485-F4258D9F5891/0/Nota_Aggiuntiva_2009.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110504073613/http://www.difesa.it/NR/rdonlyres/5EF11493-59DD-4FB7-8485-F4258D9F5891/0/Nota_Aggiuntiva_2009.pdf|archive-date=4 May 2011|access-date=11 July 2014|language=it}}</ref> نيٽو جي [[نيوڪليئر شيئرنگ]] حڪمت عملي جي حصي طور، اٽلي 90 آمريڪي [[B61 نيوڪليئر بم]]ن جي ميزباني ڪري ٿو، جيڪي [[گيدي ايئر بيس|گيدي]] ۽ [[اويانو ايئر بيس|اويانو]] هوائي اڏن تي رکيل آهن.<ref>{{Cite web|last=Hans M. Kristensen / Natural Resources Defense Council|year=2005|title=NRDC: U.S. Nuclear Weapons in Europe – part 1|url=http://www.nrdc.org/nuclear/euro/euro_pt1.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110101060355/http://www.nrdc.org/nuclear/euro/euro_pt1.pdf|archive-date=1 January 2011|access-date=30 May 2011}}</ref> فوج قومي زميني دفاعي قوت آهي. اها 1946ع ۾، اٽلي جي جمهوريه بڻجڻ وقت، "[[رائل اطالوي آرمي]]" جي باقيات مان ٺهي. ان جون مشهور ترين جنگي گاڏيون [[دارڊو آءِ ايف وي|دارڊو]] [[پيادل جنگي گاڏي]]، [[بي 1 چينتاورو]] [[ٽينڪ تباه ڪندڙ]] ۽ [[ارييتي]] [[ٽينڪ]] آهن، ۽ ان جي هوائي جهازن ۾ [[اگوستا A129 مانگوستا|مانگوستا]] [[حملو ڪندڙ هيليڪاپٽر]] شامل آهي، جيڪو يورپي يونين، نيٽو ۽ گڏيل قومن جي مشنن ۾ مقرر ڪيو ويو آهي. ان وٽ [[ليوپارڊ 1]] ۽ [[M113]] بکتر بند گاڏيون پڻ موجود آهن. اطالوي بحريه هڪ [[بليو واٽر نيوي]] آهي. اها پڻ 1946ع ۾ ''[[ريجيا مارينا]]'' ('شاهي بحريه') جي باقيات مان ٺهي. يورپي يونين ۽ نيٽو جي ميمبر طور، بحريه سڄي دنيا ۾ اتحادي امن قائم رکڻ وارن آپريشنن ۾ حصو ورتو آهي. 2014ع ۾، بحريه 154 جهاز هلائي رهي هئي، جن ۾ ننڍا مددگار جهاز پڻ شامل هئا.<ref>{{Cite web|title=La Marina Militare OGGI|url=http://flpdifesa.org/wp-content/uploads/2013/06/Linee-intervento-del-Capo-di-SMM.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220525043355/http://flpdifesa.org/wp-content/uploads/2013/06/Linee-intervento-del-Capo-di-SMM.pdf|archive-date=25 May 2022|access-date=28 April 2022|language=it}}</ref> اطالوي هوائي فوج 1923ع ۾ بادشاهه وڪٽر ايمانوئل ٽئين طرفان هڪ آزاد خدمتي هٿيار طور ''[[ريجيا ايروناوٽيڪا]]'' ('شاهي هوائي فوج') جي نالي سان قائم ڪئي وئي. ٻي عالمي جنگ کان پوءِ، ان جو نالو ''ايروناوٽيڪا ميليتاري'' رکيو ويو. 2021ع ۾، اطالوي هوائي فوج 219 جنگي جيٽ هلائي رهي هئي. ٽرانسپورٽ جي صلاحيت 27 [[لاڪ هيڊ مارٽن C-130J سپر هرڪيولس|C-130J]] ۽ [[C-27J اسپارٽن]] جهازن جي ٻيڙي ذريعي يقيني بڻائي وئي آهي. فضائي ڪرتب ڏيکاريندڙ ٽيم ''[[فريتچي تريڪولوري]]'' ('ترنگا تير') آهي. فوج جو هڪ خودمختيار ڪور، ڪارابينيئري، اٽلي جي [[جينڊارمري]] ۽ [[فوجي پوليس]] آهي، جيڪا [[اٽلي ۾ قانون لاڳو ڪندڙ ادارا|اٽلي جي ٻين پوليس فورسن]] سان گڏ فوجي ۽ شهري آبادي جي پوليسنگ ڪري ٿي. جڏهن ته ڪارابينيئري جون مختلف شاخون الڳ وزارتن کي رپورٽ ڪن ٿيون، پر عوامي امن امان ۽ سلامتي برقرار رکڻ وقت هي ڪور گهرو وزارت کي رپورٽ ڪري ٿو.<ref>{{Cite web|title=The Carabinieri Force is linked to the Ministry of Defence|url=http://www.carabinieri.it/Internet/Multilingua/EN/GoverningBodies|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110430214042/http://www.carabinieri.it/Internet/Multilingua/EN/GoverningBodies|archive-date=30 April 2011|access-date=14 May 2010|publisher=Carabinieri}}</ref> ==<span class="anchor" id="Constituent entities"></span>انتظامي ورهاستون== <!-- This Anchor tag serves to provide a permanent target for incoming section links. Please do not remove or modify it, except to add another appropriate anchor. If you modify the section title, please anchor the old title. It is always best to anchor an old section header that has been changed so that links to it will not be broken. See [[Template:Anchor]] for details. This template is {{Subst:Anchor comment}}. --> {{Main|اٽلي جا علائقا|اٽلي جا صوبا|اٽلي جا ميٽروپوليٽن شهر|ڪوموني}} {{Italy Labelled Map Scalable|image-width=400}} اٽلي 20 علائقن (''[[ريجوني]]'') تي مشتمل آهي، جن مان پنجن کي [[خاص قانوني حيثيت وارا خودمختيار علائقا|خاص خودمختيار حيثيت]] حاصل آهي، جيڪا کين اضافي معاملن تي قانون سازي ڪرڻ جي اجازت ڏئي ٿي.<ref name="tuttitalia">{{Cite news|title=Regioni italiane|url=http://www.tuttitalia.it/regioni|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220509133929/https://www.tuttitalia.it/regioni|archive-date=9 May 2022|access-date=30 April 2022|language=it}}</ref> {{Div col}} * [[ابروزو]] * [[اوستا وادي]] * [[اپوليا]] * [[بازيليڪاتا]] * [[ڪلابريا]] * [[ڪمپانيا]] * [[ايميليا-رومانيا]] * [[فريولي-وينيزيا جوليا]] * [[لازيو]] * [[ليگوريا]] * [[لومباردي]] * [[مارڪي]] * [[موليزه]] * [[پيڊمونٽ]] * [[سارڊينيا]] * [[سسلي]] * [[ترنتينو-آلٽو آديجي/سڊٽيرول]] * [[ٽسڪني]] * [[امبريا]] * [[وينيتو]] {{Div col end}} ''ريجوني'' ۾ 107 صوبا (''[[اٽلي جا صوبا|پرووينچي]]'') يا ميٽروپوليٽن شهر (''[[اٽلي جا ميٽروپوليٽن شهر|چِتا ميٽروپوليتاني]]'')، ۽ 7,896 ميونسپلٽيون (''[[ڪوموني]]'') شامل آهن.<ref name="tuttitalia"/> {{Clear}} == معيشت == {{Main|اٽلي جي معيشت}} {{See also|وڏين اطالوي ڪمپنين جي فهرست}} اٽلي وٽ هڪ ترقي يافته<ref>{{Cite web|title=Select Country or Country Groups|url=https://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/2017/02/weodata/weoselgr.aspx|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20171022143402/https://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/2017/02/weodata/weoselgr.aspx|archive-date=22 October 2017|access-date=22 October 2017}}</ref> [[مخلوط معيشت]] آهي، جيڪا [[يورو زون]] ۾ ٽين وڏي ۽ [[قوت خريد جي برابري]] سان ترتيب ڏنل GDP موجب دنيا ۾ [[GDP (PPP) موجب ملڪن جي فهرست|11هين وڏي]] معيشت آهي.<ref name="IMFWEO.IT"/> ان وٽ [[ڪل دولت موجب ملڪن جي فهرست|نائين وڏي قومي دولت]] آهي ۽ [[سون جي ذخيرن موجب ملڪن جي فهرست|مرڪزي بئنڪ جي سون جي ذخيرن]] ۾ ٽئين نمبر تي آهي. [[جي-7]]، يورو زون ۽ [[او اي سي ڊي]] جي باني ميمبر طور، اهو سڀ کان وڌيڪ صنعتي ملڪن مان هڪ ۽ يورپ ۾ هڪ اهم [[واپاري قوم]] آهي؛<ref>{{Cite news|last1=Sensenbrenner|first1=Frank|last2=Arcelli|first2=Angelo Federico|title=Italy's Economy Is Much Stronger Than It Seems|url=https://www.huffingtonpost.com/frank-sensenbrenner/italy-economy_b_3401988.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141206190937/http://www.huffingtonpost.com/frank-sensenbrenner/italy-economy_b_3401988.html|archive-date=6 December 2014|access-date=25 November 2014|work=HuffPost}}; {{Cite news|last1=Dadush|first1=Uri|title=Is the Italian Economy on the Mend?|url=http://carnegieeurope.eu/publications/?fa=50565&reloadFlag=1|access-date=25 November 2014|publisher=[[Carnegie Endowment for International Peace|Carnegie Europe]]|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150713124951/http://carnegieeurope.eu/publications/?fa=50565&reloadFlag=1|archive-date=13 July 2015}}; {{Cite web|title=Doing Business in Italy: 2014 Country Commercial Guide for U.S. Companies |url=http://www.export.gov/italy/static/2014%20CCG%20Italy_Latest_eg_it_076513.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20140715152504/http://www.export.gov/italy/static/2014%20CCG%20Italy_Latest_eg_it_076513.pdf|archive-date=15 July 2014|access-date=25 November 2014|publisher=[[United States Commercial Service]]}}</ref> 2024ع تائين، ان €612&nbsp;ارب ماليت جو سامان برآمد ڪيو ۽ €46&nbsp;ارب جو واپاري سرپلس حاصل ڪيو.<ref>[https://www.ft.com/content/1a1f0646-55a0-49ea-a959-fcfd1b1d26b8?utm_social_post_id=634238374&utm_social_handle_id=18949452&fbclid=IwY2xjawO78ZFleHRuA2FlbQIxMABicmlkETFIVTRPNXM4NWFCQ1JjYVQ3c3J0YwZhcHBfaWQQMjIyMDM5MTc4ODIwMDg5MgABHiFr0MoDj_MQ9STlc3S5GUpagM9kFM0GNu8rQGlInWQ_2duT7xdIytOTssGH_aem_yj3Z7vcjITd9u8Tgv436Hg Europe should learn from Italy] ''FT'' (6 November 2025)</ref> [[انساني ترقي اشاري موجب ملڪن جي فهرست|انساني ترقي اشاري]] ۾ 30هين نمبر تي ايندڙ هڪ [[ترقي يافته ملڪ]] طور، اٽلي [[متوقع حياتي]]، [[اٽلي ۾ صحت سنڀال|صحت سنڀال]]،<ref>{{Cite web|title=The World Health Organization's ranking of the world's health systems|url=http://www.photius.com/rankings/healthranks.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100105190014/http://www.photius.com/rankings/healthranks.html|archive-date=5 January 2010|access-date=7 September 2015|publisher=Photius.com}}</ref> ۽ [[تعليم اشاري]] ۾ سٺي ڪارڪردگي ڏيکاري ٿو. اهو پنهنجي تخليقي ۽ جدت پسند ڪاروبارن،<ref>{{Cite web|title=The Global Creativity Index 2011 |url=http://martinprosperity.org/media/GCI%20Report%20Sep%202011.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140930054555/http://martinprosperity.org/media/GCI%20Report%20Sep%202011.pdf|archive-date=30 September 2014|access-date=26 November 2014|publisher=Martin Prosperity Institute}}</ref> مقابلي واري زرعي شعبي،<ref>{{Cite web|last1=Aksoy|first1=M. Ataman|last2=Ng|first2=Francis|title=The Evolution of Agricultural Trade Flows|url=https://openknowledge.worldbank.org/bitstream/handle/10986/3793/WPS5308.pdf?sequence=1|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141129120448/https://openknowledge.worldbank.org/bitstream/handle/10986/3793/WPS5308.pdf?sequence=1|archive-date=29 November 2014|access-date=25 November 2014|publisher=[[The World Bank]]}}</ref> ۽ پنهنجي اثرائتي ۽ اعليٰ معيار واري موٽر گاڏين، مشينري، خوراڪ، ڊزائن ۽ فيشن جي صنعتن لاءِ مشهور آهي.<ref>{{Cite web|title=Automotive Market Sector Profile – Italy|url=http://www.enterprisecanadanetwork.ca/_uploads/resources/Automotive-Market-Sector-Profile-Italy.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20141205163959/http://www.enterprisecanadanetwork.ca/_uploads/resources/Automotive-Market-Sector-Profile-Italy.pdf|archive-date=5 December 2014|access-date=26 November 2014|publisher=[[Trade Commissioner Service|The Canadian Trade Commissioner Service]]}}; {{Cite web|title=Data & Trends of the European Food and Drink Industry 2013–2014 |url=http://www.fooddrinkeurope.eu/uploads/publications_documents/Data__Trends_of_the_European_Food_and_Drink_Industry_2013-2014.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20141206010318/http://www.fooddrinkeurope.eu/uploads/publications_documents/Data__Trends_of_the_European_Food_and_Drink_Industry_2013-2014.pdf|archive-date=6 December 2014|access-date=26 November 2014|publisher=[[FoodDrinkEurope]]}}; {{Cite news|date=10 January 2014|title=Italy fashion industry back to growth in 2014 |url=http://uk.reuters.com/article/uk-italy-fashion-growth-idUKBREA0912220140110|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20141205114140/http://uk.reuters.com/article/2014/01/10/uk-italy-fashion-growth-idUKBREA0912220140110|archive-date=5 December 2014|access-date=26 November 2014|work=Reuters}}</ref> [[File:Milan skyline skyscrapers of Porta Nuova business district.jpg|thumb|[[ميلان]] اٽلي جو معاشي گاديءَ جو هنڌ آهي<ref>{{Cite web|date=18 May 2018|title=Milan, Italy's Industrial and Financial Capital|url=https://www.prologis.it/en/industrial-logistics-warehouse-space/europe/italy/milan-italys-industrial-and-financial-capital|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220707141649/https://www.prologis.it/en/industrial-logistics-warehouse-space/europe/italy/milan-italys-industrial-and-financial-capital|archive-date=7 July 2022|access-date=27 May 2022}}</ref> ۽ هڪ عالمي [[مالي مرڪز]] ۽ [[فيشن گاديءَ جو هنڌ]] آهي.]] [[File:Siena, Piazza Salimbeni (Bank Monte dei Paschi di Siena) (38588876202).jpg|thumb|[[بانڪا مونٽي دي پاسڪي دي سيئنا]]، جيڪا 1472ع ۾ قائم ٿي، دنيا جي [[قديم ترين بئنڪن جي فهرست|سڀ کان قديم يا ٻئي نمبر تي قديم بئنڪ آهي جيڪا مسلسل ڪم ڪري رهي آهي]].]] [[File:The Eni building, Quartiere XXXII Europa, Roma, Lazio, Italy - panoramio.jpg|thumb|[[ايني]] کي دنيا جي تيل ۽ گئس جي [[سپرميجرز]] مان هڪ سمجھيو ويندو آهي.<ref>{{Cite web|url=https://www.globalwitness.org/en/campaigns/oil-gas-and-mining/spotlight-sharpens/|title=The spotlight sharpens: Eni and corruption in Republic of Congo's oil sector|website=Global Witness|access-date=27 April 2020|archive-date=25 July 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20230725204616/https://www.globalwitness.org/en/campaigns/oil-gas-and-mining/spotlight-sharpens/|url-status=dead}}</ref>]] اٽلي دنيا جو [[پيداوار جي پيداوار موجب ملڪن جي فهرست|اٺون وڏو پيداواري ملڪ]] ۽ يورپ ۾ ٻيو وڏو ملڪ آهي،<ref>"[http://databank.worldbank.org/data/reports.aspx?source=2&series=NV.IND.MANF.KD&country= Manufacturing, value added (current US$)] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20171010152014/http://databank.worldbank.org/data/reports.aspx?source=2&series=NV.IND.MANF.KD&country=|date=10 October 2017}}". Retrieved 17 May 2017.</ref> جنهن جي خاصيت اها آهي ته ساڳي ماپ واري ٻين معيشتن جي ڀيٽ ۾ ان ۾ ملٽي نيشنل ڪارپوريشنون گهٽ آهن ۽ ڪيترائي متحرڪ [[ننڍا ۽ وچولي درجي جا ڪاروبار|ننڍا ۽ وچولي درجي جا ڪاروبار]] موجود آهن، جيڪي صنعتي ضلعن ۾ گڏ ٿيل آهن ۽ اطالوي صنعت جي ريڙهه جي هڏي آهن. ان سان هڪ اهڙو پيداوار وارو شعبو پيدا ٿيو آهي، جيڪو اڪثر نچ مارڪيٽن ۽ عياشي شين جي برآمد تي ڌيان ڏئي ٿو. جيتوڻيڪ اهو مقدار جي لحاظ کان مقابلي ۾ گهٽ صلاحيت رکي ٿو، پر اعليٰ معيار جي شين وسيلي انهن ايشيائي معيشتن سان مقابلو ڪري سگهي ٿو، جتي مزدوريءَ جو خرچ گهٽ آهي.<ref>{{Cite news|date=19 May 2005|title=Knowledge Economy Forum 2008: Innovative Small And Medium Enterprises Are Key To Europe & Central Asian Growth |url=http://web.worldbank.org/WBSITE/EXTERNAL/COUNTRIES/ECAEXT/0,,contentMDK:21808326~menuPK:258604~pagePK:2865106~piPK:2865128~theSitePK:258599,00.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20080623065619/http://web.worldbank.org/WBSITE/EXTERNAL/COUNTRIES/ECAEXT/0,,contentMDK:21808326~menuPK:258604~pagePK:2865106~piPK:2865128~theSitePK:258599,00.html|archive-date=23 June 2008|access-date=17 June 2008|publisher=The World Bank}}</ref> اٽلي 2023ع ۾ دنيا جو [[برآمدات موجب ملڪن جي فهرست|9هين وڏو برآمد ڪندڙ]] ملڪ هو. [[اٽلي جي وڏن واپاري ڀائيوارن جي فهرست|ان جا ويجها واپاري لاڳاپا]] ٻين يورپي يونين ملڪن سان آهن، ۽ 2019ع ۾ ان جا سڀ کان وڏا برآمدي ڀائيوار جرمني (12%)، فرانس (11%) ۽ آمريڪا (10%) هئا.<ref name="cia.gov">{{Cite web|title=The World Factbook|url=https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210701235642/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy|archive-date=1 July 2021|access-date=28 May 2021|publisher=Central Intelligence Agency}}</ref> [[اطالوي موٽر گاڏين جي صنعت]] ملڪ جي پيداواري شعبي جو اهم حصو آهي، جنهن ۾ 2015ع ۾ 144,000 کان وڌيڪ ڪمپنيون ۽ لڳ ڀڳ 485,000 ملازم هئا،<ref>{{Cite web|title=Auto: settore da 144mila imprese in Italia e 117 mld fatturato|url=http://www.adnkronos.com/soldi/economia/2015/09/23/auto-settore-mila-imprese-italia-mld-fatturato_WooBmrBqxgxO7mOvIRXUBI.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150925121926/http://www.adnkronos.com/soldi/economia/2015/09/23/auto-settore-mila-imprese-italia-mld-fatturato_WooBmrBqxgxO7mOvIRXUBI.html|archive-date=25 September 2015|access-date=23 September 2015|website=adnkronos.com}}</ref> ۽ اها GDP ۾ 9% حصو وجهي ٿي.<ref>{{Cite web|title=Country Profiles – Italy|url=http://acea.thisconnect.com/index.php/country_profiles/detail/italy|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20080211190839/http://acea.thisconnect.com/index.php/country_profiles/detail/italy|archive-date=11 February 2008|access-date=9 February 2008|website=acea.thisconnect.com}}</ref><ref>{{Cite web|title=Global Auto Market 2021. General Motors Is The Only Group To Report Double-digit Losses |url=https://www.focus2move.com/world-car-group-ranking|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210701010705/https://www.focus2move.com/world-car-group-ranking|archive-date=1 July 2021|access-date=27 May 2022}}</ref> ملڪ وٽ گاڏين جو وڏو سلسلو آهي، [[ماس مارڪيٽ]] تي ڌيان ڏيندڙ برانڊن جهڙوڪ [[فيات]]، [[پريميئم پيداوار|پريميئم]] برانڊن جهڙوڪ [[الفا روميو]] ۽ [[مازيراتي]] کان وٺي عياشي [[سپر ڪارز]] جهڙوڪ [[پاگاني (ڪمپني)|پاگاني]]، [[لامبورگيني]] ۽ [[فيراري]] تائين. [[بانڪا مونٽي دي پاسڪي دي سيئنا]]، تعريف تي دارومدار رکندي، دنيا جي سڀ کان قديم يا ٻئي نمبر تي قديم بئنڪ آهي جيڪا مسلسل ڪم ڪري رهي آهي، ۽ اٽلي جي چوٿين وڏي تجارتي ۽ ريٽيل بئنڪ آهي.<ref>{{Cite news|date=26 October 2017|title=Italy's fourth-biggest bank returns to the stockmarket|url=https://www.economist.com/news/finance-and-economics/21730672-shares-bailed-out-bank-start-trading-again-italys-fourth-biggest-bank|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20180215112321/https://www.economist.com/news/finance-and-economics/21730672-shares-bailed-out-bank-start-trading-again-italys-fourth-biggest-bank|archive-date=15 February 2018|access-date=26 October 2021|newspaper=[[The Economist]]}}</ref> اٽلي وٽ مضبوط [[ڪوآپريٽو]] شعبو آهي، جنهن ۾ يورپي يونين اندر آباديءَ جو سڀ کان وڏو حصو (4.5%) ڪوآپريٽو ۾ ملازم آهي.<ref>{{Cite web|date=April 2016|title=The Power of Cooperation – Cooperatives Europe key statistics 2015 |url=https://coopseurope.coop/sites/default/files/The%20power%20of%20Cooperation%20-%20Cooperatives%20Europe%20key%20statistics%202015.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20201112034412/https://coopseurope.coop/sites/default/files/The%20power%20of%20Cooperation%20-%20Cooperatives%20Europe%20key%20statistics%202015.pdf|archive-date=12 November 2020|access-date=28 May 2021|website=[[Cooperatives Europe]]}}</ref> [[وال ڊي آڪري تيل جو ميدان|وال ڊي آڪري]] علائقو، بازيليڪاتا، يورپ جو سڀ کان وڏو [[آن شور (هائيڊروڪاربنز)|آن شور]] [[هائيڊروڪاربن ميدان]] رکي ٿو.<ref>{{Cite web|title=In Val d'Agri with Upstream activities|url=https://www.eni.com/en-IT/operations/italy-val-agri-upstream-activities.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20220516034214/https://www.eni.com/en-IT/operations/italy-val-agri-upstream-activities.html|archive-date=16 May 2022|access-date=3 February 2021|publisher=[[Eni]]}}</ref> معتدل قدرتي گئس جا ذخيرا، خاص طور تي [[پو ماٿري]] ۽ ايڊرياٽڪ سمنڊ جي هيٺان آف شور علائقن ۾، دريافت ڪيا ويا آهن ۽ اهي ملڪ جو سڀ کان اهم معدني وسيلو آهن. اٽلي دنيا ۾ [[پومس]]، [[پوزولانا]] ۽ [[فيلڊسپار]] جي اهم پيدا ڪندڙن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite encyclopedia|title=Italy, the economy: Resources and power|encyclopedia=[[Encyclopædia Britannica]]|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297474/Italy/26994/Forestry#toc26986|access-date=9 February 2015|date=3 February 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20150209194536/http://www.britannica.com/EBchecked/topic/297474/Italy/26994/Forestry#toc26986|archive-date=9 February 2015|url-status=live}}</ref> ٻيو قابل ذڪر وسيلو سنگ مرمر آهي، خاص طور تي ٽسڪني مان نڪرندڙ مشهور اڇو [[ڪارارا سنگ مرمر]]. اٽلي هڪ مالي اتحاد، يعني يورو زون، جو حصو آهي، جيڪو لڳ ڀڳ 330 ملين شهرين جي نمائندگي ڪري ٿو، ۽ [[يورپي واحد مارڪيٽ]] جو پڻ حصو آهي، جيڪا 500 ملين کان وڌيڪ صارفين جي نمائندگي ڪري ٿي. ڪيترين ئي ملڪي تجارتي پاليسين جو تعين يورپي يونين جي ميمبر ملڪن جي معاهدن ۽ يورپي يونين جي قانون سازي ذريعي ٿيندو آهي. اٽلي 2002ع ۾ گڏيل يورپي ڪرنسي، [[يورو]]، اختيار ڪئي.<ref>{{Cite news|last=Andrews|first=Edmund L.|date=1 January 2002|title=Germans Say Goodbye to the Mark, a Symbol of Strength and Unity|url=https://www.nytimes.com/2002/01/01/world/germans-say-goodbye-to-the-mark-a-symbol-of-strength-and-unity.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110501031330/http://www.nytimes.com/2002/01/01/world/germans-say-goodbye-to-the-mark-a-symbol-of-strength-and-unity.html|archive-date=1 May 2011|access-date=18 March 2011|work=The New York Times}}; {{Cite news|last=Taylor Martin|first=Susan|date=28 December 1998|title=On Jan.{{spaces}}1, out of many arises one Euro|work=[[St. Petersburg Times]]|page=National, 1.A}}</ref> ان جي مالياتي پاليسي [[يورپي مرڪزي بئنڪ]] طرفان مقرر ڪئي ويندي آهي. اٽلي [[2008ع جو مالي بحران|2008ع جي مالي بحران]] کان متاثر ٿيو، جنهن ڍانچائي مسئلن کي وڌيڪ سنگين بڻايو.<ref>{{Cite web|last=Orsi|first=Roberto|date=23 April 2013|title=The Quiet Collapse of the Italian Economy|work=Euro Crisis in the Press |url=http://blogs.lse.ac.uk/eurocrisispress/2013/04/23/the-quiet-collapse-of-the-italian-economy|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141119075748/http://blogs.lse.ac.uk/eurocrisispress/2013/04/23/the-quiet-collapse-of-the-italian-economy|archive-date=19 November 2014|access-date=24 November 2014|publisher=[[The London School of Economics]]}}</ref> 1950ع واري ڏهاڪي کان 1970ع واري ڏهاڪي جي شروعات تائين هر سال GDP جي 5–6% مضبوط واڌ کان پوءِ،<ref>{{Cite book|last=Nicholas Crafts, Gianni Toniolo|title=Economic growth in Europe since 1945 |publisher=Cambridge University Press|year=1996|isbn=978-0-5214-9627-8|page=428}}</ref> ۽ 1980ع ۽ 1990ع واري ڏهاڪن ۾ تدريجي سستي کان پوءِ، ملڪ 2000ع واري ڏهاڪي ۾ جمود جو شڪار ٿيو.<ref>{{Cite web|last=Balcerowicz|first=Leszek|title=Economic Growth in the European Union|url=http://www.lisboncouncil.net/growth/documents/LISBON_COUNCIL_Economic_Growth_in_the_EU%20(1).pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140714205108/http://www.lisboncouncil.net/growth/documents/LISBON_COUNCIL_Economic_Growth_in_the_EU%20(1).pdf|archive-date=14 July 2014|access-date=8 October 2014|publisher=The Lisbon Council}}; {{Cite news|title="Secular stagnation" in graphics|url=https://www.economist.com/blogs/graphicdetail/2014/11/secular-stagnation-graphics|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141123234145/http://www.economist.com/blogs/graphicdetail/2014/11/secular-stagnation-graphics|archive-date=23 November 2014|access-date=24 November 2014|newspaper=The Economist}}</ref> وڏي سرڪاري خرچ سان واڌ بحال ڪرڻ لاءِ سياسي ڪوششن [[عوامي قرض]] ۾ شديد واڌ پيدا ڪئي، جيڪو 2017ع ۾ GDP جي 132% کان وڌيڪ هو؛<ref>{{Cite web|date=15 May 2018|title=Debito pubblico oltre 2.300 miliardi e all'estero non lo comprano|url=https://www.investireoggi.it/economia/debito-pubblico-oltre-2-300-miliardi-e-litalia-e-sulla-strada-dellautarchia-finanziaria|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20200221072720/https://www.investireoggi.it/economia/debito-pubblico-oltre-2-300-miliardi-e-litalia-e-sulla-strada-dellautarchia-finanziaria|archive-date=21 February 2020|access-date=1 June 2018}}</ref> اهو يورپي يونين ۾ يونان کان پوءِ ٻيو سڀ کان وڏو هو.<ref>{{Cite web|title=Government debt increased to 93.9% of GDP in euro area and to 88.0% in EU28|url=http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_PUBLIC/2-22072014-AP/EN/2-22072014-AP-EN.PDF|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141021162159/http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_PUBLIC/2-22072014-AP/EN/2-22072014-AP-EN.PDF|archive-date=21 October 2014|access-date=24 November 2014|publisher=[[Eurostat]]}}</ref> [[اطالوي سرڪاري قرض|اطالوي عوامي قرض]] جو سڀ کان وڏو حصو قومي ادارن ۽ ماڻهن وٽ آهي، جيڪو اٽلي ۽ يونان جي وچ ۾ هڪ اهم فرق آهي،<ref>{{Cite web|date=18 May 2010|title=Could Italy Be Better Off than its Peers?|url=https://www.cnbc.com/2010/05/18/could-italy-be-better-off-than-its-peers.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110430030613/http://www.cnbc.com/id/37207942/Could_Italy_Be_Better_Off_than_its_Peers|archive-date=30 April 2011|access-date=30 May 2011|publisher=CNBC}}</ref> ۽ [[گهريلو قرض]] جي سطح او اي سي ڊي جي اوسط کان گهڻي گهٽ آهي.<ref>{{Cite web|title=Household debt and the OECD's surveillance of member states|url=http://www.nationalbanken.dk/da/om_nationalbanken/oekonomisk_forskning/Documents/4_Household%20debt%20and%20the%20OECD's%20surveillance%20of%20member%20states%20by%20Christophe%20Andr%C3%A9.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20150109041518/http://www.nationalbanken.dk/da/om_nationalbanken/oekonomisk_forskning/Documents/4_Household%20debt%20and%20the%20OECD%27s%20surveillance%20of%20member%20states%20by%20Christophe%20Andr%C3%A9.pdf|archive-date=9 January 2015|access-date=26 November 2014|publisher=[[OECD]] Economics Department}}</ref> [[ڏکڻ وارو سوال|وڏي اتر–ڏکڻ ورهاست]] سماجي-معاشي ڪمزوريءَ جو هڪ اهم عنصر آهي؛<ref>{{Cite news|title=Oh for a new risorgimento|url=https://www.economist.com/special-report/2011/06/11/oh-for-a-new-risorgimento|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141024163715/http://www.economist.com/node/18780831|archive-date=24 October 2014|access-date=24 November 2014|newspaper=The Economist}}</ref> اتر ۽ ڏکڻ وارن علائقن ۽ ميونسپلٽين جي سرڪاري آمدنيءَ ۾ تمام وڏو فرق آهي.<ref>{{Cite web|title=Comune per Comune, ecco la mappa navigabile dei redditi dichiarati in Italia|url=http://www.lastampa.it/economia/speciali/redditi-italia|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20150405032750/http://www.lastampa.it/economia/speciali/redditi-italia|archive-date=5 April 2015|access-date=4 April 2015|website=lastampa.it}}</ref> سڀ کان امير صوبو، [[آلٽو آديجي-ڏکڻ ٽائرول]]، في فرد قومي GDP جو 152% ڪمائي ٿو، جڏهن ته سڀ کان غريب علائقو، ڪلابريا، 61% ڪمائي ٿو.<ref>{{Cite web|title=GDP per capita at regional level|url=https://www.istat.it/it/files/2016/12/Conti-regionali_2015.pdf?title=Conti+economici+territoriali+-+12%2Fdic%2F2016+-+Testo+integrale+e+nota+metodologica.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20171026054135/https://www.istat.it/it/files/2016/12/Conti-regionali_2015.pdf?title=Conti+economici+territoriali+-+12%2Fdic%2F2016+-+Testo+integrale+e+nota+metodologica.pdf|archive-date=26 October 2017|access-date=25 October 2017|publisher=[[Istat]]}}</ref> بيروزگاريءَ جي شرح (11%) يورو زون جي اوسط کان مٿي آهي،<ref>{{Cite web|title=Euro area unemployment rate at 11%|url=http://ec.europa.eu/eurostat/documents/2995521/8121455/3-31072017-AP-EN.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170731232352/http://ec.europa.eu/eurostat/documents/2995521/8121455/3-31072017-AP-EN.pdf|archive-date=31 July 2017|access-date=26 October 2017|publisher=[[Eurostat]]}}</ref> پر جدا جدا انگن موجب اها اتر ۾ 7% ۽ ڏکڻ ۾ 19% آهي.<ref>{{Cite web|last=Istat|author-link=National Institute of Statistics (Italy)|title=Employment and unemployment: second quarter 2017 |url=http://www.istat.it/it/files/2017/09/Mercato-del-lavoro-II-trim-2017.pdf?title=Il+mercato+del+lavoro+-+12%2Fset%2F2017+-+Testo+integrale+e+nota+metodologica.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20171026054033/http://www.istat.it/it/files/2017/09/Mercato-del-lavoro-II-trim-2017.pdf?title=Il+mercato+del+lavoro+-+12%2Fset%2F2017+-+Testo+integrale+e+nota+metodologica.pdf|archive-date=26 October 2017|access-date=26 October 2017}}</ref> [[درمياني آمدني|درمياني قابلِ خرچ آمدني]] 2021ع ۾ هر سال $27,949 هئي ([[قوت خريد جي برابري|PPP]]).<ref name="y148">{{cite book | author=OECD | title=Society at a Glance 2024: OECD Social Indicators, Figure 4.1 Median income varies by a factor eight across OECD countries | publisher=OECD | date=20 June 2024 | url=https://www.oecd.org/en/publications/2024/06/society-at-a-glance-2024_08001b73/full-report/component-12.html#indicator-d1e8404-8cd0a55a48 | page=}}</ref> [[اٽلي ۾ نوجوانن جي بيروزگاري|نوجوانن جي بيروزگاريءَ جي شرح]] (2018ع ۾ 32%) انتهائي بلند آهي. === زراعت === {{Main|اٽلي ۾ زراعت}} [[File:Vineyards in Piemonte, Italy.jpg|thumb|[[پيڊمونٽ جو انگورن وارو منظر: لانگهي-روئيرو ۽ مونفيراتو|لانگهي ۽ مونفيرات، پيڊمونٽ ۾ انگورن جا باغ]]. اٽلي دنيا جو [[شراب پيدا ڪندڙ ملڪن جي فهرست|سڀ کان وڏو شراب پيدا ڪندڙ ملڪ]] آهي، ۽ ان وٽ مقامي [[انگور جي ول|انگورن جي ولين]] جو سڀ کان وسيع قسم آهي.<ref>{{Cite web|date=25 November 2018|title=L'Italia è il maggiore produttore di vino|url=http://www.inumeridelvino.it/2018/11/la-produzione-di-vino-nel-mondo-2018-prima-stima-oiv.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211111224545/http://www.inumeridelvino.it/2018/11/la-produzione-di-vino-nel-mondo-2018-prima-stima-oiv.html|archive-date=11 November 2021|access-date=11 November 2021|language=it}}; {{Cite web|date=3 June 2017|title=L'Italia è il paese con più vitigni autoctoni al mondo|url=https://giornalevinocibo.com/2017/06/03/italia-prima-assoluta-per-vitgni-autoctoni-ecco-i-dati-dei-vari-stati|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211101044918/https://giornalevinocibo.com/2017/06/03/italia-prima-assoluta-per-vitgni-autoctoni-ecco-i-dati-dei-vari-stati|archive-date=1 November 2021|access-date=11 November 2021|language=it}}</ref>]] آخري زرعي مردم شماري موجب، 2010ع ۾ 1.6&nbsp;ملين فارم هئا (2000ع کان −32%)، جيڪي {{Convert|12700000|ha|0|abbr=on|disp=or}} تي پکڙيل هئا (انهن مان 63% ڏکڻ اٽلي ۾ آهن).<ref name="agrocensus">{{Cite web|date=24 October 2010|title=Censimento Agricoltura 2010|url=http://dati-censimentoagricoltura.istat.it/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150213021626/http://dati-censimentoagricoltura.istat.it/|archive-date=13 February 2015|access-date=11 February 2015|publisher=[[National Institute of Statistics (Italy)|ISTAT]]}}</ref> 99% خاندانن طرفان هلندڙ ۽ ننڍا آهن، جن جو سراسري پکيڙ صرف {{Convert|8|ha|0|abbr=on}} آهي.<ref name="agrocensus"/> زرعي استعمال واري زمين مان، اناج جا کيت 31%، [[زيتون]] جا باغ 8%، [[انگورن جا باغ]] 5%، [[کٽا ميوا]] جا باغ 4%، [[شگر بيٽ]] 2%، ۽ باغباني 2% تي مشتمل آهن. باقي زمين گهڻو ڪري چراگاهن (26%) ۽ چارا اناج (12%) لاءِ مخصوص آهي.<ref name="agrocensus"/> اٽلي دنيا جو [[شراب پيدا ڪندڙ ملڪن جي فهرست|سڀ کان وڏو شراب پيدا ڪندڙ ملڪ]] آهي،<ref>{{Cite web|year=2010|title=OIV report on the State of the vitiviniculture world market|url=http://news.reseau-concept.net/images/oiv_es/Client/DIAPORAMA_STATISTIQUES_Tbilissi_2010_EN.ppt|archive-url=https://web.archive.org/web/20110728145648/http://news.reseau-concept.net/images/oiv_es/Client/DIAPORAMA_STATISTIQUES_Tbilissi_2010_EN.ppt|archive-date=28 July 2011|website=news.reseau-concept.net|publisher=Réseau-CONCEPT|format=PowerPoint presentation}}</ref><ref>{{Cite news |last=Pisa |first=Nick |date=12 June 2011 |title=Italy overtakes France to become world's largest wine producer |url=https://www.telegraph.co.uk/foodanddrink/wine/8571222/Italy-overtakes-France-to-become-worlds-largest-wine-producer.html |url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20110903021833/http://www.telegraph.co.uk/foodanddrink/wine/8571222/Italy-overtakes-France-to-become-worlds-largest-wine-producer.html |archive-date=3 September 2011 |access-date=17 August 2011 |work=The Telegraph}}</ref> ۽ [[زيتون جو تيل]]، ميون (صوف، زيتون، انگور، نارنگيون، ليمون، ناسپاتيون، خوبانيون، هيزل نٽ، آڙون، چيريون، آلوبخارا، اسٽرابيريون ۽ ڪيئي فروٽ) ۽ ڀاڄين (خاص طور تي آرٽچوڪ ۽ ٽماٽا) جو اهم پيدا ڪندڙ آهي. سڀ کان مشهور [[اطالوي شراب]] [[ٽسڪني (شراب)|ٽسڪن]] [[ڪيانتي]] ۽ [[پيڊمونٽ (شراب)|پيڊمونٽي]] [[بارولو]] آهن. ٻيا مشهور شراب [[بارباريسڪو]]، [[باربيرا ڊي آستي]]، [[برونيلو دي مونتالچينو]]، [[فراسڪاتي DOC|فراسڪاتي]]، [[مونٽي پلچانو دابروزو]]، [[موريلينو دي اسڪانسانو]]، ۽ چمڪندڙ شراب [[فرانچياڪورتا DOCG|فرانچياڪورتا]] ۽ [[پروسيڪو]] آهن. معياري شيون جن ۾ اٽلي خاص مهارت رکي ٿو، خاص طور شراب ۽ [[اطالوي DOP پنيرن جي فهرست|علائقائي پنير]]، اڪثر معيار جي ضمانت وارن ليبلن [[Denominazione di origine controllata|DOC/DOP]] هيٺ محفوظ ڪيون وينديون آهن. هي [[يورپي يونين ۾ جاگرافيائي اشارا ۽ روايتي خاصيتون|جاگرافيائي اشاري وارو سرٽيفڪيٽ]]، جيڪو يورپي يونين طرفان منظور ٿيل آهي، [[نقلي شين]] سان مونجهاري کان بچڻ لاءِ اهم سمجھيو ويندو آهي. == آمدرفت == {{Main|اٽلي ۾ آمدرفت}} {{See also|اٽلي ۾ ريلوي اسٽيشنون}} [[File:A8-A26 Besnate.jpg|thumb|آٽوسترادا ديئي لاگي ('ڍنڍن واري موٽر وي'؛ [[آٽوسترادا A8 (اٽلي)|A8]] ۽ [[آٽوسترادا A9 (اٽلي)|A9]] جو حصو)، دنيا ۾ ٺهيل پهرين موٽر وي<ref name="independent"/>]] {{Anchor|Infrastructure}}اٽلي پهريون ملڪ هو جنهن موٽر ويون، ''[[آٽوسترادي]]''، ٺاهيون، جيڪي تيز ٽرئفڪ ۽ موٽر گاڏين لاءِ مخصوص هيون.<ref name="independent">{{Cite news|last=Lenarduzzi|first=Thea|date=30 January 2016|title=The motorway that built Italy: Piero Puricelli's masterpiece|url=http://www.independent.co.uk/travel/europe/the-worlds-first-motorway-piero-puricellis-masterpiece-is-the-focus-of-an-unlikely-pilgrimage-a6840816.html|url-status=live|archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20220526/http://www.independent.co.uk/travel/europe/the-worlds-first-motorway-piero-puricellis-masterpiece-is-the-focus-of-an-unlikely-pilgrimage-a6840816.html|archive-date=26 May 2022|access-date=12 May 2022|work=[[The Independent]]}}</ref> 2002ع ۾ اٽلي ۾ استعمال لائق [[اٽلي ۾ رستا|رستن]] جي ڊيگهه {{Convert|668721|km|mi|abbr=on}} هئي، جنهن ۾ {{Convert|6487|km|mi|abbr=on}} موٽر ويون شامل هيون، جيڪي رياست جي ملڪيت هيون پر [[اٽلانٽيا (ڪمپني)|اٽلانٽيا]] طرفان خانگي طور هلائي وينديون هيون. 2005ع ۾، لڳ ڀڳ 34,667,000 ڪارون (هر 1,000 ماڻهن تي 590) ۽ 4,015,000 مال بردار گاڏيون هن نيٽ ورڪ تي هلنديون هيون.<ref name="European Commission">{{Cite web|last=European Commission|author-link=European Commission|title=Panorama of Transport|url=http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_OFFPUB/KS-DA-07-001/EN/KS-DA-07-001-EN.PDF|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20090407142402/http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_OFFPUB/KS-DA-07-001/EN/KS-DA-07-001-EN.PDF|archive-date=7 April 2009|access-date=3 May 2009}}</ref> [[File:Etr500.JPG|thumb|[[ETR 500]] ريل گاڏي [[فلورنس–روم تيز رفتار ريلوي|فلورنس–روم تيز رفتار لائين]] تي، جيڪا يورپ ۾ ٺهيل پهرين تيز رفتار ريلوي هئي<ref>{{Cite web|title=Special report: A European high-speed rail network|url=https://op.europa.eu/webpub/eca/special-reports/high-speed-rail-19-2018/en/|access-date=22 July 2023|website=op.europa.eu|language=en-GB|archive-date=17 March 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240317233927/https://op.europa.eu/webpub/eca/special-reports/high-speed-rail-19-2018/en/|url-status=live}}</ref>]] [[اٽلي ۾ ريل آمدرفت|ريلوي نيٽ ورڪ]]، جيڪو رياست جي ملڪيت آهي ۽ [[فيروويه ديلو ستاتو|ريتي فيرووياريا ايتاليانا]] (FSI) طرفان هلائجي ٿو، 2024ع ۾ ڪل {{Convert|16879|km|mi|abbr=on}} هو، جنهن مان {{Convert|12277|km|0|abbr=on}} بجليءَ سان هلندڙ هو،<ref>{{Cite web |title=The network today |url=https://www.rfi.it/en/Network/The-network-today.html |access-date=29 September 2025 |website=[[Rete Ferroviaria Italiana]] |publisher=}}</ref> ۽ جنهن تي 4,802 لوڪوموٽو ۽ ريل ڪارون هلن ٿيون. تيز رفتار ريلن جو مکيه عوامي آپريٽر [[ترينيتاليا]] آهي، جيڪو FSI جو حصو آهي. تيز رفتار ريلون ٽن قسمن ۾ آهن: [[فريچياروسا]] ('ڳاڙهو تير') ريلون مخصوص تيز رفتار پٽڙين تي وڌ ۾ وڌ 300{{spaces}}km/h جي رفتار سان هلن ٿيون؛ [[فريچيارجينتو]] ('چانديءَ جو تير') تيز رفتار ۽ مکيه پٽڙين تي وڌ ۾ وڌ 250{{spaces}}km/h سان هلن ٿيون؛ ۽ [[فريچيابيانڪا]] ('اڇو تير') علائقائي تيز رفتار لائينن تي وڌ ۾ وڌ 200{{spaces}}km/h سان هلن ٿيون. اٽلي وٽ پاڙيسري ملڪن سان الپائن جبلن مٿان 11 ريل سرحدي گذرگاهون آهن. هوائي آمدرفت استعمال ڪندڙ مسافرن جي تعداد موجب اٽلي يورپ ۾ پنجين نمبر تي آهي، 2011ع ۾ لڳ ڀڳ 148 ملين مسافرن، يعني يورپ جي ڪل جو تقريباً 10%، سان.<ref>{{Cite web|date=7 January 2013|title=Trasporto aereo in Italia (PDF)|url=http://www.istat.it/it/archivio/78802|access-date=5 August 2013|publisher=ISTAT|archive-date=13 January 2013|archive-url=https://web.archive.org/web/20130113035254/http://www.istat.it/it/archivio/78802|url-status=live}}</ref> 2022ع ۾ 45 شهري هوائي اڏا هئا، جن ۾ [[ميلان مالپينسا ايئرپورٽ]] ۽ [[روم فيوميچينو ايئرپورٽ]] جا مرڪز شامل هئا.<ref>{{Cite web|title=Aeroporti in Italia: quanti sono? Elenco per regione|url=https://gliaeroporti.it/|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20221117184416/https://gliaeroporti.it/|archive-date=17 November 2022|access-date=17 November 2022|language=it}}</ref> 2021ع کان، اٽلي جو قومي هوائي جهاز بردار [[ITA ايئرويز]] آهي، جنهن [[اليتاليا]] جي جاءِ ورتي.<ref>{{Cite news|last=Buckley|first=Julia|date=18 October 2021|title=Italy reveals its new national airline|url=https://edition.cnn.com/travel/article/ita-airways-launch/index.html|access-date=18 October 2021|publisher=CNN|archive-date=18 October 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20211018100255/https://edition.cnn.com/travel/article/ita-airways-launch/index.html|url-status=live}}; {{Cite news|last=Villamizar|first=Helwing|date=15 October 2021|title=Italian Flag Carrier ITA Airways Is Born|url=https://airwaysmag.com/airlines/ita-airways-is-born|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20211016100028/https://airwaysmag.com/airlines/ita-airways-is-born|archive-date=16 October 2021|access-date=18 October 2021|work=Airways Magazine}}</ref> 2004ع ۾ 43 وڏا سامونڊي بندرگاهه هئا، جن ۾ [[جينوا]] شامل آهي، جيڪو ملڪ جو سڀ کان وڏو ۽ بحر روم ۾ ٻيو وڏو بندرگاهه آهي. 2005ع ۾ اٽلي وٽ لڳ ڀڳ 389,000 يونٽن تي مشتمل شهري هوائي ٻيڙو ۽ 581 جهازن تي مشتمل واپاري ٻيڙو هو.<ref name="European Commission"/> قومي اندروني آبي رستن جي نيٽ ورڪ جي ڊيگهه 2012ع ۾ تجارتي آمدرفت لاءِ {{Convert|2400|km|0|abbr=on}} هئي.<ref name="cia.gov"/> اتر اطالوي بندرگاهه، جهڙوڪ ٽريئستي جو گہرے پاڻي وارو بندرگاهه، جنهن جون وچ ۽ اوڀر يورپ سان وسيع ريلوي ڳنڍڻيون آهن، سبسڊين ۽ اهم پرڏيهي سيڙپڪاريءَ جو مرڪز آهن.<ref>Marcus Hernig: Die Renaissance der Seidenstraße (2018) pp 112.; Bernhard Simon: Can The New Silk Road Compete with the Maritime Silk Road? in The Maritime Executive, 1 January 2020.; Chazizam, M. (2018). The Chinese Maritime Silk Road Initiative: The Role of the Mediterranean. Mediterranean Quarterly, 29(2), 54–69.; Guido Santevecchi: Di Maio e la Via della Seta: «Faremo i conti nel 2020», siglato accordo su Trieste in Corriere della Sera: 5. November 2019.; Linda Vierecke, Elisabetta Galla "Triest und die neue Seidenstraße" In: Deutsche Welle, 8 December 2020.; {{Cite web|title=HHLA PLT Italy starting on schedule |url=https://www.hellenicshippingnews.com/hhla-plt-italy-starting-on-schedule|website=hellenicshippingnews.com|access-date=11 January 2021|archive-date=11 January 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210111105059/https://www.hellenicshippingnews.com/hhla-plt-italy-starting-on-schedule/|url-status=live}}</ref> آگسٽ 2025ع ۾، رٿيل [[آبنائے ميسينا پل]] کي ميلوني حڪومت طرفان حتمي منظوري ڏني وئي، جنهن جي تعمير 2025ع جي سرءُ ۾ شروع ٿيڻ مقرر آهي. اهو [[ڪلابريا]] کي [[سسلي]] سان ڳنڍيندو جڏهن اهو 2032ع ۾ کلي ويندو، ۽ اهو [[سڀ کان ڊگهي معلق پلن جي فهرست|دنيا جي سڀ کان ڊگهي معلق پل]] بڻجي ويندو.<ref>{{cite web|title=Italy gives final go-ahead for landmark Sicily bridge project |url=https://www.reuters.com/world/europe/italy-gives-final-go-ahead-landmark-sicily-bridge-project-2025-08-06/ |website=reuters.com |date=6 August 2025 |access-date=6 August 2025}}</ref> == توانائي == {{Main|اٽلي ۾ توانائي}} {{Further|اٽلي ۾ قابل تجديد توانائي|اٽلي ۾ بجلي جو شعبو}} [[File:Pannelli solari Unicoop Tirreno.JPG|thumb|[[پيومبينو]]، ٽسڪني ۾ شمسي پينل. اٽلي دنيا جي قابل تجديد توانائي جي سڀ کان وڏن پيدا ڪندڙ ملڪن مان هڪ آهي.<ref name="legambiente2015">{{Cite web|date=18 May 2015|title=Il rapporto Comuni Rinnovabili 2015|url=http://www.comunirinnovabili.it/il-rapporto-comuni-rinnovabili-2015|access-date=13 March 2016|website=Comuni Rinnovabili|publisher=Legambiente|language=it|archive-date=14 March 2016|archive-url=https://web.archive.org/web/20160314011841/http://www.comunirinnovabili.it/il-rapporto-comuni-rinnovabili-2015/|url-status=live}}</ref>]] اٽلي دنيا جي [[قابل تجديد ذريعن مان بجلي پيداوار موجب ملڪن جي فهرست|قابل تجديد توانائي جي سڀ کان وڏن پيدا ڪندڙن]] مان هڪ بڻجي ويو آهي، جيڪو يورپي يونين ۾ ٻيو ۽ دنيا ۾ نائون نمبر رکي ٿو. [[اٽلي ۾ هوائي توانائي|هوائي توانائي]]، [[اٽلي ۾ پن بجلي|پن بجلي]] ۽ [[اٽلي ۾ ارضي حرارتي توانائي|ارضي حرارتي توانائي]] ملڪ ۾ [[اٽلي ۾ بجلي جو شعبو|بجلي]] جا اهم ذريعا آهن. [[اٽلي ۾ قابل تجديد توانائي|قابل تجديد ذريعا]] پيدا ٿيندڙ سموري بجلي جو 28% فراهم ڪن ٿا، جنهن ۾ صرف پن بجلي 13% تائين پهچي ٿي، ان کان پوءِ شمسي توانائي 6%، هوائي توانائي 4%، بائيو انرجي 3.5% ۽ ارضي حرارتي توانائي 1.6% آهي.<ref name="gse">{{Cite web|date=19 December 2013|title=Rapporto Statistico sugli Impianti a fonti rinnovabili|url=http://www.gse.it/it/Statistiche/RapportiStatistici/Pagine/default.aspx|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20171018022905/http://www.gse.it/it/Statistiche/RapportiStatistici/Pagine/default.aspx|archive-date=18 October 2017|access-date=11 February 2015|publisher=Gestore dei Servizi Energetici}}</ref> قومي طلب جو باقي حصو فوسل ٻارڻن (قدرتي گئس 38%، ڪوئلو 13%، تيل 8%) ۽ درآمدات مان پورو ٿئي ٿو.<ref name="gse"/> [[ايني]]، جيڪا 79 ملڪن ۾ ڪم ڪري ٿي، ست "[[بگ آئل]]" ڪمپنين مان هڪ ۽ دنيا جي سڀ کان وڏين صنعتي ڪمپنين مان هڪ آهي.<ref>{{Cite web|title=Summary for Eni SpA|url=https://finance.yahoo.com/q?s=E|access-date=1 July 2020|archive-date=4 June 2016|archive-url=https://web.archive.org/web/20160604184217/http://finance.yahoo.com/q?s=e|url-status=live}}</ref> [[اٽلي ۾ شمسي توانائي|شمسي توانائي]] جي پيداوار اڪيلي 2014ع ۾ بجلي جو 9% هئي، جنهن سان اٽلي دنيا ۾ شمسي توانائي جي سڀ کان وڏي حصيداري وارو ملڪ بڻيو.<ref name="legambiente2015"/> [[مونتالتو دي ڪاسترو فوٽو وولٽائڪ پاور اسٽيشن]]، جيڪا 2010ع ۾ مڪمل ٿي، اٽلي جي سڀ کان وڏي فوٽو وولٽائڪ (PV) بجلي گهر آهي.<ref>{{Cite web|title=The Italian Montalto di Castro and Rovigo PV plants|url=https://www.solarserver.com/solar-magazine/solar-energy-system-of-the-month/the-italian-montalto-di-castro-and-rovigo-pv-plants.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20180509012719/https://www.solarserver.com/solar-magazine/solar-energy-system-of-the-month/the-italian-montalto-di-castro-and-rovigo-pv-plants.html|archive-date=9 May 2018|access-date=8 May 2018|website=solarserver.com}}</ref> اٽلي پهريون ملڪ هو جنهن بجلي پيدا ڪرڻ لاءِ [[اٽلي ۾ ارضي حرارتي توانائي|ارضي حرارتي توانائي]] جو استعمال ڪيو.<ref>{{Cite web|year=2011|title=Inventario delle risorse geotermiche nazionali|url=http://unmig.sviluppoeconomico.gov.it/unmig/geotermia/inventario/inventario.asp|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110722034736/http://unmig.sviluppoeconomico.gov.it/unmig/geotermia/inventario/inventario.asp|archive-date=22 July 2011|access-date=14 September 2011|publisher=UNMIG}}</ref> [[اٽلي ۾ جوهري توانائي]] [[1987ع جا اطالوي ريفرنڊم|1987ع جي ريفرنڊمن]] کان پوءِ، 1986ع جي [[چرنوبل حادثو]] جي پسمنظر ۾، ڇڏي ڏني وئي، جيتوڻيڪ اٽلي اڃا تائين پرڏيهي علائقن ۾ اطالوي ملڪيت وارن ريئڪٽرن مان جوهري توانائي درآمد ڪري ٿو. == سائنس ۽ ٽيڪنالاجي == {{Main|اٽلي ۾ سائنس ۽ ٽيڪنالاجي}} {{See also|اطالوي ايجادن ۽ دريافتن جي فهرست}} [[File:Justus Sustermans - Portrait of Galileo Galilei, 1636.jpg|thumb|upright=.8|[[گليليو گليلي]]، جنهن کي عام طور جديد سائنس، فزڪس ۽ فلڪيات جو پيءُ سمجھيو ويندو آهي]] صدين کان، اٽلي هڪ اهڙي سائنسي برادريءَ کي فروغ ڏنو آهي، جنهن سائنسن ۾ اهم دريافتون پيدا ڪيون. [[گليليو گليلي]] [[سائنسي انقلاب]] ۾ وڏو ڪردار ادا ڪيو ۽ کيس عام طور [[مشاهداتي فلڪيات]]،<ref>{{Cite book|last=Singer|first=C.|url=https://books.google.com/books?id=mPIgAAAAMAAJ|title=A Short History of Science to the Nineteenth Century|date=1941|publisher=Clarendon Press|page=217|access-date=22 March 2023|archive-date=2 October 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20241002213513/https://books.google.com/books?id=mPIgAAAAMAAJ|url-status=live}}</ref> جديد فزڪس،<ref>{{Cite book|last=Whitehouse|first=D.|url=https://archive.org/details/renaissancegeniu0000whit|title=Renaissance Genius: Galileo Galilei & His Legacy to Modern Science|date=2009|publisher=Sterling Publishing|isbn=978-1-4027-6977-1|page=[https://archive.org/details/renaissancegeniu0000whit/page/219 219]}}</ref> ۽ [[سائنسي طريقو|سائنسي طريقي]] جو پيءُ سمجھيو ويندو آهي.<ref>''Thomas Hobbes: Critical Assessments'', Volume 1. Preston King. 1993. p. 59</ref><ref>{{Cite book|last=Disraeli|first=I.|title=Curiosities of Literature|date=1835|publisher=W. Pearson & Company|page=371}}</ref> [[لابوراتوري ناتسيونالي دل گران ساسو]] (LNGS) دنيا جو سڀ کان وڏو زير زمين تحقيقي مرڪز آهي.<ref>{{Cite web|title=I Laboratori Nazionali del Gran Sasso|url=https://www.lngs.infn.it/it/descrizione-generale|access-date=15 January 2018|language=it}}</ref> ٽريئستي ۾ آباديءَ جي نسبت سان يورپ ۾ محققن جو سڀ کان وڏو سيڪڙو آهي.<ref>G. Bar "Trieste, è record europeo di ricercatori: 37 ogni mille abitanti. Più della Finlandia", In: il Fatto Quotidiano, 26 April 2018.</ref> اٽلي 2025ع ۾ [[عالمي جدت اشاري]] ۾ 28هين نمبر تي هو.<ref>{{Cite web |title=GII Innovation Ecosystems & Data Explorer 2025 |url=https://www.wipo.int/gii-ranking/en/italy |access-date=16 October 2025 |website=WIPO}}</ref><ref>{{Cite book |last1=Dutta |first1=Soumitra |url=https://www.wipo.int/web-publications/global-innovation-index-2025/en/index.html |title=Global Innovation Index 2025: Innovation at a Crossroads |last2=Lanvin |first2=Bruno |publisher=[[World Intellectual Property Organization]] |year=2025 |isbn=978-92-805-3797-0 |page=19 |language=en |doi=10.34667/tind.58864 |access-date=17 October 2025}}</ref> اٽلي ۾ [[ٽيڪنالاجي پارڪ]] آهن، جهڙوڪ سائنس ۽ ٽيڪنالاجي پارڪ ڪلوميٽرو روسو (بيرگامو)، [[AREA سائنس پارڪ]] (ٽريئستي)، ويگا-وينس گيٽ وي فار سائنس اينڊ ٽيڪنالاجي (وينيزيا)، توسڪانا لائيف سائنسز (سيئنا)، ٽيڪنالاجي پارڪ آف لودي ڪلسٽر (لودي)، ۽ ٽيڪنالاجي پارڪ آف ناواڪيو (پيزا)،<ref>{{Cite web|title=Science and Technology Parks in Italy|url=https://www.easst.net/science-and-technology-parks-in-italy|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20230719154033/https://www.easst.net/science-and-technology-parks-in-italy|archive-date=19 July 2023|access-date=28 August 2023}}</ref> گڏوگڏ [[سائنس ميوزيم]]، جهڙوڪ ميلان ۾ [[ميوزيو ناتسيونالي شينتسا ا ٽيڪنالوجيا ليوناردو دا ونچي]]. آمدنيءَ ۾ اتر–ڏکڻ جو وڏو فرق هڪ "[[ڊجيٽل ورهاست]]" پيدا ڪري ٿو.<ref>{{Cite journal|last=Alampi|first=Matteo|date=December 2007|title=Underdevelopment in Southern Italy: Traditional Setbacks and Modern Solutions|url=https://fisherpub.sjf.edu/cgi/viewcontent.cgi?article=1047&context=intlstudies_masters|journal=Fisher Digital Publications|via=International Studies Masters}}</ref><ref>{{Cite journal|last=Di Pietro|first=Giorgio|date=June 2021|title=Changes in Italy's education-related digital divide|journal=Economic Affairs|volume=41|issue=2|pages=252–270|doi=10.1111/ecaf.12471|issn=0265-0665|s2cid=237848271|doi-access=free}}</ref> == سياحت == {{Main|اٽلي ۾ سياحت}} [[File:Positano - Fornillo Beach.jpg|thumb|[[امالفي ساحل]] اٽلي جي اهم سياحتي منزلن مان هڪ آهي.<ref>[http://www.italy24.ilsole24ore.com/art/business-and-economy/2017-05-04/turismo-stranieri-124013.php?uuid=AEVg9GGB "Foreign tourist numbers in Italy head towards new record"] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20170601184213/http://www.italy24.ilsole24ore.com/art/business-and-economy/2017-05-04/turismo-stranieri-124013.php?uuid=AEVg9GGB|date=1 June 2017}}. Retrieved 21 May 2017.</ref>]] ماڻهو صدين کان اٽلي جو دورو ڪندا رهيا آهن، پر [[اٽلي ۾ سياحت|سياحت لاءِ اپٻيٽ جو دورو]] سڀ کان پهريان امير امرا [[گرانڊ ٽور]] دوران ڪرڻ لڳا، جيڪو 17هين صديءَ ۾ شروع ٿيو ۽ 18هين ۽ 19هين صديءَ ۾ عروج تي پهتو.<ref name="grand-tour">{{Cite web|title=Grand Tour|url=https://www.treccani.it/enciclopedia/grand-tour|access-date=6 May 2022|language=it}}</ref> اهو اهڙو دور هو، جنهن ۾ يورپي اشرافيا، جن مان گهڻا برطانوي هئا، يورپ جي حصن جو دورو ڪندا هئا، جن ۾ اٽلي هڪ اهم منزل هوندو هو.<ref name="grand-tour"/> اٽلي لاءِ، هن جو مقصد قديم تعمير، مقامي ثقافت جو مطالعو ڪرڻ ۽ ان جي قدرتي خوبصورتيءَ کي ساراهڻ هو.<ref>{{Cite web|title=Italy on the Grand Tour (Getty Exhibitions)|url=http://www.getty.edu/art/exhibitions/grand_tour/what.html|access-date=9 June 2015}}</ref> اٽلي [[عالمي سياحت درجابندي|دنيا جو پنجون سڀ کان وڌيڪ گهميل ملڪ]] آهي، جتي 2024ع ۾ ڪل 57 ملين سياح آيا.<ref>{{cite web |title=Global and regional tourism performance |url=https://www.unwto.org/tourism-data/un-tourism-tourism-dashboard |access-date=25 May 2025}}</ref> 2014ع ۾ سفر ۽ سياحت مان آمدني EUR163{{spaces}}ارب هئي (GDP جو 10%) ۽ 1,082,000 نوڪريون سڌي طرح ان سان لاڳاپيل هيون (روزگار جو 5%).<ref>{{Cite web|title=Travel & Tourism Economic Impact 2015 Italy |url=https://www.wttc.org/-/media/files/reports/economic%20impact%20research/countries%202015/italy2015.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20171010152616/https://www.wttc.org/-/media/files/reports/economic%20impact%20research/countries%202015/italy2015.pdf|archive-date=10 October 2017|access-date=20 May 2017|publisher=[[World Travel and Tourism Council]]}}</ref> سياحن جي دلچسپي خاص طور [[اٽلي جي ثقافت|ثقافت]]، [[اطالوي کاڌو|کاڌي]]، [[اٽلي جي تاريخ|تاريخ]]، [[اٽلي جي تعميراتي فن|تعميراتي فن]]، [[اطالوي فن|فن]]، مذهبي هنڌن ۽ رستن، شادي سياحت، قدرتي حسن، رات جي زندگي، پاڻيءَ هيٺان هنڌن ۽ اسپا سان آهي.<ref>{{Cite web|date=February 2023|title=In Italia 11mila matrimoni stranieri, un turismo da 599 milioni|url=https://www.ansa.it/canale_viaggiart/it/notizie/speciali/2023/02/01/turismo-wedding-2-milioni-presenze-e-fatturato-599-mln_dcec4ad9-3ab8-4677-a303-6378020ac3a7.html|access-date=2 February 2023|language=it}}; {{Cite web|title=10 Migliori destinazioni italiane per vita notturna|url=https://www.travel365.it/migliori-destinazioni-italiane-per-vita-notturna.htm|access-date=28 December 2021|language=it}}</ref> سياري ۽ اونهاري جي سياحت الپس ۽ [[اپينائن جبلن]] جي هنڌن تي موجود آهي،<ref>{{Cite web|date=30 July 2017|title=VACANZE IN MONTAGNA IN ITALIA: IN INVERNO E IN ESTATE|url=https://www.alloggitaly.it/vacanze-in-montagna-in-italia|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> جڏهن ته سامونڊي سياحت [[بحر روم]] جي ڪناري وارن هنڌن تي وڏي پيماني تي عام آهي.<ref>{{Cite web|date=14 February 2018|title=Il turismo balneare|url=https://www.turismo-oggi.com/il-turismo-balneare.html|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> اٽلي بحر روم ۾ ڪروز سياحت جي اهم منزل آهي.<ref>{{Cite web|date=27 April 2022|title=Crociere, Cemar: 8,8 milioni di passeggeri nei porti italiani|url=https://www.lagenziadiviaggi.it/crociere-cemar-88-milioni-di-passeggeri-nei-porti-italiani|access-date=13 May 2022|language=it}}</ref> ننڍن، تاريخي ۽ فني ڳوٺن کي [[اي بورگي پيو بيلي ديٽاليا]] ({{Literally|اٽلي جا سڀ کان خوبصورت ڳوٺ}}) انجمن وسيلي فروغ ڏنو ويندو آهي. سڀ کان وڌيڪ گهميل علائقا وينيتو، ٽسڪني، لومباردي، ايميليا-رومانيا ۽ لازيو آهن.<ref>{{Cite web|title=Number of nights spent in tourist accommodation establishments in the top 20 EU-28 tourist regions, by NUTS 2 regions, 2015 (million nights spent) RYB17 – Statistics Explained |url=https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php?title=File:Number_of_nights_spent_in_tourist_accommodation_establishments_in_the_top_20_EU-28_tourist_regions,_by_NUTS_2_regions,_2015_(million_nights_spent)_RYB17.png|access-date=17 April 2022|publisher=European Commission}}</ref> روم يورپ جو ٽيون ۽ دنيا جو 12هون سڀ کان وڌيڪ گهميل شهر آهي، جتي 2017ع ۾ 9.4&nbsp;ملين سياح آيا.<ref>{{Cite web|title=Ranking the 30 Most-Visited Cities in the World|url=https://www.travelpulse.com/news/destinations/ranking-the-30-most-visited-cities-in-the-world.html|website=TravelPulse}}</ref> وينس ۽ فلورنس دنيا جي 100 وڏين منزلن مان آهن. اٽلي وٽ ڪنهن به ملڪ جي ڀيٽ ۾ سڀ کان وڌيڪ [[عالمي ورثو ماڳ]] آهن: [[اٽلي ۾ عالمي ورثو ماڳن جي فهرست|61]]،<ref>{{Cite web|title=The World Heritage Convention|url=https://whc.unesco.org/en/convention|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20160827065310/https://whc.unesco.org/en/convention|archive-date=27 August 2016|access-date=1 August 2021|publisher=UNESCO}}</ref> جن مان 55 ثقافتي ۽ 6 قدرتي آهن.<ref>{{Cite web|title=Italy|url=https://whc.unesco.org/en/statesparties/it|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211201134320/http://whc.unesco.org/en/statesparties/it|archive-date=1 December 2021|access-date=9 April 2019|publisher=UNESCO World Heritage Centre}}</ref> == آبادي == {{Main|اٽلي جي آبادي}} {{See also|اطالوي ماڻهو|اٽلي ۾ اندروني لڏپلاڻ|اطالوي ڊائاسپورا|اٽلي جي جينياتي تاريخ|اٽلي جي شهرن جي فهرست}} [[File:Map of population density in Italy (2011 census) alt colours.jpg|thumb|اٽلي جي آباديءَ جي گهاٽائي جو نقشو (2011ع مردم شماري)]] [[File:Map of the Italian Diaspora in the World.svg|thumb|دنيا ۾ [[اطالوي ڊائاسپورا]]]] 2025ع تائين، اٽلي جي آبادي 58,915,561 آهي.<ref name="population" /> ان جي آباديءَ جي گهاٽائي {{Convert|195|PD/km2}} آهي، جيڪا اڪثر مغربي يورپي ملڪن کان وڌيڪ آهي. تنهن هوندي به ورهاست غير برابر آهي: سڀ کان وڌيڪ گهاٽا آباد علائقا پو ماٿري (لڳ ڀڳ اڌ آبادي) ۽ روم ۽ نيپلز جا ميٽروپوليٽن علائقا آهن، جڏهن ته وڏا علائقا جهڙوڪ الپس ۽ اپينائن جا بلند ميداني علائقا، بازيليڪاتا جا پليٽو، ۽ سارڊينيا ٻيٽ، گڏوگڏ سسلي جو وڏو حصو، گهٽ آباد آهن. 20هين صديءَ دوران اٽلي جي آبادي لڳ ڀڳ ٻيڻي ٿي، پر واڌ جو نمونو غير برابر رهيو، ڇاڪاڻ ته ڳوٺاڻي ڏکڻ کان صنعتي اتر ڏانهن وڏي پيماني تي [[اٽلي ۾ اندروني لڏپلاڻ|اندروني لڏپلاڻ]] ٿي، جيڪا 1950ع–1960ع واري ڏهاڪي جي [[اطالوي معاشي معجزو]] جو نتيجو هئي. بلند زرخيزيءَ جون شرحون 1970ع واري ڏهاڪي تائين برقرار رهيون، جنهن کان پوءِ اهي گهٽجڻ لڳيون؛ [[ڪل زرخيزي شرح]] (TFR) 1995ع ۾ هر عورت تي 1.2 ٻارن جي تاريخي گهٽ ترين سطح تي پهتي، جيڪا 2.1 جي بدلي واري شرح کان گهڻو گهٽ ۽ 1883ع جي 5 واري بلند ترين سطح کان ڪافي گهٽ هئي.<ref>{{Citation|last=Max Roser|title=Total Fertility Rate around the world over the last centuries|work=[[Our World in Data]], [[Gapminder Foundation]]|year=2014|url=https://ourworldindata.org/grapher/children-born-per-woman?year=1800&country=ITA|access-date=7 May 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20180807185906/https://ourworldindata.org/grapher/children-born-per-woman?year=1800&country=ITA|archive-date=7 August 2018|url-status=dead}}</ref> 2008ع کان، جڏهن شرح ٿوري وڌي 1.4 ٿي،<ref>{{Cite web|last=ISTAT|author-link=Istituto Nazionale di Statistica|title=Average number of children born per woman 2005–2008 |url=http://demo.istat.it/altridati/indicatori/2008/Tab_4.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110810171708/http://demo.istat.it/altridati/indicatori/2008/Tab_4.pdf|archive-date=10 August 2011|access-date=3 May 2009|language=it}}</ref><ref>{{Cite web|last=ISTAT|author-link=Istituto Nazionale di Statistica|title=Crude birth rates, mortality rates and marriage rates 2005–2008 |url=http://demo.istat.it/altridati/indicatori/2008/Tab_1.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110810171721/http://demo.istat.it/altridati/indicatori/2008/Tab_1.pdf|archive-date=10 August 2011|access-date=10 May 2009|language=it}}</ref> ڄمڻ جو تعداد هر سال مسلسل گهٽجي رهيو آهي، جيڪو 2023ع ۾ 379,000 جي رڪارڊ گهٽ سطح تي پهتو — 1861ع کان پوءِ سڀ کان گهٽ.<ref name="www.reuters.com">[https://www.reuters.com/world/europe/births-fall-italy-15th-year-running-record-low-2024-03-29/ Births fall in Italy for 15th year running to record low]| Reuters</ref> 2024ع ۾ اها شرح 1.2 هئي.<ref>{{Cite news|last=Jones|first=Tobias|date=3 January 2024|title=Boosting Italy's birthrate has become a patriotic cause for the far right. But it's an idea that's doomed|url=https://www.theguardian.com/commentisfree/2024/jan/03/italy-birthrate-far-right-population-immigration-giorgia-meloni|access-date=29 May 2024|work=The Guardian|language=en-GB|issn=0261-3077}}</ref> انهن رجحانن جي نتيجي ۾، اٽلي جي آبادي تيزيءَ سان پوڙهي ٿي رهي آهي ۽ آهستي آهستي گهٽجي رهي آهي. لڳ ڀڳ هر چئن مان هڪ اطالوي 65 سالن کان مٿي آهي،<ref name="www.reuters.com" /> ۽ ملڪ وٽ [[درمياني عمر موجب ملڪن جي فهرست|دنيا جي چوٿين سڀ کان پوڙهي آبادي]] آهي، جنهن جي درمياني عمر 48 ۽ اوسط عمر 46.6 آهي.<ref name="cia.gov" /><ref>{{Cite web|title=Aging population of Italy|url=https://www.statista.com/topics/8379/aging-population-of-italy/|access-date=29 May 2024|website=Statista|language=en|archive-date=29 May 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240529041428/https://www.statista.com/topics/8379/aging-population-of-italy/|url-status=live}}</ref> مجموعي آبادي 2014ع کان مسلسل گهٽجي رهي آهي ۽ 2024ع ۾ 59 ملين کان ٿوري گهٽ ٿيڻ جو اندازو آهي، جيڪو هڪ ڏهاڪي ۾ 1.36&nbsp;ملين کان وڌيڪ ماڻهن جي گڏيل گهٽتائي ڏيکاري ٿو.<ref>{{Cite web|last1=Nadeau |first1=Barbie Latza |last2=Di Donato |first2=Valentina |last3=Mortensen |first3=Antonia|date=17 May 2023|title='Low fertility trap': Why Italy's falling birth rate is causing alarm|url=https://www.cnn.com/2023/05/17/europe/italy-record-low-birth-rate-intl-cmd/index.html|access-date=29 May 2024|website=CNN|language=en|archive-date=29 May 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240529041430/https://www.cnn.com/2023/05/17/europe/italy-record-low-birth-rate-intl-cmd/index.html|url-status=live}}</ref> 19هين صديءَ جي آخر کان 1960ع واري ڏهاڪي تائين، اٽلي وڏي پيماني تي هجرت ڪندڙ ملڪ هو. 1898ع ۽ 1914ع جي وچ ۾، [[اطالوي ڊائاسپورا]] جي عروج وارن سالن ۾، لڳ ڀڳ 750,000 اطالوي هر سال هجرت ڪندا هئا.<ref>{{Cite web|date=15 August 1999|title=Causes of the Italian mass emigration|url=http://library.thinkquest.org/26786/en/articles/view.php3?arKey=4&paKey=7&loKey=0&evKey=&toKey=&torKey=&tolKey=|archive-url=https://web.archive.org/web/20090701010600/http://library.thinkquest.org/26786/en/articles/view.php3?arKey=4&paKey=7&loKey=0&evKey=&toKey=&torKey=&tolKey=|archive-date=1 July 2009|access-date=11 August 2014|publisher=ThinkQuest Library}}</ref> ڊائاسپورا ۾ 25 ملين کان وڌيڪ اطالوي شامل هئا ۽ ان کي جديد دور جي سڀ کان وڏي اجتماعي لڏپلاڻ سمجھيو ويندو آهي.<ref>Favero, Luigi e Tassello, Graziano. ''Cent'anni di emigrazione italiana (1861–1961)'' Introduction</ref> === وڏا شهر === {{Largest cities of Italy}} === اميگريشن === {{Main|اٽلي ڏانهن اميگريشن|2015ع يورپي مهاجر بحران}} [[File:Italy, foreign residents as a percentage of the total population, 2011.svg|thumb|علائقائي آباديءَ جي سيڪڙو طور پرڏيهي رهواسي (2011ع مردم شماري)]] 1980ع واري ڏهاڪي ۾، ان وقت تائين لساني ۽ ثقافتي طور هڪجهڙي سماج طور، اٽلي وڏي تعداد ۾ اميگرنٽس کي متوجه ڪرڻ لڳو.<ref>{{Cite book|last=Allen|first=Beverly|url=https://archive.org/details/revisioningitaly00beve|title=Revisioning Italy national identity and global culture|date=1997|publisher=University of Minnesota Press|isbn=978-0-8166-2727-1|location=Minneapolis|page=[https://archive.org/details/revisioningitaly00beve/page/169 169]|url-access=registration}}</ref> [[برلن ديوار جو ڪرڻ|برلن ديوار]] ۽ [[لوهي پردو#زوال|لوهي پردي]] جي زوال کان پوءِ، لڏپلاڻ جون لهرون اوڀر يورپ جي ڪيترن اڳوڻن سوشلسٽ ملڪن مان شروع ٿيون. يورپي يونين [[2004ع ۾ يورپي يونين جي واڌ|2004ع]]، 2007ع (رومانيا ۽ بلغاريا) ۽ 2013ع ([[ڪروشيا]]) ۾ وڌي. اميگريشن جا ٻيا ذريعا پاڙيسري اتر آفريڪا، ايشيا-پئسفڪ علائقو،<ref>"[https://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/6550725.stm Milan police in Chinatown clash] ". BBC News. 13 April 2007.</ref> [[فلپائن]] ۽ لاطيني آمريڪا رهيا آهن. 2010ع ۾، پرڏيهه ڄاول آبادي هيٺين علائقن مان هئي: يورپ (54%)، آفريڪا (22%)، ايشيا (16%)، آمريڪا (8%)، ۽ اوشيانا (0.06%). پرڏيهي آباديءَ جي ورهاست جاگرافيائي طور مختلف آهي: 2020ع ۾، 61% پرڏيهي شهري اتر ۾، 24% مرڪز ۾، 11% ڏکڻ ۾ ۽ 4% ٻيٽن تي رهندا هئا.<ref>{{Cite web|title=XXIX Rapporto Immigrazione 2020|url=https://www.migrantes.it/wp-content/uploads/sites/50/2020/10/RICM_2020_DEF.pdf|access-date=31 December 2021|language=it|archive-date=31 December 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20211231222417/https://www.migrantes.it/wp-content/uploads/sites/50/2020/10/RICM_2020_DEF.pdf|url-status=live}}</ref> 2021ع ۾، اٽلي ۾ لڳ ڀڳ 5.2&nbsp;ملين پرڏيهي رهواسي هئا،<ref name="id2020"/><ref>{{Cite web|title=Population on 1 January by sex, country of birth and broad group of citizenship|url=https://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/submitViewTableAction.do|access-date=28 August 2023|archive-date=21 January 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20230121154457/https://ec.europa.eu/eurostat/web/main/eurostat/web/main/help/faq/data-services|url-status=live}}</ref> جيڪي آباديءَ جو 9% بڻجن ٿا. انهن انگن ۾ پرڏيهي شهرين مان اٽلي ۾ ڄاول اڌ ملين کان وڌيڪ ٻار شامل آهن، پر اهي پرڏيهي شهري شامل ناهن، جن بعد ۾ اطالوي شهريت حاصل ڪئي؛<ref>{{Cite web|title=Immigrants.Stat|url=http://stra-dati.istat.it/Index.aspx|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170709143540/http://stra-dati.istat.it/Index.aspx|archive-date=9 July 2017|access-date=15 June 2017|publisher=[[Istat]]}}</ref> 2016ع ۾ لڳ ڀڳ 201,000 ماڻهن اطالوي شهريت حاصل ڪئي.<ref>{{Cite web|title=National demographic balance 2016|url=https://www.istat.it/en/archive/201143|access-date=15 June 2017|publisher=[[Istat]]|archive-date=10 October 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20171010180410/https://www.istat.it/en/archive/201143|url-status=live}}</ref> سرڪاري انگن ۾ [[غير قانوني مهاجر]] پڻ شامل ناهن، جن جو 2008ع ۾ اندازو 670,000 لڳايو ويو هو.<ref>Elisabeth Rosenthal, "[https://archive.boston.com/news/world/europe/articles/2008/05/16/italy_cracks_down_on_illegal_immigration/ Italy cracks down on illegal immigration] ". ''[[The Boston Globe]]''. 16 May 2008.</ref> لڳ ڀڳ هڪ ملين [[رومانوي ڊائاسپورا|رومانوي]] شهري اٽلي ۾ رهندڙ طور رجسٽرڊ آهن، جيڪي سڀ کان وڏي مهاجر آباديءَ جي نمائندگي ڪن ٿا. === ٻوليون === {{Main|اٽلي جون ٻوليون|اطالوي ٻولي|علائقائي اطالوي|اطالوي ڳالهائيندڙن جي جاگرافيائي ورهاست}} [[File:Linguistic map of Italy.png|thumb|[[اٽلي جون ٻوليون|اٽلي ۾ ڳالهائي ويندڙ ٻولين]] جو نقشو]] اٽلي جي سرڪاري ٻولي اطالوي آهي.<ref name="lang">{{Cite web|title=Legge 15 Dicembre 1999, n. 482 "Norme in materia di tutela delle minoranze linguistiche storiche" pubblicata nella Gazzetta Ufficiale n. 297 del 20 dicembre 1999 |url=http://www.camera.it/parlam/leggi/99482l.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150512051856/http://www.camera.it/parlam/leggi/99482l.htm|archive-date=12 May 2015|access-date=2 December 2014|publisher=[[Italian Parliament]]}}</ref><ref>Statuto Speciale per il Trentino-Alto Adige, Art. 99</ref> دنيا ۾ اندازاً 64 ملين مقامي اطالوي ڳالهائيندڙ آهن،<ref>[https://www.ethnologue.com/language/ita Italian language] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20150730230004/http://www.ethnologue.com/language/ita|date=30 July 2015}} Ethnologue.com; {{Cite web|date=February 2006|title=Eurobarometer – Europeans and their languages|url=http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/ebs/ebs_243_sum_en.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110430202903/http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/ebs/ebs_243_sum_en.pdf|archive-date=30 April 2011|format=485{{spaces}}KB}}; [[Nationalencyklopedin]] "Världens 100 största språk 2007" The World's 100 Largest Languages in 2007</ref> ۽ ٻيا 21 ملين ان کي ٻي ٻولي طور استعمال ڪن ٿا.<ref>[http://www2.le.ac.uk/departments/modern-languages/lal/languages%20at%20lal/italian Italian language] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20140502004444/http://www2.le.ac.uk/departments/modern-languages/lal/languages%20at%20lal/italian|date=2 May 2014}} University of Leicester</ref> اطالوي اڪثر مقامي طور [[علائقائي اطالوي|علائقائي لهجي]] طور ڳالهائي ويندي آهي، جنهن کي اٽلي جي علائقائي ۽ اقليتي ٻولين سان نه ملائڻ گهرجي؛<ref>{{Cite web|title=UNESCO Atlas of the World's Languages in danger|url=http://www.unesco.org/languages-atlas/index.php|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20161218184822/http://www.unesco.org/languages-atlas/index.php|archive-date=18 December 2016|access-date=2 January 2018|publisher=UNESCO}}; {{Cite encyclopedia|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297241/Italian-language|title=Italian language|encyclopedia=Encyclopædia Britannica|date=3 November 2008|access-date=19 November 2009|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20091129081859/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297241/Italian-language|archive-date=29 November 2009}}</ref> تنهن هوندي به، 20هين صديءَ دوران قومي تعليمي نظام جي قيام سان علائقائي لهجن ۾ گهٽتائي آئي. معيار سازي 1950ع ۽ 1960ع واري ڏهاڪن ۾ معاشي واڌ ۽ [[اٽلي جو ميڊيا|ماس ميڊيا]] ۽ ٽيليويزن جي اڀار سبب وڌيڪ پکڙجي وئي. ٻارهن "تاريخي اقليتي ٻوليون" رسمي طور تسليم ٿيل آهن: البانيائي، [[ڪاتالان ٻولي|ڪاتالان]]، جرمن، يوناني، سلووين، ڪروئيشيائي، فرينچ، فرينڪو-پروونسل، فريوليائي، [[لادين ٻولي|لادين]]، [[اوڪسيٽان ٻولي|اوڪسيٽان]]، ۽ سارڊينيائي.<ref name="lang"/> انهن مان چار کي پنهنجي لاڳاپيل علائقن ۾ گڏيل سرڪاري حيثيت حاصل آهي: اوستا وادي ۾ فرينچ؛<ref>L.cost. 26 febbraio 1948, n. 4, Statuto speciale per la Valle d'Aosta</ref> [[ڏکڻ ٽائرول]] ۾ جرمن، ۽ ساڳئي صوبي جي ڪجهه حصن ۽ پاڙيسري ترينتينو جي ڪجهه حصن ۾ لادين؛<ref>L.cost. 26 febbraio 1948, n. 5, Statuto speciale per il Trentino-Alto Adige</ref> ۽ [[سلووين ٻولي|سلووين]] [[ٽريئستي صوبو|ٽريئستي]]، [[گوريزيا صوبو|گوريزيا]] ۽ [[اوديني صوبو|اوديني]] جي صوبن ۾.<ref>L. cost. 31 gennaio 1963, n. 1, Statuto speciale della Regione Friuli-Venezia Giulia</ref> ٻين Ethnologue، ISO ۽ UNESCO ٻولين کي اطالوي قانون تحت تسليم نه ڪيو ويو آهي. فرانس وانگر، اٽلي به [[علائقائي يا اقليتي ٻولين لاءِ يورپي چارٽر]] تي صحيح ڪئي آهي، پر ان جي توثيق نه ڪئي آهي.<ref>{{Cite web|title=Ready for Ratification|url=https://rm.coe.int/European-centre-for-minority-issues-vol-1-/1680737191|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20180103133317/https://rm.coe.int/European-centre-for-minority-issues-vol-1-/1680737191|archive-date=3 January 2018|publisher=[[European Centre for Minority Issues]] }}</ref><ref>elen.ngo: [https://elen.ngo/2023/10/11/elen-calls-on-italy-to-ratify-the-european-charter-for-regional-or-minority-languages-at-its-meeting-in-sardinia/ ''ELEN calls on Italy to ratify the European Charter for Regional or Minority Languages at its meeting in Sardinia''] (11 October 2023)</ref> تازو اميگريشن سبب، اٽلي ۾ اهڙيون وڏيون آباديون آهن جن جي مادري ٻولي اطالوي يا ڪا علائقائي ٻولي نه آهي. [[اطالوي قومي شمارياتي ادارو]] موجب، 2012ع ۾ پرڏيهي رهواسين ۾ رومانوي سڀ کان عام مادري ٻولي هئي: لڳ ڀڳ 800,000 ماڻهو رومانوي کي پنهنجي پهرين ٻولي طور ڳالهائين ٿا (6 سال ۽ ان کان مٿي عمر وارن پرڏيهي رهواسين جو 22%). ٻيون عام مادري ٻوليون عربي (475,000 کان وڌيڪ ماڻهن طرفان ڳالهائي ويندڙ؛ پرڏيهي رهواسين جو 13%)، البانيائي (380,000)، ۽ اسپيني (255,000) هيون.<ref>{{Cite web|date=24 July 2014|title=Linguistic diversity among foreign citizens in Italy|url=http://www.istat.it/en/archive/129304|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140730134706/http://www.istat.it/en/archive/129304|archive-date=30 July 2014|access-date=27 July 2014|publisher=Italian National Institute of Statistics}}</ref> === مذهب === {{Main|اٽلي ۾ مذهب|اٽلي ۾ ڪيٿولڪ چرچ}} {{See also|اٽلي ۾ ڪيٿيڊرلز جي فهرست}} [[File:PonteSantAngeloRom.jpg|thumb|upright=1.1|[[سينٽ پيٽرز بيسيليڪا]] [[ٽائبر]] کان ڏسڻ ۾؛ پٺيان [[ويٽيڪن ٽڪري]] ۽ ساڄي طرف روم ۾ [[ڪاستل سانت اينجلو]]. بيسيليڪا ۽ ٽڪري ٻئي [[ويٽيڪن سٽي]] جي [[گڏيل قومن جي جنرل اسيمبلي جا مبصر|خودمختيار رياست]] جو حصو آهن، جيڪا [[ڪيٿولڪ چرچ]] جي [[هولي سي]] آهي.]] [[هولي سي]]، يعني [[روم جو ڊائوسيس|روم جو اسقفي اختيار]]، [[ويٽيڪن سٽي]] ۽ عالمي [[ڪيٿولڪ چرچ]] جي حڪومت تي مشتمل آهي. ان کي هڪ [[خودمختياري|خودمختيار]] اداري طور تسليم ڪيو ويو آهي، جنهن جو سربراهه پوپ آهي، جيڪو [[روم جو اسقف]] پڻ آهي، جنهن سان سفارتي لاڳاپا برقرار رکي سگهجن ٿا.<ref>Text taken directly from {{Cite web|title=Country Profile: Vatican City State|url=http://www.fco.gov.uk/en/travel-and-living-abroad/travel-advice-by-country/country-profile/europe/holy-see|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20101231084624/http://www.fco.gov.uk/en/travel-and-living-abroad/travel-advice-by-country/country-profile/europe/holy-see|archive-date=31 December 2010|access-date=5 February 2016}} (viewed on 14 December 2011), on the website of the British Foreign & Commonwealth Office.</ref>{{Efn|هولي سي جي خودمختياري ڪيترن ئي بين الاقوامي معاهدن ۾ صراحت سان تسليم ڪئي وئي آهي ۽ خاص طور 11 فيبروري 1929ع جي [[لاٽران معاهدو]] جي آرٽيڪل 2 ۾ زور ڏنو ويو آهي، جنهن ۾ "اٽلي بين الاقوامي معاملن ۾ هولي سي جي خودمختياري کي، ان جي روايتن ۽ دنيا ڏانهن ان جي مشن جي ضرورتن مطابق، هڪ لازمي وصف طور تسليم ڪري ٿو" ([http://www.aloha.net/~mikesch/treaty.htm Lateran Treaty, English translation]).}} اٽلي تاريخي طور ڪيٿولڪ ازم جي غلبي هيٺ رهيو آهي.<ref name="Dell'orto">{{Cite web|last=Dell'orto|first=Giovanna|date=5 October 2023|title=The Nones: Italy|url=https://projects.apnews.com/features/2023/the-nones/the-nones-italy.html|access-date=6 October 2023|work=[[Associated Press News]]|archive-date=5 October 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20231005133701/https://projects.apnews.com/features/2023/the-nones/the-nones-italy.html|url-status=live}}; {{Cite web|last=Dell'orto|first=Giovanna|date=5 October 2023|title=From cradle to casket, life for Italians changes as Catholic faith loses relevance|url=https://apnews.com/article/italy-nonreligious-catholic-life-changes-fb808ce37daba3ce222e57a51c7d9187|access-date=6 October 2023|work=Associated Press News|archive-date=7 October 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20231007220721/https://apnews.com/article/italy-nonreligious-catholic-life-changes-fb808ce37daba3ce222e57a51c7d9187|url-status=live}}</ref> گهڻا ڪيٿولڪ نالي ماتر آهن؛ [[ايسوسيئيٽيڊ پريس]] [[اٽلي ۾ ڪيٿولڪ چرچ|اطالوي ڪيٿولڪ ازم]] کي "نالي ماتر قبول ڪيل پر گهٽ ئي عمل ڪيل" قرار ڏنو.<ref name="Dell'orto"/> لڳ ڀڳ 2010ع ۾، اٽلي وٽ دنيا جي [[ملڪ موجب ڪيٿولڪ چرچ|پنجين وڏي ڪيٿولڪ آبادي]] ۽ يورپ جي سڀ کان وڏي ڪيٿولڪ آبادي هئي.<ref>{{Cite web|date=13 February 2013|title=The Global Catholic Population|url=https://www.pewforum.org/2013/02/13/the-global-catholic-population|website=Pew Research Center's Religion & Public Life Project|access-date=21 November 2020|archive-date=25 November 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20201125003604/https://www.pewforum.org/2013/02/13/the-global-catholic-population/|url-status=live}}</ref><ref>The Holy See publishes a 'Statistical Yearbook of the Church' every year.</ref> 1985ع کان، ڪيٿولڪ ازم هاڻي [[رياستي مذهب]] ناهي رهيو.<ref>{{Cite news|date=4 June 1985|title=Catholicism No Longer Italy's State Religion|url=http://articles.sun-sentinel.com/1985-06-04/news/8501220260_1_italian-state-new-agreement-church|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20131020143004/http://articles.sun-sentinel.com/1985-06-04/news/8501220260_1_italian-state-new-agreement-church|archive-date=20 October 2013|access-date=7 September 2013|work=[[Sun Sentinel]]}}</ref> 2011ع ۾، اقليتي عيسائي عقيدن ۾ اندازاً 15 لک آرتھوڊوڪس عيسائي شامل هئا، جڏهن ته [[پروٽيسٽنٽ ازم]] جي پيروڪارن جو انگ وڌي رهيو آهي.<ref>{{Cite book|last=Leustean|first=Lucian N.|title=Eastern Christianity and Politics in the Twenty-First Century|date=2014|publisher=Routledge|isbn=978-0-4156-8490-3|page=723}}</ref> اٽلي صدين کان انهن يهودين کي پناهه ڏيندو رهيو آهي، جن کي ٻين ملڪن، خاص طور تي [[اسپين]]، مان جلاوطن ڪيو ويو هو. بهرحال، [[هولوڪاسٽ]] دوران تقريباً 20 سيڪڙو اطالوي يهودي ماريا ويا هئا.<ref>{{Cite book |last=Dawidowicz, Lucy S. |title=The war against the Jews, 1933–1945 |publisher=Bantam Books |year=1986 |isbn=978-0-5533-4302-1 |location=New York}} p. 403.</ref> ان سان گڏ ٻي عالمي جنگ کان اڳ ۽ پوءِ لڏپلاڻ جي نتيجي ۾ اڄ اٽلي ۾ لڳ ڀڳ 28,000 يهودي رهجي ويا آهن.<ref>{{Cite web|title=The Jewish Community of Italy (Unione delle Comunita Ebraiche Italiane)|url=http://www.eurojewcong.org/communities/italy.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20130313095857/http://www.eurojewcong.org/communities/italy.html|archive-date=13 March 2013|access-date=25 August 2014|publisher=The European Jewish Congress}}</ref> اٽلي ۾ 120,000 هندو<ref>{{Cite web|date=4 November 2019|title=Eurispes, risultati del primo Rapporto di ricerca su "L'Induismo in Italia"|url=https://eurispes.eu/news/eurispes-risultati-del-primo-rapporto-di-ricerca-su-linduismo-in-italia|access-date=31 December 2021|language=it|archive-date=31 December 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20211231223926/https://eurispes.eu/news/eurispes-risultati-del-primo-rapporto-di-ricerca-su-linduismo-in-italia/|url-status=live}}</ref> ۽ 70,000 سک پڻ رهن ٿا.<ref>{{Cite web|date=15 November 2004|title=NRI Sikhs in Italy|url=http://www.nriinternet.com/EUROPE/ITALY/2004/111604Gurdwara.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110207031755/http://nriinternet.com/EUROPE/ITALY/2004/111604Gurdwara.htm|archive-date=7 February 2011|access-date=30 October 2010|publisher=Nriinternet.com}}</ref> رياست هڪ نظام تحت، جيڪو [[اٺ في هزار]] (''Otto per mille'') جي نالي سان سڃاتو وڃي ٿو، تسليم ٿيل مذهبي برادرين کي آمدني ٽيڪس مان حصو منتقل ڪري ٿي. عيسائي، يهودي، ٻڌ ۽ هندو برادرين کي عطيا ڏيڻ جي اجازت آهي؛ بهرحال، اسلام هن نظام کان ٻاهر آهي، ڇاڪاڻ⁠تہ ڪنهن به مسلم برادري حڪومت سان باضابطه معاهدو نه ڪيو آهي.<ref>{{Cite web|date=7 April 2003|title=Italy: Islam denied income tax revenue – Adnkronos Religion|url=http://www.adnkronos.com/AKI/English/Religion/?id=3.1.880028077|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130620070907/http://www.adnkronos.com/AKI/English/Religion/?id=3.1.880028077|archive-date=20 June 2013|access-date=2 June 2013|publisher=Adnkronos.com}}</ref> جيڪي ٽيڪس ڏيندڙ ڪنهن مذهب جي مالي مدد نٿا ڪرڻ چاهين، تن جو حصو فلاحي نظام ۾ شامل ڪيو ويندو آهي.<ref>[http://documenti.camera.it/Leg16/dossier/Testi/BI0350.htm#_Toc278992388 Camera dei deputati Dossier BI0350] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130927211619/http://documenti.camera.it/Leg16/dossier/Testi/BI0350.htm|date=27 September 2013}}. Documenti.camera.it (10 March 1998). Retrieved 12 July 2013.</ref> === تعليم === {{Main|اٽلي ۾ تعليم}} [[File:Archiginnasio ora blu Bologna.jpg|thumb|[[بولونيا يونيورسٽي]]، جيڪا 1088ع ۾ قائم ٿي، دنيا جي [[مسلسل هلندڙ قديم ترين يونيورسٽين جي فهرست|مسلسل هلندڙ قديم ترين يونيورسٽي]] آهي.]] تعليم ڇهن کان سورهن سالن جي عمر تائين لازمي ۽ مفت آهي،<ref>{{Cite web|title=Law 27 December 2007, n.296 |url=http://www.camera.it/parlam/leggi/06296l.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20121206012402/http://www.camera.it/parlam/leggi/06296l.htm|archive-date=6 December 2012|access-date=30 September 2012|publisher=Italian Parliament}}</ref> ۽ اها پنجن مرحلن تي مشتمل آهي: ڪنڊرگارٽن، پرائمري اسڪول، هيٺيون ثانوي اسڪول، مٿيون ثانوي اسڪول ۽ يونيورسٽي.<ref>{{Cite web|title=Human Development Reports|url=http://hdr.undp.org/en/media/HDR_20072008_EN_Complete.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110429033726/http://hdr.undp.org/en/media/HDR_20072008_EN_Complete.pdf|archive-date=29 April 2011|access-date=18 January 2014|publisher=Hdr.undp.org}}</ref> پرائمري اسڪول اٺ سال هلندو آهي. شاگردن کي اطالوي ٻولي، انگريزي، رياضي، قدرتي سائنسون، تاريخ، جاگرافي، سماجي اڀياس، جسماني تعليم ۽ بصري ۽ موسيقي فنون ۾ بنيادي تعليم ڏني ويندي آهي. ثانوي تعليم پنج سال جاري رهندي آهي ۽ ان ۾ ٽن روايتي قسمن جا اسڪول شامل آهن، جيڪي مختلف علمي سطحن تي ڌيان ڏين ٿا: ''[[اٽلي ۾ ثانوي تعليم#ليچيو|ليچيو]]'' شاگردن کي ڪلاسيڪي يا سائنسي نصاب سان يونيورسٽي تعليم لاءِ تيار ڪري ٿو، جڏهن ته ''[[اِسٽيٽوٽو ٽيڪنيڪو]]'' ۽ ''[[اِسٽيٽوٽو پروفيشونالي]]'' شاگردن کي پيشيوراڻين شعبن لاءِ تيار ڪن ٿا. 2018ع ۾، ثانوي تعليم جو جائزو وٺندي ان کي [[او اي سي ڊي]] ملڪن جي اوسط کان هيٺ قرار ڏنو ويو.<ref name="oecd.org">{{Cite web|title=PISA 2018 results|url=https://www.oecd.org/pisa/publications/pisa-2018-results.htm|access-date=6 April 2021|website=oecd.org|archive-date=3 December 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20191203141933/https://www.oecd.org/pisa/publications/pisa-2018-results.htm|url-status=live}}</ref> اٽلي پڙهائي ۽ سائنس ۾ او اي سي ڊي جي اوسط کان هيٺ ۽ رياضي ۾ اوسط جي ويجهو رهيو.<ref name="oecd.org"></ref> اتر ۽ ڏکڻ جي اسڪولن جي ڪارڪردگيءَ ۾ نمايان فرق موجود آهي؛ اتر جا اسڪول تقريباً اوسط جي برابر نتيجا ڏين ٿا، جڏهن ته ڏکڻ جا نتيجا گهڻو ڪمزور رهيا آهن.<ref>{{Cite web|title=The literacy divide: territorial differences in the Italian education system|url=http://new.sis-statistica.org/wp-content/uploads/2013/10/CO09-The-literacy-divide-territorial-differences-in-the-Italian.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20151117015624/http://new.sis-statistica.org/wp-content/uploads/2013/10/CO09-The-literacy-divide-territorial-differences-in-the-Italian.pdf|archive-date=17 November 2015|access-date=16 November 2015|publisher=Parthenope University of Naples}}</ref> اعليٰ تعليم [[اٽلي جي يونيورسٽين جي فهرست|سرڪاري يونيورسٽين]]، خانگي يونيورسٽين ۽ معزز ۽ چونڊيل [[اٽلي جا اعليٰ گريجوئيٽ اسڪول|اعليٰ گريجوئيٽ اسڪولن]] جي وچ ۾ ورهايل آهي، جهڙوڪ [[اسڪولا نورمالي سپيريئوري دي پيزا]]. 2019ع ۾ 33 اطالوي يونيورسٽيون دنيا جي مٿين 500 يونيورسٽين ۾ شامل هيون.<ref>{{Cite web|year=2019|title=Number of top-ranked universities by country in Europe|url=https://jakubmarian.com/number-of-top-ranked-universities-by-country-in-europe|publisher=jakubmarian.com|access-date=18 May 2019|archive-date=18 May 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20190518113438/https://jakubmarian.com/number-of-top-ranked-universities-by-country-in-europe/|url-status=live}}</ref> [[بولونيا يونيورسٽي]]، جيڪا 1088ع ۾ قائم ٿي، اڃا تائين هلندڙ [[قديم ترين يونيورسٽي]] آهي<ref>Nuria Sanz, Sjur Bergan: "The heritage of European universities", 2nd edition, Higher Education Series No. 7, Council of Europe, 2006. ISBN 978-92-871-6121-5. p. 136.</ref> ۽ يورپ جي اهم علمي ادارن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite news|date=3 July 2017|title=Censis, la classifica delle università: Bologna ancora prima|url=http://bologna.repubblica.it/cronaca/2017/07/03/news/censis_la_classifica_delle_universita_bologna_ancora_prima-169846308|work=La Repubblica|access-date=10 September 2018|archive-date=10 September 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20180910204704/https://bologna.repubblica.it/cronaca/2017/07/03/news/censis_la_classifica_delle_universita_bologna_ancora_prima-169846308/|url-status=live}}</ref> [[بوڪوني يونيورسٽي]]، [[يونيورسيتا ڪاتوليڪا دل ساڪرو ڪوئوري]]، [[لوئيس يونيورسٽي]]، [[پولي ٽيڪنيڪ يونيورسٽي آف ٽورين]]، [[پولي ٽيڪنيڪ يونيورسٽي آف ميلان]]، [[ساپئينزا يونيورسٽي آف روم]] ۽ [[يونيورسٽي آف ميلان]] پڻ بهترين يونيورسٽين ۾ شمار ٿين ٿيون.<ref>{{Cite web|year=2015|title=Academic Ranking of World Universities 2015 |url=http://www.shanghairanking.com/ARWU2015.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20151030134046/http://www.shanghairanking.com/ARWU2015.html|archive-date=30 October 2015|access-date=29 October 2015|publisher=Shanghai Ranking Consultancy}}</ref> === صحت === {{Main|اٽلي ۾ صحت}} {{See also|اٽلي ۾ صحت جي سار سنڀال}} [[File:Oil-1383546 1920.jpg|thumb|right|[[زيتون جو تيل]] ۽ ڀاڄيون بحيرۂ روم واري خوراڪ جو مرڪزي حصو آهن.<ref>{{Cite journal|last1=Duarte, A.|last2=Fernandes, J.|last3=Bernardes, J.|last4=Miguel, G.|year=2016|title=Citrus as a Component of the Mediterranean Diet|url=https://www.researchgate.net/publication/311911612|journal=Journal of Spatial and Organizational Dynamics|volume=4|pages=289–304|access-date=26 January 2021|archive-date=1 October 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20181001220519/https://www.researchgate.net/publication/311911612|url-status=live}}</ref>]] اٽلي ۾ 2015ع دوران مردن جي متوقع عمر 80.5 سال ۽ عورتن جي 84.8 سال هئي، جنهن سبب ملڪ دنيا ۾ [[متوقع عمر موجب ملڪن جي فهرست|پنجين نمبر]] تي رهيو.<ref>{{Cite web|year=2016|title=World Health Statistics 2016: Monitoring health for the SDGs Annex B: tables of health statistics by country, WHO region and globally |url=https://www.who.int/gho/publications/world_health_statistics/2016/Annex_B/en|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20160623023234/http://www.who.int/gho/publications/world_health_statistics/2016/Annex_B/en|archive-date=23 June 2016|access-date=27 June 2016|publisher=World Health Organization}}</ref> ٻين اولهندي ملڪن جي ڀيٽ ۾، اٽلي ۾ بالغن ۾ موٽاپي جي شرح گهٽ آهي، جيڪا 10 سيڪڙو کان گهٽ آهي<ref>{{Cite web|title=Global Prevalence of Adult Obesity|url=http://www.iotf.org/database/documents/GlobalPrevalenceofAdultObesity16thDecember08.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20090327044232/http://www.iotf.org/database/documents/GlobalPrevalenceofAdultObesity16thDecember08.pdf|archive-date=27 March 2009|access-date=29 January 2008|publisher=[[انٽرنيشنل اوبيسٽي ٽاسڪ فورس]]}}</ref>، ڇاڪاڻ⁠تہ [[بحيرۂ روم واري غذا]] جا صحت وارا فائدا تمام اهم آهن.<ref>{{Cite journal|last1=Dinu|first1=M|last2=Pagliai|first2=G|last3=Casini|first3=A|author-link3=اينجلا ڪاسيني|last4=Sofi|first4=F|date=10 May 2017|title=Mediterranean diet and multiple health outcomes: an umbrella review of meta-analyses of observational studies and randomised trials.|journal=European Journal of Clinical Nutrition|volume=72|issue=1|pages=30–43|doi=10.1038/ejcn.2017.58|pmid=28488692|s2cid=7702206|hdl-access=free|hdl=2158/1081996}}</ref> 2013ع ۾، اٽلي جي ترغيب تي [[يونيسڪو]]، بحيرۂ روم واري غذا کي اٽلي، [[مراڪش]]، [[اسپين]]، [[پرتگال]]، [[يونان]]، [[قبرص]] ۽ [[ڪروئيشيا]] جي [[انسانيت جي غير مادي ثقافتي ورثي جي نمائنده فهرست]] ۾ شامل ڪيو.<ref>{{Cite web|title=UNESCO Culture Sector, Eighth Session of the Intergovernmental Committee (8.COM) – from 2 to 7 December 2013 |url=http://www.unesco.org/culture/ich/index.php?lg=en&pg=00473|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131220125948/http://www.unesco.org/culture/ich/index.php?lg=en&pg=00473|archive-date=20 December 2013|access-date=3 April 2014}}; {{Cite web|url=http://www.unesco.org/culture/ich/index.php?lg=en&pg=00011&RL=00884|access-date=3 April 2014|title=UNESCO – Culture – Intangible Heritage – Lists & Register – Inscribed Elements – Mediterranean Diet| url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140415064011/http://www.unesco.org/culture/ich/index.php?lg=en&pg=00011&RL=00884|archive-date=15 April 2014}}</ref> روزانو سگريٽ پيئندڙن جو تناسب 2012ع ۾ 22 سيڪڙو هو، جيڪو 2000ع جي 24 سيڪڙو کان گهٽ هو، پر [[او اي سي ڊي]] جي اوسط کان مٿي هو.<ref>{{Cite web|year=2014|title=OECD Health Statistics 2014 How Does Italy Compare? |url=http://www.oecd.org/els/health-systems/Briefing-Note-ITALY-2014.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20150924133234/http://www.oecd.org/els/health-systems/Briefing-Note-ITALY-2014.pdf|archive-date=24 September 2015|publisher=OECD}}</ref> 2005ع کان وٺي، عوامي هنڌن تي سگريٽ نوشي کي "خاص طور تي هوادار ڪمرن" تائين محدود ڪيو ويو آهي.<ref>{{Cite news|title=Smoking Ban Begins in Italy {{!}} Europe {{!}} DW.COM {{!}} 10 January 2005|url=http://www.dw.com/en/smoking-ban-begins-in-italy/a-1453590|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150621143640/http://www.dw.com/en/smoking-ban-begins-in-italy/a-1453590|archive-date=21 June 2015|access-date=1 August 2010|publisher=[[ڊيوئچے ويلے]]}}</ref> 1978ع کان وٺي، رياست هڪ آفاقي عوامي صحت جو نظام هلائي رهي آهي.<ref>{{Cite web|title=Italy – Health|url=http://dev.prenhall.com/divisions/hss/worldreference/IT/health.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20090701064229/http://dev.prenhall.com/divisions/hss/worldreference/IT/health.html|archive-date=1 July 2009|access-date=2 August 2010|publisher=Dev.prenhall.com}}</ref> بهرحال، صحت جون خدمتون سڀني شهرين ۽ رهواسين کي هڪ گڏيل سرڪاري-خانگي نظام وسيلي مهيا ڪيون وڃن ٿيون. ان جو سرڪاري حصو [[سيرويتسيو سانيتاريو ناتسيونالي]] آهي، جيڪو صحت واري وزارت جي ماتحت منظم آهي ۽ علائقائي اختيارن جي حوالي ٿيل بنيادن تي هلائجي ٿو. 2020ع ۾ صحت تي خرچ [[مجموعي گهريلو پيداوار]] جو 10 سيڪڙو هو. اٽلي جو صحت وارو نظام لڳاتار دنيا جي بهترين نظامن ۾ شمار ٿيندو رهيو آهي؛<ref>{{Cite web|title=The World Health Organization's ranking of the world's health systems|url=http://www.photius.com/rankings/healthranks.html|access-date=7 September 2015|publisher=Photius.com|archive-date=5 January 2010|archive-url=https://web.archive.org/web/20100105190014/http://www.photius.com/rankings/healthranks.html|url-status=live}}; {{Cite news|date=20 March 2017|title=Italy's Struggling Economy Has World's Healthiest People|publisher=Bloomberg News|url=https://www.bloomberg.com/news/articles/2017-03-20/italy-s-struggling-economy-has-world-s-healthiest-people|access-date=9 December 2020|archive-date=6 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221006112037/https://www.bloomberg.com/news/articles/2017-03-20/italy-s-struggling-economy-has-world-s-healthiest-people|url-status=live}}</ref> [[عالمي صحت تنظيم]] (WHO) جي 2000ع سان لاڳاپيل تحقيق موجب، خرچن جي ڪارڪردگي ۽ شهرين کي عوامي علاج تائين رسائي جي لحاظ کان، فرانس کان پوءِ اٽلي وٽ دنيا جو ٻيون بهترين صحت وارو نظام هو.<ref>{{Cite journal |last1=Maio |first1=Vittorio |last2=Manzoli |first2=L |date=2002 |title=The Italian health care system: W.H.O. Ranking versus public perception. |url=https://www.researchgate.net/publication/285698246 |journal=P and T |volume=27 |pages=301–308}}</ref> == ثقافت == {{Main|اٽلي جي ثقافت}} اٽلي [[اولهندي تهذيب]] جي بنيادي جنم ڀومن مان هڪ ۽ هڪ [[ثقافتي سپر پاور]] آهي.<ref>Among others, Italy has been described as a "cultural superpower" by [https://www.washingtonpost.com/entertainment/coming-to-the-us-the-year-of-italian-culture-2013/2012/10/15/29f404a8-1703-11e2-9855-71f2b202721b_story.html ''دي واشنگٽن پوسٽ'']، آمريڪي صدر [[بارڪ اوباما]]، ۽ اڳوڻي پرڏيهي معاملن واري وزير [[جوليو تيرتسي دي سانت آگاتا]]. {{Cite web |url=http://www.arabnews.com/italy-cultural-superpower |title=Italy, a cultural superpower |date=2 June 2012 |access-date=25 January 2021 |archive-date=26 December 2014 |archive-url=https://web.archive.org/web/20141226231012/http://www.arabnews.com/italy-cultural-superpower |url-status=bot: unknown }}.</ref> ان جي ثقافت کي ڪيترين ئي علائقائي رسمن، مقامي طاقت جي مرڪزن ۽ سرپرستيءَ جي مرڪزن شڪل ڏني آهي.<ref>{{Cite book|last=Killinger|first=Charles|url=https://archive.org/details/culturecustomsof00char/page/3|title=Culture and customs of Italy|publisher=Greenwood Press|year=2005|isbn=978-0-3133-2489-5|edition=1. publ.|location=Westport, Conn.|page=[https://archive.org/details/culturecustomsof00char/page/3 3]}}</ref> ملڪ يورپ جي [[يورپ جي ثقافت|ثقافتي]] ۽ [[يورپ جي تاريخ|تاريخي]] ورثي ۾ اهم حصو وڌو آهي.<ref>{{Cite book|last=Cole|first=Alison|title=Virtue and magnificence: art of the Italian Renaissance courts|publisher=H.N. Abrams|year=1995|isbn=978-0-8109-2733-9|location=New York}}</ref> === معمارِي === {{Main|اطالوي معمارِي}} [[File:Reggia di Caserta - panoramio - Carlo Pelagalli (2).jpg|thumb|right|[[ڪاسيرتا جو شاهي محل]] دنيا ۾ سڀ کان وڏي اڳوڻي شاهي رهائشگاهه آهي.<ref>{{Cite web |last=Chronopoulou |first=Angeliki |date=23 January 2024 |title=Reggia Di Caserta Historical Overview |url=https://www.academia.edu/44592878 |access-date=23 January 2024 |website=Academia |language=English}}</ref><ref>{{Cite book|url=https://books.google.com/books?id=qTdlAQAAQBAJ|title=Dictionnaire amoureux de Versailles|first=Franck|last=FERRAND|date=24 October 2013|publisher=Place des éditeurs|isbn=9782259222679 |via=Google Books}}</ref>]] اٽلي پنهنجي معمارِي ڪاميابين لاءِ مشهور آهي،<ref>[http://www.justitaly.org/italy/italy-architecture.asp Architecture in Italy] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20120115053940/http://www.justitaly.org/italy/italy-architecture.asp|date=15 January 2012}}, ItalyTravel.com</ref> جهڙوڪ قديم روم طرفان محرابن، گنبذن ۽ ساڳين اڏاوتن جي تعمير، چوڏهين صديءَ جي آخر کان سورهين صديءَ تائين [[نشاۃ ثانيه واري معمارِي|نشاۃ ثانيه واري معمارِي تحريڪ]] جو بنياد، ۽ [[پيلاڊيئن ازم]] جو گهر هجڻ؛ اهو اهڙو انداز هو جنهن [[نوڪلاسيڪي معمارِي]] جهڙين تحريڪن کي متاثر ڪيو ۽ سڄي دنيا ۾ ملڪاڻن گهرن جي ڊزائنن تي اثر وڌو، خاص ڪري برطانيا ۽ آمريڪا ۾ سترهين صديءَ جي آخر کان ويهين صديءَ جي شروعات تائين. ڊزائنن جي هڪ مڃيل سلسلي جي شروعات سڀ کان پهرين يونانين ۽ اِيٽرسڪن ماڻهن ڪئي، جيڪو اڳتي وڌي ڪلاسيڪي رومي انداز تائين پهتو،<ref>Sear, Frank. [https://books.google.com/books?id=Rkdt_p6uvw0C&pg=PA10 ''Roman architecture.''] Cornell University Press, 1983. p. 10. Web. 23 September 2011.</ref> پوءِ نشاۃ ثانيه دوران ڪلاسيڪي رومي دور جي ٻيهر بحالي ٿي، ۽ اهو باروڪ دور تائين ارتقا ڪندو رهيو. باسيليڪا جو عيسائي تصور، جيڪو وچئين دور ۾ غالب معمارِي انداز بڻجي ويو، روم ۾ ايجاد ٿيو هو.<ref>[http://www.justitaly.org/italy/architecture/christian-byzanthine.asp Italy Architecture: Early Christian and Byzanthine] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130328131150/http://www.justitaly.org/italy/architecture/christian-byzanthine.asp|date=28 March 2013}}, ItalyTravel.com</ref> [[رومانسڪ معمارِي]]، جيڪا تقريباً 800ع کان 1100ع تائين عروج تي رهي، اطالوي معمارِي جي سڀ کان وڌيڪ زرخيز ۽ تخليقي دورن مان هڪ هئي، جڏهن [[پيزا جو جهڪيل مينار]] ۽ ميلان ۾ [[سينٽ امبروجيو جي باسيليڪا]] جهڙا شاهڪار تعمير ٿيا. اها رومي محرابن، رنگين شيشي وارن دريچن ۽ وڪڙيل ٿنڀن جي استعمال لاءِ مشهور هئي. اطالوي رومانسڪ معمارِي جي بنيادي جدت [[والٽ (معمارِي)|والٽ]] هئي، جيڪا ان کان اڳ اولهندي معمارِي ۾ ڪڏهن به نه ڏٺي وئي هئي.<ref>[http://www.justitaly.org/italy/architecture/romanesque.asp Italy Architecture: Romanesque] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130328120342/http://www.justitaly.org/italy/architecture/romanesque.asp|date=28 March 2013}}, ItalyTravel.com</ref> اطالوي معمارِي [[نشاۃ ثانيه]] دوران نمايان طور ارتقا ڪئي. [[فليپو برونيلليسڪي]] [[فلورينس گرجاگھر|فلورينس جي گرجاگھر]] لاءِ پنهنجي گنبذ وسيلي معمارِي ڊزائن ۾ حصو وڌو، جيڪو انجنيئرنگ جو اهڙو ڪارنامو هو، جيڪو قديم زماني کان پوءِ نه ڏٺو ويو هو.<ref>{{Cite book|last1=Campbell|first1=Stephen J|title=Italian Renaissance Art|last2=Cole|first2=Michael Wayne|publisher=Thames & Hudson Inc|year=2012|location=New York|pages=95–97}}</ref> اطالوي نشاۃ ثانيه واري معمارِي جي مشهور ڪاميابي [[سينٽ پيٽر جي باسيليڪا]] هئي، جنهن کي [[دوناٽو برامانتي]] سورهين صديءَ جي شروعات ۾ ڊزائن ڪيو. [[اندريا پيلاڊيو]] پنهنجي ڊزائن ڪيل ولاز ۽ محلن وسيلي سڄي اولهندي يورپ جي معمارن تي اثر وڌو.<ref>{{Cite web|title=City of Vicenza and the Palladian Villas of the Veneto|url=https://whc.unesco.org/en/list/712|website=UNESCO World Heritage Centre}}</ref> [[باروڪ معمارِي|باروڪ دور]] شاندار اطالوي معمار پيدا ڪيا. پوئين باروڪ ۽ [[روڪوڪو]] معمارِي جو سڀ کان اصلي ڪم [[ستوپينيجي جو شڪار محل]] آهي.<ref>R. De Fusco, ''A thousand years of architecture in Europe'', pg. 443.</ref> 1752ع ۾، [[لوئيجي وانويتيلي]] [[ڪاسيرتا جو شاهي محل]] تعمير ڪرڻ شروع ڪيو.<ref>{{Cite book|last=Hersey|first=George|title=Architecture and Geometry in the Age of the Baroque|publisher=University of Chicago Press|year=2001|isbn=0-2263-2784-1|location=Chicago|page=119}}</ref> ارڙهين صديءَ جي آخر ۽ اڻويهين صديءَ جي شروعات ۾، اٽلي [[نوڪلاسيڪي معمارِي|نوڪلاسيڪي معمارِي تحريڪ]] کان متاثر ٿيو. ولاز، محل، باغ، اندروني سجاوٽ ۽ فن ٻيهر قديم رومي ۽ يوناني موضوعن تي ٻڌل ٿيڻ لڳا.<ref>[http://www.justitaly.org/italy/architecture/neoclassicism.asp Italy Architecture: Neoclassicism] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130328084932/http://www.justitaly.org/italy/architecture/neoclassicism.asp|date=28 March 2013}}, ItalyTravel.com</ref> [[اطالوي فاشزم|فاشسٽ دور]] دوران، نام نهاد "[[نويچينتو تحريڪ]]" عروج تي آئي، جيڪا سامراجي روم جي ٻيهر دريافت تي ٻڌل هئي. [[مارچيلو پياچينتيني]]، جيڪو شهرن جي شهري تبديليءَ جو ذميوار هو، سادي بڻايل نوڪلاسيڪيت جو هڪ روپ جوڙيو.<ref>{{Cite news|title=Renzo Piano|url=https://www.nytimes.com/topic/person/renzo-piano|access-date=20 August 2017|work=The New York Times}}</ref> === بصري فن === {{Main|اطالوي فن}} [[File:Leonardo da Vinci (1452-1519) - The Last Supper (1495-1498).jpg|thumb|''[[آخري دعوت (ليونارڊو دا ونچي)|آخري دعوت]]'' (1494–1499)، [[ليونارڊو دا ونچي]]، [[سانتا ماريا ديللي گراتسي، ميلان|سانتا ماريا ديللي گراتسي جو گرجاگھر]]، ميلان]] اطالوي بصري فنن جي تاريخ [[اولهندي مصوري]] لاءِ اهم آهي. [[رومي فن]] يونان کان متاثر هو ۽ ان کي قديم يوناني مصوريءَ جو وارث سمجهي سگهجي ٿو. رومي مصوريءَ مان رڳو ديواري مصوريون باقي بچيون آهن.<ref>{{Cite web|title=Roman Painting|url=http://www.art-and-archaeology.com/roman/painting.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130726163006/http://art-and-archaeology.com/roman/painting.html|archive-date=26 July 2013|publisher=art-and-archaeology.com}}</ref> انهن ۾ [[ٽرومپ لوئيل]]، ڪاذب منظرڪشي ۽ خالص منظرنگاريءَ جا سڀ کان پهريان مثال شامل ٿي سگهن ٿا.<ref>{{Cite web|title=Roman Wall Painting|url=http://www.accd.edu/sac/vat/arthistory/arts1303/Rome4.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20070319123717/http://www.accd.edu/sac/vat/arthistory/arts1303/Rome4.htm|archive-date=19 March 2007|publisher=accd.edu}}</ref> اطالوي نشاۃ ثانيه کي مصوريءَ جو [[سونهري دور (استعارو)|سونهري دور]] سمجهيو وڃي ٿو، جيڪو پندرهين صديءَ کان سورهين صديءَ جي آخر تائين پکڙيل هو ۽ اٽلي کان ٻاهر به وڏو اثر رکندڙ هو. [[مساچچو]]، [[فليپو لپي]]، [[تنتوريتو]]، [[ساندرو بوتيچيللي]]، [[ليونارڊو دا ونچي]]، [[مائيڪل اينجلو]]، [[رافائيل]] ۽ [[تيتسيان]] جهڙن فنڪارن [[منظرڪشي (گرافڪ)|منظرڪشي]] جي استعمال ذريعي مصوريءَ کي وڌيڪ بلند سطح تي پهچايو. مائيڪل اينجلو مجسما ساز طور پڻ سرگرم هو؛ سندس ڪمن ۾ ''[[ڊيوڊ (مائيڪل اينجلو)|ڊيوڊ]]''، ''[[پيتا (مائيڪل اينجلو)|پيتا]]'' ۽ ''[[موسى (مائيڪل اينجلو)|موسى]]'' جهڙا شاهڪار شامل آهن. پندرهين ۽ سورهين صديءَ ۾، [[اعليٰ نشاۃ ثانيه]] هڪ اندازي فن کي جنم ڏنو، جنهن کي [[مينرزم]] چيو وڃي ٿو. سورهين صديءَ جي شروعات واري فن کي نمايان ڪندڙ متوازن ترتيبن ۽ منظرڪشيءَ ڏانهن عقلي طريقيڪار جي جاءِ تي، مينرسٽ فنڪارن بي ثباتي، بناوٽ ۽ شڪ کي اختيار ڪيو. [[پيئرو ديللا فرانچيسڪا]] جا بي چين نه ٿيندڙ چهرا ۽ اشارا ۽ رافائيل جون پرسڪون مريمون، [[پونتورمو]] جي پريشان اظهار ۽ [[ايل گريڪو]] جي جذباتي شدت سان بدلجي ويون. [[File:Sandro Botticelli - La nascita di Venere - Google Art Project - edited.jpg|thumb|''[[وينس جو جنم]]'' (1484–1486)، [[ساندرو بوتيچيللي]]، [[اُففيتسي گيلري]]، فلورينس]] سترهين صديءَ ۾، [[اطالوي باروڪ]] جي عظيم ترين مصورن ۾ [[ڪاراواجو]]، [[آرتيميسيا جينتيليسڪي]]، [[ڪارلو ساراسيني]] ۽ [[بارتولوميو مانفريدي]] شامل آهن. ارڙهين صديءَ ۾، [[اطالوي روڪوڪو فن|اطالوي روڪوڪو]] بنيادي طور [[ارڙهين صديءَ جو فرانسيسي فن|فرانسيسي]] [[روڪوڪو]] کان متاثر هو. اطالوي نوڪلاسيڪي مجسما سازي، [[انتونيو ڪانووا]] جي عريان مجسمن سان گڏ، تحريڪ جي مثالي رخ تي مرڪوز رهي. اڻويهين صديءَ ۾، رومانوي مصورن ۾ [[فرانچيسڪو هايز]] ۽ [[فرانچيسڪو پوديستي]] شامل هئا. [[امپريشنزم]] فرانس کان اٽلي ۾ ''[[ماڪيايولي]]'' وسيلي آيو، ۽ [[حقيقت نگاري (فنون)|حقيقت نگاري]] [[جوآڪينو توما]] ۽ [[جيوسيپي پيلليتسا دا وولپيدو]] وسيلي آئي. ويهين صديءَ ۾، [[مستقبل نگاري]] سان گڏ، اٽلي مصوري ۽ مجسما سازيءَ جي ارتقا ۾ ٻيهر هڪ بنيادي ملڪ طور اڀريو. مستقبل نگاريءَ کان پوءِ [[جورجو دي ڪيريڪو]] جون مابعدالطبيعي مصوريون آيون، جن [[سررئيلسٽن]] تي اثر وڌو.<ref>Gale, Matthew. "Pittura Metafisica". ''Grove Art Online. Oxford Art Online''. Oxford University Press. Web.</ref> === ادب === {{Main|اطالوي ادب}} رسمي لاطيني ادب 240 ق.م. ۾ شروع ٿيو، جڏهن روم ۾ پهريون اسٽيج ڊرامو پيش ڪيو ويو.<ref>Duckworth, George Eckel. [https://books.google.com/books?id=BuLEo5U9sb0C&pg=PA3 ''The nature of Roman comedy: a study in popular entertainment.''] University of Oklahoma Press, 1994. p. 3. Web. 15 October 2011.</ref> لاطيني ادب انتهائي اثرائتو هو ۽ اڄ به آهي، جنهن ۾ ڪيترائي ليکڪ، شاعر، فلسفي ۽ مؤرخ شامل آهن، جهڙوڪ [[پليني دي ايلڊر]]، [[پليني دي ينگر]]، [[ورجل]]، [[هوريس]]، [[پروپرشيس]]، [[اووڊ]] ۽ [[ليوي]]. رومي پنهنجي زباني روايت، شاعري، ڊرامي ۽ قطعات لاءِ مشهور هئا.<ref>{{Cite book|url={{Google books|LHA_SydyKOYC|page=PA39|keywords=|text=|plainurl=yes}}|title=Poetry and Drama: Literary Terms and Concepts.|date=2011|publisher=The Rosen Publishing Group|isbn=978-1-6153-0490-5|access-date=18 October 2011}}</ref> تيرهين صديءَ جي شروعات ۾، [[فرانسس آف اسيسي]] پهريون اطالوي شاعر هو، پنهنجي مذهبي گيت ''[[سج جو گيت]]'' سان.<ref>{{Cite book|url={{Google books|3uq0bObScHMC|keywords=|text=|plainurl=yes}}|title=The Cambridge History of Italian Literature|publisher=Cambridge University Press|year=1999|isbn=978-0-5216-6622-0|editor-last=Brand|editor-first=Peter|chapter=2 – Poetry. Francis of Assisi (pp. 5ff.)|access-date=31 December 2015|editor-last2=Pertile|editor-first2=Lino|editor-link2=لينو پيرتيلي|chapter-url={{Google books|3uq0bObScHMC|page=PA5|keywords=|text=|plainurl=yes}}|archive-url=https://web.archive.org/web/20160610172548/https://books.google.com/books?id=3uq0bObScHMC&printsec=frontcover|archive-date=10 June 2016|url-status=live}}</ref> [[File:Dante03.jpg|thumb|upright=.8|[[دانتي اليگهيئري]]، جنهن جي ڪمن جديد اطالوي ٻوليءَ جي بنياد وجهڻ ۾ مدد ڪئي، [[وچئين دور]] جي عظيم ترين شاعرن مان هڪ سمجهيو وڃي ٿو. سندس رزمي نظم ''[[ڊيوائن ڪاميڊي]]'' [[عالمي ادب]] جي بهترين ڪمن ۾ شمار ٿئي ٿو.]] تيرهين صديءَ ۾، سسلي ۾ [[شهنشاهه فريڊرڪ ٻيون]] جي درٻار ۾، پرووانسال صورتن ۽ موضوعن تي ٻڌل غنائي شاعري مقامي عام ٻوليءَ جي هڪ نفيس صورت ۾ لکي وئي. انهن شاعرن مان هڪ [[جياڪومو دا لينتيني]] هو، جيڪو [[سونٽ]] جي صورت جو موجد هو؛ سڀ کان مشهور ابتدائي سونٽ نگار [[پيٽرارڪ]] هو.<ref>Ernest Hatch Wilkins, ''The invention of the sonnet, and other studies in Italian literature'' (Rome: Edizioni di Storia e letteratura, 1959), 11–39</ref> [[گويڊو گوئينيتسيلي]] ''[[دولچي ستل نووو]]'' جو باني آهي، جيڪا اهڙي شعري مکتب هئي جنهن محبت جي شاعريءَ ۾ فلسفيانه پاسو شامل ڪيو. محبت جي هن نئين سمجهه، جيڪا نرم انداز ۾ ظاهر ڪئي وئي، فلورينس جي شاعر [[دانتي اليگهيئري]] کي متاثر ڪيو، جنهن جديد اطالوي ٻوليءَ جو بنياد وڌو. دانتي جو ڪم، ''[[ڊيوائن ڪاميڊي]]''، ادب جي بهترين ڪمن مان آهي.<ref name="Bloom">{{Cite book|last=Bloom|first=Harold|author-link=هيرلڊ بلوم|url=https://archive.org/details/westerncanonbook00bloorich|title=The Western Canon|publisher=Harcourt Brace|year=1994|isbn=978-0-1519-5747-7|url-access=registration}} See also [[اولهندي ڪينن]] for other "canons" that include the ''Divine Comedy''.</ref> پيٽرارڪ ۽ [[جيوواني بوڪاچچو]] قديم دور جي ڪمن کي ڳوليو ۽ انهن جي پيروي ڪئي ۽ پنهنجي فني شخصيتن کي سنواريو. پيٽرارڪ پنهنجي نظمن جي مجموعي ''[[اِل ڪانتسونيري]]'' وسيلي شهرت ماڻي. بوڪاچچو جو ''[[دي ڊيڪاميرون]]'' پڻ برابر اثرائتو هو، جيڪو ننڍين ڪهاڻين جو تمام مشهور مجموعو آهي.<ref>{{Cite encyclopedia|title=Giovanni Boccaccio: The Decameron.|encyclopedia=[[انسائيڪلوپيڊيا برٽانيڪا]]|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/70836/Giovanni-Boccaccio/755/The-Decameron|access-date=18 December 2013|archive-url=https://web.archive.org/web/20131219020413/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/70836/Giovanni-Boccaccio/755/The-Decameron|archive-date=19 December 2013|url-status=live}}</ref> نشاۃ ثانيه جي ليکڪن جي ڪمن ۾ [[نيڪولو ميڪياويلي]] جو ''[[دي پرنس]]'' شامل آهي، جيڪو سياسي سائنس تي هڪ مضمون آهي، جنهن ۾ "اثرائتي حقيقت" کي ڪنهن به مجرد مثالي تصور کان وڌيڪ اهم سمجهيو ويو آهي. [[جيوواني فرانچيسڪو سترپارولا]] ۽ [[جيمباتيستا باسيلي]]، جن بالترتيب ''[[سترپارولا جون مزاحيه راتيون]]'' (1550–55) ۽ ''[[پينتاميرون]]'' (1634) لکيا، يورپ ۾ پري ڪهاڻين جي سڀ کان پهرين معلوم صورتن مان ڪجهه ڇاپيون.<ref>Steven Swann Jones, ''The Fairy Tale: The Magic Mirror of Imagination'', Twayne Publishers, New York, 1995, {{ISBN|0-8057-0950-9}}, p. 38; Bottigheimer 2012a, 7; Waters 1894, xii; Zipes 2015, 599.; {{Citation|last1=Opie|first1=Iona|title=The Classic Fairy Tales|year=1974|url=https://archive.org/details/classicfairytale00opie_0|place=Oxford and New York|publisher=Oxford University Press|isbn=978-0-1921-1559-1|last2=Opie|first2=Peter|author-link=آئيونا اوپي|author-link2=پيٽر اوپي}} See p. 20. The claim for earliest fairy-tale is still debated, see for example Jan M. Ziolkowski, ''Fairy tales from before fairy tales: the medieval Latin past of wonderful lies'', University of Michigan Press, 2007. Ziolkowski examines [[ايگبرٽ آف ليئج]]'s Latin beast poem ''Fecunda natis'' (''The Richly Laden Ship'', c. 1022/24), the earliest known version of "[[ننڍڙي ڳاڙهي ٽوپي]]". Further info: [https://web.archive.org/web/20071023044216/http://www.leithart.com/archives/003139.php Little Red Pentecostal], Peter J. Leithart, 9 July 2007.</ref> باروڪ دور [[گليليو]] جي صاف سائنسي نثر کي جنم ڏنو. سترهين صديءَ ۾، [[آرڪيڊيا اڪيڊمي|آرڪيڊين]] شاعريءَ ۾ سادگي ۽ ڪلاسيڪي ضبط بحال ڪرڻ لاءِ هڪ تحريڪ شروع ڪئي.<ref>{{Cite web|url=https://www.britannica.com/topic/Academy-of-Arcadia|title=Academy of Arcadia &#124; Neapolitan Poets, Arcadian Shepherds & Arcadian Landscape &#124; Britannica|website=www.britannica.com|accessdate=19 November 2025}}</ref> اطالوي ليکڪن اڻويهين صديءَ ۾ رومانويت کي اختيار ڪيو؛ اها [[ريزورجيمنتو]] جي خيالن سان هم وقت هئي، اها تحريڪ جنهن اطالوي اتحاد آندو. اتحاد جي خبر [[ويتوريو الفيري]]، [[اوگو فوسڪولو]] ۽ [[جياڪومو ليوپاردي]] جهڙن شاعرن اڳواٽ ڏني. اهم اطالوي رومانوي ليکڪ [[اليساندرو مانزوني]] جا ڪم، پنهنجي حب الوطنيءَ واري پيغام ۽ جديد، متحد اطالوي ٻوليءَ جي ترقيءَ ۾ سندس ڪوششن سبب، اطالوي اتحاد جي علامت آهن.<ref>{{Cite web|date=18 May 2023|title=Alessandro Manzoni {{!}} Italian author|url=https://www.britannica.com/biography/Alessandro-Manzoni|website=Encyclopædia Britannica}}</ref> [[File:Portrait of Niccolò Machiavelli.jpg|thumb|upright=.8|[[ميڪياويلي]]، جديد [[سياسي سائنس]] جو باني]] اڻويهين صديءَ جي آخر ۾، ''[[ويرزمو (ادب)|ويرزمو]]'' نالي هڪ ادبي تحريڪ، جنهن حقيقت نگاريءَ کي ساراهيو، اطالوي ادب ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو. [[ايميليو سالگاري]]، جيڪو ايڪشن-ايڊوينچر [[سواش بڪلر]]ن جو ليکڪ ۽ سائنس فڪشن جو اڳواڻ هو، پنهنجي ''[[ساندوڪان]]'' سلسلو شايع ڪيو.<ref>{{Cite book|last1=Gaetana Marrone|url={{Google books|d9NcAgAAQBAJ|page=PA1654|keywords=|text=|plainurl=yes}}|title=Encyclopedia of Italian Literary Studies|last2=Paolo Puppa|publisher=Routledge|year=2006|isbn=978-1-1354-5530-9|page=1654}}</ref> 1883ع ۾، [[ڪارلو ڪولودي]] ''[[پنوڪيو جون مهمون]]'' شايع ڪيو، جيڪو ڪنهن اطالوي ليکڪ جو سڀ کان مشهور ٻارن جو ڪلاسيڪي ڪتاب بڻيو ۽ دنيا جي [[ترجمن جي تعداد موجب ادبي ڪمن جي فهرست|سڀ کان وڌيڪ ترجمو ٿيل]] غير مذهبي ڪتابن مان هڪ آهي.<ref>Giovanni Gasparini. ''La corsa di Pinocchio''. Milano, Vita e Pensiero, 1997. p. 117. {{ISBN|8-8343-4889-3}}</ref> [[مستقبل نگاري]] نالي تحريڪ ويهين صديءَ جي شروعات ۾ ادب تي اثر انداز ٿي. [[فليپو توماسو مارينيتي]] ''[[مستقبل نگاري جو منشور]]'' لکيو ۽ اهڙي ٻولي ۽ استعارن جي استعمال جو مطالبو ڪيو، جيڪي مشيني دور جي رفتار، تحرڪ ۽ تشدد کي عظمت ڏين.<ref>{{Cite book|title=The 20th-Century art book.|publisher=Phaidon Press|year=2001|isbn=978-0-7148-3542-6|edition=Reprinted.|location=dsdLondon}}</ref> جديد ادبي شخصيتن ۾ [[گابريئلي دانونتسيو]]، قوم پرست شاعر [[جيوسوئي ڪارڊوچچي]]، 1906ع جو نوبل انعام ماڻيندڙ، حقيقت نگار ليکڪا [[گرازيا ديليدا]]، 1926ع جي انعام يافته، جديد ٿيٽر ليکڪ [[لوئيجي پيرانديللو]]، 1936ع ۾، ننڍين ڪهاڻين جو ليکڪ [[ايتالو ڪالوينو]]، 1960ع ۾، شاعر [[سالوواتوري ڪوازيمودو]]، 1959ع ۾، ۽ [[يوجينيو مونتالي]]، 1975ع ۾، [[امبرتو ايڪو]]، 1980ع ۾، ۽ طنز نگار ۽ ٿيٽر ليکڪ [[داريو فو]]، 1997ع ۾، شامل آهن.<ref>{{Cite web|title=All Nobel Prizes in Literature|url=http://nobelprize.org/nobel_prizes/literature/laureates|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110529091551/http://nobelprize.org/nobel_prizes/literature/laureates|archive-date=29 May 2011|access-date=30 May 2011|publisher=Nobel Foundation}}</ref> === فلسفو === {{Main|اطالوي فلسفو}} اطالوي فلسفي [[اولهندي فلسفو|اولهندي فلسفي]] تي اثر وڌو، جنهن جي شروعات يونانين ۽ رومن کان ٿي، ۽ پوءِ نشاۃ ثانيه جي انسان دوستي، [[روشن خيالي جو دور]] ۽ [[جديد فلسفو]] تائين پهتي.<ref name="Garin">{{Cite book|last=Garin|first=Eugenio|url=https://books.google.com/books?id=sVP3vBmDktQC|title=History of Italian Philosophy|publisher=VIBS|year=2008|isbn=978-9-0420-2321-5}}</ref> اٽلي ۾ باضابطه فلسفو [[فيثاغورث]] متعارف ڪرايو، جيڪو [[ڪروتوني]] ۾ اطالوي فلسفي جي مکتب جو باني هو.<ref>{{Cite book|last=Herodotus|title=The Histories|publisher=Penguin Classics|page=226}}</ref> يوناني دور جي اطالوي فلسفين ۾ [[زينوفينس]]، [[پارمينيدس]] ۽ [[زينو آف ايليا|زينو]] شامل آهن. رومي فلسفين ۾ [[سيسرو]]، [[لوڪريتيوس]]، [[سينيڪا دي ينگر]]، [[پلوٽارڪ]]، [[ايپيڪتيتس]]، [[مارڪس اوريليئس]] ۽ [[آگسٽين آف هيپو]] شامل آهن.<ref name="Garin"></ref> [[File:Famous Italian philosophers.jpg|thumb|مٿي کاٻي پاسي کان گهڙيءَ جي رخ ۾: [[ٿامس اڪوئناس|اڪوئناس]]، ديني عالم؛<ref>{{Cite web|title=St. Thomas Aquinas {{!}} Biography, philosophy, & Facts|url=https://www.britannica.com/biography/Saint-Thomas-Aquinas|access-date=20 January 2020|website=Encyclopædia Britannica}}</ref> [[جورڊانو برونو|برونو]]، [[ڪائناتيات دان]]؛<ref>Gatti, Hilary. ''Giordano Bruno and Renaissance Science: Broken Lives and Organizational Power''. Cornell University Press, 2002, 1. {{ISBN|0-8014-8785-4}}.</ref> [[چيزاري بيڪاريا|بيڪاريا]]، [[جرم شناس]]؛<ref name="Hostettler-2011">{{Cite book|last=Hostettler|first=John|title=Cesare Beccaria: The Genius of 'On Crimes and Punishments'|date=2011|publisher=Waterside Press|isbn=978-1-9043-8063-4|location=Hampshire|page=160}}</ref> ۽ [[ماريا مونٽيسوري|مونٽيسوري]]، [[مونٽيسوري تعليم]] واري<ref name="Montessori">{{Cite web|title=Introduction to Montessori Method|url=https://amshq.org/Montessori-Education/Introduction-to-Montessori|publisher=American Montessori Society}}</ref>]] اطالوي وچئين دور جو فلسفو بنيادي طور عيسائي هو، ۽ ان ۾ [[ٿامس اڪوئناس]] جهڙا ديني عالم شامل هئا، جيڪو [[فطري الٰهيات]] جو ڪلاسيڪي حامي هو، جنهن [[ارسطوي فلسفو]] عيسائيت ۾ ٻيهر متعارف ڪرايو.<ref>{{Cite web|last=Blair|first=Peter|title=Reason and Faith: The Thought of Thomas Aquinas|url=http://www.dartmouthapologia.org/articles/show/125|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20130913011656/http://www.dartmouthapologia.org/articles/show/125|archive-date=13 September 2013|access-date=18 December 2013|website=The Dartmouth Apologia}}</ref> نشاۃ ثانيه جي فلسفين ۾ شامل آهن: [[جورڊانو برونو]]، اولهه جي هڪ اهم سائنسي شخصيت؛ [[مارسيليو فيچينو]]، انسان دوست فلسفي؛ ۽ [[نيڪولو ميڪياويلي]]، جديد [[سياسي سائنس]] جو هڪ باني. ميڪياويلي جو سڀ کان مشهور ڪم ''[[دي پرنس]]'' آهي، جنهن جو سياسي فڪر ۾ حصو سياسي [[مثاليت پسندي]] ۽ [[حقيقت پسندي (بين الاقوامي لاڳاپا)|حقيقت پسندي]] جي وچ ۾ بنيادي وڇوڙو آهي.<ref>Moschovitis Group Inc, Christian D. Von Dehsen and Scott L. Harris, ''Philosophers and religious leaders'', (The Oryx Press, 1999), 117.</ref><ref>{{Cite web|title=The Enlightenment throughout Europe|url=http://history-world.org/enlightenment_throughout_europe.htm|archive-url=https://web.archive.org/web/20130123082708/http://history-world.org/enlightenment_throughout_europe.htm|archive-date=23 January 2013|access-date=12 December 2017|website=International World History Project}}</ref> [[پادووا]]، [[بولونيا]] ۽ [[نيپلز]] جهڙا يونيورسٽي شهر علم ۽ تحقيق جا مرڪز رهيا، جن ۾ [[جيامباتيستا ويڪو]] جهڙا فلسفي شامل هئا.<ref name="maritain.nd.edu">{{Cite web|title=History of Philosophy 70|url=http://maritain.nd.edu/jmc/etext/hop70.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20170525033238/http://maritain.nd.edu/jmc/etext/hop70.htm|archive-date=25 May 2017|access-date=12 December 2017|website=maritain.nd.edu}}</ref> [[چيزاري بيڪاريا]] روشن خياليءَ جي اهم شخصيت ۽ [[ڪلاسيڪي مکتب (جرم شناسي)|ڪلاسيڪي فوجداري نظريي]] ۽ [[سزا شناسي]] جو پيءُ هو.<ref name="Hostettler-2011"></ref> اٽلي ۾ 1800ع واري ڏهاڪي ۾ هڪ مشهور فلسفيانه تحريڪ هئي، جنهن ۾ [[مثاليت پسندي]]، [[حسيت]] ۽ [[تجربيت]] شامل هئا.<ref name="maritain.nd.edu"></ref> اڻويهين صديءَ جي آخر ۽ ويهين صديءَ دوران ٻيون تحريڪون پڻ مقبول ٿيون، جهڙوڪ [[وجودي الٰهيات]]،<ref>{{Cite journal|last=Scarangello|first=Anthony|year=1964|title=Major Catholic-Liberal Educational Philosophers of the Italian Risorgimento|journal=History of Education Quarterly|volume=4|issue=4|pages=232–250|doi=10.2307/367499|jstor=367499|s2cid=147563567}}</ref> [[اٽلي ۾ انارڪزم|انارڪزم]]، ڪميونزم، سوشلزم، مستقبل نگاري، فاشزم ۽ عيسائي جمهوريت.<ref>{{Cite book|last=Pernicone|first=Nunzio|title=Italian Anarchism 1864–1892 |publisher=AK Press|year=2009|pages=111–113}}</ref> [[انتونيو گرامشي]] ڪميونسٽ نظريي اندر اڃا تائين لاڳاپيل فلسفي آهي، جنهن کي [[ثقافتي بالادستي]] جو نظريو ٺاهڻ جو ڪريڊٽ ڏنو وڃي ٿو. اطالوي فلسفين غير مارڪسي [[لبرل سوشلزم]] واري فلسفي جي ترقيءَ ۾ اثر وڌو. 1960ع واري ڏهاڪي ۾، کاٻي ڌر جي ڪارڪنن [[اختيار مخالف]] مزدور نواز نظرين کي اختيار ڪيو، جيڪي [[خودمختيار تحريڪ]] ۽ [[ورڪرزم]] جي نالي سان مشهور ٿيا.<ref>{{Cite book|last1=Balestrini|first1=Nanni|title=L'orda d'oro 1968–1977. La grande ondata rivoluzionaria e creativa, politica ed esistenziale |last2=Moroni|first2=Primo|publisher=SugarCo|year=1997|isbn=8-8078-1462-5}}</ref> [[اطالوي فيمينسٽن]] ۾ [[سيبيلا اليرامو]]، [[الائدي گوالبيرتا بيڪاري]] ۽ [[آنا ماريا موتسوني]] شامل آهن، ۽ پروٽو-فيمينسٽ فلسفن کي اڳ ۾ ئي اطالوي ليکڪن ڇُهيو هو. اطالوي تعليمدان [[ماريا مونٽيسوري]] [[مونٽيسوري تعليم|اهڙو تعليمي فلسفو]] پيدا ڪيو، جيڪو سندس نالي سان سڃاتو وڃي ٿو.<ref name="Montessori"></ref> [[جيوسيپي پيانو]] تجزياتي فلسفي ۽ رياضيات جي جديد فلسفي جو باني هو. تجزياتي فلسفين ۾ [[ڪارلو پينڪو]]، [[گلوريا اوريجي]]، [[پيئرئنا گاراواسو]] ۽ [[لوچانو فلوريدي]] شامل آهن.<ref name="Garin"></ref> === ٿيٽر === {{Main|اٽلي جو ٿيٽر}} [[File:Gemälde des Hieronymus Francken - Die Compagnia dei Comici Gelosi bei einer Aufführung in Paris.jpg|thumb|[[ڪوميڊيا ديل آرٽي]] جو ٽولو [[آئي جيلوسي]] پرفارم ڪندي، [[هيرونيمس فرانڪن اول]] جو ڪم، {{circa|1590}}]] اطالوي ٿيٽر وچئين دور ۾ وجود ۾ آيو، جنهن جا اڳوڻا بنياد ڏکڻ اٽليءَ جي قديم يوناني ڪالونين ([[ميگنا گريشيا]])،<ref>{{Cite web|title=Storia del Teatro nelle città d'Italia|url=https://www.melogranoarte.it/storia-del-teatro-nelle-citta-ditalia|access-date=27 July 2022|language=it}}</ref> گڏوگڏ [[اٽالڪ قومون|اٽالڪ قومن]] جي ٿيٽر<ref>{{Cite web|title=Storia del teatro: lo spazio scenico in Toscana|url=https://brunelleschi.imss.fi.it/itinerari/itinerario/storiateatrospazioscenicotoscana.html|access-date=28 July 2022|language=it}}</ref> ۽ [[قديم روم جو ٿيٽر]] تائين پهچن ٿا. ٻه مکيه رستا هئا، جن وسيلي ٿيٽر ترقي ڪئي. پهريون، ڪيٿولڪ مذهبي عبادتن جي ڊرامائي صورت، ۽ ٻيو، تماشي جي بت پرست صورتن مان ٺهيل هو، جهڙوڪ شهري ميلن لاءِ اسٽيجنگ، درٻاري مسخرن جون تياريون، ۽ [[ٽروباڊور]]ن جا گيت.<ref>Of this second line, Dario Fo speaks of a true alternative culture to the official one: although widespread as an idea, some scholars such as {{Ill|Giovanni Antonucci|it}} do not agree in considering it as such. In this regard, see {{Cite book|last=Antonucci|first=Giovanni|title=Storia del teatro italiano|publisher=Newton Compton Editori|year=1995|isbn=978-8-8798-3974-7|pages=10–14|language=it}}</ref> نشاۃ ثانيه واري ٿيٽر جديد ٿيٽر جي شروعات ڪئي. قديم ٿيٽري متن ترجمو ڪيا ويا ۽ درٻارن ۾ اسٽيج ڪيا ويا، ۽ پوءِ عوامي ٿيٽرن ڏانهن منتقل ٿيا. پندرهين صديءَ جي آخر ۾، [[فيرارا]] ۽ روم جا شهر ٿيٽر جي ٻيهر دريافت ۽ تجديد لاءِ اهم هئا.<ref>{{Cite book|last=Antonucci|first=Giovanni|title=Storia del teatro italiano|publisher=Newton Compton Editori|year=1995|isbn=978-8-8798-3974-7|page=18|language=it}}</ref> سورهين صديءَ کان ارڙهين صديءَ تائين، [[ڪوميڊيا ديل آرٽي]] [[بداهتي ٿيٽر]] جي هڪ صورت هئي، ۽ اڄ به پيش ڪئي وڃي ٿي. اداڪارن جا گهمندڙ ٽولا کليل هنڌن تي اسٽيج لڳائيندا هئا ۽ [[جگلنگ]]، [[اڪروبيٽڪس]] ۽ مزاحيه ڊرامن جي صورت ۾ وندر فراهم ڪندا هئا. ڊراما لکيل ڊرامائي متن مان پيدا نه ٿيندا هئا، پر ''[[لاتسي]]'' نالي منظرنامن مان، جيڪي اهڙا آزاد ڍانچا هئا، جن جي چوڌاري اداڪار بداهت ڪندا هئا. ''ڪوميڊيا'' جا ڪردار عام طور تي مقرر سماجي قسمن ۽ روايتي ڪردارن جي نمائندگي ڪندا هئا، جن مان هر هڪ جو پنهنجو جدا [[ڪوميڊيا ديل آرٽي جا لباس|لباس]] هوندو هو.<ref>{{Cite book|last1=Chaffee, Judith|title=The Routledge Companion to Commedia Dell'Arte|last2=Crick, Olly|publisher=Rutledge Taylor and Francis Group|year=2015|isbn=978-0-4157-4506-2|location=London and New York|page=1}}</ref> ڪوميڊيا ديل آرٽي جي پهرين رڪارڊ ٿيل پرفارمنسون 1551ع جي شروعات ۾ روم مان مليون.<ref>{{Cite book|last=Katritzky|first=M. A.|url=https://books.google.com/books?id=9fV4gz5FmiAC&q=the+art+of+commedia|title=The Art of Commedia: A Study in the Commedia dell'arte 1560–1620 with Special Reference to the Visual Records |publisher=Editions Rodopi|year=2006|isbn=978-9-0420-1798-6|location=New York|page=82}}</ref> عورتن جا ڪردار عورتن ئي ادا ڪيا، جن جو دستاويزي ثبوت 1560ع واري ڏهاڪي جي شروعات کان ملي ٿو، جنهن ڪري اهي قديم دور کان پوءِ يورپ جون پهريون ڄاتل پيشاور اداڪارائون بڻيون. [[لوڪريتسيا دي سينا]]، جنهن جو نالو 1564ع جي هڪ معاهدي ۾ آيو آهي، نالي سان سڃاتل پهرين اطالوي اداڪاره سڏبي آهي، جڏهن ته [[ونچينزا آرماني]] ۽ [[باربرا فلامينيا]] پهريون [[پريما ڊونا]]ون هيون.<ref>Giacomo Oreglia (2002). Commedia dell'arte. Ordfront. {{ISBN|9-1732-4602-6}}.</ref> بيلٽ نشاۃ ثانيه دوران اٽليءَ ۾ پيدا ٿيو، درٻاري نمائش ۽ شان و شوڪت جي واڌ ويجهه طور.<ref>{{Cite web|title=The Ballet|url=http://www.metmuseum.org/toah/hd/balt/hd_balt.htm|website=metmuseum.org|date=October 2004 }}</ref><ref>{{Cite web|title=Andros on Ballet – Catherine Medici De|url=http://www.michaelminn.net/andros/index.php?de_medici_catherine|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20080209205503/http://www.michaelminn.net/andros/index.php?de_medici_catherine|archive-date=9 February 2008|website=michaelminn.net}}</ref> === موسيقي === {{Main|اٽلي جي موسيقي}} {{multiple image | align = right | image1 = Old violin.jpg | width1 = 106 | alt1 = | caption1 = | image2 = Pianoforte Verticale.jpg | width2 = 197 | alt2 = | caption2 = | footer = ڪلاسيڪي موسيقي سان لاڳاپيل ساز، جن ۾ وائلن ۽ پيانو شامل آهن، اٽلي ۾ ايجاد ٿيا.<ref name="Erlich"/> }} [[اطالوي لوڪ موسيقي|لوڪ]] کان [[يورپي ڪلاسيڪي موسيقي|ڪلاسيڪي]] تائين، موسيقي اطالوي ثقافت جو اندروني حصو آهي. ڪلاسيڪي موسيقي سان لاڳاپيل ساز، جن ۾ پيانو ۽ وائلن شامل آهن، اٽلي ۾ ايجاد ٿيا،<ref name="Erlich">{{Cite book|last=Erlich|first=Cyril|title=The Piano: A History|publisher=Oxford University Press, US; Revised edition|year=1990|isbn=978-0-1981-6171-4}}; {{Cite book|last=Allen|first=Edward Heron|title=Violin-making, as it was and is: Being a Historical, Theoretical, and Practical Treatise on the Science and Art of Violin-making, for the Use of Violin Makers and Players, Amateur and Professional. Preceded by An Essay on the Violin and Its Position as a Musical Instrument|date=1914|publisher=E. Howe}} Accessed 5 September 2015.</ref> ۽ ڪيترين موجوده صورتن، جهڙوڪ [[سمفني]]، ڪنسرٽو ۽ [[سوناتا]]، جون پاڙون سورهين ۽ سترهين صديءَ جي اطالوي موسيقيءَ جي نون تجربن تائين پهچن ٿيون. اٽلي جي سڀ کان مشهور موسيقارن ۾ نشاۃ ثانيه جا [[جيوواني پيئرلوئيجي دا پالسترينا|پالسترينا]]، [[مونتيوردي]] ۽ [[ڪارلو جيسوالدو|جيسوالدو]]؛ [[باروڪ موسيقي|باروڪ]] جا [[دومينيڪو اسڪارلاتي|اسڪارلاتي]] ۽ [[ويوالدي]]؛ ڪلاسيڪي جا [[پاگانيني]] ۽ [[روسيني]]؛ ۽ رومانوي دور جا [[ويردي]] ۽ [[پوچيني]] شامل آهن. اٽلي ۾ ڪلاسيڪي موسيقيءَ جي مضبوط حيثيت آهي، جنهن جو ثبوت ان جي اوپيرا گهرن، جهڙوڪ لا اسڪالا، ۽ پيانو نواز [[مائوريتسيو پوليني]] ۽ ٽينر [[لوچانو پاواروتي]] جهڙن فنڪارن جي شهرت مان ملي ٿو. اٽلي اوپيرا جي جنم ڀومي طور سڃاتو وڃي ٿو.<ref name="Kimbell, David R.B.-1994">{{Cite book|last=Kimbell, David R.B.|url={{Google books|C37Gq2GagZIC|keywords=|text=|plainurl=yes}}|title=Italian Opera|publisher=Cambridge University Press|year=1994|isbn=978-0-5214-6643-1|access-date=20 December 2009}}</ref> [[اطالوي اوپيرا]] بابت مڃيو وڃي ٿو ته اهو سترهين صديءَ ۾ قائم ٿيو.<ref name="Kimbell, David R.B.-1994"></ref> 1920ع واري ڏهاڪي جي شروعات ۾ متعارف ٿيڻ کان پوءِ، [[جاز]] اٽلي ۾ مضبوط جڳهه حاصل ڪئي، ۽ فاشسٽن جي غير ملڪي مخالف پاليسين باوجود مقبول رهيو. 1970ع واري ڏهاڪي جي [[پروگريسيو راڪ]] ۽ پاپ تحريڪن ۾ اٽلي جي نمائندگي [[پريمياتا فورنيريا مارڪوني|پي ايف ايم]]، [[بانڪو دل موتوو سوڪورسو]]، [[لي اورمي]]، [[گوبلن (بينڊ)|گوبلن]] ۽ [[پوھ (بينڊ)|پوھ]] جهڙن بينڊن ڪئي.<ref>{{Cite book|last=Keller, Catalano and Colicci|url=https://books.google.com/books?id=Gh03DwAAQBAJ&q=keller%20catalano%20and%20colicci&pg=PT1022|title=Garland Encyclopedia of World Music|date=25 September 2017|publisher=Routledge|isbn=978-1-3515-4426-9|pages=604–625}}</ref> ساڳئي دور ۾ [[اٽلي جو سئنيما|اطالوي سئنيما]] ۾ تنوع آيو، ۽ [[چينيچتا]] جي فلمن ۾ [[اينيو موريڪوني]] سميت موسيقارن جا پيچيده موسيقيائي اسکور شامل هئا. 1980ع واري ڏهاڪي ۾، [[اطالوي هپ هاپ]] مان اڀرندڙ پهريون ستارو ڳائڻو [[جووانوتي]] هو.<ref>{{Cite news|last=Sisario|first=Ben|date=3 October 2012|title=A Roman Rapper Comes to New York, Where He Can Get Real|url=https://www.nytimes.com/2012/10/04/arts/music/jovanotti-italian-rapper-brings-his-act-to-new-york.html|url-access=subscription|url-status=live|archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20220103/https://www.nytimes.com/2012/10/04/arts/music/jovanotti-italian-rapper-brings-his-act-to-new-york.html|archive-date=3 January 2022|access-date=24 February 2014|work=The New York Times}}{{Cbignore}}</ref> اطالوي ميٽل بينڊن ۾ [[ريپسوڊي آف فائر]]، [[لاڪونا ڪوئل]]، [[ايلون ڪنگ (بينڊ)|ايلون ڪنگ]]، [[فارگوٽن ٽومب]] ۽ [[فليش گاڊ اپوڪليپس]] شامل آهن.<ref>{{Cite book|last1=Sharpe-Young|first1= Garry|author-link1= MusicMight|title= A–Z of Power Metal|series= Rockdetector Series|year= 2003|publisher= Cherry Red Books|isbn= 978-1-901447-13-2}}</ref> اٽلي [[ڊسڪو]] ۽ [[اليڪٽرانڪ موسيقي]] جي ترقيءَ ۾ حصو وڌو، جنهن ۾ [[اٽالو ڊسڪو]]، جيڪو پنهنجي مستقبل پسند آواز ۽ سنٿيسائيزرن ۽ ڊرم مشينن جي نمايان استعمال لاءِ مشهور آهي، اليڪٽرانڪ ڊانس جي سڀ کان پهرين صنفن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite news|last=McDonnell|first=John|date=1 September 2008|title=Scene and heard: Italo-disco|url=https://www.theguardian.com/music/musicblog/2008/sep/01/sceneandhearditalodisco|access-date=14 July 2012|work=The Guardian|location=London}}</ref> [[جورجو مورودر]] جهڙا پروڊيوسر، جنهن ٽي اڪيڊمي اوارڊ ۽ چار گولڊن گلوب کٽيا، اليڪٽرانڪ ڊانس موسيقيءَ جي ترقيءَ ۾ اثرائتا رهيا.<ref>"This record was a collaboration between Philip Oakey, the big-voiced lead singer of the techno-pop band the Human League, and Giorgio Moroder, the Italian-born father of disco who spent the '80s writing synth-based pop and film music." {{Cite web|last=Evan Cater|title=Philip Oakey & Giorgio Moroder: Overview|url={{AllMusic|class=album|id=r59464|pure_url=yes}}|access-date=21 December 2009|publisher=[[آل ميوزڪ]]}}</ref> اطالوي پاپ جي نمائندگي هر سال [[سانريمو ميوزڪ فيسٽيول]] وسيلي ٿئي ٿي، جنهن [[يوروويزن سانگ ڪانٽيسٽ]] لاءِ الهام طور ڪم ڪيو.<ref>{{Cite web|last=Yiorgos Kasapoglou|date=27 February 2007|title=Sanremo Music Festival kicks off tonight|url=http://www.esctoday.com/news/read/7817|access-date=18 August 2011|publisher=esctoday.com}}</ref> [[جيگليولا چينڪويتي]]، [[توتو ڪوتونيو]] ۽ [[مونياسڪن]] بالترتيب [[يوروويزن سانگ ڪانٽيسٽ 1964|1964ع]]، [[يوروويزن سانگ ڪانٽيسٽ 1990|1990ع]] ۽ [[يوروويزن سانگ ڪانٽيسٽ 2021|2021ع]] ۾ يوروويزن کٽيو. [[دومينيڪو مودونيو]]، [[مينا (اطالوي ڳائڻي)|مينا]]، [[اندريا بوچيلي]]، [[رافائيلا ڪارا]]، [[اِل وولو]]، [[ال بانو]]، [[توتو ڪوتونيو]]، [[نيڪ]]، [[امبرتو توتسي]]، [[جورجيا (ڳائڻي)|جورجيا]]، گريمي کٽيندڙ [[لائورا پائوسيني]]، [[ايروس رامازوتي]]، [[تيتسيانو فيرو]]، مونياسڪن ۽ ٻين ڳائڻن عالمي شهرت ماڻي آهي.<ref>{{Cite web|first=Federica|last=Cirone|date=29 August 2023|title=Cantanti italiani, quali sono quelli che hanno avuto più successo all'estero|url=https://www.socialboost.it/cantanti-italiani-quali-sono-quelli-che-hanno-avuto-piu-successo-allestero/|access-date=5 June 2024|publisher=socialboost.it|language=it}}</ref> === فيشن ۽ ڊزائن === {{Main|اطالوي فيشن|اطالوي ڊزائن}} [[File:Prada milano.JPG|thumb|ميلان ۾ [[گاليريا ويتوريو ايمانوئلي ٻيون]] ۾ [[پرادا]] جو دڪان]] اطالوي فيشن جي ڊگهي روايت آهي. [[گلوبل لئنگئيج مانيٽر]] جي ''Top Global Fashion Capital Rankings'' (2013ع) ۾ روم کي ڇهين ۽ ميلان کي ٻارهين نمبر تي رکيو ويو.<ref>{{Cite web|title=New York Takes Top Global Fashion Capital Title from London, edging past Paris|url=http://www.languagemonitor.com/fashion/sorry-kate-new-york-edges-paris-and-london-in-top-global-fashion-capital-10th-annual-survey|url-status=usurped|archive-url=https://web.archive.org/web/20140222011026/http://www.languagemonitor.com/fashion/sorry-kate-new-york-edges-paris-and-london-in-top-global-fashion-capital-10th-annual-survey|archive-date=22 February 2014|access-date=25 February 2014|publisher=Languagemonitor.com}}</ref> اهم اطالوي فيشن ليبلز — جهڙوڪ [[گوچي]]، [[ارماني]]، [[پرادا]]، [[ورساچي]]، [[ويلنٽينو ايس پي اي|ويلنٽينو]]، [[ڊولچي اينڊ گبانا]] — دنيا جي بهترين فيشن گهرن ۾ شامل آهن. [[بلغاري]]، [[دامياني (زيورن جي ڪمپني)|دامياني]] ۽ [[بوچيلاتي]] جهڙا زيورن جا ادارا اٽلي ۾ قائم ٿيا. فيشن رسالو ''[[ووگ اٽاليا]]'' دنيا جي سڀ کان وڌيڪ معزز فيشن رسالن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite book|last=Press|first=Debbie|url={{Google books|pkeaOOxb_isC|page=PA16|keywords=|text=|plainurl=yes}}|title=Your Modeling Career: You Don't Have to Be a Superstar to Succeed|publisher=Allworth Press|year=2000|isbn=978-1-58115-045-2}}; {{Cite web|last=Cardini|first=Tiziana|date=28 October 2020|title=Get to Know the Young Winners of the 2020 International Talent Support Awards |url=https://www.vogue.com/article/internationa-talent-support-award-2020-winners|website=Vogue}}</ref> اٽلي ڊزائن جي ميدان ۾ نمايان آهي، خاص طور تي اندروني، معمارِي، صنعتي ۽ شهري ڊزائن ۾.<ref>Miller (2005) p. 486</ref><ref>Insight Guides (2004) p. 220</ref> ميلان ۽ تورين ملڪ ۾ معمارِي ۽ صنعتي ڊزائن جا اڳواڻ آهن. ميلان شهر [[فيرا ميلانو]] جي ميزباني ڪري ٿو، جيڪا يورپ جي سڀ کان وڏي ڊزائن نمائش آهي.<ref>{{Cite web|title=Design City Milan|url=http://www.wiley.com/WileyCDA/WileyTitle/productCd-0470026839.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101206052654/http://www.wiley.com/WileyCDA/WileyTitle/productCd-0470026839.html|archive-date=6 December 2010|access-date=3 January 2010|publisher=Wiley}}</ref> ميلان ڊزائن ۽ معمارِي سان لاڳاپيل اهم واقعن ۽ هنڌن جي ميزباني ڪري ٿو، جهڙوڪ ''Fuori Salone'' ۽ [[ميلان فرنيچر فيئر]]، ۽ اهو [[برونو موناري]]، [[لوچيو فونتانا]]، [[اينريڪو ڪاستيلاني]] ۽ [[پيئرو مانزوني]] جهڙن ڊزائنرن جو گهر رهيو آهي.<ref>{{Cite web|title=Frieze Magazine – Archive – Milan and Turin|url=http://www.frieze.com/issue/article/milan_turin|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20100110123141/http://www.frieze.com/issue/article/milan_turin|archive-date=10 January 2010|access-date=3 January 2010|website=Frieze}}</ref> === سئنيما === {{Main|اٽلي جو سئنيما}} اطالوي سئنيما [[لوميئر ڀائرن]] طرفان حرڪتي تصويرن جون نمائشون متعارف ڪرائڻ کان ٿوري ئي پوءِ شروع ٿيو.<ref>{{Cite web|title=L'œuvre cinématographique des frères Lumière – Pays: Italie|url=https://catalogue-lumiere.com/pays/italie|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20180320195614/https://catalogue-lumiere.com/pays/italie|archive-date=20 March 2018|access-date=1 January 2022|language=fr}}; {{Cite web|title=Il Cinema Ritrovato – Italia 1896 – Grand Tour Italiano |url=https://festival.ilcinemaritrovato.it/proiezione/italy-1896-in-honor-of-aldo-bernardini|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20180321124127/https://festival.ilcinemaritrovato.it/proiezione/italy-1896-in-honor-of-aldo-bernardini|archive-date=21 March 2018|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> پهريون اطالوي ڊائريڪٽر [[ويتوريو ڪالچينا]] آهي، جنهن 1896ع ۾ [[پوپ ليو تيرهون]] کي فلمبند ڪيو.<ref>{{Cite web|title=26 febbraio 1896 – Papa Leone XIII filmato Fratelli Lumière |url=https://archivio.quirinale.it/aspr/gianni-bisiach/AV-002-000398/26-febbraio-1896-papa-leone-xiii-filmato-fratelli-lumiere|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> 1914ع جي ''[[ڪابيريا]]'' سڀ کان مشهور اطالوي [[خاموش فلم]] آهي.<ref>{{Citation|title=Cinematografia|volume=III|page=226|year=1970|publisher=[[تريڪاني]]|language=it|encyclopedia=Dizionario enciclopedico italiano}}</ref><ref>{{Cite book|last=Andrea Fioravanti|title=La "storia" senza storia. Racconti del passato tra letteratura, cinema e televisione|publisher=Morlacchi Editore|year=2006|isbn=978-8-8607-4066-3|page=121|language=it}}</ref> يورپ جي سڀ کان پراڻي [[اونگارڊ]] سئنيما تحريڪ، [[اطالوي مستقبل نگاري (سئنيما)|اطالوي مستقبل نگاري]]، 1910ع واري ڏهاڪي جي آخر ۾ ٿي.<ref>{{Cite web|date=30 September 2017|title=Il cinema delle avanguardie|url=https://www.brevestoriadelcinema.org/04-4-il-cinema-delle-avanguardie|access-date=13 November 2022|language=it}}</ref> [[File:Federico Fellini NYWTS 2.jpg|thumb|[[فيديريڪو فيليني]]، جيڪو ويهين صديءَ جي سڀ کان وڌيڪ اثرائتن ۽ وڏي پيماني تي عزت ماڻيندڙ فلمسازن مان هڪ سمجهيو وڃي ٿو<ref>{{Cite web|date=20 January 2022|title=Federico Fellini, i 10 migliori film per conoscere il grande regista|url=https://libreriamo.it/intrattenimento/federico-fellini-i-10-film-regista|access-date=10 September 2022|language=it}}</ref>]] 1920ع واري ڏهاڪي ۾ زوال کان پوءِ، صنعت 1930ع واري ڏهاڪي ۾ [[آواز واري فلم|آواز]] جي اچڻ سان ٻيهر متحرڪ ٿي. هڪ مشهور اطالوي صنف، ''[[تيليفوني بيانڪي]]''، دلڪش پس منظرن واريون مزاحيه فلمون هيون.<ref>{{Citation |last=Katz |first=Ephraim |title=Italy |pages=682–685 |year=2001 |publisher=HarperResource |isbn=978-0-0607-4214-0 |encyclopedia=The Film Encyclopedia}}.</ref> ''[[ڪاليگرافزمو]]''، ''تيليفوني بيانڪي''-آمريڪي انداز جي مزاحيه فلمن جي تيز ابتڙ هو؛ اهو وڌيڪ فني، تمام گهڻو رسمي، پيچيدگيءَ ۾ اظهار ڀريو، ۽ بنيادي طور معاصر ادبي مواد سان لاڳاپيل هو.<ref>{{Cite book|last=Brunetta|first=Gian Piero|title=Storia del cinema mondiale|publisher=Einaudi|year=2002|isbn=978-8-8061-4528-6|volume=III|pages=357–359|language=it}}</ref> سئنيما کي موسوليني استعمال ڪيو، جنهن روم جي مشهور [[چينيچتا|چينيچتا اسٽوڊيو]] قائم ڪيو، [[فاشسٽ پروپيگنڊا]] جي پيداوار لاءِ.<ref>{{Cite web|title=The Cinema Under Mussolini|url=http://ccat.sas.upenn.edu/italians/resources/Amiciprize/1996/mussolini.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100731200507/http://ccat.sas.upenn.edu/italians/resources/Amiciprize/1996/mussolini.html|archive-date=31 July 2010|access-date=30 October 2010|publisher=Ccat.sas.upenn.edu}}</ref> ٻي عالمي جنگ کان پوءِ، اطالوي فلم کي وسيع سڃاڻپ ملي ۽ اها برآمد ڪئي وئي، تان جو 1980ع واري ڏهاڪي ۾ فني زوال آيو.<ref>{{Cite web|title=STORIA 'POCONORMALE' DEL CINEMA: ITALIA ANNI '80, IL DECLINO|url=https://www.mymovies.it/cinemanews/2009/16629|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> [[اطالوي فلم ڊائريڪٽرن جي فهرست|اطالوي فلم ڊائريڪٽرن]] ۾ [[فيديريڪو فيليني]]، [[سرجيو ليئوني]]، [[پيئر پاولو پاسوليني]]، [[دوچو تيساري]]، [[لوڪينو ويسڪونتي]]، [[ويتوريو دي سيڪا]]، [[مائيڪل اينجلو انتونيوني]] ۽ [[روبيرتو روسيلليني]] شامل آهن، جن کي هر دور جي عظيم ترين ڊائريڪٽرن مان مڃيو وڃي ٿو.<ref>{{Cite news|last=Ebert|first=Roger|title=The Bicycle Thief / Bicycle Thieves (1949) |url=http://rogerebert.suntimes.com/apps/pbcs.dll/article?AID=/19990319/REVIEWS08/903190306/1023|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20090227023704/http://rogerebert.suntimes.com/apps/pbcs.dll/article?AID=%2F19990319%2FREVIEWS08%2F903190306%2F1023|archive-date=27 February 2009|access-date=8 September 2011|work=Chicago Sun-Times}}; {{Cite web|date=7 July 2002|title=The 25 Most Influential Directors of All Time|url=http://www.moviemaker.com/archives/moviemaking/directing/articles-directing/the-25-most-influential-directors-of-all-time-3358|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20151211230213/http://www.moviemaker.com/archives/moviemaking/directing/articles-directing/the-25-most-influential-directors-of-all-time-3358|archive-date=11 December 2015|access-date=21 February 2017|website=MovieMaker Magazine}}</ref> 1940ع واري ڏهاڪي جي وچ کان 1950ع واري ڏهاڪي جي شروعات تائين [[اطالوي نيو ريئلزم]] جو عروج هو، جيڪو جنگ کان پوءِ واري اٽليءَ جي خراب حالت کي ظاهر ڪندو هو.<ref>{{Cite web|title=Italian Neorealism – Explore – The Criterion Collection|url=https://www.criterion.com/explore/6-italian-neorealism|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110918102158/http://www.criterion.com/explore/6-italian-neorealism|archive-date=18 September 2011|access-date=7 September 2011|publisher=Criterion.com}}</ref> 1950ع واري ڏهاڪي ۾ جيئن ملڪ وڌيڪ امير ٿيو، نيو ريئلزم جي هڪ صورت، جيڪا گلابي نيو ريئلزم طور مشهور هئي، ان جي جاءِ ورتي، ۽ ''[[ڪوميڊيا آل اطاليانا]]'' صنف ۽ ٻيون [[فلم صنف]]ون، جهڙوڪ [[سورڊ اينڊ سينڊل]] ۽ [[اسپيگيٽي ويسٽرن]]، 1960ع ۽ 1970ع واري ڏهاڪي ۾ مشهور ٿيون.<ref>{{Cite web|title=Western all'italiana|url=https://www.treccani.it/enciclopedia/western-all-italiana_%28Enciclopedia-del-Cinema%29|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> [[صوفيا لورين]] جهڙين اداڪارائن عالمي شهرت حاصل ڪئي. شهوت انگيز اطالوي ٿرلر، يا ''[[جئلي]]''، جيڪي 1970ع واري ڏهاڪي ۾ [[داريو ارجينتو]] جهڙن ڊائريڪٽرن ٺاهيا، خوفناڪ فلمن تي اثرانداز ٿيا.<ref>{{Cite web|title=Tarantino e i film italiani degli anni settanta|url=http://www.corriere.it/solferino/severgnini/09-10-30/09.spm|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> تازو دور ۾، اطالوي منظر کي رڳو ڪڏهن ڪڏهن ڌيان مليو آهي، جهڙوڪ ''[[لائف از بيوٽيفل]]''، ''[[سئنيما پيراڊيسو]]'' ۽ ''[[اِل پوستينو: دي پوسٽمين]]'' جهڙين فلمن سان.<ref>{{Cite news|date=21 May 2013|title=Cannes 2013. La grande bellezza |url=https://stanzedicinema.com/2013/05/21/cannes-2013-la-grande-bellezza|access-date=1 January 2022|work=Stanze di Cinema|language=it}}</ref> چينيچتا اسٽوڊيو يورپ ۾ فلم ۽ ٽيليويزن پيداوار جي سڀ کان وڏي سهولت آهي،<ref>{{Cite web|date=30 December 2021|title=Cinecittà, c'è l'accordo per espandere gli Studios italiani|url=https://www.ciakmagazine.it/news/cinecitta-ce-laccordo-per-espandere-gli-studios-italiani|access-date=10 September 2022|language=it}}</ref> جتي ڪيتريون ئي عالمي باڪس آفيس ڪامياب فلمون فلمبند ٿيون. 1950ع واري ڏهاڪي ۾، اتي ٺاهيل عالمي پيداوارن جي انگ سبب روم کي "[[ٽائبر تي هالي ووڊ]]" سڏيو ويو. ان جي احاطي تي 3,000 کان وڌيڪ پيداوارون ٺهيون، جن مان 90 کي [[اڪيڊمي اوارڊ]] لاءِ نامزدگي ملي، ۽ 47 ڪاميابيون حاصل ٿيون.<ref>{{Cite book|last=Bondanella|first=Peter E.|url=https://books.google.com/books?id=PiTBFMc7tp4C|title=Italian Cinema: From Neorealism to the Present|date=2001|publisher=Continuum|isbn=978-0-8264-1247-8|page=13}}</ref> اٽلي [[بهترين پرڏيهي ٻوليءَ واري فلم لاءِ اڪيڊمي اوارڊ]] ۾ سڀ کان وڌيڪ اوارڊ ماڻيندڙ ملڪ آهي، جنهن 14 ڪاميابيون، 3 [[اعزازی اڪيڊمي اوارڊ|خاص اوارڊ]] ۽ 31 [[بهترين پرڏيهي ٻوليءَ واري فلم لاءِ اڪيڊمي اوارڊ ڏانهن اطالوي موڪلن جي فهرست|نامزدگيون]] حاصل ڪيون آهن.<ref>{{Cite web|date=26 October 2021|title=Oscar 2022: Paolo Sorrentino e gli altri candidati come miglior film internazionale |url=https://www.sorrisi.com/cinema/migliori-film/oscar-2022-paolo-sorrentino-e-gli-altri-candidati-come-miglior-film-internazionale|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> {{As of|2016}}، اطالوي فلمن 12 پام دُور،<ref>{{Cite web|date=13 May 2014|title=10 film italiani che hanno fatto la storia del Festival di Cannes|url=https://www.nanopress.it/articolo/10-film-italiani-che-hanno-fatto-la-storia-del-festival-di-cannes/67505|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> 11 [[گولڊن لائن]]،<ref>{{Cite web|date=28 August 2018|title=I film italiani vincitori del Leone d'Oro al Festival di Venezia|url=https://www.supereva.it/i-film-italiani-vincitori-del-leone-doro-al-festival-di-venezia-51756|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> ۽ 7 [[گولڊن بيئر]] کٽيا آهن.<ref>{{Cite web|title=Film italiani vincitori Orso d'Oro di Berlino|url=https://popcorntv.it/guide/film-italiani-vincitori-orso-doro-di-berlino/32626|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> === کاڌ خوراڪ === {{Main|اطالوي کاڌ خوراڪ|اطالوي کاڌي جو ڍانچو|اطالوي کاڌن ۽ مشروبن جي فهرست}} [[File:Salumi e vino lucchese.JPG|thumb|[[اطالوي شراب]] ۽ ''[[سالومي]]'']] [[اطالوي کاڌ خوراڪ]] تي [[اِيٽرسڪن تهذيب|اِيٽرسڪن]]، [[قديم يوناني کاڌ خوراڪ|قديم يوناني]]، [[قديم رومي کاڌ خوراڪ|قديم رومي]]، [[بازنطيني کاڌ خوراڪ|بازنطيني]]، [[عربي کاڌ خوراڪ|عربي]] ۽ [[يهودي کاڌ خوراڪ|يهودي]] کاڌن جو گهرو اثر آهي.<ref>{{Cite web|date=5 April 2023|title=The History of Italian Cuisine: A Cultural Journey – Italian Cuisine|url=https://italian-cuisine.org/the-history-of-italian-cuisine-a-cultural-journey|access-date=25 February 2024|website=italian-cuisine.org}}; {{Cite web|title=Italian Cooking: History of Food and Cooking in Rome and Lazio Region, Papal Influence, Jewish Influence, The Essence of Roman Italian Cooking|url=http://www.inmamaskitchen.com/ITALIAN_COOKING/rome_Lazio/Rome_LAZIO.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20100410100532/http://www.inmamaskitchen.com/ITALIAN_COOKING/rome_Lazio/Rome_LAZIO.html|archive-date=10 April 2010|access-date=24 April 2010|publisher=Inmamaskitchen.com}}</ref> [[نئين دنيا]] جي دريافت سان اهم تبديليون آيون، جن ۾ آلو، ٽماٽا ۽ مڪئي جهڙيون شيون ارڙهين صديءَ کان بنيادي جز بڻجي ويون.<ref>{{Cite web|title=The Making of Italian Food...From the Beginning|url=http://www.epicurean.com/articles/making-of-italian-food.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100327080045/http://www.epicurean.com/articles/making-of-italian-food.html|archive-date=27 March 2010|access-date=24 April 2010|publisher=Epicurean.com}}; Del Conte, 11–21.</ref> [[بحيرۂ روم واري غذا]] اطالوي کاڌ خوراڪ جو بنياد بڻجي ٿي، جيڪا [[پاستا]]، مڇي، ميون ۽ ڀاڄين سان مالا مال آهي ۽ پنهنجي سادگي ۽ قسمين قسمين هئڻ ڪري سڃاتي وڃي ٿي، جنهن ۾ ڪيترن کاڌن ۾ رڳو چار کان اٺ جز هوندا آهن.<ref>The Silver Spoon {{ISBN|8-8721-2223-6}}, 1997 ed.</ref> اطالوي کاڌ خوراڪ پنهنجي علائقائي تنوع،<ref>{{Cite encyclopedia|title=Italian cuisine – Britannica Online Encyclopedia|encyclopedia=Encyclopædia Britannica|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/718430/Italian-cuisine|access-date=24 April 2010|date=2 January 2009|archive-url=https://web.archive.org/web/20100716014306/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/718430/Italian-cuisine|archive-date=16 July 2010|author=Related Articles|url-status=live}}; {{Cite web|title=Italian Food – Italy's Regional Dishes & Cuisine|url=http://www.indigoguide.com/italy/food.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110102020059/http://www.indigoguide.com/italy/food.htm|archive-date=2 January 2011|access-date=24 April 2010|publisher=Indigoguide.com}}; {{Cite web|title=Regional Italian Cuisine|url=http://www.rusticocooking.com/regions.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100410072851/http://www.rusticocooking.com/regions.htm|archive-date=10 April 2010|access-date=24 April 2010|publisher=Rusticocooking.com}}</ref> ذائقي جي گهڻائي ۽ دنيا جي سڀ کان وڌيڪ مشهور کاڌن مان هڪ هئڻ ڪري نمايان آهي،<ref>{{Cite web|date=6 January 2013|title=Which country has the best food?|url=http://travel.cnn.com/explorations/eat/worlds-best-food-cultures-453528|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130629071154/http://travel.cnn.com/explorations/eat/worlds-best-food-cultures-453528|archive-date=29 June 2013|access-date=14 October 2013|publisher=CNN}}</ref> جنهن جو ٻاهرين ملڪن تي به مضبوط اثر آهي.<ref>{{Cite web|last=Freeman|first=Nancy|date=2 March 2007|title=American Food, Cuisine|url=http://www.sallybernstein.com/food/cuisines/us|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100418064119/http://sallybernstein.com/food/cuisines/us|archive-date=18 April 2010|access-date=24 April 2010|publisher=Sallybernstein.com}}</ref><ref>{{Cite web|title=Most Americans Have Dined Out in the Past Month and, Among Type of Cuisine, American Food is Tops Followed by Italian|url=http://www.harrisinteractive.com/vault/HarrisPoll18-DiningOut_4-3-13.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20130520205539/http://www.harrisinteractive.com/vault/HarrisPoll18-DiningOut_4-3-13.pdf|archive-date=20 May 2013|access-date=31 August 2013|publisher=[[هئرس انسائيٽس اينڊ اينالٽڪس|هئرس انٽرايڪٽو]]}}</ref><ref>{{Cite news|last=Kazmin|first=Amy|date=26 March 2013|title=A taste for Italian in New Delhi|url=http://www.ft.com/intl/cms/s/0/7ab87234-9214-11e2-851f-00144feabdc0.html|url-access=subscription|url-status=live|archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221210/http://www.ft.com/intl/cms/s/0/7ab87234-9214-11e2-851f-00144feabdc0.html|archive-date=10 December 2022|access-date=31 August 2013|work=[[فنانشل ٽائيمز]]|location=London}}</ref> اطالوي کاڌ خوراڪ روايتي شين تي گهڻو ڀاڙي ٿي؛ ملڪ وٽ [[يورپي يونين ۾ جاگرافيائي اشارا ۽ روايتي خاصيتون|يورپي يونين جي قانون]] هيٺ محفوظ ڪيل روايتي خاصيتن جو وڏو تعداد آهي.<ref>{{Cite web|last=Keane|first=John|title=Italy leads the way with protected products under EU schemes|url=http://www.bordbia.ie/industryservices/information/alerts/Pages/ItalyleadsthewaywithprotectedproductsunderEUschemes.aspx|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20140329075250/http://www.bordbia.ie/industryservices/information/alerts/Pages/ItalyleadsthewaywithprotectedproductsunderEUschemes.aspx|archive-date=29 March 2014|access-date=5 September 2013|publisher=[[بورڊ بيا]]}}</ref> اٽلي ۾ 395 [[ميشلن اسٽار]] رکندڙ ريسٽورنٽ آهن.<ref>{{cite web|url= https://www.michelin.com/en/publications/products-and-services/michelin-guide-2024-italy-two-new-3-michelin-stars-restaurants|title=Michelin Guide 2024 – Italy – Two new 3 Michelin stars restaurants|access-date=20 November 2024}}</ref> [[اطالوي چيزن جي فهرست|چيز]]، [[سالومي|ٿڌا گوشت]] ۽ [[اطالوي شراب|شراب]] اطالوي کاڌ خوراڪ جا مرڪزي جز آهن، جن سان علائقائي صورتون ۽ [[محفوظ اصل جو نالو]] يا [[محفوظ جاگرافيائي اشارو]] جا ليبل لاڳاپيل آهن؛ ان سان گڏ [[پيزا]] ۽ ڪافي پڻ کاڌي پيتي واري ثقافت جو حصو آهن.<ref>{{Cite news|last=Marshall|first=Lee|date=30 September 2009|title=Italian coffee culture: a guide|url=https://www.telegraph.co.uk/travel/destinations/europe/italy/6246202/Italian-coffee-culture-a-guide.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131010212148/http://www.telegraph.co.uk/travel/destinations/europe/italy/6246202/Italian-coffee-culture-a-guide.html|archive-date=10 October 2013|access-date=5 September 2013|work=The Daily Telegraph|location=London}}</ref> مٺا کاڌا مقامي ذائقن، جهڙوڪ ترش ميون، پسته ۽ بادام، کي [[ماسڪارپوني]] ۽ [[ريڪوٽا]] جهڙن مٺن چيزن يا ڪوڪو، وينلا ۽ دارچيني جهڙن غير ملڪي ذائقن سان ملائڻ جي ڊگهي روايت رکن ٿا. [[جيلاتو]]،<ref>{{Cite news|last=Jewkes|first=Stephen|date=13 October 2012|title=World's first museum about gelato culture opens in Italy|url=http://www.timescolonist.com/life/travel/world-s-first-museum-about-gelato-culture-opens-in-italy-1.15866|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131016062518/http://www.timescolonist.com/life/travel/world-s-first-museum-about-gelato-culture-opens-in-italy-1.15866|archive-date=16 October 2013|access-date=5 September 2013|work=[[ٽائيمز ڪالونسٽ]]}}</ref> [[تيراميسو]]،<ref>{{Cite news|last=Squires|first=Nick|date=23 August 2013|title=Tiramisu claimed by Treviso|url=https://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/10261930/Tiramisu-claimed-by-Treviso.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130829091009/http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/10261930/Tiramisu-claimed-by-Treviso.html|archive-date=29 August 2013|access-date=5 September 2013|work=The Daily Telegraph|location=London}}</ref> ۽ [[ڪاساتا]] اطالوي مٺن کاڌن جا سڀ کان مشهور مثال آهن. [[اطالوي کاڌي جو ڍانچو]] بحيرۂ روم واري علائقي لاءِ خاص آهي ۽ اتر، وچ ۽ اوڀر يورپي کاڌي جي ڍانچن کان مختلف آهي، جيتوڻيڪ اهو اڃا به اڪثر ناشتي (''[[اطالوي کاڌي جو ڍانچو#ناشتو (ڪولازيوني)|ڪولازيوني]]'')، منجهند جي ماني (''[[اطالوي کاڌي جو ڍانچو#منجهند جي ماني (پرانزو)|پرانزو]]'') ۽ رات جي ماني (''[[اطالوي کاڌي جو ڍانچو#رات جي ماني (چينا)|چينا]]'') تي مشتمل هوندو آهي.<ref>{{Cite web|title=Mangiare all'italiana|url=https://www.studiare-in-italia.it/php5/study-italy.php?idorizz=5&idvert=62|access-date=12 November 2021|language=it|archive-date=12 November 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20211112222610/https://www.studiare-in-italia.it/php5/study-italy.php?idorizz=5&idvert=62|url-status=dead}}</ref> بهرحال، ناشتي تي گهڻو گهٽ زور ڏنو ويندو آهي، جيڪو اڪثر ڇڏيو ويندو آهي يا غير بحيرۂ روم اولهندي ملڪن جي ڀيٽ ۾ هلڪن حصن تي مشتمل هوندو آهي.<ref>{{Cite web|date=29 March 2016|title=Colazioni da incubo in giro per il mondo|url=https://www.lacucinaitaliana.it/news/in-primo-piano/colazioni-strane-nel-mondo|access-date=12 November 2021|language=it}}</ref> صبح دير سان ۽ منجهند کان پوءِ هلڪا کاڌا، جن کي ''[[اطالوي کاڌي جو ڍانچو#منجهند کان پوءِ هلڪو کاڌو (ميريندا)|ميريندا]]'' ({{Plural form}}: ''ميريندي'') چيو وڃي ٿو، اڪثر شامل هوندا آهن.<ref>{{Cite web|date=12 August 2021|title=Merenda, una abitudine tutta italiana: cinque ricette salutari per tutta la famiglia|url=https://www.corriere.it/cook/news/cards/merenda-abitudine-tutta-italiana-cinque-ricette-salutari-tutta-famiglia/merenda-come-deve-essere_principale.shtml|access-date=12 November 2021|language=it}}</ref> === راند === {{Main|اٽلي ۾ راند}} [[File:Italy national football team Euro 2012 final.jpg|thumb|2012ع ۾ [[اٽلي قومي فٽبال ٽيم|''آتسوري'']]. [[اٽلي ۾ فٽبال|فٽبال]] اٽلي ۾ سڀ کان مشهور راند آهي.]] سڀ کان مشهور راند [[اٽلي ۾ فٽبال|فٽبال]] آهي.<ref>{{Cite web|last=Wilson|first=Bill|date=10 March 2014|title=Italian football counts cost of stagnation|url=https://www.bbc.co.uk/news/business-26351331|access-date=12 June 2015|publisher=BBC News}}; {{Cite book|last1=Hamil|first1=Sean|title=Managing football: an international perspective|last2=Chadwick|first2=Simon|publisher=Elsevier/Butterworth-Heinemann|year=2010|isbn=978-1-8561-7544-9|edition=1st ed., dodr.|location=Amsterdam|page=285}}</ref> اٽلي جي [[اٽلي قومي فٽبال ٽيم|ٽيم]] سڀ کان وڌيڪ ڪامياب ٽيمن مان هڪ آهي، جنهن چار [[فيفا ورلڊ ڪپ|ورلڊ ڪپ]] ڪاميابيون ([[1934 فيفا ورلڊ ڪپ|1934]]، [[1938 فيفا ورلڊ ڪپ|1938]]، [[1982 فيفا ورلڊ ڪپ|1982]] ۽ [[2006 فيفا ورلڊ ڪپ|2006]]) ۽ ٻه [[يوئيفا يورو]] ڪاميابيون ([[يوئيفا يورو 1968|1968]] ۽ [[يوئيفا يورو 2020|2020]]) حاصل ڪيون آهن.<ref>{{Cite web|title=Previous FIFA World Cups|url=https://www.fifa.com/worldcup/archive/index.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110125063612/http://www.fifa.com/worldcup/archive/index.html|archive-date=25 January 2011|access-date=8 January 2011|publisher=FIFA}}</ref> اطالوي ڪلبن 48 وڏيون يورپي ٽرافيون کٽيون آهن، جنهن ڪري اٽلي اسپين کان پوءِ يورپ جو ٻيو سڀ کان ڪامياب ملڪ بڻجي ٿو. اٽلي جي مٿئين ليگ [[سيري آ]] آهي، جنهن کي دنيا ڀر ۾ لکين مداح ڏسن ٿا.<ref>{{Cite web|title=Le squadre più tifate al mondo: classifica e numero di fan|url=https://www.sisal.it/scommesse-matchpoint/blog/fuori-campo/squadre-piu-tifate-al-mondo-classifica|access-date=4 January 2022|language=it|archive-date=18 September 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210918004108/https://www.sisal.it/scommesse-matchpoint/blog/fuori-campo/squadre-piu-tifate-al-mondo-classifica|url-status=dead}}</ref> ٻيون مشهور ٽيم واريون رانديون باسڪيٽ بال، والي بال ۽ رگبي آهن.<ref name="sportface">{{Cite web|date=15 March 2021|title=Sport più seguiti: la (forse) sorprendente classifica mondiale|url=https://www.sportface.it/altro/sport-piu-seguiti-la-forse-sorprendente-classifica-mondiale/1318754|access-date=4 January 2022|language=it|archive-date=4 January 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220104135605/https://www.sportface.it/altro/sport-piu-seguiti-la-forse-sorprendente-classifica-mondiale/1318754|url-status=dead}}</ref> اٽلي جون مردن ۽ عورتن جون قومي والي بال ٽيمون اڪثر دنيا جي بهترين ٽيمن ۾ شامل ٿين ٿيون. [[اٽلي مردن جي قومي والي بال ٽيم|مردن جي ٽيم]] لڳاتار ٽي [[ايف آءِ وي بي والي بال مردن جي عالمي چيمپيئن شپ|عالمي چيمپيئن شپون]] کٽيون (1990ع، 1994ع ۽ 1998ع ۾). [[اٽلي مردن جي قومي باسڪيٽ بال ٽيم|اٽلي مردن جي باسڪيٽ بال ٽيم]] جا بهترين نتيجا [[يورو باسڪيٽ 1983]] ۽ [[يورو باسڪيٽ 1999|1999ع]] ۾ سونا تمغا، ۽ [[2004ع گرمائين اولمپڪس ۾ باسڪيٽ بال|2004ع اولمپڪس]] ۾ چاندي جو تمغو هئا. [[ليگا باسڪيٽ سيري آ]] يورپ جي سڀ کان وڌيڪ مقابلي واري ليگن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite web|date=July 2019|title=Basket Eurolega, l'albo d'oro delle squadre più forti e titolate d'Europa|url=https://williamhillnews.it/basket/basket-eurolega|access-date=4 January 2022|language=it}}</ref> [[اٽلي قومي رگبي يونين ٽيم]] [[سڪس نيشنز چيمپيئن شپ]] ۽ [[رگبي ورلڊ ڪپ]] ۾ مقابلو ڪري ٿي. انفرادي راندين ۾، سائيڪل ڊوڙ مشهور آهي؛<ref>{{Cite book|last=Foot|first=John|title=Pedalare! Pedalare!: a history of Italian cycling|publisher=Bloomsbury|year=2012|isbn=978-1-4088-2219-7|location=London|page=312}}</ref> اطالوين [[يو سي آءِ روڊ ورلڊ چيمپيئن شپون – مردن جي روڊ ريس|يو سي آءِ عالمي چيمپيئن شپون]] [[يو سي آءِ روڊ ورلڊ چيمپيئن شپون – مردن جي روڊ ريس#قوم موجب تمغا ماڻيندڙ|بيلجيم کان سواءِ ڪنهن به ٻئي ملڪ کان وڌيڪ]] کٽيون آهن. [[جيرو دي اٽاليا]] هر مئي ۾ ٿيندڙ سائيڪل ريس آهي ۽ ٽن [[گرانڊ ٽورس]] مان هڪ آهي. الپائن اسڪائينگ هڪ وسيع راند آهي، ۽ ملڪ اسڪائينگ لاءِ مشهور منزل آهي.<ref>{{Cite news|last=Hall|first=James|date=23 November 2012|title=Italy is best value skiing country, report finds|url=https://www.telegraph.co.uk/travel/travelnews/9697128/Italy-is-best-value-skiing-country-report-finds.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131003012827/http://www.telegraph.co.uk/travel/travelnews/9697128/Italy-is-best-value-skiing-country-report-finds.html|archive-date=3 October 2013|access-date=29 August 2013|work=The Daily Telegraph|location=London}}</ref> اطالوي اسڪائر [[سياري جون اولمپڪ رانديون]] ۽ [[الپائن اسڪائي ورلڊ ڪپ]] ۾ سٺا نتيجا حاصل ڪن ٿا. ٽينس کي اهم پيروي حاصل آهي: اها چوٿين سڀ کان وڌيڪ کيڏي ويندڙ راند آهي.<ref>{{Cite web|title=Il tennis è il quarto sport in Italia per numero di praticanti|url=http://www.federtennis.it/DettaglioNews.asp?IDNews=55672|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20130927033216/http://www.federtennis.it/DettaglioNews.asp?IDNews=55672|archive-date=27 September 2013|access-date=29 August 2013|publisher=Federazione Italiana Tennis}}</ref> [[روم ماسٽرز]]، جيڪو 1930ع ۾ قائم ٿيو، سڀ کان وڌيڪ معزز ٽينس ٽورنامينٽن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite news|title=Internazionali d'Italia di Tennis – Roma 2021 |url=https://www.faretennis.com/tornei/internazionali-italia-tennis|access-date=4 January 2022|language=it}}</ref> اطالوي رانديگرن [[ڊيويس ڪپ]] 4 ڀيرا (1976، 2023، 2024 ۽ 2025) ۽ [[بلي جين ڪنگ ڪپ]] 6 ڀيرا (2006، 2009، 2010، 2013، 2024 ۽ 2025) کٽيا آهن. [[File:Michael Schumacher 2006 USA 2.jpg|thumb|[[اسڪوديريا فيراري]] جي [[فيراري 248 ايف 1]]، جيڪا [[گرانڊ پري موٽر ريسنگ|گرانڊ پري]] ريسنگ ۾ اڃا تائين موجود سڀ کان پراڻي ٽيم آهي،<ref name="targaflorio"/> جيڪا 1948ع کان مقابلو ڪري رهي آهي، ۽ شمارياتي طور [[فارمولا ون گرانڊ پري فاتحن جي فهرست (تعمير ڪندڙ)|تاريخ جي سڀ کان ڪامياب فارمولا ون ٽيم]] آهي]] موٽر راندون مشهور آهن.<ref name="sportface"></ref> اٽلي، تمام وڏي فرق سان، سڀ کان وڌيڪ موٽو جي پي عالمي چيمپيئن شپون کٽيون آهن. اطالوي [[اسڪوديريا فيراري]] [[گرانڊ پري موٽر ريسنگ|گرانڊ پري]] ريسنگ ۾ اڃا تائين موجود سڀ کان پراڻي ٽيم آهي،<ref name="targaflorio">{{Cite web|title=Enzo Ferrari|url=https://www.targaflorio.info/enzoferrari.htm|access-date=4 January 2022|language=it}}</ref> جيڪا 1948ع کان مقابلو ڪري رهي آهي، ۽ 232 ڪاميابين سان سڀ کان ڪامياب فارمولا ون ٽيم آهي. [[فارمولا ون]] جو [[اطالوي گرانڊ پري]] 1921ع کان منعقد ٿيندو رهيو آهي<ref>{{Cite web|date=3 September 2020|title=GP d'Italia: albo d'oro|url=https://www.motori.it/curiosita/1757728/gp-ditalia-albo-doro.html|access-date=4 January 2022|language=it}}</ref> ۽ هميشه [[آٽوڊرومو ناتسيونالي مونزا]] ۾ ٿيو آهي (سواءِ [[1980 اطالوي گرانڊ پري|1980ع]] جي).<ref>{{Cite web|date=7 September 2021|title=GP Italia: a Monza tra storia e passione|url=https://www.f1world.it/amarcord/gp-ditalia-a-monza-tra-storia-e-passione|access-date=4 January 2022|language=it|archive-date=4 January 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220104135550/https://www.f1world.it/amarcord/gp-ditalia-a-monza-tra-storia-e-passione/|url-status=dead}}</ref> موٽر راندين ۾ ٻيا ڪامياب اطالوي ڪار ٺاهيندڙ [[الفا روميو]]، [[لانچيا]]، [[مازيراتي]] ۽ [[فيات]] آهن.<ref>{{Cite web|date=5 October 2021|title=L'Italia che vince le corse|work=Mauto|url=https://www.museoauto.com/litalia-che-vince-le-corse-la-ferrari-500-f2-del-1952|access-date=4 January 2022|language=it|archive-date=4 January 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220104172543/https://www.museoauto.com/litalia-che-vince-le-corse-la-ferrari-500-f2-del-1952/|url-status=dead}}</ref> اٽلي اولمپڪس ۾ ڪامياب رهيو آهي، [[1896ع گرمائين اولمپڪس|پهرين اولمپياڊ]] کان حصو وٺندو رهيو آهي ۽ 48 مان 47 رانديگرن ۾ شامل ٿيو آهي ([[1904ع گرمائين اولمپڪس|1904ع]] کان سواءِ).<ref>{{Cite web|last=Elio Trifari|title=Che sorpresa: Italia presente a tutti i Giochi|url=http://archiviostorico.gazzetta.it/2008/novembre/28/Che_sorpresa_Italia_presente_tutti_ga_10_081128051.shtml|access-date=4 January 2022|language=it}}</ref> [[اولمپڪس ۾ اٽلي|اطالوين]] [[گرمائين اولمپڪ رانديون]] ۾ 618 تمغا، ۽ سياري جي اولمپڪس ۾ 141 تمغا کٽيا آهن، جن ۾ 259 سونا تمغا شامل آهن، ۽ ڪل تمغن جي لحاظ کان ڇهون سڀ کان ڪامياب ملڪ آهي. ملڪ [[1960ع گرمائين اولمپڪس|1960ع]] ۾ گرمائين اولمپڪس جي ميزباني ڪئي؛ ۽ [[سياري جون اولمپڪ رانديون|سياري جي اولمپڪس]] جي [[1956ع سياري اولمپڪس|1956ع]]، [[2006ع سياري اولمپڪس|2006ع]] ۾ ميزباني ڪئي، ۽ هن وقت [[ميلان]] ۽ [[ڪورتينا دامپيتسو]] ۾ [[2026ع سياري اولمپڪس|2026ع واري ايڊيشن]] جي ميزباني ڪري رهيو آهي. === عام موڪلون، ميلو ۽ لوڪ روايتون === {{Main|اٽلي ۾ عام موڪلون|اٽلي جون روايتون|اٽلي جون لوڪ روايتون}} [[File:Frecce Tricolori 2022.jpg|thumb|روم ۾ ''[[فيستا ديلا ريپوبليڪا]]'' جي جشن دوران [[وڪٽر ايمانوئل ٻيون يادگار]] مٿان ''[[فريچي تريڪولوري]]''، جنهن جي دونهين واري لڪير [[اٽلي جا قومي رنگ]] ڏيکاري ٿي]] عام موڪلن ۾ مذهبي، قومي ۽ علائقائي ڏينهن شامل آهن. اٽلي جو قومي ڏينهن، ''[[فيستا ديلا ريپوبليڪا]]'' ('جمهوريت جو ڏينهن')،<ref>{{Cite web|title=Le feste mobili. Feste religiose e feste civili in Italia|url=http://calendario.eugeniosongia.com/feste.htm|access-date=29 December 2022|language=it}}</ref> 2 جون تي ملهايو ويندو آهي، جنهن جو مکيه جشن روم ۾ ٿيندو آهي، ۽ اهو 1946ع ۾ اطالوي جمهوريه جي جنم جي ياد ۾ ملهايو ويندو آهي.<ref name="Italian Embassy in London">{{Cite web|title=Festività nazionali in Italia|url=http://www.amblondra.esteri.it/Ambasciata_Londra/Menu/In_linea_con_utente/Domande_frequenti/altro.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20120624220055/http://www.amblondra.esteri.it/Ambasciata_Londra/Menu/In_linea_con_utente/Domande_frequenti/altro.htm|archive-date=24 June 2012|access-date=15 April 2012|publisher=Italian Embassy in London|language=it}}</ref> تقريب ۾ [[اڻڄاتل سپاهيءَ جو مقبرو (اٽلي)|اطالوي اڻڄاتل سپاهي]] کي خراج عقيدت طور گلن جي چادر چاڙهڻ ۽ روم ۾ [[ويا ديئي فوري امپيريالي]] سان فوجي پريڊ شامل آهي. [[سينٽ لوسي جو ڏينهن#اٽلي|سينٽ لوسي جو ڏينهن]]، 13 ڊسمبر تي، اٽلي جي ڪجهه علائقن ۾ ٻارن ۾ مشهور آهي، جتي هوءَ سانتا ڪلاز جهڙو ڪردار ادا ڪري ٿي.<ref>{{Cite web|title=Saint Lucy – Sicily's Most Famous Woman – Best of Sicily Magazine|url=http://www.bestofsicily.com/mag/art333.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20121015021932/http://bestofsicily.com/mag/art333.htm|archive-date=15 October 2012|website=bestofsicily.com}}</ref> [[ايپيفني (موڪل)|ايپيفني]] [[اطالوي لوڪ روايتون|اطالوي لوڪ روايتن]] جي شخصيت [[بيفانا]] سان لاڳاپيل آهي، جيڪا ٻهاريءَ تي سوار هڪ پوڙهي عورت آهي، جيڪا 5 جنوري جي رات سٺن ٻارن لاءِ تحفا، ۽ خراب ٻارن لاءِ ڪوئلو يا رک جا ٿيلها آڻي ٿي.<ref>{{Cite book|last=Roy|first=Christian|url={{Google books|IKqOUfqt4cIC|page=PA144|keywords=|text=|plainurl=yes}}|title=Traditional Festivals|date=2005|publisher=ABC-CLIO|isbn=978-1-5760-7089-5|page=144|access-date=13 January 2015}}</ref> [[مريم جو آسمان تي کڄڻ]] 15 آگسٽ تي ''[[فيراگوستو]]'' سان گڏ اچي ٿو، جيڪو اونهاري جي موڪلن جو دور آهي.<ref>{{Cite book|last=Jonathan Boardman|url={{Google books|VHAUAQAAIAAJ|keywords=|text=|plainurl=yes}}|title=Rome: A Cultural and Literary Companion|publisher=Signal Books|year=2000|isbn=978-1-902669-15-1|location=University of California|page=219|format=Google Books}}</ref> اطالوي قومي [[سرپرست ڏينهن]]، 4 آڪٽوبر تي، [[سينٽ فرانسس ۽ ڪيٿرائن جو عيد ڏينهن|سينٽ فرانسس ۽ سينٽ ڪيٿرائن]] کي ملهايو ويندو آهي. هر شهر يا ڳوٺ پنهنجي مقامي سرپرست بزرگ جي عيد تي پڻ عام موڪل ملهائيندو آهي.<ref name="Italian Embassy in London"></ref> [[ناتالي دي روما]] ({{literally|روم جو جنم ڏينهن}}) [[روم]] ۾ 21 اپريل تي ٿيندڙ ساليانو ميلو آهي، جيڪو شهر جي ڏند ڪٿائي [[روم جو بنياد|بنياد]] جي خوشيءَ ۾ ملهايو ويندو آهي.<ref name="Plutarch12">[[پلوٽارڪ]]، ''[[متوازي زندگيون]] – رومولس جي زندگي''، [http://penelope.uchicago.edu/Thayer/E/Roman/Texts/Plutarch/Lives/Romulus*.html#12 12.2] ([[لاڪوس ڪورتيوس]] مان)</ref> [[ڏند ڪٿا]] موجب، چيو وڃي ٿو ته [[رومولس]] 21 اپريل 753 ق.م. تي روم شهر جو بنياد وڌو.<ref name="penelope">{{Cite web|url=https://penelope.uchicago.edu/Thayer/L/Roman/Texts/Censorinus/text*.html#17.11|title=LacusCurtius • Censorinus – De Die Natali|website=penelope.uchicago.edu}}</ref> ميلن ۽ جشنن ۾ [[پاليو دي سينا]] گهوڙن جي ڊوڙ، [[مقدس هفتو#اٽلي|مقدس هفتي]] جون رسمون، اريتسو جو [[ساراسين جوسٽ]]، ۽ ''[[ڪالچو ستوريڪو فيورينتينو]]'' شامل آهن. 2013ع ۾، [[يونيسڪو]] [[غير مادي ثقافتي ورثو|غير مادي ثقافتي ورثي]] ۾ اطالوي ميلن ۽ ''[[پاسو (فلوٽ)|پاسو]]'' کي شامل ڪيو، جهڙوڪ [[واريا دي پالمي]]، [[ويتربو]] ۾ [[ماڪينا دي سانتا روزا]]، ۽ [[ساساري]] ۾ ''faradda di li candareri''.<ref>{{Cite web|title=Celebrations of big shoulder-borne processional structures|url=http://www.unesco.org/culture/ich/index.php?lg=en&pg=00011&RL=00721|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141213122708/http://www.unesco.org/culture/ich/index.php?lg=EN|archive-date=13 December 2014|access-date=29 November 2014|publisher=UNESCO}}</ref> ٻين ميلن ۾ [[اٽلي ۾ ڪارنيول|ڪارنيول]] شامل آهن، جهڙوڪ [[وينس جو ڪارنيول|وينس]]، [[وياريجو جو ڪارنيول|وياريجو]]، [[اِوريا جو ڪارنيول|اِوريا]]، [[فويانو ديلا ڪيانا جو ڪارنيول|فويانو ديلا ڪيانا]]، ۽ [[ساتريانو دي لوڪانيا جو ڪارنيول|ساتريانو دي لوڪانيا]]. [[وينس فلم فيسٽيول]]، جيڪو [[گولڊن لائن]] انعام ڏئي ٿو ۽ 1932ع کان منعقد ٿي رهيو آهي، دنيا جو سڀ کان پراڻو فلمي ميلو آهي ۽ [[ڪانز فلم فيسٽيول|ڪانز]] ۽ [[برلن بين الاقوامي فلم فيسٽيول|برلن]] سان گڏ يورپ جي "وڏن ٽن" فلمي ميلن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite web|last=Anderson|first=Ariston|date=24 July 2014|title=Venice: David Gordon Green's 'Manglehorn,' Abel Ferrara's 'Pasolini' in Competition Lineup|url=https://www.hollywoodreporter.com/news/venice-film-festival-unveils-lineup-720770|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20160218220740/http://www.hollywoodreporter.com/news/venice-film-festival-unveils-lineup-720770|archive-date=18 February 2016|website=[[دي هالي ووڊ رپورٽر]]}}; {{Cite magazine|title=Addio, Lido: Last Postcards from the Venice Film Festival|url=https://time.com/3291348/addio-lido-last-postcards-from-the-venice-film-festival/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140920162423/http://time.com/3291348/addio-lido-last-postcards-from-the-venice-film-festival|archive-date=20 September 2014|magazine=Time}}</ref> ==<span class="anchor" id="Constituent entities"></span>انتظامي ورهاستون== <!-- This Anchor tag serves to provide a permanent target for incoming section links. Please do not remove or modify it, except to add another appropriate anchor. If you modify the section title, please anchor the old title. It is always best to anchor an old section header that has been changed so that links to it will not be broken. See [[Template:Anchor]] for details. This template is {{Subst:Anchor comment}}. --> {{Main|اٽلي جا علائقا|اٽلي جا صوبا|اٽلي جا ميٽروپوليٽن شهر|ڪوموني}} {{Italy Labelled Map Scalable|image-width=400}} اٽلي 20 علائقن (''[[ريجوني]]'') تي مشتمل آهي، جن مان پنجن کي [[خاص قانوني حيثيت وارا خودمختيار علائقا|خاص خودمختيار حيثيت]] حاصل آهي، جيڪا کين اضافي معاملن تي قانون سازي ڪرڻ جي اجازت ڏئي ٿي.<ref name="tuttitalia">{{Cite news|title=Regioni italiane|url=http://www.tuttitalia.it/regioni|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220509133929/https://www.tuttitalia.it/regioni|archive-date=9 May 2022|access-date=30 April 2022|language=it}}</ref> {{Div col}} * [[ابروزو]] * [[اوستا وادي]] * [[اپوليا]] * [[بازيليڪاتا]] * [[ڪلابريا]] * [[ڪمپانيا]] * [[ايميليا-رومانيا]] * [[فريولي-وينيزيا جوليا]] * [[لازيو]] * [[ليگوريا]] * [[لومباردي]] * [[مارڪي]] * [[موليزه]] * [[پيڊمونٽ]] * [[سارڊينيا]] * [[سسلي]] * [[ترنتينو-آلٽو آديجي/سڊٽيرول]] * [[ٽسڪني]] * [[امبريا]] * [[وينيتو]] {{Div col end}} ''ريجوني'' ۾ 107 صوبا (''[[اٽلي جا صوبا|پرووينچي]]'') يا ميٽروپوليٽن شهر (''[[اٽلي جا ميٽروپوليٽن شهر|چِتا ميٽروپوليتاني]]'')، ۽ 7,896 ميونسپلٽيون (''[[ڪوموني]]'') شامل آهن.<ref name="tuttitalia"/> {{Clear}} == پڻ ڏسو == {{Portal|اٽلي|ملڪ|يورپ|يورپي يونين }} * [[اٽلي جو خاڪو]] {{Clear}} == نوٽس == {{Notelist|30em}} == ڪتابيات == {{Refbegin|30em}} * {{Cite book|last1=Cushman-Roisin|first1=Benoit|url=https://books.google.com/books?id=OFwkVgQNHlsC|title=Physical oceanography of the Adriatic Sea|last2=Gačić|first2=Miroslav|last3=Poulain|first3=Pierre-Marie|publisher=Springer|year=2001|isbn=978-1-4020-0225-0}} * {{Cite web|date=2004–2007|title=FastiOnline: A database of archaeological excavations since the year 2000 |url=https://www.fastionline.org|access-date=6 March 2010|publisher=International Association of Classical Archaeology (AIAC)}} * Hibberd, Matthew. ''The media in Italy'' (McGraw-Hill International, 2007). * Sarti, Roland, ed. ''Italy: A reference guide from the Renaissance to the present'' (2004). * Sassoon, Donald. ''Contemporary Italy: politics, economy and society since 1945'' (Routledge, 2014). * {{Cite web|date=1995–2010|title=Italy History – Italian History Index|url=http://vlib.iue.it/hist-italy/Index.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210815124837/http://vlib.iue.it/hist-italy/Index.html|archive-date=15 August 2021|access-date=6 March 2010|publisher=European University Institute, The World Wide Web Virtual Library|language=it, en}} {{Refend}} == ٻاهريان ڳنڍڻا == {{Wikibooks|Wikijunior:Countries A-Z|Italy}} {{Sister project links|voy=Italy|d=Q38}} * [https://www.bbc.com/news/world-europe-17433142 اٽلي] [[بي بي سي نيوز]] مان * [https://web.archive.org/web/20260116052905/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy/ اٽلي]. ''[[دي ورلڊ فيڪٽ بڪ]]''. [[سينٽرل انٽيليجنس ايجنسي]]. * [https://web.archive.org/web/20081216082829/http://ucblibraries.colorado.edu/govpubs/for/italy.htm اٽلي] ''يو سي بي لائبريريز گوو پبس'' مان * [https://www.oecd.org/italy/ اٽلي] [[او اي سي ڊي]] مان * [https://european-union.europa.eu/principles-countries-history/eu-countries/italy_en يورپي يونين جي ويب سائيٽ تي اٽلي جو ملڪي خاڪو] * {{Wikiatlas|Italy}} * {{OSM relation|365331}} * [https://www.ifs.du.edu/IFs/frm_CountryProfile/IT اٽلي لاءِ اهم ترقياتي اڳڪٿيون] [[انٽرنيشنل فيوچرز]] مان * [https://www.governo.it/ سرڪاري ويب سائيٽ] {{In lang|it}} * [https://www.italia.it/en/ اطالوي سياحت جي سرڪاري ويب سائيٽ] {{Italy topics}} {{Navboxes |title = اٽلي سان لاڳاپيل مضمون|list= {{Sovereign states of Europe}} {{Countries and territories bordering the Mediterranean Sea}} {{EU members}} {{European Economic Area (EEA)}} {{Council of Europe members}} {{G8 nations}} {{G20}} {{OSCE}} }} {{Authority control}} {{Coord|43|N|12|E|display=title}} [[زمرو:اٽلي| ]]<!--Please leave the empty space as standard.--> [[زمرو:1861ع ۾ يورپ ۾ قيام]] [[زمرو:اهي ملڪ ۽ علائقا جتي اطالوي سرڪاري ٻولي آهي]] [[زمرو:يورپ جا ملڪ]] [[زمرو:جي 20 ميمبر]] [[زمرو:ڪائونسل آف يورپ جا ميمبر رياستون]] [[زمرو:يورپي يونين جا ميمبر رياستون]] [[زمرو:نيٽو جا ميمبر رياستون]] [[زمرو:يونين فار دي ميڊيٽرينين جا ميمبر رياستون]] [[زمرو:گڏيل قومن جا ميمبر رياستون]] [[زمرو:او اي سي ڊي ميمبر]] [[زمرو:جمهوريتون]] [[زمرو:1861ع ۾ قائم ٿيل رياستون ۽ علائقا]] [[Category:1946ع ۾ يورپ ۾ قائم ٿيل رياستون ۽ علائقا]] == حوالا == {{Reflist}} 2gyff4apk4mcwgrc4m1xvhr63amhpvy 382622 382621 2026-06-04T07:46:45Z Intisar Ali 8681 382622 wikitext text/x-wiki {{چونڊ مضمون| جون 2026}} {{Short description|ڏکڻ ۽ اولهه يورپ جو ملڪ}} {{Infobox country | conventional_long_name = اطالوي جمهوريه | common_name = اٽلي | native_name = {{Lang|it|Repubblica Italiana<!--upper case see Italian wiki-->}} | image_flag = Flag of Italy.svg | image_coat = Emblem of Italy.svg | symbol_type = نشان | national_anthem = "{{Lang|it|[[اِل ڪانتو ديلي اطالياني]]|italic=no}}"<br/>"اطالوين جو گيت"<div style="padding-top:0.5em;">{{Center|[[File:Canto degli Italiani - Marina Militare (strumentale).wav]]}}</div> | image_map = {{Switcher|[[File:EU-Italy (orthographic projection).svg|frameless]]|گلوب ڏيکاريو|[[File:EU-Italy.svg|upright=1.15|frameless]]|يورپي يونين جو نقشو ڏيکاريو|default=1}} | capital = [[روم]] | coordinates = {{Coord|41|54|N|12|29|E|type:city}} | largest_city = capital | languages_type = ڏيهي ٻوليون | languages = ڏسو [[اٽلي جون ٻوليون|مکيه مضمون]] | official_languages = [[اطالوي ٻولي|اطالوي]]<sup>a</sup> {{Infobox|child=yes |label1 = [[اٽلي ڏانهن اميگريشن|قوميت]] {{Nobold|(2021)}}<ref name="id2020">{{Cite web|title=Indicatori demografici, anno 2020 |url=https://www.istat.it/it/files//2021/05/REPORT_INDICATORI-DEMOGRAFICI-2020.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210503091112/https://www.istat.it/it/files//2021/05/REPORT_INDICATORI-DEMOGRAFICI-2020.pdf|archive-date=3 May 2021|access-date=3 May 2021}}</ref> | data1 = {{Unbulleted list|91% اطالوي|9% ٻيا}} }} | religion = {{Ublist|item_style=white-space:nowrap;|84% [[اٽلي ۾ عيسائيت|عيسائيت]]|12% [[اٽلي ۾ لادينيت|لادينيت]]|4% [[اٽلي ۾ مذهب|ٻيا]]}} | religion_year = 2021 | religion_ref = <ref>{{Cite web|date=September 2021|title=Special Eurobarometer 516|url=https://data.europa.eu/data/datasets/s2237_95_2_516_eng?locale=en|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20230629085321/http://data.europa.eu/data/datasets/s2237_95_2_516_eng?locale=en|archive-date=29 June 2023|access-date=2 June 2026|publisher=European Union: [[European Commission]]|via=[[European Data Portal]] (see Volume C: Country/socio-demographics: IT: Question D90.2.)}}</ref> | demonym = اطالوي | government_type = [[وحداني پارلياماني جمهوريه]] | leader_title1 = [[اٽلي جو صدر|صدر]] | leader_name1 = [[سرجيو ماتاريلا]] | leader_title2 = [[اٽلي جو وزيراعظم|وزيراعظم]] | leader_name2 = [[جورجيا ميلوني]] | leader_title3 = [[جمہوريه جي سينيٽ جو صدر (اٽلي)|سينيٽ جو صدر]] | leader_name3 = [[اگناتسيو لا روسا]] | leader_title4 = [[چيمبر آف ڊپٽيز جو صدر (اٽلي)|چيمبر آف ڊپٽيز جو صدر]] | leader_name4 = [[لورينزو فونتانا]] | legislature = [[اطالوي پارليامينٽ|پارليامينٽ]] | upper_house = [[جمہوريه جي سينيٽ (اٽلي)|جمہوريه جي سينيٽ]] | lower_house = [[چيمبر آف ڊپٽيز (اٽلي)|چيمبر آف ڊپٽيز]] | sovereignty_type = [[اٽلي جي تاريخ|تاريخي سياسي وحدتون]] | established_event1 = [[اٽلي جا قديم ماڻھو|اٽالڪ ماڻھو]] | established_date1 = قديم دور | established_event2 = [[قديم روم]]<br>[[رومي اٽلي]] | established_date2 = 753 ق م–476 ع | established_event3 = [[بربر بادشاهتون|رومي-بربر بادشاهتون]]<br>[[بازنطيني اٽلي]] | established_date3 = اوائلي وچون دور | established_event4 = [[اٽلي جي تاريخي رياستن جي فهرست|اطالوي شهري رياستون ۽ علائقائي سياسي وحدتون]] | established_date4 = وچون دور ۽ جديد دور | established_event5 = [[اٽلي جي بادشاهت]] | established_date5 = 1861–1946<br>{{start date and age|1861|03|17|df=y}} | established_event6 = [[اطالوي سلطنت]] | established_date6 = 1869/1882–1960 | established_event7 = [[1946ع اطالوي اداراتي ريفرنڊم|اطالوي جمهوريه]] | established_date7 = {{start date and age|1946|06|02|df=y}} | area_km2 = 301,340 | area_footnote = <ref name="Central Intelligence Agency-2023">{{Cite web|date=23 August 2023|title=Italy|url=https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210701235642/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy|archive-date=1 July 2021|access-date=28 August 2023|publisher=Central Intelligence Agency}}</ref><ref>{{Cite web|date=12 November 2023|title=Italy country profile|url=https://www.bbc.com/news/world-europe-17433142|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20231218111602/https://www.bbc.com/news/world-europe-17433142|archive-date=18 December 2023|access-date=12 November 2023|publisher=BBC News}}</ref> | area_rank = 71هون | area_sq_mi = 116,347 <!--Do not remove per [[Wikipedia:Manual of Style/Dates and numbers]]--> | percent_water = 1.24 (2015)<ref>{{Cite web|title=Surface water and surface water change|url=https://stats.oecd.org/Index.aspx?DataSetCode=SURFACE_WATER|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210324133453/https://stats.oecd.org/Index.aspx?DataSetCode=SURFACE_WATER|archive-date=24 March 2021|access-date=11 October 2020|publisher=[[Organisation for Economic Co-operation and Development]] (OECD)}}</ref> | population_estimate = {{DecreaseNeutral}} 58,915,561<ref name="population">{{cite web|title=Monthly Demographic Balance|url=https://demo.istat.it/app/?l=en&a=&i=D7B|publisher=[[Italian National Institute of Statistics|ISTAT]]}}</ref> | population_estimate_year = 2025 | population_estimate_rank = 25هون | population_density_km2 = 195.5 | population_density_sq_mi = auto<!--Do not remove per [[Wikipedia:Manual of Style/Dates and numbers]]--> | population_density_rank = 72هون | GDP_PPP = {{Increase}} $3.872&nbsp;trillion<ref name="IMFWEO.IT">{{cite web |url=https://data.imf.org/en/Data-Explorer?datasetUrn=IMF.RES:WEO(9.0.0) |title=World Economic Outlook Database (April 2026 Edition) |publisher=[[International Monetary Fund]] |website=www.imf.org |date=14 April 2026 |access-date=18 April 2026}}</ref> | GDP_PPP_year = 2026 | GDP_PPP_rank = 12هون | GDP_PPP_per_capita = {{Increase}} $65,761<ref name="IMFWEO.IT"/> | GDP_PPP_per_capita_rank = 29هون | GDP_nominal = {{Increase}} $2.738&nbsp;trillion<ref name="IMFWEO.IT"/> | GDP_nominal_year = 2026 | GDP_nominal_rank = 8هون | GDP_nominal_per_capita = {{Increase}} $46,505<ref name="IMFWEO.IT"/> | GDP_nominal_per_capita_rank = 27هون | Gini = 32.5 <!--number only--> | Gini_year = 2020 | Gini_change = decrease <!--increase/steady/decrease--> | Gini_ref = <ref>{{Cite web|title=Gini coefficient of equivalised disposable income – EU-SILC survey|url=https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/tessi190/default/table?lang=en|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20201009091832/https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/tessi190/default/table?lang=en|archive-date=9 October 2020|access-date=21 June 2022|publisher=European Commission}}</ref> | HDI = 0.915 <!--number only--> | HDI_year = 2023<!-- Please use the year to which the data refers, not the publication year--> | HDI_change = increase <!--increase/decrease/steady--> | HDI_ref = <ref name="UNHDR">{{Cite web |date=6 May 2025 |title=Human Development Report 2025 |url=https://hdr.undp.org/system/files/documents/global-report-document/hdr2025reporten.pdf|url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20250506051232/https://hdr.undp.org/system/files/documents/global-report-document/hdr2025reporten.pdf |archive-date=6 May 2025 |access-date=6 May 2025 |publisher=[[United Nations Development Programme]] |language=en}}</ref> | HDI_rank = 29هون | currency = [[يورو]] (€)<sup>b</sup> | currency_code = EUR | time_zone = [[مرڪزي يورپي وقت|CET]] | utc_offset = +1 | utc_offset_DST = +2 | time_zone_DST = [[مرڪزي يورپي گرمي وارو وقت|CEST]] | calling_code = [[+39]] <sup>c</sup> | cctld = [[.it]] | footnote_a = <span style="font-size:100%;">جرمن [[ڏکڻ ٽائرول]] ۽ [[فريولي-وينيتسيا جوليا]] ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ فرينچ [[آئوستا وادي]] ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ [[سلووين ٻولي|سلووين]] [[ٽريئستي صوبو]]، [[گوريتسيا صوبو]] ۽ فريولي-وينيتسيا جوليا ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ [[لاڊن ٻولي|لاڊن]] ڏکڻ ٽائرول، [[ترنتينو]] ۽ ٻين اترين علائقن ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ [[فريولي ٻولي|فريولي]] فريولي-وينيتسيا جوليا ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ [[سارڊينيائي ٻولي|سارڊينيائي]] [[سارڊينيا]] ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي.<ref>{{Cite web|title=Legge Regionale 15 ottobre 1997, n. 26 |url=http://www.regione.sardegna.it/j/v/86?v=9&c=72&file=1997026|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210226213750/http://www.regione.sardegna.it/j/v/86?v=9&c=72&file=1997026|archive-date=26 February 2021|access-date=31 May 2018|publisher=Regione autonoma della Sardegna – Regione Autònoma de Sardigna}}; {{Cite web|title=Regione Autonoma Friuli-Venezia Giulia – Comunità linguistiche regionali|url=https://www.regione.fvg.it/rafvg/cms/RAFVG/cultura-sport/patrimonio-culturale/comunita-linguistiche|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150904201140/https://www.regione.fvg.it/rafvg/cms/RAFVG/cultura-sport/patrimonio-culturale/comunita-linguistiche|archive-date=4 September 2015|access-date=2 November 2020|website=regione.fvg.it}}</ref></span> | footnote_b = <span style="font-size:100%;">2002ع کان اڳ، [[اطالوي ليرا]]. يورو [[ڪامپيوني دي اٽاليا]] ۾ قبول ڪئي وڃي ٿي، پر ان جي سرڪاري ڪرنسي [[سوئس فرانڪ]] آهي.<ref>{{Cite web|date=14 July 2010|title=Comune di Campione d'Italia|url=http://www.comune.campione-d-italia.co.it/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110430223743/http://www.comune.campione-d-italia.co.it/|archive-date=30 April 2011|access-date=30 October 2010|publisher=Comune.campione-d-italia.co.it}}</ref></span> | footnote_c = <span style="font-size:100%;">ڪامپيوني دي اٽاليا کي فون ڪرڻ لاءِ سوئس ڪوڊ [[+41]] استعمال ڪرڻ ضروري آهي.</span> }} '''اٽلي'''،{{Efn|{{Lang|it|Italia}}, {{IPA|it|iˈtaːlja|pron|small=no|It-Italia.ogg}}}} سرڪاري طور '''اطالوي جمهوريه'''،{{Efn|{{Lang|it|ريپبلڪا اطاليانا|links=no}}, {{IPA|it|reˈpubblika itaˈljaːna|pron|small=no}}}} [[ڏکڻ يورپ|ڏکڻ]] ۽ [[اولهه يورپ]] ۾ واقع هڪ ملڪ آهي.{{Efn|اٽلي کي گهڻو ڪري اولهه يورپ ۾ شامل ڪيو ويندو آهي.<ref>اٽلي کي اولهه يورپي ملڪ طور بيان ڪندڙ علمي ڪم:{{Bulleted list |{{Cite book|last1=Hancock|first1=M. Donald|url=https://archive.org/details/politicsinwester00hanc_0|title=Politics in Western Europe: an introduction to the politics of the United Kingdom, France, Germany, Italy, Sweden, and the European Union|last2=Conradt|first2=David P.|last3=Peters|first3=B. Guy|last4=Safran|first4=William|last5=Zariski|first5=Raphael|date=11 November 1998|publisher=Chatham House Publishers|isbn=978-1-5664-3039-5|edition=2nd|quote=list of Western European countries Italy.|url-access=registration|ref=none}} |{{Cite book|last1=Ugo|first1=Ascoli|last2=Emmanuele|first2=Pavolini|title=The Italian welfare state in a European perspective: A comparative analysis|date=2016|publisher=Policy Press|isbn=978-1-4473-3444-6|url=https://books.google.com/books?id=BEzRDAAAQBAJ&q=list+of+Western+European+countries+Italy|ref=none}} |{{Cite book|last1=Zloch-Christy|first1=Iliana|title=East-West Financial Relations: Current Problems and Future Prospects|date=1991|publisher=Cambridge University Press|isbn=978-0-5213-9530-4|url=https://archive.org/details/eastwestfinancia00zloc|url-access=registration|quote=list of Western European countries Italy.|access-date=29 September 2019|ref=none}} |{{Cite book|last1=Clout|first1=Hugh D.|title=Western Europe: Geographical Perspectives|date=1989|publisher=Longman Scientific & Technical|isbn=978-0-5820-1772-6|url=https://books.google.com/books?id=WGbIT90ppZsC|access-date=29 September 2019|ref=none}} |{{Cite book|last1=Furlong|first1=Paul|title=Modern Italy: Representation and Reform|date=2003|publisher=Routledge|isbn=978-1-1349-7983-7|url=https://books.google.com/books?id=JNNsOl65D0AC&q=italy+western+European+country|access-date=29 September 2019|ref=none}} |{{Cite book|last1=Hanf|first1=Kenneth|last2=Jansen|first2=Alf-Inge|title=Governance and Environment in Western Europe: Politics, Policy and Administration|date=2014|publisher=Routledge|isbn=978-1-3178-7917-6|url=https://books.google.com/books?id=31wSBAAAQBAJ&q=West+Europe+Italy|access-date=29 September 2019|ref=none}} }}</ref>|name=WE}} اهو [[اطالوي اپٻيٽ|هڪ اپٻيٽ]] تي مشتمل آهي، جيڪو [[ڀونوچ سمنڊ]] ۾ وڌي وڃي ٿو، جنهن جي اترين زميني سرحد تي [[الپس]] آهن، ۽ ان سان گڏ [[اٽلي جي ٻيٽن جي فهرست|لڳ ڀڳ 800 ٻيٽ]] پڻ شامل آهن، جن مان خاص طور [[سسلي]] ۽ [[سارڊينيا]] اهم آهن. اٽلي اولهه ۾ [[فرانس]]؛ اتر ۾ [[سوئٽزرلينڊ]] ۽ [[آسٽريا]]؛ اوڀر ۾ [[سلووينيا]]؛ ۽ ٻن [[انڪليو|انڪليوز]]، [[ويٽيڪن سٽي]] ۽ [[سان مارينو]]، سان زميني سرحدون رکي ٿو. ايراضي جي لحاظ کان اهو [[ايراضيءَ موجب يورپي ملڪن جي فهرست|يورپ جو ڏهون وڏو ملڪ]] آهي، جيڪو {{Convert|301340|km2|sqmi|abbr=on}} تي پکڙيل آهي، ۽ لڳ ڀڳ 59 ملين آبادي سان [[يورپي يونين]] جو ٽيون سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو [[يورپي يونين جو رڪن ملڪ|رڪن ملڪ]] آهي. اٽلي جي گاديءَ جو هنڌ ۽ [[اٽلي جي شهرن جي فهرست|سڀ کان وڏو شهر]] [[روم]] آهي؛ ٻين وڏن شهرن ۾ [[ميلان]]، جيڪو ملڪ جو سڀ کان وڏو [[ميٽروپوليٽن علائقو]] آهي، [[نيپلز]]، [[تورين]]، [[پالرمو]]، [[بولونيا]]، [[فلورينس]]، [[جينووا]] ۽ [[وينس]] شامل آهن. [[اٽلي جي تاريخ]] ڪيترن ئي [[اٽلي جي قديم قومن جي فهرست|اٽالڪ قومن]] تائين وڃي ٿي، جن ۾ خاص طور [[قديم رومي]] شامل آهن، جن [[رومي جمهوريه]] دوران ڀونوچ سمنڊ جي دنيا کي فتح ڪيو ۽ [[رومي سلطنت]] دوران صدين تائين ان تي حڪومت ڪئي. عيسائيت جي پکڙجڻ سان، روم [[ڪيٿولڪ ڪليسا]] ۽ [[پاپائيت]] جو مرڪز بڻجي ويو. [[بربر حملا|بربر حملن]] ۽ ٻين سببن ڪري [[قديم دور جي آخري مرحلي]] ۽ [[اوائلي وچئين دور]] جي وچ ۾ [[اولهه رومي سلطنت جو زوال ۽ خاتمو]] ٿيو. يارهين صديءَ تائين [[اطالوي شهري رياستون]] ۽ [[سامونڊي جمهوريهون]] وڌيون، جن واپار ذريعي نئين خوشحالي آندي ۽ جديد سرمائيداريءَ لاءِ بنياد وڌا. [[اطالوي نشاةِ ثانيه]] پندرهين ۽ سورهين صديءَ دوران ڦهلي ڦولي ۽ [[نشاةِ ثانيه#پکڙجڻ|باقي يورپ تائين پکڙجي وئي]]. اطالوي ڳولائوئن پري اوڀر ۽ [[نئين دنيا]] ڏانهن نوان رستا دريافت ڪيا، جنهن سان [[دريافتن جو دور|دريافتن جي دور]] ۾ اهم حصو پيو. سياسي ۽ علائقائي ورهاستن جي صدين کان پوءِ، [[اٽلي جي بادشاهت]] 1861ع ۾ [[اطالوي آزاديءَ جون جنگيون|آزاديءَ جي جنگين]] ۽ [[هزارن جي مهم]] کان پوءِ قائم ٿي. اوڻيهين صديءَ جي آخر کان ويهين صديءَ جي شروعات تائين، [[اٽلي ۾ صنعتڪاري|اٽلي صنعتڪاري ڪئي]] ۽ [[اطالوي سلطنت|نوآبادياتي سلطنت]] حاصل ڪئي، جڏهن ته [[ڏکڻ اٽلي|ڏکڻ]] گهڻي حد تائين غريب رهيو، جنهن سبب آمريڪا ڏانهن [[اطالوي ڊائاسپورا|وڏي مهاجر ڊائاسپورا]] پيدا ٿي. 1915ع کان 1918ع تائين، [[پهريين عالمي جنگ دوران اٽلي جي فوجي تاريخ|اٽلي]] [[پهريين عالمي جنگ]] ۾ [[پهريين عالمي جنگ جا اتحادي|انتانت]] سان گڏ [[مرڪزي طاقتون|مرڪزي طاقتن]] خلاف وڙهيو. 1922ع ۾ [[اطالوي فاشزم|اطالوي فاشسٽ]] آمريت قائم ٿي. [[ٻي عالمي جنگ دوران اٽلي جي فوجي تاريخ|ٻي عالمي جنگ دوران]]، اٽلي پهرين [[محوري طاقتون|محوري طاقتن]] جو حصو هو، جيستائين [[ڪاسيبلي جي جنگبندي|جنگبندي]] [[ٻي عالمي جنگ جا اتحادي|اتحادي طاقتن]] سان نه ٿي (1940–1943)، پوءِ [[اطالوي مزاحمت]] ۽ جرمن قبضي ۽ سهڪار ڪندڙ [[اطالوي سماجي جمهوريه|آر ايس آءِ]] کان [[اٽلي جي آزادي]] دوران اتحادي طاقتن جو هم جنگي ساٿي بڻيو (1943–1945). 1946ع ۾ بادشاهت کي [[1946ع اطالوي اداراتي ريفرنڊم|جمهوريه سان تبديل ڪيو ويو]] ۽ ملڪ [[اطالوي اقتصادي معجزو|مضبوط بحالي]] ڪئي. [[ترقي يافته ملڪ]] طور، [[اٽلي جي معيشت|ترقي يافته معيشت]] سان، اٽلي دنيا جو [[ناليوار جي ڊي پي موجب ملڪن جي فهرست|اٺون وڏو ناليوار جي ڊي پي]] رکي ٿو، يورپ جو [[پيداوار موجب ملڪن جي فهرست|ٻيون وڏو پيداوار وارو شعبو]] رکي ٿو، ۽ [[علائقائي طاقت|علائقائي]] ۽ – [[وڏين طاقتن مان گهٽ ترين|گهٽ حد تائين]] – عالمي اقتصادي، فوجي، ثقافتي ۽ سياسي معاملن ۾ اهم ڪردار ادا ڪري ٿو. اهو يورپي يونين جو [[اندروني ڇهه|باني]] ۽ [[يورپي يونين جا ٽي|اهم رڪن]] آهي، ۽ [[اٽلي جا پرڏيهي لاڳاپا#بين الاقوامي ادارا|ڪيترين ٻين بين الاقوامي تنظيمن ۽ فورمن جو حصو]] آهي. [[ثقافتي سپر پاور]] طور، اٽلي ڊگهي عرصي کان [[اطالوي فن|فن]]، [[اٽلي جي موسيقي|موسيقي]]، [[اطالوي ادب|ادب]]، [[اطالوي کاڌو|کاڌي]]، [[اطالوي فيشن|فيشن]]، [[اٽلي ۾ سائنس ۽ ٽيڪنالاجي|سائنس ۽ ٽيڪنالاجي]] جو مشهور عالمي مرڪز رهيو آهي، ۽ [[اطالوي ايجادن ۽ دريافتن جي فهرست|ڪيترين ايجادن ۽ دريافتن]] جو ذريعو آهي. هن وٽ [[ملڪ موجب عالمي ورثو ماڳ|سڀ کان وڌيڪ تعداد]] ۾ [[عالمي ورثو ماڳ]] ([[اٽلي ۾ عالمي ورثو ماڳن جي فهرست|61]]) آهن ۽ اهو دنيا جو [[عالمي سياحت درجابندي|پنجون سڀ کان وڌيڪ گهميو ويندڙ ملڪ]] آهي. == نالو<span class="anchor" id="Etymology"></span> == {{Main|اٽلي جو نالو}} ''اٽاليا'' جي اشتقاق بابت ڪيترائي مفروضا موجود آهن.<ref>Alberto Manco, ''Italia. Disegno storico-linguistico''. 2009, Naples: L'Orientale. {{ISBN|978-8-8950-4462-0}}.</ref> هڪ نظريي موجب اهو [[قديم يوناني]] اصطلاح مان نڪتو، جيڪو ''اٽالوئي'' جي زمين لاءِ استعمال ٿيندو هو؛ اٽالوئي هڪ قبيلو هو، جيڪو انهيءَ علائقي ۾ رهندو هو، جيڪو اڄ [[ڪلابريا]] جي نالي سان سڃاتو وڃي ٿو. اصل ۾ سمجهيو ويندو هو ته ان جو نالو ''ويتولي'' هو، ۽ ڪجهه عالمن جي راءِ آهي ته سندن [[ٽوٽم]]ي جانور ڳئون جو ٻچو هو ([[لاطيني]]: ''vitulus''؛ [[امبريائي]]: ''vitlo''؛ [[اوسڪن]]: ''Víteliú'')<!-- and named for the god of cattle, [[Mars (mythology)|Mars]] -->.<ref>J.P. Mallory and D.Q. Adams, ''Encyclopedia of Indo-European Culture'' (London: Fitzroy and Dearborn, 1997), 24.</ref> ڪيترن قديم ليکڪن چيو آهي ته اهو نالو هڪ مقامي حڪمران [[اٽالس]] جي نالي تان پيو.<ref>Dionysius of Halicarnassus, ''Roman Antiquities'', [https://penelope.uchicago.edu/Thayer/E/Roman/Texts/Dionysius_of_Halicarnassus/1B*.html 1.35] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20221215151343/https://penelope.uchicago.edu/Thayer/E/Roman/Texts/Dionysius_of_Halicarnassus/1B%2A.html|date=15 December 2022}}, on LacusCurtius; Aristotle, ''Politics'', [https://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0058%3Abook%3D7%3Asection%3D1329b#note-link2 7.1329b] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20150910185719/http://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0058%3Abook%3D7%3Asection%3D1329b|date=10 September 2015}}, on Perseus; Thucydides, ''The Peloponnesian War'', [https://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Thuc.+6.2.4&fromdoc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0200 6.2.4] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20150924213434/http://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Thuc.+6.2.4&fromdoc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0200|date=24 September 2015}}, on Perseus</ref> اٽلي لاءِ قديم يوناني اصطلاح شروعات ۾ رڳو [[ڪلابريا|بروٽيم]] اپٻيٽ جي ڏکڻ حصي ۽ [[ڪاتانزارو]] ۽ [[ويبو والينتيا]] جي ڪجهه حصن لاءِ استعمال ٿيندو هو. [[اوينوٽريا]] ۽ "اٽلي" جو وڏو تصور هڪ ٻئي جا مترادف بڻجي ويا، ۽ اهو نالو [[لوڪانيا]] جي اڪثر حصي تي به لاڳو ٿيڻ لڳو. رومي جمهوريه جي واڌ کان اڳ، اهو نالو يونانين طرفان [[ميسينا آبنائے]] ۽ [[ساليرنو نار|ساليرنو نارين]] ۽ [[تارانٽو نار|تارانٽو]] کي ملائيندڙ لڪير جي وچ واري زمين لاءِ استعمال ٿيندو هو، جيڪا ڪلابريا سان مطابقت رکي ٿي. يونانين "اٽاليا" کي وڌيڪ وڏي علائقي تي لاڳو ڪرڻ شروع ڪيو.<ref>Pallottino, M., ''History of Earliest Italy'', trans. Ryle, M & Soper, K. in Jerome Lectures, Seventeenth Series, p. 50</ref> ڏکڻ ۾ "[[يوناني اٽلي]]" کان علاوه، مورخن هڪ "ايٽرسڪن اٽلي" جي وجود جو به امڪان ظاهر ڪيو آهي، جيڪو وچ اٽلي جي علائقن تي مشتمل هو.<ref>Giovanni Brizzi, Roma. Potere e identità: dalle origini alla nascita dell'impero cristiano, Bologna, Patron, 2012 p. 94</ref> [[رومي اٽلي]]، يعني ''اٽاليا''، جون سرحدون وڌيڪ واضح طور مقرر ٿيل آهن. ڪيٽو جي ''[[اوريجنيز]]'' اٽلي کي الپس جي ڏکڻ ۾ واقع سڄي اپٻيٽ طور بيان ڪري ٿي.<ref>{{Cite book|last=Carlà-Uhink|first=Filippo|url=https://books.google.com/books?id=dSY-DwAAQBAJ&q=cato+italy+south+of+the+Alps&pg=PT49|title=The "Birth" of Italy: The Institutionalization of Italy as a Region, 3rd–1st Century BCE|date=25 September 2017|publisher=Walter de Gruyter GmbH & Co KG|isbn=978-3-1105-4478-7}}; {{Cite book|last=Levene|first=D. S.|url=https://books.google.com/books?id=aLsRDAAAQBAJ&q=cato+walls+of+Italy&pg=PA108|title=Livy on the Hannibalic War|date=17 June 2010|publisher=Oxford University Press|isbn=978-0-1981-5295-8|access-date=12 November 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20240328152752/https://books.google.com/books?id=aLsRDAAAQBAJ&q=cato+walls+of+Italy&pg=PA108#v=snippet&q=cato%20walls%20of%20Italy&f=false|archive-date=28 March 2024|url-status=live}}</ref> 264 ق م ۾ رومي اٽلي مرڪزي-اتر جي [[آرنو]] ۽ [[روبيڪون]] دريائن کان وٺي سڄي ڏکڻ تائين پکڙيل هئي. اتر وارو علائقو، [[سيسالپائن گال]]، جغرافيائي طور اٽلي جو حصو سمجهيو ويندو هو، 220ع ق م واري ڏهاڪي ۾ روم طرفان قبضو ڪيو ويو،<ref>{{Cite book|last=Carlà-Uhink|first=Filippo|url=https://books.google.com/books?id=dSY-DwAAQBAJ&q=Tota+Italia+essays&pg=PT454|title=The "Birth" of Italy: The Institutionalization of Italy as a Region, 3rd–1st Century BCE|date=25 September 2017|publisher=Walter de Gruyter GmbH & Co KG|isbn=978-3-1105-4478-7|access-date=12 November 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211000755/https://books.google.com/books?id=dSY-DwAAQBAJ&q=Tota+Italia+essays&pg=PT454#v=snippet&q=Tota%20Italia%20essays&f=false|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}</ref> پر سياسي طور الڳ رهيو. 42 ق م ۾ ان کي قانوني طور اٽلي جي انتظامي وحدت ۾ ضم ڪيو ويو.<ref>{{Cite book|last=Williams|first=J. H. C.|url=https://books.google.com/books?id=RPj_FkEeVO4C&q=beyond+the+Rubicon|title=Beyond the Rubicon: Romans and Gauls in Republican Italy – J. H. C. Williams – Google Books|date=22 May 2020|publisher=Oxford University Press|isbn=978-0-1981-5300-9|archive-url=https://web.archive.org/web/20200522000630/https://books.google.it/books?id=RPj_FkEeVO4C&dq=beyond+the+Rubicon&hl=en&sa=X&ved=0ahUKEwiI5YrC6rbkAhUvDmMBHXZOCMAQ6AEIKTAA|archive-date=22 May 2020}}; {{Cite book|last=Long|first=George|title=Decline of the Roman republic: Volume 2|year=1866}}; {{Cite web|last=Aurigemma|first=Salvatore|title=Gallia Cisalpina|url=http://www.treccani.it/enciclopedia/gallia-cisalpina_(Enciclopedia-Italiana)|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20230404054511/https://www.treccani.it/enciclopedia/gallia-cisalpina_(Enciclopedia-Italiana)|archive-date=4 April 2023|access-date=14 October 2014|website=treccani.it|publisher=Enciclopedia Italiana|language=it}}</ref> سارڊينيا، [[ڪورسيڪا]]، سسلي ۽ [[مالٽا]] کي 292ع ۾ [[ڊيوڪليشن]] اٽلي ۾ شامل ڪيو،<ref>{{Cite web|title=Italy (ancient Roman territory)|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297743/Italy|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131110232259/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297743/Italy|archive-date=10 November 2013|access-date=10 November 2013|website=Encyclopædia Britannica}}</ref> جنهن سان آخري قديم دور جو اٽلي جديد [[اطالوي جاگرافيائي علائقو|اطالوي جاگرافيائي علائقي]] سان لڳ ڀڳ هم سرحد ٿي ويو.<ref>{{Cite web|title=La riorganizzazione amministrativa dell'Italia. Costantino, Roma, il Senato e gli equilibri dell'Italia romana|url=https://www.treccani.it/enciclopedia/la-riorganizzazione-amministrativa-dell-italia-costantino-roma-il-senato-e-gli-equilibri-dell-italia-romana_%28Enciclopedia-Costantiniana%29|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211119225335/https://www.treccani.it/enciclopedia/la-riorganizzazione-amministrativa-dell-italia-costantino-roma-il-senato-e-gli-equilibri-dell-italia-romana_(Enciclopedia-Costantiniana)|archive-date=19 November 2021|access-date=19 November 2021|language=it}}</ref> لاطيني لفظ ''Italicus'' "اٽلي جي ماڻهو" لاءِ استعمال ٿيندو هو، يعني ''provincial'' يا [[رومي صوبو|رومي صوبي]] مان آيل ماڻهو جي ابتڙ.<ref>''Letters'' 9.23</ref> صفت ''italianus''، جنهن مان ''Italian'' نڪتو، [[وچئين دور جي لاطيني]] مان آهي ۽ [[اوائلي جديد دور]] دوران ''Italicus'' سان متبادل طور استعمال ٿيندي هئي.<ref>''ytaliiens'' (1265) [http://www.cnrtl.fr/etymologie/italien TLFi] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20181029191636/http://www.cnrtl.fr/etymologie/italien|date=29 October 2018}}</ref> [[اولهه رومي سلطنت جي زوال]] کان پوءِ، اٽلي جي [[اوستروگوٿڪ بادشاهت]] قائم ٿي. [[لومبارڊ|لومبارڊن]] جي حملن کان پوءِ، ''اٽاليا'' سندن بادشاهت جي نالي طور برقرار رهي، ۽ [[پاڪ رومي سلطنت]] اندر ان جي [[اٽلي جي بادشاهت (پاڪ رومي سلطنت)|جانشين بادشاهت]] لاءِ به اهو نالو استعمال ٿيو.<ref>{{Cite web|title=IL COMUNE MEDIEVALE|url=https://www.homolaicus.com/storia/medioevo/comune_medievale.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20120318214257/http://www.homolaicus.com/storia/medioevo/comune_medievale.htm|archive-date=18 March 2012|website=homolaicus.com}}</ref> == تاريخ == {{Main|اٽلي جي تاريخ}} === قبل تاريخ ۽ قديم دور === {{Main|قبل تاريخي اٽلي|اٽالڪ قومون|ايٽرسڪن تهذيب|يوناني نوآبادڪاري|ميگنا گريشيا}} [[File:Etruscan Painting 1.jpg|thumb|right|[[ايٽرسڪن تهذيب|ايٽرسڪن]] فريسڪو، [[مونتيروتسي نيڪروپولس]] ۾، 5هين صدي ق م]] [[هيٺيون پيلئوليٿڪ]] جا آثار، جيڪي 850,000 سال اڳ جا آهن، [[مونتي پوجيولو]] مان مليا آهن.<ref>{{Cite web|last=Society|first=National Geographic|title=Erano padani i primi abitanti d'Italia|url=http://www.nationalgeographic.it/scienza/2012/01/20/news/erano_padani_iprimi_abitanti_ditalia-807204|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20190626220707/http://www.nationalgeographic.it/scienza/2012/01/20/news/erano_padani_iprimi_abitanti_ditalia-807204|archive-date=26 June 2019|access-date=11 March 2019|website=National Geographic}}</ref> سڄي اٽلي ۾ کوٽاين مان 200,000 سال اڳ وچين پيلئوليٿڪ دور ۾ [[نينڊرٿال]] جي موجودگي ظاهر ٿي آهي،<ref>Kluwer Academic/Plenum Publishers 2001, ch. 2. {{ISBN|0-3064-6463-2}}.</ref> جڏهن ته [[اوائلي جديد انسان|جديد انسان]] لڳ ڀڳ 40,000 سال اڳ [[ريپارو موڪي]] ۾ ظاهر ٿيا.<ref>42.7–41.5 ka ([[68–95–99.7 rule|1σ CI]]). {{Cite journal|last=Douka|first=Katerina|display-authors=etal|year=2012|title=A new chronostratigraphic framework for the Upper Palaeolithic of Riparo Mochi (Italy)|journal=Journal of Human Evolution|volume=62|issue=2|pages=286–299|doi=10.1016/j.jhevol.2011.11.009|pmid=22189428|bibcode=2012JHumE..62..286D }}; {{Cite web|date=29 January 2010|title=Istituto Italiano di Preistoria e Protostoria|url=http://www.iipp.it/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131015231105/http://www.iipp.it/|archive-date=15 October 2013|publisher=IIPP|access-date=15 August 2017}}</ref> رومي دور کان اڳ واري اٽلي جا [[اٽلي جا قديم ماڻھو|قديم ماڻھو]] [[پروٽو-انڊو-يورپي|انڊو-يورپي]] هئا، خاص طور [[اٽالڪ قومون]]. ممڪن غير انڊو-يورپي يا [[قبل انڊو-يورپي ٻوليون|قبل انڊو-يورپي]] ورثي وارن مکيه تاريخي ماڻهن ۾ [[ايٽرسڪن]]، سسلي جا [[ايلميئن]] ۽ [[سيڪاني]]، ۽ قبل تاريخي [[سارڊينيائي ماڻھو]] شامل آهن، جن [[نوراجڪ تهذيب]] کي جنم ڏنو. ٻين قديم آبادين ۾ [[ريئتيائي ماڻھو]] ۽ [[ڪاموني]] شامل آهن، جيڪي [[والڪامونيڪا ۾ پٿريلي چٽساليون|والڪامونيڪا جي پٿريلي چٽسالين]] لاءِ مشهور آهن.<ref>{{Cite web|title=Rock Drawings in Valcamonica|url=https://whc.unesco.org/en/list/94|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100703183257/http://whc.unesco.org/en/list/94|archive-date=3 July 2010|access-date=29 June 2010|publisher=UNESCO World Heritage Centre}}</ref> هڪ قدرتي ممي، [[اوئٽسي]]، جيڪا 3400–3100 ق م جي آهي، 1991ع ۾ [[سيميلاون]] گليشيئر مان دريافت ٿي.<ref>{{Cite journal|last1=Bonani|first1=Georges|last2=Ivy|first2=Susan D.|display-authors=etal|year=1994|title=AMS {{SimpleNuclide|Carbon|14}} Age Determination of Tissue, Bone and Grass Samples from the Ötzal Ice Man|url=http://digitalcommons.library.arizona.edu/objectviewer?o=http%3A%2F%2Fradiocarbon.library.arizona.edu%2FVolume36%2FNumber2%2Fazu_radiocarbon_v36_n2_247_250_v.pdf|url-status=live|journal=Radiocarbon|volume=36|issue=2|pages=247–250|doi=10.1017/s0033822200040534|archive-url=https://web.archive.org/web/20100720211402/https://digitalcommons.library.arizona.edu/objectviewer?o=http%3A%2F%2Fradiocarbon.library.arizona.edu%2FVolume36%2FNumber2%2Fazu_radiocarbon_v36_n2_247_250_v.pdf|archive-date=20 July 2010|access-date=4 February 2016|doi-access=free}}</ref> پهريان نوآبادڪار [[فينيقيه|فينيقي]] هئا، جن سسلي ۽ سارڊينيا جي ڪنارن تي [[ايمپوريم (قديم دور)|واپاري مرڪز]] قائم ڪيا. انهن مان ڪجهه ننڍا شهري مرڪز بڻيا ۽ [[يوناني نوآبادين]] سان گڏوگڏ ترقي ڪئي.<ref>{{Cite journal|last1=Raclot|first1=Thierry|last2=Oudart|first2=Hugues|date=January 2000|title=CORPS GRAS ET OBESITE Acides gras alimentaires et obésité: aspects qualitatifs et quantitatifs|journal=Oléagineux, Corps gras, Lipides|volume=7|issue=1|pages=77–85|doi=10.1051/ocl.2000.0077|issn=1258-8210|doi-access=free}}</ref> 8هين ۽ 7هين صدي ق م دوران، [[پٿيڪوسائي]] ۾ يوناني نوآباديون قائم ٿيون، جيڪي آخرڪار اطالوي اپٻيٽ جي ڏکڻ ۽ سسلي جي سامونڊي ڪناري تائين پکڙجي ويون؛ اهو علائقو بعد ۾ [[ميگنا گريشيا]] جي نالي سان مشهور ٿيو.<ref>Emilio Peruzzi, ''Mycenaeans in early Latium'', (Incunabula Graeca 75), Edizioni dell'Ateneo & Bizzarri, Roma, 1980</ref> [[آيونيائي]]، [[ڊوريائي يوناني|ڊوريائي]] نوآبادڪارن، [[سيراڪيوز وارا|سيراڪيوزن]] ۽ [[اڪائيائي (قبيلو)|اڪائيائين]] ڪيترائي شهر قائم ڪيا. [[اٽلي جي يوناني نوآبادڪاري|يوناني نوآبادڪاري]] [[اٽالڪ قومون|اٽالڪ قومن]] کي جمهوري حڪومتي صورتن ۽ اعليٰ فني ۽ ثقافتي اظهار سان رابطي ۾ آندو.<ref>{{Cite web|title=II 1987: Uomini e vicende di Magna Grecia |url=https://www.bpp.it/Apulia/html/archivio/1987/II/art/R87II015.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210204123345/https://www.bpp.it/Apulia/html/archivio/1987/II/art/R87II015.html|archive-date=4 February 2021|access-date=31 January 2021|website=bpp.it}}</ref> === قديم روم === {{Main|قديم روم|اٽلي ۾ رومي واڌ|رومي اٽلي}} {{Multiple image | align = right | direction = vertical | width = 220 | image1 = Colosseo 2020.jpg | caption1 = [[ڪولوسيئم]]، جنهن کي وڏي پيماني تي قديم تاريخ جي تعمير ۽ انجنيئرنگ جي عظيم ترين ڪمن مان هڪ سمجهيو وڃي ٿو | image2 = Roman Empire Trajan 117AD.png|275 | caption2 = {{legend|#b23938|117ع ۾ [[رومي سلطنت]] پنهنجي سڀ کان وڏي وسعت تي<ref>{{Cite book|last=Bennett, Julian|url=https://books.google.com/books?id=qk_tofvS8EsC|title=Trajan: Optimus Princeps : a Life and Times|publisher=Routledge|year=1997|isbn=978-0-415-16524-2}}</ref>}} {{legend|#d28989|[[تابع رياست|تابع رياستون]]}} }} اٽلي جي تاريخ ڪيترين [[اٽلي جي قديم قومن جي فهرست|اٽالڪ قومن]] تائين وڃي ٿي، جن ۾ خاص طور [[قديم رومي]] شامل آهن، جن [[رومي جمهوريه]] دوران ڀونوچ سمنڊ جي دنيا کي فتح ڪيو ۽ [[رومي سلطنت]] دوران صدين تائين ان تي حڪومت ڪئي.<ref>{{Cite book |last1=Carl Waldman |url=https://books.google.com/books?id=kfv6HKXErqAC |title=Encyclopedia of European Peoples |last2=Catherine Mason |publisher=Infobase Publishing |year=2006 |isbn=978-1-4381-2918-1 |page=586 |access-date=23 February 2013 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230311102543/https://books.google.com/books?id=kfv6HKXErqAC |archive-date=11 March 2023 |url-status=live}}; {{Cite book |last=Mommsen |first=Theodor |author-link=Theodor Mommsen |title=[[History of Rome (Mommsen)|History of Rome]], Book II: From the Abolition of the Monarchy in Rome to the Union of Italy |publisher=Reimer & Hirsel |year=1855 |location=Leipzig}}; {{Cite book |last=Lazenby |first=John Francis |url=https://archive.org/details/hannibalswarmili00laze |title=Hannibal's War: A Military History of the Second Punic War |date=4 February 1998 |publisher=University of Oklahoma Press |isbn=978-0-8061-3004-0 |page=[https://archive.org/details/hannibalswarmili00laze/page/29 29] |quote=Italy homeland of the Romans. |url-access=registration |via=Internet Archive}}</ref> قديم روم، جيڪو وچ اٽلي ۾ [[ٽائبر درياهه]] تي هڪ آبادڪاري هو، [[روم جو بنياد|753 ق م ۾ قائم ٿيو]] ۽ 244 سالن تائين بادشاهي نظام هيٺ حڪمراني ڪئي وئي.<ref>{{Cite web |date=24 November 2009 |title=Rome founded {{!}} 21 April, 753 B.C. |url=https://www.history.com/this-day-in-history/april-21/rome-founded |access-date=10 April 2025 |website=HISTORY |language=en}}</ref> 509 ق م ۾، رومن، سينيٽ ۽ عوام ([[SPQR]]) واري حڪومت جي حمايت ڪندي، [[رومي بادشاهت جو خاتمو|بادشاهت کي نيڪالي ڏني]] ۽ هڪ اشرافي جمهوريه قائم ڪئي.<ref>{{Cite journal|last=Sanders|first=Henry A.|date=1908|title=The Chronology of Early Rome|url=https://www.jstor.org/stable/261793|journal=Classical Philology|volume=3|issue=3|pages=316–329|doi=10.1086/359186|jstor=261793|s2cid=161535192|issn=0009-837X |quote=It has come to be second nature ... to date the founding of Rome [to] 753 BC [and] the first year of the Republic [to] 509&nbsp;BC.|url-access=subscription}}</ref> اطالوي اپٻيٽ، جنهن جو نالو ''اٽاليا'' هو، رومي واڌ دوران هڪ متحد وحدت ۾ گڏ ڪيو ويو؛ نون علائقن جي فتح اڪثر [[سامنائيٽ جنگيون|ٻين اٽالڪ قبيلن]]، [[رومي-ايٽرسڪن جنگيون|ايٽرسڪنن]]، [[رومي-گالي جنگيون|سيلٽن]] ۽ [[پائرهڪ جنگ|يونانين]] جي قيمت تي ٿي. مقامي قبيلن ۽ شهرن جي اڪثريت سان هڪ مستقل اتحاد قائم ٿيو، ۽ روم اولهه يورپ، اتر آفريڪا ۽ [[وچ اوڀر جي تاريخ#يوناني ۽ رومي سلطنت|وچ اوڀر]] جي فتح شروع ڪئي. 44 ق م ۾ [[جوليس سيزر]] جي قتل کان پوءِ، روم هڪ وڏي سلطنت بڻجي ويو، جيڪا [[رومي برطانيه|برطانيه]] کان [[ميسوپوٽيميا (رومي صوبو)|فارس]] جي سرحدن تائين پکڙيل هئي، ۽ سڄي ڀونوچ سمنڊ جي حوض کي پنهنجي اندر آڻي ڇڏيو، جتي يوناني، رومي ۽ ٻيون ثقافتون گڏجي هڪ طاقتور تهذيب ۾ تبديل ٿيون. پهرئين شهنشاهه [[آگسٽس]] جي ڊگهي حڪومت امن ۽ خوشحالي جو دور شروع ڪيو. رومي اٽلي سلطنت جو [[ميٽروپول]]، رومن جو وطن ۽ گاديءَ واري هنڌ جو علائقو رهيو.<ref>{{Cite journal|last=Morcillo|first=Marta García|title=The Glory of Italy and Rome's Universal Destiny in Strabo's Geographika, in: A. Fear – P. Liddel (eds), Historiae Mundi. Studies in Universal History. Duckworth: London 2010: 87–101. |url=https://www.academia.edu/362374|url-status=live|journal=Historiae Mundi: Studies in Universal History|archive-url=https://web.archive.org/web/20220114073554/https://www.academia.edu/362374|archive-date=14 January 2022|access-date=20 November 2021}}; {{Cite book|last=Keaveney|first=Arthur|url=https://books.google.com/books?id=ojoOAAAAQAAJ|title=Arthur Keaveney: ''Rome and the Unification of Italy''|date=January 1987|publisher=Croom Helm|isbn=978-0-7099-3121-8|access-date=20 November 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211000835/https://books.google.com/books?id=ojoOAAAAQAAJ|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}; {{Cite book|last=Billanovich|first=Giuseppe|url=https://books.google.com/books?id=fVylk1KUS84C&dq=Italia+domina+provinciarum&pg=PR13|title=Libreria Universitaria Hoepli, Lezioni di filologia, Giuseppe Billanovich e Roberto Pesce: ''Corpus Iuris Civilis, Italia non erat provincia, sed domina provinciarum'', Feltrinelli, p.363|publisher=Roberto Pesce|year=2008|isbn=978-8-8965-4309-2|language=it|access-date=20 November 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211000801/https://books.google.com/books?id=fVylk1KUS84C&dq=Italia+domina+provinciarum&pg=PR13#v=onepage&q=Italia%20domina%20provinciarum&f=false|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}</ref> [[رومي سلطنت جي تاريخ|سلطنت جي پهرين ٻن صدين]] ۾ بي مثال استحڪام جو دور ڏٺو ويو، جيڪو [[پيڪس رومانا]] ({{Literal translation|رومي امن}}) جي نالي سان مشهور آهي. روم [[رومي سلطنت جون سرحدون|پنهنجي سڀ کان وڏي علائقائي وسعت]] [[ٽراجن]] جي دور ۾ حاصل ڪئي ({{Reign|98|117|era=AD}})، پر وڌندڙ پريشانين ۽ زوال جو دور [[ڪوموڊس]] جي دور ۾ شروع ٿيو ({{Reign|180|192}}).<ref>{{Cite web |date=10 June 2024 |title=Five Good Emperors |url=https://www.britannica.com/topic/Five-Good-Emperors |access-date=4 August 2024 |website=www.britannica.com |language=en}}</ref><ref>{{Citation |last=Gibbon |first=Edward |title=The History of the Decline And Fall of the Roman Empire |date=1776 |chapter=The Decline And Fall in the West – Chapter 4 |chapter-url=https://www.ccel.org/g/gibbon/decline/volume1/chap4.htm |author-link=Edward Gibbon |access-date=27 June 2017 |archive-date=24 August 2017 |archive-url=https://web.archive.org/web/20170824100850/http://www.ccel.org/g/gibbon/decline/volume1/chap4.htm |url-status=live}}</ref> [[لڏپلاڻ وارو دور]]، جنهن ۾ [[جرمنڪ-رومي رابطا|جرمنڪ قومن جا وڏا حملا]] شامل هئا، رومي سلطنت جي زوال جو سبب بڻيو. رومي سلطنت تاريخ جي سڀ کان وڏين سلطنتن مان هڪ هئي، جنهن وٽ وڏي اقتصادي، ثقافتي، سياسي ۽ فوجي طاقت هئي.<ref>{{Cite web |date=4 June 2024 |title=The Roman Empire at its greatest expansion |url=https://trizioeditore.it/en/blogs/notizie/impero-romano-massima-espansione-mappa-storia |access-date=10 April 2025 |website=Trizio Editore |language=en}}</ref> پنهنجي سڀ کان وڏي وسعت تي، ان جو علائقو {{Convert|5|e6km2|abbr=off}} هو.<ref>{{Cite journal|last=Taagepera|first=Rein|author-link=Rein Taagepera|year=1979|title=Size and Duration of Empires: Growth-Decline Curves, 600 B.C. to 600 A.D|journal=Social Science History|volume=3|issue=3/4|pages=115–138|doi=10.2307/1170959|jstor=1170959}}; {{Cite journal|last1=Turchin|first1=Peter|last2=Adams|first2=Jonathan M.|last3=Hall|first3=Thomas D|year=2006|title=East–West Orientation of Historical Empires|url=http://peterturchin.com/PDF/Turchin_Adams_Hall_2006.pdf|url-status=live|journal=Journal of World-Systems Research|volume=12|issue=2|page=222|doi=10.5195/JWSR.2006.369|issn=1076-156X|archive-url=http://arquivo.pt/wayback/20160517210851/http://peterturchin.com/PDF/Turchin_Adams_Hall_2006.pdf|archive-date=17 May 2016|access-date=6 February 2016|doi-access=free}}</ref> [[رومي سلطنت جو ورثو|رومي ورثي]] مغربي تهذيب تي گهرو اثر وڌو ۽ جديد دنيا کي شڪل ڏني. لاطيني مان نڪتل [[رومانس ٻوليون|رومانس ٻولين]] جو وسيع استعمال، [[رومي انگ|عددي نظام]]، جديد مغربي الفابيٽ ۽ ڪئلينڊر، ۽ عيسائيت جو عالمي مذهب طور اڀرڻ، رومي غلبي جي ڪيترن ئي ورثن مان آهن.<ref>{{Cite book|last=Richard|first=Carl J.|title=Why we're all Romans: the Roman contribution to the western world|publisher=Rowman & Littlefield|year=2010|isbn=978-0-7425-6779-5|edition=1st pbk.|location=Lanham, MD|pages=xi–xv}}</ref> === وچون دور === {{Main|وچئين دور ۾ اٽلي}} [[اولهه رومي سلطنت جي زوال]] کان پوءِ، اٽلي [[اٽلي جي بادشاهت (476–493)|اوڊواڪر جي بادشاهت]] هيٺ آيو، ۽ پوءِ [[اوستروگوٿ]] ان تي قابض ٿيا.<ref>{{Cite book|last=Sarris|first=Peter|title=Empires of faith: the fall of Rome to the rise of Islam, 500–700|publisher=Oxford UP|year=2011|isbn=978-0-1992-6126-0|edition=1st. pub.|location=Oxford|page=118}}</ref> حملن جي نتيجي ۾ بادشاهتن جو افراتفري وارو سلسلو پيدا ٿيو ۽ مبينا "[[اونداهو دور (تاريخ نويسي)|اونداهو دور]]" شروع ٿيو. 6هين صديءَ ۾ هڪ ٻئي [[جرمنڪ قومون|جرمنڪ قبيلي]]، [[لومبارڊن]]، جي حملي بازنطيني موجودگي کي گهٽائي ڇڏيو ۽ اپٻيٽ جي سياسي وحدت ختم ڪري ڇڏي. اتر ۾ [[لومبارڊ بادشاهت]] ٺهي، وچ-ڏکڻ تي پڻ لومبارڊن جو ڪنٽرول هو، ۽ ٻيا حصا بازنطيني رهيا.<ref>{{Cite web|title=History of Italy|url=https://www.britannica.com/place/Italy/Lombards-and-Byzantines|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220929150112/https://www.britannica.com/place/Italy/Lombards-and-Byzantines|archive-date=29 September 2022|access-date=29 September 2022|website=Encyclopædia Britannica}}</ref> [[File:Marco Polo Mosaic from Palazzo Tursi.jpg|thumb|right|upright=.7|[[مارڪو پولو]]، 13هين صديءَ جو ڳولائو]] لومبارڊ بادشاهت 8هين صديءَ جي آخر ۾ [[شارليمان]] جي هٿان [[فرانڪيا]] ۾ ضم ٿي وئي ۽ اٽلي جي بادشاهت بڻجي وئي.<ref>{{Cite web|title=Carolingian and post-Carolingian Italy, 774–962|url=https://www.britannica.com/place/Italy/Carolingian-and-post-Carolingian-Italy-774-962|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20221007160553/https://www.britannica.com/place/Italy/Carolingian-and-post-Carolingian-Italy-774-962|archive-date=7 October 2022|access-date=7 October 2022|website=Encyclopædia Britannica}}</ref> فرانڪن [[پاپائي رياستون]] ٺاهڻ ۾ مدد ڪئي. 13هين صديءَ تائين سياست [[پاڪ رومي شهنشاهه|پاڪ رومي شهنشاهن]] ۽ پاپائيت جي لاڳاپن تي غالب رهي، جتي شهري رياستون عارضي فائدي لاءِ اڳئين ڌر ([[گبيلين]]) يا پوئين ڌر ([[گويلف]]) سان گڏ ٿينديون هيون.<ref>{{Cite book|last=Nolan|first=Cathal J.|title=The age of wars of religion, 1000–1650: an encyclopedia of global warfare and civilization |publisher=Greenwood Press|year=2006|isbn=978-0-3133-3045-2|edition=1. publ.|location=Westport (Connecticut)|page=360}}</ref> جرمنڪ شهنشاهه ۽ رومي پونٽف وچئين دور جي يورپ جون [[عالمي طاقتون]] بڻجي ويا. بهرحال، [[سرماياداري تڪرار]] ۽ گويلفن ۽ گبيلينن جي وچ ۾ ٽڪراءُ اتر ۾ شهنشاهي-جاگيرداري نظام کي ختم ڪري ڇڏيو، جتي شهرن آزادي حاصل ڪئي.<ref>{{Cite book|last=Jones|first=Philip|author-link=Philip Jones (historian)|title=The Italian city-state: from Commune to Signoria|publisher=Clarendon Press|year=1997|isbn=978-0-1982-2585-0|location=Oxford|pages=55–77}}</ref> 1176ع ۾، شهري رياستن جي [[لومبارڊ ليگ]] پاڪ رومي شهنشاهه [[فريڊرڪ بارباروسا]] کي شڪست ڏني، جنهن سان انهن جي آزادي يقيني ٿي. شهري رياستن، جهڙوڪ ميلان، فلورينس ۽ وينس، مالياتي ترقي ۾ نهايت اهم جدت وارو ڪردار ادا ڪيو، بئنڪنگ جي طريقن کي تيار ڪندي، ۽ سماجي تنظيم جي نون روپن کي ممڪن بڻائيندي.<ref>{{Cite book|last=Niall|first=Ferguson|title=The Ascent of Money: The Financial History of the World|publisher=Penguin|year=2008}}</ref> ساحلي ۽ ڏاکڻن علائقن ۾، سامونڊي جمهوريهن ڀونوچ سمنڊ تي غلبو حاصل ڪيو ۽ مشرق ڏانهن واپار تي اجارو قائم ڪيو. اهي آزاد [[ٿالاسوڪريسي|سامونڊي طاقت واريون]] شهري رياستون هيون، جن ۾ واپارين وٽ ڪافي طاقت هئي. جيتوڻيڪ اهي اشرافي حڪومتون هيون، پر انهن طرفان ڏنل نسبي سياسي آزادي علمي ۽ فني ترقي لاءِ سازگار هئي.<ref name="Lane">{{Cite book|last=Lane|first=Frederic C.|title=Venice, a maritime republic|publisher=Johns Hopkins University Press|year=1991|isbn=978-0-8018-1460-0|edition=4. print.|location=Baltimore|page=73}}</ref> سڀ کان مشهور سامونڊي جمهوريهون وينس، [[جينووا جمهوريه|جينووا]]، [[پيزا جمهوريه|پيزا]] ۽ [[امالفي جو ڊچي|امالفي]] هيون.<ref>G. Benvenuti – Le Repubbliche Marinare. Amalfi, Pisa, Genova, Venezia – Newton & Compton editori, Roma 1989; Armando Lodolini, ''Le repubbliche del mare'', Biblioteca di storia patria, 1967, Roma. {{Cite book|last=Peris|first=Persi|title=Conoscere l'Italia|publisher=Istituto Geografico De Agostini|year=1982|pages=74}}; {{Cite web|title=Repubbliche Marinare|url=http://www.treccani.it/enciclopedia/repubbliche-marinare|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190829104758/http://www.treccani.it/enciclopedia/repubbliche-marinare|archive-date=29 August 2019|access-date=13 September 2019|website=Treccani.it|publisher=Istituto dell'Enciclopedia Italiana|language=it}}; {{Cite web|title=Repubbliche marinare|url=https://thes.bncf.firenze.sbn.it/termine.php?id=29771|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200101131949/https://thes.bncf.firenze.sbn.it/termine.php?id=29771|archive-date=1 January 2020|access-date=13 September 2019|website=thes.bncf.firenze.sbn.it|publisher=[[قومي مرڪزي لائبريري (فلورينس)]]|language=it}}</ref> هر هڪ کي پرڏيهي زمينن، ٻيٽن، ايڊرياٽڪ، ايجيئن ۽ ڪاري سمنڊن جي علائقن، ۽ ويجهي اوڀر ۽ اتر آفريڪا ۾ واپاري نوآبادين تي غلبو حاصل هو.<ref>{{Cite book|last=Zorzi|first=Alvise|author-link=Alvise Zorzi|url=https://books.google.com/books?id=IP5OAAAAMAAJ&q=%22even+in+countries+where+aid+is+near+at+hand+%22+%22attack+from+the+sea%22|title=Venice: The Golden Age, 697 – 1797 |publisher=Abbeville Press|year=1983|isbn=0-8965-9406-8|location=New York|page=255|access-date=16 September 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20230202182132/https://books.google.com/books?id=IP5OAAAAMAAJ&q=%22even+in+countries+where+aid+is+near+at+hand+%22+%22attack+from+the+sea%22|archive-date=2 February 2023|url-status=live}}</ref> {{Multiple image | align = right | total_width = 345 | direction = horizontal | width1 = 280 | image1 = Naval Jack of Italy.svg | width2 = 280 | image2 = Republik Venedig Handelswege01-IT.png | alt2 = نقشو | footer = کاٻي: [[اطالوي بحريه]] جو جهنڊو. گھڙيال جي رخ ۾، مٿئين کاٻي کان: [[وينس جي جمهوريه|وينس]]، [[جينووا جمهوريه|جينووا]]، [[پيزا جمهوريه|پيزا]] ۽ [[امالفي جو ڊچي|امالفي]] جا نشان.<br/>ساڄي: واپاري رستا، [[جينووا جون نوآباديون|جينووا]] ۽ [[اسٽاتو دا مار|وينس]] جون نوآباديون. }} وينس ۽ جينووا يورپ جا اوڀر ڏانهن دروازا هئا، ۽ نفيس شيشي جا ٺاهيندڙ هئا، جڏهن ته فلورينس ريشم، اون، بئنڪنگ ۽ زيورن جو مرڪز هو. پيدا ٿيل دولت وڏن عوامي ۽ خانگي فني منصوبن جي سرپرستي لاءِ استعمال ٿي. انهن جمهوريهن [[صليبي جنگون|صليبي جنگين]] ۾ حصو ورتو، مدد ۽ ٽرانسپورٽ مهيا ڪئي، پر بنيادي طور سياسي ۽ تجارتي موقعن جي پيروي ڪئي.<ref name=Lane/> اٽلي پهريون علائقو هو جتي اهي معاشي تبديليون محسوس ٿيون، جن [[تجارتي انقلاب]] ڏانهن واٽ هموار ڪئي: وينس [[قسطنطنيه جي لٽ|بازنطيني گاديءَ واري شهر کي لٽڻ]] ۽ [[مارڪو پولو]] جي ايشيا ڏانهن سفرن جي مالي مدد ڪرڻ جي قابل ٿي؛ پهرين يونيورسٽيون اطالوي شهرن ۾ ٺهيون، ۽ [[اڪويناس]] جهڙن عالمن عالمي شهرت حاصل ڪئي؛ سرمائيداري ۽ بئنڪنگ خاندان فلورينس ۾ اڀريا، جتي [[دانتي]] ۽ [[جوتو]] لڳ ڀڳ 1300ع ۾ سرگرم هئا.<ref name="See">{{Cite web |last=Sée |first=Henri |title=Modern Capitalism Its Origin and Evolution |url=http://www.efm.bris.ac.uk/het/see/ModernCapitalism.pdf |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20131007010542/http://www.efm.bris.ac.uk/het/see/ModernCapitalism.pdf |archive-date=7 October 2013 |access-date=29 August 2013 |website=University of Rennes |publisher=Batoche Books}}</ref> ڏکڻ ۾، سسلي 9هين صديءَ ۾ [[سسلي جي امارت|عرب اسلامي امارت]] بڻجي چڪي هئي، جيڪا 11هين صديءَ جي آخر ۾ [[اطالو-نارمن]] جي فتح تائين خوشحال رهي؛ انهن ڏکڻ اٽلي جي اڪثر لومبارڊ ۽ بازنطيني شهزادگين سان گڏ ان کي فتح ڪيو.<ref>{{cite book |last=Ali |first=Ahmed Essa with Othman |title=Studies in Islamic civilization: the Muslim contribution to the Renaissance |year=2010 |publisher=International Institute of Islamic Thought |location=Herndon, VA |isbn=978-1-56564-350-5 |pages=38–40}}</ref> پوءِ اهو علائقو [[سسلي جي بادشاهت]] ۽ [[نيپلز جي بادشاهت]] جي وچ ۾ ورهايو ويو.{{efn|نيپلز جي بادشاهت جو اصطلاح مورخ استعمال ڪن ٿا، پر ان جي حڪمرانن نه، جن اصل نالو 'سسلي جي بادشاهت' برقرار رکيو، يعني ٻه سسلي جون بادشاهتون موجود هيون.}}<ref>Eleni Sakellariou, ''Southern Italy in the Late Middle Ages: Demographic, Institutional and Economic Change in the Kingdom of Naples, c.1440–c.1530'' (Brill, 2012), pp. 63–64.</ref> 1348ع واري [[ڪاري موت]] شايد اٽلي جي آبادي جو هڪ ٽيون حصو ماري ڇڏيو.<ref>Stéphane Barry and Norbert Gualde, "The Biggest Epidemics of History" (La plus grande épidémie de l'histoire), in ''L'Histoire'' n° 310, June 2006, pp. 45–46; "[https://www.brown.edu/Departments/Italian_Studies/dweb/plague/effects/death_toll.shtml Plague]". Brown University. {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20090831003435/http://www.brown.edu/Departments/Italian_Studies/dweb/plague/effects/death_toll.shtml|date=31 August 2009}}</ref> === اوائلي جديد دور === {{Main|اطالوي نشاةِ ثانيه|اوائلي جديد اٽلي جي تاريخ}} [[File:Italy 1494.svg|thumb|upright=.8|right|1494ع ۾ [[اطالوي جنگيون|اطالوي جنگين]] کان اڳ [[اٽلي جي تاريخي رياستن جي فهرست#آخري وچون دور|اطالوي رياستون]]]] 1400ع ۽ 1500ع جي ڏهاڪن دوران، اٽلي [[نشاةِ ثانيه]] جو جنم هنڌ ۽ مرڪز هو. هن دور وچئين دور کان جديد دور ڏانهن منتقلي کي ظاهر ڪيو ۽ واپاري شهرن جي گڏ ڪيل دولت ۽ حاڪم خاندانن جي سرپرستيءَ سان وڌايو ويو.<ref name="strathern">Strathern, Paul ''The Medici: Godfathers of the Renaissance'' (2003)</ref> اطالوي سياسي وحدتون هاڻي علائقائي رياستون هيون، جن تي عملي طور شهزادن جي حڪومت هئي، جيڪي واپار ۽ انتظاميه تي ڪنٽرول رکندا هئا، ۽ سندن درٻارون فنون ۽ سائنسن جا مرڪز بڻجي ويون. اهي شهزادگيون سياسي خاندانن ۽ واپاري خاندانن، جهڙوڪ فلورينس جا [[ميڊيچي]]، جي اڳواڻي هيٺ هيون. [[مغربي ڦوٽ]] جي خاتمي کان پوءِ، نئين چونڊيل [[پوپ مارٽن پنجون]] [[پاپائي رياستون|پاپائي رياستن]] ڏانهن موٽي آيو ۽ اٽلي کي اولهه عيسائيت جو واحد مرڪز طور بحال ڪيو. [[ميڊيچي بئنڪ]] پاپائيت جو قرض ڏيندڙ ادارو بڻيو، ۽ ڪليسا ۽ نون سياسي خاندانن جي وچ ۾ اهم لاڳاپا قائم ٿيا.<ref name="strathern"/><ref>[http://www.florentine-society.ru/Medici_Chapel_Mysteries.htm Peter Barenboim, Sergey Shiyan, ''Michelangelo: Mysteries of Medici Chapel'', SLOVO, Moscow, 2006]. {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20110511133416/http://www.florentine-society.ru/Medici_Chapel_Mysteries.htm|date=11 May 2011}}. {{ISBN|5-8505-0825-2}}.</ref> [[File:Leonardo self.jpg|thumb|upright=.7|[[ليونارڊو دا ونچي]]، مثالي [[نشاةِ ثانيه انسان]]، پنهنجي تصوير ۾ ({{circa}} 1512)]] 1453ع ۾، [[پوپ نڪولس پنجون]] جي بازنطينين جي مدد لاءِ ڪوششن باوجود، [[قسطنطنيه]] جو شهر [[عثماني سلطنت|عثمانين]] جي قبضي ۾ آيو. ان سبب [[نشاةِ ثانيه ۾ يوناني عالم|يوناني عالمن]] ۽ متنن جي اٽلي ڏانهن لڏپلاڻ ٿي، جنهن يوناني [[انسان پرستي]] جي ٻيهر دريافت کي وڌيڪ هٿي ڏني.<ref>Encyclopædia Britannica, ''Renaissance'', 2008, O.Ed.; Har, Michael H. ''History of Libraries in the Western World'', Scarecrow Press Incorporate, 1999. {{ISBN|0-8108-3724-2}}. Norwich, John Julius, ''A Short History of Byzantium'', 1997, Knopf. {{ISBN|0-6794-5088-2}}.</ref> انسان پرست حڪمرانن، جهڙوڪ [[فيديريڪو دا مونتيفيلترو]] ۽ [[پوپ پائيس ٻيون]]، [[مثالي شهر|مثالي شهرن]] جي قيام لاءِ ڪم ڪيو، ۽ [[اربينو]] ۽ [[پيئنزا]] جو بنياد وڌو. [[پيڪو ديلا ميراندولا]] ''[[انسان جي عظمت تي خطبو]]'' لکيو، جنهن کي نشاةِ ثانيه جو منشور سمجهيو وڃي ٿو. فنون ۾، اطالوي نشاةِ ثانيه صديون تائين يورپي فن تي غالب اثر رکيو، فنڪارن جهڙوڪ [[ليونارڊو دا ونچي]]، [[بوتيچيلي]]، [[مائيڪل اينجلو]]، [[رافائيل]]، [[جوتو]]، [[دوناتيلو]] ۽ [[تيشيان]]، ۽ معمارن جهڙوڪ [[فليپو برونيلليسڪي]]، [[اندريا پالاديو]] ۽ [[دوناتو برامانتي]] سان. سامونڊي جمهوريهن مان اطالوي [[اطالوي ڳولائوئن جي فهرست|ڳولائو]] ۽ ناوَچالڪ، عثمانين کان بچندي هندستان ڏانهن متبادل رستو ڳولڻ لاءِ بيتاب، ائٽلانٽڪ ملڪن جي بادشاهن کي پنهنجون خدمتون پيش ڪندا هئا ۽ [[دريافتن جو دور|دريافتن جي دور]] ۽ آمريڪا جي نوآبادڪاري جي شروعات ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو. سڀ کان نمايان ڳولائوئن ۾ [[ڪرسٽوفر ڪولمبس]] شامل هو، جنهن جي [[ڪرسٽوفر ڪولمبس جا سفر|1492ع واري سفر]] آمريڪا سان مسلسل يورپي رابطو، نوآبادڪاري ۽ استحصال شروع ڪيو؛<ref>Encyclopædia Britannica, 1993 ed., Vol. 16, pp. 605ff / Morison, ''Christopher Columbus'', 1955 ed., pp. 14ff</ref> [[جان ڪيبٽ]]، جنهن [[نارسمن|نارس]] کان پوءِ اتر آمريڪا جي پهرين دستاويزي يورپي کوجنا ڪئي؛<ref>{{Cite web|year=2007|title=''Catholic Encyclopedia'' "John & Sebastian Cabot"|url=http://www.newadvent.org/cathen/03126d.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200518005335/https://www.newadvent.org/cathen/03126d.htm|archive-date=18 May 2020|access-date=17 May 2008|publisher=newadvent}}</ref> ۽ [[آمريگو ويسپوچي]]، جنهن جي سفرن انهن زمينن کي نئون کنڊ، يعني "نئين دنيا"، طور تصديق ڪيو، جنهن کي پوءِ سندس نالي تي رکيو ويو.<ref>{{Cite book|last=Eric Martone|url=https://books.google.com/books?id=MHJ1DQAAQBAJ&pg=PA109|title=Italian Americans: The History and Culture of a People|publisher=ABC-CLIO|year=2016|isbn=978-1-6106-9995-2|page=504|access-date=22 November 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211001055/https://books.google.com/books?id=MHJ1DQAAQBAJ&pg=PA109|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}</ref><ref>{{Cite book|last=Greene|first=George Washington|author-link=George Washington Greene|url=https://books.google.com/books?id=1qsuAAAAYAAJ&pg=PAPA13|title=The Life and Voyages of Verrazzano|publisher=Folsom, Wells, and Thurston|year=1837|location=Cambridge University|page=13|access-date=18 August 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211000806/https://books.google.com/books?id=1qsuAAAAYAAJ&pg=PAPA13#v=onepage&q&f=false|archive-date=11 February 2024|url-status=live|via=Google Books}}</ref> وينس، نيپلز، فلورينس، ميلان ۽ پاپائيت جي وچ ۾ [[اٽالڪ ليگ]] نالي دفاعي اتحاد قائم ٿيو. [[لورينزو دي ميڊيچي|لورينزو ''دي ميگنيفيسنٽ'' دي ميڊيچي]] نشاةِ ثانيه جو سڀ کان وڏو سرپرست هو؛ سندس مدد ليگ کي ترڪن جي [[اوترانتو جو گهيرو|حملي کي ناڪام ڪرڻ]] جي قابل بڻايو. بهرحال، اهو اتحاد 1490ع واري ڏهاڪي ۾ ٽٽي پيو؛ [[فرانس جو چارلس اٺون]] جي حملي اپٻيٽ ۾ جنگين جي هڪ سلسلي جي شروعات ڪئي. [[اعليٰ نشاةِ ثانيه]] دوران، [[جوليس ٻيون]] (1503–1513) جهڙا پوپ اٽلي تي ڪنٽرول لاءِ پرڏيهي بادشاهن خلاف وڙهيا؛ [[پال ٽيون]] (1534–1549) يورپي طاقتن جي وچ ۾ امن لاءِ ثالثي کي ترجيح ڏني. اهڙن تڪرارن جي وچ ۾، ميڊيچي پوپن [[ليو ڏهون]] (1513–1521) ۽ [[ڪليمنٽ ستون]] (1523–1534) جرمني، انگلينڊ ۽ ٻين هنڌن ۾ [[پروٽيسٽنٽ اصلاح]] کي منهن ڏنو. 1559ع ۾، فرانس ۽ هبسبرگن جي وچ ۾ [[اطالوي جنگيون|اطالوي جنگين]] جي خاتمي تي، اٽلي جو لڳ ڀڳ اڌ حصو، يعني ڏکڻ واريون [[نيپلز جي بادشاهت|نيپلز]]، [[سسلي جي بادشاهت|سسلي]]، [[سارڊينيا جي بادشاهت|سارڊينيا]] جون بادشاهتون ۽ [[ميلان جو ڊچي]]، اسپيني حڪمراني هيٺ هو، جڏهن ته ٻيو اڌ آزاد رهيو؛ ڪيترائي رياستون رسمي طور اڃا به پاڪ رومي سلطنت جو حصو رهيون. پاپائيت [[جوابي اصلاح]] شروع ڪئي، جنهن جا اهم واقعا هي هئا: [[ٽرينٽ ڪائونسل]] (1545–1563)؛ [[گريگورين ڪئلينڊر]] جي قبوليت؛ [[جيسوئٽ چين مشن]]؛ [[فرانسيسي مذهبي جنگيون]]؛ [[ٽيهه سالن جي جنگ]] (1618–1648) جو خاتمو؛ ۽ [[وڏي ترڪي جنگ]]. اطالوي معيشت 1600ع ۽ 1700ع جي ڏهاڪن ۾ زوال پذير ٿي. [[File:Flag of the Cispadane Republic.svg|thumb|[[چيسپاداني جمهوريه]] جو جهنڊو، پهريون [[اطالوي ترنگو]] جيڪو ڪنهن خودمختيار اطالوي رياست اختيار ڪيو (1797)]] [[اسپيني جانشيني جي جنگ]] (1700–1714) دوران، آسٽريا اٽلي ۾ اسپيني علائقن جو وڏو حصو، يعني ميلان، نيپلز ۽ سارڊينيا حاصل ڪيو؛ پوءِ 1720ع ۾ سارڊينيا سسلي جي بدلي ۾ هائوس آف ساووي کي ڏني وئي. بعد ۾ بوربن خاندان جي هڪ شاخ سسلي ۽ نيپلز جي تخت تي ويٺي. [[نيپوليني جنگيون|نيپوليني جنگين]] دوران، اتر ۽ وچ اٽلي کي فرانس جي [[ڀيڻ جمهوريهون]] طور ٻيهر منظم ڪيو ويو، ۽ پوءِ [[اٽلي جي بادشاهت (نيپوليني)|اٽلي جي بادشاهت]] طور.<ref>Napoleon Bonaparte, "The Economy of the Empire in Italy: Instructions from Napoleon to Eugène, Viceroy of Italy", ''Exploring the European Past: Texts & Images'', Second Edition, ed. Timothy E. Gregory (Mason: Thomson, 2007), 65–66.</ref> ڏکڻ کي نيپولين جي ڀيڻوئي [[جواڪيم مورا]] هلائيندو هو. 1814ع جي [[ويانا ڪانگريس]] 18هين صديءَ جي آخر واري صورتحال بحال ڪئي، پر [[فرانسيسي انقلاب]] جا آدرش ختم نه ٿي سگهيا، ۽ 19هين صديءَ جي شروعات جي [[سياسي اٿل پٿل|سياسي اٿل پٿلن]] دوران ٻيهر ظاهر ٿيا. ڪنهن اطالوي رياست طرفان [[اطالوي ترنگو]] جي پهرين قبوليت، [[چيسپاداني جمهوريه]]، [[نيپوليني اٽلي جا جهنڊا|نيپوليني اٽلي]] دوران ٿي، فرانسيسي انقلاب کان پوءِ، جنهن قومي [[خود اراديت]] جي حمايت ڪئي.<ref>{{Cite book |last1=Maiorino |first1=Tarquinio |title=Il tricolore degli italiani. Storia avventurosa della nostra bandiera |last2=Marchetti Tricamo |first2=Giuseppe |last3=Zagami |first3=Andrea |publisher=Arnoldo Mondadori Editore |year=2002 |isbn=978-8-8045-0946-2 |page=156 |language=it}} [http://www.esteri.it/MAE/EN/Benvenuti_in_Italia/Conoscere_Italia/bandieraInno.htm The tri-coloured standard]. Getting to Know Italy, Ministry of Foreign Affairs (retrieved 5 October 2008). {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20080223131121/http://www.esteri.it/MAE/EN/Benvenuti_in_Italia/Conoscere_Italia/bandieraInno.htm|date=23 February 2008}}.</ref> هي واقعو [[ترنگو ڏينهن]] طور ملهايو ويندو آهي.<ref>Article 1 of the law n. 671 of 31 December 1996 ("National celebration of the bicentenary of the first national flag")</ref> === اتحاد === {{Main|اٽلي جو اتحاد}} [[اٽلي جي بادشاهت جو جنم]] اطالوي قومپرستن ۽ [[هائوس آف ساووي]] سان وفادار شاهپرستن جي ڪوششن جو نتيجو هو، جن سڄي [[اطالوي اپٻيٽ]] تي مشتمل هڪ گڏيل بادشاهت قائم ڪرڻ ٿي چاهي. 19هين صديءَ جي وچ تائين، وڌندڙ [[اطالوي قومپرستي]] انقلاب جو سبب بڻجي.<ref>{{Cite web|title=Risorgimento in 'Dizionario di Storia'|url=https://www.treccani.it/enciclopedia/risorgimento_(Dizionario-di-Storia)|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220922035556/https://www.treccani.it/enciclopedia/risorgimento_(Dizionario-di-Storia)|archive-date=22 September 2022|access-date=22 September 2022|website=treccani.it|language=it-IT}}</ref> 1815ع جي [[ويانا ڪانگريس]] کان پوءِ، اٽلي جي سياسي ۽ سماجي اتحاد واري تحريڪ، يعني [[ريسورجي مينتو]]، اٽلي کي رياستن جي گڏجڻ ۽ انهن کي پرڏيهي ڪنٽرول کان آزاد ڪرڻ ذريعي متحد ڪرڻ لاءِ اڀري. هڪ انقلابي شخصيت محب وطن صحافي [[جوزيپي ماتسيني]] هو، جنهن 1830ع واري ڏهاڪي ۾ سياسي تحريڪ [[نوجوان اٽلي]] جو بنياد وڌو؛ هو وحداني جمهوريه جو حامي هو ۽ وسيع قومپرست تحريڪ جي وڪالت ڪندو هو. 1847ع ۾ "[[اِل ڪانتو ديلي اطالياني]]" جي پهرين عوامي پرفارمنس ٿي، جيڪو 1946ع ۾ قومي ترانو بڻيو.<ref>{{Cite book|last1=Maiorino|first1=Tarquinio|last2=Marchetti Tricamo|first2=Giuseppe|last3=Zagami|first3=Andrea|title=Il tricolore degli italiani. Storia avventurosa della nostra bandiera|year=2002|publisher=Arnoldo Mondadori Editore|language=it|isbn=978-8-8045-0946-2|page=18}}; {{Cite web|title=Fratelli d'Italia|url=https://www.quirinale.it/page/inno|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20230426052752/https://www.quirinale.it/page/inno|archive-date=26 April 2023|access-date=1 October 2021|language=it}}</ref> {{Multiple image | align = right | image1 = Giuseppe Mazzini.jpg | width1 = 173 | image2 = Giuseppe Garibaldi 1861.jpg | width2 = 138 | footer = [[جوزيپي ماتسيني]] (کاٻي)، اطالوي انقلابي تحريڪ جو انتهائي اثرائتو اڳواڻ؛ ۽ [[جوزيپي گاريبالدي]] (ساڄي)، جديد دور جي عظيم ترين جرنيلن مان هڪ طور مشهور<ref name="scholar and patriot">{{cite web |url={{Google books|iWK7AAAAIAAJ |page=PA133 |keywords=Garibaldi+one+of+the+greatest+generals+of+modern+time |text= |plainurl=yes}}|title=Scholar and Patriot|publisher=Manchester University Press|via=Google Books}}</ref> ۽ ڏکڻ آمريڪا ۽ يورپ ۾ پنهنجي فوجي ڪارنامن سبب "ٻن جهانن جو هيرو" طور سڃاتو ويندڙ،<ref>{{Cite web|title=Giuseppe Garibaldi (Italian revolutionary)|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/225978/Giuseppe-Garibaldi|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140226091529/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/225978/Giuseppe-Garibaldi|archive-date=26 February 2014|access-date=6 March 2014}}</ref> جنهن ڪيترين فوجي مهمن ۾ وڙهيو، جيڪي [[اٽلي جو اتحاد|اطالوي اتحاد]] تائين پهتيون }} نوجوان اٽلي جو سڀ کان مشهور ميمبر انقلابي ۽ جنرل [[جوزيپي گاريبالدي]] هو،<ref>Denis Mack Smith, ''Modern Italy: A Political History'', (University of Michigan Press, 1997) p. 15. A literary echo may be found in the character of Giorgio Viola in Joseph Conrad's ''[[Nostromo]]''.</ref> جنهن ڏکڻ اٽلي ۾ اتحاد لاءِ جمهوري مهم جي اڳواڻي ڪئي. بهرحال، [[سارڊينيا جي بادشاهت (1720–1861)|سارڊينيا جي بادشاهت]] ۾ هائوس آف ساووي جي اطالوي بادشاهت، جنهن جي حڪومت [[ڪاميليو بينسو، ڪائونٽ آف ڪاوير]] هلائي رهيو هو، به متحد اطالوي رياست قائم ڪرڻ جا ارادا رکندي هئي. يورپ ۾ پکڙيل [[1848ع جا لبرل انقلاب|1848ع جي لبرل انقلابن]] جي پس منظر ۾، [[آسٽريا-هنگري|آسٽريا]] خلاف هڪ ناڪام [[پهرين اطالوي آزاديءَ جي جنگ]] جو اعلان ڪيو ويو. 1855ع ۾، سارڊينيا [[ڪريميائي جنگ]] ۾ برطانيا ۽ فرانس جو اتحادي بڻيو.<ref>Enrico Dal Lago, "Lincoln, Cavour, and National Unification: American Republicanism and Italian Liberal Nationalism in Comparative Perspective". ''The Journal of the Civil War Era'' 3#1 (2013): 85–113.; William L. Langer, ed., ''An Encyclopedia of World Cup History''. 4th ed. 1968. pp 704–7.</ref> سارڊينيا 1859ع جي [[ٻي اطالوي آزاديءَ جي جنگ]] ۾ فرانس جي مدد سان آسٽريائي سلطنت خلاف وڙهيو، جنهن جي نتيجي ۾ [[لومباردي]] آزاد ٿي. [[پلومبيئرز معاهدو|پلومبيئرز معاهدي]] جي بنياد تي، سارڊينيا [[ساووي]] ۽ [[نيس]] فرانس کي حوالي ڪيا، اهڙو واقعو جنهن [[نيسارڊ لڏپلاڻ]] جو سبب بڻيو.<ref>{{Cite web|date=28 August 2017|title="Un nizzardo su quattro prese la via dell'esilio" in seguito all'unità d'Italia, dice lo scrittore Casalino Pierluigi|url=https://www.montecarlonews.it/2017/08/28/notizie/argomenti/altre-notizie-1/articolo/un-nizzardo-su-quattro-prese-la-via-dellesilio-in-seguito-allunita-ditalia-dice-lo-scrittore.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200219165302/http://www.montecarlonews.it/2017/08/28/notizie/argomenti/altre-notizie-1/articolo/un-nizzardo-su-quattro-prese-la-via-dellesilio-in-seguito-allunita-ditalia-dice-lo-scrittore.html|archive-date=19 February 2020|access-date=14 May 2021|language=it}}</ref> 1860–1861ع ۾، گاريبالدي نيپلز ۽ سسلي ۾ اتحاد واري مهم جي اڳواڻي ڪئي.<ref>Mack Smith, Denis (1997). ''Modern Italy; A Political History''. Ann Arbor: The University of Michigan Press. {{ISBN|0-4721-0895-6}}.</ref> [[تيانو]] گاريبالدي ۽ [[وڪٽر ايمانوئل ٻيون]]، سارڊينيا جي آخري بادشاهه، جي مشهور ملاقات جو هنڌ هو، جنهن دوران گاريبالدي وڪٽر ايمانوئل سان هٿ ملايو ۽ کيس [[اٽلي جو بادشاهه]] ڪري سلام ڪيو. ڪاوير 1860ع ۾ گاريبالدي جي ڏکڻ اٽلي کي سارڊينيا جي بادشاهت سان اتحاد ۾ شامل ڪرڻ تي راضي ٿيو. ان سان سارڊينيا جي حڪومت کي 17 مارچ 1861ع تي [[اٽلي جي بادشاهت جو اعلان|متحد اطالوي بادشاهت جو اعلان]] ڪرڻ جي اجازت ملي،<ref>{{Cite news|date=17 March 2017|title=Everything you need to know about March 17th, Italy's Unity Day|url=https://www.thelocal.it/20170317/everything-to-know-about-march-17th-italys-unity-unification-risorgimento-day|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170617212538/https://www.thelocal.it/20170317/everything-to-know-about-march-17th-italys-unity-unification-risorgimento-day|archive-date=17 June 2017|access-date=17 July 2017}}</ref> ۽ وڪٽر ايمانوئل ٻيون ان جو پهريون بادشاهه بڻيو. 1865ع ۾ بادشاهت جي گادي تورين کان فلورينس منتقل ڪئي وئي. 1866ع ۾، وڪٽر ايمانوئل ٻيون، [[پروشيا]] سان اتحاد ڪندي [[آسٽرو-پروشين جنگ]] دوران، [[ٽين اطالوي آزاديءَ جي جنگ]] وڙهي، جنهن جي نتيجي ۾ اٽلي [[وينيتو|وينيتيا]] کي پاڻ ۾ شامل ڪيو. آخرڪار، 1870ع ۾، جڏهن فرانس [[فرانڪو-پروشين جنگ]] دوران روم ڇڏي ڏنو، اطالوين [[روم تي قبضو|پاپائي رياستن تي قبضو ڪيو]]، اتحاد مڪمل ٿيو، ۽ گادي روم منتقل ڪئي وئي.<ref name="scholar and patriot"/> === لبرل دور === {{Main|اٽلي جي بادشاهت|اطالوي ڊائاسپورا|اطالوي سلطنت|پهريين عالمي جنگ دوران اٽلي جي فوجي تاريخ}} {{Multiple image | align = right | image1 = VictorEmmanuel2.jpg | width1 = 125 | image2 = Camillo Benso Cavour di Ciseri.jpg | width2 = 141 | footer = [[وڪٽر ايمانوئل ٻيون]] (کاٻي) ۽ [[ڪاميليو بينسو، ڪائونٽ آف ڪاوير]] (ساڄي)، اتحاد جون اهم شخصيتون، ترتيبوار متحد اٽلي جا پهريان بادشاهه ۽ وزيراعظم بڻيا. }} سارڊينيا جو آئين 1861ع ۾ سڄي اٽلي تائين وڌايو ويو، ۽ نئين رياست لاءِ بنيادي آزاديون مهيا ڪيون ويون؛ پر چونڊ قانونن بي ملڪيت طبقن کي ٻاهر رکيو. نئين بادشاهت هڪ پارلياماني آئيني بادشاهت طور هلائي وئي، جنهن تي لبرلن جو غلبو هو. جيئن اتر اٽلي تيزيءَ سان صنعتي ٿيو، ڏکڻ ۽ اتر جا ڳوٺاڻا علائقا غير ترقي يافته ۽ وڌيڪ آبادي وارا رهيا، جنهن سبب لکين ماڻهو لڏپلاڻ ڪرڻ تي مجبور ٿيا ۽ [[اطالوي ڊائاسپورا|وڏي ۽ اثرائتي ڊائاسپورا]] کي هٿي ملي. [[اطالوي سوشلسٽ پارٽي]] طاقت ۾ وڌي، جنهن روايتي لبرل ۽ قدامت پسند اسٽيبلشمينٽ کي چئلينج ڪيو. 19هين صديءَ جي آخري ٻن ڏهاڪن ۾، اٽلي آفريڪا ۾ [[اطالوي اريٽريا|اريٽريا]]، [[اطالوي صوماليا|صوماليا]]، [[اطالوي ٽرپوليطانيا|ٽرپوليطانيا]] ۽ [[اطالوي سيرينيڪا|سيرينيڪا]] کي ماتحت ڪري [[اطالوي سلطنت|نوآبادياتي طاقت]] بڻجي ويو.<ref>{{Cite web |title=The Italian Colonial Empire |url=http://www.allempires.com/article/index.php?q=italian_colonial |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20120224012449/http://www.allempires.com/article/index.php?q=italian_colonial |archive-date=24 February 2012 |access-date=17 June 2012 |publisher=All Empires |quote=At its peak, just before WWII, the Italian Empire comprehended the territories of present time Italy, Albania, Rhodes, Dodecanese, Libya, Ethiopia, Eritrea, the majority of Somalia and the little concession of Tientsin in China}}</ref><ref>(Bosworth (2005), p. 49.)</ref> 1913ع ۾ مردن لاءِ عام ووٽ جو حق اختيار ڪيو ويو. [[پهريين عالمي جنگ]] کان اڳ واري دور تي [[جيوواني جيوليٽي]] جو غلبو رهيو، جيڪو 1892ع ۽ 1921ع جي وچ ۾ پنج ڀيرا وزيراعظم رهيو. [[File:Trento 3 novembre 1918.jpg|thumb|3 نومبر 1918ع تي، فاتح [[ويتوريو وينيتو جي جنگ]] کان پوءِ، [[ترنتو]] ۾ اطالوي گهوڙيسوار]] [[پهريين عالمي جنگ ۾ اٽلي جي شموليت|اٽلي 1915ع ۾ پهريين عالمي جنگ ۾ داخل ٿيو]]، جنهن جو مقصد قومي اتحاد کي مڪمل ڪرڻ هو، تنهنڪري تاريخ نويسيءَ جي نقطه نظر کان ان کي چوٿين اطالوي آزاديءَ جي جنگ به سمجهيو وڃي ٿو،<ref>{{Cite web|date=6 March 2015|title=Il 1861 e le quattro Guerre per l'Indipendenza (1848–1918) |url=http://www.piacenzaprimogenita150.it/index.php?it%2F176%2Fil-1861-e-le-quattro-guerre-per-lindipendenza-1848-1918|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20220319075828/http://www.piacenzaprimogenita150.it/index.php?it%2F176%2Fil-1861-e-le-quattro-guerre-per-lindipendenza-1848-1918|archive-date=19 March 2022|access-date=12 March 2021|language=it}}</ref> جيئن [[اٽلي جو اتحاد|اٽلي جي اتحاد]] جي پڄاڻي.<ref>{{Cite web|title=La Grande Guerra nei manifesti italiani dell'epoca|url=http://www.beniculturali.it/mibac/export/MiBAC/sito-MiBAC/Contenuti/MibacUnif/Eventi/visualizza_asset.html_1239896580.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20150923183754/http://www.beniculturali.it/mibac/export/MiBAC/sito-MiBAC/Contenuti/MibacUnif/Eventi/visualizza_asset.html_1239896580.html|archive-date=23 September 2015|access-date=12 March 2021|language=it}}; {{Cite book|last=Genovesi|first=Piergiovanni|url=https://books.google.com/books?id=_LntMIUOXngC&q=%22quarta+guerra+d%27indipendenza%22&pg=PA41|title=Il Manuale di Storia in Italia, di Piergiovanni Genovesi|date=11 June 2009|publisher=FrancoAngeli|isbn=978-8-8568-1868-0|language=it|access-date=12 March 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20240116110143/https://books.google.com/books?id=_LntMIUOXngC&q=%22quarta+guerra+d%27indipendenza%22&pg=PA41#v=snippet&q=%22quarta%20guerra%20d'indipendenza%22&f=false|archive-date=16 January 2024|url-status=live}}</ref> اٽلي، جيڪو ظاهري طور [[جرمن سلطنت|جرمن]] ۽ [[آسٽرو-هنگريائي]] سلطنتن سان [[ٽرپل الائنس (1882)|ٽرپل الائنس]] ۾ اتحادي هو، 1915ع ۾ [[پهريين عالمي جنگ جا اتحادي|اتحادين]] سان شامل ٿيو، ۽ [[لنڊن جو معاهدو (1915)|وعدي]] تحت پهريين عالمي جنگ ۾ داخل ٿيو، جنهن ۾ وڏن علائقائي فائدن جو واعدو شامل هو: اولهه [[انر ڪارنيولا]]، اڳوڻو [[آسٽريائي لٽرل]] ۽ [[دلماتيا]]، گڏوگڏ [[عثماني سلطنت]] جا ڪجهه حصا. اتحادي فتح ۾ ملڪ جي حصي سبب ان کي "[[بگ فور (پهريين عالمي جنگ)|بگ فور]]" طاقتن مان هڪ جي حيثيت ملي. فوج جي ٻيهر تنظيم ۽ جبري ڀرتي اطالوي فتحن جو سبب بڻيا. آڪٽوبر 1918ع ۾، اطالوين هڪ وڏي جارحاڻي مهم شروع ڪئي، جيڪا [[ويتوريو وينيتو جي جنگ]] ۾ فتح تي ختم ٿي.<ref>Burgwyn, H. James: ''Italian foreign policy in the interwar period, 1918–1940.'' Greenwood Publishing Group, 1997. p. 4. {{ISBN|0-2759-4877-3}}. Schindler, John R.: ''Isonzo: The Forgotten Sacrifice of the Great War.'' Greenwood Publishing Group, 2001. p. 303. {{ISBN|0-2759-7204-6}}. Mack Smith, Denis: ''Mussolini.'' Knopf, 1982. p. 31. {{ISBN|0-3945-0694-4}}.</ref> هن اطالوي محاذ تي جنگ جي پڄاڻي ڪئي، آسٽرو-هنگريائي سلطنت جي ٽٽڻ کي يقيني بڻايو، ۽ ٻن هفتن کان به گهٽ عرصي ۾ جنگ کي [[جرمني سان جنگبندي|ختم ڪرڻ]] ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو. جنگ دوران 650,000 کان وڌيڪ اطالوي سپاهي ۽ ايترا ئي عام شهري مارجي ويا،<ref>{{Cite book|last=Mortara|first=G|title=La Salute pubblica in Italia durante e dopo la Guerra|publisher=Yale University Press|year=1925|location=New Haven}}</ref> ۽ بادشاهت ڏيوالپڻي جي ڪناري تي هئي. [[سينٽ-جرمين-آن-لي جو معاهدو (1919)|سينٽ-جرمين-آن-لي جو معاهدو]] (1919) ۽ [[راپالو جو معاهدو (1920)|راپالو جو معاهدو]] (1920) [[ترنتينو]] ۽ [[ڏکڻ ٽائرول]]، [[جوليئن مارچ]]، [[استريا]]، [[ڪوارنر نار]] ۽ دلماتيا جي شهر [[زادار|زارا]] کي اٽلي ۾ شامل ڪرڻ جي اجازت ڏني. بعد واري [[روم جو معاهدو (1924)|روم جي معاهدي]] (1924) سبب [[فيومي]] اٽلي سان شامل ٿيو. اٽلي کي لنڊن جي معاهدي ۾ واعدو ڪيل ٻيا علائقا نه مليا، تنهنڪري [[بينيتو موسوليني]] هن نتيجي کي "[[ڪٽيل فتح]]" قرار ڏنو، جنهن [[فاشسٽ اٽلي (1922–1943)|اطالوي فاشزم جي اڀار]] ۾ مدد ڪئي. مورخ "ڪٽيل فتح" کي هڪ "سياسي افسانو" سمجهن ٿا، جنهن کي فاشسٽن [[اطالوي سامراجيت]] کي ڀڙڪائڻ لاءِ استعمال ڪيو.<ref>G.Sabbatucci, ''La vittoria mutilata'', in AA.VV., ''Miti e storia dell'Italia unita'', Il Mulino, Bologna 1999, pp.101–106</ref> اٽلي کي [[قومون جي ليگ]] جي ايگزيڪيوٽو ڪائونسل ۾ مستقل سيٽ ملي. === فاشسٽ حڪومت ۽ ٻي عالمي جنگ === {{Main|فاشسٽ اٽلي|ٻي عالمي جنگ دوران اٽلي جي فوجي تاريخ|اطالوي مهم (ٻي عالمي جنگ)|اٽلي ۾ هولوڪاسٽ}} [[File:Mussolini mezzobusto.jpg|thumb|upright=.7|left|فاشسٽ آمر [[بينيتو موسوليني]] پاڻ کي ''[[دوچي]]'' سڏائيندو هو ۽ 1922ع کان [[اٽلي ۾ فاشسٽ حڪومت جو زوال|1943ع ۾ پنهنجي معزولي]] تائين ملڪ تي حڪومت ڪئي.]] عظيم جنگ جي تباهي کان پوءِ پيدا ٿيل [[ٻه ڳاڙها سال|سوشلسٽ تحريڪن]]، جيڪي [[روسي انقلاب]] کان متاثر هيون، سڄي اٽلي ۾ جوابي انقلاب ۽ دٻاءُ جو سبب بڻيون. لبرل اسٽيبلشمينٽ، سوويت طرز جي انقلاب کان ڊڄندي، موسوليني جي اڳواڻي هيٺ ننڍي [[نيشنل فاشسٽ پارٽي]] جي حمايت شروع ڪئي. آڪٽوبر 1922ع ۾، نيشنل فاشسٽ پارٽي جي [[بليڪ شرٽس]] هڪ [[عوامي مظاهرو]] ۽ "[[روم ڏانهن مارچ]]" وارو ڪُو منظم ڪيو. بادشاهه [[وڪٽر ايمانوئل ٽيون]] موسوليني کي [[اٽلي جو وزيراعظم|وزيراعظم]] مقرر ڪيو، هٿياربند ٽڪراءَ کان سواءِ اقتدار فاشسٽن ڏانهن منتقل ڪندي.<ref>{{Cite book|last=Lyttelton|first=Adrian|title=The Seizure of Power: Fascism in Italy, 1919–1929 |date=2008|publisher=Routledge|isbn=978-0-4155-5394-0|location=New York|pages=75–77}}; {{Cite news|title=March on Rome {{!}} Italian history|url=https://www.britannica.com/event/March-on-Rome|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150504055509/http://www.britannica.com/EBchecked/topic/508871/March-on-Rome|archive-date=4 May 2015|access-date=25 July 2017|work=Encyclopædia Britannica}}</ref> موسوليني سياسي پارٽين تي پابندي وڌي ۽ ذاتي آزاديون گهٽايون، آمريت قائم ڪندي. انهن قدمن عالمي ڌيان حاصل ڪيو ۽ [[نازي جرمني]] ۽ [[شاهي جاپان]] ۾ ساڳين آمريتن کي متاثر ڪيو. [[فاشزم]] اطالوي قومپرستي ۽ سامراجيت تي ٻڌل هو، ۽ رومي ۽ [[وينسي سلطنت|وينسي سلطنتن]] جي ورثي جي بنياد تي [[ارڊينٽزم|ارڊينٽسٽ دعوائن]] وسيلي اطالوي ملڪيتن کي وڌائڻ چاهيندو هو.<ref>{{Cite book|last=Rodogno|first=Davide|author-link=Davide Rodogno|title=Fascism's European Empire: Italian Occupation during the Second World War|date=2006|publisher=Cambridge University Press|location=Cambridge, England|page=88}}; {{Cite book|last=Kallis|first=Aristotle A.|title=Fascist ideology: territory and expansionism in Italy and Germany, 1922–1945 |date=2000|publisher=Routledge|location=London, England; New York City, USA|pages=41}}; {{Cite book|last1=Ball|first1=Terence|title=The Cambridge History of Twentieth-Century Political Thought|last2=Bellamy|first2=Richard|pages=133}}; {{Cite book|last=Stephen J. Lee|url=https://books.google.com/books?id=u-mm5UDlzBEC&pg=PA157|title=European Dictatorships, 1918–1945 |date=2008|publisher=Routledge|isbn=978-0-4154-5484-1|pages=157–158|access-date=8 February 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211001320/https://books.google.com/books?id=u-mm5UDlzBEC&pg=PA157#v=onepage&q&f=false|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}</ref> انهيءَ سبب فاشسٽ [[مداخلت پسند پرڏيهي پاليسي]] ۾ مصروف رهيا. 1935ع ۾، موسوليني [[ٻي اطالو-ابيسينيائي جنگ|ايٿوپيا تي حملو ڪيو]] ۽ [[اطالوي اوڀر آفريڪا]] قائم ڪيو، جنهن جي نتيجي ۾ عالمي اڪيلائي پيدا ٿي. اٽلي [[قومون جي ليگ]] مان نڪري ويو. پوءِ اٽلي [[اسٽيل جو معاهدو|نازي جرمني سان اتحاد]] ڪيو ۽ [[ٽرائيپارٽائيٽ پيڪٽ|جاپاني سلطنت]] سان گڏ ٿيو، ۽ [[اسپيني گهرو جنگ]] ۾ [[فرانسسڪو فرانڪو]] جي مضبوط حمايت ڪئي. اپريل 1939ع ۾، اٽلي [[البانيا تي اطالوي حملو|البانيا تي حملو ڪيو]]. اٽلي 10 جون 1940ع تي ٻي عالمي جنگ ۾ داخل ٿيو. ان تاريخ تائين فرانس عملي طور [[فرانس جي جنگ]] هارائي چڪو هو. مختلف وقتن تي، اطالوي [[برطانوي صومالي لينڊ تي اطالوي قبضو|برطانوي صومالي لينڊ]]، [[مصر تي اطالوي حملو|مصر]]، [[بلقان مهم (ٻي عالمي جنگ)|بلقان]] ۽ اوڀر محاذن تي اڳتي وڌيا. بهرحال، اهي [[اوڀر محاذ تي اطالوي شموليت|اوڀر محاذ]] سان گڏ [[اوڀر آفريقي مهم (ٻي عالمي جنگ)|اوڀر آفريقي]] ۽ [[اتر آفريقي مهم|اتر آفريقي]] مهمن ۾ شڪست کائي ويا، ۽ آفريڪا ۽ بلقان ۾ پنهنجا علائقا وڃائي ويٺا. [[اطالوي جنگي ڏوهه|اطالوي جنگي ڏوهن]] ۾ [[عدالت کان ٻاهر قتل]] ۽ [[نسلي صفائي]] شامل هئا،<ref>James H. Burgwyn (2004). [http://www.ingentaconnect.com/content/routledg/rmis/2004/00000009/00000003/art00005 General Roatta's war against the partisans in Yugoslavia: 1942] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130921054155/http://www.ingentaconnect.com/content/routledg/rmis/2004/00000009/00000003/art00005|date=21 September 2013}}, Journal of Modern Italian Studies, Volume 9, Number 3, pp. 314–329(16)</ref> جن ۾ لڳ ڀڳ 25,000 ماڻهن، خاص طور يوگوسلاوين، کي [[اطالوي حراستي ڪيمپ|اطالوي حراستي ڪيمپن]] ۽ ٻين هنڌن ڏانهن جلاوطن ڪيو ويو. [[يوگوسلاو پارٽيزنز]] جنگ دوران ۽ ان کان پوءِ نسلي اطالوي آبادي خلاف پنهنجا ڏوهه ڪيا، جن ۾ [[فوئبي قتل عام]] شامل هئا. جولاءِ 1943ع ۾ [[سسلي تي اتحادي حملو]] شروع ٿيو، جنهن 25 جولاءِ تي [[اٽلي ۾ فاشسٽ حڪومت جو زوال|فاشسٽ حڪومت جي خاتمي]] جو سبب بڻيو. بادشاهه [[وڪٽر ايمانوئل ٽيون]] جي حڪم سان موسوليني کي معزول ۽ گرفتار ڪيو ويو. 3 سيپٽمبر تي، اٽلي [[ڪاسيبلي جي جنگبندي]] تي صحيح ڪئي،<!-- it became effective on 8 Sept---> جنهن برطانيا ۽ آمريڪا سان جنگ ختم ڪئي. جرمن، اطالوي فاشسٽن جي مدد سان، اتر ۽ وچ اٽلي تي ڪنٽرول حاصل ڪرڻ ۾ ڪامياب ٿيا ([[آپريشن آڪسي]]). ملڪ جنگ جو ميدان رهيو، جڏهن ته اتحادي ڏکڻ کان اڳتي وڌندا رهيا. [[File:01 partigiani a milano1.jpg|thumb|اپريل 1945ع ۾ [[اٽلي جي آزادي]] تائين پهچندڙ آخري بغاوت دوران ميلان ۾ [[اطالوي مزاحمتي تحريڪ|اطالوي پارٽيزن]]]] اتر ۾، جرمنن [[اطالوي سماجي جمهوريه]] (RSI) قائم ڪئي، جيڪا هڪ نازي [[ڪٺ پتلي رياست]] ۽ [[سهڪاريت پسند|سهڪاريت پسند]] حڪومت هئي، جنهن ۾ موسوليني کي جرمن پيراٽروپرن طرفان [[گران ساسو ريڊ|بچائڻ]] کان پوءِ اڳواڻ مقرر ڪيو ويو. اطالوي فوجن جو باقي حصو [[اطالوي هم جنگي فوج]] ۾ منظم ڪيو ويو، جنهن اتحادي طاقتن سان گڏ وڙهيو، جڏهن ته موسوليني سان وفادار ٻيون اطالوي فوجون [[نيشنل ريپبلڪن آرمي]] ۾ جرمنن سان گڏ وڙهڻ لاءِ چونڊيو. جرمن فوجن، RSI جي سهڪار سان، قتل عام ڪيا ۽ هزارين يهودين کي موت جي ڪيمپن ڏانهن جلاوطن ڪيو. جنگبندي کان پوءِ واري دور ۾ [[اطالوي مزاحمت]] اڀري، جنهن [[آپريشن آڪسي|نازي جرمن قابضن]] ۽ سهڪاريت پسندن خلاف گوريلا جنگ وڙهي.<ref>G. Bianchi, ''La Resistenza'', in: AA.VV., ''Storia d'Italia'', vol. 8, pp. 368–369.</ref> هن دور جو هڪ پاسو [[اطالوي گهرو جنگ]] هو، ڇاڪاڻ⁠تہ پارٽيزنن ۽ فاشسٽ RSI فوجن جي وچ ۾ ويڙهه ٿي.<ref>{{Cite web|title=Storia della guerra civile in Italia|url=http://www.istitutobiggini.it/storia_pisano.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20221013183444/https://www.istitutobiggini.it/storia_pisano.pdf|archive-date=13 October 2022|access-date=28 August 2023}}; See the books from Italian historian [[Giorgio Pisanò]] ''Storia della guerra civile in Italia'', 1943–1945, 3 voll., Milano, FPE, 1965 and the book ''L'Italia della guerra civile'' ("Italy of civil war"), published in 1983 by the Italian writer and journalist [[Indro Montanelli]] as the fifteen volume of the ''Storia d'Italia'' ("History of Italy") by the same author.</ref><ref>{{Cite book|last=Pavone|first=Claudio|title=Una guerra civile. Saggio storico sulla moralità della Resistenza|date=1991|publisher=Bollati Boringhieri|isbn=8-8339-0629-9|location=Torino|page=238|language=it}}</ref> اپريل 1945ع ۾، جڏهن شڪست ويجهي هئي، موسوليني اتر طرف ڀڄڻ جي ڪوشش ڪئي،<ref>{{Citation|last=Viganò|first=Marino|title=Un'analisi accurata della presunta fuga in Svizzera|date=2001|work=Nuova Storia Contemporanea|volume=3|language=it}}</ref> پر پارٽيزنن هٿان پڪڙيو ويو ۽ [[بينيتو موسوليني جو موت|فوري طور قتل ڪيو ويو]].<ref>{{Cite news|date=28 April 1945|title=1945: Italian partisans kill Mussolini |url=https://news.bbc.co.uk/onthisday/hi/dates/stories/april/28/newsid_3564000/3564529.stm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20111126075555/http://news.bbc.co.uk/onthisday/hi/dates/stories/april/28/newsid_3564000/3564529.stm|archive-date=26 November 2011|access-date=17 October 2011|publisher=BBC News}}</ref> دشمنيون 29 اپريل 1945ع تي ختم ٿيون، [[ڪازيرتا جي هٿيار ڦٽا ڪرڻ|جڏهن اٽلي ۾ جرمن فوجن هٿيار ڦٽا ڪيا]]. جنگ ۾ لڳ ڀڳ اڌ ملين اطالوي مارجي ويا،<ref>{{Cite encyclopedia|title=Italy – Britannica Online Encyclopedia|encyclopedia=Encyclopædia Britannica|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297474/Italy|access-date=2 August 2010|archive-url=https://web.archive.org/web/20120306095718/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297474/Italy|archive-date=6 March 2012|url-status=live}}</ref> سماج ورهائجي ويو، ۽ معيشت لڳ ڀڳ تباهه ٿي وئي؛ 1944ع ۾ في فرد آمدني 1900ع کان پوءِ سڀ کان هيٺين سطح تي هئي.<ref>{{Cite book|title=Liberal and fascist Italy, 1900–1945 |date=2002|publisher=Oxford University Press|editor-last=Lyttelton|editor-first=Adrian|page=13}}</ref> جنگ کان پوءِ اطالوي جمهوريت پسندي ٻيهر اڀري، جنهن [[1946ع اطالوي اداراتي ريفرنڊم]] ڏانهن واٽ هموار ڪئي.<ref>{{Cite encyclopedia|title=Italia|encyclopedia=Dizionario enciclopedico italiano|publisher=[[Treccani]]|date=1970|volume=VI|page=456|language=it}}</ref> === جمهوري دور === {{Main|اطالوي جمهوريه جي تاريخ}} اٽلي 2 جون تي ٿيل 1946ع جي ريفرنڊم کان پوءِ جمهوريه بڻيو،<ref>{{Cite AV media|url=https://archive.org/details/1946-06-06_Damage_Foreshadows_A-Bomb_Test|title=Damage Foreshadows A-Bomb Test, 1946/06/06 (1946) |publisher=[[Universal Newsreel]]|year=1946|access-date=22 February 2012}}</ref> اهو ڏينهن ان کان پوءِ ''[[جمهوريه جو عيد]]'' طور ملهايو وڃي ٿو. اها پهريون ڀيرو هئي جو عورتن قومي سطح تي ووٽ ڏنو.<ref>{{Cite web|title=Italia 1946: le donne al voto, dossier a cura di Mariachiara Fugazza e Silvia Cassamagnaghi |url=http://www.insmli.it/pubblicazioni/35/Voto%20donne%20versione%20def.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110520041048/http://www.insmli.it/pubblicazioni/35/Voto%20donne%20versione%20def.pdf|archive-date=20 May 2011|access-date=30 May 2011}}; {{Cite news|title=La prima volta in cui le donne votarono in Italia, 75 anni fa|url=https://www.ilpost.it/2021/03/10/primo-voto-italia-donne-10-marzo-1946|access-date=24 August 2021|work=Il Post|date=10 March 2021|language=it-IT|archive-date=23 August 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210823162103/https://www.ilpost.it/2021/03/10/primo-voto-italia-donne-10-marzo-1946|url-status=live}}</ref> وڪٽر ايمانوئل ٽئين جي پٽ، [[امبيرتو ٻيون]]، کي تخت ڇڏڻ تي مجبور ڪيو ويو. [[اٽلي جو آئين|جمهوري آئين]] 1948ع ۾ منظور ڪيو ويو. [[اٽلي ۽ اتحادي طاقتن جي وچ ۾ پيرس جو معاهدو]] تحت، [[ايڊرياٽڪ سمنڊ]] جي ڀرسان علائقا [[سوشلسٽ وفاقي جمهوريه يوگوسلاويا|يوگوسلاويا]] سان شامل ڪيا ويا، جنهن جي نتيجي ۾ [[استريائي-دلماتيني لڏپلاڻ]] ٿي، جنهن ۾ لڳ ڀڳ 300,000 [[استريائي اطالوي|استريائي]] ۽ [[دلماتيني اطالوي]] لڏي ويا.<ref>{{Cite web|last=Tobagi|first=Benedetta|title=La Repubblica italiana {{!}} Treccani, il portale del sapere|url=http://www.treccani.it/scuola/lezioni/storia/la_repubblica_italiana.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20160305001726/http://www.treccani.it/scuola/lezioni/storia/la_repubblica_italiana.html|archive-date=5 March 2016|access-date=28 January 2015|publisher=Treccani.it}}</ref> اٽلي پنهنجون سڀ نوآبادياتي ملڪيتون وڃايون، جنهن سان [[اطالوي سلطنت]] ختم ٿي. [[File:Alcide de Gasperi 2.jpg|thumb|upright=.7|[[الچيدي دي گاسپري]]، جمهوريه جو [[اٽلي جي وزيراعظمن جي فهرست|پهريون]] [[اٽلي جو وزيراعظم]] ۽ [[يورپي يونين جا باني پيءُ|يورپي يونين جي باني پيئرن]] مان هڪ]] ڪميونسٽ قبضي جي خوف [[1948ع جي اطالوي عام چونڊن]] ۾ فيصلائتو ڪردار ادا ڪيو، جتي [[ڪرسچن ڊيموڪريسي (اٽلي)|ڪرسچن ڊيموڪريٽن]]، [[الچيدي دي گاسپري]] جي اڳواڻي هيٺ، وڏي اڪثريت سان فتح حاصل ڪئي.<ref>{{Cite book|last1=Lawrence S. Kaplan|url=https://books.google.com/books?id=UV-ti1sYcbcC|title=NATO 1948: The Birth of the Transatlantic Alliance |last2=Morris Honick|date=2007|publisher=Rowman & Littlefield|isbn=978-0-7425-3917-4|pages=52–55|access-date=5 January 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20240116110143/https://books.google.com/books?id=UV-ti1sYcbcC|archive-date=16 January 2024|url-status=live}}; {{Cite book|author=Robert Ventresca|title=From Fascism to Democracy: Culture and Politics in the Italian Election of 1948 |publisher=University of Toronto Press|date=2004|pages=236–37}}</ref> نتيجي طور، 1949ع ۾ اٽلي [[نيٽو]] جو ميمبر بڻيو. [[مارشل پلان]] معيشت کي بحال ڪيو، جنهن 1960ع واري ڏهاڪي جي آخر تائين هڪ اهڙو دور ڏٺو جيڪو [[اطالوي معاشي معجزو]] جي نالي سان مشهور آهي. 1950ع واري ڏهاڪي ۾ اٽلي [[يورپي برادرين]] جو باني ملڪ بڻيو، جيڪي بعد ۾ يورپي يونين جو بنياد بڻيون. 1960ع واري ڏهاڪي جي آخر کان 1980ع واري ڏهاڪي جي شروعات تائين، ملڪ ''[[ليڊ جا سال (اٽلي)|ليڊ جا سال]]'' نالي دور مان گذريو، جيڪو معاشي مشڪلاتن، خاص طور تي [[1973ع جو تيل بحران]]، سماجي تڪرارن ۽ دهشتگرد حملا ۽ قتل عام جي واقعن سان نمايان هو.<ref>{{Cite web|year=1995|title=Commissione parlamentare d'inchiesta sul terrorismo in Italia e sulle cause della mancata individuazione dei responsabili delle stragi (Parliamentary investigative commission on terrorism in Italy and the failure to identify the perpetrators)|url=http://www.isn.ethz.ch/php/documents/collection_gladio/report_ital_senate.pdf|archive-url=https://web.archive.org/web/20060819211212/http://www.isn.ethz.ch/php/documents/collection_gladio/report_ital_senate.pdf|archive-date=19 August 2006|access-date=2 May 2006|language=it}}; {{In lang|en|it|fr|de}} {{Cite web|title=Secret Warfare: Operation Gladio and NATO's Stay-Behind Armies|url=http://www.isn.ethz.ch/php/collections/coll_gladio.htm#Documents|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20060425182721/http://www.isn.ethz.ch/php/collections/coll_gladio.htm|archive-date=25 April 2006|access-date=2 May 2006|publisher=Swiss Federal Institute of Technology / International Relation and Security Network}}; {{Cite web|date=24 June 2000|title=Clarion: Philip Willan, Guardian, 24 June 2000, p. 19 |url=http://www.cambridgeclarion.org/press_cuttings/us.terrorism_graun_24jun2000.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100329113138/http://www.cambridgeclarion.org/press_cuttings/us.terrorism_graun_24jun2000.html|archive-date=29 March 2010|access-date=24 April 2010|publisher=Cambridgeclarion.org}}</ref> معيشت ٻيهر بحال ٿي ۽ اٽلي 1970ع واري ڏهاڪي ۾ [[جي-7]] ۾ شامل ٿيڻ کان پوءِ دنيا جي پنجين وڏي صنعتي قوم بڻجي ويو. بهرحال، قومي قرض مجموعي ملڪي پيداوار (GDP) جي 100 سيڪڙو کان به وڌي ويو. 1992ع ۽ 1993ع جي وچ ۾، حڪومت جي نون مافيا مخالف قدمن جي نتيجي ۾ اٽلي [[سسلين مافيا]] طرفان ڪيل دهشتگرد حملن کي منهن ڏنو.<ref>{{Cite web|date=8 March 2012|title=New Arrests for Via D'Amelio Bomb Attack|url=https://www.corriere.it/International/english/articoli/2012/03/08/borsellino.shtml|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20121013204755/http://www.corriere.it/International/english/articoli/2012/03/08/borsellino.shtml|archive-date=13 October 2012|access-date=9 February 2019|website=Corriere della Sera}}</ref> ووٽر، جيڪي سياسي جمود، وڏي عوامي قرضي ۽ [[اٽلي ۾ بدعنواني|بدعنواني]] کان مايوس هئا، جيڪا [[ماني پوليتي|صاف هٿن]] واري جاچ ذريعي ظاهر ٿي، بنيادي سڌارن جو مطالبو ڪرڻ لڳا. ڪرسچن ڊيموڪريٽ، جيڪي لڳ ڀڳ 50 سالن تائين حڪومت ڪندا رهيا هئا، بحران جو شڪار ٿيا ۽ ٽٽي مختلف ڌڙن ۾ ورهائجي ويا.<ref>The so-called "Second Republic" was born by forceps: not with a revolt of Algiers, but formally under the same Constitution, with the mere replacement of one ruling class by another: {{Cite journal|last=Buonomo|first=Giampiero|year=2015|title=Tovaglie pulite|journal=Mondoperaio Edizione Online}}</ref> ڪميونسٽن پاڻ کي هڪ [[سماجي جمهوريت پسند]] قوت طور ٻيهر منظم ڪيو. 1990ع ۽ 2000ع واري ڏهاڪن دوران، [[مرڪز-ساڄي اتحاد (اٽلي)|مرڪز-ساڄي اتحاد]] (جنهن تي ميڊيا جي واپاري شخصيت [[سلويو برلسڪوني]] جو غلبو هو) ۽ [[مرڪز-کاٻي اتحاد (اٽلي)|مرڪز-کاٻي اتحاد]] (جنهن جي اڳواڻي پروفيسر [[رومانو پروڊي]] ڪندو هو) باري باري حڪومت ڪندا رهيا. 21هين صديءَ جي شروعات ۾، اٽلي سياسي ۽ معاشي عدم استحڪام جي هڪ ڊگهي دور مان گذريو، جيڪو بين الاقوامي بحرانن کان گهڻو متاثر ٿيو. 2008ع ۾ شروع ٿيندڙ [[عظيم معاشي بحران]] جا اثر ملڪ جي معيشت ۽ عوامي ماليات تي گهرا پيا، جنهن جي نتيجي ۾ [[سخت مالي پاليسيون]] اختيار ڪيون ويون ۽ استحڪام ۽ عالمي اعتبار کي يقيني بڻائڻ لاءِ [[ٽيڪنوڪريٽ]] يا وسيع اتحادي حڪومتن تي وڌيڪ ڀروسو ڪيو ويو.<ref>{{Cite news|last=Hooper|first=John|date=16 November 2011|title=Mario Monti appoints technocrats to steer Italy out of economic crisis|url=https://www.theguardian.com/world/2011/nov/16/mario-monti-technocratic-cabinet-italy|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200319230844/https://www.theguardian.com/world/2011/nov/16/mario-monti-technocratic-cabinet-italy|archive-date=19 March 2020|access-date=19 March 2020|work=The Guardian}}</ref> [[File:Imigrantes salvos no Mar Mediterrâneo - SALVAMAR 2015 (52149723177).jpg|300px|thumb|[[غير قانوني مهاجر]]، جيڪي 5 سيپٽمبر 2015ع تي [[ڪاتانيا]] جي اطالوي بندرگاهه ڏانهن [[بحر روم]] ذريعي سفر ڪري رهيا آهن]] 2010ع واري ڏهاڪي دوران، نئين وزيراعظم [[ماتيو رينزي]] طرفان ادارتي سڌارا متعارف ڪرائڻ جون ڪوششون ڪيون ويون، جن جو مقصد سياسي نظام کي وڌيڪ مؤثر بڻائڻ ۽ انتظامي شاخ کي مضبوط ڪرڻ هو، پر اهي تجويزون [[2016ع جو اطالوي آئيني ريفرنڊم]] ۾ رد ٿي ويون.<ref>{{Cite news|date=12 December 2016|title=New Italian PM Paolo Gentiloni sworn in|url=https://www.bbc.co.uk/news/world-europe-38295549|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20191129122857/https://www.bbc.co.uk/news/world-europe-38295549|archive-date=29 November 2019|access-date=19 March 2020|publisher=BBC News}}</ref> ساڳئي وقت، [[يورپي مهاجر بحران]] اٽلي کي [[يورپي يونين]] ۾ داخل ٿيڻ جي هڪ اهم مرڪزي دروازي جي حيثيت ڏني، ڇاڪاڻ⁠تہ وڏي تعداد ۾ مهاجر ۽ پناهه گهرندڙ [[بحر روم]] رستي يورپ پهتا،<ref>{{Cite news|date=21 May 2018|title=What will Italy's new government mean for migrants?|url=https://www.thelocal.it/20180521/what-will-italys-new-government-mean-for-migrants|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190401231010/https://www.thelocal.it/20180521/what-will-italys-new-government-mean-for-migrants|archive-date=1 April 2019|access-date=8 June 2018|work=The Local Italy}}</ref> خاص طور تي سب-صحارا آفريڪا مان.<ref>{{Cite news|date=18 July 2017|title=African migrants fear for future as Italy struggles with surge in arrivals|url=https://www.reuters.com/article/us-italy-migrants-africa/african-migrants-fear-for-future-as-italy-struggles-with-surge-in-arrivals-idUSKBN1A30QD|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190402002627/https://www.reuters.com/article/us-italy-migrants-africa/african-migrants-fear-for-future-as-italy-struggles-with-surge-in-arrivals-idUSKBN1A30QD|archive-date=2 April 2019|access-date=8 June 2018|work=Reuters}}</ref> هن صورتحال جا اهم سماجي ۽ سياسي اثر ٿيا، جنهن سبب اميگريشن بابت عوامي بحث وڌيو ۽ [[عوام پسند]] سياسي پارٽين جي حمايت ۾ واڌ آئي.<ref>{{Cite news|title=Italy starts to show the strains of migrant influx|url=http://www.thelocal.it/20150519/migrant-surge-tests-italys-humanitarian-instincts|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170429061446/https://www.thelocal.it/20150519/migrant-surge-tests-italys-humanitarian-instincts|archive-date=29 April 2017|access-date=10 January 2017|work=[[The Local]]}}; {{Cite news|title=Italy's far right jolts back from dead|url=http://www.politico.eu/article/italys-other-matteo-salvini-northern-league-politicians-media-effettosalvini|access-date=10 January 2017|work=Politico|date=3 February 2016|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170119122156/http://www.politico.eu/article/italys-other-matteo-salvini-northern-league-politicians-media-effettosalvini|archive-date=19 January 2017}}</ref><ref>{{Cite news|date=24 May 2018|title=Opinion – The Populists Take Rome|url=https://www.nytimes.com/2018/05/24/opinion/populists-rome-five-star-movement.html|url-access=subscription|url-status=live|archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20220103/https://www.nytimes.com/2018/05/24/opinion/populists-rome-five-star-movement.html|archive-date=3 January 2022|access-date=2 June 2018|work=The New York Times}}{{Cbignore}}</ref> [[اٽلي ۾ ڪووڊ-19 وبا|ڪووڊ-19 وبا]]، جيڪا 2020ع ۾ شروع ٿي، ملڪ جي عوامي صحت ۽ معاشي ڪارڪردگي کي سخت متاثر ڪيو، ۽ اڳ ۾ موجود ڍانچائي ڪمزورين کي وڌيڪ نمايان بڻايو.<ref>{{Cite news|last=Ellyatt|first=Holly|date=19 March 2020|title=Italy's lockdown will be extended, prime minister says as death toll spikes and hospitals struggle|url=https://www.cnbc.com/2020/03/19/italys-death-rate-reaches-record-high-hospitals-in-lombardy-struggle.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200319084719/https://www.cnbc.com/2020/03/19/italys-death-rate-reaches-record-high-hospitals-in-lombardy-struggle.html|archive-date=19 March 2020|access-date=19 March 2020|publisher=CNBC}}</ref> ان جي جواب ۾، [[اٽلي ۾ ڪووڊ-19 لاڪ ڊائون|غير معمولي قدم اختيار ڪيا ويا]] ته جيئن معيشت کي سهارو ملي سگهي، جن مان ڪيترائي يورپي سطح تي گڏيل طور هم آهنگ ڪيا ويا.<ref>[https://www.agi.it/economia/news/2020-04-14/coronavirus-fmi-crisi-economica-8331041/ L'Italia pagherà il conto più salato della crisi post-epidemia] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20200527124958/https://www.agi.it/economia/news/2020-04-14/coronavirus-fmi-crisi-economica-8331041|date=27 May 2020}}, AGI</ref><ref>{{Cite web|date=12 February 2021|title=Mario Draghi's new government to be sworn in on Saturday|url=http://www.theguardian.com/world/2021/feb/12/mario-draghis-new-italian-government-to-be-sworn-in-on-saturday|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210419104552/https://www.theguardian.com/world/2021/feb/12/mario-draghis-new-italian-government-to-be-sworn-in-on-saturday|archive-date=19 April 2021|access-date=19 February 2021|website=The Guardian}}</ref> 2022ع ۾، [[جورجيا ميلوني]] اٽلي جي پهرين خاتون وزيراعظم طور حلف کنيو.<ref>{{Cite news|date=21 October 2022|title=Who is Giorgia Meloni? The rise to power of Italy's new far-right PM|url=https://www.bbc.com/news/world-europe-63351655|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20221024023546/https://www.bbc.com/news/world-europe-63351655|archive-date=24 October 2022|access-date=24 October 2022|publisher=BBC News}}</ref> == جاگرافي == {{Main|اٽلي جي جاگرافي}} {{Further|اٽلي جي ارضيات|اٽلي ۾ آتش فشاني سرگرمي|اٽلي جي دريائن جي فهرست|اٽلي جي ڍنڍن جي فهرست|اٽلي جي ٻيٽن جي فهرست|اٽلي (جاگرافيائي علائقو)}} [[File:Italy relief location map.jpg|thumb|اٽلي جو جاگرافيائي اُڀار وارو نقشو]] اٽلي، جنهن جو علائقو گهڻي حد تائين [[اٽلي (جاگرافيائي علائقو)|ساڳئي نالي واري جاگرافيائي علائقي]] سان ملي ٿو،<ref name="Treccani">{{Citation |title=Italia |volume=VI |page=413 |year=1970 |publisher=[[Treccani]] |language=it |encyclopedia=Dizionario enciclopedico italiano}}</ref> [[ڏکڻ يورپ]] ۾ واقع آهي<ref>{{Cite web |title=Southern Europe, a peninsula extending into the central Mediterranean Sea, northeast of Tunisia |url=https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20210701235642/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy |archive-date=1 July 2021 |access-date=17 August 2021 |website=The World Factbook |publisher=Central Intelligence Agency}}</ref> (۽ [[اولهه يورپ]] جو حصو پڻ سمجهيو ويندو آهي{{efn|name=WE}})، [[35هين اتر متوازي|35° اتر]] ۽ [[47° اتر]] ويڪرائي ڦاڪن، ۽ [[6هين اوڀر نصف النهار|6° اوڀر]] ۽ [[19هين اوڀر نصف النهار|19° اوڀر]] ڊگهائي ڦاڪن جي وچ ۾. اتر ۾، اولهه کان اوڀر طرف، اٽلي جون سرحدون [[فرانس]]، [[سوئٽزرلينڊ]]، [[آسٽريا]] ۽ [[سلووينيا]] سان ملن ٿيون، ۽ تقريباً [[الپس]] جي آبي ورهاست واري حد تائين پکڙيل آهن، جنهن ۾ [[پو ماٿري]] ۽ [[وينيسيائي ميدان]] شامل آهن. ملڪ [[اطالوي اپٻيٽ]]، [[سسلي]] ۽ [[سارڊينيا]] (جيڪي [[بحر روم]] جا سڀ کان وڏا ٻيٽ آهن)، ۽ [[اٽلي جي ٻيٽن جي فهرست|ڪيترن ننڍن ٻيٽن]] تي مشتمل آهي.<ref name="Treccani" /> اٽلي جا ڪي علائقا الپائن حوض کان ٻاهر به پکڙيل آهن، ۽ ڪجهه ٻيٽ [[يوروشيا]] جي براعظمي کنڊ کان ٻاهر واقع آهن. ملڪ جو ڪل پکيڙ {{Convert|301230|km2|0|abbr=out}} آهي، جنهن مان {{Convert|294020|km2|0|abbr=on}} خشڪي ۽ {{Convert|7210|km2|0|abbr=on}} پاڻي آهي.<ref name="Area">{{Cite web|date=30 October 2014|title=Principali dimensioni geostatistiche e grado di urbanizzazione del Paese|url=https://www.istat.it/it/archivio/137001|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141117054950/https://www.istat.it/it/archivio/137001|archive-date=17 November 2014|access-date=22 March 2019|website=istat.it}}</ref> ٻيٽن سميت، اٽلي جي سامونڊي ڪناري جي ڊيگهه {{Convert|7600|km|0|abbr=off}} آهي، جيڪا [[بحر روم]]، [[ليگورين سمنڊ]]، [[ٽيرينين سمنڊ]]، [[آئيونين سمنڊ]]<ref>{{Cite book|url=https://iho.int/uploads/user/pubs/standards/s-23/S-23_Ed3_1953_EN.pdf|title=Limits of Oceans and Seas|publisher=[[Organisation hydrographique internationale]]|year=1953|edition=3rd|access-date=28 December 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20111008191433/http://www.iho.int/iho_pubs/standard/S-23/S-23_Ed3_1953_EN.pdf|archive-date=8 October 2011|issue=28}}</ref> ۽ [[ايڊرياٽڪ سمنڊ]] سان لڳي ٿي.{{Sfn|Cushman-Roisin|Gačić|Poulain|2001|pp=1–2}} فرانس سان سرحد {{Convert|488|km|0|abbr=on}}، سوئٽزرلينڊ سان {{Convert|740|km|0|abbr=on}}، آسٽريا سان {{Convert|430|km|0|abbr=on}} ۽ سلووينيا سان {{Convert|232|km|0|abbr=on}} ڊگهي آهي. [[سان مارينو]] ۽ [[ويٽيڪن سٽي]] (دنيا جو سڀ کان ننڍو ملڪ ۽ [[هولي سي]] جي انتظام هيٺ عالمي [[ڪيٿولڪ چرچ]] جو مرڪز) اٽلي جي اندر واقع [[انڪليو]] آهن،<ref>{{Cite encyclopedia|year=2012|title=San Marino|encyclopedia=Encyclopædia Britannica|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/521449/San-Marino|access-date=1 March 2011|archive-url=https://web.archive.org/web/20110511180105/http://www.britannica.com/EBchecked/topic/521449/San-Marino|archive-date=11 May 2011|url-status=live}}; {{Cite news|url=https://www.bbc.com/news/world-europe-17994868|title=Vatican country profile|year=2018|publisher=BBC News|access-date=24 August 2018|archive-date=25 August 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20180825011001/https://www.bbc.com/news/world-europe-17994868|url-status=live}}</ref> جڏهن ته [[ڪامپيوني ڊي اٽاليا]] سوئٽزرلينڊ جي اندر واقع هڪ اطالوي [[ايڪسڪليو]] آهي.<ref>{{Cite web|title=Democracy in Figures|url=http://demo.istat.it/index_e.php|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210126215040/http://demo.istat.it/index_e.php|archive-date=26 January 2021|access-date=28 May 2021|website=[[Italian National Institute of Statistics]]}}</ref> سان مارينو سان سرحد {{Convert|39|km|0|abbr=on}} ۽ ويٽيڪن سٽي سان {{Convert|3.2|km|1|abbr=on}} ڊگهي آهي.<ref name=Area/> [[File:Monte Bianco DSF1243-m.jpg|thumb|[[مونٽي بيانڪو]] (مون بلان)، [[اوستا وادي]] ۾، جيڪو [[يورپي يونين]] جو سڀ کان اوچو مقام آهي]] اٽلي جي 35 سيڪڙو کان وڌيڪ زمين جبلن تي مشتمل آهي.<ref name="eug92">{{Cite book|last=Riganti|first=dir. da Alberto|title=Enciclopedia universale Garzanti.|publisher=Garzanti|year=1991|isbn=8-8115-0459-7|edition=Nuova ed. aggiornata e ampliata.|location=Milano}}</ref> [[اپينائن جبل]] اپٻيٽ جي مرڪزي ريڙهه آهن، جڏهن ته [[الپس]] اترين سرحد جو وڏو حصو ٺاهين ٿا، جتي اٽلي جو سڀ کان اوچو مقام [[مونٽي بيانڪو]] (مون بلان) جي چوٽيءَ تي {{Cvt|4810|m|ft}} جي اوچائي تي واقع آهي. ٻيا مشهور جبل [[مونٽي چيروينو]] (ميٽرهورن) ۽ [[ڊولومائيٽس]] آهن. اٽلي جا ڪيترائي حصا [[اٽلي ۾ آتش فشاني سرگرمي|آتش فشاني اصل]] جا آهن. ڏکڻ جا گهڻا ننڍا ٻيٽ ۽ ٻيٽ-گروهه [[آتش فشاني ٻيٽ]] آهن. فعال آتش فشانن ۾ [[ايٽنا جبل]] (سسلي ۾ ۽ يورپ جو سڀ کان وڏو فعال آتش فشان)، [[ولڪانو]]، [[اسٽرومبولي]] ۽ [[ويسوويس]] شامل آهن. اٽلي جون اڪثر [[اٽلي جون دريائون|دريائون]] [[ايڊرياٽڪ سمنڊ]] يا [[ٽيرينين سمنڊ]] ۾ ڇوڙ ڪن ٿيون.<ref>{{Cite web|title=List of Italian rivers|url=http://www.comuni-italiani.it/fiumi|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170916010640/http://www.comuni-italiani.it/fiumi|archive-date=16 September 2017|access-date=30 July 2018|publisher=comuni-italiani.it}}</ref> سڀ کان ڊگهي درياهه [[پو درياهه]] آهي، جيڪو الپس مان نڪري [[پادان ميدان]] مان گذري [[ايڊرياٽڪ سمنڊ]] ۾ ڇوڙ ڪري ٿو.<ref>{{Cite magazine|last=Zwingle|first=Erla|date=May 2002|title=Italy's Po River Punished for centuries by destructive floods, northern Italians stubbornly embrace their nation's longest river, which nurtures rice fields, vineyards, fisheries – and legends|url=http://ngm.nationalgeographic.com/ngm/0205/feature6|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20071223133709/http://ngm.nationalgeographic.com/ngm/0205/feature6|archive-date=23 December 2007|access-date=6 April 2009|magazine=National Geographic}}</ref> [[پو ماٿري]] ملڪ جو سڀ کان وڏو ميدان آهي، جنهن جو پکيڙ {{Convert|46000|km2|abbr=on}} آهي، ۽ ملڪ جي 70 سيڪڙو کان وڌيڪ هيٺاهين زمينن تي مشتمل آهي.<ref name=eug92/> سڀ کان وڏيون ڍنڍون، وڏي کان ننڍي ترتيب سان، [[گاردا ڍنڍ]]، [[ماجوري ڍنڍ]] ۽ [[ڪومو ڍنڍ]] آهن.<ref>{{Cite web|title=Morphometric and hydrological characteristics of some important Italian lakes|url=http://www.iii.to.cnr.it/limnol/cicloac/lagit.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20100205043503/http://www.iii.to.cnr.it/limnol/cicloac/lagit.htm|archive-date=5 February 2010|access-date=3 March 2010|publisher=Istituto per lo Studio degli Ecosistemi|location=Verbania Pallanza}}</ref> [[File:C. l. italicus in MNP.jpg|thumb|upright=.7|[[اطالوي بگھڙ]]، اٽلي جو قومي جانور]] [[اطالوي بگھڙ]] اٽلي جو قومي جانور آهي،<ref>{{Cite web|last=Sheri Foster|date=January 2021|title=What is Italy national animal?|url=https://it.yourtripagent.com/4052-what-is-italy-s-national-animal|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20230109172951/https://it.yourtripagent.com/4052-what-is-italy-s-national-animal|archive-date=9 January 2023|access-date=15 November 2021|website=Yourtrip.com}}; {{Cite web|url=https://www.affaritaliani.it/culturaspettacoli/il-lupo-grigio-degli-appennini-e-l-animale-dell-italia-544778.html|title=Il lupo grigio degli appennini e l animale dell Italia|author=James Hansen|date=June 2018|access-date=15 November 2021|archive-date=26 November 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221126224852/https://www.affaritaliani.it/culturaspettacoli/il-lupo-grigio-degli-appennini-e-l-animale-dell-italia-544778.html|url-status=live}}</ref> جڏهن ته قومي وڻ [[اربوٽس يونيڊو|اسٽرابيري وڻ]] آهي.<ref name="altovastese">{{Cite web|date=3 October 2011|title=Il corbezzolo simbolo dell'Unità d'Italia. Una specie che resiste agli incendi|url=http://www.altovastese.it/cultura/il-corbezzolo-simbolo-unita-italia-specie-che-resiste-agli-incendi|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20160205120852/http://www.altovastese.it/cultura/il-corbezzolo-simbolo-unita-italia-specie-che-resiste-agli-incendi|archive-date=5 February 2016|access-date=25 January 2016|language=it}}</ref> ان جو سبب اهو آهي ته اطالوي بگھڙ، جيڪو [[اپينائن جبل]] ۽ اولهندي [[الپس]] ۾ رهندو آهي، لاطيني ۽ اطالوي ثقافتن ۾ نمايان حيثيت رکي ٿو، جهڙوڪ [[روم جو قيام|روم جي بنياد پوڻ]] واري ڏند ڪٿا ۾،<ref>{{Cite book|last=Livy|title=The history of Rome|publisher=Printed for A. Strahan|others=George Baker (trans.)|year=1797}}</ref> جڏهن ته اسٽرابيري وڻ جا ساوا پن، اڇا گل ۽ ڳاڙها ٻير، جيڪي [[بحر روم]] جي علائقي جا مقامي آهن، قومي جهنڊي جي رنگن جي ياد ڏيارين ٿا.<ref name="altovastese"/> قومي پکي [[اطالوي جهرڪي]] آهي،<ref>{{cite web|title=Passero Italiano: L'uccello nazionale d'Italia|date=18 December 2022|url=https://www.concaternanaoggi.it/passero-italiano-luccello-nazionale-ditalia/|publisher=Conca Ternana Oggi|access-date=22 August 2024|archive-date=22 August 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240822123815/https://www.concaternanaoggi.it/passero-italiano-luccello-nazionale-ditalia/|url-status=live}}</ref> جڏهن ته قومي گل اسٽرابيري وڻ جو گل آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.msn.com/it-it/notizie/mondo/qual-%C3%A8-il-fiore-nazionale-dei-paesi-del-mondo/ss-AA1eWqXE#image=25|title=Il fiore nazionale dell'Italia (e quello degli altri Paesi del mondo)|website=[[MSN]]|access-date=26 August 2024|language=it|archive-date=2 October 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20241002211951/https://www.msn.com/it-it/notizie/mondo/qual-%C3%A8-il-fiore-nazionale-dei-paesi-del-mondo/ss-AA1eWqXE#image=25|url-status=live}}</ref> === ماحول === {{See also|اٽلي جي قومي پارڪن جي فهرست|اٽلي جي علائقائي پارڪن جي فهرست|اٽلي جي سامونڊي محفوظ علائقن جي فهرست}} [[File:National and Regional Parks of Italy.svg|thumb|اٽلي جا قومي ۽ علائقائي پارڪ]] تيز صنعتي ترقي کان پوءِ، اٽلي کي پنهنجي ماحولياتي مسئلن کي منهن ڏيڻ ۾ ڪجهه وقت لڳو. بهتري کان پوءِ، اٽلي هاڻي ماحولياتي پائيداري جي لحاظ کان دنيا ۾ 84هين درجي تي آهي.<ref>{{Cite web|title=Italy – Environment|url=http://dev.prenhall.com/divisions/hss/worldreference/IT/environment.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20090701064224/http://dev.prenhall.com/divisions/hss/worldreference/IT/environment.html|archive-date=1 July 2009|access-date=2 August 2010|publisher=Dev.prenhall.com}}</ref> قومي پارڪن، علائقائي پارڪن ۽ قدرتي محفوظ علائقن هيٺ محفوظ ڪيل ڪل زمين اٽلي جي علائقي جي لڳ ڀڳ 11 سيڪڙو تي مشتمل آهي،<ref>{{Cite web|title=Regione e aree protette|url=https://www.treccani.it/enciclopedia/regione-e-aree-protette_%28L%27Italia-e-le-sue-Regioni%29|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220111173345/https://www.treccani.it/enciclopedia/regione-e-aree-protette_%28L%27Italia-e-le-sue-Regioni%29|archive-date=11 January 2022|access-date=11 January 2022|language=it}}</ref> جڏهن ته اٽلي جي سامونڊي ڪناري جو 12 سيڪڙو حصو پڻ محفوظ ڪيو ويو آهي.<ref>{{Cite web|title=Le aree protette in Italia|url=http://www.uccellidaproteggere.it/La-conservazione/Cosa-fa-l-Italia-Le-azioni/Le-aree-protette-in-Italia|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220302220957/http://www.uccellidaproteggere.it/La-conservazione/Cosa-fa-l-Italia-Le-azioni/Le-aree-protette-in-Italia|archive-date=2 March 2022|access-date=2 March 2022|language=it}}</ref> اٽلي دنيا جي اهم [[اٽلي ۾ قابلِ تجديد توانائي|قابلِ تجديد توانائي]] پيدا ڪندڙ ملڪن مان هڪ رهيو آهي. 2010ع ۾ اهو نصب ٿيل [[شمسي توانائي]] جي گنجائش جي لحاظ کان دنيا جو چوٿون وڏو فراهم ڪندڙ هو،<ref>{{Cite web|date=15 July 2010|title=Renewables 2010 Global Status Report |url=http://www.ren21.net/Portals/97/documents/GSR/REN21_GSR2011.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110820095506/http://www.ren21.net/Portals/97/documents/GSR/REN21_GSR2011.pdf|archive-date=20 August 2011|access-date=16 July 2010|publisher=[[REN21]]}}; {{Cite web|title=Photovoltaic energy barometer 2010 – EurObserv'ER |url=https://www.eurobserv-er.org/pdf/baro196.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101011224419/http://www.eurobserv-er.org/pdf/baro196.pdf|archive-date=11 October 2010|access-date=30 October 2010}}</ref> ۽ [[هَوائي توانائي]] جي گنجائش جي لحاظ کان ڇهون وڏو ملڪ هو.<ref>{{Cite web|date=February 2011|title=World Wind Energy Report 2010 |url=http://www.wwindea.org/home/images/stories/pdfs/worldwindenergyreport2010_s.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110904232058/http://www.wwindea.org/home/images/stories/pdfs/worldwindenergyreport2010_s.pdf|archive-date=4 September 2011|access-date=8 August 2011|publisher=[[World Wind Energy Association]]}}</ref> 2020ع ۾ قابلِ تجديد توانائي اٽلي جي ڪل توانائي استعمال جو لڳ ڀڳ 37 سيڪڙو فراهم ڪري رهي هئي.<ref>{{Cite web|date=25 May 2021|title=Renewables provided 37% of Italy's energy in 2020 – English |url=https://www.ansa.it/english/news/2021/05/25/renewables-provided-37-of-italys-energy-in-2020_1a075060-c823-4076-a338-79367427dfd2.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211023040922/https://www.ansa.it/english/news/2021/05/25/renewables-provided-37-of-italys-energy-in-2020_1a075060-c823-4076-a338-79367427dfd2.html|archive-date=23 October 2021|access-date=28 May 2021|website=ANSA.it}}</ref> ملڪ 1963ع کان 1990ع تائين جوهري ريئڪٽر هلائيندو رهيو، پر [[چرنوبل حادثو]] ۽ [[1987ع جا اطالوي ريفرنڊم]] ٿيڻ کان پوءِ جوهري پروگرام ختم ڪيو ويو. 2008ع ۾ حڪومت هن فيصلي کي واپس وٺندي چار تائين جوهري بجلي گهر ٺاهڻ جا منصوبا جوڙيا، پر [[فوكوشيما جوهري حادثو]] کان پوءِ ٿيل ريفرنڊم ذريعي اهي منصوبا به رد ڪيا ويا.<ref>{{Cite web|last=Duncan Kennedy|date=14 June 2011|title=Italy nuclear: Berlusconi accepts referendum blow|url=https://www.bbc.co.uk/news/world-europe-13741105|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110612112154/http://www.bbc.co.uk/news/world-europe-13741105|archive-date=12 June 2011|access-date=20 April 2013|publisher=BBC News}}</ref> هوا جي آلودگي اڃا تائين هڪ سنگين مسئلو آهي، خاص طور تي صنعتي اتر ۾. اٽلي [[ڪاربان ڊاءِ آڪسائيڊ اخراج موجب ملڪن جي فهرست|ڪاربان ڊاءِ آڪسائيڊ]] پيدا ڪندڙ دنيا جو ٻارهون وڏو ملڪ آهي.<ref>United Nations Statistics Division, Millennium Development Goals indicators: [http://mdgs.un.org/unsd/mdg/SeriesDetail.aspx?srid=749&crid= Carbon dioxide emissions ({{CO2}}), thousand metric tons of {{CO2}}] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20091225014715/http://mdgs.un.org/unsd/mdg/SeriesDetail.aspx?srid=749&crid=|date=25 December 2009}}</ref> وڏن شهرن ۾ وڌندڙ ٽرئفڪ ۽ رش ماحولياتي ۽ صحت جا مسئلا پيدا ڪندا رهن ٿا، جيتوڻيڪ 1970ع ۽ 1980ع وارن ڏهاڪن کان پوءِ دونهين ۽ سموگ جي سطح ۾ نمايان گهٽتائي آئي آهي، ۽ [[سلفر ڊاءِ آڪسائيڊ]] جا مقدار پڻ گهٽيا آهن.<ref>{{Cite web|title=Environment and Health in Italy – Executive Summary|url=https://www.euro.who.int/en/home|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20100303051309/http://www.euro.who.int/document/hms/ehiexes_e.pdf|archive-date=3 March 2010|publisher=World Health Organization}}</ref> ٻيلن جي ڪٽائي، غيرقانوني اڏاوتن، ۽ زمين جي ناقص انتظامي پاليسين سبب اٽلي جي جبلستاني علائقن ۾ وڏي پيماني تي زميني ڪٽائي ٿي آهي، جنهن جي نتيجي ۾ ماحولياتي آفتون پيدا ٿيون آهن، جهڙوڪ 1963ع ۾ [[واجونٽ ڊيم]] جي تباهي، 1998ع جو [[سارنو]] سانحو،<ref>{{Cite news|last=Nick Squires|date=2 October 2009|title=Sicily mudslide leaves scores dead|url=https://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6255575/Sicily-mudslide-leaves-scores-dead.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20091006082824/http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6255575/Sicily-mudslide-leaves-scores-dead.html|archive-date=6 October 2009|access-date=2 October 2009|work=The Daily Telegraph|location=London}}</ref> ۽ 2009ع جا [[2009ع ميسينا جا ٻوڏ ۽ مٽيءَ جا ڌوڪڙا|ميسينا جا مٽيءَ جا ڌوڪڙا ۽ ٻوڏون]].<ref>{{Cite news|last=Nick Squires|date=2 October 2009|title=Sicily mudslide leaves scores dead|url=https://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6255575/Sicily-mudslide-leaves-scores-dead.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20091006082824/http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6255575/Sicily-mudslide-leaves-scores-dead.html|archive-date=6 October 2009|access-date=2 October 2009|work=The Daily Telegraph|location=London}}</ref> == سياست == {{Main|اٽلي جي سياست|اٽلي ۾ چونڊون}} اٽلي 1946ع کان هڪ وحداني [[پارلياماني جمهوريه]] آهي، جڏهن بادشاهت کي [[1946ع جو اطالوي ادارياتي ريفرنڊم|1946ع جي ريفرنڊم]] وسيلي ختم ڪيو ويو. [[اٽلي جو صدر|اٽلي جو صدر]]، [[سرجيو ماتاريلا]]، جيڪو 2015ع کان هن عهدي تي فائز آهي، ملڪ جو سربراهه آهي. صدر کي گڏيل اجلاس ۾ [[اٽلي جي پارليامينٽ]] ۽ علائقائي نمائندن طرفان هڪ ستن سالن واري مدي لاءِ چونڊيو ويندو آهي. اٽلي وٽ [[اٽلي جو آئين|هڪ لکيل جمهوري آئين]] موجود آهي، جيڪو [[اٽلي جي آئين ساز اسيمبلي|آئين ساز اسيمبلي]] طرفان تيار ڪيو ويو. اها اسيمبلي انهن [[فاشزم مخالف]] قوتن جي نمائندن تي مشتمل هئي، جن [[ٻي عالمي جنگ]] دوران اٽلي جي آزاديءَ وقت نازي ۽ فاشسٽ قوتن جي شڪست ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو هو.<ref>Smyth, Howard McGaw Italy: From Fascism to the Republic (1943–1946) ''The Western Political Quarterly'' vol. 1 no. 3 (pp. 205–222), September 1948.{{JSTOR|442274}}</ref> اٽلي معاشي، فوجي، ثقافتي ۽ سياسي معاملن ۾ اهم عالمي ڪردار ادا ڪري ٿو ۽ [[يورپي يونين]] جي ٽن وڏين رياستن مان هڪ سمجھيو وڃي ٿو. اهو عام طور تي هڪ [[علائقائي طاقت]] تصور ڪيو ويندو آهي،<ref>Gabriele Abbondanza, ''Italy as a Regional Power: the African Context from National Unification to the Present Day'' (Rome: Aracne, 2016); "''[[Operation Alba]] may be considered one of the most important instances in which Italy has acted as a regional power, taking the lead in executing a technically and politically coherent and determined strategy.''" See Federiga Bindi, ''Italy and the European Union'' (Washington, D.C.: Brookings Institution Press, 2011), p. 171.</ref> جڏهن ته ان جي [[عظيم طاقت]] واري حيثيت بابت عالمن ۽ سياسي تجزيه نگارن ۾ بحث جاري آهي.<ref>{{Cite book |url=https://books.google.com/books?id=nTKBdY5HBeUC&q=Canada%2520Among%2520Nations%252C%25202004%253A%2520Setting%2520Priorities+Straight |title=Canada Among Nations, 2004: Setting Priorities Straight |date=17 January 2005 |publisher=McGill-Queen's Press – MQUP |isbn=978-0-7735-2836-9 |page=85 |quote=The United States is the sole world's superpower. France, Italy, Germany and the United Kingdom are great powers |access-date=13 June 2016 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230116145100/https://books.google.com/books?id=nTKBdY5HBeUC&q=Canada%2520Among%2520Nations%252C%25202004%253A%2520Setting%2520Priorities+Straight |archive-date=16 January 2023 |url-status=live}}; {{Cite book |last=Sterio |first=Milena |url=https://books.google.com/books?id=-QuI6n_OVMYC&q=The%20Right%20to%20Self-determination%20Under%20International%20Law%3A%20%22selfistans%22%2C%20Secession%20and%20the%20Rule%20of%20the%20Great%20Powers |title=The right to self-determination under international law: "selfistans", secession and the rule of the great powers |date=2013 |publisher=Routledge |isbn=978-0-4156-6818-7 |location=Milton Park, Abingdon, Oxon |page=xii (preface) |quote=The great powers are super-sovereign states: an exclusive club of the most powerful states economically, militarily, politically and strategically. These states include veto-wielding members of the United Nations Security Council (United States, United Kingdom, France, China, and Russia), as well as economic powerhouses such as Germany, Italy and Japan. |access-date=13 June 2016 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240116110143/https://books.google.com/books?id=-QuI6n_OVMYC&q=The%20Right%20to%20Self-determination%20Under%20International%20Law%3A%20%22selfistans%22%2C%20Secession%20and%20the%20Rule%20of%20the%20Great%20Powers#v=snippet&q=The%20Right%20to%20Self-determination%20Under%20International%20Law%3A%20%22selfistans%22%2C%20Secession%20and%20the%20Rule%20of%20the%20Great%20Powers&f=false |archive-date=16 January 2024 |url-status=live}}</ref> [[انٽرنيشنل آئيڊيا]] جي عالمي جمهوريت واري اشاري (GSoD) ۽ جمهوريت ٽريڪر موجب، اٽلي مجموعي جمهوري معيارن ۾ اعليٰ درجي تي ڪارڪردگي ڏيکاري ٿو، جيتوڻيڪ [[قانون جي حڪمراني]] جي شعبي ۾ ڪجهه ڪمزورين جي نشاندهي ڪئي وئي آهي.<ref>{{Cite web |title=Italy {{!}} The Global State of Democracy |url=https://www.idea.int/democracytracker/country/italy |access-date=16 October 2025 |website=www.idea.int |language=en}}</ref> === حڪومت === {{Main|اٽلي جي حڪومت}} {{Multiple image | align = right | caption_align = center | image1 = Sergio Mattarella Official (cropped).jpg | caption1 = [[سرجيو ماتاريلا]]<br/>{{small|[[اٽلي جو صدر|صدر]]}} | image2 = Giorgia Meloni Official 2023 crop.jpg | caption2 = [[جورجيا ميلوني]]<br/>{{small|[[اٽلي جو وزيراعظم|وزيراعظم]]}} | total_width = 320 }} اٽلي ۾ پارلياماني حڪومت آهي، جيڪا [[مخلوط اڪثريتي نمائندگي]] واري چونڊ نظام تي ٻڌل آهي. پارليامينٽ مڪمل طور تي [[ٻه ايواني پارليامينٽ|ٻه ايواني]] آهي ۽ ٻنهي ايوانن وٽ ساڳيا اختيار آهن. اهي ٻه ايوان هي آهن: [[اٽلي جي چيمبر آف ڊپٽيز|چيمبر آف ڊپٽيز]]، جيڪو [[پالازو مونٽيچيٽوريو]] ۾ اجلاس ڪندو آهي، ۽ [[اٽلي جي سينيٽ|سينيٽ آف دي ريپبلڪ]]، جيڪا [[پالازو ماداما]] ۾ اجلاس ڪندي آهي. [[اٽلي جي پارليامينٽ]] جي هڪ خاص خصوصيت اها آهي ته پرڏيهه ۾ مستقل رهندڙ [[اطالوي شهريت جو قانون|اطالوي شهرين]] کي پڻ نمائندگي حاصل آهي؛ 8 ڊپٽيز ۽ 4 سينيٽر چار الڳ [[اٽلي جي پارليامينٽ#اوورسيز حلقو|پرڏيهي حلقن]] مان چونڊيا ويندا آهن. پارليامينٽ ۾ [[تاحيات سينيٽر]] پڻ هوندا آهن، جن کي صدر "سماجي، سائنسي، فني يا ادبي ميدان ۾ غيرمعمولي وطن دوست خدمتن" جي بنياد تي مقرر ڪندو آهي. اڳوڻا صدر خودبخود تاحيات سينيٽر بڻجي ويندا آهن. [[File:Palazzo Madama (Roma).jpg|thumb|[[پالازو ماداما]]، روم، [[اٽلي جي سينيٽ|سينيٽ آف دي ريپبلڪ]] جو صدر مقام]] [[اٽلي جو وزيراعظم]] حڪومت جو سربراهه آهي ۽ انتظامي اختيار رکي ٿو، پر گهڻين پاليسين تي عملدرآمد لاءِ کيس وزيرن جي ڪائونسل جي منظوري حاصل ڪرڻي پوي ٿي. وزيراعظم ۽ ڪابينا کي صدر مقرر ڪندو آهي ۽ پوءِ پارليامينٽ کان اعتماد جو ووٽ وٺڻو پوندو آهي. پنهنجي عهدي تي برقرار رهڻ لاءِ وزيراعظم کي اعتماد جا ووٽ حاصل ڪرڻ ضروري هوندا آهن. اٽلي جا اهم سياسي پارٽيون [[برادرز آف اٽلي]]، [[ڊيموڪريٽڪ پارٽي (اٽلي)|ڊيموڪريٽڪ پارٽي]] ۽ [[فائيو اسٽار موومينٽ]] آهن. 2022ع جي عام چونڊن دوران انهن ٽنهي پارٽين ۽ سندن اتحادين [[چيمبر آف ڊپٽيز]] ۾ 400 مان 357 سيٽون ۽ سينيٽ ۾ 200 مان 187 سيٽون حاصل ڪيون. {{Clear}} === قانون ۽ فوجداري انصاف === {{Main|اٽلي جو قانون|اٽلي جو عدالتي نظام|اٽلي ۾ قانون لاڳو ڪندڙ ادارا|اٽلي ۾ ڏوھ}} [[File:Roma 2011 08 07 Palazzo di Giustizia.jpg|thumb|[[اٽلي جي سپريم ڪورٽ آف ڪيسيشن]]، روم]] اٽلي جي قانون جا ڪيترائي ذريعا آهن. اهي درجابنديءَ جي لحاظ کان ترتيب ڏنل آهن؛ هيٺين درجي جي قانون يا ضابطي کي مٿين درجي جي قانون سان ٽڪراءُ ڪرڻ جي اجازت ناهي.<ref>{{Cite web|title=GERARCHIA DELLE FONTI|url=https://www.dirittoeconomia.net/diritto/fonti_diritto/gerarchia_fonti.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220117194800/https://www.dirittoeconomia.net/diritto/fonti_diritto/gerarchia_fonti.htm|archive-date=17 January 2022|access-date=26 March 2022|language=it}}</ref> [[اٽلي جو آئين|1948ع جو آئين]] سڀ کان اعليٰ قانوني ذريعو آهي.<ref>{{Cite web|title=Guide to Law Online: Italy |url=https://www.loc.gov/law/help/guide/nations/italy.php|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210508132418/https://www.loc.gov/law/help/guide/nations/italy.php|archive-date=8 May 2021|access-date=26 March 2022|website=loc.gov}}</ref> [[اٽلي جي آئيني عدالت]] قانونن جي آئين سان مطابقت بابت فيصلو ڪندي آهي. عدليه پنهنجا فيصلا [[رومي قانون]]، [[نيپولين ڪوڊ]] ۽ بعد وارن قانونن جي بنياد تي ڪري ٿي. [[اٽلي جي سپريم ڪورٽ آف ڪيسيشن]] فوجداري ۽ ديواني اپيلن لاءِ اعليٰ ترين عدالت آهي. اٽلي [[ايل جي بي ٽي حقن]] جي ميدان ۾ ٻين ڪيترن مغربي يورپي ملڪن کان پوئتي سمجهيو ويندو آهي.<ref>{{Cite web|title=Country Ranking – Rainbow Europe|url=https://rainbow-europe.org/country-ranking|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190521004552/https://rainbow-europe.org/country-ranking|archive-date=21 May 2019|access-date=28 October 2021|website=rainbow-europe.org}}</ref> تشدد جي ممانعت بابت اطالوي قانون کي پڻ ڪجهه بين الاقوامي معيارن کان گهٽ تصور ڪيو ويو آهي.<ref>{{Cite web|title=The Struggle against Torture in Italy – The Failure of the Italian Law – English|url=https://www.menschenrechte.org/en/2018/03/06/the-struggle-against-torture-in-italy-the-failure-of-the-italian-law|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190608005803/https://www.menschenrechte.org/en/2018/03/06/the-struggle-against-torture-in-italy-the-failure-of-the-italian-law|archive-date=8 June 2019|access-date=8 June 2019|website=menschenrechte.org}}</ref> قانون لاڳو ڪندڙ نظام گهڻ رخو آهي ۽ ان ۾ ڪيترائي پوليس ادارا شامل آهن.<ref name="Walters">{{Cite journal|last=Reece Walters|year=2013|editor2-last=Matthew Ball|editor3-last=Erin O'Brien|editor4-last=Juan Tauri|title=Eco Mafia and Environmental Crime|journal=Crime, Justice and Social Democracy: International Perspectives|publisher=Palgrave Macmillan|page=286|doi=10.1057/9781137008695_19|isbn=978-1-3494-3575-3|editor1=Kerry Carrington}}</ref> قومي پوليس ادارن ۾ [[پوليٽسيا دي ستاتو]] ('رياستي پوليس')، [[ڪارابينيئري]]، [[گوارڊيا دي فنانزا]] ('مالي پوليس') ۽ [[پوليٽسيا پينيٽينتسيريا]] ('جيل پوليس') شامل آهن،<ref name="BuonannoMastrobuoni">{{Cite book|last1=Paulo Buonanno|title=Lessons from the Economics of Crime: What Reduces Offending?|last2=Giovanni Mastrobuoni|publisher=MIT Press|year=2013|isbn=978-0-2620-1961-3|editor-last=Philip J. Cook|page=193|chapter=Centralized versus Decentralized Police Hiring in Italy and the United States|doi=10.7551/mitpress/9780262019613.001.0001|editor-last2=Stephen Machin|editor-last3=Olivier Marie|editor-last4=Giovanni Mastrobuoni}}</ref> ان سان گڏ [[گوارڊيا ڪوسٽيرا]] ('[[پاڻي پوليس|سامونڊي ڪناري جي محافظ پوليس]]') پڻ آهي.<ref name=Walters/> جيتوڻيڪ پوليسنگ بنيادي طور قومي سطح تي فراهم ڪئي ويندي آهي،<ref name="BuonannoMastrobuoni"/> پر [[صوبائي پوليس|صوبائي]] ۽ [[ميونسپل پوليس (اٽلي)|ميونسپل]] پوليس پڻ موجود آهن.<ref name="Walters"/> 19هين صديءَ جي وچ ڌاري ظاهر ٿيڻ کان وٺي، [[اٽلي ۾ منظم ڏوھ|اطالوي منظم ڏوھ]] ۽ ڏوهاري تنظيمن ڏکڻ اٽلي جي ڪيترن علائقن جي سماجي ۽ معاشي زندگيءَ ۾ گهڙي وئي آهن؛ انهن مان سڀ کان بدنام سسلي مافيا آهي، جيڪا آمريڪا سميت پرڏيهي ملڪن تائين پکڙجي وئي. مافيا جي آمدني GDP جي 9 سيڪڙو تائين پهچي سگهي ٿي<ref>{{Cite web|last=Claudio Tucci|date=11 November 2008|title=Confesercenti, la crisi economica rende ancor più pericolosa la mafia|url=http://www.ilsole24ore.com/art/SoleOnLine4/Economia%20e%20Lavoro/2008/11/confesercenti-mafia-racket-pizzo.shtml?uuid=20ff3b9c-afe7-11dd-8057-9c09c8bfa449|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110427081220/http://www.ilsole24ore.com/art/SoleOnLine4/Economia%20e%20Lavoro/2008/11/confesercenti-mafia-racket-pizzo.shtml?uuid=20ff3b9c-afe7-11dd-8057-9c09c8bfa449|archive-date=27 April 2011|access-date=21 April 2011|website=Confesercenti|publisher=Ilsole24ore.com|language=it}}; {{Cite news|url=https://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6957240/Italy-claims-finally-defeating-the-mafia.html|title=Italy claims finally defeating the mafia|author=Nick Squires|date=9 January 2010|work=The Daily Telegraph|location=London|access-date=21 April 2011|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110429173631/http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6957240/Italy-claims-finally-defeating-the-mafia.html|archive-date=29 April 2011}}</ref>.<ref>{{Cite news|last=Kiefer|first=Peter|date=22 October 2007|title=Mafia crime is 7% of GDP in Italy, group reports|url=https://www.nytimes.com/2007/10/22/world/europe/22iht-italy.4.8001812.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110501085052/http://www.nytimes.com/2007/10/22/world/europe/22iht-italy.4.8001812.html|archive-date=1 May 2011|access-date=19 April 2011|work=The New York Times}}</ref> 2009ع جي هڪ رپورٽ 610 [[ڪوموني|{{Lang|it|comuni|nocat=true}}]] جي نشاندهي ڪئي، جتي مافيا جي مضبوط موجودگي آهي، جتي 13 ملين اطالوي رهن ٿا ۽ GDP جو 15 سيڪڙو پيدا ٿئي ٿو.<ref>{{Cite web|last=Maria Loi|date=1 October 2009|title=Rapporto Censis: 13 milioni di italiani convivono con la mafia|url=http://www.antimafiaduemila.com/content/view/20052/78|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110429082416/http://www.antimafiaduemila.com/content/view/20052/78|archive-date=29 April 2011|access-date=21 April 2011|website=Censis|publisher=Antimafia Duemila|language=it}}; {{Cite news|url=https://www.theguardian.com/world/2009/oct/01/mafia-influence-hovers-over-italians|work=The Guardian|location=London|title=Mafia's influence hovers over 13{{spaces}}m Italians, says report|first=Tom|last=Kington|date=1 October 2009|access-date=5 May 2010| url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130908050448/http://www.theguardian.com/world/2009/oct/01/mafia-influence-hovers-over-italians|archive-date=8 September 2013}}</ref> ڪلابريا جي [['ندرنگيتا]]، جيڪا غالباً اٽلي جي سڀ کان طاقتور ڏوهاري تنظيم آهي، اڪيلي GDP جو 3 سيڪڙو حصو رکي ٿي.<ref>{{Cite web|last=ANSA|date=14 March 2011|title=Italy: Anti-mafia police arrest 35 suspects in northern Lombardy region|url=http://mafiatoday.com/sicilian-mafia-ndrangheta/italy-anti-mafia-police-arrest-35-suspects-in-northern-lombardy-region|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110429100220/http://mafiatoday.com/sicilian-mafia-ndrangheta/italy-anti-mafia-police-arrest-35-suspects-in-northern-lombardy-region|archive-date=29 April 2011|access-date=21 April 2011|website=adnkronos.com|publisher=Mafia Today}}</ref> هر 1,000 ماڻهن تي 0.013 جي شرح سان، اٽلي قتل جي شرح ۾ 61 ملڪن جي ڀيٽ ۾ 47هين نمبر تي آهي،<ref>{{Cite web|title=Crime Statistics – Murders (per capita) (more recent) by country|url=http://www.nationmaster.com/graph/cri_mur_percap-crime-murders-per-capita|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20080929181837/http://www.nationmaster.com/graph/cri_mur_percap-crime-murders-per-capita|archive-date=29 September 2008|access-date=4 April 2010|publisher=NationMaster.com}}</ref> ۽ دنيا جي 64 ملڪن جي ڀيٽ ۾ هر 1,000 ماڻهن تي زيادتي جي ڪيسن جي تعداد ۾ 43هين نمبر تي آهي. اهي ترقي يافته ملڪن ۾ نسبتاً گهٽ انگ اکر آهن. === پرڏيهي لاڳاپا === {{Main|اٽلي جا پرڏيهي لاڳاپا}} [[File:G7 Summit 2024 - Family photo - 02.jpg|thumb|[[گروپ آف سيون|جي-7]] اڳواڻن جي [[50هين جي-7 سربراهي اجلاس]]، [[اپوليا]] ۾ گروپ تصوير]] اٽلي [[يورپي اقتصادي ڪميونٽي]] (EEC)، جيڪا هاڻي يورپي يونين (EU) آهي، ۽ [[نيٽو]] جو باني ميمبر آهي. اٽلي کي 1955ع ۾ گڏيل قومن ۾ داخل ڪيو ويو، ۽ اهو بين الاقوامي تنظيمن، جهڙوڪ [[او اي سي ڊي]]، [[ٽيرفن ۽ واپار بابت عام معاهدو]]/[[ورلڊ ٽريڊ آرگنائيزيشن]] (GATT/WTO)، [[يورپ ۾ سلامتي ۽ تعاون جي تنظيم]] (OSCE)، [[يورپ جي ڪائونسل]] ۽ [[مرڪزي يورپي انيشيٽو]] جو ميمبر ۽ مضبوط حامي آهي. بين الاقوامي تنظيمن جي گردشي صدارتن ۾ ان جا وارو شامل آهن: 2018ع ۾ [[يورپ ۾ سلامتي ۽ تعاون جي تنظيم]]، 2017ع ۾ [[جي-7]]، ۽ 2014ع ۾ [[يورپي يونين جي ڪائونسل جي صدارت|يورپي يونين ڪائونسل]]. اٽلي [[گڏيل قومن جي سلامتي ڪائونسل جي ميمبرن جي فهرست|گڏيل قومن جي سلامتي ڪائونسل]] جو بار بار چونڊجندڙ [[گڏيل قومن جي سلامتي ڪائونسل|غير مستقل ميمبر]] آهي. اٽلي گهڻ طرفي بين الاقوامي سياست جي مضبوط حمايت ڪري ٿو، گڏيل قومن ۽ ان جي بين الاقوامي سلامتي سرگرمين جي تائيد ڪري ٿو. 2013ع ۾، اٽلي جا 5,296 فوجي پرڏيهه ۾ مقرر هئا، جيڪي 25 ملڪن ۾ گڏيل قومن ۽ نيٽو جي 33 مشنن ۾ شامل هئا.<ref>{{Cite web|title=Missioni/Attivita' Internazionali DAL 1 October 2013 AL 31 December 2013 – Situazione AL 11 December 2013 |url=http://www.difesa.it/OperazioniMilitari/Documents/SIT%20ANNO%202013%20al%2011%20dicembre%202013.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140201175427/http://www.difesa.it/OperazioniMilitari/Documents/SIT%20ANNO%202013%20al%2011%20dicembre%202013.pdf|archive-date=1 February 2014|access-date=27 January 2014|publisher=Italian Ministry of Defence}}</ref> اٽلي گڏيل قومن جي امن قائم رکڻ وارن مشنن جي حمايت ۾ [[UNITAF|صوماليا]]، [[موزمبيق ۾ گڏيل قومن جو آپريشن|موزمبيق]] ۽ [[اوڀر تيمور ۾ گڏيل قومن جو مربوط مشن|اوڀر تيمور]] ۾ فوجون مقرر ڪيون. اٽلي [[IFOR|بوسنيا]]، [[ڪوسوو فورس|ڪوسوو]] ۽ [[آپريشن سن رائز (البانيا)|البانيا]] ۾ نيٽو ۽ گڏيل قومن جي آپريشنن لاءِ مدد فراهم ڪري ٿو، ۽ 2003ع کان [[آپريشن اينڊيئرنگ فريڊم]] (OEF) جي حمايت ۾ افغانستان ۾ 2,000 کان وڌيڪ فوجي مقرر ڪيا. اٽلي عراق جي ٻيهر تعمير ۽ استحڪام لاءِ بين الاقوامي ڪوششن جي حمايت ڪئي، پر 2006ع تائين پنهنجو 3,200 فوجين وارو [[ملٽي نيشنل فورس – عراق#2006ع واپسيون|فوجي دستو]] واپس وٺي ڇڏيو. آگسٽ 2006ع ۾، اٽلي [[لبنان ۾ گڏيل قومن جي عبوري فورس]] لاءِ لڳ ڀڳ 2,450 فوجي مقرر ڪيا.<ref>[http://www.corriere.it/Primo_Piano/Cronache/2006/08_Agosto/29/libano.shtml "Italian soldiers leave for Lebanon"] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20060902001118/http://www.corriere.it/Primo_Piano/Cronache/2006/08_Agosto/29/libano.shtml|date=2 September 2006}} Corriere della Sera, 30 August 2006</ref> اٽلي [[فلسطيني اٿارٽي]] جو هڪ وڏو مالي مددگار آهي، جنهن صرف 2013ع ۾ €60&nbsp;ملين جو حصو ڏنو.<ref>{{Cite news|date=4 September 2013|title=Italy donates 60 million euros to PA|url=http://www.maannews.net/eng/ViewDetails.aspx?ID=626926|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20141018104825/http://www.maannews.net/eng/ViewDetails.aspx?ID=626926|archive-date=18 October 2014|access-date=27 January 2014|agency=[[Ma'an News Agency]]}}</ref> === فوج === {{Main|اطالوي هٿياربند فوجون|اٽلي جي فوجي تاريخ}} {{See also|اٽلي سان لاڳاپيل جنگين جي فهرست}} [[File:Cavour (550).jpg|thumb|هوائي جهاز بردار ٻيڙو ''[[اطالوي هوائي جهاز بردار ٻيڙو ڪاوير|ڪاوير]]''، [[اطالوي بحريه]] جو [[فليگ شپ]]]] [[File:Centauro01.JPEG|thumb|[[IFOR]] جي حصي طور [[بوسنيا ۽ هرزيگووينا]] ۾ گشت دوران اطالوي فوج جو [[چينتاورو (ٽينڪ تباه ڪندڙ)|چينتاورو]] ٽينڪ تباه ڪندڙ]] [[اٽلي جي فوجي تاريخ]] هڪ وسيع دور کي بيان ڪري ٿي، جيڪو [[اٽلي جون قديم قومون|اٽلي جي قديم قومن]] طرفان وڙهيل فوجي تڪرارن کان شروع ٿئي ٿو، خاص طور تي [[قديم رومن]] طرفان ڀونوچ سمنڊ جي دنيا جي فتح، وچئين دور ۾ اطالوي [[اطالوي شهري رياستون|شهري رياستن]] ۽ [[سامونڊي جمهوريهون|سامونڊي جمهوريهن]] جي واڌ، ۽ [[اٽلي جي تاريخي رياستن جي فهرست|تاريخي اطالوي رياستن]] جي [[اطالوي جنگيون|اطالوي جنگين]] ۽ [[جانشيني جون جنگيون|جانشيني جي جنگين]] ۾ شموليت کان گذري، نيپوليني دور، [[اٽلي جو اتحاد]]، [[اطالوي سلطنت|نوآبادياتي سلطنت]] جي مهمن، ٻنهي [[عالمي جنگون|عالمي جنگين]]، ۽ جديد دور تائين پهچي ٿو، جنهن ۾ [[نيٽو]]، يورپي يونين يا گڏيل قومن جي سرپرستي هيٺ عالمي [[امن قائم رکڻ]] واريون ڪارروائيون شامل آهن. [[اطالوي فوج]]، [[اطالوي بحريه|بحريه]]، [[اطالوي هوائي فوج|هوائي فوج]] ۽ [[ڪارابينيئري]] گڏجي اطالوي هٿياربند فوجون ٺاهين ٿيون، جيڪي [[هاءِ ڪائونسل آف ڊفينس (اٽلي)|هاءِ ڪائونسل آف ڊفينس]] جي حڪم هيٺ آهن، جنهن جي صدارت صدر ڪندو آهي، جيئن [[اٽلي جو آئين]] مقرر ڪري ٿو. آرٽيڪل 78 موجب، [[اٽلي جي پارليامينٽ|پارليامينٽ]] کي جنگ جي حالت جو اعلان ڪرڻ ۽ جنگ لاءِ ضروري اختيار حڪومت کي ڏيڻ جو اختيار آهي. هٿياربند فوجن جي شاخ نه هجڻ باوجود، [[گوارڊيا دي فنانزا]] کي فوجي حيثيت حاصل آهي ۽ اها فوجي بنيادن تي منظم آهي.{{Efn|گوارڊيا دي فنانزا جهازن، هوائي جهازن ۽ هيليڪاپٽرن جو وڏو ٻيڙو هلائي ٿي، جنهن سان اها اٽلي جي پاڻيءَ جي نگراني ڪري سگهي ٿي ۽ جنگي منظرنامن ۾ حصو وٺي سگهي ٿي.}} 2005ع کان فوجي خدمت رضاڪارانه آهي.<ref>{{Cite web|title=Law n°226 of August 23, 2004 |url=http://www.camera.it/parlam/leggi/04226l.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130117013103/http://www.camera.it/parlam/leggi/04226l.htm|archive-date=17 January 2013|access-date=13 July 2012|publisher=Camera.it}}</ref> 2010ع ۾، اطالوي فوج وٽ فعال ڊيوٽي تي 293,202 اهلڪار هئا،<ref>"The Military Balance 2010", pp. 141–145. [[International Institute for Strategic Studies]], 3 February 2010.</ref> جن مان 114,778 ڪارابينيئري هئا.<ref>{{Cite web|last=Italian Ministry of Defence|author-link=Ministry of Defence (Italy)|title=Nota aggiuntiva allo stato di previsione per la Difesa per l'anno 2009 |url=http://www.difesa.it/NR/rdonlyres/5EF11493-59DD-4FB7-8485-F4258D9F5891/0/Nota_Aggiuntiva_2009.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110504073613/http://www.difesa.it/NR/rdonlyres/5EF11493-59DD-4FB7-8485-F4258D9F5891/0/Nota_Aggiuntiva_2009.pdf|archive-date=4 May 2011|access-date=11 July 2014|language=it}}</ref> نيٽو جي [[نيوڪليئر شيئرنگ]] حڪمت عملي جي حصي طور، اٽلي 90 آمريڪي [[B61 نيوڪليئر بم]]ن جي ميزباني ڪري ٿو، جيڪي [[گيدي ايئر بيس|گيدي]] ۽ [[اويانو ايئر بيس|اويانو]] هوائي اڏن تي رکيل آهن.<ref>{{Cite web|last=Hans M. Kristensen / Natural Resources Defense Council|year=2005|title=NRDC: U.S. Nuclear Weapons in Europe – part 1|url=http://www.nrdc.org/nuclear/euro/euro_pt1.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110101060355/http://www.nrdc.org/nuclear/euro/euro_pt1.pdf|archive-date=1 January 2011|access-date=30 May 2011}}</ref> فوج قومي زميني دفاعي قوت آهي. اها 1946ع ۾، اٽلي جي جمهوريه بڻجڻ وقت، "[[رائل اطالوي آرمي]]" جي باقيات مان ٺهي. ان جون مشهور ترين جنگي گاڏيون [[دارڊو آءِ ايف وي|دارڊو]] [[پيادل جنگي گاڏي]]، [[بي 1 چينتاورو]] [[ٽينڪ تباه ڪندڙ]] ۽ [[ارييتي]] [[ٽينڪ]] آهن، ۽ ان جي هوائي جهازن ۾ [[اگوستا A129 مانگوستا|مانگوستا]] [[حملو ڪندڙ هيليڪاپٽر]] شامل آهي، جيڪو يورپي يونين، نيٽو ۽ گڏيل قومن جي مشنن ۾ مقرر ڪيو ويو آهي. ان وٽ [[ليوپارڊ 1]] ۽ [[M113]] بکتر بند گاڏيون پڻ موجود آهن. اطالوي بحريه هڪ [[بليو واٽر نيوي]] آهي. اها پڻ 1946ع ۾ ''[[ريجيا مارينا]]'' ('شاهي بحريه') جي باقيات مان ٺهي. يورپي يونين ۽ نيٽو جي ميمبر طور، بحريه سڄي دنيا ۾ اتحادي امن قائم رکڻ وارن آپريشنن ۾ حصو ورتو آهي. 2014ع ۾، بحريه 154 جهاز هلائي رهي هئي، جن ۾ ننڍا مددگار جهاز پڻ شامل هئا.<ref>{{Cite web|title=La Marina Militare OGGI|url=http://flpdifesa.org/wp-content/uploads/2013/06/Linee-intervento-del-Capo-di-SMM.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220525043355/http://flpdifesa.org/wp-content/uploads/2013/06/Linee-intervento-del-Capo-di-SMM.pdf|archive-date=25 May 2022|access-date=28 April 2022|language=it}}</ref> اطالوي هوائي فوج 1923ع ۾ بادشاهه وڪٽر ايمانوئل ٽئين طرفان هڪ آزاد خدمتي هٿيار طور ''[[ريجيا ايروناوٽيڪا]]'' ('شاهي هوائي فوج') جي نالي سان قائم ڪئي وئي. ٻي عالمي جنگ کان پوءِ، ان جو نالو ''ايروناوٽيڪا ميليتاري'' رکيو ويو. 2021ع ۾، اطالوي هوائي فوج 219 جنگي جيٽ هلائي رهي هئي. ٽرانسپورٽ جي صلاحيت 27 [[لاڪ هيڊ مارٽن C-130J سپر هرڪيولس|C-130J]] ۽ [[C-27J اسپارٽن]] جهازن جي ٻيڙي ذريعي يقيني بڻائي وئي آهي. فضائي ڪرتب ڏيکاريندڙ ٽيم ''[[فريتچي تريڪولوري]]'' ('ترنگا تير') آهي. فوج جو هڪ خودمختيار ڪور، ڪارابينيئري، اٽلي جي [[جينڊارمري]] ۽ [[فوجي پوليس]] آهي، جيڪا [[اٽلي ۾ قانون لاڳو ڪندڙ ادارا|اٽلي جي ٻين پوليس فورسن]] سان گڏ فوجي ۽ شهري آبادي جي پوليسنگ ڪري ٿي. جڏهن ته ڪارابينيئري جون مختلف شاخون الڳ وزارتن کي رپورٽ ڪن ٿيون، پر عوامي امن امان ۽ سلامتي برقرار رکڻ وقت هي ڪور گهرو وزارت کي رپورٽ ڪري ٿو.<ref>{{Cite web|title=The Carabinieri Force is linked to the Ministry of Defence|url=http://www.carabinieri.it/Internet/Multilingua/EN/GoverningBodies|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110430214042/http://www.carabinieri.it/Internet/Multilingua/EN/GoverningBodies|archive-date=30 April 2011|access-date=14 May 2010|publisher=Carabinieri}}</ref> == معيشت == {{Main|اٽلي جي معيشت}} {{See also|وڏين اطالوي ڪمپنين جي فهرست}} اٽلي وٽ هڪ ترقي يافته<ref>{{Cite web|title=Select Country or Country Groups|url=https://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/2017/02/weodata/weoselgr.aspx|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20171022143402/https://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/2017/02/weodata/weoselgr.aspx|archive-date=22 October 2017|access-date=22 October 2017}}</ref> [[مخلوط معيشت]] آهي، جيڪا [[يورو زون]] ۾ ٽين وڏي ۽ [[قوت خريد جي برابري]] سان ترتيب ڏنل GDP موجب دنيا ۾ [[GDP (PPP) موجب ملڪن جي فهرست|11هين وڏي]] معيشت آهي.<ref name="IMFWEO.IT"/> ان وٽ [[ڪل دولت موجب ملڪن جي فهرست|نائين وڏي قومي دولت]] آهي ۽ [[سون جي ذخيرن موجب ملڪن جي فهرست|مرڪزي بئنڪ جي سون جي ذخيرن]] ۾ ٽئين نمبر تي آهي. [[جي-7]]، يورو زون ۽ [[او اي سي ڊي]] جي باني ميمبر طور، اهو سڀ کان وڌيڪ صنعتي ملڪن مان هڪ ۽ يورپ ۾ هڪ اهم [[واپاري قوم]] آهي؛<ref>{{Cite news|last1=Sensenbrenner|first1=Frank|last2=Arcelli|first2=Angelo Federico|title=Italy's Economy Is Much Stronger Than It Seems|url=https://www.huffingtonpost.com/frank-sensenbrenner/italy-economy_b_3401988.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141206190937/http://www.huffingtonpost.com/frank-sensenbrenner/italy-economy_b_3401988.html|archive-date=6 December 2014|access-date=25 November 2014|work=HuffPost}}; {{Cite news|last1=Dadush|first1=Uri|title=Is the Italian Economy on the Mend?|url=http://carnegieeurope.eu/publications/?fa=50565&reloadFlag=1|access-date=25 November 2014|publisher=[[Carnegie Endowment for International Peace|Carnegie Europe]]|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150713124951/http://carnegieeurope.eu/publications/?fa=50565&reloadFlag=1|archive-date=13 July 2015}}; {{Cite web|title=Doing Business in Italy: 2014 Country Commercial Guide for U.S. Companies |url=http://www.export.gov/italy/static/2014%20CCG%20Italy_Latest_eg_it_076513.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20140715152504/http://www.export.gov/italy/static/2014%20CCG%20Italy_Latest_eg_it_076513.pdf|archive-date=15 July 2014|access-date=25 November 2014|publisher=[[United States Commercial Service]]}}</ref> 2024ع تائين، ان €612&nbsp;ارب ماليت جو سامان برآمد ڪيو ۽ €46&nbsp;ارب جو واپاري سرپلس حاصل ڪيو.<ref>[https://www.ft.com/content/1a1f0646-55a0-49ea-a959-fcfd1b1d26b8?utm_social_post_id=634238374&utm_social_handle_id=18949452&fbclid=IwY2xjawO78ZFleHRuA2FlbQIxMABicmlkETFIVTRPNXM4NWFCQ1JjYVQ3c3J0YwZhcHBfaWQQMjIyMDM5MTc4ODIwMDg5MgABHiFr0MoDj_MQ9STlc3S5GUpagM9kFM0GNu8rQGlInWQ_2duT7xdIytOTssGH_aem_yj3Z7vcjITd9u8Tgv436Hg Europe should learn from Italy] ''FT'' (6 November 2025)</ref> [[انساني ترقي اشاري موجب ملڪن جي فهرست|انساني ترقي اشاري]] ۾ 30هين نمبر تي ايندڙ هڪ [[ترقي يافته ملڪ]] طور، اٽلي [[متوقع حياتي]]، [[اٽلي ۾ صحت سنڀال|صحت سنڀال]]،<ref>{{Cite web|title=The World Health Organization's ranking of the world's health systems|url=http://www.photius.com/rankings/healthranks.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100105190014/http://www.photius.com/rankings/healthranks.html|archive-date=5 January 2010|access-date=7 September 2015|publisher=Photius.com}}</ref> ۽ [[تعليم اشاري]] ۾ سٺي ڪارڪردگي ڏيکاري ٿو. اهو پنهنجي تخليقي ۽ جدت پسند ڪاروبارن،<ref>{{Cite web|title=The Global Creativity Index 2011 |url=http://martinprosperity.org/media/GCI%20Report%20Sep%202011.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140930054555/http://martinprosperity.org/media/GCI%20Report%20Sep%202011.pdf|archive-date=30 September 2014|access-date=26 November 2014|publisher=Martin Prosperity Institute}}</ref> مقابلي واري زرعي شعبي،<ref>{{Cite web|last1=Aksoy|first1=M. Ataman|last2=Ng|first2=Francis|title=The Evolution of Agricultural Trade Flows|url=https://openknowledge.worldbank.org/bitstream/handle/10986/3793/WPS5308.pdf?sequence=1|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141129120448/https://openknowledge.worldbank.org/bitstream/handle/10986/3793/WPS5308.pdf?sequence=1|archive-date=29 November 2014|access-date=25 November 2014|publisher=[[The World Bank]]}}</ref> ۽ پنهنجي اثرائتي ۽ اعليٰ معيار واري موٽر گاڏين، مشينري، خوراڪ، ڊزائن ۽ فيشن جي صنعتن لاءِ مشهور آهي.<ref>{{Cite web|title=Automotive Market Sector Profile – Italy|url=http://www.enterprisecanadanetwork.ca/_uploads/resources/Automotive-Market-Sector-Profile-Italy.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20141205163959/http://www.enterprisecanadanetwork.ca/_uploads/resources/Automotive-Market-Sector-Profile-Italy.pdf|archive-date=5 December 2014|access-date=26 November 2014|publisher=[[Trade Commissioner Service|The Canadian Trade Commissioner Service]]}}; {{Cite web|title=Data & Trends of the European Food and Drink Industry 2013–2014 |url=http://www.fooddrinkeurope.eu/uploads/publications_documents/Data__Trends_of_the_European_Food_and_Drink_Industry_2013-2014.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20141206010318/http://www.fooddrinkeurope.eu/uploads/publications_documents/Data__Trends_of_the_European_Food_and_Drink_Industry_2013-2014.pdf|archive-date=6 December 2014|access-date=26 November 2014|publisher=[[FoodDrinkEurope]]}}; {{Cite news|date=10 January 2014|title=Italy fashion industry back to growth in 2014 |url=http://uk.reuters.com/article/uk-italy-fashion-growth-idUKBREA0912220140110|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20141205114140/http://uk.reuters.com/article/2014/01/10/uk-italy-fashion-growth-idUKBREA0912220140110|archive-date=5 December 2014|access-date=26 November 2014|work=Reuters}}</ref> [[File:Milan skyline skyscrapers of Porta Nuova business district.jpg|thumb|[[ميلان]] اٽلي جو معاشي گاديءَ جو هنڌ آهي<ref>{{Cite web|date=18 May 2018|title=Milan, Italy's Industrial and Financial Capital|url=https://www.prologis.it/en/industrial-logistics-warehouse-space/europe/italy/milan-italys-industrial-and-financial-capital|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220707141649/https://www.prologis.it/en/industrial-logistics-warehouse-space/europe/italy/milan-italys-industrial-and-financial-capital|archive-date=7 July 2022|access-date=27 May 2022}}</ref> ۽ هڪ عالمي [[مالي مرڪز]] ۽ [[فيشن گاديءَ جو هنڌ]] آهي.]] [[File:Siena, Piazza Salimbeni (Bank Monte dei Paschi di Siena) (38588876202).jpg|thumb|[[بانڪا مونٽي دي پاسڪي دي سيئنا]]، جيڪا 1472ع ۾ قائم ٿي، دنيا جي [[قديم ترين بئنڪن جي فهرست|سڀ کان قديم يا ٻئي نمبر تي قديم بئنڪ آهي جيڪا مسلسل ڪم ڪري رهي آهي]].]] [[File:The Eni building, Quartiere XXXII Europa, Roma, Lazio, Italy - panoramio.jpg|thumb|[[ايني]] کي دنيا جي تيل ۽ گئس جي [[سپرميجرز]] مان هڪ سمجھيو ويندو آهي.<ref>{{Cite web|url=https://www.globalwitness.org/en/campaigns/oil-gas-and-mining/spotlight-sharpens/|title=The spotlight sharpens: Eni and corruption in Republic of Congo's oil sector|website=Global Witness|access-date=27 April 2020|archive-date=25 July 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20230725204616/https://www.globalwitness.org/en/campaigns/oil-gas-and-mining/spotlight-sharpens/|url-status=dead}}</ref>]] اٽلي دنيا جو [[پيداوار جي پيداوار موجب ملڪن جي فهرست|اٺون وڏو پيداواري ملڪ]] ۽ يورپ ۾ ٻيو وڏو ملڪ آهي،<ref>"[http://databank.worldbank.org/data/reports.aspx?source=2&series=NV.IND.MANF.KD&country= Manufacturing, value added (current US$)] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20171010152014/http://databank.worldbank.org/data/reports.aspx?source=2&series=NV.IND.MANF.KD&country=|date=10 October 2017}}". Retrieved 17 May 2017.</ref> جنهن جي خاصيت اها آهي ته ساڳي ماپ واري ٻين معيشتن جي ڀيٽ ۾ ان ۾ ملٽي نيشنل ڪارپوريشنون گهٽ آهن ۽ ڪيترائي متحرڪ [[ننڍا ۽ وچولي درجي جا ڪاروبار|ننڍا ۽ وچولي درجي جا ڪاروبار]] موجود آهن، جيڪي صنعتي ضلعن ۾ گڏ ٿيل آهن ۽ اطالوي صنعت جي ريڙهه جي هڏي آهن. ان سان هڪ اهڙو پيداوار وارو شعبو پيدا ٿيو آهي، جيڪو اڪثر نچ مارڪيٽن ۽ عياشي شين جي برآمد تي ڌيان ڏئي ٿو. جيتوڻيڪ اهو مقدار جي لحاظ کان مقابلي ۾ گهٽ صلاحيت رکي ٿو، پر اعليٰ معيار جي شين وسيلي انهن ايشيائي معيشتن سان مقابلو ڪري سگهي ٿو، جتي مزدوريءَ جو خرچ گهٽ آهي.<ref>{{Cite news|date=19 May 2005|title=Knowledge Economy Forum 2008: Innovative Small And Medium Enterprises Are Key To Europe & Central Asian Growth |url=http://web.worldbank.org/WBSITE/EXTERNAL/COUNTRIES/ECAEXT/0,,contentMDK:21808326~menuPK:258604~pagePK:2865106~piPK:2865128~theSitePK:258599,00.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20080623065619/http://web.worldbank.org/WBSITE/EXTERNAL/COUNTRIES/ECAEXT/0,,contentMDK:21808326~menuPK:258604~pagePK:2865106~piPK:2865128~theSitePK:258599,00.html|archive-date=23 June 2008|access-date=17 June 2008|publisher=The World Bank}}</ref> اٽلي 2023ع ۾ دنيا جو [[برآمدات موجب ملڪن جي فهرست|9هين وڏو برآمد ڪندڙ]] ملڪ هو. [[اٽلي جي وڏن واپاري ڀائيوارن جي فهرست|ان جا ويجها واپاري لاڳاپا]] ٻين يورپي يونين ملڪن سان آهن، ۽ 2019ع ۾ ان جا سڀ کان وڏا برآمدي ڀائيوار جرمني (12%)، فرانس (11%) ۽ آمريڪا (10%) هئا.<ref name="cia.gov">{{Cite web|title=The World Factbook|url=https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210701235642/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy|archive-date=1 July 2021|access-date=28 May 2021|publisher=Central Intelligence Agency}}</ref> [[اطالوي موٽر گاڏين جي صنعت]] ملڪ جي پيداواري شعبي جو اهم حصو آهي، جنهن ۾ 2015ع ۾ 144,000 کان وڌيڪ ڪمپنيون ۽ لڳ ڀڳ 485,000 ملازم هئا،<ref>{{Cite web|title=Auto: settore da 144mila imprese in Italia e 117 mld fatturato|url=http://www.adnkronos.com/soldi/economia/2015/09/23/auto-settore-mila-imprese-italia-mld-fatturato_WooBmrBqxgxO7mOvIRXUBI.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150925121926/http://www.adnkronos.com/soldi/economia/2015/09/23/auto-settore-mila-imprese-italia-mld-fatturato_WooBmrBqxgxO7mOvIRXUBI.html|archive-date=25 September 2015|access-date=23 September 2015|website=adnkronos.com}}</ref> ۽ اها GDP ۾ 9% حصو وجهي ٿي.<ref>{{Cite web|title=Country Profiles – Italy|url=http://acea.thisconnect.com/index.php/country_profiles/detail/italy|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20080211190839/http://acea.thisconnect.com/index.php/country_profiles/detail/italy|archive-date=11 February 2008|access-date=9 February 2008|website=acea.thisconnect.com}}</ref><ref>{{Cite web|title=Global Auto Market 2021. General Motors Is The Only Group To Report Double-digit Losses |url=https://www.focus2move.com/world-car-group-ranking|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210701010705/https://www.focus2move.com/world-car-group-ranking|archive-date=1 July 2021|access-date=27 May 2022}}</ref> ملڪ وٽ گاڏين جو وڏو سلسلو آهي، [[ماس مارڪيٽ]] تي ڌيان ڏيندڙ برانڊن جهڙوڪ [[فيات]]، [[پريميئم پيداوار|پريميئم]] برانڊن جهڙوڪ [[الفا روميو]] ۽ [[مازيراتي]] کان وٺي عياشي [[سپر ڪارز]] جهڙوڪ [[پاگاني (ڪمپني)|پاگاني]]، [[لامبورگيني]] ۽ [[فيراري]] تائين. [[بانڪا مونٽي دي پاسڪي دي سيئنا]]، تعريف تي دارومدار رکندي، دنيا جي سڀ کان قديم يا ٻئي نمبر تي قديم بئنڪ آهي جيڪا مسلسل ڪم ڪري رهي آهي، ۽ اٽلي جي چوٿين وڏي تجارتي ۽ ريٽيل بئنڪ آهي.<ref>{{Cite news|date=26 October 2017|title=Italy's fourth-biggest bank returns to the stockmarket|url=https://www.economist.com/news/finance-and-economics/21730672-shares-bailed-out-bank-start-trading-again-italys-fourth-biggest-bank|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20180215112321/https://www.economist.com/news/finance-and-economics/21730672-shares-bailed-out-bank-start-trading-again-italys-fourth-biggest-bank|archive-date=15 February 2018|access-date=26 October 2021|newspaper=[[The Economist]]}}</ref> اٽلي وٽ مضبوط [[ڪوآپريٽو]] شعبو آهي، جنهن ۾ يورپي يونين اندر آباديءَ جو سڀ کان وڏو حصو (4.5%) ڪوآپريٽو ۾ ملازم آهي.<ref>{{Cite web|date=April 2016|title=The Power of Cooperation – Cooperatives Europe key statistics 2015 |url=https://coopseurope.coop/sites/default/files/The%20power%20of%20Cooperation%20-%20Cooperatives%20Europe%20key%20statistics%202015.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20201112034412/https://coopseurope.coop/sites/default/files/The%20power%20of%20Cooperation%20-%20Cooperatives%20Europe%20key%20statistics%202015.pdf|archive-date=12 November 2020|access-date=28 May 2021|website=[[Cooperatives Europe]]}}</ref> [[وال ڊي آڪري تيل جو ميدان|وال ڊي آڪري]] علائقو، بازيليڪاتا، يورپ جو سڀ کان وڏو [[آن شور (هائيڊروڪاربنز)|آن شور]] [[هائيڊروڪاربن ميدان]] رکي ٿو.<ref>{{Cite web|title=In Val d'Agri with Upstream activities|url=https://www.eni.com/en-IT/operations/italy-val-agri-upstream-activities.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20220516034214/https://www.eni.com/en-IT/operations/italy-val-agri-upstream-activities.html|archive-date=16 May 2022|access-date=3 February 2021|publisher=[[Eni]]}}</ref> معتدل قدرتي گئس جا ذخيرا، خاص طور تي [[پو ماٿري]] ۽ ايڊرياٽڪ سمنڊ جي هيٺان آف شور علائقن ۾، دريافت ڪيا ويا آهن ۽ اهي ملڪ جو سڀ کان اهم معدني وسيلو آهن. اٽلي دنيا ۾ [[پومس]]، [[پوزولانا]] ۽ [[فيلڊسپار]] جي اهم پيدا ڪندڙن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite encyclopedia|title=Italy, the economy: Resources and power|encyclopedia=[[Encyclopædia Britannica]]|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297474/Italy/26994/Forestry#toc26986|access-date=9 February 2015|date=3 February 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20150209194536/http://www.britannica.com/EBchecked/topic/297474/Italy/26994/Forestry#toc26986|archive-date=9 February 2015|url-status=live}}</ref> ٻيو قابل ذڪر وسيلو سنگ مرمر آهي، خاص طور تي ٽسڪني مان نڪرندڙ مشهور اڇو [[ڪارارا سنگ مرمر]]. اٽلي هڪ مالي اتحاد، يعني يورو زون، جو حصو آهي، جيڪو لڳ ڀڳ 330 ملين شهرين جي نمائندگي ڪري ٿو، ۽ [[يورپي واحد مارڪيٽ]] جو پڻ حصو آهي، جيڪا 500 ملين کان وڌيڪ صارفين جي نمائندگي ڪري ٿي. ڪيترين ئي ملڪي تجارتي پاليسين جو تعين يورپي يونين جي ميمبر ملڪن جي معاهدن ۽ يورپي يونين جي قانون سازي ذريعي ٿيندو آهي. اٽلي 2002ع ۾ گڏيل يورپي ڪرنسي، [[يورو]]، اختيار ڪئي.<ref>{{Cite news|last=Andrews|first=Edmund L.|date=1 January 2002|title=Germans Say Goodbye to the Mark, a Symbol of Strength and Unity|url=https://www.nytimes.com/2002/01/01/world/germans-say-goodbye-to-the-mark-a-symbol-of-strength-and-unity.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110501031330/http://www.nytimes.com/2002/01/01/world/germans-say-goodbye-to-the-mark-a-symbol-of-strength-and-unity.html|archive-date=1 May 2011|access-date=18 March 2011|work=The New York Times}}; {{Cite news|last=Taylor Martin|first=Susan|date=28 December 1998|title=On Jan.{{spaces}}1, out of many arises one Euro|work=[[St. Petersburg Times]]|page=National, 1.A}}</ref> ان جي مالياتي پاليسي [[يورپي مرڪزي بئنڪ]] طرفان مقرر ڪئي ويندي آهي. اٽلي [[2008ع جو مالي بحران|2008ع جي مالي بحران]] کان متاثر ٿيو، جنهن ڍانچائي مسئلن کي وڌيڪ سنگين بڻايو.<ref>{{Cite web|last=Orsi|first=Roberto|date=23 April 2013|title=The Quiet Collapse of the Italian Economy|work=Euro Crisis in the Press |url=http://blogs.lse.ac.uk/eurocrisispress/2013/04/23/the-quiet-collapse-of-the-italian-economy|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141119075748/http://blogs.lse.ac.uk/eurocrisispress/2013/04/23/the-quiet-collapse-of-the-italian-economy|archive-date=19 November 2014|access-date=24 November 2014|publisher=[[The London School of Economics]]}}</ref> 1950ع واري ڏهاڪي کان 1970ع واري ڏهاڪي جي شروعات تائين هر سال GDP جي 5–6% مضبوط واڌ کان پوءِ،<ref>{{Cite book|last=Nicholas Crafts, Gianni Toniolo|title=Economic growth in Europe since 1945 |publisher=Cambridge University Press|year=1996|isbn=978-0-5214-9627-8|page=428}}</ref> ۽ 1980ع ۽ 1990ع واري ڏهاڪن ۾ تدريجي سستي کان پوءِ، ملڪ 2000ع واري ڏهاڪي ۾ جمود جو شڪار ٿيو.<ref>{{Cite web|last=Balcerowicz|first=Leszek|title=Economic Growth in the European Union|url=http://www.lisboncouncil.net/growth/documents/LISBON_COUNCIL_Economic_Growth_in_the_EU%20(1).pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140714205108/http://www.lisboncouncil.net/growth/documents/LISBON_COUNCIL_Economic_Growth_in_the_EU%20(1).pdf|archive-date=14 July 2014|access-date=8 October 2014|publisher=The Lisbon Council}}; {{Cite news|title="Secular stagnation" in graphics|url=https://www.economist.com/blogs/graphicdetail/2014/11/secular-stagnation-graphics|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141123234145/http://www.economist.com/blogs/graphicdetail/2014/11/secular-stagnation-graphics|archive-date=23 November 2014|access-date=24 November 2014|newspaper=The Economist}}</ref> وڏي سرڪاري خرچ سان واڌ بحال ڪرڻ لاءِ سياسي ڪوششن [[عوامي قرض]] ۾ شديد واڌ پيدا ڪئي، جيڪو 2017ع ۾ GDP جي 132% کان وڌيڪ هو؛<ref>{{Cite web|date=15 May 2018|title=Debito pubblico oltre 2.300 miliardi e all'estero non lo comprano|url=https://www.investireoggi.it/economia/debito-pubblico-oltre-2-300-miliardi-e-litalia-e-sulla-strada-dellautarchia-finanziaria|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20200221072720/https://www.investireoggi.it/economia/debito-pubblico-oltre-2-300-miliardi-e-litalia-e-sulla-strada-dellautarchia-finanziaria|archive-date=21 February 2020|access-date=1 June 2018}}</ref> اهو يورپي يونين ۾ يونان کان پوءِ ٻيو سڀ کان وڏو هو.<ref>{{Cite web|title=Government debt increased to 93.9% of GDP in euro area and to 88.0% in EU28|url=http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_PUBLIC/2-22072014-AP/EN/2-22072014-AP-EN.PDF|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141021162159/http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_PUBLIC/2-22072014-AP/EN/2-22072014-AP-EN.PDF|archive-date=21 October 2014|access-date=24 November 2014|publisher=[[Eurostat]]}}</ref> [[اطالوي سرڪاري قرض|اطالوي عوامي قرض]] جو سڀ کان وڏو حصو قومي ادارن ۽ ماڻهن وٽ آهي، جيڪو اٽلي ۽ يونان جي وچ ۾ هڪ اهم فرق آهي،<ref>{{Cite web|date=18 May 2010|title=Could Italy Be Better Off than its Peers?|url=https://www.cnbc.com/2010/05/18/could-italy-be-better-off-than-its-peers.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110430030613/http://www.cnbc.com/id/37207942/Could_Italy_Be_Better_Off_than_its_Peers|archive-date=30 April 2011|access-date=30 May 2011|publisher=CNBC}}</ref> ۽ [[گهريلو قرض]] جي سطح او اي سي ڊي جي اوسط کان گهڻي گهٽ آهي.<ref>{{Cite web|title=Household debt and the OECD's surveillance of member states|url=http://www.nationalbanken.dk/da/om_nationalbanken/oekonomisk_forskning/Documents/4_Household%20debt%20and%20the%20OECD's%20surveillance%20of%20member%20states%20by%20Christophe%20Andr%C3%A9.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20150109041518/http://www.nationalbanken.dk/da/om_nationalbanken/oekonomisk_forskning/Documents/4_Household%20debt%20and%20the%20OECD%27s%20surveillance%20of%20member%20states%20by%20Christophe%20Andr%C3%A9.pdf|archive-date=9 January 2015|access-date=26 November 2014|publisher=[[OECD]] Economics Department}}</ref> [[ڏکڻ وارو سوال|وڏي اتر–ڏکڻ ورهاست]] سماجي-معاشي ڪمزوريءَ جو هڪ اهم عنصر آهي؛<ref>{{Cite news|title=Oh for a new risorgimento|url=https://www.economist.com/special-report/2011/06/11/oh-for-a-new-risorgimento|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141024163715/http://www.economist.com/node/18780831|archive-date=24 October 2014|access-date=24 November 2014|newspaper=The Economist}}</ref> اتر ۽ ڏکڻ وارن علائقن ۽ ميونسپلٽين جي سرڪاري آمدنيءَ ۾ تمام وڏو فرق آهي.<ref>{{Cite web|title=Comune per Comune, ecco la mappa navigabile dei redditi dichiarati in Italia|url=http://www.lastampa.it/economia/speciali/redditi-italia|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20150405032750/http://www.lastampa.it/economia/speciali/redditi-italia|archive-date=5 April 2015|access-date=4 April 2015|website=lastampa.it}}</ref> سڀ کان امير صوبو، [[آلٽو آديجي-ڏکڻ ٽائرول]]، في فرد قومي GDP جو 152% ڪمائي ٿو، جڏهن ته سڀ کان غريب علائقو، ڪلابريا، 61% ڪمائي ٿو.<ref>{{Cite web|title=GDP per capita at regional level|url=https://www.istat.it/it/files/2016/12/Conti-regionali_2015.pdf?title=Conti+economici+territoriali+-+12%2Fdic%2F2016+-+Testo+integrale+e+nota+metodologica.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20171026054135/https://www.istat.it/it/files/2016/12/Conti-regionali_2015.pdf?title=Conti+economici+territoriali+-+12%2Fdic%2F2016+-+Testo+integrale+e+nota+metodologica.pdf|archive-date=26 October 2017|access-date=25 October 2017|publisher=[[Istat]]}}</ref> بيروزگاريءَ جي شرح (11%) يورو زون جي اوسط کان مٿي آهي،<ref>{{Cite web|title=Euro area unemployment rate at 11%|url=http://ec.europa.eu/eurostat/documents/2995521/8121455/3-31072017-AP-EN.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170731232352/http://ec.europa.eu/eurostat/documents/2995521/8121455/3-31072017-AP-EN.pdf|archive-date=31 July 2017|access-date=26 October 2017|publisher=[[Eurostat]]}}</ref> پر جدا جدا انگن موجب اها اتر ۾ 7% ۽ ڏکڻ ۾ 19% آهي.<ref>{{Cite web|last=Istat|author-link=National Institute of Statistics (Italy)|title=Employment and unemployment: second quarter 2017 |url=http://www.istat.it/it/files/2017/09/Mercato-del-lavoro-II-trim-2017.pdf?title=Il+mercato+del+lavoro+-+12%2Fset%2F2017+-+Testo+integrale+e+nota+metodologica.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20171026054033/http://www.istat.it/it/files/2017/09/Mercato-del-lavoro-II-trim-2017.pdf?title=Il+mercato+del+lavoro+-+12%2Fset%2F2017+-+Testo+integrale+e+nota+metodologica.pdf|archive-date=26 October 2017|access-date=26 October 2017}}</ref> [[درمياني آمدني|درمياني قابلِ خرچ آمدني]] 2021ع ۾ هر سال $27,949 هئي ([[قوت خريد جي برابري|PPP]]).<ref name="y148">{{cite book | author=OECD | title=Society at a Glance 2024: OECD Social Indicators, Figure 4.1 Median income varies by a factor eight across OECD countries | publisher=OECD | date=20 June 2024 | url=https://www.oecd.org/en/publications/2024/06/society-at-a-glance-2024_08001b73/full-report/component-12.html#indicator-d1e8404-8cd0a55a48 | page=}}</ref> [[اٽلي ۾ نوجوانن جي بيروزگاري|نوجوانن جي بيروزگاريءَ جي شرح]] (2018ع ۾ 32%) انتهائي بلند آهي. === زراعت === {{Main|اٽلي ۾ زراعت}} [[File:Vineyards in Piemonte, Italy.jpg|thumb|[[پيڊمونٽ جو انگورن وارو منظر: لانگهي-روئيرو ۽ مونفيراتو|لانگهي ۽ مونفيرات، پيڊمونٽ ۾ انگورن جا باغ]]. اٽلي دنيا جو [[شراب پيدا ڪندڙ ملڪن جي فهرست|سڀ کان وڏو شراب پيدا ڪندڙ ملڪ]] آهي، ۽ ان وٽ مقامي [[انگور جي ول|انگورن جي ولين]] جو سڀ کان وسيع قسم آهي.<ref>{{Cite web|date=25 November 2018|title=L'Italia è il maggiore produttore di vino|url=http://www.inumeridelvino.it/2018/11/la-produzione-di-vino-nel-mondo-2018-prima-stima-oiv.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211111224545/http://www.inumeridelvino.it/2018/11/la-produzione-di-vino-nel-mondo-2018-prima-stima-oiv.html|archive-date=11 November 2021|access-date=11 November 2021|language=it}}; {{Cite web|date=3 June 2017|title=L'Italia è il paese con più vitigni autoctoni al mondo|url=https://giornalevinocibo.com/2017/06/03/italia-prima-assoluta-per-vitgni-autoctoni-ecco-i-dati-dei-vari-stati|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211101044918/https://giornalevinocibo.com/2017/06/03/italia-prima-assoluta-per-vitgni-autoctoni-ecco-i-dati-dei-vari-stati|archive-date=1 November 2021|access-date=11 November 2021|language=it}}</ref>]] آخري زرعي مردم شماري موجب، 2010ع ۾ 1.6&nbsp;ملين فارم هئا (2000ع کان −32%)، جيڪي {{Convert|12700000|ha|0|abbr=on|disp=or}} تي پکڙيل هئا (انهن مان 63% ڏکڻ اٽلي ۾ آهن).<ref name="agrocensus">{{Cite web|date=24 October 2010|title=Censimento Agricoltura 2010|url=http://dati-censimentoagricoltura.istat.it/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150213021626/http://dati-censimentoagricoltura.istat.it/|archive-date=13 February 2015|access-date=11 February 2015|publisher=[[National Institute of Statistics (Italy)|ISTAT]]}}</ref> 99% خاندانن طرفان هلندڙ ۽ ننڍا آهن، جن جو سراسري پکيڙ صرف {{Convert|8|ha|0|abbr=on}} آهي.<ref name="agrocensus"/> زرعي استعمال واري زمين مان، اناج جا کيت 31%، [[زيتون]] جا باغ 8%، [[انگورن جا باغ]] 5%، [[کٽا ميوا]] جا باغ 4%، [[شگر بيٽ]] 2%، ۽ باغباني 2% تي مشتمل آهن. باقي زمين گهڻو ڪري چراگاهن (26%) ۽ چارا اناج (12%) لاءِ مخصوص آهي.<ref name="agrocensus"/> اٽلي دنيا جو [[شراب پيدا ڪندڙ ملڪن جي فهرست|سڀ کان وڏو شراب پيدا ڪندڙ ملڪ]] آهي،<ref>{{Cite web|year=2010|title=OIV report on the State of the vitiviniculture world market|url=http://news.reseau-concept.net/images/oiv_es/Client/DIAPORAMA_STATISTIQUES_Tbilissi_2010_EN.ppt|archive-url=https://web.archive.org/web/20110728145648/http://news.reseau-concept.net/images/oiv_es/Client/DIAPORAMA_STATISTIQUES_Tbilissi_2010_EN.ppt|archive-date=28 July 2011|website=news.reseau-concept.net|publisher=Réseau-CONCEPT|format=PowerPoint presentation}}</ref><ref>{{Cite news |last=Pisa |first=Nick |date=12 June 2011 |title=Italy overtakes France to become world's largest wine producer |url=https://www.telegraph.co.uk/foodanddrink/wine/8571222/Italy-overtakes-France-to-become-worlds-largest-wine-producer.html |url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20110903021833/http://www.telegraph.co.uk/foodanddrink/wine/8571222/Italy-overtakes-France-to-become-worlds-largest-wine-producer.html |archive-date=3 September 2011 |access-date=17 August 2011 |work=The Telegraph}}</ref> ۽ [[زيتون جو تيل]]، ميون (صوف، زيتون، انگور، نارنگيون، ليمون، ناسپاتيون، خوبانيون، هيزل نٽ، آڙون، چيريون، آلوبخارا، اسٽرابيريون ۽ ڪيئي فروٽ) ۽ ڀاڄين (خاص طور تي آرٽچوڪ ۽ ٽماٽا) جو اهم پيدا ڪندڙ آهي. سڀ کان مشهور [[اطالوي شراب]] [[ٽسڪني (شراب)|ٽسڪن]] [[ڪيانتي]] ۽ [[پيڊمونٽ (شراب)|پيڊمونٽي]] [[بارولو]] آهن. ٻيا مشهور شراب [[بارباريسڪو]]، [[باربيرا ڊي آستي]]، [[برونيلو دي مونتالچينو]]، [[فراسڪاتي DOC|فراسڪاتي]]، [[مونٽي پلچانو دابروزو]]، [[موريلينو دي اسڪانسانو]]، ۽ چمڪندڙ شراب [[فرانچياڪورتا DOCG|فرانچياڪورتا]] ۽ [[پروسيڪو]] آهن. معياري شيون جن ۾ اٽلي خاص مهارت رکي ٿو، خاص طور شراب ۽ [[اطالوي DOP پنيرن جي فهرست|علائقائي پنير]]، اڪثر معيار جي ضمانت وارن ليبلن [[Denominazione di origine controllata|DOC/DOP]] هيٺ محفوظ ڪيون وينديون آهن. هي [[يورپي يونين ۾ جاگرافيائي اشارا ۽ روايتي خاصيتون|جاگرافيائي اشاري وارو سرٽيفڪيٽ]]، جيڪو يورپي يونين طرفان منظور ٿيل آهي، [[نقلي شين]] سان مونجهاري کان بچڻ لاءِ اهم سمجھيو ويندو آهي. == آمدرفت == {{Main|اٽلي ۾ آمدرفت}} {{See also|اٽلي ۾ ريلوي اسٽيشنون}} [[File:A8-A26 Besnate.jpg|thumb|آٽوسترادا ديئي لاگي ('ڍنڍن واري موٽر وي'؛ [[آٽوسترادا A8 (اٽلي)|A8]] ۽ [[آٽوسترادا A9 (اٽلي)|A9]] جو حصو)، دنيا ۾ ٺهيل پهرين موٽر وي<ref name="independent"/>]] {{Anchor|Infrastructure}}اٽلي پهريون ملڪ هو جنهن موٽر ويون، ''[[آٽوسترادي]]''، ٺاهيون، جيڪي تيز ٽرئفڪ ۽ موٽر گاڏين لاءِ مخصوص هيون.<ref name="independent">{{Cite news|last=Lenarduzzi|first=Thea|date=30 January 2016|title=The motorway that built Italy: Piero Puricelli's masterpiece|url=http://www.independent.co.uk/travel/europe/the-worlds-first-motorway-piero-puricellis-masterpiece-is-the-focus-of-an-unlikely-pilgrimage-a6840816.html|url-status=live|archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20220526/http://www.independent.co.uk/travel/europe/the-worlds-first-motorway-piero-puricellis-masterpiece-is-the-focus-of-an-unlikely-pilgrimage-a6840816.html|archive-date=26 May 2022|access-date=12 May 2022|work=[[The Independent]]}}</ref> 2002ع ۾ اٽلي ۾ استعمال لائق [[اٽلي ۾ رستا|رستن]] جي ڊيگهه {{Convert|668721|km|mi|abbr=on}} هئي، جنهن ۾ {{Convert|6487|km|mi|abbr=on}} موٽر ويون شامل هيون، جيڪي رياست جي ملڪيت هيون پر [[اٽلانٽيا (ڪمپني)|اٽلانٽيا]] طرفان خانگي طور هلائي وينديون هيون. 2005ع ۾، لڳ ڀڳ 34,667,000 ڪارون (هر 1,000 ماڻهن تي 590) ۽ 4,015,000 مال بردار گاڏيون هن نيٽ ورڪ تي هلنديون هيون.<ref name="European Commission">{{Cite web|last=European Commission|author-link=European Commission|title=Panorama of Transport|url=http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_OFFPUB/KS-DA-07-001/EN/KS-DA-07-001-EN.PDF|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20090407142402/http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_OFFPUB/KS-DA-07-001/EN/KS-DA-07-001-EN.PDF|archive-date=7 April 2009|access-date=3 May 2009}}</ref> [[File:Etr500.JPG|thumb|[[ETR 500]] ريل گاڏي [[فلورنس–روم تيز رفتار ريلوي|فلورنس–روم تيز رفتار لائين]] تي، جيڪا يورپ ۾ ٺهيل پهرين تيز رفتار ريلوي هئي<ref>{{Cite web|title=Special report: A European high-speed rail network|url=https://op.europa.eu/webpub/eca/special-reports/high-speed-rail-19-2018/en/|access-date=22 July 2023|website=op.europa.eu|language=en-GB|archive-date=17 March 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240317233927/https://op.europa.eu/webpub/eca/special-reports/high-speed-rail-19-2018/en/|url-status=live}}</ref>]] [[اٽلي ۾ ريل آمدرفت|ريلوي نيٽ ورڪ]]، جيڪو رياست جي ملڪيت آهي ۽ [[فيروويه ديلو ستاتو|ريتي فيرووياريا ايتاليانا]] (FSI) طرفان هلائجي ٿو، 2024ع ۾ ڪل {{Convert|16879|km|mi|abbr=on}} هو، جنهن مان {{Convert|12277|km|0|abbr=on}} بجليءَ سان هلندڙ هو،<ref>{{Cite web |title=The network today |url=https://www.rfi.it/en/Network/The-network-today.html |access-date=29 September 2025 |website=[[Rete Ferroviaria Italiana]] |publisher=}}</ref> ۽ جنهن تي 4,802 لوڪوموٽو ۽ ريل ڪارون هلن ٿيون. تيز رفتار ريلن جو مکيه عوامي آپريٽر [[ترينيتاليا]] آهي، جيڪو FSI جو حصو آهي. تيز رفتار ريلون ٽن قسمن ۾ آهن: [[فريچياروسا]] ('ڳاڙهو تير') ريلون مخصوص تيز رفتار پٽڙين تي وڌ ۾ وڌ 300{{spaces}}km/h جي رفتار سان هلن ٿيون؛ [[فريچيارجينتو]] ('چانديءَ جو تير') تيز رفتار ۽ مکيه پٽڙين تي وڌ ۾ وڌ 250{{spaces}}km/h سان هلن ٿيون؛ ۽ [[فريچيابيانڪا]] ('اڇو تير') علائقائي تيز رفتار لائينن تي وڌ ۾ وڌ 200{{spaces}}km/h سان هلن ٿيون. اٽلي وٽ پاڙيسري ملڪن سان الپائن جبلن مٿان 11 ريل سرحدي گذرگاهون آهن. هوائي آمدرفت استعمال ڪندڙ مسافرن جي تعداد موجب اٽلي يورپ ۾ پنجين نمبر تي آهي، 2011ع ۾ لڳ ڀڳ 148 ملين مسافرن، يعني يورپ جي ڪل جو تقريباً 10%، سان.<ref>{{Cite web|date=7 January 2013|title=Trasporto aereo in Italia (PDF)|url=http://www.istat.it/it/archivio/78802|access-date=5 August 2013|publisher=ISTAT|archive-date=13 January 2013|archive-url=https://web.archive.org/web/20130113035254/http://www.istat.it/it/archivio/78802|url-status=live}}</ref> 2022ع ۾ 45 شهري هوائي اڏا هئا، جن ۾ [[ميلان مالپينسا ايئرپورٽ]] ۽ [[روم فيوميچينو ايئرپورٽ]] جا مرڪز شامل هئا.<ref>{{Cite web|title=Aeroporti in Italia: quanti sono? Elenco per regione|url=https://gliaeroporti.it/|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20221117184416/https://gliaeroporti.it/|archive-date=17 November 2022|access-date=17 November 2022|language=it}}</ref> 2021ع کان، اٽلي جو قومي هوائي جهاز بردار [[ITA ايئرويز]] آهي، جنهن [[اليتاليا]] جي جاءِ ورتي.<ref>{{Cite news|last=Buckley|first=Julia|date=18 October 2021|title=Italy reveals its new national airline|url=https://edition.cnn.com/travel/article/ita-airways-launch/index.html|access-date=18 October 2021|publisher=CNN|archive-date=18 October 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20211018100255/https://edition.cnn.com/travel/article/ita-airways-launch/index.html|url-status=live}}; {{Cite news|last=Villamizar|first=Helwing|date=15 October 2021|title=Italian Flag Carrier ITA Airways Is Born|url=https://airwaysmag.com/airlines/ita-airways-is-born|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20211016100028/https://airwaysmag.com/airlines/ita-airways-is-born|archive-date=16 October 2021|access-date=18 October 2021|work=Airways Magazine}}</ref> 2004ع ۾ 43 وڏا سامونڊي بندرگاهه هئا، جن ۾ [[جينوا]] شامل آهي، جيڪو ملڪ جو سڀ کان وڏو ۽ بحر روم ۾ ٻيو وڏو بندرگاهه آهي. 2005ع ۾ اٽلي وٽ لڳ ڀڳ 389,000 يونٽن تي مشتمل شهري هوائي ٻيڙو ۽ 581 جهازن تي مشتمل واپاري ٻيڙو هو.<ref name="European Commission"/> قومي اندروني آبي رستن جي نيٽ ورڪ جي ڊيگهه 2012ع ۾ تجارتي آمدرفت لاءِ {{Convert|2400|km|0|abbr=on}} هئي.<ref name="cia.gov"/> اتر اطالوي بندرگاهه، جهڙوڪ ٽريئستي جو گہرے پاڻي وارو بندرگاهه، جنهن جون وچ ۽ اوڀر يورپ سان وسيع ريلوي ڳنڍڻيون آهن، سبسڊين ۽ اهم پرڏيهي سيڙپڪاريءَ جو مرڪز آهن.<ref>Marcus Hernig: Die Renaissance der Seidenstraße (2018) pp 112.; Bernhard Simon: Can The New Silk Road Compete with the Maritime Silk Road? in The Maritime Executive, 1 January 2020.; Chazizam, M. (2018). The Chinese Maritime Silk Road Initiative: The Role of the Mediterranean. Mediterranean Quarterly, 29(2), 54–69.; Guido Santevecchi: Di Maio e la Via della Seta: «Faremo i conti nel 2020», siglato accordo su Trieste in Corriere della Sera: 5. November 2019.; Linda Vierecke, Elisabetta Galla "Triest und die neue Seidenstraße" In: Deutsche Welle, 8 December 2020.; {{Cite web|title=HHLA PLT Italy starting on schedule |url=https://www.hellenicshippingnews.com/hhla-plt-italy-starting-on-schedule|website=hellenicshippingnews.com|access-date=11 January 2021|archive-date=11 January 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210111105059/https://www.hellenicshippingnews.com/hhla-plt-italy-starting-on-schedule/|url-status=live}}</ref> آگسٽ 2025ع ۾، رٿيل [[آبنائے ميسينا پل]] کي ميلوني حڪومت طرفان حتمي منظوري ڏني وئي، جنهن جي تعمير 2025ع جي سرءُ ۾ شروع ٿيڻ مقرر آهي. اهو [[ڪلابريا]] کي [[سسلي]] سان ڳنڍيندو جڏهن اهو 2032ع ۾ کلي ويندو، ۽ اهو [[سڀ کان ڊگهي معلق پلن جي فهرست|دنيا جي سڀ کان ڊگهي معلق پل]] بڻجي ويندو.<ref>{{cite web|title=Italy gives final go-ahead for landmark Sicily bridge project |url=https://www.reuters.com/world/europe/italy-gives-final-go-ahead-landmark-sicily-bridge-project-2025-08-06/ |website=reuters.com |date=6 August 2025 |access-date=6 August 2025}}</ref> == توانائي == {{Main|اٽلي ۾ توانائي}} {{Further|اٽلي ۾ قابل تجديد توانائي|اٽلي ۾ بجلي جو شعبو}} [[File:Pannelli solari Unicoop Tirreno.JPG|thumb|[[پيومبينو]]، ٽسڪني ۾ شمسي پينل. اٽلي دنيا جي قابل تجديد توانائي جي سڀ کان وڏن پيدا ڪندڙ ملڪن مان هڪ آهي.<ref name="legambiente2015">{{Cite web|date=18 May 2015|title=Il rapporto Comuni Rinnovabili 2015|url=http://www.comunirinnovabili.it/il-rapporto-comuni-rinnovabili-2015|access-date=13 March 2016|website=Comuni Rinnovabili|publisher=Legambiente|language=it|archive-date=14 March 2016|archive-url=https://web.archive.org/web/20160314011841/http://www.comunirinnovabili.it/il-rapporto-comuni-rinnovabili-2015/|url-status=live}}</ref>]] اٽلي دنيا جي [[قابل تجديد ذريعن مان بجلي پيداوار موجب ملڪن جي فهرست|قابل تجديد توانائي جي سڀ کان وڏن پيدا ڪندڙن]] مان هڪ بڻجي ويو آهي، جيڪو يورپي يونين ۾ ٻيو ۽ دنيا ۾ نائون نمبر رکي ٿو. [[اٽلي ۾ هوائي توانائي|هوائي توانائي]]، [[اٽلي ۾ پن بجلي|پن بجلي]] ۽ [[اٽلي ۾ ارضي حرارتي توانائي|ارضي حرارتي توانائي]] ملڪ ۾ [[اٽلي ۾ بجلي جو شعبو|بجلي]] جا اهم ذريعا آهن. [[اٽلي ۾ قابل تجديد توانائي|قابل تجديد ذريعا]] پيدا ٿيندڙ سموري بجلي جو 28% فراهم ڪن ٿا، جنهن ۾ صرف پن بجلي 13% تائين پهچي ٿي، ان کان پوءِ شمسي توانائي 6%، هوائي توانائي 4%، بائيو انرجي 3.5% ۽ ارضي حرارتي توانائي 1.6% آهي.<ref name="gse">{{Cite web|date=19 December 2013|title=Rapporto Statistico sugli Impianti a fonti rinnovabili|url=http://www.gse.it/it/Statistiche/RapportiStatistici/Pagine/default.aspx|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20171018022905/http://www.gse.it/it/Statistiche/RapportiStatistici/Pagine/default.aspx|archive-date=18 October 2017|access-date=11 February 2015|publisher=Gestore dei Servizi Energetici}}</ref> قومي طلب جو باقي حصو فوسل ٻارڻن (قدرتي گئس 38%، ڪوئلو 13%، تيل 8%) ۽ درآمدات مان پورو ٿئي ٿو.<ref name="gse"/> [[ايني]]، جيڪا 79 ملڪن ۾ ڪم ڪري ٿي، ست "[[بگ آئل]]" ڪمپنين مان هڪ ۽ دنيا جي سڀ کان وڏين صنعتي ڪمپنين مان هڪ آهي.<ref>{{Cite web|title=Summary for Eni SpA|url=https://finance.yahoo.com/q?s=E|access-date=1 July 2020|archive-date=4 June 2016|archive-url=https://web.archive.org/web/20160604184217/http://finance.yahoo.com/q?s=e|url-status=live}}</ref> [[اٽلي ۾ شمسي توانائي|شمسي توانائي]] جي پيداوار اڪيلي 2014ع ۾ بجلي جو 9% هئي، جنهن سان اٽلي دنيا ۾ شمسي توانائي جي سڀ کان وڏي حصيداري وارو ملڪ بڻيو.<ref name="legambiente2015"/> [[مونتالتو دي ڪاسترو فوٽو وولٽائڪ پاور اسٽيشن]]، جيڪا 2010ع ۾ مڪمل ٿي، اٽلي جي سڀ کان وڏي فوٽو وولٽائڪ (PV) بجلي گهر آهي.<ref>{{Cite web|title=The Italian Montalto di Castro and Rovigo PV plants|url=https://www.solarserver.com/solar-magazine/solar-energy-system-of-the-month/the-italian-montalto-di-castro-and-rovigo-pv-plants.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20180509012719/https://www.solarserver.com/solar-magazine/solar-energy-system-of-the-month/the-italian-montalto-di-castro-and-rovigo-pv-plants.html|archive-date=9 May 2018|access-date=8 May 2018|website=solarserver.com}}</ref> اٽلي پهريون ملڪ هو جنهن بجلي پيدا ڪرڻ لاءِ [[اٽلي ۾ ارضي حرارتي توانائي|ارضي حرارتي توانائي]] جو استعمال ڪيو.<ref>{{Cite web|year=2011|title=Inventario delle risorse geotermiche nazionali|url=http://unmig.sviluppoeconomico.gov.it/unmig/geotermia/inventario/inventario.asp|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110722034736/http://unmig.sviluppoeconomico.gov.it/unmig/geotermia/inventario/inventario.asp|archive-date=22 July 2011|access-date=14 September 2011|publisher=UNMIG}}</ref> [[اٽلي ۾ جوهري توانائي]] [[1987ع جا اطالوي ريفرنڊم|1987ع جي ريفرنڊمن]] کان پوءِ، 1986ع جي [[چرنوبل حادثو]] جي پسمنظر ۾، ڇڏي ڏني وئي، جيتوڻيڪ اٽلي اڃا تائين پرڏيهي علائقن ۾ اطالوي ملڪيت وارن ريئڪٽرن مان جوهري توانائي درآمد ڪري ٿو. == سائنس ۽ ٽيڪنالاجي == {{Main|اٽلي ۾ سائنس ۽ ٽيڪنالاجي}} {{See also|اطالوي ايجادن ۽ دريافتن جي فهرست}} [[File:Justus Sustermans - Portrait of Galileo Galilei, 1636.jpg|thumb|upright=.8|[[گليليو گليلي]]، جنهن کي عام طور جديد سائنس، فزڪس ۽ فلڪيات جو پيءُ سمجھيو ويندو آهي]] صدين کان، اٽلي هڪ اهڙي سائنسي برادريءَ کي فروغ ڏنو آهي، جنهن سائنسن ۾ اهم دريافتون پيدا ڪيون. [[گليليو گليلي]] [[سائنسي انقلاب]] ۾ وڏو ڪردار ادا ڪيو ۽ کيس عام طور [[مشاهداتي فلڪيات]]،<ref>{{Cite book|last=Singer|first=C.|url=https://books.google.com/books?id=mPIgAAAAMAAJ|title=A Short History of Science to the Nineteenth Century|date=1941|publisher=Clarendon Press|page=217|access-date=22 March 2023|archive-date=2 October 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20241002213513/https://books.google.com/books?id=mPIgAAAAMAAJ|url-status=live}}</ref> جديد فزڪس،<ref>{{Cite book|last=Whitehouse|first=D.|url=https://archive.org/details/renaissancegeniu0000whit|title=Renaissance Genius: Galileo Galilei & His Legacy to Modern Science|date=2009|publisher=Sterling Publishing|isbn=978-1-4027-6977-1|page=[https://archive.org/details/renaissancegeniu0000whit/page/219 219]}}</ref> ۽ [[سائنسي طريقو|سائنسي طريقي]] جو پيءُ سمجھيو ويندو آهي.<ref>''Thomas Hobbes: Critical Assessments'', Volume 1. Preston King. 1993. p. 59</ref><ref>{{Cite book|last=Disraeli|first=I.|title=Curiosities of Literature|date=1835|publisher=W. Pearson & Company|page=371}}</ref> [[لابوراتوري ناتسيونالي دل گران ساسو]] (LNGS) دنيا جو سڀ کان وڏو زير زمين تحقيقي مرڪز آهي.<ref>{{Cite web|title=I Laboratori Nazionali del Gran Sasso|url=https://www.lngs.infn.it/it/descrizione-generale|access-date=15 January 2018|language=it}}</ref> ٽريئستي ۾ آباديءَ جي نسبت سان يورپ ۾ محققن جو سڀ کان وڏو سيڪڙو آهي.<ref>G. Bar "Trieste, è record europeo di ricercatori: 37 ogni mille abitanti. Più della Finlandia", In: il Fatto Quotidiano, 26 April 2018.</ref> اٽلي 2025ع ۾ [[عالمي جدت اشاري]] ۾ 28هين نمبر تي هو.<ref>{{Cite web |title=GII Innovation Ecosystems & Data Explorer 2025 |url=https://www.wipo.int/gii-ranking/en/italy |access-date=16 October 2025 |website=WIPO}}</ref><ref>{{Cite book |last1=Dutta |first1=Soumitra |url=https://www.wipo.int/web-publications/global-innovation-index-2025/en/index.html |title=Global Innovation Index 2025: Innovation at a Crossroads |last2=Lanvin |first2=Bruno |publisher=[[World Intellectual Property Organization]] |year=2025 |isbn=978-92-805-3797-0 |page=19 |language=en |doi=10.34667/tind.58864 |access-date=17 October 2025}}</ref> اٽلي ۾ [[ٽيڪنالاجي پارڪ]] آهن، جهڙوڪ سائنس ۽ ٽيڪنالاجي پارڪ ڪلوميٽرو روسو (بيرگامو)، [[AREA سائنس پارڪ]] (ٽريئستي)، ويگا-وينس گيٽ وي فار سائنس اينڊ ٽيڪنالاجي (وينيزيا)، توسڪانا لائيف سائنسز (سيئنا)، ٽيڪنالاجي پارڪ آف لودي ڪلسٽر (لودي)، ۽ ٽيڪنالاجي پارڪ آف ناواڪيو (پيزا)،<ref>{{Cite web|title=Science and Technology Parks in Italy|url=https://www.easst.net/science-and-technology-parks-in-italy|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20230719154033/https://www.easst.net/science-and-technology-parks-in-italy|archive-date=19 July 2023|access-date=28 August 2023}}</ref> گڏوگڏ [[سائنس ميوزيم]]، جهڙوڪ ميلان ۾ [[ميوزيو ناتسيونالي شينتسا ا ٽيڪنالوجيا ليوناردو دا ونچي]]. آمدنيءَ ۾ اتر–ڏکڻ جو وڏو فرق هڪ "[[ڊجيٽل ورهاست]]" پيدا ڪري ٿو.<ref>{{Cite journal|last=Alampi|first=Matteo|date=December 2007|title=Underdevelopment in Southern Italy: Traditional Setbacks and Modern Solutions|url=https://fisherpub.sjf.edu/cgi/viewcontent.cgi?article=1047&context=intlstudies_masters|journal=Fisher Digital Publications|via=International Studies Masters}}</ref><ref>{{Cite journal|last=Di Pietro|first=Giorgio|date=June 2021|title=Changes in Italy's education-related digital divide|journal=Economic Affairs|volume=41|issue=2|pages=252–270|doi=10.1111/ecaf.12471|issn=0265-0665|s2cid=237848271|doi-access=free}}</ref> == سياحت == {{Main|اٽلي ۾ سياحت}} [[File:Positano - Fornillo Beach.jpg|thumb|[[امالفي ساحل]] اٽلي جي اهم سياحتي منزلن مان هڪ آهي.<ref>[http://www.italy24.ilsole24ore.com/art/business-and-economy/2017-05-04/turismo-stranieri-124013.php?uuid=AEVg9GGB "Foreign tourist numbers in Italy head towards new record"] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20170601184213/http://www.italy24.ilsole24ore.com/art/business-and-economy/2017-05-04/turismo-stranieri-124013.php?uuid=AEVg9GGB|date=1 June 2017}}. Retrieved 21 May 2017.</ref>]] ماڻهو صدين کان اٽلي جو دورو ڪندا رهيا آهن، پر [[اٽلي ۾ سياحت|سياحت لاءِ اپٻيٽ جو دورو]] سڀ کان پهريان امير امرا [[گرانڊ ٽور]] دوران ڪرڻ لڳا، جيڪو 17هين صديءَ ۾ شروع ٿيو ۽ 18هين ۽ 19هين صديءَ ۾ عروج تي پهتو.<ref name="grand-tour">{{Cite web|title=Grand Tour|url=https://www.treccani.it/enciclopedia/grand-tour|access-date=6 May 2022|language=it}}</ref> اهو اهڙو دور هو، جنهن ۾ يورپي اشرافيا، جن مان گهڻا برطانوي هئا، يورپ جي حصن جو دورو ڪندا هئا، جن ۾ اٽلي هڪ اهم منزل هوندو هو.<ref name="grand-tour"/> اٽلي لاءِ، هن جو مقصد قديم تعمير، مقامي ثقافت جو مطالعو ڪرڻ ۽ ان جي قدرتي خوبصورتيءَ کي ساراهڻ هو.<ref>{{Cite web|title=Italy on the Grand Tour (Getty Exhibitions)|url=http://www.getty.edu/art/exhibitions/grand_tour/what.html|access-date=9 June 2015}}</ref> اٽلي [[عالمي سياحت درجابندي|دنيا جو پنجون سڀ کان وڌيڪ گهميل ملڪ]] آهي، جتي 2024ع ۾ ڪل 57 ملين سياح آيا.<ref>{{cite web |title=Global and regional tourism performance |url=https://www.unwto.org/tourism-data/un-tourism-tourism-dashboard |access-date=25 May 2025}}</ref> 2014ع ۾ سفر ۽ سياحت مان آمدني EUR163{{spaces}}ارب هئي (GDP جو 10%) ۽ 1,082,000 نوڪريون سڌي طرح ان سان لاڳاپيل هيون (روزگار جو 5%).<ref>{{Cite web|title=Travel & Tourism Economic Impact 2015 Italy |url=https://www.wttc.org/-/media/files/reports/economic%20impact%20research/countries%202015/italy2015.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20171010152616/https://www.wttc.org/-/media/files/reports/economic%20impact%20research/countries%202015/italy2015.pdf|archive-date=10 October 2017|access-date=20 May 2017|publisher=[[World Travel and Tourism Council]]}}</ref> سياحن جي دلچسپي خاص طور [[اٽلي جي ثقافت|ثقافت]]، [[اطالوي کاڌو|کاڌي]]، [[اٽلي جي تاريخ|تاريخ]]، [[اٽلي جي تعميراتي فن|تعميراتي فن]]، [[اطالوي فن|فن]]، مذهبي هنڌن ۽ رستن، شادي سياحت، قدرتي حسن، رات جي زندگي، پاڻيءَ هيٺان هنڌن ۽ اسپا سان آهي.<ref>{{Cite web|date=February 2023|title=In Italia 11mila matrimoni stranieri, un turismo da 599 milioni|url=https://www.ansa.it/canale_viaggiart/it/notizie/speciali/2023/02/01/turismo-wedding-2-milioni-presenze-e-fatturato-599-mln_dcec4ad9-3ab8-4677-a303-6378020ac3a7.html|access-date=2 February 2023|language=it}}; {{Cite web|title=10 Migliori destinazioni italiane per vita notturna|url=https://www.travel365.it/migliori-destinazioni-italiane-per-vita-notturna.htm|access-date=28 December 2021|language=it}}</ref> سياري ۽ اونهاري جي سياحت الپس ۽ [[اپينائن جبلن]] جي هنڌن تي موجود آهي،<ref>{{Cite web|date=30 July 2017|title=VACANZE IN MONTAGNA IN ITALIA: IN INVERNO E IN ESTATE|url=https://www.alloggitaly.it/vacanze-in-montagna-in-italia|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> جڏهن ته سامونڊي سياحت [[بحر روم]] جي ڪناري وارن هنڌن تي وڏي پيماني تي عام آهي.<ref>{{Cite web|date=14 February 2018|title=Il turismo balneare|url=https://www.turismo-oggi.com/il-turismo-balneare.html|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> اٽلي بحر روم ۾ ڪروز سياحت جي اهم منزل آهي.<ref>{{Cite web|date=27 April 2022|title=Crociere, Cemar: 8,8 milioni di passeggeri nei porti italiani|url=https://www.lagenziadiviaggi.it/crociere-cemar-88-milioni-di-passeggeri-nei-porti-italiani|access-date=13 May 2022|language=it}}</ref> ننڍن، تاريخي ۽ فني ڳوٺن کي [[اي بورگي پيو بيلي ديٽاليا]] ({{Literally|اٽلي جا سڀ کان خوبصورت ڳوٺ}}) انجمن وسيلي فروغ ڏنو ويندو آهي. سڀ کان وڌيڪ گهميل علائقا وينيتو، ٽسڪني، لومباردي، ايميليا-رومانيا ۽ لازيو آهن.<ref>{{Cite web|title=Number of nights spent in tourist accommodation establishments in the top 20 EU-28 tourist regions, by NUTS 2 regions, 2015 (million nights spent) RYB17 – Statistics Explained |url=https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php?title=File:Number_of_nights_spent_in_tourist_accommodation_establishments_in_the_top_20_EU-28_tourist_regions,_by_NUTS_2_regions,_2015_(million_nights_spent)_RYB17.png|access-date=17 April 2022|publisher=European Commission}}</ref> روم يورپ جو ٽيون ۽ دنيا جو 12هون سڀ کان وڌيڪ گهميل شهر آهي، جتي 2017ع ۾ 9.4&nbsp;ملين سياح آيا.<ref>{{Cite web|title=Ranking the 30 Most-Visited Cities in the World|url=https://www.travelpulse.com/news/destinations/ranking-the-30-most-visited-cities-in-the-world.html|website=TravelPulse}}</ref> وينس ۽ فلورنس دنيا جي 100 وڏين منزلن مان آهن. اٽلي وٽ ڪنهن به ملڪ جي ڀيٽ ۾ سڀ کان وڌيڪ [[عالمي ورثو ماڳ]] آهن: [[اٽلي ۾ عالمي ورثو ماڳن جي فهرست|61]]،<ref>{{Cite web|title=The World Heritage Convention|url=https://whc.unesco.org/en/convention|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20160827065310/https://whc.unesco.org/en/convention|archive-date=27 August 2016|access-date=1 August 2021|publisher=UNESCO}}</ref> جن مان 55 ثقافتي ۽ 6 قدرتي آهن.<ref>{{Cite web|title=Italy|url=https://whc.unesco.org/en/statesparties/it|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211201134320/http://whc.unesco.org/en/statesparties/it|archive-date=1 December 2021|access-date=9 April 2019|publisher=UNESCO World Heritage Centre}}</ref> == آبادي == {{Main|اٽلي جي آبادي}} {{See also|اطالوي ماڻهو|اٽلي ۾ اندروني لڏپلاڻ|اطالوي ڊائاسپورا|اٽلي جي جينياتي تاريخ|اٽلي جي شهرن جي فهرست}} [[File:Map of population density in Italy (2011 census) alt colours.jpg|thumb|اٽلي جي آباديءَ جي گهاٽائي جو نقشو (2011ع مردم شماري)]] [[File:Map of the Italian Diaspora in the World.svg|thumb|دنيا ۾ [[اطالوي ڊائاسپورا]]]] 2025ع تائين، اٽلي جي آبادي 58,915,561 آهي.<ref name="population" /> ان جي آباديءَ جي گهاٽائي {{Convert|195|PD/km2}} آهي، جيڪا اڪثر مغربي يورپي ملڪن کان وڌيڪ آهي. تنهن هوندي به ورهاست غير برابر آهي: سڀ کان وڌيڪ گهاٽا آباد علائقا پو ماٿري (لڳ ڀڳ اڌ آبادي) ۽ روم ۽ نيپلز جا ميٽروپوليٽن علائقا آهن، جڏهن ته وڏا علائقا جهڙوڪ الپس ۽ اپينائن جا بلند ميداني علائقا، بازيليڪاتا جا پليٽو، ۽ سارڊينيا ٻيٽ، گڏوگڏ سسلي جو وڏو حصو، گهٽ آباد آهن. 20هين صديءَ دوران اٽلي جي آبادي لڳ ڀڳ ٻيڻي ٿي، پر واڌ جو نمونو غير برابر رهيو، ڇاڪاڻ ته ڳوٺاڻي ڏکڻ کان صنعتي اتر ڏانهن وڏي پيماني تي [[اٽلي ۾ اندروني لڏپلاڻ|اندروني لڏپلاڻ]] ٿي، جيڪا 1950ع–1960ع واري ڏهاڪي جي [[اطالوي معاشي معجزو]] جو نتيجو هئي. بلند زرخيزيءَ جون شرحون 1970ع واري ڏهاڪي تائين برقرار رهيون، جنهن کان پوءِ اهي گهٽجڻ لڳيون؛ [[ڪل زرخيزي شرح]] (TFR) 1995ع ۾ هر عورت تي 1.2 ٻارن جي تاريخي گهٽ ترين سطح تي پهتي، جيڪا 2.1 جي بدلي واري شرح کان گهڻو گهٽ ۽ 1883ع جي 5 واري بلند ترين سطح کان ڪافي گهٽ هئي.<ref>{{Citation|last=Max Roser|title=Total Fertility Rate around the world over the last centuries|work=[[Our World in Data]], [[Gapminder Foundation]]|year=2014|url=https://ourworldindata.org/grapher/children-born-per-woman?year=1800&country=ITA|access-date=7 May 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20180807185906/https://ourworldindata.org/grapher/children-born-per-woman?year=1800&country=ITA|archive-date=7 August 2018|url-status=dead}}</ref> 2008ع کان، جڏهن شرح ٿوري وڌي 1.4 ٿي،<ref>{{Cite web|last=ISTAT|author-link=Istituto Nazionale di Statistica|title=Average number of children born per woman 2005–2008 |url=http://demo.istat.it/altridati/indicatori/2008/Tab_4.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110810171708/http://demo.istat.it/altridati/indicatori/2008/Tab_4.pdf|archive-date=10 August 2011|access-date=3 May 2009|language=it}}</ref><ref>{{Cite web|last=ISTAT|author-link=Istituto Nazionale di Statistica|title=Crude birth rates, mortality rates and marriage rates 2005–2008 |url=http://demo.istat.it/altridati/indicatori/2008/Tab_1.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110810171721/http://demo.istat.it/altridati/indicatori/2008/Tab_1.pdf|archive-date=10 August 2011|access-date=10 May 2009|language=it}}</ref> ڄمڻ جو تعداد هر سال مسلسل گهٽجي رهيو آهي، جيڪو 2023ع ۾ 379,000 جي رڪارڊ گهٽ سطح تي پهتو — 1861ع کان پوءِ سڀ کان گهٽ.<ref name="www.reuters.com">[https://www.reuters.com/world/europe/births-fall-italy-15th-year-running-record-low-2024-03-29/ Births fall in Italy for 15th year running to record low]| Reuters</ref> 2024ع ۾ اها شرح 1.2 هئي.<ref>{{Cite news|last=Jones|first=Tobias|date=3 January 2024|title=Boosting Italy's birthrate has become a patriotic cause for the far right. But it's an idea that's doomed|url=https://www.theguardian.com/commentisfree/2024/jan/03/italy-birthrate-far-right-population-immigration-giorgia-meloni|access-date=29 May 2024|work=The Guardian|language=en-GB|issn=0261-3077}}</ref> انهن رجحانن جي نتيجي ۾، اٽلي جي آبادي تيزيءَ سان پوڙهي ٿي رهي آهي ۽ آهستي آهستي گهٽجي رهي آهي. لڳ ڀڳ هر چئن مان هڪ اطالوي 65 سالن کان مٿي آهي،<ref name="www.reuters.com" /> ۽ ملڪ وٽ [[درمياني عمر موجب ملڪن جي فهرست|دنيا جي چوٿين سڀ کان پوڙهي آبادي]] آهي، جنهن جي درمياني عمر 48 ۽ اوسط عمر 46.6 آهي.<ref name="cia.gov" /><ref>{{Cite web|title=Aging population of Italy|url=https://www.statista.com/topics/8379/aging-population-of-italy/|access-date=29 May 2024|website=Statista|language=en|archive-date=29 May 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240529041428/https://www.statista.com/topics/8379/aging-population-of-italy/|url-status=live}}</ref> مجموعي آبادي 2014ع کان مسلسل گهٽجي رهي آهي ۽ 2024ع ۾ 59 ملين کان ٿوري گهٽ ٿيڻ جو اندازو آهي، جيڪو هڪ ڏهاڪي ۾ 1.36&nbsp;ملين کان وڌيڪ ماڻهن جي گڏيل گهٽتائي ڏيکاري ٿو.<ref>{{Cite web|last1=Nadeau |first1=Barbie Latza |last2=Di Donato |first2=Valentina |last3=Mortensen |first3=Antonia|date=17 May 2023|title='Low fertility trap': Why Italy's falling birth rate is causing alarm|url=https://www.cnn.com/2023/05/17/europe/italy-record-low-birth-rate-intl-cmd/index.html|access-date=29 May 2024|website=CNN|language=en|archive-date=29 May 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240529041430/https://www.cnn.com/2023/05/17/europe/italy-record-low-birth-rate-intl-cmd/index.html|url-status=live}}</ref> 19هين صديءَ جي آخر کان 1960ع واري ڏهاڪي تائين، اٽلي وڏي پيماني تي هجرت ڪندڙ ملڪ هو. 1898ع ۽ 1914ع جي وچ ۾، [[اطالوي ڊائاسپورا]] جي عروج وارن سالن ۾، لڳ ڀڳ 750,000 اطالوي هر سال هجرت ڪندا هئا.<ref>{{Cite web|date=15 August 1999|title=Causes of the Italian mass emigration|url=http://library.thinkquest.org/26786/en/articles/view.php3?arKey=4&paKey=7&loKey=0&evKey=&toKey=&torKey=&tolKey=|archive-url=https://web.archive.org/web/20090701010600/http://library.thinkquest.org/26786/en/articles/view.php3?arKey=4&paKey=7&loKey=0&evKey=&toKey=&torKey=&tolKey=|archive-date=1 July 2009|access-date=11 August 2014|publisher=ThinkQuest Library}}</ref> ڊائاسپورا ۾ 25 ملين کان وڌيڪ اطالوي شامل هئا ۽ ان کي جديد دور جي سڀ کان وڏي اجتماعي لڏپلاڻ سمجھيو ويندو آهي.<ref>Favero, Luigi e Tassello, Graziano. ''Cent'anni di emigrazione italiana (1861–1961)'' Introduction</ref> === وڏا شهر === {{Largest cities of Italy}} === اميگريشن === {{Main|اٽلي ڏانهن اميگريشن|2015ع يورپي مهاجر بحران}} [[File:Italy, foreign residents as a percentage of the total population, 2011.svg|thumb|علائقائي آباديءَ جي سيڪڙو طور پرڏيهي رهواسي (2011ع مردم شماري)]] 1980ع واري ڏهاڪي ۾، ان وقت تائين لساني ۽ ثقافتي طور هڪجهڙي سماج طور، اٽلي وڏي تعداد ۾ اميگرنٽس کي متوجه ڪرڻ لڳو.<ref>{{Cite book|last=Allen|first=Beverly|url=https://archive.org/details/revisioningitaly00beve|title=Revisioning Italy national identity and global culture|date=1997|publisher=University of Minnesota Press|isbn=978-0-8166-2727-1|location=Minneapolis|page=[https://archive.org/details/revisioningitaly00beve/page/169 169]|url-access=registration}}</ref> [[برلن ديوار جو ڪرڻ|برلن ديوار]] ۽ [[لوهي پردو#زوال|لوهي پردي]] جي زوال کان پوءِ، لڏپلاڻ جون لهرون اوڀر يورپ جي ڪيترن اڳوڻن سوشلسٽ ملڪن مان شروع ٿيون. يورپي يونين [[2004ع ۾ يورپي يونين جي واڌ|2004ع]]، 2007ع (رومانيا ۽ بلغاريا) ۽ 2013ع ([[ڪروشيا]]) ۾ وڌي. اميگريشن جا ٻيا ذريعا پاڙيسري اتر آفريڪا، ايشيا-پئسفڪ علائقو،<ref>"[https://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/6550725.stm Milan police in Chinatown clash] ". BBC News. 13 April 2007.</ref> [[فلپائن]] ۽ لاطيني آمريڪا رهيا آهن. 2010ع ۾، پرڏيهه ڄاول آبادي هيٺين علائقن مان هئي: يورپ (54%)، آفريڪا (22%)، ايشيا (16%)، آمريڪا (8%)، ۽ اوشيانا (0.06%). پرڏيهي آباديءَ جي ورهاست جاگرافيائي طور مختلف آهي: 2020ع ۾، 61% پرڏيهي شهري اتر ۾، 24% مرڪز ۾، 11% ڏکڻ ۾ ۽ 4% ٻيٽن تي رهندا هئا.<ref>{{Cite web|title=XXIX Rapporto Immigrazione 2020|url=https://www.migrantes.it/wp-content/uploads/sites/50/2020/10/RICM_2020_DEF.pdf|access-date=31 December 2021|language=it|archive-date=31 December 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20211231222417/https://www.migrantes.it/wp-content/uploads/sites/50/2020/10/RICM_2020_DEF.pdf|url-status=live}}</ref> 2021ع ۾، اٽلي ۾ لڳ ڀڳ 5.2&nbsp;ملين پرڏيهي رهواسي هئا،<ref name="id2020"/><ref>{{Cite web|title=Population on 1 January by sex, country of birth and broad group of citizenship|url=https://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/submitViewTableAction.do|access-date=28 August 2023|archive-date=21 January 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20230121154457/https://ec.europa.eu/eurostat/web/main/eurostat/web/main/help/faq/data-services|url-status=live}}</ref> جيڪي آباديءَ جو 9% بڻجن ٿا. انهن انگن ۾ پرڏيهي شهرين مان اٽلي ۾ ڄاول اڌ ملين کان وڌيڪ ٻار شامل آهن، پر اهي پرڏيهي شهري شامل ناهن، جن بعد ۾ اطالوي شهريت حاصل ڪئي؛<ref>{{Cite web|title=Immigrants.Stat|url=http://stra-dati.istat.it/Index.aspx|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170709143540/http://stra-dati.istat.it/Index.aspx|archive-date=9 July 2017|access-date=15 June 2017|publisher=[[Istat]]}}</ref> 2016ع ۾ لڳ ڀڳ 201,000 ماڻهن اطالوي شهريت حاصل ڪئي.<ref>{{Cite web|title=National demographic balance 2016|url=https://www.istat.it/en/archive/201143|access-date=15 June 2017|publisher=[[Istat]]|archive-date=10 October 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20171010180410/https://www.istat.it/en/archive/201143|url-status=live}}</ref> سرڪاري انگن ۾ [[غير قانوني مهاجر]] پڻ شامل ناهن، جن جو 2008ع ۾ اندازو 670,000 لڳايو ويو هو.<ref>Elisabeth Rosenthal, "[https://archive.boston.com/news/world/europe/articles/2008/05/16/italy_cracks_down_on_illegal_immigration/ Italy cracks down on illegal immigration] ". ''[[The Boston Globe]]''. 16 May 2008.</ref> لڳ ڀڳ هڪ ملين [[رومانوي ڊائاسپورا|رومانوي]] شهري اٽلي ۾ رهندڙ طور رجسٽرڊ آهن، جيڪي سڀ کان وڏي مهاجر آباديءَ جي نمائندگي ڪن ٿا. === ٻوليون === {{Main|اٽلي جون ٻوليون|اطالوي ٻولي|علائقائي اطالوي|اطالوي ڳالهائيندڙن جي جاگرافيائي ورهاست}} [[File:Linguistic map of Italy.png|thumb|[[اٽلي جون ٻوليون|اٽلي ۾ ڳالهائي ويندڙ ٻولين]] جو نقشو]] اٽلي جي سرڪاري ٻولي اطالوي آهي.<ref name="lang">{{Cite web|title=Legge 15 Dicembre 1999, n. 482 "Norme in materia di tutela delle minoranze linguistiche storiche" pubblicata nella Gazzetta Ufficiale n. 297 del 20 dicembre 1999 |url=http://www.camera.it/parlam/leggi/99482l.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150512051856/http://www.camera.it/parlam/leggi/99482l.htm|archive-date=12 May 2015|access-date=2 December 2014|publisher=[[Italian Parliament]]}}</ref><ref>Statuto Speciale per il Trentino-Alto Adige, Art. 99</ref> دنيا ۾ اندازاً 64 ملين مقامي اطالوي ڳالهائيندڙ آهن،<ref>[https://www.ethnologue.com/language/ita Italian language] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20150730230004/http://www.ethnologue.com/language/ita|date=30 July 2015}} Ethnologue.com; {{Cite web|date=February 2006|title=Eurobarometer – Europeans and their languages|url=http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/ebs/ebs_243_sum_en.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110430202903/http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/ebs/ebs_243_sum_en.pdf|archive-date=30 April 2011|format=485{{spaces}}KB}}; [[Nationalencyklopedin]] "Världens 100 största språk 2007" The World's 100 Largest Languages in 2007</ref> ۽ ٻيا 21 ملين ان کي ٻي ٻولي طور استعمال ڪن ٿا.<ref>[http://www2.le.ac.uk/departments/modern-languages/lal/languages%20at%20lal/italian Italian language] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20140502004444/http://www2.le.ac.uk/departments/modern-languages/lal/languages%20at%20lal/italian|date=2 May 2014}} University of Leicester</ref> اطالوي اڪثر مقامي طور [[علائقائي اطالوي|علائقائي لهجي]] طور ڳالهائي ويندي آهي، جنهن کي اٽلي جي علائقائي ۽ اقليتي ٻولين سان نه ملائڻ گهرجي؛<ref>{{Cite web|title=UNESCO Atlas of the World's Languages in danger|url=http://www.unesco.org/languages-atlas/index.php|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20161218184822/http://www.unesco.org/languages-atlas/index.php|archive-date=18 December 2016|access-date=2 January 2018|publisher=UNESCO}}; {{Cite encyclopedia|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297241/Italian-language|title=Italian language|encyclopedia=Encyclopædia Britannica|date=3 November 2008|access-date=19 November 2009|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20091129081859/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297241/Italian-language|archive-date=29 November 2009}}</ref> تنهن هوندي به، 20هين صديءَ دوران قومي تعليمي نظام جي قيام سان علائقائي لهجن ۾ گهٽتائي آئي. معيار سازي 1950ع ۽ 1960ع واري ڏهاڪن ۾ معاشي واڌ ۽ [[اٽلي جو ميڊيا|ماس ميڊيا]] ۽ ٽيليويزن جي اڀار سبب وڌيڪ پکڙجي وئي. ٻارهن "تاريخي اقليتي ٻوليون" رسمي طور تسليم ٿيل آهن: البانيائي، [[ڪاتالان ٻولي|ڪاتالان]]، جرمن، يوناني، سلووين، ڪروئيشيائي، فرينچ، فرينڪو-پروونسل، فريوليائي، [[لادين ٻولي|لادين]]، [[اوڪسيٽان ٻولي|اوڪسيٽان]]، ۽ سارڊينيائي.<ref name="lang"/> انهن مان چار کي پنهنجي لاڳاپيل علائقن ۾ گڏيل سرڪاري حيثيت حاصل آهي: اوستا وادي ۾ فرينچ؛<ref>L.cost. 26 febbraio 1948, n. 4, Statuto speciale per la Valle d'Aosta</ref> [[ڏکڻ ٽائرول]] ۾ جرمن، ۽ ساڳئي صوبي جي ڪجهه حصن ۽ پاڙيسري ترينتينو جي ڪجهه حصن ۾ لادين؛<ref>L.cost. 26 febbraio 1948, n. 5, Statuto speciale per il Trentino-Alto Adige</ref> ۽ [[سلووين ٻولي|سلووين]] [[ٽريئستي صوبو|ٽريئستي]]، [[گوريزيا صوبو|گوريزيا]] ۽ [[اوديني صوبو|اوديني]] جي صوبن ۾.<ref>L. cost. 31 gennaio 1963, n. 1, Statuto speciale della Regione Friuli-Venezia Giulia</ref> ٻين Ethnologue، ISO ۽ UNESCO ٻولين کي اطالوي قانون تحت تسليم نه ڪيو ويو آهي. فرانس وانگر، اٽلي به [[علائقائي يا اقليتي ٻولين لاءِ يورپي چارٽر]] تي صحيح ڪئي آهي، پر ان جي توثيق نه ڪئي آهي.<ref>{{Cite web|title=Ready for Ratification|url=https://rm.coe.int/European-centre-for-minority-issues-vol-1-/1680737191|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20180103133317/https://rm.coe.int/European-centre-for-minority-issues-vol-1-/1680737191|archive-date=3 January 2018|publisher=[[European Centre for Minority Issues]] }}</ref><ref>elen.ngo: [https://elen.ngo/2023/10/11/elen-calls-on-italy-to-ratify-the-european-charter-for-regional-or-minority-languages-at-its-meeting-in-sardinia/ ''ELEN calls on Italy to ratify the European Charter for Regional or Minority Languages at its meeting in Sardinia''] (11 October 2023)</ref> تازو اميگريشن سبب، اٽلي ۾ اهڙيون وڏيون آباديون آهن جن جي مادري ٻولي اطالوي يا ڪا علائقائي ٻولي نه آهي. [[اطالوي قومي شمارياتي ادارو]] موجب، 2012ع ۾ پرڏيهي رهواسين ۾ رومانوي سڀ کان عام مادري ٻولي هئي: لڳ ڀڳ 800,000 ماڻهو رومانوي کي پنهنجي پهرين ٻولي طور ڳالهائين ٿا (6 سال ۽ ان کان مٿي عمر وارن پرڏيهي رهواسين جو 22%). ٻيون عام مادري ٻوليون عربي (475,000 کان وڌيڪ ماڻهن طرفان ڳالهائي ويندڙ؛ پرڏيهي رهواسين جو 13%)، البانيائي (380,000)، ۽ اسپيني (255,000) هيون.<ref>{{Cite web|date=24 July 2014|title=Linguistic diversity among foreign citizens in Italy|url=http://www.istat.it/en/archive/129304|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140730134706/http://www.istat.it/en/archive/129304|archive-date=30 July 2014|access-date=27 July 2014|publisher=Italian National Institute of Statistics}}</ref> === مذهب === {{Main|اٽلي ۾ مذهب|اٽلي ۾ ڪيٿولڪ چرچ}} {{See also|اٽلي ۾ ڪيٿيڊرلز جي فهرست}} [[File:PonteSantAngeloRom.jpg|thumb|upright=1.1|[[سينٽ پيٽرز بيسيليڪا]] [[ٽائبر]] کان ڏسڻ ۾؛ پٺيان [[ويٽيڪن ٽڪري]] ۽ ساڄي طرف روم ۾ [[ڪاستل سانت اينجلو]]. بيسيليڪا ۽ ٽڪري ٻئي [[ويٽيڪن سٽي]] جي [[گڏيل قومن جي جنرل اسيمبلي جا مبصر|خودمختيار رياست]] جو حصو آهن، جيڪا [[ڪيٿولڪ چرچ]] جي [[هولي سي]] آهي.]] [[هولي سي]]، يعني [[روم جو ڊائوسيس|روم جو اسقفي اختيار]]، [[ويٽيڪن سٽي]] ۽ عالمي [[ڪيٿولڪ چرچ]] جي حڪومت تي مشتمل آهي. ان کي هڪ [[خودمختياري|خودمختيار]] اداري طور تسليم ڪيو ويو آهي، جنهن جو سربراهه پوپ آهي، جيڪو [[روم جو اسقف]] پڻ آهي، جنهن سان سفارتي لاڳاپا برقرار رکي سگهجن ٿا.<ref>Text taken directly from {{Cite web|title=Country Profile: Vatican City State|url=http://www.fco.gov.uk/en/travel-and-living-abroad/travel-advice-by-country/country-profile/europe/holy-see|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20101231084624/http://www.fco.gov.uk/en/travel-and-living-abroad/travel-advice-by-country/country-profile/europe/holy-see|archive-date=31 December 2010|access-date=5 February 2016}} (viewed on 14 December 2011), on the website of the British Foreign & Commonwealth Office.</ref>{{Efn|هولي سي جي خودمختياري ڪيترن ئي بين الاقوامي معاهدن ۾ صراحت سان تسليم ڪئي وئي آهي ۽ خاص طور 11 فيبروري 1929ع جي [[لاٽران معاهدو]] جي آرٽيڪل 2 ۾ زور ڏنو ويو آهي، جنهن ۾ "اٽلي بين الاقوامي معاملن ۾ هولي سي جي خودمختياري کي، ان جي روايتن ۽ دنيا ڏانهن ان جي مشن جي ضرورتن مطابق، هڪ لازمي وصف طور تسليم ڪري ٿو" ([http://www.aloha.net/~mikesch/treaty.htm Lateran Treaty, English translation]).}} اٽلي تاريخي طور ڪيٿولڪ ازم جي غلبي هيٺ رهيو آهي.<ref name="Dell'orto">{{Cite web|last=Dell'orto|first=Giovanna|date=5 October 2023|title=The Nones: Italy|url=https://projects.apnews.com/features/2023/the-nones/the-nones-italy.html|access-date=6 October 2023|work=[[Associated Press News]]|archive-date=5 October 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20231005133701/https://projects.apnews.com/features/2023/the-nones/the-nones-italy.html|url-status=live}}; {{Cite web|last=Dell'orto|first=Giovanna|date=5 October 2023|title=From cradle to casket, life for Italians changes as Catholic faith loses relevance|url=https://apnews.com/article/italy-nonreligious-catholic-life-changes-fb808ce37daba3ce222e57a51c7d9187|access-date=6 October 2023|work=Associated Press News|archive-date=7 October 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20231007220721/https://apnews.com/article/italy-nonreligious-catholic-life-changes-fb808ce37daba3ce222e57a51c7d9187|url-status=live}}</ref> گهڻا ڪيٿولڪ نالي ماتر آهن؛ [[ايسوسيئيٽيڊ پريس]] [[اٽلي ۾ ڪيٿولڪ چرچ|اطالوي ڪيٿولڪ ازم]] کي "نالي ماتر قبول ڪيل پر گهٽ ئي عمل ڪيل" قرار ڏنو.<ref name="Dell'orto"/> لڳ ڀڳ 2010ع ۾، اٽلي وٽ دنيا جي [[ملڪ موجب ڪيٿولڪ چرچ|پنجين وڏي ڪيٿولڪ آبادي]] ۽ يورپ جي سڀ کان وڏي ڪيٿولڪ آبادي هئي.<ref>{{Cite web|date=13 February 2013|title=The Global Catholic Population|url=https://www.pewforum.org/2013/02/13/the-global-catholic-population|website=Pew Research Center's Religion & Public Life Project|access-date=21 November 2020|archive-date=25 November 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20201125003604/https://www.pewforum.org/2013/02/13/the-global-catholic-population/|url-status=live}}</ref><ref>The Holy See publishes a 'Statistical Yearbook of the Church' every year.</ref> 1985ع کان، ڪيٿولڪ ازم هاڻي [[رياستي مذهب]] ناهي رهيو.<ref>{{Cite news|date=4 June 1985|title=Catholicism No Longer Italy's State Religion|url=http://articles.sun-sentinel.com/1985-06-04/news/8501220260_1_italian-state-new-agreement-church|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20131020143004/http://articles.sun-sentinel.com/1985-06-04/news/8501220260_1_italian-state-new-agreement-church|archive-date=20 October 2013|access-date=7 September 2013|work=[[Sun Sentinel]]}}</ref> 2011ع ۾، اقليتي عيسائي عقيدن ۾ اندازاً 15 لک آرتھوڊوڪس عيسائي شامل هئا، جڏهن ته [[پروٽيسٽنٽ ازم]] جي پيروڪارن جو انگ وڌي رهيو آهي.<ref>{{Cite book|last=Leustean|first=Lucian N.|title=Eastern Christianity and Politics in the Twenty-First Century|date=2014|publisher=Routledge|isbn=978-0-4156-8490-3|page=723}}</ref> اٽلي صدين کان انهن يهودين کي پناهه ڏيندو رهيو آهي، جن کي ٻين ملڪن، خاص طور تي [[اسپين]]، مان جلاوطن ڪيو ويو هو. بهرحال، [[هولوڪاسٽ]] دوران تقريباً 20 سيڪڙو اطالوي يهودي ماريا ويا هئا.<ref>{{Cite book |last=Dawidowicz, Lucy S. |title=The war against the Jews, 1933–1945 |publisher=Bantam Books |year=1986 |isbn=978-0-5533-4302-1 |location=New York}} p. 403.</ref> ان سان گڏ ٻي عالمي جنگ کان اڳ ۽ پوءِ لڏپلاڻ جي نتيجي ۾ اڄ اٽلي ۾ لڳ ڀڳ 28,000 يهودي رهجي ويا آهن.<ref>{{Cite web|title=The Jewish Community of Italy (Unione delle Comunita Ebraiche Italiane)|url=http://www.eurojewcong.org/communities/italy.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20130313095857/http://www.eurojewcong.org/communities/italy.html|archive-date=13 March 2013|access-date=25 August 2014|publisher=The European Jewish Congress}}</ref> اٽلي ۾ 120,000 هندو<ref>{{Cite web|date=4 November 2019|title=Eurispes, risultati del primo Rapporto di ricerca su "L'Induismo in Italia"|url=https://eurispes.eu/news/eurispes-risultati-del-primo-rapporto-di-ricerca-su-linduismo-in-italia|access-date=31 December 2021|language=it|archive-date=31 December 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20211231223926/https://eurispes.eu/news/eurispes-risultati-del-primo-rapporto-di-ricerca-su-linduismo-in-italia/|url-status=live}}</ref> ۽ 70,000 سک پڻ رهن ٿا.<ref>{{Cite web|date=15 November 2004|title=NRI Sikhs in Italy|url=http://www.nriinternet.com/EUROPE/ITALY/2004/111604Gurdwara.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110207031755/http://nriinternet.com/EUROPE/ITALY/2004/111604Gurdwara.htm|archive-date=7 February 2011|access-date=30 October 2010|publisher=Nriinternet.com}}</ref> رياست هڪ نظام تحت، جيڪو [[اٺ في هزار]] (''Otto per mille'') جي نالي سان سڃاتو وڃي ٿو، تسليم ٿيل مذهبي برادرين کي آمدني ٽيڪس مان حصو منتقل ڪري ٿي. عيسائي، يهودي، ٻڌ ۽ هندو برادرين کي عطيا ڏيڻ جي اجازت آهي؛ بهرحال، اسلام هن نظام کان ٻاهر آهي، ڇاڪاڻ⁠تہ ڪنهن به مسلم برادري حڪومت سان باضابطه معاهدو نه ڪيو آهي.<ref>{{Cite web|date=7 April 2003|title=Italy: Islam denied income tax revenue – Adnkronos Religion|url=http://www.adnkronos.com/AKI/English/Religion/?id=3.1.880028077|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130620070907/http://www.adnkronos.com/AKI/English/Religion/?id=3.1.880028077|archive-date=20 June 2013|access-date=2 June 2013|publisher=Adnkronos.com}}</ref> جيڪي ٽيڪس ڏيندڙ ڪنهن مذهب جي مالي مدد نٿا ڪرڻ چاهين، تن جو حصو فلاحي نظام ۾ شامل ڪيو ويندو آهي.<ref>[http://documenti.camera.it/Leg16/dossier/Testi/BI0350.htm#_Toc278992388 Camera dei deputati Dossier BI0350] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130927211619/http://documenti.camera.it/Leg16/dossier/Testi/BI0350.htm|date=27 September 2013}}. Documenti.camera.it (10 March 1998). Retrieved 12 July 2013.</ref> === تعليم === {{Main|اٽلي ۾ تعليم}} [[File:Archiginnasio ora blu Bologna.jpg|thumb|[[بولونيا يونيورسٽي]]، جيڪا 1088ع ۾ قائم ٿي، دنيا جي [[مسلسل هلندڙ قديم ترين يونيورسٽين جي فهرست|مسلسل هلندڙ قديم ترين يونيورسٽي]] آهي.]] تعليم ڇهن کان سورهن سالن جي عمر تائين لازمي ۽ مفت آهي،<ref>{{Cite web|title=Law 27 December 2007, n.296 |url=http://www.camera.it/parlam/leggi/06296l.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20121206012402/http://www.camera.it/parlam/leggi/06296l.htm|archive-date=6 December 2012|access-date=30 September 2012|publisher=Italian Parliament}}</ref> ۽ اها پنجن مرحلن تي مشتمل آهي: ڪنڊرگارٽن، پرائمري اسڪول، هيٺيون ثانوي اسڪول، مٿيون ثانوي اسڪول ۽ يونيورسٽي.<ref>{{Cite web|title=Human Development Reports|url=http://hdr.undp.org/en/media/HDR_20072008_EN_Complete.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110429033726/http://hdr.undp.org/en/media/HDR_20072008_EN_Complete.pdf|archive-date=29 April 2011|access-date=18 January 2014|publisher=Hdr.undp.org}}</ref> پرائمري اسڪول اٺ سال هلندو آهي. شاگردن کي اطالوي ٻولي، انگريزي، رياضي، قدرتي سائنسون، تاريخ، جاگرافي، سماجي اڀياس، جسماني تعليم ۽ بصري ۽ موسيقي فنون ۾ بنيادي تعليم ڏني ويندي آهي. ثانوي تعليم پنج سال جاري رهندي آهي ۽ ان ۾ ٽن روايتي قسمن جا اسڪول شامل آهن، جيڪي مختلف علمي سطحن تي ڌيان ڏين ٿا: ''[[اٽلي ۾ ثانوي تعليم#ليچيو|ليچيو]]'' شاگردن کي ڪلاسيڪي يا سائنسي نصاب سان يونيورسٽي تعليم لاءِ تيار ڪري ٿو، جڏهن ته ''[[اِسٽيٽوٽو ٽيڪنيڪو]]'' ۽ ''[[اِسٽيٽوٽو پروفيشونالي]]'' شاگردن کي پيشيوراڻين شعبن لاءِ تيار ڪن ٿا. 2018ع ۾، ثانوي تعليم جو جائزو وٺندي ان کي [[او اي سي ڊي]] ملڪن جي اوسط کان هيٺ قرار ڏنو ويو.<ref name="oecd.org">{{Cite web|title=PISA 2018 results|url=https://www.oecd.org/pisa/publications/pisa-2018-results.htm|access-date=6 April 2021|website=oecd.org|archive-date=3 December 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20191203141933/https://www.oecd.org/pisa/publications/pisa-2018-results.htm|url-status=live}}</ref> اٽلي پڙهائي ۽ سائنس ۾ او اي سي ڊي جي اوسط کان هيٺ ۽ رياضي ۾ اوسط جي ويجهو رهيو.<ref name="oecd.org"></ref> اتر ۽ ڏکڻ جي اسڪولن جي ڪارڪردگيءَ ۾ نمايان فرق موجود آهي؛ اتر جا اسڪول تقريباً اوسط جي برابر نتيجا ڏين ٿا، جڏهن ته ڏکڻ جا نتيجا گهڻو ڪمزور رهيا آهن.<ref>{{Cite web|title=The literacy divide: territorial differences in the Italian education system|url=http://new.sis-statistica.org/wp-content/uploads/2013/10/CO09-The-literacy-divide-territorial-differences-in-the-Italian.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20151117015624/http://new.sis-statistica.org/wp-content/uploads/2013/10/CO09-The-literacy-divide-territorial-differences-in-the-Italian.pdf|archive-date=17 November 2015|access-date=16 November 2015|publisher=Parthenope University of Naples}}</ref> اعليٰ تعليم [[اٽلي جي يونيورسٽين جي فهرست|سرڪاري يونيورسٽين]]، خانگي يونيورسٽين ۽ معزز ۽ چونڊيل [[اٽلي جا اعليٰ گريجوئيٽ اسڪول|اعليٰ گريجوئيٽ اسڪولن]] جي وچ ۾ ورهايل آهي، جهڙوڪ [[اسڪولا نورمالي سپيريئوري دي پيزا]]. 2019ع ۾ 33 اطالوي يونيورسٽيون دنيا جي مٿين 500 يونيورسٽين ۾ شامل هيون.<ref>{{Cite web|year=2019|title=Number of top-ranked universities by country in Europe|url=https://jakubmarian.com/number-of-top-ranked-universities-by-country-in-europe|publisher=jakubmarian.com|access-date=18 May 2019|archive-date=18 May 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20190518113438/https://jakubmarian.com/number-of-top-ranked-universities-by-country-in-europe/|url-status=live}}</ref> [[بولونيا يونيورسٽي]]، جيڪا 1088ع ۾ قائم ٿي، اڃا تائين هلندڙ [[قديم ترين يونيورسٽي]] آهي<ref>Nuria Sanz, Sjur Bergan: "The heritage of European universities", 2nd edition, Higher Education Series No. 7, Council of Europe, 2006. ISBN 978-92-871-6121-5. p. 136.</ref> ۽ يورپ جي اهم علمي ادارن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite news|date=3 July 2017|title=Censis, la classifica delle università: Bologna ancora prima|url=http://bologna.repubblica.it/cronaca/2017/07/03/news/censis_la_classifica_delle_universita_bologna_ancora_prima-169846308|work=La Repubblica|access-date=10 September 2018|archive-date=10 September 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20180910204704/https://bologna.repubblica.it/cronaca/2017/07/03/news/censis_la_classifica_delle_universita_bologna_ancora_prima-169846308/|url-status=live}}</ref> [[بوڪوني يونيورسٽي]]، [[يونيورسيتا ڪاتوليڪا دل ساڪرو ڪوئوري]]، [[لوئيس يونيورسٽي]]، [[پولي ٽيڪنيڪ يونيورسٽي آف ٽورين]]، [[پولي ٽيڪنيڪ يونيورسٽي آف ميلان]]، [[ساپئينزا يونيورسٽي آف روم]] ۽ [[يونيورسٽي آف ميلان]] پڻ بهترين يونيورسٽين ۾ شمار ٿين ٿيون.<ref>{{Cite web|year=2015|title=Academic Ranking of World Universities 2015 |url=http://www.shanghairanking.com/ARWU2015.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20151030134046/http://www.shanghairanking.com/ARWU2015.html|archive-date=30 October 2015|access-date=29 October 2015|publisher=Shanghai Ranking Consultancy}}</ref> === صحت === {{Main|اٽلي ۾ صحت}} {{See also|اٽلي ۾ صحت جي سار سنڀال}} [[File:Oil-1383546 1920.jpg|thumb|right|[[زيتون جو تيل]] ۽ ڀاڄيون بحيرۂ روم واري خوراڪ جو مرڪزي حصو آهن.<ref>{{Cite journal|last1=Duarte, A.|last2=Fernandes, J.|last3=Bernardes, J.|last4=Miguel, G.|year=2016|title=Citrus as a Component of the Mediterranean Diet|url=https://www.researchgate.net/publication/311911612|journal=Journal of Spatial and Organizational Dynamics|volume=4|pages=289–304|access-date=26 January 2021|archive-date=1 October 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20181001220519/https://www.researchgate.net/publication/311911612|url-status=live}}</ref>]] اٽلي ۾ 2015ع دوران مردن جي متوقع عمر 80.5 سال ۽ عورتن جي 84.8 سال هئي، جنهن سبب ملڪ دنيا ۾ [[متوقع عمر موجب ملڪن جي فهرست|پنجين نمبر]] تي رهيو.<ref>{{Cite web|year=2016|title=World Health Statistics 2016: Monitoring health for the SDGs Annex B: tables of health statistics by country, WHO region and globally |url=https://www.who.int/gho/publications/world_health_statistics/2016/Annex_B/en|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20160623023234/http://www.who.int/gho/publications/world_health_statistics/2016/Annex_B/en|archive-date=23 June 2016|access-date=27 June 2016|publisher=World Health Organization}}</ref> ٻين اولهندي ملڪن جي ڀيٽ ۾، اٽلي ۾ بالغن ۾ موٽاپي جي شرح گهٽ آهي، جيڪا 10 سيڪڙو کان گهٽ آهي<ref>{{Cite web|title=Global Prevalence of Adult Obesity|url=http://www.iotf.org/database/documents/GlobalPrevalenceofAdultObesity16thDecember08.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20090327044232/http://www.iotf.org/database/documents/GlobalPrevalenceofAdultObesity16thDecember08.pdf|archive-date=27 March 2009|access-date=29 January 2008|publisher=[[انٽرنيشنل اوبيسٽي ٽاسڪ فورس]]}}</ref>، ڇاڪاڻ⁠تہ [[بحيرۂ روم واري غذا]] جا صحت وارا فائدا تمام اهم آهن.<ref>{{Cite journal|last1=Dinu|first1=M|last2=Pagliai|first2=G|last3=Casini|first3=A|author-link3=اينجلا ڪاسيني|last4=Sofi|first4=F|date=10 May 2017|title=Mediterranean diet and multiple health outcomes: an umbrella review of meta-analyses of observational studies and randomised trials.|journal=European Journal of Clinical Nutrition|volume=72|issue=1|pages=30–43|doi=10.1038/ejcn.2017.58|pmid=28488692|s2cid=7702206|hdl-access=free|hdl=2158/1081996}}</ref> 2013ع ۾، اٽلي جي ترغيب تي [[يونيسڪو]]، بحيرۂ روم واري غذا کي اٽلي، [[مراڪش]]، [[اسپين]]، [[پرتگال]]، [[يونان]]، [[قبرص]] ۽ [[ڪروئيشيا]] جي [[انسانيت جي غير مادي ثقافتي ورثي جي نمائنده فهرست]] ۾ شامل ڪيو.<ref>{{Cite web|title=UNESCO Culture Sector, Eighth Session of the Intergovernmental Committee (8.COM) – from 2 to 7 December 2013 |url=http://www.unesco.org/culture/ich/index.php?lg=en&pg=00473|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131220125948/http://www.unesco.org/culture/ich/index.php?lg=en&pg=00473|archive-date=20 December 2013|access-date=3 April 2014}}; {{Cite web|url=http://www.unesco.org/culture/ich/index.php?lg=en&pg=00011&RL=00884|access-date=3 April 2014|title=UNESCO – Culture – Intangible Heritage – Lists & Register – Inscribed Elements – Mediterranean Diet| url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140415064011/http://www.unesco.org/culture/ich/index.php?lg=en&pg=00011&RL=00884|archive-date=15 April 2014}}</ref> روزانو سگريٽ پيئندڙن جو تناسب 2012ع ۾ 22 سيڪڙو هو، جيڪو 2000ع جي 24 سيڪڙو کان گهٽ هو، پر [[او اي سي ڊي]] جي اوسط کان مٿي هو.<ref>{{Cite web|year=2014|title=OECD Health Statistics 2014 How Does Italy Compare? |url=http://www.oecd.org/els/health-systems/Briefing-Note-ITALY-2014.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20150924133234/http://www.oecd.org/els/health-systems/Briefing-Note-ITALY-2014.pdf|archive-date=24 September 2015|publisher=OECD}}</ref> 2005ع کان وٺي، عوامي هنڌن تي سگريٽ نوشي کي "خاص طور تي هوادار ڪمرن" تائين محدود ڪيو ويو آهي.<ref>{{Cite news|title=Smoking Ban Begins in Italy {{!}} Europe {{!}} DW.COM {{!}} 10 January 2005|url=http://www.dw.com/en/smoking-ban-begins-in-italy/a-1453590|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150621143640/http://www.dw.com/en/smoking-ban-begins-in-italy/a-1453590|archive-date=21 June 2015|access-date=1 August 2010|publisher=[[ڊيوئچے ويلے]]}}</ref> 1978ع کان وٺي، رياست هڪ آفاقي عوامي صحت جو نظام هلائي رهي آهي.<ref>{{Cite web|title=Italy – Health|url=http://dev.prenhall.com/divisions/hss/worldreference/IT/health.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20090701064229/http://dev.prenhall.com/divisions/hss/worldreference/IT/health.html|archive-date=1 July 2009|access-date=2 August 2010|publisher=Dev.prenhall.com}}</ref> بهرحال، صحت جون خدمتون سڀني شهرين ۽ رهواسين کي هڪ گڏيل سرڪاري-خانگي نظام وسيلي مهيا ڪيون وڃن ٿيون. ان جو سرڪاري حصو [[سيرويتسيو سانيتاريو ناتسيونالي]] آهي، جيڪو صحت واري وزارت جي ماتحت منظم آهي ۽ علائقائي اختيارن جي حوالي ٿيل بنيادن تي هلائجي ٿو. 2020ع ۾ صحت تي خرچ [[مجموعي گهريلو پيداوار]] جو 10 سيڪڙو هو. اٽلي جو صحت وارو نظام لڳاتار دنيا جي بهترين نظامن ۾ شمار ٿيندو رهيو آهي؛<ref>{{Cite web|title=The World Health Organization's ranking of the world's health systems|url=http://www.photius.com/rankings/healthranks.html|access-date=7 September 2015|publisher=Photius.com|archive-date=5 January 2010|archive-url=https://web.archive.org/web/20100105190014/http://www.photius.com/rankings/healthranks.html|url-status=live}}; {{Cite news|date=20 March 2017|title=Italy's Struggling Economy Has World's Healthiest People|publisher=Bloomberg News|url=https://www.bloomberg.com/news/articles/2017-03-20/italy-s-struggling-economy-has-world-s-healthiest-people|access-date=9 December 2020|archive-date=6 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221006112037/https://www.bloomberg.com/news/articles/2017-03-20/italy-s-struggling-economy-has-world-s-healthiest-people|url-status=live}}</ref> [[عالمي صحت تنظيم]] (WHO) جي 2000ع سان لاڳاپيل تحقيق موجب، خرچن جي ڪارڪردگي ۽ شهرين کي عوامي علاج تائين رسائي جي لحاظ کان، فرانس کان پوءِ اٽلي وٽ دنيا جو ٻيون بهترين صحت وارو نظام هو.<ref>{{Cite journal |last1=Maio |first1=Vittorio |last2=Manzoli |first2=L |date=2002 |title=The Italian health care system: W.H.O. Ranking versus public perception. |url=https://www.researchgate.net/publication/285698246 |journal=P and T |volume=27 |pages=301–308}}</ref> == ثقافت == {{Main|اٽلي جي ثقافت}} اٽلي [[اولهندي تهذيب]] جي بنيادي جنم ڀومن مان هڪ ۽ هڪ [[ثقافتي سپر پاور]] آهي.<ref>Among others, Italy has been described as a "cultural superpower" by [https://www.washingtonpost.com/entertainment/coming-to-the-us-the-year-of-italian-culture-2013/2012/10/15/29f404a8-1703-11e2-9855-71f2b202721b_story.html ''دي واشنگٽن پوسٽ'']، آمريڪي صدر [[بارڪ اوباما]]، ۽ اڳوڻي پرڏيهي معاملن واري وزير [[جوليو تيرتسي دي سانت آگاتا]]. {{Cite web |url=http://www.arabnews.com/italy-cultural-superpower |title=Italy, a cultural superpower |date=2 June 2012 |access-date=25 January 2021 |archive-date=26 December 2014 |archive-url=https://web.archive.org/web/20141226231012/http://www.arabnews.com/italy-cultural-superpower |url-status=bot: unknown }}.</ref> ان جي ثقافت کي ڪيترين ئي علائقائي رسمن، مقامي طاقت جي مرڪزن ۽ سرپرستيءَ جي مرڪزن شڪل ڏني آهي.<ref>{{Cite book|last=Killinger|first=Charles|url=https://archive.org/details/culturecustomsof00char/page/3|title=Culture and customs of Italy|publisher=Greenwood Press|year=2005|isbn=978-0-3133-2489-5|edition=1. publ.|location=Westport, Conn.|page=[https://archive.org/details/culturecustomsof00char/page/3 3]}}</ref> ملڪ يورپ جي [[يورپ جي ثقافت|ثقافتي]] ۽ [[يورپ جي تاريخ|تاريخي]] ورثي ۾ اهم حصو وڌو آهي.<ref>{{Cite book|last=Cole|first=Alison|title=Virtue and magnificence: art of the Italian Renaissance courts|publisher=H.N. Abrams|year=1995|isbn=978-0-8109-2733-9|location=New York}}</ref> === معمارِي === {{Main|اطالوي معمارِي}} [[File:Reggia di Caserta - panoramio - Carlo Pelagalli (2).jpg|thumb|right|[[ڪاسيرتا جو شاهي محل]] دنيا ۾ سڀ کان وڏي اڳوڻي شاهي رهائشگاهه آهي.<ref>{{Cite web |last=Chronopoulou |first=Angeliki |date=23 January 2024 |title=Reggia Di Caserta Historical Overview |url=https://www.academia.edu/44592878 |access-date=23 January 2024 |website=Academia |language=English}}</ref><ref>{{Cite book|url=https://books.google.com/books?id=qTdlAQAAQBAJ|title=Dictionnaire amoureux de Versailles|first=Franck|last=FERRAND|date=24 October 2013|publisher=Place des éditeurs|isbn=9782259222679 |via=Google Books}}</ref>]] اٽلي پنهنجي معمارِي ڪاميابين لاءِ مشهور آهي،<ref>[http://www.justitaly.org/italy/italy-architecture.asp Architecture in Italy] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20120115053940/http://www.justitaly.org/italy/italy-architecture.asp|date=15 January 2012}}, ItalyTravel.com</ref> جهڙوڪ قديم روم طرفان محرابن، گنبذن ۽ ساڳين اڏاوتن جي تعمير، چوڏهين صديءَ جي آخر کان سورهين صديءَ تائين [[نشاۃ ثانيه واري معمارِي|نشاۃ ثانيه واري معمارِي تحريڪ]] جو بنياد، ۽ [[پيلاڊيئن ازم]] جو گهر هجڻ؛ اهو اهڙو انداز هو جنهن [[نوڪلاسيڪي معمارِي]] جهڙين تحريڪن کي متاثر ڪيو ۽ سڄي دنيا ۾ ملڪاڻن گهرن جي ڊزائنن تي اثر وڌو، خاص ڪري برطانيا ۽ آمريڪا ۾ سترهين صديءَ جي آخر کان ويهين صديءَ جي شروعات تائين. ڊزائنن جي هڪ مڃيل سلسلي جي شروعات سڀ کان پهرين يونانين ۽ اِيٽرسڪن ماڻهن ڪئي، جيڪو اڳتي وڌي ڪلاسيڪي رومي انداز تائين پهتو،<ref>Sear, Frank. [https://books.google.com/books?id=Rkdt_p6uvw0C&pg=PA10 ''Roman architecture.''] Cornell University Press, 1983. p. 10. Web. 23 September 2011.</ref> پوءِ نشاۃ ثانيه دوران ڪلاسيڪي رومي دور جي ٻيهر بحالي ٿي، ۽ اهو باروڪ دور تائين ارتقا ڪندو رهيو. باسيليڪا جو عيسائي تصور، جيڪو وچئين دور ۾ غالب معمارِي انداز بڻجي ويو، روم ۾ ايجاد ٿيو هو.<ref>[http://www.justitaly.org/italy/architecture/christian-byzanthine.asp Italy Architecture: Early Christian and Byzanthine] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130328131150/http://www.justitaly.org/italy/architecture/christian-byzanthine.asp|date=28 March 2013}}, ItalyTravel.com</ref> [[رومانسڪ معمارِي]]، جيڪا تقريباً 800ع کان 1100ع تائين عروج تي رهي، اطالوي معمارِي جي سڀ کان وڌيڪ زرخيز ۽ تخليقي دورن مان هڪ هئي، جڏهن [[پيزا جو جهڪيل مينار]] ۽ ميلان ۾ [[سينٽ امبروجيو جي باسيليڪا]] جهڙا شاهڪار تعمير ٿيا. اها رومي محرابن، رنگين شيشي وارن دريچن ۽ وڪڙيل ٿنڀن جي استعمال لاءِ مشهور هئي. اطالوي رومانسڪ معمارِي جي بنيادي جدت [[والٽ (معمارِي)|والٽ]] هئي، جيڪا ان کان اڳ اولهندي معمارِي ۾ ڪڏهن به نه ڏٺي وئي هئي.<ref>[http://www.justitaly.org/italy/architecture/romanesque.asp Italy Architecture: Romanesque] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130328120342/http://www.justitaly.org/italy/architecture/romanesque.asp|date=28 March 2013}}, ItalyTravel.com</ref> اطالوي معمارِي [[نشاۃ ثانيه]] دوران نمايان طور ارتقا ڪئي. [[فليپو برونيلليسڪي]] [[فلورينس گرجاگھر|فلورينس جي گرجاگھر]] لاءِ پنهنجي گنبذ وسيلي معمارِي ڊزائن ۾ حصو وڌو، جيڪو انجنيئرنگ جو اهڙو ڪارنامو هو، جيڪو قديم زماني کان پوءِ نه ڏٺو ويو هو.<ref>{{Cite book|last1=Campbell|first1=Stephen J|title=Italian Renaissance Art|last2=Cole|first2=Michael Wayne|publisher=Thames & Hudson Inc|year=2012|location=New York|pages=95–97}}</ref> اطالوي نشاۃ ثانيه واري معمارِي جي مشهور ڪاميابي [[سينٽ پيٽر جي باسيليڪا]] هئي، جنهن کي [[دوناٽو برامانتي]] سورهين صديءَ جي شروعات ۾ ڊزائن ڪيو. [[اندريا پيلاڊيو]] پنهنجي ڊزائن ڪيل ولاز ۽ محلن وسيلي سڄي اولهندي يورپ جي معمارن تي اثر وڌو.<ref>{{Cite web|title=City of Vicenza and the Palladian Villas of the Veneto|url=https://whc.unesco.org/en/list/712|website=UNESCO World Heritage Centre}}</ref> [[باروڪ معمارِي|باروڪ دور]] شاندار اطالوي معمار پيدا ڪيا. پوئين باروڪ ۽ [[روڪوڪو]] معمارِي جو سڀ کان اصلي ڪم [[ستوپينيجي جو شڪار محل]] آهي.<ref>R. De Fusco, ''A thousand years of architecture in Europe'', pg. 443.</ref> 1752ع ۾، [[لوئيجي وانويتيلي]] [[ڪاسيرتا جو شاهي محل]] تعمير ڪرڻ شروع ڪيو.<ref>{{Cite book|last=Hersey|first=George|title=Architecture and Geometry in the Age of the Baroque|publisher=University of Chicago Press|year=2001|isbn=0-2263-2784-1|location=Chicago|page=119}}</ref> ارڙهين صديءَ جي آخر ۽ اڻويهين صديءَ جي شروعات ۾، اٽلي [[نوڪلاسيڪي معمارِي|نوڪلاسيڪي معمارِي تحريڪ]] کان متاثر ٿيو. ولاز، محل، باغ، اندروني سجاوٽ ۽ فن ٻيهر قديم رومي ۽ يوناني موضوعن تي ٻڌل ٿيڻ لڳا.<ref>[http://www.justitaly.org/italy/architecture/neoclassicism.asp Italy Architecture: Neoclassicism] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130328084932/http://www.justitaly.org/italy/architecture/neoclassicism.asp|date=28 March 2013}}, ItalyTravel.com</ref> [[اطالوي فاشزم|فاشسٽ دور]] دوران، نام نهاد "[[نويچينتو تحريڪ]]" عروج تي آئي، جيڪا سامراجي روم جي ٻيهر دريافت تي ٻڌل هئي. [[مارچيلو پياچينتيني]]، جيڪو شهرن جي شهري تبديليءَ جو ذميوار هو، سادي بڻايل نوڪلاسيڪيت جو هڪ روپ جوڙيو.<ref>{{Cite news|title=Renzo Piano|url=https://www.nytimes.com/topic/person/renzo-piano|access-date=20 August 2017|work=The New York Times}}</ref> === بصري فن === {{Main|اطالوي فن}} [[File:Leonardo da Vinci (1452-1519) - The Last Supper (1495-1498).jpg|thumb|''[[آخري دعوت (ليونارڊو دا ونچي)|آخري دعوت]]'' (1494–1499)، [[ليونارڊو دا ونچي]]، [[سانتا ماريا ديللي گراتسي، ميلان|سانتا ماريا ديللي گراتسي جو گرجاگھر]]، ميلان]] اطالوي بصري فنن جي تاريخ [[اولهندي مصوري]] لاءِ اهم آهي. [[رومي فن]] يونان کان متاثر هو ۽ ان کي قديم يوناني مصوريءَ جو وارث سمجهي سگهجي ٿو. رومي مصوريءَ مان رڳو ديواري مصوريون باقي بچيون آهن.<ref>{{Cite web|title=Roman Painting|url=http://www.art-and-archaeology.com/roman/painting.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130726163006/http://art-and-archaeology.com/roman/painting.html|archive-date=26 July 2013|publisher=art-and-archaeology.com}}</ref> انهن ۾ [[ٽرومپ لوئيل]]، ڪاذب منظرڪشي ۽ خالص منظرنگاريءَ جا سڀ کان پهريان مثال شامل ٿي سگهن ٿا.<ref>{{Cite web|title=Roman Wall Painting|url=http://www.accd.edu/sac/vat/arthistory/arts1303/Rome4.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20070319123717/http://www.accd.edu/sac/vat/arthistory/arts1303/Rome4.htm|archive-date=19 March 2007|publisher=accd.edu}}</ref> اطالوي نشاۃ ثانيه کي مصوريءَ جو [[سونهري دور (استعارو)|سونهري دور]] سمجهيو وڃي ٿو، جيڪو پندرهين صديءَ کان سورهين صديءَ جي آخر تائين پکڙيل هو ۽ اٽلي کان ٻاهر به وڏو اثر رکندڙ هو. [[مساچچو]]، [[فليپو لپي]]، [[تنتوريتو]]، [[ساندرو بوتيچيللي]]، [[ليونارڊو دا ونچي]]، [[مائيڪل اينجلو]]، [[رافائيل]] ۽ [[تيتسيان]] جهڙن فنڪارن [[منظرڪشي (گرافڪ)|منظرڪشي]] جي استعمال ذريعي مصوريءَ کي وڌيڪ بلند سطح تي پهچايو. مائيڪل اينجلو مجسما ساز طور پڻ سرگرم هو؛ سندس ڪمن ۾ ''[[ڊيوڊ (مائيڪل اينجلو)|ڊيوڊ]]''، ''[[پيتا (مائيڪل اينجلو)|پيتا]]'' ۽ ''[[موسى (مائيڪل اينجلو)|موسى]]'' جهڙا شاهڪار شامل آهن. پندرهين ۽ سورهين صديءَ ۾، [[اعليٰ نشاۃ ثانيه]] هڪ اندازي فن کي جنم ڏنو، جنهن کي [[مينرزم]] چيو وڃي ٿو. سورهين صديءَ جي شروعات واري فن کي نمايان ڪندڙ متوازن ترتيبن ۽ منظرڪشيءَ ڏانهن عقلي طريقيڪار جي جاءِ تي، مينرسٽ فنڪارن بي ثباتي، بناوٽ ۽ شڪ کي اختيار ڪيو. [[پيئرو ديللا فرانچيسڪا]] جا بي چين نه ٿيندڙ چهرا ۽ اشارا ۽ رافائيل جون پرسڪون مريمون، [[پونتورمو]] جي پريشان اظهار ۽ [[ايل گريڪو]] جي جذباتي شدت سان بدلجي ويون. [[File:Sandro Botticelli - La nascita di Venere - Google Art Project - edited.jpg|thumb|''[[وينس جو جنم]]'' (1484–1486)، [[ساندرو بوتيچيللي]]، [[اُففيتسي گيلري]]، فلورينس]] سترهين صديءَ ۾، [[اطالوي باروڪ]] جي عظيم ترين مصورن ۾ [[ڪاراواجو]]، [[آرتيميسيا جينتيليسڪي]]، [[ڪارلو ساراسيني]] ۽ [[بارتولوميو مانفريدي]] شامل آهن. ارڙهين صديءَ ۾، [[اطالوي روڪوڪو فن|اطالوي روڪوڪو]] بنيادي طور [[ارڙهين صديءَ جو فرانسيسي فن|فرانسيسي]] [[روڪوڪو]] کان متاثر هو. اطالوي نوڪلاسيڪي مجسما سازي، [[انتونيو ڪانووا]] جي عريان مجسمن سان گڏ، تحريڪ جي مثالي رخ تي مرڪوز رهي. اڻويهين صديءَ ۾، رومانوي مصورن ۾ [[فرانچيسڪو هايز]] ۽ [[فرانچيسڪو پوديستي]] شامل هئا. [[امپريشنزم]] فرانس کان اٽلي ۾ ''[[ماڪيايولي]]'' وسيلي آيو، ۽ [[حقيقت نگاري (فنون)|حقيقت نگاري]] [[جوآڪينو توما]] ۽ [[جيوسيپي پيلليتسا دا وولپيدو]] وسيلي آئي. ويهين صديءَ ۾، [[مستقبل نگاري]] سان گڏ، اٽلي مصوري ۽ مجسما سازيءَ جي ارتقا ۾ ٻيهر هڪ بنيادي ملڪ طور اڀريو. مستقبل نگاريءَ کان پوءِ [[جورجو دي ڪيريڪو]] جون مابعدالطبيعي مصوريون آيون، جن [[سررئيلسٽن]] تي اثر وڌو.<ref>Gale, Matthew. "Pittura Metafisica". ''Grove Art Online. Oxford Art Online''. Oxford University Press. Web.</ref> === ادب === {{Main|اطالوي ادب}} رسمي لاطيني ادب 240 ق.م. ۾ شروع ٿيو، جڏهن روم ۾ پهريون اسٽيج ڊرامو پيش ڪيو ويو.<ref>Duckworth, George Eckel. [https://books.google.com/books?id=BuLEo5U9sb0C&pg=PA3 ''The nature of Roman comedy: a study in popular entertainment.''] University of Oklahoma Press, 1994. p. 3. Web. 15 October 2011.</ref> لاطيني ادب انتهائي اثرائتو هو ۽ اڄ به آهي، جنهن ۾ ڪيترائي ليکڪ، شاعر، فلسفي ۽ مؤرخ شامل آهن، جهڙوڪ [[پليني دي ايلڊر]]، [[پليني دي ينگر]]، [[ورجل]]، [[هوريس]]، [[پروپرشيس]]، [[اووڊ]] ۽ [[ليوي]]. رومي پنهنجي زباني روايت، شاعري، ڊرامي ۽ قطعات لاءِ مشهور هئا.<ref>{{Cite book|url={{Google books|LHA_SydyKOYC|page=PA39|keywords=|text=|plainurl=yes}}|title=Poetry and Drama: Literary Terms and Concepts.|date=2011|publisher=The Rosen Publishing Group|isbn=978-1-6153-0490-5|access-date=18 October 2011}}</ref> تيرهين صديءَ جي شروعات ۾، [[فرانسس آف اسيسي]] پهريون اطالوي شاعر هو، پنهنجي مذهبي گيت ''[[سج جو گيت]]'' سان.<ref>{{Cite book|url={{Google books|3uq0bObScHMC|keywords=|text=|plainurl=yes}}|title=The Cambridge History of Italian Literature|publisher=Cambridge University Press|year=1999|isbn=978-0-5216-6622-0|editor-last=Brand|editor-first=Peter|chapter=2 – Poetry. Francis of Assisi (pp. 5ff.)|access-date=31 December 2015|editor-last2=Pertile|editor-first2=Lino|editor-link2=لينو پيرتيلي|chapter-url={{Google books|3uq0bObScHMC|page=PA5|keywords=|text=|plainurl=yes}}|archive-url=https://web.archive.org/web/20160610172548/https://books.google.com/books?id=3uq0bObScHMC&printsec=frontcover|archive-date=10 June 2016|url-status=live}}</ref> [[File:Dante03.jpg|thumb|upright=.8|[[دانتي اليگهيئري]]، جنهن جي ڪمن جديد اطالوي ٻوليءَ جي بنياد وجهڻ ۾ مدد ڪئي، [[وچئين دور]] جي عظيم ترين شاعرن مان هڪ سمجهيو وڃي ٿو. سندس رزمي نظم ''[[ڊيوائن ڪاميڊي]]'' [[عالمي ادب]] جي بهترين ڪمن ۾ شمار ٿئي ٿو.]] تيرهين صديءَ ۾، سسلي ۾ [[شهنشاهه فريڊرڪ ٻيون]] جي درٻار ۾، پرووانسال صورتن ۽ موضوعن تي ٻڌل غنائي شاعري مقامي عام ٻوليءَ جي هڪ نفيس صورت ۾ لکي وئي. انهن شاعرن مان هڪ [[جياڪومو دا لينتيني]] هو، جيڪو [[سونٽ]] جي صورت جو موجد هو؛ سڀ کان مشهور ابتدائي سونٽ نگار [[پيٽرارڪ]] هو.<ref>Ernest Hatch Wilkins, ''The invention of the sonnet, and other studies in Italian literature'' (Rome: Edizioni di Storia e letteratura, 1959), 11–39</ref> [[گويڊو گوئينيتسيلي]] ''[[دولچي ستل نووو]]'' جو باني آهي، جيڪا اهڙي شعري مکتب هئي جنهن محبت جي شاعريءَ ۾ فلسفيانه پاسو شامل ڪيو. محبت جي هن نئين سمجهه، جيڪا نرم انداز ۾ ظاهر ڪئي وئي، فلورينس جي شاعر [[دانتي اليگهيئري]] کي متاثر ڪيو، جنهن جديد اطالوي ٻوليءَ جو بنياد وڌو. دانتي جو ڪم، ''[[ڊيوائن ڪاميڊي]]''، ادب جي بهترين ڪمن مان آهي.<ref name="Bloom">{{Cite book|last=Bloom|first=Harold|author-link=هيرلڊ بلوم|url=https://archive.org/details/westerncanonbook00bloorich|title=The Western Canon|publisher=Harcourt Brace|year=1994|isbn=978-0-1519-5747-7|url-access=registration}} See also [[اولهندي ڪينن]] for other "canons" that include the ''Divine Comedy''.</ref> پيٽرارڪ ۽ [[جيوواني بوڪاچچو]] قديم دور جي ڪمن کي ڳوليو ۽ انهن جي پيروي ڪئي ۽ پنهنجي فني شخصيتن کي سنواريو. پيٽرارڪ پنهنجي نظمن جي مجموعي ''[[اِل ڪانتسونيري]]'' وسيلي شهرت ماڻي. بوڪاچچو جو ''[[دي ڊيڪاميرون]]'' پڻ برابر اثرائتو هو، جيڪو ننڍين ڪهاڻين جو تمام مشهور مجموعو آهي.<ref>{{Cite encyclopedia|title=Giovanni Boccaccio: The Decameron.|encyclopedia=[[انسائيڪلوپيڊيا برٽانيڪا]]|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/70836/Giovanni-Boccaccio/755/The-Decameron|access-date=18 December 2013|archive-url=https://web.archive.org/web/20131219020413/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/70836/Giovanni-Boccaccio/755/The-Decameron|archive-date=19 December 2013|url-status=live}}</ref> نشاۃ ثانيه جي ليکڪن جي ڪمن ۾ [[نيڪولو ميڪياويلي]] جو ''[[دي پرنس]]'' شامل آهي، جيڪو سياسي سائنس تي هڪ مضمون آهي، جنهن ۾ "اثرائتي حقيقت" کي ڪنهن به مجرد مثالي تصور کان وڌيڪ اهم سمجهيو ويو آهي. [[جيوواني فرانچيسڪو سترپارولا]] ۽ [[جيمباتيستا باسيلي]]، جن بالترتيب ''[[سترپارولا جون مزاحيه راتيون]]'' (1550–55) ۽ ''[[پينتاميرون]]'' (1634) لکيا، يورپ ۾ پري ڪهاڻين جي سڀ کان پهرين معلوم صورتن مان ڪجهه ڇاپيون.<ref>Steven Swann Jones, ''The Fairy Tale: The Magic Mirror of Imagination'', Twayne Publishers, New York, 1995, {{ISBN|0-8057-0950-9}}, p. 38; Bottigheimer 2012a, 7; Waters 1894, xii; Zipes 2015, 599.; {{Citation|last1=Opie|first1=Iona|title=The Classic Fairy Tales|year=1974|url=https://archive.org/details/classicfairytale00opie_0|place=Oxford and New York|publisher=Oxford University Press|isbn=978-0-1921-1559-1|last2=Opie|first2=Peter|author-link=آئيونا اوپي|author-link2=پيٽر اوپي}} See p. 20. The claim for earliest fairy-tale is still debated, see for example Jan M. Ziolkowski, ''Fairy tales from before fairy tales: the medieval Latin past of wonderful lies'', University of Michigan Press, 2007. Ziolkowski examines [[ايگبرٽ آف ليئج]]'s Latin beast poem ''Fecunda natis'' (''The Richly Laden Ship'', c. 1022/24), the earliest known version of "[[ننڍڙي ڳاڙهي ٽوپي]]". Further info: [https://web.archive.org/web/20071023044216/http://www.leithart.com/archives/003139.php Little Red Pentecostal], Peter J. Leithart, 9 July 2007.</ref> باروڪ دور [[گليليو]] جي صاف سائنسي نثر کي جنم ڏنو. سترهين صديءَ ۾، [[آرڪيڊيا اڪيڊمي|آرڪيڊين]] شاعريءَ ۾ سادگي ۽ ڪلاسيڪي ضبط بحال ڪرڻ لاءِ هڪ تحريڪ شروع ڪئي.<ref>{{Cite web|url=https://www.britannica.com/topic/Academy-of-Arcadia|title=Academy of Arcadia &#124; Neapolitan Poets, Arcadian Shepherds & Arcadian Landscape &#124; Britannica|website=www.britannica.com|accessdate=19 November 2025}}</ref> اطالوي ليکڪن اڻويهين صديءَ ۾ رومانويت کي اختيار ڪيو؛ اها [[ريزورجيمنتو]] جي خيالن سان هم وقت هئي، اها تحريڪ جنهن اطالوي اتحاد آندو. اتحاد جي خبر [[ويتوريو الفيري]]، [[اوگو فوسڪولو]] ۽ [[جياڪومو ليوپاردي]] جهڙن شاعرن اڳواٽ ڏني. اهم اطالوي رومانوي ليکڪ [[اليساندرو مانزوني]] جا ڪم، پنهنجي حب الوطنيءَ واري پيغام ۽ جديد، متحد اطالوي ٻوليءَ جي ترقيءَ ۾ سندس ڪوششن سبب، اطالوي اتحاد جي علامت آهن.<ref>{{Cite web|date=18 May 2023|title=Alessandro Manzoni {{!}} Italian author|url=https://www.britannica.com/biography/Alessandro-Manzoni|website=Encyclopædia Britannica}}</ref> [[File:Portrait of Niccolò Machiavelli.jpg|thumb|upright=.8|[[ميڪياويلي]]، جديد [[سياسي سائنس]] جو باني]] اڻويهين صديءَ جي آخر ۾، ''[[ويرزمو (ادب)|ويرزمو]]'' نالي هڪ ادبي تحريڪ، جنهن حقيقت نگاريءَ کي ساراهيو، اطالوي ادب ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو. [[ايميليو سالگاري]]، جيڪو ايڪشن-ايڊوينچر [[سواش بڪلر]]ن جو ليکڪ ۽ سائنس فڪشن جو اڳواڻ هو، پنهنجي ''[[ساندوڪان]]'' سلسلو شايع ڪيو.<ref>{{Cite book|last1=Gaetana Marrone|url={{Google books|d9NcAgAAQBAJ|page=PA1654|keywords=|text=|plainurl=yes}}|title=Encyclopedia of Italian Literary Studies|last2=Paolo Puppa|publisher=Routledge|year=2006|isbn=978-1-1354-5530-9|page=1654}}</ref> 1883ع ۾، [[ڪارلو ڪولودي]] ''[[پنوڪيو جون مهمون]]'' شايع ڪيو، جيڪو ڪنهن اطالوي ليکڪ جو سڀ کان مشهور ٻارن جو ڪلاسيڪي ڪتاب بڻيو ۽ دنيا جي [[ترجمن جي تعداد موجب ادبي ڪمن جي فهرست|سڀ کان وڌيڪ ترجمو ٿيل]] غير مذهبي ڪتابن مان هڪ آهي.<ref>Giovanni Gasparini. ''La corsa di Pinocchio''. Milano, Vita e Pensiero, 1997. p. 117. {{ISBN|8-8343-4889-3}}</ref> [[مستقبل نگاري]] نالي تحريڪ ويهين صديءَ جي شروعات ۾ ادب تي اثر انداز ٿي. [[فليپو توماسو مارينيتي]] ''[[مستقبل نگاري جو منشور]]'' لکيو ۽ اهڙي ٻولي ۽ استعارن جي استعمال جو مطالبو ڪيو، جيڪي مشيني دور جي رفتار، تحرڪ ۽ تشدد کي عظمت ڏين.<ref>{{Cite book|title=The 20th-Century art book.|publisher=Phaidon Press|year=2001|isbn=978-0-7148-3542-6|edition=Reprinted.|location=dsdLondon}}</ref> جديد ادبي شخصيتن ۾ [[گابريئلي دانونتسيو]]، قوم پرست شاعر [[جيوسوئي ڪارڊوچچي]]، 1906ع جو نوبل انعام ماڻيندڙ، حقيقت نگار ليکڪا [[گرازيا ديليدا]]، 1926ع جي انعام يافته، جديد ٿيٽر ليکڪ [[لوئيجي پيرانديللو]]، 1936ع ۾، ننڍين ڪهاڻين جو ليکڪ [[ايتالو ڪالوينو]]، 1960ع ۾، شاعر [[سالوواتوري ڪوازيمودو]]، 1959ع ۾، ۽ [[يوجينيو مونتالي]]، 1975ع ۾، [[امبرتو ايڪو]]، 1980ع ۾، ۽ طنز نگار ۽ ٿيٽر ليکڪ [[داريو فو]]، 1997ع ۾، شامل آهن.<ref>{{Cite web|title=All Nobel Prizes in Literature|url=http://nobelprize.org/nobel_prizes/literature/laureates|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110529091551/http://nobelprize.org/nobel_prizes/literature/laureates|archive-date=29 May 2011|access-date=30 May 2011|publisher=Nobel Foundation}}</ref> === فلسفو === {{Main|اطالوي فلسفو}} اطالوي فلسفي [[اولهندي فلسفو|اولهندي فلسفي]] تي اثر وڌو، جنهن جي شروعات يونانين ۽ رومن کان ٿي، ۽ پوءِ نشاۃ ثانيه جي انسان دوستي، [[روشن خيالي جو دور]] ۽ [[جديد فلسفو]] تائين پهتي.<ref name="Garin">{{Cite book|last=Garin|first=Eugenio|url=https://books.google.com/books?id=sVP3vBmDktQC|title=History of Italian Philosophy|publisher=VIBS|year=2008|isbn=978-9-0420-2321-5}}</ref> اٽلي ۾ باضابطه فلسفو [[فيثاغورث]] متعارف ڪرايو، جيڪو [[ڪروتوني]] ۾ اطالوي فلسفي جي مکتب جو باني هو.<ref>{{Cite book|last=Herodotus|title=The Histories|publisher=Penguin Classics|page=226}}</ref> يوناني دور جي اطالوي فلسفين ۾ [[زينوفينس]]، [[پارمينيدس]] ۽ [[زينو آف ايليا|زينو]] شامل آهن. رومي فلسفين ۾ [[سيسرو]]، [[لوڪريتيوس]]، [[سينيڪا دي ينگر]]، [[پلوٽارڪ]]، [[ايپيڪتيتس]]، [[مارڪس اوريليئس]] ۽ [[آگسٽين آف هيپو]] شامل آهن.<ref name="Garin"></ref> [[File:Famous Italian philosophers.jpg|thumb|مٿي کاٻي پاسي کان گهڙيءَ جي رخ ۾: [[ٿامس اڪوئناس|اڪوئناس]]، ديني عالم؛<ref>{{Cite web|title=St. Thomas Aquinas {{!}} Biography, philosophy, & Facts|url=https://www.britannica.com/biography/Saint-Thomas-Aquinas|access-date=20 January 2020|website=Encyclopædia Britannica}}</ref> [[جورڊانو برونو|برونو]]، [[ڪائناتيات دان]]؛<ref>Gatti, Hilary. ''Giordano Bruno and Renaissance Science: Broken Lives and Organizational Power''. Cornell University Press, 2002, 1. {{ISBN|0-8014-8785-4}}.</ref> [[چيزاري بيڪاريا|بيڪاريا]]، [[جرم شناس]]؛<ref name="Hostettler-2011">{{Cite book|last=Hostettler|first=John|title=Cesare Beccaria: The Genius of 'On Crimes and Punishments'|date=2011|publisher=Waterside Press|isbn=978-1-9043-8063-4|location=Hampshire|page=160}}</ref> ۽ [[ماريا مونٽيسوري|مونٽيسوري]]، [[مونٽيسوري تعليم]] واري<ref name="Montessori">{{Cite web|title=Introduction to Montessori Method|url=https://amshq.org/Montessori-Education/Introduction-to-Montessori|publisher=American Montessori Society}}</ref>]] اطالوي وچئين دور جو فلسفو بنيادي طور عيسائي هو، ۽ ان ۾ [[ٿامس اڪوئناس]] جهڙا ديني عالم شامل هئا، جيڪو [[فطري الٰهيات]] جو ڪلاسيڪي حامي هو، جنهن [[ارسطوي فلسفو]] عيسائيت ۾ ٻيهر متعارف ڪرايو.<ref>{{Cite web|last=Blair|first=Peter|title=Reason and Faith: The Thought of Thomas Aquinas|url=http://www.dartmouthapologia.org/articles/show/125|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20130913011656/http://www.dartmouthapologia.org/articles/show/125|archive-date=13 September 2013|access-date=18 December 2013|website=The Dartmouth Apologia}}</ref> نشاۃ ثانيه جي فلسفين ۾ شامل آهن: [[جورڊانو برونو]]، اولهه جي هڪ اهم سائنسي شخصيت؛ [[مارسيليو فيچينو]]، انسان دوست فلسفي؛ ۽ [[نيڪولو ميڪياويلي]]، جديد [[سياسي سائنس]] جو هڪ باني. ميڪياويلي جو سڀ کان مشهور ڪم ''[[دي پرنس]]'' آهي، جنهن جو سياسي فڪر ۾ حصو سياسي [[مثاليت پسندي]] ۽ [[حقيقت پسندي (بين الاقوامي لاڳاپا)|حقيقت پسندي]] جي وچ ۾ بنيادي وڇوڙو آهي.<ref>Moschovitis Group Inc, Christian D. Von Dehsen and Scott L. Harris, ''Philosophers and religious leaders'', (The Oryx Press, 1999), 117.</ref><ref>{{Cite web|title=The Enlightenment throughout Europe|url=http://history-world.org/enlightenment_throughout_europe.htm|archive-url=https://web.archive.org/web/20130123082708/http://history-world.org/enlightenment_throughout_europe.htm|archive-date=23 January 2013|access-date=12 December 2017|website=International World History Project}}</ref> [[پادووا]]، [[بولونيا]] ۽ [[نيپلز]] جهڙا يونيورسٽي شهر علم ۽ تحقيق جا مرڪز رهيا، جن ۾ [[جيامباتيستا ويڪو]] جهڙا فلسفي شامل هئا.<ref name="maritain.nd.edu">{{Cite web|title=History of Philosophy 70|url=http://maritain.nd.edu/jmc/etext/hop70.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20170525033238/http://maritain.nd.edu/jmc/etext/hop70.htm|archive-date=25 May 2017|access-date=12 December 2017|website=maritain.nd.edu}}</ref> [[چيزاري بيڪاريا]] روشن خياليءَ جي اهم شخصيت ۽ [[ڪلاسيڪي مکتب (جرم شناسي)|ڪلاسيڪي فوجداري نظريي]] ۽ [[سزا شناسي]] جو پيءُ هو.<ref name="Hostettler-2011"></ref> اٽلي ۾ 1800ع واري ڏهاڪي ۾ هڪ مشهور فلسفيانه تحريڪ هئي، جنهن ۾ [[مثاليت پسندي]]، [[حسيت]] ۽ [[تجربيت]] شامل هئا.<ref name="maritain.nd.edu"></ref> اڻويهين صديءَ جي آخر ۽ ويهين صديءَ دوران ٻيون تحريڪون پڻ مقبول ٿيون، جهڙوڪ [[وجودي الٰهيات]]،<ref>{{Cite journal|last=Scarangello|first=Anthony|year=1964|title=Major Catholic-Liberal Educational Philosophers of the Italian Risorgimento|journal=History of Education Quarterly|volume=4|issue=4|pages=232–250|doi=10.2307/367499|jstor=367499|s2cid=147563567}}</ref> [[اٽلي ۾ انارڪزم|انارڪزم]]، ڪميونزم، سوشلزم، مستقبل نگاري، فاشزم ۽ عيسائي جمهوريت.<ref>{{Cite book|last=Pernicone|first=Nunzio|title=Italian Anarchism 1864–1892 |publisher=AK Press|year=2009|pages=111–113}}</ref> [[انتونيو گرامشي]] ڪميونسٽ نظريي اندر اڃا تائين لاڳاپيل فلسفي آهي، جنهن کي [[ثقافتي بالادستي]] جو نظريو ٺاهڻ جو ڪريڊٽ ڏنو وڃي ٿو. اطالوي فلسفين غير مارڪسي [[لبرل سوشلزم]] واري فلسفي جي ترقيءَ ۾ اثر وڌو. 1960ع واري ڏهاڪي ۾، کاٻي ڌر جي ڪارڪنن [[اختيار مخالف]] مزدور نواز نظرين کي اختيار ڪيو، جيڪي [[خودمختيار تحريڪ]] ۽ [[ورڪرزم]] جي نالي سان مشهور ٿيا.<ref>{{Cite book|last1=Balestrini|first1=Nanni|title=L'orda d'oro 1968–1977. La grande ondata rivoluzionaria e creativa, politica ed esistenziale |last2=Moroni|first2=Primo|publisher=SugarCo|year=1997|isbn=8-8078-1462-5}}</ref> [[اطالوي فيمينسٽن]] ۾ [[سيبيلا اليرامو]]، [[الائدي گوالبيرتا بيڪاري]] ۽ [[آنا ماريا موتسوني]] شامل آهن، ۽ پروٽو-فيمينسٽ فلسفن کي اڳ ۾ ئي اطالوي ليکڪن ڇُهيو هو. اطالوي تعليمدان [[ماريا مونٽيسوري]] [[مونٽيسوري تعليم|اهڙو تعليمي فلسفو]] پيدا ڪيو، جيڪو سندس نالي سان سڃاتو وڃي ٿو.<ref name="Montessori"></ref> [[جيوسيپي پيانو]] تجزياتي فلسفي ۽ رياضيات جي جديد فلسفي جو باني هو. تجزياتي فلسفين ۾ [[ڪارلو پينڪو]]، [[گلوريا اوريجي]]، [[پيئرئنا گاراواسو]] ۽ [[لوچانو فلوريدي]] شامل آهن.<ref name="Garin"></ref> === ٿيٽر === {{Main|اٽلي جو ٿيٽر}} [[File:Gemälde des Hieronymus Francken - Die Compagnia dei Comici Gelosi bei einer Aufführung in Paris.jpg|thumb|[[ڪوميڊيا ديل آرٽي]] جو ٽولو [[آئي جيلوسي]] پرفارم ڪندي، [[هيرونيمس فرانڪن اول]] جو ڪم، {{circa|1590}}]] اطالوي ٿيٽر وچئين دور ۾ وجود ۾ آيو، جنهن جا اڳوڻا بنياد ڏکڻ اٽليءَ جي قديم يوناني ڪالونين ([[ميگنا گريشيا]])،<ref>{{Cite web|title=Storia del Teatro nelle città d'Italia|url=https://www.melogranoarte.it/storia-del-teatro-nelle-citta-ditalia|access-date=27 July 2022|language=it}}</ref> گڏوگڏ [[اٽالڪ قومون|اٽالڪ قومن]] جي ٿيٽر<ref>{{Cite web|title=Storia del teatro: lo spazio scenico in Toscana|url=https://brunelleschi.imss.fi.it/itinerari/itinerario/storiateatrospazioscenicotoscana.html|access-date=28 July 2022|language=it}}</ref> ۽ [[قديم روم جو ٿيٽر]] تائين پهچن ٿا. ٻه مکيه رستا هئا، جن وسيلي ٿيٽر ترقي ڪئي. پهريون، ڪيٿولڪ مذهبي عبادتن جي ڊرامائي صورت، ۽ ٻيو، تماشي جي بت پرست صورتن مان ٺهيل هو، جهڙوڪ شهري ميلن لاءِ اسٽيجنگ، درٻاري مسخرن جون تياريون، ۽ [[ٽروباڊور]]ن جا گيت.<ref>Of this second line, Dario Fo speaks of a true alternative culture to the official one: although widespread as an idea, some scholars such as {{Ill|Giovanni Antonucci|it}} do not agree in considering it as such. In this regard, see {{Cite book|last=Antonucci|first=Giovanni|title=Storia del teatro italiano|publisher=Newton Compton Editori|year=1995|isbn=978-8-8798-3974-7|pages=10–14|language=it}}</ref> نشاۃ ثانيه واري ٿيٽر جديد ٿيٽر جي شروعات ڪئي. قديم ٿيٽري متن ترجمو ڪيا ويا ۽ درٻارن ۾ اسٽيج ڪيا ويا، ۽ پوءِ عوامي ٿيٽرن ڏانهن منتقل ٿيا. پندرهين صديءَ جي آخر ۾، [[فيرارا]] ۽ روم جا شهر ٿيٽر جي ٻيهر دريافت ۽ تجديد لاءِ اهم هئا.<ref>{{Cite book|last=Antonucci|first=Giovanni|title=Storia del teatro italiano|publisher=Newton Compton Editori|year=1995|isbn=978-8-8798-3974-7|page=18|language=it}}</ref> سورهين صديءَ کان ارڙهين صديءَ تائين، [[ڪوميڊيا ديل آرٽي]] [[بداهتي ٿيٽر]] جي هڪ صورت هئي، ۽ اڄ به پيش ڪئي وڃي ٿي. اداڪارن جا گهمندڙ ٽولا کليل هنڌن تي اسٽيج لڳائيندا هئا ۽ [[جگلنگ]]، [[اڪروبيٽڪس]] ۽ مزاحيه ڊرامن جي صورت ۾ وندر فراهم ڪندا هئا. ڊراما لکيل ڊرامائي متن مان پيدا نه ٿيندا هئا، پر ''[[لاتسي]]'' نالي منظرنامن مان، جيڪي اهڙا آزاد ڍانچا هئا، جن جي چوڌاري اداڪار بداهت ڪندا هئا. ''ڪوميڊيا'' جا ڪردار عام طور تي مقرر سماجي قسمن ۽ روايتي ڪردارن جي نمائندگي ڪندا هئا، جن مان هر هڪ جو پنهنجو جدا [[ڪوميڊيا ديل آرٽي جا لباس|لباس]] هوندو هو.<ref>{{Cite book|last1=Chaffee, Judith|title=The Routledge Companion to Commedia Dell'Arte|last2=Crick, Olly|publisher=Rutledge Taylor and Francis Group|year=2015|isbn=978-0-4157-4506-2|location=London and New York|page=1}}</ref> ڪوميڊيا ديل آرٽي جي پهرين رڪارڊ ٿيل پرفارمنسون 1551ع جي شروعات ۾ روم مان مليون.<ref>{{Cite book|last=Katritzky|first=M. A.|url=https://books.google.com/books?id=9fV4gz5FmiAC&q=the+art+of+commedia|title=The Art of Commedia: A Study in the Commedia dell'arte 1560–1620 with Special Reference to the Visual Records |publisher=Editions Rodopi|year=2006|isbn=978-9-0420-1798-6|location=New York|page=82}}</ref> عورتن جا ڪردار عورتن ئي ادا ڪيا، جن جو دستاويزي ثبوت 1560ع واري ڏهاڪي جي شروعات کان ملي ٿو، جنهن ڪري اهي قديم دور کان پوءِ يورپ جون پهريون ڄاتل پيشاور اداڪارائون بڻيون. [[لوڪريتسيا دي سينا]]، جنهن جو نالو 1564ع جي هڪ معاهدي ۾ آيو آهي، نالي سان سڃاتل پهرين اطالوي اداڪاره سڏبي آهي، جڏهن ته [[ونچينزا آرماني]] ۽ [[باربرا فلامينيا]] پهريون [[پريما ڊونا]]ون هيون.<ref>Giacomo Oreglia (2002). Commedia dell'arte. Ordfront. {{ISBN|9-1732-4602-6}}.</ref> بيلٽ نشاۃ ثانيه دوران اٽليءَ ۾ پيدا ٿيو، درٻاري نمائش ۽ شان و شوڪت جي واڌ ويجهه طور.<ref>{{Cite web|title=The Ballet|url=http://www.metmuseum.org/toah/hd/balt/hd_balt.htm|website=metmuseum.org|date=October 2004 }}</ref><ref>{{Cite web|title=Andros on Ballet – Catherine Medici De|url=http://www.michaelminn.net/andros/index.php?de_medici_catherine|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20080209205503/http://www.michaelminn.net/andros/index.php?de_medici_catherine|archive-date=9 February 2008|website=michaelminn.net}}</ref> === موسيقي === {{Main|اٽلي جي موسيقي}} {{multiple image | align = right | image1 = Old violin.jpg | width1 = 106 | alt1 = | caption1 = | image2 = Pianoforte Verticale.jpg | width2 = 197 | alt2 = | caption2 = | footer = ڪلاسيڪي موسيقي سان لاڳاپيل ساز، جن ۾ وائلن ۽ پيانو شامل آهن، اٽلي ۾ ايجاد ٿيا.<ref name="Erlich"/> }} [[اطالوي لوڪ موسيقي|لوڪ]] کان [[يورپي ڪلاسيڪي موسيقي|ڪلاسيڪي]] تائين، موسيقي اطالوي ثقافت جو اندروني حصو آهي. ڪلاسيڪي موسيقي سان لاڳاپيل ساز، جن ۾ پيانو ۽ وائلن شامل آهن، اٽلي ۾ ايجاد ٿيا،<ref name="Erlich">{{Cite book|last=Erlich|first=Cyril|title=The Piano: A History|publisher=Oxford University Press, US; Revised edition|year=1990|isbn=978-0-1981-6171-4}}; {{Cite book|last=Allen|first=Edward Heron|title=Violin-making, as it was and is: Being a Historical, Theoretical, and Practical Treatise on the Science and Art of Violin-making, for the Use of Violin Makers and Players, Amateur and Professional. Preceded by An Essay on the Violin and Its Position as a Musical Instrument|date=1914|publisher=E. Howe}} Accessed 5 September 2015.</ref> ۽ ڪيترين موجوده صورتن، جهڙوڪ [[سمفني]]، ڪنسرٽو ۽ [[سوناتا]]، جون پاڙون سورهين ۽ سترهين صديءَ جي اطالوي موسيقيءَ جي نون تجربن تائين پهچن ٿيون. اٽلي جي سڀ کان مشهور موسيقارن ۾ نشاۃ ثانيه جا [[جيوواني پيئرلوئيجي دا پالسترينا|پالسترينا]]، [[مونتيوردي]] ۽ [[ڪارلو جيسوالدو|جيسوالدو]]؛ [[باروڪ موسيقي|باروڪ]] جا [[دومينيڪو اسڪارلاتي|اسڪارلاتي]] ۽ [[ويوالدي]]؛ ڪلاسيڪي جا [[پاگانيني]] ۽ [[روسيني]]؛ ۽ رومانوي دور جا [[ويردي]] ۽ [[پوچيني]] شامل آهن. اٽلي ۾ ڪلاسيڪي موسيقيءَ جي مضبوط حيثيت آهي، جنهن جو ثبوت ان جي اوپيرا گهرن، جهڙوڪ لا اسڪالا، ۽ پيانو نواز [[مائوريتسيو پوليني]] ۽ ٽينر [[لوچانو پاواروتي]] جهڙن فنڪارن جي شهرت مان ملي ٿو. اٽلي اوپيرا جي جنم ڀومي طور سڃاتو وڃي ٿو.<ref name="Kimbell, David R.B.-1994">{{Cite book|last=Kimbell, David R.B.|url={{Google books|C37Gq2GagZIC|keywords=|text=|plainurl=yes}}|title=Italian Opera|publisher=Cambridge University Press|year=1994|isbn=978-0-5214-6643-1|access-date=20 December 2009}}</ref> [[اطالوي اوپيرا]] بابت مڃيو وڃي ٿو ته اهو سترهين صديءَ ۾ قائم ٿيو.<ref name="Kimbell, David R.B.-1994"></ref> 1920ع واري ڏهاڪي جي شروعات ۾ متعارف ٿيڻ کان پوءِ، [[جاز]] اٽلي ۾ مضبوط جڳهه حاصل ڪئي، ۽ فاشسٽن جي غير ملڪي مخالف پاليسين باوجود مقبول رهيو. 1970ع واري ڏهاڪي جي [[پروگريسيو راڪ]] ۽ پاپ تحريڪن ۾ اٽلي جي نمائندگي [[پريمياتا فورنيريا مارڪوني|پي ايف ايم]]، [[بانڪو دل موتوو سوڪورسو]]، [[لي اورمي]]، [[گوبلن (بينڊ)|گوبلن]] ۽ [[پوھ (بينڊ)|پوھ]] جهڙن بينڊن ڪئي.<ref>{{Cite book|last=Keller, Catalano and Colicci|url=https://books.google.com/books?id=Gh03DwAAQBAJ&q=keller%20catalano%20and%20colicci&pg=PT1022|title=Garland Encyclopedia of World Music|date=25 September 2017|publisher=Routledge|isbn=978-1-3515-4426-9|pages=604–625}}</ref> ساڳئي دور ۾ [[اٽلي جو سئنيما|اطالوي سئنيما]] ۾ تنوع آيو، ۽ [[چينيچتا]] جي فلمن ۾ [[اينيو موريڪوني]] سميت موسيقارن جا پيچيده موسيقيائي اسکور شامل هئا. 1980ع واري ڏهاڪي ۾، [[اطالوي هپ هاپ]] مان اڀرندڙ پهريون ستارو ڳائڻو [[جووانوتي]] هو.<ref>{{Cite news|last=Sisario|first=Ben|date=3 October 2012|title=A Roman Rapper Comes to New York, Where He Can Get Real|url=https://www.nytimes.com/2012/10/04/arts/music/jovanotti-italian-rapper-brings-his-act-to-new-york.html|url-access=subscription|url-status=live|archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20220103/https://www.nytimes.com/2012/10/04/arts/music/jovanotti-italian-rapper-brings-his-act-to-new-york.html|archive-date=3 January 2022|access-date=24 February 2014|work=The New York Times}}{{Cbignore}}</ref> اطالوي ميٽل بينڊن ۾ [[ريپسوڊي آف فائر]]، [[لاڪونا ڪوئل]]، [[ايلون ڪنگ (بينڊ)|ايلون ڪنگ]]، [[فارگوٽن ٽومب]] ۽ [[فليش گاڊ اپوڪليپس]] شامل آهن.<ref>{{Cite book|last1=Sharpe-Young|first1= Garry|author-link1= MusicMight|title= A–Z of Power Metal|series= Rockdetector Series|year= 2003|publisher= Cherry Red Books|isbn= 978-1-901447-13-2}}</ref> اٽلي [[ڊسڪو]] ۽ [[اليڪٽرانڪ موسيقي]] جي ترقيءَ ۾ حصو وڌو، جنهن ۾ [[اٽالو ڊسڪو]]، جيڪو پنهنجي مستقبل پسند آواز ۽ سنٿيسائيزرن ۽ ڊرم مشينن جي نمايان استعمال لاءِ مشهور آهي، اليڪٽرانڪ ڊانس جي سڀ کان پهرين صنفن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite news|last=McDonnell|first=John|date=1 September 2008|title=Scene and heard: Italo-disco|url=https://www.theguardian.com/music/musicblog/2008/sep/01/sceneandhearditalodisco|access-date=14 July 2012|work=The Guardian|location=London}}</ref> [[جورجو مورودر]] جهڙا پروڊيوسر، جنهن ٽي اڪيڊمي اوارڊ ۽ چار گولڊن گلوب کٽيا، اليڪٽرانڪ ڊانس موسيقيءَ جي ترقيءَ ۾ اثرائتا رهيا.<ref>"This record was a collaboration between Philip Oakey, the big-voiced lead singer of the techno-pop band the Human League, and Giorgio Moroder, the Italian-born father of disco who spent the '80s writing synth-based pop and film music." {{Cite web|last=Evan Cater|title=Philip Oakey & Giorgio Moroder: Overview|url={{AllMusic|class=album|id=r59464|pure_url=yes}}|access-date=21 December 2009|publisher=[[آل ميوزڪ]]}}</ref> اطالوي پاپ جي نمائندگي هر سال [[سانريمو ميوزڪ فيسٽيول]] وسيلي ٿئي ٿي، جنهن [[يوروويزن سانگ ڪانٽيسٽ]] لاءِ الهام طور ڪم ڪيو.<ref>{{Cite web|last=Yiorgos Kasapoglou|date=27 February 2007|title=Sanremo Music Festival kicks off tonight|url=http://www.esctoday.com/news/read/7817|access-date=18 August 2011|publisher=esctoday.com}}</ref> [[جيگليولا چينڪويتي]]، [[توتو ڪوتونيو]] ۽ [[مونياسڪن]] بالترتيب [[يوروويزن سانگ ڪانٽيسٽ 1964|1964ع]]، [[يوروويزن سانگ ڪانٽيسٽ 1990|1990ع]] ۽ [[يوروويزن سانگ ڪانٽيسٽ 2021|2021ع]] ۾ يوروويزن کٽيو. [[دومينيڪو مودونيو]]، [[مينا (اطالوي ڳائڻي)|مينا]]، [[اندريا بوچيلي]]، [[رافائيلا ڪارا]]، [[اِل وولو]]، [[ال بانو]]، [[توتو ڪوتونيو]]، [[نيڪ]]، [[امبرتو توتسي]]، [[جورجيا (ڳائڻي)|جورجيا]]، گريمي کٽيندڙ [[لائورا پائوسيني]]، [[ايروس رامازوتي]]، [[تيتسيانو فيرو]]، مونياسڪن ۽ ٻين ڳائڻن عالمي شهرت ماڻي آهي.<ref>{{Cite web|first=Federica|last=Cirone|date=29 August 2023|title=Cantanti italiani, quali sono quelli che hanno avuto più successo all'estero|url=https://www.socialboost.it/cantanti-italiani-quali-sono-quelli-che-hanno-avuto-piu-successo-allestero/|access-date=5 June 2024|publisher=socialboost.it|language=it}}</ref> === فيشن ۽ ڊزائن === {{Main|اطالوي فيشن|اطالوي ڊزائن}} [[File:Prada milano.JPG|thumb|ميلان ۾ [[گاليريا ويتوريو ايمانوئلي ٻيون]] ۾ [[پرادا]] جو دڪان]] اطالوي فيشن جي ڊگهي روايت آهي. [[گلوبل لئنگئيج مانيٽر]] جي ''Top Global Fashion Capital Rankings'' (2013ع) ۾ روم کي ڇهين ۽ ميلان کي ٻارهين نمبر تي رکيو ويو.<ref>{{Cite web|title=New York Takes Top Global Fashion Capital Title from London, edging past Paris|url=http://www.languagemonitor.com/fashion/sorry-kate-new-york-edges-paris-and-london-in-top-global-fashion-capital-10th-annual-survey|url-status=usurped|archive-url=https://web.archive.org/web/20140222011026/http://www.languagemonitor.com/fashion/sorry-kate-new-york-edges-paris-and-london-in-top-global-fashion-capital-10th-annual-survey|archive-date=22 February 2014|access-date=25 February 2014|publisher=Languagemonitor.com}}</ref> اهم اطالوي فيشن ليبلز — جهڙوڪ [[گوچي]]، [[ارماني]]، [[پرادا]]، [[ورساچي]]، [[ويلنٽينو ايس پي اي|ويلنٽينو]]، [[ڊولچي اينڊ گبانا]] — دنيا جي بهترين فيشن گهرن ۾ شامل آهن. [[بلغاري]]، [[دامياني (زيورن جي ڪمپني)|دامياني]] ۽ [[بوچيلاتي]] جهڙا زيورن جا ادارا اٽلي ۾ قائم ٿيا. فيشن رسالو ''[[ووگ اٽاليا]]'' دنيا جي سڀ کان وڌيڪ معزز فيشن رسالن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite book|last=Press|first=Debbie|url={{Google books|pkeaOOxb_isC|page=PA16|keywords=|text=|plainurl=yes}}|title=Your Modeling Career: You Don't Have to Be a Superstar to Succeed|publisher=Allworth Press|year=2000|isbn=978-1-58115-045-2}}; {{Cite web|last=Cardini|first=Tiziana|date=28 October 2020|title=Get to Know the Young Winners of the 2020 International Talent Support Awards |url=https://www.vogue.com/article/internationa-talent-support-award-2020-winners|website=Vogue}}</ref> اٽلي ڊزائن جي ميدان ۾ نمايان آهي، خاص طور تي اندروني، معمارِي، صنعتي ۽ شهري ڊزائن ۾.<ref>Miller (2005) p. 486</ref><ref>Insight Guides (2004) p. 220</ref> ميلان ۽ تورين ملڪ ۾ معمارِي ۽ صنعتي ڊزائن جا اڳواڻ آهن. ميلان شهر [[فيرا ميلانو]] جي ميزباني ڪري ٿو، جيڪا يورپ جي سڀ کان وڏي ڊزائن نمائش آهي.<ref>{{Cite web|title=Design City Milan|url=http://www.wiley.com/WileyCDA/WileyTitle/productCd-0470026839.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101206052654/http://www.wiley.com/WileyCDA/WileyTitle/productCd-0470026839.html|archive-date=6 December 2010|access-date=3 January 2010|publisher=Wiley}}</ref> ميلان ڊزائن ۽ معمارِي سان لاڳاپيل اهم واقعن ۽ هنڌن جي ميزباني ڪري ٿو، جهڙوڪ ''Fuori Salone'' ۽ [[ميلان فرنيچر فيئر]]، ۽ اهو [[برونو موناري]]، [[لوچيو فونتانا]]، [[اينريڪو ڪاستيلاني]] ۽ [[پيئرو مانزوني]] جهڙن ڊزائنرن جو گهر رهيو آهي.<ref>{{Cite web|title=Frieze Magazine – Archive – Milan and Turin|url=http://www.frieze.com/issue/article/milan_turin|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20100110123141/http://www.frieze.com/issue/article/milan_turin|archive-date=10 January 2010|access-date=3 January 2010|website=Frieze}}</ref> === سئنيما === {{Main|اٽلي جو سئنيما}} اطالوي سئنيما [[لوميئر ڀائرن]] طرفان حرڪتي تصويرن جون نمائشون متعارف ڪرائڻ کان ٿوري ئي پوءِ شروع ٿيو.<ref>{{Cite web|title=L'œuvre cinématographique des frères Lumière – Pays: Italie|url=https://catalogue-lumiere.com/pays/italie|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20180320195614/https://catalogue-lumiere.com/pays/italie|archive-date=20 March 2018|access-date=1 January 2022|language=fr}}; {{Cite web|title=Il Cinema Ritrovato – Italia 1896 – Grand Tour Italiano |url=https://festival.ilcinemaritrovato.it/proiezione/italy-1896-in-honor-of-aldo-bernardini|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20180321124127/https://festival.ilcinemaritrovato.it/proiezione/italy-1896-in-honor-of-aldo-bernardini|archive-date=21 March 2018|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> پهريون اطالوي ڊائريڪٽر [[ويتوريو ڪالچينا]] آهي، جنهن 1896ع ۾ [[پوپ ليو تيرهون]] کي فلمبند ڪيو.<ref>{{Cite web|title=26 febbraio 1896 – Papa Leone XIII filmato Fratelli Lumière |url=https://archivio.quirinale.it/aspr/gianni-bisiach/AV-002-000398/26-febbraio-1896-papa-leone-xiii-filmato-fratelli-lumiere|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> 1914ع جي ''[[ڪابيريا]]'' سڀ کان مشهور اطالوي [[خاموش فلم]] آهي.<ref>{{Citation|title=Cinematografia|volume=III|page=226|year=1970|publisher=[[تريڪاني]]|language=it|encyclopedia=Dizionario enciclopedico italiano}}</ref><ref>{{Cite book|last=Andrea Fioravanti|title=La "storia" senza storia. Racconti del passato tra letteratura, cinema e televisione|publisher=Morlacchi Editore|year=2006|isbn=978-8-8607-4066-3|page=121|language=it}}</ref> يورپ جي سڀ کان پراڻي [[اونگارڊ]] سئنيما تحريڪ، [[اطالوي مستقبل نگاري (سئنيما)|اطالوي مستقبل نگاري]]، 1910ع واري ڏهاڪي جي آخر ۾ ٿي.<ref>{{Cite web|date=30 September 2017|title=Il cinema delle avanguardie|url=https://www.brevestoriadelcinema.org/04-4-il-cinema-delle-avanguardie|access-date=13 November 2022|language=it}}</ref> [[File:Federico Fellini NYWTS 2.jpg|thumb|[[فيديريڪو فيليني]]، جيڪو ويهين صديءَ جي سڀ کان وڌيڪ اثرائتن ۽ وڏي پيماني تي عزت ماڻيندڙ فلمسازن مان هڪ سمجهيو وڃي ٿو<ref>{{Cite web|date=20 January 2022|title=Federico Fellini, i 10 migliori film per conoscere il grande regista|url=https://libreriamo.it/intrattenimento/federico-fellini-i-10-film-regista|access-date=10 September 2022|language=it}}</ref>]] 1920ع واري ڏهاڪي ۾ زوال کان پوءِ، صنعت 1930ع واري ڏهاڪي ۾ [[آواز واري فلم|آواز]] جي اچڻ سان ٻيهر متحرڪ ٿي. هڪ مشهور اطالوي صنف، ''[[تيليفوني بيانڪي]]''، دلڪش پس منظرن واريون مزاحيه فلمون هيون.<ref>{{Citation |last=Katz |first=Ephraim |title=Italy |pages=682–685 |year=2001 |publisher=HarperResource |isbn=978-0-0607-4214-0 |encyclopedia=The Film Encyclopedia}}.</ref> ''[[ڪاليگرافزمو]]''، ''تيليفوني بيانڪي''-آمريڪي انداز جي مزاحيه فلمن جي تيز ابتڙ هو؛ اهو وڌيڪ فني، تمام گهڻو رسمي، پيچيدگيءَ ۾ اظهار ڀريو، ۽ بنيادي طور معاصر ادبي مواد سان لاڳاپيل هو.<ref>{{Cite book|last=Brunetta|first=Gian Piero|title=Storia del cinema mondiale|publisher=Einaudi|year=2002|isbn=978-8-8061-4528-6|volume=III|pages=357–359|language=it}}</ref> سئنيما کي موسوليني استعمال ڪيو، جنهن روم جي مشهور [[چينيچتا|چينيچتا اسٽوڊيو]] قائم ڪيو، [[فاشسٽ پروپيگنڊا]] جي پيداوار لاءِ.<ref>{{Cite web|title=The Cinema Under Mussolini|url=http://ccat.sas.upenn.edu/italians/resources/Amiciprize/1996/mussolini.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100731200507/http://ccat.sas.upenn.edu/italians/resources/Amiciprize/1996/mussolini.html|archive-date=31 July 2010|access-date=30 October 2010|publisher=Ccat.sas.upenn.edu}}</ref> ٻي عالمي جنگ کان پوءِ، اطالوي فلم کي وسيع سڃاڻپ ملي ۽ اها برآمد ڪئي وئي، تان جو 1980ع واري ڏهاڪي ۾ فني زوال آيو.<ref>{{Cite web|title=STORIA 'POCONORMALE' DEL CINEMA: ITALIA ANNI '80, IL DECLINO|url=https://www.mymovies.it/cinemanews/2009/16629|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> [[اطالوي فلم ڊائريڪٽرن جي فهرست|اطالوي فلم ڊائريڪٽرن]] ۾ [[فيديريڪو فيليني]]، [[سرجيو ليئوني]]، [[پيئر پاولو پاسوليني]]، [[دوچو تيساري]]، [[لوڪينو ويسڪونتي]]، [[ويتوريو دي سيڪا]]، [[مائيڪل اينجلو انتونيوني]] ۽ [[روبيرتو روسيلليني]] شامل آهن، جن کي هر دور جي عظيم ترين ڊائريڪٽرن مان مڃيو وڃي ٿو.<ref>{{Cite news|last=Ebert|first=Roger|title=The Bicycle Thief / Bicycle Thieves (1949) |url=http://rogerebert.suntimes.com/apps/pbcs.dll/article?AID=/19990319/REVIEWS08/903190306/1023|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20090227023704/http://rogerebert.suntimes.com/apps/pbcs.dll/article?AID=%2F19990319%2FREVIEWS08%2F903190306%2F1023|archive-date=27 February 2009|access-date=8 September 2011|work=Chicago Sun-Times}}; {{Cite web|date=7 July 2002|title=The 25 Most Influential Directors of All Time|url=http://www.moviemaker.com/archives/moviemaking/directing/articles-directing/the-25-most-influential-directors-of-all-time-3358|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20151211230213/http://www.moviemaker.com/archives/moviemaking/directing/articles-directing/the-25-most-influential-directors-of-all-time-3358|archive-date=11 December 2015|access-date=21 February 2017|website=MovieMaker Magazine}}</ref> 1940ع واري ڏهاڪي جي وچ کان 1950ع واري ڏهاڪي جي شروعات تائين [[اطالوي نيو ريئلزم]] جو عروج هو، جيڪو جنگ کان پوءِ واري اٽليءَ جي خراب حالت کي ظاهر ڪندو هو.<ref>{{Cite web|title=Italian Neorealism – Explore – The Criterion Collection|url=https://www.criterion.com/explore/6-italian-neorealism|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110918102158/http://www.criterion.com/explore/6-italian-neorealism|archive-date=18 September 2011|access-date=7 September 2011|publisher=Criterion.com}}</ref> 1950ع واري ڏهاڪي ۾ جيئن ملڪ وڌيڪ امير ٿيو، نيو ريئلزم جي هڪ صورت، جيڪا گلابي نيو ريئلزم طور مشهور هئي، ان جي جاءِ ورتي، ۽ ''[[ڪوميڊيا آل اطاليانا]]'' صنف ۽ ٻيون [[فلم صنف]]ون، جهڙوڪ [[سورڊ اينڊ سينڊل]] ۽ [[اسپيگيٽي ويسٽرن]]، 1960ع ۽ 1970ع واري ڏهاڪي ۾ مشهور ٿيون.<ref>{{Cite web|title=Western all'italiana|url=https://www.treccani.it/enciclopedia/western-all-italiana_%28Enciclopedia-del-Cinema%29|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> [[صوفيا لورين]] جهڙين اداڪارائن عالمي شهرت حاصل ڪئي. شهوت انگيز اطالوي ٿرلر، يا ''[[جئلي]]''، جيڪي 1970ع واري ڏهاڪي ۾ [[داريو ارجينتو]] جهڙن ڊائريڪٽرن ٺاهيا، خوفناڪ فلمن تي اثرانداز ٿيا.<ref>{{Cite web|title=Tarantino e i film italiani degli anni settanta|url=http://www.corriere.it/solferino/severgnini/09-10-30/09.spm|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> تازو دور ۾، اطالوي منظر کي رڳو ڪڏهن ڪڏهن ڌيان مليو آهي، جهڙوڪ ''[[لائف از بيوٽيفل]]''، ''[[سئنيما پيراڊيسو]]'' ۽ ''[[اِل پوستينو: دي پوسٽمين]]'' جهڙين فلمن سان.<ref>{{Cite news|date=21 May 2013|title=Cannes 2013. La grande bellezza |url=https://stanzedicinema.com/2013/05/21/cannes-2013-la-grande-bellezza|access-date=1 January 2022|work=Stanze di Cinema|language=it}}</ref> چينيچتا اسٽوڊيو يورپ ۾ فلم ۽ ٽيليويزن پيداوار جي سڀ کان وڏي سهولت آهي،<ref>{{Cite web|date=30 December 2021|title=Cinecittà, c'è l'accordo per espandere gli Studios italiani|url=https://www.ciakmagazine.it/news/cinecitta-ce-laccordo-per-espandere-gli-studios-italiani|access-date=10 September 2022|language=it}}</ref> جتي ڪيتريون ئي عالمي باڪس آفيس ڪامياب فلمون فلمبند ٿيون. 1950ع واري ڏهاڪي ۾، اتي ٺاهيل عالمي پيداوارن جي انگ سبب روم کي "[[ٽائبر تي هالي ووڊ]]" سڏيو ويو. ان جي احاطي تي 3,000 کان وڌيڪ پيداوارون ٺهيون، جن مان 90 کي [[اڪيڊمي اوارڊ]] لاءِ نامزدگي ملي، ۽ 47 ڪاميابيون حاصل ٿيون.<ref>{{Cite book|last=Bondanella|first=Peter E.|url=https://books.google.com/books?id=PiTBFMc7tp4C|title=Italian Cinema: From Neorealism to the Present|date=2001|publisher=Continuum|isbn=978-0-8264-1247-8|page=13}}</ref> اٽلي [[بهترين پرڏيهي ٻوليءَ واري فلم لاءِ اڪيڊمي اوارڊ]] ۾ سڀ کان وڌيڪ اوارڊ ماڻيندڙ ملڪ آهي، جنهن 14 ڪاميابيون، 3 [[اعزازی اڪيڊمي اوارڊ|خاص اوارڊ]] ۽ 31 [[بهترين پرڏيهي ٻوليءَ واري فلم لاءِ اڪيڊمي اوارڊ ڏانهن اطالوي موڪلن جي فهرست|نامزدگيون]] حاصل ڪيون آهن.<ref>{{Cite web|date=26 October 2021|title=Oscar 2022: Paolo Sorrentino e gli altri candidati come miglior film internazionale |url=https://www.sorrisi.com/cinema/migliori-film/oscar-2022-paolo-sorrentino-e-gli-altri-candidati-come-miglior-film-internazionale|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> {{As of|2016}}، اطالوي فلمن 12 پام دُور،<ref>{{Cite web|date=13 May 2014|title=10 film italiani che hanno fatto la storia del Festival di Cannes|url=https://www.nanopress.it/articolo/10-film-italiani-che-hanno-fatto-la-storia-del-festival-di-cannes/67505|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> 11 [[گولڊن لائن]]،<ref>{{Cite web|date=28 August 2018|title=I film italiani vincitori del Leone d'Oro al Festival di Venezia|url=https://www.supereva.it/i-film-italiani-vincitori-del-leone-doro-al-festival-di-venezia-51756|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> ۽ 7 [[گولڊن بيئر]] کٽيا آهن.<ref>{{Cite web|title=Film italiani vincitori Orso d'Oro di Berlino|url=https://popcorntv.it/guide/film-italiani-vincitori-orso-doro-di-berlino/32626|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> === کاڌ خوراڪ === {{Main|اطالوي کاڌ خوراڪ|اطالوي کاڌي جو ڍانچو|اطالوي کاڌن ۽ مشروبن جي فهرست}} [[File:Salumi e vino lucchese.JPG|thumb|[[اطالوي شراب]] ۽ ''[[سالومي]]'']] [[اطالوي کاڌ خوراڪ]] تي [[اِيٽرسڪن تهذيب|اِيٽرسڪن]]، [[قديم يوناني کاڌ خوراڪ|قديم يوناني]]، [[قديم رومي کاڌ خوراڪ|قديم رومي]]، [[بازنطيني کاڌ خوراڪ|بازنطيني]]، [[عربي کاڌ خوراڪ|عربي]] ۽ [[يهودي کاڌ خوراڪ|يهودي]] کاڌن جو گهرو اثر آهي.<ref>{{Cite web|date=5 April 2023|title=The History of Italian Cuisine: A Cultural Journey – Italian Cuisine|url=https://italian-cuisine.org/the-history-of-italian-cuisine-a-cultural-journey|access-date=25 February 2024|website=italian-cuisine.org}}; {{Cite web|title=Italian Cooking: History of Food and Cooking in Rome and Lazio Region, Papal Influence, Jewish Influence, The Essence of Roman Italian Cooking|url=http://www.inmamaskitchen.com/ITALIAN_COOKING/rome_Lazio/Rome_LAZIO.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20100410100532/http://www.inmamaskitchen.com/ITALIAN_COOKING/rome_Lazio/Rome_LAZIO.html|archive-date=10 April 2010|access-date=24 April 2010|publisher=Inmamaskitchen.com}}</ref> [[نئين دنيا]] جي دريافت سان اهم تبديليون آيون، جن ۾ آلو، ٽماٽا ۽ مڪئي جهڙيون شيون ارڙهين صديءَ کان بنيادي جز بڻجي ويون.<ref>{{Cite web|title=The Making of Italian Food...From the Beginning|url=http://www.epicurean.com/articles/making-of-italian-food.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100327080045/http://www.epicurean.com/articles/making-of-italian-food.html|archive-date=27 March 2010|access-date=24 April 2010|publisher=Epicurean.com}}; Del Conte, 11–21.</ref> [[بحيرۂ روم واري غذا]] اطالوي کاڌ خوراڪ جو بنياد بڻجي ٿي، جيڪا [[پاستا]]، مڇي، ميون ۽ ڀاڄين سان مالا مال آهي ۽ پنهنجي سادگي ۽ قسمين قسمين هئڻ ڪري سڃاتي وڃي ٿي، جنهن ۾ ڪيترن کاڌن ۾ رڳو چار کان اٺ جز هوندا آهن.<ref>The Silver Spoon {{ISBN|8-8721-2223-6}}, 1997 ed.</ref> اطالوي کاڌ خوراڪ پنهنجي علائقائي تنوع،<ref>{{Cite encyclopedia|title=Italian cuisine – Britannica Online Encyclopedia|encyclopedia=Encyclopædia Britannica|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/718430/Italian-cuisine|access-date=24 April 2010|date=2 January 2009|archive-url=https://web.archive.org/web/20100716014306/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/718430/Italian-cuisine|archive-date=16 July 2010|author=Related Articles|url-status=live}}; {{Cite web|title=Italian Food – Italy's Regional Dishes & Cuisine|url=http://www.indigoguide.com/italy/food.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110102020059/http://www.indigoguide.com/italy/food.htm|archive-date=2 January 2011|access-date=24 April 2010|publisher=Indigoguide.com}}; {{Cite web|title=Regional Italian Cuisine|url=http://www.rusticocooking.com/regions.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100410072851/http://www.rusticocooking.com/regions.htm|archive-date=10 April 2010|access-date=24 April 2010|publisher=Rusticocooking.com}}</ref> ذائقي جي گهڻائي ۽ دنيا جي سڀ کان وڌيڪ مشهور کاڌن مان هڪ هئڻ ڪري نمايان آهي،<ref>{{Cite web|date=6 January 2013|title=Which country has the best food?|url=http://travel.cnn.com/explorations/eat/worlds-best-food-cultures-453528|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130629071154/http://travel.cnn.com/explorations/eat/worlds-best-food-cultures-453528|archive-date=29 June 2013|access-date=14 October 2013|publisher=CNN}}</ref> جنهن جو ٻاهرين ملڪن تي به مضبوط اثر آهي.<ref>{{Cite web|last=Freeman|first=Nancy|date=2 March 2007|title=American Food, Cuisine|url=http://www.sallybernstein.com/food/cuisines/us|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100418064119/http://sallybernstein.com/food/cuisines/us|archive-date=18 April 2010|access-date=24 April 2010|publisher=Sallybernstein.com}}</ref><ref>{{Cite web|title=Most Americans Have Dined Out in the Past Month and, Among Type of Cuisine, American Food is Tops Followed by Italian|url=http://www.harrisinteractive.com/vault/HarrisPoll18-DiningOut_4-3-13.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20130520205539/http://www.harrisinteractive.com/vault/HarrisPoll18-DiningOut_4-3-13.pdf|archive-date=20 May 2013|access-date=31 August 2013|publisher=[[هئرس انسائيٽس اينڊ اينالٽڪس|هئرس انٽرايڪٽو]]}}</ref><ref>{{Cite news|last=Kazmin|first=Amy|date=26 March 2013|title=A taste for Italian in New Delhi|url=http://www.ft.com/intl/cms/s/0/7ab87234-9214-11e2-851f-00144feabdc0.html|url-access=subscription|url-status=live|archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221210/http://www.ft.com/intl/cms/s/0/7ab87234-9214-11e2-851f-00144feabdc0.html|archive-date=10 December 2022|access-date=31 August 2013|work=[[فنانشل ٽائيمز]]|location=London}}</ref> اطالوي کاڌ خوراڪ روايتي شين تي گهڻو ڀاڙي ٿي؛ ملڪ وٽ [[يورپي يونين ۾ جاگرافيائي اشارا ۽ روايتي خاصيتون|يورپي يونين جي قانون]] هيٺ محفوظ ڪيل روايتي خاصيتن جو وڏو تعداد آهي.<ref>{{Cite web|last=Keane|first=John|title=Italy leads the way with protected products under EU schemes|url=http://www.bordbia.ie/industryservices/information/alerts/Pages/ItalyleadsthewaywithprotectedproductsunderEUschemes.aspx|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20140329075250/http://www.bordbia.ie/industryservices/information/alerts/Pages/ItalyleadsthewaywithprotectedproductsunderEUschemes.aspx|archive-date=29 March 2014|access-date=5 September 2013|publisher=[[بورڊ بيا]]}}</ref> اٽلي ۾ 395 [[ميشلن اسٽار]] رکندڙ ريسٽورنٽ آهن.<ref>{{cite web|url= https://www.michelin.com/en/publications/products-and-services/michelin-guide-2024-italy-two-new-3-michelin-stars-restaurants|title=Michelin Guide 2024 – Italy – Two new 3 Michelin stars restaurants|access-date=20 November 2024}}</ref> [[اطالوي چيزن جي فهرست|چيز]]، [[سالومي|ٿڌا گوشت]] ۽ [[اطالوي شراب|شراب]] اطالوي کاڌ خوراڪ جا مرڪزي جز آهن، جن سان علائقائي صورتون ۽ [[محفوظ اصل جو نالو]] يا [[محفوظ جاگرافيائي اشارو]] جا ليبل لاڳاپيل آهن؛ ان سان گڏ [[پيزا]] ۽ ڪافي پڻ کاڌي پيتي واري ثقافت جو حصو آهن.<ref>{{Cite news|last=Marshall|first=Lee|date=30 September 2009|title=Italian coffee culture: a guide|url=https://www.telegraph.co.uk/travel/destinations/europe/italy/6246202/Italian-coffee-culture-a-guide.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131010212148/http://www.telegraph.co.uk/travel/destinations/europe/italy/6246202/Italian-coffee-culture-a-guide.html|archive-date=10 October 2013|access-date=5 September 2013|work=The Daily Telegraph|location=London}}</ref> مٺا کاڌا مقامي ذائقن، جهڙوڪ ترش ميون، پسته ۽ بادام، کي [[ماسڪارپوني]] ۽ [[ريڪوٽا]] جهڙن مٺن چيزن يا ڪوڪو، وينلا ۽ دارچيني جهڙن غير ملڪي ذائقن سان ملائڻ جي ڊگهي روايت رکن ٿا. [[جيلاتو]]،<ref>{{Cite news|last=Jewkes|first=Stephen|date=13 October 2012|title=World's first museum about gelato culture opens in Italy|url=http://www.timescolonist.com/life/travel/world-s-first-museum-about-gelato-culture-opens-in-italy-1.15866|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131016062518/http://www.timescolonist.com/life/travel/world-s-first-museum-about-gelato-culture-opens-in-italy-1.15866|archive-date=16 October 2013|access-date=5 September 2013|work=[[ٽائيمز ڪالونسٽ]]}}</ref> [[تيراميسو]]،<ref>{{Cite news|last=Squires|first=Nick|date=23 August 2013|title=Tiramisu claimed by Treviso|url=https://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/10261930/Tiramisu-claimed-by-Treviso.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130829091009/http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/10261930/Tiramisu-claimed-by-Treviso.html|archive-date=29 August 2013|access-date=5 September 2013|work=The Daily Telegraph|location=London}}</ref> ۽ [[ڪاساتا]] اطالوي مٺن کاڌن جا سڀ کان مشهور مثال آهن. [[اطالوي کاڌي جو ڍانچو]] بحيرۂ روم واري علائقي لاءِ خاص آهي ۽ اتر، وچ ۽ اوڀر يورپي کاڌي جي ڍانچن کان مختلف آهي، جيتوڻيڪ اهو اڃا به اڪثر ناشتي (''[[اطالوي کاڌي جو ڍانچو#ناشتو (ڪولازيوني)|ڪولازيوني]]'')، منجهند جي ماني (''[[اطالوي کاڌي جو ڍانچو#منجهند جي ماني (پرانزو)|پرانزو]]'') ۽ رات جي ماني (''[[اطالوي کاڌي جو ڍانچو#رات جي ماني (چينا)|چينا]]'') تي مشتمل هوندو آهي.<ref>{{Cite web|title=Mangiare all'italiana|url=https://www.studiare-in-italia.it/php5/study-italy.php?idorizz=5&idvert=62|access-date=12 November 2021|language=it|archive-date=12 November 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20211112222610/https://www.studiare-in-italia.it/php5/study-italy.php?idorizz=5&idvert=62|url-status=dead}}</ref> بهرحال، ناشتي تي گهڻو گهٽ زور ڏنو ويندو آهي، جيڪو اڪثر ڇڏيو ويندو آهي يا غير بحيرۂ روم اولهندي ملڪن جي ڀيٽ ۾ هلڪن حصن تي مشتمل هوندو آهي.<ref>{{Cite web|date=29 March 2016|title=Colazioni da incubo in giro per il mondo|url=https://www.lacucinaitaliana.it/news/in-primo-piano/colazioni-strane-nel-mondo|access-date=12 November 2021|language=it}}</ref> صبح دير سان ۽ منجهند کان پوءِ هلڪا کاڌا، جن کي ''[[اطالوي کاڌي جو ڍانچو#منجهند کان پوءِ هلڪو کاڌو (ميريندا)|ميريندا]]'' ({{Plural form}}: ''ميريندي'') چيو وڃي ٿو، اڪثر شامل هوندا آهن.<ref>{{Cite web|date=12 August 2021|title=Merenda, una abitudine tutta italiana: cinque ricette salutari per tutta la famiglia|url=https://www.corriere.it/cook/news/cards/merenda-abitudine-tutta-italiana-cinque-ricette-salutari-tutta-famiglia/merenda-come-deve-essere_principale.shtml|access-date=12 November 2021|language=it}}</ref> === راند === {{Main|اٽلي ۾ راند}} [[File:Italy national football team Euro 2012 final.jpg|thumb|2012ع ۾ [[اٽلي قومي فٽبال ٽيم|''آتسوري'']]. [[اٽلي ۾ فٽبال|فٽبال]] اٽلي ۾ سڀ کان مشهور راند آهي.]] سڀ کان مشهور راند [[اٽلي ۾ فٽبال|فٽبال]] آهي.<ref>{{Cite web|last=Wilson|first=Bill|date=10 March 2014|title=Italian football counts cost of stagnation|url=https://www.bbc.co.uk/news/business-26351331|access-date=12 June 2015|publisher=BBC News}}; {{Cite book|last1=Hamil|first1=Sean|title=Managing football: an international perspective|last2=Chadwick|first2=Simon|publisher=Elsevier/Butterworth-Heinemann|year=2010|isbn=978-1-8561-7544-9|edition=1st ed., dodr.|location=Amsterdam|page=285}}</ref> اٽلي جي [[اٽلي قومي فٽبال ٽيم|ٽيم]] سڀ کان وڌيڪ ڪامياب ٽيمن مان هڪ آهي، جنهن چار [[فيفا ورلڊ ڪپ|ورلڊ ڪپ]] ڪاميابيون ([[1934 فيفا ورلڊ ڪپ|1934]]، [[1938 فيفا ورلڊ ڪپ|1938]]، [[1982 فيفا ورلڊ ڪپ|1982]] ۽ [[2006 فيفا ورلڊ ڪپ|2006]]) ۽ ٻه [[يوئيفا يورو]] ڪاميابيون ([[يوئيفا يورو 1968|1968]] ۽ [[يوئيفا يورو 2020|2020]]) حاصل ڪيون آهن.<ref>{{Cite web|title=Previous FIFA World Cups|url=https://www.fifa.com/worldcup/archive/index.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110125063612/http://www.fifa.com/worldcup/archive/index.html|archive-date=25 January 2011|access-date=8 January 2011|publisher=FIFA}}</ref> اطالوي ڪلبن 48 وڏيون يورپي ٽرافيون کٽيون آهن، جنهن ڪري اٽلي اسپين کان پوءِ يورپ جو ٻيو سڀ کان ڪامياب ملڪ بڻجي ٿو. اٽلي جي مٿئين ليگ [[سيري آ]] آهي، جنهن کي دنيا ڀر ۾ لکين مداح ڏسن ٿا.<ref>{{Cite web|title=Le squadre più tifate al mondo: classifica e numero di fan|url=https://www.sisal.it/scommesse-matchpoint/blog/fuori-campo/squadre-piu-tifate-al-mondo-classifica|access-date=4 January 2022|language=it|archive-date=18 September 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210918004108/https://www.sisal.it/scommesse-matchpoint/blog/fuori-campo/squadre-piu-tifate-al-mondo-classifica|url-status=dead}}</ref> ٻيون مشهور ٽيم واريون رانديون باسڪيٽ بال، والي بال ۽ رگبي آهن.<ref name="sportface">{{Cite web|date=15 March 2021|title=Sport più seguiti: la (forse) sorprendente classifica mondiale|url=https://www.sportface.it/altro/sport-piu-seguiti-la-forse-sorprendente-classifica-mondiale/1318754|access-date=4 January 2022|language=it|archive-date=4 January 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220104135605/https://www.sportface.it/altro/sport-piu-seguiti-la-forse-sorprendente-classifica-mondiale/1318754|url-status=dead}}</ref> اٽلي جون مردن ۽ عورتن جون قومي والي بال ٽيمون اڪثر دنيا جي بهترين ٽيمن ۾ شامل ٿين ٿيون. [[اٽلي مردن جي قومي والي بال ٽيم|مردن جي ٽيم]] لڳاتار ٽي [[ايف آءِ وي بي والي بال مردن جي عالمي چيمپيئن شپ|عالمي چيمپيئن شپون]] کٽيون (1990ع، 1994ع ۽ 1998ع ۾). [[اٽلي مردن جي قومي باسڪيٽ بال ٽيم|اٽلي مردن جي باسڪيٽ بال ٽيم]] جا بهترين نتيجا [[يورو باسڪيٽ 1983]] ۽ [[يورو باسڪيٽ 1999|1999ع]] ۾ سونا تمغا، ۽ [[2004ع گرمائين اولمپڪس ۾ باسڪيٽ بال|2004ع اولمپڪس]] ۾ چاندي جو تمغو هئا. [[ليگا باسڪيٽ سيري آ]] يورپ جي سڀ کان وڌيڪ مقابلي واري ليگن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite web|date=July 2019|title=Basket Eurolega, l'albo d'oro delle squadre più forti e titolate d'Europa|url=https://williamhillnews.it/basket/basket-eurolega|access-date=4 January 2022|language=it}}</ref> [[اٽلي قومي رگبي يونين ٽيم]] [[سڪس نيشنز چيمپيئن شپ]] ۽ [[رگبي ورلڊ ڪپ]] ۾ مقابلو ڪري ٿي. انفرادي راندين ۾، سائيڪل ڊوڙ مشهور آهي؛<ref>{{Cite book|last=Foot|first=John|title=Pedalare! Pedalare!: a history of Italian cycling|publisher=Bloomsbury|year=2012|isbn=978-1-4088-2219-7|location=London|page=312}}</ref> اطالوين [[يو سي آءِ روڊ ورلڊ چيمپيئن شپون – مردن جي روڊ ريس|يو سي آءِ عالمي چيمپيئن شپون]] [[يو سي آءِ روڊ ورلڊ چيمپيئن شپون – مردن جي روڊ ريس#قوم موجب تمغا ماڻيندڙ|بيلجيم کان سواءِ ڪنهن به ٻئي ملڪ کان وڌيڪ]] کٽيون آهن. [[جيرو دي اٽاليا]] هر مئي ۾ ٿيندڙ سائيڪل ريس آهي ۽ ٽن [[گرانڊ ٽورس]] مان هڪ آهي. الپائن اسڪائينگ هڪ وسيع راند آهي، ۽ ملڪ اسڪائينگ لاءِ مشهور منزل آهي.<ref>{{Cite news|last=Hall|first=James|date=23 November 2012|title=Italy is best value skiing country, report finds|url=https://www.telegraph.co.uk/travel/travelnews/9697128/Italy-is-best-value-skiing-country-report-finds.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131003012827/http://www.telegraph.co.uk/travel/travelnews/9697128/Italy-is-best-value-skiing-country-report-finds.html|archive-date=3 October 2013|access-date=29 August 2013|work=The Daily Telegraph|location=London}}</ref> اطالوي اسڪائر [[سياري جون اولمپڪ رانديون]] ۽ [[الپائن اسڪائي ورلڊ ڪپ]] ۾ سٺا نتيجا حاصل ڪن ٿا. ٽينس کي اهم پيروي حاصل آهي: اها چوٿين سڀ کان وڌيڪ کيڏي ويندڙ راند آهي.<ref>{{Cite web|title=Il tennis è il quarto sport in Italia per numero di praticanti|url=http://www.federtennis.it/DettaglioNews.asp?IDNews=55672|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20130927033216/http://www.federtennis.it/DettaglioNews.asp?IDNews=55672|archive-date=27 September 2013|access-date=29 August 2013|publisher=Federazione Italiana Tennis}}</ref> [[روم ماسٽرز]]، جيڪو 1930ع ۾ قائم ٿيو، سڀ کان وڌيڪ معزز ٽينس ٽورنامينٽن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite news|title=Internazionali d'Italia di Tennis – Roma 2021 |url=https://www.faretennis.com/tornei/internazionali-italia-tennis|access-date=4 January 2022|language=it}}</ref> اطالوي رانديگرن [[ڊيويس ڪپ]] 4 ڀيرا (1976، 2023، 2024 ۽ 2025) ۽ [[بلي جين ڪنگ ڪپ]] 6 ڀيرا (2006، 2009، 2010، 2013، 2024 ۽ 2025) کٽيا آهن. [[File:Michael Schumacher 2006 USA 2.jpg|thumb|[[اسڪوديريا فيراري]] جي [[فيراري 248 ايف 1]]، جيڪا [[گرانڊ پري موٽر ريسنگ|گرانڊ پري]] ريسنگ ۾ اڃا تائين موجود سڀ کان پراڻي ٽيم آهي،<ref name="targaflorio"/> جيڪا 1948ع کان مقابلو ڪري رهي آهي، ۽ شمارياتي طور [[فارمولا ون گرانڊ پري فاتحن جي فهرست (تعمير ڪندڙ)|تاريخ جي سڀ کان ڪامياب فارمولا ون ٽيم]] آهي]] موٽر راندون مشهور آهن.<ref name="sportface"></ref> اٽلي، تمام وڏي فرق سان، سڀ کان وڌيڪ موٽو جي پي عالمي چيمپيئن شپون کٽيون آهن. اطالوي [[اسڪوديريا فيراري]] [[گرانڊ پري موٽر ريسنگ|گرانڊ پري]] ريسنگ ۾ اڃا تائين موجود سڀ کان پراڻي ٽيم آهي،<ref name="targaflorio">{{Cite web|title=Enzo Ferrari|url=https://www.targaflorio.info/enzoferrari.htm|access-date=4 January 2022|language=it}}</ref> جيڪا 1948ع کان مقابلو ڪري رهي آهي، ۽ 232 ڪاميابين سان سڀ کان ڪامياب فارمولا ون ٽيم آهي. [[فارمولا ون]] جو [[اطالوي گرانڊ پري]] 1921ع کان منعقد ٿيندو رهيو آهي<ref>{{Cite web|date=3 September 2020|title=GP d'Italia: albo d'oro|url=https://www.motori.it/curiosita/1757728/gp-ditalia-albo-doro.html|access-date=4 January 2022|language=it}}</ref> ۽ هميشه [[آٽوڊرومو ناتسيونالي مونزا]] ۾ ٿيو آهي (سواءِ [[1980 اطالوي گرانڊ پري|1980ع]] جي).<ref>{{Cite web|date=7 September 2021|title=GP Italia: a Monza tra storia e passione|url=https://www.f1world.it/amarcord/gp-ditalia-a-monza-tra-storia-e-passione|access-date=4 January 2022|language=it|archive-date=4 January 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220104135550/https://www.f1world.it/amarcord/gp-ditalia-a-monza-tra-storia-e-passione/|url-status=dead}}</ref> موٽر راندين ۾ ٻيا ڪامياب اطالوي ڪار ٺاهيندڙ [[الفا روميو]]، [[لانچيا]]، [[مازيراتي]] ۽ [[فيات]] آهن.<ref>{{Cite web|date=5 October 2021|title=L'Italia che vince le corse|work=Mauto|url=https://www.museoauto.com/litalia-che-vince-le-corse-la-ferrari-500-f2-del-1952|access-date=4 January 2022|language=it|archive-date=4 January 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220104172543/https://www.museoauto.com/litalia-che-vince-le-corse-la-ferrari-500-f2-del-1952/|url-status=dead}}</ref> اٽلي اولمپڪس ۾ ڪامياب رهيو آهي، [[1896ع گرمائين اولمپڪس|پهرين اولمپياڊ]] کان حصو وٺندو رهيو آهي ۽ 48 مان 47 رانديگرن ۾ شامل ٿيو آهي ([[1904ع گرمائين اولمپڪس|1904ع]] کان سواءِ).<ref>{{Cite web|last=Elio Trifari|title=Che sorpresa: Italia presente a tutti i Giochi|url=http://archiviostorico.gazzetta.it/2008/novembre/28/Che_sorpresa_Italia_presente_tutti_ga_10_081128051.shtml|access-date=4 January 2022|language=it}}</ref> [[اولمپڪس ۾ اٽلي|اطالوين]] [[گرمائين اولمپڪ رانديون]] ۾ 618 تمغا، ۽ سياري جي اولمپڪس ۾ 141 تمغا کٽيا آهن، جن ۾ 259 سونا تمغا شامل آهن، ۽ ڪل تمغن جي لحاظ کان ڇهون سڀ کان ڪامياب ملڪ آهي. ملڪ [[1960ع گرمائين اولمپڪس|1960ع]] ۾ گرمائين اولمپڪس جي ميزباني ڪئي؛ ۽ [[سياري جون اولمپڪ رانديون|سياري جي اولمپڪس]] جي [[1956ع سياري اولمپڪس|1956ع]]، [[2006ع سياري اولمپڪس|2006ع]] ۾ ميزباني ڪئي، ۽ هن وقت [[ميلان]] ۽ [[ڪورتينا دامپيتسو]] ۾ [[2026ع سياري اولمپڪس|2026ع واري ايڊيشن]] جي ميزباني ڪري رهيو آهي. === عام موڪلون، ميلو ۽ لوڪ روايتون === {{Main|اٽلي ۾ عام موڪلون|اٽلي جون روايتون|اٽلي جون لوڪ روايتون}} [[File:Frecce Tricolori 2022.jpg|thumb|روم ۾ ''[[فيستا ديلا ريپوبليڪا]]'' جي جشن دوران [[وڪٽر ايمانوئل ٻيون يادگار]] مٿان ''[[فريچي تريڪولوري]]''، جنهن جي دونهين واري لڪير [[اٽلي جا قومي رنگ]] ڏيکاري ٿي]] عام موڪلن ۾ مذهبي، قومي ۽ علائقائي ڏينهن شامل آهن. اٽلي جو قومي ڏينهن، ''[[فيستا ديلا ريپوبليڪا]]'' ('جمهوريت جو ڏينهن')،<ref>{{Cite web|title=Le feste mobili. Feste religiose e feste civili in Italia|url=http://calendario.eugeniosongia.com/feste.htm|access-date=29 December 2022|language=it}}</ref> 2 جون تي ملهايو ويندو آهي، جنهن جو مکيه جشن روم ۾ ٿيندو آهي، ۽ اهو 1946ع ۾ اطالوي جمهوريه جي جنم جي ياد ۾ ملهايو ويندو آهي.<ref name="Italian Embassy in London">{{Cite web|title=Festività nazionali in Italia|url=http://www.amblondra.esteri.it/Ambasciata_Londra/Menu/In_linea_con_utente/Domande_frequenti/altro.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20120624220055/http://www.amblondra.esteri.it/Ambasciata_Londra/Menu/In_linea_con_utente/Domande_frequenti/altro.htm|archive-date=24 June 2012|access-date=15 April 2012|publisher=Italian Embassy in London|language=it}}</ref> تقريب ۾ [[اڻڄاتل سپاهيءَ جو مقبرو (اٽلي)|اطالوي اڻڄاتل سپاهي]] کي خراج عقيدت طور گلن جي چادر چاڙهڻ ۽ روم ۾ [[ويا ديئي فوري امپيريالي]] سان فوجي پريڊ شامل آهي. [[سينٽ لوسي جو ڏينهن#اٽلي|سينٽ لوسي جو ڏينهن]]، 13 ڊسمبر تي، اٽلي جي ڪجهه علائقن ۾ ٻارن ۾ مشهور آهي، جتي هوءَ سانتا ڪلاز جهڙو ڪردار ادا ڪري ٿي.<ref>{{Cite web|title=Saint Lucy – Sicily's Most Famous Woman – Best of Sicily Magazine|url=http://www.bestofsicily.com/mag/art333.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20121015021932/http://bestofsicily.com/mag/art333.htm|archive-date=15 October 2012|website=bestofsicily.com}}</ref> [[ايپيفني (موڪل)|ايپيفني]] [[اطالوي لوڪ روايتون|اطالوي لوڪ روايتن]] جي شخصيت [[بيفانا]] سان لاڳاپيل آهي، جيڪا ٻهاريءَ تي سوار هڪ پوڙهي عورت آهي، جيڪا 5 جنوري جي رات سٺن ٻارن لاءِ تحفا، ۽ خراب ٻارن لاءِ ڪوئلو يا رک جا ٿيلها آڻي ٿي.<ref>{{Cite book|last=Roy|first=Christian|url={{Google books|IKqOUfqt4cIC|page=PA144|keywords=|text=|plainurl=yes}}|title=Traditional Festivals|date=2005|publisher=ABC-CLIO|isbn=978-1-5760-7089-5|page=144|access-date=13 January 2015}}</ref> [[مريم جو آسمان تي کڄڻ]] 15 آگسٽ تي ''[[فيراگوستو]]'' سان گڏ اچي ٿو، جيڪو اونهاري جي موڪلن جو دور آهي.<ref>{{Cite book|last=Jonathan Boardman|url={{Google books|VHAUAQAAIAAJ|keywords=|text=|plainurl=yes}}|title=Rome: A Cultural and Literary Companion|publisher=Signal Books|year=2000|isbn=978-1-902669-15-1|location=University of California|page=219|format=Google Books}}</ref> اطالوي قومي [[سرپرست ڏينهن]]، 4 آڪٽوبر تي، [[سينٽ فرانسس ۽ ڪيٿرائن جو عيد ڏينهن|سينٽ فرانسس ۽ سينٽ ڪيٿرائن]] کي ملهايو ويندو آهي. هر شهر يا ڳوٺ پنهنجي مقامي سرپرست بزرگ جي عيد تي پڻ عام موڪل ملهائيندو آهي.<ref name="Italian Embassy in London"></ref> [[ناتالي دي روما]] ({{literally|روم جو جنم ڏينهن}}) [[روم]] ۾ 21 اپريل تي ٿيندڙ ساليانو ميلو آهي، جيڪو شهر جي ڏند ڪٿائي [[روم جو بنياد|بنياد]] جي خوشيءَ ۾ ملهايو ويندو آهي.<ref name="Plutarch12">[[پلوٽارڪ]]، ''[[متوازي زندگيون]] – رومولس جي زندگي''، [http://penelope.uchicago.edu/Thayer/E/Roman/Texts/Plutarch/Lives/Romulus*.html#12 12.2] ([[لاڪوس ڪورتيوس]] مان)</ref> [[ڏند ڪٿا]] موجب، چيو وڃي ٿو ته [[رومولس]] 21 اپريل 753 ق.م. تي روم شهر جو بنياد وڌو.<ref name="penelope">{{Cite web|url=https://penelope.uchicago.edu/Thayer/L/Roman/Texts/Censorinus/text*.html#17.11|title=LacusCurtius • Censorinus – De Die Natali|website=penelope.uchicago.edu}}</ref> ميلن ۽ جشنن ۾ [[پاليو دي سينا]] گهوڙن جي ڊوڙ، [[مقدس هفتو#اٽلي|مقدس هفتي]] جون رسمون، اريتسو جو [[ساراسين جوسٽ]]، ۽ ''[[ڪالچو ستوريڪو فيورينتينو]]'' شامل آهن. 2013ع ۾، [[يونيسڪو]] [[غير مادي ثقافتي ورثو|غير مادي ثقافتي ورثي]] ۾ اطالوي ميلن ۽ ''[[پاسو (فلوٽ)|پاسو]]'' کي شامل ڪيو، جهڙوڪ [[واريا دي پالمي]]، [[ويتربو]] ۾ [[ماڪينا دي سانتا روزا]]، ۽ [[ساساري]] ۾ ''faradda di li candareri''.<ref>{{Cite web|title=Celebrations of big shoulder-borne processional structures|url=http://www.unesco.org/culture/ich/index.php?lg=en&pg=00011&RL=00721|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141213122708/http://www.unesco.org/culture/ich/index.php?lg=EN|archive-date=13 December 2014|access-date=29 November 2014|publisher=UNESCO}}</ref> ٻين ميلن ۾ [[اٽلي ۾ ڪارنيول|ڪارنيول]] شامل آهن، جهڙوڪ [[وينس جو ڪارنيول|وينس]]، [[وياريجو جو ڪارنيول|وياريجو]]، [[اِوريا جو ڪارنيول|اِوريا]]، [[فويانو ديلا ڪيانا جو ڪارنيول|فويانو ديلا ڪيانا]]، ۽ [[ساتريانو دي لوڪانيا جو ڪارنيول|ساتريانو دي لوڪانيا]]. [[وينس فلم فيسٽيول]]، جيڪو [[گولڊن لائن]] انعام ڏئي ٿو ۽ 1932ع کان منعقد ٿي رهيو آهي، دنيا جو سڀ کان پراڻو فلمي ميلو آهي ۽ [[ڪانز فلم فيسٽيول|ڪانز]] ۽ [[برلن بين الاقوامي فلم فيسٽيول|برلن]] سان گڏ يورپ جي "وڏن ٽن" فلمي ميلن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite web|last=Anderson|first=Ariston|date=24 July 2014|title=Venice: David Gordon Green's 'Manglehorn,' Abel Ferrara's 'Pasolini' in Competition Lineup|url=https://www.hollywoodreporter.com/news/venice-film-festival-unveils-lineup-720770|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20160218220740/http://www.hollywoodreporter.com/news/venice-film-festival-unveils-lineup-720770|archive-date=18 February 2016|website=[[دي هالي ووڊ رپورٽر]]}}; {{Cite magazine|title=Addio, Lido: Last Postcards from the Venice Film Festival|url=https://time.com/3291348/addio-lido-last-postcards-from-the-venice-film-festival/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140920162423/http://time.com/3291348/addio-lido-last-postcards-from-the-venice-film-festival|archive-date=20 September 2014|magazine=Time}}</ref> ==<span class="anchor" id="Constituent entities"></span>انتظامي ورهاستون== <!-- This Anchor tag serves to provide a permanent target for incoming section links. Please do not remove or modify it, except to add another appropriate anchor. If you modify the section title, please anchor the old title. It is always best to anchor an old section header that has been changed so that links to it will not be broken. See [[Template:Anchor]] for details. This template is {{Subst:Anchor comment}}. --> {{Main|اٽلي جا علائقا|اٽلي جا صوبا|اٽلي جا ميٽروپوليٽن شهر|ڪوموني}} {{Italy Labelled Map Scalable|image-width=400}} اٽلي 20 علائقن (''[[ريجوني]]'') تي مشتمل آهي، جن مان پنجن کي [[خاص قانوني حيثيت وارا خودمختيار علائقا|خاص خودمختيار حيثيت]] حاصل آهي، جيڪا کين اضافي معاملن تي قانون سازي ڪرڻ جي اجازت ڏئي ٿي.<ref name="tuttitalia">{{Cite news|title=Regioni italiane|url=http://www.tuttitalia.it/regioni|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220509133929/https://www.tuttitalia.it/regioni|archive-date=9 May 2022|access-date=30 April 2022|language=it}}</ref> {{Div col}} * [[ابروزو]] * [[اوستا وادي]] * [[اپوليا]] * [[بازيليڪاتا]] * [[ڪلابريا]] * [[ڪمپانيا]] * [[ايميليا-رومانيا]] * [[فريولي-وينيزيا جوليا]] * [[لازيو]] * [[ليگوريا]] * [[لومباردي]] * [[مارڪي]] * [[موليزه]] * [[پيڊمونٽ]] * [[سارڊينيا]] * [[سسلي]] * [[ترنتينو-آلٽو آديجي/سڊٽيرول]] * [[ٽسڪني]] * [[امبريا]] * [[وينيتو]] {{Div col end}} ''ريجوني'' ۾ 107 صوبا (''[[اٽلي جا صوبا|پرووينچي]]'') يا ميٽروپوليٽن شهر (''[[اٽلي جا ميٽروپوليٽن شهر|چِتا ميٽروپوليتاني]]'')، ۽ 7,896 ميونسپلٽيون (''[[ڪوموني]]'') شامل آهن.<ref name="tuttitalia"/> {{Clear}} == پڻ ڏسو == {{Portal|اٽلي|ملڪ|يورپ|يورپي يونين }} * [[اٽلي جو خاڪو]] {{Clear}} == نوٽس == {{Notelist|30em}} == ڪتابيات == {{Refbegin|30em}} * {{Cite book|last1=Cushman-Roisin|first1=Benoit|url=https://books.google.com/books?id=OFwkVgQNHlsC|title=Physical oceanography of the Adriatic Sea|last2=Gačić|first2=Miroslav|last3=Poulain|first3=Pierre-Marie|publisher=Springer|year=2001|isbn=978-1-4020-0225-0}} * {{Cite web|date=2004–2007|title=FastiOnline: A database of archaeological excavations since the year 2000 |url=https://www.fastionline.org|access-date=6 March 2010|publisher=International Association of Classical Archaeology (AIAC)}} * Hibberd, Matthew. ''The media in Italy'' (McGraw-Hill International, 2007). * Sarti, Roland, ed. ''Italy: A reference guide from the Renaissance to the present'' (2004). * Sassoon, Donald. ''Contemporary Italy: politics, economy and society since 1945'' (Routledge, 2014). * {{Cite web|date=1995–2010|title=Italy History – Italian History Index|url=http://vlib.iue.it/hist-italy/Index.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210815124837/http://vlib.iue.it/hist-italy/Index.html|archive-date=15 August 2021|access-date=6 March 2010|publisher=European University Institute, The World Wide Web Virtual Library|language=it, en}} {{Refend}} == ٻاهريان ڳنڍڻا == {{Wikibooks|Wikijunior:Countries A-Z|Italy}} {{Sister project links|voy=Italy|d=Q38}} * [https://www.bbc.com/news/world-europe-17433142 اٽلي] [[بي بي سي نيوز]] مان * [https://web.archive.org/web/20260116052905/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy/ اٽلي]. ''[[دي ورلڊ فيڪٽ بڪ]]''. [[سينٽرل انٽيليجنس ايجنسي]]. * [https://web.archive.org/web/20081216082829/http://ucblibraries.colorado.edu/govpubs/for/italy.htm اٽلي] ''يو سي بي لائبريريز گوو پبس'' مان * [https://www.oecd.org/italy/ اٽلي] [[او اي سي ڊي]] مان * [https://european-union.europa.eu/principles-countries-history/eu-countries/italy_en يورپي يونين جي ويب سائيٽ تي اٽلي جو ملڪي خاڪو] * {{Wikiatlas|Italy}} * {{OSM relation|365331}} * [https://www.ifs.du.edu/IFs/frm_CountryProfile/IT اٽلي لاءِ اهم ترقياتي اڳڪٿيون] [[انٽرنيشنل فيوچرز]] مان * [https://www.governo.it/ سرڪاري ويب سائيٽ] {{In lang|it}} * [https://www.italia.it/en/ اطالوي سياحت جي سرڪاري ويب سائيٽ] {{Italy topics}} {{Navboxes |title = اٽلي سان لاڳاپيل مضمون|list= {{Sovereign states of Europe}} {{Countries and territories bordering the Mediterranean Sea}} {{EU members}} {{European Economic Area (EEA)}} {{Council of Europe members}} {{G8 nations}} {{G20}} {{OSCE}} }} {{Authority control}} {{Coord|43|N|12|E|display=title}} [[زمرو:اٽلي| ]]<!--Please leave the empty space as standard.--> [[زمرو:1861ع ۾ يورپ ۾ قيام]] [[زمرو:اهي ملڪ ۽ علائقا جتي اطالوي سرڪاري ٻولي آهي]] [[زمرو:يورپ جا ملڪ]] [[زمرو:جي 20 ميمبر]] [[زمرو:ڪائونسل آف يورپ جا ميمبر رياستون]] [[زمرو:يورپي يونين جا ميمبر رياستون]] [[زمرو:نيٽو جا ميمبر رياستون]] [[زمرو:يونين فار دي ميڊيٽرينين جا ميمبر رياستون]] [[زمرو:گڏيل قومن جا ميمبر رياستون]] [[زمرو:او اي سي ڊي ميمبر]] [[زمرو:جمهوريتون]] [[زمرو:1861ع ۾ قائم ٿيل رياستون ۽ علائقا]] [[Category:1946ع ۾ يورپ ۾ قائم ٿيل رياستون ۽ علائقا]] == حوالا == {{Reflist}} lf4ij1mm3kheevv8m4a574bmeazs0wd 382623 382622 2026-06-04T07:49:47Z Intisar Ali 8681 382623 wikitext text/x-wiki {{چونڊ مضمون| جون 2026}} {{Short description|ڏکڻ ۽ اولهه يورپ جو ملڪ}} {{Infobox country | conventional_long_name = اطالوي جمهوريه | common_name = اٽلي | native_name = {{Lang|it|Repubblica Italiana<!--upper case see Italian wiki-->}} | image_flag = Flag of Italy.svg | image_coat = Emblem of Italy.svg | symbol_type = نشان | national_anthem = "{{Lang|it|[[اِل ڪانتو ديلي اطالياني]]|italic=no}}"<br/>"اطالوين جو گيت"<div style="padding-top:0.5em;">{{Center|[[File:Canto degli Italiani - Marina Militare (strumentale).wav]]}}</div> | image_map = {{Switcher|[[File:EU-Italy (orthographic projection).svg|frameless]]|گلوب ڏيکاريو|[[File:EU-Italy.svg|upright=1.15|frameless]]|يورپي يونين جو نقشو ڏيکاريو|default=1}} | capital = [[روم]] | coordinates = {{Coord|41|54|N|12|29|E|type:city}} | largest_city = capital | languages_type = ڏيهي ٻوليون | languages = ڏسو [[اٽلي جون ٻوليون|مکيه مضمون]] | official_languages = [[اطالوي ٻولي|اطالوي]]<sup>a</sup> {{Infobox|child=yes |label1 = [[اٽلي ڏانهن اميگريشن|قوميت]] {{Nobold|(2021)}}<ref name="id2020">{{Cite web|title=Indicatori demografici, anno 2020 |url=https://www.istat.it/it/files//2021/05/REPORT_INDICATORI-DEMOGRAFICI-2020.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210503091112/https://www.istat.it/it/files//2021/05/REPORT_INDICATORI-DEMOGRAFICI-2020.pdf|archive-date=3 May 2021|access-date=3 May 2021}}</ref> | data1 = {{Unbulleted list|91% اطالوي|9% ٻيا}} }} | religion = {{Ublist|item_style=white-space:nowrap;|84% [[اٽلي ۾ عيسائيت|عيسائيت]]|12% [[اٽلي ۾ لادينيت|لادينيت]]|4% [[اٽلي ۾ مذهب|ٻيا]]}} | religion_year = 2021 | religion_ref = <ref>{{Cite web|date=September 2021|title=Special Eurobarometer 516|url=https://data.europa.eu/data/datasets/s2237_95_2_516_eng?locale=en|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20230629085321/http://data.europa.eu/data/datasets/s2237_95_2_516_eng?locale=en|archive-date=29 June 2023|access-date=2 June 2026|publisher=European Union: [[European Commission]]|via=[[European Data Portal]] (see Volume C: Country/socio-demographics: IT: Question D90.2.)}}</ref> | demonym = اطالوي | government_type = [[وحداني پارلياماني جمهوريه]] | leader_title1 = [[اٽلي جو صدر|صدر]] | leader_name1 = [[سرجيو ماتاريلا]] | leader_title2 = [[اٽلي جو وزيراعظم|وزيراعظم]] | leader_name2 = [[جورجيا ميلوني]] | leader_title3 = [[جمہوريه جي سينيٽ جو صدر (اٽلي)|سينيٽ جو صدر]] | leader_name3 = [[اگناتسيو لا روسا]] | leader_title4 = [[چيمبر آف ڊپٽيز جو صدر (اٽلي)|چيمبر آف ڊپٽيز جو صدر]] | leader_name4 = [[لورينزو فونتانا]] | legislature = [[اطالوي پارليامينٽ|پارليامينٽ]] | upper_house = [[جمہوريه جي سينيٽ (اٽلي)|جمہوريه جي سينيٽ]] | lower_house = [[چيمبر آف ڊپٽيز (اٽلي)|چيمبر آف ڊپٽيز]] | sovereignty_type = [[اٽلي جي تاريخ|تاريخي سياسي وحدتون]] | established_event1 = [[اٽلي جا قديم ماڻھو|اٽالڪ ماڻھو]] | established_date1 = قديم دور | established_event2 = [[قديم روم]]<br>[[رومي اٽلي]] | established_date2 = 753 ق م–476 ع | established_event3 = [[بربر بادشاهتون|رومي-بربر بادشاهتون]]<br>[[بازنطيني اٽلي]] | established_date3 = اوائلي وچون دور | established_event4 = [[اٽلي جي تاريخي رياستن جي فهرست|اطالوي شهري رياستون ۽ علائقائي سياسي وحدتون]] | established_date4 = وچون دور ۽ جديد دور | established_event5 = [[اٽلي جي بادشاهت]] | established_date5 = 1861–1946<br>{{start date and age|1861|03|17|df=y}} | established_event6 = [[اطالوي سلطنت]] | established_date6 = 1869/1882–1960 | established_event7 = [[1946ع اطالوي اداراتي ريفرنڊم|اطالوي جمهوريه]] | established_date7 = {{start date and age|1946|06|02|df=y}} | area_km2 = 301,340 | area_footnote = <ref name="Central Intelligence Agency-2023">{{Cite web|date=23 August 2023|title=Italy|url=https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210701235642/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy|archive-date=1 July 2021|access-date=28 August 2023|publisher=Central Intelligence Agency}}</ref><ref>{{Cite web|date=12 November 2023|title=Italy country profile|url=https://www.bbc.com/news/world-europe-17433142|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20231218111602/https://www.bbc.com/news/world-europe-17433142|archive-date=18 December 2023|access-date=12 November 2023|publisher=BBC News}}</ref> | area_rank = 71هون | area_sq_mi = 116,347 <!--Do not remove per [[Wikipedia:Manual of Style/Dates and numbers]]--> | percent_water = 1.24 (2015)<ref>{{Cite web|title=Surface water and surface water change|url=https://stats.oecd.org/Index.aspx?DataSetCode=SURFACE_WATER|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210324133453/https://stats.oecd.org/Index.aspx?DataSetCode=SURFACE_WATER|archive-date=24 March 2021|access-date=11 October 2020|publisher=[[Organisation for Economic Co-operation and Development]] (OECD)}}</ref> | population_estimate = {{DecreaseNeutral}} 58,915,561<ref name="population">{{cite web|title=Monthly Demographic Balance|url=https://demo.istat.it/app/?l=en&a=&i=D7B|publisher=[[Italian National Institute of Statistics|ISTAT]]}}</ref> | population_estimate_year = 2025 | population_estimate_rank = 25هون | population_density_km2 = 195.5 | population_density_sq_mi = auto<!--Do not remove per [[Wikipedia:Manual of Style/Dates and numbers]]--> | population_density_rank = 72هون | GDP_PPP = {{Increase}} $3.872&nbsp;trillion<ref name="IMFWEO.IT">{{cite web |url=https://data.imf.org/en/Data-Explorer?datasetUrn=IMF.RES:WEO(9.0.0) |title=World Economic Outlook Database (April 2026 Edition) |publisher=[[International Monetary Fund]] |website=www.imf.org |date=14 April 2026 |access-date=18 April 2026}}</ref> | GDP_PPP_year = 2026 | GDP_PPP_rank = 12هون | GDP_PPP_per_capita = {{Increase}} $65,761<ref name="IMFWEO.IT"/> | GDP_PPP_per_capita_rank = 29هون | GDP_nominal = {{Increase}} $2.738&nbsp;trillion<ref name="IMFWEO.IT"/> | GDP_nominal_year = 2026 | GDP_nominal_rank = 8هون | GDP_nominal_per_capita = {{Increase}} $46,505<ref name="IMFWEO.IT"/> | GDP_nominal_per_capita_rank = 27هون | Gini = 32.5 <!--number only--> | Gini_year = 2020 | Gini_change = decrease <!--increase/steady/decrease--> | Gini_ref = <ref>{{Cite web|title=Gini coefficient of equivalised disposable income – EU-SILC survey|url=https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/tessi190/default/table?lang=en|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20201009091832/https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/tessi190/default/table?lang=en|archive-date=9 October 2020|access-date=21 June 2022|publisher=European Commission}}</ref> | HDI = 0.915 <!--number only--> | HDI_year = 2023<!-- Please use the year to which the data refers, not the publication year--> | HDI_change = increase <!--increase/decrease/steady--> | HDI_ref = <ref name="UNHDR">{{Cite web |date=6 May 2025 |title=Human Development Report 2025 |url=https://hdr.undp.org/system/files/documents/global-report-document/hdr2025reporten.pdf|url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20250506051232/https://hdr.undp.org/system/files/documents/global-report-document/hdr2025reporten.pdf |archive-date=6 May 2025 |access-date=6 May 2025 |publisher=[[United Nations Development Programme]] |language=en}}</ref> | HDI_rank = 29هون | currency = [[يورو]] (€)<sup>b</sup> | currency_code = EUR | time_zone = [[مرڪزي يورپي وقت|CET]] | utc_offset = +1 | utc_offset_DST = +2 | time_zone_DST = [[مرڪزي يورپي گرمي وارو وقت|CEST]] | calling_code = [[+39]] <sup>c</sup> | cctld = [[.it]] | footnote_a = <span style="font-size:100%;">جرمن [[ڏکڻ ٽائرول]] ۽ [[فريولي-وينيتسيا جوليا]] ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ فرينچ [[آئوستا وادي]] ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ [[سلووين ٻولي|سلووين]] [[ٽريئستي صوبو]]، [[گوريتسيا صوبو]] ۽ فريولي-وينيتسيا جوليا ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ [[لاڊن ٻولي|لاڊن]] ڏکڻ ٽائرول، [[ترنتينو]] ۽ ٻين اترين علائقن ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ [[فريولي ٻولي|فريولي]] فريولي-وينيتسيا جوليا ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ [[سارڊينيائي ٻولي|سارڊينيائي]] [[سارڊينيا]] ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي.<ref>{{Cite web|title=Legge Regionale 15 ottobre 1997, n. 26 |url=http://www.regione.sardegna.it/j/v/86?v=9&c=72&file=1997026|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210226213750/http://www.regione.sardegna.it/j/v/86?v=9&c=72&file=1997026|archive-date=26 February 2021|access-date=31 May 2018|publisher=Regione autonoma della Sardegna – Regione Autònoma de Sardigna}}; {{Cite web|title=Regione Autonoma Friuli-Venezia Giulia – Comunità linguistiche regionali|url=https://www.regione.fvg.it/rafvg/cms/RAFVG/cultura-sport/patrimonio-culturale/comunita-linguistiche|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150904201140/https://www.regione.fvg.it/rafvg/cms/RAFVG/cultura-sport/patrimonio-culturale/comunita-linguistiche|archive-date=4 September 2015|access-date=2 November 2020|website=regione.fvg.it}}</ref></span> | footnote_b = <span style="font-size:100%;">2002ع کان اڳ، [[اطالوي ليرا]]. يورو [[ڪامپيوني دي اٽاليا]] ۾ قبول ڪئي وڃي ٿي، پر ان جي سرڪاري ڪرنسي [[سوئس فرانڪ]] آهي.<ref>{{Cite web|date=14 July 2010|title=Comune di Campione d'Italia|url=http://www.comune.campione-d-italia.co.it/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110430223743/http://www.comune.campione-d-italia.co.it/|archive-date=30 April 2011|access-date=30 October 2010|publisher=Comune.campione-d-italia.co.it}}</ref></span> | footnote_c = <span style="font-size:100%;">ڪامپيوني دي اٽاليا کي فون ڪرڻ لاءِ سوئس ڪوڊ [[+41]] استعمال ڪرڻ ضروري آهي.</span> }} '''اٽلي'''،{{Efn|{{Lang|it|Italia}}, {{IPA|it|iˈtaːlja|pron|small=no|It-Italia.ogg}}}} سرڪاري طور '''اطالوي جمهوريه'''،{{Efn|{{Lang|it|ريپبلڪا اطاليانا|links=no}}, {{IPA|it|reˈpubblika itaˈljaːna|pron|small=no}}}} [[ڏکڻ يورپ|ڏکڻ]] ۽ [[اولهه يورپ]] ۾ واقع هڪ ملڪ آهي.{{Efn|اٽلي کي گهڻو ڪري اولهه يورپ ۾ شامل ڪيو ويندو آهي.<ref>اٽلي کي اولهه يورپي ملڪ طور بيان ڪندڙ علمي ڪم:{{Bulleted list |{{Cite book|last1=Hancock|first1=M. Donald|url=https://archive.org/details/politicsinwester00hanc_0|title=Politics in Western Europe: an introduction to the politics of the United Kingdom, France, Germany, Italy, Sweden, and the European Union|last2=Conradt|first2=David P.|last3=Peters|first3=B. Guy|last4=Safran|first4=William|last5=Zariski|first5=Raphael|date=11 November 1998|publisher=Chatham House Publishers|isbn=978-1-5664-3039-5|edition=2nd|quote=list of Western European countries Italy.|url-access=registration|ref=none}} |{{Cite book|last1=Ugo|first1=Ascoli|last2=Emmanuele|first2=Pavolini|title=The Italian welfare state in a European perspective: A comparative analysis|date=2016|publisher=Policy Press|isbn=978-1-4473-3444-6|url=https://books.google.com/books?id=BEzRDAAAQBAJ&q=list+of+Western+European+countries+Italy|ref=none}} |{{Cite book|last1=Zloch-Christy|first1=Iliana|title=East-West Financial Relations: Current Problems and Future Prospects|date=1991|publisher=Cambridge University Press|isbn=978-0-5213-9530-4|url=https://archive.org/details/eastwestfinancia00zloc|url-access=registration|quote=list of Western European countries Italy.|access-date=29 September 2019|ref=none}} |{{Cite book|last1=Clout|first1=Hugh D.|title=Western Europe: Geographical Perspectives|date=1989|publisher=Longman Scientific & Technical|isbn=978-0-5820-1772-6|url=https://books.google.com/books?id=WGbIT90ppZsC|access-date=29 September 2019|ref=none}} |{{Cite book|last1=Furlong|first1=Paul|title=Modern Italy: Representation and Reform|date=2003|publisher=Routledge|isbn=978-1-1349-7983-7|url=https://books.google.com/books?id=JNNsOl65D0AC&q=italy+western+European+country|access-date=29 September 2019|ref=none}} |{{Cite book|last1=Hanf|first1=Kenneth|last2=Jansen|first2=Alf-Inge|title=Governance and Environment in Western Europe: Politics, Policy and Administration|date=2014|publisher=Routledge|isbn=978-1-3178-7917-6|url=https://books.google.com/books?id=31wSBAAAQBAJ&q=West+Europe+Italy|access-date=29 September 2019|ref=none}} }}</ref>|name=WE}} اهو [[اطالوي اپٻيٽ|هڪ اپٻيٽ]] تي مشتمل آهي، جيڪو [[ڀونوچ سمنڊ]] ۾ وڌي وڃي ٿو، جنهن جي اترين زميني سرحد تي [[الپس]] آهن، ۽ ان سان گڏ [[اٽلي جي ٻيٽن جي فهرست|لڳ ڀڳ 800 ٻيٽ]] پڻ شامل آهن، جن مان خاص طور [[سسلي]] ۽ [[سارڊينيا]] اهم آهن. اٽلي اولهه ۾ [[فرانس]]؛ اتر ۾ [[سوئٽزرلينڊ]] ۽ [[آسٽريا]]؛ اوڀر ۾ [[سلووينيا]]؛ ۽ ٻن [[انڪليو|انڪليوز]]، [[ويٽيڪن سٽي]] ۽ [[سان مارينو]]، سان زميني سرحدون رکي ٿو. ايراضي جي لحاظ کان اهو [[ايراضيءَ موجب يورپي ملڪن جي فهرست|يورپ جو ڏهون وڏو ملڪ]] آهي، جيڪو {{Convert|301340|km2|sqmi|abbr=on}} تي پکڙيل آهي، ۽ لڳ ڀڳ 59 ملين آبادي سان [[يورپي يونين]] جو ٽيون سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو [[يورپي يونين جو رڪن ملڪ|رڪن ملڪ]] آهي. اٽلي جي گاديءَ جو هنڌ ۽ [[اٽلي جي شهرن جي فهرست|سڀ کان وڏو شهر]] [[روم]] آهي؛ ٻين وڏن شهرن ۾ [[ميلان]]، جيڪو ملڪ جو سڀ کان وڏو [[ميٽروپوليٽن علائقو]] آهي، [[نيپلز]]، [[تورين]]، [[پالرمو]]، [[بولونيا]]، [[فلورينس]]، [[جينووا]] ۽ [[وينس]] شامل آهن. [[اٽلي جي تاريخ]] ڪيترن ئي [[اٽلي جي قديم قومن جي فهرست|اٽالڪ قومن]] تائين وڃي ٿي، جن ۾ خاص طور [[قديم رومي]] شامل آهن، جن [[رومي جمهوريه]] دوران ڀونوچ سمنڊ جي دنيا کي فتح ڪيو ۽ [[رومي سلطنت]] دوران صدين تائين ان تي حڪومت ڪئي. عيسائيت جي پکڙجڻ سان، روم [[ڪيٿولڪ ڪليسا]] ۽ [[پاپائيت]] جو مرڪز بڻجي ويو. [[بربر حملا|بربر حملن]] ۽ ٻين سببن ڪري [[قديم دور جي آخري مرحلي]] ۽ [[اوائلي وچئين دور]] جي وچ ۾ [[اولهه رومي سلطنت جو زوال ۽ خاتمو]] ٿيو. يارهين صديءَ تائين [[اطالوي شهري رياستون]] ۽ [[سامونڊي جمهوريهون]] وڌيون، جن واپار ذريعي نئين خوشحالي آندي ۽ جديد سرمائيداريءَ لاءِ بنياد وڌا. [[اطالوي نشاةِ ثانيه]] پندرهين ۽ سورهين صديءَ دوران ڦهلي ڦولي ۽ [[نشاةِ ثانيه#پکڙجڻ|باقي يورپ تائين پکڙجي وئي]]. اطالوي ڳولائوئن پري اوڀر ۽ [[نئين دنيا]] ڏانهن نوان رستا دريافت ڪيا، جنهن سان [[دريافتن جو دور|دريافتن جي دور]] ۾ اهم حصو پيو. سياسي ۽ علائقائي ورهاستن جي صدين کان پوءِ، [[اٽلي جي بادشاهت]] 1861ع ۾ [[اطالوي آزاديءَ جون جنگيون|آزاديءَ جي جنگين]] ۽ [[هزارن جي مهم]] کان پوءِ قائم ٿي. اوڻيهين صديءَ جي آخر کان ويهين صديءَ جي شروعات تائين، [[اٽلي ۾ صنعتڪاري|اٽلي صنعتڪاري ڪئي]] ۽ [[اطالوي سلطنت|نوآبادياتي سلطنت]] حاصل ڪئي، جڏهن ته [[ڏکڻ اٽلي|ڏکڻ]] گهڻي حد تائين غريب رهيو، جنهن سبب آمريڪا ڏانهن [[اطالوي ڊائاسپورا|وڏي مهاجر ڊائاسپورا]] پيدا ٿي. 1915ع کان 1918ع تائين، [[پهريين عالمي جنگ دوران اٽلي جي فوجي تاريخ|اٽلي]] [[پهريين عالمي جنگ]] ۾ [[پهريين عالمي جنگ جا اتحادي|انتانت]] سان گڏ [[مرڪزي طاقتون|مرڪزي طاقتن]] خلاف وڙهيو. 1922ع ۾ [[اطالوي فاشزم|اطالوي فاشسٽ]] آمريت قائم ٿي. [[ٻي عالمي جنگ دوران اٽلي جي فوجي تاريخ|ٻي عالمي جنگ دوران]]، اٽلي پهرين [[محوري طاقتون|محوري طاقتن]] جو حصو هو، جيستائين [[ڪاسيبلي جي جنگبندي|جنگبندي]] [[ٻي عالمي جنگ جا اتحادي|اتحادي طاقتن]] سان نه ٿي (1940–1943)، پوءِ [[اطالوي مزاحمت]] ۽ جرمن قبضي ۽ سهڪار ڪندڙ [[اطالوي سماجي جمهوريه|آر ايس آءِ]] کان [[اٽلي جي آزادي]] دوران اتحادي طاقتن جو هم جنگي ساٿي بڻيو (1943–1945). 1946ع ۾ بادشاهت کي [[1946ع اطالوي اداراتي ريفرنڊم|جمهوريه سان تبديل ڪيو ويو]] ۽ ملڪ [[اطالوي اقتصادي معجزو|مضبوط بحالي]] ڪئي. [[ترقي يافته ملڪ]] طور، [[اٽلي جي معيشت|ترقي يافته معيشت]] سان، اٽلي دنيا جو [[ناليوار جي ڊي پي موجب ملڪن جي فهرست|اٺون وڏو ناليوار جي ڊي پي]] رکي ٿو، يورپ جو [[پيداوار موجب ملڪن جي فهرست|ٻيون وڏو پيداوار وارو شعبو]] رکي ٿو، ۽ [[علائقائي طاقت|علائقائي]] ۽ – [[وڏين طاقتن مان گهٽ ترين|گهٽ حد تائين]] – عالمي اقتصادي، فوجي، ثقافتي ۽ سياسي معاملن ۾ اهم ڪردار ادا ڪري ٿو. اهو يورپي يونين جو [[اندروني ڇهه|باني]] ۽ [[يورپي يونين جا ٽي|اهم رڪن]] آهي، ۽ [[اٽلي جا پرڏيهي لاڳاپا#بين الاقوامي ادارا|ڪيترين ٻين بين الاقوامي تنظيمن ۽ فورمن جو حصو]] آهي. [[ثقافتي سپر پاور]] طور، اٽلي ڊگهي عرصي کان [[اطالوي فن|فن]]، [[اٽلي جي موسيقي|موسيقي]]، [[اطالوي ادب|ادب]]، [[اطالوي کاڌو|کاڌي]]، [[اطالوي فيشن|فيشن]]، [[اٽلي ۾ سائنس ۽ ٽيڪنالاجي|سائنس ۽ ٽيڪنالاجي]] جو مشهور عالمي مرڪز رهيو آهي، ۽ [[اطالوي ايجادن ۽ دريافتن جي فهرست|ڪيترين ايجادن ۽ دريافتن]] جو ذريعو آهي. هن وٽ [[ملڪ موجب عالمي ورثو ماڳ|سڀ کان وڌيڪ تعداد]] ۾ [[عالمي ورثو ماڳ]] ([[اٽلي ۾ عالمي ورثو ماڳن جي فهرست|61]]) آهن ۽ اهو دنيا جو [[عالمي سياحت درجابندي|پنجون سڀ کان وڌيڪ گهميو ويندڙ ملڪ]] آهي. == نالو<span class="anchor" id="Etymology"></span> == {{Main|اٽلي جو نالو}} ''اٽاليا'' جي اشتقاق بابت ڪيترائي مفروضا موجود آهن.<ref>Alberto Manco, ''Italia. Disegno storico-linguistico''. 2009, Naples: L'Orientale. {{ISBN|978-8-8950-4462-0}}.</ref> هڪ نظريي موجب اهو [[قديم يوناني]] اصطلاح مان نڪتو، جيڪو ''اٽالوئي'' جي زمين لاءِ استعمال ٿيندو هو؛ اٽالوئي هڪ قبيلو هو، جيڪو انهيءَ علائقي ۾ رهندو هو، جيڪو اڄ [[ڪلابريا]] جي نالي سان سڃاتو وڃي ٿو. اصل ۾ سمجهيو ويندو هو ته ان جو نالو ''ويتولي'' هو، ۽ ڪجهه عالمن جي راءِ آهي ته سندن [[ٽوٽم]]ي جانور ڳئون جو ٻچو هو ([[لاطيني]]: ''vitulus''؛ [[امبريائي]]: ''vitlo''؛ [[اوسڪن]]: ''Víteliú'')<!-- and named for the god of cattle, [[Mars (mythology)|Mars]] -->.<ref>J.P. Mallory and D.Q. Adams, ''Encyclopedia of Indo-European Culture'' (London: Fitzroy and Dearborn, 1997), 24.</ref> ڪيترن قديم ليکڪن چيو آهي ته اهو نالو هڪ مقامي حڪمران [[اٽالس]] جي نالي تان پيو.<ref>Dionysius of Halicarnassus, ''Roman Antiquities'', [https://penelope.uchicago.edu/Thayer/E/Roman/Texts/Dionysius_of_Halicarnassus/1B*.html 1.35] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20221215151343/https://penelope.uchicago.edu/Thayer/E/Roman/Texts/Dionysius_of_Halicarnassus/1B%2A.html|date=15 December 2022}}, on LacusCurtius; Aristotle, ''Politics'', [https://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0058%3Abook%3D7%3Asection%3D1329b#note-link2 7.1329b] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20150910185719/http://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0058%3Abook%3D7%3Asection%3D1329b|date=10 September 2015}}, on Perseus; Thucydides, ''The Peloponnesian War'', [https://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Thuc.+6.2.4&fromdoc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0200 6.2.4] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20150924213434/http://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Thuc.+6.2.4&fromdoc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0200|date=24 September 2015}}, on Perseus</ref> اٽلي لاءِ قديم يوناني اصطلاح شروعات ۾ رڳو [[ڪلابريا|بروٽيم]] اپٻيٽ جي ڏکڻ حصي ۽ [[ڪاتانزارو]] ۽ [[ويبو والينتيا]] جي ڪجهه حصن لاءِ استعمال ٿيندو هو. [[اوينوٽريا]] ۽ "اٽلي" جو وڏو تصور هڪ ٻئي جا مترادف بڻجي ويا، ۽ اهو نالو [[لوڪانيا]] جي اڪثر حصي تي به لاڳو ٿيڻ لڳو. رومي جمهوريه جي واڌ کان اڳ، اهو نالو يونانين طرفان [[ميسينا آبنائے]] ۽ [[ساليرنو نار|ساليرنو نارين]] ۽ [[تارانٽو نار|تارانٽو]] کي ملائيندڙ لڪير جي وچ واري زمين لاءِ استعمال ٿيندو هو، جيڪا ڪلابريا سان مطابقت رکي ٿي. يونانين "اٽاليا" کي وڌيڪ وڏي علائقي تي لاڳو ڪرڻ شروع ڪيو.<ref>Pallottino, M., ''History of Earliest Italy'', trans. Ryle, M & Soper, K. in Jerome Lectures, Seventeenth Series, p. 50</ref> ڏکڻ ۾ "[[يوناني اٽلي]]" کان علاوه، مورخن هڪ "ايٽرسڪن اٽلي" جي وجود جو به امڪان ظاهر ڪيو آهي، جيڪو وچ اٽلي جي علائقن تي مشتمل هو.<ref>Giovanni Brizzi, Roma. Potere e identità: dalle origini alla nascita dell'impero cristiano, Bologna, Patron, 2012 p. 94</ref> [[رومي اٽلي]]، يعني ''اٽاليا''، جون سرحدون وڌيڪ واضح طور مقرر ٿيل آهن. ڪيٽو جي ''[[اوريجنيز]]'' اٽلي کي الپس جي ڏکڻ ۾ واقع سڄي اپٻيٽ طور بيان ڪري ٿي.<ref>{{Cite book|last=Carlà-Uhink|first=Filippo|url=https://books.google.com/books?id=dSY-DwAAQBAJ&q=cato+italy+south+of+the+Alps&pg=PT49|title=The "Birth" of Italy: The Institutionalization of Italy as a Region, 3rd–1st Century BCE|date=25 September 2017|publisher=Walter de Gruyter GmbH & Co KG|isbn=978-3-1105-4478-7}}; {{Cite book|last=Levene|first=D. S.|url=https://books.google.com/books?id=aLsRDAAAQBAJ&q=cato+walls+of+Italy&pg=PA108|title=Livy on the Hannibalic War|date=17 June 2010|publisher=Oxford University Press|isbn=978-0-1981-5295-8|access-date=12 November 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20240328152752/https://books.google.com/books?id=aLsRDAAAQBAJ&q=cato+walls+of+Italy&pg=PA108#v=snippet&q=cato%20walls%20of%20Italy&f=false|archive-date=28 March 2024|url-status=live}}</ref> 264 ق م ۾ رومي اٽلي مرڪزي-اتر جي [[آرنو]] ۽ [[روبيڪون]] دريائن کان وٺي سڄي ڏکڻ تائين پکڙيل هئي. اتر وارو علائقو، [[سيسالپائن گال]]، جغرافيائي طور اٽلي جو حصو سمجهيو ويندو هو، 220ع ق م واري ڏهاڪي ۾ روم طرفان قبضو ڪيو ويو،<ref>{{Cite book|last=Carlà-Uhink|first=Filippo|url=https://books.google.com/books?id=dSY-DwAAQBAJ&q=Tota+Italia+essays&pg=PT454|title=The "Birth" of Italy: The Institutionalization of Italy as a Region, 3rd–1st Century BCE|date=25 September 2017|publisher=Walter de Gruyter GmbH & Co KG|isbn=978-3-1105-4478-7|access-date=12 November 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211000755/https://books.google.com/books?id=dSY-DwAAQBAJ&q=Tota+Italia+essays&pg=PT454#v=snippet&q=Tota%20Italia%20essays&f=false|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}</ref> پر سياسي طور الڳ رهيو. 42 ق م ۾ ان کي قانوني طور اٽلي جي انتظامي وحدت ۾ ضم ڪيو ويو.<ref>{{Cite book|last=Williams|first=J. H. C.|url=https://books.google.com/books?id=RPj_FkEeVO4C&q=beyond+the+Rubicon|title=Beyond the Rubicon: Romans and Gauls in Republican Italy – J. H. C. Williams – Google Books|date=22 May 2020|publisher=Oxford University Press|isbn=978-0-1981-5300-9|archive-url=https://web.archive.org/web/20200522000630/https://books.google.it/books?id=RPj_FkEeVO4C&dq=beyond+the+Rubicon&hl=en&sa=X&ved=0ahUKEwiI5YrC6rbkAhUvDmMBHXZOCMAQ6AEIKTAA|archive-date=22 May 2020}}; {{Cite book|last=Long|first=George|title=Decline of the Roman republic: Volume 2|year=1866}}; {{Cite web|last=Aurigemma|first=Salvatore|title=Gallia Cisalpina|url=http://www.treccani.it/enciclopedia/gallia-cisalpina_(Enciclopedia-Italiana)|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20230404054511/https://www.treccani.it/enciclopedia/gallia-cisalpina_(Enciclopedia-Italiana)|archive-date=4 April 2023|access-date=14 October 2014|website=treccani.it|publisher=Enciclopedia Italiana|language=it}}</ref> سارڊينيا، [[ڪورسيڪا]]، سسلي ۽ [[مالٽا]] کي 292ع ۾ [[ڊيوڪليشن]] اٽلي ۾ شامل ڪيو،<ref>{{Cite web|title=Italy (ancient Roman territory)|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297743/Italy|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131110232259/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297743/Italy|archive-date=10 November 2013|access-date=10 November 2013|website=Encyclopædia Britannica}}</ref> جنهن سان آخري قديم دور جو اٽلي جديد [[اطالوي جاگرافيائي علائقو|اطالوي جاگرافيائي علائقي]] سان لڳ ڀڳ هم سرحد ٿي ويو.<ref>{{Cite web|title=La riorganizzazione amministrativa dell'Italia. Costantino, Roma, il Senato e gli equilibri dell'Italia romana|url=https://www.treccani.it/enciclopedia/la-riorganizzazione-amministrativa-dell-italia-costantino-roma-il-senato-e-gli-equilibri-dell-italia-romana_%28Enciclopedia-Costantiniana%29|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211119225335/https://www.treccani.it/enciclopedia/la-riorganizzazione-amministrativa-dell-italia-costantino-roma-il-senato-e-gli-equilibri-dell-italia-romana_(Enciclopedia-Costantiniana)|archive-date=19 November 2021|access-date=19 November 2021|language=it}}</ref> لاطيني لفظ ''Italicus'' "اٽلي جي ماڻهو" لاءِ استعمال ٿيندو هو، يعني ''provincial'' يا [[رومي صوبو|رومي صوبي]] مان آيل ماڻهو جي ابتڙ.<ref>''Letters'' 9.23</ref> صفت ''italianus''، جنهن مان ''Italian'' نڪتو، [[وچئين دور جي لاطيني]] مان آهي ۽ [[اوائلي جديد دور]] دوران ''Italicus'' سان متبادل طور استعمال ٿيندي هئي.<ref>''ytaliiens'' (1265) [http://www.cnrtl.fr/etymologie/italien TLFi] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20181029191636/http://www.cnrtl.fr/etymologie/italien|date=29 October 2018}}</ref> [[اولهه رومي سلطنت جي زوال]] کان پوءِ، اٽلي جي [[اوستروگوٿڪ بادشاهت]] قائم ٿي. [[لومبارڊ|لومبارڊن]] جي حملن کان پوءِ، ''اٽاليا'' سندن بادشاهت جي نالي طور برقرار رهي، ۽ [[پاڪ رومي سلطنت]] اندر ان جي [[اٽلي جي بادشاهت (پاڪ رومي سلطنت)|جانشين بادشاهت]] لاءِ به اهو نالو استعمال ٿيو.<ref>{{Cite web|title=IL COMUNE MEDIEVALE|url=https://www.homolaicus.com/storia/medioevo/comune_medievale.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20120318214257/http://www.homolaicus.com/storia/medioevo/comune_medievale.htm|archive-date=18 March 2012|website=homolaicus.com}}</ref> == تاريخ == {{Main|اٽلي جي تاريخ}} === قبل تاريخ ۽ قديم دور === {{Main|قبل تاريخي اٽلي|اٽالڪ قومون|ايٽرسڪن تهذيب|يوناني نوآبادڪاري|ميگنا گريشيا}} [[File:Etruscan Painting 1.jpg|thumb|right|[[ايٽرسڪن تهذيب|ايٽرسڪن]] فريسڪو، [[مونتيروتسي نيڪروپولس]] ۾، 5هين صدي ق م]] [[هيٺيون پيلئوليٿڪ]] جا آثار، جيڪي 850,000 سال اڳ جا آهن، [[مونتي پوجيولو]] مان مليا آهن.<ref>{{Cite web|last=Society|first=National Geographic|title=Erano padani i primi abitanti d'Italia|url=http://www.nationalgeographic.it/scienza/2012/01/20/news/erano_padani_iprimi_abitanti_ditalia-807204|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20190626220707/http://www.nationalgeographic.it/scienza/2012/01/20/news/erano_padani_iprimi_abitanti_ditalia-807204|archive-date=26 June 2019|access-date=11 March 2019|website=National Geographic}}</ref> سڄي اٽلي ۾ کوٽاين مان 200,000 سال اڳ وچين پيلئوليٿڪ دور ۾ [[نينڊرٿال]] جي موجودگي ظاهر ٿي آهي،<ref>Kluwer Academic/Plenum Publishers 2001, ch. 2. {{ISBN|0-3064-6463-2}}.</ref> جڏهن ته [[اوائلي جديد انسان|جديد انسان]] لڳ ڀڳ 40,000 سال اڳ [[ريپارو موڪي]] ۾ ظاهر ٿيا.<ref>42.7–41.5 ka ([[68–95–99.7 rule|1σ CI]]). {{Cite journal|last=Douka|first=Katerina|display-authors=etal|year=2012|title=A new chronostratigraphic framework for the Upper Palaeolithic of Riparo Mochi (Italy)|journal=Journal of Human Evolution|volume=62|issue=2|pages=286–299|doi=10.1016/j.jhevol.2011.11.009|pmid=22189428|bibcode=2012JHumE..62..286D }}; {{Cite web|date=29 January 2010|title=Istituto Italiano di Preistoria e Protostoria|url=http://www.iipp.it/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131015231105/http://www.iipp.it/|archive-date=15 October 2013|publisher=IIPP|access-date=15 August 2017}}</ref> رومي دور کان اڳ واري اٽلي جا [[اٽلي جا قديم ماڻھو|قديم ماڻھو]] [[پروٽو-انڊو-يورپي|انڊو-يورپي]] هئا، خاص طور [[اٽالڪ قومون]]. ممڪن غير انڊو-يورپي يا [[قبل انڊو-يورپي ٻوليون|قبل انڊو-يورپي]] ورثي وارن مکيه تاريخي ماڻهن ۾ [[ايٽرسڪن]]، سسلي جا [[ايلميئن]] ۽ [[سيڪاني]]، ۽ قبل تاريخي [[سارڊينيائي ماڻھو]] شامل آهن، جن [[نوراجڪ تهذيب]] کي جنم ڏنو. ٻين قديم آبادين ۾ [[ريئتيائي ماڻھو]] ۽ [[ڪاموني]] شامل آهن، جيڪي [[والڪامونيڪا ۾ پٿريلي چٽساليون|والڪامونيڪا جي پٿريلي چٽسالين]] لاءِ مشهور آهن.<ref>{{Cite web|title=Rock Drawings in Valcamonica|url=https://whc.unesco.org/en/list/94|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100703183257/http://whc.unesco.org/en/list/94|archive-date=3 July 2010|access-date=29 June 2010|publisher=UNESCO World Heritage Centre}}</ref> هڪ قدرتي ممي، [[اوئٽسي]]، جيڪا 3400–3100 ق م جي آهي، 1991ع ۾ [[سيميلاون]] گليشيئر مان دريافت ٿي.<ref>{{Cite journal|last1=Bonani|first1=Georges|last2=Ivy|first2=Susan D.|display-authors=etal|year=1994|title=AMS {{SimpleNuclide|Carbon|14}} Age Determination of Tissue, Bone and Grass Samples from the Ötzal Ice Man|url=http://digitalcommons.library.arizona.edu/objectviewer?o=http%3A%2F%2Fradiocarbon.library.arizona.edu%2FVolume36%2FNumber2%2Fazu_radiocarbon_v36_n2_247_250_v.pdf|url-status=live|journal=Radiocarbon|volume=36|issue=2|pages=247–250|doi=10.1017/s0033822200040534|archive-url=https://web.archive.org/web/20100720211402/https://digitalcommons.library.arizona.edu/objectviewer?o=http%3A%2F%2Fradiocarbon.library.arizona.edu%2FVolume36%2FNumber2%2Fazu_radiocarbon_v36_n2_247_250_v.pdf|archive-date=20 July 2010|access-date=4 February 2016|doi-access=free}}</ref> پهريان نوآبادڪار [[فينيقيه|فينيقي]] هئا، جن سسلي ۽ سارڊينيا جي ڪنارن تي [[ايمپوريم (قديم دور)|واپاري مرڪز]] قائم ڪيا. انهن مان ڪجهه ننڍا شهري مرڪز بڻيا ۽ [[يوناني نوآبادين]] سان گڏوگڏ ترقي ڪئي.<ref>{{Cite journal|last1=Raclot|first1=Thierry|last2=Oudart|first2=Hugues|date=January 2000|title=CORPS GRAS ET OBESITE Acides gras alimentaires et obésité: aspects qualitatifs et quantitatifs|journal=Oléagineux, Corps gras, Lipides|volume=7|issue=1|pages=77–85|doi=10.1051/ocl.2000.0077|issn=1258-8210|doi-access=free}}</ref> 8هين ۽ 7هين صدي ق م دوران، [[پٿيڪوسائي]] ۾ يوناني نوآباديون قائم ٿيون، جيڪي آخرڪار اطالوي اپٻيٽ جي ڏکڻ ۽ سسلي جي سامونڊي ڪناري تائين پکڙجي ويون؛ اهو علائقو بعد ۾ [[ميگنا گريشيا]] جي نالي سان مشهور ٿيو.<ref>Emilio Peruzzi, ''Mycenaeans in early Latium'', (Incunabula Graeca 75), Edizioni dell'Ateneo & Bizzarri, Roma, 1980</ref> [[آيونيائي]]، [[ڊوريائي يوناني|ڊوريائي]] نوآبادڪارن، [[سيراڪيوز وارا|سيراڪيوزن]] ۽ [[اڪائيائي (قبيلو)|اڪائيائين]] ڪيترائي شهر قائم ڪيا. [[اٽلي جي يوناني نوآبادڪاري|يوناني نوآبادڪاري]] [[اٽالڪ قومون|اٽالڪ قومن]] کي جمهوري حڪومتي صورتن ۽ اعليٰ فني ۽ ثقافتي اظهار سان رابطي ۾ آندو.<ref>{{Cite web|title=II 1987: Uomini e vicende di Magna Grecia |url=https://www.bpp.it/Apulia/html/archivio/1987/II/art/R87II015.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210204123345/https://www.bpp.it/Apulia/html/archivio/1987/II/art/R87II015.html|archive-date=4 February 2021|access-date=31 January 2021|website=bpp.it}}</ref> === قديم روم === {{Main|قديم روم|اٽلي ۾ رومي واڌ|رومي اٽلي}} {{Multiple image | align = right | direction = vertical | width = 220 | image1 = Colosseo 2020.jpg | caption1 = [[ڪولوسيئم]]، جنهن کي وڏي پيماني تي قديم تاريخ جي تعمير ۽ انجنيئرنگ جي عظيم ترين ڪمن مان هڪ سمجهيو وڃي ٿو | image2 = Roman Empire Trajan 117AD.png|275 | caption2 = {{legend|#b23938|117ع ۾ [[رومي سلطنت]] پنهنجي سڀ کان وڏي وسعت تي<ref>{{Cite book|last=Bennett, Julian|url=https://books.google.com/books?id=qk_tofvS8EsC|title=Trajan: Optimus Princeps : a Life and Times|publisher=Routledge|year=1997|isbn=978-0-415-16524-2}}</ref>}} {{legend|#d28989|[[تابع رياست|تابع رياستون]]}} }} اٽلي جي تاريخ ڪيترين [[اٽلي جي قديم قومن جي فهرست|اٽالڪ قومن]] تائين وڃي ٿي، جن ۾ خاص طور [[قديم رومي]] شامل آهن، جن [[رومي جمهوريه]] دوران ڀونوچ سمنڊ جي دنيا کي فتح ڪيو ۽ [[رومي سلطنت]] دوران صدين تائين ان تي حڪومت ڪئي.<ref>{{Cite book |last1=Carl Waldman |url=https://books.google.com/books?id=kfv6HKXErqAC |title=Encyclopedia of European Peoples |last2=Catherine Mason |publisher=Infobase Publishing |year=2006 |isbn=978-1-4381-2918-1 |page=586 |access-date=23 February 2013 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230311102543/https://books.google.com/books?id=kfv6HKXErqAC |archive-date=11 March 2023 |url-status=live}}; {{Cite book |last=Mommsen |first=Theodor |author-link=Theodor Mommsen |title=[[History of Rome (Mommsen)|History of Rome]], Book II: From the Abolition of the Monarchy in Rome to the Union of Italy |publisher=Reimer & Hirsel |year=1855 |location=Leipzig}}; {{Cite book |last=Lazenby |first=John Francis |url=https://archive.org/details/hannibalswarmili00laze |title=Hannibal's War: A Military History of the Second Punic War |date=4 February 1998 |publisher=University of Oklahoma Press |isbn=978-0-8061-3004-0 |page=[https://archive.org/details/hannibalswarmili00laze/page/29 29] |quote=Italy homeland of the Romans. |url-access=registration |via=Internet Archive}}</ref> قديم روم، جيڪو وچ اٽلي ۾ [[ٽائبر درياهه]] تي هڪ آبادڪاري هو، [[روم جو بنياد|753 ق م ۾ قائم ٿيو]] ۽ 244 سالن تائين بادشاهي نظام هيٺ حڪمراني ڪئي وئي.<ref>{{Cite web |date=24 November 2009 |title=Rome founded {{!}} 21 April, 753 B.C. |url=https://www.history.com/this-day-in-history/april-21/rome-founded |access-date=10 April 2025 |website=HISTORY |language=en}}</ref> 509 ق م ۾، رومن، سينيٽ ۽ عوام ([[SPQR]]) واري حڪومت جي حمايت ڪندي، [[رومي بادشاهت جو خاتمو|بادشاهت کي نيڪالي ڏني]] ۽ هڪ اشرافي جمهوريه قائم ڪئي.<ref>{{Cite journal|last=Sanders|first=Henry A.|date=1908|title=The Chronology of Early Rome|url=https://www.jstor.org/stable/261793|journal=Classical Philology|volume=3|issue=3|pages=316–329|doi=10.1086/359186|jstor=261793|s2cid=161535192|issn=0009-837X |quote=It has come to be second nature ... to date the founding of Rome [to] 753 BC [and] the first year of the Republic [to] 509&nbsp;BC.|url-access=subscription}}</ref> اطالوي اپٻيٽ، جنهن جو نالو ''اٽاليا'' هو، رومي واڌ دوران هڪ متحد وحدت ۾ گڏ ڪيو ويو؛ نون علائقن جي فتح اڪثر [[سامنائيٽ جنگيون|ٻين اٽالڪ قبيلن]]، [[رومي-ايٽرسڪن جنگيون|ايٽرسڪنن]]، [[رومي-گالي جنگيون|سيلٽن]] ۽ [[پائرهڪ جنگ|يونانين]] جي قيمت تي ٿي. مقامي قبيلن ۽ شهرن جي اڪثريت سان هڪ مستقل اتحاد قائم ٿيو، ۽ روم اولهه يورپ، اتر آفريڪا ۽ [[وچ اوڀر جي تاريخ#يوناني ۽ رومي سلطنت|وچ اوڀر]] جي فتح شروع ڪئي. 44 ق م ۾ [[جوليس سيزر]] جي قتل کان پوءِ، روم هڪ وڏي سلطنت بڻجي ويو، جيڪا [[رومي برطانيه|برطانيه]] کان [[ميسوپوٽيميا (رومي صوبو)|فارس]] جي سرحدن تائين پکڙيل هئي، ۽ سڄي ڀونوچ سمنڊ جي حوض کي پنهنجي اندر آڻي ڇڏيو، جتي يوناني، رومي ۽ ٻيون ثقافتون گڏجي هڪ طاقتور تهذيب ۾ تبديل ٿيون. پهرئين شهنشاهه [[آگسٽس]] جي ڊگهي حڪومت امن ۽ خوشحالي جو دور شروع ڪيو. رومي اٽلي سلطنت جو [[ميٽروپول]]، رومن جو وطن ۽ گاديءَ واري هنڌ جو علائقو رهيو.<ref>{{Cite journal|last=Morcillo|first=Marta García|title=The Glory of Italy and Rome's Universal Destiny in Strabo's Geographika, in: A. Fear – P. Liddel (eds), Historiae Mundi. Studies in Universal History. Duckworth: London 2010: 87–101. |url=https://www.academia.edu/362374|url-status=live|journal=Historiae Mundi: Studies in Universal History|archive-url=https://web.archive.org/web/20220114073554/https://www.academia.edu/362374|archive-date=14 January 2022|access-date=20 November 2021}}; {{Cite book|last=Keaveney|first=Arthur|url=https://books.google.com/books?id=ojoOAAAAQAAJ|title=Arthur Keaveney: ''Rome and the Unification of Italy''|date=January 1987|publisher=Croom Helm|isbn=978-0-7099-3121-8|access-date=20 November 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211000835/https://books.google.com/books?id=ojoOAAAAQAAJ|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}; {{Cite book|last=Billanovich|first=Giuseppe|url=https://books.google.com/books?id=fVylk1KUS84C&dq=Italia+domina+provinciarum&pg=PR13|title=Libreria Universitaria Hoepli, Lezioni di filologia, Giuseppe Billanovich e Roberto Pesce: ''Corpus Iuris Civilis, Italia non erat provincia, sed domina provinciarum'', Feltrinelli, p.363|publisher=Roberto Pesce|year=2008|isbn=978-8-8965-4309-2|language=it|access-date=20 November 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211000801/https://books.google.com/books?id=fVylk1KUS84C&dq=Italia+domina+provinciarum&pg=PR13#v=onepage&q=Italia%20domina%20provinciarum&f=false|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}</ref> [[رومي سلطنت جي تاريخ|سلطنت جي پهرين ٻن صدين]] ۾ بي مثال استحڪام جو دور ڏٺو ويو، جيڪو [[پيڪس رومانا]] ({{Literal translation|رومي امن}}) جي نالي سان مشهور آهي. روم [[رومي سلطنت جون سرحدون|پنهنجي سڀ کان وڏي علائقائي وسعت]] [[ٽراجن]] جي دور ۾ حاصل ڪئي ({{Reign|98|117|era=AD}})، پر وڌندڙ پريشانين ۽ زوال جو دور [[ڪوموڊس]] جي دور ۾ شروع ٿيو ({{Reign|180|192}}).<ref>{{Cite web |date=10 June 2024 |title=Five Good Emperors |url=https://www.britannica.com/topic/Five-Good-Emperors |access-date=4 August 2024 |website=www.britannica.com |language=en}}</ref><ref>{{Citation |last=Gibbon |first=Edward |title=The History of the Decline And Fall of the Roman Empire |date=1776 |chapter=The Decline And Fall in the West – Chapter 4 |chapter-url=https://www.ccel.org/g/gibbon/decline/volume1/chap4.htm |author-link=Edward Gibbon |access-date=27 June 2017 |archive-date=24 August 2017 |archive-url=https://web.archive.org/web/20170824100850/http://www.ccel.org/g/gibbon/decline/volume1/chap4.htm |url-status=live}}</ref> [[لڏپلاڻ وارو دور]]، جنهن ۾ [[جرمنڪ-رومي رابطا|جرمنڪ قومن جا وڏا حملا]] شامل هئا، رومي سلطنت جي زوال جو سبب بڻيو. رومي سلطنت تاريخ جي سڀ کان وڏين سلطنتن مان هڪ هئي، جنهن وٽ وڏي اقتصادي، ثقافتي، سياسي ۽ فوجي طاقت هئي.<ref>{{Cite web |date=4 June 2024 |title=The Roman Empire at its greatest expansion |url=https://trizioeditore.it/en/blogs/notizie/impero-romano-massima-espansione-mappa-storia |access-date=10 April 2025 |website=Trizio Editore |language=en}}</ref> پنهنجي سڀ کان وڏي وسعت تي، ان جو علائقو {{Convert|5|e6km2|abbr=off}} هو.<ref>{{Cite journal|last=Taagepera|first=Rein|author-link=Rein Taagepera|year=1979|title=Size and Duration of Empires: Growth-Decline Curves, 600 B.C. to 600 A.D|journal=Social Science History|volume=3|issue=3/4|pages=115–138|doi=10.2307/1170959|jstor=1170959}}; {{Cite journal|last1=Turchin|first1=Peter|last2=Adams|first2=Jonathan M.|last3=Hall|first3=Thomas D|year=2006|title=East–West Orientation of Historical Empires|url=http://peterturchin.com/PDF/Turchin_Adams_Hall_2006.pdf|url-status=live|journal=Journal of World-Systems Research|volume=12|issue=2|page=222|doi=10.5195/JWSR.2006.369|issn=1076-156X|archive-url=http://arquivo.pt/wayback/20160517210851/http://peterturchin.com/PDF/Turchin_Adams_Hall_2006.pdf|archive-date=17 May 2016|access-date=6 February 2016|doi-access=free}}</ref> [[رومي سلطنت جو ورثو|رومي ورثي]] مغربي تهذيب تي گهرو اثر وڌو ۽ جديد دنيا کي شڪل ڏني. لاطيني مان نڪتل [[رومانس ٻوليون|رومانس ٻولين]] جو وسيع استعمال، [[رومي انگ|عددي نظام]]، جديد مغربي الفابيٽ ۽ ڪئلينڊر، ۽ عيسائيت جو عالمي مذهب طور اڀرڻ، رومي غلبي جي ڪيترن ئي ورثن مان آهن.<ref>{{Cite book|last=Richard|first=Carl J.|title=Why we're all Romans: the Roman contribution to the western world|publisher=Rowman & Littlefield|year=2010|isbn=978-0-7425-6779-5|edition=1st pbk.|location=Lanham, MD|pages=xi–xv}}</ref> === وچون دور === {{Main|وچئين دور ۾ اٽلي}} [[اولهه رومي سلطنت جي زوال]] کان پوءِ، اٽلي [[اٽلي جي بادشاهت (476–493)|اوڊواڪر جي بادشاهت]] هيٺ آيو، ۽ پوءِ [[اوستروگوٿ]] ان تي قابض ٿيا.<ref>{{Cite book|last=Sarris|first=Peter|title=Empires of faith: the fall of Rome to the rise of Islam, 500–700|publisher=Oxford UP|year=2011|isbn=978-0-1992-6126-0|edition=1st. pub.|location=Oxford|page=118}}</ref> حملن جي نتيجي ۾ بادشاهتن جو افراتفري وارو سلسلو پيدا ٿيو ۽ مبينا "[[اونداهو دور (تاريخ نويسي)|اونداهو دور]]" شروع ٿيو. 6هين صديءَ ۾ هڪ ٻئي [[جرمنڪ قومون|جرمنڪ قبيلي]]، [[لومبارڊن]]، جي حملي بازنطيني موجودگي کي گهٽائي ڇڏيو ۽ اپٻيٽ جي سياسي وحدت ختم ڪري ڇڏي. اتر ۾ [[لومبارڊ بادشاهت]] ٺهي، وچ-ڏکڻ تي پڻ لومبارڊن جو ڪنٽرول هو، ۽ ٻيا حصا بازنطيني رهيا.<ref>{{Cite web|title=History of Italy|url=https://www.britannica.com/place/Italy/Lombards-and-Byzantines|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220929150112/https://www.britannica.com/place/Italy/Lombards-and-Byzantines|archive-date=29 September 2022|access-date=29 September 2022|website=Encyclopædia Britannica}}</ref> [[File:Marco Polo Mosaic from Palazzo Tursi.jpg|thumb|right|upright=.7|[[مارڪو پولو]]، 13هين صديءَ جو ڳولائو]] لومبارڊ بادشاهت 8هين صديءَ جي آخر ۾ [[شارليمان]] جي هٿان [[فرانڪيا]] ۾ ضم ٿي وئي ۽ اٽلي جي بادشاهت بڻجي وئي.<ref>{{Cite web|title=Carolingian and post-Carolingian Italy, 774–962|url=https://www.britannica.com/place/Italy/Carolingian-and-post-Carolingian-Italy-774-962|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20221007160553/https://www.britannica.com/place/Italy/Carolingian-and-post-Carolingian-Italy-774-962|archive-date=7 October 2022|access-date=7 October 2022|website=Encyclopædia Britannica}}</ref> فرانڪن [[پاپائي رياستون]] ٺاهڻ ۾ مدد ڪئي. 13هين صديءَ تائين سياست [[پاڪ رومي شهنشاهه|پاڪ رومي شهنشاهن]] ۽ پاپائيت جي لاڳاپن تي غالب رهي، جتي شهري رياستون عارضي فائدي لاءِ اڳئين ڌر ([[گبيلين]]) يا پوئين ڌر ([[گويلف]]) سان گڏ ٿينديون هيون.<ref>{{Cite book|last=Nolan|first=Cathal J.|title=The age of wars of religion, 1000–1650: an encyclopedia of global warfare and civilization |publisher=Greenwood Press|year=2006|isbn=978-0-3133-3045-2|edition=1. publ.|location=Westport (Connecticut)|page=360}}</ref> جرمنڪ شهنشاهه ۽ رومي پونٽف وچئين دور جي يورپ جون [[عالمي طاقتون]] بڻجي ويا. بهرحال، [[سرماياداري تڪرار]] ۽ گويلفن ۽ گبيلينن جي وچ ۾ ٽڪراءُ اتر ۾ شهنشاهي-جاگيرداري نظام کي ختم ڪري ڇڏيو، جتي شهرن آزادي حاصل ڪئي.<ref>{{Cite book|last=Jones|first=Philip|author-link=Philip Jones (historian)|title=The Italian city-state: from Commune to Signoria|publisher=Clarendon Press|year=1997|isbn=978-0-1982-2585-0|location=Oxford|pages=55–77}}</ref> 1176ع ۾، شهري رياستن جي [[لومبارڊ ليگ]] پاڪ رومي شهنشاهه [[فريڊرڪ بارباروسا]] کي شڪست ڏني، جنهن سان انهن جي آزادي يقيني ٿي. شهري رياستن، جهڙوڪ ميلان، فلورينس ۽ وينس، مالياتي ترقي ۾ نهايت اهم جدت وارو ڪردار ادا ڪيو، بئنڪنگ جي طريقن کي تيار ڪندي، ۽ سماجي تنظيم جي نون روپن کي ممڪن بڻائيندي.<ref>{{Cite book|last=Niall|first=Ferguson|title=The Ascent of Money: The Financial History of the World|publisher=Penguin|year=2008}}</ref> ساحلي ۽ ڏاکڻن علائقن ۾، سامونڊي جمهوريهن ڀونوچ سمنڊ تي غلبو حاصل ڪيو ۽ مشرق ڏانهن واپار تي اجارو قائم ڪيو. اهي آزاد [[ٿالاسوڪريسي|سامونڊي طاقت واريون]] شهري رياستون هيون، جن ۾ واپارين وٽ ڪافي طاقت هئي. جيتوڻيڪ اهي اشرافي حڪومتون هيون، پر انهن طرفان ڏنل نسبي سياسي آزادي علمي ۽ فني ترقي لاءِ سازگار هئي.<ref name="Lane">{{Cite book|last=Lane|first=Frederic C.|title=Venice, a maritime republic|publisher=Johns Hopkins University Press|year=1991|isbn=978-0-8018-1460-0|edition=4. print.|location=Baltimore|page=73}}</ref> سڀ کان مشهور سامونڊي جمهوريهون وينس، [[جينووا جمهوريه|جينووا]]، [[پيزا جمهوريه|پيزا]] ۽ [[امالفي جو ڊچي|امالفي]] هيون.<ref>G. Benvenuti – Le Repubbliche Marinare. Amalfi, Pisa, Genova, Venezia – Newton & Compton editori, Roma 1989; Armando Lodolini, ''Le repubbliche del mare'', Biblioteca di storia patria, 1967, Roma. {{Cite book|last=Peris|first=Persi|title=Conoscere l'Italia|publisher=Istituto Geografico De Agostini|year=1982|pages=74}}; {{Cite web|title=Repubbliche Marinare|url=http://www.treccani.it/enciclopedia/repubbliche-marinare|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190829104758/http://www.treccani.it/enciclopedia/repubbliche-marinare|archive-date=29 August 2019|access-date=13 September 2019|website=Treccani.it|publisher=Istituto dell'Enciclopedia Italiana|language=it}}; {{Cite web|title=Repubbliche marinare|url=https://thes.bncf.firenze.sbn.it/termine.php?id=29771|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200101131949/https://thes.bncf.firenze.sbn.it/termine.php?id=29771|archive-date=1 January 2020|access-date=13 September 2019|website=thes.bncf.firenze.sbn.it|publisher=[[قومي مرڪزي لائبريري (فلورينس)]]|language=it}}</ref> هر هڪ کي پرڏيهي زمينن، ٻيٽن، ايڊرياٽڪ، ايجيئن ۽ ڪاري سمنڊن جي علائقن، ۽ ويجهي اوڀر ۽ اتر آفريڪا ۾ واپاري نوآبادين تي غلبو حاصل هو.<ref>{{Cite book|last=Zorzi|first=Alvise|author-link=Alvise Zorzi|url=https://books.google.com/books?id=IP5OAAAAMAAJ&q=%22even+in+countries+where+aid+is+near+at+hand+%22+%22attack+from+the+sea%22|title=Venice: The Golden Age, 697 – 1797 |publisher=Abbeville Press|year=1983|isbn=0-8965-9406-8|location=New York|page=255|access-date=16 September 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20230202182132/https://books.google.com/books?id=IP5OAAAAMAAJ&q=%22even+in+countries+where+aid+is+near+at+hand+%22+%22attack+from+the+sea%22|archive-date=2 February 2023|url-status=live}}</ref> {{Multiple image | align = right | total_width = 345 | direction = horizontal | width1 = 280 | image1 = Naval Jack of Italy.svg | width2 = 280 | image2 = Republik Venedig Handelswege01-IT.png | alt2 = نقشو | footer = کاٻي: [[اطالوي بحريه]] جو جهنڊو. گھڙيال جي رخ ۾، مٿئين کاٻي کان: [[وينس جي جمهوريه|وينس]]، [[جينووا جمهوريه|جينووا]]، [[پيزا جمهوريه|پيزا]] ۽ [[امالفي جو ڊچي|امالفي]] جا نشان.<br/>ساڄي: واپاري رستا، [[جينووا جون نوآباديون|جينووا]] ۽ [[اسٽاتو دا مار|وينس]] جون نوآباديون. }} وينس ۽ جينووا يورپ جا اوڀر ڏانهن دروازا هئا، ۽ نفيس شيشي جا ٺاهيندڙ هئا، جڏهن ته فلورينس ريشم، اون، بئنڪنگ ۽ زيورن جو مرڪز هو. پيدا ٿيل دولت وڏن عوامي ۽ خانگي فني منصوبن جي سرپرستي لاءِ استعمال ٿي. انهن جمهوريهن [[صليبي جنگون|صليبي جنگين]] ۾ حصو ورتو، مدد ۽ ٽرانسپورٽ مهيا ڪئي، پر بنيادي طور سياسي ۽ تجارتي موقعن جي پيروي ڪئي.<ref name=Lane/> اٽلي پهريون علائقو هو جتي اهي معاشي تبديليون محسوس ٿيون، جن [[تجارتي انقلاب]] ڏانهن واٽ هموار ڪئي: وينس [[قسطنطنيه جي لٽ|بازنطيني گاديءَ واري شهر کي لٽڻ]] ۽ [[مارڪو پولو]] جي ايشيا ڏانهن سفرن جي مالي مدد ڪرڻ جي قابل ٿي؛ پهرين يونيورسٽيون اطالوي شهرن ۾ ٺهيون، ۽ [[اڪويناس]] جهڙن عالمن عالمي شهرت حاصل ڪئي؛ سرمائيداري ۽ بئنڪنگ خاندان فلورينس ۾ اڀريا، جتي [[دانتي]] ۽ [[جوتو]] لڳ ڀڳ 1300ع ۾ سرگرم هئا.<ref name="See">{{Cite web |last=Sée |first=Henri |title=Modern Capitalism Its Origin and Evolution |url=http://www.efm.bris.ac.uk/het/see/ModernCapitalism.pdf |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20131007010542/http://www.efm.bris.ac.uk/het/see/ModernCapitalism.pdf |archive-date=7 October 2013 |access-date=29 August 2013 |website=University of Rennes |publisher=Batoche Books}}</ref> ڏکڻ ۾، سسلي 9هين صديءَ ۾ [[سسلي جي امارت|عرب اسلامي امارت]] بڻجي چڪي هئي، جيڪا 11هين صديءَ جي آخر ۾ [[اطالو-نارمن]] جي فتح تائين خوشحال رهي؛ انهن ڏکڻ اٽلي جي اڪثر لومبارڊ ۽ بازنطيني شهزادگين سان گڏ ان کي فتح ڪيو.<ref>{{cite book |last=Ali |first=Ahmed Essa with Othman |title=Studies in Islamic civilization: the Muslim contribution to the Renaissance |year=2010 |publisher=International Institute of Islamic Thought |location=Herndon, VA |isbn=978-1-56564-350-5 |pages=38–40}}</ref> پوءِ اهو علائقو [[سسلي جي بادشاهت]] ۽ [[نيپلز جي بادشاهت]] جي وچ ۾ ورهايو ويو.{{efn|نيپلز جي بادشاهت جو اصطلاح مورخ استعمال ڪن ٿا، پر ان جي حڪمرانن نه، جن اصل نالو 'سسلي جي بادشاهت' برقرار رکيو، يعني ٻه سسلي جون بادشاهتون موجود هيون.}}<ref>Eleni Sakellariou, ''Southern Italy in the Late Middle Ages: Demographic, Institutional and Economic Change in the Kingdom of Naples, c.1440–c.1530'' (Brill, 2012), pp. 63–64.</ref> 1348ع واري [[ڪاري موت]] شايد اٽلي جي آبادي جو هڪ ٽيون حصو ماري ڇڏيو.<ref>Stéphane Barry and Norbert Gualde, "The Biggest Epidemics of History" (La plus grande épidémie de l'histoire), in ''L'Histoire'' n° 310, June 2006, pp. 45–46; "[https://www.brown.edu/Departments/Italian_Studies/dweb/plague/effects/death_toll.shtml Plague]". Brown University. {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20090831003435/http://www.brown.edu/Departments/Italian_Studies/dweb/plague/effects/death_toll.shtml|date=31 August 2009}}</ref> === اوائلي جديد دور === {{Main|اطالوي نشاةِ ثانيه|اوائلي جديد اٽلي جي تاريخ}} [[File:Italy 1494.svg|thumb|upright=.8|right|1494ع ۾ [[اطالوي جنگيون|اطالوي جنگين]] کان اڳ [[اٽلي جي تاريخي رياستن جي فهرست#آخري وچون دور|اطالوي رياستون]]]] 1400ع ۽ 1500ع جي ڏهاڪن دوران، اٽلي [[نشاةِ ثانيه]] جو جنم هنڌ ۽ مرڪز هو. هن دور وچئين دور کان جديد دور ڏانهن منتقلي کي ظاهر ڪيو ۽ واپاري شهرن جي گڏ ڪيل دولت ۽ حاڪم خاندانن جي سرپرستيءَ سان وڌايو ويو.<ref name="strathern">Strathern, Paul ''The Medici: Godfathers of the Renaissance'' (2003)</ref> اطالوي سياسي وحدتون هاڻي علائقائي رياستون هيون، جن تي عملي طور شهزادن جي حڪومت هئي، جيڪي واپار ۽ انتظاميه تي ڪنٽرول رکندا هئا، ۽ سندن درٻارون فنون ۽ سائنسن جا مرڪز بڻجي ويون. اهي شهزادگيون سياسي خاندانن ۽ واپاري خاندانن، جهڙوڪ فلورينس جا [[ميڊيچي]]، جي اڳواڻي هيٺ هيون. [[مغربي ڦوٽ]] جي خاتمي کان پوءِ، نئين چونڊيل [[پوپ مارٽن پنجون]] [[پاپائي رياستون|پاپائي رياستن]] ڏانهن موٽي آيو ۽ اٽلي کي اولهه عيسائيت جو واحد مرڪز طور بحال ڪيو. [[ميڊيچي بئنڪ]] پاپائيت جو قرض ڏيندڙ ادارو بڻيو، ۽ ڪليسا ۽ نون سياسي خاندانن جي وچ ۾ اهم لاڳاپا قائم ٿيا.<ref name="strathern"/><ref>[http://www.florentine-society.ru/Medici_Chapel_Mysteries.htm Peter Barenboim, Sergey Shiyan, ''Michelangelo: Mysteries of Medici Chapel'', SLOVO, Moscow, 2006]. {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20110511133416/http://www.florentine-society.ru/Medici_Chapel_Mysteries.htm|date=11 May 2011}}. {{ISBN|5-8505-0825-2}}.</ref> [[File:Leonardo self.jpg|thumb|upright=.7|[[ليونارڊو دا ونچي]]، مثالي [[نشاةِ ثانيه انسان]]، پنهنجي تصوير ۾ ({{circa}} 1512)]] 1453ع ۾، [[پوپ نڪولس پنجون]] جي بازنطينين جي مدد لاءِ ڪوششن باوجود، [[قسطنطنيه]] جو شهر [[عثماني سلطنت|عثمانين]] جي قبضي ۾ آيو. ان سبب [[نشاةِ ثانيه ۾ يوناني عالم|يوناني عالمن]] ۽ متنن جي اٽلي ڏانهن لڏپلاڻ ٿي، جنهن يوناني [[انسان پرستي]] جي ٻيهر دريافت کي وڌيڪ هٿي ڏني.<ref>Encyclopædia Britannica, ''Renaissance'', 2008, O.Ed.; Har, Michael H. ''History of Libraries in the Western World'', Scarecrow Press Incorporate, 1999. {{ISBN|0-8108-3724-2}}. Norwich, John Julius, ''A Short History of Byzantium'', 1997, Knopf. {{ISBN|0-6794-5088-2}}.</ref> انسان پرست حڪمرانن، جهڙوڪ [[فيديريڪو دا مونتيفيلترو]] ۽ [[پوپ پائيس ٻيون]]، [[مثالي شهر|مثالي شهرن]] جي قيام لاءِ ڪم ڪيو، ۽ [[اربينو]] ۽ [[پيئنزا]] جو بنياد وڌو. [[پيڪو ديلا ميراندولا]] ''[[انسان جي عظمت تي خطبو]]'' لکيو، جنهن کي نشاةِ ثانيه جو منشور سمجهيو وڃي ٿو. فنون ۾، اطالوي نشاةِ ثانيه صديون تائين يورپي فن تي غالب اثر رکيو، فنڪارن جهڙوڪ [[ليونارڊو دا ونچي]]، [[بوتيچيلي]]، [[مائيڪل اينجلو]]، [[رافائيل]]، [[جوتو]]، [[دوناتيلو]] ۽ [[تيشيان]]، ۽ معمارن جهڙوڪ [[فليپو برونيلليسڪي]]، [[اندريا پالاديو]] ۽ [[دوناتو برامانتي]] سان. سامونڊي جمهوريهن مان اطالوي [[اطالوي ڳولائوئن جي فهرست|ڳولائو]] ۽ ناوَچالڪ، عثمانين کان بچندي هندستان ڏانهن متبادل رستو ڳولڻ لاءِ بيتاب، ائٽلانٽڪ ملڪن جي بادشاهن کي پنهنجون خدمتون پيش ڪندا هئا ۽ [[دريافتن جو دور|دريافتن جي دور]] ۽ آمريڪا جي نوآبادڪاري جي شروعات ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو. سڀ کان نمايان ڳولائوئن ۾ [[ڪرسٽوفر ڪولمبس]] شامل هو، جنهن جي [[ڪرسٽوفر ڪولمبس جا سفر|1492ع واري سفر]] آمريڪا سان مسلسل يورپي رابطو، نوآبادڪاري ۽ استحصال شروع ڪيو؛<ref>Encyclopædia Britannica, 1993 ed., Vol. 16, pp. 605ff / Morison, ''Christopher Columbus'', 1955 ed., pp. 14ff</ref> [[جان ڪيبٽ]]، جنهن [[نارسمن|نارس]] کان پوءِ اتر آمريڪا جي پهرين دستاويزي يورپي کوجنا ڪئي؛<ref>{{Cite web|year=2007|title=''Catholic Encyclopedia'' "John & Sebastian Cabot"|url=http://www.newadvent.org/cathen/03126d.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200518005335/https://www.newadvent.org/cathen/03126d.htm|archive-date=18 May 2020|access-date=17 May 2008|publisher=newadvent}}</ref> ۽ [[آمريگو ويسپوچي]]، جنهن جي سفرن انهن زمينن کي نئون کنڊ، يعني "نئين دنيا"، طور تصديق ڪيو، جنهن کي پوءِ سندس نالي تي رکيو ويو.<ref>{{Cite book|last=Eric Martone|url=https://books.google.com/books?id=MHJ1DQAAQBAJ&pg=PA109|title=Italian Americans: The History and Culture of a People|publisher=ABC-CLIO|year=2016|isbn=978-1-6106-9995-2|page=504|access-date=22 November 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211001055/https://books.google.com/books?id=MHJ1DQAAQBAJ&pg=PA109|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}</ref><ref>{{Cite book|last=Greene|first=George Washington|author-link=George Washington Greene|url=https://books.google.com/books?id=1qsuAAAAYAAJ&pg=PAPA13|title=The Life and Voyages of Verrazzano|publisher=Folsom, Wells, and Thurston|year=1837|location=Cambridge University|page=13|access-date=18 August 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211000806/https://books.google.com/books?id=1qsuAAAAYAAJ&pg=PAPA13#v=onepage&q&f=false|archive-date=11 February 2024|url-status=live|via=Google Books}}</ref> وينس، نيپلز، فلورينس، ميلان ۽ پاپائيت جي وچ ۾ [[اٽالڪ ليگ]] نالي دفاعي اتحاد قائم ٿيو. [[لورينزو دي ميڊيچي|لورينزو ''دي ميگنيفيسنٽ'' دي ميڊيچي]] نشاةِ ثانيه جو سڀ کان وڏو سرپرست هو؛ سندس مدد ليگ کي ترڪن جي [[اوترانتو جو گهيرو|حملي کي ناڪام ڪرڻ]] جي قابل بڻايو. بهرحال، اهو اتحاد 1490ع واري ڏهاڪي ۾ ٽٽي پيو؛ [[فرانس جو چارلس اٺون]] جي حملي اپٻيٽ ۾ جنگين جي هڪ سلسلي جي شروعات ڪئي. [[اعليٰ نشاةِ ثانيه]] دوران، [[جوليس ٻيون]] (1503–1513) جهڙا پوپ اٽلي تي ڪنٽرول لاءِ پرڏيهي بادشاهن خلاف وڙهيا؛ [[پال ٽيون]] (1534–1549) يورپي طاقتن جي وچ ۾ امن لاءِ ثالثي کي ترجيح ڏني. اهڙن تڪرارن جي وچ ۾، ميڊيچي پوپن [[ليو ڏهون]] (1513–1521) ۽ [[ڪليمنٽ ستون]] (1523–1534) جرمني، انگلينڊ ۽ ٻين هنڌن ۾ [[پروٽيسٽنٽ اصلاح]] کي منهن ڏنو. 1559ع ۾، فرانس ۽ هبسبرگن جي وچ ۾ [[اطالوي جنگيون|اطالوي جنگين]] جي خاتمي تي، اٽلي جو لڳ ڀڳ اڌ حصو، يعني ڏکڻ واريون [[نيپلز جي بادشاهت|نيپلز]]، [[سسلي جي بادشاهت|سسلي]]، [[سارڊينيا جي بادشاهت|سارڊينيا]] جون بادشاهتون ۽ [[ميلان جو ڊچي]]، اسپيني حڪمراني هيٺ هو، جڏهن ته ٻيو اڌ آزاد رهيو؛ ڪيترائي رياستون رسمي طور اڃا به پاڪ رومي سلطنت جو حصو رهيون. پاپائيت [[جوابي اصلاح]] شروع ڪئي، جنهن جا اهم واقعا هي هئا: [[ٽرينٽ ڪائونسل]] (1545–1563)؛ [[گريگورين ڪئلينڊر]] جي قبوليت؛ [[جيسوئٽ چين مشن]]؛ [[فرانسيسي مذهبي جنگيون]]؛ [[ٽيهه سالن جي جنگ]] (1618–1648) جو خاتمو؛ ۽ [[وڏي ترڪي جنگ]]. اطالوي معيشت 1600ع ۽ 1700ع جي ڏهاڪن ۾ زوال پذير ٿي. [[File:Flag of the Cispadane Republic.svg|thumb|[[چيسپاداني جمهوريه]] جو جهنڊو، پهريون [[اطالوي ترنگو]] جيڪو ڪنهن خودمختيار اطالوي رياست اختيار ڪيو (1797)]] [[اسپيني جانشيني جي جنگ]] (1700–1714) دوران، آسٽريا اٽلي ۾ اسپيني علائقن جو وڏو حصو، يعني ميلان، نيپلز ۽ سارڊينيا حاصل ڪيو؛ پوءِ 1720ع ۾ سارڊينيا سسلي جي بدلي ۾ هائوس آف ساووي کي ڏني وئي. بعد ۾ بوربن خاندان جي هڪ شاخ سسلي ۽ نيپلز جي تخت تي ويٺي. [[نيپوليني جنگيون|نيپوليني جنگين]] دوران، اتر ۽ وچ اٽلي کي فرانس جي [[ڀيڻ جمهوريهون]] طور ٻيهر منظم ڪيو ويو، ۽ پوءِ [[اٽلي جي بادشاهت (نيپوليني)|اٽلي جي بادشاهت]] طور.<ref>Napoleon Bonaparte, "The Economy of the Empire in Italy: Instructions from Napoleon to Eugène, Viceroy of Italy", ''Exploring the European Past: Texts & Images'', Second Edition, ed. Timothy E. Gregory (Mason: Thomson, 2007), 65–66.</ref> ڏکڻ کي نيپولين جي ڀيڻوئي [[جواڪيم مورا]] هلائيندو هو. 1814ع جي [[ويانا ڪانگريس]] 18هين صديءَ جي آخر واري صورتحال بحال ڪئي، پر [[فرانسيسي انقلاب]] جا آدرش ختم نه ٿي سگهيا، ۽ 19هين صديءَ جي شروعات جي [[سياسي اٿل پٿل|سياسي اٿل پٿلن]] دوران ٻيهر ظاهر ٿيا. ڪنهن اطالوي رياست طرفان [[اطالوي ترنگو]] جي پهرين قبوليت، [[چيسپاداني جمهوريه]]، [[نيپوليني اٽلي جا جهنڊا|نيپوليني اٽلي]] دوران ٿي، فرانسيسي انقلاب کان پوءِ، جنهن قومي [[خود اراديت]] جي حمايت ڪئي.<ref>{{Cite book |last1=Maiorino |first1=Tarquinio |title=Il tricolore degli italiani. Storia avventurosa della nostra bandiera |last2=Marchetti Tricamo |first2=Giuseppe |last3=Zagami |first3=Andrea |publisher=Arnoldo Mondadori Editore |year=2002 |isbn=978-8-8045-0946-2 |page=156 |language=it}} [http://www.esteri.it/MAE/EN/Benvenuti_in_Italia/Conoscere_Italia/bandieraInno.htm The tri-coloured standard]. Getting to Know Italy, Ministry of Foreign Affairs (retrieved 5 October 2008). {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20080223131121/http://www.esteri.it/MAE/EN/Benvenuti_in_Italia/Conoscere_Italia/bandieraInno.htm|date=23 February 2008}}.</ref> هي واقعو [[ترنگو ڏينهن]] طور ملهايو ويندو آهي.<ref>Article 1 of the law n. 671 of 31 December 1996 ("National celebration of the bicentenary of the first national flag")</ref> === اتحاد === {{Main|اٽلي جو اتحاد}} [[اٽلي جي بادشاهت جو جنم]] اطالوي قومپرستن ۽ [[هائوس آف ساووي]] سان وفادار شاهپرستن جي ڪوششن جو نتيجو هو، جن سڄي [[اطالوي اپٻيٽ]] تي مشتمل هڪ گڏيل بادشاهت قائم ڪرڻ ٿي چاهي. 19هين صديءَ جي وچ تائين، وڌندڙ [[اطالوي قومپرستي]] انقلاب جو سبب بڻجي.<ref>{{Cite web|title=Risorgimento in 'Dizionario di Storia'|url=https://www.treccani.it/enciclopedia/risorgimento_(Dizionario-di-Storia)|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220922035556/https://www.treccani.it/enciclopedia/risorgimento_(Dizionario-di-Storia)|archive-date=22 September 2022|access-date=22 September 2022|website=treccani.it|language=it-IT}}</ref> 1815ع جي [[ويانا ڪانگريس]] کان پوءِ، اٽلي جي سياسي ۽ سماجي اتحاد واري تحريڪ، يعني [[ريسورجي مينتو]]، اٽلي کي رياستن جي گڏجڻ ۽ انهن کي پرڏيهي ڪنٽرول کان آزاد ڪرڻ ذريعي متحد ڪرڻ لاءِ اڀري. هڪ انقلابي شخصيت محب وطن صحافي [[جوزيپي ماتسيني]] هو، جنهن 1830ع واري ڏهاڪي ۾ سياسي تحريڪ [[نوجوان اٽلي]] جو بنياد وڌو؛ هو وحداني جمهوريه جو حامي هو ۽ وسيع قومپرست تحريڪ جي وڪالت ڪندو هو. 1847ع ۾ "[[اِل ڪانتو ديلي اطالياني]]" جي پهرين عوامي پرفارمنس ٿي، جيڪو 1946ع ۾ قومي ترانو بڻيو.<ref>{{Cite book|last1=Maiorino|first1=Tarquinio|last2=Marchetti Tricamo|first2=Giuseppe|last3=Zagami|first3=Andrea|title=Il tricolore degli italiani. Storia avventurosa della nostra bandiera|year=2002|publisher=Arnoldo Mondadori Editore|language=it|isbn=978-8-8045-0946-2|page=18}}; {{Cite web|title=Fratelli d'Italia|url=https://www.quirinale.it/page/inno|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20230426052752/https://www.quirinale.it/page/inno|archive-date=26 April 2023|access-date=1 October 2021|language=it}}</ref> {{Multiple image | align = right | image1 = Giuseppe Mazzini.jpg | width1 = 173 | image2 = Giuseppe Garibaldi 1861.jpg | width2 = 138 | footer = [[جوزيپي ماتسيني]] (کاٻي)، اطالوي انقلابي تحريڪ جو انتهائي اثرائتو اڳواڻ؛ ۽ [[جوزيپي گاريبالدي]] (ساڄي)، جديد دور جي عظيم ترين جرنيلن مان هڪ طور مشهور<ref name="scholar and patriot">{{cite web |url={{Google books|iWK7AAAAIAAJ |page=PA133 |keywords=Garibaldi+one+of+the+greatest+generals+of+modern+time |text= |plainurl=yes}}|title=Scholar and Patriot|publisher=Manchester University Press|via=Google Books}}</ref> ۽ ڏکڻ آمريڪا ۽ يورپ ۾ پنهنجي فوجي ڪارنامن سبب "ٻن جهانن جو هيرو" طور سڃاتو ويندڙ،<ref>{{Cite web|title=Giuseppe Garibaldi (Italian revolutionary)|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/225978/Giuseppe-Garibaldi|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140226091529/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/225978/Giuseppe-Garibaldi|archive-date=26 February 2014|access-date=6 March 2014}}</ref> جنهن ڪيترين فوجي مهمن ۾ وڙهيو، جيڪي [[اٽلي جو اتحاد|اطالوي اتحاد]] تائين پهتيون }} نوجوان اٽلي جو سڀ کان مشهور ميمبر انقلابي ۽ جنرل [[جوزيپي گاريبالدي]] هو،<ref>Denis Mack Smith, ''Modern Italy: A Political History'', (University of Michigan Press, 1997) p. 15. A literary echo may be found in the character of Giorgio Viola in Joseph Conrad's ''[[Nostromo]]''.</ref> جنهن ڏکڻ اٽلي ۾ اتحاد لاءِ جمهوري مهم جي اڳواڻي ڪئي. بهرحال، [[سارڊينيا جي بادشاهت (1720–1861)|سارڊينيا جي بادشاهت]] ۾ هائوس آف ساووي جي اطالوي بادشاهت، جنهن جي حڪومت [[ڪاميليو بينسو، ڪائونٽ آف ڪاوير]] هلائي رهيو هو، به متحد اطالوي رياست قائم ڪرڻ جا ارادا رکندي هئي. يورپ ۾ پکڙيل [[1848ع جا لبرل انقلاب|1848ع جي لبرل انقلابن]] جي پس منظر ۾، [[آسٽريا-هنگري|آسٽريا]] خلاف هڪ ناڪام [[پهرين اطالوي آزاديءَ جي جنگ]] جو اعلان ڪيو ويو. 1855ع ۾، سارڊينيا [[ڪريميائي جنگ]] ۾ برطانيا ۽ فرانس جو اتحادي بڻيو.<ref>Enrico Dal Lago, "Lincoln, Cavour, and National Unification: American Republicanism and Italian Liberal Nationalism in Comparative Perspective". ''The Journal of the Civil War Era'' 3#1 (2013): 85–113.; William L. Langer, ed., ''An Encyclopedia of World Cup History''. 4th ed. 1968. pp 704–7.</ref> سارڊينيا 1859ع جي [[ٻي اطالوي آزاديءَ جي جنگ]] ۾ فرانس جي مدد سان آسٽريائي سلطنت خلاف وڙهيو، جنهن جي نتيجي ۾ [[لومباردي]] آزاد ٿي. [[پلومبيئرز معاهدو|پلومبيئرز معاهدي]] جي بنياد تي، سارڊينيا [[ساووي]] ۽ [[نيس]] فرانس کي حوالي ڪيا، اهڙو واقعو جنهن [[نيسارڊ لڏپلاڻ]] جو سبب بڻيو.<ref>{{Cite web|date=28 August 2017|title="Un nizzardo su quattro prese la via dell'esilio" in seguito all'unità d'Italia, dice lo scrittore Casalino Pierluigi|url=https://www.montecarlonews.it/2017/08/28/notizie/argomenti/altre-notizie-1/articolo/un-nizzardo-su-quattro-prese-la-via-dellesilio-in-seguito-allunita-ditalia-dice-lo-scrittore.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200219165302/http://www.montecarlonews.it/2017/08/28/notizie/argomenti/altre-notizie-1/articolo/un-nizzardo-su-quattro-prese-la-via-dellesilio-in-seguito-allunita-ditalia-dice-lo-scrittore.html|archive-date=19 February 2020|access-date=14 May 2021|language=it}}</ref> 1860–1861ع ۾، گاريبالدي نيپلز ۽ سسلي ۾ اتحاد واري مهم جي اڳواڻي ڪئي.<ref>Mack Smith, Denis (1997). ''Modern Italy; A Political History''. Ann Arbor: The University of Michigan Press. {{ISBN|0-4721-0895-6}}.</ref> [[تيانو]] گاريبالدي ۽ [[وڪٽر ايمانوئل ٻيون]]، سارڊينيا جي آخري بادشاهه، جي مشهور ملاقات جو هنڌ هو، جنهن دوران گاريبالدي وڪٽر ايمانوئل سان هٿ ملايو ۽ کيس [[اٽلي جو بادشاهه]] ڪري سلام ڪيو. ڪاوير 1860ع ۾ گاريبالدي جي ڏکڻ اٽلي کي سارڊينيا جي بادشاهت سان اتحاد ۾ شامل ڪرڻ تي راضي ٿيو. ان سان سارڊينيا جي حڪومت کي 17 مارچ 1861ع تي [[اٽلي جي بادشاهت جو اعلان|متحد اطالوي بادشاهت جو اعلان]] ڪرڻ جي اجازت ملي،<ref>{{Cite news|date=17 March 2017|title=Everything you need to know about March 17th, Italy's Unity Day|url=https://www.thelocal.it/20170317/everything-to-know-about-march-17th-italys-unity-unification-risorgimento-day|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170617212538/https://www.thelocal.it/20170317/everything-to-know-about-march-17th-italys-unity-unification-risorgimento-day|archive-date=17 June 2017|access-date=17 July 2017}}</ref> ۽ وڪٽر ايمانوئل ٻيون ان جو پهريون بادشاهه بڻيو. 1865ع ۾ بادشاهت جي گادي تورين کان فلورينس منتقل ڪئي وئي. 1866ع ۾، وڪٽر ايمانوئل ٻيون، [[پروشيا]] سان اتحاد ڪندي [[آسٽرو-پروشين جنگ]] دوران، [[ٽين اطالوي آزاديءَ جي جنگ]] وڙهي، جنهن جي نتيجي ۾ اٽلي [[وينيتو|وينيتيا]] کي پاڻ ۾ شامل ڪيو. آخرڪار، 1870ع ۾، جڏهن فرانس [[فرانڪو-پروشين جنگ]] دوران روم ڇڏي ڏنو، اطالوين [[روم تي قبضو|پاپائي رياستن تي قبضو ڪيو]]، اتحاد مڪمل ٿيو، ۽ گادي روم منتقل ڪئي وئي.<ref name="scholar and patriot"/> === لبرل دور === {{Main|اٽلي جي بادشاهت|اطالوي ڊائاسپورا|اطالوي سلطنت|پهريين عالمي جنگ دوران اٽلي جي فوجي تاريخ}} {{Multiple image | align = right | image1 = VictorEmmanuel2.jpg | width1 = 125 | image2 = Camillo Benso Cavour di Ciseri.jpg | width2 = 141 | footer = [[وڪٽر ايمانوئل ٻيون]] (کاٻي) ۽ [[ڪاميليو بينسو، ڪائونٽ آف ڪاوير]] (ساڄي)، اتحاد جون اهم شخصيتون، ترتيبوار متحد اٽلي جا پهريان بادشاهه ۽ وزيراعظم بڻيا. }} سارڊينيا جو آئين 1861ع ۾ سڄي اٽلي تائين وڌايو ويو، ۽ نئين رياست لاءِ بنيادي آزاديون مهيا ڪيون ويون؛ پر چونڊ قانونن بي ملڪيت طبقن کي ٻاهر رکيو. نئين بادشاهت هڪ پارلياماني آئيني بادشاهت طور هلائي وئي، جنهن تي لبرلن جو غلبو هو. جيئن اتر اٽلي تيزيءَ سان صنعتي ٿيو، ڏکڻ ۽ اتر جا ڳوٺاڻا علائقا غير ترقي يافته ۽ وڌيڪ آبادي وارا رهيا، جنهن سبب لکين ماڻهو لڏپلاڻ ڪرڻ تي مجبور ٿيا ۽ [[اطالوي ڊائاسپورا|وڏي ۽ اثرائتي ڊائاسپورا]] کي هٿي ملي. [[اطالوي سوشلسٽ پارٽي]] طاقت ۾ وڌي، جنهن روايتي لبرل ۽ قدامت پسند اسٽيبلشمينٽ کي چئلينج ڪيو. 19هين صديءَ جي آخري ٻن ڏهاڪن ۾، اٽلي آفريڪا ۾ [[اطالوي اريٽريا|اريٽريا]]، [[اطالوي صوماليا|صوماليا]]، [[اطالوي ٽرپوليطانيا|ٽرپوليطانيا]] ۽ [[اطالوي سيرينيڪا|سيرينيڪا]] کي ماتحت ڪري [[اطالوي سلطنت|نوآبادياتي طاقت]] بڻجي ويو.<ref>{{Cite web |title=The Italian Colonial Empire |url=http://www.allempires.com/article/index.php?q=italian_colonial |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20120224012449/http://www.allempires.com/article/index.php?q=italian_colonial |archive-date=24 February 2012 |access-date=17 June 2012 |publisher=All Empires |quote=At its peak, just before WWII, the Italian Empire comprehended the territories of present time Italy, Albania, Rhodes, Dodecanese, Libya, Ethiopia, Eritrea, the majority of Somalia and the little concession of Tientsin in China}}</ref><ref>(Bosworth (2005), p. 49.)</ref> 1913ع ۾ مردن لاءِ عام ووٽ جو حق اختيار ڪيو ويو. [[پهريين عالمي جنگ]] کان اڳ واري دور تي [[جيوواني جيوليٽي]] جو غلبو رهيو، جيڪو 1892ع ۽ 1921ع جي وچ ۾ پنج ڀيرا وزيراعظم رهيو. [[File:Trento 3 novembre 1918.jpg|thumb|3 نومبر 1918ع تي، فاتح [[ويتوريو وينيتو جي جنگ]] کان پوءِ، [[ترنتو]] ۾ اطالوي گهوڙيسوار]] [[پهريين عالمي جنگ ۾ اٽلي جي شموليت|اٽلي 1915ع ۾ پهريين عالمي جنگ ۾ داخل ٿيو]]، جنهن جو مقصد قومي اتحاد کي مڪمل ڪرڻ هو، تنهنڪري تاريخ نويسيءَ جي نقطه نظر کان ان کي چوٿين اطالوي آزاديءَ جي جنگ به سمجهيو وڃي ٿو،<ref>{{Cite web|date=6 March 2015|title=Il 1861 e le quattro Guerre per l'Indipendenza (1848–1918) |url=http://www.piacenzaprimogenita150.it/index.php?it%2F176%2Fil-1861-e-le-quattro-guerre-per-lindipendenza-1848-1918|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20220319075828/http://www.piacenzaprimogenita150.it/index.php?it%2F176%2Fil-1861-e-le-quattro-guerre-per-lindipendenza-1848-1918|archive-date=19 March 2022|access-date=12 March 2021|language=it}}</ref> جيئن [[اٽلي جو اتحاد|اٽلي جي اتحاد]] جي پڄاڻي.<ref>{{Cite web|title=La Grande Guerra nei manifesti italiani dell'epoca|url=http://www.beniculturali.it/mibac/export/MiBAC/sito-MiBAC/Contenuti/MibacUnif/Eventi/visualizza_asset.html_1239896580.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20150923183754/http://www.beniculturali.it/mibac/export/MiBAC/sito-MiBAC/Contenuti/MibacUnif/Eventi/visualizza_asset.html_1239896580.html|archive-date=23 September 2015|access-date=12 March 2021|language=it}}; {{Cite book|last=Genovesi|first=Piergiovanni|url=https://books.google.com/books?id=_LntMIUOXngC&q=%22quarta+guerra+d%27indipendenza%22&pg=PA41|title=Il Manuale di Storia in Italia, di Piergiovanni Genovesi|date=11 June 2009|publisher=FrancoAngeli|isbn=978-8-8568-1868-0|language=it|access-date=12 March 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20240116110143/https://books.google.com/books?id=_LntMIUOXngC&q=%22quarta+guerra+d%27indipendenza%22&pg=PA41#v=snippet&q=%22quarta%20guerra%20d'indipendenza%22&f=false|archive-date=16 January 2024|url-status=live}}</ref> اٽلي، جيڪو ظاهري طور [[جرمن سلطنت|جرمن]] ۽ [[آسٽرو-هنگريائي]] سلطنتن سان [[ٽرپل الائنس (1882)|ٽرپل الائنس]] ۾ اتحادي هو، 1915ع ۾ [[پهريين عالمي جنگ جا اتحادي|اتحادين]] سان شامل ٿيو، ۽ [[لنڊن جو معاهدو (1915)|وعدي]] تحت پهريين عالمي جنگ ۾ داخل ٿيو، جنهن ۾ وڏن علائقائي فائدن جو واعدو شامل هو: اولهه [[انر ڪارنيولا]]، اڳوڻو [[آسٽريائي لٽرل]] ۽ [[دلماتيا]]، گڏوگڏ [[عثماني سلطنت]] جا ڪجهه حصا. اتحادي فتح ۾ ملڪ جي حصي سبب ان کي "[[بگ فور (پهريين عالمي جنگ)|بگ فور]]" طاقتن مان هڪ جي حيثيت ملي. فوج جي ٻيهر تنظيم ۽ جبري ڀرتي اطالوي فتحن جو سبب بڻيا. آڪٽوبر 1918ع ۾، اطالوين هڪ وڏي جارحاڻي مهم شروع ڪئي، جيڪا [[ويتوريو وينيتو جي جنگ]] ۾ فتح تي ختم ٿي.<ref>Burgwyn, H. James: ''Italian foreign policy in the interwar period, 1918–1940.'' Greenwood Publishing Group, 1997. p. 4. {{ISBN|0-2759-4877-3}}. Schindler, John R.: ''Isonzo: The Forgotten Sacrifice of the Great War.'' Greenwood Publishing Group, 2001. p. 303. {{ISBN|0-2759-7204-6}}. Mack Smith, Denis: ''Mussolini.'' Knopf, 1982. p. 31. {{ISBN|0-3945-0694-4}}.</ref> هن اطالوي محاذ تي جنگ جي پڄاڻي ڪئي، آسٽرو-هنگريائي سلطنت جي ٽٽڻ کي يقيني بڻايو، ۽ ٻن هفتن کان به گهٽ عرصي ۾ جنگ کي [[جرمني سان جنگبندي|ختم ڪرڻ]] ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو. جنگ دوران 650,000 کان وڌيڪ اطالوي سپاهي ۽ ايترا ئي عام شهري مارجي ويا،<ref>{{Cite book|last=Mortara|first=G|title=La Salute pubblica in Italia durante e dopo la Guerra|publisher=Yale University Press|year=1925|location=New Haven}}</ref> ۽ بادشاهت ڏيوالپڻي جي ڪناري تي هئي. [[سينٽ-جرمين-آن-لي جو معاهدو (1919)|سينٽ-جرمين-آن-لي جو معاهدو]] (1919) ۽ [[راپالو جو معاهدو (1920)|راپالو جو معاهدو]] (1920) [[ترنتينو]] ۽ [[ڏکڻ ٽائرول]]، [[جوليئن مارچ]]، [[استريا]]، [[ڪوارنر نار]] ۽ دلماتيا جي شهر [[زادار|زارا]] کي اٽلي ۾ شامل ڪرڻ جي اجازت ڏني. بعد واري [[روم جو معاهدو (1924)|روم جي معاهدي]] (1924) سبب [[فيومي]] اٽلي سان شامل ٿيو. اٽلي کي لنڊن جي معاهدي ۾ واعدو ڪيل ٻيا علائقا نه مليا، تنهنڪري [[بينيتو موسوليني]] هن نتيجي کي "[[ڪٽيل فتح]]" قرار ڏنو، جنهن [[فاشسٽ اٽلي (1922–1943)|اطالوي فاشزم جي اڀار]] ۾ مدد ڪئي. مورخ "ڪٽيل فتح" کي هڪ "سياسي افسانو" سمجهن ٿا، جنهن کي فاشسٽن [[اطالوي سامراجيت]] کي ڀڙڪائڻ لاءِ استعمال ڪيو.<ref>G.Sabbatucci, ''La vittoria mutilata'', in AA.VV., ''Miti e storia dell'Italia unita'', Il Mulino, Bologna 1999, pp.101–106</ref> اٽلي کي [[قومون جي ليگ]] جي ايگزيڪيوٽو ڪائونسل ۾ مستقل سيٽ ملي. === فاشسٽ حڪومت ۽ ٻي عالمي جنگ === {{Main|فاشسٽ اٽلي|ٻي عالمي جنگ دوران اٽلي جي فوجي تاريخ|اطالوي مهم (ٻي عالمي جنگ)|اٽلي ۾ هولوڪاسٽ}} [[File:Mussolini mezzobusto.jpg|thumb|upright=.7|left|فاشسٽ آمر [[بينيتو موسوليني]] پاڻ کي ''[[دوچي]]'' سڏائيندو هو ۽ 1922ع کان [[اٽلي ۾ فاشسٽ حڪومت جو زوال|1943ع ۾ پنهنجي معزولي]] تائين ملڪ تي حڪومت ڪئي.]] عظيم جنگ جي تباهي کان پوءِ پيدا ٿيل [[ٻه ڳاڙها سال|سوشلسٽ تحريڪن]]، جيڪي [[روسي انقلاب]] کان متاثر هيون، سڄي اٽلي ۾ جوابي انقلاب ۽ دٻاءُ جو سبب بڻيون. لبرل اسٽيبلشمينٽ، سوويت طرز جي انقلاب کان ڊڄندي، موسوليني جي اڳواڻي هيٺ ننڍي [[نيشنل فاشسٽ پارٽي]] جي حمايت شروع ڪئي. آڪٽوبر 1922ع ۾، نيشنل فاشسٽ پارٽي جي [[بليڪ شرٽس]] هڪ [[عوامي مظاهرو]] ۽ "[[روم ڏانهن مارچ]]" وارو ڪُو منظم ڪيو. بادشاهه [[وڪٽر ايمانوئل ٽيون]] موسوليني کي [[اٽلي جو وزيراعظم|وزيراعظم]] مقرر ڪيو، هٿياربند ٽڪراءَ کان سواءِ اقتدار فاشسٽن ڏانهن منتقل ڪندي.<ref>{{Cite book|last=Lyttelton|first=Adrian|title=The Seizure of Power: Fascism in Italy, 1919–1929 |date=2008|publisher=Routledge|isbn=978-0-4155-5394-0|location=New York|pages=75–77}}; {{Cite news|title=March on Rome {{!}} Italian history|url=https://www.britannica.com/event/March-on-Rome|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150504055509/http://www.britannica.com/EBchecked/topic/508871/March-on-Rome|archive-date=4 May 2015|access-date=25 July 2017|work=Encyclopædia Britannica}}</ref> موسوليني سياسي پارٽين تي پابندي وڌي ۽ ذاتي آزاديون گهٽايون، آمريت قائم ڪندي. انهن قدمن عالمي ڌيان حاصل ڪيو ۽ [[نازي جرمني]] ۽ [[شاهي جاپان]] ۾ ساڳين آمريتن کي متاثر ڪيو. [[فاشزم]] اطالوي قومپرستي ۽ سامراجيت تي ٻڌل هو، ۽ رومي ۽ [[وينسي سلطنت|وينسي سلطنتن]] جي ورثي جي بنياد تي [[ارڊينٽزم|ارڊينٽسٽ دعوائن]] وسيلي اطالوي ملڪيتن کي وڌائڻ چاهيندو هو.<ref>{{Cite book|last=Rodogno|first=Davide|author-link=Davide Rodogno|title=Fascism's European Empire: Italian Occupation during the Second World War|date=2006|publisher=Cambridge University Press|location=Cambridge, England|page=88}}; {{Cite book|last=Kallis|first=Aristotle A.|title=Fascist ideology: territory and expansionism in Italy and Germany, 1922–1945 |date=2000|publisher=Routledge|location=London, England; New York City, USA|pages=41}}; {{Cite book|last1=Ball|first1=Terence|title=The Cambridge History of Twentieth-Century Political Thought|last2=Bellamy|first2=Richard|pages=133}}; {{Cite book|last=Stephen J. Lee|url=https://books.google.com/books?id=u-mm5UDlzBEC&pg=PA157|title=European Dictatorships, 1918–1945 |date=2008|publisher=Routledge|isbn=978-0-4154-5484-1|pages=157–158|access-date=8 February 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211001320/https://books.google.com/books?id=u-mm5UDlzBEC&pg=PA157#v=onepage&q&f=false|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}</ref> انهيءَ سبب فاشسٽ [[مداخلت پسند پرڏيهي پاليسي]] ۾ مصروف رهيا. 1935ع ۾، موسوليني [[ٻي اطالو-ابيسينيائي جنگ|ايٿوپيا تي حملو ڪيو]] ۽ [[اطالوي اوڀر آفريڪا]] قائم ڪيو، جنهن جي نتيجي ۾ عالمي اڪيلائي پيدا ٿي. اٽلي [[قومون جي ليگ]] مان نڪري ويو. پوءِ اٽلي [[اسٽيل جو معاهدو|نازي جرمني سان اتحاد]] ڪيو ۽ [[ٽرائيپارٽائيٽ پيڪٽ|جاپاني سلطنت]] سان گڏ ٿيو، ۽ [[اسپيني گهرو جنگ]] ۾ [[فرانسسڪو فرانڪو]] جي مضبوط حمايت ڪئي. اپريل 1939ع ۾، اٽلي [[البانيا تي اطالوي حملو|البانيا تي حملو ڪيو]]. اٽلي 10 جون 1940ع تي ٻي عالمي جنگ ۾ داخل ٿيو. ان تاريخ تائين فرانس عملي طور [[فرانس جي جنگ]] هارائي چڪو هو. مختلف وقتن تي، اطالوي [[برطانوي صومالي لينڊ تي اطالوي قبضو|برطانوي صومالي لينڊ]]، [[مصر تي اطالوي حملو|مصر]]، [[بلقان مهم (ٻي عالمي جنگ)|بلقان]] ۽ اوڀر محاذن تي اڳتي وڌيا. بهرحال، اهي [[اوڀر محاذ تي اطالوي شموليت|اوڀر محاذ]] سان گڏ [[اوڀر آفريقي مهم (ٻي عالمي جنگ)|اوڀر آفريقي]] ۽ [[اتر آفريقي مهم|اتر آفريقي]] مهمن ۾ شڪست کائي ويا، ۽ آفريڪا ۽ بلقان ۾ پنهنجا علائقا وڃائي ويٺا. [[اطالوي جنگي ڏوهه|اطالوي جنگي ڏوهن]] ۾ [[عدالت کان ٻاهر قتل]] ۽ [[نسلي صفائي]] شامل هئا،<ref>James H. Burgwyn (2004). [http://www.ingentaconnect.com/content/routledg/rmis/2004/00000009/00000003/art00005 General Roatta's war against the partisans in Yugoslavia: 1942] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130921054155/http://www.ingentaconnect.com/content/routledg/rmis/2004/00000009/00000003/art00005|date=21 September 2013}}, Journal of Modern Italian Studies, Volume 9, Number 3, pp. 314–329(16)</ref> جن ۾ لڳ ڀڳ 25,000 ماڻهن، خاص طور يوگوسلاوين، کي [[اطالوي حراستي ڪيمپ|اطالوي حراستي ڪيمپن]] ۽ ٻين هنڌن ڏانهن جلاوطن ڪيو ويو. [[يوگوسلاو پارٽيزنز]] جنگ دوران ۽ ان کان پوءِ نسلي اطالوي آبادي خلاف پنهنجا ڏوهه ڪيا، جن ۾ [[فوئبي قتل عام]] شامل هئا. جولاءِ 1943ع ۾ [[سسلي تي اتحادي حملو]] شروع ٿيو، جنهن 25 جولاءِ تي [[اٽلي ۾ فاشسٽ حڪومت جو زوال|فاشسٽ حڪومت جي خاتمي]] جو سبب بڻيو. بادشاهه [[وڪٽر ايمانوئل ٽيون]] جي حڪم سان موسوليني کي معزول ۽ گرفتار ڪيو ويو. 3 سيپٽمبر تي، اٽلي [[ڪاسيبلي جي جنگبندي]] تي صحيح ڪئي،<!-- it became effective on 8 Sept---> جنهن برطانيا ۽ آمريڪا سان جنگ ختم ڪئي. جرمن، اطالوي فاشسٽن جي مدد سان، اتر ۽ وچ اٽلي تي ڪنٽرول حاصل ڪرڻ ۾ ڪامياب ٿيا ([[آپريشن آڪسي]]). ملڪ جنگ جو ميدان رهيو، جڏهن ته اتحادي ڏکڻ کان اڳتي وڌندا رهيا. [[File:01 partigiani a milano1.jpg|thumb|اپريل 1945ع ۾ [[اٽلي جي آزادي]] تائين پهچندڙ آخري بغاوت دوران ميلان ۾ [[اطالوي مزاحمتي تحريڪ|اطالوي پارٽيزن]]]] اتر ۾، جرمنن [[اطالوي سماجي جمهوريه]] (RSI) قائم ڪئي، جيڪا هڪ نازي [[ڪٺ پتلي رياست]] ۽ [[سهڪاريت پسند|سهڪاريت پسند]] حڪومت هئي، جنهن ۾ موسوليني کي جرمن پيراٽروپرن طرفان [[گران ساسو ريڊ|بچائڻ]] کان پوءِ اڳواڻ مقرر ڪيو ويو. اطالوي فوجن جو باقي حصو [[اطالوي هم جنگي فوج]] ۾ منظم ڪيو ويو، جنهن اتحادي طاقتن سان گڏ وڙهيو، جڏهن ته موسوليني سان وفادار ٻيون اطالوي فوجون [[نيشنل ريپبلڪن آرمي]] ۾ جرمنن سان گڏ وڙهڻ لاءِ چونڊيو. جرمن فوجن، RSI جي سهڪار سان، قتل عام ڪيا ۽ هزارين يهودين کي موت جي ڪيمپن ڏانهن جلاوطن ڪيو. جنگبندي کان پوءِ واري دور ۾ [[اطالوي مزاحمت]] اڀري، جنهن [[آپريشن آڪسي|نازي جرمن قابضن]] ۽ سهڪاريت پسندن خلاف گوريلا جنگ وڙهي.<ref>G. Bianchi, ''La Resistenza'', in: AA.VV., ''Storia d'Italia'', vol. 8, pp. 368–369.</ref> هن دور جو هڪ پاسو [[اطالوي گهرو جنگ]] هو، ڇاڪاڻ⁠تہ پارٽيزنن ۽ فاشسٽ RSI فوجن جي وچ ۾ ويڙهه ٿي.<ref>{{Cite web|title=Storia della guerra civile in Italia|url=http://www.istitutobiggini.it/storia_pisano.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20221013183444/https://www.istitutobiggini.it/storia_pisano.pdf|archive-date=13 October 2022|access-date=28 August 2023}}; See the books from Italian historian [[Giorgio Pisanò]] ''Storia della guerra civile in Italia'', 1943–1945, 3 voll., Milano, FPE, 1965 and the book ''L'Italia della guerra civile'' ("Italy of civil war"), published in 1983 by the Italian writer and journalist [[Indro Montanelli]] as the fifteen volume of the ''Storia d'Italia'' ("History of Italy") by the same author.</ref><ref>{{Cite book|last=Pavone|first=Claudio|title=Una guerra civile. Saggio storico sulla moralità della Resistenza|date=1991|publisher=Bollati Boringhieri|isbn=8-8339-0629-9|location=Torino|page=238|language=it}}</ref> اپريل 1945ع ۾، جڏهن شڪست ويجهي هئي، موسوليني اتر طرف ڀڄڻ جي ڪوشش ڪئي،<ref>{{Citation|last=Viganò|first=Marino|title=Un'analisi accurata della presunta fuga in Svizzera|date=2001|work=Nuova Storia Contemporanea|volume=3|language=it}}</ref> پر پارٽيزنن هٿان پڪڙيو ويو ۽ [[بينيتو موسوليني جو موت|فوري طور قتل ڪيو ويو]].<ref>{{Cite news|date=28 April 1945|title=1945: Italian partisans kill Mussolini |url=https://news.bbc.co.uk/onthisday/hi/dates/stories/april/28/newsid_3564000/3564529.stm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20111126075555/http://news.bbc.co.uk/onthisday/hi/dates/stories/april/28/newsid_3564000/3564529.stm|archive-date=26 November 2011|access-date=17 October 2011|publisher=BBC News}}</ref> دشمنيون 29 اپريل 1945ع تي ختم ٿيون، [[ڪازيرتا جي هٿيار ڦٽا ڪرڻ|جڏهن اٽلي ۾ جرمن فوجن هٿيار ڦٽا ڪيا]]. جنگ ۾ لڳ ڀڳ اڌ ملين اطالوي مارجي ويا،<ref>{{Cite encyclopedia|title=Italy – Britannica Online Encyclopedia|encyclopedia=Encyclopædia Britannica|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297474/Italy|access-date=2 August 2010|archive-url=https://web.archive.org/web/20120306095718/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297474/Italy|archive-date=6 March 2012|url-status=live}}</ref> سماج ورهائجي ويو، ۽ معيشت لڳ ڀڳ تباهه ٿي وئي؛ 1944ع ۾ في فرد آمدني 1900ع کان پوءِ سڀ کان هيٺين سطح تي هئي.<ref>{{Cite book|title=Liberal and fascist Italy, 1900–1945 |date=2002|publisher=Oxford University Press|editor-last=Lyttelton|editor-first=Adrian|page=13}}</ref> جنگ کان پوءِ اطالوي جمهوريت پسندي ٻيهر اڀري، جنهن [[1946ع اطالوي اداراتي ريفرنڊم]] ڏانهن واٽ هموار ڪئي.<ref>{{Cite encyclopedia|title=Italia|encyclopedia=Dizionario enciclopedico italiano|publisher=[[Treccani]]|date=1970|volume=VI|page=456|language=it}}</ref> === جمهوري دور === {{Main|اطالوي جمهوريه جي تاريخ}} اٽلي 2 جون تي ٿيل 1946ع جي ريفرنڊم کان پوءِ جمهوريه بڻيو،<ref>{{Cite AV media|url=https://archive.org/details/1946-06-06_Damage_Foreshadows_A-Bomb_Test|title=Damage Foreshadows A-Bomb Test, 1946/06/06 (1946) |publisher=[[Universal Newsreel]]|year=1946|access-date=22 February 2012}}</ref> اهو ڏينهن ان کان پوءِ ''[[جمهوريه جو عيد]]'' طور ملهايو وڃي ٿو. اها پهريون ڀيرو هئي جو عورتن قومي سطح تي ووٽ ڏنو.<ref>{{Cite web|title=Italia 1946: le donne al voto, dossier a cura di Mariachiara Fugazza e Silvia Cassamagnaghi |url=http://www.insmli.it/pubblicazioni/35/Voto%20donne%20versione%20def.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110520041048/http://www.insmli.it/pubblicazioni/35/Voto%20donne%20versione%20def.pdf|archive-date=20 May 2011|access-date=30 May 2011}}; {{Cite news|title=La prima volta in cui le donne votarono in Italia, 75 anni fa|url=https://www.ilpost.it/2021/03/10/primo-voto-italia-donne-10-marzo-1946|access-date=24 August 2021|work=Il Post|date=10 March 2021|language=it-IT|archive-date=23 August 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210823162103/https://www.ilpost.it/2021/03/10/primo-voto-italia-donne-10-marzo-1946|url-status=live}}</ref> وڪٽر ايمانوئل ٽئين جي پٽ، [[امبيرتو ٻيون]]، کي تخت ڇڏڻ تي مجبور ڪيو ويو. [[اٽلي جو آئين|جمهوري آئين]] 1948ع ۾ منظور ڪيو ويو. [[اٽلي ۽ اتحادي طاقتن جي وچ ۾ پيرس جو معاهدو]] تحت، [[ايڊرياٽڪ سمنڊ]] جي ڀرسان علائقا [[سوشلسٽ وفاقي جمهوريه يوگوسلاويا|يوگوسلاويا]] سان شامل ڪيا ويا، جنهن جي نتيجي ۾ [[استريائي-دلماتيني لڏپلاڻ]] ٿي، جنهن ۾ لڳ ڀڳ 300,000 [[استريائي اطالوي|استريائي]] ۽ [[دلماتيني اطالوي]] لڏي ويا.<ref>{{Cite web|last=Tobagi|first=Benedetta|title=La Repubblica italiana {{!}} Treccani, il portale del sapere|url=http://www.treccani.it/scuola/lezioni/storia/la_repubblica_italiana.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20160305001726/http://www.treccani.it/scuola/lezioni/storia/la_repubblica_italiana.html|archive-date=5 March 2016|access-date=28 January 2015|publisher=Treccani.it}}</ref> اٽلي پنهنجون سڀ نوآبادياتي ملڪيتون وڃايون، جنهن سان [[اطالوي سلطنت]] ختم ٿي. [[File:Alcide de Gasperi 2.jpg|thumb|upright=.7|[[الچيدي دي گاسپري]]، جمهوريه جو [[اٽلي جي وزيراعظمن جي فهرست|پهريون]] [[اٽلي جو وزيراعظم]] ۽ [[يورپي يونين جا باني پيءُ|يورپي يونين جي باني پيئرن]] مان هڪ]] ڪميونسٽ قبضي جي خوف [[1948ع جي اطالوي عام چونڊن]] ۾ فيصلائتو ڪردار ادا ڪيو، جتي [[ڪرسچن ڊيموڪريسي (اٽلي)|ڪرسچن ڊيموڪريٽن]]، [[الچيدي دي گاسپري]] جي اڳواڻي هيٺ، وڏي اڪثريت سان فتح حاصل ڪئي.<ref>{{Cite book|last1=Lawrence S. Kaplan|url=https://books.google.com/books?id=UV-ti1sYcbcC|title=NATO 1948: The Birth of the Transatlantic Alliance |last2=Morris Honick|date=2007|publisher=Rowman & Littlefield|isbn=978-0-7425-3917-4|pages=52–55|access-date=5 January 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20240116110143/https://books.google.com/books?id=UV-ti1sYcbcC|archive-date=16 January 2024|url-status=live}}; {{Cite book|author=Robert Ventresca|title=From Fascism to Democracy: Culture and Politics in the Italian Election of 1948 |publisher=University of Toronto Press|date=2004|pages=236–37}}</ref> نتيجي طور، 1949ع ۾ اٽلي [[نيٽو]] جو ميمبر بڻيو. [[مارشل پلان]] معيشت کي بحال ڪيو، جنهن 1960ع واري ڏهاڪي جي آخر تائين هڪ اهڙو دور ڏٺو جيڪو [[اطالوي معاشي معجزو]] جي نالي سان مشهور آهي. 1950ع واري ڏهاڪي ۾ اٽلي [[يورپي برادرين]] جو باني ملڪ بڻيو، جيڪي بعد ۾ يورپي يونين جو بنياد بڻيون. 1960ع واري ڏهاڪي جي آخر کان 1980ع واري ڏهاڪي جي شروعات تائين، ملڪ ''[[ليڊ جا سال (اٽلي)|ليڊ جا سال]]'' نالي دور مان گذريو، جيڪو معاشي مشڪلاتن، خاص طور تي [[1973ع جو تيل بحران]]، سماجي تڪرارن ۽ دهشتگرد حملا ۽ قتل عام جي واقعن سان نمايان هو.<ref>{{Cite web|year=1995|title=Commissione parlamentare d'inchiesta sul terrorismo in Italia e sulle cause della mancata individuazione dei responsabili delle stragi (Parliamentary investigative commission on terrorism in Italy and the failure to identify the perpetrators)|url=http://www.isn.ethz.ch/php/documents/collection_gladio/report_ital_senate.pdf|archive-url=https://web.archive.org/web/20060819211212/http://www.isn.ethz.ch/php/documents/collection_gladio/report_ital_senate.pdf|archive-date=19 August 2006|access-date=2 May 2006|language=it}}; {{In lang|en|it|fr|de}} {{Cite web|title=Secret Warfare: Operation Gladio and NATO's Stay-Behind Armies|url=http://www.isn.ethz.ch/php/collections/coll_gladio.htm#Documents|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20060425182721/http://www.isn.ethz.ch/php/collections/coll_gladio.htm|archive-date=25 April 2006|access-date=2 May 2006|publisher=Swiss Federal Institute of Technology / International Relation and Security Network}}; {{Cite web|date=24 June 2000|title=Clarion: Philip Willan, Guardian, 24 June 2000, p. 19 |url=http://www.cambridgeclarion.org/press_cuttings/us.terrorism_graun_24jun2000.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100329113138/http://www.cambridgeclarion.org/press_cuttings/us.terrorism_graun_24jun2000.html|archive-date=29 March 2010|access-date=24 April 2010|publisher=Cambridgeclarion.org}}</ref> معيشت ٻيهر بحال ٿي ۽ اٽلي 1970ع واري ڏهاڪي ۾ [[جي-7]] ۾ شامل ٿيڻ کان پوءِ دنيا جي پنجين وڏي صنعتي قوم بڻجي ويو. بهرحال، قومي قرض مجموعي ملڪي پيداوار (GDP) جي 100 سيڪڙو کان به وڌي ويو. 1992ع ۽ 1993ع جي وچ ۾، حڪومت جي نون مافيا مخالف قدمن جي نتيجي ۾ اٽلي [[سسلين مافيا]] طرفان ڪيل دهشتگرد حملن کي منهن ڏنو.<ref>{{Cite web|date=8 March 2012|title=New Arrests for Via D'Amelio Bomb Attack|url=https://www.corriere.it/International/english/articoli/2012/03/08/borsellino.shtml|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20121013204755/http://www.corriere.it/International/english/articoli/2012/03/08/borsellino.shtml|archive-date=13 October 2012|access-date=9 February 2019|website=Corriere della Sera}}</ref> ووٽر، جيڪي سياسي جمود، وڏي عوامي قرضي ۽ [[اٽلي ۾ بدعنواني|بدعنواني]] کان مايوس هئا، جيڪا [[ماني پوليتي|صاف هٿن]] واري جاچ ذريعي ظاهر ٿي، بنيادي سڌارن جو مطالبو ڪرڻ لڳا. ڪرسچن ڊيموڪريٽ، جيڪي لڳ ڀڳ 50 سالن تائين حڪومت ڪندا رهيا هئا، بحران جو شڪار ٿيا ۽ ٽٽي مختلف ڌڙن ۾ ورهائجي ويا.<ref>The so-called "Second Republic" was born by forceps: not with a revolt of Algiers, but formally under the same Constitution, with the mere replacement of one ruling class by another: {{Cite journal|last=Buonomo|first=Giampiero|year=2015|title=Tovaglie pulite|journal=Mondoperaio Edizione Online}}</ref> ڪميونسٽن پاڻ کي هڪ [[سماجي جمهوريت پسند]] قوت طور ٻيهر منظم ڪيو. 1990ع ۽ 2000ع واري ڏهاڪن دوران، [[مرڪز-ساڄي اتحاد (اٽلي)|مرڪز-ساڄي اتحاد]] (جنهن تي ميڊيا جي واپاري شخصيت [[سلويو برلسڪوني]] جو غلبو هو) ۽ [[مرڪز-کاٻي اتحاد (اٽلي)|مرڪز-کاٻي اتحاد]] (جنهن جي اڳواڻي پروفيسر [[رومانو پروڊي]] ڪندو هو) باري باري حڪومت ڪندا رهيا. 21هين صديءَ جي شروعات ۾، اٽلي سياسي ۽ معاشي عدم استحڪام جي هڪ ڊگهي دور مان گذريو، جيڪو بين الاقوامي بحرانن کان گهڻو متاثر ٿيو. 2008ع ۾ شروع ٿيندڙ [[عظيم معاشي بحران]] جا اثر ملڪ جي معيشت ۽ عوامي ماليات تي گهرا پيا، جنهن جي نتيجي ۾ [[سخت مالي پاليسيون]] اختيار ڪيون ويون ۽ استحڪام ۽ عالمي اعتبار کي يقيني بڻائڻ لاءِ [[ٽيڪنوڪريٽ]] يا وسيع اتحادي حڪومتن تي وڌيڪ ڀروسو ڪيو ويو.<ref>{{Cite news|last=Hooper|first=John|date=16 November 2011|title=Mario Monti appoints technocrats to steer Italy out of economic crisis|url=https://www.theguardian.com/world/2011/nov/16/mario-monti-technocratic-cabinet-italy|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200319230844/https://www.theguardian.com/world/2011/nov/16/mario-monti-technocratic-cabinet-italy|archive-date=19 March 2020|access-date=19 March 2020|work=The Guardian}}</ref> [[File:Imigrantes salvos no Mar Mediterrâneo - SALVAMAR 2015 (52149723177).jpg|300px|thumb|[[غير قانوني مهاجر]]، جيڪي 5 سيپٽمبر 2015ع تي [[ڪاتانيا]] جي اطالوي بندرگاهه ڏانهن [[بحر روم]] ذريعي سفر ڪري رهيا آهن]] 2010ع واري ڏهاڪي دوران، نئين وزيراعظم [[ماتيو رينزي]] طرفان ادارتي سڌارا متعارف ڪرائڻ جون ڪوششون ڪيون ويون، جن جو مقصد سياسي نظام کي وڌيڪ مؤثر بڻائڻ ۽ انتظامي شاخ کي مضبوط ڪرڻ هو، پر اهي تجويزون [[2016ع جو اطالوي آئيني ريفرنڊم]] ۾ رد ٿي ويون.<ref>{{Cite news|date=12 December 2016|title=New Italian PM Paolo Gentiloni sworn in|url=https://www.bbc.co.uk/news/world-europe-38295549|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20191129122857/https://www.bbc.co.uk/news/world-europe-38295549|archive-date=29 November 2019|access-date=19 March 2020|publisher=BBC News}}</ref> ساڳئي وقت، [[يورپي مهاجر بحران]] اٽلي کي [[يورپي يونين]] ۾ داخل ٿيڻ جي هڪ اهم مرڪزي دروازي جي حيثيت ڏني، ڇاڪاڻ⁠تہ وڏي تعداد ۾ مهاجر ۽ پناهه گهرندڙ [[بحر روم]] رستي يورپ پهتا،<ref>{{Cite news|date=21 May 2018|title=What will Italy's new government mean for migrants?|url=https://www.thelocal.it/20180521/what-will-italys-new-government-mean-for-migrants|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190401231010/https://www.thelocal.it/20180521/what-will-italys-new-government-mean-for-migrants|archive-date=1 April 2019|access-date=8 June 2018|work=The Local Italy}}</ref> خاص طور تي سب-صحارا آفريڪا مان.<ref>{{Cite news|date=18 July 2017|title=African migrants fear for future as Italy struggles with surge in arrivals|url=https://www.reuters.com/article/us-italy-migrants-africa/african-migrants-fear-for-future-as-italy-struggles-with-surge-in-arrivals-idUSKBN1A30QD|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190402002627/https://www.reuters.com/article/us-italy-migrants-africa/african-migrants-fear-for-future-as-italy-struggles-with-surge-in-arrivals-idUSKBN1A30QD|archive-date=2 April 2019|access-date=8 June 2018|work=Reuters}}</ref> هن صورتحال جا اهم سماجي ۽ سياسي اثر ٿيا، جنهن سبب اميگريشن بابت عوامي بحث وڌيو ۽ [[عوام پسند]] سياسي پارٽين جي حمايت ۾ واڌ آئي.<ref>{{Cite news|title=Italy starts to show the strains of migrant influx|url=http://www.thelocal.it/20150519/migrant-surge-tests-italys-humanitarian-instincts|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170429061446/https://www.thelocal.it/20150519/migrant-surge-tests-italys-humanitarian-instincts|archive-date=29 April 2017|access-date=10 January 2017|work=[[The Local]]}}; {{Cite news|title=Italy's far right jolts back from dead|url=http://www.politico.eu/article/italys-other-matteo-salvini-northern-league-politicians-media-effettosalvini|access-date=10 January 2017|work=Politico|date=3 February 2016|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170119122156/http://www.politico.eu/article/italys-other-matteo-salvini-northern-league-politicians-media-effettosalvini|archive-date=19 January 2017}}</ref><ref>{{Cite news|date=24 May 2018|title=Opinion – The Populists Take Rome|url=https://www.nytimes.com/2018/05/24/opinion/populists-rome-five-star-movement.html|url-access=subscription|url-status=live|archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20220103/https://www.nytimes.com/2018/05/24/opinion/populists-rome-five-star-movement.html|archive-date=3 January 2022|access-date=2 June 2018|work=The New York Times}}{{Cbignore}}</ref> [[اٽلي ۾ ڪووڊ-19 وبا|ڪووڊ-19 وبا]]، جيڪا 2020ع ۾ شروع ٿي، ملڪ جي عوامي صحت ۽ معاشي ڪارڪردگي کي سخت متاثر ڪيو، ۽ اڳ ۾ موجود ڍانچائي ڪمزورين کي وڌيڪ نمايان بڻايو.<ref>{{Cite news|last=Ellyatt|first=Holly|date=19 March 2020|title=Italy's lockdown will be extended, prime minister says as death toll spikes and hospitals struggle|url=https://www.cnbc.com/2020/03/19/italys-death-rate-reaches-record-high-hospitals-in-lombardy-struggle.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200319084719/https://www.cnbc.com/2020/03/19/italys-death-rate-reaches-record-high-hospitals-in-lombardy-struggle.html|archive-date=19 March 2020|access-date=19 March 2020|publisher=CNBC}}</ref> ان جي جواب ۾، [[اٽلي ۾ ڪووڊ-19 لاڪ ڊائون|غير معمولي قدم اختيار ڪيا ويا]] ته جيئن معيشت کي سهارو ملي سگهي، جن مان ڪيترائي يورپي سطح تي گڏيل طور هم آهنگ ڪيا ويا.<ref>[https://www.agi.it/economia/news/2020-04-14/coronavirus-fmi-crisi-economica-8331041/ L'Italia pagherà il conto più salato della crisi post-epidemia] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20200527124958/https://www.agi.it/economia/news/2020-04-14/coronavirus-fmi-crisi-economica-8331041|date=27 May 2020}}, AGI</ref><ref>{{Cite web|date=12 February 2021|title=Mario Draghi's new government to be sworn in on Saturday|url=http://www.theguardian.com/world/2021/feb/12/mario-draghis-new-italian-government-to-be-sworn-in-on-saturday|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210419104552/https://www.theguardian.com/world/2021/feb/12/mario-draghis-new-italian-government-to-be-sworn-in-on-saturday|archive-date=19 April 2021|access-date=19 February 2021|website=The Guardian}}</ref> 2022ع ۾، [[جورجيا ميلوني]] اٽلي جي پهرين خاتون وزيراعظم طور حلف کنيو.<ref>{{Cite news|date=21 October 2022|title=Who is Giorgia Meloni? The rise to power of Italy's new far-right PM|url=https://www.bbc.com/news/world-europe-63351655|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20221024023546/https://www.bbc.com/news/world-europe-63351655|archive-date=24 October 2022|access-date=24 October 2022|publisher=BBC News}}</ref> == جاگرافي == {{Main|اٽلي جي جاگرافي}} {{Further|اٽلي جي ارضيات|اٽلي ۾ آتش فشاني سرگرمي|اٽلي جي دريائن جي فهرست|اٽلي جي ڍنڍن جي فهرست|اٽلي جي ٻيٽن جي فهرست|اٽلي (جاگرافيائي علائقو)}} [[File:Italy relief location map.jpg|thumb|اٽلي جو جاگرافيائي اُڀار وارو نقشو]] اٽلي، جنهن جو علائقو گهڻي حد تائين [[اٽلي (جاگرافيائي علائقو)|ساڳئي نالي واري جاگرافيائي علائقي]] سان ملي ٿو،<ref name="Treccani">{{Citation |title=Italia |volume=VI |page=413 |year=1970 |publisher=[[Treccani]] |language=it |encyclopedia=Dizionario enciclopedico italiano}}</ref> [[ڏکڻ يورپ]] ۾ واقع آهي<ref>{{Cite web |title=Southern Europe, a peninsula extending into the central Mediterranean Sea, northeast of Tunisia |url=https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20210701235642/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy |archive-date=1 July 2021 |access-date=17 August 2021 |website=The World Factbook |publisher=Central Intelligence Agency}}</ref> (۽ [[اولهه يورپ]] جو حصو پڻ سمجهيو ويندو آهي{{efn|name=WE}})، [[35هين اتر متوازي|35° اتر]] ۽ [[47° اتر]] ويڪرائي ڦاڪن، ۽ [[6هين اوڀر نصف النهار|6° اوڀر]] ۽ [[19هين اوڀر نصف النهار|19° اوڀر]] ڊگهائي ڦاڪن جي وچ ۾. اتر ۾، اولهه کان اوڀر طرف، اٽلي جون سرحدون [[فرانس]]، [[سوئٽزرلينڊ]]، [[آسٽريا]] ۽ [[سلووينيا]] سان ملن ٿيون، ۽ تقريباً [[الپس]] جي آبي ورهاست واري حد تائين پکڙيل آهن، جنهن ۾ [[پو ماٿري]] ۽ [[وينيسيائي ميدان]] شامل آهن. ملڪ [[اطالوي اپٻيٽ]]، [[سسلي]] ۽ [[سارڊينيا]] (جيڪي [[بحر روم]] جا سڀ کان وڏا ٻيٽ آهن)، ۽ [[اٽلي جي ٻيٽن جي فهرست|ڪيترن ننڍن ٻيٽن]] تي مشتمل آهي.<ref name="Treccani" /> اٽلي جا ڪي علائقا الپائن حوض کان ٻاهر به پکڙيل آهن، ۽ ڪجهه ٻيٽ [[يوروشيا]] جي براعظمي کنڊ کان ٻاهر واقع آهن. ملڪ جو ڪل پکيڙ {{Convert|301230|km2|0|abbr=out}} آهي، جنهن مان {{Convert|294020|km2|0|abbr=on}} خشڪي ۽ {{Convert|7210|km2|0|abbr=on}} پاڻي آهي.<ref name="Area">{{Cite web|date=30 October 2014|title=Principali dimensioni geostatistiche e grado di urbanizzazione del Paese|url=https://www.istat.it/it/archivio/137001|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141117054950/https://www.istat.it/it/archivio/137001|archive-date=17 November 2014|access-date=22 March 2019|website=istat.it}}</ref> ٻيٽن سميت، اٽلي جي سامونڊي ڪناري جي ڊيگهه {{Convert|7600|km|0|abbr=off}} آهي، جيڪا [[بحر روم]]، [[ليگورين سمنڊ]]، [[ٽيرينين سمنڊ]]، [[آئيونين سمنڊ]]<ref>{{Cite book|url=https://iho.int/uploads/user/pubs/standards/s-23/S-23_Ed3_1953_EN.pdf|title=Limits of Oceans and Seas|publisher=[[Organisation hydrographique internationale]]|year=1953|edition=3rd|access-date=28 December 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20111008191433/http://www.iho.int/iho_pubs/standard/S-23/S-23_Ed3_1953_EN.pdf|archive-date=8 October 2011|issue=28}}</ref> ۽ [[ايڊرياٽڪ سمنڊ]] سان لڳي ٿي.{{Sfn|Cushman-Roisin|Gačić|Poulain|2001|pp=1–2}} فرانس سان سرحد {{Convert|488|km|0|abbr=on}}، سوئٽزرلينڊ سان {{Convert|740|km|0|abbr=on}}، آسٽريا سان {{Convert|430|km|0|abbr=on}} ۽ سلووينيا سان {{Convert|232|km|0|abbr=on}} ڊگهي آهي. [[سان مارينو]] ۽ [[ويٽيڪن سٽي]] (دنيا جو سڀ کان ننڍو ملڪ ۽ [[هولي سي]] جي انتظام هيٺ عالمي [[ڪيٿولڪ چرچ]] جو مرڪز) اٽلي جي اندر واقع [[انڪليو]] آهن،<ref>{{Cite encyclopedia|year=2012|title=San Marino|encyclopedia=Encyclopædia Britannica|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/521449/San-Marino|access-date=1 March 2011|archive-url=https://web.archive.org/web/20110511180105/http://www.britannica.com/EBchecked/topic/521449/San-Marino|archive-date=11 May 2011|url-status=live}}; {{Cite news|url=https://www.bbc.com/news/world-europe-17994868|title=Vatican country profile|year=2018|publisher=BBC News|access-date=24 August 2018|archive-date=25 August 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20180825011001/https://www.bbc.com/news/world-europe-17994868|url-status=live}}</ref> جڏهن ته [[ڪامپيوني ڊي اٽاليا]] سوئٽزرلينڊ جي اندر واقع هڪ اطالوي [[ايڪسڪليو]] آهي.<ref>{{Cite web|title=Democracy in Figures|url=http://demo.istat.it/index_e.php|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210126215040/http://demo.istat.it/index_e.php|archive-date=26 January 2021|access-date=28 May 2021|website=[[Italian National Institute of Statistics]]}}</ref> سان مارينو سان سرحد {{Convert|39|km|0|abbr=on}} ۽ ويٽيڪن سٽي سان {{Convert|3.2|km|1|abbr=on}} ڊگهي آهي.<ref name=Area/> [[File:Monte Bianco DSF1243-m.jpg|thumb|[[مونٽي بيانڪو]] (مون بلان)، [[اوستا وادي]] ۾، جيڪو [[يورپي يونين]] جو سڀ کان اوچو مقام آهي]] اٽلي جي 35 سيڪڙو کان وڌيڪ زمين جبلن تي مشتمل آهي.<ref name="eug92">{{Cite book|last=Riganti|first=dir. da Alberto|title=Enciclopedia universale Garzanti.|publisher=Garzanti|year=1991|isbn=8-8115-0459-7|edition=Nuova ed. aggiornata e ampliata.|location=Milano}}</ref> [[اپينائن جبل]] اپٻيٽ جي مرڪزي ريڙهه آهن، جڏهن ته [[الپس]] اترين سرحد جو وڏو حصو ٺاهين ٿا، جتي اٽلي جو سڀ کان اوچو مقام [[مونٽي بيانڪو]] (مون بلان) جي چوٽيءَ تي {{Cvt|4810|m|ft}} جي اوچائي تي واقع آهي. ٻيا مشهور جبل [[مونٽي چيروينو]] (ميٽرهورن) ۽ [[ڊولومائيٽس]] آهن. اٽلي جا ڪيترائي حصا [[اٽلي ۾ آتش فشاني سرگرمي|آتش فشاني اصل]] جا آهن. ڏکڻ جا گهڻا ننڍا ٻيٽ ۽ ٻيٽ-گروهه [[آتش فشاني ٻيٽ]] آهن. فعال آتش فشانن ۾ [[ايٽنا جبل]] (سسلي ۾ ۽ يورپ جو سڀ کان وڏو فعال آتش فشان)، [[ولڪانو]]، [[اسٽرومبولي]] ۽ [[ويسوويس]] شامل آهن. اٽلي جون اڪثر [[اٽلي جون دريائون|دريائون]] [[ايڊرياٽڪ سمنڊ]] يا [[ٽيرينين سمنڊ]] ۾ ڇوڙ ڪن ٿيون.<ref>{{Cite web|title=List of Italian rivers|url=http://www.comuni-italiani.it/fiumi|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170916010640/http://www.comuni-italiani.it/fiumi|archive-date=16 September 2017|access-date=30 July 2018|publisher=comuni-italiani.it}}</ref> سڀ کان ڊگهي درياهه [[پو درياهه]] آهي، جيڪو الپس مان نڪري [[پادان ميدان]] مان گذري [[ايڊرياٽڪ سمنڊ]] ۾ ڇوڙ ڪري ٿو.<ref>{{Cite magazine|last=Zwingle|first=Erla|date=May 2002|title=Italy's Po River Punished for centuries by destructive floods, northern Italians stubbornly embrace their nation's longest river, which nurtures rice fields, vineyards, fisheries – and legends|url=http://ngm.nationalgeographic.com/ngm/0205/feature6|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20071223133709/http://ngm.nationalgeographic.com/ngm/0205/feature6|archive-date=23 December 2007|access-date=6 April 2009|magazine=National Geographic}}</ref> [[پو ماٿري]] ملڪ جو سڀ کان وڏو ميدان آهي، جنهن جو پکيڙ {{Convert|46000|km2|abbr=on}} آهي، ۽ ملڪ جي 70 سيڪڙو کان وڌيڪ هيٺاهين زمينن تي مشتمل آهي.<ref name=eug92/> سڀ کان وڏيون ڍنڍون، وڏي کان ننڍي ترتيب سان، [[گاردا ڍنڍ]]، [[ماجوري ڍنڍ]] ۽ [[ڪومو ڍنڍ]] آهن.<ref>{{Cite web|title=Morphometric and hydrological characteristics of some important Italian lakes|url=http://www.iii.to.cnr.it/limnol/cicloac/lagit.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20100205043503/http://www.iii.to.cnr.it/limnol/cicloac/lagit.htm|archive-date=5 February 2010|access-date=3 March 2010|publisher=Istituto per lo Studio degli Ecosistemi|location=Verbania Pallanza}}</ref> [[File:C. l. italicus in MNP.jpg|thumb|upright=.7|[[اطالوي بگھڙ]]، اٽلي جو قومي جانور]] [[اطالوي بگھڙ]] اٽلي جو قومي جانور آهي،<ref>{{Cite web|last=Sheri Foster|date=January 2021|title=What is Italy national animal?|url=https://it.yourtripagent.com/4052-what-is-italy-s-national-animal|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20230109172951/https://it.yourtripagent.com/4052-what-is-italy-s-national-animal|archive-date=9 January 2023|access-date=15 November 2021|website=Yourtrip.com}}; {{Cite web|url=https://www.affaritaliani.it/culturaspettacoli/il-lupo-grigio-degli-appennini-e-l-animale-dell-italia-544778.html|title=Il lupo grigio degli appennini e l animale dell Italia|author=James Hansen|date=June 2018|access-date=15 November 2021|archive-date=26 November 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221126224852/https://www.affaritaliani.it/culturaspettacoli/il-lupo-grigio-degli-appennini-e-l-animale-dell-italia-544778.html|url-status=live}}</ref> جڏهن ته قومي وڻ [[اربوٽس يونيڊو|اسٽرابيري وڻ]] آهي.<ref name="altovastese">{{Cite web|date=3 October 2011|title=Il corbezzolo simbolo dell'Unità d'Italia. Una specie che resiste agli incendi|url=http://www.altovastese.it/cultura/il-corbezzolo-simbolo-unita-italia-specie-che-resiste-agli-incendi|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20160205120852/http://www.altovastese.it/cultura/il-corbezzolo-simbolo-unita-italia-specie-che-resiste-agli-incendi|archive-date=5 February 2016|access-date=25 January 2016|language=it}}</ref> ان جو سبب اهو آهي ته اطالوي بگھڙ، جيڪو [[اپينائن جبل]] ۽ اولهندي [[الپس]] ۾ رهندو آهي، لاطيني ۽ اطالوي ثقافتن ۾ نمايان حيثيت رکي ٿو، جهڙوڪ [[روم جو قيام|روم جي بنياد پوڻ]] واري ڏند ڪٿا ۾،<ref>{{Cite book|last=Livy|title=The history of Rome|publisher=Printed for A. Strahan|others=George Baker (trans.)|year=1797}}</ref> جڏهن ته اسٽرابيري وڻ جا ساوا پن، اڇا گل ۽ ڳاڙها ٻير، جيڪي [[بحر روم]] جي علائقي جا مقامي آهن، قومي جهنڊي جي رنگن جي ياد ڏيارين ٿا.<ref name="altovastese"/> قومي پکي [[اطالوي جهرڪي]] آهي،<ref>{{cite web|title=Passero Italiano: L'uccello nazionale d'Italia|date=18 December 2022|url=https://www.concaternanaoggi.it/passero-italiano-luccello-nazionale-ditalia/|publisher=Conca Ternana Oggi|access-date=22 August 2024|archive-date=22 August 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240822123815/https://www.concaternanaoggi.it/passero-italiano-luccello-nazionale-ditalia/|url-status=live}}</ref> جڏهن ته قومي گل اسٽرابيري وڻ جو گل آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.msn.com/it-it/notizie/mondo/qual-%C3%A8-il-fiore-nazionale-dei-paesi-del-mondo/ss-AA1eWqXE#image=25|title=Il fiore nazionale dell'Italia (e quello degli altri Paesi del mondo)|website=[[MSN]]|access-date=26 August 2024|language=it|archive-date=2 October 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20241002211951/https://www.msn.com/it-it/notizie/mondo/qual-%C3%A8-il-fiore-nazionale-dei-paesi-del-mondo/ss-AA1eWqXE#image=25|url-status=live}}</ref> === ماحول === {{See also|اٽلي جي قومي پارڪن جي فهرست|اٽلي جي علائقائي پارڪن جي فهرست|اٽلي جي سامونڊي محفوظ علائقن جي فهرست}} [[File:National and Regional Parks of Italy.svg|thumb|اٽلي جا قومي ۽ علائقائي پارڪ]] تيز صنعتي ترقي کان پوءِ، اٽلي کي پنهنجي ماحولياتي مسئلن کي منهن ڏيڻ ۾ ڪجهه وقت لڳو. بهتري کان پوءِ، اٽلي هاڻي ماحولياتي پائيداري جي لحاظ کان دنيا ۾ 84هين درجي تي آهي.<ref>{{Cite web|title=Italy – Environment|url=http://dev.prenhall.com/divisions/hss/worldreference/IT/environment.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20090701064224/http://dev.prenhall.com/divisions/hss/worldreference/IT/environment.html|archive-date=1 July 2009|access-date=2 August 2010|publisher=Dev.prenhall.com}}</ref> قومي پارڪن، علائقائي پارڪن ۽ قدرتي محفوظ علائقن هيٺ محفوظ ڪيل ڪل زمين اٽلي جي علائقي جي لڳ ڀڳ 11 سيڪڙو تي مشتمل آهي،<ref>{{Cite web|title=Regione e aree protette|url=https://www.treccani.it/enciclopedia/regione-e-aree-protette_%28L%27Italia-e-le-sue-Regioni%29|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220111173345/https://www.treccani.it/enciclopedia/regione-e-aree-protette_%28L%27Italia-e-le-sue-Regioni%29|archive-date=11 January 2022|access-date=11 January 2022|language=it}}</ref> جڏهن ته اٽلي جي سامونڊي ڪناري جو 12 سيڪڙو حصو پڻ محفوظ ڪيو ويو آهي.<ref>{{Cite web|title=Le aree protette in Italia|url=http://www.uccellidaproteggere.it/La-conservazione/Cosa-fa-l-Italia-Le-azioni/Le-aree-protette-in-Italia|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220302220957/http://www.uccellidaproteggere.it/La-conservazione/Cosa-fa-l-Italia-Le-azioni/Le-aree-protette-in-Italia|archive-date=2 March 2022|access-date=2 March 2022|language=it}}</ref> اٽلي دنيا جي اهم [[اٽلي ۾ قابلِ تجديد توانائي|قابلِ تجديد توانائي]] پيدا ڪندڙ ملڪن مان هڪ رهيو آهي. 2010ع ۾ اهو نصب ٿيل [[شمسي توانائي]] جي گنجائش جي لحاظ کان دنيا جو چوٿون وڏو فراهم ڪندڙ هو،<ref>{{Cite web|date=15 July 2010|title=Renewables 2010 Global Status Report |url=http://www.ren21.net/Portals/97/documents/GSR/REN21_GSR2011.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110820095506/http://www.ren21.net/Portals/97/documents/GSR/REN21_GSR2011.pdf|archive-date=20 August 2011|access-date=16 July 2010|publisher=[[REN21]]}}; {{Cite web|title=Photovoltaic energy barometer 2010 – EurObserv'ER |url=https://www.eurobserv-er.org/pdf/baro196.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101011224419/http://www.eurobserv-er.org/pdf/baro196.pdf|archive-date=11 October 2010|access-date=30 October 2010}}</ref> ۽ [[هَوائي توانائي]] جي گنجائش جي لحاظ کان ڇهون وڏو ملڪ هو.<ref>{{Cite web|date=February 2011|title=World Wind Energy Report 2010 |url=http://www.wwindea.org/home/images/stories/pdfs/worldwindenergyreport2010_s.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110904232058/http://www.wwindea.org/home/images/stories/pdfs/worldwindenergyreport2010_s.pdf|archive-date=4 September 2011|access-date=8 August 2011|publisher=[[World Wind Energy Association]]}}</ref> 2020ع ۾ قابلِ تجديد توانائي اٽلي جي ڪل توانائي استعمال جو لڳ ڀڳ 37 سيڪڙو فراهم ڪري رهي هئي.<ref>{{Cite web|date=25 May 2021|title=Renewables provided 37% of Italy's energy in 2020 – English |url=https://www.ansa.it/english/news/2021/05/25/renewables-provided-37-of-italys-energy-in-2020_1a075060-c823-4076-a338-79367427dfd2.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211023040922/https://www.ansa.it/english/news/2021/05/25/renewables-provided-37-of-italys-energy-in-2020_1a075060-c823-4076-a338-79367427dfd2.html|archive-date=23 October 2021|access-date=28 May 2021|website=ANSA.it}}</ref> ملڪ 1963ع کان 1990ع تائين جوهري ريئڪٽر هلائيندو رهيو، پر [[چرنوبل حادثو]] ۽ [[1987ع جا اطالوي ريفرنڊم]] ٿيڻ کان پوءِ جوهري پروگرام ختم ڪيو ويو. 2008ع ۾ حڪومت هن فيصلي کي واپس وٺندي چار تائين جوهري بجلي گهر ٺاهڻ جا منصوبا جوڙيا، پر [[فوكوشيما جوهري حادثو]] کان پوءِ ٿيل ريفرنڊم ذريعي اهي منصوبا به رد ڪيا ويا.<ref>{{Cite web|last=Duncan Kennedy|date=14 June 2011|title=Italy nuclear: Berlusconi accepts referendum blow|url=https://www.bbc.co.uk/news/world-europe-13741105|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110612112154/http://www.bbc.co.uk/news/world-europe-13741105|archive-date=12 June 2011|access-date=20 April 2013|publisher=BBC News}}</ref> هوا جي آلودگي اڃا تائين هڪ سنگين مسئلو آهي، خاص طور تي صنعتي اتر ۾. اٽلي [[ڪاربان ڊاءِ آڪسائيڊ اخراج موجب ملڪن جي فهرست|ڪاربان ڊاءِ آڪسائيڊ]] پيدا ڪندڙ دنيا جو ٻارهون وڏو ملڪ آهي.<ref>United Nations Statistics Division, Millennium Development Goals indicators: [http://mdgs.un.org/unsd/mdg/SeriesDetail.aspx?srid=749&crid= Carbon dioxide emissions ({{CO2}}), thousand metric tons of {{CO2}}] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20091225014715/http://mdgs.un.org/unsd/mdg/SeriesDetail.aspx?srid=749&crid=|date=25 December 2009}}</ref> وڏن شهرن ۾ وڌندڙ ٽرئفڪ ۽ رش ماحولياتي ۽ صحت جا مسئلا پيدا ڪندا رهن ٿا، جيتوڻيڪ 1970ع ۽ 1980ع وارن ڏهاڪن کان پوءِ دونهين ۽ سموگ جي سطح ۾ نمايان گهٽتائي آئي آهي، ۽ [[سلفر ڊاءِ آڪسائيڊ]] جا مقدار پڻ گهٽيا آهن.<ref>{{Cite web|title=Environment and Health in Italy – Executive Summary|url=https://www.euro.who.int/en/home|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20100303051309/http://www.euro.who.int/document/hms/ehiexes_e.pdf|archive-date=3 March 2010|publisher=World Health Organization}}</ref> ٻيلن جي ڪٽائي، غيرقانوني اڏاوتن، ۽ زمين جي ناقص انتظامي پاليسين سبب اٽلي جي جبلستاني علائقن ۾ وڏي پيماني تي زميني ڪٽائي ٿي آهي، جنهن جي نتيجي ۾ ماحولياتي آفتون پيدا ٿيون آهن، جهڙوڪ 1963ع ۾ [[واجونٽ ڊيم]] جي تباهي، 1998ع جو [[سارنو]] سانحو،<ref>{{Cite news|last=Nick Squires|date=2 October 2009|title=Sicily mudslide leaves scores dead|url=https://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6255575/Sicily-mudslide-leaves-scores-dead.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20091006082824/http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6255575/Sicily-mudslide-leaves-scores-dead.html|archive-date=6 October 2009|access-date=2 October 2009|work=The Daily Telegraph|location=London}}</ref> ۽ 2009ع جا [[2009ع ميسينا جا ٻوڏ ۽ مٽيءَ جا ڌوڪڙا|ميسينا جا مٽيءَ جا ڌوڪڙا ۽ ٻوڏون]].<ref>{{Cite news|last=Nick Squires|date=2 October 2009|title=Sicily mudslide leaves scores dead|url=https://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6255575/Sicily-mudslide-leaves-scores-dead.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20091006082824/http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6255575/Sicily-mudslide-leaves-scores-dead.html|archive-date=6 October 2009|access-date=2 October 2009|work=The Daily Telegraph|location=London}}</ref> == سياست == {{Main|اٽلي جي سياست|اٽلي ۾ چونڊون}} اٽلي 1946ع کان هڪ وحداني [[پارلياماني جمهوريه]] آهي، جڏهن بادشاهت کي [[1946ع جو اطالوي ادارياتي ريفرنڊم|1946ع جي ريفرنڊم]] وسيلي ختم ڪيو ويو. [[اٽلي جو صدر|اٽلي جو صدر]]، [[سرجيو ماتاريلا]]، جيڪو 2015ع کان هن عهدي تي فائز آهي، ملڪ جو سربراهه آهي. صدر کي گڏيل اجلاس ۾ [[اٽلي جي پارليامينٽ]] ۽ علائقائي نمائندن طرفان هڪ ستن سالن واري مدي لاءِ چونڊيو ويندو آهي. اٽلي وٽ [[اٽلي جو آئين|هڪ لکيل جمهوري آئين]] موجود آهي، جيڪو [[اٽلي جي آئين ساز اسيمبلي|آئين ساز اسيمبلي]] طرفان تيار ڪيو ويو. اها اسيمبلي انهن [[فاشزم مخالف]] قوتن جي نمائندن تي مشتمل هئي، جن [[ٻي عالمي جنگ]] دوران اٽلي جي آزاديءَ وقت نازي ۽ فاشسٽ قوتن جي شڪست ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو هو.<ref>Smyth, Howard McGaw Italy: From Fascism to the Republic (1943–1946) ''The Western Political Quarterly'' vol. 1 no. 3 (pp. 205–222), September 1948.{{JSTOR|442274}}</ref> اٽلي معاشي، فوجي، ثقافتي ۽ سياسي معاملن ۾ اهم عالمي ڪردار ادا ڪري ٿو ۽ [[يورپي يونين]] جي ٽن وڏين رياستن مان هڪ سمجھيو وڃي ٿو. اهو عام طور تي هڪ [[علائقائي طاقت]] تصور ڪيو ويندو آهي،<ref>Gabriele Abbondanza, ''Italy as a Regional Power: the African Context from National Unification to the Present Day'' (Rome: Aracne, 2016); "''[[Operation Alba]] may be considered one of the most important instances in which Italy has acted as a regional power, taking the lead in executing a technically and politically coherent and determined strategy.''" See Federiga Bindi, ''Italy and the European Union'' (Washington, D.C.: Brookings Institution Press, 2011), p. 171.</ref> جڏهن ته ان جي [[عظيم طاقت]] واري حيثيت بابت عالمن ۽ سياسي تجزيه نگارن ۾ بحث جاري آهي.<ref>{{Cite book |url=https://books.google.com/books?id=nTKBdY5HBeUC&q=Canada%2520Among%2520Nations%252C%25202004%253A%2520Setting%2520Priorities+Straight |title=Canada Among Nations, 2004: Setting Priorities Straight |date=17 January 2005 |publisher=McGill-Queen's Press – MQUP |isbn=978-0-7735-2836-9 |page=85 |quote=The United States is the sole world's superpower. France, Italy, Germany and the United Kingdom are great powers |access-date=13 June 2016 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230116145100/https://books.google.com/books?id=nTKBdY5HBeUC&q=Canada%2520Among%2520Nations%252C%25202004%253A%2520Setting%2520Priorities+Straight |archive-date=16 January 2023 |url-status=live}}; {{Cite book |last=Sterio |first=Milena |url=https://books.google.com/books?id=-QuI6n_OVMYC&q=The%20Right%20to%20Self-determination%20Under%20International%20Law%3A%20%22selfistans%22%2C%20Secession%20and%20the%20Rule%20of%20the%20Great%20Powers |title=The right to self-determination under international law: "selfistans", secession and the rule of the great powers |date=2013 |publisher=Routledge |isbn=978-0-4156-6818-7 |location=Milton Park, Abingdon, Oxon |page=xii (preface) |quote=The great powers are super-sovereign states: an exclusive club of the most powerful states economically, militarily, politically and strategically. These states include veto-wielding members of the United Nations Security Council (United States, United Kingdom, France, China, and Russia), as well as economic powerhouses such as Germany, Italy and Japan. |access-date=13 June 2016 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240116110143/https://books.google.com/books?id=-QuI6n_OVMYC&q=The%20Right%20to%20Self-determination%20Under%20International%20Law%3A%20%22selfistans%22%2C%20Secession%20and%20the%20Rule%20of%20the%20Great%20Powers#v=snippet&q=The%20Right%20to%20Self-determination%20Under%20International%20Law%3A%20%22selfistans%22%2C%20Secession%20and%20the%20Rule%20of%20the%20Great%20Powers&f=false |archive-date=16 January 2024 |url-status=live}}</ref> [[انٽرنيشنل آئيڊيا]] جي عالمي جمهوريت واري اشاري (GSoD) ۽ جمهوريت ٽريڪر موجب، اٽلي مجموعي جمهوري معيارن ۾ اعليٰ درجي تي ڪارڪردگي ڏيکاري ٿو، جيتوڻيڪ [[قانون جي حڪمراني]] جي شعبي ۾ ڪجهه ڪمزورين جي نشاندهي ڪئي وئي آهي.<ref>{{Cite web |title=Italy {{!}} The Global State of Democracy |url=https://www.idea.int/democracytracker/country/italy |access-date=16 October 2025 |website=www.idea.int |language=en}}</ref> === حڪومت === {{Main|اٽلي جي حڪومت}} {{Multiple image | align = right | caption_align = center | image1 = Sergio Mattarella Official (cropped).jpg | caption1 = [[سرجيو ماتاريلا]]<br/>{{small|[[اٽلي جو صدر|صدر]]}} | image2 = Giorgia Meloni Official 2023 crop.jpg | caption2 = [[جورجيا ميلوني]]<br/>{{small|[[اٽلي جو وزيراعظم|وزيراعظم]]}} | total_width = 320 }} اٽلي ۾ پارلياماني حڪومت آهي، جيڪا [[مخلوط اڪثريتي نمائندگي]] واري چونڊ نظام تي ٻڌل آهي. پارليامينٽ مڪمل طور تي [[ٻه ايواني پارليامينٽ|ٻه ايواني]] آهي ۽ ٻنهي ايوانن وٽ ساڳيا اختيار آهن. اهي ٻه ايوان هي آهن: [[اٽلي جي چيمبر آف ڊپٽيز|چيمبر آف ڊپٽيز]]، جيڪو [[پالازو مونٽيچيٽوريو]] ۾ اجلاس ڪندو آهي، ۽ [[اٽلي جي سينيٽ|سينيٽ آف دي ريپبلڪ]]، جيڪا [[پالازو ماداما]] ۾ اجلاس ڪندي آهي. [[اٽلي جي پارليامينٽ]] جي هڪ خاص خصوصيت اها آهي ته پرڏيهه ۾ مستقل رهندڙ [[اطالوي شهريت جو قانون|اطالوي شهرين]] کي پڻ نمائندگي حاصل آهي؛ 8 ڊپٽيز ۽ 4 سينيٽر چار الڳ [[اٽلي جي پارليامينٽ#اوورسيز حلقو|پرڏيهي حلقن]] مان چونڊيا ويندا آهن. پارليامينٽ ۾ [[تاحيات سينيٽر]] پڻ هوندا آهن، جن کي صدر "سماجي، سائنسي، فني يا ادبي ميدان ۾ غيرمعمولي وطن دوست خدمتن" جي بنياد تي مقرر ڪندو آهي. اڳوڻا صدر خودبخود تاحيات سينيٽر بڻجي ويندا آهن. [[File:Palazzo Madama (Roma).jpg|thumb|[[پالازو ماداما]]، روم، [[اٽلي جي سينيٽ|سينيٽ آف دي ريپبلڪ]] جو صدر مقام]] [[اٽلي جو وزيراعظم]] حڪومت جو سربراهه آهي ۽ انتظامي اختيار رکي ٿو، پر گهڻين پاليسين تي عملدرآمد لاءِ کيس وزيرن جي ڪائونسل جي منظوري حاصل ڪرڻي پوي ٿي. وزيراعظم ۽ ڪابينا کي صدر مقرر ڪندو آهي ۽ پوءِ پارليامينٽ کان اعتماد جو ووٽ وٺڻو پوندو آهي. پنهنجي عهدي تي برقرار رهڻ لاءِ وزيراعظم کي اعتماد جا ووٽ حاصل ڪرڻ ضروري هوندا آهن. اٽلي جا اهم سياسي پارٽيون [[برادرز آف اٽلي]]، [[ڊيموڪريٽڪ پارٽي (اٽلي)|ڊيموڪريٽڪ پارٽي]] ۽ [[فائيو اسٽار موومينٽ]] آهن. 2022ع جي عام چونڊن دوران انهن ٽنهي پارٽين ۽ سندن اتحادين [[چيمبر آف ڊپٽيز]] ۾ 400 مان 357 سيٽون ۽ سينيٽ ۾ 200 مان 187 سيٽون حاصل ڪيون. {{Clear}} === قانون ۽ فوجداري انصاف === {{Main|اٽلي جو قانون|اٽلي جو عدالتي نظام|اٽلي ۾ قانون لاڳو ڪندڙ ادارا|اٽلي ۾ ڏوھ}} [[File:Roma 2011 08 07 Palazzo di Giustizia.jpg|thumb|[[اٽلي جي سپريم ڪورٽ آف ڪيسيشن]]، روم]] اٽلي جي قانون جا ڪيترائي ذريعا آهن. اهي درجابنديءَ جي لحاظ کان ترتيب ڏنل آهن؛ هيٺين درجي جي قانون يا ضابطي کي مٿين درجي جي قانون سان ٽڪراءُ ڪرڻ جي اجازت ناهي.<ref>{{Cite web|title=GERARCHIA DELLE FONTI|url=https://www.dirittoeconomia.net/diritto/fonti_diritto/gerarchia_fonti.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220117194800/https://www.dirittoeconomia.net/diritto/fonti_diritto/gerarchia_fonti.htm|archive-date=17 January 2022|access-date=26 March 2022|language=it}}</ref> [[اٽلي جو آئين|1948ع جو آئين]] سڀ کان اعليٰ قانوني ذريعو آهي.<ref>{{Cite web|title=Guide to Law Online: Italy |url=https://www.loc.gov/law/help/guide/nations/italy.php|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210508132418/https://www.loc.gov/law/help/guide/nations/italy.php|archive-date=8 May 2021|access-date=26 March 2022|website=loc.gov}}</ref> [[اٽلي جي آئيني عدالت]] قانونن جي آئين سان مطابقت بابت فيصلو ڪندي آهي. عدليه پنهنجا فيصلا [[رومي قانون]]، [[نيپولين ڪوڊ]] ۽ بعد وارن قانونن جي بنياد تي ڪري ٿي. [[اٽلي جي سپريم ڪورٽ آف ڪيسيشن]] فوجداري ۽ ديواني اپيلن لاءِ اعليٰ ترين عدالت آهي. اٽلي [[ايل جي بي ٽي حقن]] جي ميدان ۾ ٻين ڪيترن مغربي يورپي ملڪن کان پوئتي سمجهيو ويندو آهي.<ref>{{Cite web|title=Country Ranking – Rainbow Europe|url=https://rainbow-europe.org/country-ranking|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190521004552/https://rainbow-europe.org/country-ranking|archive-date=21 May 2019|access-date=28 October 2021|website=rainbow-europe.org}}</ref> تشدد جي ممانعت بابت اطالوي قانون کي پڻ ڪجهه بين الاقوامي معيارن کان گهٽ تصور ڪيو ويو آهي.<ref>{{Cite web|title=The Struggle against Torture in Italy – The Failure of the Italian Law – English|url=https://www.menschenrechte.org/en/2018/03/06/the-struggle-against-torture-in-italy-the-failure-of-the-italian-law|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190608005803/https://www.menschenrechte.org/en/2018/03/06/the-struggle-against-torture-in-italy-the-failure-of-the-italian-law|archive-date=8 June 2019|access-date=8 June 2019|website=menschenrechte.org}}</ref> قانون لاڳو ڪندڙ نظام گهڻ رخو آهي ۽ ان ۾ ڪيترائي پوليس ادارا شامل آهن.<ref name="Walters">{{Cite journal|last=Reece Walters|year=2013|editor2-last=Matthew Ball|editor3-last=Erin O'Brien|editor4-last=Juan Tauri|title=Eco Mafia and Environmental Crime|journal=Crime, Justice and Social Democracy: International Perspectives|publisher=Palgrave Macmillan|page=286|doi=10.1057/9781137008695_19|isbn=978-1-3494-3575-3|editor1=Kerry Carrington}}</ref> قومي پوليس ادارن ۾ [[پوليٽسيا دي ستاتو]] ('رياستي پوليس')، [[ڪارابينيئري]]، [[گوارڊيا دي فنانزا]] ('مالي پوليس') ۽ [[پوليٽسيا پينيٽينتسيريا]] ('جيل پوليس') شامل آهن،<ref name="BuonannoMastrobuoni">{{Cite book|last1=Paulo Buonanno|title=Lessons from the Economics of Crime: What Reduces Offending?|last2=Giovanni Mastrobuoni|publisher=MIT Press|year=2013|isbn=978-0-2620-1961-3|editor-last=Philip J. Cook|page=193|chapter=Centralized versus Decentralized Police Hiring in Italy and the United States|doi=10.7551/mitpress/9780262019613.001.0001|editor-last2=Stephen Machin|editor-last3=Olivier Marie|editor-last4=Giovanni Mastrobuoni}}</ref> ان سان گڏ [[گوارڊيا ڪوسٽيرا]] ('[[پاڻي پوليس|سامونڊي ڪناري جي محافظ پوليس]]') پڻ آهي.<ref name=Walters/> جيتوڻيڪ پوليسنگ بنيادي طور قومي سطح تي فراهم ڪئي ويندي آهي،<ref name="BuonannoMastrobuoni"/> پر [[صوبائي پوليس|صوبائي]] ۽ [[ميونسپل پوليس (اٽلي)|ميونسپل]] پوليس پڻ موجود آهن.<ref name="Walters"/> 19هين صديءَ جي وچ ڌاري ظاهر ٿيڻ کان وٺي، [[اٽلي ۾ منظم ڏوھ|اطالوي منظم ڏوھ]] ۽ ڏوهاري تنظيمن ڏکڻ اٽلي جي ڪيترن علائقن جي سماجي ۽ معاشي زندگيءَ ۾ گهڙي وئي آهن؛ انهن مان سڀ کان بدنام سسلي مافيا آهي، جيڪا آمريڪا سميت پرڏيهي ملڪن تائين پکڙجي وئي. مافيا جي آمدني GDP جي 9 سيڪڙو تائين پهچي سگهي ٿي<ref>{{Cite web|last=Claudio Tucci|date=11 November 2008|title=Confesercenti, la crisi economica rende ancor più pericolosa la mafia|url=http://www.ilsole24ore.com/art/SoleOnLine4/Economia%20e%20Lavoro/2008/11/confesercenti-mafia-racket-pizzo.shtml?uuid=20ff3b9c-afe7-11dd-8057-9c09c8bfa449|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110427081220/http://www.ilsole24ore.com/art/SoleOnLine4/Economia%20e%20Lavoro/2008/11/confesercenti-mafia-racket-pizzo.shtml?uuid=20ff3b9c-afe7-11dd-8057-9c09c8bfa449|archive-date=27 April 2011|access-date=21 April 2011|website=Confesercenti|publisher=Ilsole24ore.com|language=it}}; {{Cite news|url=https://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6957240/Italy-claims-finally-defeating-the-mafia.html|title=Italy claims finally defeating the mafia|author=Nick Squires|date=9 January 2010|work=The Daily Telegraph|location=London|access-date=21 April 2011|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110429173631/http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6957240/Italy-claims-finally-defeating-the-mafia.html|archive-date=29 April 2011}}</ref>.<ref>{{Cite news|last=Kiefer|first=Peter|date=22 October 2007|title=Mafia crime is 7% of GDP in Italy, group reports|url=https://www.nytimes.com/2007/10/22/world/europe/22iht-italy.4.8001812.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110501085052/http://www.nytimes.com/2007/10/22/world/europe/22iht-italy.4.8001812.html|archive-date=1 May 2011|access-date=19 April 2011|work=The New York Times}}</ref> 2009ع جي هڪ رپورٽ 610 [[ڪوموني|{{Lang|it|comuni|nocat=true}}]] جي نشاندهي ڪئي، جتي مافيا جي مضبوط موجودگي آهي، جتي 13 ملين اطالوي رهن ٿا ۽ GDP جو 15 سيڪڙو پيدا ٿئي ٿو.<ref>{{Cite web|last=Maria Loi|date=1 October 2009|title=Rapporto Censis: 13 milioni di italiani convivono con la mafia|url=http://www.antimafiaduemila.com/content/view/20052/78|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110429082416/http://www.antimafiaduemila.com/content/view/20052/78|archive-date=29 April 2011|access-date=21 April 2011|website=Censis|publisher=Antimafia Duemila|language=it}}; {{Cite news|url=https://www.theguardian.com/world/2009/oct/01/mafia-influence-hovers-over-italians|work=The Guardian|location=London|title=Mafia's influence hovers over 13{{spaces}}m Italians, says report|first=Tom|last=Kington|date=1 October 2009|access-date=5 May 2010| url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130908050448/http://www.theguardian.com/world/2009/oct/01/mafia-influence-hovers-over-italians|archive-date=8 September 2013}}</ref> ڪلابريا جي [['ندرنگيتا]]، جيڪا غالباً اٽلي جي سڀ کان طاقتور ڏوهاري تنظيم آهي، اڪيلي GDP جو 3 سيڪڙو حصو رکي ٿي.<ref>{{Cite web|last=ANSA|date=14 March 2011|title=Italy: Anti-mafia police arrest 35 suspects in northern Lombardy region|url=http://mafiatoday.com/sicilian-mafia-ndrangheta/italy-anti-mafia-police-arrest-35-suspects-in-northern-lombardy-region|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110429100220/http://mafiatoday.com/sicilian-mafia-ndrangheta/italy-anti-mafia-police-arrest-35-suspects-in-northern-lombardy-region|archive-date=29 April 2011|access-date=21 April 2011|website=adnkronos.com|publisher=Mafia Today}}</ref> هر 1,000 ماڻهن تي 0.013 جي شرح سان، اٽلي قتل جي شرح ۾ 61 ملڪن جي ڀيٽ ۾ 47هين نمبر تي آهي،<ref>{{Cite web|title=Crime Statistics – Murders (per capita) (more recent) by country|url=http://www.nationmaster.com/graph/cri_mur_percap-crime-murders-per-capita|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20080929181837/http://www.nationmaster.com/graph/cri_mur_percap-crime-murders-per-capita|archive-date=29 September 2008|access-date=4 April 2010|publisher=NationMaster.com}}</ref> ۽ دنيا جي 64 ملڪن جي ڀيٽ ۾ هر 1,000 ماڻهن تي زيادتي جي ڪيسن جي تعداد ۾ 43هين نمبر تي آهي. اهي ترقي يافته ملڪن ۾ نسبتاً گهٽ انگ اکر آهن. === پرڏيهي لاڳاپا === {{Main|اٽلي جا پرڏيهي لاڳاپا}} [[File:G7 Summit 2024 - Family photo - 02.jpg|thumb|[[گروپ آف سيون|جي-7]] اڳواڻن جي [[50هين جي-7 سربراهي اجلاس]]، [[اپوليا]] ۾ گروپ تصوير]] اٽلي [[يورپي اقتصادي ڪميونٽي]] (EEC)، جيڪا هاڻي يورپي يونين (EU) آهي، ۽ [[نيٽو]] جو باني ميمبر آهي. اٽلي کي 1955ع ۾ گڏيل قومن ۾ داخل ڪيو ويو، ۽ اهو بين الاقوامي تنظيمن، جهڙوڪ [[او اي سي ڊي]]، [[ٽيرفن ۽ واپار بابت عام معاهدو]]/[[ورلڊ ٽريڊ آرگنائيزيشن]] (GATT/WTO)، [[يورپ ۾ سلامتي ۽ تعاون جي تنظيم]] (OSCE)، [[يورپ جي ڪائونسل]] ۽ [[مرڪزي يورپي انيشيٽو]] جو ميمبر ۽ مضبوط حامي آهي. بين الاقوامي تنظيمن جي گردشي صدارتن ۾ ان جا وارو شامل آهن: 2018ع ۾ [[يورپ ۾ سلامتي ۽ تعاون جي تنظيم]]، 2017ع ۾ [[جي-7]]، ۽ 2014ع ۾ [[يورپي يونين جي ڪائونسل جي صدارت|يورپي يونين ڪائونسل]]. اٽلي [[گڏيل قومن جي سلامتي ڪائونسل جي ميمبرن جي فهرست|گڏيل قومن جي سلامتي ڪائونسل]] جو بار بار چونڊجندڙ [[گڏيل قومن جي سلامتي ڪائونسل|غير مستقل ميمبر]] آهي. اٽلي گهڻ طرفي بين الاقوامي سياست جي مضبوط حمايت ڪري ٿو، گڏيل قومن ۽ ان جي بين الاقوامي سلامتي سرگرمين جي تائيد ڪري ٿو. 2013ع ۾، اٽلي جا 5,296 فوجي پرڏيهه ۾ مقرر هئا، جيڪي 25 ملڪن ۾ گڏيل قومن ۽ نيٽو جي 33 مشنن ۾ شامل هئا.<ref>{{Cite web|title=Missioni/Attivita' Internazionali DAL 1 October 2013 AL 31 December 2013 – Situazione AL 11 December 2013 |url=http://www.difesa.it/OperazioniMilitari/Documents/SIT%20ANNO%202013%20al%2011%20dicembre%202013.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140201175427/http://www.difesa.it/OperazioniMilitari/Documents/SIT%20ANNO%202013%20al%2011%20dicembre%202013.pdf|archive-date=1 February 2014|access-date=27 January 2014|publisher=Italian Ministry of Defence}}</ref> اٽلي گڏيل قومن جي امن قائم رکڻ وارن مشنن جي حمايت ۾ [[UNITAF|صوماليا]]، [[موزمبيق ۾ گڏيل قومن جو آپريشن|موزمبيق]] ۽ [[اوڀر تيمور ۾ گڏيل قومن جو مربوط مشن|اوڀر تيمور]] ۾ فوجون مقرر ڪيون. اٽلي [[IFOR|بوسنيا]]، [[ڪوسوو فورس|ڪوسوو]] ۽ [[آپريشن سن رائز (البانيا)|البانيا]] ۾ نيٽو ۽ گڏيل قومن جي آپريشنن لاءِ مدد فراهم ڪري ٿو، ۽ 2003ع کان [[آپريشن اينڊيئرنگ فريڊم]] (OEF) جي حمايت ۾ افغانستان ۾ 2,000 کان وڌيڪ فوجي مقرر ڪيا. اٽلي عراق جي ٻيهر تعمير ۽ استحڪام لاءِ بين الاقوامي ڪوششن جي حمايت ڪئي، پر 2006ع تائين پنهنجو 3,200 فوجين وارو [[ملٽي نيشنل فورس – عراق#2006ع واپسيون|فوجي دستو]] واپس وٺي ڇڏيو. آگسٽ 2006ع ۾، اٽلي [[لبنان ۾ گڏيل قومن جي عبوري فورس]] لاءِ لڳ ڀڳ 2,450 فوجي مقرر ڪيا.<ref>[http://www.corriere.it/Primo_Piano/Cronache/2006/08_Agosto/29/libano.shtml "Italian soldiers leave for Lebanon"] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20060902001118/http://www.corriere.it/Primo_Piano/Cronache/2006/08_Agosto/29/libano.shtml|date=2 September 2006}} Corriere della Sera, 30 August 2006</ref> اٽلي [[فلسطيني اٿارٽي]] جو هڪ وڏو مالي مددگار آهي، جنهن صرف 2013ع ۾ €60&nbsp;ملين جو حصو ڏنو.<ref>{{Cite news|date=4 September 2013|title=Italy donates 60 million euros to PA|url=http://www.maannews.net/eng/ViewDetails.aspx?ID=626926|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20141018104825/http://www.maannews.net/eng/ViewDetails.aspx?ID=626926|archive-date=18 October 2014|access-date=27 January 2014|agency=[[Ma'an News Agency]]}}</ref> === فوج === {{Main|اطالوي هٿياربند فوجون|اٽلي جي فوجي تاريخ}} {{See also|اٽلي سان لاڳاپيل جنگين جي فهرست}} [[File:Cavour (550).jpg|thumb|هوائي جهاز بردار ٻيڙو ''[[اطالوي هوائي جهاز بردار ٻيڙو ڪاوير|ڪاوير]]''، [[اطالوي بحريه]] جو [[فليگ شپ]]]] [[File:Centauro01.JPEG|thumb|[[IFOR]] جي حصي طور [[بوسنيا ۽ هرزيگووينا]] ۾ گشت دوران اطالوي فوج جو [[چينتاورو (ٽينڪ تباه ڪندڙ)|چينتاورو]] ٽينڪ تباه ڪندڙ]] [[اٽلي جي فوجي تاريخ]] هڪ وسيع دور کي بيان ڪري ٿي، جيڪو [[اٽلي جون قديم قومون|اٽلي جي قديم قومن]] طرفان وڙهيل فوجي تڪرارن کان شروع ٿئي ٿو، خاص طور تي [[قديم رومن]] طرفان ڀونوچ سمنڊ جي دنيا جي فتح، وچئين دور ۾ اطالوي [[اطالوي شهري رياستون|شهري رياستن]] ۽ [[سامونڊي جمهوريهون|سامونڊي جمهوريهن]] جي واڌ، ۽ [[اٽلي جي تاريخي رياستن جي فهرست|تاريخي اطالوي رياستن]] جي [[اطالوي جنگيون|اطالوي جنگين]] ۽ [[جانشيني جون جنگيون|جانشيني جي جنگين]] ۾ شموليت کان گذري، نيپوليني دور، [[اٽلي جو اتحاد]]، [[اطالوي سلطنت|نوآبادياتي سلطنت]] جي مهمن، ٻنهي [[عالمي جنگون|عالمي جنگين]]، ۽ جديد دور تائين پهچي ٿو، جنهن ۾ [[نيٽو]]، يورپي يونين يا گڏيل قومن جي سرپرستي هيٺ عالمي [[امن قائم رکڻ]] واريون ڪارروائيون شامل آهن. [[اطالوي فوج]]، [[اطالوي بحريه|بحريه]]، [[اطالوي هوائي فوج|هوائي فوج]] ۽ [[ڪارابينيئري]] گڏجي اطالوي هٿياربند فوجون ٺاهين ٿيون، جيڪي [[هاءِ ڪائونسل آف ڊفينس (اٽلي)|هاءِ ڪائونسل آف ڊفينس]] جي حڪم هيٺ آهن، جنهن جي صدارت صدر ڪندو آهي، جيئن [[اٽلي جو آئين]] مقرر ڪري ٿو. آرٽيڪل 78 موجب، [[اٽلي جي پارليامينٽ|پارليامينٽ]] کي جنگ جي حالت جو اعلان ڪرڻ ۽ جنگ لاءِ ضروري اختيار حڪومت کي ڏيڻ جو اختيار آهي. هٿياربند فوجن جي شاخ نه هجڻ باوجود، [[گوارڊيا دي فنانزا]] کي فوجي حيثيت حاصل آهي ۽ اها فوجي بنيادن تي منظم آهي.{{Efn|گوارڊيا دي فنانزا جهازن، هوائي جهازن ۽ هيليڪاپٽرن جو وڏو ٻيڙو هلائي ٿي، جنهن سان اها اٽلي جي پاڻيءَ جي نگراني ڪري سگهي ٿي ۽ جنگي منظرنامن ۾ حصو وٺي سگهي ٿي.}} 2005ع کان فوجي خدمت رضاڪارانه آهي.<ref>{{Cite web|title=Law n°226 of August 23, 2004 |url=http://www.camera.it/parlam/leggi/04226l.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130117013103/http://www.camera.it/parlam/leggi/04226l.htm|archive-date=17 January 2013|access-date=13 July 2012|publisher=Camera.it}}</ref> 2010ع ۾، اطالوي فوج وٽ فعال ڊيوٽي تي 293,202 اهلڪار هئا،<ref>"The Military Balance 2010", pp. 141–145. [[International Institute for Strategic Studies]], 3 February 2010.</ref> جن مان 114,778 ڪارابينيئري هئا.<ref>{{Cite web|last=Italian Ministry of Defence|author-link=Ministry of Defence (Italy)|title=Nota aggiuntiva allo stato di previsione per la Difesa per l'anno 2009 |url=http://www.difesa.it/NR/rdonlyres/5EF11493-59DD-4FB7-8485-F4258D9F5891/0/Nota_Aggiuntiva_2009.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110504073613/http://www.difesa.it/NR/rdonlyres/5EF11493-59DD-4FB7-8485-F4258D9F5891/0/Nota_Aggiuntiva_2009.pdf|archive-date=4 May 2011|access-date=11 July 2014|language=it}}</ref> نيٽو جي [[نيوڪليئر شيئرنگ]] حڪمت عملي جي حصي طور، اٽلي 90 آمريڪي [[B61 نيوڪليئر بم]]ن جي ميزباني ڪري ٿو، جيڪي [[گيدي ايئر بيس|گيدي]] ۽ [[اويانو ايئر بيس|اويانو]] هوائي اڏن تي رکيل آهن.<ref>{{Cite web|last=Hans M. Kristensen / Natural Resources Defense Council|year=2005|title=NRDC: U.S. Nuclear Weapons in Europe – part 1|url=http://www.nrdc.org/nuclear/euro/euro_pt1.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110101060355/http://www.nrdc.org/nuclear/euro/euro_pt1.pdf|archive-date=1 January 2011|access-date=30 May 2011}}</ref> فوج قومي زميني دفاعي قوت آهي. اها 1946ع ۾، اٽلي جي جمهوريه بڻجڻ وقت، "[[رائل اطالوي آرمي]]" جي باقيات مان ٺهي. ان جون مشهور ترين جنگي گاڏيون [[دارڊو آءِ ايف وي|دارڊو]] [[پيادل جنگي گاڏي]]، [[بي 1 چينتاورو]] [[ٽينڪ تباه ڪندڙ]] ۽ [[ارييتي]] [[ٽينڪ]] آهن، ۽ ان جي هوائي جهازن ۾ [[اگوستا A129 مانگوستا|مانگوستا]] [[حملو ڪندڙ هيليڪاپٽر]] شامل آهي، جيڪو يورپي يونين، نيٽو ۽ گڏيل قومن جي مشنن ۾ مقرر ڪيو ويو آهي. ان وٽ [[ليوپارڊ 1]] ۽ [[M113]] بکتر بند گاڏيون پڻ موجود آهن. اطالوي بحريه هڪ [[بليو واٽر نيوي]] آهي. اها پڻ 1946ع ۾ ''[[ريجيا مارينا]]'' ('شاهي بحريه') جي باقيات مان ٺهي. يورپي يونين ۽ نيٽو جي ميمبر طور، بحريه سڄي دنيا ۾ اتحادي امن قائم رکڻ وارن آپريشنن ۾ حصو ورتو آهي. 2014ع ۾، بحريه 154 جهاز هلائي رهي هئي، جن ۾ ننڍا مددگار جهاز پڻ شامل هئا.<ref>{{Cite web|title=La Marina Militare OGGI|url=http://flpdifesa.org/wp-content/uploads/2013/06/Linee-intervento-del-Capo-di-SMM.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220525043355/http://flpdifesa.org/wp-content/uploads/2013/06/Linee-intervento-del-Capo-di-SMM.pdf|archive-date=25 May 2022|access-date=28 April 2022|language=it}}</ref> اطالوي هوائي فوج 1923ع ۾ بادشاهه وڪٽر ايمانوئل ٽئين طرفان هڪ آزاد خدمتي هٿيار طور ''[[ريجيا ايروناوٽيڪا]]'' ('شاهي هوائي فوج') جي نالي سان قائم ڪئي وئي. ٻي عالمي جنگ کان پوءِ، ان جو نالو ''ايروناوٽيڪا ميليتاري'' رکيو ويو. 2021ع ۾، اطالوي هوائي فوج 219 جنگي جيٽ هلائي رهي هئي. ٽرانسپورٽ جي صلاحيت 27 [[لاڪ هيڊ مارٽن C-130J سپر هرڪيولس|C-130J]] ۽ [[C-27J اسپارٽن]] جهازن جي ٻيڙي ذريعي يقيني بڻائي وئي آهي. فضائي ڪرتب ڏيکاريندڙ ٽيم ''[[فريتچي تريڪولوري]]'' ('ترنگا تير') آهي. فوج جو هڪ خودمختيار ڪور، ڪارابينيئري، اٽلي جي [[جينڊارمري]] ۽ [[فوجي پوليس]] آهي، جيڪا [[اٽلي ۾ قانون لاڳو ڪندڙ ادارا|اٽلي جي ٻين پوليس فورسن]] سان گڏ فوجي ۽ شهري آبادي جي پوليسنگ ڪري ٿي. جڏهن ته ڪارابينيئري جون مختلف شاخون الڳ وزارتن کي رپورٽ ڪن ٿيون، پر عوامي امن امان ۽ سلامتي برقرار رکڻ وقت هي ڪور گهرو وزارت کي رپورٽ ڪري ٿو.<ref>{{Cite web|title=The Carabinieri Force is linked to the Ministry of Defence|url=http://www.carabinieri.it/Internet/Multilingua/EN/GoverningBodies|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110430214042/http://www.carabinieri.it/Internet/Multilingua/EN/GoverningBodies|archive-date=30 April 2011|access-date=14 May 2010|publisher=Carabinieri}}</ref> == معيشت == {{Main|اٽلي جي معيشت}} {{See also|وڏين اطالوي ڪمپنين جي فهرست}} اٽلي وٽ هڪ ترقي يافته<ref>{{Cite web|title=Select Country or Country Groups|url=https://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/2017/02/weodata/weoselgr.aspx|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20171022143402/https://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/2017/02/weodata/weoselgr.aspx|archive-date=22 October 2017|access-date=22 October 2017}}</ref> [[مخلوط معيشت]] آهي، جيڪا [[يورو زون]] ۾ ٽين وڏي ۽ [[قوت خريد جي برابري]] سان ترتيب ڏنل GDP موجب دنيا ۾ [[GDP (PPP) موجب ملڪن جي فهرست|11هين وڏي]] معيشت آهي.<ref name="IMFWEO.IT"/> ان وٽ [[ڪل دولت موجب ملڪن جي فهرست|نائين وڏي قومي دولت]] آهي ۽ [[سون جي ذخيرن موجب ملڪن جي فهرست|مرڪزي بئنڪ جي سون جي ذخيرن]] ۾ ٽئين نمبر تي آهي. [[جي-7]]، يورو زون ۽ [[او اي سي ڊي]] جي باني ميمبر طور، اهو سڀ کان وڌيڪ صنعتي ملڪن مان هڪ ۽ يورپ ۾ هڪ اهم [[واپاري قوم]] آهي؛<ref>{{Cite news|last1=Sensenbrenner|first1=Frank|last2=Arcelli|first2=Angelo Federico|title=Italy's Economy Is Much Stronger Than It Seems|url=https://www.huffingtonpost.com/frank-sensenbrenner/italy-economy_b_3401988.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141206190937/http://www.huffingtonpost.com/frank-sensenbrenner/italy-economy_b_3401988.html|archive-date=6 December 2014|access-date=25 November 2014|work=HuffPost}}; {{Cite news|last1=Dadush|first1=Uri|title=Is the Italian Economy on the Mend?|url=http://carnegieeurope.eu/publications/?fa=50565&reloadFlag=1|access-date=25 November 2014|publisher=[[Carnegie Endowment for International Peace|Carnegie Europe]]|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150713124951/http://carnegieeurope.eu/publications/?fa=50565&reloadFlag=1|archive-date=13 July 2015}}; {{Cite web|title=Doing Business in Italy: 2014 Country Commercial Guide for U.S. Companies |url=http://www.export.gov/italy/static/2014%20CCG%20Italy_Latest_eg_it_076513.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20140715152504/http://www.export.gov/italy/static/2014%20CCG%20Italy_Latest_eg_it_076513.pdf|archive-date=15 July 2014|access-date=25 November 2014|publisher=[[United States Commercial Service]]}}</ref> 2024ع تائين، ان €612&nbsp;ارب ماليت جو سامان برآمد ڪيو ۽ €46&nbsp;ارب جو واپاري سرپلس حاصل ڪيو.<ref>[https://www.ft.com/content/1a1f0646-55a0-49ea-a959-fcfd1b1d26b8?utm_social_post_id=634238374&utm_social_handle_id=18949452&fbclid=IwY2xjawO78ZFleHRuA2FlbQIxMABicmlkETFIVTRPNXM4NWFCQ1JjYVQ3c3J0YwZhcHBfaWQQMjIyMDM5MTc4ODIwMDg5MgABHiFr0MoDj_MQ9STlc3S5GUpagM9kFM0GNu8rQGlInWQ_2duT7xdIytOTssGH_aem_yj3Z7vcjITd9u8Tgv436Hg Europe should learn from Italy] ''FT'' (6 November 2025)</ref> [[انساني ترقي اشاري موجب ملڪن جي فهرست|انساني ترقي اشاري]] ۾ 30هين نمبر تي ايندڙ هڪ [[ترقي يافته ملڪ]] طور، اٽلي [[متوقع حياتي]]، [[اٽلي ۾ صحت سنڀال|صحت سنڀال]]،<ref>{{Cite web|title=The World Health Organization's ranking of the world's health systems|url=http://www.photius.com/rankings/healthranks.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100105190014/http://www.photius.com/rankings/healthranks.html|archive-date=5 January 2010|access-date=7 September 2015|publisher=Photius.com}}</ref> ۽ [[تعليم اشاري]] ۾ سٺي ڪارڪردگي ڏيکاري ٿو. اهو پنهنجي تخليقي ۽ جدت پسند ڪاروبارن،<ref>{{Cite web|title=The Global Creativity Index 2011 |url=http://martinprosperity.org/media/GCI%20Report%20Sep%202011.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140930054555/http://martinprosperity.org/media/GCI%20Report%20Sep%202011.pdf|archive-date=30 September 2014|access-date=26 November 2014|publisher=Martin Prosperity Institute}}</ref> مقابلي واري زرعي شعبي،<ref>{{Cite web|last1=Aksoy|first1=M. Ataman|last2=Ng|first2=Francis|title=The Evolution of Agricultural Trade Flows|url=https://openknowledge.worldbank.org/bitstream/handle/10986/3793/WPS5308.pdf?sequence=1|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141129120448/https://openknowledge.worldbank.org/bitstream/handle/10986/3793/WPS5308.pdf?sequence=1|archive-date=29 November 2014|access-date=25 November 2014|publisher=[[The World Bank]]}}</ref> ۽ پنهنجي اثرائتي ۽ اعليٰ معيار واري موٽر گاڏين، مشينري، خوراڪ، ڊزائن ۽ فيشن جي صنعتن لاءِ مشهور آهي.<ref>{{Cite web|title=Automotive Market Sector Profile – Italy|url=http://www.enterprisecanadanetwork.ca/_uploads/resources/Automotive-Market-Sector-Profile-Italy.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20141205163959/http://www.enterprisecanadanetwork.ca/_uploads/resources/Automotive-Market-Sector-Profile-Italy.pdf|archive-date=5 December 2014|access-date=26 November 2014|publisher=[[Trade Commissioner Service|The Canadian Trade Commissioner Service]]}}; {{Cite web|title=Data & Trends of the European Food and Drink Industry 2013–2014 |url=http://www.fooddrinkeurope.eu/uploads/publications_documents/Data__Trends_of_the_European_Food_and_Drink_Industry_2013-2014.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20141206010318/http://www.fooddrinkeurope.eu/uploads/publications_documents/Data__Trends_of_the_European_Food_and_Drink_Industry_2013-2014.pdf|archive-date=6 December 2014|access-date=26 November 2014|publisher=[[FoodDrinkEurope]]}}; {{Cite news|date=10 January 2014|title=Italy fashion industry back to growth in 2014 |url=http://uk.reuters.com/article/uk-italy-fashion-growth-idUKBREA0912220140110|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20141205114140/http://uk.reuters.com/article/2014/01/10/uk-italy-fashion-growth-idUKBREA0912220140110|archive-date=5 December 2014|access-date=26 November 2014|work=Reuters}}</ref> [[File:Milan skyline skyscrapers of Porta Nuova business district.jpg|thumb|[[ميلان]] اٽلي جو معاشي گاديءَ جو هنڌ آهي<ref>{{Cite web|date=18 May 2018|title=Milan, Italy's Industrial and Financial Capital|url=https://www.prologis.it/en/industrial-logistics-warehouse-space/europe/italy/milan-italys-industrial-and-financial-capital|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220707141649/https://www.prologis.it/en/industrial-logistics-warehouse-space/europe/italy/milan-italys-industrial-and-financial-capital|archive-date=7 July 2022|access-date=27 May 2022}}</ref> ۽ هڪ عالمي [[مالي مرڪز]] ۽ [[فيشن گاديءَ جو هنڌ]] آهي.]] [[File:Siena, Piazza Salimbeni (Bank Monte dei Paschi di Siena) (38588876202).jpg|thumb|[[بانڪا مونٽي دي پاسڪي دي سيئنا]]، جيڪا 1472ع ۾ قائم ٿي، دنيا جي [[قديم ترين بئنڪن جي فهرست|سڀ کان قديم يا ٻئي نمبر تي قديم بئنڪ آهي جيڪا مسلسل ڪم ڪري رهي آهي]].]] [[File:The Eni building, Quartiere XXXII Europa, Roma, Lazio, Italy - panoramio.jpg|thumb|[[ايني]] کي دنيا جي تيل ۽ گئس جي [[سپرميجرز]] مان هڪ سمجھيو ويندو آهي.<ref>{{Cite web|url=https://www.globalwitness.org/en/campaigns/oil-gas-and-mining/spotlight-sharpens/|title=The spotlight sharpens: Eni and corruption in Republic of Congo's oil sector|website=Global Witness|access-date=27 April 2020|archive-date=25 July 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20230725204616/https://www.globalwitness.org/en/campaigns/oil-gas-and-mining/spotlight-sharpens/|url-status=dead}}</ref>]] اٽلي دنيا جو [[پيداوار جي پيداوار موجب ملڪن جي فهرست|اٺون وڏو پيداواري ملڪ]] ۽ يورپ ۾ ٻيو وڏو ملڪ آهي،<ref>"[http://databank.worldbank.org/data/reports.aspx?source=2&series=NV.IND.MANF.KD&country= Manufacturing, value added (current US$)] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20171010152014/http://databank.worldbank.org/data/reports.aspx?source=2&series=NV.IND.MANF.KD&country=|date=10 October 2017}}". Retrieved 17 May 2017.</ref> جنهن جي خاصيت اها آهي ته ساڳي ماپ واري ٻين معيشتن جي ڀيٽ ۾ ان ۾ ملٽي نيشنل ڪارپوريشنون گهٽ آهن ۽ ڪيترائي متحرڪ [[ننڍا ۽ وچولي درجي جا ڪاروبار|ننڍا ۽ وچولي درجي جا ڪاروبار]] موجود آهن، جيڪي صنعتي ضلعن ۾ گڏ ٿيل آهن ۽ اطالوي صنعت جي ريڙهه جي هڏي آهن. ان سان هڪ اهڙو پيداوار وارو شعبو پيدا ٿيو آهي، جيڪو اڪثر نچ مارڪيٽن ۽ عياشي شين جي برآمد تي ڌيان ڏئي ٿو. جيتوڻيڪ اهو مقدار جي لحاظ کان مقابلي ۾ گهٽ صلاحيت رکي ٿو، پر اعليٰ معيار جي شين وسيلي انهن ايشيائي معيشتن سان مقابلو ڪري سگهي ٿو، جتي مزدوريءَ جو خرچ گهٽ آهي.<ref>{{Cite news|date=19 May 2005|title=Knowledge Economy Forum 2008: Innovative Small And Medium Enterprises Are Key To Europe & Central Asian Growth |url=http://web.worldbank.org/WBSITE/EXTERNAL/COUNTRIES/ECAEXT/0,,contentMDK:21808326~menuPK:258604~pagePK:2865106~piPK:2865128~theSitePK:258599,00.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20080623065619/http://web.worldbank.org/WBSITE/EXTERNAL/COUNTRIES/ECAEXT/0,,contentMDK:21808326~menuPK:258604~pagePK:2865106~piPK:2865128~theSitePK:258599,00.html|archive-date=23 June 2008|access-date=17 June 2008|publisher=The World Bank}}</ref> اٽلي 2023ع ۾ دنيا جو [[برآمدات موجب ملڪن جي فهرست|9هين وڏو برآمد ڪندڙ]] ملڪ هو. [[اٽلي جي وڏن واپاري ڀائيوارن جي فهرست|ان جا ويجها واپاري لاڳاپا]] ٻين يورپي يونين ملڪن سان آهن، ۽ 2019ع ۾ ان جا سڀ کان وڏا برآمدي ڀائيوار جرمني (12%)، فرانس (11%) ۽ آمريڪا (10%) هئا.<ref name="cia.gov">{{Cite web|title=The World Factbook|url=https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210701235642/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy|archive-date=1 July 2021|access-date=28 May 2021|publisher=Central Intelligence Agency}}</ref> [[اطالوي موٽر گاڏين جي صنعت]] ملڪ جي پيداواري شعبي جو اهم حصو آهي، جنهن ۾ 2015ع ۾ 144,000 کان وڌيڪ ڪمپنيون ۽ لڳ ڀڳ 485,000 ملازم هئا،<ref>{{Cite web|title=Auto: settore da 144mila imprese in Italia e 117 mld fatturato|url=http://www.adnkronos.com/soldi/economia/2015/09/23/auto-settore-mila-imprese-italia-mld-fatturato_WooBmrBqxgxO7mOvIRXUBI.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150925121926/http://www.adnkronos.com/soldi/economia/2015/09/23/auto-settore-mila-imprese-italia-mld-fatturato_WooBmrBqxgxO7mOvIRXUBI.html|archive-date=25 September 2015|access-date=23 September 2015|website=adnkronos.com}}</ref> ۽ اها GDP ۾ 9% حصو وجهي ٿي.<ref>{{Cite web|title=Country Profiles – Italy|url=http://acea.thisconnect.com/index.php/country_profiles/detail/italy|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20080211190839/http://acea.thisconnect.com/index.php/country_profiles/detail/italy|archive-date=11 February 2008|access-date=9 February 2008|website=acea.thisconnect.com}}</ref><ref>{{Cite web|title=Global Auto Market 2021. General Motors Is The Only Group To Report Double-digit Losses |url=https://www.focus2move.com/world-car-group-ranking|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210701010705/https://www.focus2move.com/world-car-group-ranking|archive-date=1 July 2021|access-date=27 May 2022}}</ref> ملڪ وٽ گاڏين جو وڏو سلسلو آهي، [[ماس مارڪيٽ]] تي ڌيان ڏيندڙ برانڊن جهڙوڪ [[فيات]]، [[پريميئم پيداوار|پريميئم]] برانڊن جهڙوڪ [[الفا روميو]] ۽ [[مازيراتي]] کان وٺي عياشي [[سپر ڪارز]] جهڙوڪ [[پاگاني (ڪمپني)|پاگاني]]، [[لامبورگيني]] ۽ [[فيراري]] تائين. [[بانڪا مونٽي دي پاسڪي دي سيئنا]]، تعريف تي دارومدار رکندي، دنيا جي سڀ کان قديم يا ٻئي نمبر تي قديم بئنڪ آهي جيڪا مسلسل ڪم ڪري رهي آهي، ۽ اٽلي جي چوٿين وڏي تجارتي ۽ ريٽيل بئنڪ آهي.<ref>{{Cite news|date=26 October 2017|title=Italy's fourth-biggest bank returns to the stockmarket|url=https://www.economist.com/news/finance-and-economics/21730672-shares-bailed-out-bank-start-trading-again-italys-fourth-biggest-bank|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20180215112321/https://www.economist.com/news/finance-and-economics/21730672-shares-bailed-out-bank-start-trading-again-italys-fourth-biggest-bank|archive-date=15 February 2018|access-date=26 October 2021|newspaper=[[The Economist]]}}</ref> اٽلي وٽ مضبوط [[ڪوآپريٽو]] شعبو آهي، جنهن ۾ يورپي يونين اندر آباديءَ جو سڀ کان وڏو حصو (4.5%) ڪوآپريٽو ۾ ملازم آهي.<ref>{{Cite web|date=April 2016|title=The Power of Cooperation – Cooperatives Europe key statistics 2015 |url=https://coopseurope.coop/sites/default/files/The%20power%20of%20Cooperation%20-%20Cooperatives%20Europe%20key%20statistics%202015.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20201112034412/https://coopseurope.coop/sites/default/files/The%20power%20of%20Cooperation%20-%20Cooperatives%20Europe%20key%20statistics%202015.pdf|archive-date=12 November 2020|access-date=28 May 2021|website=[[Cooperatives Europe]]}}</ref> [[وال ڊي آڪري تيل جو ميدان|وال ڊي آڪري]] علائقو، بازيليڪاتا، يورپ جو سڀ کان وڏو [[آن شور (هائيڊروڪاربنز)|آن شور]] [[هائيڊروڪاربن ميدان]] رکي ٿو.<ref>{{Cite web|title=In Val d'Agri with Upstream activities|url=https://www.eni.com/en-IT/operations/italy-val-agri-upstream-activities.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20220516034214/https://www.eni.com/en-IT/operations/italy-val-agri-upstream-activities.html|archive-date=16 May 2022|access-date=3 February 2021|publisher=[[Eni]]}}</ref> معتدل قدرتي گئس جا ذخيرا، خاص طور تي [[پو ماٿري]] ۽ ايڊرياٽڪ سمنڊ جي هيٺان آف شور علائقن ۾، دريافت ڪيا ويا آهن ۽ اهي ملڪ جو سڀ کان اهم معدني وسيلو آهن. اٽلي دنيا ۾ [[پومس]]، [[پوزولانا]] ۽ [[فيلڊسپار]] جي اهم پيدا ڪندڙن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite encyclopedia|title=Italy, the economy: Resources and power|encyclopedia=[[Encyclopædia Britannica]]|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297474/Italy/26994/Forestry#toc26986|access-date=9 February 2015|date=3 February 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20150209194536/http://www.britannica.com/EBchecked/topic/297474/Italy/26994/Forestry#toc26986|archive-date=9 February 2015|url-status=live}}</ref> ٻيو قابل ذڪر وسيلو سنگ مرمر آهي، خاص طور تي ٽسڪني مان نڪرندڙ مشهور اڇو [[ڪارارا سنگ مرمر]]. اٽلي هڪ مالي اتحاد، يعني يورو زون، جو حصو آهي، جيڪو لڳ ڀڳ 330 ملين شهرين جي نمائندگي ڪري ٿو، ۽ [[يورپي واحد مارڪيٽ]] جو پڻ حصو آهي، جيڪا 500 ملين کان وڌيڪ صارفين جي نمائندگي ڪري ٿي. ڪيترين ئي ملڪي تجارتي پاليسين جو تعين يورپي يونين جي ميمبر ملڪن جي معاهدن ۽ يورپي يونين جي قانون سازي ذريعي ٿيندو آهي. اٽلي 2002ع ۾ گڏيل يورپي ڪرنسي، [[يورو]]، اختيار ڪئي.<ref>{{Cite news|last=Andrews|first=Edmund L.|date=1 January 2002|title=Germans Say Goodbye to the Mark, a Symbol of Strength and Unity|url=https://www.nytimes.com/2002/01/01/world/germans-say-goodbye-to-the-mark-a-symbol-of-strength-and-unity.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110501031330/http://www.nytimes.com/2002/01/01/world/germans-say-goodbye-to-the-mark-a-symbol-of-strength-and-unity.html|archive-date=1 May 2011|access-date=18 March 2011|work=The New York Times}}; {{Cite news|last=Taylor Martin|first=Susan|date=28 December 1998|title=On Jan.{{spaces}}1, out of many arises one Euro|work=[[St. Petersburg Times]]|page=National, 1.A}}</ref> ان جي مالياتي پاليسي [[يورپي مرڪزي بئنڪ]] طرفان مقرر ڪئي ويندي آهي. اٽلي [[2008ع جو مالي بحران|2008ع جي مالي بحران]] کان متاثر ٿيو، جنهن ڍانچائي مسئلن کي وڌيڪ سنگين بڻايو.<ref>{{Cite web|last=Orsi|first=Roberto|date=23 April 2013|title=The Quiet Collapse of the Italian Economy|work=Euro Crisis in the Press |url=http://blogs.lse.ac.uk/eurocrisispress/2013/04/23/the-quiet-collapse-of-the-italian-economy|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141119075748/http://blogs.lse.ac.uk/eurocrisispress/2013/04/23/the-quiet-collapse-of-the-italian-economy|archive-date=19 November 2014|access-date=24 November 2014|publisher=[[The London School of Economics]]}}</ref> 1950ع واري ڏهاڪي کان 1970ع واري ڏهاڪي جي شروعات تائين هر سال GDP جي 5–6% مضبوط واڌ کان پوءِ،<ref>{{Cite book|last=Nicholas Crafts, Gianni Toniolo|title=Economic growth in Europe since 1945 |publisher=Cambridge University Press|year=1996|isbn=978-0-5214-9627-8|page=428}}</ref> ۽ 1980ع ۽ 1990ع واري ڏهاڪن ۾ تدريجي سستي کان پوءِ، ملڪ 2000ع واري ڏهاڪي ۾ جمود جو شڪار ٿيو.<ref>{{Cite web|last=Balcerowicz|first=Leszek|title=Economic Growth in the European Union|url=http://www.lisboncouncil.net/growth/documents/LISBON_COUNCIL_Economic_Growth_in_the_EU%20(1).pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140714205108/http://www.lisboncouncil.net/growth/documents/LISBON_COUNCIL_Economic_Growth_in_the_EU%20(1).pdf|archive-date=14 July 2014|access-date=8 October 2014|publisher=The Lisbon Council}}; {{Cite news|title="Secular stagnation" in graphics|url=https://www.economist.com/blogs/graphicdetail/2014/11/secular-stagnation-graphics|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141123234145/http://www.economist.com/blogs/graphicdetail/2014/11/secular-stagnation-graphics|archive-date=23 November 2014|access-date=24 November 2014|newspaper=The Economist}}</ref> وڏي سرڪاري خرچ سان واڌ بحال ڪرڻ لاءِ سياسي ڪوششن [[عوامي قرض]] ۾ شديد واڌ پيدا ڪئي، جيڪو 2017ع ۾ GDP جي 132% کان وڌيڪ هو؛<ref>{{Cite web|date=15 May 2018|title=Debito pubblico oltre 2.300 miliardi e all'estero non lo comprano|url=https://www.investireoggi.it/economia/debito-pubblico-oltre-2-300-miliardi-e-litalia-e-sulla-strada-dellautarchia-finanziaria|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20200221072720/https://www.investireoggi.it/economia/debito-pubblico-oltre-2-300-miliardi-e-litalia-e-sulla-strada-dellautarchia-finanziaria|archive-date=21 February 2020|access-date=1 June 2018}}</ref> اهو يورپي يونين ۾ يونان کان پوءِ ٻيو سڀ کان وڏو هو.<ref>{{Cite web|title=Government debt increased to 93.9% of GDP in euro area and to 88.0% in EU28|url=http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_PUBLIC/2-22072014-AP/EN/2-22072014-AP-EN.PDF|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141021162159/http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_PUBLIC/2-22072014-AP/EN/2-22072014-AP-EN.PDF|archive-date=21 October 2014|access-date=24 November 2014|publisher=[[Eurostat]]}}</ref> [[اطالوي سرڪاري قرض|اطالوي عوامي قرض]] جو سڀ کان وڏو حصو قومي ادارن ۽ ماڻهن وٽ آهي، جيڪو اٽلي ۽ يونان جي وچ ۾ هڪ اهم فرق آهي،<ref>{{Cite web|date=18 May 2010|title=Could Italy Be Better Off than its Peers?|url=https://www.cnbc.com/2010/05/18/could-italy-be-better-off-than-its-peers.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110430030613/http://www.cnbc.com/id/37207942/Could_Italy_Be_Better_Off_than_its_Peers|archive-date=30 April 2011|access-date=30 May 2011|publisher=CNBC}}</ref> ۽ [[گهريلو قرض]] جي سطح او اي سي ڊي جي اوسط کان گهڻي گهٽ آهي.<ref>{{Cite web|title=Household debt and the OECD's surveillance of member states|url=http://www.nationalbanken.dk/da/om_nationalbanken/oekonomisk_forskning/Documents/4_Household%20debt%20and%20the%20OECD's%20surveillance%20of%20member%20states%20by%20Christophe%20Andr%C3%A9.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20150109041518/http://www.nationalbanken.dk/da/om_nationalbanken/oekonomisk_forskning/Documents/4_Household%20debt%20and%20the%20OECD%27s%20surveillance%20of%20member%20states%20by%20Christophe%20Andr%C3%A9.pdf|archive-date=9 January 2015|access-date=26 November 2014|publisher=[[OECD]] Economics Department}}</ref> [[ڏکڻ وارو سوال|وڏي اتر–ڏکڻ ورهاست]] سماجي-معاشي ڪمزوريءَ جو هڪ اهم عنصر آهي؛<ref>{{Cite news|title=Oh for a new risorgimento|url=https://www.economist.com/special-report/2011/06/11/oh-for-a-new-risorgimento|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141024163715/http://www.economist.com/node/18780831|archive-date=24 October 2014|access-date=24 November 2014|newspaper=The Economist}}</ref> اتر ۽ ڏکڻ وارن علائقن ۽ ميونسپلٽين جي سرڪاري آمدنيءَ ۾ تمام وڏو فرق آهي.<ref>{{Cite web|title=Comune per Comune, ecco la mappa navigabile dei redditi dichiarati in Italia|url=http://www.lastampa.it/economia/speciali/redditi-italia|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20150405032750/http://www.lastampa.it/economia/speciali/redditi-italia|archive-date=5 April 2015|access-date=4 April 2015|website=lastampa.it}}</ref> سڀ کان امير صوبو، [[آلٽو آديجي-ڏکڻ ٽائرول]]، في فرد قومي GDP جو 152% ڪمائي ٿو، جڏهن ته سڀ کان غريب علائقو، ڪلابريا، 61% ڪمائي ٿو.<ref>{{Cite web|title=GDP per capita at regional level|url=https://www.istat.it/it/files/2016/12/Conti-regionali_2015.pdf?title=Conti+economici+territoriali+-+12%2Fdic%2F2016+-+Testo+integrale+e+nota+metodologica.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20171026054135/https://www.istat.it/it/files/2016/12/Conti-regionali_2015.pdf?title=Conti+economici+territoriali+-+12%2Fdic%2F2016+-+Testo+integrale+e+nota+metodologica.pdf|archive-date=26 October 2017|access-date=25 October 2017|publisher=[[Istat]]}}</ref> بيروزگاريءَ جي شرح (11%) يورو زون جي اوسط کان مٿي آهي،<ref>{{Cite web|title=Euro area unemployment rate at 11%|url=http://ec.europa.eu/eurostat/documents/2995521/8121455/3-31072017-AP-EN.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170731232352/http://ec.europa.eu/eurostat/documents/2995521/8121455/3-31072017-AP-EN.pdf|archive-date=31 July 2017|access-date=26 October 2017|publisher=[[Eurostat]]}}</ref> پر جدا جدا انگن موجب اها اتر ۾ 7% ۽ ڏکڻ ۾ 19% آهي.<ref>{{Cite web|last=Istat|author-link=National Institute of Statistics (Italy)|title=Employment and unemployment: second quarter 2017 |url=http://www.istat.it/it/files/2017/09/Mercato-del-lavoro-II-trim-2017.pdf?title=Il+mercato+del+lavoro+-+12%2Fset%2F2017+-+Testo+integrale+e+nota+metodologica.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20171026054033/http://www.istat.it/it/files/2017/09/Mercato-del-lavoro-II-trim-2017.pdf?title=Il+mercato+del+lavoro+-+12%2Fset%2F2017+-+Testo+integrale+e+nota+metodologica.pdf|archive-date=26 October 2017|access-date=26 October 2017}}</ref> [[درمياني آمدني|درمياني قابلِ خرچ آمدني]] 2021ع ۾ هر سال $27,949 هئي ([[قوت خريد جي برابري|PPP]]).<ref name="y148">{{cite book | author=OECD | title=Society at a Glance 2024: OECD Social Indicators, Figure 4.1 Median income varies by a factor eight across OECD countries | publisher=OECD | date=20 June 2024 | url=https://www.oecd.org/en/publications/2024/06/society-at-a-glance-2024_08001b73/full-report/component-12.html#indicator-d1e8404-8cd0a55a48 | page=}}</ref> [[اٽلي ۾ نوجوانن جي بيروزگاري|نوجوانن جي بيروزگاريءَ جي شرح]] (2018ع ۾ 32%) انتهائي بلند آهي. === زراعت === {{Main|اٽلي ۾ زراعت}} [[File:Vineyards in Piemonte, Italy.jpg|thumb|[[پيڊمونٽ جو انگورن وارو منظر: لانگهي-روئيرو ۽ مونفيراتو|لانگهي ۽ مونفيرات، پيڊمونٽ ۾ انگورن جا باغ]]. اٽلي دنيا جو [[شراب پيدا ڪندڙ ملڪن جي فهرست|سڀ کان وڏو شراب پيدا ڪندڙ ملڪ]] آهي، ۽ ان وٽ مقامي [[انگور جي ول|انگورن جي ولين]] جو سڀ کان وسيع قسم آهي.<ref>{{Cite web|date=25 November 2018|title=L'Italia è il maggiore produttore di vino|url=http://www.inumeridelvino.it/2018/11/la-produzione-di-vino-nel-mondo-2018-prima-stima-oiv.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211111224545/http://www.inumeridelvino.it/2018/11/la-produzione-di-vino-nel-mondo-2018-prima-stima-oiv.html|archive-date=11 November 2021|access-date=11 November 2021|language=it}}; {{Cite web|date=3 June 2017|title=L'Italia è il paese con più vitigni autoctoni al mondo|url=https://giornalevinocibo.com/2017/06/03/italia-prima-assoluta-per-vitgni-autoctoni-ecco-i-dati-dei-vari-stati|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211101044918/https://giornalevinocibo.com/2017/06/03/italia-prima-assoluta-per-vitgni-autoctoni-ecco-i-dati-dei-vari-stati|archive-date=1 November 2021|access-date=11 November 2021|language=it}}</ref>]] آخري زرعي مردم شماري موجب، 2010ع ۾ 1.6&nbsp;ملين فارم هئا (2000ع کان −32%)، جيڪي {{Convert|12700000|ha|0|abbr=on|disp=or}} تي پکڙيل هئا (انهن مان 63% ڏکڻ اٽلي ۾ آهن).<ref name="agrocensus">{{Cite web|date=24 October 2010|title=Censimento Agricoltura 2010|url=http://dati-censimentoagricoltura.istat.it/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150213021626/http://dati-censimentoagricoltura.istat.it/|archive-date=13 February 2015|access-date=11 February 2015|publisher=[[National Institute of Statistics (Italy)|ISTAT]]}}</ref> 99% خاندانن طرفان هلندڙ ۽ ننڍا آهن، جن جو سراسري پکيڙ صرف {{Convert|8|ha|0|abbr=on}} آهي.<ref name="agrocensus"/> زرعي استعمال واري زمين مان، اناج جا کيت 31%، [[زيتون]] جا باغ 8%، [[انگورن جا باغ]] 5%، [[کٽا ميوا]] جا باغ 4%، [[شگر بيٽ]] 2%، ۽ باغباني 2% تي مشتمل آهن. باقي زمين گهڻو ڪري چراگاهن (26%) ۽ چارا اناج (12%) لاءِ مخصوص آهي.<ref name="agrocensus"/> اٽلي دنيا جو [[شراب پيدا ڪندڙ ملڪن جي فهرست|سڀ کان وڏو شراب پيدا ڪندڙ ملڪ]] آهي،<ref>{{Cite web|year=2010|title=OIV report on the State of the vitiviniculture world market|url=http://news.reseau-concept.net/images/oiv_es/Client/DIAPORAMA_STATISTIQUES_Tbilissi_2010_EN.ppt|archive-url=https://web.archive.org/web/20110728145648/http://news.reseau-concept.net/images/oiv_es/Client/DIAPORAMA_STATISTIQUES_Tbilissi_2010_EN.ppt|archive-date=28 July 2011|website=news.reseau-concept.net|publisher=Réseau-CONCEPT|format=PowerPoint presentation}}</ref><ref>{{Cite news |last=Pisa |first=Nick |date=12 June 2011 |title=Italy overtakes France to become world's largest wine producer |url=https://www.telegraph.co.uk/foodanddrink/wine/8571222/Italy-overtakes-France-to-become-worlds-largest-wine-producer.html |url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20110903021833/http://www.telegraph.co.uk/foodanddrink/wine/8571222/Italy-overtakes-France-to-become-worlds-largest-wine-producer.html |archive-date=3 September 2011 |access-date=17 August 2011 |work=The Telegraph}}</ref> ۽ [[زيتون جو تيل]]، ميون (صوف، زيتون، انگور، نارنگيون، ليمون، ناسپاتيون، خوبانيون، هيزل نٽ، آڙون، چيريون، آلوبخارا، اسٽرابيريون ۽ ڪيئي فروٽ) ۽ ڀاڄين (خاص طور تي آرٽچوڪ ۽ ٽماٽا) جو اهم پيدا ڪندڙ آهي. سڀ کان مشهور [[اطالوي شراب]] [[ٽسڪني (شراب)|ٽسڪن]] [[ڪيانتي]] ۽ [[پيڊمونٽ (شراب)|پيڊمونٽي]] [[بارولو]] آهن. ٻيا مشهور شراب [[بارباريسڪو]]، [[باربيرا ڊي آستي]]، [[برونيلو دي مونتالچينو]]، [[فراسڪاتي DOC|فراسڪاتي]]، [[مونٽي پلچانو دابروزو]]، [[موريلينو دي اسڪانسانو]]، ۽ چمڪندڙ شراب [[فرانچياڪورتا DOCG|فرانچياڪورتا]] ۽ [[پروسيڪو]] آهن. معياري شيون جن ۾ اٽلي خاص مهارت رکي ٿو، خاص طور شراب ۽ [[اطالوي DOP پنيرن جي فهرست|علائقائي پنير]]، اڪثر معيار جي ضمانت وارن ليبلن [[Denominazione di origine controllata|DOC/DOP]] هيٺ محفوظ ڪيون وينديون آهن. هي [[يورپي يونين ۾ جاگرافيائي اشارا ۽ روايتي خاصيتون|جاگرافيائي اشاري وارو سرٽيفڪيٽ]]، جيڪو يورپي يونين طرفان منظور ٿيل آهي، [[نقلي شين]] سان مونجهاري کان بچڻ لاءِ اهم سمجھيو ويندو آهي. == آمدرفت == {{Main|اٽلي ۾ آمدرفت}} {{See also|اٽلي ۾ ريلوي اسٽيشنون}} [[File:A8-A26 Besnate.jpg|thumb|آٽوسترادا ديئي لاگي ('ڍنڍن واري موٽر وي'؛ [[آٽوسترادا A8 (اٽلي)|A8]] ۽ [[آٽوسترادا A9 (اٽلي)|A9]] جو حصو)، دنيا ۾ ٺهيل پهرين موٽر وي<ref name="independent"/>]] {{Anchor|Infrastructure}}اٽلي پهريون ملڪ هو جنهن موٽر ويون، ''[[آٽوسترادي]]''، ٺاهيون، جيڪي تيز ٽرئفڪ ۽ موٽر گاڏين لاءِ مخصوص هيون.<ref name="independent">{{Cite news|last=Lenarduzzi|first=Thea|date=30 January 2016|title=The motorway that built Italy: Piero Puricelli's masterpiece|url=http://www.independent.co.uk/travel/europe/the-worlds-first-motorway-piero-puricellis-masterpiece-is-the-focus-of-an-unlikely-pilgrimage-a6840816.html|url-status=live|archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20220526/http://www.independent.co.uk/travel/europe/the-worlds-first-motorway-piero-puricellis-masterpiece-is-the-focus-of-an-unlikely-pilgrimage-a6840816.html|archive-date=26 May 2022|access-date=12 May 2022|work=[[The Independent]]}}</ref> 2002ع ۾ اٽلي ۾ استعمال لائق [[اٽلي ۾ رستا|رستن]] جي ڊيگهه {{Convert|668721|km|mi|abbr=on}} هئي، جنهن ۾ {{Convert|6487|km|mi|abbr=on}} موٽر ويون شامل هيون، جيڪي رياست جي ملڪيت هيون پر [[اٽلانٽيا (ڪمپني)|اٽلانٽيا]] طرفان خانگي طور هلائي وينديون هيون. 2005ع ۾، لڳ ڀڳ 34,667,000 ڪارون (هر 1,000 ماڻهن تي 590) ۽ 4,015,000 مال بردار گاڏيون هن نيٽ ورڪ تي هلنديون هيون.<ref name="European Commission">{{Cite web|last=European Commission|author-link=European Commission|title=Panorama of Transport|url=http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_OFFPUB/KS-DA-07-001/EN/KS-DA-07-001-EN.PDF|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20090407142402/http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_OFFPUB/KS-DA-07-001/EN/KS-DA-07-001-EN.PDF|archive-date=7 April 2009|access-date=3 May 2009}}</ref> [[File:Etr500.JPG|thumb|[[ETR 500]] ريل گاڏي [[فلورنس–روم تيز رفتار ريلوي|فلورنس–روم تيز رفتار لائين]] تي، جيڪا يورپ ۾ ٺهيل پهرين تيز رفتار ريلوي هئي<ref>{{Cite web|title=Special report: A European high-speed rail network|url=https://op.europa.eu/webpub/eca/special-reports/high-speed-rail-19-2018/en/|access-date=22 July 2023|website=op.europa.eu|language=en-GB|archive-date=17 March 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240317233927/https://op.europa.eu/webpub/eca/special-reports/high-speed-rail-19-2018/en/|url-status=live}}</ref>]] [[اٽلي ۾ ريل آمدرفت|ريلوي نيٽ ورڪ]]، جيڪو رياست جي ملڪيت آهي ۽ [[فيروويه ديلو ستاتو|ريتي فيرووياريا ايتاليانا]] (FSI) طرفان هلائجي ٿو، 2024ع ۾ ڪل {{Convert|16879|km|mi|abbr=on}} هو، جنهن مان {{Convert|12277|km|0|abbr=on}} بجليءَ سان هلندڙ هو،<ref>{{Cite web |title=The network today |url=https://www.rfi.it/en/Network/The-network-today.html |access-date=29 September 2025 |website=[[Rete Ferroviaria Italiana]] |publisher=}}</ref> ۽ جنهن تي 4,802 لوڪوموٽو ۽ ريل ڪارون هلن ٿيون. تيز رفتار ريلن جو مکيه عوامي آپريٽر [[ترينيتاليا]] آهي، جيڪو FSI جو حصو آهي. تيز رفتار ريلون ٽن قسمن ۾ آهن: [[فريچياروسا]] ('ڳاڙهو تير') ريلون مخصوص تيز رفتار پٽڙين تي وڌ ۾ وڌ 300{{spaces}}km/h جي رفتار سان هلن ٿيون؛ [[فريچيارجينتو]] ('چانديءَ جو تير') تيز رفتار ۽ مکيه پٽڙين تي وڌ ۾ وڌ 250{{spaces}}km/h سان هلن ٿيون؛ ۽ [[فريچيابيانڪا]] ('اڇو تير') علائقائي تيز رفتار لائينن تي وڌ ۾ وڌ 200{{spaces}}km/h سان هلن ٿيون. اٽلي وٽ پاڙيسري ملڪن سان الپائن جبلن مٿان 11 ريل سرحدي گذرگاهون آهن. هوائي آمدرفت استعمال ڪندڙ مسافرن جي تعداد موجب اٽلي يورپ ۾ پنجين نمبر تي آهي، 2011ع ۾ لڳ ڀڳ 148 ملين مسافرن، يعني يورپ جي ڪل جو تقريباً 10%، سان.<ref>{{Cite web|date=7 January 2013|title=Trasporto aereo in Italia (PDF)|url=http://www.istat.it/it/archivio/78802|access-date=5 August 2013|publisher=ISTAT|archive-date=13 January 2013|archive-url=https://web.archive.org/web/20130113035254/http://www.istat.it/it/archivio/78802|url-status=live}}</ref> 2022ع ۾ 45 شهري هوائي اڏا هئا، جن ۾ [[ميلان مالپينسا ايئرپورٽ]] ۽ [[روم فيوميچينو ايئرپورٽ]] جا مرڪز شامل هئا.<ref>{{Cite web|title=Aeroporti in Italia: quanti sono? Elenco per regione|url=https://gliaeroporti.it/|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20221117184416/https://gliaeroporti.it/|archive-date=17 November 2022|access-date=17 November 2022|language=it}}</ref> 2021ع کان، اٽلي جو قومي هوائي جهاز بردار [[ITA ايئرويز]] آهي، جنهن [[اليتاليا]] جي جاءِ ورتي.<ref>{{Cite news|last=Buckley|first=Julia|date=18 October 2021|title=Italy reveals its new national airline|url=https://edition.cnn.com/travel/article/ita-airways-launch/index.html|access-date=18 October 2021|publisher=CNN|archive-date=18 October 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20211018100255/https://edition.cnn.com/travel/article/ita-airways-launch/index.html|url-status=live}}; {{Cite news|last=Villamizar|first=Helwing|date=15 October 2021|title=Italian Flag Carrier ITA Airways Is Born|url=https://airwaysmag.com/airlines/ita-airways-is-born|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20211016100028/https://airwaysmag.com/airlines/ita-airways-is-born|archive-date=16 October 2021|access-date=18 October 2021|work=Airways Magazine}}</ref> 2004ع ۾ 43 وڏا سامونڊي بندرگاهه هئا، جن ۾ [[جينوا]] شامل آهي، جيڪو ملڪ جو سڀ کان وڏو ۽ بحر روم ۾ ٻيو وڏو بندرگاهه آهي. 2005ع ۾ اٽلي وٽ لڳ ڀڳ 389,000 يونٽن تي مشتمل شهري هوائي ٻيڙو ۽ 581 جهازن تي مشتمل واپاري ٻيڙو هو.<ref name="European Commission"/> قومي اندروني آبي رستن جي نيٽ ورڪ جي ڊيگهه 2012ع ۾ تجارتي آمدرفت لاءِ {{Convert|2400|km|0|abbr=on}} هئي.<ref name="cia.gov"/> اتر اطالوي بندرگاهه، جهڙوڪ ٽريئستي جو گہرے پاڻي وارو بندرگاهه، جنهن جون وچ ۽ اوڀر يورپ سان وسيع ريلوي ڳنڍڻيون آهن، سبسڊين ۽ اهم پرڏيهي سيڙپڪاريءَ جو مرڪز آهن.<ref>Marcus Hernig: Die Renaissance der Seidenstraße (2018) pp 112.; Bernhard Simon: Can The New Silk Road Compete with the Maritime Silk Road? in The Maritime Executive, 1 January 2020.; Chazizam, M. (2018). The Chinese Maritime Silk Road Initiative: The Role of the Mediterranean. Mediterranean Quarterly, 29(2), 54–69.; Guido Santevecchi: Di Maio e la Via della Seta: «Faremo i conti nel 2020», siglato accordo su Trieste in Corriere della Sera: 5. November 2019.; Linda Vierecke, Elisabetta Galla "Triest und die neue Seidenstraße" In: Deutsche Welle, 8 December 2020.; {{Cite web|title=HHLA PLT Italy starting on schedule |url=https://www.hellenicshippingnews.com/hhla-plt-italy-starting-on-schedule|website=hellenicshippingnews.com|access-date=11 January 2021|archive-date=11 January 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210111105059/https://www.hellenicshippingnews.com/hhla-plt-italy-starting-on-schedule/|url-status=live}}</ref> آگسٽ 2025ع ۾، رٿيل [[آبنائے ميسينا پل]] کي ميلوني حڪومت طرفان حتمي منظوري ڏني وئي، جنهن جي تعمير 2025ع جي سرءُ ۾ شروع ٿيڻ مقرر آهي. اهو [[ڪلابريا]] کي [[سسلي]] سان ڳنڍيندو جڏهن اهو 2032ع ۾ کلي ويندو، ۽ اهو [[سڀ کان ڊگهي معلق پلن جي فهرست|دنيا جي سڀ کان ڊگهي معلق پل]] بڻجي ويندو.<ref>{{cite web|title=Italy gives final go-ahead for landmark Sicily bridge project |url=https://www.reuters.com/world/europe/italy-gives-final-go-ahead-landmark-sicily-bridge-project-2025-08-06/ |website=reuters.com |date=6 August 2025 |access-date=6 August 2025}}</ref> == توانائي == {{Main|اٽلي ۾ توانائي}} {{Further|اٽلي ۾ قابل تجديد توانائي|اٽلي ۾ بجلي جو شعبو}} [[File:Pannelli solari Unicoop Tirreno.JPG|thumb|[[پيومبينو]]، ٽسڪني ۾ شمسي پينل. اٽلي دنيا جي قابل تجديد توانائي جي سڀ کان وڏن پيدا ڪندڙ ملڪن مان هڪ آهي.<ref name="legambiente2015">{{Cite web|date=18 May 2015|title=Il rapporto Comuni Rinnovabili 2015|url=http://www.comunirinnovabili.it/il-rapporto-comuni-rinnovabili-2015|access-date=13 March 2016|website=Comuni Rinnovabili|publisher=Legambiente|language=it|archive-date=14 March 2016|archive-url=https://web.archive.org/web/20160314011841/http://www.comunirinnovabili.it/il-rapporto-comuni-rinnovabili-2015/|url-status=live}}</ref>]] اٽلي دنيا جي [[قابل تجديد ذريعن مان بجلي پيداوار موجب ملڪن جي فهرست|قابل تجديد توانائي جي سڀ کان وڏن پيدا ڪندڙن]] مان هڪ بڻجي ويو آهي، جيڪو يورپي يونين ۾ ٻيو ۽ دنيا ۾ نائون نمبر رکي ٿو. [[اٽلي ۾ هوائي توانائي|هوائي توانائي]]، [[اٽلي ۾ پن بجلي|پن بجلي]] ۽ [[اٽلي ۾ ارضي حرارتي توانائي|ارضي حرارتي توانائي]] ملڪ ۾ [[اٽلي ۾ بجلي جو شعبو|بجلي]] جا اهم ذريعا آهن. [[اٽلي ۾ قابل تجديد توانائي|قابل تجديد ذريعا]] پيدا ٿيندڙ سموري بجلي جو 28% فراهم ڪن ٿا، جنهن ۾ صرف پن بجلي 13% تائين پهچي ٿي، ان کان پوءِ شمسي توانائي 6%، هوائي توانائي 4%، بائيو انرجي 3.5% ۽ ارضي حرارتي توانائي 1.6% آهي.<ref name="gse">{{Cite web|date=19 December 2013|title=Rapporto Statistico sugli Impianti a fonti rinnovabili|url=http://www.gse.it/it/Statistiche/RapportiStatistici/Pagine/default.aspx|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20171018022905/http://www.gse.it/it/Statistiche/RapportiStatistici/Pagine/default.aspx|archive-date=18 October 2017|access-date=11 February 2015|publisher=Gestore dei Servizi Energetici}}</ref> قومي طلب جو باقي حصو فوسل ٻارڻن (قدرتي گئس 38%، ڪوئلو 13%، تيل 8%) ۽ درآمدات مان پورو ٿئي ٿو.<ref name="gse"/> [[ايني]]، جيڪا 79 ملڪن ۾ ڪم ڪري ٿي، ست "[[بگ آئل]]" ڪمپنين مان هڪ ۽ دنيا جي سڀ کان وڏين صنعتي ڪمپنين مان هڪ آهي.<ref>{{Cite web|title=Summary for Eni SpA|url=https://finance.yahoo.com/q?s=E|access-date=1 July 2020|archive-date=4 June 2016|archive-url=https://web.archive.org/web/20160604184217/http://finance.yahoo.com/q?s=e|url-status=live}}</ref> [[اٽلي ۾ شمسي توانائي|شمسي توانائي]] جي پيداوار اڪيلي 2014ع ۾ بجلي جو 9% هئي، جنهن سان اٽلي دنيا ۾ شمسي توانائي جي سڀ کان وڏي حصيداري وارو ملڪ بڻيو.<ref name="legambiente2015"/> [[مونتالتو دي ڪاسترو فوٽو وولٽائڪ پاور اسٽيشن]]، جيڪا 2010ع ۾ مڪمل ٿي، اٽلي جي سڀ کان وڏي فوٽو وولٽائڪ (PV) بجلي گهر آهي.<ref>{{Cite web|title=The Italian Montalto di Castro and Rovigo PV plants|url=https://www.solarserver.com/solar-magazine/solar-energy-system-of-the-month/the-italian-montalto-di-castro-and-rovigo-pv-plants.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20180509012719/https://www.solarserver.com/solar-magazine/solar-energy-system-of-the-month/the-italian-montalto-di-castro-and-rovigo-pv-plants.html|archive-date=9 May 2018|access-date=8 May 2018|website=solarserver.com}}</ref> اٽلي پهريون ملڪ هو جنهن بجلي پيدا ڪرڻ لاءِ [[اٽلي ۾ ارضي حرارتي توانائي|ارضي حرارتي توانائي]] جو استعمال ڪيو.<ref>{{Cite web|year=2011|title=Inventario delle risorse geotermiche nazionali|url=http://unmig.sviluppoeconomico.gov.it/unmig/geotermia/inventario/inventario.asp|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110722034736/http://unmig.sviluppoeconomico.gov.it/unmig/geotermia/inventario/inventario.asp|archive-date=22 July 2011|access-date=14 September 2011|publisher=UNMIG}}</ref> [[اٽلي ۾ جوهري توانائي]] [[1987ع جا اطالوي ريفرنڊم|1987ع جي ريفرنڊمن]] کان پوءِ، 1986ع جي [[چرنوبل حادثو]] جي پسمنظر ۾، ڇڏي ڏني وئي، جيتوڻيڪ اٽلي اڃا تائين پرڏيهي علائقن ۾ اطالوي ملڪيت وارن ريئڪٽرن مان جوهري توانائي درآمد ڪري ٿو. == سائنس ۽ ٽيڪنالاجي == {{Main|اٽلي ۾ سائنس ۽ ٽيڪنالاجي}} {{See also|اطالوي ايجادن ۽ دريافتن جي فهرست}} [[File:Justus Sustermans - Portrait of Galileo Galilei, 1636.jpg|thumb|upright=.8|[[گليليو گليلي]]، جنهن کي عام طور جديد سائنس، فزڪس ۽ فلڪيات جو پيءُ سمجھيو ويندو آهي]] صدين کان، اٽلي هڪ اهڙي سائنسي برادريءَ کي فروغ ڏنو آهي، جنهن سائنسن ۾ اهم دريافتون پيدا ڪيون. [[گليليو گليلي]] [[سائنسي انقلاب]] ۾ وڏو ڪردار ادا ڪيو ۽ کيس عام طور [[مشاهداتي فلڪيات]]،<ref>{{Cite book|last=Singer|first=C.|url=https://books.google.com/books?id=mPIgAAAAMAAJ|title=A Short History of Science to the Nineteenth Century|date=1941|publisher=Clarendon Press|page=217|access-date=22 March 2023|archive-date=2 October 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20241002213513/https://books.google.com/books?id=mPIgAAAAMAAJ|url-status=live}}</ref> جديد فزڪس،<ref>{{Cite book|last=Whitehouse|first=D.|url=https://archive.org/details/renaissancegeniu0000whit|title=Renaissance Genius: Galileo Galilei & His Legacy to Modern Science|date=2009|publisher=Sterling Publishing|isbn=978-1-4027-6977-1|page=[https://archive.org/details/renaissancegeniu0000whit/page/219 219]}}</ref> ۽ [[سائنسي طريقو|سائنسي طريقي]] جو پيءُ سمجھيو ويندو آهي.<ref>''Thomas Hobbes: Critical Assessments'', Volume 1. Preston King. 1993. p. 59</ref><ref>{{Cite book|last=Disraeli|first=I.|title=Curiosities of Literature|date=1835|publisher=W. Pearson & Company|page=371}}</ref> [[لابوراتوري ناتسيونالي دل گران ساسو]] (LNGS) دنيا جو سڀ کان وڏو زير زمين تحقيقي مرڪز آهي.<ref>{{Cite web|title=I Laboratori Nazionali del Gran Sasso|url=https://www.lngs.infn.it/it/descrizione-generale|access-date=15 January 2018|language=it}}</ref> ٽريئستي ۾ آباديءَ جي نسبت سان يورپ ۾ محققن جو سڀ کان وڏو سيڪڙو آهي.<ref>G. Bar "Trieste, è record europeo di ricercatori: 37 ogni mille abitanti. Più della Finlandia", In: il Fatto Quotidiano, 26 April 2018.</ref> اٽلي 2025ع ۾ [[عالمي جدت اشاري]] ۾ 28هين نمبر تي هو.<ref>{{Cite web |title=GII Innovation Ecosystems & Data Explorer 2025 |url=https://www.wipo.int/gii-ranking/en/italy |access-date=16 October 2025 |website=WIPO}}</ref><ref>{{Cite book |last1=Dutta |first1=Soumitra |url=https://www.wipo.int/web-publications/global-innovation-index-2025/en/index.html |title=Global Innovation Index 2025: Innovation at a Crossroads |last2=Lanvin |first2=Bruno |publisher=[[World Intellectual Property Organization]] |year=2025 |isbn=978-92-805-3797-0 |page=19 |language=en |doi=10.34667/tind.58864 |access-date=17 October 2025}}</ref> اٽلي ۾ [[ٽيڪنالاجي پارڪ]] آهن، جهڙوڪ سائنس ۽ ٽيڪنالاجي پارڪ ڪلوميٽرو روسو (بيرگامو)، [[AREA سائنس پارڪ]] (ٽريئستي)، ويگا-وينس گيٽ وي فار سائنس اينڊ ٽيڪنالاجي (وينيزيا)، توسڪانا لائيف سائنسز (سيئنا)، ٽيڪنالاجي پارڪ آف لودي ڪلسٽر (لودي)، ۽ ٽيڪنالاجي پارڪ آف ناواڪيو (پيزا)،<ref>{{Cite web|title=Science and Technology Parks in Italy|url=https://www.easst.net/science-and-technology-parks-in-italy|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20230719154033/https://www.easst.net/science-and-technology-parks-in-italy|archive-date=19 July 2023|access-date=28 August 2023}}</ref> گڏوگڏ [[سائنس ميوزيم]]، جهڙوڪ ميلان ۾ [[ميوزيو ناتسيونالي شينتسا ا ٽيڪنالوجيا ليوناردو دا ونچي]]. آمدنيءَ ۾ اتر–ڏکڻ جو وڏو فرق هڪ "[[ڊجيٽل ورهاست]]" پيدا ڪري ٿو.<ref>{{Cite journal|last=Alampi|first=Matteo|date=December 2007|title=Underdevelopment in Southern Italy: Traditional Setbacks and Modern Solutions|url=https://fisherpub.sjf.edu/cgi/viewcontent.cgi?article=1047&context=intlstudies_masters|journal=Fisher Digital Publications|via=International Studies Masters}}</ref><ref>{{Cite journal|last=Di Pietro|first=Giorgio|date=June 2021|title=Changes in Italy's education-related digital divide|journal=Economic Affairs|volume=41|issue=2|pages=252–270|doi=10.1111/ecaf.12471|issn=0265-0665|s2cid=237848271|doi-access=free}}</ref> == سياحت == {{Main|اٽلي ۾ سياحت}} [[File:Positano - Fornillo Beach.jpg|thumb|[[امالفي ساحل]] اٽلي جي اهم سياحتي منزلن مان هڪ آهي.<ref>[http://www.italy24.ilsole24ore.com/art/business-and-economy/2017-05-04/turismo-stranieri-124013.php?uuid=AEVg9GGB "Foreign tourist numbers in Italy head towards new record"] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20170601184213/http://www.italy24.ilsole24ore.com/art/business-and-economy/2017-05-04/turismo-stranieri-124013.php?uuid=AEVg9GGB|date=1 June 2017}}. Retrieved 21 May 2017.</ref>]] ماڻهو صدين کان اٽلي جو دورو ڪندا رهيا آهن، پر [[اٽلي ۾ سياحت|سياحت لاءِ اپٻيٽ جو دورو]] سڀ کان پهريان امير امرا [[گرانڊ ٽور]] دوران ڪرڻ لڳا، جيڪو 17هين صديءَ ۾ شروع ٿيو ۽ 18هين ۽ 19هين صديءَ ۾ عروج تي پهتو.<ref name="grand-tour">{{Cite web|title=Grand Tour|url=https://www.treccani.it/enciclopedia/grand-tour|access-date=6 May 2022|language=it}}</ref> اهو اهڙو دور هو، جنهن ۾ يورپي اشرافيا، جن مان گهڻا برطانوي هئا، يورپ جي حصن جو دورو ڪندا هئا، جن ۾ اٽلي هڪ اهم منزل هوندو هو.<ref name="grand-tour"/> اٽلي لاءِ، هن جو مقصد قديم تعمير، مقامي ثقافت جو مطالعو ڪرڻ ۽ ان جي قدرتي خوبصورتيءَ کي ساراهڻ هو.<ref>{{Cite web|title=Italy on the Grand Tour (Getty Exhibitions)|url=http://www.getty.edu/art/exhibitions/grand_tour/what.html|access-date=9 June 2015}}</ref> اٽلي [[عالمي سياحت درجابندي|دنيا جو پنجون سڀ کان وڌيڪ گهميل ملڪ]] آهي، جتي 2024ع ۾ ڪل 57 ملين سياح آيا.<ref>{{cite web |title=Global and regional tourism performance |url=https://www.unwto.org/tourism-data/un-tourism-tourism-dashboard |access-date=25 May 2025}}</ref> 2014ع ۾ سفر ۽ سياحت مان آمدني EUR163{{spaces}}ارب هئي (GDP جو 10%) ۽ 1,082,000 نوڪريون سڌي طرح ان سان لاڳاپيل هيون (روزگار جو 5%).<ref>{{Cite web|title=Travel & Tourism Economic Impact 2015 Italy |url=https://www.wttc.org/-/media/files/reports/economic%20impact%20research/countries%202015/italy2015.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20171010152616/https://www.wttc.org/-/media/files/reports/economic%20impact%20research/countries%202015/italy2015.pdf|archive-date=10 October 2017|access-date=20 May 2017|publisher=[[World Travel and Tourism Council]]}}</ref> سياحن جي دلچسپي خاص طور [[اٽلي جي ثقافت|ثقافت]]، [[اطالوي کاڌو|کاڌي]]، [[اٽلي جي تاريخ|تاريخ]]، [[اٽلي جي تعميراتي فن|تعميراتي فن]]، [[اطالوي فن|فن]]، مذهبي هنڌن ۽ رستن، شادي سياحت، قدرتي حسن، رات جي زندگي، پاڻيءَ هيٺان هنڌن ۽ اسپا سان آهي.<ref>{{Cite web|date=February 2023|title=In Italia 11mila matrimoni stranieri, un turismo da 599 milioni|url=https://www.ansa.it/canale_viaggiart/it/notizie/speciali/2023/02/01/turismo-wedding-2-milioni-presenze-e-fatturato-599-mln_dcec4ad9-3ab8-4677-a303-6378020ac3a7.html|access-date=2 February 2023|language=it}}; {{Cite web|title=10 Migliori destinazioni italiane per vita notturna|url=https://www.travel365.it/migliori-destinazioni-italiane-per-vita-notturna.htm|access-date=28 December 2021|language=it}}</ref> سياري ۽ اونهاري جي سياحت الپس ۽ [[اپينائن جبلن]] جي هنڌن تي موجود آهي،<ref>{{Cite web|date=30 July 2017|title=VACANZE IN MONTAGNA IN ITALIA: IN INVERNO E IN ESTATE|url=https://www.alloggitaly.it/vacanze-in-montagna-in-italia|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> جڏهن ته سامونڊي سياحت [[بحر روم]] جي ڪناري وارن هنڌن تي وڏي پيماني تي عام آهي.<ref>{{Cite web|date=14 February 2018|title=Il turismo balneare|url=https://www.turismo-oggi.com/il-turismo-balneare.html|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> اٽلي بحر روم ۾ ڪروز سياحت جي اهم منزل آهي.<ref>{{Cite web|date=27 April 2022|title=Crociere, Cemar: 8,8 milioni di passeggeri nei porti italiani|url=https://www.lagenziadiviaggi.it/crociere-cemar-88-milioni-di-passeggeri-nei-porti-italiani|access-date=13 May 2022|language=it}}</ref> ننڍن، تاريخي ۽ فني ڳوٺن کي [[اي بورگي پيو بيلي ديٽاليا]] ({{Literally|اٽلي جا سڀ کان خوبصورت ڳوٺ}}) انجمن وسيلي فروغ ڏنو ويندو آهي. سڀ کان وڌيڪ گهميل علائقا وينيتو، ٽسڪني، لومباردي، ايميليا-رومانيا ۽ لازيو آهن.<ref>{{Cite web|title=Number of nights spent in tourist accommodation establishments in the top 20 EU-28 tourist regions, by NUTS 2 regions, 2015 (million nights spent) RYB17 – Statistics Explained |url=https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php?title=File:Number_of_nights_spent_in_tourist_accommodation_establishments_in_the_top_20_EU-28_tourist_regions,_by_NUTS_2_regions,_2015_(million_nights_spent)_RYB17.png|access-date=17 April 2022|publisher=European Commission}}</ref> روم يورپ جو ٽيون ۽ دنيا جو 12هون سڀ کان وڌيڪ گهميل شهر آهي، جتي 2017ع ۾ 9.4&nbsp;ملين سياح آيا.<ref>{{Cite web|title=Ranking the 30 Most-Visited Cities in the World|url=https://www.travelpulse.com/news/destinations/ranking-the-30-most-visited-cities-in-the-world.html|website=TravelPulse}}</ref> وينس ۽ فلورنس دنيا جي 100 وڏين منزلن مان آهن. اٽلي وٽ ڪنهن به ملڪ جي ڀيٽ ۾ سڀ کان وڌيڪ [[عالمي ورثو ماڳ]] آهن: [[اٽلي ۾ عالمي ورثو ماڳن جي فهرست|61]]،<ref>{{Cite web|title=The World Heritage Convention|url=https://whc.unesco.org/en/convention|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20160827065310/https://whc.unesco.org/en/convention|archive-date=27 August 2016|access-date=1 August 2021|publisher=UNESCO}}</ref> جن مان 55 ثقافتي ۽ 6 قدرتي آهن.<ref>{{Cite web|title=Italy|url=https://whc.unesco.org/en/statesparties/it|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211201134320/http://whc.unesco.org/en/statesparties/it|archive-date=1 December 2021|access-date=9 April 2019|publisher=UNESCO World Heritage Centre}}</ref> == آبادي == {{Main|اٽلي جي آبادي}} {{See also|اطالوي ماڻهو|اٽلي ۾ اندروني لڏپلاڻ|اطالوي ڊائاسپورا|اٽلي جي جينياتي تاريخ|اٽلي جي شهرن جي فهرست}} [[File:Map of population density in Italy (2011 census) alt colours.jpg|thumb|اٽلي جي آباديءَ جي گهاٽائي جو نقشو (2011ع مردم شماري)]] [[File:Map of the Italian Diaspora in the World.svg|thumb|دنيا ۾ [[اطالوي ڊائاسپورا]]]] 2025ع تائين، اٽلي جي آبادي 58,915,561 آهي.<ref name="population" /> ان جي آباديءَ جي گهاٽائي {{Convert|195|PD/km2}} آهي، جيڪا اڪثر مغربي يورپي ملڪن کان وڌيڪ آهي. تنهن هوندي به ورهاست غير برابر آهي: سڀ کان وڌيڪ گهاٽا آباد علائقا پو ماٿري (لڳ ڀڳ اڌ آبادي) ۽ روم ۽ نيپلز جا ميٽروپوليٽن علائقا آهن، جڏهن ته وڏا علائقا جهڙوڪ الپس ۽ اپينائن جا بلند ميداني علائقا، بازيليڪاتا جا پليٽو، ۽ سارڊينيا ٻيٽ، گڏوگڏ سسلي جو وڏو حصو، گهٽ آباد آهن. 20هين صديءَ دوران اٽلي جي آبادي لڳ ڀڳ ٻيڻي ٿي، پر واڌ جو نمونو غير برابر رهيو، ڇاڪاڻ ته ڳوٺاڻي ڏکڻ کان صنعتي اتر ڏانهن وڏي پيماني تي [[اٽلي ۾ اندروني لڏپلاڻ|اندروني لڏپلاڻ]] ٿي، جيڪا 1950ع–1960ع واري ڏهاڪي جي [[اطالوي معاشي معجزو]] جو نتيجو هئي. بلند زرخيزيءَ جون شرحون 1970ع واري ڏهاڪي تائين برقرار رهيون، جنهن کان پوءِ اهي گهٽجڻ لڳيون؛ [[ڪل زرخيزي شرح]] (TFR) 1995ع ۾ هر عورت تي 1.2 ٻارن جي تاريخي گهٽ ترين سطح تي پهتي، جيڪا 2.1 جي بدلي واري شرح کان گهڻو گهٽ ۽ 1883ع جي 5 واري بلند ترين سطح کان ڪافي گهٽ هئي.<ref>{{Citation|last=Max Roser|title=Total Fertility Rate around the world over the last centuries|work=[[Our World in Data]], [[Gapminder Foundation]]|year=2014|url=https://ourworldindata.org/grapher/children-born-per-woman?year=1800&country=ITA|access-date=7 May 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20180807185906/https://ourworldindata.org/grapher/children-born-per-woman?year=1800&country=ITA|archive-date=7 August 2018|url-status=dead}}</ref> 2008ع کان، جڏهن شرح ٿوري وڌي 1.4 ٿي،<ref>{{Cite web|last=ISTAT|author-link=Istituto Nazionale di Statistica|title=Average number of children born per woman 2005–2008 |url=http://demo.istat.it/altridati/indicatori/2008/Tab_4.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110810171708/http://demo.istat.it/altridati/indicatori/2008/Tab_4.pdf|archive-date=10 August 2011|access-date=3 May 2009|language=it}}</ref><ref>{{Cite web|last=ISTAT|author-link=Istituto Nazionale di Statistica|title=Crude birth rates, mortality rates and marriage rates 2005–2008 |url=http://demo.istat.it/altridati/indicatori/2008/Tab_1.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110810171721/http://demo.istat.it/altridati/indicatori/2008/Tab_1.pdf|archive-date=10 August 2011|access-date=10 May 2009|language=it}}</ref> ڄمڻ جو تعداد هر سال مسلسل گهٽجي رهيو آهي، جيڪو 2023ع ۾ 379,000 جي رڪارڊ گهٽ سطح تي پهتو — 1861ع کان پوءِ سڀ کان گهٽ.<ref name="www.reuters.com">[https://www.reuters.com/world/europe/births-fall-italy-15th-year-running-record-low-2024-03-29/ Births fall in Italy for 15th year running to record low]| Reuters</ref> 2024ع ۾ اها شرح 1.2 هئي.<ref>{{Cite news|last=Jones|first=Tobias|date=3 January 2024|title=Boosting Italy's birthrate has become a patriotic cause for the far right. But it's an idea that's doomed|url=https://www.theguardian.com/commentisfree/2024/jan/03/italy-birthrate-far-right-population-immigration-giorgia-meloni|access-date=29 May 2024|work=The Guardian|language=en-GB|issn=0261-3077}}</ref> انهن رجحانن جي نتيجي ۾، اٽلي جي آبادي تيزيءَ سان پوڙهي ٿي رهي آهي ۽ آهستي آهستي گهٽجي رهي آهي. لڳ ڀڳ هر چئن مان هڪ اطالوي 65 سالن کان مٿي آهي،<ref name="www.reuters.com" /> ۽ ملڪ وٽ [[درمياني عمر موجب ملڪن جي فهرست|دنيا جي چوٿين سڀ کان پوڙهي آبادي]] آهي، جنهن جي درمياني عمر 48 ۽ اوسط عمر 46.6 آهي.<ref name="cia.gov" /><ref>{{Cite web|title=Aging population of Italy|url=https://www.statista.com/topics/8379/aging-population-of-italy/|access-date=29 May 2024|website=Statista|language=en|archive-date=29 May 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240529041428/https://www.statista.com/topics/8379/aging-population-of-italy/|url-status=live}}</ref> مجموعي آبادي 2014ع کان مسلسل گهٽجي رهي آهي ۽ 2024ع ۾ 59 ملين کان ٿوري گهٽ ٿيڻ جو اندازو آهي، جيڪو هڪ ڏهاڪي ۾ 1.36&nbsp;ملين کان وڌيڪ ماڻهن جي گڏيل گهٽتائي ڏيکاري ٿو.<ref>{{Cite web|last1=Nadeau |first1=Barbie Latza |last2=Di Donato |first2=Valentina |last3=Mortensen |first3=Antonia|date=17 May 2023|title='Low fertility trap': Why Italy's falling birth rate is causing alarm|url=https://www.cnn.com/2023/05/17/europe/italy-record-low-birth-rate-intl-cmd/index.html|access-date=29 May 2024|website=CNN|language=en|archive-date=29 May 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240529041430/https://www.cnn.com/2023/05/17/europe/italy-record-low-birth-rate-intl-cmd/index.html|url-status=live}}</ref> 19هين صديءَ جي آخر کان 1960ع واري ڏهاڪي تائين، اٽلي وڏي پيماني تي هجرت ڪندڙ ملڪ هو. 1898ع ۽ 1914ع جي وچ ۾، [[اطالوي ڊائاسپورا]] جي عروج وارن سالن ۾، لڳ ڀڳ 750,000 اطالوي هر سال هجرت ڪندا هئا.<ref>{{Cite web|date=15 August 1999|title=Causes of the Italian mass emigration|url=http://library.thinkquest.org/26786/en/articles/view.php3?arKey=4&paKey=7&loKey=0&evKey=&toKey=&torKey=&tolKey=|archive-url=https://web.archive.org/web/20090701010600/http://library.thinkquest.org/26786/en/articles/view.php3?arKey=4&paKey=7&loKey=0&evKey=&toKey=&torKey=&tolKey=|archive-date=1 July 2009|access-date=11 August 2014|publisher=ThinkQuest Library}}</ref> ڊائاسپورا ۾ 25 ملين کان وڌيڪ اطالوي شامل هئا ۽ ان کي جديد دور جي سڀ کان وڏي اجتماعي لڏپلاڻ سمجھيو ويندو آهي.<ref>Favero, Luigi e Tassello, Graziano. ''Cent'anni di emigrazione italiana (1861–1961)'' Introduction</ref> === وڏا شهر === {{Largest cities of Italy}} === اميگريشن === {{Main|اٽلي ڏانهن اميگريشن|2015ع يورپي مهاجر بحران}} [[File:Italy, foreign residents as a percentage of the total population, 2011.svg|thumb|علائقائي آباديءَ جي سيڪڙو طور پرڏيهي رهواسي (2011ع مردم شماري)]] 1980ع واري ڏهاڪي ۾، ان وقت تائين لساني ۽ ثقافتي طور هڪجهڙي سماج طور، اٽلي وڏي تعداد ۾ اميگرنٽس کي متوجه ڪرڻ لڳو.<ref>{{Cite book|last=Allen|first=Beverly|url=https://archive.org/details/revisioningitaly00beve|title=Revisioning Italy national identity and global culture|date=1997|publisher=University of Minnesota Press|isbn=978-0-8166-2727-1|location=Minneapolis|page=[https://archive.org/details/revisioningitaly00beve/page/169 169]|url-access=registration}}</ref> [[برلن ديوار جو ڪرڻ|برلن ديوار]] ۽ [[لوهي پردو#زوال|لوهي پردي]] جي زوال کان پوءِ، لڏپلاڻ جون لهرون اوڀر يورپ جي ڪيترن اڳوڻن سوشلسٽ ملڪن مان شروع ٿيون. يورپي يونين [[2004ع ۾ يورپي يونين جي واڌ|2004ع]]، 2007ع (رومانيا ۽ بلغاريا) ۽ 2013ع ([[ڪروشيا]]) ۾ وڌي. اميگريشن جا ٻيا ذريعا پاڙيسري اتر آفريڪا، ايشيا-پئسفڪ علائقو،<ref>"[https://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/6550725.stm Milan police in Chinatown clash] ". BBC News. 13 April 2007.</ref> [[فلپائن]] ۽ لاطيني آمريڪا رهيا آهن. 2010ع ۾، پرڏيهه ڄاول آبادي هيٺين علائقن مان هئي: يورپ (54%)، آفريڪا (22%)، ايشيا (16%)، آمريڪا (8%)، ۽ اوشيانا (0.06%). پرڏيهي آباديءَ جي ورهاست جاگرافيائي طور مختلف آهي: 2020ع ۾، 61% پرڏيهي شهري اتر ۾، 24% مرڪز ۾، 11% ڏکڻ ۾ ۽ 4% ٻيٽن تي رهندا هئا.<ref>{{Cite web|title=XXIX Rapporto Immigrazione 2020|url=https://www.migrantes.it/wp-content/uploads/sites/50/2020/10/RICM_2020_DEF.pdf|access-date=31 December 2021|language=it|archive-date=31 December 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20211231222417/https://www.migrantes.it/wp-content/uploads/sites/50/2020/10/RICM_2020_DEF.pdf|url-status=live}}</ref> 2021ع ۾، اٽلي ۾ لڳ ڀڳ 5.2&nbsp;ملين پرڏيهي رهواسي هئا،<ref name="id2020"/><ref>{{Cite web|title=Population on 1 January by sex, country of birth and broad group of citizenship|url=https://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/submitViewTableAction.do|access-date=28 August 2023|archive-date=21 January 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20230121154457/https://ec.europa.eu/eurostat/web/main/eurostat/web/main/help/faq/data-services|url-status=live}}</ref> جيڪي آباديءَ جو 9% بڻجن ٿا. انهن انگن ۾ پرڏيهي شهرين مان اٽلي ۾ ڄاول اڌ ملين کان وڌيڪ ٻار شامل آهن، پر اهي پرڏيهي شهري شامل ناهن، جن بعد ۾ اطالوي شهريت حاصل ڪئي؛<ref>{{Cite web|title=Immigrants.Stat|url=http://stra-dati.istat.it/Index.aspx|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170709143540/http://stra-dati.istat.it/Index.aspx|archive-date=9 July 2017|access-date=15 June 2017|publisher=[[Istat]]}}</ref> 2016ع ۾ لڳ ڀڳ 201,000 ماڻهن اطالوي شهريت حاصل ڪئي.<ref>{{Cite web|title=National demographic balance 2016|url=https://www.istat.it/en/archive/201143|access-date=15 June 2017|publisher=[[Istat]]|archive-date=10 October 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20171010180410/https://www.istat.it/en/archive/201143|url-status=live}}</ref> سرڪاري انگن ۾ [[غير قانوني مهاجر]] پڻ شامل ناهن، جن جو 2008ع ۾ اندازو 670,000 لڳايو ويو هو.<ref>Elisabeth Rosenthal, "[https://archive.boston.com/news/world/europe/articles/2008/05/16/italy_cracks_down_on_illegal_immigration/ Italy cracks down on illegal immigration] ". ''[[The Boston Globe]]''. 16 May 2008.</ref> لڳ ڀڳ هڪ ملين [[رومانوي ڊائاسپورا|رومانوي]] شهري اٽلي ۾ رهندڙ طور رجسٽرڊ آهن، جيڪي سڀ کان وڏي مهاجر آباديءَ جي نمائندگي ڪن ٿا. === ٻوليون === {{Main|اٽلي جون ٻوليون|اطالوي ٻولي|علائقائي اطالوي|اطالوي ڳالهائيندڙن جي جاگرافيائي ورهاست}} [[File:Linguistic map of Italy.png|thumb|[[اٽلي جون ٻوليون|اٽلي ۾ ڳالهائي ويندڙ ٻولين]] جو نقشو]] اٽلي جي سرڪاري ٻولي اطالوي آهي.<ref name="lang">{{Cite web|title=Legge 15 Dicembre 1999, n. 482 "Norme in materia di tutela delle minoranze linguistiche storiche" pubblicata nella Gazzetta Ufficiale n. 297 del 20 dicembre 1999 |url=http://www.camera.it/parlam/leggi/99482l.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150512051856/http://www.camera.it/parlam/leggi/99482l.htm|archive-date=12 May 2015|access-date=2 December 2014|publisher=[[Italian Parliament]]}}</ref><ref>Statuto Speciale per il Trentino-Alto Adige, Art. 99</ref> دنيا ۾ اندازاً 64 ملين مقامي اطالوي ڳالهائيندڙ آهن،<ref>[https://www.ethnologue.com/language/ita Italian language] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20150730230004/http://www.ethnologue.com/language/ita|date=30 July 2015}} Ethnologue.com; {{Cite web|date=February 2006|title=Eurobarometer – Europeans and their languages|url=http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/ebs/ebs_243_sum_en.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110430202903/http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/ebs/ebs_243_sum_en.pdf|archive-date=30 April 2011|format=485{{spaces}}KB}}; [[Nationalencyklopedin]] "Världens 100 största språk 2007" The World's 100 Largest Languages in 2007</ref> ۽ ٻيا 21 ملين ان کي ٻي ٻولي طور استعمال ڪن ٿا.<ref>[http://www2.le.ac.uk/departments/modern-languages/lal/languages%20at%20lal/italian Italian language] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20140502004444/http://www2.le.ac.uk/departments/modern-languages/lal/languages%20at%20lal/italian|date=2 May 2014}} University of Leicester</ref> اطالوي اڪثر مقامي طور [[علائقائي اطالوي|علائقائي لهجي]] طور ڳالهائي ويندي آهي، جنهن کي اٽلي جي علائقائي ۽ اقليتي ٻولين سان نه ملائڻ گهرجي؛<ref>{{Cite web|title=UNESCO Atlas of the World's Languages in danger|url=http://www.unesco.org/languages-atlas/index.php|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20161218184822/http://www.unesco.org/languages-atlas/index.php|archive-date=18 December 2016|access-date=2 January 2018|publisher=UNESCO}}; {{Cite encyclopedia|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297241/Italian-language|title=Italian language|encyclopedia=Encyclopædia Britannica|date=3 November 2008|access-date=19 November 2009|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20091129081859/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297241/Italian-language|archive-date=29 November 2009}}</ref> تنهن هوندي به، 20هين صديءَ دوران قومي تعليمي نظام جي قيام سان علائقائي لهجن ۾ گهٽتائي آئي. معيار سازي 1950ع ۽ 1960ع واري ڏهاڪن ۾ معاشي واڌ ۽ [[اٽلي جو ميڊيا|ماس ميڊيا]] ۽ ٽيليويزن جي اڀار سبب وڌيڪ پکڙجي وئي. ٻارهن "تاريخي اقليتي ٻوليون" رسمي طور تسليم ٿيل آهن: البانيائي، [[ڪاتالان ٻولي|ڪاتالان]]، جرمن، يوناني، سلووين، ڪروئيشيائي، فرينچ، فرينڪو-پروونسل، فريوليائي، [[لادين ٻولي|لادين]]، [[اوڪسيٽان ٻولي|اوڪسيٽان]]، ۽ سارڊينيائي.<ref name="lang"/> انهن مان چار کي پنهنجي لاڳاپيل علائقن ۾ گڏيل سرڪاري حيثيت حاصل آهي: اوستا وادي ۾ فرينچ؛<ref>L.cost. 26 febbraio 1948, n. 4, Statuto speciale per la Valle d'Aosta</ref> [[ڏکڻ ٽائرول]] ۾ جرمن، ۽ ساڳئي صوبي جي ڪجهه حصن ۽ پاڙيسري ترينتينو جي ڪجهه حصن ۾ لادين؛<ref>L.cost. 26 febbraio 1948, n. 5, Statuto speciale per il Trentino-Alto Adige</ref> ۽ [[سلووين ٻولي|سلووين]] [[ٽريئستي صوبو|ٽريئستي]]، [[گوريزيا صوبو|گوريزيا]] ۽ [[اوديني صوبو|اوديني]] جي صوبن ۾.<ref>L. cost. 31 gennaio 1963, n. 1, Statuto speciale della Regione Friuli-Venezia Giulia</ref> ٻين Ethnologue، ISO ۽ UNESCO ٻولين کي اطالوي قانون تحت تسليم نه ڪيو ويو آهي. فرانس وانگر، اٽلي به [[علائقائي يا اقليتي ٻولين لاءِ يورپي چارٽر]] تي صحيح ڪئي آهي، پر ان جي توثيق نه ڪئي آهي.<ref>{{Cite web|title=Ready for Ratification|url=https://rm.coe.int/European-centre-for-minority-issues-vol-1-/1680737191|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20180103133317/https://rm.coe.int/European-centre-for-minority-issues-vol-1-/1680737191|archive-date=3 January 2018|publisher=[[European Centre for Minority Issues]] }}</ref><ref>elen.ngo: [https://elen.ngo/2023/10/11/elen-calls-on-italy-to-ratify-the-european-charter-for-regional-or-minority-languages-at-its-meeting-in-sardinia/ ''ELEN calls on Italy to ratify the European Charter for Regional or Minority Languages at its meeting in Sardinia''] (11 October 2023)</ref> تازو اميگريشن سبب، اٽلي ۾ اهڙيون وڏيون آباديون آهن جن جي مادري ٻولي اطالوي يا ڪا علائقائي ٻولي نه آهي. [[اطالوي قومي شمارياتي ادارو]] موجب، 2012ع ۾ پرڏيهي رهواسين ۾ رومانوي سڀ کان عام مادري ٻولي هئي: لڳ ڀڳ 800,000 ماڻهو رومانوي کي پنهنجي پهرين ٻولي طور ڳالهائين ٿا (6 سال ۽ ان کان مٿي عمر وارن پرڏيهي رهواسين جو 22%). ٻيون عام مادري ٻوليون عربي (475,000 کان وڌيڪ ماڻهن طرفان ڳالهائي ويندڙ؛ پرڏيهي رهواسين جو 13%)، البانيائي (380,000)، ۽ اسپيني (255,000) هيون.<ref>{{Cite web|date=24 July 2014|title=Linguistic diversity among foreign citizens in Italy|url=http://www.istat.it/en/archive/129304|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140730134706/http://www.istat.it/en/archive/129304|archive-date=30 July 2014|access-date=27 July 2014|publisher=Italian National Institute of Statistics}}</ref> === مذهب === {{Main|اٽلي ۾ مذهب|اٽلي ۾ ڪيٿولڪ چرچ}} {{See also|اٽلي ۾ ڪيٿيڊرلز جي فهرست}} [[File:PonteSantAngeloRom.jpg|thumb|upright=1.1|[[سينٽ پيٽرز بيسيليڪا]] [[ٽائبر]] کان ڏسڻ ۾؛ پٺيان [[ويٽيڪن ٽڪري]] ۽ ساڄي طرف روم ۾ [[ڪاستل سانت اينجلو]]. بيسيليڪا ۽ ٽڪري ٻئي [[ويٽيڪن سٽي]] جي [[گڏيل قومن جي جنرل اسيمبلي جا مبصر|خودمختيار رياست]] جو حصو آهن، جيڪا [[ڪيٿولڪ چرچ]] جي [[هولي سي]] آهي.]] [[هولي سي]]، يعني [[روم جو ڊائوسيس|روم جو اسقفي اختيار]]، [[ويٽيڪن سٽي]] ۽ عالمي [[ڪيٿولڪ چرچ]] جي حڪومت تي مشتمل آهي. ان کي هڪ [[خودمختياري|خودمختيار]] اداري طور تسليم ڪيو ويو آهي، جنهن جو سربراهه پوپ آهي، جيڪو [[روم جو اسقف]] پڻ آهي، جنهن سان سفارتي لاڳاپا برقرار رکي سگهجن ٿا.<ref>Text taken directly from {{Cite web|title=Country Profile: Vatican City State|url=http://www.fco.gov.uk/en/travel-and-living-abroad/travel-advice-by-country/country-profile/europe/holy-see|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20101231084624/http://www.fco.gov.uk/en/travel-and-living-abroad/travel-advice-by-country/country-profile/europe/holy-see|archive-date=31 December 2010|access-date=5 February 2016}} (viewed on 14 December 2011), on the website of the British Foreign & Commonwealth Office.</ref>{{Efn|هولي سي جي خودمختياري ڪيترن ئي بين الاقوامي معاهدن ۾ صراحت سان تسليم ڪئي وئي آهي ۽ خاص طور 11 فيبروري 1929ع جي [[لاٽران معاهدو]] جي آرٽيڪل 2 ۾ زور ڏنو ويو آهي، جنهن ۾ "اٽلي بين الاقوامي معاملن ۾ هولي سي جي خودمختياري کي، ان جي روايتن ۽ دنيا ڏانهن ان جي مشن جي ضرورتن مطابق، هڪ لازمي وصف طور تسليم ڪري ٿو" ([http://www.aloha.net/~mikesch/treaty.htm Lateran Treaty, English translation]).}} اٽلي تاريخي طور ڪيٿولڪ ازم جي غلبي هيٺ رهيو آهي.<ref name="Dell'orto">{{Cite web|last=Dell'orto|first=Giovanna|date=5 October 2023|title=The Nones: Italy|url=https://projects.apnews.com/features/2023/the-nones/the-nones-italy.html|access-date=6 October 2023|work=[[Associated Press News]]|archive-date=5 October 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20231005133701/https://projects.apnews.com/features/2023/the-nones/the-nones-italy.html|url-status=live}}; {{Cite web|last=Dell'orto|first=Giovanna|date=5 October 2023|title=From cradle to casket, life for Italians changes as Catholic faith loses relevance|url=https://apnews.com/article/italy-nonreligious-catholic-life-changes-fb808ce37daba3ce222e57a51c7d9187|access-date=6 October 2023|work=Associated Press News|archive-date=7 October 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20231007220721/https://apnews.com/article/italy-nonreligious-catholic-life-changes-fb808ce37daba3ce222e57a51c7d9187|url-status=live}}</ref> گهڻا ڪيٿولڪ نالي ماتر آهن؛ [[ايسوسيئيٽيڊ پريس]] [[اٽلي ۾ ڪيٿولڪ چرچ|اطالوي ڪيٿولڪ ازم]] کي "نالي ماتر قبول ڪيل پر گهٽ ئي عمل ڪيل" قرار ڏنو.<ref name="Dell'orto"/> لڳ ڀڳ 2010ع ۾، اٽلي وٽ دنيا جي [[ملڪ موجب ڪيٿولڪ چرچ|پنجين وڏي ڪيٿولڪ آبادي]] ۽ يورپ جي سڀ کان وڏي ڪيٿولڪ آبادي هئي.<ref>{{Cite web|date=13 February 2013|title=The Global Catholic Population|url=https://www.pewforum.org/2013/02/13/the-global-catholic-population|website=Pew Research Center's Religion & Public Life Project|access-date=21 November 2020|archive-date=25 November 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20201125003604/https://www.pewforum.org/2013/02/13/the-global-catholic-population/|url-status=live}}</ref><ref>The Holy See publishes a 'Statistical Yearbook of the Church' every year.</ref> 1985ع کان، ڪيٿولڪ ازم هاڻي [[رياستي مذهب]] ناهي رهيو.<ref>{{Cite news|date=4 June 1985|title=Catholicism No Longer Italy's State Religion|url=http://articles.sun-sentinel.com/1985-06-04/news/8501220260_1_italian-state-new-agreement-church|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20131020143004/http://articles.sun-sentinel.com/1985-06-04/news/8501220260_1_italian-state-new-agreement-church|archive-date=20 October 2013|access-date=7 September 2013|work=[[Sun Sentinel]]}}</ref> 2011ع ۾، اقليتي عيسائي عقيدن ۾ اندازاً 15 لک آرتھوڊوڪس عيسائي شامل هئا، جڏهن ته [[پروٽيسٽنٽ ازم]] جي پيروڪارن جو انگ وڌي رهيو آهي.<ref>{{Cite book|last=Leustean|first=Lucian N.|title=Eastern Christianity and Politics in the Twenty-First Century|date=2014|publisher=Routledge|isbn=978-0-4156-8490-3|page=723}}</ref> اٽلي صدين کان انهن يهودين کي پناهه ڏيندو رهيو آهي، جن کي ٻين ملڪن، خاص طور تي [[اسپين]]، مان جلاوطن ڪيو ويو هو. بهرحال، [[هولوڪاسٽ]] دوران تقريباً 20 سيڪڙو اطالوي يهودي ماريا ويا هئا.<ref>{{Cite book |last=Dawidowicz, Lucy S. |title=The war against the Jews, 1933–1945 |publisher=Bantam Books |year=1986 |isbn=978-0-5533-4302-1 |location=New York}} p. 403.</ref> ان سان گڏ ٻي عالمي جنگ کان اڳ ۽ پوءِ لڏپلاڻ جي نتيجي ۾ اڄ اٽلي ۾ لڳ ڀڳ 28,000 يهودي رهجي ويا آهن.<ref>{{Cite web|title=The Jewish Community of Italy (Unione delle Comunita Ebraiche Italiane)|url=http://www.eurojewcong.org/communities/italy.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20130313095857/http://www.eurojewcong.org/communities/italy.html|archive-date=13 March 2013|access-date=25 August 2014|publisher=The European Jewish Congress}}</ref> اٽلي ۾ 120,000 هندو<ref>{{Cite web|date=4 November 2019|title=Eurispes, risultati del primo Rapporto di ricerca su "L'Induismo in Italia"|url=https://eurispes.eu/news/eurispes-risultati-del-primo-rapporto-di-ricerca-su-linduismo-in-italia|access-date=31 December 2021|language=it|archive-date=31 December 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20211231223926/https://eurispes.eu/news/eurispes-risultati-del-primo-rapporto-di-ricerca-su-linduismo-in-italia/|url-status=live}}</ref> ۽ 70,000 سک پڻ رهن ٿا.<ref>{{Cite web|date=15 November 2004|title=NRI Sikhs in Italy|url=http://www.nriinternet.com/EUROPE/ITALY/2004/111604Gurdwara.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110207031755/http://nriinternet.com/EUROPE/ITALY/2004/111604Gurdwara.htm|archive-date=7 February 2011|access-date=30 October 2010|publisher=Nriinternet.com}}</ref> رياست هڪ نظام تحت، جيڪو [[اٺ في هزار]] (''Otto per mille'') جي نالي سان سڃاتو وڃي ٿو، تسليم ٿيل مذهبي برادرين کي آمدني ٽيڪس مان حصو منتقل ڪري ٿي. عيسائي، يهودي، ٻڌ ۽ هندو برادرين کي عطيا ڏيڻ جي اجازت آهي؛ بهرحال، اسلام هن نظام کان ٻاهر آهي، ڇاڪاڻ⁠تہ ڪنهن به مسلم برادري حڪومت سان باضابطه معاهدو نه ڪيو آهي.<ref>{{Cite web|date=7 April 2003|title=Italy: Islam denied income tax revenue – Adnkronos Religion|url=http://www.adnkronos.com/AKI/English/Religion/?id=3.1.880028077|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130620070907/http://www.adnkronos.com/AKI/English/Religion/?id=3.1.880028077|archive-date=20 June 2013|access-date=2 June 2013|publisher=Adnkronos.com}}</ref> جيڪي ٽيڪس ڏيندڙ ڪنهن مذهب جي مالي مدد نٿا ڪرڻ چاهين، تن جو حصو فلاحي نظام ۾ شامل ڪيو ويندو آهي.<ref>[http://documenti.camera.it/Leg16/dossier/Testi/BI0350.htm#_Toc278992388 Camera dei deputati Dossier BI0350] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130927211619/http://documenti.camera.it/Leg16/dossier/Testi/BI0350.htm|date=27 September 2013}}. Documenti.camera.it (10 March 1998). Retrieved 12 July 2013.</ref> === تعليم === {{Main|اٽلي ۾ تعليم}} [[File:Archiginnasio ora blu Bologna.jpg|thumb|[[بولونيا يونيورسٽي]]، جيڪا 1088ع ۾ قائم ٿي، دنيا جي [[مسلسل هلندڙ قديم ترين يونيورسٽين جي فهرست|مسلسل هلندڙ قديم ترين يونيورسٽي]] آهي.]] تعليم ڇهن کان سورهن سالن جي عمر تائين لازمي ۽ مفت آهي،<ref>{{Cite web|title=Law 27 December 2007, n.296 |url=http://www.camera.it/parlam/leggi/06296l.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20121206012402/http://www.camera.it/parlam/leggi/06296l.htm|archive-date=6 December 2012|access-date=30 September 2012|publisher=Italian Parliament}}</ref> ۽ اها پنجن مرحلن تي مشتمل آهي: ڪنڊرگارٽن، پرائمري اسڪول، هيٺيون ثانوي اسڪول، مٿيون ثانوي اسڪول ۽ يونيورسٽي.<ref>{{Cite web|title=Human Development Reports|url=http://hdr.undp.org/en/media/HDR_20072008_EN_Complete.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110429033726/http://hdr.undp.org/en/media/HDR_20072008_EN_Complete.pdf|archive-date=29 April 2011|access-date=18 January 2014|publisher=Hdr.undp.org}}</ref> پرائمري اسڪول اٺ سال هلندو آهي. شاگردن کي اطالوي ٻولي، انگريزي، رياضي، قدرتي سائنسون، تاريخ، جاگرافي، سماجي اڀياس، جسماني تعليم ۽ بصري ۽ موسيقي فنون ۾ بنيادي تعليم ڏني ويندي آهي. ثانوي تعليم پنج سال جاري رهندي آهي ۽ ان ۾ ٽن روايتي قسمن جا اسڪول شامل آهن، جيڪي مختلف علمي سطحن تي ڌيان ڏين ٿا: ''[[اٽلي ۾ ثانوي تعليم#ليچيو|ليچيو]]'' شاگردن کي ڪلاسيڪي يا سائنسي نصاب سان يونيورسٽي تعليم لاءِ تيار ڪري ٿو، جڏهن ته ''[[اِسٽيٽوٽو ٽيڪنيڪو]]'' ۽ ''[[اِسٽيٽوٽو پروفيشونالي]]'' شاگردن کي پيشيوراڻين شعبن لاءِ تيار ڪن ٿا. 2018ع ۾، ثانوي تعليم جو جائزو وٺندي ان کي [[او اي سي ڊي]] ملڪن جي اوسط کان هيٺ قرار ڏنو ويو.<ref name="oecd.org">{{Cite web|title=PISA 2018 results|url=https://www.oecd.org/pisa/publications/pisa-2018-results.htm|access-date=6 April 2021|website=oecd.org|archive-date=3 December 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20191203141933/https://www.oecd.org/pisa/publications/pisa-2018-results.htm|url-status=live}}</ref> اٽلي پڙهائي ۽ سائنس ۾ او اي سي ڊي جي اوسط کان هيٺ ۽ رياضي ۾ اوسط جي ويجهو رهيو.<ref name="oecd.org"></ref> اتر ۽ ڏکڻ جي اسڪولن جي ڪارڪردگيءَ ۾ نمايان فرق موجود آهي؛ اتر جا اسڪول تقريباً اوسط جي برابر نتيجا ڏين ٿا، جڏهن ته ڏکڻ جا نتيجا گهڻو ڪمزور رهيا آهن.<ref>{{Cite web|title=The literacy divide: territorial differences in the Italian education system|url=http://new.sis-statistica.org/wp-content/uploads/2013/10/CO09-The-literacy-divide-territorial-differences-in-the-Italian.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20151117015624/http://new.sis-statistica.org/wp-content/uploads/2013/10/CO09-The-literacy-divide-territorial-differences-in-the-Italian.pdf|archive-date=17 November 2015|access-date=16 November 2015|publisher=Parthenope University of Naples}}</ref> اعليٰ تعليم [[اٽلي جي يونيورسٽين جي فهرست|سرڪاري يونيورسٽين]]، خانگي يونيورسٽين ۽ معزز ۽ چونڊيل [[اٽلي جا اعليٰ گريجوئيٽ اسڪول|اعليٰ گريجوئيٽ اسڪولن]] جي وچ ۾ ورهايل آهي، جهڙوڪ [[اسڪولا نورمالي سپيريئوري دي پيزا]]. 2019ع ۾ 33 اطالوي يونيورسٽيون دنيا جي مٿين 500 يونيورسٽين ۾ شامل هيون.<ref>{{Cite web|year=2019|title=Number of top-ranked universities by country in Europe|url=https://jakubmarian.com/number-of-top-ranked-universities-by-country-in-europe|publisher=jakubmarian.com|access-date=18 May 2019|archive-date=18 May 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20190518113438/https://jakubmarian.com/number-of-top-ranked-universities-by-country-in-europe/|url-status=live}}</ref> [[بولونيا يونيورسٽي]]، جيڪا 1088ع ۾ قائم ٿي، اڃا تائين هلندڙ [[قديم ترين يونيورسٽي]] آهي<ref>Nuria Sanz, Sjur Bergan: "The heritage of European universities", 2nd edition, Higher Education Series No. 7, Council of Europe, 2006. ISBN 978-92-871-6121-5. p. 136.</ref> ۽ يورپ جي اهم علمي ادارن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite news|date=3 July 2017|title=Censis, la classifica delle università: Bologna ancora prima|url=http://bologna.repubblica.it/cronaca/2017/07/03/news/censis_la_classifica_delle_universita_bologna_ancora_prima-169846308|work=La Repubblica|access-date=10 September 2018|archive-date=10 September 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20180910204704/https://bologna.repubblica.it/cronaca/2017/07/03/news/censis_la_classifica_delle_universita_bologna_ancora_prima-169846308/|url-status=live}}</ref> [[بوڪوني يونيورسٽي]]، [[يونيورسيتا ڪاتوليڪا دل ساڪرو ڪوئوري]]، [[لوئيس يونيورسٽي]]، [[پولي ٽيڪنيڪ يونيورسٽي آف ٽورين]]، [[پولي ٽيڪنيڪ يونيورسٽي آف ميلان]]، [[ساپئينزا يونيورسٽي آف روم]] ۽ [[يونيورسٽي آف ميلان]] پڻ بهترين يونيورسٽين ۾ شمار ٿين ٿيون.<ref>{{Cite web|year=2015|title=Academic Ranking of World Universities 2015 |url=http://www.shanghairanking.com/ARWU2015.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20151030134046/http://www.shanghairanking.com/ARWU2015.html|archive-date=30 October 2015|access-date=29 October 2015|publisher=Shanghai Ranking Consultancy}}</ref> === صحت === {{Main|اٽلي ۾ صحت}} {{See also|اٽلي ۾ صحت جي سار سنڀال}} [[File:Oil-1383546 1920.jpg|thumb|right|[[زيتون جو تيل]] ۽ ڀاڄيون بحيرۂ روم واري خوراڪ جو مرڪزي حصو آهن.<ref>{{Cite journal|last1=Duarte, A.|last2=Fernandes, J.|last3=Bernardes, J.|last4=Miguel, G.|year=2016|title=Citrus as a Component of the Mediterranean Diet|url=https://www.researchgate.net/publication/311911612|journal=Journal of Spatial and Organizational Dynamics|volume=4|pages=289–304|access-date=26 January 2021|archive-date=1 October 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20181001220519/https://www.researchgate.net/publication/311911612|url-status=live}}</ref>]] اٽلي ۾ 2015ع دوران مردن جي متوقع عمر 80.5 سال ۽ عورتن جي 84.8 سال هئي، جنهن سبب ملڪ دنيا ۾ [[متوقع عمر موجب ملڪن جي فهرست|پنجين نمبر]] تي رهيو.<ref>{{Cite web|year=2016|title=World Health Statistics 2016: Monitoring health for the SDGs Annex B: tables of health statistics by country, WHO region and globally |url=https://www.who.int/gho/publications/world_health_statistics/2016/Annex_B/en|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20160623023234/http://www.who.int/gho/publications/world_health_statistics/2016/Annex_B/en|archive-date=23 June 2016|access-date=27 June 2016|publisher=World Health Organization}}</ref> ٻين اولهندي ملڪن جي ڀيٽ ۾، اٽلي ۾ بالغن ۾ موٽاپي جي شرح گهٽ آهي، جيڪا 10 سيڪڙو کان گهٽ آهي<ref>{{Cite web|title=Global Prevalence of Adult Obesity|url=http://www.iotf.org/database/documents/GlobalPrevalenceofAdultObesity16thDecember08.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20090327044232/http://www.iotf.org/database/documents/GlobalPrevalenceofAdultObesity16thDecember08.pdf|archive-date=27 March 2009|access-date=29 January 2008|publisher=[[انٽرنيشنل اوبيسٽي ٽاسڪ فورس]]}}</ref>، ڇاڪاڻ⁠تہ [[بحيرۂ روم واري غذا]] جا صحت وارا فائدا تمام اهم آهن.<ref>{{Cite journal|last1=Dinu|first1=M|last2=Pagliai|first2=G|last3=Casini|first3=A|author-link3=اينجلا ڪاسيني|last4=Sofi|first4=F|date=10 May 2017|title=Mediterranean diet and multiple health outcomes: an umbrella review of meta-analyses of observational studies and randomised trials.|journal=European Journal of Clinical Nutrition|volume=72|issue=1|pages=30–43|doi=10.1038/ejcn.2017.58|pmid=28488692|s2cid=7702206|hdl-access=free|hdl=2158/1081996}}</ref> 2013ع ۾، اٽلي جي ترغيب تي [[يونيسڪو]]، بحيرۂ روم واري غذا کي اٽلي، [[مراڪش]]، [[اسپين]]، [[پرتگال]]، [[يونان]]، [[قبرص]] ۽ [[ڪروئيشيا]] جي [[انسانيت جي غير مادي ثقافتي ورثي جي نمائنده فهرست]] ۾ شامل ڪيو.<ref>{{Cite web|title=UNESCO Culture Sector, Eighth Session of the Intergovernmental Committee (8.COM) – from 2 to 7 December 2013 |url=http://www.unesco.org/culture/ich/index.php?lg=en&pg=00473|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131220125948/http://www.unesco.org/culture/ich/index.php?lg=en&pg=00473|archive-date=20 December 2013|access-date=3 April 2014}}; {{Cite web|url=http://www.unesco.org/culture/ich/index.php?lg=en&pg=00011&RL=00884|access-date=3 April 2014|title=UNESCO – Culture – Intangible Heritage – Lists & Register – Inscribed Elements – Mediterranean Diet| url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140415064011/http://www.unesco.org/culture/ich/index.php?lg=en&pg=00011&RL=00884|archive-date=15 April 2014}}</ref> روزانو سگريٽ پيئندڙن جو تناسب 2012ع ۾ 22 سيڪڙو هو، جيڪو 2000ع جي 24 سيڪڙو کان گهٽ هو، پر [[او اي سي ڊي]] جي اوسط کان مٿي هو.<ref>{{Cite web|year=2014|title=OECD Health Statistics 2014 How Does Italy Compare? |url=http://www.oecd.org/els/health-systems/Briefing-Note-ITALY-2014.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20150924133234/http://www.oecd.org/els/health-systems/Briefing-Note-ITALY-2014.pdf|archive-date=24 September 2015|publisher=OECD}}</ref> 2005ع کان وٺي، عوامي هنڌن تي سگريٽ نوشي کي "خاص طور تي هوادار ڪمرن" تائين محدود ڪيو ويو آهي.<ref>{{Cite news|title=Smoking Ban Begins in Italy {{!}} Europe {{!}} DW.COM {{!}} 10 January 2005|url=http://www.dw.com/en/smoking-ban-begins-in-italy/a-1453590|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150621143640/http://www.dw.com/en/smoking-ban-begins-in-italy/a-1453590|archive-date=21 June 2015|access-date=1 August 2010|publisher=[[ڊيوئچے ويلے]]}}</ref> 1978ع کان وٺي، رياست هڪ آفاقي عوامي صحت جو نظام هلائي رهي آهي.<ref>{{Cite web|title=Italy – Health|url=http://dev.prenhall.com/divisions/hss/worldreference/IT/health.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20090701064229/http://dev.prenhall.com/divisions/hss/worldreference/IT/health.html|archive-date=1 July 2009|access-date=2 August 2010|publisher=Dev.prenhall.com}}</ref> بهرحال، صحت جون خدمتون سڀني شهرين ۽ رهواسين کي هڪ گڏيل سرڪاري-خانگي نظام وسيلي مهيا ڪيون وڃن ٿيون. ان جو سرڪاري حصو [[سيرويتسيو سانيتاريو ناتسيونالي]] آهي، جيڪو صحت واري وزارت جي ماتحت منظم آهي ۽ علائقائي اختيارن جي حوالي ٿيل بنيادن تي هلائجي ٿو. 2020ع ۾ صحت تي خرچ [[مجموعي گهريلو پيداوار]] جو 10 سيڪڙو هو. اٽلي جو صحت وارو نظام لڳاتار دنيا جي بهترين نظامن ۾ شمار ٿيندو رهيو آهي؛<ref>{{Cite web|title=The World Health Organization's ranking of the world's health systems|url=http://www.photius.com/rankings/healthranks.html|access-date=7 September 2015|publisher=Photius.com|archive-date=5 January 2010|archive-url=https://web.archive.org/web/20100105190014/http://www.photius.com/rankings/healthranks.html|url-status=live}}; {{Cite news|date=20 March 2017|title=Italy's Struggling Economy Has World's Healthiest People|publisher=Bloomberg News|url=https://www.bloomberg.com/news/articles/2017-03-20/italy-s-struggling-economy-has-world-s-healthiest-people|access-date=9 December 2020|archive-date=6 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221006112037/https://www.bloomberg.com/news/articles/2017-03-20/italy-s-struggling-economy-has-world-s-healthiest-people|url-status=live}}</ref> [[عالمي صحت تنظيم]] (WHO) جي 2000ع سان لاڳاپيل تحقيق موجب، خرچن جي ڪارڪردگي ۽ شهرين کي عوامي علاج تائين رسائي جي لحاظ کان، فرانس کان پوءِ اٽلي وٽ دنيا جو ٻيون بهترين صحت وارو نظام هو.<ref>{{Cite journal |last1=Maio |first1=Vittorio |last2=Manzoli |first2=L |date=2002 |title=The Italian health care system: W.H.O. Ranking versus public perception. |url=https://www.researchgate.net/publication/285698246 |journal=P and T |volume=27 |pages=301–308}}</ref> == ثقافت == {{Main|اٽلي جي ثقافت}} اٽلي [[اولهندي تهذيب]] جي بنيادي جنم ڀومن مان هڪ ۽ هڪ [[ثقافتي سپر پاور]] آهي.<ref>Among others, Italy has been described as a "cultural superpower" by [https://www.washingtonpost.com/entertainment/coming-to-the-us-the-year-of-italian-culture-2013/2012/10/15/29f404a8-1703-11e2-9855-71f2b202721b_story.html ''دي واشنگٽن پوسٽ'']، آمريڪي صدر [[بارڪ اوباما]]، ۽ اڳوڻي پرڏيهي معاملن واري وزير [[جوليو تيرتسي دي سانت آگاتا]]. {{Cite web |url=http://www.arabnews.com/italy-cultural-superpower |title=Italy, a cultural superpower |date=2 June 2012 |access-date=25 January 2021 |archive-date=26 December 2014 |archive-url=https://web.archive.org/web/20141226231012/http://www.arabnews.com/italy-cultural-superpower |url-status=bot: unknown }}.</ref> ان جي ثقافت کي ڪيترين ئي علائقائي رسمن، مقامي طاقت جي مرڪزن ۽ سرپرستيءَ جي مرڪزن شڪل ڏني آهي.<ref>{{Cite book|last=Killinger|first=Charles|url=https://archive.org/details/culturecustomsof00char/page/3|title=Culture and customs of Italy|publisher=Greenwood Press|year=2005|isbn=978-0-3133-2489-5|edition=1. publ.|location=Westport, Conn.|page=[https://archive.org/details/culturecustomsof00char/page/3 3]}}</ref> ملڪ يورپ جي [[يورپ جي ثقافت|ثقافتي]] ۽ [[يورپ جي تاريخ|تاريخي]] ورثي ۾ اهم حصو وڌو آهي.<ref>{{Cite book|last=Cole|first=Alison|title=Virtue and magnificence: art of the Italian Renaissance courts|publisher=H.N. Abrams|year=1995|isbn=978-0-8109-2733-9|location=New York}}</ref> === معمارِي === {{Main|اطالوي معمارِي}} [[File:Reggia di Caserta - panoramio - Carlo Pelagalli (2).jpg|thumb|right|[[ڪاسيرتا جو شاهي محل]] دنيا ۾ سڀ کان وڏي اڳوڻي شاهي رهائشگاهه آهي.<ref>{{Cite web |last=Chronopoulou |first=Angeliki |date=23 January 2024 |title=Reggia Di Caserta Historical Overview |url=https://www.academia.edu/44592878 |access-date=23 January 2024 |website=Academia |language=English}}</ref><ref>{{Cite book|url=https://books.google.com/books?id=qTdlAQAAQBAJ|title=Dictionnaire amoureux de Versailles|first=Franck|last=FERRAND|date=24 October 2013|publisher=Place des éditeurs|isbn=9782259222679 |via=Google Books}}</ref>]] اٽلي پنهنجي معمارِي ڪاميابين لاءِ مشهور آهي،<ref>[http://www.justitaly.org/italy/italy-architecture.asp Architecture in Italy] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20120115053940/http://www.justitaly.org/italy/italy-architecture.asp|date=15 January 2012}}, ItalyTravel.com</ref> جهڙوڪ قديم روم طرفان محرابن، گنبذن ۽ ساڳين اڏاوتن جي تعمير، چوڏهين صديءَ جي آخر کان سورهين صديءَ تائين [[نشاۃ ثانيه واري معمارِي|نشاۃ ثانيه واري معمارِي تحريڪ]] جو بنياد، ۽ [[پيلاڊيئن ازم]] جو گهر هجڻ؛ اهو اهڙو انداز هو جنهن [[نوڪلاسيڪي معمارِي]] جهڙين تحريڪن کي متاثر ڪيو ۽ سڄي دنيا ۾ ملڪاڻن گهرن جي ڊزائنن تي اثر وڌو، خاص ڪري برطانيا ۽ آمريڪا ۾ سترهين صديءَ جي آخر کان ويهين صديءَ جي شروعات تائين. ڊزائنن جي هڪ مڃيل سلسلي جي شروعات سڀ کان پهرين يونانين ۽ اِيٽرسڪن ماڻهن ڪئي، جيڪو اڳتي وڌي ڪلاسيڪي رومي انداز تائين پهتو،<ref>Sear, Frank. [https://books.google.com/books?id=Rkdt_p6uvw0C&pg=PA10 ''Roman architecture.''] Cornell University Press, 1983. p. 10. Web. 23 September 2011.</ref> پوءِ نشاۃ ثانيه دوران ڪلاسيڪي رومي دور جي ٻيهر بحالي ٿي، ۽ اهو باروڪ دور تائين ارتقا ڪندو رهيو. باسيليڪا جو عيسائي تصور، جيڪو وچئين دور ۾ غالب معمارِي انداز بڻجي ويو، روم ۾ ايجاد ٿيو هو.<ref>[http://www.justitaly.org/italy/architecture/christian-byzanthine.asp Italy Architecture: Early Christian and Byzanthine] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130328131150/http://www.justitaly.org/italy/architecture/christian-byzanthine.asp|date=28 March 2013}}, ItalyTravel.com</ref> [[رومانسڪ معمارِي]]، جيڪا تقريباً 800ع کان 1100ع تائين عروج تي رهي، اطالوي معمارِي جي سڀ کان وڌيڪ زرخيز ۽ تخليقي دورن مان هڪ هئي، جڏهن [[پيزا جو جهڪيل مينار]] ۽ ميلان ۾ [[سينٽ امبروجيو جي باسيليڪا]] جهڙا شاهڪار تعمير ٿيا. اها رومي محرابن، رنگين شيشي وارن دريچن ۽ وڪڙيل ٿنڀن جي استعمال لاءِ مشهور هئي. اطالوي رومانسڪ معمارِي جي بنيادي جدت [[والٽ (معمارِي)|والٽ]] هئي، جيڪا ان کان اڳ اولهندي معمارِي ۾ ڪڏهن به نه ڏٺي وئي هئي.<ref>[http://www.justitaly.org/italy/architecture/romanesque.asp Italy Architecture: Romanesque] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130328120342/http://www.justitaly.org/italy/architecture/romanesque.asp|date=28 March 2013}}, ItalyTravel.com</ref> اطالوي معمارِي [[نشاۃ ثانيه]] دوران نمايان طور ارتقا ڪئي. [[فليپو برونيلليسڪي]] [[فلورينس گرجاگھر|فلورينس جي گرجاگھر]] لاءِ پنهنجي گنبذ وسيلي معمارِي ڊزائن ۾ حصو وڌو، جيڪو انجنيئرنگ جو اهڙو ڪارنامو هو، جيڪو قديم زماني کان پوءِ نه ڏٺو ويو هو.<ref>{{Cite book|last1=Campbell|first1=Stephen J|title=Italian Renaissance Art|last2=Cole|first2=Michael Wayne|publisher=Thames & Hudson Inc|year=2012|location=New York|pages=95–97}}</ref> اطالوي نشاۃ ثانيه واري معمارِي جي مشهور ڪاميابي [[سينٽ پيٽر جي باسيليڪا]] هئي، جنهن کي [[دوناٽو برامانتي]] سورهين صديءَ جي شروعات ۾ ڊزائن ڪيو. [[اندريا پيلاڊيو]] پنهنجي ڊزائن ڪيل ولاز ۽ محلن وسيلي سڄي اولهندي يورپ جي معمارن تي اثر وڌو.<ref>{{Cite web|title=City of Vicenza and the Palladian Villas of the Veneto|url=https://whc.unesco.org/en/list/712|website=UNESCO World Heritage Centre}}</ref> [[باروڪ معمارِي|باروڪ دور]] شاندار اطالوي معمار پيدا ڪيا. پوئين باروڪ ۽ [[روڪوڪو]] معمارِي جو سڀ کان اصلي ڪم [[ستوپينيجي جو شڪار محل]] آهي.<ref>R. De Fusco, ''A thousand years of architecture in Europe'', pg. 443.</ref> 1752ع ۾، [[لوئيجي وانويتيلي]] [[ڪاسيرتا جو شاهي محل]] تعمير ڪرڻ شروع ڪيو.<ref>{{Cite book|last=Hersey|first=George|title=Architecture and Geometry in the Age of the Baroque|publisher=University of Chicago Press|year=2001|isbn=0-2263-2784-1|location=Chicago|page=119}}</ref> ارڙهين صديءَ جي آخر ۽ اڻويهين صديءَ جي شروعات ۾، اٽلي [[نوڪلاسيڪي معمارِي|نوڪلاسيڪي معمارِي تحريڪ]] کان متاثر ٿيو. ولاز، محل، باغ، اندروني سجاوٽ ۽ فن ٻيهر قديم رومي ۽ يوناني موضوعن تي ٻڌل ٿيڻ لڳا.<ref>[http://www.justitaly.org/italy/architecture/neoclassicism.asp Italy Architecture: Neoclassicism] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130328084932/http://www.justitaly.org/italy/architecture/neoclassicism.asp|date=28 March 2013}}, ItalyTravel.com</ref> [[اطالوي فاشزم|فاشسٽ دور]] دوران، نام نهاد "[[نويچينتو تحريڪ]]" عروج تي آئي، جيڪا سامراجي روم جي ٻيهر دريافت تي ٻڌل هئي. [[مارچيلو پياچينتيني]]، جيڪو شهرن جي شهري تبديليءَ جو ذميوار هو، سادي بڻايل نوڪلاسيڪيت جو هڪ روپ جوڙيو.<ref>{{Cite news|title=Renzo Piano|url=https://www.nytimes.com/topic/person/renzo-piano|access-date=20 August 2017|work=The New York Times}}</ref> === بصري فن === {{Main|اطالوي فن}} [[File:Leonardo da Vinci (1452-1519) - The Last Supper (1495-1498).jpg|thumb|''[[آخري دعوت (ليونارڊو دا ونچي)|آخري دعوت]]'' (1494–1499)، [[ليونارڊو دا ونچي]]، [[سانتا ماريا ديللي گراتسي، ميلان|سانتا ماريا ديللي گراتسي جو گرجاگھر]]، ميلان]] اطالوي بصري فنن جي تاريخ [[اولهندي مصوري]] لاءِ اهم آهي. [[رومي فن]] يونان کان متاثر هو ۽ ان کي قديم يوناني مصوريءَ جو وارث سمجهي سگهجي ٿو. رومي مصوريءَ مان رڳو ديواري مصوريون باقي بچيون آهن.<ref>{{Cite web|title=Roman Painting|url=http://www.art-and-archaeology.com/roman/painting.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130726163006/http://art-and-archaeology.com/roman/painting.html|archive-date=26 July 2013|publisher=art-and-archaeology.com}}</ref> انهن ۾ [[ٽرومپ لوئيل]]، ڪاذب منظرڪشي ۽ خالص منظرنگاريءَ جا سڀ کان پهريان مثال شامل ٿي سگهن ٿا.<ref>{{Cite web|title=Roman Wall Painting|url=http://www.accd.edu/sac/vat/arthistory/arts1303/Rome4.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20070319123717/http://www.accd.edu/sac/vat/arthistory/arts1303/Rome4.htm|archive-date=19 March 2007|publisher=accd.edu}}</ref> اطالوي نشاۃ ثانيه کي مصوريءَ جو [[سونهري دور (استعارو)|سونهري دور]] سمجهيو وڃي ٿو، جيڪو پندرهين صديءَ کان سورهين صديءَ جي آخر تائين پکڙيل هو ۽ اٽلي کان ٻاهر به وڏو اثر رکندڙ هو. [[مساچچو]]، [[فليپو لپي]]، [[تنتوريتو]]، [[ساندرو بوتيچيللي]]، [[ليونارڊو دا ونچي]]، [[مائيڪل اينجلو]]، [[رافائيل]] ۽ [[تيتسيان]] جهڙن فنڪارن [[منظرڪشي (گرافڪ)|منظرڪشي]] جي استعمال ذريعي مصوريءَ کي وڌيڪ بلند سطح تي پهچايو. مائيڪل اينجلو مجسما ساز طور پڻ سرگرم هو؛ سندس ڪمن ۾ ''[[ڊيوڊ (مائيڪل اينجلو)|ڊيوڊ]]''، ''[[پيتا (مائيڪل اينجلو)|پيتا]]'' ۽ ''[[موسى (مائيڪل اينجلو)|موسى]]'' جهڙا شاهڪار شامل آهن. پندرهين ۽ سورهين صديءَ ۾، [[اعليٰ نشاۃ ثانيه]] هڪ اندازي فن کي جنم ڏنو، جنهن کي [[مينرزم]] چيو وڃي ٿو. سورهين صديءَ جي شروعات واري فن کي نمايان ڪندڙ متوازن ترتيبن ۽ منظرڪشيءَ ڏانهن عقلي طريقيڪار جي جاءِ تي، مينرسٽ فنڪارن بي ثباتي، بناوٽ ۽ شڪ کي اختيار ڪيو. [[پيئرو ديللا فرانچيسڪا]] جا بي چين نه ٿيندڙ چهرا ۽ اشارا ۽ رافائيل جون پرسڪون مريمون، [[پونتورمو]] جي پريشان اظهار ۽ [[ايل گريڪو]] جي جذباتي شدت سان بدلجي ويون. [[File:Sandro Botticelli - La nascita di Venere - Google Art Project - edited.jpg|thumb|''[[وينس جو جنم]]'' (1484–1486)، [[ساندرو بوتيچيللي]]، [[اُففيتسي گيلري]]، فلورينس]] سترهين صديءَ ۾، [[اطالوي باروڪ]] جي عظيم ترين مصورن ۾ [[ڪاراواجو]]، [[آرتيميسيا جينتيليسڪي]]، [[ڪارلو ساراسيني]] ۽ [[بارتولوميو مانفريدي]] شامل آهن. ارڙهين صديءَ ۾، [[اطالوي روڪوڪو فن|اطالوي روڪوڪو]] بنيادي طور [[ارڙهين صديءَ جو فرانسيسي فن|فرانسيسي]] [[روڪوڪو]] کان متاثر هو. اطالوي نوڪلاسيڪي مجسما سازي، [[انتونيو ڪانووا]] جي عريان مجسمن سان گڏ، تحريڪ جي مثالي رخ تي مرڪوز رهي. اڻويهين صديءَ ۾، رومانوي مصورن ۾ [[فرانچيسڪو هايز]] ۽ [[فرانچيسڪو پوديستي]] شامل هئا. [[امپريشنزم]] فرانس کان اٽلي ۾ ''[[ماڪيايولي]]'' وسيلي آيو، ۽ [[حقيقت نگاري (فنون)|حقيقت نگاري]] [[جوآڪينو توما]] ۽ [[جيوسيپي پيلليتسا دا وولپيدو]] وسيلي آئي. ويهين صديءَ ۾، [[مستقبل نگاري]] سان گڏ، اٽلي مصوري ۽ مجسما سازيءَ جي ارتقا ۾ ٻيهر هڪ بنيادي ملڪ طور اڀريو. مستقبل نگاريءَ کان پوءِ [[جورجو دي ڪيريڪو]] جون مابعدالطبيعي مصوريون آيون، جن [[سررئيلسٽن]] تي اثر وڌو.<ref>Gale, Matthew. "Pittura Metafisica". ''Grove Art Online. Oxford Art Online''. Oxford University Press. Web.</ref> === ادب === {{Main|اطالوي ادب}} رسمي لاطيني ادب 240 ق.م. ۾ شروع ٿيو، جڏهن روم ۾ پهريون اسٽيج ڊرامو پيش ڪيو ويو.<ref>Duckworth, George Eckel. [https://books.google.com/books?id=BuLEo5U9sb0C&pg=PA3 ''The nature of Roman comedy: a study in popular entertainment.''] University of Oklahoma Press, 1994. p. 3. Web. 15 October 2011.</ref> لاطيني ادب انتهائي اثرائتو هو ۽ اڄ به آهي، جنهن ۾ ڪيترائي ليکڪ، شاعر، فلسفي ۽ مؤرخ شامل آهن، جهڙوڪ [[پليني دي ايلڊر]]، [[پليني دي ينگر]]، [[ورجل]]، [[هوريس]]، [[پروپرشيس]]، [[اووڊ]] ۽ [[ليوي]]. رومي پنهنجي زباني روايت، شاعري، ڊرامي ۽ قطعات لاءِ مشهور هئا.<ref>{{Cite book|url={{Google books|LHA_SydyKOYC|page=PA39|keywords=|text=|plainurl=yes}}|title=Poetry and Drama: Literary Terms and Concepts.|date=2011|publisher=The Rosen Publishing Group|isbn=978-1-6153-0490-5|access-date=18 October 2011}}</ref> تيرهين صديءَ جي شروعات ۾، [[فرانسس آف اسيسي]] پهريون اطالوي شاعر هو، پنهنجي مذهبي گيت ''[[سج جو گيت]]'' سان.<ref>{{Cite book|url={{Google books|3uq0bObScHMC|keywords=|text=|plainurl=yes}}|title=The Cambridge History of Italian Literature|publisher=Cambridge University Press|year=1999|isbn=978-0-5216-6622-0|editor-last=Brand|editor-first=Peter|chapter=2 – Poetry. Francis of Assisi (pp. 5ff.)|access-date=31 December 2015|editor-last2=Pertile|editor-first2=Lino|editor-link2=لينو پيرتيلي|chapter-url={{Google books|3uq0bObScHMC|page=PA5|keywords=|text=|plainurl=yes}}|archive-url=https://web.archive.org/web/20160610172548/https://books.google.com/books?id=3uq0bObScHMC&printsec=frontcover|archive-date=10 June 2016|url-status=live}}</ref> [[File:Dante03.jpg|thumb|upright=.8|[[دانتي اليگهيئري]]، جنهن جي ڪمن جديد اطالوي ٻوليءَ جي بنياد وجهڻ ۾ مدد ڪئي، [[وچئين دور]] جي عظيم ترين شاعرن مان هڪ سمجهيو وڃي ٿو. سندس رزمي نظم ''[[ڊيوائن ڪاميڊي]]'' [[عالمي ادب]] جي بهترين ڪمن ۾ شمار ٿئي ٿو.]] تيرهين صديءَ ۾، سسلي ۾ [[شهنشاهه فريڊرڪ ٻيون]] جي درٻار ۾، پرووانسال صورتن ۽ موضوعن تي ٻڌل غنائي شاعري مقامي عام ٻوليءَ جي هڪ نفيس صورت ۾ لکي وئي. انهن شاعرن مان هڪ [[جياڪومو دا لينتيني]] هو، جيڪو [[سونٽ]] جي صورت جو موجد هو؛ سڀ کان مشهور ابتدائي سونٽ نگار [[پيٽرارڪ]] هو.<ref>Ernest Hatch Wilkins, ''The invention of the sonnet, and other studies in Italian literature'' (Rome: Edizioni di Storia e letteratura, 1959), 11–39</ref> [[گويڊو گوئينيتسيلي]] ''[[دولچي ستل نووو]]'' جو باني آهي، جيڪا اهڙي شعري مکتب هئي جنهن محبت جي شاعريءَ ۾ فلسفيانه پاسو شامل ڪيو. محبت جي هن نئين سمجهه، جيڪا نرم انداز ۾ ظاهر ڪئي وئي، فلورينس جي شاعر [[دانتي اليگهيئري]] کي متاثر ڪيو، جنهن جديد اطالوي ٻوليءَ جو بنياد وڌو. دانتي جو ڪم، ''[[ڊيوائن ڪاميڊي]]''، ادب جي بهترين ڪمن مان آهي.<ref name="Bloom">{{Cite book|last=Bloom|first=Harold|author-link=هيرلڊ بلوم|url=https://archive.org/details/westerncanonbook00bloorich|title=The Western Canon|publisher=Harcourt Brace|year=1994|isbn=978-0-1519-5747-7|url-access=registration}} See also [[اولهندي ڪينن]] for other "canons" that include the ''Divine Comedy''.</ref> پيٽرارڪ ۽ [[جيوواني بوڪاچچو]] قديم دور جي ڪمن کي ڳوليو ۽ انهن جي پيروي ڪئي ۽ پنهنجي فني شخصيتن کي سنواريو. پيٽرارڪ پنهنجي نظمن جي مجموعي ''[[اِل ڪانتسونيري]]'' وسيلي شهرت ماڻي. بوڪاچچو جو ''[[دي ڊيڪاميرون]]'' پڻ برابر اثرائتو هو، جيڪو ننڍين ڪهاڻين جو تمام مشهور مجموعو آهي.<ref>{{Cite encyclopedia|title=Giovanni Boccaccio: The Decameron.|encyclopedia=[[انسائيڪلوپيڊيا برٽانيڪا]]|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/70836/Giovanni-Boccaccio/755/The-Decameron|access-date=18 December 2013|archive-url=https://web.archive.org/web/20131219020413/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/70836/Giovanni-Boccaccio/755/The-Decameron|archive-date=19 December 2013|url-status=live}}</ref> نشاۃ ثانيه جي ليکڪن جي ڪمن ۾ [[نيڪولو ميڪياويلي]] جو ''[[دي پرنس]]'' شامل آهي، جيڪو سياسي سائنس تي هڪ مضمون آهي، جنهن ۾ "اثرائتي حقيقت" کي ڪنهن به مجرد مثالي تصور کان وڌيڪ اهم سمجهيو ويو آهي. [[جيوواني فرانچيسڪو سترپارولا]] ۽ [[جيمباتيستا باسيلي]]، جن بالترتيب ''[[سترپارولا جون مزاحيه راتيون]]'' (1550–55) ۽ ''[[پينتاميرون]]'' (1634) لکيا، يورپ ۾ پري ڪهاڻين جي سڀ کان پهرين معلوم صورتن مان ڪجهه ڇاپيون.<ref>Steven Swann Jones, ''The Fairy Tale: The Magic Mirror of Imagination'', Twayne Publishers, New York, 1995, {{ISBN|0-8057-0950-9}}, p. 38; Bottigheimer 2012a, 7; Waters 1894, xii; Zipes 2015, 599.; {{Citation|last1=Opie|first1=Iona|title=The Classic Fairy Tales|year=1974|url=https://archive.org/details/classicfairytale00opie_0|place=Oxford and New York|publisher=Oxford University Press|isbn=978-0-1921-1559-1|last2=Opie|first2=Peter|author-link=آئيونا اوپي|author-link2=پيٽر اوپي}} See p. 20. The claim for earliest fairy-tale is still debated, see for example Jan M. Ziolkowski, ''Fairy tales from before fairy tales: the medieval Latin past of wonderful lies'', University of Michigan Press, 2007. Ziolkowski examines [[ايگبرٽ آف ليئج]]'s Latin beast poem ''Fecunda natis'' (''The Richly Laden Ship'', c. 1022/24), the earliest known version of "[[ننڍڙي ڳاڙهي ٽوپي]]". Further info: [https://web.archive.org/web/20071023044216/http://www.leithart.com/archives/003139.php Little Red Pentecostal], Peter J. Leithart, 9 July 2007.</ref> باروڪ دور [[گليليو]] جي صاف سائنسي نثر کي جنم ڏنو. سترهين صديءَ ۾، [[آرڪيڊيا اڪيڊمي|آرڪيڊين]] شاعريءَ ۾ سادگي ۽ ڪلاسيڪي ضبط بحال ڪرڻ لاءِ هڪ تحريڪ شروع ڪئي.<ref>{{Cite web|url=https://www.britannica.com/topic/Academy-of-Arcadia|title=Academy of Arcadia &#124; Neapolitan Poets, Arcadian Shepherds & Arcadian Landscape &#124; Britannica|website=www.britannica.com|accessdate=19 November 2025}}</ref> اطالوي ليکڪن اڻويهين صديءَ ۾ رومانويت کي اختيار ڪيو؛ اها [[ريزورجيمنتو]] جي خيالن سان هم وقت هئي، اها تحريڪ جنهن اطالوي اتحاد آندو. اتحاد جي خبر [[ويتوريو الفيري]]، [[اوگو فوسڪولو]] ۽ [[جياڪومو ليوپاردي]] جهڙن شاعرن اڳواٽ ڏني. اهم اطالوي رومانوي ليکڪ [[اليساندرو مانزوني]] جا ڪم، پنهنجي حب الوطنيءَ واري پيغام ۽ جديد، متحد اطالوي ٻوليءَ جي ترقيءَ ۾ سندس ڪوششن سبب، اطالوي اتحاد جي علامت آهن.<ref>{{Cite web|date=18 May 2023|title=Alessandro Manzoni {{!}} Italian author|url=https://www.britannica.com/biography/Alessandro-Manzoni|website=Encyclopædia Britannica}}</ref> [[File:Portrait of Niccolò Machiavelli.jpg|thumb|upright=.8|[[ميڪياويلي]]، جديد [[سياسي سائنس]] جو باني]] اڻويهين صديءَ جي آخر ۾، ''[[ويرزمو (ادب)|ويرزمو]]'' نالي هڪ ادبي تحريڪ، جنهن حقيقت نگاريءَ کي ساراهيو، اطالوي ادب ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو. [[ايميليو سالگاري]]، جيڪو ايڪشن-ايڊوينچر [[سواش بڪلر]]ن جو ليکڪ ۽ سائنس فڪشن جو اڳواڻ هو، پنهنجي ''[[ساندوڪان]]'' سلسلو شايع ڪيو.<ref>{{Cite book|last1=Gaetana Marrone|url={{Google books|d9NcAgAAQBAJ|page=PA1654|keywords=|text=|plainurl=yes}}|title=Encyclopedia of Italian Literary Studies|last2=Paolo Puppa|publisher=Routledge|year=2006|isbn=978-1-1354-5530-9|page=1654}}</ref> 1883ع ۾، [[ڪارلو ڪولودي]] ''[[پنوڪيو جون مهمون]]'' شايع ڪيو، جيڪو ڪنهن اطالوي ليکڪ جو سڀ کان مشهور ٻارن جو ڪلاسيڪي ڪتاب بڻيو ۽ دنيا جي [[ترجمن جي تعداد موجب ادبي ڪمن جي فهرست|سڀ کان وڌيڪ ترجمو ٿيل]] غير مذهبي ڪتابن مان هڪ آهي.<ref>Giovanni Gasparini. ''La corsa di Pinocchio''. Milano, Vita e Pensiero, 1997. p. 117. {{ISBN|8-8343-4889-3}}</ref> [[مستقبل نگاري]] نالي تحريڪ ويهين صديءَ جي شروعات ۾ ادب تي اثر انداز ٿي. [[فليپو توماسو مارينيتي]] ''[[مستقبل نگاري جو منشور]]'' لکيو ۽ اهڙي ٻولي ۽ استعارن جي استعمال جو مطالبو ڪيو، جيڪي مشيني دور جي رفتار، تحرڪ ۽ تشدد کي عظمت ڏين.<ref>{{Cite book|title=The 20th-Century art book.|publisher=Phaidon Press|year=2001|isbn=978-0-7148-3542-6|edition=Reprinted.|location=dsdLondon}}</ref> جديد ادبي شخصيتن ۾ [[گابريئلي دانونتسيو]]، قوم پرست شاعر [[جيوسوئي ڪارڊوچچي]]، 1906ع جو نوبل انعام ماڻيندڙ، حقيقت نگار ليکڪا [[گرازيا ديليدا]]، 1926ع جي انعام يافته، جديد ٿيٽر ليکڪ [[لوئيجي پيرانديللو]]، 1936ع ۾، ننڍين ڪهاڻين جو ليکڪ [[ايتالو ڪالوينو]]، 1960ع ۾، شاعر [[سالوواتوري ڪوازيمودو]]، 1959ع ۾، ۽ [[يوجينيو مونتالي]]، 1975ع ۾، [[امبرتو ايڪو]]، 1980ع ۾، ۽ طنز نگار ۽ ٿيٽر ليکڪ [[داريو فو]]، 1997ع ۾، شامل آهن.<ref>{{Cite web|title=All Nobel Prizes in Literature|url=http://nobelprize.org/nobel_prizes/literature/laureates|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110529091551/http://nobelprize.org/nobel_prizes/literature/laureates|archive-date=29 May 2011|access-date=30 May 2011|publisher=Nobel Foundation}}</ref> === فلسفو === {{Main|اطالوي فلسفو}} اطالوي فلسفي [[اولهندي فلسفو|اولهندي فلسفي]] تي اثر وڌو، جنهن جي شروعات يونانين ۽ رومن کان ٿي، ۽ پوءِ نشاۃ ثانيه جي انسان دوستي، [[روشن خيالي جو دور]] ۽ [[جديد فلسفو]] تائين پهتي.<ref name="Garin">{{Cite book|last=Garin|first=Eugenio|url=https://books.google.com/books?id=sVP3vBmDktQC|title=History of Italian Philosophy|publisher=VIBS|year=2008|isbn=978-9-0420-2321-5}}</ref> اٽلي ۾ باضابطه فلسفو [[فيثاغورث]] متعارف ڪرايو، جيڪو [[ڪروتوني]] ۾ اطالوي فلسفي جي مکتب جو باني هو.<ref>{{Cite book|last=Herodotus|title=The Histories|publisher=Penguin Classics|page=226}}</ref> يوناني دور جي اطالوي فلسفين ۾ [[زينوفينس]]، [[پارمينيدس]] ۽ [[زينو آف ايليا|زينو]] شامل آهن. رومي فلسفين ۾ [[سيسرو]]، [[لوڪريتيوس]]، [[سينيڪا دي ينگر]]، [[پلوٽارڪ]]، [[ايپيڪتيتس]]، [[مارڪس اوريليئس]] ۽ [[آگسٽين آف هيپو]] شامل آهن.<ref name="Garin"></ref> [[File:Famous Italian philosophers.jpg|thumb|مٿي کاٻي پاسي کان گهڙيءَ جي رخ ۾: [[ٿامس اڪوئناس|اڪوئناس]]، ديني عالم؛<ref>{{Cite web|title=St. Thomas Aquinas {{!}} Biography, philosophy, & Facts|url=https://www.britannica.com/biography/Saint-Thomas-Aquinas|access-date=20 January 2020|website=Encyclopædia Britannica}}</ref> [[جورڊانو برونو|برونو]]، [[ڪائناتيات دان]]؛<ref>Gatti, Hilary. ''Giordano Bruno and Renaissance Science: Broken Lives and Organizational Power''. Cornell University Press, 2002, 1. {{ISBN|0-8014-8785-4}}.</ref> [[چيزاري بيڪاريا|بيڪاريا]]، [[جرم شناس]]؛<ref name="Hostettler-2011">{{Cite book|last=Hostettler|first=John|title=Cesare Beccaria: The Genius of 'On Crimes and Punishments'|date=2011|publisher=Waterside Press|isbn=978-1-9043-8063-4|location=Hampshire|page=160}}</ref> ۽ [[ماريا مونٽيسوري|مونٽيسوري]]، [[مونٽيسوري تعليم]] واري<ref name="Montessori">{{Cite web|title=Introduction to Montessori Method|url=https://amshq.org/Montessori-Education/Introduction-to-Montessori|publisher=American Montessori Society}}</ref>]] اطالوي وچئين دور جو فلسفو بنيادي طور عيسائي هو، ۽ ان ۾ [[ٿامس اڪوئناس]] جهڙا ديني عالم شامل هئا، جيڪو [[فطري الٰهيات]] جو ڪلاسيڪي حامي هو، جنهن [[ارسطوي فلسفو]] عيسائيت ۾ ٻيهر متعارف ڪرايو.<ref>{{Cite web|last=Blair|first=Peter|title=Reason and Faith: The Thought of Thomas Aquinas|url=http://www.dartmouthapologia.org/articles/show/125|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20130913011656/http://www.dartmouthapologia.org/articles/show/125|archive-date=13 September 2013|access-date=18 December 2013|website=The Dartmouth Apologia}}</ref> نشاۃ ثانيه جي فلسفين ۾ شامل آهن: [[جورڊانو برونو]]، اولهه جي هڪ اهم سائنسي شخصيت؛ [[مارسيليو فيچينو]]، انسان دوست فلسفي؛ ۽ [[نيڪولو ميڪياويلي]]، جديد [[سياسي سائنس]] جو هڪ باني. ميڪياويلي جو سڀ کان مشهور ڪم ''[[دي پرنس]]'' آهي، جنهن جو سياسي فڪر ۾ حصو سياسي [[مثاليت پسندي]] ۽ [[حقيقت پسندي (بين الاقوامي لاڳاپا)|حقيقت پسندي]] جي وچ ۾ بنيادي وڇوڙو آهي.<ref>Moschovitis Group Inc, Christian D. Von Dehsen and Scott L. Harris, ''Philosophers and religious leaders'', (The Oryx Press, 1999), 117.</ref><ref>{{Cite web|title=The Enlightenment throughout Europe|url=http://history-world.org/enlightenment_throughout_europe.htm|archive-url=https://web.archive.org/web/20130123082708/http://history-world.org/enlightenment_throughout_europe.htm|archive-date=23 January 2013|access-date=12 December 2017|website=International World History Project}}</ref> [[پادووا]]، [[بولونيا]] ۽ [[نيپلز]] جهڙا يونيورسٽي شهر علم ۽ تحقيق جا مرڪز رهيا، جن ۾ [[جيامباتيستا ويڪو]] جهڙا فلسفي شامل هئا.<ref name="maritain.nd.edu">{{Cite web|title=History of Philosophy 70|url=http://maritain.nd.edu/jmc/etext/hop70.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20170525033238/http://maritain.nd.edu/jmc/etext/hop70.htm|archive-date=25 May 2017|access-date=12 December 2017|website=maritain.nd.edu}}</ref> [[چيزاري بيڪاريا]] روشن خياليءَ جي اهم شخصيت ۽ [[ڪلاسيڪي مکتب (جرم شناسي)|ڪلاسيڪي فوجداري نظريي]] ۽ [[سزا شناسي]] جو پيءُ هو.<ref name="Hostettler-2011"></ref> اٽلي ۾ 1800ع واري ڏهاڪي ۾ هڪ مشهور فلسفيانه تحريڪ هئي، جنهن ۾ [[مثاليت پسندي]]، [[حسيت]] ۽ [[تجربيت]] شامل هئا.<ref name="maritain.nd.edu"></ref> اڻويهين صديءَ جي آخر ۽ ويهين صديءَ دوران ٻيون تحريڪون پڻ مقبول ٿيون، جهڙوڪ [[وجودي الٰهيات]]،<ref>{{Cite journal|last=Scarangello|first=Anthony|year=1964|title=Major Catholic-Liberal Educational Philosophers of the Italian Risorgimento|journal=History of Education Quarterly|volume=4|issue=4|pages=232–250|doi=10.2307/367499|jstor=367499|s2cid=147563567}}</ref> [[اٽلي ۾ انارڪزم|انارڪزم]]، ڪميونزم، سوشلزم، مستقبل نگاري، فاشزم ۽ عيسائي جمهوريت.<ref>{{Cite book|last=Pernicone|first=Nunzio|title=Italian Anarchism 1864–1892 |publisher=AK Press|year=2009|pages=111–113}}</ref> [[انتونيو گرامشي]] ڪميونسٽ نظريي اندر اڃا تائين لاڳاپيل فلسفي آهي، جنهن کي [[ثقافتي بالادستي]] جو نظريو ٺاهڻ جو ڪريڊٽ ڏنو وڃي ٿو. اطالوي فلسفين غير مارڪسي [[لبرل سوشلزم]] واري فلسفي جي ترقيءَ ۾ اثر وڌو. 1960ع واري ڏهاڪي ۾، کاٻي ڌر جي ڪارڪنن [[اختيار مخالف]] مزدور نواز نظرين کي اختيار ڪيو، جيڪي [[خودمختيار تحريڪ]] ۽ [[ورڪرزم]] جي نالي سان مشهور ٿيا.<ref>{{Cite book|last1=Balestrini|first1=Nanni|title=L'orda d'oro 1968–1977. La grande ondata rivoluzionaria e creativa, politica ed esistenziale |last2=Moroni|first2=Primo|publisher=SugarCo|year=1997|isbn=8-8078-1462-5}}</ref> [[اطالوي فيمينسٽن]] ۾ [[سيبيلا اليرامو]]، [[الائدي گوالبيرتا بيڪاري]] ۽ [[آنا ماريا موتسوني]] شامل آهن، ۽ پروٽو-فيمينسٽ فلسفن کي اڳ ۾ ئي اطالوي ليکڪن ڇُهيو هو. اطالوي تعليمدان [[ماريا مونٽيسوري]] [[مونٽيسوري تعليم|اهڙو تعليمي فلسفو]] پيدا ڪيو، جيڪو سندس نالي سان سڃاتو وڃي ٿو.<ref name="Montessori"></ref> [[جيوسيپي پيانو]] تجزياتي فلسفي ۽ رياضيات جي جديد فلسفي جو باني هو. تجزياتي فلسفين ۾ [[ڪارلو پينڪو]]، [[گلوريا اوريجي]]، [[پيئرئنا گاراواسو]] ۽ [[لوچانو فلوريدي]] شامل آهن.<ref name="Garin"></ref> === ٿيٽر === {{Main|اٽلي جو ٿيٽر}} [[File:Gemälde des Hieronymus Francken - Die Compagnia dei Comici Gelosi bei einer Aufführung in Paris.jpg|thumb|[[ڪوميڊيا ديل آرٽي]] جو ٽولو [[آئي جيلوسي]] پرفارم ڪندي، [[هيرونيمس فرانڪن اول]] جو ڪم، {{circa|1590}}]] اطالوي ٿيٽر وچئين دور ۾ وجود ۾ آيو، جنهن جا اڳوڻا بنياد ڏکڻ اٽليءَ جي قديم يوناني ڪالونين ([[ميگنا گريشيا]])،<ref>{{Cite web|title=Storia del Teatro nelle città d'Italia|url=https://www.melogranoarte.it/storia-del-teatro-nelle-citta-ditalia|access-date=27 July 2022|language=it}}</ref> گڏوگڏ [[اٽالڪ قومون|اٽالڪ قومن]] جي ٿيٽر<ref>{{Cite web|title=Storia del teatro: lo spazio scenico in Toscana|url=https://brunelleschi.imss.fi.it/itinerari/itinerario/storiateatrospazioscenicotoscana.html|access-date=28 July 2022|language=it}}</ref> ۽ [[قديم روم جو ٿيٽر]] تائين پهچن ٿا. ٻه مکيه رستا هئا، جن وسيلي ٿيٽر ترقي ڪئي. پهريون، ڪيٿولڪ مذهبي عبادتن جي ڊرامائي صورت، ۽ ٻيو، تماشي جي بت پرست صورتن مان ٺهيل هو، جهڙوڪ شهري ميلن لاءِ اسٽيجنگ، درٻاري مسخرن جون تياريون، ۽ [[ٽروباڊور]]ن جا گيت.<ref>Of this second line, Dario Fo speaks of a true alternative culture to the official one: although widespread as an idea, some scholars such as {{Ill|Giovanni Antonucci|it}} do not agree in considering it as such. In this regard, see {{Cite book|last=Antonucci|first=Giovanni|title=Storia del teatro italiano|publisher=Newton Compton Editori|year=1995|isbn=978-8-8798-3974-7|pages=10–14|language=it}}</ref> نشاۃ ثانيه واري ٿيٽر جديد ٿيٽر جي شروعات ڪئي. قديم ٿيٽري متن ترجمو ڪيا ويا ۽ درٻارن ۾ اسٽيج ڪيا ويا، ۽ پوءِ عوامي ٿيٽرن ڏانهن منتقل ٿيا. پندرهين صديءَ جي آخر ۾، [[فيرارا]] ۽ روم جا شهر ٿيٽر جي ٻيهر دريافت ۽ تجديد لاءِ اهم هئا.<ref>{{Cite book|last=Antonucci|first=Giovanni|title=Storia del teatro italiano|publisher=Newton Compton Editori|year=1995|isbn=978-8-8798-3974-7|page=18|language=it}}</ref> سورهين صديءَ کان ارڙهين صديءَ تائين، [[ڪوميڊيا ديل آرٽي]] [[بداهتي ٿيٽر]] جي هڪ صورت هئي، ۽ اڄ به پيش ڪئي وڃي ٿي. اداڪارن جا گهمندڙ ٽولا کليل هنڌن تي اسٽيج لڳائيندا هئا ۽ [[جگلنگ]]، [[اڪروبيٽڪس]] ۽ مزاحيه ڊرامن جي صورت ۾ وندر فراهم ڪندا هئا. ڊراما لکيل ڊرامائي متن مان پيدا نه ٿيندا هئا، پر ''[[لاتسي]]'' نالي منظرنامن مان، جيڪي اهڙا آزاد ڍانچا هئا، جن جي چوڌاري اداڪار بداهت ڪندا هئا. ''ڪوميڊيا'' جا ڪردار عام طور تي مقرر سماجي قسمن ۽ روايتي ڪردارن جي نمائندگي ڪندا هئا، جن مان هر هڪ جو پنهنجو جدا [[ڪوميڊيا ديل آرٽي جا لباس|لباس]] هوندو هو.<ref>{{Cite book|last1=Chaffee, Judith|title=The Routledge Companion to Commedia Dell'Arte|last2=Crick, Olly|publisher=Rutledge Taylor and Francis Group|year=2015|isbn=978-0-4157-4506-2|location=London and New York|page=1}}</ref> ڪوميڊيا ديل آرٽي جي پهرين رڪارڊ ٿيل پرفارمنسون 1551ع جي شروعات ۾ روم مان مليون.<ref>{{Cite book|last=Katritzky|first=M. A.|url=https://books.google.com/books?id=9fV4gz5FmiAC&q=the+art+of+commedia|title=The Art of Commedia: A Study in the Commedia dell'arte 1560–1620 with Special Reference to the Visual Records |publisher=Editions Rodopi|year=2006|isbn=978-9-0420-1798-6|location=New York|page=82}}</ref> عورتن جا ڪردار عورتن ئي ادا ڪيا، جن جو دستاويزي ثبوت 1560ع واري ڏهاڪي جي شروعات کان ملي ٿو، جنهن ڪري اهي قديم دور کان پوءِ يورپ جون پهريون ڄاتل پيشاور اداڪارائون بڻيون. [[لوڪريتسيا دي سينا]]، جنهن جو نالو 1564ع جي هڪ معاهدي ۾ آيو آهي، نالي سان سڃاتل پهرين اطالوي اداڪاره سڏبي آهي، جڏهن ته [[ونچينزا آرماني]] ۽ [[باربرا فلامينيا]] پهريون [[پريما ڊونا]]ون هيون.<ref>Giacomo Oreglia (2002). Commedia dell'arte. Ordfront. {{ISBN|9-1732-4602-6}}.</ref> بيلٽ نشاۃ ثانيه دوران اٽليءَ ۾ پيدا ٿيو، درٻاري نمائش ۽ شان و شوڪت جي واڌ ويجهه طور.<ref>{{Cite web|title=The Ballet|url=http://www.metmuseum.org/toah/hd/balt/hd_balt.htm|website=metmuseum.org|date=October 2004 }}</ref><ref>{{Cite web|title=Andros on Ballet – Catherine Medici De|url=http://www.michaelminn.net/andros/index.php?de_medici_catherine|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20080209205503/http://www.michaelminn.net/andros/index.php?de_medici_catherine|archive-date=9 February 2008|website=michaelminn.net}}</ref> === موسيقي === {{Main|اٽلي جي موسيقي}} {{multiple image | align = right | image1 = Old violin.jpg | width1 = 106 | alt1 = | caption1 = | image2 = Pianoforte Verticale.jpg | width2 = 197 | alt2 = | caption2 = | footer = ڪلاسيڪي موسيقي سان لاڳاپيل ساز، جن ۾ وائلن ۽ پيانو شامل آهن، اٽلي ۾ ايجاد ٿيا.<ref name="Erlich"/> }} [[اطالوي لوڪ موسيقي|لوڪ]] کان [[يورپي ڪلاسيڪي موسيقي|ڪلاسيڪي]] تائين، موسيقي اطالوي ثقافت جو اندروني حصو آهي. ڪلاسيڪي موسيقي سان لاڳاپيل ساز، جن ۾ پيانو ۽ وائلن شامل آهن، اٽلي ۾ ايجاد ٿيا،<ref name="Erlich">{{Cite book|last=Erlich|first=Cyril|title=The Piano: A History|publisher=Oxford University Press, US; Revised edition|year=1990|isbn=978-0-1981-6171-4}}; {{Cite book|last=Allen|first=Edward Heron|title=Violin-making, as it was and is: Being a Historical, Theoretical, and Practical Treatise on the Science and Art of Violin-making, for the Use of Violin Makers and Players, Amateur and Professional. Preceded by An Essay on the Violin and Its Position as a Musical Instrument|date=1914|publisher=E. Howe}} Accessed 5 September 2015.</ref> ۽ ڪيترين موجوده صورتن، جهڙوڪ [[سمفني]]، ڪنسرٽو ۽ [[سوناتا]]، جون پاڙون سورهين ۽ سترهين صديءَ جي اطالوي موسيقيءَ جي نون تجربن تائين پهچن ٿيون. اٽلي جي سڀ کان مشهور موسيقارن ۾ نشاۃ ثانيه جا [[جيوواني پيئرلوئيجي دا پالسترينا|پالسترينا]]، [[مونتيوردي]] ۽ [[ڪارلو جيسوالدو|جيسوالدو]]؛ [[باروڪ موسيقي|باروڪ]] جا [[دومينيڪو اسڪارلاتي|اسڪارلاتي]] ۽ [[ويوالدي]]؛ ڪلاسيڪي جا [[پاگانيني]] ۽ [[روسيني]]؛ ۽ رومانوي دور جا [[ويردي]] ۽ [[پوچيني]] شامل آهن. اٽلي ۾ ڪلاسيڪي موسيقيءَ جي مضبوط حيثيت آهي، جنهن جو ثبوت ان جي اوپيرا گهرن، جهڙوڪ لا اسڪالا، ۽ پيانو نواز [[مائوريتسيو پوليني]] ۽ ٽينر [[لوچانو پاواروتي]] جهڙن فنڪارن جي شهرت مان ملي ٿو. اٽلي اوپيرا جي جنم ڀومي طور سڃاتو وڃي ٿو.<ref name="Kimbell, David R.B.-1994">{{Cite book|last=Kimbell, David R.B.|url={{Google books|C37Gq2GagZIC|keywords=|text=|plainurl=yes}}|title=Italian Opera|publisher=Cambridge University Press|year=1994|isbn=978-0-5214-6643-1|access-date=20 December 2009}}</ref> [[اطالوي اوپيرا]] بابت مڃيو وڃي ٿو ته اهو سترهين صديءَ ۾ قائم ٿيو.<ref name="Kimbell, David R.B.-1994"></ref> 1920ع واري ڏهاڪي جي شروعات ۾ متعارف ٿيڻ کان پوءِ، [[جاز]] اٽلي ۾ مضبوط جڳهه حاصل ڪئي، ۽ فاشسٽن جي غير ملڪي مخالف پاليسين باوجود مقبول رهيو. 1970ع واري ڏهاڪي جي [[پروگريسيو راڪ]] ۽ پاپ تحريڪن ۾ اٽلي جي نمائندگي [[پريمياتا فورنيريا مارڪوني|پي ايف ايم]]، [[بانڪو دل موتوو سوڪورسو]]، [[لي اورمي]]، [[گوبلن (بينڊ)|گوبلن]] ۽ [[پوھ (بينڊ)|پوھ]] جهڙن بينڊن ڪئي.<ref>{{Cite book|last=Keller, Catalano and Colicci|url=https://books.google.com/books?id=Gh03DwAAQBAJ&q=keller%20catalano%20and%20colicci&pg=PT1022|title=Garland Encyclopedia of World Music|date=25 September 2017|publisher=Routledge|isbn=978-1-3515-4426-9|pages=604–625}}</ref> ساڳئي دور ۾ [[اٽلي جو سئنيما|اطالوي سئنيما]] ۾ تنوع آيو، ۽ [[چينيچتا]] جي فلمن ۾ [[اينيو موريڪوني]] سميت موسيقارن جا پيچيده موسيقيائي اسکور شامل هئا. 1980ع واري ڏهاڪي ۾، [[اطالوي هپ هاپ]] مان اڀرندڙ پهريون ستارو ڳائڻو [[جووانوتي]] هو.<ref>{{Cite news|last=Sisario|first=Ben|date=3 October 2012|title=A Roman Rapper Comes to New York, Where He Can Get Real|url=https://www.nytimes.com/2012/10/04/arts/music/jovanotti-italian-rapper-brings-his-act-to-new-york.html|url-access=subscription|url-status=live|archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20220103/https://www.nytimes.com/2012/10/04/arts/music/jovanotti-italian-rapper-brings-his-act-to-new-york.html|archive-date=3 January 2022|access-date=24 February 2014|work=The New York Times}}{{Cbignore}}</ref> اطالوي ميٽل بينڊن ۾ [[ريپسوڊي آف فائر]]، [[لاڪونا ڪوئل]]، [[ايلون ڪنگ (بينڊ)|ايلون ڪنگ]]، [[فارگوٽن ٽومب]] ۽ [[فليش گاڊ اپوڪليپس]] شامل آهن.<ref>{{Cite book|last1=Sharpe-Young|first1= Garry|author-link1= MusicMight|title= A–Z of Power Metal|series= Rockdetector Series|year= 2003|publisher= Cherry Red Books|isbn= 978-1-901447-13-2}}</ref> اٽلي [[ڊسڪو]] ۽ [[اليڪٽرانڪ موسيقي]] جي ترقيءَ ۾ حصو وڌو، جنهن ۾ [[اٽالو ڊسڪو]]، جيڪو پنهنجي مستقبل پسند آواز ۽ سنٿيسائيزرن ۽ ڊرم مشينن جي نمايان استعمال لاءِ مشهور آهي، اليڪٽرانڪ ڊانس جي سڀ کان پهرين صنفن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite news|last=McDonnell|first=John|date=1 September 2008|title=Scene and heard: Italo-disco|url=https://www.theguardian.com/music/musicblog/2008/sep/01/sceneandhearditalodisco|access-date=14 July 2012|work=The Guardian|location=London}}</ref> [[جورجو مورودر]] جهڙا پروڊيوسر، جنهن ٽي اڪيڊمي اوارڊ ۽ چار گولڊن گلوب کٽيا، اليڪٽرانڪ ڊانس موسيقيءَ جي ترقيءَ ۾ اثرائتا رهيا.<ref>"This record was a collaboration between Philip Oakey, the big-voiced lead singer of the techno-pop band the Human League, and Giorgio Moroder, the Italian-born father of disco who spent the '80s writing synth-based pop and film music." {{Cite web|last=Evan Cater|title=Philip Oakey & Giorgio Moroder: Overview|url={{AllMusic|class=album|id=r59464|pure_url=yes}}|access-date=21 December 2009|publisher=[[آل ميوزڪ]]}}</ref> اطالوي پاپ جي نمائندگي هر سال [[سانريمو ميوزڪ فيسٽيول]] وسيلي ٿئي ٿي، جنهن [[يوروويزن سانگ ڪانٽيسٽ]] لاءِ الهام طور ڪم ڪيو.<ref>{{Cite web|last=Yiorgos Kasapoglou|date=27 February 2007|title=Sanremo Music Festival kicks off tonight|url=http://www.esctoday.com/news/read/7817|access-date=18 August 2011|publisher=esctoday.com}}</ref> [[جيگليولا چينڪويتي]]، [[توتو ڪوتونيو]] ۽ [[مونياسڪن]] بالترتيب [[يوروويزن سانگ ڪانٽيسٽ 1964|1964ع]]، [[يوروويزن سانگ ڪانٽيسٽ 1990|1990ع]] ۽ [[يوروويزن سانگ ڪانٽيسٽ 2021|2021ع]] ۾ يوروويزن کٽيو. [[دومينيڪو مودونيو]]، [[مينا (اطالوي ڳائڻي)|مينا]]، [[اندريا بوچيلي]]، [[رافائيلا ڪارا]]، [[اِل وولو]]، [[ال بانو]]، [[توتو ڪوتونيو]]، [[نيڪ]]، [[امبرتو توتسي]]، [[جورجيا (ڳائڻي)|جورجيا]]، گريمي کٽيندڙ [[لائورا پائوسيني]]، [[ايروس رامازوتي]]، [[تيتسيانو فيرو]]، مونياسڪن ۽ ٻين ڳائڻن عالمي شهرت ماڻي آهي.<ref>{{Cite web|first=Federica|last=Cirone|date=29 August 2023|title=Cantanti italiani, quali sono quelli che hanno avuto più successo all'estero|url=https://www.socialboost.it/cantanti-italiani-quali-sono-quelli-che-hanno-avuto-piu-successo-allestero/|access-date=5 June 2024|publisher=socialboost.it|language=it}}</ref> === فيشن ۽ ڊزائن === {{Main|اطالوي فيشن|اطالوي ڊزائن}} [[File:Prada milano.JPG|thumb|ميلان ۾ [[گاليريا ويتوريو ايمانوئلي ٻيون]] ۾ [[پرادا]] جو دڪان]] اطالوي فيشن جي ڊگهي روايت آهي. [[گلوبل لئنگئيج مانيٽر]] جي ''Top Global Fashion Capital Rankings'' (2013ع) ۾ روم کي ڇهين ۽ ميلان کي ٻارهين نمبر تي رکيو ويو.<ref>{{Cite web|title=New York Takes Top Global Fashion Capital Title from London, edging past Paris|url=http://www.languagemonitor.com/fashion/sorry-kate-new-york-edges-paris-and-london-in-top-global-fashion-capital-10th-annual-survey|url-status=usurped|archive-url=https://web.archive.org/web/20140222011026/http://www.languagemonitor.com/fashion/sorry-kate-new-york-edges-paris-and-london-in-top-global-fashion-capital-10th-annual-survey|archive-date=22 February 2014|access-date=25 February 2014|publisher=Languagemonitor.com}}</ref> اهم اطالوي فيشن ليبلز — جهڙوڪ [[گوچي]]، [[ارماني]]، [[پرادا]]، [[ورساچي]]، [[ويلنٽينو ايس پي اي|ويلنٽينو]]، [[ڊولچي اينڊ گبانا]] — دنيا جي بهترين فيشن گهرن ۾ شامل آهن. [[بلغاري]]، [[دامياني (زيورن جي ڪمپني)|دامياني]] ۽ [[بوچيلاتي]] جهڙا زيورن جا ادارا اٽلي ۾ قائم ٿيا. فيشن رسالو ''[[ووگ اٽاليا]]'' دنيا جي سڀ کان وڌيڪ معزز فيشن رسالن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite book|last=Press|first=Debbie|url={{Google books|pkeaOOxb_isC|page=PA16|keywords=|text=|plainurl=yes}}|title=Your Modeling Career: You Don't Have to Be a Superstar to Succeed|publisher=Allworth Press|year=2000|isbn=978-1-58115-045-2}}; {{Cite web|last=Cardini|first=Tiziana|date=28 October 2020|title=Get to Know the Young Winners of the 2020 International Talent Support Awards |url=https://www.vogue.com/article/internationa-talent-support-award-2020-winners|website=Vogue}}</ref> اٽلي ڊزائن جي ميدان ۾ نمايان آهي، خاص طور تي اندروني، معمارِي، صنعتي ۽ شهري ڊزائن ۾.<ref>Miller (2005) p. 486</ref><ref>Insight Guides (2004) p. 220</ref> ميلان ۽ تورين ملڪ ۾ معمارِي ۽ صنعتي ڊزائن جا اڳواڻ آهن. ميلان شهر [[فيرا ميلانو]] جي ميزباني ڪري ٿو، جيڪا يورپ جي سڀ کان وڏي ڊزائن نمائش آهي.<ref>{{Cite web|title=Design City Milan|url=http://www.wiley.com/WileyCDA/WileyTitle/productCd-0470026839.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101206052654/http://www.wiley.com/WileyCDA/WileyTitle/productCd-0470026839.html|archive-date=6 December 2010|access-date=3 January 2010|publisher=Wiley}}</ref> ميلان ڊزائن ۽ معمارِي سان لاڳاپيل اهم واقعن ۽ هنڌن جي ميزباني ڪري ٿو، جهڙوڪ ''Fuori Salone'' ۽ [[ميلان فرنيچر فيئر]]، ۽ اهو [[برونو موناري]]، [[لوچيو فونتانا]]، [[اينريڪو ڪاستيلاني]] ۽ [[پيئرو مانزوني]] جهڙن ڊزائنرن جو گهر رهيو آهي.<ref>{{Cite web|title=Frieze Magazine – Archive – Milan and Turin|url=http://www.frieze.com/issue/article/milan_turin|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20100110123141/http://www.frieze.com/issue/article/milan_turin|archive-date=10 January 2010|access-date=3 January 2010|website=Frieze}}</ref> === سئنيما === {{Main|اٽلي جو سئنيما}} اطالوي سئنيما [[لوميئر ڀائرن]] طرفان حرڪتي تصويرن جون نمائشون متعارف ڪرائڻ کان ٿوري ئي پوءِ شروع ٿيو.<ref>{{Cite web|title=L'œuvre cinématographique des frères Lumière – Pays: Italie|url=https://catalogue-lumiere.com/pays/italie|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20180320195614/https://catalogue-lumiere.com/pays/italie|archive-date=20 March 2018|access-date=1 January 2022|language=fr}}; {{Cite web|title=Il Cinema Ritrovato – Italia 1896 – Grand Tour Italiano |url=https://festival.ilcinemaritrovato.it/proiezione/italy-1896-in-honor-of-aldo-bernardini|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20180321124127/https://festival.ilcinemaritrovato.it/proiezione/italy-1896-in-honor-of-aldo-bernardini|archive-date=21 March 2018|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> پهريون اطالوي ڊائريڪٽر [[ويتوريو ڪالچينا]] آهي، جنهن 1896ع ۾ [[پوپ ليو تيرهون]] کي فلمبند ڪيو.<ref>{{Cite web|title=26 febbraio 1896 – Papa Leone XIII filmato Fratelli Lumière |url=https://archivio.quirinale.it/aspr/gianni-bisiach/AV-002-000398/26-febbraio-1896-papa-leone-xiii-filmato-fratelli-lumiere|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> 1914ع جي ''[[ڪابيريا]]'' سڀ کان مشهور اطالوي [[خاموش فلم]] آهي.<ref>{{Citation|title=Cinematografia|volume=III|page=226|year=1970|publisher=[[تريڪاني]]|language=it|encyclopedia=Dizionario enciclopedico italiano}}</ref><ref>{{Cite book|last=Andrea Fioravanti|title=La "storia" senza storia. Racconti del passato tra letteratura, cinema e televisione|publisher=Morlacchi Editore|year=2006|isbn=978-8-8607-4066-3|page=121|language=it}}</ref> يورپ جي سڀ کان پراڻي [[اونگارڊ]] سئنيما تحريڪ، [[اطالوي مستقبل نگاري (سئنيما)|اطالوي مستقبل نگاري]]، 1910ع واري ڏهاڪي جي آخر ۾ ٿي.<ref>{{Cite web|date=30 September 2017|title=Il cinema delle avanguardie|url=https://www.brevestoriadelcinema.org/04-4-il-cinema-delle-avanguardie|access-date=13 November 2022|language=it}}</ref> [[File:Federico Fellini NYWTS 2.jpg|thumb|[[فيديريڪو فيليني]]، جيڪو ويهين صديءَ جي سڀ کان وڌيڪ اثرائتن ۽ وڏي پيماني تي عزت ماڻيندڙ فلمسازن مان هڪ سمجهيو وڃي ٿو<ref>{{Cite web|date=20 January 2022|title=Federico Fellini, i 10 migliori film per conoscere il grande regista|url=https://libreriamo.it/intrattenimento/federico-fellini-i-10-film-regista|access-date=10 September 2022|language=it}}</ref>]] 1920ع واري ڏهاڪي ۾ زوال کان پوءِ، صنعت 1930ع واري ڏهاڪي ۾ [[آواز واري فلم|آواز]] جي اچڻ سان ٻيهر متحرڪ ٿي. هڪ مشهور اطالوي صنف، ''[[تيليفوني بيانڪي]]''، دلڪش پس منظرن واريون مزاحيه فلمون هيون.<ref>{{Citation |last=Katz |first=Ephraim |title=Italy |pages=682–685 |year=2001 |publisher=HarperResource |isbn=978-0-0607-4214-0 |encyclopedia=The Film Encyclopedia}}.</ref> ''[[ڪاليگرافزمو]]''، ''تيليفوني بيانڪي''-آمريڪي انداز جي مزاحيه فلمن جي تيز ابتڙ هو؛ اهو وڌيڪ فني، تمام گهڻو رسمي، پيچيدگيءَ ۾ اظهار ڀريو، ۽ بنيادي طور معاصر ادبي مواد سان لاڳاپيل هو.<ref>{{Cite book|last=Brunetta|first=Gian Piero|title=Storia del cinema mondiale|publisher=Einaudi|year=2002|isbn=978-8-8061-4528-6|volume=III|pages=357–359|language=it}}</ref> سئنيما کي موسوليني استعمال ڪيو، جنهن روم جي مشهور [[چينيچتا|چينيچتا اسٽوڊيو]] قائم ڪيو، [[فاشسٽ پروپيگنڊا]] جي پيداوار لاءِ.<ref>{{Cite web|title=The Cinema Under Mussolini|url=http://ccat.sas.upenn.edu/italians/resources/Amiciprize/1996/mussolini.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100731200507/http://ccat.sas.upenn.edu/italians/resources/Amiciprize/1996/mussolini.html|archive-date=31 July 2010|access-date=30 October 2010|publisher=Ccat.sas.upenn.edu}}</ref> ٻي عالمي جنگ کان پوءِ، اطالوي فلم کي وسيع سڃاڻپ ملي ۽ اها برآمد ڪئي وئي، تان جو 1980ع واري ڏهاڪي ۾ فني زوال آيو.<ref>{{Cite web|title=STORIA 'POCONORMALE' DEL CINEMA: ITALIA ANNI '80, IL DECLINO|url=https://www.mymovies.it/cinemanews/2009/16629|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> [[اطالوي فلم ڊائريڪٽرن جي فهرست|اطالوي فلم ڊائريڪٽرن]] ۾ [[فيديريڪو فيليني]]، [[سرجيو ليئوني]]، [[پيئر پاولو پاسوليني]]، [[دوچو تيساري]]، [[لوڪينو ويسڪونتي]]، [[ويتوريو دي سيڪا]]، [[مائيڪل اينجلو انتونيوني]] ۽ [[روبيرتو روسيلليني]] شامل آهن، جن کي هر دور جي عظيم ترين ڊائريڪٽرن مان مڃيو وڃي ٿو.<ref>{{Cite news|last=Ebert|first=Roger|title=The Bicycle Thief / Bicycle Thieves (1949) |url=http://rogerebert.suntimes.com/apps/pbcs.dll/article?AID=/19990319/REVIEWS08/903190306/1023|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20090227023704/http://rogerebert.suntimes.com/apps/pbcs.dll/article?AID=%2F19990319%2FREVIEWS08%2F903190306%2F1023|archive-date=27 February 2009|access-date=8 September 2011|work=Chicago Sun-Times}}; {{Cite web|date=7 July 2002|title=The 25 Most Influential Directors of All Time|url=http://www.moviemaker.com/archives/moviemaking/directing/articles-directing/the-25-most-influential-directors-of-all-time-3358|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20151211230213/http://www.moviemaker.com/archives/moviemaking/directing/articles-directing/the-25-most-influential-directors-of-all-time-3358|archive-date=11 December 2015|access-date=21 February 2017|website=MovieMaker Magazine}}</ref> 1940ع واري ڏهاڪي جي وچ کان 1950ع واري ڏهاڪي جي شروعات تائين [[اطالوي نيو ريئلزم]] جو عروج هو، جيڪو جنگ کان پوءِ واري اٽليءَ جي خراب حالت کي ظاهر ڪندو هو.<ref>{{Cite web|title=Italian Neorealism – Explore – The Criterion Collection|url=https://www.criterion.com/explore/6-italian-neorealism|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110918102158/http://www.criterion.com/explore/6-italian-neorealism|archive-date=18 September 2011|access-date=7 September 2011|publisher=Criterion.com}}</ref> 1950ع واري ڏهاڪي ۾ جيئن ملڪ وڌيڪ امير ٿيو، نيو ريئلزم جي هڪ صورت، جيڪا گلابي نيو ريئلزم طور مشهور هئي، ان جي جاءِ ورتي، ۽ ''[[ڪوميڊيا آل اطاليانا]]'' صنف ۽ ٻيون [[فلم صنف]]ون، جهڙوڪ [[سورڊ اينڊ سينڊل]] ۽ [[اسپيگيٽي ويسٽرن]]، 1960ع ۽ 1970ع واري ڏهاڪي ۾ مشهور ٿيون.<ref>{{Cite web|title=Western all'italiana|url=https://www.treccani.it/enciclopedia/western-all-italiana_%28Enciclopedia-del-Cinema%29|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> [[صوفيا لورين]] جهڙين اداڪارائن عالمي شهرت حاصل ڪئي. شهوت انگيز اطالوي ٿرلر، يا ''[[جئلي]]''، جيڪي 1970ع واري ڏهاڪي ۾ [[داريو ارجينتو]] جهڙن ڊائريڪٽرن ٺاهيا، خوفناڪ فلمن تي اثرانداز ٿيا.<ref>{{Cite web|title=Tarantino e i film italiani degli anni settanta|url=http://www.corriere.it/solferino/severgnini/09-10-30/09.spm|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> تازو دور ۾، اطالوي منظر کي رڳو ڪڏهن ڪڏهن ڌيان مليو آهي، جهڙوڪ ''[[لائف از بيوٽيفل]]''، ''[[سئنيما پيراڊيسو]]'' ۽ ''[[اِل پوستينو: دي پوسٽمين]]'' جهڙين فلمن سان.<ref>{{Cite news|date=21 May 2013|title=Cannes 2013. La grande bellezza |url=https://stanzedicinema.com/2013/05/21/cannes-2013-la-grande-bellezza|access-date=1 January 2022|work=Stanze di Cinema|language=it}}</ref> چينيچتا اسٽوڊيو يورپ ۾ فلم ۽ ٽيليويزن پيداوار جي سڀ کان وڏي سهولت آهي،<ref>{{Cite web|date=30 December 2021|title=Cinecittà, c'è l'accordo per espandere gli Studios italiani|url=https://www.ciakmagazine.it/news/cinecitta-ce-laccordo-per-espandere-gli-studios-italiani|access-date=10 September 2022|language=it}}</ref> جتي ڪيتريون ئي عالمي باڪس آفيس ڪامياب فلمون فلمبند ٿيون. 1950ع واري ڏهاڪي ۾، اتي ٺاهيل عالمي پيداوارن جي انگ سبب روم کي "[[ٽائبر تي هالي ووڊ]]" سڏيو ويو. ان جي احاطي تي 3,000 کان وڌيڪ پيداوارون ٺهيون، جن مان 90 کي [[اڪيڊمي اوارڊ]] لاءِ نامزدگي ملي، ۽ 47 ڪاميابيون حاصل ٿيون.<ref>{{Cite book|last=Bondanella|first=Peter E.|url=https://books.google.com/books?id=PiTBFMc7tp4C|title=Italian Cinema: From Neorealism to the Present|date=2001|publisher=Continuum|isbn=978-0-8264-1247-8|page=13}}</ref> اٽلي [[بهترين پرڏيهي ٻوليءَ واري فلم لاءِ اڪيڊمي اوارڊ]] ۾ سڀ کان وڌيڪ اوارڊ ماڻيندڙ ملڪ آهي، جنهن 14 ڪاميابيون، 3 [[اعزازی اڪيڊمي اوارڊ|خاص اوارڊ]] ۽ 31 [[بهترين پرڏيهي ٻوليءَ واري فلم لاءِ اڪيڊمي اوارڊ ڏانهن اطالوي موڪلن جي فهرست|نامزدگيون]] حاصل ڪيون آهن.<ref>{{Cite web|date=26 October 2021|title=Oscar 2022: Paolo Sorrentino e gli altri candidati come miglior film internazionale |url=https://www.sorrisi.com/cinema/migliori-film/oscar-2022-paolo-sorrentino-e-gli-altri-candidati-come-miglior-film-internazionale|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> {{As of|2016}}، اطالوي فلمن 12 پام دُور،<ref>{{Cite web|date=13 May 2014|title=10 film italiani che hanno fatto la storia del Festival di Cannes|url=https://www.nanopress.it/articolo/10-film-italiani-che-hanno-fatto-la-storia-del-festival-di-cannes/67505|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> 11 [[گولڊن لائن]]،<ref>{{Cite web|date=28 August 2018|title=I film italiani vincitori del Leone d'Oro al Festival di Venezia|url=https://www.supereva.it/i-film-italiani-vincitori-del-leone-doro-al-festival-di-venezia-51756|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> ۽ 7 [[گولڊن بيئر]] کٽيا آهن.<ref>{{Cite web|title=Film italiani vincitori Orso d'Oro di Berlino|url=https://popcorntv.it/guide/film-italiani-vincitori-orso-doro-di-berlino/32626|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> === کاڌ خوراڪ === {{Main|اطالوي کاڌ خوراڪ|اطالوي کاڌي جو ڍانچو|اطالوي کاڌن ۽ مشروبن جي فهرست}} [[File:Salumi e vino lucchese.JPG|thumb|[[اطالوي شراب]] ۽ ''[[سالومي]]'']] [[اطالوي کاڌ خوراڪ]] تي [[اِيٽرسڪن تهذيب|اِيٽرسڪن]]، [[قديم يوناني کاڌ خوراڪ|قديم يوناني]]، [[قديم رومي کاڌ خوراڪ|قديم رومي]]، [[بازنطيني کاڌ خوراڪ|بازنطيني]]، [[عربي کاڌ خوراڪ|عربي]] ۽ [[يهودي کاڌ خوراڪ|يهودي]] کاڌن جو گهرو اثر آهي.<ref>{{Cite web|date=5 April 2023|title=The History of Italian Cuisine: A Cultural Journey – Italian Cuisine|url=https://italian-cuisine.org/the-history-of-italian-cuisine-a-cultural-journey|access-date=25 February 2024|website=italian-cuisine.org}}; {{Cite web|title=Italian Cooking: History of Food and Cooking in Rome and Lazio Region, Papal Influence, Jewish Influence, The Essence of Roman Italian Cooking|url=http://www.inmamaskitchen.com/ITALIAN_COOKING/rome_Lazio/Rome_LAZIO.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20100410100532/http://www.inmamaskitchen.com/ITALIAN_COOKING/rome_Lazio/Rome_LAZIO.html|archive-date=10 April 2010|access-date=24 April 2010|publisher=Inmamaskitchen.com}}</ref> [[نئين دنيا]] جي دريافت سان اهم تبديليون آيون، جن ۾ آلو، ٽماٽا ۽ مڪئي جهڙيون شيون ارڙهين صديءَ کان بنيادي جز بڻجي ويون.<ref>{{Cite web|title=The Making of Italian Food...From the Beginning|url=http://www.epicurean.com/articles/making-of-italian-food.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100327080045/http://www.epicurean.com/articles/making-of-italian-food.html|archive-date=27 March 2010|access-date=24 April 2010|publisher=Epicurean.com}}; Del Conte, 11–21.</ref> [[بحيرۂ روم واري غذا]] اطالوي کاڌ خوراڪ جو بنياد بڻجي ٿي، جيڪا [[پاستا]]، مڇي، ميون ۽ ڀاڄين سان مالا مال آهي ۽ پنهنجي سادگي ۽ قسمين قسمين هئڻ ڪري سڃاتي وڃي ٿي، جنهن ۾ ڪيترن کاڌن ۾ رڳو چار کان اٺ جز هوندا آهن.<ref>The Silver Spoon {{ISBN|8-8721-2223-6}}, 1997 ed.</ref> اطالوي کاڌ خوراڪ پنهنجي علائقائي تنوع،<ref>{{Cite encyclopedia|title=Italian cuisine – Britannica Online Encyclopedia|encyclopedia=Encyclopædia Britannica|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/718430/Italian-cuisine|access-date=24 April 2010|date=2 January 2009|archive-url=https://web.archive.org/web/20100716014306/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/718430/Italian-cuisine|archive-date=16 July 2010|author=Related Articles|url-status=live}}; {{Cite web|title=Italian Food – Italy's Regional Dishes & Cuisine|url=http://www.indigoguide.com/italy/food.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110102020059/http://www.indigoguide.com/italy/food.htm|archive-date=2 January 2011|access-date=24 April 2010|publisher=Indigoguide.com}}; {{Cite web|title=Regional Italian Cuisine|url=http://www.rusticocooking.com/regions.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100410072851/http://www.rusticocooking.com/regions.htm|archive-date=10 April 2010|access-date=24 April 2010|publisher=Rusticocooking.com}}</ref> ذائقي جي گهڻائي ۽ دنيا جي سڀ کان وڌيڪ مشهور کاڌن مان هڪ هئڻ ڪري نمايان آهي،<ref>{{Cite web|date=6 January 2013|title=Which country has the best food?|url=http://travel.cnn.com/explorations/eat/worlds-best-food-cultures-453528|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130629071154/http://travel.cnn.com/explorations/eat/worlds-best-food-cultures-453528|archive-date=29 June 2013|access-date=14 October 2013|publisher=CNN}}</ref> جنهن جو ٻاهرين ملڪن تي به مضبوط اثر آهي.<ref>{{Cite web|last=Freeman|first=Nancy|date=2 March 2007|title=American Food, Cuisine|url=http://www.sallybernstein.com/food/cuisines/us|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100418064119/http://sallybernstein.com/food/cuisines/us|archive-date=18 April 2010|access-date=24 April 2010|publisher=Sallybernstein.com}}</ref><ref>{{Cite web|title=Most Americans Have Dined Out in the Past Month and, Among Type of Cuisine, American Food is Tops Followed by Italian|url=http://www.harrisinteractive.com/vault/HarrisPoll18-DiningOut_4-3-13.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20130520205539/http://www.harrisinteractive.com/vault/HarrisPoll18-DiningOut_4-3-13.pdf|archive-date=20 May 2013|access-date=31 August 2013|publisher=[[هئرس انسائيٽس اينڊ اينالٽڪس|هئرس انٽرايڪٽو]]}}</ref><ref>{{Cite news|last=Kazmin|first=Amy|date=26 March 2013|title=A taste for Italian in New Delhi|url=http://www.ft.com/intl/cms/s/0/7ab87234-9214-11e2-851f-00144feabdc0.html|url-access=subscription|url-status=live|archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221210/http://www.ft.com/intl/cms/s/0/7ab87234-9214-11e2-851f-00144feabdc0.html|archive-date=10 December 2022|access-date=31 August 2013|work=[[فنانشل ٽائيمز]]|location=London}}</ref> اطالوي کاڌ خوراڪ روايتي شين تي گهڻو ڀاڙي ٿي؛ ملڪ وٽ [[يورپي يونين ۾ جاگرافيائي اشارا ۽ روايتي خاصيتون|يورپي يونين جي قانون]] هيٺ محفوظ ڪيل روايتي خاصيتن جو وڏو تعداد آهي.<ref>{{Cite web|last=Keane|first=John|title=Italy leads the way with protected products under EU schemes|url=http://www.bordbia.ie/industryservices/information/alerts/Pages/ItalyleadsthewaywithprotectedproductsunderEUschemes.aspx|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20140329075250/http://www.bordbia.ie/industryservices/information/alerts/Pages/ItalyleadsthewaywithprotectedproductsunderEUschemes.aspx|archive-date=29 March 2014|access-date=5 September 2013|publisher=[[بورڊ بيا]]}}</ref> اٽلي ۾ 395 [[ميشلن اسٽار]] رکندڙ ريسٽورنٽ آهن.<ref>{{cite web|url= https://www.michelin.com/en/publications/products-and-services/michelin-guide-2024-italy-two-new-3-michelin-stars-restaurants|title=Michelin Guide 2024 – Italy – Two new 3 Michelin stars restaurants|access-date=20 November 2024}}</ref> [[اطالوي چيزن جي فهرست|چيز]]، [[سالومي|ٿڌا گوشت]] ۽ [[اطالوي شراب|شراب]] اطالوي کاڌ خوراڪ جا مرڪزي جز آهن، جن سان علائقائي صورتون ۽ [[محفوظ اصل جو نالو]] يا [[محفوظ جاگرافيائي اشارو]] جا ليبل لاڳاپيل آهن؛ ان سان گڏ [[پيزا]] ۽ ڪافي پڻ کاڌي پيتي واري ثقافت جو حصو آهن.<ref>{{Cite news|last=Marshall|first=Lee|date=30 September 2009|title=Italian coffee culture: a guide|url=https://www.telegraph.co.uk/travel/destinations/europe/italy/6246202/Italian-coffee-culture-a-guide.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131010212148/http://www.telegraph.co.uk/travel/destinations/europe/italy/6246202/Italian-coffee-culture-a-guide.html|archive-date=10 October 2013|access-date=5 September 2013|work=The Daily Telegraph|location=London}}</ref> مٺا کاڌا مقامي ذائقن، جهڙوڪ ترش ميون، پسته ۽ بادام، کي [[ماسڪارپوني]] ۽ [[ريڪوٽا]] جهڙن مٺن چيزن يا ڪوڪو، وينلا ۽ دارچيني جهڙن غير ملڪي ذائقن سان ملائڻ جي ڊگهي روايت رکن ٿا. [[جيلاتو]]،<ref>{{Cite news|last=Jewkes|first=Stephen|date=13 October 2012|title=World's first museum about gelato culture opens in Italy|url=http://www.timescolonist.com/life/travel/world-s-first-museum-about-gelato-culture-opens-in-italy-1.15866|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131016062518/http://www.timescolonist.com/life/travel/world-s-first-museum-about-gelato-culture-opens-in-italy-1.15866|archive-date=16 October 2013|access-date=5 September 2013|work=[[ٽائيمز ڪالونسٽ]]}}</ref> [[تيراميسو]]،<ref>{{Cite news|last=Squires|first=Nick|date=23 August 2013|title=Tiramisu claimed by Treviso|url=https://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/10261930/Tiramisu-claimed-by-Treviso.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130829091009/http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/10261930/Tiramisu-claimed-by-Treviso.html|archive-date=29 August 2013|access-date=5 September 2013|work=The Daily Telegraph|location=London}}</ref> ۽ [[ڪاساتا]] اطالوي مٺن کاڌن جا سڀ کان مشهور مثال آهن. [[اطالوي کاڌي جو ڍانچو]] بحيرۂ روم واري علائقي لاءِ خاص آهي ۽ اتر، وچ ۽ اوڀر يورپي کاڌي جي ڍانچن کان مختلف آهي، جيتوڻيڪ اهو اڃا به اڪثر ناشتي (''[[اطالوي کاڌي جو ڍانچو#ناشتو (ڪولازيوني)|ڪولازيوني]]'')، منجهند جي ماني (''[[اطالوي کاڌي جو ڍانچو#منجهند جي ماني (پرانزو)|پرانزو]]'') ۽ رات جي ماني (''[[اطالوي کاڌي جو ڍانچو#رات جي ماني (چينا)|چينا]]'') تي مشتمل هوندو آهي.<ref>{{Cite web|title=Mangiare all'italiana|url=https://www.studiare-in-italia.it/php5/study-italy.php?idorizz=5&idvert=62|access-date=12 November 2021|language=it|archive-date=12 November 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20211112222610/https://www.studiare-in-italia.it/php5/study-italy.php?idorizz=5&idvert=62|url-status=dead}}</ref> بهرحال، ناشتي تي گهڻو گهٽ زور ڏنو ويندو آهي، جيڪو اڪثر ڇڏيو ويندو آهي يا غير بحيرۂ روم اولهندي ملڪن جي ڀيٽ ۾ هلڪن حصن تي مشتمل هوندو آهي.<ref>{{Cite web|date=29 March 2016|title=Colazioni da incubo in giro per il mondo|url=https://www.lacucinaitaliana.it/news/in-primo-piano/colazioni-strane-nel-mondo|access-date=12 November 2021|language=it}}</ref> صبح دير سان ۽ منجهند کان پوءِ هلڪا کاڌا، جن کي ''[[اطالوي کاڌي جو ڍانچو#منجهند کان پوءِ هلڪو کاڌو (ميريندا)|ميريندا]]'' ({{Plural form}}: ''ميريندي'') چيو وڃي ٿو، اڪثر شامل هوندا آهن.<ref>{{Cite web|date=12 August 2021|title=Merenda, una abitudine tutta italiana: cinque ricette salutari per tutta la famiglia|url=https://www.corriere.it/cook/news/cards/merenda-abitudine-tutta-italiana-cinque-ricette-salutari-tutta-famiglia/merenda-come-deve-essere_principale.shtml|access-date=12 November 2021|language=it}}</ref> === راند === {{Main|اٽلي ۾ راند}} [[File:Italy national football team Euro 2012 final.jpg|thumb|2012ع ۾ [[اٽلي قومي فٽبال ٽيم|''آتسوري'']]. [[اٽلي ۾ فٽبال|فٽبال]] اٽلي ۾ سڀ کان مشهور راند آهي.]] سڀ کان مشهور راند [[اٽلي ۾ فٽبال|فٽبال]] آهي.<ref>{{Cite web|last=Wilson|first=Bill|date=10 March 2014|title=Italian football counts cost of stagnation|url=https://www.bbc.co.uk/news/business-26351331|access-date=12 June 2015|publisher=BBC News}}; {{Cite book|last1=Hamil|first1=Sean|title=Managing football: an international perspective|last2=Chadwick|first2=Simon|publisher=Elsevier/Butterworth-Heinemann|year=2010|isbn=978-1-8561-7544-9|edition=1st ed., dodr.|location=Amsterdam|page=285}}</ref> اٽلي جي [[اٽلي قومي فٽبال ٽيم|ٽيم]] سڀ کان وڌيڪ ڪامياب ٽيمن مان هڪ آهي، جنهن چار [[فيفا ورلڊ ڪپ|ورلڊ ڪپ]] ڪاميابيون ([[1934 فيفا ورلڊ ڪپ|1934]]، [[1938 فيفا ورلڊ ڪپ|1938]]، [[1982 فيفا ورلڊ ڪپ|1982]] ۽ [[2006 فيفا ورلڊ ڪپ|2006]]) ۽ ٻه [[يوئيفا يورو]] ڪاميابيون ([[يوئيفا يورو 1968|1968]] ۽ [[يوئيفا يورو 2020|2020]]) حاصل ڪيون آهن.<ref>{{Cite web|title=Previous FIFA World Cups|url=https://www.fifa.com/worldcup/archive/index.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110125063612/http://www.fifa.com/worldcup/archive/index.html|archive-date=25 January 2011|access-date=8 January 2011|publisher=FIFA}}</ref> اطالوي ڪلبن 48 وڏيون يورپي ٽرافيون کٽيون آهن، جنهن ڪري اٽلي اسپين کان پوءِ يورپ جو ٻيو سڀ کان ڪامياب ملڪ بڻجي ٿو. اٽلي جي مٿئين ليگ [[سيري آ]] آهي، جنهن کي دنيا ڀر ۾ لکين مداح ڏسن ٿا.<ref>{{Cite web|title=Le squadre più tifate al mondo: classifica e numero di fan|url=https://www.sisal.it/scommesse-matchpoint/blog/fuori-campo/squadre-piu-tifate-al-mondo-classifica|access-date=4 January 2022|language=it|archive-date=18 September 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210918004108/https://www.sisal.it/scommesse-matchpoint/blog/fuori-campo/squadre-piu-tifate-al-mondo-classifica|url-status=dead}}</ref> ٻيون مشهور ٽيم واريون رانديون باسڪيٽ بال، والي بال ۽ رگبي آهن.<ref name="sportface">{{Cite web|date=15 March 2021|title=Sport più seguiti: la (forse) sorprendente classifica mondiale|url=https://www.sportface.it/altro/sport-piu-seguiti-la-forse-sorprendente-classifica-mondiale/1318754|access-date=4 January 2022|language=it|archive-date=4 January 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220104135605/https://www.sportface.it/altro/sport-piu-seguiti-la-forse-sorprendente-classifica-mondiale/1318754|url-status=dead}}</ref> اٽلي جون مردن ۽ عورتن جون قومي والي بال ٽيمون اڪثر دنيا جي بهترين ٽيمن ۾ شامل ٿين ٿيون. [[اٽلي مردن جي قومي والي بال ٽيم|مردن جي ٽيم]] لڳاتار ٽي [[ايف آءِ وي بي والي بال مردن جي عالمي چيمپيئن شپ|عالمي چيمپيئن شپون]] کٽيون (1990ع، 1994ع ۽ 1998ع ۾). [[اٽلي مردن جي قومي باسڪيٽ بال ٽيم|اٽلي مردن جي باسڪيٽ بال ٽيم]] جا بهترين نتيجا [[يورو باسڪيٽ 1983]] ۽ [[يورو باسڪيٽ 1999|1999ع]] ۾ سونا تمغا، ۽ [[2004ع گرمائين اولمپڪس ۾ باسڪيٽ بال|2004ع اولمپڪس]] ۾ چاندي جو تمغو هئا. [[ليگا باسڪيٽ سيري آ]] يورپ جي سڀ کان وڌيڪ مقابلي واري ليگن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite web|date=July 2019|title=Basket Eurolega, l'albo d'oro delle squadre più forti e titolate d'Europa|url=https://williamhillnews.it/basket/basket-eurolega|access-date=4 January 2022|language=it}}</ref> [[اٽلي قومي رگبي يونين ٽيم]] [[سڪس نيشنز چيمپيئن شپ]] ۽ [[رگبي ورلڊ ڪپ]] ۾ مقابلو ڪري ٿي. انفرادي راندين ۾، سائيڪل ڊوڙ مشهور آهي؛<ref>{{Cite book|last=Foot|first=John|title=Pedalare! Pedalare!: a history of Italian cycling|publisher=Bloomsbury|year=2012|isbn=978-1-4088-2219-7|location=London|page=312}}</ref> اطالوين [[يو سي آءِ روڊ ورلڊ چيمپيئن شپون – مردن جي روڊ ريس|يو سي آءِ عالمي چيمپيئن شپون]] [[يو سي آءِ روڊ ورلڊ چيمپيئن شپون – مردن جي روڊ ريس#قوم موجب تمغا ماڻيندڙ|بيلجيم کان سواءِ ڪنهن به ٻئي ملڪ کان وڌيڪ]] کٽيون آهن. [[جيرو دي اٽاليا]] هر مئي ۾ ٿيندڙ سائيڪل ريس آهي ۽ ٽن [[گرانڊ ٽورس]] مان هڪ آهي. الپائن اسڪائينگ هڪ وسيع راند آهي، ۽ ملڪ اسڪائينگ لاءِ مشهور منزل آهي.<ref>{{Cite news|last=Hall|first=James|date=23 November 2012|title=Italy is best value skiing country, report finds|url=https://www.telegraph.co.uk/travel/travelnews/9697128/Italy-is-best-value-skiing-country-report-finds.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131003012827/http://www.telegraph.co.uk/travel/travelnews/9697128/Italy-is-best-value-skiing-country-report-finds.html|archive-date=3 October 2013|access-date=29 August 2013|work=The Daily Telegraph|location=London}}</ref> اطالوي اسڪائر [[سياري جون اولمپڪ رانديون]] ۽ [[الپائن اسڪائي ورلڊ ڪپ]] ۾ سٺا نتيجا حاصل ڪن ٿا. ٽينس کي اهم پيروي حاصل آهي: اها چوٿين سڀ کان وڌيڪ کيڏي ويندڙ راند آهي.<ref>{{Cite web|title=Il tennis è il quarto sport in Italia per numero di praticanti|url=http://www.federtennis.it/DettaglioNews.asp?IDNews=55672|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20130927033216/http://www.federtennis.it/DettaglioNews.asp?IDNews=55672|archive-date=27 September 2013|access-date=29 August 2013|publisher=Federazione Italiana Tennis}}</ref> [[روم ماسٽرز]]، جيڪو 1930ع ۾ قائم ٿيو، سڀ کان وڌيڪ معزز ٽينس ٽورنامينٽن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite news|title=Internazionali d'Italia di Tennis – Roma 2021 |url=https://www.faretennis.com/tornei/internazionali-italia-tennis|access-date=4 January 2022|language=it}}</ref> اطالوي رانديگرن [[ڊيويس ڪپ]] 4 ڀيرا (1976، 2023، 2024 ۽ 2025) ۽ [[بلي جين ڪنگ ڪپ]] 6 ڀيرا (2006، 2009، 2010، 2013، 2024 ۽ 2025) کٽيا آهن. [[File:Michael Schumacher 2006 USA 2.jpg|thumb|[[اسڪوديريا فيراري]] جي [[فيراري 248 ايف 1]]، جيڪا [[گرانڊ پري موٽر ريسنگ|گرانڊ پري]] ريسنگ ۾ اڃا تائين موجود سڀ کان پراڻي ٽيم آهي،<ref name="targaflorio"/> جيڪا 1948ع کان مقابلو ڪري رهي آهي، ۽ شمارياتي طور [[فارمولا ون گرانڊ پري فاتحن جي فهرست (تعمير ڪندڙ)|تاريخ جي سڀ کان ڪامياب فارمولا ون ٽيم]] آهي]] موٽر راندون مشهور آهن.<ref name="sportface"></ref> اٽلي، تمام وڏي فرق سان، سڀ کان وڌيڪ موٽو جي پي عالمي چيمپيئن شپون کٽيون آهن. اطالوي [[اسڪوديريا فيراري]] [[گرانڊ پري موٽر ريسنگ|گرانڊ پري]] ريسنگ ۾ اڃا تائين موجود سڀ کان پراڻي ٽيم آهي،<ref name="targaflorio">{{Cite web|title=Enzo Ferrari|url=https://www.targaflorio.info/enzoferrari.htm|access-date=4 January 2022|language=it}}</ref> جيڪا 1948ع کان مقابلو ڪري رهي آهي، ۽ 232 ڪاميابين سان سڀ کان ڪامياب فارمولا ون ٽيم آهي. [[فارمولا ون]] جو [[اطالوي گرانڊ پري]] 1921ع کان منعقد ٿيندو رهيو آهي<ref>{{Cite web|date=3 September 2020|title=GP d'Italia: albo d'oro|url=https://www.motori.it/curiosita/1757728/gp-ditalia-albo-doro.html|access-date=4 January 2022|language=it}}</ref> ۽ هميشه [[آٽوڊرومو ناتسيونالي مونزا]] ۾ ٿيو آهي (سواءِ [[1980 اطالوي گرانڊ پري|1980ع]] جي).<ref>{{Cite web|date=7 September 2021|title=GP Italia: a Monza tra storia e passione|url=https://www.f1world.it/amarcord/gp-ditalia-a-monza-tra-storia-e-passione|access-date=4 January 2022|language=it|archive-date=4 January 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220104135550/https://www.f1world.it/amarcord/gp-ditalia-a-monza-tra-storia-e-passione/|url-status=dead}}</ref> موٽر راندين ۾ ٻيا ڪامياب اطالوي ڪار ٺاهيندڙ [[الفا روميو]]، [[لانچيا]]، [[مازيراتي]] ۽ [[فيات]] آهن.<ref>{{Cite web|date=5 October 2021|title=L'Italia che vince le corse|work=Mauto|url=https://www.museoauto.com/litalia-che-vince-le-corse-la-ferrari-500-f2-del-1952|access-date=4 January 2022|language=it|archive-date=4 January 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220104172543/https://www.museoauto.com/litalia-che-vince-le-corse-la-ferrari-500-f2-del-1952/|url-status=dead}}</ref> اٽلي اولمپڪس ۾ ڪامياب رهيو آهي، [[1896ع گرمائين اولمپڪس|پهرين اولمپياڊ]] کان حصو وٺندو رهيو آهي ۽ 48 مان 47 رانديگرن ۾ شامل ٿيو آهي ([[1904ع گرمائين اولمپڪس|1904ع]] کان سواءِ).<ref>{{Cite web|last=Elio Trifari|title=Che sorpresa: Italia presente a tutti i Giochi|url=http://archiviostorico.gazzetta.it/2008/novembre/28/Che_sorpresa_Italia_presente_tutti_ga_10_081128051.shtml|access-date=4 January 2022|language=it}}</ref> [[اولمپڪس ۾ اٽلي|اطالوين]] [[گرمائين اولمپڪ رانديون]] ۾ 618 تمغا، ۽ سياري جي اولمپڪس ۾ 141 تمغا کٽيا آهن، جن ۾ 259 سونا تمغا شامل آهن، ۽ ڪل تمغن جي لحاظ کان ڇهون سڀ کان ڪامياب ملڪ آهي. ملڪ [[1960ع گرمائين اولمپڪس|1960ع]] ۾ گرمائين اولمپڪس جي ميزباني ڪئي؛ ۽ [[سياري جون اولمپڪ رانديون|سياري جي اولمپڪس]] جي [[1956ع سياري اولمپڪس|1956ع]]، [[2006ع سياري اولمپڪس|2006ع]] ۾ ميزباني ڪئي، ۽ هن وقت [[ميلان]] ۽ [[ڪورتينا دامپيتسو]] ۾ [[2026ع سياري اولمپڪس|2026ع واري ايڊيشن]] جي ميزباني ڪري رهيو آهي. === عام موڪلون، ميلو ۽ لوڪ روايتون === {{Main|اٽلي ۾ عام موڪلون|اٽلي جون روايتون|اٽلي جون لوڪ روايتون}} [[File:Frecce Tricolori 2022.jpg|thumb|روم ۾ ''[[فيستا ديلا ريپوبليڪا]]'' جي جشن دوران [[وڪٽر ايمانوئل ٻيون يادگار]] مٿان ''[[فريچي تريڪولوري]]''، جنهن جي دونهين واري لڪير [[اٽلي جا قومي رنگ]] ڏيکاري ٿي]] عام موڪلن ۾ مذهبي، قومي ۽ علائقائي ڏينهن شامل آهن. اٽلي جو قومي ڏينهن، ''[[فيستا ديلا ريپوبليڪا]]'' ('جمهوريت جو ڏينهن')،<ref>{{Cite web|title=Le feste mobili. Feste religiose e feste civili in Italia|url=http://calendario.eugeniosongia.com/feste.htm|access-date=29 December 2022|language=it}}</ref> 2 جون تي ملهايو ويندو آهي، جنهن جو مکيه جشن روم ۾ ٿيندو آهي، ۽ اهو 1946ع ۾ اطالوي جمهوريه جي جنم جي ياد ۾ ملهايو ويندو آهي.<ref name="Italian Embassy in London">{{Cite web|title=Festività nazionali in Italia|url=http://www.amblondra.esteri.it/Ambasciata_Londra/Menu/In_linea_con_utente/Domande_frequenti/altro.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20120624220055/http://www.amblondra.esteri.it/Ambasciata_Londra/Menu/In_linea_con_utente/Domande_frequenti/altro.htm|archive-date=24 June 2012|access-date=15 April 2012|publisher=Italian Embassy in London|language=it}}</ref> تقريب ۾ [[اڻڄاتل سپاهيءَ جو مقبرو (اٽلي)|اطالوي اڻڄاتل سپاهي]] کي خراج عقيدت طور گلن جي چادر چاڙهڻ ۽ روم ۾ [[ويا ديئي فوري امپيريالي]] سان فوجي پريڊ شامل آهي. [[سينٽ لوسي جو ڏينهن#اٽلي|سينٽ لوسي جو ڏينهن]]، 13 ڊسمبر تي، اٽلي جي ڪجهه علائقن ۾ ٻارن ۾ مشهور آهي، جتي هوءَ سانتا ڪلاز جهڙو ڪردار ادا ڪري ٿي.<ref>{{Cite web|title=Saint Lucy – Sicily's Most Famous Woman – Best of Sicily Magazine|url=http://www.bestofsicily.com/mag/art333.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20121015021932/http://bestofsicily.com/mag/art333.htm|archive-date=15 October 2012|website=bestofsicily.com}}</ref> [[ايپيفني (موڪل)|ايپيفني]] [[اطالوي لوڪ روايتون|اطالوي لوڪ روايتن]] جي شخصيت [[بيفانا]] سان لاڳاپيل آهي، جيڪا ٻهاريءَ تي سوار هڪ پوڙهي عورت آهي، جيڪا 5 جنوري جي رات سٺن ٻارن لاءِ تحفا، ۽ خراب ٻارن لاءِ ڪوئلو يا رک جا ٿيلها آڻي ٿي.<ref>{{Cite book|last=Roy|first=Christian|url={{Google books|IKqOUfqt4cIC|page=PA144|keywords=|text=|plainurl=yes}}|title=Traditional Festivals|date=2005|publisher=ABC-CLIO|isbn=978-1-5760-7089-5|page=144|access-date=13 January 2015}}</ref> [[مريم جو آسمان تي کڄڻ]] 15 آگسٽ تي ''[[فيراگوستو]]'' سان گڏ اچي ٿو، جيڪو اونهاري جي موڪلن جو دور آهي.<ref>{{Cite book|last=Jonathan Boardman|url={{Google books|VHAUAQAAIAAJ|keywords=|text=|plainurl=yes}}|title=Rome: A Cultural and Literary Companion|publisher=Signal Books|year=2000|isbn=978-1-902669-15-1|location=University of California|page=219|format=Google Books}}</ref> اطالوي قومي [[سرپرست ڏينهن]]، 4 آڪٽوبر تي، [[سينٽ فرانسس ۽ ڪيٿرائن جو عيد ڏينهن|سينٽ فرانسس ۽ سينٽ ڪيٿرائن]] کي ملهايو ويندو آهي. هر شهر يا ڳوٺ پنهنجي مقامي سرپرست بزرگ جي عيد تي پڻ عام موڪل ملهائيندو آهي.<ref name="Italian Embassy in London"></ref> [[ناتالي دي روما]] ({{literally|روم جو جنم ڏينهن}}) [[روم]] ۾ 21 اپريل تي ٿيندڙ ساليانو ميلو آهي، جيڪو شهر جي ڏند ڪٿائي [[روم جو بنياد|بنياد]] جي خوشيءَ ۾ ملهايو ويندو آهي.<ref name="Plutarch12">[[پلوٽارڪ]]، ''[[متوازي زندگيون]] – رومولس جي زندگي''، [http://penelope.uchicago.edu/Thayer/E/Roman/Texts/Plutarch/Lives/Romulus*.html#12 12.2] ([[لاڪوس ڪورتيوس]] مان)</ref> [[ڏند ڪٿا]] موجب، چيو وڃي ٿو ته [[رومولس]] 21 اپريل 753 ق.م. تي روم شهر جو بنياد وڌو.<ref name="penelope">{{Cite web|url=https://penelope.uchicago.edu/Thayer/L/Roman/Texts/Censorinus/text*.html#17.11|title=LacusCurtius • Censorinus – De Die Natali|website=penelope.uchicago.edu}}</ref> ميلن ۽ جشنن ۾ [[پاليو دي سينا]] گهوڙن جي ڊوڙ، [[مقدس هفتو#اٽلي|مقدس هفتي]] جون رسمون، اريتسو جو [[ساراسين جوسٽ]]، ۽ ''[[ڪالچو ستوريڪو فيورينتينو]]'' شامل آهن. 2013ع ۾، [[يونيسڪو]] [[غير مادي ثقافتي ورثو|غير مادي ثقافتي ورثي]] ۾ اطالوي ميلن ۽ ''[[پاسو (فلوٽ)|پاسو]]'' کي شامل ڪيو، جهڙوڪ [[واريا دي پالمي]]، [[ويتربو]] ۾ [[ماڪينا دي سانتا روزا]]، ۽ [[ساساري]] ۾ ''faradda di li candareri''.<ref>{{Cite web|title=Celebrations of big shoulder-borne processional structures|url=http://www.unesco.org/culture/ich/index.php?lg=en&pg=00011&RL=00721|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141213122708/http://www.unesco.org/culture/ich/index.php?lg=EN|archive-date=13 December 2014|access-date=29 November 2014|publisher=UNESCO}}</ref> ٻين ميلن ۾ [[اٽلي ۾ ڪارنيول|ڪارنيول]] شامل آهن، جهڙوڪ [[وينس جو ڪارنيول|وينس]]، [[وياريجو جو ڪارنيول|وياريجو]]، [[اِوريا جو ڪارنيول|اِوريا]]، [[فويانو ديلا ڪيانا جو ڪارنيول|فويانو ديلا ڪيانا]]، ۽ [[ساتريانو دي لوڪانيا جو ڪارنيول|ساتريانو دي لوڪانيا]]. [[وينس فلم فيسٽيول]]، جيڪو [[گولڊن لائن]] انعام ڏئي ٿو ۽ 1932ع کان منعقد ٿي رهيو آهي، دنيا جو سڀ کان پراڻو فلمي ميلو آهي ۽ [[ڪانز فلم فيسٽيول|ڪانز]] ۽ [[برلن بين الاقوامي فلم فيسٽيول|برلن]] سان گڏ يورپ جي "وڏن ٽن" فلمي ميلن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite web|last=Anderson|first=Ariston|date=24 July 2014|title=Venice: David Gordon Green's 'Manglehorn,' Abel Ferrara's 'Pasolini' in Competition Lineup|url=https://www.hollywoodreporter.com/news/venice-film-festival-unveils-lineup-720770|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20160218220740/http://www.hollywoodreporter.com/news/venice-film-festival-unveils-lineup-720770|archive-date=18 February 2016|website=[[دي هالي ووڊ رپورٽر]]}}; {{Cite magazine|title=Addio, Lido: Last Postcards from the Venice Film Festival|url=https://time.com/3291348/addio-lido-last-postcards-from-the-venice-film-festival/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140920162423/http://time.com/3291348/addio-lido-last-postcards-from-the-venice-film-festival|archive-date=20 September 2014|magazine=Time}}</ref> ==<span class="anchor" id="Constituent entities"></span>انتظامي ورهاستون== <!-- This Anchor tag serves to provide a permanent target for incoming section links. Please do not remove or modify it, except to add another appropriate anchor. If you modify the section title, please anchor the old title. It is always best to anchor an old section header that has been changed so that links to it will not be broken. See [[Template:Anchor]] for details. This template is {{Subst:Anchor comment}}. --> {{Main|اٽلي جا علائقا|اٽلي جا صوبا|اٽلي جا ميٽروپوليٽن شهر|ڪوموني}} {{Italy Labelled Map Scalable|image-width=400}} اٽلي 20 علائقن (''[[ريجوني]]'') تي مشتمل آهي، جن مان پنجن کي [[خاص قانوني حيثيت وارا خودمختيار علائقا|خاص خودمختيار حيثيت]] حاصل آهي، جيڪا کين اضافي معاملن تي قانون سازي ڪرڻ جي اجازت ڏئي ٿي.<ref name="tuttitalia">{{Cite news|title=Regioni italiane|url=http://www.tuttitalia.it/regioni|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220509133929/https://www.tuttitalia.it/regioni|archive-date=9 May 2022|access-date=30 April 2022|language=it}}</ref> {{Div col}} * [[ابروزو]] * [[اوستا وادي]] * [[اپوليا]] * [[بازيليڪاتا]] * [[ڪلابريا]] * [[ڪمپانيا]] * [[ايميليا-رومانيا]] * [[فريولي-وينيزيا جوليا]] * [[لازيو]] * [[ليگوريا]] * [[لومباردي]] * [[مارڪي]] * [[موليزه]] * [[پيڊمونٽ]] * [[سارڊينيا]] * [[سسلي]] * [[ترنتينو-آلٽو آديجي/سڊٽيرول]] * [[ٽسڪني]] * [[امبريا]] * [[وينيتو]] {{Div col end}} ''ريجوني'' ۾ 107 صوبا (''[[اٽلي جا صوبا|پرووينچي]]'') يا ميٽروپوليٽن شهر (''[[اٽلي جا ميٽروپوليٽن شهر|چِتا ميٽروپوليتاني]]'')، ۽ 7,896 ميونسپلٽيون (''[[ڪوموني]]'') شامل آهن.<ref name="tuttitalia"/> {{Clear}} == پڻ ڏسو == {{Portal|اٽلي|ملڪ|يورپ|يورپي يونين }} * [[اٽلي جو خاڪو]] {{Clear}} == نوٽس == {{Notelist|30em}} == ڪتابيات == {{Refbegin|30em}} * {{Cite book|last1=Cushman-Roisin|first1=Benoit|url=https://books.google.com/books?id=OFwkVgQNHlsC|title=Physical oceanography of the Adriatic Sea|last2=Gačić|first2=Miroslav|last3=Poulain|first3=Pierre-Marie|publisher=Springer|year=2001|isbn=978-1-4020-0225-0}} * {{Cite web|date=2004–2007|title=FastiOnline: A database of archaeological excavations since the year 2000 |url=https://www.fastionline.org|access-date=6 March 2010|publisher=International Association of Classical Archaeology (AIAC)}} * Hibberd, Matthew. ''The media in Italy'' (McGraw-Hill International, 2007). * Sarti, Roland, ed. ''Italy: A reference guide from the Renaissance to the present'' (2004). * Sassoon, Donald. ''Contemporary Italy: politics, economy and society since 1945'' (Routledge, 2014). * {{Cite web|date=1995–2010|title=Italy History – Italian History Index|url=http://vlib.iue.it/hist-italy/Index.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210815124837/http://vlib.iue.it/hist-italy/Index.html|archive-date=15 August 2021|access-date=6 March 2010|publisher=European University Institute, The World Wide Web Virtual Library|language=it, en}} {{Refend}} == ٻاهريان ڳنڍڻا == {{Wikibooks|Wikijunior:Countries A-Z|Italy}} {{Sister project links|voy=Italy|d=Q38}} * [https://www.bbc.com/news/world-europe-17433142 اٽلي] [[بي بي سي نيوز]] مان * [https://web.archive.org/web/20260116052905/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy/ اٽلي]. ''[[دي ورلڊ فيڪٽ بڪ]]''. [[سينٽرل انٽيليجنس ايجنسي]]. * [https://web.archive.org/web/20081216082829/http://ucblibraries.colorado.edu/govpubs/for/italy.htm اٽلي] ''يو سي بي لائبريريز گوو پبس'' مان * [https://www.oecd.org/italy/ اٽلي] [[او اي سي ڊي]] مان * [https://european-union.europa.eu/principles-countries-history/eu-countries/italy_en يورپي يونين جي ويب سائيٽ تي اٽلي جو ملڪي خاڪو] * {{Wikiatlas|Italy}} * {{OSM relation|365331}} * [https://www.ifs.du.edu/IFs/frm_CountryProfile/IT اٽلي لاءِ اهم ترقياتي اڳڪٿيون] [[انٽرنيشنل فيوچرز]] مان * [https://www.governo.it/ سرڪاري ويب سائيٽ] {{In lang|it}} * [https://www.italia.it/en/ اطالوي سياحت جي سرڪاري ويب سائيٽ] {{Italy topics}} {{Navboxes |title = اٽلي سان لاڳاپيل مضمون|list= {{Sovereign states of Europe}} {{Countries and territories bordering the Mediterranean Sea}} {{EU members}} {{European Economic Area (EEA)}} {{Council of Europe members}} {{G8 nations}} {{G20}} {{OSCE}} }} {{Authority control}} {{Coord|43|N|12|E|display=title}} [[زمرو:اٽلي| ]]<!--Please leave the empty space as standard.--> [[زمرو:1861ع ۾ يورپ ۾ قيام]] [[زمرو:اهي ملڪ ۽ علائقا جتي اطالوي سرڪاري ٻولي آهي]] [[زمرو:يورپ جا ملڪ]] [[زمرو:جي 20 ميمبر]] [[زمرو:ڪائونسل آف يورپ جا ميمبر رياستون]] [[زمرو:يورپي يونين جا ميمبر رياستون]] [[زمرو:نيٽو جا ميمبر رياستون]] [[زمرو:يونين فار دي ميڊيٽرينين جا ميمبر رياستون]] [[زمرو:گڏيل قومن جا ميمبر رياستون]] [[زمرو:او اي سي ڊي ميمبر]] [[زمرو:جمهوريتون]] [[زمرو:1861ع ۾ قائم ٿيل رياستون ۽ علائقا]] [[Category:1946ع ۾ يورپ ۾ قائم ٿيل رياستون ۽ علائقا]] == حوالا == {{Reflist}} <references group="lower-alpha"/> e5cnp3dv1aj2mqg3edbduz1guldpbhe 382627 382623 2026-06-04T08:29:58Z Memon2025 21315 /* انتظامي ورهاستون */ 382627 wikitext text/x-wiki {{چونڊ مضمون| جون 2026}} {{Short description|ڏکڻ ۽ اولهه يورپ جو ملڪ}} {{Infobox country | conventional_long_name = اطالوي جمهوريه | common_name = اٽلي | native_name = {{Lang|it|Repubblica Italiana<!--upper case see Italian wiki-->}} | image_flag = Flag of Italy.svg | image_coat = Emblem of Italy.svg | symbol_type = نشان | national_anthem = "{{Lang|it|[[اِل ڪانتو ديلي اطالياني]]|italic=no}}"<br/>"اطالوين جو گيت"<div style="padding-top:0.5em;">{{Center|[[File:Canto degli Italiani - Marina Militare (strumentale).wav]]}}</div> | image_map = {{Switcher|[[File:EU-Italy (orthographic projection).svg|frameless]]|گلوب ڏيکاريو|[[File:EU-Italy.svg|upright=1.15|frameless]]|يورپي يونين جو نقشو ڏيکاريو|default=1}} | capital = [[روم]] | coordinates = {{Coord|41|54|N|12|29|E|type:city}} | largest_city = capital | languages_type = ڏيهي ٻوليون | languages = ڏسو [[اٽلي جون ٻوليون|مکيه مضمون]] | official_languages = [[اطالوي ٻولي|اطالوي]]<sup>a</sup> {{Infobox|child=yes |label1 = [[اٽلي ڏانهن اميگريشن|قوميت]] {{Nobold|(2021)}}<ref name="id2020">{{Cite web|title=Indicatori demografici, anno 2020 |url=https://www.istat.it/it/files//2021/05/REPORT_INDICATORI-DEMOGRAFICI-2020.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210503091112/https://www.istat.it/it/files//2021/05/REPORT_INDICATORI-DEMOGRAFICI-2020.pdf|archive-date=3 May 2021|access-date=3 May 2021}}</ref> | data1 = {{Unbulleted list|91% اطالوي|9% ٻيا}} }} | religion = {{Ublist|item_style=white-space:nowrap;|84% [[اٽلي ۾ عيسائيت|عيسائيت]]|12% [[اٽلي ۾ لادينيت|لادينيت]]|4% [[اٽلي ۾ مذهب|ٻيا]]}} | religion_year = 2021 | religion_ref = <ref>{{Cite web|date=September 2021|title=Special Eurobarometer 516|url=https://data.europa.eu/data/datasets/s2237_95_2_516_eng?locale=en|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20230629085321/http://data.europa.eu/data/datasets/s2237_95_2_516_eng?locale=en|archive-date=29 June 2023|access-date=2 June 2026|publisher=European Union: [[European Commission]]|via=[[European Data Portal]] (see Volume C: Country/socio-demographics: IT: Question D90.2.)}}</ref> | demonym = اطالوي | government_type = [[وحداني پارلياماني جمهوريه]] | leader_title1 = [[اٽلي جو صدر|صدر]] | leader_name1 = [[سرجيو ماتاريلا]] | leader_title2 = [[اٽلي جو وزيراعظم|وزيراعظم]] | leader_name2 = [[جورجيا ميلوني]] | leader_title3 = [[جمہوريه جي سينيٽ جو صدر (اٽلي)|سينيٽ جو صدر]] | leader_name3 = [[اگناتسيو لا روسا]] | leader_title4 = [[چيمبر آف ڊپٽيز جو صدر (اٽلي)|چيمبر آف ڊپٽيز جو صدر]] | leader_name4 = [[لورينزو فونتانا]] | legislature = [[اطالوي پارليامينٽ|پارليامينٽ]] | upper_house = [[جمہوريه جي سينيٽ (اٽلي)|جمہوريه جي سينيٽ]] | lower_house = [[چيمبر آف ڊپٽيز (اٽلي)|چيمبر آف ڊپٽيز]] | sovereignty_type = [[اٽلي جي تاريخ|تاريخي سياسي وحدتون]] | established_event1 = [[اٽلي جا قديم ماڻھو|اٽالڪ ماڻھو]] | established_date1 = قديم دور | established_event2 = [[قديم روم]]<br>[[رومي اٽلي]] | established_date2 = 753 ق م–476 ع | established_event3 = [[بربر بادشاهتون|رومي-بربر بادشاهتون]]<br>[[بازنطيني اٽلي]] | established_date3 = اوائلي وچون دور | established_event4 = [[اٽلي جي تاريخي رياستن جي فهرست|اطالوي شهري رياستون ۽ علائقائي سياسي وحدتون]] | established_date4 = وچون دور ۽ جديد دور | established_event5 = [[اٽلي جي بادشاهت]] | established_date5 = 1861–1946<br>{{start date and age|1861|03|17|df=y}} | established_event6 = [[اطالوي سلطنت]] | established_date6 = 1869/1882–1960 | established_event7 = [[1946ع اطالوي اداراتي ريفرنڊم|اطالوي جمهوريه]] | established_date7 = {{start date and age|1946|06|02|df=y}} | area_km2 = 301,340 | area_footnote = <ref name="Central Intelligence Agency-2023">{{Cite web|date=23 August 2023|title=Italy|url=https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210701235642/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy|archive-date=1 July 2021|access-date=28 August 2023|publisher=Central Intelligence Agency}}</ref><ref>{{Cite web|date=12 November 2023|title=Italy country profile|url=https://www.bbc.com/news/world-europe-17433142|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20231218111602/https://www.bbc.com/news/world-europe-17433142|archive-date=18 December 2023|access-date=12 November 2023|publisher=BBC News}}</ref> | area_rank = 71هون | area_sq_mi = 116,347 <!--Do not remove per [[Wikipedia:Manual of Style/Dates and numbers]]--> | percent_water = 1.24 (2015)<ref>{{Cite web|title=Surface water and surface water change|url=https://stats.oecd.org/Index.aspx?DataSetCode=SURFACE_WATER|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210324133453/https://stats.oecd.org/Index.aspx?DataSetCode=SURFACE_WATER|archive-date=24 March 2021|access-date=11 October 2020|publisher=[[Organisation for Economic Co-operation and Development]] (OECD)}}</ref> | population_estimate = {{DecreaseNeutral}} 58,915,561<ref name="population">{{cite web|title=Monthly Demographic Balance|url=https://demo.istat.it/app/?l=en&a=&i=D7B|publisher=[[Italian National Institute of Statistics|ISTAT]]}}</ref> | population_estimate_year = 2025 | population_estimate_rank = 25هون | population_density_km2 = 195.5 | population_density_sq_mi = auto<!--Do not remove per [[Wikipedia:Manual of Style/Dates and numbers]]--> | population_density_rank = 72هون | GDP_PPP = {{Increase}} $3.872&nbsp;trillion<ref name="IMFWEO.IT">{{cite web |url=https://data.imf.org/en/Data-Explorer?datasetUrn=IMF.RES:WEO(9.0.0) |title=World Economic Outlook Database (April 2026 Edition) |publisher=[[International Monetary Fund]] |website=www.imf.org |date=14 April 2026 |access-date=18 April 2026}}</ref> | GDP_PPP_year = 2026 | GDP_PPP_rank = 12هون | GDP_PPP_per_capita = {{Increase}} $65,761<ref name="IMFWEO.IT"/> | GDP_PPP_per_capita_rank = 29هون | GDP_nominal = {{Increase}} $2.738&nbsp;trillion<ref name="IMFWEO.IT"/> | GDP_nominal_year = 2026 | GDP_nominal_rank = 8هون | GDP_nominal_per_capita = {{Increase}} $46,505<ref name="IMFWEO.IT"/> | GDP_nominal_per_capita_rank = 27هون | Gini = 32.5 <!--number only--> | Gini_year = 2020 | Gini_change = decrease <!--increase/steady/decrease--> | Gini_ref = <ref>{{Cite web|title=Gini coefficient of equivalised disposable income – EU-SILC survey|url=https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/tessi190/default/table?lang=en|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20201009091832/https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/tessi190/default/table?lang=en|archive-date=9 October 2020|access-date=21 June 2022|publisher=European Commission}}</ref> | HDI = 0.915 <!--number only--> | HDI_year = 2023<!-- Please use the year to which the data refers, not the publication year--> | HDI_change = increase <!--increase/decrease/steady--> | HDI_ref = <ref name="UNHDR">{{Cite web |date=6 May 2025 |title=Human Development Report 2025 |url=https://hdr.undp.org/system/files/documents/global-report-document/hdr2025reporten.pdf|url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20250506051232/https://hdr.undp.org/system/files/documents/global-report-document/hdr2025reporten.pdf |archive-date=6 May 2025 |access-date=6 May 2025 |publisher=[[United Nations Development Programme]] |language=en}}</ref> | HDI_rank = 29هون | currency = [[يورو]] (€)<sup>b</sup> | currency_code = EUR | time_zone = [[مرڪزي يورپي وقت|CET]] | utc_offset = +1 | utc_offset_DST = +2 | time_zone_DST = [[مرڪزي يورپي گرمي وارو وقت|CEST]] | calling_code = [[+39]] <sup>c</sup> | cctld = [[.it]] | footnote_a = <span style="font-size:100%;">جرمن [[ڏکڻ ٽائرول]] ۽ [[فريولي-وينيتسيا جوليا]] ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ فرينچ [[آئوستا وادي]] ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ [[سلووين ٻولي|سلووين]] [[ٽريئستي صوبو]]، [[گوريتسيا صوبو]] ۽ فريولي-وينيتسيا جوليا ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ [[لاڊن ٻولي|لاڊن]] ڏکڻ ٽائرول، [[ترنتينو]] ۽ ٻين اترين علائقن ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ [[فريولي ٻولي|فريولي]] فريولي-وينيتسيا جوليا ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ [[سارڊينيائي ٻولي|سارڊينيائي]] [[سارڊينيا]] ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي.<ref>{{Cite web|title=Legge Regionale 15 ottobre 1997, n. 26 |url=http://www.regione.sardegna.it/j/v/86?v=9&c=72&file=1997026|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210226213750/http://www.regione.sardegna.it/j/v/86?v=9&c=72&file=1997026|archive-date=26 February 2021|access-date=31 May 2018|publisher=Regione autonoma della Sardegna – Regione Autònoma de Sardigna}}; {{Cite web|title=Regione Autonoma Friuli-Venezia Giulia – Comunità linguistiche regionali|url=https://www.regione.fvg.it/rafvg/cms/RAFVG/cultura-sport/patrimonio-culturale/comunita-linguistiche|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150904201140/https://www.regione.fvg.it/rafvg/cms/RAFVG/cultura-sport/patrimonio-culturale/comunita-linguistiche|archive-date=4 September 2015|access-date=2 November 2020|website=regione.fvg.it}}</ref></span> | footnote_b = <span style="font-size:100%;">2002ع کان اڳ، [[اطالوي ليرا]]. يورو [[ڪامپيوني دي اٽاليا]] ۾ قبول ڪئي وڃي ٿي، پر ان جي سرڪاري ڪرنسي [[سوئس فرانڪ]] آهي.<ref>{{Cite web|date=14 July 2010|title=Comune di Campione d'Italia|url=http://www.comune.campione-d-italia.co.it/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110430223743/http://www.comune.campione-d-italia.co.it/|archive-date=30 April 2011|access-date=30 October 2010|publisher=Comune.campione-d-italia.co.it}}</ref></span> | footnote_c = <span style="font-size:100%;">ڪامپيوني دي اٽاليا کي فون ڪرڻ لاءِ سوئس ڪوڊ [[+41]] استعمال ڪرڻ ضروري آهي.</span> }} '''اٽلي'''،{{Efn|{{Lang|it|Italia}}, {{IPA|it|iˈtaːlja|pron|small=no|It-Italia.ogg}}}} سرڪاري طور '''اطالوي جمهوريه'''،{{Efn|{{Lang|it|ريپبلڪا اطاليانا|links=no}}, {{IPA|it|reˈpubblika itaˈljaːna|pron|small=no}}}} [[ڏکڻ يورپ|ڏکڻ]] ۽ [[اولهه يورپ]] ۾ واقع هڪ ملڪ آهي.{{Efn|اٽلي کي گهڻو ڪري اولهه يورپ ۾ شامل ڪيو ويندو آهي.<ref>اٽلي کي اولهه يورپي ملڪ طور بيان ڪندڙ علمي ڪم:{{Bulleted list |{{Cite book|last1=Hancock|first1=M. Donald|url=https://archive.org/details/politicsinwester00hanc_0|title=Politics in Western Europe: an introduction to the politics of the United Kingdom, France, Germany, Italy, Sweden, and the European Union|last2=Conradt|first2=David P.|last3=Peters|first3=B. Guy|last4=Safran|first4=William|last5=Zariski|first5=Raphael|date=11 November 1998|publisher=Chatham House Publishers|isbn=978-1-5664-3039-5|edition=2nd|quote=list of Western European countries Italy.|url-access=registration|ref=none}} |{{Cite book|last1=Ugo|first1=Ascoli|last2=Emmanuele|first2=Pavolini|title=The Italian welfare state in a European perspective: A comparative analysis|date=2016|publisher=Policy Press|isbn=978-1-4473-3444-6|url=https://books.google.com/books?id=BEzRDAAAQBAJ&q=list+of+Western+European+countries+Italy|ref=none}} |{{Cite book|last1=Zloch-Christy|first1=Iliana|title=East-West Financial Relations: Current Problems and Future Prospects|date=1991|publisher=Cambridge University Press|isbn=978-0-5213-9530-4|url=https://archive.org/details/eastwestfinancia00zloc|url-access=registration|quote=list of Western European countries Italy.|access-date=29 September 2019|ref=none}} |{{Cite book|last1=Clout|first1=Hugh D.|title=Western Europe: Geographical Perspectives|date=1989|publisher=Longman Scientific & Technical|isbn=978-0-5820-1772-6|url=https://books.google.com/books?id=WGbIT90ppZsC|access-date=29 September 2019|ref=none}} |{{Cite book|last1=Furlong|first1=Paul|title=Modern Italy: Representation and Reform|date=2003|publisher=Routledge|isbn=978-1-1349-7983-7|url=https://books.google.com/books?id=JNNsOl65D0AC&q=italy+western+European+country|access-date=29 September 2019|ref=none}} |{{Cite book|last1=Hanf|first1=Kenneth|last2=Jansen|first2=Alf-Inge|title=Governance and Environment in Western Europe: Politics, Policy and Administration|date=2014|publisher=Routledge|isbn=978-1-3178-7917-6|url=https://books.google.com/books?id=31wSBAAAQBAJ&q=West+Europe+Italy|access-date=29 September 2019|ref=none}} }}</ref>|name=WE}} اهو [[اطالوي اپٻيٽ|هڪ اپٻيٽ]] تي مشتمل آهي، جيڪو [[ڀونوچ سمنڊ]] ۾ وڌي وڃي ٿو، جنهن جي اترين زميني سرحد تي [[الپس]] آهن، ۽ ان سان گڏ [[اٽلي جي ٻيٽن جي فهرست|لڳ ڀڳ 800 ٻيٽ]] پڻ شامل آهن، جن مان خاص طور [[سسلي]] ۽ [[سارڊينيا]] اهم آهن. اٽلي اولهه ۾ [[فرانس]]؛ اتر ۾ [[سوئٽزرلينڊ]] ۽ [[آسٽريا]]؛ اوڀر ۾ [[سلووينيا]]؛ ۽ ٻن [[انڪليو|انڪليوز]]، [[ويٽيڪن سٽي]] ۽ [[سان مارينو]]، سان زميني سرحدون رکي ٿو. ايراضي جي لحاظ کان اهو [[ايراضيءَ موجب يورپي ملڪن جي فهرست|يورپ جو ڏهون وڏو ملڪ]] آهي، جيڪو {{Convert|301340|km2|sqmi|abbr=on}} تي پکڙيل آهي، ۽ لڳ ڀڳ 59 ملين آبادي سان [[يورپي يونين]] جو ٽيون سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو [[يورپي يونين جو رڪن ملڪ|رڪن ملڪ]] آهي. اٽلي جي گاديءَ جو هنڌ ۽ [[اٽلي جي شهرن جي فهرست|سڀ کان وڏو شهر]] [[روم]] آهي؛ ٻين وڏن شهرن ۾ [[ميلان]]، جيڪو ملڪ جو سڀ کان وڏو [[ميٽروپوليٽن علائقو]] آهي، [[نيپلز]]، [[تورين]]، [[پالرمو]]، [[بولونيا]]، [[فلورينس]]، [[جينووا]] ۽ [[وينس]] شامل آهن. [[اٽلي جي تاريخ]] ڪيترن ئي [[اٽلي جي قديم قومن جي فهرست|اٽالڪ قومن]] تائين وڃي ٿي، جن ۾ خاص طور [[قديم رومي]] شامل آهن، جن [[رومي جمهوريه]] دوران ڀونوچ سمنڊ جي دنيا کي فتح ڪيو ۽ [[رومي سلطنت]] دوران صدين تائين ان تي حڪومت ڪئي. عيسائيت جي پکڙجڻ سان، روم [[ڪيٿولڪ ڪليسا]] ۽ [[پاپائيت]] جو مرڪز بڻجي ويو. [[بربر حملا|بربر حملن]] ۽ ٻين سببن ڪري [[قديم دور جي آخري مرحلي]] ۽ [[اوائلي وچئين دور]] جي وچ ۾ [[اولهه رومي سلطنت جو زوال ۽ خاتمو]] ٿيو. يارهين صديءَ تائين [[اطالوي شهري رياستون]] ۽ [[سامونڊي جمهوريهون]] وڌيون، جن واپار ذريعي نئين خوشحالي آندي ۽ جديد سرمائيداريءَ لاءِ بنياد وڌا. [[اطالوي نشاةِ ثانيه]] پندرهين ۽ سورهين صديءَ دوران ڦهلي ڦولي ۽ [[نشاةِ ثانيه#پکڙجڻ|باقي يورپ تائين پکڙجي وئي]]. اطالوي ڳولائوئن پري اوڀر ۽ [[نئين دنيا]] ڏانهن نوان رستا دريافت ڪيا، جنهن سان [[دريافتن جو دور|دريافتن جي دور]] ۾ اهم حصو پيو. سياسي ۽ علائقائي ورهاستن جي صدين کان پوءِ، [[اٽلي جي بادشاهت]] 1861ع ۾ [[اطالوي آزاديءَ جون جنگيون|آزاديءَ جي جنگين]] ۽ [[هزارن جي مهم]] کان پوءِ قائم ٿي. اوڻيهين صديءَ جي آخر کان ويهين صديءَ جي شروعات تائين، [[اٽلي ۾ صنعتڪاري|اٽلي صنعتڪاري ڪئي]] ۽ [[اطالوي سلطنت|نوآبادياتي سلطنت]] حاصل ڪئي، جڏهن ته [[ڏکڻ اٽلي|ڏکڻ]] گهڻي حد تائين غريب رهيو، جنهن سبب آمريڪا ڏانهن [[اطالوي ڊائاسپورا|وڏي مهاجر ڊائاسپورا]] پيدا ٿي. 1915ع کان 1918ع تائين، [[پهريين عالمي جنگ دوران اٽلي جي فوجي تاريخ|اٽلي]] [[پهريين عالمي جنگ]] ۾ [[پهريين عالمي جنگ جا اتحادي|انتانت]] سان گڏ [[مرڪزي طاقتون|مرڪزي طاقتن]] خلاف وڙهيو. 1922ع ۾ [[اطالوي فاشزم|اطالوي فاشسٽ]] آمريت قائم ٿي. [[ٻي عالمي جنگ دوران اٽلي جي فوجي تاريخ|ٻي عالمي جنگ دوران]]، اٽلي پهرين [[محوري طاقتون|محوري طاقتن]] جو حصو هو، جيستائين [[ڪاسيبلي جي جنگبندي|جنگبندي]] [[ٻي عالمي جنگ جا اتحادي|اتحادي طاقتن]] سان نه ٿي (1940–1943)، پوءِ [[اطالوي مزاحمت]] ۽ جرمن قبضي ۽ سهڪار ڪندڙ [[اطالوي سماجي جمهوريه|آر ايس آءِ]] کان [[اٽلي جي آزادي]] دوران اتحادي طاقتن جو هم جنگي ساٿي بڻيو (1943–1945). 1946ع ۾ بادشاهت کي [[1946ع اطالوي اداراتي ريفرنڊم|جمهوريه سان تبديل ڪيو ويو]] ۽ ملڪ [[اطالوي اقتصادي معجزو|مضبوط بحالي]] ڪئي. [[ترقي يافته ملڪ]] طور، [[اٽلي جي معيشت|ترقي يافته معيشت]] سان، اٽلي دنيا جو [[ناليوار جي ڊي پي موجب ملڪن جي فهرست|اٺون وڏو ناليوار جي ڊي پي]] رکي ٿو، يورپ جو [[پيداوار موجب ملڪن جي فهرست|ٻيون وڏو پيداوار وارو شعبو]] رکي ٿو، ۽ [[علائقائي طاقت|علائقائي]] ۽ – [[وڏين طاقتن مان گهٽ ترين|گهٽ حد تائين]] – عالمي اقتصادي، فوجي، ثقافتي ۽ سياسي معاملن ۾ اهم ڪردار ادا ڪري ٿو. اهو يورپي يونين جو [[اندروني ڇهه|باني]] ۽ [[يورپي يونين جا ٽي|اهم رڪن]] آهي، ۽ [[اٽلي جا پرڏيهي لاڳاپا#بين الاقوامي ادارا|ڪيترين ٻين بين الاقوامي تنظيمن ۽ فورمن جو حصو]] آهي. [[ثقافتي سپر پاور]] طور، اٽلي ڊگهي عرصي کان [[اطالوي فن|فن]]، [[اٽلي جي موسيقي|موسيقي]]، [[اطالوي ادب|ادب]]، [[اطالوي کاڌو|کاڌي]]، [[اطالوي فيشن|فيشن]]، [[اٽلي ۾ سائنس ۽ ٽيڪنالاجي|سائنس ۽ ٽيڪنالاجي]] جو مشهور عالمي مرڪز رهيو آهي، ۽ [[اطالوي ايجادن ۽ دريافتن جي فهرست|ڪيترين ايجادن ۽ دريافتن]] جو ذريعو آهي. هن وٽ [[ملڪ موجب عالمي ورثو ماڳ|سڀ کان وڌيڪ تعداد]] ۾ [[عالمي ورثو ماڳ]] ([[اٽلي ۾ عالمي ورثو ماڳن جي فهرست|61]]) آهن ۽ اهو دنيا جو [[عالمي سياحت درجابندي|پنجون سڀ کان وڌيڪ گهميو ويندڙ ملڪ]] آهي. == نالو<span class="anchor" id="Etymology"></span> == {{Main|اٽلي جو نالو}} ''اٽاليا'' جي اشتقاق بابت ڪيترائي مفروضا موجود آهن.<ref>Alberto Manco, ''Italia. Disegno storico-linguistico''. 2009, Naples: L'Orientale. {{ISBN|978-8-8950-4462-0}}.</ref> هڪ نظريي موجب اهو [[قديم يوناني]] اصطلاح مان نڪتو، جيڪو ''اٽالوئي'' جي زمين لاءِ استعمال ٿيندو هو؛ اٽالوئي هڪ قبيلو هو، جيڪو انهيءَ علائقي ۾ رهندو هو، جيڪو اڄ [[ڪلابريا]] جي نالي سان سڃاتو وڃي ٿو. اصل ۾ سمجهيو ويندو هو ته ان جو نالو ''ويتولي'' هو، ۽ ڪجهه عالمن جي راءِ آهي ته سندن [[ٽوٽم]]ي جانور ڳئون جو ٻچو هو ([[لاطيني]]: ''vitulus''؛ [[امبريائي]]: ''vitlo''؛ [[اوسڪن]]: ''Víteliú'')<!-- and named for the god of cattle, [[Mars (mythology)|Mars]] -->.<ref>J.P. Mallory and D.Q. Adams, ''Encyclopedia of Indo-European Culture'' (London: Fitzroy and Dearborn, 1997), 24.</ref> ڪيترن قديم ليکڪن چيو آهي ته اهو نالو هڪ مقامي حڪمران [[اٽالس]] جي نالي تان پيو.<ref>Dionysius of Halicarnassus, ''Roman Antiquities'', [https://penelope.uchicago.edu/Thayer/E/Roman/Texts/Dionysius_of_Halicarnassus/1B*.html 1.35] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20221215151343/https://penelope.uchicago.edu/Thayer/E/Roman/Texts/Dionysius_of_Halicarnassus/1B%2A.html|date=15 December 2022}}, on LacusCurtius; Aristotle, ''Politics'', [https://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0058%3Abook%3D7%3Asection%3D1329b#note-link2 7.1329b] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20150910185719/http://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0058%3Abook%3D7%3Asection%3D1329b|date=10 September 2015}}, on Perseus; Thucydides, ''The Peloponnesian War'', [https://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Thuc.+6.2.4&fromdoc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0200 6.2.4] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20150924213434/http://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Thuc.+6.2.4&fromdoc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0200|date=24 September 2015}}, on Perseus</ref> اٽلي لاءِ قديم يوناني اصطلاح شروعات ۾ رڳو [[ڪلابريا|بروٽيم]] اپٻيٽ جي ڏکڻ حصي ۽ [[ڪاتانزارو]] ۽ [[ويبو والينتيا]] جي ڪجهه حصن لاءِ استعمال ٿيندو هو. [[اوينوٽريا]] ۽ "اٽلي" جو وڏو تصور هڪ ٻئي جا مترادف بڻجي ويا، ۽ اهو نالو [[لوڪانيا]] جي اڪثر حصي تي به لاڳو ٿيڻ لڳو. رومي جمهوريه جي واڌ کان اڳ، اهو نالو يونانين طرفان [[ميسينا آبنائے]] ۽ [[ساليرنو نار|ساليرنو نارين]] ۽ [[تارانٽو نار|تارانٽو]] کي ملائيندڙ لڪير جي وچ واري زمين لاءِ استعمال ٿيندو هو، جيڪا ڪلابريا سان مطابقت رکي ٿي. يونانين "اٽاليا" کي وڌيڪ وڏي علائقي تي لاڳو ڪرڻ شروع ڪيو.<ref>Pallottino, M., ''History of Earliest Italy'', trans. Ryle, M & Soper, K. in Jerome Lectures, Seventeenth Series, p. 50</ref> ڏکڻ ۾ "[[يوناني اٽلي]]" کان علاوه، مورخن هڪ "ايٽرسڪن اٽلي" جي وجود جو به امڪان ظاهر ڪيو آهي، جيڪو وچ اٽلي جي علائقن تي مشتمل هو.<ref>Giovanni Brizzi, Roma. Potere e identità: dalle origini alla nascita dell'impero cristiano, Bologna, Patron, 2012 p. 94</ref> [[رومي اٽلي]]، يعني ''اٽاليا''، جون سرحدون وڌيڪ واضح طور مقرر ٿيل آهن. ڪيٽو جي ''[[اوريجنيز]]'' اٽلي کي الپس جي ڏکڻ ۾ واقع سڄي اپٻيٽ طور بيان ڪري ٿي.<ref>{{Cite book|last=Carlà-Uhink|first=Filippo|url=https://books.google.com/books?id=dSY-DwAAQBAJ&q=cato+italy+south+of+the+Alps&pg=PT49|title=The "Birth" of Italy: The Institutionalization of Italy as a Region, 3rd–1st Century BCE|date=25 September 2017|publisher=Walter de Gruyter GmbH & Co KG|isbn=978-3-1105-4478-7}}; {{Cite book|last=Levene|first=D. S.|url=https://books.google.com/books?id=aLsRDAAAQBAJ&q=cato+walls+of+Italy&pg=PA108|title=Livy on the Hannibalic War|date=17 June 2010|publisher=Oxford University Press|isbn=978-0-1981-5295-8|access-date=12 November 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20240328152752/https://books.google.com/books?id=aLsRDAAAQBAJ&q=cato+walls+of+Italy&pg=PA108#v=snippet&q=cato%20walls%20of%20Italy&f=false|archive-date=28 March 2024|url-status=live}}</ref> 264 ق م ۾ رومي اٽلي مرڪزي-اتر جي [[آرنو]] ۽ [[روبيڪون]] دريائن کان وٺي سڄي ڏکڻ تائين پکڙيل هئي. اتر وارو علائقو، [[سيسالپائن گال]]، جغرافيائي طور اٽلي جو حصو سمجهيو ويندو هو، 220ع ق م واري ڏهاڪي ۾ روم طرفان قبضو ڪيو ويو،<ref>{{Cite book|last=Carlà-Uhink|first=Filippo|url=https://books.google.com/books?id=dSY-DwAAQBAJ&q=Tota+Italia+essays&pg=PT454|title=The "Birth" of Italy: The Institutionalization of Italy as a Region, 3rd–1st Century BCE|date=25 September 2017|publisher=Walter de Gruyter GmbH & Co KG|isbn=978-3-1105-4478-7|access-date=12 November 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211000755/https://books.google.com/books?id=dSY-DwAAQBAJ&q=Tota+Italia+essays&pg=PT454#v=snippet&q=Tota%20Italia%20essays&f=false|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}</ref> پر سياسي طور الڳ رهيو. 42 ق م ۾ ان کي قانوني طور اٽلي جي انتظامي وحدت ۾ ضم ڪيو ويو.<ref>{{Cite book|last=Williams|first=J. H. C.|url=https://books.google.com/books?id=RPj_FkEeVO4C&q=beyond+the+Rubicon|title=Beyond the Rubicon: Romans and Gauls in Republican Italy – J. H. C. Williams – Google Books|date=22 May 2020|publisher=Oxford University Press|isbn=978-0-1981-5300-9|archive-url=https://web.archive.org/web/20200522000630/https://books.google.it/books?id=RPj_FkEeVO4C&dq=beyond+the+Rubicon&hl=en&sa=X&ved=0ahUKEwiI5YrC6rbkAhUvDmMBHXZOCMAQ6AEIKTAA|archive-date=22 May 2020}}; {{Cite book|last=Long|first=George|title=Decline of the Roman republic: Volume 2|year=1866}}; {{Cite web|last=Aurigemma|first=Salvatore|title=Gallia Cisalpina|url=http://www.treccani.it/enciclopedia/gallia-cisalpina_(Enciclopedia-Italiana)|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20230404054511/https://www.treccani.it/enciclopedia/gallia-cisalpina_(Enciclopedia-Italiana)|archive-date=4 April 2023|access-date=14 October 2014|website=treccani.it|publisher=Enciclopedia Italiana|language=it}}</ref> سارڊينيا، [[ڪورسيڪا]]، سسلي ۽ [[مالٽا]] کي 292ع ۾ [[ڊيوڪليشن]] اٽلي ۾ شامل ڪيو،<ref>{{Cite web|title=Italy (ancient Roman territory)|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297743/Italy|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131110232259/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297743/Italy|archive-date=10 November 2013|access-date=10 November 2013|website=Encyclopædia Britannica}}</ref> جنهن سان آخري قديم دور جو اٽلي جديد [[اطالوي جاگرافيائي علائقو|اطالوي جاگرافيائي علائقي]] سان لڳ ڀڳ هم سرحد ٿي ويو.<ref>{{Cite web|title=La riorganizzazione amministrativa dell'Italia. Costantino, Roma, il Senato e gli equilibri dell'Italia romana|url=https://www.treccani.it/enciclopedia/la-riorganizzazione-amministrativa-dell-italia-costantino-roma-il-senato-e-gli-equilibri-dell-italia-romana_%28Enciclopedia-Costantiniana%29|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211119225335/https://www.treccani.it/enciclopedia/la-riorganizzazione-amministrativa-dell-italia-costantino-roma-il-senato-e-gli-equilibri-dell-italia-romana_(Enciclopedia-Costantiniana)|archive-date=19 November 2021|access-date=19 November 2021|language=it}}</ref> لاطيني لفظ ''Italicus'' "اٽلي جي ماڻهو" لاءِ استعمال ٿيندو هو، يعني ''provincial'' يا [[رومي صوبو|رومي صوبي]] مان آيل ماڻهو جي ابتڙ.<ref>''Letters'' 9.23</ref> صفت ''italianus''، جنهن مان ''Italian'' نڪتو، [[وچئين دور جي لاطيني]] مان آهي ۽ [[اوائلي جديد دور]] دوران ''Italicus'' سان متبادل طور استعمال ٿيندي هئي.<ref>''ytaliiens'' (1265) [http://www.cnrtl.fr/etymologie/italien TLFi] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20181029191636/http://www.cnrtl.fr/etymologie/italien|date=29 October 2018}}</ref> [[اولهه رومي سلطنت جي زوال]] کان پوءِ، اٽلي جي [[اوستروگوٿڪ بادشاهت]] قائم ٿي. [[لومبارڊ|لومبارڊن]] جي حملن کان پوءِ، ''اٽاليا'' سندن بادشاهت جي نالي طور برقرار رهي، ۽ [[پاڪ رومي سلطنت]] اندر ان جي [[اٽلي جي بادشاهت (پاڪ رومي سلطنت)|جانشين بادشاهت]] لاءِ به اهو نالو استعمال ٿيو.<ref>{{Cite web|title=IL COMUNE MEDIEVALE|url=https://www.homolaicus.com/storia/medioevo/comune_medievale.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20120318214257/http://www.homolaicus.com/storia/medioevo/comune_medievale.htm|archive-date=18 March 2012|website=homolaicus.com}}</ref> == تاريخ == {{Main|اٽلي جي تاريخ}} === قبل تاريخ ۽ قديم دور === {{Main|قبل تاريخي اٽلي|اٽالڪ قومون|ايٽرسڪن تهذيب|يوناني نوآبادڪاري|ميگنا گريشيا}} [[File:Etruscan Painting 1.jpg|thumb|right|[[ايٽرسڪن تهذيب|ايٽرسڪن]] فريسڪو، [[مونتيروتسي نيڪروپولس]] ۾، 5هين صدي ق م]] [[هيٺيون پيلئوليٿڪ]] جا آثار، جيڪي 850,000 سال اڳ جا آهن، [[مونتي پوجيولو]] مان مليا آهن.<ref>{{Cite web|last=Society|first=National Geographic|title=Erano padani i primi abitanti d'Italia|url=http://www.nationalgeographic.it/scienza/2012/01/20/news/erano_padani_iprimi_abitanti_ditalia-807204|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20190626220707/http://www.nationalgeographic.it/scienza/2012/01/20/news/erano_padani_iprimi_abitanti_ditalia-807204|archive-date=26 June 2019|access-date=11 March 2019|website=National Geographic}}</ref> سڄي اٽلي ۾ کوٽاين مان 200,000 سال اڳ وچين پيلئوليٿڪ دور ۾ [[نينڊرٿال]] جي موجودگي ظاهر ٿي آهي،<ref>Kluwer Academic/Plenum Publishers 2001, ch. 2. {{ISBN|0-3064-6463-2}}.</ref> جڏهن ته [[اوائلي جديد انسان|جديد انسان]] لڳ ڀڳ 40,000 سال اڳ [[ريپارو موڪي]] ۾ ظاهر ٿيا.<ref>42.7–41.5 ka ([[68–95–99.7 rule|1σ CI]]). {{Cite journal|last=Douka|first=Katerina|display-authors=etal|year=2012|title=A new chronostratigraphic framework for the Upper Palaeolithic of Riparo Mochi (Italy)|journal=Journal of Human Evolution|volume=62|issue=2|pages=286–299|doi=10.1016/j.jhevol.2011.11.009|pmid=22189428|bibcode=2012JHumE..62..286D }}; {{Cite web|date=29 January 2010|title=Istituto Italiano di Preistoria e Protostoria|url=http://www.iipp.it/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131015231105/http://www.iipp.it/|archive-date=15 October 2013|publisher=IIPP|access-date=15 August 2017}}</ref> رومي دور کان اڳ واري اٽلي جا [[اٽلي جا قديم ماڻھو|قديم ماڻھو]] [[پروٽو-انڊو-يورپي|انڊو-يورپي]] هئا، خاص طور [[اٽالڪ قومون]]. ممڪن غير انڊو-يورپي يا [[قبل انڊو-يورپي ٻوليون|قبل انڊو-يورپي]] ورثي وارن مکيه تاريخي ماڻهن ۾ [[ايٽرسڪن]]، سسلي جا [[ايلميئن]] ۽ [[سيڪاني]]، ۽ قبل تاريخي [[سارڊينيائي ماڻھو]] شامل آهن، جن [[نوراجڪ تهذيب]] کي جنم ڏنو. ٻين قديم آبادين ۾ [[ريئتيائي ماڻھو]] ۽ [[ڪاموني]] شامل آهن، جيڪي [[والڪامونيڪا ۾ پٿريلي چٽساليون|والڪامونيڪا جي پٿريلي چٽسالين]] لاءِ مشهور آهن.<ref>{{Cite web|title=Rock Drawings in Valcamonica|url=https://whc.unesco.org/en/list/94|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100703183257/http://whc.unesco.org/en/list/94|archive-date=3 July 2010|access-date=29 June 2010|publisher=UNESCO World Heritage Centre}}</ref> هڪ قدرتي ممي، [[اوئٽسي]]، جيڪا 3400–3100 ق م جي آهي، 1991ع ۾ [[سيميلاون]] گليشيئر مان دريافت ٿي.<ref>{{Cite journal|last1=Bonani|first1=Georges|last2=Ivy|first2=Susan D.|display-authors=etal|year=1994|title=AMS {{SimpleNuclide|Carbon|14}} Age Determination of Tissue, Bone and Grass Samples from the Ötzal Ice Man|url=http://digitalcommons.library.arizona.edu/objectviewer?o=http%3A%2F%2Fradiocarbon.library.arizona.edu%2FVolume36%2FNumber2%2Fazu_radiocarbon_v36_n2_247_250_v.pdf|url-status=live|journal=Radiocarbon|volume=36|issue=2|pages=247–250|doi=10.1017/s0033822200040534|archive-url=https://web.archive.org/web/20100720211402/https://digitalcommons.library.arizona.edu/objectviewer?o=http%3A%2F%2Fradiocarbon.library.arizona.edu%2FVolume36%2FNumber2%2Fazu_radiocarbon_v36_n2_247_250_v.pdf|archive-date=20 July 2010|access-date=4 February 2016|doi-access=free}}</ref> پهريان نوآبادڪار [[فينيقيه|فينيقي]] هئا، جن سسلي ۽ سارڊينيا جي ڪنارن تي [[ايمپوريم (قديم دور)|واپاري مرڪز]] قائم ڪيا. انهن مان ڪجهه ننڍا شهري مرڪز بڻيا ۽ [[يوناني نوآبادين]] سان گڏوگڏ ترقي ڪئي.<ref>{{Cite journal|last1=Raclot|first1=Thierry|last2=Oudart|first2=Hugues|date=January 2000|title=CORPS GRAS ET OBESITE Acides gras alimentaires et obésité: aspects qualitatifs et quantitatifs|journal=Oléagineux, Corps gras, Lipides|volume=7|issue=1|pages=77–85|doi=10.1051/ocl.2000.0077|issn=1258-8210|doi-access=free}}</ref> 8هين ۽ 7هين صدي ق م دوران، [[پٿيڪوسائي]] ۾ يوناني نوآباديون قائم ٿيون، جيڪي آخرڪار اطالوي اپٻيٽ جي ڏکڻ ۽ سسلي جي سامونڊي ڪناري تائين پکڙجي ويون؛ اهو علائقو بعد ۾ [[ميگنا گريشيا]] جي نالي سان مشهور ٿيو.<ref>Emilio Peruzzi, ''Mycenaeans in early Latium'', (Incunabula Graeca 75), Edizioni dell'Ateneo & Bizzarri, Roma, 1980</ref> [[آيونيائي]]، [[ڊوريائي يوناني|ڊوريائي]] نوآبادڪارن، [[سيراڪيوز وارا|سيراڪيوزن]] ۽ [[اڪائيائي (قبيلو)|اڪائيائين]] ڪيترائي شهر قائم ڪيا. [[اٽلي جي يوناني نوآبادڪاري|يوناني نوآبادڪاري]] [[اٽالڪ قومون|اٽالڪ قومن]] کي جمهوري حڪومتي صورتن ۽ اعليٰ فني ۽ ثقافتي اظهار سان رابطي ۾ آندو.<ref>{{Cite web|title=II 1987: Uomini e vicende di Magna Grecia |url=https://www.bpp.it/Apulia/html/archivio/1987/II/art/R87II015.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210204123345/https://www.bpp.it/Apulia/html/archivio/1987/II/art/R87II015.html|archive-date=4 February 2021|access-date=31 January 2021|website=bpp.it}}</ref> === قديم روم === {{Main|قديم روم|اٽلي ۾ رومي واڌ|رومي اٽلي}} {{Multiple image | align = right | direction = vertical | width = 220 | image1 = Colosseo 2020.jpg | caption1 = [[ڪولوسيئم]]، جنهن کي وڏي پيماني تي قديم تاريخ جي تعمير ۽ انجنيئرنگ جي عظيم ترين ڪمن مان هڪ سمجهيو وڃي ٿو | image2 = Roman Empire Trajan 117AD.png|275 | caption2 = {{legend|#b23938|117ع ۾ [[رومي سلطنت]] پنهنجي سڀ کان وڏي وسعت تي<ref>{{Cite book|last=Bennett, Julian|url=https://books.google.com/books?id=qk_tofvS8EsC|title=Trajan: Optimus Princeps : a Life and Times|publisher=Routledge|year=1997|isbn=978-0-415-16524-2}}</ref>}} {{legend|#d28989|[[تابع رياست|تابع رياستون]]}} }} اٽلي جي تاريخ ڪيترين [[اٽلي جي قديم قومن جي فهرست|اٽالڪ قومن]] تائين وڃي ٿي، جن ۾ خاص طور [[قديم رومي]] شامل آهن، جن [[رومي جمهوريه]] دوران ڀونوچ سمنڊ جي دنيا کي فتح ڪيو ۽ [[رومي سلطنت]] دوران صدين تائين ان تي حڪومت ڪئي.<ref>{{Cite book |last1=Carl Waldman |url=https://books.google.com/books?id=kfv6HKXErqAC |title=Encyclopedia of European Peoples |last2=Catherine Mason |publisher=Infobase Publishing |year=2006 |isbn=978-1-4381-2918-1 |page=586 |access-date=23 February 2013 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230311102543/https://books.google.com/books?id=kfv6HKXErqAC |archive-date=11 March 2023 |url-status=live}}; {{Cite book |last=Mommsen |first=Theodor |author-link=Theodor Mommsen |title=[[History of Rome (Mommsen)|History of Rome]], Book II: From the Abolition of the Monarchy in Rome to the Union of Italy |publisher=Reimer & Hirsel |year=1855 |location=Leipzig}}; {{Cite book |last=Lazenby |first=John Francis |url=https://archive.org/details/hannibalswarmili00laze |title=Hannibal's War: A Military History of the Second Punic War |date=4 February 1998 |publisher=University of Oklahoma Press |isbn=978-0-8061-3004-0 |page=[https://archive.org/details/hannibalswarmili00laze/page/29 29] |quote=Italy homeland of the Romans. |url-access=registration |via=Internet Archive}}</ref> قديم روم، جيڪو وچ اٽلي ۾ [[ٽائبر درياهه]] تي هڪ آبادڪاري هو، [[روم جو بنياد|753 ق م ۾ قائم ٿيو]] ۽ 244 سالن تائين بادشاهي نظام هيٺ حڪمراني ڪئي وئي.<ref>{{Cite web |date=24 November 2009 |title=Rome founded {{!}} 21 April, 753 B.C. |url=https://www.history.com/this-day-in-history/april-21/rome-founded |access-date=10 April 2025 |website=HISTORY |language=en}}</ref> 509 ق م ۾، رومن، سينيٽ ۽ عوام ([[SPQR]]) واري حڪومت جي حمايت ڪندي، [[رومي بادشاهت جو خاتمو|بادشاهت کي نيڪالي ڏني]] ۽ هڪ اشرافي جمهوريه قائم ڪئي.<ref>{{Cite journal|last=Sanders|first=Henry A.|date=1908|title=The Chronology of Early Rome|url=https://www.jstor.org/stable/261793|journal=Classical Philology|volume=3|issue=3|pages=316–329|doi=10.1086/359186|jstor=261793|s2cid=161535192|issn=0009-837X |quote=It has come to be second nature ... to date the founding of Rome [to] 753 BC [and] the first year of the Republic [to] 509&nbsp;BC.|url-access=subscription}}</ref> اطالوي اپٻيٽ، جنهن جو نالو ''اٽاليا'' هو، رومي واڌ دوران هڪ متحد وحدت ۾ گڏ ڪيو ويو؛ نون علائقن جي فتح اڪثر [[سامنائيٽ جنگيون|ٻين اٽالڪ قبيلن]]، [[رومي-ايٽرسڪن جنگيون|ايٽرسڪنن]]، [[رومي-گالي جنگيون|سيلٽن]] ۽ [[پائرهڪ جنگ|يونانين]] جي قيمت تي ٿي. مقامي قبيلن ۽ شهرن جي اڪثريت سان هڪ مستقل اتحاد قائم ٿيو، ۽ روم اولهه يورپ، اتر آفريڪا ۽ [[وچ اوڀر جي تاريخ#يوناني ۽ رومي سلطنت|وچ اوڀر]] جي فتح شروع ڪئي. 44 ق م ۾ [[جوليس سيزر]] جي قتل کان پوءِ، روم هڪ وڏي سلطنت بڻجي ويو، جيڪا [[رومي برطانيه|برطانيه]] کان [[ميسوپوٽيميا (رومي صوبو)|فارس]] جي سرحدن تائين پکڙيل هئي، ۽ سڄي ڀونوچ سمنڊ جي حوض کي پنهنجي اندر آڻي ڇڏيو، جتي يوناني، رومي ۽ ٻيون ثقافتون گڏجي هڪ طاقتور تهذيب ۾ تبديل ٿيون. پهرئين شهنشاهه [[آگسٽس]] جي ڊگهي حڪومت امن ۽ خوشحالي جو دور شروع ڪيو. رومي اٽلي سلطنت جو [[ميٽروپول]]، رومن جو وطن ۽ گاديءَ واري هنڌ جو علائقو رهيو.<ref>{{Cite journal|last=Morcillo|first=Marta García|title=The Glory of Italy and Rome's Universal Destiny in Strabo's Geographika, in: A. Fear – P. Liddel (eds), Historiae Mundi. Studies in Universal History. Duckworth: London 2010: 87–101. |url=https://www.academia.edu/362374|url-status=live|journal=Historiae Mundi: Studies in Universal History|archive-url=https://web.archive.org/web/20220114073554/https://www.academia.edu/362374|archive-date=14 January 2022|access-date=20 November 2021}}; {{Cite book|last=Keaveney|first=Arthur|url=https://books.google.com/books?id=ojoOAAAAQAAJ|title=Arthur Keaveney: ''Rome and the Unification of Italy''|date=January 1987|publisher=Croom Helm|isbn=978-0-7099-3121-8|access-date=20 November 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211000835/https://books.google.com/books?id=ojoOAAAAQAAJ|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}; {{Cite book|last=Billanovich|first=Giuseppe|url=https://books.google.com/books?id=fVylk1KUS84C&dq=Italia+domina+provinciarum&pg=PR13|title=Libreria Universitaria Hoepli, Lezioni di filologia, Giuseppe Billanovich e Roberto Pesce: ''Corpus Iuris Civilis, Italia non erat provincia, sed domina provinciarum'', Feltrinelli, p.363|publisher=Roberto Pesce|year=2008|isbn=978-8-8965-4309-2|language=it|access-date=20 November 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211000801/https://books.google.com/books?id=fVylk1KUS84C&dq=Italia+domina+provinciarum&pg=PR13#v=onepage&q=Italia%20domina%20provinciarum&f=false|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}</ref> [[رومي سلطنت جي تاريخ|سلطنت جي پهرين ٻن صدين]] ۾ بي مثال استحڪام جو دور ڏٺو ويو، جيڪو [[پيڪس رومانا]] ({{Literal translation|رومي امن}}) جي نالي سان مشهور آهي. روم [[رومي سلطنت جون سرحدون|پنهنجي سڀ کان وڏي علائقائي وسعت]] [[ٽراجن]] جي دور ۾ حاصل ڪئي ({{Reign|98|117|era=AD}})، پر وڌندڙ پريشانين ۽ زوال جو دور [[ڪوموڊس]] جي دور ۾ شروع ٿيو ({{Reign|180|192}}).<ref>{{Cite web |date=10 June 2024 |title=Five Good Emperors |url=https://www.britannica.com/topic/Five-Good-Emperors |access-date=4 August 2024 |website=www.britannica.com |language=en}}</ref><ref>{{Citation |last=Gibbon |first=Edward |title=The History of the Decline And Fall of the Roman Empire |date=1776 |chapter=The Decline And Fall in the West – Chapter 4 |chapter-url=https://www.ccel.org/g/gibbon/decline/volume1/chap4.htm |author-link=Edward Gibbon |access-date=27 June 2017 |archive-date=24 August 2017 |archive-url=https://web.archive.org/web/20170824100850/http://www.ccel.org/g/gibbon/decline/volume1/chap4.htm |url-status=live}}</ref> [[لڏپلاڻ وارو دور]]، جنهن ۾ [[جرمنڪ-رومي رابطا|جرمنڪ قومن جا وڏا حملا]] شامل هئا، رومي سلطنت جي زوال جو سبب بڻيو. رومي سلطنت تاريخ جي سڀ کان وڏين سلطنتن مان هڪ هئي، جنهن وٽ وڏي اقتصادي، ثقافتي، سياسي ۽ فوجي طاقت هئي.<ref>{{Cite web |date=4 June 2024 |title=The Roman Empire at its greatest expansion |url=https://trizioeditore.it/en/blogs/notizie/impero-romano-massima-espansione-mappa-storia |access-date=10 April 2025 |website=Trizio Editore |language=en}}</ref> پنهنجي سڀ کان وڏي وسعت تي، ان جو علائقو {{Convert|5|e6km2|abbr=off}} هو.<ref>{{Cite journal|last=Taagepera|first=Rein|author-link=Rein Taagepera|year=1979|title=Size and Duration of Empires: Growth-Decline Curves, 600 B.C. to 600 A.D|journal=Social Science History|volume=3|issue=3/4|pages=115–138|doi=10.2307/1170959|jstor=1170959}}; {{Cite journal|last1=Turchin|first1=Peter|last2=Adams|first2=Jonathan M.|last3=Hall|first3=Thomas D|year=2006|title=East–West Orientation of Historical Empires|url=http://peterturchin.com/PDF/Turchin_Adams_Hall_2006.pdf|url-status=live|journal=Journal of World-Systems Research|volume=12|issue=2|page=222|doi=10.5195/JWSR.2006.369|issn=1076-156X|archive-url=http://arquivo.pt/wayback/20160517210851/http://peterturchin.com/PDF/Turchin_Adams_Hall_2006.pdf|archive-date=17 May 2016|access-date=6 February 2016|doi-access=free}}</ref> [[رومي سلطنت جو ورثو|رومي ورثي]] مغربي تهذيب تي گهرو اثر وڌو ۽ جديد دنيا کي شڪل ڏني. لاطيني مان نڪتل [[رومانس ٻوليون|رومانس ٻولين]] جو وسيع استعمال، [[رومي انگ|عددي نظام]]، جديد مغربي الفابيٽ ۽ ڪئلينڊر، ۽ عيسائيت جو عالمي مذهب طور اڀرڻ، رومي غلبي جي ڪيترن ئي ورثن مان آهن.<ref>{{Cite book|last=Richard|first=Carl J.|title=Why we're all Romans: the Roman contribution to the western world|publisher=Rowman & Littlefield|year=2010|isbn=978-0-7425-6779-5|edition=1st pbk.|location=Lanham, MD|pages=xi–xv}}</ref> === وچون دور === {{Main|وچئين دور ۾ اٽلي}} [[اولهه رومي سلطنت جي زوال]] کان پوءِ، اٽلي [[اٽلي جي بادشاهت (476–493)|اوڊواڪر جي بادشاهت]] هيٺ آيو، ۽ پوءِ [[اوستروگوٿ]] ان تي قابض ٿيا.<ref>{{Cite book|last=Sarris|first=Peter|title=Empires of faith: the fall of Rome to the rise of Islam, 500–700|publisher=Oxford UP|year=2011|isbn=978-0-1992-6126-0|edition=1st. pub.|location=Oxford|page=118}}</ref> حملن جي نتيجي ۾ بادشاهتن جو افراتفري وارو سلسلو پيدا ٿيو ۽ مبينا "[[اونداهو دور (تاريخ نويسي)|اونداهو دور]]" شروع ٿيو. 6هين صديءَ ۾ هڪ ٻئي [[جرمنڪ قومون|جرمنڪ قبيلي]]، [[لومبارڊن]]، جي حملي بازنطيني موجودگي کي گهٽائي ڇڏيو ۽ اپٻيٽ جي سياسي وحدت ختم ڪري ڇڏي. اتر ۾ [[لومبارڊ بادشاهت]] ٺهي، وچ-ڏکڻ تي پڻ لومبارڊن جو ڪنٽرول هو، ۽ ٻيا حصا بازنطيني رهيا.<ref>{{Cite web|title=History of Italy|url=https://www.britannica.com/place/Italy/Lombards-and-Byzantines|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220929150112/https://www.britannica.com/place/Italy/Lombards-and-Byzantines|archive-date=29 September 2022|access-date=29 September 2022|website=Encyclopædia Britannica}}</ref> [[File:Marco Polo Mosaic from Palazzo Tursi.jpg|thumb|right|upright=.7|[[مارڪو پولو]]، 13هين صديءَ جو ڳولائو]] لومبارڊ بادشاهت 8هين صديءَ جي آخر ۾ [[شارليمان]] جي هٿان [[فرانڪيا]] ۾ ضم ٿي وئي ۽ اٽلي جي بادشاهت بڻجي وئي.<ref>{{Cite web|title=Carolingian and post-Carolingian Italy, 774–962|url=https://www.britannica.com/place/Italy/Carolingian-and-post-Carolingian-Italy-774-962|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20221007160553/https://www.britannica.com/place/Italy/Carolingian-and-post-Carolingian-Italy-774-962|archive-date=7 October 2022|access-date=7 October 2022|website=Encyclopædia Britannica}}</ref> فرانڪن [[پاپائي رياستون]] ٺاهڻ ۾ مدد ڪئي. 13هين صديءَ تائين سياست [[پاڪ رومي شهنشاهه|پاڪ رومي شهنشاهن]] ۽ پاپائيت جي لاڳاپن تي غالب رهي، جتي شهري رياستون عارضي فائدي لاءِ اڳئين ڌر ([[گبيلين]]) يا پوئين ڌر ([[گويلف]]) سان گڏ ٿينديون هيون.<ref>{{Cite book|last=Nolan|first=Cathal J.|title=The age of wars of religion, 1000–1650: an encyclopedia of global warfare and civilization |publisher=Greenwood Press|year=2006|isbn=978-0-3133-3045-2|edition=1. publ.|location=Westport (Connecticut)|page=360}}</ref> جرمنڪ شهنشاهه ۽ رومي پونٽف وچئين دور جي يورپ جون [[عالمي طاقتون]] بڻجي ويا. بهرحال، [[سرماياداري تڪرار]] ۽ گويلفن ۽ گبيلينن جي وچ ۾ ٽڪراءُ اتر ۾ شهنشاهي-جاگيرداري نظام کي ختم ڪري ڇڏيو، جتي شهرن آزادي حاصل ڪئي.<ref>{{Cite book|last=Jones|first=Philip|author-link=Philip Jones (historian)|title=The Italian city-state: from Commune to Signoria|publisher=Clarendon Press|year=1997|isbn=978-0-1982-2585-0|location=Oxford|pages=55–77}}</ref> 1176ع ۾، شهري رياستن جي [[لومبارڊ ليگ]] پاڪ رومي شهنشاهه [[فريڊرڪ بارباروسا]] کي شڪست ڏني، جنهن سان انهن جي آزادي يقيني ٿي. شهري رياستن، جهڙوڪ ميلان، فلورينس ۽ وينس، مالياتي ترقي ۾ نهايت اهم جدت وارو ڪردار ادا ڪيو، بئنڪنگ جي طريقن کي تيار ڪندي، ۽ سماجي تنظيم جي نون روپن کي ممڪن بڻائيندي.<ref>{{Cite book|last=Niall|first=Ferguson|title=The Ascent of Money: The Financial History of the World|publisher=Penguin|year=2008}}</ref> ساحلي ۽ ڏاکڻن علائقن ۾، سامونڊي جمهوريهن ڀونوچ سمنڊ تي غلبو حاصل ڪيو ۽ مشرق ڏانهن واپار تي اجارو قائم ڪيو. اهي آزاد [[ٿالاسوڪريسي|سامونڊي طاقت واريون]] شهري رياستون هيون، جن ۾ واپارين وٽ ڪافي طاقت هئي. جيتوڻيڪ اهي اشرافي حڪومتون هيون، پر انهن طرفان ڏنل نسبي سياسي آزادي علمي ۽ فني ترقي لاءِ سازگار هئي.<ref name="Lane">{{Cite book|last=Lane|first=Frederic C.|title=Venice, a maritime republic|publisher=Johns Hopkins University Press|year=1991|isbn=978-0-8018-1460-0|edition=4. print.|location=Baltimore|page=73}}</ref> سڀ کان مشهور سامونڊي جمهوريهون وينس، [[جينووا جمهوريه|جينووا]]، [[پيزا جمهوريه|پيزا]] ۽ [[امالفي جو ڊچي|امالفي]] هيون.<ref>G. Benvenuti – Le Repubbliche Marinare. Amalfi, Pisa, Genova, Venezia – Newton & Compton editori, Roma 1989; Armando Lodolini, ''Le repubbliche del mare'', Biblioteca di storia patria, 1967, Roma. {{Cite book|last=Peris|first=Persi|title=Conoscere l'Italia|publisher=Istituto Geografico De Agostini|year=1982|pages=74}}; {{Cite web|title=Repubbliche Marinare|url=http://www.treccani.it/enciclopedia/repubbliche-marinare|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190829104758/http://www.treccani.it/enciclopedia/repubbliche-marinare|archive-date=29 August 2019|access-date=13 September 2019|website=Treccani.it|publisher=Istituto dell'Enciclopedia Italiana|language=it}}; {{Cite web|title=Repubbliche marinare|url=https://thes.bncf.firenze.sbn.it/termine.php?id=29771|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200101131949/https://thes.bncf.firenze.sbn.it/termine.php?id=29771|archive-date=1 January 2020|access-date=13 September 2019|website=thes.bncf.firenze.sbn.it|publisher=[[قومي مرڪزي لائبريري (فلورينس)]]|language=it}}</ref> هر هڪ کي پرڏيهي زمينن، ٻيٽن، ايڊرياٽڪ، ايجيئن ۽ ڪاري سمنڊن جي علائقن، ۽ ويجهي اوڀر ۽ اتر آفريڪا ۾ واپاري نوآبادين تي غلبو حاصل هو.<ref>{{Cite book|last=Zorzi|first=Alvise|author-link=Alvise Zorzi|url=https://books.google.com/books?id=IP5OAAAAMAAJ&q=%22even+in+countries+where+aid+is+near+at+hand+%22+%22attack+from+the+sea%22|title=Venice: The Golden Age, 697 – 1797 |publisher=Abbeville Press|year=1983|isbn=0-8965-9406-8|location=New York|page=255|access-date=16 September 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20230202182132/https://books.google.com/books?id=IP5OAAAAMAAJ&q=%22even+in+countries+where+aid+is+near+at+hand+%22+%22attack+from+the+sea%22|archive-date=2 February 2023|url-status=live}}</ref> {{Multiple image | align = right | total_width = 345 | direction = horizontal | width1 = 280 | image1 = Naval Jack of Italy.svg | width2 = 280 | image2 = Republik Venedig Handelswege01-IT.png | alt2 = نقشو | footer = کاٻي: [[اطالوي بحريه]] جو جهنڊو. گھڙيال جي رخ ۾، مٿئين کاٻي کان: [[وينس جي جمهوريه|وينس]]، [[جينووا جمهوريه|جينووا]]، [[پيزا جمهوريه|پيزا]] ۽ [[امالفي جو ڊچي|امالفي]] جا نشان.<br/>ساڄي: واپاري رستا، [[جينووا جون نوآباديون|جينووا]] ۽ [[اسٽاتو دا مار|وينس]] جون نوآباديون. }} وينس ۽ جينووا يورپ جا اوڀر ڏانهن دروازا هئا، ۽ نفيس شيشي جا ٺاهيندڙ هئا، جڏهن ته فلورينس ريشم، اون، بئنڪنگ ۽ زيورن جو مرڪز هو. پيدا ٿيل دولت وڏن عوامي ۽ خانگي فني منصوبن جي سرپرستي لاءِ استعمال ٿي. انهن جمهوريهن [[صليبي جنگون|صليبي جنگين]] ۾ حصو ورتو، مدد ۽ ٽرانسپورٽ مهيا ڪئي، پر بنيادي طور سياسي ۽ تجارتي موقعن جي پيروي ڪئي.<ref name=Lane/> اٽلي پهريون علائقو هو جتي اهي معاشي تبديليون محسوس ٿيون، جن [[تجارتي انقلاب]] ڏانهن واٽ هموار ڪئي: وينس [[قسطنطنيه جي لٽ|بازنطيني گاديءَ واري شهر کي لٽڻ]] ۽ [[مارڪو پولو]] جي ايشيا ڏانهن سفرن جي مالي مدد ڪرڻ جي قابل ٿي؛ پهرين يونيورسٽيون اطالوي شهرن ۾ ٺهيون، ۽ [[اڪويناس]] جهڙن عالمن عالمي شهرت حاصل ڪئي؛ سرمائيداري ۽ بئنڪنگ خاندان فلورينس ۾ اڀريا، جتي [[دانتي]] ۽ [[جوتو]] لڳ ڀڳ 1300ع ۾ سرگرم هئا.<ref name="See">{{Cite web |last=Sée |first=Henri |title=Modern Capitalism Its Origin and Evolution |url=http://www.efm.bris.ac.uk/het/see/ModernCapitalism.pdf |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20131007010542/http://www.efm.bris.ac.uk/het/see/ModernCapitalism.pdf |archive-date=7 October 2013 |access-date=29 August 2013 |website=University of Rennes |publisher=Batoche Books}}</ref> ڏکڻ ۾، سسلي 9هين صديءَ ۾ [[سسلي جي امارت|عرب اسلامي امارت]] بڻجي چڪي هئي، جيڪا 11هين صديءَ جي آخر ۾ [[اطالو-نارمن]] جي فتح تائين خوشحال رهي؛ انهن ڏکڻ اٽلي جي اڪثر لومبارڊ ۽ بازنطيني شهزادگين سان گڏ ان کي فتح ڪيو.<ref>{{cite book |last=Ali |first=Ahmed Essa with Othman |title=Studies in Islamic civilization: the Muslim contribution to the Renaissance |year=2010 |publisher=International Institute of Islamic Thought |location=Herndon, VA |isbn=978-1-56564-350-5 |pages=38–40}}</ref> پوءِ اهو علائقو [[سسلي جي بادشاهت]] ۽ [[نيپلز جي بادشاهت]] جي وچ ۾ ورهايو ويو.{{efn|نيپلز جي بادشاهت جو اصطلاح مورخ استعمال ڪن ٿا، پر ان جي حڪمرانن نه، جن اصل نالو 'سسلي جي بادشاهت' برقرار رکيو، يعني ٻه سسلي جون بادشاهتون موجود هيون.}}<ref>Eleni Sakellariou, ''Southern Italy in the Late Middle Ages: Demographic, Institutional and Economic Change in the Kingdom of Naples, c.1440–c.1530'' (Brill, 2012), pp. 63–64.</ref> 1348ع واري [[ڪاري موت]] شايد اٽلي جي آبادي جو هڪ ٽيون حصو ماري ڇڏيو.<ref>Stéphane Barry and Norbert Gualde, "The Biggest Epidemics of History" (La plus grande épidémie de l'histoire), in ''L'Histoire'' n° 310, June 2006, pp. 45–46; "[https://www.brown.edu/Departments/Italian_Studies/dweb/plague/effects/death_toll.shtml Plague]". Brown University. {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20090831003435/http://www.brown.edu/Departments/Italian_Studies/dweb/plague/effects/death_toll.shtml|date=31 August 2009}}</ref> === اوائلي جديد دور === {{Main|اطالوي نشاةِ ثانيه|اوائلي جديد اٽلي جي تاريخ}} [[File:Italy 1494.svg|thumb|upright=.8|right|1494ع ۾ [[اطالوي جنگيون|اطالوي جنگين]] کان اڳ [[اٽلي جي تاريخي رياستن جي فهرست#آخري وچون دور|اطالوي رياستون]]]] 1400ع ۽ 1500ع جي ڏهاڪن دوران، اٽلي [[نشاةِ ثانيه]] جو جنم هنڌ ۽ مرڪز هو. هن دور وچئين دور کان جديد دور ڏانهن منتقلي کي ظاهر ڪيو ۽ واپاري شهرن جي گڏ ڪيل دولت ۽ حاڪم خاندانن جي سرپرستيءَ سان وڌايو ويو.<ref name="strathern">Strathern, Paul ''The Medici: Godfathers of the Renaissance'' (2003)</ref> اطالوي سياسي وحدتون هاڻي علائقائي رياستون هيون، جن تي عملي طور شهزادن جي حڪومت هئي، جيڪي واپار ۽ انتظاميه تي ڪنٽرول رکندا هئا، ۽ سندن درٻارون فنون ۽ سائنسن جا مرڪز بڻجي ويون. اهي شهزادگيون سياسي خاندانن ۽ واپاري خاندانن، جهڙوڪ فلورينس جا [[ميڊيچي]]، جي اڳواڻي هيٺ هيون. [[مغربي ڦوٽ]] جي خاتمي کان پوءِ، نئين چونڊيل [[پوپ مارٽن پنجون]] [[پاپائي رياستون|پاپائي رياستن]] ڏانهن موٽي آيو ۽ اٽلي کي اولهه عيسائيت جو واحد مرڪز طور بحال ڪيو. [[ميڊيچي بئنڪ]] پاپائيت جو قرض ڏيندڙ ادارو بڻيو، ۽ ڪليسا ۽ نون سياسي خاندانن جي وچ ۾ اهم لاڳاپا قائم ٿيا.<ref name="strathern"/><ref>[http://www.florentine-society.ru/Medici_Chapel_Mysteries.htm Peter Barenboim, Sergey Shiyan, ''Michelangelo: Mysteries of Medici Chapel'', SLOVO, Moscow, 2006]. {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20110511133416/http://www.florentine-society.ru/Medici_Chapel_Mysteries.htm|date=11 May 2011}}. {{ISBN|5-8505-0825-2}}.</ref> [[File:Leonardo self.jpg|thumb|upright=.7|[[ليونارڊو دا ونچي]]، مثالي [[نشاةِ ثانيه انسان]]، پنهنجي تصوير ۾ ({{circa}} 1512)]] 1453ع ۾، [[پوپ نڪولس پنجون]] جي بازنطينين جي مدد لاءِ ڪوششن باوجود، [[قسطنطنيه]] جو شهر [[عثماني سلطنت|عثمانين]] جي قبضي ۾ آيو. ان سبب [[نشاةِ ثانيه ۾ يوناني عالم|يوناني عالمن]] ۽ متنن جي اٽلي ڏانهن لڏپلاڻ ٿي، جنهن يوناني [[انسان پرستي]] جي ٻيهر دريافت کي وڌيڪ هٿي ڏني.<ref>Encyclopædia Britannica, ''Renaissance'', 2008, O.Ed.; Har, Michael H. ''History of Libraries in the Western World'', Scarecrow Press Incorporate, 1999. {{ISBN|0-8108-3724-2}}. Norwich, John Julius, ''A Short History of Byzantium'', 1997, Knopf. {{ISBN|0-6794-5088-2}}.</ref> انسان پرست حڪمرانن، جهڙوڪ [[فيديريڪو دا مونتيفيلترو]] ۽ [[پوپ پائيس ٻيون]]، [[مثالي شهر|مثالي شهرن]] جي قيام لاءِ ڪم ڪيو، ۽ [[اربينو]] ۽ [[پيئنزا]] جو بنياد وڌو. [[پيڪو ديلا ميراندولا]] ''[[انسان جي عظمت تي خطبو]]'' لکيو، جنهن کي نشاةِ ثانيه جو منشور سمجهيو وڃي ٿو. فنون ۾، اطالوي نشاةِ ثانيه صديون تائين يورپي فن تي غالب اثر رکيو، فنڪارن جهڙوڪ [[ليونارڊو دا ونچي]]، [[بوتيچيلي]]، [[مائيڪل اينجلو]]، [[رافائيل]]، [[جوتو]]، [[دوناتيلو]] ۽ [[تيشيان]]، ۽ معمارن جهڙوڪ [[فليپو برونيلليسڪي]]، [[اندريا پالاديو]] ۽ [[دوناتو برامانتي]] سان. سامونڊي جمهوريهن مان اطالوي [[اطالوي ڳولائوئن جي فهرست|ڳولائو]] ۽ ناوَچالڪ، عثمانين کان بچندي هندستان ڏانهن متبادل رستو ڳولڻ لاءِ بيتاب، ائٽلانٽڪ ملڪن جي بادشاهن کي پنهنجون خدمتون پيش ڪندا هئا ۽ [[دريافتن جو دور|دريافتن جي دور]] ۽ آمريڪا جي نوآبادڪاري جي شروعات ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو. سڀ کان نمايان ڳولائوئن ۾ [[ڪرسٽوفر ڪولمبس]] شامل هو، جنهن جي [[ڪرسٽوفر ڪولمبس جا سفر|1492ع واري سفر]] آمريڪا سان مسلسل يورپي رابطو، نوآبادڪاري ۽ استحصال شروع ڪيو؛<ref>Encyclopædia Britannica, 1993 ed., Vol. 16, pp. 605ff / Morison, ''Christopher Columbus'', 1955 ed., pp. 14ff</ref> [[جان ڪيبٽ]]، جنهن [[نارسمن|نارس]] کان پوءِ اتر آمريڪا جي پهرين دستاويزي يورپي کوجنا ڪئي؛<ref>{{Cite web|year=2007|title=''Catholic Encyclopedia'' "John & Sebastian Cabot"|url=http://www.newadvent.org/cathen/03126d.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200518005335/https://www.newadvent.org/cathen/03126d.htm|archive-date=18 May 2020|access-date=17 May 2008|publisher=newadvent}}</ref> ۽ [[آمريگو ويسپوچي]]، جنهن جي سفرن انهن زمينن کي نئون کنڊ، يعني "نئين دنيا"، طور تصديق ڪيو، جنهن کي پوءِ سندس نالي تي رکيو ويو.<ref>{{Cite book|last=Eric Martone|url=https://books.google.com/books?id=MHJ1DQAAQBAJ&pg=PA109|title=Italian Americans: The History and Culture of a People|publisher=ABC-CLIO|year=2016|isbn=978-1-6106-9995-2|page=504|access-date=22 November 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211001055/https://books.google.com/books?id=MHJ1DQAAQBAJ&pg=PA109|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}</ref><ref>{{Cite book|last=Greene|first=George Washington|author-link=George Washington Greene|url=https://books.google.com/books?id=1qsuAAAAYAAJ&pg=PAPA13|title=The Life and Voyages of Verrazzano|publisher=Folsom, Wells, and Thurston|year=1837|location=Cambridge University|page=13|access-date=18 August 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211000806/https://books.google.com/books?id=1qsuAAAAYAAJ&pg=PAPA13#v=onepage&q&f=false|archive-date=11 February 2024|url-status=live|via=Google Books}}</ref> وينس، نيپلز، فلورينس، ميلان ۽ پاپائيت جي وچ ۾ [[اٽالڪ ليگ]] نالي دفاعي اتحاد قائم ٿيو. [[لورينزو دي ميڊيچي|لورينزو ''دي ميگنيفيسنٽ'' دي ميڊيچي]] نشاةِ ثانيه جو سڀ کان وڏو سرپرست هو؛ سندس مدد ليگ کي ترڪن جي [[اوترانتو جو گهيرو|حملي کي ناڪام ڪرڻ]] جي قابل بڻايو. بهرحال، اهو اتحاد 1490ع واري ڏهاڪي ۾ ٽٽي پيو؛ [[فرانس جو چارلس اٺون]] جي حملي اپٻيٽ ۾ جنگين جي هڪ سلسلي جي شروعات ڪئي. [[اعليٰ نشاةِ ثانيه]] دوران، [[جوليس ٻيون]] (1503–1513) جهڙا پوپ اٽلي تي ڪنٽرول لاءِ پرڏيهي بادشاهن خلاف وڙهيا؛ [[پال ٽيون]] (1534–1549) يورپي طاقتن جي وچ ۾ امن لاءِ ثالثي کي ترجيح ڏني. اهڙن تڪرارن جي وچ ۾، ميڊيچي پوپن [[ليو ڏهون]] (1513–1521) ۽ [[ڪليمنٽ ستون]] (1523–1534) جرمني، انگلينڊ ۽ ٻين هنڌن ۾ [[پروٽيسٽنٽ اصلاح]] کي منهن ڏنو. 1559ع ۾، فرانس ۽ هبسبرگن جي وچ ۾ [[اطالوي جنگيون|اطالوي جنگين]] جي خاتمي تي، اٽلي جو لڳ ڀڳ اڌ حصو، يعني ڏکڻ واريون [[نيپلز جي بادشاهت|نيپلز]]، [[سسلي جي بادشاهت|سسلي]]، [[سارڊينيا جي بادشاهت|سارڊينيا]] جون بادشاهتون ۽ [[ميلان جو ڊچي]]، اسپيني حڪمراني هيٺ هو، جڏهن ته ٻيو اڌ آزاد رهيو؛ ڪيترائي رياستون رسمي طور اڃا به پاڪ رومي سلطنت جو حصو رهيون. پاپائيت [[جوابي اصلاح]] شروع ڪئي، جنهن جا اهم واقعا هي هئا: [[ٽرينٽ ڪائونسل]] (1545–1563)؛ [[گريگورين ڪئلينڊر]] جي قبوليت؛ [[جيسوئٽ چين مشن]]؛ [[فرانسيسي مذهبي جنگيون]]؛ [[ٽيهه سالن جي جنگ]] (1618–1648) جو خاتمو؛ ۽ [[وڏي ترڪي جنگ]]. اطالوي معيشت 1600ع ۽ 1700ع جي ڏهاڪن ۾ زوال پذير ٿي. [[File:Flag of the Cispadane Republic.svg|thumb|[[چيسپاداني جمهوريه]] جو جهنڊو، پهريون [[اطالوي ترنگو]] جيڪو ڪنهن خودمختيار اطالوي رياست اختيار ڪيو (1797)]] [[اسپيني جانشيني جي جنگ]] (1700–1714) دوران، آسٽريا اٽلي ۾ اسپيني علائقن جو وڏو حصو، يعني ميلان، نيپلز ۽ سارڊينيا حاصل ڪيو؛ پوءِ 1720ع ۾ سارڊينيا سسلي جي بدلي ۾ هائوس آف ساووي کي ڏني وئي. بعد ۾ بوربن خاندان جي هڪ شاخ سسلي ۽ نيپلز جي تخت تي ويٺي. [[نيپوليني جنگيون|نيپوليني جنگين]] دوران، اتر ۽ وچ اٽلي کي فرانس جي [[ڀيڻ جمهوريهون]] طور ٻيهر منظم ڪيو ويو، ۽ پوءِ [[اٽلي جي بادشاهت (نيپوليني)|اٽلي جي بادشاهت]] طور.<ref>Napoleon Bonaparte, "The Economy of the Empire in Italy: Instructions from Napoleon to Eugène, Viceroy of Italy", ''Exploring the European Past: Texts & Images'', Second Edition, ed. Timothy E. Gregory (Mason: Thomson, 2007), 65–66.</ref> ڏکڻ کي نيپولين جي ڀيڻوئي [[جواڪيم مورا]] هلائيندو هو. 1814ع جي [[ويانا ڪانگريس]] 18هين صديءَ جي آخر واري صورتحال بحال ڪئي، پر [[فرانسيسي انقلاب]] جا آدرش ختم نه ٿي سگهيا، ۽ 19هين صديءَ جي شروعات جي [[سياسي اٿل پٿل|سياسي اٿل پٿلن]] دوران ٻيهر ظاهر ٿيا. ڪنهن اطالوي رياست طرفان [[اطالوي ترنگو]] جي پهرين قبوليت، [[چيسپاداني جمهوريه]]، [[نيپوليني اٽلي جا جهنڊا|نيپوليني اٽلي]] دوران ٿي، فرانسيسي انقلاب کان پوءِ، جنهن قومي [[خود اراديت]] جي حمايت ڪئي.<ref>{{Cite book |last1=Maiorino |first1=Tarquinio |title=Il tricolore degli italiani. Storia avventurosa della nostra bandiera |last2=Marchetti Tricamo |first2=Giuseppe |last3=Zagami |first3=Andrea |publisher=Arnoldo Mondadori Editore |year=2002 |isbn=978-8-8045-0946-2 |page=156 |language=it}} [http://www.esteri.it/MAE/EN/Benvenuti_in_Italia/Conoscere_Italia/bandieraInno.htm The tri-coloured standard]. Getting to Know Italy, Ministry of Foreign Affairs (retrieved 5 October 2008). {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20080223131121/http://www.esteri.it/MAE/EN/Benvenuti_in_Italia/Conoscere_Italia/bandieraInno.htm|date=23 February 2008}}.</ref> هي واقعو [[ترنگو ڏينهن]] طور ملهايو ويندو آهي.<ref>Article 1 of the law n. 671 of 31 December 1996 ("National celebration of the bicentenary of the first national flag")</ref> === اتحاد === {{Main|اٽلي جو اتحاد}} [[اٽلي جي بادشاهت جو جنم]] اطالوي قومپرستن ۽ [[هائوس آف ساووي]] سان وفادار شاهپرستن جي ڪوششن جو نتيجو هو، جن سڄي [[اطالوي اپٻيٽ]] تي مشتمل هڪ گڏيل بادشاهت قائم ڪرڻ ٿي چاهي. 19هين صديءَ جي وچ تائين، وڌندڙ [[اطالوي قومپرستي]] انقلاب جو سبب بڻجي.<ref>{{Cite web|title=Risorgimento in 'Dizionario di Storia'|url=https://www.treccani.it/enciclopedia/risorgimento_(Dizionario-di-Storia)|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220922035556/https://www.treccani.it/enciclopedia/risorgimento_(Dizionario-di-Storia)|archive-date=22 September 2022|access-date=22 September 2022|website=treccani.it|language=it-IT}}</ref> 1815ع جي [[ويانا ڪانگريس]] کان پوءِ، اٽلي جي سياسي ۽ سماجي اتحاد واري تحريڪ، يعني [[ريسورجي مينتو]]، اٽلي کي رياستن جي گڏجڻ ۽ انهن کي پرڏيهي ڪنٽرول کان آزاد ڪرڻ ذريعي متحد ڪرڻ لاءِ اڀري. هڪ انقلابي شخصيت محب وطن صحافي [[جوزيپي ماتسيني]] هو، جنهن 1830ع واري ڏهاڪي ۾ سياسي تحريڪ [[نوجوان اٽلي]] جو بنياد وڌو؛ هو وحداني جمهوريه جو حامي هو ۽ وسيع قومپرست تحريڪ جي وڪالت ڪندو هو. 1847ع ۾ "[[اِل ڪانتو ديلي اطالياني]]" جي پهرين عوامي پرفارمنس ٿي، جيڪو 1946ع ۾ قومي ترانو بڻيو.<ref>{{Cite book|last1=Maiorino|first1=Tarquinio|last2=Marchetti Tricamo|first2=Giuseppe|last3=Zagami|first3=Andrea|title=Il tricolore degli italiani. Storia avventurosa della nostra bandiera|year=2002|publisher=Arnoldo Mondadori Editore|language=it|isbn=978-8-8045-0946-2|page=18}}; {{Cite web|title=Fratelli d'Italia|url=https://www.quirinale.it/page/inno|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20230426052752/https://www.quirinale.it/page/inno|archive-date=26 April 2023|access-date=1 October 2021|language=it}}</ref> {{Multiple image | align = right | image1 = Giuseppe Mazzini.jpg | width1 = 173 | image2 = Giuseppe Garibaldi 1861.jpg | width2 = 138 | footer = [[جوزيپي ماتسيني]] (کاٻي)، اطالوي انقلابي تحريڪ جو انتهائي اثرائتو اڳواڻ؛ ۽ [[جوزيپي گاريبالدي]] (ساڄي)، جديد دور جي عظيم ترين جرنيلن مان هڪ طور مشهور<ref name="scholar and patriot">{{cite web |url={{Google books|iWK7AAAAIAAJ |page=PA133 |keywords=Garibaldi+one+of+the+greatest+generals+of+modern+time |text= |plainurl=yes}}|title=Scholar and Patriot|publisher=Manchester University Press|via=Google Books}}</ref> ۽ ڏکڻ آمريڪا ۽ يورپ ۾ پنهنجي فوجي ڪارنامن سبب "ٻن جهانن جو هيرو" طور سڃاتو ويندڙ،<ref>{{Cite web|title=Giuseppe Garibaldi (Italian revolutionary)|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/225978/Giuseppe-Garibaldi|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140226091529/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/225978/Giuseppe-Garibaldi|archive-date=26 February 2014|access-date=6 March 2014}}</ref> جنهن ڪيترين فوجي مهمن ۾ وڙهيو، جيڪي [[اٽلي جو اتحاد|اطالوي اتحاد]] تائين پهتيون }} نوجوان اٽلي جو سڀ کان مشهور ميمبر انقلابي ۽ جنرل [[جوزيپي گاريبالدي]] هو،<ref>Denis Mack Smith, ''Modern Italy: A Political History'', (University of Michigan Press, 1997) p. 15. A literary echo may be found in the character of Giorgio Viola in Joseph Conrad's ''[[Nostromo]]''.</ref> جنهن ڏکڻ اٽلي ۾ اتحاد لاءِ جمهوري مهم جي اڳواڻي ڪئي. بهرحال، [[سارڊينيا جي بادشاهت (1720–1861)|سارڊينيا جي بادشاهت]] ۾ هائوس آف ساووي جي اطالوي بادشاهت، جنهن جي حڪومت [[ڪاميليو بينسو، ڪائونٽ آف ڪاوير]] هلائي رهيو هو، به متحد اطالوي رياست قائم ڪرڻ جا ارادا رکندي هئي. يورپ ۾ پکڙيل [[1848ع جا لبرل انقلاب|1848ع جي لبرل انقلابن]] جي پس منظر ۾، [[آسٽريا-هنگري|آسٽريا]] خلاف هڪ ناڪام [[پهرين اطالوي آزاديءَ جي جنگ]] جو اعلان ڪيو ويو. 1855ع ۾، سارڊينيا [[ڪريميائي جنگ]] ۾ برطانيا ۽ فرانس جو اتحادي بڻيو.<ref>Enrico Dal Lago, "Lincoln, Cavour, and National Unification: American Republicanism and Italian Liberal Nationalism in Comparative Perspective". ''The Journal of the Civil War Era'' 3#1 (2013): 85–113.; William L. Langer, ed., ''An Encyclopedia of World Cup History''. 4th ed. 1968. pp 704–7.</ref> سارڊينيا 1859ع جي [[ٻي اطالوي آزاديءَ جي جنگ]] ۾ فرانس جي مدد سان آسٽريائي سلطنت خلاف وڙهيو، جنهن جي نتيجي ۾ [[لومباردي]] آزاد ٿي. [[پلومبيئرز معاهدو|پلومبيئرز معاهدي]] جي بنياد تي، سارڊينيا [[ساووي]] ۽ [[نيس]] فرانس کي حوالي ڪيا، اهڙو واقعو جنهن [[نيسارڊ لڏپلاڻ]] جو سبب بڻيو.<ref>{{Cite web|date=28 August 2017|title="Un nizzardo su quattro prese la via dell'esilio" in seguito all'unità d'Italia, dice lo scrittore Casalino Pierluigi|url=https://www.montecarlonews.it/2017/08/28/notizie/argomenti/altre-notizie-1/articolo/un-nizzardo-su-quattro-prese-la-via-dellesilio-in-seguito-allunita-ditalia-dice-lo-scrittore.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200219165302/http://www.montecarlonews.it/2017/08/28/notizie/argomenti/altre-notizie-1/articolo/un-nizzardo-su-quattro-prese-la-via-dellesilio-in-seguito-allunita-ditalia-dice-lo-scrittore.html|archive-date=19 February 2020|access-date=14 May 2021|language=it}}</ref> 1860–1861ع ۾، گاريبالدي نيپلز ۽ سسلي ۾ اتحاد واري مهم جي اڳواڻي ڪئي.<ref>Mack Smith, Denis (1997). ''Modern Italy; A Political History''. Ann Arbor: The University of Michigan Press. {{ISBN|0-4721-0895-6}}.</ref> [[تيانو]] گاريبالدي ۽ [[وڪٽر ايمانوئل ٻيون]]، سارڊينيا جي آخري بادشاهه، جي مشهور ملاقات جو هنڌ هو، جنهن دوران گاريبالدي وڪٽر ايمانوئل سان هٿ ملايو ۽ کيس [[اٽلي جو بادشاهه]] ڪري سلام ڪيو. ڪاوير 1860ع ۾ گاريبالدي جي ڏکڻ اٽلي کي سارڊينيا جي بادشاهت سان اتحاد ۾ شامل ڪرڻ تي راضي ٿيو. ان سان سارڊينيا جي حڪومت کي 17 مارچ 1861ع تي [[اٽلي جي بادشاهت جو اعلان|متحد اطالوي بادشاهت جو اعلان]] ڪرڻ جي اجازت ملي،<ref>{{Cite news|date=17 March 2017|title=Everything you need to know about March 17th, Italy's Unity Day|url=https://www.thelocal.it/20170317/everything-to-know-about-march-17th-italys-unity-unification-risorgimento-day|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170617212538/https://www.thelocal.it/20170317/everything-to-know-about-march-17th-italys-unity-unification-risorgimento-day|archive-date=17 June 2017|access-date=17 July 2017}}</ref> ۽ وڪٽر ايمانوئل ٻيون ان جو پهريون بادشاهه بڻيو. 1865ع ۾ بادشاهت جي گادي تورين کان فلورينس منتقل ڪئي وئي. 1866ع ۾، وڪٽر ايمانوئل ٻيون، [[پروشيا]] سان اتحاد ڪندي [[آسٽرو-پروشين جنگ]] دوران، [[ٽين اطالوي آزاديءَ جي جنگ]] وڙهي، جنهن جي نتيجي ۾ اٽلي [[وينيتو|وينيتيا]] کي پاڻ ۾ شامل ڪيو. آخرڪار، 1870ع ۾، جڏهن فرانس [[فرانڪو-پروشين جنگ]] دوران روم ڇڏي ڏنو، اطالوين [[روم تي قبضو|پاپائي رياستن تي قبضو ڪيو]]، اتحاد مڪمل ٿيو، ۽ گادي روم منتقل ڪئي وئي.<ref name="scholar and patriot"/> === لبرل دور === {{Main|اٽلي جي بادشاهت|اطالوي ڊائاسپورا|اطالوي سلطنت|پهريين عالمي جنگ دوران اٽلي جي فوجي تاريخ}} {{Multiple image | align = right | image1 = VictorEmmanuel2.jpg | width1 = 125 | image2 = Camillo Benso Cavour di Ciseri.jpg | width2 = 141 | footer = [[وڪٽر ايمانوئل ٻيون]] (کاٻي) ۽ [[ڪاميليو بينسو، ڪائونٽ آف ڪاوير]] (ساڄي)، اتحاد جون اهم شخصيتون، ترتيبوار متحد اٽلي جا پهريان بادشاهه ۽ وزيراعظم بڻيا. }} سارڊينيا جو آئين 1861ع ۾ سڄي اٽلي تائين وڌايو ويو، ۽ نئين رياست لاءِ بنيادي آزاديون مهيا ڪيون ويون؛ پر چونڊ قانونن بي ملڪيت طبقن کي ٻاهر رکيو. نئين بادشاهت هڪ پارلياماني آئيني بادشاهت طور هلائي وئي، جنهن تي لبرلن جو غلبو هو. جيئن اتر اٽلي تيزيءَ سان صنعتي ٿيو، ڏکڻ ۽ اتر جا ڳوٺاڻا علائقا غير ترقي يافته ۽ وڌيڪ آبادي وارا رهيا، جنهن سبب لکين ماڻهو لڏپلاڻ ڪرڻ تي مجبور ٿيا ۽ [[اطالوي ڊائاسپورا|وڏي ۽ اثرائتي ڊائاسپورا]] کي هٿي ملي. [[اطالوي سوشلسٽ پارٽي]] طاقت ۾ وڌي، جنهن روايتي لبرل ۽ قدامت پسند اسٽيبلشمينٽ کي چئلينج ڪيو. 19هين صديءَ جي آخري ٻن ڏهاڪن ۾، اٽلي آفريڪا ۾ [[اطالوي اريٽريا|اريٽريا]]، [[اطالوي صوماليا|صوماليا]]، [[اطالوي ٽرپوليطانيا|ٽرپوليطانيا]] ۽ [[اطالوي سيرينيڪا|سيرينيڪا]] کي ماتحت ڪري [[اطالوي سلطنت|نوآبادياتي طاقت]] بڻجي ويو.<ref>{{Cite web |title=The Italian Colonial Empire |url=http://www.allempires.com/article/index.php?q=italian_colonial |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20120224012449/http://www.allempires.com/article/index.php?q=italian_colonial |archive-date=24 February 2012 |access-date=17 June 2012 |publisher=All Empires |quote=At its peak, just before WWII, the Italian Empire comprehended the territories of present time Italy, Albania, Rhodes, Dodecanese, Libya, Ethiopia, Eritrea, the majority of Somalia and the little concession of Tientsin in China}}</ref><ref>(Bosworth (2005), p. 49.)</ref> 1913ع ۾ مردن لاءِ عام ووٽ جو حق اختيار ڪيو ويو. [[پهريين عالمي جنگ]] کان اڳ واري دور تي [[جيوواني جيوليٽي]] جو غلبو رهيو، جيڪو 1892ع ۽ 1921ع جي وچ ۾ پنج ڀيرا وزيراعظم رهيو. [[File:Trento 3 novembre 1918.jpg|thumb|3 نومبر 1918ع تي، فاتح [[ويتوريو وينيتو جي جنگ]] کان پوءِ، [[ترنتو]] ۾ اطالوي گهوڙيسوار]] [[پهريين عالمي جنگ ۾ اٽلي جي شموليت|اٽلي 1915ع ۾ پهريين عالمي جنگ ۾ داخل ٿيو]]، جنهن جو مقصد قومي اتحاد کي مڪمل ڪرڻ هو، تنهنڪري تاريخ نويسيءَ جي نقطه نظر کان ان کي چوٿين اطالوي آزاديءَ جي جنگ به سمجهيو وڃي ٿو،<ref>{{Cite web|date=6 March 2015|title=Il 1861 e le quattro Guerre per l'Indipendenza (1848–1918) |url=http://www.piacenzaprimogenita150.it/index.php?it%2F176%2Fil-1861-e-le-quattro-guerre-per-lindipendenza-1848-1918|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20220319075828/http://www.piacenzaprimogenita150.it/index.php?it%2F176%2Fil-1861-e-le-quattro-guerre-per-lindipendenza-1848-1918|archive-date=19 March 2022|access-date=12 March 2021|language=it}}</ref> جيئن [[اٽلي جو اتحاد|اٽلي جي اتحاد]] جي پڄاڻي.<ref>{{Cite web|title=La Grande Guerra nei manifesti italiani dell'epoca|url=http://www.beniculturali.it/mibac/export/MiBAC/sito-MiBAC/Contenuti/MibacUnif/Eventi/visualizza_asset.html_1239896580.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20150923183754/http://www.beniculturali.it/mibac/export/MiBAC/sito-MiBAC/Contenuti/MibacUnif/Eventi/visualizza_asset.html_1239896580.html|archive-date=23 September 2015|access-date=12 March 2021|language=it}}; {{Cite book|last=Genovesi|first=Piergiovanni|url=https://books.google.com/books?id=_LntMIUOXngC&q=%22quarta+guerra+d%27indipendenza%22&pg=PA41|title=Il Manuale di Storia in Italia, di Piergiovanni Genovesi|date=11 June 2009|publisher=FrancoAngeli|isbn=978-8-8568-1868-0|language=it|access-date=12 March 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20240116110143/https://books.google.com/books?id=_LntMIUOXngC&q=%22quarta+guerra+d%27indipendenza%22&pg=PA41#v=snippet&q=%22quarta%20guerra%20d'indipendenza%22&f=false|archive-date=16 January 2024|url-status=live}}</ref> اٽلي، جيڪو ظاهري طور [[جرمن سلطنت|جرمن]] ۽ [[آسٽرو-هنگريائي]] سلطنتن سان [[ٽرپل الائنس (1882)|ٽرپل الائنس]] ۾ اتحادي هو، 1915ع ۾ [[پهريين عالمي جنگ جا اتحادي|اتحادين]] سان شامل ٿيو، ۽ [[لنڊن جو معاهدو (1915)|وعدي]] تحت پهريين عالمي جنگ ۾ داخل ٿيو، جنهن ۾ وڏن علائقائي فائدن جو واعدو شامل هو: اولهه [[انر ڪارنيولا]]، اڳوڻو [[آسٽريائي لٽرل]] ۽ [[دلماتيا]]، گڏوگڏ [[عثماني سلطنت]] جا ڪجهه حصا. اتحادي فتح ۾ ملڪ جي حصي سبب ان کي "[[بگ فور (پهريين عالمي جنگ)|بگ فور]]" طاقتن مان هڪ جي حيثيت ملي. فوج جي ٻيهر تنظيم ۽ جبري ڀرتي اطالوي فتحن جو سبب بڻيا. آڪٽوبر 1918ع ۾، اطالوين هڪ وڏي جارحاڻي مهم شروع ڪئي، جيڪا [[ويتوريو وينيتو جي جنگ]] ۾ فتح تي ختم ٿي.<ref>Burgwyn, H. James: ''Italian foreign policy in the interwar period, 1918–1940.'' Greenwood Publishing Group, 1997. p. 4. {{ISBN|0-2759-4877-3}}. Schindler, John R.: ''Isonzo: The Forgotten Sacrifice of the Great War.'' Greenwood Publishing Group, 2001. p. 303. {{ISBN|0-2759-7204-6}}. Mack Smith, Denis: ''Mussolini.'' Knopf, 1982. p. 31. {{ISBN|0-3945-0694-4}}.</ref> هن اطالوي محاذ تي جنگ جي پڄاڻي ڪئي، آسٽرو-هنگريائي سلطنت جي ٽٽڻ کي يقيني بڻايو، ۽ ٻن هفتن کان به گهٽ عرصي ۾ جنگ کي [[جرمني سان جنگبندي|ختم ڪرڻ]] ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو. جنگ دوران 650,000 کان وڌيڪ اطالوي سپاهي ۽ ايترا ئي عام شهري مارجي ويا،<ref>{{Cite book|last=Mortara|first=G|title=La Salute pubblica in Italia durante e dopo la Guerra|publisher=Yale University Press|year=1925|location=New Haven}}</ref> ۽ بادشاهت ڏيوالپڻي جي ڪناري تي هئي. [[سينٽ-جرمين-آن-لي جو معاهدو (1919)|سينٽ-جرمين-آن-لي جو معاهدو]] (1919) ۽ [[راپالو جو معاهدو (1920)|راپالو جو معاهدو]] (1920) [[ترنتينو]] ۽ [[ڏکڻ ٽائرول]]، [[جوليئن مارچ]]، [[استريا]]، [[ڪوارنر نار]] ۽ دلماتيا جي شهر [[زادار|زارا]] کي اٽلي ۾ شامل ڪرڻ جي اجازت ڏني. بعد واري [[روم جو معاهدو (1924)|روم جي معاهدي]] (1924) سبب [[فيومي]] اٽلي سان شامل ٿيو. اٽلي کي لنڊن جي معاهدي ۾ واعدو ڪيل ٻيا علائقا نه مليا، تنهنڪري [[بينيتو موسوليني]] هن نتيجي کي "[[ڪٽيل فتح]]" قرار ڏنو، جنهن [[فاشسٽ اٽلي (1922–1943)|اطالوي فاشزم جي اڀار]] ۾ مدد ڪئي. مورخ "ڪٽيل فتح" کي هڪ "سياسي افسانو" سمجهن ٿا، جنهن کي فاشسٽن [[اطالوي سامراجيت]] کي ڀڙڪائڻ لاءِ استعمال ڪيو.<ref>G.Sabbatucci, ''La vittoria mutilata'', in AA.VV., ''Miti e storia dell'Italia unita'', Il Mulino, Bologna 1999, pp.101–106</ref> اٽلي کي [[قومون جي ليگ]] جي ايگزيڪيوٽو ڪائونسل ۾ مستقل سيٽ ملي. === فاشسٽ حڪومت ۽ ٻي عالمي جنگ === {{Main|فاشسٽ اٽلي|ٻي عالمي جنگ دوران اٽلي جي فوجي تاريخ|اطالوي مهم (ٻي عالمي جنگ)|اٽلي ۾ هولوڪاسٽ}} [[File:Mussolini mezzobusto.jpg|thumb|upright=.7|left|فاشسٽ آمر [[بينيتو موسوليني]] پاڻ کي ''[[دوچي]]'' سڏائيندو هو ۽ 1922ع کان [[اٽلي ۾ فاشسٽ حڪومت جو زوال|1943ع ۾ پنهنجي معزولي]] تائين ملڪ تي حڪومت ڪئي.]] عظيم جنگ جي تباهي کان پوءِ پيدا ٿيل [[ٻه ڳاڙها سال|سوشلسٽ تحريڪن]]، جيڪي [[روسي انقلاب]] کان متاثر هيون، سڄي اٽلي ۾ جوابي انقلاب ۽ دٻاءُ جو سبب بڻيون. لبرل اسٽيبلشمينٽ، سوويت طرز جي انقلاب کان ڊڄندي، موسوليني جي اڳواڻي هيٺ ننڍي [[نيشنل فاشسٽ پارٽي]] جي حمايت شروع ڪئي. آڪٽوبر 1922ع ۾، نيشنل فاشسٽ پارٽي جي [[بليڪ شرٽس]] هڪ [[عوامي مظاهرو]] ۽ "[[روم ڏانهن مارچ]]" وارو ڪُو منظم ڪيو. بادشاهه [[وڪٽر ايمانوئل ٽيون]] موسوليني کي [[اٽلي جو وزيراعظم|وزيراعظم]] مقرر ڪيو، هٿياربند ٽڪراءَ کان سواءِ اقتدار فاشسٽن ڏانهن منتقل ڪندي.<ref>{{Cite book|last=Lyttelton|first=Adrian|title=The Seizure of Power: Fascism in Italy, 1919–1929 |date=2008|publisher=Routledge|isbn=978-0-4155-5394-0|location=New York|pages=75–77}}; {{Cite news|title=March on Rome {{!}} Italian history|url=https://www.britannica.com/event/March-on-Rome|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150504055509/http://www.britannica.com/EBchecked/topic/508871/March-on-Rome|archive-date=4 May 2015|access-date=25 July 2017|work=Encyclopædia Britannica}}</ref> موسوليني سياسي پارٽين تي پابندي وڌي ۽ ذاتي آزاديون گهٽايون، آمريت قائم ڪندي. انهن قدمن عالمي ڌيان حاصل ڪيو ۽ [[نازي جرمني]] ۽ [[شاهي جاپان]] ۾ ساڳين آمريتن کي متاثر ڪيو. [[فاشزم]] اطالوي قومپرستي ۽ سامراجيت تي ٻڌل هو، ۽ رومي ۽ [[وينسي سلطنت|وينسي سلطنتن]] جي ورثي جي بنياد تي [[ارڊينٽزم|ارڊينٽسٽ دعوائن]] وسيلي اطالوي ملڪيتن کي وڌائڻ چاهيندو هو.<ref>{{Cite book|last=Rodogno|first=Davide|author-link=Davide Rodogno|title=Fascism's European Empire: Italian Occupation during the Second World War|date=2006|publisher=Cambridge University Press|location=Cambridge, England|page=88}}; {{Cite book|last=Kallis|first=Aristotle A.|title=Fascist ideology: territory and expansionism in Italy and Germany, 1922–1945 |date=2000|publisher=Routledge|location=London, England; New York City, USA|pages=41}}; {{Cite book|last1=Ball|first1=Terence|title=The Cambridge History of Twentieth-Century Political Thought|last2=Bellamy|first2=Richard|pages=133}}; {{Cite book|last=Stephen J. Lee|url=https://books.google.com/books?id=u-mm5UDlzBEC&pg=PA157|title=European Dictatorships, 1918–1945 |date=2008|publisher=Routledge|isbn=978-0-4154-5484-1|pages=157–158|access-date=8 February 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211001320/https://books.google.com/books?id=u-mm5UDlzBEC&pg=PA157#v=onepage&q&f=false|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}</ref> انهيءَ سبب فاشسٽ [[مداخلت پسند پرڏيهي پاليسي]] ۾ مصروف رهيا. 1935ع ۾، موسوليني [[ٻي اطالو-ابيسينيائي جنگ|ايٿوپيا تي حملو ڪيو]] ۽ [[اطالوي اوڀر آفريڪا]] قائم ڪيو، جنهن جي نتيجي ۾ عالمي اڪيلائي پيدا ٿي. اٽلي [[قومون جي ليگ]] مان نڪري ويو. پوءِ اٽلي [[اسٽيل جو معاهدو|نازي جرمني سان اتحاد]] ڪيو ۽ [[ٽرائيپارٽائيٽ پيڪٽ|جاپاني سلطنت]] سان گڏ ٿيو، ۽ [[اسپيني گهرو جنگ]] ۾ [[فرانسسڪو فرانڪو]] جي مضبوط حمايت ڪئي. اپريل 1939ع ۾، اٽلي [[البانيا تي اطالوي حملو|البانيا تي حملو ڪيو]]. اٽلي 10 جون 1940ع تي ٻي عالمي جنگ ۾ داخل ٿيو. ان تاريخ تائين فرانس عملي طور [[فرانس جي جنگ]] هارائي چڪو هو. مختلف وقتن تي، اطالوي [[برطانوي صومالي لينڊ تي اطالوي قبضو|برطانوي صومالي لينڊ]]، [[مصر تي اطالوي حملو|مصر]]، [[بلقان مهم (ٻي عالمي جنگ)|بلقان]] ۽ اوڀر محاذن تي اڳتي وڌيا. بهرحال، اهي [[اوڀر محاذ تي اطالوي شموليت|اوڀر محاذ]] سان گڏ [[اوڀر آفريقي مهم (ٻي عالمي جنگ)|اوڀر آفريقي]] ۽ [[اتر آفريقي مهم|اتر آفريقي]] مهمن ۾ شڪست کائي ويا، ۽ آفريڪا ۽ بلقان ۾ پنهنجا علائقا وڃائي ويٺا. [[اطالوي جنگي ڏوهه|اطالوي جنگي ڏوهن]] ۾ [[عدالت کان ٻاهر قتل]] ۽ [[نسلي صفائي]] شامل هئا،<ref>James H. Burgwyn (2004). [http://www.ingentaconnect.com/content/routledg/rmis/2004/00000009/00000003/art00005 General Roatta's war against the partisans in Yugoslavia: 1942] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130921054155/http://www.ingentaconnect.com/content/routledg/rmis/2004/00000009/00000003/art00005|date=21 September 2013}}, Journal of Modern Italian Studies, Volume 9, Number 3, pp. 314–329(16)</ref> جن ۾ لڳ ڀڳ 25,000 ماڻهن، خاص طور يوگوسلاوين، کي [[اطالوي حراستي ڪيمپ|اطالوي حراستي ڪيمپن]] ۽ ٻين هنڌن ڏانهن جلاوطن ڪيو ويو. [[يوگوسلاو پارٽيزنز]] جنگ دوران ۽ ان کان پوءِ نسلي اطالوي آبادي خلاف پنهنجا ڏوهه ڪيا، جن ۾ [[فوئبي قتل عام]] شامل هئا. جولاءِ 1943ع ۾ [[سسلي تي اتحادي حملو]] شروع ٿيو، جنهن 25 جولاءِ تي [[اٽلي ۾ فاشسٽ حڪومت جو زوال|فاشسٽ حڪومت جي خاتمي]] جو سبب بڻيو. بادشاهه [[وڪٽر ايمانوئل ٽيون]] جي حڪم سان موسوليني کي معزول ۽ گرفتار ڪيو ويو. 3 سيپٽمبر تي، اٽلي [[ڪاسيبلي جي جنگبندي]] تي صحيح ڪئي،<!-- it became effective on 8 Sept---> جنهن برطانيا ۽ آمريڪا سان جنگ ختم ڪئي. جرمن، اطالوي فاشسٽن جي مدد سان، اتر ۽ وچ اٽلي تي ڪنٽرول حاصل ڪرڻ ۾ ڪامياب ٿيا ([[آپريشن آڪسي]]). ملڪ جنگ جو ميدان رهيو، جڏهن ته اتحادي ڏکڻ کان اڳتي وڌندا رهيا. [[File:01 partigiani a milano1.jpg|thumb|اپريل 1945ع ۾ [[اٽلي جي آزادي]] تائين پهچندڙ آخري بغاوت دوران ميلان ۾ [[اطالوي مزاحمتي تحريڪ|اطالوي پارٽيزن]]]] اتر ۾، جرمنن [[اطالوي سماجي جمهوريه]] (RSI) قائم ڪئي، جيڪا هڪ نازي [[ڪٺ پتلي رياست]] ۽ [[سهڪاريت پسند|سهڪاريت پسند]] حڪومت هئي، جنهن ۾ موسوليني کي جرمن پيراٽروپرن طرفان [[گران ساسو ريڊ|بچائڻ]] کان پوءِ اڳواڻ مقرر ڪيو ويو. اطالوي فوجن جو باقي حصو [[اطالوي هم جنگي فوج]] ۾ منظم ڪيو ويو، جنهن اتحادي طاقتن سان گڏ وڙهيو، جڏهن ته موسوليني سان وفادار ٻيون اطالوي فوجون [[نيشنل ريپبلڪن آرمي]] ۾ جرمنن سان گڏ وڙهڻ لاءِ چونڊيو. جرمن فوجن، RSI جي سهڪار سان، قتل عام ڪيا ۽ هزارين يهودين کي موت جي ڪيمپن ڏانهن جلاوطن ڪيو. جنگبندي کان پوءِ واري دور ۾ [[اطالوي مزاحمت]] اڀري، جنهن [[آپريشن آڪسي|نازي جرمن قابضن]] ۽ سهڪاريت پسندن خلاف گوريلا جنگ وڙهي.<ref>G. Bianchi, ''La Resistenza'', in: AA.VV., ''Storia d'Italia'', vol. 8, pp. 368–369.</ref> هن دور جو هڪ پاسو [[اطالوي گهرو جنگ]] هو، ڇاڪاڻ⁠تہ پارٽيزنن ۽ فاشسٽ RSI فوجن جي وچ ۾ ويڙهه ٿي.<ref>{{Cite web|title=Storia della guerra civile in Italia|url=http://www.istitutobiggini.it/storia_pisano.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20221013183444/https://www.istitutobiggini.it/storia_pisano.pdf|archive-date=13 October 2022|access-date=28 August 2023}}; See the books from Italian historian [[Giorgio Pisanò]] ''Storia della guerra civile in Italia'', 1943–1945, 3 voll., Milano, FPE, 1965 and the book ''L'Italia della guerra civile'' ("Italy of civil war"), published in 1983 by the Italian writer and journalist [[Indro Montanelli]] as the fifteen volume of the ''Storia d'Italia'' ("History of Italy") by the same author.</ref><ref>{{Cite book|last=Pavone|first=Claudio|title=Una guerra civile. Saggio storico sulla moralità della Resistenza|date=1991|publisher=Bollati Boringhieri|isbn=8-8339-0629-9|location=Torino|page=238|language=it}}</ref> اپريل 1945ع ۾، جڏهن شڪست ويجهي هئي، موسوليني اتر طرف ڀڄڻ جي ڪوشش ڪئي،<ref>{{Citation|last=Viganò|first=Marino|title=Un'analisi accurata della presunta fuga in Svizzera|date=2001|work=Nuova Storia Contemporanea|volume=3|language=it}}</ref> پر پارٽيزنن هٿان پڪڙيو ويو ۽ [[بينيتو موسوليني جو موت|فوري طور قتل ڪيو ويو]].<ref>{{Cite news|date=28 April 1945|title=1945: Italian partisans kill Mussolini |url=https://news.bbc.co.uk/onthisday/hi/dates/stories/april/28/newsid_3564000/3564529.stm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20111126075555/http://news.bbc.co.uk/onthisday/hi/dates/stories/april/28/newsid_3564000/3564529.stm|archive-date=26 November 2011|access-date=17 October 2011|publisher=BBC News}}</ref> دشمنيون 29 اپريل 1945ع تي ختم ٿيون، [[ڪازيرتا جي هٿيار ڦٽا ڪرڻ|جڏهن اٽلي ۾ جرمن فوجن هٿيار ڦٽا ڪيا]]. جنگ ۾ لڳ ڀڳ اڌ ملين اطالوي مارجي ويا،<ref>{{Cite encyclopedia|title=Italy – Britannica Online Encyclopedia|encyclopedia=Encyclopædia Britannica|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297474/Italy|access-date=2 August 2010|archive-url=https://web.archive.org/web/20120306095718/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297474/Italy|archive-date=6 March 2012|url-status=live}}</ref> سماج ورهائجي ويو، ۽ معيشت لڳ ڀڳ تباهه ٿي وئي؛ 1944ع ۾ في فرد آمدني 1900ع کان پوءِ سڀ کان هيٺين سطح تي هئي.<ref>{{Cite book|title=Liberal and fascist Italy, 1900–1945 |date=2002|publisher=Oxford University Press|editor-last=Lyttelton|editor-first=Adrian|page=13}}</ref> جنگ کان پوءِ اطالوي جمهوريت پسندي ٻيهر اڀري، جنهن [[1946ع اطالوي اداراتي ريفرنڊم]] ڏانهن واٽ هموار ڪئي.<ref>{{Cite encyclopedia|title=Italia|encyclopedia=Dizionario enciclopedico italiano|publisher=[[Treccani]]|date=1970|volume=VI|page=456|language=it}}</ref> === جمهوري دور === {{Main|اطالوي جمهوريه جي تاريخ}} اٽلي 2 جون تي ٿيل 1946ع جي ريفرنڊم کان پوءِ جمهوريه بڻيو،<ref>{{Cite AV media|url=https://archive.org/details/1946-06-06_Damage_Foreshadows_A-Bomb_Test|title=Damage Foreshadows A-Bomb Test, 1946/06/06 (1946) |publisher=[[Universal Newsreel]]|year=1946|access-date=22 February 2012}}</ref> اهو ڏينهن ان کان پوءِ ''[[جمهوريه جو عيد]]'' طور ملهايو وڃي ٿو. اها پهريون ڀيرو هئي جو عورتن قومي سطح تي ووٽ ڏنو.<ref>{{Cite web|title=Italia 1946: le donne al voto, dossier a cura di Mariachiara Fugazza e Silvia Cassamagnaghi |url=http://www.insmli.it/pubblicazioni/35/Voto%20donne%20versione%20def.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110520041048/http://www.insmli.it/pubblicazioni/35/Voto%20donne%20versione%20def.pdf|archive-date=20 May 2011|access-date=30 May 2011}}; {{Cite news|title=La prima volta in cui le donne votarono in Italia, 75 anni fa|url=https://www.ilpost.it/2021/03/10/primo-voto-italia-donne-10-marzo-1946|access-date=24 August 2021|work=Il Post|date=10 March 2021|language=it-IT|archive-date=23 August 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210823162103/https://www.ilpost.it/2021/03/10/primo-voto-italia-donne-10-marzo-1946|url-status=live}}</ref> وڪٽر ايمانوئل ٽئين جي پٽ، [[امبيرتو ٻيون]]، کي تخت ڇڏڻ تي مجبور ڪيو ويو. [[اٽلي جو آئين|جمهوري آئين]] 1948ع ۾ منظور ڪيو ويو. [[اٽلي ۽ اتحادي طاقتن جي وچ ۾ پيرس جو معاهدو]] تحت، [[ايڊرياٽڪ سمنڊ]] جي ڀرسان علائقا [[سوشلسٽ وفاقي جمهوريه يوگوسلاويا|يوگوسلاويا]] سان شامل ڪيا ويا، جنهن جي نتيجي ۾ [[استريائي-دلماتيني لڏپلاڻ]] ٿي، جنهن ۾ لڳ ڀڳ 300,000 [[استريائي اطالوي|استريائي]] ۽ [[دلماتيني اطالوي]] لڏي ويا.<ref>{{Cite web|last=Tobagi|first=Benedetta|title=La Repubblica italiana {{!}} Treccani, il portale del sapere|url=http://www.treccani.it/scuola/lezioni/storia/la_repubblica_italiana.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20160305001726/http://www.treccani.it/scuola/lezioni/storia/la_repubblica_italiana.html|archive-date=5 March 2016|access-date=28 January 2015|publisher=Treccani.it}}</ref> اٽلي پنهنجون سڀ نوآبادياتي ملڪيتون وڃايون، جنهن سان [[اطالوي سلطنت]] ختم ٿي. [[File:Alcide de Gasperi 2.jpg|thumb|upright=.7|[[الچيدي دي گاسپري]]، جمهوريه جو [[اٽلي جي وزيراعظمن جي فهرست|پهريون]] [[اٽلي جو وزيراعظم]] ۽ [[يورپي يونين جا باني پيءُ|يورپي يونين جي باني پيئرن]] مان هڪ]] ڪميونسٽ قبضي جي خوف [[1948ع جي اطالوي عام چونڊن]] ۾ فيصلائتو ڪردار ادا ڪيو، جتي [[ڪرسچن ڊيموڪريسي (اٽلي)|ڪرسچن ڊيموڪريٽن]]، [[الچيدي دي گاسپري]] جي اڳواڻي هيٺ، وڏي اڪثريت سان فتح حاصل ڪئي.<ref>{{Cite book|last1=Lawrence S. Kaplan|url=https://books.google.com/books?id=UV-ti1sYcbcC|title=NATO 1948: The Birth of the Transatlantic Alliance |last2=Morris Honick|date=2007|publisher=Rowman & Littlefield|isbn=978-0-7425-3917-4|pages=52–55|access-date=5 January 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20240116110143/https://books.google.com/books?id=UV-ti1sYcbcC|archive-date=16 January 2024|url-status=live}}; {{Cite book|author=Robert Ventresca|title=From Fascism to Democracy: Culture and Politics in the Italian Election of 1948 |publisher=University of Toronto Press|date=2004|pages=236–37}}</ref> نتيجي طور، 1949ع ۾ اٽلي [[نيٽو]] جو ميمبر بڻيو. [[مارشل پلان]] معيشت کي بحال ڪيو، جنهن 1960ع واري ڏهاڪي جي آخر تائين هڪ اهڙو دور ڏٺو جيڪو [[اطالوي معاشي معجزو]] جي نالي سان مشهور آهي. 1950ع واري ڏهاڪي ۾ اٽلي [[يورپي برادرين]] جو باني ملڪ بڻيو، جيڪي بعد ۾ يورپي يونين جو بنياد بڻيون. 1960ع واري ڏهاڪي جي آخر کان 1980ع واري ڏهاڪي جي شروعات تائين، ملڪ ''[[ليڊ جا سال (اٽلي)|ليڊ جا سال]]'' نالي دور مان گذريو، جيڪو معاشي مشڪلاتن، خاص طور تي [[1973ع جو تيل بحران]]، سماجي تڪرارن ۽ دهشتگرد حملا ۽ قتل عام جي واقعن سان نمايان هو.<ref>{{Cite web|year=1995|title=Commissione parlamentare d'inchiesta sul terrorismo in Italia e sulle cause della mancata individuazione dei responsabili delle stragi (Parliamentary investigative commission on terrorism in Italy and the failure to identify the perpetrators)|url=http://www.isn.ethz.ch/php/documents/collection_gladio/report_ital_senate.pdf|archive-url=https://web.archive.org/web/20060819211212/http://www.isn.ethz.ch/php/documents/collection_gladio/report_ital_senate.pdf|archive-date=19 August 2006|access-date=2 May 2006|language=it}}; {{In lang|en|it|fr|de}} {{Cite web|title=Secret Warfare: Operation Gladio and NATO's Stay-Behind Armies|url=http://www.isn.ethz.ch/php/collections/coll_gladio.htm#Documents|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20060425182721/http://www.isn.ethz.ch/php/collections/coll_gladio.htm|archive-date=25 April 2006|access-date=2 May 2006|publisher=Swiss Federal Institute of Technology / International Relation and Security Network}}; {{Cite web|date=24 June 2000|title=Clarion: Philip Willan, Guardian, 24 June 2000, p. 19 |url=http://www.cambridgeclarion.org/press_cuttings/us.terrorism_graun_24jun2000.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100329113138/http://www.cambridgeclarion.org/press_cuttings/us.terrorism_graun_24jun2000.html|archive-date=29 March 2010|access-date=24 April 2010|publisher=Cambridgeclarion.org}}</ref> معيشت ٻيهر بحال ٿي ۽ اٽلي 1970ع واري ڏهاڪي ۾ [[جي-7]] ۾ شامل ٿيڻ کان پوءِ دنيا جي پنجين وڏي صنعتي قوم بڻجي ويو. بهرحال، قومي قرض مجموعي ملڪي پيداوار (GDP) جي 100 سيڪڙو کان به وڌي ويو. 1992ع ۽ 1993ع جي وچ ۾، حڪومت جي نون مافيا مخالف قدمن جي نتيجي ۾ اٽلي [[سسلين مافيا]] طرفان ڪيل دهشتگرد حملن کي منهن ڏنو.<ref>{{Cite web|date=8 March 2012|title=New Arrests for Via D'Amelio Bomb Attack|url=https://www.corriere.it/International/english/articoli/2012/03/08/borsellino.shtml|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20121013204755/http://www.corriere.it/International/english/articoli/2012/03/08/borsellino.shtml|archive-date=13 October 2012|access-date=9 February 2019|website=Corriere della Sera}}</ref> ووٽر، جيڪي سياسي جمود، وڏي عوامي قرضي ۽ [[اٽلي ۾ بدعنواني|بدعنواني]] کان مايوس هئا، جيڪا [[ماني پوليتي|صاف هٿن]] واري جاچ ذريعي ظاهر ٿي، بنيادي سڌارن جو مطالبو ڪرڻ لڳا. ڪرسچن ڊيموڪريٽ، جيڪي لڳ ڀڳ 50 سالن تائين حڪومت ڪندا رهيا هئا، بحران جو شڪار ٿيا ۽ ٽٽي مختلف ڌڙن ۾ ورهائجي ويا.<ref>The so-called "Second Republic" was born by forceps: not with a revolt of Algiers, but formally under the same Constitution, with the mere replacement of one ruling class by another: {{Cite journal|last=Buonomo|first=Giampiero|year=2015|title=Tovaglie pulite|journal=Mondoperaio Edizione Online}}</ref> ڪميونسٽن پاڻ کي هڪ [[سماجي جمهوريت پسند]] قوت طور ٻيهر منظم ڪيو. 1990ع ۽ 2000ع واري ڏهاڪن دوران، [[مرڪز-ساڄي اتحاد (اٽلي)|مرڪز-ساڄي اتحاد]] (جنهن تي ميڊيا جي واپاري شخصيت [[سلويو برلسڪوني]] جو غلبو هو) ۽ [[مرڪز-کاٻي اتحاد (اٽلي)|مرڪز-کاٻي اتحاد]] (جنهن جي اڳواڻي پروفيسر [[رومانو پروڊي]] ڪندو هو) باري باري حڪومت ڪندا رهيا. 21هين صديءَ جي شروعات ۾، اٽلي سياسي ۽ معاشي عدم استحڪام جي هڪ ڊگهي دور مان گذريو، جيڪو بين الاقوامي بحرانن کان گهڻو متاثر ٿيو. 2008ع ۾ شروع ٿيندڙ [[عظيم معاشي بحران]] جا اثر ملڪ جي معيشت ۽ عوامي ماليات تي گهرا پيا، جنهن جي نتيجي ۾ [[سخت مالي پاليسيون]] اختيار ڪيون ويون ۽ استحڪام ۽ عالمي اعتبار کي يقيني بڻائڻ لاءِ [[ٽيڪنوڪريٽ]] يا وسيع اتحادي حڪومتن تي وڌيڪ ڀروسو ڪيو ويو.<ref>{{Cite news|last=Hooper|first=John|date=16 November 2011|title=Mario Monti appoints technocrats to steer Italy out of economic crisis|url=https://www.theguardian.com/world/2011/nov/16/mario-monti-technocratic-cabinet-italy|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200319230844/https://www.theguardian.com/world/2011/nov/16/mario-monti-technocratic-cabinet-italy|archive-date=19 March 2020|access-date=19 March 2020|work=The Guardian}}</ref> [[File:Imigrantes salvos no Mar Mediterrâneo - SALVAMAR 2015 (52149723177).jpg|300px|thumb|[[غير قانوني مهاجر]]، جيڪي 5 سيپٽمبر 2015ع تي [[ڪاتانيا]] جي اطالوي بندرگاهه ڏانهن [[بحر روم]] ذريعي سفر ڪري رهيا آهن]] 2010ع واري ڏهاڪي دوران، نئين وزيراعظم [[ماتيو رينزي]] طرفان ادارتي سڌارا متعارف ڪرائڻ جون ڪوششون ڪيون ويون، جن جو مقصد سياسي نظام کي وڌيڪ مؤثر بڻائڻ ۽ انتظامي شاخ کي مضبوط ڪرڻ هو، پر اهي تجويزون [[2016ع جو اطالوي آئيني ريفرنڊم]] ۾ رد ٿي ويون.<ref>{{Cite news|date=12 December 2016|title=New Italian PM Paolo Gentiloni sworn in|url=https://www.bbc.co.uk/news/world-europe-38295549|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20191129122857/https://www.bbc.co.uk/news/world-europe-38295549|archive-date=29 November 2019|access-date=19 March 2020|publisher=BBC News}}</ref> ساڳئي وقت، [[يورپي مهاجر بحران]] اٽلي کي [[يورپي يونين]] ۾ داخل ٿيڻ جي هڪ اهم مرڪزي دروازي جي حيثيت ڏني، ڇاڪاڻ⁠تہ وڏي تعداد ۾ مهاجر ۽ پناهه گهرندڙ [[بحر روم]] رستي يورپ پهتا،<ref>{{Cite news|date=21 May 2018|title=What will Italy's new government mean for migrants?|url=https://www.thelocal.it/20180521/what-will-italys-new-government-mean-for-migrants|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190401231010/https://www.thelocal.it/20180521/what-will-italys-new-government-mean-for-migrants|archive-date=1 April 2019|access-date=8 June 2018|work=The Local Italy}}</ref> خاص طور تي سب-صحارا آفريڪا مان.<ref>{{Cite news|date=18 July 2017|title=African migrants fear for future as Italy struggles with surge in arrivals|url=https://www.reuters.com/article/us-italy-migrants-africa/african-migrants-fear-for-future-as-italy-struggles-with-surge-in-arrivals-idUSKBN1A30QD|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190402002627/https://www.reuters.com/article/us-italy-migrants-africa/african-migrants-fear-for-future-as-italy-struggles-with-surge-in-arrivals-idUSKBN1A30QD|archive-date=2 April 2019|access-date=8 June 2018|work=Reuters}}</ref> هن صورتحال جا اهم سماجي ۽ سياسي اثر ٿيا، جنهن سبب اميگريشن بابت عوامي بحث وڌيو ۽ [[عوام پسند]] سياسي پارٽين جي حمايت ۾ واڌ آئي.<ref>{{Cite news|title=Italy starts to show the strains of migrant influx|url=http://www.thelocal.it/20150519/migrant-surge-tests-italys-humanitarian-instincts|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170429061446/https://www.thelocal.it/20150519/migrant-surge-tests-italys-humanitarian-instincts|archive-date=29 April 2017|access-date=10 January 2017|work=[[The Local]]}}; {{Cite news|title=Italy's far right jolts back from dead|url=http://www.politico.eu/article/italys-other-matteo-salvini-northern-league-politicians-media-effettosalvini|access-date=10 January 2017|work=Politico|date=3 February 2016|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170119122156/http://www.politico.eu/article/italys-other-matteo-salvini-northern-league-politicians-media-effettosalvini|archive-date=19 January 2017}}</ref><ref>{{Cite news|date=24 May 2018|title=Opinion – The Populists Take Rome|url=https://www.nytimes.com/2018/05/24/opinion/populists-rome-five-star-movement.html|url-access=subscription|url-status=live|archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20220103/https://www.nytimes.com/2018/05/24/opinion/populists-rome-five-star-movement.html|archive-date=3 January 2022|access-date=2 June 2018|work=The New York Times}}{{Cbignore}}</ref> [[اٽلي ۾ ڪووڊ-19 وبا|ڪووڊ-19 وبا]]، جيڪا 2020ع ۾ شروع ٿي، ملڪ جي عوامي صحت ۽ معاشي ڪارڪردگي کي سخت متاثر ڪيو، ۽ اڳ ۾ موجود ڍانچائي ڪمزورين کي وڌيڪ نمايان بڻايو.<ref>{{Cite news|last=Ellyatt|first=Holly|date=19 March 2020|title=Italy's lockdown will be extended, prime minister says as death toll spikes and hospitals struggle|url=https://www.cnbc.com/2020/03/19/italys-death-rate-reaches-record-high-hospitals-in-lombardy-struggle.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200319084719/https://www.cnbc.com/2020/03/19/italys-death-rate-reaches-record-high-hospitals-in-lombardy-struggle.html|archive-date=19 March 2020|access-date=19 March 2020|publisher=CNBC}}</ref> ان جي جواب ۾، [[اٽلي ۾ ڪووڊ-19 لاڪ ڊائون|غير معمولي قدم اختيار ڪيا ويا]] ته جيئن معيشت کي سهارو ملي سگهي، جن مان ڪيترائي يورپي سطح تي گڏيل طور هم آهنگ ڪيا ويا.<ref>[https://www.agi.it/economia/news/2020-04-14/coronavirus-fmi-crisi-economica-8331041/ L'Italia pagherà il conto più salato della crisi post-epidemia] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20200527124958/https://www.agi.it/economia/news/2020-04-14/coronavirus-fmi-crisi-economica-8331041|date=27 May 2020}}, AGI</ref><ref>{{Cite web|date=12 February 2021|title=Mario Draghi's new government to be sworn in on Saturday|url=http://www.theguardian.com/world/2021/feb/12/mario-draghis-new-italian-government-to-be-sworn-in-on-saturday|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210419104552/https://www.theguardian.com/world/2021/feb/12/mario-draghis-new-italian-government-to-be-sworn-in-on-saturday|archive-date=19 April 2021|access-date=19 February 2021|website=The Guardian}}</ref> 2022ع ۾، [[جورجيا ميلوني]] اٽلي جي پهرين خاتون وزيراعظم طور حلف کنيو.<ref>{{Cite news|date=21 October 2022|title=Who is Giorgia Meloni? The rise to power of Italy's new far-right PM|url=https://www.bbc.com/news/world-europe-63351655|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20221024023546/https://www.bbc.com/news/world-europe-63351655|archive-date=24 October 2022|access-date=24 October 2022|publisher=BBC News}}</ref> == جاگرافي == {{Main|اٽلي جي جاگرافي}} {{Further|اٽلي جي ارضيات|اٽلي ۾ آتش فشاني سرگرمي|اٽلي جي دريائن جي فهرست|اٽلي جي ڍنڍن جي فهرست|اٽلي جي ٻيٽن جي فهرست|اٽلي (جاگرافيائي علائقو)}} [[File:Italy relief location map.jpg|thumb|اٽلي جو جاگرافيائي اُڀار وارو نقشو]] اٽلي، جنهن جو علائقو گهڻي حد تائين [[اٽلي (جاگرافيائي علائقو)|ساڳئي نالي واري جاگرافيائي علائقي]] سان ملي ٿو،<ref name="Treccani">{{Citation |title=Italia |volume=VI |page=413 |year=1970 |publisher=[[Treccani]] |language=it |encyclopedia=Dizionario enciclopedico italiano}}</ref> [[ڏکڻ يورپ]] ۾ واقع آهي<ref>{{Cite web |title=Southern Europe, a peninsula extending into the central Mediterranean Sea, northeast of Tunisia |url=https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20210701235642/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy |archive-date=1 July 2021 |access-date=17 August 2021 |website=The World Factbook |publisher=Central Intelligence Agency}}</ref> (۽ [[اولهه يورپ]] جو حصو پڻ سمجهيو ويندو آهي{{efn|name=WE}})، [[35هين اتر متوازي|35° اتر]] ۽ [[47° اتر]] ويڪرائي ڦاڪن، ۽ [[6هين اوڀر نصف النهار|6° اوڀر]] ۽ [[19هين اوڀر نصف النهار|19° اوڀر]] ڊگهائي ڦاڪن جي وچ ۾. اتر ۾، اولهه کان اوڀر طرف، اٽلي جون سرحدون [[فرانس]]، [[سوئٽزرلينڊ]]، [[آسٽريا]] ۽ [[سلووينيا]] سان ملن ٿيون، ۽ تقريباً [[الپس]] جي آبي ورهاست واري حد تائين پکڙيل آهن، جنهن ۾ [[پو ماٿري]] ۽ [[وينيسيائي ميدان]] شامل آهن. ملڪ [[اطالوي اپٻيٽ]]، [[سسلي]] ۽ [[سارڊينيا]] (جيڪي [[بحر روم]] جا سڀ کان وڏا ٻيٽ آهن)، ۽ [[اٽلي جي ٻيٽن جي فهرست|ڪيترن ننڍن ٻيٽن]] تي مشتمل آهي.<ref name="Treccani" /> اٽلي جا ڪي علائقا الپائن حوض کان ٻاهر به پکڙيل آهن، ۽ ڪجهه ٻيٽ [[يوروشيا]] جي براعظمي کنڊ کان ٻاهر واقع آهن. ملڪ جو ڪل پکيڙ {{Convert|301230|km2|0|abbr=out}} آهي، جنهن مان {{Convert|294020|km2|0|abbr=on}} خشڪي ۽ {{Convert|7210|km2|0|abbr=on}} پاڻي آهي.<ref name="Area">{{Cite web|date=30 October 2014|title=Principali dimensioni geostatistiche e grado di urbanizzazione del Paese|url=https://www.istat.it/it/archivio/137001|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141117054950/https://www.istat.it/it/archivio/137001|archive-date=17 November 2014|access-date=22 March 2019|website=istat.it}}</ref> ٻيٽن سميت، اٽلي جي سامونڊي ڪناري جي ڊيگهه {{Convert|7600|km|0|abbr=off}} آهي، جيڪا [[بحر روم]]، [[ليگورين سمنڊ]]، [[ٽيرينين سمنڊ]]، [[آئيونين سمنڊ]]<ref>{{Cite book|url=https://iho.int/uploads/user/pubs/standards/s-23/S-23_Ed3_1953_EN.pdf|title=Limits of Oceans and Seas|publisher=[[Organisation hydrographique internationale]]|year=1953|edition=3rd|access-date=28 December 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20111008191433/http://www.iho.int/iho_pubs/standard/S-23/S-23_Ed3_1953_EN.pdf|archive-date=8 October 2011|issue=28}}</ref> ۽ [[ايڊرياٽڪ سمنڊ]] سان لڳي ٿي.{{Sfn|Cushman-Roisin|Gačić|Poulain|2001|pp=1–2}} فرانس سان سرحد {{Convert|488|km|0|abbr=on}}، سوئٽزرلينڊ سان {{Convert|740|km|0|abbr=on}}، آسٽريا سان {{Convert|430|km|0|abbr=on}} ۽ سلووينيا سان {{Convert|232|km|0|abbr=on}} ڊگهي آهي. [[سان مارينو]] ۽ [[ويٽيڪن سٽي]] (دنيا جو سڀ کان ننڍو ملڪ ۽ [[هولي سي]] جي انتظام هيٺ عالمي [[ڪيٿولڪ چرچ]] جو مرڪز) اٽلي جي اندر واقع [[انڪليو]] آهن،<ref>{{Cite encyclopedia|year=2012|title=San Marino|encyclopedia=Encyclopædia Britannica|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/521449/San-Marino|access-date=1 March 2011|archive-url=https://web.archive.org/web/20110511180105/http://www.britannica.com/EBchecked/topic/521449/San-Marino|archive-date=11 May 2011|url-status=live}}; {{Cite news|url=https://www.bbc.com/news/world-europe-17994868|title=Vatican country profile|year=2018|publisher=BBC News|access-date=24 August 2018|archive-date=25 August 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20180825011001/https://www.bbc.com/news/world-europe-17994868|url-status=live}}</ref> جڏهن ته [[ڪامپيوني ڊي اٽاليا]] سوئٽزرلينڊ جي اندر واقع هڪ اطالوي [[ايڪسڪليو]] آهي.<ref>{{Cite web|title=Democracy in Figures|url=http://demo.istat.it/index_e.php|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210126215040/http://demo.istat.it/index_e.php|archive-date=26 January 2021|access-date=28 May 2021|website=[[Italian National Institute of Statistics]]}}</ref> سان مارينو سان سرحد {{Convert|39|km|0|abbr=on}} ۽ ويٽيڪن سٽي سان {{Convert|3.2|km|1|abbr=on}} ڊگهي آهي.<ref name=Area/> [[File:Monte Bianco DSF1243-m.jpg|thumb|[[مونٽي بيانڪو]] (مون بلان)، [[اوستا وادي]] ۾، جيڪو [[يورپي يونين]] جو سڀ کان اوچو مقام آهي]] اٽلي جي 35 سيڪڙو کان وڌيڪ زمين جبلن تي مشتمل آهي.<ref name="eug92">{{Cite book|last=Riganti|first=dir. da Alberto|title=Enciclopedia universale Garzanti.|publisher=Garzanti|year=1991|isbn=8-8115-0459-7|edition=Nuova ed. aggiornata e ampliata.|location=Milano}}</ref> [[اپينائن جبل]] اپٻيٽ جي مرڪزي ريڙهه آهن، جڏهن ته [[الپس]] اترين سرحد جو وڏو حصو ٺاهين ٿا، جتي اٽلي جو سڀ کان اوچو مقام [[مونٽي بيانڪو]] (مون بلان) جي چوٽيءَ تي {{Cvt|4810|m|ft}} جي اوچائي تي واقع آهي. ٻيا مشهور جبل [[مونٽي چيروينو]] (ميٽرهورن) ۽ [[ڊولومائيٽس]] آهن. اٽلي جا ڪيترائي حصا [[اٽلي ۾ آتش فشاني سرگرمي|آتش فشاني اصل]] جا آهن. ڏکڻ جا گهڻا ننڍا ٻيٽ ۽ ٻيٽ-گروهه [[آتش فشاني ٻيٽ]] آهن. فعال آتش فشانن ۾ [[ايٽنا جبل]] (سسلي ۾ ۽ يورپ جو سڀ کان وڏو فعال آتش فشان)، [[ولڪانو]]، [[اسٽرومبولي]] ۽ [[ويسوويس]] شامل آهن. اٽلي جون اڪثر [[اٽلي جون دريائون|دريائون]] [[ايڊرياٽڪ سمنڊ]] يا [[ٽيرينين سمنڊ]] ۾ ڇوڙ ڪن ٿيون.<ref>{{Cite web|title=List of Italian rivers|url=http://www.comuni-italiani.it/fiumi|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170916010640/http://www.comuni-italiani.it/fiumi|archive-date=16 September 2017|access-date=30 July 2018|publisher=comuni-italiani.it}}</ref> سڀ کان ڊگهي درياهه [[پو درياهه]] آهي، جيڪو الپس مان نڪري [[پادان ميدان]] مان گذري [[ايڊرياٽڪ سمنڊ]] ۾ ڇوڙ ڪري ٿو.<ref>{{Cite magazine|last=Zwingle|first=Erla|date=May 2002|title=Italy's Po River Punished for centuries by destructive floods, northern Italians stubbornly embrace their nation's longest river, which nurtures rice fields, vineyards, fisheries – and legends|url=http://ngm.nationalgeographic.com/ngm/0205/feature6|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20071223133709/http://ngm.nationalgeographic.com/ngm/0205/feature6|archive-date=23 December 2007|access-date=6 April 2009|magazine=National Geographic}}</ref> [[پو ماٿري]] ملڪ جو سڀ کان وڏو ميدان آهي، جنهن جو پکيڙ {{Convert|46000|km2|abbr=on}} آهي، ۽ ملڪ جي 70 سيڪڙو کان وڌيڪ هيٺاهين زمينن تي مشتمل آهي.<ref name=eug92/> سڀ کان وڏيون ڍنڍون، وڏي کان ننڍي ترتيب سان، [[گاردا ڍنڍ]]، [[ماجوري ڍنڍ]] ۽ [[ڪومو ڍنڍ]] آهن.<ref>{{Cite web|title=Morphometric and hydrological characteristics of some important Italian lakes|url=http://www.iii.to.cnr.it/limnol/cicloac/lagit.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20100205043503/http://www.iii.to.cnr.it/limnol/cicloac/lagit.htm|archive-date=5 February 2010|access-date=3 March 2010|publisher=Istituto per lo Studio degli Ecosistemi|location=Verbania Pallanza}}</ref> [[File:C. l. italicus in MNP.jpg|thumb|upright=.7|[[اطالوي بگھڙ]]، اٽلي جو قومي جانور]] [[اطالوي بگھڙ]] اٽلي جو قومي جانور آهي،<ref>{{Cite web|last=Sheri Foster|date=January 2021|title=What is Italy national animal?|url=https://it.yourtripagent.com/4052-what-is-italy-s-national-animal|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20230109172951/https://it.yourtripagent.com/4052-what-is-italy-s-national-animal|archive-date=9 January 2023|access-date=15 November 2021|website=Yourtrip.com}}; {{Cite web|url=https://www.affaritaliani.it/culturaspettacoli/il-lupo-grigio-degli-appennini-e-l-animale-dell-italia-544778.html|title=Il lupo grigio degli appennini e l animale dell Italia|author=James Hansen|date=June 2018|access-date=15 November 2021|archive-date=26 November 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221126224852/https://www.affaritaliani.it/culturaspettacoli/il-lupo-grigio-degli-appennini-e-l-animale-dell-italia-544778.html|url-status=live}}</ref> جڏهن ته قومي وڻ [[اربوٽس يونيڊو|اسٽرابيري وڻ]] آهي.<ref name="altovastese">{{Cite web|date=3 October 2011|title=Il corbezzolo simbolo dell'Unità d'Italia. Una specie che resiste agli incendi|url=http://www.altovastese.it/cultura/il-corbezzolo-simbolo-unita-italia-specie-che-resiste-agli-incendi|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20160205120852/http://www.altovastese.it/cultura/il-corbezzolo-simbolo-unita-italia-specie-che-resiste-agli-incendi|archive-date=5 February 2016|access-date=25 January 2016|language=it}}</ref> ان جو سبب اهو آهي ته اطالوي بگھڙ، جيڪو [[اپينائن جبل]] ۽ اولهندي [[الپس]] ۾ رهندو آهي، لاطيني ۽ اطالوي ثقافتن ۾ نمايان حيثيت رکي ٿو، جهڙوڪ [[روم جو قيام|روم جي بنياد پوڻ]] واري ڏند ڪٿا ۾،<ref>{{Cite book|last=Livy|title=The history of Rome|publisher=Printed for A. Strahan|others=George Baker (trans.)|year=1797}}</ref> جڏهن ته اسٽرابيري وڻ جا ساوا پن، اڇا گل ۽ ڳاڙها ٻير، جيڪي [[بحر روم]] جي علائقي جا مقامي آهن، قومي جهنڊي جي رنگن جي ياد ڏيارين ٿا.<ref name="altovastese"/> قومي پکي [[اطالوي جهرڪي]] آهي،<ref>{{cite web|title=Passero Italiano: L'uccello nazionale d'Italia|date=18 December 2022|url=https://www.concaternanaoggi.it/passero-italiano-luccello-nazionale-ditalia/|publisher=Conca Ternana Oggi|access-date=22 August 2024|archive-date=22 August 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240822123815/https://www.concaternanaoggi.it/passero-italiano-luccello-nazionale-ditalia/|url-status=live}}</ref> جڏهن ته قومي گل اسٽرابيري وڻ جو گل آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.msn.com/it-it/notizie/mondo/qual-%C3%A8-il-fiore-nazionale-dei-paesi-del-mondo/ss-AA1eWqXE#image=25|title=Il fiore nazionale dell'Italia (e quello degli altri Paesi del mondo)|website=[[MSN]]|access-date=26 August 2024|language=it|archive-date=2 October 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20241002211951/https://www.msn.com/it-it/notizie/mondo/qual-%C3%A8-il-fiore-nazionale-dei-paesi-del-mondo/ss-AA1eWqXE#image=25|url-status=live}}</ref> === ماحول === {{See also|اٽلي جي قومي پارڪن جي فهرست|اٽلي جي علائقائي پارڪن جي فهرست|اٽلي جي سامونڊي محفوظ علائقن جي فهرست}} [[File:National and Regional Parks of Italy.svg|thumb|اٽلي جا قومي ۽ علائقائي پارڪ]] تيز صنعتي ترقي کان پوءِ، اٽلي کي پنهنجي ماحولياتي مسئلن کي منهن ڏيڻ ۾ ڪجهه وقت لڳو. بهتري کان پوءِ، اٽلي هاڻي ماحولياتي پائيداري جي لحاظ کان دنيا ۾ 84هين درجي تي آهي.<ref>{{Cite web|title=Italy – Environment|url=http://dev.prenhall.com/divisions/hss/worldreference/IT/environment.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20090701064224/http://dev.prenhall.com/divisions/hss/worldreference/IT/environment.html|archive-date=1 July 2009|access-date=2 August 2010|publisher=Dev.prenhall.com}}</ref> قومي پارڪن، علائقائي پارڪن ۽ قدرتي محفوظ علائقن هيٺ محفوظ ڪيل ڪل زمين اٽلي جي علائقي جي لڳ ڀڳ 11 سيڪڙو تي مشتمل آهي،<ref>{{Cite web|title=Regione e aree protette|url=https://www.treccani.it/enciclopedia/regione-e-aree-protette_%28L%27Italia-e-le-sue-Regioni%29|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220111173345/https://www.treccani.it/enciclopedia/regione-e-aree-protette_%28L%27Italia-e-le-sue-Regioni%29|archive-date=11 January 2022|access-date=11 January 2022|language=it}}</ref> جڏهن ته اٽلي جي سامونڊي ڪناري جو 12 سيڪڙو حصو پڻ محفوظ ڪيو ويو آهي.<ref>{{Cite web|title=Le aree protette in Italia|url=http://www.uccellidaproteggere.it/La-conservazione/Cosa-fa-l-Italia-Le-azioni/Le-aree-protette-in-Italia|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220302220957/http://www.uccellidaproteggere.it/La-conservazione/Cosa-fa-l-Italia-Le-azioni/Le-aree-protette-in-Italia|archive-date=2 March 2022|access-date=2 March 2022|language=it}}</ref> اٽلي دنيا جي اهم [[اٽلي ۾ قابلِ تجديد توانائي|قابلِ تجديد توانائي]] پيدا ڪندڙ ملڪن مان هڪ رهيو آهي. 2010ع ۾ اهو نصب ٿيل [[شمسي توانائي]] جي گنجائش جي لحاظ کان دنيا جو چوٿون وڏو فراهم ڪندڙ هو،<ref>{{Cite web|date=15 July 2010|title=Renewables 2010 Global Status Report |url=http://www.ren21.net/Portals/97/documents/GSR/REN21_GSR2011.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110820095506/http://www.ren21.net/Portals/97/documents/GSR/REN21_GSR2011.pdf|archive-date=20 August 2011|access-date=16 July 2010|publisher=[[REN21]]}}; {{Cite web|title=Photovoltaic energy barometer 2010 – EurObserv'ER |url=https://www.eurobserv-er.org/pdf/baro196.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101011224419/http://www.eurobserv-er.org/pdf/baro196.pdf|archive-date=11 October 2010|access-date=30 October 2010}}</ref> ۽ [[هَوائي توانائي]] جي گنجائش جي لحاظ کان ڇهون وڏو ملڪ هو.<ref>{{Cite web|date=February 2011|title=World Wind Energy Report 2010 |url=http://www.wwindea.org/home/images/stories/pdfs/worldwindenergyreport2010_s.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110904232058/http://www.wwindea.org/home/images/stories/pdfs/worldwindenergyreport2010_s.pdf|archive-date=4 September 2011|access-date=8 August 2011|publisher=[[World Wind Energy Association]]}}</ref> 2020ع ۾ قابلِ تجديد توانائي اٽلي جي ڪل توانائي استعمال جو لڳ ڀڳ 37 سيڪڙو فراهم ڪري رهي هئي.<ref>{{Cite web|date=25 May 2021|title=Renewables provided 37% of Italy's energy in 2020 – English |url=https://www.ansa.it/english/news/2021/05/25/renewables-provided-37-of-italys-energy-in-2020_1a075060-c823-4076-a338-79367427dfd2.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211023040922/https://www.ansa.it/english/news/2021/05/25/renewables-provided-37-of-italys-energy-in-2020_1a075060-c823-4076-a338-79367427dfd2.html|archive-date=23 October 2021|access-date=28 May 2021|website=ANSA.it}}</ref> ملڪ 1963ع کان 1990ع تائين جوهري ريئڪٽر هلائيندو رهيو، پر [[چرنوبل حادثو]] ۽ [[1987ع جا اطالوي ريفرنڊم]] ٿيڻ کان پوءِ جوهري پروگرام ختم ڪيو ويو. 2008ع ۾ حڪومت هن فيصلي کي واپس وٺندي چار تائين جوهري بجلي گهر ٺاهڻ جا منصوبا جوڙيا، پر [[فوكوشيما جوهري حادثو]] کان پوءِ ٿيل ريفرنڊم ذريعي اهي منصوبا به رد ڪيا ويا.<ref>{{Cite web|last=Duncan Kennedy|date=14 June 2011|title=Italy nuclear: Berlusconi accepts referendum blow|url=https://www.bbc.co.uk/news/world-europe-13741105|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110612112154/http://www.bbc.co.uk/news/world-europe-13741105|archive-date=12 June 2011|access-date=20 April 2013|publisher=BBC News}}</ref> هوا جي آلودگي اڃا تائين هڪ سنگين مسئلو آهي، خاص طور تي صنعتي اتر ۾. اٽلي [[ڪاربان ڊاءِ آڪسائيڊ اخراج موجب ملڪن جي فهرست|ڪاربان ڊاءِ آڪسائيڊ]] پيدا ڪندڙ دنيا جو ٻارهون وڏو ملڪ آهي.<ref>United Nations Statistics Division, Millennium Development Goals indicators: [http://mdgs.un.org/unsd/mdg/SeriesDetail.aspx?srid=749&crid= Carbon dioxide emissions ({{CO2}}), thousand metric tons of {{CO2}}] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20091225014715/http://mdgs.un.org/unsd/mdg/SeriesDetail.aspx?srid=749&crid=|date=25 December 2009}}</ref> وڏن شهرن ۾ وڌندڙ ٽرئفڪ ۽ رش ماحولياتي ۽ صحت جا مسئلا پيدا ڪندا رهن ٿا، جيتوڻيڪ 1970ع ۽ 1980ع وارن ڏهاڪن کان پوءِ دونهين ۽ سموگ جي سطح ۾ نمايان گهٽتائي آئي آهي، ۽ [[سلفر ڊاءِ آڪسائيڊ]] جا مقدار پڻ گهٽيا آهن.<ref>{{Cite web|title=Environment and Health in Italy – Executive Summary|url=https://www.euro.who.int/en/home|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20100303051309/http://www.euro.who.int/document/hms/ehiexes_e.pdf|archive-date=3 March 2010|publisher=World Health Organization}}</ref> ٻيلن جي ڪٽائي، غيرقانوني اڏاوتن، ۽ زمين جي ناقص انتظامي پاليسين سبب اٽلي جي جبلستاني علائقن ۾ وڏي پيماني تي زميني ڪٽائي ٿي آهي، جنهن جي نتيجي ۾ ماحولياتي آفتون پيدا ٿيون آهن، جهڙوڪ 1963ع ۾ [[واجونٽ ڊيم]] جي تباهي، 1998ع جو [[سارنو]] سانحو،<ref>{{Cite news|last=Nick Squires|date=2 October 2009|title=Sicily mudslide leaves scores dead|url=https://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6255575/Sicily-mudslide-leaves-scores-dead.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20091006082824/http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6255575/Sicily-mudslide-leaves-scores-dead.html|archive-date=6 October 2009|access-date=2 October 2009|work=The Daily Telegraph|location=London}}</ref> ۽ 2009ع جا [[2009ع ميسينا جا ٻوڏ ۽ مٽيءَ جا ڌوڪڙا|ميسينا جا مٽيءَ جا ڌوڪڙا ۽ ٻوڏون]].<ref>{{Cite news|last=Nick Squires|date=2 October 2009|title=Sicily mudslide leaves scores dead|url=https://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6255575/Sicily-mudslide-leaves-scores-dead.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20091006082824/http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6255575/Sicily-mudslide-leaves-scores-dead.html|archive-date=6 October 2009|access-date=2 October 2009|work=The Daily Telegraph|location=London}}</ref> == سياست == {{Main|اٽلي جي سياست|اٽلي ۾ چونڊون}} اٽلي 1946ع کان هڪ وحداني [[پارلياماني جمهوريه]] آهي، جڏهن بادشاهت کي [[1946ع جو اطالوي ادارياتي ريفرنڊم|1946ع جي ريفرنڊم]] وسيلي ختم ڪيو ويو. [[اٽلي جو صدر|اٽلي جو صدر]]، [[سرجيو ماتاريلا]]، جيڪو 2015ع کان هن عهدي تي فائز آهي، ملڪ جو سربراهه آهي. صدر کي گڏيل اجلاس ۾ [[اٽلي جي پارليامينٽ]] ۽ علائقائي نمائندن طرفان هڪ ستن سالن واري مدي لاءِ چونڊيو ويندو آهي. اٽلي وٽ [[اٽلي جو آئين|هڪ لکيل جمهوري آئين]] موجود آهي، جيڪو [[اٽلي جي آئين ساز اسيمبلي|آئين ساز اسيمبلي]] طرفان تيار ڪيو ويو. اها اسيمبلي انهن [[فاشزم مخالف]] قوتن جي نمائندن تي مشتمل هئي، جن [[ٻي عالمي جنگ]] دوران اٽلي جي آزاديءَ وقت نازي ۽ فاشسٽ قوتن جي شڪست ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو هو.<ref>Smyth, Howard McGaw Italy: From Fascism to the Republic (1943–1946) ''The Western Political Quarterly'' vol. 1 no. 3 (pp. 205–222), September 1948.{{JSTOR|442274}}</ref> اٽلي معاشي، فوجي، ثقافتي ۽ سياسي معاملن ۾ اهم عالمي ڪردار ادا ڪري ٿو ۽ [[يورپي يونين]] جي ٽن وڏين رياستن مان هڪ سمجھيو وڃي ٿو. اهو عام طور تي هڪ [[علائقائي طاقت]] تصور ڪيو ويندو آهي،<ref>Gabriele Abbondanza, ''Italy as a Regional Power: the African Context from National Unification to the Present Day'' (Rome: Aracne, 2016); "''[[Operation Alba]] may be considered one of the most important instances in which Italy has acted as a regional power, taking the lead in executing a technically and politically coherent and determined strategy.''" See Federiga Bindi, ''Italy and the European Union'' (Washington, D.C.: Brookings Institution Press, 2011), p. 171.</ref> جڏهن ته ان جي [[عظيم طاقت]] واري حيثيت بابت عالمن ۽ سياسي تجزيه نگارن ۾ بحث جاري آهي.<ref>{{Cite book |url=https://books.google.com/books?id=nTKBdY5HBeUC&q=Canada%2520Among%2520Nations%252C%25202004%253A%2520Setting%2520Priorities+Straight |title=Canada Among Nations, 2004: Setting Priorities Straight |date=17 January 2005 |publisher=McGill-Queen's Press – MQUP |isbn=978-0-7735-2836-9 |page=85 |quote=The United States is the sole world's superpower. France, Italy, Germany and the United Kingdom are great powers |access-date=13 June 2016 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230116145100/https://books.google.com/books?id=nTKBdY5HBeUC&q=Canada%2520Among%2520Nations%252C%25202004%253A%2520Setting%2520Priorities+Straight |archive-date=16 January 2023 |url-status=live}}; {{Cite book |last=Sterio |first=Milena |url=https://books.google.com/books?id=-QuI6n_OVMYC&q=The%20Right%20to%20Self-determination%20Under%20International%20Law%3A%20%22selfistans%22%2C%20Secession%20and%20the%20Rule%20of%20the%20Great%20Powers |title=The right to self-determination under international law: "selfistans", secession and the rule of the great powers |date=2013 |publisher=Routledge |isbn=978-0-4156-6818-7 |location=Milton Park, Abingdon, Oxon |page=xii (preface) |quote=The great powers are super-sovereign states: an exclusive club of the most powerful states economically, militarily, politically and strategically. These states include veto-wielding members of the United Nations Security Council (United States, United Kingdom, France, China, and Russia), as well as economic powerhouses such as Germany, Italy and Japan. |access-date=13 June 2016 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240116110143/https://books.google.com/books?id=-QuI6n_OVMYC&q=The%20Right%20to%20Self-determination%20Under%20International%20Law%3A%20%22selfistans%22%2C%20Secession%20and%20the%20Rule%20of%20the%20Great%20Powers#v=snippet&q=The%20Right%20to%20Self-determination%20Under%20International%20Law%3A%20%22selfistans%22%2C%20Secession%20and%20the%20Rule%20of%20the%20Great%20Powers&f=false |archive-date=16 January 2024 |url-status=live}}</ref> [[انٽرنيشنل آئيڊيا]] جي عالمي جمهوريت واري اشاري (GSoD) ۽ جمهوريت ٽريڪر موجب، اٽلي مجموعي جمهوري معيارن ۾ اعليٰ درجي تي ڪارڪردگي ڏيکاري ٿو، جيتوڻيڪ [[قانون جي حڪمراني]] جي شعبي ۾ ڪجهه ڪمزورين جي نشاندهي ڪئي وئي آهي.<ref>{{Cite web |title=Italy {{!}} The Global State of Democracy |url=https://www.idea.int/democracytracker/country/italy |access-date=16 October 2025 |website=www.idea.int |language=en}}</ref> === حڪومت === {{Main|اٽلي جي حڪومت}} {{Multiple image | align = right | caption_align = center | image1 = Sergio Mattarella Official (cropped).jpg | caption1 = [[سرجيو ماتاريلا]]<br/>{{small|[[اٽلي جو صدر|صدر]]}} | image2 = Giorgia Meloni Official 2023 crop.jpg | caption2 = [[جورجيا ميلوني]]<br/>{{small|[[اٽلي جو وزيراعظم|وزيراعظم]]}} | total_width = 320 }} اٽلي ۾ پارلياماني حڪومت آهي، جيڪا [[مخلوط اڪثريتي نمائندگي]] واري چونڊ نظام تي ٻڌل آهي. پارليامينٽ مڪمل طور تي [[ٻه ايواني پارليامينٽ|ٻه ايواني]] آهي ۽ ٻنهي ايوانن وٽ ساڳيا اختيار آهن. اهي ٻه ايوان هي آهن: [[اٽلي جي چيمبر آف ڊپٽيز|چيمبر آف ڊپٽيز]]، جيڪو [[پالازو مونٽيچيٽوريو]] ۾ اجلاس ڪندو آهي، ۽ [[اٽلي جي سينيٽ|سينيٽ آف دي ريپبلڪ]]، جيڪا [[پالازو ماداما]] ۾ اجلاس ڪندي آهي. [[اٽلي جي پارليامينٽ]] جي هڪ خاص خصوصيت اها آهي ته پرڏيهه ۾ مستقل رهندڙ [[اطالوي شهريت جو قانون|اطالوي شهرين]] کي پڻ نمائندگي حاصل آهي؛ 8 ڊپٽيز ۽ 4 سينيٽر چار الڳ [[اٽلي جي پارليامينٽ#اوورسيز حلقو|پرڏيهي حلقن]] مان چونڊيا ويندا آهن. پارليامينٽ ۾ [[تاحيات سينيٽر]] پڻ هوندا آهن، جن کي صدر "سماجي، سائنسي، فني يا ادبي ميدان ۾ غيرمعمولي وطن دوست خدمتن" جي بنياد تي مقرر ڪندو آهي. اڳوڻا صدر خودبخود تاحيات سينيٽر بڻجي ويندا آهن. [[File:Palazzo Madama (Roma).jpg|thumb|[[پالازو ماداما]]، روم، [[اٽلي جي سينيٽ|سينيٽ آف دي ريپبلڪ]] جو صدر مقام]] [[اٽلي جو وزيراعظم]] حڪومت جو سربراهه آهي ۽ انتظامي اختيار رکي ٿو، پر گهڻين پاليسين تي عملدرآمد لاءِ کيس وزيرن جي ڪائونسل جي منظوري حاصل ڪرڻي پوي ٿي. وزيراعظم ۽ ڪابينا کي صدر مقرر ڪندو آهي ۽ پوءِ پارليامينٽ کان اعتماد جو ووٽ وٺڻو پوندو آهي. پنهنجي عهدي تي برقرار رهڻ لاءِ وزيراعظم کي اعتماد جا ووٽ حاصل ڪرڻ ضروري هوندا آهن. اٽلي جا اهم سياسي پارٽيون [[برادرز آف اٽلي]]، [[ڊيموڪريٽڪ پارٽي (اٽلي)|ڊيموڪريٽڪ پارٽي]] ۽ [[فائيو اسٽار موومينٽ]] آهن. 2022ع جي عام چونڊن دوران انهن ٽنهي پارٽين ۽ سندن اتحادين [[چيمبر آف ڊپٽيز]] ۾ 400 مان 357 سيٽون ۽ سينيٽ ۾ 200 مان 187 سيٽون حاصل ڪيون. {{Clear}} === قانون ۽ فوجداري انصاف === {{Main|اٽلي جو قانون|اٽلي جو عدالتي نظام|اٽلي ۾ قانون لاڳو ڪندڙ ادارا|اٽلي ۾ ڏوھ}} [[File:Roma 2011 08 07 Palazzo di Giustizia.jpg|thumb|[[اٽلي جي سپريم ڪورٽ آف ڪيسيشن]]، روم]] اٽلي جي قانون جا ڪيترائي ذريعا آهن. اهي درجابنديءَ جي لحاظ کان ترتيب ڏنل آهن؛ هيٺين درجي جي قانون يا ضابطي کي مٿين درجي جي قانون سان ٽڪراءُ ڪرڻ جي اجازت ناهي.<ref>{{Cite web|title=GERARCHIA DELLE FONTI|url=https://www.dirittoeconomia.net/diritto/fonti_diritto/gerarchia_fonti.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220117194800/https://www.dirittoeconomia.net/diritto/fonti_diritto/gerarchia_fonti.htm|archive-date=17 January 2022|access-date=26 March 2022|language=it}}</ref> [[اٽلي جو آئين|1948ع جو آئين]] سڀ کان اعليٰ قانوني ذريعو آهي.<ref>{{Cite web|title=Guide to Law Online: Italy |url=https://www.loc.gov/law/help/guide/nations/italy.php|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210508132418/https://www.loc.gov/law/help/guide/nations/italy.php|archive-date=8 May 2021|access-date=26 March 2022|website=loc.gov}}</ref> [[اٽلي جي آئيني عدالت]] قانونن جي آئين سان مطابقت بابت فيصلو ڪندي آهي. عدليه پنهنجا فيصلا [[رومي قانون]]، [[نيپولين ڪوڊ]] ۽ بعد وارن قانونن جي بنياد تي ڪري ٿي. [[اٽلي جي سپريم ڪورٽ آف ڪيسيشن]] فوجداري ۽ ديواني اپيلن لاءِ اعليٰ ترين عدالت آهي. اٽلي [[ايل جي بي ٽي حقن]] جي ميدان ۾ ٻين ڪيترن مغربي يورپي ملڪن کان پوئتي سمجهيو ويندو آهي.<ref>{{Cite web|title=Country Ranking – Rainbow Europe|url=https://rainbow-europe.org/country-ranking|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190521004552/https://rainbow-europe.org/country-ranking|archive-date=21 May 2019|access-date=28 October 2021|website=rainbow-europe.org}}</ref> تشدد جي ممانعت بابت اطالوي قانون کي پڻ ڪجهه بين الاقوامي معيارن کان گهٽ تصور ڪيو ويو آهي.<ref>{{Cite web|title=The Struggle against Torture in Italy – The Failure of the Italian Law – English|url=https://www.menschenrechte.org/en/2018/03/06/the-struggle-against-torture-in-italy-the-failure-of-the-italian-law|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190608005803/https://www.menschenrechte.org/en/2018/03/06/the-struggle-against-torture-in-italy-the-failure-of-the-italian-law|archive-date=8 June 2019|access-date=8 June 2019|website=menschenrechte.org}}</ref> قانون لاڳو ڪندڙ نظام گهڻ رخو آهي ۽ ان ۾ ڪيترائي پوليس ادارا شامل آهن.<ref name="Walters">{{Cite journal|last=Reece Walters|year=2013|editor2-last=Matthew Ball|editor3-last=Erin O'Brien|editor4-last=Juan Tauri|title=Eco Mafia and Environmental Crime|journal=Crime, Justice and Social Democracy: International Perspectives|publisher=Palgrave Macmillan|page=286|doi=10.1057/9781137008695_19|isbn=978-1-3494-3575-3|editor1=Kerry Carrington}}</ref> قومي پوليس ادارن ۾ [[پوليٽسيا دي ستاتو]] ('رياستي پوليس')، [[ڪارابينيئري]]، [[گوارڊيا دي فنانزا]] ('مالي پوليس') ۽ [[پوليٽسيا پينيٽينتسيريا]] ('جيل پوليس') شامل آهن،<ref name="BuonannoMastrobuoni">{{Cite book|last1=Paulo Buonanno|title=Lessons from the Economics of Crime: What Reduces Offending?|last2=Giovanni Mastrobuoni|publisher=MIT Press|year=2013|isbn=978-0-2620-1961-3|editor-last=Philip J. Cook|page=193|chapter=Centralized versus Decentralized Police Hiring in Italy and the United States|doi=10.7551/mitpress/9780262019613.001.0001|editor-last2=Stephen Machin|editor-last3=Olivier Marie|editor-last4=Giovanni Mastrobuoni}}</ref> ان سان گڏ [[گوارڊيا ڪوسٽيرا]] ('[[پاڻي پوليس|سامونڊي ڪناري جي محافظ پوليس]]') پڻ آهي.<ref name=Walters/> جيتوڻيڪ پوليسنگ بنيادي طور قومي سطح تي فراهم ڪئي ويندي آهي،<ref name="BuonannoMastrobuoni"/> پر [[صوبائي پوليس|صوبائي]] ۽ [[ميونسپل پوليس (اٽلي)|ميونسپل]] پوليس پڻ موجود آهن.<ref name="Walters"/> 19هين صديءَ جي وچ ڌاري ظاهر ٿيڻ کان وٺي، [[اٽلي ۾ منظم ڏوھ|اطالوي منظم ڏوھ]] ۽ ڏوهاري تنظيمن ڏکڻ اٽلي جي ڪيترن علائقن جي سماجي ۽ معاشي زندگيءَ ۾ گهڙي وئي آهن؛ انهن مان سڀ کان بدنام سسلي مافيا آهي، جيڪا آمريڪا سميت پرڏيهي ملڪن تائين پکڙجي وئي. مافيا جي آمدني GDP جي 9 سيڪڙو تائين پهچي سگهي ٿي<ref>{{Cite web|last=Claudio Tucci|date=11 November 2008|title=Confesercenti, la crisi economica rende ancor più pericolosa la mafia|url=http://www.ilsole24ore.com/art/SoleOnLine4/Economia%20e%20Lavoro/2008/11/confesercenti-mafia-racket-pizzo.shtml?uuid=20ff3b9c-afe7-11dd-8057-9c09c8bfa449|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110427081220/http://www.ilsole24ore.com/art/SoleOnLine4/Economia%20e%20Lavoro/2008/11/confesercenti-mafia-racket-pizzo.shtml?uuid=20ff3b9c-afe7-11dd-8057-9c09c8bfa449|archive-date=27 April 2011|access-date=21 April 2011|website=Confesercenti|publisher=Ilsole24ore.com|language=it}}; {{Cite news|url=https://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6957240/Italy-claims-finally-defeating-the-mafia.html|title=Italy claims finally defeating the mafia|author=Nick Squires|date=9 January 2010|work=The Daily Telegraph|location=London|access-date=21 April 2011|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110429173631/http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6957240/Italy-claims-finally-defeating-the-mafia.html|archive-date=29 April 2011}}</ref>.<ref>{{Cite news|last=Kiefer|first=Peter|date=22 October 2007|title=Mafia crime is 7% of GDP in Italy, group reports|url=https://www.nytimes.com/2007/10/22/world/europe/22iht-italy.4.8001812.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110501085052/http://www.nytimes.com/2007/10/22/world/europe/22iht-italy.4.8001812.html|archive-date=1 May 2011|access-date=19 April 2011|work=The New York Times}}</ref> 2009ع جي هڪ رپورٽ 610 [[ڪوموني|{{Lang|it|comuni|nocat=true}}]] جي نشاندهي ڪئي، جتي مافيا جي مضبوط موجودگي آهي، جتي 13 ملين اطالوي رهن ٿا ۽ GDP جو 15 سيڪڙو پيدا ٿئي ٿو.<ref>{{Cite web|last=Maria Loi|date=1 October 2009|title=Rapporto Censis: 13 milioni di italiani convivono con la mafia|url=http://www.antimafiaduemila.com/content/view/20052/78|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110429082416/http://www.antimafiaduemila.com/content/view/20052/78|archive-date=29 April 2011|access-date=21 April 2011|website=Censis|publisher=Antimafia Duemila|language=it}}; {{Cite news|url=https://www.theguardian.com/world/2009/oct/01/mafia-influence-hovers-over-italians|work=The Guardian|location=London|title=Mafia's influence hovers over 13{{spaces}}m Italians, says report|first=Tom|last=Kington|date=1 October 2009|access-date=5 May 2010| url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130908050448/http://www.theguardian.com/world/2009/oct/01/mafia-influence-hovers-over-italians|archive-date=8 September 2013}}</ref> ڪلابريا جي [['ندرنگيتا]]، جيڪا غالباً اٽلي جي سڀ کان طاقتور ڏوهاري تنظيم آهي، اڪيلي GDP جو 3 سيڪڙو حصو رکي ٿي.<ref>{{Cite web|last=ANSA|date=14 March 2011|title=Italy: Anti-mafia police arrest 35 suspects in northern Lombardy region|url=http://mafiatoday.com/sicilian-mafia-ndrangheta/italy-anti-mafia-police-arrest-35-suspects-in-northern-lombardy-region|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110429100220/http://mafiatoday.com/sicilian-mafia-ndrangheta/italy-anti-mafia-police-arrest-35-suspects-in-northern-lombardy-region|archive-date=29 April 2011|access-date=21 April 2011|website=adnkronos.com|publisher=Mafia Today}}</ref> هر 1,000 ماڻهن تي 0.013 جي شرح سان، اٽلي قتل جي شرح ۾ 61 ملڪن جي ڀيٽ ۾ 47هين نمبر تي آهي،<ref>{{Cite web|title=Crime Statistics – Murders (per capita) (more recent) by country|url=http://www.nationmaster.com/graph/cri_mur_percap-crime-murders-per-capita|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20080929181837/http://www.nationmaster.com/graph/cri_mur_percap-crime-murders-per-capita|archive-date=29 September 2008|access-date=4 April 2010|publisher=NationMaster.com}}</ref> ۽ دنيا جي 64 ملڪن جي ڀيٽ ۾ هر 1,000 ماڻهن تي زيادتي جي ڪيسن جي تعداد ۾ 43هين نمبر تي آهي. اهي ترقي يافته ملڪن ۾ نسبتاً گهٽ انگ اکر آهن. === پرڏيهي لاڳاپا === {{Main|اٽلي جا پرڏيهي لاڳاپا}} [[File:G7 Summit 2024 - Family photo - 02.jpg|thumb|[[گروپ آف سيون|جي-7]] اڳواڻن جي [[50هين جي-7 سربراهي اجلاس]]، [[اپوليا]] ۾ گروپ تصوير]] اٽلي [[يورپي اقتصادي ڪميونٽي]] (EEC)، جيڪا هاڻي يورپي يونين (EU) آهي، ۽ [[نيٽو]] جو باني ميمبر آهي. اٽلي کي 1955ع ۾ گڏيل قومن ۾ داخل ڪيو ويو، ۽ اهو بين الاقوامي تنظيمن، جهڙوڪ [[او اي سي ڊي]]، [[ٽيرفن ۽ واپار بابت عام معاهدو]]/[[ورلڊ ٽريڊ آرگنائيزيشن]] (GATT/WTO)، [[يورپ ۾ سلامتي ۽ تعاون جي تنظيم]] (OSCE)، [[يورپ جي ڪائونسل]] ۽ [[مرڪزي يورپي انيشيٽو]] جو ميمبر ۽ مضبوط حامي آهي. بين الاقوامي تنظيمن جي گردشي صدارتن ۾ ان جا وارو شامل آهن: 2018ع ۾ [[يورپ ۾ سلامتي ۽ تعاون جي تنظيم]]، 2017ع ۾ [[جي-7]]، ۽ 2014ع ۾ [[يورپي يونين جي ڪائونسل جي صدارت|يورپي يونين ڪائونسل]]. اٽلي [[گڏيل قومن جي سلامتي ڪائونسل جي ميمبرن جي فهرست|گڏيل قومن جي سلامتي ڪائونسل]] جو بار بار چونڊجندڙ [[گڏيل قومن جي سلامتي ڪائونسل|غير مستقل ميمبر]] آهي. اٽلي گهڻ طرفي بين الاقوامي سياست جي مضبوط حمايت ڪري ٿو، گڏيل قومن ۽ ان جي بين الاقوامي سلامتي سرگرمين جي تائيد ڪري ٿو. 2013ع ۾، اٽلي جا 5,296 فوجي پرڏيهه ۾ مقرر هئا، جيڪي 25 ملڪن ۾ گڏيل قومن ۽ نيٽو جي 33 مشنن ۾ شامل هئا.<ref>{{Cite web|title=Missioni/Attivita' Internazionali DAL 1 October 2013 AL 31 December 2013 – Situazione AL 11 December 2013 |url=http://www.difesa.it/OperazioniMilitari/Documents/SIT%20ANNO%202013%20al%2011%20dicembre%202013.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140201175427/http://www.difesa.it/OperazioniMilitari/Documents/SIT%20ANNO%202013%20al%2011%20dicembre%202013.pdf|archive-date=1 February 2014|access-date=27 January 2014|publisher=Italian Ministry of Defence}}</ref> اٽلي گڏيل قومن جي امن قائم رکڻ وارن مشنن جي حمايت ۾ [[UNITAF|صوماليا]]، [[موزمبيق ۾ گڏيل قومن جو آپريشن|موزمبيق]] ۽ [[اوڀر تيمور ۾ گڏيل قومن جو مربوط مشن|اوڀر تيمور]] ۾ فوجون مقرر ڪيون. اٽلي [[IFOR|بوسنيا]]، [[ڪوسوو فورس|ڪوسوو]] ۽ [[آپريشن سن رائز (البانيا)|البانيا]] ۾ نيٽو ۽ گڏيل قومن جي آپريشنن لاءِ مدد فراهم ڪري ٿو، ۽ 2003ع کان [[آپريشن اينڊيئرنگ فريڊم]] (OEF) جي حمايت ۾ افغانستان ۾ 2,000 کان وڌيڪ فوجي مقرر ڪيا. اٽلي عراق جي ٻيهر تعمير ۽ استحڪام لاءِ بين الاقوامي ڪوششن جي حمايت ڪئي، پر 2006ع تائين پنهنجو 3,200 فوجين وارو [[ملٽي نيشنل فورس – عراق#2006ع واپسيون|فوجي دستو]] واپس وٺي ڇڏيو. آگسٽ 2006ع ۾، اٽلي [[لبنان ۾ گڏيل قومن جي عبوري فورس]] لاءِ لڳ ڀڳ 2,450 فوجي مقرر ڪيا.<ref>[http://www.corriere.it/Primo_Piano/Cronache/2006/08_Agosto/29/libano.shtml "Italian soldiers leave for Lebanon"] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20060902001118/http://www.corriere.it/Primo_Piano/Cronache/2006/08_Agosto/29/libano.shtml|date=2 September 2006}} Corriere della Sera, 30 August 2006</ref> اٽلي [[فلسطيني اٿارٽي]] جو هڪ وڏو مالي مددگار آهي، جنهن صرف 2013ع ۾ €60&nbsp;ملين جو حصو ڏنو.<ref>{{Cite news|date=4 September 2013|title=Italy donates 60 million euros to PA|url=http://www.maannews.net/eng/ViewDetails.aspx?ID=626926|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20141018104825/http://www.maannews.net/eng/ViewDetails.aspx?ID=626926|archive-date=18 October 2014|access-date=27 January 2014|agency=[[Ma'an News Agency]]}}</ref> === فوج === {{Main|اطالوي هٿياربند فوجون|اٽلي جي فوجي تاريخ}} {{See also|اٽلي سان لاڳاپيل جنگين جي فهرست}} [[File:Cavour (550).jpg|thumb|هوائي جهاز بردار ٻيڙو ''[[اطالوي هوائي جهاز بردار ٻيڙو ڪاوير|ڪاوير]]''، [[اطالوي بحريه]] جو [[فليگ شپ]]]] [[File:Centauro01.JPEG|thumb|[[IFOR]] جي حصي طور [[بوسنيا ۽ هرزيگووينا]] ۾ گشت دوران اطالوي فوج جو [[چينتاورو (ٽينڪ تباه ڪندڙ)|چينتاورو]] ٽينڪ تباه ڪندڙ]] [[اٽلي جي فوجي تاريخ]] هڪ وسيع دور کي بيان ڪري ٿي، جيڪو [[اٽلي جون قديم قومون|اٽلي جي قديم قومن]] طرفان وڙهيل فوجي تڪرارن کان شروع ٿئي ٿو، خاص طور تي [[قديم رومن]] طرفان ڀونوچ سمنڊ جي دنيا جي فتح، وچئين دور ۾ اطالوي [[اطالوي شهري رياستون|شهري رياستن]] ۽ [[سامونڊي جمهوريهون|سامونڊي جمهوريهن]] جي واڌ، ۽ [[اٽلي جي تاريخي رياستن جي فهرست|تاريخي اطالوي رياستن]] جي [[اطالوي جنگيون|اطالوي جنگين]] ۽ [[جانشيني جون جنگيون|جانشيني جي جنگين]] ۾ شموليت کان گذري، نيپوليني دور، [[اٽلي جو اتحاد]]، [[اطالوي سلطنت|نوآبادياتي سلطنت]] جي مهمن، ٻنهي [[عالمي جنگون|عالمي جنگين]]، ۽ جديد دور تائين پهچي ٿو، جنهن ۾ [[نيٽو]]، يورپي يونين يا گڏيل قومن جي سرپرستي هيٺ عالمي [[امن قائم رکڻ]] واريون ڪارروائيون شامل آهن. [[اطالوي فوج]]، [[اطالوي بحريه|بحريه]]، [[اطالوي هوائي فوج|هوائي فوج]] ۽ [[ڪارابينيئري]] گڏجي اطالوي هٿياربند فوجون ٺاهين ٿيون، جيڪي [[هاءِ ڪائونسل آف ڊفينس (اٽلي)|هاءِ ڪائونسل آف ڊفينس]] جي حڪم هيٺ آهن، جنهن جي صدارت صدر ڪندو آهي، جيئن [[اٽلي جو آئين]] مقرر ڪري ٿو. آرٽيڪل 78 موجب، [[اٽلي جي پارليامينٽ|پارليامينٽ]] کي جنگ جي حالت جو اعلان ڪرڻ ۽ جنگ لاءِ ضروري اختيار حڪومت کي ڏيڻ جو اختيار آهي. هٿياربند فوجن جي شاخ نه هجڻ باوجود، [[گوارڊيا دي فنانزا]] کي فوجي حيثيت حاصل آهي ۽ اها فوجي بنيادن تي منظم آهي.{{Efn|گوارڊيا دي فنانزا جهازن، هوائي جهازن ۽ هيليڪاپٽرن جو وڏو ٻيڙو هلائي ٿي، جنهن سان اها اٽلي جي پاڻيءَ جي نگراني ڪري سگهي ٿي ۽ جنگي منظرنامن ۾ حصو وٺي سگهي ٿي.}} 2005ع کان فوجي خدمت رضاڪارانه آهي.<ref>{{Cite web|title=Law n°226 of August 23, 2004 |url=http://www.camera.it/parlam/leggi/04226l.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130117013103/http://www.camera.it/parlam/leggi/04226l.htm|archive-date=17 January 2013|access-date=13 July 2012|publisher=Camera.it}}</ref> 2010ع ۾، اطالوي فوج وٽ فعال ڊيوٽي تي 293,202 اهلڪار هئا،<ref>"The Military Balance 2010", pp. 141–145. [[International Institute for Strategic Studies]], 3 February 2010.</ref> جن مان 114,778 ڪارابينيئري هئا.<ref>{{Cite web|last=Italian Ministry of Defence|author-link=Ministry of Defence (Italy)|title=Nota aggiuntiva allo stato di previsione per la Difesa per l'anno 2009 |url=http://www.difesa.it/NR/rdonlyres/5EF11493-59DD-4FB7-8485-F4258D9F5891/0/Nota_Aggiuntiva_2009.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110504073613/http://www.difesa.it/NR/rdonlyres/5EF11493-59DD-4FB7-8485-F4258D9F5891/0/Nota_Aggiuntiva_2009.pdf|archive-date=4 May 2011|access-date=11 July 2014|language=it}}</ref> نيٽو جي [[نيوڪليئر شيئرنگ]] حڪمت عملي جي حصي طور، اٽلي 90 آمريڪي [[B61 نيوڪليئر بم]]ن جي ميزباني ڪري ٿو، جيڪي [[گيدي ايئر بيس|گيدي]] ۽ [[اويانو ايئر بيس|اويانو]] هوائي اڏن تي رکيل آهن.<ref>{{Cite web|last=Hans M. Kristensen / Natural Resources Defense Council|year=2005|title=NRDC: U.S. Nuclear Weapons in Europe – part 1|url=http://www.nrdc.org/nuclear/euro/euro_pt1.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110101060355/http://www.nrdc.org/nuclear/euro/euro_pt1.pdf|archive-date=1 January 2011|access-date=30 May 2011}}</ref> فوج قومي زميني دفاعي قوت آهي. اها 1946ع ۾، اٽلي جي جمهوريه بڻجڻ وقت، "[[رائل اطالوي آرمي]]" جي باقيات مان ٺهي. ان جون مشهور ترين جنگي گاڏيون [[دارڊو آءِ ايف وي|دارڊو]] [[پيادل جنگي گاڏي]]، [[بي 1 چينتاورو]] [[ٽينڪ تباه ڪندڙ]] ۽ [[ارييتي]] [[ٽينڪ]] آهن، ۽ ان جي هوائي جهازن ۾ [[اگوستا A129 مانگوستا|مانگوستا]] [[حملو ڪندڙ هيليڪاپٽر]] شامل آهي، جيڪو يورپي يونين، نيٽو ۽ گڏيل قومن جي مشنن ۾ مقرر ڪيو ويو آهي. ان وٽ [[ليوپارڊ 1]] ۽ [[M113]] بکتر بند گاڏيون پڻ موجود آهن. اطالوي بحريه هڪ [[بليو واٽر نيوي]] آهي. اها پڻ 1946ع ۾ ''[[ريجيا مارينا]]'' ('شاهي بحريه') جي باقيات مان ٺهي. يورپي يونين ۽ نيٽو جي ميمبر طور، بحريه سڄي دنيا ۾ اتحادي امن قائم رکڻ وارن آپريشنن ۾ حصو ورتو آهي. 2014ع ۾، بحريه 154 جهاز هلائي رهي هئي، جن ۾ ننڍا مددگار جهاز پڻ شامل هئا.<ref>{{Cite web|title=La Marina Militare OGGI|url=http://flpdifesa.org/wp-content/uploads/2013/06/Linee-intervento-del-Capo-di-SMM.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220525043355/http://flpdifesa.org/wp-content/uploads/2013/06/Linee-intervento-del-Capo-di-SMM.pdf|archive-date=25 May 2022|access-date=28 April 2022|language=it}}</ref> اطالوي هوائي فوج 1923ع ۾ بادشاهه وڪٽر ايمانوئل ٽئين طرفان هڪ آزاد خدمتي هٿيار طور ''[[ريجيا ايروناوٽيڪا]]'' ('شاهي هوائي فوج') جي نالي سان قائم ڪئي وئي. ٻي عالمي جنگ کان پوءِ، ان جو نالو ''ايروناوٽيڪا ميليتاري'' رکيو ويو. 2021ع ۾، اطالوي هوائي فوج 219 جنگي جيٽ هلائي رهي هئي. ٽرانسپورٽ جي صلاحيت 27 [[لاڪ هيڊ مارٽن C-130J سپر هرڪيولس|C-130J]] ۽ [[C-27J اسپارٽن]] جهازن جي ٻيڙي ذريعي يقيني بڻائي وئي آهي. فضائي ڪرتب ڏيکاريندڙ ٽيم ''[[فريتچي تريڪولوري]]'' ('ترنگا تير') آهي. فوج جو هڪ خودمختيار ڪور، ڪارابينيئري، اٽلي جي [[جينڊارمري]] ۽ [[فوجي پوليس]] آهي، جيڪا [[اٽلي ۾ قانون لاڳو ڪندڙ ادارا|اٽلي جي ٻين پوليس فورسن]] سان گڏ فوجي ۽ شهري آبادي جي پوليسنگ ڪري ٿي. جڏهن ته ڪارابينيئري جون مختلف شاخون الڳ وزارتن کي رپورٽ ڪن ٿيون، پر عوامي امن امان ۽ سلامتي برقرار رکڻ وقت هي ڪور گهرو وزارت کي رپورٽ ڪري ٿو.<ref>{{Cite web|title=The Carabinieri Force is linked to the Ministry of Defence|url=http://www.carabinieri.it/Internet/Multilingua/EN/GoverningBodies|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110430214042/http://www.carabinieri.it/Internet/Multilingua/EN/GoverningBodies|archive-date=30 April 2011|access-date=14 May 2010|publisher=Carabinieri}}</ref> == معيشت == {{Main|اٽلي جي معيشت}} {{See also|وڏين اطالوي ڪمپنين جي فهرست}} اٽلي وٽ هڪ ترقي يافته<ref>{{Cite web|title=Select Country or Country Groups|url=https://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/2017/02/weodata/weoselgr.aspx|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20171022143402/https://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/2017/02/weodata/weoselgr.aspx|archive-date=22 October 2017|access-date=22 October 2017}}</ref> [[مخلوط معيشت]] آهي، جيڪا [[يورو زون]] ۾ ٽين وڏي ۽ [[قوت خريد جي برابري]] سان ترتيب ڏنل GDP موجب دنيا ۾ [[GDP (PPP) موجب ملڪن جي فهرست|11هين وڏي]] معيشت آهي.<ref name="IMFWEO.IT"/> ان وٽ [[ڪل دولت موجب ملڪن جي فهرست|نائين وڏي قومي دولت]] آهي ۽ [[سون جي ذخيرن موجب ملڪن جي فهرست|مرڪزي بئنڪ جي سون جي ذخيرن]] ۾ ٽئين نمبر تي آهي. [[جي-7]]، يورو زون ۽ [[او اي سي ڊي]] جي باني ميمبر طور، اهو سڀ کان وڌيڪ صنعتي ملڪن مان هڪ ۽ يورپ ۾ هڪ اهم [[واپاري قوم]] آهي؛<ref>{{Cite news|last1=Sensenbrenner|first1=Frank|last2=Arcelli|first2=Angelo Federico|title=Italy's Economy Is Much Stronger Than It Seems|url=https://www.huffingtonpost.com/frank-sensenbrenner/italy-economy_b_3401988.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141206190937/http://www.huffingtonpost.com/frank-sensenbrenner/italy-economy_b_3401988.html|archive-date=6 December 2014|access-date=25 November 2014|work=HuffPost}}; {{Cite news|last1=Dadush|first1=Uri|title=Is the Italian Economy on the Mend?|url=http://carnegieeurope.eu/publications/?fa=50565&reloadFlag=1|access-date=25 November 2014|publisher=[[Carnegie Endowment for International Peace|Carnegie Europe]]|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150713124951/http://carnegieeurope.eu/publications/?fa=50565&reloadFlag=1|archive-date=13 July 2015}}; {{Cite web|title=Doing Business in Italy: 2014 Country Commercial Guide for U.S. Companies |url=http://www.export.gov/italy/static/2014%20CCG%20Italy_Latest_eg_it_076513.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20140715152504/http://www.export.gov/italy/static/2014%20CCG%20Italy_Latest_eg_it_076513.pdf|archive-date=15 July 2014|access-date=25 November 2014|publisher=[[United States Commercial Service]]}}</ref> 2024ع تائين، ان €612&nbsp;ارب ماليت جو سامان برآمد ڪيو ۽ €46&nbsp;ارب جو واپاري سرپلس حاصل ڪيو.<ref>[https://www.ft.com/content/1a1f0646-55a0-49ea-a959-fcfd1b1d26b8?utm_social_post_id=634238374&utm_social_handle_id=18949452&fbclid=IwY2xjawO78ZFleHRuA2FlbQIxMABicmlkETFIVTRPNXM4NWFCQ1JjYVQ3c3J0YwZhcHBfaWQQMjIyMDM5MTc4ODIwMDg5MgABHiFr0MoDj_MQ9STlc3S5GUpagM9kFM0GNu8rQGlInWQ_2duT7xdIytOTssGH_aem_yj3Z7vcjITd9u8Tgv436Hg Europe should learn from Italy] ''FT'' (6 November 2025)</ref> [[انساني ترقي اشاري موجب ملڪن جي فهرست|انساني ترقي اشاري]] ۾ 30هين نمبر تي ايندڙ هڪ [[ترقي يافته ملڪ]] طور، اٽلي [[متوقع حياتي]]، [[اٽلي ۾ صحت سنڀال|صحت سنڀال]]،<ref>{{Cite web|title=The World Health Organization's ranking of the world's health systems|url=http://www.photius.com/rankings/healthranks.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100105190014/http://www.photius.com/rankings/healthranks.html|archive-date=5 January 2010|access-date=7 September 2015|publisher=Photius.com}}</ref> ۽ [[تعليم اشاري]] ۾ سٺي ڪارڪردگي ڏيکاري ٿو. اهو پنهنجي تخليقي ۽ جدت پسند ڪاروبارن،<ref>{{Cite web|title=The Global Creativity Index 2011 |url=http://martinprosperity.org/media/GCI%20Report%20Sep%202011.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140930054555/http://martinprosperity.org/media/GCI%20Report%20Sep%202011.pdf|archive-date=30 September 2014|access-date=26 November 2014|publisher=Martin Prosperity Institute}}</ref> مقابلي واري زرعي شعبي،<ref>{{Cite web|last1=Aksoy|first1=M. Ataman|last2=Ng|first2=Francis|title=The Evolution of Agricultural Trade Flows|url=https://openknowledge.worldbank.org/bitstream/handle/10986/3793/WPS5308.pdf?sequence=1|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141129120448/https://openknowledge.worldbank.org/bitstream/handle/10986/3793/WPS5308.pdf?sequence=1|archive-date=29 November 2014|access-date=25 November 2014|publisher=[[The World Bank]]}}</ref> ۽ پنهنجي اثرائتي ۽ اعليٰ معيار واري موٽر گاڏين، مشينري، خوراڪ، ڊزائن ۽ فيشن جي صنعتن لاءِ مشهور آهي.<ref>{{Cite web|title=Automotive Market Sector Profile – Italy|url=http://www.enterprisecanadanetwork.ca/_uploads/resources/Automotive-Market-Sector-Profile-Italy.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20141205163959/http://www.enterprisecanadanetwork.ca/_uploads/resources/Automotive-Market-Sector-Profile-Italy.pdf|archive-date=5 December 2014|access-date=26 November 2014|publisher=[[Trade Commissioner Service|The Canadian Trade Commissioner Service]]}}; {{Cite web|title=Data & Trends of the European Food and Drink Industry 2013–2014 |url=http://www.fooddrinkeurope.eu/uploads/publications_documents/Data__Trends_of_the_European_Food_and_Drink_Industry_2013-2014.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20141206010318/http://www.fooddrinkeurope.eu/uploads/publications_documents/Data__Trends_of_the_European_Food_and_Drink_Industry_2013-2014.pdf|archive-date=6 December 2014|access-date=26 November 2014|publisher=[[FoodDrinkEurope]]}}; {{Cite news|date=10 January 2014|title=Italy fashion industry back to growth in 2014 |url=http://uk.reuters.com/article/uk-italy-fashion-growth-idUKBREA0912220140110|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20141205114140/http://uk.reuters.com/article/2014/01/10/uk-italy-fashion-growth-idUKBREA0912220140110|archive-date=5 December 2014|access-date=26 November 2014|work=Reuters}}</ref> [[File:Milan skyline skyscrapers of Porta Nuova business district.jpg|thumb|[[ميلان]] اٽلي جو معاشي گاديءَ جو هنڌ آهي<ref>{{Cite web|date=18 May 2018|title=Milan, Italy's Industrial and Financial Capital|url=https://www.prologis.it/en/industrial-logistics-warehouse-space/europe/italy/milan-italys-industrial-and-financial-capital|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220707141649/https://www.prologis.it/en/industrial-logistics-warehouse-space/europe/italy/milan-italys-industrial-and-financial-capital|archive-date=7 July 2022|access-date=27 May 2022}}</ref> ۽ هڪ عالمي [[مالي مرڪز]] ۽ [[فيشن گاديءَ جو هنڌ]] آهي.]] [[File:Siena, Piazza Salimbeni (Bank Monte dei Paschi di Siena) (38588876202).jpg|thumb|[[بانڪا مونٽي دي پاسڪي دي سيئنا]]، جيڪا 1472ع ۾ قائم ٿي، دنيا جي [[قديم ترين بئنڪن جي فهرست|سڀ کان قديم يا ٻئي نمبر تي قديم بئنڪ آهي جيڪا مسلسل ڪم ڪري رهي آهي]].]] [[File:The Eni building, Quartiere XXXII Europa, Roma, Lazio, Italy - panoramio.jpg|thumb|[[ايني]] کي دنيا جي تيل ۽ گئس جي [[سپرميجرز]] مان هڪ سمجھيو ويندو آهي.<ref>{{Cite web|url=https://www.globalwitness.org/en/campaigns/oil-gas-and-mining/spotlight-sharpens/|title=The spotlight sharpens: Eni and corruption in Republic of Congo's oil sector|website=Global Witness|access-date=27 April 2020|archive-date=25 July 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20230725204616/https://www.globalwitness.org/en/campaigns/oil-gas-and-mining/spotlight-sharpens/|url-status=dead}}</ref>]] اٽلي دنيا جو [[پيداوار جي پيداوار موجب ملڪن جي فهرست|اٺون وڏو پيداواري ملڪ]] ۽ يورپ ۾ ٻيو وڏو ملڪ آهي،<ref>"[http://databank.worldbank.org/data/reports.aspx?source=2&series=NV.IND.MANF.KD&country= Manufacturing, value added (current US$)] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20171010152014/http://databank.worldbank.org/data/reports.aspx?source=2&series=NV.IND.MANF.KD&country=|date=10 October 2017}}". Retrieved 17 May 2017.</ref> جنهن جي خاصيت اها آهي ته ساڳي ماپ واري ٻين معيشتن جي ڀيٽ ۾ ان ۾ ملٽي نيشنل ڪارپوريشنون گهٽ آهن ۽ ڪيترائي متحرڪ [[ننڍا ۽ وچولي درجي جا ڪاروبار|ننڍا ۽ وچولي درجي جا ڪاروبار]] موجود آهن، جيڪي صنعتي ضلعن ۾ گڏ ٿيل آهن ۽ اطالوي صنعت جي ريڙهه جي هڏي آهن. ان سان هڪ اهڙو پيداوار وارو شعبو پيدا ٿيو آهي، جيڪو اڪثر نچ مارڪيٽن ۽ عياشي شين جي برآمد تي ڌيان ڏئي ٿو. جيتوڻيڪ اهو مقدار جي لحاظ کان مقابلي ۾ گهٽ صلاحيت رکي ٿو، پر اعليٰ معيار جي شين وسيلي انهن ايشيائي معيشتن سان مقابلو ڪري سگهي ٿو، جتي مزدوريءَ جو خرچ گهٽ آهي.<ref>{{Cite news|date=19 May 2005|title=Knowledge Economy Forum 2008: Innovative Small And Medium Enterprises Are Key To Europe & Central Asian Growth |url=http://web.worldbank.org/WBSITE/EXTERNAL/COUNTRIES/ECAEXT/0,,contentMDK:21808326~menuPK:258604~pagePK:2865106~piPK:2865128~theSitePK:258599,00.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20080623065619/http://web.worldbank.org/WBSITE/EXTERNAL/COUNTRIES/ECAEXT/0,,contentMDK:21808326~menuPK:258604~pagePK:2865106~piPK:2865128~theSitePK:258599,00.html|archive-date=23 June 2008|access-date=17 June 2008|publisher=The World Bank}}</ref> اٽلي 2023ع ۾ دنيا جو [[برآمدات موجب ملڪن جي فهرست|9هين وڏو برآمد ڪندڙ]] ملڪ هو. [[اٽلي جي وڏن واپاري ڀائيوارن جي فهرست|ان جا ويجها واپاري لاڳاپا]] ٻين يورپي يونين ملڪن سان آهن، ۽ 2019ع ۾ ان جا سڀ کان وڏا برآمدي ڀائيوار جرمني (12%)، فرانس (11%) ۽ آمريڪا (10%) هئا.<ref name="cia.gov">{{Cite web|title=The World Factbook|url=https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210701235642/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy|archive-date=1 July 2021|access-date=28 May 2021|publisher=Central Intelligence Agency}}</ref> [[اطالوي موٽر گاڏين جي صنعت]] ملڪ جي پيداواري شعبي جو اهم حصو آهي، جنهن ۾ 2015ع ۾ 144,000 کان وڌيڪ ڪمپنيون ۽ لڳ ڀڳ 485,000 ملازم هئا،<ref>{{Cite web|title=Auto: settore da 144mila imprese in Italia e 117 mld fatturato|url=http://www.adnkronos.com/soldi/economia/2015/09/23/auto-settore-mila-imprese-italia-mld-fatturato_WooBmrBqxgxO7mOvIRXUBI.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150925121926/http://www.adnkronos.com/soldi/economia/2015/09/23/auto-settore-mila-imprese-italia-mld-fatturato_WooBmrBqxgxO7mOvIRXUBI.html|archive-date=25 September 2015|access-date=23 September 2015|website=adnkronos.com}}</ref> ۽ اها GDP ۾ 9% حصو وجهي ٿي.<ref>{{Cite web|title=Country Profiles – Italy|url=http://acea.thisconnect.com/index.php/country_profiles/detail/italy|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20080211190839/http://acea.thisconnect.com/index.php/country_profiles/detail/italy|archive-date=11 February 2008|access-date=9 February 2008|website=acea.thisconnect.com}}</ref><ref>{{Cite web|title=Global Auto Market 2021. General Motors Is The Only Group To Report Double-digit Losses |url=https://www.focus2move.com/world-car-group-ranking|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210701010705/https://www.focus2move.com/world-car-group-ranking|archive-date=1 July 2021|access-date=27 May 2022}}</ref> ملڪ وٽ گاڏين جو وڏو سلسلو آهي، [[ماس مارڪيٽ]] تي ڌيان ڏيندڙ برانڊن جهڙوڪ [[فيات]]، [[پريميئم پيداوار|پريميئم]] برانڊن جهڙوڪ [[الفا روميو]] ۽ [[مازيراتي]] کان وٺي عياشي [[سپر ڪارز]] جهڙوڪ [[پاگاني (ڪمپني)|پاگاني]]، [[لامبورگيني]] ۽ [[فيراري]] تائين. [[بانڪا مونٽي دي پاسڪي دي سيئنا]]، تعريف تي دارومدار رکندي، دنيا جي سڀ کان قديم يا ٻئي نمبر تي قديم بئنڪ آهي جيڪا مسلسل ڪم ڪري رهي آهي، ۽ اٽلي جي چوٿين وڏي تجارتي ۽ ريٽيل بئنڪ آهي.<ref>{{Cite news|date=26 October 2017|title=Italy's fourth-biggest bank returns to the stockmarket|url=https://www.economist.com/news/finance-and-economics/21730672-shares-bailed-out-bank-start-trading-again-italys-fourth-biggest-bank|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20180215112321/https://www.economist.com/news/finance-and-economics/21730672-shares-bailed-out-bank-start-trading-again-italys-fourth-biggest-bank|archive-date=15 February 2018|access-date=26 October 2021|newspaper=[[The Economist]]}}</ref> اٽلي وٽ مضبوط [[ڪوآپريٽو]] شعبو آهي، جنهن ۾ يورپي يونين اندر آباديءَ جو سڀ کان وڏو حصو (4.5%) ڪوآپريٽو ۾ ملازم آهي.<ref>{{Cite web|date=April 2016|title=The Power of Cooperation – Cooperatives Europe key statistics 2015 |url=https://coopseurope.coop/sites/default/files/The%20power%20of%20Cooperation%20-%20Cooperatives%20Europe%20key%20statistics%202015.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20201112034412/https://coopseurope.coop/sites/default/files/The%20power%20of%20Cooperation%20-%20Cooperatives%20Europe%20key%20statistics%202015.pdf|archive-date=12 November 2020|access-date=28 May 2021|website=[[Cooperatives Europe]]}}</ref> [[وال ڊي آڪري تيل جو ميدان|وال ڊي آڪري]] علائقو، بازيليڪاتا، يورپ جو سڀ کان وڏو [[آن شور (هائيڊروڪاربنز)|آن شور]] [[هائيڊروڪاربن ميدان]] رکي ٿو.<ref>{{Cite web|title=In Val d'Agri with Upstream activities|url=https://www.eni.com/en-IT/operations/italy-val-agri-upstream-activities.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20220516034214/https://www.eni.com/en-IT/operations/italy-val-agri-upstream-activities.html|archive-date=16 May 2022|access-date=3 February 2021|publisher=[[Eni]]}}</ref> معتدل قدرتي گئس جا ذخيرا، خاص طور تي [[پو ماٿري]] ۽ ايڊرياٽڪ سمنڊ جي هيٺان آف شور علائقن ۾، دريافت ڪيا ويا آهن ۽ اهي ملڪ جو سڀ کان اهم معدني وسيلو آهن. اٽلي دنيا ۾ [[پومس]]، [[پوزولانا]] ۽ [[فيلڊسپار]] جي اهم پيدا ڪندڙن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite encyclopedia|title=Italy, the economy: Resources and power|encyclopedia=[[Encyclopædia Britannica]]|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297474/Italy/26994/Forestry#toc26986|access-date=9 February 2015|date=3 February 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20150209194536/http://www.britannica.com/EBchecked/topic/297474/Italy/26994/Forestry#toc26986|archive-date=9 February 2015|url-status=live}}</ref> ٻيو قابل ذڪر وسيلو سنگ مرمر آهي، خاص طور تي ٽسڪني مان نڪرندڙ مشهور اڇو [[ڪارارا سنگ مرمر]]. اٽلي هڪ مالي اتحاد، يعني يورو زون، جو حصو آهي، جيڪو لڳ ڀڳ 330 ملين شهرين جي نمائندگي ڪري ٿو، ۽ [[يورپي واحد مارڪيٽ]] جو پڻ حصو آهي، جيڪا 500 ملين کان وڌيڪ صارفين جي نمائندگي ڪري ٿي. ڪيترين ئي ملڪي تجارتي پاليسين جو تعين يورپي يونين جي ميمبر ملڪن جي معاهدن ۽ يورپي يونين جي قانون سازي ذريعي ٿيندو آهي. اٽلي 2002ع ۾ گڏيل يورپي ڪرنسي، [[يورو]]، اختيار ڪئي.<ref>{{Cite news|last=Andrews|first=Edmund L.|date=1 January 2002|title=Germans Say Goodbye to the Mark, a Symbol of Strength and Unity|url=https://www.nytimes.com/2002/01/01/world/germans-say-goodbye-to-the-mark-a-symbol-of-strength-and-unity.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110501031330/http://www.nytimes.com/2002/01/01/world/germans-say-goodbye-to-the-mark-a-symbol-of-strength-and-unity.html|archive-date=1 May 2011|access-date=18 March 2011|work=The New York Times}}; {{Cite news|last=Taylor Martin|first=Susan|date=28 December 1998|title=On Jan.{{spaces}}1, out of many arises one Euro|work=[[St. Petersburg Times]]|page=National, 1.A}}</ref> ان جي مالياتي پاليسي [[يورپي مرڪزي بئنڪ]] طرفان مقرر ڪئي ويندي آهي. اٽلي [[2008ع جو مالي بحران|2008ع جي مالي بحران]] کان متاثر ٿيو، جنهن ڍانچائي مسئلن کي وڌيڪ سنگين بڻايو.<ref>{{Cite web|last=Orsi|first=Roberto|date=23 April 2013|title=The Quiet Collapse of the Italian Economy|work=Euro Crisis in the Press |url=http://blogs.lse.ac.uk/eurocrisispress/2013/04/23/the-quiet-collapse-of-the-italian-economy|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141119075748/http://blogs.lse.ac.uk/eurocrisispress/2013/04/23/the-quiet-collapse-of-the-italian-economy|archive-date=19 November 2014|access-date=24 November 2014|publisher=[[The London School of Economics]]}}</ref> 1950ع واري ڏهاڪي کان 1970ع واري ڏهاڪي جي شروعات تائين هر سال GDP جي 5–6% مضبوط واڌ کان پوءِ،<ref>{{Cite book|last=Nicholas Crafts, Gianni Toniolo|title=Economic growth in Europe since 1945 |publisher=Cambridge University Press|year=1996|isbn=978-0-5214-9627-8|page=428}}</ref> ۽ 1980ع ۽ 1990ع واري ڏهاڪن ۾ تدريجي سستي کان پوءِ، ملڪ 2000ع واري ڏهاڪي ۾ جمود جو شڪار ٿيو.<ref>{{Cite web|last=Balcerowicz|first=Leszek|title=Economic Growth in the European Union|url=http://www.lisboncouncil.net/growth/documents/LISBON_COUNCIL_Economic_Growth_in_the_EU%20(1).pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140714205108/http://www.lisboncouncil.net/growth/documents/LISBON_COUNCIL_Economic_Growth_in_the_EU%20(1).pdf|archive-date=14 July 2014|access-date=8 October 2014|publisher=The Lisbon Council}}; {{Cite news|title="Secular stagnation" in graphics|url=https://www.economist.com/blogs/graphicdetail/2014/11/secular-stagnation-graphics|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141123234145/http://www.economist.com/blogs/graphicdetail/2014/11/secular-stagnation-graphics|archive-date=23 November 2014|access-date=24 November 2014|newspaper=The Economist}}</ref> وڏي سرڪاري خرچ سان واڌ بحال ڪرڻ لاءِ سياسي ڪوششن [[عوامي قرض]] ۾ شديد واڌ پيدا ڪئي، جيڪو 2017ع ۾ GDP جي 132% کان وڌيڪ هو؛<ref>{{Cite web|date=15 May 2018|title=Debito pubblico oltre 2.300 miliardi e all'estero non lo comprano|url=https://www.investireoggi.it/economia/debito-pubblico-oltre-2-300-miliardi-e-litalia-e-sulla-strada-dellautarchia-finanziaria|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20200221072720/https://www.investireoggi.it/economia/debito-pubblico-oltre-2-300-miliardi-e-litalia-e-sulla-strada-dellautarchia-finanziaria|archive-date=21 February 2020|access-date=1 June 2018}}</ref> اهو يورپي يونين ۾ يونان کان پوءِ ٻيو سڀ کان وڏو هو.<ref>{{Cite web|title=Government debt increased to 93.9% of GDP in euro area and to 88.0% in EU28|url=http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_PUBLIC/2-22072014-AP/EN/2-22072014-AP-EN.PDF|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141021162159/http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_PUBLIC/2-22072014-AP/EN/2-22072014-AP-EN.PDF|archive-date=21 October 2014|access-date=24 November 2014|publisher=[[Eurostat]]}}</ref> [[اطالوي سرڪاري قرض|اطالوي عوامي قرض]] جو سڀ کان وڏو حصو قومي ادارن ۽ ماڻهن وٽ آهي، جيڪو اٽلي ۽ يونان جي وچ ۾ هڪ اهم فرق آهي،<ref>{{Cite web|date=18 May 2010|title=Could Italy Be Better Off than its Peers?|url=https://www.cnbc.com/2010/05/18/could-italy-be-better-off-than-its-peers.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110430030613/http://www.cnbc.com/id/37207942/Could_Italy_Be_Better_Off_than_its_Peers|archive-date=30 April 2011|access-date=30 May 2011|publisher=CNBC}}</ref> ۽ [[گهريلو قرض]] جي سطح او اي سي ڊي جي اوسط کان گهڻي گهٽ آهي.<ref>{{Cite web|title=Household debt and the OECD's surveillance of member states|url=http://www.nationalbanken.dk/da/om_nationalbanken/oekonomisk_forskning/Documents/4_Household%20debt%20and%20the%20OECD's%20surveillance%20of%20member%20states%20by%20Christophe%20Andr%C3%A9.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20150109041518/http://www.nationalbanken.dk/da/om_nationalbanken/oekonomisk_forskning/Documents/4_Household%20debt%20and%20the%20OECD%27s%20surveillance%20of%20member%20states%20by%20Christophe%20Andr%C3%A9.pdf|archive-date=9 January 2015|access-date=26 November 2014|publisher=[[OECD]] Economics Department}}</ref> [[ڏکڻ وارو سوال|وڏي اتر–ڏکڻ ورهاست]] سماجي-معاشي ڪمزوريءَ جو هڪ اهم عنصر آهي؛<ref>{{Cite news|title=Oh for a new risorgimento|url=https://www.economist.com/special-report/2011/06/11/oh-for-a-new-risorgimento|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141024163715/http://www.economist.com/node/18780831|archive-date=24 October 2014|access-date=24 November 2014|newspaper=The Economist}}</ref> اتر ۽ ڏکڻ وارن علائقن ۽ ميونسپلٽين جي سرڪاري آمدنيءَ ۾ تمام وڏو فرق آهي.<ref>{{Cite web|title=Comune per Comune, ecco la mappa navigabile dei redditi dichiarati in Italia|url=http://www.lastampa.it/economia/speciali/redditi-italia|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20150405032750/http://www.lastampa.it/economia/speciali/redditi-italia|archive-date=5 April 2015|access-date=4 April 2015|website=lastampa.it}}</ref> سڀ کان امير صوبو، [[آلٽو آديجي-ڏکڻ ٽائرول]]، في فرد قومي GDP جو 152% ڪمائي ٿو، جڏهن ته سڀ کان غريب علائقو، ڪلابريا، 61% ڪمائي ٿو.<ref>{{Cite web|title=GDP per capita at regional level|url=https://www.istat.it/it/files/2016/12/Conti-regionali_2015.pdf?title=Conti+economici+territoriali+-+12%2Fdic%2F2016+-+Testo+integrale+e+nota+metodologica.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20171026054135/https://www.istat.it/it/files/2016/12/Conti-regionali_2015.pdf?title=Conti+economici+territoriali+-+12%2Fdic%2F2016+-+Testo+integrale+e+nota+metodologica.pdf|archive-date=26 October 2017|access-date=25 October 2017|publisher=[[Istat]]}}</ref> بيروزگاريءَ جي شرح (11%) يورو زون جي اوسط کان مٿي آهي،<ref>{{Cite web|title=Euro area unemployment rate at 11%|url=http://ec.europa.eu/eurostat/documents/2995521/8121455/3-31072017-AP-EN.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170731232352/http://ec.europa.eu/eurostat/documents/2995521/8121455/3-31072017-AP-EN.pdf|archive-date=31 July 2017|access-date=26 October 2017|publisher=[[Eurostat]]}}</ref> پر جدا جدا انگن موجب اها اتر ۾ 7% ۽ ڏکڻ ۾ 19% آهي.<ref>{{Cite web|last=Istat|author-link=National Institute of Statistics (Italy)|title=Employment and unemployment: second quarter 2017 |url=http://www.istat.it/it/files/2017/09/Mercato-del-lavoro-II-trim-2017.pdf?title=Il+mercato+del+lavoro+-+12%2Fset%2F2017+-+Testo+integrale+e+nota+metodologica.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20171026054033/http://www.istat.it/it/files/2017/09/Mercato-del-lavoro-II-trim-2017.pdf?title=Il+mercato+del+lavoro+-+12%2Fset%2F2017+-+Testo+integrale+e+nota+metodologica.pdf|archive-date=26 October 2017|access-date=26 October 2017}}</ref> [[درمياني آمدني|درمياني قابلِ خرچ آمدني]] 2021ع ۾ هر سال $27,949 هئي ([[قوت خريد جي برابري|PPP]]).<ref name="y148">{{cite book | author=OECD | title=Society at a Glance 2024: OECD Social Indicators, Figure 4.1 Median income varies by a factor eight across OECD countries | publisher=OECD | date=20 June 2024 | url=https://www.oecd.org/en/publications/2024/06/society-at-a-glance-2024_08001b73/full-report/component-12.html#indicator-d1e8404-8cd0a55a48 | page=}}</ref> [[اٽلي ۾ نوجوانن جي بيروزگاري|نوجوانن جي بيروزگاريءَ جي شرح]] (2018ع ۾ 32%) انتهائي بلند آهي. === زراعت === {{Main|اٽلي ۾ زراعت}} [[File:Vineyards in Piemonte, Italy.jpg|thumb|[[پيڊمونٽ جو انگورن وارو منظر: لانگهي-روئيرو ۽ مونفيراتو|لانگهي ۽ مونفيرات، پيڊمونٽ ۾ انگورن جا باغ]]. اٽلي دنيا جو [[شراب پيدا ڪندڙ ملڪن جي فهرست|سڀ کان وڏو شراب پيدا ڪندڙ ملڪ]] آهي، ۽ ان وٽ مقامي [[انگور جي ول|انگورن جي ولين]] جو سڀ کان وسيع قسم آهي.<ref>{{Cite web|date=25 November 2018|title=L'Italia è il maggiore produttore di vino|url=http://www.inumeridelvino.it/2018/11/la-produzione-di-vino-nel-mondo-2018-prima-stima-oiv.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211111224545/http://www.inumeridelvino.it/2018/11/la-produzione-di-vino-nel-mondo-2018-prima-stima-oiv.html|archive-date=11 November 2021|access-date=11 November 2021|language=it}}; {{Cite web|date=3 June 2017|title=L'Italia è il paese con più vitigni autoctoni al mondo|url=https://giornalevinocibo.com/2017/06/03/italia-prima-assoluta-per-vitgni-autoctoni-ecco-i-dati-dei-vari-stati|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211101044918/https://giornalevinocibo.com/2017/06/03/italia-prima-assoluta-per-vitgni-autoctoni-ecco-i-dati-dei-vari-stati|archive-date=1 November 2021|access-date=11 November 2021|language=it}}</ref>]] آخري زرعي مردم شماري موجب، 2010ع ۾ 1.6&nbsp;ملين فارم هئا (2000ع کان −32%)، جيڪي {{Convert|12700000|ha|0|abbr=on|disp=or}} تي پکڙيل هئا (انهن مان 63% ڏکڻ اٽلي ۾ آهن).<ref name="agrocensus">{{Cite web|date=24 October 2010|title=Censimento Agricoltura 2010|url=http://dati-censimentoagricoltura.istat.it/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150213021626/http://dati-censimentoagricoltura.istat.it/|archive-date=13 February 2015|access-date=11 February 2015|publisher=[[National Institute of Statistics (Italy)|ISTAT]]}}</ref> 99% خاندانن طرفان هلندڙ ۽ ننڍا آهن، جن جو سراسري پکيڙ صرف {{Convert|8|ha|0|abbr=on}} آهي.<ref name="agrocensus"/> زرعي استعمال واري زمين مان، اناج جا کيت 31%، [[زيتون]] جا باغ 8%، [[انگورن جا باغ]] 5%، [[کٽا ميوا]] جا باغ 4%، [[شگر بيٽ]] 2%، ۽ باغباني 2% تي مشتمل آهن. باقي زمين گهڻو ڪري چراگاهن (26%) ۽ چارا اناج (12%) لاءِ مخصوص آهي.<ref name="agrocensus"/> اٽلي دنيا جو [[شراب پيدا ڪندڙ ملڪن جي فهرست|سڀ کان وڏو شراب پيدا ڪندڙ ملڪ]] آهي،<ref>{{Cite web|year=2010|title=OIV report on the State of the vitiviniculture world market|url=http://news.reseau-concept.net/images/oiv_es/Client/DIAPORAMA_STATISTIQUES_Tbilissi_2010_EN.ppt|archive-url=https://web.archive.org/web/20110728145648/http://news.reseau-concept.net/images/oiv_es/Client/DIAPORAMA_STATISTIQUES_Tbilissi_2010_EN.ppt|archive-date=28 July 2011|website=news.reseau-concept.net|publisher=Réseau-CONCEPT|format=PowerPoint presentation}}</ref><ref>{{Cite news |last=Pisa |first=Nick |date=12 June 2011 |title=Italy overtakes France to become world's largest wine producer |url=https://www.telegraph.co.uk/foodanddrink/wine/8571222/Italy-overtakes-France-to-become-worlds-largest-wine-producer.html |url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20110903021833/http://www.telegraph.co.uk/foodanddrink/wine/8571222/Italy-overtakes-France-to-become-worlds-largest-wine-producer.html |archive-date=3 September 2011 |access-date=17 August 2011 |work=The Telegraph}}</ref> ۽ [[زيتون جو تيل]]، ميون (صوف، زيتون، انگور، نارنگيون، ليمون، ناسپاتيون، خوبانيون، هيزل نٽ، آڙون، چيريون، آلوبخارا، اسٽرابيريون ۽ ڪيئي فروٽ) ۽ ڀاڄين (خاص طور تي آرٽچوڪ ۽ ٽماٽا) جو اهم پيدا ڪندڙ آهي. سڀ کان مشهور [[اطالوي شراب]] [[ٽسڪني (شراب)|ٽسڪن]] [[ڪيانتي]] ۽ [[پيڊمونٽ (شراب)|پيڊمونٽي]] [[بارولو]] آهن. ٻيا مشهور شراب [[بارباريسڪو]]، [[باربيرا ڊي آستي]]، [[برونيلو دي مونتالچينو]]، [[فراسڪاتي DOC|فراسڪاتي]]، [[مونٽي پلچانو دابروزو]]، [[موريلينو دي اسڪانسانو]]، ۽ چمڪندڙ شراب [[فرانچياڪورتا DOCG|فرانچياڪورتا]] ۽ [[پروسيڪو]] آهن. معياري شيون جن ۾ اٽلي خاص مهارت رکي ٿو، خاص طور شراب ۽ [[اطالوي DOP پنيرن جي فهرست|علائقائي پنير]]، اڪثر معيار جي ضمانت وارن ليبلن [[Denominazione di origine controllata|DOC/DOP]] هيٺ محفوظ ڪيون وينديون آهن. هي [[يورپي يونين ۾ جاگرافيائي اشارا ۽ روايتي خاصيتون|جاگرافيائي اشاري وارو سرٽيفڪيٽ]]، جيڪو يورپي يونين طرفان منظور ٿيل آهي، [[نقلي شين]] سان مونجهاري کان بچڻ لاءِ اهم سمجھيو ويندو آهي. == آمدرفت == {{Main|اٽلي ۾ آمدرفت}} {{See also|اٽلي ۾ ريلوي اسٽيشنون}} [[File:A8-A26 Besnate.jpg|thumb|آٽوسترادا ديئي لاگي ('ڍنڍن واري موٽر وي'؛ [[آٽوسترادا A8 (اٽلي)|A8]] ۽ [[آٽوسترادا A9 (اٽلي)|A9]] جو حصو)، دنيا ۾ ٺهيل پهرين موٽر وي<ref name="independent"/>]] {{Anchor|Infrastructure}}اٽلي پهريون ملڪ هو جنهن موٽر ويون، ''[[آٽوسترادي]]''، ٺاهيون، جيڪي تيز ٽرئفڪ ۽ موٽر گاڏين لاءِ مخصوص هيون.<ref name="independent">{{Cite news|last=Lenarduzzi|first=Thea|date=30 January 2016|title=The motorway that built Italy: Piero Puricelli's masterpiece|url=http://www.independent.co.uk/travel/europe/the-worlds-first-motorway-piero-puricellis-masterpiece-is-the-focus-of-an-unlikely-pilgrimage-a6840816.html|url-status=live|archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20220526/http://www.independent.co.uk/travel/europe/the-worlds-first-motorway-piero-puricellis-masterpiece-is-the-focus-of-an-unlikely-pilgrimage-a6840816.html|archive-date=26 May 2022|access-date=12 May 2022|work=[[The Independent]]}}</ref> 2002ع ۾ اٽلي ۾ استعمال لائق [[اٽلي ۾ رستا|رستن]] جي ڊيگهه {{Convert|668721|km|mi|abbr=on}} هئي، جنهن ۾ {{Convert|6487|km|mi|abbr=on}} موٽر ويون شامل هيون، جيڪي رياست جي ملڪيت هيون پر [[اٽلانٽيا (ڪمپني)|اٽلانٽيا]] طرفان خانگي طور هلائي وينديون هيون. 2005ع ۾، لڳ ڀڳ 34,667,000 ڪارون (هر 1,000 ماڻهن تي 590) ۽ 4,015,000 مال بردار گاڏيون هن نيٽ ورڪ تي هلنديون هيون.<ref name="European Commission">{{Cite web|last=European Commission|author-link=European Commission|title=Panorama of Transport|url=http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_OFFPUB/KS-DA-07-001/EN/KS-DA-07-001-EN.PDF|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20090407142402/http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_OFFPUB/KS-DA-07-001/EN/KS-DA-07-001-EN.PDF|archive-date=7 April 2009|access-date=3 May 2009}}</ref> [[File:Etr500.JPG|thumb|[[ETR 500]] ريل گاڏي [[فلورنس–روم تيز رفتار ريلوي|فلورنس–روم تيز رفتار لائين]] تي، جيڪا يورپ ۾ ٺهيل پهرين تيز رفتار ريلوي هئي<ref>{{Cite web|title=Special report: A European high-speed rail network|url=https://op.europa.eu/webpub/eca/special-reports/high-speed-rail-19-2018/en/|access-date=22 July 2023|website=op.europa.eu|language=en-GB|archive-date=17 March 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240317233927/https://op.europa.eu/webpub/eca/special-reports/high-speed-rail-19-2018/en/|url-status=live}}</ref>]] [[اٽلي ۾ ريل آمدرفت|ريلوي نيٽ ورڪ]]، جيڪو رياست جي ملڪيت آهي ۽ [[فيروويه ديلو ستاتو|ريتي فيرووياريا ايتاليانا]] (FSI) طرفان هلائجي ٿو، 2024ع ۾ ڪل {{Convert|16879|km|mi|abbr=on}} هو، جنهن مان {{Convert|12277|km|0|abbr=on}} بجليءَ سان هلندڙ هو،<ref>{{Cite web |title=The network today |url=https://www.rfi.it/en/Network/The-network-today.html |access-date=29 September 2025 |website=[[Rete Ferroviaria Italiana]] |publisher=}}</ref> ۽ جنهن تي 4,802 لوڪوموٽو ۽ ريل ڪارون هلن ٿيون. تيز رفتار ريلن جو مکيه عوامي آپريٽر [[ترينيتاليا]] آهي، جيڪو FSI جو حصو آهي. تيز رفتار ريلون ٽن قسمن ۾ آهن: [[فريچياروسا]] ('ڳاڙهو تير') ريلون مخصوص تيز رفتار پٽڙين تي وڌ ۾ وڌ 300{{spaces}}km/h جي رفتار سان هلن ٿيون؛ [[فريچيارجينتو]] ('چانديءَ جو تير') تيز رفتار ۽ مکيه پٽڙين تي وڌ ۾ وڌ 250{{spaces}}km/h سان هلن ٿيون؛ ۽ [[فريچيابيانڪا]] ('اڇو تير') علائقائي تيز رفتار لائينن تي وڌ ۾ وڌ 200{{spaces}}km/h سان هلن ٿيون. اٽلي وٽ پاڙيسري ملڪن سان الپائن جبلن مٿان 11 ريل سرحدي گذرگاهون آهن. هوائي آمدرفت استعمال ڪندڙ مسافرن جي تعداد موجب اٽلي يورپ ۾ پنجين نمبر تي آهي، 2011ع ۾ لڳ ڀڳ 148 ملين مسافرن، يعني يورپ جي ڪل جو تقريباً 10%، سان.<ref>{{Cite web|date=7 January 2013|title=Trasporto aereo in Italia (PDF)|url=http://www.istat.it/it/archivio/78802|access-date=5 August 2013|publisher=ISTAT|archive-date=13 January 2013|archive-url=https://web.archive.org/web/20130113035254/http://www.istat.it/it/archivio/78802|url-status=live}}</ref> 2022ع ۾ 45 شهري هوائي اڏا هئا، جن ۾ [[ميلان مالپينسا ايئرپورٽ]] ۽ [[روم فيوميچينو ايئرپورٽ]] جا مرڪز شامل هئا.<ref>{{Cite web|title=Aeroporti in Italia: quanti sono? Elenco per regione|url=https://gliaeroporti.it/|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20221117184416/https://gliaeroporti.it/|archive-date=17 November 2022|access-date=17 November 2022|language=it}}</ref> 2021ع کان، اٽلي جو قومي هوائي جهاز بردار [[ITA ايئرويز]] آهي، جنهن [[اليتاليا]] جي جاءِ ورتي.<ref>{{Cite news|last=Buckley|first=Julia|date=18 October 2021|title=Italy reveals its new national airline|url=https://edition.cnn.com/travel/article/ita-airways-launch/index.html|access-date=18 October 2021|publisher=CNN|archive-date=18 October 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20211018100255/https://edition.cnn.com/travel/article/ita-airways-launch/index.html|url-status=live}}; {{Cite news|last=Villamizar|first=Helwing|date=15 October 2021|title=Italian Flag Carrier ITA Airways Is Born|url=https://airwaysmag.com/airlines/ita-airways-is-born|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20211016100028/https://airwaysmag.com/airlines/ita-airways-is-born|archive-date=16 October 2021|access-date=18 October 2021|work=Airways Magazine}}</ref> 2004ع ۾ 43 وڏا سامونڊي بندرگاهه هئا، جن ۾ [[جينوا]] شامل آهي، جيڪو ملڪ جو سڀ کان وڏو ۽ بحر روم ۾ ٻيو وڏو بندرگاهه آهي. 2005ع ۾ اٽلي وٽ لڳ ڀڳ 389,000 يونٽن تي مشتمل شهري هوائي ٻيڙو ۽ 581 جهازن تي مشتمل واپاري ٻيڙو هو.<ref name="European Commission"/> قومي اندروني آبي رستن جي نيٽ ورڪ جي ڊيگهه 2012ع ۾ تجارتي آمدرفت لاءِ {{Convert|2400|km|0|abbr=on}} هئي.<ref name="cia.gov"/> اتر اطالوي بندرگاهه، جهڙوڪ ٽريئستي جو گہرے پاڻي وارو بندرگاهه، جنهن جون وچ ۽ اوڀر يورپ سان وسيع ريلوي ڳنڍڻيون آهن، سبسڊين ۽ اهم پرڏيهي سيڙپڪاريءَ جو مرڪز آهن.<ref>Marcus Hernig: Die Renaissance der Seidenstraße (2018) pp 112.; Bernhard Simon: Can The New Silk Road Compete with the Maritime Silk Road? in The Maritime Executive, 1 January 2020.; Chazizam, M. (2018). The Chinese Maritime Silk Road Initiative: The Role of the Mediterranean. Mediterranean Quarterly, 29(2), 54–69.; Guido Santevecchi: Di Maio e la Via della Seta: «Faremo i conti nel 2020», siglato accordo su Trieste in Corriere della Sera: 5. November 2019.; Linda Vierecke, Elisabetta Galla "Triest und die neue Seidenstraße" In: Deutsche Welle, 8 December 2020.; {{Cite web|title=HHLA PLT Italy starting on schedule |url=https://www.hellenicshippingnews.com/hhla-plt-italy-starting-on-schedule|website=hellenicshippingnews.com|access-date=11 January 2021|archive-date=11 January 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210111105059/https://www.hellenicshippingnews.com/hhla-plt-italy-starting-on-schedule/|url-status=live}}</ref> آگسٽ 2025ع ۾، رٿيل [[آبنائے ميسينا پل]] کي ميلوني حڪومت طرفان حتمي منظوري ڏني وئي، جنهن جي تعمير 2025ع جي سرءُ ۾ شروع ٿيڻ مقرر آهي. اهو [[ڪلابريا]] کي [[سسلي]] سان ڳنڍيندو جڏهن اهو 2032ع ۾ کلي ويندو، ۽ اهو [[سڀ کان ڊگهي معلق پلن جي فهرست|دنيا جي سڀ کان ڊگهي معلق پل]] بڻجي ويندو.<ref>{{cite web|title=Italy gives final go-ahead for landmark Sicily bridge project |url=https://www.reuters.com/world/europe/italy-gives-final-go-ahead-landmark-sicily-bridge-project-2025-08-06/ |website=reuters.com |date=6 August 2025 |access-date=6 August 2025}}</ref> == توانائي == {{Main|اٽلي ۾ توانائي}} {{Further|اٽلي ۾ قابل تجديد توانائي|اٽلي ۾ بجلي جو شعبو}} [[File:Pannelli solari Unicoop Tirreno.JPG|thumb|[[پيومبينو]]، ٽسڪني ۾ شمسي پينل. اٽلي دنيا جي قابل تجديد توانائي جي سڀ کان وڏن پيدا ڪندڙ ملڪن مان هڪ آهي.<ref name="legambiente2015">{{Cite web|date=18 May 2015|title=Il rapporto Comuni Rinnovabili 2015|url=http://www.comunirinnovabili.it/il-rapporto-comuni-rinnovabili-2015|access-date=13 March 2016|website=Comuni Rinnovabili|publisher=Legambiente|language=it|archive-date=14 March 2016|archive-url=https://web.archive.org/web/20160314011841/http://www.comunirinnovabili.it/il-rapporto-comuni-rinnovabili-2015/|url-status=live}}</ref>]] اٽلي دنيا جي [[قابل تجديد ذريعن مان بجلي پيداوار موجب ملڪن جي فهرست|قابل تجديد توانائي جي سڀ کان وڏن پيدا ڪندڙن]] مان هڪ بڻجي ويو آهي، جيڪو يورپي يونين ۾ ٻيو ۽ دنيا ۾ نائون نمبر رکي ٿو. [[اٽلي ۾ هوائي توانائي|هوائي توانائي]]، [[اٽلي ۾ پن بجلي|پن بجلي]] ۽ [[اٽلي ۾ ارضي حرارتي توانائي|ارضي حرارتي توانائي]] ملڪ ۾ [[اٽلي ۾ بجلي جو شعبو|بجلي]] جا اهم ذريعا آهن. [[اٽلي ۾ قابل تجديد توانائي|قابل تجديد ذريعا]] پيدا ٿيندڙ سموري بجلي جو 28% فراهم ڪن ٿا، جنهن ۾ صرف پن بجلي 13% تائين پهچي ٿي، ان کان پوءِ شمسي توانائي 6%، هوائي توانائي 4%، بائيو انرجي 3.5% ۽ ارضي حرارتي توانائي 1.6% آهي.<ref name="gse">{{Cite web|date=19 December 2013|title=Rapporto Statistico sugli Impianti a fonti rinnovabili|url=http://www.gse.it/it/Statistiche/RapportiStatistici/Pagine/default.aspx|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20171018022905/http://www.gse.it/it/Statistiche/RapportiStatistici/Pagine/default.aspx|archive-date=18 October 2017|access-date=11 February 2015|publisher=Gestore dei Servizi Energetici}}</ref> قومي طلب جو باقي حصو فوسل ٻارڻن (قدرتي گئس 38%، ڪوئلو 13%، تيل 8%) ۽ درآمدات مان پورو ٿئي ٿو.<ref name="gse"/> [[ايني]]، جيڪا 79 ملڪن ۾ ڪم ڪري ٿي، ست "[[بگ آئل]]" ڪمپنين مان هڪ ۽ دنيا جي سڀ کان وڏين صنعتي ڪمپنين مان هڪ آهي.<ref>{{Cite web|title=Summary for Eni SpA|url=https://finance.yahoo.com/q?s=E|access-date=1 July 2020|archive-date=4 June 2016|archive-url=https://web.archive.org/web/20160604184217/http://finance.yahoo.com/q?s=e|url-status=live}}</ref> [[اٽلي ۾ شمسي توانائي|شمسي توانائي]] جي پيداوار اڪيلي 2014ع ۾ بجلي جو 9% هئي، جنهن سان اٽلي دنيا ۾ شمسي توانائي جي سڀ کان وڏي حصيداري وارو ملڪ بڻيو.<ref name="legambiente2015"/> [[مونتالتو دي ڪاسترو فوٽو وولٽائڪ پاور اسٽيشن]]، جيڪا 2010ع ۾ مڪمل ٿي، اٽلي جي سڀ کان وڏي فوٽو وولٽائڪ (PV) بجلي گهر آهي.<ref>{{Cite web|title=The Italian Montalto di Castro and Rovigo PV plants|url=https://www.solarserver.com/solar-magazine/solar-energy-system-of-the-month/the-italian-montalto-di-castro-and-rovigo-pv-plants.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20180509012719/https://www.solarserver.com/solar-magazine/solar-energy-system-of-the-month/the-italian-montalto-di-castro-and-rovigo-pv-plants.html|archive-date=9 May 2018|access-date=8 May 2018|website=solarserver.com}}</ref> اٽلي پهريون ملڪ هو جنهن بجلي پيدا ڪرڻ لاءِ [[اٽلي ۾ ارضي حرارتي توانائي|ارضي حرارتي توانائي]] جو استعمال ڪيو.<ref>{{Cite web|year=2011|title=Inventario delle risorse geotermiche nazionali|url=http://unmig.sviluppoeconomico.gov.it/unmig/geotermia/inventario/inventario.asp|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110722034736/http://unmig.sviluppoeconomico.gov.it/unmig/geotermia/inventario/inventario.asp|archive-date=22 July 2011|access-date=14 September 2011|publisher=UNMIG}}</ref> [[اٽلي ۾ جوهري توانائي]] [[1987ع جا اطالوي ريفرنڊم|1987ع جي ريفرنڊمن]] کان پوءِ، 1986ع جي [[چرنوبل حادثو]] جي پسمنظر ۾، ڇڏي ڏني وئي، جيتوڻيڪ اٽلي اڃا تائين پرڏيهي علائقن ۾ اطالوي ملڪيت وارن ريئڪٽرن مان جوهري توانائي درآمد ڪري ٿو. == سائنس ۽ ٽيڪنالاجي == {{Main|اٽلي ۾ سائنس ۽ ٽيڪنالاجي}} {{See also|اطالوي ايجادن ۽ دريافتن جي فهرست}} [[File:Justus Sustermans - Portrait of Galileo Galilei, 1636.jpg|thumb|upright=.8|[[گليليو گليلي]]، جنهن کي عام طور جديد سائنس، فزڪس ۽ فلڪيات جو پيءُ سمجھيو ويندو آهي]] صدين کان، اٽلي هڪ اهڙي سائنسي برادريءَ کي فروغ ڏنو آهي، جنهن سائنسن ۾ اهم دريافتون پيدا ڪيون. [[گليليو گليلي]] [[سائنسي انقلاب]] ۾ وڏو ڪردار ادا ڪيو ۽ کيس عام طور [[مشاهداتي فلڪيات]]،<ref>{{Cite book|last=Singer|first=C.|url=https://books.google.com/books?id=mPIgAAAAMAAJ|title=A Short History of Science to the Nineteenth Century|date=1941|publisher=Clarendon Press|page=217|access-date=22 March 2023|archive-date=2 October 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20241002213513/https://books.google.com/books?id=mPIgAAAAMAAJ|url-status=live}}</ref> جديد فزڪس،<ref>{{Cite book|last=Whitehouse|first=D.|url=https://archive.org/details/renaissancegeniu0000whit|title=Renaissance Genius: Galileo Galilei & His Legacy to Modern Science|date=2009|publisher=Sterling Publishing|isbn=978-1-4027-6977-1|page=[https://archive.org/details/renaissancegeniu0000whit/page/219 219]}}</ref> ۽ [[سائنسي طريقو|سائنسي طريقي]] جو پيءُ سمجھيو ويندو آهي.<ref>''Thomas Hobbes: Critical Assessments'', Volume 1. Preston King. 1993. p. 59</ref><ref>{{Cite book|last=Disraeli|first=I.|title=Curiosities of Literature|date=1835|publisher=W. Pearson & Company|page=371}}</ref> [[لابوراتوري ناتسيونالي دل گران ساسو]] (LNGS) دنيا جو سڀ کان وڏو زير زمين تحقيقي مرڪز آهي.<ref>{{Cite web|title=I Laboratori Nazionali del Gran Sasso|url=https://www.lngs.infn.it/it/descrizione-generale|access-date=15 January 2018|language=it}}</ref> ٽريئستي ۾ آباديءَ جي نسبت سان يورپ ۾ محققن جو سڀ کان وڏو سيڪڙو آهي.<ref>G. Bar "Trieste, è record europeo di ricercatori: 37 ogni mille abitanti. Più della Finlandia", In: il Fatto Quotidiano, 26 April 2018.</ref> اٽلي 2025ع ۾ [[عالمي جدت اشاري]] ۾ 28هين نمبر تي هو.<ref>{{Cite web |title=GII Innovation Ecosystems & Data Explorer 2025 |url=https://www.wipo.int/gii-ranking/en/italy |access-date=16 October 2025 |website=WIPO}}</ref><ref>{{Cite book |last1=Dutta |first1=Soumitra |url=https://www.wipo.int/web-publications/global-innovation-index-2025/en/index.html |title=Global Innovation Index 2025: Innovation at a Crossroads |last2=Lanvin |first2=Bruno |publisher=[[World Intellectual Property Organization]] |year=2025 |isbn=978-92-805-3797-0 |page=19 |language=en |doi=10.34667/tind.58864 |access-date=17 October 2025}}</ref> اٽلي ۾ [[ٽيڪنالاجي پارڪ]] آهن، جهڙوڪ سائنس ۽ ٽيڪنالاجي پارڪ ڪلوميٽرو روسو (بيرگامو)، [[AREA سائنس پارڪ]] (ٽريئستي)، ويگا-وينس گيٽ وي فار سائنس اينڊ ٽيڪنالاجي (وينيزيا)، توسڪانا لائيف سائنسز (سيئنا)، ٽيڪنالاجي پارڪ آف لودي ڪلسٽر (لودي)، ۽ ٽيڪنالاجي پارڪ آف ناواڪيو (پيزا)،<ref>{{Cite web|title=Science and Technology Parks in Italy|url=https://www.easst.net/science-and-technology-parks-in-italy|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20230719154033/https://www.easst.net/science-and-technology-parks-in-italy|archive-date=19 July 2023|access-date=28 August 2023}}</ref> گڏوگڏ [[سائنس ميوزيم]]، جهڙوڪ ميلان ۾ [[ميوزيو ناتسيونالي شينتسا ا ٽيڪنالوجيا ليوناردو دا ونچي]]. آمدنيءَ ۾ اتر–ڏکڻ جو وڏو فرق هڪ "[[ڊجيٽل ورهاست]]" پيدا ڪري ٿو.<ref>{{Cite journal|last=Alampi|first=Matteo|date=December 2007|title=Underdevelopment in Southern Italy: Traditional Setbacks and Modern Solutions|url=https://fisherpub.sjf.edu/cgi/viewcontent.cgi?article=1047&context=intlstudies_masters|journal=Fisher Digital Publications|via=International Studies Masters}}</ref><ref>{{Cite journal|last=Di Pietro|first=Giorgio|date=June 2021|title=Changes in Italy's education-related digital divide|journal=Economic Affairs|volume=41|issue=2|pages=252–270|doi=10.1111/ecaf.12471|issn=0265-0665|s2cid=237848271|doi-access=free}}</ref> == سياحت == {{Main|اٽلي ۾ سياحت}} [[File:Positano - Fornillo Beach.jpg|thumb|[[امالفي ساحل]] اٽلي جي اهم سياحتي منزلن مان هڪ آهي.<ref>[http://www.italy24.ilsole24ore.com/art/business-and-economy/2017-05-04/turismo-stranieri-124013.php?uuid=AEVg9GGB "Foreign tourist numbers in Italy head towards new record"] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20170601184213/http://www.italy24.ilsole24ore.com/art/business-and-economy/2017-05-04/turismo-stranieri-124013.php?uuid=AEVg9GGB|date=1 June 2017}}. Retrieved 21 May 2017.</ref>]] ماڻهو صدين کان اٽلي جو دورو ڪندا رهيا آهن، پر [[اٽلي ۾ سياحت|سياحت لاءِ اپٻيٽ جو دورو]] سڀ کان پهريان امير امرا [[گرانڊ ٽور]] دوران ڪرڻ لڳا، جيڪو 17هين صديءَ ۾ شروع ٿيو ۽ 18هين ۽ 19هين صديءَ ۾ عروج تي پهتو.<ref name="grand-tour">{{Cite web|title=Grand Tour|url=https://www.treccani.it/enciclopedia/grand-tour|access-date=6 May 2022|language=it}}</ref> اهو اهڙو دور هو، جنهن ۾ يورپي اشرافيا، جن مان گهڻا برطانوي هئا، يورپ جي حصن جو دورو ڪندا هئا، جن ۾ اٽلي هڪ اهم منزل هوندو هو.<ref name="grand-tour"/> اٽلي لاءِ، هن جو مقصد قديم تعمير، مقامي ثقافت جو مطالعو ڪرڻ ۽ ان جي قدرتي خوبصورتيءَ کي ساراهڻ هو.<ref>{{Cite web|title=Italy on the Grand Tour (Getty Exhibitions)|url=http://www.getty.edu/art/exhibitions/grand_tour/what.html|access-date=9 June 2015}}</ref> اٽلي [[عالمي سياحت درجابندي|دنيا جو پنجون سڀ کان وڌيڪ گهميل ملڪ]] آهي، جتي 2024ع ۾ ڪل 57 ملين سياح آيا.<ref>{{cite web |title=Global and regional tourism performance |url=https://www.unwto.org/tourism-data/un-tourism-tourism-dashboard |access-date=25 May 2025}}</ref> 2014ع ۾ سفر ۽ سياحت مان آمدني EUR163{{spaces}}ارب هئي (GDP جو 10%) ۽ 1,082,000 نوڪريون سڌي طرح ان سان لاڳاپيل هيون (روزگار جو 5%).<ref>{{Cite web|title=Travel & Tourism Economic Impact 2015 Italy |url=https://www.wttc.org/-/media/files/reports/economic%20impact%20research/countries%202015/italy2015.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20171010152616/https://www.wttc.org/-/media/files/reports/economic%20impact%20research/countries%202015/italy2015.pdf|archive-date=10 October 2017|access-date=20 May 2017|publisher=[[World Travel and Tourism Council]]}}</ref> سياحن جي دلچسپي خاص طور [[اٽلي جي ثقافت|ثقافت]]، [[اطالوي کاڌو|کاڌي]]، [[اٽلي جي تاريخ|تاريخ]]، [[اٽلي جي تعميراتي فن|تعميراتي فن]]، [[اطالوي فن|فن]]، مذهبي هنڌن ۽ رستن، شادي سياحت، قدرتي حسن، رات جي زندگي، پاڻيءَ هيٺان هنڌن ۽ اسپا سان آهي.<ref>{{Cite web|date=February 2023|title=In Italia 11mila matrimoni stranieri, un turismo da 599 milioni|url=https://www.ansa.it/canale_viaggiart/it/notizie/speciali/2023/02/01/turismo-wedding-2-milioni-presenze-e-fatturato-599-mln_dcec4ad9-3ab8-4677-a303-6378020ac3a7.html|access-date=2 February 2023|language=it}}; {{Cite web|title=10 Migliori destinazioni italiane per vita notturna|url=https://www.travel365.it/migliori-destinazioni-italiane-per-vita-notturna.htm|access-date=28 December 2021|language=it}}</ref> سياري ۽ اونهاري جي سياحت الپس ۽ [[اپينائن جبلن]] جي هنڌن تي موجود آهي،<ref>{{Cite web|date=30 July 2017|title=VACANZE IN MONTAGNA IN ITALIA: IN INVERNO E IN ESTATE|url=https://www.alloggitaly.it/vacanze-in-montagna-in-italia|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> جڏهن ته سامونڊي سياحت [[بحر روم]] جي ڪناري وارن هنڌن تي وڏي پيماني تي عام آهي.<ref>{{Cite web|date=14 February 2018|title=Il turismo balneare|url=https://www.turismo-oggi.com/il-turismo-balneare.html|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> اٽلي بحر روم ۾ ڪروز سياحت جي اهم منزل آهي.<ref>{{Cite web|date=27 April 2022|title=Crociere, Cemar: 8,8 milioni di passeggeri nei porti italiani|url=https://www.lagenziadiviaggi.it/crociere-cemar-88-milioni-di-passeggeri-nei-porti-italiani|access-date=13 May 2022|language=it}}</ref> ننڍن، تاريخي ۽ فني ڳوٺن کي [[اي بورگي پيو بيلي ديٽاليا]] ({{Literally|اٽلي جا سڀ کان خوبصورت ڳوٺ}}) انجمن وسيلي فروغ ڏنو ويندو آهي. سڀ کان وڌيڪ گهميل علائقا وينيتو، ٽسڪني، لومباردي، ايميليا-رومانيا ۽ لازيو آهن.<ref>{{Cite web|title=Number of nights spent in tourist accommodation establishments in the top 20 EU-28 tourist regions, by NUTS 2 regions, 2015 (million nights spent) RYB17 – Statistics Explained |url=https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php?title=File:Number_of_nights_spent_in_tourist_accommodation_establishments_in_the_top_20_EU-28_tourist_regions,_by_NUTS_2_regions,_2015_(million_nights_spent)_RYB17.png|access-date=17 April 2022|publisher=European Commission}}</ref> روم يورپ جو ٽيون ۽ دنيا جو 12هون سڀ کان وڌيڪ گهميل شهر آهي، جتي 2017ع ۾ 9.4&nbsp;ملين سياح آيا.<ref>{{Cite web|title=Ranking the 30 Most-Visited Cities in the World|url=https://www.travelpulse.com/news/destinations/ranking-the-30-most-visited-cities-in-the-world.html|website=TravelPulse}}</ref> وينس ۽ فلورنس دنيا جي 100 وڏين منزلن مان آهن. اٽلي وٽ ڪنهن به ملڪ جي ڀيٽ ۾ سڀ کان وڌيڪ [[عالمي ورثو ماڳ]] آهن: [[اٽلي ۾ عالمي ورثو ماڳن جي فهرست|61]]،<ref>{{Cite web|title=The World Heritage Convention|url=https://whc.unesco.org/en/convention|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20160827065310/https://whc.unesco.org/en/convention|archive-date=27 August 2016|access-date=1 August 2021|publisher=UNESCO}}</ref> جن مان 55 ثقافتي ۽ 6 قدرتي آهن.<ref>{{Cite web|title=Italy|url=https://whc.unesco.org/en/statesparties/it|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211201134320/http://whc.unesco.org/en/statesparties/it|archive-date=1 December 2021|access-date=9 April 2019|publisher=UNESCO World Heritage Centre}}</ref> == آبادي == {{Main|اٽلي جي آبادي}} {{See also|اطالوي ماڻهو|اٽلي ۾ اندروني لڏپلاڻ|اطالوي ڊائاسپورا|اٽلي جي جينياتي تاريخ|اٽلي جي شهرن جي فهرست}} [[File:Map of population density in Italy (2011 census) alt colours.jpg|thumb|اٽلي جي آباديءَ جي گهاٽائي جو نقشو (2011ع مردم شماري)]] [[File:Map of the Italian Diaspora in the World.svg|thumb|دنيا ۾ [[اطالوي ڊائاسپورا]]]] 2025ع تائين، اٽلي جي آبادي 58,915,561 آهي.<ref name="population" /> ان جي آباديءَ جي گهاٽائي {{Convert|195|PD/km2}} آهي، جيڪا اڪثر مغربي يورپي ملڪن کان وڌيڪ آهي. تنهن هوندي به ورهاست غير برابر آهي: سڀ کان وڌيڪ گهاٽا آباد علائقا پو ماٿري (لڳ ڀڳ اڌ آبادي) ۽ روم ۽ نيپلز جا ميٽروپوليٽن علائقا آهن، جڏهن ته وڏا علائقا جهڙوڪ الپس ۽ اپينائن جا بلند ميداني علائقا، بازيليڪاتا جا پليٽو، ۽ سارڊينيا ٻيٽ، گڏوگڏ سسلي جو وڏو حصو، گهٽ آباد آهن. 20هين صديءَ دوران اٽلي جي آبادي لڳ ڀڳ ٻيڻي ٿي، پر واڌ جو نمونو غير برابر رهيو، ڇاڪاڻ ته ڳوٺاڻي ڏکڻ کان صنعتي اتر ڏانهن وڏي پيماني تي [[اٽلي ۾ اندروني لڏپلاڻ|اندروني لڏپلاڻ]] ٿي، جيڪا 1950ع–1960ع واري ڏهاڪي جي [[اطالوي معاشي معجزو]] جو نتيجو هئي. بلند زرخيزيءَ جون شرحون 1970ع واري ڏهاڪي تائين برقرار رهيون، جنهن کان پوءِ اهي گهٽجڻ لڳيون؛ [[ڪل زرخيزي شرح]] (TFR) 1995ع ۾ هر عورت تي 1.2 ٻارن جي تاريخي گهٽ ترين سطح تي پهتي، جيڪا 2.1 جي بدلي واري شرح کان گهڻو گهٽ ۽ 1883ع جي 5 واري بلند ترين سطح کان ڪافي گهٽ هئي.<ref>{{Citation|last=Max Roser|title=Total Fertility Rate around the world over the last centuries|work=[[Our World in Data]], [[Gapminder Foundation]]|year=2014|url=https://ourworldindata.org/grapher/children-born-per-woman?year=1800&country=ITA|access-date=7 May 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20180807185906/https://ourworldindata.org/grapher/children-born-per-woman?year=1800&country=ITA|archive-date=7 August 2018|url-status=dead}}</ref> 2008ع کان، جڏهن شرح ٿوري وڌي 1.4 ٿي،<ref>{{Cite web|last=ISTAT|author-link=Istituto Nazionale di Statistica|title=Average number of children born per woman 2005–2008 |url=http://demo.istat.it/altridati/indicatori/2008/Tab_4.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110810171708/http://demo.istat.it/altridati/indicatori/2008/Tab_4.pdf|archive-date=10 August 2011|access-date=3 May 2009|language=it}}</ref><ref>{{Cite web|last=ISTAT|author-link=Istituto Nazionale di Statistica|title=Crude birth rates, mortality rates and marriage rates 2005–2008 |url=http://demo.istat.it/altridati/indicatori/2008/Tab_1.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110810171721/http://demo.istat.it/altridati/indicatori/2008/Tab_1.pdf|archive-date=10 August 2011|access-date=10 May 2009|language=it}}</ref> ڄمڻ جو تعداد هر سال مسلسل گهٽجي رهيو آهي، جيڪو 2023ع ۾ 379,000 جي رڪارڊ گهٽ سطح تي پهتو — 1861ع کان پوءِ سڀ کان گهٽ.<ref name="www.reuters.com">[https://www.reuters.com/world/europe/births-fall-italy-15th-year-running-record-low-2024-03-29/ Births fall in Italy for 15th year running to record low]| Reuters</ref> 2024ع ۾ اها شرح 1.2 هئي.<ref>{{Cite news|last=Jones|first=Tobias|date=3 January 2024|title=Boosting Italy's birthrate has become a patriotic cause for the far right. But it's an idea that's doomed|url=https://www.theguardian.com/commentisfree/2024/jan/03/italy-birthrate-far-right-population-immigration-giorgia-meloni|access-date=29 May 2024|work=The Guardian|language=en-GB|issn=0261-3077}}</ref> انهن رجحانن جي نتيجي ۾، اٽلي جي آبادي تيزيءَ سان پوڙهي ٿي رهي آهي ۽ آهستي آهستي گهٽجي رهي آهي. لڳ ڀڳ هر چئن مان هڪ اطالوي 65 سالن کان مٿي آهي،<ref name="www.reuters.com" /> ۽ ملڪ وٽ [[درمياني عمر موجب ملڪن جي فهرست|دنيا جي چوٿين سڀ کان پوڙهي آبادي]] آهي، جنهن جي درمياني عمر 48 ۽ اوسط عمر 46.6 آهي.<ref name="cia.gov" /><ref>{{Cite web|title=Aging population of Italy|url=https://www.statista.com/topics/8379/aging-population-of-italy/|access-date=29 May 2024|website=Statista|language=en|archive-date=29 May 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240529041428/https://www.statista.com/topics/8379/aging-population-of-italy/|url-status=live}}</ref> مجموعي آبادي 2014ع کان مسلسل گهٽجي رهي آهي ۽ 2024ع ۾ 59 ملين کان ٿوري گهٽ ٿيڻ جو اندازو آهي، جيڪو هڪ ڏهاڪي ۾ 1.36&nbsp;ملين کان وڌيڪ ماڻهن جي گڏيل گهٽتائي ڏيکاري ٿو.<ref>{{Cite web|last1=Nadeau |first1=Barbie Latza |last2=Di Donato |first2=Valentina |last3=Mortensen |first3=Antonia|date=17 May 2023|title='Low fertility trap': Why Italy's falling birth rate is causing alarm|url=https://www.cnn.com/2023/05/17/europe/italy-record-low-birth-rate-intl-cmd/index.html|access-date=29 May 2024|website=CNN|language=en|archive-date=29 May 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240529041430/https://www.cnn.com/2023/05/17/europe/italy-record-low-birth-rate-intl-cmd/index.html|url-status=live}}</ref> 19هين صديءَ جي آخر کان 1960ع واري ڏهاڪي تائين، اٽلي وڏي پيماني تي هجرت ڪندڙ ملڪ هو. 1898ع ۽ 1914ع جي وچ ۾، [[اطالوي ڊائاسپورا]] جي عروج وارن سالن ۾، لڳ ڀڳ 750,000 اطالوي هر سال هجرت ڪندا هئا.<ref>{{Cite web|date=15 August 1999|title=Causes of the Italian mass emigration|url=http://library.thinkquest.org/26786/en/articles/view.php3?arKey=4&paKey=7&loKey=0&evKey=&toKey=&torKey=&tolKey=|archive-url=https://web.archive.org/web/20090701010600/http://library.thinkquest.org/26786/en/articles/view.php3?arKey=4&paKey=7&loKey=0&evKey=&toKey=&torKey=&tolKey=|archive-date=1 July 2009|access-date=11 August 2014|publisher=ThinkQuest Library}}</ref> ڊائاسپورا ۾ 25 ملين کان وڌيڪ اطالوي شامل هئا ۽ ان کي جديد دور جي سڀ کان وڏي اجتماعي لڏپلاڻ سمجھيو ويندو آهي.<ref>Favero, Luigi e Tassello, Graziano. ''Cent'anni di emigrazione italiana (1861–1961)'' Introduction</ref> === وڏا شهر === {{Largest cities of Italy}} === اميگريشن === {{Main|اٽلي ڏانهن اميگريشن|2015ع يورپي مهاجر بحران}} [[File:Italy, foreign residents as a percentage of the total population, 2011.svg|thumb|علائقائي آباديءَ جي سيڪڙو طور پرڏيهي رهواسي (2011ع مردم شماري)]] 1980ع واري ڏهاڪي ۾، ان وقت تائين لساني ۽ ثقافتي طور هڪجهڙي سماج طور، اٽلي وڏي تعداد ۾ اميگرنٽس کي متوجه ڪرڻ لڳو.<ref>{{Cite book|last=Allen|first=Beverly|url=https://archive.org/details/revisioningitaly00beve|title=Revisioning Italy national identity and global culture|date=1997|publisher=University of Minnesota Press|isbn=978-0-8166-2727-1|location=Minneapolis|page=[https://archive.org/details/revisioningitaly00beve/page/169 169]|url-access=registration}}</ref> [[برلن ديوار جو ڪرڻ|برلن ديوار]] ۽ [[لوهي پردو#زوال|لوهي پردي]] جي زوال کان پوءِ، لڏپلاڻ جون لهرون اوڀر يورپ جي ڪيترن اڳوڻن سوشلسٽ ملڪن مان شروع ٿيون. يورپي يونين [[2004ع ۾ يورپي يونين جي واڌ|2004ع]]، 2007ع (رومانيا ۽ بلغاريا) ۽ 2013ع ([[ڪروشيا]]) ۾ وڌي. اميگريشن جا ٻيا ذريعا پاڙيسري اتر آفريڪا، ايشيا-پئسفڪ علائقو،<ref>"[https://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/6550725.stm Milan police in Chinatown clash] ". BBC News. 13 April 2007.</ref> [[فلپائن]] ۽ لاطيني آمريڪا رهيا آهن. 2010ع ۾، پرڏيهه ڄاول آبادي هيٺين علائقن مان هئي: يورپ (54%)، آفريڪا (22%)، ايشيا (16%)، آمريڪا (8%)، ۽ اوشيانا (0.06%). پرڏيهي آباديءَ جي ورهاست جاگرافيائي طور مختلف آهي: 2020ع ۾، 61% پرڏيهي شهري اتر ۾، 24% مرڪز ۾، 11% ڏکڻ ۾ ۽ 4% ٻيٽن تي رهندا هئا.<ref>{{Cite web|title=XXIX Rapporto Immigrazione 2020|url=https://www.migrantes.it/wp-content/uploads/sites/50/2020/10/RICM_2020_DEF.pdf|access-date=31 December 2021|language=it|archive-date=31 December 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20211231222417/https://www.migrantes.it/wp-content/uploads/sites/50/2020/10/RICM_2020_DEF.pdf|url-status=live}}</ref> 2021ع ۾، اٽلي ۾ لڳ ڀڳ 5.2&nbsp;ملين پرڏيهي رهواسي هئا،<ref name="id2020"/><ref>{{Cite web|title=Population on 1 January by sex, country of birth and broad group of citizenship|url=https://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/submitViewTableAction.do|access-date=28 August 2023|archive-date=21 January 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20230121154457/https://ec.europa.eu/eurostat/web/main/eurostat/web/main/help/faq/data-services|url-status=live}}</ref> جيڪي آباديءَ جو 9% بڻجن ٿا. انهن انگن ۾ پرڏيهي شهرين مان اٽلي ۾ ڄاول اڌ ملين کان وڌيڪ ٻار شامل آهن، پر اهي پرڏيهي شهري شامل ناهن، جن بعد ۾ اطالوي شهريت حاصل ڪئي؛<ref>{{Cite web|title=Immigrants.Stat|url=http://stra-dati.istat.it/Index.aspx|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170709143540/http://stra-dati.istat.it/Index.aspx|archive-date=9 July 2017|access-date=15 June 2017|publisher=[[Istat]]}}</ref> 2016ع ۾ لڳ ڀڳ 201,000 ماڻهن اطالوي شهريت حاصل ڪئي.<ref>{{Cite web|title=National demographic balance 2016|url=https://www.istat.it/en/archive/201143|access-date=15 June 2017|publisher=[[Istat]]|archive-date=10 October 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20171010180410/https://www.istat.it/en/archive/201143|url-status=live}}</ref> سرڪاري انگن ۾ [[غير قانوني مهاجر]] پڻ شامل ناهن، جن جو 2008ع ۾ اندازو 670,000 لڳايو ويو هو.<ref>Elisabeth Rosenthal, "[https://archive.boston.com/news/world/europe/articles/2008/05/16/italy_cracks_down_on_illegal_immigration/ Italy cracks down on illegal immigration] ". ''[[The Boston Globe]]''. 16 May 2008.</ref> لڳ ڀڳ هڪ ملين [[رومانوي ڊائاسپورا|رومانوي]] شهري اٽلي ۾ رهندڙ طور رجسٽرڊ آهن، جيڪي سڀ کان وڏي مهاجر آباديءَ جي نمائندگي ڪن ٿا. === ٻوليون === {{Main|اٽلي جون ٻوليون|اطالوي ٻولي|علائقائي اطالوي|اطالوي ڳالهائيندڙن جي جاگرافيائي ورهاست}} [[File:Linguistic map of Italy.png|thumb|[[اٽلي جون ٻوليون|اٽلي ۾ ڳالهائي ويندڙ ٻولين]] جو نقشو]] اٽلي جي سرڪاري ٻولي اطالوي آهي.<ref name="lang">{{Cite web|title=Legge 15 Dicembre 1999, n. 482 "Norme in materia di tutela delle minoranze linguistiche storiche" pubblicata nella Gazzetta Ufficiale n. 297 del 20 dicembre 1999 |url=http://www.camera.it/parlam/leggi/99482l.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150512051856/http://www.camera.it/parlam/leggi/99482l.htm|archive-date=12 May 2015|access-date=2 December 2014|publisher=[[Italian Parliament]]}}</ref><ref>Statuto Speciale per il Trentino-Alto Adige, Art. 99</ref> دنيا ۾ اندازاً 64 ملين مقامي اطالوي ڳالهائيندڙ آهن،<ref>[https://www.ethnologue.com/language/ita Italian language] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20150730230004/http://www.ethnologue.com/language/ita|date=30 July 2015}} Ethnologue.com; {{Cite web|date=February 2006|title=Eurobarometer – Europeans and their languages|url=http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/ebs/ebs_243_sum_en.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110430202903/http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/ebs/ebs_243_sum_en.pdf|archive-date=30 April 2011|format=485{{spaces}}KB}}; [[Nationalencyklopedin]] "Världens 100 största språk 2007" The World's 100 Largest Languages in 2007</ref> ۽ ٻيا 21 ملين ان کي ٻي ٻولي طور استعمال ڪن ٿا.<ref>[http://www2.le.ac.uk/departments/modern-languages/lal/languages%20at%20lal/italian Italian language] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20140502004444/http://www2.le.ac.uk/departments/modern-languages/lal/languages%20at%20lal/italian|date=2 May 2014}} University of Leicester</ref> اطالوي اڪثر مقامي طور [[علائقائي اطالوي|علائقائي لهجي]] طور ڳالهائي ويندي آهي، جنهن کي اٽلي جي علائقائي ۽ اقليتي ٻولين سان نه ملائڻ گهرجي؛<ref>{{Cite web|title=UNESCO Atlas of the World's Languages in danger|url=http://www.unesco.org/languages-atlas/index.php|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20161218184822/http://www.unesco.org/languages-atlas/index.php|archive-date=18 December 2016|access-date=2 January 2018|publisher=UNESCO}}; {{Cite encyclopedia|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297241/Italian-language|title=Italian language|encyclopedia=Encyclopædia Britannica|date=3 November 2008|access-date=19 November 2009|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20091129081859/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297241/Italian-language|archive-date=29 November 2009}}</ref> تنهن هوندي به، 20هين صديءَ دوران قومي تعليمي نظام جي قيام سان علائقائي لهجن ۾ گهٽتائي آئي. معيار سازي 1950ع ۽ 1960ع واري ڏهاڪن ۾ معاشي واڌ ۽ [[اٽلي جو ميڊيا|ماس ميڊيا]] ۽ ٽيليويزن جي اڀار سبب وڌيڪ پکڙجي وئي. ٻارهن "تاريخي اقليتي ٻوليون" رسمي طور تسليم ٿيل آهن: البانيائي، [[ڪاتالان ٻولي|ڪاتالان]]، جرمن، يوناني، سلووين، ڪروئيشيائي، فرينچ، فرينڪو-پروونسل، فريوليائي، [[لادين ٻولي|لادين]]، [[اوڪسيٽان ٻولي|اوڪسيٽان]]، ۽ سارڊينيائي.<ref name="lang"/> انهن مان چار کي پنهنجي لاڳاپيل علائقن ۾ گڏيل سرڪاري حيثيت حاصل آهي: اوستا وادي ۾ فرينچ؛<ref>L.cost. 26 febbraio 1948, n. 4, Statuto speciale per la Valle d'Aosta</ref> [[ڏکڻ ٽائرول]] ۾ جرمن، ۽ ساڳئي صوبي جي ڪجهه حصن ۽ پاڙيسري ترينتينو جي ڪجهه حصن ۾ لادين؛<ref>L.cost. 26 febbraio 1948, n. 5, Statuto speciale per il Trentino-Alto Adige</ref> ۽ [[سلووين ٻولي|سلووين]] [[ٽريئستي صوبو|ٽريئستي]]، [[گوريزيا صوبو|گوريزيا]] ۽ [[اوديني صوبو|اوديني]] جي صوبن ۾.<ref>L. cost. 31 gennaio 1963, n. 1, Statuto speciale della Regione Friuli-Venezia Giulia</ref> ٻين Ethnologue، ISO ۽ UNESCO ٻولين کي اطالوي قانون تحت تسليم نه ڪيو ويو آهي. فرانس وانگر، اٽلي به [[علائقائي يا اقليتي ٻولين لاءِ يورپي چارٽر]] تي صحيح ڪئي آهي، پر ان جي توثيق نه ڪئي آهي.<ref>{{Cite web|title=Ready for Ratification|url=https://rm.coe.int/European-centre-for-minority-issues-vol-1-/1680737191|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20180103133317/https://rm.coe.int/European-centre-for-minority-issues-vol-1-/1680737191|archive-date=3 January 2018|publisher=[[European Centre for Minority Issues]] }}</ref><ref>elen.ngo: [https://elen.ngo/2023/10/11/elen-calls-on-italy-to-ratify-the-european-charter-for-regional-or-minority-languages-at-its-meeting-in-sardinia/ ''ELEN calls on Italy to ratify the European Charter for Regional or Minority Languages at its meeting in Sardinia''] (11 October 2023)</ref> تازو اميگريشن سبب، اٽلي ۾ اهڙيون وڏيون آباديون آهن جن جي مادري ٻولي اطالوي يا ڪا علائقائي ٻولي نه آهي. [[اطالوي قومي شمارياتي ادارو]] موجب، 2012ع ۾ پرڏيهي رهواسين ۾ رومانوي سڀ کان عام مادري ٻولي هئي: لڳ ڀڳ 800,000 ماڻهو رومانوي کي پنهنجي پهرين ٻولي طور ڳالهائين ٿا (6 سال ۽ ان کان مٿي عمر وارن پرڏيهي رهواسين جو 22%). ٻيون عام مادري ٻوليون عربي (475,000 کان وڌيڪ ماڻهن طرفان ڳالهائي ويندڙ؛ پرڏيهي رهواسين جو 13%)، البانيائي (380,000)، ۽ اسپيني (255,000) هيون.<ref>{{Cite web|date=24 July 2014|title=Linguistic diversity among foreign citizens in Italy|url=http://www.istat.it/en/archive/129304|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140730134706/http://www.istat.it/en/archive/129304|archive-date=30 July 2014|access-date=27 July 2014|publisher=Italian National Institute of Statistics}}</ref> === مذهب === {{Main|اٽلي ۾ مذهب|اٽلي ۾ ڪيٿولڪ چرچ}} {{See also|اٽلي ۾ ڪيٿيڊرلز جي فهرست}} [[File:PonteSantAngeloRom.jpg|thumb|upright=1.1|[[سينٽ پيٽرز بيسيليڪا]] [[ٽائبر]] کان ڏسڻ ۾؛ پٺيان [[ويٽيڪن ٽڪري]] ۽ ساڄي طرف روم ۾ [[ڪاستل سانت اينجلو]]. بيسيليڪا ۽ ٽڪري ٻئي [[ويٽيڪن سٽي]] جي [[گڏيل قومن جي جنرل اسيمبلي جا مبصر|خودمختيار رياست]] جو حصو آهن، جيڪا [[ڪيٿولڪ چرچ]] جي [[هولي سي]] آهي.]] [[هولي سي]]، يعني [[روم جو ڊائوسيس|روم جو اسقفي اختيار]]، [[ويٽيڪن سٽي]] ۽ عالمي [[ڪيٿولڪ چرچ]] جي حڪومت تي مشتمل آهي. ان کي هڪ [[خودمختياري|خودمختيار]] اداري طور تسليم ڪيو ويو آهي، جنهن جو سربراهه پوپ آهي، جيڪو [[روم جو اسقف]] پڻ آهي، جنهن سان سفارتي لاڳاپا برقرار رکي سگهجن ٿا.<ref>Text taken directly from {{Cite web|title=Country Profile: Vatican City State|url=http://www.fco.gov.uk/en/travel-and-living-abroad/travel-advice-by-country/country-profile/europe/holy-see|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20101231084624/http://www.fco.gov.uk/en/travel-and-living-abroad/travel-advice-by-country/country-profile/europe/holy-see|archive-date=31 December 2010|access-date=5 February 2016}} (viewed on 14 December 2011), on the website of the British Foreign & Commonwealth Office.</ref>{{Efn|هولي سي جي خودمختياري ڪيترن ئي بين الاقوامي معاهدن ۾ صراحت سان تسليم ڪئي وئي آهي ۽ خاص طور 11 فيبروري 1929ع جي [[لاٽران معاهدو]] جي آرٽيڪل 2 ۾ زور ڏنو ويو آهي، جنهن ۾ "اٽلي بين الاقوامي معاملن ۾ هولي سي جي خودمختياري کي، ان جي روايتن ۽ دنيا ڏانهن ان جي مشن جي ضرورتن مطابق، هڪ لازمي وصف طور تسليم ڪري ٿو" ([http://www.aloha.net/~mikesch/treaty.htm Lateran Treaty, English translation]).}} اٽلي تاريخي طور ڪيٿولڪ ازم جي غلبي هيٺ رهيو آهي.<ref name="Dell'orto">{{Cite web|last=Dell'orto|first=Giovanna|date=5 October 2023|title=The Nones: Italy|url=https://projects.apnews.com/features/2023/the-nones/the-nones-italy.html|access-date=6 October 2023|work=[[Associated Press News]]|archive-date=5 October 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20231005133701/https://projects.apnews.com/features/2023/the-nones/the-nones-italy.html|url-status=live}}; {{Cite web|last=Dell'orto|first=Giovanna|date=5 October 2023|title=From cradle to casket, life for Italians changes as Catholic faith loses relevance|url=https://apnews.com/article/italy-nonreligious-catholic-life-changes-fb808ce37daba3ce222e57a51c7d9187|access-date=6 October 2023|work=Associated Press News|archive-date=7 October 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20231007220721/https://apnews.com/article/italy-nonreligious-catholic-life-changes-fb808ce37daba3ce222e57a51c7d9187|url-status=live}}</ref> گهڻا ڪيٿولڪ نالي ماتر آهن؛ [[ايسوسيئيٽيڊ پريس]] [[اٽلي ۾ ڪيٿولڪ چرچ|اطالوي ڪيٿولڪ ازم]] کي "نالي ماتر قبول ڪيل پر گهٽ ئي عمل ڪيل" قرار ڏنو.<ref name="Dell'orto"/> لڳ ڀڳ 2010ع ۾، اٽلي وٽ دنيا جي [[ملڪ موجب ڪيٿولڪ چرچ|پنجين وڏي ڪيٿولڪ آبادي]] ۽ يورپ جي سڀ کان وڏي ڪيٿولڪ آبادي هئي.<ref>{{Cite web|date=13 February 2013|title=The Global Catholic Population|url=https://www.pewforum.org/2013/02/13/the-global-catholic-population|website=Pew Research Center's Religion & Public Life Project|access-date=21 November 2020|archive-date=25 November 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20201125003604/https://www.pewforum.org/2013/02/13/the-global-catholic-population/|url-status=live}}</ref><ref>The Holy See publishes a 'Statistical Yearbook of the Church' every year.</ref> 1985ع کان، ڪيٿولڪ ازم هاڻي [[رياستي مذهب]] ناهي رهيو.<ref>{{Cite news|date=4 June 1985|title=Catholicism No Longer Italy's State Religion|url=http://articles.sun-sentinel.com/1985-06-04/news/8501220260_1_italian-state-new-agreement-church|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20131020143004/http://articles.sun-sentinel.com/1985-06-04/news/8501220260_1_italian-state-new-agreement-church|archive-date=20 October 2013|access-date=7 September 2013|work=[[Sun Sentinel]]}}</ref> 2011ع ۾، اقليتي عيسائي عقيدن ۾ اندازاً 15 لک آرتھوڊوڪس عيسائي شامل هئا، جڏهن ته [[پروٽيسٽنٽ ازم]] جي پيروڪارن جو انگ وڌي رهيو آهي.<ref>{{Cite book|last=Leustean|first=Lucian N.|title=Eastern Christianity and Politics in the Twenty-First Century|date=2014|publisher=Routledge|isbn=978-0-4156-8490-3|page=723}}</ref> اٽلي صدين کان انهن يهودين کي پناهه ڏيندو رهيو آهي، جن کي ٻين ملڪن، خاص طور تي [[اسپين]]، مان جلاوطن ڪيو ويو هو. بهرحال، [[هولوڪاسٽ]] دوران تقريباً 20 سيڪڙو اطالوي يهودي ماريا ويا هئا.<ref>{{Cite book |last=Dawidowicz, Lucy S. |title=The war against the Jews, 1933–1945 |publisher=Bantam Books |year=1986 |isbn=978-0-5533-4302-1 |location=New York}} p. 403.</ref> ان سان گڏ ٻي عالمي جنگ کان اڳ ۽ پوءِ لڏپلاڻ جي نتيجي ۾ اڄ اٽلي ۾ لڳ ڀڳ 28,000 يهودي رهجي ويا آهن.<ref>{{Cite web|title=The Jewish Community of Italy (Unione delle Comunita Ebraiche Italiane)|url=http://www.eurojewcong.org/communities/italy.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20130313095857/http://www.eurojewcong.org/communities/italy.html|archive-date=13 March 2013|access-date=25 August 2014|publisher=The European Jewish Congress}}</ref> اٽلي ۾ 120,000 هندو<ref>{{Cite web|date=4 November 2019|title=Eurispes, risultati del primo Rapporto di ricerca su "L'Induismo in Italia"|url=https://eurispes.eu/news/eurispes-risultati-del-primo-rapporto-di-ricerca-su-linduismo-in-italia|access-date=31 December 2021|language=it|archive-date=31 December 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20211231223926/https://eurispes.eu/news/eurispes-risultati-del-primo-rapporto-di-ricerca-su-linduismo-in-italia/|url-status=live}}</ref> ۽ 70,000 سک پڻ رهن ٿا.<ref>{{Cite web|date=15 November 2004|title=NRI Sikhs in Italy|url=http://www.nriinternet.com/EUROPE/ITALY/2004/111604Gurdwara.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110207031755/http://nriinternet.com/EUROPE/ITALY/2004/111604Gurdwara.htm|archive-date=7 February 2011|access-date=30 October 2010|publisher=Nriinternet.com}}</ref> رياست هڪ نظام تحت، جيڪو [[اٺ في هزار]] (''Otto per mille'') جي نالي سان سڃاتو وڃي ٿو، تسليم ٿيل مذهبي برادرين کي آمدني ٽيڪس مان حصو منتقل ڪري ٿي. عيسائي، يهودي، ٻڌ ۽ هندو برادرين کي عطيا ڏيڻ جي اجازت آهي؛ بهرحال، اسلام هن نظام کان ٻاهر آهي، ڇاڪاڻ⁠تہ ڪنهن به مسلم برادري حڪومت سان باضابطه معاهدو نه ڪيو آهي.<ref>{{Cite web|date=7 April 2003|title=Italy: Islam denied income tax revenue – Adnkronos Religion|url=http://www.adnkronos.com/AKI/English/Religion/?id=3.1.880028077|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130620070907/http://www.adnkronos.com/AKI/English/Religion/?id=3.1.880028077|archive-date=20 June 2013|access-date=2 June 2013|publisher=Adnkronos.com}}</ref> جيڪي ٽيڪس ڏيندڙ ڪنهن مذهب جي مالي مدد نٿا ڪرڻ چاهين، تن جو حصو فلاحي نظام ۾ شامل ڪيو ويندو آهي.<ref>[http://documenti.camera.it/Leg16/dossier/Testi/BI0350.htm#_Toc278992388 Camera dei deputati Dossier BI0350] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130927211619/http://documenti.camera.it/Leg16/dossier/Testi/BI0350.htm|date=27 September 2013}}. Documenti.camera.it (10 March 1998). Retrieved 12 July 2013.</ref> === تعليم === {{Main|اٽلي ۾ تعليم}} [[File:Archiginnasio ora blu Bologna.jpg|thumb|[[بولونيا يونيورسٽي]]، جيڪا 1088ع ۾ قائم ٿي، دنيا جي [[مسلسل هلندڙ قديم ترين يونيورسٽين جي فهرست|مسلسل هلندڙ قديم ترين يونيورسٽي]] آهي.]] تعليم ڇهن کان سورهن سالن جي عمر تائين لازمي ۽ مفت آهي،<ref>{{Cite web|title=Law 27 December 2007, n.296 |url=http://www.camera.it/parlam/leggi/06296l.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20121206012402/http://www.camera.it/parlam/leggi/06296l.htm|archive-date=6 December 2012|access-date=30 September 2012|publisher=Italian Parliament}}</ref> ۽ اها پنجن مرحلن تي مشتمل آهي: ڪنڊرگارٽن، پرائمري اسڪول، هيٺيون ثانوي اسڪول، مٿيون ثانوي اسڪول ۽ يونيورسٽي.<ref>{{Cite web|title=Human Development Reports|url=http://hdr.undp.org/en/media/HDR_20072008_EN_Complete.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110429033726/http://hdr.undp.org/en/media/HDR_20072008_EN_Complete.pdf|archive-date=29 April 2011|access-date=18 January 2014|publisher=Hdr.undp.org}}</ref> پرائمري اسڪول اٺ سال هلندو آهي. شاگردن کي اطالوي ٻولي، انگريزي، رياضي، قدرتي سائنسون، تاريخ، جاگرافي، سماجي اڀياس، جسماني تعليم ۽ بصري ۽ موسيقي فنون ۾ بنيادي تعليم ڏني ويندي آهي. ثانوي تعليم پنج سال جاري رهندي آهي ۽ ان ۾ ٽن روايتي قسمن جا اسڪول شامل آهن، جيڪي مختلف علمي سطحن تي ڌيان ڏين ٿا: ''[[اٽلي ۾ ثانوي تعليم#ليچيو|ليچيو]]'' شاگردن کي ڪلاسيڪي يا سائنسي نصاب سان يونيورسٽي تعليم لاءِ تيار ڪري ٿو، جڏهن ته ''[[اِسٽيٽوٽو ٽيڪنيڪو]]'' ۽ ''[[اِسٽيٽوٽو پروفيشونالي]]'' شاگردن کي پيشيوراڻين شعبن لاءِ تيار ڪن ٿا. 2018ع ۾، ثانوي تعليم جو جائزو وٺندي ان کي [[او اي سي ڊي]] ملڪن جي اوسط کان هيٺ قرار ڏنو ويو.<ref name="oecd.org">{{Cite web|title=PISA 2018 results|url=https://www.oecd.org/pisa/publications/pisa-2018-results.htm|access-date=6 April 2021|website=oecd.org|archive-date=3 December 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20191203141933/https://www.oecd.org/pisa/publications/pisa-2018-results.htm|url-status=live}}</ref> اٽلي پڙهائي ۽ سائنس ۾ او اي سي ڊي جي اوسط کان هيٺ ۽ رياضي ۾ اوسط جي ويجهو رهيو.<ref name="oecd.org"></ref> اتر ۽ ڏکڻ جي اسڪولن جي ڪارڪردگيءَ ۾ نمايان فرق موجود آهي؛ اتر جا اسڪول تقريباً اوسط جي برابر نتيجا ڏين ٿا، جڏهن ته ڏکڻ جا نتيجا گهڻو ڪمزور رهيا آهن.<ref>{{Cite web|title=The literacy divide: territorial differences in the Italian education system|url=http://new.sis-statistica.org/wp-content/uploads/2013/10/CO09-The-literacy-divide-territorial-differences-in-the-Italian.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20151117015624/http://new.sis-statistica.org/wp-content/uploads/2013/10/CO09-The-literacy-divide-territorial-differences-in-the-Italian.pdf|archive-date=17 November 2015|access-date=16 November 2015|publisher=Parthenope University of Naples}}</ref> اعليٰ تعليم [[اٽلي جي يونيورسٽين جي فهرست|سرڪاري يونيورسٽين]]، خانگي يونيورسٽين ۽ معزز ۽ چونڊيل [[اٽلي جا اعليٰ گريجوئيٽ اسڪول|اعليٰ گريجوئيٽ اسڪولن]] جي وچ ۾ ورهايل آهي، جهڙوڪ [[اسڪولا نورمالي سپيريئوري دي پيزا]]. 2019ع ۾ 33 اطالوي يونيورسٽيون دنيا جي مٿين 500 يونيورسٽين ۾ شامل هيون.<ref>{{Cite web|year=2019|title=Number of top-ranked universities by country in Europe|url=https://jakubmarian.com/number-of-top-ranked-universities-by-country-in-europe|publisher=jakubmarian.com|access-date=18 May 2019|archive-date=18 May 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20190518113438/https://jakubmarian.com/number-of-top-ranked-universities-by-country-in-europe/|url-status=live}}</ref> [[بولونيا يونيورسٽي]]، جيڪا 1088ع ۾ قائم ٿي، اڃا تائين هلندڙ [[قديم ترين يونيورسٽي]] آهي<ref>Nuria Sanz, Sjur Bergan: "The heritage of European universities", 2nd edition, Higher Education Series No. 7, Council of Europe, 2006. ISBN 978-92-871-6121-5. p. 136.</ref> ۽ يورپ جي اهم علمي ادارن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite news|date=3 July 2017|title=Censis, la classifica delle università: Bologna ancora prima|url=http://bologna.repubblica.it/cronaca/2017/07/03/news/censis_la_classifica_delle_universita_bologna_ancora_prima-169846308|work=La Repubblica|access-date=10 September 2018|archive-date=10 September 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20180910204704/https://bologna.repubblica.it/cronaca/2017/07/03/news/censis_la_classifica_delle_universita_bologna_ancora_prima-169846308/|url-status=live}}</ref> [[بوڪوني يونيورسٽي]]، [[يونيورسيتا ڪاتوليڪا دل ساڪرو ڪوئوري]]، [[لوئيس يونيورسٽي]]، [[پولي ٽيڪنيڪ يونيورسٽي آف ٽورين]]، [[پولي ٽيڪنيڪ يونيورسٽي آف ميلان]]، [[ساپئينزا يونيورسٽي آف روم]] ۽ [[يونيورسٽي آف ميلان]] پڻ بهترين يونيورسٽين ۾ شمار ٿين ٿيون.<ref>{{Cite web|year=2015|title=Academic Ranking of World Universities 2015 |url=http://www.shanghairanking.com/ARWU2015.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20151030134046/http://www.shanghairanking.com/ARWU2015.html|archive-date=30 October 2015|access-date=29 October 2015|publisher=Shanghai Ranking Consultancy}}</ref> === صحت === {{Main|اٽلي ۾ صحت}} {{See also|اٽلي ۾ صحت جي سار سنڀال}} [[File:Oil-1383546 1920.jpg|thumb|right|[[زيتون جو تيل]] ۽ ڀاڄيون بحيرۂ روم واري خوراڪ جو مرڪزي حصو آهن.<ref>{{Cite journal|last1=Duarte, A.|last2=Fernandes, J.|last3=Bernardes, J.|last4=Miguel, G.|year=2016|title=Citrus as a Component of the Mediterranean Diet|url=https://www.researchgate.net/publication/311911612|journal=Journal of Spatial and Organizational Dynamics|volume=4|pages=289–304|access-date=26 January 2021|archive-date=1 October 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20181001220519/https://www.researchgate.net/publication/311911612|url-status=live}}</ref>]] اٽلي ۾ 2015ع دوران مردن جي متوقع عمر 80.5 سال ۽ عورتن جي 84.8 سال هئي، جنهن سبب ملڪ دنيا ۾ [[متوقع عمر موجب ملڪن جي فهرست|پنجين نمبر]] تي رهيو.<ref>{{Cite web|year=2016|title=World Health Statistics 2016: Monitoring health for the SDGs Annex B: tables of health statistics by country, WHO region and globally |url=https://www.who.int/gho/publications/world_health_statistics/2016/Annex_B/en|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20160623023234/http://www.who.int/gho/publications/world_health_statistics/2016/Annex_B/en|archive-date=23 June 2016|access-date=27 June 2016|publisher=World Health Organization}}</ref> ٻين اولهندي ملڪن جي ڀيٽ ۾، اٽلي ۾ بالغن ۾ موٽاپي جي شرح گهٽ آهي، جيڪا 10 سيڪڙو کان گهٽ آهي<ref>{{Cite web|title=Global Prevalence of Adult Obesity|url=http://www.iotf.org/database/documents/GlobalPrevalenceofAdultObesity16thDecember08.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20090327044232/http://www.iotf.org/database/documents/GlobalPrevalenceofAdultObesity16thDecember08.pdf|archive-date=27 March 2009|access-date=29 January 2008|publisher=[[انٽرنيشنل اوبيسٽي ٽاسڪ فورس]]}}</ref>، ڇاڪاڻ⁠تہ [[بحيرۂ روم واري غذا]] جا صحت وارا فائدا تمام اهم آهن.<ref>{{Cite journal|last1=Dinu|first1=M|last2=Pagliai|first2=G|last3=Casini|first3=A|author-link3=اينجلا ڪاسيني|last4=Sofi|first4=F|date=10 May 2017|title=Mediterranean diet and multiple health outcomes: an umbrella review of meta-analyses of observational studies and randomised trials.|journal=European Journal of Clinical Nutrition|volume=72|issue=1|pages=30–43|doi=10.1038/ejcn.2017.58|pmid=28488692|s2cid=7702206|hdl-access=free|hdl=2158/1081996}}</ref> 2013ع ۾، اٽلي جي ترغيب تي [[يونيسڪو]]، بحيرۂ روم واري غذا کي اٽلي، [[مراڪش]]، [[اسپين]]، [[پرتگال]]، [[يونان]]، [[قبرص]] ۽ [[ڪروئيشيا]] جي [[انسانيت جي غير مادي ثقافتي ورثي جي نمائنده فهرست]] ۾ شامل ڪيو.<ref>{{Cite web|title=UNESCO Culture Sector, Eighth Session of the Intergovernmental Committee (8.COM) – from 2 to 7 December 2013 |url=http://www.unesco.org/culture/ich/index.php?lg=en&pg=00473|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131220125948/http://www.unesco.org/culture/ich/index.php?lg=en&pg=00473|archive-date=20 December 2013|access-date=3 April 2014}}; {{Cite web|url=http://www.unesco.org/culture/ich/index.php?lg=en&pg=00011&RL=00884|access-date=3 April 2014|title=UNESCO – Culture – Intangible Heritage – Lists & Register – Inscribed Elements – Mediterranean Diet| url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140415064011/http://www.unesco.org/culture/ich/index.php?lg=en&pg=00011&RL=00884|archive-date=15 April 2014}}</ref> روزانو سگريٽ پيئندڙن جو تناسب 2012ع ۾ 22 سيڪڙو هو، جيڪو 2000ع جي 24 سيڪڙو کان گهٽ هو، پر [[او اي سي ڊي]] جي اوسط کان مٿي هو.<ref>{{Cite web|year=2014|title=OECD Health Statistics 2014 How Does Italy Compare? |url=http://www.oecd.org/els/health-systems/Briefing-Note-ITALY-2014.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20150924133234/http://www.oecd.org/els/health-systems/Briefing-Note-ITALY-2014.pdf|archive-date=24 September 2015|publisher=OECD}}</ref> 2005ع کان وٺي، عوامي هنڌن تي سگريٽ نوشي کي "خاص طور تي هوادار ڪمرن" تائين محدود ڪيو ويو آهي.<ref>{{Cite news|title=Smoking Ban Begins in Italy {{!}} Europe {{!}} DW.COM {{!}} 10 January 2005|url=http://www.dw.com/en/smoking-ban-begins-in-italy/a-1453590|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150621143640/http://www.dw.com/en/smoking-ban-begins-in-italy/a-1453590|archive-date=21 June 2015|access-date=1 August 2010|publisher=[[ڊيوئچے ويلے]]}}</ref> 1978ع کان وٺي، رياست هڪ آفاقي عوامي صحت جو نظام هلائي رهي آهي.<ref>{{Cite web|title=Italy – Health|url=http://dev.prenhall.com/divisions/hss/worldreference/IT/health.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20090701064229/http://dev.prenhall.com/divisions/hss/worldreference/IT/health.html|archive-date=1 July 2009|access-date=2 August 2010|publisher=Dev.prenhall.com}}</ref> بهرحال، صحت جون خدمتون سڀني شهرين ۽ رهواسين کي هڪ گڏيل سرڪاري-خانگي نظام وسيلي مهيا ڪيون وڃن ٿيون. ان جو سرڪاري حصو [[سيرويتسيو سانيتاريو ناتسيونالي]] آهي، جيڪو صحت واري وزارت جي ماتحت منظم آهي ۽ علائقائي اختيارن جي حوالي ٿيل بنيادن تي هلائجي ٿو. 2020ع ۾ صحت تي خرچ [[مجموعي گهريلو پيداوار]] جو 10 سيڪڙو هو. اٽلي جو صحت وارو نظام لڳاتار دنيا جي بهترين نظامن ۾ شمار ٿيندو رهيو آهي؛<ref>{{Cite web|title=The World Health Organization's ranking of the world's health systems|url=http://www.photius.com/rankings/healthranks.html|access-date=7 September 2015|publisher=Photius.com|archive-date=5 January 2010|archive-url=https://web.archive.org/web/20100105190014/http://www.photius.com/rankings/healthranks.html|url-status=live}}; {{Cite news|date=20 March 2017|title=Italy's Struggling Economy Has World's Healthiest People|publisher=Bloomberg News|url=https://www.bloomberg.com/news/articles/2017-03-20/italy-s-struggling-economy-has-world-s-healthiest-people|access-date=9 December 2020|archive-date=6 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221006112037/https://www.bloomberg.com/news/articles/2017-03-20/italy-s-struggling-economy-has-world-s-healthiest-people|url-status=live}}</ref> [[عالمي صحت تنظيم]] (WHO) جي 2000ع سان لاڳاپيل تحقيق موجب، خرچن جي ڪارڪردگي ۽ شهرين کي عوامي علاج تائين رسائي جي لحاظ کان، فرانس کان پوءِ اٽلي وٽ دنيا جو ٻيون بهترين صحت وارو نظام هو.<ref>{{Cite journal |last1=Maio |first1=Vittorio |last2=Manzoli |first2=L |date=2002 |title=The Italian health care system: W.H.O. Ranking versus public perception. |url=https://www.researchgate.net/publication/285698246 |journal=P and T |volume=27 |pages=301–308}}</ref> == ثقافت == {{Main|اٽلي جي ثقافت}} اٽلي [[اولهندي تهذيب]] جي بنيادي جنم ڀومن مان هڪ ۽ هڪ [[ثقافتي سپر پاور]] آهي.<ref>Among others, Italy has been described as a "cultural superpower" by [https://www.washingtonpost.com/entertainment/coming-to-the-us-the-year-of-italian-culture-2013/2012/10/15/29f404a8-1703-11e2-9855-71f2b202721b_story.html ''دي واشنگٽن پوسٽ'']، آمريڪي صدر [[بارڪ اوباما]]، ۽ اڳوڻي پرڏيهي معاملن واري وزير [[جوليو تيرتسي دي سانت آگاتا]]. {{Cite web |url=http://www.arabnews.com/italy-cultural-superpower |title=Italy, a cultural superpower |date=2 June 2012 |access-date=25 January 2021 |archive-date=26 December 2014 |archive-url=https://web.archive.org/web/20141226231012/http://www.arabnews.com/italy-cultural-superpower |url-status=bot: unknown }}.</ref> ان جي ثقافت کي ڪيترين ئي علائقائي رسمن، مقامي طاقت جي مرڪزن ۽ سرپرستيءَ جي مرڪزن شڪل ڏني آهي.<ref>{{Cite book|last=Killinger|first=Charles|url=https://archive.org/details/culturecustomsof00char/page/3|title=Culture and customs of Italy|publisher=Greenwood Press|year=2005|isbn=978-0-3133-2489-5|edition=1. publ.|location=Westport, Conn.|page=[https://archive.org/details/culturecustomsof00char/page/3 3]}}</ref> ملڪ يورپ جي [[يورپ جي ثقافت|ثقافتي]] ۽ [[يورپ جي تاريخ|تاريخي]] ورثي ۾ اهم حصو وڌو آهي.<ref>{{Cite book|last=Cole|first=Alison|title=Virtue and magnificence: art of the Italian Renaissance courts|publisher=H.N. Abrams|year=1995|isbn=978-0-8109-2733-9|location=New York}}</ref> === معمارِي === {{Main|اطالوي معمارِي}} [[File:Reggia di Caserta - panoramio - Carlo Pelagalli (2).jpg|thumb|right|[[ڪاسيرتا جو شاهي محل]] دنيا ۾ سڀ کان وڏي اڳوڻي شاهي رهائشگاهه آهي.<ref>{{Cite web |last=Chronopoulou |first=Angeliki |date=23 January 2024 |title=Reggia Di Caserta Historical Overview |url=https://www.academia.edu/44592878 |access-date=23 January 2024 |website=Academia |language=English}}</ref><ref>{{Cite book|url=https://books.google.com/books?id=qTdlAQAAQBAJ|title=Dictionnaire amoureux de Versailles|first=Franck|last=FERRAND|date=24 October 2013|publisher=Place des éditeurs|isbn=9782259222679 |via=Google Books}}</ref>]] اٽلي پنهنجي معمارِي ڪاميابين لاءِ مشهور آهي،<ref>[http://www.justitaly.org/italy/italy-architecture.asp Architecture in Italy] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20120115053940/http://www.justitaly.org/italy/italy-architecture.asp|date=15 January 2012}}, ItalyTravel.com</ref> جهڙوڪ قديم روم طرفان محرابن، گنبذن ۽ ساڳين اڏاوتن جي تعمير، چوڏهين صديءَ جي آخر کان سورهين صديءَ تائين [[نشاۃ ثانيه واري معمارِي|نشاۃ ثانيه واري معمارِي تحريڪ]] جو بنياد، ۽ [[پيلاڊيئن ازم]] جو گهر هجڻ؛ اهو اهڙو انداز هو جنهن [[نوڪلاسيڪي معمارِي]] جهڙين تحريڪن کي متاثر ڪيو ۽ سڄي دنيا ۾ ملڪاڻن گهرن جي ڊزائنن تي اثر وڌو، خاص ڪري برطانيا ۽ آمريڪا ۾ سترهين صديءَ جي آخر کان ويهين صديءَ جي شروعات تائين. ڊزائنن جي هڪ مڃيل سلسلي جي شروعات سڀ کان پهرين يونانين ۽ اِيٽرسڪن ماڻهن ڪئي، جيڪو اڳتي وڌي ڪلاسيڪي رومي انداز تائين پهتو،<ref>Sear, Frank. [https://books.google.com/books?id=Rkdt_p6uvw0C&pg=PA10 ''Roman architecture.''] Cornell University Press, 1983. p. 10. Web. 23 September 2011.</ref> پوءِ نشاۃ ثانيه دوران ڪلاسيڪي رومي دور جي ٻيهر بحالي ٿي، ۽ اهو باروڪ دور تائين ارتقا ڪندو رهيو. باسيليڪا جو عيسائي تصور، جيڪو وچئين دور ۾ غالب معمارِي انداز بڻجي ويو، روم ۾ ايجاد ٿيو هو.<ref>[http://www.justitaly.org/italy/architecture/christian-byzanthine.asp Italy Architecture: Early Christian and Byzanthine] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130328131150/http://www.justitaly.org/italy/architecture/christian-byzanthine.asp|date=28 March 2013}}, ItalyTravel.com</ref> [[رومانسڪ معمارِي]]، جيڪا تقريباً 800ع کان 1100ع تائين عروج تي رهي، اطالوي معمارِي جي سڀ کان وڌيڪ زرخيز ۽ تخليقي دورن مان هڪ هئي، جڏهن [[پيزا جو جهڪيل مينار]] ۽ ميلان ۾ [[سينٽ امبروجيو جي باسيليڪا]] جهڙا شاهڪار تعمير ٿيا. اها رومي محرابن، رنگين شيشي وارن دريچن ۽ وڪڙيل ٿنڀن جي استعمال لاءِ مشهور هئي. اطالوي رومانسڪ معمارِي جي بنيادي جدت [[والٽ (معمارِي)|والٽ]] هئي، جيڪا ان کان اڳ اولهندي معمارِي ۾ ڪڏهن به نه ڏٺي وئي هئي.<ref>[http://www.justitaly.org/italy/architecture/romanesque.asp Italy Architecture: Romanesque] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130328120342/http://www.justitaly.org/italy/architecture/romanesque.asp|date=28 March 2013}}, ItalyTravel.com</ref> اطالوي معمارِي [[نشاۃ ثانيه]] دوران نمايان طور ارتقا ڪئي. [[فليپو برونيلليسڪي]] [[فلورينس گرجاگھر|فلورينس جي گرجاگھر]] لاءِ پنهنجي گنبذ وسيلي معمارِي ڊزائن ۾ حصو وڌو، جيڪو انجنيئرنگ جو اهڙو ڪارنامو هو، جيڪو قديم زماني کان پوءِ نه ڏٺو ويو هو.<ref>{{Cite book|last1=Campbell|first1=Stephen J|title=Italian Renaissance Art|last2=Cole|first2=Michael Wayne|publisher=Thames & Hudson Inc|year=2012|location=New York|pages=95–97}}</ref> اطالوي نشاۃ ثانيه واري معمارِي جي مشهور ڪاميابي [[سينٽ پيٽر جي باسيليڪا]] هئي، جنهن کي [[دوناٽو برامانتي]] سورهين صديءَ جي شروعات ۾ ڊزائن ڪيو. [[اندريا پيلاڊيو]] پنهنجي ڊزائن ڪيل ولاز ۽ محلن وسيلي سڄي اولهندي يورپ جي معمارن تي اثر وڌو.<ref>{{Cite web|title=City of Vicenza and the Palladian Villas of the Veneto|url=https://whc.unesco.org/en/list/712|website=UNESCO World Heritage Centre}}</ref> [[باروڪ معمارِي|باروڪ دور]] شاندار اطالوي معمار پيدا ڪيا. پوئين باروڪ ۽ [[روڪوڪو]] معمارِي جو سڀ کان اصلي ڪم [[ستوپينيجي جو شڪار محل]] آهي.<ref>R. De Fusco, ''A thousand years of architecture in Europe'', pg. 443.</ref> 1752ع ۾، [[لوئيجي وانويتيلي]] [[ڪاسيرتا جو شاهي محل]] تعمير ڪرڻ شروع ڪيو.<ref>{{Cite book|last=Hersey|first=George|title=Architecture and Geometry in the Age of the Baroque|publisher=University of Chicago Press|year=2001|isbn=0-2263-2784-1|location=Chicago|page=119}}</ref> ارڙهين صديءَ جي آخر ۽ اڻويهين صديءَ جي شروعات ۾، اٽلي [[نوڪلاسيڪي معمارِي|نوڪلاسيڪي معمارِي تحريڪ]] کان متاثر ٿيو. ولاز، محل، باغ، اندروني سجاوٽ ۽ فن ٻيهر قديم رومي ۽ يوناني موضوعن تي ٻڌل ٿيڻ لڳا.<ref>[http://www.justitaly.org/italy/architecture/neoclassicism.asp Italy Architecture: Neoclassicism] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130328084932/http://www.justitaly.org/italy/architecture/neoclassicism.asp|date=28 March 2013}}, ItalyTravel.com</ref> [[اطالوي فاشزم|فاشسٽ دور]] دوران، نام نهاد "[[نويچينتو تحريڪ]]" عروج تي آئي، جيڪا سامراجي روم جي ٻيهر دريافت تي ٻڌل هئي. [[مارچيلو پياچينتيني]]، جيڪو شهرن جي شهري تبديليءَ جو ذميوار هو، سادي بڻايل نوڪلاسيڪيت جو هڪ روپ جوڙيو.<ref>{{Cite news|title=Renzo Piano|url=https://www.nytimes.com/topic/person/renzo-piano|access-date=20 August 2017|work=The New York Times}}</ref> === بصري فن === {{Main|اطالوي فن}} [[File:Leonardo da Vinci (1452-1519) - The Last Supper (1495-1498).jpg|thumb|''[[آخري دعوت (ليونارڊو دا ونچي)|آخري دعوت]]'' (1494–1499)، [[ليونارڊو دا ونچي]]، [[سانتا ماريا ديللي گراتسي، ميلان|سانتا ماريا ديللي گراتسي جو گرجاگھر]]، ميلان]] اطالوي بصري فنن جي تاريخ [[اولهندي مصوري]] لاءِ اهم آهي. [[رومي فن]] يونان کان متاثر هو ۽ ان کي قديم يوناني مصوريءَ جو وارث سمجهي سگهجي ٿو. رومي مصوريءَ مان رڳو ديواري مصوريون باقي بچيون آهن.<ref>{{Cite web|title=Roman Painting|url=http://www.art-and-archaeology.com/roman/painting.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130726163006/http://art-and-archaeology.com/roman/painting.html|archive-date=26 July 2013|publisher=art-and-archaeology.com}}</ref> انهن ۾ [[ٽرومپ لوئيل]]، ڪاذب منظرڪشي ۽ خالص منظرنگاريءَ جا سڀ کان پهريان مثال شامل ٿي سگهن ٿا.<ref>{{Cite web|title=Roman Wall Painting|url=http://www.accd.edu/sac/vat/arthistory/arts1303/Rome4.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20070319123717/http://www.accd.edu/sac/vat/arthistory/arts1303/Rome4.htm|archive-date=19 March 2007|publisher=accd.edu}}</ref> اطالوي نشاۃ ثانيه کي مصوريءَ جو [[سونهري دور (استعارو)|سونهري دور]] سمجهيو وڃي ٿو، جيڪو پندرهين صديءَ کان سورهين صديءَ جي آخر تائين پکڙيل هو ۽ اٽلي کان ٻاهر به وڏو اثر رکندڙ هو. [[مساچچو]]، [[فليپو لپي]]، [[تنتوريتو]]، [[ساندرو بوتيچيللي]]، [[ليونارڊو دا ونچي]]، [[مائيڪل اينجلو]]، [[رافائيل]] ۽ [[تيتسيان]] جهڙن فنڪارن [[منظرڪشي (گرافڪ)|منظرڪشي]] جي استعمال ذريعي مصوريءَ کي وڌيڪ بلند سطح تي پهچايو. مائيڪل اينجلو مجسما ساز طور پڻ سرگرم هو؛ سندس ڪمن ۾ ''[[ڊيوڊ (مائيڪل اينجلو)|ڊيوڊ]]''، ''[[پيتا (مائيڪل اينجلو)|پيتا]]'' ۽ ''[[موسى (مائيڪل اينجلو)|موسى]]'' جهڙا شاهڪار شامل آهن. پندرهين ۽ سورهين صديءَ ۾، [[اعليٰ نشاۃ ثانيه]] هڪ اندازي فن کي جنم ڏنو، جنهن کي [[مينرزم]] چيو وڃي ٿو. سورهين صديءَ جي شروعات واري فن کي نمايان ڪندڙ متوازن ترتيبن ۽ منظرڪشيءَ ڏانهن عقلي طريقيڪار جي جاءِ تي، مينرسٽ فنڪارن بي ثباتي، بناوٽ ۽ شڪ کي اختيار ڪيو. [[پيئرو ديللا فرانچيسڪا]] جا بي چين نه ٿيندڙ چهرا ۽ اشارا ۽ رافائيل جون پرسڪون مريمون، [[پونتورمو]] جي پريشان اظهار ۽ [[ايل گريڪو]] جي جذباتي شدت سان بدلجي ويون. [[File:Sandro Botticelli - La nascita di Venere - Google Art Project - edited.jpg|thumb|''[[وينس جو جنم]]'' (1484–1486)، [[ساندرو بوتيچيللي]]، [[اُففيتسي گيلري]]، فلورينس]] سترهين صديءَ ۾، [[اطالوي باروڪ]] جي عظيم ترين مصورن ۾ [[ڪاراواجو]]، [[آرتيميسيا جينتيليسڪي]]، [[ڪارلو ساراسيني]] ۽ [[بارتولوميو مانفريدي]] شامل آهن. ارڙهين صديءَ ۾، [[اطالوي روڪوڪو فن|اطالوي روڪوڪو]] بنيادي طور [[ارڙهين صديءَ جو فرانسيسي فن|فرانسيسي]] [[روڪوڪو]] کان متاثر هو. اطالوي نوڪلاسيڪي مجسما سازي، [[انتونيو ڪانووا]] جي عريان مجسمن سان گڏ، تحريڪ جي مثالي رخ تي مرڪوز رهي. اڻويهين صديءَ ۾، رومانوي مصورن ۾ [[فرانچيسڪو هايز]] ۽ [[فرانچيسڪو پوديستي]] شامل هئا. [[امپريشنزم]] فرانس کان اٽلي ۾ ''[[ماڪيايولي]]'' وسيلي آيو، ۽ [[حقيقت نگاري (فنون)|حقيقت نگاري]] [[جوآڪينو توما]] ۽ [[جيوسيپي پيلليتسا دا وولپيدو]] وسيلي آئي. ويهين صديءَ ۾، [[مستقبل نگاري]] سان گڏ، اٽلي مصوري ۽ مجسما سازيءَ جي ارتقا ۾ ٻيهر هڪ بنيادي ملڪ طور اڀريو. مستقبل نگاريءَ کان پوءِ [[جورجو دي ڪيريڪو]] جون مابعدالطبيعي مصوريون آيون، جن [[سررئيلسٽن]] تي اثر وڌو.<ref>Gale, Matthew. "Pittura Metafisica". ''Grove Art Online. Oxford Art Online''. Oxford University Press. Web.</ref> === ادب === {{Main|اطالوي ادب}} رسمي لاطيني ادب 240 ق.م. ۾ شروع ٿيو، جڏهن روم ۾ پهريون اسٽيج ڊرامو پيش ڪيو ويو.<ref>Duckworth, George Eckel. [https://books.google.com/books?id=BuLEo5U9sb0C&pg=PA3 ''The nature of Roman comedy: a study in popular entertainment.''] University of Oklahoma Press, 1994. p. 3. Web. 15 October 2011.</ref> لاطيني ادب انتهائي اثرائتو هو ۽ اڄ به آهي، جنهن ۾ ڪيترائي ليکڪ، شاعر، فلسفي ۽ مؤرخ شامل آهن، جهڙوڪ [[پليني دي ايلڊر]]، [[پليني دي ينگر]]، [[ورجل]]، [[هوريس]]، [[پروپرشيس]]، [[اووڊ]] ۽ [[ليوي]]. رومي پنهنجي زباني روايت، شاعري، ڊرامي ۽ قطعات لاءِ مشهور هئا.<ref>{{Cite book|url={{Google books|LHA_SydyKOYC|page=PA39|keywords=|text=|plainurl=yes}}|title=Poetry and Drama: Literary Terms and Concepts.|date=2011|publisher=The Rosen Publishing Group|isbn=978-1-6153-0490-5|access-date=18 October 2011}}</ref> تيرهين صديءَ جي شروعات ۾، [[فرانسس آف اسيسي]] پهريون اطالوي شاعر هو، پنهنجي مذهبي گيت ''[[سج جو گيت]]'' سان.<ref>{{Cite book|url={{Google books|3uq0bObScHMC|keywords=|text=|plainurl=yes}}|title=The Cambridge History of Italian Literature|publisher=Cambridge University Press|year=1999|isbn=978-0-5216-6622-0|editor-last=Brand|editor-first=Peter|chapter=2 – Poetry. Francis of Assisi (pp. 5ff.)|access-date=31 December 2015|editor-last2=Pertile|editor-first2=Lino|editor-link2=لينو پيرتيلي|chapter-url={{Google books|3uq0bObScHMC|page=PA5|keywords=|text=|plainurl=yes}}|archive-url=https://web.archive.org/web/20160610172548/https://books.google.com/books?id=3uq0bObScHMC&printsec=frontcover|archive-date=10 June 2016|url-status=live}}</ref> [[File:Dante03.jpg|thumb|upright=.8|[[دانتي اليگهيئري]]، جنهن جي ڪمن جديد اطالوي ٻوليءَ جي بنياد وجهڻ ۾ مدد ڪئي، [[وچئين دور]] جي عظيم ترين شاعرن مان هڪ سمجهيو وڃي ٿو. سندس رزمي نظم ''[[ڊيوائن ڪاميڊي]]'' [[عالمي ادب]] جي بهترين ڪمن ۾ شمار ٿئي ٿو.]] تيرهين صديءَ ۾، سسلي ۾ [[شهنشاهه فريڊرڪ ٻيون]] جي درٻار ۾، پرووانسال صورتن ۽ موضوعن تي ٻڌل غنائي شاعري مقامي عام ٻوليءَ جي هڪ نفيس صورت ۾ لکي وئي. انهن شاعرن مان هڪ [[جياڪومو دا لينتيني]] هو، جيڪو [[سونٽ]] جي صورت جو موجد هو؛ سڀ کان مشهور ابتدائي سونٽ نگار [[پيٽرارڪ]] هو.<ref>Ernest Hatch Wilkins, ''The invention of the sonnet, and other studies in Italian literature'' (Rome: Edizioni di Storia e letteratura, 1959), 11–39</ref> [[گويڊو گوئينيتسيلي]] ''[[دولچي ستل نووو]]'' جو باني آهي، جيڪا اهڙي شعري مکتب هئي جنهن محبت جي شاعريءَ ۾ فلسفيانه پاسو شامل ڪيو. محبت جي هن نئين سمجهه، جيڪا نرم انداز ۾ ظاهر ڪئي وئي، فلورينس جي شاعر [[دانتي اليگهيئري]] کي متاثر ڪيو، جنهن جديد اطالوي ٻوليءَ جو بنياد وڌو. دانتي جو ڪم، ''[[ڊيوائن ڪاميڊي]]''، ادب جي بهترين ڪمن مان آهي.<ref name="Bloom">{{Cite book|last=Bloom|first=Harold|author-link=هيرلڊ بلوم|url=https://archive.org/details/westerncanonbook00bloorich|title=The Western Canon|publisher=Harcourt Brace|year=1994|isbn=978-0-1519-5747-7|url-access=registration}} See also [[اولهندي ڪينن]] for other "canons" that include the ''Divine Comedy''.</ref> پيٽرارڪ ۽ [[جيوواني بوڪاچچو]] قديم دور جي ڪمن کي ڳوليو ۽ انهن جي پيروي ڪئي ۽ پنهنجي فني شخصيتن کي سنواريو. پيٽرارڪ پنهنجي نظمن جي مجموعي ''[[اِل ڪانتسونيري]]'' وسيلي شهرت ماڻي. بوڪاچچو جو ''[[دي ڊيڪاميرون]]'' پڻ برابر اثرائتو هو، جيڪو ننڍين ڪهاڻين جو تمام مشهور مجموعو آهي.<ref>{{Cite encyclopedia|title=Giovanni Boccaccio: The Decameron.|encyclopedia=[[انسائيڪلوپيڊيا برٽانيڪا]]|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/70836/Giovanni-Boccaccio/755/The-Decameron|access-date=18 December 2013|archive-url=https://web.archive.org/web/20131219020413/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/70836/Giovanni-Boccaccio/755/The-Decameron|archive-date=19 December 2013|url-status=live}}</ref> نشاۃ ثانيه جي ليکڪن جي ڪمن ۾ [[نيڪولو ميڪياويلي]] جو ''[[دي پرنس]]'' شامل آهي، جيڪو سياسي سائنس تي هڪ مضمون آهي، جنهن ۾ "اثرائتي حقيقت" کي ڪنهن به مجرد مثالي تصور کان وڌيڪ اهم سمجهيو ويو آهي. [[جيوواني فرانچيسڪو سترپارولا]] ۽ [[جيمباتيستا باسيلي]]، جن بالترتيب ''[[سترپارولا جون مزاحيه راتيون]]'' (1550–55) ۽ ''[[پينتاميرون]]'' (1634) لکيا، يورپ ۾ پري ڪهاڻين جي سڀ کان پهرين معلوم صورتن مان ڪجهه ڇاپيون.<ref>Steven Swann Jones, ''The Fairy Tale: The Magic Mirror of Imagination'', Twayne Publishers, New York, 1995, {{ISBN|0-8057-0950-9}}, p. 38; Bottigheimer 2012a, 7; Waters 1894, xii; Zipes 2015, 599.; {{Citation|last1=Opie|first1=Iona|title=The Classic Fairy Tales|year=1974|url=https://archive.org/details/classicfairytale00opie_0|place=Oxford and New York|publisher=Oxford University Press|isbn=978-0-1921-1559-1|last2=Opie|first2=Peter|author-link=آئيونا اوپي|author-link2=پيٽر اوپي}} See p. 20. The claim for earliest fairy-tale is still debated, see for example Jan M. Ziolkowski, ''Fairy tales from before fairy tales: the medieval Latin past of wonderful lies'', University of Michigan Press, 2007. Ziolkowski examines [[ايگبرٽ آف ليئج]]'s Latin beast poem ''Fecunda natis'' (''The Richly Laden Ship'', c. 1022/24), the earliest known version of "[[ننڍڙي ڳاڙهي ٽوپي]]". Further info: [https://web.archive.org/web/20071023044216/http://www.leithart.com/archives/003139.php Little Red Pentecostal], Peter J. Leithart, 9 July 2007.</ref> باروڪ دور [[گليليو]] جي صاف سائنسي نثر کي جنم ڏنو. سترهين صديءَ ۾، [[آرڪيڊيا اڪيڊمي|آرڪيڊين]] شاعريءَ ۾ سادگي ۽ ڪلاسيڪي ضبط بحال ڪرڻ لاءِ هڪ تحريڪ شروع ڪئي.<ref>{{Cite web|url=https://www.britannica.com/topic/Academy-of-Arcadia|title=Academy of Arcadia &#124; Neapolitan Poets, Arcadian Shepherds & Arcadian Landscape &#124; Britannica|website=www.britannica.com|accessdate=19 November 2025}}</ref> اطالوي ليکڪن اڻويهين صديءَ ۾ رومانويت کي اختيار ڪيو؛ اها [[ريزورجيمنتو]] جي خيالن سان هم وقت هئي، اها تحريڪ جنهن اطالوي اتحاد آندو. اتحاد جي خبر [[ويتوريو الفيري]]، [[اوگو فوسڪولو]] ۽ [[جياڪومو ليوپاردي]] جهڙن شاعرن اڳواٽ ڏني. اهم اطالوي رومانوي ليکڪ [[اليساندرو مانزوني]] جا ڪم، پنهنجي حب الوطنيءَ واري پيغام ۽ جديد، متحد اطالوي ٻوليءَ جي ترقيءَ ۾ سندس ڪوششن سبب، اطالوي اتحاد جي علامت آهن.<ref>{{Cite web|date=18 May 2023|title=Alessandro Manzoni {{!}} Italian author|url=https://www.britannica.com/biography/Alessandro-Manzoni|website=Encyclopædia Britannica}}</ref> [[File:Portrait of Niccolò Machiavelli.jpg|thumb|upright=.8|[[ميڪياويلي]]، جديد [[سياسي سائنس]] جو باني]] اڻويهين صديءَ جي آخر ۾، ''[[ويرزمو (ادب)|ويرزمو]]'' نالي هڪ ادبي تحريڪ، جنهن حقيقت نگاريءَ کي ساراهيو، اطالوي ادب ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو. [[ايميليو سالگاري]]، جيڪو ايڪشن-ايڊوينچر [[سواش بڪلر]]ن جو ليکڪ ۽ سائنس فڪشن جو اڳواڻ هو، پنهنجي ''[[ساندوڪان]]'' سلسلو شايع ڪيو.<ref>{{Cite book|last1=Gaetana Marrone|url={{Google books|d9NcAgAAQBAJ|page=PA1654|keywords=|text=|plainurl=yes}}|title=Encyclopedia of Italian Literary Studies|last2=Paolo Puppa|publisher=Routledge|year=2006|isbn=978-1-1354-5530-9|page=1654}}</ref> 1883ع ۾، [[ڪارلو ڪولودي]] ''[[پنوڪيو جون مهمون]]'' شايع ڪيو، جيڪو ڪنهن اطالوي ليکڪ جو سڀ کان مشهور ٻارن جو ڪلاسيڪي ڪتاب بڻيو ۽ دنيا جي [[ترجمن جي تعداد موجب ادبي ڪمن جي فهرست|سڀ کان وڌيڪ ترجمو ٿيل]] غير مذهبي ڪتابن مان هڪ آهي.<ref>Giovanni Gasparini. ''La corsa di Pinocchio''. Milano, Vita e Pensiero, 1997. p. 117. {{ISBN|8-8343-4889-3}}</ref> [[مستقبل نگاري]] نالي تحريڪ ويهين صديءَ جي شروعات ۾ ادب تي اثر انداز ٿي. [[فليپو توماسو مارينيتي]] ''[[مستقبل نگاري جو منشور]]'' لکيو ۽ اهڙي ٻولي ۽ استعارن جي استعمال جو مطالبو ڪيو، جيڪي مشيني دور جي رفتار، تحرڪ ۽ تشدد کي عظمت ڏين.<ref>{{Cite book|title=The 20th-Century art book.|publisher=Phaidon Press|year=2001|isbn=978-0-7148-3542-6|edition=Reprinted.|location=dsdLondon}}</ref> جديد ادبي شخصيتن ۾ [[گابريئلي دانونتسيو]]، قوم پرست شاعر [[جيوسوئي ڪارڊوچچي]]، 1906ع جو نوبل انعام ماڻيندڙ، حقيقت نگار ليکڪا [[گرازيا ديليدا]]، 1926ع جي انعام يافته، جديد ٿيٽر ليکڪ [[لوئيجي پيرانديللو]]، 1936ع ۾، ننڍين ڪهاڻين جو ليکڪ [[ايتالو ڪالوينو]]، 1960ع ۾، شاعر [[سالوواتوري ڪوازيمودو]]، 1959ع ۾، ۽ [[يوجينيو مونتالي]]، 1975ع ۾، [[امبرتو ايڪو]]، 1980ع ۾، ۽ طنز نگار ۽ ٿيٽر ليکڪ [[داريو فو]]، 1997ع ۾، شامل آهن.<ref>{{Cite web|title=All Nobel Prizes in Literature|url=http://nobelprize.org/nobel_prizes/literature/laureates|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110529091551/http://nobelprize.org/nobel_prizes/literature/laureates|archive-date=29 May 2011|access-date=30 May 2011|publisher=Nobel Foundation}}</ref> === فلسفو === {{Main|اطالوي فلسفو}} اطالوي فلسفي [[اولهندي فلسفو|اولهندي فلسفي]] تي اثر وڌو، جنهن جي شروعات يونانين ۽ رومن کان ٿي، ۽ پوءِ نشاۃ ثانيه جي انسان دوستي، [[روشن خيالي جو دور]] ۽ [[جديد فلسفو]] تائين پهتي.<ref name="Garin">{{Cite book|last=Garin|first=Eugenio|url=https://books.google.com/books?id=sVP3vBmDktQC|title=History of Italian Philosophy|publisher=VIBS|year=2008|isbn=978-9-0420-2321-5}}</ref> اٽلي ۾ باضابطه فلسفو [[فيثاغورث]] متعارف ڪرايو، جيڪو [[ڪروتوني]] ۾ اطالوي فلسفي جي مکتب جو باني هو.<ref>{{Cite book|last=Herodotus|title=The Histories|publisher=Penguin Classics|page=226}}</ref> يوناني دور جي اطالوي فلسفين ۾ [[زينوفينس]]، [[پارمينيدس]] ۽ [[زينو آف ايليا|زينو]] شامل آهن. رومي فلسفين ۾ [[سيسرو]]، [[لوڪريتيوس]]، [[سينيڪا دي ينگر]]، [[پلوٽارڪ]]، [[ايپيڪتيتس]]، [[مارڪس اوريليئس]] ۽ [[آگسٽين آف هيپو]] شامل آهن.<ref name="Garin"></ref> [[File:Famous Italian philosophers.jpg|thumb|مٿي کاٻي پاسي کان گهڙيءَ جي رخ ۾: [[ٿامس اڪوئناس|اڪوئناس]]، ديني عالم؛<ref>{{Cite web|title=St. Thomas Aquinas {{!}} Biography, philosophy, & Facts|url=https://www.britannica.com/biography/Saint-Thomas-Aquinas|access-date=20 January 2020|website=Encyclopædia Britannica}}</ref> [[جورڊانو برونو|برونو]]، [[ڪائناتيات دان]]؛<ref>Gatti, Hilary. ''Giordano Bruno and Renaissance Science: Broken Lives and Organizational Power''. Cornell University Press, 2002, 1. {{ISBN|0-8014-8785-4}}.</ref> [[چيزاري بيڪاريا|بيڪاريا]]، [[جرم شناس]]؛<ref name="Hostettler-2011">{{Cite book|last=Hostettler|first=John|title=Cesare Beccaria: The Genius of 'On Crimes and Punishments'|date=2011|publisher=Waterside Press|isbn=978-1-9043-8063-4|location=Hampshire|page=160}}</ref> ۽ [[ماريا مونٽيسوري|مونٽيسوري]]، [[مونٽيسوري تعليم]] واري<ref name="Montessori">{{Cite web|title=Introduction to Montessori Method|url=https://amshq.org/Montessori-Education/Introduction-to-Montessori|publisher=American Montessori Society}}</ref>]] اطالوي وچئين دور جو فلسفو بنيادي طور عيسائي هو، ۽ ان ۾ [[ٿامس اڪوئناس]] جهڙا ديني عالم شامل هئا، جيڪو [[فطري الٰهيات]] جو ڪلاسيڪي حامي هو، جنهن [[ارسطوي فلسفو]] عيسائيت ۾ ٻيهر متعارف ڪرايو.<ref>{{Cite web|last=Blair|first=Peter|title=Reason and Faith: The Thought of Thomas Aquinas|url=http://www.dartmouthapologia.org/articles/show/125|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20130913011656/http://www.dartmouthapologia.org/articles/show/125|archive-date=13 September 2013|access-date=18 December 2013|website=The Dartmouth Apologia}}</ref> نشاۃ ثانيه جي فلسفين ۾ شامل آهن: [[جورڊانو برونو]]، اولهه جي هڪ اهم سائنسي شخصيت؛ [[مارسيليو فيچينو]]، انسان دوست فلسفي؛ ۽ [[نيڪولو ميڪياويلي]]، جديد [[سياسي سائنس]] جو هڪ باني. ميڪياويلي جو سڀ کان مشهور ڪم ''[[دي پرنس]]'' آهي، جنهن جو سياسي فڪر ۾ حصو سياسي [[مثاليت پسندي]] ۽ [[حقيقت پسندي (بين الاقوامي لاڳاپا)|حقيقت پسندي]] جي وچ ۾ بنيادي وڇوڙو آهي.<ref>Moschovitis Group Inc, Christian D. Von Dehsen and Scott L. Harris, ''Philosophers and religious leaders'', (The Oryx Press, 1999), 117.</ref><ref>{{Cite web|title=The Enlightenment throughout Europe|url=http://history-world.org/enlightenment_throughout_europe.htm|archive-url=https://web.archive.org/web/20130123082708/http://history-world.org/enlightenment_throughout_europe.htm|archive-date=23 January 2013|access-date=12 December 2017|website=International World History Project}}</ref> [[پادووا]]، [[بولونيا]] ۽ [[نيپلز]] جهڙا يونيورسٽي شهر علم ۽ تحقيق جا مرڪز رهيا، جن ۾ [[جيامباتيستا ويڪو]] جهڙا فلسفي شامل هئا.<ref name="maritain.nd.edu">{{Cite web|title=History of Philosophy 70|url=http://maritain.nd.edu/jmc/etext/hop70.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20170525033238/http://maritain.nd.edu/jmc/etext/hop70.htm|archive-date=25 May 2017|access-date=12 December 2017|website=maritain.nd.edu}}</ref> [[چيزاري بيڪاريا]] روشن خياليءَ جي اهم شخصيت ۽ [[ڪلاسيڪي مکتب (جرم شناسي)|ڪلاسيڪي فوجداري نظريي]] ۽ [[سزا شناسي]] جو پيءُ هو.<ref name="Hostettler-2011"></ref> اٽلي ۾ 1800ع واري ڏهاڪي ۾ هڪ مشهور فلسفيانه تحريڪ هئي، جنهن ۾ [[مثاليت پسندي]]، [[حسيت]] ۽ [[تجربيت]] شامل هئا.<ref name="maritain.nd.edu"></ref> اڻويهين صديءَ جي آخر ۽ ويهين صديءَ دوران ٻيون تحريڪون پڻ مقبول ٿيون، جهڙوڪ [[وجودي الٰهيات]]،<ref>{{Cite journal|last=Scarangello|first=Anthony|year=1964|title=Major Catholic-Liberal Educational Philosophers of the Italian Risorgimento|journal=History of Education Quarterly|volume=4|issue=4|pages=232–250|doi=10.2307/367499|jstor=367499|s2cid=147563567}}</ref> [[اٽلي ۾ انارڪزم|انارڪزم]]، ڪميونزم، سوشلزم، مستقبل نگاري، فاشزم ۽ عيسائي جمهوريت.<ref>{{Cite book|last=Pernicone|first=Nunzio|title=Italian Anarchism 1864–1892 |publisher=AK Press|year=2009|pages=111–113}}</ref> [[انتونيو گرامشي]] ڪميونسٽ نظريي اندر اڃا تائين لاڳاپيل فلسفي آهي، جنهن کي [[ثقافتي بالادستي]] جو نظريو ٺاهڻ جو ڪريڊٽ ڏنو وڃي ٿو. اطالوي فلسفين غير مارڪسي [[لبرل سوشلزم]] واري فلسفي جي ترقيءَ ۾ اثر وڌو. 1960ع واري ڏهاڪي ۾، کاٻي ڌر جي ڪارڪنن [[اختيار مخالف]] مزدور نواز نظرين کي اختيار ڪيو، جيڪي [[خودمختيار تحريڪ]] ۽ [[ورڪرزم]] جي نالي سان مشهور ٿيا.<ref>{{Cite book|last1=Balestrini|first1=Nanni|title=L'orda d'oro 1968–1977. La grande ondata rivoluzionaria e creativa, politica ed esistenziale |last2=Moroni|first2=Primo|publisher=SugarCo|year=1997|isbn=8-8078-1462-5}}</ref> [[اطالوي فيمينسٽن]] ۾ [[سيبيلا اليرامو]]، [[الائدي گوالبيرتا بيڪاري]] ۽ [[آنا ماريا موتسوني]] شامل آهن، ۽ پروٽو-فيمينسٽ فلسفن کي اڳ ۾ ئي اطالوي ليکڪن ڇُهيو هو. اطالوي تعليمدان [[ماريا مونٽيسوري]] [[مونٽيسوري تعليم|اهڙو تعليمي فلسفو]] پيدا ڪيو، جيڪو سندس نالي سان سڃاتو وڃي ٿو.<ref name="Montessori"></ref> [[جيوسيپي پيانو]] تجزياتي فلسفي ۽ رياضيات جي جديد فلسفي جو باني هو. تجزياتي فلسفين ۾ [[ڪارلو پينڪو]]، [[گلوريا اوريجي]]، [[پيئرئنا گاراواسو]] ۽ [[لوچانو فلوريدي]] شامل آهن.<ref name="Garin"></ref> === ٿيٽر === {{Main|اٽلي جو ٿيٽر}} [[File:Gemälde des Hieronymus Francken - Die Compagnia dei Comici Gelosi bei einer Aufführung in Paris.jpg|thumb|[[ڪوميڊيا ديل آرٽي]] جو ٽولو [[آئي جيلوسي]] پرفارم ڪندي، [[هيرونيمس فرانڪن اول]] جو ڪم، {{circa|1590}}]] اطالوي ٿيٽر وچئين دور ۾ وجود ۾ آيو، جنهن جا اڳوڻا بنياد ڏکڻ اٽليءَ جي قديم يوناني ڪالونين ([[ميگنا گريشيا]])،<ref>{{Cite web|title=Storia del Teatro nelle città d'Italia|url=https://www.melogranoarte.it/storia-del-teatro-nelle-citta-ditalia|access-date=27 July 2022|language=it}}</ref> گڏوگڏ [[اٽالڪ قومون|اٽالڪ قومن]] جي ٿيٽر<ref>{{Cite web|title=Storia del teatro: lo spazio scenico in Toscana|url=https://brunelleschi.imss.fi.it/itinerari/itinerario/storiateatrospazioscenicotoscana.html|access-date=28 July 2022|language=it}}</ref> ۽ [[قديم روم جو ٿيٽر]] تائين پهچن ٿا. ٻه مکيه رستا هئا، جن وسيلي ٿيٽر ترقي ڪئي. پهريون، ڪيٿولڪ مذهبي عبادتن جي ڊرامائي صورت، ۽ ٻيو، تماشي جي بت پرست صورتن مان ٺهيل هو، جهڙوڪ شهري ميلن لاءِ اسٽيجنگ، درٻاري مسخرن جون تياريون، ۽ [[ٽروباڊور]]ن جا گيت.<ref>Of this second line, Dario Fo speaks of a true alternative culture to the official one: although widespread as an idea, some scholars such as {{Ill|Giovanni Antonucci|it}} do not agree in considering it as such. In this regard, see {{Cite book|last=Antonucci|first=Giovanni|title=Storia del teatro italiano|publisher=Newton Compton Editori|year=1995|isbn=978-8-8798-3974-7|pages=10–14|language=it}}</ref> نشاۃ ثانيه واري ٿيٽر جديد ٿيٽر جي شروعات ڪئي. قديم ٿيٽري متن ترجمو ڪيا ويا ۽ درٻارن ۾ اسٽيج ڪيا ويا، ۽ پوءِ عوامي ٿيٽرن ڏانهن منتقل ٿيا. پندرهين صديءَ جي آخر ۾، [[فيرارا]] ۽ روم جا شهر ٿيٽر جي ٻيهر دريافت ۽ تجديد لاءِ اهم هئا.<ref>{{Cite book|last=Antonucci|first=Giovanni|title=Storia del teatro italiano|publisher=Newton Compton Editori|year=1995|isbn=978-8-8798-3974-7|page=18|language=it}}</ref> سورهين صديءَ کان ارڙهين صديءَ تائين، [[ڪوميڊيا ديل آرٽي]] [[بداهتي ٿيٽر]] جي هڪ صورت هئي، ۽ اڄ به پيش ڪئي وڃي ٿي. اداڪارن جا گهمندڙ ٽولا کليل هنڌن تي اسٽيج لڳائيندا هئا ۽ [[جگلنگ]]، [[اڪروبيٽڪس]] ۽ مزاحيه ڊرامن جي صورت ۾ وندر فراهم ڪندا هئا. ڊراما لکيل ڊرامائي متن مان پيدا نه ٿيندا هئا، پر ''[[لاتسي]]'' نالي منظرنامن مان، جيڪي اهڙا آزاد ڍانچا هئا، جن جي چوڌاري اداڪار بداهت ڪندا هئا. ''ڪوميڊيا'' جا ڪردار عام طور تي مقرر سماجي قسمن ۽ روايتي ڪردارن جي نمائندگي ڪندا هئا، جن مان هر هڪ جو پنهنجو جدا [[ڪوميڊيا ديل آرٽي جا لباس|لباس]] هوندو هو.<ref>{{Cite book|last1=Chaffee, Judith|title=The Routledge Companion to Commedia Dell'Arte|last2=Crick, Olly|publisher=Rutledge Taylor and Francis Group|year=2015|isbn=978-0-4157-4506-2|location=London and New York|page=1}}</ref> ڪوميڊيا ديل آرٽي جي پهرين رڪارڊ ٿيل پرفارمنسون 1551ع جي شروعات ۾ روم مان مليون.<ref>{{Cite book|last=Katritzky|first=M. A.|url=https://books.google.com/books?id=9fV4gz5FmiAC&q=the+art+of+commedia|title=The Art of Commedia: A Study in the Commedia dell'arte 1560–1620 with Special Reference to the Visual Records |publisher=Editions Rodopi|year=2006|isbn=978-9-0420-1798-6|location=New York|page=82}}</ref> عورتن جا ڪردار عورتن ئي ادا ڪيا، جن جو دستاويزي ثبوت 1560ع واري ڏهاڪي جي شروعات کان ملي ٿو، جنهن ڪري اهي قديم دور کان پوءِ يورپ جون پهريون ڄاتل پيشاور اداڪارائون بڻيون. [[لوڪريتسيا دي سينا]]، جنهن جو نالو 1564ع جي هڪ معاهدي ۾ آيو آهي، نالي سان سڃاتل پهرين اطالوي اداڪاره سڏبي آهي، جڏهن ته [[ونچينزا آرماني]] ۽ [[باربرا فلامينيا]] پهريون [[پريما ڊونا]]ون هيون.<ref>Giacomo Oreglia (2002). Commedia dell'arte. Ordfront. {{ISBN|9-1732-4602-6}}.</ref> بيلٽ نشاۃ ثانيه دوران اٽليءَ ۾ پيدا ٿيو، درٻاري نمائش ۽ شان و شوڪت جي واڌ ويجهه طور.<ref>{{Cite web|title=The Ballet|url=http://www.metmuseum.org/toah/hd/balt/hd_balt.htm|website=metmuseum.org|date=October 2004 }}</ref><ref>{{Cite web|title=Andros on Ballet – Catherine Medici De|url=http://www.michaelminn.net/andros/index.php?de_medici_catherine|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20080209205503/http://www.michaelminn.net/andros/index.php?de_medici_catherine|archive-date=9 February 2008|website=michaelminn.net}}</ref> === موسيقي === {{Main|اٽلي جي موسيقي}} {{multiple image | align = right | image1 = Old violin.jpg | width1 = 106 | alt1 = | caption1 = | image2 = Pianoforte Verticale.jpg | width2 = 197 | alt2 = | caption2 = | footer = ڪلاسيڪي موسيقي سان لاڳاپيل ساز، جن ۾ وائلن ۽ پيانو شامل آهن، اٽلي ۾ ايجاد ٿيا.<ref name="Erlich"/> }} [[اطالوي لوڪ موسيقي|لوڪ]] کان [[يورپي ڪلاسيڪي موسيقي|ڪلاسيڪي]] تائين، موسيقي اطالوي ثقافت جو اندروني حصو آهي. ڪلاسيڪي موسيقي سان لاڳاپيل ساز، جن ۾ پيانو ۽ وائلن شامل آهن، اٽلي ۾ ايجاد ٿيا،<ref name="Erlich">{{Cite book|last=Erlich|first=Cyril|title=The Piano: A History|publisher=Oxford University Press, US; Revised edition|year=1990|isbn=978-0-1981-6171-4}}; {{Cite book|last=Allen|first=Edward Heron|title=Violin-making, as it was and is: Being a Historical, Theoretical, and Practical Treatise on the Science and Art of Violin-making, for the Use of Violin Makers and Players, Amateur and Professional. Preceded by An Essay on the Violin and Its Position as a Musical Instrument|date=1914|publisher=E. Howe}} Accessed 5 September 2015.</ref> ۽ ڪيترين موجوده صورتن، جهڙوڪ [[سمفني]]، ڪنسرٽو ۽ [[سوناتا]]، جون پاڙون سورهين ۽ سترهين صديءَ جي اطالوي موسيقيءَ جي نون تجربن تائين پهچن ٿيون. اٽلي جي سڀ کان مشهور موسيقارن ۾ نشاۃ ثانيه جا [[جيوواني پيئرلوئيجي دا پالسترينا|پالسترينا]]، [[مونتيوردي]] ۽ [[ڪارلو جيسوالدو|جيسوالدو]]؛ [[باروڪ موسيقي|باروڪ]] جا [[دومينيڪو اسڪارلاتي|اسڪارلاتي]] ۽ [[ويوالدي]]؛ ڪلاسيڪي جا [[پاگانيني]] ۽ [[روسيني]]؛ ۽ رومانوي دور جا [[ويردي]] ۽ [[پوچيني]] شامل آهن. اٽلي ۾ ڪلاسيڪي موسيقيءَ جي مضبوط حيثيت آهي، جنهن جو ثبوت ان جي اوپيرا گهرن، جهڙوڪ لا اسڪالا، ۽ پيانو نواز [[مائوريتسيو پوليني]] ۽ ٽينر [[لوچانو پاواروتي]] جهڙن فنڪارن جي شهرت مان ملي ٿو. اٽلي اوپيرا جي جنم ڀومي طور سڃاتو وڃي ٿو.<ref name="Kimbell, David R.B.-1994">{{Cite book|last=Kimbell, David R.B.|url={{Google books|C37Gq2GagZIC|keywords=|text=|plainurl=yes}}|title=Italian Opera|publisher=Cambridge University Press|year=1994|isbn=978-0-5214-6643-1|access-date=20 December 2009}}</ref> [[اطالوي اوپيرا]] بابت مڃيو وڃي ٿو ته اهو سترهين صديءَ ۾ قائم ٿيو.<ref name="Kimbell, David R.B.-1994"></ref> 1920ع واري ڏهاڪي جي شروعات ۾ متعارف ٿيڻ کان پوءِ، [[جاز]] اٽلي ۾ مضبوط جڳهه حاصل ڪئي، ۽ فاشسٽن جي غير ملڪي مخالف پاليسين باوجود مقبول رهيو. 1970ع واري ڏهاڪي جي [[پروگريسيو راڪ]] ۽ پاپ تحريڪن ۾ اٽلي جي نمائندگي [[پريمياتا فورنيريا مارڪوني|پي ايف ايم]]، [[بانڪو دل موتوو سوڪورسو]]، [[لي اورمي]]، [[گوبلن (بينڊ)|گوبلن]] ۽ [[پوھ (بينڊ)|پوھ]] جهڙن بينڊن ڪئي.<ref>{{Cite book|last=Keller, Catalano and Colicci|url=https://books.google.com/books?id=Gh03DwAAQBAJ&q=keller%20catalano%20and%20colicci&pg=PT1022|title=Garland Encyclopedia of World Music|date=25 September 2017|publisher=Routledge|isbn=978-1-3515-4426-9|pages=604–625}}</ref> ساڳئي دور ۾ [[اٽلي جو سئنيما|اطالوي سئنيما]] ۾ تنوع آيو، ۽ [[چينيچتا]] جي فلمن ۾ [[اينيو موريڪوني]] سميت موسيقارن جا پيچيده موسيقيائي اسکور شامل هئا. 1980ع واري ڏهاڪي ۾، [[اطالوي هپ هاپ]] مان اڀرندڙ پهريون ستارو ڳائڻو [[جووانوتي]] هو.<ref>{{Cite news|last=Sisario|first=Ben|date=3 October 2012|title=A Roman Rapper Comes to New York, Where He Can Get Real|url=https://www.nytimes.com/2012/10/04/arts/music/jovanotti-italian-rapper-brings-his-act-to-new-york.html|url-access=subscription|url-status=live|archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20220103/https://www.nytimes.com/2012/10/04/arts/music/jovanotti-italian-rapper-brings-his-act-to-new-york.html|archive-date=3 January 2022|access-date=24 February 2014|work=The New York Times}}{{Cbignore}}</ref> اطالوي ميٽل بينڊن ۾ [[ريپسوڊي آف فائر]]، [[لاڪونا ڪوئل]]، [[ايلون ڪنگ (بينڊ)|ايلون ڪنگ]]، [[فارگوٽن ٽومب]] ۽ [[فليش گاڊ اپوڪليپس]] شامل آهن.<ref>{{Cite book|last1=Sharpe-Young|first1= Garry|author-link1= MusicMight|title= A–Z of Power Metal|series= Rockdetector Series|year= 2003|publisher= Cherry Red Books|isbn= 978-1-901447-13-2}}</ref> اٽلي [[ڊسڪو]] ۽ [[اليڪٽرانڪ موسيقي]] جي ترقيءَ ۾ حصو وڌو، جنهن ۾ [[اٽالو ڊسڪو]]، جيڪو پنهنجي مستقبل پسند آواز ۽ سنٿيسائيزرن ۽ ڊرم مشينن جي نمايان استعمال لاءِ مشهور آهي، اليڪٽرانڪ ڊانس جي سڀ کان پهرين صنفن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite news|last=McDonnell|first=John|date=1 September 2008|title=Scene and heard: Italo-disco|url=https://www.theguardian.com/music/musicblog/2008/sep/01/sceneandhearditalodisco|access-date=14 July 2012|work=The Guardian|location=London}}</ref> [[جورجو مورودر]] جهڙا پروڊيوسر، جنهن ٽي اڪيڊمي اوارڊ ۽ چار گولڊن گلوب کٽيا، اليڪٽرانڪ ڊانس موسيقيءَ جي ترقيءَ ۾ اثرائتا رهيا.<ref>"This record was a collaboration between Philip Oakey, the big-voiced lead singer of the techno-pop band the Human League, and Giorgio Moroder, the Italian-born father of disco who spent the '80s writing synth-based pop and film music." {{Cite web|last=Evan Cater|title=Philip Oakey & Giorgio Moroder: Overview|url={{AllMusic|class=album|id=r59464|pure_url=yes}}|access-date=21 December 2009|publisher=[[آل ميوزڪ]]}}</ref> اطالوي پاپ جي نمائندگي هر سال [[سانريمو ميوزڪ فيسٽيول]] وسيلي ٿئي ٿي، جنهن [[يوروويزن سانگ ڪانٽيسٽ]] لاءِ الهام طور ڪم ڪيو.<ref>{{Cite web|last=Yiorgos Kasapoglou|date=27 February 2007|title=Sanremo Music Festival kicks off tonight|url=http://www.esctoday.com/news/read/7817|access-date=18 August 2011|publisher=esctoday.com}}</ref> [[جيگليولا چينڪويتي]]، [[توتو ڪوتونيو]] ۽ [[مونياسڪن]] بالترتيب [[يوروويزن سانگ ڪانٽيسٽ 1964|1964ع]]، [[يوروويزن سانگ ڪانٽيسٽ 1990|1990ع]] ۽ [[يوروويزن سانگ ڪانٽيسٽ 2021|2021ع]] ۾ يوروويزن کٽيو. [[دومينيڪو مودونيو]]، [[مينا (اطالوي ڳائڻي)|مينا]]، [[اندريا بوچيلي]]، [[رافائيلا ڪارا]]، [[اِل وولو]]، [[ال بانو]]، [[توتو ڪوتونيو]]، [[نيڪ]]، [[امبرتو توتسي]]، [[جورجيا (ڳائڻي)|جورجيا]]، گريمي کٽيندڙ [[لائورا پائوسيني]]، [[ايروس رامازوتي]]، [[تيتسيانو فيرو]]، مونياسڪن ۽ ٻين ڳائڻن عالمي شهرت ماڻي آهي.<ref>{{Cite web|first=Federica|last=Cirone|date=29 August 2023|title=Cantanti italiani, quali sono quelli che hanno avuto più successo all'estero|url=https://www.socialboost.it/cantanti-italiani-quali-sono-quelli-che-hanno-avuto-piu-successo-allestero/|access-date=5 June 2024|publisher=socialboost.it|language=it}}</ref> === فيشن ۽ ڊزائن === {{Main|اطالوي فيشن|اطالوي ڊزائن}} [[File:Prada milano.JPG|thumb|ميلان ۾ [[گاليريا ويتوريو ايمانوئلي ٻيون]] ۾ [[پرادا]] جو دڪان]] اطالوي فيشن جي ڊگهي روايت آهي. [[گلوبل لئنگئيج مانيٽر]] جي ''Top Global Fashion Capital Rankings'' (2013ع) ۾ روم کي ڇهين ۽ ميلان کي ٻارهين نمبر تي رکيو ويو.<ref>{{Cite web|title=New York Takes Top Global Fashion Capital Title from London, edging past Paris|url=http://www.languagemonitor.com/fashion/sorry-kate-new-york-edges-paris-and-london-in-top-global-fashion-capital-10th-annual-survey|url-status=usurped|archive-url=https://web.archive.org/web/20140222011026/http://www.languagemonitor.com/fashion/sorry-kate-new-york-edges-paris-and-london-in-top-global-fashion-capital-10th-annual-survey|archive-date=22 February 2014|access-date=25 February 2014|publisher=Languagemonitor.com}}</ref> اهم اطالوي فيشن ليبلز — جهڙوڪ [[گوچي]]، [[ارماني]]، [[پرادا]]، [[ورساچي]]، [[ويلنٽينو ايس پي اي|ويلنٽينو]]، [[ڊولچي اينڊ گبانا]] — دنيا جي بهترين فيشن گهرن ۾ شامل آهن. [[بلغاري]]، [[دامياني (زيورن جي ڪمپني)|دامياني]] ۽ [[بوچيلاتي]] جهڙا زيورن جا ادارا اٽلي ۾ قائم ٿيا. فيشن رسالو ''[[ووگ اٽاليا]]'' دنيا جي سڀ کان وڌيڪ معزز فيشن رسالن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite book|last=Press|first=Debbie|url={{Google books|pkeaOOxb_isC|page=PA16|keywords=|text=|plainurl=yes}}|title=Your Modeling Career: You Don't Have to Be a Superstar to Succeed|publisher=Allworth Press|year=2000|isbn=978-1-58115-045-2}}; {{Cite web|last=Cardini|first=Tiziana|date=28 October 2020|title=Get to Know the Young Winners of the 2020 International Talent Support Awards |url=https://www.vogue.com/article/internationa-talent-support-award-2020-winners|website=Vogue}}</ref> اٽلي ڊزائن جي ميدان ۾ نمايان آهي، خاص طور تي اندروني، معمارِي، صنعتي ۽ شهري ڊزائن ۾.<ref>Miller (2005) p. 486</ref><ref>Insight Guides (2004) p. 220</ref> ميلان ۽ تورين ملڪ ۾ معمارِي ۽ صنعتي ڊزائن جا اڳواڻ آهن. ميلان شهر [[فيرا ميلانو]] جي ميزباني ڪري ٿو، جيڪا يورپ جي سڀ کان وڏي ڊزائن نمائش آهي.<ref>{{Cite web|title=Design City Milan|url=http://www.wiley.com/WileyCDA/WileyTitle/productCd-0470026839.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101206052654/http://www.wiley.com/WileyCDA/WileyTitle/productCd-0470026839.html|archive-date=6 December 2010|access-date=3 January 2010|publisher=Wiley}}</ref> ميلان ڊزائن ۽ معمارِي سان لاڳاپيل اهم واقعن ۽ هنڌن جي ميزباني ڪري ٿو، جهڙوڪ ''Fuori Salone'' ۽ [[ميلان فرنيچر فيئر]]، ۽ اهو [[برونو موناري]]، [[لوچيو فونتانا]]، [[اينريڪو ڪاستيلاني]] ۽ [[پيئرو مانزوني]] جهڙن ڊزائنرن جو گهر رهيو آهي.<ref>{{Cite web|title=Frieze Magazine – Archive – Milan and Turin|url=http://www.frieze.com/issue/article/milan_turin|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20100110123141/http://www.frieze.com/issue/article/milan_turin|archive-date=10 January 2010|access-date=3 January 2010|website=Frieze}}</ref> === سئنيما === {{Main|اٽلي جو سئنيما}} اطالوي سئنيما [[لوميئر ڀائرن]] طرفان حرڪتي تصويرن جون نمائشون متعارف ڪرائڻ کان ٿوري ئي پوءِ شروع ٿيو.<ref>{{Cite web|title=L'œuvre cinématographique des frères Lumière – Pays: Italie|url=https://catalogue-lumiere.com/pays/italie|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20180320195614/https://catalogue-lumiere.com/pays/italie|archive-date=20 March 2018|access-date=1 January 2022|language=fr}}; {{Cite web|title=Il Cinema Ritrovato – Italia 1896 – Grand Tour Italiano |url=https://festival.ilcinemaritrovato.it/proiezione/italy-1896-in-honor-of-aldo-bernardini|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20180321124127/https://festival.ilcinemaritrovato.it/proiezione/italy-1896-in-honor-of-aldo-bernardini|archive-date=21 March 2018|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> پهريون اطالوي ڊائريڪٽر [[ويتوريو ڪالچينا]] آهي، جنهن 1896ع ۾ [[پوپ ليو تيرهون]] کي فلمبند ڪيو.<ref>{{Cite web|title=26 febbraio 1896 – Papa Leone XIII filmato Fratelli Lumière |url=https://archivio.quirinale.it/aspr/gianni-bisiach/AV-002-000398/26-febbraio-1896-papa-leone-xiii-filmato-fratelli-lumiere|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> 1914ع جي ''[[ڪابيريا]]'' سڀ کان مشهور اطالوي [[خاموش فلم]] آهي.<ref>{{Citation|title=Cinematografia|volume=III|page=226|year=1970|publisher=[[تريڪاني]]|language=it|encyclopedia=Dizionario enciclopedico italiano}}</ref><ref>{{Cite book|last=Andrea Fioravanti|title=La "storia" senza storia. Racconti del passato tra letteratura, cinema e televisione|publisher=Morlacchi Editore|year=2006|isbn=978-8-8607-4066-3|page=121|language=it}}</ref> يورپ جي سڀ کان پراڻي [[اونگارڊ]] سئنيما تحريڪ، [[اطالوي مستقبل نگاري (سئنيما)|اطالوي مستقبل نگاري]]، 1910ع واري ڏهاڪي جي آخر ۾ ٿي.<ref>{{Cite web|date=30 September 2017|title=Il cinema delle avanguardie|url=https://www.brevestoriadelcinema.org/04-4-il-cinema-delle-avanguardie|access-date=13 November 2022|language=it}}</ref> [[File:Federico Fellini NYWTS 2.jpg|thumb|[[فيديريڪو فيليني]]، جيڪو ويهين صديءَ جي سڀ کان وڌيڪ اثرائتن ۽ وڏي پيماني تي عزت ماڻيندڙ فلمسازن مان هڪ سمجهيو وڃي ٿو<ref>{{Cite web|date=20 January 2022|title=Federico Fellini, i 10 migliori film per conoscere il grande regista|url=https://libreriamo.it/intrattenimento/federico-fellini-i-10-film-regista|access-date=10 September 2022|language=it}}</ref>]] 1920ع واري ڏهاڪي ۾ زوال کان پوءِ، صنعت 1930ع واري ڏهاڪي ۾ [[آواز واري فلم|آواز]] جي اچڻ سان ٻيهر متحرڪ ٿي. هڪ مشهور اطالوي صنف، ''[[تيليفوني بيانڪي]]''، دلڪش پس منظرن واريون مزاحيه فلمون هيون.<ref>{{Citation |last=Katz |first=Ephraim |title=Italy |pages=682–685 |year=2001 |publisher=HarperResource |isbn=978-0-0607-4214-0 |encyclopedia=The Film Encyclopedia}}.</ref> ''[[ڪاليگرافزمو]]''، ''تيليفوني بيانڪي''-آمريڪي انداز جي مزاحيه فلمن جي تيز ابتڙ هو؛ اهو وڌيڪ فني، تمام گهڻو رسمي، پيچيدگيءَ ۾ اظهار ڀريو، ۽ بنيادي طور معاصر ادبي مواد سان لاڳاپيل هو.<ref>{{Cite book|last=Brunetta|first=Gian Piero|title=Storia del cinema mondiale|publisher=Einaudi|year=2002|isbn=978-8-8061-4528-6|volume=III|pages=357–359|language=it}}</ref> سئنيما کي موسوليني استعمال ڪيو، جنهن روم جي مشهور [[چينيچتا|چينيچتا اسٽوڊيو]] قائم ڪيو، [[فاشسٽ پروپيگنڊا]] جي پيداوار لاءِ.<ref>{{Cite web|title=The Cinema Under Mussolini|url=http://ccat.sas.upenn.edu/italians/resources/Amiciprize/1996/mussolini.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100731200507/http://ccat.sas.upenn.edu/italians/resources/Amiciprize/1996/mussolini.html|archive-date=31 July 2010|access-date=30 October 2010|publisher=Ccat.sas.upenn.edu}}</ref> ٻي عالمي جنگ کان پوءِ، اطالوي فلم کي وسيع سڃاڻپ ملي ۽ اها برآمد ڪئي وئي، تان جو 1980ع واري ڏهاڪي ۾ فني زوال آيو.<ref>{{Cite web|title=STORIA 'POCONORMALE' DEL CINEMA: ITALIA ANNI '80, IL DECLINO|url=https://www.mymovies.it/cinemanews/2009/16629|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> [[اطالوي فلم ڊائريڪٽرن جي فهرست|اطالوي فلم ڊائريڪٽرن]] ۾ [[فيديريڪو فيليني]]، [[سرجيو ليئوني]]، [[پيئر پاولو پاسوليني]]، [[دوچو تيساري]]، [[لوڪينو ويسڪونتي]]، [[ويتوريو دي سيڪا]]، [[مائيڪل اينجلو انتونيوني]] ۽ [[روبيرتو روسيلليني]] شامل آهن، جن کي هر دور جي عظيم ترين ڊائريڪٽرن مان مڃيو وڃي ٿو.<ref>{{Cite news|last=Ebert|first=Roger|title=The Bicycle Thief / Bicycle Thieves (1949) |url=http://rogerebert.suntimes.com/apps/pbcs.dll/article?AID=/19990319/REVIEWS08/903190306/1023|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20090227023704/http://rogerebert.suntimes.com/apps/pbcs.dll/article?AID=%2F19990319%2FREVIEWS08%2F903190306%2F1023|archive-date=27 February 2009|access-date=8 September 2011|work=Chicago Sun-Times}}; {{Cite web|date=7 July 2002|title=The 25 Most Influential Directors of All Time|url=http://www.moviemaker.com/archives/moviemaking/directing/articles-directing/the-25-most-influential-directors-of-all-time-3358|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20151211230213/http://www.moviemaker.com/archives/moviemaking/directing/articles-directing/the-25-most-influential-directors-of-all-time-3358|archive-date=11 December 2015|access-date=21 February 2017|website=MovieMaker Magazine}}</ref> 1940ع واري ڏهاڪي جي وچ کان 1950ع واري ڏهاڪي جي شروعات تائين [[اطالوي نيو ريئلزم]] جو عروج هو، جيڪو جنگ کان پوءِ واري اٽليءَ جي خراب حالت کي ظاهر ڪندو هو.<ref>{{Cite web|title=Italian Neorealism – Explore – The Criterion Collection|url=https://www.criterion.com/explore/6-italian-neorealism|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110918102158/http://www.criterion.com/explore/6-italian-neorealism|archive-date=18 September 2011|access-date=7 September 2011|publisher=Criterion.com}}</ref> 1950ع واري ڏهاڪي ۾ جيئن ملڪ وڌيڪ امير ٿيو، نيو ريئلزم جي هڪ صورت، جيڪا گلابي نيو ريئلزم طور مشهور هئي، ان جي جاءِ ورتي، ۽ ''[[ڪوميڊيا آل اطاليانا]]'' صنف ۽ ٻيون [[فلم صنف]]ون، جهڙوڪ [[سورڊ اينڊ سينڊل]] ۽ [[اسپيگيٽي ويسٽرن]]، 1960ع ۽ 1970ع واري ڏهاڪي ۾ مشهور ٿيون.<ref>{{Cite web|title=Western all'italiana|url=https://www.treccani.it/enciclopedia/western-all-italiana_%28Enciclopedia-del-Cinema%29|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> [[صوفيا لورين]] جهڙين اداڪارائن عالمي شهرت حاصل ڪئي. شهوت انگيز اطالوي ٿرلر، يا ''[[جئلي]]''، جيڪي 1970ع واري ڏهاڪي ۾ [[داريو ارجينتو]] جهڙن ڊائريڪٽرن ٺاهيا، خوفناڪ فلمن تي اثرانداز ٿيا.<ref>{{Cite web|title=Tarantino e i film italiani degli anni settanta|url=http://www.corriere.it/solferino/severgnini/09-10-30/09.spm|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> تازو دور ۾، اطالوي منظر کي رڳو ڪڏهن ڪڏهن ڌيان مليو آهي، جهڙوڪ ''[[لائف از بيوٽيفل]]''، ''[[سئنيما پيراڊيسو]]'' ۽ ''[[اِل پوستينو: دي پوسٽمين]]'' جهڙين فلمن سان.<ref>{{Cite news|date=21 May 2013|title=Cannes 2013. La grande bellezza |url=https://stanzedicinema.com/2013/05/21/cannes-2013-la-grande-bellezza|access-date=1 January 2022|work=Stanze di Cinema|language=it}}</ref> چينيچتا اسٽوڊيو يورپ ۾ فلم ۽ ٽيليويزن پيداوار جي سڀ کان وڏي سهولت آهي،<ref>{{Cite web|date=30 December 2021|title=Cinecittà, c'è l'accordo per espandere gli Studios italiani|url=https://www.ciakmagazine.it/news/cinecitta-ce-laccordo-per-espandere-gli-studios-italiani|access-date=10 September 2022|language=it}}</ref> جتي ڪيتريون ئي عالمي باڪس آفيس ڪامياب فلمون فلمبند ٿيون. 1950ع واري ڏهاڪي ۾، اتي ٺاهيل عالمي پيداوارن جي انگ سبب روم کي "[[ٽائبر تي هالي ووڊ]]" سڏيو ويو. ان جي احاطي تي 3,000 کان وڌيڪ پيداوارون ٺهيون، جن مان 90 کي [[اڪيڊمي اوارڊ]] لاءِ نامزدگي ملي، ۽ 47 ڪاميابيون حاصل ٿيون.<ref>{{Cite book|last=Bondanella|first=Peter E.|url=https://books.google.com/books?id=PiTBFMc7tp4C|title=Italian Cinema: From Neorealism to the Present|date=2001|publisher=Continuum|isbn=978-0-8264-1247-8|page=13}}</ref> اٽلي [[بهترين پرڏيهي ٻوليءَ واري فلم لاءِ اڪيڊمي اوارڊ]] ۾ سڀ کان وڌيڪ اوارڊ ماڻيندڙ ملڪ آهي، جنهن 14 ڪاميابيون، 3 [[اعزازی اڪيڊمي اوارڊ|خاص اوارڊ]] ۽ 31 [[بهترين پرڏيهي ٻوليءَ واري فلم لاءِ اڪيڊمي اوارڊ ڏانهن اطالوي موڪلن جي فهرست|نامزدگيون]] حاصل ڪيون آهن.<ref>{{Cite web|date=26 October 2021|title=Oscar 2022: Paolo Sorrentino e gli altri candidati come miglior film internazionale |url=https://www.sorrisi.com/cinema/migliori-film/oscar-2022-paolo-sorrentino-e-gli-altri-candidati-come-miglior-film-internazionale|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> {{As of|2016}}، اطالوي فلمن 12 پام دُور،<ref>{{Cite web|date=13 May 2014|title=10 film italiani che hanno fatto la storia del Festival di Cannes|url=https://www.nanopress.it/articolo/10-film-italiani-che-hanno-fatto-la-storia-del-festival-di-cannes/67505|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> 11 [[گولڊن لائن]]،<ref>{{Cite web|date=28 August 2018|title=I film italiani vincitori del Leone d'Oro al Festival di Venezia|url=https://www.supereva.it/i-film-italiani-vincitori-del-leone-doro-al-festival-di-venezia-51756|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> ۽ 7 [[گولڊن بيئر]] کٽيا آهن.<ref>{{Cite web|title=Film italiani vincitori Orso d'Oro di Berlino|url=https://popcorntv.it/guide/film-italiani-vincitori-orso-doro-di-berlino/32626|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> === کاڌ خوراڪ === {{Main|اطالوي کاڌ خوراڪ|اطالوي کاڌي جو ڍانچو|اطالوي کاڌن ۽ مشروبن جي فهرست}} [[File:Salumi e vino lucchese.JPG|thumb|[[اطالوي شراب]] ۽ ''[[سالومي]]'']] [[اطالوي کاڌ خوراڪ]] تي [[اِيٽرسڪن تهذيب|اِيٽرسڪن]]، [[قديم يوناني کاڌ خوراڪ|قديم يوناني]]، [[قديم رومي کاڌ خوراڪ|قديم رومي]]، [[بازنطيني کاڌ خوراڪ|بازنطيني]]، [[عربي کاڌ خوراڪ|عربي]] ۽ [[يهودي کاڌ خوراڪ|يهودي]] کاڌن جو گهرو اثر آهي.<ref>{{Cite web|date=5 April 2023|title=The History of Italian Cuisine: A Cultural Journey – Italian Cuisine|url=https://italian-cuisine.org/the-history-of-italian-cuisine-a-cultural-journey|access-date=25 February 2024|website=italian-cuisine.org}}; {{Cite web|title=Italian Cooking: History of Food and Cooking in Rome and Lazio Region, Papal Influence, Jewish Influence, The Essence of Roman Italian Cooking|url=http://www.inmamaskitchen.com/ITALIAN_COOKING/rome_Lazio/Rome_LAZIO.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20100410100532/http://www.inmamaskitchen.com/ITALIAN_COOKING/rome_Lazio/Rome_LAZIO.html|archive-date=10 April 2010|access-date=24 April 2010|publisher=Inmamaskitchen.com}}</ref> [[نئين دنيا]] جي دريافت سان اهم تبديليون آيون، جن ۾ آلو، ٽماٽا ۽ مڪئي جهڙيون شيون ارڙهين صديءَ کان بنيادي جز بڻجي ويون.<ref>{{Cite web|title=The Making of Italian Food...From the Beginning|url=http://www.epicurean.com/articles/making-of-italian-food.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100327080045/http://www.epicurean.com/articles/making-of-italian-food.html|archive-date=27 March 2010|access-date=24 April 2010|publisher=Epicurean.com}}; Del Conte, 11–21.</ref> [[بحيرۂ روم واري غذا]] اطالوي کاڌ خوراڪ جو بنياد بڻجي ٿي، جيڪا [[پاستا]]، مڇي، ميون ۽ ڀاڄين سان مالا مال آهي ۽ پنهنجي سادگي ۽ قسمين قسمين هئڻ ڪري سڃاتي وڃي ٿي، جنهن ۾ ڪيترن کاڌن ۾ رڳو چار کان اٺ جز هوندا آهن.<ref>The Silver Spoon {{ISBN|8-8721-2223-6}}, 1997 ed.</ref> اطالوي کاڌ خوراڪ پنهنجي علائقائي تنوع،<ref>{{Cite encyclopedia|title=Italian cuisine – Britannica Online Encyclopedia|encyclopedia=Encyclopædia Britannica|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/718430/Italian-cuisine|access-date=24 April 2010|date=2 January 2009|archive-url=https://web.archive.org/web/20100716014306/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/718430/Italian-cuisine|archive-date=16 July 2010|author=Related Articles|url-status=live}}; {{Cite web|title=Italian Food – Italy's Regional Dishes & Cuisine|url=http://www.indigoguide.com/italy/food.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110102020059/http://www.indigoguide.com/italy/food.htm|archive-date=2 January 2011|access-date=24 April 2010|publisher=Indigoguide.com}}; {{Cite web|title=Regional Italian Cuisine|url=http://www.rusticocooking.com/regions.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100410072851/http://www.rusticocooking.com/regions.htm|archive-date=10 April 2010|access-date=24 April 2010|publisher=Rusticocooking.com}}</ref> ذائقي جي گهڻائي ۽ دنيا جي سڀ کان وڌيڪ مشهور کاڌن مان هڪ هئڻ ڪري نمايان آهي،<ref>{{Cite web|date=6 January 2013|title=Which country has the best food?|url=http://travel.cnn.com/explorations/eat/worlds-best-food-cultures-453528|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130629071154/http://travel.cnn.com/explorations/eat/worlds-best-food-cultures-453528|archive-date=29 June 2013|access-date=14 October 2013|publisher=CNN}}</ref> جنهن جو ٻاهرين ملڪن تي به مضبوط اثر آهي.<ref>{{Cite web|last=Freeman|first=Nancy|date=2 March 2007|title=American Food, Cuisine|url=http://www.sallybernstein.com/food/cuisines/us|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100418064119/http://sallybernstein.com/food/cuisines/us|archive-date=18 April 2010|access-date=24 April 2010|publisher=Sallybernstein.com}}</ref><ref>{{Cite web|title=Most Americans Have Dined Out in the Past Month and, Among Type of Cuisine, American Food is Tops Followed by Italian|url=http://www.harrisinteractive.com/vault/HarrisPoll18-DiningOut_4-3-13.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20130520205539/http://www.harrisinteractive.com/vault/HarrisPoll18-DiningOut_4-3-13.pdf|archive-date=20 May 2013|access-date=31 August 2013|publisher=[[هئرس انسائيٽس اينڊ اينالٽڪس|هئرس انٽرايڪٽو]]}}</ref><ref>{{Cite news|last=Kazmin|first=Amy|date=26 March 2013|title=A taste for Italian in New Delhi|url=http://www.ft.com/intl/cms/s/0/7ab87234-9214-11e2-851f-00144feabdc0.html|url-access=subscription|url-status=live|archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221210/http://www.ft.com/intl/cms/s/0/7ab87234-9214-11e2-851f-00144feabdc0.html|archive-date=10 December 2022|access-date=31 August 2013|work=[[فنانشل ٽائيمز]]|location=London}}</ref> اطالوي کاڌ خوراڪ روايتي شين تي گهڻو ڀاڙي ٿي؛ ملڪ وٽ [[يورپي يونين ۾ جاگرافيائي اشارا ۽ روايتي خاصيتون|يورپي يونين جي قانون]] هيٺ محفوظ ڪيل روايتي خاصيتن جو وڏو تعداد آهي.<ref>{{Cite web|last=Keane|first=John|title=Italy leads the way with protected products under EU schemes|url=http://www.bordbia.ie/industryservices/information/alerts/Pages/ItalyleadsthewaywithprotectedproductsunderEUschemes.aspx|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20140329075250/http://www.bordbia.ie/industryservices/information/alerts/Pages/ItalyleadsthewaywithprotectedproductsunderEUschemes.aspx|archive-date=29 March 2014|access-date=5 September 2013|publisher=[[بورڊ بيا]]}}</ref> اٽلي ۾ 395 [[ميشلن اسٽار]] رکندڙ ريسٽورنٽ آهن.<ref>{{cite web|url= https://www.michelin.com/en/publications/products-and-services/michelin-guide-2024-italy-two-new-3-michelin-stars-restaurants|title=Michelin Guide 2024 – Italy – Two new 3 Michelin stars restaurants|access-date=20 November 2024}}</ref> [[اطالوي چيزن جي فهرست|چيز]]، [[سالومي|ٿڌا گوشت]] ۽ [[اطالوي شراب|شراب]] اطالوي کاڌ خوراڪ جا مرڪزي جز آهن، جن سان علائقائي صورتون ۽ [[محفوظ اصل جو نالو]] يا [[محفوظ جاگرافيائي اشارو]] جا ليبل لاڳاپيل آهن؛ ان سان گڏ [[پيزا]] ۽ ڪافي پڻ کاڌي پيتي واري ثقافت جو حصو آهن.<ref>{{Cite news|last=Marshall|first=Lee|date=30 September 2009|title=Italian coffee culture: a guide|url=https://www.telegraph.co.uk/travel/destinations/europe/italy/6246202/Italian-coffee-culture-a-guide.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131010212148/http://www.telegraph.co.uk/travel/destinations/europe/italy/6246202/Italian-coffee-culture-a-guide.html|archive-date=10 October 2013|access-date=5 September 2013|work=The Daily Telegraph|location=London}}</ref> مٺا کاڌا مقامي ذائقن، جهڙوڪ ترش ميون، پسته ۽ بادام، کي [[ماسڪارپوني]] ۽ [[ريڪوٽا]] جهڙن مٺن چيزن يا ڪوڪو، وينلا ۽ دارچيني جهڙن غير ملڪي ذائقن سان ملائڻ جي ڊگهي روايت رکن ٿا. [[جيلاتو]]،<ref>{{Cite news|last=Jewkes|first=Stephen|date=13 October 2012|title=World's first museum about gelato culture opens in Italy|url=http://www.timescolonist.com/life/travel/world-s-first-museum-about-gelato-culture-opens-in-italy-1.15866|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131016062518/http://www.timescolonist.com/life/travel/world-s-first-museum-about-gelato-culture-opens-in-italy-1.15866|archive-date=16 October 2013|access-date=5 September 2013|work=[[ٽائيمز ڪالونسٽ]]}}</ref> [[تيراميسو]]،<ref>{{Cite news|last=Squires|first=Nick|date=23 August 2013|title=Tiramisu claimed by Treviso|url=https://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/10261930/Tiramisu-claimed-by-Treviso.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130829091009/http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/10261930/Tiramisu-claimed-by-Treviso.html|archive-date=29 August 2013|access-date=5 September 2013|work=The Daily Telegraph|location=London}}</ref> ۽ [[ڪاساتا]] اطالوي مٺن کاڌن جا سڀ کان مشهور مثال آهن. [[اطالوي کاڌي جو ڍانچو]] بحيرۂ روم واري علائقي لاءِ خاص آهي ۽ اتر، وچ ۽ اوڀر يورپي کاڌي جي ڍانچن کان مختلف آهي، جيتوڻيڪ اهو اڃا به اڪثر ناشتي (''[[اطالوي کاڌي جو ڍانچو#ناشتو (ڪولازيوني)|ڪولازيوني]]'')، منجهند جي ماني (''[[اطالوي کاڌي جو ڍانچو#منجهند جي ماني (پرانزو)|پرانزو]]'') ۽ رات جي ماني (''[[اطالوي کاڌي جو ڍانچو#رات جي ماني (چينا)|چينا]]'') تي مشتمل هوندو آهي.<ref>{{Cite web|title=Mangiare all'italiana|url=https://www.studiare-in-italia.it/php5/study-italy.php?idorizz=5&idvert=62|access-date=12 November 2021|language=it|archive-date=12 November 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20211112222610/https://www.studiare-in-italia.it/php5/study-italy.php?idorizz=5&idvert=62|url-status=dead}}</ref> بهرحال، ناشتي تي گهڻو گهٽ زور ڏنو ويندو آهي، جيڪو اڪثر ڇڏيو ويندو آهي يا غير بحيرۂ روم اولهندي ملڪن جي ڀيٽ ۾ هلڪن حصن تي مشتمل هوندو آهي.<ref>{{Cite web|date=29 March 2016|title=Colazioni da incubo in giro per il mondo|url=https://www.lacucinaitaliana.it/news/in-primo-piano/colazioni-strane-nel-mondo|access-date=12 November 2021|language=it}}</ref> صبح دير سان ۽ منجهند کان پوءِ هلڪا کاڌا، جن کي ''[[اطالوي کاڌي جو ڍانچو#منجهند کان پوءِ هلڪو کاڌو (ميريندا)|ميريندا]]'' ({{Plural form}}: ''ميريندي'') چيو وڃي ٿو، اڪثر شامل هوندا آهن.<ref>{{Cite web|date=12 August 2021|title=Merenda, una abitudine tutta italiana: cinque ricette salutari per tutta la famiglia|url=https://www.corriere.it/cook/news/cards/merenda-abitudine-tutta-italiana-cinque-ricette-salutari-tutta-famiglia/merenda-come-deve-essere_principale.shtml|access-date=12 November 2021|language=it}}</ref> === راند === {{Main|اٽلي ۾ راند}} [[File:Italy national football team Euro 2012 final.jpg|thumb|2012ع ۾ [[اٽلي قومي فٽبال ٽيم|''آتسوري'']]. [[اٽلي ۾ فٽبال|فٽبال]] اٽلي ۾ سڀ کان مشهور راند آهي.]] سڀ کان مشهور راند [[اٽلي ۾ فٽبال|فٽبال]] آهي.<ref>{{Cite web|last=Wilson|first=Bill|date=10 March 2014|title=Italian football counts cost of stagnation|url=https://www.bbc.co.uk/news/business-26351331|access-date=12 June 2015|publisher=BBC News}}; {{Cite book|last1=Hamil|first1=Sean|title=Managing football: an international perspective|last2=Chadwick|first2=Simon|publisher=Elsevier/Butterworth-Heinemann|year=2010|isbn=978-1-8561-7544-9|edition=1st ed., dodr.|location=Amsterdam|page=285}}</ref> اٽلي جي [[اٽلي قومي فٽبال ٽيم|ٽيم]] سڀ کان وڌيڪ ڪامياب ٽيمن مان هڪ آهي، جنهن چار [[فيفا ورلڊ ڪپ|ورلڊ ڪپ]] ڪاميابيون ([[1934 فيفا ورلڊ ڪپ|1934]]، [[1938 فيفا ورلڊ ڪپ|1938]]، [[1982 فيفا ورلڊ ڪپ|1982]] ۽ [[2006 فيفا ورلڊ ڪپ|2006]]) ۽ ٻه [[يوئيفا يورو]] ڪاميابيون ([[يوئيفا يورو 1968|1968]] ۽ [[يوئيفا يورو 2020|2020]]) حاصل ڪيون آهن.<ref>{{Cite web|title=Previous FIFA World Cups|url=https://www.fifa.com/worldcup/archive/index.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110125063612/http://www.fifa.com/worldcup/archive/index.html|archive-date=25 January 2011|access-date=8 January 2011|publisher=FIFA}}</ref> اطالوي ڪلبن 48 وڏيون يورپي ٽرافيون کٽيون آهن، جنهن ڪري اٽلي اسپين کان پوءِ يورپ جو ٻيو سڀ کان ڪامياب ملڪ بڻجي ٿو. اٽلي جي مٿئين ليگ [[سيري آ]] آهي، جنهن کي دنيا ڀر ۾ لکين مداح ڏسن ٿا.<ref>{{Cite web|title=Le squadre più tifate al mondo: classifica e numero di fan|url=https://www.sisal.it/scommesse-matchpoint/blog/fuori-campo/squadre-piu-tifate-al-mondo-classifica|access-date=4 January 2022|language=it|archive-date=18 September 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210918004108/https://www.sisal.it/scommesse-matchpoint/blog/fuori-campo/squadre-piu-tifate-al-mondo-classifica|url-status=dead}}</ref> ٻيون مشهور ٽيم واريون رانديون باسڪيٽ بال، والي بال ۽ رگبي آهن.<ref name="sportface">{{Cite web|date=15 March 2021|title=Sport più seguiti: la (forse) sorprendente classifica mondiale|url=https://www.sportface.it/altro/sport-piu-seguiti-la-forse-sorprendente-classifica-mondiale/1318754|access-date=4 January 2022|language=it|archive-date=4 January 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220104135605/https://www.sportface.it/altro/sport-piu-seguiti-la-forse-sorprendente-classifica-mondiale/1318754|url-status=dead}}</ref> اٽلي جون مردن ۽ عورتن جون قومي والي بال ٽيمون اڪثر دنيا جي بهترين ٽيمن ۾ شامل ٿين ٿيون. [[اٽلي مردن جي قومي والي بال ٽيم|مردن جي ٽيم]] لڳاتار ٽي [[ايف آءِ وي بي والي بال مردن جي عالمي چيمپيئن شپ|عالمي چيمپيئن شپون]] کٽيون (1990ع، 1994ع ۽ 1998ع ۾). [[اٽلي مردن جي قومي باسڪيٽ بال ٽيم|اٽلي مردن جي باسڪيٽ بال ٽيم]] جا بهترين نتيجا [[يورو باسڪيٽ 1983]] ۽ [[يورو باسڪيٽ 1999|1999ع]] ۾ سونا تمغا، ۽ [[2004ع گرمائين اولمپڪس ۾ باسڪيٽ بال|2004ع اولمپڪس]] ۾ چاندي جو تمغو هئا. [[ليگا باسڪيٽ سيري آ]] يورپ جي سڀ کان وڌيڪ مقابلي واري ليگن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite web|date=July 2019|title=Basket Eurolega, l'albo d'oro delle squadre più forti e titolate d'Europa|url=https://williamhillnews.it/basket/basket-eurolega|access-date=4 January 2022|language=it}}</ref> [[اٽلي قومي رگبي يونين ٽيم]] [[سڪس نيشنز چيمپيئن شپ]] ۽ [[رگبي ورلڊ ڪپ]] ۾ مقابلو ڪري ٿي. انفرادي راندين ۾، سائيڪل ڊوڙ مشهور آهي؛<ref>{{Cite book|last=Foot|first=John|title=Pedalare! Pedalare!: a history of Italian cycling|publisher=Bloomsbury|year=2012|isbn=978-1-4088-2219-7|location=London|page=312}}</ref> اطالوين [[يو سي آءِ روڊ ورلڊ چيمپيئن شپون – مردن جي روڊ ريس|يو سي آءِ عالمي چيمپيئن شپون]] [[يو سي آءِ روڊ ورلڊ چيمپيئن شپون – مردن جي روڊ ريس#قوم موجب تمغا ماڻيندڙ|بيلجيم کان سواءِ ڪنهن به ٻئي ملڪ کان وڌيڪ]] کٽيون آهن. [[جيرو دي اٽاليا]] هر مئي ۾ ٿيندڙ سائيڪل ريس آهي ۽ ٽن [[گرانڊ ٽورس]] مان هڪ آهي. الپائن اسڪائينگ هڪ وسيع راند آهي، ۽ ملڪ اسڪائينگ لاءِ مشهور منزل آهي.<ref>{{Cite news|last=Hall|first=James|date=23 November 2012|title=Italy is best value skiing country, report finds|url=https://www.telegraph.co.uk/travel/travelnews/9697128/Italy-is-best-value-skiing-country-report-finds.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131003012827/http://www.telegraph.co.uk/travel/travelnews/9697128/Italy-is-best-value-skiing-country-report-finds.html|archive-date=3 October 2013|access-date=29 August 2013|work=The Daily Telegraph|location=London}}</ref> اطالوي اسڪائر [[سياري جون اولمپڪ رانديون]] ۽ [[الپائن اسڪائي ورلڊ ڪپ]] ۾ سٺا نتيجا حاصل ڪن ٿا. ٽينس کي اهم پيروي حاصل آهي: اها چوٿين سڀ کان وڌيڪ کيڏي ويندڙ راند آهي.<ref>{{Cite web|title=Il tennis è il quarto sport in Italia per numero di praticanti|url=http://www.federtennis.it/DettaglioNews.asp?IDNews=55672|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20130927033216/http://www.federtennis.it/DettaglioNews.asp?IDNews=55672|archive-date=27 September 2013|access-date=29 August 2013|publisher=Federazione Italiana Tennis}}</ref> [[روم ماسٽرز]]، جيڪو 1930ع ۾ قائم ٿيو، سڀ کان وڌيڪ معزز ٽينس ٽورنامينٽن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite news|title=Internazionali d'Italia di Tennis – Roma 2021 |url=https://www.faretennis.com/tornei/internazionali-italia-tennis|access-date=4 January 2022|language=it}}</ref> اطالوي رانديگرن [[ڊيويس ڪپ]] 4 ڀيرا (1976، 2023، 2024 ۽ 2025) ۽ [[بلي جين ڪنگ ڪپ]] 6 ڀيرا (2006، 2009، 2010، 2013، 2024 ۽ 2025) کٽيا آهن. [[File:Michael Schumacher 2006 USA 2.jpg|thumb|[[اسڪوديريا فيراري]] جي [[فيراري 248 ايف 1]]، جيڪا [[گرانڊ پري موٽر ريسنگ|گرانڊ پري]] ريسنگ ۾ اڃا تائين موجود سڀ کان پراڻي ٽيم آهي،<ref name="targaflorio"/> جيڪا 1948ع کان مقابلو ڪري رهي آهي، ۽ شمارياتي طور [[فارمولا ون گرانڊ پري فاتحن جي فهرست (تعمير ڪندڙ)|تاريخ جي سڀ کان ڪامياب فارمولا ون ٽيم]] آهي]] موٽر راندون مشهور آهن.<ref name="sportface"></ref> اٽلي، تمام وڏي فرق سان، سڀ کان وڌيڪ موٽو جي پي عالمي چيمپيئن شپون کٽيون آهن. اطالوي [[اسڪوديريا فيراري]] [[گرانڊ پري موٽر ريسنگ|گرانڊ پري]] ريسنگ ۾ اڃا تائين موجود سڀ کان پراڻي ٽيم آهي،<ref name="targaflorio">{{Cite web|title=Enzo Ferrari|url=https://www.targaflorio.info/enzoferrari.htm|access-date=4 January 2022|language=it}}</ref> جيڪا 1948ع کان مقابلو ڪري رهي آهي، ۽ 232 ڪاميابين سان سڀ کان ڪامياب فارمولا ون ٽيم آهي. [[فارمولا ون]] جو [[اطالوي گرانڊ پري]] 1921ع کان منعقد ٿيندو رهيو آهي<ref>{{Cite web|date=3 September 2020|title=GP d'Italia: albo d'oro|url=https://www.motori.it/curiosita/1757728/gp-ditalia-albo-doro.html|access-date=4 January 2022|language=it}}</ref> ۽ هميشه [[آٽوڊرومو ناتسيونالي مونزا]] ۾ ٿيو آهي (سواءِ [[1980 اطالوي گرانڊ پري|1980ع]] جي).<ref>{{Cite web|date=7 September 2021|title=GP Italia: a Monza tra storia e passione|url=https://www.f1world.it/amarcord/gp-ditalia-a-monza-tra-storia-e-passione|access-date=4 January 2022|language=it|archive-date=4 January 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220104135550/https://www.f1world.it/amarcord/gp-ditalia-a-monza-tra-storia-e-passione/|url-status=dead}}</ref> موٽر راندين ۾ ٻيا ڪامياب اطالوي ڪار ٺاهيندڙ [[الفا روميو]]، [[لانچيا]]، [[مازيراتي]] ۽ [[فيات]] آهن.<ref>{{Cite web|date=5 October 2021|title=L'Italia che vince le corse|work=Mauto|url=https://www.museoauto.com/litalia-che-vince-le-corse-la-ferrari-500-f2-del-1952|access-date=4 January 2022|language=it|archive-date=4 January 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220104172543/https://www.museoauto.com/litalia-che-vince-le-corse-la-ferrari-500-f2-del-1952/|url-status=dead}}</ref> اٽلي اولمپڪس ۾ ڪامياب رهيو آهي، [[1896ع گرمائين اولمپڪس|پهرين اولمپياڊ]] کان حصو وٺندو رهيو آهي ۽ 48 مان 47 رانديگرن ۾ شامل ٿيو آهي ([[1904ع گرمائين اولمپڪس|1904ع]] کان سواءِ).<ref>{{Cite web|last=Elio Trifari|title=Che sorpresa: Italia presente a tutti i Giochi|url=http://archiviostorico.gazzetta.it/2008/novembre/28/Che_sorpresa_Italia_presente_tutti_ga_10_081128051.shtml|access-date=4 January 2022|language=it}}</ref> [[اولمپڪس ۾ اٽلي|اطالوين]] [[گرمائين اولمپڪ رانديون]] ۾ 618 تمغا، ۽ سياري جي اولمپڪس ۾ 141 تمغا کٽيا آهن، جن ۾ 259 سونا تمغا شامل آهن، ۽ ڪل تمغن جي لحاظ کان ڇهون سڀ کان ڪامياب ملڪ آهي. ملڪ [[1960ع گرمائين اولمپڪس|1960ع]] ۾ گرمائين اولمپڪس جي ميزباني ڪئي؛ ۽ [[سياري جون اولمپڪ رانديون|سياري جي اولمپڪس]] جي [[1956ع سياري اولمپڪس|1956ع]]، [[2006ع سياري اولمپڪس|2006ع]] ۾ ميزباني ڪئي، ۽ هن وقت [[ميلان]] ۽ [[ڪورتينا دامپيتسو]] ۾ [[2026ع سياري اولمپڪس|2026ع واري ايڊيشن]] جي ميزباني ڪري رهيو آهي. === عام موڪلون، ميلو ۽ لوڪ روايتون === {{Main|اٽلي ۾ عام موڪلون|اٽلي جون روايتون|اٽلي جون لوڪ روايتون}} [[File:Frecce Tricolori 2022.jpg|thumb|روم ۾ ''[[فيستا ديلا ريپوبليڪا]]'' جي جشن دوران [[وڪٽر ايمانوئل ٻيون يادگار]] مٿان ''[[فريچي تريڪولوري]]''، جنهن جي دونهين واري لڪير [[اٽلي جا قومي رنگ]] ڏيکاري ٿي]] عام موڪلن ۾ مذهبي، قومي ۽ علائقائي ڏينهن شامل آهن. اٽلي جو قومي ڏينهن، ''[[فيستا ديلا ريپوبليڪا]]'' ('جمهوريت جو ڏينهن')،<ref>{{Cite web|title=Le feste mobili. Feste religiose e feste civili in Italia|url=http://calendario.eugeniosongia.com/feste.htm|access-date=29 December 2022|language=it}}</ref> 2 جون تي ملهايو ويندو آهي، جنهن جو مکيه جشن روم ۾ ٿيندو آهي، ۽ اهو 1946ع ۾ اطالوي جمهوريه جي جنم جي ياد ۾ ملهايو ويندو آهي.<ref name="Italian Embassy in London">{{Cite web|title=Festività nazionali in Italia|url=http://www.amblondra.esteri.it/Ambasciata_Londra/Menu/In_linea_con_utente/Domande_frequenti/altro.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20120624220055/http://www.amblondra.esteri.it/Ambasciata_Londra/Menu/In_linea_con_utente/Domande_frequenti/altro.htm|archive-date=24 June 2012|access-date=15 April 2012|publisher=Italian Embassy in London|language=it}}</ref> تقريب ۾ [[اڻڄاتل سپاهيءَ جو مقبرو (اٽلي)|اطالوي اڻڄاتل سپاهي]] کي خراج عقيدت طور گلن جي چادر چاڙهڻ ۽ روم ۾ [[ويا ديئي فوري امپيريالي]] سان فوجي پريڊ شامل آهي. [[سينٽ لوسي جو ڏينهن#اٽلي|سينٽ لوسي جو ڏينهن]]، 13 ڊسمبر تي، اٽلي جي ڪجهه علائقن ۾ ٻارن ۾ مشهور آهي، جتي هوءَ سانتا ڪلاز جهڙو ڪردار ادا ڪري ٿي.<ref>{{Cite web|title=Saint Lucy – Sicily's Most Famous Woman – Best of Sicily Magazine|url=http://www.bestofsicily.com/mag/art333.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20121015021932/http://bestofsicily.com/mag/art333.htm|archive-date=15 October 2012|website=bestofsicily.com}}</ref> [[ايپيفني (موڪل)|ايپيفني]] [[اطالوي لوڪ روايتون|اطالوي لوڪ روايتن]] جي شخصيت [[بيفانا]] سان لاڳاپيل آهي، جيڪا ٻهاريءَ تي سوار هڪ پوڙهي عورت آهي، جيڪا 5 جنوري جي رات سٺن ٻارن لاءِ تحفا، ۽ خراب ٻارن لاءِ ڪوئلو يا رک جا ٿيلها آڻي ٿي.<ref>{{Cite book|last=Roy|first=Christian|url={{Google books|IKqOUfqt4cIC|page=PA144|keywords=|text=|plainurl=yes}}|title=Traditional Festivals|date=2005|publisher=ABC-CLIO|isbn=978-1-5760-7089-5|page=144|access-date=13 January 2015}}</ref> [[مريم جو آسمان تي کڄڻ]] 15 آگسٽ تي ''[[فيراگوستو]]'' سان گڏ اچي ٿو، جيڪو اونهاري جي موڪلن جو دور آهي.<ref>{{Cite book|last=Jonathan Boardman|url={{Google books|VHAUAQAAIAAJ|keywords=|text=|plainurl=yes}}|title=Rome: A Cultural and Literary Companion|publisher=Signal Books|year=2000|isbn=978-1-902669-15-1|location=University of California|page=219|format=Google Books}}</ref> اطالوي قومي [[سرپرست ڏينهن]]، 4 آڪٽوبر تي، [[سينٽ فرانسس ۽ ڪيٿرائن جو عيد ڏينهن|سينٽ فرانسس ۽ سينٽ ڪيٿرائن]] کي ملهايو ويندو آهي. هر شهر يا ڳوٺ پنهنجي مقامي سرپرست بزرگ جي عيد تي پڻ عام موڪل ملهائيندو آهي.<ref name="Italian Embassy in London"></ref> [[ناتالي دي روما]] ({{literally|روم جو جنم ڏينهن}}) [[روم]] ۾ 21 اپريل تي ٿيندڙ ساليانو ميلو آهي، جيڪو شهر جي ڏند ڪٿائي [[روم جو بنياد|بنياد]] جي خوشيءَ ۾ ملهايو ويندو آهي.<ref name="Plutarch12">[[پلوٽارڪ]]، ''[[متوازي زندگيون]] – رومولس جي زندگي''، [http://penelope.uchicago.edu/Thayer/E/Roman/Texts/Plutarch/Lives/Romulus*.html#12 12.2] ([[لاڪوس ڪورتيوس]] مان)</ref> [[ڏند ڪٿا]] موجب، چيو وڃي ٿو ته [[رومولس]] 21 اپريل 753 ق.م. تي روم شهر جو بنياد وڌو.<ref name="penelope">{{Cite web|url=https://penelope.uchicago.edu/Thayer/L/Roman/Texts/Censorinus/text*.html#17.11|title=LacusCurtius • Censorinus – De Die Natali|website=penelope.uchicago.edu}}</ref> ميلن ۽ جشنن ۾ [[پاليو دي سينا]] گهوڙن جي ڊوڙ، [[مقدس هفتو#اٽلي|مقدس هفتي]] جون رسمون، اريتسو جو [[ساراسين جوسٽ]]، ۽ ''[[ڪالچو ستوريڪو فيورينتينو]]'' شامل آهن. 2013ع ۾، [[يونيسڪو]] [[غير مادي ثقافتي ورثو|غير مادي ثقافتي ورثي]] ۾ اطالوي ميلن ۽ ''[[پاسو (فلوٽ)|پاسو]]'' کي شامل ڪيو، جهڙوڪ [[واريا دي پالمي]]، [[ويتربو]] ۾ [[ماڪينا دي سانتا روزا]]، ۽ [[ساساري]] ۾ ''faradda di li candareri''.<ref>{{Cite web|title=Celebrations of big shoulder-borne processional structures|url=http://www.unesco.org/culture/ich/index.php?lg=en&pg=00011&RL=00721|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141213122708/http://www.unesco.org/culture/ich/index.php?lg=EN|archive-date=13 December 2014|access-date=29 November 2014|publisher=UNESCO}}</ref> ٻين ميلن ۾ [[اٽلي ۾ ڪارنيول|ڪارنيول]] شامل آهن، جهڙوڪ [[وينس جو ڪارنيول|وينس]]، [[وياريجو جو ڪارنيول|وياريجو]]، [[اِوريا جو ڪارنيول|اِوريا]]، [[فويانو ديلا ڪيانا جو ڪارنيول|فويانو ديلا ڪيانا]]، ۽ [[ساتريانو دي لوڪانيا جو ڪارنيول|ساتريانو دي لوڪانيا]]. [[وينس فلم فيسٽيول]]، جيڪو [[گولڊن لائن]] انعام ڏئي ٿو ۽ 1932ع کان منعقد ٿي رهيو آهي، دنيا جو سڀ کان پراڻو فلمي ميلو آهي ۽ [[ڪانز فلم فيسٽيول|ڪانز]] ۽ [[برلن بين الاقوامي فلم فيسٽيول|برلن]] سان گڏ يورپ جي "وڏن ٽن" فلمي ميلن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite web|last=Anderson|first=Ariston|date=24 July 2014|title=Venice: David Gordon Green's 'Manglehorn,' Abel Ferrara's 'Pasolini' in Competition Lineup|url=https://www.hollywoodreporter.com/news/venice-film-festival-unveils-lineup-720770|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20160218220740/http://www.hollywoodreporter.com/news/venice-film-festival-unveils-lineup-720770|archive-date=18 February 2016|website=[[دي هالي ووڊ رپورٽر]]}}; {{Cite magazine|title=Addio, Lido: Last Postcards from the Venice Film Festival|url=https://time.com/3291348/addio-lido-last-postcards-from-the-venice-film-festival/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140920162423/http://time.com/3291348/addio-lido-last-postcards-from-the-venice-film-festival|archive-date=20 September 2014|magazine=Time}}</ref> ==انتظامي ورهاستون== <!-- This Anchor tag serves to provide a permanent target for incoming section links. Please do not remove or modify it, except to add another appropriate anchor. If you modify the section title, please anchor the old title. It is always best to anchor an old section header that has been changed so that links to it will not be broken. See [[Template:Anchor]] for details. This template is {{Subst:Anchor comment}}. --> {{Main|اٽلي جا علائقا|اٽلي جا صوبا|اٽلي جا ميٽروپوليٽن شهر|ڪوموني}} {{Italy Labelled Map Scalable|image-width=200}} اٽلي 20 علائقن (''[[ريجوني]]'') تي مشتمل آهي، جن مان پنجن کي [[خاص قانوني حيثيت وارا خودمختيار علائقا|خاص خودمختيار حيثيت]] حاصل آهي، جيڪا کين اضافي معاملن تي قانون سازي ڪرڻ جي اجازت ڏئي ٿي.<ref name="tuttitalia">{{Cite news|title=Regioni italiane|url=http://www.tuttitalia.it/regioni|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220509133929/https://www.tuttitalia.it/regioni|archive-date=9 May 2022|access-date=30 April 2022|language=it}}</ref> {{Div col}} * [[ابروزو]] * [[اوستا وادي]] * [[اپوليا]] * [[بازيليڪاتا]] * [[ڪلابريا]] * [[ڪمپانيا]] * [[ايميليا-رومانيا]] * [[فريولي-وينيزيا جوليا]] * [[لازيو]] * [[ليگوريا]] * [[لومباردي]] * [[مارڪي]] * [[موليزه]] * [[پيڊمونٽ]] * [[سارڊينيا]] * [[سسلي]] * [[ترنتينو-آلٽو آديجي/سڊٽيرول]] * [[ٽسڪني]] * [[امبريا]] * [[وينيتو]] {{Div col end}} ''ريجوني'' ۾ 107 صوبا (''[[اٽلي جا صوبا|پرووينچي]]'') يا ميٽروپوليٽن شهر (''[[اٽلي جا ميٽروپوليٽن شهر|چِتا ميٽروپوليتاني]]'')، ۽ 7,896 ميونسپلٽيون (''[[ڪوموني]]'') شامل آهن.<ref name="tuttitalia"/> {{Clear}} [[زمرو:يورپي ملڪ]] [[زمرو:جمهوريتون]] [[زمرو:ڏاکڻي يورپ جا ملڪ]] [[زمرو:يورپي اتحاد جا رڪن ملڪ]] == پڻ ڏسو == {{Portal|اٽلي|ملڪ|يورپ|يورپي يونين }} * [[اٽلي جو خاڪو]] {{Clear}} == نوٽس == {{Notelist|30em}} == ڪتابيات == {{Refbegin|30em}} * {{Cite book|last1=Cushman-Roisin|first1=Benoit|url=https://books.google.com/books?id=OFwkVgQNHlsC|title=Physical oceanography of the Adriatic Sea|last2=Gačić|first2=Miroslav|last3=Poulain|first3=Pierre-Marie|publisher=Springer|year=2001|isbn=978-1-4020-0225-0}} * {{Cite web|date=2004–2007|title=FastiOnline: A database of archaeological excavations since the year 2000 |url=https://www.fastionline.org|access-date=6 March 2010|publisher=International Association of Classical Archaeology (AIAC)}} * Hibberd, Matthew. ''The media in Italy'' (McGraw-Hill International, 2007). * Sarti, Roland, ed. ''Italy: A reference guide from the Renaissance to the present'' (2004). * Sassoon, Donald. ''Contemporary Italy: politics, economy and society since 1945'' (Routledge, 2014). * {{Cite web|date=1995–2010|title=Italy History – Italian History Index|url=http://vlib.iue.it/hist-italy/Index.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210815124837/http://vlib.iue.it/hist-italy/Index.html|archive-date=15 August 2021|access-date=6 March 2010|publisher=European University Institute, The World Wide Web Virtual Library|language=it, en}} {{Refend}} == ٻاهريان ڳنڍڻا == {{Wikibooks|Wikijunior:Countries A-Z|Italy}} {{Sister project links|voy=Italy|d=Q38}} * [https://www.bbc.com/news/world-europe-17433142 اٽلي] [[بي بي سي نيوز]] مان * [https://web.archive.org/web/20260116052905/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy/ اٽلي]. ''[[دي ورلڊ فيڪٽ بڪ]]''. [[سينٽرل انٽيليجنس ايجنسي]]. * [https://web.archive.org/web/20081216082829/http://ucblibraries.colorado.edu/govpubs/for/italy.htm اٽلي] ''يو سي بي لائبريريز گوو پبس'' مان * [https://www.oecd.org/italy/ اٽلي] [[او اي سي ڊي]] مان * [https://european-union.europa.eu/principles-countries-history/eu-countries/italy_en يورپي يونين جي ويب سائيٽ تي اٽلي جو ملڪي خاڪو] * {{Wikiatlas|Italy}} * {{OSM relation|365331}} * [https://www.ifs.du.edu/IFs/frm_CountryProfile/IT اٽلي لاءِ اهم ترقياتي اڳڪٿيون] [[انٽرنيشنل فيوچرز]] مان * [https://www.governo.it/ سرڪاري ويب سائيٽ] {{In lang|it}} * [https://www.italia.it/en/ اطالوي سياحت جي سرڪاري ويب سائيٽ] {{Italy topics}} {{Navboxes |title = اٽلي سان لاڳاپيل مضمون|list= {{Sovereign states of Europe}} {{Countries and territories bordering the Mediterranean Sea}} {{EU members}} {{European Economic Area (EEA)}} {{Council of Europe members}} {{G8 nations}} {{G20}} {{OSCE}} }} {{Authority control}} {{Coord|43|N|12|E|display=title}} [[زمرو:اٽلي| ]]<!--Please leave the empty space as standard.--> [[زمرو:1861ع ۾ يورپ ۾ قيام]] [[زمرو:اهي ملڪ ۽ علائقا جتي اطالوي سرڪاري ٻولي آهي]] [[زمرو:يورپ جا ملڪ]] [[زمرو:جي 20 ميمبر]] [[زمرو:ڪائونسل آف يورپ جا ميمبر رياستون]] [[زمرو:يورپي يونين جا ميمبر رياستون]] [[زمرو:نيٽو جا ميمبر رياستون]] [[زمرو:يونين فار دي ميڊيٽرينين جا ميمبر رياستون]] [[زمرو:گڏيل قومن جا ميمبر رياستون]] [[زمرو:او اي سي ڊي ميمبر]] [[زمرو:جمهوريتون]] [[زمرو:1861ع ۾ قائم ٿيل رياستون ۽ علائقا]] [[Category:1946ع ۾ يورپ ۾ قائم ٿيل رياستون ۽ علائقا]] == حوالا == {{Reflist}} <references group="lower-alpha"/> cr04z8k2auuaoxzt1wlpquieqyju8wc 382628 382627 2026-06-04T08:31:45Z Memon2025 21315 /* انتظامي ورهاستون */ 382628 wikitext text/x-wiki {{چونڊ مضمون| جون 2026}} {{Short description|ڏکڻ ۽ اولهه يورپ جو ملڪ}} {{Infobox country | conventional_long_name = اطالوي جمهوريه | common_name = اٽلي | native_name = {{Lang|it|Repubblica Italiana<!--upper case see Italian wiki-->}} | image_flag = Flag of Italy.svg | image_coat = Emblem of Italy.svg | symbol_type = نشان | national_anthem = "{{Lang|it|[[اِل ڪانتو ديلي اطالياني]]|italic=no}}"<br/>"اطالوين جو گيت"<div style="padding-top:0.5em;">{{Center|[[File:Canto degli Italiani - Marina Militare (strumentale).wav]]}}</div> | image_map = {{Switcher|[[File:EU-Italy (orthographic projection).svg|frameless]]|گلوب ڏيکاريو|[[File:EU-Italy.svg|upright=1.15|frameless]]|يورپي يونين جو نقشو ڏيکاريو|default=1}} | capital = [[روم]] | coordinates = {{Coord|41|54|N|12|29|E|type:city}} | largest_city = capital | languages_type = ڏيهي ٻوليون | languages = ڏسو [[اٽلي جون ٻوليون|مکيه مضمون]] | official_languages = [[اطالوي ٻولي|اطالوي]]<sup>a</sup> {{Infobox|child=yes |label1 = [[اٽلي ڏانهن اميگريشن|قوميت]] {{Nobold|(2021)}}<ref name="id2020">{{Cite web|title=Indicatori demografici, anno 2020 |url=https://www.istat.it/it/files//2021/05/REPORT_INDICATORI-DEMOGRAFICI-2020.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210503091112/https://www.istat.it/it/files//2021/05/REPORT_INDICATORI-DEMOGRAFICI-2020.pdf|archive-date=3 May 2021|access-date=3 May 2021}}</ref> | data1 = {{Unbulleted list|91% اطالوي|9% ٻيا}} }} | religion = {{Ublist|item_style=white-space:nowrap;|84% [[اٽلي ۾ عيسائيت|عيسائيت]]|12% [[اٽلي ۾ لادينيت|لادينيت]]|4% [[اٽلي ۾ مذهب|ٻيا]]}} | religion_year = 2021 | religion_ref = <ref>{{Cite web|date=September 2021|title=Special Eurobarometer 516|url=https://data.europa.eu/data/datasets/s2237_95_2_516_eng?locale=en|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20230629085321/http://data.europa.eu/data/datasets/s2237_95_2_516_eng?locale=en|archive-date=29 June 2023|access-date=2 June 2026|publisher=European Union: [[European Commission]]|via=[[European Data Portal]] (see Volume C: Country/socio-demographics: IT: Question D90.2.)}}</ref> | demonym = اطالوي | government_type = [[وحداني پارلياماني جمهوريه]] | leader_title1 = [[اٽلي جو صدر|صدر]] | leader_name1 = [[سرجيو ماتاريلا]] | leader_title2 = [[اٽلي جو وزيراعظم|وزيراعظم]] | leader_name2 = [[جورجيا ميلوني]] | leader_title3 = [[جمہوريه جي سينيٽ جو صدر (اٽلي)|سينيٽ جو صدر]] | leader_name3 = [[اگناتسيو لا روسا]] | leader_title4 = [[چيمبر آف ڊپٽيز جو صدر (اٽلي)|چيمبر آف ڊپٽيز جو صدر]] | leader_name4 = [[لورينزو فونتانا]] | legislature = [[اطالوي پارليامينٽ|پارليامينٽ]] | upper_house = [[جمہوريه جي سينيٽ (اٽلي)|جمہوريه جي سينيٽ]] | lower_house = [[چيمبر آف ڊپٽيز (اٽلي)|چيمبر آف ڊپٽيز]] | sovereignty_type = [[اٽلي جي تاريخ|تاريخي سياسي وحدتون]] | established_event1 = [[اٽلي جا قديم ماڻھو|اٽالڪ ماڻھو]] | established_date1 = قديم دور | established_event2 = [[قديم روم]]<br>[[رومي اٽلي]] | established_date2 = 753 ق م–476 ع | established_event3 = [[بربر بادشاهتون|رومي-بربر بادشاهتون]]<br>[[بازنطيني اٽلي]] | established_date3 = اوائلي وچون دور | established_event4 = [[اٽلي جي تاريخي رياستن جي فهرست|اطالوي شهري رياستون ۽ علائقائي سياسي وحدتون]] | established_date4 = وچون دور ۽ جديد دور | established_event5 = [[اٽلي جي بادشاهت]] | established_date5 = 1861–1946<br>{{start date and age|1861|03|17|df=y}} | established_event6 = [[اطالوي سلطنت]] | established_date6 = 1869/1882–1960 | established_event7 = [[1946ع اطالوي اداراتي ريفرنڊم|اطالوي جمهوريه]] | established_date7 = {{start date and age|1946|06|02|df=y}} | area_km2 = 301,340 | area_footnote = <ref name="Central Intelligence Agency-2023">{{Cite web|date=23 August 2023|title=Italy|url=https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210701235642/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy|archive-date=1 July 2021|access-date=28 August 2023|publisher=Central Intelligence Agency}}</ref><ref>{{Cite web|date=12 November 2023|title=Italy country profile|url=https://www.bbc.com/news/world-europe-17433142|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20231218111602/https://www.bbc.com/news/world-europe-17433142|archive-date=18 December 2023|access-date=12 November 2023|publisher=BBC News}}</ref> | area_rank = 71هون | area_sq_mi = 116,347 <!--Do not remove per [[Wikipedia:Manual of Style/Dates and numbers]]--> | percent_water = 1.24 (2015)<ref>{{Cite web|title=Surface water and surface water change|url=https://stats.oecd.org/Index.aspx?DataSetCode=SURFACE_WATER|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210324133453/https://stats.oecd.org/Index.aspx?DataSetCode=SURFACE_WATER|archive-date=24 March 2021|access-date=11 October 2020|publisher=[[Organisation for Economic Co-operation and Development]] (OECD)}}</ref> | population_estimate = {{DecreaseNeutral}} 58,915,561<ref name="population">{{cite web|title=Monthly Demographic Balance|url=https://demo.istat.it/app/?l=en&a=&i=D7B|publisher=[[Italian National Institute of Statistics|ISTAT]]}}</ref> | population_estimate_year = 2025 | population_estimate_rank = 25هون | population_density_km2 = 195.5 | population_density_sq_mi = auto<!--Do not remove per [[Wikipedia:Manual of Style/Dates and numbers]]--> | population_density_rank = 72هون | GDP_PPP = {{Increase}} $3.872&nbsp;trillion<ref name="IMFWEO.IT">{{cite web |url=https://data.imf.org/en/Data-Explorer?datasetUrn=IMF.RES:WEO(9.0.0) |title=World Economic Outlook Database (April 2026 Edition) |publisher=[[International Monetary Fund]] |website=www.imf.org |date=14 April 2026 |access-date=18 April 2026}}</ref> | GDP_PPP_year = 2026 | GDP_PPP_rank = 12هون | GDP_PPP_per_capita = {{Increase}} $65,761<ref name="IMFWEO.IT"/> | GDP_PPP_per_capita_rank = 29هون | GDP_nominal = {{Increase}} $2.738&nbsp;trillion<ref name="IMFWEO.IT"/> | GDP_nominal_year = 2026 | GDP_nominal_rank = 8هون | GDP_nominal_per_capita = {{Increase}} $46,505<ref name="IMFWEO.IT"/> | GDP_nominal_per_capita_rank = 27هون | Gini = 32.5 <!--number only--> | Gini_year = 2020 | Gini_change = decrease <!--increase/steady/decrease--> | Gini_ref = <ref>{{Cite web|title=Gini coefficient of equivalised disposable income – EU-SILC survey|url=https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/tessi190/default/table?lang=en|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20201009091832/https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/tessi190/default/table?lang=en|archive-date=9 October 2020|access-date=21 June 2022|publisher=European Commission}}</ref> | HDI = 0.915 <!--number only--> | HDI_year = 2023<!-- Please use the year to which the data refers, not the publication year--> | HDI_change = increase <!--increase/decrease/steady--> | HDI_ref = <ref name="UNHDR">{{Cite web |date=6 May 2025 |title=Human Development Report 2025 |url=https://hdr.undp.org/system/files/documents/global-report-document/hdr2025reporten.pdf|url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20250506051232/https://hdr.undp.org/system/files/documents/global-report-document/hdr2025reporten.pdf |archive-date=6 May 2025 |access-date=6 May 2025 |publisher=[[United Nations Development Programme]] |language=en}}</ref> | HDI_rank = 29هون | currency = [[يورو]] (€)<sup>b</sup> | currency_code = EUR | time_zone = [[مرڪزي يورپي وقت|CET]] | utc_offset = +1 | utc_offset_DST = +2 | time_zone_DST = [[مرڪزي يورپي گرمي وارو وقت|CEST]] | calling_code = [[+39]] <sup>c</sup> | cctld = [[.it]] | footnote_a = <span style="font-size:100%;">جرمن [[ڏکڻ ٽائرول]] ۽ [[فريولي-وينيتسيا جوليا]] ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ فرينچ [[آئوستا وادي]] ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ [[سلووين ٻولي|سلووين]] [[ٽريئستي صوبو]]، [[گوريتسيا صوبو]] ۽ فريولي-وينيتسيا جوليا ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ [[لاڊن ٻولي|لاڊن]] ڏکڻ ٽائرول، [[ترنتينو]] ۽ ٻين اترين علائقن ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ [[فريولي ٻولي|فريولي]] فريولي-وينيتسيا جوليا ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ [[سارڊينيائي ٻولي|سارڊينيائي]] [[سارڊينيا]] ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي.<ref>{{Cite web|title=Legge Regionale 15 ottobre 1997, n. 26 |url=http://www.regione.sardegna.it/j/v/86?v=9&c=72&file=1997026|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210226213750/http://www.regione.sardegna.it/j/v/86?v=9&c=72&file=1997026|archive-date=26 February 2021|access-date=31 May 2018|publisher=Regione autonoma della Sardegna – Regione Autònoma de Sardigna}}; {{Cite web|title=Regione Autonoma Friuli-Venezia Giulia – Comunità linguistiche regionali|url=https://www.regione.fvg.it/rafvg/cms/RAFVG/cultura-sport/patrimonio-culturale/comunita-linguistiche|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150904201140/https://www.regione.fvg.it/rafvg/cms/RAFVG/cultura-sport/patrimonio-culturale/comunita-linguistiche|archive-date=4 September 2015|access-date=2 November 2020|website=regione.fvg.it}}</ref></span> | footnote_b = <span style="font-size:100%;">2002ع کان اڳ، [[اطالوي ليرا]]. يورو [[ڪامپيوني دي اٽاليا]] ۾ قبول ڪئي وڃي ٿي، پر ان جي سرڪاري ڪرنسي [[سوئس فرانڪ]] آهي.<ref>{{Cite web|date=14 July 2010|title=Comune di Campione d'Italia|url=http://www.comune.campione-d-italia.co.it/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110430223743/http://www.comune.campione-d-italia.co.it/|archive-date=30 April 2011|access-date=30 October 2010|publisher=Comune.campione-d-italia.co.it}}</ref></span> | footnote_c = <span style="font-size:100%;">ڪامپيوني دي اٽاليا کي فون ڪرڻ لاءِ سوئس ڪوڊ [[+41]] استعمال ڪرڻ ضروري آهي.</span> }} '''اٽلي'''،{{Efn|{{Lang|it|Italia}}, {{IPA|it|iˈtaːlja|pron|small=no|It-Italia.ogg}}}} سرڪاري طور '''اطالوي جمهوريه'''،{{Efn|{{Lang|it|ريپبلڪا اطاليانا|links=no}}, {{IPA|it|reˈpubblika itaˈljaːna|pron|small=no}}}} [[ڏکڻ يورپ|ڏکڻ]] ۽ [[اولهه يورپ]] ۾ واقع هڪ ملڪ آهي.{{Efn|اٽلي کي گهڻو ڪري اولهه يورپ ۾ شامل ڪيو ويندو آهي.<ref>اٽلي کي اولهه يورپي ملڪ طور بيان ڪندڙ علمي ڪم:{{Bulleted list |{{Cite book|last1=Hancock|first1=M. Donald|url=https://archive.org/details/politicsinwester00hanc_0|title=Politics in Western Europe: an introduction to the politics of the United Kingdom, France, Germany, Italy, Sweden, and the European Union|last2=Conradt|first2=David P.|last3=Peters|first3=B. Guy|last4=Safran|first4=William|last5=Zariski|first5=Raphael|date=11 November 1998|publisher=Chatham House Publishers|isbn=978-1-5664-3039-5|edition=2nd|quote=list of Western European countries Italy.|url-access=registration|ref=none}} |{{Cite book|last1=Ugo|first1=Ascoli|last2=Emmanuele|first2=Pavolini|title=The Italian welfare state in a European perspective: A comparative analysis|date=2016|publisher=Policy Press|isbn=978-1-4473-3444-6|url=https://books.google.com/books?id=BEzRDAAAQBAJ&q=list+of+Western+European+countries+Italy|ref=none}} |{{Cite book|last1=Zloch-Christy|first1=Iliana|title=East-West Financial Relations: Current Problems and Future Prospects|date=1991|publisher=Cambridge University Press|isbn=978-0-5213-9530-4|url=https://archive.org/details/eastwestfinancia00zloc|url-access=registration|quote=list of Western European countries Italy.|access-date=29 September 2019|ref=none}} |{{Cite book|last1=Clout|first1=Hugh D.|title=Western Europe: Geographical Perspectives|date=1989|publisher=Longman Scientific & Technical|isbn=978-0-5820-1772-6|url=https://books.google.com/books?id=WGbIT90ppZsC|access-date=29 September 2019|ref=none}} |{{Cite book|last1=Furlong|first1=Paul|title=Modern Italy: Representation and Reform|date=2003|publisher=Routledge|isbn=978-1-1349-7983-7|url=https://books.google.com/books?id=JNNsOl65D0AC&q=italy+western+European+country|access-date=29 September 2019|ref=none}} |{{Cite book|last1=Hanf|first1=Kenneth|last2=Jansen|first2=Alf-Inge|title=Governance and Environment in Western Europe: Politics, Policy and Administration|date=2014|publisher=Routledge|isbn=978-1-3178-7917-6|url=https://books.google.com/books?id=31wSBAAAQBAJ&q=West+Europe+Italy|access-date=29 September 2019|ref=none}} }}</ref>|name=WE}} اهو [[اطالوي اپٻيٽ|هڪ اپٻيٽ]] تي مشتمل آهي، جيڪو [[ڀونوچ سمنڊ]] ۾ وڌي وڃي ٿو، جنهن جي اترين زميني سرحد تي [[الپس]] آهن، ۽ ان سان گڏ [[اٽلي جي ٻيٽن جي فهرست|لڳ ڀڳ 800 ٻيٽ]] پڻ شامل آهن، جن مان خاص طور [[سسلي]] ۽ [[سارڊينيا]] اهم آهن. اٽلي اولهه ۾ [[فرانس]]؛ اتر ۾ [[سوئٽزرلينڊ]] ۽ [[آسٽريا]]؛ اوڀر ۾ [[سلووينيا]]؛ ۽ ٻن [[انڪليو|انڪليوز]]، [[ويٽيڪن سٽي]] ۽ [[سان مارينو]]، سان زميني سرحدون رکي ٿو. ايراضي جي لحاظ کان اهو [[ايراضيءَ موجب يورپي ملڪن جي فهرست|يورپ جو ڏهون وڏو ملڪ]] آهي، جيڪو {{Convert|301340|km2|sqmi|abbr=on}} تي پکڙيل آهي، ۽ لڳ ڀڳ 59 ملين آبادي سان [[يورپي يونين]] جو ٽيون سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو [[يورپي يونين جو رڪن ملڪ|رڪن ملڪ]] آهي. اٽلي جي گاديءَ جو هنڌ ۽ [[اٽلي جي شهرن جي فهرست|سڀ کان وڏو شهر]] [[روم]] آهي؛ ٻين وڏن شهرن ۾ [[ميلان]]، جيڪو ملڪ جو سڀ کان وڏو [[ميٽروپوليٽن علائقو]] آهي، [[نيپلز]]، [[تورين]]، [[پالرمو]]، [[بولونيا]]، [[فلورينس]]، [[جينووا]] ۽ [[وينس]] شامل آهن. [[اٽلي جي تاريخ]] ڪيترن ئي [[اٽلي جي قديم قومن جي فهرست|اٽالڪ قومن]] تائين وڃي ٿي، جن ۾ خاص طور [[قديم رومي]] شامل آهن، جن [[رومي جمهوريه]] دوران ڀونوچ سمنڊ جي دنيا کي فتح ڪيو ۽ [[رومي سلطنت]] دوران صدين تائين ان تي حڪومت ڪئي. عيسائيت جي پکڙجڻ سان، روم [[ڪيٿولڪ ڪليسا]] ۽ [[پاپائيت]] جو مرڪز بڻجي ويو. [[بربر حملا|بربر حملن]] ۽ ٻين سببن ڪري [[قديم دور جي آخري مرحلي]] ۽ [[اوائلي وچئين دور]] جي وچ ۾ [[اولهه رومي سلطنت جو زوال ۽ خاتمو]] ٿيو. يارهين صديءَ تائين [[اطالوي شهري رياستون]] ۽ [[سامونڊي جمهوريهون]] وڌيون، جن واپار ذريعي نئين خوشحالي آندي ۽ جديد سرمائيداريءَ لاءِ بنياد وڌا. [[اطالوي نشاةِ ثانيه]] پندرهين ۽ سورهين صديءَ دوران ڦهلي ڦولي ۽ [[نشاةِ ثانيه#پکڙجڻ|باقي يورپ تائين پکڙجي وئي]]. اطالوي ڳولائوئن پري اوڀر ۽ [[نئين دنيا]] ڏانهن نوان رستا دريافت ڪيا، جنهن سان [[دريافتن جو دور|دريافتن جي دور]] ۾ اهم حصو پيو. سياسي ۽ علائقائي ورهاستن جي صدين کان پوءِ، [[اٽلي جي بادشاهت]] 1861ع ۾ [[اطالوي آزاديءَ جون جنگيون|آزاديءَ جي جنگين]] ۽ [[هزارن جي مهم]] کان پوءِ قائم ٿي. اوڻيهين صديءَ جي آخر کان ويهين صديءَ جي شروعات تائين، [[اٽلي ۾ صنعتڪاري|اٽلي صنعتڪاري ڪئي]] ۽ [[اطالوي سلطنت|نوآبادياتي سلطنت]] حاصل ڪئي، جڏهن ته [[ڏکڻ اٽلي|ڏکڻ]] گهڻي حد تائين غريب رهيو، جنهن سبب آمريڪا ڏانهن [[اطالوي ڊائاسپورا|وڏي مهاجر ڊائاسپورا]] پيدا ٿي. 1915ع کان 1918ع تائين، [[پهريين عالمي جنگ دوران اٽلي جي فوجي تاريخ|اٽلي]] [[پهريين عالمي جنگ]] ۾ [[پهريين عالمي جنگ جا اتحادي|انتانت]] سان گڏ [[مرڪزي طاقتون|مرڪزي طاقتن]] خلاف وڙهيو. 1922ع ۾ [[اطالوي فاشزم|اطالوي فاشسٽ]] آمريت قائم ٿي. [[ٻي عالمي جنگ دوران اٽلي جي فوجي تاريخ|ٻي عالمي جنگ دوران]]، اٽلي پهرين [[محوري طاقتون|محوري طاقتن]] جو حصو هو، جيستائين [[ڪاسيبلي جي جنگبندي|جنگبندي]] [[ٻي عالمي جنگ جا اتحادي|اتحادي طاقتن]] سان نه ٿي (1940–1943)، پوءِ [[اطالوي مزاحمت]] ۽ جرمن قبضي ۽ سهڪار ڪندڙ [[اطالوي سماجي جمهوريه|آر ايس آءِ]] کان [[اٽلي جي آزادي]] دوران اتحادي طاقتن جو هم جنگي ساٿي بڻيو (1943–1945). 1946ع ۾ بادشاهت کي [[1946ع اطالوي اداراتي ريفرنڊم|جمهوريه سان تبديل ڪيو ويو]] ۽ ملڪ [[اطالوي اقتصادي معجزو|مضبوط بحالي]] ڪئي. [[ترقي يافته ملڪ]] طور، [[اٽلي جي معيشت|ترقي يافته معيشت]] سان، اٽلي دنيا جو [[ناليوار جي ڊي پي موجب ملڪن جي فهرست|اٺون وڏو ناليوار جي ڊي پي]] رکي ٿو، يورپ جو [[پيداوار موجب ملڪن جي فهرست|ٻيون وڏو پيداوار وارو شعبو]] رکي ٿو، ۽ [[علائقائي طاقت|علائقائي]] ۽ – [[وڏين طاقتن مان گهٽ ترين|گهٽ حد تائين]] – عالمي اقتصادي، فوجي، ثقافتي ۽ سياسي معاملن ۾ اهم ڪردار ادا ڪري ٿو. اهو يورپي يونين جو [[اندروني ڇهه|باني]] ۽ [[يورپي يونين جا ٽي|اهم رڪن]] آهي، ۽ [[اٽلي جا پرڏيهي لاڳاپا#بين الاقوامي ادارا|ڪيترين ٻين بين الاقوامي تنظيمن ۽ فورمن جو حصو]] آهي. [[ثقافتي سپر پاور]] طور، اٽلي ڊگهي عرصي کان [[اطالوي فن|فن]]، [[اٽلي جي موسيقي|موسيقي]]، [[اطالوي ادب|ادب]]، [[اطالوي کاڌو|کاڌي]]، [[اطالوي فيشن|فيشن]]، [[اٽلي ۾ سائنس ۽ ٽيڪنالاجي|سائنس ۽ ٽيڪنالاجي]] جو مشهور عالمي مرڪز رهيو آهي، ۽ [[اطالوي ايجادن ۽ دريافتن جي فهرست|ڪيترين ايجادن ۽ دريافتن]] جو ذريعو آهي. هن وٽ [[ملڪ موجب عالمي ورثو ماڳ|سڀ کان وڌيڪ تعداد]] ۾ [[عالمي ورثو ماڳ]] ([[اٽلي ۾ عالمي ورثو ماڳن جي فهرست|61]]) آهن ۽ اهو دنيا جو [[عالمي سياحت درجابندي|پنجون سڀ کان وڌيڪ گهميو ويندڙ ملڪ]] آهي. == نالو<span class="anchor" id="Etymology"></span> == {{Main|اٽلي جو نالو}} ''اٽاليا'' جي اشتقاق بابت ڪيترائي مفروضا موجود آهن.<ref>Alberto Manco, ''Italia. Disegno storico-linguistico''. 2009, Naples: L'Orientale. {{ISBN|978-8-8950-4462-0}}.</ref> هڪ نظريي موجب اهو [[قديم يوناني]] اصطلاح مان نڪتو، جيڪو ''اٽالوئي'' جي زمين لاءِ استعمال ٿيندو هو؛ اٽالوئي هڪ قبيلو هو، جيڪو انهيءَ علائقي ۾ رهندو هو، جيڪو اڄ [[ڪلابريا]] جي نالي سان سڃاتو وڃي ٿو. اصل ۾ سمجهيو ويندو هو ته ان جو نالو ''ويتولي'' هو، ۽ ڪجهه عالمن جي راءِ آهي ته سندن [[ٽوٽم]]ي جانور ڳئون جو ٻچو هو ([[لاطيني]]: ''vitulus''؛ [[امبريائي]]: ''vitlo''؛ [[اوسڪن]]: ''Víteliú'')<!-- and named for the god of cattle, [[Mars (mythology)|Mars]] -->.<ref>J.P. Mallory and D.Q. Adams, ''Encyclopedia of Indo-European Culture'' (London: Fitzroy and Dearborn, 1997), 24.</ref> ڪيترن قديم ليکڪن چيو آهي ته اهو نالو هڪ مقامي حڪمران [[اٽالس]] جي نالي تان پيو.<ref>Dionysius of Halicarnassus, ''Roman Antiquities'', [https://penelope.uchicago.edu/Thayer/E/Roman/Texts/Dionysius_of_Halicarnassus/1B*.html 1.35] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20221215151343/https://penelope.uchicago.edu/Thayer/E/Roman/Texts/Dionysius_of_Halicarnassus/1B%2A.html|date=15 December 2022}}, on LacusCurtius; Aristotle, ''Politics'', [https://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0058%3Abook%3D7%3Asection%3D1329b#note-link2 7.1329b] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20150910185719/http://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0058%3Abook%3D7%3Asection%3D1329b|date=10 September 2015}}, on Perseus; Thucydides, ''The Peloponnesian War'', [https://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Thuc.+6.2.4&fromdoc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0200 6.2.4] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20150924213434/http://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Thuc.+6.2.4&fromdoc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0200|date=24 September 2015}}, on Perseus</ref> اٽلي لاءِ قديم يوناني اصطلاح شروعات ۾ رڳو [[ڪلابريا|بروٽيم]] اپٻيٽ جي ڏکڻ حصي ۽ [[ڪاتانزارو]] ۽ [[ويبو والينتيا]] جي ڪجهه حصن لاءِ استعمال ٿيندو هو. [[اوينوٽريا]] ۽ "اٽلي" جو وڏو تصور هڪ ٻئي جا مترادف بڻجي ويا، ۽ اهو نالو [[لوڪانيا]] جي اڪثر حصي تي به لاڳو ٿيڻ لڳو. رومي جمهوريه جي واڌ کان اڳ، اهو نالو يونانين طرفان [[ميسينا آبنائے]] ۽ [[ساليرنو نار|ساليرنو نارين]] ۽ [[تارانٽو نار|تارانٽو]] کي ملائيندڙ لڪير جي وچ واري زمين لاءِ استعمال ٿيندو هو، جيڪا ڪلابريا سان مطابقت رکي ٿي. يونانين "اٽاليا" کي وڌيڪ وڏي علائقي تي لاڳو ڪرڻ شروع ڪيو.<ref>Pallottino, M., ''History of Earliest Italy'', trans. Ryle, M & Soper, K. in Jerome Lectures, Seventeenth Series, p. 50</ref> ڏکڻ ۾ "[[يوناني اٽلي]]" کان علاوه، مورخن هڪ "ايٽرسڪن اٽلي" جي وجود جو به امڪان ظاهر ڪيو آهي، جيڪو وچ اٽلي جي علائقن تي مشتمل هو.<ref>Giovanni Brizzi, Roma. Potere e identità: dalle origini alla nascita dell'impero cristiano, Bologna, Patron, 2012 p. 94</ref> [[رومي اٽلي]]، يعني ''اٽاليا''، جون سرحدون وڌيڪ واضح طور مقرر ٿيل آهن. ڪيٽو جي ''[[اوريجنيز]]'' اٽلي کي الپس جي ڏکڻ ۾ واقع سڄي اپٻيٽ طور بيان ڪري ٿي.<ref>{{Cite book|last=Carlà-Uhink|first=Filippo|url=https://books.google.com/books?id=dSY-DwAAQBAJ&q=cato+italy+south+of+the+Alps&pg=PT49|title=The "Birth" of Italy: The Institutionalization of Italy as a Region, 3rd–1st Century BCE|date=25 September 2017|publisher=Walter de Gruyter GmbH & Co KG|isbn=978-3-1105-4478-7}}; {{Cite book|last=Levene|first=D. S.|url=https://books.google.com/books?id=aLsRDAAAQBAJ&q=cato+walls+of+Italy&pg=PA108|title=Livy on the Hannibalic War|date=17 June 2010|publisher=Oxford University Press|isbn=978-0-1981-5295-8|access-date=12 November 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20240328152752/https://books.google.com/books?id=aLsRDAAAQBAJ&q=cato+walls+of+Italy&pg=PA108#v=snippet&q=cato%20walls%20of%20Italy&f=false|archive-date=28 March 2024|url-status=live}}</ref> 264 ق م ۾ رومي اٽلي مرڪزي-اتر جي [[آرنو]] ۽ [[روبيڪون]] دريائن کان وٺي سڄي ڏکڻ تائين پکڙيل هئي. اتر وارو علائقو، [[سيسالپائن گال]]، جغرافيائي طور اٽلي جو حصو سمجهيو ويندو هو، 220ع ق م واري ڏهاڪي ۾ روم طرفان قبضو ڪيو ويو،<ref>{{Cite book|last=Carlà-Uhink|first=Filippo|url=https://books.google.com/books?id=dSY-DwAAQBAJ&q=Tota+Italia+essays&pg=PT454|title=The "Birth" of Italy: The Institutionalization of Italy as a Region, 3rd–1st Century BCE|date=25 September 2017|publisher=Walter de Gruyter GmbH & Co KG|isbn=978-3-1105-4478-7|access-date=12 November 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211000755/https://books.google.com/books?id=dSY-DwAAQBAJ&q=Tota+Italia+essays&pg=PT454#v=snippet&q=Tota%20Italia%20essays&f=false|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}</ref> پر سياسي طور الڳ رهيو. 42 ق م ۾ ان کي قانوني طور اٽلي جي انتظامي وحدت ۾ ضم ڪيو ويو.<ref>{{Cite book|last=Williams|first=J. H. C.|url=https://books.google.com/books?id=RPj_FkEeVO4C&q=beyond+the+Rubicon|title=Beyond the Rubicon: Romans and Gauls in Republican Italy – J. H. C. Williams – Google Books|date=22 May 2020|publisher=Oxford University Press|isbn=978-0-1981-5300-9|archive-url=https://web.archive.org/web/20200522000630/https://books.google.it/books?id=RPj_FkEeVO4C&dq=beyond+the+Rubicon&hl=en&sa=X&ved=0ahUKEwiI5YrC6rbkAhUvDmMBHXZOCMAQ6AEIKTAA|archive-date=22 May 2020}}; {{Cite book|last=Long|first=George|title=Decline of the Roman republic: Volume 2|year=1866}}; {{Cite web|last=Aurigemma|first=Salvatore|title=Gallia Cisalpina|url=http://www.treccani.it/enciclopedia/gallia-cisalpina_(Enciclopedia-Italiana)|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20230404054511/https://www.treccani.it/enciclopedia/gallia-cisalpina_(Enciclopedia-Italiana)|archive-date=4 April 2023|access-date=14 October 2014|website=treccani.it|publisher=Enciclopedia Italiana|language=it}}</ref> سارڊينيا، [[ڪورسيڪا]]، سسلي ۽ [[مالٽا]] کي 292ع ۾ [[ڊيوڪليشن]] اٽلي ۾ شامل ڪيو،<ref>{{Cite web|title=Italy (ancient Roman territory)|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297743/Italy|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131110232259/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297743/Italy|archive-date=10 November 2013|access-date=10 November 2013|website=Encyclopædia Britannica}}</ref> جنهن سان آخري قديم دور جو اٽلي جديد [[اطالوي جاگرافيائي علائقو|اطالوي جاگرافيائي علائقي]] سان لڳ ڀڳ هم سرحد ٿي ويو.<ref>{{Cite web|title=La riorganizzazione amministrativa dell'Italia. Costantino, Roma, il Senato e gli equilibri dell'Italia romana|url=https://www.treccani.it/enciclopedia/la-riorganizzazione-amministrativa-dell-italia-costantino-roma-il-senato-e-gli-equilibri-dell-italia-romana_%28Enciclopedia-Costantiniana%29|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211119225335/https://www.treccani.it/enciclopedia/la-riorganizzazione-amministrativa-dell-italia-costantino-roma-il-senato-e-gli-equilibri-dell-italia-romana_(Enciclopedia-Costantiniana)|archive-date=19 November 2021|access-date=19 November 2021|language=it}}</ref> لاطيني لفظ ''Italicus'' "اٽلي جي ماڻهو" لاءِ استعمال ٿيندو هو، يعني ''provincial'' يا [[رومي صوبو|رومي صوبي]] مان آيل ماڻهو جي ابتڙ.<ref>''Letters'' 9.23</ref> صفت ''italianus''، جنهن مان ''Italian'' نڪتو، [[وچئين دور جي لاطيني]] مان آهي ۽ [[اوائلي جديد دور]] دوران ''Italicus'' سان متبادل طور استعمال ٿيندي هئي.<ref>''ytaliiens'' (1265) [http://www.cnrtl.fr/etymologie/italien TLFi] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20181029191636/http://www.cnrtl.fr/etymologie/italien|date=29 October 2018}}</ref> [[اولهه رومي سلطنت جي زوال]] کان پوءِ، اٽلي جي [[اوستروگوٿڪ بادشاهت]] قائم ٿي. [[لومبارڊ|لومبارڊن]] جي حملن کان پوءِ، ''اٽاليا'' سندن بادشاهت جي نالي طور برقرار رهي، ۽ [[پاڪ رومي سلطنت]] اندر ان جي [[اٽلي جي بادشاهت (پاڪ رومي سلطنت)|جانشين بادشاهت]] لاءِ به اهو نالو استعمال ٿيو.<ref>{{Cite web|title=IL COMUNE MEDIEVALE|url=https://www.homolaicus.com/storia/medioevo/comune_medievale.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20120318214257/http://www.homolaicus.com/storia/medioevo/comune_medievale.htm|archive-date=18 March 2012|website=homolaicus.com}}</ref> == تاريخ == {{Main|اٽلي جي تاريخ}} === قبل تاريخ ۽ قديم دور === {{Main|قبل تاريخي اٽلي|اٽالڪ قومون|ايٽرسڪن تهذيب|يوناني نوآبادڪاري|ميگنا گريشيا}} [[File:Etruscan Painting 1.jpg|thumb|right|[[ايٽرسڪن تهذيب|ايٽرسڪن]] فريسڪو، [[مونتيروتسي نيڪروپولس]] ۾، 5هين صدي ق م]] [[هيٺيون پيلئوليٿڪ]] جا آثار، جيڪي 850,000 سال اڳ جا آهن، [[مونتي پوجيولو]] مان مليا آهن.<ref>{{Cite web|last=Society|first=National Geographic|title=Erano padani i primi abitanti d'Italia|url=http://www.nationalgeographic.it/scienza/2012/01/20/news/erano_padani_iprimi_abitanti_ditalia-807204|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20190626220707/http://www.nationalgeographic.it/scienza/2012/01/20/news/erano_padani_iprimi_abitanti_ditalia-807204|archive-date=26 June 2019|access-date=11 March 2019|website=National Geographic}}</ref> سڄي اٽلي ۾ کوٽاين مان 200,000 سال اڳ وچين پيلئوليٿڪ دور ۾ [[نينڊرٿال]] جي موجودگي ظاهر ٿي آهي،<ref>Kluwer Academic/Plenum Publishers 2001, ch. 2. {{ISBN|0-3064-6463-2}}.</ref> جڏهن ته [[اوائلي جديد انسان|جديد انسان]] لڳ ڀڳ 40,000 سال اڳ [[ريپارو موڪي]] ۾ ظاهر ٿيا.<ref>42.7–41.5 ka ([[68–95–99.7 rule|1σ CI]]). {{Cite journal|last=Douka|first=Katerina|display-authors=etal|year=2012|title=A new chronostratigraphic framework for the Upper Palaeolithic of Riparo Mochi (Italy)|journal=Journal of Human Evolution|volume=62|issue=2|pages=286–299|doi=10.1016/j.jhevol.2011.11.009|pmid=22189428|bibcode=2012JHumE..62..286D }}; {{Cite web|date=29 January 2010|title=Istituto Italiano di Preistoria e Protostoria|url=http://www.iipp.it/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131015231105/http://www.iipp.it/|archive-date=15 October 2013|publisher=IIPP|access-date=15 August 2017}}</ref> رومي دور کان اڳ واري اٽلي جا [[اٽلي جا قديم ماڻھو|قديم ماڻھو]] [[پروٽو-انڊو-يورپي|انڊو-يورپي]] هئا، خاص طور [[اٽالڪ قومون]]. ممڪن غير انڊو-يورپي يا [[قبل انڊو-يورپي ٻوليون|قبل انڊو-يورپي]] ورثي وارن مکيه تاريخي ماڻهن ۾ [[ايٽرسڪن]]، سسلي جا [[ايلميئن]] ۽ [[سيڪاني]]، ۽ قبل تاريخي [[سارڊينيائي ماڻھو]] شامل آهن، جن [[نوراجڪ تهذيب]] کي جنم ڏنو. ٻين قديم آبادين ۾ [[ريئتيائي ماڻھو]] ۽ [[ڪاموني]] شامل آهن، جيڪي [[والڪامونيڪا ۾ پٿريلي چٽساليون|والڪامونيڪا جي پٿريلي چٽسالين]] لاءِ مشهور آهن.<ref>{{Cite web|title=Rock Drawings in Valcamonica|url=https://whc.unesco.org/en/list/94|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100703183257/http://whc.unesco.org/en/list/94|archive-date=3 July 2010|access-date=29 June 2010|publisher=UNESCO World Heritage Centre}}</ref> هڪ قدرتي ممي، [[اوئٽسي]]، جيڪا 3400–3100 ق م جي آهي، 1991ع ۾ [[سيميلاون]] گليشيئر مان دريافت ٿي.<ref>{{Cite journal|last1=Bonani|first1=Georges|last2=Ivy|first2=Susan D.|display-authors=etal|year=1994|title=AMS {{SimpleNuclide|Carbon|14}} Age Determination of Tissue, Bone and Grass Samples from the Ötzal Ice Man|url=http://digitalcommons.library.arizona.edu/objectviewer?o=http%3A%2F%2Fradiocarbon.library.arizona.edu%2FVolume36%2FNumber2%2Fazu_radiocarbon_v36_n2_247_250_v.pdf|url-status=live|journal=Radiocarbon|volume=36|issue=2|pages=247–250|doi=10.1017/s0033822200040534|archive-url=https://web.archive.org/web/20100720211402/https://digitalcommons.library.arizona.edu/objectviewer?o=http%3A%2F%2Fradiocarbon.library.arizona.edu%2FVolume36%2FNumber2%2Fazu_radiocarbon_v36_n2_247_250_v.pdf|archive-date=20 July 2010|access-date=4 February 2016|doi-access=free}}</ref> پهريان نوآبادڪار [[فينيقيه|فينيقي]] هئا، جن سسلي ۽ سارڊينيا جي ڪنارن تي [[ايمپوريم (قديم دور)|واپاري مرڪز]] قائم ڪيا. انهن مان ڪجهه ننڍا شهري مرڪز بڻيا ۽ [[يوناني نوآبادين]] سان گڏوگڏ ترقي ڪئي.<ref>{{Cite journal|last1=Raclot|first1=Thierry|last2=Oudart|first2=Hugues|date=January 2000|title=CORPS GRAS ET OBESITE Acides gras alimentaires et obésité: aspects qualitatifs et quantitatifs|journal=Oléagineux, Corps gras, Lipides|volume=7|issue=1|pages=77–85|doi=10.1051/ocl.2000.0077|issn=1258-8210|doi-access=free}}</ref> 8هين ۽ 7هين صدي ق م دوران، [[پٿيڪوسائي]] ۾ يوناني نوآباديون قائم ٿيون، جيڪي آخرڪار اطالوي اپٻيٽ جي ڏکڻ ۽ سسلي جي سامونڊي ڪناري تائين پکڙجي ويون؛ اهو علائقو بعد ۾ [[ميگنا گريشيا]] جي نالي سان مشهور ٿيو.<ref>Emilio Peruzzi, ''Mycenaeans in early Latium'', (Incunabula Graeca 75), Edizioni dell'Ateneo & Bizzarri, Roma, 1980</ref> [[آيونيائي]]، [[ڊوريائي يوناني|ڊوريائي]] نوآبادڪارن، [[سيراڪيوز وارا|سيراڪيوزن]] ۽ [[اڪائيائي (قبيلو)|اڪائيائين]] ڪيترائي شهر قائم ڪيا. [[اٽلي جي يوناني نوآبادڪاري|يوناني نوآبادڪاري]] [[اٽالڪ قومون|اٽالڪ قومن]] کي جمهوري حڪومتي صورتن ۽ اعليٰ فني ۽ ثقافتي اظهار سان رابطي ۾ آندو.<ref>{{Cite web|title=II 1987: Uomini e vicende di Magna Grecia |url=https://www.bpp.it/Apulia/html/archivio/1987/II/art/R87II015.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210204123345/https://www.bpp.it/Apulia/html/archivio/1987/II/art/R87II015.html|archive-date=4 February 2021|access-date=31 January 2021|website=bpp.it}}</ref> === قديم روم === {{Main|قديم روم|اٽلي ۾ رومي واڌ|رومي اٽلي}} {{Multiple image | align = right | direction = vertical | width = 220 | image1 = Colosseo 2020.jpg | caption1 = [[ڪولوسيئم]]، جنهن کي وڏي پيماني تي قديم تاريخ جي تعمير ۽ انجنيئرنگ جي عظيم ترين ڪمن مان هڪ سمجهيو وڃي ٿو | image2 = Roman Empire Trajan 117AD.png|275 | caption2 = {{legend|#b23938|117ع ۾ [[رومي سلطنت]] پنهنجي سڀ کان وڏي وسعت تي<ref>{{Cite book|last=Bennett, Julian|url=https://books.google.com/books?id=qk_tofvS8EsC|title=Trajan: Optimus Princeps : a Life and Times|publisher=Routledge|year=1997|isbn=978-0-415-16524-2}}</ref>}} {{legend|#d28989|[[تابع رياست|تابع رياستون]]}} }} اٽلي جي تاريخ ڪيترين [[اٽلي جي قديم قومن جي فهرست|اٽالڪ قومن]] تائين وڃي ٿي، جن ۾ خاص طور [[قديم رومي]] شامل آهن، جن [[رومي جمهوريه]] دوران ڀونوچ سمنڊ جي دنيا کي فتح ڪيو ۽ [[رومي سلطنت]] دوران صدين تائين ان تي حڪومت ڪئي.<ref>{{Cite book |last1=Carl Waldman |url=https://books.google.com/books?id=kfv6HKXErqAC |title=Encyclopedia of European Peoples |last2=Catherine Mason |publisher=Infobase Publishing |year=2006 |isbn=978-1-4381-2918-1 |page=586 |access-date=23 February 2013 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230311102543/https://books.google.com/books?id=kfv6HKXErqAC |archive-date=11 March 2023 |url-status=live}}; {{Cite book |last=Mommsen |first=Theodor |author-link=Theodor Mommsen |title=[[History of Rome (Mommsen)|History of Rome]], Book II: From the Abolition of the Monarchy in Rome to the Union of Italy |publisher=Reimer & Hirsel |year=1855 |location=Leipzig}}; {{Cite book |last=Lazenby |first=John Francis |url=https://archive.org/details/hannibalswarmili00laze |title=Hannibal's War: A Military History of the Second Punic War |date=4 February 1998 |publisher=University of Oklahoma Press |isbn=978-0-8061-3004-0 |page=[https://archive.org/details/hannibalswarmili00laze/page/29 29] |quote=Italy homeland of the Romans. |url-access=registration |via=Internet Archive}}</ref> قديم روم، جيڪو وچ اٽلي ۾ [[ٽائبر درياهه]] تي هڪ آبادڪاري هو، [[روم جو بنياد|753 ق م ۾ قائم ٿيو]] ۽ 244 سالن تائين بادشاهي نظام هيٺ حڪمراني ڪئي وئي.<ref>{{Cite web |date=24 November 2009 |title=Rome founded {{!}} 21 April, 753 B.C. |url=https://www.history.com/this-day-in-history/april-21/rome-founded |access-date=10 April 2025 |website=HISTORY |language=en}}</ref> 509 ق م ۾، رومن، سينيٽ ۽ عوام ([[SPQR]]) واري حڪومت جي حمايت ڪندي، [[رومي بادشاهت جو خاتمو|بادشاهت کي نيڪالي ڏني]] ۽ هڪ اشرافي جمهوريه قائم ڪئي.<ref>{{Cite journal|last=Sanders|first=Henry A.|date=1908|title=The Chronology of Early Rome|url=https://www.jstor.org/stable/261793|journal=Classical Philology|volume=3|issue=3|pages=316–329|doi=10.1086/359186|jstor=261793|s2cid=161535192|issn=0009-837X |quote=It has come to be second nature ... to date the founding of Rome [to] 753 BC [and] the first year of the Republic [to] 509&nbsp;BC.|url-access=subscription}}</ref> اطالوي اپٻيٽ، جنهن جو نالو ''اٽاليا'' هو، رومي واڌ دوران هڪ متحد وحدت ۾ گڏ ڪيو ويو؛ نون علائقن جي فتح اڪثر [[سامنائيٽ جنگيون|ٻين اٽالڪ قبيلن]]، [[رومي-ايٽرسڪن جنگيون|ايٽرسڪنن]]، [[رومي-گالي جنگيون|سيلٽن]] ۽ [[پائرهڪ جنگ|يونانين]] جي قيمت تي ٿي. مقامي قبيلن ۽ شهرن جي اڪثريت سان هڪ مستقل اتحاد قائم ٿيو، ۽ روم اولهه يورپ، اتر آفريڪا ۽ [[وچ اوڀر جي تاريخ#يوناني ۽ رومي سلطنت|وچ اوڀر]] جي فتح شروع ڪئي. 44 ق م ۾ [[جوليس سيزر]] جي قتل کان پوءِ، روم هڪ وڏي سلطنت بڻجي ويو، جيڪا [[رومي برطانيه|برطانيه]] کان [[ميسوپوٽيميا (رومي صوبو)|فارس]] جي سرحدن تائين پکڙيل هئي، ۽ سڄي ڀونوچ سمنڊ جي حوض کي پنهنجي اندر آڻي ڇڏيو، جتي يوناني، رومي ۽ ٻيون ثقافتون گڏجي هڪ طاقتور تهذيب ۾ تبديل ٿيون. پهرئين شهنشاهه [[آگسٽس]] جي ڊگهي حڪومت امن ۽ خوشحالي جو دور شروع ڪيو. رومي اٽلي سلطنت جو [[ميٽروپول]]، رومن جو وطن ۽ گاديءَ واري هنڌ جو علائقو رهيو.<ref>{{Cite journal|last=Morcillo|first=Marta García|title=The Glory of Italy and Rome's Universal Destiny in Strabo's Geographika, in: A. Fear – P. Liddel (eds), Historiae Mundi. Studies in Universal History. Duckworth: London 2010: 87–101. |url=https://www.academia.edu/362374|url-status=live|journal=Historiae Mundi: Studies in Universal History|archive-url=https://web.archive.org/web/20220114073554/https://www.academia.edu/362374|archive-date=14 January 2022|access-date=20 November 2021}}; {{Cite book|last=Keaveney|first=Arthur|url=https://books.google.com/books?id=ojoOAAAAQAAJ|title=Arthur Keaveney: ''Rome and the Unification of Italy''|date=January 1987|publisher=Croom Helm|isbn=978-0-7099-3121-8|access-date=20 November 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211000835/https://books.google.com/books?id=ojoOAAAAQAAJ|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}; {{Cite book|last=Billanovich|first=Giuseppe|url=https://books.google.com/books?id=fVylk1KUS84C&dq=Italia+domina+provinciarum&pg=PR13|title=Libreria Universitaria Hoepli, Lezioni di filologia, Giuseppe Billanovich e Roberto Pesce: ''Corpus Iuris Civilis, Italia non erat provincia, sed domina provinciarum'', Feltrinelli, p.363|publisher=Roberto Pesce|year=2008|isbn=978-8-8965-4309-2|language=it|access-date=20 November 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211000801/https://books.google.com/books?id=fVylk1KUS84C&dq=Italia+domina+provinciarum&pg=PR13#v=onepage&q=Italia%20domina%20provinciarum&f=false|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}</ref> [[رومي سلطنت جي تاريخ|سلطنت جي پهرين ٻن صدين]] ۾ بي مثال استحڪام جو دور ڏٺو ويو، جيڪو [[پيڪس رومانا]] ({{Literal translation|رومي امن}}) جي نالي سان مشهور آهي. روم [[رومي سلطنت جون سرحدون|پنهنجي سڀ کان وڏي علائقائي وسعت]] [[ٽراجن]] جي دور ۾ حاصل ڪئي ({{Reign|98|117|era=AD}})، پر وڌندڙ پريشانين ۽ زوال جو دور [[ڪوموڊس]] جي دور ۾ شروع ٿيو ({{Reign|180|192}}).<ref>{{Cite web |date=10 June 2024 |title=Five Good Emperors |url=https://www.britannica.com/topic/Five-Good-Emperors |access-date=4 August 2024 |website=www.britannica.com |language=en}}</ref><ref>{{Citation |last=Gibbon |first=Edward |title=The History of the Decline And Fall of the Roman Empire |date=1776 |chapter=The Decline And Fall in the West – Chapter 4 |chapter-url=https://www.ccel.org/g/gibbon/decline/volume1/chap4.htm |author-link=Edward Gibbon |access-date=27 June 2017 |archive-date=24 August 2017 |archive-url=https://web.archive.org/web/20170824100850/http://www.ccel.org/g/gibbon/decline/volume1/chap4.htm |url-status=live}}</ref> [[لڏپلاڻ وارو دور]]، جنهن ۾ [[جرمنڪ-رومي رابطا|جرمنڪ قومن جا وڏا حملا]] شامل هئا، رومي سلطنت جي زوال جو سبب بڻيو. رومي سلطنت تاريخ جي سڀ کان وڏين سلطنتن مان هڪ هئي، جنهن وٽ وڏي اقتصادي، ثقافتي، سياسي ۽ فوجي طاقت هئي.<ref>{{Cite web |date=4 June 2024 |title=The Roman Empire at its greatest expansion |url=https://trizioeditore.it/en/blogs/notizie/impero-romano-massima-espansione-mappa-storia |access-date=10 April 2025 |website=Trizio Editore |language=en}}</ref> پنهنجي سڀ کان وڏي وسعت تي، ان جو علائقو {{Convert|5|e6km2|abbr=off}} هو.<ref>{{Cite journal|last=Taagepera|first=Rein|author-link=Rein Taagepera|year=1979|title=Size and Duration of Empires: Growth-Decline Curves, 600 B.C. to 600 A.D|journal=Social Science History|volume=3|issue=3/4|pages=115–138|doi=10.2307/1170959|jstor=1170959}}; {{Cite journal|last1=Turchin|first1=Peter|last2=Adams|first2=Jonathan M.|last3=Hall|first3=Thomas D|year=2006|title=East–West Orientation of Historical Empires|url=http://peterturchin.com/PDF/Turchin_Adams_Hall_2006.pdf|url-status=live|journal=Journal of World-Systems Research|volume=12|issue=2|page=222|doi=10.5195/JWSR.2006.369|issn=1076-156X|archive-url=http://arquivo.pt/wayback/20160517210851/http://peterturchin.com/PDF/Turchin_Adams_Hall_2006.pdf|archive-date=17 May 2016|access-date=6 February 2016|doi-access=free}}</ref> [[رومي سلطنت جو ورثو|رومي ورثي]] مغربي تهذيب تي گهرو اثر وڌو ۽ جديد دنيا کي شڪل ڏني. لاطيني مان نڪتل [[رومانس ٻوليون|رومانس ٻولين]] جو وسيع استعمال، [[رومي انگ|عددي نظام]]، جديد مغربي الفابيٽ ۽ ڪئلينڊر، ۽ عيسائيت جو عالمي مذهب طور اڀرڻ، رومي غلبي جي ڪيترن ئي ورثن مان آهن.<ref>{{Cite book|last=Richard|first=Carl J.|title=Why we're all Romans: the Roman contribution to the western world|publisher=Rowman & Littlefield|year=2010|isbn=978-0-7425-6779-5|edition=1st pbk.|location=Lanham, MD|pages=xi–xv}}</ref> === وچون دور === {{Main|وچئين دور ۾ اٽلي}} [[اولهه رومي سلطنت جي زوال]] کان پوءِ، اٽلي [[اٽلي جي بادشاهت (476–493)|اوڊواڪر جي بادشاهت]] هيٺ آيو، ۽ پوءِ [[اوستروگوٿ]] ان تي قابض ٿيا.<ref>{{Cite book|last=Sarris|first=Peter|title=Empires of faith: the fall of Rome to the rise of Islam, 500–700|publisher=Oxford UP|year=2011|isbn=978-0-1992-6126-0|edition=1st. pub.|location=Oxford|page=118}}</ref> حملن جي نتيجي ۾ بادشاهتن جو افراتفري وارو سلسلو پيدا ٿيو ۽ مبينا "[[اونداهو دور (تاريخ نويسي)|اونداهو دور]]" شروع ٿيو. 6هين صديءَ ۾ هڪ ٻئي [[جرمنڪ قومون|جرمنڪ قبيلي]]، [[لومبارڊن]]، جي حملي بازنطيني موجودگي کي گهٽائي ڇڏيو ۽ اپٻيٽ جي سياسي وحدت ختم ڪري ڇڏي. اتر ۾ [[لومبارڊ بادشاهت]] ٺهي، وچ-ڏکڻ تي پڻ لومبارڊن جو ڪنٽرول هو، ۽ ٻيا حصا بازنطيني رهيا.<ref>{{Cite web|title=History of Italy|url=https://www.britannica.com/place/Italy/Lombards-and-Byzantines|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220929150112/https://www.britannica.com/place/Italy/Lombards-and-Byzantines|archive-date=29 September 2022|access-date=29 September 2022|website=Encyclopædia Britannica}}</ref> [[File:Marco Polo Mosaic from Palazzo Tursi.jpg|thumb|right|upright=.7|[[مارڪو پولو]]، 13هين صديءَ جو ڳولائو]] لومبارڊ بادشاهت 8هين صديءَ جي آخر ۾ [[شارليمان]] جي هٿان [[فرانڪيا]] ۾ ضم ٿي وئي ۽ اٽلي جي بادشاهت بڻجي وئي.<ref>{{Cite web|title=Carolingian and post-Carolingian Italy, 774–962|url=https://www.britannica.com/place/Italy/Carolingian-and-post-Carolingian-Italy-774-962|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20221007160553/https://www.britannica.com/place/Italy/Carolingian-and-post-Carolingian-Italy-774-962|archive-date=7 October 2022|access-date=7 October 2022|website=Encyclopædia Britannica}}</ref> فرانڪن [[پاپائي رياستون]] ٺاهڻ ۾ مدد ڪئي. 13هين صديءَ تائين سياست [[پاڪ رومي شهنشاهه|پاڪ رومي شهنشاهن]] ۽ پاپائيت جي لاڳاپن تي غالب رهي، جتي شهري رياستون عارضي فائدي لاءِ اڳئين ڌر ([[گبيلين]]) يا پوئين ڌر ([[گويلف]]) سان گڏ ٿينديون هيون.<ref>{{Cite book|last=Nolan|first=Cathal J.|title=The age of wars of religion, 1000–1650: an encyclopedia of global warfare and civilization |publisher=Greenwood Press|year=2006|isbn=978-0-3133-3045-2|edition=1. publ.|location=Westport (Connecticut)|page=360}}</ref> جرمنڪ شهنشاهه ۽ رومي پونٽف وچئين دور جي يورپ جون [[عالمي طاقتون]] بڻجي ويا. بهرحال، [[سرماياداري تڪرار]] ۽ گويلفن ۽ گبيلينن جي وچ ۾ ٽڪراءُ اتر ۾ شهنشاهي-جاگيرداري نظام کي ختم ڪري ڇڏيو، جتي شهرن آزادي حاصل ڪئي.<ref>{{Cite book|last=Jones|first=Philip|author-link=Philip Jones (historian)|title=The Italian city-state: from Commune to Signoria|publisher=Clarendon Press|year=1997|isbn=978-0-1982-2585-0|location=Oxford|pages=55–77}}</ref> 1176ع ۾، شهري رياستن جي [[لومبارڊ ليگ]] پاڪ رومي شهنشاهه [[فريڊرڪ بارباروسا]] کي شڪست ڏني، جنهن سان انهن جي آزادي يقيني ٿي. شهري رياستن، جهڙوڪ ميلان، فلورينس ۽ وينس، مالياتي ترقي ۾ نهايت اهم جدت وارو ڪردار ادا ڪيو، بئنڪنگ جي طريقن کي تيار ڪندي، ۽ سماجي تنظيم جي نون روپن کي ممڪن بڻائيندي.<ref>{{Cite book|last=Niall|first=Ferguson|title=The Ascent of Money: The Financial History of the World|publisher=Penguin|year=2008}}</ref> ساحلي ۽ ڏاکڻن علائقن ۾، سامونڊي جمهوريهن ڀونوچ سمنڊ تي غلبو حاصل ڪيو ۽ مشرق ڏانهن واپار تي اجارو قائم ڪيو. اهي آزاد [[ٿالاسوڪريسي|سامونڊي طاقت واريون]] شهري رياستون هيون، جن ۾ واپارين وٽ ڪافي طاقت هئي. جيتوڻيڪ اهي اشرافي حڪومتون هيون، پر انهن طرفان ڏنل نسبي سياسي آزادي علمي ۽ فني ترقي لاءِ سازگار هئي.<ref name="Lane">{{Cite book|last=Lane|first=Frederic C.|title=Venice, a maritime republic|publisher=Johns Hopkins University Press|year=1991|isbn=978-0-8018-1460-0|edition=4. print.|location=Baltimore|page=73}}</ref> سڀ کان مشهور سامونڊي جمهوريهون وينس، [[جينووا جمهوريه|جينووا]]، [[پيزا جمهوريه|پيزا]] ۽ [[امالفي جو ڊچي|امالفي]] هيون.<ref>G. Benvenuti – Le Repubbliche Marinare. Amalfi, Pisa, Genova, Venezia – Newton & Compton editori, Roma 1989; Armando Lodolini, ''Le repubbliche del mare'', Biblioteca di storia patria, 1967, Roma. {{Cite book|last=Peris|first=Persi|title=Conoscere l'Italia|publisher=Istituto Geografico De Agostini|year=1982|pages=74}}; {{Cite web|title=Repubbliche Marinare|url=http://www.treccani.it/enciclopedia/repubbliche-marinare|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190829104758/http://www.treccani.it/enciclopedia/repubbliche-marinare|archive-date=29 August 2019|access-date=13 September 2019|website=Treccani.it|publisher=Istituto dell'Enciclopedia Italiana|language=it}}; {{Cite web|title=Repubbliche marinare|url=https://thes.bncf.firenze.sbn.it/termine.php?id=29771|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200101131949/https://thes.bncf.firenze.sbn.it/termine.php?id=29771|archive-date=1 January 2020|access-date=13 September 2019|website=thes.bncf.firenze.sbn.it|publisher=[[قومي مرڪزي لائبريري (فلورينس)]]|language=it}}</ref> هر هڪ کي پرڏيهي زمينن، ٻيٽن، ايڊرياٽڪ، ايجيئن ۽ ڪاري سمنڊن جي علائقن، ۽ ويجهي اوڀر ۽ اتر آفريڪا ۾ واپاري نوآبادين تي غلبو حاصل هو.<ref>{{Cite book|last=Zorzi|first=Alvise|author-link=Alvise Zorzi|url=https://books.google.com/books?id=IP5OAAAAMAAJ&q=%22even+in+countries+where+aid+is+near+at+hand+%22+%22attack+from+the+sea%22|title=Venice: The Golden Age, 697 – 1797 |publisher=Abbeville Press|year=1983|isbn=0-8965-9406-8|location=New York|page=255|access-date=16 September 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20230202182132/https://books.google.com/books?id=IP5OAAAAMAAJ&q=%22even+in+countries+where+aid+is+near+at+hand+%22+%22attack+from+the+sea%22|archive-date=2 February 2023|url-status=live}}</ref> {{Multiple image | align = right | total_width = 345 | direction = horizontal | width1 = 280 | image1 = Naval Jack of Italy.svg | width2 = 280 | image2 = Republik Venedig Handelswege01-IT.png | alt2 = نقشو | footer = کاٻي: [[اطالوي بحريه]] جو جهنڊو. گھڙيال جي رخ ۾، مٿئين کاٻي کان: [[وينس جي جمهوريه|وينس]]، [[جينووا جمهوريه|جينووا]]، [[پيزا جمهوريه|پيزا]] ۽ [[امالفي جو ڊچي|امالفي]] جا نشان.<br/>ساڄي: واپاري رستا، [[جينووا جون نوآباديون|جينووا]] ۽ [[اسٽاتو دا مار|وينس]] جون نوآباديون. }} وينس ۽ جينووا يورپ جا اوڀر ڏانهن دروازا هئا، ۽ نفيس شيشي جا ٺاهيندڙ هئا، جڏهن ته فلورينس ريشم، اون، بئنڪنگ ۽ زيورن جو مرڪز هو. پيدا ٿيل دولت وڏن عوامي ۽ خانگي فني منصوبن جي سرپرستي لاءِ استعمال ٿي. انهن جمهوريهن [[صليبي جنگون|صليبي جنگين]] ۾ حصو ورتو، مدد ۽ ٽرانسپورٽ مهيا ڪئي، پر بنيادي طور سياسي ۽ تجارتي موقعن جي پيروي ڪئي.<ref name=Lane/> اٽلي پهريون علائقو هو جتي اهي معاشي تبديليون محسوس ٿيون، جن [[تجارتي انقلاب]] ڏانهن واٽ هموار ڪئي: وينس [[قسطنطنيه جي لٽ|بازنطيني گاديءَ واري شهر کي لٽڻ]] ۽ [[مارڪو پولو]] جي ايشيا ڏانهن سفرن جي مالي مدد ڪرڻ جي قابل ٿي؛ پهرين يونيورسٽيون اطالوي شهرن ۾ ٺهيون، ۽ [[اڪويناس]] جهڙن عالمن عالمي شهرت حاصل ڪئي؛ سرمائيداري ۽ بئنڪنگ خاندان فلورينس ۾ اڀريا، جتي [[دانتي]] ۽ [[جوتو]] لڳ ڀڳ 1300ع ۾ سرگرم هئا.<ref name="See">{{Cite web |last=Sée |first=Henri |title=Modern Capitalism Its Origin and Evolution |url=http://www.efm.bris.ac.uk/het/see/ModernCapitalism.pdf |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20131007010542/http://www.efm.bris.ac.uk/het/see/ModernCapitalism.pdf |archive-date=7 October 2013 |access-date=29 August 2013 |website=University of Rennes |publisher=Batoche Books}}</ref> ڏکڻ ۾، سسلي 9هين صديءَ ۾ [[سسلي جي امارت|عرب اسلامي امارت]] بڻجي چڪي هئي، جيڪا 11هين صديءَ جي آخر ۾ [[اطالو-نارمن]] جي فتح تائين خوشحال رهي؛ انهن ڏکڻ اٽلي جي اڪثر لومبارڊ ۽ بازنطيني شهزادگين سان گڏ ان کي فتح ڪيو.<ref>{{cite book |last=Ali |first=Ahmed Essa with Othman |title=Studies in Islamic civilization: the Muslim contribution to the Renaissance |year=2010 |publisher=International Institute of Islamic Thought |location=Herndon, VA |isbn=978-1-56564-350-5 |pages=38–40}}</ref> پوءِ اهو علائقو [[سسلي جي بادشاهت]] ۽ [[نيپلز جي بادشاهت]] جي وچ ۾ ورهايو ويو.{{efn|نيپلز جي بادشاهت جو اصطلاح مورخ استعمال ڪن ٿا، پر ان جي حڪمرانن نه، جن اصل نالو 'سسلي جي بادشاهت' برقرار رکيو، يعني ٻه سسلي جون بادشاهتون موجود هيون.}}<ref>Eleni Sakellariou, ''Southern Italy in the Late Middle Ages: Demographic, Institutional and Economic Change in the Kingdom of Naples, c.1440–c.1530'' (Brill, 2012), pp. 63–64.</ref> 1348ع واري [[ڪاري موت]] شايد اٽلي جي آبادي جو هڪ ٽيون حصو ماري ڇڏيو.<ref>Stéphane Barry and Norbert Gualde, "The Biggest Epidemics of History" (La plus grande épidémie de l'histoire), in ''L'Histoire'' n° 310, June 2006, pp. 45–46; "[https://www.brown.edu/Departments/Italian_Studies/dweb/plague/effects/death_toll.shtml Plague]". Brown University. {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20090831003435/http://www.brown.edu/Departments/Italian_Studies/dweb/plague/effects/death_toll.shtml|date=31 August 2009}}</ref> === اوائلي جديد دور === {{Main|اطالوي نشاةِ ثانيه|اوائلي جديد اٽلي جي تاريخ}} [[File:Italy 1494.svg|thumb|upright=.8|right|1494ع ۾ [[اطالوي جنگيون|اطالوي جنگين]] کان اڳ [[اٽلي جي تاريخي رياستن جي فهرست#آخري وچون دور|اطالوي رياستون]]]] 1400ع ۽ 1500ع جي ڏهاڪن دوران، اٽلي [[نشاةِ ثانيه]] جو جنم هنڌ ۽ مرڪز هو. هن دور وچئين دور کان جديد دور ڏانهن منتقلي کي ظاهر ڪيو ۽ واپاري شهرن جي گڏ ڪيل دولت ۽ حاڪم خاندانن جي سرپرستيءَ سان وڌايو ويو.<ref name="strathern">Strathern, Paul ''The Medici: Godfathers of the Renaissance'' (2003)</ref> اطالوي سياسي وحدتون هاڻي علائقائي رياستون هيون، جن تي عملي طور شهزادن جي حڪومت هئي، جيڪي واپار ۽ انتظاميه تي ڪنٽرول رکندا هئا، ۽ سندن درٻارون فنون ۽ سائنسن جا مرڪز بڻجي ويون. اهي شهزادگيون سياسي خاندانن ۽ واپاري خاندانن، جهڙوڪ فلورينس جا [[ميڊيچي]]، جي اڳواڻي هيٺ هيون. [[مغربي ڦوٽ]] جي خاتمي کان پوءِ، نئين چونڊيل [[پوپ مارٽن پنجون]] [[پاپائي رياستون|پاپائي رياستن]] ڏانهن موٽي آيو ۽ اٽلي کي اولهه عيسائيت جو واحد مرڪز طور بحال ڪيو. [[ميڊيچي بئنڪ]] پاپائيت جو قرض ڏيندڙ ادارو بڻيو، ۽ ڪليسا ۽ نون سياسي خاندانن جي وچ ۾ اهم لاڳاپا قائم ٿيا.<ref name="strathern"/><ref>[http://www.florentine-society.ru/Medici_Chapel_Mysteries.htm Peter Barenboim, Sergey Shiyan, ''Michelangelo: Mysteries of Medici Chapel'', SLOVO, Moscow, 2006]. {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20110511133416/http://www.florentine-society.ru/Medici_Chapel_Mysteries.htm|date=11 May 2011}}. {{ISBN|5-8505-0825-2}}.</ref> [[File:Leonardo self.jpg|thumb|upright=.7|[[ليونارڊو دا ونچي]]، مثالي [[نشاةِ ثانيه انسان]]، پنهنجي تصوير ۾ ({{circa}} 1512)]] 1453ع ۾، [[پوپ نڪولس پنجون]] جي بازنطينين جي مدد لاءِ ڪوششن باوجود، [[قسطنطنيه]] جو شهر [[عثماني سلطنت|عثمانين]] جي قبضي ۾ آيو. ان سبب [[نشاةِ ثانيه ۾ يوناني عالم|يوناني عالمن]] ۽ متنن جي اٽلي ڏانهن لڏپلاڻ ٿي، جنهن يوناني [[انسان پرستي]] جي ٻيهر دريافت کي وڌيڪ هٿي ڏني.<ref>Encyclopædia Britannica, ''Renaissance'', 2008, O.Ed.; Har, Michael H. ''History of Libraries in the Western World'', Scarecrow Press Incorporate, 1999. {{ISBN|0-8108-3724-2}}. Norwich, John Julius, ''A Short History of Byzantium'', 1997, Knopf. {{ISBN|0-6794-5088-2}}.</ref> انسان پرست حڪمرانن، جهڙوڪ [[فيديريڪو دا مونتيفيلترو]] ۽ [[پوپ پائيس ٻيون]]، [[مثالي شهر|مثالي شهرن]] جي قيام لاءِ ڪم ڪيو، ۽ [[اربينو]] ۽ [[پيئنزا]] جو بنياد وڌو. [[پيڪو ديلا ميراندولا]] ''[[انسان جي عظمت تي خطبو]]'' لکيو، جنهن کي نشاةِ ثانيه جو منشور سمجهيو وڃي ٿو. فنون ۾، اطالوي نشاةِ ثانيه صديون تائين يورپي فن تي غالب اثر رکيو، فنڪارن جهڙوڪ [[ليونارڊو دا ونچي]]، [[بوتيچيلي]]، [[مائيڪل اينجلو]]، [[رافائيل]]، [[جوتو]]، [[دوناتيلو]] ۽ [[تيشيان]]، ۽ معمارن جهڙوڪ [[فليپو برونيلليسڪي]]، [[اندريا پالاديو]] ۽ [[دوناتو برامانتي]] سان. سامونڊي جمهوريهن مان اطالوي [[اطالوي ڳولائوئن جي فهرست|ڳولائو]] ۽ ناوَچالڪ، عثمانين کان بچندي هندستان ڏانهن متبادل رستو ڳولڻ لاءِ بيتاب، ائٽلانٽڪ ملڪن جي بادشاهن کي پنهنجون خدمتون پيش ڪندا هئا ۽ [[دريافتن جو دور|دريافتن جي دور]] ۽ آمريڪا جي نوآبادڪاري جي شروعات ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو. سڀ کان نمايان ڳولائوئن ۾ [[ڪرسٽوفر ڪولمبس]] شامل هو، جنهن جي [[ڪرسٽوفر ڪولمبس جا سفر|1492ع واري سفر]] آمريڪا سان مسلسل يورپي رابطو، نوآبادڪاري ۽ استحصال شروع ڪيو؛<ref>Encyclopædia Britannica, 1993 ed., Vol. 16, pp. 605ff / Morison, ''Christopher Columbus'', 1955 ed., pp. 14ff</ref> [[جان ڪيبٽ]]، جنهن [[نارسمن|نارس]] کان پوءِ اتر آمريڪا جي پهرين دستاويزي يورپي کوجنا ڪئي؛<ref>{{Cite web|year=2007|title=''Catholic Encyclopedia'' "John & Sebastian Cabot"|url=http://www.newadvent.org/cathen/03126d.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200518005335/https://www.newadvent.org/cathen/03126d.htm|archive-date=18 May 2020|access-date=17 May 2008|publisher=newadvent}}</ref> ۽ [[آمريگو ويسپوچي]]، جنهن جي سفرن انهن زمينن کي نئون کنڊ، يعني "نئين دنيا"، طور تصديق ڪيو، جنهن کي پوءِ سندس نالي تي رکيو ويو.<ref>{{Cite book|last=Eric Martone|url=https://books.google.com/books?id=MHJ1DQAAQBAJ&pg=PA109|title=Italian Americans: The History and Culture of a People|publisher=ABC-CLIO|year=2016|isbn=978-1-6106-9995-2|page=504|access-date=22 November 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211001055/https://books.google.com/books?id=MHJ1DQAAQBAJ&pg=PA109|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}</ref><ref>{{Cite book|last=Greene|first=George Washington|author-link=George Washington Greene|url=https://books.google.com/books?id=1qsuAAAAYAAJ&pg=PAPA13|title=The Life and Voyages of Verrazzano|publisher=Folsom, Wells, and Thurston|year=1837|location=Cambridge University|page=13|access-date=18 August 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211000806/https://books.google.com/books?id=1qsuAAAAYAAJ&pg=PAPA13#v=onepage&q&f=false|archive-date=11 February 2024|url-status=live|via=Google Books}}</ref> وينس، نيپلز، فلورينس، ميلان ۽ پاپائيت جي وچ ۾ [[اٽالڪ ليگ]] نالي دفاعي اتحاد قائم ٿيو. [[لورينزو دي ميڊيچي|لورينزو ''دي ميگنيفيسنٽ'' دي ميڊيچي]] نشاةِ ثانيه جو سڀ کان وڏو سرپرست هو؛ سندس مدد ليگ کي ترڪن جي [[اوترانتو جو گهيرو|حملي کي ناڪام ڪرڻ]] جي قابل بڻايو. بهرحال، اهو اتحاد 1490ع واري ڏهاڪي ۾ ٽٽي پيو؛ [[فرانس جو چارلس اٺون]] جي حملي اپٻيٽ ۾ جنگين جي هڪ سلسلي جي شروعات ڪئي. [[اعليٰ نشاةِ ثانيه]] دوران، [[جوليس ٻيون]] (1503–1513) جهڙا پوپ اٽلي تي ڪنٽرول لاءِ پرڏيهي بادشاهن خلاف وڙهيا؛ [[پال ٽيون]] (1534–1549) يورپي طاقتن جي وچ ۾ امن لاءِ ثالثي کي ترجيح ڏني. اهڙن تڪرارن جي وچ ۾، ميڊيچي پوپن [[ليو ڏهون]] (1513–1521) ۽ [[ڪليمنٽ ستون]] (1523–1534) جرمني، انگلينڊ ۽ ٻين هنڌن ۾ [[پروٽيسٽنٽ اصلاح]] کي منهن ڏنو. 1559ع ۾، فرانس ۽ هبسبرگن جي وچ ۾ [[اطالوي جنگيون|اطالوي جنگين]] جي خاتمي تي، اٽلي جو لڳ ڀڳ اڌ حصو، يعني ڏکڻ واريون [[نيپلز جي بادشاهت|نيپلز]]، [[سسلي جي بادشاهت|سسلي]]، [[سارڊينيا جي بادشاهت|سارڊينيا]] جون بادشاهتون ۽ [[ميلان جو ڊچي]]، اسپيني حڪمراني هيٺ هو، جڏهن ته ٻيو اڌ آزاد رهيو؛ ڪيترائي رياستون رسمي طور اڃا به پاڪ رومي سلطنت جو حصو رهيون. پاپائيت [[جوابي اصلاح]] شروع ڪئي، جنهن جا اهم واقعا هي هئا: [[ٽرينٽ ڪائونسل]] (1545–1563)؛ [[گريگورين ڪئلينڊر]] جي قبوليت؛ [[جيسوئٽ چين مشن]]؛ [[فرانسيسي مذهبي جنگيون]]؛ [[ٽيهه سالن جي جنگ]] (1618–1648) جو خاتمو؛ ۽ [[وڏي ترڪي جنگ]]. اطالوي معيشت 1600ع ۽ 1700ع جي ڏهاڪن ۾ زوال پذير ٿي. [[File:Flag of the Cispadane Republic.svg|thumb|[[چيسپاداني جمهوريه]] جو جهنڊو، پهريون [[اطالوي ترنگو]] جيڪو ڪنهن خودمختيار اطالوي رياست اختيار ڪيو (1797)]] [[اسپيني جانشيني جي جنگ]] (1700–1714) دوران، آسٽريا اٽلي ۾ اسپيني علائقن جو وڏو حصو، يعني ميلان، نيپلز ۽ سارڊينيا حاصل ڪيو؛ پوءِ 1720ع ۾ سارڊينيا سسلي جي بدلي ۾ هائوس آف ساووي کي ڏني وئي. بعد ۾ بوربن خاندان جي هڪ شاخ سسلي ۽ نيپلز جي تخت تي ويٺي. [[نيپوليني جنگيون|نيپوليني جنگين]] دوران، اتر ۽ وچ اٽلي کي فرانس جي [[ڀيڻ جمهوريهون]] طور ٻيهر منظم ڪيو ويو، ۽ پوءِ [[اٽلي جي بادشاهت (نيپوليني)|اٽلي جي بادشاهت]] طور.<ref>Napoleon Bonaparte, "The Economy of the Empire in Italy: Instructions from Napoleon to Eugène, Viceroy of Italy", ''Exploring the European Past: Texts & Images'', Second Edition, ed. Timothy E. Gregory (Mason: Thomson, 2007), 65–66.</ref> ڏکڻ کي نيپولين جي ڀيڻوئي [[جواڪيم مورا]] هلائيندو هو. 1814ع جي [[ويانا ڪانگريس]] 18هين صديءَ جي آخر واري صورتحال بحال ڪئي، پر [[فرانسيسي انقلاب]] جا آدرش ختم نه ٿي سگهيا، ۽ 19هين صديءَ جي شروعات جي [[سياسي اٿل پٿل|سياسي اٿل پٿلن]] دوران ٻيهر ظاهر ٿيا. ڪنهن اطالوي رياست طرفان [[اطالوي ترنگو]] جي پهرين قبوليت، [[چيسپاداني جمهوريه]]، [[نيپوليني اٽلي جا جهنڊا|نيپوليني اٽلي]] دوران ٿي، فرانسيسي انقلاب کان پوءِ، جنهن قومي [[خود اراديت]] جي حمايت ڪئي.<ref>{{Cite book |last1=Maiorino |first1=Tarquinio |title=Il tricolore degli italiani. Storia avventurosa della nostra bandiera |last2=Marchetti Tricamo |first2=Giuseppe |last3=Zagami |first3=Andrea |publisher=Arnoldo Mondadori Editore |year=2002 |isbn=978-8-8045-0946-2 |page=156 |language=it}} [http://www.esteri.it/MAE/EN/Benvenuti_in_Italia/Conoscere_Italia/bandieraInno.htm The tri-coloured standard]. Getting to Know Italy, Ministry of Foreign Affairs (retrieved 5 October 2008). {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20080223131121/http://www.esteri.it/MAE/EN/Benvenuti_in_Italia/Conoscere_Italia/bandieraInno.htm|date=23 February 2008}}.</ref> هي واقعو [[ترنگو ڏينهن]] طور ملهايو ويندو آهي.<ref>Article 1 of the law n. 671 of 31 December 1996 ("National celebration of the bicentenary of the first national flag")</ref> === اتحاد === {{Main|اٽلي جو اتحاد}} [[اٽلي جي بادشاهت جو جنم]] اطالوي قومپرستن ۽ [[هائوس آف ساووي]] سان وفادار شاهپرستن جي ڪوششن جو نتيجو هو، جن سڄي [[اطالوي اپٻيٽ]] تي مشتمل هڪ گڏيل بادشاهت قائم ڪرڻ ٿي چاهي. 19هين صديءَ جي وچ تائين، وڌندڙ [[اطالوي قومپرستي]] انقلاب جو سبب بڻجي.<ref>{{Cite web|title=Risorgimento in 'Dizionario di Storia'|url=https://www.treccani.it/enciclopedia/risorgimento_(Dizionario-di-Storia)|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220922035556/https://www.treccani.it/enciclopedia/risorgimento_(Dizionario-di-Storia)|archive-date=22 September 2022|access-date=22 September 2022|website=treccani.it|language=it-IT}}</ref> 1815ع جي [[ويانا ڪانگريس]] کان پوءِ، اٽلي جي سياسي ۽ سماجي اتحاد واري تحريڪ، يعني [[ريسورجي مينتو]]، اٽلي کي رياستن جي گڏجڻ ۽ انهن کي پرڏيهي ڪنٽرول کان آزاد ڪرڻ ذريعي متحد ڪرڻ لاءِ اڀري. هڪ انقلابي شخصيت محب وطن صحافي [[جوزيپي ماتسيني]] هو، جنهن 1830ع واري ڏهاڪي ۾ سياسي تحريڪ [[نوجوان اٽلي]] جو بنياد وڌو؛ هو وحداني جمهوريه جو حامي هو ۽ وسيع قومپرست تحريڪ جي وڪالت ڪندو هو. 1847ع ۾ "[[اِل ڪانتو ديلي اطالياني]]" جي پهرين عوامي پرفارمنس ٿي، جيڪو 1946ع ۾ قومي ترانو بڻيو.<ref>{{Cite book|last1=Maiorino|first1=Tarquinio|last2=Marchetti Tricamo|first2=Giuseppe|last3=Zagami|first3=Andrea|title=Il tricolore degli italiani. Storia avventurosa della nostra bandiera|year=2002|publisher=Arnoldo Mondadori Editore|language=it|isbn=978-8-8045-0946-2|page=18}}; {{Cite web|title=Fratelli d'Italia|url=https://www.quirinale.it/page/inno|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20230426052752/https://www.quirinale.it/page/inno|archive-date=26 April 2023|access-date=1 October 2021|language=it}}</ref> {{Multiple image | align = right | image1 = Giuseppe Mazzini.jpg | width1 = 173 | image2 = Giuseppe Garibaldi 1861.jpg | width2 = 138 | footer = [[جوزيپي ماتسيني]] (کاٻي)، اطالوي انقلابي تحريڪ جو انتهائي اثرائتو اڳواڻ؛ ۽ [[جوزيپي گاريبالدي]] (ساڄي)، جديد دور جي عظيم ترين جرنيلن مان هڪ طور مشهور<ref name="scholar and patriot">{{cite web |url={{Google books|iWK7AAAAIAAJ |page=PA133 |keywords=Garibaldi+one+of+the+greatest+generals+of+modern+time |text= |plainurl=yes}}|title=Scholar and Patriot|publisher=Manchester University Press|via=Google Books}}</ref> ۽ ڏکڻ آمريڪا ۽ يورپ ۾ پنهنجي فوجي ڪارنامن سبب "ٻن جهانن جو هيرو" طور سڃاتو ويندڙ،<ref>{{Cite web|title=Giuseppe Garibaldi (Italian revolutionary)|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/225978/Giuseppe-Garibaldi|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140226091529/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/225978/Giuseppe-Garibaldi|archive-date=26 February 2014|access-date=6 March 2014}}</ref> جنهن ڪيترين فوجي مهمن ۾ وڙهيو، جيڪي [[اٽلي جو اتحاد|اطالوي اتحاد]] تائين پهتيون }} نوجوان اٽلي جو سڀ کان مشهور ميمبر انقلابي ۽ جنرل [[جوزيپي گاريبالدي]] هو،<ref>Denis Mack Smith, ''Modern Italy: A Political History'', (University of Michigan Press, 1997) p. 15. A literary echo may be found in the character of Giorgio Viola in Joseph Conrad's ''[[Nostromo]]''.</ref> جنهن ڏکڻ اٽلي ۾ اتحاد لاءِ جمهوري مهم جي اڳواڻي ڪئي. بهرحال، [[سارڊينيا جي بادشاهت (1720–1861)|سارڊينيا جي بادشاهت]] ۾ هائوس آف ساووي جي اطالوي بادشاهت، جنهن جي حڪومت [[ڪاميليو بينسو، ڪائونٽ آف ڪاوير]] هلائي رهيو هو، به متحد اطالوي رياست قائم ڪرڻ جا ارادا رکندي هئي. يورپ ۾ پکڙيل [[1848ع جا لبرل انقلاب|1848ع جي لبرل انقلابن]] جي پس منظر ۾، [[آسٽريا-هنگري|آسٽريا]] خلاف هڪ ناڪام [[پهرين اطالوي آزاديءَ جي جنگ]] جو اعلان ڪيو ويو. 1855ع ۾، سارڊينيا [[ڪريميائي جنگ]] ۾ برطانيا ۽ فرانس جو اتحادي بڻيو.<ref>Enrico Dal Lago, "Lincoln, Cavour, and National Unification: American Republicanism and Italian Liberal Nationalism in Comparative Perspective". ''The Journal of the Civil War Era'' 3#1 (2013): 85–113.; William L. Langer, ed., ''An Encyclopedia of World Cup History''. 4th ed. 1968. pp 704–7.</ref> سارڊينيا 1859ع جي [[ٻي اطالوي آزاديءَ جي جنگ]] ۾ فرانس جي مدد سان آسٽريائي سلطنت خلاف وڙهيو، جنهن جي نتيجي ۾ [[لومباردي]] آزاد ٿي. [[پلومبيئرز معاهدو|پلومبيئرز معاهدي]] جي بنياد تي، سارڊينيا [[ساووي]] ۽ [[نيس]] فرانس کي حوالي ڪيا، اهڙو واقعو جنهن [[نيسارڊ لڏپلاڻ]] جو سبب بڻيو.<ref>{{Cite web|date=28 August 2017|title="Un nizzardo su quattro prese la via dell'esilio" in seguito all'unità d'Italia, dice lo scrittore Casalino Pierluigi|url=https://www.montecarlonews.it/2017/08/28/notizie/argomenti/altre-notizie-1/articolo/un-nizzardo-su-quattro-prese-la-via-dellesilio-in-seguito-allunita-ditalia-dice-lo-scrittore.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200219165302/http://www.montecarlonews.it/2017/08/28/notizie/argomenti/altre-notizie-1/articolo/un-nizzardo-su-quattro-prese-la-via-dellesilio-in-seguito-allunita-ditalia-dice-lo-scrittore.html|archive-date=19 February 2020|access-date=14 May 2021|language=it}}</ref> 1860–1861ع ۾، گاريبالدي نيپلز ۽ سسلي ۾ اتحاد واري مهم جي اڳواڻي ڪئي.<ref>Mack Smith, Denis (1997). ''Modern Italy; A Political History''. Ann Arbor: The University of Michigan Press. {{ISBN|0-4721-0895-6}}.</ref> [[تيانو]] گاريبالدي ۽ [[وڪٽر ايمانوئل ٻيون]]، سارڊينيا جي آخري بادشاهه، جي مشهور ملاقات جو هنڌ هو، جنهن دوران گاريبالدي وڪٽر ايمانوئل سان هٿ ملايو ۽ کيس [[اٽلي جو بادشاهه]] ڪري سلام ڪيو. ڪاوير 1860ع ۾ گاريبالدي جي ڏکڻ اٽلي کي سارڊينيا جي بادشاهت سان اتحاد ۾ شامل ڪرڻ تي راضي ٿيو. ان سان سارڊينيا جي حڪومت کي 17 مارچ 1861ع تي [[اٽلي جي بادشاهت جو اعلان|متحد اطالوي بادشاهت جو اعلان]] ڪرڻ جي اجازت ملي،<ref>{{Cite news|date=17 March 2017|title=Everything you need to know about March 17th, Italy's Unity Day|url=https://www.thelocal.it/20170317/everything-to-know-about-march-17th-italys-unity-unification-risorgimento-day|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170617212538/https://www.thelocal.it/20170317/everything-to-know-about-march-17th-italys-unity-unification-risorgimento-day|archive-date=17 June 2017|access-date=17 July 2017}}</ref> ۽ وڪٽر ايمانوئل ٻيون ان جو پهريون بادشاهه بڻيو. 1865ع ۾ بادشاهت جي گادي تورين کان فلورينس منتقل ڪئي وئي. 1866ع ۾، وڪٽر ايمانوئل ٻيون، [[پروشيا]] سان اتحاد ڪندي [[آسٽرو-پروشين جنگ]] دوران، [[ٽين اطالوي آزاديءَ جي جنگ]] وڙهي، جنهن جي نتيجي ۾ اٽلي [[وينيتو|وينيتيا]] کي پاڻ ۾ شامل ڪيو. آخرڪار، 1870ع ۾، جڏهن فرانس [[فرانڪو-پروشين جنگ]] دوران روم ڇڏي ڏنو، اطالوين [[روم تي قبضو|پاپائي رياستن تي قبضو ڪيو]]، اتحاد مڪمل ٿيو، ۽ گادي روم منتقل ڪئي وئي.<ref name="scholar and patriot"/> === لبرل دور === {{Main|اٽلي جي بادشاهت|اطالوي ڊائاسپورا|اطالوي سلطنت|پهريين عالمي جنگ دوران اٽلي جي فوجي تاريخ}} {{Multiple image | align = right | image1 = VictorEmmanuel2.jpg | width1 = 125 | image2 = Camillo Benso Cavour di Ciseri.jpg | width2 = 141 | footer = [[وڪٽر ايمانوئل ٻيون]] (کاٻي) ۽ [[ڪاميليو بينسو، ڪائونٽ آف ڪاوير]] (ساڄي)، اتحاد جون اهم شخصيتون، ترتيبوار متحد اٽلي جا پهريان بادشاهه ۽ وزيراعظم بڻيا. }} سارڊينيا جو آئين 1861ع ۾ سڄي اٽلي تائين وڌايو ويو، ۽ نئين رياست لاءِ بنيادي آزاديون مهيا ڪيون ويون؛ پر چونڊ قانونن بي ملڪيت طبقن کي ٻاهر رکيو. نئين بادشاهت هڪ پارلياماني آئيني بادشاهت طور هلائي وئي، جنهن تي لبرلن جو غلبو هو. جيئن اتر اٽلي تيزيءَ سان صنعتي ٿيو، ڏکڻ ۽ اتر جا ڳوٺاڻا علائقا غير ترقي يافته ۽ وڌيڪ آبادي وارا رهيا، جنهن سبب لکين ماڻهو لڏپلاڻ ڪرڻ تي مجبور ٿيا ۽ [[اطالوي ڊائاسپورا|وڏي ۽ اثرائتي ڊائاسپورا]] کي هٿي ملي. [[اطالوي سوشلسٽ پارٽي]] طاقت ۾ وڌي، جنهن روايتي لبرل ۽ قدامت پسند اسٽيبلشمينٽ کي چئلينج ڪيو. 19هين صديءَ جي آخري ٻن ڏهاڪن ۾، اٽلي آفريڪا ۾ [[اطالوي اريٽريا|اريٽريا]]، [[اطالوي صوماليا|صوماليا]]، [[اطالوي ٽرپوليطانيا|ٽرپوليطانيا]] ۽ [[اطالوي سيرينيڪا|سيرينيڪا]] کي ماتحت ڪري [[اطالوي سلطنت|نوآبادياتي طاقت]] بڻجي ويو.<ref>{{Cite web |title=The Italian Colonial Empire |url=http://www.allempires.com/article/index.php?q=italian_colonial |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20120224012449/http://www.allempires.com/article/index.php?q=italian_colonial |archive-date=24 February 2012 |access-date=17 June 2012 |publisher=All Empires |quote=At its peak, just before WWII, the Italian Empire comprehended the territories of present time Italy, Albania, Rhodes, Dodecanese, Libya, Ethiopia, Eritrea, the majority of Somalia and the little concession of Tientsin in China}}</ref><ref>(Bosworth (2005), p. 49.)</ref> 1913ع ۾ مردن لاءِ عام ووٽ جو حق اختيار ڪيو ويو. [[پهريين عالمي جنگ]] کان اڳ واري دور تي [[جيوواني جيوليٽي]] جو غلبو رهيو، جيڪو 1892ع ۽ 1921ع جي وچ ۾ پنج ڀيرا وزيراعظم رهيو. [[File:Trento 3 novembre 1918.jpg|thumb|3 نومبر 1918ع تي، فاتح [[ويتوريو وينيتو جي جنگ]] کان پوءِ، [[ترنتو]] ۾ اطالوي گهوڙيسوار]] [[پهريين عالمي جنگ ۾ اٽلي جي شموليت|اٽلي 1915ع ۾ پهريين عالمي جنگ ۾ داخل ٿيو]]، جنهن جو مقصد قومي اتحاد کي مڪمل ڪرڻ هو، تنهنڪري تاريخ نويسيءَ جي نقطه نظر کان ان کي چوٿين اطالوي آزاديءَ جي جنگ به سمجهيو وڃي ٿو،<ref>{{Cite web|date=6 March 2015|title=Il 1861 e le quattro Guerre per l'Indipendenza (1848–1918) |url=http://www.piacenzaprimogenita150.it/index.php?it%2F176%2Fil-1861-e-le-quattro-guerre-per-lindipendenza-1848-1918|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20220319075828/http://www.piacenzaprimogenita150.it/index.php?it%2F176%2Fil-1861-e-le-quattro-guerre-per-lindipendenza-1848-1918|archive-date=19 March 2022|access-date=12 March 2021|language=it}}</ref> جيئن [[اٽلي جو اتحاد|اٽلي جي اتحاد]] جي پڄاڻي.<ref>{{Cite web|title=La Grande Guerra nei manifesti italiani dell'epoca|url=http://www.beniculturali.it/mibac/export/MiBAC/sito-MiBAC/Contenuti/MibacUnif/Eventi/visualizza_asset.html_1239896580.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20150923183754/http://www.beniculturali.it/mibac/export/MiBAC/sito-MiBAC/Contenuti/MibacUnif/Eventi/visualizza_asset.html_1239896580.html|archive-date=23 September 2015|access-date=12 March 2021|language=it}}; {{Cite book|last=Genovesi|first=Piergiovanni|url=https://books.google.com/books?id=_LntMIUOXngC&q=%22quarta+guerra+d%27indipendenza%22&pg=PA41|title=Il Manuale di Storia in Italia, di Piergiovanni Genovesi|date=11 June 2009|publisher=FrancoAngeli|isbn=978-8-8568-1868-0|language=it|access-date=12 March 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20240116110143/https://books.google.com/books?id=_LntMIUOXngC&q=%22quarta+guerra+d%27indipendenza%22&pg=PA41#v=snippet&q=%22quarta%20guerra%20d'indipendenza%22&f=false|archive-date=16 January 2024|url-status=live}}</ref> اٽلي، جيڪو ظاهري طور [[جرمن سلطنت|جرمن]] ۽ [[آسٽرو-هنگريائي]] سلطنتن سان [[ٽرپل الائنس (1882)|ٽرپل الائنس]] ۾ اتحادي هو، 1915ع ۾ [[پهريين عالمي جنگ جا اتحادي|اتحادين]] سان شامل ٿيو، ۽ [[لنڊن جو معاهدو (1915)|وعدي]] تحت پهريين عالمي جنگ ۾ داخل ٿيو، جنهن ۾ وڏن علائقائي فائدن جو واعدو شامل هو: اولهه [[انر ڪارنيولا]]، اڳوڻو [[آسٽريائي لٽرل]] ۽ [[دلماتيا]]، گڏوگڏ [[عثماني سلطنت]] جا ڪجهه حصا. اتحادي فتح ۾ ملڪ جي حصي سبب ان کي "[[بگ فور (پهريين عالمي جنگ)|بگ فور]]" طاقتن مان هڪ جي حيثيت ملي. فوج جي ٻيهر تنظيم ۽ جبري ڀرتي اطالوي فتحن جو سبب بڻيا. آڪٽوبر 1918ع ۾، اطالوين هڪ وڏي جارحاڻي مهم شروع ڪئي، جيڪا [[ويتوريو وينيتو جي جنگ]] ۾ فتح تي ختم ٿي.<ref>Burgwyn, H. James: ''Italian foreign policy in the interwar period, 1918–1940.'' Greenwood Publishing Group, 1997. p. 4. {{ISBN|0-2759-4877-3}}. Schindler, John R.: ''Isonzo: The Forgotten Sacrifice of the Great War.'' Greenwood Publishing Group, 2001. p. 303. {{ISBN|0-2759-7204-6}}. Mack Smith, Denis: ''Mussolini.'' Knopf, 1982. p. 31. {{ISBN|0-3945-0694-4}}.</ref> هن اطالوي محاذ تي جنگ جي پڄاڻي ڪئي، آسٽرو-هنگريائي سلطنت جي ٽٽڻ کي يقيني بڻايو، ۽ ٻن هفتن کان به گهٽ عرصي ۾ جنگ کي [[جرمني سان جنگبندي|ختم ڪرڻ]] ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو. جنگ دوران 650,000 کان وڌيڪ اطالوي سپاهي ۽ ايترا ئي عام شهري مارجي ويا،<ref>{{Cite book|last=Mortara|first=G|title=La Salute pubblica in Italia durante e dopo la Guerra|publisher=Yale University Press|year=1925|location=New Haven}}</ref> ۽ بادشاهت ڏيوالپڻي جي ڪناري تي هئي. [[سينٽ-جرمين-آن-لي جو معاهدو (1919)|سينٽ-جرمين-آن-لي جو معاهدو]] (1919) ۽ [[راپالو جو معاهدو (1920)|راپالو جو معاهدو]] (1920) [[ترنتينو]] ۽ [[ڏکڻ ٽائرول]]، [[جوليئن مارچ]]، [[استريا]]، [[ڪوارنر نار]] ۽ دلماتيا جي شهر [[زادار|زارا]] کي اٽلي ۾ شامل ڪرڻ جي اجازت ڏني. بعد واري [[روم جو معاهدو (1924)|روم جي معاهدي]] (1924) سبب [[فيومي]] اٽلي سان شامل ٿيو. اٽلي کي لنڊن جي معاهدي ۾ واعدو ڪيل ٻيا علائقا نه مليا، تنهنڪري [[بينيتو موسوليني]] هن نتيجي کي "[[ڪٽيل فتح]]" قرار ڏنو، جنهن [[فاشسٽ اٽلي (1922–1943)|اطالوي فاشزم جي اڀار]] ۾ مدد ڪئي. مورخ "ڪٽيل فتح" کي هڪ "سياسي افسانو" سمجهن ٿا، جنهن کي فاشسٽن [[اطالوي سامراجيت]] کي ڀڙڪائڻ لاءِ استعمال ڪيو.<ref>G.Sabbatucci, ''La vittoria mutilata'', in AA.VV., ''Miti e storia dell'Italia unita'', Il Mulino, Bologna 1999, pp.101–106</ref> اٽلي کي [[قومون جي ليگ]] جي ايگزيڪيوٽو ڪائونسل ۾ مستقل سيٽ ملي. === فاشسٽ حڪومت ۽ ٻي عالمي جنگ === {{Main|فاشسٽ اٽلي|ٻي عالمي جنگ دوران اٽلي جي فوجي تاريخ|اطالوي مهم (ٻي عالمي جنگ)|اٽلي ۾ هولوڪاسٽ}} [[File:Mussolini mezzobusto.jpg|thumb|upright=.7|left|فاشسٽ آمر [[بينيتو موسوليني]] پاڻ کي ''[[دوچي]]'' سڏائيندو هو ۽ 1922ع کان [[اٽلي ۾ فاشسٽ حڪومت جو زوال|1943ع ۾ پنهنجي معزولي]] تائين ملڪ تي حڪومت ڪئي.]] عظيم جنگ جي تباهي کان پوءِ پيدا ٿيل [[ٻه ڳاڙها سال|سوشلسٽ تحريڪن]]، جيڪي [[روسي انقلاب]] کان متاثر هيون، سڄي اٽلي ۾ جوابي انقلاب ۽ دٻاءُ جو سبب بڻيون. لبرل اسٽيبلشمينٽ، سوويت طرز جي انقلاب کان ڊڄندي، موسوليني جي اڳواڻي هيٺ ننڍي [[نيشنل فاشسٽ پارٽي]] جي حمايت شروع ڪئي. آڪٽوبر 1922ع ۾، نيشنل فاشسٽ پارٽي جي [[بليڪ شرٽس]] هڪ [[عوامي مظاهرو]] ۽ "[[روم ڏانهن مارچ]]" وارو ڪُو منظم ڪيو. بادشاهه [[وڪٽر ايمانوئل ٽيون]] موسوليني کي [[اٽلي جو وزيراعظم|وزيراعظم]] مقرر ڪيو، هٿياربند ٽڪراءَ کان سواءِ اقتدار فاشسٽن ڏانهن منتقل ڪندي.<ref>{{Cite book|last=Lyttelton|first=Adrian|title=The Seizure of Power: Fascism in Italy, 1919–1929 |date=2008|publisher=Routledge|isbn=978-0-4155-5394-0|location=New York|pages=75–77}}; {{Cite news|title=March on Rome {{!}} Italian history|url=https://www.britannica.com/event/March-on-Rome|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150504055509/http://www.britannica.com/EBchecked/topic/508871/March-on-Rome|archive-date=4 May 2015|access-date=25 July 2017|work=Encyclopædia Britannica}}</ref> موسوليني سياسي پارٽين تي پابندي وڌي ۽ ذاتي آزاديون گهٽايون، آمريت قائم ڪندي. انهن قدمن عالمي ڌيان حاصل ڪيو ۽ [[نازي جرمني]] ۽ [[شاهي جاپان]] ۾ ساڳين آمريتن کي متاثر ڪيو. [[فاشزم]] اطالوي قومپرستي ۽ سامراجيت تي ٻڌل هو، ۽ رومي ۽ [[وينسي سلطنت|وينسي سلطنتن]] جي ورثي جي بنياد تي [[ارڊينٽزم|ارڊينٽسٽ دعوائن]] وسيلي اطالوي ملڪيتن کي وڌائڻ چاهيندو هو.<ref>{{Cite book|last=Rodogno|first=Davide|author-link=Davide Rodogno|title=Fascism's European Empire: Italian Occupation during the Second World War|date=2006|publisher=Cambridge University Press|location=Cambridge, England|page=88}}; {{Cite book|last=Kallis|first=Aristotle A.|title=Fascist ideology: territory and expansionism in Italy and Germany, 1922–1945 |date=2000|publisher=Routledge|location=London, England; New York City, USA|pages=41}}; {{Cite book|last1=Ball|first1=Terence|title=The Cambridge History of Twentieth-Century Political Thought|last2=Bellamy|first2=Richard|pages=133}}; {{Cite book|last=Stephen J. Lee|url=https://books.google.com/books?id=u-mm5UDlzBEC&pg=PA157|title=European Dictatorships, 1918–1945 |date=2008|publisher=Routledge|isbn=978-0-4154-5484-1|pages=157–158|access-date=8 February 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211001320/https://books.google.com/books?id=u-mm5UDlzBEC&pg=PA157#v=onepage&q&f=false|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}</ref> انهيءَ سبب فاشسٽ [[مداخلت پسند پرڏيهي پاليسي]] ۾ مصروف رهيا. 1935ع ۾، موسوليني [[ٻي اطالو-ابيسينيائي جنگ|ايٿوپيا تي حملو ڪيو]] ۽ [[اطالوي اوڀر آفريڪا]] قائم ڪيو، جنهن جي نتيجي ۾ عالمي اڪيلائي پيدا ٿي. اٽلي [[قومون جي ليگ]] مان نڪري ويو. پوءِ اٽلي [[اسٽيل جو معاهدو|نازي جرمني سان اتحاد]] ڪيو ۽ [[ٽرائيپارٽائيٽ پيڪٽ|جاپاني سلطنت]] سان گڏ ٿيو، ۽ [[اسپيني گهرو جنگ]] ۾ [[فرانسسڪو فرانڪو]] جي مضبوط حمايت ڪئي. اپريل 1939ع ۾، اٽلي [[البانيا تي اطالوي حملو|البانيا تي حملو ڪيو]]. اٽلي 10 جون 1940ع تي ٻي عالمي جنگ ۾ داخل ٿيو. ان تاريخ تائين فرانس عملي طور [[فرانس جي جنگ]] هارائي چڪو هو. مختلف وقتن تي، اطالوي [[برطانوي صومالي لينڊ تي اطالوي قبضو|برطانوي صومالي لينڊ]]، [[مصر تي اطالوي حملو|مصر]]، [[بلقان مهم (ٻي عالمي جنگ)|بلقان]] ۽ اوڀر محاذن تي اڳتي وڌيا. بهرحال، اهي [[اوڀر محاذ تي اطالوي شموليت|اوڀر محاذ]] سان گڏ [[اوڀر آفريقي مهم (ٻي عالمي جنگ)|اوڀر آفريقي]] ۽ [[اتر آفريقي مهم|اتر آفريقي]] مهمن ۾ شڪست کائي ويا، ۽ آفريڪا ۽ بلقان ۾ پنهنجا علائقا وڃائي ويٺا. [[اطالوي جنگي ڏوهه|اطالوي جنگي ڏوهن]] ۾ [[عدالت کان ٻاهر قتل]] ۽ [[نسلي صفائي]] شامل هئا،<ref>James H. Burgwyn (2004). [http://www.ingentaconnect.com/content/routledg/rmis/2004/00000009/00000003/art00005 General Roatta's war against the partisans in Yugoslavia: 1942] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130921054155/http://www.ingentaconnect.com/content/routledg/rmis/2004/00000009/00000003/art00005|date=21 September 2013}}, Journal of Modern Italian Studies, Volume 9, Number 3, pp. 314–329(16)</ref> جن ۾ لڳ ڀڳ 25,000 ماڻهن، خاص طور يوگوسلاوين، کي [[اطالوي حراستي ڪيمپ|اطالوي حراستي ڪيمپن]] ۽ ٻين هنڌن ڏانهن جلاوطن ڪيو ويو. [[يوگوسلاو پارٽيزنز]] جنگ دوران ۽ ان کان پوءِ نسلي اطالوي آبادي خلاف پنهنجا ڏوهه ڪيا، جن ۾ [[فوئبي قتل عام]] شامل هئا. جولاءِ 1943ع ۾ [[سسلي تي اتحادي حملو]] شروع ٿيو، جنهن 25 جولاءِ تي [[اٽلي ۾ فاشسٽ حڪومت جو زوال|فاشسٽ حڪومت جي خاتمي]] جو سبب بڻيو. بادشاهه [[وڪٽر ايمانوئل ٽيون]] جي حڪم سان موسوليني کي معزول ۽ گرفتار ڪيو ويو. 3 سيپٽمبر تي، اٽلي [[ڪاسيبلي جي جنگبندي]] تي صحيح ڪئي،<!-- it became effective on 8 Sept---> جنهن برطانيا ۽ آمريڪا سان جنگ ختم ڪئي. جرمن، اطالوي فاشسٽن جي مدد سان، اتر ۽ وچ اٽلي تي ڪنٽرول حاصل ڪرڻ ۾ ڪامياب ٿيا ([[آپريشن آڪسي]]). ملڪ جنگ جو ميدان رهيو، جڏهن ته اتحادي ڏکڻ کان اڳتي وڌندا رهيا. [[File:01 partigiani a milano1.jpg|thumb|اپريل 1945ع ۾ [[اٽلي جي آزادي]] تائين پهچندڙ آخري بغاوت دوران ميلان ۾ [[اطالوي مزاحمتي تحريڪ|اطالوي پارٽيزن]]]] اتر ۾، جرمنن [[اطالوي سماجي جمهوريه]] (RSI) قائم ڪئي، جيڪا هڪ نازي [[ڪٺ پتلي رياست]] ۽ [[سهڪاريت پسند|سهڪاريت پسند]] حڪومت هئي، جنهن ۾ موسوليني کي جرمن پيراٽروپرن طرفان [[گران ساسو ريڊ|بچائڻ]] کان پوءِ اڳواڻ مقرر ڪيو ويو. اطالوي فوجن جو باقي حصو [[اطالوي هم جنگي فوج]] ۾ منظم ڪيو ويو، جنهن اتحادي طاقتن سان گڏ وڙهيو، جڏهن ته موسوليني سان وفادار ٻيون اطالوي فوجون [[نيشنل ريپبلڪن آرمي]] ۾ جرمنن سان گڏ وڙهڻ لاءِ چونڊيو. جرمن فوجن، RSI جي سهڪار سان، قتل عام ڪيا ۽ هزارين يهودين کي موت جي ڪيمپن ڏانهن جلاوطن ڪيو. جنگبندي کان پوءِ واري دور ۾ [[اطالوي مزاحمت]] اڀري، جنهن [[آپريشن آڪسي|نازي جرمن قابضن]] ۽ سهڪاريت پسندن خلاف گوريلا جنگ وڙهي.<ref>G. Bianchi, ''La Resistenza'', in: AA.VV., ''Storia d'Italia'', vol. 8, pp. 368–369.</ref> هن دور جو هڪ پاسو [[اطالوي گهرو جنگ]] هو، ڇاڪاڻ⁠تہ پارٽيزنن ۽ فاشسٽ RSI فوجن جي وچ ۾ ويڙهه ٿي.<ref>{{Cite web|title=Storia della guerra civile in Italia|url=http://www.istitutobiggini.it/storia_pisano.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20221013183444/https://www.istitutobiggini.it/storia_pisano.pdf|archive-date=13 October 2022|access-date=28 August 2023}}; See the books from Italian historian [[Giorgio Pisanò]] ''Storia della guerra civile in Italia'', 1943–1945, 3 voll., Milano, FPE, 1965 and the book ''L'Italia della guerra civile'' ("Italy of civil war"), published in 1983 by the Italian writer and journalist [[Indro Montanelli]] as the fifteen volume of the ''Storia d'Italia'' ("History of Italy") by the same author.</ref><ref>{{Cite book|last=Pavone|first=Claudio|title=Una guerra civile. Saggio storico sulla moralità della Resistenza|date=1991|publisher=Bollati Boringhieri|isbn=8-8339-0629-9|location=Torino|page=238|language=it}}</ref> اپريل 1945ع ۾، جڏهن شڪست ويجهي هئي، موسوليني اتر طرف ڀڄڻ جي ڪوشش ڪئي،<ref>{{Citation|last=Viganò|first=Marino|title=Un'analisi accurata della presunta fuga in Svizzera|date=2001|work=Nuova Storia Contemporanea|volume=3|language=it}}</ref> پر پارٽيزنن هٿان پڪڙيو ويو ۽ [[بينيتو موسوليني جو موت|فوري طور قتل ڪيو ويو]].<ref>{{Cite news|date=28 April 1945|title=1945: Italian partisans kill Mussolini |url=https://news.bbc.co.uk/onthisday/hi/dates/stories/april/28/newsid_3564000/3564529.stm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20111126075555/http://news.bbc.co.uk/onthisday/hi/dates/stories/april/28/newsid_3564000/3564529.stm|archive-date=26 November 2011|access-date=17 October 2011|publisher=BBC News}}</ref> دشمنيون 29 اپريل 1945ع تي ختم ٿيون، [[ڪازيرتا جي هٿيار ڦٽا ڪرڻ|جڏهن اٽلي ۾ جرمن فوجن هٿيار ڦٽا ڪيا]]. جنگ ۾ لڳ ڀڳ اڌ ملين اطالوي مارجي ويا،<ref>{{Cite encyclopedia|title=Italy – Britannica Online Encyclopedia|encyclopedia=Encyclopædia Britannica|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297474/Italy|access-date=2 August 2010|archive-url=https://web.archive.org/web/20120306095718/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297474/Italy|archive-date=6 March 2012|url-status=live}}</ref> سماج ورهائجي ويو، ۽ معيشت لڳ ڀڳ تباهه ٿي وئي؛ 1944ع ۾ في فرد آمدني 1900ع کان پوءِ سڀ کان هيٺين سطح تي هئي.<ref>{{Cite book|title=Liberal and fascist Italy, 1900–1945 |date=2002|publisher=Oxford University Press|editor-last=Lyttelton|editor-first=Adrian|page=13}}</ref> جنگ کان پوءِ اطالوي جمهوريت پسندي ٻيهر اڀري، جنهن [[1946ع اطالوي اداراتي ريفرنڊم]] ڏانهن واٽ هموار ڪئي.<ref>{{Cite encyclopedia|title=Italia|encyclopedia=Dizionario enciclopedico italiano|publisher=[[Treccani]]|date=1970|volume=VI|page=456|language=it}}</ref> === جمهوري دور === {{Main|اطالوي جمهوريه جي تاريخ}} اٽلي 2 جون تي ٿيل 1946ع جي ريفرنڊم کان پوءِ جمهوريه بڻيو،<ref>{{Cite AV media|url=https://archive.org/details/1946-06-06_Damage_Foreshadows_A-Bomb_Test|title=Damage Foreshadows A-Bomb Test, 1946/06/06 (1946) |publisher=[[Universal Newsreel]]|year=1946|access-date=22 February 2012}}</ref> اهو ڏينهن ان کان پوءِ ''[[جمهوريه جو عيد]]'' طور ملهايو وڃي ٿو. اها پهريون ڀيرو هئي جو عورتن قومي سطح تي ووٽ ڏنو.<ref>{{Cite web|title=Italia 1946: le donne al voto, dossier a cura di Mariachiara Fugazza e Silvia Cassamagnaghi |url=http://www.insmli.it/pubblicazioni/35/Voto%20donne%20versione%20def.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110520041048/http://www.insmli.it/pubblicazioni/35/Voto%20donne%20versione%20def.pdf|archive-date=20 May 2011|access-date=30 May 2011}}; {{Cite news|title=La prima volta in cui le donne votarono in Italia, 75 anni fa|url=https://www.ilpost.it/2021/03/10/primo-voto-italia-donne-10-marzo-1946|access-date=24 August 2021|work=Il Post|date=10 March 2021|language=it-IT|archive-date=23 August 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210823162103/https://www.ilpost.it/2021/03/10/primo-voto-italia-donne-10-marzo-1946|url-status=live}}</ref> وڪٽر ايمانوئل ٽئين جي پٽ، [[امبيرتو ٻيون]]، کي تخت ڇڏڻ تي مجبور ڪيو ويو. [[اٽلي جو آئين|جمهوري آئين]] 1948ع ۾ منظور ڪيو ويو. [[اٽلي ۽ اتحادي طاقتن جي وچ ۾ پيرس جو معاهدو]] تحت، [[ايڊرياٽڪ سمنڊ]] جي ڀرسان علائقا [[سوشلسٽ وفاقي جمهوريه يوگوسلاويا|يوگوسلاويا]] سان شامل ڪيا ويا، جنهن جي نتيجي ۾ [[استريائي-دلماتيني لڏپلاڻ]] ٿي، جنهن ۾ لڳ ڀڳ 300,000 [[استريائي اطالوي|استريائي]] ۽ [[دلماتيني اطالوي]] لڏي ويا.<ref>{{Cite web|last=Tobagi|first=Benedetta|title=La Repubblica italiana {{!}} Treccani, il portale del sapere|url=http://www.treccani.it/scuola/lezioni/storia/la_repubblica_italiana.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20160305001726/http://www.treccani.it/scuola/lezioni/storia/la_repubblica_italiana.html|archive-date=5 March 2016|access-date=28 January 2015|publisher=Treccani.it}}</ref> اٽلي پنهنجون سڀ نوآبادياتي ملڪيتون وڃايون، جنهن سان [[اطالوي سلطنت]] ختم ٿي. [[File:Alcide de Gasperi 2.jpg|thumb|upright=.7|[[الچيدي دي گاسپري]]، جمهوريه جو [[اٽلي جي وزيراعظمن جي فهرست|پهريون]] [[اٽلي جو وزيراعظم]] ۽ [[يورپي يونين جا باني پيءُ|يورپي يونين جي باني پيئرن]] مان هڪ]] ڪميونسٽ قبضي جي خوف [[1948ع جي اطالوي عام چونڊن]] ۾ فيصلائتو ڪردار ادا ڪيو، جتي [[ڪرسچن ڊيموڪريسي (اٽلي)|ڪرسچن ڊيموڪريٽن]]، [[الچيدي دي گاسپري]] جي اڳواڻي هيٺ، وڏي اڪثريت سان فتح حاصل ڪئي.<ref>{{Cite book|last1=Lawrence S. Kaplan|url=https://books.google.com/books?id=UV-ti1sYcbcC|title=NATO 1948: The Birth of the Transatlantic Alliance |last2=Morris Honick|date=2007|publisher=Rowman & Littlefield|isbn=978-0-7425-3917-4|pages=52–55|access-date=5 January 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20240116110143/https://books.google.com/books?id=UV-ti1sYcbcC|archive-date=16 January 2024|url-status=live}}; {{Cite book|author=Robert Ventresca|title=From Fascism to Democracy: Culture and Politics in the Italian Election of 1948 |publisher=University of Toronto Press|date=2004|pages=236–37}}</ref> نتيجي طور، 1949ع ۾ اٽلي [[نيٽو]] جو ميمبر بڻيو. [[مارشل پلان]] معيشت کي بحال ڪيو، جنهن 1960ع واري ڏهاڪي جي آخر تائين هڪ اهڙو دور ڏٺو جيڪو [[اطالوي معاشي معجزو]] جي نالي سان مشهور آهي. 1950ع واري ڏهاڪي ۾ اٽلي [[يورپي برادرين]] جو باني ملڪ بڻيو، جيڪي بعد ۾ يورپي يونين جو بنياد بڻيون. 1960ع واري ڏهاڪي جي آخر کان 1980ع واري ڏهاڪي جي شروعات تائين، ملڪ ''[[ليڊ جا سال (اٽلي)|ليڊ جا سال]]'' نالي دور مان گذريو، جيڪو معاشي مشڪلاتن، خاص طور تي [[1973ع جو تيل بحران]]، سماجي تڪرارن ۽ دهشتگرد حملا ۽ قتل عام جي واقعن سان نمايان هو.<ref>{{Cite web|year=1995|title=Commissione parlamentare d'inchiesta sul terrorismo in Italia e sulle cause della mancata individuazione dei responsabili delle stragi (Parliamentary investigative commission on terrorism in Italy and the failure to identify the perpetrators)|url=http://www.isn.ethz.ch/php/documents/collection_gladio/report_ital_senate.pdf|archive-url=https://web.archive.org/web/20060819211212/http://www.isn.ethz.ch/php/documents/collection_gladio/report_ital_senate.pdf|archive-date=19 August 2006|access-date=2 May 2006|language=it}}; {{In lang|en|it|fr|de}} {{Cite web|title=Secret Warfare: Operation Gladio and NATO's Stay-Behind Armies|url=http://www.isn.ethz.ch/php/collections/coll_gladio.htm#Documents|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20060425182721/http://www.isn.ethz.ch/php/collections/coll_gladio.htm|archive-date=25 April 2006|access-date=2 May 2006|publisher=Swiss Federal Institute of Technology / International Relation and Security Network}}; {{Cite web|date=24 June 2000|title=Clarion: Philip Willan, Guardian, 24 June 2000, p. 19 |url=http://www.cambridgeclarion.org/press_cuttings/us.terrorism_graun_24jun2000.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100329113138/http://www.cambridgeclarion.org/press_cuttings/us.terrorism_graun_24jun2000.html|archive-date=29 March 2010|access-date=24 April 2010|publisher=Cambridgeclarion.org}}</ref> معيشت ٻيهر بحال ٿي ۽ اٽلي 1970ع واري ڏهاڪي ۾ [[جي-7]] ۾ شامل ٿيڻ کان پوءِ دنيا جي پنجين وڏي صنعتي قوم بڻجي ويو. بهرحال، قومي قرض مجموعي ملڪي پيداوار (GDP) جي 100 سيڪڙو کان به وڌي ويو. 1992ع ۽ 1993ع جي وچ ۾، حڪومت جي نون مافيا مخالف قدمن جي نتيجي ۾ اٽلي [[سسلين مافيا]] طرفان ڪيل دهشتگرد حملن کي منهن ڏنو.<ref>{{Cite web|date=8 March 2012|title=New Arrests for Via D'Amelio Bomb Attack|url=https://www.corriere.it/International/english/articoli/2012/03/08/borsellino.shtml|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20121013204755/http://www.corriere.it/International/english/articoli/2012/03/08/borsellino.shtml|archive-date=13 October 2012|access-date=9 February 2019|website=Corriere della Sera}}</ref> ووٽر، جيڪي سياسي جمود، وڏي عوامي قرضي ۽ [[اٽلي ۾ بدعنواني|بدعنواني]] کان مايوس هئا، جيڪا [[ماني پوليتي|صاف هٿن]] واري جاچ ذريعي ظاهر ٿي، بنيادي سڌارن جو مطالبو ڪرڻ لڳا. ڪرسچن ڊيموڪريٽ، جيڪي لڳ ڀڳ 50 سالن تائين حڪومت ڪندا رهيا هئا، بحران جو شڪار ٿيا ۽ ٽٽي مختلف ڌڙن ۾ ورهائجي ويا.<ref>The so-called "Second Republic" was born by forceps: not with a revolt of Algiers, but formally under the same Constitution, with the mere replacement of one ruling class by another: {{Cite journal|last=Buonomo|first=Giampiero|year=2015|title=Tovaglie pulite|journal=Mondoperaio Edizione Online}}</ref> ڪميونسٽن پاڻ کي هڪ [[سماجي جمهوريت پسند]] قوت طور ٻيهر منظم ڪيو. 1990ع ۽ 2000ع واري ڏهاڪن دوران، [[مرڪز-ساڄي اتحاد (اٽلي)|مرڪز-ساڄي اتحاد]] (جنهن تي ميڊيا جي واپاري شخصيت [[سلويو برلسڪوني]] جو غلبو هو) ۽ [[مرڪز-کاٻي اتحاد (اٽلي)|مرڪز-کاٻي اتحاد]] (جنهن جي اڳواڻي پروفيسر [[رومانو پروڊي]] ڪندو هو) باري باري حڪومت ڪندا رهيا. 21هين صديءَ جي شروعات ۾، اٽلي سياسي ۽ معاشي عدم استحڪام جي هڪ ڊگهي دور مان گذريو، جيڪو بين الاقوامي بحرانن کان گهڻو متاثر ٿيو. 2008ع ۾ شروع ٿيندڙ [[عظيم معاشي بحران]] جا اثر ملڪ جي معيشت ۽ عوامي ماليات تي گهرا پيا، جنهن جي نتيجي ۾ [[سخت مالي پاليسيون]] اختيار ڪيون ويون ۽ استحڪام ۽ عالمي اعتبار کي يقيني بڻائڻ لاءِ [[ٽيڪنوڪريٽ]] يا وسيع اتحادي حڪومتن تي وڌيڪ ڀروسو ڪيو ويو.<ref>{{Cite news|last=Hooper|first=John|date=16 November 2011|title=Mario Monti appoints technocrats to steer Italy out of economic crisis|url=https://www.theguardian.com/world/2011/nov/16/mario-monti-technocratic-cabinet-italy|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200319230844/https://www.theguardian.com/world/2011/nov/16/mario-monti-technocratic-cabinet-italy|archive-date=19 March 2020|access-date=19 March 2020|work=The Guardian}}</ref> [[File:Imigrantes salvos no Mar Mediterrâneo - SALVAMAR 2015 (52149723177).jpg|300px|thumb|[[غير قانوني مهاجر]]، جيڪي 5 سيپٽمبر 2015ع تي [[ڪاتانيا]] جي اطالوي بندرگاهه ڏانهن [[بحر روم]] ذريعي سفر ڪري رهيا آهن]] 2010ع واري ڏهاڪي دوران، نئين وزيراعظم [[ماتيو رينزي]] طرفان ادارتي سڌارا متعارف ڪرائڻ جون ڪوششون ڪيون ويون، جن جو مقصد سياسي نظام کي وڌيڪ مؤثر بڻائڻ ۽ انتظامي شاخ کي مضبوط ڪرڻ هو، پر اهي تجويزون [[2016ع جو اطالوي آئيني ريفرنڊم]] ۾ رد ٿي ويون.<ref>{{Cite news|date=12 December 2016|title=New Italian PM Paolo Gentiloni sworn in|url=https://www.bbc.co.uk/news/world-europe-38295549|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20191129122857/https://www.bbc.co.uk/news/world-europe-38295549|archive-date=29 November 2019|access-date=19 March 2020|publisher=BBC News}}</ref> ساڳئي وقت، [[يورپي مهاجر بحران]] اٽلي کي [[يورپي يونين]] ۾ داخل ٿيڻ جي هڪ اهم مرڪزي دروازي جي حيثيت ڏني، ڇاڪاڻ⁠تہ وڏي تعداد ۾ مهاجر ۽ پناهه گهرندڙ [[بحر روم]] رستي يورپ پهتا،<ref>{{Cite news|date=21 May 2018|title=What will Italy's new government mean for migrants?|url=https://www.thelocal.it/20180521/what-will-italys-new-government-mean-for-migrants|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190401231010/https://www.thelocal.it/20180521/what-will-italys-new-government-mean-for-migrants|archive-date=1 April 2019|access-date=8 June 2018|work=The Local Italy}}</ref> خاص طور تي سب-صحارا آفريڪا مان.<ref>{{Cite news|date=18 July 2017|title=African migrants fear for future as Italy struggles with surge in arrivals|url=https://www.reuters.com/article/us-italy-migrants-africa/african-migrants-fear-for-future-as-italy-struggles-with-surge-in-arrivals-idUSKBN1A30QD|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190402002627/https://www.reuters.com/article/us-italy-migrants-africa/african-migrants-fear-for-future-as-italy-struggles-with-surge-in-arrivals-idUSKBN1A30QD|archive-date=2 April 2019|access-date=8 June 2018|work=Reuters}}</ref> هن صورتحال جا اهم سماجي ۽ سياسي اثر ٿيا، جنهن سبب اميگريشن بابت عوامي بحث وڌيو ۽ [[عوام پسند]] سياسي پارٽين جي حمايت ۾ واڌ آئي.<ref>{{Cite news|title=Italy starts to show the strains of migrant influx|url=http://www.thelocal.it/20150519/migrant-surge-tests-italys-humanitarian-instincts|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170429061446/https://www.thelocal.it/20150519/migrant-surge-tests-italys-humanitarian-instincts|archive-date=29 April 2017|access-date=10 January 2017|work=[[The Local]]}}; {{Cite news|title=Italy's far right jolts back from dead|url=http://www.politico.eu/article/italys-other-matteo-salvini-northern-league-politicians-media-effettosalvini|access-date=10 January 2017|work=Politico|date=3 February 2016|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170119122156/http://www.politico.eu/article/italys-other-matteo-salvini-northern-league-politicians-media-effettosalvini|archive-date=19 January 2017}}</ref><ref>{{Cite news|date=24 May 2018|title=Opinion – The Populists Take Rome|url=https://www.nytimes.com/2018/05/24/opinion/populists-rome-five-star-movement.html|url-access=subscription|url-status=live|archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20220103/https://www.nytimes.com/2018/05/24/opinion/populists-rome-five-star-movement.html|archive-date=3 January 2022|access-date=2 June 2018|work=The New York Times}}{{Cbignore}}</ref> [[اٽلي ۾ ڪووڊ-19 وبا|ڪووڊ-19 وبا]]، جيڪا 2020ع ۾ شروع ٿي، ملڪ جي عوامي صحت ۽ معاشي ڪارڪردگي کي سخت متاثر ڪيو، ۽ اڳ ۾ موجود ڍانچائي ڪمزورين کي وڌيڪ نمايان بڻايو.<ref>{{Cite news|last=Ellyatt|first=Holly|date=19 March 2020|title=Italy's lockdown will be extended, prime minister says as death toll spikes and hospitals struggle|url=https://www.cnbc.com/2020/03/19/italys-death-rate-reaches-record-high-hospitals-in-lombardy-struggle.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200319084719/https://www.cnbc.com/2020/03/19/italys-death-rate-reaches-record-high-hospitals-in-lombardy-struggle.html|archive-date=19 March 2020|access-date=19 March 2020|publisher=CNBC}}</ref> ان جي جواب ۾، [[اٽلي ۾ ڪووڊ-19 لاڪ ڊائون|غير معمولي قدم اختيار ڪيا ويا]] ته جيئن معيشت کي سهارو ملي سگهي، جن مان ڪيترائي يورپي سطح تي گڏيل طور هم آهنگ ڪيا ويا.<ref>[https://www.agi.it/economia/news/2020-04-14/coronavirus-fmi-crisi-economica-8331041/ L'Italia pagherà il conto più salato della crisi post-epidemia] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20200527124958/https://www.agi.it/economia/news/2020-04-14/coronavirus-fmi-crisi-economica-8331041|date=27 May 2020}}, AGI</ref><ref>{{Cite web|date=12 February 2021|title=Mario Draghi's new government to be sworn in on Saturday|url=http://www.theguardian.com/world/2021/feb/12/mario-draghis-new-italian-government-to-be-sworn-in-on-saturday|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210419104552/https://www.theguardian.com/world/2021/feb/12/mario-draghis-new-italian-government-to-be-sworn-in-on-saturday|archive-date=19 April 2021|access-date=19 February 2021|website=The Guardian}}</ref> 2022ع ۾، [[جورجيا ميلوني]] اٽلي جي پهرين خاتون وزيراعظم طور حلف کنيو.<ref>{{Cite news|date=21 October 2022|title=Who is Giorgia Meloni? The rise to power of Italy's new far-right PM|url=https://www.bbc.com/news/world-europe-63351655|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20221024023546/https://www.bbc.com/news/world-europe-63351655|archive-date=24 October 2022|access-date=24 October 2022|publisher=BBC News}}</ref> == جاگرافي == {{Main|اٽلي جي جاگرافي}} {{Further|اٽلي جي ارضيات|اٽلي ۾ آتش فشاني سرگرمي|اٽلي جي دريائن جي فهرست|اٽلي جي ڍنڍن جي فهرست|اٽلي جي ٻيٽن جي فهرست|اٽلي (جاگرافيائي علائقو)}} [[File:Italy relief location map.jpg|thumb|اٽلي جو جاگرافيائي اُڀار وارو نقشو]] اٽلي، جنهن جو علائقو گهڻي حد تائين [[اٽلي (جاگرافيائي علائقو)|ساڳئي نالي واري جاگرافيائي علائقي]] سان ملي ٿو،<ref name="Treccani">{{Citation |title=Italia |volume=VI |page=413 |year=1970 |publisher=[[Treccani]] |language=it |encyclopedia=Dizionario enciclopedico italiano}}</ref> [[ڏکڻ يورپ]] ۾ واقع آهي<ref>{{Cite web |title=Southern Europe, a peninsula extending into the central Mediterranean Sea, northeast of Tunisia |url=https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20210701235642/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy |archive-date=1 July 2021 |access-date=17 August 2021 |website=The World Factbook |publisher=Central Intelligence Agency}}</ref> (۽ [[اولهه يورپ]] جو حصو پڻ سمجهيو ويندو آهي{{efn|name=WE}})، [[35هين اتر متوازي|35° اتر]] ۽ [[47° اتر]] ويڪرائي ڦاڪن، ۽ [[6هين اوڀر نصف النهار|6° اوڀر]] ۽ [[19هين اوڀر نصف النهار|19° اوڀر]] ڊگهائي ڦاڪن جي وچ ۾. اتر ۾، اولهه کان اوڀر طرف، اٽلي جون سرحدون [[فرانس]]، [[سوئٽزرلينڊ]]، [[آسٽريا]] ۽ [[سلووينيا]] سان ملن ٿيون، ۽ تقريباً [[الپس]] جي آبي ورهاست واري حد تائين پکڙيل آهن، جنهن ۾ [[پو ماٿري]] ۽ [[وينيسيائي ميدان]] شامل آهن. ملڪ [[اطالوي اپٻيٽ]]، [[سسلي]] ۽ [[سارڊينيا]] (جيڪي [[بحر روم]] جا سڀ کان وڏا ٻيٽ آهن)، ۽ [[اٽلي جي ٻيٽن جي فهرست|ڪيترن ننڍن ٻيٽن]] تي مشتمل آهي.<ref name="Treccani" /> اٽلي جا ڪي علائقا الپائن حوض کان ٻاهر به پکڙيل آهن، ۽ ڪجهه ٻيٽ [[يوروشيا]] جي براعظمي کنڊ کان ٻاهر واقع آهن. ملڪ جو ڪل پکيڙ {{Convert|301230|km2|0|abbr=out}} آهي، جنهن مان {{Convert|294020|km2|0|abbr=on}} خشڪي ۽ {{Convert|7210|km2|0|abbr=on}} پاڻي آهي.<ref name="Area">{{Cite web|date=30 October 2014|title=Principali dimensioni geostatistiche e grado di urbanizzazione del Paese|url=https://www.istat.it/it/archivio/137001|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141117054950/https://www.istat.it/it/archivio/137001|archive-date=17 November 2014|access-date=22 March 2019|website=istat.it}}</ref> ٻيٽن سميت، اٽلي جي سامونڊي ڪناري جي ڊيگهه {{Convert|7600|km|0|abbr=off}} آهي، جيڪا [[بحر روم]]، [[ليگورين سمنڊ]]، [[ٽيرينين سمنڊ]]، [[آئيونين سمنڊ]]<ref>{{Cite book|url=https://iho.int/uploads/user/pubs/standards/s-23/S-23_Ed3_1953_EN.pdf|title=Limits of Oceans and Seas|publisher=[[Organisation hydrographique internationale]]|year=1953|edition=3rd|access-date=28 December 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20111008191433/http://www.iho.int/iho_pubs/standard/S-23/S-23_Ed3_1953_EN.pdf|archive-date=8 October 2011|issue=28}}</ref> ۽ [[ايڊرياٽڪ سمنڊ]] سان لڳي ٿي.{{Sfn|Cushman-Roisin|Gačić|Poulain|2001|pp=1–2}} فرانس سان سرحد {{Convert|488|km|0|abbr=on}}، سوئٽزرلينڊ سان {{Convert|740|km|0|abbr=on}}، آسٽريا سان {{Convert|430|km|0|abbr=on}} ۽ سلووينيا سان {{Convert|232|km|0|abbr=on}} ڊگهي آهي. [[سان مارينو]] ۽ [[ويٽيڪن سٽي]] (دنيا جو سڀ کان ننڍو ملڪ ۽ [[هولي سي]] جي انتظام هيٺ عالمي [[ڪيٿولڪ چرچ]] جو مرڪز) اٽلي جي اندر واقع [[انڪليو]] آهن،<ref>{{Cite encyclopedia|year=2012|title=San Marino|encyclopedia=Encyclopædia Britannica|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/521449/San-Marino|access-date=1 March 2011|archive-url=https://web.archive.org/web/20110511180105/http://www.britannica.com/EBchecked/topic/521449/San-Marino|archive-date=11 May 2011|url-status=live}}; {{Cite news|url=https://www.bbc.com/news/world-europe-17994868|title=Vatican country profile|year=2018|publisher=BBC News|access-date=24 August 2018|archive-date=25 August 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20180825011001/https://www.bbc.com/news/world-europe-17994868|url-status=live}}</ref> جڏهن ته [[ڪامپيوني ڊي اٽاليا]] سوئٽزرلينڊ جي اندر واقع هڪ اطالوي [[ايڪسڪليو]] آهي.<ref>{{Cite web|title=Democracy in Figures|url=http://demo.istat.it/index_e.php|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210126215040/http://demo.istat.it/index_e.php|archive-date=26 January 2021|access-date=28 May 2021|website=[[Italian National Institute of Statistics]]}}</ref> سان مارينو سان سرحد {{Convert|39|km|0|abbr=on}} ۽ ويٽيڪن سٽي سان {{Convert|3.2|km|1|abbr=on}} ڊگهي آهي.<ref name=Area/> [[File:Monte Bianco DSF1243-m.jpg|thumb|[[مونٽي بيانڪو]] (مون بلان)، [[اوستا وادي]] ۾، جيڪو [[يورپي يونين]] جو سڀ کان اوچو مقام آهي]] اٽلي جي 35 سيڪڙو کان وڌيڪ زمين جبلن تي مشتمل آهي.<ref name="eug92">{{Cite book|last=Riganti|first=dir. da Alberto|title=Enciclopedia universale Garzanti.|publisher=Garzanti|year=1991|isbn=8-8115-0459-7|edition=Nuova ed. aggiornata e ampliata.|location=Milano}}</ref> [[اپينائن جبل]] اپٻيٽ جي مرڪزي ريڙهه آهن، جڏهن ته [[الپس]] اترين سرحد جو وڏو حصو ٺاهين ٿا، جتي اٽلي جو سڀ کان اوچو مقام [[مونٽي بيانڪو]] (مون بلان) جي چوٽيءَ تي {{Cvt|4810|m|ft}} جي اوچائي تي واقع آهي. ٻيا مشهور جبل [[مونٽي چيروينو]] (ميٽرهورن) ۽ [[ڊولومائيٽس]] آهن. اٽلي جا ڪيترائي حصا [[اٽلي ۾ آتش فشاني سرگرمي|آتش فشاني اصل]] جا آهن. ڏکڻ جا گهڻا ننڍا ٻيٽ ۽ ٻيٽ-گروهه [[آتش فشاني ٻيٽ]] آهن. فعال آتش فشانن ۾ [[ايٽنا جبل]] (سسلي ۾ ۽ يورپ جو سڀ کان وڏو فعال آتش فشان)، [[ولڪانو]]، [[اسٽرومبولي]] ۽ [[ويسوويس]] شامل آهن. اٽلي جون اڪثر [[اٽلي جون دريائون|دريائون]] [[ايڊرياٽڪ سمنڊ]] يا [[ٽيرينين سمنڊ]] ۾ ڇوڙ ڪن ٿيون.<ref>{{Cite web|title=List of Italian rivers|url=http://www.comuni-italiani.it/fiumi|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170916010640/http://www.comuni-italiani.it/fiumi|archive-date=16 September 2017|access-date=30 July 2018|publisher=comuni-italiani.it}}</ref> سڀ کان ڊگهي درياهه [[پو درياهه]] آهي، جيڪو الپس مان نڪري [[پادان ميدان]] مان گذري [[ايڊرياٽڪ سمنڊ]] ۾ ڇوڙ ڪري ٿو.<ref>{{Cite magazine|last=Zwingle|first=Erla|date=May 2002|title=Italy's Po River Punished for centuries by destructive floods, northern Italians stubbornly embrace their nation's longest river, which nurtures rice fields, vineyards, fisheries – and legends|url=http://ngm.nationalgeographic.com/ngm/0205/feature6|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20071223133709/http://ngm.nationalgeographic.com/ngm/0205/feature6|archive-date=23 December 2007|access-date=6 April 2009|magazine=National Geographic}}</ref> [[پو ماٿري]] ملڪ جو سڀ کان وڏو ميدان آهي، جنهن جو پکيڙ {{Convert|46000|km2|abbr=on}} آهي، ۽ ملڪ جي 70 سيڪڙو کان وڌيڪ هيٺاهين زمينن تي مشتمل آهي.<ref name=eug92/> سڀ کان وڏيون ڍنڍون، وڏي کان ننڍي ترتيب سان، [[گاردا ڍنڍ]]، [[ماجوري ڍنڍ]] ۽ [[ڪومو ڍنڍ]] آهن.<ref>{{Cite web|title=Morphometric and hydrological characteristics of some important Italian lakes|url=http://www.iii.to.cnr.it/limnol/cicloac/lagit.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20100205043503/http://www.iii.to.cnr.it/limnol/cicloac/lagit.htm|archive-date=5 February 2010|access-date=3 March 2010|publisher=Istituto per lo Studio degli Ecosistemi|location=Verbania Pallanza}}</ref> [[File:C. l. italicus in MNP.jpg|thumb|upright=.7|[[اطالوي بگھڙ]]، اٽلي جو قومي جانور]] [[اطالوي بگھڙ]] اٽلي جو قومي جانور آهي،<ref>{{Cite web|last=Sheri Foster|date=January 2021|title=What is Italy national animal?|url=https://it.yourtripagent.com/4052-what-is-italy-s-national-animal|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20230109172951/https://it.yourtripagent.com/4052-what-is-italy-s-national-animal|archive-date=9 January 2023|access-date=15 November 2021|website=Yourtrip.com}}; {{Cite web|url=https://www.affaritaliani.it/culturaspettacoli/il-lupo-grigio-degli-appennini-e-l-animale-dell-italia-544778.html|title=Il lupo grigio degli appennini e l animale dell Italia|author=James Hansen|date=June 2018|access-date=15 November 2021|archive-date=26 November 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221126224852/https://www.affaritaliani.it/culturaspettacoli/il-lupo-grigio-degli-appennini-e-l-animale-dell-italia-544778.html|url-status=live}}</ref> جڏهن ته قومي وڻ [[اربوٽس يونيڊو|اسٽرابيري وڻ]] آهي.<ref name="altovastese">{{Cite web|date=3 October 2011|title=Il corbezzolo simbolo dell'Unità d'Italia. Una specie che resiste agli incendi|url=http://www.altovastese.it/cultura/il-corbezzolo-simbolo-unita-italia-specie-che-resiste-agli-incendi|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20160205120852/http://www.altovastese.it/cultura/il-corbezzolo-simbolo-unita-italia-specie-che-resiste-agli-incendi|archive-date=5 February 2016|access-date=25 January 2016|language=it}}</ref> ان جو سبب اهو آهي ته اطالوي بگھڙ، جيڪو [[اپينائن جبل]] ۽ اولهندي [[الپس]] ۾ رهندو آهي، لاطيني ۽ اطالوي ثقافتن ۾ نمايان حيثيت رکي ٿو، جهڙوڪ [[روم جو قيام|روم جي بنياد پوڻ]] واري ڏند ڪٿا ۾،<ref>{{Cite book|last=Livy|title=The history of Rome|publisher=Printed for A. Strahan|others=George Baker (trans.)|year=1797}}</ref> جڏهن ته اسٽرابيري وڻ جا ساوا پن، اڇا گل ۽ ڳاڙها ٻير، جيڪي [[بحر روم]] جي علائقي جا مقامي آهن، قومي جهنڊي جي رنگن جي ياد ڏيارين ٿا.<ref name="altovastese"/> قومي پکي [[اطالوي جهرڪي]] آهي،<ref>{{cite web|title=Passero Italiano: L'uccello nazionale d'Italia|date=18 December 2022|url=https://www.concaternanaoggi.it/passero-italiano-luccello-nazionale-ditalia/|publisher=Conca Ternana Oggi|access-date=22 August 2024|archive-date=22 August 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240822123815/https://www.concaternanaoggi.it/passero-italiano-luccello-nazionale-ditalia/|url-status=live}}</ref> جڏهن ته قومي گل اسٽرابيري وڻ جو گل آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.msn.com/it-it/notizie/mondo/qual-%C3%A8-il-fiore-nazionale-dei-paesi-del-mondo/ss-AA1eWqXE#image=25|title=Il fiore nazionale dell'Italia (e quello degli altri Paesi del mondo)|website=[[MSN]]|access-date=26 August 2024|language=it|archive-date=2 October 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20241002211951/https://www.msn.com/it-it/notizie/mondo/qual-%C3%A8-il-fiore-nazionale-dei-paesi-del-mondo/ss-AA1eWqXE#image=25|url-status=live}}</ref> === ماحول === {{See also|اٽلي جي قومي پارڪن جي فهرست|اٽلي جي علائقائي پارڪن جي فهرست|اٽلي جي سامونڊي محفوظ علائقن جي فهرست}} [[File:National and Regional Parks of Italy.svg|thumb|اٽلي جا قومي ۽ علائقائي پارڪ]] تيز صنعتي ترقي کان پوءِ، اٽلي کي پنهنجي ماحولياتي مسئلن کي منهن ڏيڻ ۾ ڪجهه وقت لڳو. بهتري کان پوءِ، اٽلي هاڻي ماحولياتي پائيداري جي لحاظ کان دنيا ۾ 84هين درجي تي آهي.<ref>{{Cite web|title=Italy – Environment|url=http://dev.prenhall.com/divisions/hss/worldreference/IT/environment.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20090701064224/http://dev.prenhall.com/divisions/hss/worldreference/IT/environment.html|archive-date=1 July 2009|access-date=2 August 2010|publisher=Dev.prenhall.com}}</ref> قومي پارڪن، علائقائي پارڪن ۽ قدرتي محفوظ علائقن هيٺ محفوظ ڪيل ڪل زمين اٽلي جي علائقي جي لڳ ڀڳ 11 سيڪڙو تي مشتمل آهي،<ref>{{Cite web|title=Regione e aree protette|url=https://www.treccani.it/enciclopedia/regione-e-aree-protette_%28L%27Italia-e-le-sue-Regioni%29|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220111173345/https://www.treccani.it/enciclopedia/regione-e-aree-protette_%28L%27Italia-e-le-sue-Regioni%29|archive-date=11 January 2022|access-date=11 January 2022|language=it}}</ref> جڏهن ته اٽلي جي سامونڊي ڪناري جو 12 سيڪڙو حصو پڻ محفوظ ڪيو ويو آهي.<ref>{{Cite web|title=Le aree protette in Italia|url=http://www.uccellidaproteggere.it/La-conservazione/Cosa-fa-l-Italia-Le-azioni/Le-aree-protette-in-Italia|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220302220957/http://www.uccellidaproteggere.it/La-conservazione/Cosa-fa-l-Italia-Le-azioni/Le-aree-protette-in-Italia|archive-date=2 March 2022|access-date=2 March 2022|language=it}}</ref> اٽلي دنيا جي اهم [[اٽلي ۾ قابلِ تجديد توانائي|قابلِ تجديد توانائي]] پيدا ڪندڙ ملڪن مان هڪ رهيو آهي. 2010ع ۾ اهو نصب ٿيل [[شمسي توانائي]] جي گنجائش جي لحاظ کان دنيا جو چوٿون وڏو فراهم ڪندڙ هو،<ref>{{Cite web|date=15 July 2010|title=Renewables 2010 Global Status Report |url=http://www.ren21.net/Portals/97/documents/GSR/REN21_GSR2011.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110820095506/http://www.ren21.net/Portals/97/documents/GSR/REN21_GSR2011.pdf|archive-date=20 August 2011|access-date=16 July 2010|publisher=[[REN21]]}}; {{Cite web|title=Photovoltaic energy barometer 2010 – EurObserv'ER |url=https://www.eurobserv-er.org/pdf/baro196.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101011224419/http://www.eurobserv-er.org/pdf/baro196.pdf|archive-date=11 October 2010|access-date=30 October 2010}}</ref> ۽ [[هَوائي توانائي]] جي گنجائش جي لحاظ کان ڇهون وڏو ملڪ هو.<ref>{{Cite web|date=February 2011|title=World Wind Energy Report 2010 |url=http://www.wwindea.org/home/images/stories/pdfs/worldwindenergyreport2010_s.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110904232058/http://www.wwindea.org/home/images/stories/pdfs/worldwindenergyreport2010_s.pdf|archive-date=4 September 2011|access-date=8 August 2011|publisher=[[World Wind Energy Association]]}}</ref> 2020ع ۾ قابلِ تجديد توانائي اٽلي جي ڪل توانائي استعمال جو لڳ ڀڳ 37 سيڪڙو فراهم ڪري رهي هئي.<ref>{{Cite web|date=25 May 2021|title=Renewables provided 37% of Italy's energy in 2020 – English |url=https://www.ansa.it/english/news/2021/05/25/renewables-provided-37-of-italys-energy-in-2020_1a075060-c823-4076-a338-79367427dfd2.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211023040922/https://www.ansa.it/english/news/2021/05/25/renewables-provided-37-of-italys-energy-in-2020_1a075060-c823-4076-a338-79367427dfd2.html|archive-date=23 October 2021|access-date=28 May 2021|website=ANSA.it}}</ref> ملڪ 1963ع کان 1990ع تائين جوهري ريئڪٽر هلائيندو رهيو، پر [[چرنوبل حادثو]] ۽ [[1987ع جا اطالوي ريفرنڊم]] ٿيڻ کان پوءِ جوهري پروگرام ختم ڪيو ويو. 2008ع ۾ حڪومت هن فيصلي کي واپس وٺندي چار تائين جوهري بجلي گهر ٺاهڻ جا منصوبا جوڙيا، پر [[فوكوشيما جوهري حادثو]] کان پوءِ ٿيل ريفرنڊم ذريعي اهي منصوبا به رد ڪيا ويا.<ref>{{Cite web|last=Duncan Kennedy|date=14 June 2011|title=Italy nuclear: Berlusconi accepts referendum blow|url=https://www.bbc.co.uk/news/world-europe-13741105|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110612112154/http://www.bbc.co.uk/news/world-europe-13741105|archive-date=12 June 2011|access-date=20 April 2013|publisher=BBC News}}</ref> هوا جي آلودگي اڃا تائين هڪ سنگين مسئلو آهي، خاص طور تي صنعتي اتر ۾. اٽلي [[ڪاربان ڊاءِ آڪسائيڊ اخراج موجب ملڪن جي فهرست|ڪاربان ڊاءِ آڪسائيڊ]] پيدا ڪندڙ دنيا جو ٻارهون وڏو ملڪ آهي.<ref>United Nations Statistics Division, Millennium Development Goals indicators: [http://mdgs.un.org/unsd/mdg/SeriesDetail.aspx?srid=749&crid= Carbon dioxide emissions ({{CO2}}), thousand metric tons of {{CO2}}] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20091225014715/http://mdgs.un.org/unsd/mdg/SeriesDetail.aspx?srid=749&crid=|date=25 December 2009}}</ref> وڏن شهرن ۾ وڌندڙ ٽرئفڪ ۽ رش ماحولياتي ۽ صحت جا مسئلا پيدا ڪندا رهن ٿا، جيتوڻيڪ 1970ع ۽ 1980ع وارن ڏهاڪن کان پوءِ دونهين ۽ سموگ جي سطح ۾ نمايان گهٽتائي آئي آهي، ۽ [[سلفر ڊاءِ آڪسائيڊ]] جا مقدار پڻ گهٽيا آهن.<ref>{{Cite web|title=Environment and Health in Italy – Executive Summary|url=https://www.euro.who.int/en/home|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20100303051309/http://www.euro.who.int/document/hms/ehiexes_e.pdf|archive-date=3 March 2010|publisher=World Health Organization}}</ref> ٻيلن جي ڪٽائي، غيرقانوني اڏاوتن، ۽ زمين جي ناقص انتظامي پاليسين سبب اٽلي جي جبلستاني علائقن ۾ وڏي پيماني تي زميني ڪٽائي ٿي آهي، جنهن جي نتيجي ۾ ماحولياتي آفتون پيدا ٿيون آهن، جهڙوڪ 1963ع ۾ [[واجونٽ ڊيم]] جي تباهي، 1998ع جو [[سارنو]] سانحو،<ref>{{Cite news|last=Nick Squires|date=2 October 2009|title=Sicily mudslide leaves scores dead|url=https://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6255575/Sicily-mudslide-leaves-scores-dead.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20091006082824/http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6255575/Sicily-mudslide-leaves-scores-dead.html|archive-date=6 October 2009|access-date=2 October 2009|work=The Daily Telegraph|location=London}}</ref> ۽ 2009ع جا [[2009ع ميسينا جا ٻوڏ ۽ مٽيءَ جا ڌوڪڙا|ميسينا جا مٽيءَ جا ڌوڪڙا ۽ ٻوڏون]].<ref>{{Cite news|last=Nick Squires|date=2 October 2009|title=Sicily mudslide leaves scores dead|url=https://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6255575/Sicily-mudslide-leaves-scores-dead.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20091006082824/http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6255575/Sicily-mudslide-leaves-scores-dead.html|archive-date=6 October 2009|access-date=2 October 2009|work=The Daily Telegraph|location=London}}</ref> == سياست == {{Main|اٽلي جي سياست|اٽلي ۾ چونڊون}} اٽلي 1946ع کان هڪ وحداني [[پارلياماني جمهوريه]] آهي، جڏهن بادشاهت کي [[1946ع جو اطالوي ادارياتي ريفرنڊم|1946ع جي ريفرنڊم]] وسيلي ختم ڪيو ويو. [[اٽلي جو صدر|اٽلي جو صدر]]، [[سرجيو ماتاريلا]]، جيڪو 2015ع کان هن عهدي تي فائز آهي، ملڪ جو سربراهه آهي. صدر کي گڏيل اجلاس ۾ [[اٽلي جي پارليامينٽ]] ۽ علائقائي نمائندن طرفان هڪ ستن سالن واري مدي لاءِ چونڊيو ويندو آهي. اٽلي وٽ [[اٽلي جو آئين|هڪ لکيل جمهوري آئين]] موجود آهي، جيڪو [[اٽلي جي آئين ساز اسيمبلي|آئين ساز اسيمبلي]] طرفان تيار ڪيو ويو. اها اسيمبلي انهن [[فاشزم مخالف]] قوتن جي نمائندن تي مشتمل هئي، جن [[ٻي عالمي جنگ]] دوران اٽلي جي آزاديءَ وقت نازي ۽ فاشسٽ قوتن جي شڪست ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو هو.<ref>Smyth, Howard McGaw Italy: From Fascism to the Republic (1943–1946) ''The Western Political Quarterly'' vol. 1 no. 3 (pp. 205–222), September 1948.{{JSTOR|442274}}</ref> اٽلي معاشي، فوجي، ثقافتي ۽ سياسي معاملن ۾ اهم عالمي ڪردار ادا ڪري ٿو ۽ [[يورپي يونين]] جي ٽن وڏين رياستن مان هڪ سمجھيو وڃي ٿو. اهو عام طور تي هڪ [[علائقائي طاقت]] تصور ڪيو ويندو آهي،<ref>Gabriele Abbondanza, ''Italy as a Regional Power: the African Context from National Unification to the Present Day'' (Rome: Aracne, 2016); "''[[Operation Alba]] may be considered one of the most important instances in which Italy has acted as a regional power, taking the lead in executing a technically and politically coherent and determined strategy.''" See Federiga Bindi, ''Italy and the European Union'' (Washington, D.C.: Brookings Institution Press, 2011), p. 171.</ref> جڏهن ته ان جي [[عظيم طاقت]] واري حيثيت بابت عالمن ۽ سياسي تجزيه نگارن ۾ بحث جاري آهي.<ref>{{Cite book |url=https://books.google.com/books?id=nTKBdY5HBeUC&q=Canada%2520Among%2520Nations%252C%25202004%253A%2520Setting%2520Priorities+Straight |title=Canada Among Nations, 2004: Setting Priorities Straight |date=17 January 2005 |publisher=McGill-Queen's Press – MQUP |isbn=978-0-7735-2836-9 |page=85 |quote=The United States is the sole world's superpower. France, Italy, Germany and the United Kingdom are great powers |access-date=13 June 2016 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230116145100/https://books.google.com/books?id=nTKBdY5HBeUC&q=Canada%2520Among%2520Nations%252C%25202004%253A%2520Setting%2520Priorities+Straight |archive-date=16 January 2023 |url-status=live}}; {{Cite book |last=Sterio |first=Milena |url=https://books.google.com/books?id=-QuI6n_OVMYC&q=The%20Right%20to%20Self-determination%20Under%20International%20Law%3A%20%22selfistans%22%2C%20Secession%20and%20the%20Rule%20of%20the%20Great%20Powers |title=The right to self-determination under international law: "selfistans", secession and the rule of the great powers |date=2013 |publisher=Routledge |isbn=978-0-4156-6818-7 |location=Milton Park, Abingdon, Oxon |page=xii (preface) |quote=The great powers are super-sovereign states: an exclusive club of the most powerful states economically, militarily, politically and strategically. These states include veto-wielding members of the United Nations Security Council (United States, United Kingdom, France, China, and Russia), as well as economic powerhouses such as Germany, Italy and Japan. |access-date=13 June 2016 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240116110143/https://books.google.com/books?id=-QuI6n_OVMYC&q=The%20Right%20to%20Self-determination%20Under%20International%20Law%3A%20%22selfistans%22%2C%20Secession%20and%20the%20Rule%20of%20the%20Great%20Powers#v=snippet&q=The%20Right%20to%20Self-determination%20Under%20International%20Law%3A%20%22selfistans%22%2C%20Secession%20and%20the%20Rule%20of%20the%20Great%20Powers&f=false |archive-date=16 January 2024 |url-status=live}}</ref> [[انٽرنيشنل آئيڊيا]] جي عالمي جمهوريت واري اشاري (GSoD) ۽ جمهوريت ٽريڪر موجب، اٽلي مجموعي جمهوري معيارن ۾ اعليٰ درجي تي ڪارڪردگي ڏيکاري ٿو، جيتوڻيڪ [[قانون جي حڪمراني]] جي شعبي ۾ ڪجهه ڪمزورين جي نشاندهي ڪئي وئي آهي.<ref>{{Cite web |title=Italy {{!}} The Global State of Democracy |url=https://www.idea.int/democracytracker/country/italy |access-date=16 October 2025 |website=www.idea.int |language=en}}</ref> === حڪومت === {{Main|اٽلي جي حڪومت}} {{Multiple image | align = right | caption_align = center | image1 = Sergio Mattarella Official (cropped).jpg | caption1 = [[سرجيو ماتاريلا]]<br/>{{small|[[اٽلي جو صدر|صدر]]}} | image2 = Giorgia Meloni Official 2023 crop.jpg | caption2 = [[جورجيا ميلوني]]<br/>{{small|[[اٽلي جو وزيراعظم|وزيراعظم]]}} | total_width = 320 }} اٽلي ۾ پارلياماني حڪومت آهي، جيڪا [[مخلوط اڪثريتي نمائندگي]] واري چونڊ نظام تي ٻڌل آهي. پارليامينٽ مڪمل طور تي [[ٻه ايواني پارليامينٽ|ٻه ايواني]] آهي ۽ ٻنهي ايوانن وٽ ساڳيا اختيار آهن. اهي ٻه ايوان هي آهن: [[اٽلي جي چيمبر آف ڊپٽيز|چيمبر آف ڊپٽيز]]، جيڪو [[پالازو مونٽيچيٽوريو]] ۾ اجلاس ڪندو آهي، ۽ [[اٽلي جي سينيٽ|سينيٽ آف دي ريپبلڪ]]، جيڪا [[پالازو ماداما]] ۾ اجلاس ڪندي آهي. [[اٽلي جي پارليامينٽ]] جي هڪ خاص خصوصيت اها آهي ته پرڏيهه ۾ مستقل رهندڙ [[اطالوي شهريت جو قانون|اطالوي شهرين]] کي پڻ نمائندگي حاصل آهي؛ 8 ڊپٽيز ۽ 4 سينيٽر چار الڳ [[اٽلي جي پارليامينٽ#اوورسيز حلقو|پرڏيهي حلقن]] مان چونڊيا ويندا آهن. پارليامينٽ ۾ [[تاحيات سينيٽر]] پڻ هوندا آهن، جن کي صدر "سماجي، سائنسي، فني يا ادبي ميدان ۾ غيرمعمولي وطن دوست خدمتن" جي بنياد تي مقرر ڪندو آهي. اڳوڻا صدر خودبخود تاحيات سينيٽر بڻجي ويندا آهن. [[File:Palazzo Madama (Roma).jpg|thumb|[[پالازو ماداما]]، روم، [[اٽلي جي سينيٽ|سينيٽ آف دي ريپبلڪ]] جو صدر مقام]] [[اٽلي جو وزيراعظم]] حڪومت جو سربراهه آهي ۽ انتظامي اختيار رکي ٿو، پر گهڻين پاليسين تي عملدرآمد لاءِ کيس وزيرن جي ڪائونسل جي منظوري حاصل ڪرڻي پوي ٿي. وزيراعظم ۽ ڪابينا کي صدر مقرر ڪندو آهي ۽ پوءِ پارليامينٽ کان اعتماد جو ووٽ وٺڻو پوندو آهي. پنهنجي عهدي تي برقرار رهڻ لاءِ وزيراعظم کي اعتماد جا ووٽ حاصل ڪرڻ ضروري هوندا آهن. اٽلي جا اهم سياسي پارٽيون [[برادرز آف اٽلي]]، [[ڊيموڪريٽڪ پارٽي (اٽلي)|ڊيموڪريٽڪ پارٽي]] ۽ [[فائيو اسٽار موومينٽ]] آهن. 2022ع جي عام چونڊن دوران انهن ٽنهي پارٽين ۽ سندن اتحادين [[چيمبر آف ڊپٽيز]] ۾ 400 مان 357 سيٽون ۽ سينيٽ ۾ 200 مان 187 سيٽون حاصل ڪيون. {{Clear}} === قانون ۽ فوجداري انصاف === {{Main|اٽلي جو قانون|اٽلي جو عدالتي نظام|اٽلي ۾ قانون لاڳو ڪندڙ ادارا|اٽلي ۾ ڏوھ}} [[File:Roma 2011 08 07 Palazzo di Giustizia.jpg|thumb|[[اٽلي جي سپريم ڪورٽ آف ڪيسيشن]]، روم]] اٽلي جي قانون جا ڪيترائي ذريعا آهن. اهي درجابنديءَ جي لحاظ کان ترتيب ڏنل آهن؛ هيٺين درجي جي قانون يا ضابطي کي مٿين درجي جي قانون سان ٽڪراءُ ڪرڻ جي اجازت ناهي.<ref>{{Cite web|title=GERARCHIA DELLE FONTI|url=https://www.dirittoeconomia.net/diritto/fonti_diritto/gerarchia_fonti.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220117194800/https://www.dirittoeconomia.net/diritto/fonti_diritto/gerarchia_fonti.htm|archive-date=17 January 2022|access-date=26 March 2022|language=it}}</ref> [[اٽلي جو آئين|1948ع جو آئين]] سڀ کان اعليٰ قانوني ذريعو آهي.<ref>{{Cite web|title=Guide to Law Online: Italy |url=https://www.loc.gov/law/help/guide/nations/italy.php|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210508132418/https://www.loc.gov/law/help/guide/nations/italy.php|archive-date=8 May 2021|access-date=26 March 2022|website=loc.gov}}</ref> [[اٽلي جي آئيني عدالت]] قانونن جي آئين سان مطابقت بابت فيصلو ڪندي آهي. عدليه پنهنجا فيصلا [[رومي قانون]]، [[نيپولين ڪوڊ]] ۽ بعد وارن قانونن جي بنياد تي ڪري ٿي. [[اٽلي جي سپريم ڪورٽ آف ڪيسيشن]] فوجداري ۽ ديواني اپيلن لاءِ اعليٰ ترين عدالت آهي. اٽلي [[ايل جي بي ٽي حقن]] جي ميدان ۾ ٻين ڪيترن مغربي يورپي ملڪن کان پوئتي سمجهيو ويندو آهي.<ref>{{Cite web|title=Country Ranking – Rainbow Europe|url=https://rainbow-europe.org/country-ranking|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190521004552/https://rainbow-europe.org/country-ranking|archive-date=21 May 2019|access-date=28 October 2021|website=rainbow-europe.org}}</ref> تشدد جي ممانعت بابت اطالوي قانون کي پڻ ڪجهه بين الاقوامي معيارن کان گهٽ تصور ڪيو ويو آهي.<ref>{{Cite web|title=The Struggle against Torture in Italy – The Failure of the Italian Law – English|url=https://www.menschenrechte.org/en/2018/03/06/the-struggle-against-torture-in-italy-the-failure-of-the-italian-law|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190608005803/https://www.menschenrechte.org/en/2018/03/06/the-struggle-against-torture-in-italy-the-failure-of-the-italian-law|archive-date=8 June 2019|access-date=8 June 2019|website=menschenrechte.org}}</ref> قانون لاڳو ڪندڙ نظام گهڻ رخو آهي ۽ ان ۾ ڪيترائي پوليس ادارا شامل آهن.<ref name="Walters">{{Cite journal|last=Reece Walters|year=2013|editor2-last=Matthew Ball|editor3-last=Erin O'Brien|editor4-last=Juan Tauri|title=Eco Mafia and Environmental Crime|journal=Crime, Justice and Social Democracy: International Perspectives|publisher=Palgrave Macmillan|page=286|doi=10.1057/9781137008695_19|isbn=978-1-3494-3575-3|editor1=Kerry Carrington}}</ref> قومي پوليس ادارن ۾ [[پوليٽسيا دي ستاتو]] ('رياستي پوليس')، [[ڪارابينيئري]]، [[گوارڊيا دي فنانزا]] ('مالي پوليس') ۽ [[پوليٽسيا پينيٽينتسيريا]] ('جيل پوليس') شامل آهن،<ref name="BuonannoMastrobuoni">{{Cite book|last1=Paulo Buonanno|title=Lessons from the Economics of Crime: What Reduces Offending?|last2=Giovanni Mastrobuoni|publisher=MIT Press|year=2013|isbn=978-0-2620-1961-3|editor-last=Philip J. Cook|page=193|chapter=Centralized versus Decentralized Police Hiring in Italy and the United States|doi=10.7551/mitpress/9780262019613.001.0001|editor-last2=Stephen Machin|editor-last3=Olivier Marie|editor-last4=Giovanni Mastrobuoni}}</ref> ان سان گڏ [[گوارڊيا ڪوسٽيرا]] ('[[پاڻي پوليس|سامونڊي ڪناري جي محافظ پوليس]]') پڻ آهي.<ref name=Walters/> جيتوڻيڪ پوليسنگ بنيادي طور قومي سطح تي فراهم ڪئي ويندي آهي،<ref name="BuonannoMastrobuoni"/> پر [[صوبائي پوليس|صوبائي]] ۽ [[ميونسپل پوليس (اٽلي)|ميونسپل]] پوليس پڻ موجود آهن.<ref name="Walters"/> 19هين صديءَ جي وچ ڌاري ظاهر ٿيڻ کان وٺي، [[اٽلي ۾ منظم ڏوھ|اطالوي منظم ڏوھ]] ۽ ڏوهاري تنظيمن ڏکڻ اٽلي جي ڪيترن علائقن جي سماجي ۽ معاشي زندگيءَ ۾ گهڙي وئي آهن؛ انهن مان سڀ کان بدنام سسلي مافيا آهي، جيڪا آمريڪا سميت پرڏيهي ملڪن تائين پکڙجي وئي. مافيا جي آمدني GDP جي 9 سيڪڙو تائين پهچي سگهي ٿي<ref>{{Cite web|last=Claudio Tucci|date=11 November 2008|title=Confesercenti, la crisi economica rende ancor più pericolosa la mafia|url=http://www.ilsole24ore.com/art/SoleOnLine4/Economia%20e%20Lavoro/2008/11/confesercenti-mafia-racket-pizzo.shtml?uuid=20ff3b9c-afe7-11dd-8057-9c09c8bfa449|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110427081220/http://www.ilsole24ore.com/art/SoleOnLine4/Economia%20e%20Lavoro/2008/11/confesercenti-mafia-racket-pizzo.shtml?uuid=20ff3b9c-afe7-11dd-8057-9c09c8bfa449|archive-date=27 April 2011|access-date=21 April 2011|website=Confesercenti|publisher=Ilsole24ore.com|language=it}}; {{Cite news|url=https://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6957240/Italy-claims-finally-defeating-the-mafia.html|title=Italy claims finally defeating the mafia|author=Nick Squires|date=9 January 2010|work=The Daily Telegraph|location=London|access-date=21 April 2011|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110429173631/http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6957240/Italy-claims-finally-defeating-the-mafia.html|archive-date=29 April 2011}}</ref>.<ref>{{Cite news|last=Kiefer|first=Peter|date=22 October 2007|title=Mafia crime is 7% of GDP in Italy, group reports|url=https://www.nytimes.com/2007/10/22/world/europe/22iht-italy.4.8001812.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110501085052/http://www.nytimes.com/2007/10/22/world/europe/22iht-italy.4.8001812.html|archive-date=1 May 2011|access-date=19 April 2011|work=The New York Times}}</ref> 2009ع جي هڪ رپورٽ 610 [[ڪوموني|{{Lang|it|comuni|nocat=true}}]] جي نشاندهي ڪئي، جتي مافيا جي مضبوط موجودگي آهي، جتي 13 ملين اطالوي رهن ٿا ۽ GDP جو 15 سيڪڙو پيدا ٿئي ٿو.<ref>{{Cite web|last=Maria Loi|date=1 October 2009|title=Rapporto Censis: 13 milioni di italiani convivono con la mafia|url=http://www.antimafiaduemila.com/content/view/20052/78|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110429082416/http://www.antimafiaduemila.com/content/view/20052/78|archive-date=29 April 2011|access-date=21 April 2011|website=Censis|publisher=Antimafia Duemila|language=it}}; {{Cite news|url=https://www.theguardian.com/world/2009/oct/01/mafia-influence-hovers-over-italians|work=The Guardian|location=London|title=Mafia's influence hovers over 13{{spaces}}m Italians, says report|first=Tom|last=Kington|date=1 October 2009|access-date=5 May 2010| url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130908050448/http://www.theguardian.com/world/2009/oct/01/mafia-influence-hovers-over-italians|archive-date=8 September 2013}}</ref> ڪلابريا جي [['ندرنگيتا]]، جيڪا غالباً اٽلي جي سڀ کان طاقتور ڏوهاري تنظيم آهي، اڪيلي GDP جو 3 سيڪڙو حصو رکي ٿي.<ref>{{Cite web|last=ANSA|date=14 March 2011|title=Italy: Anti-mafia police arrest 35 suspects in northern Lombardy region|url=http://mafiatoday.com/sicilian-mafia-ndrangheta/italy-anti-mafia-police-arrest-35-suspects-in-northern-lombardy-region|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110429100220/http://mafiatoday.com/sicilian-mafia-ndrangheta/italy-anti-mafia-police-arrest-35-suspects-in-northern-lombardy-region|archive-date=29 April 2011|access-date=21 April 2011|website=adnkronos.com|publisher=Mafia Today}}</ref> هر 1,000 ماڻهن تي 0.013 جي شرح سان، اٽلي قتل جي شرح ۾ 61 ملڪن جي ڀيٽ ۾ 47هين نمبر تي آهي،<ref>{{Cite web|title=Crime Statistics – Murders (per capita) (more recent) by country|url=http://www.nationmaster.com/graph/cri_mur_percap-crime-murders-per-capita|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20080929181837/http://www.nationmaster.com/graph/cri_mur_percap-crime-murders-per-capita|archive-date=29 September 2008|access-date=4 April 2010|publisher=NationMaster.com}}</ref> ۽ دنيا جي 64 ملڪن جي ڀيٽ ۾ هر 1,000 ماڻهن تي زيادتي جي ڪيسن جي تعداد ۾ 43هين نمبر تي آهي. اهي ترقي يافته ملڪن ۾ نسبتاً گهٽ انگ اکر آهن. === پرڏيهي لاڳاپا === {{Main|اٽلي جا پرڏيهي لاڳاپا}} [[File:G7 Summit 2024 - Family photo - 02.jpg|thumb|[[گروپ آف سيون|جي-7]] اڳواڻن جي [[50هين جي-7 سربراهي اجلاس]]، [[اپوليا]] ۾ گروپ تصوير]] اٽلي [[يورپي اقتصادي ڪميونٽي]] (EEC)، جيڪا هاڻي يورپي يونين (EU) آهي، ۽ [[نيٽو]] جو باني ميمبر آهي. اٽلي کي 1955ع ۾ گڏيل قومن ۾ داخل ڪيو ويو، ۽ اهو بين الاقوامي تنظيمن، جهڙوڪ [[او اي سي ڊي]]، [[ٽيرفن ۽ واپار بابت عام معاهدو]]/[[ورلڊ ٽريڊ آرگنائيزيشن]] (GATT/WTO)، [[يورپ ۾ سلامتي ۽ تعاون جي تنظيم]] (OSCE)، [[يورپ جي ڪائونسل]] ۽ [[مرڪزي يورپي انيشيٽو]] جو ميمبر ۽ مضبوط حامي آهي. بين الاقوامي تنظيمن جي گردشي صدارتن ۾ ان جا وارو شامل آهن: 2018ع ۾ [[يورپ ۾ سلامتي ۽ تعاون جي تنظيم]]، 2017ع ۾ [[جي-7]]، ۽ 2014ع ۾ [[يورپي يونين جي ڪائونسل جي صدارت|يورپي يونين ڪائونسل]]. اٽلي [[گڏيل قومن جي سلامتي ڪائونسل جي ميمبرن جي فهرست|گڏيل قومن جي سلامتي ڪائونسل]] جو بار بار چونڊجندڙ [[گڏيل قومن جي سلامتي ڪائونسل|غير مستقل ميمبر]] آهي. اٽلي گهڻ طرفي بين الاقوامي سياست جي مضبوط حمايت ڪري ٿو، گڏيل قومن ۽ ان جي بين الاقوامي سلامتي سرگرمين جي تائيد ڪري ٿو. 2013ع ۾، اٽلي جا 5,296 فوجي پرڏيهه ۾ مقرر هئا، جيڪي 25 ملڪن ۾ گڏيل قومن ۽ نيٽو جي 33 مشنن ۾ شامل هئا.<ref>{{Cite web|title=Missioni/Attivita' Internazionali DAL 1 October 2013 AL 31 December 2013 – Situazione AL 11 December 2013 |url=http://www.difesa.it/OperazioniMilitari/Documents/SIT%20ANNO%202013%20al%2011%20dicembre%202013.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140201175427/http://www.difesa.it/OperazioniMilitari/Documents/SIT%20ANNO%202013%20al%2011%20dicembre%202013.pdf|archive-date=1 February 2014|access-date=27 January 2014|publisher=Italian Ministry of Defence}}</ref> اٽلي گڏيل قومن جي امن قائم رکڻ وارن مشنن جي حمايت ۾ [[UNITAF|صوماليا]]، [[موزمبيق ۾ گڏيل قومن جو آپريشن|موزمبيق]] ۽ [[اوڀر تيمور ۾ گڏيل قومن جو مربوط مشن|اوڀر تيمور]] ۾ فوجون مقرر ڪيون. اٽلي [[IFOR|بوسنيا]]، [[ڪوسوو فورس|ڪوسوو]] ۽ [[آپريشن سن رائز (البانيا)|البانيا]] ۾ نيٽو ۽ گڏيل قومن جي آپريشنن لاءِ مدد فراهم ڪري ٿو، ۽ 2003ع کان [[آپريشن اينڊيئرنگ فريڊم]] (OEF) جي حمايت ۾ افغانستان ۾ 2,000 کان وڌيڪ فوجي مقرر ڪيا. اٽلي عراق جي ٻيهر تعمير ۽ استحڪام لاءِ بين الاقوامي ڪوششن جي حمايت ڪئي، پر 2006ع تائين پنهنجو 3,200 فوجين وارو [[ملٽي نيشنل فورس – عراق#2006ع واپسيون|فوجي دستو]] واپس وٺي ڇڏيو. آگسٽ 2006ع ۾، اٽلي [[لبنان ۾ گڏيل قومن جي عبوري فورس]] لاءِ لڳ ڀڳ 2,450 فوجي مقرر ڪيا.<ref>[http://www.corriere.it/Primo_Piano/Cronache/2006/08_Agosto/29/libano.shtml "Italian soldiers leave for Lebanon"] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20060902001118/http://www.corriere.it/Primo_Piano/Cronache/2006/08_Agosto/29/libano.shtml|date=2 September 2006}} Corriere della Sera, 30 August 2006</ref> اٽلي [[فلسطيني اٿارٽي]] جو هڪ وڏو مالي مددگار آهي، جنهن صرف 2013ع ۾ €60&nbsp;ملين جو حصو ڏنو.<ref>{{Cite news|date=4 September 2013|title=Italy donates 60 million euros to PA|url=http://www.maannews.net/eng/ViewDetails.aspx?ID=626926|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20141018104825/http://www.maannews.net/eng/ViewDetails.aspx?ID=626926|archive-date=18 October 2014|access-date=27 January 2014|agency=[[Ma'an News Agency]]}}</ref> === فوج === {{Main|اطالوي هٿياربند فوجون|اٽلي جي فوجي تاريخ}} {{See also|اٽلي سان لاڳاپيل جنگين جي فهرست}} [[File:Cavour (550).jpg|thumb|هوائي جهاز بردار ٻيڙو ''[[اطالوي هوائي جهاز بردار ٻيڙو ڪاوير|ڪاوير]]''، [[اطالوي بحريه]] جو [[فليگ شپ]]]] [[File:Centauro01.JPEG|thumb|[[IFOR]] جي حصي طور [[بوسنيا ۽ هرزيگووينا]] ۾ گشت دوران اطالوي فوج جو [[چينتاورو (ٽينڪ تباه ڪندڙ)|چينتاورو]] ٽينڪ تباه ڪندڙ]] [[اٽلي جي فوجي تاريخ]] هڪ وسيع دور کي بيان ڪري ٿي، جيڪو [[اٽلي جون قديم قومون|اٽلي جي قديم قومن]] طرفان وڙهيل فوجي تڪرارن کان شروع ٿئي ٿو، خاص طور تي [[قديم رومن]] طرفان ڀونوچ سمنڊ جي دنيا جي فتح، وچئين دور ۾ اطالوي [[اطالوي شهري رياستون|شهري رياستن]] ۽ [[سامونڊي جمهوريهون|سامونڊي جمهوريهن]] جي واڌ، ۽ [[اٽلي جي تاريخي رياستن جي فهرست|تاريخي اطالوي رياستن]] جي [[اطالوي جنگيون|اطالوي جنگين]] ۽ [[جانشيني جون جنگيون|جانشيني جي جنگين]] ۾ شموليت کان گذري، نيپوليني دور، [[اٽلي جو اتحاد]]، [[اطالوي سلطنت|نوآبادياتي سلطنت]] جي مهمن، ٻنهي [[عالمي جنگون|عالمي جنگين]]، ۽ جديد دور تائين پهچي ٿو، جنهن ۾ [[نيٽو]]، يورپي يونين يا گڏيل قومن جي سرپرستي هيٺ عالمي [[امن قائم رکڻ]] واريون ڪارروائيون شامل آهن. [[اطالوي فوج]]، [[اطالوي بحريه|بحريه]]، [[اطالوي هوائي فوج|هوائي فوج]] ۽ [[ڪارابينيئري]] گڏجي اطالوي هٿياربند فوجون ٺاهين ٿيون، جيڪي [[هاءِ ڪائونسل آف ڊفينس (اٽلي)|هاءِ ڪائونسل آف ڊفينس]] جي حڪم هيٺ آهن، جنهن جي صدارت صدر ڪندو آهي، جيئن [[اٽلي جو آئين]] مقرر ڪري ٿو. آرٽيڪل 78 موجب، [[اٽلي جي پارليامينٽ|پارليامينٽ]] کي جنگ جي حالت جو اعلان ڪرڻ ۽ جنگ لاءِ ضروري اختيار حڪومت کي ڏيڻ جو اختيار آهي. هٿياربند فوجن جي شاخ نه هجڻ باوجود، [[گوارڊيا دي فنانزا]] کي فوجي حيثيت حاصل آهي ۽ اها فوجي بنيادن تي منظم آهي.{{Efn|گوارڊيا دي فنانزا جهازن، هوائي جهازن ۽ هيليڪاپٽرن جو وڏو ٻيڙو هلائي ٿي، جنهن سان اها اٽلي جي پاڻيءَ جي نگراني ڪري سگهي ٿي ۽ جنگي منظرنامن ۾ حصو وٺي سگهي ٿي.}} 2005ع کان فوجي خدمت رضاڪارانه آهي.<ref>{{Cite web|title=Law n°226 of August 23, 2004 |url=http://www.camera.it/parlam/leggi/04226l.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130117013103/http://www.camera.it/parlam/leggi/04226l.htm|archive-date=17 January 2013|access-date=13 July 2012|publisher=Camera.it}}</ref> 2010ع ۾، اطالوي فوج وٽ فعال ڊيوٽي تي 293,202 اهلڪار هئا،<ref>"The Military Balance 2010", pp. 141–145. [[International Institute for Strategic Studies]], 3 February 2010.</ref> جن مان 114,778 ڪارابينيئري هئا.<ref>{{Cite web|last=Italian Ministry of Defence|author-link=Ministry of Defence (Italy)|title=Nota aggiuntiva allo stato di previsione per la Difesa per l'anno 2009 |url=http://www.difesa.it/NR/rdonlyres/5EF11493-59DD-4FB7-8485-F4258D9F5891/0/Nota_Aggiuntiva_2009.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110504073613/http://www.difesa.it/NR/rdonlyres/5EF11493-59DD-4FB7-8485-F4258D9F5891/0/Nota_Aggiuntiva_2009.pdf|archive-date=4 May 2011|access-date=11 July 2014|language=it}}</ref> نيٽو جي [[نيوڪليئر شيئرنگ]] حڪمت عملي جي حصي طور، اٽلي 90 آمريڪي [[B61 نيوڪليئر بم]]ن جي ميزباني ڪري ٿو، جيڪي [[گيدي ايئر بيس|گيدي]] ۽ [[اويانو ايئر بيس|اويانو]] هوائي اڏن تي رکيل آهن.<ref>{{Cite web|last=Hans M. Kristensen / Natural Resources Defense Council|year=2005|title=NRDC: U.S. Nuclear Weapons in Europe – part 1|url=http://www.nrdc.org/nuclear/euro/euro_pt1.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110101060355/http://www.nrdc.org/nuclear/euro/euro_pt1.pdf|archive-date=1 January 2011|access-date=30 May 2011}}</ref> فوج قومي زميني دفاعي قوت آهي. اها 1946ع ۾، اٽلي جي جمهوريه بڻجڻ وقت، "[[رائل اطالوي آرمي]]" جي باقيات مان ٺهي. ان جون مشهور ترين جنگي گاڏيون [[دارڊو آءِ ايف وي|دارڊو]] [[پيادل جنگي گاڏي]]، [[بي 1 چينتاورو]] [[ٽينڪ تباه ڪندڙ]] ۽ [[ارييتي]] [[ٽينڪ]] آهن، ۽ ان جي هوائي جهازن ۾ [[اگوستا A129 مانگوستا|مانگوستا]] [[حملو ڪندڙ هيليڪاپٽر]] شامل آهي، جيڪو يورپي يونين، نيٽو ۽ گڏيل قومن جي مشنن ۾ مقرر ڪيو ويو آهي. ان وٽ [[ليوپارڊ 1]] ۽ [[M113]] بکتر بند گاڏيون پڻ موجود آهن. اطالوي بحريه هڪ [[بليو واٽر نيوي]] آهي. اها پڻ 1946ع ۾ ''[[ريجيا مارينا]]'' ('شاهي بحريه') جي باقيات مان ٺهي. يورپي يونين ۽ نيٽو جي ميمبر طور، بحريه سڄي دنيا ۾ اتحادي امن قائم رکڻ وارن آپريشنن ۾ حصو ورتو آهي. 2014ع ۾، بحريه 154 جهاز هلائي رهي هئي، جن ۾ ننڍا مددگار جهاز پڻ شامل هئا.<ref>{{Cite web|title=La Marina Militare OGGI|url=http://flpdifesa.org/wp-content/uploads/2013/06/Linee-intervento-del-Capo-di-SMM.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220525043355/http://flpdifesa.org/wp-content/uploads/2013/06/Linee-intervento-del-Capo-di-SMM.pdf|archive-date=25 May 2022|access-date=28 April 2022|language=it}}</ref> اطالوي هوائي فوج 1923ع ۾ بادشاهه وڪٽر ايمانوئل ٽئين طرفان هڪ آزاد خدمتي هٿيار طور ''[[ريجيا ايروناوٽيڪا]]'' ('شاهي هوائي فوج') جي نالي سان قائم ڪئي وئي. ٻي عالمي جنگ کان پوءِ، ان جو نالو ''ايروناوٽيڪا ميليتاري'' رکيو ويو. 2021ع ۾، اطالوي هوائي فوج 219 جنگي جيٽ هلائي رهي هئي. ٽرانسپورٽ جي صلاحيت 27 [[لاڪ هيڊ مارٽن C-130J سپر هرڪيولس|C-130J]] ۽ [[C-27J اسپارٽن]] جهازن جي ٻيڙي ذريعي يقيني بڻائي وئي آهي. فضائي ڪرتب ڏيکاريندڙ ٽيم ''[[فريتچي تريڪولوري]]'' ('ترنگا تير') آهي. فوج جو هڪ خودمختيار ڪور، ڪارابينيئري، اٽلي جي [[جينڊارمري]] ۽ [[فوجي پوليس]] آهي، جيڪا [[اٽلي ۾ قانون لاڳو ڪندڙ ادارا|اٽلي جي ٻين پوليس فورسن]] سان گڏ فوجي ۽ شهري آبادي جي پوليسنگ ڪري ٿي. جڏهن ته ڪارابينيئري جون مختلف شاخون الڳ وزارتن کي رپورٽ ڪن ٿيون، پر عوامي امن امان ۽ سلامتي برقرار رکڻ وقت هي ڪور گهرو وزارت کي رپورٽ ڪري ٿو.<ref>{{Cite web|title=The Carabinieri Force is linked to the Ministry of Defence|url=http://www.carabinieri.it/Internet/Multilingua/EN/GoverningBodies|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110430214042/http://www.carabinieri.it/Internet/Multilingua/EN/GoverningBodies|archive-date=30 April 2011|access-date=14 May 2010|publisher=Carabinieri}}</ref> == معيشت == {{Main|اٽلي جي معيشت}} {{See also|وڏين اطالوي ڪمپنين جي فهرست}} اٽلي وٽ هڪ ترقي يافته<ref>{{Cite web|title=Select Country or Country Groups|url=https://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/2017/02/weodata/weoselgr.aspx|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20171022143402/https://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/2017/02/weodata/weoselgr.aspx|archive-date=22 October 2017|access-date=22 October 2017}}</ref> [[مخلوط معيشت]] آهي، جيڪا [[يورو زون]] ۾ ٽين وڏي ۽ [[قوت خريد جي برابري]] سان ترتيب ڏنل GDP موجب دنيا ۾ [[GDP (PPP) موجب ملڪن جي فهرست|11هين وڏي]] معيشت آهي.<ref name="IMFWEO.IT"/> ان وٽ [[ڪل دولت موجب ملڪن جي فهرست|نائين وڏي قومي دولت]] آهي ۽ [[سون جي ذخيرن موجب ملڪن جي فهرست|مرڪزي بئنڪ جي سون جي ذخيرن]] ۾ ٽئين نمبر تي آهي. [[جي-7]]، يورو زون ۽ [[او اي سي ڊي]] جي باني ميمبر طور، اهو سڀ کان وڌيڪ صنعتي ملڪن مان هڪ ۽ يورپ ۾ هڪ اهم [[واپاري قوم]] آهي؛<ref>{{Cite news|last1=Sensenbrenner|first1=Frank|last2=Arcelli|first2=Angelo Federico|title=Italy's Economy Is Much Stronger Than It Seems|url=https://www.huffingtonpost.com/frank-sensenbrenner/italy-economy_b_3401988.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141206190937/http://www.huffingtonpost.com/frank-sensenbrenner/italy-economy_b_3401988.html|archive-date=6 December 2014|access-date=25 November 2014|work=HuffPost}}; {{Cite news|last1=Dadush|first1=Uri|title=Is the Italian Economy on the Mend?|url=http://carnegieeurope.eu/publications/?fa=50565&reloadFlag=1|access-date=25 November 2014|publisher=[[Carnegie Endowment for International Peace|Carnegie Europe]]|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150713124951/http://carnegieeurope.eu/publications/?fa=50565&reloadFlag=1|archive-date=13 July 2015}}; {{Cite web|title=Doing Business in Italy: 2014 Country Commercial Guide for U.S. Companies |url=http://www.export.gov/italy/static/2014%20CCG%20Italy_Latest_eg_it_076513.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20140715152504/http://www.export.gov/italy/static/2014%20CCG%20Italy_Latest_eg_it_076513.pdf|archive-date=15 July 2014|access-date=25 November 2014|publisher=[[United States Commercial Service]]}}</ref> 2024ع تائين، ان €612&nbsp;ارب ماليت جو سامان برآمد ڪيو ۽ €46&nbsp;ارب جو واپاري سرپلس حاصل ڪيو.<ref>[https://www.ft.com/content/1a1f0646-55a0-49ea-a959-fcfd1b1d26b8?utm_social_post_id=634238374&utm_social_handle_id=18949452&fbclid=IwY2xjawO78ZFleHRuA2FlbQIxMABicmlkETFIVTRPNXM4NWFCQ1JjYVQ3c3J0YwZhcHBfaWQQMjIyMDM5MTc4ODIwMDg5MgABHiFr0MoDj_MQ9STlc3S5GUpagM9kFM0GNu8rQGlInWQ_2duT7xdIytOTssGH_aem_yj3Z7vcjITd9u8Tgv436Hg Europe should learn from Italy] ''FT'' (6 November 2025)</ref> [[انساني ترقي اشاري موجب ملڪن جي فهرست|انساني ترقي اشاري]] ۾ 30هين نمبر تي ايندڙ هڪ [[ترقي يافته ملڪ]] طور، اٽلي [[متوقع حياتي]]، [[اٽلي ۾ صحت سنڀال|صحت سنڀال]]،<ref>{{Cite web|title=The World Health Organization's ranking of the world's health systems|url=http://www.photius.com/rankings/healthranks.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100105190014/http://www.photius.com/rankings/healthranks.html|archive-date=5 January 2010|access-date=7 September 2015|publisher=Photius.com}}</ref> ۽ [[تعليم اشاري]] ۾ سٺي ڪارڪردگي ڏيکاري ٿو. اهو پنهنجي تخليقي ۽ جدت پسند ڪاروبارن،<ref>{{Cite web|title=The Global Creativity Index 2011 |url=http://martinprosperity.org/media/GCI%20Report%20Sep%202011.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140930054555/http://martinprosperity.org/media/GCI%20Report%20Sep%202011.pdf|archive-date=30 September 2014|access-date=26 November 2014|publisher=Martin Prosperity Institute}}</ref> مقابلي واري زرعي شعبي،<ref>{{Cite web|last1=Aksoy|first1=M. Ataman|last2=Ng|first2=Francis|title=The Evolution of Agricultural Trade Flows|url=https://openknowledge.worldbank.org/bitstream/handle/10986/3793/WPS5308.pdf?sequence=1|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141129120448/https://openknowledge.worldbank.org/bitstream/handle/10986/3793/WPS5308.pdf?sequence=1|archive-date=29 November 2014|access-date=25 November 2014|publisher=[[The World Bank]]}}</ref> ۽ پنهنجي اثرائتي ۽ اعليٰ معيار واري موٽر گاڏين، مشينري، خوراڪ، ڊزائن ۽ فيشن جي صنعتن لاءِ مشهور آهي.<ref>{{Cite web|title=Automotive Market Sector Profile – Italy|url=http://www.enterprisecanadanetwork.ca/_uploads/resources/Automotive-Market-Sector-Profile-Italy.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20141205163959/http://www.enterprisecanadanetwork.ca/_uploads/resources/Automotive-Market-Sector-Profile-Italy.pdf|archive-date=5 December 2014|access-date=26 November 2014|publisher=[[Trade Commissioner Service|The Canadian Trade Commissioner Service]]}}; {{Cite web|title=Data & Trends of the European Food and Drink Industry 2013–2014 |url=http://www.fooddrinkeurope.eu/uploads/publications_documents/Data__Trends_of_the_European_Food_and_Drink_Industry_2013-2014.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20141206010318/http://www.fooddrinkeurope.eu/uploads/publications_documents/Data__Trends_of_the_European_Food_and_Drink_Industry_2013-2014.pdf|archive-date=6 December 2014|access-date=26 November 2014|publisher=[[FoodDrinkEurope]]}}; {{Cite news|date=10 January 2014|title=Italy fashion industry back to growth in 2014 |url=http://uk.reuters.com/article/uk-italy-fashion-growth-idUKBREA0912220140110|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20141205114140/http://uk.reuters.com/article/2014/01/10/uk-italy-fashion-growth-idUKBREA0912220140110|archive-date=5 December 2014|access-date=26 November 2014|work=Reuters}}</ref> [[File:Milan skyline skyscrapers of Porta Nuova business district.jpg|thumb|[[ميلان]] اٽلي جو معاشي گاديءَ جو هنڌ آهي<ref>{{Cite web|date=18 May 2018|title=Milan, Italy's Industrial and Financial Capital|url=https://www.prologis.it/en/industrial-logistics-warehouse-space/europe/italy/milan-italys-industrial-and-financial-capital|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220707141649/https://www.prologis.it/en/industrial-logistics-warehouse-space/europe/italy/milan-italys-industrial-and-financial-capital|archive-date=7 July 2022|access-date=27 May 2022}}</ref> ۽ هڪ عالمي [[مالي مرڪز]] ۽ [[فيشن گاديءَ جو هنڌ]] آهي.]] [[File:Siena, Piazza Salimbeni (Bank Monte dei Paschi di Siena) (38588876202).jpg|thumb|[[بانڪا مونٽي دي پاسڪي دي سيئنا]]، جيڪا 1472ع ۾ قائم ٿي، دنيا جي [[قديم ترين بئنڪن جي فهرست|سڀ کان قديم يا ٻئي نمبر تي قديم بئنڪ آهي جيڪا مسلسل ڪم ڪري رهي آهي]].]] [[File:The Eni building, Quartiere XXXII Europa, Roma, Lazio, Italy - panoramio.jpg|thumb|[[ايني]] کي دنيا جي تيل ۽ گئس جي [[سپرميجرز]] مان هڪ سمجھيو ويندو آهي.<ref>{{Cite web|url=https://www.globalwitness.org/en/campaigns/oil-gas-and-mining/spotlight-sharpens/|title=The spotlight sharpens: Eni and corruption in Republic of Congo's oil sector|website=Global Witness|access-date=27 April 2020|archive-date=25 July 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20230725204616/https://www.globalwitness.org/en/campaigns/oil-gas-and-mining/spotlight-sharpens/|url-status=dead}}</ref>]] اٽلي دنيا جو [[پيداوار جي پيداوار موجب ملڪن جي فهرست|اٺون وڏو پيداواري ملڪ]] ۽ يورپ ۾ ٻيو وڏو ملڪ آهي،<ref>"[http://databank.worldbank.org/data/reports.aspx?source=2&series=NV.IND.MANF.KD&country= Manufacturing, value added (current US$)] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20171010152014/http://databank.worldbank.org/data/reports.aspx?source=2&series=NV.IND.MANF.KD&country=|date=10 October 2017}}". Retrieved 17 May 2017.</ref> جنهن جي خاصيت اها آهي ته ساڳي ماپ واري ٻين معيشتن جي ڀيٽ ۾ ان ۾ ملٽي نيشنل ڪارپوريشنون گهٽ آهن ۽ ڪيترائي متحرڪ [[ننڍا ۽ وچولي درجي جا ڪاروبار|ننڍا ۽ وچولي درجي جا ڪاروبار]] موجود آهن، جيڪي صنعتي ضلعن ۾ گڏ ٿيل آهن ۽ اطالوي صنعت جي ريڙهه جي هڏي آهن. ان سان هڪ اهڙو پيداوار وارو شعبو پيدا ٿيو آهي، جيڪو اڪثر نچ مارڪيٽن ۽ عياشي شين جي برآمد تي ڌيان ڏئي ٿو. جيتوڻيڪ اهو مقدار جي لحاظ کان مقابلي ۾ گهٽ صلاحيت رکي ٿو، پر اعليٰ معيار جي شين وسيلي انهن ايشيائي معيشتن سان مقابلو ڪري سگهي ٿو، جتي مزدوريءَ جو خرچ گهٽ آهي.<ref>{{Cite news|date=19 May 2005|title=Knowledge Economy Forum 2008: Innovative Small And Medium Enterprises Are Key To Europe & Central Asian Growth |url=http://web.worldbank.org/WBSITE/EXTERNAL/COUNTRIES/ECAEXT/0,,contentMDK:21808326~menuPK:258604~pagePK:2865106~piPK:2865128~theSitePK:258599,00.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20080623065619/http://web.worldbank.org/WBSITE/EXTERNAL/COUNTRIES/ECAEXT/0,,contentMDK:21808326~menuPK:258604~pagePK:2865106~piPK:2865128~theSitePK:258599,00.html|archive-date=23 June 2008|access-date=17 June 2008|publisher=The World Bank}}</ref> اٽلي 2023ع ۾ دنيا جو [[برآمدات موجب ملڪن جي فهرست|9هين وڏو برآمد ڪندڙ]] ملڪ هو. [[اٽلي جي وڏن واپاري ڀائيوارن جي فهرست|ان جا ويجها واپاري لاڳاپا]] ٻين يورپي يونين ملڪن سان آهن، ۽ 2019ع ۾ ان جا سڀ کان وڏا برآمدي ڀائيوار جرمني (12%)، فرانس (11%) ۽ آمريڪا (10%) هئا.<ref name="cia.gov">{{Cite web|title=The World Factbook|url=https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210701235642/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy|archive-date=1 July 2021|access-date=28 May 2021|publisher=Central Intelligence Agency}}</ref> [[اطالوي موٽر گاڏين جي صنعت]] ملڪ جي پيداواري شعبي جو اهم حصو آهي، جنهن ۾ 2015ع ۾ 144,000 کان وڌيڪ ڪمپنيون ۽ لڳ ڀڳ 485,000 ملازم هئا،<ref>{{Cite web|title=Auto: settore da 144mila imprese in Italia e 117 mld fatturato|url=http://www.adnkronos.com/soldi/economia/2015/09/23/auto-settore-mila-imprese-italia-mld-fatturato_WooBmrBqxgxO7mOvIRXUBI.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150925121926/http://www.adnkronos.com/soldi/economia/2015/09/23/auto-settore-mila-imprese-italia-mld-fatturato_WooBmrBqxgxO7mOvIRXUBI.html|archive-date=25 September 2015|access-date=23 September 2015|website=adnkronos.com}}</ref> ۽ اها GDP ۾ 9% حصو وجهي ٿي.<ref>{{Cite web|title=Country Profiles – Italy|url=http://acea.thisconnect.com/index.php/country_profiles/detail/italy|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20080211190839/http://acea.thisconnect.com/index.php/country_profiles/detail/italy|archive-date=11 February 2008|access-date=9 February 2008|website=acea.thisconnect.com}}</ref><ref>{{Cite web|title=Global Auto Market 2021. General Motors Is The Only Group To Report Double-digit Losses |url=https://www.focus2move.com/world-car-group-ranking|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210701010705/https://www.focus2move.com/world-car-group-ranking|archive-date=1 July 2021|access-date=27 May 2022}}</ref> ملڪ وٽ گاڏين جو وڏو سلسلو آهي، [[ماس مارڪيٽ]] تي ڌيان ڏيندڙ برانڊن جهڙوڪ [[فيات]]، [[پريميئم پيداوار|پريميئم]] برانڊن جهڙوڪ [[الفا روميو]] ۽ [[مازيراتي]] کان وٺي عياشي [[سپر ڪارز]] جهڙوڪ [[پاگاني (ڪمپني)|پاگاني]]، [[لامبورگيني]] ۽ [[فيراري]] تائين. [[بانڪا مونٽي دي پاسڪي دي سيئنا]]، تعريف تي دارومدار رکندي، دنيا جي سڀ کان قديم يا ٻئي نمبر تي قديم بئنڪ آهي جيڪا مسلسل ڪم ڪري رهي آهي، ۽ اٽلي جي چوٿين وڏي تجارتي ۽ ريٽيل بئنڪ آهي.<ref>{{Cite news|date=26 October 2017|title=Italy's fourth-biggest bank returns to the stockmarket|url=https://www.economist.com/news/finance-and-economics/21730672-shares-bailed-out-bank-start-trading-again-italys-fourth-biggest-bank|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20180215112321/https://www.economist.com/news/finance-and-economics/21730672-shares-bailed-out-bank-start-trading-again-italys-fourth-biggest-bank|archive-date=15 February 2018|access-date=26 October 2021|newspaper=[[The Economist]]}}</ref> اٽلي وٽ مضبوط [[ڪوآپريٽو]] شعبو آهي، جنهن ۾ يورپي يونين اندر آباديءَ جو سڀ کان وڏو حصو (4.5%) ڪوآپريٽو ۾ ملازم آهي.<ref>{{Cite web|date=April 2016|title=The Power of Cooperation – Cooperatives Europe key statistics 2015 |url=https://coopseurope.coop/sites/default/files/The%20power%20of%20Cooperation%20-%20Cooperatives%20Europe%20key%20statistics%202015.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20201112034412/https://coopseurope.coop/sites/default/files/The%20power%20of%20Cooperation%20-%20Cooperatives%20Europe%20key%20statistics%202015.pdf|archive-date=12 November 2020|access-date=28 May 2021|website=[[Cooperatives Europe]]}}</ref> [[وال ڊي آڪري تيل جو ميدان|وال ڊي آڪري]] علائقو، بازيليڪاتا، يورپ جو سڀ کان وڏو [[آن شور (هائيڊروڪاربنز)|آن شور]] [[هائيڊروڪاربن ميدان]] رکي ٿو.<ref>{{Cite web|title=In Val d'Agri with Upstream activities|url=https://www.eni.com/en-IT/operations/italy-val-agri-upstream-activities.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20220516034214/https://www.eni.com/en-IT/operations/italy-val-agri-upstream-activities.html|archive-date=16 May 2022|access-date=3 February 2021|publisher=[[Eni]]}}</ref> معتدل قدرتي گئس جا ذخيرا، خاص طور تي [[پو ماٿري]] ۽ ايڊرياٽڪ سمنڊ جي هيٺان آف شور علائقن ۾، دريافت ڪيا ويا آهن ۽ اهي ملڪ جو سڀ کان اهم معدني وسيلو آهن. اٽلي دنيا ۾ [[پومس]]، [[پوزولانا]] ۽ [[فيلڊسپار]] جي اهم پيدا ڪندڙن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite encyclopedia|title=Italy, the economy: Resources and power|encyclopedia=[[Encyclopædia Britannica]]|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297474/Italy/26994/Forestry#toc26986|access-date=9 February 2015|date=3 February 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20150209194536/http://www.britannica.com/EBchecked/topic/297474/Italy/26994/Forestry#toc26986|archive-date=9 February 2015|url-status=live}}</ref> ٻيو قابل ذڪر وسيلو سنگ مرمر آهي، خاص طور تي ٽسڪني مان نڪرندڙ مشهور اڇو [[ڪارارا سنگ مرمر]]. اٽلي هڪ مالي اتحاد، يعني يورو زون، جو حصو آهي، جيڪو لڳ ڀڳ 330 ملين شهرين جي نمائندگي ڪري ٿو، ۽ [[يورپي واحد مارڪيٽ]] جو پڻ حصو آهي، جيڪا 500 ملين کان وڌيڪ صارفين جي نمائندگي ڪري ٿي. ڪيترين ئي ملڪي تجارتي پاليسين جو تعين يورپي يونين جي ميمبر ملڪن جي معاهدن ۽ يورپي يونين جي قانون سازي ذريعي ٿيندو آهي. اٽلي 2002ع ۾ گڏيل يورپي ڪرنسي، [[يورو]]، اختيار ڪئي.<ref>{{Cite news|last=Andrews|first=Edmund L.|date=1 January 2002|title=Germans Say Goodbye to the Mark, a Symbol of Strength and Unity|url=https://www.nytimes.com/2002/01/01/world/germans-say-goodbye-to-the-mark-a-symbol-of-strength-and-unity.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110501031330/http://www.nytimes.com/2002/01/01/world/germans-say-goodbye-to-the-mark-a-symbol-of-strength-and-unity.html|archive-date=1 May 2011|access-date=18 March 2011|work=The New York Times}}; {{Cite news|last=Taylor Martin|first=Susan|date=28 December 1998|title=On Jan.{{spaces}}1, out of many arises one Euro|work=[[St. Petersburg Times]]|page=National, 1.A}}</ref> ان جي مالياتي پاليسي [[يورپي مرڪزي بئنڪ]] طرفان مقرر ڪئي ويندي آهي. اٽلي [[2008ع جو مالي بحران|2008ع جي مالي بحران]] کان متاثر ٿيو، جنهن ڍانچائي مسئلن کي وڌيڪ سنگين بڻايو.<ref>{{Cite web|last=Orsi|first=Roberto|date=23 April 2013|title=The Quiet Collapse of the Italian Economy|work=Euro Crisis in the Press |url=http://blogs.lse.ac.uk/eurocrisispress/2013/04/23/the-quiet-collapse-of-the-italian-economy|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141119075748/http://blogs.lse.ac.uk/eurocrisispress/2013/04/23/the-quiet-collapse-of-the-italian-economy|archive-date=19 November 2014|access-date=24 November 2014|publisher=[[The London School of Economics]]}}</ref> 1950ع واري ڏهاڪي کان 1970ع واري ڏهاڪي جي شروعات تائين هر سال GDP جي 5–6% مضبوط واڌ کان پوءِ،<ref>{{Cite book|last=Nicholas Crafts, Gianni Toniolo|title=Economic growth in Europe since 1945 |publisher=Cambridge University Press|year=1996|isbn=978-0-5214-9627-8|page=428}}</ref> ۽ 1980ع ۽ 1990ع واري ڏهاڪن ۾ تدريجي سستي کان پوءِ، ملڪ 2000ع واري ڏهاڪي ۾ جمود جو شڪار ٿيو.<ref>{{Cite web|last=Balcerowicz|first=Leszek|title=Economic Growth in the European Union|url=http://www.lisboncouncil.net/growth/documents/LISBON_COUNCIL_Economic_Growth_in_the_EU%20(1).pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140714205108/http://www.lisboncouncil.net/growth/documents/LISBON_COUNCIL_Economic_Growth_in_the_EU%20(1).pdf|archive-date=14 July 2014|access-date=8 October 2014|publisher=The Lisbon Council}}; {{Cite news|title="Secular stagnation" in graphics|url=https://www.economist.com/blogs/graphicdetail/2014/11/secular-stagnation-graphics|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141123234145/http://www.economist.com/blogs/graphicdetail/2014/11/secular-stagnation-graphics|archive-date=23 November 2014|access-date=24 November 2014|newspaper=The Economist}}</ref> وڏي سرڪاري خرچ سان واڌ بحال ڪرڻ لاءِ سياسي ڪوششن [[عوامي قرض]] ۾ شديد واڌ پيدا ڪئي، جيڪو 2017ع ۾ GDP جي 132% کان وڌيڪ هو؛<ref>{{Cite web|date=15 May 2018|title=Debito pubblico oltre 2.300 miliardi e all'estero non lo comprano|url=https://www.investireoggi.it/economia/debito-pubblico-oltre-2-300-miliardi-e-litalia-e-sulla-strada-dellautarchia-finanziaria|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20200221072720/https://www.investireoggi.it/economia/debito-pubblico-oltre-2-300-miliardi-e-litalia-e-sulla-strada-dellautarchia-finanziaria|archive-date=21 February 2020|access-date=1 June 2018}}</ref> اهو يورپي يونين ۾ يونان کان پوءِ ٻيو سڀ کان وڏو هو.<ref>{{Cite web|title=Government debt increased to 93.9% of GDP in euro area and to 88.0% in EU28|url=http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_PUBLIC/2-22072014-AP/EN/2-22072014-AP-EN.PDF|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141021162159/http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_PUBLIC/2-22072014-AP/EN/2-22072014-AP-EN.PDF|archive-date=21 October 2014|access-date=24 November 2014|publisher=[[Eurostat]]}}</ref> [[اطالوي سرڪاري قرض|اطالوي عوامي قرض]] جو سڀ کان وڏو حصو قومي ادارن ۽ ماڻهن وٽ آهي، جيڪو اٽلي ۽ يونان جي وچ ۾ هڪ اهم فرق آهي،<ref>{{Cite web|date=18 May 2010|title=Could Italy Be Better Off than its Peers?|url=https://www.cnbc.com/2010/05/18/could-italy-be-better-off-than-its-peers.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110430030613/http://www.cnbc.com/id/37207942/Could_Italy_Be_Better_Off_than_its_Peers|archive-date=30 April 2011|access-date=30 May 2011|publisher=CNBC}}</ref> ۽ [[گهريلو قرض]] جي سطح او اي سي ڊي جي اوسط کان گهڻي گهٽ آهي.<ref>{{Cite web|title=Household debt and the OECD's surveillance of member states|url=http://www.nationalbanken.dk/da/om_nationalbanken/oekonomisk_forskning/Documents/4_Household%20debt%20and%20the%20OECD's%20surveillance%20of%20member%20states%20by%20Christophe%20Andr%C3%A9.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20150109041518/http://www.nationalbanken.dk/da/om_nationalbanken/oekonomisk_forskning/Documents/4_Household%20debt%20and%20the%20OECD%27s%20surveillance%20of%20member%20states%20by%20Christophe%20Andr%C3%A9.pdf|archive-date=9 January 2015|access-date=26 November 2014|publisher=[[OECD]] Economics Department}}</ref> [[ڏکڻ وارو سوال|وڏي اتر–ڏکڻ ورهاست]] سماجي-معاشي ڪمزوريءَ جو هڪ اهم عنصر آهي؛<ref>{{Cite news|title=Oh for a new risorgimento|url=https://www.economist.com/special-report/2011/06/11/oh-for-a-new-risorgimento|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141024163715/http://www.economist.com/node/18780831|archive-date=24 October 2014|access-date=24 November 2014|newspaper=The Economist}}</ref> اتر ۽ ڏکڻ وارن علائقن ۽ ميونسپلٽين جي سرڪاري آمدنيءَ ۾ تمام وڏو فرق آهي.<ref>{{Cite web|title=Comune per Comune, ecco la mappa navigabile dei redditi dichiarati in Italia|url=http://www.lastampa.it/economia/speciali/redditi-italia|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20150405032750/http://www.lastampa.it/economia/speciali/redditi-italia|archive-date=5 April 2015|access-date=4 April 2015|website=lastampa.it}}</ref> سڀ کان امير صوبو، [[آلٽو آديجي-ڏکڻ ٽائرول]]، في فرد قومي GDP جو 152% ڪمائي ٿو، جڏهن ته سڀ کان غريب علائقو، ڪلابريا، 61% ڪمائي ٿو.<ref>{{Cite web|title=GDP per capita at regional level|url=https://www.istat.it/it/files/2016/12/Conti-regionali_2015.pdf?title=Conti+economici+territoriali+-+12%2Fdic%2F2016+-+Testo+integrale+e+nota+metodologica.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20171026054135/https://www.istat.it/it/files/2016/12/Conti-regionali_2015.pdf?title=Conti+economici+territoriali+-+12%2Fdic%2F2016+-+Testo+integrale+e+nota+metodologica.pdf|archive-date=26 October 2017|access-date=25 October 2017|publisher=[[Istat]]}}</ref> بيروزگاريءَ جي شرح (11%) يورو زون جي اوسط کان مٿي آهي،<ref>{{Cite web|title=Euro area unemployment rate at 11%|url=http://ec.europa.eu/eurostat/documents/2995521/8121455/3-31072017-AP-EN.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170731232352/http://ec.europa.eu/eurostat/documents/2995521/8121455/3-31072017-AP-EN.pdf|archive-date=31 July 2017|access-date=26 October 2017|publisher=[[Eurostat]]}}</ref> پر جدا جدا انگن موجب اها اتر ۾ 7% ۽ ڏکڻ ۾ 19% آهي.<ref>{{Cite web|last=Istat|author-link=National Institute of Statistics (Italy)|title=Employment and unemployment: second quarter 2017 |url=http://www.istat.it/it/files/2017/09/Mercato-del-lavoro-II-trim-2017.pdf?title=Il+mercato+del+lavoro+-+12%2Fset%2F2017+-+Testo+integrale+e+nota+metodologica.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20171026054033/http://www.istat.it/it/files/2017/09/Mercato-del-lavoro-II-trim-2017.pdf?title=Il+mercato+del+lavoro+-+12%2Fset%2F2017+-+Testo+integrale+e+nota+metodologica.pdf|archive-date=26 October 2017|access-date=26 October 2017}}</ref> [[درمياني آمدني|درمياني قابلِ خرچ آمدني]] 2021ع ۾ هر سال $27,949 هئي ([[قوت خريد جي برابري|PPP]]).<ref name="y148">{{cite book | author=OECD | title=Society at a Glance 2024: OECD Social Indicators, Figure 4.1 Median income varies by a factor eight across OECD countries | publisher=OECD | date=20 June 2024 | url=https://www.oecd.org/en/publications/2024/06/society-at-a-glance-2024_08001b73/full-report/component-12.html#indicator-d1e8404-8cd0a55a48 | page=}}</ref> [[اٽلي ۾ نوجوانن جي بيروزگاري|نوجوانن جي بيروزگاريءَ جي شرح]] (2018ع ۾ 32%) انتهائي بلند آهي. === زراعت === {{Main|اٽلي ۾ زراعت}} [[File:Vineyards in Piemonte, Italy.jpg|thumb|[[پيڊمونٽ جو انگورن وارو منظر: لانگهي-روئيرو ۽ مونفيراتو|لانگهي ۽ مونفيرات، پيڊمونٽ ۾ انگورن جا باغ]]. اٽلي دنيا جو [[شراب پيدا ڪندڙ ملڪن جي فهرست|سڀ کان وڏو شراب پيدا ڪندڙ ملڪ]] آهي، ۽ ان وٽ مقامي [[انگور جي ول|انگورن جي ولين]] جو سڀ کان وسيع قسم آهي.<ref>{{Cite web|date=25 November 2018|title=L'Italia è il maggiore produttore di vino|url=http://www.inumeridelvino.it/2018/11/la-produzione-di-vino-nel-mondo-2018-prima-stima-oiv.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211111224545/http://www.inumeridelvino.it/2018/11/la-produzione-di-vino-nel-mondo-2018-prima-stima-oiv.html|archive-date=11 November 2021|access-date=11 November 2021|language=it}}; {{Cite web|date=3 June 2017|title=L'Italia è il paese con più vitigni autoctoni al mondo|url=https://giornalevinocibo.com/2017/06/03/italia-prima-assoluta-per-vitgni-autoctoni-ecco-i-dati-dei-vari-stati|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211101044918/https://giornalevinocibo.com/2017/06/03/italia-prima-assoluta-per-vitgni-autoctoni-ecco-i-dati-dei-vari-stati|archive-date=1 November 2021|access-date=11 November 2021|language=it}}</ref>]] آخري زرعي مردم شماري موجب، 2010ع ۾ 1.6&nbsp;ملين فارم هئا (2000ع کان −32%)، جيڪي {{Convert|12700000|ha|0|abbr=on|disp=or}} تي پکڙيل هئا (انهن مان 63% ڏکڻ اٽلي ۾ آهن).<ref name="agrocensus">{{Cite web|date=24 October 2010|title=Censimento Agricoltura 2010|url=http://dati-censimentoagricoltura.istat.it/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150213021626/http://dati-censimentoagricoltura.istat.it/|archive-date=13 February 2015|access-date=11 February 2015|publisher=[[National Institute of Statistics (Italy)|ISTAT]]}}</ref> 99% خاندانن طرفان هلندڙ ۽ ننڍا آهن، جن جو سراسري پکيڙ صرف {{Convert|8|ha|0|abbr=on}} آهي.<ref name="agrocensus"/> زرعي استعمال واري زمين مان، اناج جا کيت 31%، [[زيتون]] جا باغ 8%، [[انگورن جا باغ]] 5%، [[کٽا ميوا]] جا باغ 4%، [[شگر بيٽ]] 2%، ۽ باغباني 2% تي مشتمل آهن. باقي زمين گهڻو ڪري چراگاهن (26%) ۽ چارا اناج (12%) لاءِ مخصوص آهي.<ref name="agrocensus"/> اٽلي دنيا جو [[شراب پيدا ڪندڙ ملڪن جي فهرست|سڀ کان وڏو شراب پيدا ڪندڙ ملڪ]] آهي،<ref>{{Cite web|year=2010|title=OIV report on the State of the vitiviniculture world market|url=http://news.reseau-concept.net/images/oiv_es/Client/DIAPORAMA_STATISTIQUES_Tbilissi_2010_EN.ppt|archive-url=https://web.archive.org/web/20110728145648/http://news.reseau-concept.net/images/oiv_es/Client/DIAPORAMA_STATISTIQUES_Tbilissi_2010_EN.ppt|archive-date=28 July 2011|website=news.reseau-concept.net|publisher=Réseau-CONCEPT|format=PowerPoint presentation}}</ref><ref>{{Cite news |last=Pisa |first=Nick |date=12 June 2011 |title=Italy overtakes France to become world's largest wine producer |url=https://www.telegraph.co.uk/foodanddrink/wine/8571222/Italy-overtakes-France-to-become-worlds-largest-wine-producer.html |url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20110903021833/http://www.telegraph.co.uk/foodanddrink/wine/8571222/Italy-overtakes-France-to-become-worlds-largest-wine-producer.html |archive-date=3 September 2011 |access-date=17 August 2011 |work=The Telegraph}}</ref> ۽ [[زيتون جو تيل]]، ميون (صوف، زيتون، انگور، نارنگيون، ليمون، ناسپاتيون، خوبانيون، هيزل نٽ، آڙون، چيريون، آلوبخارا، اسٽرابيريون ۽ ڪيئي فروٽ) ۽ ڀاڄين (خاص طور تي آرٽچوڪ ۽ ٽماٽا) جو اهم پيدا ڪندڙ آهي. سڀ کان مشهور [[اطالوي شراب]] [[ٽسڪني (شراب)|ٽسڪن]] [[ڪيانتي]] ۽ [[پيڊمونٽ (شراب)|پيڊمونٽي]] [[بارولو]] آهن. ٻيا مشهور شراب [[بارباريسڪو]]، [[باربيرا ڊي آستي]]، [[برونيلو دي مونتالچينو]]، [[فراسڪاتي DOC|فراسڪاتي]]، [[مونٽي پلچانو دابروزو]]، [[موريلينو دي اسڪانسانو]]، ۽ چمڪندڙ شراب [[فرانچياڪورتا DOCG|فرانچياڪورتا]] ۽ [[پروسيڪو]] آهن. معياري شيون جن ۾ اٽلي خاص مهارت رکي ٿو، خاص طور شراب ۽ [[اطالوي DOP پنيرن جي فهرست|علائقائي پنير]]، اڪثر معيار جي ضمانت وارن ليبلن [[Denominazione di origine controllata|DOC/DOP]] هيٺ محفوظ ڪيون وينديون آهن. هي [[يورپي يونين ۾ جاگرافيائي اشارا ۽ روايتي خاصيتون|جاگرافيائي اشاري وارو سرٽيفڪيٽ]]، جيڪو يورپي يونين طرفان منظور ٿيل آهي، [[نقلي شين]] سان مونجهاري کان بچڻ لاءِ اهم سمجھيو ويندو آهي. == آمدرفت == {{Main|اٽلي ۾ آمدرفت}} {{See also|اٽلي ۾ ريلوي اسٽيشنون}} [[File:A8-A26 Besnate.jpg|thumb|آٽوسترادا ديئي لاگي ('ڍنڍن واري موٽر وي'؛ [[آٽوسترادا A8 (اٽلي)|A8]] ۽ [[آٽوسترادا A9 (اٽلي)|A9]] جو حصو)، دنيا ۾ ٺهيل پهرين موٽر وي<ref name="independent"/>]] {{Anchor|Infrastructure}}اٽلي پهريون ملڪ هو جنهن موٽر ويون، ''[[آٽوسترادي]]''، ٺاهيون، جيڪي تيز ٽرئفڪ ۽ موٽر گاڏين لاءِ مخصوص هيون.<ref name="independent">{{Cite news|last=Lenarduzzi|first=Thea|date=30 January 2016|title=The motorway that built Italy: Piero Puricelli's masterpiece|url=http://www.independent.co.uk/travel/europe/the-worlds-first-motorway-piero-puricellis-masterpiece-is-the-focus-of-an-unlikely-pilgrimage-a6840816.html|url-status=live|archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20220526/http://www.independent.co.uk/travel/europe/the-worlds-first-motorway-piero-puricellis-masterpiece-is-the-focus-of-an-unlikely-pilgrimage-a6840816.html|archive-date=26 May 2022|access-date=12 May 2022|work=[[The Independent]]}}</ref> 2002ع ۾ اٽلي ۾ استعمال لائق [[اٽلي ۾ رستا|رستن]] جي ڊيگهه {{Convert|668721|km|mi|abbr=on}} هئي، جنهن ۾ {{Convert|6487|km|mi|abbr=on}} موٽر ويون شامل هيون، جيڪي رياست جي ملڪيت هيون پر [[اٽلانٽيا (ڪمپني)|اٽلانٽيا]] طرفان خانگي طور هلائي وينديون هيون. 2005ع ۾، لڳ ڀڳ 34,667,000 ڪارون (هر 1,000 ماڻهن تي 590) ۽ 4,015,000 مال بردار گاڏيون هن نيٽ ورڪ تي هلنديون هيون.<ref name="European Commission">{{Cite web|last=European Commission|author-link=European Commission|title=Panorama of Transport|url=http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_OFFPUB/KS-DA-07-001/EN/KS-DA-07-001-EN.PDF|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20090407142402/http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_OFFPUB/KS-DA-07-001/EN/KS-DA-07-001-EN.PDF|archive-date=7 April 2009|access-date=3 May 2009}}</ref> [[File:Etr500.JPG|thumb|[[ETR 500]] ريل گاڏي [[فلورنس–روم تيز رفتار ريلوي|فلورنس–روم تيز رفتار لائين]] تي، جيڪا يورپ ۾ ٺهيل پهرين تيز رفتار ريلوي هئي<ref>{{Cite web|title=Special report: A European high-speed rail network|url=https://op.europa.eu/webpub/eca/special-reports/high-speed-rail-19-2018/en/|access-date=22 July 2023|website=op.europa.eu|language=en-GB|archive-date=17 March 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240317233927/https://op.europa.eu/webpub/eca/special-reports/high-speed-rail-19-2018/en/|url-status=live}}</ref>]] [[اٽلي ۾ ريل آمدرفت|ريلوي نيٽ ورڪ]]، جيڪو رياست جي ملڪيت آهي ۽ [[فيروويه ديلو ستاتو|ريتي فيرووياريا ايتاليانا]] (FSI) طرفان هلائجي ٿو، 2024ع ۾ ڪل {{Convert|16879|km|mi|abbr=on}} هو، جنهن مان {{Convert|12277|km|0|abbr=on}} بجليءَ سان هلندڙ هو،<ref>{{Cite web |title=The network today |url=https://www.rfi.it/en/Network/The-network-today.html |access-date=29 September 2025 |website=[[Rete Ferroviaria Italiana]] |publisher=}}</ref> ۽ جنهن تي 4,802 لوڪوموٽو ۽ ريل ڪارون هلن ٿيون. تيز رفتار ريلن جو مکيه عوامي آپريٽر [[ترينيتاليا]] آهي، جيڪو FSI جو حصو آهي. تيز رفتار ريلون ٽن قسمن ۾ آهن: [[فريچياروسا]] ('ڳاڙهو تير') ريلون مخصوص تيز رفتار پٽڙين تي وڌ ۾ وڌ 300{{spaces}}km/h جي رفتار سان هلن ٿيون؛ [[فريچيارجينتو]] ('چانديءَ جو تير') تيز رفتار ۽ مکيه پٽڙين تي وڌ ۾ وڌ 250{{spaces}}km/h سان هلن ٿيون؛ ۽ [[فريچيابيانڪا]] ('اڇو تير') علائقائي تيز رفتار لائينن تي وڌ ۾ وڌ 200{{spaces}}km/h سان هلن ٿيون. اٽلي وٽ پاڙيسري ملڪن سان الپائن جبلن مٿان 11 ريل سرحدي گذرگاهون آهن. هوائي آمدرفت استعمال ڪندڙ مسافرن جي تعداد موجب اٽلي يورپ ۾ پنجين نمبر تي آهي، 2011ع ۾ لڳ ڀڳ 148 ملين مسافرن، يعني يورپ جي ڪل جو تقريباً 10%، سان.<ref>{{Cite web|date=7 January 2013|title=Trasporto aereo in Italia (PDF)|url=http://www.istat.it/it/archivio/78802|access-date=5 August 2013|publisher=ISTAT|archive-date=13 January 2013|archive-url=https://web.archive.org/web/20130113035254/http://www.istat.it/it/archivio/78802|url-status=live}}</ref> 2022ع ۾ 45 شهري هوائي اڏا هئا، جن ۾ [[ميلان مالپينسا ايئرپورٽ]] ۽ [[روم فيوميچينو ايئرپورٽ]] جا مرڪز شامل هئا.<ref>{{Cite web|title=Aeroporti in Italia: quanti sono? Elenco per regione|url=https://gliaeroporti.it/|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20221117184416/https://gliaeroporti.it/|archive-date=17 November 2022|access-date=17 November 2022|language=it}}</ref> 2021ع کان، اٽلي جو قومي هوائي جهاز بردار [[ITA ايئرويز]] آهي، جنهن [[اليتاليا]] جي جاءِ ورتي.<ref>{{Cite news|last=Buckley|first=Julia|date=18 October 2021|title=Italy reveals its new national airline|url=https://edition.cnn.com/travel/article/ita-airways-launch/index.html|access-date=18 October 2021|publisher=CNN|archive-date=18 October 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20211018100255/https://edition.cnn.com/travel/article/ita-airways-launch/index.html|url-status=live}}; {{Cite news|last=Villamizar|first=Helwing|date=15 October 2021|title=Italian Flag Carrier ITA Airways Is Born|url=https://airwaysmag.com/airlines/ita-airways-is-born|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20211016100028/https://airwaysmag.com/airlines/ita-airways-is-born|archive-date=16 October 2021|access-date=18 October 2021|work=Airways Magazine}}</ref> 2004ع ۾ 43 وڏا سامونڊي بندرگاهه هئا، جن ۾ [[جينوا]] شامل آهي، جيڪو ملڪ جو سڀ کان وڏو ۽ بحر روم ۾ ٻيو وڏو بندرگاهه آهي. 2005ع ۾ اٽلي وٽ لڳ ڀڳ 389,000 يونٽن تي مشتمل شهري هوائي ٻيڙو ۽ 581 جهازن تي مشتمل واپاري ٻيڙو هو.<ref name="European Commission"/> قومي اندروني آبي رستن جي نيٽ ورڪ جي ڊيگهه 2012ع ۾ تجارتي آمدرفت لاءِ {{Convert|2400|km|0|abbr=on}} هئي.<ref name="cia.gov"/> اتر اطالوي بندرگاهه، جهڙوڪ ٽريئستي جو گہرے پاڻي وارو بندرگاهه، جنهن جون وچ ۽ اوڀر يورپ سان وسيع ريلوي ڳنڍڻيون آهن، سبسڊين ۽ اهم پرڏيهي سيڙپڪاريءَ جو مرڪز آهن.<ref>Marcus Hernig: Die Renaissance der Seidenstraße (2018) pp 112.; Bernhard Simon: Can The New Silk Road Compete with the Maritime Silk Road? in The Maritime Executive, 1 January 2020.; Chazizam, M. (2018). The Chinese Maritime Silk Road Initiative: The Role of the Mediterranean. Mediterranean Quarterly, 29(2), 54–69.; Guido Santevecchi: Di Maio e la Via della Seta: «Faremo i conti nel 2020», siglato accordo su Trieste in Corriere della Sera: 5. November 2019.; Linda Vierecke, Elisabetta Galla "Triest und die neue Seidenstraße" In: Deutsche Welle, 8 December 2020.; {{Cite web|title=HHLA PLT Italy starting on schedule |url=https://www.hellenicshippingnews.com/hhla-plt-italy-starting-on-schedule|website=hellenicshippingnews.com|access-date=11 January 2021|archive-date=11 January 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210111105059/https://www.hellenicshippingnews.com/hhla-plt-italy-starting-on-schedule/|url-status=live}}</ref> آگسٽ 2025ع ۾، رٿيل [[آبنائے ميسينا پل]] کي ميلوني حڪومت طرفان حتمي منظوري ڏني وئي، جنهن جي تعمير 2025ع جي سرءُ ۾ شروع ٿيڻ مقرر آهي. اهو [[ڪلابريا]] کي [[سسلي]] سان ڳنڍيندو جڏهن اهو 2032ع ۾ کلي ويندو، ۽ اهو [[سڀ کان ڊگهي معلق پلن جي فهرست|دنيا جي سڀ کان ڊگهي معلق پل]] بڻجي ويندو.<ref>{{cite web|title=Italy gives final go-ahead for landmark Sicily bridge project |url=https://www.reuters.com/world/europe/italy-gives-final-go-ahead-landmark-sicily-bridge-project-2025-08-06/ |website=reuters.com |date=6 August 2025 |access-date=6 August 2025}}</ref> == توانائي == {{Main|اٽلي ۾ توانائي}} {{Further|اٽلي ۾ قابل تجديد توانائي|اٽلي ۾ بجلي جو شعبو}} [[File:Pannelli solari Unicoop Tirreno.JPG|thumb|[[پيومبينو]]، ٽسڪني ۾ شمسي پينل. اٽلي دنيا جي قابل تجديد توانائي جي سڀ کان وڏن پيدا ڪندڙ ملڪن مان هڪ آهي.<ref name="legambiente2015">{{Cite web|date=18 May 2015|title=Il rapporto Comuni Rinnovabili 2015|url=http://www.comunirinnovabili.it/il-rapporto-comuni-rinnovabili-2015|access-date=13 March 2016|website=Comuni Rinnovabili|publisher=Legambiente|language=it|archive-date=14 March 2016|archive-url=https://web.archive.org/web/20160314011841/http://www.comunirinnovabili.it/il-rapporto-comuni-rinnovabili-2015/|url-status=live}}</ref>]] اٽلي دنيا جي [[قابل تجديد ذريعن مان بجلي پيداوار موجب ملڪن جي فهرست|قابل تجديد توانائي جي سڀ کان وڏن پيدا ڪندڙن]] مان هڪ بڻجي ويو آهي، جيڪو يورپي يونين ۾ ٻيو ۽ دنيا ۾ نائون نمبر رکي ٿو. [[اٽلي ۾ هوائي توانائي|هوائي توانائي]]، [[اٽلي ۾ پن بجلي|پن بجلي]] ۽ [[اٽلي ۾ ارضي حرارتي توانائي|ارضي حرارتي توانائي]] ملڪ ۾ [[اٽلي ۾ بجلي جو شعبو|بجلي]] جا اهم ذريعا آهن. [[اٽلي ۾ قابل تجديد توانائي|قابل تجديد ذريعا]] پيدا ٿيندڙ سموري بجلي جو 28% فراهم ڪن ٿا، جنهن ۾ صرف پن بجلي 13% تائين پهچي ٿي، ان کان پوءِ شمسي توانائي 6%، هوائي توانائي 4%، بائيو انرجي 3.5% ۽ ارضي حرارتي توانائي 1.6% آهي.<ref name="gse">{{Cite web|date=19 December 2013|title=Rapporto Statistico sugli Impianti a fonti rinnovabili|url=http://www.gse.it/it/Statistiche/RapportiStatistici/Pagine/default.aspx|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20171018022905/http://www.gse.it/it/Statistiche/RapportiStatistici/Pagine/default.aspx|archive-date=18 October 2017|access-date=11 February 2015|publisher=Gestore dei Servizi Energetici}}</ref> قومي طلب جو باقي حصو فوسل ٻارڻن (قدرتي گئس 38%، ڪوئلو 13%، تيل 8%) ۽ درآمدات مان پورو ٿئي ٿو.<ref name="gse"/> [[ايني]]، جيڪا 79 ملڪن ۾ ڪم ڪري ٿي، ست "[[بگ آئل]]" ڪمپنين مان هڪ ۽ دنيا جي سڀ کان وڏين صنعتي ڪمپنين مان هڪ آهي.<ref>{{Cite web|title=Summary for Eni SpA|url=https://finance.yahoo.com/q?s=E|access-date=1 July 2020|archive-date=4 June 2016|archive-url=https://web.archive.org/web/20160604184217/http://finance.yahoo.com/q?s=e|url-status=live}}</ref> [[اٽلي ۾ شمسي توانائي|شمسي توانائي]] جي پيداوار اڪيلي 2014ع ۾ بجلي جو 9% هئي، جنهن سان اٽلي دنيا ۾ شمسي توانائي جي سڀ کان وڏي حصيداري وارو ملڪ بڻيو.<ref name="legambiente2015"/> [[مونتالتو دي ڪاسترو فوٽو وولٽائڪ پاور اسٽيشن]]، جيڪا 2010ع ۾ مڪمل ٿي، اٽلي جي سڀ کان وڏي فوٽو وولٽائڪ (PV) بجلي گهر آهي.<ref>{{Cite web|title=The Italian Montalto di Castro and Rovigo PV plants|url=https://www.solarserver.com/solar-magazine/solar-energy-system-of-the-month/the-italian-montalto-di-castro-and-rovigo-pv-plants.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20180509012719/https://www.solarserver.com/solar-magazine/solar-energy-system-of-the-month/the-italian-montalto-di-castro-and-rovigo-pv-plants.html|archive-date=9 May 2018|access-date=8 May 2018|website=solarserver.com}}</ref> اٽلي پهريون ملڪ هو جنهن بجلي پيدا ڪرڻ لاءِ [[اٽلي ۾ ارضي حرارتي توانائي|ارضي حرارتي توانائي]] جو استعمال ڪيو.<ref>{{Cite web|year=2011|title=Inventario delle risorse geotermiche nazionali|url=http://unmig.sviluppoeconomico.gov.it/unmig/geotermia/inventario/inventario.asp|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110722034736/http://unmig.sviluppoeconomico.gov.it/unmig/geotermia/inventario/inventario.asp|archive-date=22 July 2011|access-date=14 September 2011|publisher=UNMIG}}</ref> [[اٽلي ۾ جوهري توانائي]] [[1987ع جا اطالوي ريفرنڊم|1987ع جي ريفرنڊمن]] کان پوءِ، 1986ع جي [[چرنوبل حادثو]] جي پسمنظر ۾، ڇڏي ڏني وئي، جيتوڻيڪ اٽلي اڃا تائين پرڏيهي علائقن ۾ اطالوي ملڪيت وارن ريئڪٽرن مان جوهري توانائي درآمد ڪري ٿو. == سائنس ۽ ٽيڪنالاجي == {{Main|اٽلي ۾ سائنس ۽ ٽيڪنالاجي}} {{See also|اطالوي ايجادن ۽ دريافتن جي فهرست}} [[File:Justus Sustermans - Portrait of Galileo Galilei, 1636.jpg|thumb|upright=.8|[[گليليو گليلي]]، جنهن کي عام طور جديد سائنس، فزڪس ۽ فلڪيات جو پيءُ سمجھيو ويندو آهي]] صدين کان، اٽلي هڪ اهڙي سائنسي برادريءَ کي فروغ ڏنو آهي، جنهن سائنسن ۾ اهم دريافتون پيدا ڪيون. [[گليليو گليلي]] [[سائنسي انقلاب]] ۾ وڏو ڪردار ادا ڪيو ۽ کيس عام طور [[مشاهداتي فلڪيات]]،<ref>{{Cite book|last=Singer|first=C.|url=https://books.google.com/books?id=mPIgAAAAMAAJ|title=A Short History of Science to the Nineteenth Century|date=1941|publisher=Clarendon Press|page=217|access-date=22 March 2023|archive-date=2 October 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20241002213513/https://books.google.com/books?id=mPIgAAAAMAAJ|url-status=live}}</ref> جديد فزڪس،<ref>{{Cite book|last=Whitehouse|first=D.|url=https://archive.org/details/renaissancegeniu0000whit|title=Renaissance Genius: Galileo Galilei & His Legacy to Modern Science|date=2009|publisher=Sterling Publishing|isbn=978-1-4027-6977-1|page=[https://archive.org/details/renaissancegeniu0000whit/page/219 219]}}</ref> ۽ [[سائنسي طريقو|سائنسي طريقي]] جو پيءُ سمجھيو ويندو آهي.<ref>''Thomas Hobbes: Critical Assessments'', Volume 1. Preston King. 1993. p. 59</ref><ref>{{Cite book|last=Disraeli|first=I.|title=Curiosities of Literature|date=1835|publisher=W. Pearson & Company|page=371}}</ref> [[لابوراتوري ناتسيونالي دل گران ساسو]] (LNGS) دنيا جو سڀ کان وڏو زير زمين تحقيقي مرڪز آهي.<ref>{{Cite web|title=I Laboratori Nazionali del Gran Sasso|url=https://www.lngs.infn.it/it/descrizione-generale|access-date=15 January 2018|language=it}}</ref> ٽريئستي ۾ آباديءَ جي نسبت سان يورپ ۾ محققن جو سڀ کان وڏو سيڪڙو آهي.<ref>G. Bar "Trieste, è record europeo di ricercatori: 37 ogni mille abitanti. Più della Finlandia", In: il Fatto Quotidiano, 26 April 2018.</ref> اٽلي 2025ع ۾ [[عالمي جدت اشاري]] ۾ 28هين نمبر تي هو.<ref>{{Cite web |title=GII Innovation Ecosystems & Data Explorer 2025 |url=https://www.wipo.int/gii-ranking/en/italy |access-date=16 October 2025 |website=WIPO}}</ref><ref>{{Cite book |last1=Dutta |first1=Soumitra |url=https://www.wipo.int/web-publications/global-innovation-index-2025/en/index.html |title=Global Innovation Index 2025: Innovation at a Crossroads |last2=Lanvin |first2=Bruno |publisher=[[World Intellectual Property Organization]] |year=2025 |isbn=978-92-805-3797-0 |page=19 |language=en |doi=10.34667/tind.58864 |access-date=17 October 2025}}</ref> اٽلي ۾ [[ٽيڪنالاجي پارڪ]] آهن، جهڙوڪ سائنس ۽ ٽيڪنالاجي پارڪ ڪلوميٽرو روسو (بيرگامو)، [[AREA سائنس پارڪ]] (ٽريئستي)، ويگا-وينس گيٽ وي فار سائنس اينڊ ٽيڪنالاجي (وينيزيا)، توسڪانا لائيف سائنسز (سيئنا)، ٽيڪنالاجي پارڪ آف لودي ڪلسٽر (لودي)، ۽ ٽيڪنالاجي پارڪ آف ناواڪيو (پيزا)،<ref>{{Cite web|title=Science and Technology Parks in Italy|url=https://www.easst.net/science-and-technology-parks-in-italy|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20230719154033/https://www.easst.net/science-and-technology-parks-in-italy|archive-date=19 July 2023|access-date=28 August 2023}}</ref> گڏوگڏ [[سائنس ميوزيم]]، جهڙوڪ ميلان ۾ [[ميوزيو ناتسيونالي شينتسا ا ٽيڪنالوجيا ليوناردو دا ونچي]]. آمدنيءَ ۾ اتر–ڏکڻ جو وڏو فرق هڪ "[[ڊجيٽل ورهاست]]" پيدا ڪري ٿو.<ref>{{Cite journal|last=Alampi|first=Matteo|date=December 2007|title=Underdevelopment in Southern Italy: Traditional Setbacks and Modern Solutions|url=https://fisherpub.sjf.edu/cgi/viewcontent.cgi?article=1047&context=intlstudies_masters|journal=Fisher Digital Publications|via=International Studies Masters}}</ref><ref>{{Cite journal|last=Di Pietro|first=Giorgio|date=June 2021|title=Changes in Italy's education-related digital divide|journal=Economic Affairs|volume=41|issue=2|pages=252–270|doi=10.1111/ecaf.12471|issn=0265-0665|s2cid=237848271|doi-access=free}}</ref> == سياحت == {{Main|اٽلي ۾ سياحت}} [[File:Positano - Fornillo Beach.jpg|thumb|[[امالفي ساحل]] اٽلي جي اهم سياحتي منزلن مان هڪ آهي.<ref>[http://www.italy24.ilsole24ore.com/art/business-and-economy/2017-05-04/turismo-stranieri-124013.php?uuid=AEVg9GGB "Foreign tourist numbers in Italy head towards new record"] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20170601184213/http://www.italy24.ilsole24ore.com/art/business-and-economy/2017-05-04/turismo-stranieri-124013.php?uuid=AEVg9GGB|date=1 June 2017}}. Retrieved 21 May 2017.</ref>]] ماڻهو صدين کان اٽلي جو دورو ڪندا رهيا آهن، پر [[اٽلي ۾ سياحت|سياحت لاءِ اپٻيٽ جو دورو]] سڀ کان پهريان امير امرا [[گرانڊ ٽور]] دوران ڪرڻ لڳا، جيڪو 17هين صديءَ ۾ شروع ٿيو ۽ 18هين ۽ 19هين صديءَ ۾ عروج تي پهتو.<ref name="grand-tour">{{Cite web|title=Grand Tour|url=https://www.treccani.it/enciclopedia/grand-tour|access-date=6 May 2022|language=it}}</ref> اهو اهڙو دور هو، جنهن ۾ يورپي اشرافيا، جن مان گهڻا برطانوي هئا، يورپ جي حصن جو دورو ڪندا هئا، جن ۾ اٽلي هڪ اهم منزل هوندو هو.<ref name="grand-tour"/> اٽلي لاءِ، هن جو مقصد قديم تعمير، مقامي ثقافت جو مطالعو ڪرڻ ۽ ان جي قدرتي خوبصورتيءَ کي ساراهڻ هو.<ref>{{Cite web|title=Italy on the Grand Tour (Getty Exhibitions)|url=http://www.getty.edu/art/exhibitions/grand_tour/what.html|access-date=9 June 2015}}</ref> اٽلي [[عالمي سياحت درجابندي|دنيا جو پنجون سڀ کان وڌيڪ گهميل ملڪ]] آهي، جتي 2024ع ۾ ڪل 57 ملين سياح آيا.<ref>{{cite web |title=Global and regional tourism performance |url=https://www.unwto.org/tourism-data/un-tourism-tourism-dashboard |access-date=25 May 2025}}</ref> 2014ع ۾ سفر ۽ سياحت مان آمدني EUR163{{spaces}}ارب هئي (GDP جو 10%) ۽ 1,082,000 نوڪريون سڌي طرح ان سان لاڳاپيل هيون (روزگار جو 5%).<ref>{{Cite web|title=Travel & Tourism Economic Impact 2015 Italy |url=https://www.wttc.org/-/media/files/reports/economic%20impact%20research/countries%202015/italy2015.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20171010152616/https://www.wttc.org/-/media/files/reports/economic%20impact%20research/countries%202015/italy2015.pdf|archive-date=10 October 2017|access-date=20 May 2017|publisher=[[World Travel and Tourism Council]]}}</ref> سياحن جي دلچسپي خاص طور [[اٽلي جي ثقافت|ثقافت]]، [[اطالوي کاڌو|کاڌي]]، [[اٽلي جي تاريخ|تاريخ]]، [[اٽلي جي تعميراتي فن|تعميراتي فن]]، [[اطالوي فن|فن]]، مذهبي هنڌن ۽ رستن، شادي سياحت، قدرتي حسن، رات جي زندگي، پاڻيءَ هيٺان هنڌن ۽ اسپا سان آهي.<ref>{{Cite web|date=February 2023|title=In Italia 11mila matrimoni stranieri, un turismo da 599 milioni|url=https://www.ansa.it/canale_viaggiart/it/notizie/speciali/2023/02/01/turismo-wedding-2-milioni-presenze-e-fatturato-599-mln_dcec4ad9-3ab8-4677-a303-6378020ac3a7.html|access-date=2 February 2023|language=it}}; {{Cite web|title=10 Migliori destinazioni italiane per vita notturna|url=https://www.travel365.it/migliori-destinazioni-italiane-per-vita-notturna.htm|access-date=28 December 2021|language=it}}</ref> سياري ۽ اونهاري جي سياحت الپس ۽ [[اپينائن جبلن]] جي هنڌن تي موجود آهي،<ref>{{Cite web|date=30 July 2017|title=VACANZE IN MONTAGNA IN ITALIA: IN INVERNO E IN ESTATE|url=https://www.alloggitaly.it/vacanze-in-montagna-in-italia|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> جڏهن ته سامونڊي سياحت [[بحر روم]] جي ڪناري وارن هنڌن تي وڏي پيماني تي عام آهي.<ref>{{Cite web|date=14 February 2018|title=Il turismo balneare|url=https://www.turismo-oggi.com/il-turismo-balneare.html|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> اٽلي بحر روم ۾ ڪروز سياحت جي اهم منزل آهي.<ref>{{Cite web|date=27 April 2022|title=Crociere, Cemar: 8,8 milioni di passeggeri nei porti italiani|url=https://www.lagenziadiviaggi.it/crociere-cemar-88-milioni-di-passeggeri-nei-porti-italiani|access-date=13 May 2022|language=it}}</ref> ننڍن، تاريخي ۽ فني ڳوٺن کي [[اي بورگي پيو بيلي ديٽاليا]] ({{Literally|اٽلي جا سڀ کان خوبصورت ڳوٺ}}) انجمن وسيلي فروغ ڏنو ويندو آهي. سڀ کان وڌيڪ گهميل علائقا وينيتو، ٽسڪني، لومباردي، ايميليا-رومانيا ۽ لازيو آهن.<ref>{{Cite web|title=Number of nights spent in tourist accommodation establishments in the top 20 EU-28 tourist regions, by NUTS 2 regions, 2015 (million nights spent) RYB17 – Statistics Explained |url=https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php?title=File:Number_of_nights_spent_in_tourist_accommodation_establishments_in_the_top_20_EU-28_tourist_regions,_by_NUTS_2_regions,_2015_(million_nights_spent)_RYB17.png|access-date=17 April 2022|publisher=European Commission}}</ref> روم يورپ جو ٽيون ۽ دنيا جو 12هون سڀ کان وڌيڪ گهميل شهر آهي، جتي 2017ع ۾ 9.4&nbsp;ملين سياح آيا.<ref>{{Cite web|title=Ranking the 30 Most-Visited Cities in the World|url=https://www.travelpulse.com/news/destinations/ranking-the-30-most-visited-cities-in-the-world.html|website=TravelPulse}}</ref> وينس ۽ فلورنس دنيا جي 100 وڏين منزلن مان آهن. اٽلي وٽ ڪنهن به ملڪ جي ڀيٽ ۾ سڀ کان وڌيڪ [[عالمي ورثو ماڳ]] آهن: [[اٽلي ۾ عالمي ورثو ماڳن جي فهرست|61]]،<ref>{{Cite web|title=The World Heritage Convention|url=https://whc.unesco.org/en/convention|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20160827065310/https://whc.unesco.org/en/convention|archive-date=27 August 2016|access-date=1 August 2021|publisher=UNESCO}}</ref> جن مان 55 ثقافتي ۽ 6 قدرتي آهن.<ref>{{Cite web|title=Italy|url=https://whc.unesco.org/en/statesparties/it|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211201134320/http://whc.unesco.org/en/statesparties/it|archive-date=1 December 2021|access-date=9 April 2019|publisher=UNESCO World Heritage Centre}}</ref> == آبادي == {{Main|اٽلي جي آبادي}} {{See also|اطالوي ماڻهو|اٽلي ۾ اندروني لڏپلاڻ|اطالوي ڊائاسپورا|اٽلي جي جينياتي تاريخ|اٽلي جي شهرن جي فهرست}} [[File:Map of population density in Italy (2011 census) alt colours.jpg|thumb|اٽلي جي آباديءَ جي گهاٽائي جو نقشو (2011ع مردم شماري)]] [[File:Map of the Italian Diaspora in the World.svg|thumb|دنيا ۾ [[اطالوي ڊائاسپورا]]]] 2025ع تائين، اٽلي جي آبادي 58,915,561 آهي.<ref name="population" /> ان جي آباديءَ جي گهاٽائي {{Convert|195|PD/km2}} آهي، جيڪا اڪثر مغربي يورپي ملڪن کان وڌيڪ آهي. تنهن هوندي به ورهاست غير برابر آهي: سڀ کان وڌيڪ گهاٽا آباد علائقا پو ماٿري (لڳ ڀڳ اڌ آبادي) ۽ روم ۽ نيپلز جا ميٽروپوليٽن علائقا آهن، جڏهن ته وڏا علائقا جهڙوڪ الپس ۽ اپينائن جا بلند ميداني علائقا، بازيليڪاتا جا پليٽو، ۽ سارڊينيا ٻيٽ، گڏوگڏ سسلي جو وڏو حصو، گهٽ آباد آهن. 20هين صديءَ دوران اٽلي جي آبادي لڳ ڀڳ ٻيڻي ٿي، پر واڌ جو نمونو غير برابر رهيو، ڇاڪاڻ ته ڳوٺاڻي ڏکڻ کان صنعتي اتر ڏانهن وڏي پيماني تي [[اٽلي ۾ اندروني لڏپلاڻ|اندروني لڏپلاڻ]] ٿي، جيڪا 1950ع–1960ع واري ڏهاڪي جي [[اطالوي معاشي معجزو]] جو نتيجو هئي. بلند زرخيزيءَ جون شرحون 1970ع واري ڏهاڪي تائين برقرار رهيون، جنهن کان پوءِ اهي گهٽجڻ لڳيون؛ [[ڪل زرخيزي شرح]] (TFR) 1995ع ۾ هر عورت تي 1.2 ٻارن جي تاريخي گهٽ ترين سطح تي پهتي، جيڪا 2.1 جي بدلي واري شرح کان گهڻو گهٽ ۽ 1883ع جي 5 واري بلند ترين سطح کان ڪافي گهٽ هئي.<ref>{{Citation|last=Max Roser|title=Total Fertility Rate around the world over the last centuries|work=[[Our World in Data]], [[Gapminder Foundation]]|year=2014|url=https://ourworldindata.org/grapher/children-born-per-woman?year=1800&country=ITA|access-date=7 May 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20180807185906/https://ourworldindata.org/grapher/children-born-per-woman?year=1800&country=ITA|archive-date=7 August 2018|url-status=dead}}</ref> 2008ع کان، جڏهن شرح ٿوري وڌي 1.4 ٿي،<ref>{{Cite web|last=ISTAT|author-link=Istituto Nazionale di Statistica|title=Average number of children born per woman 2005–2008 |url=http://demo.istat.it/altridati/indicatori/2008/Tab_4.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110810171708/http://demo.istat.it/altridati/indicatori/2008/Tab_4.pdf|archive-date=10 August 2011|access-date=3 May 2009|language=it}}</ref><ref>{{Cite web|last=ISTAT|author-link=Istituto Nazionale di Statistica|title=Crude birth rates, mortality rates and marriage rates 2005–2008 |url=http://demo.istat.it/altridati/indicatori/2008/Tab_1.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110810171721/http://demo.istat.it/altridati/indicatori/2008/Tab_1.pdf|archive-date=10 August 2011|access-date=10 May 2009|language=it}}</ref> ڄمڻ جو تعداد هر سال مسلسل گهٽجي رهيو آهي، جيڪو 2023ع ۾ 379,000 جي رڪارڊ گهٽ سطح تي پهتو — 1861ع کان پوءِ سڀ کان گهٽ.<ref name="www.reuters.com">[https://www.reuters.com/world/europe/births-fall-italy-15th-year-running-record-low-2024-03-29/ Births fall in Italy for 15th year running to record low]| Reuters</ref> 2024ع ۾ اها شرح 1.2 هئي.<ref>{{Cite news|last=Jones|first=Tobias|date=3 January 2024|title=Boosting Italy's birthrate has become a patriotic cause for the far right. But it's an idea that's doomed|url=https://www.theguardian.com/commentisfree/2024/jan/03/italy-birthrate-far-right-population-immigration-giorgia-meloni|access-date=29 May 2024|work=The Guardian|language=en-GB|issn=0261-3077}}</ref> انهن رجحانن جي نتيجي ۾، اٽلي جي آبادي تيزيءَ سان پوڙهي ٿي رهي آهي ۽ آهستي آهستي گهٽجي رهي آهي. لڳ ڀڳ هر چئن مان هڪ اطالوي 65 سالن کان مٿي آهي،<ref name="www.reuters.com" /> ۽ ملڪ وٽ [[درمياني عمر موجب ملڪن جي فهرست|دنيا جي چوٿين سڀ کان پوڙهي آبادي]] آهي، جنهن جي درمياني عمر 48 ۽ اوسط عمر 46.6 آهي.<ref name="cia.gov" /><ref>{{Cite web|title=Aging population of Italy|url=https://www.statista.com/topics/8379/aging-population-of-italy/|access-date=29 May 2024|website=Statista|language=en|archive-date=29 May 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240529041428/https://www.statista.com/topics/8379/aging-population-of-italy/|url-status=live}}</ref> مجموعي آبادي 2014ع کان مسلسل گهٽجي رهي آهي ۽ 2024ع ۾ 59 ملين کان ٿوري گهٽ ٿيڻ جو اندازو آهي، جيڪو هڪ ڏهاڪي ۾ 1.36&nbsp;ملين کان وڌيڪ ماڻهن جي گڏيل گهٽتائي ڏيکاري ٿو.<ref>{{Cite web|last1=Nadeau |first1=Barbie Latza |last2=Di Donato |first2=Valentina |last3=Mortensen |first3=Antonia|date=17 May 2023|title='Low fertility trap': Why Italy's falling birth rate is causing alarm|url=https://www.cnn.com/2023/05/17/europe/italy-record-low-birth-rate-intl-cmd/index.html|access-date=29 May 2024|website=CNN|language=en|archive-date=29 May 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240529041430/https://www.cnn.com/2023/05/17/europe/italy-record-low-birth-rate-intl-cmd/index.html|url-status=live}}</ref> 19هين صديءَ جي آخر کان 1960ع واري ڏهاڪي تائين، اٽلي وڏي پيماني تي هجرت ڪندڙ ملڪ هو. 1898ع ۽ 1914ع جي وچ ۾، [[اطالوي ڊائاسپورا]] جي عروج وارن سالن ۾، لڳ ڀڳ 750,000 اطالوي هر سال هجرت ڪندا هئا.<ref>{{Cite web|date=15 August 1999|title=Causes of the Italian mass emigration|url=http://library.thinkquest.org/26786/en/articles/view.php3?arKey=4&paKey=7&loKey=0&evKey=&toKey=&torKey=&tolKey=|archive-url=https://web.archive.org/web/20090701010600/http://library.thinkquest.org/26786/en/articles/view.php3?arKey=4&paKey=7&loKey=0&evKey=&toKey=&torKey=&tolKey=|archive-date=1 July 2009|access-date=11 August 2014|publisher=ThinkQuest Library}}</ref> ڊائاسپورا ۾ 25 ملين کان وڌيڪ اطالوي شامل هئا ۽ ان کي جديد دور جي سڀ کان وڏي اجتماعي لڏپلاڻ سمجھيو ويندو آهي.<ref>Favero, Luigi e Tassello, Graziano. ''Cent'anni di emigrazione italiana (1861–1961)'' Introduction</ref> === وڏا شهر === {{Largest cities of Italy}} === اميگريشن === {{Main|اٽلي ڏانهن اميگريشن|2015ع يورپي مهاجر بحران}} [[File:Italy, foreign residents as a percentage of the total population, 2011.svg|thumb|علائقائي آباديءَ جي سيڪڙو طور پرڏيهي رهواسي (2011ع مردم شماري)]] 1980ع واري ڏهاڪي ۾، ان وقت تائين لساني ۽ ثقافتي طور هڪجهڙي سماج طور، اٽلي وڏي تعداد ۾ اميگرنٽس کي متوجه ڪرڻ لڳو.<ref>{{Cite book|last=Allen|first=Beverly|url=https://archive.org/details/revisioningitaly00beve|title=Revisioning Italy national identity and global culture|date=1997|publisher=University of Minnesota Press|isbn=978-0-8166-2727-1|location=Minneapolis|page=[https://archive.org/details/revisioningitaly00beve/page/169 169]|url-access=registration}}</ref> [[برلن ديوار جو ڪرڻ|برلن ديوار]] ۽ [[لوهي پردو#زوال|لوهي پردي]] جي زوال کان پوءِ، لڏپلاڻ جون لهرون اوڀر يورپ جي ڪيترن اڳوڻن سوشلسٽ ملڪن مان شروع ٿيون. يورپي يونين [[2004ع ۾ يورپي يونين جي واڌ|2004ع]]، 2007ع (رومانيا ۽ بلغاريا) ۽ 2013ع ([[ڪروشيا]]) ۾ وڌي. اميگريشن جا ٻيا ذريعا پاڙيسري اتر آفريڪا، ايشيا-پئسفڪ علائقو،<ref>"[https://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/6550725.stm Milan police in Chinatown clash] ". BBC News. 13 April 2007.</ref> [[فلپائن]] ۽ لاطيني آمريڪا رهيا آهن. 2010ع ۾، پرڏيهه ڄاول آبادي هيٺين علائقن مان هئي: يورپ (54%)، آفريڪا (22%)، ايشيا (16%)، آمريڪا (8%)، ۽ اوشيانا (0.06%). پرڏيهي آباديءَ جي ورهاست جاگرافيائي طور مختلف آهي: 2020ع ۾، 61% پرڏيهي شهري اتر ۾، 24% مرڪز ۾، 11% ڏکڻ ۾ ۽ 4% ٻيٽن تي رهندا هئا.<ref>{{Cite web|title=XXIX Rapporto Immigrazione 2020|url=https://www.migrantes.it/wp-content/uploads/sites/50/2020/10/RICM_2020_DEF.pdf|access-date=31 December 2021|language=it|archive-date=31 December 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20211231222417/https://www.migrantes.it/wp-content/uploads/sites/50/2020/10/RICM_2020_DEF.pdf|url-status=live}}</ref> 2021ع ۾، اٽلي ۾ لڳ ڀڳ 5.2&nbsp;ملين پرڏيهي رهواسي هئا،<ref name="id2020"/><ref>{{Cite web|title=Population on 1 January by sex, country of birth and broad group of citizenship|url=https://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/submitViewTableAction.do|access-date=28 August 2023|archive-date=21 January 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20230121154457/https://ec.europa.eu/eurostat/web/main/eurostat/web/main/help/faq/data-services|url-status=live}}</ref> جيڪي آباديءَ جو 9% بڻجن ٿا. انهن انگن ۾ پرڏيهي شهرين مان اٽلي ۾ ڄاول اڌ ملين کان وڌيڪ ٻار شامل آهن، پر اهي پرڏيهي شهري شامل ناهن، جن بعد ۾ اطالوي شهريت حاصل ڪئي؛<ref>{{Cite web|title=Immigrants.Stat|url=http://stra-dati.istat.it/Index.aspx|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170709143540/http://stra-dati.istat.it/Index.aspx|archive-date=9 July 2017|access-date=15 June 2017|publisher=[[Istat]]}}</ref> 2016ع ۾ لڳ ڀڳ 201,000 ماڻهن اطالوي شهريت حاصل ڪئي.<ref>{{Cite web|title=National demographic balance 2016|url=https://www.istat.it/en/archive/201143|access-date=15 June 2017|publisher=[[Istat]]|archive-date=10 October 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20171010180410/https://www.istat.it/en/archive/201143|url-status=live}}</ref> سرڪاري انگن ۾ [[غير قانوني مهاجر]] پڻ شامل ناهن، جن جو 2008ع ۾ اندازو 670,000 لڳايو ويو هو.<ref>Elisabeth Rosenthal, "[https://archive.boston.com/news/world/europe/articles/2008/05/16/italy_cracks_down_on_illegal_immigration/ Italy cracks down on illegal immigration] ". ''[[The Boston Globe]]''. 16 May 2008.</ref> لڳ ڀڳ هڪ ملين [[رومانوي ڊائاسپورا|رومانوي]] شهري اٽلي ۾ رهندڙ طور رجسٽرڊ آهن، جيڪي سڀ کان وڏي مهاجر آباديءَ جي نمائندگي ڪن ٿا. === ٻوليون === {{Main|اٽلي جون ٻوليون|اطالوي ٻولي|علائقائي اطالوي|اطالوي ڳالهائيندڙن جي جاگرافيائي ورهاست}} [[File:Linguistic map of Italy.png|thumb|[[اٽلي جون ٻوليون|اٽلي ۾ ڳالهائي ويندڙ ٻولين]] جو نقشو]] اٽلي جي سرڪاري ٻولي اطالوي آهي.<ref name="lang">{{Cite web|title=Legge 15 Dicembre 1999, n. 482 "Norme in materia di tutela delle minoranze linguistiche storiche" pubblicata nella Gazzetta Ufficiale n. 297 del 20 dicembre 1999 |url=http://www.camera.it/parlam/leggi/99482l.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150512051856/http://www.camera.it/parlam/leggi/99482l.htm|archive-date=12 May 2015|access-date=2 December 2014|publisher=[[Italian Parliament]]}}</ref><ref>Statuto Speciale per il Trentino-Alto Adige, Art. 99</ref> دنيا ۾ اندازاً 64 ملين مقامي اطالوي ڳالهائيندڙ آهن،<ref>[https://www.ethnologue.com/language/ita Italian language] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20150730230004/http://www.ethnologue.com/language/ita|date=30 July 2015}} Ethnologue.com; {{Cite web|date=February 2006|title=Eurobarometer – Europeans and their languages|url=http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/ebs/ebs_243_sum_en.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110430202903/http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/ebs/ebs_243_sum_en.pdf|archive-date=30 April 2011|format=485{{spaces}}KB}}; [[Nationalencyklopedin]] "Världens 100 största språk 2007" The World's 100 Largest Languages in 2007</ref> ۽ ٻيا 21 ملين ان کي ٻي ٻولي طور استعمال ڪن ٿا.<ref>[http://www2.le.ac.uk/departments/modern-languages/lal/languages%20at%20lal/italian Italian language] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20140502004444/http://www2.le.ac.uk/departments/modern-languages/lal/languages%20at%20lal/italian|date=2 May 2014}} University of Leicester</ref> اطالوي اڪثر مقامي طور [[علائقائي اطالوي|علائقائي لهجي]] طور ڳالهائي ويندي آهي، جنهن کي اٽلي جي علائقائي ۽ اقليتي ٻولين سان نه ملائڻ گهرجي؛<ref>{{Cite web|title=UNESCO Atlas of the World's Languages in danger|url=http://www.unesco.org/languages-atlas/index.php|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20161218184822/http://www.unesco.org/languages-atlas/index.php|archive-date=18 December 2016|access-date=2 January 2018|publisher=UNESCO}}; {{Cite encyclopedia|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297241/Italian-language|title=Italian language|encyclopedia=Encyclopædia Britannica|date=3 November 2008|access-date=19 November 2009|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20091129081859/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297241/Italian-language|archive-date=29 November 2009}}</ref> تنهن هوندي به، 20هين صديءَ دوران قومي تعليمي نظام جي قيام سان علائقائي لهجن ۾ گهٽتائي آئي. معيار سازي 1950ع ۽ 1960ع واري ڏهاڪن ۾ معاشي واڌ ۽ [[اٽلي جو ميڊيا|ماس ميڊيا]] ۽ ٽيليويزن جي اڀار سبب وڌيڪ پکڙجي وئي. ٻارهن "تاريخي اقليتي ٻوليون" رسمي طور تسليم ٿيل آهن: البانيائي، [[ڪاتالان ٻولي|ڪاتالان]]، جرمن، يوناني، سلووين، ڪروئيشيائي، فرينچ، فرينڪو-پروونسل، فريوليائي، [[لادين ٻولي|لادين]]، [[اوڪسيٽان ٻولي|اوڪسيٽان]]، ۽ سارڊينيائي.<ref name="lang"/> انهن مان چار کي پنهنجي لاڳاپيل علائقن ۾ گڏيل سرڪاري حيثيت حاصل آهي: اوستا وادي ۾ فرينچ؛<ref>L.cost. 26 febbraio 1948, n. 4, Statuto speciale per la Valle d'Aosta</ref> [[ڏکڻ ٽائرول]] ۾ جرمن، ۽ ساڳئي صوبي جي ڪجهه حصن ۽ پاڙيسري ترينتينو جي ڪجهه حصن ۾ لادين؛<ref>L.cost. 26 febbraio 1948, n. 5, Statuto speciale per il Trentino-Alto Adige</ref> ۽ [[سلووين ٻولي|سلووين]] [[ٽريئستي صوبو|ٽريئستي]]، [[گوريزيا صوبو|گوريزيا]] ۽ [[اوديني صوبو|اوديني]] جي صوبن ۾.<ref>L. cost. 31 gennaio 1963, n. 1, Statuto speciale della Regione Friuli-Venezia Giulia</ref> ٻين Ethnologue، ISO ۽ UNESCO ٻولين کي اطالوي قانون تحت تسليم نه ڪيو ويو آهي. فرانس وانگر، اٽلي به [[علائقائي يا اقليتي ٻولين لاءِ يورپي چارٽر]] تي صحيح ڪئي آهي، پر ان جي توثيق نه ڪئي آهي.<ref>{{Cite web|title=Ready for Ratification|url=https://rm.coe.int/European-centre-for-minority-issues-vol-1-/1680737191|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20180103133317/https://rm.coe.int/European-centre-for-minority-issues-vol-1-/1680737191|archive-date=3 January 2018|publisher=[[European Centre for Minority Issues]] }}</ref><ref>elen.ngo: [https://elen.ngo/2023/10/11/elen-calls-on-italy-to-ratify-the-european-charter-for-regional-or-minority-languages-at-its-meeting-in-sardinia/ ''ELEN calls on Italy to ratify the European Charter for Regional or Minority Languages at its meeting in Sardinia''] (11 October 2023)</ref> تازو اميگريشن سبب، اٽلي ۾ اهڙيون وڏيون آباديون آهن جن جي مادري ٻولي اطالوي يا ڪا علائقائي ٻولي نه آهي. [[اطالوي قومي شمارياتي ادارو]] موجب، 2012ع ۾ پرڏيهي رهواسين ۾ رومانوي سڀ کان عام مادري ٻولي هئي: لڳ ڀڳ 800,000 ماڻهو رومانوي کي پنهنجي پهرين ٻولي طور ڳالهائين ٿا (6 سال ۽ ان کان مٿي عمر وارن پرڏيهي رهواسين جو 22%). ٻيون عام مادري ٻوليون عربي (475,000 کان وڌيڪ ماڻهن طرفان ڳالهائي ويندڙ؛ پرڏيهي رهواسين جو 13%)، البانيائي (380,000)، ۽ اسپيني (255,000) هيون.<ref>{{Cite web|date=24 July 2014|title=Linguistic diversity among foreign citizens in Italy|url=http://www.istat.it/en/archive/129304|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140730134706/http://www.istat.it/en/archive/129304|archive-date=30 July 2014|access-date=27 July 2014|publisher=Italian National Institute of Statistics}}</ref> === مذهب === {{Main|اٽلي ۾ مذهب|اٽلي ۾ ڪيٿولڪ چرچ}} {{See also|اٽلي ۾ ڪيٿيڊرلز جي فهرست}} [[File:PonteSantAngeloRom.jpg|thumb|upright=1.1|[[سينٽ پيٽرز بيسيليڪا]] [[ٽائبر]] کان ڏسڻ ۾؛ پٺيان [[ويٽيڪن ٽڪري]] ۽ ساڄي طرف روم ۾ [[ڪاستل سانت اينجلو]]. بيسيليڪا ۽ ٽڪري ٻئي [[ويٽيڪن سٽي]] جي [[گڏيل قومن جي جنرل اسيمبلي جا مبصر|خودمختيار رياست]] جو حصو آهن، جيڪا [[ڪيٿولڪ چرچ]] جي [[هولي سي]] آهي.]] [[هولي سي]]، يعني [[روم جو ڊائوسيس|روم جو اسقفي اختيار]]، [[ويٽيڪن سٽي]] ۽ عالمي [[ڪيٿولڪ چرچ]] جي حڪومت تي مشتمل آهي. ان کي هڪ [[خودمختياري|خودمختيار]] اداري طور تسليم ڪيو ويو آهي، جنهن جو سربراهه پوپ آهي، جيڪو [[روم جو اسقف]] پڻ آهي، جنهن سان سفارتي لاڳاپا برقرار رکي سگهجن ٿا.<ref>Text taken directly from {{Cite web|title=Country Profile: Vatican City State|url=http://www.fco.gov.uk/en/travel-and-living-abroad/travel-advice-by-country/country-profile/europe/holy-see|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20101231084624/http://www.fco.gov.uk/en/travel-and-living-abroad/travel-advice-by-country/country-profile/europe/holy-see|archive-date=31 December 2010|access-date=5 February 2016}} (viewed on 14 December 2011), on the website of the British Foreign & Commonwealth Office.</ref>{{Efn|هولي سي جي خودمختياري ڪيترن ئي بين الاقوامي معاهدن ۾ صراحت سان تسليم ڪئي وئي آهي ۽ خاص طور 11 فيبروري 1929ع جي [[لاٽران معاهدو]] جي آرٽيڪل 2 ۾ زور ڏنو ويو آهي، جنهن ۾ "اٽلي بين الاقوامي معاملن ۾ هولي سي جي خودمختياري کي، ان جي روايتن ۽ دنيا ڏانهن ان جي مشن جي ضرورتن مطابق، هڪ لازمي وصف طور تسليم ڪري ٿو" ([http://www.aloha.net/~mikesch/treaty.htm Lateran Treaty, English translation]).}} اٽلي تاريخي طور ڪيٿولڪ ازم جي غلبي هيٺ رهيو آهي.<ref name="Dell'orto">{{Cite web|last=Dell'orto|first=Giovanna|date=5 October 2023|title=The Nones: Italy|url=https://projects.apnews.com/features/2023/the-nones/the-nones-italy.html|access-date=6 October 2023|work=[[Associated Press News]]|archive-date=5 October 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20231005133701/https://projects.apnews.com/features/2023/the-nones/the-nones-italy.html|url-status=live}}; {{Cite web|last=Dell'orto|first=Giovanna|date=5 October 2023|title=From cradle to casket, life for Italians changes as Catholic faith loses relevance|url=https://apnews.com/article/italy-nonreligious-catholic-life-changes-fb808ce37daba3ce222e57a51c7d9187|access-date=6 October 2023|work=Associated Press News|archive-date=7 October 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20231007220721/https://apnews.com/article/italy-nonreligious-catholic-life-changes-fb808ce37daba3ce222e57a51c7d9187|url-status=live}}</ref> گهڻا ڪيٿولڪ نالي ماتر آهن؛ [[ايسوسيئيٽيڊ پريس]] [[اٽلي ۾ ڪيٿولڪ چرچ|اطالوي ڪيٿولڪ ازم]] کي "نالي ماتر قبول ڪيل پر گهٽ ئي عمل ڪيل" قرار ڏنو.<ref name="Dell'orto"/> لڳ ڀڳ 2010ع ۾، اٽلي وٽ دنيا جي [[ملڪ موجب ڪيٿولڪ چرچ|پنجين وڏي ڪيٿولڪ آبادي]] ۽ يورپ جي سڀ کان وڏي ڪيٿولڪ آبادي هئي.<ref>{{Cite web|date=13 February 2013|title=The Global Catholic Population|url=https://www.pewforum.org/2013/02/13/the-global-catholic-population|website=Pew Research Center's Religion & Public Life Project|access-date=21 November 2020|archive-date=25 November 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20201125003604/https://www.pewforum.org/2013/02/13/the-global-catholic-population/|url-status=live}}</ref><ref>The Holy See publishes a 'Statistical Yearbook of the Church' every year.</ref> 1985ع کان، ڪيٿولڪ ازم هاڻي [[رياستي مذهب]] ناهي رهيو.<ref>{{Cite news|date=4 June 1985|title=Catholicism No Longer Italy's State Religion|url=http://articles.sun-sentinel.com/1985-06-04/news/8501220260_1_italian-state-new-agreement-church|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20131020143004/http://articles.sun-sentinel.com/1985-06-04/news/8501220260_1_italian-state-new-agreement-church|archive-date=20 October 2013|access-date=7 September 2013|work=[[Sun Sentinel]]}}</ref> 2011ع ۾، اقليتي عيسائي عقيدن ۾ اندازاً 15 لک آرتھوڊوڪس عيسائي شامل هئا، جڏهن ته [[پروٽيسٽنٽ ازم]] جي پيروڪارن جو انگ وڌي رهيو آهي.<ref>{{Cite book|last=Leustean|first=Lucian N.|title=Eastern Christianity and Politics in the Twenty-First Century|date=2014|publisher=Routledge|isbn=978-0-4156-8490-3|page=723}}</ref> اٽلي صدين کان انهن يهودين کي پناهه ڏيندو رهيو آهي، جن کي ٻين ملڪن، خاص طور تي [[اسپين]]، مان جلاوطن ڪيو ويو هو. بهرحال، [[هولوڪاسٽ]] دوران تقريباً 20 سيڪڙو اطالوي يهودي ماريا ويا هئا.<ref>{{Cite book |last=Dawidowicz, Lucy S. |title=The war against the Jews, 1933–1945 |publisher=Bantam Books |year=1986 |isbn=978-0-5533-4302-1 |location=New York}} p. 403.</ref> ان سان گڏ ٻي عالمي جنگ کان اڳ ۽ پوءِ لڏپلاڻ جي نتيجي ۾ اڄ اٽلي ۾ لڳ ڀڳ 28,000 يهودي رهجي ويا آهن.<ref>{{Cite web|title=The Jewish Community of Italy (Unione delle Comunita Ebraiche Italiane)|url=http://www.eurojewcong.org/communities/italy.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20130313095857/http://www.eurojewcong.org/communities/italy.html|archive-date=13 March 2013|access-date=25 August 2014|publisher=The European Jewish Congress}}</ref> اٽلي ۾ 120,000 هندو<ref>{{Cite web|date=4 November 2019|title=Eurispes, risultati del primo Rapporto di ricerca su "L'Induismo in Italia"|url=https://eurispes.eu/news/eurispes-risultati-del-primo-rapporto-di-ricerca-su-linduismo-in-italia|access-date=31 December 2021|language=it|archive-date=31 December 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20211231223926/https://eurispes.eu/news/eurispes-risultati-del-primo-rapporto-di-ricerca-su-linduismo-in-italia/|url-status=live}}</ref> ۽ 70,000 سک پڻ رهن ٿا.<ref>{{Cite web|date=15 November 2004|title=NRI Sikhs in Italy|url=http://www.nriinternet.com/EUROPE/ITALY/2004/111604Gurdwara.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110207031755/http://nriinternet.com/EUROPE/ITALY/2004/111604Gurdwara.htm|archive-date=7 February 2011|access-date=30 October 2010|publisher=Nriinternet.com}}</ref> رياست هڪ نظام تحت، جيڪو [[اٺ في هزار]] (''Otto per mille'') جي نالي سان سڃاتو وڃي ٿو، تسليم ٿيل مذهبي برادرين کي آمدني ٽيڪس مان حصو منتقل ڪري ٿي. عيسائي، يهودي، ٻڌ ۽ هندو برادرين کي عطيا ڏيڻ جي اجازت آهي؛ بهرحال، اسلام هن نظام کان ٻاهر آهي، ڇاڪاڻ⁠تہ ڪنهن به مسلم برادري حڪومت سان باضابطه معاهدو نه ڪيو آهي.<ref>{{Cite web|date=7 April 2003|title=Italy: Islam denied income tax revenue – Adnkronos Religion|url=http://www.adnkronos.com/AKI/English/Religion/?id=3.1.880028077|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130620070907/http://www.adnkronos.com/AKI/English/Religion/?id=3.1.880028077|archive-date=20 June 2013|access-date=2 June 2013|publisher=Adnkronos.com}}</ref> جيڪي ٽيڪس ڏيندڙ ڪنهن مذهب جي مالي مدد نٿا ڪرڻ چاهين، تن جو حصو فلاحي نظام ۾ شامل ڪيو ويندو آهي.<ref>[http://documenti.camera.it/Leg16/dossier/Testi/BI0350.htm#_Toc278992388 Camera dei deputati Dossier BI0350] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130927211619/http://documenti.camera.it/Leg16/dossier/Testi/BI0350.htm|date=27 September 2013}}. Documenti.camera.it (10 March 1998). Retrieved 12 July 2013.</ref> === تعليم === {{Main|اٽلي ۾ تعليم}} [[File:Archiginnasio ora blu Bologna.jpg|thumb|[[بولونيا يونيورسٽي]]، جيڪا 1088ع ۾ قائم ٿي، دنيا جي [[مسلسل هلندڙ قديم ترين يونيورسٽين جي فهرست|مسلسل هلندڙ قديم ترين يونيورسٽي]] آهي.]] تعليم ڇهن کان سورهن سالن جي عمر تائين لازمي ۽ مفت آهي،<ref>{{Cite web|title=Law 27 December 2007, n.296 |url=http://www.camera.it/parlam/leggi/06296l.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20121206012402/http://www.camera.it/parlam/leggi/06296l.htm|archive-date=6 December 2012|access-date=30 September 2012|publisher=Italian Parliament}}</ref> ۽ اها پنجن مرحلن تي مشتمل آهي: ڪنڊرگارٽن، پرائمري اسڪول، هيٺيون ثانوي اسڪول، مٿيون ثانوي اسڪول ۽ يونيورسٽي.<ref>{{Cite web|title=Human Development Reports|url=http://hdr.undp.org/en/media/HDR_20072008_EN_Complete.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110429033726/http://hdr.undp.org/en/media/HDR_20072008_EN_Complete.pdf|archive-date=29 April 2011|access-date=18 January 2014|publisher=Hdr.undp.org}}</ref> پرائمري اسڪول اٺ سال هلندو آهي. شاگردن کي اطالوي ٻولي، انگريزي، رياضي، قدرتي سائنسون، تاريخ، جاگرافي، سماجي اڀياس، جسماني تعليم ۽ بصري ۽ موسيقي فنون ۾ بنيادي تعليم ڏني ويندي آهي. ثانوي تعليم پنج سال جاري رهندي آهي ۽ ان ۾ ٽن روايتي قسمن جا اسڪول شامل آهن، جيڪي مختلف علمي سطحن تي ڌيان ڏين ٿا: ''[[اٽلي ۾ ثانوي تعليم#ليچيو|ليچيو]]'' شاگردن کي ڪلاسيڪي يا سائنسي نصاب سان يونيورسٽي تعليم لاءِ تيار ڪري ٿو، جڏهن ته ''[[اِسٽيٽوٽو ٽيڪنيڪو]]'' ۽ ''[[اِسٽيٽوٽو پروفيشونالي]]'' شاگردن کي پيشيوراڻين شعبن لاءِ تيار ڪن ٿا. 2018ع ۾، ثانوي تعليم جو جائزو وٺندي ان کي [[او اي سي ڊي]] ملڪن جي اوسط کان هيٺ قرار ڏنو ويو.<ref name="oecd.org">{{Cite web|title=PISA 2018 results|url=https://www.oecd.org/pisa/publications/pisa-2018-results.htm|access-date=6 April 2021|website=oecd.org|archive-date=3 December 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20191203141933/https://www.oecd.org/pisa/publications/pisa-2018-results.htm|url-status=live}}</ref> اٽلي پڙهائي ۽ سائنس ۾ او اي سي ڊي جي اوسط کان هيٺ ۽ رياضي ۾ اوسط جي ويجهو رهيو.<ref name="oecd.org"></ref> اتر ۽ ڏکڻ جي اسڪولن جي ڪارڪردگيءَ ۾ نمايان فرق موجود آهي؛ اتر جا اسڪول تقريباً اوسط جي برابر نتيجا ڏين ٿا، جڏهن ته ڏکڻ جا نتيجا گهڻو ڪمزور رهيا آهن.<ref>{{Cite web|title=The literacy divide: territorial differences in the Italian education system|url=http://new.sis-statistica.org/wp-content/uploads/2013/10/CO09-The-literacy-divide-territorial-differences-in-the-Italian.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20151117015624/http://new.sis-statistica.org/wp-content/uploads/2013/10/CO09-The-literacy-divide-territorial-differences-in-the-Italian.pdf|archive-date=17 November 2015|access-date=16 November 2015|publisher=Parthenope University of Naples}}</ref> اعليٰ تعليم [[اٽلي جي يونيورسٽين جي فهرست|سرڪاري يونيورسٽين]]، خانگي يونيورسٽين ۽ معزز ۽ چونڊيل [[اٽلي جا اعليٰ گريجوئيٽ اسڪول|اعليٰ گريجوئيٽ اسڪولن]] جي وچ ۾ ورهايل آهي، جهڙوڪ [[اسڪولا نورمالي سپيريئوري دي پيزا]]. 2019ع ۾ 33 اطالوي يونيورسٽيون دنيا جي مٿين 500 يونيورسٽين ۾ شامل هيون.<ref>{{Cite web|year=2019|title=Number of top-ranked universities by country in Europe|url=https://jakubmarian.com/number-of-top-ranked-universities-by-country-in-europe|publisher=jakubmarian.com|access-date=18 May 2019|archive-date=18 May 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20190518113438/https://jakubmarian.com/number-of-top-ranked-universities-by-country-in-europe/|url-status=live}}</ref> [[بولونيا يونيورسٽي]]، جيڪا 1088ع ۾ قائم ٿي، اڃا تائين هلندڙ [[قديم ترين يونيورسٽي]] آهي<ref>Nuria Sanz, Sjur Bergan: "The heritage of European universities", 2nd edition, Higher Education Series No. 7, Council of Europe, 2006. ISBN 978-92-871-6121-5. p. 136.</ref> ۽ يورپ جي اهم علمي ادارن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite news|date=3 July 2017|title=Censis, la classifica delle università: Bologna ancora prima|url=http://bologna.repubblica.it/cronaca/2017/07/03/news/censis_la_classifica_delle_universita_bologna_ancora_prima-169846308|work=La Repubblica|access-date=10 September 2018|archive-date=10 September 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20180910204704/https://bologna.repubblica.it/cronaca/2017/07/03/news/censis_la_classifica_delle_universita_bologna_ancora_prima-169846308/|url-status=live}}</ref> [[بوڪوني يونيورسٽي]]، [[يونيورسيتا ڪاتوليڪا دل ساڪرو ڪوئوري]]، [[لوئيس يونيورسٽي]]، [[پولي ٽيڪنيڪ يونيورسٽي آف ٽورين]]، [[پولي ٽيڪنيڪ يونيورسٽي آف ميلان]]، [[ساپئينزا يونيورسٽي آف روم]] ۽ [[يونيورسٽي آف ميلان]] پڻ بهترين يونيورسٽين ۾ شمار ٿين ٿيون.<ref>{{Cite web|year=2015|title=Academic Ranking of World Universities 2015 |url=http://www.shanghairanking.com/ARWU2015.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20151030134046/http://www.shanghairanking.com/ARWU2015.html|archive-date=30 October 2015|access-date=29 October 2015|publisher=Shanghai Ranking Consultancy}}</ref> === صحت === {{Main|اٽلي ۾ صحت}} {{See also|اٽلي ۾ صحت جي سار سنڀال}} [[File:Oil-1383546 1920.jpg|thumb|right|[[زيتون جو تيل]] ۽ ڀاڄيون بحيرۂ روم واري خوراڪ جو مرڪزي حصو آهن.<ref>{{Cite journal|last1=Duarte, A.|last2=Fernandes, J.|last3=Bernardes, J.|last4=Miguel, G.|year=2016|title=Citrus as a Component of the Mediterranean Diet|url=https://www.researchgate.net/publication/311911612|journal=Journal of Spatial and Organizational Dynamics|volume=4|pages=289–304|access-date=26 January 2021|archive-date=1 October 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20181001220519/https://www.researchgate.net/publication/311911612|url-status=live}}</ref>]] اٽلي ۾ 2015ع دوران مردن جي متوقع عمر 80.5 سال ۽ عورتن جي 84.8 سال هئي، جنهن سبب ملڪ دنيا ۾ [[متوقع عمر موجب ملڪن جي فهرست|پنجين نمبر]] تي رهيو.<ref>{{Cite web|year=2016|title=World Health Statistics 2016: Monitoring health for the SDGs Annex B: tables of health statistics by country, WHO region and globally |url=https://www.who.int/gho/publications/world_health_statistics/2016/Annex_B/en|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20160623023234/http://www.who.int/gho/publications/world_health_statistics/2016/Annex_B/en|archive-date=23 June 2016|access-date=27 June 2016|publisher=World Health Organization}}</ref> ٻين اولهندي ملڪن جي ڀيٽ ۾، اٽلي ۾ بالغن ۾ موٽاپي جي شرح گهٽ آهي، جيڪا 10 سيڪڙو کان گهٽ آهي<ref>{{Cite web|title=Global Prevalence of Adult Obesity|url=http://www.iotf.org/database/documents/GlobalPrevalenceofAdultObesity16thDecember08.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20090327044232/http://www.iotf.org/database/documents/GlobalPrevalenceofAdultObesity16thDecember08.pdf|archive-date=27 March 2009|access-date=29 January 2008|publisher=[[انٽرنيشنل اوبيسٽي ٽاسڪ فورس]]}}</ref>، ڇاڪاڻ⁠تہ [[بحيرۂ روم واري غذا]] جا صحت وارا فائدا تمام اهم آهن.<ref>{{Cite journal|last1=Dinu|first1=M|last2=Pagliai|first2=G|last3=Casini|first3=A|author-link3=اينجلا ڪاسيني|last4=Sofi|first4=F|date=10 May 2017|title=Mediterranean diet and multiple health outcomes: an umbrella review of meta-analyses of observational studies and randomised trials.|journal=European Journal of Clinical Nutrition|volume=72|issue=1|pages=30–43|doi=10.1038/ejcn.2017.58|pmid=28488692|s2cid=7702206|hdl-access=free|hdl=2158/1081996}}</ref> 2013ع ۾، اٽلي جي ترغيب تي [[يونيسڪو]]، بحيرۂ روم واري غذا کي اٽلي، [[مراڪش]]، [[اسپين]]، [[پرتگال]]، [[يونان]]، [[قبرص]] ۽ [[ڪروئيشيا]] جي [[انسانيت جي غير مادي ثقافتي ورثي جي نمائنده فهرست]] ۾ شامل ڪيو.<ref>{{Cite web|title=UNESCO Culture Sector, Eighth Session of the Intergovernmental Committee (8.COM) – from 2 to 7 December 2013 |url=http://www.unesco.org/culture/ich/index.php?lg=en&pg=00473|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131220125948/http://www.unesco.org/culture/ich/index.php?lg=en&pg=00473|archive-date=20 December 2013|access-date=3 April 2014}}; {{Cite web|url=http://www.unesco.org/culture/ich/index.php?lg=en&pg=00011&RL=00884|access-date=3 April 2014|title=UNESCO – Culture – Intangible Heritage – Lists & Register – Inscribed Elements – Mediterranean Diet| url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140415064011/http://www.unesco.org/culture/ich/index.php?lg=en&pg=00011&RL=00884|archive-date=15 April 2014}}</ref> روزانو سگريٽ پيئندڙن جو تناسب 2012ع ۾ 22 سيڪڙو هو، جيڪو 2000ع جي 24 سيڪڙو کان گهٽ هو، پر [[او اي سي ڊي]] جي اوسط کان مٿي هو.<ref>{{Cite web|year=2014|title=OECD Health Statistics 2014 How Does Italy Compare? |url=http://www.oecd.org/els/health-systems/Briefing-Note-ITALY-2014.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20150924133234/http://www.oecd.org/els/health-systems/Briefing-Note-ITALY-2014.pdf|archive-date=24 September 2015|publisher=OECD}}</ref> 2005ع کان وٺي، عوامي هنڌن تي سگريٽ نوشي کي "خاص طور تي هوادار ڪمرن" تائين محدود ڪيو ويو آهي.<ref>{{Cite news|title=Smoking Ban Begins in Italy {{!}} Europe {{!}} DW.COM {{!}} 10 January 2005|url=http://www.dw.com/en/smoking-ban-begins-in-italy/a-1453590|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150621143640/http://www.dw.com/en/smoking-ban-begins-in-italy/a-1453590|archive-date=21 June 2015|access-date=1 August 2010|publisher=[[ڊيوئچے ويلے]]}}</ref> 1978ع کان وٺي، رياست هڪ آفاقي عوامي صحت جو نظام هلائي رهي آهي.<ref>{{Cite web|title=Italy – Health|url=http://dev.prenhall.com/divisions/hss/worldreference/IT/health.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20090701064229/http://dev.prenhall.com/divisions/hss/worldreference/IT/health.html|archive-date=1 July 2009|access-date=2 August 2010|publisher=Dev.prenhall.com}}</ref> بهرحال، صحت جون خدمتون سڀني شهرين ۽ رهواسين کي هڪ گڏيل سرڪاري-خانگي نظام وسيلي مهيا ڪيون وڃن ٿيون. ان جو سرڪاري حصو [[سيرويتسيو سانيتاريو ناتسيونالي]] آهي، جيڪو صحت واري وزارت جي ماتحت منظم آهي ۽ علائقائي اختيارن جي حوالي ٿيل بنيادن تي هلائجي ٿو. 2020ع ۾ صحت تي خرچ [[مجموعي گهريلو پيداوار]] جو 10 سيڪڙو هو. اٽلي جو صحت وارو نظام لڳاتار دنيا جي بهترين نظامن ۾ شمار ٿيندو رهيو آهي؛<ref>{{Cite web|title=The World Health Organization's ranking of the world's health systems|url=http://www.photius.com/rankings/healthranks.html|access-date=7 September 2015|publisher=Photius.com|archive-date=5 January 2010|archive-url=https://web.archive.org/web/20100105190014/http://www.photius.com/rankings/healthranks.html|url-status=live}}; {{Cite news|date=20 March 2017|title=Italy's Struggling Economy Has World's Healthiest People|publisher=Bloomberg News|url=https://www.bloomberg.com/news/articles/2017-03-20/italy-s-struggling-economy-has-world-s-healthiest-people|access-date=9 December 2020|archive-date=6 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221006112037/https://www.bloomberg.com/news/articles/2017-03-20/italy-s-struggling-economy-has-world-s-healthiest-people|url-status=live}}</ref> [[عالمي صحت تنظيم]] (WHO) جي 2000ع سان لاڳاپيل تحقيق موجب، خرچن جي ڪارڪردگي ۽ شهرين کي عوامي علاج تائين رسائي جي لحاظ کان، فرانس کان پوءِ اٽلي وٽ دنيا جو ٻيون بهترين صحت وارو نظام هو.<ref>{{Cite journal |last1=Maio |first1=Vittorio |last2=Manzoli |first2=L |date=2002 |title=The Italian health care system: W.H.O. Ranking versus public perception. |url=https://www.researchgate.net/publication/285698246 |journal=P and T |volume=27 |pages=301–308}}</ref> == ثقافت == {{Main|اٽلي جي ثقافت}} اٽلي [[اولهندي تهذيب]] جي بنيادي جنم ڀومن مان هڪ ۽ هڪ [[ثقافتي سپر پاور]] آهي.<ref>Among others, Italy has been described as a "cultural superpower" by [https://www.washingtonpost.com/entertainment/coming-to-the-us-the-year-of-italian-culture-2013/2012/10/15/29f404a8-1703-11e2-9855-71f2b202721b_story.html ''دي واشنگٽن پوسٽ'']، آمريڪي صدر [[بارڪ اوباما]]، ۽ اڳوڻي پرڏيهي معاملن واري وزير [[جوليو تيرتسي دي سانت آگاتا]]. {{Cite web |url=http://www.arabnews.com/italy-cultural-superpower |title=Italy, a cultural superpower |date=2 June 2012 |access-date=25 January 2021 |archive-date=26 December 2014 |archive-url=https://web.archive.org/web/20141226231012/http://www.arabnews.com/italy-cultural-superpower |url-status=bot: unknown }}.</ref> ان جي ثقافت کي ڪيترين ئي علائقائي رسمن، مقامي طاقت جي مرڪزن ۽ سرپرستيءَ جي مرڪزن شڪل ڏني آهي.<ref>{{Cite book|last=Killinger|first=Charles|url=https://archive.org/details/culturecustomsof00char/page/3|title=Culture and customs of Italy|publisher=Greenwood Press|year=2005|isbn=978-0-3133-2489-5|edition=1. publ.|location=Westport, Conn.|page=[https://archive.org/details/culturecustomsof00char/page/3 3]}}</ref> ملڪ يورپ جي [[يورپ جي ثقافت|ثقافتي]] ۽ [[يورپ جي تاريخ|تاريخي]] ورثي ۾ اهم حصو وڌو آهي.<ref>{{Cite book|last=Cole|first=Alison|title=Virtue and magnificence: art of the Italian Renaissance courts|publisher=H.N. Abrams|year=1995|isbn=978-0-8109-2733-9|location=New York}}</ref> === معمارِي === {{Main|اطالوي معمارِي}} [[File:Reggia di Caserta - panoramio - Carlo Pelagalli (2).jpg|thumb|right|[[ڪاسيرتا جو شاهي محل]] دنيا ۾ سڀ کان وڏي اڳوڻي شاهي رهائشگاهه آهي.<ref>{{Cite web |last=Chronopoulou |first=Angeliki |date=23 January 2024 |title=Reggia Di Caserta Historical Overview |url=https://www.academia.edu/44592878 |access-date=23 January 2024 |website=Academia |language=English}}</ref><ref>{{Cite book|url=https://books.google.com/books?id=qTdlAQAAQBAJ|title=Dictionnaire amoureux de Versailles|first=Franck|last=FERRAND|date=24 October 2013|publisher=Place des éditeurs|isbn=9782259222679 |via=Google Books}}</ref>]] اٽلي پنهنجي معمارِي ڪاميابين لاءِ مشهور آهي،<ref>[http://www.justitaly.org/italy/italy-architecture.asp Architecture in Italy] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20120115053940/http://www.justitaly.org/italy/italy-architecture.asp|date=15 January 2012}}, ItalyTravel.com</ref> جهڙوڪ قديم روم طرفان محرابن، گنبذن ۽ ساڳين اڏاوتن جي تعمير، چوڏهين صديءَ جي آخر کان سورهين صديءَ تائين [[نشاۃ ثانيه واري معمارِي|نشاۃ ثانيه واري معمارِي تحريڪ]] جو بنياد، ۽ [[پيلاڊيئن ازم]] جو گهر هجڻ؛ اهو اهڙو انداز هو جنهن [[نوڪلاسيڪي معمارِي]] جهڙين تحريڪن کي متاثر ڪيو ۽ سڄي دنيا ۾ ملڪاڻن گهرن جي ڊزائنن تي اثر وڌو، خاص ڪري برطانيا ۽ آمريڪا ۾ سترهين صديءَ جي آخر کان ويهين صديءَ جي شروعات تائين. ڊزائنن جي هڪ مڃيل سلسلي جي شروعات سڀ کان پهرين يونانين ۽ اِيٽرسڪن ماڻهن ڪئي، جيڪو اڳتي وڌي ڪلاسيڪي رومي انداز تائين پهتو،<ref>Sear, Frank. [https://books.google.com/books?id=Rkdt_p6uvw0C&pg=PA10 ''Roman architecture.''] Cornell University Press, 1983. p. 10. Web. 23 September 2011.</ref> پوءِ نشاۃ ثانيه دوران ڪلاسيڪي رومي دور جي ٻيهر بحالي ٿي، ۽ اهو باروڪ دور تائين ارتقا ڪندو رهيو. باسيليڪا جو عيسائي تصور، جيڪو وچئين دور ۾ غالب معمارِي انداز بڻجي ويو، روم ۾ ايجاد ٿيو هو.<ref>[http://www.justitaly.org/italy/architecture/christian-byzanthine.asp Italy Architecture: Early Christian and Byzanthine] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130328131150/http://www.justitaly.org/italy/architecture/christian-byzanthine.asp|date=28 March 2013}}, ItalyTravel.com</ref> [[رومانسڪ معمارِي]]، جيڪا تقريباً 800ع کان 1100ع تائين عروج تي رهي، اطالوي معمارِي جي سڀ کان وڌيڪ زرخيز ۽ تخليقي دورن مان هڪ هئي، جڏهن [[پيزا جو جهڪيل مينار]] ۽ ميلان ۾ [[سينٽ امبروجيو جي باسيليڪا]] جهڙا شاهڪار تعمير ٿيا. اها رومي محرابن، رنگين شيشي وارن دريچن ۽ وڪڙيل ٿنڀن جي استعمال لاءِ مشهور هئي. اطالوي رومانسڪ معمارِي جي بنيادي جدت [[والٽ (معمارِي)|والٽ]] هئي، جيڪا ان کان اڳ اولهندي معمارِي ۾ ڪڏهن به نه ڏٺي وئي هئي.<ref>[http://www.justitaly.org/italy/architecture/romanesque.asp Italy Architecture: Romanesque] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130328120342/http://www.justitaly.org/italy/architecture/romanesque.asp|date=28 March 2013}}, ItalyTravel.com</ref> اطالوي معمارِي [[نشاۃ ثانيه]] دوران نمايان طور ارتقا ڪئي. [[فليپو برونيلليسڪي]] [[فلورينس گرجاگھر|فلورينس جي گرجاگھر]] لاءِ پنهنجي گنبذ وسيلي معمارِي ڊزائن ۾ حصو وڌو، جيڪو انجنيئرنگ جو اهڙو ڪارنامو هو، جيڪو قديم زماني کان پوءِ نه ڏٺو ويو هو.<ref>{{Cite book|last1=Campbell|first1=Stephen J|title=Italian Renaissance Art|last2=Cole|first2=Michael Wayne|publisher=Thames & Hudson Inc|year=2012|location=New York|pages=95–97}}</ref> اطالوي نشاۃ ثانيه واري معمارِي جي مشهور ڪاميابي [[سينٽ پيٽر جي باسيليڪا]] هئي، جنهن کي [[دوناٽو برامانتي]] سورهين صديءَ جي شروعات ۾ ڊزائن ڪيو. [[اندريا پيلاڊيو]] پنهنجي ڊزائن ڪيل ولاز ۽ محلن وسيلي سڄي اولهندي يورپ جي معمارن تي اثر وڌو.<ref>{{Cite web|title=City of Vicenza and the Palladian Villas of the Veneto|url=https://whc.unesco.org/en/list/712|website=UNESCO World Heritage Centre}}</ref> [[باروڪ معمارِي|باروڪ دور]] شاندار اطالوي معمار پيدا ڪيا. پوئين باروڪ ۽ [[روڪوڪو]] معمارِي جو سڀ کان اصلي ڪم [[ستوپينيجي جو شڪار محل]] آهي.<ref>R. De Fusco, ''A thousand years of architecture in Europe'', pg. 443.</ref> 1752ع ۾، [[لوئيجي وانويتيلي]] [[ڪاسيرتا جو شاهي محل]] تعمير ڪرڻ شروع ڪيو.<ref>{{Cite book|last=Hersey|first=George|title=Architecture and Geometry in the Age of the Baroque|publisher=University of Chicago Press|year=2001|isbn=0-2263-2784-1|location=Chicago|page=119}}</ref> ارڙهين صديءَ جي آخر ۽ اڻويهين صديءَ جي شروعات ۾، اٽلي [[نوڪلاسيڪي معمارِي|نوڪلاسيڪي معمارِي تحريڪ]] کان متاثر ٿيو. ولاز، محل، باغ، اندروني سجاوٽ ۽ فن ٻيهر قديم رومي ۽ يوناني موضوعن تي ٻڌل ٿيڻ لڳا.<ref>[http://www.justitaly.org/italy/architecture/neoclassicism.asp Italy Architecture: Neoclassicism] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130328084932/http://www.justitaly.org/italy/architecture/neoclassicism.asp|date=28 March 2013}}, ItalyTravel.com</ref> [[اطالوي فاشزم|فاشسٽ دور]] دوران، نام نهاد "[[نويچينتو تحريڪ]]" عروج تي آئي، جيڪا سامراجي روم جي ٻيهر دريافت تي ٻڌل هئي. [[مارچيلو پياچينتيني]]، جيڪو شهرن جي شهري تبديليءَ جو ذميوار هو، سادي بڻايل نوڪلاسيڪيت جو هڪ روپ جوڙيو.<ref>{{Cite news|title=Renzo Piano|url=https://www.nytimes.com/topic/person/renzo-piano|access-date=20 August 2017|work=The New York Times}}</ref> === بصري فن === {{Main|اطالوي فن}} [[File:Leonardo da Vinci (1452-1519) - The Last Supper (1495-1498).jpg|thumb|''[[آخري دعوت (ليونارڊو دا ونچي)|آخري دعوت]]'' (1494–1499)، [[ليونارڊو دا ونچي]]، [[سانتا ماريا ديللي گراتسي، ميلان|سانتا ماريا ديللي گراتسي جو گرجاگھر]]، ميلان]] اطالوي بصري فنن جي تاريخ [[اولهندي مصوري]] لاءِ اهم آهي. [[رومي فن]] يونان کان متاثر هو ۽ ان کي قديم يوناني مصوريءَ جو وارث سمجهي سگهجي ٿو. رومي مصوريءَ مان رڳو ديواري مصوريون باقي بچيون آهن.<ref>{{Cite web|title=Roman Painting|url=http://www.art-and-archaeology.com/roman/painting.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130726163006/http://art-and-archaeology.com/roman/painting.html|archive-date=26 July 2013|publisher=art-and-archaeology.com}}</ref> انهن ۾ [[ٽرومپ لوئيل]]، ڪاذب منظرڪشي ۽ خالص منظرنگاريءَ جا سڀ کان پهريان مثال شامل ٿي سگهن ٿا.<ref>{{Cite web|title=Roman Wall Painting|url=http://www.accd.edu/sac/vat/arthistory/arts1303/Rome4.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20070319123717/http://www.accd.edu/sac/vat/arthistory/arts1303/Rome4.htm|archive-date=19 March 2007|publisher=accd.edu}}</ref> اطالوي نشاۃ ثانيه کي مصوريءَ جو [[سونهري دور (استعارو)|سونهري دور]] سمجهيو وڃي ٿو، جيڪو پندرهين صديءَ کان سورهين صديءَ جي آخر تائين پکڙيل هو ۽ اٽلي کان ٻاهر به وڏو اثر رکندڙ هو. [[مساچچو]]، [[فليپو لپي]]، [[تنتوريتو]]، [[ساندرو بوتيچيللي]]، [[ليونارڊو دا ونچي]]، [[مائيڪل اينجلو]]، [[رافائيل]] ۽ [[تيتسيان]] جهڙن فنڪارن [[منظرڪشي (گرافڪ)|منظرڪشي]] جي استعمال ذريعي مصوريءَ کي وڌيڪ بلند سطح تي پهچايو. مائيڪل اينجلو مجسما ساز طور پڻ سرگرم هو؛ سندس ڪمن ۾ ''[[ڊيوڊ (مائيڪل اينجلو)|ڊيوڊ]]''، ''[[پيتا (مائيڪل اينجلو)|پيتا]]'' ۽ ''[[موسى (مائيڪل اينجلو)|موسى]]'' جهڙا شاهڪار شامل آهن. پندرهين ۽ سورهين صديءَ ۾، [[اعليٰ نشاۃ ثانيه]] هڪ اندازي فن کي جنم ڏنو، جنهن کي [[مينرزم]] چيو وڃي ٿو. سورهين صديءَ جي شروعات واري فن کي نمايان ڪندڙ متوازن ترتيبن ۽ منظرڪشيءَ ڏانهن عقلي طريقيڪار جي جاءِ تي، مينرسٽ فنڪارن بي ثباتي، بناوٽ ۽ شڪ کي اختيار ڪيو. [[پيئرو ديللا فرانچيسڪا]] جا بي چين نه ٿيندڙ چهرا ۽ اشارا ۽ رافائيل جون پرسڪون مريمون، [[پونتورمو]] جي پريشان اظهار ۽ [[ايل گريڪو]] جي جذباتي شدت سان بدلجي ويون. [[File:Sandro Botticelli - La nascita di Venere - Google Art Project - edited.jpg|thumb|''[[وينس جو جنم]]'' (1484–1486)، [[ساندرو بوتيچيللي]]، [[اُففيتسي گيلري]]، فلورينس]] سترهين صديءَ ۾، [[اطالوي باروڪ]] جي عظيم ترين مصورن ۾ [[ڪاراواجو]]، [[آرتيميسيا جينتيليسڪي]]، [[ڪارلو ساراسيني]] ۽ [[بارتولوميو مانفريدي]] شامل آهن. ارڙهين صديءَ ۾، [[اطالوي روڪوڪو فن|اطالوي روڪوڪو]] بنيادي طور [[ارڙهين صديءَ جو فرانسيسي فن|فرانسيسي]] [[روڪوڪو]] کان متاثر هو. اطالوي نوڪلاسيڪي مجسما سازي، [[انتونيو ڪانووا]] جي عريان مجسمن سان گڏ، تحريڪ جي مثالي رخ تي مرڪوز رهي. اڻويهين صديءَ ۾، رومانوي مصورن ۾ [[فرانچيسڪو هايز]] ۽ [[فرانچيسڪو پوديستي]] شامل هئا. [[امپريشنزم]] فرانس کان اٽلي ۾ ''[[ماڪيايولي]]'' وسيلي آيو، ۽ [[حقيقت نگاري (فنون)|حقيقت نگاري]] [[جوآڪينو توما]] ۽ [[جيوسيپي پيلليتسا دا وولپيدو]] وسيلي آئي. ويهين صديءَ ۾، [[مستقبل نگاري]] سان گڏ، اٽلي مصوري ۽ مجسما سازيءَ جي ارتقا ۾ ٻيهر هڪ بنيادي ملڪ طور اڀريو. مستقبل نگاريءَ کان پوءِ [[جورجو دي ڪيريڪو]] جون مابعدالطبيعي مصوريون آيون، جن [[سررئيلسٽن]] تي اثر وڌو.<ref>Gale, Matthew. "Pittura Metafisica". ''Grove Art Online. Oxford Art Online''. Oxford University Press. Web.</ref> === ادب === {{Main|اطالوي ادب}} رسمي لاطيني ادب 240 ق.م. ۾ شروع ٿيو، جڏهن روم ۾ پهريون اسٽيج ڊرامو پيش ڪيو ويو.<ref>Duckworth, George Eckel. [https://books.google.com/books?id=BuLEo5U9sb0C&pg=PA3 ''The nature of Roman comedy: a study in popular entertainment.''] University of Oklahoma Press, 1994. p. 3. Web. 15 October 2011.</ref> لاطيني ادب انتهائي اثرائتو هو ۽ اڄ به آهي، جنهن ۾ ڪيترائي ليکڪ، شاعر، فلسفي ۽ مؤرخ شامل آهن، جهڙوڪ [[پليني دي ايلڊر]]، [[پليني دي ينگر]]، [[ورجل]]، [[هوريس]]، [[پروپرشيس]]، [[اووڊ]] ۽ [[ليوي]]. رومي پنهنجي زباني روايت، شاعري، ڊرامي ۽ قطعات لاءِ مشهور هئا.<ref>{{Cite book|url={{Google books|LHA_SydyKOYC|page=PA39|keywords=|text=|plainurl=yes}}|title=Poetry and Drama: Literary Terms and Concepts.|date=2011|publisher=The Rosen Publishing Group|isbn=978-1-6153-0490-5|access-date=18 October 2011}}</ref> تيرهين صديءَ جي شروعات ۾، [[فرانسس آف اسيسي]] پهريون اطالوي شاعر هو، پنهنجي مذهبي گيت ''[[سج جو گيت]]'' سان.<ref>{{Cite book|url={{Google books|3uq0bObScHMC|keywords=|text=|plainurl=yes}}|title=The Cambridge History of Italian Literature|publisher=Cambridge University Press|year=1999|isbn=978-0-5216-6622-0|editor-last=Brand|editor-first=Peter|chapter=2 – Poetry. Francis of Assisi (pp. 5ff.)|access-date=31 December 2015|editor-last2=Pertile|editor-first2=Lino|editor-link2=لينو پيرتيلي|chapter-url={{Google books|3uq0bObScHMC|page=PA5|keywords=|text=|plainurl=yes}}|archive-url=https://web.archive.org/web/20160610172548/https://books.google.com/books?id=3uq0bObScHMC&printsec=frontcover|archive-date=10 June 2016|url-status=live}}</ref> [[File:Dante03.jpg|thumb|upright=.8|[[دانتي اليگهيئري]]، جنهن جي ڪمن جديد اطالوي ٻوليءَ جي بنياد وجهڻ ۾ مدد ڪئي، [[وچئين دور]] جي عظيم ترين شاعرن مان هڪ سمجهيو وڃي ٿو. سندس رزمي نظم ''[[ڊيوائن ڪاميڊي]]'' [[عالمي ادب]] جي بهترين ڪمن ۾ شمار ٿئي ٿو.]] تيرهين صديءَ ۾، سسلي ۾ [[شهنشاهه فريڊرڪ ٻيون]] جي درٻار ۾، پرووانسال صورتن ۽ موضوعن تي ٻڌل غنائي شاعري مقامي عام ٻوليءَ جي هڪ نفيس صورت ۾ لکي وئي. انهن شاعرن مان هڪ [[جياڪومو دا لينتيني]] هو، جيڪو [[سونٽ]] جي صورت جو موجد هو؛ سڀ کان مشهور ابتدائي سونٽ نگار [[پيٽرارڪ]] هو.<ref>Ernest Hatch Wilkins, ''The invention of the sonnet, and other studies in Italian literature'' (Rome: Edizioni di Storia e letteratura, 1959), 11–39</ref> [[گويڊو گوئينيتسيلي]] ''[[دولچي ستل نووو]]'' جو باني آهي، جيڪا اهڙي شعري مکتب هئي جنهن محبت جي شاعريءَ ۾ فلسفيانه پاسو شامل ڪيو. محبت جي هن نئين سمجهه، جيڪا نرم انداز ۾ ظاهر ڪئي وئي، فلورينس جي شاعر [[دانتي اليگهيئري]] کي متاثر ڪيو، جنهن جديد اطالوي ٻوليءَ جو بنياد وڌو. دانتي جو ڪم، ''[[ڊيوائن ڪاميڊي]]''، ادب جي بهترين ڪمن مان آهي.<ref name="Bloom">{{Cite book|last=Bloom|first=Harold|author-link=هيرلڊ بلوم|url=https://archive.org/details/westerncanonbook00bloorich|title=The Western Canon|publisher=Harcourt Brace|year=1994|isbn=978-0-1519-5747-7|url-access=registration}} See also [[اولهندي ڪينن]] for other "canons" that include the ''Divine Comedy''.</ref> پيٽرارڪ ۽ [[جيوواني بوڪاچچو]] قديم دور جي ڪمن کي ڳوليو ۽ انهن جي پيروي ڪئي ۽ پنهنجي فني شخصيتن کي سنواريو. پيٽرارڪ پنهنجي نظمن جي مجموعي ''[[اِل ڪانتسونيري]]'' وسيلي شهرت ماڻي. بوڪاچچو جو ''[[دي ڊيڪاميرون]]'' پڻ برابر اثرائتو هو، جيڪو ننڍين ڪهاڻين جو تمام مشهور مجموعو آهي.<ref>{{Cite encyclopedia|title=Giovanni Boccaccio: The Decameron.|encyclopedia=[[انسائيڪلوپيڊيا برٽانيڪا]]|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/70836/Giovanni-Boccaccio/755/The-Decameron|access-date=18 December 2013|archive-url=https://web.archive.org/web/20131219020413/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/70836/Giovanni-Boccaccio/755/The-Decameron|archive-date=19 December 2013|url-status=live}}</ref> نشاۃ ثانيه جي ليکڪن جي ڪمن ۾ [[نيڪولو ميڪياويلي]] جو ''[[دي پرنس]]'' شامل آهي، جيڪو سياسي سائنس تي هڪ مضمون آهي، جنهن ۾ "اثرائتي حقيقت" کي ڪنهن به مجرد مثالي تصور کان وڌيڪ اهم سمجهيو ويو آهي. [[جيوواني فرانچيسڪو سترپارولا]] ۽ [[جيمباتيستا باسيلي]]، جن بالترتيب ''[[سترپارولا جون مزاحيه راتيون]]'' (1550–55) ۽ ''[[پينتاميرون]]'' (1634) لکيا، يورپ ۾ پري ڪهاڻين جي سڀ کان پهرين معلوم صورتن مان ڪجهه ڇاپيون.<ref>Steven Swann Jones, ''The Fairy Tale: The Magic Mirror of Imagination'', Twayne Publishers, New York, 1995, {{ISBN|0-8057-0950-9}}, p. 38; Bottigheimer 2012a, 7; Waters 1894, xii; Zipes 2015, 599.; {{Citation|last1=Opie|first1=Iona|title=The Classic Fairy Tales|year=1974|url=https://archive.org/details/classicfairytale00opie_0|place=Oxford and New York|publisher=Oxford University Press|isbn=978-0-1921-1559-1|last2=Opie|first2=Peter|author-link=آئيونا اوپي|author-link2=پيٽر اوپي}} See p. 20. The claim for earliest fairy-tale is still debated, see for example Jan M. Ziolkowski, ''Fairy tales from before fairy tales: the medieval Latin past of wonderful lies'', University of Michigan Press, 2007. Ziolkowski examines [[ايگبرٽ آف ليئج]]'s Latin beast poem ''Fecunda natis'' (''The Richly Laden Ship'', c. 1022/24), the earliest known version of "[[ننڍڙي ڳاڙهي ٽوپي]]". Further info: [https://web.archive.org/web/20071023044216/http://www.leithart.com/archives/003139.php Little Red Pentecostal], Peter J. Leithart, 9 July 2007.</ref> باروڪ دور [[گليليو]] جي صاف سائنسي نثر کي جنم ڏنو. سترهين صديءَ ۾، [[آرڪيڊيا اڪيڊمي|آرڪيڊين]] شاعريءَ ۾ سادگي ۽ ڪلاسيڪي ضبط بحال ڪرڻ لاءِ هڪ تحريڪ شروع ڪئي.<ref>{{Cite web|url=https://www.britannica.com/topic/Academy-of-Arcadia|title=Academy of Arcadia &#124; Neapolitan Poets, Arcadian Shepherds & Arcadian Landscape &#124; Britannica|website=www.britannica.com|accessdate=19 November 2025}}</ref> اطالوي ليکڪن اڻويهين صديءَ ۾ رومانويت کي اختيار ڪيو؛ اها [[ريزورجيمنتو]] جي خيالن سان هم وقت هئي، اها تحريڪ جنهن اطالوي اتحاد آندو. اتحاد جي خبر [[ويتوريو الفيري]]، [[اوگو فوسڪولو]] ۽ [[جياڪومو ليوپاردي]] جهڙن شاعرن اڳواٽ ڏني. اهم اطالوي رومانوي ليکڪ [[اليساندرو مانزوني]] جا ڪم، پنهنجي حب الوطنيءَ واري پيغام ۽ جديد، متحد اطالوي ٻوليءَ جي ترقيءَ ۾ سندس ڪوششن سبب، اطالوي اتحاد جي علامت آهن.<ref>{{Cite web|date=18 May 2023|title=Alessandro Manzoni {{!}} Italian author|url=https://www.britannica.com/biography/Alessandro-Manzoni|website=Encyclopædia Britannica}}</ref> [[File:Portrait of Niccolò Machiavelli.jpg|thumb|upright=.8|[[ميڪياويلي]]، جديد [[سياسي سائنس]] جو باني]] اڻويهين صديءَ جي آخر ۾، ''[[ويرزمو (ادب)|ويرزمو]]'' نالي هڪ ادبي تحريڪ، جنهن حقيقت نگاريءَ کي ساراهيو، اطالوي ادب ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو. [[ايميليو سالگاري]]، جيڪو ايڪشن-ايڊوينچر [[سواش بڪلر]]ن جو ليکڪ ۽ سائنس فڪشن جو اڳواڻ هو، پنهنجي ''[[ساندوڪان]]'' سلسلو شايع ڪيو.<ref>{{Cite book|last1=Gaetana Marrone|url={{Google books|d9NcAgAAQBAJ|page=PA1654|keywords=|text=|plainurl=yes}}|title=Encyclopedia of Italian Literary Studies|last2=Paolo Puppa|publisher=Routledge|year=2006|isbn=978-1-1354-5530-9|page=1654}}</ref> 1883ع ۾، [[ڪارلو ڪولودي]] ''[[پنوڪيو جون مهمون]]'' شايع ڪيو، جيڪو ڪنهن اطالوي ليکڪ جو سڀ کان مشهور ٻارن جو ڪلاسيڪي ڪتاب بڻيو ۽ دنيا جي [[ترجمن جي تعداد موجب ادبي ڪمن جي فهرست|سڀ کان وڌيڪ ترجمو ٿيل]] غير مذهبي ڪتابن مان هڪ آهي.<ref>Giovanni Gasparini. ''La corsa di Pinocchio''. Milano, Vita e Pensiero, 1997. p. 117. {{ISBN|8-8343-4889-3}}</ref> [[مستقبل نگاري]] نالي تحريڪ ويهين صديءَ جي شروعات ۾ ادب تي اثر انداز ٿي. [[فليپو توماسو مارينيتي]] ''[[مستقبل نگاري جو منشور]]'' لکيو ۽ اهڙي ٻولي ۽ استعارن جي استعمال جو مطالبو ڪيو، جيڪي مشيني دور جي رفتار، تحرڪ ۽ تشدد کي عظمت ڏين.<ref>{{Cite book|title=The 20th-Century art book.|publisher=Phaidon Press|year=2001|isbn=978-0-7148-3542-6|edition=Reprinted.|location=dsdLondon}}</ref> جديد ادبي شخصيتن ۾ [[گابريئلي دانونتسيو]]، قوم پرست شاعر [[جيوسوئي ڪارڊوچچي]]، 1906ع جو نوبل انعام ماڻيندڙ، حقيقت نگار ليکڪا [[گرازيا ديليدا]]، 1926ع جي انعام يافته، جديد ٿيٽر ليکڪ [[لوئيجي پيرانديللو]]، 1936ع ۾، ننڍين ڪهاڻين جو ليکڪ [[ايتالو ڪالوينو]]، 1960ع ۾، شاعر [[سالوواتوري ڪوازيمودو]]، 1959ع ۾، ۽ [[يوجينيو مونتالي]]، 1975ع ۾، [[امبرتو ايڪو]]، 1980ع ۾، ۽ طنز نگار ۽ ٿيٽر ليکڪ [[داريو فو]]، 1997ع ۾، شامل آهن.<ref>{{Cite web|title=All Nobel Prizes in Literature|url=http://nobelprize.org/nobel_prizes/literature/laureates|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110529091551/http://nobelprize.org/nobel_prizes/literature/laureates|archive-date=29 May 2011|access-date=30 May 2011|publisher=Nobel Foundation}}</ref> === فلسفو === {{Main|اطالوي فلسفو}} اطالوي فلسفي [[اولهندي فلسفو|اولهندي فلسفي]] تي اثر وڌو، جنهن جي شروعات يونانين ۽ رومن کان ٿي، ۽ پوءِ نشاۃ ثانيه جي انسان دوستي، [[روشن خيالي جو دور]] ۽ [[جديد فلسفو]] تائين پهتي.<ref name="Garin">{{Cite book|last=Garin|first=Eugenio|url=https://books.google.com/books?id=sVP3vBmDktQC|title=History of Italian Philosophy|publisher=VIBS|year=2008|isbn=978-9-0420-2321-5}}</ref> اٽلي ۾ باضابطه فلسفو [[فيثاغورث]] متعارف ڪرايو، جيڪو [[ڪروتوني]] ۾ اطالوي فلسفي جي مکتب جو باني هو.<ref>{{Cite book|last=Herodotus|title=The Histories|publisher=Penguin Classics|page=226}}</ref> يوناني دور جي اطالوي فلسفين ۾ [[زينوفينس]]، [[پارمينيدس]] ۽ [[زينو آف ايليا|زينو]] شامل آهن. رومي فلسفين ۾ [[سيسرو]]، [[لوڪريتيوس]]، [[سينيڪا دي ينگر]]، [[پلوٽارڪ]]، [[ايپيڪتيتس]]، [[مارڪس اوريليئس]] ۽ [[آگسٽين آف هيپو]] شامل آهن.<ref name="Garin"></ref> [[File:Famous Italian philosophers.jpg|thumb|مٿي کاٻي پاسي کان گهڙيءَ جي رخ ۾: [[ٿامس اڪوئناس|اڪوئناس]]، ديني عالم؛<ref>{{Cite web|title=St. Thomas Aquinas {{!}} Biography, philosophy, & Facts|url=https://www.britannica.com/biography/Saint-Thomas-Aquinas|access-date=20 January 2020|website=Encyclopædia Britannica}}</ref> [[جورڊانو برونو|برونو]]، [[ڪائناتيات دان]]؛<ref>Gatti, Hilary. ''Giordano Bruno and Renaissance Science: Broken Lives and Organizational Power''. Cornell University Press, 2002, 1. {{ISBN|0-8014-8785-4}}.</ref> [[چيزاري بيڪاريا|بيڪاريا]]، [[جرم شناس]]؛<ref name="Hostettler-2011">{{Cite book|last=Hostettler|first=John|title=Cesare Beccaria: The Genius of 'On Crimes and Punishments'|date=2011|publisher=Waterside Press|isbn=978-1-9043-8063-4|location=Hampshire|page=160}}</ref> ۽ [[ماريا مونٽيسوري|مونٽيسوري]]، [[مونٽيسوري تعليم]] واري<ref name="Montessori">{{Cite web|title=Introduction to Montessori Method|url=https://amshq.org/Montessori-Education/Introduction-to-Montessori|publisher=American Montessori Society}}</ref>]] اطالوي وچئين دور جو فلسفو بنيادي طور عيسائي هو، ۽ ان ۾ [[ٿامس اڪوئناس]] جهڙا ديني عالم شامل هئا، جيڪو [[فطري الٰهيات]] جو ڪلاسيڪي حامي هو، جنهن [[ارسطوي فلسفو]] عيسائيت ۾ ٻيهر متعارف ڪرايو.<ref>{{Cite web|last=Blair|first=Peter|title=Reason and Faith: The Thought of Thomas Aquinas|url=http://www.dartmouthapologia.org/articles/show/125|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20130913011656/http://www.dartmouthapologia.org/articles/show/125|archive-date=13 September 2013|access-date=18 December 2013|website=The Dartmouth Apologia}}</ref> نشاۃ ثانيه جي فلسفين ۾ شامل آهن: [[جورڊانو برونو]]، اولهه جي هڪ اهم سائنسي شخصيت؛ [[مارسيليو فيچينو]]، انسان دوست فلسفي؛ ۽ [[نيڪولو ميڪياويلي]]، جديد [[سياسي سائنس]] جو هڪ باني. ميڪياويلي جو سڀ کان مشهور ڪم ''[[دي پرنس]]'' آهي، جنهن جو سياسي فڪر ۾ حصو سياسي [[مثاليت پسندي]] ۽ [[حقيقت پسندي (بين الاقوامي لاڳاپا)|حقيقت پسندي]] جي وچ ۾ بنيادي وڇوڙو آهي.<ref>Moschovitis Group Inc, Christian D. Von Dehsen and Scott L. Harris, ''Philosophers and religious leaders'', (The Oryx Press, 1999), 117.</ref><ref>{{Cite web|title=The Enlightenment throughout Europe|url=http://history-world.org/enlightenment_throughout_europe.htm|archive-url=https://web.archive.org/web/20130123082708/http://history-world.org/enlightenment_throughout_europe.htm|archive-date=23 January 2013|access-date=12 December 2017|website=International World History Project}}</ref> [[پادووا]]، [[بولونيا]] ۽ [[نيپلز]] جهڙا يونيورسٽي شهر علم ۽ تحقيق جا مرڪز رهيا، جن ۾ [[جيامباتيستا ويڪو]] جهڙا فلسفي شامل هئا.<ref name="maritain.nd.edu">{{Cite web|title=History of Philosophy 70|url=http://maritain.nd.edu/jmc/etext/hop70.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20170525033238/http://maritain.nd.edu/jmc/etext/hop70.htm|archive-date=25 May 2017|access-date=12 December 2017|website=maritain.nd.edu}}</ref> [[چيزاري بيڪاريا]] روشن خياليءَ جي اهم شخصيت ۽ [[ڪلاسيڪي مکتب (جرم شناسي)|ڪلاسيڪي فوجداري نظريي]] ۽ [[سزا شناسي]] جو پيءُ هو.<ref name="Hostettler-2011"></ref> اٽلي ۾ 1800ع واري ڏهاڪي ۾ هڪ مشهور فلسفيانه تحريڪ هئي، جنهن ۾ [[مثاليت پسندي]]، [[حسيت]] ۽ [[تجربيت]] شامل هئا.<ref name="maritain.nd.edu"></ref> اڻويهين صديءَ جي آخر ۽ ويهين صديءَ دوران ٻيون تحريڪون پڻ مقبول ٿيون، جهڙوڪ [[وجودي الٰهيات]]،<ref>{{Cite journal|last=Scarangello|first=Anthony|year=1964|title=Major Catholic-Liberal Educational Philosophers of the Italian Risorgimento|journal=History of Education Quarterly|volume=4|issue=4|pages=232–250|doi=10.2307/367499|jstor=367499|s2cid=147563567}}</ref> [[اٽلي ۾ انارڪزم|انارڪزم]]، ڪميونزم، سوشلزم، مستقبل نگاري، فاشزم ۽ عيسائي جمهوريت.<ref>{{Cite book|last=Pernicone|first=Nunzio|title=Italian Anarchism 1864–1892 |publisher=AK Press|year=2009|pages=111–113}}</ref> [[انتونيو گرامشي]] ڪميونسٽ نظريي اندر اڃا تائين لاڳاپيل فلسفي آهي، جنهن کي [[ثقافتي بالادستي]] جو نظريو ٺاهڻ جو ڪريڊٽ ڏنو وڃي ٿو. اطالوي فلسفين غير مارڪسي [[لبرل سوشلزم]] واري فلسفي جي ترقيءَ ۾ اثر وڌو. 1960ع واري ڏهاڪي ۾، کاٻي ڌر جي ڪارڪنن [[اختيار مخالف]] مزدور نواز نظرين کي اختيار ڪيو، جيڪي [[خودمختيار تحريڪ]] ۽ [[ورڪرزم]] جي نالي سان مشهور ٿيا.<ref>{{Cite book|last1=Balestrini|first1=Nanni|title=L'orda d'oro 1968–1977. La grande ondata rivoluzionaria e creativa, politica ed esistenziale |last2=Moroni|first2=Primo|publisher=SugarCo|year=1997|isbn=8-8078-1462-5}}</ref> [[اطالوي فيمينسٽن]] ۾ [[سيبيلا اليرامو]]، [[الائدي گوالبيرتا بيڪاري]] ۽ [[آنا ماريا موتسوني]] شامل آهن، ۽ پروٽو-فيمينسٽ فلسفن کي اڳ ۾ ئي اطالوي ليکڪن ڇُهيو هو. اطالوي تعليمدان [[ماريا مونٽيسوري]] [[مونٽيسوري تعليم|اهڙو تعليمي فلسفو]] پيدا ڪيو، جيڪو سندس نالي سان سڃاتو وڃي ٿو.<ref name="Montessori"></ref> [[جيوسيپي پيانو]] تجزياتي فلسفي ۽ رياضيات جي جديد فلسفي جو باني هو. تجزياتي فلسفين ۾ [[ڪارلو پينڪو]]، [[گلوريا اوريجي]]، [[پيئرئنا گاراواسو]] ۽ [[لوچانو فلوريدي]] شامل آهن.<ref name="Garin"></ref> === ٿيٽر === {{Main|اٽلي جو ٿيٽر}} [[File:Gemälde des Hieronymus Francken - Die Compagnia dei Comici Gelosi bei einer Aufführung in Paris.jpg|thumb|[[ڪوميڊيا ديل آرٽي]] جو ٽولو [[آئي جيلوسي]] پرفارم ڪندي، [[هيرونيمس فرانڪن اول]] جو ڪم، {{circa|1590}}]] اطالوي ٿيٽر وچئين دور ۾ وجود ۾ آيو، جنهن جا اڳوڻا بنياد ڏکڻ اٽليءَ جي قديم يوناني ڪالونين ([[ميگنا گريشيا]])،<ref>{{Cite web|title=Storia del Teatro nelle città d'Italia|url=https://www.melogranoarte.it/storia-del-teatro-nelle-citta-ditalia|access-date=27 July 2022|language=it}}</ref> گڏوگڏ [[اٽالڪ قومون|اٽالڪ قومن]] جي ٿيٽر<ref>{{Cite web|title=Storia del teatro: lo spazio scenico in Toscana|url=https://brunelleschi.imss.fi.it/itinerari/itinerario/storiateatrospazioscenicotoscana.html|access-date=28 July 2022|language=it}}</ref> ۽ [[قديم روم جو ٿيٽر]] تائين پهچن ٿا. ٻه مکيه رستا هئا، جن وسيلي ٿيٽر ترقي ڪئي. پهريون، ڪيٿولڪ مذهبي عبادتن جي ڊرامائي صورت، ۽ ٻيو، تماشي جي بت پرست صورتن مان ٺهيل هو، جهڙوڪ شهري ميلن لاءِ اسٽيجنگ، درٻاري مسخرن جون تياريون، ۽ [[ٽروباڊور]]ن جا گيت.<ref>Of this second line, Dario Fo speaks of a true alternative culture to the official one: although widespread as an idea, some scholars such as {{Ill|Giovanni Antonucci|it}} do not agree in considering it as such. In this regard, see {{Cite book|last=Antonucci|first=Giovanni|title=Storia del teatro italiano|publisher=Newton Compton Editori|year=1995|isbn=978-8-8798-3974-7|pages=10–14|language=it}}</ref> نشاۃ ثانيه واري ٿيٽر جديد ٿيٽر جي شروعات ڪئي. قديم ٿيٽري متن ترجمو ڪيا ويا ۽ درٻارن ۾ اسٽيج ڪيا ويا، ۽ پوءِ عوامي ٿيٽرن ڏانهن منتقل ٿيا. پندرهين صديءَ جي آخر ۾، [[فيرارا]] ۽ روم جا شهر ٿيٽر جي ٻيهر دريافت ۽ تجديد لاءِ اهم هئا.<ref>{{Cite book|last=Antonucci|first=Giovanni|title=Storia del teatro italiano|publisher=Newton Compton Editori|year=1995|isbn=978-8-8798-3974-7|page=18|language=it}}</ref> سورهين صديءَ کان ارڙهين صديءَ تائين، [[ڪوميڊيا ديل آرٽي]] [[بداهتي ٿيٽر]] جي هڪ صورت هئي، ۽ اڄ به پيش ڪئي وڃي ٿي. اداڪارن جا گهمندڙ ٽولا کليل هنڌن تي اسٽيج لڳائيندا هئا ۽ [[جگلنگ]]، [[اڪروبيٽڪس]] ۽ مزاحيه ڊرامن جي صورت ۾ وندر فراهم ڪندا هئا. ڊراما لکيل ڊرامائي متن مان پيدا نه ٿيندا هئا، پر ''[[لاتسي]]'' نالي منظرنامن مان، جيڪي اهڙا آزاد ڍانچا هئا، جن جي چوڌاري اداڪار بداهت ڪندا هئا. ''ڪوميڊيا'' جا ڪردار عام طور تي مقرر سماجي قسمن ۽ روايتي ڪردارن جي نمائندگي ڪندا هئا، جن مان هر هڪ جو پنهنجو جدا [[ڪوميڊيا ديل آرٽي جا لباس|لباس]] هوندو هو.<ref>{{Cite book|last1=Chaffee, Judith|title=The Routledge Companion to Commedia Dell'Arte|last2=Crick, Olly|publisher=Rutledge Taylor and Francis Group|year=2015|isbn=978-0-4157-4506-2|location=London and New York|page=1}}</ref> ڪوميڊيا ديل آرٽي جي پهرين رڪارڊ ٿيل پرفارمنسون 1551ع جي شروعات ۾ روم مان مليون.<ref>{{Cite book|last=Katritzky|first=M. A.|url=https://books.google.com/books?id=9fV4gz5FmiAC&q=the+art+of+commedia|title=The Art of Commedia: A Study in the Commedia dell'arte 1560–1620 with Special Reference to the Visual Records |publisher=Editions Rodopi|year=2006|isbn=978-9-0420-1798-6|location=New York|page=82}}</ref> عورتن جا ڪردار عورتن ئي ادا ڪيا، جن جو دستاويزي ثبوت 1560ع واري ڏهاڪي جي شروعات کان ملي ٿو، جنهن ڪري اهي قديم دور کان پوءِ يورپ جون پهريون ڄاتل پيشاور اداڪارائون بڻيون. [[لوڪريتسيا دي سينا]]، جنهن جو نالو 1564ع جي هڪ معاهدي ۾ آيو آهي، نالي سان سڃاتل پهرين اطالوي اداڪاره سڏبي آهي، جڏهن ته [[ونچينزا آرماني]] ۽ [[باربرا فلامينيا]] پهريون [[پريما ڊونا]]ون هيون.<ref>Giacomo Oreglia (2002). Commedia dell'arte. Ordfront. {{ISBN|9-1732-4602-6}}.</ref> بيلٽ نشاۃ ثانيه دوران اٽليءَ ۾ پيدا ٿيو، درٻاري نمائش ۽ شان و شوڪت جي واڌ ويجهه طور.<ref>{{Cite web|title=The Ballet|url=http://www.metmuseum.org/toah/hd/balt/hd_balt.htm|website=metmuseum.org|date=October 2004 }}</ref><ref>{{Cite web|title=Andros on Ballet – Catherine Medici De|url=http://www.michaelminn.net/andros/index.php?de_medici_catherine|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20080209205503/http://www.michaelminn.net/andros/index.php?de_medici_catherine|archive-date=9 February 2008|website=michaelminn.net}}</ref> === موسيقي === {{Main|اٽلي جي موسيقي}} {{multiple image | align = right | image1 = Old violin.jpg | width1 = 106 | alt1 = | caption1 = | image2 = Pianoforte Verticale.jpg | width2 = 197 | alt2 = | caption2 = | footer = ڪلاسيڪي موسيقي سان لاڳاپيل ساز، جن ۾ وائلن ۽ پيانو شامل آهن، اٽلي ۾ ايجاد ٿيا.<ref name="Erlich"/> }} [[اطالوي لوڪ موسيقي|لوڪ]] کان [[يورپي ڪلاسيڪي موسيقي|ڪلاسيڪي]] تائين، موسيقي اطالوي ثقافت جو اندروني حصو آهي. ڪلاسيڪي موسيقي سان لاڳاپيل ساز، جن ۾ پيانو ۽ وائلن شامل آهن، اٽلي ۾ ايجاد ٿيا،<ref name="Erlich">{{Cite book|last=Erlich|first=Cyril|title=The Piano: A History|publisher=Oxford University Press, US; Revised edition|year=1990|isbn=978-0-1981-6171-4}}; {{Cite book|last=Allen|first=Edward Heron|title=Violin-making, as it was and is: Being a Historical, Theoretical, and Practical Treatise on the Science and Art of Violin-making, for the Use of Violin Makers and Players, Amateur and Professional. Preceded by An Essay on the Violin and Its Position as a Musical Instrument|date=1914|publisher=E. Howe}} Accessed 5 September 2015.</ref> ۽ ڪيترين موجوده صورتن، جهڙوڪ [[سمفني]]، ڪنسرٽو ۽ [[سوناتا]]، جون پاڙون سورهين ۽ سترهين صديءَ جي اطالوي موسيقيءَ جي نون تجربن تائين پهچن ٿيون. اٽلي جي سڀ کان مشهور موسيقارن ۾ نشاۃ ثانيه جا [[جيوواني پيئرلوئيجي دا پالسترينا|پالسترينا]]، [[مونتيوردي]] ۽ [[ڪارلو جيسوالدو|جيسوالدو]]؛ [[باروڪ موسيقي|باروڪ]] جا [[دومينيڪو اسڪارلاتي|اسڪارلاتي]] ۽ [[ويوالدي]]؛ ڪلاسيڪي جا [[پاگانيني]] ۽ [[روسيني]]؛ ۽ رومانوي دور جا [[ويردي]] ۽ [[پوچيني]] شامل آهن. اٽلي ۾ ڪلاسيڪي موسيقيءَ جي مضبوط حيثيت آهي، جنهن جو ثبوت ان جي اوپيرا گهرن، جهڙوڪ لا اسڪالا، ۽ پيانو نواز [[مائوريتسيو پوليني]] ۽ ٽينر [[لوچانو پاواروتي]] جهڙن فنڪارن جي شهرت مان ملي ٿو. اٽلي اوپيرا جي جنم ڀومي طور سڃاتو وڃي ٿو.<ref name="Kimbell, David R.B.-1994">{{Cite book|last=Kimbell, David R.B.|url={{Google books|C37Gq2GagZIC|keywords=|text=|plainurl=yes}}|title=Italian Opera|publisher=Cambridge University Press|year=1994|isbn=978-0-5214-6643-1|access-date=20 December 2009}}</ref> [[اطالوي اوپيرا]] بابت مڃيو وڃي ٿو ته اهو سترهين صديءَ ۾ قائم ٿيو.<ref name="Kimbell, David R.B.-1994"></ref> 1920ع واري ڏهاڪي جي شروعات ۾ متعارف ٿيڻ کان پوءِ، [[جاز]] اٽلي ۾ مضبوط جڳهه حاصل ڪئي، ۽ فاشسٽن جي غير ملڪي مخالف پاليسين باوجود مقبول رهيو. 1970ع واري ڏهاڪي جي [[پروگريسيو راڪ]] ۽ پاپ تحريڪن ۾ اٽلي جي نمائندگي [[پريمياتا فورنيريا مارڪوني|پي ايف ايم]]، [[بانڪو دل موتوو سوڪورسو]]، [[لي اورمي]]، [[گوبلن (بينڊ)|گوبلن]] ۽ [[پوھ (بينڊ)|پوھ]] جهڙن بينڊن ڪئي.<ref>{{Cite book|last=Keller, Catalano and Colicci|url=https://books.google.com/books?id=Gh03DwAAQBAJ&q=keller%20catalano%20and%20colicci&pg=PT1022|title=Garland Encyclopedia of World Music|date=25 September 2017|publisher=Routledge|isbn=978-1-3515-4426-9|pages=604–625}}</ref> ساڳئي دور ۾ [[اٽلي جو سئنيما|اطالوي سئنيما]] ۾ تنوع آيو، ۽ [[چينيچتا]] جي فلمن ۾ [[اينيو موريڪوني]] سميت موسيقارن جا پيچيده موسيقيائي اسکور شامل هئا. 1980ع واري ڏهاڪي ۾، [[اطالوي هپ هاپ]] مان اڀرندڙ پهريون ستارو ڳائڻو [[جووانوتي]] هو.<ref>{{Cite news|last=Sisario|first=Ben|date=3 October 2012|title=A Roman Rapper Comes to New York, Where He Can Get Real|url=https://www.nytimes.com/2012/10/04/arts/music/jovanotti-italian-rapper-brings-his-act-to-new-york.html|url-access=subscription|url-status=live|archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20220103/https://www.nytimes.com/2012/10/04/arts/music/jovanotti-italian-rapper-brings-his-act-to-new-york.html|archive-date=3 January 2022|access-date=24 February 2014|work=The New York Times}}{{Cbignore}}</ref> اطالوي ميٽل بينڊن ۾ [[ريپسوڊي آف فائر]]، [[لاڪونا ڪوئل]]، [[ايلون ڪنگ (بينڊ)|ايلون ڪنگ]]، [[فارگوٽن ٽومب]] ۽ [[فليش گاڊ اپوڪليپس]] شامل آهن.<ref>{{Cite book|last1=Sharpe-Young|first1= Garry|author-link1= MusicMight|title= A–Z of Power Metal|series= Rockdetector Series|year= 2003|publisher= Cherry Red Books|isbn= 978-1-901447-13-2}}</ref> اٽلي [[ڊسڪو]] ۽ [[اليڪٽرانڪ موسيقي]] جي ترقيءَ ۾ حصو وڌو، جنهن ۾ [[اٽالو ڊسڪو]]، جيڪو پنهنجي مستقبل پسند آواز ۽ سنٿيسائيزرن ۽ ڊرم مشينن جي نمايان استعمال لاءِ مشهور آهي، اليڪٽرانڪ ڊانس جي سڀ کان پهرين صنفن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite news|last=McDonnell|first=John|date=1 September 2008|title=Scene and heard: Italo-disco|url=https://www.theguardian.com/music/musicblog/2008/sep/01/sceneandhearditalodisco|access-date=14 July 2012|work=The Guardian|location=London}}</ref> [[جورجو مورودر]] جهڙا پروڊيوسر، جنهن ٽي اڪيڊمي اوارڊ ۽ چار گولڊن گلوب کٽيا، اليڪٽرانڪ ڊانس موسيقيءَ جي ترقيءَ ۾ اثرائتا رهيا.<ref>"This record was a collaboration between Philip Oakey, the big-voiced lead singer of the techno-pop band the Human League, and Giorgio Moroder, the Italian-born father of disco who spent the '80s writing synth-based pop and film music." {{Cite web|last=Evan Cater|title=Philip Oakey & Giorgio Moroder: Overview|url={{AllMusic|class=album|id=r59464|pure_url=yes}}|access-date=21 December 2009|publisher=[[آل ميوزڪ]]}}</ref> اطالوي پاپ جي نمائندگي هر سال [[سانريمو ميوزڪ فيسٽيول]] وسيلي ٿئي ٿي، جنهن [[يوروويزن سانگ ڪانٽيسٽ]] لاءِ الهام طور ڪم ڪيو.<ref>{{Cite web|last=Yiorgos Kasapoglou|date=27 February 2007|title=Sanremo Music Festival kicks off tonight|url=http://www.esctoday.com/news/read/7817|access-date=18 August 2011|publisher=esctoday.com}}</ref> [[جيگليولا چينڪويتي]]، [[توتو ڪوتونيو]] ۽ [[مونياسڪن]] بالترتيب [[يوروويزن سانگ ڪانٽيسٽ 1964|1964ع]]، [[يوروويزن سانگ ڪانٽيسٽ 1990|1990ع]] ۽ [[يوروويزن سانگ ڪانٽيسٽ 2021|2021ع]] ۾ يوروويزن کٽيو. [[دومينيڪو مودونيو]]، [[مينا (اطالوي ڳائڻي)|مينا]]، [[اندريا بوچيلي]]، [[رافائيلا ڪارا]]، [[اِل وولو]]، [[ال بانو]]، [[توتو ڪوتونيو]]، [[نيڪ]]، [[امبرتو توتسي]]، [[جورجيا (ڳائڻي)|جورجيا]]، گريمي کٽيندڙ [[لائورا پائوسيني]]، [[ايروس رامازوتي]]، [[تيتسيانو فيرو]]، مونياسڪن ۽ ٻين ڳائڻن عالمي شهرت ماڻي آهي.<ref>{{Cite web|first=Federica|last=Cirone|date=29 August 2023|title=Cantanti italiani, quali sono quelli che hanno avuto più successo all'estero|url=https://www.socialboost.it/cantanti-italiani-quali-sono-quelli-che-hanno-avuto-piu-successo-allestero/|access-date=5 June 2024|publisher=socialboost.it|language=it}}</ref> === فيشن ۽ ڊزائن === {{Main|اطالوي فيشن|اطالوي ڊزائن}} [[File:Prada milano.JPG|thumb|ميلان ۾ [[گاليريا ويتوريو ايمانوئلي ٻيون]] ۾ [[پرادا]] جو دڪان]] اطالوي فيشن جي ڊگهي روايت آهي. [[گلوبل لئنگئيج مانيٽر]] جي ''Top Global Fashion Capital Rankings'' (2013ع) ۾ روم کي ڇهين ۽ ميلان کي ٻارهين نمبر تي رکيو ويو.<ref>{{Cite web|title=New York Takes Top Global Fashion Capital Title from London, edging past Paris|url=http://www.languagemonitor.com/fashion/sorry-kate-new-york-edges-paris-and-london-in-top-global-fashion-capital-10th-annual-survey|url-status=usurped|archive-url=https://web.archive.org/web/20140222011026/http://www.languagemonitor.com/fashion/sorry-kate-new-york-edges-paris-and-london-in-top-global-fashion-capital-10th-annual-survey|archive-date=22 February 2014|access-date=25 February 2014|publisher=Languagemonitor.com}}</ref> اهم اطالوي فيشن ليبلز — جهڙوڪ [[گوچي]]، [[ارماني]]، [[پرادا]]، [[ورساچي]]، [[ويلنٽينو ايس پي اي|ويلنٽينو]]، [[ڊولچي اينڊ گبانا]] — دنيا جي بهترين فيشن گهرن ۾ شامل آهن. [[بلغاري]]، [[دامياني (زيورن جي ڪمپني)|دامياني]] ۽ [[بوچيلاتي]] جهڙا زيورن جا ادارا اٽلي ۾ قائم ٿيا. فيشن رسالو ''[[ووگ اٽاليا]]'' دنيا جي سڀ کان وڌيڪ معزز فيشن رسالن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite book|last=Press|first=Debbie|url={{Google books|pkeaOOxb_isC|page=PA16|keywords=|text=|plainurl=yes}}|title=Your Modeling Career: You Don't Have to Be a Superstar to Succeed|publisher=Allworth Press|year=2000|isbn=978-1-58115-045-2}}; {{Cite web|last=Cardini|first=Tiziana|date=28 October 2020|title=Get to Know the Young Winners of the 2020 International Talent Support Awards |url=https://www.vogue.com/article/internationa-talent-support-award-2020-winners|website=Vogue}}</ref> اٽلي ڊزائن جي ميدان ۾ نمايان آهي، خاص طور تي اندروني، معمارِي، صنعتي ۽ شهري ڊزائن ۾.<ref>Miller (2005) p. 486</ref><ref>Insight Guides (2004) p. 220</ref> ميلان ۽ تورين ملڪ ۾ معمارِي ۽ صنعتي ڊزائن جا اڳواڻ آهن. ميلان شهر [[فيرا ميلانو]] جي ميزباني ڪري ٿو، جيڪا يورپ جي سڀ کان وڏي ڊزائن نمائش آهي.<ref>{{Cite web|title=Design City Milan|url=http://www.wiley.com/WileyCDA/WileyTitle/productCd-0470026839.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101206052654/http://www.wiley.com/WileyCDA/WileyTitle/productCd-0470026839.html|archive-date=6 December 2010|access-date=3 January 2010|publisher=Wiley}}</ref> ميلان ڊزائن ۽ معمارِي سان لاڳاپيل اهم واقعن ۽ هنڌن جي ميزباني ڪري ٿو، جهڙوڪ ''Fuori Salone'' ۽ [[ميلان فرنيچر فيئر]]، ۽ اهو [[برونو موناري]]، [[لوچيو فونتانا]]، [[اينريڪو ڪاستيلاني]] ۽ [[پيئرو مانزوني]] جهڙن ڊزائنرن جو گهر رهيو آهي.<ref>{{Cite web|title=Frieze Magazine – Archive – Milan and Turin|url=http://www.frieze.com/issue/article/milan_turin|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20100110123141/http://www.frieze.com/issue/article/milan_turin|archive-date=10 January 2010|access-date=3 January 2010|website=Frieze}}</ref> === سئنيما === {{Main|اٽلي جو سئنيما}} اطالوي سئنيما [[لوميئر ڀائرن]] طرفان حرڪتي تصويرن جون نمائشون متعارف ڪرائڻ کان ٿوري ئي پوءِ شروع ٿيو.<ref>{{Cite web|title=L'œuvre cinématographique des frères Lumière – Pays: Italie|url=https://catalogue-lumiere.com/pays/italie|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20180320195614/https://catalogue-lumiere.com/pays/italie|archive-date=20 March 2018|access-date=1 January 2022|language=fr}}; {{Cite web|title=Il Cinema Ritrovato – Italia 1896 – Grand Tour Italiano |url=https://festival.ilcinemaritrovato.it/proiezione/italy-1896-in-honor-of-aldo-bernardini|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20180321124127/https://festival.ilcinemaritrovato.it/proiezione/italy-1896-in-honor-of-aldo-bernardini|archive-date=21 March 2018|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> پهريون اطالوي ڊائريڪٽر [[ويتوريو ڪالچينا]] آهي، جنهن 1896ع ۾ [[پوپ ليو تيرهون]] کي فلمبند ڪيو.<ref>{{Cite web|title=26 febbraio 1896 – Papa Leone XIII filmato Fratelli Lumière |url=https://archivio.quirinale.it/aspr/gianni-bisiach/AV-002-000398/26-febbraio-1896-papa-leone-xiii-filmato-fratelli-lumiere|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> 1914ع جي ''[[ڪابيريا]]'' سڀ کان مشهور اطالوي [[خاموش فلم]] آهي.<ref>{{Citation|title=Cinematografia|volume=III|page=226|year=1970|publisher=[[تريڪاني]]|language=it|encyclopedia=Dizionario enciclopedico italiano}}</ref><ref>{{Cite book|last=Andrea Fioravanti|title=La "storia" senza storia. Racconti del passato tra letteratura, cinema e televisione|publisher=Morlacchi Editore|year=2006|isbn=978-8-8607-4066-3|page=121|language=it}}</ref> يورپ جي سڀ کان پراڻي [[اونگارڊ]] سئنيما تحريڪ، [[اطالوي مستقبل نگاري (سئنيما)|اطالوي مستقبل نگاري]]، 1910ع واري ڏهاڪي جي آخر ۾ ٿي.<ref>{{Cite web|date=30 September 2017|title=Il cinema delle avanguardie|url=https://www.brevestoriadelcinema.org/04-4-il-cinema-delle-avanguardie|access-date=13 November 2022|language=it}}</ref> [[File:Federico Fellini NYWTS 2.jpg|thumb|[[فيديريڪو فيليني]]، جيڪو ويهين صديءَ جي سڀ کان وڌيڪ اثرائتن ۽ وڏي پيماني تي عزت ماڻيندڙ فلمسازن مان هڪ سمجهيو وڃي ٿو<ref>{{Cite web|date=20 January 2022|title=Federico Fellini, i 10 migliori film per conoscere il grande regista|url=https://libreriamo.it/intrattenimento/federico-fellini-i-10-film-regista|access-date=10 September 2022|language=it}}</ref>]] 1920ع واري ڏهاڪي ۾ زوال کان پوءِ، صنعت 1930ع واري ڏهاڪي ۾ [[آواز واري فلم|آواز]] جي اچڻ سان ٻيهر متحرڪ ٿي. هڪ مشهور اطالوي صنف، ''[[تيليفوني بيانڪي]]''، دلڪش پس منظرن واريون مزاحيه فلمون هيون.<ref>{{Citation |last=Katz |first=Ephraim |title=Italy |pages=682–685 |year=2001 |publisher=HarperResource |isbn=978-0-0607-4214-0 |encyclopedia=The Film Encyclopedia}}.</ref> ''[[ڪاليگرافزمو]]''، ''تيليفوني بيانڪي''-آمريڪي انداز جي مزاحيه فلمن جي تيز ابتڙ هو؛ اهو وڌيڪ فني، تمام گهڻو رسمي، پيچيدگيءَ ۾ اظهار ڀريو، ۽ بنيادي طور معاصر ادبي مواد سان لاڳاپيل هو.<ref>{{Cite book|last=Brunetta|first=Gian Piero|title=Storia del cinema mondiale|publisher=Einaudi|year=2002|isbn=978-8-8061-4528-6|volume=III|pages=357–359|language=it}}</ref> سئنيما کي موسوليني استعمال ڪيو، جنهن روم جي مشهور [[چينيچتا|چينيچتا اسٽوڊيو]] قائم ڪيو، [[فاشسٽ پروپيگنڊا]] جي پيداوار لاءِ.<ref>{{Cite web|title=The Cinema Under Mussolini|url=http://ccat.sas.upenn.edu/italians/resources/Amiciprize/1996/mussolini.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100731200507/http://ccat.sas.upenn.edu/italians/resources/Amiciprize/1996/mussolini.html|archive-date=31 July 2010|access-date=30 October 2010|publisher=Ccat.sas.upenn.edu}}</ref> ٻي عالمي جنگ کان پوءِ، اطالوي فلم کي وسيع سڃاڻپ ملي ۽ اها برآمد ڪئي وئي، تان جو 1980ع واري ڏهاڪي ۾ فني زوال آيو.<ref>{{Cite web|title=STORIA 'POCONORMALE' DEL CINEMA: ITALIA ANNI '80, IL DECLINO|url=https://www.mymovies.it/cinemanews/2009/16629|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> [[اطالوي فلم ڊائريڪٽرن جي فهرست|اطالوي فلم ڊائريڪٽرن]] ۾ [[فيديريڪو فيليني]]، [[سرجيو ليئوني]]، [[پيئر پاولو پاسوليني]]، [[دوچو تيساري]]، [[لوڪينو ويسڪونتي]]، [[ويتوريو دي سيڪا]]، [[مائيڪل اينجلو انتونيوني]] ۽ [[روبيرتو روسيلليني]] شامل آهن، جن کي هر دور جي عظيم ترين ڊائريڪٽرن مان مڃيو وڃي ٿو.<ref>{{Cite news|last=Ebert|first=Roger|title=The Bicycle Thief / Bicycle Thieves (1949) |url=http://rogerebert.suntimes.com/apps/pbcs.dll/article?AID=/19990319/REVIEWS08/903190306/1023|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20090227023704/http://rogerebert.suntimes.com/apps/pbcs.dll/article?AID=%2F19990319%2FREVIEWS08%2F903190306%2F1023|archive-date=27 February 2009|access-date=8 September 2011|work=Chicago Sun-Times}}; {{Cite web|date=7 July 2002|title=The 25 Most Influential Directors of All Time|url=http://www.moviemaker.com/archives/moviemaking/directing/articles-directing/the-25-most-influential-directors-of-all-time-3358|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20151211230213/http://www.moviemaker.com/archives/moviemaking/directing/articles-directing/the-25-most-influential-directors-of-all-time-3358|archive-date=11 December 2015|access-date=21 February 2017|website=MovieMaker Magazine}}</ref> 1940ع واري ڏهاڪي جي وچ کان 1950ع واري ڏهاڪي جي شروعات تائين [[اطالوي نيو ريئلزم]] جو عروج هو، جيڪو جنگ کان پوءِ واري اٽليءَ جي خراب حالت کي ظاهر ڪندو هو.<ref>{{Cite web|title=Italian Neorealism – Explore – The Criterion Collection|url=https://www.criterion.com/explore/6-italian-neorealism|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110918102158/http://www.criterion.com/explore/6-italian-neorealism|archive-date=18 September 2011|access-date=7 September 2011|publisher=Criterion.com}}</ref> 1950ع واري ڏهاڪي ۾ جيئن ملڪ وڌيڪ امير ٿيو، نيو ريئلزم جي هڪ صورت، جيڪا گلابي نيو ريئلزم طور مشهور هئي، ان جي جاءِ ورتي، ۽ ''[[ڪوميڊيا آل اطاليانا]]'' صنف ۽ ٻيون [[فلم صنف]]ون، جهڙوڪ [[سورڊ اينڊ سينڊل]] ۽ [[اسپيگيٽي ويسٽرن]]، 1960ع ۽ 1970ع واري ڏهاڪي ۾ مشهور ٿيون.<ref>{{Cite web|title=Western all'italiana|url=https://www.treccani.it/enciclopedia/western-all-italiana_%28Enciclopedia-del-Cinema%29|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> [[صوفيا لورين]] جهڙين اداڪارائن عالمي شهرت حاصل ڪئي. شهوت انگيز اطالوي ٿرلر، يا ''[[جئلي]]''، جيڪي 1970ع واري ڏهاڪي ۾ [[داريو ارجينتو]] جهڙن ڊائريڪٽرن ٺاهيا، خوفناڪ فلمن تي اثرانداز ٿيا.<ref>{{Cite web|title=Tarantino e i film italiani degli anni settanta|url=http://www.corriere.it/solferino/severgnini/09-10-30/09.spm|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> تازو دور ۾، اطالوي منظر کي رڳو ڪڏهن ڪڏهن ڌيان مليو آهي، جهڙوڪ ''[[لائف از بيوٽيفل]]''، ''[[سئنيما پيراڊيسو]]'' ۽ ''[[اِل پوستينو: دي پوسٽمين]]'' جهڙين فلمن سان.<ref>{{Cite news|date=21 May 2013|title=Cannes 2013. La grande bellezza |url=https://stanzedicinema.com/2013/05/21/cannes-2013-la-grande-bellezza|access-date=1 January 2022|work=Stanze di Cinema|language=it}}</ref> چينيچتا اسٽوڊيو يورپ ۾ فلم ۽ ٽيليويزن پيداوار جي سڀ کان وڏي سهولت آهي،<ref>{{Cite web|date=30 December 2021|title=Cinecittà, c'è l'accordo per espandere gli Studios italiani|url=https://www.ciakmagazine.it/news/cinecitta-ce-laccordo-per-espandere-gli-studios-italiani|access-date=10 September 2022|language=it}}</ref> جتي ڪيتريون ئي عالمي باڪس آفيس ڪامياب فلمون فلمبند ٿيون. 1950ع واري ڏهاڪي ۾، اتي ٺاهيل عالمي پيداوارن جي انگ سبب روم کي "[[ٽائبر تي هالي ووڊ]]" سڏيو ويو. ان جي احاطي تي 3,000 کان وڌيڪ پيداوارون ٺهيون، جن مان 90 کي [[اڪيڊمي اوارڊ]] لاءِ نامزدگي ملي، ۽ 47 ڪاميابيون حاصل ٿيون.<ref>{{Cite book|last=Bondanella|first=Peter E.|url=https://books.google.com/books?id=PiTBFMc7tp4C|title=Italian Cinema: From Neorealism to the Present|date=2001|publisher=Continuum|isbn=978-0-8264-1247-8|page=13}}</ref> اٽلي [[بهترين پرڏيهي ٻوليءَ واري فلم لاءِ اڪيڊمي اوارڊ]] ۾ سڀ کان وڌيڪ اوارڊ ماڻيندڙ ملڪ آهي، جنهن 14 ڪاميابيون، 3 [[اعزازی اڪيڊمي اوارڊ|خاص اوارڊ]] ۽ 31 [[بهترين پرڏيهي ٻوليءَ واري فلم لاءِ اڪيڊمي اوارڊ ڏانهن اطالوي موڪلن جي فهرست|نامزدگيون]] حاصل ڪيون آهن.<ref>{{Cite web|date=26 October 2021|title=Oscar 2022: Paolo Sorrentino e gli altri candidati come miglior film internazionale |url=https://www.sorrisi.com/cinema/migliori-film/oscar-2022-paolo-sorrentino-e-gli-altri-candidati-come-miglior-film-internazionale|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> {{As of|2016}}، اطالوي فلمن 12 پام دُور،<ref>{{Cite web|date=13 May 2014|title=10 film italiani che hanno fatto la storia del Festival di Cannes|url=https://www.nanopress.it/articolo/10-film-italiani-che-hanno-fatto-la-storia-del-festival-di-cannes/67505|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> 11 [[گولڊن لائن]]،<ref>{{Cite web|date=28 August 2018|title=I film italiani vincitori del Leone d'Oro al Festival di Venezia|url=https://www.supereva.it/i-film-italiani-vincitori-del-leone-doro-al-festival-di-venezia-51756|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> ۽ 7 [[گولڊن بيئر]] کٽيا آهن.<ref>{{Cite web|title=Film italiani vincitori Orso d'Oro di Berlino|url=https://popcorntv.it/guide/film-italiani-vincitori-orso-doro-di-berlino/32626|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> === کاڌ خوراڪ === {{Main|اطالوي کاڌ خوراڪ|اطالوي کاڌي جو ڍانچو|اطالوي کاڌن ۽ مشروبن جي فهرست}} [[File:Salumi e vino lucchese.JPG|thumb|[[اطالوي شراب]] ۽ ''[[سالومي]]'']] [[اطالوي کاڌ خوراڪ]] تي [[اِيٽرسڪن تهذيب|اِيٽرسڪن]]، [[قديم يوناني کاڌ خوراڪ|قديم يوناني]]، [[قديم رومي کاڌ خوراڪ|قديم رومي]]، [[بازنطيني کاڌ خوراڪ|بازنطيني]]، [[عربي کاڌ خوراڪ|عربي]] ۽ [[يهودي کاڌ خوراڪ|يهودي]] کاڌن جو گهرو اثر آهي.<ref>{{Cite web|date=5 April 2023|title=The History of Italian Cuisine: A Cultural Journey – Italian Cuisine|url=https://italian-cuisine.org/the-history-of-italian-cuisine-a-cultural-journey|access-date=25 February 2024|website=italian-cuisine.org}}; {{Cite web|title=Italian Cooking: History of Food and Cooking in Rome and Lazio Region, Papal Influence, Jewish Influence, The Essence of Roman Italian Cooking|url=http://www.inmamaskitchen.com/ITALIAN_COOKING/rome_Lazio/Rome_LAZIO.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20100410100532/http://www.inmamaskitchen.com/ITALIAN_COOKING/rome_Lazio/Rome_LAZIO.html|archive-date=10 April 2010|access-date=24 April 2010|publisher=Inmamaskitchen.com}}</ref> [[نئين دنيا]] جي دريافت سان اهم تبديليون آيون، جن ۾ آلو، ٽماٽا ۽ مڪئي جهڙيون شيون ارڙهين صديءَ کان بنيادي جز بڻجي ويون.<ref>{{Cite web|title=The Making of Italian Food...From the Beginning|url=http://www.epicurean.com/articles/making-of-italian-food.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100327080045/http://www.epicurean.com/articles/making-of-italian-food.html|archive-date=27 March 2010|access-date=24 April 2010|publisher=Epicurean.com}}; Del Conte, 11–21.</ref> [[بحيرۂ روم واري غذا]] اطالوي کاڌ خوراڪ جو بنياد بڻجي ٿي، جيڪا [[پاستا]]، مڇي، ميون ۽ ڀاڄين سان مالا مال آهي ۽ پنهنجي سادگي ۽ قسمين قسمين هئڻ ڪري سڃاتي وڃي ٿي، جنهن ۾ ڪيترن کاڌن ۾ رڳو چار کان اٺ جز هوندا آهن.<ref>The Silver Spoon {{ISBN|8-8721-2223-6}}, 1997 ed.</ref> اطالوي کاڌ خوراڪ پنهنجي علائقائي تنوع،<ref>{{Cite encyclopedia|title=Italian cuisine – Britannica Online Encyclopedia|encyclopedia=Encyclopædia Britannica|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/718430/Italian-cuisine|access-date=24 April 2010|date=2 January 2009|archive-url=https://web.archive.org/web/20100716014306/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/718430/Italian-cuisine|archive-date=16 July 2010|author=Related Articles|url-status=live}}; {{Cite web|title=Italian Food – Italy's Regional Dishes & Cuisine|url=http://www.indigoguide.com/italy/food.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110102020059/http://www.indigoguide.com/italy/food.htm|archive-date=2 January 2011|access-date=24 April 2010|publisher=Indigoguide.com}}; {{Cite web|title=Regional Italian Cuisine|url=http://www.rusticocooking.com/regions.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100410072851/http://www.rusticocooking.com/regions.htm|archive-date=10 April 2010|access-date=24 April 2010|publisher=Rusticocooking.com}}</ref> ذائقي جي گهڻائي ۽ دنيا جي سڀ کان وڌيڪ مشهور کاڌن مان هڪ هئڻ ڪري نمايان آهي،<ref>{{Cite web|date=6 January 2013|title=Which country has the best food?|url=http://travel.cnn.com/explorations/eat/worlds-best-food-cultures-453528|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130629071154/http://travel.cnn.com/explorations/eat/worlds-best-food-cultures-453528|archive-date=29 June 2013|access-date=14 October 2013|publisher=CNN}}</ref> جنهن جو ٻاهرين ملڪن تي به مضبوط اثر آهي.<ref>{{Cite web|last=Freeman|first=Nancy|date=2 March 2007|title=American Food, Cuisine|url=http://www.sallybernstein.com/food/cuisines/us|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100418064119/http://sallybernstein.com/food/cuisines/us|archive-date=18 April 2010|access-date=24 April 2010|publisher=Sallybernstein.com}}</ref><ref>{{Cite web|title=Most Americans Have Dined Out in the Past Month and, Among Type of Cuisine, American Food is Tops Followed by Italian|url=http://www.harrisinteractive.com/vault/HarrisPoll18-DiningOut_4-3-13.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20130520205539/http://www.harrisinteractive.com/vault/HarrisPoll18-DiningOut_4-3-13.pdf|archive-date=20 May 2013|access-date=31 August 2013|publisher=[[هئرس انسائيٽس اينڊ اينالٽڪس|هئرس انٽرايڪٽو]]}}</ref><ref>{{Cite news|last=Kazmin|first=Amy|date=26 March 2013|title=A taste for Italian in New Delhi|url=http://www.ft.com/intl/cms/s/0/7ab87234-9214-11e2-851f-00144feabdc0.html|url-access=subscription|url-status=live|archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221210/http://www.ft.com/intl/cms/s/0/7ab87234-9214-11e2-851f-00144feabdc0.html|archive-date=10 December 2022|access-date=31 August 2013|work=[[فنانشل ٽائيمز]]|location=London}}</ref> اطالوي کاڌ خوراڪ روايتي شين تي گهڻو ڀاڙي ٿي؛ ملڪ وٽ [[يورپي يونين ۾ جاگرافيائي اشارا ۽ روايتي خاصيتون|يورپي يونين جي قانون]] هيٺ محفوظ ڪيل روايتي خاصيتن جو وڏو تعداد آهي.<ref>{{Cite web|last=Keane|first=John|title=Italy leads the way with protected products under EU schemes|url=http://www.bordbia.ie/industryservices/information/alerts/Pages/ItalyleadsthewaywithprotectedproductsunderEUschemes.aspx|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20140329075250/http://www.bordbia.ie/industryservices/information/alerts/Pages/ItalyleadsthewaywithprotectedproductsunderEUschemes.aspx|archive-date=29 March 2014|access-date=5 September 2013|publisher=[[بورڊ بيا]]}}</ref> اٽلي ۾ 395 [[ميشلن اسٽار]] رکندڙ ريسٽورنٽ آهن.<ref>{{cite web|url= https://www.michelin.com/en/publications/products-and-services/michelin-guide-2024-italy-two-new-3-michelin-stars-restaurants|title=Michelin Guide 2024 – Italy – Two new 3 Michelin stars restaurants|access-date=20 November 2024}}</ref> [[اطالوي چيزن جي فهرست|چيز]]، [[سالومي|ٿڌا گوشت]] ۽ [[اطالوي شراب|شراب]] اطالوي کاڌ خوراڪ جا مرڪزي جز آهن، جن سان علائقائي صورتون ۽ [[محفوظ اصل جو نالو]] يا [[محفوظ جاگرافيائي اشارو]] جا ليبل لاڳاپيل آهن؛ ان سان گڏ [[پيزا]] ۽ ڪافي پڻ کاڌي پيتي واري ثقافت جو حصو آهن.<ref>{{Cite news|last=Marshall|first=Lee|date=30 September 2009|title=Italian coffee culture: a guide|url=https://www.telegraph.co.uk/travel/destinations/europe/italy/6246202/Italian-coffee-culture-a-guide.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131010212148/http://www.telegraph.co.uk/travel/destinations/europe/italy/6246202/Italian-coffee-culture-a-guide.html|archive-date=10 October 2013|access-date=5 September 2013|work=The Daily Telegraph|location=London}}</ref> مٺا کاڌا مقامي ذائقن، جهڙوڪ ترش ميون، پسته ۽ بادام، کي [[ماسڪارپوني]] ۽ [[ريڪوٽا]] جهڙن مٺن چيزن يا ڪوڪو، وينلا ۽ دارچيني جهڙن غير ملڪي ذائقن سان ملائڻ جي ڊگهي روايت رکن ٿا. [[جيلاتو]]،<ref>{{Cite news|last=Jewkes|first=Stephen|date=13 October 2012|title=World's first museum about gelato culture opens in Italy|url=http://www.timescolonist.com/life/travel/world-s-first-museum-about-gelato-culture-opens-in-italy-1.15866|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131016062518/http://www.timescolonist.com/life/travel/world-s-first-museum-about-gelato-culture-opens-in-italy-1.15866|archive-date=16 October 2013|access-date=5 September 2013|work=[[ٽائيمز ڪالونسٽ]]}}</ref> [[تيراميسو]]،<ref>{{Cite news|last=Squires|first=Nick|date=23 August 2013|title=Tiramisu claimed by Treviso|url=https://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/10261930/Tiramisu-claimed-by-Treviso.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130829091009/http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/10261930/Tiramisu-claimed-by-Treviso.html|archive-date=29 August 2013|access-date=5 September 2013|work=The Daily Telegraph|location=London}}</ref> ۽ [[ڪاساتا]] اطالوي مٺن کاڌن جا سڀ کان مشهور مثال آهن. [[اطالوي کاڌي جو ڍانچو]] بحيرۂ روم واري علائقي لاءِ خاص آهي ۽ اتر، وچ ۽ اوڀر يورپي کاڌي جي ڍانچن کان مختلف آهي، جيتوڻيڪ اهو اڃا به اڪثر ناشتي (''[[اطالوي کاڌي جو ڍانچو#ناشتو (ڪولازيوني)|ڪولازيوني]]'')، منجهند جي ماني (''[[اطالوي کاڌي جو ڍانچو#منجهند جي ماني (پرانزو)|پرانزو]]'') ۽ رات جي ماني (''[[اطالوي کاڌي جو ڍانچو#رات جي ماني (چينا)|چينا]]'') تي مشتمل هوندو آهي.<ref>{{Cite web|title=Mangiare all'italiana|url=https://www.studiare-in-italia.it/php5/study-italy.php?idorizz=5&idvert=62|access-date=12 November 2021|language=it|archive-date=12 November 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20211112222610/https://www.studiare-in-italia.it/php5/study-italy.php?idorizz=5&idvert=62|url-status=dead}}</ref> بهرحال، ناشتي تي گهڻو گهٽ زور ڏنو ويندو آهي، جيڪو اڪثر ڇڏيو ويندو آهي يا غير بحيرۂ روم اولهندي ملڪن جي ڀيٽ ۾ هلڪن حصن تي مشتمل هوندو آهي.<ref>{{Cite web|date=29 March 2016|title=Colazioni da incubo in giro per il mondo|url=https://www.lacucinaitaliana.it/news/in-primo-piano/colazioni-strane-nel-mondo|access-date=12 November 2021|language=it}}</ref> صبح دير سان ۽ منجهند کان پوءِ هلڪا کاڌا، جن کي ''[[اطالوي کاڌي جو ڍانچو#منجهند کان پوءِ هلڪو کاڌو (ميريندا)|ميريندا]]'' ({{Plural form}}: ''ميريندي'') چيو وڃي ٿو، اڪثر شامل هوندا آهن.<ref>{{Cite web|date=12 August 2021|title=Merenda, una abitudine tutta italiana: cinque ricette salutari per tutta la famiglia|url=https://www.corriere.it/cook/news/cards/merenda-abitudine-tutta-italiana-cinque-ricette-salutari-tutta-famiglia/merenda-come-deve-essere_principale.shtml|access-date=12 November 2021|language=it}}</ref> === راند === {{Main|اٽلي ۾ راند}} [[File:Italy national football team Euro 2012 final.jpg|thumb|2012ع ۾ [[اٽلي قومي فٽبال ٽيم|''آتسوري'']]. [[اٽلي ۾ فٽبال|فٽبال]] اٽلي ۾ سڀ کان مشهور راند آهي.]] سڀ کان مشهور راند [[اٽلي ۾ فٽبال|فٽبال]] آهي.<ref>{{Cite web|last=Wilson|first=Bill|date=10 March 2014|title=Italian football counts cost of stagnation|url=https://www.bbc.co.uk/news/business-26351331|access-date=12 June 2015|publisher=BBC News}}; {{Cite book|last1=Hamil|first1=Sean|title=Managing football: an international perspective|last2=Chadwick|first2=Simon|publisher=Elsevier/Butterworth-Heinemann|year=2010|isbn=978-1-8561-7544-9|edition=1st ed., dodr.|location=Amsterdam|page=285}}</ref> اٽلي جي [[اٽلي قومي فٽبال ٽيم|ٽيم]] سڀ کان وڌيڪ ڪامياب ٽيمن مان هڪ آهي، جنهن چار [[فيفا ورلڊ ڪپ|ورلڊ ڪپ]] ڪاميابيون ([[1934 فيفا ورلڊ ڪپ|1934]]، [[1938 فيفا ورلڊ ڪپ|1938]]، [[1982 فيفا ورلڊ ڪپ|1982]] ۽ [[2006 فيفا ورلڊ ڪپ|2006]]) ۽ ٻه [[يوئيفا يورو]] ڪاميابيون ([[يوئيفا يورو 1968|1968]] ۽ [[يوئيفا يورو 2020|2020]]) حاصل ڪيون آهن.<ref>{{Cite web|title=Previous FIFA World Cups|url=https://www.fifa.com/worldcup/archive/index.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110125063612/http://www.fifa.com/worldcup/archive/index.html|archive-date=25 January 2011|access-date=8 January 2011|publisher=FIFA}}</ref> اطالوي ڪلبن 48 وڏيون يورپي ٽرافيون کٽيون آهن، جنهن ڪري اٽلي اسپين کان پوءِ يورپ جو ٻيو سڀ کان ڪامياب ملڪ بڻجي ٿو. اٽلي جي مٿئين ليگ [[سيري آ]] آهي، جنهن کي دنيا ڀر ۾ لکين مداح ڏسن ٿا.<ref>{{Cite web|title=Le squadre più tifate al mondo: classifica e numero di fan|url=https://www.sisal.it/scommesse-matchpoint/blog/fuori-campo/squadre-piu-tifate-al-mondo-classifica|access-date=4 January 2022|language=it|archive-date=18 September 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210918004108/https://www.sisal.it/scommesse-matchpoint/blog/fuori-campo/squadre-piu-tifate-al-mondo-classifica|url-status=dead}}</ref> ٻيون مشهور ٽيم واريون رانديون باسڪيٽ بال، والي بال ۽ رگبي آهن.<ref name="sportface">{{Cite web|date=15 March 2021|title=Sport più seguiti: la (forse) sorprendente classifica mondiale|url=https://www.sportface.it/altro/sport-piu-seguiti-la-forse-sorprendente-classifica-mondiale/1318754|access-date=4 January 2022|language=it|archive-date=4 January 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220104135605/https://www.sportface.it/altro/sport-piu-seguiti-la-forse-sorprendente-classifica-mondiale/1318754|url-status=dead}}</ref> اٽلي جون مردن ۽ عورتن جون قومي والي بال ٽيمون اڪثر دنيا جي بهترين ٽيمن ۾ شامل ٿين ٿيون. [[اٽلي مردن جي قومي والي بال ٽيم|مردن جي ٽيم]] لڳاتار ٽي [[ايف آءِ وي بي والي بال مردن جي عالمي چيمپيئن شپ|عالمي چيمپيئن شپون]] کٽيون (1990ع، 1994ع ۽ 1998ع ۾). [[اٽلي مردن جي قومي باسڪيٽ بال ٽيم|اٽلي مردن جي باسڪيٽ بال ٽيم]] جا بهترين نتيجا [[يورو باسڪيٽ 1983]] ۽ [[يورو باسڪيٽ 1999|1999ع]] ۾ سونا تمغا، ۽ [[2004ع گرمائين اولمپڪس ۾ باسڪيٽ بال|2004ع اولمپڪس]] ۾ چاندي جو تمغو هئا. [[ليگا باسڪيٽ سيري آ]] يورپ جي سڀ کان وڌيڪ مقابلي واري ليگن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite web|date=July 2019|title=Basket Eurolega, l'albo d'oro delle squadre più forti e titolate d'Europa|url=https://williamhillnews.it/basket/basket-eurolega|access-date=4 January 2022|language=it}}</ref> [[اٽلي قومي رگبي يونين ٽيم]] [[سڪس نيشنز چيمپيئن شپ]] ۽ [[رگبي ورلڊ ڪپ]] ۾ مقابلو ڪري ٿي. انفرادي راندين ۾، سائيڪل ڊوڙ مشهور آهي؛<ref>{{Cite book|last=Foot|first=John|title=Pedalare! Pedalare!: a history of Italian cycling|publisher=Bloomsbury|year=2012|isbn=978-1-4088-2219-7|location=London|page=312}}</ref> اطالوين [[يو سي آءِ روڊ ورلڊ چيمپيئن شپون – مردن جي روڊ ريس|يو سي آءِ عالمي چيمپيئن شپون]] [[يو سي آءِ روڊ ورلڊ چيمپيئن شپون – مردن جي روڊ ريس#قوم موجب تمغا ماڻيندڙ|بيلجيم کان سواءِ ڪنهن به ٻئي ملڪ کان وڌيڪ]] کٽيون آهن. [[جيرو دي اٽاليا]] هر مئي ۾ ٿيندڙ سائيڪل ريس آهي ۽ ٽن [[گرانڊ ٽورس]] مان هڪ آهي. الپائن اسڪائينگ هڪ وسيع راند آهي، ۽ ملڪ اسڪائينگ لاءِ مشهور منزل آهي.<ref>{{Cite news|last=Hall|first=James|date=23 November 2012|title=Italy is best value skiing country, report finds|url=https://www.telegraph.co.uk/travel/travelnews/9697128/Italy-is-best-value-skiing-country-report-finds.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131003012827/http://www.telegraph.co.uk/travel/travelnews/9697128/Italy-is-best-value-skiing-country-report-finds.html|archive-date=3 October 2013|access-date=29 August 2013|work=The Daily Telegraph|location=London}}</ref> اطالوي اسڪائر [[سياري جون اولمپڪ رانديون]] ۽ [[الپائن اسڪائي ورلڊ ڪپ]] ۾ سٺا نتيجا حاصل ڪن ٿا. ٽينس کي اهم پيروي حاصل آهي: اها چوٿين سڀ کان وڌيڪ کيڏي ويندڙ راند آهي.<ref>{{Cite web|title=Il tennis è il quarto sport in Italia per numero di praticanti|url=http://www.federtennis.it/DettaglioNews.asp?IDNews=55672|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20130927033216/http://www.federtennis.it/DettaglioNews.asp?IDNews=55672|archive-date=27 September 2013|access-date=29 August 2013|publisher=Federazione Italiana Tennis}}</ref> [[روم ماسٽرز]]، جيڪو 1930ع ۾ قائم ٿيو، سڀ کان وڌيڪ معزز ٽينس ٽورنامينٽن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite news|title=Internazionali d'Italia di Tennis – Roma 2021 |url=https://www.faretennis.com/tornei/internazionali-italia-tennis|access-date=4 January 2022|language=it}}</ref> اطالوي رانديگرن [[ڊيويس ڪپ]] 4 ڀيرا (1976، 2023، 2024 ۽ 2025) ۽ [[بلي جين ڪنگ ڪپ]] 6 ڀيرا (2006، 2009، 2010، 2013، 2024 ۽ 2025) کٽيا آهن. [[File:Michael Schumacher 2006 USA 2.jpg|thumb|[[اسڪوديريا فيراري]] جي [[فيراري 248 ايف 1]]، جيڪا [[گرانڊ پري موٽر ريسنگ|گرانڊ پري]] ريسنگ ۾ اڃا تائين موجود سڀ کان پراڻي ٽيم آهي،<ref name="targaflorio"/> جيڪا 1948ع کان مقابلو ڪري رهي آهي، ۽ شمارياتي طور [[فارمولا ون گرانڊ پري فاتحن جي فهرست (تعمير ڪندڙ)|تاريخ جي سڀ کان ڪامياب فارمولا ون ٽيم]] آهي]] موٽر راندون مشهور آهن.<ref name="sportface"></ref> اٽلي، تمام وڏي فرق سان، سڀ کان وڌيڪ موٽو جي پي عالمي چيمپيئن شپون کٽيون آهن. اطالوي [[اسڪوديريا فيراري]] [[گرانڊ پري موٽر ريسنگ|گرانڊ پري]] ريسنگ ۾ اڃا تائين موجود سڀ کان پراڻي ٽيم آهي،<ref name="targaflorio">{{Cite web|title=Enzo Ferrari|url=https://www.targaflorio.info/enzoferrari.htm|access-date=4 January 2022|language=it}}</ref> جيڪا 1948ع کان مقابلو ڪري رهي آهي، ۽ 232 ڪاميابين سان سڀ کان ڪامياب فارمولا ون ٽيم آهي. [[فارمولا ون]] جو [[اطالوي گرانڊ پري]] 1921ع کان منعقد ٿيندو رهيو آهي<ref>{{Cite web|date=3 September 2020|title=GP d'Italia: albo d'oro|url=https://www.motori.it/curiosita/1757728/gp-ditalia-albo-doro.html|access-date=4 January 2022|language=it}}</ref> ۽ هميشه [[آٽوڊرومو ناتسيونالي مونزا]] ۾ ٿيو آهي (سواءِ [[1980 اطالوي گرانڊ پري|1980ع]] جي).<ref>{{Cite web|date=7 September 2021|title=GP Italia: a Monza tra storia e passione|url=https://www.f1world.it/amarcord/gp-ditalia-a-monza-tra-storia-e-passione|access-date=4 January 2022|language=it|archive-date=4 January 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220104135550/https://www.f1world.it/amarcord/gp-ditalia-a-monza-tra-storia-e-passione/|url-status=dead}}</ref> موٽر راندين ۾ ٻيا ڪامياب اطالوي ڪار ٺاهيندڙ [[الفا روميو]]، [[لانچيا]]، [[مازيراتي]] ۽ [[فيات]] آهن.<ref>{{Cite web|date=5 October 2021|title=L'Italia che vince le corse|work=Mauto|url=https://www.museoauto.com/litalia-che-vince-le-corse-la-ferrari-500-f2-del-1952|access-date=4 January 2022|language=it|archive-date=4 January 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220104172543/https://www.museoauto.com/litalia-che-vince-le-corse-la-ferrari-500-f2-del-1952/|url-status=dead}}</ref> اٽلي اولمپڪس ۾ ڪامياب رهيو آهي، [[1896ع گرمائين اولمپڪس|پهرين اولمپياڊ]] کان حصو وٺندو رهيو آهي ۽ 48 مان 47 رانديگرن ۾ شامل ٿيو آهي ([[1904ع گرمائين اولمپڪس|1904ع]] کان سواءِ).<ref>{{Cite web|last=Elio Trifari|title=Che sorpresa: Italia presente a tutti i Giochi|url=http://archiviostorico.gazzetta.it/2008/novembre/28/Che_sorpresa_Italia_presente_tutti_ga_10_081128051.shtml|access-date=4 January 2022|language=it}}</ref> [[اولمپڪس ۾ اٽلي|اطالوين]] [[گرمائين اولمپڪ رانديون]] ۾ 618 تمغا، ۽ سياري جي اولمپڪس ۾ 141 تمغا کٽيا آهن، جن ۾ 259 سونا تمغا شامل آهن، ۽ ڪل تمغن جي لحاظ کان ڇهون سڀ کان ڪامياب ملڪ آهي. ملڪ [[1960ع گرمائين اولمپڪس|1960ع]] ۾ گرمائين اولمپڪس جي ميزباني ڪئي؛ ۽ [[سياري جون اولمپڪ رانديون|سياري جي اولمپڪس]] جي [[1956ع سياري اولمپڪس|1956ع]]، [[2006ع سياري اولمپڪس|2006ع]] ۾ ميزباني ڪئي، ۽ هن وقت [[ميلان]] ۽ [[ڪورتينا دامپيتسو]] ۾ [[2026ع سياري اولمپڪس|2026ع واري ايڊيشن]] جي ميزباني ڪري رهيو آهي. === عام موڪلون، ميلو ۽ لوڪ روايتون === {{Main|اٽلي ۾ عام موڪلون|اٽلي جون روايتون|اٽلي جون لوڪ روايتون}} [[File:Frecce Tricolori 2022.jpg|thumb|روم ۾ ''[[فيستا ديلا ريپوبليڪا]]'' جي جشن دوران [[وڪٽر ايمانوئل ٻيون يادگار]] مٿان ''[[فريچي تريڪولوري]]''، جنهن جي دونهين واري لڪير [[اٽلي جا قومي رنگ]] ڏيکاري ٿي]] عام موڪلن ۾ مذهبي، قومي ۽ علائقائي ڏينهن شامل آهن. اٽلي جو قومي ڏينهن، ''[[فيستا ديلا ريپوبليڪا]]'' ('جمهوريت جو ڏينهن')،<ref>{{Cite web|title=Le feste mobili. Feste religiose e feste civili in Italia|url=http://calendario.eugeniosongia.com/feste.htm|access-date=29 December 2022|language=it}}</ref> 2 جون تي ملهايو ويندو آهي، جنهن جو مکيه جشن روم ۾ ٿيندو آهي، ۽ اهو 1946ع ۾ اطالوي جمهوريه جي جنم جي ياد ۾ ملهايو ويندو آهي.<ref name="Italian Embassy in London">{{Cite web|title=Festività nazionali in Italia|url=http://www.amblondra.esteri.it/Ambasciata_Londra/Menu/In_linea_con_utente/Domande_frequenti/altro.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20120624220055/http://www.amblondra.esteri.it/Ambasciata_Londra/Menu/In_linea_con_utente/Domande_frequenti/altro.htm|archive-date=24 June 2012|access-date=15 April 2012|publisher=Italian Embassy in London|language=it}}</ref> تقريب ۾ [[اڻڄاتل سپاهيءَ جو مقبرو (اٽلي)|اطالوي اڻڄاتل سپاهي]] کي خراج عقيدت طور گلن جي چادر چاڙهڻ ۽ روم ۾ [[ويا ديئي فوري امپيريالي]] سان فوجي پريڊ شامل آهي. [[سينٽ لوسي جو ڏينهن#اٽلي|سينٽ لوسي جو ڏينهن]]، 13 ڊسمبر تي، اٽلي جي ڪجهه علائقن ۾ ٻارن ۾ مشهور آهي، جتي هوءَ سانتا ڪلاز جهڙو ڪردار ادا ڪري ٿي.<ref>{{Cite web|title=Saint Lucy – Sicily's Most Famous Woman – Best of Sicily Magazine|url=http://www.bestofsicily.com/mag/art333.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20121015021932/http://bestofsicily.com/mag/art333.htm|archive-date=15 October 2012|website=bestofsicily.com}}</ref> [[ايپيفني (موڪل)|ايپيفني]] [[اطالوي لوڪ روايتون|اطالوي لوڪ روايتن]] جي شخصيت [[بيفانا]] سان لاڳاپيل آهي، جيڪا ٻهاريءَ تي سوار هڪ پوڙهي عورت آهي، جيڪا 5 جنوري جي رات سٺن ٻارن لاءِ تحفا، ۽ خراب ٻارن لاءِ ڪوئلو يا رک جا ٿيلها آڻي ٿي.<ref>{{Cite book|last=Roy|first=Christian|url={{Google books|IKqOUfqt4cIC|page=PA144|keywords=|text=|plainurl=yes}}|title=Traditional Festivals|date=2005|publisher=ABC-CLIO|isbn=978-1-5760-7089-5|page=144|access-date=13 January 2015}}</ref> [[مريم جو آسمان تي کڄڻ]] 15 آگسٽ تي ''[[فيراگوستو]]'' سان گڏ اچي ٿو، جيڪو اونهاري جي موڪلن جو دور آهي.<ref>{{Cite book|last=Jonathan Boardman|url={{Google books|VHAUAQAAIAAJ|keywords=|text=|plainurl=yes}}|title=Rome: A Cultural and Literary Companion|publisher=Signal Books|year=2000|isbn=978-1-902669-15-1|location=University of California|page=219|format=Google Books}}</ref> اطالوي قومي [[سرپرست ڏينهن]]، 4 آڪٽوبر تي، [[سينٽ فرانسس ۽ ڪيٿرائن جو عيد ڏينهن|سينٽ فرانسس ۽ سينٽ ڪيٿرائن]] کي ملهايو ويندو آهي. هر شهر يا ڳوٺ پنهنجي مقامي سرپرست بزرگ جي عيد تي پڻ عام موڪل ملهائيندو آهي.<ref name="Italian Embassy in London"></ref> [[ناتالي دي روما]] ({{literally|روم جو جنم ڏينهن}}) [[روم]] ۾ 21 اپريل تي ٿيندڙ ساليانو ميلو آهي، جيڪو شهر جي ڏند ڪٿائي [[روم جو بنياد|بنياد]] جي خوشيءَ ۾ ملهايو ويندو آهي.<ref name="Plutarch12">[[پلوٽارڪ]]، ''[[متوازي زندگيون]] – رومولس جي زندگي''، [http://penelope.uchicago.edu/Thayer/E/Roman/Texts/Plutarch/Lives/Romulus*.html#12 12.2] ([[لاڪوس ڪورتيوس]] مان)</ref> [[ڏند ڪٿا]] موجب، چيو وڃي ٿو ته [[رومولس]] 21 اپريل 753 ق.م. تي روم شهر جو بنياد وڌو.<ref name="penelope">{{Cite web|url=https://penelope.uchicago.edu/Thayer/L/Roman/Texts/Censorinus/text*.html#17.11|title=LacusCurtius • Censorinus – De Die Natali|website=penelope.uchicago.edu}}</ref> ميلن ۽ جشنن ۾ [[پاليو دي سينا]] گهوڙن جي ڊوڙ، [[مقدس هفتو#اٽلي|مقدس هفتي]] جون رسمون، اريتسو جو [[ساراسين جوسٽ]]، ۽ ''[[ڪالچو ستوريڪو فيورينتينو]]'' شامل آهن. 2013ع ۾، [[يونيسڪو]] [[غير مادي ثقافتي ورثو|غير مادي ثقافتي ورثي]] ۾ اطالوي ميلن ۽ ''[[پاسو (فلوٽ)|پاسو]]'' کي شامل ڪيو، جهڙوڪ [[واريا دي پالمي]]، [[ويتربو]] ۾ [[ماڪينا دي سانتا روزا]]، ۽ [[ساساري]] ۾ ''faradda di li candareri''.<ref>{{Cite web|title=Celebrations of big shoulder-borne processional structures|url=http://www.unesco.org/culture/ich/index.php?lg=en&pg=00011&RL=00721|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141213122708/http://www.unesco.org/culture/ich/index.php?lg=EN|archive-date=13 December 2014|access-date=29 November 2014|publisher=UNESCO}}</ref> ٻين ميلن ۾ [[اٽلي ۾ ڪارنيول|ڪارنيول]] شامل آهن، جهڙوڪ [[وينس جو ڪارنيول|وينس]]، [[وياريجو جو ڪارنيول|وياريجو]]، [[اِوريا جو ڪارنيول|اِوريا]]، [[فويانو ديلا ڪيانا جو ڪارنيول|فويانو ديلا ڪيانا]]، ۽ [[ساتريانو دي لوڪانيا جو ڪارنيول|ساتريانو دي لوڪانيا]]. [[وينس فلم فيسٽيول]]، جيڪو [[گولڊن لائن]] انعام ڏئي ٿو ۽ 1932ع کان منعقد ٿي رهيو آهي، دنيا جو سڀ کان پراڻو فلمي ميلو آهي ۽ [[ڪانز فلم فيسٽيول|ڪانز]] ۽ [[برلن بين الاقوامي فلم فيسٽيول|برلن]] سان گڏ يورپ جي "وڏن ٽن" فلمي ميلن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite web|last=Anderson|first=Ariston|date=24 July 2014|title=Venice: David Gordon Green's 'Manglehorn,' Abel Ferrara's 'Pasolini' in Competition Lineup|url=https://www.hollywoodreporter.com/news/venice-film-festival-unveils-lineup-720770|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20160218220740/http://www.hollywoodreporter.com/news/venice-film-festival-unveils-lineup-720770|archive-date=18 February 2016|website=[[دي هالي ووڊ رپورٽر]]}}; {{Cite magazine|title=Addio, Lido: Last Postcards from the Venice Film Festival|url=https://time.com/3291348/addio-lido-last-postcards-from-the-venice-film-festival/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140920162423/http://time.com/3291348/addio-lido-last-postcards-from-the-venice-film-festival|archive-date=20 September 2014|magazine=Time}}</ref> ==انتظامي ورهاستون== <!-- This Anchor tag serves to provide a permanent target for incoming section links. Please do not remove or modify it, except to add another appropriate anchor. If you modify the section title, please anchor the old title. It is always best to anchor an old section header that has been changed so that links to it will not be broken. See [[Template:Anchor]] for details. This template is {{Subst:Anchor comment}}. --> {{Main|اٽلي جا علائقا|اٽلي جا صوبا|اٽلي جا ميٽروپوليٽن شهر|ڪوموني}} {{Italy Labelled Map Scalable|image-width=300}} اٽلي 20 علائقن (''[[ريجوني]]'') تي مشتمل آهي، جن مان پنجن کي [[خاص قانوني حيثيت وارا خودمختيار علائقا|خاص خودمختيار حيثيت]] حاصل آهي، جيڪا کين اضافي معاملن تي قانون سازي ڪرڻ جي اجازت ڏئي ٿي.<ref name="tuttitalia">{{Cite news|title=Regioni italiane|url=http://www.tuttitalia.it/regioni|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220509133929/https://www.tuttitalia.it/regioni|archive-date=9 May 2022|access-date=30 April 2022|language=it}}</ref> {{Div col}} * [[ابروزو]] * [[اوستا وادي]] * [[اپوليا]] * [[بازيليڪاتا]] * [[ڪلابريا]] * [[ڪمپانيا]] * [[ايميليا-رومانيا]] * [[فريولي-وينيزيا جوليا]] * [[لازيو]] * [[ليگوريا]] * [[لومباردي]] * [[مارڪي]] * [[موليزه]] * [[پيڊمونٽ]] * [[سارڊينيا]] * [[سسلي]] * [[ترنتينو-آلٽو آديجي/سڊٽيرول]] * [[ٽسڪني]] * [[امبريا]] * [[وينيتو]] {{Div col end}} ''ريجوني'' ۾ 107 صوبا (''[[اٽلي جا صوبا|پرووينچي]]'') يا ميٽروپوليٽن شهر (''[[اٽلي جا ميٽروپوليٽن شهر|چِتا ميٽروپوليتاني]]'')، ۽ 7,896 ميونسپلٽيون (''[[ڪوموني]]'') شامل آهن.<ref name="tuttitalia"/> {{Clear}} [[زمرو:يورپي ملڪ]] [[زمرو:جمهوريتون]] [[زمرو:ڏاکڻي يورپ جا ملڪ]] [[زمرو:يورپي اتحاد جا رڪن ملڪ]] == پڻ ڏسو == {{Portal|اٽلي|ملڪ|يورپ|يورپي يونين }} * [[اٽلي جو خاڪو]] {{Clear}} == نوٽس == {{Notelist|30em}} == ڪتابيات == {{Refbegin|30em}} * {{Cite book|last1=Cushman-Roisin|first1=Benoit|url=https://books.google.com/books?id=OFwkVgQNHlsC|title=Physical oceanography of the Adriatic Sea|last2=Gačić|first2=Miroslav|last3=Poulain|first3=Pierre-Marie|publisher=Springer|year=2001|isbn=978-1-4020-0225-0}} * {{Cite web|date=2004–2007|title=FastiOnline: A database of archaeological excavations since the year 2000 |url=https://www.fastionline.org|access-date=6 March 2010|publisher=International Association of Classical Archaeology (AIAC)}} * Hibberd, Matthew. ''The media in Italy'' (McGraw-Hill International, 2007). * Sarti, Roland, ed. ''Italy: A reference guide from the Renaissance to the present'' (2004). * Sassoon, Donald. ''Contemporary Italy: politics, economy and society since 1945'' (Routledge, 2014). * {{Cite web|date=1995–2010|title=Italy History – Italian History Index|url=http://vlib.iue.it/hist-italy/Index.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210815124837/http://vlib.iue.it/hist-italy/Index.html|archive-date=15 August 2021|access-date=6 March 2010|publisher=European University Institute, The World Wide Web Virtual Library|language=it, en}} {{Refend}} == ٻاهريان ڳنڍڻا == {{Wikibooks|Wikijunior:Countries A-Z|Italy}} {{Sister project links|voy=Italy|d=Q38}} * [https://www.bbc.com/news/world-europe-17433142 اٽلي] [[بي بي سي نيوز]] مان * [https://web.archive.org/web/20260116052905/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy/ اٽلي]. ''[[دي ورلڊ فيڪٽ بڪ]]''. [[سينٽرل انٽيليجنس ايجنسي]]. * [https://web.archive.org/web/20081216082829/http://ucblibraries.colorado.edu/govpubs/for/italy.htm اٽلي] ''يو سي بي لائبريريز گوو پبس'' مان * [https://www.oecd.org/italy/ اٽلي] [[او اي سي ڊي]] مان * [https://european-union.europa.eu/principles-countries-history/eu-countries/italy_en يورپي يونين جي ويب سائيٽ تي اٽلي جو ملڪي خاڪو] * {{Wikiatlas|Italy}} * {{OSM relation|365331}} * [https://www.ifs.du.edu/IFs/frm_CountryProfile/IT اٽلي لاءِ اهم ترقياتي اڳڪٿيون] [[انٽرنيشنل فيوچرز]] مان * [https://www.governo.it/ سرڪاري ويب سائيٽ] {{In lang|it}} * [https://www.italia.it/en/ اطالوي سياحت جي سرڪاري ويب سائيٽ] {{Italy topics}} {{Navboxes |title = اٽلي سان لاڳاپيل مضمون|list= {{Sovereign states of Europe}} {{Countries and territories bordering the Mediterranean Sea}} {{EU members}} {{European Economic Area (EEA)}} {{Council of Europe members}} {{G8 nations}} {{G20}} {{OSCE}} }} {{Authority control}} {{Coord|43|N|12|E|display=title}} [[زمرو:اٽلي| ]]<!--Please leave the empty space as standard.--> [[زمرو:1861ع ۾ يورپ ۾ قيام]] [[زمرو:اهي ملڪ ۽ علائقا جتي اطالوي سرڪاري ٻولي آهي]] [[زمرو:يورپ جا ملڪ]] [[زمرو:جي 20 ميمبر]] [[زمرو:ڪائونسل آف يورپ جا ميمبر رياستون]] [[زمرو:يورپي يونين جا ميمبر رياستون]] [[زمرو:نيٽو جا ميمبر رياستون]] [[زمرو:يونين فار دي ميڊيٽرينين جا ميمبر رياستون]] [[زمرو:گڏيل قومن جا ميمبر رياستون]] [[زمرو:او اي سي ڊي ميمبر]] [[زمرو:جمهوريتون]] [[زمرو:1861ع ۾ قائم ٿيل رياستون ۽ علائقا]] [[Category:1946ع ۾ يورپ ۾ قائم ٿيل رياستون ۽ علائقا]] == حوالا == {{Reflist}} <references group="lower-alpha"/> b2rrwvtb804ciwot41jcedhflm5tbh2 382629 382628 2026-06-04T08:34:21Z Memon2025 21315 382629 wikitext text/x-wiki {{چونڊ مضمون| جون 2026}} {{Short description|ڏکڻ ۽ اولهه يورپ جو ملڪ}} {{Infobox country | conventional_long_name = اطالوي جمهوريه | common_name = اٽلي | native_name = {{Lang|it|Repubblica Italiana<!--upper case see Italian wiki-->}} | image_flag = Flag of Italy.svg | image_coat = Emblem of Italy.svg | symbol_type = نشان | national_anthem = "{{Lang|it|[[اِل ڪانتو ديلي اطالياني]]|italic=no}}"<br/>"اطالوين جو گيت"<div style="padding-top:0.5em;">{{Center|[[File:Canto degli Italiani - Marina Militare (strumentale).wav]]}}</div> | image_map = {{Switcher|[[File:EU-Italy (orthographic projection).svg|frameless]]|گلوب ڏيکاريو|[[File:EU-Italy.svg|upright=1.15|frameless]]|يورپي يونين جو نقشو ڏيکاريو|default=1}} | capital = [[روم]] | coordinates = {{Coord|41|54|N|12|29|E|type:city}} | largest_city = capital | languages_type = ڏيهي ٻوليون | languages = ڏسو [[اٽلي جون ٻوليون|مکيه مضمون]] | official_languages = [[اطالوي ٻولي|اطالوي]]<sup>a</sup> {{Infobox|child=yes |label1 = [[اٽلي ڏانهن اميگريشن|قوميت]] {{Nobold|(2021)}}<ref name="id2020">{{Cite web|title=Indicatori demografici, anno 2020 |url=https://www.istat.it/it/files//2021/05/REPORT_INDICATORI-DEMOGRAFICI-2020.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210503091112/https://www.istat.it/it/files//2021/05/REPORT_INDICATORI-DEMOGRAFICI-2020.pdf|archive-date=3 May 2021|access-date=3 May 2021}}</ref> | data1 = {{Unbulleted list|91% اطالوي|9% ٻيا}} }} | religion = {{Ublist|item_style=white-space:nowrap;|84% [[اٽلي ۾ عيسائيت|عيسائيت]]|12% [[اٽلي ۾ لادينيت|لادينيت]]|4% [[اٽلي ۾ مذهب|ٻيا]]}} | religion_year = 2021 | religion_ref = <ref>{{Cite web|date=September 2021|title=Special Eurobarometer 516|url=https://data.europa.eu/data/datasets/s2237_95_2_516_eng?locale=en|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20230629085321/http://data.europa.eu/data/datasets/s2237_95_2_516_eng?locale=en|archive-date=29 June 2023|access-date=2 June 2026|publisher=European Union: [[European Commission]]|via=[[European Data Portal]] (see Volume C: Country/socio-demographics: IT: Question D90.2.)}}</ref> | demonym = اطالوي | government_type = [[وحداني پارلياماني جمهوريه]] | leader_title1 = [[اٽلي جو صدر|صدر]] | leader_name1 = [[سرجيو ماتاريلا]] | leader_title2 = [[اٽلي جو وزيراعظم|وزيراعظم]] | leader_name2 = [[جورجيا ميلوني]] | leader_title3 = [[جمہوريه جي سينيٽ جو صدر (اٽلي)|سينيٽ جو صدر]] | leader_name3 = [[اگناتسيو لا روسا]] | leader_title4 = [[چيمبر آف ڊپٽيز جو صدر (اٽلي)|چيمبر آف ڊپٽيز جو صدر]] | leader_name4 = [[لورينزو فونتانا]] | legislature = [[اطالوي پارليامينٽ|پارليامينٽ]] | upper_house = [[جمہوريه جي سينيٽ (اٽلي)|جمہوريه جي سينيٽ]] | lower_house = [[چيمبر آف ڊپٽيز (اٽلي)|چيمبر آف ڊپٽيز]] | sovereignty_type = [[اٽلي جي تاريخ|تاريخي سياسي وحدتون]] | established_event1 = [[اٽلي جا قديم ماڻھو|اٽالڪ ماڻھو]] | established_date1 = قديم دور | established_event2 = [[قديم روم]]<br>[[رومي اٽلي]] | established_date2 = 753 ق م–476 ع | established_event3 = [[بربر بادشاهتون|رومي-بربر بادشاهتون]]<br>[[بازنطيني اٽلي]] | established_date3 = اوائلي وچون دور | established_event4 = [[اٽلي جي تاريخي رياستن جي فهرست|اطالوي شهري رياستون ۽ علائقائي سياسي وحدتون]] | established_date4 = وچون دور ۽ جديد دور | established_event5 = [[اٽلي جي بادشاهت]] | established_date5 = 1861–1946<br>{{start date and age|1861|03|17|df=y}} | established_event6 = [[اطالوي سلطنت]] | established_date6 = 1869/1882–1960 | established_event7 = [[1946ع اطالوي اداراتي ريفرنڊم|اطالوي جمهوريه]] | established_date7 = {{start date and age|1946|06|02|df=y}} | area_km2 = 301,340 | area_footnote = <ref name="Central Intelligence Agency-2023">{{Cite web|date=23 August 2023|title=Italy|url=https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210701235642/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy|archive-date=1 July 2021|access-date=28 August 2023|publisher=Central Intelligence Agency}}</ref><ref>{{Cite web|date=12 November 2023|title=Italy country profile|url=https://www.bbc.com/news/world-europe-17433142|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20231218111602/https://www.bbc.com/news/world-europe-17433142|archive-date=18 December 2023|access-date=12 November 2023|publisher=BBC News}}</ref> | area_rank = 71هون | area_sq_mi = 116,347 <!--Do not remove per [[Wikipedia:Manual of Style/Dates and numbers]]--> | percent_water = 1.24 (2015)<ref>{{Cite web|title=Surface water and surface water change|url=https://stats.oecd.org/Index.aspx?DataSetCode=SURFACE_WATER|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210324133453/https://stats.oecd.org/Index.aspx?DataSetCode=SURFACE_WATER|archive-date=24 March 2021|access-date=11 October 2020|publisher=[[Organisation for Economic Co-operation and Development]] (OECD)}}</ref> | population_estimate = {{DecreaseNeutral}} 58,915,561<ref name="population">{{cite web|title=Monthly Demographic Balance|url=https://demo.istat.it/app/?l=en&a=&i=D7B|publisher=[[Italian National Institute of Statistics|ISTAT]]}}</ref> | population_estimate_year = 2025 | population_estimate_rank = 25هون | population_density_km2 = 195.5 | population_density_sq_mi = auto<!--Do not remove per [[Wikipedia:Manual of Style/Dates and numbers]]--> | population_density_rank = 72هون | GDP_PPP = {{Increase}} $3.872&nbsp;trillion<ref name="IMFWEO.IT">{{cite web |url=https://data.imf.org/en/Data-Explorer?datasetUrn=IMF.RES:WEO(9.0.0) |title=World Economic Outlook Database (April 2026 Edition) |publisher=[[International Monetary Fund]] |website=www.imf.org |date=14 April 2026 |access-date=18 April 2026}}</ref> | GDP_PPP_year = 2026 | GDP_PPP_rank = 12هون | GDP_PPP_per_capita = {{Increase}} $65,761<ref name="IMFWEO.IT"/> | GDP_PPP_per_capita_rank = 29هون | GDP_nominal = {{Increase}} $2.738&nbsp;trillion<ref name="IMFWEO.IT"/> | GDP_nominal_year = 2026 | GDP_nominal_rank = 8هون | GDP_nominal_per_capita = {{Increase}} $46,505<ref name="IMFWEO.IT"/> | GDP_nominal_per_capita_rank = 27هون | Gini = 32.5 <!--number only--> | Gini_year = 2020 | Gini_change = decrease <!--increase/steady/decrease--> | Gini_ref = <ref>{{Cite web|title=Gini coefficient of equivalised disposable income – EU-SILC survey|url=https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/tessi190/default/table?lang=en|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20201009091832/https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/tessi190/default/table?lang=en|archive-date=9 October 2020|access-date=21 June 2022|publisher=European Commission}}</ref> | HDI = 0.915 <!--number only--> | HDI_year = 2023<!-- Please use the year to which the data refers, not the publication year--> | HDI_change = increase <!--increase/decrease/steady--> | HDI_ref = <ref name="UNHDR">{{Cite web |date=6 May 2025 |title=Human Development Report 2025 |url=https://hdr.undp.org/system/files/documents/global-report-document/hdr2025reporten.pdf|url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20250506051232/https://hdr.undp.org/system/files/documents/global-report-document/hdr2025reporten.pdf |archive-date=6 May 2025 |access-date=6 May 2025 |publisher=[[United Nations Development Programme]] |language=en}}</ref> | HDI_rank = 29هون | currency = [[يورو]] (€)<sup>b</sup> | currency_code = EUR | time_zone = [[مرڪزي يورپي وقت|CET]] | utc_offset = +1 | utc_offset_DST = +2 | time_zone_DST = [[مرڪزي يورپي گرمي وارو وقت|CEST]] | calling_code = [[+39]] <sup>c</sup> | cctld = [[.it]] | footnote_a = <span style="font-size:100%;">جرمن [[ڏکڻ ٽائرول]] ۽ [[فريولي-وينيتسيا جوليا]] ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ فرينچ [[آئوستا وادي]] ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ [[سلووين ٻولي|سلووين]] [[ٽريئستي صوبو]]، [[گوريتسيا صوبو]] ۽ فريولي-وينيتسيا جوليا ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ [[لاڊن ٻولي|لاڊن]] ڏکڻ ٽائرول، [[ترنتينو]] ۽ ٻين اترين علائقن ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ [[فريولي ٻولي|فريولي]] فريولي-وينيتسيا جوليا ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ [[سارڊينيائي ٻولي|سارڊينيائي]] [[سارڊينيا]] ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي.<ref>{{Cite web|title=Legge Regionale 15 ottobre 1997, n. 26 |url=http://www.regione.sardegna.it/j/v/86?v=9&c=72&file=1997026|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210226213750/http://www.regione.sardegna.it/j/v/86?v=9&c=72&file=1997026|archive-date=26 February 2021|access-date=31 May 2018|publisher=Regione autonoma della Sardegna – Regione Autònoma de Sardigna}}; {{Cite web|title=Regione Autonoma Friuli-Venezia Giulia – Comunità linguistiche regionali|url=https://www.regione.fvg.it/rafvg/cms/RAFVG/cultura-sport/patrimonio-culturale/comunita-linguistiche|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150904201140/https://www.regione.fvg.it/rafvg/cms/RAFVG/cultura-sport/patrimonio-culturale/comunita-linguistiche|archive-date=4 September 2015|access-date=2 November 2020|website=regione.fvg.it}}</ref></span> | footnote_b = <span style="font-size:100%;">2002ع کان اڳ، [[اطالوي ليرا]]. يورو [[ڪامپيوني دي اٽاليا]] ۾ قبول ڪئي وڃي ٿي، پر ان جي سرڪاري ڪرنسي [[سوئس فرانڪ]] آهي.<ref>{{Cite web|date=14 July 2010|title=Comune di Campione d'Italia|url=http://www.comune.campione-d-italia.co.it/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110430223743/http://www.comune.campione-d-italia.co.it/|archive-date=30 April 2011|access-date=30 October 2010|publisher=Comune.campione-d-italia.co.it}}</ref></span> | footnote_c = <span style="font-size:100%;">ڪامپيوني دي اٽاليا کي فون ڪرڻ لاءِ سوئس ڪوڊ [[+41]] استعمال ڪرڻ ضروري آهي.</span> }} '''اٽلي'''،{{Efn|{{Lang|it|Italia}}, {{IPA|it|iˈtaːlja|pron|small=no|It-Italia.ogg}}}} سرڪاري طور '''اطالوي جمهوريه'''،{{Efn|{{Lang|it|ريپبلڪا اطاليانا|links=no}}, {{IPA|it|reˈpubblika itaˈljaːna|pron|small=no}}}} [[ڏکڻ يورپ|ڏکڻ]] ۽ [[اولهه يورپ]] ۾ واقع هڪ ملڪ آهي.{{Efn|اٽلي کي گهڻو ڪري اولهه يورپ ۾ شامل ڪيو ويندو آهي.<ref>اٽلي کي اولهه يورپي ملڪ طور بيان ڪندڙ علمي ڪم:{{Bulleted list |{{Cite book|last1=Hancock|first1=M. Donald|url=https://archive.org/details/politicsinwester00hanc_0|title=Politics in Western Europe: an introduction to the politics of the United Kingdom, France, Germany, Italy, Sweden, and the European Union|last2=Conradt|first2=David P.|last3=Peters|first3=B. Guy|last4=Safran|first4=William|last5=Zariski|first5=Raphael|date=11 November 1998|publisher=Chatham House Publishers|isbn=978-1-5664-3039-5|edition=2nd|quote=list of Western European countries Italy.|url-access=registration|ref=none}} |{{Cite book|last1=Ugo|first1=Ascoli|last2=Emmanuele|first2=Pavolini|title=The Italian welfare state in a European perspective: A comparative analysis|date=2016|publisher=Policy Press|isbn=978-1-4473-3444-6|url=https://books.google.com/books?id=BEzRDAAAQBAJ&q=list+of+Western+European+countries+Italy|ref=none}} |{{Cite book|last1=Zloch-Christy|first1=Iliana|title=East-West Financial Relations: Current Problems and Future Prospects|date=1991|publisher=Cambridge University Press|isbn=978-0-5213-9530-4|url=https://archive.org/details/eastwestfinancia00zloc|url-access=registration|quote=list of Western European countries Italy.|access-date=29 September 2019|ref=none}} |{{Cite book|last1=Clout|first1=Hugh D.|title=Western Europe: Geographical Perspectives|date=1989|publisher=Longman Scientific & Technical|isbn=978-0-5820-1772-6|url=https://books.google.com/books?id=WGbIT90ppZsC|access-date=29 September 2019|ref=none}} |{{Cite book|last1=Furlong|first1=Paul|title=Modern Italy: Representation and Reform|date=2003|publisher=Routledge|isbn=978-1-1349-7983-7|url=https://books.google.com/books?id=JNNsOl65D0AC&q=italy+western+European+country|access-date=29 September 2019|ref=none}} |{{Cite book|last1=Hanf|first1=Kenneth|last2=Jansen|first2=Alf-Inge|title=Governance and Environment in Western Europe: Politics, Policy and Administration|date=2014|publisher=Routledge|isbn=978-1-3178-7917-6|url=https://books.google.com/books?id=31wSBAAAQBAJ&q=West+Europe+Italy|access-date=29 September 2019|ref=none}} }}</ref>|name=WE}} اهو [[اطالوي اپٻيٽ|هڪ اپٻيٽ]] تي مشتمل آهي، جيڪو [[ڀونوچ سمنڊ]] ۾ وڌي وڃي ٿو، جنهن جي اترين زميني سرحد تي [[الپس]] آهن، ۽ ان سان گڏ [[اٽلي جي ٻيٽن جي فهرست|لڳ ڀڳ 800 ٻيٽ]] پڻ شامل آهن، جن مان خاص طور [[سسلي]] ۽ [[سارڊينيا]] اهم آهن. اٽلي اولهه ۾ [[فرانس]]؛ اتر ۾ [[سوئٽزرلينڊ]] ۽ [[آسٽريا]]؛ اوڀر ۾ [[سلووينيا]]؛ ۽ ٻن [[انڪليو|انڪليوز]]، [[ويٽيڪن سٽي]] ۽ [[سان مارينو]]، سان زميني سرحدون رکي ٿو. ايراضي جي لحاظ کان اهو [[ايراضيءَ موجب يورپي ملڪن جي فهرست|يورپ جو ڏهون وڏو ملڪ]] آهي، جيڪو {{Convert|301340|km2|sqmi|abbr=on}} تي پکڙيل آهي، ۽ لڳ ڀڳ 59 ملين آبادي سان [[يورپي يونين]] جو ٽيون سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو [[يورپي يونين جو رڪن ملڪ|رڪن ملڪ]] آهي. اٽلي جي گاديءَ جو هنڌ ۽ [[اٽلي جي شهرن جي فهرست|سڀ کان وڏو شهر]] [[روم]] آهي؛ ٻين وڏن شهرن ۾ [[ميلان]]، جيڪو ملڪ جو سڀ کان وڏو [[ميٽروپوليٽن علائقو]] آهي، [[نيپلز]]، [[تورين]]، [[پالرمو]]، [[بولونيا]]، [[فلورينس]]، [[جينووا]] ۽ [[وينس]] شامل آهن. [[اٽلي جي تاريخ]] ڪيترن ئي [[اٽلي جي قديم قومن جي فهرست|اٽالڪ قومن]] تائين وڃي ٿي، جن ۾ خاص طور [[قديم رومي]] شامل آهن، جن [[رومي جمهوريه]] دوران ڀونوچ سمنڊ جي دنيا کي فتح ڪيو ۽ [[رومي سلطنت]] دوران صدين تائين ان تي حڪومت ڪئي. عيسائيت جي پکڙجڻ سان، روم [[ڪيٿولڪ ڪليسا]] ۽ [[پاپائيت]] جو مرڪز بڻجي ويو. [[بربر حملا|بربر حملن]] ۽ ٻين سببن ڪري [[قديم دور جي آخري مرحلي]] ۽ [[اوائلي وچئين دور]] جي وچ ۾ [[اولهه رومي سلطنت جو زوال ۽ خاتمو]] ٿيو. يارهين صديءَ تائين [[اطالوي شهري رياستون]] ۽ [[سامونڊي جمهوريهون]] وڌيون، جن واپار ذريعي نئين خوشحالي آندي ۽ جديد سرمائيداريءَ لاءِ بنياد وڌا. [[اطالوي نشاةِ ثانيه]] پندرهين ۽ سورهين صديءَ دوران ڦهلي ڦولي ۽ [[نشاةِ ثانيه#پکڙجڻ|باقي يورپ تائين پکڙجي وئي]]. اطالوي ڳولائوئن پري اوڀر ۽ [[نئين دنيا]] ڏانهن نوان رستا دريافت ڪيا، جنهن سان [[دريافتن جو دور|دريافتن جي دور]] ۾ اهم حصو پيو. سياسي ۽ علائقائي ورهاستن جي صدين کان پوءِ، [[اٽلي جي بادشاهت]] 1861ع ۾ [[اطالوي آزاديءَ جون جنگيون|آزاديءَ جي جنگين]] ۽ [[هزارن جي مهم]] کان پوءِ قائم ٿي. اوڻيهين صديءَ جي آخر کان ويهين صديءَ جي شروعات تائين، [[اٽلي ۾ صنعتڪاري|اٽلي صنعتڪاري ڪئي]] ۽ [[اطالوي سلطنت|نوآبادياتي سلطنت]] حاصل ڪئي، جڏهن ته [[ڏکڻ اٽلي|ڏکڻ]] گهڻي حد تائين غريب رهيو، جنهن سبب آمريڪا ڏانهن [[اطالوي ڊائاسپورا|وڏي مهاجر ڊائاسپورا]] پيدا ٿي. 1915ع کان 1918ع تائين، [[پهريين عالمي جنگ دوران اٽلي جي فوجي تاريخ|اٽلي]] [[پهريين عالمي جنگ]] ۾ [[پهريين عالمي جنگ جا اتحادي|انتانت]] سان گڏ [[مرڪزي طاقتون|مرڪزي طاقتن]] خلاف وڙهيو. 1922ع ۾ [[اطالوي فاشزم|اطالوي فاشسٽ]] آمريت قائم ٿي. [[ٻي عالمي جنگ دوران اٽلي جي فوجي تاريخ|ٻي عالمي جنگ دوران]]، اٽلي پهرين [[محوري طاقتون|محوري طاقتن]] جو حصو هو، جيستائين [[ڪاسيبلي جي جنگبندي|جنگبندي]] [[ٻي عالمي جنگ جا اتحادي|اتحادي طاقتن]] سان نه ٿي (1940–1943)، پوءِ [[اطالوي مزاحمت]] ۽ جرمن قبضي ۽ سهڪار ڪندڙ [[اطالوي سماجي جمهوريه|آر ايس آءِ]] کان [[اٽلي جي آزادي]] دوران اتحادي طاقتن جو هم جنگي ساٿي بڻيو (1943–1945). 1946ع ۾ بادشاهت کي [[1946ع اطالوي اداراتي ريفرنڊم|جمهوريه سان تبديل ڪيو ويو]] ۽ ملڪ [[اطالوي اقتصادي معجزو|مضبوط بحالي]] ڪئي. [[ترقي يافته ملڪ]] طور، [[اٽلي جي معيشت|ترقي يافته معيشت]] سان، اٽلي دنيا جو [[ناليوار جي ڊي پي موجب ملڪن جي فهرست|اٺون وڏو ناليوار جي ڊي پي]] رکي ٿو، يورپ جو [[پيداوار موجب ملڪن جي فهرست|ٻيون وڏو پيداوار وارو شعبو]] رکي ٿو، ۽ [[علائقائي طاقت|علائقائي]] ۽ – [[وڏين طاقتن مان گهٽ ترين|گهٽ حد تائين]] – عالمي اقتصادي، فوجي، ثقافتي ۽ سياسي معاملن ۾ اهم ڪردار ادا ڪري ٿو. اهو يورپي يونين جو [[اندروني ڇهه|باني]] ۽ [[يورپي يونين جا ٽي|اهم رڪن]] آهي، ۽ [[اٽلي جا پرڏيهي لاڳاپا#بين الاقوامي ادارا|ڪيترين ٻين بين الاقوامي تنظيمن ۽ فورمن جو حصو]] آهي. [[ثقافتي سپر پاور]] طور، اٽلي ڊگهي عرصي کان [[اطالوي فن|فن]]، [[اٽلي جي موسيقي|موسيقي]]، [[اطالوي ادب|ادب]]، [[اطالوي کاڌو|کاڌي]]، [[اطالوي فيشن|فيشن]]، [[اٽلي ۾ سائنس ۽ ٽيڪنالاجي|سائنس ۽ ٽيڪنالاجي]] جو مشهور عالمي مرڪز رهيو آهي، ۽ [[اطالوي ايجادن ۽ دريافتن جي فهرست|ڪيترين ايجادن ۽ دريافتن]] جو ذريعو آهي. هن وٽ [[ملڪ موجب عالمي ورثو ماڳ|سڀ کان وڌيڪ تعداد]] ۾ [[عالمي ورثو ماڳ]] ([[اٽلي ۾ عالمي ورثو ماڳن جي فهرست|61]]) آهن ۽ اهو دنيا جو [[عالمي سياحت درجابندي|پنجون سڀ کان وڌيڪ گهميو ويندڙ ملڪ]] آهي. == نالو<span class="anchor" id="Etymology"></span> == {{Main|اٽلي جو نالو}} ''اٽاليا'' جي اشتقاق بابت ڪيترائي مفروضا موجود آهن.<ref>Alberto Manco, ''Italia. Disegno storico-linguistico''. 2009, Naples: L'Orientale. {{ISBN|978-8-8950-4462-0}}.</ref> هڪ نظريي موجب اهو [[قديم يوناني]] اصطلاح مان نڪتو، جيڪو ''اٽالوئي'' جي زمين لاءِ استعمال ٿيندو هو؛ اٽالوئي هڪ قبيلو هو، جيڪو انهيءَ علائقي ۾ رهندو هو، جيڪو اڄ [[ڪلابريا]] جي نالي سان سڃاتو وڃي ٿو. اصل ۾ سمجهيو ويندو هو ته ان جو نالو ''ويتولي'' هو، ۽ ڪجهه عالمن جي راءِ آهي ته سندن [[ٽوٽم]]ي جانور ڳئون جو ٻچو هو ([[لاطيني]]: ''vitulus''؛ [[امبريائي]]: ''vitlo''؛ [[اوسڪن]]: ''Víteliú'')<!-- and named for the god of cattle, [[Mars (mythology)|Mars]] -->.<ref>J.P. Mallory and D.Q. Adams, ''Encyclopedia of Indo-European Culture'' (London: Fitzroy and Dearborn, 1997), 24.</ref> ڪيترن قديم ليکڪن چيو آهي ته اهو نالو هڪ مقامي حڪمران [[اٽالس]] جي نالي تان پيو.<ref>Dionysius of Halicarnassus, ''Roman Antiquities'', [https://penelope.uchicago.edu/Thayer/E/Roman/Texts/Dionysius_of_Halicarnassus/1B*.html 1.35] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20221215151343/https://penelope.uchicago.edu/Thayer/E/Roman/Texts/Dionysius_of_Halicarnassus/1B%2A.html|date=15 December 2022}}, on LacusCurtius; Aristotle, ''Politics'', [https://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0058%3Abook%3D7%3Asection%3D1329b#note-link2 7.1329b] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20150910185719/http://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0058%3Abook%3D7%3Asection%3D1329b|date=10 September 2015}}, on Perseus; Thucydides, ''The Peloponnesian War'', [https://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Thuc.+6.2.4&fromdoc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0200 6.2.4] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20150924213434/http://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Thuc.+6.2.4&fromdoc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0200|date=24 September 2015}}, on Perseus</ref> اٽلي لاءِ قديم يوناني اصطلاح شروعات ۾ رڳو [[ڪلابريا|بروٽيم]] اپٻيٽ جي ڏکڻ حصي ۽ [[ڪاتانزارو]] ۽ [[ويبو والينتيا]] جي ڪجهه حصن لاءِ استعمال ٿيندو هو. [[اوينوٽريا]] ۽ "اٽلي" جو وڏو تصور هڪ ٻئي جا مترادف بڻجي ويا، ۽ اهو نالو [[لوڪانيا]] جي اڪثر حصي تي به لاڳو ٿيڻ لڳو. رومي جمهوريه جي واڌ کان اڳ، اهو نالو يونانين طرفان [[ميسينا آبنائے]] ۽ [[ساليرنو نار|ساليرنو نارين]] ۽ [[تارانٽو نار|تارانٽو]] کي ملائيندڙ لڪير جي وچ واري زمين لاءِ استعمال ٿيندو هو، جيڪا ڪلابريا سان مطابقت رکي ٿي. يونانين "اٽاليا" کي وڌيڪ وڏي علائقي تي لاڳو ڪرڻ شروع ڪيو.<ref>Pallottino, M., ''History of Earliest Italy'', trans. Ryle, M & Soper, K. in Jerome Lectures, Seventeenth Series, p. 50</ref> ڏکڻ ۾ "[[يوناني اٽلي]]" کان علاوه، مورخن هڪ "ايٽرسڪن اٽلي" جي وجود جو به امڪان ظاهر ڪيو آهي، جيڪو وچ اٽلي جي علائقن تي مشتمل هو.<ref>Giovanni Brizzi, Roma. Potere e identità: dalle origini alla nascita dell'impero cristiano, Bologna, Patron, 2012 p. 94</ref> [[رومي اٽلي]]، يعني ''اٽاليا''، جون سرحدون وڌيڪ واضح طور مقرر ٿيل آهن. ڪيٽو جي ''[[اوريجنيز]]'' اٽلي کي الپس جي ڏکڻ ۾ واقع سڄي اپٻيٽ طور بيان ڪري ٿي.<ref>{{Cite book|last=Carlà-Uhink|first=Filippo|url=https://books.google.com/books?id=dSY-DwAAQBAJ&q=cato+italy+south+of+the+Alps&pg=PT49|title=The "Birth" of Italy: The Institutionalization of Italy as a Region, 3rd–1st Century BCE|date=25 September 2017|publisher=Walter de Gruyter GmbH & Co KG|isbn=978-3-1105-4478-7}}; {{Cite book|last=Levene|first=D. S.|url=https://books.google.com/books?id=aLsRDAAAQBAJ&q=cato+walls+of+Italy&pg=PA108|title=Livy on the Hannibalic War|date=17 June 2010|publisher=Oxford University Press|isbn=978-0-1981-5295-8|access-date=12 November 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20240328152752/https://books.google.com/books?id=aLsRDAAAQBAJ&q=cato+walls+of+Italy&pg=PA108#v=snippet&q=cato%20walls%20of%20Italy&f=false|archive-date=28 March 2024|url-status=live}}</ref> 264 ق م ۾ رومي اٽلي مرڪزي-اتر جي [[آرنو]] ۽ [[روبيڪون]] دريائن کان وٺي سڄي ڏکڻ تائين پکڙيل هئي. اتر وارو علائقو، [[سيسالپائن گال]]، جغرافيائي طور اٽلي جو حصو سمجهيو ويندو هو، 220ع ق م واري ڏهاڪي ۾ روم طرفان قبضو ڪيو ويو،<ref>{{Cite book|last=Carlà-Uhink|first=Filippo|url=https://books.google.com/books?id=dSY-DwAAQBAJ&q=Tota+Italia+essays&pg=PT454|title=The "Birth" of Italy: The Institutionalization of Italy as a Region, 3rd–1st Century BCE|date=25 September 2017|publisher=Walter de Gruyter GmbH & Co KG|isbn=978-3-1105-4478-7|access-date=12 November 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211000755/https://books.google.com/books?id=dSY-DwAAQBAJ&q=Tota+Italia+essays&pg=PT454#v=snippet&q=Tota%20Italia%20essays&f=false|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}</ref> پر سياسي طور الڳ رهيو. 42 ق م ۾ ان کي قانوني طور اٽلي جي انتظامي وحدت ۾ ضم ڪيو ويو.<ref>{{Cite book|last=Williams|first=J. H. C.|url=https://books.google.com/books?id=RPj_FkEeVO4C&q=beyond+the+Rubicon|title=Beyond the Rubicon: Romans and Gauls in Republican Italy – J. H. C. Williams – Google Books|date=22 May 2020|publisher=Oxford University Press|isbn=978-0-1981-5300-9|archive-url=https://web.archive.org/web/20200522000630/https://books.google.it/books?id=RPj_FkEeVO4C&dq=beyond+the+Rubicon&hl=en&sa=X&ved=0ahUKEwiI5YrC6rbkAhUvDmMBHXZOCMAQ6AEIKTAA|archive-date=22 May 2020}}; {{Cite book|last=Long|first=George|title=Decline of the Roman republic: Volume 2|year=1866}}; {{Cite web|last=Aurigemma|first=Salvatore|title=Gallia Cisalpina|url=http://www.treccani.it/enciclopedia/gallia-cisalpina_(Enciclopedia-Italiana)|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20230404054511/https://www.treccani.it/enciclopedia/gallia-cisalpina_(Enciclopedia-Italiana)|archive-date=4 April 2023|access-date=14 October 2014|website=treccani.it|publisher=Enciclopedia Italiana|language=it}}</ref> سارڊينيا، [[ڪورسيڪا]]، سسلي ۽ [[مالٽا]] کي 292ع ۾ [[ڊيوڪليشن]] اٽلي ۾ شامل ڪيو،<ref>{{Cite web|title=Italy (ancient Roman territory)|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297743/Italy|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131110232259/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297743/Italy|archive-date=10 November 2013|access-date=10 November 2013|website=Encyclopædia Britannica}}</ref> جنهن سان آخري قديم دور جو اٽلي جديد [[اطالوي جاگرافيائي علائقو|اطالوي جاگرافيائي علائقي]] سان لڳ ڀڳ هم سرحد ٿي ويو.<ref>{{Cite web|title=La riorganizzazione amministrativa dell'Italia. Costantino, Roma, il Senato e gli equilibri dell'Italia romana|url=https://www.treccani.it/enciclopedia/la-riorganizzazione-amministrativa-dell-italia-costantino-roma-il-senato-e-gli-equilibri-dell-italia-romana_%28Enciclopedia-Costantiniana%29|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211119225335/https://www.treccani.it/enciclopedia/la-riorganizzazione-amministrativa-dell-italia-costantino-roma-il-senato-e-gli-equilibri-dell-italia-romana_(Enciclopedia-Costantiniana)|archive-date=19 November 2021|access-date=19 November 2021|language=it}}</ref> لاطيني لفظ ''Italicus'' "اٽلي جي ماڻهو" لاءِ استعمال ٿيندو هو، يعني ''provincial'' يا [[رومي صوبو|رومي صوبي]] مان آيل ماڻهو جي ابتڙ.<ref>''Letters'' 9.23</ref> صفت ''italianus''، جنهن مان ''Italian'' نڪتو، [[وچئين دور جي لاطيني]] مان آهي ۽ [[اوائلي جديد دور]] دوران ''Italicus'' سان متبادل طور استعمال ٿيندي هئي.<ref>''ytaliiens'' (1265) [http://www.cnrtl.fr/etymologie/italien TLFi] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20181029191636/http://www.cnrtl.fr/etymologie/italien|date=29 October 2018}}</ref> [[اولهه رومي سلطنت جي زوال]] کان پوءِ، اٽلي جي [[اوستروگوٿڪ بادشاهت]] قائم ٿي. [[لومبارڊ|لومبارڊن]] جي حملن کان پوءِ، ''اٽاليا'' سندن بادشاهت جي نالي طور برقرار رهي، ۽ [[پاڪ رومي سلطنت]] اندر ان جي [[اٽلي جي بادشاهت (پاڪ رومي سلطنت)|جانشين بادشاهت]] لاءِ به اهو نالو استعمال ٿيو.<ref>{{Cite web|title=IL COMUNE MEDIEVALE|url=https://www.homolaicus.com/storia/medioevo/comune_medievale.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20120318214257/http://www.homolaicus.com/storia/medioevo/comune_medievale.htm|archive-date=18 March 2012|website=homolaicus.com}}</ref> == تاريخ == {{Main|اٽلي جي تاريخ}} === قبل تاريخ ۽ قديم دور === {{Main|قبل تاريخي اٽلي|اٽالڪ قومون|ايٽرسڪن تهذيب|يوناني نوآبادڪاري|ميگنا گريشيا}} [[File:Etruscan Painting 1.jpg|thumb|right|[[ايٽرسڪن تهذيب|ايٽرسڪن]] فريسڪو، [[مونتيروتسي نيڪروپولس]] ۾، 5هين صدي ق م]] [[هيٺيون پيلئوليٿڪ]] جا آثار، جيڪي 850,000 سال اڳ جا آهن، [[مونتي پوجيولو]] مان مليا آهن.<ref>{{Cite web|last=Society|first=National Geographic|title=Erano padani i primi abitanti d'Italia|url=http://www.nationalgeographic.it/scienza/2012/01/20/news/erano_padani_iprimi_abitanti_ditalia-807204|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20190626220707/http://www.nationalgeographic.it/scienza/2012/01/20/news/erano_padani_iprimi_abitanti_ditalia-807204|archive-date=26 June 2019|access-date=11 March 2019|website=National Geographic}}</ref> سڄي اٽلي ۾ کوٽاين مان 200,000 سال اڳ وچين پيلئوليٿڪ دور ۾ [[نينڊرٿال]] جي موجودگي ظاهر ٿي آهي،<ref>Kluwer Academic/Plenum Publishers 2001, ch. 2. {{ISBN|0-3064-6463-2}}.</ref> جڏهن ته [[اوائلي جديد انسان|جديد انسان]] لڳ ڀڳ 40,000 سال اڳ [[ريپارو موڪي]] ۾ ظاهر ٿيا.<ref>42.7–41.5 ka ([[68–95–99.7 rule|1σ CI]]). {{Cite journal|last=Douka|first=Katerina|display-authors=etal|year=2012|title=A new chronostratigraphic framework for the Upper Palaeolithic of Riparo Mochi (Italy)|journal=Journal of Human Evolution|volume=62|issue=2|pages=286–299|doi=10.1016/j.jhevol.2011.11.009|pmid=22189428|bibcode=2012JHumE..62..286D }}; {{Cite web|date=29 January 2010|title=Istituto Italiano di Preistoria e Protostoria|url=http://www.iipp.it/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131015231105/http://www.iipp.it/|archive-date=15 October 2013|publisher=IIPP|access-date=15 August 2017}}</ref> رومي دور کان اڳ واري اٽلي جا [[اٽلي جا قديم ماڻھو|قديم ماڻھو]] [[پروٽو-انڊو-يورپي|انڊو-يورپي]] هئا، خاص طور [[اٽالڪ قومون]]. ممڪن غير انڊو-يورپي يا [[قبل انڊو-يورپي ٻوليون|قبل انڊو-يورپي]] ورثي وارن مکيه تاريخي ماڻهن ۾ [[ايٽرسڪن]]، سسلي جا [[ايلميئن]] ۽ [[سيڪاني]]، ۽ قبل تاريخي [[سارڊينيائي ماڻھو]] شامل آهن، جن [[نوراجڪ تهذيب]] کي جنم ڏنو. ٻين قديم آبادين ۾ [[ريئتيائي ماڻھو]] ۽ [[ڪاموني]] شامل آهن، جيڪي [[والڪامونيڪا ۾ پٿريلي چٽساليون|والڪامونيڪا جي پٿريلي چٽسالين]] لاءِ مشهور آهن.<ref>{{Cite web|title=Rock Drawings in Valcamonica|url=https://whc.unesco.org/en/list/94|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100703183257/http://whc.unesco.org/en/list/94|archive-date=3 July 2010|access-date=29 June 2010|publisher=UNESCO World Heritage Centre}}</ref> هڪ قدرتي ممي، [[اوئٽسي]]، جيڪا 3400–3100 ق م جي آهي، 1991ع ۾ [[سيميلاون]] گليشيئر مان دريافت ٿي.<ref>{{Cite journal|last1=Bonani|first1=Georges|last2=Ivy|first2=Susan D.|display-authors=etal|year=1994|title=AMS {{SimpleNuclide|Carbon|14}} Age Determination of Tissue, Bone and Grass Samples from the Ötzal Ice Man|url=http://digitalcommons.library.arizona.edu/objectviewer?o=http%3A%2F%2Fradiocarbon.library.arizona.edu%2FVolume36%2FNumber2%2Fazu_radiocarbon_v36_n2_247_250_v.pdf|url-status=live|journal=Radiocarbon|volume=36|issue=2|pages=247–250|doi=10.1017/s0033822200040534|archive-url=https://web.archive.org/web/20100720211402/https://digitalcommons.library.arizona.edu/objectviewer?o=http%3A%2F%2Fradiocarbon.library.arizona.edu%2FVolume36%2FNumber2%2Fazu_radiocarbon_v36_n2_247_250_v.pdf|archive-date=20 July 2010|access-date=4 February 2016|doi-access=free}}</ref> پهريان نوآبادڪار [[فينيقيه|فينيقي]] هئا، جن سسلي ۽ سارڊينيا جي ڪنارن تي [[ايمپوريم (قديم دور)|واپاري مرڪز]] قائم ڪيا. انهن مان ڪجهه ننڍا شهري مرڪز بڻيا ۽ [[يوناني نوآبادين]] سان گڏوگڏ ترقي ڪئي.<ref>{{Cite journal|last1=Raclot|first1=Thierry|last2=Oudart|first2=Hugues|date=January 2000|title=CORPS GRAS ET OBESITE Acides gras alimentaires et obésité: aspects qualitatifs et quantitatifs|journal=Oléagineux, Corps gras, Lipides|volume=7|issue=1|pages=77–85|doi=10.1051/ocl.2000.0077|issn=1258-8210|doi-access=free}}</ref> 8هين ۽ 7هين صدي ق م دوران، [[پٿيڪوسائي]] ۾ يوناني نوآباديون قائم ٿيون، جيڪي آخرڪار اطالوي اپٻيٽ جي ڏکڻ ۽ سسلي جي سامونڊي ڪناري تائين پکڙجي ويون؛ اهو علائقو بعد ۾ [[ميگنا گريشيا]] جي نالي سان مشهور ٿيو.<ref>Emilio Peruzzi, ''Mycenaeans in early Latium'', (Incunabula Graeca 75), Edizioni dell'Ateneo & Bizzarri, Roma, 1980</ref> [[آيونيائي]]، [[ڊوريائي يوناني|ڊوريائي]] نوآبادڪارن، [[سيراڪيوز وارا|سيراڪيوزن]] ۽ [[اڪائيائي (قبيلو)|اڪائيائين]] ڪيترائي شهر قائم ڪيا. [[اٽلي جي يوناني نوآبادڪاري|يوناني نوآبادڪاري]] [[اٽالڪ قومون|اٽالڪ قومن]] کي جمهوري حڪومتي صورتن ۽ اعليٰ فني ۽ ثقافتي اظهار سان رابطي ۾ آندو.<ref>{{Cite web|title=II 1987: Uomini e vicende di Magna Grecia |url=https://www.bpp.it/Apulia/html/archivio/1987/II/art/R87II015.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210204123345/https://www.bpp.it/Apulia/html/archivio/1987/II/art/R87II015.html|archive-date=4 February 2021|access-date=31 January 2021|website=bpp.it}}</ref> === قديم روم === {{Main|قديم روم|اٽلي ۾ رومي واڌ|رومي اٽلي}} {{Multiple image | align = right | direction = vertical | width = 220 | image1 = Colosseo 2020.jpg | caption1 = [[ڪولوسيئم]]، جنهن کي وڏي پيماني تي قديم تاريخ جي تعمير ۽ انجنيئرنگ جي عظيم ترين ڪمن مان هڪ سمجهيو وڃي ٿو | image2 = Roman Empire Trajan 117AD.png|275 | caption2 = {{legend|#b23938|117ع ۾ [[رومي سلطنت]] پنهنجي سڀ کان وڏي وسعت تي<ref>{{Cite book|last=Bennett, Julian|url=https://books.google.com/books?id=qk_tofvS8EsC|title=Trajan: Optimus Princeps : a Life and Times|publisher=Routledge|year=1997|isbn=978-0-415-16524-2}}</ref>}} {{legend|#d28989|[[تابع رياست|تابع رياستون]]}} }} اٽلي جي تاريخ ڪيترين [[اٽلي جي قديم قومن جي فهرست|اٽالڪ قومن]] تائين وڃي ٿي، جن ۾ خاص طور [[قديم رومي]] شامل آهن، جن [[رومي جمهوريه]] دوران ڀونوچ سمنڊ جي دنيا کي فتح ڪيو ۽ [[رومي سلطنت]] دوران صدين تائين ان تي حڪومت ڪئي.<ref>{{Cite book |last1=Carl Waldman |url=https://books.google.com/books?id=kfv6HKXErqAC |title=Encyclopedia of European Peoples |last2=Catherine Mason |publisher=Infobase Publishing |year=2006 |isbn=978-1-4381-2918-1 |page=586 |access-date=23 February 2013 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230311102543/https://books.google.com/books?id=kfv6HKXErqAC |archive-date=11 March 2023 |url-status=live}}; {{Cite book |last=Mommsen |first=Theodor |author-link=Theodor Mommsen |title=[[History of Rome (Mommsen)|History of Rome]], Book II: From the Abolition of the Monarchy in Rome to the Union of Italy |publisher=Reimer & Hirsel |year=1855 |location=Leipzig}}; {{Cite book |last=Lazenby |first=John Francis |url=https://archive.org/details/hannibalswarmili00laze |title=Hannibal's War: A Military History of the Second Punic War |date=4 February 1998 |publisher=University of Oklahoma Press |isbn=978-0-8061-3004-0 |page=[https://archive.org/details/hannibalswarmili00laze/page/29 29] |quote=Italy homeland of the Romans. |url-access=registration |via=Internet Archive}}</ref> قديم روم، جيڪو وچ اٽلي ۾ [[ٽائبر درياهه]] تي هڪ آبادڪاري هو، [[روم جو بنياد|753 ق م ۾ قائم ٿيو]] ۽ 244 سالن تائين بادشاهي نظام هيٺ حڪمراني ڪئي وئي.<ref>{{Cite web |date=24 November 2009 |title=Rome founded {{!}} 21 April, 753 B.C. |url=https://www.history.com/this-day-in-history/april-21/rome-founded |access-date=10 April 2025 |website=HISTORY |language=en}}</ref> 509 ق م ۾، رومن، سينيٽ ۽ عوام ([[SPQR]]) واري حڪومت جي حمايت ڪندي، [[رومي بادشاهت جو خاتمو|بادشاهت کي نيڪالي ڏني]] ۽ هڪ اشرافي جمهوريه قائم ڪئي.<ref>{{Cite journal|last=Sanders|first=Henry A.|date=1908|title=The Chronology of Early Rome|url=https://www.jstor.org/stable/261793|journal=Classical Philology|volume=3|issue=3|pages=316–329|doi=10.1086/359186|jstor=261793|s2cid=161535192|issn=0009-837X |quote=It has come to be second nature ... to date the founding of Rome [to] 753 BC [and] the first year of the Republic [to] 509&nbsp;BC.|url-access=subscription}}</ref> اطالوي اپٻيٽ، جنهن جو نالو ''اٽاليا'' هو، رومي واڌ دوران هڪ متحد وحدت ۾ گڏ ڪيو ويو؛ نون علائقن جي فتح اڪثر [[سامنائيٽ جنگيون|ٻين اٽالڪ قبيلن]]، [[رومي-ايٽرسڪن جنگيون|ايٽرسڪنن]]، [[رومي-گالي جنگيون|سيلٽن]] ۽ [[پائرهڪ جنگ|يونانين]] جي قيمت تي ٿي. مقامي قبيلن ۽ شهرن جي اڪثريت سان هڪ مستقل اتحاد قائم ٿيو، ۽ روم اولهه يورپ، اتر آفريڪا ۽ [[وچ اوڀر جي تاريخ#يوناني ۽ رومي سلطنت|وچ اوڀر]] جي فتح شروع ڪئي. 44 ق م ۾ [[جوليس سيزر]] جي قتل کان پوءِ، روم هڪ وڏي سلطنت بڻجي ويو، جيڪا [[رومي برطانيه|برطانيه]] کان [[ميسوپوٽيميا (رومي صوبو)|فارس]] جي سرحدن تائين پکڙيل هئي، ۽ سڄي ڀونوچ سمنڊ جي حوض کي پنهنجي اندر آڻي ڇڏيو، جتي يوناني، رومي ۽ ٻيون ثقافتون گڏجي هڪ طاقتور تهذيب ۾ تبديل ٿيون. پهرئين شهنشاهه [[آگسٽس]] جي ڊگهي حڪومت امن ۽ خوشحالي جو دور شروع ڪيو. رومي اٽلي سلطنت جو [[ميٽروپول]]، رومن جو وطن ۽ گاديءَ واري هنڌ جو علائقو رهيو.<ref>{{Cite journal|last=Morcillo|first=Marta García|title=The Glory of Italy and Rome's Universal Destiny in Strabo's Geographika, in: A. Fear – P. Liddel (eds), Historiae Mundi. Studies in Universal History. Duckworth: London 2010: 87–101. |url=https://www.academia.edu/362374|url-status=live|journal=Historiae Mundi: Studies in Universal History|archive-url=https://web.archive.org/web/20220114073554/https://www.academia.edu/362374|archive-date=14 January 2022|access-date=20 November 2021}}; {{Cite book|last=Keaveney|first=Arthur|url=https://books.google.com/books?id=ojoOAAAAQAAJ|title=Arthur Keaveney: ''Rome and the Unification of Italy''|date=January 1987|publisher=Croom Helm|isbn=978-0-7099-3121-8|access-date=20 November 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211000835/https://books.google.com/books?id=ojoOAAAAQAAJ|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}; {{Cite book|last=Billanovich|first=Giuseppe|url=https://books.google.com/books?id=fVylk1KUS84C&dq=Italia+domina+provinciarum&pg=PR13|title=Libreria Universitaria Hoepli, Lezioni di filologia, Giuseppe Billanovich e Roberto Pesce: ''Corpus Iuris Civilis, Italia non erat provincia, sed domina provinciarum'', Feltrinelli, p.363|publisher=Roberto Pesce|year=2008|isbn=978-8-8965-4309-2|language=it|access-date=20 November 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211000801/https://books.google.com/books?id=fVylk1KUS84C&dq=Italia+domina+provinciarum&pg=PR13#v=onepage&q=Italia%20domina%20provinciarum&f=false|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}</ref> [[رومي سلطنت جي تاريخ|سلطنت جي پهرين ٻن صدين]] ۾ بي مثال استحڪام جو دور ڏٺو ويو، جيڪو [[پيڪس رومانا]] ({{Literal translation|رومي امن}}) جي نالي سان مشهور آهي. روم [[رومي سلطنت جون سرحدون|پنهنجي سڀ کان وڏي علائقائي وسعت]] [[ٽراجن]] جي دور ۾ حاصل ڪئي ({{Reign|98|117|era=AD}})، پر وڌندڙ پريشانين ۽ زوال جو دور [[ڪوموڊس]] جي دور ۾ شروع ٿيو ({{Reign|180|192}}).<ref>{{Cite web |date=10 June 2024 |title=Five Good Emperors |url=https://www.britannica.com/topic/Five-Good-Emperors |access-date=4 August 2024 |website=www.britannica.com |language=en}}</ref><ref>{{Citation |last=Gibbon |first=Edward |title=The History of the Decline And Fall of the Roman Empire |date=1776 |chapter=The Decline And Fall in the West – Chapter 4 |chapter-url=https://www.ccel.org/g/gibbon/decline/volume1/chap4.htm |author-link=Edward Gibbon |access-date=27 June 2017 |archive-date=24 August 2017 |archive-url=https://web.archive.org/web/20170824100850/http://www.ccel.org/g/gibbon/decline/volume1/chap4.htm |url-status=live}}</ref> [[لڏپلاڻ وارو دور]]، جنهن ۾ [[جرمنڪ-رومي رابطا|جرمنڪ قومن جا وڏا حملا]] شامل هئا، رومي سلطنت جي زوال جو سبب بڻيو. رومي سلطنت تاريخ جي سڀ کان وڏين سلطنتن مان هڪ هئي، جنهن وٽ وڏي اقتصادي، ثقافتي، سياسي ۽ فوجي طاقت هئي.<ref>{{Cite web |date=4 June 2024 |title=The Roman Empire at its greatest expansion |url=https://trizioeditore.it/en/blogs/notizie/impero-romano-massima-espansione-mappa-storia |access-date=10 April 2025 |website=Trizio Editore |language=en}}</ref> پنهنجي سڀ کان وڏي وسعت تي، ان جو علائقو {{Convert|5|e6km2|abbr=off}} هو.<ref>{{Cite journal|last=Taagepera|first=Rein|author-link=Rein Taagepera|year=1979|title=Size and Duration of Empires: Growth-Decline Curves, 600 B.C. to 600 A.D|journal=Social Science History|volume=3|issue=3/4|pages=115–138|doi=10.2307/1170959|jstor=1170959}}; {{Cite journal|last1=Turchin|first1=Peter|last2=Adams|first2=Jonathan M.|last3=Hall|first3=Thomas D|year=2006|title=East–West Orientation of Historical Empires|url=http://peterturchin.com/PDF/Turchin_Adams_Hall_2006.pdf|url-status=live|journal=Journal of World-Systems Research|volume=12|issue=2|page=222|doi=10.5195/JWSR.2006.369|issn=1076-156X|archive-url=http://arquivo.pt/wayback/20160517210851/http://peterturchin.com/PDF/Turchin_Adams_Hall_2006.pdf|archive-date=17 May 2016|access-date=6 February 2016|doi-access=free}}</ref> [[رومي سلطنت جو ورثو|رومي ورثي]] مغربي تهذيب تي گهرو اثر وڌو ۽ جديد دنيا کي شڪل ڏني. لاطيني مان نڪتل [[رومانس ٻوليون|رومانس ٻولين]] جو وسيع استعمال، [[رومي انگ|عددي نظام]]، جديد مغربي الفابيٽ ۽ ڪئلينڊر، ۽ عيسائيت جو عالمي مذهب طور اڀرڻ، رومي غلبي جي ڪيترن ئي ورثن مان آهن.<ref>{{Cite book|last=Richard|first=Carl J.|title=Why we're all Romans: the Roman contribution to the western world|publisher=Rowman & Littlefield|year=2010|isbn=978-0-7425-6779-5|edition=1st pbk.|location=Lanham, MD|pages=xi–xv}}</ref> === وچون دور === {{Main|وچئين دور ۾ اٽلي}} [[اولهه رومي سلطنت جي زوال]] کان پوءِ، اٽلي [[اٽلي جي بادشاهت (476–493)|اوڊواڪر جي بادشاهت]] هيٺ آيو، ۽ پوءِ [[اوستروگوٿ]] ان تي قابض ٿيا.<ref>{{Cite book|last=Sarris|first=Peter|title=Empires of faith: the fall of Rome to the rise of Islam, 500–700|publisher=Oxford UP|year=2011|isbn=978-0-1992-6126-0|edition=1st. pub.|location=Oxford|page=118}}</ref> حملن جي نتيجي ۾ بادشاهتن جو افراتفري وارو سلسلو پيدا ٿيو ۽ مبينا "[[اونداهو دور (تاريخ نويسي)|اونداهو دور]]" شروع ٿيو. 6هين صديءَ ۾ هڪ ٻئي [[جرمنڪ قومون|جرمنڪ قبيلي]]، [[لومبارڊن]]، جي حملي بازنطيني موجودگي کي گهٽائي ڇڏيو ۽ اپٻيٽ جي سياسي وحدت ختم ڪري ڇڏي. اتر ۾ [[لومبارڊ بادشاهت]] ٺهي، وچ-ڏکڻ تي پڻ لومبارڊن جو ڪنٽرول هو، ۽ ٻيا حصا بازنطيني رهيا.<ref>{{Cite web|title=History of Italy|url=https://www.britannica.com/place/Italy/Lombards-and-Byzantines|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220929150112/https://www.britannica.com/place/Italy/Lombards-and-Byzantines|archive-date=29 September 2022|access-date=29 September 2022|website=Encyclopædia Britannica}}</ref> [[File:Marco Polo Mosaic from Palazzo Tursi.jpg|thumb|right|upright=.7|[[مارڪو پولو]]، 13هين صديءَ جو ڳولائو]] لومبارڊ بادشاهت 8هين صديءَ جي آخر ۾ [[شارليمان]] جي هٿان [[فرانڪيا]] ۾ ضم ٿي وئي ۽ اٽلي جي بادشاهت بڻجي وئي.<ref>{{Cite web|title=Carolingian and post-Carolingian Italy, 774–962|url=https://www.britannica.com/place/Italy/Carolingian-and-post-Carolingian-Italy-774-962|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20221007160553/https://www.britannica.com/place/Italy/Carolingian-and-post-Carolingian-Italy-774-962|archive-date=7 October 2022|access-date=7 October 2022|website=Encyclopædia Britannica}}</ref> فرانڪن [[پاپائي رياستون]] ٺاهڻ ۾ مدد ڪئي. 13هين صديءَ تائين سياست [[پاڪ رومي شهنشاهه|پاڪ رومي شهنشاهن]] ۽ پاپائيت جي لاڳاپن تي غالب رهي، جتي شهري رياستون عارضي فائدي لاءِ اڳئين ڌر ([[گبيلين]]) يا پوئين ڌر ([[گويلف]]) سان گڏ ٿينديون هيون.<ref>{{Cite book|last=Nolan|first=Cathal J.|title=The age of wars of religion, 1000–1650: an encyclopedia of global warfare and civilization |publisher=Greenwood Press|year=2006|isbn=978-0-3133-3045-2|edition=1. publ.|location=Westport (Connecticut)|page=360}}</ref> جرمنڪ شهنشاهه ۽ رومي پونٽف وچئين دور جي يورپ جون [[عالمي طاقتون]] بڻجي ويا. بهرحال، [[سرماياداري تڪرار]] ۽ گويلفن ۽ گبيلينن جي وچ ۾ ٽڪراءُ اتر ۾ شهنشاهي-جاگيرداري نظام کي ختم ڪري ڇڏيو، جتي شهرن آزادي حاصل ڪئي.<ref>{{Cite book|last=Jones|first=Philip|author-link=Philip Jones (historian)|title=The Italian city-state: from Commune to Signoria|publisher=Clarendon Press|year=1997|isbn=978-0-1982-2585-0|location=Oxford|pages=55–77}}</ref> 1176ع ۾، شهري رياستن جي [[لومبارڊ ليگ]] پاڪ رومي شهنشاهه [[فريڊرڪ بارباروسا]] کي شڪست ڏني، جنهن سان انهن جي آزادي يقيني ٿي. شهري رياستن، جهڙوڪ ميلان، فلورينس ۽ وينس، مالياتي ترقي ۾ نهايت اهم جدت وارو ڪردار ادا ڪيو، بئنڪنگ جي طريقن کي تيار ڪندي، ۽ سماجي تنظيم جي نون روپن کي ممڪن بڻائيندي.<ref>{{Cite book|last=Niall|first=Ferguson|title=The Ascent of Money: The Financial History of the World|publisher=Penguin|year=2008}}</ref> ساحلي ۽ ڏاکڻن علائقن ۾، سامونڊي جمهوريهن ڀونوچ سمنڊ تي غلبو حاصل ڪيو ۽ مشرق ڏانهن واپار تي اجارو قائم ڪيو. اهي آزاد [[ٿالاسوڪريسي|سامونڊي طاقت واريون]] شهري رياستون هيون، جن ۾ واپارين وٽ ڪافي طاقت هئي. جيتوڻيڪ اهي اشرافي حڪومتون هيون، پر انهن طرفان ڏنل نسبي سياسي آزادي علمي ۽ فني ترقي لاءِ سازگار هئي.<ref name="Lane">{{Cite book|last=Lane|first=Frederic C.|title=Venice, a maritime republic|publisher=Johns Hopkins University Press|year=1991|isbn=978-0-8018-1460-0|edition=4. print.|location=Baltimore|page=73}}</ref> سڀ کان مشهور سامونڊي جمهوريهون وينس، [[جينووا جمهوريه|جينووا]]، [[پيزا جمهوريه|پيزا]] ۽ [[امالفي جو ڊچي|امالفي]] هيون.<ref>G. Benvenuti – Le Repubbliche Marinare. Amalfi, Pisa, Genova, Venezia – Newton & Compton editori, Roma 1989; Armando Lodolini, ''Le repubbliche del mare'', Biblioteca di storia patria, 1967, Roma. {{Cite book|last=Peris|first=Persi|title=Conoscere l'Italia|publisher=Istituto Geografico De Agostini|year=1982|pages=74}}; {{Cite web|title=Repubbliche Marinare|url=http://www.treccani.it/enciclopedia/repubbliche-marinare|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190829104758/http://www.treccani.it/enciclopedia/repubbliche-marinare|archive-date=29 August 2019|access-date=13 September 2019|website=Treccani.it|publisher=Istituto dell'Enciclopedia Italiana|language=it}}; {{Cite web|title=Repubbliche marinare|url=https://thes.bncf.firenze.sbn.it/termine.php?id=29771|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200101131949/https://thes.bncf.firenze.sbn.it/termine.php?id=29771|archive-date=1 January 2020|access-date=13 September 2019|website=thes.bncf.firenze.sbn.it|publisher=[[قومي مرڪزي لائبريري (فلورينس)]]|language=it}}</ref> هر هڪ کي پرڏيهي زمينن، ٻيٽن، ايڊرياٽڪ، ايجيئن ۽ ڪاري سمنڊن جي علائقن، ۽ ويجهي اوڀر ۽ اتر آفريڪا ۾ واپاري نوآبادين تي غلبو حاصل هو.<ref>{{Cite book|last=Zorzi|first=Alvise|author-link=Alvise Zorzi|url=https://books.google.com/books?id=IP5OAAAAMAAJ&q=%22even+in+countries+where+aid+is+near+at+hand+%22+%22attack+from+the+sea%22|title=Venice: The Golden Age, 697 – 1797 |publisher=Abbeville Press|year=1983|isbn=0-8965-9406-8|location=New York|page=255|access-date=16 September 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20230202182132/https://books.google.com/books?id=IP5OAAAAMAAJ&q=%22even+in+countries+where+aid+is+near+at+hand+%22+%22attack+from+the+sea%22|archive-date=2 February 2023|url-status=live}}</ref> {{Multiple image | align = right | total_width = 345 | direction = horizontal | width1 = 280 | image1 = Naval Jack of Italy.svg | width2 = 280 | image2 = Republik Venedig Handelswege01-IT.png | alt2 = نقشو | footer = کاٻي: [[اطالوي بحريه]] جو جهنڊو. گھڙيال جي رخ ۾، مٿئين کاٻي کان: [[وينس جي جمهوريه|وينس]]، [[جينووا جمهوريه|جينووا]]، [[پيزا جمهوريه|پيزا]] ۽ [[امالفي جو ڊچي|امالفي]] جا نشان.<br/>ساڄي: واپاري رستا، [[جينووا جون نوآباديون|جينووا]] ۽ [[اسٽاتو دا مار|وينس]] جون نوآباديون. }} وينس ۽ جينووا يورپ جا اوڀر ڏانهن دروازا هئا، ۽ نفيس شيشي جا ٺاهيندڙ هئا، جڏهن ته فلورينس ريشم، اون، بئنڪنگ ۽ زيورن جو مرڪز هو. پيدا ٿيل دولت وڏن عوامي ۽ خانگي فني منصوبن جي سرپرستي لاءِ استعمال ٿي. انهن جمهوريهن [[صليبي جنگون|صليبي جنگين]] ۾ حصو ورتو، مدد ۽ ٽرانسپورٽ مهيا ڪئي، پر بنيادي طور سياسي ۽ تجارتي موقعن جي پيروي ڪئي.<ref name=Lane/> اٽلي پهريون علائقو هو جتي اهي معاشي تبديليون محسوس ٿيون، جن [[تجارتي انقلاب]] ڏانهن واٽ هموار ڪئي: وينس [[قسطنطنيه جي لٽ|بازنطيني گاديءَ واري شهر کي لٽڻ]] ۽ [[مارڪو پولو]] جي ايشيا ڏانهن سفرن جي مالي مدد ڪرڻ جي قابل ٿي؛ پهرين يونيورسٽيون اطالوي شهرن ۾ ٺهيون، ۽ [[اڪويناس]] جهڙن عالمن عالمي شهرت حاصل ڪئي؛ سرمائيداري ۽ بئنڪنگ خاندان فلورينس ۾ اڀريا، جتي [[دانتي]] ۽ [[جوتو]] لڳ ڀڳ 1300ع ۾ سرگرم هئا.<ref name="See">{{Cite web |last=Sée |first=Henri |title=Modern Capitalism Its Origin and Evolution |url=http://www.efm.bris.ac.uk/het/see/ModernCapitalism.pdf |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20131007010542/http://www.efm.bris.ac.uk/het/see/ModernCapitalism.pdf |archive-date=7 October 2013 |access-date=29 August 2013 |website=University of Rennes |publisher=Batoche Books}}</ref> ڏکڻ ۾، سسلي 9هين صديءَ ۾ [[سسلي جي امارت|عرب اسلامي امارت]] بڻجي چڪي هئي، جيڪا 11هين صديءَ جي آخر ۾ [[اطالو-نارمن]] جي فتح تائين خوشحال رهي؛ انهن ڏکڻ اٽلي جي اڪثر لومبارڊ ۽ بازنطيني شهزادگين سان گڏ ان کي فتح ڪيو.<ref>{{cite book |last=Ali |first=Ahmed Essa with Othman |title=Studies in Islamic civilization: the Muslim contribution to the Renaissance |year=2010 |publisher=International Institute of Islamic Thought |location=Herndon, VA |isbn=978-1-56564-350-5 |pages=38–40}}</ref> پوءِ اهو علائقو [[سسلي جي بادشاهت]] ۽ [[نيپلز جي بادشاهت]] جي وچ ۾ ورهايو ويو.{{efn|نيپلز جي بادشاهت جو اصطلاح مورخ استعمال ڪن ٿا، پر ان جي حڪمرانن نه، جن اصل نالو 'سسلي جي بادشاهت' برقرار رکيو، يعني ٻه سسلي جون بادشاهتون موجود هيون.}}<ref>Eleni Sakellariou, ''Southern Italy in the Late Middle Ages: Demographic, Institutional and Economic Change in the Kingdom of Naples, c.1440–c.1530'' (Brill, 2012), pp. 63–64.</ref> 1348ع واري [[ڪاري موت]] شايد اٽلي جي آبادي جو هڪ ٽيون حصو ماري ڇڏيو.<ref>Stéphane Barry and Norbert Gualde, "The Biggest Epidemics of History" (La plus grande épidémie de l'histoire), in ''L'Histoire'' n° 310, June 2006, pp. 45–46; "[https://www.brown.edu/Departments/Italian_Studies/dweb/plague/effects/death_toll.shtml Plague]". Brown University. {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20090831003435/http://www.brown.edu/Departments/Italian_Studies/dweb/plague/effects/death_toll.shtml|date=31 August 2009}}</ref> === اوائلي جديد دور === {{Main|اطالوي نشاةِ ثانيه|اوائلي جديد اٽلي جي تاريخ}} [[File:Italy 1494.svg|thumb|upright=.8|right|1494ع ۾ [[اطالوي جنگيون|اطالوي جنگين]] کان اڳ [[اٽلي جي تاريخي رياستن جي فهرست#آخري وچون دور|اطالوي رياستون]]]] 1400ع ۽ 1500ع جي ڏهاڪن دوران، اٽلي [[نشاةِ ثانيه]] جو جنم هنڌ ۽ مرڪز هو. هن دور وچئين دور کان جديد دور ڏانهن منتقلي کي ظاهر ڪيو ۽ واپاري شهرن جي گڏ ڪيل دولت ۽ حاڪم خاندانن جي سرپرستيءَ سان وڌايو ويو.<ref name="strathern">Strathern, Paul ''The Medici: Godfathers of the Renaissance'' (2003)</ref> اطالوي سياسي وحدتون هاڻي علائقائي رياستون هيون، جن تي عملي طور شهزادن جي حڪومت هئي، جيڪي واپار ۽ انتظاميه تي ڪنٽرول رکندا هئا، ۽ سندن درٻارون فنون ۽ سائنسن جا مرڪز بڻجي ويون. اهي شهزادگيون سياسي خاندانن ۽ واپاري خاندانن، جهڙوڪ فلورينس جا [[ميڊيچي]]، جي اڳواڻي هيٺ هيون. [[مغربي ڦوٽ]] جي خاتمي کان پوءِ، نئين چونڊيل [[پوپ مارٽن پنجون]] [[پاپائي رياستون|پاپائي رياستن]] ڏانهن موٽي آيو ۽ اٽلي کي اولهه عيسائيت جو واحد مرڪز طور بحال ڪيو. [[ميڊيچي بئنڪ]] پاپائيت جو قرض ڏيندڙ ادارو بڻيو، ۽ ڪليسا ۽ نون سياسي خاندانن جي وچ ۾ اهم لاڳاپا قائم ٿيا.<ref name="strathern"/><ref>[http://www.florentine-society.ru/Medici_Chapel_Mysteries.htm Peter Barenboim, Sergey Shiyan, ''Michelangelo: Mysteries of Medici Chapel'', SLOVO, Moscow, 2006]. {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20110511133416/http://www.florentine-society.ru/Medici_Chapel_Mysteries.htm|date=11 May 2011}}. {{ISBN|5-8505-0825-2}}.</ref> [[File:Leonardo self.jpg|thumb|upright=.7|[[ليونارڊو دا ونچي]]، مثالي [[نشاةِ ثانيه انسان]]، پنهنجي تصوير ۾ ({{circa}} 1512)]] 1453ع ۾، [[پوپ نڪولس پنجون]] جي بازنطينين جي مدد لاءِ ڪوششن باوجود، [[قسطنطنيه]] جو شهر [[عثماني سلطنت|عثمانين]] جي قبضي ۾ آيو. ان سبب [[نشاةِ ثانيه ۾ يوناني عالم|يوناني عالمن]] ۽ متنن جي اٽلي ڏانهن لڏپلاڻ ٿي، جنهن يوناني [[انسان پرستي]] جي ٻيهر دريافت کي وڌيڪ هٿي ڏني.<ref>Encyclopædia Britannica, ''Renaissance'', 2008, O.Ed.; Har, Michael H. ''History of Libraries in the Western World'', Scarecrow Press Incorporate, 1999. {{ISBN|0-8108-3724-2}}. Norwich, John Julius, ''A Short History of Byzantium'', 1997, Knopf. {{ISBN|0-6794-5088-2}}.</ref> انسان پرست حڪمرانن، جهڙوڪ [[فيديريڪو دا مونتيفيلترو]] ۽ [[پوپ پائيس ٻيون]]، [[مثالي شهر|مثالي شهرن]] جي قيام لاءِ ڪم ڪيو، ۽ [[اربينو]] ۽ [[پيئنزا]] جو بنياد وڌو. [[پيڪو ديلا ميراندولا]] ''[[انسان جي عظمت تي خطبو]]'' لکيو، جنهن کي نشاةِ ثانيه جو منشور سمجهيو وڃي ٿو. فنون ۾، اطالوي نشاةِ ثانيه صديون تائين يورپي فن تي غالب اثر رکيو، فنڪارن جهڙوڪ [[ليونارڊو دا ونچي]]، [[بوتيچيلي]]، [[مائيڪل اينجلو]]، [[رافائيل]]، [[جوتو]]، [[دوناتيلو]] ۽ [[تيشيان]]، ۽ معمارن جهڙوڪ [[فليپو برونيلليسڪي]]، [[اندريا پالاديو]] ۽ [[دوناتو برامانتي]] سان. سامونڊي جمهوريهن مان اطالوي [[اطالوي ڳولائوئن جي فهرست|ڳولائو]] ۽ ناوَچالڪ، عثمانين کان بچندي هندستان ڏانهن متبادل رستو ڳولڻ لاءِ بيتاب، ائٽلانٽڪ ملڪن جي بادشاهن کي پنهنجون خدمتون پيش ڪندا هئا ۽ [[دريافتن جو دور|دريافتن جي دور]] ۽ آمريڪا جي نوآبادڪاري جي شروعات ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو. سڀ کان نمايان ڳولائوئن ۾ [[ڪرسٽوفر ڪولمبس]] شامل هو، جنهن جي [[ڪرسٽوفر ڪولمبس جا سفر|1492ع واري سفر]] آمريڪا سان مسلسل يورپي رابطو، نوآبادڪاري ۽ استحصال شروع ڪيو؛<ref>Encyclopædia Britannica, 1993 ed., Vol. 16, pp. 605ff / Morison, ''Christopher Columbus'', 1955 ed., pp. 14ff</ref> [[جان ڪيبٽ]]، جنهن [[نارسمن|نارس]] کان پوءِ اتر آمريڪا جي پهرين دستاويزي يورپي کوجنا ڪئي؛<ref>{{Cite web|year=2007|title=''Catholic Encyclopedia'' "John & Sebastian Cabot"|url=http://www.newadvent.org/cathen/03126d.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200518005335/https://www.newadvent.org/cathen/03126d.htm|archive-date=18 May 2020|access-date=17 May 2008|publisher=newadvent}}</ref> ۽ [[آمريگو ويسپوچي]]، جنهن جي سفرن انهن زمينن کي نئون کنڊ، يعني "نئين دنيا"، طور تصديق ڪيو، جنهن کي پوءِ سندس نالي تي رکيو ويو.<ref>{{Cite book|last=Eric Martone|url=https://books.google.com/books?id=MHJ1DQAAQBAJ&pg=PA109|title=Italian Americans: The History and Culture of a People|publisher=ABC-CLIO|year=2016|isbn=978-1-6106-9995-2|page=504|access-date=22 November 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211001055/https://books.google.com/books?id=MHJ1DQAAQBAJ&pg=PA109|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}</ref><ref>{{Cite book|last=Greene|first=George Washington|author-link=George Washington Greene|url=https://books.google.com/books?id=1qsuAAAAYAAJ&pg=PAPA13|title=The Life and Voyages of Verrazzano|publisher=Folsom, Wells, and Thurston|year=1837|location=Cambridge University|page=13|access-date=18 August 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211000806/https://books.google.com/books?id=1qsuAAAAYAAJ&pg=PAPA13#v=onepage&q&f=false|archive-date=11 February 2024|url-status=live|via=Google Books}}</ref> وينس، نيپلز، فلورينس، ميلان ۽ پاپائيت جي وچ ۾ [[اٽالڪ ليگ]] نالي دفاعي اتحاد قائم ٿيو. [[لورينزو دي ميڊيچي|لورينزو ''دي ميگنيفيسنٽ'' دي ميڊيچي]] نشاةِ ثانيه جو سڀ کان وڏو سرپرست هو؛ سندس مدد ليگ کي ترڪن جي [[اوترانتو جو گهيرو|حملي کي ناڪام ڪرڻ]] جي قابل بڻايو. بهرحال، اهو اتحاد 1490ع واري ڏهاڪي ۾ ٽٽي پيو؛ [[فرانس جو چارلس اٺون]] جي حملي اپٻيٽ ۾ جنگين جي هڪ سلسلي جي شروعات ڪئي. [[اعليٰ نشاةِ ثانيه]] دوران، [[جوليس ٻيون]] (1503–1513) جهڙا پوپ اٽلي تي ڪنٽرول لاءِ پرڏيهي بادشاهن خلاف وڙهيا؛ [[پال ٽيون]] (1534–1549) يورپي طاقتن جي وچ ۾ امن لاءِ ثالثي کي ترجيح ڏني. اهڙن تڪرارن جي وچ ۾، ميڊيچي پوپن [[ليو ڏهون]] (1513–1521) ۽ [[ڪليمنٽ ستون]] (1523–1534) جرمني، انگلينڊ ۽ ٻين هنڌن ۾ [[پروٽيسٽنٽ اصلاح]] کي منهن ڏنو. 1559ع ۾، فرانس ۽ هبسبرگن جي وچ ۾ [[اطالوي جنگيون|اطالوي جنگين]] جي خاتمي تي، اٽلي جو لڳ ڀڳ اڌ حصو، يعني ڏکڻ واريون [[نيپلز جي بادشاهت|نيپلز]]، [[سسلي جي بادشاهت|سسلي]]، [[سارڊينيا جي بادشاهت|سارڊينيا]] جون بادشاهتون ۽ [[ميلان جو ڊچي]]، اسپيني حڪمراني هيٺ هو، جڏهن ته ٻيو اڌ آزاد رهيو؛ ڪيترائي رياستون رسمي طور اڃا به پاڪ رومي سلطنت جو حصو رهيون. پاپائيت [[جوابي اصلاح]] شروع ڪئي، جنهن جا اهم واقعا هي هئا: [[ٽرينٽ ڪائونسل]] (1545–1563)؛ [[گريگورين ڪئلينڊر]] جي قبوليت؛ [[جيسوئٽ چين مشن]]؛ [[فرانسيسي مذهبي جنگيون]]؛ [[ٽيهه سالن جي جنگ]] (1618–1648) جو خاتمو؛ ۽ [[وڏي ترڪي جنگ]]. اطالوي معيشت 1600ع ۽ 1700ع جي ڏهاڪن ۾ زوال پذير ٿي. [[File:Flag of the Cispadane Republic.svg|thumb|[[چيسپاداني جمهوريه]] جو جهنڊو، پهريون [[اطالوي ترنگو]] جيڪو ڪنهن خودمختيار اطالوي رياست اختيار ڪيو (1797)]] [[اسپيني جانشيني جي جنگ]] (1700–1714) دوران، آسٽريا اٽلي ۾ اسپيني علائقن جو وڏو حصو، يعني ميلان، نيپلز ۽ سارڊينيا حاصل ڪيو؛ پوءِ 1720ع ۾ سارڊينيا سسلي جي بدلي ۾ هائوس آف ساووي کي ڏني وئي. بعد ۾ بوربن خاندان جي هڪ شاخ سسلي ۽ نيپلز جي تخت تي ويٺي. [[نيپوليني جنگيون|نيپوليني جنگين]] دوران، اتر ۽ وچ اٽلي کي فرانس جي [[ڀيڻ جمهوريهون]] طور ٻيهر منظم ڪيو ويو، ۽ پوءِ [[اٽلي جي بادشاهت (نيپوليني)|اٽلي جي بادشاهت]] طور.<ref>Napoleon Bonaparte, "The Economy of the Empire in Italy: Instructions from Napoleon to Eugène, Viceroy of Italy", ''Exploring the European Past: Texts & Images'', Second Edition, ed. Timothy E. Gregory (Mason: Thomson, 2007), 65–66.</ref> ڏکڻ کي نيپولين جي ڀيڻوئي [[جواڪيم مورا]] هلائيندو هو. 1814ع جي [[ويانا ڪانگريس]] 18هين صديءَ جي آخر واري صورتحال بحال ڪئي، پر [[فرانسيسي انقلاب]] جا آدرش ختم نه ٿي سگهيا، ۽ 19هين صديءَ جي شروعات جي [[سياسي اٿل پٿل|سياسي اٿل پٿلن]] دوران ٻيهر ظاهر ٿيا. ڪنهن اطالوي رياست طرفان [[اطالوي ترنگو]] جي پهرين قبوليت، [[چيسپاداني جمهوريه]]، [[نيپوليني اٽلي جا جهنڊا|نيپوليني اٽلي]] دوران ٿي، فرانسيسي انقلاب کان پوءِ، جنهن قومي [[خود اراديت]] جي حمايت ڪئي.<ref>{{Cite book |last1=Maiorino |first1=Tarquinio |title=Il tricolore degli italiani. Storia avventurosa della nostra bandiera |last2=Marchetti Tricamo |first2=Giuseppe |last3=Zagami |first3=Andrea |publisher=Arnoldo Mondadori Editore |year=2002 |isbn=978-8-8045-0946-2 |page=156 |language=it}} [http://www.esteri.it/MAE/EN/Benvenuti_in_Italia/Conoscere_Italia/bandieraInno.htm The tri-coloured standard]. Getting to Know Italy, Ministry of Foreign Affairs (retrieved 5 October 2008). {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20080223131121/http://www.esteri.it/MAE/EN/Benvenuti_in_Italia/Conoscere_Italia/bandieraInno.htm|date=23 February 2008}}.</ref> هي واقعو [[ترنگو ڏينهن]] طور ملهايو ويندو آهي.<ref>Article 1 of the law n. 671 of 31 December 1996 ("National celebration of the bicentenary of the first national flag")</ref> === اتحاد === {{Main|اٽلي جو اتحاد}} [[اٽلي جي بادشاهت جو جنم]] اطالوي قومپرستن ۽ [[هائوس آف ساووي]] سان وفادار شاهپرستن جي ڪوششن جو نتيجو هو، جن سڄي [[اطالوي اپٻيٽ]] تي مشتمل هڪ گڏيل بادشاهت قائم ڪرڻ ٿي چاهي. 19هين صديءَ جي وچ تائين، وڌندڙ [[اطالوي قومپرستي]] انقلاب جو سبب بڻجي.<ref>{{Cite web|title=Risorgimento in 'Dizionario di Storia'|url=https://www.treccani.it/enciclopedia/risorgimento_(Dizionario-di-Storia)|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220922035556/https://www.treccani.it/enciclopedia/risorgimento_(Dizionario-di-Storia)|archive-date=22 September 2022|access-date=22 September 2022|website=treccani.it|language=it-IT}}</ref> 1815ع جي [[ويانا ڪانگريس]] کان پوءِ، اٽلي جي سياسي ۽ سماجي اتحاد واري تحريڪ، يعني [[ريسورجي مينتو]]، اٽلي کي رياستن جي گڏجڻ ۽ انهن کي پرڏيهي ڪنٽرول کان آزاد ڪرڻ ذريعي متحد ڪرڻ لاءِ اڀري. هڪ انقلابي شخصيت محب وطن صحافي [[جوزيپي ماتسيني]] هو، جنهن 1830ع واري ڏهاڪي ۾ سياسي تحريڪ [[نوجوان اٽلي]] جو بنياد وڌو؛ هو وحداني جمهوريه جو حامي هو ۽ وسيع قومپرست تحريڪ جي وڪالت ڪندو هو. 1847ع ۾ "[[اِل ڪانتو ديلي اطالياني]]" جي پهرين عوامي پرفارمنس ٿي، جيڪو 1946ع ۾ قومي ترانو بڻيو.<ref>{{Cite book|last1=Maiorino|first1=Tarquinio|last2=Marchetti Tricamo|first2=Giuseppe|last3=Zagami|first3=Andrea|title=Il tricolore degli italiani. Storia avventurosa della nostra bandiera|year=2002|publisher=Arnoldo Mondadori Editore|language=it|isbn=978-8-8045-0946-2|page=18}}; {{Cite web|title=Fratelli d'Italia|url=https://www.quirinale.it/page/inno|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20230426052752/https://www.quirinale.it/page/inno|archive-date=26 April 2023|access-date=1 October 2021|language=it}}</ref> {{Multiple image | align = right | image1 = Giuseppe Mazzini.jpg | width1 = 173 | image2 = Giuseppe Garibaldi 1861.jpg | width2 = 138 | footer = [[جوزيپي ماتسيني]] (کاٻي)، اطالوي انقلابي تحريڪ جو انتهائي اثرائتو اڳواڻ؛ ۽ [[جوزيپي گاريبالدي]] (ساڄي)، جديد دور جي عظيم ترين جرنيلن مان هڪ طور مشهور<ref name="scholar and patriot">{{cite web |url={{Google books|iWK7AAAAIAAJ |page=PA133 |keywords=Garibaldi+one+of+the+greatest+generals+of+modern+time |text= |plainurl=yes}}|title=Scholar and Patriot|publisher=Manchester University Press|via=Google Books}}</ref> ۽ ڏکڻ آمريڪا ۽ يورپ ۾ پنهنجي فوجي ڪارنامن سبب "ٻن جهانن جو هيرو" طور سڃاتو ويندڙ،<ref>{{Cite web|title=Giuseppe Garibaldi (Italian revolutionary)|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/225978/Giuseppe-Garibaldi|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140226091529/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/225978/Giuseppe-Garibaldi|archive-date=26 February 2014|access-date=6 March 2014}}</ref> جنهن ڪيترين فوجي مهمن ۾ وڙهيو، جيڪي [[اٽلي جو اتحاد|اطالوي اتحاد]] تائين پهتيون }} نوجوان اٽلي جو سڀ کان مشهور ميمبر انقلابي ۽ جنرل [[جوزيپي گاريبالدي]] هو،<ref>Denis Mack Smith, ''Modern Italy: A Political History'', (University of Michigan Press, 1997) p. 15. A literary echo may be found in the character of Giorgio Viola in Joseph Conrad's ''[[Nostromo]]''.</ref> جنهن ڏکڻ اٽلي ۾ اتحاد لاءِ جمهوري مهم جي اڳواڻي ڪئي. بهرحال، [[سارڊينيا جي بادشاهت (1720–1861)|سارڊينيا جي بادشاهت]] ۾ هائوس آف ساووي جي اطالوي بادشاهت، جنهن جي حڪومت [[ڪاميليو بينسو، ڪائونٽ آف ڪاوير]] هلائي رهيو هو، به متحد اطالوي رياست قائم ڪرڻ جا ارادا رکندي هئي. يورپ ۾ پکڙيل [[1848ع جا لبرل انقلاب|1848ع جي لبرل انقلابن]] جي پس منظر ۾، [[آسٽريا-هنگري|آسٽريا]] خلاف هڪ ناڪام [[پهرين اطالوي آزاديءَ جي جنگ]] جو اعلان ڪيو ويو. 1855ع ۾، سارڊينيا [[ڪريميائي جنگ]] ۾ برطانيا ۽ فرانس جو اتحادي بڻيو.<ref>Enrico Dal Lago, "Lincoln, Cavour, and National Unification: American Republicanism and Italian Liberal Nationalism in Comparative Perspective". ''The Journal of the Civil War Era'' 3#1 (2013): 85–113.; William L. Langer, ed., ''An Encyclopedia of World Cup History''. 4th ed. 1968. pp 704–7.</ref> سارڊينيا 1859ع جي [[ٻي اطالوي آزاديءَ جي جنگ]] ۾ فرانس جي مدد سان آسٽريائي سلطنت خلاف وڙهيو، جنهن جي نتيجي ۾ [[لومباردي]] آزاد ٿي. [[پلومبيئرز معاهدو|پلومبيئرز معاهدي]] جي بنياد تي، سارڊينيا [[ساووي]] ۽ [[نيس]] فرانس کي حوالي ڪيا، اهڙو واقعو جنهن [[نيسارڊ لڏپلاڻ]] جو سبب بڻيو.<ref>{{Cite web|date=28 August 2017|title="Un nizzardo su quattro prese la via dell'esilio" in seguito all'unità d'Italia, dice lo scrittore Casalino Pierluigi|url=https://www.montecarlonews.it/2017/08/28/notizie/argomenti/altre-notizie-1/articolo/un-nizzardo-su-quattro-prese-la-via-dellesilio-in-seguito-allunita-ditalia-dice-lo-scrittore.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200219165302/http://www.montecarlonews.it/2017/08/28/notizie/argomenti/altre-notizie-1/articolo/un-nizzardo-su-quattro-prese-la-via-dellesilio-in-seguito-allunita-ditalia-dice-lo-scrittore.html|archive-date=19 February 2020|access-date=14 May 2021|language=it}}</ref> 1860–1861ع ۾، گاريبالدي نيپلز ۽ سسلي ۾ اتحاد واري مهم جي اڳواڻي ڪئي.<ref>Mack Smith, Denis (1997). ''Modern Italy; A Political History''. Ann Arbor: The University of Michigan Press. {{ISBN|0-4721-0895-6}}.</ref> [[تيانو]] گاريبالدي ۽ [[وڪٽر ايمانوئل ٻيون]]، سارڊينيا جي آخري بادشاهه، جي مشهور ملاقات جو هنڌ هو، جنهن دوران گاريبالدي وڪٽر ايمانوئل سان هٿ ملايو ۽ کيس [[اٽلي جو بادشاهه]] ڪري سلام ڪيو. ڪاوير 1860ع ۾ گاريبالدي جي ڏکڻ اٽلي کي سارڊينيا جي بادشاهت سان اتحاد ۾ شامل ڪرڻ تي راضي ٿيو. ان سان سارڊينيا جي حڪومت کي 17 مارچ 1861ع تي [[اٽلي جي بادشاهت جو اعلان|متحد اطالوي بادشاهت جو اعلان]] ڪرڻ جي اجازت ملي،<ref>{{Cite news|date=17 March 2017|title=Everything you need to know about March 17th, Italy's Unity Day|url=https://www.thelocal.it/20170317/everything-to-know-about-march-17th-italys-unity-unification-risorgimento-day|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170617212538/https://www.thelocal.it/20170317/everything-to-know-about-march-17th-italys-unity-unification-risorgimento-day|archive-date=17 June 2017|access-date=17 July 2017}}</ref> ۽ وڪٽر ايمانوئل ٻيون ان جو پهريون بادشاهه بڻيو. 1865ع ۾ بادشاهت جي گادي تورين کان فلورينس منتقل ڪئي وئي. 1866ع ۾، وڪٽر ايمانوئل ٻيون، [[پروشيا]] سان اتحاد ڪندي [[آسٽرو-پروشين جنگ]] دوران، [[ٽين اطالوي آزاديءَ جي جنگ]] وڙهي، جنهن جي نتيجي ۾ اٽلي [[وينيتو|وينيتيا]] کي پاڻ ۾ شامل ڪيو. آخرڪار، 1870ع ۾، جڏهن فرانس [[فرانڪو-پروشين جنگ]] دوران روم ڇڏي ڏنو، اطالوين [[روم تي قبضو|پاپائي رياستن تي قبضو ڪيو]]، اتحاد مڪمل ٿيو، ۽ گادي روم منتقل ڪئي وئي.<ref name="scholar and patriot"/> === لبرل دور === {{Main|اٽلي جي بادشاهت|اطالوي ڊائاسپورا|اطالوي سلطنت|پهريين عالمي جنگ دوران اٽلي جي فوجي تاريخ}} {{Multiple image | align = right | image1 = VictorEmmanuel2.jpg | width1 = 125 | image2 = Camillo Benso Cavour di Ciseri.jpg | width2 = 141 | footer = [[وڪٽر ايمانوئل ٻيون]] (کاٻي) ۽ [[ڪاميليو بينسو، ڪائونٽ آف ڪاوير]] (ساڄي)، اتحاد جون اهم شخصيتون، ترتيبوار متحد اٽلي جا پهريان بادشاهه ۽ وزيراعظم بڻيا. }} سارڊينيا جو آئين 1861ع ۾ سڄي اٽلي تائين وڌايو ويو، ۽ نئين رياست لاءِ بنيادي آزاديون مهيا ڪيون ويون؛ پر چونڊ قانونن بي ملڪيت طبقن کي ٻاهر رکيو. نئين بادشاهت هڪ پارلياماني آئيني بادشاهت طور هلائي وئي، جنهن تي لبرلن جو غلبو هو. جيئن اتر اٽلي تيزيءَ سان صنعتي ٿيو، ڏکڻ ۽ اتر جا ڳوٺاڻا علائقا غير ترقي يافته ۽ وڌيڪ آبادي وارا رهيا، جنهن سبب لکين ماڻهو لڏپلاڻ ڪرڻ تي مجبور ٿيا ۽ [[اطالوي ڊائاسپورا|وڏي ۽ اثرائتي ڊائاسپورا]] کي هٿي ملي. [[اطالوي سوشلسٽ پارٽي]] طاقت ۾ وڌي، جنهن روايتي لبرل ۽ قدامت پسند اسٽيبلشمينٽ کي چئلينج ڪيو. 19هين صديءَ جي آخري ٻن ڏهاڪن ۾، اٽلي آفريڪا ۾ [[اطالوي اريٽريا|اريٽريا]]، [[اطالوي صوماليا|صوماليا]]، [[اطالوي ٽرپوليطانيا|ٽرپوليطانيا]] ۽ [[اطالوي سيرينيڪا|سيرينيڪا]] کي ماتحت ڪري [[اطالوي سلطنت|نوآبادياتي طاقت]] بڻجي ويو.<ref>{{Cite web |title=The Italian Colonial Empire |url=http://www.allempires.com/article/index.php?q=italian_colonial |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20120224012449/http://www.allempires.com/article/index.php?q=italian_colonial |archive-date=24 February 2012 |access-date=17 June 2012 |publisher=All Empires |quote=At its peak, just before WWII, the Italian Empire comprehended the territories of present time Italy, Albania, Rhodes, Dodecanese, Libya, Ethiopia, Eritrea, the majority of Somalia and the little concession of Tientsin in China}}</ref><ref>(Bosworth (2005), p. 49.)</ref> 1913ع ۾ مردن لاءِ عام ووٽ جو حق اختيار ڪيو ويو. [[پهريين عالمي جنگ]] کان اڳ واري دور تي [[جيوواني جيوليٽي]] جو غلبو رهيو، جيڪو 1892ع ۽ 1921ع جي وچ ۾ پنج ڀيرا وزيراعظم رهيو. [[File:Trento 3 novembre 1918.jpg|thumb|3 نومبر 1918ع تي، فاتح [[ويتوريو وينيتو جي جنگ]] کان پوءِ، [[ترنتو]] ۾ اطالوي گهوڙيسوار]] [[پهريين عالمي جنگ ۾ اٽلي جي شموليت|اٽلي 1915ع ۾ پهريين عالمي جنگ ۾ داخل ٿيو]]، جنهن جو مقصد قومي اتحاد کي مڪمل ڪرڻ هو، تنهنڪري تاريخ نويسيءَ جي نقطه نظر کان ان کي چوٿين اطالوي آزاديءَ جي جنگ به سمجهيو وڃي ٿو،<ref>{{Cite web|date=6 March 2015|title=Il 1861 e le quattro Guerre per l'Indipendenza (1848–1918) |url=http://www.piacenzaprimogenita150.it/index.php?it%2F176%2Fil-1861-e-le-quattro-guerre-per-lindipendenza-1848-1918|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20220319075828/http://www.piacenzaprimogenita150.it/index.php?it%2F176%2Fil-1861-e-le-quattro-guerre-per-lindipendenza-1848-1918|archive-date=19 March 2022|access-date=12 March 2021|language=it}}</ref> جيئن [[اٽلي جو اتحاد|اٽلي جي اتحاد]] جي پڄاڻي.<ref>{{Cite web|title=La Grande Guerra nei manifesti italiani dell'epoca|url=http://www.beniculturali.it/mibac/export/MiBAC/sito-MiBAC/Contenuti/MibacUnif/Eventi/visualizza_asset.html_1239896580.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20150923183754/http://www.beniculturali.it/mibac/export/MiBAC/sito-MiBAC/Contenuti/MibacUnif/Eventi/visualizza_asset.html_1239896580.html|archive-date=23 September 2015|access-date=12 March 2021|language=it}}; {{Cite book|last=Genovesi|first=Piergiovanni|url=https://books.google.com/books?id=_LntMIUOXngC&q=%22quarta+guerra+d%27indipendenza%22&pg=PA41|title=Il Manuale di Storia in Italia, di Piergiovanni Genovesi|date=11 June 2009|publisher=FrancoAngeli|isbn=978-8-8568-1868-0|language=it|access-date=12 March 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20240116110143/https://books.google.com/books?id=_LntMIUOXngC&q=%22quarta+guerra+d%27indipendenza%22&pg=PA41#v=snippet&q=%22quarta%20guerra%20d'indipendenza%22&f=false|archive-date=16 January 2024|url-status=live}}</ref> اٽلي، جيڪو ظاهري طور [[جرمن سلطنت|جرمن]] ۽ [[آسٽرو-هنگريائي]] سلطنتن سان [[ٽرپل الائنس (1882)|ٽرپل الائنس]] ۾ اتحادي هو، 1915ع ۾ [[پهريين عالمي جنگ جا اتحادي|اتحادين]] سان شامل ٿيو، ۽ [[لنڊن جو معاهدو (1915)|وعدي]] تحت پهريين عالمي جنگ ۾ داخل ٿيو، جنهن ۾ وڏن علائقائي فائدن جو واعدو شامل هو: اولهه [[انر ڪارنيولا]]، اڳوڻو [[آسٽريائي لٽرل]] ۽ [[دلماتيا]]، گڏوگڏ [[عثماني سلطنت]] جا ڪجهه حصا. اتحادي فتح ۾ ملڪ جي حصي سبب ان کي "[[بگ فور (پهريين عالمي جنگ)|بگ فور]]" طاقتن مان هڪ جي حيثيت ملي. فوج جي ٻيهر تنظيم ۽ جبري ڀرتي اطالوي فتحن جو سبب بڻيا. آڪٽوبر 1918ع ۾، اطالوين هڪ وڏي جارحاڻي مهم شروع ڪئي، جيڪا [[ويتوريو وينيتو جي جنگ]] ۾ فتح تي ختم ٿي.<ref>Burgwyn, H. James: ''Italian foreign policy in the interwar period, 1918–1940.'' Greenwood Publishing Group, 1997. p. 4. {{ISBN|0-2759-4877-3}}. Schindler, John R.: ''Isonzo: The Forgotten Sacrifice of the Great War.'' Greenwood Publishing Group, 2001. p. 303. {{ISBN|0-2759-7204-6}}. Mack Smith, Denis: ''Mussolini.'' Knopf, 1982. p. 31. {{ISBN|0-3945-0694-4}}.</ref> هن اطالوي محاذ تي جنگ جي پڄاڻي ڪئي، آسٽرو-هنگريائي سلطنت جي ٽٽڻ کي يقيني بڻايو، ۽ ٻن هفتن کان به گهٽ عرصي ۾ جنگ کي [[جرمني سان جنگبندي|ختم ڪرڻ]] ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو. جنگ دوران 650,000 کان وڌيڪ اطالوي سپاهي ۽ ايترا ئي عام شهري مارجي ويا،<ref>{{Cite book|last=Mortara|first=G|title=La Salute pubblica in Italia durante e dopo la Guerra|publisher=Yale University Press|year=1925|location=New Haven}}</ref> ۽ بادشاهت ڏيوالپڻي جي ڪناري تي هئي. [[سينٽ-جرمين-آن-لي جو معاهدو (1919)|سينٽ-جرمين-آن-لي جو معاهدو]] (1919) ۽ [[راپالو جو معاهدو (1920)|راپالو جو معاهدو]] (1920) [[ترنتينو]] ۽ [[ڏکڻ ٽائرول]]، [[جوليئن مارچ]]، [[استريا]]، [[ڪوارنر نار]] ۽ دلماتيا جي شهر [[زادار|زارا]] کي اٽلي ۾ شامل ڪرڻ جي اجازت ڏني. بعد واري [[روم جو معاهدو (1924)|روم جي معاهدي]] (1924) سبب [[فيومي]] اٽلي سان شامل ٿيو. اٽلي کي لنڊن جي معاهدي ۾ واعدو ڪيل ٻيا علائقا نه مليا، تنهنڪري [[بينيتو موسوليني]] هن نتيجي کي "[[ڪٽيل فتح]]" قرار ڏنو، جنهن [[فاشسٽ اٽلي (1922–1943)|اطالوي فاشزم جي اڀار]] ۾ مدد ڪئي. مورخ "ڪٽيل فتح" کي هڪ "سياسي افسانو" سمجهن ٿا، جنهن کي فاشسٽن [[اطالوي سامراجيت]] کي ڀڙڪائڻ لاءِ استعمال ڪيو.<ref>G.Sabbatucci, ''La vittoria mutilata'', in AA.VV., ''Miti e storia dell'Italia unita'', Il Mulino, Bologna 1999, pp.101–106</ref> اٽلي کي [[قومون جي ليگ]] جي ايگزيڪيوٽو ڪائونسل ۾ مستقل سيٽ ملي. === فاشسٽ حڪومت ۽ ٻي عالمي جنگ === {{Main|فاشسٽ اٽلي|ٻي عالمي جنگ دوران اٽلي جي فوجي تاريخ|اطالوي مهم (ٻي عالمي جنگ)|اٽلي ۾ هولوڪاسٽ}} [[File:Mussolini mezzobusto.jpg|thumb|upright=.7|left|فاشسٽ آمر [[بينيتو موسوليني]] پاڻ کي ''[[دوچي]]'' سڏائيندو هو ۽ 1922ع کان [[اٽلي ۾ فاشسٽ حڪومت جو زوال|1943ع ۾ پنهنجي معزولي]] تائين ملڪ تي حڪومت ڪئي.]] عظيم جنگ جي تباهي کان پوءِ پيدا ٿيل [[ٻه ڳاڙها سال|سوشلسٽ تحريڪن]]، جيڪي [[روسي انقلاب]] کان متاثر هيون، سڄي اٽلي ۾ جوابي انقلاب ۽ دٻاءُ جو سبب بڻيون. لبرل اسٽيبلشمينٽ، سوويت طرز جي انقلاب کان ڊڄندي، موسوليني جي اڳواڻي هيٺ ننڍي [[نيشنل فاشسٽ پارٽي]] جي حمايت شروع ڪئي. آڪٽوبر 1922ع ۾، نيشنل فاشسٽ پارٽي جي [[بليڪ شرٽس]] هڪ [[عوامي مظاهرو]] ۽ "[[روم ڏانهن مارچ]]" وارو ڪُو منظم ڪيو. بادشاهه [[وڪٽر ايمانوئل ٽيون]] موسوليني کي [[اٽلي جو وزيراعظم|وزيراعظم]] مقرر ڪيو، هٿياربند ٽڪراءَ کان سواءِ اقتدار فاشسٽن ڏانهن منتقل ڪندي.<ref>{{Cite book|last=Lyttelton|first=Adrian|title=The Seizure of Power: Fascism in Italy, 1919–1929 |date=2008|publisher=Routledge|isbn=978-0-4155-5394-0|location=New York|pages=75–77}}; {{Cite news|title=March on Rome {{!}} Italian history|url=https://www.britannica.com/event/March-on-Rome|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150504055509/http://www.britannica.com/EBchecked/topic/508871/March-on-Rome|archive-date=4 May 2015|access-date=25 July 2017|work=Encyclopædia Britannica}}</ref> موسوليني سياسي پارٽين تي پابندي وڌي ۽ ذاتي آزاديون گهٽايون، آمريت قائم ڪندي. انهن قدمن عالمي ڌيان حاصل ڪيو ۽ [[نازي جرمني]] ۽ [[شاهي جاپان]] ۾ ساڳين آمريتن کي متاثر ڪيو. [[فاشزم]] اطالوي قومپرستي ۽ سامراجيت تي ٻڌل هو، ۽ رومي ۽ [[وينسي سلطنت|وينسي سلطنتن]] جي ورثي جي بنياد تي [[ارڊينٽزم|ارڊينٽسٽ دعوائن]] وسيلي اطالوي ملڪيتن کي وڌائڻ چاهيندو هو.<ref>{{Cite book|last=Rodogno|first=Davide|author-link=Davide Rodogno|title=Fascism's European Empire: Italian Occupation during the Second World War|date=2006|publisher=Cambridge University Press|location=Cambridge, England|page=88}}; {{Cite book|last=Kallis|first=Aristotle A.|title=Fascist ideology: territory and expansionism in Italy and Germany, 1922–1945 |date=2000|publisher=Routledge|location=London, England; New York City, USA|pages=41}}; {{Cite book|last1=Ball|first1=Terence|title=The Cambridge History of Twentieth-Century Political Thought|last2=Bellamy|first2=Richard|pages=133}}; {{Cite book|last=Stephen J. Lee|url=https://books.google.com/books?id=u-mm5UDlzBEC&pg=PA157|title=European Dictatorships, 1918–1945 |date=2008|publisher=Routledge|isbn=978-0-4154-5484-1|pages=157–158|access-date=8 February 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211001320/https://books.google.com/books?id=u-mm5UDlzBEC&pg=PA157#v=onepage&q&f=false|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}</ref> انهيءَ سبب فاشسٽ [[مداخلت پسند پرڏيهي پاليسي]] ۾ مصروف رهيا. 1935ع ۾، موسوليني [[ٻي اطالو-ابيسينيائي جنگ|ايٿوپيا تي حملو ڪيو]] ۽ [[اطالوي اوڀر آفريڪا]] قائم ڪيو، جنهن جي نتيجي ۾ عالمي اڪيلائي پيدا ٿي. اٽلي [[قومون جي ليگ]] مان نڪري ويو. پوءِ اٽلي [[اسٽيل جو معاهدو|نازي جرمني سان اتحاد]] ڪيو ۽ [[ٽرائيپارٽائيٽ پيڪٽ|جاپاني سلطنت]] سان گڏ ٿيو، ۽ [[اسپيني گهرو جنگ]] ۾ [[فرانسسڪو فرانڪو]] جي مضبوط حمايت ڪئي. اپريل 1939ع ۾، اٽلي [[البانيا تي اطالوي حملو|البانيا تي حملو ڪيو]]. اٽلي 10 جون 1940ع تي ٻي عالمي جنگ ۾ داخل ٿيو. ان تاريخ تائين فرانس عملي طور [[فرانس جي جنگ]] هارائي چڪو هو. مختلف وقتن تي، اطالوي [[برطانوي صومالي لينڊ تي اطالوي قبضو|برطانوي صومالي لينڊ]]، [[مصر تي اطالوي حملو|مصر]]، [[بلقان مهم (ٻي عالمي جنگ)|بلقان]] ۽ اوڀر محاذن تي اڳتي وڌيا. بهرحال، اهي [[اوڀر محاذ تي اطالوي شموليت|اوڀر محاذ]] سان گڏ [[اوڀر آفريقي مهم (ٻي عالمي جنگ)|اوڀر آفريقي]] ۽ [[اتر آفريقي مهم|اتر آفريقي]] مهمن ۾ شڪست کائي ويا، ۽ آفريڪا ۽ بلقان ۾ پنهنجا علائقا وڃائي ويٺا. [[اطالوي جنگي ڏوهه|اطالوي جنگي ڏوهن]] ۾ [[عدالت کان ٻاهر قتل]] ۽ [[نسلي صفائي]] شامل هئا،<ref>James H. Burgwyn (2004). [http://www.ingentaconnect.com/content/routledg/rmis/2004/00000009/00000003/art00005 General Roatta's war against the partisans in Yugoslavia: 1942] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130921054155/http://www.ingentaconnect.com/content/routledg/rmis/2004/00000009/00000003/art00005|date=21 September 2013}}, Journal of Modern Italian Studies, Volume 9, Number 3, pp. 314–329(16)</ref> جن ۾ لڳ ڀڳ 25,000 ماڻهن، خاص طور يوگوسلاوين، کي [[اطالوي حراستي ڪيمپ|اطالوي حراستي ڪيمپن]] ۽ ٻين هنڌن ڏانهن جلاوطن ڪيو ويو. [[يوگوسلاو پارٽيزنز]] جنگ دوران ۽ ان کان پوءِ نسلي اطالوي آبادي خلاف پنهنجا ڏوهه ڪيا، جن ۾ [[فوئبي قتل عام]] شامل هئا. جولاءِ 1943ع ۾ [[سسلي تي اتحادي حملو]] شروع ٿيو، جنهن 25 جولاءِ تي [[اٽلي ۾ فاشسٽ حڪومت جو زوال|فاشسٽ حڪومت جي خاتمي]] جو سبب بڻيو. بادشاهه [[وڪٽر ايمانوئل ٽيون]] جي حڪم سان موسوليني کي معزول ۽ گرفتار ڪيو ويو. 3 سيپٽمبر تي، اٽلي [[ڪاسيبلي جي جنگبندي]] تي صحيح ڪئي،<!-- it became effective on 8 Sept---> جنهن برطانيا ۽ آمريڪا سان جنگ ختم ڪئي. جرمن، اطالوي فاشسٽن جي مدد سان، اتر ۽ وچ اٽلي تي ڪنٽرول حاصل ڪرڻ ۾ ڪامياب ٿيا ([[آپريشن آڪسي]]). ملڪ جنگ جو ميدان رهيو، جڏهن ته اتحادي ڏکڻ کان اڳتي وڌندا رهيا. [[File:01 partigiani a milano1.jpg|thumb|اپريل 1945ع ۾ [[اٽلي جي آزادي]] تائين پهچندڙ آخري بغاوت دوران ميلان ۾ [[اطالوي مزاحمتي تحريڪ|اطالوي پارٽيزن]]]] اتر ۾، جرمنن [[اطالوي سماجي جمهوريه]] (RSI) قائم ڪئي، جيڪا هڪ نازي [[ڪٺ پتلي رياست]] ۽ [[سهڪاريت پسند|سهڪاريت پسند]] حڪومت هئي، جنهن ۾ موسوليني کي جرمن پيراٽروپرن طرفان [[گران ساسو ريڊ|بچائڻ]] کان پوءِ اڳواڻ مقرر ڪيو ويو. اطالوي فوجن جو باقي حصو [[اطالوي هم جنگي فوج]] ۾ منظم ڪيو ويو، جنهن اتحادي طاقتن سان گڏ وڙهيو، جڏهن ته موسوليني سان وفادار ٻيون اطالوي فوجون [[نيشنل ريپبلڪن آرمي]] ۾ جرمنن سان گڏ وڙهڻ لاءِ چونڊيو. جرمن فوجن، RSI جي سهڪار سان، قتل عام ڪيا ۽ هزارين يهودين کي موت جي ڪيمپن ڏانهن جلاوطن ڪيو. جنگبندي کان پوءِ واري دور ۾ [[اطالوي مزاحمت]] اڀري، جنهن [[آپريشن آڪسي|نازي جرمن قابضن]] ۽ سهڪاريت پسندن خلاف گوريلا جنگ وڙهي.<ref>G. Bianchi, ''La Resistenza'', in: AA.VV., ''Storia d'Italia'', vol. 8, pp. 368–369.</ref> هن دور جو هڪ پاسو [[اطالوي گهرو جنگ]] هو، ڇاڪاڻ⁠تہ پارٽيزنن ۽ فاشسٽ RSI فوجن جي وچ ۾ ويڙهه ٿي.<ref>{{Cite web|title=Storia della guerra civile in Italia|url=http://www.istitutobiggini.it/storia_pisano.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20221013183444/https://www.istitutobiggini.it/storia_pisano.pdf|archive-date=13 October 2022|access-date=28 August 2023}}; See the books from Italian historian [[Giorgio Pisanò]] ''Storia della guerra civile in Italia'', 1943–1945, 3 voll., Milano, FPE, 1965 and the book ''L'Italia della guerra civile'' ("Italy of civil war"), published in 1983 by the Italian writer and journalist [[Indro Montanelli]] as the fifteen volume of the ''Storia d'Italia'' ("History of Italy") by the same author.</ref><ref>{{Cite book|last=Pavone|first=Claudio|title=Una guerra civile. Saggio storico sulla moralità della Resistenza|date=1991|publisher=Bollati Boringhieri|isbn=8-8339-0629-9|location=Torino|page=238|language=it}}</ref> اپريل 1945ع ۾، جڏهن شڪست ويجهي هئي، موسوليني اتر طرف ڀڄڻ جي ڪوشش ڪئي،<ref>{{Citation|last=Viganò|first=Marino|title=Un'analisi accurata della presunta fuga in Svizzera|date=2001|work=Nuova Storia Contemporanea|volume=3|language=it}}</ref> پر پارٽيزنن هٿان پڪڙيو ويو ۽ [[بينيتو موسوليني جو موت|فوري طور قتل ڪيو ويو]].<ref>{{Cite news|date=28 April 1945|title=1945: Italian partisans kill Mussolini |url=https://news.bbc.co.uk/onthisday/hi/dates/stories/april/28/newsid_3564000/3564529.stm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20111126075555/http://news.bbc.co.uk/onthisday/hi/dates/stories/april/28/newsid_3564000/3564529.stm|archive-date=26 November 2011|access-date=17 October 2011|publisher=BBC News}}</ref> دشمنيون 29 اپريل 1945ع تي ختم ٿيون، [[ڪازيرتا جي هٿيار ڦٽا ڪرڻ|جڏهن اٽلي ۾ جرمن فوجن هٿيار ڦٽا ڪيا]]. جنگ ۾ لڳ ڀڳ اڌ ملين اطالوي مارجي ويا،<ref>{{Cite encyclopedia|title=Italy – Britannica Online Encyclopedia|encyclopedia=Encyclopædia Britannica|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297474/Italy|access-date=2 August 2010|archive-url=https://web.archive.org/web/20120306095718/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297474/Italy|archive-date=6 March 2012|url-status=live}}</ref> سماج ورهائجي ويو، ۽ معيشت لڳ ڀڳ تباهه ٿي وئي؛ 1944ع ۾ في فرد آمدني 1900ع کان پوءِ سڀ کان هيٺين سطح تي هئي.<ref>{{Cite book|title=Liberal and fascist Italy, 1900–1945 |date=2002|publisher=Oxford University Press|editor-last=Lyttelton|editor-first=Adrian|page=13}}</ref> جنگ کان پوءِ اطالوي جمهوريت پسندي ٻيهر اڀري، جنهن [[1946ع اطالوي اداراتي ريفرنڊم]] ڏانهن واٽ هموار ڪئي.<ref>{{Cite encyclopedia|title=Italia|encyclopedia=Dizionario enciclopedico italiano|publisher=[[Treccani]]|date=1970|volume=VI|page=456|language=it}}</ref> === جمهوري دور === {{Main|اطالوي جمهوريه جي تاريخ}} اٽلي 2 جون تي ٿيل 1946ع جي ريفرنڊم کان پوءِ جمهوريه بڻيو،<ref>{{Cite AV media|url=https://archive.org/details/1946-06-06_Damage_Foreshadows_A-Bomb_Test|title=Damage Foreshadows A-Bomb Test, 1946/06/06 (1946) |publisher=[[Universal Newsreel]]|year=1946|access-date=22 February 2012}}</ref> اهو ڏينهن ان کان پوءِ ''[[جمهوريه جو عيد]]'' طور ملهايو وڃي ٿو. اها پهريون ڀيرو هئي جو عورتن قومي سطح تي ووٽ ڏنو.<ref>{{Cite web|title=Italia 1946: le donne al voto, dossier a cura di Mariachiara Fugazza e Silvia Cassamagnaghi |url=http://www.insmli.it/pubblicazioni/35/Voto%20donne%20versione%20def.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110520041048/http://www.insmli.it/pubblicazioni/35/Voto%20donne%20versione%20def.pdf|archive-date=20 May 2011|access-date=30 May 2011}}; {{Cite news|title=La prima volta in cui le donne votarono in Italia, 75 anni fa|url=https://www.ilpost.it/2021/03/10/primo-voto-italia-donne-10-marzo-1946|access-date=24 August 2021|work=Il Post|date=10 March 2021|language=it-IT|archive-date=23 August 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210823162103/https://www.ilpost.it/2021/03/10/primo-voto-italia-donne-10-marzo-1946|url-status=live}}</ref> وڪٽر ايمانوئل ٽئين جي پٽ، [[امبيرتو ٻيون]]، کي تخت ڇڏڻ تي مجبور ڪيو ويو. [[اٽلي جو آئين|جمهوري آئين]] 1948ع ۾ منظور ڪيو ويو. [[اٽلي ۽ اتحادي طاقتن جي وچ ۾ پيرس جو معاهدو]] تحت، [[ايڊرياٽڪ سمنڊ]] جي ڀرسان علائقا [[سوشلسٽ وفاقي جمهوريه يوگوسلاويا|يوگوسلاويا]] سان شامل ڪيا ويا، جنهن جي نتيجي ۾ [[استريائي-دلماتيني لڏپلاڻ]] ٿي، جنهن ۾ لڳ ڀڳ 300,000 [[استريائي اطالوي|استريائي]] ۽ [[دلماتيني اطالوي]] لڏي ويا.<ref>{{Cite web|last=Tobagi|first=Benedetta|title=La Repubblica italiana {{!}} Treccani, il portale del sapere|url=http://www.treccani.it/scuola/lezioni/storia/la_repubblica_italiana.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20160305001726/http://www.treccani.it/scuola/lezioni/storia/la_repubblica_italiana.html|archive-date=5 March 2016|access-date=28 January 2015|publisher=Treccani.it}}</ref> اٽلي پنهنجون سڀ نوآبادياتي ملڪيتون وڃايون، جنهن سان [[اطالوي سلطنت]] ختم ٿي. [[File:Alcide de Gasperi 2.jpg|thumb|upright=.7|[[الچيدي دي گاسپري]]، جمهوريه جو [[اٽلي جي وزيراعظمن جي فهرست|پهريون]] [[اٽلي جو وزيراعظم]] ۽ [[يورپي يونين جا باني پيءُ|يورپي يونين جي باني پيئرن]] مان هڪ]] ڪميونسٽ قبضي جي خوف [[1948ع جي اطالوي عام چونڊن]] ۾ فيصلائتو ڪردار ادا ڪيو، جتي [[ڪرسچن ڊيموڪريسي (اٽلي)|ڪرسچن ڊيموڪريٽن]]، [[الچيدي دي گاسپري]] جي اڳواڻي هيٺ، وڏي اڪثريت سان فتح حاصل ڪئي.<ref>{{Cite book|last1=Lawrence S. Kaplan|url=https://books.google.com/books?id=UV-ti1sYcbcC|title=NATO 1948: The Birth of the Transatlantic Alliance |last2=Morris Honick|date=2007|publisher=Rowman & Littlefield|isbn=978-0-7425-3917-4|pages=52–55|access-date=5 January 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20240116110143/https://books.google.com/books?id=UV-ti1sYcbcC|archive-date=16 January 2024|url-status=live}}; {{Cite book|author=Robert Ventresca|title=From Fascism to Democracy: Culture and Politics in the Italian Election of 1948 |publisher=University of Toronto Press|date=2004|pages=236–37}}</ref> نتيجي طور، 1949ع ۾ اٽلي [[نيٽو]] جو ميمبر بڻيو. [[مارشل پلان]] معيشت کي بحال ڪيو، جنهن 1960ع واري ڏهاڪي جي آخر تائين هڪ اهڙو دور ڏٺو جيڪو [[اطالوي معاشي معجزو]] جي نالي سان مشهور آهي. 1950ع واري ڏهاڪي ۾ اٽلي [[يورپي برادرين]] جو باني ملڪ بڻيو، جيڪي بعد ۾ يورپي يونين جو بنياد بڻيون. 1960ع واري ڏهاڪي جي آخر کان 1980ع واري ڏهاڪي جي شروعات تائين، ملڪ ''[[ليڊ جا سال (اٽلي)|ليڊ جا سال]]'' نالي دور مان گذريو، جيڪو معاشي مشڪلاتن، خاص طور تي [[1973ع جو تيل بحران]]، سماجي تڪرارن ۽ دهشتگرد حملا ۽ قتل عام جي واقعن سان نمايان هو.<ref>{{Cite web|year=1995|title=Commissione parlamentare d'inchiesta sul terrorismo in Italia e sulle cause della mancata individuazione dei responsabili delle stragi (Parliamentary investigative commission on terrorism in Italy and the failure to identify the perpetrators)|url=http://www.isn.ethz.ch/php/documents/collection_gladio/report_ital_senate.pdf|archive-url=https://web.archive.org/web/20060819211212/http://www.isn.ethz.ch/php/documents/collection_gladio/report_ital_senate.pdf|archive-date=19 August 2006|access-date=2 May 2006|language=it}}; {{In lang|en|it|fr|de}} {{Cite web|title=Secret Warfare: Operation Gladio and NATO's Stay-Behind Armies|url=http://www.isn.ethz.ch/php/collections/coll_gladio.htm#Documents|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20060425182721/http://www.isn.ethz.ch/php/collections/coll_gladio.htm|archive-date=25 April 2006|access-date=2 May 2006|publisher=Swiss Federal Institute of Technology / International Relation and Security Network}}; {{Cite web|date=24 June 2000|title=Clarion: Philip Willan, Guardian, 24 June 2000, p. 19 |url=http://www.cambridgeclarion.org/press_cuttings/us.terrorism_graun_24jun2000.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100329113138/http://www.cambridgeclarion.org/press_cuttings/us.terrorism_graun_24jun2000.html|archive-date=29 March 2010|access-date=24 April 2010|publisher=Cambridgeclarion.org}}</ref> معيشت ٻيهر بحال ٿي ۽ اٽلي 1970ع واري ڏهاڪي ۾ [[جي-7]] ۾ شامل ٿيڻ کان پوءِ دنيا جي پنجين وڏي صنعتي قوم بڻجي ويو. بهرحال، قومي قرض مجموعي ملڪي پيداوار (GDP) جي 100 سيڪڙو کان به وڌي ويو. 1992ع ۽ 1993ع جي وچ ۾، حڪومت جي نون مافيا مخالف قدمن جي نتيجي ۾ اٽلي [[سسلين مافيا]] طرفان ڪيل دهشتگرد حملن کي منهن ڏنو.<ref>{{Cite web|date=8 March 2012|title=New Arrests for Via D'Amelio Bomb Attack|url=https://www.corriere.it/International/english/articoli/2012/03/08/borsellino.shtml|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20121013204755/http://www.corriere.it/International/english/articoli/2012/03/08/borsellino.shtml|archive-date=13 October 2012|access-date=9 February 2019|website=Corriere della Sera}}</ref> ووٽر، جيڪي سياسي جمود، وڏي عوامي قرضي ۽ [[اٽلي ۾ بدعنواني|بدعنواني]] کان مايوس هئا، جيڪا [[ماني پوليتي|صاف هٿن]] واري جاچ ذريعي ظاهر ٿي، بنيادي سڌارن جو مطالبو ڪرڻ لڳا. ڪرسچن ڊيموڪريٽ، جيڪي لڳ ڀڳ 50 سالن تائين حڪومت ڪندا رهيا هئا، بحران جو شڪار ٿيا ۽ ٽٽي مختلف ڌڙن ۾ ورهائجي ويا.<ref>The so-called "Second Republic" was born by forceps: not with a revolt of Algiers, but formally under the same Constitution, with the mere replacement of one ruling class by another: {{Cite journal|last=Buonomo|first=Giampiero|year=2015|title=Tovaglie pulite|journal=Mondoperaio Edizione Online}}</ref> ڪميونسٽن پاڻ کي هڪ [[سماجي جمهوريت پسند]] قوت طور ٻيهر منظم ڪيو. 1990ع ۽ 2000ع واري ڏهاڪن دوران، [[مرڪز-ساڄي اتحاد (اٽلي)|مرڪز-ساڄي اتحاد]] (جنهن تي ميڊيا جي واپاري شخصيت [[سلويو برلسڪوني]] جو غلبو هو) ۽ [[مرڪز-کاٻي اتحاد (اٽلي)|مرڪز-کاٻي اتحاد]] (جنهن جي اڳواڻي پروفيسر [[رومانو پروڊي]] ڪندو هو) باري باري حڪومت ڪندا رهيا. 21هين صديءَ جي شروعات ۾، اٽلي سياسي ۽ معاشي عدم استحڪام جي هڪ ڊگهي دور مان گذريو، جيڪو بين الاقوامي بحرانن کان گهڻو متاثر ٿيو. 2008ع ۾ شروع ٿيندڙ [[عظيم معاشي بحران]] جا اثر ملڪ جي معيشت ۽ عوامي ماليات تي گهرا پيا، جنهن جي نتيجي ۾ [[سخت مالي پاليسيون]] اختيار ڪيون ويون ۽ استحڪام ۽ عالمي اعتبار کي يقيني بڻائڻ لاءِ [[ٽيڪنوڪريٽ]] يا وسيع اتحادي حڪومتن تي وڌيڪ ڀروسو ڪيو ويو.<ref>{{Cite news|last=Hooper|first=John|date=16 November 2011|title=Mario Monti appoints technocrats to steer Italy out of economic crisis|url=https://www.theguardian.com/world/2011/nov/16/mario-monti-technocratic-cabinet-italy|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200319230844/https://www.theguardian.com/world/2011/nov/16/mario-monti-technocratic-cabinet-italy|archive-date=19 March 2020|access-date=19 March 2020|work=The Guardian}}</ref> [[File:Imigrantes salvos no Mar Mediterrâneo - SALVAMAR 2015 (52149723177).jpg|300px|thumb|[[غير قانوني مهاجر]]، جيڪي 5 سيپٽمبر 2015ع تي [[ڪاتانيا]] جي اطالوي بندرگاهه ڏانهن [[بحر روم]] ذريعي سفر ڪري رهيا آهن]] 2010ع واري ڏهاڪي دوران، نئين وزيراعظم [[ماتيو رينزي]] طرفان ادارتي سڌارا متعارف ڪرائڻ جون ڪوششون ڪيون ويون، جن جو مقصد سياسي نظام کي وڌيڪ مؤثر بڻائڻ ۽ انتظامي شاخ کي مضبوط ڪرڻ هو، پر اهي تجويزون [[2016ع جو اطالوي آئيني ريفرنڊم]] ۾ رد ٿي ويون.<ref>{{Cite news|date=12 December 2016|title=New Italian PM Paolo Gentiloni sworn in|url=https://www.bbc.co.uk/news/world-europe-38295549|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20191129122857/https://www.bbc.co.uk/news/world-europe-38295549|archive-date=29 November 2019|access-date=19 March 2020|publisher=BBC News}}</ref> ساڳئي وقت، [[يورپي مهاجر بحران]] اٽلي کي [[يورپي يونين]] ۾ داخل ٿيڻ جي هڪ اهم مرڪزي دروازي جي حيثيت ڏني، ڇاڪاڻ⁠تہ وڏي تعداد ۾ مهاجر ۽ پناهه گهرندڙ [[بحر روم]] رستي يورپ پهتا،<ref>{{Cite news|date=21 May 2018|title=What will Italy's new government mean for migrants?|url=https://www.thelocal.it/20180521/what-will-italys-new-government-mean-for-migrants|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190401231010/https://www.thelocal.it/20180521/what-will-italys-new-government-mean-for-migrants|archive-date=1 April 2019|access-date=8 June 2018|work=The Local Italy}}</ref> خاص طور تي سب-صحارا آفريڪا مان.<ref>{{Cite news|date=18 July 2017|title=African migrants fear for future as Italy struggles with surge in arrivals|url=https://www.reuters.com/article/us-italy-migrants-africa/african-migrants-fear-for-future-as-italy-struggles-with-surge-in-arrivals-idUSKBN1A30QD|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190402002627/https://www.reuters.com/article/us-italy-migrants-africa/african-migrants-fear-for-future-as-italy-struggles-with-surge-in-arrivals-idUSKBN1A30QD|archive-date=2 April 2019|access-date=8 June 2018|work=Reuters}}</ref> هن صورتحال جا اهم سماجي ۽ سياسي اثر ٿيا، جنهن سبب اميگريشن بابت عوامي بحث وڌيو ۽ [[عوام پسند]] سياسي پارٽين جي حمايت ۾ واڌ آئي.<ref>{{Cite news|title=Italy starts to show the strains of migrant influx|url=http://www.thelocal.it/20150519/migrant-surge-tests-italys-humanitarian-instincts|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170429061446/https://www.thelocal.it/20150519/migrant-surge-tests-italys-humanitarian-instincts|archive-date=29 April 2017|access-date=10 January 2017|work=[[The Local]]}}; {{Cite news|title=Italy's far right jolts back from dead|url=http://www.politico.eu/article/italys-other-matteo-salvini-northern-league-politicians-media-effettosalvini|access-date=10 January 2017|work=Politico|date=3 February 2016|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170119122156/http://www.politico.eu/article/italys-other-matteo-salvini-northern-league-politicians-media-effettosalvini|archive-date=19 January 2017}}</ref><ref>{{Cite news|date=24 May 2018|title=Opinion – The Populists Take Rome|url=https://www.nytimes.com/2018/05/24/opinion/populists-rome-five-star-movement.html|url-access=subscription|url-status=live|archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20220103/https://www.nytimes.com/2018/05/24/opinion/populists-rome-five-star-movement.html|archive-date=3 January 2022|access-date=2 June 2018|work=The New York Times}}{{Cbignore}}</ref> [[اٽلي ۾ ڪووڊ-19 وبا|ڪووڊ-19 وبا]]، جيڪا 2020ع ۾ شروع ٿي، ملڪ جي عوامي صحت ۽ معاشي ڪارڪردگي کي سخت متاثر ڪيو، ۽ اڳ ۾ موجود ڍانچائي ڪمزورين کي وڌيڪ نمايان بڻايو.<ref>{{Cite news|last=Ellyatt|first=Holly|date=19 March 2020|title=Italy's lockdown will be extended, prime minister says as death toll spikes and hospitals struggle|url=https://www.cnbc.com/2020/03/19/italys-death-rate-reaches-record-high-hospitals-in-lombardy-struggle.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200319084719/https://www.cnbc.com/2020/03/19/italys-death-rate-reaches-record-high-hospitals-in-lombardy-struggle.html|archive-date=19 March 2020|access-date=19 March 2020|publisher=CNBC}}</ref> ان جي جواب ۾، [[اٽلي ۾ ڪووڊ-19 لاڪ ڊائون|غير معمولي قدم اختيار ڪيا ويا]] ته جيئن معيشت کي سهارو ملي سگهي، جن مان ڪيترائي يورپي سطح تي گڏيل طور هم آهنگ ڪيا ويا.<ref>[https://www.agi.it/economia/news/2020-04-14/coronavirus-fmi-crisi-economica-8331041/ L'Italia pagherà il conto più salato della crisi post-epidemia] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20200527124958/https://www.agi.it/economia/news/2020-04-14/coronavirus-fmi-crisi-economica-8331041|date=27 May 2020}}, AGI</ref><ref>{{Cite web|date=12 February 2021|title=Mario Draghi's new government to be sworn in on Saturday|url=http://www.theguardian.com/world/2021/feb/12/mario-draghis-new-italian-government-to-be-sworn-in-on-saturday|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210419104552/https://www.theguardian.com/world/2021/feb/12/mario-draghis-new-italian-government-to-be-sworn-in-on-saturday|archive-date=19 April 2021|access-date=19 February 2021|website=The Guardian}}</ref> 2022ع ۾، [[جورجيا ميلوني]] اٽلي جي پهرين خاتون وزيراعظم طور حلف کنيو.<ref>{{Cite news|date=21 October 2022|title=Who is Giorgia Meloni? The rise to power of Italy's new far-right PM|url=https://www.bbc.com/news/world-europe-63351655|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20221024023546/https://www.bbc.com/news/world-europe-63351655|archive-date=24 October 2022|access-date=24 October 2022|publisher=BBC News}}</ref> == جاگرافي == {{Main|اٽلي جي جاگرافي}} {{Further|اٽلي جي ارضيات|اٽلي ۾ آتش فشاني سرگرمي|اٽلي جي دريائن جي فهرست|اٽلي جي ڍنڍن جي فهرست|اٽلي جي ٻيٽن جي فهرست|اٽلي (جاگرافيائي علائقو)}} [[File:Italy relief location map.jpg|thumb|اٽلي جو جاگرافيائي اُڀار وارو نقشو]] اٽلي، جنهن جو علائقو گهڻي حد تائين [[اٽلي (جاگرافيائي علائقو)|ساڳئي نالي واري جاگرافيائي علائقي]] سان ملي ٿو،<ref name="Treccani">{{Citation |title=Italia |volume=VI |page=413 |year=1970 |publisher=[[Treccani]] |language=it |encyclopedia=Dizionario enciclopedico italiano}}</ref> [[ڏکڻ يورپ]] ۾ واقع آهي<ref>{{Cite web |title=Southern Europe, a peninsula extending into the central Mediterranean Sea, northeast of Tunisia |url=https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20210701235642/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy |archive-date=1 July 2021 |access-date=17 August 2021 |website=The World Factbook |publisher=Central Intelligence Agency}}</ref> (۽ [[اولهه يورپ]] جو حصو پڻ سمجهيو ويندو آهي{{efn|name=WE}})، [[35هين اتر متوازي|35° اتر]] ۽ [[47° اتر]] ويڪرائي ڦاڪن، ۽ [[6هين اوڀر نصف النهار|6° اوڀر]] ۽ [[19هين اوڀر نصف النهار|19° اوڀر]] ڊگهائي ڦاڪن جي وچ ۾. اتر ۾، اولهه کان اوڀر طرف، اٽلي جون سرحدون [[فرانس]]، [[سوئٽزرلينڊ]]، [[آسٽريا]] ۽ [[سلووينيا]] سان ملن ٿيون، ۽ تقريباً [[الپس]] جي آبي ورهاست واري حد تائين پکڙيل آهن، جنهن ۾ [[پو ماٿري]] ۽ [[وينيسيائي ميدان]] شامل آهن. ملڪ [[اطالوي اپٻيٽ]]، [[سسلي]] ۽ [[سارڊينيا]] (جيڪي [[بحر روم]] جا سڀ کان وڏا ٻيٽ آهن)، ۽ [[اٽلي جي ٻيٽن جي فهرست|ڪيترن ننڍن ٻيٽن]] تي مشتمل آهي.<ref name="Treccani" /> اٽلي جا ڪي علائقا الپائن حوض کان ٻاهر به پکڙيل آهن، ۽ ڪجهه ٻيٽ [[يوروشيا]] جي براعظمي کنڊ کان ٻاهر واقع آهن. ملڪ جو ڪل پکيڙ {{Convert|301230|km2|0|abbr=out}} آهي، جنهن مان {{Convert|294020|km2|0|abbr=on}} خشڪي ۽ {{Convert|7210|km2|0|abbr=on}} پاڻي آهي.<ref name="Area">{{Cite web|date=30 October 2014|title=Principali dimensioni geostatistiche e grado di urbanizzazione del Paese|url=https://www.istat.it/it/archivio/137001|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141117054950/https://www.istat.it/it/archivio/137001|archive-date=17 November 2014|access-date=22 March 2019|website=istat.it}}</ref> ٻيٽن سميت، اٽلي جي سامونڊي ڪناري جي ڊيگهه {{Convert|7600|km|0|abbr=off}} آهي، جيڪا [[بحر روم]]، [[ليگورين سمنڊ]]، [[ٽيرينين سمنڊ]]، [[آئيونين سمنڊ]]<ref>{{Cite book|url=https://iho.int/uploads/user/pubs/standards/s-23/S-23_Ed3_1953_EN.pdf|title=Limits of Oceans and Seas|publisher=[[Organisation hydrographique internationale]]|year=1953|edition=3rd|access-date=28 December 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20111008191433/http://www.iho.int/iho_pubs/standard/S-23/S-23_Ed3_1953_EN.pdf|archive-date=8 October 2011|issue=28}}</ref> ۽ [[ايڊرياٽڪ سمنڊ]] سان لڳي ٿي.{{Sfn|Cushman-Roisin|Gačić|Poulain|2001|pp=1–2}} فرانس سان سرحد {{Convert|488|km|0|abbr=on}}، سوئٽزرلينڊ سان {{Convert|740|km|0|abbr=on}}، آسٽريا سان {{Convert|430|km|0|abbr=on}} ۽ سلووينيا سان {{Convert|232|km|0|abbr=on}} ڊگهي آهي. [[سان مارينو]] ۽ [[ويٽيڪن سٽي]] (دنيا جو سڀ کان ننڍو ملڪ ۽ [[هولي سي]] جي انتظام هيٺ عالمي [[ڪيٿولڪ چرچ]] جو مرڪز) اٽلي جي اندر واقع [[انڪليو]] آهن،<ref>{{Cite encyclopedia|year=2012|title=San Marino|encyclopedia=Encyclopædia Britannica|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/521449/San-Marino|access-date=1 March 2011|archive-url=https://web.archive.org/web/20110511180105/http://www.britannica.com/EBchecked/topic/521449/San-Marino|archive-date=11 May 2011|url-status=live}}; {{Cite news|url=https://www.bbc.com/news/world-europe-17994868|title=Vatican country profile|year=2018|publisher=BBC News|access-date=24 August 2018|archive-date=25 August 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20180825011001/https://www.bbc.com/news/world-europe-17994868|url-status=live}}</ref> جڏهن ته [[ڪامپيوني ڊي اٽاليا]] سوئٽزرلينڊ جي اندر واقع هڪ اطالوي [[ايڪسڪليو]] آهي.<ref>{{Cite web|title=Democracy in Figures|url=http://demo.istat.it/index_e.php|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210126215040/http://demo.istat.it/index_e.php|archive-date=26 January 2021|access-date=28 May 2021|website=[[Italian National Institute of Statistics]]}}</ref> سان مارينو سان سرحد {{Convert|39|km|0|abbr=on}} ۽ ويٽيڪن سٽي سان {{Convert|3.2|km|1|abbr=on}} ڊگهي آهي.<ref name=Area/> [[File:Monte Bianco DSF1243-m.jpg|thumb|[[مونٽي بيانڪو]] (مون بلان)، [[اوستا وادي]] ۾، جيڪو [[يورپي يونين]] جو سڀ کان اوچو مقام آهي]] اٽلي جي 35 سيڪڙو کان وڌيڪ زمين جبلن تي مشتمل آهي.<ref name="eug92">{{Cite book|last=Riganti|first=dir. da Alberto|title=Enciclopedia universale Garzanti.|publisher=Garzanti|year=1991|isbn=8-8115-0459-7|edition=Nuova ed. aggiornata e ampliata.|location=Milano}}</ref> [[اپينائن جبل]] اپٻيٽ جي مرڪزي ريڙهه آهن، جڏهن ته [[الپس]] اترين سرحد جو وڏو حصو ٺاهين ٿا، جتي اٽلي جو سڀ کان اوچو مقام [[مونٽي بيانڪو]] (مون بلان) جي چوٽيءَ تي {{Cvt|4810|m|ft}} جي اوچائي تي واقع آهي. ٻيا مشهور جبل [[مونٽي چيروينو]] (ميٽرهورن) ۽ [[ڊولومائيٽس]] آهن. اٽلي جا ڪيترائي حصا [[اٽلي ۾ آتش فشاني سرگرمي|آتش فشاني اصل]] جا آهن. ڏکڻ جا گهڻا ننڍا ٻيٽ ۽ ٻيٽ-گروهه [[آتش فشاني ٻيٽ]] آهن. فعال آتش فشانن ۾ [[ايٽنا جبل]] (سسلي ۾ ۽ يورپ جو سڀ کان وڏو فعال آتش فشان)، [[ولڪانو]]، [[اسٽرومبولي]] ۽ [[ويسوويس]] شامل آهن. اٽلي جون اڪثر [[اٽلي جون دريائون|دريائون]] [[ايڊرياٽڪ سمنڊ]] يا [[ٽيرينين سمنڊ]] ۾ ڇوڙ ڪن ٿيون.<ref>{{Cite web|title=List of Italian rivers|url=http://www.comuni-italiani.it/fiumi|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170916010640/http://www.comuni-italiani.it/fiumi|archive-date=16 September 2017|access-date=30 July 2018|publisher=comuni-italiani.it}}</ref> سڀ کان ڊگهي درياهه [[پو درياهه]] آهي، جيڪو الپس مان نڪري [[پادان ميدان]] مان گذري [[ايڊرياٽڪ سمنڊ]] ۾ ڇوڙ ڪري ٿو.<ref>{{Cite magazine|last=Zwingle|first=Erla|date=May 2002|title=Italy's Po River Punished for centuries by destructive floods, northern Italians stubbornly embrace their nation's longest river, which nurtures rice fields, vineyards, fisheries – and legends|url=http://ngm.nationalgeographic.com/ngm/0205/feature6|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20071223133709/http://ngm.nationalgeographic.com/ngm/0205/feature6|archive-date=23 December 2007|access-date=6 April 2009|magazine=National Geographic}}</ref> [[پو ماٿري]] ملڪ جو سڀ کان وڏو ميدان آهي، جنهن جو پکيڙ {{Convert|46000|km2|abbr=on}} آهي، ۽ ملڪ جي 70 سيڪڙو کان وڌيڪ هيٺاهين زمينن تي مشتمل آهي.<ref name=eug92/> سڀ کان وڏيون ڍنڍون، وڏي کان ننڍي ترتيب سان، [[گاردا ڍنڍ]]، [[ماجوري ڍنڍ]] ۽ [[ڪومو ڍنڍ]] آهن.<ref>{{Cite web|title=Morphometric and hydrological characteristics of some important Italian lakes|url=http://www.iii.to.cnr.it/limnol/cicloac/lagit.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20100205043503/http://www.iii.to.cnr.it/limnol/cicloac/lagit.htm|archive-date=5 February 2010|access-date=3 March 2010|publisher=Istituto per lo Studio degli Ecosistemi|location=Verbania Pallanza}}</ref> [[File:C. l. italicus in MNP.jpg|thumb|upright=.7|[[اطالوي بگھڙ]]، اٽلي جو قومي جانور]] [[اطالوي بگھڙ]] اٽلي جو قومي جانور آهي،<ref>{{Cite web|last=Sheri Foster|date=January 2021|title=What is Italy national animal?|url=https://it.yourtripagent.com/4052-what-is-italy-s-national-animal|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20230109172951/https://it.yourtripagent.com/4052-what-is-italy-s-national-animal|archive-date=9 January 2023|access-date=15 November 2021|website=Yourtrip.com}}; {{Cite web|url=https://www.affaritaliani.it/culturaspettacoli/il-lupo-grigio-degli-appennini-e-l-animale-dell-italia-544778.html|title=Il lupo grigio degli appennini e l animale dell Italia|author=James Hansen|date=June 2018|access-date=15 November 2021|archive-date=26 November 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221126224852/https://www.affaritaliani.it/culturaspettacoli/il-lupo-grigio-degli-appennini-e-l-animale-dell-italia-544778.html|url-status=live}}</ref> جڏهن ته قومي وڻ [[اربوٽس يونيڊو|اسٽرابيري وڻ]] آهي.<ref name="altovastese">{{Cite web|date=3 October 2011|title=Il corbezzolo simbolo dell'Unità d'Italia. Una specie che resiste agli incendi|url=http://www.altovastese.it/cultura/il-corbezzolo-simbolo-unita-italia-specie-che-resiste-agli-incendi|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20160205120852/http://www.altovastese.it/cultura/il-corbezzolo-simbolo-unita-italia-specie-che-resiste-agli-incendi|archive-date=5 February 2016|access-date=25 January 2016|language=it}}</ref> ان جو سبب اهو آهي ته اطالوي بگھڙ، جيڪو [[اپينائن جبل]] ۽ اولهندي [[الپس]] ۾ رهندو آهي، لاطيني ۽ اطالوي ثقافتن ۾ نمايان حيثيت رکي ٿو، جهڙوڪ [[روم جو قيام|روم جي بنياد پوڻ]] واري ڏند ڪٿا ۾،<ref>{{Cite book|last=Livy|title=The history of Rome|publisher=Printed for A. Strahan|others=George Baker (trans.)|year=1797}}</ref> جڏهن ته اسٽرابيري وڻ جا ساوا پن، اڇا گل ۽ ڳاڙها ٻير، جيڪي [[بحر روم]] جي علائقي جا مقامي آهن، قومي جهنڊي جي رنگن جي ياد ڏيارين ٿا.<ref name="altovastese"/> قومي پکي [[اطالوي جهرڪي]] آهي،<ref>{{cite web|title=Passero Italiano: L'uccello nazionale d'Italia|date=18 December 2022|url=https://www.concaternanaoggi.it/passero-italiano-luccello-nazionale-ditalia/|publisher=Conca Ternana Oggi|access-date=22 August 2024|archive-date=22 August 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240822123815/https://www.concaternanaoggi.it/passero-italiano-luccello-nazionale-ditalia/|url-status=live}}</ref> جڏهن ته قومي گل اسٽرابيري وڻ جو گل آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.msn.com/it-it/notizie/mondo/qual-%C3%A8-il-fiore-nazionale-dei-paesi-del-mondo/ss-AA1eWqXE#image=25|title=Il fiore nazionale dell'Italia (e quello degli altri Paesi del mondo)|website=[[MSN]]|access-date=26 August 2024|language=it|archive-date=2 October 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20241002211951/https://www.msn.com/it-it/notizie/mondo/qual-%C3%A8-il-fiore-nazionale-dei-paesi-del-mondo/ss-AA1eWqXE#image=25|url-status=live}}</ref> === ماحول === {{See also|اٽلي جي قومي پارڪن جي فهرست|اٽلي جي علائقائي پارڪن جي فهرست|اٽلي جي سامونڊي محفوظ علائقن جي فهرست}} [[File:National and Regional Parks of Italy.svg|thumb|اٽلي جا قومي ۽ علائقائي پارڪ]] تيز صنعتي ترقي کان پوءِ، اٽلي کي پنهنجي ماحولياتي مسئلن کي منهن ڏيڻ ۾ ڪجهه وقت لڳو. بهتري کان پوءِ، اٽلي هاڻي ماحولياتي پائيداري جي لحاظ کان دنيا ۾ 84هين درجي تي آهي.<ref>{{Cite web|title=Italy – Environment|url=http://dev.prenhall.com/divisions/hss/worldreference/IT/environment.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20090701064224/http://dev.prenhall.com/divisions/hss/worldreference/IT/environment.html|archive-date=1 July 2009|access-date=2 August 2010|publisher=Dev.prenhall.com}}</ref> قومي پارڪن، علائقائي پارڪن ۽ قدرتي محفوظ علائقن هيٺ محفوظ ڪيل ڪل زمين اٽلي جي علائقي جي لڳ ڀڳ 11 سيڪڙو تي مشتمل آهي،<ref>{{Cite web|title=Regione e aree protette|url=https://www.treccani.it/enciclopedia/regione-e-aree-protette_%28L%27Italia-e-le-sue-Regioni%29|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220111173345/https://www.treccani.it/enciclopedia/regione-e-aree-protette_%28L%27Italia-e-le-sue-Regioni%29|archive-date=11 January 2022|access-date=11 January 2022|language=it}}</ref> جڏهن ته اٽلي جي سامونڊي ڪناري جو 12 سيڪڙو حصو پڻ محفوظ ڪيو ويو آهي.<ref>{{Cite web|title=Le aree protette in Italia|url=http://www.uccellidaproteggere.it/La-conservazione/Cosa-fa-l-Italia-Le-azioni/Le-aree-protette-in-Italia|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220302220957/http://www.uccellidaproteggere.it/La-conservazione/Cosa-fa-l-Italia-Le-azioni/Le-aree-protette-in-Italia|archive-date=2 March 2022|access-date=2 March 2022|language=it}}</ref> اٽلي دنيا جي اهم [[اٽلي ۾ قابلِ تجديد توانائي|قابلِ تجديد توانائي]] پيدا ڪندڙ ملڪن مان هڪ رهيو آهي. 2010ع ۾ اهو نصب ٿيل [[شمسي توانائي]] جي گنجائش جي لحاظ کان دنيا جو چوٿون وڏو فراهم ڪندڙ هو،<ref>{{Cite web|date=15 July 2010|title=Renewables 2010 Global Status Report |url=http://www.ren21.net/Portals/97/documents/GSR/REN21_GSR2011.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110820095506/http://www.ren21.net/Portals/97/documents/GSR/REN21_GSR2011.pdf|archive-date=20 August 2011|access-date=16 July 2010|publisher=[[REN21]]}}; {{Cite web|title=Photovoltaic energy barometer 2010 – EurObserv'ER |url=https://www.eurobserv-er.org/pdf/baro196.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101011224419/http://www.eurobserv-er.org/pdf/baro196.pdf|archive-date=11 October 2010|access-date=30 October 2010}}</ref> ۽ [[هَوائي توانائي]] جي گنجائش جي لحاظ کان ڇهون وڏو ملڪ هو.<ref>{{Cite web|date=February 2011|title=World Wind Energy Report 2010 |url=http://www.wwindea.org/home/images/stories/pdfs/worldwindenergyreport2010_s.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110904232058/http://www.wwindea.org/home/images/stories/pdfs/worldwindenergyreport2010_s.pdf|archive-date=4 September 2011|access-date=8 August 2011|publisher=[[World Wind Energy Association]]}}</ref> 2020ع ۾ قابلِ تجديد توانائي اٽلي جي ڪل توانائي استعمال جو لڳ ڀڳ 37 سيڪڙو فراهم ڪري رهي هئي.<ref>{{Cite web|date=25 May 2021|title=Renewables provided 37% of Italy's energy in 2020 – English |url=https://www.ansa.it/english/news/2021/05/25/renewables-provided-37-of-italys-energy-in-2020_1a075060-c823-4076-a338-79367427dfd2.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211023040922/https://www.ansa.it/english/news/2021/05/25/renewables-provided-37-of-italys-energy-in-2020_1a075060-c823-4076-a338-79367427dfd2.html|archive-date=23 October 2021|access-date=28 May 2021|website=ANSA.it}}</ref> ملڪ 1963ع کان 1990ع تائين جوهري ريئڪٽر هلائيندو رهيو، پر [[چرنوبل حادثو]] ۽ [[1987ع جا اطالوي ريفرنڊم]] ٿيڻ کان پوءِ جوهري پروگرام ختم ڪيو ويو. 2008ع ۾ حڪومت هن فيصلي کي واپس وٺندي چار تائين جوهري بجلي گهر ٺاهڻ جا منصوبا جوڙيا، پر [[فوكوشيما جوهري حادثو]] کان پوءِ ٿيل ريفرنڊم ذريعي اهي منصوبا به رد ڪيا ويا.<ref>{{Cite web|last=Duncan Kennedy|date=14 June 2011|title=Italy nuclear: Berlusconi accepts referendum blow|url=https://www.bbc.co.uk/news/world-europe-13741105|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110612112154/http://www.bbc.co.uk/news/world-europe-13741105|archive-date=12 June 2011|access-date=20 April 2013|publisher=BBC News}}</ref> هوا جي آلودگي اڃا تائين هڪ سنگين مسئلو آهي، خاص طور تي صنعتي اتر ۾. اٽلي [[ڪاربان ڊاءِ آڪسائيڊ اخراج موجب ملڪن جي فهرست|ڪاربان ڊاءِ آڪسائيڊ]] پيدا ڪندڙ دنيا جو ٻارهون وڏو ملڪ آهي.<ref>United Nations Statistics Division, Millennium Development Goals indicators: [http://mdgs.un.org/unsd/mdg/SeriesDetail.aspx?srid=749&crid= Carbon dioxide emissions ({{CO2}}), thousand metric tons of {{CO2}}] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20091225014715/http://mdgs.un.org/unsd/mdg/SeriesDetail.aspx?srid=749&crid=|date=25 December 2009}}</ref> وڏن شهرن ۾ وڌندڙ ٽرئفڪ ۽ رش ماحولياتي ۽ صحت جا مسئلا پيدا ڪندا رهن ٿا، جيتوڻيڪ 1970ع ۽ 1980ع وارن ڏهاڪن کان پوءِ دونهين ۽ سموگ جي سطح ۾ نمايان گهٽتائي آئي آهي، ۽ [[سلفر ڊاءِ آڪسائيڊ]] جا مقدار پڻ گهٽيا آهن.<ref>{{Cite web|title=Environment and Health in Italy – Executive Summary|url=https://www.euro.who.int/en/home|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20100303051309/http://www.euro.who.int/document/hms/ehiexes_e.pdf|archive-date=3 March 2010|publisher=World Health Organization}}</ref> ٻيلن جي ڪٽائي، غيرقانوني اڏاوتن، ۽ زمين جي ناقص انتظامي پاليسين سبب اٽلي جي جبلستاني علائقن ۾ وڏي پيماني تي زميني ڪٽائي ٿي آهي، جنهن جي نتيجي ۾ ماحولياتي آفتون پيدا ٿيون آهن، جهڙوڪ 1963ع ۾ [[واجونٽ ڊيم]] جي تباهي، 1998ع جو [[سارنو]] سانحو،<ref>{{Cite news|last=Nick Squires|date=2 October 2009|title=Sicily mudslide leaves scores dead|url=https://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6255575/Sicily-mudslide-leaves-scores-dead.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20091006082824/http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6255575/Sicily-mudslide-leaves-scores-dead.html|archive-date=6 October 2009|access-date=2 October 2009|work=The Daily Telegraph|location=London}}</ref> ۽ 2009ع جا [[2009ع ميسينا جا ٻوڏ ۽ مٽيءَ جا ڌوڪڙا|ميسينا جا مٽيءَ جا ڌوڪڙا ۽ ٻوڏون]].<ref>{{Cite news|last=Nick Squires|date=2 October 2009|title=Sicily mudslide leaves scores dead|url=https://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6255575/Sicily-mudslide-leaves-scores-dead.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20091006082824/http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6255575/Sicily-mudslide-leaves-scores-dead.html|archive-date=6 October 2009|access-date=2 October 2009|work=The Daily Telegraph|location=London}}</ref> == سياست == {{Main|اٽلي جي سياست|اٽلي ۾ چونڊون}} اٽلي 1946ع کان هڪ وحداني [[پارلياماني جمهوريه]] آهي، جڏهن بادشاهت کي [[1946ع جو اطالوي ادارياتي ريفرنڊم|1946ع جي ريفرنڊم]] وسيلي ختم ڪيو ويو. [[اٽلي جو صدر|اٽلي جو صدر]]، [[سرجيو ماتاريلا]]، جيڪو 2015ع کان هن عهدي تي فائز آهي، ملڪ جو سربراهه آهي. صدر کي گڏيل اجلاس ۾ [[اٽلي جي پارليامينٽ]] ۽ علائقائي نمائندن طرفان هڪ ستن سالن واري مدي لاءِ چونڊيو ويندو آهي. اٽلي وٽ [[اٽلي جو آئين|هڪ لکيل جمهوري آئين]] موجود آهي، جيڪو [[اٽلي جي آئين ساز اسيمبلي|آئين ساز اسيمبلي]] طرفان تيار ڪيو ويو. اها اسيمبلي انهن [[فاشزم مخالف]] قوتن جي نمائندن تي مشتمل هئي، جن [[ٻي عالمي جنگ]] دوران اٽلي جي آزاديءَ وقت نازي ۽ فاشسٽ قوتن جي شڪست ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو هو.<ref>Smyth, Howard McGaw Italy: From Fascism to the Republic (1943–1946) ''The Western Political Quarterly'' vol. 1 no. 3 (pp. 205–222), September 1948.{{JSTOR|442274}}</ref> اٽلي معاشي، فوجي، ثقافتي ۽ سياسي معاملن ۾ اهم عالمي ڪردار ادا ڪري ٿو ۽ [[يورپي يونين]] جي ٽن وڏين رياستن مان هڪ سمجھيو وڃي ٿو. اهو عام طور تي هڪ [[علائقائي طاقت]] تصور ڪيو ويندو آهي،<ref>Gabriele Abbondanza, ''Italy as a Regional Power: the African Context from National Unification to the Present Day'' (Rome: Aracne, 2016); "''[[Operation Alba]] may be considered one of the most important instances in which Italy has acted as a regional power, taking the lead in executing a technically and politically coherent and determined strategy.''" See Federiga Bindi, ''Italy and the European Union'' (Washington, D.C.: Brookings Institution Press, 2011), p. 171.</ref> جڏهن ته ان جي [[عظيم طاقت]] واري حيثيت بابت عالمن ۽ سياسي تجزيه نگارن ۾ بحث جاري آهي.<ref>{{Cite book |url=https://books.google.com/books?id=nTKBdY5HBeUC&q=Canada%2520Among%2520Nations%252C%25202004%253A%2520Setting%2520Priorities+Straight |title=Canada Among Nations, 2004: Setting Priorities Straight |date=17 January 2005 |publisher=McGill-Queen's Press – MQUP |isbn=978-0-7735-2836-9 |page=85 |quote=The United States is the sole world's superpower. France, Italy, Germany and the United Kingdom are great powers |access-date=13 June 2016 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230116145100/https://books.google.com/books?id=nTKBdY5HBeUC&q=Canada%2520Among%2520Nations%252C%25202004%253A%2520Setting%2520Priorities+Straight |archive-date=16 January 2023 |url-status=live}}; {{Cite book |last=Sterio |first=Milena |url=https://books.google.com/books?id=-QuI6n_OVMYC&q=The%20Right%20to%20Self-determination%20Under%20International%20Law%3A%20%22selfistans%22%2C%20Secession%20and%20the%20Rule%20of%20the%20Great%20Powers |title=The right to self-determination under international law: "selfistans", secession and the rule of the great powers |date=2013 |publisher=Routledge |isbn=978-0-4156-6818-7 |location=Milton Park, Abingdon, Oxon |page=xii (preface) |quote=The great powers are super-sovereign states: an exclusive club of the most powerful states economically, militarily, politically and strategically. These states include veto-wielding members of the United Nations Security Council (United States, United Kingdom, France, China, and Russia), as well as economic powerhouses such as Germany, Italy and Japan. |access-date=13 June 2016 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240116110143/https://books.google.com/books?id=-QuI6n_OVMYC&q=The%20Right%20to%20Self-determination%20Under%20International%20Law%3A%20%22selfistans%22%2C%20Secession%20and%20the%20Rule%20of%20the%20Great%20Powers#v=snippet&q=The%20Right%20to%20Self-determination%20Under%20International%20Law%3A%20%22selfistans%22%2C%20Secession%20and%20the%20Rule%20of%20the%20Great%20Powers&f=false |archive-date=16 January 2024 |url-status=live}}</ref> [[انٽرنيشنل آئيڊيا]] جي عالمي جمهوريت واري اشاري (GSoD) ۽ جمهوريت ٽريڪر موجب، اٽلي مجموعي جمهوري معيارن ۾ اعليٰ درجي تي ڪارڪردگي ڏيکاري ٿو، جيتوڻيڪ [[قانون جي حڪمراني]] جي شعبي ۾ ڪجهه ڪمزورين جي نشاندهي ڪئي وئي آهي.<ref>{{Cite web |title=Italy {{!}} The Global State of Democracy |url=https://www.idea.int/democracytracker/country/italy |access-date=16 October 2025 |website=www.idea.int |language=en}}</ref> === حڪومت === {{Main|اٽلي جي حڪومت}} {{Multiple image | align = right | caption_align = center | image1 = Sergio Mattarella Official (cropped).jpg | caption1 = [[سرجيو ماتاريلا]]<br/>{{small|[[اٽلي جو صدر|صدر]]}} | image2 = Giorgia Meloni Official 2023 crop.jpg | caption2 = [[جورجيا ميلوني]]<br/>{{small|[[اٽلي جو وزيراعظم|وزيراعظم]]}} | total_width = 320 }} اٽلي ۾ پارلياماني حڪومت آهي، جيڪا [[مخلوط اڪثريتي نمائندگي]] واري چونڊ نظام تي ٻڌل آهي. پارليامينٽ مڪمل طور تي [[ٻه ايواني پارليامينٽ|ٻه ايواني]] آهي ۽ ٻنهي ايوانن وٽ ساڳيا اختيار آهن. اهي ٻه ايوان هي آهن: [[اٽلي جي چيمبر آف ڊپٽيز|چيمبر آف ڊپٽيز]]، جيڪو [[پالازو مونٽيچيٽوريو]] ۾ اجلاس ڪندو آهي، ۽ [[اٽلي جي سينيٽ|سينيٽ آف دي ريپبلڪ]]، جيڪا [[پالازو ماداما]] ۾ اجلاس ڪندي آهي. [[اٽلي جي پارليامينٽ]] جي هڪ خاص خصوصيت اها آهي ته پرڏيهه ۾ مستقل رهندڙ [[اطالوي شهريت جو قانون|اطالوي شهرين]] کي پڻ نمائندگي حاصل آهي؛ 8 ڊپٽيز ۽ 4 سينيٽر چار الڳ [[اٽلي جي پارليامينٽ#اوورسيز حلقو|پرڏيهي حلقن]] مان چونڊيا ويندا آهن. پارليامينٽ ۾ [[تاحيات سينيٽر]] پڻ هوندا آهن، جن کي صدر "سماجي، سائنسي، فني يا ادبي ميدان ۾ غيرمعمولي وطن دوست خدمتن" جي بنياد تي مقرر ڪندو آهي. اڳوڻا صدر خودبخود تاحيات سينيٽر بڻجي ويندا آهن. [[File:Palazzo Madama (Roma).jpg|thumb|[[پالازو ماداما]]، روم، [[اٽلي جي سينيٽ|سينيٽ آف دي ريپبلڪ]] جو صدر مقام]] [[اٽلي جو وزيراعظم]] حڪومت جو سربراهه آهي ۽ انتظامي اختيار رکي ٿو، پر گهڻين پاليسين تي عملدرآمد لاءِ کيس وزيرن جي ڪائونسل جي منظوري حاصل ڪرڻي پوي ٿي. وزيراعظم ۽ ڪابينا کي صدر مقرر ڪندو آهي ۽ پوءِ پارليامينٽ کان اعتماد جو ووٽ وٺڻو پوندو آهي. پنهنجي عهدي تي برقرار رهڻ لاءِ وزيراعظم کي اعتماد جا ووٽ حاصل ڪرڻ ضروري هوندا آهن. اٽلي جا اهم سياسي پارٽيون [[برادرز آف اٽلي]]، [[ڊيموڪريٽڪ پارٽي (اٽلي)|ڊيموڪريٽڪ پارٽي]] ۽ [[فائيو اسٽار موومينٽ]] آهن. 2022ع جي عام چونڊن دوران انهن ٽنهي پارٽين ۽ سندن اتحادين [[چيمبر آف ڊپٽيز]] ۾ 400 مان 357 سيٽون ۽ سينيٽ ۾ 200 مان 187 سيٽون حاصل ڪيون. {{Clear}} === قانون ۽ فوجداري انصاف === {{Main|اٽلي جو قانون|اٽلي جو عدالتي نظام|اٽلي ۾ قانون لاڳو ڪندڙ ادارا|اٽلي ۾ ڏوھ}} [[File:Roma 2011 08 07 Palazzo di Giustizia.jpg|thumb|[[اٽلي جي سپريم ڪورٽ آف ڪيسيشن]]، روم]] اٽلي جي قانون جا ڪيترائي ذريعا آهن. اهي درجابنديءَ جي لحاظ کان ترتيب ڏنل آهن؛ هيٺين درجي جي قانون يا ضابطي کي مٿين درجي جي قانون سان ٽڪراءُ ڪرڻ جي اجازت ناهي.<ref>{{Cite web|title=GERARCHIA DELLE FONTI|url=https://www.dirittoeconomia.net/diritto/fonti_diritto/gerarchia_fonti.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220117194800/https://www.dirittoeconomia.net/diritto/fonti_diritto/gerarchia_fonti.htm|archive-date=17 January 2022|access-date=26 March 2022|language=it}}</ref> [[اٽلي جو آئين|1948ع جو آئين]] سڀ کان اعليٰ قانوني ذريعو آهي.<ref>{{Cite web|title=Guide to Law Online: Italy |url=https://www.loc.gov/law/help/guide/nations/italy.php|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210508132418/https://www.loc.gov/law/help/guide/nations/italy.php|archive-date=8 May 2021|access-date=26 March 2022|website=loc.gov}}</ref> [[اٽلي جي آئيني عدالت]] قانونن جي آئين سان مطابقت بابت فيصلو ڪندي آهي. عدليه پنهنجا فيصلا [[رومي قانون]]، [[نيپولين ڪوڊ]] ۽ بعد وارن قانونن جي بنياد تي ڪري ٿي. [[اٽلي جي سپريم ڪورٽ آف ڪيسيشن]] فوجداري ۽ ديواني اپيلن لاءِ اعليٰ ترين عدالت آهي. اٽلي [[ايل جي بي ٽي حقن]] جي ميدان ۾ ٻين ڪيترن مغربي يورپي ملڪن کان پوئتي سمجهيو ويندو آهي.<ref>{{Cite web|title=Country Ranking – Rainbow Europe|url=https://rainbow-europe.org/country-ranking|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190521004552/https://rainbow-europe.org/country-ranking|archive-date=21 May 2019|access-date=28 October 2021|website=rainbow-europe.org}}</ref> تشدد جي ممانعت بابت اطالوي قانون کي پڻ ڪجهه بين الاقوامي معيارن کان گهٽ تصور ڪيو ويو آهي.<ref>{{Cite web|title=The Struggle against Torture in Italy – The Failure of the Italian Law – English|url=https://www.menschenrechte.org/en/2018/03/06/the-struggle-against-torture-in-italy-the-failure-of-the-italian-law|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190608005803/https://www.menschenrechte.org/en/2018/03/06/the-struggle-against-torture-in-italy-the-failure-of-the-italian-law|archive-date=8 June 2019|access-date=8 June 2019|website=menschenrechte.org}}</ref> قانون لاڳو ڪندڙ نظام گهڻ رخو آهي ۽ ان ۾ ڪيترائي پوليس ادارا شامل آهن.<ref name="Walters">{{Cite journal|last=Reece Walters|year=2013|editor2-last=Matthew Ball|editor3-last=Erin O'Brien|editor4-last=Juan Tauri|title=Eco Mafia and Environmental Crime|journal=Crime, Justice and Social Democracy: International Perspectives|publisher=Palgrave Macmillan|page=286|doi=10.1057/9781137008695_19|isbn=978-1-3494-3575-3|editor1=Kerry Carrington}}</ref> قومي پوليس ادارن ۾ [[پوليٽسيا دي ستاتو]] ('رياستي پوليس')، [[ڪارابينيئري]]، [[گوارڊيا دي فنانزا]] ('مالي پوليس') ۽ [[پوليٽسيا پينيٽينتسيريا]] ('جيل پوليس') شامل آهن،<ref name="BuonannoMastrobuoni">{{Cite book|last1=Paulo Buonanno|title=Lessons from the Economics of Crime: What Reduces Offending?|last2=Giovanni Mastrobuoni|publisher=MIT Press|year=2013|isbn=978-0-2620-1961-3|editor-last=Philip J. Cook|page=193|chapter=Centralized versus Decentralized Police Hiring in Italy and the United States|doi=10.7551/mitpress/9780262019613.001.0001|editor-last2=Stephen Machin|editor-last3=Olivier Marie|editor-last4=Giovanni Mastrobuoni}}</ref> ان سان گڏ [[گوارڊيا ڪوسٽيرا]] ('[[پاڻي پوليس|سامونڊي ڪناري جي محافظ پوليس]]') پڻ آهي.<ref name=Walters/> جيتوڻيڪ پوليسنگ بنيادي طور قومي سطح تي فراهم ڪئي ويندي آهي،<ref name="BuonannoMastrobuoni"/> پر [[صوبائي پوليس|صوبائي]] ۽ [[ميونسپل پوليس (اٽلي)|ميونسپل]] پوليس پڻ موجود آهن.<ref name="Walters"/> 19هين صديءَ جي وچ ڌاري ظاهر ٿيڻ کان وٺي، [[اٽلي ۾ منظم ڏوھ|اطالوي منظم ڏوھ]] ۽ ڏوهاري تنظيمن ڏکڻ اٽلي جي ڪيترن علائقن جي سماجي ۽ معاشي زندگيءَ ۾ گهڙي وئي آهن؛ انهن مان سڀ کان بدنام سسلي مافيا آهي، جيڪا آمريڪا سميت پرڏيهي ملڪن تائين پکڙجي وئي. مافيا جي آمدني GDP جي 9 سيڪڙو تائين پهچي سگهي ٿي<ref>{{Cite web|last=Claudio Tucci|date=11 November 2008|title=Confesercenti, la crisi economica rende ancor più pericolosa la mafia|url=http://www.ilsole24ore.com/art/SoleOnLine4/Economia%20e%20Lavoro/2008/11/confesercenti-mafia-racket-pizzo.shtml?uuid=20ff3b9c-afe7-11dd-8057-9c09c8bfa449|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110427081220/http://www.ilsole24ore.com/art/SoleOnLine4/Economia%20e%20Lavoro/2008/11/confesercenti-mafia-racket-pizzo.shtml?uuid=20ff3b9c-afe7-11dd-8057-9c09c8bfa449|archive-date=27 April 2011|access-date=21 April 2011|website=Confesercenti|publisher=Ilsole24ore.com|language=it}}; {{Cite news|url=https://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6957240/Italy-claims-finally-defeating-the-mafia.html|title=Italy claims finally defeating the mafia|author=Nick Squires|date=9 January 2010|work=The Daily Telegraph|location=London|access-date=21 April 2011|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110429173631/http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6957240/Italy-claims-finally-defeating-the-mafia.html|archive-date=29 April 2011}}</ref>.<ref>{{Cite news|last=Kiefer|first=Peter|date=22 October 2007|title=Mafia crime is 7% of GDP in Italy, group reports|url=https://www.nytimes.com/2007/10/22/world/europe/22iht-italy.4.8001812.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110501085052/http://www.nytimes.com/2007/10/22/world/europe/22iht-italy.4.8001812.html|archive-date=1 May 2011|access-date=19 April 2011|work=The New York Times}}</ref> 2009ع جي هڪ رپورٽ 610 [[ڪوموني|{{Lang|it|comuni|nocat=true}}]] جي نشاندهي ڪئي، جتي مافيا جي مضبوط موجودگي آهي، جتي 13 ملين اطالوي رهن ٿا ۽ GDP جو 15 سيڪڙو پيدا ٿئي ٿو.<ref>{{Cite web|last=Maria Loi|date=1 October 2009|title=Rapporto Censis: 13 milioni di italiani convivono con la mafia|url=http://www.antimafiaduemila.com/content/view/20052/78|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110429082416/http://www.antimafiaduemila.com/content/view/20052/78|archive-date=29 April 2011|access-date=21 April 2011|website=Censis|publisher=Antimafia Duemila|language=it}}; {{Cite news|url=https://www.theguardian.com/world/2009/oct/01/mafia-influence-hovers-over-italians|work=The Guardian|location=London|title=Mafia's influence hovers over 13{{spaces}}m Italians, says report|first=Tom|last=Kington|date=1 October 2009|access-date=5 May 2010| url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130908050448/http://www.theguardian.com/world/2009/oct/01/mafia-influence-hovers-over-italians|archive-date=8 September 2013}}</ref> ڪلابريا جي [['ندرنگيتا]]، جيڪا غالباً اٽلي جي سڀ کان طاقتور ڏوهاري تنظيم آهي، اڪيلي GDP جو 3 سيڪڙو حصو رکي ٿي.<ref>{{Cite web|last=ANSA|date=14 March 2011|title=Italy: Anti-mafia police arrest 35 suspects in northern Lombardy region|url=http://mafiatoday.com/sicilian-mafia-ndrangheta/italy-anti-mafia-police-arrest-35-suspects-in-northern-lombardy-region|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110429100220/http://mafiatoday.com/sicilian-mafia-ndrangheta/italy-anti-mafia-police-arrest-35-suspects-in-northern-lombardy-region|archive-date=29 April 2011|access-date=21 April 2011|website=adnkronos.com|publisher=Mafia Today}}</ref> هر 1,000 ماڻهن تي 0.013 جي شرح سان، اٽلي قتل جي شرح ۾ 61 ملڪن جي ڀيٽ ۾ 47هين نمبر تي آهي،<ref>{{Cite web|title=Crime Statistics – Murders (per capita) (more recent) by country|url=http://www.nationmaster.com/graph/cri_mur_percap-crime-murders-per-capita|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20080929181837/http://www.nationmaster.com/graph/cri_mur_percap-crime-murders-per-capita|archive-date=29 September 2008|access-date=4 April 2010|publisher=NationMaster.com}}</ref> ۽ دنيا جي 64 ملڪن جي ڀيٽ ۾ هر 1,000 ماڻهن تي زيادتي جي ڪيسن جي تعداد ۾ 43هين نمبر تي آهي. اهي ترقي يافته ملڪن ۾ نسبتاً گهٽ انگ اکر آهن. === پرڏيهي لاڳاپا === {{Main|اٽلي جا پرڏيهي لاڳاپا}} [[File:G7 Summit 2024 - Family photo - 02.jpg|thumb|[[گروپ آف سيون|جي-7]] اڳواڻن جي [[50هين جي-7 سربراهي اجلاس]]، [[اپوليا]] ۾ گروپ تصوير]] اٽلي [[يورپي اقتصادي ڪميونٽي]] (EEC)، جيڪا هاڻي يورپي يونين (EU) آهي، ۽ [[نيٽو]] جو باني ميمبر آهي. اٽلي کي 1955ع ۾ گڏيل قومن ۾ داخل ڪيو ويو، ۽ اهو بين الاقوامي تنظيمن، جهڙوڪ [[او اي سي ڊي]]، [[ٽيرفن ۽ واپار بابت عام معاهدو]]/[[ورلڊ ٽريڊ آرگنائيزيشن]] (GATT/WTO)، [[يورپ ۾ سلامتي ۽ تعاون جي تنظيم]] (OSCE)، [[يورپ جي ڪائونسل]] ۽ [[مرڪزي يورپي انيشيٽو]] جو ميمبر ۽ مضبوط حامي آهي. بين الاقوامي تنظيمن جي گردشي صدارتن ۾ ان جا وارو شامل آهن: 2018ع ۾ [[يورپ ۾ سلامتي ۽ تعاون جي تنظيم]]، 2017ع ۾ [[جي-7]]، ۽ 2014ع ۾ [[يورپي يونين جي ڪائونسل جي صدارت|يورپي يونين ڪائونسل]]. اٽلي [[گڏيل قومن جي سلامتي ڪائونسل جي ميمبرن جي فهرست|گڏيل قومن جي سلامتي ڪائونسل]] جو بار بار چونڊجندڙ [[گڏيل قومن جي سلامتي ڪائونسل|غير مستقل ميمبر]] آهي. اٽلي گهڻ طرفي بين الاقوامي سياست جي مضبوط حمايت ڪري ٿو، گڏيل قومن ۽ ان جي بين الاقوامي سلامتي سرگرمين جي تائيد ڪري ٿو. 2013ع ۾، اٽلي جا 5,296 فوجي پرڏيهه ۾ مقرر هئا، جيڪي 25 ملڪن ۾ گڏيل قومن ۽ نيٽو جي 33 مشنن ۾ شامل هئا.<ref>{{Cite web|title=Missioni/Attivita' Internazionali DAL 1 October 2013 AL 31 December 2013 – Situazione AL 11 December 2013 |url=http://www.difesa.it/OperazioniMilitari/Documents/SIT%20ANNO%202013%20al%2011%20dicembre%202013.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140201175427/http://www.difesa.it/OperazioniMilitari/Documents/SIT%20ANNO%202013%20al%2011%20dicembre%202013.pdf|archive-date=1 February 2014|access-date=27 January 2014|publisher=Italian Ministry of Defence}}</ref> اٽلي گڏيل قومن جي امن قائم رکڻ وارن مشنن جي حمايت ۾ [[UNITAF|صوماليا]]، [[موزمبيق ۾ گڏيل قومن جو آپريشن|موزمبيق]] ۽ [[اوڀر تيمور ۾ گڏيل قومن جو مربوط مشن|اوڀر تيمور]] ۾ فوجون مقرر ڪيون. اٽلي [[IFOR|بوسنيا]]، [[ڪوسوو فورس|ڪوسوو]] ۽ [[آپريشن سن رائز (البانيا)|البانيا]] ۾ نيٽو ۽ گڏيل قومن جي آپريشنن لاءِ مدد فراهم ڪري ٿو، ۽ 2003ع کان [[آپريشن اينڊيئرنگ فريڊم]] (OEF) جي حمايت ۾ افغانستان ۾ 2,000 کان وڌيڪ فوجي مقرر ڪيا. اٽلي عراق جي ٻيهر تعمير ۽ استحڪام لاءِ بين الاقوامي ڪوششن جي حمايت ڪئي، پر 2006ع تائين پنهنجو 3,200 فوجين وارو [[ملٽي نيشنل فورس – عراق#2006ع واپسيون|فوجي دستو]] واپس وٺي ڇڏيو. آگسٽ 2006ع ۾، اٽلي [[لبنان ۾ گڏيل قومن جي عبوري فورس]] لاءِ لڳ ڀڳ 2,450 فوجي مقرر ڪيا.<ref>[http://www.corriere.it/Primo_Piano/Cronache/2006/08_Agosto/29/libano.shtml "Italian soldiers leave for Lebanon"] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20060902001118/http://www.corriere.it/Primo_Piano/Cronache/2006/08_Agosto/29/libano.shtml|date=2 September 2006}} Corriere della Sera, 30 August 2006</ref> اٽلي [[فلسطيني اٿارٽي]] جو هڪ وڏو مالي مددگار آهي، جنهن صرف 2013ع ۾ €60&nbsp;ملين جو حصو ڏنو.<ref>{{Cite news|date=4 September 2013|title=Italy donates 60 million euros to PA|url=http://www.maannews.net/eng/ViewDetails.aspx?ID=626926|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20141018104825/http://www.maannews.net/eng/ViewDetails.aspx?ID=626926|archive-date=18 October 2014|access-date=27 January 2014|agency=[[Ma'an News Agency]]}}</ref> === فوج === {{Main|اطالوي هٿياربند فوجون|اٽلي جي فوجي تاريخ}} {{See also|اٽلي سان لاڳاپيل جنگين جي فهرست}} [[File:Cavour (550).jpg|thumb|هوائي جهاز بردار ٻيڙو ''[[اطالوي هوائي جهاز بردار ٻيڙو ڪاوير|ڪاوير]]''، [[اطالوي بحريه]] جو [[فليگ شپ]]]] [[File:Centauro01.JPEG|thumb|[[IFOR]] جي حصي طور [[بوسنيا ۽ هرزيگووينا]] ۾ گشت دوران اطالوي فوج جو [[چينتاورو (ٽينڪ تباه ڪندڙ)|چينتاورو]] ٽينڪ تباه ڪندڙ]] [[اٽلي جي فوجي تاريخ]] هڪ وسيع دور کي بيان ڪري ٿي، جيڪو [[اٽلي جون قديم قومون|اٽلي جي قديم قومن]] طرفان وڙهيل فوجي تڪرارن کان شروع ٿئي ٿو، خاص طور تي [[قديم رومن]] طرفان ڀونوچ سمنڊ جي دنيا جي فتح، وچئين دور ۾ اطالوي [[اطالوي شهري رياستون|شهري رياستن]] ۽ [[سامونڊي جمهوريهون|سامونڊي جمهوريهن]] جي واڌ، ۽ [[اٽلي جي تاريخي رياستن جي فهرست|تاريخي اطالوي رياستن]] جي [[اطالوي جنگيون|اطالوي جنگين]] ۽ [[جانشيني جون جنگيون|جانشيني جي جنگين]] ۾ شموليت کان گذري، نيپوليني دور، [[اٽلي جو اتحاد]]، [[اطالوي سلطنت|نوآبادياتي سلطنت]] جي مهمن، ٻنهي [[عالمي جنگون|عالمي جنگين]]، ۽ جديد دور تائين پهچي ٿو، جنهن ۾ [[نيٽو]]، يورپي يونين يا گڏيل قومن جي سرپرستي هيٺ عالمي [[امن قائم رکڻ]] واريون ڪارروائيون شامل آهن. [[اطالوي فوج]]، [[اطالوي بحريه|بحريه]]، [[اطالوي هوائي فوج|هوائي فوج]] ۽ [[ڪارابينيئري]] گڏجي اطالوي هٿياربند فوجون ٺاهين ٿيون، جيڪي [[هاءِ ڪائونسل آف ڊفينس (اٽلي)|هاءِ ڪائونسل آف ڊفينس]] جي حڪم هيٺ آهن، جنهن جي صدارت صدر ڪندو آهي، جيئن [[اٽلي جو آئين]] مقرر ڪري ٿو. آرٽيڪل 78 موجب، [[اٽلي جي پارليامينٽ|پارليامينٽ]] کي جنگ جي حالت جو اعلان ڪرڻ ۽ جنگ لاءِ ضروري اختيار حڪومت کي ڏيڻ جو اختيار آهي. هٿياربند فوجن جي شاخ نه هجڻ باوجود، [[گوارڊيا دي فنانزا]] کي فوجي حيثيت حاصل آهي ۽ اها فوجي بنيادن تي منظم آهي.{{Efn|گوارڊيا دي فنانزا جهازن، هوائي جهازن ۽ هيليڪاپٽرن جو وڏو ٻيڙو هلائي ٿي، جنهن سان اها اٽلي جي پاڻيءَ جي نگراني ڪري سگهي ٿي ۽ جنگي منظرنامن ۾ حصو وٺي سگهي ٿي.}} 2005ع کان فوجي خدمت رضاڪارانه آهي.<ref>{{Cite web|title=Law n°226 of August 23, 2004 |url=http://www.camera.it/parlam/leggi/04226l.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130117013103/http://www.camera.it/parlam/leggi/04226l.htm|archive-date=17 January 2013|access-date=13 July 2012|publisher=Camera.it}}</ref> 2010ع ۾، اطالوي فوج وٽ فعال ڊيوٽي تي 293,202 اهلڪار هئا،<ref>"The Military Balance 2010", pp. 141–145. [[International Institute for Strategic Studies]], 3 February 2010.</ref> جن مان 114,778 ڪارابينيئري هئا.<ref>{{Cite web|last=Italian Ministry of Defence|author-link=Ministry of Defence (Italy)|title=Nota aggiuntiva allo stato di previsione per la Difesa per l'anno 2009 |url=http://www.difesa.it/NR/rdonlyres/5EF11493-59DD-4FB7-8485-F4258D9F5891/0/Nota_Aggiuntiva_2009.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110504073613/http://www.difesa.it/NR/rdonlyres/5EF11493-59DD-4FB7-8485-F4258D9F5891/0/Nota_Aggiuntiva_2009.pdf|archive-date=4 May 2011|access-date=11 July 2014|language=it}}</ref> نيٽو جي [[نيوڪليئر شيئرنگ]] حڪمت عملي جي حصي طور، اٽلي 90 آمريڪي [[B61 نيوڪليئر بم]]ن جي ميزباني ڪري ٿو، جيڪي [[گيدي ايئر بيس|گيدي]] ۽ [[اويانو ايئر بيس|اويانو]] هوائي اڏن تي رکيل آهن.<ref>{{Cite web|last=Hans M. Kristensen / Natural Resources Defense Council|year=2005|title=NRDC: U.S. Nuclear Weapons in Europe – part 1|url=http://www.nrdc.org/nuclear/euro/euro_pt1.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110101060355/http://www.nrdc.org/nuclear/euro/euro_pt1.pdf|archive-date=1 January 2011|access-date=30 May 2011}}</ref> فوج قومي زميني دفاعي قوت آهي. اها 1946ع ۾، اٽلي جي جمهوريه بڻجڻ وقت، "[[رائل اطالوي آرمي]]" جي باقيات مان ٺهي. ان جون مشهور ترين جنگي گاڏيون [[دارڊو آءِ ايف وي|دارڊو]] [[پيادل جنگي گاڏي]]، [[بي 1 چينتاورو]] [[ٽينڪ تباه ڪندڙ]] ۽ [[ارييتي]] [[ٽينڪ]] آهن، ۽ ان جي هوائي جهازن ۾ [[اگوستا A129 مانگوستا|مانگوستا]] [[حملو ڪندڙ هيليڪاپٽر]] شامل آهي، جيڪو يورپي يونين، نيٽو ۽ گڏيل قومن جي مشنن ۾ مقرر ڪيو ويو آهي. ان وٽ [[ليوپارڊ 1]] ۽ [[M113]] بکتر بند گاڏيون پڻ موجود آهن. اطالوي بحريه هڪ [[بليو واٽر نيوي]] آهي. اها پڻ 1946ع ۾ ''[[ريجيا مارينا]]'' ('شاهي بحريه') جي باقيات مان ٺهي. يورپي يونين ۽ نيٽو جي ميمبر طور، بحريه سڄي دنيا ۾ اتحادي امن قائم رکڻ وارن آپريشنن ۾ حصو ورتو آهي. 2014ع ۾، بحريه 154 جهاز هلائي رهي هئي، جن ۾ ننڍا مددگار جهاز پڻ شامل هئا.<ref>{{Cite web|title=La Marina Militare OGGI|url=http://flpdifesa.org/wp-content/uploads/2013/06/Linee-intervento-del-Capo-di-SMM.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220525043355/http://flpdifesa.org/wp-content/uploads/2013/06/Linee-intervento-del-Capo-di-SMM.pdf|archive-date=25 May 2022|access-date=28 April 2022|language=it}}</ref> اطالوي هوائي فوج 1923ع ۾ بادشاهه وڪٽر ايمانوئل ٽئين طرفان هڪ آزاد خدمتي هٿيار طور ''[[ريجيا ايروناوٽيڪا]]'' ('شاهي هوائي فوج') جي نالي سان قائم ڪئي وئي. ٻي عالمي جنگ کان پوءِ، ان جو نالو ''ايروناوٽيڪا ميليتاري'' رکيو ويو. 2021ع ۾، اطالوي هوائي فوج 219 جنگي جيٽ هلائي رهي هئي. ٽرانسپورٽ جي صلاحيت 27 [[لاڪ هيڊ مارٽن C-130J سپر هرڪيولس|C-130J]] ۽ [[C-27J اسپارٽن]] جهازن جي ٻيڙي ذريعي يقيني بڻائي وئي آهي. فضائي ڪرتب ڏيکاريندڙ ٽيم ''[[فريتچي تريڪولوري]]'' ('ترنگا تير') آهي. فوج جو هڪ خودمختيار ڪور، ڪارابينيئري، اٽلي جي [[جينڊارمري]] ۽ [[فوجي پوليس]] آهي، جيڪا [[اٽلي ۾ قانون لاڳو ڪندڙ ادارا|اٽلي جي ٻين پوليس فورسن]] سان گڏ فوجي ۽ شهري آبادي جي پوليسنگ ڪري ٿي. جڏهن ته ڪارابينيئري جون مختلف شاخون الڳ وزارتن کي رپورٽ ڪن ٿيون، پر عوامي امن امان ۽ سلامتي برقرار رکڻ وقت هي ڪور گهرو وزارت کي رپورٽ ڪري ٿو.<ref>{{Cite web|title=The Carabinieri Force is linked to the Ministry of Defence|url=http://www.carabinieri.it/Internet/Multilingua/EN/GoverningBodies|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110430214042/http://www.carabinieri.it/Internet/Multilingua/EN/GoverningBodies|archive-date=30 April 2011|access-date=14 May 2010|publisher=Carabinieri}}</ref> == معيشت == {{Main|اٽلي جي معيشت}} {{See also|وڏين اطالوي ڪمپنين جي فهرست}} اٽلي وٽ هڪ ترقي يافته<ref>{{Cite web|title=Select Country or Country Groups|url=https://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/2017/02/weodata/weoselgr.aspx|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20171022143402/https://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/2017/02/weodata/weoselgr.aspx|archive-date=22 October 2017|access-date=22 October 2017}}</ref> [[مخلوط معيشت]] آهي، جيڪا [[يورو زون]] ۾ ٽين وڏي ۽ [[قوت خريد جي برابري]] سان ترتيب ڏنل GDP موجب دنيا ۾ [[GDP (PPP) موجب ملڪن جي فهرست|11هين وڏي]] معيشت آهي.<ref name="IMFWEO.IT"/> ان وٽ [[ڪل دولت موجب ملڪن جي فهرست|نائين وڏي قومي دولت]] آهي ۽ [[سون جي ذخيرن موجب ملڪن جي فهرست|مرڪزي بئنڪ جي سون جي ذخيرن]] ۾ ٽئين نمبر تي آهي. [[جي-7]]، يورو زون ۽ [[او اي سي ڊي]] جي باني ميمبر طور، اهو سڀ کان وڌيڪ صنعتي ملڪن مان هڪ ۽ يورپ ۾ هڪ اهم [[واپاري قوم]] آهي؛<ref>{{Cite news|last1=Sensenbrenner|first1=Frank|last2=Arcelli|first2=Angelo Federico|title=Italy's Economy Is Much Stronger Than It Seems|url=https://www.huffingtonpost.com/frank-sensenbrenner/italy-economy_b_3401988.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141206190937/http://www.huffingtonpost.com/frank-sensenbrenner/italy-economy_b_3401988.html|archive-date=6 December 2014|access-date=25 November 2014|work=HuffPost}}; {{Cite news|last1=Dadush|first1=Uri|title=Is the Italian Economy on the Mend?|url=http://carnegieeurope.eu/publications/?fa=50565&reloadFlag=1|access-date=25 November 2014|publisher=[[Carnegie Endowment for International Peace|Carnegie Europe]]|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150713124951/http://carnegieeurope.eu/publications/?fa=50565&reloadFlag=1|archive-date=13 July 2015}}; {{Cite web|title=Doing Business in Italy: 2014 Country Commercial Guide for U.S. Companies |url=http://www.export.gov/italy/static/2014%20CCG%20Italy_Latest_eg_it_076513.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20140715152504/http://www.export.gov/italy/static/2014%20CCG%20Italy_Latest_eg_it_076513.pdf|archive-date=15 July 2014|access-date=25 November 2014|publisher=[[United States Commercial Service]]}}</ref> 2024ع تائين، ان €612&nbsp;ارب ماليت جو سامان برآمد ڪيو ۽ €46&nbsp;ارب جو واپاري سرپلس حاصل ڪيو.<ref>[https://www.ft.com/content/1a1f0646-55a0-49ea-a959-fcfd1b1d26b8?utm_social_post_id=634238374&utm_social_handle_id=18949452&fbclid=IwY2xjawO78ZFleHRuA2FlbQIxMABicmlkETFIVTRPNXM4NWFCQ1JjYVQ3c3J0YwZhcHBfaWQQMjIyMDM5MTc4ODIwMDg5MgABHiFr0MoDj_MQ9STlc3S5GUpagM9kFM0GNu8rQGlInWQ_2duT7xdIytOTssGH_aem_yj3Z7vcjITd9u8Tgv436Hg Europe should learn from Italy] ''FT'' (6 November 2025)</ref> [[انساني ترقي اشاري موجب ملڪن جي فهرست|انساني ترقي اشاري]] ۾ 30هين نمبر تي ايندڙ هڪ [[ترقي يافته ملڪ]] طور، اٽلي [[متوقع حياتي]]، [[اٽلي ۾ صحت سنڀال|صحت سنڀال]]،<ref>{{Cite web|title=The World Health Organization's ranking of the world's health systems|url=http://www.photius.com/rankings/healthranks.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100105190014/http://www.photius.com/rankings/healthranks.html|archive-date=5 January 2010|access-date=7 September 2015|publisher=Photius.com}}</ref> ۽ [[تعليم اشاري]] ۾ سٺي ڪارڪردگي ڏيکاري ٿو. اهو پنهنجي تخليقي ۽ جدت پسند ڪاروبارن،<ref>{{Cite web|title=The Global Creativity Index 2011 |url=http://martinprosperity.org/media/GCI%20Report%20Sep%202011.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140930054555/http://martinprosperity.org/media/GCI%20Report%20Sep%202011.pdf|archive-date=30 September 2014|access-date=26 November 2014|publisher=Martin Prosperity Institute}}</ref> مقابلي واري زرعي شعبي،<ref>{{Cite web|last1=Aksoy|first1=M. Ataman|last2=Ng|first2=Francis|title=The Evolution of Agricultural Trade Flows|url=https://openknowledge.worldbank.org/bitstream/handle/10986/3793/WPS5308.pdf?sequence=1|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141129120448/https://openknowledge.worldbank.org/bitstream/handle/10986/3793/WPS5308.pdf?sequence=1|archive-date=29 November 2014|access-date=25 November 2014|publisher=[[The World Bank]]}}</ref> ۽ پنهنجي اثرائتي ۽ اعليٰ معيار واري موٽر گاڏين، مشينري، خوراڪ، ڊزائن ۽ فيشن جي صنعتن لاءِ مشهور آهي.<ref>{{Cite web|title=Automotive Market Sector Profile – Italy|url=http://www.enterprisecanadanetwork.ca/_uploads/resources/Automotive-Market-Sector-Profile-Italy.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20141205163959/http://www.enterprisecanadanetwork.ca/_uploads/resources/Automotive-Market-Sector-Profile-Italy.pdf|archive-date=5 December 2014|access-date=26 November 2014|publisher=[[Trade Commissioner Service|The Canadian Trade Commissioner Service]]}}; {{Cite web|title=Data & Trends of the European Food and Drink Industry 2013–2014 |url=http://www.fooddrinkeurope.eu/uploads/publications_documents/Data__Trends_of_the_European_Food_and_Drink_Industry_2013-2014.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20141206010318/http://www.fooddrinkeurope.eu/uploads/publications_documents/Data__Trends_of_the_European_Food_and_Drink_Industry_2013-2014.pdf|archive-date=6 December 2014|access-date=26 November 2014|publisher=[[FoodDrinkEurope]]}}; {{Cite news|date=10 January 2014|title=Italy fashion industry back to growth in 2014 |url=http://uk.reuters.com/article/uk-italy-fashion-growth-idUKBREA0912220140110|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20141205114140/http://uk.reuters.com/article/2014/01/10/uk-italy-fashion-growth-idUKBREA0912220140110|archive-date=5 December 2014|access-date=26 November 2014|work=Reuters}}</ref> [[File:Milan skyline skyscrapers of Porta Nuova business district.jpg|thumb|[[ميلان]] اٽلي جو معاشي گاديءَ جو هنڌ آهي<ref>{{Cite web|date=18 May 2018|title=Milan, Italy's Industrial and Financial Capital|url=https://www.prologis.it/en/industrial-logistics-warehouse-space/europe/italy/milan-italys-industrial-and-financial-capital|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220707141649/https://www.prologis.it/en/industrial-logistics-warehouse-space/europe/italy/milan-italys-industrial-and-financial-capital|archive-date=7 July 2022|access-date=27 May 2022}}</ref> ۽ هڪ عالمي [[مالي مرڪز]] ۽ [[فيشن گاديءَ جو هنڌ]] آهي.]] [[File:Siena, Piazza Salimbeni (Bank Monte dei Paschi di Siena) (38588876202).jpg|thumb|[[بانڪا مونٽي دي پاسڪي دي سيئنا]]، جيڪا 1472ع ۾ قائم ٿي، دنيا جي [[قديم ترين بئنڪن جي فهرست|سڀ کان قديم يا ٻئي نمبر تي قديم بئنڪ آهي جيڪا مسلسل ڪم ڪري رهي آهي]].]] [[File:The Eni building, Quartiere XXXII Europa, Roma, Lazio, Italy - panoramio.jpg|thumb|[[ايني]] کي دنيا جي تيل ۽ گئس جي [[سپرميجرز]] مان هڪ سمجھيو ويندو آهي.<ref>{{Cite web|url=https://www.globalwitness.org/en/campaigns/oil-gas-and-mining/spotlight-sharpens/|title=The spotlight sharpens: Eni and corruption in Republic of Congo's oil sector|website=Global Witness|access-date=27 April 2020|archive-date=25 July 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20230725204616/https://www.globalwitness.org/en/campaigns/oil-gas-and-mining/spotlight-sharpens/|url-status=dead}}</ref>]] اٽلي دنيا جو [[پيداوار جي پيداوار موجب ملڪن جي فهرست|اٺون وڏو پيداواري ملڪ]] ۽ يورپ ۾ ٻيو وڏو ملڪ آهي،<ref>"[http://databank.worldbank.org/data/reports.aspx?source=2&series=NV.IND.MANF.KD&country= Manufacturing, value added (current US$)] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20171010152014/http://databank.worldbank.org/data/reports.aspx?source=2&series=NV.IND.MANF.KD&country=|date=10 October 2017}}". Retrieved 17 May 2017.</ref> جنهن جي خاصيت اها آهي ته ساڳي ماپ واري ٻين معيشتن جي ڀيٽ ۾ ان ۾ ملٽي نيشنل ڪارپوريشنون گهٽ آهن ۽ ڪيترائي متحرڪ [[ننڍا ۽ وچولي درجي جا ڪاروبار|ننڍا ۽ وچولي درجي جا ڪاروبار]] موجود آهن، جيڪي صنعتي ضلعن ۾ گڏ ٿيل آهن ۽ اطالوي صنعت جي ريڙهه جي هڏي آهن. ان سان هڪ اهڙو پيداوار وارو شعبو پيدا ٿيو آهي، جيڪو اڪثر نچ مارڪيٽن ۽ عياشي شين جي برآمد تي ڌيان ڏئي ٿو. جيتوڻيڪ اهو مقدار جي لحاظ کان مقابلي ۾ گهٽ صلاحيت رکي ٿو، پر اعليٰ معيار جي شين وسيلي انهن ايشيائي معيشتن سان مقابلو ڪري سگهي ٿو، جتي مزدوريءَ جو خرچ گهٽ آهي.<ref>{{Cite news|date=19 May 2005|title=Knowledge Economy Forum 2008: Innovative Small And Medium Enterprises Are Key To Europe & Central Asian Growth |url=http://web.worldbank.org/WBSITE/EXTERNAL/COUNTRIES/ECAEXT/0,,contentMDK:21808326~menuPK:258604~pagePK:2865106~piPK:2865128~theSitePK:258599,00.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20080623065619/http://web.worldbank.org/WBSITE/EXTERNAL/COUNTRIES/ECAEXT/0,,contentMDK:21808326~menuPK:258604~pagePK:2865106~piPK:2865128~theSitePK:258599,00.html|archive-date=23 June 2008|access-date=17 June 2008|publisher=The World Bank}}</ref> اٽلي 2023ع ۾ دنيا جو [[برآمدات موجب ملڪن جي فهرست|9هين وڏو برآمد ڪندڙ]] ملڪ هو. [[اٽلي جي وڏن واپاري ڀائيوارن جي فهرست|ان جا ويجها واپاري لاڳاپا]] ٻين يورپي يونين ملڪن سان آهن، ۽ 2019ع ۾ ان جا سڀ کان وڏا برآمدي ڀائيوار جرمني (12%)، فرانس (11%) ۽ آمريڪا (10%) هئا.<ref name="cia.gov">{{Cite web|title=The World Factbook|url=https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210701235642/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy|archive-date=1 July 2021|access-date=28 May 2021|publisher=Central Intelligence Agency}}</ref> [[اطالوي موٽر گاڏين جي صنعت]] ملڪ جي پيداواري شعبي جو اهم حصو آهي، جنهن ۾ 2015ع ۾ 144,000 کان وڌيڪ ڪمپنيون ۽ لڳ ڀڳ 485,000 ملازم هئا،<ref>{{Cite web|title=Auto: settore da 144mila imprese in Italia e 117 mld fatturato|url=http://www.adnkronos.com/soldi/economia/2015/09/23/auto-settore-mila-imprese-italia-mld-fatturato_WooBmrBqxgxO7mOvIRXUBI.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150925121926/http://www.adnkronos.com/soldi/economia/2015/09/23/auto-settore-mila-imprese-italia-mld-fatturato_WooBmrBqxgxO7mOvIRXUBI.html|archive-date=25 September 2015|access-date=23 September 2015|website=adnkronos.com}}</ref> ۽ اها GDP ۾ 9% حصو وجهي ٿي.<ref>{{Cite web|title=Country Profiles – Italy|url=http://acea.thisconnect.com/index.php/country_profiles/detail/italy|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20080211190839/http://acea.thisconnect.com/index.php/country_profiles/detail/italy|archive-date=11 February 2008|access-date=9 February 2008|website=acea.thisconnect.com}}</ref><ref>{{Cite web|title=Global Auto Market 2021. General Motors Is The Only Group To Report Double-digit Losses |url=https://www.focus2move.com/world-car-group-ranking|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210701010705/https://www.focus2move.com/world-car-group-ranking|archive-date=1 July 2021|access-date=27 May 2022}}</ref> ملڪ وٽ گاڏين جو وڏو سلسلو آهي، [[ماس مارڪيٽ]] تي ڌيان ڏيندڙ برانڊن جهڙوڪ [[فيات]]، [[پريميئم پيداوار|پريميئم]] برانڊن جهڙوڪ [[الفا روميو]] ۽ [[مازيراتي]] کان وٺي عياشي [[سپر ڪارز]] جهڙوڪ [[پاگاني (ڪمپني)|پاگاني]]، [[لامبورگيني]] ۽ [[فيراري]] تائين. [[بانڪا مونٽي دي پاسڪي دي سيئنا]]، تعريف تي دارومدار رکندي، دنيا جي سڀ کان قديم يا ٻئي نمبر تي قديم بئنڪ آهي جيڪا مسلسل ڪم ڪري رهي آهي، ۽ اٽلي جي چوٿين وڏي تجارتي ۽ ريٽيل بئنڪ آهي.<ref>{{Cite news|date=26 October 2017|title=Italy's fourth-biggest bank returns to the stockmarket|url=https://www.economist.com/news/finance-and-economics/21730672-shares-bailed-out-bank-start-trading-again-italys-fourth-biggest-bank|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20180215112321/https://www.economist.com/news/finance-and-economics/21730672-shares-bailed-out-bank-start-trading-again-italys-fourth-biggest-bank|archive-date=15 February 2018|access-date=26 October 2021|newspaper=[[The Economist]]}}</ref> اٽلي وٽ مضبوط [[ڪوآپريٽو]] شعبو آهي، جنهن ۾ يورپي يونين اندر آباديءَ جو سڀ کان وڏو حصو (4.5%) ڪوآپريٽو ۾ ملازم آهي.<ref>{{Cite web|date=April 2016|title=The Power of Cooperation – Cooperatives Europe key statistics 2015 |url=https://coopseurope.coop/sites/default/files/The%20power%20of%20Cooperation%20-%20Cooperatives%20Europe%20key%20statistics%202015.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20201112034412/https://coopseurope.coop/sites/default/files/The%20power%20of%20Cooperation%20-%20Cooperatives%20Europe%20key%20statistics%202015.pdf|archive-date=12 November 2020|access-date=28 May 2021|website=[[Cooperatives Europe]]}}</ref> [[وال ڊي آڪري تيل جو ميدان|وال ڊي آڪري]] علائقو، بازيليڪاتا، يورپ جو سڀ کان وڏو [[آن شور (هائيڊروڪاربنز)|آن شور]] [[هائيڊروڪاربن ميدان]] رکي ٿو.<ref>{{Cite web|title=In Val d'Agri with Upstream activities|url=https://www.eni.com/en-IT/operations/italy-val-agri-upstream-activities.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20220516034214/https://www.eni.com/en-IT/operations/italy-val-agri-upstream-activities.html|archive-date=16 May 2022|access-date=3 February 2021|publisher=[[Eni]]}}</ref> معتدل قدرتي گئس جا ذخيرا، خاص طور تي [[پو ماٿري]] ۽ ايڊرياٽڪ سمنڊ جي هيٺان آف شور علائقن ۾، دريافت ڪيا ويا آهن ۽ اهي ملڪ جو سڀ کان اهم معدني وسيلو آهن. اٽلي دنيا ۾ [[پومس]]، [[پوزولانا]] ۽ [[فيلڊسپار]] جي اهم پيدا ڪندڙن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite encyclopedia|title=Italy, the economy: Resources and power|encyclopedia=[[Encyclopædia Britannica]]|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297474/Italy/26994/Forestry#toc26986|access-date=9 February 2015|date=3 February 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20150209194536/http://www.britannica.com/EBchecked/topic/297474/Italy/26994/Forestry#toc26986|archive-date=9 February 2015|url-status=live}}</ref> ٻيو قابل ذڪر وسيلو سنگ مرمر آهي، خاص طور تي ٽسڪني مان نڪرندڙ مشهور اڇو [[ڪارارا سنگ مرمر]]. اٽلي هڪ مالي اتحاد، يعني يورو زون، جو حصو آهي، جيڪو لڳ ڀڳ 330 ملين شهرين جي نمائندگي ڪري ٿو، ۽ [[يورپي واحد مارڪيٽ]] جو پڻ حصو آهي، جيڪا 500 ملين کان وڌيڪ صارفين جي نمائندگي ڪري ٿي. ڪيترين ئي ملڪي تجارتي پاليسين جو تعين يورپي يونين جي ميمبر ملڪن جي معاهدن ۽ يورپي يونين جي قانون سازي ذريعي ٿيندو آهي. اٽلي 2002ع ۾ گڏيل يورپي ڪرنسي، [[يورو]]، اختيار ڪئي.<ref>{{Cite news|last=Andrews|first=Edmund L.|date=1 January 2002|title=Germans Say Goodbye to the Mark, a Symbol of Strength and Unity|url=https://www.nytimes.com/2002/01/01/world/germans-say-goodbye-to-the-mark-a-symbol-of-strength-and-unity.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110501031330/http://www.nytimes.com/2002/01/01/world/germans-say-goodbye-to-the-mark-a-symbol-of-strength-and-unity.html|archive-date=1 May 2011|access-date=18 March 2011|work=The New York Times}}; {{Cite news|last=Taylor Martin|first=Susan|date=28 December 1998|title=On Jan.{{spaces}}1, out of many arises one Euro|work=[[St. Petersburg Times]]|page=National, 1.A}}</ref> ان جي مالياتي پاليسي [[يورپي مرڪزي بئنڪ]] طرفان مقرر ڪئي ويندي آهي. اٽلي [[2008ع جو مالي بحران|2008ع جي مالي بحران]] کان متاثر ٿيو، جنهن ڍانچائي مسئلن کي وڌيڪ سنگين بڻايو.<ref>{{Cite web|last=Orsi|first=Roberto|date=23 April 2013|title=The Quiet Collapse of the Italian Economy|work=Euro Crisis in the Press |url=http://blogs.lse.ac.uk/eurocrisispress/2013/04/23/the-quiet-collapse-of-the-italian-economy|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141119075748/http://blogs.lse.ac.uk/eurocrisispress/2013/04/23/the-quiet-collapse-of-the-italian-economy|archive-date=19 November 2014|access-date=24 November 2014|publisher=[[The London School of Economics]]}}</ref> 1950ع واري ڏهاڪي کان 1970ع واري ڏهاڪي جي شروعات تائين هر سال GDP جي 5–6% مضبوط واڌ کان پوءِ،<ref>{{Cite book|last=Nicholas Crafts, Gianni Toniolo|title=Economic growth in Europe since 1945 |publisher=Cambridge University Press|year=1996|isbn=978-0-5214-9627-8|page=428}}</ref> ۽ 1980ع ۽ 1990ع واري ڏهاڪن ۾ تدريجي سستي کان پوءِ، ملڪ 2000ع واري ڏهاڪي ۾ جمود جو شڪار ٿيو.<ref>{{Cite web|last=Balcerowicz|first=Leszek|title=Economic Growth in the European Union|url=http://www.lisboncouncil.net/growth/documents/LISBON_COUNCIL_Economic_Growth_in_the_EU%20(1).pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140714205108/http://www.lisboncouncil.net/growth/documents/LISBON_COUNCIL_Economic_Growth_in_the_EU%20(1).pdf|archive-date=14 July 2014|access-date=8 October 2014|publisher=The Lisbon Council}}; {{Cite news|title="Secular stagnation" in graphics|url=https://www.economist.com/blogs/graphicdetail/2014/11/secular-stagnation-graphics|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141123234145/http://www.economist.com/blogs/graphicdetail/2014/11/secular-stagnation-graphics|archive-date=23 November 2014|access-date=24 November 2014|newspaper=The Economist}}</ref> وڏي سرڪاري خرچ سان واڌ بحال ڪرڻ لاءِ سياسي ڪوششن [[عوامي قرض]] ۾ شديد واڌ پيدا ڪئي، جيڪو 2017ع ۾ GDP جي 132% کان وڌيڪ هو؛<ref>{{Cite web|date=15 May 2018|title=Debito pubblico oltre 2.300 miliardi e all'estero non lo comprano|url=https://www.investireoggi.it/economia/debito-pubblico-oltre-2-300-miliardi-e-litalia-e-sulla-strada-dellautarchia-finanziaria|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20200221072720/https://www.investireoggi.it/economia/debito-pubblico-oltre-2-300-miliardi-e-litalia-e-sulla-strada-dellautarchia-finanziaria|archive-date=21 February 2020|access-date=1 June 2018}}</ref> اهو يورپي يونين ۾ يونان کان پوءِ ٻيو سڀ کان وڏو هو.<ref>{{Cite web|title=Government debt increased to 93.9% of GDP in euro area and to 88.0% in EU28|url=http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_PUBLIC/2-22072014-AP/EN/2-22072014-AP-EN.PDF|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141021162159/http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_PUBLIC/2-22072014-AP/EN/2-22072014-AP-EN.PDF|archive-date=21 October 2014|access-date=24 November 2014|publisher=[[Eurostat]]}}</ref> [[اطالوي سرڪاري قرض|اطالوي عوامي قرض]] جو سڀ کان وڏو حصو قومي ادارن ۽ ماڻهن وٽ آهي، جيڪو اٽلي ۽ يونان جي وچ ۾ هڪ اهم فرق آهي،<ref>{{Cite web|date=18 May 2010|title=Could Italy Be Better Off than its Peers?|url=https://www.cnbc.com/2010/05/18/could-italy-be-better-off-than-its-peers.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110430030613/http://www.cnbc.com/id/37207942/Could_Italy_Be_Better_Off_than_its_Peers|archive-date=30 April 2011|access-date=30 May 2011|publisher=CNBC}}</ref> ۽ [[گهريلو قرض]] جي سطح او اي سي ڊي جي اوسط کان گهڻي گهٽ آهي.<ref>{{Cite web|title=Household debt and the OECD's surveillance of member states|url=http://www.nationalbanken.dk/da/om_nationalbanken/oekonomisk_forskning/Documents/4_Household%20debt%20and%20the%20OECD's%20surveillance%20of%20member%20states%20by%20Christophe%20Andr%C3%A9.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20150109041518/http://www.nationalbanken.dk/da/om_nationalbanken/oekonomisk_forskning/Documents/4_Household%20debt%20and%20the%20OECD%27s%20surveillance%20of%20member%20states%20by%20Christophe%20Andr%C3%A9.pdf|archive-date=9 January 2015|access-date=26 November 2014|publisher=[[OECD]] Economics Department}}</ref> [[ڏکڻ وارو سوال|وڏي اتر–ڏکڻ ورهاست]] سماجي-معاشي ڪمزوريءَ جو هڪ اهم عنصر آهي؛<ref>{{Cite news|title=Oh for a new risorgimento|url=https://www.economist.com/special-report/2011/06/11/oh-for-a-new-risorgimento|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141024163715/http://www.economist.com/node/18780831|archive-date=24 October 2014|access-date=24 November 2014|newspaper=The Economist}}</ref> اتر ۽ ڏکڻ وارن علائقن ۽ ميونسپلٽين جي سرڪاري آمدنيءَ ۾ تمام وڏو فرق آهي.<ref>{{Cite web|title=Comune per Comune, ecco la mappa navigabile dei redditi dichiarati in Italia|url=http://www.lastampa.it/economia/speciali/redditi-italia|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20150405032750/http://www.lastampa.it/economia/speciali/redditi-italia|archive-date=5 April 2015|access-date=4 April 2015|website=lastampa.it}}</ref> سڀ کان امير صوبو، [[آلٽو آديجي-ڏکڻ ٽائرول]]، في فرد قومي GDP جو 152% ڪمائي ٿو، جڏهن ته سڀ کان غريب علائقو، ڪلابريا، 61% ڪمائي ٿو.<ref>{{Cite web|title=GDP per capita at regional level|url=https://www.istat.it/it/files/2016/12/Conti-regionali_2015.pdf?title=Conti+economici+territoriali+-+12%2Fdic%2F2016+-+Testo+integrale+e+nota+metodologica.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20171026054135/https://www.istat.it/it/files/2016/12/Conti-regionali_2015.pdf?title=Conti+economici+territoriali+-+12%2Fdic%2F2016+-+Testo+integrale+e+nota+metodologica.pdf|archive-date=26 October 2017|access-date=25 October 2017|publisher=[[Istat]]}}</ref> بيروزگاريءَ جي شرح (11%) يورو زون جي اوسط کان مٿي آهي،<ref>{{Cite web|title=Euro area unemployment rate at 11%|url=http://ec.europa.eu/eurostat/documents/2995521/8121455/3-31072017-AP-EN.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170731232352/http://ec.europa.eu/eurostat/documents/2995521/8121455/3-31072017-AP-EN.pdf|archive-date=31 July 2017|access-date=26 October 2017|publisher=[[Eurostat]]}}</ref> پر جدا جدا انگن موجب اها اتر ۾ 7% ۽ ڏکڻ ۾ 19% آهي.<ref>{{Cite web|last=Istat|author-link=National Institute of Statistics (Italy)|title=Employment and unemployment: second quarter 2017 |url=http://www.istat.it/it/files/2017/09/Mercato-del-lavoro-II-trim-2017.pdf?title=Il+mercato+del+lavoro+-+12%2Fset%2F2017+-+Testo+integrale+e+nota+metodologica.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20171026054033/http://www.istat.it/it/files/2017/09/Mercato-del-lavoro-II-trim-2017.pdf?title=Il+mercato+del+lavoro+-+12%2Fset%2F2017+-+Testo+integrale+e+nota+metodologica.pdf|archive-date=26 October 2017|access-date=26 October 2017}}</ref> [[درمياني آمدني|درمياني قابلِ خرچ آمدني]] 2021ع ۾ هر سال $27,949 هئي ([[قوت خريد جي برابري|PPP]]).<ref name="y148">{{cite book | author=OECD | title=Society at a Glance 2024: OECD Social Indicators, Figure 4.1 Median income varies by a factor eight across OECD countries | publisher=OECD | date=20 June 2024 | url=https://www.oecd.org/en/publications/2024/06/society-at-a-glance-2024_08001b73/full-report/component-12.html#indicator-d1e8404-8cd0a55a48 | page=}}</ref> [[اٽلي ۾ نوجوانن جي بيروزگاري|نوجوانن جي بيروزگاريءَ جي شرح]] (2018ع ۾ 32%) انتهائي بلند آهي. === زراعت === {{Main|اٽلي ۾ زراعت}} [[File:Vineyards in Piemonte, Italy.jpg|thumb|[[پيڊمونٽ جو انگورن وارو منظر: لانگهي-روئيرو ۽ مونفيراتو|لانگهي ۽ مونفيرات، پيڊمونٽ ۾ انگورن جا باغ]]. اٽلي دنيا جو [[شراب پيدا ڪندڙ ملڪن جي فهرست|سڀ کان وڏو شراب پيدا ڪندڙ ملڪ]] آهي، ۽ ان وٽ مقامي [[انگور جي ول|انگورن جي ولين]] جو سڀ کان وسيع قسم آهي.<ref>{{Cite web|date=25 November 2018|title=L'Italia è il maggiore produttore di vino|url=http://www.inumeridelvino.it/2018/11/la-produzione-di-vino-nel-mondo-2018-prima-stima-oiv.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211111224545/http://www.inumeridelvino.it/2018/11/la-produzione-di-vino-nel-mondo-2018-prima-stima-oiv.html|archive-date=11 November 2021|access-date=11 November 2021|language=it}}; {{Cite web|date=3 June 2017|title=L'Italia è il paese con più vitigni autoctoni al mondo|url=https://giornalevinocibo.com/2017/06/03/italia-prima-assoluta-per-vitgni-autoctoni-ecco-i-dati-dei-vari-stati|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211101044918/https://giornalevinocibo.com/2017/06/03/italia-prima-assoluta-per-vitgni-autoctoni-ecco-i-dati-dei-vari-stati|archive-date=1 November 2021|access-date=11 November 2021|language=it}}</ref>]] آخري زرعي مردم شماري موجب، 2010ع ۾ 1.6&nbsp;ملين فارم هئا (2000ع کان −32%)، جيڪي {{Convert|12700000|ha|0|abbr=on|disp=or}} تي پکڙيل هئا (انهن مان 63% ڏکڻ اٽلي ۾ آهن).<ref name="agrocensus">{{Cite web|date=24 October 2010|title=Censimento Agricoltura 2010|url=http://dati-censimentoagricoltura.istat.it/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150213021626/http://dati-censimentoagricoltura.istat.it/|archive-date=13 February 2015|access-date=11 February 2015|publisher=[[National Institute of Statistics (Italy)|ISTAT]]}}</ref> 99% خاندانن طرفان هلندڙ ۽ ننڍا آهن، جن جو سراسري پکيڙ صرف {{Convert|8|ha|0|abbr=on}} آهي.<ref name="agrocensus"/> زرعي استعمال واري زمين مان، اناج جا کيت 31%، [[زيتون]] جا باغ 8%، [[انگورن جا باغ]] 5%، [[کٽا ميوا]] جا باغ 4%، [[شگر بيٽ]] 2%، ۽ باغباني 2% تي مشتمل آهن. باقي زمين گهڻو ڪري چراگاهن (26%) ۽ چارا اناج (12%) لاءِ مخصوص آهي.<ref name="agrocensus"/> اٽلي دنيا جو [[شراب پيدا ڪندڙ ملڪن جي فهرست|سڀ کان وڏو شراب پيدا ڪندڙ ملڪ]] آهي،<ref>{{Cite web|year=2010|title=OIV report on the State of the vitiviniculture world market|url=http://news.reseau-concept.net/images/oiv_es/Client/DIAPORAMA_STATISTIQUES_Tbilissi_2010_EN.ppt|archive-url=https://web.archive.org/web/20110728145648/http://news.reseau-concept.net/images/oiv_es/Client/DIAPORAMA_STATISTIQUES_Tbilissi_2010_EN.ppt|archive-date=28 July 2011|website=news.reseau-concept.net|publisher=Réseau-CONCEPT|format=PowerPoint presentation}}</ref><ref>{{Cite news |last=Pisa |first=Nick |date=12 June 2011 |title=Italy overtakes France to become world's largest wine producer |url=https://www.telegraph.co.uk/foodanddrink/wine/8571222/Italy-overtakes-France-to-become-worlds-largest-wine-producer.html |url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20110903021833/http://www.telegraph.co.uk/foodanddrink/wine/8571222/Italy-overtakes-France-to-become-worlds-largest-wine-producer.html |archive-date=3 September 2011 |access-date=17 August 2011 |work=The Telegraph}}</ref> ۽ [[زيتون جو تيل]]، ميون (صوف، زيتون، انگور، نارنگيون، ليمون، ناسپاتيون، خوبانيون، هيزل نٽ، آڙون، چيريون، آلوبخارا، اسٽرابيريون ۽ ڪيئي فروٽ) ۽ ڀاڄين (خاص طور تي آرٽچوڪ ۽ ٽماٽا) جو اهم پيدا ڪندڙ آهي. سڀ کان مشهور [[اطالوي شراب]] [[ٽسڪني (شراب)|ٽسڪن]] [[ڪيانتي]] ۽ [[پيڊمونٽ (شراب)|پيڊمونٽي]] [[بارولو]] آهن. ٻيا مشهور شراب [[بارباريسڪو]]، [[باربيرا ڊي آستي]]، [[برونيلو دي مونتالچينو]]، [[فراسڪاتي DOC|فراسڪاتي]]، [[مونٽي پلچانو دابروزو]]، [[موريلينو دي اسڪانسانو]]، ۽ چمڪندڙ شراب [[فرانچياڪورتا DOCG|فرانچياڪورتا]] ۽ [[پروسيڪو]] آهن. معياري شيون جن ۾ اٽلي خاص مهارت رکي ٿو، خاص طور شراب ۽ [[اطالوي DOP پنيرن جي فهرست|علائقائي پنير]]، اڪثر معيار جي ضمانت وارن ليبلن [[Denominazione di origine controllata|DOC/DOP]] هيٺ محفوظ ڪيون وينديون آهن. هي [[يورپي يونين ۾ جاگرافيائي اشارا ۽ روايتي خاصيتون|جاگرافيائي اشاري وارو سرٽيفڪيٽ]]، جيڪو يورپي يونين طرفان منظور ٿيل آهي، [[نقلي شين]] سان مونجهاري کان بچڻ لاءِ اهم سمجھيو ويندو آهي. == آمدرفت == {{Main|اٽلي ۾ آمدرفت}} {{See also|اٽلي ۾ ريلوي اسٽيشنون}} [[File:A8-A26 Besnate.jpg|thumb|آٽوسترادا ديئي لاگي ('ڍنڍن واري موٽر وي'؛ [[آٽوسترادا A8 (اٽلي)|A8]] ۽ [[آٽوسترادا A9 (اٽلي)|A9]] جو حصو)، دنيا ۾ ٺهيل پهرين موٽر وي<ref name="independent"/>]] {{Anchor|Infrastructure}}اٽلي پهريون ملڪ هو جنهن موٽر ويون، ''[[آٽوسترادي]]''، ٺاهيون، جيڪي تيز ٽرئفڪ ۽ موٽر گاڏين لاءِ مخصوص هيون.<ref name="independent">{{Cite news|last=Lenarduzzi|first=Thea|date=30 January 2016|title=The motorway that built Italy: Piero Puricelli's masterpiece|url=http://www.independent.co.uk/travel/europe/the-worlds-first-motorway-piero-puricellis-masterpiece-is-the-focus-of-an-unlikely-pilgrimage-a6840816.html|url-status=live|archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20220526/http://www.independent.co.uk/travel/europe/the-worlds-first-motorway-piero-puricellis-masterpiece-is-the-focus-of-an-unlikely-pilgrimage-a6840816.html|archive-date=26 May 2022|access-date=12 May 2022|work=[[The Independent]]}}</ref> 2002ع ۾ اٽلي ۾ استعمال لائق [[اٽلي ۾ رستا|رستن]] جي ڊيگهه {{Convert|668721|km|mi|abbr=on}} هئي، جنهن ۾ {{Convert|6487|km|mi|abbr=on}} موٽر ويون شامل هيون، جيڪي رياست جي ملڪيت هيون پر [[اٽلانٽيا (ڪمپني)|اٽلانٽيا]] طرفان خانگي طور هلائي وينديون هيون. 2005ع ۾، لڳ ڀڳ 34,667,000 ڪارون (هر 1,000 ماڻهن تي 590) ۽ 4,015,000 مال بردار گاڏيون هن نيٽ ورڪ تي هلنديون هيون.<ref name="European Commission">{{Cite web|last=European Commission|author-link=European Commission|title=Panorama of Transport|url=http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_OFFPUB/KS-DA-07-001/EN/KS-DA-07-001-EN.PDF|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20090407142402/http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_OFFPUB/KS-DA-07-001/EN/KS-DA-07-001-EN.PDF|archive-date=7 April 2009|access-date=3 May 2009}}</ref> [[File:Etr500.JPG|thumb|[[ETR 500]] ريل گاڏي [[فلورنس–روم تيز رفتار ريلوي|فلورنس–روم تيز رفتار لائين]] تي، جيڪا يورپ ۾ ٺهيل پهرين تيز رفتار ريلوي هئي<ref>{{Cite web|title=Special report: A European high-speed rail network|url=https://op.europa.eu/webpub/eca/special-reports/high-speed-rail-19-2018/en/|access-date=22 July 2023|website=op.europa.eu|language=en-GB|archive-date=17 March 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240317233927/https://op.europa.eu/webpub/eca/special-reports/high-speed-rail-19-2018/en/|url-status=live}}</ref>]] [[اٽلي ۾ ريل آمدرفت|ريلوي نيٽ ورڪ]]، جيڪو رياست جي ملڪيت آهي ۽ [[فيروويه ديلو ستاتو|ريتي فيرووياريا ايتاليانا]] (FSI) طرفان هلائجي ٿو، 2024ع ۾ ڪل {{Convert|16879|km|mi|abbr=on}} هو، جنهن مان {{Convert|12277|km|0|abbr=on}} بجليءَ سان هلندڙ هو،<ref>{{Cite web |title=The network today |url=https://www.rfi.it/en/Network/The-network-today.html |access-date=29 September 2025 |website=[[Rete Ferroviaria Italiana]] |publisher=}}</ref> ۽ جنهن تي 4,802 لوڪوموٽو ۽ ريل ڪارون هلن ٿيون. تيز رفتار ريلن جو مکيه عوامي آپريٽر [[ترينيتاليا]] آهي، جيڪو FSI جو حصو آهي. تيز رفتار ريلون ٽن قسمن ۾ آهن: [[فريچياروسا]] ('ڳاڙهو تير') ريلون مخصوص تيز رفتار پٽڙين تي وڌ ۾ وڌ 300{{spaces}}km/h جي رفتار سان هلن ٿيون؛ [[فريچيارجينتو]] ('چانديءَ جو تير') تيز رفتار ۽ مکيه پٽڙين تي وڌ ۾ وڌ 250{{spaces}}km/h سان هلن ٿيون؛ ۽ [[فريچيابيانڪا]] ('اڇو تير') علائقائي تيز رفتار لائينن تي وڌ ۾ وڌ 200{{spaces}}km/h سان هلن ٿيون. اٽلي وٽ پاڙيسري ملڪن سان الپائن جبلن مٿان 11 ريل سرحدي گذرگاهون آهن. هوائي آمدرفت استعمال ڪندڙ مسافرن جي تعداد موجب اٽلي يورپ ۾ پنجين نمبر تي آهي، 2011ع ۾ لڳ ڀڳ 148 ملين مسافرن، يعني يورپ جي ڪل جو تقريباً 10%، سان.<ref>{{Cite web|date=7 January 2013|title=Trasporto aereo in Italia (PDF)|url=http://www.istat.it/it/archivio/78802|access-date=5 August 2013|publisher=ISTAT|archive-date=13 January 2013|archive-url=https://web.archive.org/web/20130113035254/http://www.istat.it/it/archivio/78802|url-status=live}}</ref> 2022ع ۾ 45 شهري هوائي اڏا هئا، جن ۾ [[ميلان مالپينسا ايئرپورٽ]] ۽ [[روم فيوميچينو ايئرپورٽ]] جا مرڪز شامل هئا.<ref>{{Cite web|title=Aeroporti in Italia: quanti sono? Elenco per regione|url=https://gliaeroporti.it/|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20221117184416/https://gliaeroporti.it/|archive-date=17 November 2022|access-date=17 November 2022|language=it}}</ref> 2021ع کان، اٽلي جو قومي هوائي جهاز بردار [[ITA ايئرويز]] آهي، جنهن [[اليتاليا]] جي جاءِ ورتي.<ref>{{Cite news|last=Buckley|first=Julia|date=18 October 2021|title=Italy reveals its new national airline|url=https://edition.cnn.com/travel/article/ita-airways-launch/index.html|access-date=18 October 2021|publisher=CNN|archive-date=18 October 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20211018100255/https://edition.cnn.com/travel/article/ita-airways-launch/index.html|url-status=live}}; {{Cite news|last=Villamizar|first=Helwing|date=15 October 2021|title=Italian Flag Carrier ITA Airways Is Born|url=https://airwaysmag.com/airlines/ita-airways-is-born|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20211016100028/https://airwaysmag.com/airlines/ita-airways-is-born|archive-date=16 October 2021|access-date=18 October 2021|work=Airways Magazine}}</ref> 2004ع ۾ 43 وڏا سامونڊي بندرگاهه هئا، جن ۾ [[جينوا]] شامل آهي، جيڪو ملڪ جو سڀ کان وڏو ۽ بحر روم ۾ ٻيو وڏو بندرگاهه آهي. 2005ع ۾ اٽلي وٽ لڳ ڀڳ 389,000 يونٽن تي مشتمل شهري هوائي ٻيڙو ۽ 581 جهازن تي مشتمل واپاري ٻيڙو هو.<ref name="European Commission"/> قومي اندروني آبي رستن جي نيٽ ورڪ جي ڊيگهه 2012ع ۾ تجارتي آمدرفت لاءِ {{Convert|2400|km|0|abbr=on}} هئي.<ref name="cia.gov"/> اتر اطالوي بندرگاهه، جهڙوڪ ٽريئستي جو گہرے پاڻي وارو بندرگاهه، جنهن جون وچ ۽ اوڀر يورپ سان وسيع ريلوي ڳنڍڻيون آهن، سبسڊين ۽ اهم پرڏيهي سيڙپڪاريءَ جو مرڪز آهن.<ref>Marcus Hernig: Die Renaissance der Seidenstraße (2018) pp 112.; Bernhard Simon: Can The New Silk Road Compete with the Maritime Silk Road? in The Maritime Executive, 1 January 2020.; Chazizam, M. (2018). The Chinese Maritime Silk Road Initiative: The Role of the Mediterranean. Mediterranean Quarterly, 29(2), 54–69.; Guido Santevecchi: Di Maio e la Via della Seta: «Faremo i conti nel 2020», siglato accordo su Trieste in Corriere della Sera: 5. November 2019.; Linda Vierecke, Elisabetta Galla "Triest und die neue Seidenstraße" In: Deutsche Welle, 8 December 2020.; {{Cite web|title=HHLA PLT Italy starting on schedule |url=https://www.hellenicshippingnews.com/hhla-plt-italy-starting-on-schedule|website=hellenicshippingnews.com|access-date=11 January 2021|archive-date=11 January 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210111105059/https://www.hellenicshippingnews.com/hhla-plt-italy-starting-on-schedule/|url-status=live}}</ref> آگسٽ 2025ع ۾، رٿيل [[آبنائے ميسينا پل]] کي ميلوني حڪومت طرفان حتمي منظوري ڏني وئي، جنهن جي تعمير 2025ع جي سرءُ ۾ شروع ٿيڻ مقرر آهي. اهو [[ڪلابريا]] کي [[سسلي]] سان ڳنڍيندو جڏهن اهو 2032ع ۾ کلي ويندو، ۽ اهو [[سڀ کان ڊگهي معلق پلن جي فهرست|دنيا جي سڀ کان ڊگهي معلق پل]] بڻجي ويندو.<ref>{{cite web|title=Italy gives final go-ahead for landmark Sicily bridge project |url=https://www.reuters.com/world/europe/italy-gives-final-go-ahead-landmark-sicily-bridge-project-2025-08-06/ |website=reuters.com |date=6 August 2025 |access-date=6 August 2025}}</ref> == توانائي == {{Main|اٽلي ۾ توانائي}} {{Further|اٽلي ۾ قابل تجديد توانائي|اٽلي ۾ بجلي جو شعبو}} [[File:Pannelli solari Unicoop Tirreno.JPG|thumb|[[پيومبينو]]، ٽسڪني ۾ شمسي پينل. اٽلي دنيا جي قابل تجديد توانائي جي سڀ کان وڏن پيدا ڪندڙ ملڪن مان هڪ آهي.<ref name="legambiente2015">{{Cite web|date=18 May 2015|title=Il rapporto Comuni Rinnovabili 2015|url=http://www.comunirinnovabili.it/il-rapporto-comuni-rinnovabili-2015|access-date=13 March 2016|website=Comuni Rinnovabili|publisher=Legambiente|language=it|archive-date=14 March 2016|archive-url=https://web.archive.org/web/20160314011841/http://www.comunirinnovabili.it/il-rapporto-comuni-rinnovabili-2015/|url-status=live}}</ref>]] اٽلي دنيا جي [[قابل تجديد ذريعن مان بجلي پيداوار موجب ملڪن جي فهرست|قابل تجديد توانائي جي سڀ کان وڏن پيدا ڪندڙن]] مان هڪ بڻجي ويو آهي، جيڪو يورپي يونين ۾ ٻيو ۽ دنيا ۾ نائون نمبر رکي ٿو. [[اٽلي ۾ هوائي توانائي|هوائي توانائي]]، [[اٽلي ۾ پن بجلي|پن بجلي]] ۽ [[اٽلي ۾ ارضي حرارتي توانائي|ارضي حرارتي توانائي]] ملڪ ۾ [[اٽلي ۾ بجلي جو شعبو|بجلي]] جا اهم ذريعا آهن. [[اٽلي ۾ قابل تجديد توانائي|قابل تجديد ذريعا]] پيدا ٿيندڙ سموري بجلي جو 28% فراهم ڪن ٿا، جنهن ۾ صرف پن بجلي 13% تائين پهچي ٿي، ان کان پوءِ شمسي توانائي 6%، هوائي توانائي 4%، بائيو انرجي 3.5% ۽ ارضي حرارتي توانائي 1.6% آهي.<ref name="gse">{{Cite web|date=19 December 2013|title=Rapporto Statistico sugli Impianti a fonti rinnovabili|url=http://www.gse.it/it/Statistiche/RapportiStatistici/Pagine/default.aspx|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20171018022905/http://www.gse.it/it/Statistiche/RapportiStatistici/Pagine/default.aspx|archive-date=18 October 2017|access-date=11 February 2015|publisher=Gestore dei Servizi Energetici}}</ref> قومي طلب جو باقي حصو فوسل ٻارڻن (قدرتي گئس 38%، ڪوئلو 13%، تيل 8%) ۽ درآمدات مان پورو ٿئي ٿو.<ref name="gse"/> [[ايني]]، جيڪا 79 ملڪن ۾ ڪم ڪري ٿي، ست "[[بگ آئل]]" ڪمپنين مان هڪ ۽ دنيا جي سڀ کان وڏين صنعتي ڪمپنين مان هڪ آهي.<ref>{{Cite web|title=Summary for Eni SpA|url=https://finance.yahoo.com/q?s=E|access-date=1 July 2020|archive-date=4 June 2016|archive-url=https://web.archive.org/web/20160604184217/http://finance.yahoo.com/q?s=e|url-status=live}}</ref> [[اٽلي ۾ شمسي توانائي|شمسي توانائي]] جي پيداوار اڪيلي 2014ع ۾ بجلي جو 9% هئي، جنهن سان اٽلي دنيا ۾ شمسي توانائي جي سڀ کان وڏي حصيداري وارو ملڪ بڻيو.<ref name="legambiente2015"/> [[مونتالتو دي ڪاسترو فوٽو وولٽائڪ پاور اسٽيشن]]، جيڪا 2010ع ۾ مڪمل ٿي، اٽلي جي سڀ کان وڏي فوٽو وولٽائڪ (PV) بجلي گهر آهي.<ref>{{Cite web|title=The Italian Montalto di Castro and Rovigo PV plants|url=https://www.solarserver.com/solar-magazine/solar-energy-system-of-the-month/the-italian-montalto-di-castro-and-rovigo-pv-plants.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20180509012719/https://www.solarserver.com/solar-magazine/solar-energy-system-of-the-month/the-italian-montalto-di-castro-and-rovigo-pv-plants.html|archive-date=9 May 2018|access-date=8 May 2018|website=solarserver.com}}</ref> اٽلي پهريون ملڪ هو جنهن بجلي پيدا ڪرڻ لاءِ [[اٽلي ۾ ارضي حرارتي توانائي|ارضي حرارتي توانائي]] جو استعمال ڪيو.<ref>{{Cite web|year=2011|title=Inventario delle risorse geotermiche nazionali|url=http://unmig.sviluppoeconomico.gov.it/unmig/geotermia/inventario/inventario.asp|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110722034736/http://unmig.sviluppoeconomico.gov.it/unmig/geotermia/inventario/inventario.asp|archive-date=22 July 2011|access-date=14 September 2011|publisher=UNMIG}}</ref> [[اٽلي ۾ جوهري توانائي]] [[1987ع جا اطالوي ريفرنڊم|1987ع جي ريفرنڊمن]] کان پوءِ، 1986ع جي [[چرنوبل حادثو]] جي پسمنظر ۾، ڇڏي ڏني وئي، جيتوڻيڪ اٽلي اڃا تائين پرڏيهي علائقن ۾ اطالوي ملڪيت وارن ريئڪٽرن مان جوهري توانائي درآمد ڪري ٿو. == سائنس ۽ ٽيڪنالاجي == {{Main|اٽلي ۾ سائنس ۽ ٽيڪنالاجي}} {{See also|اطالوي ايجادن ۽ دريافتن جي فهرست}} [[File:Justus Sustermans - Portrait of Galileo Galilei, 1636.jpg|thumb|upright=.8|[[گليليو گليلي]]، جنهن کي عام طور جديد سائنس، فزڪس ۽ فلڪيات جو پيءُ سمجھيو ويندو آهي]] صدين کان، اٽلي هڪ اهڙي سائنسي برادريءَ کي فروغ ڏنو آهي، جنهن سائنسن ۾ اهم دريافتون پيدا ڪيون. [[گليليو گليلي]] [[سائنسي انقلاب]] ۾ وڏو ڪردار ادا ڪيو ۽ کيس عام طور [[مشاهداتي فلڪيات]]،<ref>{{Cite book|last=Singer|first=C.|url=https://books.google.com/books?id=mPIgAAAAMAAJ|title=A Short History of Science to the Nineteenth Century|date=1941|publisher=Clarendon Press|page=217|access-date=22 March 2023|archive-date=2 October 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20241002213513/https://books.google.com/books?id=mPIgAAAAMAAJ|url-status=live}}</ref> جديد فزڪس،<ref>{{Cite book|last=Whitehouse|first=D.|url=https://archive.org/details/renaissancegeniu0000whit|title=Renaissance Genius: Galileo Galilei & His Legacy to Modern Science|date=2009|publisher=Sterling Publishing|isbn=978-1-4027-6977-1|page=[https://archive.org/details/renaissancegeniu0000whit/page/219 219]}}</ref> ۽ [[سائنسي طريقو|سائنسي طريقي]] جو پيءُ سمجھيو ويندو آهي.<ref>''Thomas Hobbes: Critical Assessments'', Volume 1. Preston King. 1993. p. 59</ref><ref>{{Cite book|last=Disraeli|first=I.|title=Curiosities of Literature|date=1835|publisher=W. Pearson & Company|page=371}}</ref> [[لابوراتوري ناتسيونالي دل گران ساسو]] (LNGS) دنيا جو سڀ کان وڏو زير زمين تحقيقي مرڪز آهي.<ref>{{Cite web|title=I Laboratori Nazionali del Gran Sasso|url=https://www.lngs.infn.it/it/descrizione-generale|access-date=15 January 2018|language=it}}</ref> ٽريئستي ۾ آباديءَ جي نسبت سان يورپ ۾ محققن جو سڀ کان وڏو سيڪڙو آهي.<ref>G. Bar "Trieste, è record europeo di ricercatori: 37 ogni mille abitanti. Più della Finlandia", In: il Fatto Quotidiano, 26 April 2018.</ref> اٽلي 2025ع ۾ [[عالمي جدت اشاري]] ۾ 28هين نمبر تي هو.<ref>{{Cite web |title=GII Innovation Ecosystems & Data Explorer 2025 |url=https://www.wipo.int/gii-ranking/en/italy |access-date=16 October 2025 |website=WIPO}}</ref><ref>{{Cite book |last1=Dutta |first1=Soumitra |url=https://www.wipo.int/web-publications/global-innovation-index-2025/en/index.html |title=Global Innovation Index 2025: Innovation at a Crossroads |last2=Lanvin |first2=Bruno |publisher=[[World Intellectual Property Organization]] |year=2025 |isbn=978-92-805-3797-0 |page=19 |language=en |doi=10.34667/tind.58864 |access-date=17 October 2025}}</ref> اٽلي ۾ [[ٽيڪنالاجي پارڪ]] آهن، جهڙوڪ سائنس ۽ ٽيڪنالاجي پارڪ ڪلوميٽرو روسو (بيرگامو)، [[AREA سائنس پارڪ]] (ٽريئستي)، ويگا-وينس گيٽ وي فار سائنس اينڊ ٽيڪنالاجي (وينيزيا)، توسڪانا لائيف سائنسز (سيئنا)، ٽيڪنالاجي پارڪ آف لودي ڪلسٽر (لودي)، ۽ ٽيڪنالاجي پارڪ آف ناواڪيو (پيزا)،<ref>{{Cite web|title=Science and Technology Parks in Italy|url=https://www.easst.net/science-and-technology-parks-in-italy|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20230719154033/https://www.easst.net/science-and-technology-parks-in-italy|archive-date=19 July 2023|access-date=28 August 2023}}</ref> گڏوگڏ [[سائنس ميوزيم]]، جهڙوڪ ميلان ۾ [[ميوزيو ناتسيونالي شينتسا ا ٽيڪنالوجيا ليوناردو دا ونچي]]. آمدنيءَ ۾ اتر–ڏکڻ جو وڏو فرق هڪ "[[ڊجيٽل ورهاست]]" پيدا ڪري ٿو.<ref>{{Cite journal|last=Alampi|first=Matteo|date=December 2007|title=Underdevelopment in Southern Italy: Traditional Setbacks and Modern Solutions|url=https://fisherpub.sjf.edu/cgi/viewcontent.cgi?article=1047&context=intlstudies_masters|journal=Fisher Digital Publications|via=International Studies Masters}}</ref><ref>{{Cite journal|last=Di Pietro|first=Giorgio|date=June 2021|title=Changes in Italy's education-related digital divide|journal=Economic Affairs|volume=41|issue=2|pages=252–270|doi=10.1111/ecaf.12471|issn=0265-0665|s2cid=237848271|doi-access=free}}</ref> == سياحت == {{Main|اٽلي ۾ سياحت}} [[File:Positano - Fornillo Beach.jpg|thumb|[[امالفي ساحل]] اٽلي جي اهم سياحتي منزلن مان هڪ آهي.<ref>[http://www.italy24.ilsole24ore.com/art/business-and-economy/2017-05-04/turismo-stranieri-124013.php?uuid=AEVg9GGB "Foreign tourist numbers in Italy head towards new record"] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20170601184213/http://www.italy24.ilsole24ore.com/art/business-and-economy/2017-05-04/turismo-stranieri-124013.php?uuid=AEVg9GGB|date=1 June 2017}}. Retrieved 21 May 2017.</ref>]] ماڻهو صدين کان اٽلي جو دورو ڪندا رهيا آهن، پر [[اٽلي ۾ سياحت|سياحت لاءِ اپٻيٽ جو دورو]] سڀ کان پهريان امير امرا [[گرانڊ ٽور]] دوران ڪرڻ لڳا، جيڪو 17هين صديءَ ۾ شروع ٿيو ۽ 18هين ۽ 19هين صديءَ ۾ عروج تي پهتو.<ref name="grand-tour">{{Cite web|title=Grand Tour|url=https://www.treccani.it/enciclopedia/grand-tour|access-date=6 May 2022|language=it}}</ref> اهو اهڙو دور هو، جنهن ۾ يورپي اشرافيا، جن مان گهڻا برطانوي هئا، يورپ جي حصن جو دورو ڪندا هئا، جن ۾ اٽلي هڪ اهم منزل هوندو هو.<ref name="grand-tour"/> اٽلي لاءِ، هن جو مقصد قديم تعمير، مقامي ثقافت جو مطالعو ڪرڻ ۽ ان جي قدرتي خوبصورتيءَ کي ساراهڻ هو.<ref>{{Cite web|title=Italy on the Grand Tour (Getty Exhibitions)|url=http://www.getty.edu/art/exhibitions/grand_tour/what.html|access-date=9 June 2015}}</ref> اٽلي [[عالمي سياحت درجابندي|دنيا جو پنجون سڀ کان وڌيڪ گهميل ملڪ]] آهي، جتي 2024ع ۾ ڪل 57 ملين سياح آيا.<ref>{{cite web |title=Global and regional tourism performance |url=https://www.unwto.org/tourism-data/un-tourism-tourism-dashboard |access-date=25 May 2025}}</ref> 2014ع ۾ سفر ۽ سياحت مان آمدني EUR163{{spaces}}ارب هئي (GDP جو 10%) ۽ 1,082,000 نوڪريون سڌي طرح ان سان لاڳاپيل هيون (روزگار جو 5%).<ref>{{Cite web|title=Travel & Tourism Economic Impact 2015 Italy |url=https://www.wttc.org/-/media/files/reports/economic%20impact%20research/countries%202015/italy2015.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20171010152616/https://www.wttc.org/-/media/files/reports/economic%20impact%20research/countries%202015/italy2015.pdf|archive-date=10 October 2017|access-date=20 May 2017|publisher=[[World Travel and Tourism Council]]}}</ref> سياحن جي دلچسپي خاص طور [[اٽلي جي ثقافت|ثقافت]]، [[اطالوي کاڌو|کاڌي]]، [[اٽلي جي تاريخ|تاريخ]]، [[اٽلي جي تعميراتي فن|تعميراتي فن]]، [[اطالوي فن|فن]]، مذهبي هنڌن ۽ رستن، شادي سياحت، قدرتي حسن، رات جي زندگي، پاڻيءَ هيٺان هنڌن ۽ اسپا سان آهي.<ref>{{Cite web|date=February 2023|title=In Italia 11mila matrimoni stranieri, un turismo da 599 milioni|url=https://www.ansa.it/canale_viaggiart/it/notizie/speciali/2023/02/01/turismo-wedding-2-milioni-presenze-e-fatturato-599-mln_dcec4ad9-3ab8-4677-a303-6378020ac3a7.html|access-date=2 February 2023|language=it}}; {{Cite web|title=10 Migliori destinazioni italiane per vita notturna|url=https://www.travel365.it/migliori-destinazioni-italiane-per-vita-notturna.htm|access-date=28 December 2021|language=it}}</ref> سياري ۽ اونهاري جي سياحت الپس ۽ [[اپينائن جبلن]] جي هنڌن تي موجود آهي،<ref>{{Cite web|date=30 July 2017|title=VACANZE IN MONTAGNA IN ITALIA: IN INVERNO E IN ESTATE|url=https://www.alloggitaly.it/vacanze-in-montagna-in-italia|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> جڏهن ته سامونڊي سياحت [[بحر روم]] جي ڪناري وارن هنڌن تي وڏي پيماني تي عام آهي.<ref>{{Cite web|date=14 February 2018|title=Il turismo balneare|url=https://www.turismo-oggi.com/il-turismo-balneare.html|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> اٽلي بحر روم ۾ ڪروز سياحت جي اهم منزل آهي.<ref>{{Cite web|date=27 April 2022|title=Crociere, Cemar: 8,8 milioni di passeggeri nei porti italiani|url=https://www.lagenziadiviaggi.it/crociere-cemar-88-milioni-di-passeggeri-nei-porti-italiani|access-date=13 May 2022|language=it}}</ref> ننڍن، تاريخي ۽ فني ڳوٺن کي [[اي بورگي پيو بيلي ديٽاليا]] ({{Literally|اٽلي جا سڀ کان خوبصورت ڳوٺ}}) انجمن وسيلي فروغ ڏنو ويندو آهي. سڀ کان وڌيڪ گهميل علائقا وينيتو، ٽسڪني، لومباردي، ايميليا-رومانيا ۽ لازيو آهن.<ref>{{Cite web|title=Number of nights spent in tourist accommodation establishments in the top 20 EU-28 tourist regions, by NUTS 2 regions, 2015 (million nights spent) RYB17 – Statistics Explained |url=https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php?title=File:Number_of_nights_spent_in_tourist_accommodation_establishments_in_the_top_20_EU-28_tourist_regions,_by_NUTS_2_regions,_2015_(million_nights_spent)_RYB17.png|access-date=17 April 2022|publisher=European Commission}}</ref> روم يورپ جو ٽيون ۽ دنيا جو 12هون سڀ کان وڌيڪ گهميل شهر آهي، جتي 2017ع ۾ 9.4&nbsp;ملين سياح آيا.<ref>{{Cite web|title=Ranking the 30 Most-Visited Cities in the World|url=https://www.travelpulse.com/news/destinations/ranking-the-30-most-visited-cities-in-the-world.html|website=TravelPulse}}</ref> وينس ۽ فلورنس دنيا جي 100 وڏين منزلن مان آهن. اٽلي وٽ ڪنهن به ملڪ جي ڀيٽ ۾ سڀ کان وڌيڪ [[عالمي ورثو ماڳ]] آهن: [[اٽلي ۾ عالمي ورثو ماڳن جي فهرست|61]]،<ref>{{Cite web|title=The World Heritage Convention|url=https://whc.unesco.org/en/convention|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20160827065310/https://whc.unesco.org/en/convention|archive-date=27 August 2016|access-date=1 August 2021|publisher=UNESCO}}</ref> جن مان 55 ثقافتي ۽ 6 قدرتي آهن.<ref>{{Cite web|title=Italy|url=https://whc.unesco.org/en/statesparties/it|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211201134320/http://whc.unesco.org/en/statesparties/it|archive-date=1 December 2021|access-date=9 April 2019|publisher=UNESCO World Heritage Centre}}</ref> == آبادي == {{Main|اٽلي جي آبادي}} {{See also|اطالوي ماڻهو|اٽلي ۾ اندروني لڏپلاڻ|اطالوي ڊائاسپورا|اٽلي جي جينياتي تاريخ|اٽلي جي شهرن جي فهرست}} [[File:Map of population density in Italy (2011 census) alt colours.jpg|thumb|اٽلي جي آباديءَ جي گهاٽائي جو نقشو (2011ع مردم شماري)]] [[File:Map of the Italian Diaspora in the World.svg|thumb|دنيا ۾ [[اطالوي ڊائاسپورا]]]] 2025ع تائين، اٽلي جي آبادي 58,915,561 آهي.<ref name="population" /> ان جي آباديءَ جي گهاٽائي {{Convert|195|PD/km2}} آهي، جيڪا اڪثر مغربي يورپي ملڪن کان وڌيڪ آهي. تنهن هوندي به ورهاست غير برابر آهي: سڀ کان وڌيڪ گهاٽا آباد علائقا پو ماٿري (لڳ ڀڳ اڌ آبادي) ۽ روم ۽ نيپلز جا ميٽروپوليٽن علائقا آهن، جڏهن ته وڏا علائقا جهڙوڪ الپس ۽ اپينائن جا بلند ميداني علائقا، بازيليڪاتا جا پليٽو، ۽ سارڊينيا ٻيٽ، گڏوگڏ سسلي جو وڏو حصو، گهٽ آباد آهن. 20هين صديءَ دوران اٽلي جي آبادي لڳ ڀڳ ٻيڻي ٿي، پر واڌ جو نمونو غير برابر رهيو، ڇاڪاڻ ته ڳوٺاڻي ڏکڻ کان صنعتي اتر ڏانهن وڏي پيماني تي [[اٽلي ۾ اندروني لڏپلاڻ|اندروني لڏپلاڻ]] ٿي، جيڪا 1950ع–1960ع واري ڏهاڪي جي [[اطالوي معاشي معجزو]] جو نتيجو هئي. بلند زرخيزيءَ جون شرحون 1970ع واري ڏهاڪي تائين برقرار رهيون، جنهن کان پوءِ اهي گهٽجڻ لڳيون؛ [[ڪل زرخيزي شرح]] (TFR) 1995ع ۾ هر عورت تي 1.2 ٻارن جي تاريخي گهٽ ترين سطح تي پهتي، جيڪا 2.1 جي بدلي واري شرح کان گهڻو گهٽ ۽ 1883ع جي 5 واري بلند ترين سطح کان ڪافي گهٽ هئي.<ref>{{Citation|last=Max Roser|title=Total Fertility Rate around the world over the last centuries|work=[[Our World in Data]], [[Gapminder Foundation]]|year=2014|url=https://ourworldindata.org/grapher/children-born-per-woman?year=1800&country=ITA|access-date=7 May 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20180807185906/https://ourworldindata.org/grapher/children-born-per-woman?year=1800&country=ITA|archive-date=7 August 2018|url-status=dead}}</ref> 2008ع کان، جڏهن شرح ٿوري وڌي 1.4 ٿي،<ref>{{Cite web|last=ISTAT|author-link=Istituto Nazionale di Statistica|title=Average number of children born per woman 2005–2008 |url=http://demo.istat.it/altridati/indicatori/2008/Tab_4.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110810171708/http://demo.istat.it/altridati/indicatori/2008/Tab_4.pdf|archive-date=10 August 2011|access-date=3 May 2009|language=it}}</ref><ref>{{Cite web|last=ISTAT|author-link=Istituto Nazionale di Statistica|title=Crude birth rates, mortality rates and marriage rates 2005–2008 |url=http://demo.istat.it/altridati/indicatori/2008/Tab_1.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110810171721/http://demo.istat.it/altridati/indicatori/2008/Tab_1.pdf|archive-date=10 August 2011|access-date=10 May 2009|language=it}}</ref> ڄمڻ جو تعداد هر سال مسلسل گهٽجي رهيو آهي، جيڪو 2023ع ۾ 379,000 جي رڪارڊ گهٽ سطح تي پهتو — 1861ع کان پوءِ سڀ کان گهٽ.<ref name="www.reuters.com">[https://www.reuters.com/world/europe/births-fall-italy-15th-year-running-record-low-2024-03-29/ Births fall in Italy for 15th year running to record low]| Reuters</ref> 2024ع ۾ اها شرح 1.2 هئي.<ref>{{Cite news|last=Jones|first=Tobias|date=3 January 2024|title=Boosting Italy's birthrate has become a patriotic cause for the far right. But it's an idea that's doomed|url=https://www.theguardian.com/commentisfree/2024/jan/03/italy-birthrate-far-right-population-immigration-giorgia-meloni|access-date=29 May 2024|work=The Guardian|language=en-GB|issn=0261-3077}}</ref> انهن رجحانن جي نتيجي ۾، اٽلي جي آبادي تيزيءَ سان پوڙهي ٿي رهي آهي ۽ آهستي آهستي گهٽجي رهي آهي. لڳ ڀڳ هر چئن مان هڪ اطالوي 65 سالن کان مٿي آهي،<ref name="www.reuters.com" /> ۽ ملڪ وٽ [[درمياني عمر موجب ملڪن جي فهرست|دنيا جي چوٿين سڀ کان پوڙهي آبادي]] آهي، جنهن جي درمياني عمر 48 ۽ اوسط عمر 46.6 آهي.<ref name="cia.gov" /><ref>{{Cite web|title=Aging population of Italy|url=https://www.statista.com/topics/8379/aging-population-of-italy/|access-date=29 May 2024|website=Statista|language=en|archive-date=29 May 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240529041428/https://www.statista.com/topics/8379/aging-population-of-italy/|url-status=live}}</ref> مجموعي آبادي 2014ع کان مسلسل گهٽجي رهي آهي ۽ 2024ع ۾ 59 ملين کان ٿوري گهٽ ٿيڻ جو اندازو آهي، جيڪو هڪ ڏهاڪي ۾ 1.36&nbsp;ملين کان وڌيڪ ماڻهن جي گڏيل گهٽتائي ڏيکاري ٿو.<ref>{{Cite web|last1=Nadeau |first1=Barbie Latza |last2=Di Donato |first2=Valentina |last3=Mortensen |first3=Antonia|date=17 May 2023|title='Low fertility trap': Why Italy's falling birth rate is causing alarm|url=https://www.cnn.com/2023/05/17/europe/italy-record-low-birth-rate-intl-cmd/index.html|access-date=29 May 2024|website=CNN|language=en|archive-date=29 May 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240529041430/https://www.cnn.com/2023/05/17/europe/italy-record-low-birth-rate-intl-cmd/index.html|url-status=live}}</ref> 19هين صديءَ جي آخر کان 1960ع واري ڏهاڪي تائين، اٽلي وڏي پيماني تي هجرت ڪندڙ ملڪ هو. 1898ع ۽ 1914ع جي وچ ۾، [[اطالوي ڊائاسپورا]] جي عروج وارن سالن ۾، لڳ ڀڳ 750,000 اطالوي هر سال هجرت ڪندا هئا.<ref>{{Cite web|date=15 August 1999|title=Causes of the Italian mass emigration|url=http://library.thinkquest.org/26786/en/articles/view.php3?arKey=4&paKey=7&loKey=0&evKey=&toKey=&torKey=&tolKey=|archive-url=https://web.archive.org/web/20090701010600/http://library.thinkquest.org/26786/en/articles/view.php3?arKey=4&paKey=7&loKey=0&evKey=&toKey=&torKey=&tolKey=|archive-date=1 July 2009|access-date=11 August 2014|publisher=ThinkQuest Library}}</ref> ڊائاسپورا ۾ 25 ملين کان وڌيڪ اطالوي شامل هئا ۽ ان کي جديد دور جي سڀ کان وڏي اجتماعي لڏپلاڻ سمجھيو ويندو آهي.<ref>Favero, Luigi e Tassello, Graziano. ''Cent'anni di emigrazione italiana (1861–1961)'' Introduction</ref> === وڏا شهر === {{Largest cities of Italy}} === اميگريشن === {{Main|اٽلي ڏانهن اميگريشن|2015ع يورپي مهاجر بحران}} [[File:Italy, foreign residents as a percentage of the total population, 2011.svg|thumb|علائقائي آباديءَ جي سيڪڙو طور پرڏيهي رهواسي (2011ع مردم شماري)]] 1980ع واري ڏهاڪي ۾، ان وقت تائين لساني ۽ ثقافتي طور هڪجهڙي سماج طور، اٽلي وڏي تعداد ۾ اميگرنٽس کي متوجه ڪرڻ لڳو.<ref>{{Cite book|last=Allen|first=Beverly|url=https://archive.org/details/revisioningitaly00beve|title=Revisioning Italy national identity and global culture|date=1997|publisher=University of Minnesota Press|isbn=978-0-8166-2727-1|location=Minneapolis|page=[https://archive.org/details/revisioningitaly00beve/page/169 169]|url-access=registration}}</ref> [[برلن ديوار جو ڪرڻ|برلن ديوار]] ۽ [[لوهي پردو#زوال|لوهي پردي]] جي زوال کان پوءِ، لڏپلاڻ جون لهرون اوڀر يورپ جي ڪيترن اڳوڻن سوشلسٽ ملڪن مان شروع ٿيون. يورپي يونين [[2004ع ۾ يورپي يونين جي واڌ|2004ع]]، 2007ع (رومانيا ۽ بلغاريا) ۽ 2013ع ([[ڪروشيا]]) ۾ وڌي. اميگريشن جا ٻيا ذريعا پاڙيسري اتر آفريڪا، ايشيا-پئسفڪ علائقو،<ref>"[https://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/6550725.stm Milan police in Chinatown clash] ". BBC News. 13 April 2007.</ref> [[فلپائن]] ۽ لاطيني آمريڪا رهيا آهن. 2010ع ۾، پرڏيهه ڄاول آبادي هيٺين علائقن مان هئي: يورپ (54%)، آفريڪا (22%)، ايشيا (16%)، آمريڪا (8%)، ۽ اوشيانا (0.06%). پرڏيهي آباديءَ جي ورهاست جاگرافيائي طور مختلف آهي: 2020ع ۾، 61% پرڏيهي شهري اتر ۾، 24% مرڪز ۾، 11% ڏکڻ ۾ ۽ 4% ٻيٽن تي رهندا هئا.<ref>{{Cite web|title=XXIX Rapporto Immigrazione 2020|url=https://www.migrantes.it/wp-content/uploads/sites/50/2020/10/RICM_2020_DEF.pdf|access-date=31 December 2021|language=it|archive-date=31 December 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20211231222417/https://www.migrantes.it/wp-content/uploads/sites/50/2020/10/RICM_2020_DEF.pdf|url-status=live}}</ref> 2021ع ۾، اٽلي ۾ لڳ ڀڳ 5.2&nbsp;ملين پرڏيهي رهواسي هئا،<ref name="id2020"/><ref>{{Cite web|title=Population on 1 January by sex, country of birth and broad group of citizenship|url=https://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/submitViewTableAction.do|access-date=28 August 2023|archive-date=21 January 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20230121154457/https://ec.europa.eu/eurostat/web/main/eurostat/web/main/help/faq/data-services|url-status=live}}</ref> جيڪي آباديءَ جو 9% بڻجن ٿا. انهن انگن ۾ پرڏيهي شهرين مان اٽلي ۾ ڄاول اڌ ملين کان وڌيڪ ٻار شامل آهن، پر اهي پرڏيهي شهري شامل ناهن، جن بعد ۾ اطالوي شهريت حاصل ڪئي؛<ref>{{Cite web|title=Immigrants.Stat|url=http://stra-dati.istat.it/Index.aspx|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170709143540/http://stra-dati.istat.it/Index.aspx|archive-date=9 July 2017|access-date=15 June 2017|publisher=[[Istat]]}}</ref> 2016ع ۾ لڳ ڀڳ 201,000 ماڻهن اطالوي شهريت حاصل ڪئي.<ref>{{Cite web|title=National demographic balance 2016|url=https://www.istat.it/en/archive/201143|access-date=15 June 2017|publisher=[[Istat]]|archive-date=10 October 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20171010180410/https://www.istat.it/en/archive/201143|url-status=live}}</ref> سرڪاري انگن ۾ [[غير قانوني مهاجر]] پڻ شامل ناهن، جن جو 2008ع ۾ اندازو 670,000 لڳايو ويو هو.<ref>Elisabeth Rosenthal, "[https://archive.boston.com/news/world/europe/articles/2008/05/16/italy_cracks_down_on_illegal_immigration/ Italy cracks down on illegal immigration] ". ''[[The Boston Globe]]''. 16 May 2008.</ref> لڳ ڀڳ هڪ ملين [[رومانوي ڊائاسپورا|رومانوي]] شهري اٽلي ۾ رهندڙ طور رجسٽرڊ آهن، جيڪي سڀ کان وڏي مهاجر آباديءَ جي نمائندگي ڪن ٿا. === ٻوليون === {{Main|اٽلي جون ٻوليون|اطالوي ٻولي|علائقائي اطالوي|اطالوي ڳالهائيندڙن جي جاگرافيائي ورهاست}} [[File:Linguistic map of Italy.png|thumb|[[اٽلي جون ٻوليون|اٽلي ۾ ڳالهائي ويندڙ ٻولين]] جو نقشو]] اٽلي جي سرڪاري ٻولي اطالوي آهي.<ref name="lang">{{Cite web|title=Legge 15 Dicembre 1999, n. 482 "Norme in materia di tutela delle minoranze linguistiche storiche" pubblicata nella Gazzetta Ufficiale n. 297 del 20 dicembre 1999 |url=http://www.camera.it/parlam/leggi/99482l.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150512051856/http://www.camera.it/parlam/leggi/99482l.htm|archive-date=12 May 2015|access-date=2 December 2014|publisher=[[Italian Parliament]]}}</ref><ref>Statuto Speciale per il Trentino-Alto Adige, Art. 99</ref> دنيا ۾ اندازاً 64 ملين مقامي اطالوي ڳالهائيندڙ آهن،<ref>[https://www.ethnologue.com/language/ita Italian language] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20150730230004/http://www.ethnologue.com/language/ita|date=30 July 2015}} Ethnologue.com; {{Cite web|date=February 2006|title=Eurobarometer – Europeans and their languages|url=http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/ebs/ebs_243_sum_en.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110430202903/http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/ebs/ebs_243_sum_en.pdf|archive-date=30 April 2011|format=485{{spaces}}KB}}; [[Nationalencyklopedin]] "Världens 100 största språk 2007" The World's 100 Largest Languages in 2007</ref> ۽ ٻيا 21 ملين ان کي ٻي ٻولي طور استعمال ڪن ٿا.<ref>[http://www2.le.ac.uk/departments/modern-languages/lal/languages%20at%20lal/italian Italian language] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20140502004444/http://www2.le.ac.uk/departments/modern-languages/lal/languages%20at%20lal/italian|date=2 May 2014}} University of Leicester</ref> اطالوي اڪثر مقامي طور [[علائقائي اطالوي|علائقائي لهجي]] طور ڳالهائي ويندي آهي، جنهن کي اٽلي جي علائقائي ۽ اقليتي ٻولين سان نه ملائڻ گهرجي؛<ref>{{Cite web|title=UNESCO Atlas of the World's Languages in danger|url=http://www.unesco.org/languages-atlas/index.php|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20161218184822/http://www.unesco.org/languages-atlas/index.php|archive-date=18 December 2016|access-date=2 January 2018|publisher=UNESCO}}; {{Cite encyclopedia|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297241/Italian-language|title=Italian language|encyclopedia=Encyclopædia Britannica|date=3 November 2008|access-date=19 November 2009|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20091129081859/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297241/Italian-language|archive-date=29 November 2009}}</ref> تنهن هوندي به، 20هين صديءَ دوران قومي تعليمي نظام جي قيام سان علائقائي لهجن ۾ گهٽتائي آئي. معيار سازي 1950ع ۽ 1960ع واري ڏهاڪن ۾ معاشي واڌ ۽ [[اٽلي جو ميڊيا|ماس ميڊيا]] ۽ ٽيليويزن جي اڀار سبب وڌيڪ پکڙجي وئي. ٻارهن "تاريخي اقليتي ٻوليون" رسمي طور تسليم ٿيل آهن: البانيائي، [[ڪاتالان ٻولي|ڪاتالان]]، جرمن، يوناني، سلووين، ڪروئيشيائي، فرينچ، فرينڪو-پروونسل، فريوليائي، [[لادين ٻولي|لادين]]، [[اوڪسيٽان ٻولي|اوڪسيٽان]]، ۽ سارڊينيائي.<ref name="lang"/> انهن مان چار کي پنهنجي لاڳاپيل علائقن ۾ گڏيل سرڪاري حيثيت حاصل آهي: اوستا وادي ۾ فرينچ؛<ref>L.cost. 26 febbraio 1948, n. 4, Statuto speciale per la Valle d'Aosta</ref> [[ڏکڻ ٽائرول]] ۾ جرمن، ۽ ساڳئي صوبي جي ڪجهه حصن ۽ پاڙيسري ترينتينو جي ڪجهه حصن ۾ لادين؛<ref>L.cost. 26 febbraio 1948, n. 5, Statuto speciale per il Trentino-Alto Adige</ref> ۽ [[سلووين ٻولي|سلووين]] [[ٽريئستي صوبو|ٽريئستي]]، [[گوريزيا صوبو|گوريزيا]] ۽ [[اوديني صوبو|اوديني]] جي صوبن ۾.<ref>L. cost. 31 gennaio 1963, n. 1, Statuto speciale della Regione Friuli-Venezia Giulia</ref> ٻين Ethnologue، ISO ۽ UNESCO ٻولين کي اطالوي قانون تحت تسليم نه ڪيو ويو آهي. فرانس وانگر، اٽلي به [[علائقائي يا اقليتي ٻولين لاءِ يورپي چارٽر]] تي صحيح ڪئي آهي، پر ان جي توثيق نه ڪئي آهي.<ref>{{Cite web|title=Ready for Ratification|url=https://rm.coe.int/European-centre-for-minority-issues-vol-1-/1680737191|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20180103133317/https://rm.coe.int/European-centre-for-minority-issues-vol-1-/1680737191|archive-date=3 January 2018|publisher=[[European Centre for Minority Issues]] }}</ref><ref>elen.ngo: [https://elen.ngo/2023/10/11/elen-calls-on-italy-to-ratify-the-european-charter-for-regional-or-minority-languages-at-its-meeting-in-sardinia/ ''ELEN calls on Italy to ratify the European Charter for Regional or Minority Languages at its meeting in Sardinia''] (11 October 2023)</ref> تازو اميگريشن سبب، اٽلي ۾ اهڙيون وڏيون آباديون آهن جن جي مادري ٻولي اطالوي يا ڪا علائقائي ٻولي نه آهي. [[اطالوي قومي شمارياتي ادارو]] موجب، 2012ع ۾ پرڏيهي رهواسين ۾ رومانوي سڀ کان عام مادري ٻولي هئي: لڳ ڀڳ 800,000 ماڻهو رومانوي کي پنهنجي پهرين ٻولي طور ڳالهائين ٿا (6 سال ۽ ان کان مٿي عمر وارن پرڏيهي رهواسين جو 22%). ٻيون عام مادري ٻوليون عربي (475,000 کان وڌيڪ ماڻهن طرفان ڳالهائي ويندڙ؛ پرڏيهي رهواسين جو 13%)، البانيائي (380,000)، ۽ اسپيني (255,000) هيون.<ref>{{Cite web|date=24 July 2014|title=Linguistic diversity among foreign citizens in Italy|url=http://www.istat.it/en/archive/129304|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140730134706/http://www.istat.it/en/archive/129304|archive-date=30 July 2014|access-date=27 July 2014|publisher=Italian National Institute of Statistics}}</ref> === مذهب === {{Main|اٽلي ۾ مذهب|اٽلي ۾ ڪيٿولڪ چرچ}} {{See also|اٽلي ۾ ڪيٿيڊرلز جي فهرست}} [[File:PonteSantAngeloRom.jpg|thumb|upright=1.1|[[سينٽ پيٽرز بيسيليڪا]] [[ٽائبر]] کان ڏسڻ ۾؛ پٺيان [[ويٽيڪن ٽڪري]] ۽ ساڄي طرف روم ۾ [[ڪاستل سانت اينجلو]]. بيسيليڪا ۽ ٽڪري ٻئي [[ويٽيڪن سٽي]] جي [[گڏيل قومن جي جنرل اسيمبلي جا مبصر|خودمختيار رياست]] جو حصو آهن، جيڪا [[ڪيٿولڪ چرچ]] جي [[هولي سي]] آهي.]] [[هولي سي]]، يعني [[روم جو ڊائوسيس|روم جو اسقفي اختيار]]، [[ويٽيڪن سٽي]] ۽ عالمي [[ڪيٿولڪ چرچ]] جي حڪومت تي مشتمل آهي. ان کي هڪ [[خودمختياري|خودمختيار]] اداري طور تسليم ڪيو ويو آهي، جنهن جو سربراهه پوپ آهي، جيڪو [[روم جو اسقف]] پڻ آهي، جنهن سان سفارتي لاڳاپا برقرار رکي سگهجن ٿا.<ref>Text taken directly from {{Cite web|title=Country Profile: Vatican City State|url=http://www.fco.gov.uk/en/travel-and-living-abroad/travel-advice-by-country/country-profile/europe/holy-see|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20101231084624/http://www.fco.gov.uk/en/travel-and-living-abroad/travel-advice-by-country/country-profile/europe/holy-see|archive-date=31 December 2010|access-date=5 February 2016}} (viewed on 14 December 2011), on the website of the British Foreign & Commonwealth Office.</ref>{{Efn|هولي سي جي خودمختياري ڪيترن ئي بين الاقوامي معاهدن ۾ صراحت سان تسليم ڪئي وئي آهي ۽ خاص طور 11 فيبروري 1929ع جي [[لاٽران معاهدو]] جي آرٽيڪل 2 ۾ زور ڏنو ويو آهي، جنهن ۾ "اٽلي بين الاقوامي معاملن ۾ هولي سي جي خودمختياري کي، ان جي روايتن ۽ دنيا ڏانهن ان جي مشن جي ضرورتن مطابق، هڪ لازمي وصف طور تسليم ڪري ٿو" ([http://www.aloha.net/~mikesch/treaty.htm Lateran Treaty, English translation]).}} اٽلي تاريخي طور ڪيٿولڪ ازم جي غلبي هيٺ رهيو آهي.<ref name="Dell'orto">{{Cite web|last=Dell'orto|first=Giovanna|date=5 October 2023|title=The Nones: Italy|url=https://projects.apnews.com/features/2023/the-nones/the-nones-italy.html|access-date=6 October 2023|work=[[Associated Press News]]|archive-date=5 October 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20231005133701/https://projects.apnews.com/features/2023/the-nones/the-nones-italy.html|url-status=live}}; {{Cite web|last=Dell'orto|first=Giovanna|date=5 October 2023|title=From cradle to casket, life for Italians changes as Catholic faith loses relevance|url=https://apnews.com/article/italy-nonreligious-catholic-life-changes-fb808ce37daba3ce222e57a51c7d9187|access-date=6 October 2023|work=Associated Press News|archive-date=7 October 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20231007220721/https://apnews.com/article/italy-nonreligious-catholic-life-changes-fb808ce37daba3ce222e57a51c7d9187|url-status=live}}</ref> گهڻا ڪيٿولڪ نالي ماتر آهن؛ [[ايسوسيئيٽيڊ پريس]] [[اٽلي ۾ ڪيٿولڪ چرچ|اطالوي ڪيٿولڪ ازم]] کي "نالي ماتر قبول ڪيل پر گهٽ ئي عمل ڪيل" قرار ڏنو.<ref name="Dell'orto"/> لڳ ڀڳ 2010ع ۾، اٽلي وٽ دنيا جي [[ملڪ موجب ڪيٿولڪ چرچ|پنجين وڏي ڪيٿولڪ آبادي]] ۽ يورپ جي سڀ کان وڏي ڪيٿولڪ آبادي هئي.<ref>{{Cite web|date=13 February 2013|title=The Global Catholic Population|url=https://www.pewforum.org/2013/02/13/the-global-catholic-population|website=Pew Research Center's Religion & Public Life Project|access-date=21 November 2020|archive-date=25 November 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20201125003604/https://www.pewforum.org/2013/02/13/the-global-catholic-population/|url-status=live}}</ref><ref>The Holy See publishes a 'Statistical Yearbook of the Church' every year.</ref> 1985ع کان، ڪيٿولڪ ازم هاڻي [[رياستي مذهب]] ناهي رهيو.<ref>{{Cite news|date=4 June 1985|title=Catholicism No Longer Italy's State Religion|url=http://articles.sun-sentinel.com/1985-06-04/news/8501220260_1_italian-state-new-agreement-church|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20131020143004/http://articles.sun-sentinel.com/1985-06-04/news/8501220260_1_italian-state-new-agreement-church|archive-date=20 October 2013|access-date=7 September 2013|work=[[Sun Sentinel]]}}</ref> 2011ع ۾، اقليتي عيسائي عقيدن ۾ اندازاً 15 لک آرتھوڊوڪس عيسائي شامل هئا، جڏهن ته [[پروٽيسٽنٽ ازم]] جي پيروڪارن جو انگ وڌي رهيو آهي.<ref>{{Cite book|last=Leustean|first=Lucian N.|title=Eastern Christianity and Politics in the Twenty-First Century|date=2014|publisher=Routledge|isbn=978-0-4156-8490-3|page=723}}</ref> اٽلي صدين کان انهن يهودين کي پناهه ڏيندو رهيو آهي، جن کي ٻين ملڪن، خاص طور تي [[اسپين]]، مان جلاوطن ڪيو ويو هو. بهرحال، [[هولوڪاسٽ]] دوران تقريباً 20 سيڪڙو اطالوي يهودي ماريا ويا هئا.<ref>{{Cite book |last=Dawidowicz, Lucy S. |title=The war against the Jews, 1933–1945 |publisher=Bantam Books |year=1986 |isbn=978-0-5533-4302-1 |location=New York}} p. 403.</ref> ان سان گڏ ٻي عالمي جنگ کان اڳ ۽ پوءِ لڏپلاڻ جي نتيجي ۾ اڄ اٽلي ۾ لڳ ڀڳ 28,000 يهودي رهجي ويا آهن.<ref>{{Cite web|title=The Jewish Community of Italy (Unione delle Comunita Ebraiche Italiane)|url=http://www.eurojewcong.org/communities/italy.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20130313095857/http://www.eurojewcong.org/communities/italy.html|archive-date=13 March 2013|access-date=25 August 2014|publisher=The European Jewish Congress}}</ref> اٽلي ۾ 120,000 هندو<ref>{{Cite web|date=4 November 2019|title=Eurispes, risultati del primo Rapporto di ricerca su "L'Induismo in Italia"|url=https://eurispes.eu/news/eurispes-risultati-del-primo-rapporto-di-ricerca-su-linduismo-in-italia|access-date=31 December 2021|language=it|archive-date=31 December 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20211231223926/https://eurispes.eu/news/eurispes-risultati-del-primo-rapporto-di-ricerca-su-linduismo-in-italia/|url-status=live}}</ref> ۽ 70,000 سک پڻ رهن ٿا.<ref>{{Cite web|date=15 November 2004|title=NRI Sikhs in Italy|url=http://www.nriinternet.com/EUROPE/ITALY/2004/111604Gurdwara.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110207031755/http://nriinternet.com/EUROPE/ITALY/2004/111604Gurdwara.htm|archive-date=7 February 2011|access-date=30 October 2010|publisher=Nriinternet.com}}</ref> رياست هڪ نظام تحت، جيڪو [[اٺ في هزار]] (''Otto per mille'') جي نالي سان سڃاتو وڃي ٿو، تسليم ٿيل مذهبي برادرين کي آمدني ٽيڪس مان حصو منتقل ڪري ٿي. عيسائي، يهودي، ٻڌ ۽ هندو برادرين کي عطيا ڏيڻ جي اجازت آهي؛ بهرحال، اسلام هن نظام کان ٻاهر آهي، ڇاڪاڻ⁠تہ ڪنهن به مسلم برادري حڪومت سان باضابطه معاهدو نه ڪيو آهي.<ref>{{Cite web|date=7 April 2003|title=Italy: Islam denied income tax revenue – Adnkronos Religion|url=http://www.adnkronos.com/AKI/English/Religion/?id=3.1.880028077|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130620070907/http://www.adnkronos.com/AKI/English/Religion/?id=3.1.880028077|archive-date=20 June 2013|access-date=2 June 2013|publisher=Adnkronos.com}}</ref> جيڪي ٽيڪس ڏيندڙ ڪنهن مذهب جي مالي مدد نٿا ڪرڻ چاهين، تن جو حصو فلاحي نظام ۾ شامل ڪيو ويندو آهي.<ref>[http://documenti.camera.it/Leg16/dossier/Testi/BI0350.htm#_Toc278992388 Camera dei deputati Dossier BI0350] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130927211619/http://documenti.camera.it/Leg16/dossier/Testi/BI0350.htm|date=27 September 2013}}. Documenti.camera.it (10 March 1998). Retrieved 12 July 2013.</ref> === تعليم === {{Main|اٽلي ۾ تعليم}} [[File:Archiginnasio ora blu Bologna.jpg|thumb|[[بولونيا يونيورسٽي]]، جيڪا 1088ع ۾ قائم ٿي، دنيا جي [[مسلسل هلندڙ قديم ترين يونيورسٽين جي فهرست|مسلسل هلندڙ قديم ترين يونيورسٽي]] آهي.]] تعليم ڇهن کان سورهن سالن جي عمر تائين لازمي ۽ مفت آهي،<ref>{{Cite web|title=Law 27 December 2007, n.296 |url=http://www.camera.it/parlam/leggi/06296l.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20121206012402/http://www.camera.it/parlam/leggi/06296l.htm|archive-date=6 December 2012|access-date=30 September 2012|publisher=Italian Parliament}}</ref> ۽ اها پنجن مرحلن تي مشتمل آهي: ڪنڊرگارٽن، پرائمري اسڪول، هيٺيون ثانوي اسڪول، مٿيون ثانوي اسڪول ۽ يونيورسٽي.<ref>{{Cite web|title=Human Development Reports|url=http://hdr.undp.org/en/media/HDR_20072008_EN_Complete.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110429033726/http://hdr.undp.org/en/media/HDR_20072008_EN_Complete.pdf|archive-date=29 April 2011|access-date=18 January 2014|publisher=Hdr.undp.org}}</ref> پرائمري اسڪول اٺ سال هلندو آهي. شاگردن کي اطالوي ٻولي، انگريزي، رياضي، قدرتي سائنسون، تاريخ، جاگرافي، سماجي اڀياس، جسماني تعليم ۽ بصري ۽ موسيقي فنون ۾ بنيادي تعليم ڏني ويندي آهي. ثانوي تعليم پنج سال جاري رهندي آهي ۽ ان ۾ ٽن روايتي قسمن جا اسڪول شامل آهن، جيڪي مختلف علمي سطحن تي ڌيان ڏين ٿا: ''[[اٽلي ۾ ثانوي تعليم#ليچيو|ليچيو]]'' شاگردن کي ڪلاسيڪي يا سائنسي نصاب سان يونيورسٽي تعليم لاءِ تيار ڪري ٿو، جڏهن ته ''[[اِسٽيٽوٽو ٽيڪنيڪو]]'' ۽ ''[[اِسٽيٽوٽو پروفيشونالي]]'' شاگردن کي پيشيوراڻين شعبن لاءِ تيار ڪن ٿا. 2018ع ۾، ثانوي تعليم جو جائزو وٺندي ان کي [[او اي سي ڊي]] ملڪن جي اوسط کان هيٺ قرار ڏنو ويو.<ref name="oecd.org">{{Cite web|title=PISA 2018 results|url=https://www.oecd.org/pisa/publications/pisa-2018-results.htm|access-date=6 April 2021|website=oecd.org|archive-date=3 December 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20191203141933/https://www.oecd.org/pisa/publications/pisa-2018-results.htm|url-status=live}}</ref> اٽلي پڙهائي ۽ سائنس ۾ او اي سي ڊي جي اوسط کان هيٺ ۽ رياضي ۾ اوسط جي ويجهو رهيو.<ref name="oecd.org"></ref> اتر ۽ ڏکڻ جي اسڪولن جي ڪارڪردگيءَ ۾ نمايان فرق موجود آهي؛ اتر جا اسڪول تقريباً اوسط جي برابر نتيجا ڏين ٿا، جڏهن ته ڏکڻ جا نتيجا گهڻو ڪمزور رهيا آهن.<ref>{{Cite web|title=The literacy divide: territorial differences in the Italian education system|url=http://new.sis-statistica.org/wp-content/uploads/2013/10/CO09-The-literacy-divide-territorial-differences-in-the-Italian.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20151117015624/http://new.sis-statistica.org/wp-content/uploads/2013/10/CO09-The-literacy-divide-territorial-differences-in-the-Italian.pdf|archive-date=17 November 2015|access-date=16 November 2015|publisher=Parthenope University of Naples}}</ref> اعليٰ تعليم [[اٽلي جي يونيورسٽين جي فهرست|سرڪاري يونيورسٽين]]، خانگي يونيورسٽين ۽ معزز ۽ چونڊيل [[اٽلي جا اعليٰ گريجوئيٽ اسڪول|اعليٰ گريجوئيٽ اسڪولن]] جي وچ ۾ ورهايل آهي، جهڙوڪ [[اسڪولا نورمالي سپيريئوري دي پيزا]]. 2019ع ۾ 33 اطالوي يونيورسٽيون دنيا جي مٿين 500 يونيورسٽين ۾ شامل هيون.<ref>{{Cite web|year=2019|title=Number of top-ranked universities by country in Europe|url=https://jakubmarian.com/number-of-top-ranked-universities-by-country-in-europe|publisher=jakubmarian.com|access-date=18 May 2019|archive-date=18 May 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20190518113438/https://jakubmarian.com/number-of-top-ranked-universities-by-country-in-europe/|url-status=live}}</ref> [[بولونيا يونيورسٽي]]، جيڪا 1088ع ۾ قائم ٿي، اڃا تائين هلندڙ [[قديم ترين يونيورسٽي]] آهي<ref>Nuria Sanz, Sjur Bergan: "The heritage of European universities", 2nd edition, Higher Education Series No. 7, Council of Europe, 2006. ISBN 978-92-871-6121-5. p. 136.</ref> ۽ يورپ جي اهم علمي ادارن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite news|date=3 July 2017|title=Censis, la classifica delle università: Bologna ancora prima|url=http://bologna.repubblica.it/cronaca/2017/07/03/news/censis_la_classifica_delle_universita_bologna_ancora_prima-169846308|work=La Repubblica|access-date=10 September 2018|archive-date=10 September 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20180910204704/https://bologna.repubblica.it/cronaca/2017/07/03/news/censis_la_classifica_delle_universita_bologna_ancora_prima-169846308/|url-status=live}}</ref> [[بوڪوني يونيورسٽي]]، [[يونيورسيتا ڪاتوليڪا دل ساڪرو ڪوئوري]]، [[لوئيس يونيورسٽي]]، [[پولي ٽيڪنيڪ يونيورسٽي آف ٽورين]]، [[پولي ٽيڪنيڪ يونيورسٽي آف ميلان]]، [[ساپئينزا يونيورسٽي آف روم]] ۽ [[يونيورسٽي آف ميلان]] پڻ بهترين يونيورسٽين ۾ شمار ٿين ٿيون.<ref>{{Cite web|year=2015|title=Academic Ranking of World Universities 2015 |url=http://www.shanghairanking.com/ARWU2015.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20151030134046/http://www.shanghairanking.com/ARWU2015.html|archive-date=30 October 2015|access-date=29 October 2015|publisher=Shanghai Ranking Consultancy}}</ref> === صحت === {{Main|اٽلي ۾ صحت}} {{See also|اٽلي ۾ صحت جي سار سنڀال}} [[File:Oil-1383546 1920.jpg|thumb|right|[[زيتون جو تيل]] ۽ ڀاڄيون بحيرۂ روم واري خوراڪ جو مرڪزي حصو آهن.<ref>{{Cite journal|last1=Duarte, A.|last2=Fernandes, J.|last3=Bernardes, J.|last4=Miguel, G.|year=2016|title=Citrus as a Component of the Mediterranean Diet|url=https://www.researchgate.net/publication/311911612|journal=Journal of Spatial and Organizational Dynamics|volume=4|pages=289–304|access-date=26 January 2021|archive-date=1 October 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20181001220519/https://www.researchgate.net/publication/311911612|url-status=live}}</ref>]] اٽلي ۾ 2015ع دوران مردن جي متوقع عمر 80.5 سال ۽ عورتن جي 84.8 سال هئي، جنهن سبب ملڪ دنيا ۾ [[متوقع عمر موجب ملڪن جي فهرست|پنجين نمبر]] تي رهيو.<ref>{{Cite web|year=2016|title=World Health Statistics 2016: Monitoring health for the SDGs Annex B: tables of health statistics by country, WHO region and globally |url=https://www.who.int/gho/publications/world_health_statistics/2016/Annex_B/en|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20160623023234/http://www.who.int/gho/publications/world_health_statistics/2016/Annex_B/en|archive-date=23 June 2016|access-date=27 June 2016|publisher=World Health Organization}}</ref> ٻين اولهندي ملڪن جي ڀيٽ ۾، اٽلي ۾ بالغن ۾ موٽاپي جي شرح گهٽ آهي، جيڪا 10 سيڪڙو کان گهٽ آهي<ref>{{Cite web|title=Global Prevalence of Adult Obesity|url=http://www.iotf.org/database/documents/GlobalPrevalenceofAdultObesity16thDecember08.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20090327044232/http://www.iotf.org/database/documents/GlobalPrevalenceofAdultObesity16thDecember08.pdf|archive-date=27 March 2009|access-date=29 January 2008|publisher=[[انٽرنيشنل اوبيسٽي ٽاسڪ فورس]]}}</ref>، ڇاڪاڻ⁠تہ [[بحيرۂ روم واري غذا]] جا صحت وارا فائدا تمام اهم آهن.<ref>{{Cite journal|last1=Dinu|first1=M|last2=Pagliai|first2=G|last3=Casini|first3=A|author-link3=اينجلا ڪاسيني|last4=Sofi|first4=F|date=10 May 2017|title=Mediterranean diet and multiple health outcomes: an umbrella review of meta-analyses of observational studies and randomised trials.|journal=European Journal of Clinical Nutrition|volume=72|issue=1|pages=30–43|doi=10.1038/ejcn.2017.58|pmid=28488692|s2cid=7702206|hdl-access=free|hdl=2158/1081996}}</ref> 2013ع ۾، اٽلي جي ترغيب تي [[يونيسڪو]]، بحيرۂ روم واري غذا کي اٽلي، [[مراڪش]]، [[اسپين]]، [[پرتگال]]، [[يونان]]، [[قبرص]] ۽ [[ڪروئيشيا]] جي [[انسانيت جي غير مادي ثقافتي ورثي جي نمائنده فهرست]] ۾ شامل ڪيو.<ref>{{Cite web|title=UNESCO Culture Sector, Eighth Session of the Intergovernmental Committee (8.COM) – from 2 to 7 December 2013 |url=http://www.unesco.org/culture/ich/index.php?lg=en&pg=00473|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131220125948/http://www.unesco.org/culture/ich/index.php?lg=en&pg=00473|archive-date=20 December 2013|access-date=3 April 2014}}; {{Cite web|url=http://www.unesco.org/culture/ich/index.php?lg=en&pg=00011&RL=00884|access-date=3 April 2014|title=UNESCO – Culture – Intangible Heritage – Lists & Register – Inscribed Elements – Mediterranean Diet| url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140415064011/http://www.unesco.org/culture/ich/index.php?lg=en&pg=00011&RL=00884|archive-date=15 April 2014}}</ref> روزانو سگريٽ پيئندڙن جو تناسب 2012ع ۾ 22 سيڪڙو هو، جيڪو 2000ع جي 24 سيڪڙو کان گهٽ هو، پر [[او اي سي ڊي]] جي اوسط کان مٿي هو.<ref>{{Cite web|year=2014|title=OECD Health Statistics 2014 How Does Italy Compare? |url=http://www.oecd.org/els/health-systems/Briefing-Note-ITALY-2014.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20150924133234/http://www.oecd.org/els/health-systems/Briefing-Note-ITALY-2014.pdf|archive-date=24 September 2015|publisher=OECD}}</ref> 2005ع کان وٺي، عوامي هنڌن تي سگريٽ نوشي کي "خاص طور تي هوادار ڪمرن" تائين محدود ڪيو ويو آهي.<ref>{{Cite news|title=Smoking Ban Begins in Italy {{!}} Europe {{!}} DW.COM {{!}} 10 January 2005|url=http://www.dw.com/en/smoking-ban-begins-in-italy/a-1453590|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150621143640/http://www.dw.com/en/smoking-ban-begins-in-italy/a-1453590|archive-date=21 June 2015|access-date=1 August 2010|publisher=[[ڊيوئچے ويلے]]}}</ref> 1978ع کان وٺي، رياست هڪ آفاقي عوامي صحت جو نظام هلائي رهي آهي.<ref>{{Cite web|title=Italy – Health|url=http://dev.prenhall.com/divisions/hss/worldreference/IT/health.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20090701064229/http://dev.prenhall.com/divisions/hss/worldreference/IT/health.html|archive-date=1 July 2009|access-date=2 August 2010|publisher=Dev.prenhall.com}}</ref> بهرحال، صحت جون خدمتون سڀني شهرين ۽ رهواسين کي هڪ گڏيل سرڪاري-خانگي نظام وسيلي مهيا ڪيون وڃن ٿيون. ان جو سرڪاري حصو [[سيرويتسيو سانيتاريو ناتسيونالي]] آهي، جيڪو صحت واري وزارت جي ماتحت منظم آهي ۽ علائقائي اختيارن جي حوالي ٿيل بنيادن تي هلائجي ٿو. 2020ع ۾ صحت تي خرچ [[مجموعي گهريلو پيداوار]] جو 10 سيڪڙو هو. اٽلي جو صحت وارو نظام لڳاتار دنيا جي بهترين نظامن ۾ شمار ٿيندو رهيو آهي؛<ref>{{Cite web|title=The World Health Organization's ranking of the world's health systems|url=http://www.photius.com/rankings/healthranks.html|access-date=7 September 2015|publisher=Photius.com|archive-date=5 January 2010|archive-url=https://web.archive.org/web/20100105190014/http://www.photius.com/rankings/healthranks.html|url-status=live}}; {{Cite news|date=20 March 2017|title=Italy's Struggling Economy Has World's Healthiest People|publisher=Bloomberg News|url=https://www.bloomberg.com/news/articles/2017-03-20/italy-s-struggling-economy-has-world-s-healthiest-people|access-date=9 December 2020|archive-date=6 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221006112037/https://www.bloomberg.com/news/articles/2017-03-20/italy-s-struggling-economy-has-world-s-healthiest-people|url-status=live}}</ref> [[عالمي صحت تنظيم]] (WHO) جي 2000ع سان لاڳاپيل تحقيق موجب، خرچن جي ڪارڪردگي ۽ شهرين کي عوامي علاج تائين رسائي جي لحاظ کان، فرانس کان پوءِ اٽلي وٽ دنيا جو ٻيون بهترين صحت وارو نظام هو.<ref>{{Cite journal |last1=Maio |first1=Vittorio |last2=Manzoli |first2=L |date=2002 |title=The Italian health care system: W.H.O. Ranking versus public perception. |url=https://www.researchgate.net/publication/285698246 |journal=P and T |volume=27 |pages=301–308}}</ref> == ثقافت == {{Main|اٽلي جي ثقافت}} اٽلي [[اولهندي تهذيب]] جي بنيادي جنم ڀومن مان هڪ ۽ هڪ [[ثقافتي سپر پاور]] آهي.<ref>Among others, Italy has been described as a "cultural superpower" by [https://www.washingtonpost.com/entertainment/coming-to-the-us-the-year-of-italian-culture-2013/2012/10/15/29f404a8-1703-11e2-9855-71f2b202721b_story.html ''دي واشنگٽن پوسٽ'']، آمريڪي صدر [[بارڪ اوباما]]، ۽ اڳوڻي پرڏيهي معاملن واري وزير [[جوليو تيرتسي دي سانت آگاتا]]. {{Cite web |url=http://www.arabnews.com/italy-cultural-superpower |title=Italy, a cultural superpower |date=2 June 2012 |access-date=25 January 2021 |archive-date=26 December 2014 |archive-url=https://web.archive.org/web/20141226231012/http://www.arabnews.com/italy-cultural-superpower |url-status=bot: unknown }}.</ref> ان جي ثقافت کي ڪيترين ئي علائقائي رسمن، مقامي طاقت جي مرڪزن ۽ سرپرستيءَ جي مرڪزن شڪل ڏني آهي.<ref>{{Cite book|last=Killinger|first=Charles|url=https://archive.org/details/culturecustomsof00char/page/3|title=Culture and customs of Italy|publisher=Greenwood Press|year=2005|isbn=978-0-3133-2489-5|edition=1. publ.|location=Westport, Conn.|page=[https://archive.org/details/culturecustomsof00char/page/3 3]}}</ref> ملڪ يورپ جي [[يورپ جي ثقافت|ثقافتي]] ۽ [[يورپ جي تاريخ|تاريخي]] ورثي ۾ اهم حصو وڌو آهي.<ref>{{Cite book|last=Cole|first=Alison|title=Virtue and magnificence: art of the Italian Renaissance courts|publisher=H.N. Abrams|year=1995|isbn=978-0-8109-2733-9|location=New York}}</ref> === معمارِي === {{Main|اطالوي معمارِي}} [[File:Reggia di Caserta - panoramio - Carlo Pelagalli (2).jpg|thumb|right|[[ڪاسيرتا جو شاهي محل]] دنيا ۾ سڀ کان وڏي اڳوڻي شاهي رهائشگاهه آهي.<ref>{{Cite web |last=Chronopoulou |first=Angeliki |date=23 January 2024 |title=Reggia Di Caserta Historical Overview |url=https://www.academia.edu/44592878 |access-date=23 January 2024 |website=Academia |language=English}}</ref><ref>{{Cite book|url=https://books.google.com/books?id=qTdlAQAAQBAJ|title=Dictionnaire amoureux de Versailles|first=Franck|last=FERRAND|date=24 October 2013|publisher=Place des éditeurs|isbn=9782259222679 |via=Google Books}}</ref>]] اٽلي پنهنجي معمارِي ڪاميابين لاءِ مشهور آهي،<ref>[http://www.justitaly.org/italy/italy-architecture.asp Architecture in Italy] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20120115053940/http://www.justitaly.org/italy/italy-architecture.asp|date=15 January 2012}}, ItalyTravel.com</ref> جهڙوڪ قديم روم طرفان محرابن، گنبذن ۽ ساڳين اڏاوتن جي تعمير، چوڏهين صديءَ جي آخر کان سورهين صديءَ تائين [[نشاۃ ثانيه واري معمارِي|نشاۃ ثانيه واري معمارِي تحريڪ]] جو بنياد، ۽ [[پيلاڊيئن ازم]] جو گهر هجڻ؛ اهو اهڙو انداز هو جنهن [[نوڪلاسيڪي معمارِي]] جهڙين تحريڪن کي متاثر ڪيو ۽ سڄي دنيا ۾ ملڪاڻن گهرن جي ڊزائنن تي اثر وڌو، خاص ڪري برطانيا ۽ آمريڪا ۾ سترهين صديءَ جي آخر کان ويهين صديءَ جي شروعات تائين. ڊزائنن جي هڪ مڃيل سلسلي جي شروعات سڀ کان پهرين يونانين ۽ اِيٽرسڪن ماڻهن ڪئي، جيڪو اڳتي وڌي ڪلاسيڪي رومي انداز تائين پهتو،<ref>Sear, Frank. [https://books.google.com/books?id=Rkdt_p6uvw0C&pg=PA10 ''Roman architecture.''] Cornell University Press, 1983. p. 10. Web. 23 September 2011.</ref> پوءِ نشاۃ ثانيه دوران ڪلاسيڪي رومي دور جي ٻيهر بحالي ٿي، ۽ اهو باروڪ دور تائين ارتقا ڪندو رهيو. باسيليڪا جو عيسائي تصور، جيڪو وچئين دور ۾ غالب معمارِي انداز بڻجي ويو، روم ۾ ايجاد ٿيو هو.<ref>[http://www.justitaly.org/italy/architecture/christian-byzanthine.asp Italy Architecture: Early Christian and Byzanthine] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130328131150/http://www.justitaly.org/italy/architecture/christian-byzanthine.asp|date=28 March 2013}}, ItalyTravel.com</ref> [[رومانسڪ معمارِي]]، جيڪا تقريباً 800ع کان 1100ع تائين عروج تي رهي، اطالوي معمارِي جي سڀ کان وڌيڪ زرخيز ۽ تخليقي دورن مان هڪ هئي، جڏهن [[پيزا جو جهڪيل مينار]] ۽ ميلان ۾ [[سينٽ امبروجيو جي باسيليڪا]] جهڙا شاهڪار تعمير ٿيا. اها رومي محرابن، رنگين شيشي وارن دريچن ۽ وڪڙيل ٿنڀن جي استعمال لاءِ مشهور هئي. اطالوي رومانسڪ معمارِي جي بنيادي جدت [[والٽ (معمارِي)|والٽ]] هئي، جيڪا ان کان اڳ اولهندي معمارِي ۾ ڪڏهن به نه ڏٺي وئي هئي.<ref>[http://www.justitaly.org/italy/architecture/romanesque.asp Italy Architecture: Romanesque] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130328120342/http://www.justitaly.org/italy/architecture/romanesque.asp|date=28 March 2013}}, ItalyTravel.com</ref> اطالوي معمارِي [[نشاۃ ثانيه]] دوران نمايان طور ارتقا ڪئي. [[فليپو برونيلليسڪي]] [[فلورينس گرجاگھر|فلورينس جي گرجاگھر]] لاءِ پنهنجي گنبذ وسيلي معمارِي ڊزائن ۾ حصو وڌو، جيڪو انجنيئرنگ جو اهڙو ڪارنامو هو، جيڪو قديم زماني کان پوءِ نه ڏٺو ويو هو.<ref>{{Cite book|last1=Campbell|first1=Stephen J|title=Italian Renaissance Art|last2=Cole|first2=Michael Wayne|publisher=Thames & Hudson Inc|year=2012|location=New York|pages=95–97}}</ref> اطالوي نشاۃ ثانيه واري معمارِي جي مشهور ڪاميابي [[سينٽ پيٽر جي باسيليڪا]] هئي، جنهن کي [[دوناٽو برامانتي]] سورهين صديءَ جي شروعات ۾ ڊزائن ڪيو. [[اندريا پيلاڊيو]] پنهنجي ڊزائن ڪيل ولاز ۽ محلن وسيلي سڄي اولهندي يورپ جي معمارن تي اثر وڌو.<ref>{{Cite web|title=City of Vicenza and the Palladian Villas of the Veneto|url=https://whc.unesco.org/en/list/712|website=UNESCO World Heritage Centre}}</ref> [[باروڪ معمارِي|باروڪ دور]] شاندار اطالوي معمار پيدا ڪيا. پوئين باروڪ ۽ [[روڪوڪو]] معمارِي جو سڀ کان اصلي ڪم [[ستوپينيجي جو شڪار محل]] آهي.<ref>R. De Fusco, ''A thousand years of architecture in Europe'', pg. 443.</ref> 1752ع ۾، [[لوئيجي وانويتيلي]] [[ڪاسيرتا جو شاهي محل]] تعمير ڪرڻ شروع ڪيو.<ref>{{Cite book|last=Hersey|first=George|title=Architecture and Geometry in the Age of the Baroque|publisher=University of Chicago Press|year=2001|isbn=0-2263-2784-1|location=Chicago|page=119}}</ref> ارڙهين صديءَ جي آخر ۽ اڻويهين صديءَ جي شروعات ۾، اٽلي [[نوڪلاسيڪي معمارِي|نوڪلاسيڪي معمارِي تحريڪ]] کان متاثر ٿيو. ولاز، محل، باغ، اندروني سجاوٽ ۽ فن ٻيهر قديم رومي ۽ يوناني موضوعن تي ٻڌل ٿيڻ لڳا.<ref>[http://www.justitaly.org/italy/architecture/neoclassicism.asp Italy Architecture: Neoclassicism] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130328084932/http://www.justitaly.org/italy/architecture/neoclassicism.asp|date=28 March 2013}}, ItalyTravel.com</ref> [[اطالوي فاشزم|فاشسٽ دور]] دوران، نام نهاد "[[نويچينتو تحريڪ]]" عروج تي آئي، جيڪا سامراجي روم جي ٻيهر دريافت تي ٻڌل هئي. [[مارچيلو پياچينتيني]]، جيڪو شهرن جي شهري تبديليءَ جو ذميوار هو، سادي بڻايل نوڪلاسيڪيت جو هڪ روپ جوڙيو.<ref>{{Cite news|title=Renzo Piano|url=https://www.nytimes.com/topic/person/renzo-piano|access-date=20 August 2017|work=The New York Times}}</ref> === بصري فن === {{Main|اطالوي فن}} [[File:Leonardo da Vinci (1452-1519) - The Last Supper (1495-1498).jpg|thumb|''[[آخري دعوت (ليونارڊو دا ونچي)|آخري دعوت]]'' (1494–1499)، [[ليونارڊو دا ونچي]]، [[سانتا ماريا ديللي گراتسي، ميلان|سانتا ماريا ديللي گراتسي جو گرجاگھر]]، ميلان]] اطالوي بصري فنن جي تاريخ [[اولهندي مصوري]] لاءِ اهم آهي. [[رومي فن]] يونان کان متاثر هو ۽ ان کي قديم يوناني مصوريءَ جو وارث سمجهي سگهجي ٿو. رومي مصوريءَ مان رڳو ديواري مصوريون باقي بچيون آهن.<ref>{{Cite web|title=Roman Painting|url=http://www.art-and-archaeology.com/roman/painting.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130726163006/http://art-and-archaeology.com/roman/painting.html|archive-date=26 July 2013|publisher=art-and-archaeology.com}}</ref> انهن ۾ [[ٽرومپ لوئيل]]، ڪاذب منظرڪشي ۽ خالص منظرنگاريءَ جا سڀ کان پهريان مثال شامل ٿي سگهن ٿا.<ref>{{Cite web|title=Roman Wall Painting|url=http://www.accd.edu/sac/vat/arthistory/arts1303/Rome4.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20070319123717/http://www.accd.edu/sac/vat/arthistory/arts1303/Rome4.htm|archive-date=19 March 2007|publisher=accd.edu}}</ref> اطالوي نشاۃ ثانيه کي مصوريءَ جو [[سونهري دور (استعارو)|سونهري دور]] سمجهيو وڃي ٿو، جيڪو پندرهين صديءَ کان سورهين صديءَ جي آخر تائين پکڙيل هو ۽ اٽلي کان ٻاهر به وڏو اثر رکندڙ هو. [[مساچچو]]، [[فليپو لپي]]، [[تنتوريتو]]، [[ساندرو بوتيچيللي]]، [[ليونارڊو دا ونچي]]، [[مائيڪل اينجلو]]، [[رافائيل]] ۽ [[تيتسيان]] جهڙن فنڪارن [[منظرڪشي (گرافڪ)|منظرڪشي]] جي استعمال ذريعي مصوريءَ کي وڌيڪ بلند سطح تي پهچايو. مائيڪل اينجلو مجسما ساز طور پڻ سرگرم هو؛ سندس ڪمن ۾ ''[[ڊيوڊ (مائيڪل اينجلو)|ڊيوڊ]]''، ''[[پيتا (مائيڪل اينجلو)|پيتا]]'' ۽ ''[[موسى (مائيڪل اينجلو)|موسى]]'' جهڙا شاهڪار شامل آهن. پندرهين ۽ سورهين صديءَ ۾، [[اعليٰ نشاۃ ثانيه]] هڪ اندازي فن کي جنم ڏنو، جنهن کي [[مينرزم]] چيو وڃي ٿو. سورهين صديءَ جي شروعات واري فن کي نمايان ڪندڙ متوازن ترتيبن ۽ منظرڪشيءَ ڏانهن عقلي طريقيڪار جي جاءِ تي، مينرسٽ فنڪارن بي ثباتي، بناوٽ ۽ شڪ کي اختيار ڪيو. [[پيئرو ديللا فرانچيسڪا]] جا بي چين نه ٿيندڙ چهرا ۽ اشارا ۽ رافائيل جون پرسڪون مريمون، [[پونتورمو]] جي پريشان اظهار ۽ [[ايل گريڪو]] جي جذباتي شدت سان بدلجي ويون. [[File:Sandro Botticelli - La nascita di Venere - Google Art Project - edited.jpg|thumb|''[[وينس جو جنم]]'' (1484–1486)، [[ساندرو بوتيچيللي]]، [[اُففيتسي گيلري]]، فلورينس]] سترهين صديءَ ۾، [[اطالوي باروڪ]] جي عظيم ترين مصورن ۾ [[ڪاراواجو]]، [[آرتيميسيا جينتيليسڪي]]، [[ڪارلو ساراسيني]] ۽ [[بارتولوميو مانفريدي]] شامل آهن. ارڙهين صديءَ ۾، [[اطالوي روڪوڪو فن|اطالوي روڪوڪو]] بنيادي طور [[ارڙهين صديءَ جو فرانسيسي فن|فرانسيسي]] [[روڪوڪو]] کان متاثر هو. اطالوي نوڪلاسيڪي مجسما سازي، [[انتونيو ڪانووا]] جي عريان مجسمن سان گڏ، تحريڪ جي مثالي رخ تي مرڪوز رهي. اڻويهين صديءَ ۾، رومانوي مصورن ۾ [[فرانچيسڪو هايز]] ۽ [[فرانچيسڪو پوديستي]] شامل هئا. [[امپريشنزم]] فرانس کان اٽلي ۾ ''[[ماڪيايولي]]'' وسيلي آيو، ۽ [[حقيقت نگاري (فنون)|حقيقت نگاري]] [[جوآڪينو توما]] ۽ [[جيوسيپي پيلليتسا دا وولپيدو]] وسيلي آئي. ويهين صديءَ ۾، [[مستقبل نگاري]] سان گڏ، اٽلي مصوري ۽ مجسما سازيءَ جي ارتقا ۾ ٻيهر هڪ بنيادي ملڪ طور اڀريو. مستقبل نگاريءَ کان پوءِ [[جورجو دي ڪيريڪو]] جون مابعدالطبيعي مصوريون آيون، جن [[سررئيلسٽن]] تي اثر وڌو.<ref>Gale, Matthew. "Pittura Metafisica". ''Grove Art Online. Oxford Art Online''. Oxford University Press. Web.</ref> === ادب === {{Main|اطالوي ادب}} رسمي لاطيني ادب 240 ق.م. ۾ شروع ٿيو، جڏهن روم ۾ پهريون اسٽيج ڊرامو پيش ڪيو ويو.<ref>Duckworth, George Eckel. [https://books.google.com/books?id=BuLEo5U9sb0C&pg=PA3 ''The nature of Roman comedy: a study in popular entertainment.''] University of Oklahoma Press, 1994. p. 3. Web. 15 October 2011.</ref> لاطيني ادب انتهائي اثرائتو هو ۽ اڄ به آهي، جنهن ۾ ڪيترائي ليکڪ، شاعر، فلسفي ۽ مؤرخ شامل آهن، جهڙوڪ [[پليني دي ايلڊر]]، [[پليني دي ينگر]]، [[ورجل]]، [[هوريس]]، [[پروپرشيس]]، [[اووڊ]] ۽ [[ليوي]]. رومي پنهنجي زباني روايت، شاعري، ڊرامي ۽ قطعات لاءِ مشهور هئا.<ref>{{Cite book|url={{Google books|LHA_SydyKOYC|page=PA39|keywords=|text=|plainurl=yes}}|title=Poetry and Drama: Literary Terms and Concepts.|date=2011|publisher=The Rosen Publishing Group|isbn=978-1-6153-0490-5|access-date=18 October 2011}}</ref> تيرهين صديءَ جي شروعات ۾، [[فرانسس آف اسيسي]] پهريون اطالوي شاعر هو، پنهنجي مذهبي گيت ''[[سج جو گيت]]'' سان.<ref>{{Cite book|url={{Google books|3uq0bObScHMC|keywords=|text=|plainurl=yes}}|title=The Cambridge History of Italian Literature|publisher=Cambridge University Press|year=1999|isbn=978-0-5216-6622-0|editor-last=Brand|editor-first=Peter|chapter=2 – Poetry. Francis of Assisi (pp. 5ff.)|access-date=31 December 2015|editor-last2=Pertile|editor-first2=Lino|editor-link2=لينو پيرتيلي|chapter-url={{Google books|3uq0bObScHMC|page=PA5|keywords=|text=|plainurl=yes}}|archive-url=https://web.archive.org/web/20160610172548/https://books.google.com/books?id=3uq0bObScHMC&printsec=frontcover|archive-date=10 June 2016|url-status=live}}</ref> [[File:Dante03.jpg|thumb|upright=.8|[[دانتي اليگهيئري]]، جنهن جي ڪمن جديد اطالوي ٻوليءَ جي بنياد وجهڻ ۾ مدد ڪئي، [[وچئين دور]] جي عظيم ترين شاعرن مان هڪ سمجهيو وڃي ٿو. سندس رزمي نظم ''[[ڊيوائن ڪاميڊي]]'' [[عالمي ادب]] جي بهترين ڪمن ۾ شمار ٿئي ٿو.]] تيرهين صديءَ ۾، سسلي ۾ [[شهنشاهه فريڊرڪ ٻيون]] جي درٻار ۾، پرووانسال صورتن ۽ موضوعن تي ٻڌل غنائي شاعري مقامي عام ٻوليءَ جي هڪ نفيس صورت ۾ لکي وئي. انهن شاعرن مان هڪ [[جياڪومو دا لينتيني]] هو، جيڪو [[سونٽ]] جي صورت جو موجد هو؛ سڀ کان مشهور ابتدائي سونٽ نگار [[پيٽرارڪ]] هو.<ref>Ernest Hatch Wilkins, ''The invention of the sonnet, and other studies in Italian literature'' (Rome: Edizioni di Storia e letteratura, 1959), 11–39</ref> [[گويڊو گوئينيتسيلي]] ''[[دولچي ستل نووو]]'' جو باني آهي، جيڪا اهڙي شعري مکتب هئي جنهن محبت جي شاعريءَ ۾ فلسفيانه پاسو شامل ڪيو. محبت جي هن نئين سمجهه، جيڪا نرم انداز ۾ ظاهر ڪئي وئي، فلورينس جي شاعر [[دانتي اليگهيئري]] کي متاثر ڪيو، جنهن جديد اطالوي ٻوليءَ جو بنياد وڌو. دانتي جو ڪم، ''[[ڊيوائن ڪاميڊي]]''، ادب جي بهترين ڪمن مان آهي.<ref name="Bloom">{{Cite book|last=Bloom|first=Harold|author-link=هيرلڊ بلوم|url=https://archive.org/details/westerncanonbook00bloorich|title=The Western Canon|publisher=Harcourt Brace|year=1994|isbn=978-0-1519-5747-7|url-access=registration}} See also [[اولهندي ڪينن]] for other "canons" that include the ''Divine Comedy''.</ref> پيٽرارڪ ۽ [[جيوواني بوڪاچچو]] قديم دور جي ڪمن کي ڳوليو ۽ انهن جي پيروي ڪئي ۽ پنهنجي فني شخصيتن کي سنواريو. پيٽرارڪ پنهنجي نظمن جي مجموعي ''[[اِل ڪانتسونيري]]'' وسيلي شهرت ماڻي. بوڪاچچو جو ''[[دي ڊيڪاميرون]]'' پڻ برابر اثرائتو هو، جيڪو ننڍين ڪهاڻين جو تمام مشهور مجموعو آهي.<ref>{{Cite encyclopedia|title=Giovanni Boccaccio: The Decameron.|encyclopedia=[[انسائيڪلوپيڊيا برٽانيڪا]]|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/70836/Giovanni-Boccaccio/755/The-Decameron|access-date=18 December 2013|archive-url=https://web.archive.org/web/20131219020413/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/70836/Giovanni-Boccaccio/755/The-Decameron|archive-date=19 December 2013|url-status=live}}</ref> نشاۃ ثانيه جي ليکڪن جي ڪمن ۾ [[نيڪولو ميڪياويلي]] جو ''[[دي پرنس]]'' شامل آهي، جيڪو سياسي سائنس تي هڪ مضمون آهي، جنهن ۾ "اثرائتي حقيقت" کي ڪنهن به مجرد مثالي تصور کان وڌيڪ اهم سمجهيو ويو آهي. [[جيوواني فرانچيسڪو سترپارولا]] ۽ [[جيمباتيستا باسيلي]]، جن بالترتيب ''[[سترپارولا جون مزاحيه راتيون]]'' (1550–55) ۽ ''[[پينتاميرون]]'' (1634) لکيا، يورپ ۾ پري ڪهاڻين جي سڀ کان پهرين معلوم صورتن مان ڪجهه ڇاپيون.<ref>Steven Swann Jones, ''The Fairy Tale: The Magic Mirror of Imagination'', Twayne Publishers, New York, 1995, {{ISBN|0-8057-0950-9}}, p. 38; Bottigheimer 2012a, 7; Waters 1894, xii; Zipes 2015, 599.; {{Citation|last1=Opie|first1=Iona|title=The Classic Fairy Tales|year=1974|url=https://archive.org/details/classicfairytale00opie_0|place=Oxford and New York|publisher=Oxford University Press|isbn=978-0-1921-1559-1|last2=Opie|first2=Peter|author-link=آئيونا اوپي|author-link2=پيٽر اوپي}} See p. 20. The claim for earliest fairy-tale is still debated, see for example Jan M. Ziolkowski, ''Fairy tales from before fairy tales: the medieval Latin past of wonderful lies'', University of Michigan Press, 2007. Ziolkowski examines [[ايگبرٽ آف ليئج]]'s Latin beast poem ''Fecunda natis'' (''The Richly Laden Ship'', c. 1022/24), the earliest known version of "[[ننڍڙي ڳاڙهي ٽوپي]]". Further info: [https://web.archive.org/web/20071023044216/http://www.leithart.com/archives/003139.php Little Red Pentecostal], Peter J. Leithart, 9 July 2007.</ref> باروڪ دور [[گليليو]] جي صاف سائنسي نثر کي جنم ڏنو. سترهين صديءَ ۾، [[آرڪيڊيا اڪيڊمي|آرڪيڊين]] شاعريءَ ۾ سادگي ۽ ڪلاسيڪي ضبط بحال ڪرڻ لاءِ هڪ تحريڪ شروع ڪئي.<ref>{{Cite web|url=https://www.britannica.com/topic/Academy-of-Arcadia|title=Academy of Arcadia &#124; Neapolitan Poets, Arcadian Shepherds & Arcadian Landscape &#124; Britannica|website=www.britannica.com|accessdate=19 November 2025}}</ref> اطالوي ليکڪن اڻويهين صديءَ ۾ رومانويت کي اختيار ڪيو؛ اها [[ريزورجيمنتو]] جي خيالن سان هم وقت هئي، اها تحريڪ جنهن اطالوي اتحاد آندو. اتحاد جي خبر [[ويتوريو الفيري]]، [[اوگو فوسڪولو]] ۽ [[جياڪومو ليوپاردي]] جهڙن شاعرن اڳواٽ ڏني. اهم اطالوي رومانوي ليکڪ [[اليساندرو مانزوني]] جا ڪم، پنهنجي حب الوطنيءَ واري پيغام ۽ جديد، متحد اطالوي ٻوليءَ جي ترقيءَ ۾ سندس ڪوششن سبب، اطالوي اتحاد جي علامت آهن.<ref>{{Cite web|date=18 May 2023|title=Alessandro Manzoni {{!}} Italian author|url=https://www.britannica.com/biography/Alessandro-Manzoni|website=Encyclopædia Britannica}}</ref> [[File:Portrait of Niccolò Machiavelli.jpg|thumb|upright=.8|[[ميڪياويلي]]، جديد [[سياسي سائنس]] جو باني]] اڻويهين صديءَ جي آخر ۾، ''[[ويرزمو (ادب)|ويرزمو]]'' نالي هڪ ادبي تحريڪ، جنهن حقيقت نگاريءَ کي ساراهيو، اطالوي ادب ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو. [[ايميليو سالگاري]]، جيڪو ايڪشن-ايڊوينچر [[سواش بڪلر]]ن جو ليکڪ ۽ سائنس فڪشن جو اڳواڻ هو، پنهنجي ''[[ساندوڪان]]'' سلسلو شايع ڪيو.<ref>{{Cite book|last1=Gaetana Marrone|url={{Google books|d9NcAgAAQBAJ|page=PA1654|keywords=|text=|plainurl=yes}}|title=Encyclopedia of Italian Literary Studies|last2=Paolo Puppa|publisher=Routledge|year=2006|isbn=978-1-1354-5530-9|page=1654}}</ref> 1883ع ۾، [[ڪارلو ڪولودي]] ''[[پنوڪيو جون مهمون]]'' شايع ڪيو، جيڪو ڪنهن اطالوي ليکڪ جو سڀ کان مشهور ٻارن جو ڪلاسيڪي ڪتاب بڻيو ۽ دنيا جي [[ترجمن جي تعداد موجب ادبي ڪمن جي فهرست|سڀ کان وڌيڪ ترجمو ٿيل]] غير مذهبي ڪتابن مان هڪ آهي.<ref>Giovanni Gasparini. ''La corsa di Pinocchio''. Milano, Vita e Pensiero, 1997. p. 117. {{ISBN|8-8343-4889-3}}</ref> [[مستقبل نگاري]] نالي تحريڪ ويهين صديءَ جي شروعات ۾ ادب تي اثر انداز ٿي. [[فليپو توماسو مارينيتي]] ''[[مستقبل نگاري جو منشور]]'' لکيو ۽ اهڙي ٻولي ۽ استعارن جي استعمال جو مطالبو ڪيو، جيڪي مشيني دور جي رفتار، تحرڪ ۽ تشدد کي عظمت ڏين.<ref>{{Cite book|title=The 20th-Century art book.|publisher=Phaidon Press|year=2001|isbn=978-0-7148-3542-6|edition=Reprinted.|location=dsdLondon}}</ref> جديد ادبي شخصيتن ۾ [[گابريئلي دانونتسيو]]، قوم پرست شاعر [[جيوسوئي ڪارڊوچچي]]، 1906ع جو نوبل انعام ماڻيندڙ، حقيقت نگار ليکڪا [[گرازيا ديليدا]]، 1926ع جي انعام يافته، جديد ٿيٽر ليکڪ [[لوئيجي پيرانديللو]]، 1936ع ۾، ننڍين ڪهاڻين جو ليکڪ [[ايتالو ڪالوينو]]، 1960ع ۾، شاعر [[سالوواتوري ڪوازيمودو]]، 1959ع ۾، ۽ [[يوجينيو مونتالي]]، 1975ع ۾، [[امبرتو ايڪو]]، 1980ع ۾، ۽ طنز نگار ۽ ٿيٽر ليکڪ [[داريو فو]]، 1997ع ۾، شامل آهن.<ref>{{Cite web|title=All Nobel Prizes in Literature|url=http://nobelprize.org/nobel_prizes/literature/laureates|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110529091551/http://nobelprize.org/nobel_prizes/literature/laureates|archive-date=29 May 2011|access-date=30 May 2011|publisher=Nobel Foundation}}</ref> === فلسفو === {{Main|اطالوي فلسفو}} اطالوي فلسفي [[اولهندي فلسفو|اولهندي فلسفي]] تي اثر وڌو، جنهن جي شروعات يونانين ۽ رومن کان ٿي، ۽ پوءِ نشاۃ ثانيه جي انسان دوستي، [[روشن خيالي جو دور]] ۽ [[جديد فلسفو]] تائين پهتي.<ref name="Garin">{{Cite book|last=Garin|first=Eugenio|url=https://books.google.com/books?id=sVP3vBmDktQC|title=History of Italian Philosophy|publisher=VIBS|year=2008|isbn=978-9-0420-2321-5}}</ref> اٽلي ۾ باضابطه فلسفو [[فيثاغورث]] متعارف ڪرايو، جيڪو [[ڪروتوني]] ۾ اطالوي فلسفي جي مکتب جو باني هو.<ref>{{Cite book|last=Herodotus|title=The Histories|publisher=Penguin Classics|page=226}}</ref> يوناني دور جي اطالوي فلسفين ۾ [[زينوفينس]]، [[پارمينيدس]] ۽ [[زينو آف ايليا|زينو]] شامل آهن. رومي فلسفين ۾ [[سيسرو]]، [[لوڪريتيوس]]، [[سينيڪا دي ينگر]]، [[پلوٽارڪ]]، [[ايپيڪتيتس]]، [[مارڪس اوريليئس]] ۽ [[آگسٽين آف هيپو]] شامل آهن.<ref name="Garin"></ref> [[File:Famous Italian philosophers.jpg|thumb|مٿي کاٻي پاسي کان گهڙيءَ جي رخ ۾: [[ٿامس اڪوئناس|اڪوئناس]]، ديني عالم؛<ref>{{Cite web|title=St. Thomas Aquinas {{!}} Biography, philosophy, & Facts|url=https://www.britannica.com/biography/Saint-Thomas-Aquinas|access-date=20 January 2020|website=Encyclopædia Britannica}}</ref> [[جورڊانو برونو|برونو]]، [[ڪائناتيات دان]]؛<ref>Gatti, Hilary. ''Giordano Bruno and Renaissance Science: Broken Lives and Organizational Power''. Cornell University Press, 2002, 1. {{ISBN|0-8014-8785-4}}.</ref> [[چيزاري بيڪاريا|بيڪاريا]]، [[جرم شناس]]؛<ref name="Hostettler-2011">{{Cite book|last=Hostettler|first=John|title=Cesare Beccaria: The Genius of 'On Crimes and Punishments'|date=2011|publisher=Waterside Press|isbn=978-1-9043-8063-4|location=Hampshire|page=160}}</ref> ۽ [[ماريا مونٽيسوري|مونٽيسوري]]، [[مونٽيسوري تعليم]] واري<ref name="Montessori">{{Cite web|title=Introduction to Montessori Method|url=https://amshq.org/Montessori-Education/Introduction-to-Montessori|publisher=American Montessori Society}}</ref>]] اطالوي وچئين دور جو فلسفو بنيادي طور عيسائي هو، ۽ ان ۾ [[ٿامس اڪوئناس]] جهڙا ديني عالم شامل هئا، جيڪو [[فطري الٰهيات]] جو ڪلاسيڪي حامي هو، جنهن [[ارسطوي فلسفو]] عيسائيت ۾ ٻيهر متعارف ڪرايو.<ref>{{Cite web|last=Blair|first=Peter|title=Reason and Faith: The Thought of Thomas Aquinas|url=http://www.dartmouthapologia.org/articles/show/125|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20130913011656/http://www.dartmouthapologia.org/articles/show/125|archive-date=13 September 2013|access-date=18 December 2013|website=The Dartmouth Apologia}}</ref> نشاۃ ثانيه جي فلسفين ۾ شامل آهن: [[جورڊانو برونو]]، اولهه جي هڪ اهم سائنسي شخصيت؛ [[مارسيليو فيچينو]]، انسان دوست فلسفي؛ ۽ [[نيڪولو ميڪياويلي]]، جديد [[سياسي سائنس]] جو هڪ باني. ميڪياويلي جو سڀ کان مشهور ڪم ''[[دي پرنس]]'' آهي، جنهن جو سياسي فڪر ۾ حصو سياسي [[مثاليت پسندي]] ۽ [[حقيقت پسندي (بين الاقوامي لاڳاپا)|حقيقت پسندي]] جي وچ ۾ بنيادي وڇوڙو آهي.<ref>Moschovitis Group Inc, Christian D. Von Dehsen and Scott L. Harris, ''Philosophers and religious leaders'', (The Oryx Press, 1999), 117.</ref><ref>{{Cite web|title=The Enlightenment throughout Europe|url=http://history-world.org/enlightenment_throughout_europe.htm|archive-url=https://web.archive.org/web/20130123082708/http://history-world.org/enlightenment_throughout_europe.htm|archive-date=23 January 2013|access-date=12 December 2017|website=International World History Project}}</ref> [[پادووا]]، [[بولونيا]] ۽ [[نيپلز]] جهڙا يونيورسٽي شهر علم ۽ تحقيق جا مرڪز رهيا، جن ۾ [[جيامباتيستا ويڪو]] جهڙا فلسفي شامل هئا.<ref name="maritain.nd.edu">{{Cite web|title=History of Philosophy 70|url=http://maritain.nd.edu/jmc/etext/hop70.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20170525033238/http://maritain.nd.edu/jmc/etext/hop70.htm|archive-date=25 May 2017|access-date=12 December 2017|website=maritain.nd.edu}}</ref> [[چيزاري بيڪاريا]] روشن خياليءَ جي اهم شخصيت ۽ [[ڪلاسيڪي مکتب (جرم شناسي)|ڪلاسيڪي فوجداري نظريي]] ۽ [[سزا شناسي]] جو پيءُ هو.<ref name="Hostettler-2011"></ref> اٽلي ۾ 1800ع واري ڏهاڪي ۾ هڪ مشهور فلسفيانه تحريڪ هئي، جنهن ۾ [[مثاليت پسندي]]، [[حسيت]] ۽ [[تجربيت]] شامل هئا.<ref name="maritain.nd.edu"></ref> اڻويهين صديءَ جي آخر ۽ ويهين صديءَ دوران ٻيون تحريڪون پڻ مقبول ٿيون، جهڙوڪ [[وجودي الٰهيات]]،<ref>{{Cite journal|last=Scarangello|first=Anthony|year=1964|title=Major Catholic-Liberal Educational Philosophers of the Italian Risorgimento|journal=History of Education Quarterly|volume=4|issue=4|pages=232–250|doi=10.2307/367499|jstor=367499|s2cid=147563567}}</ref> [[اٽلي ۾ انارڪزم|انارڪزم]]، ڪميونزم، سوشلزم، مستقبل نگاري، فاشزم ۽ عيسائي جمهوريت.<ref>{{Cite book|last=Pernicone|first=Nunzio|title=Italian Anarchism 1864–1892 |publisher=AK Press|year=2009|pages=111–113}}</ref> [[انتونيو گرامشي]] ڪميونسٽ نظريي اندر اڃا تائين لاڳاپيل فلسفي آهي، جنهن کي [[ثقافتي بالادستي]] جو نظريو ٺاهڻ جو ڪريڊٽ ڏنو وڃي ٿو. اطالوي فلسفين غير مارڪسي [[لبرل سوشلزم]] واري فلسفي جي ترقيءَ ۾ اثر وڌو. 1960ع واري ڏهاڪي ۾، کاٻي ڌر جي ڪارڪنن [[اختيار مخالف]] مزدور نواز نظرين کي اختيار ڪيو، جيڪي [[خودمختيار تحريڪ]] ۽ [[ورڪرزم]] جي نالي سان مشهور ٿيا.<ref>{{Cite book|last1=Balestrini|first1=Nanni|title=L'orda d'oro 1968–1977. La grande ondata rivoluzionaria e creativa, politica ed esistenziale |last2=Moroni|first2=Primo|publisher=SugarCo|year=1997|isbn=8-8078-1462-5}}</ref> [[اطالوي فيمينسٽن]] ۾ [[سيبيلا اليرامو]]، [[الائدي گوالبيرتا بيڪاري]] ۽ [[آنا ماريا موتسوني]] شامل آهن، ۽ پروٽو-فيمينسٽ فلسفن کي اڳ ۾ ئي اطالوي ليکڪن ڇُهيو هو. اطالوي تعليمدان [[ماريا مونٽيسوري]] [[مونٽيسوري تعليم|اهڙو تعليمي فلسفو]] پيدا ڪيو، جيڪو سندس نالي سان سڃاتو وڃي ٿو.<ref name="Montessori"></ref> [[جيوسيپي پيانو]] تجزياتي فلسفي ۽ رياضيات جي جديد فلسفي جو باني هو. تجزياتي فلسفين ۾ [[ڪارلو پينڪو]]، [[گلوريا اوريجي]]، [[پيئرئنا گاراواسو]] ۽ [[لوچانو فلوريدي]] شامل آهن.<ref name="Garin"></ref> === ٿيٽر === {{Main|اٽلي جو ٿيٽر}} [[File:Gemälde des Hieronymus Francken - Die Compagnia dei Comici Gelosi bei einer Aufführung in Paris.jpg|thumb|[[ڪوميڊيا ديل آرٽي]] جو ٽولو [[آئي جيلوسي]] پرفارم ڪندي، [[هيرونيمس فرانڪن اول]] جو ڪم، {{circa|1590}}]] اطالوي ٿيٽر وچئين دور ۾ وجود ۾ آيو، جنهن جا اڳوڻا بنياد ڏکڻ اٽليءَ جي قديم يوناني ڪالونين ([[ميگنا گريشيا]])،<ref>{{Cite web|title=Storia del Teatro nelle città d'Italia|url=https://www.melogranoarte.it/storia-del-teatro-nelle-citta-ditalia|access-date=27 July 2022|language=it}}</ref> گڏوگڏ [[اٽالڪ قومون|اٽالڪ قومن]] جي ٿيٽر<ref>{{Cite web|title=Storia del teatro: lo spazio scenico in Toscana|url=https://brunelleschi.imss.fi.it/itinerari/itinerario/storiateatrospazioscenicotoscana.html|access-date=28 July 2022|language=it}}</ref> ۽ [[قديم روم جو ٿيٽر]] تائين پهچن ٿا. ٻه مکيه رستا هئا، جن وسيلي ٿيٽر ترقي ڪئي. پهريون، ڪيٿولڪ مذهبي عبادتن جي ڊرامائي صورت، ۽ ٻيو، تماشي جي بت پرست صورتن مان ٺهيل هو، جهڙوڪ شهري ميلن لاءِ اسٽيجنگ، درٻاري مسخرن جون تياريون، ۽ [[ٽروباڊور]]ن جا گيت.<ref>Of this second line, Dario Fo speaks of a true alternative culture to the official one: although widespread as an idea, some scholars such as {{Ill|Giovanni Antonucci|it}} do not agree in considering it as such. In this regard, see {{Cite book|last=Antonucci|first=Giovanni|title=Storia del teatro italiano|publisher=Newton Compton Editori|year=1995|isbn=978-8-8798-3974-7|pages=10–14|language=it}}</ref> نشاۃ ثانيه واري ٿيٽر جديد ٿيٽر جي شروعات ڪئي. قديم ٿيٽري متن ترجمو ڪيا ويا ۽ درٻارن ۾ اسٽيج ڪيا ويا، ۽ پوءِ عوامي ٿيٽرن ڏانهن منتقل ٿيا. پندرهين صديءَ جي آخر ۾، [[فيرارا]] ۽ روم جا شهر ٿيٽر جي ٻيهر دريافت ۽ تجديد لاءِ اهم هئا.<ref>{{Cite book|last=Antonucci|first=Giovanni|title=Storia del teatro italiano|publisher=Newton Compton Editori|year=1995|isbn=978-8-8798-3974-7|page=18|language=it}}</ref> سورهين صديءَ کان ارڙهين صديءَ تائين، [[ڪوميڊيا ديل آرٽي]] [[بداهتي ٿيٽر]] جي هڪ صورت هئي، ۽ اڄ به پيش ڪئي وڃي ٿي. اداڪارن جا گهمندڙ ٽولا کليل هنڌن تي اسٽيج لڳائيندا هئا ۽ [[جگلنگ]]، [[اڪروبيٽڪس]] ۽ مزاحيه ڊرامن جي صورت ۾ وندر فراهم ڪندا هئا. ڊراما لکيل ڊرامائي متن مان پيدا نه ٿيندا هئا، پر ''[[لاتسي]]'' نالي منظرنامن مان، جيڪي اهڙا آزاد ڍانچا هئا، جن جي چوڌاري اداڪار بداهت ڪندا هئا. ''ڪوميڊيا'' جا ڪردار عام طور تي مقرر سماجي قسمن ۽ روايتي ڪردارن جي نمائندگي ڪندا هئا، جن مان هر هڪ جو پنهنجو جدا [[ڪوميڊيا ديل آرٽي جا لباس|لباس]] هوندو هو.<ref>{{Cite book|last1=Chaffee, Judith|title=The Routledge Companion to Commedia Dell'Arte|last2=Crick, Olly|publisher=Rutledge Taylor and Francis Group|year=2015|isbn=978-0-4157-4506-2|location=London and New York|page=1}}</ref> ڪوميڊيا ديل آرٽي جي پهرين رڪارڊ ٿيل پرفارمنسون 1551ع جي شروعات ۾ روم مان مليون.<ref>{{Cite book|last=Katritzky|first=M. A.|url=https://books.google.com/books?id=9fV4gz5FmiAC&q=the+art+of+commedia|title=The Art of Commedia: A Study in the Commedia dell'arte 1560–1620 with Special Reference to the Visual Records |publisher=Editions Rodopi|year=2006|isbn=978-9-0420-1798-6|location=New York|page=82}}</ref> عورتن جا ڪردار عورتن ئي ادا ڪيا، جن جو دستاويزي ثبوت 1560ع واري ڏهاڪي جي شروعات کان ملي ٿو، جنهن ڪري اهي قديم دور کان پوءِ يورپ جون پهريون ڄاتل پيشاور اداڪارائون بڻيون. [[لوڪريتسيا دي سينا]]، جنهن جو نالو 1564ع جي هڪ معاهدي ۾ آيو آهي، نالي سان سڃاتل پهرين اطالوي اداڪاره سڏبي آهي، جڏهن ته [[ونچينزا آرماني]] ۽ [[باربرا فلامينيا]] پهريون [[پريما ڊونا]]ون هيون.<ref>Giacomo Oreglia (2002). Commedia dell'arte. Ordfront. {{ISBN|9-1732-4602-6}}.</ref> بيلٽ نشاۃ ثانيه دوران اٽليءَ ۾ پيدا ٿيو، درٻاري نمائش ۽ شان و شوڪت جي واڌ ويجهه طور.<ref>{{Cite web|title=The Ballet|url=http://www.metmuseum.org/toah/hd/balt/hd_balt.htm|website=metmuseum.org|date=October 2004 }}</ref><ref>{{Cite web|title=Andros on Ballet – Catherine Medici De|url=http://www.michaelminn.net/andros/index.php?de_medici_catherine|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20080209205503/http://www.michaelminn.net/andros/index.php?de_medici_catherine|archive-date=9 February 2008|website=michaelminn.net}}</ref> === موسيقي === {{Main|اٽلي جي موسيقي}} {{multiple image | align = right | image1 = Old violin.jpg | width1 = 106 | alt1 = | caption1 = | image2 = Pianoforte Verticale.jpg | width2 = 197 | alt2 = | caption2 = | footer = ڪلاسيڪي موسيقي سان لاڳاپيل ساز، جن ۾ وائلن ۽ پيانو شامل آهن، اٽلي ۾ ايجاد ٿيا.<ref name="Erlich"/> }} [[اطالوي لوڪ موسيقي|لوڪ]] کان [[يورپي ڪلاسيڪي موسيقي|ڪلاسيڪي]] تائين، موسيقي اطالوي ثقافت جو اندروني حصو آهي. ڪلاسيڪي موسيقي سان لاڳاپيل ساز، جن ۾ پيانو ۽ وائلن شامل آهن، اٽلي ۾ ايجاد ٿيا،<ref name="Erlich">{{Cite book|last=Erlich|first=Cyril|title=The Piano: A History|publisher=Oxford University Press, US; Revised edition|year=1990|isbn=978-0-1981-6171-4}}; {{Cite book|last=Allen|first=Edward Heron|title=Violin-making, as it was and is: Being a Historical, Theoretical, and Practical Treatise on the Science and Art of Violin-making, for the Use of Violin Makers and Players, Amateur and Professional. Preceded by An Essay on the Violin and Its Position as a Musical Instrument|date=1914|publisher=E. Howe}} Accessed 5 September 2015.</ref> ۽ ڪيترين موجوده صورتن، جهڙوڪ [[سمفني]]، ڪنسرٽو ۽ [[سوناتا]]، جون پاڙون سورهين ۽ سترهين صديءَ جي اطالوي موسيقيءَ جي نون تجربن تائين پهچن ٿيون. اٽلي جي سڀ کان مشهور موسيقارن ۾ نشاۃ ثانيه جا [[جيوواني پيئرلوئيجي دا پالسترينا|پالسترينا]]، [[مونتيوردي]] ۽ [[ڪارلو جيسوالدو|جيسوالدو]]؛ [[باروڪ موسيقي|باروڪ]] جا [[دومينيڪو اسڪارلاتي|اسڪارلاتي]] ۽ [[ويوالدي]]؛ ڪلاسيڪي جا [[پاگانيني]] ۽ [[روسيني]]؛ ۽ رومانوي دور جا [[ويردي]] ۽ [[پوچيني]] شامل آهن. اٽلي ۾ ڪلاسيڪي موسيقيءَ جي مضبوط حيثيت آهي، جنهن جو ثبوت ان جي اوپيرا گهرن، جهڙوڪ لا اسڪالا، ۽ پيانو نواز [[مائوريتسيو پوليني]] ۽ ٽينر [[لوچانو پاواروتي]] جهڙن فنڪارن جي شهرت مان ملي ٿو. اٽلي اوپيرا جي جنم ڀومي طور سڃاتو وڃي ٿو.<ref name="Kimbell, David R.B.-1994">{{Cite book|last=Kimbell, David R.B.|url={{Google books|C37Gq2GagZIC|keywords=|text=|plainurl=yes}}|title=Italian Opera|publisher=Cambridge University Press|year=1994|isbn=978-0-5214-6643-1|access-date=20 December 2009}}</ref> [[اطالوي اوپيرا]] بابت مڃيو وڃي ٿو ته اهو سترهين صديءَ ۾ قائم ٿيو.<ref name="Kimbell, David R.B.-1994"></ref> 1920ع واري ڏهاڪي جي شروعات ۾ متعارف ٿيڻ کان پوءِ، [[جاز]] اٽلي ۾ مضبوط جڳهه حاصل ڪئي، ۽ فاشسٽن جي غير ملڪي مخالف پاليسين باوجود مقبول رهيو. 1970ع واري ڏهاڪي جي [[پروگريسيو راڪ]] ۽ پاپ تحريڪن ۾ اٽلي جي نمائندگي [[پريمياتا فورنيريا مارڪوني|پي ايف ايم]]، [[بانڪو دل موتوو سوڪورسو]]، [[لي اورمي]]، [[گوبلن (بينڊ)|گوبلن]] ۽ [[پوھ (بينڊ)|پوھ]] جهڙن بينڊن ڪئي.<ref>{{Cite book|last=Keller, Catalano and Colicci|url=https://books.google.com/books?id=Gh03DwAAQBAJ&q=keller%20catalano%20and%20colicci&pg=PT1022|title=Garland Encyclopedia of World Music|date=25 September 2017|publisher=Routledge|isbn=978-1-3515-4426-9|pages=604–625}}</ref> ساڳئي دور ۾ [[اٽلي جو سئنيما|اطالوي سئنيما]] ۾ تنوع آيو، ۽ [[چينيچتا]] جي فلمن ۾ [[اينيو موريڪوني]] سميت موسيقارن جا پيچيده موسيقيائي اسکور شامل هئا. 1980ع واري ڏهاڪي ۾، [[اطالوي هپ هاپ]] مان اڀرندڙ پهريون ستارو ڳائڻو [[جووانوتي]] هو.<ref>{{Cite news|last=Sisario|first=Ben|date=3 October 2012|title=A Roman Rapper Comes to New York, Where He Can Get Real|url=https://www.nytimes.com/2012/10/04/arts/music/jovanotti-italian-rapper-brings-his-act-to-new-york.html|url-access=subscription|url-status=live|archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20220103/https://www.nytimes.com/2012/10/04/arts/music/jovanotti-italian-rapper-brings-his-act-to-new-york.html|archive-date=3 January 2022|access-date=24 February 2014|work=The New York Times}}{{Cbignore}}</ref> اطالوي ميٽل بينڊن ۾ [[ريپسوڊي آف فائر]]، [[لاڪونا ڪوئل]]، [[ايلون ڪنگ (بينڊ)|ايلون ڪنگ]]، [[فارگوٽن ٽومب]] ۽ [[فليش گاڊ اپوڪليپس]] شامل آهن.<ref>{{Cite book|last1=Sharpe-Young|first1= Garry|author-link1= MusicMight|title= A–Z of Power Metal|series= Rockdetector Series|year= 2003|publisher= Cherry Red Books|isbn= 978-1-901447-13-2}}</ref> اٽلي [[ڊسڪو]] ۽ [[اليڪٽرانڪ موسيقي]] جي ترقيءَ ۾ حصو وڌو، جنهن ۾ [[اٽالو ڊسڪو]]، جيڪو پنهنجي مستقبل پسند آواز ۽ سنٿيسائيزرن ۽ ڊرم مشينن جي نمايان استعمال لاءِ مشهور آهي، اليڪٽرانڪ ڊانس جي سڀ کان پهرين صنفن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite news|last=McDonnell|first=John|date=1 September 2008|title=Scene and heard: Italo-disco|url=https://www.theguardian.com/music/musicblog/2008/sep/01/sceneandhearditalodisco|access-date=14 July 2012|work=The Guardian|location=London}}</ref> [[جورجو مورودر]] جهڙا پروڊيوسر، جنهن ٽي اڪيڊمي اوارڊ ۽ چار گولڊن گلوب کٽيا، اليڪٽرانڪ ڊانس موسيقيءَ جي ترقيءَ ۾ اثرائتا رهيا.<ref>"This record was a collaboration between Philip Oakey, the big-voiced lead singer of the techno-pop band the Human League, and Giorgio Moroder, the Italian-born father of disco who spent the '80s writing synth-based pop and film music." {{Cite web|last=Evan Cater|title=Philip Oakey & Giorgio Moroder: Overview|url={{AllMusic|class=album|id=r59464|pure_url=yes}}|access-date=21 December 2009|publisher=[[آل ميوزڪ]]}}</ref> اطالوي پاپ جي نمائندگي هر سال [[سانريمو ميوزڪ فيسٽيول]] وسيلي ٿئي ٿي، جنهن [[يوروويزن سانگ ڪانٽيسٽ]] لاءِ الهام طور ڪم ڪيو.<ref>{{Cite web|last=Yiorgos Kasapoglou|date=27 February 2007|title=Sanremo Music Festival kicks off tonight|url=http://www.esctoday.com/news/read/7817|access-date=18 August 2011|publisher=esctoday.com}}</ref> [[جيگليولا چينڪويتي]]، [[توتو ڪوتونيو]] ۽ [[مونياسڪن]] بالترتيب [[يوروويزن سانگ ڪانٽيسٽ 1964|1964ع]]، [[يوروويزن سانگ ڪانٽيسٽ 1990|1990ع]] ۽ [[يوروويزن سانگ ڪانٽيسٽ 2021|2021ع]] ۾ يوروويزن کٽيو. [[دومينيڪو مودونيو]]، [[مينا (اطالوي ڳائڻي)|مينا]]، [[اندريا بوچيلي]]، [[رافائيلا ڪارا]]، [[اِل وولو]]، [[ال بانو]]، [[توتو ڪوتونيو]]، [[نيڪ]]، [[امبرتو توتسي]]، [[جورجيا (ڳائڻي)|جورجيا]]، گريمي کٽيندڙ [[لائورا پائوسيني]]، [[ايروس رامازوتي]]، [[تيتسيانو فيرو]]، مونياسڪن ۽ ٻين ڳائڻن عالمي شهرت ماڻي آهي.<ref>{{Cite web|first=Federica|last=Cirone|date=29 August 2023|title=Cantanti italiani, quali sono quelli che hanno avuto più successo all'estero|url=https://www.socialboost.it/cantanti-italiani-quali-sono-quelli-che-hanno-avuto-piu-successo-allestero/|access-date=5 June 2024|publisher=socialboost.it|language=it}}</ref> === فيشن ۽ ڊزائن === {{Main|اطالوي فيشن|اطالوي ڊزائن}} [[File:Prada milano.JPG|thumb|ميلان ۾ [[گاليريا ويتوريو ايمانوئلي ٻيون]] ۾ [[پرادا]] جو دڪان]] اطالوي فيشن جي ڊگهي روايت آهي. [[گلوبل لئنگئيج مانيٽر]] جي ''Top Global Fashion Capital Rankings'' (2013ع) ۾ روم کي ڇهين ۽ ميلان کي ٻارهين نمبر تي رکيو ويو.<ref>{{Cite web|title=New York Takes Top Global Fashion Capital Title from London, edging past Paris|url=http://www.languagemonitor.com/fashion/sorry-kate-new-york-edges-paris-and-london-in-top-global-fashion-capital-10th-annual-survey|url-status=usurped|archive-url=https://web.archive.org/web/20140222011026/http://www.languagemonitor.com/fashion/sorry-kate-new-york-edges-paris-and-london-in-top-global-fashion-capital-10th-annual-survey|archive-date=22 February 2014|access-date=25 February 2014|publisher=Languagemonitor.com}}</ref> اهم اطالوي فيشن ليبلز — جهڙوڪ [[گوچي]]، [[ارماني]]، [[پرادا]]، [[ورساچي]]، [[ويلنٽينو ايس پي اي|ويلنٽينو]]، [[ڊولچي اينڊ گبانا]] — دنيا جي بهترين فيشن گهرن ۾ شامل آهن. [[بلغاري]]، [[دامياني (زيورن جي ڪمپني)|دامياني]] ۽ [[بوچيلاتي]] جهڙا زيورن جا ادارا اٽلي ۾ قائم ٿيا. فيشن رسالو ''[[ووگ اٽاليا]]'' دنيا جي سڀ کان وڌيڪ معزز فيشن رسالن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite book|last=Press|first=Debbie|url={{Google books|pkeaOOxb_isC|page=PA16|keywords=|text=|plainurl=yes}}|title=Your Modeling Career: You Don't Have to Be a Superstar to Succeed|publisher=Allworth Press|year=2000|isbn=978-1-58115-045-2}}; {{Cite web|last=Cardini|first=Tiziana|date=28 October 2020|title=Get to Know the Young Winners of the 2020 International Talent Support Awards |url=https://www.vogue.com/article/internationa-talent-support-award-2020-winners|website=Vogue}}</ref> اٽلي ڊزائن جي ميدان ۾ نمايان آهي، خاص طور تي اندروني، معمارِي، صنعتي ۽ شهري ڊزائن ۾.<ref>Miller (2005) p. 486</ref><ref>Insight Guides (2004) p. 220</ref> ميلان ۽ تورين ملڪ ۾ معمارِي ۽ صنعتي ڊزائن جا اڳواڻ آهن. ميلان شهر [[فيرا ميلانو]] جي ميزباني ڪري ٿو، جيڪا يورپ جي سڀ کان وڏي ڊزائن نمائش آهي.<ref>{{Cite web|title=Design City Milan|url=http://www.wiley.com/WileyCDA/WileyTitle/productCd-0470026839.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101206052654/http://www.wiley.com/WileyCDA/WileyTitle/productCd-0470026839.html|archive-date=6 December 2010|access-date=3 January 2010|publisher=Wiley}}</ref> ميلان ڊزائن ۽ معمارِي سان لاڳاپيل اهم واقعن ۽ هنڌن جي ميزباني ڪري ٿو، جهڙوڪ ''Fuori Salone'' ۽ [[ميلان فرنيچر فيئر]]، ۽ اهو [[برونو موناري]]، [[لوچيو فونتانا]]، [[اينريڪو ڪاستيلاني]] ۽ [[پيئرو مانزوني]] جهڙن ڊزائنرن جو گهر رهيو آهي.<ref>{{Cite web|title=Frieze Magazine – Archive – Milan and Turin|url=http://www.frieze.com/issue/article/milan_turin|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20100110123141/http://www.frieze.com/issue/article/milan_turin|archive-date=10 January 2010|access-date=3 January 2010|website=Frieze}}</ref> === سئنيما === {{Main|اٽلي جو سئنيما}} اطالوي سئنيما [[لوميئر ڀائرن]] طرفان حرڪتي تصويرن جون نمائشون متعارف ڪرائڻ کان ٿوري ئي پوءِ شروع ٿيو.<ref>{{Cite web|title=L'œuvre cinématographique des frères Lumière – Pays: Italie|url=https://catalogue-lumiere.com/pays/italie|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20180320195614/https://catalogue-lumiere.com/pays/italie|archive-date=20 March 2018|access-date=1 January 2022|language=fr}}; {{Cite web|title=Il Cinema Ritrovato – Italia 1896 – Grand Tour Italiano |url=https://festival.ilcinemaritrovato.it/proiezione/italy-1896-in-honor-of-aldo-bernardini|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20180321124127/https://festival.ilcinemaritrovato.it/proiezione/italy-1896-in-honor-of-aldo-bernardini|archive-date=21 March 2018|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> پهريون اطالوي ڊائريڪٽر [[ويتوريو ڪالچينا]] آهي، جنهن 1896ع ۾ [[پوپ ليو تيرهون]] کي فلمبند ڪيو.<ref>{{Cite web|title=26 febbraio 1896 – Papa Leone XIII filmato Fratelli Lumière |url=https://archivio.quirinale.it/aspr/gianni-bisiach/AV-002-000398/26-febbraio-1896-papa-leone-xiii-filmato-fratelli-lumiere|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> 1914ع جي ''[[ڪابيريا]]'' سڀ کان مشهور اطالوي [[خاموش فلم]] آهي.<ref>{{Citation|title=Cinematografia|volume=III|page=226|year=1970|publisher=[[تريڪاني]]|language=it|encyclopedia=Dizionario enciclopedico italiano}}</ref><ref>{{Cite book|last=Andrea Fioravanti|title=La "storia" senza storia. Racconti del passato tra letteratura, cinema e televisione|publisher=Morlacchi Editore|year=2006|isbn=978-8-8607-4066-3|page=121|language=it}}</ref> يورپ جي سڀ کان پراڻي [[اونگارڊ]] سئنيما تحريڪ، [[اطالوي مستقبل نگاري (سئنيما)|اطالوي مستقبل نگاري]]، 1910ع واري ڏهاڪي جي آخر ۾ ٿي.<ref>{{Cite web|date=30 September 2017|title=Il cinema delle avanguardie|url=https://www.brevestoriadelcinema.org/04-4-il-cinema-delle-avanguardie|access-date=13 November 2022|language=it}}</ref> [[File:Federico Fellini NYWTS 2.jpg|thumb|[[فيديريڪو فيليني]]، جيڪو ويهين صديءَ جي سڀ کان وڌيڪ اثرائتن ۽ وڏي پيماني تي عزت ماڻيندڙ فلمسازن مان هڪ سمجهيو وڃي ٿو<ref>{{Cite web|date=20 January 2022|title=Federico Fellini, i 10 migliori film per conoscere il grande regista|url=https://libreriamo.it/intrattenimento/federico-fellini-i-10-film-regista|access-date=10 September 2022|language=it}}</ref>]] 1920ع واري ڏهاڪي ۾ زوال کان پوءِ، صنعت 1930ع واري ڏهاڪي ۾ [[آواز واري فلم|آواز]] جي اچڻ سان ٻيهر متحرڪ ٿي. هڪ مشهور اطالوي صنف، ''[[تيليفوني بيانڪي]]''، دلڪش پس منظرن واريون مزاحيه فلمون هيون.<ref>{{Citation |last=Katz |first=Ephraim |title=Italy |pages=682–685 |year=2001 |publisher=HarperResource |isbn=978-0-0607-4214-0 |encyclopedia=The Film Encyclopedia}}.</ref> ''[[ڪاليگرافزمو]]''، ''تيليفوني بيانڪي''-آمريڪي انداز جي مزاحيه فلمن جي تيز ابتڙ هو؛ اهو وڌيڪ فني، تمام گهڻو رسمي، پيچيدگيءَ ۾ اظهار ڀريو، ۽ بنيادي طور معاصر ادبي مواد سان لاڳاپيل هو.<ref>{{Cite book|last=Brunetta|first=Gian Piero|title=Storia del cinema mondiale|publisher=Einaudi|year=2002|isbn=978-8-8061-4528-6|volume=III|pages=357–359|language=it}}</ref> سئنيما کي موسوليني استعمال ڪيو، جنهن روم جي مشهور [[چينيچتا|چينيچتا اسٽوڊيو]] قائم ڪيو، [[فاشسٽ پروپيگنڊا]] جي پيداوار لاءِ.<ref>{{Cite web|title=The Cinema Under Mussolini|url=http://ccat.sas.upenn.edu/italians/resources/Amiciprize/1996/mussolini.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100731200507/http://ccat.sas.upenn.edu/italians/resources/Amiciprize/1996/mussolini.html|archive-date=31 July 2010|access-date=30 October 2010|publisher=Ccat.sas.upenn.edu}}</ref> ٻي عالمي جنگ کان پوءِ، اطالوي فلم کي وسيع سڃاڻپ ملي ۽ اها برآمد ڪئي وئي، تان جو 1980ع واري ڏهاڪي ۾ فني زوال آيو.<ref>{{Cite web|title=STORIA 'POCONORMALE' DEL CINEMA: ITALIA ANNI '80, IL DECLINO|url=https://www.mymovies.it/cinemanews/2009/16629|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> [[اطالوي فلم ڊائريڪٽرن جي فهرست|اطالوي فلم ڊائريڪٽرن]] ۾ [[فيديريڪو فيليني]]، [[سرجيو ليئوني]]، [[پيئر پاولو پاسوليني]]، [[دوچو تيساري]]، [[لوڪينو ويسڪونتي]]، [[ويتوريو دي سيڪا]]، [[مائيڪل اينجلو انتونيوني]] ۽ [[روبيرتو روسيلليني]] شامل آهن، جن کي هر دور جي عظيم ترين ڊائريڪٽرن مان مڃيو وڃي ٿو.<ref>{{Cite news|last=Ebert|first=Roger|title=The Bicycle Thief / Bicycle Thieves (1949) |url=http://rogerebert.suntimes.com/apps/pbcs.dll/article?AID=/19990319/REVIEWS08/903190306/1023|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20090227023704/http://rogerebert.suntimes.com/apps/pbcs.dll/article?AID=%2F19990319%2FREVIEWS08%2F903190306%2F1023|archive-date=27 February 2009|access-date=8 September 2011|work=Chicago Sun-Times}}; {{Cite web|date=7 July 2002|title=The 25 Most Influential Directors of All Time|url=http://www.moviemaker.com/archives/moviemaking/directing/articles-directing/the-25-most-influential-directors-of-all-time-3358|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20151211230213/http://www.moviemaker.com/archives/moviemaking/directing/articles-directing/the-25-most-influential-directors-of-all-time-3358|archive-date=11 December 2015|access-date=21 February 2017|website=MovieMaker Magazine}}</ref> 1940ع واري ڏهاڪي جي وچ کان 1950ع واري ڏهاڪي جي شروعات تائين [[اطالوي نيو ريئلزم]] جو عروج هو، جيڪو جنگ کان پوءِ واري اٽليءَ جي خراب حالت کي ظاهر ڪندو هو.<ref>{{Cite web|title=Italian Neorealism – Explore – The Criterion Collection|url=https://www.criterion.com/explore/6-italian-neorealism|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110918102158/http://www.criterion.com/explore/6-italian-neorealism|archive-date=18 September 2011|access-date=7 September 2011|publisher=Criterion.com}}</ref> 1950ع واري ڏهاڪي ۾ جيئن ملڪ وڌيڪ امير ٿيو، نيو ريئلزم جي هڪ صورت، جيڪا گلابي نيو ريئلزم طور مشهور هئي، ان جي جاءِ ورتي، ۽ ''[[ڪوميڊيا آل اطاليانا]]'' صنف ۽ ٻيون [[فلم صنف]]ون، جهڙوڪ [[سورڊ اينڊ سينڊل]] ۽ [[اسپيگيٽي ويسٽرن]]، 1960ع ۽ 1970ع واري ڏهاڪي ۾ مشهور ٿيون.<ref>{{Cite web|title=Western all'italiana|url=https://www.treccani.it/enciclopedia/western-all-italiana_%28Enciclopedia-del-Cinema%29|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> [[صوفيا لورين]] جهڙين اداڪارائن عالمي شهرت حاصل ڪئي. شهوت انگيز اطالوي ٿرلر، يا ''[[جئلي]]''، جيڪي 1970ع واري ڏهاڪي ۾ [[داريو ارجينتو]] جهڙن ڊائريڪٽرن ٺاهيا، خوفناڪ فلمن تي اثرانداز ٿيا.<ref>{{Cite web|title=Tarantino e i film italiani degli anni settanta|url=http://www.corriere.it/solferino/severgnini/09-10-30/09.spm|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> تازو دور ۾، اطالوي منظر کي رڳو ڪڏهن ڪڏهن ڌيان مليو آهي، جهڙوڪ ''[[لائف از بيوٽيفل]]''، ''[[سئنيما پيراڊيسو]]'' ۽ ''[[اِل پوستينو: دي پوسٽمين]]'' جهڙين فلمن سان.<ref>{{Cite news|date=21 May 2013|title=Cannes 2013. La grande bellezza |url=https://stanzedicinema.com/2013/05/21/cannes-2013-la-grande-bellezza|access-date=1 January 2022|work=Stanze di Cinema|language=it}}</ref> چينيچتا اسٽوڊيو يورپ ۾ فلم ۽ ٽيليويزن پيداوار جي سڀ کان وڏي سهولت آهي،<ref>{{Cite web|date=30 December 2021|title=Cinecittà, c'è l'accordo per espandere gli Studios italiani|url=https://www.ciakmagazine.it/news/cinecitta-ce-laccordo-per-espandere-gli-studios-italiani|access-date=10 September 2022|language=it}}</ref> جتي ڪيتريون ئي عالمي باڪس آفيس ڪامياب فلمون فلمبند ٿيون. 1950ع واري ڏهاڪي ۾، اتي ٺاهيل عالمي پيداوارن جي انگ سبب روم کي "[[ٽائبر تي هالي ووڊ]]" سڏيو ويو. ان جي احاطي تي 3,000 کان وڌيڪ پيداوارون ٺهيون، جن مان 90 کي [[اڪيڊمي اوارڊ]] لاءِ نامزدگي ملي، ۽ 47 ڪاميابيون حاصل ٿيون.<ref>{{Cite book|last=Bondanella|first=Peter E.|url=https://books.google.com/books?id=PiTBFMc7tp4C|title=Italian Cinema: From Neorealism to the Present|date=2001|publisher=Continuum|isbn=978-0-8264-1247-8|page=13}}</ref> اٽلي [[بهترين پرڏيهي ٻوليءَ واري فلم لاءِ اڪيڊمي اوارڊ]] ۾ سڀ کان وڌيڪ اوارڊ ماڻيندڙ ملڪ آهي، جنهن 14 ڪاميابيون، 3 [[اعزازی اڪيڊمي اوارڊ|خاص اوارڊ]] ۽ 31 [[بهترين پرڏيهي ٻوليءَ واري فلم لاءِ اڪيڊمي اوارڊ ڏانهن اطالوي موڪلن جي فهرست|نامزدگيون]] حاصل ڪيون آهن.<ref>{{Cite web|date=26 October 2021|title=Oscar 2022: Paolo Sorrentino e gli altri candidati come miglior film internazionale |url=https://www.sorrisi.com/cinema/migliori-film/oscar-2022-paolo-sorrentino-e-gli-altri-candidati-come-miglior-film-internazionale|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> {{As of|2016}}، اطالوي فلمن 12 پام دُور،<ref>{{Cite web|date=13 May 2014|title=10 film italiani che hanno fatto la storia del Festival di Cannes|url=https://www.nanopress.it/articolo/10-film-italiani-che-hanno-fatto-la-storia-del-festival-di-cannes/67505|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> 11 [[گولڊن لائن]]،<ref>{{Cite web|date=28 August 2018|title=I film italiani vincitori del Leone d'Oro al Festival di Venezia|url=https://www.supereva.it/i-film-italiani-vincitori-del-leone-doro-al-festival-di-venezia-51756|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> ۽ 7 [[گولڊن بيئر]] کٽيا آهن.<ref>{{Cite web|title=Film italiani vincitori Orso d'Oro di Berlino|url=https://popcorntv.it/guide/film-italiani-vincitori-orso-doro-di-berlino/32626|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> === کاڌ خوراڪ === {{Main|اطالوي کاڌ خوراڪ|اطالوي کاڌي جو ڍانچو|اطالوي کاڌن ۽ مشروبن جي فهرست}} [[File:Salumi e vino lucchese.JPG|thumb|[[اطالوي شراب]] ۽ ''[[سالومي]]'']] [[اطالوي کاڌ خوراڪ]] تي [[اِيٽرسڪن تهذيب|اِيٽرسڪن]]، [[قديم يوناني کاڌ خوراڪ|قديم يوناني]]، [[قديم رومي کاڌ خوراڪ|قديم رومي]]، [[بازنطيني کاڌ خوراڪ|بازنطيني]]، [[عربي کاڌ خوراڪ|عربي]] ۽ [[يهودي کاڌ خوراڪ|يهودي]] کاڌن جو گهرو اثر آهي.<ref>{{Cite web|date=5 April 2023|title=The History of Italian Cuisine: A Cultural Journey – Italian Cuisine|url=https://italian-cuisine.org/the-history-of-italian-cuisine-a-cultural-journey|access-date=25 February 2024|website=italian-cuisine.org}}; {{Cite web|title=Italian Cooking: History of Food and Cooking in Rome and Lazio Region, Papal Influence, Jewish Influence, The Essence of Roman Italian Cooking|url=http://www.inmamaskitchen.com/ITALIAN_COOKING/rome_Lazio/Rome_LAZIO.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20100410100532/http://www.inmamaskitchen.com/ITALIAN_COOKING/rome_Lazio/Rome_LAZIO.html|archive-date=10 April 2010|access-date=24 April 2010|publisher=Inmamaskitchen.com}}</ref> [[نئين دنيا]] جي دريافت سان اهم تبديليون آيون، جن ۾ آلو، ٽماٽا ۽ مڪئي جهڙيون شيون ارڙهين صديءَ کان بنيادي جز بڻجي ويون.<ref>{{Cite web|title=The Making of Italian Food...From the Beginning|url=http://www.epicurean.com/articles/making-of-italian-food.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100327080045/http://www.epicurean.com/articles/making-of-italian-food.html|archive-date=27 March 2010|access-date=24 April 2010|publisher=Epicurean.com}}; Del Conte, 11–21.</ref> [[بحيرۂ روم واري غذا]] اطالوي کاڌ خوراڪ جو بنياد بڻجي ٿي، جيڪا [[پاستا]]، مڇي، ميون ۽ ڀاڄين سان مالا مال آهي ۽ پنهنجي سادگي ۽ قسمين قسمين هئڻ ڪري سڃاتي وڃي ٿي، جنهن ۾ ڪيترن کاڌن ۾ رڳو چار کان اٺ جز هوندا آهن.<ref>The Silver Spoon {{ISBN|8-8721-2223-6}}, 1997 ed.</ref> اطالوي کاڌ خوراڪ پنهنجي علائقائي تنوع،<ref>{{Cite encyclopedia|title=Italian cuisine – Britannica Online Encyclopedia|encyclopedia=Encyclopædia Britannica|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/718430/Italian-cuisine|access-date=24 April 2010|date=2 January 2009|archive-url=https://web.archive.org/web/20100716014306/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/718430/Italian-cuisine|archive-date=16 July 2010|author=Related Articles|url-status=live}}; {{Cite web|title=Italian Food – Italy's Regional Dishes & Cuisine|url=http://www.indigoguide.com/italy/food.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110102020059/http://www.indigoguide.com/italy/food.htm|archive-date=2 January 2011|access-date=24 April 2010|publisher=Indigoguide.com}}; {{Cite web|title=Regional Italian Cuisine|url=http://www.rusticocooking.com/regions.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100410072851/http://www.rusticocooking.com/regions.htm|archive-date=10 April 2010|access-date=24 April 2010|publisher=Rusticocooking.com}}</ref> ذائقي جي گهڻائي ۽ دنيا جي سڀ کان وڌيڪ مشهور کاڌن مان هڪ هئڻ ڪري نمايان آهي،<ref>{{Cite web|date=6 January 2013|title=Which country has the best food?|url=http://travel.cnn.com/explorations/eat/worlds-best-food-cultures-453528|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130629071154/http://travel.cnn.com/explorations/eat/worlds-best-food-cultures-453528|archive-date=29 June 2013|access-date=14 October 2013|publisher=CNN}}</ref> جنهن جو ٻاهرين ملڪن تي به مضبوط اثر آهي.<ref>{{Cite web|last=Freeman|first=Nancy|date=2 March 2007|title=American Food, Cuisine|url=http://www.sallybernstein.com/food/cuisines/us|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100418064119/http://sallybernstein.com/food/cuisines/us|archive-date=18 April 2010|access-date=24 April 2010|publisher=Sallybernstein.com}}</ref><ref>{{Cite web|title=Most Americans Have Dined Out in the Past Month and, Among Type of Cuisine, American Food is Tops Followed by Italian|url=http://www.harrisinteractive.com/vault/HarrisPoll18-DiningOut_4-3-13.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20130520205539/http://www.harrisinteractive.com/vault/HarrisPoll18-DiningOut_4-3-13.pdf|archive-date=20 May 2013|access-date=31 August 2013|publisher=[[هئرس انسائيٽس اينڊ اينالٽڪس|هئرس انٽرايڪٽو]]}}</ref><ref>{{Cite news|last=Kazmin|first=Amy|date=26 March 2013|title=A taste for Italian in New Delhi|url=http://www.ft.com/intl/cms/s/0/7ab87234-9214-11e2-851f-00144feabdc0.html|url-access=subscription|url-status=live|archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221210/http://www.ft.com/intl/cms/s/0/7ab87234-9214-11e2-851f-00144feabdc0.html|archive-date=10 December 2022|access-date=31 August 2013|work=[[فنانشل ٽائيمز]]|location=London}}</ref> اطالوي کاڌ خوراڪ روايتي شين تي گهڻو ڀاڙي ٿي؛ ملڪ وٽ [[يورپي يونين ۾ جاگرافيائي اشارا ۽ روايتي خاصيتون|يورپي يونين جي قانون]] هيٺ محفوظ ڪيل روايتي خاصيتن جو وڏو تعداد آهي.<ref>{{Cite web|last=Keane|first=John|title=Italy leads the way with protected products under EU schemes|url=http://www.bordbia.ie/industryservices/information/alerts/Pages/ItalyleadsthewaywithprotectedproductsunderEUschemes.aspx|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20140329075250/http://www.bordbia.ie/industryservices/information/alerts/Pages/ItalyleadsthewaywithprotectedproductsunderEUschemes.aspx|archive-date=29 March 2014|access-date=5 September 2013|publisher=[[بورڊ بيا]]}}</ref> اٽلي ۾ 395 [[ميشلن اسٽار]] رکندڙ ريسٽورنٽ آهن.<ref>{{cite web|url= https://www.michelin.com/en/publications/products-and-services/michelin-guide-2024-italy-two-new-3-michelin-stars-restaurants|title=Michelin Guide 2024 – Italy – Two new 3 Michelin stars restaurants|access-date=20 November 2024}}</ref> [[اطالوي چيزن جي فهرست|چيز]]، [[سالومي|ٿڌا گوشت]] ۽ [[اطالوي شراب|شراب]] اطالوي کاڌ خوراڪ جا مرڪزي جز آهن، جن سان علائقائي صورتون ۽ [[محفوظ اصل جو نالو]] يا [[محفوظ جاگرافيائي اشارو]] جا ليبل لاڳاپيل آهن؛ ان سان گڏ [[پيزا]] ۽ ڪافي پڻ کاڌي پيتي واري ثقافت جو حصو آهن.<ref>{{Cite news|last=Marshall|first=Lee|date=30 September 2009|title=Italian coffee culture: a guide|url=https://www.telegraph.co.uk/travel/destinations/europe/italy/6246202/Italian-coffee-culture-a-guide.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131010212148/http://www.telegraph.co.uk/travel/destinations/europe/italy/6246202/Italian-coffee-culture-a-guide.html|archive-date=10 October 2013|access-date=5 September 2013|work=The Daily Telegraph|location=London}}</ref> مٺا کاڌا مقامي ذائقن، جهڙوڪ ترش ميون، پسته ۽ بادام، کي [[ماسڪارپوني]] ۽ [[ريڪوٽا]] جهڙن مٺن چيزن يا ڪوڪو، وينلا ۽ دارچيني جهڙن غير ملڪي ذائقن سان ملائڻ جي ڊگهي روايت رکن ٿا. [[جيلاتو]]،<ref>{{Cite news|last=Jewkes|first=Stephen|date=13 October 2012|title=World's first museum about gelato culture opens in Italy|url=http://www.timescolonist.com/life/travel/world-s-first-museum-about-gelato-culture-opens-in-italy-1.15866|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131016062518/http://www.timescolonist.com/life/travel/world-s-first-museum-about-gelato-culture-opens-in-italy-1.15866|archive-date=16 October 2013|access-date=5 September 2013|work=[[ٽائيمز ڪالونسٽ]]}}</ref> [[تيراميسو]]،<ref>{{Cite news|last=Squires|first=Nick|date=23 August 2013|title=Tiramisu claimed by Treviso|url=https://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/10261930/Tiramisu-claimed-by-Treviso.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130829091009/http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/10261930/Tiramisu-claimed-by-Treviso.html|archive-date=29 August 2013|access-date=5 September 2013|work=The Daily Telegraph|location=London}}</ref> ۽ [[ڪاساتا]] اطالوي مٺن کاڌن جا سڀ کان مشهور مثال آهن. [[اطالوي کاڌي جو ڍانچو]] بحيرۂ روم واري علائقي لاءِ خاص آهي ۽ اتر، وچ ۽ اوڀر يورپي کاڌي جي ڍانچن کان مختلف آهي، جيتوڻيڪ اهو اڃا به اڪثر ناشتي (''[[اطالوي کاڌي جو ڍانچو#ناشتو (ڪولازيوني)|ڪولازيوني]]'')، منجهند جي ماني (''[[اطالوي کاڌي جو ڍانچو#منجهند جي ماني (پرانزو)|پرانزو]]'') ۽ رات جي ماني (''[[اطالوي کاڌي جو ڍانچو#رات جي ماني (چينا)|چينا]]'') تي مشتمل هوندو آهي.<ref>{{Cite web|title=Mangiare all'italiana|url=https://www.studiare-in-italia.it/php5/study-italy.php?idorizz=5&idvert=62|access-date=12 November 2021|language=it|archive-date=12 November 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20211112222610/https://www.studiare-in-italia.it/php5/study-italy.php?idorizz=5&idvert=62|url-status=dead}}</ref> بهرحال، ناشتي تي گهڻو گهٽ زور ڏنو ويندو آهي، جيڪو اڪثر ڇڏيو ويندو آهي يا غير بحيرۂ روم اولهندي ملڪن جي ڀيٽ ۾ هلڪن حصن تي مشتمل هوندو آهي.<ref>{{Cite web|date=29 March 2016|title=Colazioni da incubo in giro per il mondo|url=https://www.lacucinaitaliana.it/news/in-primo-piano/colazioni-strane-nel-mondo|access-date=12 November 2021|language=it}}</ref> صبح دير سان ۽ منجهند کان پوءِ هلڪا کاڌا، جن کي ''[[اطالوي کاڌي جو ڍانچو#منجهند کان پوءِ هلڪو کاڌو (ميريندا)|ميريندا]]'' ({{Plural form}}: ''ميريندي'') چيو وڃي ٿو، اڪثر شامل هوندا آهن.<ref>{{Cite web|date=12 August 2021|title=Merenda, una abitudine tutta italiana: cinque ricette salutari per tutta la famiglia|url=https://www.corriere.it/cook/news/cards/merenda-abitudine-tutta-italiana-cinque-ricette-salutari-tutta-famiglia/merenda-come-deve-essere_principale.shtml|access-date=12 November 2021|language=it}}</ref> === راند === {{Main|اٽلي ۾ راند}} [[File:Italy national football team Euro 2012 final.jpg|thumb|2012ع ۾ [[اٽلي قومي فٽبال ٽيم|''آتسوري'']]. [[اٽلي ۾ فٽبال|فٽبال]] اٽلي ۾ سڀ کان مشهور راند آهي.]] سڀ کان مشهور راند [[اٽلي ۾ فٽبال|فٽبال]] آهي.<ref>{{Cite web|last=Wilson|first=Bill|date=10 March 2014|title=Italian football counts cost of stagnation|url=https://www.bbc.co.uk/news/business-26351331|access-date=12 June 2015|publisher=BBC News}}; {{Cite book|last1=Hamil|first1=Sean|title=Managing football: an international perspective|last2=Chadwick|first2=Simon|publisher=Elsevier/Butterworth-Heinemann|year=2010|isbn=978-1-8561-7544-9|edition=1st ed., dodr.|location=Amsterdam|page=285}}</ref> اٽلي جي [[اٽلي قومي فٽبال ٽيم|ٽيم]] سڀ کان وڌيڪ ڪامياب ٽيمن مان هڪ آهي، جنهن چار [[فيفا ورلڊ ڪپ|ورلڊ ڪپ]] ڪاميابيون ([[1934 فيفا ورلڊ ڪپ|1934]]، [[1938 فيفا ورلڊ ڪپ|1938]]، [[1982 فيفا ورلڊ ڪپ|1982]] ۽ [[2006 فيفا ورلڊ ڪپ|2006]]) ۽ ٻه [[يوئيفا يورو]] ڪاميابيون ([[يوئيفا يورو 1968|1968]] ۽ [[يوئيفا يورو 2020|2020]]) حاصل ڪيون آهن.<ref>{{Cite web|title=Previous FIFA World Cups|url=https://www.fifa.com/worldcup/archive/index.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110125063612/http://www.fifa.com/worldcup/archive/index.html|archive-date=25 January 2011|access-date=8 January 2011|publisher=FIFA}}</ref> اطالوي ڪلبن 48 وڏيون يورپي ٽرافيون کٽيون آهن، جنهن ڪري اٽلي اسپين کان پوءِ يورپ جو ٻيو سڀ کان ڪامياب ملڪ بڻجي ٿو. اٽلي جي مٿئين ليگ [[سيري آ]] آهي، جنهن کي دنيا ڀر ۾ لکين مداح ڏسن ٿا.<ref>{{Cite web|title=Le squadre più tifate al mondo: classifica e numero di fan|url=https://www.sisal.it/scommesse-matchpoint/blog/fuori-campo/squadre-piu-tifate-al-mondo-classifica|access-date=4 January 2022|language=it|archive-date=18 September 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210918004108/https://www.sisal.it/scommesse-matchpoint/blog/fuori-campo/squadre-piu-tifate-al-mondo-classifica|url-status=dead}}</ref> ٻيون مشهور ٽيم واريون رانديون باسڪيٽ بال، والي بال ۽ رگبي آهن.<ref name="sportface">{{Cite web|date=15 March 2021|title=Sport più seguiti: la (forse) sorprendente classifica mondiale|url=https://www.sportface.it/altro/sport-piu-seguiti-la-forse-sorprendente-classifica-mondiale/1318754|access-date=4 January 2022|language=it|archive-date=4 January 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220104135605/https://www.sportface.it/altro/sport-piu-seguiti-la-forse-sorprendente-classifica-mondiale/1318754|url-status=dead}}</ref> اٽلي جون مردن ۽ عورتن جون قومي والي بال ٽيمون اڪثر دنيا جي بهترين ٽيمن ۾ شامل ٿين ٿيون. [[اٽلي مردن جي قومي والي بال ٽيم|مردن جي ٽيم]] لڳاتار ٽي [[ايف آءِ وي بي والي بال مردن جي عالمي چيمپيئن شپ|عالمي چيمپيئن شپون]] کٽيون (1990ع، 1994ع ۽ 1998ع ۾). [[اٽلي مردن جي قومي باسڪيٽ بال ٽيم|اٽلي مردن جي باسڪيٽ بال ٽيم]] جا بهترين نتيجا [[يورو باسڪيٽ 1983]] ۽ [[يورو باسڪيٽ 1999|1999ع]] ۾ سونا تمغا، ۽ [[2004ع گرمائين اولمپڪس ۾ باسڪيٽ بال|2004ع اولمپڪس]] ۾ چاندي جو تمغو هئا. [[ليگا باسڪيٽ سيري آ]] يورپ جي سڀ کان وڌيڪ مقابلي واري ليگن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite web|date=July 2019|title=Basket Eurolega, l'albo d'oro delle squadre più forti e titolate d'Europa|url=https://williamhillnews.it/basket/basket-eurolega|access-date=4 January 2022|language=it}}</ref> [[اٽلي قومي رگبي يونين ٽيم]] [[سڪس نيشنز چيمپيئن شپ]] ۽ [[رگبي ورلڊ ڪپ]] ۾ مقابلو ڪري ٿي. انفرادي راندين ۾، سائيڪل ڊوڙ مشهور آهي؛<ref>{{Cite book|last=Foot|first=John|title=Pedalare! Pedalare!: a history of Italian cycling|publisher=Bloomsbury|year=2012|isbn=978-1-4088-2219-7|location=London|page=312}}</ref> اطالوين [[يو سي آءِ روڊ ورلڊ چيمپيئن شپون – مردن جي روڊ ريس|يو سي آءِ عالمي چيمپيئن شپون]] [[يو سي آءِ روڊ ورلڊ چيمپيئن شپون – مردن جي روڊ ريس#قوم موجب تمغا ماڻيندڙ|بيلجيم کان سواءِ ڪنهن به ٻئي ملڪ کان وڌيڪ]] کٽيون آهن. [[جيرو دي اٽاليا]] هر مئي ۾ ٿيندڙ سائيڪل ريس آهي ۽ ٽن [[گرانڊ ٽورس]] مان هڪ آهي. الپائن اسڪائينگ هڪ وسيع راند آهي، ۽ ملڪ اسڪائينگ لاءِ مشهور منزل آهي.<ref>{{Cite news|last=Hall|first=James|date=23 November 2012|title=Italy is best value skiing country, report finds|url=https://www.telegraph.co.uk/travel/travelnews/9697128/Italy-is-best-value-skiing-country-report-finds.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131003012827/http://www.telegraph.co.uk/travel/travelnews/9697128/Italy-is-best-value-skiing-country-report-finds.html|archive-date=3 October 2013|access-date=29 August 2013|work=The Daily Telegraph|location=London}}</ref> اطالوي اسڪائر [[سياري جون اولمپڪ رانديون]] ۽ [[الپائن اسڪائي ورلڊ ڪپ]] ۾ سٺا نتيجا حاصل ڪن ٿا. ٽينس کي اهم پيروي حاصل آهي: اها چوٿين سڀ کان وڌيڪ کيڏي ويندڙ راند آهي.<ref>{{Cite web|title=Il tennis è il quarto sport in Italia per numero di praticanti|url=http://www.federtennis.it/DettaglioNews.asp?IDNews=55672|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20130927033216/http://www.federtennis.it/DettaglioNews.asp?IDNews=55672|archive-date=27 September 2013|access-date=29 August 2013|publisher=Federazione Italiana Tennis}}</ref> [[روم ماسٽرز]]، جيڪو 1930ع ۾ قائم ٿيو، سڀ کان وڌيڪ معزز ٽينس ٽورنامينٽن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite news|title=Internazionali d'Italia di Tennis – Roma 2021 |url=https://www.faretennis.com/tornei/internazionali-italia-tennis|access-date=4 January 2022|language=it}}</ref> اطالوي رانديگرن [[ڊيويس ڪپ]] 4 ڀيرا (1976، 2023، 2024 ۽ 2025) ۽ [[بلي جين ڪنگ ڪپ]] 6 ڀيرا (2006، 2009، 2010، 2013، 2024 ۽ 2025) کٽيا آهن. [[File:Michael Schumacher 2006 USA 2.jpg|thumb|[[اسڪوديريا فيراري]] جي [[فيراري 248 ايف 1]]، جيڪا [[گرانڊ پري موٽر ريسنگ|گرانڊ پري]] ريسنگ ۾ اڃا تائين موجود سڀ کان پراڻي ٽيم آهي،<ref name="targaflorio"/> جيڪا 1948ع کان مقابلو ڪري رهي آهي، ۽ شمارياتي طور [[فارمولا ون گرانڊ پري فاتحن جي فهرست (تعمير ڪندڙ)|تاريخ جي سڀ کان ڪامياب فارمولا ون ٽيم]] آهي]] موٽر راندون مشهور آهن.<ref name="sportface"></ref> اٽلي، تمام وڏي فرق سان، سڀ کان وڌيڪ موٽو جي پي عالمي چيمپيئن شپون کٽيون آهن. اطالوي [[اسڪوديريا فيراري]] [[گرانڊ پري موٽر ريسنگ|گرانڊ پري]] ريسنگ ۾ اڃا تائين موجود سڀ کان پراڻي ٽيم آهي،<ref name="targaflorio">{{Cite web|title=Enzo Ferrari|url=https://www.targaflorio.info/enzoferrari.htm|access-date=4 January 2022|language=it}}</ref> جيڪا 1948ع کان مقابلو ڪري رهي آهي، ۽ 232 ڪاميابين سان سڀ کان ڪامياب فارمولا ون ٽيم آهي. [[فارمولا ون]] جو [[اطالوي گرانڊ پري]] 1921ع کان منعقد ٿيندو رهيو آهي<ref>{{Cite web|date=3 September 2020|title=GP d'Italia: albo d'oro|url=https://www.motori.it/curiosita/1757728/gp-ditalia-albo-doro.html|access-date=4 January 2022|language=it}}</ref> ۽ هميشه [[آٽوڊرومو ناتسيونالي مونزا]] ۾ ٿيو آهي (سواءِ [[1980 اطالوي گرانڊ پري|1980ع]] جي).<ref>{{Cite web|date=7 September 2021|title=GP Italia: a Monza tra storia e passione|url=https://www.f1world.it/amarcord/gp-ditalia-a-monza-tra-storia-e-passione|access-date=4 January 2022|language=it|archive-date=4 January 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220104135550/https://www.f1world.it/amarcord/gp-ditalia-a-monza-tra-storia-e-passione/|url-status=dead}}</ref> موٽر راندين ۾ ٻيا ڪامياب اطالوي ڪار ٺاهيندڙ [[الفا روميو]]، [[لانچيا]]، [[مازيراتي]] ۽ [[فيات]] آهن.<ref>{{Cite web|date=5 October 2021|title=L'Italia che vince le corse|work=Mauto|url=https://www.museoauto.com/litalia-che-vince-le-corse-la-ferrari-500-f2-del-1952|access-date=4 January 2022|language=it|archive-date=4 January 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220104172543/https://www.museoauto.com/litalia-che-vince-le-corse-la-ferrari-500-f2-del-1952/|url-status=dead}}</ref> اٽلي اولمپڪس ۾ ڪامياب رهيو آهي، [[1896ع گرمائين اولمپڪس|پهرين اولمپياڊ]] کان حصو وٺندو رهيو آهي ۽ 48 مان 47 رانديگرن ۾ شامل ٿيو آهي ([[1904ع گرمائين اولمپڪس|1904ع]] کان سواءِ).<ref>{{Cite web|last=Elio Trifari|title=Che sorpresa: Italia presente a tutti i Giochi|url=http://archiviostorico.gazzetta.it/2008/novembre/28/Che_sorpresa_Italia_presente_tutti_ga_10_081128051.shtml|access-date=4 January 2022|language=it}}</ref> [[اولمپڪس ۾ اٽلي|اطالوين]] [[گرمائين اولمپڪ رانديون]] ۾ 618 تمغا، ۽ سياري جي اولمپڪس ۾ 141 تمغا کٽيا آهن، جن ۾ 259 سونا تمغا شامل آهن، ۽ ڪل تمغن جي لحاظ کان ڇهون سڀ کان ڪامياب ملڪ آهي. ملڪ [[1960ع گرمائين اولمپڪس|1960ع]] ۾ گرمائين اولمپڪس جي ميزباني ڪئي؛ ۽ [[سياري جون اولمپڪ رانديون|سياري جي اولمپڪس]] جي [[1956ع سياري اولمپڪس|1956ع]]، [[2006ع سياري اولمپڪس|2006ع]] ۾ ميزباني ڪئي، ۽ هن وقت [[ميلان]] ۽ [[ڪورتينا دامپيتسو]] ۾ [[2026ع سياري اولمپڪس|2026ع واري ايڊيشن]] جي ميزباني ڪري رهيو آهي. === عام موڪلون، ميلو ۽ لوڪ روايتون === {{Main|اٽلي ۾ عام موڪلون|اٽلي جون روايتون|اٽلي جون لوڪ روايتون}} [[File:Frecce Tricolori 2022.jpg|thumb|روم ۾ ''[[فيستا ديلا ريپوبليڪا]]'' جي جشن دوران [[وڪٽر ايمانوئل ٻيون يادگار]] مٿان ''[[فريچي تريڪولوري]]''، جنهن جي دونهين واري لڪير [[اٽلي جا قومي رنگ]] ڏيکاري ٿي]] عام موڪلن ۾ مذهبي، قومي ۽ علائقائي ڏينهن شامل آهن. اٽلي جو قومي ڏينهن، ''[[فيستا ديلا ريپوبليڪا]]'' ('جمهوريت جو ڏينهن')،<ref>{{Cite web|title=Le feste mobili. Feste religiose e feste civili in Italia|url=http://calendario.eugeniosongia.com/feste.htm|access-date=29 December 2022|language=it}}</ref> 2 جون تي ملهايو ويندو آهي، جنهن جو مکيه جشن روم ۾ ٿيندو آهي، ۽ اهو 1946ع ۾ اطالوي جمهوريه جي جنم جي ياد ۾ ملهايو ويندو آهي.<ref name="Italian Embassy in London">{{Cite web|title=Festività nazionali in Italia|url=http://www.amblondra.esteri.it/Ambasciata_Londra/Menu/In_linea_con_utente/Domande_frequenti/altro.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20120624220055/http://www.amblondra.esteri.it/Ambasciata_Londra/Menu/In_linea_con_utente/Domande_frequenti/altro.htm|archive-date=24 June 2012|access-date=15 April 2012|publisher=Italian Embassy in London|language=it}}</ref> تقريب ۾ [[اڻڄاتل سپاهيءَ جو مقبرو (اٽلي)|اطالوي اڻڄاتل سپاهي]] کي خراج عقيدت طور گلن جي چادر چاڙهڻ ۽ روم ۾ [[ويا ديئي فوري امپيريالي]] سان فوجي پريڊ شامل آهي. [[سينٽ لوسي جو ڏينهن#اٽلي|سينٽ لوسي جو ڏينهن]]، 13 ڊسمبر تي، اٽلي جي ڪجهه علائقن ۾ ٻارن ۾ مشهور آهي، جتي هوءَ سانتا ڪلاز جهڙو ڪردار ادا ڪري ٿي.<ref>{{Cite web|title=Saint Lucy – Sicily's Most Famous Woman – Best of Sicily Magazine|url=http://www.bestofsicily.com/mag/art333.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20121015021932/http://bestofsicily.com/mag/art333.htm|archive-date=15 October 2012|website=bestofsicily.com}}</ref> [[ايپيفني (موڪل)|ايپيفني]] [[اطالوي لوڪ روايتون|اطالوي لوڪ روايتن]] جي شخصيت [[بيفانا]] سان لاڳاپيل آهي، جيڪا ٻهاريءَ تي سوار هڪ پوڙهي عورت آهي، جيڪا 5 جنوري جي رات سٺن ٻارن لاءِ تحفا، ۽ خراب ٻارن لاءِ ڪوئلو يا رک جا ٿيلها آڻي ٿي.<ref>{{Cite book|last=Roy|first=Christian|url={{Google books|IKqOUfqt4cIC|page=PA144|keywords=|text=|plainurl=yes}}|title=Traditional Festivals|date=2005|publisher=ABC-CLIO|isbn=978-1-5760-7089-5|page=144|access-date=13 January 2015}}</ref> [[مريم جو آسمان تي کڄڻ]] 15 آگسٽ تي ''[[فيراگوستو]]'' سان گڏ اچي ٿو، جيڪو اونهاري جي موڪلن جو دور آهي.<ref>{{Cite book|last=Jonathan Boardman|url={{Google books|VHAUAQAAIAAJ|keywords=|text=|plainurl=yes}}|title=Rome: A Cultural and Literary Companion|publisher=Signal Books|year=2000|isbn=978-1-902669-15-1|location=University of California|page=219|format=Google Books}}</ref> اطالوي قومي [[سرپرست ڏينهن]]، 4 آڪٽوبر تي، [[سينٽ فرانسس ۽ ڪيٿرائن جو عيد ڏينهن|سينٽ فرانسس ۽ سينٽ ڪيٿرائن]] کي ملهايو ويندو آهي. هر شهر يا ڳوٺ پنهنجي مقامي سرپرست بزرگ جي عيد تي پڻ عام موڪل ملهائيندو آهي.<ref name="Italian Embassy in London"></ref> [[ناتالي دي روما]] ({{literally|روم جو جنم ڏينهن}}) [[روم]] ۾ 21 اپريل تي ٿيندڙ ساليانو ميلو آهي، جيڪو شهر جي ڏند ڪٿائي [[روم جو بنياد|بنياد]] جي خوشيءَ ۾ ملهايو ويندو آهي.<ref name="Plutarch12">[[پلوٽارڪ]]، ''[[متوازي زندگيون]] – رومولس جي زندگي''، [http://penelope.uchicago.edu/Thayer/E/Roman/Texts/Plutarch/Lives/Romulus*.html#12 12.2] ([[لاڪوس ڪورتيوس]] مان)</ref> [[ڏند ڪٿا]] موجب، چيو وڃي ٿو ته [[رومولس]] 21 اپريل 753 ق.م. تي روم شهر جو بنياد وڌو.<ref name="penelope">{{Cite web|url=https://penelope.uchicago.edu/Thayer/L/Roman/Texts/Censorinus/text*.html#17.11|title=LacusCurtius • Censorinus – De Die Natali|website=penelope.uchicago.edu}}</ref> ميلن ۽ جشنن ۾ [[پاليو دي سينا]] گهوڙن جي ڊوڙ، [[مقدس هفتو#اٽلي|مقدس هفتي]] جون رسمون، اريتسو جو [[ساراسين جوسٽ]]، ۽ ''[[ڪالچو ستوريڪو فيورينتينو]]'' شامل آهن. 2013ع ۾، [[يونيسڪو]] [[غير مادي ثقافتي ورثو|غير مادي ثقافتي ورثي]] ۾ اطالوي ميلن ۽ ''[[پاسو (فلوٽ)|پاسو]]'' کي شامل ڪيو، جهڙوڪ [[واريا دي پالمي]]، [[ويتربو]] ۾ [[ماڪينا دي سانتا روزا]]، ۽ [[ساساري]] ۾ ''faradda di li candareri''.<ref>{{Cite web|title=Celebrations of big shoulder-borne processional structures|url=http://www.unesco.org/culture/ich/index.php?lg=en&pg=00011&RL=00721|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141213122708/http://www.unesco.org/culture/ich/index.php?lg=EN|archive-date=13 December 2014|access-date=29 November 2014|publisher=UNESCO}}</ref> ٻين ميلن ۾ [[اٽلي ۾ ڪارنيول|ڪارنيول]] شامل آهن، جهڙوڪ [[وينس جو ڪارنيول|وينس]]، [[وياريجو جو ڪارنيول|وياريجو]]، [[اِوريا جو ڪارنيول|اِوريا]]، [[فويانو ديلا ڪيانا جو ڪارنيول|فويانو ديلا ڪيانا]]، ۽ [[ساتريانو دي لوڪانيا جو ڪارنيول|ساتريانو دي لوڪانيا]]. [[وينس فلم فيسٽيول]]، جيڪو [[گولڊن لائن]] انعام ڏئي ٿو ۽ 1932ع کان منعقد ٿي رهيو آهي، دنيا جو سڀ کان پراڻو فلمي ميلو آهي ۽ [[ڪانز فلم فيسٽيول|ڪانز]] ۽ [[برلن بين الاقوامي فلم فيسٽيول|برلن]] سان گڏ يورپ جي "وڏن ٽن" فلمي ميلن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite web|last=Anderson|first=Ariston|date=24 July 2014|title=Venice: David Gordon Green's 'Manglehorn,' Abel Ferrara's 'Pasolini' in Competition Lineup|url=https://www.hollywoodreporter.com/news/venice-film-festival-unveils-lineup-720770|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20160218220740/http://www.hollywoodreporter.com/news/venice-film-festival-unveils-lineup-720770|archive-date=18 February 2016|website=[[دي هالي ووڊ رپورٽر]]}}; {{Cite magazine|title=Addio, Lido: Last Postcards from the Venice Film Festival|url=https://time.com/3291348/addio-lido-last-postcards-from-the-venice-film-festival/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140920162423/http://time.com/3291348/addio-lido-last-postcards-from-the-venice-film-festival|archive-date=20 September 2014|magazine=Time}}</ref> ==انتظامي ورهاستون== <!-- This Anchor tag serves to provide a permanent target for incoming section links. Please do not remove or modify it, except to add another appropriate anchor. If you modify the section title, please anchor the old title. It is always best to anchor an old section header that has been changed so that links to it will not be broken. See [[Template:Anchor]] for details. This template is {{Subst:Anchor comment}}. --> {{Main|اٽلي جا علائقا|اٽلي جا صوبا|اٽلي جا ميٽروپوليٽن شهر|ڪوموني}} اٽلي 20 علائقن (''[[ريجوني]]'') تي مشتمل آهي، جن مان پنجن کي [[خاص قانوني حيثيت وارا خودمختيار علائقا|خاص خودمختيار حيثيت]] حاصل آهي، جيڪا کين اضافي معاملن تي قانون سازي ڪرڻ جي اجازت ڏئي ٿي.<ref name="tuttitalia">{{Cite news|title=Regioni italiane|url=http://www.tuttitalia.it/regioni|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220509133929/https://www.tuttitalia.it/regioni|archive-date=9 May 2022|access-date=30 April 2022|language=it}}</ref> {{Div col}} * [[ابروزو]] * [[اوستا وادي]] * [[اپوليا]] * [[بازيليڪاتا]] * [[ڪلابريا]] * [[ڪمپانيا]] * [[ايميليا-رومانيا]] * [[فريولي-وينيزيا جوليا]] * [[لازيو]] * [[ليگوريا]] * [[لومباردي]] * [[مارڪي]] * [[موليزه]] * [[پيڊمونٽ]] * [[سارڊينيا]] * [[سسلي]] * [[ترنتينو-آلٽو آديجي/سڊٽيرول]] * [[ٽسڪني]] * [[امبريا]] * [[وينيتو]] {{Div col end}} ''ريجوني'' ۾ 107 صوبا (''[[اٽلي جا صوبا|پرووينچي]]'') يا ميٽروپوليٽن شهر (''[[اٽلي جا ميٽروپوليٽن شهر|چِتا ميٽروپوليتاني]]'')، ۽ 7,896 ميونسپلٽيون (''[[ڪوموني]]'') شامل آهن.<ref name="tuttitalia"/> {{Clear}} [[زمرو:يورپي ملڪ]] [[زمرو:جمهوريتون]] [[زمرو:ڏاکڻي يورپ جا ملڪ]] [[زمرو:يورپي اتحاد جا رڪن ملڪ]] == پڻ ڏسو == {{Portal|اٽلي|ملڪ|يورپ|يورپي يونين }} * [[اٽلي جو خاڪو]] {{Clear}} == نوٽس == {{Notelist|30em}} == ڪتابيات == {{Refbegin|30em}} * {{Cite book|last1=Cushman-Roisin|first1=Benoit|url=https://books.google.com/books?id=OFwkVgQNHlsC|title=Physical oceanography of the Adriatic Sea|last2=Gačić|first2=Miroslav|last3=Poulain|first3=Pierre-Marie|publisher=Springer|year=2001|isbn=978-1-4020-0225-0}} * {{Cite web|date=2004–2007|title=FastiOnline: A database of archaeological excavations since the year 2000 |url=https://www.fastionline.org|access-date=6 March 2010|publisher=International Association of Classical Archaeology (AIAC)}} * Hibberd, Matthew. ''The media in Italy'' (McGraw-Hill International, 2007). * Sarti, Roland, ed. ''Italy: A reference guide from the Renaissance to the present'' (2004). * Sassoon, Donald. ''Contemporary Italy: politics, economy and society since 1945'' (Routledge, 2014). * {{Cite web|date=1995–2010|title=Italy History – Italian History Index|url=http://vlib.iue.it/hist-italy/Index.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210815124837/http://vlib.iue.it/hist-italy/Index.html|archive-date=15 August 2021|access-date=6 March 2010|publisher=European University Institute, The World Wide Web Virtual Library|language=it, en}} {{Refend}} == ٻاهريان ڳنڍڻا == {{Wikibooks|Wikijunior:Countries A-Z|Italy}} {{Sister project links|voy=Italy|d=Q38}} * [https://www.bbc.com/news/world-europe-17433142 اٽلي] [[بي بي سي نيوز]] مان * [https://web.archive.org/web/20260116052905/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy/ اٽلي]. ''[[دي ورلڊ فيڪٽ بڪ]]''. [[سينٽرل انٽيليجنس ايجنسي]]. * [https://web.archive.org/web/20081216082829/http://ucblibraries.colorado.edu/govpubs/for/italy.htm اٽلي] ''يو سي بي لائبريريز گوو پبس'' مان * [https://www.oecd.org/italy/ اٽلي] [[او اي سي ڊي]] مان * [https://european-union.europa.eu/principles-countries-history/eu-countries/italy_en يورپي يونين جي ويب سائيٽ تي اٽلي جو ملڪي خاڪو] * {{Wikiatlas|Italy}} * {{OSM relation|365331}} * [https://www.ifs.du.edu/IFs/frm_CountryProfile/IT اٽلي لاءِ اهم ترقياتي اڳڪٿيون] [[انٽرنيشنل فيوچرز]] مان * [https://www.governo.it/ سرڪاري ويب سائيٽ] {{In lang|it}} * [https://www.italia.it/en/ اطالوي سياحت جي سرڪاري ويب سائيٽ] {{Italy topics}} {{Navboxes |title = اٽلي سان لاڳاپيل مضمون|list= {{Sovereign states of Europe}} {{Countries and territories bordering the Mediterranean Sea}} {{EU members}} {{European Economic Area (EEA)}} {{Council of Europe members}} {{G8 nations}} {{G20}} {{OSCE}} }} {{Authority control}} {{Coord|43|N|12|E|display=title}} [[زمرو:اٽلي| ]]<!--Please leave the empty space as standard.--> [[زمرو:1861ع ۾ يورپ ۾ قيام]] [[زمرو:اهي ملڪ ۽ علائقا جتي اطالوي سرڪاري ٻولي آهي]] [[زمرو:يورپ جا ملڪ]] [[زمرو:جي 20 ميمبر]] [[زمرو:ڪائونسل آف يورپ جا ميمبر رياستون]] [[زمرو:يورپي يونين جا ميمبر رياستون]] [[زمرو:نيٽو جا ميمبر رياستون]] [[زمرو:يونين فار دي ميڊيٽرينين جا ميمبر رياستون]] [[زمرو:گڏيل قومن جا ميمبر رياستون]] [[زمرو:او اي سي ڊي ميمبر]] [[زمرو:جمهوريتون]] [[زمرو:1861ع ۾ قائم ٿيل رياستون ۽ علائقا]] [[Category:1946ع ۾ يورپ ۾ قائم ٿيل رياستون ۽ علائقا]] == حوالا == {{Reflist}} <references group="lower-alpha"/> p04bzz8y0uuqamv2hcgncrx1x3ghkgj 382630 382629 2026-06-04T08:36:34Z Memon2025 21315 382630 wikitext text/x-wiki {{چونڊ مضمون| جون 2026}} {{Short description|ڏکڻ ۽ اولهه يورپ جو ملڪ}} {{Infobox country | conventional_long_name = اطالوي جمهوريه | common_name = اٽلي | native_name = {{Lang|it|Repubblica Italiana<!--upper case see Italian wiki-->}} | image_flag = Flag of Italy.svg | image_coat = Emblem of Italy.svg | symbol_type = نشان | national_anthem = "{{Lang|it|[[اِل ڪانتو ديلي اطالياني]]|italic=no}}"<br/>"اطالوين جو گيت"<div style="padding-top:0.5em;">{{Center|[[File:Canto degli Italiani - Marina Militare (strumentale).wav]]}}</div> | image_map = {{Switcher|[[File:EU-Italy (orthographic projection).svg|frameless]]|گلوب ڏيکاريو|[[File:EU-Italy.svg|upright=1.15|frameless]]|يورپي يونين جو نقشو ڏيکاريو|default=1}} | capital = [[روم]] | coordinates = {{Coord|41|54|N|12|29|E|type:city}} | largest_city = capital | languages_type = ڏيهي ٻوليون | languages = ڏسو [[اٽلي جون ٻوليون|مکيه مضمون]] | official_languages = [[اطالوي ٻولي|اطالوي]]<sup>a</sup> {{Infobox|child=yes |label1 = [[اٽلي ڏانهن اميگريشن|قوميت]] {{Nobold|(2021)}}<ref name="id2020">{{Cite web|title=Indicatori demografici, anno 2020 |url=https://www.istat.it/it/files//2021/05/REPORT_INDICATORI-DEMOGRAFICI-2020.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210503091112/https://www.istat.it/it/files//2021/05/REPORT_INDICATORI-DEMOGRAFICI-2020.pdf|archive-date=3 May 2021|access-date=3 May 2021}}</ref> | data1 = {{Unbulleted list|91% اطالوي|9% ٻيا}} }} | religion = {{Ublist|item_style=white-space:nowrap;|84% [[اٽلي ۾ عيسائيت|عيسائيت]]|12% [[اٽلي ۾ لادينيت|لادينيت]]|4% [[اٽلي ۾ مذهب|ٻيا]]}} | religion_year = 2021 | religion_ref = <ref>{{Cite web|date=September 2021|title=Special Eurobarometer 516|url=https://data.europa.eu/data/datasets/s2237_95_2_516_eng?locale=en|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20230629085321/http://data.europa.eu/data/datasets/s2237_95_2_516_eng?locale=en|archive-date=29 June 2023|access-date=2 June 2026|publisher=European Union: [[European Commission]]|via=[[European Data Portal]] (see Volume C: Country/socio-demographics: IT: Question D90.2.)}}</ref> | demonym = اطالوي | government_type = [[وحداني پارلياماني جمهوريه]] | leader_title1 = [[اٽلي جو صدر|صدر]] | leader_name1 = [[سرجيو ماتاريلا]] | leader_title2 = [[اٽلي جو وزيراعظم|وزيراعظم]] | leader_name2 = [[جورجيا ميلوني]] | leader_title3 = [[جمہوريه جي سينيٽ جو صدر (اٽلي)|سينيٽ جو صدر]] | leader_name3 = [[اگناتسيو لا روسا]] | leader_title4 = [[چيمبر آف ڊپٽيز جو صدر (اٽلي)|چيمبر آف ڊپٽيز جو صدر]] | leader_name4 = [[لورينزو فونتانا]] | legislature = [[اطالوي پارليامينٽ|پارليامينٽ]] | upper_house = [[جمہوريه جي سينيٽ (اٽلي)|جمہوريه جي سينيٽ]] | lower_house = [[چيمبر آف ڊپٽيز (اٽلي)|چيمبر آف ڊپٽيز]] | sovereignty_type = [[اٽلي جي تاريخ|تاريخي سياسي وحدتون]] | established_event1 = [[اٽلي جا قديم ماڻھو|اٽالڪ ماڻھو]] | established_date1 = قديم دور | established_event2 = [[قديم روم]]<br>[[رومي اٽلي]] | established_date2 = 753 ق م–476 ع | established_event3 = [[بربر بادشاهتون|رومي-بربر بادشاهتون]]<br>[[بازنطيني اٽلي]] | established_date3 = اوائلي وچون دور | established_event4 = [[اٽلي جي تاريخي رياستن جي فهرست|اطالوي شهري رياستون ۽ علائقائي سياسي وحدتون]] | established_date4 = وچون دور ۽ جديد دور | established_event5 = [[اٽلي جي بادشاهت]] | established_date5 = 1861–1946<br>{{start date and age|1861|03|17|df=y}} | established_event6 = [[اطالوي سلطنت]] | established_date6 = 1869/1882–1960 | established_event7 = [[1946ع اطالوي اداراتي ريفرنڊم|اطالوي جمهوريه]] | established_date7 = {{start date and age|1946|06|02|df=y}} | area_km2 = 301,340 | area_footnote = <ref name="Central Intelligence Agency-2023">{{Cite web|date=23 August 2023|title=Italy|url=https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210701235642/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy|archive-date=1 July 2021|access-date=28 August 2023|publisher=Central Intelligence Agency}}</ref><ref>{{Cite web|date=12 November 2023|title=Italy country profile|url=https://www.bbc.com/news/world-europe-17433142|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20231218111602/https://www.bbc.com/news/world-europe-17433142|archive-date=18 December 2023|access-date=12 November 2023|publisher=BBC News}}</ref> | area_rank = 71هون | area_sq_mi = 116,347 <!--Do not remove per [[Wikipedia:Manual of Style/Dates and numbers]]--> | percent_water = 1.24 (2015)<ref>{{Cite web|title=Surface water and surface water change|url=https://stats.oecd.org/Index.aspx?DataSetCode=SURFACE_WATER|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210324133453/https://stats.oecd.org/Index.aspx?DataSetCode=SURFACE_WATER|archive-date=24 March 2021|access-date=11 October 2020|publisher=[[Organisation for Economic Co-operation and Development]] (OECD)}}</ref> | population_estimate = {{DecreaseNeutral}} 58,915,561<ref name="population">{{cite web|title=Monthly Demographic Balance|url=https://demo.istat.it/app/?l=en&a=&i=D7B|publisher=[[Italian National Institute of Statistics|ISTAT]]}}</ref> | population_estimate_year = 2025 | population_estimate_rank = 25هون | population_density_km2 = 195.5 | population_density_sq_mi = auto<!--Do not remove per [[Wikipedia:Manual of Style/Dates and numbers]]--> | population_density_rank = 72هون | GDP_PPP = {{Increase}} $3.872&nbsp;trillion<ref name="IMFWEO.IT">{{cite web |url=https://data.imf.org/en/Data-Explorer?datasetUrn=IMF.RES:WEO(9.0.0) |title=World Economic Outlook Database (April 2026 Edition) |publisher=[[International Monetary Fund]] |website=www.imf.org |date=14 April 2026 |access-date=18 April 2026}}</ref> | GDP_PPP_year = 2026 | GDP_PPP_rank = 12هون | GDP_PPP_per_capita = {{Increase}} $65,761<ref name="IMFWEO.IT"/> | GDP_PPP_per_capita_rank = 29هون | GDP_nominal = {{Increase}} $2.738&nbsp;trillion<ref name="IMFWEO.IT"/> | GDP_nominal_year = 2026 | GDP_nominal_rank = 8هون | GDP_nominal_per_capita = {{Increase}} $46,505<ref name="IMFWEO.IT"/> | GDP_nominal_per_capita_rank = 27هون | Gini = 32.5 <!--number only--> | Gini_year = 2020 | Gini_change = decrease <!--increase/steady/decrease--> | Gini_ref = <ref>{{Cite web|title=Gini coefficient of equivalised disposable income – EU-SILC survey|url=https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/tessi190/default/table?lang=en|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20201009091832/https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/tessi190/default/table?lang=en|archive-date=9 October 2020|access-date=21 June 2022|publisher=European Commission}}</ref> | HDI = 0.915 <!--number only--> | HDI_year = 2023<!-- Please use the year to which the data refers, not the publication year--> | HDI_change = increase <!--increase/decrease/steady--> | HDI_ref = <ref name="UNHDR">{{Cite web |date=6 May 2025 |title=Human Development Report 2025 |url=https://hdr.undp.org/system/files/documents/global-report-document/hdr2025reporten.pdf|url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20250506051232/https://hdr.undp.org/system/files/documents/global-report-document/hdr2025reporten.pdf |archive-date=6 May 2025 |access-date=6 May 2025 |publisher=[[United Nations Development Programme]] |language=en}}</ref> | HDI_rank = 29هون | currency = [[يورو]] (€)<sup>b</sup> | currency_code = EUR | time_zone = [[مرڪزي يورپي وقت|CET]] | utc_offset = +1 | utc_offset_DST = +2 | time_zone_DST = [[مرڪزي يورپي گرمي وارو وقت|CEST]] | calling_code = [[+39]] <sup>c</sup> | cctld = [[.it]] | footnote_a = <span style="font-size:100%;">جرمن [[ڏکڻ ٽائرول]] ۽ [[فريولي-وينيتسيا جوليا]] ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ فرينچ [[آئوستا وادي]] ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ [[سلووين ٻولي|سلووين]] [[ٽريئستي صوبو]]، [[گوريتسيا صوبو]] ۽ فريولي-وينيتسيا جوليا ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ [[لاڊن ٻولي|لاڊن]] ڏکڻ ٽائرول، [[ترنتينو]] ۽ ٻين اترين علائقن ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ [[فريولي ٻولي|فريولي]] فريولي-وينيتسيا جوليا ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ [[سارڊينيائي ٻولي|سارڊينيائي]] [[سارڊينيا]] ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي.<ref>{{Cite web|title=Legge Regionale 15 ottobre 1997, n. 26 |url=http://www.regione.sardegna.it/j/v/86?v=9&c=72&file=1997026|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210226213750/http://www.regione.sardegna.it/j/v/86?v=9&c=72&file=1997026|archive-date=26 February 2021|access-date=31 May 2018|publisher=Regione autonoma della Sardegna – Regione Autònoma de Sardigna}}; {{Cite web|title=Regione Autonoma Friuli-Venezia Giulia – Comunità linguistiche regionali|url=https://www.regione.fvg.it/rafvg/cms/RAFVG/cultura-sport/patrimonio-culturale/comunita-linguistiche|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150904201140/https://www.regione.fvg.it/rafvg/cms/RAFVG/cultura-sport/patrimonio-culturale/comunita-linguistiche|archive-date=4 September 2015|access-date=2 November 2020|website=regione.fvg.it}}</ref></span> | footnote_b = <span style="font-size:100%;">2002ع کان اڳ، [[اطالوي ليرا]]. يورو [[ڪامپيوني دي اٽاليا]] ۾ قبول ڪئي وڃي ٿي، پر ان جي سرڪاري ڪرنسي [[سوئس فرانڪ]] آهي.<ref>{{Cite web|date=14 July 2010|title=Comune di Campione d'Italia|url=http://www.comune.campione-d-italia.co.it/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110430223743/http://www.comune.campione-d-italia.co.it/|archive-date=30 April 2011|access-date=30 October 2010|publisher=Comune.campione-d-italia.co.it}}</ref></span> | footnote_c = <span style="font-size:100%;">ڪامپيوني دي اٽاليا کي فون ڪرڻ لاءِ سوئس ڪوڊ [[+41]] استعمال ڪرڻ ضروري آهي.</span> }} '''اٽلي'''،{{Efn|{{Lang|it|Italia}}, {{IPA|it|iˈtaːlja|pron|small=no|It-Italia.ogg}}}} سرڪاري طور '''اطالوي جمهوريه'''،{{Efn|{{Lang|it|ريپبلڪا اطاليانا|links=no}}, {{IPA|it|reˈpubblika itaˈljaːna|pron|small=no}}}} [[ڏکڻ يورپ|ڏکڻ]] ۽ [[اولهه يورپ]] ۾ واقع هڪ ملڪ آهي.{{Efn|اٽلي کي گهڻو ڪري اولهه يورپ ۾ شامل ڪيو ويندو آهي.<ref>اٽلي کي اولهه يورپي ملڪ طور بيان ڪندڙ علمي ڪم:{{Bulleted list |{{Cite book|last1=Hancock|first1=M. Donald|url=https://archive.org/details/politicsinwester00hanc_0|title=Politics in Western Europe: an introduction to the politics of the United Kingdom, France, Germany, Italy, Sweden, and the European Union|last2=Conradt|first2=David P.|last3=Peters|first3=B. Guy|last4=Safran|first4=William|last5=Zariski|first5=Raphael|date=11 November 1998|publisher=Chatham House Publishers|isbn=978-1-5664-3039-5|edition=2nd|quote=list of Western European countries Italy.|url-access=registration|ref=none}} |{{Cite book|last1=Ugo|first1=Ascoli|last2=Emmanuele|first2=Pavolini|title=The Italian welfare state in a European perspective: A comparative analysis|date=2016|publisher=Policy Press|isbn=978-1-4473-3444-6|url=https://books.google.com/books?id=BEzRDAAAQBAJ&q=list+of+Western+European+countries+Italy|ref=none}} |{{Cite book|last1=Zloch-Christy|first1=Iliana|title=East-West Financial Relations: Current Problems and Future Prospects|date=1991|publisher=Cambridge University Press|isbn=978-0-5213-9530-4|url=https://archive.org/details/eastwestfinancia00zloc|url-access=registration|quote=list of Western European countries Italy.|access-date=29 September 2019|ref=none}} |{{Cite book|last1=Clout|first1=Hugh D.|title=Western Europe: Geographical Perspectives|date=1989|publisher=Longman Scientific & Technical|isbn=978-0-5820-1772-6|url=https://books.google.com/books?id=WGbIT90ppZsC|access-date=29 September 2019|ref=none}} |{{Cite book|last1=Furlong|first1=Paul|title=Modern Italy: Representation and Reform|date=2003|publisher=Routledge|isbn=978-1-1349-7983-7|url=https://books.google.com/books?id=JNNsOl65D0AC&q=italy+western+European+country|access-date=29 September 2019|ref=none}} |{{Cite book|last1=Hanf|first1=Kenneth|last2=Jansen|first2=Alf-Inge|title=Governance and Environment in Western Europe: Politics, Policy and Administration|date=2014|publisher=Routledge|isbn=978-1-3178-7917-6|url=https://books.google.com/books?id=31wSBAAAQBAJ&q=West+Europe+Italy|access-date=29 September 2019|ref=none}} }}</ref>|name=WE}} اهو [[اطالوي اپٻيٽ|هڪ اپٻيٽ]] تي مشتمل آهي، جيڪو [[ڀونوچ سمنڊ]] ۾ وڌي وڃي ٿو، جنهن جي اترين زميني سرحد تي [[الپس]] آهن، ۽ ان سان گڏ [[اٽلي جي ٻيٽن جي فهرست|لڳ ڀڳ 800 ٻيٽ]] پڻ شامل آهن، جن مان خاص طور [[سسلي]] ۽ [[سارڊينيا]] اهم آهن. اٽلي اولهه ۾ [[فرانس]]؛ اتر ۾ [[سوئٽزرلينڊ]] ۽ [[آسٽريا]]؛ اوڀر ۾ [[سلووينيا]]؛ ۽ ٻن [[انڪليو|انڪليوز]]، [[ويٽيڪن سٽي]] ۽ [[سان مارينو]]، سان زميني سرحدون رکي ٿو. ايراضي جي لحاظ کان اهو [[ايراضيءَ موجب يورپي ملڪن جي فهرست|يورپ جو ڏهون وڏو ملڪ]] آهي، جيڪو {{Convert|301340|km2|sqmi|abbr=on}} تي پکڙيل آهي، ۽ لڳ ڀڳ 59 ملين آبادي سان [[يورپي يونين]] جو ٽيون سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو [[يورپي يونين جو رڪن ملڪ|رڪن ملڪ]] آهي. اٽلي جي گاديءَ جو هنڌ ۽ [[اٽلي جي شهرن جي فهرست|سڀ کان وڏو شهر]] [[روم]] آهي؛ ٻين وڏن شهرن ۾ [[ميلان]]، جيڪو ملڪ جو سڀ کان وڏو [[ميٽروپوليٽن علائقو]] آهي، [[نيپلز]]، [[تورين]]، [[پالرمو]]، [[بولونيا]]، [[فلورينس]]، [[جينووا]] ۽ [[وينس]] شامل آهن. [[اٽلي جي تاريخ]] ڪيترن ئي [[اٽلي جي قديم قومن جي فهرست|اٽالڪ قومن]] تائين وڃي ٿي، جن ۾ خاص طور [[قديم رومي]] شامل آهن، جن [[رومي جمهوريه]] دوران ڀونوچ سمنڊ جي دنيا کي فتح ڪيو ۽ [[رومي سلطنت]] دوران صدين تائين ان تي حڪومت ڪئي. عيسائيت جي پکڙجڻ سان، روم [[ڪيٿولڪ ڪليسا]] ۽ [[پاپائيت]] جو مرڪز بڻجي ويو. [[بربر حملا|بربر حملن]] ۽ ٻين سببن ڪري [[قديم دور جي آخري مرحلي]] ۽ [[اوائلي وچئين دور]] جي وچ ۾ [[اولهه رومي سلطنت جو زوال ۽ خاتمو]] ٿيو. يارهين صديءَ تائين [[اطالوي شهري رياستون]] ۽ [[سامونڊي جمهوريهون]] وڌيون، جن واپار ذريعي نئين خوشحالي آندي ۽ جديد سرمائيداريءَ لاءِ بنياد وڌا. [[اطالوي نشاةِ ثانيه]] پندرهين ۽ سورهين صديءَ دوران ڦهلي ڦولي ۽ [[نشاةِ ثانيه#پکڙجڻ|باقي يورپ تائين پکڙجي وئي]]. اطالوي ڳولائوئن پري اوڀر ۽ [[نئين دنيا]] ڏانهن نوان رستا دريافت ڪيا، جنهن سان [[دريافتن جو دور|دريافتن جي دور]] ۾ اهم حصو پيو. سياسي ۽ علائقائي ورهاستن جي صدين کان پوءِ، [[اٽلي جي بادشاهت]] 1861ع ۾ [[اطالوي آزاديءَ جون جنگيون|آزاديءَ جي جنگين]] ۽ [[هزارن جي مهم]] کان پوءِ قائم ٿي. اوڻيهين صديءَ جي آخر کان ويهين صديءَ جي شروعات تائين، [[اٽلي ۾ صنعتڪاري|اٽلي صنعتڪاري ڪئي]] ۽ [[اطالوي سلطنت|نوآبادياتي سلطنت]] حاصل ڪئي، جڏهن ته [[ڏکڻ اٽلي|ڏکڻ]] گهڻي حد تائين غريب رهيو، جنهن سبب آمريڪا ڏانهن [[اطالوي ڊائاسپورا|وڏي مهاجر ڊائاسپورا]] پيدا ٿي. 1915ع کان 1918ع تائين، [[پهريين عالمي جنگ دوران اٽلي جي فوجي تاريخ|اٽلي]] [[پهريين عالمي جنگ]] ۾ [[پهريين عالمي جنگ جا اتحادي|انتانت]] سان گڏ [[مرڪزي طاقتون|مرڪزي طاقتن]] خلاف وڙهيو. 1922ع ۾ [[اطالوي فاشزم|اطالوي فاشسٽ]] آمريت قائم ٿي. [[ٻي عالمي جنگ دوران اٽلي جي فوجي تاريخ|ٻي عالمي جنگ دوران]]، اٽلي پهرين [[محوري طاقتون|محوري طاقتن]] جو حصو هو، جيستائين [[ڪاسيبلي جي جنگبندي|جنگبندي]] [[ٻي عالمي جنگ جا اتحادي|اتحادي طاقتن]] سان نه ٿي (1940–1943)، پوءِ [[اطالوي مزاحمت]] ۽ جرمن قبضي ۽ سهڪار ڪندڙ [[اطالوي سماجي جمهوريه|آر ايس آءِ]] کان [[اٽلي جي آزادي]] دوران اتحادي طاقتن جو هم جنگي ساٿي بڻيو (1943–1945). 1946ع ۾ بادشاهت کي [[1946ع اطالوي اداراتي ريفرنڊم|جمهوريه سان تبديل ڪيو ويو]] ۽ ملڪ [[اطالوي اقتصادي معجزو|مضبوط بحالي]] ڪئي. [[ترقي يافته ملڪ]] طور، [[اٽلي جي معيشت|ترقي يافته معيشت]] سان، اٽلي دنيا جو [[ناليوار جي ڊي پي موجب ملڪن جي فهرست|اٺون وڏو ناليوار جي ڊي پي]] رکي ٿو، يورپ جو [[پيداوار موجب ملڪن جي فهرست|ٻيون وڏو پيداوار وارو شعبو]] رکي ٿو، ۽ [[علائقائي طاقت|علائقائي]] ۽ – [[وڏين طاقتن مان گهٽ ترين|گهٽ حد تائين]] – عالمي اقتصادي، فوجي، ثقافتي ۽ سياسي معاملن ۾ اهم ڪردار ادا ڪري ٿو. اهو يورپي يونين جو [[اندروني ڇهه|باني]] ۽ [[يورپي يونين جا ٽي|اهم رڪن]] آهي، ۽ [[اٽلي جا پرڏيهي لاڳاپا#بين الاقوامي ادارا|ڪيترين ٻين بين الاقوامي تنظيمن ۽ فورمن جو حصو]] آهي. [[ثقافتي سپر پاور]] طور، اٽلي ڊگهي عرصي کان [[اطالوي فن|فن]]، [[اٽلي جي موسيقي|موسيقي]]، [[اطالوي ادب|ادب]]، [[اطالوي کاڌو|کاڌي]]، [[اطالوي فيشن|فيشن]]، [[اٽلي ۾ سائنس ۽ ٽيڪنالاجي|سائنس ۽ ٽيڪنالاجي]] جو مشهور عالمي مرڪز رهيو آهي، ۽ [[اطالوي ايجادن ۽ دريافتن جي فهرست|ڪيترين ايجادن ۽ دريافتن]] جو ذريعو آهي. هن وٽ [[ملڪ موجب عالمي ورثو ماڳ|سڀ کان وڌيڪ تعداد]] ۾ [[عالمي ورثو ماڳ]] ([[اٽلي ۾ عالمي ورثو ماڳن جي فهرست|61]]) آهن ۽ اهو دنيا جو [[عالمي سياحت درجابندي|پنجون سڀ کان وڌيڪ گهميو ويندڙ ملڪ]] آهي. == نالو<span class="anchor" id="Etymology"></span> == {{Main|اٽلي جو نالو}} ''اٽاليا'' جي اشتقاق بابت ڪيترائي مفروضا موجود آهن.<ref>Alberto Manco, ''Italia. Disegno storico-linguistico''. 2009, Naples: L'Orientale. {{ISBN|978-8-8950-4462-0}}.</ref> هڪ نظريي موجب اهو [[قديم يوناني]] اصطلاح مان نڪتو، جيڪو ''اٽالوئي'' جي زمين لاءِ استعمال ٿيندو هو؛ اٽالوئي هڪ قبيلو هو، جيڪو انهيءَ علائقي ۾ رهندو هو، جيڪو اڄ [[ڪلابريا]] جي نالي سان سڃاتو وڃي ٿو. اصل ۾ سمجهيو ويندو هو ته ان جو نالو ''ويتولي'' هو، ۽ ڪجهه عالمن جي راءِ آهي ته سندن [[ٽوٽم]]ي جانور ڳئون جو ٻچو هو ([[لاطيني]]: ''vitulus''؛ [[امبريائي]]: ''vitlo''؛ [[اوسڪن]]: ''Víteliú'')<!-- and named for the god of cattle, [[Mars (mythology)|Mars]] -->.<ref>J.P. Mallory and D.Q. Adams, ''Encyclopedia of Indo-European Culture'' (London: Fitzroy and Dearborn, 1997), 24.</ref> ڪيترن قديم ليکڪن چيو آهي ته اهو نالو هڪ مقامي حڪمران [[اٽالس]] جي نالي تان پيو.<ref>Dionysius of Halicarnassus, ''Roman Antiquities'', [https://penelope.uchicago.edu/Thayer/E/Roman/Texts/Dionysius_of_Halicarnassus/1B*.html 1.35] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20221215151343/https://penelope.uchicago.edu/Thayer/E/Roman/Texts/Dionysius_of_Halicarnassus/1B%2A.html|date=15 December 2022}}, on LacusCurtius; Aristotle, ''Politics'', [https://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0058%3Abook%3D7%3Asection%3D1329b#note-link2 7.1329b] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20150910185719/http://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0058%3Abook%3D7%3Asection%3D1329b|date=10 September 2015}}, on Perseus; Thucydides, ''The Peloponnesian War'', [https://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Thuc.+6.2.4&fromdoc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0200 6.2.4] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20150924213434/http://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Thuc.+6.2.4&fromdoc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0200|date=24 September 2015}}, on Perseus</ref> اٽلي لاءِ قديم يوناني اصطلاح شروعات ۾ رڳو [[ڪلابريا|بروٽيم]] اپٻيٽ جي ڏکڻ حصي ۽ [[ڪاتانزارو]] ۽ [[ويبو والينتيا]] جي ڪجهه حصن لاءِ استعمال ٿيندو هو. [[اوينوٽريا]] ۽ "اٽلي" جو وڏو تصور هڪ ٻئي جا مترادف بڻجي ويا، ۽ اهو نالو [[لوڪانيا]] جي اڪثر حصي تي به لاڳو ٿيڻ لڳو. رومي جمهوريه جي واڌ کان اڳ، اهو نالو يونانين طرفان [[ميسينا آبنائے]] ۽ [[ساليرنو نار|ساليرنو نارين]] ۽ [[تارانٽو نار|تارانٽو]] کي ملائيندڙ لڪير جي وچ واري زمين لاءِ استعمال ٿيندو هو، جيڪا ڪلابريا سان مطابقت رکي ٿي. يونانين "اٽاليا" کي وڌيڪ وڏي علائقي تي لاڳو ڪرڻ شروع ڪيو.<ref>Pallottino, M., ''History of Earliest Italy'', trans. Ryle, M & Soper, K. in Jerome Lectures, Seventeenth Series, p. 50</ref> ڏکڻ ۾ "[[يوناني اٽلي]]" کان علاوه، مورخن هڪ "ايٽرسڪن اٽلي" جي وجود جو به امڪان ظاهر ڪيو آهي، جيڪو وچ اٽلي جي علائقن تي مشتمل هو.<ref>Giovanni Brizzi, Roma. Potere e identità: dalle origini alla nascita dell'impero cristiano, Bologna, Patron, 2012 p. 94</ref> [[رومي اٽلي]]، يعني ''اٽاليا''، جون سرحدون وڌيڪ واضح طور مقرر ٿيل آهن. ڪيٽو جي ''[[اوريجنيز]]'' اٽلي کي الپس جي ڏکڻ ۾ واقع سڄي اپٻيٽ طور بيان ڪري ٿي.<ref>{{Cite book|last=Carlà-Uhink|first=Filippo|url=https://books.google.com/books?id=dSY-DwAAQBAJ&q=cato+italy+south+of+the+Alps&pg=PT49|title=The "Birth" of Italy: The Institutionalization of Italy as a Region, 3rd–1st Century BCE|date=25 September 2017|publisher=Walter de Gruyter GmbH & Co KG|isbn=978-3-1105-4478-7}}; {{Cite book|last=Levene|first=D. S.|url=https://books.google.com/books?id=aLsRDAAAQBAJ&q=cato+walls+of+Italy&pg=PA108|title=Livy on the Hannibalic War|date=17 June 2010|publisher=Oxford University Press|isbn=978-0-1981-5295-8|access-date=12 November 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20240328152752/https://books.google.com/books?id=aLsRDAAAQBAJ&q=cato+walls+of+Italy&pg=PA108#v=snippet&q=cato%20walls%20of%20Italy&f=false|archive-date=28 March 2024|url-status=live}}</ref> 264 ق م ۾ رومي اٽلي مرڪزي-اتر جي [[آرنو]] ۽ [[روبيڪون]] دريائن کان وٺي سڄي ڏکڻ تائين پکڙيل هئي. اتر وارو علائقو، [[سيسالپائن گال]]، جغرافيائي طور اٽلي جو حصو سمجهيو ويندو هو، 220ع ق م واري ڏهاڪي ۾ روم طرفان قبضو ڪيو ويو،<ref>{{Cite book|last=Carlà-Uhink|first=Filippo|url=https://books.google.com/books?id=dSY-DwAAQBAJ&q=Tota+Italia+essays&pg=PT454|title=The "Birth" of Italy: The Institutionalization of Italy as a Region, 3rd–1st Century BCE|date=25 September 2017|publisher=Walter de Gruyter GmbH & Co KG|isbn=978-3-1105-4478-7|access-date=12 November 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211000755/https://books.google.com/books?id=dSY-DwAAQBAJ&q=Tota+Italia+essays&pg=PT454#v=snippet&q=Tota%20Italia%20essays&f=false|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}</ref> پر سياسي طور الڳ رهيو. 42 ق م ۾ ان کي قانوني طور اٽلي جي انتظامي وحدت ۾ ضم ڪيو ويو.<ref>{{Cite book|last=Williams|first=J. H. C.|url=https://books.google.com/books?id=RPj_FkEeVO4C&q=beyond+the+Rubicon|title=Beyond the Rubicon: Romans and Gauls in Republican Italy – J. H. C. Williams – Google Books|date=22 May 2020|publisher=Oxford University Press|isbn=978-0-1981-5300-9|archive-url=https://web.archive.org/web/20200522000630/https://books.google.it/books?id=RPj_FkEeVO4C&dq=beyond+the+Rubicon&hl=en&sa=X&ved=0ahUKEwiI5YrC6rbkAhUvDmMBHXZOCMAQ6AEIKTAA|archive-date=22 May 2020}}; {{Cite book|last=Long|first=George|title=Decline of the Roman republic: Volume 2|year=1866}}; {{Cite web|last=Aurigemma|first=Salvatore|title=Gallia Cisalpina|url=http://www.treccani.it/enciclopedia/gallia-cisalpina_(Enciclopedia-Italiana)|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20230404054511/https://www.treccani.it/enciclopedia/gallia-cisalpina_(Enciclopedia-Italiana)|archive-date=4 April 2023|access-date=14 October 2014|website=treccani.it|publisher=Enciclopedia Italiana|language=it}}</ref> سارڊينيا، [[ڪورسيڪا]]، سسلي ۽ [[مالٽا]] کي 292ع ۾ [[ڊيوڪليشن]] اٽلي ۾ شامل ڪيو،<ref>{{Cite web|title=Italy (ancient Roman territory)|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297743/Italy|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131110232259/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297743/Italy|archive-date=10 November 2013|access-date=10 November 2013|website=Encyclopædia Britannica}}</ref> جنهن سان آخري قديم دور جو اٽلي جديد [[اطالوي جاگرافيائي علائقو|اطالوي جاگرافيائي علائقي]] سان لڳ ڀڳ هم سرحد ٿي ويو.<ref>{{Cite web|title=La riorganizzazione amministrativa dell'Italia. Costantino, Roma, il Senato e gli equilibri dell'Italia romana|url=https://www.treccani.it/enciclopedia/la-riorganizzazione-amministrativa-dell-italia-costantino-roma-il-senato-e-gli-equilibri-dell-italia-romana_%28Enciclopedia-Costantiniana%29|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211119225335/https://www.treccani.it/enciclopedia/la-riorganizzazione-amministrativa-dell-italia-costantino-roma-il-senato-e-gli-equilibri-dell-italia-romana_(Enciclopedia-Costantiniana)|archive-date=19 November 2021|access-date=19 November 2021|language=it}}</ref> لاطيني لفظ ''Italicus'' "اٽلي جي ماڻهو" لاءِ استعمال ٿيندو هو، يعني ''provincial'' يا [[رومي صوبو|رومي صوبي]] مان آيل ماڻهو جي ابتڙ.<ref>''Letters'' 9.23</ref> صفت ''italianus''، جنهن مان ''Italian'' نڪتو، [[وچئين دور جي لاطيني]] مان آهي ۽ [[اوائلي جديد دور]] دوران ''Italicus'' سان متبادل طور استعمال ٿيندي هئي.<ref>''ytaliiens'' (1265) [http://www.cnrtl.fr/etymologie/italien TLFi] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20181029191636/http://www.cnrtl.fr/etymologie/italien|date=29 October 2018}}</ref> [[اولهه رومي سلطنت جي زوال]] کان پوءِ، اٽلي جي [[اوستروگوٿڪ بادشاهت]] قائم ٿي. [[لومبارڊ|لومبارڊن]] جي حملن کان پوءِ، ''اٽاليا'' سندن بادشاهت جي نالي طور برقرار رهي، ۽ [[پاڪ رومي سلطنت]] اندر ان جي [[اٽلي جي بادشاهت (پاڪ رومي سلطنت)|جانشين بادشاهت]] لاءِ به اهو نالو استعمال ٿيو.<ref>{{Cite web|title=IL COMUNE MEDIEVALE|url=https://www.homolaicus.com/storia/medioevo/comune_medievale.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20120318214257/http://www.homolaicus.com/storia/medioevo/comune_medievale.htm|archive-date=18 March 2012|website=homolaicus.com}}</ref> == تاريخ == {{Main|اٽلي جي تاريخ}} === قبل تاريخ ۽ قديم دور === {{Main|قبل تاريخي اٽلي|اٽالڪ قومون|ايٽرسڪن تهذيب|يوناني نوآبادڪاري|ميگنا گريشيا}} [[File:Etruscan Painting 1.jpg|thumb|right|[[ايٽرسڪن تهذيب|ايٽرسڪن]] فريسڪو، [[مونتيروتسي نيڪروپولس]] ۾، 5هين صدي ق م]] [[هيٺيون پيلئوليٿڪ]] جا آثار، جيڪي 850,000 سال اڳ جا آهن، [[مونتي پوجيولو]] مان مليا آهن.<ref>{{Cite web|last=Society|first=National Geographic|title=Erano padani i primi abitanti d'Italia|url=http://www.nationalgeographic.it/scienza/2012/01/20/news/erano_padani_iprimi_abitanti_ditalia-807204|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20190626220707/http://www.nationalgeographic.it/scienza/2012/01/20/news/erano_padani_iprimi_abitanti_ditalia-807204|archive-date=26 June 2019|access-date=11 March 2019|website=National Geographic}}</ref> سڄي اٽلي ۾ کوٽاين مان 200,000 سال اڳ وچين پيلئوليٿڪ دور ۾ [[نينڊرٿال]] جي موجودگي ظاهر ٿي آهي،<ref>Kluwer Academic/Plenum Publishers 2001, ch. 2. {{ISBN|0-3064-6463-2}}.</ref> جڏهن ته [[اوائلي جديد انسان|جديد انسان]] لڳ ڀڳ 40,000 سال اڳ [[ريپارو موڪي]] ۾ ظاهر ٿيا.<ref>42.7–41.5 ka ([[68–95–99.7 rule|1σ CI]]). {{Cite journal|last=Douka|first=Katerina|display-authors=etal|year=2012|title=A new chronostratigraphic framework for the Upper Palaeolithic of Riparo Mochi (Italy)|journal=Journal of Human Evolution|volume=62|issue=2|pages=286–299|doi=10.1016/j.jhevol.2011.11.009|pmid=22189428|bibcode=2012JHumE..62..286D }}; {{Cite web|date=29 January 2010|title=Istituto Italiano di Preistoria e Protostoria|url=http://www.iipp.it/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131015231105/http://www.iipp.it/|archive-date=15 October 2013|publisher=IIPP|access-date=15 August 2017}}</ref> رومي دور کان اڳ واري اٽلي جا [[اٽلي جا قديم ماڻھو|قديم ماڻھو]] [[پروٽو-انڊو-يورپي|انڊو-يورپي]] هئا، خاص طور [[اٽالڪ قومون]]. ممڪن غير انڊو-يورپي يا [[قبل انڊو-يورپي ٻوليون|قبل انڊو-يورپي]] ورثي وارن مکيه تاريخي ماڻهن ۾ [[ايٽرسڪن]]، سسلي جا [[ايلميئن]] ۽ [[سيڪاني]]، ۽ قبل تاريخي [[سارڊينيائي ماڻھو]] شامل آهن، جن [[نوراجڪ تهذيب]] کي جنم ڏنو. ٻين قديم آبادين ۾ [[ريئتيائي ماڻھو]] ۽ [[ڪاموني]] شامل آهن، جيڪي [[والڪامونيڪا ۾ پٿريلي چٽساليون|والڪامونيڪا جي پٿريلي چٽسالين]] لاءِ مشهور آهن.<ref>{{Cite web|title=Rock Drawings in Valcamonica|url=https://whc.unesco.org/en/list/94|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100703183257/http://whc.unesco.org/en/list/94|archive-date=3 July 2010|access-date=29 June 2010|publisher=UNESCO World Heritage Centre}}</ref> هڪ قدرتي ممي، [[اوئٽسي]]، جيڪا 3400–3100 ق م جي آهي، 1991ع ۾ [[سيميلاون]] گليشيئر مان دريافت ٿي.<ref>{{Cite journal|last1=Bonani|first1=Georges|last2=Ivy|first2=Susan D.|display-authors=etal|year=1994|title=AMS {{SimpleNuclide|Carbon|14}} Age Determination of Tissue, Bone and Grass Samples from the Ötzal Ice Man|url=http://digitalcommons.library.arizona.edu/objectviewer?o=http%3A%2F%2Fradiocarbon.library.arizona.edu%2FVolume36%2FNumber2%2Fazu_radiocarbon_v36_n2_247_250_v.pdf|url-status=live|journal=Radiocarbon|volume=36|issue=2|pages=247–250|doi=10.1017/s0033822200040534|archive-url=https://web.archive.org/web/20100720211402/https://digitalcommons.library.arizona.edu/objectviewer?o=http%3A%2F%2Fradiocarbon.library.arizona.edu%2FVolume36%2FNumber2%2Fazu_radiocarbon_v36_n2_247_250_v.pdf|archive-date=20 July 2010|access-date=4 February 2016|doi-access=free}}</ref> پهريان نوآبادڪار [[فينيقيه|فينيقي]] هئا، جن سسلي ۽ سارڊينيا جي ڪنارن تي [[ايمپوريم (قديم دور)|واپاري مرڪز]] قائم ڪيا. انهن مان ڪجهه ننڍا شهري مرڪز بڻيا ۽ [[يوناني نوآبادين]] سان گڏوگڏ ترقي ڪئي.<ref>{{Cite journal|last1=Raclot|first1=Thierry|last2=Oudart|first2=Hugues|date=January 2000|title=CORPS GRAS ET OBESITE Acides gras alimentaires et obésité: aspects qualitatifs et quantitatifs|journal=Oléagineux, Corps gras, Lipides|volume=7|issue=1|pages=77–85|doi=10.1051/ocl.2000.0077|issn=1258-8210|doi-access=free}}</ref> 8هين ۽ 7هين صدي ق م دوران، [[پٿيڪوسائي]] ۾ يوناني نوآباديون قائم ٿيون، جيڪي آخرڪار اطالوي اپٻيٽ جي ڏکڻ ۽ سسلي جي سامونڊي ڪناري تائين پکڙجي ويون؛ اهو علائقو بعد ۾ [[ميگنا گريشيا]] جي نالي سان مشهور ٿيو.<ref>Emilio Peruzzi, ''Mycenaeans in early Latium'', (Incunabula Graeca 75), Edizioni dell'Ateneo & Bizzarri, Roma, 1980</ref> [[آيونيائي]]، [[ڊوريائي يوناني|ڊوريائي]] نوآبادڪارن، [[سيراڪيوز وارا|سيراڪيوزن]] ۽ [[اڪائيائي (قبيلو)|اڪائيائين]] ڪيترائي شهر قائم ڪيا. [[اٽلي جي يوناني نوآبادڪاري|يوناني نوآبادڪاري]] [[اٽالڪ قومون|اٽالڪ قومن]] کي جمهوري حڪومتي صورتن ۽ اعليٰ فني ۽ ثقافتي اظهار سان رابطي ۾ آندو.<ref>{{Cite web|title=II 1987: Uomini e vicende di Magna Grecia |url=https://www.bpp.it/Apulia/html/archivio/1987/II/art/R87II015.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210204123345/https://www.bpp.it/Apulia/html/archivio/1987/II/art/R87II015.html|archive-date=4 February 2021|access-date=31 January 2021|website=bpp.it}}</ref> === قديم روم === {{Main|قديم روم|اٽلي ۾ رومي واڌ|رومي اٽلي}} {{Multiple image | align = right | direction = vertical | width = 220 | image1 = Colosseo 2020.jpg | caption1 = [[ڪولوسيئم]]، جنهن کي وڏي پيماني تي قديم تاريخ جي تعمير ۽ انجنيئرنگ جي عظيم ترين ڪمن مان هڪ سمجهيو وڃي ٿو | image2 = Roman Empire Trajan 117AD.png|275 | caption2 = {{legend|#b23938|117ع ۾ [[رومي سلطنت]] پنهنجي سڀ کان وڏي وسعت تي<ref>{{Cite book|last=Bennett, Julian|url=https://books.google.com/books?id=qk_tofvS8EsC|title=Trajan: Optimus Princeps : a Life and Times|publisher=Routledge|year=1997|isbn=978-0-415-16524-2}}</ref>}} {{legend|#d28989|[[تابع رياست|تابع رياستون]]}} }} اٽلي جي تاريخ ڪيترين [[اٽلي جي قديم قومن جي فهرست|اٽالڪ قومن]] تائين وڃي ٿي، جن ۾ خاص طور [[قديم رومي]] شامل آهن، جن [[رومي جمهوريه]] دوران ڀونوچ سمنڊ جي دنيا کي فتح ڪيو ۽ [[رومي سلطنت]] دوران صدين تائين ان تي حڪومت ڪئي.<ref>{{Cite book |last1=Carl Waldman |url=https://books.google.com/books?id=kfv6HKXErqAC |title=Encyclopedia of European Peoples |last2=Catherine Mason |publisher=Infobase Publishing |year=2006 |isbn=978-1-4381-2918-1 |page=586 |access-date=23 February 2013 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230311102543/https://books.google.com/books?id=kfv6HKXErqAC |archive-date=11 March 2023 |url-status=live}}; {{Cite book |last=Mommsen |first=Theodor |author-link=Theodor Mommsen |title=[[History of Rome (Mommsen)|History of Rome]], Book II: From the Abolition of the Monarchy in Rome to the Union of Italy |publisher=Reimer & Hirsel |year=1855 |location=Leipzig}}; {{Cite book |last=Lazenby |first=John Francis |url=https://archive.org/details/hannibalswarmili00laze |title=Hannibal's War: A Military History of the Second Punic War |date=4 February 1998 |publisher=University of Oklahoma Press |isbn=978-0-8061-3004-0 |page=[https://archive.org/details/hannibalswarmili00laze/page/29 29] |quote=Italy homeland of the Romans. |url-access=registration |via=Internet Archive}}</ref> قديم روم، جيڪو وچ اٽلي ۾ [[ٽائبر درياهه]] تي هڪ آبادڪاري هو، [[روم جو بنياد|753 ق م ۾ قائم ٿيو]] ۽ 244 سالن تائين بادشاهي نظام هيٺ حڪمراني ڪئي وئي.<ref>{{Cite web |date=24 November 2009 |title=Rome founded {{!}} 21 April, 753 B.C. |url=https://www.history.com/this-day-in-history/april-21/rome-founded |access-date=10 April 2025 |website=HISTORY |language=en}}</ref> 509 ق م ۾، رومن، سينيٽ ۽ عوام ([[SPQR]]) واري حڪومت جي حمايت ڪندي، [[رومي بادشاهت جو خاتمو|بادشاهت کي نيڪالي ڏني]] ۽ هڪ اشرافي جمهوريه قائم ڪئي.<ref>{{Cite journal|last=Sanders|first=Henry A.|date=1908|title=The Chronology of Early Rome|url=https://www.jstor.org/stable/261793|journal=Classical Philology|volume=3|issue=3|pages=316–329|doi=10.1086/359186|jstor=261793|s2cid=161535192|issn=0009-837X |quote=It has come to be second nature ... to date the founding of Rome [to] 753 BC [and] the first year of the Republic [to] 509&nbsp;BC.|url-access=subscription}}</ref> اطالوي اپٻيٽ، جنهن جو نالو ''اٽاليا'' هو، رومي واڌ دوران هڪ متحد وحدت ۾ گڏ ڪيو ويو؛ نون علائقن جي فتح اڪثر [[سامنائيٽ جنگيون|ٻين اٽالڪ قبيلن]]، [[رومي-ايٽرسڪن جنگيون|ايٽرسڪنن]]، [[رومي-گالي جنگيون|سيلٽن]] ۽ [[پائرهڪ جنگ|يونانين]] جي قيمت تي ٿي. مقامي قبيلن ۽ شهرن جي اڪثريت سان هڪ مستقل اتحاد قائم ٿيو، ۽ روم اولهه يورپ، اتر آفريڪا ۽ [[وچ اوڀر جي تاريخ#يوناني ۽ رومي سلطنت|وچ اوڀر]] جي فتح شروع ڪئي. 44 ق م ۾ [[جوليس سيزر]] جي قتل کان پوءِ، روم هڪ وڏي سلطنت بڻجي ويو، جيڪا [[رومي برطانيه|برطانيه]] کان [[ميسوپوٽيميا (رومي صوبو)|فارس]] جي سرحدن تائين پکڙيل هئي، ۽ سڄي ڀونوچ سمنڊ جي حوض کي پنهنجي اندر آڻي ڇڏيو، جتي يوناني، رومي ۽ ٻيون ثقافتون گڏجي هڪ طاقتور تهذيب ۾ تبديل ٿيون. پهرئين شهنشاهه [[آگسٽس]] جي ڊگهي حڪومت امن ۽ خوشحالي جو دور شروع ڪيو. رومي اٽلي سلطنت جو [[ميٽروپول]]، رومن جو وطن ۽ گاديءَ واري هنڌ جو علائقو رهيو.<ref>{{Cite journal|last=Morcillo|first=Marta García|title=The Glory of Italy and Rome's Universal Destiny in Strabo's Geographika, in: A. Fear – P. Liddel (eds), Historiae Mundi. Studies in Universal History. Duckworth: London 2010: 87–101. |url=https://www.academia.edu/362374|url-status=live|journal=Historiae Mundi: Studies in Universal History|archive-url=https://web.archive.org/web/20220114073554/https://www.academia.edu/362374|archive-date=14 January 2022|access-date=20 November 2021}}; {{Cite book|last=Keaveney|first=Arthur|url=https://books.google.com/books?id=ojoOAAAAQAAJ|title=Arthur Keaveney: ''Rome and the Unification of Italy''|date=January 1987|publisher=Croom Helm|isbn=978-0-7099-3121-8|access-date=20 November 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211000835/https://books.google.com/books?id=ojoOAAAAQAAJ|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}; {{Cite book|last=Billanovich|first=Giuseppe|url=https://books.google.com/books?id=fVylk1KUS84C&dq=Italia+domina+provinciarum&pg=PR13|title=Libreria Universitaria Hoepli, Lezioni di filologia, Giuseppe Billanovich e Roberto Pesce: ''Corpus Iuris Civilis, Italia non erat provincia, sed domina provinciarum'', Feltrinelli, p.363|publisher=Roberto Pesce|year=2008|isbn=978-8-8965-4309-2|language=it|access-date=20 November 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211000801/https://books.google.com/books?id=fVylk1KUS84C&dq=Italia+domina+provinciarum&pg=PR13#v=onepage&q=Italia%20domina%20provinciarum&f=false|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}</ref> [[رومي سلطنت جي تاريخ|سلطنت جي پهرين ٻن صدين]] ۾ بي مثال استحڪام جو دور ڏٺو ويو، جيڪو [[پيڪس رومانا]] ({{Literal translation|رومي امن}}) جي نالي سان مشهور آهي. روم [[رومي سلطنت جون سرحدون|پنهنجي سڀ کان وڏي علائقائي وسعت]] [[ٽراجن]] جي دور ۾ حاصل ڪئي ({{Reign|98|117|era=AD}})، پر وڌندڙ پريشانين ۽ زوال جو دور [[ڪوموڊس]] جي دور ۾ شروع ٿيو ({{Reign|180|192}}).<ref>{{Cite web |date=10 June 2024 |title=Five Good Emperors |url=https://www.britannica.com/topic/Five-Good-Emperors |access-date=4 August 2024 |website=www.britannica.com |language=en}}</ref><ref>{{Citation |last=Gibbon |first=Edward |title=The History of the Decline And Fall of the Roman Empire |date=1776 |chapter=The Decline And Fall in the West – Chapter 4 |chapter-url=https://www.ccel.org/g/gibbon/decline/volume1/chap4.htm |author-link=Edward Gibbon |access-date=27 June 2017 |archive-date=24 August 2017 |archive-url=https://web.archive.org/web/20170824100850/http://www.ccel.org/g/gibbon/decline/volume1/chap4.htm |url-status=live}}</ref> [[لڏپلاڻ وارو دور]]، جنهن ۾ [[جرمنڪ-رومي رابطا|جرمنڪ قومن جا وڏا حملا]] شامل هئا، رومي سلطنت جي زوال جو سبب بڻيو. رومي سلطنت تاريخ جي سڀ کان وڏين سلطنتن مان هڪ هئي، جنهن وٽ وڏي اقتصادي، ثقافتي، سياسي ۽ فوجي طاقت هئي.<ref>{{Cite web |date=4 June 2024 |title=The Roman Empire at its greatest expansion |url=https://trizioeditore.it/en/blogs/notizie/impero-romano-massima-espansione-mappa-storia |access-date=10 April 2025 |website=Trizio Editore |language=en}}</ref> پنهنجي سڀ کان وڏي وسعت تي، ان جو علائقو {{Convert|5|e6km2|abbr=off}} هو.<ref>{{Cite journal|last=Taagepera|first=Rein|author-link=Rein Taagepera|year=1979|title=Size and Duration of Empires: Growth-Decline Curves, 600 B.C. to 600 A.D|journal=Social Science History|volume=3|issue=3/4|pages=115–138|doi=10.2307/1170959|jstor=1170959}}; {{Cite journal|last1=Turchin|first1=Peter|last2=Adams|first2=Jonathan M.|last3=Hall|first3=Thomas D|year=2006|title=East–West Orientation of Historical Empires|url=http://peterturchin.com/PDF/Turchin_Adams_Hall_2006.pdf|url-status=live|journal=Journal of World-Systems Research|volume=12|issue=2|page=222|doi=10.5195/JWSR.2006.369|issn=1076-156X|archive-url=http://arquivo.pt/wayback/20160517210851/http://peterturchin.com/PDF/Turchin_Adams_Hall_2006.pdf|archive-date=17 May 2016|access-date=6 February 2016|doi-access=free}}</ref> [[رومي سلطنت جو ورثو|رومي ورثي]] مغربي تهذيب تي گهرو اثر وڌو ۽ جديد دنيا کي شڪل ڏني. لاطيني مان نڪتل [[رومانس ٻوليون|رومانس ٻولين]] جو وسيع استعمال، [[رومي انگ|عددي نظام]]، جديد مغربي الفابيٽ ۽ ڪئلينڊر، ۽ عيسائيت جو عالمي مذهب طور اڀرڻ، رومي غلبي جي ڪيترن ئي ورثن مان آهن.<ref>{{Cite book|last=Richard|first=Carl J.|title=Why we're all Romans: the Roman contribution to the western world|publisher=Rowman & Littlefield|year=2010|isbn=978-0-7425-6779-5|edition=1st pbk.|location=Lanham, MD|pages=xi–xv}}</ref> === وچون دور === {{Main|وچئين دور ۾ اٽلي}} [[اولهه رومي سلطنت جي زوال]] کان پوءِ، اٽلي [[اٽلي جي بادشاهت (476–493)|اوڊواڪر جي بادشاهت]] هيٺ آيو، ۽ پوءِ [[اوستروگوٿ]] ان تي قابض ٿيا.<ref>{{Cite book|last=Sarris|first=Peter|title=Empires of faith: the fall of Rome to the rise of Islam, 500–700|publisher=Oxford UP|year=2011|isbn=978-0-1992-6126-0|edition=1st. pub.|location=Oxford|page=118}}</ref> حملن جي نتيجي ۾ بادشاهتن جو افراتفري وارو سلسلو پيدا ٿيو ۽ مبينا "[[اونداهو دور (تاريخ نويسي)|اونداهو دور]]" شروع ٿيو. 6هين صديءَ ۾ هڪ ٻئي [[جرمنڪ قومون|جرمنڪ قبيلي]]، [[لومبارڊن]]، جي حملي بازنطيني موجودگي کي گهٽائي ڇڏيو ۽ اپٻيٽ جي سياسي وحدت ختم ڪري ڇڏي. اتر ۾ [[لومبارڊ بادشاهت]] ٺهي، وچ-ڏکڻ تي پڻ لومبارڊن جو ڪنٽرول هو، ۽ ٻيا حصا بازنطيني رهيا.<ref>{{Cite web|title=History of Italy|url=https://www.britannica.com/place/Italy/Lombards-and-Byzantines|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220929150112/https://www.britannica.com/place/Italy/Lombards-and-Byzantines|archive-date=29 September 2022|access-date=29 September 2022|website=Encyclopædia Britannica}}</ref> [[File:Marco Polo Mosaic from Palazzo Tursi.jpg|thumb|right|upright=.7|[[مارڪو پولو]]، 13هين صديءَ جو ڳولائو]] لومبارڊ بادشاهت 8هين صديءَ جي آخر ۾ [[شارليمان]] جي هٿان [[فرانڪيا]] ۾ ضم ٿي وئي ۽ اٽلي جي بادشاهت بڻجي وئي.<ref>{{Cite web|title=Carolingian and post-Carolingian Italy, 774–962|url=https://www.britannica.com/place/Italy/Carolingian-and-post-Carolingian-Italy-774-962|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20221007160553/https://www.britannica.com/place/Italy/Carolingian-and-post-Carolingian-Italy-774-962|archive-date=7 October 2022|access-date=7 October 2022|website=Encyclopædia Britannica}}</ref> فرانڪن [[پاپائي رياستون]] ٺاهڻ ۾ مدد ڪئي. 13هين صديءَ تائين سياست [[پاڪ رومي شهنشاهه|پاڪ رومي شهنشاهن]] ۽ پاپائيت جي لاڳاپن تي غالب رهي، جتي شهري رياستون عارضي فائدي لاءِ اڳئين ڌر ([[گبيلين]]) يا پوئين ڌر ([[گويلف]]) سان گڏ ٿينديون هيون.<ref>{{Cite book|last=Nolan|first=Cathal J.|title=The age of wars of religion, 1000–1650: an encyclopedia of global warfare and civilization |publisher=Greenwood Press|year=2006|isbn=978-0-3133-3045-2|edition=1. publ.|location=Westport (Connecticut)|page=360}}</ref> جرمنڪ شهنشاهه ۽ رومي پونٽف وچئين دور جي يورپ جون [[عالمي طاقتون]] بڻجي ويا. بهرحال، [[سرماياداري تڪرار]] ۽ گويلفن ۽ گبيلينن جي وچ ۾ ٽڪراءُ اتر ۾ شهنشاهي-جاگيرداري نظام کي ختم ڪري ڇڏيو، جتي شهرن آزادي حاصل ڪئي.<ref>{{Cite book|last=Jones|first=Philip|author-link=Philip Jones (historian)|title=The Italian city-state: from Commune to Signoria|publisher=Clarendon Press|year=1997|isbn=978-0-1982-2585-0|location=Oxford|pages=55–77}}</ref> 1176ع ۾، شهري رياستن جي [[لومبارڊ ليگ]] پاڪ رومي شهنشاهه [[فريڊرڪ بارباروسا]] کي شڪست ڏني، جنهن سان انهن جي آزادي يقيني ٿي. شهري رياستن، جهڙوڪ ميلان، فلورينس ۽ وينس، مالياتي ترقي ۾ نهايت اهم جدت وارو ڪردار ادا ڪيو، بئنڪنگ جي طريقن کي تيار ڪندي، ۽ سماجي تنظيم جي نون روپن کي ممڪن بڻائيندي.<ref>{{Cite book|last=Niall|first=Ferguson|title=The Ascent of Money: The Financial History of the World|publisher=Penguin|year=2008}}</ref> ساحلي ۽ ڏاکڻن علائقن ۾، سامونڊي جمهوريهن ڀونوچ سمنڊ تي غلبو حاصل ڪيو ۽ مشرق ڏانهن واپار تي اجارو قائم ڪيو. اهي آزاد [[ٿالاسوڪريسي|سامونڊي طاقت واريون]] شهري رياستون هيون، جن ۾ واپارين وٽ ڪافي طاقت هئي. جيتوڻيڪ اهي اشرافي حڪومتون هيون، پر انهن طرفان ڏنل نسبي سياسي آزادي علمي ۽ فني ترقي لاءِ سازگار هئي.<ref name="Lane">{{Cite book|last=Lane|first=Frederic C.|title=Venice, a maritime republic|publisher=Johns Hopkins University Press|year=1991|isbn=978-0-8018-1460-0|edition=4. print.|location=Baltimore|page=73}}</ref> سڀ کان مشهور سامونڊي جمهوريهون وينس، [[جينووا جمهوريه|جينووا]]، [[پيزا جمهوريه|پيزا]] ۽ [[امالفي جو ڊچي|امالفي]] هيون.<ref>G. Benvenuti – Le Repubbliche Marinare. Amalfi, Pisa, Genova, Venezia – Newton & Compton editori, Roma 1989; Armando Lodolini, ''Le repubbliche del mare'', Biblioteca di storia patria, 1967, Roma. {{Cite book|last=Peris|first=Persi|title=Conoscere l'Italia|publisher=Istituto Geografico De Agostini|year=1982|pages=74}}; {{Cite web|title=Repubbliche Marinare|url=http://www.treccani.it/enciclopedia/repubbliche-marinare|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190829104758/http://www.treccani.it/enciclopedia/repubbliche-marinare|archive-date=29 August 2019|access-date=13 September 2019|website=Treccani.it|publisher=Istituto dell'Enciclopedia Italiana|language=it}}; {{Cite web|title=Repubbliche marinare|url=https://thes.bncf.firenze.sbn.it/termine.php?id=29771|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200101131949/https://thes.bncf.firenze.sbn.it/termine.php?id=29771|archive-date=1 January 2020|access-date=13 September 2019|website=thes.bncf.firenze.sbn.it|publisher=[[قومي مرڪزي لائبريري (فلورينس)]]|language=it}}</ref> هر هڪ کي پرڏيهي زمينن، ٻيٽن، ايڊرياٽڪ، ايجيئن ۽ ڪاري سمنڊن جي علائقن، ۽ ويجهي اوڀر ۽ اتر آفريڪا ۾ واپاري نوآبادين تي غلبو حاصل هو.<ref>{{Cite book|last=Zorzi|first=Alvise|author-link=Alvise Zorzi|url=https://books.google.com/books?id=IP5OAAAAMAAJ&q=%22even+in+countries+where+aid+is+near+at+hand+%22+%22attack+from+the+sea%22|title=Venice: The Golden Age, 697 – 1797 |publisher=Abbeville Press|year=1983|isbn=0-8965-9406-8|location=New York|page=255|access-date=16 September 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20230202182132/https://books.google.com/books?id=IP5OAAAAMAAJ&q=%22even+in+countries+where+aid+is+near+at+hand+%22+%22attack+from+the+sea%22|archive-date=2 February 2023|url-status=live}}</ref> {{Multiple image | align = right | total_width = 345 | direction = horizontal | width1 = 280 | image1 = Naval Jack of Italy.svg | width2 = 280 | image2 = Republik Venedig Handelswege01-IT.png | alt2 = نقشو | footer = کاٻي: [[اطالوي بحريه]] جو جهنڊو. گھڙيال جي رخ ۾، مٿئين کاٻي کان: [[وينس جي جمهوريه|وينس]]، [[جينووا جمهوريه|جينووا]]، [[پيزا جمهوريه|پيزا]] ۽ [[امالفي جو ڊچي|امالفي]] جا نشان.<br/>ساڄي: واپاري رستا، [[جينووا جون نوآباديون|جينووا]] ۽ [[اسٽاتو دا مار|وينس]] جون نوآباديون. }} وينس ۽ جينووا يورپ جا اوڀر ڏانهن دروازا هئا، ۽ نفيس شيشي جا ٺاهيندڙ هئا، جڏهن ته فلورينس ريشم، اون، بئنڪنگ ۽ زيورن جو مرڪز هو. پيدا ٿيل دولت وڏن عوامي ۽ خانگي فني منصوبن جي سرپرستي لاءِ استعمال ٿي. انهن جمهوريهن [[صليبي جنگون|صليبي جنگين]] ۾ حصو ورتو، مدد ۽ ٽرانسپورٽ مهيا ڪئي، پر بنيادي طور سياسي ۽ تجارتي موقعن جي پيروي ڪئي.<ref name=Lane/> اٽلي پهريون علائقو هو جتي اهي معاشي تبديليون محسوس ٿيون، جن [[تجارتي انقلاب]] ڏانهن واٽ هموار ڪئي: وينس [[قسطنطنيه جي لٽ|بازنطيني گاديءَ واري شهر کي لٽڻ]] ۽ [[مارڪو پولو]] جي ايشيا ڏانهن سفرن جي مالي مدد ڪرڻ جي قابل ٿي؛ پهرين يونيورسٽيون اطالوي شهرن ۾ ٺهيون، ۽ [[اڪويناس]] جهڙن عالمن عالمي شهرت حاصل ڪئي؛ سرمائيداري ۽ بئنڪنگ خاندان فلورينس ۾ اڀريا، جتي [[دانتي]] ۽ [[جوتو]] لڳ ڀڳ 1300ع ۾ سرگرم هئا.<ref name="See">{{Cite web |last=Sée |first=Henri |title=Modern Capitalism Its Origin and Evolution |url=http://www.efm.bris.ac.uk/het/see/ModernCapitalism.pdf |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20131007010542/http://www.efm.bris.ac.uk/het/see/ModernCapitalism.pdf |archive-date=7 October 2013 |access-date=29 August 2013 |website=University of Rennes |publisher=Batoche Books}}</ref> ڏکڻ ۾، سسلي 9هين صديءَ ۾ [[سسلي جي امارت|عرب اسلامي امارت]] بڻجي چڪي هئي، جيڪا 11هين صديءَ جي آخر ۾ [[اطالو-نارمن]] جي فتح تائين خوشحال رهي؛ انهن ڏکڻ اٽلي جي اڪثر لومبارڊ ۽ بازنطيني شهزادگين سان گڏ ان کي فتح ڪيو.<ref>{{cite book |last=Ali |first=Ahmed Essa with Othman |title=Studies in Islamic civilization: the Muslim contribution to the Renaissance |year=2010 |publisher=International Institute of Islamic Thought |location=Herndon, VA |isbn=978-1-56564-350-5 |pages=38–40}}</ref> پوءِ اهو علائقو [[سسلي جي بادشاهت]] ۽ [[نيپلز جي بادشاهت]] جي وچ ۾ ورهايو ويو.{{efn|نيپلز جي بادشاهت جو اصطلاح مورخ استعمال ڪن ٿا، پر ان جي حڪمرانن نه، جن اصل نالو 'سسلي جي بادشاهت' برقرار رکيو، يعني ٻه سسلي جون بادشاهتون موجود هيون.}}<ref>Eleni Sakellariou, ''Southern Italy in the Late Middle Ages: Demographic, Institutional and Economic Change in the Kingdom of Naples, c.1440–c.1530'' (Brill, 2012), pp. 63–64.</ref> 1348ع واري [[ڪاري موت]] شايد اٽلي جي آبادي جو هڪ ٽيون حصو ماري ڇڏيو.<ref>Stéphane Barry and Norbert Gualde, "The Biggest Epidemics of History" (La plus grande épidémie de l'histoire), in ''L'Histoire'' n° 310, June 2006, pp. 45–46; "[https://www.brown.edu/Departments/Italian_Studies/dweb/plague/effects/death_toll.shtml Plague]". Brown University. {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20090831003435/http://www.brown.edu/Departments/Italian_Studies/dweb/plague/effects/death_toll.shtml|date=31 August 2009}}</ref> === اوائلي جديد دور === {{Main|اطالوي نشاةِ ثانيه|اوائلي جديد اٽلي جي تاريخ}} [[File:Italy 1494.svg|thumb|upright=.8|right|1494ع ۾ [[اطالوي جنگيون|اطالوي جنگين]] کان اڳ [[اٽلي جي تاريخي رياستن جي فهرست#آخري وچون دور|اطالوي رياستون]]]] 1400ع ۽ 1500ع جي ڏهاڪن دوران، اٽلي [[نشاةِ ثانيه]] جو جنم هنڌ ۽ مرڪز هو. هن دور وچئين دور کان جديد دور ڏانهن منتقلي کي ظاهر ڪيو ۽ واپاري شهرن جي گڏ ڪيل دولت ۽ حاڪم خاندانن جي سرپرستيءَ سان وڌايو ويو.<ref name="strathern">Strathern, Paul ''The Medici: Godfathers of the Renaissance'' (2003)</ref> اطالوي سياسي وحدتون هاڻي علائقائي رياستون هيون، جن تي عملي طور شهزادن جي حڪومت هئي، جيڪي واپار ۽ انتظاميه تي ڪنٽرول رکندا هئا، ۽ سندن درٻارون فنون ۽ سائنسن جا مرڪز بڻجي ويون. اهي شهزادگيون سياسي خاندانن ۽ واپاري خاندانن، جهڙوڪ فلورينس جا [[ميڊيچي]]، جي اڳواڻي هيٺ هيون. [[مغربي ڦوٽ]] جي خاتمي کان پوءِ، نئين چونڊيل [[پوپ مارٽن پنجون]] [[پاپائي رياستون|پاپائي رياستن]] ڏانهن موٽي آيو ۽ اٽلي کي اولهه عيسائيت جو واحد مرڪز طور بحال ڪيو. [[ميڊيچي بئنڪ]] پاپائيت جو قرض ڏيندڙ ادارو بڻيو، ۽ ڪليسا ۽ نون سياسي خاندانن جي وچ ۾ اهم لاڳاپا قائم ٿيا.<ref name="strathern"/><ref>[http://www.florentine-society.ru/Medici_Chapel_Mysteries.htm Peter Barenboim, Sergey Shiyan, ''Michelangelo: Mysteries of Medici Chapel'', SLOVO, Moscow, 2006]. {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20110511133416/http://www.florentine-society.ru/Medici_Chapel_Mysteries.htm|date=11 May 2011}}. {{ISBN|5-8505-0825-2}}.</ref> [[File:Leonardo self.jpg|thumb|upright=.7|[[ليونارڊو دا ونچي]]، مثالي [[نشاةِ ثانيه انسان]]، پنهنجي تصوير ۾ ({{circa}} 1512)]] 1453ع ۾، [[پوپ نڪولس پنجون]] جي بازنطينين جي مدد لاءِ ڪوششن باوجود، [[قسطنطنيه]] جو شهر [[عثماني سلطنت|عثمانين]] جي قبضي ۾ آيو. ان سبب [[نشاةِ ثانيه ۾ يوناني عالم|يوناني عالمن]] ۽ متنن جي اٽلي ڏانهن لڏپلاڻ ٿي، جنهن يوناني [[انسان پرستي]] جي ٻيهر دريافت کي وڌيڪ هٿي ڏني.<ref>Encyclopædia Britannica, ''Renaissance'', 2008, O.Ed.; Har, Michael H. ''History of Libraries in the Western World'', Scarecrow Press Incorporate, 1999. {{ISBN|0-8108-3724-2}}. Norwich, John Julius, ''A Short History of Byzantium'', 1997, Knopf. {{ISBN|0-6794-5088-2}}.</ref> انسان پرست حڪمرانن، جهڙوڪ [[فيديريڪو دا مونتيفيلترو]] ۽ [[پوپ پائيس ٻيون]]، [[مثالي شهر|مثالي شهرن]] جي قيام لاءِ ڪم ڪيو، ۽ [[اربينو]] ۽ [[پيئنزا]] جو بنياد وڌو. [[پيڪو ديلا ميراندولا]] ''[[انسان جي عظمت تي خطبو]]'' لکيو، جنهن کي نشاةِ ثانيه جو منشور سمجهيو وڃي ٿو. فنون ۾، اطالوي نشاةِ ثانيه صديون تائين يورپي فن تي غالب اثر رکيو، فنڪارن جهڙوڪ [[ليونارڊو دا ونچي]]، [[بوتيچيلي]]، [[مائيڪل اينجلو]]، [[رافائيل]]، [[جوتو]]، [[دوناتيلو]] ۽ [[تيشيان]]، ۽ معمارن جهڙوڪ [[فليپو برونيلليسڪي]]، [[اندريا پالاديو]] ۽ [[دوناتو برامانتي]] سان. سامونڊي جمهوريهن مان اطالوي [[اطالوي ڳولائوئن جي فهرست|ڳولائو]] ۽ ناوَچالڪ، عثمانين کان بچندي هندستان ڏانهن متبادل رستو ڳولڻ لاءِ بيتاب، ائٽلانٽڪ ملڪن جي بادشاهن کي پنهنجون خدمتون پيش ڪندا هئا ۽ [[دريافتن جو دور|دريافتن جي دور]] ۽ آمريڪا جي نوآبادڪاري جي شروعات ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو. سڀ کان نمايان ڳولائوئن ۾ [[ڪرسٽوفر ڪولمبس]] شامل هو، جنهن جي [[ڪرسٽوفر ڪولمبس جا سفر|1492ع واري سفر]] آمريڪا سان مسلسل يورپي رابطو، نوآبادڪاري ۽ استحصال شروع ڪيو؛<ref>Encyclopædia Britannica, 1993 ed., Vol. 16, pp. 605ff / Morison, ''Christopher Columbus'', 1955 ed., pp. 14ff</ref> [[جان ڪيبٽ]]، جنهن [[نارسمن|نارس]] کان پوءِ اتر آمريڪا جي پهرين دستاويزي يورپي کوجنا ڪئي؛<ref>{{Cite web|year=2007|title=''Catholic Encyclopedia'' "John & Sebastian Cabot"|url=http://www.newadvent.org/cathen/03126d.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200518005335/https://www.newadvent.org/cathen/03126d.htm|archive-date=18 May 2020|access-date=17 May 2008|publisher=newadvent}}</ref> ۽ [[آمريگو ويسپوچي]]، جنهن جي سفرن انهن زمينن کي نئون کنڊ، يعني "نئين دنيا"، طور تصديق ڪيو، جنهن کي پوءِ سندس نالي تي رکيو ويو.<ref>{{Cite book|last=Eric Martone|url=https://books.google.com/books?id=MHJ1DQAAQBAJ&pg=PA109|title=Italian Americans: The History and Culture of a People|publisher=ABC-CLIO|year=2016|isbn=978-1-6106-9995-2|page=504|access-date=22 November 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211001055/https://books.google.com/books?id=MHJ1DQAAQBAJ&pg=PA109|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}</ref><ref>{{Cite book|last=Greene|first=George Washington|author-link=George Washington Greene|url=https://books.google.com/books?id=1qsuAAAAYAAJ&pg=PAPA13|title=The Life and Voyages of Verrazzano|publisher=Folsom, Wells, and Thurston|year=1837|location=Cambridge University|page=13|access-date=18 August 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211000806/https://books.google.com/books?id=1qsuAAAAYAAJ&pg=PAPA13#v=onepage&q&f=false|archive-date=11 February 2024|url-status=live|via=Google Books}}</ref> وينس، نيپلز، فلورينس، ميلان ۽ پاپائيت جي وچ ۾ [[اٽالڪ ليگ]] نالي دفاعي اتحاد قائم ٿيو. [[لورينزو دي ميڊيچي|لورينزو ''دي ميگنيفيسنٽ'' دي ميڊيچي]] نشاةِ ثانيه جو سڀ کان وڏو سرپرست هو؛ سندس مدد ليگ کي ترڪن جي [[اوترانتو جو گهيرو|حملي کي ناڪام ڪرڻ]] جي قابل بڻايو. بهرحال، اهو اتحاد 1490ع واري ڏهاڪي ۾ ٽٽي پيو؛ [[فرانس جو چارلس اٺون]] جي حملي اپٻيٽ ۾ جنگين جي هڪ سلسلي جي شروعات ڪئي. [[اعليٰ نشاةِ ثانيه]] دوران، [[جوليس ٻيون]] (1503–1513) جهڙا پوپ اٽلي تي ڪنٽرول لاءِ پرڏيهي بادشاهن خلاف وڙهيا؛ [[پال ٽيون]] (1534–1549) يورپي طاقتن جي وچ ۾ امن لاءِ ثالثي کي ترجيح ڏني. اهڙن تڪرارن جي وچ ۾، ميڊيچي پوپن [[ليو ڏهون]] (1513–1521) ۽ [[ڪليمنٽ ستون]] (1523–1534) جرمني، انگلينڊ ۽ ٻين هنڌن ۾ [[پروٽيسٽنٽ اصلاح]] کي منهن ڏنو. 1559ع ۾، فرانس ۽ هبسبرگن جي وچ ۾ [[اطالوي جنگيون|اطالوي جنگين]] جي خاتمي تي، اٽلي جو لڳ ڀڳ اڌ حصو، يعني ڏکڻ واريون [[نيپلز جي بادشاهت|نيپلز]]، [[سسلي جي بادشاهت|سسلي]]، [[سارڊينيا جي بادشاهت|سارڊينيا]] جون بادشاهتون ۽ [[ميلان جو ڊچي]]، اسپيني حڪمراني هيٺ هو، جڏهن ته ٻيو اڌ آزاد رهيو؛ ڪيترائي رياستون رسمي طور اڃا به پاڪ رومي سلطنت جو حصو رهيون. پاپائيت [[جوابي اصلاح]] شروع ڪئي، جنهن جا اهم واقعا هي هئا: [[ٽرينٽ ڪائونسل]] (1545–1563)؛ [[گريگورين ڪئلينڊر]] جي قبوليت؛ [[جيسوئٽ چين مشن]]؛ [[فرانسيسي مذهبي جنگيون]]؛ [[ٽيهه سالن جي جنگ]] (1618–1648) جو خاتمو؛ ۽ [[وڏي ترڪي جنگ]]. اطالوي معيشت 1600ع ۽ 1700ع جي ڏهاڪن ۾ زوال پذير ٿي. [[File:Flag of the Cispadane Republic.svg|thumb|[[چيسپاداني جمهوريه]] جو جهنڊو، پهريون [[اطالوي ترنگو]] جيڪو ڪنهن خودمختيار اطالوي رياست اختيار ڪيو (1797)]] [[اسپيني جانشيني جي جنگ]] (1700–1714) دوران، آسٽريا اٽلي ۾ اسپيني علائقن جو وڏو حصو، يعني ميلان، نيپلز ۽ سارڊينيا حاصل ڪيو؛ پوءِ 1720ع ۾ سارڊينيا سسلي جي بدلي ۾ هائوس آف ساووي کي ڏني وئي. بعد ۾ بوربن خاندان جي هڪ شاخ سسلي ۽ نيپلز جي تخت تي ويٺي. [[نيپوليني جنگيون|نيپوليني جنگين]] دوران، اتر ۽ وچ اٽلي کي فرانس جي [[ڀيڻ جمهوريهون]] طور ٻيهر منظم ڪيو ويو، ۽ پوءِ [[اٽلي جي بادشاهت (نيپوليني)|اٽلي جي بادشاهت]] طور.<ref>Napoleon Bonaparte, "The Economy of the Empire in Italy: Instructions from Napoleon to Eugène, Viceroy of Italy", ''Exploring the European Past: Texts & Images'', Second Edition, ed. Timothy E. Gregory (Mason: Thomson, 2007), 65–66.</ref> ڏکڻ کي نيپولين جي ڀيڻوئي [[جواڪيم مورا]] هلائيندو هو. 1814ع جي [[ويانا ڪانگريس]] 18هين صديءَ جي آخر واري صورتحال بحال ڪئي، پر [[فرانسيسي انقلاب]] جا آدرش ختم نه ٿي سگهيا، ۽ 19هين صديءَ جي شروعات جي [[سياسي اٿل پٿل|سياسي اٿل پٿلن]] دوران ٻيهر ظاهر ٿيا. ڪنهن اطالوي رياست طرفان [[اطالوي ترنگو]] جي پهرين قبوليت، [[چيسپاداني جمهوريه]]، [[نيپوليني اٽلي جا جهنڊا|نيپوليني اٽلي]] دوران ٿي، فرانسيسي انقلاب کان پوءِ، جنهن قومي [[خود اراديت]] جي حمايت ڪئي.<ref>{{Cite book |last1=Maiorino |first1=Tarquinio |title=Il tricolore degli italiani. Storia avventurosa della nostra bandiera |last2=Marchetti Tricamo |first2=Giuseppe |last3=Zagami |first3=Andrea |publisher=Arnoldo Mondadori Editore |year=2002 |isbn=978-8-8045-0946-2 |page=156 |language=it}} [http://www.esteri.it/MAE/EN/Benvenuti_in_Italia/Conoscere_Italia/bandieraInno.htm The tri-coloured standard]. Getting to Know Italy, Ministry of Foreign Affairs (retrieved 5 October 2008). {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20080223131121/http://www.esteri.it/MAE/EN/Benvenuti_in_Italia/Conoscere_Italia/bandieraInno.htm|date=23 February 2008}}.</ref> هي واقعو [[ترنگو ڏينهن]] طور ملهايو ويندو آهي.<ref>Article 1 of the law n. 671 of 31 December 1996 ("National celebration of the bicentenary of the first national flag")</ref> === اتحاد === {{Main|اٽلي جو اتحاد}} [[اٽلي جي بادشاهت جو جنم]] اطالوي قومپرستن ۽ [[هائوس آف ساووي]] سان وفادار شاهپرستن جي ڪوششن جو نتيجو هو، جن سڄي [[اطالوي اپٻيٽ]] تي مشتمل هڪ گڏيل بادشاهت قائم ڪرڻ ٿي چاهي. 19هين صديءَ جي وچ تائين، وڌندڙ [[اطالوي قومپرستي]] انقلاب جو سبب بڻجي.<ref>{{Cite web|title=Risorgimento in 'Dizionario di Storia'|url=https://www.treccani.it/enciclopedia/risorgimento_(Dizionario-di-Storia)|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220922035556/https://www.treccani.it/enciclopedia/risorgimento_(Dizionario-di-Storia)|archive-date=22 September 2022|access-date=22 September 2022|website=treccani.it|language=it-IT}}</ref> 1815ع جي [[ويانا ڪانگريس]] کان پوءِ، اٽلي جي سياسي ۽ سماجي اتحاد واري تحريڪ، يعني [[ريسورجي مينتو]]، اٽلي کي رياستن جي گڏجڻ ۽ انهن کي پرڏيهي ڪنٽرول کان آزاد ڪرڻ ذريعي متحد ڪرڻ لاءِ اڀري. هڪ انقلابي شخصيت محب وطن صحافي [[جوزيپي ماتسيني]] هو، جنهن 1830ع واري ڏهاڪي ۾ سياسي تحريڪ [[نوجوان اٽلي]] جو بنياد وڌو؛ هو وحداني جمهوريه جو حامي هو ۽ وسيع قومپرست تحريڪ جي وڪالت ڪندو هو. 1847ع ۾ "[[اِل ڪانتو ديلي اطالياني]]" جي پهرين عوامي پرفارمنس ٿي، جيڪو 1946ع ۾ قومي ترانو بڻيو.<ref>{{Cite book|last1=Maiorino|first1=Tarquinio|last2=Marchetti Tricamo|first2=Giuseppe|last3=Zagami|first3=Andrea|title=Il tricolore degli italiani. Storia avventurosa della nostra bandiera|year=2002|publisher=Arnoldo Mondadori Editore|language=it|isbn=978-8-8045-0946-2|page=18}}; {{Cite web|title=Fratelli d'Italia|url=https://www.quirinale.it/page/inno|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20230426052752/https://www.quirinale.it/page/inno|archive-date=26 April 2023|access-date=1 October 2021|language=it}}</ref> {{Multiple image | align = right | image1 = Giuseppe Mazzini.jpg | width1 = 173 | image2 = Giuseppe Garibaldi 1861.jpg | width2 = 138 | footer = [[جوزيپي ماتسيني]] (کاٻي)، اطالوي انقلابي تحريڪ جو انتهائي اثرائتو اڳواڻ؛ ۽ [[جوزيپي گاريبالدي]] (ساڄي)، جديد دور جي عظيم ترين جرنيلن مان هڪ طور مشهور<ref name="scholar and patriot">{{cite web |url={{Google books|iWK7AAAAIAAJ |page=PA133 |keywords=Garibaldi+one+of+the+greatest+generals+of+modern+time |text= |plainurl=yes}}|title=Scholar and Patriot|publisher=Manchester University Press|via=Google Books}}</ref> ۽ ڏکڻ آمريڪا ۽ يورپ ۾ پنهنجي فوجي ڪارنامن سبب "ٻن جهانن جو هيرو" طور سڃاتو ويندڙ،<ref>{{Cite web|title=Giuseppe Garibaldi (Italian revolutionary)|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/225978/Giuseppe-Garibaldi|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140226091529/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/225978/Giuseppe-Garibaldi|archive-date=26 February 2014|access-date=6 March 2014}}</ref> جنهن ڪيترين فوجي مهمن ۾ وڙهيو، جيڪي [[اٽلي جو اتحاد|اطالوي اتحاد]] تائين پهتيون }} نوجوان اٽلي جو سڀ کان مشهور ميمبر انقلابي ۽ جنرل [[جوزيپي گاريبالدي]] هو،<ref>Denis Mack Smith, ''Modern Italy: A Political History'', (University of Michigan Press, 1997) p. 15. A literary echo may be found in the character of Giorgio Viola in Joseph Conrad's ''[[Nostromo]]''.</ref> جنهن ڏکڻ اٽلي ۾ اتحاد لاءِ جمهوري مهم جي اڳواڻي ڪئي. بهرحال، [[سارڊينيا جي بادشاهت (1720–1861)|سارڊينيا جي بادشاهت]] ۾ هائوس آف ساووي جي اطالوي بادشاهت، جنهن جي حڪومت [[ڪاميليو بينسو، ڪائونٽ آف ڪاوير]] هلائي رهيو هو، به متحد اطالوي رياست قائم ڪرڻ جا ارادا رکندي هئي. يورپ ۾ پکڙيل [[1848ع جا لبرل انقلاب|1848ع جي لبرل انقلابن]] جي پس منظر ۾، [[آسٽريا-هنگري|آسٽريا]] خلاف هڪ ناڪام [[پهرين اطالوي آزاديءَ جي جنگ]] جو اعلان ڪيو ويو. 1855ع ۾، سارڊينيا [[ڪريميائي جنگ]] ۾ برطانيا ۽ فرانس جو اتحادي بڻيو.<ref>Enrico Dal Lago, "Lincoln, Cavour, and National Unification: American Republicanism and Italian Liberal Nationalism in Comparative Perspective". ''The Journal of the Civil War Era'' 3#1 (2013): 85–113.; William L. Langer, ed., ''An Encyclopedia of World Cup History''. 4th ed. 1968. pp 704–7.</ref> سارڊينيا 1859ع جي [[ٻي اطالوي آزاديءَ جي جنگ]] ۾ فرانس جي مدد سان آسٽريائي سلطنت خلاف وڙهيو، جنهن جي نتيجي ۾ [[لومباردي]] آزاد ٿي. [[پلومبيئرز معاهدو|پلومبيئرز معاهدي]] جي بنياد تي، سارڊينيا [[ساووي]] ۽ [[نيس]] فرانس کي حوالي ڪيا، اهڙو واقعو جنهن [[نيسارڊ لڏپلاڻ]] جو سبب بڻيو.<ref>{{Cite web|date=28 August 2017|title="Un nizzardo su quattro prese la via dell'esilio" in seguito all'unità d'Italia, dice lo scrittore Casalino Pierluigi|url=https://www.montecarlonews.it/2017/08/28/notizie/argomenti/altre-notizie-1/articolo/un-nizzardo-su-quattro-prese-la-via-dellesilio-in-seguito-allunita-ditalia-dice-lo-scrittore.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200219165302/http://www.montecarlonews.it/2017/08/28/notizie/argomenti/altre-notizie-1/articolo/un-nizzardo-su-quattro-prese-la-via-dellesilio-in-seguito-allunita-ditalia-dice-lo-scrittore.html|archive-date=19 February 2020|access-date=14 May 2021|language=it}}</ref> 1860–1861ع ۾، گاريبالدي نيپلز ۽ سسلي ۾ اتحاد واري مهم جي اڳواڻي ڪئي.<ref>Mack Smith, Denis (1997). ''Modern Italy; A Political History''. Ann Arbor: The University of Michigan Press. {{ISBN|0-4721-0895-6}}.</ref> [[تيانو]] گاريبالدي ۽ [[وڪٽر ايمانوئل ٻيون]]، سارڊينيا جي آخري بادشاهه، جي مشهور ملاقات جو هنڌ هو، جنهن دوران گاريبالدي وڪٽر ايمانوئل سان هٿ ملايو ۽ کيس [[اٽلي جو بادشاهه]] ڪري سلام ڪيو. ڪاوير 1860ع ۾ گاريبالدي جي ڏکڻ اٽلي کي سارڊينيا جي بادشاهت سان اتحاد ۾ شامل ڪرڻ تي راضي ٿيو. ان سان سارڊينيا جي حڪومت کي 17 مارچ 1861ع تي [[اٽلي جي بادشاهت جو اعلان|متحد اطالوي بادشاهت جو اعلان]] ڪرڻ جي اجازت ملي،<ref>{{Cite news|date=17 March 2017|title=Everything you need to know about March 17th, Italy's Unity Day|url=https://www.thelocal.it/20170317/everything-to-know-about-march-17th-italys-unity-unification-risorgimento-day|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170617212538/https://www.thelocal.it/20170317/everything-to-know-about-march-17th-italys-unity-unification-risorgimento-day|archive-date=17 June 2017|access-date=17 July 2017}}</ref> ۽ وڪٽر ايمانوئل ٻيون ان جو پهريون بادشاهه بڻيو. 1865ع ۾ بادشاهت جي گادي تورين کان فلورينس منتقل ڪئي وئي. 1866ع ۾، وڪٽر ايمانوئل ٻيون، [[پروشيا]] سان اتحاد ڪندي [[آسٽرو-پروشين جنگ]] دوران، [[ٽين اطالوي آزاديءَ جي جنگ]] وڙهي، جنهن جي نتيجي ۾ اٽلي [[وينيتو|وينيتيا]] کي پاڻ ۾ شامل ڪيو. آخرڪار، 1870ع ۾، جڏهن فرانس [[فرانڪو-پروشين جنگ]] دوران روم ڇڏي ڏنو، اطالوين [[روم تي قبضو|پاپائي رياستن تي قبضو ڪيو]]، اتحاد مڪمل ٿيو، ۽ گادي روم منتقل ڪئي وئي.<ref name="scholar and patriot"/> === لبرل دور === {{Main|اٽلي جي بادشاهت|اطالوي ڊائاسپورا|اطالوي سلطنت|پهريين عالمي جنگ دوران اٽلي جي فوجي تاريخ}} {{Multiple image | align = right | image1 = VictorEmmanuel2.jpg | width1 = 125 | image2 = Camillo Benso Cavour di Ciseri.jpg | width2 = 141 | footer = [[وڪٽر ايمانوئل ٻيون]] (کاٻي) ۽ [[ڪاميليو بينسو، ڪائونٽ آف ڪاوير]] (ساڄي)، اتحاد جون اهم شخصيتون، ترتيبوار متحد اٽلي جا پهريان بادشاهه ۽ وزيراعظم بڻيا. }} سارڊينيا جو آئين 1861ع ۾ سڄي اٽلي تائين وڌايو ويو، ۽ نئين رياست لاءِ بنيادي آزاديون مهيا ڪيون ويون؛ پر چونڊ قانونن بي ملڪيت طبقن کي ٻاهر رکيو. نئين بادشاهت هڪ پارلياماني آئيني بادشاهت طور هلائي وئي، جنهن تي لبرلن جو غلبو هو. جيئن اتر اٽلي تيزيءَ سان صنعتي ٿيو، ڏکڻ ۽ اتر جا ڳوٺاڻا علائقا غير ترقي يافته ۽ وڌيڪ آبادي وارا رهيا، جنهن سبب لکين ماڻهو لڏپلاڻ ڪرڻ تي مجبور ٿيا ۽ [[اطالوي ڊائاسپورا|وڏي ۽ اثرائتي ڊائاسپورا]] کي هٿي ملي. [[اطالوي سوشلسٽ پارٽي]] طاقت ۾ وڌي، جنهن روايتي لبرل ۽ قدامت پسند اسٽيبلشمينٽ کي چئلينج ڪيو. 19هين صديءَ جي آخري ٻن ڏهاڪن ۾، اٽلي آفريڪا ۾ [[اطالوي اريٽريا|اريٽريا]]، [[اطالوي صوماليا|صوماليا]]، [[اطالوي ٽرپوليطانيا|ٽرپوليطانيا]] ۽ [[اطالوي سيرينيڪا|سيرينيڪا]] کي ماتحت ڪري [[اطالوي سلطنت|نوآبادياتي طاقت]] بڻجي ويو.<ref>{{Cite web |title=The Italian Colonial Empire |url=http://www.allempires.com/article/index.php?q=italian_colonial |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20120224012449/http://www.allempires.com/article/index.php?q=italian_colonial |archive-date=24 February 2012 |access-date=17 June 2012 |publisher=All Empires |quote=At its peak, just before WWII, the Italian Empire comprehended the territories of present time Italy, Albania, Rhodes, Dodecanese, Libya, Ethiopia, Eritrea, the majority of Somalia and the little concession of Tientsin in China}}</ref><ref>(Bosworth (2005), p. 49.)</ref> 1913ع ۾ مردن لاءِ عام ووٽ جو حق اختيار ڪيو ويو. [[پهريين عالمي جنگ]] کان اڳ واري دور تي [[جيوواني جيوليٽي]] جو غلبو رهيو، جيڪو 1892ع ۽ 1921ع جي وچ ۾ پنج ڀيرا وزيراعظم رهيو. [[File:Trento 3 novembre 1918.jpg|thumb|3 نومبر 1918ع تي، فاتح [[ويتوريو وينيتو جي جنگ]] کان پوءِ، [[ترنتو]] ۾ اطالوي گهوڙيسوار]] [[پهريين عالمي جنگ ۾ اٽلي جي شموليت|اٽلي 1915ع ۾ پهريين عالمي جنگ ۾ داخل ٿيو]]، جنهن جو مقصد قومي اتحاد کي مڪمل ڪرڻ هو، تنهنڪري تاريخ نويسيءَ جي نقطه نظر کان ان کي چوٿين اطالوي آزاديءَ جي جنگ به سمجهيو وڃي ٿو،<ref>{{Cite web|date=6 March 2015|title=Il 1861 e le quattro Guerre per l'Indipendenza (1848–1918) |url=http://www.piacenzaprimogenita150.it/index.php?it%2F176%2Fil-1861-e-le-quattro-guerre-per-lindipendenza-1848-1918|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20220319075828/http://www.piacenzaprimogenita150.it/index.php?it%2F176%2Fil-1861-e-le-quattro-guerre-per-lindipendenza-1848-1918|archive-date=19 March 2022|access-date=12 March 2021|language=it}}</ref> جيئن [[اٽلي جو اتحاد|اٽلي جي اتحاد]] جي پڄاڻي.<ref>{{Cite web|title=La Grande Guerra nei manifesti italiani dell'epoca|url=http://www.beniculturali.it/mibac/export/MiBAC/sito-MiBAC/Contenuti/MibacUnif/Eventi/visualizza_asset.html_1239896580.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20150923183754/http://www.beniculturali.it/mibac/export/MiBAC/sito-MiBAC/Contenuti/MibacUnif/Eventi/visualizza_asset.html_1239896580.html|archive-date=23 September 2015|access-date=12 March 2021|language=it}}; {{Cite book|last=Genovesi|first=Piergiovanni|url=https://books.google.com/books?id=_LntMIUOXngC&q=%22quarta+guerra+d%27indipendenza%22&pg=PA41|title=Il Manuale di Storia in Italia, di Piergiovanni Genovesi|date=11 June 2009|publisher=FrancoAngeli|isbn=978-8-8568-1868-0|language=it|access-date=12 March 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20240116110143/https://books.google.com/books?id=_LntMIUOXngC&q=%22quarta+guerra+d%27indipendenza%22&pg=PA41#v=snippet&q=%22quarta%20guerra%20d'indipendenza%22&f=false|archive-date=16 January 2024|url-status=live}}</ref> اٽلي، جيڪو ظاهري طور [[جرمن سلطنت|جرمن]] ۽ [[آسٽرو-هنگريائي]] سلطنتن سان [[ٽرپل الائنس (1882)|ٽرپل الائنس]] ۾ اتحادي هو، 1915ع ۾ [[پهريين عالمي جنگ جا اتحادي|اتحادين]] سان شامل ٿيو، ۽ [[لنڊن جو معاهدو (1915)|وعدي]] تحت پهريين عالمي جنگ ۾ داخل ٿيو، جنهن ۾ وڏن علائقائي فائدن جو واعدو شامل هو: اولهه [[انر ڪارنيولا]]، اڳوڻو [[آسٽريائي لٽرل]] ۽ [[دلماتيا]]، گڏوگڏ [[عثماني سلطنت]] جا ڪجهه حصا. اتحادي فتح ۾ ملڪ جي حصي سبب ان کي "[[بگ فور (پهريين عالمي جنگ)|بگ فور]]" طاقتن مان هڪ جي حيثيت ملي. فوج جي ٻيهر تنظيم ۽ جبري ڀرتي اطالوي فتحن جو سبب بڻيا. آڪٽوبر 1918ع ۾، اطالوين هڪ وڏي جارحاڻي مهم شروع ڪئي، جيڪا [[ويتوريو وينيتو جي جنگ]] ۾ فتح تي ختم ٿي.<ref>Burgwyn, H. James: ''Italian foreign policy in the interwar period, 1918–1940.'' Greenwood Publishing Group, 1997. p. 4. {{ISBN|0-2759-4877-3}}. Schindler, John R.: ''Isonzo: The Forgotten Sacrifice of the Great War.'' Greenwood Publishing Group, 2001. p. 303. {{ISBN|0-2759-7204-6}}. Mack Smith, Denis: ''Mussolini.'' Knopf, 1982. p. 31. {{ISBN|0-3945-0694-4}}.</ref> هن اطالوي محاذ تي جنگ جي پڄاڻي ڪئي، آسٽرو-هنگريائي سلطنت جي ٽٽڻ کي يقيني بڻايو، ۽ ٻن هفتن کان به گهٽ عرصي ۾ جنگ کي [[جرمني سان جنگبندي|ختم ڪرڻ]] ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو. جنگ دوران 650,000 کان وڌيڪ اطالوي سپاهي ۽ ايترا ئي عام شهري مارجي ويا،<ref>{{Cite book|last=Mortara|first=G|title=La Salute pubblica in Italia durante e dopo la Guerra|publisher=Yale University Press|year=1925|location=New Haven}}</ref> ۽ بادشاهت ڏيوالپڻي جي ڪناري تي هئي. [[سينٽ-جرمين-آن-لي جو معاهدو (1919)|سينٽ-جرمين-آن-لي جو معاهدو]] (1919) ۽ [[راپالو جو معاهدو (1920)|راپالو جو معاهدو]] (1920) [[ترنتينو]] ۽ [[ڏکڻ ٽائرول]]، [[جوليئن مارچ]]، [[استريا]]، [[ڪوارنر نار]] ۽ دلماتيا جي شهر [[زادار|زارا]] کي اٽلي ۾ شامل ڪرڻ جي اجازت ڏني. بعد واري [[روم جو معاهدو (1924)|روم جي معاهدي]] (1924) سبب [[فيومي]] اٽلي سان شامل ٿيو. اٽلي کي لنڊن جي معاهدي ۾ واعدو ڪيل ٻيا علائقا نه مليا، تنهنڪري [[بينيتو موسوليني]] هن نتيجي کي "[[ڪٽيل فتح]]" قرار ڏنو، جنهن [[فاشسٽ اٽلي (1922–1943)|اطالوي فاشزم جي اڀار]] ۾ مدد ڪئي. مورخ "ڪٽيل فتح" کي هڪ "سياسي افسانو" سمجهن ٿا، جنهن کي فاشسٽن [[اطالوي سامراجيت]] کي ڀڙڪائڻ لاءِ استعمال ڪيو.<ref>G.Sabbatucci, ''La vittoria mutilata'', in AA.VV., ''Miti e storia dell'Italia unita'', Il Mulino, Bologna 1999, pp.101–106</ref> اٽلي کي [[قومون جي ليگ]] جي ايگزيڪيوٽو ڪائونسل ۾ مستقل سيٽ ملي. === فاشسٽ حڪومت ۽ ٻي عالمي جنگ === {{Main|فاشسٽ اٽلي|ٻي عالمي جنگ دوران اٽلي جي فوجي تاريخ|اطالوي مهم (ٻي عالمي جنگ)|اٽلي ۾ هولوڪاسٽ}} [[File:Mussolini mezzobusto.jpg|thumb|upright=.7|left|فاشسٽ آمر [[بينيتو موسوليني]] پاڻ کي ''[[دوچي]]'' سڏائيندو هو ۽ 1922ع کان [[اٽلي ۾ فاشسٽ حڪومت جو زوال|1943ع ۾ پنهنجي معزولي]] تائين ملڪ تي حڪومت ڪئي.]] عظيم جنگ جي تباهي کان پوءِ پيدا ٿيل [[ٻه ڳاڙها سال|سوشلسٽ تحريڪن]]، جيڪي [[روسي انقلاب]] کان متاثر هيون، سڄي اٽلي ۾ جوابي انقلاب ۽ دٻاءُ جو سبب بڻيون. لبرل اسٽيبلشمينٽ، سوويت طرز جي انقلاب کان ڊڄندي، موسوليني جي اڳواڻي هيٺ ننڍي [[نيشنل فاشسٽ پارٽي]] جي حمايت شروع ڪئي. آڪٽوبر 1922ع ۾، نيشنل فاشسٽ پارٽي جي [[بليڪ شرٽس]] هڪ [[عوامي مظاهرو]] ۽ "[[روم ڏانهن مارچ]]" وارو ڪُو منظم ڪيو. بادشاهه [[وڪٽر ايمانوئل ٽيون]] موسوليني کي [[اٽلي جو وزيراعظم|وزيراعظم]] مقرر ڪيو، هٿياربند ٽڪراءَ کان سواءِ اقتدار فاشسٽن ڏانهن منتقل ڪندي.<ref>{{Cite book|last=Lyttelton|first=Adrian|title=The Seizure of Power: Fascism in Italy, 1919–1929 |date=2008|publisher=Routledge|isbn=978-0-4155-5394-0|location=New York|pages=75–77}}; {{Cite news|title=March on Rome {{!}} Italian history|url=https://www.britannica.com/event/March-on-Rome|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150504055509/http://www.britannica.com/EBchecked/topic/508871/March-on-Rome|archive-date=4 May 2015|access-date=25 July 2017|work=Encyclopædia Britannica}}</ref> موسوليني سياسي پارٽين تي پابندي وڌي ۽ ذاتي آزاديون گهٽايون، آمريت قائم ڪندي. انهن قدمن عالمي ڌيان حاصل ڪيو ۽ [[نازي جرمني]] ۽ [[شاهي جاپان]] ۾ ساڳين آمريتن کي متاثر ڪيو. [[فاشزم]] اطالوي قومپرستي ۽ سامراجيت تي ٻڌل هو، ۽ رومي ۽ [[وينسي سلطنت|وينسي سلطنتن]] جي ورثي جي بنياد تي [[ارڊينٽزم|ارڊينٽسٽ دعوائن]] وسيلي اطالوي ملڪيتن کي وڌائڻ چاهيندو هو.<ref>{{Cite book|last=Rodogno|first=Davide|author-link=Davide Rodogno|title=Fascism's European Empire: Italian Occupation during the Second World War|date=2006|publisher=Cambridge University Press|location=Cambridge, England|page=88}}; {{Cite book|last=Kallis|first=Aristotle A.|title=Fascist ideology: territory and expansionism in Italy and Germany, 1922–1945 |date=2000|publisher=Routledge|location=London, England; New York City, USA|pages=41}}; {{Cite book|last1=Ball|first1=Terence|title=The Cambridge History of Twentieth-Century Political Thought|last2=Bellamy|first2=Richard|pages=133}}; {{Cite book|last=Stephen J. Lee|url=https://books.google.com/books?id=u-mm5UDlzBEC&pg=PA157|title=European Dictatorships, 1918–1945 |date=2008|publisher=Routledge|isbn=978-0-4154-5484-1|pages=157–158|access-date=8 February 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211001320/https://books.google.com/books?id=u-mm5UDlzBEC&pg=PA157#v=onepage&q&f=false|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}</ref> انهيءَ سبب فاشسٽ [[مداخلت پسند پرڏيهي پاليسي]] ۾ مصروف رهيا. 1935ع ۾، موسوليني [[ٻي اطالو-ابيسينيائي جنگ|ايٿوپيا تي حملو ڪيو]] ۽ [[اطالوي اوڀر آفريڪا]] قائم ڪيو، جنهن جي نتيجي ۾ عالمي اڪيلائي پيدا ٿي. اٽلي [[قومون جي ليگ]] مان نڪري ويو. پوءِ اٽلي [[اسٽيل جو معاهدو|نازي جرمني سان اتحاد]] ڪيو ۽ [[ٽرائيپارٽائيٽ پيڪٽ|جاپاني سلطنت]] سان گڏ ٿيو، ۽ [[اسپيني گهرو جنگ]] ۾ [[فرانسسڪو فرانڪو]] جي مضبوط حمايت ڪئي. اپريل 1939ع ۾، اٽلي [[البانيا تي اطالوي حملو|البانيا تي حملو ڪيو]]. اٽلي 10 جون 1940ع تي ٻي عالمي جنگ ۾ داخل ٿيو. ان تاريخ تائين فرانس عملي طور [[فرانس جي جنگ]] هارائي چڪو هو. مختلف وقتن تي، اطالوي [[برطانوي صومالي لينڊ تي اطالوي قبضو|برطانوي صومالي لينڊ]]، [[مصر تي اطالوي حملو|مصر]]، [[بلقان مهم (ٻي عالمي جنگ)|بلقان]] ۽ اوڀر محاذن تي اڳتي وڌيا. بهرحال، اهي [[اوڀر محاذ تي اطالوي شموليت|اوڀر محاذ]] سان گڏ [[اوڀر آفريقي مهم (ٻي عالمي جنگ)|اوڀر آفريقي]] ۽ [[اتر آفريقي مهم|اتر آفريقي]] مهمن ۾ شڪست کائي ويا، ۽ آفريڪا ۽ بلقان ۾ پنهنجا علائقا وڃائي ويٺا. [[اطالوي جنگي ڏوهه|اطالوي جنگي ڏوهن]] ۾ [[عدالت کان ٻاهر قتل]] ۽ [[نسلي صفائي]] شامل هئا،<ref>James H. Burgwyn (2004). [http://www.ingentaconnect.com/content/routledg/rmis/2004/00000009/00000003/art00005 General Roatta's war against the partisans in Yugoslavia: 1942] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130921054155/http://www.ingentaconnect.com/content/routledg/rmis/2004/00000009/00000003/art00005|date=21 September 2013}}, Journal of Modern Italian Studies, Volume 9, Number 3, pp. 314–329(16)</ref> جن ۾ لڳ ڀڳ 25,000 ماڻهن، خاص طور يوگوسلاوين، کي [[اطالوي حراستي ڪيمپ|اطالوي حراستي ڪيمپن]] ۽ ٻين هنڌن ڏانهن جلاوطن ڪيو ويو. [[يوگوسلاو پارٽيزنز]] جنگ دوران ۽ ان کان پوءِ نسلي اطالوي آبادي خلاف پنهنجا ڏوهه ڪيا، جن ۾ [[فوئبي قتل عام]] شامل هئا. جولاءِ 1943ع ۾ [[سسلي تي اتحادي حملو]] شروع ٿيو، جنهن 25 جولاءِ تي [[اٽلي ۾ فاشسٽ حڪومت جو زوال|فاشسٽ حڪومت جي خاتمي]] جو سبب بڻيو. بادشاهه [[وڪٽر ايمانوئل ٽيون]] جي حڪم سان موسوليني کي معزول ۽ گرفتار ڪيو ويو. 3 سيپٽمبر تي، اٽلي [[ڪاسيبلي جي جنگبندي]] تي صحيح ڪئي،<!-- it became effective on 8 Sept---> جنهن برطانيا ۽ آمريڪا سان جنگ ختم ڪئي. جرمن، اطالوي فاشسٽن جي مدد سان، اتر ۽ وچ اٽلي تي ڪنٽرول حاصل ڪرڻ ۾ ڪامياب ٿيا ([[آپريشن آڪسي]]). ملڪ جنگ جو ميدان رهيو، جڏهن ته اتحادي ڏکڻ کان اڳتي وڌندا رهيا. [[File:01 partigiani a milano1.jpg|thumb|اپريل 1945ع ۾ [[اٽلي جي آزادي]] تائين پهچندڙ آخري بغاوت دوران ميلان ۾ [[اطالوي مزاحمتي تحريڪ|اطالوي پارٽيزن]]]] اتر ۾، جرمنن [[اطالوي سماجي جمهوريه]] (RSI) قائم ڪئي، جيڪا هڪ نازي [[ڪٺ پتلي رياست]] ۽ [[سهڪاريت پسند|سهڪاريت پسند]] حڪومت هئي، جنهن ۾ موسوليني کي جرمن پيراٽروپرن طرفان [[گران ساسو ريڊ|بچائڻ]] کان پوءِ اڳواڻ مقرر ڪيو ويو. اطالوي فوجن جو باقي حصو [[اطالوي هم جنگي فوج]] ۾ منظم ڪيو ويو، جنهن اتحادي طاقتن سان گڏ وڙهيو، جڏهن ته موسوليني سان وفادار ٻيون اطالوي فوجون [[نيشنل ريپبلڪن آرمي]] ۾ جرمنن سان گڏ وڙهڻ لاءِ چونڊيو. جرمن فوجن، RSI جي سهڪار سان، قتل عام ڪيا ۽ هزارين يهودين کي موت جي ڪيمپن ڏانهن جلاوطن ڪيو. جنگبندي کان پوءِ واري دور ۾ [[اطالوي مزاحمت]] اڀري، جنهن [[آپريشن آڪسي|نازي جرمن قابضن]] ۽ سهڪاريت پسندن خلاف گوريلا جنگ وڙهي.<ref>G. Bianchi, ''La Resistenza'', in: AA.VV., ''Storia d'Italia'', vol. 8, pp. 368–369.</ref> هن دور جو هڪ پاسو [[اطالوي گهرو جنگ]] هو، ڇاڪاڻ⁠تہ پارٽيزنن ۽ فاشسٽ RSI فوجن جي وچ ۾ ويڙهه ٿي.<ref>{{Cite web|title=Storia della guerra civile in Italia|url=http://www.istitutobiggini.it/storia_pisano.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20221013183444/https://www.istitutobiggini.it/storia_pisano.pdf|archive-date=13 October 2022|access-date=28 August 2023}}; See the books from Italian historian [[Giorgio Pisanò]] ''Storia della guerra civile in Italia'', 1943–1945, 3 voll., Milano, FPE, 1965 and the book ''L'Italia della guerra civile'' ("Italy of civil war"), published in 1983 by the Italian writer and journalist [[Indro Montanelli]] as the fifteen volume of the ''Storia d'Italia'' ("History of Italy") by the same author.</ref><ref>{{Cite book|last=Pavone|first=Claudio|title=Una guerra civile. Saggio storico sulla moralità della Resistenza|date=1991|publisher=Bollati Boringhieri|isbn=8-8339-0629-9|location=Torino|page=238|language=it}}</ref> اپريل 1945ع ۾، جڏهن شڪست ويجهي هئي، موسوليني اتر طرف ڀڄڻ جي ڪوشش ڪئي،<ref>{{Citation|last=Viganò|first=Marino|title=Un'analisi accurata della presunta fuga in Svizzera|date=2001|work=Nuova Storia Contemporanea|volume=3|language=it}}</ref> پر پارٽيزنن هٿان پڪڙيو ويو ۽ [[بينيتو موسوليني جو موت|فوري طور قتل ڪيو ويو]].<ref>{{Cite news|date=28 April 1945|title=1945: Italian partisans kill Mussolini |url=https://news.bbc.co.uk/onthisday/hi/dates/stories/april/28/newsid_3564000/3564529.stm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20111126075555/http://news.bbc.co.uk/onthisday/hi/dates/stories/april/28/newsid_3564000/3564529.stm|archive-date=26 November 2011|access-date=17 October 2011|publisher=BBC News}}</ref> دشمنيون 29 اپريل 1945ع تي ختم ٿيون، [[ڪازيرتا جي هٿيار ڦٽا ڪرڻ|جڏهن اٽلي ۾ جرمن فوجن هٿيار ڦٽا ڪيا]]. جنگ ۾ لڳ ڀڳ اڌ ملين اطالوي مارجي ويا،<ref>{{Cite encyclopedia|title=Italy – Britannica Online Encyclopedia|encyclopedia=Encyclopædia Britannica|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297474/Italy|access-date=2 August 2010|archive-url=https://web.archive.org/web/20120306095718/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297474/Italy|archive-date=6 March 2012|url-status=live}}</ref> سماج ورهائجي ويو، ۽ معيشت لڳ ڀڳ تباهه ٿي وئي؛ 1944ع ۾ في فرد آمدني 1900ع کان پوءِ سڀ کان هيٺين سطح تي هئي.<ref>{{Cite book|title=Liberal and fascist Italy, 1900–1945 |date=2002|publisher=Oxford University Press|editor-last=Lyttelton|editor-first=Adrian|page=13}}</ref> جنگ کان پوءِ اطالوي جمهوريت پسندي ٻيهر اڀري، جنهن [[1946ع اطالوي اداراتي ريفرنڊم]] ڏانهن واٽ هموار ڪئي.<ref>{{Cite encyclopedia|title=Italia|encyclopedia=Dizionario enciclopedico italiano|publisher=[[Treccani]]|date=1970|volume=VI|page=456|language=it}}</ref> === جمهوري دور === {{Main|اطالوي جمهوريه جي تاريخ}} اٽلي 2 جون تي ٿيل 1946ع جي ريفرنڊم کان پوءِ جمهوريه بڻيو،<ref>{{Cite AV media|url=https://archive.org/details/1946-06-06_Damage_Foreshadows_A-Bomb_Test|title=Damage Foreshadows A-Bomb Test, 1946/06/06 (1946) |publisher=[[Universal Newsreel]]|year=1946|access-date=22 February 2012}}</ref> اهو ڏينهن ان کان پوءِ ''[[جمهوريه جو عيد]]'' طور ملهايو وڃي ٿو. اها پهريون ڀيرو هئي جو عورتن قومي سطح تي ووٽ ڏنو.<ref>{{Cite web|title=Italia 1946: le donne al voto, dossier a cura di Mariachiara Fugazza e Silvia Cassamagnaghi |url=http://www.insmli.it/pubblicazioni/35/Voto%20donne%20versione%20def.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110520041048/http://www.insmli.it/pubblicazioni/35/Voto%20donne%20versione%20def.pdf|archive-date=20 May 2011|access-date=30 May 2011}}; {{Cite news|title=La prima volta in cui le donne votarono in Italia, 75 anni fa|url=https://www.ilpost.it/2021/03/10/primo-voto-italia-donne-10-marzo-1946|access-date=24 August 2021|work=Il Post|date=10 March 2021|language=it-IT|archive-date=23 August 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210823162103/https://www.ilpost.it/2021/03/10/primo-voto-italia-donne-10-marzo-1946|url-status=live}}</ref> وڪٽر ايمانوئل ٽئين جي پٽ، [[امبيرتو ٻيون]]، کي تخت ڇڏڻ تي مجبور ڪيو ويو. [[اٽلي جو آئين|جمهوري آئين]] 1948ع ۾ منظور ڪيو ويو. [[اٽلي ۽ اتحادي طاقتن جي وچ ۾ پيرس جو معاهدو]] تحت، [[ايڊرياٽڪ سمنڊ]] جي ڀرسان علائقا [[سوشلسٽ وفاقي جمهوريه يوگوسلاويا|يوگوسلاويا]] سان شامل ڪيا ويا، جنهن جي نتيجي ۾ [[استريائي-دلماتيني لڏپلاڻ]] ٿي، جنهن ۾ لڳ ڀڳ 300,000 [[استريائي اطالوي|استريائي]] ۽ [[دلماتيني اطالوي]] لڏي ويا.<ref>{{Cite web|last=Tobagi|first=Benedetta|title=La Repubblica italiana {{!}} Treccani, il portale del sapere|url=http://www.treccani.it/scuola/lezioni/storia/la_repubblica_italiana.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20160305001726/http://www.treccani.it/scuola/lezioni/storia/la_repubblica_italiana.html|archive-date=5 March 2016|access-date=28 January 2015|publisher=Treccani.it}}</ref> اٽلي پنهنجون سڀ نوآبادياتي ملڪيتون وڃايون، جنهن سان [[اطالوي سلطنت]] ختم ٿي. [[File:Alcide de Gasperi 2.jpg|thumb|upright=.7|[[الچيدي دي گاسپري]]، جمهوريه جو [[اٽلي جي وزيراعظمن جي فهرست|پهريون]] [[اٽلي جو وزيراعظم]] ۽ [[يورپي يونين جا باني پيءُ|يورپي يونين جي باني پيئرن]] مان هڪ]] ڪميونسٽ قبضي جي خوف [[1948ع جي اطالوي عام چونڊن]] ۾ فيصلائتو ڪردار ادا ڪيو، جتي [[ڪرسچن ڊيموڪريسي (اٽلي)|ڪرسچن ڊيموڪريٽن]]، [[الچيدي دي گاسپري]] جي اڳواڻي هيٺ، وڏي اڪثريت سان فتح حاصل ڪئي.<ref>{{Cite book|last1=Lawrence S. Kaplan|url=https://books.google.com/books?id=UV-ti1sYcbcC|title=NATO 1948: The Birth of the Transatlantic Alliance |last2=Morris Honick|date=2007|publisher=Rowman & Littlefield|isbn=978-0-7425-3917-4|pages=52–55|access-date=5 January 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20240116110143/https://books.google.com/books?id=UV-ti1sYcbcC|archive-date=16 January 2024|url-status=live}}; {{Cite book|author=Robert Ventresca|title=From Fascism to Democracy: Culture and Politics in the Italian Election of 1948 |publisher=University of Toronto Press|date=2004|pages=236–37}}</ref> نتيجي طور، 1949ع ۾ اٽلي [[نيٽو]] جو ميمبر بڻيو. [[مارشل پلان]] معيشت کي بحال ڪيو، جنهن 1960ع واري ڏهاڪي جي آخر تائين هڪ اهڙو دور ڏٺو جيڪو [[اطالوي معاشي معجزو]] جي نالي سان مشهور آهي. 1950ع واري ڏهاڪي ۾ اٽلي [[يورپي برادرين]] جو باني ملڪ بڻيو، جيڪي بعد ۾ يورپي يونين جو بنياد بڻيون. 1960ع واري ڏهاڪي جي آخر کان 1980ع واري ڏهاڪي جي شروعات تائين، ملڪ ''[[ليڊ جا سال (اٽلي)|ليڊ جا سال]]'' نالي دور مان گذريو، جيڪو معاشي مشڪلاتن، خاص طور تي [[1973ع جو تيل بحران]]، سماجي تڪرارن ۽ دهشتگرد حملا ۽ قتل عام جي واقعن سان نمايان هو.<ref>{{Cite web|year=1995|title=Commissione parlamentare d'inchiesta sul terrorismo in Italia e sulle cause della mancata individuazione dei responsabili delle stragi (Parliamentary investigative commission on terrorism in Italy and the failure to identify the perpetrators)|url=http://www.isn.ethz.ch/php/documents/collection_gladio/report_ital_senate.pdf|archive-url=https://web.archive.org/web/20060819211212/http://www.isn.ethz.ch/php/documents/collection_gladio/report_ital_senate.pdf|archive-date=19 August 2006|access-date=2 May 2006|language=it}}; {{In lang|en|it|fr|de}} {{Cite web|title=Secret Warfare: Operation Gladio and NATO's Stay-Behind Armies|url=http://www.isn.ethz.ch/php/collections/coll_gladio.htm#Documents|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20060425182721/http://www.isn.ethz.ch/php/collections/coll_gladio.htm|archive-date=25 April 2006|access-date=2 May 2006|publisher=Swiss Federal Institute of Technology / International Relation and Security Network}}; {{Cite web|date=24 June 2000|title=Clarion: Philip Willan, Guardian, 24 June 2000, p. 19 |url=http://www.cambridgeclarion.org/press_cuttings/us.terrorism_graun_24jun2000.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100329113138/http://www.cambridgeclarion.org/press_cuttings/us.terrorism_graun_24jun2000.html|archive-date=29 March 2010|access-date=24 April 2010|publisher=Cambridgeclarion.org}}</ref> معيشت ٻيهر بحال ٿي ۽ اٽلي 1970ع واري ڏهاڪي ۾ [[جي-7]] ۾ شامل ٿيڻ کان پوءِ دنيا جي پنجين وڏي صنعتي قوم بڻجي ويو. بهرحال، قومي قرض مجموعي ملڪي پيداوار (GDP) جي 100 سيڪڙو کان به وڌي ويو. 1992ع ۽ 1993ع جي وچ ۾، حڪومت جي نون مافيا مخالف قدمن جي نتيجي ۾ اٽلي [[سسلين مافيا]] طرفان ڪيل دهشتگرد حملن کي منهن ڏنو.<ref>{{Cite web|date=8 March 2012|title=New Arrests for Via D'Amelio Bomb Attack|url=https://www.corriere.it/International/english/articoli/2012/03/08/borsellino.shtml|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20121013204755/http://www.corriere.it/International/english/articoli/2012/03/08/borsellino.shtml|archive-date=13 October 2012|access-date=9 February 2019|website=Corriere della Sera}}</ref> ووٽر، جيڪي سياسي جمود، وڏي عوامي قرضي ۽ [[اٽلي ۾ بدعنواني|بدعنواني]] کان مايوس هئا، جيڪا [[ماني پوليتي|صاف هٿن]] واري جاچ ذريعي ظاهر ٿي، بنيادي سڌارن جو مطالبو ڪرڻ لڳا. ڪرسچن ڊيموڪريٽ، جيڪي لڳ ڀڳ 50 سالن تائين حڪومت ڪندا رهيا هئا، بحران جو شڪار ٿيا ۽ ٽٽي مختلف ڌڙن ۾ ورهائجي ويا.<ref>The so-called "Second Republic" was born by forceps: not with a revolt of Algiers, but formally under the same Constitution, with the mere replacement of one ruling class by another: {{Cite journal|last=Buonomo|first=Giampiero|year=2015|title=Tovaglie pulite|journal=Mondoperaio Edizione Online}}</ref> ڪميونسٽن پاڻ کي هڪ [[سماجي جمهوريت پسند]] قوت طور ٻيهر منظم ڪيو. 1990ع ۽ 2000ع واري ڏهاڪن دوران، [[مرڪز-ساڄي اتحاد (اٽلي)|مرڪز-ساڄي اتحاد]] (جنهن تي ميڊيا جي واپاري شخصيت [[سلويو برلسڪوني]] جو غلبو هو) ۽ [[مرڪز-کاٻي اتحاد (اٽلي)|مرڪز-کاٻي اتحاد]] (جنهن جي اڳواڻي پروفيسر [[رومانو پروڊي]] ڪندو هو) باري باري حڪومت ڪندا رهيا. 21هين صديءَ جي شروعات ۾، اٽلي سياسي ۽ معاشي عدم استحڪام جي هڪ ڊگهي دور مان گذريو، جيڪو بين الاقوامي بحرانن کان گهڻو متاثر ٿيو. 2008ع ۾ شروع ٿيندڙ [[عظيم معاشي بحران]] جا اثر ملڪ جي معيشت ۽ عوامي ماليات تي گهرا پيا، جنهن جي نتيجي ۾ [[سخت مالي پاليسيون]] اختيار ڪيون ويون ۽ استحڪام ۽ عالمي اعتبار کي يقيني بڻائڻ لاءِ [[ٽيڪنوڪريٽ]] يا وسيع اتحادي حڪومتن تي وڌيڪ ڀروسو ڪيو ويو.<ref>{{Cite news|last=Hooper|first=John|date=16 November 2011|title=Mario Monti appoints technocrats to steer Italy out of economic crisis|url=https://www.theguardian.com/world/2011/nov/16/mario-monti-technocratic-cabinet-italy|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200319230844/https://www.theguardian.com/world/2011/nov/16/mario-monti-technocratic-cabinet-italy|archive-date=19 March 2020|access-date=19 March 2020|work=The Guardian}}</ref> [[File:Imigrantes salvos no Mar Mediterrâneo - SALVAMAR 2015 (52149723177).jpg|300px|thumb|[[غير قانوني مهاجر]]، جيڪي 5 سيپٽمبر 2015ع تي [[ڪاتانيا]] جي اطالوي بندرگاهه ڏانهن [[بحر روم]] ذريعي سفر ڪري رهيا آهن]] 2010ع واري ڏهاڪي دوران، نئين وزيراعظم [[ماتيو رينزي]] طرفان ادارتي سڌارا متعارف ڪرائڻ جون ڪوششون ڪيون ويون، جن جو مقصد سياسي نظام کي وڌيڪ مؤثر بڻائڻ ۽ انتظامي شاخ کي مضبوط ڪرڻ هو، پر اهي تجويزون [[2016ع جو اطالوي آئيني ريفرنڊم]] ۾ رد ٿي ويون.<ref>{{Cite news|date=12 December 2016|title=New Italian PM Paolo Gentiloni sworn in|url=https://www.bbc.co.uk/news/world-europe-38295549|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20191129122857/https://www.bbc.co.uk/news/world-europe-38295549|archive-date=29 November 2019|access-date=19 March 2020|publisher=BBC News}}</ref> ساڳئي وقت، [[يورپي مهاجر بحران]] اٽلي کي [[يورپي يونين]] ۾ داخل ٿيڻ جي هڪ اهم مرڪزي دروازي جي حيثيت ڏني، ڇاڪاڻ⁠تہ وڏي تعداد ۾ مهاجر ۽ پناهه گهرندڙ [[بحر روم]] رستي يورپ پهتا،<ref>{{Cite news|date=21 May 2018|title=What will Italy's new government mean for migrants?|url=https://www.thelocal.it/20180521/what-will-italys-new-government-mean-for-migrants|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190401231010/https://www.thelocal.it/20180521/what-will-italys-new-government-mean-for-migrants|archive-date=1 April 2019|access-date=8 June 2018|work=The Local Italy}}</ref> خاص طور تي سب-صحارا آفريڪا مان.<ref>{{Cite news|date=18 July 2017|title=African migrants fear for future as Italy struggles with surge in arrivals|url=https://www.reuters.com/article/us-italy-migrants-africa/african-migrants-fear-for-future-as-italy-struggles-with-surge-in-arrivals-idUSKBN1A30QD|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190402002627/https://www.reuters.com/article/us-italy-migrants-africa/african-migrants-fear-for-future-as-italy-struggles-with-surge-in-arrivals-idUSKBN1A30QD|archive-date=2 April 2019|access-date=8 June 2018|work=Reuters}}</ref> هن صورتحال جا اهم سماجي ۽ سياسي اثر ٿيا، جنهن سبب اميگريشن بابت عوامي بحث وڌيو ۽ [[عوام پسند]] سياسي پارٽين جي حمايت ۾ واڌ آئي.<ref>{{Cite news|title=Italy starts to show the strains of migrant influx|url=http://www.thelocal.it/20150519/migrant-surge-tests-italys-humanitarian-instincts|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170429061446/https://www.thelocal.it/20150519/migrant-surge-tests-italys-humanitarian-instincts|archive-date=29 April 2017|access-date=10 January 2017|work=[[The Local]]}}; {{Cite news|title=Italy's far right jolts back from dead|url=http://www.politico.eu/article/italys-other-matteo-salvini-northern-league-politicians-media-effettosalvini|access-date=10 January 2017|work=Politico|date=3 February 2016|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170119122156/http://www.politico.eu/article/italys-other-matteo-salvini-northern-league-politicians-media-effettosalvini|archive-date=19 January 2017}}</ref><ref>{{Cite news|date=24 May 2018|title=Opinion – The Populists Take Rome|url=https://www.nytimes.com/2018/05/24/opinion/populists-rome-five-star-movement.html|url-access=subscription|url-status=live|archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20220103/https://www.nytimes.com/2018/05/24/opinion/populists-rome-five-star-movement.html|archive-date=3 January 2022|access-date=2 June 2018|work=The New York Times}}{{Cbignore}}</ref> [[اٽلي ۾ ڪووڊ-19 وبا|ڪووڊ-19 وبا]]، جيڪا 2020ع ۾ شروع ٿي، ملڪ جي عوامي صحت ۽ معاشي ڪارڪردگي کي سخت متاثر ڪيو، ۽ اڳ ۾ موجود ڍانچائي ڪمزورين کي وڌيڪ نمايان بڻايو.<ref>{{Cite news|last=Ellyatt|first=Holly|date=19 March 2020|title=Italy's lockdown will be extended, prime minister says as death toll spikes and hospitals struggle|url=https://www.cnbc.com/2020/03/19/italys-death-rate-reaches-record-high-hospitals-in-lombardy-struggle.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200319084719/https://www.cnbc.com/2020/03/19/italys-death-rate-reaches-record-high-hospitals-in-lombardy-struggle.html|archive-date=19 March 2020|access-date=19 March 2020|publisher=CNBC}}</ref> ان جي جواب ۾، [[اٽلي ۾ ڪووڊ-19 لاڪ ڊائون|غير معمولي قدم اختيار ڪيا ويا]] ته جيئن معيشت کي سهارو ملي سگهي، جن مان ڪيترائي يورپي سطح تي گڏيل طور هم آهنگ ڪيا ويا.<ref>[https://www.agi.it/economia/news/2020-04-14/coronavirus-fmi-crisi-economica-8331041/ L'Italia pagherà il conto più salato della crisi post-epidemia] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20200527124958/https://www.agi.it/economia/news/2020-04-14/coronavirus-fmi-crisi-economica-8331041|date=27 May 2020}}, AGI</ref><ref>{{Cite web|date=12 February 2021|title=Mario Draghi's new government to be sworn in on Saturday|url=http://www.theguardian.com/world/2021/feb/12/mario-draghis-new-italian-government-to-be-sworn-in-on-saturday|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210419104552/https://www.theguardian.com/world/2021/feb/12/mario-draghis-new-italian-government-to-be-sworn-in-on-saturday|archive-date=19 April 2021|access-date=19 February 2021|website=The Guardian}}</ref> 2022ع ۾، [[جورجيا ميلوني]] اٽلي جي پهرين خاتون وزيراعظم طور حلف کنيو.<ref>{{Cite news|date=21 October 2022|title=Who is Giorgia Meloni? The rise to power of Italy's new far-right PM|url=https://www.bbc.com/news/world-europe-63351655|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20221024023546/https://www.bbc.com/news/world-europe-63351655|archive-date=24 October 2022|access-date=24 October 2022|publisher=BBC News}}</ref> == جاگرافي == {{Main|اٽلي جي جاگرافي}} {{Further|اٽلي جي ارضيات|اٽلي ۾ آتش فشاني سرگرمي|اٽلي جي دريائن جي فهرست|اٽلي جي ڍنڍن جي فهرست|اٽلي جي ٻيٽن جي فهرست|اٽلي (جاگرافيائي علائقو)}} [[File:Italy relief location map.jpg|thumb|اٽلي جو جاگرافيائي اُڀار وارو نقشو]] اٽلي، جنهن جو علائقو گهڻي حد تائين [[اٽلي (جاگرافيائي علائقو)|ساڳئي نالي واري جاگرافيائي علائقي]] سان ملي ٿو،<ref name="Treccani">{{Citation |title=Italia |volume=VI |page=413 |year=1970 |publisher=[[Treccani]] |language=it |encyclopedia=Dizionario enciclopedico italiano}}</ref> [[ڏکڻ يورپ]] ۾ واقع آهي<ref>{{Cite web |title=Southern Europe, a peninsula extending into the central Mediterranean Sea, northeast of Tunisia |url=https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20210701235642/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy |archive-date=1 July 2021 |access-date=17 August 2021 |website=The World Factbook |publisher=Central Intelligence Agency}}</ref> (۽ [[اولهه يورپ]] جو حصو پڻ سمجهيو ويندو آهي{{efn|name=WE}})، [[35هين اتر متوازي|35° اتر]] ۽ [[47° اتر]] ويڪرائي ڦاڪن، ۽ [[6هين اوڀر نصف النهار|6° اوڀر]] ۽ [[19هين اوڀر نصف النهار|19° اوڀر]] ڊگهائي ڦاڪن جي وچ ۾. اتر ۾، اولهه کان اوڀر طرف، اٽلي جون سرحدون [[فرانس]]، [[سوئٽزرلينڊ]]، [[آسٽريا]] ۽ [[سلووينيا]] سان ملن ٿيون، ۽ تقريباً [[الپس]] جي آبي ورهاست واري حد تائين پکڙيل آهن، جنهن ۾ [[پو ماٿري]] ۽ [[وينيسيائي ميدان]] شامل آهن. ملڪ [[اطالوي اپٻيٽ]]، [[سسلي]] ۽ [[سارڊينيا]] (جيڪي [[بحر روم]] جا سڀ کان وڏا ٻيٽ آهن)، ۽ [[اٽلي جي ٻيٽن جي فهرست|ڪيترن ننڍن ٻيٽن]] تي مشتمل آهي.<ref name="Treccani" /> اٽلي جا ڪي علائقا الپائن حوض کان ٻاهر به پکڙيل آهن، ۽ ڪجهه ٻيٽ [[يوروشيا]] جي براعظمي کنڊ کان ٻاهر واقع آهن. ملڪ جو ڪل پکيڙ {{Convert|301230|km2|0|abbr=out}} آهي، جنهن مان {{Convert|294020|km2|0|abbr=on}} خشڪي ۽ {{Convert|7210|km2|0|abbr=on}} پاڻي آهي.<ref name="Area">{{Cite web|date=30 October 2014|title=Principali dimensioni geostatistiche e grado di urbanizzazione del Paese|url=https://www.istat.it/it/archivio/137001|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141117054950/https://www.istat.it/it/archivio/137001|archive-date=17 November 2014|access-date=22 March 2019|website=istat.it}}</ref> ٻيٽن سميت، اٽلي جي سامونڊي ڪناري جي ڊيگهه {{Convert|7600|km|0|abbr=off}} آهي، جيڪا [[بحر روم]]، [[ليگورين سمنڊ]]، [[ٽيرينين سمنڊ]]، [[آئيونين سمنڊ]]<ref>{{Cite book|url=https://iho.int/uploads/user/pubs/standards/s-23/S-23_Ed3_1953_EN.pdf|title=Limits of Oceans and Seas|publisher=[[Organisation hydrographique internationale]]|year=1953|edition=3rd|access-date=28 December 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20111008191433/http://www.iho.int/iho_pubs/standard/S-23/S-23_Ed3_1953_EN.pdf|archive-date=8 October 2011|issue=28}}</ref> ۽ [[ايڊرياٽڪ سمنڊ]] سان لڳي ٿي.{{Sfn|Cushman-Roisin|Gačić|Poulain|2001|pp=1–2}} فرانس سان سرحد {{Convert|488|km|0|abbr=on}}، سوئٽزرلينڊ سان {{Convert|740|km|0|abbr=on}}، آسٽريا سان {{Convert|430|km|0|abbr=on}} ۽ سلووينيا سان {{Convert|232|km|0|abbr=on}} ڊگهي آهي. [[سان مارينو]] ۽ [[ويٽيڪن سٽي]] (دنيا جو سڀ کان ننڍو ملڪ ۽ [[هولي سي]] جي انتظام هيٺ عالمي [[ڪيٿولڪ چرچ]] جو مرڪز) اٽلي جي اندر واقع [[انڪليو]] آهن،<ref>{{Cite encyclopedia|year=2012|title=San Marino|encyclopedia=Encyclopædia Britannica|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/521449/San-Marino|access-date=1 March 2011|archive-url=https://web.archive.org/web/20110511180105/http://www.britannica.com/EBchecked/topic/521449/San-Marino|archive-date=11 May 2011|url-status=live}}; {{Cite news|url=https://www.bbc.com/news/world-europe-17994868|title=Vatican country profile|year=2018|publisher=BBC News|access-date=24 August 2018|archive-date=25 August 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20180825011001/https://www.bbc.com/news/world-europe-17994868|url-status=live}}</ref> جڏهن ته [[ڪامپيوني ڊي اٽاليا]] سوئٽزرلينڊ جي اندر واقع هڪ اطالوي [[ايڪسڪليو]] آهي.<ref>{{Cite web|title=Democracy in Figures|url=http://demo.istat.it/index_e.php|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210126215040/http://demo.istat.it/index_e.php|archive-date=26 January 2021|access-date=28 May 2021|website=[[Italian National Institute of Statistics]]}}</ref> سان مارينو سان سرحد {{Convert|39|km|0|abbr=on}} ۽ ويٽيڪن سٽي سان {{Convert|3.2|km|1|abbr=on}} ڊگهي آهي.<ref name=Area/> [[File:Monte Bianco DSF1243-m.jpg|thumb|[[مونٽي بيانڪو]] (مون بلان)، [[اوستا وادي]] ۾، جيڪو [[يورپي يونين]] جو سڀ کان اوچو مقام آهي]] اٽلي جي 35 سيڪڙو کان وڌيڪ زمين جبلن تي مشتمل آهي.<ref name="eug92">{{Cite book|last=Riganti|first=dir. da Alberto|title=Enciclopedia universale Garzanti.|publisher=Garzanti|year=1991|isbn=8-8115-0459-7|edition=Nuova ed. aggiornata e ampliata.|location=Milano}}</ref> [[اپينائن جبل]] اپٻيٽ جي مرڪزي ريڙهه آهن، جڏهن ته [[الپس]] اترين سرحد جو وڏو حصو ٺاهين ٿا، جتي اٽلي جو سڀ کان اوچو مقام [[مونٽي بيانڪو]] (مون بلان) جي چوٽيءَ تي {{Cvt|4810|m|ft}} جي اوچائي تي واقع آهي. ٻيا مشهور جبل [[مونٽي چيروينو]] (ميٽرهورن) ۽ [[ڊولومائيٽس]] آهن. اٽلي جا ڪيترائي حصا [[اٽلي ۾ آتش فشاني سرگرمي|آتش فشاني اصل]] جا آهن. ڏکڻ جا گهڻا ننڍا ٻيٽ ۽ ٻيٽ-گروهه [[آتش فشاني ٻيٽ]] آهن. فعال آتش فشانن ۾ [[ايٽنا جبل]] (سسلي ۾ ۽ يورپ جو سڀ کان وڏو فعال آتش فشان)، [[ولڪانو]]، [[اسٽرومبولي]] ۽ [[ويسوويس]] شامل آهن. اٽلي جون اڪثر [[اٽلي جون دريائون|دريائون]] [[ايڊرياٽڪ سمنڊ]] يا [[ٽيرينين سمنڊ]] ۾ ڇوڙ ڪن ٿيون.<ref>{{Cite web|title=List of Italian rivers|url=http://www.comuni-italiani.it/fiumi|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170916010640/http://www.comuni-italiani.it/fiumi|archive-date=16 September 2017|access-date=30 July 2018|publisher=comuni-italiani.it}}</ref> سڀ کان ڊگهي درياهه [[پو درياهه]] آهي، جيڪو الپس مان نڪري [[پادان ميدان]] مان گذري [[ايڊرياٽڪ سمنڊ]] ۾ ڇوڙ ڪري ٿو.<ref>{{Cite magazine|last=Zwingle|first=Erla|date=May 2002|title=Italy's Po River Punished for centuries by destructive floods, northern Italians stubbornly embrace their nation's longest river, which nurtures rice fields, vineyards, fisheries – and legends|url=http://ngm.nationalgeographic.com/ngm/0205/feature6|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20071223133709/http://ngm.nationalgeographic.com/ngm/0205/feature6|archive-date=23 December 2007|access-date=6 April 2009|magazine=National Geographic}}</ref> [[پو ماٿري]] ملڪ جو سڀ کان وڏو ميدان آهي، جنهن جو پکيڙ {{Convert|46000|km2|abbr=on}} آهي، ۽ ملڪ جي 70 سيڪڙو کان وڌيڪ هيٺاهين زمينن تي مشتمل آهي.<ref name=eug92/> سڀ کان وڏيون ڍنڍون، وڏي کان ننڍي ترتيب سان، [[گاردا ڍنڍ]]، [[ماجوري ڍنڍ]] ۽ [[ڪومو ڍنڍ]] آهن.<ref>{{Cite web|title=Morphometric and hydrological characteristics of some important Italian lakes|url=http://www.iii.to.cnr.it/limnol/cicloac/lagit.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20100205043503/http://www.iii.to.cnr.it/limnol/cicloac/lagit.htm|archive-date=5 February 2010|access-date=3 March 2010|publisher=Istituto per lo Studio degli Ecosistemi|location=Verbania Pallanza}}</ref> [[File:C. l. italicus in MNP.jpg|thumb|upright=.7|[[اطالوي بگھڙ]]، اٽلي جو قومي جانور]] [[اطالوي بگھڙ]] اٽلي جو قومي جانور آهي،<ref>{{Cite web|last=Sheri Foster|date=January 2021|title=What is Italy national animal?|url=https://it.yourtripagent.com/4052-what-is-italy-s-national-animal|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20230109172951/https://it.yourtripagent.com/4052-what-is-italy-s-national-animal|archive-date=9 January 2023|access-date=15 November 2021|website=Yourtrip.com}}; {{Cite web|url=https://www.affaritaliani.it/culturaspettacoli/il-lupo-grigio-degli-appennini-e-l-animale-dell-italia-544778.html|title=Il lupo grigio degli appennini e l animale dell Italia|author=James Hansen|date=June 2018|access-date=15 November 2021|archive-date=26 November 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221126224852/https://www.affaritaliani.it/culturaspettacoli/il-lupo-grigio-degli-appennini-e-l-animale-dell-italia-544778.html|url-status=live}}</ref> جڏهن ته قومي وڻ [[اربوٽس يونيڊو|اسٽرابيري وڻ]] آهي.<ref name="altovastese">{{Cite web|date=3 October 2011|title=Il corbezzolo simbolo dell'Unità d'Italia. Una specie che resiste agli incendi|url=http://www.altovastese.it/cultura/il-corbezzolo-simbolo-unita-italia-specie-che-resiste-agli-incendi|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20160205120852/http://www.altovastese.it/cultura/il-corbezzolo-simbolo-unita-italia-specie-che-resiste-agli-incendi|archive-date=5 February 2016|access-date=25 January 2016|language=it}}</ref> ان جو سبب اهو آهي ته اطالوي بگھڙ، جيڪو [[اپينائن جبل]] ۽ اولهندي [[الپس]] ۾ رهندو آهي، لاطيني ۽ اطالوي ثقافتن ۾ نمايان حيثيت رکي ٿو، جهڙوڪ [[روم جو قيام|روم جي بنياد پوڻ]] واري ڏند ڪٿا ۾،<ref>{{Cite book|last=Livy|title=The history of Rome|publisher=Printed for A. Strahan|others=George Baker (trans.)|year=1797}}</ref> جڏهن ته اسٽرابيري وڻ جا ساوا پن، اڇا گل ۽ ڳاڙها ٻير، جيڪي [[بحر روم]] جي علائقي جا مقامي آهن، قومي جهنڊي جي رنگن جي ياد ڏيارين ٿا.<ref name="altovastese"/> قومي پکي [[اطالوي جهرڪي]] آهي،<ref>{{cite web|title=Passero Italiano: L'uccello nazionale d'Italia|date=18 December 2022|url=https://www.concaternanaoggi.it/passero-italiano-luccello-nazionale-ditalia/|publisher=Conca Ternana Oggi|access-date=22 August 2024|archive-date=22 August 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240822123815/https://www.concaternanaoggi.it/passero-italiano-luccello-nazionale-ditalia/|url-status=live}}</ref> جڏهن ته قومي گل اسٽرابيري وڻ جو گل آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.msn.com/it-it/notizie/mondo/qual-%C3%A8-il-fiore-nazionale-dei-paesi-del-mondo/ss-AA1eWqXE#image=25|title=Il fiore nazionale dell'Italia (e quello degli altri Paesi del mondo)|website=[[MSN]]|access-date=26 August 2024|language=it|archive-date=2 October 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20241002211951/https://www.msn.com/it-it/notizie/mondo/qual-%C3%A8-il-fiore-nazionale-dei-paesi-del-mondo/ss-AA1eWqXE#image=25|url-status=live}}</ref> === ماحول === {{See also|اٽلي جي قومي پارڪن جي فهرست|اٽلي جي علائقائي پارڪن جي فهرست|اٽلي جي سامونڊي محفوظ علائقن جي فهرست}} [[File:National and Regional Parks of Italy.svg|thumb|اٽلي جا قومي ۽ علائقائي پارڪ]] تيز صنعتي ترقي کان پوءِ، اٽلي کي پنهنجي ماحولياتي مسئلن کي منهن ڏيڻ ۾ ڪجهه وقت لڳو. بهتري کان پوءِ، اٽلي هاڻي ماحولياتي پائيداري جي لحاظ کان دنيا ۾ 84هين درجي تي آهي.<ref>{{Cite web|title=Italy – Environment|url=http://dev.prenhall.com/divisions/hss/worldreference/IT/environment.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20090701064224/http://dev.prenhall.com/divisions/hss/worldreference/IT/environment.html|archive-date=1 July 2009|access-date=2 August 2010|publisher=Dev.prenhall.com}}</ref> قومي پارڪن، علائقائي پارڪن ۽ قدرتي محفوظ علائقن هيٺ محفوظ ڪيل ڪل زمين اٽلي جي علائقي جي لڳ ڀڳ 11 سيڪڙو تي مشتمل آهي،<ref>{{Cite web|title=Regione e aree protette|url=https://www.treccani.it/enciclopedia/regione-e-aree-protette_%28L%27Italia-e-le-sue-Regioni%29|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220111173345/https://www.treccani.it/enciclopedia/regione-e-aree-protette_%28L%27Italia-e-le-sue-Regioni%29|archive-date=11 January 2022|access-date=11 January 2022|language=it}}</ref> جڏهن ته اٽلي جي سامونڊي ڪناري جو 12 سيڪڙو حصو پڻ محفوظ ڪيو ويو آهي.<ref>{{Cite web|title=Le aree protette in Italia|url=http://www.uccellidaproteggere.it/La-conservazione/Cosa-fa-l-Italia-Le-azioni/Le-aree-protette-in-Italia|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220302220957/http://www.uccellidaproteggere.it/La-conservazione/Cosa-fa-l-Italia-Le-azioni/Le-aree-protette-in-Italia|archive-date=2 March 2022|access-date=2 March 2022|language=it}}</ref> اٽلي دنيا جي اهم [[اٽلي ۾ قابلِ تجديد توانائي|قابلِ تجديد توانائي]] پيدا ڪندڙ ملڪن مان هڪ رهيو آهي. 2010ع ۾ اهو نصب ٿيل [[شمسي توانائي]] جي گنجائش جي لحاظ کان دنيا جو چوٿون وڏو فراهم ڪندڙ هو،<ref>{{Cite web|date=15 July 2010|title=Renewables 2010 Global Status Report |url=http://www.ren21.net/Portals/97/documents/GSR/REN21_GSR2011.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110820095506/http://www.ren21.net/Portals/97/documents/GSR/REN21_GSR2011.pdf|archive-date=20 August 2011|access-date=16 July 2010|publisher=[[REN21]]}}; {{Cite web|title=Photovoltaic energy barometer 2010 – EurObserv'ER |url=https://www.eurobserv-er.org/pdf/baro196.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101011224419/http://www.eurobserv-er.org/pdf/baro196.pdf|archive-date=11 October 2010|access-date=30 October 2010}}</ref> ۽ [[هَوائي توانائي]] جي گنجائش جي لحاظ کان ڇهون وڏو ملڪ هو.<ref>{{Cite web|date=February 2011|title=World Wind Energy Report 2010 |url=http://www.wwindea.org/home/images/stories/pdfs/worldwindenergyreport2010_s.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110904232058/http://www.wwindea.org/home/images/stories/pdfs/worldwindenergyreport2010_s.pdf|archive-date=4 September 2011|access-date=8 August 2011|publisher=[[World Wind Energy Association]]}}</ref> 2020ع ۾ قابلِ تجديد توانائي اٽلي جي ڪل توانائي استعمال جو لڳ ڀڳ 37 سيڪڙو فراهم ڪري رهي هئي.<ref>{{Cite web|date=25 May 2021|title=Renewables provided 37% of Italy's energy in 2020 – English |url=https://www.ansa.it/english/news/2021/05/25/renewables-provided-37-of-italys-energy-in-2020_1a075060-c823-4076-a338-79367427dfd2.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211023040922/https://www.ansa.it/english/news/2021/05/25/renewables-provided-37-of-italys-energy-in-2020_1a075060-c823-4076-a338-79367427dfd2.html|archive-date=23 October 2021|access-date=28 May 2021|website=ANSA.it}}</ref> ملڪ 1963ع کان 1990ع تائين جوهري ريئڪٽر هلائيندو رهيو، پر [[چرنوبل حادثو]] ۽ [[1987ع جا اطالوي ريفرنڊم]] ٿيڻ کان پوءِ جوهري پروگرام ختم ڪيو ويو. 2008ع ۾ حڪومت هن فيصلي کي واپس وٺندي چار تائين جوهري بجلي گهر ٺاهڻ جا منصوبا جوڙيا، پر [[فوكوشيما جوهري حادثو]] کان پوءِ ٿيل ريفرنڊم ذريعي اهي منصوبا به رد ڪيا ويا.<ref>{{Cite web|last=Duncan Kennedy|date=14 June 2011|title=Italy nuclear: Berlusconi accepts referendum blow|url=https://www.bbc.co.uk/news/world-europe-13741105|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110612112154/http://www.bbc.co.uk/news/world-europe-13741105|archive-date=12 June 2011|access-date=20 April 2013|publisher=BBC News}}</ref> هوا جي آلودگي اڃا تائين هڪ سنگين مسئلو آهي، خاص طور تي صنعتي اتر ۾. اٽلي [[ڪاربان ڊاءِ آڪسائيڊ اخراج موجب ملڪن جي فهرست|ڪاربان ڊاءِ آڪسائيڊ]] پيدا ڪندڙ دنيا جو ٻارهون وڏو ملڪ آهي.<ref>United Nations Statistics Division, Millennium Development Goals indicators: [http://mdgs.un.org/unsd/mdg/SeriesDetail.aspx?srid=749&crid= Carbon dioxide emissions ({{CO2}}), thousand metric tons of {{CO2}}] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20091225014715/http://mdgs.un.org/unsd/mdg/SeriesDetail.aspx?srid=749&crid=|date=25 December 2009}}</ref> وڏن شهرن ۾ وڌندڙ ٽرئفڪ ۽ رش ماحولياتي ۽ صحت جا مسئلا پيدا ڪندا رهن ٿا، جيتوڻيڪ 1970ع ۽ 1980ع وارن ڏهاڪن کان پوءِ دونهين ۽ سموگ جي سطح ۾ نمايان گهٽتائي آئي آهي، ۽ [[سلفر ڊاءِ آڪسائيڊ]] جا مقدار پڻ گهٽيا آهن.<ref>{{Cite web|title=Environment and Health in Italy – Executive Summary|url=https://www.euro.who.int/en/home|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20100303051309/http://www.euro.who.int/document/hms/ehiexes_e.pdf|archive-date=3 March 2010|publisher=World Health Organization}}</ref> ٻيلن جي ڪٽائي، غيرقانوني اڏاوتن، ۽ زمين جي ناقص انتظامي پاليسين سبب اٽلي جي جبلستاني علائقن ۾ وڏي پيماني تي زميني ڪٽائي ٿي آهي، جنهن جي نتيجي ۾ ماحولياتي آفتون پيدا ٿيون آهن، جهڙوڪ 1963ع ۾ [[واجونٽ ڊيم]] جي تباهي، 1998ع جو [[سارنو]] سانحو،<ref>{{Cite news|last=Nick Squires|date=2 October 2009|title=Sicily mudslide leaves scores dead|url=https://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6255575/Sicily-mudslide-leaves-scores-dead.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20091006082824/http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6255575/Sicily-mudslide-leaves-scores-dead.html|archive-date=6 October 2009|access-date=2 October 2009|work=The Daily Telegraph|location=London}}</ref> ۽ 2009ع جا [[2009ع ميسينا جا ٻوڏ ۽ مٽيءَ جا ڌوڪڙا|ميسينا جا مٽيءَ جا ڌوڪڙا ۽ ٻوڏون]].<ref>{{Cite news|last=Nick Squires|date=2 October 2009|title=Sicily mudslide leaves scores dead|url=https://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6255575/Sicily-mudslide-leaves-scores-dead.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20091006082824/http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6255575/Sicily-mudslide-leaves-scores-dead.html|archive-date=6 October 2009|access-date=2 October 2009|work=The Daily Telegraph|location=London}}</ref> == سياست == {{Main|اٽلي جي سياست|اٽلي ۾ چونڊون}} اٽلي 1946ع کان هڪ وحداني [[پارلياماني جمهوريه]] آهي، جڏهن بادشاهت کي [[1946ع جو اطالوي ادارياتي ريفرنڊم|1946ع جي ريفرنڊم]] وسيلي ختم ڪيو ويو. [[اٽلي جو صدر|اٽلي جو صدر]]، [[سرجيو ماتاريلا]]، جيڪو 2015ع کان هن عهدي تي فائز آهي، ملڪ جو سربراهه آهي. صدر کي گڏيل اجلاس ۾ [[اٽلي جي پارليامينٽ]] ۽ علائقائي نمائندن طرفان هڪ ستن سالن واري مدي لاءِ چونڊيو ويندو آهي. اٽلي وٽ [[اٽلي جو آئين|هڪ لکيل جمهوري آئين]] موجود آهي، جيڪو [[اٽلي جي آئين ساز اسيمبلي|آئين ساز اسيمبلي]] طرفان تيار ڪيو ويو. اها اسيمبلي انهن [[فاشزم مخالف]] قوتن جي نمائندن تي مشتمل هئي، جن [[ٻي عالمي جنگ]] دوران اٽلي جي آزاديءَ وقت نازي ۽ فاشسٽ قوتن جي شڪست ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو هو.<ref>Smyth, Howard McGaw Italy: From Fascism to the Republic (1943–1946) ''The Western Political Quarterly'' vol. 1 no. 3 (pp. 205–222), September 1948.{{JSTOR|442274}}</ref> اٽلي معاشي، فوجي، ثقافتي ۽ سياسي معاملن ۾ اهم عالمي ڪردار ادا ڪري ٿو ۽ [[يورپي يونين]] جي ٽن وڏين رياستن مان هڪ سمجھيو وڃي ٿو. اهو عام طور تي هڪ [[علائقائي طاقت]] تصور ڪيو ويندو آهي،<ref>Gabriele Abbondanza, ''Italy as a Regional Power: the African Context from National Unification to the Present Day'' (Rome: Aracne, 2016); "''[[Operation Alba]] may be considered one of the most important instances in which Italy has acted as a regional power, taking the lead in executing a technically and politically coherent and determined strategy.''" See Federiga Bindi, ''Italy and the European Union'' (Washington, D.C.: Brookings Institution Press, 2011), p. 171.</ref> جڏهن ته ان جي [[عظيم طاقت]] واري حيثيت بابت عالمن ۽ سياسي تجزيه نگارن ۾ بحث جاري آهي.<ref>{{Cite book |url=https://books.google.com/books?id=nTKBdY5HBeUC&q=Canada%2520Among%2520Nations%252C%25202004%253A%2520Setting%2520Priorities+Straight |title=Canada Among Nations, 2004: Setting Priorities Straight |date=17 January 2005 |publisher=McGill-Queen's Press – MQUP |isbn=978-0-7735-2836-9 |page=85 |quote=The United States is the sole world's superpower. France, Italy, Germany and the United Kingdom are great powers |access-date=13 June 2016 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230116145100/https://books.google.com/books?id=nTKBdY5HBeUC&q=Canada%2520Among%2520Nations%252C%25202004%253A%2520Setting%2520Priorities+Straight |archive-date=16 January 2023 |url-status=live}}; {{Cite book |last=Sterio |first=Milena |url=https://books.google.com/books?id=-QuI6n_OVMYC&q=The%20Right%20to%20Self-determination%20Under%20International%20Law%3A%20%22selfistans%22%2C%20Secession%20and%20the%20Rule%20of%20the%20Great%20Powers |title=The right to self-determination under international law: "selfistans", secession and the rule of the great powers |date=2013 |publisher=Routledge |isbn=978-0-4156-6818-7 |location=Milton Park, Abingdon, Oxon |page=xii (preface) |quote=The great powers are super-sovereign states: an exclusive club of the most powerful states economically, militarily, politically and strategically. These states include veto-wielding members of the United Nations Security Council (United States, United Kingdom, France, China, and Russia), as well as economic powerhouses such as Germany, Italy and Japan. |access-date=13 June 2016 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240116110143/https://books.google.com/books?id=-QuI6n_OVMYC&q=The%20Right%20to%20Self-determination%20Under%20International%20Law%3A%20%22selfistans%22%2C%20Secession%20and%20the%20Rule%20of%20the%20Great%20Powers#v=snippet&q=The%20Right%20to%20Self-determination%20Under%20International%20Law%3A%20%22selfistans%22%2C%20Secession%20and%20the%20Rule%20of%20the%20Great%20Powers&f=false |archive-date=16 January 2024 |url-status=live}}</ref> [[انٽرنيشنل آئيڊيا]] جي عالمي جمهوريت واري اشاري (GSoD) ۽ جمهوريت ٽريڪر موجب، اٽلي مجموعي جمهوري معيارن ۾ اعليٰ درجي تي ڪارڪردگي ڏيکاري ٿو، جيتوڻيڪ [[قانون جي حڪمراني]] جي شعبي ۾ ڪجهه ڪمزورين جي نشاندهي ڪئي وئي آهي.<ref>{{Cite web |title=Italy {{!}} The Global State of Democracy |url=https://www.idea.int/democracytracker/country/italy |access-date=16 October 2025 |website=www.idea.int |language=en}}</ref> === حڪومت === {{Main|اٽلي جي حڪومت}} {{Multiple image | align = right | caption_align = center | image1 = Sergio Mattarella Official (cropped).jpg | caption1 = [[سرجيو ماتاريلا]]<br/>{{small|[[اٽلي جو صدر|صدر]]}} | image2 = Giorgia Meloni Official 2023 crop.jpg | caption2 = [[جورجيا ميلوني]]<br/>{{small|[[اٽلي جو وزيراعظم|وزيراعظم]]}} | total_width = 320 }} اٽلي ۾ پارلياماني حڪومت آهي، جيڪا [[مخلوط اڪثريتي نمائندگي]] واري چونڊ نظام تي ٻڌل آهي. پارليامينٽ مڪمل طور تي [[ٻه ايواني پارليامينٽ|ٻه ايواني]] آهي ۽ ٻنهي ايوانن وٽ ساڳيا اختيار آهن. اهي ٻه ايوان هي آهن: [[اٽلي جي چيمبر آف ڊپٽيز|چيمبر آف ڊپٽيز]]، جيڪو [[پالازو مونٽيچيٽوريو]] ۾ اجلاس ڪندو آهي، ۽ [[اٽلي جي سينيٽ|سينيٽ آف دي ريپبلڪ]]، جيڪا [[پالازو ماداما]] ۾ اجلاس ڪندي آهي. [[اٽلي جي پارليامينٽ]] جي هڪ خاص خصوصيت اها آهي ته پرڏيهه ۾ مستقل رهندڙ [[اطالوي شهريت جو قانون|اطالوي شهرين]] کي پڻ نمائندگي حاصل آهي؛ 8 ڊپٽيز ۽ 4 سينيٽر چار الڳ [[اٽلي جي پارليامينٽ#اوورسيز حلقو|پرڏيهي حلقن]] مان چونڊيا ويندا آهن. پارليامينٽ ۾ [[تاحيات سينيٽر]] پڻ هوندا آهن، جن کي صدر "سماجي، سائنسي، فني يا ادبي ميدان ۾ غيرمعمولي وطن دوست خدمتن" جي بنياد تي مقرر ڪندو آهي. اڳوڻا صدر خودبخود تاحيات سينيٽر بڻجي ويندا آهن. [[File:Palazzo Madama (Roma).jpg|thumb|[[پالازو ماداما]]، روم، [[اٽلي جي سينيٽ|سينيٽ آف دي ريپبلڪ]] جو صدر مقام]] [[اٽلي جو وزيراعظم]] حڪومت جو سربراهه آهي ۽ انتظامي اختيار رکي ٿو، پر گهڻين پاليسين تي عملدرآمد لاءِ کيس وزيرن جي ڪائونسل جي منظوري حاصل ڪرڻي پوي ٿي. وزيراعظم ۽ ڪابينا کي صدر مقرر ڪندو آهي ۽ پوءِ پارليامينٽ کان اعتماد جو ووٽ وٺڻو پوندو آهي. پنهنجي عهدي تي برقرار رهڻ لاءِ وزيراعظم کي اعتماد جا ووٽ حاصل ڪرڻ ضروري هوندا آهن. اٽلي جا اهم سياسي پارٽيون [[برادرز آف اٽلي]]، [[ڊيموڪريٽڪ پارٽي (اٽلي)|ڊيموڪريٽڪ پارٽي]] ۽ [[فائيو اسٽار موومينٽ]] آهن. 2022ع جي عام چونڊن دوران انهن ٽنهي پارٽين ۽ سندن اتحادين [[چيمبر آف ڊپٽيز]] ۾ 400 مان 357 سيٽون ۽ سينيٽ ۾ 200 مان 187 سيٽون حاصل ڪيون. {{Clear}} === قانون ۽ فوجداري انصاف === {{Main|اٽلي جو قانون|اٽلي جو عدالتي نظام|اٽلي ۾ قانون لاڳو ڪندڙ ادارا|اٽلي ۾ ڏوھ}} [[File:Roma 2011 08 07 Palazzo di Giustizia.jpg|thumb|[[اٽلي جي سپريم ڪورٽ آف ڪيسيشن]]، روم]] اٽلي جي قانون جا ڪيترائي ذريعا آهن. اهي درجابنديءَ جي لحاظ کان ترتيب ڏنل آهن؛ هيٺين درجي جي قانون يا ضابطي کي مٿين درجي جي قانون سان ٽڪراءُ ڪرڻ جي اجازت ناهي.<ref>{{Cite web|title=GERARCHIA DELLE FONTI|url=https://www.dirittoeconomia.net/diritto/fonti_diritto/gerarchia_fonti.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220117194800/https://www.dirittoeconomia.net/diritto/fonti_diritto/gerarchia_fonti.htm|archive-date=17 January 2022|access-date=26 March 2022|language=it}}</ref> [[اٽلي جو آئين|1948ع جو آئين]] سڀ کان اعليٰ قانوني ذريعو آهي.<ref>{{Cite web|title=Guide to Law Online: Italy |url=https://www.loc.gov/law/help/guide/nations/italy.php|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210508132418/https://www.loc.gov/law/help/guide/nations/italy.php|archive-date=8 May 2021|access-date=26 March 2022|website=loc.gov}}</ref> [[اٽلي جي آئيني عدالت]] قانونن جي آئين سان مطابقت بابت فيصلو ڪندي آهي. عدليه پنهنجا فيصلا [[رومي قانون]]، [[نيپولين ڪوڊ]] ۽ بعد وارن قانونن جي بنياد تي ڪري ٿي. [[اٽلي جي سپريم ڪورٽ آف ڪيسيشن]] فوجداري ۽ ديواني اپيلن لاءِ اعليٰ ترين عدالت آهي. اٽلي [[ايل جي بي ٽي حقن]] جي ميدان ۾ ٻين ڪيترن مغربي يورپي ملڪن کان پوئتي سمجهيو ويندو آهي.<ref>{{Cite web|title=Country Ranking – Rainbow Europe|url=https://rainbow-europe.org/country-ranking|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190521004552/https://rainbow-europe.org/country-ranking|archive-date=21 May 2019|access-date=28 October 2021|website=rainbow-europe.org}}</ref> تشدد جي ممانعت بابت اطالوي قانون کي پڻ ڪجهه بين الاقوامي معيارن کان گهٽ تصور ڪيو ويو آهي.<ref>{{Cite web|title=The Struggle against Torture in Italy – The Failure of the Italian Law – English|url=https://www.menschenrechte.org/en/2018/03/06/the-struggle-against-torture-in-italy-the-failure-of-the-italian-law|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190608005803/https://www.menschenrechte.org/en/2018/03/06/the-struggle-against-torture-in-italy-the-failure-of-the-italian-law|archive-date=8 June 2019|access-date=8 June 2019|website=menschenrechte.org}}</ref> قانون لاڳو ڪندڙ نظام گهڻ رخو آهي ۽ ان ۾ ڪيترائي پوليس ادارا شامل آهن.<ref name="Walters">{{Cite journal|last=Reece Walters|year=2013|editor2-last=Matthew Ball|editor3-last=Erin O'Brien|editor4-last=Juan Tauri|title=Eco Mafia and Environmental Crime|journal=Crime, Justice and Social Democracy: International Perspectives|publisher=Palgrave Macmillan|page=286|doi=10.1057/9781137008695_19|isbn=978-1-3494-3575-3|editor1=Kerry Carrington}}</ref> قومي پوليس ادارن ۾ [[پوليٽسيا دي ستاتو]] ('رياستي پوليس')، [[ڪارابينيئري]]، [[گوارڊيا دي فنانزا]] ('مالي پوليس') ۽ [[پوليٽسيا پينيٽينتسيريا]] ('جيل پوليس') شامل آهن،<ref name="BuonannoMastrobuoni">{{Cite book|last1=Paulo Buonanno|title=Lessons from the Economics of Crime: What Reduces Offending?|last2=Giovanni Mastrobuoni|publisher=MIT Press|year=2013|isbn=978-0-2620-1961-3|editor-last=Philip J. Cook|page=193|chapter=Centralized versus Decentralized Police Hiring in Italy and the United States|doi=10.7551/mitpress/9780262019613.001.0001|editor-last2=Stephen Machin|editor-last3=Olivier Marie|editor-last4=Giovanni Mastrobuoni}}</ref> ان سان گڏ [[گوارڊيا ڪوسٽيرا]] ('[[پاڻي پوليس|سامونڊي ڪناري جي محافظ پوليس]]') پڻ آهي.<ref name=Walters/> جيتوڻيڪ پوليسنگ بنيادي طور قومي سطح تي فراهم ڪئي ويندي آهي،<ref name="BuonannoMastrobuoni"/> پر [[صوبائي پوليس|صوبائي]] ۽ [[ميونسپل پوليس (اٽلي)|ميونسپل]] پوليس پڻ موجود آهن.<ref name="Walters"/> 19هين صديءَ جي وچ ڌاري ظاهر ٿيڻ کان وٺي، [[اٽلي ۾ منظم ڏوھ|اطالوي منظم ڏوھ]] ۽ ڏوهاري تنظيمن ڏکڻ اٽلي جي ڪيترن علائقن جي سماجي ۽ معاشي زندگيءَ ۾ گهڙي وئي آهن؛ انهن مان سڀ کان بدنام سسلي مافيا آهي، جيڪا آمريڪا سميت پرڏيهي ملڪن تائين پکڙجي وئي. مافيا جي آمدني GDP جي 9 سيڪڙو تائين پهچي سگهي ٿي<ref>{{Cite web|last=Claudio Tucci|date=11 November 2008|title=Confesercenti, la crisi economica rende ancor più pericolosa la mafia|url=http://www.ilsole24ore.com/art/SoleOnLine4/Economia%20e%20Lavoro/2008/11/confesercenti-mafia-racket-pizzo.shtml?uuid=20ff3b9c-afe7-11dd-8057-9c09c8bfa449|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110427081220/http://www.ilsole24ore.com/art/SoleOnLine4/Economia%20e%20Lavoro/2008/11/confesercenti-mafia-racket-pizzo.shtml?uuid=20ff3b9c-afe7-11dd-8057-9c09c8bfa449|archive-date=27 April 2011|access-date=21 April 2011|website=Confesercenti|publisher=Ilsole24ore.com|language=it}}; {{Cite news|url=https://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6957240/Italy-claims-finally-defeating-the-mafia.html|title=Italy claims finally defeating the mafia|author=Nick Squires|date=9 January 2010|work=The Daily Telegraph|location=London|access-date=21 April 2011|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110429173631/http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6957240/Italy-claims-finally-defeating-the-mafia.html|archive-date=29 April 2011}}</ref>.<ref>{{Cite news|last=Kiefer|first=Peter|date=22 October 2007|title=Mafia crime is 7% of GDP in Italy, group reports|url=https://www.nytimes.com/2007/10/22/world/europe/22iht-italy.4.8001812.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110501085052/http://www.nytimes.com/2007/10/22/world/europe/22iht-italy.4.8001812.html|archive-date=1 May 2011|access-date=19 April 2011|work=The New York Times}}</ref> 2009ع جي هڪ رپورٽ 610 [[ڪوموني|{{Lang|it|comuni|nocat=true}}]] جي نشاندهي ڪئي، جتي مافيا جي مضبوط موجودگي آهي، جتي 13 ملين اطالوي رهن ٿا ۽ GDP جو 15 سيڪڙو پيدا ٿئي ٿو.<ref>{{Cite web|last=Maria Loi|date=1 October 2009|title=Rapporto Censis: 13 milioni di italiani convivono con la mafia|url=http://www.antimafiaduemila.com/content/view/20052/78|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110429082416/http://www.antimafiaduemila.com/content/view/20052/78|archive-date=29 April 2011|access-date=21 April 2011|website=Censis|publisher=Antimafia Duemila|language=it}}; {{Cite news|url=https://www.theguardian.com/world/2009/oct/01/mafia-influence-hovers-over-italians|work=The Guardian|location=London|title=Mafia's influence hovers over 13{{spaces}}m Italians, says report|first=Tom|last=Kington|date=1 October 2009|access-date=5 May 2010| url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130908050448/http://www.theguardian.com/world/2009/oct/01/mafia-influence-hovers-over-italians|archive-date=8 September 2013}}</ref> ڪلابريا جي [['ندرنگيتا]]، جيڪا غالباً اٽلي جي سڀ کان طاقتور ڏوهاري تنظيم آهي، اڪيلي GDP جو 3 سيڪڙو حصو رکي ٿي.<ref>{{Cite web|last=ANSA|date=14 March 2011|title=Italy: Anti-mafia police arrest 35 suspects in northern Lombardy region|url=http://mafiatoday.com/sicilian-mafia-ndrangheta/italy-anti-mafia-police-arrest-35-suspects-in-northern-lombardy-region|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110429100220/http://mafiatoday.com/sicilian-mafia-ndrangheta/italy-anti-mafia-police-arrest-35-suspects-in-northern-lombardy-region|archive-date=29 April 2011|access-date=21 April 2011|website=adnkronos.com|publisher=Mafia Today}}</ref> هر 1,000 ماڻهن تي 0.013 جي شرح سان، اٽلي قتل جي شرح ۾ 61 ملڪن جي ڀيٽ ۾ 47هين نمبر تي آهي،<ref>{{Cite web|title=Crime Statistics – Murders (per capita) (more recent) by country|url=http://www.nationmaster.com/graph/cri_mur_percap-crime-murders-per-capita|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20080929181837/http://www.nationmaster.com/graph/cri_mur_percap-crime-murders-per-capita|archive-date=29 September 2008|access-date=4 April 2010|publisher=NationMaster.com}}</ref> ۽ دنيا جي 64 ملڪن جي ڀيٽ ۾ هر 1,000 ماڻهن تي زيادتي جي ڪيسن جي تعداد ۾ 43هين نمبر تي آهي. اهي ترقي يافته ملڪن ۾ نسبتاً گهٽ انگ اکر آهن. === پرڏيهي لاڳاپا === {{Main|اٽلي جا پرڏيهي لاڳاپا}} [[File:G7 Summit 2024 - Family photo - 02.jpg|thumb|[[گروپ آف سيون|جي-7]] اڳواڻن جي [[50هين جي-7 سربراهي اجلاس]]، [[اپوليا]] ۾ گروپ تصوير]] اٽلي [[يورپي اقتصادي ڪميونٽي]] (EEC)، جيڪا هاڻي يورپي يونين (EU) آهي، ۽ [[نيٽو]] جو باني ميمبر آهي. اٽلي کي 1955ع ۾ گڏيل قومن ۾ داخل ڪيو ويو، ۽ اهو بين الاقوامي تنظيمن، جهڙوڪ [[او اي سي ڊي]]، [[ٽيرفن ۽ واپار بابت عام معاهدو]]/[[ورلڊ ٽريڊ آرگنائيزيشن]] (GATT/WTO)، [[يورپ ۾ سلامتي ۽ تعاون جي تنظيم]] (OSCE)، [[يورپ جي ڪائونسل]] ۽ [[مرڪزي يورپي انيشيٽو]] جو ميمبر ۽ مضبوط حامي آهي. بين الاقوامي تنظيمن جي گردشي صدارتن ۾ ان جا وارو شامل آهن: 2018ع ۾ [[يورپ ۾ سلامتي ۽ تعاون جي تنظيم]]، 2017ع ۾ [[جي-7]]، ۽ 2014ع ۾ [[يورپي يونين جي ڪائونسل جي صدارت|يورپي يونين ڪائونسل]]. اٽلي [[گڏيل قومن جي سلامتي ڪائونسل جي ميمبرن جي فهرست|گڏيل قومن جي سلامتي ڪائونسل]] جو بار بار چونڊجندڙ [[گڏيل قومن جي سلامتي ڪائونسل|غير مستقل ميمبر]] آهي. اٽلي گهڻ طرفي بين الاقوامي سياست جي مضبوط حمايت ڪري ٿو، گڏيل قومن ۽ ان جي بين الاقوامي سلامتي سرگرمين جي تائيد ڪري ٿو. 2013ع ۾، اٽلي جا 5,296 فوجي پرڏيهه ۾ مقرر هئا، جيڪي 25 ملڪن ۾ گڏيل قومن ۽ نيٽو جي 33 مشنن ۾ شامل هئا.<ref>{{Cite web|title=Missioni/Attivita' Internazionali DAL 1 October 2013 AL 31 December 2013 – Situazione AL 11 December 2013 |url=http://www.difesa.it/OperazioniMilitari/Documents/SIT%20ANNO%202013%20al%2011%20dicembre%202013.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140201175427/http://www.difesa.it/OperazioniMilitari/Documents/SIT%20ANNO%202013%20al%2011%20dicembre%202013.pdf|archive-date=1 February 2014|access-date=27 January 2014|publisher=Italian Ministry of Defence}}</ref> اٽلي گڏيل قومن جي امن قائم رکڻ وارن مشنن جي حمايت ۾ [[UNITAF|صوماليا]]، [[موزمبيق ۾ گڏيل قومن جو آپريشن|موزمبيق]] ۽ [[اوڀر تيمور ۾ گڏيل قومن جو مربوط مشن|اوڀر تيمور]] ۾ فوجون مقرر ڪيون. اٽلي [[IFOR|بوسنيا]]، [[ڪوسوو فورس|ڪوسوو]] ۽ [[آپريشن سن رائز (البانيا)|البانيا]] ۾ نيٽو ۽ گڏيل قومن جي آپريشنن لاءِ مدد فراهم ڪري ٿو، ۽ 2003ع کان [[آپريشن اينڊيئرنگ فريڊم]] (OEF) جي حمايت ۾ افغانستان ۾ 2,000 کان وڌيڪ فوجي مقرر ڪيا. اٽلي عراق جي ٻيهر تعمير ۽ استحڪام لاءِ بين الاقوامي ڪوششن جي حمايت ڪئي، پر 2006ع تائين پنهنجو 3,200 فوجين وارو [[ملٽي نيشنل فورس – عراق#2006ع واپسيون|فوجي دستو]] واپس وٺي ڇڏيو. آگسٽ 2006ع ۾، اٽلي [[لبنان ۾ گڏيل قومن جي عبوري فورس]] لاءِ لڳ ڀڳ 2,450 فوجي مقرر ڪيا.<ref>[http://www.corriere.it/Primo_Piano/Cronache/2006/08_Agosto/29/libano.shtml "Italian soldiers leave for Lebanon"] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20060902001118/http://www.corriere.it/Primo_Piano/Cronache/2006/08_Agosto/29/libano.shtml|date=2 September 2006}} Corriere della Sera, 30 August 2006</ref> اٽلي [[فلسطيني اٿارٽي]] جو هڪ وڏو مالي مددگار آهي، جنهن صرف 2013ع ۾ €60&nbsp;ملين جو حصو ڏنو.<ref>{{Cite news|date=4 September 2013|title=Italy donates 60 million euros to PA|url=http://www.maannews.net/eng/ViewDetails.aspx?ID=626926|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20141018104825/http://www.maannews.net/eng/ViewDetails.aspx?ID=626926|archive-date=18 October 2014|access-date=27 January 2014|agency=[[Ma'an News Agency]]}}</ref> === فوج === {{Main|اطالوي هٿياربند فوجون|اٽلي جي فوجي تاريخ}} {{See also|اٽلي سان لاڳاپيل جنگين جي فهرست}} [[File:Cavour (550).jpg|thumb|هوائي جهاز بردار ٻيڙو ''[[اطالوي هوائي جهاز بردار ٻيڙو ڪاوير|ڪاوير]]''، [[اطالوي بحريه]] جو [[فليگ شپ]]]] [[File:Centauro01.JPEG|thumb|[[IFOR]] جي حصي طور [[بوسنيا ۽ هرزيگووينا]] ۾ گشت دوران اطالوي فوج جو [[چينتاورو (ٽينڪ تباه ڪندڙ)|چينتاورو]] ٽينڪ تباه ڪندڙ]] [[اٽلي جي فوجي تاريخ]] هڪ وسيع دور کي بيان ڪري ٿي، جيڪو [[اٽلي جون قديم قومون|اٽلي جي قديم قومن]] طرفان وڙهيل فوجي تڪرارن کان شروع ٿئي ٿو، خاص طور تي [[قديم رومن]] طرفان ڀونوچ سمنڊ جي دنيا جي فتح، وچئين دور ۾ اطالوي [[اطالوي شهري رياستون|شهري رياستن]] ۽ [[سامونڊي جمهوريهون|سامونڊي جمهوريهن]] جي واڌ، ۽ [[اٽلي جي تاريخي رياستن جي فهرست|تاريخي اطالوي رياستن]] جي [[اطالوي جنگيون|اطالوي جنگين]] ۽ [[جانشيني جون جنگيون|جانشيني جي جنگين]] ۾ شموليت کان گذري، نيپوليني دور، [[اٽلي جو اتحاد]]، [[اطالوي سلطنت|نوآبادياتي سلطنت]] جي مهمن، ٻنهي [[عالمي جنگون|عالمي جنگين]]، ۽ جديد دور تائين پهچي ٿو، جنهن ۾ [[نيٽو]]، يورپي يونين يا گڏيل قومن جي سرپرستي هيٺ عالمي [[امن قائم رکڻ]] واريون ڪارروائيون شامل آهن. [[اطالوي فوج]]، [[اطالوي بحريه|بحريه]]، [[اطالوي هوائي فوج|هوائي فوج]] ۽ [[ڪارابينيئري]] گڏجي اطالوي هٿياربند فوجون ٺاهين ٿيون، جيڪي [[هاءِ ڪائونسل آف ڊفينس (اٽلي)|هاءِ ڪائونسل آف ڊفينس]] جي حڪم هيٺ آهن، جنهن جي صدارت صدر ڪندو آهي، جيئن [[اٽلي جو آئين]] مقرر ڪري ٿو. آرٽيڪل 78 موجب، [[اٽلي جي پارليامينٽ|پارليامينٽ]] کي جنگ جي حالت جو اعلان ڪرڻ ۽ جنگ لاءِ ضروري اختيار حڪومت کي ڏيڻ جو اختيار آهي. هٿياربند فوجن جي شاخ نه هجڻ باوجود، [[گوارڊيا دي فنانزا]] کي فوجي حيثيت حاصل آهي ۽ اها فوجي بنيادن تي منظم آهي.{{Efn|گوارڊيا دي فنانزا جهازن، هوائي جهازن ۽ هيليڪاپٽرن جو وڏو ٻيڙو هلائي ٿي، جنهن سان اها اٽلي جي پاڻيءَ جي نگراني ڪري سگهي ٿي ۽ جنگي منظرنامن ۾ حصو وٺي سگهي ٿي.}} 2005ع کان فوجي خدمت رضاڪارانه آهي.<ref>{{Cite web|title=Law n°226 of August 23, 2004 |url=http://www.camera.it/parlam/leggi/04226l.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130117013103/http://www.camera.it/parlam/leggi/04226l.htm|archive-date=17 January 2013|access-date=13 July 2012|publisher=Camera.it}}</ref> 2010ع ۾، اطالوي فوج وٽ فعال ڊيوٽي تي 293,202 اهلڪار هئا،<ref>"The Military Balance 2010", pp. 141–145. [[International Institute for Strategic Studies]], 3 February 2010.</ref> جن مان 114,778 ڪارابينيئري هئا.<ref>{{Cite web|last=Italian Ministry of Defence|author-link=Ministry of Defence (Italy)|title=Nota aggiuntiva allo stato di previsione per la Difesa per l'anno 2009 |url=http://www.difesa.it/NR/rdonlyres/5EF11493-59DD-4FB7-8485-F4258D9F5891/0/Nota_Aggiuntiva_2009.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110504073613/http://www.difesa.it/NR/rdonlyres/5EF11493-59DD-4FB7-8485-F4258D9F5891/0/Nota_Aggiuntiva_2009.pdf|archive-date=4 May 2011|access-date=11 July 2014|language=it}}</ref> نيٽو جي [[نيوڪليئر شيئرنگ]] حڪمت عملي جي حصي طور، اٽلي 90 آمريڪي [[B61 نيوڪليئر بم]]ن جي ميزباني ڪري ٿو، جيڪي [[گيدي ايئر بيس|گيدي]] ۽ [[اويانو ايئر بيس|اويانو]] هوائي اڏن تي رکيل آهن.<ref>{{Cite web|last=Hans M. Kristensen / Natural Resources Defense Council|year=2005|title=NRDC: U.S. Nuclear Weapons in Europe – part 1|url=http://www.nrdc.org/nuclear/euro/euro_pt1.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110101060355/http://www.nrdc.org/nuclear/euro/euro_pt1.pdf|archive-date=1 January 2011|access-date=30 May 2011}}</ref> فوج قومي زميني دفاعي قوت آهي. اها 1946ع ۾، اٽلي جي جمهوريه بڻجڻ وقت، "[[رائل اطالوي آرمي]]" جي باقيات مان ٺهي. ان جون مشهور ترين جنگي گاڏيون [[دارڊو آءِ ايف وي|دارڊو]] [[پيادل جنگي گاڏي]]، [[بي 1 چينتاورو]] [[ٽينڪ تباه ڪندڙ]] ۽ [[ارييتي]] [[ٽينڪ]] آهن، ۽ ان جي هوائي جهازن ۾ [[اگوستا A129 مانگوستا|مانگوستا]] [[حملو ڪندڙ هيليڪاپٽر]] شامل آهي، جيڪو يورپي يونين، نيٽو ۽ گڏيل قومن جي مشنن ۾ مقرر ڪيو ويو آهي. ان وٽ [[ليوپارڊ 1]] ۽ [[M113]] بکتر بند گاڏيون پڻ موجود آهن. اطالوي بحريه هڪ [[بليو واٽر نيوي]] آهي. اها پڻ 1946ع ۾ ''[[ريجيا مارينا]]'' ('شاهي بحريه') جي باقيات مان ٺهي. يورپي يونين ۽ نيٽو جي ميمبر طور، بحريه سڄي دنيا ۾ اتحادي امن قائم رکڻ وارن آپريشنن ۾ حصو ورتو آهي. 2014ع ۾، بحريه 154 جهاز هلائي رهي هئي، جن ۾ ننڍا مددگار جهاز پڻ شامل هئا.<ref>{{Cite web|title=La Marina Militare OGGI|url=http://flpdifesa.org/wp-content/uploads/2013/06/Linee-intervento-del-Capo-di-SMM.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220525043355/http://flpdifesa.org/wp-content/uploads/2013/06/Linee-intervento-del-Capo-di-SMM.pdf|archive-date=25 May 2022|access-date=28 April 2022|language=it}}</ref> اطالوي هوائي فوج 1923ع ۾ بادشاهه وڪٽر ايمانوئل ٽئين طرفان هڪ آزاد خدمتي هٿيار طور ''[[ريجيا ايروناوٽيڪا]]'' ('شاهي هوائي فوج') جي نالي سان قائم ڪئي وئي. ٻي عالمي جنگ کان پوءِ، ان جو نالو ''ايروناوٽيڪا ميليتاري'' رکيو ويو. 2021ع ۾، اطالوي هوائي فوج 219 جنگي جيٽ هلائي رهي هئي. ٽرانسپورٽ جي صلاحيت 27 [[لاڪ هيڊ مارٽن C-130J سپر هرڪيولس|C-130J]] ۽ [[C-27J اسپارٽن]] جهازن جي ٻيڙي ذريعي يقيني بڻائي وئي آهي. فضائي ڪرتب ڏيکاريندڙ ٽيم ''[[فريتچي تريڪولوري]]'' ('ترنگا تير') آهي. فوج جو هڪ خودمختيار ڪور، ڪارابينيئري، اٽلي جي [[جينڊارمري]] ۽ [[فوجي پوليس]] آهي، جيڪا [[اٽلي ۾ قانون لاڳو ڪندڙ ادارا|اٽلي جي ٻين پوليس فورسن]] سان گڏ فوجي ۽ شهري آبادي جي پوليسنگ ڪري ٿي. جڏهن ته ڪارابينيئري جون مختلف شاخون الڳ وزارتن کي رپورٽ ڪن ٿيون، پر عوامي امن امان ۽ سلامتي برقرار رکڻ وقت هي ڪور گهرو وزارت کي رپورٽ ڪري ٿو.<ref>{{Cite web|title=The Carabinieri Force is linked to the Ministry of Defence|url=http://www.carabinieri.it/Internet/Multilingua/EN/GoverningBodies|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110430214042/http://www.carabinieri.it/Internet/Multilingua/EN/GoverningBodies|archive-date=30 April 2011|access-date=14 May 2010|publisher=Carabinieri}}</ref> == معيشت == {{Main|اٽلي جي معيشت}} {{See also|وڏين اطالوي ڪمپنين جي فهرست}} اٽلي وٽ هڪ ترقي يافته<ref>{{Cite web|title=Select Country or Country Groups|url=https://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/2017/02/weodata/weoselgr.aspx|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20171022143402/https://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/2017/02/weodata/weoselgr.aspx|archive-date=22 October 2017|access-date=22 October 2017}}</ref> [[مخلوط معيشت]] آهي، جيڪا [[يورو زون]] ۾ ٽين وڏي ۽ [[قوت خريد جي برابري]] سان ترتيب ڏنل GDP موجب دنيا ۾ [[GDP (PPP) موجب ملڪن جي فهرست|11هين وڏي]] معيشت آهي.<ref name="IMFWEO.IT"/> ان وٽ [[ڪل دولت موجب ملڪن جي فهرست|نائين وڏي قومي دولت]] آهي ۽ [[سون جي ذخيرن موجب ملڪن جي فهرست|مرڪزي بئنڪ جي سون جي ذخيرن]] ۾ ٽئين نمبر تي آهي. [[جي-7]]، يورو زون ۽ [[او اي سي ڊي]] جي باني ميمبر طور، اهو سڀ کان وڌيڪ صنعتي ملڪن مان هڪ ۽ يورپ ۾ هڪ اهم [[واپاري قوم]] آهي؛<ref>{{Cite news|last1=Sensenbrenner|first1=Frank|last2=Arcelli|first2=Angelo Federico|title=Italy's Economy Is Much Stronger Than It Seems|url=https://www.huffingtonpost.com/frank-sensenbrenner/italy-economy_b_3401988.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141206190937/http://www.huffingtonpost.com/frank-sensenbrenner/italy-economy_b_3401988.html|archive-date=6 December 2014|access-date=25 November 2014|work=HuffPost}}; {{Cite news|last1=Dadush|first1=Uri|title=Is the Italian Economy on the Mend?|url=http://carnegieeurope.eu/publications/?fa=50565&reloadFlag=1|access-date=25 November 2014|publisher=[[Carnegie Endowment for International Peace|Carnegie Europe]]|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150713124951/http://carnegieeurope.eu/publications/?fa=50565&reloadFlag=1|archive-date=13 July 2015}}; {{Cite web|title=Doing Business in Italy: 2014 Country Commercial Guide for U.S. Companies |url=http://www.export.gov/italy/static/2014%20CCG%20Italy_Latest_eg_it_076513.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20140715152504/http://www.export.gov/italy/static/2014%20CCG%20Italy_Latest_eg_it_076513.pdf|archive-date=15 July 2014|access-date=25 November 2014|publisher=[[United States Commercial Service]]}}</ref> 2024ع تائين، ان €612&nbsp;ارب ماليت جو سامان برآمد ڪيو ۽ €46&nbsp;ارب جو واپاري سرپلس حاصل ڪيو.<ref>[https://www.ft.com/content/1a1f0646-55a0-49ea-a959-fcfd1b1d26b8?utm_social_post_id=634238374&utm_social_handle_id=18949452&fbclid=IwY2xjawO78ZFleHRuA2FlbQIxMABicmlkETFIVTRPNXM4NWFCQ1JjYVQ3c3J0YwZhcHBfaWQQMjIyMDM5MTc4ODIwMDg5MgABHiFr0MoDj_MQ9STlc3S5GUpagM9kFM0GNu8rQGlInWQ_2duT7xdIytOTssGH_aem_yj3Z7vcjITd9u8Tgv436Hg Europe should learn from Italy] ''FT'' (6 November 2025)</ref> [[انساني ترقي اشاري موجب ملڪن جي فهرست|انساني ترقي اشاري]] ۾ 30هين نمبر تي ايندڙ هڪ [[ترقي يافته ملڪ]] طور، اٽلي [[متوقع حياتي]]، [[اٽلي ۾ صحت سنڀال|صحت سنڀال]]،<ref>{{Cite web|title=The World Health Organization's ranking of the world's health systems|url=http://www.photius.com/rankings/healthranks.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100105190014/http://www.photius.com/rankings/healthranks.html|archive-date=5 January 2010|access-date=7 September 2015|publisher=Photius.com}}</ref> ۽ [[تعليم اشاري]] ۾ سٺي ڪارڪردگي ڏيکاري ٿو. اهو پنهنجي تخليقي ۽ جدت پسند ڪاروبارن،<ref>{{Cite web|title=The Global Creativity Index 2011 |url=http://martinprosperity.org/media/GCI%20Report%20Sep%202011.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140930054555/http://martinprosperity.org/media/GCI%20Report%20Sep%202011.pdf|archive-date=30 September 2014|access-date=26 November 2014|publisher=Martin Prosperity Institute}}</ref> مقابلي واري زرعي شعبي،<ref>{{Cite web|last1=Aksoy|first1=M. Ataman|last2=Ng|first2=Francis|title=The Evolution of Agricultural Trade Flows|url=https://openknowledge.worldbank.org/bitstream/handle/10986/3793/WPS5308.pdf?sequence=1|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141129120448/https://openknowledge.worldbank.org/bitstream/handle/10986/3793/WPS5308.pdf?sequence=1|archive-date=29 November 2014|access-date=25 November 2014|publisher=[[The World Bank]]}}</ref> ۽ پنهنجي اثرائتي ۽ اعليٰ معيار واري موٽر گاڏين، مشينري، خوراڪ، ڊزائن ۽ فيشن جي صنعتن لاءِ مشهور آهي.<ref>{{Cite web|title=Automotive Market Sector Profile – Italy|url=http://www.enterprisecanadanetwork.ca/_uploads/resources/Automotive-Market-Sector-Profile-Italy.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20141205163959/http://www.enterprisecanadanetwork.ca/_uploads/resources/Automotive-Market-Sector-Profile-Italy.pdf|archive-date=5 December 2014|access-date=26 November 2014|publisher=[[Trade Commissioner Service|The Canadian Trade Commissioner Service]]}}; {{Cite web|title=Data & Trends of the European Food and Drink Industry 2013–2014 |url=http://www.fooddrinkeurope.eu/uploads/publications_documents/Data__Trends_of_the_European_Food_and_Drink_Industry_2013-2014.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20141206010318/http://www.fooddrinkeurope.eu/uploads/publications_documents/Data__Trends_of_the_European_Food_and_Drink_Industry_2013-2014.pdf|archive-date=6 December 2014|access-date=26 November 2014|publisher=[[FoodDrinkEurope]]}}; {{Cite news|date=10 January 2014|title=Italy fashion industry back to growth in 2014 |url=http://uk.reuters.com/article/uk-italy-fashion-growth-idUKBREA0912220140110|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20141205114140/http://uk.reuters.com/article/2014/01/10/uk-italy-fashion-growth-idUKBREA0912220140110|archive-date=5 December 2014|access-date=26 November 2014|work=Reuters}}</ref> [[File:Milan skyline skyscrapers of Porta Nuova business district.jpg|thumb|[[ميلان]] اٽلي جو معاشي گاديءَ جو هنڌ آهي<ref>{{Cite web|date=18 May 2018|title=Milan, Italy's Industrial and Financial Capital|url=https://www.prologis.it/en/industrial-logistics-warehouse-space/europe/italy/milan-italys-industrial-and-financial-capital|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220707141649/https://www.prologis.it/en/industrial-logistics-warehouse-space/europe/italy/milan-italys-industrial-and-financial-capital|archive-date=7 July 2022|access-date=27 May 2022}}</ref> ۽ هڪ عالمي [[مالي مرڪز]] ۽ [[فيشن گاديءَ جو هنڌ]] آهي.]] [[File:Siena, Piazza Salimbeni (Bank Monte dei Paschi di Siena) (38588876202).jpg|thumb|[[بانڪا مونٽي دي پاسڪي دي سيئنا]]، جيڪا 1472ع ۾ قائم ٿي، دنيا جي [[قديم ترين بئنڪن جي فهرست|سڀ کان قديم يا ٻئي نمبر تي قديم بئنڪ آهي جيڪا مسلسل ڪم ڪري رهي آهي]].]] [[File:The Eni building, Quartiere XXXII Europa, Roma, Lazio, Italy - panoramio.jpg|thumb|[[ايني]] کي دنيا جي تيل ۽ گئس جي [[سپرميجرز]] مان هڪ سمجھيو ويندو آهي.<ref>{{Cite web|url=https://www.globalwitness.org/en/campaigns/oil-gas-and-mining/spotlight-sharpens/|title=The spotlight sharpens: Eni and corruption in Republic of Congo's oil sector|website=Global Witness|access-date=27 April 2020|archive-date=25 July 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20230725204616/https://www.globalwitness.org/en/campaigns/oil-gas-and-mining/spotlight-sharpens/|url-status=dead}}</ref>]] اٽلي دنيا جو [[پيداوار جي پيداوار موجب ملڪن جي فهرست|اٺون وڏو پيداواري ملڪ]] ۽ يورپ ۾ ٻيو وڏو ملڪ آهي،<ref>"[http://databank.worldbank.org/data/reports.aspx?source=2&series=NV.IND.MANF.KD&country= Manufacturing, value added (current US$)] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20171010152014/http://databank.worldbank.org/data/reports.aspx?source=2&series=NV.IND.MANF.KD&country=|date=10 October 2017}}". Retrieved 17 May 2017.</ref> جنهن جي خاصيت اها آهي ته ساڳي ماپ واري ٻين معيشتن جي ڀيٽ ۾ ان ۾ ملٽي نيشنل ڪارپوريشنون گهٽ آهن ۽ ڪيترائي متحرڪ [[ننڍا ۽ وچولي درجي جا ڪاروبار|ننڍا ۽ وچولي درجي جا ڪاروبار]] موجود آهن، جيڪي صنعتي ضلعن ۾ گڏ ٿيل آهن ۽ اطالوي صنعت جي ريڙهه جي هڏي آهن. ان سان هڪ اهڙو پيداوار وارو شعبو پيدا ٿيو آهي، جيڪو اڪثر نچ مارڪيٽن ۽ عياشي شين جي برآمد تي ڌيان ڏئي ٿو. جيتوڻيڪ اهو مقدار جي لحاظ کان مقابلي ۾ گهٽ صلاحيت رکي ٿو، پر اعليٰ معيار جي شين وسيلي انهن ايشيائي معيشتن سان مقابلو ڪري سگهي ٿو، جتي مزدوريءَ جو خرچ گهٽ آهي.<ref>{{Cite news|date=19 May 2005|title=Knowledge Economy Forum 2008: Innovative Small And Medium Enterprises Are Key To Europe & Central Asian Growth |url=http://web.worldbank.org/WBSITE/EXTERNAL/COUNTRIES/ECAEXT/0,,contentMDK:21808326~menuPK:258604~pagePK:2865106~piPK:2865128~theSitePK:258599,00.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20080623065619/http://web.worldbank.org/WBSITE/EXTERNAL/COUNTRIES/ECAEXT/0,,contentMDK:21808326~menuPK:258604~pagePK:2865106~piPK:2865128~theSitePK:258599,00.html|archive-date=23 June 2008|access-date=17 June 2008|publisher=The World Bank}}</ref> اٽلي 2023ع ۾ دنيا جو [[برآمدات موجب ملڪن جي فهرست|9هين وڏو برآمد ڪندڙ]] ملڪ هو. [[اٽلي جي وڏن واپاري ڀائيوارن جي فهرست|ان جا ويجها واپاري لاڳاپا]] ٻين يورپي يونين ملڪن سان آهن، ۽ 2019ع ۾ ان جا سڀ کان وڏا برآمدي ڀائيوار جرمني (12%)، فرانس (11%) ۽ آمريڪا (10%) هئا.<ref name="cia.gov">{{Cite web|title=The World Factbook|url=https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210701235642/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy|archive-date=1 July 2021|access-date=28 May 2021|publisher=Central Intelligence Agency}}</ref> [[اطالوي موٽر گاڏين جي صنعت]] ملڪ جي پيداواري شعبي جو اهم حصو آهي، جنهن ۾ 2015ع ۾ 144,000 کان وڌيڪ ڪمپنيون ۽ لڳ ڀڳ 485,000 ملازم هئا،<ref>{{Cite web|title=Auto: settore da 144mila imprese in Italia e 117 mld fatturato|url=http://www.adnkronos.com/soldi/economia/2015/09/23/auto-settore-mila-imprese-italia-mld-fatturato_WooBmrBqxgxO7mOvIRXUBI.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150925121926/http://www.adnkronos.com/soldi/economia/2015/09/23/auto-settore-mila-imprese-italia-mld-fatturato_WooBmrBqxgxO7mOvIRXUBI.html|archive-date=25 September 2015|access-date=23 September 2015|website=adnkronos.com}}</ref> ۽ اها GDP ۾ 9% حصو وجهي ٿي.<ref>{{Cite web|title=Country Profiles – Italy|url=http://acea.thisconnect.com/index.php/country_profiles/detail/italy|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20080211190839/http://acea.thisconnect.com/index.php/country_profiles/detail/italy|archive-date=11 February 2008|access-date=9 February 2008|website=acea.thisconnect.com}}</ref><ref>{{Cite web|title=Global Auto Market 2021. General Motors Is The Only Group To Report Double-digit Losses |url=https://www.focus2move.com/world-car-group-ranking|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210701010705/https://www.focus2move.com/world-car-group-ranking|archive-date=1 July 2021|access-date=27 May 2022}}</ref> ملڪ وٽ گاڏين جو وڏو سلسلو آهي، [[ماس مارڪيٽ]] تي ڌيان ڏيندڙ برانڊن جهڙوڪ [[فيات]]، [[پريميئم پيداوار|پريميئم]] برانڊن جهڙوڪ [[الفا روميو]] ۽ [[مازيراتي]] کان وٺي عياشي [[سپر ڪارز]] جهڙوڪ [[پاگاني (ڪمپني)|پاگاني]]، [[لامبورگيني]] ۽ [[فيراري]] تائين. [[بانڪا مونٽي دي پاسڪي دي سيئنا]]، تعريف تي دارومدار رکندي، دنيا جي سڀ کان قديم يا ٻئي نمبر تي قديم بئنڪ آهي جيڪا مسلسل ڪم ڪري رهي آهي، ۽ اٽلي جي چوٿين وڏي تجارتي ۽ ريٽيل بئنڪ آهي.<ref>{{Cite news|date=26 October 2017|title=Italy's fourth-biggest bank returns to the stockmarket|url=https://www.economist.com/news/finance-and-economics/21730672-shares-bailed-out-bank-start-trading-again-italys-fourth-biggest-bank|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20180215112321/https://www.economist.com/news/finance-and-economics/21730672-shares-bailed-out-bank-start-trading-again-italys-fourth-biggest-bank|archive-date=15 February 2018|access-date=26 October 2021|newspaper=[[The Economist]]}}</ref> اٽلي وٽ مضبوط [[ڪوآپريٽو]] شعبو آهي، جنهن ۾ يورپي يونين اندر آباديءَ جو سڀ کان وڏو حصو (4.5%) ڪوآپريٽو ۾ ملازم آهي.<ref>{{Cite web|date=April 2016|title=The Power of Cooperation – Cooperatives Europe key statistics 2015 |url=https://coopseurope.coop/sites/default/files/The%20power%20of%20Cooperation%20-%20Cooperatives%20Europe%20key%20statistics%202015.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20201112034412/https://coopseurope.coop/sites/default/files/The%20power%20of%20Cooperation%20-%20Cooperatives%20Europe%20key%20statistics%202015.pdf|archive-date=12 November 2020|access-date=28 May 2021|website=[[Cooperatives Europe]]}}</ref> [[وال ڊي آڪري تيل جو ميدان|وال ڊي آڪري]] علائقو، بازيليڪاتا، يورپ جو سڀ کان وڏو [[آن شور (هائيڊروڪاربنز)|آن شور]] [[هائيڊروڪاربن ميدان]] رکي ٿو.<ref>{{Cite web|title=In Val d'Agri with Upstream activities|url=https://www.eni.com/en-IT/operations/italy-val-agri-upstream-activities.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20220516034214/https://www.eni.com/en-IT/operations/italy-val-agri-upstream-activities.html|archive-date=16 May 2022|access-date=3 February 2021|publisher=[[Eni]]}}</ref> معتدل قدرتي گئس جا ذخيرا، خاص طور تي [[پو ماٿري]] ۽ ايڊرياٽڪ سمنڊ جي هيٺان آف شور علائقن ۾، دريافت ڪيا ويا آهن ۽ اهي ملڪ جو سڀ کان اهم معدني وسيلو آهن. اٽلي دنيا ۾ [[پومس]]، [[پوزولانا]] ۽ [[فيلڊسپار]] جي اهم پيدا ڪندڙن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite encyclopedia|title=Italy, the economy: Resources and power|encyclopedia=[[Encyclopædia Britannica]]|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297474/Italy/26994/Forestry#toc26986|access-date=9 February 2015|date=3 February 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20150209194536/http://www.britannica.com/EBchecked/topic/297474/Italy/26994/Forestry#toc26986|archive-date=9 February 2015|url-status=live}}</ref> ٻيو قابل ذڪر وسيلو سنگ مرمر آهي، خاص طور تي ٽسڪني مان نڪرندڙ مشهور اڇو [[ڪارارا سنگ مرمر]]. اٽلي هڪ مالي اتحاد، يعني يورو زون، جو حصو آهي، جيڪو لڳ ڀڳ 330 ملين شهرين جي نمائندگي ڪري ٿو، ۽ [[يورپي واحد مارڪيٽ]] جو پڻ حصو آهي، جيڪا 500 ملين کان وڌيڪ صارفين جي نمائندگي ڪري ٿي. ڪيترين ئي ملڪي تجارتي پاليسين جو تعين يورپي يونين جي ميمبر ملڪن جي معاهدن ۽ يورپي يونين جي قانون سازي ذريعي ٿيندو آهي. اٽلي 2002ع ۾ گڏيل يورپي ڪرنسي، [[يورو]]، اختيار ڪئي.<ref>{{Cite news|last=Andrews|first=Edmund L.|date=1 January 2002|title=Germans Say Goodbye to the Mark, a Symbol of Strength and Unity|url=https://www.nytimes.com/2002/01/01/world/germans-say-goodbye-to-the-mark-a-symbol-of-strength-and-unity.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110501031330/http://www.nytimes.com/2002/01/01/world/germans-say-goodbye-to-the-mark-a-symbol-of-strength-and-unity.html|archive-date=1 May 2011|access-date=18 March 2011|work=The New York Times}}; {{Cite news|last=Taylor Martin|first=Susan|date=28 December 1998|title=On Jan.{{spaces}}1, out of many arises one Euro|work=[[St. Petersburg Times]]|page=National, 1.A}}</ref> ان جي مالياتي پاليسي [[يورپي مرڪزي بئنڪ]] طرفان مقرر ڪئي ويندي آهي. اٽلي [[2008ع جو مالي بحران|2008ع جي مالي بحران]] کان متاثر ٿيو، جنهن ڍانچائي مسئلن کي وڌيڪ سنگين بڻايو.<ref>{{Cite web|last=Orsi|first=Roberto|date=23 April 2013|title=The Quiet Collapse of the Italian Economy|work=Euro Crisis in the Press |url=http://blogs.lse.ac.uk/eurocrisispress/2013/04/23/the-quiet-collapse-of-the-italian-economy|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141119075748/http://blogs.lse.ac.uk/eurocrisispress/2013/04/23/the-quiet-collapse-of-the-italian-economy|archive-date=19 November 2014|access-date=24 November 2014|publisher=[[The London School of Economics]]}}</ref> 1950ع واري ڏهاڪي کان 1970ع واري ڏهاڪي جي شروعات تائين هر سال GDP جي 5–6% مضبوط واڌ کان پوءِ،<ref>{{Cite book|last=Nicholas Crafts, Gianni Toniolo|title=Economic growth in Europe since 1945 |publisher=Cambridge University Press|year=1996|isbn=978-0-5214-9627-8|page=428}}</ref> ۽ 1980ع ۽ 1990ع واري ڏهاڪن ۾ تدريجي سستي کان پوءِ، ملڪ 2000ع واري ڏهاڪي ۾ جمود جو شڪار ٿيو.<ref>{{Cite web|last=Balcerowicz|first=Leszek|title=Economic Growth in the European Union|url=http://www.lisboncouncil.net/growth/documents/LISBON_COUNCIL_Economic_Growth_in_the_EU%20(1).pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140714205108/http://www.lisboncouncil.net/growth/documents/LISBON_COUNCIL_Economic_Growth_in_the_EU%20(1).pdf|archive-date=14 July 2014|access-date=8 October 2014|publisher=The Lisbon Council}}; {{Cite news|title="Secular stagnation" in graphics|url=https://www.economist.com/blogs/graphicdetail/2014/11/secular-stagnation-graphics|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141123234145/http://www.economist.com/blogs/graphicdetail/2014/11/secular-stagnation-graphics|archive-date=23 November 2014|access-date=24 November 2014|newspaper=The Economist}}</ref> وڏي سرڪاري خرچ سان واڌ بحال ڪرڻ لاءِ سياسي ڪوششن [[عوامي قرض]] ۾ شديد واڌ پيدا ڪئي، جيڪو 2017ع ۾ GDP جي 132% کان وڌيڪ هو؛<ref>{{Cite web|date=15 May 2018|title=Debito pubblico oltre 2.300 miliardi e all'estero non lo comprano|url=https://www.investireoggi.it/economia/debito-pubblico-oltre-2-300-miliardi-e-litalia-e-sulla-strada-dellautarchia-finanziaria|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20200221072720/https://www.investireoggi.it/economia/debito-pubblico-oltre-2-300-miliardi-e-litalia-e-sulla-strada-dellautarchia-finanziaria|archive-date=21 February 2020|access-date=1 June 2018}}</ref> اهو يورپي يونين ۾ يونان کان پوءِ ٻيو سڀ کان وڏو هو.<ref>{{Cite web|title=Government debt increased to 93.9% of GDP in euro area and to 88.0% in EU28|url=http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_PUBLIC/2-22072014-AP/EN/2-22072014-AP-EN.PDF|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141021162159/http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_PUBLIC/2-22072014-AP/EN/2-22072014-AP-EN.PDF|archive-date=21 October 2014|access-date=24 November 2014|publisher=[[Eurostat]]}}</ref> [[اطالوي سرڪاري قرض|اطالوي عوامي قرض]] جو سڀ کان وڏو حصو قومي ادارن ۽ ماڻهن وٽ آهي، جيڪو اٽلي ۽ يونان جي وچ ۾ هڪ اهم فرق آهي،<ref>{{Cite web|date=18 May 2010|title=Could Italy Be Better Off than its Peers?|url=https://www.cnbc.com/2010/05/18/could-italy-be-better-off-than-its-peers.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110430030613/http://www.cnbc.com/id/37207942/Could_Italy_Be_Better_Off_than_its_Peers|archive-date=30 April 2011|access-date=30 May 2011|publisher=CNBC}}</ref> ۽ [[گهريلو قرض]] جي سطح او اي سي ڊي جي اوسط کان گهڻي گهٽ آهي.<ref>{{Cite web|title=Household debt and the OECD's surveillance of member states|url=http://www.nationalbanken.dk/da/om_nationalbanken/oekonomisk_forskning/Documents/4_Household%20debt%20and%20the%20OECD's%20surveillance%20of%20member%20states%20by%20Christophe%20Andr%C3%A9.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20150109041518/http://www.nationalbanken.dk/da/om_nationalbanken/oekonomisk_forskning/Documents/4_Household%20debt%20and%20the%20OECD%27s%20surveillance%20of%20member%20states%20by%20Christophe%20Andr%C3%A9.pdf|archive-date=9 January 2015|access-date=26 November 2014|publisher=[[OECD]] Economics Department}}</ref> [[ڏکڻ وارو سوال|وڏي اتر–ڏکڻ ورهاست]] سماجي-معاشي ڪمزوريءَ جو هڪ اهم عنصر آهي؛<ref>{{Cite news|title=Oh for a new risorgimento|url=https://www.economist.com/special-report/2011/06/11/oh-for-a-new-risorgimento|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141024163715/http://www.economist.com/node/18780831|archive-date=24 October 2014|access-date=24 November 2014|newspaper=The Economist}}</ref> اتر ۽ ڏکڻ وارن علائقن ۽ ميونسپلٽين جي سرڪاري آمدنيءَ ۾ تمام وڏو فرق آهي.<ref>{{Cite web|title=Comune per Comune, ecco la mappa navigabile dei redditi dichiarati in Italia|url=http://www.lastampa.it/economia/speciali/redditi-italia|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20150405032750/http://www.lastampa.it/economia/speciali/redditi-italia|archive-date=5 April 2015|access-date=4 April 2015|website=lastampa.it}}</ref> سڀ کان امير صوبو، [[آلٽو آديجي-ڏکڻ ٽائرول]]، في فرد قومي GDP جو 152% ڪمائي ٿو، جڏهن ته سڀ کان غريب علائقو، ڪلابريا، 61% ڪمائي ٿو.<ref>{{Cite web|title=GDP per capita at regional level|url=https://www.istat.it/it/files/2016/12/Conti-regionali_2015.pdf?title=Conti+economici+territoriali+-+12%2Fdic%2F2016+-+Testo+integrale+e+nota+metodologica.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20171026054135/https://www.istat.it/it/files/2016/12/Conti-regionali_2015.pdf?title=Conti+economici+territoriali+-+12%2Fdic%2F2016+-+Testo+integrale+e+nota+metodologica.pdf|archive-date=26 October 2017|access-date=25 October 2017|publisher=[[Istat]]}}</ref> بيروزگاريءَ جي شرح (11%) يورو زون جي اوسط کان مٿي آهي،<ref>{{Cite web|title=Euro area unemployment rate at 11%|url=http://ec.europa.eu/eurostat/documents/2995521/8121455/3-31072017-AP-EN.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170731232352/http://ec.europa.eu/eurostat/documents/2995521/8121455/3-31072017-AP-EN.pdf|archive-date=31 July 2017|access-date=26 October 2017|publisher=[[Eurostat]]}}</ref> پر جدا جدا انگن موجب اها اتر ۾ 7% ۽ ڏکڻ ۾ 19% آهي.<ref>{{Cite web|last=Istat|author-link=National Institute of Statistics (Italy)|title=Employment and unemployment: second quarter 2017 |url=http://www.istat.it/it/files/2017/09/Mercato-del-lavoro-II-trim-2017.pdf?title=Il+mercato+del+lavoro+-+12%2Fset%2F2017+-+Testo+integrale+e+nota+metodologica.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20171026054033/http://www.istat.it/it/files/2017/09/Mercato-del-lavoro-II-trim-2017.pdf?title=Il+mercato+del+lavoro+-+12%2Fset%2F2017+-+Testo+integrale+e+nota+metodologica.pdf|archive-date=26 October 2017|access-date=26 October 2017}}</ref> [[درمياني آمدني|درمياني قابلِ خرچ آمدني]] 2021ع ۾ هر سال $27,949 هئي ([[قوت خريد جي برابري|PPP]]).<ref name="y148">{{cite book | author=OECD | title=Society at a Glance 2024: OECD Social Indicators, Figure 4.1 Median income varies by a factor eight across OECD countries | publisher=OECD | date=20 June 2024 | url=https://www.oecd.org/en/publications/2024/06/society-at-a-glance-2024_08001b73/full-report/component-12.html#indicator-d1e8404-8cd0a55a48 | page=}}</ref> [[اٽلي ۾ نوجوانن جي بيروزگاري|نوجوانن جي بيروزگاريءَ جي شرح]] (2018ع ۾ 32%) انتهائي بلند آهي. === زراعت === {{Main|اٽلي ۾ زراعت}} [[File:Vineyards in Piemonte, Italy.jpg|thumb|[[پيڊمونٽ جو انگورن وارو منظر: لانگهي-روئيرو ۽ مونفيراتو|لانگهي ۽ مونفيرات، پيڊمونٽ ۾ انگورن جا باغ]]. اٽلي دنيا جو [[شراب پيدا ڪندڙ ملڪن جي فهرست|سڀ کان وڏو شراب پيدا ڪندڙ ملڪ]] آهي، ۽ ان وٽ مقامي [[انگور جي ول|انگورن جي ولين]] جو سڀ کان وسيع قسم آهي.<ref>{{Cite web|date=25 November 2018|title=L'Italia è il maggiore produttore di vino|url=http://www.inumeridelvino.it/2018/11/la-produzione-di-vino-nel-mondo-2018-prima-stima-oiv.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211111224545/http://www.inumeridelvino.it/2018/11/la-produzione-di-vino-nel-mondo-2018-prima-stima-oiv.html|archive-date=11 November 2021|access-date=11 November 2021|language=it}}; {{Cite web|date=3 June 2017|title=L'Italia è il paese con più vitigni autoctoni al mondo|url=https://giornalevinocibo.com/2017/06/03/italia-prima-assoluta-per-vitgni-autoctoni-ecco-i-dati-dei-vari-stati|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211101044918/https://giornalevinocibo.com/2017/06/03/italia-prima-assoluta-per-vitgni-autoctoni-ecco-i-dati-dei-vari-stati|archive-date=1 November 2021|access-date=11 November 2021|language=it}}</ref>]] آخري زرعي مردم شماري موجب، 2010ع ۾ 1.6&nbsp;ملين فارم هئا (2000ع کان −32%)، جيڪي {{Convert|12700000|ha|0|abbr=on|disp=or}} تي پکڙيل هئا (انهن مان 63% ڏکڻ اٽلي ۾ آهن).<ref name="agrocensus">{{Cite web|date=24 October 2010|title=Censimento Agricoltura 2010|url=http://dati-censimentoagricoltura.istat.it/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150213021626/http://dati-censimentoagricoltura.istat.it/|archive-date=13 February 2015|access-date=11 February 2015|publisher=[[National Institute of Statistics (Italy)|ISTAT]]}}</ref> 99% خاندانن طرفان هلندڙ ۽ ننڍا آهن، جن جو سراسري پکيڙ صرف {{Convert|8|ha|0|abbr=on}} آهي.<ref name="agrocensus"/> زرعي استعمال واري زمين مان، اناج جا کيت 31%، [[زيتون]] جا باغ 8%، [[انگورن جا باغ]] 5%، [[کٽا ميوا]] جا باغ 4%، [[شگر بيٽ]] 2%، ۽ باغباني 2% تي مشتمل آهن. باقي زمين گهڻو ڪري چراگاهن (26%) ۽ چارا اناج (12%) لاءِ مخصوص آهي.<ref name="agrocensus"/> اٽلي دنيا جو [[شراب پيدا ڪندڙ ملڪن جي فهرست|سڀ کان وڏو شراب پيدا ڪندڙ ملڪ]] آهي،<ref>{{Cite web|year=2010|title=OIV report on the State of the vitiviniculture world market|url=http://news.reseau-concept.net/images/oiv_es/Client/DIAPORAMA_STATISTIQUES_Tbilissi_2010_EN.ppt|archive-url=https://web.archive.org/web/20110728145648/http://news.reseau-concept.net/images/oiv_es/Client/DIAPORAMA_STATISTIQUES_Tbilissi_2010_EN.ppt|archive-date=28 July 2011|website=news.reseau-concept.net|publisher=Réseau-CONCEPT|format=PowerPoint presentation}}</ref><ref>{{Cite news |last=Pisa |first=Nick |date=12 June 2011 |title=Italy overtakes France to become world's largest wine producer |url=https://www.telegraph.co.uk/foodanddrink/wine/8571222/Italy-overtakes-France-to-become-worlds-largest-wine-producer.html |url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20110903021833/http://www.telegraph.co.uk/foodanddrink/wine/8571222/Italy-overtakes-France-to-become-worlds-largest-wine-producer.html |archive-date=3 September 2011 |access-date=17 August 2011 |work=The Telegraph}}</ref> ۽ [[زيتون جو تيل]]، ميون (صوف، زيتون، انگور، نارنگيون، ليمون، ناسپاتيون، خوبانيون، هيزل نٽ، آڙون، چيريون، آلوبخارا، اسٽرابيريون ۽ ڪيئي فروٽ) ۽ ڀاڄين (خاص طور تي آرٽچوڪ ۽ ٽماٽا) جو اهم پيدا ڪندڙ آهي. سڀ کان مشهور [[اطالوي شراب]] [[ٽسڪني (شراب)|ٽسڪن]] [[ڪيانتي]] ۽ [[پيڊمونٽ (شراب)|پيڊمونٽي]] [[بارولو]] آهن. ٻيا مشهور شراب [[بارباريسڪو]]، [[باربيرا ڊي آستي]]، [[برونيلو دي مونتالچينو]]، [[فراسڪاتي DOC|فراسڪاتي]]، [[مونٽي پلچانو دابروزو]]، [[موريلينو دي اسڪانسانو]]، ۽ چمڪندڙ شراب [[فرانچياڪورتا DOCG|فرانچياڪورتا]] ۽ [[پروسيڪو]] آهن. معياري شيون جن ۾ اٽلي خاص مهارت رکي ٿو، خاص طور شراب ۽ [[اطالوي DOP پنيرن جي فهرست|علائقائي پنير]]، اڪثر معيار جي ضمانت وارن ليبلن [[Denominazione di origine controllata|DOC/DOP]] هيٺ محفوظ ڪيون وينديون آهن. هي [[يورپي يونين ۾ جاگرافيائي اشارا ۽ روايتي خاصيتون|جاگرافيائي اشاري وارو سرٽيفڪيٽ]]، جيڪو يورپي يونين طرفان منظور ٿيل آهي، [[نقلي شين]] سان مونجهاري کان بچڻ لاءِ اهم سمجھيو ويندو آهي. == آمدرفت == {{Main|اٽلي ۾ آمدرفت}} {{See also|اٽلي ۾ ريلوي اسٽيشنون}} [[File:A8-A26 Besnate.jpg|thumb|آٽوسترادا ديئي لاگي ('ڍنڍن واري موٽر وي'؛ [[آٽوسترادا A8 (اٽلي)|A8]] ۽ [[آٽوسترادا A9 (اٽلي)|A9]] جو حصو)، دنيا ۾ ٺهيل پهرين موٽر وي<ref name="independent"/>]] {{Anchor|Infrastructure}}اٽلي پهريون ملڪ هو جنهن موٽر ويون، ''[[آٽوسترادي]]''، ٺاهيون، جيڪي تيز ٽرئفڪ ۽ موٽر گاڏين لاءِ مخصوص هيون.<ref name="independent">{{Cite news|last=Lenarduzzi|first=Thea|date=30 January 2016|title=The motorway that built Italy: Piero Puricelli's masterpiece|url=http://www.independent.co.uk/travel/europe/the-worlds-first-motorway-piero-puricellis-masterpiece-is-the-focus-of-an-unlikely-pilgrimage-a6840816.html|url-status=live|archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20220526/http://www.independent.co.uk/travel/europe/the-worlds-first-motorway-piero-puricellis-masterpiece-is-the-focus-of-an-unlikely-pilgrimage-a6840816.html|archive-date=26 May 2022|access-date=12 May 2022|work=[[The Independent]]}}</ref> 2002ع ۾ اٽلي ۾ استعمال لائق [[اٽلي ۾ رستا|رستن]] جي ڊيگهه {{Convert|668721|km|mi|abbr=on}} هئي، جنهن ۾ {{Convert|6487|km|mi|abbr=on}} موٽر ويون شامل هيون، جيڪي رياست جي ملڪيت هيون پر [[اٽلانٽيا (ڪمپني)|اٽلانٽيا]] طرفان خانگي طور هلائي وينديون هيون. 2005ع ۾، لڳ ڀڳ 34,667,000 ڪارون (هر 1,000 ماڻهن تي 590) ۽ 4,015,000 مال بردار گاڏيون هن نيٽ ورڪ تي هلنديون هيون.<ref name="European Commission">{{Cite web|last=European Commission|author-link=European Commission|title=Panorama of Transport|url=http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_OFFPUB/KS-DA-07-001/EN/KS-DA-07-001-EN.PDF|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20090407142402/http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_OFFPUB/KS-DA-07-001/EN/KS-DA-07-001-EN.PDF|archive-date=7 April 2009|access-date=3 May 2009}}</ref> [[File:Etr500.JPG|thumb|[[ETR 500]] ريل گاڏي [[فلورنس–روم تيز رفتار ريلوي|فلورنس–روم تيز رفتار لائين]] تي، جيڪا يورپ ۾ ٺهيل پهرين تيز رفتار ريلوي هئي<ref>{{Cite web|title=Special report: A European high-speed rail network|url=https://op.europa.eu/webpub/eca/special-reports/high-speed-rail-19-2018/en/|access-date=22 July 2023|website=op.europa.eu|language=en-GB|archive-date=17 March 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240317233927/https://op.europa.eu/webpub/eca/special-reports/high-speed-rail-19-2018/en/|url-status=live}}</ref>]] [[اٽلي ۾ ريل آمدرفت|ريلوي نيٽ ورڪ]]، جيڪو رياست جي ملڪيت آهي ۽ [[فيروويه ديلو ستاتو|ريتي فيرووياريا ايتاليانا]] (FSI) طرفان هلائجي ٿو، 2024ع ۾ ڪل {{Convert|16879|km|mi|abbr=on}} هو، جنهن مان {{Convert|12277|km|0|abbr=on}} بجليءَ سان هلندڙ هو،<ref>{{Cite web |title=The network today |url=https://www.rfi.it/en/Network/The-network-today.html |access-date=29 September 2025 |website=[[Rete Ferroviaria Italiana]] |publisher=}}</ref> ۽ جنهن تي 4,802 لوڪوموٽو ۽ ريل ڪارون هلن ٿيون. تيز رفتار ريلن جو مکيه عوامي آپريٽر [[ترينيتاليا]] آهي، جيڪو FSI جو حصو آهي. تيز رفتار ريلون ٽن قسمن ۾ آهن: [[فريچياروسا]] ('ڳاڙهو تير') ريلون مخصوص تيز رفتار پٽڙين تي وڌ ۾ وڌ 300{{spaces}}km/h جي رفتار سان هلن ٿيون؛ [[فريچيارجينتو]] ('چانديءَ جو تير') تيز رفتار ۽ مکيه پٽڙين تي وڌ ۾ وڌ 250{{spaces}}km/h سان هلن ٿيون؛ ۽ [[فريچيابيانڪا]] ('اڇو تير') علائقائي تيز رفتار لائينن تي وڌ ۾ وڌ 200{{spaces}}km/h سان هلن ٿيون. اٽلي وٽ پاڙيسري ملڪن سان الپائن جبلن مٿان 11 ريل سرحدي گذرگاهون آهن. هوائي آمدرفت استعمال ڪندڙ مسافرن جي تعداد موجب اٽلي يورپ ۾ پنجين نمبر تي آهي، 2011ع ۾ لڳ ڀڳ 148 ملين مسافرن، يعني يورپ جي ڪل جو تقريباً 10%، سان.<ref>{{Cite web|date=7 January 2013|title=Trasporto aereo in Italia (PDF)|url=http://www.istat.it/it/archivio/78802|access-date=5 August 2013|publisher=ISTAT|archive-date=13 January 2013|archive-url=https://web.archive.org/web/20130113035254/http://www.istat.it/it/archivio/78802|url-status=live}}</ref> 2022ع ۾ 45 شهري هوائي اڏا هئا، جن ۾ [[ميلان مالپينسا ايئرپورٽ]] ۽ [[روم فيوميچينو ايئرپورٽ]] جا مرڪز شامل هئا.<ref>{{Cite web|title=Aeroporti in Italia: quanti sono? Elenco per regione|url=https://gliaeroporti.it/|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20221117184416/https://gliaeroporti.it/|archive-date=17 November 2022|access-date=17 November 2022|language=it}}</ref> 2021ع کان، اٽلي جو قومي هوائي جهاز بردار [[ITA ايئرويز]] آهي، جنهن [[اليتاليا]] جي جاءِ ورتي.<ref>{{Cite news|last=Buckley|first=Julia|date=18 October 2021|title=Italy reveals its new national airline|url=https://edition.cnn.com/travel/article/ita-airways-launch/index.html|access-date=18 October 2021|publisher=CNN|archive-date=18 October 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20211018100255/https://edition.cnn.com/travel/article/ita-airways-launch/index.html|url-status=live}}; {{Cite news|last=Villamizar|first=Helwing|date=15 October 2021|title=Italian Flag Carrier ITA Airways Is Born|url=https://airwaysmag.com/airlines/ita-airways-is-born|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20211016100028/https://airwaysmag.com/airlines/ita-airways-is-born|archive-date=16 October 2021|access-date=18 October 2021|work=Airways Magazine}}</ref> 2004ع ۾ 43 وڏا سامونڊي بندرگاهه هئا، جن ۾ [[جينوا]] شامل آهي، جيڪو ملڪ جو سڀ کان وڏو ۽ بحر روم ۾ ٻيو وڏو بندرگاهه آهي. 2005ع ۾ اٽلي وٽ لڳ ڀڳ 389,000 يونٽن تي مشتمل شهري هوائي ٻيڙو ۽ 581 جهازن تي مشتمل واپاري ٻيڙو هو.<ref name="European Commission"/> قومي اندروني آبي رستن جي نيٽ ورڪ جي ڊيگهه 2012ع ۾ تجارتي آمدرفت لاءِ {{Convert|2400|km|0|abbr=on}} هئي.<ref name="cia.gov"/> اتر اطالوي بندرگاهه، جهڙوڪ ٽريئستي جو گہرے پاڻي وارو بندرگاهه، جنهن جون وچ ۽ اوڀر يورپ سان وسيع ريلوي ڳنڍڻيون آهن، سبسڊين ۽ اهم پرڏيهي سيڙپڪاريءَ جو مرڪز آهن.<ref>Marcus Hernig: Die Renaissance der Seidenstraße (2018) pp 112.; Bernhard Simon: Can The New Silk Road Compete with the Maritime Silk Road? in The Maritime Executive, 1 January 2020.; Chazizam, M. (2018). The Chinese Maritime Silk Road Initiative: The Role of the Mediterranean. Mediterranean Quarterly, 29(2), 54–69.; Guido Santevecchi: Di Maio e la Via della Seta: «Faremo i conti nel 2020», siglato accordo su Trieste in Corriere della Sera: 5. November 2019.; Linda Vierecke, Elisabetta Galla "Triest und die neue Seidenstraße" In: Deutsche Welle, 8 December 2020.; {{Cite web|title=HHLA PLT Italy starting on schedule |url=https://www.hellenicshippingnews.com/hhla-plt-italy-starting-on-schedule|website=hellenicshippingnews.com|access-date=11 January 2021|archive-date=11 January 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210111105059/https://www.hellenicshippingnews.com/hhla-plt-italy-starting-on-schedule/|url-status=live}}</ref> آگسٽ 2025ع ۾، رٿيل [[آبنائے ميسينا پل]] کي ميلوني حڪومت طرفان حتمي منظوري ڏني وئي، جنهن جي تعمير 2025ع جي سرءُ ۾ شروع ٿيڻ مقرر آهي. اهو [[ڪلابريا]] کي [[سسلي]] سان ڳنڍيندو جڏهن اهو 2032ع ۾ کلي ويندو، ۽ اهو [[سڀ کان ڊگهي معلق پلن جي فهرست|دنيا جي سڀ کان ڊگهي معلق پل]] بڻجي ويندو.<ref>{{cite web|title=Italy gives final go-ahead for landmark Sicily bridge project |url=https://www.reuters.com/world/europe/italy-gives-final-go-ahead-landmark-sicily-bridge-project-2025-08-06/ |website=reuters.com |date=6 August 2025 |access-date=6 August 2025}}</ref> == توانائي == {{Main|اٽلي ۾ توانائي}} {{Further|اٽلي ۾ قابل تجديد توانائي|اٽلي ۾ بجلي جو شعبو}} [[File:Pannelli solari Unicoop Tirreno.JPG|thumb|[[پيومبينو]]، ٽسڪني ۾ شمسي پينل. اٽلي دنيا جي قابل تجديد توانائي جي سڀ کان وڏن پيدا ڪندڙ ملڪن مان هڪ آهي.<ref name="legambiente2015">{{Cite web|date=18 May 2015|title=Il rapporto Comuni Rinnovabili 2015|url=http://www.comunirinnovabili.it/il-rapporto-comuni-rinnovabili-2015|access-date=13 March 2016|website=Comuni Rinnovabili|publisher=Legambiente|language=it|archive-date=14 March 2016|archive-url=https://web.archive.org/web/20160314011841/http://www.comunirinnovabili.it/il-rapporto-comuni-rinnovabili-2015/|url-status=live}}</ref>]] اٽلي دنيا جي [[قابل تجديد ذريعن مان بجلي پيداوار موجب ملڪن جي فهرست|قابل تجديد توانائي جي سڀ کان وڏن پيدا ڪندڙن]] مان هڪ بڻجي ويو آهي، جيڪو يورپي يونين ۾ ٻيو ۽ دنيا ۾ نائون نمبر رکي ٿو. [[اٽلي ۾ هوائي توانائي|هوائي توانائي]]، [[اٽلي ۾ پن بجلي|پن بجلي]] ۽ [[اٽلي ۾ ارضي حرارتي توانائي|ارضي حرارتي توانائي]] ملڪ ۾ [[اٽلي ۾ بجلي جو شعبو|بجلي]] جا اهم ذريعا آهن. [[اٽلي ۾ قابل تجديد توانائي|قابل تجديد ذريعا]] پيدا ٿيندڙ سموري بجلي جو 28% فراهم ڪن ٿا، جنهن ۾ صرف پن بجلي 13% تائين پهچي ٿي، ان کان پوءِ شمسي توانائي 6%، هوائي توانائي 4%، بائيو انرجي 3.5% ۽ ارضي حرارتي توانائي 1.6% آهي.<ref name="gse">{{Cite web|date=19 December 2013|title=Rapporto Statistico sugli Impianti a fonti rinnovabili|url=http://www.gse.it/it/Statistiche/RapportiStatistici/Pagine/default.aspx|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20171018022905/http://www.gse.it/it/Statistiche/RapportiStatistici/Pagine/default.aspx|archive-date=18 October 2017|access-date=11 February 2015|publisher=Gestore dei Servizi Energetici}}</ref> قومي طلب جو باقي حصو فوسل ٻارڻن (قدرتي گئس 38%، ڪوئلو 13%، تيل 8%) ۽ درآمدات مان پورو ٿئي ٿو.<ref name="gse"/> [[ايني]]، جيڪا 79 ملڪن ۾ ڪم ڪري ٿي، ست "[[بگ آئل]]" ڪمپنين مان هڪ ۽ دنيا جي سڀ کان وڏين صنعتي ڪمپنين مان هڪ آهي.<ref>{{Cite web|title=Summary for Eni SpA|url=https://finance.yahoo.com/q?s=E|access-date=1 July 2020|archive-date=4 June 2016|archive-url=https://web.archive.org/web/20160604184217/http://finance.yahoo.com/q?s=e|url-status=live}}</ref> [[اٽلي ۾ شمسي توانائي|شمسي توانائي]] جي پيداوار اڪيلي 2014ع ۾ بجلي جو 9% هئي، جنهن سان اٽلي دنيا ۾ شمسي توانائي جي سڀ کان وڏي حصيداري وارو ملڪ بڻيو.<ref name="legambiente2015"/> [[مونتالتو دي ڪاسترو فوٽو وولٽائڪ پاور اسٽيشن]]، جيڪا 2010ع ۾ مڪمل ٿي، اٽلي جي سڀ کان وڏي فوٽو وولٽائڪ (PV) بجلي گهر آهي.<ref>{{Cite web|title=The Italian Montalto di Castro and Rovigo PV plants|url=https://www.solarserver.com/solar-magazine/solar-energy-system-of-the-month/the-italian-montalto-di-castro-and-rovigo-pv-plants.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20180509012719/https://www.solarserver.com/solar-magazine/solar-energy-system-of-the-month/the-italian-montalto-di-castro-and-rovigo-pv-plants.html|archive-date=9 May 2018|access-date=8 May 2018|website=solarserver.com}}</ref> اٽلي پهريون ملڪ هو جنهن بجلي پيدا ڪرڻ لاءِ [[اٽلي ۾ ارضي حرارتي توانائي|ارضي حرارتي توانائي]] جو استعمال ڪيو.<ref>{{Cite web|year=2011|title=Inventario delle risorse geotermiche nazionali|url=http://unmig.sviluppoeconomico.gov.it/unmig/geotermia/inventario/inventario.asp|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110722034736/http://unmig.sviluppoeconomico.gov.it/unmig/geotermia/inventario/inventario.asp|archive-date=22 July 2011|access-date=14 September 2011|publisher=UNMIG}}</ref> [[اٽلي ۾ جوهري توانائي]] [[1987ع جا اطالوي ريفرنڊم|1987ع جي ريفرنڊمن]] کان پوءِ، 1986ع جي [[چرنوبل حادثو]] جي پسمنظر ۾، ڇڏي ڏني وئي، جيتوڻيڪ اٽلي اڃا تائين پرڏيهي علائقن ۾ اطالوي ملڪيت وارن ريئڪٽرن مان جوهري توانائي درآمد ڪري ٿو. == سائنس ۽ ٽيڪنالاجي == {{Main|اٽلي ۾ سائنس ۽ ٽيڪنالاجي}} {{See also|اطالوي ايجادن ۽ دريافتن جي فهرست}} [[File:Justus Sustermans - Portrait of Galileo Galilei, 1636.jpg|thumb|upright=.8|[[گليليو گليلي]]، جنهن کي عام طور جديد سائنس، فزڪس ۽ فلڪيات جو پيءُ سمجھيو ويندو آهي]] صدين کان، اٽلي هڪ اهڙي سائنسي برادريءَ کي فروغ ڏنو آهي، جنهن سائنسن ۾ اهم دريافتون پيدا ڪيون. [[گليليو گليلي]] [[سائنسي انقلاب]] ۾ وڏو ڪردار ادا ڪيو ۽ کيس عام طور [[مشاهداتي فلڪيات]]،<ref>{{Cite book|last=Singer|first=C.|url=https://books.google.com/books?id=mPIgAAAAMAAJ|title=A Short History of Science to the Nineteenth Century|date=1941|publisher=Clarendon Press|page=217|access-date=22 March 2023|archive-date=2 October 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20241002213513/https://books.google.com/books?id=mPIgAAAAMAAJ|url-status=live}}</ref> جديد فزڪس،<ref>{{Cite book|last=Whitehouse|first=D.|url=https://archive.org/details/renaissancegeniu0000whit|title=Renaissance Genius: Galileo Galilei & His Legacy to Modern Science|date=2009|publisher=Sterling Publishing|isbn=978-1-4027-6977-1|page=[https://archive.org/details/renaissancegeniu0000whit/page/219 219]}}</ref> ۽ [[سائنسي طريقو|سائنسي طريقي]] جو پيءُ سمجھيو ويندو آهي.<ref>''Thomas Hobbes: Critical Assessments'', Volume 1. Preston King. 1993. p. 59</ref><ref>{{Cite book|last=Disraeli|first=I.|title=Curiosities of Literature|date=1835|publisher=W. Pearson & Company|page=371}}</ref> [[لابوراتوري ناتسيونالي دل گران ساسو]] (LNGS) دنيا جو سڀ کان وڏو زير زمين تحقيقي مرڪز آهي.<ref>{{Cite web|title=I Laboratori Nazionali del Gran Sasso|url=https://www.lngs.infn.it/it/descrizione-generale|access-date=15 January 2018|language=it}}</ref> ٽريئستي ۾ آباديءَ جي نسبت سان يورپ ۾ محققن جو سڀ کان وڏو سيڪڙو آهي.<ref>G. Bar "Trieste, è record europeo di ricercatori: 37 ogni mille abitanti. Più della Finlandia", In: il Fatto Quotidiano, 26 April 2018.</ref> اٽلي 2025ع ۾ [[عالمي جدت اشاري]] ۾ 28هين نمبر تي هو.<ref>{{Cite web |title=GII Innovation Ecosystems & Data Explorer 2025 |url=https://www.wipo.int/gii-ranking/en/italy |access-date=16 October 2025 |website=WIPO}}</ref><ref>{{Cite book |last1=Dutta |first1=Soumitra |url=https://www.wipo.int/web-publications/global-innovation-index-2025/en/index.html |title=Global Innovation Index 2025: Innovation at a Crossroads |last2=Lanvin |first2=Bruno |publisher=[[World Intellectual Property Organization]] |year=2025 |isbn=978-92-805-3797-0 |page=19 |language=en |doi=10.34667/tind.58864 |access-date=17 October 2025}}</ref> اٽلي ۾ [[ٽيڪنالاجي پارڪ]] آهن، جهڙوڪ سائنس ۽ ٽيڪنالاجي پارڪ ڪلوميٽرو روسو (بيرگامو)، [[AREA سائنس پارڪ]] (ٽريئستي)، ويگا-وينس گيٽ وي فار سائنس اينڊ ٽيڪنالاجي (وينيزيا)، توسڪانا لائيف سائنسز (سيئنا)، ٽيڪنالاجي پارڪ آف لودي ڪلسٽر (لودي)، ۽ ٽيڪنالاجي پارڪ آف ناواڪيو (پيزا)،<ref>{{Cite web|title=Science and Technology Parks in Italy|url=https://www.easst.net/science-and-technology-parks-in-italy|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20230719154033/https://www.easst.net/science-and-technology-parks-in-italy|archive-date=19 July 2023|access-date=28 August 2023}}</ref> گڏوگڏ [[سائنس ميوزيم]]، جهڙوڪ ميلان ۾ [[ميوزيو ناتسيونالي شينتسا ا ٽيڪنالوجيا ليوناردو دا ونچي]]. آمدنيءَ ۾ اتر–ڏکڻ جو وڏو فرق هڪ "[[ڊجيٽل ورهاست]]" پيدا ڪري ٿو.<ref>{{Cite journal|last=Alampi|first=Matteo|date=December 2007|title=Underdevelopment in Southern Italy: Traditional Setbacks and Modern Solutions|url=https://fisherpub.sjf.edu/cgi/viewcontent.cgi?article=1047&context=intlstudies_masters|journal=Fisher Digital Publications|via=International Studies Masters}}</ref><ref>{{Cite journal|last=Di Pietro|first=Giorgio|date=June 2021|title=Changes in Italy's education-related digital divide|journal=Economic Affairs|volume=41|issue=2|pages=252–270|doi=10.1111/ecaf.12471|issn=0265-0665|s2cid=237848271|doi-access=free}}</ref> == سياحت == {{Main|اٽلي ۾ سياحت}} [[File:Positano - Fornillo Beach.jpg|thumb|[[امالفي ساحل]] اٽلي جي اهم سياحتي منزلن مان هڪ آهي.<ref>[http://www.italy24.ilsole24ore.com/art/business-and-economy/2017-05-04/turismo-stranieri-124013.php?uuid=AEVg9GGB "Foreign tourist numbers in Italy head towards new record"] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20170601184213/http://www.italy24.ilsole24ore.com/art/business-and-economy/2017-05-04/turismo-stranieri-124013.php?uuid=AEVg9GGB|date=1 June 2017}}. Retrieved 21 May 2017.</ref>]] ماڻهو صدين کان اٽلي جو دورو ڪندا رهيا آهن، پر [[اٽلي ۾ سياحت|سياحت لاءِ اپٻيٽ جو دورو]] سڀ کان پهريان امير امرا [[گرانڊ ٽور]] دوران ڪرڻ لڳا، جيڪو 17هين صديءَ ۾ شروع ٿيو ۽ 18هين ۽ 19هين صديءَ ۾ عروج تي پهتو.<ref name="grand-tour">{{Cite web|title=Grand Tour|url=https://www.treccani.it/enciclopedia/grand-tour|access-date=6 May 2022|language=it}}</ref> اهو اهڙو دور هو، جنهن ۾ يورپي اشرافيا، جن مان گهڻا برطانوي هئا، يورپ جي حصن جو دورو ڪندا هئا، جن ۾ اٽلي هڪ اهم منزل هوندو هو.<ref name="grand-tour"/> اٽلي لاءِ، هن جو مقصد قديم تعمير، مقامي ثقافت جو مطالعو ڪرڻ ۽ ان جي قدرتي خوبصورتيءَ کي ساراهڻ هو.<ref>{{Cite web|title=Italy on the Grand Tour (Getty Exhibitions)|url=http://www.getty.edu/art/exhibitions/grand_tour/what.html|access-date=9 June 2015}}</ref> اٽلي [[عالمي سياحت درجابندي|دنيا جو پنجون سڀ کان وڌيڪ گهميل ملڪ]] آهي، جتي 2024ع ۾ ڪل 57 ملين سياح آيا.<ref>{{cite web |title=Global and regional tourism performance |url=https://www.unwto.org/tourism-data/un-tourism-tourism-dashboard |access-date=25 May 2025}}</ref> 2014ع ۾ سفر ۽ سياحت مان آمدني EUR163{{spaces}}ارب هئي (GDP جو 10%) ۽ 1,082,000 نوڪريون سڌي طرح ان سان لاڳاپيل هيون (روزگار جو 5%).<ref>{{Cite web|title=Travel & Tourism Economic Impact 2015 Italy |url=https://www.wttc.org/-/media/files/reports/economic%20impact%20research/countries%202015/italy2015.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20171010152616/https://www.wttc.org/-/media/files/reports/economic%20impact%20research/countries%202015/italy2015.pdf|archive-date=10 October 2017|access-date=20 May 2017|publisher=[[World Travel and Tourism Council]]}}</ref> سياحن جي دلچسپي خاص طور [[اٽلي جي ثقافت|ثقافت]]، [[اطالوي کاڌو|کاڌي]]، [[اٽلي جي تاريخ|تاريخ]]، [[اٽلي جي تعميراتي فن|تعميراتي فن]]، [[اطالوي فن|فن]]، مذهبي هنڌن ۽ رستن، شادي سياحت، قدرتي حسن، رات جي زندگي، پاڻيءَ هيٺان هنڌن ۽ اسپا سان آهي.<ref>{{Cite web|date=February 2023|title=In Italia 11mila matrimoni stranieri, un turismo da 599 milioni|url=https://www.ansa.it/canale_viaggiart/it/notizie/speciali/2023/02/01/turismo-wedding-2-milioni-presenze-e-fatturato-599-mln_dcec4ad9-3ab8-4677-a303-6378020ac3a7.html|access-date=2 February 2023|language=it}}; {{Cite web|title=10 Migliori destinazioni italiane per vita notturna|url=https://www.travel365.it/migliori-destinazioni-italiane-per-vita-notturna.htm|access-date=28 December 2021|language=it}}</ref> سياري ۽ اونهاري جي سياحت الپس ۽ [[اپينائن جبلن]] جي هنڌن تي موجود آهي،<ref>{{Cite web|date=30 July 2017|title=VACANZE IN MONTAGNA IN ITALIA: IN INVERNO E IN ESTATE|url=https://www.alloggitaly.it/vacanze-in-montagna-in-italia|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> جڏهن ته سامونڊي سياحت [[بحر روم]] جي ڪناري وارن هنڌن تي وڏي پيماني تي عام آهي.<ref>{{Cite web|date=14 February 2018|title=Il turismo balneare|url=https://www.turismo-oggi.com/il-turismo-balneare.html|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> اٽلي بحر روم ۾ ڪروز سياحت جي اهم منزل آهي.<ref>{{Cite web|date=27 April 2022|title=Crociere, Cemar: 8,8 milioni di passeggeri nei porti italiani|url=https://www.lagenziadiviaggi.it/crociere-cemar-88-milioni-di-passeggeri-nei-porti-italiani|access-date=13 May 2022|language=it}}</ref> ننڍن، تاريخي ۽ فني ڳوٺن کي [[اي بورگي پيو بيلي ديٽاليا]] ({{Literally|اٽلي جا سڀ کان خوبصورت ڳوٺ}}) انجمن وسيلي فروغ ڏنو ويندو آهي. سڀ کان وڌيڪ گهميل علائقا وينيتو، ٽسڪني، لومباردي، ايميليا-رومانيا ۽ لازيو آهن.<ref>{{Cite web|title=Number of nights spent in tourist accommodation establishments in the top 20 EU-28 tourist regions, by NUTS 2 regions, 2015 (million nights spent) RYB17 – Statistics Explained |url=https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php?title=File:Number_of_nights_spent_in_tourist_accommodation_establishments_in_the_top_20_EU-28_tourist_regions,_by_NUTS_2_regions,_2015_(million_nights_spent)_RYB17.png|access-date=17 April 2022|publisher=European Commission}}</ref> روم يورپ جو ٽيون ۽ دنيا جو 12هون سڀ کان وڌيڪ گهميل شهر آهي، جتي 2017ع ۾ 9.4&nbsp;ملين سياح آيا.<ref>{{Cite web|title=Ranking the 30 Most-Visited Cities in the World|url=https://www.travelpulse.com/news/destinations/ranking-the-30-most-visited-cities-in-the-world.html|website=TravelPulse}}</ref> وينس ۽ فلورنس دنيا جي 100 وڏين منزلن مان آهن. اٽلي وٽ ڪنهن به ملڪ جي ڀيٽ ۾ سڀ کان وڌيڪ [[عالمي ورثو ماڳ]] آهن: [[اٽلي ۾ عالمي ورثو ماڳن جي فهرست|61]]،<ref>{{Cite web|title=The World Heritage Convention|url=https://whc.unesco.org/en/convention|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20160827065310/https://whc.unesco.org/en/convention|archive-date=27 August 2016|access-date=1 August 2021|publisher=UNESCO}}</ref> جن مان 55 ثقافتي ۽ 6 قدرتي آهن.<ref>{{Cite web|title=Italy|url=https://whc.unesco.org/en/statesparties/it|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211201134320/http://whc.unesco.org/en/statesparties/it|archive-date=1 December 2021|access-date=9 April 2019|publisher=UNESCO World Heritage Centre}}</ref> == آبادي == {{Main|اٽلي جي آبادي}} {{See also|اطالوي ماڻهو|اٽلي ۾ اندروني لڏپلاڻ|اطالوي ڊائاسپورا|اٽلي جي جينياتي تاريخ|اٽلي جي شهرن جي فهرست}} [[File:Map of population density in Italy (2011 census) alt colours.jpg|thumb|اٽلي جي آباديءَ جي گهاٽائي جو نقشو (2011ع مردم شماري)]] [[File:Map of the Italian Diaspora in the World.svg|thumb|دنيا ۾ [[اطالوي ڊائاسپورا]]]] 2025ع تائين، اٽلي جي آبادي 58,915,561 آهي.<ref name="population" /> ان جي آباديءَ جي گهاٽائي {{Convert|195|PD/km2}} آهي، جيڪا اڪثر مغربي يورپي ملڪن کان وڌيڪ آهي. تنهن هوندي به ورهاست غير برابر آهي: سڀ کان وڌيڪ گهاٽا آباد علائقا پو ماٿري (لڳ ڀڳ اڌ آبادي) ۽ روم ۽ نيپلز جا ميٽروپوليٽن علائقا آهن، جڏهن ته وڏا علائقا جهڙوڪ الپس ۽ اپينائن جا بلند ميداني علائقا، بازيليڪاتا جا پليٽو، ۽ سارڊينيا ٻيٽ، گڏوگڏ سسلي جو وڏو حصو، گهٽ آباد آهن. 20هين صديءَ دوران اٽلي جي آبادي لڳ ڀڳ ٻيڻي ٿي، پر واڌ جو نمونو غير برابر رهيو، ڇاڪاڻ ته ڳوٺاڻي ڏکڻ کان صنعتي اتر ڏانهن وڏي پيماني تي [[اٽلي ۾ اندروني لڏپلاڻ|اندروني لڏپلاڻ]] ٿي، جيڪا 1950ع–1960ع واري ڏهاڪي جي [[اطالوي معاشي معجزو]] جو نتيجو هئي. بلند زرخيزيءَ جون شرحون 1970ع واري ڏهاڪي تائين برقرار رهيون، جنهن کان پوءِ اهي گهٽجڻ لڳيون؛ [[ڪل زرخيزي شرح]] (TFR) 1995ع ۾ هر عورت تي 1.2 ٻارن جي تاريخي گهٽ ترين سطح تي پهتي، جيڪا 2.1 جي بدلي واري شرح کان گهڻو گهٽ ۽ 1883ع جي 5 واري بلند ترين سطح کان ڪافي گهٽ هئي.<ref>{{Citation|last=Max Roser|title=Total Fertility Rate around the world over the last centuries|work=[[Our World in Data]], [[Gapminder Foundation]]|year=2014|url=https://ourworldindata.org/grapher/children-born-per-woman?year=1800&country=ITA|access-date=7 May 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20180807185906/https://ourworldindata.org/grapher/children-born-per-woman?year=1800&country=ITA|archive-date=7 August 2018|url-status=dead}}</ref> 2008ع کان، جڏهن شرح ٿوري وڌي 1.4 ٿي،<ref>{{Cite web|last=ISTAT|author-link=Istituto Nazionale di Statistica|title=Average number of children born per woman 2005–2008 |url=http://demo.istat.it/altridati/indicatori/2008/Tab_4.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110810171708/http://demo.istat.it/altridati/indicatori/2008/Tab_4.pdf|archive-date=10 August 2011|access-date=3 May 2009|language=it}}</ref><ref>{{Cite web|last=ISTAT|author-link=Istituto Nazionale di Statistica|title=Crude birth rates, mortality rates and marriage rates 2005–2008 |url=http://demo.istat.it/altridati/indicatori/2008/Tab_1.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110810171721/http://demo.istat.it/altridati/indicatori/2008/Tab_1.pdf|archive-date=10 August 2011|access-date=10 May 2009|language=it}}</ref> ڄمڻ جو تعداد هر سال مسلسل گهٽجي رهيو آهي، جيڪو 2023ع ۾ 379,000 جي رڪارڊ گهٽ سطح تي پهتو — 1861ع کان پوءِ سڀ کان گهٽ.<ref name="www.reuters.com">[https://www.reuters.com/world/europe/births-fall-italy-15th-year-running-record-low-2024-03-29/ Births fall in Italy for 15th year running to record low]| Reuters</ref> 2024ع ۾ اها شرح 1.2 هئي.<ref>{{Cite news|last=Jones|first=Tobias|date=3 January 2024|title=Boosting Italy's birthrate has become a patriotic cause for the far right. But it's an idea that's doomed|url=https://www.theguardian.com/commentisfree/2024/jan/03/italy-birthrate-far-right-population-immigration-giorgia-meloni|access-date=29 May 2024|work=The Guardian|language=en-GB|issn=0261-3077}}</ref> انهن رجحانن جي نتيجي ۾، اٽلي جي آبادي تيزيءَ سان پوڙهي ٿي رهي آهي ۽ آهستي آهستي گهٽجي رهي آهي. لڳ ڀڳ هر چئن مان هڪ اطالوي 65 سالن کان مٿي آهي،<ref name="www.reuters.com" /> ۽ ملڪ وٽ [[درمياني عمر موجب ملڪن جي فهرست|دنيا جي چوٿين سڀ کان پوڙهي آبادي]] آهي، جنهن جي درمياني عمر 48 ۽ اوسط عمر 46.6 آهي.<ref name="cia.gov" /><ref>{{Cite web|title=Aging population of Italy|url=https://www.statista.com/topics/8379/aging-population-of-italy/|access-date=29 May 2024|website=Statista|language=en|archive-date=29 May 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240529041428/https://www.statista.com/topics/8379/aging-population-of-italy/|url-status=live}}</ref> مجموعي آبادي 2014ع کان مسلسل گهٽجي رهي آهي ۽ 2024ع ۾ 59 ملين کان ٿوري گهٽ ٿيڻ جو اندازو آهي، جيڪو هڪ ڏهاڪي ۾ 1.36&nbsp;ملين کان وڌيڪ ماڻهن جي گڏيل گهٽتائي ڏيکاري ٿو.<ref>{{Cite web|last1=Nadeau |first1=Barbie Latza |last2=Di Donato |first2=Valentina |last3=Mortensen |first3=Antonia|date=17 May 2023|title='Low fertility trap': Why Italy's falling birth rate is causing alarm|url=https://www.cnn.com/2023/05/17/europe/italy-record-low-birth-rate-intl-cmd/index.html|access-date=29 May 2024|website=CNN|language=en|archive-date=29 May 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240529041430/https://www.cnn.com/2023/05/17/europe/italy-record-low-birth-rate-intl-cmd/index.html|url-status=live}}</ref> 19هين صديءَ جي آخر کان 1960ع واري ڏهاڪي تائين، اٽلي وڏي پيماني تي هجرت ڪندڙ ملڪ هو. 1898ع ۽ 1914ع جي وچ ۾، [[اطالوي ڊائاسپورا]] جي عروج وارن سالن ۾، لڳ ڀڳ 750,000 اطالوي هر سال هجرت ڪندا هئا.<ref>{{Cite web|date=15 August 1999|title=Causes of the Italian mass emigration|url=http://library.thinkquest.org/26786/en/articles/view.php3?arKey=4&paKey=7&loKey=0&evKey=&toKey=&torKey=&tolKey=|archive-url=https://web.archive.org/web/20090701010600/http://library.thinkquest.org/26786/en/articles/view.php3?arKey=4&paKey=7&loKey=0&evKey=&toKey=&torKey=&tolKey=|archive-date=1 July 2009|access-date=11 August 2014|publisher=ThinkQuest Library}}</ref> ڊائاسپورا ۾ 25 ملين کان وڌيڪ اطالوي شامل هئا ۽ ان کي جديد دور جي سڀ کان وڏي اجتماعي لڏپلاڻ سمجھيو ويندو آهي.<ref>Favero, Luigi e Tassello, Graziano. ''Cent'anni di emigrazione italiana (1861–1961)'' Introduction</ref> === وڏا شهر === {{Largest cities of Italy}} === اميگريشن === {{Main|اٽلي ڏانهن اميگريشن|2015ع يورپي مهاجر بحران}} [[File:Italy, foreign residents as a percentage of the total population, 2011.svg|thumb|علائقائي آباديءَ جي سيڪڙو طور پرڏيهي رهواسي (2011ع مردم شماري)]] 1980ع واري ڏهاڪي ۾، ان وقت تائين لساني ۽ ثقافتي طور هڪجهڙي سماج طور، اٽلي وڏي تعداد ۾ اميگرنٽس کي متوجه ڪرڻ لڳو.<ref>{{Cite book|last=Allen|first=Beverly|url=https://archive.org/details/revisioningitaly00beve|title=Revisioning Italy national identity and global culture|date=1997|publisher=University of Minnesota Press|isbn=978-0-8166-2727-1|location=Minneapolis|page=[https://archive.org/details/revisioningitaly00beve/page/169 169]|url-access=registration}}</ref> [[برلن ديوار جو ڪرڻ|برلن ديوار]] ۽ [[لوهي پردو#زوال|لوهي پردي]] جي زوال کان پوءِ، لڏپلاڻ جون لهرون اوڀر يورپ جي ڪيترن اڳوڻن سوشلسٽ ملڪن مان شروع ٿيون. يورپي يونين [[2004ع ۾ يورپي يونين جي واڌ|2004ع]]، 2007ع (رومانيا ۽ بلغاريا) ۽ 2013ع ([[ڪروشيا]]) ۾ وڌي. اميگريشن جا ٻيا ذريعا پاڙيسري اتر آفريڪا، ايشيا-پئسفڪ علائقو،<ref>"[https://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/6550725.stm Milan police in Chinatown clash] ". BBC News. 13 April 2007.</ref> [[فلپائن]] ۽ لاطيني آمريڪا رهيا آهن. 2010ع ۾، پرڏيهه ڄاول آبادي هيٺين علائقن مان هئي: يورپ (54%)، آفريڪا (22%)، ايشيا (16%)، آمريڪا (8%)، ۽ اوشيانا (0.06%). پرڏيهي آباديءَ جي ورهاست جاگرافيائي طور مختلف آهي: 2020ع ۾، 61% پرڏيهي شهري اتر ۾، 24% مرڪز ۾، 11% ڏکڻ ۾ ۽ 4% ٻيٽن تي رهندا هئا.<ref>{{Cite web|title=XXIX Rapporto Immigrazione 2020|url=https://www.migrantes.it/wp-content/uploads/sites/50/2020/10/RICM_2020_DEF.pdf|access-date=31 December 2021|language=it|archive-date=31 December 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20211231222417/https://www.migrantes.it/wp-content/uploads/sites/50/2020/10/RICM_2020_DEF.pdf|url-status=live}}</ref> 2021ع ۾، اٽلي ۾ لڳ ڀڳ 5.2&nbsp;ملين پرڏيهي رهواسي هئا،<ref name="id2020"/><ref>{{Cite web|title=Population on 1 January by sex, country of birth and broad group of citizenship|url=https://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/submitViewTableAction.do|access-date=28 August 2023|archive-date=21 January 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20230121154457/https://ec.europa.eu/eurostat/web/main/eurostat/web/main/help/faq/data-services|url-status=live}}</ref> جيڪي آباديءَ جو 9% بڻجن ٿا. انهن انگن ۾ پرڏيهي شهرين مان اٽلي ۾ ڄاول اڌ ملين کان وڌيڪ ٻار شامل آهن، پر اهي پرڏيهي شهري شامل ناهن، جن بعد ۾ اطالوي شهريت حاصل ڪئي؛<ref>{{Cite web|title=Immigrants.Stat|url=http://stra-dati.istat.it/Index.aspx|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170709143540/http://stra-dati.istat.it/Index.aspx|archive-date=9 July 2017|access-date=15 June 2017|publisher=[[Istat]]}}</ref> 2016ع ۾ لڳ ڀڳ 201,000 ماڻهن اطالوي شهريت حاصل ڪئي.<ref>{{Cite web|title=National demographic balance 2016|url=https://www.istat.it/en/archive/201143|access-date=15 June 2017|publisher=[[Istat]]|archive-date=10 October 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20171010180410/https://www.istat.it/en/archive/201143|url-status=live}}</ref> سرڪاري انگن ۾ [[غير قانوني مهاجر]] پڻ شامل ناهن، جن جو 2008ع ۾ اندازو 670,000 لڳايو ويو هو.<ref>Elisabeth Rosenthal, "[https://archive.boston.com/news/world/europe/articles/2008/05/16/italy_cracks_down_on_illegal_immigration/ Italy cracks down on illegal immigration] ". ''[[The Boston Globe]]''. 16 May 2008.</ref> لڳ ڀڳ هڪ ملين [[رومانوي ڊائاسپورا|رومانوي]] شهري اٽلي ۾ رهندڙ طور رجسٽرڊ آهن، جيڪي سڀ کان وڏي مهاجر آباديءَ جي نمائندگي ڪن ٿا. === ٻوليون === {{Main|اٽلي جون ٻوليون|اطالوي ٻولي|علائقائي اطالوي|اطالوي ڳالهائيندڙن جي جاگرافيائي ورهاست}} [[File:Linguistic map of Italy.png|thumb|[[اٽلي جون ٻوليون|اٽلي ۾ ڳالهائي ويندڙ ٻولين]] جو نقشو]] اٽلي جي سرڪاري ٻولي اطالوي آهي.<ref name="lang">{{Cite web|title=Legge 15 Dicembre 1999, n. 482 "Norme in materia di tutela delle minoranze linguistiche storiche" pubblicata nella Gazzetta Ufficiale n. 297 del 20 dicembre 1999 |url=http://www.camera.it/parlam/leggi/99482l.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150512051856/http://www.camera.it/parlam/leggi/99482l.htm|archive-date=12 May 2015|access-date=2 December 2014|publisher=[[Italian Parliament]]}}</ref><ref>Statuto Speciale per il Trentino-Alto Adige, Art. 99</ref> دنيا ۾ اندازاً 64 ملين مقامي اطالوي ڳالهائيندڙ آهن،<ref>[https://www.ethnologue.com/language/ita Italian language] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20150730230004/http://www.ethnologue.com/language/ita|date=30 July 2015}} Ethnologue.com; {{Cite web|date=February 2006|title=Eurobarometer – Europeans and their languages|url=http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/ebs/ebs_243_sum_en.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110430202903/http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/ebs/ebs_243_sum_en.pdf|archive-date=30 April 2011|format=485{{spaces}}KB}}; [[Nationalencyklopedin]] "Världens 100 största språk 2007" The World's 100 Largest Languages in 2007</ref> ۽ ٻيا 21 ملين ان کي ٻي ٻولي طور استعمال ڪن ٿا.<ref>[http://www2.le.ac.uk/departments/modern-languages/lal/languages%20at%20lal/italian Italian language] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20140502004444/http://www2.le.ac.uk/departments/modern-languages/lal/languages%20at%20lal/italian|date=2 May 2014}} University of Leicester</ref> اطالوي اڪثر مقامي طور [[علائقائي اطالوي|علائقائي لهجي]] طور ڳالهائي ويندي آهي، جنهن کي اٽلي جي علائقائي ۽ اقليتي ٻولين سان نه ملائڻ گهرجي؛<ref>{{Cite web|title=UNESCO Atlas of the World's Languages in danger|url=http://www.unesco.org/languages-atlas/index.php|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20161218184822/http://www.unesco.org/languages-atlas/index.php|archive-date=18 December 2016|access-date=2 January 2018|publisher=UNESCO}}; {{Cite encyclopedia|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297241/Italian-language|title=Italian language|encyclopedia=Encyclopædia Britannica|date=3 November 2008|access-date=19 November 2009|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20091129081859/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297241/Italian-language|archive-date=29 November 2009}}</ref> تنهن هوندي به، 20هين صديءَ دوران قومي تعليمي نظام جي قيام سان علائقائي لهجن ۾ گهٽتائي آئي. معيار سازي 1950ع ۽ 1960ع واري ڏهاڪن ۾ معاشي واڌ ۽ [[اٽلي جو ميڊيا|ماس ميڊيا]] ۽ ٽيليويزن جي اڀار سبب وڌيڪ پکڙجي وئي. ٻارهن "تاريخي اقليتي ٻوليون" رسمي طور تسليم ٿيل آهن: البانيائي، [[ڪاتالان ٻولي|ڪاتالان]]، جرمن، يوناني، سلووين، ڪروئيشيائي، فرينچ، فرينڪو-پروونسل، فريوليائي، [[لادين ٻولي|لادين]]، [[اوڪسيٽان ٻولي|اوڪسيٽان]]، ۽ سارڊينيائي.<ref name="lang"/> انهن مان چار کي پنهنجي لاڳاپيل علائقن ۾ گڏيل سرڪاري حيثيت حاصل آهي: اوستا وادي ۾ فرينچ؛<ref>L.cost. 26 febbraio 1948, n. 4, Statuto speciale per la Valle d'Aosta</ref> [[ڏکڻ ٽائرول]] ۾ جرمن، ۽ ساڳئي صوبي جي ڪجهه حصن ۽ پاڙيسري ترينتينو جي ڪجهه حصن ۾ لادين؛<ref>L.cost. 26 febbraio 1948, n. 5, Statuto speciale per il Trentino-Alto Adige</ref> ۽ [[سلووين ٻولي|سلووين]] [[ٽريئستي صوبو|ٽريئستي]]، [[گوريزيا صوبو|گوريزيا]] ۽ [[اوديني صوبو|اوديني]] جي صوبن ۾.<ref>L. cost. 31 gennaio 1963, n. 1, Statuto speciale della Regione Friuli-Venezia Giulia</ref> ٻين Ethnologue، ISO ۽ UNESCO ٻولين کي اطالوي قانون تحت تسليم نه ڪيو ويو آهي. فرانس وانگر، اٽلي به [[علائقائي يا اقليتي ٻولين لاءِ يورپي چارٽر]] تي صحيح ڪئي آهي، پر ان جي توثيق نه ڪئي آهي.<ref>{{Cite web|title=Ready for Ratification|url=https://rm.coe.int/European-centre-for-minority-issues-vol-1-/1680737191|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20180103133317/https://rm.coe.int/European-centre-for-minority-issues-vol-1-/1680737191|archive-date=3 January 2018|publisher=[[European Centre for Minority Issues]] }}</ref><ref>elen.ngo: [https://elen.ngo/2023/10/11/elen-calls-on-italy-to-ratify-the-european-charter-for-regional-or-minority-languages-at-its-meeting-in-sardinia/ ''ELEN calls on Italy to ratify the European Charter for Regional or Minority Languages at its meeting in Sardinia''] (11 October 2023)</ref> تازو اميگريشن سبب، اٽلي ۾ اهڙيون وڏيون آباديون آهن جن جي مادري ٻولي اطالوي يا ڪا علائقائي ٻولي نه آهي. [[اطالوي قومي شمارياتي ادارو]] موجب، 2012ع ۾ پرڏيهي رهواسين ۾ رومانوي سڀ کان عام مادري ٻولي هئي: لڳ ڀڳ 800,000 ماڻهو رومانوي کي پنهنجي پهرين ٻولي طور ڳالهائين ٿا (6 سال ۽ ان کان مٿي عمر وارن پرڏيهي رهواسين جو 22%). ٻيون عام مادري ٻوليون عربي (475,000 کان وڌيڪ ماڻهن طرفان ڳالهائي ويندڙ؛ پرڏيهي رهواسين جو 13%)، البانيائي (380,000)، ۽ اسپيني (255,000) هيون.<ref>{{Cite web|date=24 July 2014|title=Linguistic diversity among foreign citizens in Italy|url=http://www.istat.it/en/archive/129304|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140730134706/http://www.istat.it/en/archive/129304|archive-date=30 July 2014|access-date=27 July 2014|publisher=Italian National Institute of Statistics}}</ref> === مذهب === {{Main|اٽلي ۾ مذهب|اٽلي ۾ ڪيٿولڪ چرچ}} {{See also|اٽلي ۾ ڪيٿيڊرلز جي فهرست}} [[File:PonteSantAngeloRom.jpg|thumb|upright=1.1|[[سينٽ پيٽرز بيسيليڪا]] [[ٽائبر]] کان ڏسڻ ۾؛ پٺيان [[ويٽيڪن ٽڪري]] ۽ ساڄي طرف روم ۾ [[ڪاستل سانت اينجلو]]. بيسيليڪا ۽ ٽڪري ٻئي [[ويٽيڪن سٽي]] جي [[گڏيل قومن جي جنرل اسيمبلي جا مبصر|خودمختيار رياست]] جو حصو آهن، جيڪا [[ڪيٿولڪ چرچ]] جي [[هولي سي]] آهي.]] [[هولي سي]]، يعني [[روم جو ڊائوسيس|روم جو اسقفي اختيار]]، [[ويٽيڪن سٽي]] ۽ عالمي [[ڪيٿولڪ چرچ]] جي حڪومت تي مشتمل آهي. ان کي هڪ [[خودمختياري|خودمختيار]] اداري طور تسليم ڪيو ويو آهي، جنهن جو سربراهه پوپ آهي، جيڪو [[روم جو اسقف]] پڻ آهي، جنهن سان سفارتي لاڳاپا برقرار رکي سگهجن ٿا.<ref>Text taken directly from {{Cite web|title=Country Profile: Vatican City State|url=http://www.fco.gov.uk/en/travel-and-living-abroad/travel-advice-by-country/country-profile/europe/holy-see|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20101231084624/http://www.fco.gov.uk/en/travel-and-living-abroad/travel-advice-by-country/country-profile/europe/holy-see|archive-date=31 December 2010|access-date=5 February 2016}} (viewed on 14 December 2011), on the website of the British Foreign & Commonwealth Office.</ref>{{Efn|هولي سي جي خودمختياري ڪيترن ئي بين الاقوامي معاهدن ۾ صراحت سان تسليم ڪئي وئي آهي ۽ خاص طور 11 فيبروري 1929ع جي [[لاٽران معاهدو]] جي آرٽيڪل 2 ۾ زور ڏنو ويو آهي، جنهن ۾ "اٽلي بين الاقوامي معاملن ۾ هولي سي جي خودمختياري کي، ان جي روايتن ۽ دنيا ڏانهن ان جي مشن جي ضرورتن مطابق، هڪ لازمي وصف طور تسليم ڪري ٿو" ([http://www.aloha.net/~mikesch/treaty.htm Lateran Treaty, English translation]).}} اٽلي تاريخي طور ڪيٿولڪ ازم جي غلبي هيٺ رهيو آهي.<ref name="Dell'orto">{{Cite web|last=Dell'orto|first=Giovanna|date=5 October 2023|title=The Nones: Italy|url=https://projects.apnews.com/features/2023/the-nones/the-nones-italy.html|access-date=6 October 2023|work=[[Associated Press News]]|archive-date=5 October 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20231005133701/https://projects.apnews.com/features/2023/the-nones/the-nones-italy.html|url-status=live}}; {{Cite web|last=Dell'orto|first=Giovanna|date=5 October 2023|title=From cradle to casket, life for Italians changes as Catholic faith loses relevance|url=https://apnews.com/article/italy-nonreligious-catholic-life-changes-fb808ce37daba3ce222e57a51c7d9187|access-date=6 October 2023|work=Associated Press News|archive-date=7 October 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20231007220721/https://apnews.com/article/italy-nonreligious-catholic-life-changes-fb808ce37daba3ce222e57a51c7d9187|url-status=live}}</ref> گهڻا ڪيٿولڪ نالي ماتر آهن؛ [[ايسوسيئيٽيڊ پريس]] [[اٽلي ۾ ڪيٿولڪ چرچ|اطالوي ڪيٿولڪ ازم]] کي "نالي ماتر قبول ڪيل پر گهٽ ئي عمل ڪيل" قرار ڏنو.<ref name="Dell'orto"/> لڳ ڀڳ 2010ع ۾، اٽلي وٽ دنيا جي [[ملڪ موجب ڪيٿولڪ چرچ|پنجين وڏي ڪيٿولڪ آبادي]] ۽ يورپ جي سڀ کان وڏي ڪيٿولڪ آبادي هئي.<ref>{{Cite web|date=13 February 2013|title=The Global Catholic Population|url=https://www.pewforum.org/2013/02/13/the-global-catholic-population|website=Pew Research Center's Religion & Public Life Project|access-date=21 November 2020|archive-date=25 November 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20201125003604/https://www.pewforum.org/2013/02/13/the-global-catholic-population/|url-status=live}}</ref><ref>The Holy See publishes a 'Statistical Yearbook of the Church' every year.</ref> 1985ع کان، ڪيٿولڪ ازم هاڻي [[رياستي مذهب]] ناهي رهيو.<ref>{{Cite news|date=4 June 1985|title=Catholicism No Longer Italy's State Religion|url=http://articles.sun-sentinel.com/1985-06-04/news/8501220260_1_italian-state-new-agreement-church|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20131020143004/http://articles.sun-sentinel.com/1985-06-04/news/8501220260_1_italian-state-new-agreement-church|archive-date=20 October 2013|access-date=7 September 2013|work=[[Sun Sentinel]]}}</ref> 2011ع ۾، اقليتي عيسائي عقيدن ۾ اندازاً 15 لک آرتھوڊوڪس عيسائي شامل هئا، جڏهن ته [[پروٽيسٽنٽ ازم]] جي پيروڪارن جو انگ وڌي رهيو آهي.<ref>{{Cite book|last=Leustean|first=Lucian N.|title=Eastern Christianity and Politics in the Twenty-First Century|date=2014|publisher=Routledge|isbn=978-0-4156-8490-3|page=723}}</ref> اٽلي صدين کان انهن يهودين کي پناهه ڏيندو رهيو آهي، جن کي ٻين ملڪن، خاص طور تي [[اسپين]]، مان جلاوطن ڪيو ويو هو. بهرحال، [[هولوڪاسٽ]] دوران تقريباً 20 سيڪڙو اطالوي يهودي ماريا ويا هئا.<ref>{{Cite book |last=Dawidowicz, Lucy S. |title=The war against the Jews, 1933–1945 |publisher=Bantam Books |year=1986 |isbn=978-0-5533-4302-1 |location=New York}} p. 403.</ref> ان سان گڏ ٻي عالمي جنگ کان اڳ ۽ پوءِ لڏپلاڻ جي نتيجي ۾ اڄ اٽلي ۾ لڳ ڀڳ 28,000 يهودي رهجي ويا آهن.<ref>{{Cite web|title=The Jewish Community of Italy (Unione delle Comunita Ebraiche Italiane)|url=http://www.eurojewcong.org/communities/italy.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20130313095857/http://www.eurojewcong.org/communities/italy.html|archive-date=13 March 2013|access-date=25 August 2014|publisher=The European Jewish Congress}}</ref> اٽلي ۾ 120,000 هندو<ref>{{Cite web|date=4 November 2019|title=Eurispes, risultati del primo Rapporto di ricerca su "L'Induismo in Italia"|url=https://eurispes.eu/news/eurispes-risultati-del-primo-rapporto-di-ricerca-su-linduismo-in-italia|access-date=31 December 2021|language=it|archive-date=31 December 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20211231223926/https://eurispes.eu/news/eurispes-risultati-del-primo-rapporto-di-ricerca-su-linduismo-in-italia/|url-status=live}}</ref> ۽ 70,000 سک پڻ رهن ٿا.<ref>{{Cite web|date=15 November 2004|title=NRI Sikhs in Italy|url=http://www.nriinternet.com/EUROPE/ITALY/2004/111604Gurdwara.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110207031755/http://nriinternet.com/EUROPE/ITALY/2004/111604Gurdwara.htm|archive-date=7 February 2011|access-date=30 October 2010|publisher=Nriinternet.com}}</ref> رياست هڪ نظام تحت، جيڪو [[اٺ في هزار]] (''Otto per mille'') جي نالي سان سڃاتو وڃي ٿو، تسليم ٿيل مذهبي برادرين کي آمدني ٽيڪس مان حصو منتقل ڪري ٿي. عيسائي، يهودي، ٻڌ ۽ هندو برادرين کي عطيا ڏيڻ جي اجازت آهي؛ بهرحال، اسلام هن نظام کان ٻاهر آهي، ڇاڪاڻ⁠تہ ڪنهن به مسلم برادري حڪومت سان باضابطه معاهدو نه ڪيو آهي.<ref>{{Cite web|date=7 April 2003|title=Italy: Islam denied income tax revenue – Adnkronos Religion|url=http://www.adnkronos.com/AKI/English/Religion/?id=3.1.880028077|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130620070907/http://www.adnkronos.com/AKI/English/Religion/?id=3.1.880028077|archive-date=20 June 2013|access-date=2 June 2013|publisher=Adnkronos.com}}</ref> جيڪي ٽيڪس ڏيندڙ ڪنهن مذهب جي مالي مدد نٿا ڪرڻ چاهين، تن جو حصو فلاحي نظام ۾ شامل ڪيو ويندو آهي.<ref>[http://documenti.camera.it/Leg16/dossier/Testi/BI0350.htm#_Toc278992388 Camera dei deputati Dossier BI0350] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130927211619/http://documenti.camera.it/Leg16/dossier/Testi/BI0350.htm|date=27 September 2013}}. Documenti.camera.it (10 March 1998). Retrieved 12 July 2013.</ref> === تعليم === {{Main|اٽلي ۾ تعليم}} [[File:Archiginnasio ora blu Bologna.jpg|thumb|[[بولونيا يونيورسٽي]]، جيڪا 1088ع ۾ قائم ٿي، دنيا جي [[مسلسل هلندڙ قديم ترين يونيورسٽين جي فهرست|مسلسل هلندڙ قديم ترين يونيورسٽي]] آهي.]] تعليم ڇهن کان سورهن سالن جي عمر تائين لازمي ۽ مفت آهي،<ref>{{Cite web|title=Law 27 December 2007, n.296 |url=http://www.camera.it/parlam/leggi/06296l.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20121206012402/http://www.camera.it/parlam/leggi/06296l.htm|archive-date=6 December 2012|access-date=30 September 2012|publisher=Italian Parliament}}</ref> ۽ اها پنجن مرحلن تي مشتمل آهي: ڪنڊرگارٽن، پرائمري اسڪول، هيٺيون ثانوي اسڪول، مٿيون ثانوي اسڪول ۽ يونيورسٽي.<ref>{{Cite web|title=Human Development Reports|url=http://hdr.undp.org/en/media/HDR_20072008_EN_Complete.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110429033726/http://hdr.undp.org/en/media/HDR_20072008_EN_Complete.pdf|archive-date=29 April 2011|access-date=18 January 2014|publisher=Hdr.undp.org}}</ref> پرائمري اسڪول اٺ سال هلندو آهي. شاگردن کي اطالوي ٻولي، انگريزي، رياضي، قدرتي سائنسون، تاريخ، جاگرافي، سماجي اڀياس، جسماني تعليم ۽ بصري ۽ موسيقي فنون ۾ بنيادي تعليم ڏني ويندي آهي. ثانوي تعليم پنج سال جاري رهندي آهي ۽ ان ۾ ٽن روايتي قسمن جا اسڪول شامل آهن، جيڪي مختلف علمي سطحن تي ڌيان ڏين ٿا: ''[[اٽلي ۾ ثانوي تعليم#ليچيو|ليچيو]]'' شاگردن کي ڪلاسيڪي يا سائنسي نصاب سان يونيورسٽي تعليم لاءِ تيار ڪري ٿو، جڏهن ته ''[[اِسٽيٽوٽو ٽيڪنيڪو]]'' ۽ ''[[اِسٽيٽوٽو پروفيشونالي]]'' شاگردن کي پيشيوراڻين شعبن لاءِ تيار ڪن ٿا. 2018ع ۾، ثانوي تعليم جو جائزو وٺندي ان کي [[او اي سي ڊي]] ملڪن جي اوسط کان هيٺ قرار ڏنو ويو.<ref name="oecd.org">{{Cite web|title=PISA 2018 results|url=https://www.oecd.org/pisa/publications/pisa-2018-results.htm|access-date=6 April 2021|website=oecd.org|archive-date=3 December 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20191203141933/https://www.oecd.org/pisa/publications/pisa-2018-results.htm|url-status=live}}</ref> اٽلي پڙهائي ۽ سائنس ۾ او اي سي ڊي جي اوسط کان هيٺ ۽ رياضي ۾ اوسط جي ويجهو رهيو.<ref name="oecd.org"></ref> اتر ۽ ڏکڻ جي اسڪولن جي ڪارڪردگيءَ ۾ نمايان فرق موجود آهي؛ اتر جا اسڪول تقريباً اوسط جي برابر نتيجا ڏين ٿا، جڏهن ته ڏکڻ جا نتيجا گهڻو ڪمزور رهيا آهن.<ref>{{Cite web|title=The literacy divide: territorial differences in the Italian education system|url=http://new.sis-statistica.org/wp-content/uploads/2013/10/CO09-The-literacy-divide-territorial-differences-in-the-Italian.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20151117015624/http://new.sis-statistica.org/wp-content/uploads/2013/10/CO09-The-literacy-divide-territorial-differences-in-the-Italian.pdf|archive-date=17 November 2015|access-date=16 November 2015|publisher=Parthenope University of Naples}}</ref> اعليٰ تعليم [[اٽلي جي يونيورسٽين جي فهرست|سرڪاري يونيورسٽين]]، خانگي يونيورسٽين ۽ معزز ۽ چونڊيل [[اٽلي جا اعليٰ گريجوئيٽ اسڪول|اعليٰ گريجوئيٽ اسڪولن]] جي وچ ۾ ورهايل آهي، جهڙوڪ [[اسڪولا نورمالي سپيريئوري دي پيزا]]. 2019ع ۾ 33 اطالوي يونيورسٽيون دنيا جي مٿين 500 يونيورسٽين ۾ شامل هيون.<ref>{{Cite web|year=2019|title=Number of top-ranked universities by country in Europe|url=https://jakubmarian.com/number-of-top-ranked-universities-by-country-in-europe|publisher=jakubmarian.com|access-date=18 May 2019|archive-date=18 May 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20190518113438/https://jakubmarian.com/number-of-top-ranked-universities-by-country-in-europe/|url-status=live}}</ref> [[بولونيا يونيورسٽي]]، جيڪا 1088ع ۾ قائم ٿي، اڃا تائين هلندڙ [[قديم ترين يونيورسٽي]] آهي<ref>Nuria Sanz, Sjur Bergan: "The heritage of European universities", 2nd edition, Higher Education Series No. 7, Council of Europe, 2006. ISBN 978-92-871-6121-5. p. 136.</ref> ۽ يورپ جي اهم علمي ادارن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite news|date=3 July 2017|title=Censis, la classifica delle università: Bologna ancora prima|url=http://bologna.repubblica.it/cronaca/2017/07/03/news/censis_la_classifica_delle_universita_bologna_ancora_prima-169846308|work=La Repubblica|access-date=10 September 2018|archive-date=10 September 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20180910204704/https://bologna.repubblica.it/cronaca/2017/07/03/news/censis_la_classifica_delle_universita_bologna_ancora_prima-169846308/|url-status=live}}</ref> [[بوڪوني يونيورسٽي]]، [[يونيورسيتا ڪاتوليڪا دل ساڪرو ڪوئوري]]، [[لوئيس يونيورسٽي]]، [[پولي ٽيڪنيڪ يونيورسٽي آف ٽورين]]، [[پولي ٽيڪنيڪ يونيورسٽي آف ميلان]]، [[ساپئينزا يونيورسٽي آف روم]] ۽ [[يونيورسٽي آف ميلان]] پڻ بهترين يونيورسٽين ۾ شمار ٿين ٿيون.<ref>{{Cite web|year=2015|title=Academic Ranking of World Universities 2015 |url=http://www.shanghairanking.com/ARWU2015.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20151030134046/http://www.shanghairanking.com/ARWU2015.html|archive-date=30 October 2015|access-date=29 October 2015|publisher=Shanghai Ranking Consultancy}}</ref> === صحت === {{Main|اٽلي ۾ صحت}} {{See also|اٽلي ۾ صحت جي سار سنڀال}} [[File:Oil-1383546 1920.jpg|thumb|right|[[زيتون جو تيل]] ۽ ڀاڄيون بحيرۂ روم واري خوراڪ جو مرڪزي حصو آهن.<ref>{{Cite journal|last1=Duarte, A.|last2=Fernandes, J.|last3=Bernardes, J.|last4=Miguel, G.|year=2016|title=Citrus as a Component of the Mediterranean Diet|url=https://www.researchgate.net/publication/311911612|journal=Journal of Spatial and Organizational Dynamics|volume=4|pages=289–304|access-date=26 January 2021|archive-date=1 October 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20181001220519/https://www.researchgate.net/publication/311911612|url-status=live}}</ref>]] اٽلي ۾ 2015ع دوران مردن جي متوقع عمر 80.5 سال ۽ عورتن جي 84.8 سال هئي، جنهن سبب ملڪ دنيا ۾ [[متوقع عمر موجب ملڪن جي فهرست|پنجين نمبر]] تي رهيو.<ref>{{Cite web|year=2016|title=World Health Statistics 2016: Monitoring health for the SDGs Annex B: tables of health statistics by country, WHO region and globally |url=https://www.who.int/gho/publications/world_health_statistics/2016/Annex_B/en|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20160623023234/http://www.who.int/gho/publications/world_health_statistics/2016/Annex_B/en|archive-date=23 June 2016|access-date=27 June 2016|publisher=World Health Organization}}</ref> ٻين اولهندي ملڪن جي ڀيٽ ۾، اٽلي ۾ بالغن ۾ موٽاپي جي شرح گهٽ آهي، جيڪا 10 سيڪڙو کان گهٽ آهي<ref>{{Cite web|title=Global Prevalence of Adult Obesity|url=http://www.iotf.org/database/documents/GlobalPrevalenceofAdultObesity16thDecember08.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20090327044232/http://www.iotf.org/database/documents/GlobalPrevalenceofAdultObesity16thDecember08.pdf|archive-date=27 March 2009|access-date=29 January 2008|publisher=[[انٽرنيشنل اوبيسٽي ٽاسڪ فورس]]}}</ref>، ڇاڪاڻ⁠تہ [[بحيرۂ روم واري غذا]] جا صحت وارا فائدا تمام اهم آهن.<ref>{{Cite journal|last1=Dinu|first1=M|last2=Pagliai|first2=G|last3=Casini|first3=A|author-link3=اينجلا ڪاسيني|last4=Sofi|first4=F|date=10 May 2017|title=Mediterranean diet and multiple health outcomes: an umbrella review of meta-analyses of observational studies and randomised trials.|journal=European Journal of Clinical Nutrition|volume=72|issue=1|pages=30–43|doi=10.1038/ejcn.2017.58|pmid=28488692|s2cid=7702206|hdl-access=free|hdl=2158/1081996}}</ref> 2013ع ۾، اٽلي جي ترغيب تي [[يونيسڪو]]، بحيرۂ روم واري غذا کي اٽلي، [[مراڪش]]، [[اسپين]]، [[پرتگال]]، [[يونان]]، [[قبرص]] ۽ [[ڪروئيشيا]] جي [[انسانيت جي غير مادي ثقافتي ورثي جي نمائنده فهرست]] ۾ شامل ڪيو.<ref>{{Cite web|title=UNESCO Culture Sector, Eighth Session of the Intergovernmental Committee (8.COM) – from 2 to 7 December 2013 |url=http://www.unesco.org/culture/ich/index.php?lg=en&pg=00473|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131220125948/http://www.unesco.org/culture/ich/index.php?lg=en&pg=00473|archive-date=20 December 2013|access-date=3 April 2014}}; {{Cite web|url=http://www.unesco.org/culture/ich/index.php?lg=en&pg=00011&RL=00884|access-date=3 April 2014|title=UNESCO – Culture – Intangible Heritage – Lists & Register – Inscribed Elements – Mediterranean Diet| url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140415064011/http://www.unesco.org/culture/ich/index.php?lg=en&pg=00011&RL=00884|archive-date=15 April 2014}}</ref> روزانو سگريٽ پيئندڙن جو تناسب 2012ع ۾ 22 سيڪڙو هو، جيڪو 2000ع جي 24 سيڪڙو کان گهٽ هو، پر [[او اي سي ڊي]] جي اوسط کان مٿي هو.<ref>{{Cite web|year=2014|title=OECD Health Statistics 2014 How Does Italy Compare? |url=http://www.oecd.org/els/health-systems/Briefing-Note-ITALY-2014.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20150924133234/http://www.oecd.org/els/health-systems/Briefing-Note-ITALY-2014.pdf|archive-date=24 September 2015|publisher=OECD}}</ref> 2005ع کان وٺي، عوامي هنڌن تي سگريٽ نوشي کي "خاص طور تي هوادار ڪمرن" تائين محدود ڪيو ويو آهي.<ref>{{Cite news|title=Smoking Ban Begins in Italy {{!}} Europe {{!}} DW.COM {{!}} 10 January 2005|url=http://www.dw.com/en/smoking-ban-begins-in-italy/a-1453590|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150621143640/http://www.dw.com/en/smoking-ban-begins-in-italy/a-1453590|archive-date=21 June 2015|access-date=1 August 2010|publisher=[[ڊيوئچے ويلے]]}}</ref> 1978ع کان وٺي، رياست هڪ آفاقي عوامي صحت جو نظام هلائي رهي آهي.<ref>{{Cite web|title=Italy – Health|url=http://dev.prenhall.com/divisions/hss/worldreference/IT/health.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20090701064229/http://dev.prenhall.com/divisions/hss/worldreference/IT/health.html|archive-date=1 July 2009|access-date=2 August 2010|publisher=Dev.prenhall.com}}</ref> بهرحال، صحت جون خدمتون سڀني شهرين ۽ رهواسين کي هڪ گڏيل سرڪاري-خانگي نظام وسيلي مهيا ڪيون وڃن ٿيون. ان جو سرڪاري حصو [[سيرويتسيو سانيتاريو ناتسيونالي]] آهي، جيڪو صحت واري وزارت جي ماتحت منظم آهي ۽ علائقائي اختيارن جي حوالي ٿيل بنيادن تي هلائجي ٿو. 2020ع ۾ صحت تي خرچ [[مجموعي گهريلو پيداوار]] جو 10 سيڪڙو هو. اٽلي جو صحت وارو نظام لڳاتار دنيا جي بهترين نظامن ۾ شمار ٿيندو رهيو آهي؛<ref>{{Cite web|title=The World Health Organization's ranking of the world's health systems|url=http://www.photius.com/rankings/healthranks.html|access-date=7 September 2015|publisher=Photius.com|archive-date=5 January 2010|archive-url=https://web.archive.org/web/20100105190014/http://www.photius.com/rankings/healthranks.html|url-status=live}}; {{Cite news|date=20 March 2017|title=Italy's Struggling Economy Has World's Healthiest People|publisher=Bloomberg News|url=https://www.bloomberg.com/news/articles/2017-03-20/italy-s-struggling-economy-has-world-s-healthiest-people|access-date=9 December 2020|archive-date=6 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221006112037/https://www.bloomberg.com/news/articles/2017-03-20/italy-s-struggling-economy-has-world-s-healthiest-people|url-status=live}}</ref> [[عالمي صحت تنظيم]] (WHO) جي 2000ع سان لاڳاپيل تحقيق موجب، خرچن جي ڪارڪردگي ۽ شهرين کي عوامي علاج تائين رسائي جي لحاظ کان، فرانس کان پوءِ اٽلي وٽ دنيا جو ٻيون بهترين صحت وارو نظام هو.<ref>{{Cite journal |last1=Maio |first1=Vittorio |last2=Manzoli |first2=L |date=2002 |title=The Italian health care system: W.H.O. Ranking versus public perception. |url=https://www.researchgate.net/publication/285698246 |journal=P and T |volume=27 |pages=301–308}}</ref> == ثقافت == {{Main|اٽلي جي ثقافت}} اٽلي [[اولهندي تهذيب]] جي بنيادي جنم ڀومن مان هڪ ۽ هڪ [[ثقافتي سپر پاور]] آهي.<ref>Among others, Italy has been described as a "cultural superpower" by [https://www.washingtonpost.com/entertainment/coming-to-the-us-the-year-of-italian-culture-2013/2012/10/15/29f404a8-1703-11e2-9855-71f2b202721b_story.html ''دي واشنگٽن پوسٽ'']، آمريڪي صدر [[بارڪ اوباما]]، ۽ اڳوڻي پرڏيهي معاملن واري وزير [[جوليو تيرتسي دي سانت آگاتا]]. {{Cite web |url=http://www.arabnews.com/italy-cultural-superpower |title=Italy, a cultural superpower |date=2 June 2012 |access-date=25 January 2021 |archive-date=26 December 2014 |archive-url=https://web.archive.org/web/20141226231012/http://www.arabnews.com/italy-cultural-superpower |url-status=bot: unknown }}.</ref> ان جي ثقافت کي ڪيترين ئي علائقائي رسمن، مقامي طاقت جي مرڪزن ۽ سرپرستيءَ جي مرڪزن شڪل ڏني آهي.<ref>{{Cite book|last=Killinger|first=Charles|url=https://archive.org/details/culturecustomsof00char/page/3|title=Culture and customs of Italy|publisher=Greenwood Press|year=2005|isbn=978-0-3133-2489-5|edition=1. publ.|location=Westport, Conn.|page=[https://archive.org/details/culturecustomsof00char/page/3 3]}}</ref> ملڪ يورپ جي [[يورپ جي ثقافت|ثقافتي]] ۽ [[يورپ جي تاريخ|تاريخي]] ورثي ۾ اهم حصو وڌو آهي.<ref>{{Cite book|last=Cole|first=Alison|title=Virtue and magnificence: art of the Italian Renaissance courts|publisher=H.N. Abrams|year=1995|isbn=978-0-8109-2733-9|location=New York}}</ref> === معمارِي === {{Main|اطالوي معمارِي}} [[File:Reggia di Caserta - panoramio - Carlo Pelagalli (2).jpg|thumb|right|[[ڪاسيرتا جو شاهي محل]] دنيا ۾ سڀ کان وڏي اڳوڻي شاهي رهائشگاهه آهي.<ref>{{Cite web |last=Chronopoulou |first=Angeliki |date=23 January 2024 |title=Reggia Di Caserta Historical Overview |url=https://www.academia.edu/44592878 |access-date=23 January 2024 |website=Academia |language=English}}</ref><ref>{{Cite book|url=https://books.google.com/books?id=qTdlAQAAQBAJ|title=Dictionnaire amoureux de Versailles|first=Franck|last=FERRAND|date=24 October 2013|publisher=Place des éditeurs|isbn=9782259222679 |via=Google Books}}</ref>]] اٽلي پنهنجي معمارِي ڪاميابين لاءِ مشهور آهي،<ref>[http://www.justitaly.org/italy/italy-architecture.asp Architecture in Italy] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20120115053940/http://www.justitaly.org/italy/italy-architecture.asp|date=15 January 2012}}, ItalyTravel.com</ref> جهڙوڪ قديم روم طرفان محرابن، گنبذن ۽ ساڳين اڏاوتن جي تعمير، چوڏهين صديءَ جي آخر کان سورهين صديءَ تائين [[نشاۃ ثانيه واري معمارِي|نشاۃ ثانيه واري معمارِي تحريڪ]] جو بنياد، ۽ [[پيلاڊيئن ازم]] جو گهر هجڻ؛ اهو اهڙو انداز هو جنهن [[نوڪلاسيڪي معمارِي]] جهڙين تحريڪن کي متاثر ڪيو ۽ سڄي دنيا ۾ ملڪاڻن گهرن جي ڊزائنن تي اثر وڌو، خاص ڪري برطانيا ۽ آمريڪا ۾ سترهين صديءَ جي آخر کان ويهين صديءَ جي شروعات تائين. ڊزائنن جي هڪ مڃيل سلسلي جي شروعات سڀ کان پهرين يونانين ۽ اِيٽرسڪن ماڻهن ڪئي، جيڪو اڳتي وڌي ڪلاسيڪي رومي انداز تائين پهتو،<ref>Sear, Frank. [https://books.google.com/books?id=Rkdt_p6uvw0C&pg=PA10 ''Roman architecture.''] Cornell University Press, 1983. p. 10. Web. 23 September 2011.</ref> پوءِ نشاۃ ثانيه دوران ڪلاسيڪي رومي دور جي ٻيهر بحالي ٿي، ۽ اهو باروڪ دور تائين ارتقا ڪندو رهيو. باسيليڪا جو عيسائي تصور، جيڪو وچئين دور ۾ غالب معمارِي انداز بڻجي ويو، روم ۾ ايجاد ٿيو هو.<ref>[http://www.justitaly.org/italy/architecture/christian-byzanthine.asp Italy Architecture: Early Christian and Byzanthine] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130328131150/http://www.justitaly.org/italy/architecture/christian-byzanthine.asp|date=28 March 2013}}, ItalyTravel.com</ref> [[رومانسڪ معمارِي]]، جيڪا تقريباً 800ع کان 1100ع تائين عروج تي رهي، اطالوي معمارِي جي سڀ کان وڌيڪ زرخيز ۽ تخليقي دورن مان هڪ هئي، جڏهن [[پيزا جو جهڪيل مينار]] ۽ ميلان ۾ [[سينٽ امبروجيو جي باسيليڪا]] جهڙا شاهڪار تعمير ٿيا. اها رومي محرابن، رنگين شيشي وارن دريچن ۽ وڪڙيل ٿنڀن جي استعمال لاءِ مشهور هئي. اطالوي رومانسڪ معمارِي جي بنيادي جدت [[والٽ (معمارِي)|والٽ]] هئي، جيڪا ان کان اڳ اولهندي معمارِي ۾ ڪڏهن به نه ڏٺي وئي هئي.<ref>[http://www.justitaly.org/italy/architecture/romanesque.asp Italy Architecture: Romanesque] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130328120342/http://www.justitaly.org/italy/architecture/romanesque.asp|date=28 March 2013}}, ItalyTravel.com</ref> اطالوي معمارِي [[نشاۃ ثانيه]] دوران نمايان طور ارتقا ڪئي. [[فليپو برونيلليسڪي]] [[فلورينس گرجاگھر|فلورينس جي گرجاگھر]] لاءِ پنهنجي گنبذ وسيلي معمارِي ڊزائن ۾ حصو وڌو، جيڪو انجنيئرنگ جو اهڙو ڪارنامو هو، جيڪو قديم زماني کان پوءِ نه ڏٺو ويو هو.<ref>{{Cite book|last1=Campbell|first1=Stephen J|title=Italian Renaissance Art|last2=Cole|first2=Michael Wayne|publisher=Thames & Hudson Inc|year=2012|location=New York|pages=95–97}}</ref> اطالوي نشاۃ ثانيه واري معمارِي جي مشهور ڪاميابي [[سينٽ پيٽر جي باسيليڪا]] هئي، جنهن کي [[دوناٽو برامانتي]] سورهين صديءَ جي شروعات ۾ ڊزائن ڪيو. [[اندريا پيلاڊيو]] پنهنجي ڊزائن ڪيل ولاز ۽ محلن وسيلي سڄي اولهندي يورپ جي معمارن تي اثر وڌو.<ref>{{Cite web|title=City of Vicenza and the Palladian Villas of the Veneto|url=https://whc.unesco.org/en/list/712|website=UNESCO World Heritage Centre}}</ref> [[باروڪ معمارِي|باروڪ دور]] شاندار اطالوي معمار پيدا ڪيا. پوئين باروڪ ۽ [[روڪوڪو]] معمارِي جو سڀ کان اصلي ڪم [[ستوپينيجي جو شڪار محل]] آهي.<ref>R. De Fusco, ''A thousand years of architecture in Europe'', pg. 443.</ref> 1752ع ۾، [[لوئيجي وانويتيلي]] [[ڪاسيرتا جو شاهي محل]] تعمير ڪرڻ شروع ڪيو.<ref>{{Cite book|last=Hersey|first=George|title=Architecture and Geometry in the Age of the Baroque|publisher=University of Chicago Press|year=2001|isbn=0-2263-2784-1|location=Chicago|page=119}}</ref> ارڙهين صديءَ جي آخر ۽ اڻويهين صديءَ جي شروعات ۾، اٽلي [[نوڪلاسيڪي معمارِي|نوڪلاسيڪي معمارِي تحريڪ]] کان متاثر ٿيو. ولاز، محل، باغ، اندروني سجاوٽ ۽ فن ٻيهر قديم رومي ۽ يوناني موضوعن تي ٻڌل ٿيڻ لڳا.<ref>[http://www.justitaly.org/italy/architecture/neoclassicism.asp Italy Architecture: Neoclassicism] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130328084932/http://www.justitaly.org/italy/architecture/neoclassicism.asp|date=28 March 2013}}, ItalyTravel.com</ref> [[اطالوي فاشزم|فاشسٽ دور]] دوران، نام نهاد "[[نويچينتو تحريڪ]]" عروج تي آئي، جيڪا سامراجي روم جي ٻيهر دريافت تي ٻڌل هئي. [[مارچيلو پياچينتيني]]، جيڪو شهرن جي شهري تبديليءَ جو ذميوار هو، سادي بڻايل نوڪلاسيڪيت جو هڪ روپ جوڙيو.<ref>{{Cite news|title=Renzo Piano|url=https://www.nytimes.com/topic/person/renzo-piano|access-date=20 August 2017|work=The New York Times}}</ref> === بصري فن === {{Main|اطالوي فن}} [[File:Leonardo da Vinci (1452-1519) - The Last Supper (1495-1498).jpg|thumb|''[[آخري دعوت (ليونارڊو دا ونچي)|آخري دعوت]]'' (1494–1499)، [[ليونارڊو دا ونچي]]، [[سانتا ماريا ديللي گراتسي، ميلان|سانتا ماريا ديللي گراتسي جو گرجاگھر]]، ميلان]] اطالوي بصري فنن جي تاريخ [[اولهندي مصوري]] لاءِ اهم آهي. [[رومي فن]] يونان کان متاثر هو ۽ ان کي قديم يوناني مصوريءَ جو وارث سمجهي سگهجي ٿو. رومي مصوريءَ مان رڳو ديواري مصوريون باقي بچيون آهن.<ref>{{Cite web|title=Roman Painting|url=http://www.art-and-archaeology.com/roman/painting.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130726163006/http://art-and-archaeology.com/roman/painting.html|archive-date=26 July 2013|publisher=art-and-archaeology.com}}</ref> انهن ۾ [[ٽرومپ لوئيل]]، ڪاذب منظرڪشي ۽ خالص منظرنگاريءَ جا سڀ کان پهريان مثال شامل ٿي سگهن ٿا.<ref>{{Cite web|title=Roman Wall Painting|url=http://www.accd.edu/sac/vat/arthistory/arts1303/Rome4.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20070319123717/http://www.accd.edu/sac/vat/arthistory/arts1303/Rome4.htm|archive-date=19 March 2007|publisher=accd.edu}}</ref> اطالوي نشاۃ ثانيه کي مصوريءَ جو [[سونهري دور (استعارو)|سونهري دور]] سمجهيو وڃي ٿو، جيڪو پندرهين صديءَ کان سورهين صديءَ جي آخر تائين پکڙيل هو ۽ اٽلي کان ٻاهر به وڏو اثر رکندڙ هو. [[مساچچو]]، [[فليپو لپي]]، [[تنتوريتو]]، [[ساندرو بوتيچيللي]]، [[ليونارڊو دا ونچي]]، [[مائيڪل اينجلو]]، [[رافائيل]] ۽ [[تيتسيان]] جهڙن فنڪارن [[منظرڪشي (گرافڪ)|منظرڪشي]] جي استعمال ذريعي مصوريءَ کي وڌيڪ بلند سطح تي پهچايو. مائيڪل اينجلو مجسما ساز طور پڻ سرگرم هو؛ سندس ڪمن ۾ ''[[ڊيوڊ (مائيڪل اينجلو)|ڊيوڊ]]''، ''[[پيتا (مائيڪل اينجلو)|پيتا]]'' ۽ ''[[موسى (مائيڪل اينجلو)|موسى]]'' جهڙا شاهڪار شامل آهن. پندرهين ۽ سورهين صديءَ ۾، [[اعليٰ نشاۃ ثانيه]] هڪ اندازي فن کي جنم ڏنو، جنهن کي [[مينرزم]] چيو وڃي ٿو. سورهين صديءَ جي شروعات واري فن کي نمايان ڪندڙ متوازن ترتيبن ۽ منظرڪشيءَ ڏانهن عقلي طريقيڪار جي جاءِ تي، مينرسٽ فنڪارن بي ثباتي، بناوٽ ۽ شڪ کي اختيار ڪيو. [[پيئرو ديللا فرانچيسڪا]] جا بي چين نه ٿيندڙ چهرا ۽ اشارا ۽ رافائيل جون پرسڪون مريمون، [[پونتورمو]] جي پريشان اظهار ۽ [[ايل گريڪو]] جي جذباتي شدت سان بدلجي ويون. [[File:Sandro Botticelli - La nascita di Venere - Google Art Project - edited.jpg|thumb|''[[وينس جو جنم]]'' (1484–1486)، [[ساندرو بوتيچيللي]]، [[اُففيتسي گيلري]]، فلورينس]] سترهين صديءَ ۾، [[اطالوي باروڪ]] جي عظيم ترين مصورن ۾ [[ڪاراواجو]]، [[آرتيميسيا جينتيليسڪي]]، [[ڪارلو ساراسيني]] ۽ [[بارتولوميو مانفريدي]] شامل آهن. ارڙهين صديءَ ۾، [[اطالوي روڪوڪو فن|اطالوي روڪوڪو]] بنيادي طور [[ارڙهين صديءَ جو فرانسيسي فن|فرانسيسي]] [[روڪوڪو]] کان متاثر هو. اطالوي نوڪلاسيڪي مجسما سازي، [[انتونيو ڪانووا]] جي عريان مجسمن سان گڏ، تحريڪ جي مثالي رخ تي مرڪوز رهي. اڻويهين صديءَ ۾، رومانوي مصورن ۾ [[فرانچيسڪو هايز]] ۽ [[فرانچيسڪو پوديستي]] شامل هئا. [[امپريشنزم]] فرانس کان اٽلي ۾ ''[[ماڪيايولي]]'' وسيلي آيو، ۽ [[حقيقت نگاري (فنون)|حقيقت نگاري]] [[جوآڪينو توما]] ۽ [[جيوسيپي پيلليتسا دا وولپيدو]] وسيلي آئي. ويهين صديءَ ۾، [[مستقبل نگاري]] سان گڏ، اٽلي مصوري ۽ مجسما سازيءَ جي ارتقا ۾ ٻيهر هڪ بنيادي ملڪ طور اڀريو. مستقبل نگاريءَ کان پوءِ [[جورجو دي ڪيريڪو]] جون مابعدالطبيعي مصوريون آيون، جن [[سررئيلسٽن]] تي اثر وڌو.<ref>Gale, Matthew. "Pittura Metafisica". ''Grove Art Online. Oxford Art Online''. Oxford University Press. Web.</ref> === ادب === {{Main|اطالوي ادب}} رسمي لاطيني ادب 240 ق.م. ۾ شروع ٿيو، جڏهن روم ۾ پهريون اسٽيج ڊرامو پيش ڪيو ويو.<ref>Duckworth, George Eckel. [https://books.google.com/books?id=BuLEo5U9sb0C&pg=PA3 ''The nature of Roman comedy: a study in popular entertainment.''] University of Oklahoma Press, 1994. p. 3. Web. 15 October 2011.</ref> لاطيني ادب انتهائي اثرائتو هو ۽ اڄ به آهي، جنهن ۾ ڪيترائي ليکڪ، شاعر، فلسفي ۽ مؤرخ شامل آهن، جهڙوڪ [[پليني دي ايلڊر]]، [[پليني دي ينگر]]، [[ورجل]]، [[هوريس]]، [[پروپرشيس]]، [[اووڊ]] ۽ [[ليوي]]. رومي پنهنجي زباني روايت، شاعري، ڊرامي ۽ قطعات لاءِ مشهور هئا.<ref>{{Cite book|url={{Google books|LHA_SydyKOYC|page=PA39|keywords=|text=|plainurl=yes}}|title=Poetry and Drama: Literary Terms and Concepts.|date=2011|publisher=The Rosen Publishing Group|isbn=978-1-6153-0490-5|access-date=18 October 2011}}</ref> تيرهين صديءَ جي شروعات ۾، [[فرانسس آف اسيسي]] پهريون اطالوي شاعر هو، پنهنجي مذهبي گيت ''[[سج جو گيت]]'' سان.<ref>{{Cite book|url={{Google books|3uq0bObScHMC|keywords=|text=|plainurl=yes}}|title=The Cambridge History of Italian Literature|publisher=Cambridge University Press|year=1999|isbn=978-0-5216-6622-0|editor-last=Brand|editor-first=Peter|chapter=2 – Poetry. Francis of Assisi (pp. 5ff.)|access-date=31 December 2015|editor-last2=Pertile|editor-first2=Lino|editor-link2=لينو پيرتيلي|chapter-url={{Google books|3uq0bObScHMC|page=PA5|keywords=|text=|plainurl=yes}}|archive-url=https://web.archive.org/web/20160610172548/https://books.google.com/books?id=3uq0bObScHMC&printsec=frontcover|archive-date=10 June 2016|url-status=live}}</ref> [[File:Dante03.jpg|thumb|upright=.8|[[دانتي اليگهيئري]]، جنهن جي ڪمن جديد اطالوي ٻوليءَ جي بنياد وجهڻ ۾ مدد ڪئي، [[وچئين دور]] جي عظيم ترين شاعرن مان هڪ سمجهيو وڃي ٿو. سندس رزمي نظم ''[[ڊيوائن ڪاميڊي]]'' [[عالمي ادب]] جي بهترين ڪمن ۾ شمار ٿئي ٿو.]] تيرهين صديءَ ۾، سسلي ۾ [[شهنشاهه فريڊرڪ ٻيون]] جي درٻار ۾، پرووانسال صورتن ۽ موضوعن تي ٻڌل غنائي شاعري مقامي عام ٻوليءَ جي هڪ نفيس صورت ۾ لکي وئي. انهن شاعرن مان هڪ [[جياڪومو دا لينتيني]] هو، جيڪو [[سونٽ]] جي صورت جو موجد هو؛ سڀ کان مشهور ابتدائي سونٽ نگار [[پيٽرارڪ]] هو.<ref>Ernest Hatch Wilkins, ''The invention of the sonnet, and other studies in Italian literature'' (Rome: Edizioni di Storia e letteratura, 1959), 11–39</ref> [[گويڊو گوئينيتسيلي]] ''[[دولچي ستل نووو]]'' جو باني آهي، جيڪا اهڙي شعري مکتب هئي جنهن محبت جي شاعريءَ ۾ فلسفيانه پاسو شامل ڪيو. محبت جي هن نئين سمجهه، جيڪا نرم انداز ۾ ظاهر ڪئي وئي، فلورينس جي شاعر [[دانتي اليگهيئري]] کي متاثر ڪيو، جنهن جديد اطالوي ٻوليءَ جو بنياد وڌو. دانتي جو ڪم، ''[[ڊيوائن ڪاميڊي]]''، ادب جي بهترين ڪمن مان آهي.<ref name="Bloom">{{Cite book|last=Bloom|first=Harold|author-link=هيرلڊ بلوم|url=https://archive.org/details/westerncanonbook00bloorich|title=The Western Canon|publisher=Harcourt Brace|year=1994|isbn=978-0-1519-5747-7|url-access=registration}} See also [[اولهندي ڪينن]] for other "canons" that include the ''Divine Comedy''.</ref> پيٽرارڪ ۽ [[جيوواني بوڪاچچو]] قديم دور جي ڪمن کي ڳوليو ۽ انهن جي پيروي ڪئي ۽ پنهنجي فني شخصيتن کي سنواريو. پيٽرارڪ پنهنجي نظمن جي مجموعي ''[[اِل ڪانتسونيري]]'' وسيلي شهرت ماڻي. بوڪاچچو جو ''[[دي ڊيڪاميرون]]'' پڻ برابر اثرائتو هو، جيڪو ننڍين ڪهاڻين جو تمام مشهور مجموعو آهي.<ref>{{Cite encyclopedia|title=Giovanni Boccaccio: The Decameron.|encyclopedia=[[انسائيڪلوپيڊيا برٽانيڪا]]|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/70836/Giovanni-Boccaccio/755/The-Decameron|access-date=18 December 2013|archive-url=https://web.archive.org/web/20131219020413/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/70836/Giovanni-Boccaccio/755/The-Decameron|archive-date=19 December 2013|url-status=live}}</ref> نشاۃ ثانيه جي ليکڪن جي ڪمن ۾ [[نيڪولو ميڪياويلي]] جو ''[[دي پرنس]]'' شامل آهي، جيڪو سياسي سائنس تي هڪ مضمون آهي، جنهن ۾ "اثرائتي حقيقت" کي ڪنهن به مجرد مثالي تصور کان وڌيڪ اهم سمجهيو ويو آهي. [[جيوواني فرانچيسڪو سترپارولا]] ۽ [[جيمباتيستا باسيلي]]، جن بالترتيب ''[[سترپارولا جون مزاحيه راتيون]]'' (1550–55) ۽ ''[[پينتاميرون]]'' (1634) لکيا، يورپ ۾ پري ڪهاڻين جي سڀ کان پهرين معلوم صورتن مان ڪجهه ڇاپيون.<ref>Steven Swann Jones, ''The Fairy Tale: The Magic Mirror of Imagination'', Twayne Publishers, New York, 1995, {{ISBN|0-8057-0950-9}}, p. 38; Bottigheimer 2012a, 7; Waters 1894, xii; Zipes 2015, 599.; {{Citation|last1=Opie|first1=Iona|title=The Classic Fairy Tales|year=1974|url=https://archive.org/details/classicfairytale00opie_0|place=Oxford and New York|publisher=Oxford University Press|isbn=978-0-1921-1559-1|last2=Opie|first2=Peter|author-link=آئيونا اوپي|author-link2=پيٽر اوپي}} See p. 20. The claim for earliest fairy-tale is still debated, see for example Jan M. Ziolkowski, ''Fairy tales from before fairy tales: the medieval Latin past of wonderful lies'', University of Michigan Press, 2007. Ziolkowski examines [[ايگبرٽ آف ليئج]]'s Latin beast poem ''Fecunda natis'' (''The Richly Laden Ship'', c. 1022/24), the earliest known version of "[[ننڍڙي ڳاڙهي ٽوپي]]". Further info: [https://web.archive.org/web/20071023044216/http://www.leithart.com/archives/003139.php Little Red Pentecostal], Peter J. Leithart, 9 July 2007.</ref> باروڪ دور [[گليليو]] جي صاف سائنسي نثر کي جنم ڏنو. سترهين صديءَ ۾، [[آرڪيڊيا اڪيڊمي|آرڪيڊين]] شاعريءَ ۾ سادگي ۽ ڪلاسيڪي ضبط بحال ڪرڻ لاءِ هڪ تحريڪ شروع ڪئي.<ref>{{Cite web|url=https://www.britannica.com/topic/Academy-of-Arcadia|title=Academy of Arcadia &#124; Neapolitan Poets, Arcadian Shepherds & Arcadian Landscape &#124; Britannica|website=www.britannica.com|accessdate=19 November 2025}}</ref> اطالوي ليکڪن اڻويهين صديءَ ۾ رومانويت کي اختيار ڪيو؛ اها [[ريزورجيمنتو]] جي خيالن سان هم وقت هئي، اها تحريڪ جنهن اطالوي اتحاد آندو. اتحاد جي خبر [[ويتوريو الفيري]]، [[اوگو فوسڪولو]] ۽ [[جياڪومو ليوپاردي]] جهڙن شاعرن اڳواٽ ڏني. اهم اطالوي رومانوي ليکڪ [[اليساندرو مانزوني]] جا ڪم، پنهنجي حب الوطنيءَ واري پيغام ۽ جديد، متحد اطالوي ٻوليءَ جي ترقيءَ ۾ سندس ڪوششن سبب، اطالوي اتحاد جي علامت آهن.<ref>{{Cite web|date=18 May 2023|title=Alessandro Manzoni {{!}} Italian author|url=https://www.britannica.com/biography/Alessandro-Manzoni|website=Encyclopædia Britannica}}</ref> [[File:Portrait of Niccolò Machiavelli.jpg|thumb|upright=.8|[[ميڪياويلي]]، جديد [[سياسي سائنس]] جو باني]] اڻويهين صديءَ جي آخر ۾، ''[[ويرزمو (ادب)|ويرزمو]]'' نالي هڪ ادبي تحريڪ، جنهن حقيقت نگاريءَ کي ساراهيو، اطالوي ادب ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو. [[ايميليو سالگاري]]، جيڪو ايڪشن-ايڊوينچر [[سواش بڪلر]]ن جو ليکڪ ۽ سائنس فڪشن جو اڳواڻ هو، پنهنجي ''[[ساندوڪان]]'' سلسلو شايع ڪيو.<ref>{{Cite book|last1=Gaetana Marrone|url={{Google books|d9NcAgAAQBAJ|page=PA1654|keywords=|text=|plainurl=yes}}|title=Encyclopedia of Italian Literary Studies|last2=Paolo Puppa|publisher=Routledge|year=2006|isbn=978-1-1354-5530-9|page=1654}}</ref> 1883ع ۾، [[ڪارلو ڪولودي]] ''[[پنوڪيو جون مهمون]]'' شايع ڪيو، جيڪو ڪنهن اطالوي ليکڪ جو سڀ کان مشهور ٻارن جو ڪلاسيڪي ڪتاب بڻيو ۽ دنيا جي [[ترجمن جي تعداد موجب ادبي ڪمن جي فهرست|سڀ کان وڌيڪ ترجمو ٿيل]] غير مذهبي ڪتابن مان هڪ آهي.<ref>Giovanni Gasparini. ''La corsa di Pinocchio''. Milano, Vita e Pensiero, 1997. p. 117. {{ISBN|8-8343-4889-3}}</ref> [[مستقبل نگاري]] نالي تحريڪ ويهين صديءَ جي شروعات ۾ ادب تي اثر انداز ٿي. [[فليپو توماسو مارينيتي]] ''[[مستقبل نگاري جو منشور]]'' لکيو ۽ اهڙي ٻولي ۽ استعارن جي استعمال جو مطالبو ڪيو، جيڪي مشيني دور جي رفتار، تحرڪ ۽ تشدد کي عظمت ڏين.<ref>{{Cite book|title=The 20th-Century art book.|publisher=Phaidon Press|year=2001|isbn=978-0-7148-3542-6|edition=Reprinted.|location=dsdLondon}}</ref> جديد ادبي شخصيتن ۾ [[گابريئلي دانونتسيو]]، قوم پرست شاعر [[جيوسوئي ڪارڊوچچي]]، 1906ع جو نوبل انعام ماڻيندڙ، حقيقت نگار ليکڪا [[گرازيا ديليدا]]، 1926ع جي انعام يافته، جديد ٿيٽر ليکڪ [[لوئيجي پيرانديللو]]، 1936ع ۾، ننڍين ڪهاڻين جو ليکڪ [[ايتالو ڪالوينو]]، 1960ع ۾، شاعر [[سالوواتوري ڪوازيمودو]]، 1959ع ۾، ۽ [[يوجينيو مونتالي]]، 1975ع ۾، [[امبرتو ايڪو]]، 1980ع ۾، ۽ طنز نگار ۽ ٿيٽر ليکڪ [[داريو فو]]، 1997ع ۾، شامل آهن.<ref>{{Cite web|title=All Nobel Prizes in Literature|url=http://nobelprize.org/nobel_prizes/literature/laureates|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110529091551/http://nobelprize.org/nobel_prizes/literature/laureates|archive-date=29 May 2011|access-date=30 May 2011|publisher=Nobel Foundation}}</ref> === فلسفو === {{Main|اطالوي فلسفو}} اطالوي فلسفي [[اولهندي فلسفو|اولهندي فلسفي]] تي اثر وڌو، جنهن جي شروعات يونانين ۽ رومن کان ٿي، ۽ پوءِ نشاۃ ثانيه جي انسان دوستي، [[روشن خيالي جو دور]] ۽ [[جديد فلسفو]] تائين پهتي.<ref name="Garin">{{Cite book|last=Garin|first=Eugenio|url=https://books.google.com/books?id=sVP3vBmDktQC|title=History of Italian Philosophy|publisher=VIBS|year=2008|isbn=978-9-0420-2321-5}}</ref> اٽلي ۾ باضابطه فلسفو [[فيثاغورث]] متعارف ڪرايو، جيڪو [[ڪروتوني]] ۾ اطالوي فلسفي جي مکتب جو باني هو.<ref>{{Cite book|last=Herodotus|title=The Histories|publisher=Penguin Classics|page=226}}</ref> يوناني دور جي اطالوي فلسفين ۾ [[زينوفينس]]، [[پارمينيدس]] ۽ [[زينو آف ايليا|زينو]] شامل آهن. رومي فلسفين ۾ [[سيسرو]]، [[لوڪريتيوس]]، [[سينيڪا دي ينگر]]، [[پلوٽارڪ]]، [[ايپيڪتيتس]]، [[مارڪس اوريليئس]] ۽ [[آگسٽين آف هيپو]] شامل آهن.<ref name="Garin"></ref> [[File:Famous Italian philosophers.jpg|thumb|مٿي کاٻي پاسي کان گهڙيءَ جي رخ ۾: [[ٿامس اڪوئناس|اڪوئناس]]، ديني عالم؛<ref>{{Cite web|title=St. Thomas Aquinas {{!}} Biography, philosophy, & Facts|url=https://www.britannica.com/biography/Saint-Thomas-Aquinas|access-date=20 January 2020|website=Encyclopædia Britannica}}</ref> [[جورڊانو برونو|برونو]]، [[ڪائناتيات دان]]؛<ref>Gatti, Hilary. ''Giordano Bruno and Renaissance Science: Broken Lives and Organizational Power''. Cornell University Press, 2002, 1. {{ISBN|0-8014-8785-4}}.</ref> [[چيزاري بيڪاريا|بيڪاريا]]، [[جرم شناس]]؛<ref name="Hostettler-2011">{{Cite book|last=Hostettler|first=John|title=Cesare Beccaria: The Genius of 'On Crimes and Punishments'|date=2011|publisher=Waterside Press|isbn=978-1-9043-8063-4|location=Hampshire|page=160}}</ref> ۽ [[ماريا مونٽيسوري|مونٽيسوري]]، [[مونٽيسوري تعليم]] واري<ref name="Montessori">{{Cite web|title=Introduction to Montessori Method|url=https://amshq.org/Montessori-Education/Introduction-to-Montessori|publisher=American Montessori Society}}</ref>]] اطالوي وچئين دور جو فلسفو بنيادي طور عيسائي هو، ۽ ان ۾ [[ٿامس اڪوئناس]] جهڙا ديني عالم شامل هئا، جيڪو [[فطري الٰهيات]] جو ڪلاسيڪي حامي هو، جنهن [[ارسطوي فلسفو]] عيسائيت ۾ ٻيهر متعارف ڪرايو.<ref>{{Cite web|last=Blair|first=Peter|title=Reason and Faith: The Thought of Thomas Aquinas|url=http://www.dartmouthapologia.org/articles/show/125|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20130913011656/http://www.dartmouthapologia.org/articles/show/125|archive-date=13 September 2013|access-date=18 December 2013|website=The Dartmouth Apologia}}</ref> نشاۃ ثانيه جي فلسفين ۾ شامل آهن: [[جورڊانو برونو]]، اولهه جي هڪ اهم سائنسي شخصيت؛ [[مارسيليو فيچينو]]، انسان دوست فلسفي؛ ۽ [[نيڪولو ميڪياويلي]]، جديد [[سياسي سائنس]] جو هڪ باني. ميڪياويلي جو سڀ کان مشهور ڪم ''[[دي پرنس]]'' آهي، جنهن جو سياسي فڪر ۾ حصو سياسي [[مثاليت پسندي]] ۽ [[حقيقت پسندي (بين الاقوامي لاڳاپا)|حقيقت پسندي]] جي وچ ۾ بنيادي وڇوڙو آهي.<ref>Moschovitis Group Inc, Christian D. Von Dehsen and Scott L. Harris, ''Philosophers and religious leaders'', (The Oryx Press, 1999), 117.</ref><ref>{{Cite web|title=The Enlightenment throughout Europe|url=http://history-world.org/enlightenment_throughout_europe.htm|archive-url=https://web.archive.org/web/20130123082708/http://history-world.org/enlightenment_throughout_europe.htm|archive-date=23 January 2013|access-date=12 December 2017|website=International World History Project}}</ref> [[پادووا]]، [[بولونيا]] ۽ [[نيپلز]] جهڙا يونيورسٽي شهر علم ۽ تحقيق جا مرڪز رهيا، جن ۾ [[جيامباتيستا ويڪو]] جهڙا فلسفي شامل هئا.<ref name="maritain.nd.edu">{{Cite web|title=History of Philosophy 70|url=http://maritain.nd.edu/jmc/etext/hop70.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20170525033238/http://maritain.nd.edu/jmc/etext/hop70.htm|archive-date=25 May 2017|access-date=12 December 2017|website=maritain.nd.edu}}</ref> [[چيزاري بيڪاريا]] روشن خياليءَ جي اهم شخصيت ۽ [[ڪلاسيڪي مکتب (جرم شناسي)|ڪلاسيڪي فوجداري نظريي]] ۽ [[سزا شناسي]] جو پيءُ هو.<ref name="Hostettler-2011"></ref> اٽلي ۾ 1800ع واري ڏهاڪي ۾ هڪ مشهور فلسفيانه تحريڪ هئي، جنهن ۾ [[مثاليت پسندي]]، [[حسيت]] ۽ [[تجربيت]] شامل هئا.<ref name="maritain.nd.edu"></ref> اڻويهين صديءَ جي آخر ۽ ويهين صديءَ دوران ٻيون تحريڪون پڻ مقبول ٿيون، جهڙوڪ [[وجودي الٰهيات]]،<ref>{{Cite journal|last=Scarangello|first=Anthony|year=1964|title=Major Catholic-Liberal Educational Philosophers of the Italian Risorgimento|journal=History of Education Quarterly|volume=4|issue=4|pages=232–250|doi=10.2307/367499|jstor=367499|s2cid=147563567}}</ref> [[اٽلي ۾ انارڪزم|انارڪزم]]، ڪميونزم، سوشلزم، مستقبل نگاري، فاشزم ۽ عيسائي جمهوريت.<ref>{{Cite book|last=Pernicone|first=Nunzio|title=Italian Anarchism 1864–1892 |publisher=AK Press|year=2009|pages=111–113}}</ref> [[انتونيو گرامشي]] ڪميونسٽ نظريي اندر اڃا تائين لاڳاپيل فلسفي آهي، جنهن کي [[ثقافتي بالادستي]] جو نظريو ٺاهڻ جو ڪريڊٽ ڏنو وڃي ٿو. اطالوي فلسفين غير مارڪسي [[لبرل سوشلزم]] واري فلسفي جي ترقيءَ ۾ اثر وڌو. 1960ع واري ڏهاڪي ۾، کاٻي ڌر جي ڪارڪنن [[اختيار مخالف]] مزدور نواز نظرين کي اختيار ڪيو، جيڪي [[خودمختيار تحريڪ]] ۽ [[ورڪرزم]] جي نالي سان مشهور ٿيا.<ref>{{Cite book|last1=Balestrini|first1=Nanni|title=L'orda d'oro 1968–1977. La grande ondata rivoluzionaria e creativa, politica ed esistenziale |last2=Moroni|first2=Primo|publisher=SugarCo|year=1997|isbn=8-8078-1462-5}}</ref> [[اطالوي فيمينسٽن]] ۾ [[سيبيلا اليرامو]]، [[الائدي گوالبيرتا بيڪاري]] ۽ [[آنا ماريا موتسوني]] شامل آهن، ۽ پروٽو-فيمينسٽ فلسفن کي اڳ ۾ ئي اطالوي ليکڪن ڇُهيو هو. اطالوي تعليمدان [[ماريا مونٽيسوري]] [[مونٽيسوري تعليم|اهڙو تعليمي فلسفو]] پيدا ڪيو، جيڪو سندس نالي سان سڃاتو وڃي ٿو.<ref name="Montessori"></ref> [[جيوسيپي پيانو]] تجزياتي فلسفي ۽ رياضيات جي جديد فلسفي جو باني هو. تجزياتي فلسفين ۾ [[ڪارلو پينڪو]]، [[گلوريا اوريجي]]، [[پيئرئنا گاراواسو]] ۽ [[لوچانو فلوريدي]] شامل آهن.<ref name="Garin"></ref> === ٿيٽر === {{Main|اٽلي جو ٿيٽر}} [[File:Gemälde des Hieronymus Francken - Die Compagnia dei Comici Gelosi bei einer Aufführung in Paris.jpg|thumb|[[ڪوميڊيا ديل آرٽي]] جو ٽولو [[آئي جيلوسي]] پرفارم ڪندي، [[هيرونيمس فرانڪن اول]] جو ڪم، {{circa|1590}}]] اطالوي ٿيٽر وچئين دور ۾ وجود ۾ آيو، جنهن جا اڳوڻا بنياد ڏکڻ اٽليءَ جي قديم يوناني ڪالونين ([[ميگنا گريشيا]])،<ref>{{Cite web|title=Storia del Teatro nelle città d'Italia|url=https://www.melogranoarte.it/storia-del-teatro-nelle-citta-ditalia|access-date=27 July 2022|language=it}}</ref> گڏوگڏ [[اٽالڪ قومون|اٽالڪ قومن]] جي ٿيٽر<ref>{{Cite web|title=Storia del teatro: lo spazio scenico in Toscana|url=https://brunelleschi.imss.fi.it/itinerari/itinerario/storiateatrospazioscenicotoscana.html|access-date=28 July 2022|language=it}}</ref> ۽ [[قديم روم جو ٿيٽر]] تائين پهچن ٿا. ٻه مکيه رستا هئا، جن وسيلي ٿيٽر ترقي ڪئي. پهريون، ڪيٿولڪ مذهبي عبادتن جي ڊرامائي صورت، ۽ ٻيو، تماشي جي بت پرست صورتن مان ٺهيل هو، جهڙوڪ شهري ميلن لاءِ اسٽيجنگ، درٻاري مسخرن جون تياريون، ۽ [[ٽروباڊور]]ن جا گيت.<ref>Of this second line, Dario Fo speaks of a true alternative culture to the official one: although widespread as an idea, some scholars such as {{Ill|Giovanni Antonucci|it}} do not agree in considering it as such. In this regard, see {{Cite book|last=Antonucci|first=Giovanni|title=Storia del teatro italiano|publisher=Newton Compton Editori|year=1995|isbn=978-8-8798-3974-7|pages=10–14|language=it}}</ref> نشاۃ ثانيه واري ٿيٽر جديد ٿيٽر جي شروعات ڪئي. قديم ٿيٽري متن ترجمو ڪيا ويا ۽ درٻارن ۾ اسٽيج ڪيا ويا، ۽ پوءِ عوامي ٿيٽرن ڏانهن منتقل ٿيا. پندرهين صديءَ جي آخر ۾، [[فيرارا]] ۽ روم جا شهر ٿيٽر جي ٻيهر دريافت ۽ تجديد لاءِ اهم هئا.<ref>{{Cite book|last=Antonucci|first=Giovanni|title=Storia del teatro italiano|publisher=Newton Compton Editori|year=1995|isbn=978-8-8798-3974-7|page=18|language=it}}</ref> سورهين صديءَ کان ارڙهين صديءَ تائين، [[ڪوميڊيا ديل آرٽي]] [[بداهتي ٿيٽر]] جي هڪ صورت هئي، ۽ اڄ به پيش ڪئي وڃي ٿي. اداڪارن جا گهمندڙ ٽولا کليل هنڌن تي اسٽيج لڳائيندا هئا ۽ [[جگلنگ]]، [[اڪروبيٽڪس]] ۽ مزاحيه ڊرامن جي صورت ۾ وندر فراهم ڪندا هئا. ڊراما لکيل ڊرامائي متن مان پيدا نه ٿيندا هئا، پر ''[[لاتسي]]'' نالي منظرنامن مان، جيڪي اهڙا آزاد ڍانچا هئا، جن جي چوڌاري اداڪار بداهت ڪندا هئا. ''ڪوميڊيا'' جا ڪردار عام طور تي مقرر سماجي قسمن ۽ روايتي ڪردارن جي نمائندگي ڪندا هئا، جن مان هر هڪ جو پنهنجو جدا [[ڪوميڊيا ديل آرٽي جا لباس|لباس]] هوندو هو.<ref>{{Cite book|last1=Chaffee, Judith|title=The Routledge Companion to Commedia Dell'Arte|last2=Crick, Olly|publisher=Rutledge Taylor and Francis Group|year=2015|isbn=978-0-4157-4506-2|location=London and New York|page=1}}</ref> ڪوميڊيا ديل آرٽي جي پهرين رڪارڊ ٿيل پرفارمنسون 1551ع جي شروعات ۾ روم مان مليون.<ref>{{Cite book|last=Katritzky|first=M. A.|url=https://books.google.com/books?id=9fV4gz5FmiAC&q=the+art+of+commedia|title=The Art of Commedia: A Study in the Commedia dell'arte 1560–1620 with Special Reference to the Visual Records |publisher=Editions Rodopi|year=2006|isbn=978-9-0420-1798-6|location=New York|page=82}}</ref> عورتن جا ڪردار عورتن ئي ادا ڪيا، جن جو دستاويزي ثبوت 1560ع واري ڏهاڪي جي شروعات کان ملي ٿو، جنهن ڪري اهي قديم دور کان پوءِ يورپ جون پهريون ڄاتل پيشاور اداڪارائون بڻيون. [[لوڪريتسيا دي سينا]]، جنهن جو نالو 1564ع جي هڪ معاهدي ۾ آيو آهي، نالي سان سڃاتل پهرين اطالوي اداڪاره سڏبي آهي، جڏهن ته [[ونچينزا آرماني]] ۽ [[باربرا فلامينيا]] پهريون [[پريما ڊونا]]ون هيون.<ref>Giacomo Oreglia (2002). Commedia dell'arte. Ordfront. {{ISBN|9-1732-4602-6}}.</ref> بيلٽ نشاۃ ثانيه دوران اٽليءَ ۾ پيدا ٿيو، درٻاري نمائش ۽ شان و شوڪت جي واڌ ويجهه طور.<ref>{{Cite web|title=The Ballet|url=http://www.metmuseum.org/toah/hd/balt/hd_balt.htm|website=metmuseum.org|date=October 2004 }}</ref><ref>{{Cite web|title=Andros on Ballet – Catherine Medici De|url=http://www.michaelminn.net/andros/index.php?de_medici_catherine|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20080209205503/http://www.michaelminn.net/andros/index.php?de_medici_catherine|archive-date=9 February 2008|website=michaelminn.net}}</ref> === موسيقي === {{Main|اٽلي جي موسيقي}} {{multiple image | align = right | image1 = Old violin.jpg | width1 = 106 | alt1 = | caption1 = | image2 = Pianoforte Verticale.jpg | width2 = 197 | alt2 = | caption2 = | footer = ڪلاسيڪي موسيقي سان لاڳاپيل ساز، جن ۾ وائلن ۽ پيانو شامل آهن، اٽلي ۾ ايجاد ٿيا.<ref name="Erlich"/> }} [[اطالوي لوڪ موسيقي|لوڪ]] کان [[يورپي ڪلاسيڪي موسيقي|ڪلاسيڪي]] تائين، موسيقي اطالوي ثقافت جو اندروني حصو آهي. ڪلاسيڪي موسيقي سان لاڳاپيل ساز، جن ۾ پيانو ۽ وائلن شامل آهن، اٽلي ۾ ايجاد ٿيا،<ref name="Erlich">{{Cite book|last=Erlich|first=Cyril|title=The Piano: A History|publisher=Oxford University Press, US; Revised edition|year=1990|isbn=978-0-1981-6171-4}}; {{Cite book|last=Allen|first=Edward Heron|title=Violin-making, as it was and is: Being a Historical, Theoretical, and Practical Treatise on the Science and Art of Violin-making, for the Use of Violin Makers and Players, Amateur and Professional. Preceded by An Essay on the Violin and Its Position as a Musical Instrument|date=1914|publisher=E. Howe}} Accessed 5 September 2015.</ref> ۽ ڪيترين موجوده صورتن، جهڙوڪ [[سمفني]]، ڪنسرٽو ۽ [[سوناتا]]، جون پاڙون سورهين ۽ سترهين صديءَ جي اطالوي موسيقيءَ جي نون تجربن تائين پهچن ٿيون. اٽلي جي سڀ کان مشهور موسيقارن ۾ نشاۃ ثانيه جا [[جيوواني پيئرلوئيجي دا پالسترينا|پالسترينا]]، [[مونتيوردي]] ۽ [[ڪارلو جيسوالدو|جيسوالدو]]؛ [[باروڪ موسيقي|باروڪ]] جا [[دومينيڪو اسڪارلاتي|اسڪارلاتي]] ۽ [[ويوالدي]]؛ ڪلاسيڪي جا [[پاگانيني]] ۽ [[روسيني]]؛ ۽ رومانوي دور جا [[ويردي]] ۽ [[پوچيني]] شامل آهن. اٽلي ۾ ڪلاسيڪي موسيقيءَ جي مضبوط حيثيت آهي، جنهن جو ثبوت ان جي اوپيرا گهرن، جهڙوڪ لا اسڪالا، ۽ پيانو نواز [[مائوريتسيو پوليني]] ۽ ٽينر [[لوچانو پاواروتي]] جهڙن فنڪارن جي شهرت مان ملي ٿو. اٽلي اوپيرا جي جنم ڀومي طور سڃاتو وڃي ٿو.<ref name="Kimbell, David R.B.-1994">{{Cite book|last=Kimbell, David R.B.|url={{Google books|C37Gq2GagZIC|keywords=|text=|plainurl=yes}}|title=Italian Opera|publisher=Cambridge University Press|year=1994|isbn=978-0-5214-6643-1|access-date=20 December 2009}}</ref> [[اطالوي اوپيرا]] بابت مڃيو وڃي ٿو ته اهو سترهين صديءَ ۾ قائم ٿيو.<ref name="Kimbell, David R.B.-1994"></ref> 1920ع واري ڏهاڪي جي شروعات ۾ متعارف ٿيڻ کان پوءِ، [[جاز]] اٽلي ۾ مضبوط جڳهه حاصل ڪئي، ۽ فاشسٽن جي غير ملڪي مخالف پاليسين باوجود مقبول رهيو. 1970ع واري ڏهاڪي جي [[پروگريسيو راڪ]] ۽ پاپ تحريڪن ۾ اٽلي جي نمائندگي [[پريمياتا فورنيريا مارڪوني|پي ايف ايم]]، [[بانڪو دل موتوو سوڪورسو]]، [[لي اورمي]]، [[گوبلن (بينڊ)|گوبلن]] ۽ [[پوھ (بينڊ)|پوھ]] جهڙن بينڊن ڪئي.<ref>{{Cite book|last=Keller, Catalano and Colicci|url=https://books.google.com/books?id=Gh03DwAAQBAJ&q=keller%20catalano%20and%20colicci&pg=PT1022|title=Garland Encyclopedia of World Music|date=25 September 2017|publisher=Routledge|isbn=978-1-3515-4426-9|pages=604–625}}</ref> ساڳئي دور ۾ [[اٽلي جو سئنيما|اطالوي سئنيما]] ۾ تنوع آيو، ۽ [[چينيچتا]] جي فلمن ۾ [[اينيو موريڪوني]] سميت موسيقارن جا پيچيده موسيقيائي اسکور شامل هئا. 1980ع واري ڏهاڪي ۾، [[اطالوي هپ هاپ]] مان اڀرندڙ پهريون ستارو ڳائڻو [[جووانوتي]] هو.<ref>{{Cite news|last=Sisario|first=Ben|date=3 October 2012|title=A Roman Rapper Comes to New York, Where He Can Get Real|url=https://www.nytimes.com/2012/10/04/arts/music/jovanotti-italian-rapper-brings-his-act-to-new-york.html|url-access=subscription|url-status=live|archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20220103/https://www.nytimes.com/2012/10/04/arts/music/jovanotti-italian-rapper-brings-his-act-to-new-york.html|archive-date=3 January 2022|access-date=24 February 2014|work=The New York Times}}{{Cbignore}}</ref> اطالوي ميٽل بينڊن ۾ [[ريپسوڊي آف فائر]]، [[لاڪونا ڪوئل]]، [[ايلون ڪنگ (بينڊ)|ايلون ڪنگ]]، [[فارگوٽن ٽومب]] ۽ [[فليش گاڊ اپوڪليپس]] شامل آهن.<ref>{{Cite book|last1=Sharpe-Young|first1= Garry|author-link1= MusicMight|title= A–Z of Power Metal|series= Rockdetector Series|year= 2003|publisher= Cherry Red Books|isbn= 978-1-901447-13-2}}</ref> اٽلي [[ڊسڪو]] ۽ [[اليڪٽرانڪ موسيقي]] جي ترقيءَ ۾ حصو وڌو، جنهن ۾ [[اٽالو ڊسڪو]]، جيڪو پنهنجي مستقبل پسند آواز ۽ سنٿيسائيزرن ۽ ڊرم مشينن جي نمايان استعمال لاءِ مشهور آهي، اليڪٽرانڪ ڊانس جي سڀ کان پهرين صنفن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite news|last=McDonnell|first=John|date=1 September 2008|title=Scene and heard: Italo-disco|url=https://www.theguardian.com/music/musicblog/2008/sep/01/sceneandhearditalodisco|access-date=14 July 2012|work=The Guardian|location=London}}</ref> [[جورجو مورودر]] جهڙا پروڊيوسر، جنهن ٽي اڪيڊمي اوارڊ ۽ چار گولڊن گلوب کٽيا، اليڪٽرانڪ ڊانس موسيقيءَ جي ترقيءَ ۾ اثرائتا رهيا.<ref>"This record was a collaboration between Philip Oakey, the big-voiced lead singer of the techno-pop band the Human League, and Giorgio Moroder, the Italian-born father of disco who spent the '80s writing synth-based pop and film music." {{Cite web|last=Evan Cater|title=Philip Oakey & Giorgio Moroder: Overview|url={{AllMusic|class=album|id=r59464|pure_url=yes}}|access-date=21 December 2009|publisher=[[آل ميوزڪ]]}}</ref> اطالوي پاپ جي نمائندگي هر سال [[سانريمو ميوزڪ فيسٽيول]] وسيلي ٿئي ٿي، جنهن [[يوروويزن سانگ ڪانٽيسٽ]] لاءِ الهام طور ڪم ڪيو.<ref>{{Cite web|last=Yiorgos Kasapoglou|date=27 February 2007|title=Sanremo Music Festival kicks off tonight|url=http://www.esctoday.com/news/read/7817|access-date=18 August 2011|publisher=esctoday.com}}</ref> [[جيگليولا چينڪويتي]]، [[توتو ڪوتونيو]] ۽ [[مونياسڪن]] بالترتيب [[يوروويزن سانگ ڪانٽيسٽ 1964|1964ع]]، [[يوروويزن سانگ ڪانٽيسٽ 1990|1990ع]] ۽ [[يوروويزن سانگ ڪانٽيسٽ 2021|2021ع]] ۾ يوروويزن کٽيو. [[دومينيڪو مودونيو]]، [[مينا (اطالوي ڳائڻي)|مينا]]، [[اندريا بوچيلي]]، [[رافائيلا ڪارا]]، [[اِل وولو]]، [[ال بانو]]، [[توتو ڪوتونيو]]، [[نيڪ]]، [[امبرتو توتسي]]، [[جورجيا (ڳائڻي)|جورجيا]]، گريمي کٽيندڙ [[لائورا پائوسيني]]، [[ايروس رامازوتي]]، [[تيتسيانو فيرو]]، مونياسڪن ۽ ٻين ڳائڻن عالمي شهرت ماڻي آهي.<ref>{{Cite web|first=Federica|last=Cirone|date=29 August 2023|title=Cantanti italiani, quali sono quelli che hanno avuto più successo all'estero|url=https://www.socialboost.it/cantanti-italiani-quali-sono-quelli-che-hanno-avuto-piu-successo-allestero/|access-date=5 June 2024|publisher=socialboost.it|language=it}}</ref> === فيشن ۽ ڊزائن === {{Main|اطالوي فيشن|اطالوي ڊزائن}} [[File:Prada milano.JPG|thumb|ميلان ۾ [[گاليريا ويتوريو ايمانوئلي ٻيون]] ۾ [[پرادا]] جو دڪان]] اطالوي فيشن جي ڊگهي روايت آهي. [[گلوبل لئنگئيج مانيٽر]] جي ''Top Global Fashion Capital Rankings'' (2013ع) ۾ روم کي ڇهين ۽ ميلان کي ٻارهين نمبر تي رکيو ويو.<ref>{{Cite web|title=New York Takes Top Global Fashion Capital Title from London, edging past Paris|url=http://www.languagemonitor.com/fashion/sorry-kate-new-york-edges-paris-and-london-in-top-global-fashion-capital-10th-annual-survey|url-status=usurped|archive-url=https://web.archive.org/web/20140222011026/http://www.languagemonitor.com/fashion/sorry-kate-new-york-edges-paris-and-london-in-top-global-fashion-capital-10th-annual-survey|archive-date=22 February 2014|access-date=25 February 2014|publisher=Languagemonitor.com}}</ref> اهم اطالوي فيشن ليبلز — جهڙوڪ [[گوچي]]، [[ارماني]]، [[پرادا]]، [[ورساچي]]، [[ويلنٽينو ايس پي اي|ويلنٽينو]]، [[ڊولچي اينڊ گبانا]] — دنيا جي بهترين فيشن گهرن ۾ شامل آهن. [[بلغاري]]، [[دامياني (زيورن جي ڪمپني)|دامياني]] ۽ [[بوچيلاتي]] جهڙا زيورن جا ادارا اٽلي ۾ قائم ٿيا. فيشن رسالو ''[[ووگ اٽاليا]]'' دنيا جي سڀ کان وڌيڪ معزز فيشن رسالن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite book|last=Press|first=Debbie|url={{Google books|pkeaOOxb_isC|page=PA16|keywords=|text=|plainurl=yes}}|title=Your Modeling Career: You Don't Have to Be a Superstar to Succeed|publisher=Allworth Press|year=2000|isbn=978-1-58115-045-2}}; {{Cite web|last=Cardini|first=Tiziana|date=28 October 2020|title=Get to Know the Young Winners of the 2020 International Talent Support Awards |url=https://www.vogue.com/article/internationa-talent-support-award-2020-winners|website=Vogue}}</ref> اٽلي ڊزائن جي ميدان ۾ نمايان آهي، خاص طور تي اندروني، معمارِي، صنعتي ۽ شهري ڊزائن ۾.<ref>Miller (2005) p. 486</ref><ref>Insight Guides (2004) p. 220</ref> ميلان ۽ تورين ملڪ ۾ معمارِي ۽ صنعتي ڊزائن جا اڳواڻ آهن. ميلان شهر [[فيرا ميلانو]] جي ميزباني ڪري ٿو، جيڪا يورپ جي سڀ کان وڏي ڊزائن نمائش آهي.<ref>{{Cite web|title=Design City Milan|url=http://www.wiley.com/WileyCDA/WileyTitle/productCd-0470026839.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101206052654/http://www.wiley.com/WileyCDA/WileyTitle/productCd-0470026839.html|archive-date=6 December 2010|access-date=3 January 2010|publisher=Wiley}}</ref> ميلان ڊزائن ۽ معمارِي سان لاڳاپيل اهم واقعن ۽ هنڌن جي ميزباني ڪري ٿو، جهڙوڪ ''Fuori Salone'' ۽ [[ميلان فرنيچر فيئر]]، ۽ اهو [[برونو موناري]]، [[لوچيو فونتانا]]، [[اينريڪو ڪاستيلاني]] ۽ [[پيئرو مانزوني]] جهڙن ڊزائنرن جو گهر رهيو آهي.<ref>{{Cite web|title=Frieze Magazine – Archive – Milan and Turin|url=http://www.frieze.com/issue/article/milan_turin|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20100110123141/http://www.frieze.com/issue/article/milan_turin|archive-date=10 January 2010|access-date=3 January 2010|website=Frieze}}</ref> === سئنيما === {{Main|اٽلي جو سئنيما}} اطالوي سئنيما [[لوميئر ڀائرن]] طرفان حرڪتي تصويرن جون نمائشون متعارف ڪرائڻ کان ٿوري ئي پوءِ شروع ٿيو.<ref>{{Cite web|title=L'œuvre cinématographique des frères Lumière – Pays: Italie|url=https://catalogue-lumiere.com/pays/italie|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20180320195614/https://catalogue-lumiere.com/pays/italie|archive-date=20 March 2018|access-date=1 January 2022|language=fr}}; {{Cite web|title=Il Cinema Ritrovato – Italia 1896 – Grand Tour Italiano |url=https://festival.ilcinemaritrovato.it/proiezione/italy-1896-in-honor-of-aldo-bernardini|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20180321124127/https://festival.ilcinemaritrovato.it/proiezione/italy-1896-in-honor-of-aldo-bernardini|archive-date=21 March 2018|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> پهريون اطالوي ڊائريڪٽر [[ويتوريو ڪالچينا]] آهي، جنهن 1896ع ۾ [[پوپ ليو تيرهون]] کي فلمبند ڪيو.<ref>{{Cite web|title=26 febbraio 1896 – Papa Leone XIII filmato Fratelli Lumière |url=https://archivio.quirinale.it/aspr/gianni-bisiach/AV-002-000398/26-febbraio-1896-papa-leone-xiii-filmato-fratelli-lumiere|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> 1914ع جي ''[[ڪابيريا]]'' سڀ کان مشهور اطالوي [[خاموش فلم]] آهي.<ref>{{Citation|title=Cinematografia|volume=III|page=226|year=1970|publisher=[[تريڪاني]]|language=it|encyclopedia=Dizionario enciclopedico italiano}}</ref><ref>{{Cite book|last=Andrea Fioravanti|title=La "storia" senza storia. Racconti del passato tra letteratura, cinema e televisione|publisher=Morlacchi Editore|year=2006|isbn=978-8-8607-4066-3|page=121|language=it}}</ref> يورپ جي سڀ کان پراڻي [[اونگارڊ]] سئنيما تحريڪ، [[اطالوي مستقبل نگاري (سئنيما)|اطالوي مستقبل نگاري]]، 1910ع واري ڏهاڪي جي آخر ۾ ٿي.<ref>{{Cite web|date=30 September 2017|title=Il cinema delle avanguardie|url=https://www.brevestoriadelcinema.org/04-4-il-cinema-delle-avanguardie|access-date=13 November 2022|language=it}}</ref> [[File:Federico Fellini NYWTS 2.jpg|thumb|[[فيديريڪو فيليني]]، جيڪو ويهين صديءَ جي سڀ کان وڌيڪ اثرائتن ۽ وڏي پيماني تي عزت ماڻيندڙ فلمسازن مان هڪ سمجهيو وڃي ٿو<ref>{{Cite web|date=20 January 2022|title=Federico Fellini, i 10 migliori film per conoscere il grande regista|url=https://libreriamo.it/intrattenimento/federico-fellini-i-10-film-regista|access-date=10 September 2022|language=it}}</ref>]] 1920ع واري ڏهاڪي ۾ زوال کان پوءِ، صنعت 1930ع واري ڏهاڪي ۾ [[آواز واري فلم|آواز]] جي اچڻ سان ٻيهر متحرڪ ٿي. هڪ مشهور اطالوي صنف، ''[[تيليفوني بيانڪي]]''، دلڪش پس منظرن واريون مزاحيه فلمون هيون.<ref>{{Citation |last=Katz |first=Ephraim |title=Italy |pages=682–685 |year=2001 |publisher=HarperResource |isbn=978-0-0607-4214-0 |encyclopedia=The Film Encyclopedia}}.</ref> ''[[ڪاليگرافزمو]]''، ''تيليفوني بيانڪي''-آمريڪي انداز جي مزاحيه فلمن جي تيز ابتڙ هو؛ اهو وڌيڪ فني، تمام گهڻو رسمي، پيچيدگيءَ ۾ اظهار ڀريو، ۽ بنيادي طور معاصر ادبي مواد سان لاڳاپيل هو.<ref>{{Cite book|last=Brunetta|first=Gian Piero|title=Storia del cinema mondiale|publisher=Einaudi|year=2002|isbn=978-8-8061-4528-6|volume=III|pages=357–359|language=it}}</ref> سئنيما کي موسوليني استعمال ڪيو، جنهن روم جي مشهور [[چينيچتا|چينيچتا اسٽوڊيو]] قائم ڪيو، [[فاشسٽ پروپيگنڊا]] جي پيداوار لاءِ.<ref>{{Cite web|title=The Cinema Under Mussolini|url=http://ccat.sas.upenn.edu/italians/resources/Amiciprize/1996/mussolini.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100731200507/http://ccat.sas.upenn.edu/italians/resources/Amiciprize/1996/mussolini.html|archive-date=31 July 2010|access-date=30 October 2010|publisher=Ccat.sas.upenn.edu}}</ref> ٻي عالمي جنگ کان پوءِ، اطالوي فلم کي وسيع سڃاڻپ ملي ۽ اها برآمد ڪئي وئي، تان جو 1980ع واري ڏهاڪي ۾ فني زوال آيو.<ref>{{Cite web|title=STORIA 'POCONORMALE' DEL CINEMA: ITALIA ANNI '80, IL DECLINO|url=https://www.mymovies.it/cinemanews/2009/16629|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> [[اطالوي فلم ڊائريڪٽرن جي فهرست|اطالوي فلم ڊائريڪٽرن]] ۾ [[فيديريڪو فيليني]]، [[سرجيو ليئوني]]، [[پيئر پاولو پاسوليني]]، [[دوچو تيساري]]، [[لوڪينو ويسڪونتي]]، [[ويتوريو دي سيڪا]]، [[مائيڪل اينجلو انتونيوني]] ۽ [[روبيرتو روسيلليني]] شامل آهن، جن کي هر دور جي عظيم ترين ڊائريڪٽرن مان مڃيو وڃي ٿو.<ref>{{Cite news|last=Ebert|first=Roger|title=The Bicycle Thief / Bicycle Thieves (1949) |url=http://rogerebert.suntimes.com/apps/pbcs.dll/article?AID=/19990319/REVIEWS08/903190306/1023|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20090227023704/http://rogerebert.suntimes.com/apps/pbcs.dll/article?AID=%2F19990319%2FREVIEWS08%2F903190306%2F1023|archive-date=27 February 2009|access-date=8 September 2011|work=Chicago Sun-Times}}; {{Cite web|date=7 July 2002|title=The 25 Most Influential Directors of All Time|url=http://www.moviemaker.com/archives/moviemaking/directing/articles-directing/the-25-most-influential-directors-of-all-time-3358|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20151211230213/http://www.moviemaker.com/archives/moviemaking/directing/articles-directing/the-25-most-influential-directors-of-all-time-3358|archive-date=11 December 2015|access-date=21 February 2017|website=MovieMaker Magazine}}</ref> 1940ع واري ڏهاڪي جي وچ کان 1950ع واري ڏهاڪي جي شروعات تائين [[اطالوي نيو ريئلزم]] جو عروج هو، جيڪو جنگ کان پوءِ واري اٽليءَ جي خراب حالت کي ظاهر ڪندو هو.<ref>{{Cite web|title=Italian Neorealism – Explore – The Criterion Collection|url=https://www.criterion.com/explore/6-italian-neorealism|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110918102158/http://www.criterion.com/explore/6-italian-neorealism|archive-date=18 September 2011|access-date=7 September 2011|publisher=Criterion.com}}</ref> 1950ع واري ڏهاڪي ۾ جيئن ملڪ وڌيڪ امير ٿيو، نيو ريئلزم جي هڪ صورت، جيڪا گلابي نيو ريئلزم طور مشهور هئي، ان جي جاءِ ورتي، ۽ ''[[ڪوميڊيا آل اطاليانا]]'' صنف ۽ ٻيون [[فلم صنف]]ون، جهڙوڪ [[سورڊ اينڊ سينڊل]] ۽ [[اسپيگيٽي ويسٽرن]]، 1960ع ۽ 1970ع واري ڏهاڪي ۾ مشهور ٿيون.<ref>{{Cite web|title=Western all'italiana|url=https://www.treccani.it/enciclopedia/western-all-italiana_%28Enciclopedia-del-Cinema%29|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> [[صوفيا لورين]] جهڙين اداڪارائن عالمي شهرت حاصل ڪئي. شهوت انگيز اطالوي ٿرلر، يا ''[[جئلي]]''، جيڪي 1970ع واري ڏهاڪي ۾ [[داريو ارجينتو]] جهڙن ڊائريڪٽرن ٺاهيا، خوفناڪ فلمن تي اثرانداز ٿيا.<ref>{{Cite web|title=Tarantino e i film italiani degli anni settanta|url=http://www.corriere.it/solferino/severgnini/09-10-30/09.spm|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> تازو دور ۾، اطالوي منظر کي رڳو ڪڏهن ڪڏهن ڌيان مليو آهي، جهڙوڪ ''[[لائف از بيوٽيفل]]''، ''[[سئنيما پيراڊيسو]]'' ۽ ''[[اِل پوستينو: دي پوسٽمين]]'' جهڙين فلمن سان.<ref>{{Cite news|date=21 May 2013|title=Cannes 2013. La grande bellezza |url=https://stanzedicinema.com/2013/05/21/cannes-2013-la-grande-bellezza|access-date=1 January 2022|work=Stanze di Cinema|language=it}}</ref> چينيچتا اسٽوڊيو يورپ ۾ فلم ۽ ٽيليويزن پيداوار جي سڀ کان وڏي سهولت آهي،<ref>{{Cite web|date=30 December 2021|title=Cinecittà, c'è l'accordo per espandere gli Studios italiani|url=https://www.ciakmagazine.it/news/cinecitta-ce-laccordo-per-espandere-gli-studios-italiani|access-date=10 September 2022|language=it}}</ref> جتي ڪيتريون ئي عالمي باڪس آفيس ڪامياب فلمون فلمبند ٿيون. 1950ع واري ڏهاڪي ۾، اتي ٺاهيل عالمي پيداوارن جي انگ سبب روم کي "[[ٽائبر تي هالي ووڊ]]" سڏيو ويو. ان جي احاطي تي 3,000 کان وڌيڪ پيداوارون ٺهيون، جن مان 90 کي [[اڪيڊمي اوارڊ]] لاءِ نامزدگي ملي، ۽ 47 ڪاميابيون حاصل ٿيون.<ref>{{Cite book|last=Bondanella|first=Peter E.|url=https://books.google.com/books?id=PiTBFMc7tp4C|title=Italian Cinema: From Neorealism to the Present|date=2001|publisher=Continuum|isbn=978-0-8264-1247-8|page=13}}</ref> اٽلي [[بهترين پرڏيهي ٻوليءَ واري فلم لاءِ اڪيڊمي اوارڊ]] ۾ سڀ کان وڌيڪ اوارڊ ماڻيندڙ ملڪ آهي، جنهن 14 ڪاميابيون، 3 [[اعزازی اڪيڊمي اوارڊ|خاص اوارڊ]] ۽ 31 [[بهترين پرڏيهي ٻوليءَ واري فلم لاءِ اڪيڊمي اوارڊ ڏانهن اطالوي موڪلن جي فهرست|نامزدگيون]] حاصل ڪيون آهن.<ref>{{Cite web|date=26 October 2021|title=Oscar 2022: Paolo Sorrentino e gli altri candidati come miglior film internazionale |url=https://www.sorrisi.com/cinema/migliori-film/oscar-2022-paolo-sorrentino-e-gli-altri-candidati-come-miglior-film-internazionale|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> {{As of|2016}}، اطالوي فلمن 12 پام دُور،<ref>{{Cite web|date=13 May 2014|title=10 film italiani che hanno fatto la storia del Festival di Cannes|url=https://www.nanopress.it/articolo/10-film-italiani-che-hanno-fatto-la-storia-del-festival-di-cannes/67505|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> 11 [[گولڊن لائن]]،<ref>{{Cite web|date=28 August 2018|title=I film italiani vincitori del Leone d'Oro al Festival di Venezia|url=https://www.supereva.it/i-film-italiani-vincitori-del-leone-doro-al-festival-di-venezia-51756|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> ۽ 7 [[گولڊن بيئر]] کٽيا آهن.<ref>{{Cite web|title=Film italiani vincitori Orso d'Oro di Berlino|url=https://popcorntv.it/guide/film-italiani-vincitori-orso-doro-di-berlino/32626|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> === کاڌ خوراڪ === {{Main|اطالوي کاڌ خوراڪ|اطالوي کاڌي جو ڍانچو|اطالوي کاڌن ۽ مشروبن جي فهرست}} [[File:Salumi e vino lucchese.JPG|thumb|[[اطالوي شراب]] ۽ ''[[سالومي]]'']] [[اطالوي کاڌ خوراڪ]] تي [[اِيٽرسڪن تهذيب|اِيٽرسڪن]]، [[قديم يوناني کاڌ خوراڪ|قديم يوناني]]، [[قديم رومي کاڌ خوراڪ|قديم رومي]]، [[بازنطيني کاڌ خوراڪ|بازنطيني]]، [[عربي کاڌ خوراڪ|عربي]] ۽ [[يهودي کاڌ خوراڪ|يهودي]] کاڌن جو گهرو اثر آهي.<ref>{{Cite web|date=5 April 2023|title=The History of Italian Cuisine: A Cultural Journey – Italian Cuisine|url=https://italian-cuisine.org/the-history-of-italian-cuisine-a-cultural-journey|access-date=25 February 2024|website=italian-cuisine.org}}; {{Cite web|title=Italian Cooking: History of Food and Cooking in Rome and Lazio Region, Papal Influence, Jewish Influence, The Essence of Roman Italian Cooking|url=http://www.inmamaskitchen.com/ITALIAN_COOKING/rome_Lazio/Rome_LAZIO.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20100410100532/http://www.inmamaskitchen.com/ITALIAN_COOKING/rome_Lazio/Rome_LAZIO.html|archive-date=10 April 2010|access-date=24 April 2010|publisher=Inmamaskitchen.com}}</ref> [[نئين دنيا]] جي دريافت سان اهم تبديليون آيون، جن ۾ آلو، ٽماٽا ۽ مڪئي جهڙيون شيون ارڙهين صديءَ کان بنيادي جز بڻجي ويون.<ref>{{Cite web|title=The Making of Italian Food...From the Beginning|url=http://www.epicurean.com/articles/making-of-italian-food.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100327080045/http://www.epicurean.com/articles/making-of-italian-food.html|archive-date=27 March 2010|access-date=24 April 2010|publisher=Epicurean.com}}; Del Conte, 11–21.</ref> [[بحيرۂ روم واري غذا]] اطالوي کاڌ خوراڪ جو بنياد بڻجي ٿي، جيڪا [[پاستا]]، مڇي، ميون ۽ ڀاڄين سان مالا مال آهي ۽ پنهنجي سادگي ۽ قسمين قسمين هئڻ ڪري سڃاتي وڃي ٿي، جنهن ۾ ڪيترن کاڌن ۾ رڳو چار کان اٺ جز هوندا آهن.<ref>The Silver Spoon {{ISBN|8-8721-2223-6}}, 1997 ed.</ref> اطالوي کاڌ خوراڪ پنهنجي علائقائي تنوع،<ref>{{Cite encyclopedia|title=Italian cuisine – Britannica Online Encyclopedia|encyclopedia=Encyclopædia Britannica|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/718430/Italian-cuisine|access-date=24 April 2010|date=2 January 2009|archive-url=https://web.archive.org/web/20100716014306/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/718430/Italian-cuisine|archive-date=16 July 2010|author=Related Articles|url-status=live}}; {{Cite web|title=Italian Food – Italy's Regional Dishes & Cuisine|url=http://www.indigoguide.com/italy/food.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110102020059/http://www.indigoguide.com/italy/food.htm|archive-date=2 January 2011|access-date=24 April 2010|publisher=Indigoguide.com}}; {{Cite web|title=Regional Italian Cuisine|url=http://www.rusticocooking.com/regions.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100410072851/http://www.rusticocooking.com/regions.htm|archive-date=10 April 2010|access-date=24 April 2010|publisher=Rusticocooking.com}}</ref> ذائقي جي گهڻائي ۽ دنيا جي سڀ کان وڌيڪ مشهور کاڌن مان هڪ هئڻ ڪري نمايان آهي،<ref>{{Cite web|date=6 January 2013|title=Which country has the best food?|url=http://travel.cnn.com/explorations/eat/worlds-best-food-cultures-453528|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130629071154/http://travel.cnn.com/explorations/eat/worlds-best-food-cultures-453528|archive-date=29 June 2013|access-date=14 October 2013|publisher=CNN}}</ref> جنهن جو ٻاهرين ملڪن تي به مضبوط اثر آهي.<ref>{{Cite web|last=Freeman|first=Nancy|date=2 March 2007|title=American Food, Cuisine|url=http://www.sallybernstein.com/food/cuisines/us|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100418064119/http://sallybernstein.com/food/cuisines/us|archive-date=18 April 2010|access-date=24 April 2010|publisher=Sallybernstein.com}}</ref><ref>{{Cite web|title=Most Americans Have Dined Out in the Past Month and, Among Type of Cuisine, American Food is Tops Followed by Italian|url=http://www.harrisinteractive.com/vault/HarrisPoll18-DiningOut_4-3-13.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20130520205539/http://www.harrisinteractive.com/vault/HarrisPoll18-DiningOut_4-3-13.pdf|archive-date=20 May 2013|access-date=31 August 2013|publisher=[[هئرس انسائيٽس اينڊ اينالٽڪس|هئرس انٽرايڪٽو]]}}</ref><ref>{{Cite news|last=Kazmin|first=Amy|date=26 March 2013|title=A taste for Italian in New Delhi|url=http://www.ft.com/intl/cms/s/0/7ab87234-9214-11e2-851f-00144feabdc0.html|url-access=subscription|url-status=live|archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221210/http://www.ft.com/intl/cms/s/0/7ab87234-9214-11e2-851f-00144feabdc0.html|archive-date=10 December 2022|access-date=31 August 2013|work=[[فنانشل ٽائيمز]]|location=London}}</ref> اطالوي کاڌ خوراڪ روايتي شين تي گهڻو ڀاڙي ٿي؛ ملڪ وٽ [[يورپي يونين ۾ جاگرافيائي اشارا ۽ روايتي خاصيتون|يورپي يونين جي قانون]] هيٺ محفوظ ڪيل روايتي خاصيتن جو وڏو تعداد آهي.<ref>{{Cite web|last=Keane|first=John|title=Italy leads the way with protected products under EU schemes|url=http://www.bordbia.ie/industryservices/information/alerts/Pages/ItalyleadsthewaywithprotectedproductsunderEUschemes.aspx|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20140329075250/http://www.bordbia.ie/industryservices/information/alerts/Pages/ItalyleadsthewaywithprotectedproductsunderEUschemes.aspx|archive-date=29 March 2014|access-date=5 September 2013|publisher=[[بورڊ بيا]]}}</ref> اٽلي ۾ 395 [[ميشلن اسٽار]] رکندڙ ريسٽورنٽ آهن.<ref>{{cite web|url= https://www.michelin.com/en/publications/products-and-services/michelin-guide-2024-italy-two-new-3-michelin-stars-restaurants|title=Michelin Guide 2024 – Italy – Two new 3 Michelin stars restaurants|access-date=20 November 2024}}</ref> [[اطالوي چيزن جي فهرست|چيز]]، [[سالومي|ٿڌا گوشت]] ۽ [[اطالوي شراب|شراب]] اطالوي کاڌ خوراڪ جا مرڪزي جز آهن، جن سان علائقائي صورتون ۽ [[محفوظ اصل جو نالو]] يا [[محفوظ جاگرافيائي اشارو]] جا ليبل لاڳاپيل آهن؛ ان سان گڏ [[پيزا]] ۽ ڪافي پڻ کاڌي پيتي واري ثقافت جو حصو آهن.<ref>{{Cite news|last=Marshall|first=Lee|date=30 September 2009|title=Italian coffee culture: a guide|url=https://www.telegraph.co.uk/travel/destinations/europe/italy/6246202/Italian-coffee-culture-a-guide.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131010212148/http://www.telegraph.co.uk/travel/destinations/europe/italy/6246202/Italian-coffee-culture-a-guide.html|archive-date=10 October 2013|access-date=5 September 2013|work=The Daily Telegraph|location=London}}</ref> مٺا کاڌا مقامي ذائقن، جهڙوڪ ترش ميون، پسته ۽ بادام، کي [[ماسڪارپوني]] ۽ [[ريڪوٽا]] جهڙن مٺن چيزن يا ڪوڪو، وينلا ۽ دارچيني جهڙن غير ملڪي ذائقن سان ملائڻ جي ڊگهي روايت رکن ٿا. [[جيلاتو]]،<ref>{{Cite news|last=Jewkes|first=Stephen|date=13 October 2012|title=World's first museum about gelato culture opens in Italy|url=http://www.timescolonist.com/life/travel/world-s-first-museum-about-gelato-culture-opens-in-italy-1.15866|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131016062518/http://www.timescolonist.com/life/travel/world-s-first-museum-about-gelato-culture-opens-in-italy-1.15866|archive-date=16 October 2013|access-date=5 September 2013|work=[[ٽائيمز ڪالونسٽ]]}}</ref> [[تيراميسو]]،<ref>{{Cite news|last=Squires|first=Nick|date=23 August 2013|title=Tiramisu claimed by Treviso|url=https://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/10261930/Tiramisu-claimed-by-Treviso.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130829091009/http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/10261930/Tiramisu-claimed-by-Treviso.html|archive-date=29 August 2013|access-date=5 September 2013|work=The Daily Telegraph|location=London}}</ref> ۽ [[ڪاساتا]] اطالوي مٺن کاڌن جا سڀ کان مشهور مثال آهن. [[اطالوي کاڌي جو ڍانچو]] بحيرۂ روم واري علائقي لاءِ خاص آهي ۽ اتر، وچ ۽ اوڀر يورپي کاڌي جي ڍانچن کان مختلف آهي، جيتوڻيڪ اهو اڃا به اڪثر ناشتي (''[[اطالوي کاڌي جو ڍانچو#ناشتو (ڪولازيوني)|ڪولازيوني]]'')، منجهند جي ماني (''[[اطالوي کاڌي جو ڍانچو#منجهند جي ماني (پرانزو)|پرانزو]]'') ۽ رات جي ماني (''[[اطالوي کاڌي جو ڍانچو#رات جي ماني (چينا)|چينا]]'') تي مشتمل هوندو آهي.<ref>{{Cite web|title=Mangiare all'italiana|url=https://www.studiare-in-italia.it/php5/study-italy.php?idorizz=5&idvert=62|access-date=12 November 2021|language=it|archive-date=12 November 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20211112222610/https://www.studiare-in-italia.it/php5/study-italy.php?idorizz=5&idvert=62|url-status=dead}}</ref> بهرحال، ناشتي تي گهڻو گهٽ زور ڏنو ويندو آهي، جيڪو اڪثر ڇڏيو ويندو آهي يا غير بحيرۂ روم اولهندي ملڪن جي ڀيٽ ۾ هلڪن حصن تي مشتمل هوندو آهي.<ref>{{Cite web|date=29 March 2016|title=Colazioni da incubo in giro per il mondo|url=https://www.lacucinaitaliana.it/news/in-primo-piano/colazioni-strane-nel-mondo|access-date=12 November 2021|language=it}}</ref> صبح دير سان ۽ منجهند کان پوءِ هلڪا کاڌا، جن کي ''[[اطالوي کاڌي جو ڍانچو#منجهند کان پوءِ هلڪو کاڌو (ميريندا)|ميريندا]]'' ({{Plural form}}: ''ميريندي'') چيو وڃي ٿو، اڪثر شامل هوندا آهن.<ref>{{Cite web|date=12 August 2021|title=Merenda, una abitudine tutta italiana: cinque ricette salutari per tutta la famiglia|url=https://www.corriere.it/cook/news/cards/merenda-abitudine-tutta-italiana-cinque-ricette-salutari-tutta-famiglia/merenda-come-deve-essere_principale.shtml|access-date=12 November 2021|language=it}}</ref> === راند === {{Main|اٽلي ۾ راند}} [[File:Italy national football team Euro 2012 final.jpg|thumb|2012ع ۾ [[اٽلي قومي فٽبال ٽيم|''آتسوري'']]. [[اٽلي ۾ فٽبال|فٽبال]] اٽلي ۾ سڀ کان مشهور راند آهي.]] سڀ کان مشهور راند [[اٽلي ۾ فٽبال|فٽبال]] آهي.<ref>{{Cite web|last=Wilson|first=Bill|date=10 March 2014|title=Italian football counts cost of stagnation|url=https://www.bbc.co.uk/news/business-26351331|access-date=12 June 2015|publisher=BBC News}}; {{Cite book|last1=Hamil|first1=Sean|title=Managing football: an international perspective|last2=Chadwick|first2=Simon|publisher=Elsevier/Butterworth-Heinemann|year=2010|isbn=978-1-8561-7544-9|edition=1st ed., dodr.|location=Amsterdam|page=285}}</ref> اٽلي جي [[اٽلي قومي فٽبال ٽيم|ٽيم]] سڀ کان وڌيڪ ڪامياب ٽيمن مان هڪ آهي، جنهن چار [[فيفا ورلڊ ڪپ|ورلڊ ڪپ]] ڪاميابيون ([[1934 فيفا ورلڊ ڪپ|1934]]، [[1938 فيفا ورلڊ ڪپ|1938]]، [[1982 فيفا ورلڊ ڪپ|1982]] ۽ [[2006 فيفا ورلڊ ڪپ|2006]]) ۽ ٻه [[يوئيفا يورو]] ڪاميابيون ([[يوئيفا يورو 1968|1968]] ۽ [[يوئيفا يورو 2020|2020]]) حاصل ڪيون آهن.<ref>{{Cite web|title=Previous FIFA World Cups|url=https://www.fifa.com/worldcup/archive/index.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110125063612/http://www.fifa.com/worldcup/archive/index.html|archive-date=25 January 2011|access-date=8 January 2011|publisher=FIFA}}</ref> اطالوي ڪلبن 48 وڏيون يورپي ٽرافيون کٽيون آهن، جنهن ڪري اٽلي اسپين کان پوءِ يورپ جو ٻيو سڀ کان ڪامياب ملڪ بڻجي ٿو. اٽلي جي مٿئين ليگ [[سيري آ]] آهي، جنهن کي دنيا ڀر ۾ لکين مداح ڏسن ٿا.<ref>{{Cite web|title=Le squadre più tifate al mondo: classifica e numero di fan|url=https://www.sisal.it/scommesse-matchpoint/blog/fuori-campo/squadre-piu-tifate-al-mondo-classifica|access-date=4 January 2022|language=it|archive-date=18 September 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210918004108/https://www.sisal.it/scommesse-matchpoint/blog/fuori-campo/squadre-piu-tifate-al-mondo-classifica|url-status=dead}}</ref> ٻيون مشهور ٽيم واريون رانديون باسڪيٽ بال، والي بال ۽ رگبي آهن.<ref name="sportface">{{Cite web|date=15 March 2021|title=Sport più seguiti: la (forse) sorprendente classifica mondiale|url=https://www.sportface.it/altro/sport-piu-seguiti-la-forse-sorprendente-classifica-mondiale/1318754|access-date=4 January 2022|language=it|archive-date=4 January 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220104135605/https://www.sportface.it/altro/sport-piu-seguiti-la-forse-sorprendente-classifica-mondiale/1318754|url-status=dead}}</ref> اٽلي جون مردن ۽ عورتن جون قومي والي بال ٽيمون اڪثر دنيا جي بهترين ٽيمن ۾ شامل ٿين ٿيون. [[اٽلي مردن جي قومي والي بال ٽيم|مردن جي ٽيم]] لڳاتار ٽي [[ايف آءِ وي بي والي بال مردن جي عالمي چيمپيئن شپ|عالمي چيمپيئن شپون]] کٽيون (1990ع، 1994ع ۽ 1998ع ۾). [[اٽلي مردن جي قومي باسڪيٽ بال ٽيم|اٽلي مردن جي باسڪيٽ بال ٽيم]] جا بهترين نتيجا [[يورو باسڪيٽ 1983]] ۽ [[يورو باسڪيٽ 1999|1999ع]] ۾ سونا تمغا، ۽ [[2004ع گرمائين اولمپڪس ۾ باسڪيٽ بال|2004ع اولمپڪس]] ۾ چاندي جو تمغو هئا. [[ليگا باسڪيٽ سيري آ]] يورپ جي سڀ کان وڌيڪ مقابلي واري ليگن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite web|date=July 2019|title=Basket Eurolega, l'albo d'oro delle squadre più forti e titolate d'Europa|url=https://williamhillnews.it/basket/basket-eurolega|access-date=4 January 2022|language=it}}</ref> [[اٽلي قومي رگبي يونين ٽيم]] [[سڪس نيشنز چيمپيئن شپ]] ۽ [[رگبي ورلڊ ڪپ]] ۾ مقابلو ڪري ٿي. انفرادي راندين ۾، سائيڪل ڊوڙ مشهور آهي؛<ref>{{Cite book|last=Foot|first=John|title=Pedalare! Pedalare!: a history of Italian cycling|publisher=Bloomsbury|year=2012|isbn=978-1-4088-2219-7|location=London|page=312}}</ref> اطالوين [[يو سي آءِ روڊ ورلڊ چيمپيئن شپون – مردن جي روڊ ريس|يو سي آءِ عالمي چيمپيئن شپون]] [[يو سي آءِ روڊ ورلڊ چيمپيئن شپون – مردن جي روڊ ريس#قوم موجب تمغا ماڻيندڙ|بيلجيم کان سواءِ ڪنهن به ٻئي ملڪ کان وڌيڪ]] کٽيون آهن. [[جيرو دي اٽاليا]] هر مئي ۾ ٿيندڙ سائيڪل ريس آهي ۽ ٽن [[گرانڊ ٽورس]] مان هڪ آهي. الپائن اسڪائينگ هڪ وسيع راند آهي، ۽ ملڪ اسڪائينگ لاءِ مشهور منزل آهي.<ref>{{Cite news|last=Hall|first=James|date=23 November 2012|title=Italy is best value skiing country, report finds|url=https://www.telegraph.co.uk/travel/travelnews/9697128/Italy-is-best-value-skiing-country-report-finds.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131003012827/http://www.telegraph.co.uk/travel/travelnews/9697128/Italy-is-best-value-skiing-country-report-finds.html|archive-date=3 October 2013|access-date=29 August 2013|work=The Daily Telegraph|location=London}}</ref> اطالوي اسڪائر [[سياري جون اولمپڪ رانديون]] ۽ [[الپائن اسڪائي ورلڊ ڪپ]] ۾ سٺا نتيجا حاصل ڪن ٿا. ٽينس کي اهم پيروي حاصل آهي: اها چوٿين سڀ کان وڌيڪ کيڏي ويندڙ راند آهي.<ref>{{Cite web|title=Il tennis è il quarto sport in Italia per numero di praticanti|url=http://www.federtennis.it/DettaglioNews.asp?IDNews=55672|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20130927033216/http://www.federtennis.it/DettaglioNews.asp?IDNews=55672|archive-date=27 September 2013|access-date=29 August 2013|publisher=Federazione Italiana Tennis}}</ref> [[روم ماسٽرز]]، جيڪو 1930ع ۾ قائم ٿيو، سڀ کان وڌيڪ معزز ٽينس ٽورنامينٽن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite news|title=Internazionali d'Italia di Tennis – Roma 2021 |url=https://www.faretennis.com/tornei/internazionali-italia-tennis|access-date=4 January 2022|language=it}}</ref> اطالوي رانديگرن [[ڊيويس ڪپ]] 4 ڀيرا (1976، 2023، 2024 ۽ 2025) ۽ [[بلي جين ڪنگ ڪپ]] 6 ڀيرا (2006، 2009، 2010، 2013، 2024 ۽ 2025) کٽيا آهن. [[File:Michael Schumacher 2006 USA 2.jpg|thumb|[[اسڪوديريا فيراري]] جي [[فيراري 248 ايف 1]]، جيڪا [[گرانڊ پري موٽر ريسنگ|گرانڊ پري]] ريسنگ ۾ اڃا تائين موجود سڀ کان پراڻي ٽيم آهي،<ref name="targaflorio"/> جيڪا 1948ع کان مقابلو ڪري رهي آهي، ۽ شمارياتي طور [[فارمولا ون گرانڊ پري فاتحن جي فهرست (تعمير ڪندڙ)|تاريخ جي سڀ کان ڪامياب فارمولا ون ٽيم]] آهي]] موٽر راندون مشهور آهن.<ref name="sportface"></ref> اٽلي، تمام وڏي فرق سان، سڀ کان وڌيڪ موٽو جي پي عالمي چيمپيئن شپون کٽيون آهن. اطالوي [[اسڪوديريا فيراري]] [[گرانڊ پري موٽر ريسنگ|گرانڊ پري]] ريسنگ ۾ اڃا تائين موجود سڀ کان پراڻي ٽيم آهي،<ref name="targaflorio">{{Cite web|title=Enzo Ferrari|url=https://www.targaflorio.info/enzoferrari.htm|access-date=4 January 2022|language=it}}</ref> جيڪا 1948ع کان مقابلو ڪري رهي آهي، ۽ 232 ڪاميابين سان سڀ کان ڪامياب فارمولا ون ٽيم آهي. [[فارمولا ون]] جو [[اطالوي گرانڊ پري]] 1921ع کان منعقد ٿيندو رهيو آهي<ref>{{Cite web|date=3 September 2020|title=GP d'Italia: albo d'oro|url=https://www.motori.it/curiosita/1757728/gp-ditalia-albo-doro.html|access-date=4 January 2022|language=it}}</ref> ۽ هميشه [[آٽوڊرومو ناتسيونالي مونزا]] ۾ ٿيو آهي (سواءِ [[1980 اطالوي گرانڊ پري|1980ع]] جي).<ref>{{Cite web|date=7 September 2021|title=GP Italia: a Monza tra storia e passione|url=https://www.f1world.it/amarcord/gp-ditalia-a-monza-tra-storia-e-passione|access-date=4 January 2022|language=it|archive-date=4 January 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220104135550/https://www.f1world.it/amarcord/gp-ditalia-a-monza-tra-storia-e-passione/|url-status=dead}}</ref> موٽر راندين ۾ ٻيا ڪامياب اطالوي ڪار ٺاهيندڙ [[الفا روميو]]، [[لانچيا]]، [[مازيراتي]] ۽ [[فيات]] آهن.<ref>{{Cite web|date=5 October 2021|title=L'Italia che vince le corse|work=Mauto|url=https://www.museoauto.com/litalia-che-vince-le-corse-la-ferrari-500-f2-del-1952|access-date=4 January 2022|language=it|archive-date=4 January 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220104172543/https://www.museoauto.com/litalia-che-vince-le-corse-la-ferrari-500-f2-del-1952/|url-status=dead}}</ref> اٽلي اولمپڪس ۾ ڪامياب رهيو آهي، [[1896ع گرمائين اولمپڪس|پهرين اولمپياڊ]] کان حصو وٺندو رهيو آهي ۽ 48 مان 47 رانديگرن ۾ شامل ٿيو آهي ([[1904ع گرمائين اولمپڪس|1904ع]] کان سواءِ).<ref>{{Cite web|last=Elio Trifari|title=Che sorpresa: Italia presente a tutti i Giochi|url=http://archiviostorico.gazzetta.it/2008/novembre/28/Che_sorpresa_Italia_presente_tutti_ga_10_081128051.shtml|access-date=4 January 2022|language=it}}</ref> [[اولمپڪس ۾ اٽلي|اطالوين]] [[گرمائين اولمپڪ رانديون]] ۾ 618 تمغا، ۽ سياري جي اولمپڪس ۾ 141 تمغا کٽيا آهن، جن ۾ 259 سونا تمغا شامل آهن، ۽ ڪل تمغن جي لحاظ کان ڇهون سڀ کان ڪامياب ملڪ آهي. ملڪ [[1960ع گرمائين اولمپڪس|1960ع]] ۾ گرمائين اولمپڪس جي ميزباني ڪئي؛ ۽ [[سياري جون اولمپڪ رانديون|سياري جي اولمپڪس]] جي [[1956ع سياري اولمپڪس|1956ع]]، [[2006ع سياري اولمپڪس|2006ع]] ۾ ميزباني ڪئي، ۽ هن وقت [[ميلان]] ۽ [[ڪورتينا دامپيتسو]] ۾ [[2026ع سياري اولمپڪس|2026ع واري ايڊيشن]] جي ميزباني ڪري رهيو آهي. === عام موڪلون، ميلو ۽ لوڪ روايتون === {{Main|اٽلي ۾ عام موڪلون|اٽلي جون روايتون|اٽلي جون لوڪ روايتون}} [[File:Frecce Tricolori 2022.jpg|thumb|روم ۾ ''[[فيستا ديلا ريپوبليڪا]]'' جي جشن دوران [[وڪٽر ايمانوئل ٻيون يادگار]] مٿان ''[[فريچي تريڪولوري]]''، جنهن جي دونهين واري لڪير [[اٽلي جا قومي رنگ]] ڏيکاري ٿي]] عام موڪلن ۾ مذهبي، قومي ۽ علائقائي ڏينهن شامل آهن. اٽلي جو قومي ڏينهن، ''[[فيستا ديلا ريپوبليڪا]]'' ('جمهوريت جو ڏينهن')،<ref>{{Cite web|title=Le feste mobili. Feste religiose e feste civili in Italia|url=http://calendario.eugeniosongia.com/feste.htm|access-date=29 December 2022|language=it}}</ref> 2 جون تي ملهايو ويندو آهي، جنهن جو مکيه جشن روم ۾ ٿيندو آهي، ۽ اهو 1946ع ۾ اطالوي جمهوريه جي جنم جي ياد ۾ ملهايو ويندو آهي.<ref name="Italian Embassy in London">{{Cite web|title=Festività nazionali in Italia|url=http://www.amblondra.esteri.it/Ambasciata_Londra/Menu/In_linea_con_utente/Domande_frequenti/altro.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20120624220055/http://www.amblondra.esteri.it/Ambasciata_Londra/Menu/In_linea_con_utente/Domande_frequenti/altro.htm|archive-date=24 June 2012|access-date=15 April 2012|publisher=Italian Embassy in London|language=it}}</ref> تقريب ۾ [[اڻڄاتل سپاهيءَ جو مقبرو (اٽلي)|اطالوي اڻڄاتل سپاهي]] کي خراج عقيدت طور گلن جي چادر چاڙهڻ ۽ روم ۾ [[ويا ديئي فوري امپيريالي]] سان فوجي پريڊ شامل آهي. [[سينٽ لوسي جو ڏينهن#اٽلي|سينٽ لوسي جو ڏينهن]]، 13 ڊسمبر تي، اٽلي جي ڪجهه علائقن ۾ ٻارن ۾ مشهور آهي، جتي هوءَ سانتا ڪلاز جهڙو ڪردار ادا ڪري ٿي.<ref>{{Cite web|title=Saint Lucy – Sicily's Most Famous Woman – Best of Sicily Magazine|url=http://www.bestofsicily.com/mag/art333.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20121015021932/http://bestofsicily.com/mag/art333.htm|archive-date=15 October 2012|website=bestofsicily.com}}</ref> [[ايپيفني (موڪل)|ايپيفني]] [[اطالوي لوڪ روايتون|اطالوي لوڪ روايتن]] جي شخصيت [[بيفانا]] سان لاڳاپيل آهي، جيڪا ٻهاريءَ تي سوار هڪ پوڙهي عورت آهي، جيڪا 5 جنوري جي رات سٺن ٻارن لاءِ تحفا، ۽ خراب ٻارن لاءِ ڪوئلو يا رک جا ٿيلها آڻي ٿي.<ref>{{Cite book|last=Roy|first=Christian|url={{Google books|IKqOUfqt4cIC|page=PA144|keywords=|text=|plainurl=yes}}|title=Traditional Festivals|date=2005|publisher=ABC-CLIO|isbn=978-1-5760-7089-5|page=144|access-date=13 January 2015}}</ref> [[مريم جو آسمان تي کڄڻ]] 15 آگسٽ تي ''[[فيراگوستو]]'' سان گڏ اچي ٿو، جيڪو اونهاري جي موڪلن جو دور آهي.<ref>{{Cite book|last=Jonathan Boardman|url={{Google books|VHAUAQAAIAAJ|keywords=|text=|plainurl=yes}}|title=Rome: A Cultural and Literary Companion|publisher=Signal Books|year=2000|isbn=978-1-902669-15-1|location=University of California|page=219|format=Google Books}}</ref> اطالوي قومي [[سرپرست ڏينهن]]، 4 آڪٽوبر تي، [[سينٽ فرانسس ۽ ڪيٿرائن جو عيد ڏينهن|سينٽ فرانسس ۽ سينٽ ڪيٿرائن]] کي ملهايو ويندو آهي. هر شهر يا ڳوٺ پنهنجي مقامي سرپرست بزرگ جي عيد تي پڻ عام موڪل ملهائيندو آهي.<ref name="Italian Embassy in London"></ref> [[ناتالي دي روما]] ({{literally|روم جو جنم ڏينهن}}) [[روم]] ۾ 21 اپريل تي ٿيندڙ ساليانو ميلو آهي، جيڪو شهر جي ڏند ڪٿائي [[روم جو بنياد|بنياد]] جي خوشيءَ ۾ ملهايو ويندو آهي.<ref name="Plutarch12">[[پلوٽارڪ]]، ''[[متوازي زندگيون]] – رومولس جي زندگي''، [http://penelope.uchicago.edu/Thayer/E/Roman/Texts/Plutarch/Lives/Romulus*.html#12 12.2] ([[لاڪوس ڪورتيوس]] مان)</ref> [[ڏند ڪٿا]] موجب، چيو وڃي ٿو ته [[رومولس]] 21 اپريل 753 ق.م. تي روم شهر جو بنياد وڌو.<ref name="penelope">{{Cite web|url=https://penelope.uchicago.edu/Thayer/L/Roman/Texts/Censorinus/text*.html#17.11|title=LacusCurtius • Censorinus – De Die Natali|website=penelope.uchicago.edu}}</ref> ميلن ۽ جشنن ۾ [[پاليو دي سينا]] گهوڙن جي ڊوڙ، [[مقدس هفتو#اٽلي|مقدس هفتي]] جون رسمون، اريتسو جو [[ساراسين جوسٽ]]، ۽ ''[[ڪالچو ستوريڪو فيورينتينو]]'' شامل آهن. 2013ع ۾، [[يونيسڪو]] [[غير مادي ثقافتي ورثو|غير مادي ثقافتي ورثي]] ۾ اطالوي ميلن ۽ ''[[پاسو (فلوٽ)|پاسو]]'' کي شامل ڪيو، جهڙوڪ [[واريا دي پالمي]]، [[ويتربو]] ۾ [[ماڪينا دي سانتا روزا]]، ۽ [[ساساري]] ۾ ''faradda di li candareri''.<ref>{{Cite web|title=Celebrations of big shoulder-borne processional structures|url=http://www.unesco.org/culture/ich/index.php?lg=en&pg=00011&RL=00721|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141213122708/http://www.unesco.org/culture/ich/index.php?lg=EN|archive-date=13 December 2014|access-date=29 November 2014|publisher=UNESCO}}</ref> ٻين ميلن ۾ [[اٽلي ۾ ڪارنيول|ڪارنيول]] شامل آهن، جهڙوڪ [[وينس جو ڪارنيول|وينس]]، [[وياريجو جو ڪارنيول|وياريجو]]، [[اِوريا جو ڪارنيول|اِوريا]]، [[فويانو ديلا ڪيانا جو ڪارنيول|فويانو ديلا ڪيانا]]، ۽ [[ساتريانو دي لوڪانيا جو ڪارنيول|ساتريانو دي لوڪانيا]]. [[وينس فلم فيسٽيول]]، جيڪو [[گولڊن لائن]] انعام ڏئي ٿو ۽ 1932ع کان منعقد ٿي رهيو آهي، دنيا جو سڀ کان پراڻو فلمي ميلو آهي ۽ [[ڪانز فلم فيسٽيول|ڪانز]] ۽ [[برلن بين الاقوامي فلم فيسٽيول|برلن]] سان گڏ يورپ جي "وڏن ٽن" فلمي ميلن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite web|last=Anderson|first=Ariston|date=24 July 2014|title=Venice: David Gordon Green's 'Manglehorn,' Abel Ferrara's 'Pasolini' in Competition Lineup|url=https://www.hollywoodreporter.com/news/venice-film-festival-unveils-lineup-720770|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20160218220740/http://www.hollywoodreporter.com/news/venice-film-festival-unveils-lineup-720770|archive-date=18 February 2016|website=[[دي هالي ووڊ رپورٽر]]}}; {{Cite magazine|title=Addio, Lido: Last Postcards from the Venice Film Festival|url=https://time.com/3291348/addio-lido-last-postcards-from-the-venice-film-festival/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140920162423/http://time.com/3291348/addio-lido-last-postcards-from-the-venice-film-festival|archive-date=20 September 2014|magazine=Time}}</ref> ==انتظامي ورهاستون== <!-- This Anchor tag serves to provide a permanent target for incoming section links. Please do not remove or modify it, except to add another appropriate anchor. If you modify the section title, please anchor the old title. It is always best to anchor an old section header that has been changed so that links to it will not be broken. See [[Template:Anchor]] for details. This template is {{Subst:Anchor comment}}. --> {{Main|اٽلي جا علائقا|اٽلي جا صوبا|اٽلي جا ميٽروپوليٽن شهر|ڪوموني}} اٽلي 20 علائقن (''[[ريجوني]]'') تي مشتمل آهي، جن مان پنجن کي [[خاص قانوني حيثيت وارا خودمختيار علائقا|خاص خودمختيار حيثيت]] حاصل آهي، جيڪا کين اضافي معاملن تي قانون سازي ڪرڻ جي اجازت ڏئي ٿي.<ref name="tuttitalia">{{Cite news|title=Regioni italiane|url=http://www.tuttitalia.it/regioni|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220509133929/https://www.tuttitalia.it/regioni|archive-date=9 May 2022|access-date=30 April 2022|language=it}}</ref> {{Div col}} * [[ابروزو]] * [[اوستا وادي]] * [[اپوليا]] * [[بازيليڪاتا]] * [[ڪلابريا]] * [[ڪمپانيا]] * [[ايميليا-رومانيا]] * [[فريولي-وينيزيا جوليا]] * [[لازيو]] * [[ليگوريا]] * [[لومباردي]] * [[مارڪي]] * [[موليزه]] * [[پيڊمونٽ]] * [[سارڊينيا]] * [[سسلي]] * [[ترنتينو-آلٽو آديجي/سڊٽيرول]] * [[ٽسڪني]] * [[امبريا]] * [[وينيتو]] {{Div col end}} ''ريجوني'' ۾ 107 صوبا (''[[اٽلي جا صوبا|پرووينچي]]'') يا ميٽروپوليٽن شهر (''[[اٽلي جا ميٽروپوليٽن شهر|چِتا ميٽروپوليتاني]]'')، ۽ 7,896 ميونسپلٽيون (''[[ڪوموني]]'') شامل آهن.<ref name="tuttitalia"/> {{Clear}} [[زمرو:يورپي ملڪ]] [[زمرو:جمهوريتون]] [[زمرو:ڏاکڻي يورپ جا ملڪ]] [[زمرو:يورپي اتحاد جا رڪن ملڪ]] == پڻ ڏسو == {{Portal|اٽلي|ملڪ|يورپ|يورپي يونين }} * [[اٽلي جو خاڪو]] {{Clear}} == نوٽس == {{Notelist|30em}} == ڪتابيات == {{Refbegin|30em}} * {{Cite book|last1=Cushman-Roisin|first1=Benoit|url=https://books.google.com/books?id=OFwkVgQNHlsC|title=Physical oceanography of the Adriatic Sea|last2=Gačić|first2=Miroslav|last3=Poulain|first3=Pierre-Marie|publisher=Springer|year=2001|isbn=978-1-4020-0225-0}} * {{Cite web|date=2004–2007|title=FastiOnline: A database of archaeological excavations since the year 2000 |url=https://www.fastionline.org|access-date=6 March 2010|publisher=International Association of Classical Archaeology (AIAC)}} * Hibberd, Matthew. ''The media in Italy'' (McGraw-Hill International, 2007). * Sarti, Roland, ed. ''Italy: A reference guide from the Renaissance to the present'' (2004). * Sassoon, Donald. ''Contemporary Italy: politics, economy and society since 1945'' (Routledge, 2014). * {{Cite web|date=1995–2010|title=Italy History – Italian History Index|url=http://vlib.iue.it/hist-italy/Index.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210815124837/http://vlib.iue.it/hist-italy/Index.html|archive-date=15 August 2021|access-date=6 March 2010|publisher=European University Institute, The World Wide Web Virtual Library|language=it, en}} {{Refend}} == ٻاهريان ڳنڍڻا == {{Wikibooks|Wikijunior:Countries A-Z|Italy}} {{Sister project links|voy=Italy|d=Q38}} * [https://www.bbc.com/news/world-europe-17433142 اٽلي] [[بي بي سي نيوز]] مان * [https://web.archive.org/web/20260116052905/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy/ اٽلي]. ''[[دي ورلڊ فيڪٽ بڪ]]''. [[سينٽرل انٽيليجنس ايجنسي]]. * [https://web.archive.org/web/20081216082829/http://ucblibraries.colorado.edu/govpubs/for/italy.htm اٽلي] ''يو سي بي لائبريريز گوو پبس'' مان * [https://www.oecd.org/italy/ اٽلي] [[او اي سي ڊي]] مان * [https://european-union.europa.eu/principles-countries-history/eu-countries/italy_en يورپي يونين جي ويب سائيٽ تي اٽلي جو ملڪي خاڪو] * {{Wikiatlas|Italy}} * {{OSM relation|365331}} * [https://www.ifs.du.edu/IFs/frm_CountryProfile/IT اٽلي لاءِ اهم ترقياتي اڳڪٿيون] [[انٽرنيشنل فيوچرز]] مان * [https://www.governo.it/ سرڪاري ويب سائيٽ] {{In lang|it}} * [https://www.italia.it/en/ اطالوي سياحت جي سرڪاري ويب سائيٽ] {{Italy topics}} {{Navboxes |title = اٽلي سان لاڳاپيل مضمون|list= {{Sovereign states of Europe}} {{Countries and territories bordering the Mediterranean Sea}} {{EU members}} {{European Economic Area (EEA)}} {{Council of Europe members}} {{G8 nations}} {{G20}} {{OSCE}} }} {{Authority control}} {{Coord|43|N|12|E|display=title}} [[زمرو:اٽلي| ]]<!--Please leave the empty space as standard.--> [[زمرو:1861ع ۾ يورپ ۾ قيام]] [[زمرو:اهي ملڪ ۽ علائقا جتي اطالوي سرڪاري ٻولي آهي]] [[زمرو:يورپ جا ملڪ]] [[زمرو:جي 20 ميمبر]] [[زمرو:ڪائونسل آف يورپ جا ميمبر رياستون]] [[زمرو:يورپي يونين جا ميمبر رياستون]] [[زمرو:نيٽو جا ميمبر رياستون]] [[زمرو:يونين فار دي ميڊيٽرينين جا ميمبر رياستون]] [[زمرو:گڏيل قومن جا ميمبر رياستون]] [[زمرو:او اي سي ڊي ميمبر]] [[زمرو:جمهوريتون]] [[زمرو:1861ع ۾ قائم ٿيل رياستون ۽ علائقا]] [[Category:1946ع ۾ يورپ ۾ قائم ٿيل رياستون ۽ علائقا]] == حوالا == {{Reflist}} <references group="lower-alpha"/> {{Italy Labelled Map Scalable|image-width=300}} qh7y2nc4kemtv7qbnx6n8n0xgspdht1 382652 382630 2026-06-04T09:24:00Z Memon2025 21315 382652 wikitext text/x-wiki {{چونڊ مضمون| جون 2026}} {{Short description|ڏکڻ ۽ اولهه يورپ جو ملڪ}} {{Infobox country | conventional_long_name = اطالوي جمهوريه | common_name = اٽلي | native_name = {{Lang|it|Repubblica Italiana<!--upper case see Italian wiki-->}} | image_flag = Flag of Italy.svg | image_coat = Emblem of Italy.svg | symbol_type = نشان | national_anthem = "{{Lang|it|[[اِل ڪانتو ديلي اطالياني]]|italic=no}}"<br/>"اطالوين جو گيت"<div style="padding-top:0.5em;">{{Center|[[File:Canto degli Italiani - Marina Militare (strumentale).wav]]}}</div> | image_map = {{Switcher|[[File:EU-Italy (orthographic projection).svg|frameless]]|گلوب ڏيکاريو|[[File:EU-Italy.svg|upright=1.15|frameless]]|يورپي يونين جو نقشو ڏيکاريو|default=1}} | capital = [[روم]] | coordinates = {{Coord|41|54|N|12|29|E|type:city}} | largest_city = capital | languages_type = ڏيهي ٻوليون | languages = ڏسو [[اٽلي جون ٻوليون|مکيه مضمون]] | official_languages = [[اطالوي ٻولي|اطالوي]]<sup>a</sup> {{Infobox|child=yes |label1 = [[اٽلي ڏانهن اميگريشن|قوميت]] {{Nobold|(2021)}}<ref name="id2020">{{Cite web|title=Indicatori demografici, anno 2020 |url=https://www.istat.it/it/files//2021/05/REPORT_INDICATORI-DEMOGRAFICI-2020.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210503091112/https://www.istat.it/it/files//2021/05/REPORT_INDICATORI-DEMOGRAFICI-2020.pdf|archive-date=3 May 2021|access-date=3 May 2021}}</ref> | data1 = {{Unbulleted list|91% اطالوي|9% ٻيا}} }} | religion = {{Ublist|item_style=white-space:nowrap;|84% [[اٽلي ۾ عيسائيت|عيسائيت]]|12% [[اٽلي ۾ لادينيت|لادينيت]]|4% [[اٽلي ۾ مذهب|ٻيا]]}} | religion_year = 2021 | religion_ref = <ref>{{Cite web|date=September 2021|title=Special Eurobarometer 516|url=https://data.europa.eu/data/datasets/s2237_95_2_516_eng?locale=en|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20230629085321/http://data.europa.eu/data/datasets/s2237_95_2_516_eng?locale=en|archive-date=29 June 2023|access-date=2 June 2026|publisher=European Union: [[European Commission]]|via=[[European Data Portal]] (see Volume C: Country/socio-demographics: IT: Question D90.2.)}}</ref> | demonym = اطالوي | government_type = [[وحداني پارلياماني جمهوريه]] | leader_title1 = [[اٽلي جو صدر|صدر]] | leader_name1 = [[سرجيو ماتاريلا]] | leader_title2 = [[اٽلي جو وزيراعظم|وزيراعظم]] | leader_name2 = [[جورجيا ميلوني]] | leader_title3 = [[جمہوريه جي سينيٽ جو صدر (اٽلي)|سينيٽ جو صدر]] | leader_name3 = [[اگناتسيو لا روسا]] | leader_title4 = [[چيمبر آف ڊپٽيز جو صدر (اٽلي)|چيمبر آف ڊپٽيز جو صدر]] | leader_name4 = [[لورينزو فونتانا]] | legislature = [[اطالوي پارليامينٽ|پارليامينٽ]] | upper_house = [[جمہوريه جي سينيٽ (اٽلي)|جمہوريه جي سينيٽ]] | lower_house = [[چيمبر آف ڊپٽيز (اٽلي)|چيمبر آف ڊپٽيز]] | sovereignty_type = [[اٽلي جي تاريخ|تاريخي سياسي وحدتون]] | established_event1 = [[اٽلي جا قديم ماڻھو|اٽالڪ ماڻھو]] | established_date1 = قديم دور | established_event2 = [[قديم روم]]<br>[[رومي اٽلي]] | established_date2 = 753 ق م–476 ع | established_event3 = [[بربر بادشاهتون|رومي-بربر بادشاهتون]]<br>[[بازنطيني اٽلي]] | established_date3 = اوائلي وچون دور | established_event4 = [[اٽلي جي تاريخي رياستن جي فهرست|اطالوي شهري رياستون ۽ علائقائي سياسي وحدتون]] | established_date4 = وچون دور ۽ جديد دور | established_event5 = [[اٽلي جي بادشاهت]] | established_date5 = 1861–1946<br>{{start date and age|1861|03|17|df=y}} | established_event6 = [[اطالوي سلطنت]] | established_date6 = 1869/1882–1960 | established_event7 = [[1946ع اطالوي اداراتي ريفرنڊم|اطالوي جمهوريه]] | established_date7 = {{start date and age|1946|06|02|df=y}} | area_km2 = 301,340 | area_footnote = <ref name="Central Intelligence Agency-2023">{{Cite web|date=23 August 2023|title=Italy|url=https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210701235642/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy|archive-date=1 July 2021|access-date=28 August 2023|publisher=Central Intelligence Agency}}</ref><ref>{{Cite web|date=12 November 2023|title=Italy country profile|url=https://www.bbc.com/news/world-europe-17433142|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20231218111602/https://www.bbc.com/news/world-europe-17433142|archive-date=18 December 2023|access-date=12 November 2023|publisher=BBC News}}</ref> | area_rank = 71هون | area_sq_mi = 116,347 <!--Do not remove per [[Wikipedia:Manual of Style/Dates and numbers]]--> | percent_water = 1.24 (2015)<ref>{{Cite web|title=Surface water and surface water change|url=https://stats.oecd.org/Index.aspx?DataSetCode=SURFACE_WATER|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210324133453/https://stats.oecd.org/Index.aspx?DataSetCode=SURFACE_WATER|archive-date=24 March 2021|access-date=11 October 2020|publisher=[[Organisation for Economic Co-operation and Development]] (OECD)}}</ref> | population_estimate = {{DecreaseNeutral}} 58,915,561<ref name="population">{{cite web|title=Monthly Demographic Balance|url=https://demo.istat.it/app/?l=en&a=&i=D7B|publisher=[[Italian National Institute of Statistics|ISTAT]]}}</ref> | population_estimate_year = 2025 | population_estimate_rank = 25هون | population_density_km2 = 195.5 | population_density_sq_mi = auto<!--Do not remove per [[Wikipedia:Manual of Style/Dates and numbers]]--> | population_density_rank = 72هون | GDP_PPP = {{Increase}} $3.872&nbsp;trillion<ref name="IMFWEO.IT">{{cite web |url=https://data.imf.org/en/Data-Explorer?datasetUrn=IMF.RES:WEO(9.0.0) |title=World Economic Outlook Database (April 2026 Edition) |publisher=[[International Monetary Fund]] |website=www.imf.org |date=14 April 2026 |access-date=18 April 2026}}</ref> | GDP_PPP_year = 2026 | GDP_PPP_rank = 12هون | GDP_PPP_per_capita = {{Increase}} $65,761<ref name="IMFWEO.IT"/> | GDP_PPP_per_capita_rank = 29هون | GDP_nominal = {{Increase}} $2.738&nbsp;trillion<ref name="IMFWEO.IT"/> | GDP_nominal_year = 2026 | GDP_nominal_rank = 8هون | GDP_nominal_per_capita = {{Increase}} $46,505<ref name="IMFWEO.IT"/> | GDP_nominal_per_capita_rank = 27هون | Gini = 32.5 <!--number only--> | Gini_year = 2020 | Gini_change = decrease <!--increase/steady/decrease--> | Gini_ref = <ref>{{Cite web|title=Gini coefficient of equivalised disposable income – EU-SILC survey|url=https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/tessi190/default/table?lang=en|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20201009091832/https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/tessi190/default/table?lang=en|archive-date=9 October 2020|access-date=21 June 2022|publisher=European Commission}}</ref> | HDI = 0.915 <!--number only--> | HDI_year = 2023<!-- Please use the year to which the data refers, not the publication year--> | HDI_change = increase <!--increase/decrease/steady--> | HDI_ref = <ref name="UNHDR">{{Cite web |date=6 May 2025 |title=Human Development Report 2025 |url=https://hdr.undp.org/system/files/documents/global-report-document/hdr2025reporten.pdf|url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20250506051232/https://hdr.undp.org/system/files/documents/global-report-document/hdr2025reporten.pdf |archive-date=6 May 2025 |access-date=6 May 2025 |publisher=[[United Nations Development Programme]] |language=en}}</ref> | HDI_rank = 29هون | currency = [[يورو]] (€)<sup>b</sup> | currency_code = EUR | time_zone = [[مرڪزي يورپي وقت|CET]] | utc_offset = +1 | utc_offset_DST = +2 | time_zone_DST = [[مرڪزي يورپي گرمي وارو وقت|CEST]] | calling_code = [[+39]] <sup>c</sup> | cctld = [[.it]] | footnote_a = <span style="font-size:100%;">جرمن [[ڏکڻ ٽائرول]] ۽ [[فريولي-وينيتسيا جوليا]] ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ فرينچ [[آئوستا وادي]] ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ [[سلووين ٻولي|سلووين]] [[ٽريئستي صوبو]]، [[گوريتسيا صوبو]] ۽ فريولي-وينيتسيا جوليا ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ [[لاڊن ٻولي|لاڊن]] ڏکڻ ٽائرول، [[ترنتينو]] ۽ ٻين اترين علائقن ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ [[فريولي ٻولي|فريولي]] فريولي-وينيتسيا جوليا ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ [[سارڊينيائي ٻولي|سارڊينيائي]] [[سارڊينيا]] ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي.<ref>{{Cite web|title=Legge Regionale 15 ottobre 1997, n. 26 |url=http://www.regione.sardegna.it/j/v/86?v=9&c=72&file=1997026|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210226213750/http://www.regione.sardegna.it/j/v/86?v=9&c=72&file=1997026|archive-date=26 February 2021|access-date=31 May 2018|publisher=Regione autonoma della Sardegna – Regione Autònoma de Sardigna}}; {{Cite web|title=Regione Autonoma Friuli-Venezia Giulia – Comunità linguistiche regionali|url=https://www.regione.fvg.it/rafvg/cms/RAFVG/cultura-sport/patrimonio-culturale/comunita-linguistiche|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150904201140/https://www.regione.fvg.it/rafvg/cms/RAFVG/cultura-sport/patrimonio-culturale/comunita-linguistiche|archive-date=4 September 2015|access-date=2 November 2020|website=regione.fvg.it}}</ref></span> | footnote_b = <span style="font-size:100%;">2002ع کان اڳ، [[اطالوي ليرا]]. يورو [[ڪامپيوني دي اٽاليا]] ۾ قبول ڪئي وڃي ٿي، پر ان جي سرڪاري ڪرنسي [[سوئس فرانڪ]] آهي.<ref>{{Cite web|date=14 July 2010|title=Comune di Campione d'Italia|url=http://www.comune.campione-d-italia.co.it/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110430223743/http://www.comune.campione-d-italia.co.it/|archive-date=30 April 2011|access-date=30 October 2010|publisher=Comune.campione-d-italia.co.it}}</ref></span> | footnote_c = <span style="font-size:100%;">ڪامپيوني دي اٽاليا کي فون ڪرڻ لاءِ سوئس ڪوڊ [[+41]] استعمال ڪرڻ ضروري آهي.</span> }} '''اٽلي'''،{{Efn|{{Lang|it|Italia}}, {{IPA|it|iˈtaːlja|pron|small=no|It-Italia.ogg}}}} سرڪاري طور '''اطالوي جمهوريه'''،{{Efn|{{Lang|it|ريپبلڪا اطاليانا|links=no}}, {{IPA|it|reˈpubblika itaˈljaːna|pron|small=no}}}} [[ڏکڻ يورپ|ڏکڻ]] ۽ [[اولهه يورپ]] ۾ واقع هڪ ملڪ آهي.{{Efn|اٽلي کي گهڻو ڪري اولهه يورپ ۾ شامل ڪيو ويندو آهي.<ref>اٽلي کي اولهه يورپي ملڪ طور بيان ڪندڙ علمي ڪم:{{Bulleted list |{{Cite book|last1=Hancock|first1=M. Donald|url=https://archive.org/details/politicsinwester00hanc_0|title=Politics in Western Europe: an introduction to the politics of the United Kingdom, France, Germany, Italy, Sweden, and the European Union|last2=Conradt|first2=David P.|last3=Peters|first3=B. Guy|last4=Safran|first4=William|last5=Zariski|first5=Raphael|date=11 November 1998|publisher=Chatham House Publishers|isbn=978-1-5664-3039-5|edition=2nd|quote=list of Western European countries Italy.|url-access=registration|ref=none}} |{{Cite book|last1=Ugo|first1=Ascoli|last2=Emmanuele|first2=Pavolini|title=The Italian welfare state in a European perspective: A comparative analysis|date=2016|publisher=Policy Press|isbn=978-1-4473-3444-6|url=https://books.google.com/books?id=BEzRDAAAQBAJ&q=list+of+Western+European+countries+Italy|ref=none}} |{{Cite book|last1=Zloch-Christy|first1=Iliana|title=East-West Financial Relations: Current Problems and Future Prospects|date=1991|publisher=Cambridge University Press|isbn=978-0-5213-9530-4|url=https://archive.org/details/eastwestfinancia00zloc|url-access=registration|quote=list of Western European countries Italy.|access-date=29 September 2019|ref=none}} |{{Cite book|last1=Clout|first1=Hugh D.|title=Western Europe: Geographical Perspectives|date=1989|publisher=Longman Scientific & Technical|isbn=978-0-5820-1772-6|url=https://books.google.com/books?id=WGbIT90ppZsC|access-date=29 September 2019|ref=none}} |{{Cite book|last1=Furlong|first1=Paul|title=Modern Italy: Representation and Reform|date=2003|publisher=Routledge|isbn=978-1-1349-7983-7|url=https://books.google.com/books?id=JNNsOl65D0AC&q=italy+western+European+country|access-date=29 September 2019|ref=none}} |{{Cite book|last1=Hanf|first1=Kenneth|last2=Jansen|first2=Alf-Inge|title=Governance and Environment in Western Europe: Politics, Policy and Administration|date=2014|publisher=Routledge|isbn=978-1-3178-7917-6|url=https://books.google.com/books?id=31wSBAAAQBAJ&q=West+Europe+Italy|access-date=29 September 2019|ref=none}} }}</ref>|name=WE}} اهو [[اطالوي اپٻيٽ|هڪ اپٻيٽ]] تي مشتمل آهي، جيڪو [[ڀونوچ سمنڊ]] ۾ وڌي وڃي ٿو، جنهن جي اترين زميني سرحد تي [[الپس]] آهن، ۽ ان سان گڏ [[اٽلي جي ٻيٽن جي فهرست|لڳ ڀڳ 800 ٻيٽ]] پڻ شامل آهن، جن مان خاص طور [[سسلي]] ۽ [[سارڊينيا]] اهم آهن. اٽلي اولهه ۾ [[فرانس]]؛ اتر ۾ [[سوئٽزرلينڊ]] ۽ [[آسٽريا]]؛ اوڀر ۾ [[سلووينيا]]؛ ۽ ٻن [[انڪليو|انڪليوز]]، [[ويٽيڪن سٽي]] ۽ [[سان مارينو]]، سان زميني سرحدون رکي ٿو. ايراضي جي لحاظ کان اهو [[ايراضيءَ موجب يورپي ملڪن جي فهرست|يورپ جو ڏهون وڏو ملڪ]] آهي، جيڪو {{Convert|301340|km2|sqmi|abbr=on}} تي پکڙيل آهي، ۽ لڳ ڀڳ 59 ملين آبادي سان [[يورپي يونين]] جو ٽيون سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو [[يورپي يونين جو رڪن ملڪ|رڪن ملڪ]] آهي. اٽلي جي گاديءَ جو هنڌ ۽ [[اٽلي جي شهرن جي فهرست|سڀ کان وڏو شهر]] [[روم]] آهي؛ ٻين وڏن شهرن ۾ [[ميلان]]، جيڪو ملڪ جو سڀ کان وڏو [[ميٽروپوليٽن علائقو]] آهي، [[نيپلز]]، [[تورين]]، [[پالرمو]]، [[بولونيا]]، [[فلورينس]]، [[جينووا]] ۽ [[وينس]] شامل آهن. [[اٽلي جي تاريخ]] ڪيترن ئي [[اٽلي جي قديم قومن جي فهرست|اٽالڪ قومن]] تائين وڃي ٿي، جن ۾ خاص طور [[قديم رومي]] شامل آهن، جن [[رومي جمهوريه]] دوران ڀونوچ سمنڊ جي دنيا کي فتح ڪيو ۽ [[رومي سلطنت]] دوران صدين تائين ان تي حڪومت ڪئي. عيسائيت جي پکڙجڻ سان، روم [[ڪيٿولڪ ڪليسا]] ۽ [[پاپائيت]] جو مرڪز بڻجي ويو. [[بربر حملا|بربر حملن]] ۽ ٻين سببن ڪري [[قديم دور جي آخري مرحلي]] ۽ [[اوائلي وچئين دور]] جي وچ ۾ [[اولهه رومي سلطنت جو زوال ۽ خاتمو]] ٿيو. يارهين صديءَ تائين [[اطالوي شهري رياستون]] ۽ [[سامونڊي جمهوريهون]] وڌيون، جن واپار ذريعي نئين خوشحالي آندي ۽ جديد سرمائيداريءَ لاءِ بنياد وڌا. [[اطالوي نشاةِ ثانيه]] پندرهين ۽ سورهين صديءَ دوران ڦهلي ڦولي ۽ [[نشاةِ ثانيه#پکڙجڻ|باقي يورپ تائين پکڙجي وئي]]. اطالوي ڳولائوئن پري اوڀر ۽ [[نئين دنيا]] ڏانهن نوان رستا دريافت ڪيا، جنهن سان [[دريافتن جو دور|دريافتن جي دور]] ۾ اهم حصو پيو. سياسي ۽ علائقائي ورهاستن جي صدين کان پوءِ، [[اٽلي جي بادشاهت]] 1861ع ۾ [[اطالوي آزاديءَ جون جنگيون|آزاديءَ جي جنگين]] ۽ [[هزارن جي مهم]] کان پوءِ قائم ٿي. اوڻيهين صديءَ جي آخر کان ويهين صديءَ جي شروعات تائين، [[اٽلي ۾ صنعتڪاري|اٽلي صنعتڪاري ڪئي]] ۽ [[اطالوي سلطنت|نوآبادياتي سلطنت]] حاصل ڪئي، جڏهن ته [[ڏکڻ اٽلي|ڏکڻ]] گهڻي حد تائين غريب رهيو، جنهن سبب آمريڪا ڏانهن [[اطالوي ڊائاسپورا|وڏي مهاجر ڊائاسپورا]] پيدا ٿي. 1915ع کان 1918ع تائين، [[پهريين عالمي جنگ دوران اٽلي جي فوجي تاريخ|اٽلي]] [[پهريين عالمي جنگ]] ۾ [[پهريين عالمي جنگ جا اتحادي|انتانت]] سان گڏ [[مرڪزي طاقتون|مرڪزي طاقتن]] خلاف وڙهيو. 1922ع ۾ [[اطالوي فاشزم|اطالوي فاشسٽ]] آمريت قائم ٿي. [[ٻي عالمي جنگ دوران اٽلي جي فوجي تاريخ|ٻي عالمي جنگ دوران]]، اٽلي پهرين [[محوري طاقتون|محوري طاقتن]] جو حصو هو، جيستائين [[ڪاسيبلي جي جنگبندي|جنگبندي]] [[ٻي عالمي جنگ جا اتحادي|اتحادي طاقتن]] سان نه ٿي (1940–1943)، پوءِ [[اطالوي مزاحمت]] ۽ جرمن قبضي ۽ سهڪار ڪندڙ [[اطالوي سماجي جمهوريه|آر ايس آءِ]] کان [[اٽلي جي آزادي]] دوران اتحادي طاقتن جو هم جنگي ساٿي بڻيو (1943–1945). 1946ع ۾ بادشاهت کي [[1946ع اطالوي اداراتي ريفرنڊم|جمهوريه سان تبديل ڪيو ويو]] ۽ ملڪ [[اطالوي اقتصادي معجزو|مضبوط بحالي]] ڪئي. [[ترقي يافته ملڪ]] طور، [[اٽلي جي معيشت|ترقي يافته معيشت]] سان، اٽلي دنيا جو [[ناليوار جي ڊي پي موجب ملڪن جي فهرست|اٺون وڏو ناليوار جي ڊي پي]] رکي ٿو، يورپ جو [[پيداوار موجب ملڪن جي فهرست|ٻيون وڏو پيداوار وارو شعبو]] رکي ٿو، ۽ [[علائقائي طاقت|علائقائي]] ۽ – [[وڏين طاقتن مان گهٽ ترين|گهٽ حد تائين]] – عالمي اقتصادي، فوجي، ثقافتي ۽ سياسي معاملن ۾ اهم ڪردار ادا ڪري ٿو. اهو يورپي يونين جو [[اندروني ڇهه|باني]] ۽ [[يورپي يونين جا ٽي|اهم رڪن]] آهي، ۽ [[اٽلي جا پرڏيهي لاڳاپا#بين الاقوامي ادارا|ڪيترين ٻين بين الاقوامي تنظيمن ۽ فورمن جو حصو]] آهي. [[ثقافتي سپر پاور]] طور، اٽلي ڊگهي عرصي کان [[اطالوي فن|فن]]، [[اٽلي جي موسيقي|موسيقي]]، [[اطالوي ادب|ادب]]، [[اطالوي کاڌو|کاڌي]]، [[اطالوي فيشن|فيشن]]، [[اٽلي ۾ سائنس ۽ ٽيڪنالاجي|سائنس ۽ ٽيڪنالاجي]] جو مشهور عالمي مرڪز رهيو آهي، ۽ [[اطالوي ايجادن ۽ دريافتن جي فهرست|ڪيترين ايجادن ۽ دريافتن]] جو ذريعو آهي. هن وٽ [[ملڪ موجب عالمي ورثو ماڳ|سڀ کان وڌيڪ تعداد]] ۾ [[عالمي ورثو ماڳ]] ([[اٽلي ۾ عالمي ورثو ماڳن جي فهرست|61]]) آهن ۽ اهو دنيا جو [[عالمي سياحت درجابندي|پنجون سڀ کان وڌيڪ گهميو ويندڙ ملڪ]] آهي. == نالو<span class="anchor" id="Etymology"></span> == {{Main|اٽلي جو نالو}} ''اٽاليا'' جي اشتقاق بابت ڪيترائي مفروضا موجود آهن.<ref>Alberto Manco, ''Italia. Disegno storico-linguistico''. 2009, Naples: L'Orientale. {{ISBN|978-8-8950-4462-0}}.</ref> هڪ نظريي موجب اهو [[قديم يوناني]] اصطلاح مان نڪتو، جيڪو ''اٽالوئي'' جي زمين لاءِ استعمال ٿيندو هو؛ اٽالوئي هڪ قبيلو هو، جيڪو انهيءَ علائقي ۾ رهندو هو، جيڪو اڄ [[ڪلابريا]] جي نالي سان سڃاتو وڃي ٿو. اصل ۾ سمجهيو ويندو هو ته ان جو نالو ''ويتولي'' هو، ۽ ڪجهه عالمن جي راءِ آهي ته سندن [[ٽوٽم]]ي جانور ڳئون جو ٻچو هو ([[لاطيني]]: ''vitulus''؛ [[امبريائي]]: ''vitlo''؛ [[اوسڪن]]: ''Víteliú'')<!-- and named for the god of cattle, [[Mars (mythology)|Mars]] -->.<ref>J.P. Mallory and D.Q. Adams, ''Encyclopedia of Indo-European Culture'' (London: Fitzroy and Dearborn, 1997), 24.</ref> ڪيترن قديم ليکڪن چيو آهي ته اهو نالو هڪ مقامي حڪمران [[اٽالس]] جي نالي تان پيو.<ref>Dionysius of Halicarnassus, ''Roman Antiquities'', [https://penelope.uchicago.edu/Thayer/E/Roman/Texts/Dionysius_of_Halicarnassus/1B*.html 1.35] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20221215151343/https://penelope.uchicago.edu/Thayer/E/Roman/Texts/Dionysius_of_Halicarnassus/1B%2A.html|date=15 December 2022}}, on LacusCurtius; Aristotle, ''Politics'', [https://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0058%3Abook%3D7%3Asection%3D1329b#note-link2 7.1329b] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20150910185719/http://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0058%3Abook%3D7%3Asection%3D1329b|date=10 September 2015}}, on Perseus; Thucydides, ''The Peloponnesian War'', [https://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Thuc.+6.2.4&fromdoc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0200 6.2.4] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20150924213434/http://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Thuc.+6.2.4&fromdoc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0200|date=24 September 2015}}, on Perseus</ref> اٽلي لاءِ قديم يوناني اصطلاح شروعات ۾ رڳو [[ڪلابريا|بروٽيم]] اپٻيٽ جي ڏکڻ حصي ۽ [[ڪاتانزارو]] ۽ [[ويبو والينتيا]] جي ڪجهه حصن لاءِ استعمال ٿيندو هو. [[اوينوٽريا]] ۽ "اٽلي" جو وڏو تصور هڪ ٻئي جا مترادف بڻجي ويا، ۽ اهو نالو [[لوڪانيا]] جي اڪثر حصي تي به لاڳو ٿيڻ لڳو. رومي جمهوريه جي واڌ کان اڳ، اهو نالو يونانين طرفان [[ميسينا آبنائے]] ۽ [[ساليرنو نار|ساليرنو نارين]] ۽ [[تارانٽو نار|تارانٽو]] کي ملائيندڙ لڪير جي وچ واري زمين لاءِ استعمال ٿيندو هو، جيڪا ڪلابريا سان مطابقت رکي ٿي. يونانين "اٽاليا" کي وڌيڪ وڏي علائقي تي لاڳو ڪرڻ شروع ڪيو.<ref>Pallottino, M., ''History of Earliest Italy'', trans. Ryle, M & Soper, K. in Jerome Lectures, Seventeenth Series, p. 50</ref> ڏکڻ ۾ "[[يوناني اٽلي]]" کان علاوه، مورخن هڪ "ايٽرسڪن اٽلي" جي وجود جو به امڪان ظاهر ڪيو آهي، جيڪو وچ اٽلي جي علائقن تي مشتمل هو.<ref>Giovanni Brizzi, Roma. Potere e identità: dalle origini alla nascita dell'impero cristiano, Bologna, Patron, 2012 p. 94</ref> [[رومي اٽلي]]، يعني ''اٽاليا''، جون سرحدون وڌيڪ واضح طور مقرر ٿيل آهن. ڪيٽو جي ''[[اوريجنيز]]'' اٽلي کي الپس جي ڏکڻ ۾ واقع سڄي اپٻيٽ طور بيان ڪري ٿي.<ref>{{Cite book|last=Carlà-Uhink|first=Filippo|url=https://books.google.com/books?id=dSY-DwAAQBAJ&q=cato+italy+south+of+the+Alps&pg=PT49|title=The "Birth" of Italy: The Institutionalization of Italy as a Region, 3rd–1st Century BCE|date=25 September 2017|publisher=Walter de Gruyter GmbH & Co KG|isbn=978-3-1105-4478-7}}; {{Cite book|last=Levene|first=D. S.|url=https://books.google.com/books?id=aLsRDAAAQBAJ&q=cato+walls+of+Italy&pg=PA108|title=Livy on the Hannibalic War|date=17 June 2010|publisher=Oxford University Press|isbn=978-0-1981-5295-8|access-date=12 November 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20240328152752/https://books.google.com/books?id=aLsRDAAAQBAJ&q=cato+walls+of+Italy&pg=PA108#v=snippet&q=cato%20walls%20of%20Italy&f=false|archive-date=28 March 2024|url-status=live}}</ref> 264 ق م ۾ رومي اٽلي مرڪزي-اتر جي [[آرنو]] ۽ [[روبيڪون]] دريائن کان وٺي سڄي ڏکڻ تائين پکڙيل هئي. اتر وارو علائقو، [[سيسالپائن گال]]، جغرافيائي طور اٽلي جو حصو سمجهيو ويندو هو، 220ع ق م واري ڏهاڪي ۾ روم طرفان قبضو ڪيو ويو،<ref>{{Cite book|last=Carlà-Uhink|first=Filippo|url=https://books.google.com/books?id=dSY-DwAAQBAJ&q=Tota+Italia+essays&pg=PT454|title=The "Birth" of Italy: The Institutionalization of Italy as a Region, 3rd–1st Century BCE|date=25 September 2017|publisher=Walter de Gruyter GmbH & Co KG|isbn=978-3-1105-4478-7|access-date=12 November 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211000755/https://books.google.com/books?id=dSY-DwAAQBAJ&q=Tota+Italia+essays&pg=PT454#v=snippet&q=Tota%20Italia%20essays&f=false|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}</ref> پر سياسي طور الڳ رهيو. 42 ق م ۾ ان کي قانوني طور اٽلي جي انتظامي وحدت ۾ ضم ڪيو ويو.<ref>{{Cite book|last=Williams|first=J. H. C.|url=https://books.google.com/books?id=RPj_FkEeVO4C&q=beyond+the+Rubicon|title=Beyond the Rubicon: Romans and Gauls in Republican Italy – J. H. C. Williams – Google Books|date=22 May 2020|publisher=Oxford University Press|isbn=978-0-1981-5300-9|archive-url=https://web.archive.org/web/20200522000630/https://books.google.it/books?id=RPj_FkEeVO4C&dq=beyond+the+Rubicon&hl=en&sa=X&ved=0ahUKEwiI5YrC6rbkAhUvDmMBHXZOCMAQ6AEIKTAA|archive-date=22 May 2020}}; {{Cite book|last=Long|first=George|title=Decline of the Roman republic: Volume 2|year=1866}}; {{Cite web|last=Aurigemma|first=Salvatore|title=Gallia Cisalpina|url=http://www.treccani.it/enciclopedia/gallia-cisalpina_(Enciclopedia-Italiana)|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20230404054511/https://www.treccani.it/enciclopedia/gallia-cisalpina_(Enciclopedia-Italiana)|archive-date=4 April 2023|access-date=14 October 2014|website=treccani.it|publisher=Enciclopedia Italiana|language=it}}</ref> سارڊينيا، [[ڪورسيڪا]]، سسلي ۽ [[مالٽا]] کي 292ع ۾ [[ڊيوڪليشن]] اٽلي ۾ شامل ڪيو،<ref>{{Cite web|title=Italy (ancient Roman territory)|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297743/Italy|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131110232259/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297743/Italy|archive-date=10 November 2013|access-date=10 November 2013|website=Encyclopædia Britannica}}</ref> جنهن سان آخري قديم دور جو اٽلي جديد [[اطالوي جاگرافيائي علائقو|اطالوي جاگرافيائي علائقي]] سان لڳ ڀڳ هم سرحد ٿي ويو.<ref>{{Cite web|title=La riorganizzazione amministrativa dell'Italia. Costantino, Roma, il Senato e gli equilibri dell'Italia romana|url=https://www.treccani.it/enciclopedia/la-riorganizzazione-amministrativa-dell-italia-costantino-roma-il-senato-e-gli-equilibri-dell-italia-romana_%28Enciclopedia-Costantiniana%29|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211119225335/https://www.treccani.it/enciclopedia/la-riorganizzazione-amministrativa-dell-italia-costantino-roma-il-senato-e-gli-equilibri-dell-italia-romana_(Enciclopedia-Costantiniana)|archive-date=19 November 2021|access-date=19 November 2021|language=it}}</ref> لاطيني لفظ ''Italicus'' "اٽلي جي ماڻهو" لاءِ استعمال ٿيندو هو، يعني ''provincial'' يا [[رومي صوبو|رومي صوبي]] مان آيل ماڻهو جي ابتڙ.<ref>''Letters'' 9.23</ref> صفت ''italianus''، جنهن مان ''Italian'' نڪتو، [[وچئين دور جي لاطيني]] مان آهي ۽ [[اوائلي جديد دور]] دوران ''Italicus'' سان متبادل طور استعمال ٿيندي هئي.<ref>''ytaliiens'' (1265) [http://www.cnrtl.fr/etymologie/italien TLFi] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20181029191636/http://www.cnrtl.fr/etymologie/italien|date=29 October 2018}}</ref> [[اولهه رومي سلطنت جي زوال]] کان پوءِ، اٽلي جي [[اوستروگوٿڪ بادشاهت]] قائم ٿي. [[لومبارڊ|لومبارڊن]] جي حملن کان پوءِ، ''اٽاليا'' سندن بادشاهت جي نالي طور برقرار رهي، ۽ [[پاڪ رومي سلطنت]] اندر ان جي [[اٽلي جي بادشاهت (پاڪ رومي سلطنت)|جانشين بادشاهت]] لاءِ به اهو نالو استعمال ٿيو.<ref>{{Cite web|title=IL COMUNE MEDIEVALE|url=https://www.homolaicus.com/storia/medioevo/comune_medievale.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20120318214257/http://www.homolaicus.com/storia/medioevo/comune_medievale.htm|archive-date=18 March 2012|website=homolaicus.com}}</ref> == تاريخ == {{Main|اٽلي جي تاريخ}} === قبل تاريخ ۽ قديم دور === {{Main|قبل تاريخي اٽلي|اٽالڪ قومون|ايٽرسڪن تهذيب|يوناني نوآبادڪاري|ميگنا گريشيا}} [[File:Etruscan Painting 1.jpg|thumb|right|[[ايٽرسڪن تهذيب|ايٽرسڪن]] فريسڪو، [[مونتيروتسي نيڪروپولس]] ۾، 5هين صدي ق م]] [[هيٺيون پيلئوليٿڪ]] جا آثار، جيڪي 850,000 سال اڳ جا آهن، [[مونتي پوجيولو]] مان مليا آهن.<ref>{{Cite web|last=Society|first=National Geographic|title=Erano padani i primi abitanti d'Italia|url=http://www.nationalgeographic.it/scienza/2012/01/20/news/erano_padani_iprimi_abitanti_ditalia-807204|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20190626220707/http://www.nationalgeographic.it/scienza/2012/01/20/news/erano_padani_iprimi_abitanti_ditalia-807204|archive-date=26 June 2019|access-date=11 March 2019|website=National Geographic}}</ref> سڄي اٽلي ۾ کوٽاين مان 200,000 سال اڳ وچين پيلئوليٿڪ دور ۾ [[نينڊرٿال]] جي موجودگي ظاهر ٿي آهي،<ref>Kluwer Academic/Plenum Publishers 2001, ch. 2. {{ISBN|0-3064-6463-2}}.</ref> جڏهن ته [[اوائلي جديد انسان|جديد انسان]] لڳ ڀڳ 40,000 سال اڳ [[ريپارو موڪي]] ۾ ظاهر ٿيا.<ref>42.7–41.5 ka ([[68–95–99.7 rule|1σ CI]]). {{Cite journal|last=Douka|first=Katerina|display-authors=etal|year=2012|title=A new chronostratigraphic framework for the Upper Palaeolithic of Riparo Mochi (Italy)|journal=Journal of Human Evolution|volume=62|issue=2|pages=286–299|doi=10.1016/j.jhevol.2011.11.009|pmid=22189428|bibcode=2012JHumE..62..286D }}; {{Cite web|date=29 January 2010|title=Istituto Italiano di Preistoria e Protostoria|url=http://www.iipp.it/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131015231105/http://www.iipp.it/|archive-date=15 October 2013|publisher=IIPP|access-date=15 August 2017}}</ref> رومي دور کان اڳ واري اٽلي جا [[اٽلي جا قديم ماڻھو|قديم ماڻھو]] [[پروٽو-انڊو-يورپي|انڊو-يورپي]] هئا، خاص طور [[اٽالڪ قومون]]. ممڪن غير انڊو-يورپي يا [[قبل انڊو-يورپي ٻوليون|قبل انڊو-يورپي]] ورثي وارن مکيه تاريخي ماڻهن ۾ [[ايٽرسڪن]]، سسلي جا [[ايلميئن]] ۽ [[سيڪاني]]، ۽ قبل تاريخي [[سارڊينيائي ماڻھو]] شامل آهن، جن [[نوراجڪ تهذيب]] کي جنم ڏنو. ٻين قديم آبادين ۾ [[ريئتيائي ماڻھو]] ۽ [[ڪاموني]] شامل آهن، جيڪي [[والڪامونيڪا ۾ پٿريلي چٽساليون|والڪامونيڪا جي پٿريلي چٽسالين]] لاءِ مشهور آهن.<ref>{{Cite web|title=Rock Drawings in Valcamonica|url=https://whc.unesco.org/en/list/94|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100703183257/http://whc.unesco.org/en/list/94|archive-date=3 July 2010|access-date=29 June 2010|publisher=UNESCO World Heritage Centre}}</ref> هڪ قدرتي ممي، [[اوئٽسي]]، جيڪا 3400–3100 ق م جي آهي، 1991ع ۾ [[سيميلاون]] گليشيئر مان دريافت ٿي.<ref>{{Cite journal|last1=Bonani|first1=Georges|last2=Ivy|first2=Susan D.|display-authors=etal|year=1994|title=AMS {{SimpleNuclide|Carbon|14}} Age Determination of Tissue, Bone and Grass Samples from the Ötzal Ice Man|url=http://digitalcommons.library.arizona.edu/objectviewer?o=http%3A%2F%2Fradiocarbon.library.arizona.edu%2FVolume36%2FNumber2%2Fazu_radiocarbon_v36_n2_247_250_v.pdf|url-status=live|journal=Radiocarbon|volume=36|issue=2|pages=247–250|doi=10.1017/s0033822200040534|archive-url=https://web.archive.org/web/20100720211402/https://digitalcommons.library.arizona.edu/objectviewer?o=http%3A%2F%2Fradiocarbon.library.arizona.edu%2FVolume36%2FNumber2%2Fazu_radiocarbon_v36_n2_247_250_v.pdf|archive-date=20 July 2010|access-date=4 February 2016|doi-access=free}}</ref> پهريان نوآبادڪار [[فينيقيه|فينيقي]] هئا، جن سسلي ۽ سارڊينيا جي ڪنارن تي [[ايمپوريم (قديم دور)|واپاري مرڪز]] قائم ڪيا. انهن مان ڪجهه ننڍا شهري مرڪز بڻيا ۽ [[يوناني نوآبادين]] سان گڏوگڏ ترقي ڪئي.<ref>{{Cite journal|last1=Raclot|first1=Thierry|last2=Oudart|first2=Hugues|date=January 2000|title=CORPS GRAS ET OBESITE Acides gras alimentaires et obésité: aspects qualitatifs et quantitatifs|journal=Oléagineux, Corps gras, Lipides|volume=7|issue=1|pages=77–85|doi=10.1051/ocl.2000.0077|issn=1258-8210|doi-access=free}}</ref> 8هين ۽ 7هين صدي ق م دوران، [[پٿيڪوسائي]] ۾ يوناني نوآباديون قائم ٿيون، جيڪي آخرڪار اطالوي اپٻيٽ جي ڏکڻ ۽ سسلي جي سامونڊي ڪناري تائين پکڙجي ويون؛ اهو علائقو بعد ۾ [[ميگنا گريشيا]] جي نالي سان مشهور ٿيو.<ref>Emilio Peruzzi, ''Mycenaeans in early Latium'', (Incunabula Graeca 75), Edizioni dell'Ateneo & Bizzarri, Roma, 1980</ref> [[آيونيائي]]، [[ڊوريائي يوناني|ڊوريائي]] نوآبادڪارن، [[سيراڪيوز وارا|سيراڪيوزن]] ۽ [[اڪائيائي (قبيلو)|اڪائيائين]] ڪيترائي شهر قائم ڪيا. [[اٽلي جي يوناني نوآبادڪاري|يوناني نوآبادڪاري]] [[اٽالڪ قومون|اٽالڪ قومن]] کي جمهوري حڪومتي صورتن ۽ اعليٰ فني ۽ ثقافتي اظهار سان رابطي ۾ آندو.<ref>{{Cite web|title=II 1987: Uomini e vicende di Magna Grecia |url=https://www.bpp.it/Apulia/html/archivio/1987/II/art/R87II015.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210204123345/https://www.bpp.it/Apulia/html/archivio/1987/II/art/R87II015.html|archive-date=4 February 2021|access-date=31 January 2021|website=bpp.it}}</ref> === قديم روم === {{Main|قديم روم|اٽلي ۾ رومي واڌ|رومي اٽلي}} {{Multiple image | align = right | direction = vertical | width = 220 | image1 = Colosseo 2020.jpg | caption1 = [[ڪولوسيئم]]، جنهن کي وڏي پيماني تي قديم تاريخ جي تعمير ۽ انجنيئرنگ جي عظيم ترين ڪمن مان هڪ سمجهيو وڃي ٿو | image2 = Roman Empire Trajan 117AD.png|275 | caption2 = {{legend|#b23938|117ع ۾ [[رومي سلطنت]] پنهنجي سڀ کان وڏي وسعت تي<ref>{{Cite book|last=Bennett, Julian|url=https://books.google.com/books?id=qk_tofvS8EsC|title=Trajan: Optimus Princeps : a Life and Times|publisher=Routledge|year=1997|isbn=978-0-415-16524-2}}</ref>}} {{legend|#d28989|[[تابع رياست|تابع رياستون]]}} }} اٽلي جي تاريخ ڪيترين [[اٽلي جي قديم قومن جي فهرست|اٽالڪ قومن]] تائين وڃي ٿي، جن ۾ خاص طور [[قديم رومي]] شامل آهن، جن [[رومي جمهوريه]] دوران ڀونوچ سمنڊ جي دنيا کي فتح ڪيو ۽ [[رومي سلطنت]] دوران صدين تائين ان تي حڪومت ڪئي.<ref>{{Cite book |last1=Carl Waldman |url=https://books.google.com/books?id=kfv6HKXErqAC |title=Encyclopedia of European Peoples |last2=Catherine Mason |publisher=Infobase Publishing |year=2006 |isbn=978-1-4381-2918-1 |page=586 |access-date=23 February 2013 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230311102543/https://books.google.com/books?id=kfv6HKXErqAC |archive-date=11 March 2023 |url-status=live}}; {{Cite book |last=Mommsen |first=Theodor |author-link=Theodor Mommsen |title=[[History of Rome (Mommsen)|History of Rome]], Book II: From the Abolition of the Monarchy in Rome to the Union of Italy |publisher=Reimer & Hirsel |year=1855 |location=Leipzig}}; {{Cite book |last=Lazenby |first=John Francis |url=https://archive.org/details/hannibalswarmili00laze |title=Hannibal's War: A Military History of the Second Punic War |date=4 February 1998 |publisher=University of Oklahoma Press |isbn=978-0-8061-3004-0 |page=[https://archive.org/details/hannibalswarmili00laze/page/29 29] |quote=Italy homeland of the Romans. |url-access=registration |via=Internet Archive}}</ref> قديم روم، جيڪو وچ اٽلي ۾ [[ٽائبر درياهه]] تي هڪ آبادڪاري هو، [[روم جو بنياد|753 ق م ۾ قائم ٿيو]] ۽ 244 سالن تائين بادشاهي نظام هيٺ حڪمراني ڪئي وئي.<ref>{{Cite web |date=24 November 2009 |title=Rome founded {{!}} 21 April, 753 B.C. |url=https://www.history.com/this-day-in-history/april-21/rome-founded |access-date=10 April 2025 |website=HISTORY |language=en}}</ref> 509 ق م ۾، رومن، سينيٽ ۽ عوام ([[SPQR]]) واري حڪومت جي حمايت ڪندي، [[رومي بادشاهت جو خاتمو|بادشاهت کي نيڪالي ڏني]] ۽ هڪ اشرافي جمهوريه قائم ڪئي.<ref>{{Cite journal|last=Sanders|first=Henry A.|date=1908|title=The Chronology of Early Rome|url=https://www.jstor.org/stable/261793|journal=Classical Philology|volume=3|issue=3|pages=316–329|doi=10.1086/359186|jstor=261793|s2cid=161535192|issn=0009-837X |quote=It has come to be second nature ... to date the founding of Rome [to] 753 BC [and] the first year of the Republic [to] 509&nbsp;BC.|url-access=subscription}}</ref> اطالوي اپٻيٽ، جنهن جو نالو ''اٽاليا'' هو، رومي واڌ دوران هڪ متحد وحدت ۾ گڏ ڪيو ويو؛ نون علائقن جي فتح اڪثر [[سامنائيٽ جنگيون|ٻين اٽالڪ قبيلن]]، [[رومي-ايٽرسڪن جنگيون|ايٽرسڪنن]]، [[رومي-گالي جنگيون|سيلٽن]] ۽ [[پائرهڪ جنگ|يونانين]] جي قيمت تي ٿي. مقامي قبيلن ۽ شهرن جي اڪثريت سان هڪ مستقل اتحاد قائم ٿيو، ۽ روم اولهه يورپ، اتر آفريڪا ۽ [[وچ اوڀر جي تاريخ#يوناني ۽ رومي سلطنت|وچ اوڀر]] جي فتح شروع ڪئي. 44 ق م ۾ [[جوليس سيزر]] جي قتل کان پوءِ، روم هڪ وڏي سلطنت بڻجي ويو، جيڪا [[رومي برطانيه|برطانيه]] کان [[ميسوپوٽيميا (رومي صوبو)|فارس]] جي سرحدن تائين پکڙيل هئي، ۽ سڄي ڀونوچ سمنڊ جي حوض کي پنهنجي اندر آڻي ڇڏيو، جتي يوناني، رومي ۽ ٻيون ثقافتون گڏجي هڪ طاقتور تهذيب ۾ تبديل ٿيون. پهرئين شهنشاهه [[آگسٽس]] جي ڊگهي حڪومت امن ۽ خوشحالي جو دور شروع ڪيو. رومي اٽلي سلطنت جو [[ميٽروپول]]، رومن جو وطن ۽ گاديءَ واري هنڌ جو علائقو رهيو.<ref>{{Cite journal|last=Morcillo|first=Marta García|title=The Glory of Italy and Rome's Universal Destiny in Strabo's Geographika, in: A. Fear – P. Liddel (eds), Historiae Mundi. Studies in Universal History. Duckworth: London 2010: 87–101. |url=https://www.academia.edu/362374|url-status=live|journal=Historiae Mundi: Studies in Universal History|archive-url=https://web.archive.org/web/20220114073554/https://www.academia.edu/362374|archive-date=14 January 2022|access-date=20 November 2021}}; {{Cite book|last=Keaveney|first=Arthur|url=https://books.google.com/books?id=ojoOAAAAQAAJ|title=Arthur Keaveney: ''Rome and the Unification of Italy''|date=January 1987|publisher=Croom Helm|isbn=978-0-7099-3121-8|access-date=20 November 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211000835/https://books.google.com/books?id=ojoOAAAAQAAJ|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}; {{Cite book|last=Billanovich|first=Giuseppe|url=https://books.google.com/books?id=fVylk1KUS84C&dq=Italia+domina+provinciarum&pg=PR13|title=Libreria Universitaria Hoepli, Lezioni di filologia, Giuseppe Billanovich e Roberto Pesce: ''Corpus Iuris Civilis, Italia non erat provincia, sed domina provinciarum'', Feltrinelli, p.363|publisher=Roberto Pesce|year=2008|isbn=978-8-8965-4309-2|language=it|access-date=20 November 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211000801/https://books.google.com/books?id=fVylk1KUS84C&dq=Italia+domina+provinciarum&pg=PR13#v=onepage&q=Italia%20domina%20provinciarum&f=false|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}</ref> [[رومي سلطنت جي تاريخ|سلطنت جي پهرين ٻن صدين]] ۾ بي مثال استحڪام جو دور ڏٺو ويو، جيڪو [[پيڪس رومانا]] ({{Literal translation|رومي امن}}) جي نالي سان مشهور آهي. روم [[رومي سلطنت جون سرحدون|پنهنجي سڀ کان وڏي علائقائي وسعت]] [[ٽراجن]] جي دور ۾ حاصل ڪئي ({{Reign|98|117|era=AD}})، پر وڌندڙ پريشانين ۽ زوال جو دور [[ڪوموڊس]] جي دور ۾ شروع ٿيو ({{Reign|180|192}}).<ref>{{Cite web |date=10 June 2024 |title=Five Good Emperors |url=https://www.britannica.com/topic/Five-Good-Emperors |access-date=4 August 2024 |website=www.britannica.com |language=en}}</ref><ref>{{Citation |last=Gibbon |first=Edward |title=The History of the Decline And Fall of the Roman Empire |date=1776 |chapter=The Decline And Fall in the West – Chapter 4 |chapter-url=https://www.ccel.org/g/gibbon/decline/volume1/chap4.htm |author-link=Edward Gibbon |access-date=27 June 2017 |archive-date=24 August 2017 |archive-url=https://web.archive.org/web/20170824100850/http://www.ccel.org/g/gibbon/decline/volume1/chap4.htm |url-status=live}}</ref> [[لڏپلاڻ وارو دور]]، جنهن ۾ [[جرمنڪ-رومي رابطا|جرمنڪ قومن جا وڏا حملا]] شامل هئا، رومي سلطنت جي زوال جو سبب بڻيو. رومي سلطنت تاريخ جي سڀ کان وڏين سلطنتن مان هڪ هئي، جنهن وٽ وڏي اقتصادي، ثقافتي، سياسي ۽ فوجي طاقت هئي.<ref>{{Cite web |date=4 June 2024 |title=The Roman Empire at its greatest expansion |url=https://trizioeditore.it/en/blogs/notizie/impero-romano-massima-espansione-mappa-storia |access-date=10 April 2025 |website=Trizio Editore |language=en}}</ref> پنهنجي سڀ کان وڏي وسعت تي، ان جو علائقو {{Convert|5|e6km2|abbr=off}} هو.<ref>{{Cite journal|last=Taagepera|first=Rein|author-link=Rein Taagepera|year=1979|title=Size and Duration of Empires: Growth-Decline Curves, 600 B.C. to 600 A.D|journal=Social Science History|volume=3|issue=3/4|pages=115–138|doi=10.2307/1170959|jstor=1170959}}; {{Cite journal|last1=Turchin|first1=Peter|last2=Adams|first2=Jonathan M.|last3=Hall|first3=Thomas D|year=2006|title=East–West Orientation of Historical Empires|url=http://peterturchin.com/PDF/Turchin_Adams_Hall_2006.pdf|url-status=live|journal=Journal of World-Systems Research|volume=12|issue=2|page=222|doi=10.5195/JWSR.2006.369|issn=1076-156X|archive-url=http://arquivo.pt/wayback/20160517210851/http://peterturchin.com/PDF/Turchin_Adams_Hall_2006.pdf|archive-date=17 May 2016|access-date=6 February 2016|doi-access=free}}</ref> [[رومي سلطنت جو ورثو|رومي ورثي]] مغربي تهذيب تي گهرو اثر وڌو ۽ جديد دنيا کي شڪل ڏني. لاطيني مان نڪتل [[رومانس ٻوليون|رومانس ٻولين]] جو وسيع استعمال، [[رومي انگ|عددي نظام]]، جديد مغربي الفابيٽ ۽ ڪئلينڊر، ۽ عيسائيت جو عالمي مذهب طور اڀرڻ، رومي غلبي جي ڪيترن ئي ورثن مان آهن.<ref>{{Cite book|last=Richard|first=Carl J.|title=Why we're all Romans: the Roman contribution to the western world|publisher=Rowman & Littlefield|year=2010|isbn=978-0-7425-6779-5|edition=1st pbk.|location=Lanham, MD|pages=xi–xv}}</ref> === وچون دور === {{Main|وچئين دور ۾ اٽلي}} [[اولهه رومي سلطنت جي زوال]] کان پوءِ، اٽلي [[اٽلي جي بادشاهت (476–493)|اوڊواڪر جي بادشاهت]] هيٺ آيو، ۽ پوءِ [[اوستروگوٿ]] ان تي قابض ٿيا.<ref>{{Cite book|last=Sarris|first=Peter|title=Empires of faith: the fall of Rome to the rise of Islam, 500–700|publisher=Oxford UP|year=2011|isbn=978-0-1992-6126-0|edition=1st. pub.|location=Oxford|page=118}}</ref> حملن جي نتيجي ۾ بادشاهتن جو افراتفري وارو سلسلو پيدا ٿيو ۽ مبينا "[[اونداهو دور (تاريخ نويسي)|اونداهو دور]]" شروع ٿيو. 6هين صديءَ ۾ هڪ ٻئي [[جرمنڪ قومون|جرمنڪ قبيلي]]، [[لومبارڊن]]، جي حملي بازنطيني موجودگي کي گهٽائي ڇڏيو ۽ اپٻيٽ جي سياسي وحدت ختم ڪري ڇڏي. اتر ۾ [[لومبارڊ بادشاهت]] ٺهي، وچ-ڏکڻ تي پڻ لومبارڊن جو ڪنٽرول هو، ۽ ٻيا حصا بازنطيني رهيا.<ref>{{Cite web|title=History of Italy|url=https://www.britannica.com/place/Italy/Lombards-and-Byzantines|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220929150112/https://www.britannica.com/place/Italy/Lombards-and-Byzantines|archive-date=29 September 2022|access-date=29 September 2022|website=Encyclopædia Britannica}}</ref> [[File:Marco Polo Mosaic from Palazzo Tursi.jpg|thumb|right|upright=.7|[[مارڪو پولو]]، 13هين صديءَ جو ڳولائو]] لومبارڊ بادشاهت 8هين صديءَ جي آخر ۾ [[شارليمان]] جي هٿان [[فرانڪيا]] ۾ ضم ٿي وئي ۽ اٽلي جي بادشاهت بڻجي وئي.<ref>{{Cite web|title=Carolingian and post-Carolingian Italy, 774–962|url=https://www.britannica.com/place/Italy/Carolingian-and-post-Carolingian-Italy-774-962|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20221007160553/https://www.britannica.com/place/Italy/Carolingian-and-post-Carolingian-Italy-774-962|archive-date=7 October 2022|access-date=7 October 2022|website=Encyclopædia Britannica}}</ref> فرانڪن [[پاپائي رياستون]] ٺاهڻ ۾ مدد ڪئي. 13هين صديءَ تائين سياست [[پاڪ رومي شهنشاهه|پاڪ رومي شهنشاهن]] ۽ پاپائيت جي لاڳاپن تي غالب رهي، جتي شهري رياستون عارضي فائدي لاءِ اڳئين ڌر ([[گبيلين]]) يا پوئين ڌر ([[گويلف]]) سان گڏ ٿينديون هيون.<ref>{{Cite book|last=Nolan|first=Cathal J.|title=The age of wars of religion, 1000–1650: an encyclopedia of global warfare and civilization |publisher=Greenwood Press|year=2006|isbn=978-0-3133-3045-2|edition=1. publ.|location=Westport (Connecticut)|page=360}}</ref> جرمنڪ شهنشاهه ۽ رومي پونٽف وچئين دور جي يورپ جون [[عالمي طاقتون]] بڻجي ويا. بهرحال، [[سرماياداري تڪرار]] ۽ گويلفن ۽ گبيلينن جي وچ ۾ ٽڪراءُ اتر ۾ شهنشاهي-جاگيرداري نظام کي ختم ڪري ڇڏيو، جتي شهرن آزادي حاصل ڪئي.<ref>{{Cite book|last=Jones|first=Philip|author-link=Philip Jones (historian)|title=The Italian city-state: from Commune to Signoria|publisher=Clarendon Press|year=1997|isbn=978-0-1982-2585-0|location=Oxford|pages=55–77}}</ref> 1176ع ۾، شهري رياستن جي [[لومبارڊ ليگ]] پاڪ رومي شهنشاهه [[فريڊرڪ بارباروسا]] کي شڪست ڏني، جنهن سان انهن جي آزادي يقيني ٿي. شهري رياستن، جهڙوڪ ميلان، فلورينس ۽ وينس، مالياتي ترقي ۾ نهايت اهم جدت وارو ڪردار ادا ڪيو، بئنڪنگ جي طريقن کي تيار ڪندي، ۽ سماجي تنظيم جي نون روپن کي ممڪن بڻائيندي.<ref>{{Cite book|last=Niall|first=Ferguson|title=The Ascent of Money: The Financial History of the World|publisher=Penguin|year=2008}}</ref> ساحلي ۽ ڏاکڻن علائقن ۾، سامونڊي جمهوريهن ڀونوچ سمنڊ تي غلبو حاصل ڪيو ۽ مشرق ڏانهن واپار تي اجارو قائم ڪيو. اهي آزاد [[ٿالاسوڪريسي|سامونڊي طاقت واريون]] شهري رياستون هيون، جن ۾ واپارين وٽ ڪافي طاقت هئي. جيتوڻيڪ اهي اشرافي حڪومتون هيون، پر انهن طرفان ڏنل نسبي سياسي آزادي علمي ۽ فني ترقي لاءِ سازگار هئي.<ref name="Lane">{{Cite book|last=Lane|first=Frederic C.|title=Venice, a maritime republic|publisher=Johns Hopkins University Press|year=1991|isbn=978-0-8018-1460-0|edition=4. print.|location=Baltimore|page=73}}</ref> سڀ کان مشهور سامونڊي جمهوريهون وينس، [[جينووا جمهوريه|جينووا]]، [[پيزا جمهوريه|پيزا]] ۽ [[امالفي جو ڊچي|امالفي]] هيون.<ref>G. Benvenuti – Le Repubbliche Marinare. Amalfi, Pisa, Genova, Venezia – Newton & Compton editori, Roma 1989; Armando Lodolini, ''Le repubbliche del mare'', Biblioteca di storia patria, 1967, Roma. {{Cite book|last=Peris|first=Persi|title=Conoscere l'Italia|publisher=Istituto Geografico De Agostini|year=1982|pages=74}}; {{Cite web|title=Repubbliche Marinare|url=http://www.treccani.it/enciclopedia/repubbliche-marinare|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190829104758/http://www.treccani.it/enciclopedia/repubbliche-marinare|archive-date=29 August 2019|access-date=13 September 2019|website=Treccani.it|publisher=Istituto dell'Enciclopedia Italiana|language=it}}; {{Cite web|title=Repubbliche marinare|url=https://thes.bncf.firenze.sbn.it/termine.php?id=29771|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200101131949/https://thes.bncf.firenze.sbn.it/termine.php?id=29771|archive-date=1 January 2020|access-date=13 September 2019|website=thes.bncf.firenze.sbn.it|publisher=[[قومي مرڪزي لائبريري (فلورينس)]]|language=it}}</ref> هر هڪ کي پرڏيهي زمينن، ٻيٽن، ايڊرياٽڪ، ايجيئن ۽ ڪاري سمنڊن جي علائقن، ۽ ويجهي اوڀر ۽ اتر آفريڪا ۾ واپاري نوآبادين تي غلبو حاصل هو.<ref>{{Cite book|last=Zorzi|first=Alvise|author-link=Alvise Zorzi|url=https://books.google.com/books?id=IP5OAAAAMAAJ&q=%22even+in+countries+where+aid+is+near+at+hand+%22+%22attack+from+the+sea%22|title=Venice: The Golden Age, 697 – 1797 |publisher=Abbeville Press|year=1983|isbn=0-8965-9406-8|location=New York|page=255|access-date=16 September 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20230202182132/https://books.google.com/books?id=IP5OAAAAMAAJ&q=%22even+in+countries+where+aid+is+near+at+hand+%22+%22attack+from+the+sea%22|archive-date=2 February 2023|url-status=live}}</ref> {{Multiple image | align = right | total_width = 345 | direction = horizontal | width1 = 280 | image1 = Naval Jack of Italy.svg | width2 = 280 | image2 = Republik Venedig Handelswege01-IT.png | alt2 = نقشو | footer = کاٻي: [[اطالوي بحريه]] جو جهنڊو. گھڙيال جي رخ ۾، مٿئين کاٻي کان: [[وينس جي جمهوريه|وينس]]، [[جينووا جمهوريه|جينووا]]، [[پيزا جمهوريه|پيزا]] ۽ [[امالفي جو ڊچي|امالفي]] جا نشان.<br/>ساڄي: واپاري رستا، [[جينووا جون نوآباديون|جينووا]] ۽ [[اسٽاتو دا مار|وينس]] جون نوآباديون. }} وينس ۽ جينووا يورپ جا اوڀر ڏانهن دروازا هئا، ۽ نفيس شيشي جا ٺاهيندڙ هئا، جڏهن ته فلورينس ريشم، اون، بئنڪنگ ۽ زيورن جو مرڪز هو. پيدا ٿيل دولت وڏن عوامي ۽ خانگي فني منصوبن جي سرپرستي لاءِ استعمال ٿي. انهن جمهوريهن [[صليبي جنگون|صليبي جنگين]] ۾ حصو ورتو، مدد ۽ ٽرانسپورٽ مهيا ڪئي، پر بنيادي طور سياسي ۽ تجارتي موقعن جي پيروي ڪئي.<ref name=Lane/> اٽلي پهريون علائقو هو جتي اهي معاشي تبديليون محسوس ٿيون، جن [[تجارتي انقلاب]] ڏانهن واٽ هموار ڪئي: وينس [[قسطنطنيه جي لٽ|بازنطيني گاديءَ واري شهر کي لٽڻ]] ۽ [[مارڪو پولو]] جي ايشيا ڏانهن سفرن جي مالي مدد ڪرڻ جي قابل ٿي؛ پهرين يونيورسٽيون اطالوي شهرن ۾ ٺهيون، ۽ [[اڪويناس]] جهڙن عالمن عالمي شهرت حاصل ڪئي؛ سرمائيداري ۽ بئنڪنگ خاندان فلورينس ۾ اڀريا، جتي [[دانتي]] ۽ [[جوتو]] لڳ ڀڳ 1300ع ۾ سرگرم هئا.<ref name="See">{{Cite web |last=Sée |first=Henri |title=Modern Capitalism Its Origin and Evolution |url=http://www.efm.bris.ac.uk/het/see/ModernCapitalism.pdf |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20131007010542/http://www.efm.bris.ac.uk/het/see/ModernCapitalism.pdf |archive-date=7 October 2013 |access-date=29 August 2013 |website=University of Rennes |publisher=Batoche Books}}</ref> ڏکڻ ۾، سسلي 9هين صديءَ ۾ [[سسلي جي امارت|عرب اسلامي امارت]] بڻجي چڪي هئي، جيڪا 11هين صديءَ جي آخر ۾ [[اطالو-نارمن]] جي فتح تائين خوشحال رهي؛ انهن ڏکڻ اٽلي جي اڪثر لومبارڊ ۽ بازنطيني شهزادگين سان گڏ ان کي فتح ڪيو.<ref>{{cite book |last=Ali |first=Ahmed Essa with Othman |title=Studies in Islamic civilization: the Muslim contribution to the Renaissance |year=2010 |publisher=International Institute of Islamic Thought |location=Herndon, VA |isbn=978-1-56564-350-5 |pages=38–40}}</ref> پوءِ اهو علائقو [[سسلي جي بادشاهت]] ۽ [[نيپلز جي بادشاهت]] جي وچ ۾ ورهايو ويو.{{efn|نيپلز جي بادشاهت جو اصطلاح مورخ استعمال ڪن ٿا، پر ان جي حڪمرانن نه، جن اصل نالو 'سسلي جي بادشاهت' برقرار رکيو، يعني ٻه سسلي جون بادشاهتون موجود هيون.}}<ref>Eleni Sakellariou, ''Southern Italy in the Late Middle Ages: Demographic, Institutional and Economic Change in the Kingdom of Naples, c.1440–c.1530'' (Brill, 2012), pp. 63–64.</ref> 1348ع واري [[ڪاري موت]] شايد اٽلي جي آبادي جو هڪ ٽيون حصو ماري ڇڏيو.<ref>Stéphane Barry and Norbert Gualde, "The Biggest Epidemics of History" (La plus grande épidémie de l'histoire), in ''L'Histoire'' n° 310, June 2006, pp. 45–46; "[https://www.brown.edu/Departments/Italian_Studies/dweb/plague/effects/death_toll.shtml Plague]". Brown University. {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20090831003435/http://www.brown.edu/Departments/Italian_Studies/dweb/plague/effects/death_toll.shtml|date=31 August 2009}}</ref> === اوائلي جديد دور === {{Main|اطالوي نشاةِ ثانيه|اوائلي جديد اٽلي جي تاريخ}} [[File:Italy 1494.svg|thumb|upright=.8|right|1494ع ۾ [[اطالوي جنگيون|اطالوي جنگين]] کان اڳ [[اٽلي جي تاريخي رياستن جي فهرست#آخري وچون دور|اطالوي رياستون]]]] 1400ع ۽ 1500ع جي ڏهاڪن دوران، اٽلي [[نشاةِ ثانيه]] جو جنم هنڌ ۽ مرڪز هو. هن دور وچئين دور کان جديد دور ڏانهن منتقلي کي ظاهر ڪيو ۽ واپاري شهرن جي گڏ ڪيل دولت ۽ حاڪم خاندانن جي سرپرستيءَ سان وڌايو ويو.<ref name="strathern">Strathern, Paul ''The Medici: Godfathers of the Renaissance'' (2003)</ref> اطالوي سياسي وحدتون هاڻي علائقائي رياستون هيون، جن تي عملي طور شهزادن جي حڪومت هئي، جيڪي واپار ۽ انتظاميه تي ڪنٽرول رکندا هئا، ۽ سندن درٻارون فنون ۽ سائنسن جا مرڪز بڻجي ويون. اهي شهزادگيون سياسي خاندانن ۽ واپاري خاندانن، جهڙوڪ فلورينس جا [[ميڊيچي]]، جي اڳواڻي هيٺ هيون. [[مغربي ڦوٽ]] جي خاتمي کان پوءِ، نئين چونڊيل [[پوپ مارٽن پنجون]] [[پاپائي رياستون|پاپائي رياستن]] ڏانهن موٽي آيو ۽ اٽلي کي اولهه عيسائيت جو واحد مرڪز طور بحال ڪيو. [[ميڊيچي بئنڪ]] پاپائيت جو قرض ڏيندڙ ادارو بڻيو، ۽ ڪليسا ۽ نون سياسي خاندانن جي وچ ۾ اهم لاڳاپا قائم ٿيا.<ref name="strathern"/><ref>[http://www.florentine-society.ru/Medici_Chapel_Mysteries.htm Peter Barenboim, Sergey Shiyan, ''Michelangelo: Mysteries of Medici Chapel'', SLOVO, Moscow, 2006]. {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20110511133416/http://www.florentine-society.ru/Medici_Chapel_Mysteries.htm|date=11 May 2011}}. {{ISBN|5-8505-0825-2}}.</ref> [[File:Leonardo self.jpg|thumb|upright=.7|[[ليونارڊو دا ونچي]]، مثالي [[نشاةِ ثانيه انسان]]، پنهنجي تصوير ۾ ({{circa}} 1512)]] 1453ع ۾، [[پوپ نڪولس پنجون]] جي بازنطينين جي مدد لاءِ ڪوششن باوجود، [[قسطنطنيه]] جو شهر [[عثماني سلطنت|عثمانين]] جي قبضي ۾ آيو. ان سبب [[نشاةِ ثانيه ۾ يوناني عالم|يوناني عالمن]] ۽ متنن جي اٽلي ڏانهن لڏپلاڻ ٿي، جنهن يوناني [[انسان پرستي]] جي ٻيهر دريافت کي وڌيڪ هٿي ڏني.<ref>Encyclopædia Britannica, ''Renaissance'', 2008, O.Ed.; Har, Michael H. ''History of Libraries in the Western World'', Scarecrow Press Incorporate, 1999. {{ISBN|0-8108-3724-2}}. Norwich, John Julius, ''A Short History of Byzantium'', 1997, Knopf. {{ISBN|0-6794-5088-2}}.</ref> انسان پرست حڪمرانن، جهڙوڪ [[فيديريڪو دا مونتيفيلترو]] ۽ [[پوپ پائيس ٻيون]]، [[مثالي شهر|مثالي شهرن]] جي قيام لاءِ ڪم ڪيو، ۽ [[اربينو]] ۽ [[پيئنزا]] جو بنياد وڌو. [[پيڪو ديلا ميراندولا]] ''[[انسان جي عظمت تي خطبو]]'' لکيو، جنهن کي نشاةِ ثانيه جو منشور سمجهيو وڃي ٿو. فنون ۾، اطالوي نشاةِ ثانيه صديون تائين يورپي فن تي غالب اثر رکيو، فنڪارن جهڙوڪ [[ليونارڊو دا ونچي]]، [[بوتيچيلي]]، [[مائيڪل اينجلو]]، [[رافائيل]]، [[جوتو]]، [[دوناتيلو]] ۽ [[تيشيان]]، ۽ معمارن جهڙوڪ [[فليپو برونيلليسڪي]]، [[اندريا پالاديو]] ۽ [[دوناتو برامانتي]] سان. سامونڊي جمهوريهن مان اطالوي [[اطالوي ڳولائوئن جي فهرست|ڳولائو]] ۽ ناوَچالڪ، عثمانين کان بچندي هندستان ڏانهن متبادل رستو ڳولڻ لاءِ بيتاب، ائٽلانٽڪ ملڪن جي بادشاهن کي پنهنجون خدمتون پيش ڪندا هئا ۽ [[دريافتن جو دور|دريافتن جي دور]] ۽ آمريڪا جي نوآبادڪاري جي شروعات ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو. سڀ کان نمايان ڳولائوئن ۾ [[ڪرسٽوفر ڪولمبس]] شامل هو، جنهن جي [[ڪرسٽوفر ڪولمبس جا سفر|1492ع واري سفر]] آمريڪا سان مسلسل يورپي رابطو، نوآبادڪاري ۽ استحصال شروع ڪيو؛<ref>Encyclopædia Britannica, 1993 ed., Vol. 16, pp. 605ff / Morison, ''Christopher Columbus'', 1955 ed., pp. 14ff</ref> [[جان ڪيبٽ]]، جنهن [[نارسمن|نارس]] کان پوءِ اتر آمريڪا جي پهرين دستاويزي يورپي کوجنا ڪئي؛<ref>{{Cite web|year=2007|title=''Catholic Encyclopedia'' "John & Sebastian Cabot"|url=http://www.newadvent.org/cathen/03126d.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200518005335/https://www.newadvent.org/cathen/03126d.htm|archive-date=18 May 2020|access-date=17 May 2008|publisher=newadvent}}</ref> ۽ [[آمريگو ويسپوچي]]، جنهن جي سفرن انهن زمينن کي نئون کنڊ، يعني "نئين دنيا"، طور تصديق ڪيو، جنهن کي پوءِ سندس نالي تي رکيو ويو.<ref>{{Cite book|last=Eric Martone|url=https://books.google.com/books?id=MHJ1DQAAQBAJ&pg=PA109|title=Italian Americans: The History and Culture of a People|publisher=ABC-CLIO|year=2016|isbn=978-1-6106-9995-2|page=504|access-date=22 November 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211001055/https://books.google.com/books?id=MHJ1DQAAQBAJ&pg=PA109|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}</ref><ref>{{Cite book|last=Greene|first=George Washington|author-link=George Washington Greene|url=https://books.google.com/books?id=1qsuAAAAYAAJ&pg=PAPA13|title=The Life and Voyages of Verrazzano|publisher=Folsom, Wells, and Thurston|year=1837|location=Cambridge University|page=13|access-date=18 August 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211000806/https://books.google.com/books?id=1qsuAAAAYAAJ&pg=PAPA13#v=onepage&q&f=false|archive-date=11 February 2024|url-status=live|via=Google Books}}</ref> وينس، نيپلز، فلورينس، ميلان ۽ پاپائيت جي وچ ۾ [[اٽالڪ ليگ]] نالي دفاعي اتحاد قائم ٿيو. [[لورينزو دي ميڊيچي|لورينزو ''دي ميگنيفيسنٽ'' دي ميڊيچي]] نشاةِ ثانيه جو سڀ کان وڏو سرپرست هو؛ سندس مدد ليگ کي ترڪن جي [[اوترانتو جو گهيرو|حملي کي ناڪام ڪرڻ]] جي قابل بڻايو. بهرحال، اهو اتحاد 1490ع واري ڏهاڪي ۾ ٽٽي پيو؛ [[فرانس جو چارلس اٺون]] جي حملي اپٻيٽ ۾ جنگين جي هڪ سلسلي جي شروعات ڪئي. [[اعليٰ نشاةِ ثانيه]] دوران، [[جوليس ٻيون]] (1503–1513) جهڙا پوپ اٽلي تي ڪنٽرول لاءِ پرڏيهي بادشاهن خلاف وڙهيا؛ [[پال ٽيون]] (1534–1549) يورپي طاقتن جي وچ ۾ امن لاءِ ثالثي کي ترجيح ڏني. اهڙن تڪرارن جي وچ ۾، ميڊيچي پوپن [[ليو ڏهون]] (1513–1521) ۽ [[ڪليمنٽ ستون]] (1523–1534) جرمني، انگلينڊ ۽ ٻين هنڌن ۾ [[پروٽيسٽنٽ اصلاح]] کي منهن ڏنو. 1559ع ۾، فرانس ۽ هبسبرگن جي وچ ۾ [[اطالوي جنگيون|اطالوي جنگين]] جي خاتمي تي، اٽلي جو لڳ ڀڳ اڌ حصو، يعني ڏکڻ واريون [[نيپلز جي بادشاهت|نيپلز]]، [[سسلي جي بادشاهت|سسلي]]، [[سارڊينيا جي بادشاهت|سارڊينيا]] جون بادشاهتون ۽ [[ميلان جو ڊچي]]، اسپيني حڪمراني هيٺ هو، جڏهن ته ٻيو اڌ آزاد رهيو؛ ڪيترائي رياستون رسمي طور اڃا به پاڪ رومي سلطنت جو حصو رهيون. پاپائيت [[جوابي اصلاح]] شروع ڪئي، جنهن جا اهم واقعا هي هئا: [[ٽرينٽ ڪائونسل]] (1545–1563)؛ [[گريگورين ڪئلينڊر]] جي قبوليت؛ [[جيسوئٽ چين مشن]]؛ [[فرانسيسي مذهبي جنگيون]]؛ [[ٽيهه سالن جي جنگ]] (1618–1648) جو خاتمو؛ ۽ [[وڏي ترڪي جنگ]]. اطالوي معيشت 1600ع ۽ 1700ع جي ڏهاڪن ۾ زوال پذير ٿي. [[File:Flag of the Cispadane Republic.svg|thumb|[[چيسپاداني جمهوريه]] جو جهنڊو، پهريون [[اطالوي ترنگو]] جيڪو ڪنهن خودمختيار اطالوي رياست اختيار ڪيو (1797)]] [[اسپيني جانشيني جي جنگ]] (1700–1714) دوران، آسٽريا اٽلي ۾ اسپيني علائقن جو وڏو حصو، يعني ميلان، نيپلز ۽ سارڊينيا حاصل ڪيو؛ پوءِ 1720ع ۾ سارڊينيا سسلي جي بدلي ۾ هائوس آف ساووي کي ڏني وئي. بعد ۾ بوربن خاندان جي هڪ شاخ سسلي ۽ نيپلز جي تخت تي ويٺي. [[نيپوليني جنگيون|نيپوليني جنگين]] دوران، اتر ۽ وچ اٽلي کي فرانس جي [[ڀيڻ جمهوريهون]] طور ٻيهر منظم ڪيو ويو، ۽ پوءِ [[اٽلي جي بادشاهت (نيپوليني)|اٽلي جي بادشاهت]] طور.<ref>Napoleon Bonaparte, "The Economy of the Empire in Italy: Instructions from Napoleon to Eugène, Viceroy of Italy", ''Exploring the European Past: Texts & Images'', Second Edition, ed. Timothy E. Gregory (Mason: Thomson, 2007), 65–66.</ref> ڏکڻ کي نيپولين جي ڀيڻوئي [[جواڪيم مورا]] هلائيندو هو. 1814ع جي [[ويانا ڪانگريس]] 18هين صديءَ جي آخر واري صورتحال بحال ڪئي، پر [[فرانسيسي انقلاب]] جا آدرش ختم نه ٿي سگهيا، ۽ 19هين صديءَ جي شروعات جي [[سياسي اٿل پٿل|سياسي اٿل پٿلن]] دوران ٻيهر ظاهر ٿيا. ڪنهن اطالوي رياست طرفان [[اطالوي ترنگو]] جي پهرين قبوليت، [[چيسپاداني جمهوريه]]، [[نيپوليني اٽلي جا جهنڊا|نيپوليني اٽلي]] دوران ٿي، فرانسيسي انقلاب کان پوءِ، جنهن قومي [[خود اراديت]] جي حمايت ڪئي.<ref>{{Cite book |last1=Maiorino |first1=Tarquinio |title=Il tricolore degli italiani. Storia avventurosa della nostra bandiera |last2=Marchetti Tricamo |first2=Giuseppe |last3=Zagami |first3=Andrea |publisher=Arnoldo Mondadori Editore |year=2002 |isbn=978-8-8045-0946-2 |page=156 |language=it}} [http://www.esteri.it/MAE/EN/Benvenuti_in_Italia/Conoscere_Italia/bandieraInno.htm The tri-coloured standard]. Getting to Know Italy, Ministry of Foreign Affairs (retrieved 5 October 2008). {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20080223131121/http://www.esteri.it/MAE/EN/Benvenuti_in_Italia/Conoscere_Italia/bandieraInno.htm|date=23 February 2008}}.</ref> هي واقعو [[ترنگو ڏينهن]] طور ملهايو ويندو آهي.<ref>Article 1 of the law n. 671 of 31 December 1996 ("National celebration of the bicentenary of the first national flag")</ref> === اتحاد === {{Main|اٽلي جو اتحاد}} [[اٽلي جي بادشاهت جو جنم]] اطالوي قومپرستن ۽ [[هائوس آف ساووي]] سان وفادار شاهپرستن جي ڪوششن جو نتيجو هو، جن سڄي [[اطالوي اپٻيٽ]] تي مشتمل هڪ گڏيل بادشاهت قائم ڪرڻ ٿي چاهي. 19هين صديءَ جي وچ تائين، وڌندڙ [[اطالوي قومپرستي]] انقلاب جو سبب بڻجي.<ref>{{Cite web|title=Risorgimento in 'Dizionario di Storia'|url=https://www.treccani.it/enciclopedia/risorgimento_(Dizionario-di-Storia)|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220922035556/https://www.treccani.it/enciclopedia/risorgimento_(Dizionario-di-Storia)|archive-date=22 September 2022|access-date=22 September 2022|website=treccani.it|language=it-IT}}</ref> 1815ع جي [[ويانا ڪانگريس]] کان پوءِ، اٽلي جي سياسي ۽ سماجي اتحاد واري تحريڪ، يعني [[ريسورجي مينتو]]، اٽلي کي رياستن جي گڏجڻ ۽ انهن کي پرڏيهي ڪنٽرول کان آزاد ڪرڻ ذريعي متحد ڪرڻ لاءِ اڀري. هڪ انقلابي شخصيت محب وطن صحافي [[جوزيپي ماتسيني]] هو، جنهن 1830ع واري ڏهاڪي ۾ سياسي تحريڪ [[نوجوان اٽلي]] جو بنياد وڌو؛ هو وحداني جمهوريه جو حامي هو ۽ وسيع قومپرست تحريڪ جي وڪالت ڪندو هو. 1847ع ۾ "[[اِل ڪانتو ديلي اطالياني]]" جي پهرين عوامي پرفارمنس ٿي، جيڪو 1946ع ۾ قومي ترانو بڻيو.<ref>{{Cite book|last1=Maiorino|first1=Tarquinio|last2=Marchetti Tricamo|first2=Giuseppe|last3=Zagami|first3=Andrea|title=Il tricolore degli italiani. Storia avventurosa della nostra bandiera|year=2002|publisher=Arnoldo Mondadori Editore|language=it|isbn=978-8-8045-0946-2|page=18}}; {{Cite web|title=Fratelli d'Italia|url=https://www.quirinale.it/page/inno|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20230426052752/https://www.quirinale.it/page/inno|archive-date=26 April 2023|access-date=1 October 2021|language=it}}</ref> {{Multiple image | align = right | image1 = Giuseppe Mazzini.jpg | width1 = 173 | image2 = Giuseppe Garibaldi 1861.jpg | width2 = 138 | footer = [[جوزيپي ماتسيني]] (کاٻي)، اطالوي انقلابي تحريڪ جو انتهائي اثرائتو اڳواڻ؛ ۽ [[جوزيپي گاريبالدي]] (ساڄي)، جديد دور جي عظيم ترين جرنيلن مان هڪ طور مشهور<ref name="scholar and patriot">{{cite web |url={{Google books|iWK7AAAAIAAJ |page=PA133 |keywords=Garibaldi+one+of+the+greatest+generals+of+modern+time |text= |plainurl=yes}}|title=Scholar and Patriot|publisher=Manchester University Press|via=Google Books}}</ref> ۽ ڏکڻ آمريڪا ۽ يورپ ۾ پنهنجي فوجي ڪارنامن سبب "ٻن جهانن جو هيرو" طور سڃاتو ويندڙ،<ref>{{Cite web|title=Giuseppe Garibaldi (Italian revolutionary)|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/225978/Giuseppe-Garibaldi|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140226091529/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/225978/Giuseppe-Garibaldi|archive-date=26 February 2014|access-date=6 March 2014}}</ref> جنهن ڪيترين فوجي مهمن ۾ وڙهيو، جيڪي [[اٽلي جو اتحاد|اطالوي اتحاد]] تائين پهتيون }} نوجوان اٽلي جو سڀ کان مشهور ميمبر انقلابي ۽ جنرل [[جوزيپي گاريبالدي]] هو،<ref>Denis Mack Smith, ''Modern Italy: A Political History'', (University of Michigan Press, 1997) p. 15. A literary echo may be found in the character of Giorgio Viola in Joseph Conrad's ''[[Nostromo]]''.</ref> جنهن ڏکڻ اٽلي ۾ اتحاد لاءِ جمهوري مهم جي اڳواڻي ڪئي. بهرحال، [[سارڊينيا جي بادشاهت (1720–1861)|سارڊينيا جي بادشاهت]] ۾ هائوس آف ساووي جي اطالوي بادشاهت، جنهن جي حڪومت [[ڪاميليو بينسو، ڪائونٽ آف ڪاوير]] هلائي رهيو هو، به متحد اطالوي رياست قائم ڪرڻ جا ارادا رکندي هئي. يورپ ۾ پکڙيل [[1848ع جا لبرل انقلاب|1848ع جي لبرل انقلابن]] جي پس منظر ۾، [[آسٽريا-هنگري|آسٽريا]] خلاف هڪ ناڪام [[پهرين اطالوي آزاديءَ جي جنگ]] جو اعلان ڪيو ويو. 1855ع ۾، سارڊينيا [[ڪريميائي جنگ]] ۾ برطانيا ۽ فرانس جو اتحادي بڻيو.<ref>Enrico Dal Lago, "Lincoln, Cavour, and National Unification: American Republicanism and Italian Liberal Nationalism in Comparative Perspective". ''The Journal of the Civil War Era'' 3#1 (2013): 85–113.; William L. Langer, ed., ''An Encyclopedia of World Cup History''. 4th ed. 1968. pp 704–7.</ref> سارڊينيا 1859ع جي [[ٻي اطالوي آزاديءَ جي جنگ]] ۾ فرانس جي مدد سان آسٽريائي سلطنت خلاف وڙهيو، جنهن جي نتيجي ۾ [[لومباردي]] آزاد ٿي. [[پلومبيئرز معاهدو|پلومبيئرز معاهدي]] جي بنياد تي، سارڊينيا [[ساووي]] ۽ [[نيس]] فرانس کي حوالي ڪيا، اهڙو واقعو جنهن [[نيسارڊ لڏپلاڻ]] جو سبب بڻيو.<ref>{{Cite web|date=28 August 2017|title="Un nizzardo su quattro prese la via dell'esilio" in seguito all'unità d'Italia, dice lo scrittore Casalino Pierluigi|url=https://www.montecarlonews.it/2017/08/28/notizie/argomenti/altre-notizie-1/articolo/un-nizzardo-su-quattro-prese-la-via-dellesilio-in-seguito-allunita-ditalia-dice-lo-scrittore.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200219165302/http://www.montecarlonews.it/2017/08/28/notizie/argomenti/altre-notizie-1/articolo/un-nizzardo-su-quattro-prese-la-via-dellesilio-in-seguito-allunita-ditalia-dice-lo-scrittore.html|archive-date=19 February 2020|access-date=14 May 2021|language=it}}</ref> 1860–1861ع ۾، گاريبالدي نيپلز ۽ سسلي ۾ اتحاد واري مهم جي اڳواڻي ڪئي.<ref>Mack Smith, Denis (1997). ''Modern Italy; A Political History''. Ann Arbor: The University of Michigan Press. {{ISBN|0-4721-0895-6}}.</ref> [[تيانو]] گاريبالدي ۽ [[وڪٽر ايمانوئل ٻيون]]، سارڊينيا جي آخري بادشاهه، جي مشهور ملاقات جو هنڌ هو، جنهن دوران گاريبالدي وڪٽر ايمانوئل سان هٿ ملايو ۽ کيس [[اٽلي جو بادشاهه]] ڪري سلام ڪيو. ڪاوير 1860ع ۾ گاريبالدي جي ڏکڻ اٽلي کي سارڊينيا جي بادشاهت سان اتحاد ۾ شامل ڪرڻ تي راضي ٿيو. ان سان سارڊينيا جي حڪومت کي 17 مارچ 1861ع تي [[اٽلي جي بادشاهت جو اعلان|متحد اطالوي بادشاهت جو اعلان]] ڪرڻ جي اجازت ملي،<ref>{{Cite news|date=17 March 2017|title=Everything you need to know about March 17th, Italy's Unity Day|url=https://www.thelocal.it/20170317/everything-to-know-about-march-17th-italys-unity-unification-risorgimento-day|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170617212538/https://www.thelocal.it/20170317/everything-to-know-about-march-17th-italys-unity-unification-risorgimento-day|archive-date=17 June 2017|access-date=17 July 2017}}</ref> ۽ وڪٽر ايمانوئل ٻيون ان جو پهريون بادشاهه بڻيو. 1865ع ۾ بادشاهت جي گادي تورين کان فلورينس منتقل ڪئي وئي. 1866ع ۾، وڪٽر ايمانوئل ٻيون، [[پروشيا]] سان اتحاد ڪندي [[آسٽرو-پروشين جنگ]] دوران، [[ٽين اطالوي آزاديءَ جي جنگ]] وڙهي، جنهن جي نتيجي ۾ اٽلي [[وينيتو|وينيتيا]] کي پاڻ ۾ شامل ڪيو. آخرڪار، 1870ع ۾، جڏهن فرانس [[فرانڪو-پروشين جنگ]] دوران روم ڇڏي ڏنو، اطالوين [[روم تي قبضو|پاپائي رياستن تي قبضو ڪيو]]، اتحاد مڪمل ٿيو، ۽ گادي روم منتقل ڪئي وئي.<ref name="scholar and patriot"/> === لبرل دور === {{Main|اٽلي جي بادشاهت|اطالوي ڊائاسپورا|اطالوي سلطنت|پهريين عالمي جنگ دوران اٽلي جي فوجي تاريخ}} {{Multiple image | align = right | image1 = VictorEmmanuel2.jpg | width1 = 125 | image2 = Camillo Benso Cavour di Ciseri.jpg | width2 = 141 | footer = [[وڪٽر ايمانوئل ٻيون]] (کاٻي) ۽ [[ڪاميليو بينسو، ڪائونٽ آف ڪاوير]] (ساڄي)، اتحاد جون اهم شخصيتون، ترتيبوار متحد اٽلي جا پهريان بادشاهه ۽ وزيراعظم بڻيا. }} سارڊينيا جو آئين 1861ع ۾ سڄي اٽلي تائين وڌايو ويو، ۽ نئين رياست لاءِ بنيادي آزاديون مهيا ڪيون ويون؛ پر چونڊ قانونن بي ملڪيت طبقن کي ٻاهر رکيو. نئين بادشاهت هڪ پارلياماني آئيني بادشاهت طور هلائي وئي، جنهن تي لبرلن جو غلبو هو. جيئن اتر اٽلي تيزيءَ سان صنعتي ٿيو، ڏکڻ ۽ اتر جا ڳوٺاڻا علائقا غير ترقي يافته ۽ وڌيڪ آبادي وارا رهيا، جنهن سبب لکين ماڻهو لڏپلاڻ ڪرڻ تي مجبور ٿيا ۽ [[اطالوي ڊائاسپورا|وڏي ۽ اثرائتي ڊائاسپورا]] کي هٿي ملي. [[اطالوي سوشلسٽ پارٽي]] طاقت ۾ وڌي، جنهن روايتي لبرل ۽ قدامت پسند اسٽيبلشمينٽ کي چئلينج ڪيو. 19هين صديءَ جي آخري ٻن ڏهاڪن ۾، اٽلي آفريڪا ۾ [[اطالوي اريٽريا|اريٽريا]]، [[اطالوي صوماليا|صوماليا]]، [[اطالوي ٽرپوليطانيا|ٽرپوليطانيا]] ۽ [[اطالوي سيرينيڪا|سيرينيڪا]] کي ماتحت ڪري [[اطالوي سلطنت|نوآبادياتي طاقت]] بڻجي ويو.<ref>{{Cite web |title=The Italian Colonial Empire |url=http://www.allempires.com/article/index.php?q=italian_colonial |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20120224012449/http://www.allempires.com/article/index.php?q=italian_colonial |archive-date=24 February 2012 |access-date=17 June 2012 |publisher=All Empires |quote=At its peak, just before WWII, the Italian Empire comprehended the territories of present time Italy, Albania, Rhodes, Dodecanese, Libya, Ethiopia, Eritrea, the majority of Somalia and the little concession of Tientsin in China}}</ref><ref>(Bosworth (2005), p. 49.)</ref> 1913ع ۾ مردن لاءِ عام ووٽ جو حق اختيار ڪيو ويو. [[پهريين عالمي جنگ]] کان اڳ واري دور تي [[جيوواني جيوليٽي]] جو غلبو رهيو، جيڪو 1892ع ۽ 1921ع جي وچ ۾ پنج ڀيرا وزيراعظم رهيو. [[File:Trento 3 novembre 1918.jpg|thumb|3 نومبر 1918ع تي، فاتح [[ويتوريو وينيتو جي جنگ]] کان پوءِ، [[ترنتو]] ۾ اطالوي گهوڙيسوار]] [[پهريين عالمي جنگ ۾ اٽلي جي شموليت|اٽلي 1915ع ۾ پهريين عالمي جنگ ۾ داخل ٿيو]]، جنهن جو مقصد قومي اتحاد کي مڪمل ڪرڻ هو، تنهنڪري تاريخ نويسيءَ جي نقطه نظر کان ان کي چوٿين اطالوي آزاديءَ جي جنگ به سمجهيو وڃي ٿو،<ref>{{Cite web|date=6 March 2015|title=Il 1861 e le quattro Guerre per l'Indipendenza (1848–1918) |url=http://www.piacenzaprimogenita150.it/index.php?it%2F176%2Fil-1861-e-le-quattro-guerre-per-lindipendenza-1848-1918|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20220319075828/http://www.piacenzaprimogenita150.it/index.php?it%2F176%2Fil-1861-e-le-quattro-guerre-per-lindipendenza-1848-1918|archive-date=19 March 2022|access-date=12 March 2021|language=it}}</ref> جيئن [[اٽلي جو اتحاد|اٽلي جي اتحاد]] جي پڄاڻي.<ref>{{Cite web|title=La Grande Guerra nei manifesti italiani dell'epoca|url=http://www.beniculturali.it/mibac/export/MiBAC/sito-MiBAC/Contenuti/MibacUnif/Eventi/visualizza_asset.html_1239896580.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20150923183754/http://www.beniculturali.it/mibac/export/MiBAC/sito-MiBAC/Contenuti/MibacUnif/Eventi/visualizza_asset.html_1239896580.html|archive-date=23 September 2015|access-date=12 March 2021|language=it}}; {{Cite book|last=Genovesi|first=Piergiovanni|url=https://books.google.com/books?id=_LntMIUOXngC&q=%22quarta+guerra+d%27indipendenza%22&pg=PA41|title=Il Manuale di Storia in Italia, di Piergiovanni Genovesi|date=11 June 2009|publisher=FrancoAngeli|isbn=978-8-8568-1868-0|language=it|access-date=12 March 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20240116110143/https://books.google.com/books?id=_LntMIUOXngC&q=%22quarta+guerra+d%27indipendenza%22&pg=PA41#v=snippet&q=%22quarta%20guerra%20d'indipendenza%22&f=false|archive-date=16 January 2024|url-status=live}}</ref> اٽلي، جيڪو ظاهري طور [[جرمن سلطنت|جرمن]] ۽ [[آسٽرو-هنگريائي]] سلطنتن سان [[ٽرپل الائنس (1882)|ٽرپل الائنس]] ۾ اتحادي هو، 1915ع ۾ [[پهريين عالمي جنگ جا اتحادي|اتحادين]] سان شامل ٿيو، ۽ [[لنڊن جو معاهدو (1915)|وعدي]] تحت پهريين عالمي جنگ ۾ داخل ٿيو، جنهن ۾ وڏن علائقائي فائدن جو واعدو شامل هو: اولهه [[انر ڪارنيولا]]، اڳوڻو [[آسٽريائي لٽرل]] ۽ [[دلماتيا]]، گڏوگڏ [[عثماني سلطنت]] جا ڪجهه حصا. اتحادي فتح ۾ ملڪ جي حصي سبب ان کي "[[بگ فور (پهريين عالمي جنگ)|بگ فور]]" طاقتن مان هڪ جي حيثيت ملي. فوج جي ٻيهر تنظيم ۽ جبري ڀرتي اطالوي فتحن جو سبب بڻيا. آڪٽوبر 1918ع ۾، اطالوين هڪ وڏي جارحاڻي مهم شروع ڪئي، جيڪا [[ويتوريو وينيتو جي جنگ]] ۾ فتح تي ختم ٿي.<ref>Burgwyn, H. James: ''Italian foreign policy in the interwar period, 1918–1940.'' Greenwood Publishing Group, 1997. p. 4. {{ISBN|0-2759-4877-3}}. Schindler, John R.: ''Isonzo: The Forgotten Sacrifice of the Great War.'' Greenwood Publishing Group, 2001. p. 303. {{ISBN|0-2759-7204-6}}. Mack Smith, Denis: ''Mussolini.'' Knopf, 1982. p. 31. {{ISBN|0-3945-0694-4}}.</ref> هن اطالوي محاذ تي جنگ جي پڄاڻي ڪئي، آسٽرو-هنگريائي سلطنت جي ٽٽڻ کي يقيني بڻايو، ۽ ٻن هفتن کان به گهٽ عرصي ۾ جنگ کي [[جرمني سان جنگبندي|ختم ڪرڻ]] ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو. جنگ دوران 650,000 کان وڌيڪ اطالوي سپاهي ۽ ايترا ئي عام شهري مارجي ويا،<ref>{{Cite book|last=Mortara|first=G|title=La Salute pubblica in Italia durante e dopo la Guerra|publisher=Yale University Press|year=1925|location=New Haven}}</ref> ۽ بادشاهت ڏيوالپڻي جي ڪناري تي هئي. [[سينٽ-جرمين-آن-لي جو معاهدو (1919)|سينٽ-جرمين-آن-لي جو معاهدو]] (1919) ۽ [[راپالو جو معاهدو (1920)|راپالو جو معاهدو]] (1920) [[ترنتينو]] ۽ [[ڏکڻ ٽائرول]]، [[جوليئن مارچ]]، [[استريا]]، [[ڪوارنر نار]] ۽ دلماتيا جي شهر [[زادار|زارا]] کي اٽلي ۾ شامل ڪرڻ جي اجازت ڏني. بعد واري [[روم جو معاهدو (1924)|روم جي معاهدي]] (1924) سبب [[فيومي]] اٽلي سان شامل ٿيو. اٽلي کي لنڊن جي معاهدي ۾ واعدو ڪيل ٻيا علائقا نه مليا، تنهنڪري [[بينيتو موسوليني]] هن نتيجي کي "[[ڪٽيل فتح]]" قرار ڏنو، جنهن [[فاشسٽ اٽلي (1922–1943)|اطالوي فاشزم جي اڀار]] ۾ مدد ڪئي. مورخ "ڪٽيل فتح" کي هڪ "سياسي افسانو" سمجهن ٿا، جنهن کي فاشسٽن [[اطالوي سامراجيت]] کي ڀڙڪائڻ لاءِ استعمال ڪيو.<ref>G.Sabbatucci, ''La vittoria mutilata'', in AA.VV., ''Miti e storia dell'Italia unita'', Il Mulino, Bologna 1999, pp.101–106</ref> اٽلي کي [[قومون جي ليگ]] جي ايگزيڪيوٽو ڪائونسل ۾ مستقل سيٽ ملي. === فاشسٽ حڪومت ۽ ٻي عالمي جنگ === {{Main|فاشسٽ اٽلي|ٻي عالمي جنگ دوران اٽلي جي فوجي تاريخ|اطالوي مهم (ٻي عالمي جنگ)|اٽلي ۾ هولوڪاسٽ}} [[File:Mussolini mezzobusto.jpg|thumb|upright=.7|left|فاشسٽ آمر [[بينيتو موسوليني]] پاڻ کي ''[[دوچي]]'' سڏائيندو هو ۽ 1922ع کان [[اٽلي ۾ فاشسٽ حڪومت جو زوال|1943ع ۾ پنهنجي معزولي]] تائين ملڪ تي حڪومت ڪئي.]] عظيم جنگ جي تباهي کان پوءِ پيدا ٿيل [[ٻه ڳاڙها سال|سوشلسٽ تحريڪن]]، جيڪي [[روسي انقلاب]] کان متاثر هيون، سڄي اٽلي ۾ جوابي انقلاب ۽ دٻاءُ جو سبب بڻيون. لبرل اسٽيبلشمينٽ، سوويت طرز جي انقلاب کان ڊڄندي، موسوليني جي اڳواڻي هيٺ ننڍي [[نيشنل فاشسٽ پارٽي]] جي حمايت شروع ڪئي. آڪٽوبر 1922ع ۾، نيشنل فاشسٽ پارٽي جي [[بليڪ شرٽس]] هڪ [[عوامي مظاهرو]] ۽ "[[روم ڏانهن مارچ]]" وارو ڪُو منظم ڪيو. بادشاهه [[وڪٽر ايمانوئل ٽيون]] موسوليني کي [[اٽلي جو وزيراعظم|وزيراعظم]] مقرر ڪيو، هٿياربند ٽڪراءَ کان سواءِ اقتدار فاشسٽن ڏانهن منتقل ڪندي.<ref>{{Cite book|last=Lyttelton|first=Adrian|title=The Seizure of Power: Fascism in Italy, 1919–1929 |date=2008|publisher=Routledge|isbn=978-0-4155-5394-0|location=New York|pages=75–77}}; {{Cite news|title=March on Rome {{!}} Italian history|url=https://www.britannica.com/event/March-on-Rome|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150504055509/http://www.britannica.com/EBchecked/topic/508871/March-on-Rome|archive-date=4 May 2015|access-date=25 July 2017|work=Encyclopædia Britannica}}</ref> موسوليني سياسي پارٽين تي پابندي وڌي ۽ ذاتي آزاديون گهٽايون، آمريت قائم ڪندي. انهن قدمن عالمي ڌيان حاصل ڪيو ۽ [[نازي جرمني]] ۽ [[شاهي جاپان]] ۾ ساڳين آمريتن کي متاثر ڪيو. [[فاشزم]] اطالوي قومپرستي ۽ سامراجيت تي ٻڌل هو، ۽ رومي ۽ [[وينسي سلطنت|وينسي سلطنتن]] جي ورثي جي بنياد تي [[ارڊينٽزم|ارڊينٽسٽ دعوائن]] وسيلي اطالوي ملڪيتن کي وڌائڻ چاهيندو هو.<ref>{{Cite book|last=Rodogno|first=Davide|author-link=Davide Rodogno|title=Fascism's European Empire: Italian Occupation during the Second World War|date=2006|publisher=Cambridge University Press|location=Cambridge, England|page=88}}; {{Cite book|last=Kallis|first=Aristotle A.|title=Fascist ideology: territory and expansionism in Italy and Germany, 1922–1945 |date=2000|publisher=Routledge|location=London, England; New York City, USA|pages=41}}; {{Cite book|last1=Ball|first1=Terence|title=The Cambridge History of Twentieth-Century Political Thought|last2=Bellamy|first2=Richard|pages=133}}; {{Cite book|last=Stephen J. Lee|url=https://books.google.com/books?id=u-mm5UDlzBEC&pg=PA157|title=European Dictatorships, 1918–1945 |date=2008|publisher=Routledge|isbn=978-0-4154-5484-1|pages=157–158|access-date=8 February 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211001320/https://books.google.com/books?id=u-mm5UDlzBEC&pg=PA157#v=onepage&q&f=false|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}</ref> انهيءَ سبب فاشسٽ [[مداخلت پسند پرڏيهي پاليسي]] ۾ مصروف رهيا. 1935ع ۾، موسوليني [[ٻي اطالو-ابيسينيائي جنگ|ايٿوپيا تي حملو ڪيو]] ۽ [[اطالوي اوڀر آفريڪا]] قائم ڪيو، جنهن جي نتيجي ۾ عالمي اڪيلائي پيدا ٿي. اٽلي [[قومون جي ليگ]] مان نڪري ويو. پوءِ اٽلي [[اسٽيل جو معاهدو|نازي جرمني سان اتحاد]] ڪيو ۽ [[ٽرائيپارٽائيٽ پيڪٽ|جاپاني سلطنت]] سان گڏ ٿيو، ۽ [[اسپيني گهرو جنگ]] ۾ [[فرانسسڪو فرانڪو]] جي مضبوط حمايت ڪئي. اپريل 1939ع ۾، اٽلي [[البانيا تي اطالوي حملو|البانيا تي حملو ڪيو]]. اٽلي 10 جون 1940ع تي ٻي عالمي جنگ ۾ داخل ٿيو. ان تاريخ تائين فرانس عملي طور [[فرانس جي جنگ]] هارائي چڪو هو. مختلف وقتن تي، اطالوي [[برطانوي صومالي لينڊ تي اطالوي قبضو|برطانوي صومالي لينڊ]]، [[مصر تي اطالوي حملو|مصر]]، [[بلقان مهم (ٻي عالمي جنگ)|بلقان]] ۽ اوڀر محاذن تي اڳتي وڌيا. بهرحال، اهي [[اوڀر محاذ تي اطالوي شموليت|اوڀر محاذ]] سان گڏ [[اوڀر آفريقي مهم (ٻي عالمي جنگ)|اوڀر آفريقي]] ۽ [[اتر آفريقي مهم|اتر آفريقي]] مهمن ۾ شڪست کائي ويا، ۽ آفريڪا ۽ بلقان ۾ پنهنجا علائقا وڃائي ويٺا. [[اطالوي جنگي ڏوهه|اطالوي جنگي ڏوهن]] ۾ [[عدالت کان ٻاهر قتل]] ۽ [[نسلي صفائي]] شامل هئا،<ref>James H. Burgwyn (2004). [http://www.ingentaconnect.com/content/routledg/rmis/2004/00000009/00000003/art00005 General Roatta's war against the partisans in Yugoslavia: 1942] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130921054155/http://www.ingentaconnect.com/content/routledg/rmis/2004/00000009/00000003/art00005|date=21 September 2013}}, Journal of Modern Italian Studies, Volume 9, Number 3, pp. 314–329(16)</ref> جن ۾ لڳ ڀڳ 25,000 ماڻهن، خاص طور يوگوسلاوين، کي [[اطالوي حراستي ڪيمپ|اطالوي حراستي ڪيمپن]] ۽ ٻين هنڌن ڏانهن جلاوطن ڪيو ويو. [[يوگوسلاو پارٽيزنز]] جنگ دوران ۽ ان کان پوءِ نسلي اطالوي آبادي خلاف پنهنجا ڏوهه ڪيا، جن ۾ [[فوئبي قتل عام]] شامل هئا. جولاءِ 1943ع ۾ [[سسلي تي اتحادي حملو]] شروع ٿيو، جنهن 25 جولاءِ تي [[اٽلي ۾ فاشسٽ حڪومت جو زوال|فاشسٽ حڪومت جي خاتمي]] جو سبب بڻيو. بادشاهه [[وڪٽر ايمانوئل ٽيون]] جي حڪم سان موسوليني کي معزول ۽ گرفتار ڪيو ويو. 3 سيپٽمبر تي، اٽلي [[ڪاسيبلي جي جنگبندي]] تي صحيح ڪئي،<!-- it became effective on 8 Sept---> جنهن برطانيا ۽ آمريڪا سان جنگ ختم ڪئي. جرمن، اطالوي فاشسٽن جي مدد سان، اتر ۽ وچ اٽلي تي ڪنٽرول حاصل ڪرڻ ۾ ڪامياب ٿيا ([[آپريشن آڪسي]]). ملڪ جنگ جو ميدان رهيو، جڏهن ته اتحادي ڏکڻ کان اڳتي وڌندا رهيا. [[File:01 partigiani a milano1.jpg|thumb|اپريل 1945ع ۾ [[اٽلي جي آزادي]] تائين پهچندڙ آخري بغاوت دوران ميلان ۾ [[اطالوي مزاحمتي تحريڪ|اطالوي پارٽيزن]]]] اتر ۾، جرمنن [[اطالوي سماجي جمهوريه]] (RSI) قائم ڪئي، جيڪا هڪ نازي [[ڪٺ پتلي رياست]] ۽ [[سهڪاريت پسند|سهڪاريت پسند]] حڪومت هئي، جنهن ۾ موسوليني کي جرمن پيراٽروپرن طرفان [[گران ساسو ريڊ|بچائڻ]] کان پوءِ اڳواڻ مقرر ڪيو ويو. اطالوي فوجن جو باقي حصو [[اطالوي هم جنگي فوج]] ۾ منظم ڪيو ويو، جنهن اتحادي طاقتن سان گڏ وڙهيو، جڏهن ته موسوليني سان وفادار ٻيون اطالوي فوجون [[نيشنل ريپبلڪن آرمي]] ۾ جرمنن سان گڏ وڙهڻ لاءِ چونڊيو. جرمن فوجن، RSI جي سهڪار سان، قتل عام ڪيا ۽ هزارين يهودين کي موت جي ڪيمپن ڏانهن جلاوطن ڪيو. جنگبندي کان پوءِ واري دور ۾ [[اطالوي مزاحمت]] اڀري، جنهن [[آپريشن آڪسي|نازي جرمن قابضن]] ۽ سهڪاريت پسندن خلاف گوريلا جنگ وڙهي.<ref>G. Bianchi, ''La Resistenza'', in: AA.VV., ''Storia d'Italia'', vol. 8, pp. 368–369.</ref> هن دور جو هڪ پاسو [[اطالوي گهرو جنگ]] هو، ڇاڪاڻ⁠تہ پارٽيزنن ۽ فاشسٽ RSI فوجن جي وچ ۾ ويڙهه ٿي.<ref>{{Cite web|title=Storia della guerra civile in Italia|url=http://www.istitutobiggini.it/storia_pisano.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20221013183444/https://www.istitutobiggini.it/storia_pisano.pdf|archive-date=13 October 2022|access-date=28 August 2023}}; See the books from Italian historian [[Giorgio Pisanò]] ''Storia della guerra civile in Italia'', 1943–1945, 3 voll., Milano, FPE, 1965 and the book ''L'Italia della guerra civile'' ("Italy of civil war"), published in 1983 by the Italian writer and journalist [[Indro Montanelli]] as the fifteen volume of the ''Storia d'Italia'' ("History of Italy") by the same author.</ref><ref>{{Cite book|last=Pavone|first=Claudio|title=Una guerra civile. Saggio storico sulla moralità della Resistenza|date=1991|publisher=Bollati Boringhieri|isbn=8-8339-0629-9|location=Torino|page=238|language=it}}</ref> اپريل 1945ع ۾، جڏهن شڪست ويجهي هئي، موسوليني اتر طرف ڀڄڻ جي ڪوشش ڪئي،<ref>{{Citation|last=Viganò|first=Marino|title=Un'analisi accurata della presunta fuga in Svizzera|date=2001|work=Nuova Storia Contemporanea|volume=3|language=it}}</ref> پر پارٽيزنن هٿان پڪڙيو ويو ۽ [[بينيتو موسوليني جو موت|فوري طور قتل ڪيو ويو]].<ref>{{Cite news|date=28 April 1945|title=1945: Italian partisans kill Mussolini |url=https://news.bbc.co.uk/onthisday/hi/dates/stories/april/28/newsid_3564000/3564529.stm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20111126075555/http://news.bbc.co.uk/onthisday/hi/dates/stories/april/28/newsid_3564000/3564529.stm|archive-date=26 November 2011|access-date=17 October 2011|publisher=BBC News}}</ref> دشمنيون 29 اپريل 1945ع تي ختم ٿيون، [[ڪازيرتا جي هٿيار ڦٽا ڪرڻ|جڏهن اٽلي ۾ جرمن فوجن هٿيار ڦٽا ڪيا]]. جنگ ۾ لڳ ڀڳ اڌ ملين اطالوي مارجي ويا،<ref>{{Cite encyclopedia|title=Italy – Britannica Online Encyclopedia|encyclopedia=Encyclopædia Britannica|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297474/Italy|access-date=2 August 2010|archive-url=https://web.archive.org/web/20120306095718/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297474/Italy|archive-date=6 March 2012|url-status=live}}</ref> سماج ورهائجي ويو، ۽ معيشت لڳ ڀڳ تباهه ٿي وئي؛ 1944ع ۾ في فرد آمدني 1900ع کان پوءِ سڀ کان هيٺين سطح تي هئي.<ref>{{Cite book|title=Liberal and fascist Italy, 1900–1945 |date=2002|publisher=Oxford University Press|editor-last=Lyttelton|editor-first=Adrian|page=13}}</ref> جنگ کان پوءِ اطالوي جمهوريت پسندي ٻيهر اڀري، جنهن [[1946ع اطالوي اداراتي ريفرنڊم]] ڏانهن واٽ هموار ڪئي.<ref>{{Cite encyclopedia|title=Italia|encyclopedia=Dizionario enciclopedico italiano|publisher=[[Treccani]]|date=1970|volume=VI|page=456|language=it}}</ref> === جمهوري دور === {{Main|اطالوي جمهوريه جي تاريخ}} اٽلي 2 جون تي ٿيل 1946ع جي ريفرنڊم کان پوءِ جمهوريه بڻيو،<ref>{{Cite AV media|url=https://archive.org/details/1946-06-06_Damage_Foreshadows_A-Bomb_Test|title=Damage Foreshadows A-Bomb Test, 1946/06/06 (1946) |publisher=[[Universal Newsreel]]|year=1946|access-date=22 February 2012}}</ref> اهو ڏينهن ان کان پوءِ ''[[جمهوريه جو عيد]]'' طور ملهايو وڃي ٿو. اها پهريون ڀيرو هئي جو عورتن قومي سطح تي ووٽ ڏنو.<ref>{{Cite web|title=Italia 1946: le donne al voto, dossier a cura di Mariachiara Fugazza e Silvia Cassamagnaghi |url=http://www.insmli.it/pubblicazioni/35/Voto%20donne%20versione%20def.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110520041048/http://www.insmli.it/pubblicazioni/35/Voto%20donne%20versione%20def.pdf|archive-date=20 May 2011|access-date=30 May 2011}}; {{Cite news|title=La prima volta in cui le donne votarono in Italia, 75 anni fa|url=https://www.ilpost.it/2021/03/10/primo-voto-italia-donne-10-marzo-1946|access-date=24 August 2021|work=Il Post|date=10 March 2021|language=it-IT|archive-date=23 August 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210823162103/https://www.ilpost.it/2021/03/10/primo-voto-italia-donne-10-marzo-1946|url-status=live}}</ref> وڪٽر ايمانوئل ٽئين جي پٽ، [[امبيرتو ٻيون]]، کي تخت ڇڏڻ تي مجبور ڪيو ويو. [[اٽلي جو آئين|جمهوري آئين]] 1948ع ۾ منظور ڪيو ويو. [[اٽلي ۽ اتحادي طاقتن جي وچ ۾ پيرس جو معاهدو]] تحت، [[ايڊرياٽڪ سمنڊ]] جي ڀرسان علائقا [[سوشلسٽ وفاقي جمهوريه يوگوسلاويا|يوگوسلاويا]] سان شامل ڪيا ويا، جنهن جي نتيجي ۾ [[استريائي-دلماتيني لڏپلاڻ]] ٿي، جنهن ۾ لڳ ڀڳ 300,000 [[استريائي اطالوي|استريائي]] ۽ [[دلماتيني اطالوي]] لڏي ويا.<ref>{{Cite web|last=Tobagi|first=Benedetta|title=La Repubblica italiana {{!}} Treccani, il portale del sapere|url=http://www.treccani.it/scuola/lezioni/storia/la_repubblica_italiana.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20160305001726/http://www.treccani.it/scuola/lezioni/storia/la_repubblica_italiana.html|archive-date=5 March 2016|access-date=28 January 2015|publisher=Treccani.it}}</ref> اٽلي پنهنجون سڀ نوآبادياتي ملڪيتون وڃايون، جنهن سان [[اطالوي سلطنت]] ختم ٿي. [[File:Alcide de Gasperi 2.jpg|thumb|upright=.7|[[الچيدي دي گاسپري]]، جمهوريه جو [[اٽلي جي وزيراعظمن جي فهرست|پهريون]] [[اٽلي جو وزيراعظم]] ۽ [[يورپي يونين جا باني پيءُ|يورپي يونين جي باني پيئرن]] مان هڪ]] ڪميونسٽ قبضي جي خوف [[1948ع جي اطالوي عام چونڊن]] ۾ فيصلائتو ڪردار ادا ڪيو، جتي [[ڪرسچن ڊيموڪريسي (اٽلي)|ڪرسچن ڊيموڪريٽن]]، [[الچيدي دي گاسپري]] جي اڳواڻي هيٺ، وڏي اڪثريت سان فتح حاصل ڪئي.<ref>{{Cite book|last1=Lawrence S. Kaplan|url=https://books.google.com/books?id=UV-ti1sYcbcC|title=NATO 1948: The Birth of the Transatlantic Alliance |last2=Morris Honick|date=2007|publisher=Rowman & Littlefield|isbn=978-0-7425-3917-4|pages=52–55|access-date=5 January 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20240116110143/https://books.google.com/books?id=UV-ti1sYcbcC|archive-date=16 January 2024|url-status=live}}; {{Cite book|author=Robert Ventresca|title=From Fascism to Democracy: Culture and Politics in the Italian Election of 1948 |publisher=University of Toronto Press|date=2004|pages=236–37}}</ref> نتيجي طور، 1949ع ۾ اٽلي [[نيٽو]] جو ميمبر بڻيو. [[مارشل پلان]] معيشت کي بحال ڪيو، جنهن 1960ع واري ڏهاڪي جي آخر تائين هڪ اهڙو دور ڏٺو جيڪو [[اطالوي معاشي معجزو]] جي نالي سان مشهور آهي. 1950ع واري ڏهاڪي ۾ اٽلي [[يورپي برادرين]] جو باني ملڪ بڻيو، جيڪي بعد ۾ يورپي يونين جو بنياد بڻيون. 1960ع واري ڏهاڪي جي آخر کان 1980ع واري ڏهاڪي جي شروعات تائين، ملڪ ''[[ليڊ جا سال (اٽلي)|ليڊ جا سال]]'' نالي دور مان گذريو، جيڪو معاشي مشڪلاتن، خاص طور تي [[1973ع جو تيل بحران]]، سماجي تڪرارن ۽ دهشتگرد حملا ۽ قتل عام جي واقعن سان نمايان هو.<ref>{{Cite web|year=1995|title=Commissione parlamentare d'inchiesta sul terrorismo in Italia e sulle cause della mancata individuazione dei responsabili delle stragi (Parliamentary investigative commission on terrorism in Italy and the failure to identify the perpetrators)|url=http://www.isn.ethz.ch/php/documents/collection_gladio/report_ital_senate.pdf|archive-url=https://web.archive.org/web/20060819211212/http://www.isn.ethz.ch/php/documents/collection_gladio/report_ital_senate.pdf|archive-date=19 August 2006|access-date=2 May 2006|language=it}}; {{In lang|en|it|fr|de}} {{Cite web|title=Secret Warfare: Operation Gladio and NATO's Stay-Behind Armies|url=http://www.isn.ethz.ch/php/collections/coll_gladio.htm#Documents|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20060425182721/http://www.isn.ethz.ch/php/collections/coll_gladio.htm|archive-date=25 April 2006|access-date=2 May 2006|publisher=Swiss Federal Institute of Technology / International Relation and Security Network}}; {{Cite web|date=24 June 2000|title=Clarion: Philip Willan, Guardian, 24 June 2000, p. 19 |url=http://www.cambridgeclarion.org/press_cuttings/us.terrorism_graun_24jun2000.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100329113138/http://www.cambridgeclarion.org/press_cuttings/us.terrorism_graun_24jun2000.html|archive-date=29 March 2010|access-date=24 April 2010|publisher=Cambridgeclarion.org}}</ref> معيشت ٻيهر بحال ٿي ۽ اٽلي 1970ع واري ڏهاڪي ۾ [[جي-7]] ۾ شامل ٿيڻ کان پوءِ دنيا جي پنجين وڏي صنعتي قوم بڻجي ويو. بهرحال، قومي قرض مجموعي ملڪي پيداوار (GDP) جي 100 سيڪڙو کان به وڌي ويو. 1992ع ۽ 1993ع جي وچ ۾، حڪومت جي نون مافيا مخالف قدمن جي نتيجي ۾ اٽلي [[سسلين مافيا]] طرفان ڪيل دهشتگرد حملن کي منهن ڏنو.<ref>{{Cite web|date=8 March 2012|title=New Arrests for Via D'Amelio Bomb Attack|url=https://www.corriere.it/International/english/articoli/2012/03/08/borsellino.shtml|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20121013204755/http://www.corriere.it/International/english/articoli/2012/03/08/borsellino.shtml|archive-date=13 October 2012|access-date=9 February 2019|website=Corriere della Sera}}</ref> ووٽر، جيڪي سياسي جمود، وڏي عوامي قرضي ۽ [[اٽلي ۾ بدعنواني|بدعنواني]] کان مايوس هئا، جيڪا [[ماني پوليتي|صاف هٿن]] واري جاچ ذريعي ظاهر ٿي، بنيادي سڌارن جو مطالبو ڪرڻ لڳا. ڪرسچن ڊيموڪريٽ، جيڪي لڳ ڀڳ 50 سالن تائين حڪومت ڪندا رهيا هئا، بحران جو شڪار ٿيا ۽ ٽٽي مختلف ڌڙن ۾ ورهائجي ويا.<ref>The so-called "Second Republic" was born by forceps: not with a revolt of Algiers, but formally under the same Constitution, with the mere replacement of one ruling class by another: {{Cite journal|last=Buonomo|first=Giampiero|year=2015|title=Tovaglie pulite|journal=Mondoperaio Edizione Online}}</ref> ڪميونسٽن پاڻ کي هڪ [[سماجي جمهوريت پسند]] قوت طور ٻيهر منظم ڪيو. 1990ع ۽ 2000ع واري ڏهاڪن دوران، [[مرڪز-ساڄي اتحاد (اٽلي)|مرڪز-ساڄي اتحاد]] (جنهن تي ميڊيا جي واپاري شخصيت [[سلويو برلسڪوني]] جو غلبو هو) ۽ [[مرڪز-کاٻي اتحاد (اٽلي)|مرڪز-کاٻي اتحاد]] (جنهن جي اڳواڻي پروفيسر [[رومانو پروڊي]] ڪندو هو) باري باري حڪومت ڪندا رهيا. 21هين صديءَ جي شروعات ۾، اٽلي سياسي ۽ معاشي عدم استحڪام جي هڪ ڊگهي دور مان گذريو، جيڪو بين الاقوامي بحرانن کان گهڻو متاثر ٿيو. 2008ع ۾ شروع ٿيندڙ [[عظيم معاشي بحران]] جا اثر ملڪ جي معيشت ۽ عوامي ماليات تي گهرا پيا، جنهن جي نتيجي ۾ [[سخت مالي پاليسيون]] اختيار ڪيون ويون ۽ استحڪام ۽ عالمي اعتبار کي يقيني بڻائڻ لاءِ [[ٽيڪنوڪريٽ]] يا وسيع اتحادي حڪومتن تي وڌيڪ ڀروسو ڪيو ويو.<ref>{{Cite news|last=Hooper|first=John|date=16 November 2011|title=Mario Monti appoints technocrats to steer Italy out of economic crisis|url=https://www.theguardian.com/world/2011/nov/16/mario-monti-technocratic-cabinet-italy|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200319230844/https://www.theguardian.com/world/2011/nov/16/mario-monti-technocratic-cabinet-italy|archive-date=19 March 2020|access-date=19 March 2020|work=The Guardian}}</ref> [[File:Imigrantes salvos no Mar Mediterrâneo - SALVAMAR 2015 (52149723177).jpg|300px|thumb|[[غير قانوني مهاجر]]، جيڪي 5 سيپٽمبر 2015ع تي [[ڪاتانيا]] جي اطالوي بندرگاهه ڏانهن [[بحر روم]] ذريعي سفر ڪري رهيا آهن]] 2010ع واري ڏهاڪي دوران، نئين وزيراعظم [[ماتيو رينزي]] طرفان ادارتي سڌارا متعارف ڪرائڻ جون ڪوششون ڪيون ويون، جن جو مقصد سياسي نظام کي وڌيڪ مؤثر بڻائڻ ۽ انتظامي شاخ کي مضبوط ڪرڻ هو، پر اهي تجويزون [[2016ع جو اطالوي آئيني ريفرنڊم]] ۾ رد ٿي ويون.<ref>{{Cite news|date=12 December 2016|title=New Italian PM Paolo Gentiloni sworn in|url=https://www.bbc.co.uk/news/world-europe-38295549|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20191129122857/https://www.bbc.co.uk/news/world-europe-38295549|archive-date=29 November 2019|access-date=19 March 2020|publisher=BBC News}}</ref> ساڳئي وقت، [[يورپي مهاجر بحران]] اٽلي کي [[يورپي يونين]] ۾ داخل ٿيڻ جي هڪ اهم مرڪزي دروازي جي حيثيت ڏني، ڇاڪاڻ⁠تہ وڏي تعداد ۾ مهاجر ۽ پناهه گهرندڙ [[بحر روم]] رستي يورپ پهتا،<ref>{{Cite news|date=21 May 2018|title=What will Italy's new government mean for migrants?|url=https://www.thelocal.it/20180521/what-will-italys-new-government-mean-for-migrants|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190401231010/https://www.thelocal.it/20180521/what-will-italys-new-government-mean-for-migrants|archive-date=1 April 2019|access-date=8 June 2018|work=The Local Italy}}</ref> خاص طور تي سب-صحارا آفريڪا مان.<ref>{{Cite news|date=18 July 2017|title=African migrants fear for future as Italy struggles with surge in arrivals|url=https://www.reuters.com/article/us-italy-migrants-africa/african-migrants-fear-for-future-as-italy-struggles-with-surge-in-arrivals-idUSKBN1A30QD|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190402002627/https://www.reuters.com/article/us-italy-migrants-africa/african-migrants-fear-for-future-as-italy-struggles-with-surge-in-arrivals-idUSKBN1A30QD|archive-date=2 April 2019|access-date=8 June 2018|work=Reuters}}</ref> هن صورتحال جا اهم سماجي ۽ سياسي اثر ٿيا، جنهن سبب اميگريشن بابت عوامي بحث وڌيو ۽ [[عوام پسند]] سياسي پارٽين جي حمايت ۾ واڌ آئي.<ref>{{Cite news|title=Italy starts to show the strains of migrant influx|url=http://www.thelocal.it/20150519/migrant-surge-tests-italys-humanitarian-instincts|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170429061446/https://www.thelocal.it/20150519/migrant-surge-tests-italys-humanitarian-instincts|archive-date=29 April 2017|access-date=10 January 2017|work=[[The Local]]}}; {{Cite news|title=Italy's far right jolts back from dead|url=http://www.politico.eu/article/italys-other-matteo-salvini-northern-league-politicians-media-effettosalvini|access-date=10 January 2017|work=Politico|date=3 February 2016|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170119122156/http://www.politico.eu/article/italys-other-matteo-salvini-northern-league-politicians-media-effettosalvini|archive-date=19 January 2017}}</ref><ref>{{Cite news|date=24 May 2018|title=Opinion – The Populists Take Rome|url=https://www.nytimes.com/2018/05/24/opinion/populists-rome-five-star-movement.html|url-access=subscription|url-status=live|archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20220103/https://www.nytimes.com/2018/05/24/opinion/populists-rome-five-star-movement.html|archive-date=3 January 2022|access-date=2 June 2018|work=The New York Times}}{{Cbignore}}</ref> [[اٽلي ۾ ڪووڊ-19 وبا|ڪووڊ-19 وبا]]، جيڪا 2020ع ۾ شروع ٿي، ملڪ جي عوامي صحت ۽ معاشي ڪارڪردگي کي سخت متاثر ڪيو، ۽ اڳ ۾ موجود ڍانچائي ڪمزورين کي وڌيڪ نمايان بڻايو.<ref>{{Cite news|last=Ellyatt|first=Holly|date=19 March 2020|title=Italy's lockdown will be extended, prime minister says as death toll spikes and hospitals struggle|url=https://www.cnbc.com/2020/03/19/italys-death-rate-reaches-record-high-hospitals-in-lombardy-struggle.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200319084719/https://www.cnbc.com/2020/03/19/italys-death-rate-reaches-record-high-hospitals-in-lombardy-struggle.html|archive-date=19 March 2020|access-date=19 March 2020|publisher=CNBC}}</ref> ان جي جواب ۾، [[اٽلي ۾ ڪووڊ-19 لاڪ ڊائون|غير معمولي قدم اختيار ڪيا ويا]] ته جيئن معيشت کي سهارو ملي سگهي، جن مان ڪيترائي يورپي سطح تي گڏيل طور هم آهنگ ڪيا ويا.<ref>[https://www.agi.it/economia/news/2020-04-14/coronavirus-fmi-crisi-economica-8331041/ L'Italia pagherà il conto più salato della crisi post-epidemia] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20200527124958/https://www.agi.it/economia/news/2020-04-14/coronavirus-fmi-crisi-economica-8331041|date=27 May 2020}}, AGI</ref><ref>{{Cite web|date=12 February 2021|title=Mario Draghi's new government to be sworn in on Saturday|url=http://www.theguardian.com/world/2021/feb/12/mario-draghis-new-italian-government-to-be-sworn-in-on-saturday|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210419104552/https://www.theguardian.com/world/2021/feb/12/mario-draghis-new-italian-government-to-be-sworn-in-on-saturday|archive-date=19 April 2021|access-date=19 February 2021|website=The Guardian}}</ref> 2022ع ۾، [[جورجيا ميلوني]] اٽلي جي پهرين خاتون وزيراعظم طور حلف کنيو.<ref>{{Cite news|date=21 October 2022|title=Who is Giorgia Meloni? The rise to power of Italy's new far-right PM|url=https://www.bbc.com/news/world-europe-63351655|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20221024023546/https://www.bbc.com/news/world-europe-63351655|archive-date=24 October 2022|access-date=24 October 2022|publisher=BBC News}}</ref> == جاگرافي == {{Main|اٽلي جي جاگرافي}} {{Further|اٽلي جي ارضيات|اٽلي ۾ آتش فشاني سرگرمي|اٽلي جي دريائن جي فهرست|اٽلي جي ڍنڍن جي فهرست|اٽلي جي ٻيٽن جي فهرست|اٽلي (جاگرافيائي علائقو)}} [[File:Italy relief location map.jpg|thumb|اٽلي جو جاگرافيائي اُڀار وارو نقشو]] اٽلي، جنهن جو علائقو گهڻي حد تائين [[اٽلي (جاگرافيائي علائقو)|ساڳئي نالي واري جاگرافيائي علائقي]] سان ملي ٿو،<ref name="Treccani">{{Citation |title=Italia |volume=VI |page=413 |year=1970 |publisher=[[Treccani]] |language=it |encyclopedia=Dizionario enciclopedico italiano}}</ref> [[ڏکڻ يورپ]] ۾ واقع آهي<ref>{{Cite web |title=Southern Europe, a peninsula extending into the central Mediterranean Sea, northeast of Tunisia |url=https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20210701235642/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy |archive-date=1 July 2021 |access-date=17 August 2021 |website=The World Factbook |publisher=Central Intelligence Agency}}</ref> (۽ [[اولهه يورپ]] جو حصو پڻ سمجهيو ويندو آهي{{efn|name=WE}})، [[35هين اتر متوازي|35° اتر]] ۽ [[47° اتر]] ويڪرائي ڦاڪن، ۽ [[6هين اوڀر نصف النهار|6° اوڀر]] ۽ [[19هين اوڀر نصف النهار|19° اوڀر]] ڊگهائي ڦاڪن جي وچ ۾. اتر ۾، اولهه کان اوڀر طرف، اٽلي جون سرحدون [[فرانس]]، [[سوئٽزرلينڊ]]، [[آسٽريا]] ۽ [[سلووينيا]] سان ملن ٿيون، ۽ تقريباً [[الپس]] جي آبي ورهاست واري حد تائين پکڙيل آهن، جنهن ۾ [[پو ماٿري]] ۽ [[وينيسيائي ميدان]] شامل آهن. ملڪ [[اطالوي اپٻيٽ]]، [[سسلي]] ۽ [[سارڊينيا]] (جيڪي [[بحر روم]] جا سڀ کان وڏا ٻيٽ آهن)، ۽ [[اٽلي جي ٻيٽن جي فهرست|ڪيترن ننڍن ٻيٽن]] تي مشتمل آهي.<ref name="Treccani" /> اٽلي جا ڪي علائقا الپائن حوض کان ٻاهر به پکڙيل آهن، ۽ ڪجهه ٻيٽ [[يوروشيا]] جي براعظمي کنڊ کان ٻاهر واقع آهن. ملڪ جو ڪل پکيڙ {{Convert|301230|km2|0|abbr=out}} آهي، جنهن مان {{Convert|294020|km2|0|abbr=on}} خشڪي ۽ {{Convert|7210|km2|0|abbr=on}} پاڻي آهي.<ref name="Area">{{Cite web|date=30 October 2014|title=Principali dimensioni geostatistiche e grado di urbanizzazione del Paese|url=https://www.istat.it/it/archivio/137001|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141117054950/https://www.istat.it/it/archivio/137001|archive-date=17 November 2014|access-date=22 March 2019|website=istat.it}}</ref> ٻيٽن سميت، اٽلي جي سامونڊي ڪناري جي ڊيگهه {{Convert|7600|km|0|abbr=off}} آهي، جيڪا [[بحر روم]]، [[ليگورين سمنڊ]]، [[ٽيرينين سمنڊ]]، [[آئيونين سمنڊ]]<ref>{{Cite book|url=https://iho.int/uploads/user/pubs/standards/s-23/S-23_Ed3_1953_EN.pdf|title=Limits of Oceans and Seas|publisher=[[Organisation hydrographique internationale]]|year=1953|edition=3rd|access-date=28 December 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20111008191433/http://www.iho.int/iho_pubs/standard/S-23/S-23_Ed3_1953_EN.pdf|archive-date=8 October 2011|issue=28}}</ref> ۽ [[ايڊرياٽڪ سمنڊ]] سان لڳي ٿي.{{Sfn|Cushman-Roisin|Gačić|Poulain|2001|pp=1–2}} فرانس سان سرحد {{Convert|488|km|0|abbr=on}}، سوئٽزرلينڊ سان {{Convert|740|km|0|abbr=on}}، آسٽريا سان {{Convert|430|km|0|abbr=on}} ۽ سلووينيا سان {{Convert|232|km|0|abbr=on}} ڊگهي آهي. [[سان مارينو]] ۽ [[ويٽيڪن سٽي]] (دنيا جو سڀ کان ننڍو ملڪ ۽ [[هولي سي]] جي انتظام هيٺ عالمي [[ڪيٿولڪ چرچ]] جو مرڪز) اٽلي جي اندر واقع [[انڪليو]] آهن،<ref>{{Cite encyclopedia|year=2012|title=San Marino|encyclopedia=Encyclopædia Britannica|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/521449/San-Marino|access-date=1 March 2011|archive-url=https://web.archive.org/web/20110511180105/http://www.britannica.com/EBchecked/topic/521449/San-Marino|archive-date=11 May 2011|url-status=live}}; {{Cite news|url=https://www.bbc.com/news/world-europe-17994868|title=Vatican country profile|year=2018|publisher=BBC News|access-date=24 August 2018|archive-date=25 August 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20180825011001/https://www.bbc.com/news/world-europe-17994868|url-status=live}}</ref> جڏهن ته [[ڪامپيوني ڊي اٽاليا]] سوئٽزرلينڊ جي اندر واقع هڪ اطالوي [[ايڪسڪليو]] آهي.<ref>{{Cite web|title=Democracy in Figures|url=http://demo.istat.it/index_e.php|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210126215040/http://demo.istat.it/index_e.php|archive-date=26 January 2021|access-date=28 May 2021|website=[[Italian National Institute of Statistics]]}}</ref> سان مارينو سان سرحد {{Convert|39|km|0|abbr=on}} ۽ ويٽيڪن سٽي سان {{Convert|3.2|km|1|abbr=on}} ڊگهي آهي.<ref name=Area/> [[File:Monte Bianco DSF1243-m.jpg|thumb|[[مونٽي بيانڪو]] (مون بلان)، [[اوستا وادي]] ۾، جيڪو [[يورپي يونين]] جو سڀ کان اوچو مقام آهي]] اٽلي جي 35 سيڪڙو کان وڌيڪ زمين جبلن تي مشتمل آهي.<ref name="eug92">{{Cite book|last=Riganti|first=dir. da Alberto|title=Enciclopedia universale Garzanti.|publisher=Garzanti|year=1991|isbn=8-8115-0459-7|edition=Nuova ed. aggiornata e ampliata.|location=Milano}}</ref> [[اپينائن جبل]] اپٻيٽ جي مرڪزي ريڙهه آهن، جڏهن ته [[الپس]] اترين سرحد جو وڏو حصو ٺاهين ٿا، جتي اٽلي جو سڀ کان اوچو مقام [[مونٽي بيانڪو]] (مون بلان) جي چوٽيءَ تي {{Cvt|4810|m|ft}} جي اوچائي تي واقع آهي. ٻيا مشهور جبل [[مونٽي چيروينو]] (ميٽرهورن) ۽ [[ڊولومائيٽس]] آهن. اٽلي جا ڪيترائي حصا [[اٽلي ۾ آتش فشاني سرگرمي|آتش فشاني اصل]] جا آهن. ڏکڻ جا گهڻا ننڍا ٻيٽ ۽ ٻيٽ-گروهه [[آتش فشاني ٻيٽ]] آهن. فعال آتش فشانن ۾ [[ايٽنا جبل]] (سسلي ۾ ۽ يورپ جو سڀ کان وڏو فعال آتش فشان)، [[ولڪانو]]، [[اسٽرومبولي]] ۽ [[ويسوويس]] شامل آهن. اٽلي جون اڪثر [[اٽلي جون دريائون|دريائون]] [[ايڊرياٽڪ سمنڊ]] يا [[ٽيرينين سمنڊ]] ۾ ڇوڙ ڪن ٿيون.<ref>{{Cite web|title=List of Italian rivers|url=http://www.comuni-italiani.it/fiumi|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170916010640/http://www.comuni-italiani.it/fiumi|archive-date=16 September 2017|access-date=30 July 2018|publisher=comuni-italiani.it}}</ref> سڀ کان ڊگهي درياهه [[پو درياهه]] آهي، جيڪو الپس مان نڪري [[پادان ميدان]] مان گذري [[ايڊرياٽڪ سمنڊ]] ۾ ڇوڙ ڪري ٿو.<ref>{{Cite magazine|last=Zwingle|first=Erla|date=May 2002|title=Italy's Po River Punished for centuries by destructive floods, northern Italians stubbornly embrace their nation's longest river, which nurtures rice fields, vineyards, fisheries – and legends|url=http://ngm.nationalgeographic.com/ngm/0205/feature6|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20071223133709/http://ngm.nationalgeographic.com/ngm/0205/feature6|archive-date=23 December 2007|access-date=6 April 2009|magazine=National Geographic}}</ref> [[پو ماٿري]] ملڪ جو سڀ کان وڏو ميدان آهي، جنهن جو پکيڙ {{Convert|46000|km2|abbr=on}} آهي، ۽ ملڪ جي 70 سيڪڙو کان وڌيڪ هيٺاهين زمينن تي مشتمل آهي.<ref name=eug92/> سڀ کان وڏيون ڍنڍون، وڏي کان ننڍي ترتيب سان، [[گاردا ڍنڍ]]، [[ماجوري ڍنڍ]] ۽ [[ڪومو ڍنڍ]] آهن.<ref>{{Cite web|title=Morphometric and hydrological characteristics of some important Italian lakes|url=http://www.iii.to.cnr.it/limnol/cicloac/lagit.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20100205043503/http://www.iii.to.cnr.it/limnol/cicloac/lagit.htm|archive-date=5 February 2010|access-date=3 March 2010|publisher=Istituto per lo Studio degli Ecosistemi|location=Verbania Pallanza}}</ref> [[File:C. l. italicus in MNP.jpg|thumb|upright=.7|[[اطالوي بگھڙ]]، اٽلي جو قومي جانور]] [[اطالوي بگھڙ]] اٽلي جو قومي جانور آهي،<ref>{{Cite web|last=Sheri Foster|date=January 2021|title=What is Italy national animal?|url=https://it.yourtripagent.com/4052-what-is-italy-s-national-animal|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20230109172951/https://it.yourtripagent.com/4052-what-is-italy-s-national-animal|archive-date=9 January 2023|access-date=15 November 2021|website=Yourtrip.com}}; {{Cite web|url=https://www.affaritaliani.it/culturaspettacoli/il-lupo-grigio-degli-appennini-e-l-animale-dell-italia-544778.html|title=Il lupo grigio degli appennini e l animale dell Italia|author=James Hansen|date=June 2018|access-date=15 November 2021|archive-date=26 November 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221126224852/https://www.affaritaliani.it/culturaspettacoli/il-lupo-grigio-degli-appennini-e-l-animale-dell-italia-544778.html|url-status=live}}</ref> جڏهن ته قومي وڻ [[اربوٽس يونيڊو|اسٽرابيري وڻ]] آهي.<ref name="altovastese">{{Cite web|date=3 October 2011|title=Il corbezzolo simbolo dell'Unità d'Italia. Una specie che resiste agli incendi|url=http://www.altovastese.it/cultura/il-corbezzolo-simbolo-unita-italia-specie-che-resiste-agli-incendi|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20160205120852/http://www.altovastese.it/cultura/il-corbezzolo-simbolo-unita-italia-specie-che-resiste-agli-incendi|archive-date=5 February 2016|access-date=25 January 2016|language=it}}</ref> ان جو سبب اهو آهي ته اطالوي بگھڙ، جيڪو [[اپينائن جبل]] ۽ اولهندي [[الپس]] ۾ رهندو آهي، لاطيني ۽ اطالوي ثقافتن ۾ نمايان حيثيت رکي ٿو، جهڙوڪ [[روم جو قيام|روم جي بنياد پوڻ]] واري ڏند ڪٿا ۾،<ref>{{Cite book|last=Livy|title=The history of Rome|publisher=Printed for A. Strahan|others=George Baker (trans.)|year=1797}}</ref> جڏهن ته اسٽرابيري وڻ جا ساوا پن، اڇا گل ۽ ڳاڙها ٻير، جيڪي [[بحر روم]] جي علائقي جا مقامي آهن، قومي جهنڊي جي رنگن جي ياد ڏيارين ٿا.<ref name="altovastese"/> قومي پکي [[اطالوي جهرڪي]] آهي،<ref>{{cite web|title=Passero Italiano: L'uccello nazionale d'Italia|date=18 December 2022|url=https://www.concaternanaoggi.it/passero-italiano-luccello-nazionale-ditalia/|publisher=Conca Ternana Oggi|access-date=22 August 2024|archive-date=22 August 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240822123815/https://www.concaternanaoggi.it/passero-italiano-luccello-nazionale-ditalia/|url-status=live}}</ref> جڏهن ته قومي گل اسٽرابيري وڻ جو گل آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.msn.com/it-it/notizie/mondo/qual-%C3%A8-il-fiore-nazionale-dei-paesi-del-mondo/ss-AA1eWqXE#image=25|title=Il fiore nazionale dell'Italia (e quello degli altri Paesi del mondo)|website=[[MSN]]|access-date=26 August 2024|language=it|archive-date=2 October 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20241002211951/https://www.msn.com/it-it/notizie/mondo/qual-%C3%A8-il-fiore-nazionale-dei-paesi-del-mondo/ss-AA1eWqXE#image=25|url-status=live}}</ref> === ماحول === {{See also|اٽلي جي قومي پارڪن جي فهرست|اٽلي جي علائقائي پارڪن جي فهرست|اٽلي جي سامونڊي محفوظ علائقن جي فهرست}} [[File:National and Regional Parks of Italy.svg|thumb|اٽلي جا قومي ۽ علائقائي پارڪ]] تيز صنعتي ترقي کان پوءِ، اٽلي کي پنهنجي ماحولياتي مسئلن کي منهن ڏيڻ ۾ ڪجهه وقت لڳو. بهتري کان پوءِ، اٽلي هاڻي ماحولياتي پائيداري جي لحاظ کان دنيا ۾ 84هين درجي تي آهي.<ref>{{Cite web|title=Italy – Environment|url=http://dev.prenhall.com/divisions/hss/worldreference/IT/environment.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20090701064224/http://dev.prenhall.com/divisions/hss/worldreference/IT/environment.html|archive-date=1 July 2009|access-date=2 August 2010|publisher=Dev.prenhall.com}}</ref> قومي پارڪن، علائقائي پارڪن ۽ قدرتي محفوظ علائقن هيٺ محفوظ ڪيل ڪل زمين اٽلي جي علائقي جي لڳ ڀڳ 11 سيڪڙو تي مشتمل آهي،<ref>{{Cite web|title=Regione e aree protette|url=https://www.treccani.it/enciclopedia/regione-e-aree-protette_%28L%27Italia-e-le-sue-Regioni%29|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220111173345/https://www.treccani.it/enciclopedia/regione-e-aree-protette_%28L%27Italia-e-le-sue-Regioni%29|archive-date=11 January 2022|access-date=11 January 2022|language=it}}</ref> جڏهن ته اٽلي جي سامونڊي ڪناري جو 12 سيڪڙو حصو پڻ محفوظ ڪيو ويو آهي.<ref>{{Cite web|title=Le aree protette in Italia|url=http://www.uccellidaproteggere.it/La-conservazione/Cosa-fa-l-Italia-Le-azioni/Le-aree-protette-in-Italia|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220302220957/http://www.uccellidaproteggere.it/La-conservazione/Cosa-fa-l-Italia-Le-azioni/Le-aree-protette-in-Italia|archive-date=2 March 2022|access-date=2 March 2022|language=it}}</ref> اٽلي دنيا جي اهم [[اٽلي ۾ قابلِ تجديد توانائي|قابلِ تجديد توانائي]] پيدا ڪندڙ ملڪن مان هڪ رهيو آهي. 2010ع ۾ اهو نصب ٿيل [[شمسي توانائي]] جي گنجائش جي لحاظ کان دنيا جو چوٿون وڏو فراهم ڪندڙ هو،<ref>{{Cite web|date=15 July 2010|title=Renewables 2010 Global Status Report |url=http://www.ren21.net/Portals/97/documents/GSR/REN21_GSR2011.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110820095506/http://www.ren21.net/Portals/97/documents/GSR/REN21_GSR2011.pdf|archive-date=20 August 2011|access-date=16 July 2010|publisher=[[REN21]]}}; {{Cite web|title=Photovoltaic energy barometer 2010 – EurObserv'ER |url=https://www.eurobserv-er.org/pdf/baro196.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101011224419/http://www.eurobserv-er.org/pdf/baro196.pdf|archive-date=11 October 2010|access-date=30 October 2010}}</ref> ۽ [[هَوائي توانائي]] جي گنجائش جي لحاظ کان ڇهون وڏو ملڪ هو.<ref>{{Cite web|date=February 2011|title=World Wind Energy Report 2010 |url=http://www.wwindea.org/home/images/stories/pdfs/worldwindenergyreport2010_s.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110904232058/http://www.wwindea.org/home/images/stories/pdfs/worldwindenergyreport2010_s.pdf|archive-date=4 September 2011|access-date=8 August 2011|publisher=[[World Wind Energy Association]]}}</ref> 2020ع ۾ قابلِ تجديد توانائي اٽلي جي ڪل توانائي استعمال جو لڳ ڀڳ 37 سيڪڙو فراهم ڪري رهي هئي.<ref>{{Cite web|date=25 May 2021|title=Renewables provided 37% of Italy's energy in 2020 – English |url=https://www.ansa.it/english/news/2021/05/25/renewables-provided-37-of-italys-energy-in-2020_1a075060-c823-4076-a338-79367427dfd2.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211023040922/https://www.ansa.it/english/news/2021/05/25/renewables-provided-37-of-italys-energy-in-2020_1a075060-c823-4076-a338-79367427dfd2.html|archive-date=23 October 2021|access-date=28 May 2021|website=ANSA.it}}</ref> ملڪ 1963ع کان 1990ع تائين جوهري ريئڪٽر هلائيندو رهيو، پر [[چرنوبل حادثو]] ۽ [[1987ع جا اطالوي ريفرنڊم]] ٿيڻ کان پوءِ جوهري پروگرام ختم ڪيو ويو. 2008ع ۾ حڪومت هن فيصلي کي واپس وٺندي چار تائين جوهري بجلي گهر ٺاهڻ جا منصوبا جوڙيا، پر [[فوكوشيما جوهري حادثو]] کان پوءِ ٿيل ريفرنڊم ذريعي اهي منصوبا به رد ڪيا ويا.<ref>{{Cite web|last=Duncan Kennedy|date=14 June 2011|title=Italy nuclear: Berlusconi accepts referendum blow|url=https://www.bbc.co.uk/news/world-europe-13741105|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110612112154/http://www.bbc.co.uk/news/world-europe-13741105|archive-date=12 June 2011|access-date=20 April 2013|publisher=BBC News}}</ref> هوا جي آلودگي اڃا تائين هڪ سنگين مسئلو آهي، خاص طور تي صنعتي اتر ۾. اٽلي [[ڪاربان ڊاءِ آڪسائيڊ اخراج موجب ملڪن جي فهرست|ڪاربان ڊاءِ آڪسائيڊ]] پيدا ڪندڙ دنيا جو ٻارهون وڏو ملڪ آهي.<ref>United Nations Statistics Division, Millennium Development Goals indicators: [http://mdgs.un.org/unsd/mdg/SeriesDetail.aspx?srid=749&crid= Carbon dioxide emissions ({{CO2}}), thousand metric tons of {{CO2}}] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20091225014715/http://mdgs.un.org/unsd/mdg/SeriesDetail.aspx?srid=749&crid=|date=25 December 2009}}</ref> وڏن شهرن ۾ وڌندڙ ٽرئفڪ ۽ رش ماحولياتي ۽ صحت جا مسئلا پيدا ڪندا رهن ٿا، جيتوڻيڪ 1970ع ۽ 1980ع وارن ڏهاڪن کان پوءِ دونهين ۽ سموگ جي سطح ۾ نمايان گهٽتائي آئي آهي، ۽ [[سلفر ڊاءِ آڪسائيڊ]] جا مقدار پڻ گهٽيا آهن.<ref>{{Cite web|title=Environment and Health in Italy – Executive Summary|url=https://www.euro.who.int/en/home|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20100303051309/http://www.euro.who.int/document/hms/ehiexes_e.pdf|archive-date=3 March 2010|publisher=World Health Organization}}</ref> ٻيلن جي ڪٽائي، غيرقانوني اڏاوتن، ۽ زمين جي ناقص انتظامي پاليسين سبب اٽلي جي جبلستاني علائقن ۾ وڏي پيماني تي زميني ڪٽائي ٿي آهي، جنهن جي نتيجي ۾ ماحولياتي آفتون پيدا ٿيون آهن، جهڙوڪ 1963ع ۾ [[واجونٽ ڊيم]] جي تباهي، 1998ع جو [[سارنو]] سانحو،<ref>{{Cite news|last=Nick Squires|date=2 October 2009|title=Sicily mudslide leaves scores dead|url=https://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6255575/Sicily-mudslide-leaves-scores-dead.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20091006082824/http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6255575/Sicily-mudslide-leaves-scores-dead.html|archive-date=6 October 2009|access-date=2 October 2009|work=The Daily Telegraph|location=London}}</ref> ۽ 2009ع جا [[2009ع ميسينا جا ٻوڏ ۽ مٽيءَ جا ڌوڪڙا|ميسينا جا مٽيءَ جا ڌوڪڙا ۽ ٻوڏون]].<ref>{{Cite news|last=Nick Squires|date=2 October 2009|title=Sicily mudslide leaves scores dead|url=https://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6255575/Sicily-mudslide-leaves-scores-dead.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20091006082824/http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6255575/Sicily-mudslide-leaves-scores-dead.html|archive-date=6 October 2009|access-date=2 October 2009|work=The Daily Telegraph|location=London}}</ref> == سياست == {{Main|اٽلي جي سياست|اٽلي ۾ چونڊون}} اٽلي 1946ع کان هڪ وحداني [[پارلياماني جمهوريه]] آهي، جڏهن بادشاهت کي [[1946ع جو اطالوي ادارياتي ريفرنڊم|1946ع جي ريفرنڊم]] وسيلي ختم ڪيو ويو. [[اٽلي جو صدر|اٽلي جو صدر]]، [[سرجيو ماتاريلا]]، جيڪو 2015ع کان هن عهدي تي فائز آهي، ملڪ جو سربراهه آهي. صدر کي گڏيل اجلاس ۾ [[اٽلي جي پارليامينٽ]] ۽ علائقائي نمائندن طرفان هڪ ستن سالن واري مدي لاءِ چونڊيو ويندو آهي. اٽلي وٽ [[اٽلي جو آئين|هڪ لکيل جمهوري آئين]] موجود آهي، جيڪو [[اٽلي جي آئين ساز اسيمبلي|آئين ساز اسيمبلي]] طرفان تيار ڪيو ويو. اها اسيمبلي انهن [[فاشزم مخالف]] قوتن جي نمائندن تي مشتمل هئي، جن [[ٻي عالمي جنگ]] دوران اٽلي جي آزاديءَ وقت نازي ۽ فاشسٽ قوتن جي شڪست ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو هو.<ref>Smyth, Howard McGaw Italy: From Fascism to the Republic (1943–1946) ''The Western Political Quarterly'' vol. 1 no. 3 (pp. 205–222), September 1948.{{JSTOR|442274}}</ref> اٽلي معاشي، فوجي، ثقافتي ۽ سياسي معاملن ۾ اهم عالمي ڪردار ادا ڪري ٿو ۽ [[يورپي يونين]] جي ٽن وڏين رياستن مان هڪ سمجھيو وڃي ٿو. اهو عام طور تي هڪ [[علائقائي طاقت]] تصور ڪيو ويندو آهي،<ref>Gabriele Abbondanza, ''Italy as a Regional Power: the African Context from National Unification to the Present Day'' (Rome: Aracne, 2016); "''[[Operation Alba]] may be considered one of the most important instances in which Italy has acted as a regional power, taking the lead in executing a technically and politically coherent and determined strategy.''" See Federiga Bindi, ''Italy and the European Union'' (Washington, D.C.: Brookings Institution Press, 2011), p. 171.</ref> جڏهن ته ان جي [[عظيم طاقت]] واري حيثيت بابت عالمن ۽ سياسي تجزيه نگارن ۾ بحث جاري آهي.<ref>{{Cite book |url=https://books.google.com/books?id=nTKBdY5HBeUC&q=Canada%2520Among%2520Nations%252C%25202004%253A%2520Setting%2520Priorities+Straight |title=Canada Among Nations, 2004: Setting Priorities Straight |date=17 January 2005 |publisher=McGill-Queen's Press – MQUP |isbn=978-0-7735-2836-9 |page=85 |quote=The United States is the sole world's superpower. France, Italy, Germany and the United Kingdom are great powers |access-date=13 June 2016 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230116145100/https://books.google.com/books?id=nTKBdY5HBeUC&q=Canada%2520Among%2520Nations%252C%25202004%253A%2520Setting%2520Priorities+Straight |archive-date=16 January 2023 |url-status=live}}; {{Cite book |last=Sterio |first=Milena |url=https://books.google.com/books?id=-QuI6n_OVMYC&q=The%20Right%20to%20Self-determination%20Under%20International%20Law%3A%20%22selfistans%22%2C%20Secession%20and%20the%20Rule%20of%20the%20Great%20Powers |title=The right to self-determination under international law: "selfistans", secession and the rule of the great powers |date=2013 |publisher=Routledge |isbn=978-0-4156-6818-7 |location=Milton Park, Abingdon, Oxon |page=xii (preface) |quote=The great powers are super-sovereign states: an exclusive club of the most powerful states economically, militarily, politically and strategically. These states include veto-wielding members of the United Nations Security Council (United States, United Kingdom, France, China, and Russia), as well as economic powerhouses such as Germany, Italy and Japan. |access-date=13 June 2016 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240116110143/https://books.google.com/books?id=-QuI6n_OVMYC&q=The%20Right%20to%20Self-determination%20Under%20International%20Law%3A%20%22selfistans%22%2C%20Secession%20and%20the%20Rule%20of%20the%20Great%20Powers#v=snippet&q=The%20Right%20to%20Self-determination%20Under%20International%20Law%3A%20%22selfistans%22%2C%20Secession%20and%20the%20Rule%20of%20the%20Great%20Powers&f=false |archive-date=16 January 2024 |url-status=live}}</ref> [[انٽرنيشنل آئيڊيا]] جي عالمي جمهوريت واري اشاري (GSoD) ۽ جمهوريت ٽريڪر موجب، اٽلي مجموعي جمهوري معيارن ۾ اعليٰ درجي تي ڪارڪردگي ڏيکاري ٿو، جيتوڻيڪ [[قانون جي حڪمراني]] جي شعبي ۾ ڪجهه ڪمزورين جي نشاندهي ڪئي وئي آهي.<ref>{{Cite web |title=Italy {{!}} The Global State of Democracy |url=https://www.idea.int/democracytracker/country/italy |access-date=16 October 2025 |website=www.idea.int |language=en}}</ref> === حڪومت === {{Main|اٽلي جي حڪومت}} {{Multiple image | align = right | caption_align = center | image1 = Sergio Mattarella Official (cropped).jpg | caption1 = [[سرجيو ماتاريلا]]<br/>{{small|[[اٽلي جو صدر|صدر]]}} | image2 = Giorgia Meloni Official 2023 crop.jpg | caption2 = [[جورجيا ميلوني]]<br/>{{small|[[اٽلي جو وزيراعظم|وزيراعظم]]}} | total_width = 320 }} اٽلي ۾ پارلياماني حڪومت آهي، جيڪا [[مخلوط اڪثريتي نمائندگي]] واري چونڊ نظام تي ٻڌل آهي. پارليامينٽ مڪمل طور تي [[ٻه ايواني پارليامينٽ|ٻه ايواني]] آهي ۽ ٻنهي ايوانن وٽ ساڳيا اختيار آهن. اهي ٻه ايوان هي آهن: [[اٽلي جي چيمبر آف ڊپٽيز|چيمبر آف ڊپٽيز]]، جيڪو [[پالازو مونٽيچيٽوريو]] ۾ اجلاس ڪندو آهي، ۽ [[اٽلي جي سينيٽ|سينيٽ آف دي ريپبلڪ]]، جيڪا [[پالازو ماداما]] ۾ اجلاس ڪندي آهي. [[اٽلي جي پارليامينٽ]] جي هڪ خاص خصوصيت اها آهي ته پرڏيهه ۾ مستقل رهندڙ [[اطالوي شهريت جو قانون|اطالوي شهرين]] کي پڻ نمائندگي حاصل آهي؛ 8 ڊپٽيز ۽ 4 سينيٽر چار الڳ [[اٽلي جي پارليامينٽ#اوورسيز حلقو|پرڏيهي حلقن]] مان چونڊيا ويندا آهن. پارليامينٽ ۾ [[تاحيات سينيٽر]] پڻ هوندا آهن، جن کي صدر "سماجي، سائنسي، فني يا ادبي ميدان ۾ غيرمعمولي وطن دوست خدمتن" جي بنياد تي مقرر ڪندو آهي. اڳوڻا صدر خودبخود تاحيات سينيٽر بڻجي ويندا آهن. [[File:Palazzo Madama (Roma).jpg|thumb|[[پالازو ماداما]]، روم، [[اٽلي جي سينيٽ|سينيٽ آف دي ريپبلڪ]] جو صدر مقام]] [[اٽلي جو وزيراعظم]] حڪومت جو سربراهه آهي ۽ انتظامي اختيار رکي ٿو، پر گهڻين پاليسين تي عملدرآمد لاءِ کيس وزيرن جي ڪائونسل جي منظوري حاصل ڪرڻي پوي ٿي. وزيراعظم ۽ ڪابينا کي صدر مقرر ڪندو آهي ۽ پوءِ پارليامينٽ کان اعتماد جو ووٽ وٺڻو پوندو آهي. پنهنجي عهدي تي برقرار رهڻ لاءِ وزيراعظم کي اعتماد جا ووٽ حاصل ڪرڻ ضروري هوندا آهن. اٽلي جا اهم سياسي پارٽيون [[برادرز آف اٽلي]]، [[ڊيموڪريٽڪ پارٽي (اٽلي)|ڊيموڪريٽڪ پارٽي]] ۽ [[فائيو اسٽار موومينٽ]] آهن. 2022ع جي عام چونڊن دوران انهن ٽنهي پارٽين ۽ سندن اتحادين [[چيمبر آف ڊپٽيز]] ۾ 400 مان 357 سيٽون ۽ سينيٽ ۾ 200 مان 187 سيٽون حاصل ڪيون. {{Clear}} === قانون ۽ فوجداري انصاف === {{Main|اٽلي جو قانون|اٽلي جو عدالتي نظام|اٽلي ۾ قانون لاڳو ڪندڙ ادارا|اٽلي ۾ ڏوھ}} [[File:Roma 2011 08 07 Palazzo di Giustizia.jpg|thumb|[[اٽلي جي سپريم ڪورٽ آف ڪيسيشن]]، روم]] اٽلي جي قانون جا ڪيترائي ذريعا آهن. اهي درجابنديءَ جي لحاظ کان ترتيب ڏنل آهن؛ هيٺين درجي جي قانون يا ضابطي کي مٿين درجي جي قانون سان ٽڪراءُ ڪرڻ جي اجازت ناهي.<ref>{{Cite web|title=GERARCHIA DELLE FONTI|url=https://www.dirittoeconomia.net/diritto/fonti_diritto/gerarchia_fonti.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220117194800/https://www.dirittoeconomia.net/diritto/fonti_diritto/gerarchia_fonti.htm|archive-date=17 January 2022|access-date=26 March 2022|language=it}}</ref> [[اٽلي جو آئين|1948ع جو آئين]] سڀ کان اعليٰ قانوني ذريعو آهي.<ref>{{Cite web|title=Guide to Law Online: Italy |url=https://www.loc.gov/law/help/guide/nations/italy.php|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210508132418/https://www.loc.gov/law/help/guide/nations/italy.php|archive-date=8 May 2021|access-date=26 March 2022|website=loc.gov}}</ref> [[اٽلي جي آئيني عدالت]] قانونن جي آئين سان مطابقت بابت فيصلو ڪندي آهي. عدليه پنهنجا فيصلا [[رومي قانون]]، [[نيپولين ڪوڊ]] ۽ بعد وارن قانونن جي بنياد تي ڪري ٿي. [[اٽلي جي سپريم ڪورٽ آف ڪيسيشن]] فوجداري ۽ ديواني اپيلن لاءِ اعليٰ ترين عدالت آهي. اٽلي [[ايل جي بي ٽي حقن]] جي ميدان ۾ ٻين ڪيترن مغربي يورپي ملڪن کان پوئتي سمجهيو ويندو آهي.<ref>{{Cite web|title=Country Ranking – Rainbow Europe|url=https://rainbow-europe.org/country-ranking|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190521004552/https://rainbow-europe.org/country-ranking|archive-date=21 May 2019|access-date=28 October 2021|website=rainbow-europe.org}}</ref> تشدد جي ممانعت بابت اطالوي قانون کي پڻ ڪجهه بين الاقوامي معيارن کان گهٽ تصور ڪيو ويو آهي.<ref>{{Cite web|title=The Struggle against Torture in Italy – The Failure of the Italian Law – English|url=https://www.menschenrechte.org/en/2018/03/06/the-struggle-against-torture-in-italy-the-failure-of-the-italian-law|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190608005803/https://www.menschenrechte.org/en/2018/03/06/the-struggle-against-torture-in-italy-the-failure-of-the-italian-law|archive-date=8 June 2019|access-date=8 June 2019|website=menschenrechte.org}}</ref> قانون لاڳو ڪندڙ نظام گهڻ رخو آهي ۽ ان ۾ ڪيترائي پوليس ادارا شامل آهن.<ref name="Walters">{{Cite journal|last=Reece Walters|year=2013|editor2-last=Matthew Ball|editor3-last=Erin O'Brien|editor4-last=Juan Tauri|title=Eco Mafia and Environmental Crime|journal=Crime, Justice and Social Democracy: International Perspectives|publisher=Palgrave Macmillan|page=286|doi=10.1057/9781137008695_19|isbn=978-1-3494-3575-3|editor1=Kerry Carrington}}</ref> قومي پوليس ادارن ۾ [[پوليٽسيا دي ستاتو]] ('رياستي پوليس')، [[ڪارابينيئري]]، [[گوارڊيا دي فنانزا]] ('مالي پوليس') ۽ [[پوليٽسيا پينيٽينتسيريا]] ('جيل پوليس') شامل آهن،<ref name="BuonannoMastrobuoni">{{Cite book|last1=Paulo Buonanno|title=Lessons from the Economics of Crime: What Reduces Offending?|last2=Giovanni Mastrobuoni|publisher=MIT Press|year=2013|isbn=978-0-2620-1961-3|editor-last=Philip J. Cook|page=193|chapter=Centralized versus Decentralized Police Hiring in Italy and the United States|doi=10.7551/mitpress/9780262019613.001.0001|editor-last2=Stephen Machin|editor-last3=Olivier Marie|editor-last4=Giovanni Mastrobuoni}}</ref> ان سان گڏ [[گوارڊيا ڪوسٽيرا]] ('[[پاڻي پوليس|سامونڊي ڪناري جي محافظ پوليس]]') پڻ آهي.<ref name=Walters/> جيتوڻيڪ پوليسنگ بنيادي طور قومي سطح تي فراهم ڪئي ويندي آهي،<ref name="BuonannoMastrobuoni"/> پر [[صوبائي پوليس|صوبائي]] ۽ [[ميونسپل پوليس (اٽلي)|ميونسپل]] پوليس پڻ موجود آهن.<ref name="Walters"/> 19هين صديءَ جي وچ ڌاري ظاهر ٿيڻ کان وٺي، [[اٽلي ۾ منظم ڏوھ|اطالوي منظم ڏوھ]] ۽ ڏوهاري تنظيمن ڏکڻ اٽلي جي ڪيترن علائقن جي سماجي ۽ معاشي زندگيءَ ۾ گهڙي وئي آهن؛ انهن مان سڀ کان بدنام سسلي مافيا آهي، جيڪا آمريڪا سميت پرڏيهي ملڪن تائين پکڙجي وئي. مافيا جي آمدني GDP جي 9 سيڪڙو تائين پهچي سگهي ٿي<ref>{{Cite web|last=Claudio Tucci|date=11 November 2008|title=Confesercenti, la crisi economica rende ancor più pericolosa la mafia|url=http://www.ilsole24ore.com/art/SoleOnLine4/Economia%20e%20Lavoro/2008/11/confesercenti-mafia-racket-pizzo.shtml?uuid=20ff3b9c-afe7-11dd-8057-9c09c8bfa449|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110427081220/http://www.ilsole24ore.com/art/SoleOnLine4/Economia%20e%20Lavoro/2008/11/confesercenti-mafia-racket-pizzo.shtml?uuid=20ff3b9c-afe7-11dd-8057-9c09c8bfa449|archive-date=27 April 2011|access-date=21 April 2011|website=Confesercenti|publisher=Ilsole24ore.com|language=it}}; {{Cite news|url=https://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6957240/Italy-claims-finally-defeating-the-mafia.html|title=Italy claims finally defeating the mafia|author=Nick Squires|date=9 January 2010|work=The Daily Telegraph|location=London|access-date=21 April 2011|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110429173631/http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6957240/Italy-claims-finally-defeating-the-mafia.html|archive-date=29 April 2011}}</ref>.<ref>{{Cite news|last=Kiefer|first=Peter|date=22 October 2007|title=Mafia crime is 7% of GDP in Italy, group reports|url=https://www.nytimes.com/2007/10/22/world/europe/22iht-italy.4.8001812.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110501085052/http://www.nytimes.com/2007/10/22/world/europe/22iht-italy.4.8001812.html|archive-date=1 May 2011|access-date=19 April 2011|work=The New York Times}}</ref> 2009ع جي هڪ رپورٽ 610 [[ڪوموني|{{Lang|it|comuni|nocat=true}}]] جي نشاندهي ڪئي، جتي مافيا جي مضبوط موجودگي آهي، جتي 13 ملين اطالوي رهن ٿا ۽ GDP جو 15 سيڪڙو پيدا ٿئي ٿو.<ref>{{Cite web|last=Maria Loi|date=1 October 2009|title=Rapporto Censis: 13 milioni di italiani convivono con la mafia|url=http://www.antimafiaduemila.com/content/view/20052/78|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110429082416/http://www.antimafiaduemila.com/content/view/20052/78|archive-date=29 April 2011|access-date=21 April 2011|website=Censis|publisher=Antimafia Duemila|language=it}}; {{Cite news|url=https://www.theguardian.com/world/2009/oct/01/mafia-influence-hovers-over-italians|work=The Guardian|location=London|title=Mafia's influence hovers over 13{{spaces}}m Italians, says report|first=Tom|last=Kington|date=1 October 2009|access-date=5 May 2010| url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130908050448/http://www.theguardian.com/world/2009/oct/01/mafia-influence-hovers-over-italians|archive-date=8 September 2013}}</ref> ڪلابريا جي [['ندرنگيتا]]، جيڪا غالباً اٽلي جي سڀ کان طاقتور ڏوهاري تنظيم آهي، اڪيلي GDP جو 3 سيڪڙو حصو رکي ٿي.<ref>{{Cite web|last=ANSA|date=14 March 2011|title=Italy: Anti-mafia police arrest 35 suspects in northern Lombardy region|url=http://mafiatoday.com/sicilian-mafia-ndrangheta/italy-anti-mafia-police-arrest-35-suspects-in-northern-lombardy-region|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110429100220/http://mafiatoday.com/sicilian-mafia-ndrangheta/italy-anti-mafia-police-arrest-35-suspects-in-northern-lombardy-region|archive-date=29 April 2011|access-date=21 April 2011|website=adnkronos.com|publisher=Mafia Today}}</ref> هر 1,000 ماڻهن تي 0.013 جي شرح سان، اٽلي قتل جي شرح ۾ 61 ملڪن جي ڀيٽ ۾ 47هين نمبر تي آهي،<ref>{{Cite web|title=Crime Statistics – Murders (per capita) (more recent) by country|url=http://www.nationmaster.com/graph/cri_mur_percap-crime-murders-per-capita|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20080929181837/http://www.nationmaster.com/graph/cri_mur_percap-crime-murders-per-capita|archive-date=29 September 2008|access-date=4 April 2010|publisher=NationMaster.com}}</ref> ۽ دنيا جي 64 ملڪن جي ڀيٽ ۾ هر 1,000 ماڻهن تي زيادتي جي ڪيسن جي تعداد ۾ 43هين نمبر تي آهي. اهي ترقي يافته ملڪن ۾ نسبتاً گهٽ انگ اکر آهن. === پرڏيهي لاڳاپا === {{Main|اٽلي جا پرڏيهي لاڳاپا}} [[File:G7 Summit 2024 - Family photo - 02.jpg|thumb|[[گروپ آف سيون|جي-7]] اڳواڻن جي [[50هين جي-7 سربراهي اجلاس]]، [[اپوليا]] ۾ گروپ تصوير]] اٽلي [[يورپي اقتصادي ڪميونٽي]] (EEC)، جيڪا هاڻي يورپي يونين (EU) آهي، ۽ [[نيٽو]] جو باني ميمبر آهي. اٽلي کي 1955ع ۾ گڏيل قومن ۾ داخل ڪيو ويو، ۽ اهو بين الاقوامي تنظيمن، جهڙوڪ [[او اي سي ڊي]]، [[ٽيرفن ۽ واپار بابت عام معاهدو]]/[[ورلڊ ٽريڊ آرگنائيزيشن]] (GATT/WTO)، [[يورپ ۾ سلامتي ۽ تعاون جي تنظيم]] (OSCE)، [[يورپ جي ڪائونسل]] ۽ [[مرڪزي يورپي انيشيٽو]] جو ميمبر ۽ مضبوط حامي آهي. بين الاقوامي تنظيمن جي گردشي صدارتن ۾ ان جا وارو شامل آهن: 2018ع ۾ [[يورپ ۾ سلامتي ۽ تعاون جي تنظيم]]، 2017ع ۾ [[جي-7]]، ۽ 2014ع ۾ [[يورپي يونين جي ڪائونسل جي صدارت|يورپي يونين ڪائونسل]]. اٽلي [[گڏيل قومن جي سلامتي ڪائونسل جي ميمبرن جي فهرست|گڏيل قومن جي سلامتي ڪائونسل]] جو بار بار چونڊجندڙ [[گڏيل قومن جي سلامتي ڪائونسل|غير مستقل ميمبر]] آهي. اٽلي گهڻ طرفي بين الاقوامي سياست جي مضبوط حمايت ڪري ٿو، گڏيل قومن ۽ ان جي بين الاقوامي سلامتي سرگرمين جي تائيد ڪري ٿو. 2013ع ۾، اٽلي جا 5,296 فوجي پرڏيهه ۾ مقرر هئا، جيڪي 25 ملڪن ۾ گڏيل قومن ۽ نيٽو جي 33 مشنن ۾ شامل هئا.<ref>{{Cite web|title=Missioni/Attivita' Internazionali DAL 1 October 2013 AL 31 December 2013 – Situazione AL 11 December 2013 |url=http://www.difesa.it/OperazioniMilitari/Documents/SIT%20ANNO%202013%20al%2011%20dicembre%202013.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140201175427/http://www.difesa.it/OperazioniMilitari/Documents/SIT%20ANNO%202013%20al%2011%20dicembre%202013.pdf|archive-date=1 February 2014|access-date=27 January 2014|publisher=Italian Ministry of Defence}}</ref> اٽلي گڏيل قومن جي امن قائم رکڻ وارن مشنن جي حمايت ۾ [[UNITAF|صوماليا]]، [[موزمبيق ۾ گڏيل قومن جو آپريشن|موزمبيق]] ۽ [[اوڀر تيمور ۾ گڏيل قومن جو مربوط مشن|اوڀر تيمور]] ۾ فوجون مقرر ڪيون. اٽلي [[IFOR|بوسنيا]]، [[ڪوسوو فورس|ڪوسوو]] ۽ [[آپريشن سن رائز (البانيا)|البانيا]] ۾ نيٽو ۽ گڏيل قومن جي آپريشنن لاءِ مدد فراهم ڪري ٿو، ۽ 2003ع کان [[آپريشن اينڊيئرنگ فريڊم]] (OEF) جي حمايت ۾ افغانستان ۾ 2,000 کان وڌيڪ فوجي مقرر ڪيا. اٽلي عراق جي ٻيهر تعمير ۽ استحڪام لاءِ بين الاقوامي ڪوششن جي حمايت ڪئي، پر 2006ع تائين پنهنجو 3,200 فوجين وارو [[ملٽي نيشنل فورس – عراق#2006ع واپسيون|فوجي دستو]] واپس وٺي ڇڏيو. آگسٽ 2006ع ۾، اٽلي [[لبنان ۾ گڏيل قومن جي عبوري فورس]] لاءِ لڳ ڀڳ 2,450 فوجي مقرر ڪيا.<ref>[http://www.corriere.it/Primo_Piano/Cronache/2006/08_Agosto/29/libano.shtml "Italian soldiers leave for Lebanon"] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20060902001118/http://www.corriere.it/Primo_Piano/Cronache/2006/08_Agosto/29/libano.shtml|date=2 September 2006}} Corriere della Sera, 30 August 2006</ref> اٽلي [[فلسطيني اٿارٽي]] جو هڪ وڏو مالي مددگار آهي، جنهن صرف 2013ع ۾ €60&nbsp;ملين جو حصو ڏنو.<ref>{{Cite news|date=4 September 2013|title=Italy donates 60 million euros to PA|url=http://www.maannews.net/eng/ViewDetails.aspx?ID=626926|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20141018104825/http://www.maannews.net/eng/ViewDetails.aspx?ID=626926|archive-date=18 October 2014|access-date=27 January 2014|agency=[[Ma'an News Agency]]}}</ref> === فوج === {{Main|اطالوي هٿياربند فوجون|اٽلي جي فوجي تاريخ}} {{See also|اٽلي سان لاڳاپيل جنگين جي فهرست}} [[File:Cavour (550).jpg|thumb|هوائي جهاز بردار ٻيڙو ''[[اطالوي هوائي جهاز بردار ٻيڙو ڪاوير|ڪاوير]]''، [[اطالوي بحريه]] جو [[فليگ شپ]]]] [[File:Centauro01.JPEG|thumb|[[IFOR]] جي حصي طور [[بوسنيا ۽ هرزيگووينا]] ۾ گشت دوران اطالوي فوج جو [[چينتاورو (ٽينڪ تباه ڪندڙ)|چينتاورو]] ٽينڪ تباه ڪندڙ]] [[اٽلي جي فوجي تاريخ]] هڪ وسيع دور کي بيان ڪري ٿي، جيڪو [[اٽلي جون قديم قومون|اٽلي جي قديم قومن]] طرفان وڙهيل فوجي تڪرارن کان شروع ٿئي ٿو، خاص طور تي [[قديم رومن]] طرفان ڀونوچ سمنڊ جي دنيا جي فتح، وچئين دور ۾ اطالوي [[اطالوي شهري رياستون|شهري رياستن]] ۽ [[سامونڊي جمهوريهون|سامونڊي جمهوريهن]] جي واڌ، ۽ [[اٽلي جي تاريخي رياستن جي فهرست|تاريخي اطالوي رياستن]] جي [[اطالوي جنگيون|اطالوي جنگين]] ۽ [[جانشيني جون جنگيون|جانشيني جي جنگين]] ۾ شموليت کان گذري، نيپوليني دور، [[اٽلي جو اتحاد]]، [[اطالوي سلطنت|نوآبادياتي سلطنت]] جي مهمن، ٻنهي [[عالمي جنگون|عالمي جنگين]]، ۽ جديد دور تائين پهچي ٿو، جنهن ۾ [[نيٽو]]، يورپي يونين يا گڏيل قومن جي سرپرستي هيٺ عالمي [[امن قائم رکڻ]] واريون ڪارروائيون شامل آهن. [[اطالوي فوج]]، [[اطالوي بحريه|بحريه]]، [[اطالوي هوائي فوج|هوائي فوج]] ۽ [[ڪارابينيئري]] گڏجي اطالوي هٿياربند فوجون ٺاهين ٿيون، جيڪي [[هاءِ ڪائونسل آف ڊفينس (اٽلي)|هاءِ ڪائونسل آف ڊفينس]] جي حڪم هيٺ آهن، جنهن جي صدارت صدر ڪندو آهي، جيئن [[اٽلي جو آئين]] مقرر ڪري ٿو. آرٽيڪل 78 موجب، [[اٽلي جي پارليامينٽ|پارليامينٽ]] کي جنگ جي حالت جو اعلان ڪرڻ ۽ جنگ لاءِ ضروري اختيار حڪومت کي ڏيڻ جو اختيار آهي. هٿياربند فوجن جي شاخ نه هجڻ باوجود، [[گوارڊيا دي فنانزا]] کي فوجي حيثيت حاصل آهي ۽ اها فوجي بنيادن تي منظم آهي.{{Efn|گوارڊيا دي فنانزا جهازن، هوائي جهازن ۽ هيليڪاپٽرن جو وڏو ٻيڙو هلائي ٿي، جنهن سان اها اٽلي جي پاڻيءَ جي نگراني ڪري سگهي ٿي ۽ جنگي منظرنامن ۾ حصو وٺي سگهي ٿي.}} 2005ع کان فوجي خدمت رضاڪارانه آهي.<ref>{{Cite web|title=Law n°226 of August 23, 2004 |url=http://www.camera.it/parlam/leggi/04226l.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130117013103/http://www.camera.it/parlam/leggi/04226l.htm|archive-date=17 January 2013|access-date=13 July 2012|publisher=Camera.it}}</ref> 2010ع ۾، اطالوي فوج وٽ فعال ڊيوٽي تي 293,202 اهلڪار هئا،<ref>"The Military Balance 2010", pp. 141–145. [[International Institute for Strategic Studies]], 3 February 2010.</ref> جن مان 114,778 ڪارابينيئري هئا.<ref>{{Cite web|last=Italian Ministry of Defence|author-link=Ministry of Defence (Italy)|title=Nota aggiuntiva allo stato di previsione per la Difesa per l'anno 2009 |url=http://www.difesa.it/NR/rdonlyres/5EF11493-59DD-4FB7-8485-F4258D9F5891/0/Nota_Aggiuntiva_2009.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110504073613/http://www.difesa.it/NR/rdonlyres/5EF11493-59DD-4FB7-8485-F4258D9F5891/0/Nota_Aggiuntiva_2009.pdf|archive-date=4 May 2011|access-date=11 July 2014|language=it}}</ref> نيٽو جي [[نيوڪليئر شيئرنگ]] حڪمت عملي جي حصي طور، اٽلي 90 آمريڪي [[B61 نيوڪليئر بم]]ن جي ميزباني ڪري ٿو، جيڪي [[گيدي ايئر بيس|گيدي]] ۽ [[اويانو ايئر بيس|اويانو]] هوائي اڏن تي رکيل آهن.<ref>{{Cite web|last=Hans M. Kristensen / Natural Resources Defense Council|year=2005|title=NRDC: U.S. Nuclear Weapons in Europe – part 1|url=http://www.nrdc.org/nuclear/euro/euro_pt1.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110101060355/http://www.nrdc.org/nuclear/euro/euro_pt1.pdf|archive-date=1 January 2011|access-date=30 May 2011}}</ref> فوج قومي زميني دفاعي قوت آهي. اها 1946ع ۾، اٽلي جي جمهوريه بڻجڻ وقت، "[[رائل اطالوي آرمي]]" جي باقيات مان ٺهي. ان جون مشهور ترين جنگي گاڏيون [[دارڊو آءِ ايف وي|دارڊو]] [[پيادل جنگي گاڏي]]، [[بي 1 چينتاورو]] [[ٽينڪ تباه ڪندڙ]] ۽ [[ارييتي]] [[ٽينڪ]] آهن، ۽ ان جي هوائي جهازن ۾ [[اگوستا A129 مانگوستا|مانگوستا]] [[حملو ڪندڙ هيليڪاپٽر]] شامل آهي، جيڪو يورپي يونين، نيٽو ۽ گڏيل قومن جي مشنن ۾ مقرر ڪيو ويو آهي. ان وٽ [[ليوپارڊ 1]] ۽ [[M113]] بکتر بند گاڏيون پڻ موجود آهن. اطالوي بحريه هڪ [[بليو واٽر نيوي]] آهي. اها پڻ 1946ع ۾ ''[[ريجيا مارينا]]'' ('شاهي بحريه') جي باقيات مان ٺهي. يورپي يونين ۽ نيٽو جي ميمبر طور، بحريه سڄي دنيا ۾ اتحادي امن قائم رکڻ وارن آپريشنن ۾ حصو ورتو آهي. 2014ع ۾، بحريه 154 جهاز هلائي رهي هئي، جن ۾ ننڍا مددگار جهاز پڻ شامل هئا.<ref>{{Cite web|title=La Marina Militare OGGI|url=http://flpdifesa.org/wp-content/uploads/2013/06/Linee-intervento-del-Capo-di-SMM.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220525043355/http://flpdifesa.org/wp-content/uploads/2013/06/Linee-intervento-del-Capo-di-SMM.pdf|archive-date=25 May 2022|access-date=28 April 2022|language=it}}</ref> اطالوي هوائي فوج 1923ع ۾ بادشاهه وڪٽر ايمانوئل ٽئين طرفان هڪ آزاد خدمتي هٿيار طور ''[[ريجيا ايروناوٽيڪا]]'' ('شاهي هوائي فوج') جي نالي سان قائم ڪئي وئي. ٻي عالمي جنگ کان پوءِ، ان جو نالو ''ايروناوٽيڪا ميليتاري'' رکيو ويو. 2021ع ۾، اطالوي هوائي فوج 219 جنگي جيٽ هلائي رهي هئي. ٽرانسپورٽ جي صلاحيت 27 [[لاڪ هيڊ مارٽن C-130J سپر هرڪيولس|C-130J]] ۽ [[C-27J اسپارٽن]] جهازن جي ٻيڙي ذريعي يقيني بڻائي وئي آهي. فضائي ڪرتب ڏيکاريندڙ ٽيم ''[[فريتچي تريڪولوري]]'' ('ترنگا تير') آهي. فوج جو هڪ خودمختيار ڪور، ڪارابينيئري، اٽلي جي [[جينڊارمري]] ۽ [[فوجي پوليس]] آهي، جيڪا [[اٽلي ۾ قانون لاڳو ڪندڙ ادارا|اٽلي جي ٻين پوليس فورسن]] سان گڏ فوجي ۽ شهري آبادي جي پوليسنگ ڪري ٿي. جڏهن ته ڪارابينيئري جون مختلف شاخون الڳ وزارتن کي رپورٽ ڪن ٿيون، پر عوامي امن امان ۽ سلامتي برقرار رکڻ وقت هي ڪور گهرو وزارت کي رپورٽ ڪري ٿو.<ref>{{Cite web|title=The Carabinieri Force is linked to the Ministry of Defence|url=http://www.carabinieri.it/Internet/Multilingua/EN/GoverningBodies|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110430214042/http://www.carabinieri.it/Internet/Multilingua/EN/GoverningBodies|archive-date=30 April 2011|access-date=14 May 2010|publisher=Carabinieri}}</ref> == معيشت == {{Main|اٽلي جي معيشت}} {{See also|وڏين اطالوي ڪمپنين جي فهرست}} اٽلي وٽ هڪ ترقي يافته<ref>{{Cite web|title=Select Country or Country Groups|url=https://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/2017/02/weodata/weoselgr.aspx|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20171022143402/https://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/2017/02/weodata/weoselgr.aspx|archive-date=22 October 2017|access-date=22 October 2017}}</ref> [[مخلوط معيشت]] آهي، جيڪا [[يورو زون]] ۾ ٽين وڏي ۽ [[قوت خريد جي برابري]] سان ترتيب ڏنل GDP موجب دنيا ۾ [[GDP (PPP) موجب ملڪن جي فهرست|11هين وڏي]] معيشت آهي.<ref name="IMFWEO.IT"/> ان وٽ [[ڪل دولت موجب ملڪن جي فهرست|نائين وڏي قومي دولت]] آهي ۽ [[سون جي ذخيرن موجب ملڪن جي فهرست|مرڪزي بئنڪ جي سون جي ذخيرن]] ۾ ٽئين نمبر تي آهي. [[جي-7]]، يورو زون ۽ [[او اي سي ڊي]] جي باني ميمبر طور، اهو سڀ کان وڌيڪ صنعتي ملڪن مان هڪ ۽ يورپ ۾ هڪ اهم [[واپاري قوم]] آهي؛<ref>{{Cite news|last1=Sensenbrenner|first1=Frank|last2=Arcelli|first2=Angelo Federico|title=Italy's Economy Is Much Stronger Than It Seems|url=https://www.huffingtonpost.com/frank-sensenbrenner/italy-economy_b_3401988.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141206190937/http://www.huffingtonpost.com/frank-sensenbrenner/italy-economy_b_3401988.html|archive-date=6 December 2014|access-date=25 November 2014|work=HuffPost}}; {{Cite news|last1=Dadush|first1=Uri|title=Is the Italian Economy on the Mend?|url=http://carnegieeurope.eu/publications/?fa=50565&reloadFlag=1|access-date=25 November 2014|publisher=[[Carnegie Endowment for International Peace|Carnegie Europe]]|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150713124951/http://carnegieeurope.eu/publications/?fa=50565&reloadFlag=1|archive-date=13 July 2015}}; {{Cite web|title=Doing Business in Italy: 2014 Country Commercial Guide for U.S. Companies |url=http://www.export.gov/italy/static/2014%20CCG%20Italy_Latest_eg_it_076513.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20140715152504/http://www.export.gov/italy/static/2014%20CCG%20Italy_Latest_eg_it_076513.pdf|archive-date=15 July 2014|access-date=25 November 2014|publisher=[[United States Commercial Service]]}}</ref> 2024ع تائين، ان €612&nbsp;ارب ماليت جو سامان برآمد ڪيو ۽ €46&nbsp;ارب جو واپاري سرپلس حاصل ڪيو.<ref>[https://www.ft.com/content/1a1f0646-55a0-49ea-a959-fcfd1b1d26b8?utm_social_post_id=634238374&utm_social_handle_id=18949452&fbclid=IwY2xjawO78ZFleHRuA2FlbQIxMABicmlkETFIVTRPNXM4NWFCQ1JjYVQ3c3J0YwZhcHBfaWQQMjIyMDM5MTc4ODIwMDg5MgABHiFr0MoDj_MQ9STlc3S5GUpagM9kFM0GNu8rQGlInWQ_2duT7xdIytOTssGH_aem_yj3Z7vcjITd9u8Tgv436Hg Europe should learn from Italy] ''FT'' (6 November 2025)</ref> [[انساني ترقي اشاري موجب ملڪن جي فهرست|انساني ترقي اشاري]] ۾ 30هين نمبر تي ايندڙ هڪ [[ترقي يافته ملڪ]] طور، اٽلي [[متوقع حياتي]]، [[اٽلي ۾ صحت سنڀال|صحت سنڀال]]،<ref>{{Cite web|title=The World Health Organization's ranking of the world's health systems|url=http://www.photius.com/rankings/healthranks.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100105190014/http://www.photius.com/rankings/healthranks.html|archive-date=5 January 2010|access-date=7 September 2015|publisher=Photius.com}}</ref> ۽ [[تعليم اشاري]] ۾ سٺي ڪارڪردگي ڏيکاري ٿو. اهو پنهنجي تخليقي ۽ جدت پسند ڪاروبارن،<ref>{{Cite web|title=The Global Creativity Index 2011 |url=http://martinprosperity.org/media/GCI%20Report%20Sep%202011.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140930054555/http://martinprosperity.org/media/GCI%20Report%20Sep%202011.pdf|archive-date=30 September 2014|access-date=26 November 2014|publisher=Martin Prosperity Institute}}</ref> مقابلي واري زرعي شعبي،<ref>{{Cite web|last1=Aksoy|first1=M. Ataman|last2=Ng|first2=Francis|title=The Evolution of Agricultural Trade Flows|url=https://openknowledge.worldbank.org/bitstream/handle/10986/3793/WPS5308.pdf?sequence=1|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141129120448/https://openknowledge.worldbank.org/bitstream/handle/10986/3793/WPS5308.pdf?sequence=1|archive-date=29 November 2014|access-date=25 November 2014|publisher=[[The World Bank]]}}</ref> ۽ پنهنجي اثرائتي ۽ اعليٰ معيار واري موٽر گاڏين، مشينري، خوراڪ، ڊزائن ۽ فيشن جي صنعتن لاءِ مشهور آهي.<ref>{{Cite web|title=Automotive Market Sector Profile – Italy|url=http://www.enterprisecanadanetwork.ca/_uploads/resources/Automotive-Market-Sector-Profile-Italy.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20141205163959/http://www.enterprisecanadanetwork.ca/_uploads/resources/Automotive-Market-Sector-Profile-Italy.pdf|archive-date=5 December 2014|access-date=26 November 2014|publisher=[[Trade Commissioner Service|The Canadian Trade Commissioner Service]]}}; {{Cite web|title=Data & Trends of the European Food and Drink Industry 2013–2014 |url=http://www.fooddrinkeurope.eu/uploads/publications_documents/Data__Trends_of_the_European_Food_and_Drink_Industry_2013-2014.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20141206010318/http://www.fooddrinkeurope.eu/uploads/publications_documents/Data__Trends_of_the_European_Food_and_Drink_Industry_2013-2014.pdf|archive-date=6 December 2014|access-date=26 November 2014|publisher=[[FoodDrinkEurope]]}}; {{Cite news|date=10 January 2014|title=Italy fashion industry back to growth in 2014 |url=http://uk.reuters.com/article/uk-italy-fashion-growth-idUKBREA0912220140110|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20141205114140/http://uk.reuters.com/article/2014/01/10/uk-italy-fashion-growth-idUKBREA0912220140110|archive-date=5 December 2014|access-date=26 November 2014|work=Reuters}}</ref> [[File:Milan skyline skyscrapers of Porta Nuova business district.jpg|thumb|[[ميلان]] اٽلي جو معاشي گاديءَ جو هنڌ آهي<ref>{{Cite web|date=18 May 2018|title=Milan, Italy's Industrial and Financial Capital|url=https://www.prologis.it/en/industrial-logistics-warehouse-space/europe/italy/milan-italys-industrial-and-financial-capital|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220707141649/https://www.prologis.it/en/industrial-logistics-warehouse-space/europe/italy/milan-italys-industrial-and-financial-capital|archive-date=7 July 2022|access-date=27 May 2022}}</ref> ۽ هڪ عالمي [[مالي مرڪز]] ۽ [[فيشن گاديءَ جو هنڌ]] آهي.]] [[File:Siena, Piazza Salimbeni (Bank Monte dei Paschi di Siena) (38588876202).jpg|thumb|[[بانڪا مونٽي دي پاسڪي دي سيئنا]]، جيڪا 1472ع ۾ قائم ٿي، دنيا جي [[قديم ترين بئنڪن جي فهرست|سڀ کان قديم يا ٻئي نمبر تي قديم بئنڪ آهي جيڪا مسلسل ڪم ڪري رهي آهي]].]] [[File:The Eni building, Quartiere XXXII Europa, Roma, Lazio, Italy - panoramio.jpg|thumb|[[ايني]] کي دنيا جي تيل ۽ گئس جي [[سپرميجرز]] مان هڪ سمجھيو ويندو آهي.<ref>{{Cite web|url=https://www.globalwitness.org/en/campaigns/oil-gas-and-mining/spotlight-sharpens/|title=The spotlight sharpens: Eni and corruption in Republic of Congo's oil sector|website=Global Witness|access-date=27 April 2020|archive-date=25 July 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20230725204616/https://www.globalwitness.org/en/campaigns/oil-gas-and-mining/spotlight-sharpens/|url-status=dead}}</ref>]] اٽلي دنيا جو [[پيداوار جي پيداوار موجب ملڪن جي فهرست|اٺون وڏو پيداواري ملڪ]] ۽ يورپ ۾ ٻيو وڏو ملڪ آهي،<ref>"[http://databank.worldbank.org/data/reports.aspx?source=2&series=NV.IND.MANF.KD&country= Manufacturing, value added (current US$)] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20171010152014/http://databank.worldbank.org/data/reports.aspx?source=2&series=NV.IND.MANF.KD&country=|date=10 October 2017}}". Retrieved 17 May 2017.</ref> جنهن جي خاصيت اها آهي ته ساڳي ماپ واري ٻين معيشتن جي ڀيٽ ۾ ان ۾ ملٽي نيشنل ڪارپوريشنون گهٽ آهن ۽ ڪيترائي متحرڪ [[ننڍا ۽ وچولي درجي جا ڪاروبار|ننڍا ۽ وچولي درجي جا ڪاروبار]] موجود آهن، جيڪي صنعتي ضلعن ۾ گڏ ٿيل آهن ۽ اطالوي صنعت جي ريڙهه جي هڏي آهن. ان سان هڪ اهڙو پيداوار وارو شعبو پيدا ٿيو آهي، جيڪو اڪثر نچ مارڪيٽن ۽ عياشي شين جي برآمد تي ڌيان ڏئي ٿو. جيتوڻيڪ اهو مقدار جي لحاظ کان مقابلي ۾ گهٽ صلاحيت رکي ٿو، پر اعليٰ معيار جي شين وسيلي انهن ايشيائي معيشتن سان مقابلو ڪري سگهي ٿو، جتي مزدوريءَ جو خرچ گهٽ آهي.<ref>{{Cite news|date=19 May 2005|title=Knowledge Economy Forum 2008: Innovative Small And Medium Enterprises Are Key To Europe & Central Asian Growth |url=http://web.worldbank.org/WBSITE/EXTERNAL/COUNTRIES/ECAEXT/0,,contentMDK:21808326~menuPK:258604~pagePK:2865106~piPK:2865128~theSitePK:258599,00.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20080623065619/http://web.worldbank.org/WBSITE/EXTERNAL/COUNTRIES/ECAEXT/0,,contentMDK:21808326~menuPK:258604~pagePK:2865106~piPK:2865128~theSitePK:258599,00.html|archive-date=23 June 2008|access-date=17 June 2008|publisher=The World Bank}}</ref> اٽلي 2023ع ۾ دنيا جو [[برآمدات موجب ملڪن جي فهرست|9هين وڏو برآمد ڪندڙ]] ملڪ هو. [[اٽلي جي وڏن واپاري ڀائيوارن جي فهرست|ان جا ويجها واپاري لاڳاپا]] ٻين يورپي يونين ملڪن سان آهن، ۽ 2019ع ۾ ان جا سڀ کان وڏا برآمدي ڀائيوار جرمني (12%)، فرانس (11%) ۽ آمريڪا (10%) هئا.<ref name="cia.gov">{{Cite web|title=The World Factbook|url=https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210701235642/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy|archive-date=1 July 2021|access-date=28 May 2021|publisher=Central Intelligence Agency}}</ref> [[اطالوي موٽر گاڏين جي صنعت]] ملڪ جي پيداواري شعبي جو اهم حصو آهي، جنهن ۾ 2015ع ۾ 144,000 کان وڌيڪ ڪمپنيون ۽ لڳ ڀڳ 485,000 ملازم هئا،<ref>{{Cite web|title=Auto: settore da 144mila imprese in Italia e 117 mld fatturato|url=http://www.adnkronos.com/soldi/economia/2015/09/23/auto-settore-mila-imprese-italia-mld-fatturato_WooBmrBqxgxO7mOvIRXUBI.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150925121926/http://www.adnkronos.com/soldi/economia/2015/09/23/auto-settore-mila-imprese-italia-mld-fatturato_WooBmrBqxgxO7mOvIRXUBI.html|archive-date=25 September 2015|access-date=23 September 2015|website=adnkronos.com}}</ref> ۽ اها GDP ۾ 9% حصو وجهي ٿي.<ref>{{Cite web|title=Country Profiles – Italy|url=http://acea.thisconnect.com/index.php/country_profiles/detail/italy|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20080211190839/http://acea.thisconnect.com/index.php/country_profiles/detail/italy|archive-date=11 February 2008|access-date=9 February 2008|website=acea.thisconnect.com}}</ref><ref>{{Cite web|title=Global Auto Market 2021. General Motors Is The Only Group To Report Double-digit Losses |url=https://www.focus2move.com/world-car-group-ranking|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210701010705/https://www.focus2move.com/world-car-group-ranking|archive-date=1 July 2021|access-date=27 May 2022}}</ref> ملڪ وٽ گاڏين جو وڏو سلسلو آهي، [[ماس مارڪيٽ]] تي ڌيان ڏيندڙ برانڊن جهڙوڪ [[فيات]]، [[پريميئم پيداوار|پريميئم]] برانڊن جهڙوڪ [[الفا روميو]] ۽ [[مازيراتي]] کان وٺي عياشي [[سپر ڪارز]] جهڙوڪ [[پاگاني (ڪمپني)|پاگاني]]، [[لامبورگيني]] ۽ [[فيراري]] تائين. [[بانڪا مونٽي دي پاسڪي دي سيئنا]]، تعريف تي دارومدار رکندي، دنيا جي سڀ کان قديم يا ٻئي نمبر تي قديم بئنڪ آهي جيڪا مسلسل ڪم ڪري رهي آهي، ۽ اٽلي جي چوٿين وڏي تجارتي ۽ ريٽيل بئنڪ آهي.<ref>{{Cite news|date=26 October 2017|title=Italy's fourth-biggest bank returns to the stockmarket|url=https://www.economist.com/news/finance-and-economics/21730672-shares-bailed-out-bank-start-trading-again-italys-fourth-biggest-bank|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20180215112321/https://www.economist.com/news/finance-and-economics/21730672-shares-bailed-out-bank-start-trading-again-italys-fourth-biggest-bank|archive-date=15 February 2018|access-date=26 October 2021|newspaper=[[The Economist]]}}</ref> اٽلي وٽ مضبوط [[ڪوآپريٽو]] شعبو آهي، جنهن ۾ يورپي يونين اندر آباديءَ جو سڀ کان وڏو حصو (4.5%) ڪوآپريٽو ۾ ملازم آهي.<ref>{{Cite web|date=April 2016|title=The Power of Cooperation – Cooperatives Europe key statistics 2015 |url=https://coopseurope.coop/sites/default/files/The%20power%20of%20Cooperation%20-%20Cooperatives%20Europe%20key%20statistics%202015.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20201112034412/https://coopseurope.coop/sites/default/files/The%20power%20of%20Cooperation%20-%20Cooperatives%20Europe%20key%20statistics%202015.pdf|archive-date=12 November 2020|access-date=28 May 2021|website=[[Cooperatives Europe]]}}</ref> [[وال ڊي آڪري تيل جو ميدان|وال ڊي آڪري]] علائقو، بازيليڪاتا، يورپ جو سڀ کان وڏو [[آن شور (هائيڊروڪاربنز)|آن شور]] [[هائيڊروڪاربن ميدان]] رکي ٿو.<ref>{{Cite web|title=In Val d'Agri with Upstream activities|url=https://www.eni.com/en-IT/operations/italy-val-agri-upstream-activities.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20220516034214/https://www.eni.com/en-IT/operations/italy-val-agri-upstream-activities.html|archive-date=16 May 2022|access-date=3 February 2021|publisher=[[Eni]]}}</ref> معتدل قدرتي گئس جا ذخيرا، خاص طور تي [[پو ماٿري]] ۽ ايڊرياٽڪ سمنڊ جي هيٺان آف شور علائقن ۾، دريافت ڪيا ويا آهن ۽ اهي ملڪ جو سڀ کان اهم معدني وسيلو آهن. اٽلي دنيا ۾ [[پومس]]، [[پوزولانا]] ۽ [[فيلڊسپار]] جي اهم پيدا ڪندڙن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite encyclopedia|title=Italy, the economy: Resources and power|encyclopedia=[[Encyclopædia Britannica]]|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297474/Italy/26994/Forestry#toc26986|access-date=9 February 2015|date=3 February 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20150209194536/http://www.britannica.com/EBchecked/topic/297474/Italy/26994/Forestry#toc26986|archive-date=9 February 2015|url-status=live}}</ref> ٻيو قابل ذڪر وسيلو سنگ مرمر آهي، خاص طور تي ٽسڪني مان نڪرندڙ مشهور اڇو [[ڪارارا سنگ مرمر]]. اٽلي هڪ مالي اتحاد، يعني يورو زون، جو حصو آهي، جيڪو لڳ ڀڳ 330 ملين شهرين جي نمائندگي ڪري ٿو، ۽ [[يورپي واحد مارڪيٽ]] جو پڻ حصو آهي، جيڪا 500 ملين کان وڌيڪ صارفين جي نمائندگي ڪري ٿي. ڪيترين ئي ملڪي تجارتي پاليسين جو تعين يورپي يونين جي ميمبر ملڪن جي معاهدن ۽ يورپي يونين جي قانون سازي ذريعي ٿيندو آهي. اٽلي 2002ع ۾ گڏيل يورپي ڪرنسي، [[يورو]]، اختيار ڪئي.<ref>{{Cite news|last=Andrews|first=Edmund L.|date=1 January 2002|title=Germans Say Goodbye to the Mark, a Symbol of Strength and Unity|url=https://www.nytimes.com/2002/01/01/world/germans-say-goodbye-to-the-mark-a-symbol-of-strength-and-unity.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110501031330/http://www.nytimes.com/2002/01/01/world/germans-say-goodbye-to-the-mark-a-symbol-of-strength-and-unity.html|archive-date=1 May 2011|access-date=18 March 2011|work=The New York Times}}; {{Cite news|last=Taylor Martin|first=Susan|date=28 December 1998|title=On Jan.{{spaces}}1, out of many arises one Euro|work=[[St. Petersburg Times]]|page=National, 1.A}}</ref> ان جي مالياتي پاليسي [[يورپي مرڪزي بئنڪ]] طرفان مقرر ڪئي ويندي آهي. اٽلي [[2008ع جو مالي بحران|2008ع جي مالي بحران]] کان متاثر ٿيو، جنهن ڍانچائي مسئلن کي وڌيڪ سنگين بڻايو.<ref>{{Cite web|last=Orsi|first=Roberto|date=23 April 2013|title=The Quiet Collapse of the Italian Economy|work=Euro Crisis in the Press |url=http://blogs.lse.ac.uk/eurocrisispress/2013/04/23/the-quiet-collapse-of-the-italian-economy|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141119075748/http://blogs.lse.ac.uk/eurocrisispress/2013/04/23/the-quiet-collapse-of-the-italian-economy|archive-date=19 November 2014|access-date=24 November 2014|publisher=[[The London School of Economics]]}}</ref> 1950ع واري ڏهاڪي کان 1970ع واري ڏهاڪي جي شروعات تائين هر سال GDP جي 5–6% مضبوط واڌ کان پوءِ،<ref>{{Cite book|last=Nicholas Crafts, Gianni Toniolo|title=Economic growth in Europe since 1945 |publisher=Cambridge University Press|year=1996|isbn=978-0-5214-9627-8|page=428}}</ref> ۽ 1980ع ۽ 1990ع واري ڏهاڪن ۾ تدريجي سستي کان پوءِ، ملڪ 2000ع واري ڏهاڪي ۾ جمود جو شڪار ٿيو.<ref>{{Cite web|last=Balcerowicz|first=Leszek|title=Economic Growth in the European Union|url=http://www.lisboncouncil.net/growth/documents/LISBON_COUNCIL_Economic_Growth_in_the_EU%20(1).pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140714205108/http://www.lisboncouncil.net/growth/documents/LISBON_COUNCIL_Economic_Growth_in_the_EU%20(1).pdf|archive-date=14 July 2014|access-date=8 October 2014|publisher=The Lisbon Council}}; {{Cite news|title="Secular stagnation" in graphics|url=https://www.economist.com/blogs/graphicdetail/2014/11/secular-stagnation-graphics|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141123234145/http://www.economist.com/blogs/graphicdetail/2014/11/secular-stagnation-graphics|archive-date=23 November 2014|access-date=24 November 2014|newspaper=The Economist}}</ref> وڏي سرڪاري خرچ سان واڌ بحال ڪرڻ لاءِ سياسي ڪوششن [[عوامي قرض]] ۾ شديد واڌ پيدا ڪئي، جيڪو 2017ع ۾ GDP جي 132% کان وڌيڪ هو؛<ref>{{Cite web|date=15 May 2018|title=Debito pubblico oltre 2.300 miliardi e all'estero non lo comprano|url=https://www.investireoggi.it/economia/debito-pubblico-oltre-2-300-miliardi-e-litalia-e-sulla-strada-dellautarchia-finanziaria|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20200221072720/https://www.investireoggi.it/economia/debito-pubblico-oltre-2-300-miliardi-e-litalia-e-sulla-strada-dellautarchia-finanziaria|archive-date=21 February 2020|access-date=1 June 2018}}</ref> اهو يورپي يونين ۾ يونان کان پوءِ ٻيو سڀ کان وڏو هو.<ref>{{Cite web|title=Government debt increased to 93.9% of GDP in euro area and to 88.0% in EU28|url=http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_PUBLIC/2-22072014-AP/EN/2-22072014-AP-EN.PDF|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141021162159/http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_PUBLIC/2-22072014-AP/EN/2-22072014-AP-EN.PDF|archive-date=21 October 2014|access-date=24 November 2014|publisher=[[Eurostat]]}}</ref> [[اطالوي سرڪاري قرض|اطالوي عوامي قرض]] جو سڀ کان وڏو حصو قومي ادارن ۽ ماڻهن وٽ آهي، جيڪو اٽلي ۽ يونان جي وچ ۾ هڪ اهم فرق آهي،<ref>{{Cite web|date=18 May 2010|title=Could Italy Be Better Off than its Peers?|url=https://www.cnbc.com/2010/05/18/could-italy-be-better-off-than-its-peers.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110430030613/http://www.cnbc.com/id/37207942/Could_Italy_Be_Better_Off_than_its_Peers|archive-date=30 April 2011|access-date=30 May 2011|publisher=CNBC}}</ref> ۽ [[گهريلو قرض]] جي سطح او اي سي ڊي جي اوسط کان گهڻي گهٽ آهي.<ref>{{Cite web|title=Household debt and the OECD's surveillance of member states|url=http://www.nationalbanken.dk/da/om_nationalbanken/oekonomisk_forskning/Documents/4_Household%20debt%20and%20the%20OECD's%20surveillance%20of%20member%20states%20by%20Christophe%20Andr%C3%A9.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20150109041518/http://www.nationalbanken.dk/da/om_nationalbanken/oekonomisk_forskning/Documents/4_Household%20debt%20and%20the%20OECD%27s%20surveillance%20of%20member%20states%20by%20Christophe%20Andr%C3%A9.pdf|archive-date=9 January 2015|access-date=26 November 2014|publisher=[[OECD]] Economics Department}}</ref> [[ڏکڻ وارو سوال|وڏي اتر–ڏکڻ ورهاست]] سماجي-معاشي ڪمزوريءَ جو هڪ اهم عنصر آهي؛<ref>{{Cite news|title=Oh for a new risorgimento|url=https://www.economist.com/special-report/2011/06/11/oh-for-a-new-risorgimento|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141024163715/http://www.economist.com/node/18780831|archive-date=24 October 2014|access-date=24 November 2014|newspaper=The Economist}}</ref> اتر ۽ ڏکڻ وارن علائقن ۽ ميونسپلٽين جي سرڪاري آمدنيءَ ۾ تمام وڏو فرق آهي.<ref>{{Cite web|title=Comune per Comune, ecco la mappa navigabile dei redditi dichiarati in Italia|url=http://www.lastampa.it/economia/speciali/redditi-italia|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20150405032750/http://www.lastampa.it/economia/speciali/redditi-italia|archive-date=5 April 2015|access-date=4 April 2015|website=lastampa.it}}</ref> سڀ کان امير صوبو، [[آلٽو آديجي-ڏکڻ ٽائرول]]، في فرد قومي GDP جو 152% ڪمائي ٿو، جڏهن ته سڀ کان غريب علائقو، ڪلابريا، 61% ڪمائي ٿو.<ref>{{Cite web|title=GDP per capita at regional level|url=https://www.istat.it/it/files/2016/12/Conti-regionali_2015.pdf?title=Conti+economici+territoriali+-+12%2Fdic%2F2016+-+Testo+integrale+e+nota+metodologica.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20171026054135/https://www.istat.it/it/files/2016/12/Conti-regionali_2015.pdf?title=Conti+economici+territoriali+-+12%2Fdic%2F2016+-+Testo+integrale+e+nota+metodologica.pdf|archive-date=26 October 2017|access-date=25 October 2017|publisher=[[Istat]]}}</ref> بيروزگاريءَ جي شرح (11%) يورو زون جي اوسط کان مٿي آهي،<ref>{{Cite web|title=Euro area unemployment rate at 11%|url=http://ec.europa.eu/eurostat/documents/2995521/8121455/3-31072017-AP-EN.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170731232352/http://ec.europa.eu/eurostat/documents/2995521/8121455/3-31072017-AP-EN.pdf|archive-date=31 July 2017|access-date=26 October 2017|publisher=[[Eurostat]]}}</ref> پر جدا جدا انگن موجب اها اتر ۾ 7% ۽ ڏکڻ ۾ 19% آهي.<ref>{{Cite web|last=Istat|author-link=National Institute of Statistics (Italy)|title=Employment and unemployment: second quarter 2017 |url=http://www.istat.it/it/files/2017/09/Mercato-del-lavoro-II-trim-2017.pdf?title=Il+mercato+del+lavoro+-+12%2Fset%2F2017+-+Testo+integrale+e+nota+metodologica.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20171026054033/http://www.istat.it/it/files/2017/09/Mercato-del-lavoro-II-trim-2017.pdf?title=Il+mercato+del+lavoro+-+12%2Fset%2F2017+-+Testo+integrale+e+nota+metodologica.pdf|archive-date=26 October 2017|access-date=26 October 2017}}</ref> [[درمياني آمدني|درمياني قابلِ خرچ آمدني]] 2021ع ۾ هر سال $27,949 هئي ([[قوت خريد جي برابري|PPP]]).<ref name="y148">{{cite book | author=OECD | title=Society at a Glance 2024: OECD Social Indicators, Figure 4.1 Median income varies by a factor eight across OECD countries | publisher=OECD | date=20 June 2024 | url=https://www.oecd.org/en/publications/2024/06/society-at-a-glance-2024_08001b73/full-report/component-12.html#indicator-d1e8404-8cd0a55a48 | page=}}</ref> [[اٽلي ۾ نوجوانن جي بيروزگاري|نوجوانن جي بيروزگاريءَ جي شرح]] (2018ع ۾ 32%) انتهائي بلند آهي. === زراعت === {{Main|اٽلي ۾ زراعت}} [[File:Vineyards in Piemonte, Italy.jpg|thumb|[[پيڊمونٽ جو انگورن وارو منظر: لانگهي-روئيرو ۽ مونفيراتو|لانگهي ۽ مونفيرات، پيڊمونٽ ۾ انگورن جا باغ]]. اٽلي دنيا جو [[شراب پيدا ڪندڙ ملڪن جي فهرست|سڀ کان وڏو شراب پيدا ڪندڙ ملڪ]] آهي، ۽ ان وٽ مقامي [[انگور جي ول|انگورن جي ولين]] جو سڀ کان وسيع قسم آهي.<ref>{{Cite web|date=25 November 2018|title=L'Italia è il maggiore produttore di vino|url=http://www.inumeridelvino.it/2018/11/la-produzione-di-vino-nel-mondo-2018-prima-stima-oiv.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211111224545/http://www.inumeridelvino.it/2018/11/la-produzione-di-vino-nel-mondo-2018-prima-stima-oiv.html|archive-date=11 November 2021|access-date=11 November 2021|language=it}}; {{Cite web|date=3 June 2017|title=L'Italia è il paese con più vitigni autoctoni al mondo|url=https://giornalevinocibo.com/2017/06/03/italia-prima-assoluta-per-vitgni-autoctoni-ecco-i-dati-dei-vari-stati|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211101044918/https://giornalevinocibo.com/2017/06/03/italia-prima-assoluta-per-vitgni-autoctoni-ecco-i-dati-dei-vari-stati|archive-date=1 November 2021|access-date=11 November 2021|language=it}}</ref>]] آخري زرعي مردم شماري موجب، 2010ع ۾ 1.6&nbsp;ملين فارم هئا (2000ع کان −32%)، جيڪي {{Convert|12700000|ha|0|abbr=on|disp=or}} تي پکڙيل هئا (انهن مان 63% ڏکڻ اٽلي ۾ آهن).<ref name="agrocensus">{{Cite web|date=24 October 2010|title=Censimento Agricoltura 2010|url=http://dati-censimentoagricoltura.istat.it/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150213021626/http://dati-censimentoagricoltura.istat.it/|archive-date=13 February 2015|access-date=11 February 2015|publisher=[[National Institute of Statistics (Italy)|ISTAT]]}}</ref> 99% خاندانن طرفان هلندڙ ۽ ننڍا آهن، جن جو سراسري پکيڙ صرف {{Convert|8|ha|0|abbr=on}} آهي.<ref name="agrocensus"/> زرعي استعمال واري زمين مان، اناج جا کيت 31%، [[زيتون]] جا باغ 8%، [[انگورن جا باغ]] 5%، [[کٽا ميوا]] جا باغ 4%، [[شگر بيٽ]] 2%، ۽ باغباني 2% تي مشتمل آهن. باقي زمين گهڻو ڪري چراگاهن (26%) ۽ چارا اناج (12%) لاءِ مخصوص آهي.<ref name="agrocensus"/> اٽلي دنيا جو [[شراب پيدا ڪندڙ ملڪن جي فهرست|سڀ کان وڏو شراب پيدا ڪندڙ ملڪ]] آهي،<ref>{{Cite web|year=2010|title=OIV report on the State of the vitiviniculture world market|url=http://news.reseau-concept.net/images/oiv_es/Client/DIAPORAMA_STATISTIQUES_Tbilissi_2010_EN.ppt|archive-url=https://web.archive.org/web/20110728145648/http://news.reseau-concept.net/images/oiv_es/Client/DIAPORAMA_STATISTIQUES_Tbilissi_2010_EN.ppt|archive-date=28 July 2011|website=news.reseau-concept.net|publisher=Réseau-CONCEPT|format=PowerPoint presentation}}</ref><ref>{{Cite news |last=Pisa |first=Nick |date=12 June 2011 |title=Italy overtakes France to become world's largest wine producer |url=https://www.telegraph.co.uk/foodanddrink/wine/8571222/Italy-overtakes-France-to-become-worlds-largest-wine-producer.html |url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20110903021833/http://www.telegraph.co.uk/foodanddrink/wine/8571222/Italy-overtakes-France-to-become-worlds-largest-wine-producer.html |archive-date=3 September 2011 |access-date=17 August 2011 |work=The Telegraph}}</ref> ۽ [[زيتون جو تيل]]، ميون (صوف، زيتون، انگور، نارنگيون، ليمون، ناسپاتيون، خوبانيون، هيزل نٽ، آڙون، چيريون، آلوبخارا، اسٽرابيريون ۽ ڪيئي فروٽ) ۽ ڀاڄين (خاص طور تي آرٽچوڪ ۽ ٽماٽا) جو اهم پيدا ڪندڙ آهي. سڀ کان مشهور [[اطالوي شراب]] [[ٽسڪني (شراب)|ٽسڪن]] [[ڪيانتي]] ۽ [[پيڊمونٽ (شراب)|پيڊمونٽي]] [[بارولو]] آهن. ٻيا مشهور شراب [[بارباريسڪو]]، [[باربيرا ڊي آستي]]، [[برونيلو دي مونتالچينو]]، [[فراسڪاتي DOC|فراسڪاتي]]، [[مونٽي پلچانو دابروزو]]، [[موريلينو دي اسڪانسانو]]، ۽ چمڪندڙ شراب [[فرانچياڪورتا DOCG|فرانچياڪورتا]] ۽ [[پروسيڪو]] آهن. معياري شيون جن ۾ اٽلي خاص مهارت رکي ٿو، خاص طور شراب ۽ [[اطالوي DOP پنيرن جي فهرست|علائقائي پنير]]، اڪثر معيار جي ضمانت وارن ليبلن [[Denominazione di origine controllata|DOC/DOP]] هيٺ محفوظ ڪيون وينديون آهن. هي [[يورپي يونين ۾ جاگرافيائي اشارا ۽ روايتي خاصيتون|جاگرافيائي اشاري وارو سرٽيفڪيٽ]]، جيڪو يورپي يونين طرفان منظور ٿيل آهي، [[نقلي شين]] سان مونجهاري کان بچڻ لاءِ اهم سمجھيو ويندو آهي. == آمدرفت == {{Main|اٽلي ۾ آمدرفت}} {{See also|اٽلي ۾ ريلوي اسٽيشنون}} [[File:A8-A26 Besnate.jpg|thumb|آٽوسترادا ديئي لاگي ('ڍنڍن واري موٽر وي'؛ [[آٽوسترادا A8 (اٽلي)|A8]] ۽ [[آٽوسترادا A9 (اٽلي)|A9]] جو حصو)، دنيا ۾ ٺهيل پهرين موٽر وي<ref name="independent"/>]] {{Anchor|Infrastructure}}اٽلي پهريون ملڪ هو جنهن موٽر ويون، ''[[آٽوسترادي]]''، ٺاهيون، جيڪي تيز ٽرئفڪ ۽ موٽر گاڏين لاءِ مخصوص هيون.<ref name="independent">{{Cite news|last=Lenarduzzi|first=Thea|date=30 January 2016|title=The motorway that built Italy: Piero Puricelli's masterpiece|url=http://www.independent.co.uk/travel/europe/the-worlds-first-motorway-piero-puricellis-masterpiece-is-the-focus-of-an-unlikely-pilgrimage-a6840816.html|url-status=live|archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20220526/http://www.independent.co.uk/travel/europe/the-worlds-first-motorway-piero-puricellis-masterpiece-is-the-focus-of-an-unlikely-pilgrimage-a6840816.html|archive-date=26 May 2022|access-date=12 May 2022|work=[[The Independent]]}}</ref> 2002ع ۾ اٽلي ۾ استعمال لائق [[اٽلي ۾ رستا|رستن]] جي ڊيگهه {{Convert|668721|km|mi|abbr=on}} هئي، جنهن ۾ {{Convert|6487|km|mi|abbr=on}} موٽر ويون شامل هيون، جيڪي رياست جي ملڪيت هيون پر [[اٽلانٽيا (ڪمپني)|اٽلانٽيا]] طرفان خانگي طور هلائي وينديون هيون. 2005ع ۾، لڳ ڀڳ 34,667,000 ڪارون (هر 1,000 ماڻهن تي 590) ۽ 4,015,000 مال بردار گاڏيون هن نيٽ ورڪ تي هلنديون هيون.<ref name="European Commission">{{Cite web|last=European Commission|author-link=European Commission|title=Panorama of Transport|url=http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_OFFPUB/KS-DA-07-001/EN/KS-DA-07-001-EN.PDF|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20090407142402/http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_OFFPUB/KS-DA-07-001/EN/KS-DA-07-001-EN.PDF|archive-date=7 April 2009|access-date=3 May 2009}}</ref> [[File:Etr500.JPG|thumb|[[ETR 500]] ريل گاڏي [[فلورنس–روم تيز رفتار ريلوي|فلورنس–روم تيز رفتار لائين]] تي، جيڪا يورپ ۾ ٺهيل پهرين تيز رفتار ريلوي هئي<ref>{{Cite web|title=Special report: A European high-speed rail network|url=https://op.europa.eu/webpub/eca/special-reports/high-speed-rail-19-2018/en/|access-date=22 July 2023|website=op.europa.eu|language=en-GB|archive-date=17 March 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240317233927/https://op.europa.eu/webpub/eca/special-reports/high-speed-rail-19-2018/en/|url-status=live}}</ref>]] [[اٽلي ۾ ريل آمدرفت|ريلوي نيٽ ورڪ]]، جيڪو رياست جي ملڪيت آهي ۽ [[فيروويه ديلو ستاتو|ريتي فيرووياريا ايتاليانا]] (FSI) طرفان هلائجي ٿو، 2024ع ۾ ڪل {{Convert|16879|km|mi|abbr=on}} هو، جنهن مان {{Convert|12277|km|0|abbr=on}} بجليءَ سان هلندڙ هو،<ref>{{Cite web |title=The network today |url=https://www.rfi.it/en/Network/The-network-today.html |access-date=29 September 2025 |website=[[Rete Ferroviaria Italiana]] |publisher=}}</ref> ۽ جنهن تي 4,802 لوڪوموٽو ۽ ريل ڪارون هلن ٿيون. تيز رفتار ريلن جو مکيه عوامي آپريٽر [[ترينيتاليا]] آهي، جيڪو FSI جو حصو آهي. تيز رفتار ريلون ٽن قسمن ۾ آهن: [[فريچياروسا]] ('ڳاڙهو تير') ريلون مخصوص تيز رفتار پٽڙين تي وڌ ۾ وڌ 300{{spaces}}km/h جي رفتار سان هلن ٿيون؛ [[فريچيارجينتو]] ('چانديءَ جو تير') تيز رفتار ۽ مکيه پٽڙين تي وڌ ۾ وڌ 250{{spaces}}km/h سان هلن ٿيون؛ ۽ [[فريچيابيانڪا]] ('اڇو تير') علائقائي تيز رفتار لائينن تي وڌ ۾ وڌ 200{{spaces}}km/h سان هلن ٿيون. اٽلي وٽ پاڙيسري ملڪن سان الپائن جبلن مٿان 11 ريل سرحدي گذرگاهون آهن. هوائي آمدرفت استعمال ڪندڙ مسافرن جي تعداد موجب اٽلي يورپ ۾ پنجين نمبر تي آهي، 2011ع ۾ لڳ ڀڳ 148 ملين مسافرن، يعني يورپ جي ڪل جو تقريباً 10%، سان.<ref>{{Cite web|date=7 January 2013|title=Trasporto aereo in Italia (PDF)|url=http://www.istat.it/it/archivio/78802|access-date=5 August 2013|publisher=ISTAT|archive-date=13 January 2013|archive-url=https://web.archive.org/web/20130113035254/http://www.istat.it/it/archivio/78802|url-status=live}}</ref> 2022ع ۾ 45 شهري هوائي اڏا هئا، جن ۾ [[ميلان مالپينسا ايئرپورٽ]] ۽ [[روم فيوميچينو ايئرپورٽ]] جا مرڪز شامل هئا.<ref>{{Cite web|title=Aeroporti in Italia: quanti sono? Elenco per regione|url=https://gliaeroporti.it/|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20221117184416/https://gliaeroporti.it/|archive-date=17 November 2022|access-date=17 November 2022|language=it}}</ref> 2021ع کان، اٽلي جو قومي هوائي جهاز بردار [[ITA ايئرويز]] آهي، جنهن [[اليتاليا]] جي جاءِ ورتي.<ref>{{Cite news|last=Buckley|first=Julia|date=18 October 2021|title=Italy reveals its new national airline|url=https://edition.cnn.com/travel/article/ita-airways-launch/index.html|access-date=18 October 2021|publisher=CNN|archive-date=18 October 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20211018100255/https://edition.cnn.com/travel/article/ita-airways-launch/index.html|url-status=live}}; {{Cite news|last=Villamizar|first=Helwing|date=15 October 2021|title=Italian Flag Carrier ITA Airways Is Born|url=https://airwaysmag.com/airlines/ita-airways-is-born|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20211016100028/https://airwaysmag.com/airlines/ita-airways-is-born|archive-date=16 October 2021|access-date=18 October 2021|work=Airways Magazine}}</ref> 2004ع ۾ 43 وڏا سامونڊي بندرگاهه هئا، جن ۾ [[جينوا]] شامل آهي، جيڪو ملڪ جو سڀ کان وڏو ۽ بحر روم ۾ ٻيو وڏو بندرگاهه آهي. 2005ع ۾ اٽلي وٽ لڳ ڀڳ 389,000 يونٽن تي مشتمل شهري هوائي ٻيڙو ۽ 581 جهازن تي مشتمل واپاري ٻيڙو هو.<ref name="European Commission"/> قومي اندروني آبي رستن جي نيٽ ورڪ جي ڊيگهه 2012ع ۾ تجارتي آمدرفت لاءِ {{Convert|2400|km|0|abbr=on}} هئي.<ref name="cia.gov"/> اتر اطالوي بندرگاهه، جهڙوڪ ٽريئستي جو گہرے پاڻي وارو بندرگاهه، جنهن جون وچ ۽ اوڀر يورپ سان وسيع ريلوي ڳنڍڻيون آهن، سبسڊين ۽ اهم پرڏيهي سيڙپڪاريءَ جو مرڪز آهن.<ref>Marcus Hernig: Die Renaissance der Seidenstraße (2018) pp 112.; Bernhard Simon: Can The New Silk Road Compete with the Maritime Silk Road? in The Maritime Executive, 1 January 2020.; Chazizam, M. (2018). The Chinese Maritime Silk Road Initiative: The Role of the Mediterranean. Mediterranean Quarterly, 29(2), 54–69.; Guido Santevecchi: Di Maio e la Via della Seta: «Faremo i conti nel 2020», siglato accordo su Trieste in Corriere della Sera: 5. November 2019.; Linda Vierecke, Elisabetta Galla "Triest und die neue Seidenstraße" In: Deutsche Welle, 8 December 2020.; {{Cite web|title=HHLA PLT Italy starting on schedule |url=https://www.hellenicshippingnews.com/hhla-plt-italy-starting-on-schedule|website=hellenicshippingnews.com|access-date=11 January 2021|archive-date=11 January 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210111105059/https://www.hellenicshippingnews.com/hhla-plt-italy-starting-on-schedule/|url-status=live}}</ref> آگسٽ 2025ع ۾، رٿيل [[آبنائے ميسينا پل]] کي ميلوني حڪومت طرفان حتمي منظوري ڏني وئي، جنهن جي تعمير 2025ع جي سرءُ ۾ شروع ٿيڻ مقرر آهي. اهو [[ڪلابريا]] کي [[سسلي]] سان ڳنڍيندو جڏهن اهو 2032ع ۾ کلي ويندو، ۽ اهو [[سڀ کان ڊگهي معلق پلن جي فهرست|دنيا جي سڀ کان ڊگهي معلق پل]] بڻجي ويندو.<ref>{{cite web|title=Italy gives final go-ahead for landmark Sicily bridge project |url=https://www.reuters.com/world/europe/italy-gives-final-go-ahead-landmark-sicily-bridge-project-2025-08-06/ |website=reuters.com |date=6 August 2025 |access-date=6 August 2025}}</ref> == توانائي == {{Main|اٽلي ۾ توانائي}} {{Further|اٽلي ۾ قابل تجديد توانائي|اٽلي ۾ بجلي جو شعبو}} [[File:Pannelli solari Unicoop Tirreno.JPG|thumb|[[پيومبينو]]، ٽسڪني ۾ شمسي پينل. اٽلي دنيا جي قابل تجديد توانائي جي سڀ کان وڏن پيدا ڪندڙ ملڪن مان هڪ آهي.<ref name="legambiente2015">{{Cite web|date=18 May 2015|title=Il rapporto Comuni Rinnovabili 2015|url=http://www.comunirinnovabili.it/il-rapporto-comuni-rinnovabili-2015|access-date=13 March 2016|website=Comuni Rinnovabili|publisher=Legambiente|language=it|archive-date=14 March 2016|archive-url=https://web.archive.org/web/20160314011841/http://www.comunirinnovabili.it/il-rapporto-comuni-rinnovabili-2015/|url-status=live}}</ref>]] اٽلي دنيا جي [[قابل تجديد ذريعن مان بجلي پيداوار موجب ملڪن جي فهرست|قابل تجديد توانائي جي سڀ کان وڏن پيدا ڪندڙن]] مان هڪ بڻجي ويو آهي، جيڪو يورپي يونين ۾ ٻيو ۽ دنيا ۾ نائون نمبر رکي ٿو. [[اٽلي ۾ هوائي توانائي|هوائي توانائي]]، [[اٽلي ۾ پن بجلي|پن بجلي]] ۽ [[اٽلي ۾ ارضي حرارتي توانائي|ارضي حرارتي توانائي]] ملڪ ۾ [[اٽلي ۾ بجلي جو شعبو|بجلي]] جا اهم ذريعا آهن. [[اٽلي ۾ قابل تجديد توانائي|قابل تجديد ذريعا]] پيدا ٿيندڙ سموري بجلي جو 28% فراهم ڪن ٿا، جنهن ۾ صرف پن بجلي 13% تائين پهچي ٿي، ان کان پوءِ شمسي توانائي 6%، هوائي توانائي 4%، بائيو انرجي 3.5% ۽ ارضي حرارتي توانائي 1.6% آهي.<ref name="gse">{{Cite web|date=19 December 2013|title=Rapporto Statistico sugli Impianti a fonti rinnovabili|url=http://www.gse.it/it/Statistiche/RapportiStatistici/Pagine/default.aspx|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20171018022905/http://www.gse.it/it/Statistiche/RapportiStatistici/Pagine/default.aspx|archive-date=18 October 2017|access-date=11 February 2015|publisher=Gestore dei Servizi Energetici}}</ref> قومي طلب جو باقي حصو فوسل ٻارڻن (قدرتي گئس 38%، ڪوئلو 13%، تيل 8%) ۽ درآمدات مان پورو ٿئي ٿو.<ref name="gse"/> [[ايني]]، جيڪا 79 ملڪن ۾ ڪم ڪري ٿي، ست "[[بگ آئل]]" ڪمپنين مان هڪ ۽ دنيا جي سڀ کان وڏين صنعتي ڪمپنين مان هڪ آهي.<ref>{{Cite web|title=Summary for Eni SpA|url=https://finance.yahoo.com/q?s=E|access-date=1 July 2020|archive-date=4 June 2016|archive-url=https://web.archive.org/web/20160604184217/http://finance.yahoo.com/q?s=e|url-status=live}}</ref> [[اٽلي ۾ شمسي توانائي|شمسي توانائي]] جي پيداوار اڪيلي 2014ع ۾ بجلي جو 9% هئي، جنهن سان اٽلي دنيا ۾ شمسي توانائي جي سڀ کان وڏي حصيداري وارو ملڪ بڻيو.<ref name="legambiente2015"/> [[مونتالتو دي ڪاسترو فوٽو وولٽائڪ پاور اسٽيشن]]، جيڪا 2010ع ۾ مڪمل ٿي، اٽلي جي سڀ کان وڏي فوٽو وولٽائڪ (PV) بجلي گهر آهي.<ref>{{Cite web|title=The Italian Montalto di Castro and Rovigo PV plants|url=https://www.solarserver.com/solar-magazine/solar-energy-system-of-the-month/the-italian-montalto-di-castro-and-rovigo-pv-plants.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20180509012719/https://www.solarserver.com/solar-magazine/solar-energy-system-of-the-month/the-italian-montalto-di-castro-and-rovigo-pv-plants.html|archive-date=9 May 2018|access-date=8 May 2018|website=solarserver.com}}</ref> اٽلي پهريون ملڪ هو جنهن بجلي پيدا ڪرڻ لاءِ [[اٽلي ۾ ارضي حرارتي توانائي|ارضي حرارتي توانائي]] جو استعمال ڪيو.<ref>{{Cite web|year=2011|title=Inventario delle risorse geotermiche nazionali|url=http://unmig.sviluppoeconomico.gov.it/unmig/geotermia/inventario/inventario.asp|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110722034736/http://unmig.sviluppoeconomico.gov.it/unmig/geotermia/inventario/inventario.asp|archive-date=22 July 2011|access-date=14 September 2011|publisher=UNMIG}}</ref> [[اٽلي ۾ جوهري توانائي]] [[1987ع جا اطالوي ريفرنڊم|1987ع جي ريفرنڊمن]] کان پوءِ، 1986ع جي [[چرنوبل حادثو]] جي پسمنظر ۾، ڇڏي ڏني وئي، جيتوڻيڪ اٽلي اڃا تائين پرڏيهي علائقن ۾ اطالوي ملڪيت وارن ريئڪٽرن مان جوهري توانائي درآمد ڪري ٿو. == سائنس ۽ ٽيڪنالاجي == {{Main|اٽلي ۾ سائنس ۽ ٽيڪنالاجي}} {{See also|اطالوي ايجادن ۽ دريافتن جي فهرست}} [[File:Justus Sustermans - Portrait of Galileo Galilei, 1636.jpg|thumb|upright=.8|[[گليليو گليلي]]، جنهن کي عام طور جديد سائنس، فزڪس ۽ فلڪيات جو پيءُ سمجھيو ويندو آهي]] صدين کان، اٽلي هڪ اهڙي سائنسي برادريءَ کي فروغ ڏنو آهي، جنهن سائنسن ۾ اهم دريافتون پيدا ڪيون. [[گليليو گليلي]] [[سائنسي انقلاب]] ۾ وڏو ڪردار ادا ڪيو ۽ کيس عام طور [[مشاهداتي فلڪيات]]،<ref>{{Cite book|last=Singer|first=C.|url=https://books.google.com/books?id=mPIgAAAAMAAJ|title=A Short History of Science to the Nineteenth Century|date=1941|publisher=Clarendon Press|page=217|access-date=22 March 2023|archive-date=2 October 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20241002213513/https://books.google.com/books?id=mPIgAAAAMAAJ|url-status=live}}</ref> جديد فزڪس،<ref>{{Cite book|last=Whitehouse|first=D.|url=https://archive.org/details/renaissancegeniu0000whit|title=Renaissance Genius: Galileo Galilei & His Legacy to Modern Science|date=2009|publisher=Sterling Publishing|isbn=978-1-4027-6977-1|page=[https://archive.org/details/renaissancegeniu0000whit/page/219 219]}}</ref> ۽ [[سائنسي طريقو|سائنسي طريقي]] جو پيءُ سمجھيو ويندو آهي.<ref>''Thomas Hobbes: Critical Assessments'', Volume 1. Preston King. 1993. p. 59</ref><ref>{{Cite book|last=Disraeli|first=I.|title=Curiosities of Literature|date=1835|publisher=W. Pearson & Company|page=371}}</ref> [[لابوراتوري ناتسيونالي دل گران ساسو]] (LNGS) دنيا جو سڀ کان وڏو زير زمين تحقيقي مرڪز آهي.<ref>{{Cite web|title=I Laboratori Nazionali del Gran Sasso|url=https://www.lngs.infn.it/it/descrizione-generale|access-date=15 January 2018|language=it}}</ref> ٽريئستي ۾ آباديءَ جي نسبت سان يورپ ۾ محققن جو سڀ کان وڏو سيڪڙو آهي.<ref>G. Bar "Trieste, è record europeo di ricercatori: 37 ogni mille abitanti. Più della Finlandia", In: il Fatto Quotidiano, 26 April 2018.</ref> اٽلي 2025ع ۾ [[عالمي جدت اشاري]] ۾ 28هين نمبر تي هو.<ref>{{Cite web |title=GII Innovation Ecosystems & Data Explorer 2025 |url=https://www.wipo.int/gii-ranking/en/italy |access-date=16 October 2025 |website=WIPO}}</ref><ref>{{Cite book |last1=Dutta |first1=Soumitra |url=https://www.wipo.int/web-publications/global-innovation-index-2025/en/index.html |title=Global Innovation Index 2025: Innovation at a Crossroads |last2=Lanvin |first2=Bruno |publisher=[[World Intellectual Property Organization]] |year=2025 |isbn=978-92-805-3797-0 |page=19 |language=en |doi=10.34667/tind.58864 |access-date=17 October 2025}}</ref> اٽلي ۾ [[ٽيڪنالاجي پارڪ]] آهن، جهڙوڪ سائنس ۽ ٽيڪنالاجي پارڪ ڪلوميٽرو روسو (بيرگامو)، [[AREA سائنس پارڪ]] (ٽريئستي)، ويگا-وينس گيٽ وي فار سائنس اينڊ ٽيڪنالاجي (وينيزيا)، توسڪانا لائيف سائنسز (سيئنا)، ٽيڪنالاجي پارڪ آف لودي ڪلسٽر (لودي)، ۽ ٽيڪنالاجي پارڪ آف ناواڪيو (پيزا)،<ref>{{Cite web|title=Science and Technology Parks in Italy|url=https://www.easst.net/science-and-technology-parks-in-italy|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20230719154033/https://www.easst.net/science-and-technology-parks-in-italy|archive-date=19 July 2023|access-date=28 August 2023}}</ref> گڏوگڏ [[سائنس ميوزيم]]، جهڙوڪ ميلان ۾ [[ميوزيو ناتسيونالي شينتسا ا ٽيڪنالوجيا ليوناردو دا ونچي]]. آمدنيءَ ۾ اتر–ڏکڻ جو وڏو فرق هڪ "[[ڊجيٽل ورهاست]]" پيدا ڪري ٿو.<ref>{{Cite journal|last=Alampi|first=Matteo|date=December 2007|title=Underdevelopment in Southern Italy: Traditional Setbacks and Modern Solutions|url=https://fisherpub.sjf.edu/cgi/viewcontent.cgi?article=1047&context=intlstudies_masters|journal=Fisher Digital Publications|via=International Studies Masters}}</ref><ref>{{Cite journal|last=Di Pietro|first=Giorgio|date=June 2021|title=Changes in Italy's education-related digital divide|journal=Economic Affairs|volume=41|issue=2|pages=252–270|doi=10.1111/ecaf.12471|issn=0265-0665|s2cid=237848271|doi-access=free}}</ref> == سياحت == {{Main|اٽلي ۾ سياحت}} [[File:Positano - Fornillo Beach.jpg|thumb|[[امالفي ساحل]] اٽلي جي اهم سياحتي منزلن مان هڪ آهي.<ref>[http://www.italy24.ilsole24ore.com/art/business-and-economy/2017-05-04/turismo-stranieri-124013.php?uuid=AEVg9GGB "Foreign tourist numbers in Italy head towards new record"] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20170601184213/http://www.italy24.ilsole24ore.com/art/business-and-economy/2017-05-04/turismo-stranieri-124013.php?uuid=AEVg9GGB|date=1 June 2017}}. Retrieved 21 May 2017.</ref>]] ماڻهو صدين کان اٽلي جو دورو ڪندا رهيا آهن، پر [[اٽلي ۾ سياحت|سياحت لاءِ اپٻيٽ جو دورو]] سڀ کان پهريان امير امرا [[گرانڊ ٽور]] دوران ڪرڻ لڳا، جيڪو 17هين صديءَ ۾ شروع ٿيو ۽ 18هين ۽ 19هين صديءَ ۾ عروج تي پهتو.<ref name="grand-tour">{{Cite web|title=Grand Tour|url=https://www.treccani.it/enciclopedia/grand-tour|access-date=6 May 2022|language=it}}</ref> اهو اهڙو دور هو، جنهن ۾ يورپي اشرافيا، جن مان گهڻا برطانوي هئا، يورپ جي حصن جو دورو ڪندا هئا، جن ۾ اٽلي هڪ اهم منزل هوندو هو.<ref name="grand-tour"/> اٽلي لاءِ، هن جو مقصد قديم تعمير، مقامي ثقافت جو مطالعو ڪرڻ ۽ ان جي قدرتي خوبصورتيءَ کي ساراهڻ هو.<ref>{{Cite web|title=Italy on the Grand Tour (Getty Exhibitions)|url=http://www.getty.edu/art/exhibitions/grand_tour/what.html|access-date=9 June 2015}}</ref> اٽلي [[عالمي سياحت درجابندي|دنيا جو پنجون سڀ کان وڌيڪ گهميل ملڪ]] آهي، جتي 2024ع ۾ ڪل 57 ملين سياح آيا.<ref>{{cite web |title=Global and regional tourism performance |url=https://www.unwto.org/tourism-data/un-tourism-tourism-dashboard |access-date=25 May 2025}}</ref> 2014ع ۾ سفر ۽ سياحت مان آمدني EUR163{{spaces}}ارب هئي (GDP جو 10%) ۽ 1,082,000 نوڪريون سڌي طرح ان سان لاڳاپيل هيون (روزگار جو 5%).<ref>{{Cite web|title=Travel & Tourism Economic Impact 2015 Italy |url=https://www.wttc.org/-/media/files/reports/economic%20impact%20research/countries%202015/italy2015.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20171010152616/https://www.wttc.org/-/media/files/reports/economic%20impact%20research/countries%202015/italy2015.pdf|archive-date=10 October 2017|access-date=20 May 2017|publisher=[[World Travel and Tourism Council]]}}</ref> سياحن جي دلچسپي خاص طور [[اٽلي جي ثقافت|ثقافت]]، [[اطالوي کاڌو|کاڌي]]، [[اٽلي جي تاريخ|تاريخ]]، [[اٽلي جي تعميراتي فن|تعميراتي فن]]، [[اطالوي فن|فن]]، مذهبي هنڌن ۽ رستن، شادي سياحت، قدرتي حسن، رات جي زندگي، پاڻيءَ هيٺان هنڌن ۽ اسپا سان آهي.<ref>{{Cite web|date=February 2023|title=In Italia 11mila matrimoni stranieri, un turismo da 599 milioni|url=https://www.ansa.it/canale_viaggiart/it/notizie/speciali/2023/02/01/turismo-wedding-2-milioni-presenze-e-fatturato-599-mln_dcec4ad9-3ab8-4677-a303-6378020ac3a7.html|access-date=2 February 2023|language=it}}; {{Cite web|title=10 Migliori destinazioni italiane per vita notturna|url=https://www.travel365.it/migliori-destinazioni-italiane-per-vita-notturna.htm|access-date=28 December 2021|language=it}}</ref> سياري ۽ اونهاري جي سياحت الپس ۽ [[اپينائن جبلن]] جي هنڌن تي موجود آهي،<ref>{{Cite web|date=30 July 2017|title=VACANZE IN MONTAGNA IN ITALIA: IN INVERNO E IN ESTATE|url=https://www.alloggitaly.it/vacanze-in-montagna-in-italia|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> جڏهن ته سامونڊي سياحت [[بحر روم]] جي ڪناري وارن هنڌن تي وڏي پيماني تي عام آهي.<ref>{{Cite web|date=14 February 2018|title=Il turismo balneare|url=https://www.turismo-oggi.com/il-turismo-balneare.html|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> اٽلي بحر روم ۾ ڪروز سياحت جي اهم منزل آهي.<ref>{{Cite web|date=27 April 2022|title=Crociere, Cemar: 8,8 milioni di passeggeri nei porti italiani|url=https://www.lagenziadiviaggi.it/crociere-cemar-88-milioni-di-passeggeri-nei-porti-italiani|access-date=13 May 2022|language=it}}</ref> ننڍن، تاريخي ۽ فني ڳوٺن کي [[اي بورگي پيو بيلي ديٽاليا]] ({{Literally|اٽلي جا سڀ کان خوبصورت ڳوٺ}}) انجمن وسيلي فروغ ڏنو ويندو آهي. سڀ کان وڌيڪ گهميل علائقا وينيتو، ٽسڪني، لومباردي، ايميليا-رومانيا ۽ لازيو آهن.<ref>{{Cite web|title=Number of nights spent in tourist accommodation establishments in the top 20 EU-28 tourist regions, by NUTS 2 regions, 2015 (million nights spent) RYB17 – Statistics Explained |url=https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php?title=File:Number_of_nights_spent_in_tourist_accommodation_establishments_in_the_top_20_EU-28_tourist_regions,_by_NUTS_2_regions,_2015_(million_nights_spent)_RYB17.png|access-date=17 April 2022|publisher=European Commission}}</ref> روم يورپ جو ٽيون ۽ دنيا جو 12هون سڀ کان وڌيڪ گهميل شهر آهي، جتي 2017ع ۾ 9.4&nbsp;ملين سياح آيا.<ref>{{Cite web|title=Ranking the 30 Most-Visited Cities in the World|url=https://www.travelpulse.com/news/destinations/ranking-the-30-most-visited-cities-in-the-world.html|website=TravelPulse}}</ref> وينس ۽ فلورنس دنيا جي 100 وڏين منزلن مان آهن. اٽلي وٽ ڪنهن به ملڪ جي ڀيٽ ۾ سڀ کان وڌيڪ [[عالمي ورثو ماڳ]] آهن: [[اٽلي ۾ عالمي ورثو ماڳن جي فهرست|61]]،<ref>{{Cite web|title=The World Heritage Convention|url=https://whc.unesco.org/en/convention|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20160827065310/https://whc.unesco.org/en/convention|archive-date=27 August 2016|access-date=1 August 2021|publisher=UNESCO}}</ref> جن مان 55 ثقافتي ۽ 6 قدرتي آهن.<ref>{{Cite web|title=Italy|url=https://whc.unesco.org/en/statesparties/it|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211201134320/http://whc.unesco.org/en/statesparties/it|archive-date=1 December 2021|access-date=9 April 2019|publisher=UNESCO World Heritage Centre}}</ref> == آبادي == {{Main|اٽلي جي آبادي}} {{See also|اطالوي ماڻهو|اٽلي ۾ اندروني لڏپلاڻ|اطالوي ڊائاسپورا|اٽلي جي جينياتي تاريخ|اٽلي جي شهرن جي فهرست}} [[File:Map of population density in Italy (2011 census) alt colours.jpg|thumb|اٽلي جي آباديءَ جي گهاٽائي جو نقشو (2011ع مردم شماري)]] [[File:Map of the Italian Diaspora in the World.svg|thumb|دنيا ۾ [[اطالوي ڊائاسپورا]]]] 2025ع تائين، اٽلي جي آبادي 58,915,561 آهي.<ref name="population" /> ان جي آباديءَ جي گهاٽائي {{Convert|195|PD/km2}} آهي، جيڪا اڪثر مغربي يورپي ملڪن کان وڌيڪ آهي. تنهن هوندي به ورهاست غير برابر آهي: سڀ کان وڌيڪ گهاٽا آباد علائقا پو ماٿري (لڳ ڀڳ اڌ آبادي) ۽ روم ۽ نيپلز جا ميٽروپوليٽن علائقا آهن، جڏهن ته وڏا علائقا جهڙوڪ الپس ۽ اپينائن جا بلند ميداني علائقا، بازيليڪاتا جا پليٽو، ۽ سارڊينيا ٻيٽ، گڏوگڏ سسلي جو وڏو حصو، گهٽ آباد آهن. 20هين صديءَ دوران اٽلي جي آبادي لڳ ڀڳ ٻيڻي ٿي، پر واڌ جو نمونو غير برابر رهيو، ڇاڪاڻ ته ڳوٺاڻي ڏکڻ کان صنعتي اتر ڏانهن وڏي پيماني تي [[اٽلي ۾ اندروني لڏپلاڻ|اندروني لڏپلاڻ]] ٿي، جيڪا 1950ع–1960ع واري ڏهاڪي جي [[اطالوي معاشي معجزو]] جو نتيجو هئي. بلند زرخيزيءَ جون شرحون 1970ع واري ڏهاڪي تائين برقرار رهيون، جنهن کان پوءِ اهي گهٽجڻ لڳيون؛ [[ڪل زرخيزي شرح]] (TFR) 1995ع ۾ هر عورت تي 1.2 ٻارن جي تاريخي گهٽ ترين سطح تي پهتي، جيڪا 2.1 جي بدلي واري شرح کان گهڻو گهٽ ۽ 1883ع جي 5 واري بلند ترين سطح کان ڪافي گهٽ هئي.<ref>{{Citation|last=Max Roser|title=Total Fertility Rate around the world over the last centuries|work=[[Our World in Data]], [[Gapminder Foundation]]|year=2014|url=https://ourworldindata.org/grapher/children-born-per-woman?year=1800&country=ITA|access-date=7 May 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20180807185906/https://ourworldindata.org/grapher/children-born-per-woman?year=1800&country=ITA|archive-date=7 August 2018|url-status=dead}}</ref> 2008ع کان، جڏهن شرح ٿوري وڌي 1.4 ٿي،<ref>{{Cite web|last=ISTAT|author-link=Istituto Nazionale di Statistica|title=Average number of children born per woman 2005–2008 |url=http://demo.istat.it/altridati/indicatori/2008/Tab_4.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110810171708/http://demo.istat.it/altridati/indicatori/2008/Tab_4.pdf|archive-date=10 August 2011|access-date=3 May 2009|language=it}}</ref><ref>{{Cite web|last=ISTAT|author-link=Istituto Nazionale di Statistica|title=Crude birth rates, mortality rates and marriage rates 2005–2008 |url=http://demo.istat.it/altridati/indicatori/2008/Tab_1.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110810171721/http://demo.istat.it/altridati/indicatori/2008/Tab_1.pdf|archive-date=10 August 2011|access-date=10 May 2009|language=it}}</ref> ڄمڻ جو تعداد هر سال مسلسل گهٽجي رهيو آهي، جيڪو 2023ع ۾ 379,000 جي رڪارڊ گهٽ سطح تي پهتو — 1861ع کان پوءِ سڀ کان گهٽ.<ref name="www.reuters.com">[https://www.reuters.com/world/europe/births-fall-italy-15th-year-running-record-low-2024-03-29/ Births fall in Italy for 15th year running to record low]| Reuters</ref> 2024ع ۾ اها شرح 1.2 هئي.<ref>{{Cite news|last=Jones|first=Tobias|date=3 January 2024|title=Boosting Italy's birthrate has become a patriotic cause for the far right. But it's an idea that's doomed|url=https://www.theguardian.com/commentisfree/2024/jan/03/italy-birthrate-far-right-population-immigration-giorgia-meloni|access-date=29 May 2024|work=The Guardian|language=en-GB|issn=0261-3077}}</ref> انهن رجحانن جي نتيجي ۾، اٽلي جي آبادي تيزيءَ سان پوڙهي ٿي رهي آهي ۽ آهستي آهستي گهٽجي رهي آهي. لڳ ڀڳ هر چئن مان هڪ اطالوي 65 سالن کان مٿي آهي،<ref name="www.reuters.com" /> ۽ ملڪ وٽ [[درمياني عمر موجب ملڪن جي فهرست|دنيا جي چوٿين سڀ کان پوڙهي آبادي]] آهي، جنهن جي درمياني عمر 48 ۽ اوسط عمر 46.6 آهي.<ref name="cia.gov" /><ref>{{Cite web|title=Aging population of Italy|url=https://www.statista.com/topics/8379/aging-population-of-italy/|access-date=29 May 2024|website=Statista|language=en|archive-date=29 May 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240529041428/https://www.statista.com/topics/8379/aging-population-of-italy/|url-status=live}}</ref> مجموعي آبادي 2014ع کان مسلسل گهٽجي رهي آهي ۽ 2024ع ۾ 59 ملين کان ٿوري گهٽ ٿيڻ جو اندازو آهي، جيڪو هڪ ڏهاڪي ۾ 1.36&nbsp;ملين کان وڌيڪ ماڻهن جي گڏيل گهٽتائي ڏيکاري ٿو.<ref>{{Cite web|last1=Nadeau |first1=Barbie Latza |last2=Di Donato |first2=Valentina |last3=Mortensen |first3=Antonia|date=17 May 2023|title='Low fertility trap': Why Italy's falling birth rate is causing alarm|url=https://www.cnn.com/2023/05/17/europe/italy-record-low-birth-rate-intl-cmd/index.html|access-date=29 May 2024|website=CNN|language=en|archive-date=29 May 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240529041430/https://www.cnn.com/2023/05/17/europe/italy-record-low-birth-rate-intl-cmd/index.html|url-status=live}}</ref> 19هين صديءَ جي آخر کان 1960ع واري ڏهاڪي تائين، اٽلي وڏي پيماني تي هجرت ڪندڙ ملڪ هو. 1898ع ۽ 1914ع جي وچ ۾، [[اطالوي ڊائاسپورا]] جي عروج وارن سالن ۾، لڳ ڀڳ 750,000 اطالوي هر سال هجرت ڪندا هئا.<ref>{{Cite web|date=15 August 1999|title=Causes of the Italian mass emigration|url=http://library.thinkquest.org/26786/en/articles/view.php3?arKey=4&paKey=7&loKey=0&evKey=&toKey=&torKey=&tolKey=|archive-url=https://web.archive.org/web/20090701010600/http://library.thinkquest.org/26786/en/articles/view.php3?arKey=4&paKey=7&loKey=0&evKey=&toKey=&torKey=&tolKey=|archive-date=1 July 2009|access-date=11 August 2014|publisher=ThinkQuest Library}}</ref> ڊائاسپورا ۾ 25 ملين کان وڌيڪ اطالوي شامل هئا ۽ ان کي جديد دور جي سڀ کان وڏي اجتماعي لڏپلاڻ سمجھيو ويندو آهي.<ref>Favero, Luigi e Tassello, Graziano. ''Cent'anni di emigrazione italiana (1861–1961)'' Introduction</ref> === وڏا شهر === {{Largest cities of Italy}} === اميگريشن === {{Main|اٽلي ڏانهن اميگريشن|2015ع يورپي مهاجر بحران}} [[File:Italy, foreign residents as a percentage of the total population, 2011.svg|thumb|علائقائي آباديءَ جي سيڪڙو طور پرڏيهي رهواسي (2011ع مردم شماري)]] 1980ع واري ڏهاڪي ۾، ان وقت تائين لساني ۽ ثقافتي طور هڪجهڙي سماج طور، اٽلي وڏي تعداد ۾ اميگرنٽس کي متوجه ڪرڻ لڳو.<ref>{{Cite book|last=Allen|first=Beverly|url=https://archive.org/details/revisioningitaly00beve|title=Revisioning Italy national identity and global culture|date=1997|publisher=University of Minnesota Press|isbn=978-0-8166-2727-1|location=Minneapolis|page=[https://archive.org/details/revisioningitaly00beve/page/169 169]|url-access=registration}}</ref> [[برلن ديوار جو ڪرڻ|برلن ديوار]] ۽ [[لوهي پردو#زوال|لوهي پردي]] جي زوال کان پوءِ، لڏپلاڻ جون لهرون اوڀر يورپ جي ڪيترن اڳوڻن سوشلسٽ ملڪن مان شروع ٿيون. يورپي يونين [[2004ع ۾ يورپي يونين جي واڌ|2004ع]]، 2007ع (رومانيا ۽ بلغاريا) ۽ 2013ع ([[ڪروشيا]]) ۾ وڌي. اميگريشن جا ٻيا ذريعا پاڙيسري اتر آفريڪا، ايشيا-پئسفڪ علائقو،<ref>"[https://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/6550725.stm Milan police in Chinatown clash] ". BBC News. 13 April 2007.</ref> [[فلپائن]] ۽ لاطيني آمريڪا رهيا آهن. 2010ع ۾، پرڏيهه ڄاول آبادي هيٺين علائقن مان هئي: يورپ (54%)، آفريڪا (22%)، ايشيا (16%)، آمريڪا (8%)، ۽ اوشيانا (0.06%). پرڏيهي آباديءَ جي ورهاست جاگرافيائي طور مختلف آهي: 2020ع ۾، 61% پرڏيهي شهري اتر ۾، 24% مرڪز ۾، 11% ڏکڻ ۾ ۽ 4% ٻيٽن تي رهندا هئا.<ref>{{Cite web|title=XXIX Rapporto Immigrazione 2020|url=https://www.migrantes.it/wp-content/uploads/sites/50/2020/10/RICM_2020_DEF.pdf|access-date=31 December 2021|language=it|archive-date=31 December 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20211231222417/https://www.migrantes.it/wp-content/uploads/sites/50/2020/10/RICM_2020_DEF.pdf|url-status=live}}</ref> 2021ع ۾، اٽلي ۾ لڳ ڀڳ 5.2&nbsp;ملين پرڏيهي رهواسي هئا،<ref name="id2020"/><ref>{{Cite web|title=Population on 1 January by sex, country of birth and broad group of citizenship|url=https://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/submitViewTableAction.do|access-date=28 August 2023|archive-date=21 January 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20230121154457/https://ec.europa.eu/eurostat/web/main/eurostat/web/main/help/faq/data-services|url-status=live}}</ref> جيڪي آباديءَ جو 9% بڻجن ٿا. انهن انگن ۾ پرڏيهي شهرين مان اٽلي ۾ ڄاول اڌ ملين کان وڌيڪ ٻار شامل آهن، پر اهي پرڏيهي شهري شامل ناهن، جن بعد ۾ اطالوي شهريت حاصل ڪئي؛<ref>{{Cite web|title=Immigrants.Stat|url=http://stra-dati.istat.it/Index.aspx|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170709143540/http://stra-dati.istat.it/Index.aspx|archive-date=9 July 2017|access-date=15 June 2017|publisher=[[Istat]]}}</ref> 2016ع ۾ لڳ ڀڳ 201,000 ماڻهن اطالوي شهريت حاصل ڪئي.<ref>{{Cite web|title=National demographic balance 2016|url=https://www.istat.it/en/archive/201143|access-date=15 June 2017|publisher=[[Istat]]|archive-date=10 October 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20171010180410/https://www.istat.it/en/archive/201143|url-status=live}}</ref> سرڪاري انگن ۾ [[غير قانوني مهاجر]] پڻ شامل ناهن، جن جو 2008ع ۾ اندازو 670,000 لڳايو ويو هو.<ref>Elisabeth Rosenthal, "[https://archive.boston.com/news/world/europe/articles/2008/05/16/italy_cracks_down_on_illegal_immigration/ Italy cracks down on illegal immigration] ". ''[[The Boston Globe]]''. 16 May 2008.</ref> لڳ ڀڳ هڪ ملين [[رومانوي ڊائاسپورا|رومانوي]] شهري اٽلي ۾ رهندڙ طور رجسٽرڊ آهن، جيڪي سڀ کان وڏي مهاجر آباديءَ جي نمائندگي ڪن ٿا. === ٻوليون === {{Main|اٽلي جون ٻوليون|اطالوي ٻولي|علائقائي اطالوي|اطالوي ڳالهائيندڙن جي جاگرافيائي ورهاست}} [[File:Linguistic map of Italy.png|thumb|[[اٽلي جون ٻوليون|اٽلي ۾ ڳالهائي ويندڙ ٻولين]] جو نقشو]] اٽلي جي سرڪاري ٻولي اطالوي آهي.<ref name="lang">{{Cite web|title=Legge 15 Dicembre 1999, n. 482 "Norme in materia di tutela delle minoranze linguistiche storiche" pubblicata nella Gazzetta Ufficiale n. 297 del 20 dicembre 1999 |url=http://www.camera.it/parlam/leggi/99482l.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150512051856/http://www.camera.it/parlam/leggi/99482l.htm|archive-date=12 May 2015|access-date=2 December 2014|publisher=[[Italian Parliament]]}}</ref><ref>Statuto Speciale per il Trentino-Alto Adige, Art. 99</ref> دنيا ۾ اندازاً 64 ملين مقامي اطالوي ڳالهائيندڙ آهن،<ref>[https://www.ethnologue.com/language/ita Italian language] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20150730230004/http://www.ethnologue.com/language/ita|date=30 July 2015}} Ethnologue.com; {{Cite web|date=February 2006|title=Eurobarometer – Europeans and their languages|url=http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/ebs/ebs_243_sum_en.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110430202903/http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/ebs/ebs_243_sum_en.pdf|archive-date=30 April 2011|format=485{{spaces}}KB}}; [[Nationalencyklopedin]] "Världens 100 största språk 2007" The World's 100 Largest Languages in 2007</ref> ۽ ٻيا 21 ملين ان کي ٻي ٻولي طور استعمال ڪن ٿا.<ref>[http://www2.le.ac.uk/departments/modern-languages/lal/languages%20at%20lal/italian Italian language] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20140502004444/http://www2.le.ac.uk/departments/modern-languages/lal/languages%20at%20lal/italian|date=2 May 2014}} University of Leicester</ref> اطالوي اڪثر مقامي طور [[علائقائي اطالوي|علائقائي لهجي]] طور ڳالهائي ويندي آهي، جنهن کي اٽلي جي علائقائي ۽ اقليتي ٻولين سان نه ملائڻ گهرجي؛<ref>{{Cite web|title=UNESCO Atlas of the World's Languages in danger|url=http://www.unesco.org/languages-atlas/index.php|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20161218184822/http://www.unesco.org/languages-atlas/index.php|archive-date=18 December 2016|access-date=2 January 2018|publisher=UNESCO}}; {{Cite encyclopedia|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297241/Italian-language|title=Italian language|encyclopedia=Encyclopædia Britannica|date=3 November 2008|access-date=19 November 2009|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20091129081859/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297241/Italian-language|archive-date=29 November 2009}}</ref> تنهن هوندي به، 20هين صديءَ دوران قومي تعليمي نظام جي قيام سان علائقائي لهجن ۾ گهٽتائي آئي. معيار سازي 1950ع ۽ 1960ع واري ڏهاڪن ۾ معاشي واڌ ۽ [[اٽلي جو ميڊيا|ماس ميڊيا]] ۽ ٽيليويزن جي اڀار سبب وڌيڪ پکڙجي وئي. ٻارهن "تاريخي اقليتي ٻوليون" رسمي طور تسليم ٿيل آهن: البانيائي، [[ڪاتالان ٻولي|ڪاتالان]]، جرمن، يوناني، سلووين، ڪروئيشيائي، فرينچ، فرينڪو-پروونسل، فريوليائي، [[لادين ٻولي|لادين]]، [[اوڪسيٽان ٻولي|اوڪسيٽان]]، ۽ سارڊينيائي.<ref name="lang"/> انهن مان چار کي پنهنجي لاڳاپيل علائقن ۾ گڏيل سرڪاري حيثيت حاصل آهي: اوستا وادي ۾ فرينچ؛<ref>L.cost. 26 febbraio 1948, n. 4, Statuto speciale per la Valle d'Aosta</ref> [[ڏکڻ ٽائرول]] ۾ جرمن، ۽ ساڳئي صوبي جي ڪجهه حصن ۽ پاڙيسري ترينتينو جي ڪجهه حصن ۾ لادين؛<ref>L.cost. 26 febbraio 1948, n. 5, Statuto speciale per il Trentino-Alto Adige</ref> ۽ [[سلووين ٻولي|سلووين]] [[ٽريئستي صوبو|ٽريئستي]]، [[گوريزيا صوبو|گوريزيا]] ۽ [[اوديني صوبو|اوديني]] جي صوبن ۾.<ref>L. cost. 31 gennaio 1963, n. 1, Statuto speciale della Regione Friuli-Venezia Giulia</ref> ٻين Ethnologue، ISO ۽ UNESCO ٻولين کي اطالوي قانون تحت تسليم نه ڪيو ويو آهي. فرانس وانگر، اٽلي به [[علائقائي يا اقليتي ٻولين لاءِ يورپي چارٽر]] تي صحيح ڪئي آهي، پر ان جي توثيق نه ڪئي آهي.<ref>{{Cite web|title=Ready for Ratification|url=https://rm.coe.int/European-centre-for-minority-issues-vol-1-/1680737191|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20180103133317/https://rm.coe.int/European-centre-for-minority-issues-vol-1-/1680737191|archive-date=3 January 2018|publisher=[[European Centre for Minority Issues]] }}</ref><ref>elen.ngo: [https://elen.ngo/2023/10/11/elen-calls-on-italy-to-ratify-the-european-charter-for-regional-or-minority-languages-at-its-meeting-in-sardinia/ ''ELEN calls on Italy to ratify the European Charter for Regional or Minority Languages at its meeting in Sardinia''] (11 October 2023)</ref> تازو اميگريشن سبب، اٽلي ۾ اهڙيون وڏيون آباديون آهن جن جي مادري ٻولي اطالوي يا ڪا علائقائي ٻولي نه آهي. [[اطالوي قومي شمارياتي ادارو]] موجب، 2012ع ۾ پرڏيهي رهواسين ۾ رومانوي سڀ کان عام مادري ٻولي هئي: لڳ ڀڳ 800,000 ماڻهو رومانوي کي پنهنجي پهرين ٻولي طور ڳالهائين ٿا (6 سال ۽ ان کان مٿي عمر وارن پرڏيهي رهواسين جو 22%). ٻيون عام مادري ٻوليون عربي (475,000 کان وڌيڪ ماڻهن طرفان ڳالهائي ويندڙ؛ پرڏيهي رهواسين جو 13%)، البانيائي (380,000)، ۽ اسپيني (255,000) هيون.<ref>{{Cite web|date=24 July 2014|title=Linguistic diversity among foreign citizens in Italy|url=http://www.istat.it/en/archive/129304|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140730134706/http://www.istat.it/en/archive/129304|archive-date=30 July 2014|access-date=27 July 2014|publisher=Italian National Institute of Statistics}}</ref> === مذهب === {{Main|اٽلي ۾ مذهب|اٽلي ۾ ڪيٿولڪ چرچ}} {{See also|اٽلي ۾ ڪيٿيڊرلز جي فهرست}} [[File:PonteSantAngeloRom.jpg|thumb|upright=1.1|[[سينٽ پيٽرز بيسيليڪا]] [[ٽائبر]] کان ڏسڻ ۾؛ پٺيان [[ويٽيڪن ٽڪري]] ۽ ساڄي طرف روم ۾ [[ڪاستل سانت اينجلو]]. بيسيليڪا ۽ ٽڪري ٻئي [[ويٽيڪن سٽي]] جي [[گڏيل قومن جي جنرل اسيمبلي جا مبصر|خودمختيار رياست]] جو حصو آهن، جيڪا [[ڪيٿولڪ چرچ]] جي [[هولي سي]] آهي.]] [[هولي سي]]، يعني [[روم جو ڊائوسيس|روم جو اسقفي اختيار]]، [[ويٽيڪن سٽي]] ۽ عالمي [[ڪيٿولڪ چرچ]] جي حڪومت تي مشتمل آهي. ان کي هڪ [[خودمختياري|خودمختيار]] اداري طور تسليم ڪيو ويو آهي، جنهن جو سربراهه پوپ آهي، جيڪو [[روم جو اسقف]] پڻ آهي، جنهن سان سفارتي لاڳاپا برقرار رکي سگهجن ٿا.<ref>Text taken directly from {{Cite web|title=Country Profile: Vatican City State|url=http://www.fco.gov.uk/en/travel-and-living-abroad/travel-advice-by-country/country-profile/europe/holy-see|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20101231084624/http://www.fco.gov.uk/en/travel-and-living-abroad/travel-advice-by-country/country-profile/europe/holy-see|archive-date=31 December 2010|access-date=5 February 2016}} (viewed on 14 December 2011), on the website of the British Foreign & Commonwealth Office.</ref>{{Efn|هولي سي جي خودمختياري ڪيترن ئي بين الاقوامي معاهدن ۾ صراحت سان تسليم ڪئي وئي آهي ۽ خاص طور 11 فيبروري 1929ع جي [[لاٽران معاهدو]] جي آرٽيڪل 2 ۾ زور ڏنو ويو آهي، جنهن ۾ "اٽلي بين الاقوامي معاملن ۾ هولي سي جي خودمختياري کي، ان جي روايتن ۽ دنيا ڏانهن ان جي مشن جي ضرورتن مطابق، هڪ لازمي وصف طور تسليم ڪري ٿو" ([http://www.aloha.net/~mikesch/treaty.htm Lateran Treaty, English translation]).}} اٽلي تاريخي طور ڪيٿولڪ ازم جي غلبي هيٺ رهيو آهي.<ref name="Dell'orto">{{Cite web|last=Dell'orto|first=Giovanna|date=5 October 2023|title=The Nones: Italy|url=https://projects.apnews.com/features/2023/the-nones/the-nones-italy.html|access-date=6 October 2023|work=[[Associated Press News]]|archive-date=5 October 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20231005133701/https://projects.apnews.com/features/2023/the-nones/the-nones-italy.html|url-status=live}}; {{Cite web|last=Dell'orto|first=Giovanna|date=5 October 2023|title=From cradle to casket, life for Italians changes as Catholic faith loses relevance|url=https://apnews.com/article/italy-nonreligious-catholic-life-changes-fb808ce37daba3ce222e57a51c7d9187|access-date=6 October 2023|work=Associated Press News|archive-date=7 October 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20231007220721/https://apnews.com/article/italy-nonreligious-catholic-life-changes-fb808ce37daba3ce222e57a51c7d9187|url-status=live}}</ref> گهڻا ڪيٿولڪ نالي ماتر آهن؛ [[ايسوسيئيٽيڊ پريس]] [[اٽلي ۾ ڪيٿولڪ چرچ|اطالوي ڪيٿولڪ ازم]] کي "نالي ماتر قبول ڪيل پر گهٽ ئي عمل ڪيل" قرار ڏنو.<ref name="Dell'orto"/> لڳ ڀڳ 2010ع ۾، اٽلي وٽ دنيا جي [[ملڪ موجب ڪيٿولڪ چرچ|پنجين وڏي ڪيٿولڪ آبادي]] ۽ يورپ جي سڀ کان وڏي ڪيٿولڪ آبادي هئي.<ref>{{Cite web|date=13 February 2013|title=The Global Catholic Population|url=https://www.pewforum.org/2013/02/13/the-global-catholic-population|website=Pew Research Center's Religion & Public Life Project|access-date=21 November 2020|archive-date=25 November 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20201125003604/https://www.pewforum.org/2013/02/13/the-global-catholic-population/|url-status=live}}</ref><ref>The Holy See publishes a 'Statistical Yearbook of the Church' every year.</ref> 1985ع کان، ڪيٿولڪ ازم هاڻي [[رياستي مذهب]] ناهي رهيو.<ref>{{Cite news|date=4 June 1985|title=Catholicism No Longer Italy's State Religion|url=http://articles.sun-sentinel.com/1985-06-04/news/8501220260_1_italian-state-new-agreement-church|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20131020143004/http://articles.sun-sentinel.com/1985-06-04/news/8501220260_1_italian-state-new-agreement-church|archive-date=20 October 2013|access-date=7 September 2013|work=[[Sun Sentinel]]}}</ref> 2011ع ۾، اقليتي عيسائي عقيدن ۾ اندازاً 15 لک آرتھوڊوڪس عيسائي شامل هئا، جڏهن ته [[پروٽيسٽنٽ ازم]] جي پيروڪارن جو انگ وڌي رهيو آهي.<ref>{{Cite book|last=Leustean|first=Lucian N.|title=Eastern Christianity and Politics in the Twenty-First Century|date=2014|publisher=Routledge|isbn=978-0-4156-8490-3|page=723}}</ref> اٽلي صدين کان انهن يهودين کي پناهه ڏيندو رهيو آهي، جن کي ٻين ملڪن، خاص طور تي [[اسپين]]، مان جلاوطن ڪيو ويو هو. بهرحال، [[هولوڪاسٽ]] دوران تقريباً 20 سيڪڙو اطالوي يهودي ماريا ويا هئا.<ref>{{Cite book |last=Dawidowicz, Lucy S. |title=The war against the Jews, 1933–1945 |publisher=Bantam Books |year=1986 |isbn=978-0-5533-4302-1 |location=New York}} p. 403.</ref> ان سان گڏ ٻي عالمي جنگ کان اڳ ۽ پوءِ لڏپلاڻ جي نتيجي ۾ اڄ اٽلي ۾ لڳ ڀڳ 28,000 يهودي رهجي ويا آهن.<ref>{{Cite web|title=The Jewish Community of Italy (Unione delle Comunita Ebraiche Italiane)|url=http://www.eurojewcong.org/communities/italy.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20130313095857/http://www.eurojewcong.org/communities/italy.html|archive-date=13 March 2013|access-date=25 August 2014|publisher=The European Jewish Congress}}</ref> اٽلي ۾ 120,000 هندو<ref>{{Cite web|date=4 November 2019|title=Eurispes, risultati del primo Rapporto di ricerca su "L'Induismo in Italia"|url=https://eurispes.eu/news/eurispes-risultati-del-primo-rapporto-di-ricerca-su-linduismo-in-italia|access-date=31 December 2021|language=it|archive-date=31 December 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20211231223926/https://eurispes.eu/news/eurispes-risultati-del-primo-rapporto-di-ricerca-su-linduismo-in-italia/|url-status=live}}</ref> ۽ 70,000 سک پڻ رهن ٿا.<ref>{{Cite web|date=15 November 2004|title=NRI Sikhs in Italy|url=http://www.nriinternet.com/EUROPE/ITALY/2004/111604Gurdwara.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110207031755/http://nriinternet.com/EUROPE/ITALY/2004/111604Gurdwara.htm|archive-date=7 February 2011|access-date=30 October 2010|publisher=Nriinternet.com}}</ref> رياست هڪ نظام تحت، جيڪو [[اٺ في هزار]] (''Otto per mille'') جي نالي سان سڃاتو وڃي ٿو، تسليم ٿيل مذهبي برادرين کي آمدني ٽيڪس مان حصو منتقل ڪري ٿي. عيسائي، يهودي، ٻڌ ۽ هندو برادرين کي عطيا ڏيڻ جي اجازت آهي؛ بهرحال، اسلام هن نظام کان ٻاهر آهي، ڇاڪاڻ⁠تہ ڪنهن به مسلم برادري حڪومت سان باضابطه معاهدو نه ڪيو آهي.<ref>{{Cite web|date=7 April 2003|title=Italy: Islam denied income tax revenue – Adnkronos Religion|url=http://www.adnkronos.com/AKI/English/Religion/?id=3.1.880028077|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130620070907/http://www.adnkronos.com/AKI/English/Religion/?id=3.1.880028077|archive-date=20 June 2013|access-date=2 June 2013|publisher=Adnkronos.com}}</ref> جيڪي ٽيڪس ڏيندڙ ڪنهن مذهب جي مالي مدد نٿا ڪرڻ چاهين، تن جو حصو فلاحي نظام ۾ شامل ڪيو ويندو آهي.<ref>[http://documenti.camera.it/Leg16/dossier/Testi/BI0350.htm#_Toc278992388 Camera dei deputati Dossier BI0350] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130927211619/http://documenti.camera.it/Leg16/dossier/Testi/BI0350.htm|date=27 September 2013}}. Documenti.camera.it (10 March 1998). Retrieved 12 July 2013.</ref> === تعليم === {{Main|اٽلي ۾ تعليم}} [[File:Archiginnasio ora blu Bologna.jpg|thumb|[[بولونيا يونيورسٽي]]، جيڪا 1088ع ۾ قائم ٿي، دنيا جي [[مسلسل هلندڙ قديم ترين يونيورسٽين جي فهرست|مسلسل هلندڙ قديم ترين يونيورسٽي]] آهي.]] تعليم ڇهن کان سورهن سالن جي عمر تائين لازمي ۽ مفت آهي،<ref>{{Cite web|title=Law 27 December 2007, n.296 |url=http://www.camera.it/parlam/leggi/06296l.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20121206012402/http://www.camera.it/parlam/leggi/06296l.htm|archive-date=6 December 2012|access-date=30 September 2012|publisher=Italian Parliament}}</ref> ۽ اها پنجن مرحلن تي مشتمل آهي: ڪنڊرگارٽن، پرائمري اسڪول، هيٺيون ثانوي اسڪول، مٿيون ثانوي اسڪول ۽ يونيورسٽي.<ref>{{Cite web|title=Human Development Reports|url=http://hdr.undp.org/en/media/HDR_20072008_EN_Complete.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110429033726/http://hdr.undp.org/en/media/HDR_20072008_EN_Complete.pdf|archive-date=29 April 2011|access-date=18 January 2014|publisher=Hdr.undp.org}}</ref> پرائمري اسڪول اٺ سال هلندو آهي. شاگردن کي اطالوي ٻولي، انگريزي، رياضي، قدرتي سائنسون، تاريخ، جاگرافي، سماجي اڀياس، جسماني تعليم ۽ بصري ۽ موسيقي فنون ۾ بنيادي تعليم ڏني ويندي آهي. ثانوي تعليم پنج سال جاري رهندي آهي ۽ ان ۾ ٽن روايتي قسمن جا اسڪول شامل آهن، جيڪي مختلف علمي سطحن تي ڌيان ڏين ٿا: ''[[اٽلي ۾ ثانوي تعليم#ليچيو|ليچيو]]'' شاگردن کي ڪلاسيڪي يا سائنسي نصاب سان يونيورسٽي تعليم لاءِ تيار ڪري ٿو، جڏهن ته ''[[اِسٽيٽوٽو ٽيڪنيڪو]]'' ۽ ''[[اِسٽيٽوٽو پروفيشونالي]]'' شاگردن کي پيشيوراڻين شعبن لاءِ تيار ڪن ٿا. 2018ع ۾، ثانوي تعليم جو جائزو وٺندي ان کي [[او اي سي ڊي]] ملڪن جي اوسط کان هيٺ قرار ڏنو ويو.<ref name="oecd.org">{{Cite web|title=PISA 2018 results|url=https://www.oecd.org/pisa/publications/pisa-2018-results.htm|access-date=6 April 2021|website=oecd.org|archive-date=3 December 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20191203141933/https://www.oecd.org/pisa/publications/pisa-2018-results.htm|url-status=live}}</ref> اٽلي پڙهائي ۽ سائنس ۾ او اي سي ڊي جي اوسط کان هيٺ ۽ رياضي ۾ اوسط جي ويجهو رهيو.<ref name="oecd.org"></ref> اتر ۽ ڏکڻ جي اسڪولن جي ڪارڪردگيءَ ۾ نمايان فرق موجود آهي؛ اتر جا اسڪول تقريباً اوسط جي برابر نتيجا ڏين ٿا، جڏهن ته ڏکڻ جا نتيجا گهڻو ڪمزور رهيا آهن.<ref>{{Cite web|title=The literacy divide: territorial differences in the Italian education system|url=http://new.sis-statistica.org/wp-content/uploads/2013/10/CO09-The-literacy-divide-territorial-differences-in-the-Italian.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20151117015624/http://new.sis-statistica.org/wp-content/uploads/2013/10/CO09-The-literacy-divide-territorial-differences-in-the-Italian.pdf|archive-date=17 November 2015|access-date=16 November 2015|publisher=Parthenope University of Naples}}</ref> اعليٰ تعليم [[اٽلي جي يونيورسٽين جي فهرست|سرڪاري يونيورسٽين]]، خانگي يونيورسٽين ۽ معزز ۽ چونڊيل [[اٽلي جا اعليٰ گريجوئيٽ اسڪول|اعليٰ گريجوئيٽ اسڪولن]] جي وچ ۾ ورهايل آهي، جهڙوڪ [[اسڪولا نورمالي سپيريئوري دي پيزا]]. 2019ع ۾ 33 اطالوي يونيورسٽيون دنيا جي مٿين 500 يونيورسٽين ۾ شامل هيون.<ref>{{Cite web|year=2019|title=Number of top-ranked universities by country in Europe|url=https://jakubmarian.com/number-of-top-ranked-universities-by-country-in-europe|publisher=jakubmarian.com|access-date=18 May 2019|archive-date=18 May 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20190518113438/https://jakubmarian.com/number-of-top-ranked-universities-by-country-in-europe/|url-status=live}}</ref> [[بولونيا يونيورسٽي]]، جيڪا 1088ع ۾ قائم ٿي، اڃا تائين هلندڙ [[قديم ترين يونيورسٽي]] آهي<ref>Nuria Sanz, Sjur Bergan: "The heritage of European universities", 2nd edition, Higher Education Series No. 7, Council of Europe, 2006. ISBN 978-92-871-6121-5. p. 136.</ref> ۽ يورپ جي اهم علمي ادارن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite news|date=3 July 2017|title=Censis, la classifica delle università: Bologna ancora prima|url=http://bologna.repubblica.it/cronaca/2017/07/03/news/censis_la_classifica_delle_universita_bologna_ancora_prima-169846308|work=La Repubblica|access-date=10 September 2018|archive-date=10 September 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20180910204704/https://bologna.repubblica.it/cronaca/2017/07/03/news/censis_la_classifica_delle_universita_bologna_ancora_prima-169846308/|url-status=live}}</ref> [[بوڪوني يونيورسٽي]]، [[يونيورسيتا ڪاتوليڪا دل ساڪرو ڪوئوري]]، [[لوئيس يونيورسٽي]]، [[پولي ٽيڪنيڪ يونيورسٽي آف ٽورين]]، [[پولي ٽيڪنيڪ يونيورسٽي آف ميلان]]، [[ساپئينزا يونيورسٽي آف روم]] ۽ [[يونيورسٽي آف ميلان]] پڻ بهترين يونيورسٽين ۾ شمار ٿين ٿيون.<ref>{{Cite web|year=2015|title=Academic Ranking of World Universities 2015 |url=http://www.shanghairanking.com/ARWU2015.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20151030134046/http://www.shanghairanking.com/ARWU2015.html|archive-date=30 October 2015|access-date=29 October 2015|publisher=Shanghai Ranking Consultancy}}</ref> === صحت === {{Main|اٽلي ۾ صحت}} {{See also|اٽلي ۾ صحت جي سار سنڀال}} [[File:Oil-1383546 1920.jpg|thumb|right|[[زيتون جو تيل]] ۽ ڀاڄيون بحيرۂ روم واري خوراڪ جو مرڪزي حصو آهن.<ref>{{Cite journal|last1=Duarte, A.|last2=Fernandes, J.|last3=Bernardes, J.|last4=Miguel, G.|year=2016|title=Citrus as a Component of the Mediterranean Diet|url=https://www.researchgate.net/publication/311911612|journal=Journal of Spatial and Organizational Dynamics|volume=4|pages=289–304|access-date=26 January 2021|archive-date=1 October 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20181001220519/https://www.researchgate.net/publication/311911612|url-status=live}}</ref>]] اٽلي ۾ 2015ع دوران مردن جي متوقع عمر 80.5 سال ۽ عورتن جي 84.8 سال هئي، جنهن سبب ملڪ دنيا ۾ [[متوقع عمر موجب ملڪن جي فهرست|پنجين نمبر]] تي رهيو.<ref>{{Cite web|year=2016|title=World Health Statistics 2016: Monitoring health for the SDGs Annex B: tables of health statistics by country, WHO region and globally |url=https://www.who.int/gho/publications/world_health_statistics/2016/Annex_B/en|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20160623023234/http://www.who.int/gho/publications/world_health_statistics/2016/Annex_B/en|archive-date=23 June 2016|access-date=27 June 2016|publisher=World Health Organization}}</ref> ٻين اولهندي ملڪن جي ڀيٽ ۾، اٽلي ۾ بالغن ۾ موٽاپي جي شرح گهٽ آهي، جيڪا 10 سيڪڙو کان گهٽ آهي<ref>{{Cite web|title=Global Prevalence of Adult Obesity|url=http://www.iotf.org/database/documents/GlobalPrevalenceofAdultObesity16thDecember08.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20090327044232/http://www.iotf.org/database/documents/GlobalPrevalenceofAdultObesity16thDecember08.pdf|archive-date=27 March 2009|access-date=29 January 2008|publisher=[[انٽرنيشنل اوبيسٽي ٽاسڪ فورس]]}}</ref>، ڇاڪاڻ⁠تہ [[بحيرۂ روم واري غذا]] جا صحت وارا فائدا تمام اهم آهن.<ref>{{Cite journal|last1=Dinu|first1=M|last2=Pagliai|first2=G|last3=Casini|first3=A|author-link3=اينجلا ڪاسيني|last4=Sofi|first4=F|date=10 May 2017|title=Mediterranean diet and multiple health outcomes: an umbrella review of meta-analyses of observational studies and randomised trials.|journal=European Journal of Clinical Nutrition|volume=72|issue=1|pages=30–43|doi=10.1038/ejcn.2017.58|pmid=28488692|s2cid=7702206|hdl-access=free|hdl=2158/1081996}}</ref> 2013ع ۾، اٽلي جي ترغيب تي [[يونيسڪو]]، بحيرۂ روم واري غذا کي اٽلي، [[مراڪش]]، [[اسپين]]، [[پرتگال]]، [[يونان]]، [[قبرص]] ۽ [[ڪروئيشيا]] جي [[انسانيت جي غير مادي ثقافتي ورثي جي نمائنده فهرست]] ۾ شامل ڪيو.<ref>{{Cite web|title=UNESCO Culture Sector, Eighth Session of the Intergovernmental Committee (8.COM) – from 2 to 7 December 2013 |url=http://www.unesco.org/culture/ich/index.php?lg=en&pg=00473|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131220125948/http://www.unesco.org/culture/ich/index.php?lg=en&pg=00473|archive-date=20 December 2013|access-date=3 April 2014}}; {{Cite web|url=http://www.unesco.org/culture/ich/index.php?lg=en&pg=00011&RL=00884|access-date=3 April 2014|title=UNESCO – Culture – Intangible Heritage – Lists & Register – Inscribed Elements – Mediterranean Diet| url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140415064011/http://www.unesco.org/culture/ich/index.php?lg=en&pg=00011&RL=00884|archive-date=15 April 2014}}</ref> روزانو سگريٽ پيئندڙن جو تناسب 2012ع ۾ 22 سيڪڙو هو، جيڪو 2000ع جي 24 سيڪڙو کان گهٽ هو، پر [[او اي سي ڊي]] جي اوسط کان مٿي هو.<ref>{{Cite web|year=2014|title=OECD Health Statistics 2014 How Does Italy Compare? |url=http://www.oecd.org/els/health-systems/Briefing-Note-ITALY-2014.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20150924133234/http://www.oecd.org/els/health-systems/Briefing-Note-ITALY-2014.pdf|archive-date=24 September 2015|publisher=OECD}}</ref> 2005ع کان وٺي، عوامي هنڌن تي سگريٽ نوشي کي "خاص طور تي هوادار ڪمرن" تائين محدود ڪيو ويو آهي.<ref>{{Cite news|title=Smoking Ban Begins in Italy {{!}} Europe {{!}} DW.COM {{!}} 10 January 2005|url=http://www.dw.com/en/smoking-ban-begins-in-italy/a-1453590|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150621143640/http://www.dw.com/en/smoking-ban-begins-in-italy/a-1453590|archive-date=21 June 2015|access-date=1 August 2010|publisher=[[ڊيوئچے ويلے]]}}</ref> 1978ع کان وٺي، رياست هڪ آفاقي عوامي صحت جو نظام هلائي رهي آهي.<ref>{{Cite web|title=Italy – Health|url=http://dev.prenhall.com/divisions/hss/worldreference/IT/health.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20090701064229/http://dev.prenhall.com/divisions/hss/worldreference/IT/health.html|archive-date=1 July 2009|access-date=2 August 2010|publisher=Dev.prenhall.com}}</ref> بهرحال، صحت جون خدمتون سڀني شهرين ۽ رهواسين کي هڪ گڏيل سرڪاري-خانگي نظام وسيلي مهيا ڪيون وڃن ٿيون. ان جو سرڪاري حصو [[سيرويتسيو سانيتاريو ناتسيونالي]] آهي، جيڪو صحت واري وزارت جي ماتحت منظم آهي ۽ علائقائي اختيارن جي حوالي ٿيل بنيادن تي هلائجي ٿو. 2020ع ۾ صحت تي خرچ [[مجموعي گهريلو پيداوار]] جو 10 سيڪڙو هو. اٽلي جو صحت وارو نظام لڳاتار دنيا جي بهترين نظامن ۾ شمار ٿيندو رهيو آهي؛<ref>{{Cite web|title=The World Health Organization's ranking of the world's health systems|url=http://www.photius.com/rankings/healthranks.html|access-date=7 September 2015|publisher=Photius.com|archive-date=5 January 2010|archive-url=https://web.archive.org/web/20100105190014/http://www.photius.com/rankings/healthranks.html|url-status=live}}; {{Cite news|date=20 March 2017|title=Italy's Struggling Economy Has World's Healthiest People|publisher=Bloomberg News|url=https://www.bloomberg.com/news/articles/2017-03-20/italy-s-struggling-economy-has-world-s-healthiest-people|access-date=9 December 2020|archive-date=6 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221006112037/https://www.bloomberg.com/news/articles/2017-03-20/italy-s-struggling-economy-has-world-s-healthiest-people|url-status=live}}</ref> [[عالمي صحت تنظيم]] (WHO) جي 2000ع سان لاڳاپيل تحقيق موجب، خرچن جي ڪارڪردگي ۽ شهرين کي عوامي علاج تائين رسائي جي لحاظ کان، فرانس کان پوءِ اٽلي وٽ دنيا جو ٻيون بهترين صحت وارو نظام هو.<ref>{{Cite journal |last1=Maio |first1=Vittorio |last2=Manzoli |first2=L |date=2002 |title=The Italian health care system: W.H.O. Ranking versus public perception. |url=https://www.researchgate.net/publication/285698246 |journal=P and T |volume=27 |pages=301–308}}</ref> == ثقافت == {{Main|اٽلي جي ثقافت}} اٽلي [[اولهندي تهذيب]] جي بنيادي جنم ڀومن مان هڪ ۽ هڪ [[ثقافتي سپر پاور]] آهي.<ref>Among others, Italy has been described as a "cultural superpower" by [https://www.washingtonpost.com/entertainment/coming-to-the-us-the-year-of-italian-culture-2013/2012/10/15/29f404a8-1703-11e2-9855-71f2b202721b_story.html ''دي واشنگٽن پوسٽ'']، آمريڪي صدر [[بارڪ اوباما]]، ۽ اڳوڻي پرڏيهي معاملن واري وزير [[جوليو تيرتسي دي سانت آگاتا]]. {{Cite web |url=http://www.arabnews.com/italy-cultural-superpower |title=Italy, a cultural superpower |date=2 June 2012 |access-date=25 January 2021 |archive-date=26 December 2014 |archive-url=https://web.archive.org/web/20141226231012/http://www.arabnews.com/italy-cultural-superpower |url-status=bot: unknown }}.</ref> ان جي ثقافت کي ڪيترين ئي علائقائي رسمن، مقامي طاقت جي مرڪزن ۽ سرپرستيءَ جي مرڪزن شڪل ڏني آهي.<ref>{{Cite book|last=Killinger|first=Charles|url=https://archive.org/details/culturecustomsof00char/page/3|title=Culture and customs of Italy|publisher=Greenwood Press|year=2005|isbn=978-0-3133-2489-5|edition=1. publ.|location=Westport, Conn.|page=[https://archive.org/details/culturecustomsof00char/page/3 3]}}</ref> ملڪ يورپ جي [[يورپ جي ثقافت|ثقافتي]] ۽ [[يورپ جي تاريخ|تاريخي]] ورثي ۾ اهم حصو وڌو آهي.<ref>{{Cite book|last=Cole|first=Alison|title=Virtue and magnificence: art of the Italian Renaissance courts|publisher=H.N. Abrams|year=1995|isbn=978-0-8109-2733-9|location=New York}}</ref> === معمارِي === {{Main|اطالوي معمارِي}} [[File:Reggia di Caserta - panoramio - Carlo Pelagalli (2).jpg|thumb|right|[[ڪاسيرتا جو شاهي محل]] دنيا ۾ سڀ کان وڏي اڳوڻي شاهي رهائشگاهه آهي.<ref>{{Cite web |last=Chronopoulou |first=Angeliki |date=23 January 2024 |title=Reggia Di Caserta Historical Overview |url=https://www.academia.edu/44592878 |access-date=23 January 2024 |website=Academia |language=English}}</ref><ref>{{Cite book|url=https://books.google.com/books?id=qTdlAQAAQBAJ|title=Dictionnaire amoureux de Versailles|first=Franck|last=FERRAND|date=24 October 2013|publisher=Place des éditeurs|isbn=9782259222679 |via=Google Books}}</ref>]] اٽلي پنهنجي معمارِي ڪاميابين لاءِ مشهور آهي،<ref>[http://www.justitaly.org/italy/italy-architecture.asp Architecture in Italy] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20120115053940/http://www.justitaly.org/italy/italy-architecture.asp|date=15 January 2012}}, ItalyTravel.com</ref> جهڙوڪ قديم روم طرفان محرابن، گنبذن ۽ ساڳين اڏاوتن جي تعمير، چوڏهين صديءَ جي آخر کان سورهين صديءَ تائين [[نشاۃ ثانيه واري معمارِي|نشاۃ ثانيه واري معمارِي تحريڪ]] جو بنياد، ۽ [[پيلاڊيئن ازم]] جو گهر هجڻ؛ اهو اهڙو انداز هو جنهن [[نوڪلاسيڪي معمارِي]] جهڙين تحريڪن کي متاثر ڪيو ۽ سڄي دنيا ۾ ملڪاڻن گهرن جي ڊزائنن تي اثر وڌو، خاص ڪري برطانيا ۽ آمريڪا ۾ سترهين صديءَ جي آخر کان ويهين صديءَ جي شروعات تائين. ڊزائنن جي هڪ مڃيل سلسلي جي شروعات سڀ کان پهرين يونانين ۽ اِيٽرسڪن ماڻهن ڪئي، جيڪو اڳتي وڌي ڪلاسيڪي رومي انداز تائين پهتو،<ref>Sear, Frank. [https://books.google.com/books?id=Rkdt_p6uvw0C&pg=PA10 ''Roman architecture.''] Cornell University Press, 1983. p. 10. Web. 23 September 2011.</ref> پوءِ نشاۃ ثانيه دوران ڪلاسيڪي رومي دور جي ٻيهر بحالي ٿي، ۽ اهو باروڪ دور تائين ارتقا ڪندو رهيو. باسيليڪا جو عيسائي تصور، جيڪو وچئين دور ۾ غالب معمارِي انداز بڻجي ويو، روم ۾ ايجاد ٿيو هو.<ref>[http://www.justitaly.org/italy/architecture/christian-byzanthine.asp Italy Architecture: Early Christian and Byzanthine] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130328131150/http://www.justitaly.org/italy/architecture/christian-byzanthine.asp|date=28 March 2013}}, ItalyTravel.com</ref> [[رومانسڪ معمارِي]]، جيڪا تقريباً 800ع کان 1100ع تائين عروج تي رهي، اطالوي معمارِي جي سڀ کان وڌيڪ زرخيز ۽ تخليقي دورن مان هڪ هئي، جڏهن [[پيزا جو جهڪيل مينار]] ۽ ميلان ۾ [[سينٽ امبروجيو جي باسيليڪا]] جهڙا شاهڪار تعمير ٿيا. اها رومي محرابن، رنگين شيشي وارن دريچن ۽ وڪڙيل ٿنڀن جي استعمال لاءِ مشهور هئي. اطالوي رومانسڪ معمارِي جي بنيادي جدت [[والٽ (معمارِي)|والٽ]] هئي، جيڪا ان کان اڳ اولهندي معمارِي ۾ ڪڏهن به نه ڏٺي وئي هئي.<ref>[http://www.justitaly.org/italy/architecture/romanesque.asp Italy Architecture: Romanesque] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130328120342/http://www.justitaly.org/italy/architecture/romanesque.asp|date=28 March 2013}}, ItalyTravel.com</ref> اطالوي معمارِي [[نشاۃ ثانيه]] دوران نمايان طور ارتقا ڪئي. [[فليپو برونيلليسڪي]] [[فلورينس گرجاگھر|فلورينس جي گرجاگھر]] لاءِ پنهنجي گنبذ وسيلي معمارِي ڊزائن ۾ حصو وڌو، جيڪو انجنيئرنگ جو اهڙو ڪارنامو هو، جيڪو قديم زماني کان پوءِ نه ڏٺو ويو هو.<ref>{{Cite book|last1=Campbell|first1=Stephen J|title=Italian Renaissance Art|last2=Cole|first2=Michael Wayne|publisher=Thames & Hudson Inc|year=2012|location=New York|pages=95–97}}</ref> اطالوي نشاۃ ثانيه واري معمارِي جي مشهور ڪاميابي [[سينٽ پيٽر جي باسيليڪا]] هئي، جنهن کي [[دوناٽو برامانتي]] سورهين صديءَ جي شروعات ۾ ڊزائن ڪيو. [[اندريا پيلاڊيو]] پنهنجي ڊزائن ڪيل ولاز ۽ محلن وسيلي سڄي اولهندي يورپ جي معمارن تي اثر وڌو.<ref>{{Cite web|title=City of Vicenza and the Palladian Villas of the Veneto|url=https://whc.unesco.org/en/list/712|website=UNESCO World Heritage Centre}}</ref> [[باروڪ معمارِي|باروڪ دور]] شاندار اطالوي معمار پيدا ڪيا. پوئين باروڪ ۽ [[روڪوڪو]] معمارِي جو سڀ کان اصلي ڪم [[ستوپينيجي جو شڪار محل]] آهي.<ref>R. De Fusco, ''A thousand years of architecture in Europe'', pg. 443.</ref> 1752ع ۾، [[لوئيجي وانويتيلي]] [[ڪاسيرتا جو شاهي محل]] تعمير ڪرڻ شروع ڪيو.<ref>{{Cite book|last=Hersey|first=George|title=Architecture and Geometry in the Age of the Baroque|publisher=University of Chicago Press|year=2001|isbn=0-2263-2784-1|location=Chicago|page=119}}</ref> ارڙهين صديءَ جي آخر ۽ اڻويهين صديءَ جي شروعات ۾، اٽلي [[نوڪلاسيڪي معمارِي|نوڪلاسيڪي معمارِي تحريڪ]] کان متاثر ٿيو. ولاز، محل، باغ، اندروني سجاوٽ ۽ فن ٻيهر قديم رومي ۽ يوناني موضوعن تي ٻڌل ٿيڻ لڳا.<ref>[http://www.justitaly.org/italy/architecture/neoclassicism.asp Italy Architecture: Neoclassicism] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130328084932/http://www.justitaly.org/italy/architecture/neoclassicism.asp|date=28 March 2013}}, ItalyTravel.com</ref> [[اطالوي فاشزم|فاشسٽ دور]] دوران، نام نهاد "[[نويچينتو تحريڪ]]" عروج تي آئي، جيڪا سامراجي روم جي ٻيهر دريافت تي ٻڌل هئي. [[مارچيلو پياچينتيني]]، جيڪو شهرن جي شهري تبديليءَ جو ذميوار هو، سادي بڻايل نوڪلاسيڪيت جو هڪ روپ جوڙيو.<ref>{{Cite news|title=Renzo Piano|url=https://www.nytimes.com/topic/person/renzo-piano|access-date=20 August 2017|work=The New York Times}}</ref> === بصري فن === {{Main|اطالوي فن}} [[File:Leonardo da Vinci (1452-1519) - The Last Supper (1495-1498).jpg|thumb|''[[آخري دعوت (ليونارڊو دا ونچي)|آخري دعوت]]'' (1494–1499)، [[ليونارڊو دا ونچي]]، [[سانتا ماريا ديللي گراتسي، ميلان|سانتا ماريا ديللي گراتسي جو گرجاگھر]]، ميلان]] اطالوي بصري فنن جي تاريخ [[اولهندي مصوري]] لاءِ اهم آهي. [[رومي فن]] يونان کان متاثر هو ۽ ان کي قديم يوناني مصوريءَ جو وارث سمجهي سگهجي ٿو. رومي مصوريءَ مان رڳو ديواري مصوريون باقي بچيون آهن.<ref>{{Cite web|title=Roman Painting|url=http://www.art-and-archaeology.com/roman/painting.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130726163006/http://art-and-archaeology.com/roman/painting.html|archive-date=26 July 2013|publisher=art-and-archaeology.com}}</ref> انهن ۾ [[ٽرومپ لوئيل]]، ڪاذب منظرڪشي ۽ خالص منظرنگاريءَ جا سڀ کان پهريان مثال شامل ٿي سگهن ٿا.<ref>{{Cite web|title=Roman Wall Painting|url=http://www.accd.edu/sac/vat/arthistory/arts1303/Rome4.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20070319123717/http://www.accd.edu/sac/vat/arthistory/arts1303/Rome4.htm|archive-date=19 March 2007|publisher=accd.edu}}</ref> اطالوي نشاۃ ثانيه کي مصوريءَ جو [[سونهري دور (استعارو)|سونهري دور]] سمجهيو وڃي ٿو، جيڪو پندرهين صديءَ کان سورهين صديءَ جي آخر تائين پکڙيل هو ۽ اٽلي کان ٻاهر به وڏو اثر رکندڙ هو. [[مساچچو]]، [[فليپو لپي]]، [[تنتوريتو]]، [[ساندرو بوتيچيللي]]، [[ليونارڊو دا ونچي]]، [[مائيڪل اينجلو]]، [[رافائيل]] ۽ [[تيتسيان]] جهڙن فنڪارن [[منظرڪشي (گرافڪ)|منظرڪشي]] جي استعمال ذريعي مصوريءَ کي وڌيڪ بلند سطح تي پهچايو. مائيڪل اينجلو مجسما ساز طور پڻ سرگرم هو؛ سندس ڪمن ۾ ''[[ڊيوڊ (مائيڪل اينجلو)|ڊيوڊ]]''، ''[[پيتا (مائيڪل اينجلو)|پيتا]]'' ۽ ''[[موسى (مائيڪل اينجلو)|موسى]]'' جهڙا شاهڪار شامل آهن. پندرهين ۽ سورهين صديءَ ۾، [[اعليٰ نشاۃ ثانيه]] هڪ اندازي فن کي جنم ڏنو، جنهن کي [[مينرزم]] چيو وڃي ٿو. سورهين صديءَ جي شروعات واري فن کي نمايان ڪندڙ متوازن ترتيبن ۽ منظرڪشيءَ ڏانهن عقلي طريقيڪار جي جاءِ تي، مينرسٽ فنڪارن بي ثباتي، بناوٽ ۽ شڪ کي اختيار ڪيو. [[پيئرو ديللا فرانچيسڪا]] جا بي چين نه ٿيندڙ چهرا ۽ اشارا ۽ رافائيل جون پرسڪون مريمون، [[پونتورمو]] جي پريشان اظهار ۽ [[ايل گريڪو]] جي جذباتي شدت سان بدلجي ويون. [[File:Sandro Botticelli - La nascita di Venere - Google Art Project - edited.jpg|thumb|''[[وينس جو جنم]]'' (1484–1486)، [[ساندرو بوتيچيللي]]، [[اُففيتسي گيلري]]، فلورينس]] سترهين صديءَ ۾، [[اطالوي باروڪ]] جي عظيم ترين مصورن ۾ [[ڪاراواجو]]، [[آرتيميسيا جينتيليسڪي]]، [[ڪارلو ساراسيني]] ۽ [[بارتولوميو مانفريدي]] شامل آهن. ارڙهين صديءَ ۾، [[اطالوي روڪوڪو فن|اطالوي روڪوڪو]] بنيادي طور [[ارڙهين صديءَ جو فرانسيسي فن|فرانسيسي]] [[روڪوڪو]] کان متاثر هو. اطالوي نوڪلاسيڪي مجسما سازي، [[انتونيو ڪانووا]] جي عريان مجسمن سان گڏ، تحريڪ جي مثالي رخ تي مرڪوز رهي. اڻويهين صديءَ ۾، رومانوي مصورن ۾ [[فرانچيسڪو هايز]] ۽ [[فرانچيسڪو پوديستي]] شامل هئا. [[امپريشنزم]] فرانس کان اٽلي ۾ ''[[ماڪيايولي]]'' وسيلي آيو، ۽ [[حقيقت نگاري (فنون)|حقيقت نگاري]] [[جوآڪينو توما]] ۽ [[جيوسيپي پيلليتسا دا وولپيدو]] وسيلي آئي. ويهين صديءَ ۾، [[مستقبل نگاري]] سان گڏ، اٽلي مصوري ۽ مجسما سازيءَ جي ارتقا ۾ ٻيهر هڪ بنيادي ملڪ طور اڀريو. مستقبل نگاريءَ کان پوءِ [[جورجو دي ڪيريڪو]] جون مابعدالطبيعي مصوريون آيون، جن [[سررئيلسٽن]] تي اثر وڌو.<ref>Gale, Matthew. "Pittura Metafisica". ''Grove Art Online. Oxford Art Online''. Oxford University Press. Web.</ref> === ادب === {{Main|اطالوي ادب}} رسمي لاطيني ادب 240 ق.م. ۾ شروع ٿيو، جڏهن روم ۾ پهريون اسٽيج ڊرامو پيش ڪيو ويو.<ref>Duckworth, George Eckel. [https://books.google.com/books?id=BuLEo5U9sb0C&pg=PA3 ''The nature of Roman comedy: a study in popular entertainment.''] University of Oklahoma Press, 1994. p. 3. Web. 15 October 2011.</ref> لاطيني ادب انتهائي اثرائتو هو ۽ اڄ به آهي، جنهن ۾ ڪيترائي ليکڪ، شاعر، فلسفي ۽ مؤرخ شامل آهن، جهڙوڪ [[پليني دي ايلڊر]]، [[پليني دي ينگر]]، [[ورجل]]، [[هوريس]]، [[پروپرشيس]]، [[اووڊ]] ۽ [[ليوي]]. رومي پنهنجي زباني روايت، شاعري، ڊرامي ۽ قطعات لاءِ مشهور هئا.<ref>{{Cite book|url={{Google books|LHA_SydyKOYC|page=PA39|keywords=|text=|plainurl=yes}}|title=Poetry and Drama: Literary Terms and Concepts.|date=2011|publisher=The Rosen Publishing Group|isbn=978-1-6153-0490-5|access-date=18 October 2011}}</ref> تيرهين صديءَ جي شروعات ۾، [[فرانسس آف اسيسي]] پهريون اطالوي شاعر هو، پنهنجي مذهبي گيت ''[[سج جو گيت]]'' سان.<ref>{{Cite book|url={{Google books|3uq0bObScHMC|keywords=|text=|plainurl=yes}}|title=The Cambridge History of Italian Literature|publisher=Cambridge University Press|year=1999|isbn=978-0-5216-6622-0|editor-last=Brand|editor-first=Peter|chapter=2 – Poetry. Francis of Assisi (pp. 5ff.)|access-date=31 December 2015|editor-last2=Pertile|editor-first2=Lino|editor-link2=لينو پيرتيلي|chapter-url={{Google books|3uq0bObScHMC|page=PA5|keywords=|text=|plainurl=yes}}|archive-url=https://web.archive.org/web/20160610172548/https://books.google.com/books?id=3uq0bObScHMC&printsec=frontcover|archive-date=10 June 2016|url-status=live}}</ref> [[File:Dante03.jpg|thumb|upright=.8|[[دانتي اليگهيئري]]، جنهن جي ڪمن جديد اطالوي ٻوليءَ جي بنياد وجهڻ ۾ مدد ڪئي، [[وچئين دور]] جي عظيم ترين شاعرن مان هڪ سمجهيو وڃي ٿو. سندس رزمي نظم ''[[ڊيوائن ڪاميڊي]]'' [[عالمي ادب]] جي بهترين ڪمن ۾ شمار ٿئي ٿو.]] تيرهين صديءَ ۾، سسلي ۾ [[شهنشاهه فريڊرڪ ٻيون]] جي درٻار ۾، پرووانسال صورتن ۽ موضوعن تي ٻڌل غنائي شاعري مقامي عام ٻوليءَ جي هڪ نفيس صورت ۾ لکي وئي. انهن شاعرن مان هڪ [[جياڪومو دا لينتيني]] هو، جيڪو [[سونٽ]] جي صورت جو موجد هو؛ سڀ کان مشهور ابتدائي سونٽ نگار [[پيٽرارڪ]] هو.<ref>Ernest Hatch Wilkins, ''The invention of the sonnet, and other studies in Italian literature'' (Rome: Edizioni di Storia e letteratura, 1959), 11–39</ref> [[گويڊو گوئينيتسيلي]] ''[[دولچي ستل نووو]]'' جو باني آهي، جيڪا اهڙي شعري مکتب هئي جنهن محبت جي شاعريءَ ۾ فلسفيانه پاسو شامل ڪيو. محبت جي هن نئين سمجهه، جيڪا نرم انداز ۾ ظاهر ڪئي وئي، فلورينس جي شاعر [[دانتي اليگهيئري]] کي متاثر ڪيو، جنهن جديد اطالوي ٻوليءَ جو بنياد وڌو. دانتي جو ڪم، ''[[ڊيوائن ڪاميڊي]]''، ادب جي بهترين ڪمن مان آهي.<ref name="Bloom">{{Cite book|last=Bloom|first=Harold|author-link=هيرلڊ بلوم|url=https://archive.org/details/westerncanonbook00bloorich|title=The Western Canon|publisher=Harcourt Brace|year=1994|isbn=978-0-1519-5747-7|url-access=registration}} See also [[اولهندي ڪينن]] for other "canons" that include the ''Divine Comedy''.</ref> پيٽرارڪ ۽ [[جيوواني بوڪاچچو]] قديم دور جي ڪمن کي ڳوليو ۽ انهن جي پيروي ڪئي ۽ پنهنجي فني شخصيتن کي سنواريو. پيٽرارڪ پنهنجي نظمن جي مجموعي ''[[اِل ڪانتسونيري]]'' وسيلي شهرت ماڻي. بوڪاچچو جو ''[[دي ڊيڪاميرون]]'' پڻ برابر اثرائتو هو، جيڪو ننڍين ڪهاڻين جو تمام مشهور مجموعو آهي.<ref>{{Cite encyclopedia|title=Giovanni Boccaccio: The Decameron.|encyclopedia=[[انسائيڪلوپيڊيا برٽانيڪا]]|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/70836/Giovanni-Boccaccio/755/The-Decameron|access-date=18 December 2013|archive-url=https://web.archive.org/web/20131219020413/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/70836/Giovanni-Boccaccio/755/The-Decameron|archive-date=19 December 2013|url-status=live}}</ref> نشاۃ ثانيه جي ليکڪن جي ڪمن ۾ [[نيڪولو ميڪياويلي]] جو ''[[دي پرنس]]'' شامل آهي، جيڪو سياسي سائنس تي هڪ مضمون آهي، جنهن ۾ "اثرائتي حقيقت" کي ڪنهن به مجرد مثالي تصور کان وڌيڪ اهم سمجهيو ويو آهي. [[جيوواني فرانچيسڪو سترپارولا]] ۽ [[جيمباتيستا باسيلي]]، جن بالترتيب ''[[سترپارولا جون مزاحيه راتيون]]'' (1550–55) ۽ ''[[پينتاميرون]]'' (1634) لکيا، يورپ ۾ پري ڪهاڻين جي سڀ کان پهرين معلوم صورتن مان ڪجهه ڇاپيون.<ref>Steven Swann Jones, ''The Fairy Tale: The Magic Mirror of Imagination'', Twayne Publishers, New York, 1995, {{ISBN|0-8057-0950-9}}, p. 38; Bottigheimer 2012a, 7; Waters 1894, xii; Zipes 2015, 599.; {{Citation|last1=Opie|first1=Iona|title=The Classic Fairy Tales|year=1974|url=https://archive.org/details/classicfairytale00opie_0|place=Oxford and New York|publisher=Oxford University Press|isbn=978-0-1921-1559-1|last2=Opie|first2=Peter|author-link=آئيونا اوپي|author-link2=پيٽر اوپي}} See p. 20. The claim for earliest fairy-tale is still debated, see for example Jan M. Ziolkowski, ''Fairy tales from before fairy tales: the medieval Latin past of wonderful lies'', University of Michigan Press, 2007. Ziolkowski examines [[ايگبرٽ آف ليئج]]'s Latin beast poem ''Fecunda natis'' (''The Richly Laden Ship'', c. 1022/24), the earliest known version of "[[ننڍڙي ڳاڙهي ٽوپي]]". Further info: [https://web.archive.org/web/20071023044216/http://www.leithart.com/archives/003139.php Little Red Pentecostal], Peter J. Leithart, 9 July 2007.</ref> باروڪ دور [[گليليو]] جي صاف سائنسي نثر کي جنم ڏنو. سترهين صديءَ ۾، [[آرڪيڊيا اڪيڊمي|آرڪيڊين]] شاعريءَ ۾ سادگي ۽ ڪلاسيڪي ضبط بحال ڪرڻ لاءِ هڪ تحريڪ شروع ڪئي.<ref>{{Cite web|url=https://www.britannica.com/topic/Academy-of-Arcadia|title=Academy of Arcadia &#124; Neapolitan Poets, Arcadian Shepherds & Arcadian Landscape &#124; Britannica|website=www.britannica.com|accessdate=19 November 2025}}</ref> اطالوي ليکڪن اڻويهين صديءَ ۾ رومانويت کي اختيار ڪيو؛ اها [[ريزورجيمنتو]] جي خيالن سان هم وقت هئي، اها تحريڪ جنهن اطالوي اتحاد آندو. اتحاد جي خبر [[ويتوريو الفيري]]، [[اوگو فوسڪولو]] ۽ [[جياڪومو ليوپاردي]] جهڙن شاعرن اڳواٽ ڏني. اهم اطالوي رومانوي ليکڪ [[اليساندرو مانزوني]] جا ڪم، پنهنجي حب الوطنيءَ واري پيغام ۽ جديد، متحد اطالوي ٻوليءَ جي ترقيءَ ۾ سندس ڪوششن سبب، اطالوي اتحاد جي علامت آهن.<ref>{{Cite web|date=18 May 2023|title=Alessandro Manzoni {{!}} Italian author|url=https://www.britannica.com/biography/Alessandro-Manzoni|website=Encyclopædia Britannica}}</ref> [[File:Portrait of Niccolò Machiavelli.jpg|thumb|upright=.8|[[ميڪياويلي]]، جديد [[سياسي سائنس]] جو باني]] اڻويهين صديءَ جي آخر ۾، ''[[ويرزمو (ادب)|ويرزمو]]'' نالي هڪ ادبي تحريڪ، جنهن حقيقت نگاريءَ کي ساراهيو، اطالوي ادب ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو. [[ايميليو سالگاري]]، جيڪو ايڪشن-ايڊوينچر [[سواش بڪلر]]ن جو ليکڪ ۽ سائنس فڪشن جو اڳواڻ هو، پنهنجي ''[[ساندوڪان]]'' سلسلو شايع ڪيو.<ref>{{Cite book|last1=Gaetana Marrone|url={{Google books|d9NcAgAAQBAJ|page=PA1654|keywords=|text=|plainurl=yes}}|title=Encyclopedia of Italian Literary Studies|last2=Paolo Puppa|publisher=Routledge|year=2006|isbn=978-1-1354-5530-9|page=1654}}</ref> 1883ع ۾، [[ڪارلو ڪولودي]] ''[[پنوڪيو جون مهمون]]'' شايع ڪيو، جيڪو ڪنهن اطالوي ليکڪ جو سڀ کان مشهور ٻارن جو ڪلاسيڪي ڪتاب بڻيو ۽ دنيا جي [[ترجمن جي تعداد موجب ادبي ڪمن جي فهرست|سڀ کان وڌيڪ ترجمو ٿيل]] غير مذهبي ڪتابن مان هڪ آهي.<ref>Giovanni Gasparini. ''La corsa di Pinocchio''. Milano, Vita e Pensiero, 1997. p. 117. {{ISBN|8-8343-4889-3}}</ref> [[مستقبل نگاري]] نالي تحريڪ ويهين صديءَ جي شروعات ۾ ادب تي اثر انداز ٿي. [[فليپو توماسو مارينيتي]] ''[[مستقبل نگاري جو منشور]]'' لکيو ۽ اهڙي ٻولي ۽ استعارن جي استعمال جو مطالبو ڪيو، جيڪي مشيني دور جي رفتار، تحرڪ ۽ تشدد کي عظمت ڏين.<ref>{{Cite book|title=The 20th-Century art book.|publisher=Phaidon Press|year=2001|isbn=978-0-7148-3542-6|edition=Reprinted.|location=dsdLondon}}</ref> جديد ادبي شخصيتن ۾ [[گابريئلي دانونتسيو]]، قوم پرست شاعر [[جيوسوئي ڪارڊوچچي]]، 1906ع جو نوبل انعام ماڻيندڙ، حقيقت نگار ليکڪا [[گرازيا ديليدا]]، 1926ع جي انعام يافته، جديد ٿيٽر ليکڪ [[لوئيجي پيرانديللو]]، 1936ع ۾، ننڍين ڪهاڻين جو ليکڪ [[ايتالو ڪالوينو]]، 1960ع ۾، شاعر [[سالوواتوري ڪوازيمودو]]، 1959ع ۾، ۽ [[يوجينيو مونتالي]]، 1975ع ۾، [[امبرتو ايڪو]]، 1980ع ۾، ۽ طنز نگار ۽ ٿيٽر ليکڪ [[داريو فو]]، 1997ع ۾، شامل آهن.<ref>{{Cite web|title=All Nobel Prizes in Literature|url=http://nobelprize.org/nobel_prizes/literature/laureates|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110529091551/http://nobelprize.org/nobel_prizes/literature/laureates|archive-date=29 May 2011|access-date=30 May 2011|publisher=Nobel Foundation}}</ref> === فلسفو === {{Main|اطالوي فلسفو}} اطالوي فلسفي [[اولهندي فلسفو|اولهندي فلسفي]] تي اثر وڌو، جنهن جي شروعات يونانين ۽ رومن کان ٿي، ۽ پوءِ نشاۃ ثانيه جي انسان دوستي، [[روشن خيالي جو دور]] ۽ [[جديد فلسفو]] تائين پهتي.<ref name="Garin">{{Cite book|last=Garin|first=Eugenio|url=https://books.google.com/books?id=sVP3vBmDktQC|title=History of Italian Philosophy|publisher=VIBS|year=2008|isbn=978-9-0420-2321-5}}</ref> اٽلي ۾ باضابطه فلسفو [[فيثاغورث]] متعارف ڪرايو، جيڪو [[ڪروتوني]] ۾ اطالوي فلسفي جي مکتب جو باني هو.<ref>{{Cite book|last=Herodotus|title=The Histories|publisher=Penguin Classics|page=226}}</ref> يوناني دور جي اطالوي فلسفين ۾ [[زينوفينس]]، [[پارمينيدس]] ۽ [[زينو آف ايليا|زينو]] شامل آهن. رومي فلسفين ۾ [[سيسرو]]، [[لوڪريتيوس]]، [[سينيڪا دي ينگر]]، [[پلوٽارڪ]]، [[ايپيڪتيتس]]، [[مارڪس اوريليئس]] ۽ [[آگسٽين آف هيپو]] شامل آهن.<ref name="Garin"></ref> [[File:Famous Italian philosophers.jpg|thumb|مٿي کاٻي پاسي کان گهڙيءَ جي رخ ۾: [[ٿامس اڪوئناس|اڪوئناس]]، ديني عالم؛<ref>{{Cite web|title=St. Thomas Aquinas {{!}} Biography, philosophy, & Facts|url=https://www.britannica.com/biography/Saint-Thomas-Aquinas|access-date=20 January 2020|website=Encyclopædia Britannica}}</ref> [[جورڊانو برونو|برونو]]، [[ڪائناتيات دان]]؛<ref>Gatti, Hilary. ''Giordano Bruno and Renaissance Science: Broken Lives and Organizational Power''. Cornell University Press, 2002, 1. {{ISBN|0-8014-8785-4}}.</ref> [[چيزاري بيڪاريا|بيڪاريا]]، [[جرم شناس]]؛<ref name="Hostettler-2011">{{Cite book|last=Hostettler|first=John|title=Cesare Beccaria: The Genius of 'On Crimes and Punishments'|date=2011|publisher=Waterside Press|isbn=978-1-9043-8063-4|location=Hampshire|page=160}}</ref> ۽ [[ماريا مونٽيسوري|مونٽيسوري]]، [[مونٽيسوري تعليم]] واري<ref name="Montessori">{{Cite web|title=Introduction to Montessori Method|url=https://amshq.org/Montessori-Education/Introduction-to-Montessori|publisher=American Montessori Society}}</ref>]] اطالوي وچئين دور جو فلسفو بنيادي طور عيسائي هو، ۽ ان ۾ [[ٿامس اڪوئناس]] جهڙا ديني عالم شامل هئا، جيڪو [[فطري الٰهيات]] جو ڪلاسيڪي حامي هو، جنهن [[ارسطوي فلسفو]] عيسائيت ۾ ٻيهر متعارف ڪرايو.<ref>{{Cite web|last=Blair|first=Peter|title=Reason and Faith: The Thought of Thomas Aquinas|url=http://www.dartmouthapologia.org/articles/show/125|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20130913011656/http://www.dartmouthapologia.org/articles/show/125|archive-date=13 September 2013|access-date=18 December 2013|website=The Dartmouth Apologia}}</ref> نشاۃ ثانيه جي فلسفين ۾ شامل آهن: [[جورڊانو برونو]]، اولهه جي هڪ اهم سائنسي شخصيت؛ [[مارسيليو فيچينو]]، انسان دوست فلسفي؛ ۽ [[نيڪولو ميڪياويلي]]، جديد [[سياسي سائنس]] جو هڪ باني. ميڪياويلي جو سڀ کان مشهور ڪم ''[[دي پرنس]]'' آهي، جنهن جو سياسي فڪر ۾ حصو سياسي [[مثاليت پسندي]] ۽ [[حقيقت پسندي (بين الاقوامي لاڳاپا)|حقيقت پسندي]] جي وچ ۾ بنيادي وڇوڙو آهي.<ref>Moschovitis Group Inc, Christian D. Von Dehsen and Scott L. Harris, ''Philosophers and religious leaders'', (The Oryx Press, 1999), 117.</ref><ref>{{Cite web|title=The Enlightenment throughout Europe|url=http://history-world.org/enlightenment_throughout_europe.htm|archive-url=https://web.archive.org/web/20130123082708/http://history-world.org/enlightenment_throughout_europe.htm|archive-date=23 January 2013|access-date=12 December 2017|website=International World History Project}}</ref> [[پادووا]]، [[بولونيا]] ۽ [[نيپلز]] جهڙا يونيورسٽي شهر علم ۽ تحقيق جا مرڪز رهيا، جن ۾ [[جيامباتيستا ويڪو]] جهڙا فلسفي شامل هئا.<ref name="maritain.nd.edu">{{Cite web|title=History of Philosophy 70|url=http://maritain.nd.edu/jmc/etext/hop70.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20170525033238/http://maritain.nd.edu/jmc/etext/hop70.htm|archive-date=25 May 2017|access-date=12 December 2017|website=maritain.nd.edu}}</ref> [[چيزاري بيڪاريا]] روشن خياليءَ جي اهم شخصيت ۽ [[ڪلاسيڪي مکتب (جرم شناسي)|ڪلاسيڪي فوجداري نظريي]] ۽ [[سزا شناسي]] جو پيءُ هو.<ref name="Hostettler-2011"></ref> اٽلي ۾ 1800ع واري ڏهاڪي ۾ هڪ مشهور فلسفيانه تحريڪ هئي، جنهن ۾ [[مثاليت پسندي]]، [[حسيت]] ۽ [[تجربيت]] شامل هئا.<ref name="maritain.nd.edu"></ref> اڻويهين صديءَ جي آخر ۽ ويهين صديءَ دوران ٻيون تحريڪون پڻ مقبول ٿيون، جهڙوڪ [[وجودي الٰهيات]]،<ref>{{Cite journal|last=Scarangello|first=Anthony|year=1964|title=Major Catholic-Liberal Educational Philosophers of the Italian Risorgimento|journal=History of Education Quarterly|volume=4|issue=4|pages=232–250|doi=10.2307/367499|jstor=367499|s2cid=147563567}}</ref> [[اٽلي ۾ انارڪزم|انارڪزم]]، ڪميونزم، سوشلزم، مستقبل نگاري، فاشزم ۽ عيسائي جمهوريت.<ref>{{Cite book|last=Pernicone|first=Nunzio|title=Italian Anarchism 1864–1892 |publisher=AK Press|year=2009|pages=111–113}}</ref> [[انتونيو گرامشي]] ڪميونسٽ نظريي اندر اڃا تائين لاڳاپيل فلسفي آهي، جنهن کي [[ثقافتي بالادستي]] جو نظريو ٺاهڻ جو ڪريڊٽ ڏنو وڃي ٿو. اطالوي فلسفين غير مارڪسي [[لبرل سوشلزم]] واري فلسفي جي ترقيءَ ۾ اثر وڌو. 1960ع واري ڏهاڪي ۾، کاٻي ڌر جي ڪارڪنن [[اختيار مخالف]] مزدور نواز نظرين کي اختيار ڪيو، جيڪي [[خودمختيار تحريڪ]] ۽ [[ورڪرزم]] جي نالي سان مشهور ٿيا.<ref>{{Cite book|last1=Balestrini|first1=Nanni|title=L'orda d'oro 1968–1977. La grande ondata rivoluzionaria e creativa, politica ed esistenziale |last2=Moroni|first2=Primo|publisher=SugarCo|year=1997|isbn=8-8078-1462-5}}</ref> [[اطالوي فيمينسٽن]] ۾ [[سيبيلا اليرامو]]، [[الائدي گوالبيرتا بيڪاري]] ۽ [[آنا ماريا موتسوني]] شامل آهن، ۽ پروٽو-فيمينسٽ فلسفن کي اڳ ۾ ئي اطالوي ليکڪن ڇُهيو هو. اطالوي تعليمدان [[ماريا مونٽيسوري]] [[مونٽيسوري تعليم|اهڙو تعليمي فلسفو]] پيدا ڪيو، جيڪو سندس نالي سان سڃاتو وڃي ٿو.<ref name="Montessori"></ref> [[جيوسيپي پيانو]] تجزياتي فلسفي ۽ رياضيات جي جديد فلسفي جو باني هو. تجزياتي فلسفين ۾ [[ڪارلو پينڪو]]، [[گلوريا اوريجي]]، [[پيئرئنا گاراواسو]] ۽ [[لوچانو فلوريدي]] شامل آهن.<ref name="Garin"></ref> === ٿيٽر === {{Main|اٽلي جو ٿيٽر}} [[File:Gemälde des Hieronymus Francken - Die Compagnia dei Comici Gelosi bei einer Aufführung in Paris.jpg|thumb|[[ڪوميڊيا ديل آرٽي]] جو ٽولو [[آئي جيلوسي]] پرفارم ڪندي، [[هيرونيمس فرانڪن اول]] جو ڪم، {{circa|1590}}]] اطالوي ٿيٽر وچئين دور ۾ وجود ۾ آيو، جنهن جا اڳوڻا بنياد ڏکڻ اٽليءَ جي قديم يوناني ڪالونين ([[ميگنا گريشيا]])،<ref>{{Cite web|title=Storia del Teatro nelle città d'Italia|url=https://www.melogranoarte.it/storia-del-teatro-nelle-citta-ditalia|access-date=27 July 2022|language=it}}</ref> گڏوگڏ [[اٽالڪ قومون|اٽالڪ قومن]] جي ٿيٽر<ref>{{Cite web|title=Storia del teatro: lo spazio scenico in Toscana|url=https://brunelleschi.imss.fi.it/itinerari/itinerario/storiateatrospazioscenicotoscana.html|access-date=28 July 2022|language=it}}</ref> ۽ [[قديم روم جو ٿيٽر]] تائين پهچن ٿا. ٻه مکيه رستا هئا، جن وسيلي ٿيٽر ترقي ڪئي. پهريون، ڪيٿولڪ مذهبي عبادتن جي ڊرامائي صورت، ۽ ٻيو، تماشي جي بت پرست صورتن مان ٺهيل هو، جهڙوڪ شهري ميلن لاءِ اسٽيجنگ، درٻاري مسخرن جون تياريون، ۽ [[ٽروباڊور]]ن جا گيت.<ref>Of this second line, Dario Fo speaks of a true alternative culture to the official one: although widespread as an idea, some scholars such as {{Ill|Giovanni Antonucci|it}} do not agree in considering it as such. In this regard, see {{Cite book|last=Antonucci|first=Giovanni|title=Storia del teatro italiano|publisher=Newton Compton Editori|year=1995|isbn=978-8-8798-3974-7|pages=10–14|language=it}}</ref> نشاۃ ثانيه واري ٿيٽر جديد ٿيٽر جي شروعات ڪئي. قديم ٿيٽري متن ترجمو ڪيا ويا ۽ درٻارن ۾ اسٽيج ڪيا ويا، ۽ پوءِ عوامي ٿيٽرن ڏانهن منتقل ٿيا. پندرهين صديءَ جي آخر ۾، [[فيرارا]] ۽ روم جا شهر ٿيٽر جي ٻيهر دريافت ۽ تجديد لاءِ اهم هئا.<ref>{{Cite book|last=Antonucci|first=Giovanni|title=Storia del teatro italiano|publisher=Newton Compton Editori|year=1995|isbn=978-8-8798-3974-7|page=18|language=it}}</ref> سورهين صديءَ کان ارڙهين صديءَ تائين، [[ڪوميڊيا ديل آرٽي]] [[بداهتي ٿيٽر]] جي هڪ صورت هئي، ۽ اڄ به پيش ڪئي وڃي ٿي. اداڪارن جا گهمندڙ ٽولا کليل هنڌن تي اسٽيج لڳائيندا هئا ۽ [[جگلنگ]]، [[اڪروبيٽڪس]] ۽ مزاحيه ڊرامن جي صورت ۾ وندر فراهم ڪندا هئا. ڊراما لکيل ڊرامائي متن مان پيدا نه ٿيندا هئا، پر ''[[لاتسي]]'' نالي منظرنامن مان، جيڪي اهڙا آزاد ڍانچا هئا، جن جي چوڌاري اداڪار بداهت ڪندا هئا. ''ڪوميڊيا'' جا ڪردار عام طور تي مقرر سماجي قسمن ۽ روايتي ڪردارن جي نمائندگي ڪندا هئا، جن مان هر هڪ جو پنهنجو جدا [[ڪوميڊيا ديل آرٽي جا لباس|لباس]] هوندو هو.<ref>{{Cite book|last1=Chaffee, Judith|title=The Routledge Companion to Commedia Dell'Arte|last2=Crick, Olly|publisher=Rutledge Taylor and Francis Group|year=2015|isbn=978-0-4157-4506-2|location=London and New York|page=1}}</ref> ڪوميڊيا ديل آرٽي جي پهرين رڪارڊ ٿيل پرفارمنسون 1551ع جي شروعات ۾ روم مان مليون.<ref>{{Cite book|last=Katritzky|first=M. A.|url=https://books.google.com/books?id=9fV4gz5FmiAC&q=the+art+of+commedia|title=The Art of Commedia: A Study in the Commedia dell'arte 1560–1620 with Special Reference to the Visual Records |publisher=Editions Rodopi|year=2006|isbn=978-9-0420-1798-6|location=New York|page=82}}</ref> عورتن جا ڪردار عورتن ئي ادا ڪيا، جن جو دستاويزي ثبوت 1560ع واري ڏهاڪي جي شروعات کان ملي ٿو، جنهن ڪري اهي قديم دور کان پوءِ يورپ جون پهريون ڄاتل پيشاور اداڪارائون بڻيون. [[لوڪريتسيا دي سينا]]، جنهن جو نالو 1564ع جي هڪ معاهدي ۾ آيو آهي، نالي سان سڃاتل پهرين اطالوي اداڪاره سڏبي آهي، جڏهن ته [[ونچينزا آرماني]] ۽ [[باربرا فلامينيا]] پهريون [[پريما ڊونا]]ون هيون.<ref>Giacomo Oreglia (2002). Commedia dell'arte. Ordfront. {{ISBN|9-1732-4602-6}}.</ref> بيلٽ نشاۃ ثانيه دوران اٽليءَ ۾ پيدا ٿيو، درٻاري نمائش ۽ شان و شوڪت جي واڌ ويجهه طور.<ref>{{Cite web|title=The Ballet|url=http://www.metmuseum.org/toah/hd/balt/hd_balt.htm|website=metmuseum.org|date=October 2004 }}</ref><ref>{{Cite web|title=Andros on Ballet – Catherine Medici De|url=http://www.michaelminn.net/andros/index.php?de_medici_catherine|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20080209205503/http://www.michaelminn.net/andros/index.php?de_medici_catherine|archive-date=9 February 2008|website=michaelminn.net}}</ref> === موسيقي === {{Main|اٽلي جي موسيقي}} {{multiple image | align = right | image1 = Old violin.jpg | width1 = 106 | alt1 = | caption1 = | image2 = Pianoforte Verticale.jpg | width2 = 197 | alt2 = | caption2 = | footer = ڪلاسيڪي موسيقي سان لاڳاپيل ساز، جن ۾ وائلن ۽ پيانو شامل آهن، اٽلي ۾ ايجاد ٿيا.<ref name="Erlich"/> }} [[اطالوي لوڪ موسيقي|لوڪ]] کان [[يورپي ڪلاسيڪي موسيقي|ڪلاسيڪي]] تائين، موسيقي اطالوي ثقافت جو اندروني حصو آهي. ڪلاسيڪي موسيقي سان لاڳاپيل ساز، جن ۾ پيانو ۽ وائلن شامل آهن، اٽلي ۾ ايجاد ٿيا،<ref name="Erlich">{{Cite book|last=Erlich|first=Cyril|title=The Piano: A History|publisher=Oxford University Press, US; Revised edition|year=1990|isbn=978-0-1981-6171-4}}; {{Cite book|last=Allen|first=Edward Heron|title=Violin-making, as it was and is: Being a Historical, Theoretical, and Practical Treatise on the Science and Art of Violin-making, for the Use of Violin Makers and Players, Amateur and Professional. Preceded by An Essay on the Violin and Its Position as a Musical Instrument|date=1914|publisher=E. Howe}} Accessed 5 September 2015.</ref> ۽ ڪيترين موجوده صورتن، جهڙوڪ [[سمفني]]، ڪنسرٽو ۽ [[سوناتا]]، جون پاڙون سورهين ۽ سترهين صديءَ جي اطالوي موسيقيءَ جي نون تجربن تائين پهچن ٿيون. اٽلي جي سڀ کان مشهور موسيقارن ۾ نشاۃ ثانيه جا [[جيوواني پيئرلوئيجي دا پالسترينا|پالسترينا]]، [[مونتيوردي]] ۽ [[ڪارلو جيسوالدو|جيسوالدو]]؛ [[باروڪ موسيقي|باروڪ]] جا [[دومينيڪو اسڪارلاتي|اسڪارلاتي]] ۽ [[ويوالدي]]؛ ڪلاسيڪي جا [[پاگانيني]] ۽ [[روسيني]]؛ ۽ رومانوي دور جا [[ويردي]] ۽ [[پوچيني]] شامل آهن. اٽلي ۾ ڪلاسيڪي موسيقيءَ جي مضبوط حيثيت آهي، جنهن جو ثبوت ان جي اوپيرا گهرن، جهڙوڪ لا اسڪالا، ۽ پيانو نواز [[مائوريتسيو پوليني]] ۽ ٽينر [[لوچانو پاواروتي]] جهڙن فنڪارن جي شهرت مان ملي ٿو. اٽلي اوپيرا جي جنم ڀومي طور سڃاتو وڃي ٿو.<ref name="Kimbell, David R.B.-1994">{{Cite book|last=Kimbell, David R.B.|url={{Google books|C37Gq2GagZIC|keywords=|text=|plainurl=yes}}|title=Italian Opera|publisher=Cambridge University Press|year=1994|isbn=978-0-5214-6643-1|access-date=20 December 2009}}</ref> [[اطالوي اوپيرا]] بابت مڃيو وڃي ٿو ته اهو سترهين صديءَ ۾ قائم ٿيو.<ref name="Kimbell, David R.B.-1994"></ref> 1920ع واري ڏهاڪي جي شروعات ۾ متعارف ٿيڻ کان پوءِ، [[جاز]] اٽلي ۾ مضبوط جڳهه حاصل ڪئي، ۽ فاشسٽن جي غير ملڪي مخالف پاليسين باوجود مقبول رهيو. 1970ع واري ڏهاڪي جي [[پروگريسيو راڪ]] ۽ پاپ تحريڪن ۾ اٽلي جي نمائندگي [[پريمياتا فورنيريا مارڪوني|پي ايف ايم]]، [[بانڪو دل موتوو سوڪورسو]]، [[لي اورمي]]، [[گوبلن (بينڊ)|گوبلن]] ۽ [[پوھ (بينڊ)|پوھ]] جهڙن بينڊن ڪئي.<ref>{{Cite book|last=Keller, Catalano and Colicci|url=https://books.google.com/books?id=Gh03DwAAQBAJ&q=keller%20catalano%20and%20colicci&pg=PT1022|title=Garland Encyclopedia of World Music|date=25 September 2017|publisher=Routledge|isbn=978-1-3515-4426-9|pages=604–625}}</ref> ساڳئي دور ۾ [[اٽلي جو سئنيما|اطالوي سئنيما]] ۾ تنوع آيو، ۽ [[چينيچتا]] جي فلمن ۾ [[اينيو موريڪوني]] سميت موسيقارن جا پيچيده موسيقيائي اسکور شامل هئا. 1980ع واري ڏهاڪي ۾، [[اطالوي هپ هاپ]] مان اڀرندڙ پهريون ستارو ڳائڻو [[جووانوتي]] هو.<ref>{{Cite news|last=Sisario|first=Ben|date=3 October 2012|title=A Roman Rapper Comes to New York, Where He Can Get Real|url=https://www.nytimes.com/2012/10/04/arts/music/jovanotti-italian-rapper-brings-his-act-to-new-york.html|url-access=subscription|url-status=live|archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20220103/https://www.nytimes.com/2012/10/04/arts/music/jovanotti-italian-rapper-brings-his-act-to-new-york.html|archive-date=3 January 2022|access-date=24 February 2014|work=The New York Times}}{{Cbignore}}</ref> اطالوي ميٽل بينڊن ۾ [[ريپسوڊي آف فائر]]، [[لاڪونا ڪوئل]]، [[ايلون ڪنگ (بينڊ)|ايلون ڪنگ]]، [[فارگوٽن ٽومب]] ۽ [[فليش گاڊ اپوڪليپس]] شامل آهن.<ref>{{Cite book|last1=Sharpe-Young|first1= Garry|author-link1= MusicMight|title= A–Z of Power Metal|series= Rockdetector Series|year= 2003|publisher= Cherry Red Books|isbn= 978-1-901447-13-2}}</ref> اٽلي [[ڊسڪو]] ۽ [[اليڪٽرانڪ موسيقي]] جي ترقيءَ ۾ حصو وڌو، جنهن ۾ [[اٽالو ڊسڪو]]، جيڪو پنهنجي مستقبل پسند آواز ۽ سنٿيسائيزرن ۽ ڊرم مشينن جي نمايان استعمال لاءِ مشهور آهي، اليڪٽرانڪ ڊانس جي سڀ کان پهرين صنفن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite news|last=McDonnell|first=John|date=1 September 2008|title=Scene and heard: Italo-disco|url=https://www.theguardian.com/music/musicblog/2008/sep/01/sceneandhearditalodisco|access-date=14 July 2012|work=The Guardian|location=London}}</ref> [[جورجو مورودر]] جهڙا پروڊيوسر، جنهن ٽي اڪيڊمي اوارڊ ۽ چار گولڊن گلوب کٽيا، اليڪٽرانڪ ڊانس موسيقيءَ جي ترقيءَ ۾ اثرائتا رهيا.<ref>"This record was a collaboration between Philip Oakey, the big-voiced lead singer of the techno-pop band the Human League, and Giorgio Moroder, the Italian-born father of disco who spent the '80s writing synth-based pop and film music." {{Cite web|last=Evan Cater|title=Philip Oakey & Giorgio Moroder: Overview|url={{AllMusic|class=album|id=r59464|pure_url=yes}}|access-date=21 December 2009|publisher=[[آل ميوزڪ]]}}</ref> اطالوي پاپ جي نمائندگي هر سال [[سانريمو ميوزڪ فيسٽيول]] وسيلي ٿئي ٿي، جنهن [[يوروويزن سانگ ڪانٽيسٽ]] لاءِ الهام طور ڪم ڪيو.<ref>{{Cite web|last=Yiorgos Kasapoglou|date=27 February 2007|title=Sanremo Music Festival kicks off tonight|url=http://www.esctoday.com/news/read/7817|access-date=18 August 2011|publisher=esctoday.com}}</ref> [[جيگليولا چينڪويتي]]، [[توتو ڪوتونيو]] ۽ [[مونياسڪن]] بالترتيب [[يوروويزن سانگ ڪانٽيسٽ 1964|1964ع]]، [[يوروويزن سانگ ڪانٽيسٽ 1990|1990ع]] ۽ [[يوروويزن سانگ ڪانٽيسٽ 2021|2021ع]] ۾ يوروويزن کٽيو. [[دومينيڪو مودونيو]]، [[مينا (اطالوي ڳائڻي)|مينا]]، [[اندريا بوچيلي]]، [[رافائيلا ڪارا]]، [[اِل وولو]]، [[ال بانو]]، [[توتو ڪوتونيو]]، [[نيڪ]]، [[امبرتو توتسي]]، [[جورجيا (ڳائڻي)|جورجيا]]، گريمي کٽيندڙ [[لائورا پائوسيني]]، [[ايروس رامازوتي]]، [[تيتسيانو فيرو]]، مونياسڪن ۽ ٻين ڳائڻن عالمي شهرت ماڻي آهي.<ref>{{Cite web|first=Federica|last=Cirone|date=29 August 2023|title=Cantanti italiani, quali sono quelli che hanno avuto più successo all'estero|url=https://www.socialboost.it/cantanti-italiani-quali-sono-quelli-che-hanno-avuto-piu-successo-allestero/|access-date=5 June 2024|publisher=socialboost.it|language=it}}</ref> === فيشن ۽ ڊزائن === {{Main|اطالوي فيشن|اطالوي ڊزائن}} [[File:Prada milano.JPG|thumb|ميلان ۾ [[گاليريا ويتوريو ايمانوئلي ٻيون]] ۾ [[پرادا]] جو دڪان]] اطالوي فيشن جي ڊگهي روايت آهي. [[گلوبل لئنگئيج مانيٽر]] جي ''Top Global Fashion Capital Rankings'' (2013ع) ۾ روم کي ڇهين ۽ ميلان کي ٻارهين نمبر تي رکيو ويو.<ref>{{Cite web|title=New York Takes Top Global Fashion Capital Title from London, edging past Paris|url=http://www.languagemonitor.com/fashion/sorry-kate-new-york-edges-paris-and-london-in-top-global-fashion-capital-10th-annual-survey|url-status=usurped|archive-url=https://web.archive.org/web/20140222011026/http://www.languagemonitor.com/fashion/sorry-kate-new-york-edges-paris-and-london-in-top-global-fashion-capital-10th-annual-survey|archive-date=22 February 2014|access-date=25 February 2014|publisher=Languagemonitor.com}}</ref> اهم اطالوي فيشن ليبلز — جهڙوڪ [[گوچي]]، [[ارماني]]، [[پرادا]]، [[ورساچي]]، [[ويلنٽينو ايس پي اي|ويلنٽينو]]، [[ڊولچي اينڊ گبانا]] — دنيا جي بهترين فيشن گهرن ۾ شامل آهن. [[بلغاري]]، [[دامياني (زيورن جي ڪمپني)|دامياني]] ۽ [[بوچيلاتي]] جهڙا زيورن جا ادارا اٽلي ۾ قائم ٿيا. فيشن رسالو ''[[ووگ اٽاليا]]'' دنيا جي سڀ کان وڌيڪ معزز فيشن رسالن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite book|last=Press|first=Debbie|url={{Google books|pkeaOOxb_isC|page=PA16|keywords=|text=|plainurl=yes}}|title=Your Modeling Career: You Don't Have to Be a Superstar to Succeed|publisher=Allworth Press|year=2000|isbn=978-1-58115-045-2}}; {{Cite web|last=Cardini|first=Tiziana|date=28 October 2020|title=Get to Know the Young Winners of the 2020 International Talent Support Awards |url=https://www.vogue.com/article/internationa-talent-support-award-2020-winners|website=Vogue}}</ref> اٽلي ڊزائن جي ميدان ۾ نمايان آهي، خاص طور تي اندروني، معمارِي، صنعتي ۽ شهري ڊزائن ۾.<ref>Miller (2005) p. 486</ref><ref>Insight Guides (2004) p. 220</ref> ميلان ۽ تورين ملڪ ۾ معمارِي ۽ صنعتي ڊزائن جا اڳواڻ آهن. ميلان شهر [[فيرا ميلانو]] جي ميزباني ڪري ٿو، جيڪا يورپ جي سڀ کان وڏي ڊزائن نمائش آهي.<ref>{{Cite web|title=Design City Milan|url=http://www.wiley.com/WileyCDA/WileyTitle/productCd-0470026839.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101206052654/http://www.wiley.com/WileyCDA/WileyTitle/productCd-0470026839.html|archive-date=6 December 2010|access-date=3 January 2010|publisher=Wiley}}</ref> ميلان ڊزائن ۽ معمارِي سان لاڳاپيل اهم واقعن ۽ هنڌن جي ميزباني ڪري ٿو، جهڙوڪ ''Fuori Salone'' ۽ [[ميلان فرنيچر فيئر]]، ۽ اهو [[برونو موناري]]، [[لوچيو فونتانا]]، [[اينريڪو ڪاستيلاني]] ۽ [[پيئرو مانزوني]] جهڙن ڊزائنرن جو گهر رهيو آهي.<ref>{{Cite web|title=Frieze Magazine – Archive – Milan and Turin|url=http://www.frieze.com/issue/article/milan_turin|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20100110123141/http://www.frieze.com/issue/article/milan_turin|archive-date=10 January 2010|access-date=3 January 2010|website=Frieze}}</ref> === سئنيما === {{Main|اٽلي جو سئنيما}} اطالوي سئنيما [[لوميئر ڀائرن]] طرفان حرڪتي تصويرن جون نمائشون متعارف ڪرائڻ کان ٿوري ئي پوءِ شروع ٿيو.<ref>{{Cite web|title=L'œuvre cinématographique des frères Lumière – Pays: Italie|url=https://catalogue-lumiere.com/pays/italie|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20180320195614/https://catalogue-lumiere.com/pays/italie|archive-date=20 March 2018|access-date=1 January 2022|language=fr}}; {{Cite web|title=Il Cinema Ritrovato – Italia 1896 – Grand Tour Italiano |url=https://festival.ilcinemaritrovato.it/proiezione/italy-1896-in-honor-of-aldo-bernardini|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20180321124127/https://festival.ilcinemaritrovato.it/proiezione/italy-1896-in-honor-of-aldo-bernardini|archive-date=21 March 2018|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> پهريون اطالوي ڊائريڪٽر [[ويتوريو ڪالچينا]] آهي، جنهن 1896ع ۾ [[پوپ ليو تيرهون]] کي فلمبند ڪيو.<ref>{{Cite web|title=26 febbraio 1896 – Papa Leone XIII filmato Fratelli Lumière |url=https://archivio.quirinale.it/aspr/gianni-bisiach/AV-002-000398/26-febbraio-1896-papa-leone-xiii-filmato-fratelli-lumiere|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> 1914ع جي ''[[ڪابيريا]]'' سڀ کان مشهور اطالوي [[خاموش فلم]] آهي.<ref>{{Citation|title=Cinematografia|volume=III|page=226|year=1970|publisher=[[تريڪاني]]|language=it|encyclopedia=Dizionario enciclopedico italiano}}</ref><ref>{{Cite book|last=Andrea Fioravanti|title=La "storia" senza storia. Racconti del passato tra letteratura, cinema e televisione|publisher=Morlacchi Editore|year=2006|isbn=978-8-8607-4066-3|page=121|language=it}}</ref> يورپ جي سڀ کان پراڻي [[اونگارڊ]] سئنيما تحريڪ، [[اطالوي مستقبل نگاري (سئنيما)|اطالوي مستقبل نگاري]]، 1910ع واري ڏهاڪي جي آخر ۾ ٿي.<ref>{{Cite web|date=30 September 2017|title=Il cinema delle avanguardie|url=https://www.brevestoriadelcinema.org/04-4-il-cinema-delle-avanguardie|access-date=13 November 2022|language=it}}</ref> [[File:Federico Fellini NYWTS 2.jpg|thumb|[[فيديريڪو فيليني]]، جيڪو ويهين صديءَ جي سڀ کان وڌيڪ اثرائتن ۽ وڏي پيماني تي عزت ماڻيندڙ فلمسازن مان هڪ سمجهيو وڃي ٿو<ref>{{Cite web|date=20 January 2022|title=Federico Fellini, i 10 migliori film per conoscere il grande regista|url=https://libreriamo.it/intrattenimento/federico-fellini-i-10-film-regista|access-date=10 September 2022|language=it}}</ref>]] 1920ع واري ڏهاڪي ۾ زوال کان پوءِ، صنعت 1930ع واري ڏهاڪي ۾ [[آواز واري فلم|آواز]] جي اچڻ سان ٻيهر متحرڪ ٿي. هڪ مشهور اطالوي صنف، ''[[تيليفوني بيانڪي]]''، دلڪش پس منظرن واريون مزاحيه فلمون هيون.<ref>{{Citation |last=Katz |first=Ephraim |title=Italy |pages=682–685 |year=2001 |publisher=HarperResource |isbn=978-0-0607-4214-0 |encyclopedia=The Film Encyclopedia}}.</ref> ''[[ڪاليگرافزمو]]''، ''تيليفوني بيانڪي''-آمريڪي انداز جي مزاحيه فلمن جي تيز ابتڙ هو؛ اهو وڌيڪ فني، تمام گهڻو رسمي، پيچيدگيءَ ۾ اظهار ڀريو، ۽ بنيادي طور معاصر ادبي مواد سان لاڳاپيل هو.<ref>{{Cite book|last=Brunetta|first=Gian Piero|title=Storia del cinema mondiale|publisher=Einaudi|year=2002|isbn=978-8-8061-4528-6|volume=III|pages=357–359|language=it}}</ref> سئنيما کي موسوليني استعمال ڪيو، جنهن روم جي مشهور [[چينيچتا|چينيچتا اسٽوڊيو]] قائم ڪيو، [[فاشسٽ پروپيگنڊا]] جي پيداوار لاءِ.<ref>{{Cite web|title=The Cinema Under Mussolini|url=http://ccat.sas.upenn.edu/italians/resources/Amiciprize/1996/mussolini.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100731200507/http://ccat.sas.upenn.edu/italians/resources/Amiciprize/1996/mussolini.html|archive-date=31 July 2010|access-date=30 October 2010|publisher=Ccat.sas.upenn.edu}}</ref> ٻي عالمي جنگ کان پوءِ، اطالوي فلم کي وسيع سڃاڻپ ملي ۽ اها برآمد ڪئي وئي، تان جو 1980ع واري ڏهاڪي ۾ فني زوال آيو.<ref>{{Cite web|title=STORIA 'POCONORMALE' DEL CINEMA: ITALIA ANNI '80, IL DECLINO|url=https://www.mymovies.it/cinemanews/2009/16629|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> [[اطالوي فلم ڊائريڪٽرن جي فهرست|اطالوي فلم ڊائريڪٽرن]] ۾ [[فيديريڪو فيليني]]، [[سرجيو ليئوني]]، [[پيئر پاولو پاسوليني]]، [[دوچو تيساري]]، [[لوڪينو ويسڪونتي]]، [[ويتوريو دي سيڪا]]، [[مائيڪل اينجلو انتونيوني]] ۽ [[روبيرتو روسيلليني]] شامل آهن، جن کي هر دور جي عظيم ترين ڊائريڪٽرن مان مڃيو وڃي ٿو.<ref>{{Cite news|last=Ebert|first=Roger|title=The Bicycle Thief / Bicycle Thieves (1949) |url=http://rogerebert.suntimes.com/apps/pbcs.dll/article?AID=/19990319/REVIEWS08/903190306/1023|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20090227023704/http://rogerebert.suntimes.com/apps/pbcs.dll/article?AID=%2F19990319%2FREVIEWS08%2F903190306%2F1023|archive-date=27 February 2009|access-date=8 September 2011|work=Chicago Sun-Times}}; {{Cite web|date=7 July 2002|title=The 25 Most Influential Directors of All Time|url=http://www.moviemaker.com/archives/moviemaking/directing/articles-directing/the-25-most-influential-directors-of-all-time-3358|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20151211230213/http://www.moviemaker.com/archives/moviemaking/directing/articles-directing/the-25-most-influential-directors-of-all-time-3358|archive-date=11 December 2015|access-date=21 February 2017|website=MovieMaker Magazine}}</ref> 1940ع واري ڏهاڪي جي وچ کان 1950ع واري ڏهاڪي جي شروعات تائين [[اطالوي نيو ريئلزم]] جو عروج هو، جيڪو جنگ کان پوءِ واري اٽليءَ جي خراب حالت کي ظاهر ڪندو هو.<ref>{{Cite web|title=Italian Neorealism – Explore – The Criterion Collection|url=https://www.criterion.com/explore/6-italian-neorealism|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110918102158/http://www.criterion.com/explore/6-italian-neorealism|archive-date=18 September 2011|access-date=7 September 2011|publisher=Criterion.com}}</ref> 1950ع واري ڏهاڪي ۾ جيئن ملڪ وڌيڪ امير ٿيو، نيو ريئلزم جي هڪ صورت، جيڪا گلابي نيو ريئلزم طور مشهور هئي، ان جي جاءِ ورتي، ۽ ''[[ڪوميڊيا آل اطاليانا]]'' صنف ۽ ٻيون [[فلم صنف]]ون، جهڙوڪ [[سورڊ اينڊ سينڊل]] ۽ [[اسپيگيٽي ويسٽرن]]، 1960ع ۽ 1970ع واري ڏهاڪي ۾ مشهور ٿيون.<ref>{{Cite web|title=Western all'italiana|url=https://www.treccani.it/enciclopedia/western-all-italiana_%28Enciclopedia-del-Cinema%29|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> [[صوفيا لورين]] جهڙين اداڪارائن عالمي شهرت حاصل ڪئي. شهوت انگيز اطالوي ٿرلر، يا ''[[جئلي]]''، جيڪي 1970ع واري ڏهاڪي ۾ [[داريو ارجينتو]] جهڙن ڊائريڪٽرن ٺاهيا، خوفناڪ فلمن تي اثرانداز ٿيا.<ref>{{Cite web|title=Tarantino e i film italiani degli anni settanta|url=http://www.corriere.it/solferino/severgnini/09-10-30/09.spm|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> تازو دور ۾، اطالوي منظر کي رڳو ڪڏهن ڪڏهن ڌيان مليو آهي، جهڙوڪ ''[[لائف از بيوٽيفل]]''، ''[[سئنيما پيراڊيسو]]'' ۽ ''[[اِل پوستينو: دي پوسٽمين]]'' جهڙين فلمن سان.<ref>{{Cite news|date=21 May 2013|title=Cannes 2013. La grande bellezza |url=https://stanzedicinema.com/2013/05/21/cannes-2013-la-grande-bellezza|access-date=1 January 2022|work=Stanze di Cinema|language=it}}</ref> چينيچتا اسٽوڊيو يورپ ۾ فلم ۽ ٽيليويزن پيداوار جي سڀ کان وڏي سهولت آهي،<ref>{{Cite web|date=30 December 2021|title=Cinecittà, c'è l'accordo per espandere gli Studios italiani|url=https://www.ciakmagazine.it/news/cinecitta-ce-laccordo-per-espandere-gli-studios-italiani|access-date=10 September 2022|language=it}}</ref> جتي ڪيتريون ئي عالمي باڪس آفيس ڪامياب فلمون فلمبند ٿيون. 1950ع واري ڏهاڪي ۾، اتي ٺاهيل عالمي پيداوارن جي انگ سبب روم کي "[[ٽائبر تي هالي ووڊ]]" سڏيو ويو. ان جي احاطي تي 3,000 کان وڌيڪ پيداوارون ٺهيون، جن مان 90 کي [[اڪيڊمي اوارڊ]] لاءِ نامزدگي ملي، ۽ 47 ڪاميابيون حاصل ٿيون.<ref>{{Cite book|last=Bondanella|first=Peter E.|url=https://books.google.com/books?id=PiTBFMc7tp4C|title=Italian Cinema: From Neorealism to the Present|date=2001|publisher=Continuum|isbn=978-0-8264-1247-8|page=13}}</ref> اٽلي [[بهترين پرڏيهي ٻوليءَ واري فلم لاءِ اڪيڊمي اوارڊ]] ۾ سڀ کان وڌيڪ اوارڊ ماڻيندڙ ملڪ آهي، جنهن 14 ڪاميابيون، 3 [[اعزازی اڪيڊمي اوارڊ|خاص اوارڊ]] ۽ 31 [[بهترين پرڏيهي ٻوليءَ واري فلم لاءِ اڪيڊمي اوارڊ ڏانهن اطالوي موڪلن جي فهرست|نامزدگيون]] حاصل ڪيون آهن.<ref>{{Cite web|date=26 October 2021|title=Oscar 2022: Paolo Sorrentino e gli altri candidati come miglior film internazionale |url=https://www.sorrisi.com/cinema/migliori-film/oscar-2022-paolo-sorrentino-e-gli-altri-candidati-come-miglior-film-internazionale|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> {{As of|2016}}، اطالوي فلمن 12 پام دُور،<ref>{{Cite web|date=13 May 2014|title=10 film italiani che hanno fatto la storia del Festival di Cannes|url=https://www.nanopress.it/articolo/10-film-italiani-che-hanno-fatto-la-storia-del-festival-di-cannes/67505|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> 11 [[گولڊن لائن]]،<ref>{{Cite web|date=28 August 2018|title=I film italiani vincitori del Leone d'Oro al Festival di Venezia|url=https://www.supereva.it/i-film-italiani-vincitori-del-leone-doro-al-festival-di-venezia-51756|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> ۽ 7 [[گولڊن بيئر]] کٽيا آهن.<ref>{{Cite web|title=Film italiani vincitori Orso d'Oro di Berlino|url=https://popcorntv.it/guide/film-italiani-vincitori-orso-doro-di-berlino/32626|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> === کاڌ خوراڪ === {{Main|اطالوي کاڌ خوراڪ|اطالوي کاڌي جو ڍانچو|اطالوي کاڌن ۽ مشروبن جي فهرست}} [[File:Salumi e vino lucchese.JPG|thumb|[[اطالوي شراب]] ۽ ''[[سالومي]]'']] [[اطالوي کاڌ خوراڪ]] تي [[اِيٽرسڪن تهذيب|اِيٽرسڪن]]، [[قديم يوناني کاڌ خوراڪ|قديم يوناني]]، [[قديم رومي کاڌ خوراڪ|قديم رومي]]، [[بازنطيني کاڌ خوراڪ|بازنطيني]]، [[عربي کاڌ خوراڪ|عربي]] ۽ [[يهودي کاڌ خوراڪ|يهودي]] کاڌن جو گهرو اثر آهي.<ref>{{Cite web|date=5 April 2023|title=The History of Italian Cuisine: A Cultural Journey – Italian Cuisine|url=https://italian-cuisine.org/the-history-of-italian-cuisine-a-cultural-journey|access-date=25 February 2024|website=italian-cuisine.org}}; {{Cite web|title=Italian Cooking: History of Food and Cooking in Rome and Lazio Region, Papal Influence, Jewish Influence, The Essence of Roman Italian Cooking|url=http://www.inmamaskitchen.com/ITALIAN_COOKING/rome_Lazio/Rome_LAZIO.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20100410100532/http://www.inmamaskitchen.com/ITALIAN_COOKING/rome_Lazio/Rome_LAZIO.html|archive-date=10 April 2010|access-date=24 April 2010|publisher=Inmamaskitchen.com}}</ref> [[نئين دنيا]] جي دريافت سان اهم تبديليون آيون، جن ۾ آلو، ٽماٽا ۽ مڪئي جهڙيون شيون ارڙهين صديءَ کان بنيادي جز بڻجي ويون.<ref>{{Cite web|title=The Making of Italian Food...From the Beginning|url=http://www.epicurean.com/articles/making-of-italian-food.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100327080045/http://www.epicurean.com/articles/making-of-italian-food.html|archive-date=27 March 2010|access-date=24 April 2010|publisher=Epicurean.com}}; Del Conte, 11–21.</ref> [[بحيرۂ روم واري غذا]] اطالوي کاڌ خوراڪ جو بنياد بڻجي ٿي، جيڪا [[پاستا]]، مڇي، ميون ۽ ڀاڄين سان مالا مال آهي ۽ پنهنجي سادگي ۽ قسمين قسمين هئڻ ڪري سڃاتي وڃي ٿي، جنهن ۾ ڪيترن کاڌن ۾ رڳو چار کان اٺ جز هوندا آهن.<ref>The Silver Spoon {{ISBN|8-8721-2223-6}}, 1997 ed.</ref> اطالوي کاڌ خوراڪ پنهنجي علائقائي تنوع،<ref>{{Cite encyclopedia|title=Italian cuisine – Britannica Online Encyclopedia|encyclopedia=Encyclopædia Britannica|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/718430/Italian-cuisine|access-date=24 April 2010|date=2 January 2009|archive-url=https://web.archive.org/web/20100716014306/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/718430/Italian-cuisine|archive-date=16 July 2010|author=Related Articles|url-status=live}}; {{Cite web|title=Italian Food – Italy's Regional Dishes & Cuisine|url=http://www.indigoguide.com/italy/food.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110102020059/http://www.indigoguide.com/italy/food.htm|archive-date=2 January 2011|access-date=24 April 2010|publisher=Indigoguide.com}}; {{Cite web|title=Regional Italian Cuisine|url=http://www.rusticocooking.com/regions.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100410072851/http://www.rusticocooking.com/regions.htm|archive-date=10 April 2010|access-date=24 April 2010|publisher=Rusticocooking.com}}</ref> ذائقي جي گهڻائي ۽ دنيا جي سڀ کان وڌيڪ مشهور کاڌن مان هڪ هئڻ ڪري نمايان آهي،<ref>{{Cite web|date=6 January 2013|title=Which country has the best food?|url=http://travel.cnn.com/explorations/eat/worlds-best-food-cultures-453528|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130629071154/http://travel.cnn.com/explorations/eat/worlds-best-food-cultures-453528|archive-date=29 June 2013|access-date=14 October 2013|publisher=CNN}}</ref> جنهن جو ٻاهرين ملڪن تي به مضبوط اثر آهي.<ref>{{Cite web|last=Freeman|first=Nancy|date=2 March 2007|title=American Food, Cuisine|url=http://www.sallybernstein.com/food/cuisines/us|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100418064119/http://sallybernstein.com/food/cuisines/us|archive-date=18 April 2010|access-date=24 April 2010|publisher=Sallybernstein.com}}</ref><ref>{{Cite web|title=Most Americans Have Dined Out in the Past Month and, Among Type of Cuisine, American Food is Tops Followed by Italian|url=http://www.harrisinteractive.com/vault/HarrisPoll18-DiningOut_4-3-13.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20130520205539/http://www.harrisinteractive.com/vault/HarrisPoll18-DiningOut_4-3-13.pdf|archive-date=20 May 2013|access-date=31 August 2013|publisher=[[هئرس انسائيٽس اينڊ اينالٽڪس|هئرس انٽرايڪٽو]]}}</ref><ref>{{Cite news|last=Kazmin|first=Amy|date=26 March 2013|title=A taste for Italian in New Delhi|url=http://www.ft.com/intl/cms/s/0/7ab87234-9214-11e2-851f-00144feabdc0.html|url-access=subscription|url-status=live|archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221210/http://www.ft.com/intl/cms/s/0/7ab87234-9214-11e2-851f-00144feabdc0.html|archive-date=10 December 2022|access-date=31 August 2013|work=[[فنانشل ٽائيمز]]|location=London}}</ref> اطالوي کاڌ خوراڪ روايتي شين تي گهڻو ڀاڙي ٿي؛ ملڪ وٽ [[يورپي يونين ۾ جاگرافيائي اشارا ۽ روايتي خاصيتون|يورپي يونين جي قانون]] هيٺ محفوظ ڪيل روايتي خاصيتن جو وڏو تعداد آهي.<ref>{{Cite web|last=Keane|first=John|title=Italy leads the way with protected products under EU schemes|url=http://www.bordbia.ie/industryservices/information/alerts/Pages/ItalyleadsthewaywithprotectedproductsunderEUschemes.aspx|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20140329075250/http://www.bordbia.ie/industryservices/information/alerts/Pages/ItalyleadsthewaywithprotectedproductsunderEUschemes.aspx|archive-date=29 March 2014|access-date=5 September 2013|publisher=[[بورڊ بيا]]}}</ref> اٽلي ۾ 395 [[ميشلن اسٽار]] رکندڙ ريسٽورنٽ آهن.<ref>{{cite web|url= https://www.michelin.com/en/publications/products-and-services/michelin-guide-2024-italy-two-new-3-michelin-stars-restaurants|title=Michelin Guide 2024 – Italy – Two new 3 Michelin stars restaurants|access-date=20 November 2024}}</ref> [[اطالوي چيزن جي فهرست|چيز]]، [[سالومي|ٿڌا گوشت]] ۽ [[اطالوي شراب|شراب]] اطالوي کاڌ خوراڪ جا مرڪزي جز آهن، جن سان علائقائي صورتون ۽ [[محفوظ اصل جو نالو]] يا [[محفوظ جاگرافيائي اشارو]] جا ليبل لاڳاپيل آهن؛ ان سان گڏ [[پيزا]] ۽ ڪافي پڻ کاڌي پيتي واري ثقافت جو حصو آهن.<ref>{{Cite news|last=Marshall|first=Lee|date=30 September 2009|title=Italian coffee culture: a guide|url=https://www.telegraph.co.uk/travel/destinations/europe/italy/6246202/Italian-coffee-culture-a-guide.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131010212148/http://www.telegraph.co.uk/travel/destinations/europe/italy/6246202/Italian-coffee-culture-a-guide.html|archive-date=10 October 2013|access-date=5 September 2013|work=The Daily Telegraph|location=London}}</ref> مٺا کاڌا مقامي ذائقن، جهڙوڪ ترش ميون، پسته ۽ بادام، کي [[ماسڪارپوني]] ۽ [[ريڪوٽا]] جهڙن مٺن چيزن يا ڪوڪو، وينلا ۽ دارچيني جهڙن غير ملڪي ذائقن سان ملائڻ جي ڊگهي روايت رکن ٿا. [[جيلاتو]]،<ref>{{Cite news|last=Jewkes|first=Stephen|date=13 October 2012|title=World's first museum about gelato culture opens in Italy|url=http://www.timescolonist.com/life/travel/world-s-first-museum-about-gelato-culture-opens-in-italy-1.15866|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131016062518/http://www.timescolonist.com/life/travel/world-s-first-museum-about-gelato-culture-opens-in-italy-1.15866|archive-date=16 October 2013|access-date=5 September 2013|work=[[ٽائيمز ڪالونسٽ]]}}</ref> [[تيراميسو]]،<ref>{{Cite news|last=Squires|first=Nick|date=23 August 2013|title=Tiramisu claimed by Treviso|url=https://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/10261930/Tiramisu-claimed-by-Treviso.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130829091009/http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/10261930/Tiramisu-claimed-by-Treviso.html|archive-date=29 August 2013|access-date=5 September 2013|work=The Daily Telegraph|location=London}}</ref> ۽ [[ڪاساتا]] اطالوي مٺن کاڌن جا سڀ کان مشهور مثال آهن. [[اطالوي کاڌي جو ڍانچو]] بحيرۂ روم واري علائقي لاءِ خاص آهي ۽ اتر، وچ ۽ اوڀر يورپي کاڌي جي ڍانچن کان مختلف آهي، جيتوڻيڪ اهو اڃا به اڪثر ناشتي (''[[اطالوي کاڌي جو ڍانچو#ناشتو (ڪولازيوني)|ڪولازيوني]]'')، منجهند جي ماني (''[[اطالوي کاڌي جو ڍانچو#منجهند جي ماني (پرانزو)|پرانزو]]'') ۽ رات جي ماني (''[[اطالوي کاڌي جو ڍانچو#رات جي ماني (چينا)|چينا]]'') تي مشتمل هوندو آهي.<ref>{{Cite web|title=Mangiare all'italiana|url=https://www.studiare-in-italia.it/php5/study-italy.php?idorizz=5&idvert=62|access-date=12 November 2021|language=it|archive-date=12 November 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20211112222610/https://www.studiare-in-italia.it/php5/study-italy.php?idorizz=5&idvert=62|url-status=dead}}</ref> بهرحال، ناشتي تي گهڻو گهٽ زور ڏنو ويندو آهي، جيڪو اڪثر ڇڏيو ويندو آهي يا غير بحيرۂ روم اولهندي ملڪن جي ڀيٽ ۾ هلڪن حصن تي مشتمل هوندو آهي.<ref>{{Cite web|date=29 March 2016|title=Colazioni da incubo in giro per il mondo|url=https://www.lacucinaitaliana.it/news/in-primo-piano/colazioni-strane-nel-mondo|access-date=12 November 2021|language=it}}</ref> صبح دير سان ۽ منجهند کان پوءِ هلڪا کاڌا، جن کي ''[[اطالوي کاڌي جو ڍانچو#منجهند کان پوءِ هلڪو کاڌو (ميريندا)|ميريندا]]'' ({{Plural form}}: ''ميريندي'') چيو وڃي ٿو، اڪثر شامل هوندا آهن.<ref>{{Cite web|date=12 August 2021|title=Merenda, una abitudine tutta italiana: cinque ricette salutari per tutta la famiglia|url=https://www.corriere.it/cook/news/cards/merenda-abitudine-tutta-italiana-cinque-ricette-salutari-tutta-famiglia/merenda-come-deve-essere_principale.shtml|access-date=12 November 2021|language=it}}</ref> === راند === {{Main|اٽلي ۾ راند}} [[File:Italy national football team Euro 2012 final.jpg|thumb|2012ع ۾ [[اٽلي قومي فٽبال ٽيم|''آتسوري'']]. [[اٽلي ۾ فٽبال|فٽبال]] اٽلي ۾ سڀ کان مشهور راند آهي.]] سڀ کان مشهور راند [[اٽلي ۾ فٽبال|فٽبال]] آهي.<ref>{{Cite web|last=Wilson|first=Bill|date=10 March 2014|title=Italian football counts cost of stagnation|url=https://www.bbc.co.uk/news/business-26351331|access-date=12 June 2015|publisher=BBC News}}; {{Cite book|last1=Hamil|first1=Sean|title=Managing football: an international perspective|last2=Chadwick|first2=Simon|publisher=Elsevier/Butterworth-Heinemann|year=2010|isbn=978-1-8561-7544-9|edition=1st ed., dodr.|location=Amsterdam|page=285}}</ref> اٽلي جي [[اٽلي قومي فٽبال ٽيم|ٽيم]] سڀ کان وڌيڪ ڪامياب ٽيمن مان هڪ آهي، جنهن چار [[فيفا ورلڊ ڪپ|ورلڊ ڪپ]] ڪاميابيون ([[1934 فيفا ورلڊ ڪپ|1934]]، [[1938 فيفا ورلڊ ڪپ|1938]]، [[1982 فيفا ورلڊ ڪپ|1982]] ۽ [[2006 فيفا ورلڊ ڪپ|2006]]) ۽ ٻه [[يوئيفا يورو]] ڪاميابيون ([[يوئيفا يورو 1968|1968]] ۽ [[يوئيفا يورو 2020|2020]]) حاصل ڪيون آهن.<ref>{{Cite web|title=Previous FIFA World Cups|url=https://www.fifa.com/worldcup/archive/index.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110125063612/http://www.fifa.com/worldcup/archive/index.html|archive-date=25 January 2011|access-date=8 January 2011|publisher=FIFA}}</ref> اطالوي ڪلبن 48 وڏيون يورپي ٽرافيون کٽيون آهن، جنهن ڪري اٽلي اسپين کان پوءِ يورپ جو ٻيو سڀ کان ڪامياب ملڪ بڻجي ٿو. اٽلي جي مٿئين ليگ [[سيري آ]] آهي، جنهن کي دنيا ڀر ۾ لکين مداح ڏسن ٿا.<ref>{{Cite web|title=Le squadre più tifate al mondo: classifica e numero di fan|url=https://www.sisal.it/scommesse-matchpoint/blog/fuori-campo/squadre-piu-tifate-al-mondo-classifica|access-date=4 January 2022|language=it|archive-date=18 September 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210918004108/https://www.sisal.it/scommesse-matchpoint/blog/fuori-campo/squadre-piu-tifate-al-mondo-classifica|url-status=dead}}</ref> ٻيون مشهور ٽيم واريون رانديون باسڪيٽ بال، والي بال ۽ رگبي آهن.<ref name="sportface">{{Cite web|date=15 March 2021|title=Sport più seguiti: la (forse) sorprendente classifica mondiale|url=https://www.sportface.it/altro/sport-piu-seguiti-la-forse-sorprendente-classifica-mondiale/1318754|access-date=4 January 2022|language=it|archive-date=4 January 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220104135605/https://www.sportface.it/altro/sport-piu-seguiti-la-forse-sorprendente-classifica-mondiale/1318754|url-status=dead}}</ref> اٽلي جون مردن ۽ عورتن جون قومي والي بال ٽيمون اڪثر دنيا جي بهترين ٽيمن ۾ شامل ٿين ٿيون. [[اٽلي مردن جي قومي والي بال ٽيم|مردن جي ٽيم]] لڳاتار ٽي [[ايف آءِ وي بي والي بال مردن جي عالمي چيمپيئن شپ|عالمي چيمپيئن شپون]] کٽيون (1990ع، 1994ع ۽ 1998ع ۾). [[اٽلي مردن جي قومي باسڪيٽ بال ٽيم|اٽلي مردن جي باسڪيٽ بال ٽيم]] جا بهترين نتيجا [[يورو باسڪيٽ 1983]] ۽ [[يورو باسڪيٽ 1999|1999ع]] ۾ سونا تمغا، ۽ [[2004ع گرمائين اولمپڪس ۾ باسڪيٽ بال|2004ع اولمپڪس]] ۾ چاندي جو تمغو هئا. [[ليگا باسڪيٽ سيري آ]] يورپ جي سڀ کان وڌيڪ مقابلي واري ليگن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite web|date=July 2019|title=Basket Eurolega, l'albo d'oro delle squadre più forti e titolate d'Europa|url=https://williamhillnews.it/basket/basket-eurolega|access-date=4 January 2022|language=it}}</ref> [[اٽلي قومي رگبي يونين ٽيم]] [[سڪس نيشنز چيمپيئن شپ]] ۽ [[رگبي ورلڊ ڪپ]] ۾ مقابلو ڪري ٿي. انفرادي راندين ۾، سائيڪل ڊوڙ مشهور آهي؛<ref>{{Cite book|last=Foot|first=John|title=Pedalare! Pedalare!: a history of Italian cycling|publisher=Bloomsbury|year=2012|isbn=978-1-4088-2219-7|location=London|page=312}}</ref> اطالوين [[يو سي آءِ روڊ ورلڊ چيمپيئن شپون – مردن جي روڊ ريس|يو سي آءِ عالمي چيمپيئن شپون]] [[يو سي آءِ روڊ ورلڊ چيمپيئن شپون – مردن جي روڊ ريس#قوم موجب تمغا ماڻيندڙ|بيلجيم کان سواءِ ڪنهن به ٻئي ملڪ کان وڌيڪ]] کٽيون آهن. [[جيرو دي اٽاليا]] هر مئي ۾ ٿيندڙ سائيڪل ريس آهي ۽ ٽن [[گرانڊ ٽورس]] مان هڪ آهي. الپائن اسڪائينگ هڪ وسيع راند آهي، ۽ ملڪ اسڪائينگ لاءِ مشهور منزل آهي.<ref>{{Cite news|last=Hall|first=James|date=23 November 2012|title=Italy is best value skiing country, report finds|url=https://www.telegraph.co.uk/travel/travelnews/9697128/Italy-is-best-value-skiing-country-report-finds.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131003012827/http://www.telegraph.co.uk/travel/travelnews/9697128/Italy-is-best-value-skiing-country-report-finds.html|archive-date=3 October 2013|access-date=29 August 2013|work=The Daily Telegraph|location=London}}</ref> اطالوي اسڪائر [[سياري جون اولمپڪ رانديون]] ۽ [[الپائن اسڪائي ورلڊ ڪپ]] ۾ سٺا نتيجا حاصل ڪن ٿا. ٽينس کي اهم پيروي حاصل آهي: اها چوٿين سڀ کان وڌيڪ کيڏي ويندڙ راند آهي.<ref>{{Cite web|title=Il tennis è il quarto sport in Italia per numero di praticanti|url=http://www.federtennis.it/DettaglioNews.asp?IDNews=55672|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20130927033216/http://www.federtennis.it/DettaglioNews.asp?IDNews=55672|archive-date=27 September 2013|access-date=29 August 2013|publisher=Federazione Italiana Tennis}}</ref> [[روم ماسٽرز]]، جيڪو 1930ع ۾ قائم ٿيو، سڀ کان وڌيڪ معزز ٽينس ٽورنامينٽن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite news|title=Internazionali d'Italia di Tennis – Roma 2021 |url=https://www.faretennis.com/tornei/internazionali-italia-tennis|access-date=4 January 2022|language=it}}</ref> اطالوي رانديگرن [[ڊيويس ڪپ]] 4 ڀيرا (1976، 2023، 2024 ۽ 2025) ۽ [[بلي جين ڪنگ ڪپ]] 6 ڀيرا (2006، 2009، 2010، 2013، 2024 ۽ 2025) کٽيا آهن. [[File:Michael Schumacher 2006 USA 2.jpg|thumb|[[اسڪوديريا فيراري]] جي [[فيراري 248 ايف 1]]، جيڪا [[گرانڊ پري موٽر ريسنگ|گرانڊ پري]] ريسنگ ۾ اڃا تائين موجود سڀ کان پراڻي ٽيم آهي،<ref name="targaflorio"/> جيڪا 1948ع کان مقابلو ڪري رهي آهي، ۽ شمارياتي طور [[فارمولا ون گرانڊ پري فاتحن جي فهرست (تعمير ڪندڙ)|تاريخ جي سڀ کان ڪامياب فارمولا ون ٽيم]] آهي]] موٽر راندون مشهور آهن.<ref name="sportface"></ref> اٽلي، تمام وڏي فرق سان، سڀ کان وڌيڪ موٽو جي پي عالمي چيمپيئن شپون کٽيون آهن. اطالوي [[اسڪوديريا فيراري]] [[گرانڊ پري موٽر ريسنگ|گرانڊ پري]] ريسنگ ۾ اڃا تائين موجود سڀ کان پراڻي ٽيم آهي،<ref name="targaflorio">{{Cite web|title=Enzo Ferrari|url=https://www.targaflorio.info/enzoferrari.htm|access-date=4 January 2022|language=it}}</ref> جيڪا 1948ع کان مقابلو ڪري رهي آهي، ۽ 232 ڪاميابين سان سڀ کان ڪامياب فارمولا ون ٽيم آهي. [[فارمولا ون]] جو [[اطالوي گرانڊ پري]] 1921ع کان منعقد ٿيندو رهيو آهي<ref>{{Cite web|date=3 September 2020|title=GP d'Italia: albo d'oro|url=https://www.motori.it/curiosita/1757728/gp-ditalia-albo-doro.html|access-date=4 January 2022|language=it}}</ref> ۽ هميشه [[آٽوڊرومو ناتسيونالي مونزا]] ۾ ٿيو آهي (سواءِ [[1980 اطالوي گرانڊ پري|1980ع]] جي).<ref>{{Cite web|date=7 September 2021|title=GP Italia: a Monza tra storia e passione|url=https://www.f1world.it/amarcord/gp-ditalia-a-monza-tra-storia-e-passione|access-date=4 January 2022|language=it|archive-date=4 January 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220104135550/https://www.f1world.it/amarcord/gp-ditalia-a-monza-tra-storia-e-passione/|url-status=dead}}</ref> موٽر راندين ۾ ٻيا ڪامياب اطالوي ڪار ٺاهيندڙ [[الفا روميو]]، [[لانچيا]]، [[مازيراتي]] ۽ [[فيات]] آهن.<ref>{{Cite web|date=5 October 2021|title=L'Italia che vince le corse|work=Mauto|url=https://www.museoauto.com/litalia-che-vince-le-corse-la-ferrari-500-f2-del-1952|access-date=4 January 2022|language=it|archive-date=4 January 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220104172543/https://www.museoauto.com/litalia-che-vince-le-corse-la-ferrari-500-f2-del-1952/|url-status=dead}}</ref> اٽلي اولمپڪس ۾ ڪامياب رهيو آهي، [[1896ع گرمائين اولمپڪس|پهرين اولمپياڊ]] کان حصو وٺندو رهيو آهي ۽ 48 مان 47 رانديگرن ۾ شامل ٿيو آهي ([[1904ع گرمائين اولمپڪس|1904ع]] کان سواءِ).<ref>{{Cite web|last=Elio Trifari|title=Che sorpresa: Italia presente a tutti i Giochi|url=http://archiviostorico.gazzetta.it/2008/novembre/28/Che_sorpresa_Italia_presente_tutti_ga_10_081128051.shtml|access-date=4 January 2022|language=it}}</ref> [[اولمپڪس ۾ اٽلي|اطالوين]] [[گرمائين اولمپڪ رانديون]] ۾ 618 تمغا، ۽ سياري جي اولمپڪس ۾ 141 تمغا کٽيا آهن، جن ۾ 259 سونا تمغا شامل آهن، ۽ ڪل تمغن جي لحاظ کان ڇهون سڀ کان ڪامياب ملڪ آهي. ملڪ [[1960ع گرمائين اولمپڪس|1960ع]] ۾ گرمائين اولمپڪس جي ميزباني ڪئي؛ ۽ [[سياري جون اولمپڪ رانديون|سياري جي اولمپڪس]] جي [[1956ع سياري اولمپڪس|1956ع]]، [[2006ع سياري اولمپڪس|2006ع]] ۾ ميزباني ڪئي، ۽ هن وقت [[ميلان]] ۽ [[ڪورتينا دامپيتسو]] ۾ [[2026ع سياري اولمپڪس|2026ع واري ايڊيشن]] جي ميزباني ڪري رهيو آهي. === عام موڪلون، ميلو ۽ لوڪ روايتون === {{Main|اٽلي ۾ عام موڪلون|اٽلي جون روايتون|اٽلي جون لوڪ روايتون}} [[File:Frecce Tricolori 2022.jpg|thumb|روم ۾ ''[[فيستا ديلا ريپوبليڪا]]'' جي جشن دوران [[وڪٽر ايمانوئل ٻيون يادگار]] مٿان ''[[فريچي تريڪولوري]]''، جنهن جي دونهين واري لڪير [[اٽلي جا قومي رنگ]] ڏيکاري ٿي]] عام موڪلن ۾ مذهبي، قومي ۽ علائقائي ڏينهن شامل آهن. اٽلي جو قومي ڏينهن، ''[[فيستا ديلا ريپوبليڪا]]'' ('جمهوريت جو ڏينهن')،<ref>{{Cite web|title=Le feste mobili. Feste religiose e feste civili in Italia|url=http://calendario.eugeniosongia.com/feste.htm|access-date=29 December 2022|language=it}}</ref> 2 جون تي ملهايو ويندو آهي، جنهن جو مکيه جشن روم ۾ ٿيندو آهي، ۽ اهو 1946ع ۾ اطالوي جمهوريه جي جنم جي ياد ۾ ملهايو ويندو آهي.<ref name="Italian Embassy in London">{{Cite web|title=Festività nazionali in Italia|url=http://www.amblondra.esteri.it/Ambasciata_Londra/Menu/In_linea_con_utente/Domande_frequenti/altro.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20120624220055/http://www.amblondra.esteri.it/Ambasciata_Londra/Menu/In_linea_con_utente/Domande_frequenti/altro.htm|archive-date=24 June 2012|access-date=15 April 2012|publisher=Italian Embassy in London|language=it}}</ref> تقريب ۾ [[اڻڄاتل سپاهيءَ جو مقبرو (اٽلي)|اطالوي اڻڄاتل سپاهي]] کي خراج عقيدت طور گلن جي چادر چاڙهڻ ۽ روم ۾ [[ويا ديئي فوري امپيريالي]] سان فوجي پريڊ شامل آهي. [[سينٽ لوسي جو ڏينهن#اٽلي|سينٽ لوسي جو ڏينهن]]، 13 ڊسمبر تي، اٽلي جي ڪجهه علائقن ۾ ٻارن ۾ مشهور آهي، جتي هوءَ سانتا ڪلاز جهڙو ڪردار ادا ڪري ٿي.<ref>{{Cite web|title=Saint Lucy – Sicily's Most Famous Woman – Best of Sicily Magazine|url=http://www.bestofsicily.com/mag/art333.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20121015021932/http://bestofsicily.com/mag/art333.htm|archive-date=15 October 2012|website=bestofsicily.com}}</ref> [[ايپيفني (موڪل)|ايپيفني]] [[اطالوي لوڪ روايتون|اطالوي لوڪ روايتن]] جي شخصيت [[بيفانا]] سان لاڳاپيل آهي، جيڪا ٻهاريءَ تي سوار هڪ پوڙهي عورت آهي، جيڪا 5 جنوري جي رات سٺن ٻارن لاءِ تحفا، ۽ خراب ٻارن لاءِ ڪوئلو يا رک جا ٿيلها آڻي ٿي.<ref>{{Cite book|last=Roy|first=Christian|url={{Google books|IKqOUfqt4cIC|page=PA144|keywords=|text=|plainurl=yes}}|title=Traditional Festivals|date=2005|publisher=ABC-CLIO|isbn=978-1-5760-7089-5|page=144|access-date=13 January 2015}}</ref> [[مريم جو آسمان تي کڄڻ]] 15 آگسٽ تي ''[[فيراگوستو]]'' سان گڏ اچي ٿو، جيڪو اونهاري جي موڪلن جو دور آهي.<ref>{{Cite book|last=Jonathan Boardman|url={{Google books|VHAUAQAAIAAJ|keywords=|text=|plainurl=yes}}|title=Rome: A Cultural and Literary Companion|publisher=Signal Books|year=2000|isbn=978-1-902669-15-1|location=University of California|page=219|format=Google Books}}</ref> اطالوي قومي [[سرپرست ڏينهن]]، 4 آڪٽوبر تي، [[سينٽ فرانسس ۽ ڪيٿرائن جو عيد ڏينهن|سينٽ فرانسس ۽ سينٽ ڪيٿرائن]] کي ملهايو ويندو آهي. هر شهر يا ڳوٺ پنهنجي مقامي سرپرست بزرگ جي عيد تي پڻ عام موڪل ملهائيندو آهي.<ref name="Italian Embassy in London"></ref> [[ناتالي دي روما]] ({{literally|روم جو جنم ڏينهن}}) [[روم]] ۾ 21 اپريل تي ٿيندڙ ساليانو ميلو آهي، جيڪو شهر جي ڏند ڪٿائي [[روم جو بنياد|بنياد]] جي خوشيءَ ۾ ملهايو ويندو آهي.<ref name="Plutarch12">[[پلوٽارڪ]]، ''[[متوازي زندگيون]] – رومولس جي زندگي''، [http://penelope.uchicago.edu/Thayer/E/Roman/Texts/Plutarch/Lives/Romulus*.html#12 12.2] ([[لاڪوس ڪورتيوس]] مان)</ref> [[ڏند ڪٿا]] موجب، چيو وڃي ٿو ته [[رومولس]] 21 اپريل 753 ق.م. تي روم شهر جو بنياد وڌو.<ref name="penelope">{{Cite web|url=https://penelope.uchicago.edu/Thayer/L/Roman/Texts/Censorinus/text*.html#17.11|title=LacusCurtius • Censorinus – De Die Natali|website=penelope.uchicago.edu}}</ref> ميلن ۽ جشنن ۾ [[پاليو دي سينا]] گهوڙن جي ڊوڙ، [[مقدس هفتو#اٽلي|مقدس هفتي]] جون رسمون، اريتسو جو [[ساراسين جوسٽ]]، ۽ ''[[ڪالچو ستوريڪو فيورينتينو]]'' شامل آهن. 2013ع ۾، [[يونيسڪو]] [[غير مادي ثقافتي ورثو|غير مادي ثقافتي ورثي]] ۾ اطالوي ميلن ۽ ''[[پاسو (فلوٽ)|پاسو]]'' کي شامل ڪيو، جهڙوڪ [[واريا دي پالمي]]، [[ويتربو]] ۾ [[ماڪينا دي سانتا روزا]]، ۽ [[ساساري]] ۾ ''faradda di li candareri''.<ref>{{Cite web|title=Celebrations of big shoulder-borne processional structures|url=http://www.unesco.org/culture/ich/index.php?lg=en&pg=00011&RL=00721|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141213122708/http://www.unesco.org/culture/ich/index.php?lg=EN|archive-date=13 December 2014|access-date=29 November 2014|publisher=UNESCO}}</ref> ٻين ميلن ۾ [[اٽلي ۾ ڪارنيول|ڪارنيول]] شامل آهن، جهڙوڪ [[وينس جو ڪارنيول|وينس]]، [[وياريجو جو ڪارنيول|وياريجو]]، [[اِوريا جو ڪارنيول|اِوريا]]، [[فويانو ديلا ڪيانا جو ڪارنيول|فويانو ديلا ڪيانا]]، ۽ [[ساتريانو دي لوڪانيا جو ڪارنيول|ساتريانو دي لوڪانيا]]. [[وينس فلم فيسٽيول]]، جيڪو [[گولڊن لائن]] انعام ڏئي ٿو ۽ 1932ع کان منعقد ٿي رهيو آهي، دنيا جو سڀ کان پراڻو فلمي ميلو آهي ۽ [[ڪانز فلم فيسٽيول|ڪانز]] ۽ [[برلن بين الاقوامي فلم فيسٽيول|برلن]] سان گڏ يورپ جي "وڏن ٽن" فلمي ميلن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite web|last=Anderson|first=Ariston|date=24 July 2014|title=Venice: David Gordon Green's 'Manglehorn,' Abel Ferrara's 'Pasolini' in Competition Lineup|url=https://www.hollywoodreporter.com/news/venice-film-festival-unveils-lineup-720770|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20160218220740/http://www.hollywoodreporter.com/news/venice-film-festival-unveils-lineup-720770|archive-date=18 February 2016|website=[[دي هالي ووڊ رپورٽر]]}}; {{Cite magazine|title=Addio, Lido: Last Postcards from the Venice Film Festival|url=https://time.com/3291348/addio-lido-last-postcards-from-the-venice-film-festival/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140920162423/http://time.com/3291348/addio-lido-last-postcards-from-the-venice-film-festival|archive-date=20 September 2014|magazine=Time}}</ref> ==انتظامي ورهاستون== <!-- This Anchor tag serves to provide a permanent target for incoming section links. Please do not remove or modify it, except to add another appropriate anchor. If you modify the section title, please anchor the old title. It is always best to anchor an old section header that has been changed so that links to it will not be broken. See [[Template:Anchor]] for details. This template is {{Subst:Anchor comment}}. --> {{Main|اٽلي جا علائقا|اٽلي جا صوبا|اٽلي جا ميٽروپوليٽن شهر|ڪوموني}} اٽلي 20 علائقن (''[[ريجوني]]'') تي مشتمل آهي، جن مان پنجن کي [[خاص قانوني حيثيت وارا خودمختيار علائقا|خاص خودمختيار حيثيت]] حاصل آهي، جيڪا کين اضافي معاملن تي قانون سازي ڪرڻ جي اجازت ڏئي ٿي.<ref name="tuttitalia">{{Cite news|title=Regioni italiane|url=http://www.tuttitalia.it/regioni|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220509133929/https://www.tuttitalia.it/regioni|archive-date=9 May 2022|access-date=30 April 2022|language=it}}</ref> {{Div col}} * [[ابروزو]] * [[اوستا وادي]] * [[اپوليا]] * [[بازيليڪاتا]] * [[ڪلابريا]] * [[ڪمپانيا]] * [[ايميليا-رومانيا]] * [[فريولي-وينيزيا جوليا]] * [[لازيو]] * [[ليگوريا]] * [[لومباردي]] * [[مارڪي]] * [[موليزه]] * [[پيڊمونٽ]] * [[سارڊينيا]] * [[سسلي]] * [[ترنتينو-آلٽو آديجي/سڊٽيرول]] * [[ٽسڪني]] * [[امبريا]] * [[وينيتو]] {{Div col end}} ''ريجوني'' ۾ 107 صوبا (''[[اٽلي جا صوبا|پرووينچي]]'') يا ميٽروپوليٽن شهر (''[[اٽلي جا ميٽروپوليٽن شهر|چِتا ميٽروپوليتاني]]'')، ۽ 7,896 ميونسپلٽيون (''[[ڪوموني]]'') شامل آهن.<ref name="tuttitalia"/> {{Clear}} [[زمرو:يورپي ملڪ]] [[زمرو:جمهوريتون]] [[زمرو:ڏاکڻي يورپ جا ملڪ]] [[زمرو:يورپي اتحاد جا رڪن ملڪ]] == پڻ ڏسو == {{Portal|اٽلي|ملڪ|يورپ|يورپي يونين }} * [[اٽلي جو خاڪو]] {{Clear}} == نوٽس == {{Notelist|30em}} == ڪتابيات == {{Refbegin|30em}} * {{Cite book|last1=Cushman-Roisin|first1=Benoit|url=https://books.google.com/books?id=OFwkVgQNHlsC|title=Physical oceanography of the Adriatic Sea|last2=Gačić|first2=Miroslav|last3=Poulain|first3=Pierre-Marie|publisher=Springer|year=2001|isbn=978-1-4020-0225-0}} * {{Cite web|date=2004–2007|title=FastiOnline: A database of archaeological excavations since the year 2000 |url=https://www.fastionline.org|access-date=6 March 2010|publisher=International Association of Classical Archaeology (AIAC)}} * Hibberd, Matthew. ''The media in Italy'' (McGraw-Hill International, 2007). * Sarti, Roland, ed. ''Italy: A reference guide from the Renaissance to the present'' (2004). * Sassoon, Donald. ''Contemporary Italy: politics, economy and society since 1945'' (Routledge, 2014). * {{Cite web|date=1995–2010|title=Italy History – Italian History Index|url=http://vlib.iue.it/hist-italy/Index.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210815124837/http://vlib.iue.it/hist-italy/Index.html|archive-date=15 August 2021|access-date=6 March 2010|publisher=European University Institute, The World Wide Web Virtual Library|language=it, en}} {{Refend}} == ٻاهريان ڳنڍڻا == {{Wikibooks|Wikijunior:Countries A-Z|Italy}} {{Sister project links|voy=Italy|d=Q38}} * [https://www.bbc.com/news/world-europe-17433142 اٽلي] [[بي بي سي نيوز]] مان * [https://web.archive.org/web/20260116052905/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy/ اٽلي]. ''[[دي ورلڊ فيڪٽ بڪ]]''. [[سينٽرل انٽيليجنس ايجنسي]]. * [https://web.archive.org/web/20081216082829/http://ucblibraries.colorado.edu/govpubs/for/italy.htm اٽلي] ''يو سي بي لائبريريز گوو پبس'' مان * [https://www.oecd.org/italy/ اٽلي] [[او اي سي ڊي]] مان * [https://european-union.europa.eu/principles-countries-history/eu-countries/italy_en يورپي يونين جي ويب سائيٽ تي اٽلي جو ملڪي خاڪو] * {{Wikiatlas|Italy}} * {{OSM relation|365331}} * [https://www.ifs.du.edu/IFs/frm_CountryProfile/IT اٽلي لاءِ اهم ترقياتي اڳڪٿيون] [[انٽرنيشنل فيوچرز]] مان * [https://www.governo.it/ سرڪاري ويب سائيٽ] {{In lang|it}} * [https://www.italia.it/en/ اطالوي سياحت جي سرڪاري ويب سائيٽ] {{Italy topics}} {{Navboxes |title = اٽلي سان لاڳاپيل مضمون|list= {{Sovereign states of Europe}} {{Countries and territories bordering the Mediterranean Sea}} {{EU members}} {{European Economic Area (EEA)}} {{Council of Europe members}} {{G8 nations}} {{G20}} {{OSCE}} }} {{Authority control}} {{Coord|43|N|12|E|display=title}} [[زمرو:اٽلي| ]] [[زمرو:يورپ جا ملڪ]] [[زمرو:جي 20 ميمبر]] [[زمرو:ڪائونسل آف يورپ جا ميمبر رياستون]] [[زمرو:يورپي يونين جا ميمبر رياستون]] [[زمرو:نيٽو جا ميمبر رياستون]] [[زمرو:يونين فار دي ميڊيٽرينين جا ميمبر رياستون]] [[زمرو:گڏيل قومن جا ميمبر رياستون]] [[زمرو:او اي سي ڊي ميمبر]] [[زمرو:جمهوريتون]] [[زمرو:1861ع ۾ يورپ ۾ قيام]] [[زمرو:اهي ملڪ ۽ علائقا جتي اطالوي سرڪاري ٻولي آهي]] [[زمرو:1861ع ۾ قائم ٿيل رياستون ۽ علائقا]] [[Category:1946ع ۾ يورپ ۾ قائم ٿيل رياستون ۽ علائقا]] == حوالا == {{Reflist}} <references group="lower-alpha"/> {{Italy Labelled Map Scalable|image-width=300}} 2og5gh3b76z7smt719tzai0ow8zekle 382653 382652 2026-06-04T09:25:37Z Memon2025 21315 382653 wikitext text/x-wiki {{چونڊ مضمون| جون 2026}} {{Short description|ڏکڻ ۽ اولهه يورپ جو ملڪ}} {{Infobox country | conventional_long_name = اطالوي جمهوريه | common_name = اٽلي | native_name = {{Lang|it|Repubblica Italiana<!--upper case see Italian wiki-->}} | image_flag = Flag of Italy.svg | image_coat = Emblem of Italy.svg | symbol_type = نشان | national_anthem = "{{Lang|it|[[اِل ڪانتو ديلي اطالياني]]|italic=no}}"<br/>"اطالوين جو گيت"<div style="padding-top:0.5em;">{{Center|[[File:Canto degli Italiani - Marina Militare (strumentale).wav]]}}</div> | image_map = {{Switcher|[[File:EU-Italy (orthographic projection).svg|frameless]]|گلوب ڏيکاريو|[[File:EU-Italy.svg|upright=1.15|frameless]]|يورپي يونين جو نقشو ڏيکاريو|default=1}} | capital = [[روم]] | coordinates = {{Coord|41|54|N|12|29|E|type:city}} | largest_city = capital | languages_type = ڏيهي ٻوليون | languages = ڏسو [[اٽلي جون ٻوليون|مکيه مضمون]] | official_languages = [[اطالوي ٻولي|اطالوي]]<sup>a</sup> {{Infobox|child=yes |label1 = [[اٽلي ڏانهن اميگريشن|قوميت]] {{Nobold|(2021)}}<ref name="id2020">{{Cite web|title=Indicatori demografici, anno 2020 |url=https://www.istat.it/it/files//2021/05/REPORT_INDICATORI-DEMOGRAFICI-2020.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210503091112/https://www.istat.it/it/files//2021/05/REPORT_INDICATORI-DEMOGRAFICI-2020.pdf|archive-date=3 May 2021|access-date=3 May 2021}}</ref> | data1 = {{Unbulleted list|91% اطالوي|9% ٻيا}} }} | religion = {{Ublist|item_style=white-space:nowrap;|84% [[اٽلي ۾ عيسائيت|عيسائيت]]|12% [[اٽلي ۾ لادينيت|لادينيت]]|4% [[اٽلي ۾ مذهب|ٻيا]]}} | religion_year = 2021 | religion_ref = <ref>{{Cite web|date=September 2021|title=Special Eurobarometer 516|url=https://data.europa.eu/data/datasets/s2237_95_2_516_eng?locale=en|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20230629085321/http://data.europa.eu/data/datasets/s2237_95_2_516_eng?locale=en|archive-date=29 June 2023|access-date=2 June 2026|publisher=European Union: [[European Commission]]|via=[[European Data Portal]] (see Volume C: Country/socio-demographics: IT: Question D90.2.)}}</ref> | demonym = اطالوي | government_type = [[وحداني پارلياماني جمهوريه]] | leader_title1 = [[اٽلي جو صدر|صدر]] | leader_name1 = [[سرجيو ماتاريلا]] | leader_title2 = [[اٽلي جو وزيراعظم|وزيراعظم]] | leader_name2 = [[جورجيا ميلوني]] | leader_title3 = [[جمہوريه جي سينيٽ جو صدر (اٽلي)|سينيٽ جو صدر]] | leader_name3 = [[اگناتسيو لا روسا]] | leader_title4 = [[چيمبر آف ڊپٽيز جو صدر (اٽلي)|چيمبر آف ڊپٽيز جو صدر]] | leader_name4 = [[لورينزو فونتانا]] | legislature = [[اطالوي پارليامينٽ|پارليامينٽ]] | upper_house = [[جمہوريه جي سينيٽ (اٽلي)|جمہوريه جي سينيٽ]] | lower_house = [[چيمبر آف ڊپٽيز (اٽلي)|چيمبر آف ڊپٽيز]] | sovereignty_type = [[اٽلي جي تاريخ|تاريخي سياسي وحدتون]] | established_event1 = [[اٽلي جا قديم ماڻھو|اٽالڪ ماڻھو]] | established_date1 = قديم دور | established_event2 = [[قديم روم]]<br>[[رومي اٽلي]] | established_date2 = 753 ق م–476 ع | established_event3 = [[بربر بادشاهتون|رومي-بربر بادشاهتون]]<br>[[بازنطيني اٽلي]] | established_date3 = اوائلي وچون دور | established_event4 = [[اٽلي جي تاريخي رياستن جي فهرست|اطالوي شهري رياستون ۽ علائقائي سياسي وحدتون]] | established_date4 = وچون دور ۽ جديد دور | established_event5 = [[اٽلي جي بادشاهت]] | established_date5 = 1861–1946<br>{{start date and age|1861|03|17|df=y}} | established_event6 = [[اطالوي سلطنت]] | established_date6 = 1869/1882–1960 | established_event7 = [[1946ع اطالوي اداراتي ريفرنڊم|اطالوي جمهوريه]] | established_date7 = {{start date and age|1946|06|02|df=y}} | area_km2 = 301,340 | area_footnote = <ref name="Central Intelligence Agency-2023">{{Cite web|date=23 August 2023|title=Italy|url=https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210701235642/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy|archive-date=1 July 2021|access-date=28 August 2023|publisher=Central Intelligence Agency}}</ref><ref>{{Cite web|date=12 November 2023|title=Italy country profile|url=https://www.bbc.com/news/world-europe-17433142|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20231218111602/https://www.bbc.com/news/world-europe-17433142|archive-date=18 December 2023|access-date=12 November 2023|publisher=BBC News}}</ref> | area_rank = 71هون | area_sq_mi = 116,347 <!--Do not remove per [[Wikipedia:Manual of Style/Dates and numbers]]--> | percent_water = 1.24 (2015)<ref>{{Cite web|title=Surface water and surface water change|url=https://stats.oecd.org/Index.aspx?DataSetCode=SURFACE_WATER|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210324133453/https://stats.oecd.org/Index.aspx?DataSetCode=SURFACE_WATER|archive-date=24 March 2021|access-date=11 October 2020|publisher=[[Organisation for Economic Co-operation and Development]] (OECD)}}</ref> | population_estimate = {{DecreaseNeutral}} 58,915,561<ref name="population">{{cite web|title=Monthly Demographic Balance|url=https://demo.istat.it/app/?l=en&a=&i=D7B|publisher=[[Italian National Institute of Statistics|ISTAT]]}}</ref> | population_estimate_year = 2025 | population_estimate_rank = 25هون | population_density_km2 = 195.5 | population_density_sq_mi = auto<!--Do not remove per [[Wikipedia:Manual of Style/Dates and numbers]]--> | population_density_rank = 72هون | GDP_PPP = {{Increase}} $3.872&nbsp;trillion<ref name="IMFWEO.IT">{{cite web |url=https://data.imf.org/en/Data-Explorer?datasetUrn=IMF.RES:WEO(9.0.0) |title=World Economic Outlook Database (April 2026 Edition) |publisher=[[International Monetary Fund]] |website=www.imf.org |date=14 April 2026 |access-date=18 April 2026}}</ref> | GDP_PPP_year = 2026 | GDP_PPP_rank = 12هون | GDP_PPP_per_capita = {{Increase}} $65,761<ref name="IMFWEO.IT"/> | GDP_PPP_per_capita_rank = 29هون | GDP_nominal = {{Increase}} $2.738&nbsp;trillion<ref name="IMFWEO.IT"/> | GDP_nominal_year = 2026 | GDP_nominal_rank = 8هون | GDP_nominal_per_capita = {{Increase}} $46,505<ref name="IMFWEO.IT"/> | GDP_nominal_per_capita_rank = 27هون | Gini = 32.5 <!--number only--> | Gini_year = 2020 | Gini_change = decrease <!--increase/steady/decrease--> | Gini_ref = <ref>{{Cite web|title=Gini coefficient of equivalised disposable income – EU-SILC survey|url=https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/tessi190/default/table?lang=en|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20201009091832/https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/tessi190/default/table?lang=en|archive-date=9 October 2020|access-date=21 June 2022|publisher=European Commission}}</ref> | HDI = 0.915 <!--number only--> | HDI_year = 2023<!-- Please use the year to which the data refers, not the publication year--> | HDI_change = increase <!--increase/decrease/steady--> | HDI_ref = <ref name="UNHDR">{{Cite web |date=6 May 2025 |title=Human Development Report 2025 |url=https://hdr.undp.org/system/files/documents/global-report-document/hdr2025reporten.pdf|url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20250506051232/https://hdr.undp.org/system/files/documents/global-report-document/hdr2025reporten.pdf |archive-date=6 May 2025 |access-date=6 May 2025 |publisher=[[United Nations Development Programme]] |language=en}}</ref> | HDI_rank = 29هون | currency = [[يورو]] (€)<sup>b</sup> | currency_code = EUR | time_zone = [[مرڪزي يورپي وقت|CET]] | utc_offset = +1 | utc_offset_DST = +2 | time_zone_DST = [[مرڪزي يورپي گرمي وارو وقت|CEST]] | calling_code = [[+39]] <sup>c</sup> | cctld = [[.it]] | footnote_a = <span style="font-size:100%;">جرمن [[ڏکڻ ٽائرول]] ۽ [[فريولي-وينيتسيا جوليا]] ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ فرينچ [[آئوستا وادي]] ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ [[سلووين ٻولي|سلووين]] [[ٽريئستي صوبو]]، [[گوريتسيا صوبو]] ۽ فريولي-وينيتسيا جوليا ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ [[لاڊن ٻولي|لاڊن]] ڏکڻ ٽائرول، [[ترنتينو]] ۽ ٻين اترين علائقن ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ [[فريولي ٻولي|فريولي]] فريولي-وينيتسيا جوليا ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ [[سارڊينيائي ٻولي|سارڊينيائي]] [[سارڊينيا]] ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي.<ref>{{Cite web|title=Legge Regionale 15 ottobre 1997, n. 26 |url=http://www.regione.sardegna.it/j/v/86?v=9&c=72&file=1997026|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210226213750/http://www.regione.sardegna.it/j/v/86?v=9&c=72&file=1997026|archive-date=26 February 2021|access-date=31 May 2018|publisher=Regione autonoma della Sardegna – Regione Autònoma de Sardigna}}; {{Cite web|title=Regione Autonoma Friuli-Venezia Giulia – Comunità linguistiche regionali|url=https://www.regione.fvg.it/rafvg/cms/RAFVG/cultura-sport/patrimonio-culturale/comunita-linguistiche|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150904201140/https://www.regione.fvg.it/rafvg/cms/RAFVG/cultura-sport/patrimonio-culturale/comunita-linguistiche|archive-date=4 September 2015|access-date=2 November 2020|website=regione.fvg.it}}</ref></span> | footnote_b = <span style="font-size:100%;">2002ع کان اڳ، [[اطالوي ليرا]]. يورو [[ڪامپيوني دي اٽاليا]] ۾ قبول ڪئي وڃي ٿي، پر ان جي سرڪاري ڪرنسي [[سوئس فرانڪ]] آهي.<ref>{{Cite web|date=14 July 2010|title=Comune di Campione d'Italia|url=http://www.comune.campione-d-italia.co.it/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110430223743/http://www.comune.campione-d-italia.co.it/|archive-date=30 April 2011|access-date=30 October 2010|publisher=Comune.campione-d-italia.co.it}}</ref></span> | footnote_c = <span style="font-size:100%;">ڪامپيوني دي اٽاليا کي فون ڪرڻ لاءِ سوئس ڪوڊ [[+41]] استعمال ڪرڻ ضروري آهي.</span> }} '''اٽلي'''،{{Efn|{{Lang|it|Italia}}, {{IPA|it|iˈtaːlja|pron|small=no|It-Italia.ogg}}}} سرڪاري طور '''اطالوي جمهوريه'''،{{Efn|{{Lang|it|ريپبلڪا اطاليانا|links=no}}, {{IPA|it|reˈpubblika itaˈljaːna|pron|small=no}}}} [[ڏکڻ يورپ|ڏکڻ]] ۽ [[اولهه يورپ]] ۾ واقع هڪ ملڪ آهي.{{Efn|اٽلي کي گهڻو ڪري اولهه يورپ ۾ شامل ڪيو ويندو آهي.<ref>اٽلي کي اولهه يورپي ملڪ طور بيان ڪندڙ علمي ڪم:{{Bulleted list |{{Cite book|last1=Hancock|first1=M. Donald|url=https://archive.org/details/politicsinwester00hanc_0|title=Politics in Western Europe: an introduction to the politics of the United Kingdom, France, Germany, Italy, Sweden, and the European Union|last2=Conradt|first2=David P.|last3=Peters|first3=B. Guy|last4=Safran|first4=William|last5=Zariski|first5=Raphael|date=11 November 1998|publisher=Chatham House Publishers|isbn=978-1-5664-3039-5|edition=2nd|quote=list of Western European countries Italy.|url-access=registration|ref=none}} |{{Cite book|last1=Ugo|first1=Ascoli|last2=Emmanuele|first2=Pavolini|title=The Italian welfare state in a European perspective: A comparative analysis|date=2016|publisher=Policy Press|isbn=978-1-4473-3444-6|url=https://books.google.com/books?id=BEzRDAAAQBAJ&q=list+of+Western+European+countries+Italy|ref=none}} |{{Cite book|last1=Zloch-Christy|first1=Iliana|title=East-West Financial Relations: Current Problems and Future Prospects|date=1991|publisher=Cambridge University Press|isbn=978-0-5213-9530-4|url=https://archive.org/details/eastwestfinancia00zloc|url-access=registration|quote=list of Western European countries Italy.|access-date=29 September 2019|ref=none}} |{{Cite book|last1=Clout|first1=Hugh D.|title=Western Europe: Geographical Perspectives|date=1989|publisher=Longman Scientific & Technical|isbn=978-0-5820-1772-6|url=https://books.google.com/books?id=WGbIT90ppZsC|access-date=29 September 2019|ref=none}} |{{Cite book|last1=Furlong|first1=Paul|title=Modern Italy: Representation and Reform|date=2003|publisher=Routledge|isbn=978-1-1349-7983-7|url=https://books.google.com/books?id=JNNsOl65D0AC&q=italy+western+European+country|access-date=29 September 2019|ref=none}} |{{Cite book|last1=Hanf|first1=Kenneth|last2=Jansen|first2=Alf-Inge|title=Governance and Environment in Western Europe: Politics, Policy and Administration|date=2014|publisher=Routledge|isbn=978-1-3178-7917-6|url=https://books.google.com/books?id=31wSBAAAQBAJ&q=West+Europe+Italy|access-date=29 September 2019|ref=none}} }}</ref>|name=WE}} اهو [[اطالوي اپٻيٽ|هڪ اپٻيٽ]] تي مشتمل آهي، جيڪو [[ڀونوچ سمنڊ]] ۾ وڌي وڃي ٿو، جنهن جي اترين زميني سرحد تي [[الپس]] آهن، ۽ ان سان گڏ [[اٽلي جي ٻيٽن جي فهرست|لڳ ڀڳ 800 ٻيٽ]] پڻ شامل آهن، جن مان خاص طور [[سسلي]] ۽ [[سارڊينيا]] اهم آهن. اٽلي اولهه ۾ [[فرانس]]؛ اتر ۾ [[سوئٽزرلينڊ]] ۽ [[آسٽريا]]؛ اوڀر ۾ [[سلووينيا]]؛ ۽ ٻن [[انڪليو|انڪليوز]]، [[ويٽيڪن سٽي]] ۽ [[سان مارينو]]، سان زميني سرحدون رکي ٿو. ايراضي جي لحاظ کان اهو [[ايراضيءَ موجب يورپي ملڪن جي فهرست|يورپ جو ڏهون وڏو ملڪ]] آهي، جيڪو {{Convert|301340|km2|sqmi|abbr=on}} تي پکڙيل آهي، ۽ لڳ ڀڳ 59 ملين آبادي سان [[يورپي يونين]] جو ٽيون سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو [[يورپي يونين جو رڪن ملڪ|رڪن ملڪ]] آهي. اٽلي جي گاديءَ جو هنڌ ۽ [[اٽلي جي شهرن جي فهرست|سڀ کان وڏو شهر]] [[روم]] آهي؛ ٻين وڏن شهرن ۾ [[ميلان]]، جيڪو ملڪ جو سڀ کان وڏو [[ميٽروپوليٽن علائقو]] آهي، [[نيپلز]]، [[تورين]]، [[پالرمو]]، [[بولونيا]]، [[فلورينس]]، [[جينووا]] ۽ [[وينس]] شامل آهن. [[اٽلي جي تاريخ]] ڪيترن ئي [[اٽلي جي قديم قومن جي فهرست|اٽالڪ قومن]] تائين وڃي ٿي، جن ۾ خاص طور [[قديم رومي]] شامل آهن، جن [[رومي جمهوريه]] دوران ڀونوچ سمنڊ جي دنيا کي فتح ڪيو ۽ [[رومي سلطنت]] دوران صدين تائين ان تي حڪومت ڪئي. عيسائيت جي پکڙجڻ سان، روم [[ڪيٿولڪ ڪليسا]] ۽ [[پاپائيت]] جو مرڪز بڻجي ويو. [[بربر حملا|بربر حملن]] ۽ ٻين سببن ڪري [[قديم دور جي آخري مرحلي]] ۽ [[اوائلي وچئين دور]] جي وچ ۾ [[اولهه رومي سلطنت جو زوال ۽ خاتمو]] ٿيو. يارهين صديءَ تائين [[اطالوي شهري رياستون]] ۽ [[سامونڊي جمهوريهون]] وڌيون، جن واپار ذريعي نئين خوشحالي آندي ۽ جديد سرمائيداريءَ لاءِ بنياد وڌا. [[اطالوي نشاةِ ثانيه]] پندرهين ۽ سورهين صديءَ دوران ڦهلي ڦولي ۽ [[نشاةِ ثانيه#پکڙجڻ|باقي يورپ تائين پکڙجي وئي]]. اطالوي ڳولائوئن پري اوڀر ۽ [[نئين دنيا]] ڏانهن نوان رستا دريافت ڪيا، جنهن سان [[دريافتن جو دور|دريافتن جي دور]] ۾ اهم حصو پيو. سياسي ۽ علائقائي ورهاستن جي صدين کان پوءِ، [[اٽلي جي بادشاهت]] 1861ع ۾ [[اطالوي آزاديءَ جون جنگيون|آزاديءَ جي جنگين]] ۽ [[هزارن جي مهم]] کان پوءِ قائم ٿي. اوڻيهين صديءَ جي آخر کان ويهين صديءَ جي شروعات تائين، [[اٽلي ۾ صنعتڪاري|اٽلي صنعتڪاري ڪئي]] ۽ [[اطالوي سلطنت|نوآبادياتي سلطنت]] حاصل ڪئي، جڏهن ته [[ڏکڻ اٽلي|ڏکڻ]] گهڻي حد تائين غريب رهيو، جنهن سبب آمريڪا ڏانهن [[اطالوي ڊائاسپورا|وڏي مهاجر ڊائاسپورا]] پيدا ٿي. 1915ع کان 1918ع تائين، [[پهريين عالمي جنگ دوران اٽلي جي فوجي تاريخ|اٽلي]] [[پهريين عالمي جنگ]] ۾ [[پهريين عالمي جنگ جا اتحادي|انتانت]] سان گڏ [[مرڪزي طاقتون|مرڪزي طاقتن]] خلاف وڙهيو. 1922ع ۾ [[اطالوي فاشزم|اطالوي فاشسٽ]] آمريت قائم ٿي. [[ٻي عالمي جنگ دوران اٽلي جي فوجي تاريخ|ٻي عالمي جنگ دوران]]، اٽلي پهرين [[محوري طاقتون|محوري طاقتن]] جو حصو هو، جيستائين [[ڪاسيبلي جي جنگبندي|جنگبندي]] [[ٻي عالمي جنگ جا اتحادي|اتحادي طاقتن]] سان نه ٿي (1940–1943)، پوءِ [[اطالوي مزاحمت]] ۽ جرمن قبضي ۽ سهڪار ڪندڙ [[اطالوي سماجي جمهوريه|آر ايس آءِ]] کان [[اٽلي جي آزادي]] دوران اتحادي طاقتن جو هم جنگي ساٿي بڻيو (1943–1945). 1946ع ۾ بادشاهت کي [[1946ع اطالوي اداراتي ريفرنڊم|جمهوريه سان تبديل ڪيو ويو]] ۽ ملڪ [[اطالوي اقتصادي معجزو|مضبوط بحالي]] ڪئي. [[ترقي يافته ملڪ]] طور، [[اٽلي جي معيشت|ترقي يافته معيشت]] سان، اٽلي دنيا جو [[ناليوار جي ڊي پي موجب ملڪن جي فهرست|اٺون وڏو ناليوار جي ڊي پي]] رکي ٿو، يورپ جو [[پيداوار موجب ملڪن جي فهرست|ٻيون وڏو پيداوار وارو شعبو]] رکي ٿو، ۽ [[علائقائي طاقت|علائقائي]] ۽ – [[وڏين طاقتن مان گهٽ ترين|گهٽ حد تائين]] – عالمي اقتصادي، فوجي، ثقافتي ۽ سياسي معاملن ۾ اهم ڪردار ادا ڪري ٿو. اهو يورپي يونين جو [[اندروني ڇهه|باني]] ۽ [[يورپي يونين جا ٽي|اهم رڪن]] آهي، ۽ [[اٽلي جا پرڏيهي لاڳاپا#بين الاقوامي ادارا|ڪيترين ٻين بين الاقوامي تنظيمن ۽ فورمن جو حصو]] آهي. [[ثقافتي سپر پاور]] طور، اٽلي ڊگهي عرصي کان [[اطالوي فن|فن]]، [[اٽلي جي موسيقي|موسيقي]]، [[اطالوي ادب|ادب]]، [[اطالوي کاڌو|کاڌي]]، [[اطالوي فيشن|فيشن]]، [[اٽلي ۾ سائنس ۽ ٽيڪنالاجي|سائنس ۽ ٽيڪنالاجي]] جو مشهور عالمي مرڪز رهيو آهي، ۽ [[اطالوي ايجادن ۽ دريافتن جي فهرست|ڪيترين ايجادن ۽ دريافتن]] جو ذريعو آهي. هن وٽ [[ملڪ موجب عالمي ورثو ماڳ|سڀ کان وڌيڪ تعداد]] ۾ [[عالمي ورثو ماڳ]] ([[اٽلي ۾ عالمي ورثو ماڳن جي فهرست|61]]) آهن ۽ اهو دنيا جو [[عالمي سياحت درجابندي|پنجون سڀ کان وڌيڪ گهميو ويندڙ ملڪ]] آهي. == نالو<span class="anchor" id="Etymology"></span> == {{Main|اٽلي جو نالو}} ''اٽاليا'' جي اشتقاق بابت ڪيترائي مفروضا موجود آهن.<ref>Alberto Manco, ''Italia. Disegno storico-linguistico''. 2009, Naples: L'Orientale. {{ISBN|978-8-8950-4462-0}}.</ref> هڪ نظريي موجب اهو [[قديم يوناني]] اصطلاح مان نڪتو، جيڪو ''اٽالوئي'' جي زمين لاءِ استعمال ٿيندو هو؛ اٽالوئي هڪ قبيلو هو، جيڪو انهيءَ علائقي ۾ رهندو هو، جيڪو اڄ [[ڪلابريا]] جي نالي سان سڃاتو وڃي ٿو. اصل ۾ سمجهيو ويندو هو ته ان جو نالو ''ويتولي'' هو، ۽ ڪجهه عالمن جي راءِ آهي ته سندن [[ٽوٽم]]ي جانور ڳئون جو ٻچو هو ([[لاطيني]]: ''vitulus''؛ [[امبريائي]]: ''vitlo''؛ [[اوسڪن]]: ''Víteliú'')<!-- and named for the god of cattle, [[Mars (mythology)|Mars]] -->.<ref>J.P. Mallory and D.Q. Adams, ''Encyclopedia of Indo-European Culture'' (London: Fitzroy and Dearborn, 1997), 24.</ref> ڪيترن قديم ليکڪن چيو آهي ته اهو نالو هڪ مقامي حڪمران [[اٽالس]] جي نالي تان پيو.<ref>Dionysius of Halicarnassus, ''Roman Antiquities'', [https://penelope.uchicago.edu/Thayer/E/Roman/Texts/Dionysius_of_Halicarnassus/1B*.html 1.35] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20221215151343/https://penelope.uchicago.edu/Thayer/E/Roman/Texts/Dionysius_of_Halicarnassus/1B%2A.html|date=15 December 2022}}, on LacusCurtius; Aristotle, ''Politics'', [https://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0058%3Abook%3D7%3Asection%3D1329b#note-link2 7.1329b] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20150910185719/http://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0058%3Abook%3D7%3Asection%3D1329b|date=10 September 2015}}, on Perseus; Thucydides, ''The Peloponnesian War'', [https://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Thuc.+6.2.4&fromdoc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0200 6.2.4] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20150924213434/http://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Thuc.+6.2.4&fromdoc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0200|date=24 September 2015}}, on Perseus</ref> اٽلي لاءِ قديم يوناني اصطلاح شروعات ۾ رڳو [[ڪلابريا|بروٽيم]] اپٻيٽ جي ڏکڻ حصي ۽ [[ڪاتانزارو]] ۽ [[ويبو والينتيا]] جي ڪجهه حصن لاءِ استعمال ٿيندو هو. [[اوينوٽريا]] ۽ "اٽلي" جو وڏو تصور هڪ ٻئي جا مترادف بڻجي ويا، ۽ اهو نالو [[لوڪانيا]] جي اڪثر حصي تي به لاڳو ٿيڻ لڳو. رومي جمهوريه جي واڌ کان اڳ، اهو نالو يونانين طرفان [[ميسينا آبنائے]] ۽ [[ساليرنو نار|ساليرنو نارين]] ۽ [[تارانٽو نار|تارانٽو]] کي ملائيندڙ لڪير جي وچ واري زمين لاءِ استعمال ٿيندو هو، جيڪا ڪلابريا سان مطابقت رکي ٿي. يونانين "اٽاليا" کي وڌيڪ وڏي علائقي تي لاڳو ڪرڻ شروع ڪيو.<ref>Pallottino, M., ''History of Earliest Italy'', trans. Ryle, M & Soper, K. in Jerome Lectures, Seventeenth Series, p. 50</ref> ڏکڻ ۾ "[[يوناني اٽلي]]" کان علاوه، مورخن هڪ "ايٽرسڪن اٽلي" جي وجود جو به امڪان ظاهر ڪيو آهي، جيڪو وچ اٽلي جي علائقن تي مشتمل هو.<ref>Giovanni Brizzi, Roma. Potere e identità: dalle origini alla nascita dell'impero cristiano, Bologna, Patron, 2012 p. 94</ref> [[رومي اٽلي]]، يعني ''اٽاليا''، جون سرحدون وڌيڪ واضح طور مقرر ٿيل آهن. ڪيٽو جي ''[[اوريجنيز]]'' اٽلي کي الپس جي ڏکڻ ۾ واقع سڄي اپٻيٽ طور بيان ڪري ٿي.<ref>{{Cite book|last=Carlà-Uhink|first=Filippo|url=https://books.google.com/books?id=dSY-DwAAQBAJ&q=cato+italy+south+of+the+Alps&pg=PT49|title=The "Birth" of Italy: The Institutionalization of Italy as a Region, 3rd–1st Century BCE|date=25 September 2017|publisher=Walter de Gruyter GmbH & Co KG|isbn=978-3-1105-4478-7}}; {{Cite book|last=Levene|first=D. S.|url=https://books.google.com/books?id=aLsRDAAAQBAJ&q=cato+walls+of+Italy&pg=PA108|title=Livy on the Hannibalic War|date=17 June 2010|publisher=Oxford University Press|isbn=978-0-1981-5295-8|access-date=12 November 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20240328152752/https://books.google.com/books?id=aLsRDAAAQBAJ&q=cato+walls+of+Italy&pg=PA108#v=snippet&q=cato%20walls%20of%20Italy&f=false|archive-date=28 March 2024|url-status=live}}</ref> 264 ق م ۾ رومي اٽلي مرڪزي-اتر جي [[آرنو]] ۽ [[روبيڪون]] دريائن کان وٺي سڄي ڏکڻ تائين پکڙيل هئي. اتر وارو علائقو، [[سيسالپائن گال]]، جغرافيائي طور اٽلي جو حصو سمجهيو ويندو هو، 220ع ق م واري ڏهاڪي ۾ روم طرفان قبضو ڪيو ويو،<ref>{{Cite book|last=Carlà-Uhink|first=Filippo|url=https://books.google.com/books?id=dSY-DwAAQBAJ&q=Tota+Italia+essays&pg=PT454|title=The "Birth" of Italy: The Institutionalization of Italy as a Region, 3rd–1st Century BCE|date=25 September 2017|publisher=Walter de Gruyter GmbH & Co KG|isbn=978-3-1105-4478-7|access-date=12 November 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211000755/https://books.google.com/books?id=dSY-DwAAQBAJ&q=Tota+Italia+essays&pg=PT454#v=snippet&q=Tota%20Italia%20essays&f=false|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}</ref> پر سياسي طور الڳ رهيو. 42 ق م ۾ ان کي قانوني طور اٽلي جي انتظامي وحدت ۾ ضم ڪيو ويو.<ref>{{Cite book|last=Williams|first=J. H. C.|url=https://books.google.com/books?id=RPj_FkEeVO4C&q=beyond+the+Rubicon|title=Beyond the Rubicon: Romans and Gauls in Republican Italy – J. H. C. Williams – Google Books|date=22 May 2020|publisher=Oxford University Press|isbn=978-0-1981-5300-9|archive-url=https://web.archive.org/web/20200522000630/https://books.google.it/books?id=RPj_FkEeVO4C&dq=beyond+the+Rubicon&hl=en&sa=X&ved=0ahUKEwiI5YrC6rbkAhUvDmMBHXZOCMAQ6AEIKTAA|archive-date=22 May 2020}}; {{Cite book|last=Long|first=George|title=Decline of the Roman republic: Volume 2|year=1866}}; {{Cite web|last=Aurigemma|first=Salvatore|title=Gallia Cisalpina|url=http://www.treccani.it/enciclopedia/gallia-cisalpina_(Enciclopedia-Italiana)|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20230404054511/https://www.treccani.it/enciclopedia/gallia-cisalpina_(Enciclopedia-Italiana)|archive-date=4 April 2023|access-date=14 October 2014|website=treccani.it|publisher=Enciclopedia Italiana|language=it}}</ref> سارڊينيا، [[ڪورسيڪا]]، سسلي ۽ [[مالٽا]] کي 292ع ۾ [[ڊيوڪليشن]] اٽلي ۾ شامل ڪيو،<ref>{{Cite web|title=Italy (ancient Roman territory)|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297743/Italy|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131110232259/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297743/Italy|archive-date=10 November 2013|access-date=10 November 2013|website=Encyclopædia Britannica}}</ref> جنهن سان آخري قديم دور جو اٽلي جديد [[اطالوي جاگرافيائي علائقو|اطالوي جاگرافيائي علائقي]] سان لڳ ڀڳ هم سرحد ٿي ويو.<ref>{{Cite web|title=La riorganizzazione amministrativa dell'Italia. Costantino, Roma, il Senato e gli equilibri dell'Italia romana|url=https://www.treccani.it/enciclopedia/la-riorganizzazione-amministrativa-dell-italia-costantino-roma-il-senato-e-gli-equilibri-dell-italia-romana_%28Enciclopedia-Costantiniana%29|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211119225335/https://www.treccani.it/enciclopedia/la-riorganizzazione-amministrativa-dell-italia-costantino-roma-il-senato-e-gli-equilibri-dell-italia-romana_(Enciclopedia-Costantiniana)|archive-date=19 November 2021|access-date=19 November 2021|language=it}}</ref> لاطيني لفظ ''Italicus'' "اٽلي جي ماڻهو" لاءِ استعمال ٿيندو هو، يعني ''provincial'' يا [[رومي صوبو|رومي صوبي]] مان آيل ماڻهو جي ابتڙ.<ref>''Letters'' 9.23</ref> صفت ''italianus''، جنهن مان ''Italian'' نڪتو، [[وچئين دور جي لاطيني]] مان آهي ۽ [[اوائلي جديد دور]] دوران ''Italicus'' سان متبادل طور استعمال ٿيندي هئي.<ref>''ytaliiens'' (1265) [http://www.cnrtl.fr/etymologie/italien TLFi] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20181029191636/http://www.cnrtl.fr/etymologie/italien|date=29 October 2018}}</ref> [[اولهه رومي سلطنت جي زوال]] کان پوءِ، اٽلي جي [[اوستروگوٿڪ بادشاهت]] قائم ٿي. [[لومبارڊ|لومبارڊن]] جي حملن کان پوءِ، ''اٽاليا'' سندن بادشاهت جي نالي طور برقرار رهي، ۽ [[پاڪ رومي سلطنت]] اندر ان جي [[اٽلي جي بادشاهت (پاڪ رومي سلطنت)|جانشين بادشاهت]] لاءِ به اهو نالو استعمال ٿيو.<ref>{{Cite web|title=IL COMUNE MEDIEVALE|url=https://www.homolaicus.com/storia/medioevo/comune_medievale.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20120318214257/http://www.homolaicus.com/storia/medioevo/comune_medievale.htm|archive-date=18 March 2012|website=homolaicus.com}}</ref> == تاريخ == {{Main|اٽلي جي تاريخ}} === قبل تاريخ ۽ قديم دور === {{Main|قبل تاريخي اٽلي|اٽالڪ قومون|ايٽرسڪن تهذيب|يوناني نوآبادڪاري|ميگنا گريشيا}} [[File:Etruscan Painting 1.jpg|thumb|right|[[ايٽرسڪن تهذيب|ايٽرسڪن]] فريسڪو، [[مونتيروتسي نيڪروپولس]] ۾، 5هين صدي ق م]] [[هيٺيون پيلئوليٿڪ]] جا آثار، جيڪي 850,000 سال اڳ جا آهن، [[مونتي پوجيولو]] مان مليا آهن.<ref>{{Cite web|last=Society|first=National Geographic|title=Erano padani i primi abitanti d'Italia|url=http://www.nationalgeographic.it/scienza/2012/01/20/news/erano_padani_iprimi_abitanti_ditalia-807204|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20190626220707/http://www.nationalgeographic.it/scienza/2012/01/20/news/erano_padani_iprimi_abitanti_ditalia-807204|archive-date=26 June 2019|access-date=11 March 2019|website=National Geographic}}</ref> سڄي اٽلي ۾ کوٽاين مان 200,000 سال اڳ وچين پيلئوليٿڪ دور ۾ [[نينڊرٿال]] جي موجودگي ظاهر ٿي آهي،<ref>Kluwer Academic/Plenum Publishers 2001, ch. 2. {{ISBN|0-3064-6463-2}}.</ref> جڏهن ته [[اوائلي جديد انسان|جديد انسان]] لڳ ڀڳ 40,000 سال اڳ [[ريپارو موڪي]] ۾ ظاهر ٿيا.<ref>42.7–41.5 ka ([[68–95–99.7 rule|1σ CI]]). {{Cite journal|last=Douka|first=Katerina|display-authors=etal|year=2012|title=A new chronostratigraphic framework for the Upper Palaeolithic of Riparo Mochi (Italy)|journal=Journal of Human Evolution|volume=62|issue=2|pages=286–299|doi=10.1016/j.jhevol.2011.11.009|pmid=22189428|bibcode=2012JHumE..62..286D }}; {{Cite web|date=29 January 2010|title=Istituto Italiano di Preistoria e Protostoria|url=http://www.iipp.it/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131015231105/http://www.iipp.it/|archive-date=15 October 2013|publisher=IIPP|access-date=15 August 2017}}</ref> رومي دور کان اڳ واري اٽلي جا [[اٽلي جا قديم ماڻھو|قديم ماڻھو]] [[پروٽو-انڊو-يورپي|انڊو-يورپي]] هئا، خاص طور [[اٽالڪ قومون]]. ممڪن غير انڊو-يورپي يا [[قبل انڊو-يورپي ٻوليون|قبل انڊو-يورپي]] ورثي وارن مکيه تاريخي ماڻهن ۾ [[ايٽرسڪن]]، سسلي جا [[ايلميئن]] ۽ [[سيڪاني]]، ۽ قبل تاريخي [[سارڊينيائي ماڻھو]] شامل آهن، جن [[نوراجڪ تهذيب]] کي جنم ڏنو. ٻين قديم آبادين ۾ [[ريئتيائي ماڻھو]] ۽ [[ڪاموني]] شامل آهن، جيڪي [[والڪامونيڪا ۾ پٿريلي چٽساليون|والڪامونيڪا جي پٿريلي چٽسالين]] لاءِ مشهور آهن.<ref>{{Cite web|title=Rock Drawings in Valcamonica|url=https://whc.unesco.org/en/list/94|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100703183257/http://whc.unesco.org/en/list/94|archive-date=3 July 2010|access-date=29 June 2010|publisher=UNESCO World Heritage Centre}}</ref> هڪ قدرتي ممي، [[اوئٽسي]]، جيڪا 3400–3100 ق م جي آهي، 1991ع ۾ [[سيميلاون]] گليشيئر مان دريافت ٿي.<ref>{{Cite journal|last1=Bonani|first1=Georges|last2=Ivy|first2=Susan D.|display-authors=etal|year=1994|title=AMS {{SimpleNuclide|Carbon|14}} Age Determination of Tissue, Bone and Grass Samples from the Ötzal Ice Man|url=http://digitalcommons.library.arizona.edu/objectviewer?o=http%3A%2F%2Fradiocarbon.library.arizona.edu%2FVolume36%2FNumber2%2Fazu_radiocarbon_v36_n2_247_250_v.pdf|url-status=live|journal=Radiocarbon|volume=36|issue=2|pages=247–250|doi=10.1017/s0033822200040534|archive-url=https://web.archive.org/web/20100720211402/https://digitalcommons.library.arizona.edu/objectviewer?o=http%3A%2F%2Fradiocarbon.library.arizona.edu%2FVolume36%2FNumber2%2Fazu_radiocarbon_v36_n2_247_250_v.pdf|archive-date=20 July 2010|access-date=4 February 2016|doi-access=free}}</ref> پهريان نوآبادڪار [[فينيقيه|فينيقي]] هئا، جن سسلي ۽ سارڊينيا جي ڪنارن تي [[ايمپوريم (قديم دور)|واپاري مرڪز]] قائم ڪيا. انهن مان ڪجهه ننڍا شهري مرڪز بڻيا ۽ [[يوناني نوآبادين]] سان گڏوگڏ ترقي ڪئي.<ref>{{Cite journal|last1=Raclot|first1=Thierry|last2=Oudart|first2=Hugues|date=January 2000|title=CORPS GRAS ET OBESITE Acides gras alimentaires et obésité: aspects qualitatifs et quantitatifs|journal=Oléagineux, Corps gras, Lipides|volume=7|issue=1|pages=77–85|doi=10.1051/ocl.2000.0077|issn=1258-8210|doi-access=free}}</ref> 8هين ۽ 7هين صدي ق م دوران، [[پٿيڪوسائي]] ۾ يوناني نوآباديون قائم ٿيون، جيڪي آخرڪار اطالوي اپٻيٽ جي ڏکڻ ۽ سسلي جي سامونڊي ڪناري تائين پکڙجي ويون؛ اهو علائقو بعد ۾ [[ميگنا گريشيا]] جي نالي سان مشهور ٿيو.<ref>Emilio Peruzzi, ''Mycenaeans in early Latium'', (Incunabula Graeca 75), Edizioni dell'Ateneo & Bizzarri, Roma, 1980</ref> [[آيونيائي]]، [[ڊوريائي يوناني|ڊوريائي]] نوآبادڪارن، [[سيراڪيوز وارا|سيراڪيوزن]] ۽ [[اڪائيائي (قبيلو)|اڪائيائين]] ڪيترائي شهر قائم ڪيا. [[اٽلي جي يوناني نوآبادڪاري|يوناني نوآبادڪاري]] [[اٽالڪ قومون|اٽالڪ قومن]] کي جمهوري حڪومتي صورتن ۽ اعليٰ فني ۽ ثقافتي اظهار سان رابطي ۾ آندو.<ref>{{Cite web|title=II 1987: Uomini e vicende di Magna Grecia |url=https://www.bpp.it/Apulia/html/archivio/1987/II/art/R87II015.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210204123345/https://www.bpp.it/Apulia/html/archivio/1987/II/art/R87II015.html|archive-date=4 February 2021|access-date=31 January 2021|website=bpp.it}}</ref> === قديم روم === {{Main|قديم روم|اٽلي ۾ رومي واڌ|رومي اٽلي}} {{Multiple image | align = right | direction = vertical | width = 220 | image1 = Colosseo 2020.jpg | caption1 = [[ڪولوسيئم]]، جنهن کي وڏي پيماني تي قديم تاريخ جي تعمير ۽ انجنيئرنگ جي عظيم ترين ڪمن مان هڪ سمجهيو وڃي ٿو | image2 = Roman Empire Trajan 117AD.png|275 | caption2 = {{legend|#b23938|117ع ۾ [[رومي سلطنت]] پنهنجي سڀ کان وڏي وسعت تي<ref>{{Cite book|last=Bennett, Julian|url=https://books.google.com/books?id=qk_tofvS8EsC|title=Trajan: Optimus Princeps : a Life and Times|publisher=Routledge|year=1997|isbn=978-0-415-16524-2}}</ref>}} {{legend|#d28989|[[تابع رياست|تابع رياستون]]}} }} اٽلي جي تاريخ ڪيترين [[اٽلي جي قديم قومن جي فهرست|اٽالڪ قومن]] تائين وڃي ٿي، جن ۾ خاص طور [[قديم رومي]] شامل آهن، جن [[رومي جمهوريه]] دوران ڀونوچ سمنڊ جي دنيا کي فتح ڪيو ۽ [[رومي سلطنت]] دوران صدين تائين ان تي حڪومت ڪئي.<ref>{{Cite book |last1=Carl Waldman |url=https://books.google.com/books?id=kfv6HKXErqAC |title=Encyclopedia of European Peoples |last2=Catherine Mason |publisher=Infobase Publishing |year=2006 |isbn=978-1-4381-2918-1 |page=586 |access-date=23 February 2013 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230311102543/https://books.google.com/books?id=kfv6HKXErqAC |archive-date=11 March 2023 |url-status=live}}; {{Cite book |last=Mommsen |first=Theodor |author-link=Theodor Mommsen |title=[[History of Rome (Mommsen)|History of Rome]], Book II: From the Abolition of the Monarchy in Rome to the Union of Italy |publisher=Reimer & Hirsel |year=1855 |location=Leipzig}}; {{Cite book |last=Lazenby |first=John Francis |url=https://archive.org/details/hannibalswarmili00laze |title=Hannibal's War: A Military History of the Second Punic War |date=4 February 1998 |publisher=University of Oklahoma Press |isbn=978-0-8061-3004-0 |page=[https://archive.org/details/hannibalswarmili00laze/page/29 29] |quote=Italy homeland of the Romans. |url-access=registration |via=Internet Archive}}</ref> قديم روم، جيڪو وچ اٽلي ۾ [[ٽائبر درياهه]] تي هڪ آبادڪاري هو، [[روم جو بنياد|753 ق م ۾ قائم ٿيو]] ۽ 244 سالن تائين بادشاهي نظام هيٺ حڪمراني ڪئي وئي.<ref>{{Cite web |date=24 November 2009 |title=Rome founded {{!}} 21 April, 753 B.C. |url=https://www.history.com/this-day-in-history/april-21/rome-founded |access-date=10 April 2025 |website=HISTORY |language=en}}</ref> 509 ق م ۾، رومن، سينيٽ ۽ عوام ([[SPQR]]) واري حڪومت جي حمايت ڪندي، [[رومي بادشاهت جو خاتمو|بادشاهت کي نيڪالي ڏني]] ۽ هڪ اشرافي جمهوريه قائم ڪئي.<ref>{{Cite journal|last=Sanders|first=Henry A.|date=1908|title=The Chronology of Early Rome|url=https://www.jstor.org/stable/261793|journal=Classical Philology|volume=3|issue=3|pages=316–329|doi=10.1086/359186|jstor=261793|s2cid=161535192|issn=0009-837X |quote=It has come to be second nature ... to date the founding of Rome [to] 753 BC [and] the first year of the Republic [to] 509&nbsp;BC.|url-access=subscription}}</ref> اطالوي اپٻيٽ، جنهن جو نالو ''اٽاليا'' هو، رومي واڌ دوران هڪ متحد وحدت ۾ گڏ ڪيو ويو؛ نون علائقن جي فتح اڪثر [[سامنائيٽ جنگيون|ٻين اٽالڪ قبيلن]]، [[رومي-ايٽرسڪن جنگيون|ايٽرسڪنن]]، [[رومي-گالي جنگيون|سيلٽن]] ۽ [[پائرهڪ جنگ|يونانين]] جي قيمت تي ٿي. مقامي قبيلن ۽ شهرن جي اڪثريت سان هڪ مستقل اتحاد قائم ٿيو، ۽ روم اولهه يورپ، اتر آفريڪا ۽ [[وچ اوڀر جي تاريخ#يوناني ۽ رومي سلطنت|وچ اوڀر]] جي فتح شروع ڪئي. 44 ق م ۾ [[جوليس سيزر]] جي قتل کان پوءِ، روم هڪ وڏي سلطنت بڻجي ويو، جيڪا [[رومي برطانيه|برطانيه]] کان [[ميسوپوٽيميا (رومي صوبو)|فارس]] جي سرحدن تائين پکڙيل هئي، ۽ سڄي ڀونوچ سمنڊ جي حوض کي پنهنجي اندر آڻي ڇڏيو، جتي يوناني، رومي ۽ ٻيون ثقافتون گڏجي هڪ طاقتور تهذيب ۾ تبديل ٿيون. پهرئين شهنشاهه [[آگسٽس]] جي ڊگهي حڪومت امن ۽ خوشحالي جو دور شروع ڪيو. رومي اٽلي سلطنت جو [[ميٽروپول]]، رومن جو وطن ۽ گاديءَ واري هنڌ جو علائقو رهيو.<ref>{{Cite journal|last=Morcillo|first=Marta García|title=The Glory of Italy and Rome's Universal Destiny in Strabo's Geographika, in: A. Fear – P. Liddel (eds), Historiae Mundi. Studies in Universal History. Duckworth: London 2010: 87–101. |url=https://www.academia.edu/362374|url-status=live|journal=Historiae Mundi: Studies in Universal History|archive-url=https://web.archive.org/web/20220114073554/https://www.academia.edu/362374|archive-date=14 January 2022|access-date=20 November 2021}}; {{Cite book|last=Keaveney|first=Arthur|url=https://books.google.com/books?id=ojoOAAAAQAAJ|title=Arthur Keaveney: ''Rome and the Unification of Italy''|date=January 1987|publisher=Croom Helm|isbn=978-0-7099-3121-8|access-date=20 November 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211000835/https://books.google.com/books?id=ojoOAAAAQAAJ|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}; {{Cite book|last=Billanovich|first=Giuseppe|url=https://books.google.com/books?id=fVylk1KUS84C&dq=Italia+domina+provinciarum&pg=PR13|title=Libreria Universitaria Hoepli, Lezioni di filologia, Giuseppe Billanovich e Roberto Pesce: ''Corpus Iuris Civilis, Italia non erat provincia, sed domina provinciarum'', Feltrinelli, p.363|publisher=Roberto Pesce|year=2008|isbn=978-8-8965-4309-2|language=it|access-date=20 November 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211000801/https://books.google.com/books?id=fVylk1KUS84C&dq=Italia+domina+provinciarum&pg=PR13#v=onepage&q=Italia%20domina%20provinciarum&f=false|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}</ref> [[رومي سلطنت جي تاريخ|سلطنت جي پهرين ٻن صدين]] ۾ بي مثال استحڪام جو دور ڏٺو ويو، جيڪو [[پيڪس رومانا]] ({{Literal translation|رومي امن}}) جي نالي سان مشهور آهي. روم [[رومي سلطنت جون سرحدون|پنهنجي سڀ کان وڏي علائقائي وسعت]] [[ٽراجن]] جي دور ۾ حاصل ڪئي ({{Reign|98|117|era=AD}})، پر وڌندڙ پريشانين ۽ زوال جو دور [[ڪوموڊس]] جي دور ۾ شروع ٿيو ({{Reign|180|192}}).<ref>{{Cite web |date=10 June 2024 |title=Five Good Emperors |url=https://www.britannica.com/topic/Five-Good-Emperors |access-date=4 August 2024 |website=www.britannica.com |language=en}}</ref><ref>{{Citation |last=Gibbon |first=Edward |title=The History of the Decline And Fall of the Roman Empire |date=1776 |chapter=The Decline And Fall in the West – Chapter 4 |chapter-url=https://www.ccel.org/g/gibbon/decline/volume1/chap4.htm |author-link=Edward Gibbon |access-date=27 June 2017 |archive-date=24 August 2017 |archive-url=https://web.archive.org/web/20170824100850/http://www.ccel.org/g/gibbon/decline/volume1/chap4.htm |url-status=live}}</ref> [[لڏپلاڻ وارو دور]]، جنهن ۾ [[جرمنڪ-رومي رابطا|جرمنڪ قومن جا وڏا حملا]] شامل هئا، رومي سلطنت جي زوال جو سبب بڻيو. رومي سلطنت تاريخ جي سڀ کان وڏين سلطنتن مان هڪ هئي، جنهن وٽ وڏي اقتصادي، ثقافتي، سياسي ۽ فوجي طاقت هئي.<ref>{{Cite web |date=4 June 2024 |title=The Roman Empire at its greatest expansion |url=https://trizioeditore.it/en/blogs/notizie/impero-romano-massima-espansione-mappa-storia |access-date=10 April 2025 |website=Trizio Editore |language=en}}</ref> پنهنجي سڀ کان وڏي وسعت تي، ان جو علائقو {{Convert|5|e6km2|abbr=off}} هو.<ref>{{Cite journal|last=Taagepera|first=Rein|author-link=Rein Taagepera|year=1979|title=Size and Duration of Empires: Growth-Decline Curves, 600 B.C. to 600 A.D|journal=Social Science History|volume=3|issue=3/4|pages=115–138|doi=10.2307/1170959|jstor=1170959}}; {{Cite journal|last1=Turchin|first1=Peter|last2=Adams|first2=Jonathan M.|last3=Hall|first3=Thomas D|year=2006|title=East–West Orientation of Historical Empires|url=http://peterturchin.com/PDF/Turchin_Adams_Hall_2006.pdf|url-status=live|journal=Journal of World-Systems Research|volume=12|issue=2|page=222|doi=10.5195/JWSR.2006.369|issn=1076-156X|archive-url=http://arquivo.pt/wayback/20160517210851/http://peterturchin.com/PDF/Turchin_Adams_Hall_2006.pdf|archive-date=17 May 2016|access-date=6 February 2016|doi-access=free}}</ref> [[رومي سلطنت جو ورثو|رومي ورثي]] مغربي تهذيب تي گهرو اثر وڌو ۽ جديد دنيا کي شڪل ڏني. لاطيني مان نڪتل [[رومانس ٻوليون|رومانس ٻولين]] جو وسيع استعمال، [[رومي انگ|عددي نظام]]، جديد مغربي الفابيٽ ۽ ڪئلينڊر، ۽ عيسائيت جو عالمي مذهب طور اڀرڻ، رومي غلبي جي ڪيترن ئي ورثن مان آهن.<ref>{{Cite book|last=Richard|first=Carl J.|title=Why we're all Romans: the Roman contribution to the western world|publisher=Rowman & Littlefield|year=2010|isbn=978-0-7425-6779-5|edition=1st pbk.|location=Lanham, MD|pages=xi–xv}}</ref> === وچون دور === {{Main|وچئين دور ۾ اٽلي}} [[اولهه رومي سلطنت جي زوال]] کان پوءِ، اٽلي [[اٽلي جي بادشاهت (476–493)|اوڊواڪر جي بادشاهت]] هيٺ آيو، ۽ پوءِ [[اوستروگوٿ]] ان تي قابض ٿيا.<ref>{{Cite book|last=Sarris|first=Peter|title=Empires of faith: the fall of Rome to the rise of Islam, 500–700|publisher=Oxford UP|year=2011|isbn=978-0-1992-6126-0|edition=1st. pub.|location=Oxford|page=118}}</ref> حملن جي نتيجي ۾ بادشاهتن جو افراتفري وارو سلسلو پيدا ٿيو ۽ مبينا "[[اونداهو دور (تاريخ نويسي)|اونداهو دور]]" شروع ٿيو. 6هين صديءَ ۾ هڪ ٻئي [[جرمنڪ قومون|جرمنڪ قبيلي]]، [[لومبارڊن]]، جي حملي بازنطيني موجودگي کي گهٽائي ڇڏيو ۽ اپٻيٽ جي سياسي وحدت ختم ڪري ڇڏي. اتر ۾ [[لومبارڊ بادشاهت]] ٺهي، وچ-ڏکڻ تي پڻ لومبارڊن جو ڪنٽرول هو، ۽ ٻيا حصا بازنطيني رهيا.<ref>{{Cite web|title=History of Italy|url=https://www.britannica.com/place/Italy/Lombards-and-Byzantines|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220929150112/https://www.britannica.com/place/Italy/Lombards-and-Byzantines|archive-date=29 September 2022|access-date=29 September 2022|website=Encyclopædia Britannica}}</ref> [[File:Marco Polo Mosaic from Palazzo Tursi.jpg|thumb|right|upright=.7|[[مارڪو پولو]]، 13هين صديءَ جو ڳولائو]] لومبارڊ بادشاهت 8هين صديءَ جي آخر ۾ [[شارليمان]] جي هٿان [[فرانڪيا]] ۾ ضم ٿي وئي ۽ اٽلي جي بادشاهت بڻجي وئي.<ref>{{Cite web|title=Carolingian and post-Carolingian Italy, 774–962|url=https://www.britannica.com/place/Italy/Carolingian-and-post-Carolingian-Italy-774-962|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20221007160553/https://www.britannica.com/place/Italy/Carolingian-and-post-Carolingian-Italy-774-962|archive-date=7 October 2022|access-date=7 October 2022|website=Encyclopædia Britannica}}</ref> فرانڪن [[پاپائي رياستون]] ٺاهڻ ۾ مدد ڪئي. 13هين صديءَ تائين سياست [[پاڪ رومي شهنشاهه|پاڪ رومي شهنشاهن]] ۽ پاپائيت جي لاڳاپن تي غالب رهي، جتي شهري رياستون عارضي فائدي لاءِ اڳئين ڌر ([[گبيلين]]) يا پوئين ڌر ([[گويلف]]) سان گڏ ٿينديون هيون.<ref>{{Cite book|last=Nolan|first=Cathal J.|title=The age of wars of religion, 1000–1650: an encyclopedia of global warfare and civilization |publisher=Greenwood Press|year=2006|isbn=978-0-3133-3045-2|edition=1. publ.|location=Westport (Connecticut)|page=360}}</ref> جرمنڪ شهنشاهه ۽ رومي پونٽف وچئين دور جي يورپ جون [[عالمي طاقتون]] بڻجي ويا. بهرحال، [[سرماياداري تڪرار]] ۽ گويلفن ۽ گبيلينن جي وچ ۾ ٽڪراءُ اتر ۾ شهنشاهي-جاگيرداري نظام کي ختم ڪري ڇڏيو، جتي شهرن آزادي حاصل ڪئي.<ref>{{Cite book|last=Jones|first=Philip|author-link=Philip Jones (historian)|title=The Italian city-state: from Commune to Signoria|publisher=Clarendon Press|year=1997|isbn=978-0-1982-2585-0|location=Oxford|pages=55–77}}</ref> 1176ع ۾، شهري رياستن جي [[لومبارڊ ليگ]] پاڪ رومي شهنشاهه [[فريڊرڪ بارباروسا]] کي شڪست ڏني، جنهن سان انهن جي آزادي يقيني ٿي. شهري رياستن، جهڙوڪ ميلان، فلورينس ۽ وينس، مالياتي ترقي ۾ نهايت اهم جدت وارو ڪردار ادا ڪيو، بئنڪنگ جي طريقن کي تيار ڪندي، ۽ سماجي تنظيم جي نون روپن کي ممڪن بڻائيندي.<ref>{{Cite book|last=Niall|first=Ferguson|title=The Ascent of Money: The Financial History of the World|publisher=Penguin|year=2008}}</ref> ساحلي ۽ ڏاکڻن علائقن ۾، سامونڊي جمهوريهن ڀونوچ سمنڊ تي غلبو حاصل ڪيو ۽ مشرق ڏانهن واپار تي اجارو قائم ڪيو. اهي آزاد [[ٿالاسوڪريسي|سامونڊي طاقت واريون]] شهري رياستون هيون، جن ۾ واپارين وٽ ڪافي طاقت هئي. جيتوڻيڪ اهي اشرافي حڪومتون هيون، پر انهن طرفان ڏنل نسبي سياسي آزادي علمي ۽ فني ترقي لاءِ سازگار هئي.<ref name="Lane">{{Cite book|last=Lane|first=Frederic C.|title=Venice, a maritime republic|publisher=Johns Hopkins University Press|year=1991|isbn=978-0-8018-1460-0|edition=4. print.|location=Baltimore|page=73}}</ref> سڀ کان مشهور سامونڊي جمهوريهون وينس، [[جينووا جمهوريه|جينووا]]، [[پيزا جمهوريه|پيزا]] ۽ [[امالفي جو ڊچي|امالفي]] هيون.<ref>G. Benvenuti – Le Repubbliche Marinare. Amalfi, Pisa, Genova, Venezia – Newton & Compton editori, Roma 1989; Armando Lodolini, ''Le repubbliche del mare'', Biblioteca di storia patria, 1967, Roma. {{Cite book|last=Peris|first=Persi|title=Conoscere l'Italia|publisher=Istituto Geografico De Agostini|year=1982|pages=74}}; {{Cite web|title=Repubbliche Marinare|url=http://www.treccani.it/enciclopedia/repubbliche-marinare|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190829104758/http://www.treccani.it/enciclopedia/repubbliche-marinare|archive-date=29 August 2019|access-date=13 September 2019|website=Treccani.it|publisher=Istituto dell'Enciclopedia Italiana|language=it}}; {{Cite web|title=Repubbliche marinare|url=https://thes.bncf.firenze.sbn.it/termine.php?id=29771|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200101131949/https://thes.bncf.firenze.sbn.it/termine.php?id=29771|archive-date=1 January 2020|access-date=13 September 2019|website=thes.bncf.firenze.sbn.it|publisher=[[قومي مرڪزي لائبريري (فلورينس)]]|language=it}}</ref> هر هڪ کي پرڏيهي زمينن، ٻيٽن، ايڊرياٽڪ، ايجيئن ۽ ڪاري سمنڊن جي علائقن، ۽ ويجهي اوڀر ۽ اتر آفريڪا ۾ واپاري نوآبادين تي غلبو حاصل هو.<ref>{{Cite book|last=Zorzi|first=Alvise|author-link=Alvise Zorzi|url=https://books.google.com/books?id=IP5OAAAAMAAJ&q=%22even+in+countries+where+aid+is+near+at+hand+%22+%22attack+from+the+sea%22|title=Venice: The Golden Age, 697 – 1797 |publisher=Abbeville Press|year=1983|isbn=0-8965-9406-8|location=New York|page=255|access-date=16 September 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20230202182132/https://books.google.com/books?id=IP5OAAAAMAAJ&q=%22even+in+countries+where+aid+is+near+at+hand+%22+%22attack+from+the+sea%22|archive-date=2 February 2023|url-status=live}}</ref> {{Multiple image | align = right | total_width = 345 | direction = horizontal | width1 = 280 | image1 = Naval Jack of Italy.svg | width2 = 280 | image2 = Republik Venedig Handelswege01-IT.png | alt2 = نقشو | footer = کاٻي: [[اطالوي بحريه]] جو جهنڊو. گھڙيال جي رخ ۾، مٿئين کاٻي کان: [[وينس جي جمهوريه|وينس]]، [[جينووا جمهوريه|جينووا]]، [[پيزا جمهوريه|پيزا]] ۽ [[امالفي جو ڊچي|امالفي]] جا نشان.<br/>ساڄي: واپاري رستا، [[جينووا جون نوآباديون|جينووا]] ۽ [[اسٽاتو دا مار|وينس]] جون نوآباديون. }} وينس ۽ جينووا يورپ جا اوڀر ڏانهن دروازا هئا، ۽ نفيس شيشي جا ٺاهيندڙ هئا، جڏهن ته فلورينس ريشم، اون، بئنڪنگ ۽ زيورن جو مرڪز هو. پيدا ٿيل دولت وڏن عوامي ۽ خانگي فني منصوبن جي سرپرستي لاءِ استعمال ٿي. انهن جمهوريهن [[صليبي جنگون|صليبي جنگين]] ۾ حصو ورتو، مدد ۽ ٽرانسپورٽ مهيا ڪئي، پر بنيادي طور سياسي ۽ تجارتي موقعن جي پيروي ڪئي.<ref name=Lane/> اٽلي پهريون علائقو هو جتي اهي معاشي تبديليون محسوس ٿيون، جن [[تجارتي انقلاب]] ڏانهن واٽ هموار ڪئي: وينس [[قسطنطنيه جي لٽ|بازنطيني گاديءَ واري شهر کي لٽڻ]] ۽ [[مارڪو پولو]] جي ايشيا ڏانهن سفرن جي مالي مدد ڪرڻ جي قابل ٿي؛ پهرين يونيورسٽيون اطالوي شهرن ۾ ٺهيون، ۽ [[اڪويناس]] جهڙن عالمن عالمي شهرت حاصل ڪئي؛ سرمائيداري ۽ بئنڪنگ خاندان فلورينس ۾ اڀريا، جتي [[دانتي]] ۽ [[جوتو]] لڳ ڀڳ 1300ع ۾ سرگرم هئا.<ref name="See">{{Cite web |last=Sée |first=Henri |title=Modern Capitalism Its Origin and Evolution |url=http://www.efm.bris.ac.uk/het/see/ModernCapitalism.pdf |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20131007010542/http://www.efm.bris.ac.uk/het/see/ModernCapitalism.pdf |archive-date=7 October 2013 |access-date=29 August 2013 |website=University of Rennes |publisher=Batoche Books}}</ref> ڏکڻ ۾، سسلي 9هين صديءَ ۾ [[سسلي جي امارت|عرب اسلامي امارت]] بڻجي چڪي هئي، جيڪا 11هين صديءَ جي آخر ۾ [[اطالو-نارمن]] جي فتح تائين خوشحال رهي؛ انهن ڏکڻ اٽلي جي اڪثر لومبارڊ ۽ بازنطيني شهزادگين سان گڏ ان کي فتح ڪيو.<ref>{{cite book |last=Ali |first=Ahmed Essa with Othman |title=Studies in Islamic civilization: the Muslim contribution to the Renaissance |year=2010 |publisher=International Institute of Islamic Thought |location=Herndon, VA |isbn=978-1-56564-350-5 |pages=38–40}}</ref> پوءِ اهو علائقو [[سسلي جي بادشاهت]] ۽ [[نيپلز جي بادشاهت]] جي وچ ۾ ورهايو ويو.{{efn|نيپلز جي بادشاهت جو اصطلاح مورخ استعمال ڪن ٿا، پر ان جي حڪمرانن نه، جن اصل نالو 'سسلي جي بادشاهت' برقرار رکيو، يعني ٻه سسلي جون بادشاهتون موجود هيون.}}<ref>Eleni Sakellariou, ''Southern Italy in the Late Middle Ages: Demographic, Institutional and Economic Change in the Kingdom of Naples, c.1440–c.1530'' (Brill, 2012), pp. 63–64.</ref> 1348ع واري [[ڪاري موت]] شايد اٽلي جي آبادي جو هڪ ٽيون حصو ماري ڇڏيو.<ref>Stéphane Barry and Norbert Gualde, "The Biggest Epidemics of History" (La plus grande épidémie de l'histoire), in ''L'Histoire'' n° 310, June 2006, pp. 45–46; "[https://www.brown.edu/Departments/Italian_Studies/dweb/plague/effects/death_toll.shtml Plague]". Brown University. {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20090831003435/http://www.brown.edu/Departments/Italian_Studies/dweb/plague/effects/death_toll.shtml|date=31 August 2009}}</ref> === اوائلي جديد دور === {{Main|اطالوي نشاةِ ثانيه|اوائلي جديد اٽلي جي تاريخ}} [[File:Italy 1494.svg|thumb|upright=.8|right|1494ع ۾ [[اطالوي جنگيون|اطالوي جنگين]] کان اڳ [[اٽلي جي تاريخي رياستن جي فهرست#آخري وچون دور|اطالوي رياستون]]]] 1400ع ۽ 1500ع جي ڏهاڪن دوران، اٽلي [[نشاةِ ثانيه]] جو جنم هنڌ ۽ مرڪز هو. هن دور وچئين دور کان جديد دور ڏانهن منتقلي کي ظاهر ڪيو ۽ واپاري شهرن جي گڏ ڪيل دولت ۽ حاڪم خاندانن جي سرپرستيءَ سان وڌايو ويو.<ref name="strathern">Strathern, Paul ''The Medici: Godfathers of the Renaissance'' (2003)</ref> اطالوي سياسي وحدتون هاڻي علائقائي رياستون هيون، جن تي عملي طور شهزادن جي حڪومت هئي، جيڪي واپار ۽ انتظاميه تي ڪنٽرول رکندا هئا، ۽ سندن درٻارون فنون ۽ سائنسن جا مرڪز بڻجي ويون. اهي شهزادگيون سياسي خاندانن ۽ واپاري خاندانن، جهڙوڪ فلورينس جا [[ميڊيچي]]، جي اڳواڻي هيٺ هيون. [[مغربي ڦوٽ]] جي خاتمي کان پوءِ، نئين چونڊيل [[پوپ مارٽن پنجون]] [[پاپائي رياستون|پاپائي رياستن]] ڏانهن موٽي آيو ۽ اٽلي کي اولهه عيسائيت جو واحد مرڪز طور بحال ڪيو. [[ميڊيچي بئنڪ]] پاپائيت جو قرض ڏيندڙ ادارو بڻيو، ۽ ڪليسا ۽ نون سياسي خاندانن جي وچ ۾ اهم لاڳاپا قائم ٿيا.<ref name="strathern"/><ref>[http://www.florentine-society.ru/Medici_Chapel_Mysteries.htm Peter Barenboim, Sergey Shiyan, ''Michelangelo: Mysteries of Medici Chapel'', SLOVO, Moscow, 2006]. {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20110511133416/http://www.florentine-society.ru/Medici_Chapel_Mysteries.htm|date=11 May 2011}}. {{ISBN|5-8505-0825-2}}.</ref> [[File:Leonardo self.jpg|thumb|upright=.7|[[ليونارڊو دا ونچي]]، مثالي [[نشاةِ ثانيه انسان]]، پنهنجي تصوير ۾ ({{circa}} 1512)]] 1453ع ۾، [[پوپ نڪولس پنجون]] جي بازنطينين جي مدد لاءِ ڪوششن باوجود، [[قسطنطنيه]] جو شهر [[عثماني سلطنت|عثمانين]] جي قبضي ۾ آيو. ان سبب [[نشاةِ ثانيه ۾ يوناني عالم|يوناني عالمن]] ۽ متنن جي اٽلي ڏانهن لڏپلاڻ ٿي، جنهن يوناني [[انسان پرستي]] جي ٻيهر دريافت کي وڌيڪ هٿي ڏني.<ref>Encyclopædia Britannica, ''Renaissance'', 2008, O.Ed.; Har, Michael H. ''History of Libraries in the Western World'', Scarecrow Press Incorporate, 1999. {{ISBN|0-8108-3724-2}}. Norwich, John Julius, ''A Short History of Byzantium'', 1997, Knopf. {{ISBN|0-6794-5088-2}}.</ref> انسان پرست حڪمرانن، جهڙوڪ [[فيديريڪو دا مونتيفيلترو]] ۽ [[پوپ پائيس ٻيون]]، [[مثالي شهر|مثالي شهرن]] جي قيام لاءِ ڪم ڪيو، ۽ [[اربينو]] ۽ [[پيئنزا]] جو بنياد وڌو. [[پيڪو ديلا ميراندولا]] ''[[انسان جي عظمت تي خطبو]]'' لکيو، جنهن کي نشاةِ ثانيه جو منشور سمجهيو وڃي ٿو. فنون ۾، اطالوي نشاةِ ثانيه صديون تائين يورپي فن تي غالب اثر رکيو، فنڪارن جهڙوڪ [[ليونارڊو دا ونچي]]، [[بوتيچيلي]]، [[مائيڪل اينجلو]]، [[رافائيل]]، [[جوتو]]، [[دوناتيلو]] ۽ [[تيشيان]]، ۽ معمارن جهڙوڪ [[فليپو برونيلليسڪي]]، [[اندريا پالاديو]] ۽ [[دوناتو برامانتي]] سان. سامونڊي جمهوريهن مان اطالوي [[اطالوي ڳولائوئن جي فهرست|ڳولائو]] ۽ ناوَچالڪ، عثمانين کان بچندي هندستان ڏانهن متبادل رستو ڳولڻ لاءِ بيتاب، ائٽلانٽڪ ملڪن جي بادشاهن کي پنهنجون خدمتون پيش ڪندا هئا ۽ [[دريافتن جو دور|دريافتن جي دور]] ۽ آمريڪا جي نوآبادڪاري جي شروعات ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو. سڀ کان نمايان ڳولائوئن ۾ [[ڪرسٽوفر ڪولمبس]] شامل هو، جنهن جي [[ڪرسٽوفر ڪولمبس جا سفر|1492ع واري سفر]] آمريڪا سان مسلسل يورپي رابطو، نوآبادڪاري ۽ استحصال شروع ڪيو؛<ref>Encyclopædia Britannica, 1993 ed., Vol. 16, pp. 605ff / Morison, ''Christopher Columbus'', 1955 ed., pp. 14ff</ref> [[جان ڪيبٽ]]، جنهن [[نارسمن|نارس]] کان پوءِ اتر آمريڪا جي پهرين دستاويزي يورپي کوجنا ڪئي؛<ref>{{Cite web|year=2007|title=''Catholic Encyclopedia'' "John & Sebastian Cabot"|url=http://www.newadvent.org/cathen/03126d.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200518005335/https://www.newadvent.org/cathen/03126d.htm|archive-date=18 May 2020|access-date=17 May 2008|publisher=newadvent}}</ref> ۽ [[آمريگو ويسپوچي]]، جنهن جي سفرن انهن زمينن کي نئون کنڊ، يعني "نئين دنيا"، طور تصديق ڪيو، جنهن کي پوءِ سندس نالي تي رکيو ويو.<ref>{{Cite book|last=Eric Martone|url=https://books.google.com/books?id=MHJ1DQAAQBAJ&pg=PA109|title=Italian Americans: The History and Culture of a People|publisher=ABC-CLIO|year=2016|isbn=978-1-6106-9995-2|page=504|access-date=22 November 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211001055/https://books.google.com/books?id=MHJ1DQAAQBAJ&pg=PA109|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}</ref><ref>{{Cite book|last=Greene|first=George Washington|author-link=George Washington Greene|url=https://books.google.com/books?id=1qsuAAAAYAAJ&pg=PAPA13|title=The Life and Voyages of Verrazzano|publisher=Folsom, Wells, and Thurston|year=1837|location=Cambridge University|page=13|access-date=18 August 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211000806/https://books.google.com/books?id=1qsuAAAAYAAJ&pg=PAPA13#v=onepage&q&f=false|archive-date=11 February 2024|url-status=live|via=Google Books}}</ref> وينس، نيپلز، فلورينس، ميلان ۽ پاپائيت جي وچ ۾ [[اٽالڪ ليگ]] نالي دفاعي اتحاد قائم ٿيو. [[لورينزو دي ميڊيچي|لورينزو ''دي ميگنيفيسنٽ'' دي ميڊيچي]] نشاةِ ثانيه جو سڀ کان وڏو سرپرست هو؛ سندس مدد ليگ کي ترڪن جي [[اوترانتو جو گهيرو|حملي کي ناڪام ڪرڻ]] جي قابل بڻايو. بهرحال، اهو اتحاد 1490ع واري ڏهاڪي ۾ ٽٽي پيو؛ [[فرانس جو چارلس اٺون]] جي حملي اپٻيٽ ۾ جنگين جي هڪ سلسلي جي شروعات ڪئي. [[اعليٰ نشاةِ ثانيه]] دوران، [[جوليس ٻيون]] (1503–1513) جهڙا پوپ اٽلي تي ڪنٽرول لاءِ پرڏيهي بادشاهن خلاف وڙهيا؛ [[پال ٽيون]] (1534–1549) يورپي طاقتن جي وچ ۾ امن لاءِ ثالثي کي ترجيح ڏني. اهڙن تڪرارن جي وچ ۾، ميڊيچي پوپن [[ليو ڏهون]] (1513–1521) ۽ [[ڪليمنٽ ستون]] (1523–1534) جرمني، انگلينڊ ۽ ٻين هنڌن ۾ [[پروٽيسٽنٽ اصلاح]] کي منهن ڏنو. 1559ع ۾، فرانس ۽ هبسبرگن جي وچ ۾ [[اطالوي جنگيون|اطالوي جنگين]] جي خاتمي تي، اٽلي جو لڳ ڀڳ اڌ حصو، يعني ڏکڻ واريون [[نيپلز جي بادشاهت|نيپلز]]، [[سسلي جي بادشاهت|سسلي]]، [[سارڊينيا جي بادشاهت|سارڊينيا]] جون بادشاهتون ۽ [[ميلان جو ڊچي]]، اسپيني حڪمراني هيٺ هو، جڏهن ته ٻيو اڌ آزاد رهيو؛ ڪيترائي رياستون رسمي طور اڃا به پاڪ رومي سلطنت جو حصو رهيون. پاپائيت [[جوابي اصلاح]] شروع ڪئي، جنهن جا اهم واقعا هي هئا: [[ٽرينٽ ڪائونسل]] (1545–1563)؛ [[گريگورين ڪئلينڊر]] جي قبوليت؛ [[جيسوئٽ چين مشن]]؛ [[فرانسيسي مذهبي جنگيون]]؛ [[ٽيهه سالن جي جنگ]] (1618–1648) جو خاتمو؛ ۽ [[وڏي ترڪي جنگ]]. اطالوي معيشت 1600ع ۽ 1700ع جي ڏهاڪن ۾ زوال پذير ٿي. [[File:Flag of the Cispadane Republic.svg|thumb|[[چيسپاداني جمهوريه]] جو جهنڊو، پهريون [[اطالوي ترنگو]] جيڪو ڪنهن خودمختيار اطالوي رياست اختيار ڪيو (1797)]] [[اسپيني جانشيني جي جنگ]] (1700–1714) دوران، آسٽريا اٽلي ۾ اسپيني علائقن جو وڏو حصو، يعني ميلان، نيپلز ۽ سارڊينيا حاصل ڪيو؛ پوءِ 1720ع ۾ سارڊينيا سسلي جي بدلي ۾ هائوس آف ساووي کي ڏني وئي. بعد ۾ بوربن خاندان جي هڪ شاخ سسلي ۽ نيپلز جي تخت تي ويٺي. [[نيپوليني جنگيون|نيپوليني جنگين]] دوران، اتر ۽ وچ اٽلي کي فرانس جي [[ڀيڻ جمهوريهون]] طور ٻيهر منظم ڪيو ويو، ۽ پوءِ [[اٽلي جي بادشاهت (نيپوليني)|اٽلي جي بادشاهت]] طور.<ref>Napoleon Bonaparte, "The Economy of the Empire in Italy: Instructions from Napoleon to Eugène, Viceroy of Italy", ''Exploring the European Past: Texts & Images'', Second Edition, ed. Timothy E. Gregory (Mason: Thomson, 2007), 65–66.</ref> ڏکڻ کي نيپولين جي ڀيڻوئي [[جواڪيم مورا]] هلائيندو هو. 1814ع جي [[ويانا ڪانگريس]] 18هين صديءَ جي آخر واري صورتحال بحال ڪئي، پر [[فرانسيسي انقلاب]] جا آدرش ختم نه ٿي سگهيا، ۽ 19هين صديءَ جي شروعات جي [[سياسي اٿل پٿل|سياسي اٿل پٿلن]] دوران ٻيهر ظاهر ٿيا. ڪنهن اطالوي رياست طرفان [[اطالوي ترنگو]] جي پهرين قبوليت، [[چيسپاداني جمهوريه]]، [[نيپوليني اٽلي جا جهنڊا|نيپوليني اٽلي]] دوران ٿي، فرانسيسي انقلاب کان پوءِ، جنهن قومي [[خود اراديت]] جي حمايت ڪئي.<ref>{{Cite book |last1=Maiorino |first1=Tarquinio |title=Il tricolore degli italiani. Storia avventurosa della nostra bandiera |last2=Marchetti Tricamo |first2=Giuseppe |last3=Zagami |first3=Andrea |publisher=Arnoldo Mondadori Editore |year=2002 |isbn=978-8-8045-0946-2 |page=156 |language=it}} [http://www.esteri.it/MAE/EN/Benvenuti_in_Italia/Conoscere_Italia/bandieraInno.htm The tri-coloured standard]. Getting to Know Italy, Ministry of Foreign Affairs (retrieved 5 October 2008). {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20080223131121/http://www.esteri.it/MAE/EN/Benvenuti_in_Italia/Conoscere_Italia/bandieraInno.htm|date=23 February 2008}}.</ref> هي واقعو [[ترنگو ڏينهن]] طور ملهايو ويندو آهي.<ref>Article 1 of the law n. 671 of 31 December 1996 ("National celebration of the bicentenary of the first national flag")</ref> === اتحاد === {{Main|اٽلي جو اتحاد}} [[اٽلي جي بادشاهت جو جنم]] اطالوي قومپرستن ۽ [[هائوس آف ساووي]] سان وفادار شاهپرستن جي ڪوششن جو نتيجو هو، جن سڄي [[اطالوي اپٻيٽ]] تي مشتمل هڪ گڏيل بادشاهت قائم ڪرڻ ٿي چاهي. 19هين صديءَ جي وچ تائين، وڌندڙ [[اطالوي قومپرستي]] انقلاب جو سبب بڻجي.<ref>{{Cite web|title=Risorgimento in 'Dizionario di Storia'|url=https://www.treccani.it/enciclopedia/risorgimento_(Dizionario-di-Storia)|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220922035556/https://www.treccani.it/enciclopedia/risorgimento_(Dizionario-di-Storia)|archive-date=22 September 2022|access-date=22 September 2022|website=treccani.it|language=it-IT}}</ref> 1815ع جي [[ويانا ڪانگريس]] کان پوءِ، اٽلي جي سياسي ۽ سماجي اتحاد واري تحريڪ، يعني [[ريسورجي مينتو]]، اٽلي کي رياستن جي گڏجڻ ۽ انهن کي پرڏيهي ڪنٽرول کان آزاد ڪرڻ ذريعي متحد ڪرڻ لاءِ اڀري. هڪ انقلابي شخصيت محب وطن صحافي [[جوزيپي ماتسيني]] هو، جنهن 1830ع واري ڏهاڪي ۾ سياسي تحريڪ [[نوجوان اٽلي]] جو بنياد وڌو؛ هو وحداني جمهوريه جو حامي هو ۽ وسيع قومپرست تحريڪ جي وڪالت ڪندو هو. 1847ع ۾ "[[اِل ڪانتو ديلي اطالياني]]" جي پهرين عوامي پرفارمنس ٿي، جيڪو 1946ع ۾ قومي ترانو بڻيو.<ref>{{Cite book|last1=Maiorino|first1=Tarquinio|last2=Marchetti Tricamo|first2=Giuseppe|last3=Zagami|first3=Andrea|title=Il tricolore degli italiani. Storia avventurosa della nostra bandiera|year=2002|publisher=Arnoldo Mondadori Editore|language=it|isbn=978-8-8045-0946-2|page=18}}; {{Cite web|title=Fratelli d'Italia|url=https://www.quirinale.it/page/inno|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20230426052752/https://www.quirinale.it/page/inno|archive-date=26 April 2023|access-date=1 October 2021|language=it}}</ref> {{Multiple image | align = right | image1 = Giuseppe Mazzini.jpg | width1 = 173 | image2 = Giuseppe Garibaldi 1861.jpg | width2 = 138 | footer = [[جوزيپي ماتسيني]] (کاٻي)، اطالوي انقلابي تحريڪ جو انتهائي اثرائتو اڳواڻ؛ ۽ [[جوزيپي گاريبالدي]] (ساڄي)، جديد دور جي عظيم ترين جرنيلن مان هڪ طور مشهور<ref name="scholar and patriot">{{cite web |url={{Google books|iWK7AAAAIAAJ |page=PA133 |keywords=Garibaldi+one+of+the+greatest+generals+of+modern+time |text= |plainurl=yes}}|title=Scholar and Patriot|publisher=Manchester University Press|via=Google Books}}</ref> ۽ ڏکڻ آمريڪا ۽ يورپ ۾ پنهنجي فوجي ڪارنامن سبب "ٻن جهانن جو هيرو" طور سڃاتو ويندڙ،<ref>{{Cite web|title=Giuseppe Garibaldi (Italian revolutionary)|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/225978/Giuseppe-Garibaldi|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140226091529/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/225978/Giuseppe-Garibaldi|archive-date=26 February 2014|access-date=6 March 2014}}</ref> جنهن ڪيترين فوجي مهمن ۾ وڙهيو، جيڪي [[اٽلي جو اتحاد|اطالوي اتحاد]] تائين پهتيون }} نوجوان اٽلي جو سڀ کان مشهور ميمبر انقلابي ۽ جنرل [[جوزيپي گاريبالدي]] هو،<ref>Denis Mack Smith, ''Modern Italy: A Political History'', (University of Michigan Press, 1997) p. 15. A literary echo may be found in the character of Giorgio Viola in Joseph Conrad's ''[[Nostromo]]''.</ref> جنهن ڏکڻ اٽلي ۾ اتحاد لاءِ جمهوري مهم جي اڳواڻي ڪئي. بهرحال، [[سارڊينيا جي بادشاهت (1720–1861)|سارڊينيا جي بادشاهت]] ۾ هائوس آف ساووي جي اطالوي بادشاهت، جنهن جي حڪومت [[ڪاميليو بينسو، ڪائونٽ آف ڪاوير]] هلائي رهيو هو، به متحد اطالوي رياست قائم ڪرڻ جا ارادا رکندي هئي. يورپ ۾ پکڙيل [[1848ع جا لبرل انقلاب|1848ع جي لبرل انقلابن]] جي پس منظر ۾، [[آسٽريا-هنگري|آسٽريا]] خلاف هڪ ناڪام [[پهرين اطالوي آزاديءَ جي جنگ]] جو اعلان ڪيو ويو. 1855ع ۾، سارڊينيا [[ڪريميائي جنگ]] ۾ برطانيا ۽ فرانس جو اتحادي بڻيو.<ref>Enrico Dal Lago, "Lincoln, Cavour, and National Unification: American Republicanism and Italian Liberal Nationalism in Comparative Perspective". ''The Journal of the Civil War Era'' 3#1 (2013): 85–113.; William L. Langer, ed., ''An Encyclopedia of World Cup History''. 4th ed. 1968. pp 704–7.</ref> سارڊينيا 1859ع جي [[ٻي اطالوي آزاديءَ جي جنگ]] ۾ فرانس جي مدد سان آسٽريائي سلطنت خلاف وڙهيو، جنهن جي نتيجي ۾ [[لومباردي]] آزاد ٿي. [[پلومبيئرز معاهدو|پلومبيئرز معاهدي]] جي بنياد تي، سارڊينيا [[ساووي]] ۽ [[نيس]] فرانس کي حوالي ڪيا، اهڙو واقعو جنهن [[نيسارڊ لڏپلاڻ]] جو سبب بڻيو.<ref>{{Cite web|date=28 August 2017|title="Un nizzardo su quattro prese la via dell'esilio" in seguito all'unità d'Italia, dice lo scrittore Casalino Pierluigi|url=https://www.montecarlonews.it/2017/08/28/notizie/argomenti/altre-notizie-1/articolo/un-nizzardo-su-quattro-prese-la-via-dellesilio-in-seguito-allunita-ditalia-dice-lo-scrittore.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200219165302/http://www.montecarlonews.it/2017/08/28/notizie/argomenti/altre-notizie-1/articolo/un-nizzardo-su-quattro-prese-la-via-dellesilio-in-seguito-allunita-ditalia-dice-lo-scrittore.html|archive-date=19 February 2020|access-date=14 May 2021|language=it}}</ref> 1860–1861ع ۾، گاريبالدي نيپلز ۽ سسلي ۾ اتحاد واري مهم جي اڳواڻي ڪئي.<ref>Mack Smith, Denis (1997). ''Modern Italy; A Political History''. Ann Arbor: The University of Michigan Press. {{ISBN|0-4721-0895-6}}.</ref> [[تيانو]] گاريبالدي ۽ [[وڪٽر ايمانوئل ٻيون]]، سارڊينيا جي آخري بادشاهه، جي مشهور ملاقات جو هنڌ هو، جنهن دوران گاريبالدي وڪٽر ايمانوئل سان هٿ ملايو ۽ کيس [[اٽلي جو بادشاهه]] ڪري سلام ڪيو. ڪاوير 1860ع ۾ گاريبالدي جي ڏکڻ اٽلي کي سارڊينيا جي بادشاهت سان اتحاد ۾ شامل ڪرڻ تي راضي ٿيو. ان سان سارڊينيا جي حڪومت کي 17 مارچ 1861ع تي [[اٽلي جي بادشاهت جو اعلان|متحد اطالوي بادشاهت جو اعلان]] ڪرڻ جي اجازت ملي،<ref>{{Cite news|date=17 March 2017|title=Everything you need to know about March 17th, Italy's Unity Day|url=https://www.thelocal.it/20170317/everything-to-know-about-march-17th-italys-unity-unification-risorgimento-day|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170617212538/https://www.thelocal.it/20170317/everything-to-know-about-march-17th-italys-unity-unification-risorgimento-day|archive-date=17 June 2017|access-date=17 July 2017}}</ref> ۽ وڪٽر ايمانوئل ٻيون ان جو پهريون بادشاهه بڻيو. 1865ع ۾ بادشاهت جي گادي تورين کان فلورينس منتقل ڪئي وئي. 1866ع ۾، وڪٽر ايمانوئل ٻيون، [[پروشيا]] سان اتحاد ڪندي [[آسٽرو-پروشين جنگ]] دوران، [[ٽين اطالوي آزاديءَ جي جنگ]] وڙهي، جنهن جي نتيجي ۾ اٽلي [[وينيتو|وينيتيا]] کي پاڻ ۾ شامل ڪيو. آخرڪار، 1870ع ۾، جڏهن فرانس [[فرانڪو-پروشين جنگ]] دوران روم ڇڏي ڏنو، اطالوين [[روم تي قبضو|پاپائي رياستن تي قبضو ڪيو]]، اتحاد مڪمل ٿيو، ۽ گادي روم منتقل ڪئي وئي.<ref name="scholar and patriot"/> === لبرل دور === {{Main|اٽلي جي بادشاهت|اطالوي ڊائاسپورا|اطالوي سلطنت|پهريين عالمي جنگ دوران اٽلي جي فوجي تاريخ}} {{Multiple image | align = right | image1 = VictorEmmanuel2.jpg | width1 = 125 | image2 = Camillo Benso Cavour di Ciseri.jpg | width2 = 141 | footer = [[وڪٽر ايمانوئل ٻيون]] (کاٻي) ۽ [[ڪاميليو بينسو، ڪائونٽ آف ڪاوير]] (ساڄي)، اتحاد جون اهم شخصيتون، ترتيبوار متحد اٽلي جا پهريان بادشاهه ۽ وزيراعظم بڻيا. }} سارڊينيا جو آئين 1861ع ۾ سڄي اٽلي تائين وڌايو ويو، ۽ نئين رياست لاءِ بنيادي آزاديون مهيا ڪيون ويون؛ پر چونڊ قانونن بي ملڪيت طبقن کي ٻاهر رکيو. نئين بادشاهت هڪ پارلياماني آئيني بادشاهت طور هلائي وئي، جنهن تي لبرلن جو غلبو هو. جيئن اتر اٽلي تيزيءَ سان صنعتي ٿيو، ڏکڻ ۽ اتر جا ڳوٺاڻا علائقا غير ترقي يافته ۽ وڌيڪ آبادي وارا رهيا، جنهن سبب لکين ماڻهو لڏپلاڻ ڪرڻ تي مجبور ٿيا ۽ [[اطالوي ڊائاسپورا|وڏي ۽ اثرائتي ڊائاسپورا]] کي هٿي ملي. [[اطالوي سوشلسٽ پارٽي]] طاقت ۾ وڌي، جنهن روايتي لبرل ۽ قدامت پسند اسٽيبلشمينٽ کي چئلينج ڪيو. 19هين صديءَ جي آخري ٻن ڏهاڪن ۾، اٽلي آفريڪا ۾ [[اطالوي اريٽريا|اريٽريا]]، [[اطالوي صوماليا|صوماليا]]، [[اطالوي ٽرپوليطانيا|ٽرپوليطانيا]] ۽ [[اطالوي سيرينيڪا|سيرينيڪا]] کي ماتحت ڪري [[اطالوي سلطنت|نوآبادياتي طاقت]] بڻجي ويو.<ref>{{Cite web |title=The Italian Colonial Empire |url=http://www.allempires.com/article/index.php?q=italian_colonial |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20120224012449/http://www.allempires.com/article/index.php?q=italian_colonial |archive-date=24 February 2012 |access-date=17 June 2012 |publisher=All Empires |quote=At its peak, just before WWII, the Italian Empire comprehended the territories of present time Italy, Albania, Rhodes, Dodecanese, Libya, Ethiopia, Eritrea, the majority of Somalia and the little concession of Tientsin in China}}</ref><ref>(Bosworth (2005), p. 49.)</ref> 1913ع ۾ مردن لاءِ عام ووٽ جو حق اختيار ڪيو ويو. [[پهريين عالمي جنگ]] کان اڳ واري دور تي [[جيوواني جيوليٽي]] جو غلبو رهيو، جيڪو 1892ع ۽ 1921ع جي وچ ۾ پنج ڀيرا وزيراعظم رهيو. [[File:Trento 3 novembre 1918.jpg|thumb|3 نومبر 1918ع تي، فاتح [[ويتوريو وينيتو جي جنگ]] کان پوءِ، [[ترنتو]] ۾ اطالوي گهوڙيسوار]] [[پهريين عالمي جنگ ۾ اٽلي جي شموليت|اٽلي 1915ع ۾ پهريين عالمي جنگ ۾ داخل ٿيو]]، جنهن جو مقصد قومي اتحاد کي مڪمل ڪرڻ هو، تنهنڪري تاريخ نويسيءَ جي نقطه نظر کان ان کي چوٿين اطالوي آزاديءَ جي جنگ به سمجهيو وڃي ٿو،<ref>{{Cite web|date=6 March 2015|title=Il 1861 e le quattro Guerre per l'Indipendenza (1848–1918) |url=http://www.piacenzaprimogenita150.it/index.php?it%2F176%2Fil-1861-e-le-quattro-guerre-per-lindipendenza-1848-1918|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20220319075828/http://www.piacenzaprimogenita150.it/index.php?it%2F176%2Fil-1861-e-le-quattro-guerre-per-lindipendenza-1848-1918|archive-date=19 March 2022|access-date=12 March 2021|language=it}}</ref> جيئن [[اٽلي جو اتحاد|اٽلي جي اتحاد]] جي پڄاڻي.<ref>{{Cite web|title=La Grande Guerra nei manifesti italiani dell'epoca|url=http://www.beniculturali.it/mibac/export/MiBAC/sito-MiBAC/Contenuti/MibacUnif/Eventi/visualizza_asset.html_1239896580.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20150923183754/http://www.beniculturali.it/mibac/export/MiBAC/sito-MiBAC/Contenuti/MibacUnif/Eventi/visualizza_asset.html_1239896580.html|archive-date=23 September 2015|access-date=12 March 2021|language=it}}; {{Cite book|last=Genovesi|first=Piergiovanni|url=https://books.google.com/books?id=_LntMIUOXngC&q=%22quarta+guerra+d%27indipendenza%22&pg=PA41|title=Il Manuale di Storia in Italia, di Piergiovanni Genovesi|date=11 June 2009|publisher=FrancoAngeli|isbn=978-8-8568-1868-0|language=it|access-date=12 March 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20240116110143/https://books.google.com/books?id=_LntMIUOXngC&q=%22quarta+guerra+d%27indipendenza%22&pg=PA41#v=snippet&q=%22quarta%20guerra%20d'indipendenza%22&f=false|archive-date=16 January 2024|url-status=live}}</ref> اٽلي، جيڪو ظاهري طور [[جرمن سلطنت|جرمن]] ۽ [[آسٽرو-هنگريائي]] سلطنتن سان [[ٽرپل الائنس (1882)|ٽرپل الائنس]] ۾ اتحادي هو، 1915ع ۾ [[پهريين عالمي جنگ جا اتحادي|اتحادين]] سان شامل ٿيو، ۽ [[لنڊن جو معاهدو (1915)|وعدي]] تحت پهريين عالمي جنگ ۾ داخل ٿيو، جنهن ۾ وڏن علائقائي فائدن جو واعدو شامل هو: اولهه [[انر ڪارنيولا]]، اڳوڻو [[آسٽريائي لٽرل]] ۽ [[دلماتيا]]، گڏوگڏ [[عثماني سلطنت]] جا ڪجهه حصا. اتحادي فتح ۾ ملڪ جي حصي سبب ان کي "[[بگ فور (پهريين عالمي جنگ)|بگ فور]]" طاقتن مان هڪ جي حيثيت ملي. فوج جي ٻيهر تنظيم ۽ جبري ڀرتي اطالوي فتحن جو سبب بڻيا. آڪٽوبر 1918ع ۾، اطالوين هڪ وڏي جارحاڻي مهم شروع ڪئي، جيڪا [[ويتوريو وينيتو جي جنگ]] ۾ فتح تي ختم ٿي.<ref>Burgwyn, H. James: ''Italian foreign policy in the interwar period, 1918–1940.'' Greenwood Publishing Group, 1997. p. 4. {{ISBN|0-2759-4877-3}}. Schindler, John R.: ''Isonzo: The Forgotten Sacrifice of the Great War.'' Greenwood Publishing Group, 2001. p. 303. {{ISBN|0-2759-7204-6}}. Mack Smith, Denis: ''Mussolini.'' Knopf, 1982. p. 31. {{ISBN|0-3945-0694-4}}.</ref> هن اطالوي محاذ تي جنگ جي پڄاڻي ڪئي، آسٽرو-هنگريائي سلطنت جي ٽٽڻ کي يقيني بڻايو، ۽ ٻن هفتن کان به گهٽ عرصي ۾ جنگ کي [[جرمني سان جنگبندي|ختم ڪرڻ]] ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو. جنگ دوران 650,000 کان وڌيڪ اطالوي سپاهي ۽ ايترا ئي عام شهري مارجي ويا،<ref>{{Cite book|last=Mortara|first=G|title=La Salute pubblica in Italia durante e dopo la Guerra|publisher=Yale University Press|year=1925|location=New Haven}}</ref> ۽ بادشاهت ڏيوالپڻي جي ڪناري تي هئي. [[سينٽ-جرمين-آن-لي جو معاهدو (1919)|سينٽ-جرمين-آن-لي جو معاهدو]] (1919) ۽ [[راپالو جو معاهدو (1920)|راپالو جو معاهدو]] (1920) [[ترنتينو]] ۽ [[ڏکڻ ٽائرول]]، [[جوليئن مارچ]]، [[استريا]]، [[ڪوارنر نار]] ۽ دلماتيا جي شهر [[زادار|زارا]] کي اٽلي ۾ شامل ڪرڻ جي اجازت ڏني. بعد واري [[روم جو معاهدو (1924)|روم جي معاهدي]] (1924) سبب [[فيومي]] اٽلي سان شامل ٿيو. اٽلي کي لنڊن جي معاهدي ۾ واعدو ڪيل ٻيا علائقا نه مليا، تنهنڪري [[بينيتو موسوليني]] هن نتيجي کي "[[ڪٽيل فتح]]" قرار ڏنو، جنهن [[فاشسٽ اٽلي (1922–1943)|اطالوي فاشزم جي اڀار]] ۾ مدد ڪئي. مورخ "ڪٽيل فتح" کي هڪ "سياسي افسانو" سمجهن ٿا، جنهن کي فاشسٽن [[اطالوي سامراجيت]] کي ڀڙڪائڻ لاءِ استعمال ڪيو.<ref>G.Sabbatucci, ''La vittoria mutilata'', in AA.VV., ''Miti e storia dell'Italia unita'', Il Mulino, Bologna 1999, pp.101–106</ref> اٽلي کي [[قومون جي ليگ]] جي ايگزيڪيوٽو ڪائونسل ۾ مستقل سيٽ ملي. === فاشسٽ حڪومت ۽ ٻي عالمي جنگ === {{Main|فاشسٽ اٽلي|ٻي عالمي جنگ دوران اٽلي جي فوجي تاريخ|اطالوي مهم (ٻي عالمي جنگ)|اٽلي ۾ هولوڪاسٽ}} [[File:Mussolini mezzobusto.jpg|thumb|upright=.7|left|فاشسٽ آمر [[بينيتو موسوليني]] پاڻ کي ''[[دوچي]]'' سڏائيندو هو ۽ 1922ع کان [[اٽلي ۾ فاشسٽ حڪومت جو زوال|1943ع ۾ پنهنجي معزولي]] تائين ملڪ تي حڪومت ڪئي.]] عظيم جنگ جي تباهي کان پوءِ پيدا ٿيل [[ٻه ڳاڙها سال|سوشلسٽ تحريڪن]]، جيڪي [[روسي انقلاب]] کان متاثر هيون، سڄي اٽلي ۾ جوابي انقلاب ۽ دٻاءُ جو سبب بڻيون. لبرل اسٽيبلشمينٽ، سوويت طرز جي انقلاب کان ڊڄندي، موسوليني جي اڳواڻي هيٺ ننڍي [[نيشنل فاشسٽ پارٽي]] جي حمايت شروع ڪئي. آڪٽوبر 1922ع ۾، نيشنل فاشسٽ پارٽي جي [[بليڪ شرٽس]] هڪ [[عوامي مظاهرو]] ۽ "[[روم ڏانهن مارچ]]" وارو ڪُو منظم ڪيو. بادشاهه [[وڪٽر ايمانوئل ٽيون]] موسوليني کي [[اٽلي جو وزيراعظم|وزيراعظم]] مقرر ڪيو، هٿياربند ٽڪراءَ کان سواءِ اقتدار فاشسٽن ڏانهن منتقل ڪندي.<ref>{{Cite book|last=Lyttelton|first=Adrian|title=The Seizure of Power: Fascism in Italy, 1919–1929 |date=2008|publisher=Routledge|isbn=978-0-4155-5394-0|location=New York|pages=75–77}}; {{Cite news|title=March on Rome {{!}} Italian history|url=https://www.britannica.com/event/March-on-Rome|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150504055509/http://www.britannica.com/EBchecked/topic/508871/March-on-Rome|archive-date=4 May 2015|access-date=25 July 2017|work=Encyclopædia Britannica}}</ref> موسوليني سياسي پارٽين تي پابندي وڌي ۽ ذاتي آزاديون گهٽايون، آمريت قائم ڪندي. انهن قدمن عالمي ڌيان حاصل ڪيو ۽ [[نازي جرمني]] ۽ [[شاهي جاپان]] ۾ ساڳين آمريتن کي متاثر ڪيو. [[فاشزم]] اطالوي قومپرستي ۽ سامراجيت تي ٻڌل هو، ۽ رومي ۽ [[وينسي سلطنت|وينسي سلطنتن]] جي ورثي جي بنياد تي [[ارڊينٽزم|ارڊينٽسٽ دعوائن]] وسيلي اطالوي ملڪيتن کي وڌائڻ چاهيندو هو.<ref>{{Cite book|last=Rodogno|first=Davide|author-link=Davide Rodogno|title=Fascism's European Empire: Italian Occupation during the Second World War|date=2006|publisher=Cambridge University Press|location=Cambridge, England|page=88}}; {{Cite book|last=Kallis|first=Aristotle A.|title=Fascist ideology: territory and expansionism in Italy and Germany, 1922–1945 |date=2000|publisher=Routledge|location=London, England; New York City, USA|pages=41}}; {{Cite book|last1=Ball|first1=Terence|title=The Cambridge History of Twentieth-Century Political Thought|last2=Bellamy|first2=Richard|pages=133}}; {{Cite book|last=Stephen J. Lee|url=https://books.google.com/books?id=u-mm5UDlzBEC&pg=PA157|title=European Dictatorships, 1918–1945 |date=2008|publisher=Routledge|isbn=978-0-4154-5484-1|pages=157–158|access-date=8 February 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211001320/https://books.google.com/books?id=u-mm5UDlzBEC&pg=PA157#v=onepage&q&f=false|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}</ref> انهيءَ سبب فاشسٽ [[مداخلت پسند پرڏيهي پاليسي]] ۾ مصروف رهيا. 1935ع ۾، موسوليني [[ٻي اطالو-ابيسينيائي جنگ|ايٿوپيا تي حملو ڪيو]] ۽ [[اطالوي اوڀر آفريڪا]] قائم ڪيو، جنهن جي نتيجي ۾ عالمي اڪيلائي پيدا ٿي. اٽلي [[قومون جي ليگ]] مان نڪري ويو. پوءِ اٽلي [[اسٽيل جو معاهدو|نازي جرمني سان اتحاد]] ڪيو ۽ [[ٽرائيپارٽائيٽ پيڪٽ|جاپاني سلطنت]] سان گڏ ٿيو، ۽ [[اسپيني گهرو جنگ]] ۾ [[فرانسسڪو فرانڪو]] جي مضبوط حمايت ڪئي. اپريل 1939ع ۾، اٽلي [[البانيا تي اطالوي حملو|البانيا تي حملو ڪيو]]. اٽلي 10 جون 1940ع تي ٻي عالمي جنگ ۾ داخل ٿيو. ان تاريخ تائين فرانس عملي طور [[فرانس جي جنگ]] هارائي چڪو هو. مختلف وقتن تي، اطالوي [[برطانوي صومالي لينڊ تي اطالوي قبضو|برطانوي صومالي لينڊ]]، [[مصر تي اطالوي حملو|مصر]]، [[بلقان مهم (ٻي عالمي جنگ)|بلقان]] ۽ اوڀر محاذن تي اڳتي وڌيا. بهرحال، اهي [[اوڀر محاذ تي اطالوي شموليت|اوڀر محاذ]] سان گڏ [[اوڀر آفريقي مهم (ٻي عالمي جنگ)|اوڀر آفريقي]] ۽ [[اتر آفريقي مهم|اتر آفريقي]] مهمن ۾ شڪست کائي ويا، ۽ آفريڪا ۽ بلقان ۾ پنهنجا علائقا وڃائي ويٺا. [[اطالوي جنگي ڏوهه|اطالوي جنگي ڏوهن]] ۾ [[عدالت کان ٻاهر قتل]] ۽ [[نسلي صفائي]] شامل هئا،<ref>James H. Burgwyn (2004). [http://www.ingentaconnect.com/content/routledg/rmis/2004/00000009/00000003/art00005 General Roatta's war against the partisans in Yugoslavia: 1942] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130921054155/http://www.ingentaconnect.com/content/routledg/rmis/2004/00000009/00000003/art00005|date=21 September 2013}}, Journal of Modern Italian Studies, Volume 9, Number 3, pp. 314–329(16)</ref> جن ۾ لڳ ڀڳ 25,000 ماڻهن، خاص طور يوگوسلاوين، کي [[اطالوي حراستي ڪيمپ|اطالوي حراستي ڪيمپن]] ۽ ٻين هنڌن ڏانهن جلاوطن ڪيو ويو. [[يوگوسلاو پارٽيزنز]] جنگ دوران ۽ ان کان پوءِ نسلي اطالوي آبادي خلاف پنهنجا ڏوهه ڪيا، جن ۾ [[فوئبي قتل عام]] شامل هئا. جولاءِ 1943ع ۾ [[سسلي تي اتحادي حملو]] شروع ٿيو، جنهن 25 جولاءِ تي [[اٽلي ۾ فاشسٽ حڪومت جو زوال|فاشسٽ حڪومت جي خاتمي]] جو سبب بڻيو. بادشاهه [[وڪٽر ايمانوئل ٽيون]] جي حڪم سان موسوليني کي معزول ۽ گرفتار ڪيو ويو. 3 سيپٽمبر تي، اٽلي [[ڪاسيبلي جي جنگبندي]] تي صحيح ڪئي،<!-- it became effective on 8 Sept---> جنهن برطانيا ۽ آمريڪا سان جنگ ختم ڪئي. جرمن، اطالوي فاشسٽن جي مدد سان، اتر ۽ وچ اٽلي تي ڪنٽرول حاصل ڪرڻ ۾ ڪامياب ٿيا ([[آپريشن آڪسي]]). ملڪ جنگ جو ميدان رهيو، جڏهن ته اتحادي ڏکڻ کان اڳتي وڌندا رهيا. [[File:01 partigiani a milano1.jpg|thumb|اپريل 1945ع ۾ [[اٽلي جي آزادي]] تائين پهچندڙ آخري بغاوت دوران ميلان ۾ [[اطالوي مزاحمتي تحريڪ|اطالوي پارٽيزن]]]] اتر ۾، جرمنن [[اطالوي سماجي جمهوريه]] (RSI) قائم ڪئي، جيڪا هڪ نازي [[ڪٺ پتلي رياست]] ۽ [[سهڪاريت پسند|سهڪاريت پسند]] حڪومت هئي، جنهن ۾ موسوليني کي جرمن پيراٽروپرن طرفان [[گران ساسو ريڊ|بچائڻ]] کان پوءِ اڳواڻ مقرر ڪيو ويو. اطالوي فوجن جو باقي حصو [[اطالوي هم جنگي فوج]] ۾ منظم ڪيو ويو، جنهن اتحادي طاقتن سان گڏ وڙهيو، جڏهن ته موسوليني سان وفادار ٻيون اطالوي فوجون [[نيشنل ريپبلڪن آرمي]] ۾ جرمنن سان گڏ وڙهڻ لاءِ چونڊيو. جرمن فوجن، RSI جي سهڪار سان، قتل عام ڪيا ۽ هزارين يهودين کي موت جي ڪيمپن ڏانهن جلاوطن ڪيو. جنگبندي کان پوءِ واري دور ۾ [[اطالوي مزاحمت]] اڀري، جنهن [[آپريشن آڪسي|نازي جرمن قابضن]] ۽ سهڪاريت پسندن خلاف گوريلا جنگ وڙهي.<ref>G. Bianchi, ''La Resistenza'', in: AA.VV., ''Storia d'Italia'', vol. 8, pp. 368–369.</ref> هن دور جو هڪ پاسو [[اطالوي گهرو جنگ]] هو، ڇاڪاڻ⁠تہ پارٽيزنن ۽ فاشسٽ RSI فوجن جي وچ ۾ ويڙهه ٿي.<ref>{{Cite web|title=Storia della guerra civile in Italia|url=http://www.istitutobiggini.it/storia_pisano.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20221013183444/https://www.istitutobiggini.it/storia_pisano.pdf|archive-date=13 October 2022|access-date=28 August 2023}}; See the books from Italian historian [[Giorgio Pisanò]] ''Storia della guerra civile in Italia'', 1943–1945, 3 voll., Milano, FPE, 1965 and the book ''L'Italia della guerra civile'' ("Italy of civil war"), published in 1983 by the Italian writer and journalist [[Indro Montanelli]] as the fifteen volume of the ''Storia d'Italia'' ("History of Italy") by the same author.</ref><ref>{{Cite book|last=Pavone|first=Claudio|title=Una guerra civile. Saggio storico sulla moralità della Resistenza|date=1991|publisher=Bollati Boringhieri|isbn=8-8339-0629-9|location=Torino|page=238|language=it}}</ref> اپريل 1945ع ۾، جڏهن شڪست ويجهي هئي، موسوليني اتر طرف ڀڄڻ جي ڪوشش ڪئي،<ref>{{Citation|last=Viganò|first=Marino|title=Un'analisi accurata della presunta fuga in Svizzera|date=2001|work=Nuova Storia Contemporanea|volume=3|language=it}}</ref> پر پارٽيزنن هٿان پڪڙيو ويو ۽ [[بينيتو موسوليني جو موت|فوري طور قتل ڪيو ويو]].<ref>{{Cite news|date=28 April 1945|title=1945: Italian partisans kill Mussolini |url=https://news.bbc.co.uk/onthisday/hi/dates/stories/april/28/newsid_3564000/3564529.stm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20111126075555/http://news.bbc.co.uk/onthisday/hi/dates/stories/april/28/newsid_3564000/3564529.stm|archive-date=26 November 2011|access-date=17 October 2011|publisher=BBC News}}</ref> دشمنيون 29 اپريل 1945ع تي ختم ٿيون، [[ڪازيرتا جي هٿيار ڦٽا ڪرڻ|جڏهن اٽلي ۾ جرمن فوجن هٿيار ڦٽا ڪيا]]. جنگ ۾ لڳ ڀڳ اڌ ملين اطالوي مارجي ويا،<ref>{{Cite encyclopedia|title=Italy – Britannica Online Encyclopedia|encyclopedia=Encyclopædia Britannica|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297474/Italy|access-date=2 August 2010|archive-url=https://web.archive.org/web/20120306095718/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297474/Italy|archive-date=6 March 2012|url-status=live}}</ref> سماج ورهائجي ويو، ۽ معيشت لڳ ڀڳ تباهه ٿي وئي؛ 1944ع ۾ في فرد آمدني 1900ع کان پوءِ سڀ کان هيٺين سطح تي هئي.<ref>{{Cite book|title=Liberal and fascist Italy, 1900–1945 |date=2002|publisher=Oxford University Press|editor-last=Lyttelton|editor-first=Adrian|page=13}}</ref> جنگ کان پوءِ اطالوي جمهوريت پسندي ٻيهر اڀري، جنهن [[1946ع اطالوي اداراتي ريفرنڊم]] ڏانهن واٽ هموار ڪئي.<ref>{{Cite encyclopedia|title=Italia|encyclopedia=Dizionario enciclopedico italiano|publisher=[[Treccani]]|date=1970|volume=VI|page=456|language=it}}</ref> === جمهوري دور === {{Main|اطالوي جمهوريه جي تاريخ}} اٽلي 2 جون تي ٿيل 1946ع جي ريفرنڊم کان پوءِ جمهوريه بڻيو،<ref>{{Cite AV media|url=https://archive.org/details/1946-06-06_Damage_Foreshadows_A-Bomb_Test|title=Damage Foreshadows A-Bomb Test, 1946/06/06 (1946) |publisher=[[Universal Newsreel]]|year=1946|access-date=22 February 2012}}</ref> اهو ڏينهن ان کان پوءِ ''[[جمهوريه جو عيد]]'' طور ملهايو وڃي ٿو. اها پهريون ڀيرو هئي جو عورتن قومي سطح تي ووٽ ڏنو.<ref>{{Cite web|title=Italia 1946: le donne al voto, dossier a cura di Mariachiara Fugazza e Silvia Cassamagnaghi |url=http://www.insmli.it/pubblicazioni/35/Voto%20donne%20versione%20def.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110520041048/http://www.insmli.it/pubblicazioni/35/Voto%20donne%20versione%20def.pdf|archive-date=20 May 2011|access-date=30 May 2011}}; {{Cite news|title=La prima volta in cui le donne votarono in Italia, 75 anni fa|url=https://www.ilpost.it/2021/03/10/primo-voto-italia-donne-10-marzo-1946|access-date=24 August 2021|work=Il Post|date=10 March 2021|language=it-IT|archive-date=23 August 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210823162103/https://www.ilpost.it/2021/03/10/primo-voto-italia-donne-10-marzo-1946|url-status=live}}</ref> وڪٽر ايمانوئل ٽئين جي پٽ، [[امبيرتو ٻيون]]، کي تخت ڇڏڻ تي مجبور ڪيو ويو. [[اٽلي جو آئين|جمهوري آئين]] 1948ع ۾ منظور ڪيو ويو. [[اٽلي ۽ اتحادي طاقتن جي وچ ۾ پيرس جو معاهدو]] تحت، [[ايڊرياٽڪ سمنڊ]] جي ڀرسان علائقا [[سوشلسٽ وفاقي جمهوريه يوگوسلاويا|يوگوسلاويا]] سان شامل ڪيا ويا، جنهن جي نتيجي ۾ [[استريائي-دلماتيني لڏپلاڻ]] ٿي، جنهن ۾ لڳ ڀڳ 300,000 [[استريائي اطالوي|استريائي]] ۽ [[دلماتيني اطالوي]] لڏي ويا.<ref>{{Cite web|last=Tobagi|first=Benedetta|title=La Repubblica italiana {{!}} Treccani, il portale del sapere|url=http://www.treccani.it/scuola/lezioni/storia/la_repubblica_italiana.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20160305001726/http://www.treccani.it/scuola/lezioni/storia/la_repubblica_italiana.html|archive-date=5 March 2016|access-date=28 January 2015|publisher=Treccani.it}}</ref> اٽلي پنهنجون سڀ نوآبادياتي ملڪيتون وڃايون، جنهن سان [[اطالوي سلطنت]] ختم ٿي. [[File:Alcide de Gasperi 2.jpg|thumb|upright=.7|[[الچيدي دي گاسپري]]، جمهوريه جو [[اٽلي جي وزيراعظمن جي فهرست|پهريون]] [[اٽلي جو وزيراعظم]] ۽ [[يورپي يونين جا باني پيءُ|يورپي يونين جي باني پيئرن]] مان هڪ]] ڪميونسٽ قبضي جي خوف [[1948ع جي اطالوي عام چونڊن]] ۾ فيصلائتو ڪردار ادا ڪيو، جتي [[ڪرسچن ڊيموڪريسي (اٽلي)|ڪرسچن ڊيموڪريٽن]]، [[الچيدي دي گاسپري]] جي اڳواڻي هيٺ، وڏي اڪثريت سان فتح حاصل ڪئي.<ref>{{Cite book|last1=Lawrence S. Kaplan|url=https://books.google.com/books?id=UV-ti1sYcbcC|title=NATO 1948: The Birth of the Transatlantic Alliance |last2=Morris Honick|date=2007|publisher=Rowman & Littlefield|isbn=978-0-7425-3917-4|pages=52–55|access-date=5 January 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20240116110143/https://books.google.com/books?id=UV-ti1sYcbcC|archive-date=16 January 2024|url-status=live}}; {{Cite book|author=Robert Ventresca|title=From Fascism to Democracy: Culture and Politics in the Italian Election of 1948 |publisher=University of Toronto Press|date=2004|pages=236–37}}</ref> نتيجي طور، 1949ع ۾ اٽلي [[نيٽو]] جو ميمبر بڻيو. [[مارشل پلان]] معيشت کي بحال ڪيو، جنهن 1960ع واري ڏهاڪي جي آخر تائين هڪ اهڙو دور ڏٺو جيڪو [[اطالوي معاشي معجزو]] جي نالي سان مشهور آهي. 1950ع واري ڏهاڪي ۾ اٽلي [[يورپي برادرين]] جو باني ملڪ بڻيو، جيڪي بعد ۾ يورپي يونين جو بنياد بڻيون. 1960ع واري ڏهاڪي جي آخر کان 1980ع واري ڏهاڪي جي شروعات تائين، ملڪ ''[[ليڊ جا سال (اٽلي)|ليڊ جا سال]]'' نالي دور مان گذريو، جيڪو معاشي مشڪلاتن، خاص طور تي [[1973ع جو تيل بحران]]، سماجي تڪرارن ۽ دهشتگرد حملا ۽ قتل عام جي واقعن سان نمايان هو.<ref>{{Cite web|year=1995|title=Commissione parlamentare d'inchiesta sul terrorismo in Italia e sulle cause della mancata individuazione dei responsabili delle stragi (Parliamentary investigative commission on terrorism in Italy and the failure to identify the perpetrators)|url=http://www.isn.ethz.ch/php/documents/collection_gladio/report_ital_senate.pdf|archive-url=https://web.archive.org/web/20060819211212/http://www.isn.ethz.ch/php/documents/collection_gladio/report_ital_senate.pdf|archive-date=19 August 2006|access-date=2 May 2006|language=it}}; {{In lang|en|it|fr|de}} {{Cite web|title=Secret Warfare: Operation Gladio and NATO's Stay-Behind Armies|url=http://www.isn.ethz.ch/php/collections/coll_gladio.htm#Documents|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20060425182721/http://www.isn.ethz.ch/php/collections/coll_gladio.htm|archive-date=25 April 2006|access-date=2 May 2006|publisher=Swiss Federal Institute of Technology / International Relation and Security Network}}; {{Cite web|date=24 June 2000|title=Clarion: Philip Willan, Guardian, 24 June 2000, p. 19 |url=http://www.cambridgeclarion.org/press_cuttings/us.terrorism_graun_24jun2000.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100329113138/http://www.cambridgeclarion.org/press_cuttings/us.terrorism_graun_24jun2000.html|archive-date=29 March 2010|access-date=24 April 2010|publisher=Cambridgeclarion.org}}</ref> معيشت ٻيهر بحال ٿي ۽ اٽلي 1970ع واري ڏهاڪي ۾ [[جي-7]] ۾ شامل ٿيڻ کان پوءِ دنيا جي پنجين وڏي صنعتي قوم بڻجي ويو. بهرحال، قومي قرض مجموعي ملڪي پيداوار (GDP) جي 100 سيڪڙو کان به وڌي ويو. 1992ع ۽ 1993ع جي وچ ۾، حڪومت جي نون مافيا مخالف قدمن جي نتيجي ۾ اٽلي [[سسلين مافيا]] طرفان ڪيل دهشتگرد حملن کي منهن ڏنو.<ref>{{Cite web|date=8 March 2012|title=New Arrests for Via D'Amelio Bomb Attack|url=https://www.corriere.it/International/english/articoli/2012/03/08/borsellino.shtml|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20121013204755/http://www.corriere.it/International/english/articoli/2012/03/08/borsellino.shtml|archive-date=13 October 2012|access-date=9 February 2019|website=Corriere della Sera}}</ref> ووٽر، جيڪي سياسي جمود، وڏي عوامي قرضي ۽ [[اٽلي ۾ بدعنواني|بدعنواني]] کان مايوس هئا، جيڪا [[ماني پوليتي|صاف هٿن]] واري جاچ ذريعي ظاهر ٿي، بنيادي سڌارن جو مطالبو ڪرڻ لڳا. ڪرسچن ڊيموڪريٽ، جيڪي لڳ ڀڳ 50 سالن تائين حڪومت ڪندا رهيا هئا، بحران جو شڪار ٿيا ۽ ٽٽي مختلف ڌڙن ۾ ورهائجي ويا.<ref>The so-called "Second Republic" was born by forceps: not with a revolt of Algiers, but formally under the same Constitution, with the mere replacement of one ruling class by another: {{Cite journal|last=Buonomo|first=Giampiero|year=2015|title=Tovaglie pulite|journal=Mondoperaio Edizione Online}}</ref> ڪميونسٽن پاڻ کي هڪ [[سماجي جمهوريت پسند]] قوت طور ٻيهر منظم ڪيو. 1990ع ۽ 2000ع واري ڏهاڪن دوران، [[مرڪز-ساڄي اتحاد (اٽلي)|مرڪز-ساڄي اتحاد]] (جنهن تي ميڊيا جي واپاري شخصيت [[سلويو برلسڪوني]] جو غلبو هو) ۽ [[مرڪز-کاٻي اتحاد (اٽلي)|مرڪز-کاٻي اتحاد]] (جنهن جي اڳواڻي پروفيسر [[رومانو پروڊي]] ڪندو هو) باري باري حڪومت ڪندا رهيا. 21هين صديءَ جي شروعات ۾، اٽلي سياسي ۽ معاشي عدم استحڪام جي هڪ ڊگهي دور مان گذريو، جيڪو بين الاقوامي بحرانن کان گهڻو متاثر ٿيو. 2008ع ۾ شروع ٿيندڙ [[عظيم معاشي بحران]] جا اثر ملڪ جي معيشت ۽ عوامي ماليات تي گهرا پيا، جنهن جي نتيجي ۾ [[سخت مالي پاليسيون]] اختيار ڪيون ويون ۽ استحڪام ۽ عالمي اعتبار کي يقيني بڻائڻ لاءِ [[ٽيڪنوڪريٽ]] يا وسيع اتحادي حڪومتن تي وڌيڪ ڀروسو ڪيو ويو.<ref>{{Cite news|last=Hooper|first=John|date=16 November 2011|title=Mario Monti appoints technocrats to steer Italy out of economic crisis|url=https://www.theguardian.com/world/2011/nov/16/mario-monti-technocratic-cabinet-italy|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200319230844/https://www.theguardian.com/world/2011/nov/16/mario-monti-technocratic-cabinet-italy|archive-date=19 March 2020|access-date=19 March 2020|work=The Guardian}}</ref> [[File:Imigrantes salvos no Mar Mediterrâneo - SALVAMAR 2015 (52149723177).jpg|300px|thumb|[[غير قانوني مهاجر]]، جيڪي 5 سيپٽمبر 2015ع تي [[ڪاتانيا]] جي اطالوي بندرگاهه ڏانهن [[بحر روم]] ذريعي سفر ڪري رهيا آهن]] 2010ع واري ڏهاڪي دوران، نئين وزيراعظم [[ماتيو رينزي]] طرفان ادارتي سڌارا متعارف ڪرائڻ جون ڪوششون ڪيون ويون، جن جو مقصد سياسي نظام کي وڌيڪ مؤثر بڻائڻ ۽ انتظامي شاخ کي مضبوط ڪرڻ هو، پر اهي تجويزون [[2016ع جو اطالوي آئيني ريفرنڊم]] ۾ رد ٿي ويون.<ref>{{Cite news|date=12 December 2016|title=New Italian PM Paolo Gentiloni sworn in|url=https://www.bbc.co.uk/news/world-europe-38295549|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20191129122857/https://www.bbc.co.uk/news/world-europe-38295549|archive-date=29 November 2019|access-date=19 March 2020|publisher=BBC News}}</ref> ساڳئي وقت، [[يورپي مهاجر بحران]] اٽلي کي [[يورپي يونين]] ۾ داخل ٿيڻ جي هڪ اهم مرڪزي دروازي جي حيثيت ڏني، ڇاڪاڻ⁠تہ وڏي تعداد ۾ مهاجر ۽ پناهه گهرندڙ [[بحر روم]] رستي يورپ پهتا،<ref>{{Cite news|date=21 May 2018|title=What will Italy's new government mean for migrants?|url=https://www.thelocal.it/20180521/what-will-italys-new-government-mean-for-migrants|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190401231010/https://www.thelocal.it/20180521/what-will-italys-new-government-mean-for-migrants|archive-date=1 April 2019|access-date=8 June 2018|work=The Local Italy}}</ref> خاص طور تي سب-صحارا آفريڪا مان.<ref>{{Cite news|date=18 July 2017|title=African migrants fear for future as Italy struggles with surge in arrivals|url=https://www.reuters.com/article/us-italy-migrants-africa/african-migrants-fear-for-future-as-italy-struggles-with-surge-in-arrivals-idUSKBN1A30QD|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190402002627/https://www.reuters.com/article/us-italy-migrants-africa/african-migrants-fear-for-future-as-italy-struggles-with-surge-in-arrivals-idUSKBN1A30QD|archive-date=2 April 2019|access-date=8 June 2018|work=Reuters}}</ref> هن صورتحال جا اهم سماجي ۽ سياسي اثر ٿيا، جنهن سبب اميگريشن بابت عوامي بحث وڌيو ۽ [[عوام پسند]] سياسي پارٽين جي حمايت ۾ واڌ آئي.<ref>{{Cite news|title=Italy starts to show the strains of migrant influx|url=http://www.thelocal.it/20150519/migrant-surge-tests-italys-humanitarian-instincts|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170429061446/https://www.thelocal.it/20150519/migrant-surge-tests-italys-humanitarian-instincts|archive-date=29 April 2017|access-date=10 January 2017|work=[[The Local]]}}; {{Cite news|title=Italy's far right jolts back from dead|url=http://www.politico.eu/article/italys-other-matteo-salvini-northern-league-politicians-media-effettosalvini|access-date=10 January 2017|work=Politico|date=3 February 2016|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170119122156/http://www.politico.eu/article/italys-other-matteo-salvini-northern-league-politicians-media-effettosalvini|archive-date=19 January 2017}}</ref><ref>{{Cite news|date=24 May 2018|title=Opinion – The Populists Take Rome|url=https://www.nytimes.com/2018/05/24/opinion/populists-rome-five-star-movement.html|url-access=subscription|url-status=live|archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20220103/https://www.nytimes.com/2018/05/24/opinion/populists-rome-five-star-movement.html|archive-date=3 January 2022|access-date=2 June 2018|work=The New York Times}}{{Cbignore}}</ref> [[اٽلي ۾ ڪووڊ-19 وبا|ڪووڊ-19 وبا]]، جيڪا 2020ع ۾ شروع ٿي، ملڪ جي عوامي صحت ۽ معاشي ڪارڪردگي کي سخت متاثر ڪيو، ۽ اڳ ۾ موجود ڍانچائي ڪمزورين کي وڌيڪ نمايان بڻايو.<ref>{{Cite news|last=Ellyatt|first=Holly|date=19 March 2020|title=Italy's lockdown will be extended, prime minister says as death toll spikes and hospitals struggle|url=https://www.cnbc.com/2020/03/19/italys-death-rate-reaches-record-high-hospitals-in-lombardy-struggle.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200319084719/https://www.cnbc.com/2020/03/19/italys-death-rate-reaches-record-high-hospitals-in-lombardy-struggle.html|archive-date=19 March 2020|access-date=19 March 2020|publisher=CNBC}}</ref> ان جي جواب ۾، [[اٽلي ۾ ڪووڊ-19 لاڪ ڊائون|غير معمولي قدم اختيار ڪيا ويا]] ته جيئن معيشت کي سهارو ملي سگهي، جن مان ڪيترائي يورپي سطح تي گڏيل طور هم آهنگ ڪيا ويا.<ref>[https://www.agi.it/economia/news/2020-04-14/coronavirus-fmi-crisi-economica-8331041/ L'Italia pagherà il conto più salato della crisi post-epidemia] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20200527124958/https://www.agi.it/economia/news/2020-04-14/coronavirus-fmi-crisi-economica-8331041|date=27 May 2020}}, AGI</ref><ref>{{Cite web|date=12 February 2021|title=Mario Draghi's new government to be sworn in on Saturday|url=http://www.theguardian.com/world/2021/feb/12/mario-draghis-new-italian-government-to-be-sworn-in-on-saturday|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210419104552/https://www.theguardian.com/world/2021/feb/12/mario-draghis-new-italian-government-to-be-sworn-in-on-saturday|archive-date=19 April 2021|access-date=19 February 2021|website=The Guardian}}</ref> 2022ع ۾، [[جورجيا ميلوني]] اٽلي جي پهرين خاتون وزيراعظم طور حلف کنيو.<ref>{{Cite news|date=21 October 2022|title=Who is Giorgia Meloni? The rise to power of Italy's new far-right PM|url=https://www.bbc.com/news/world-europe-63351655|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20221024023546/https://www.bbc.com/news/world-europe-63351655|archive-date=24 October 2022|access-date=24 October 2022|publisher=BBC News}}</ref> == جاگرافي == {{Main|اٽلي جي جاگرافي}} {{Further|اٽلي جي ارضيات|اٽلي ۾ آتش فشاني سرگرمي|اٽلي جي دريائن جي فهرست|اٽلي جي ڍنڍن جي فهرست|اٽلي جي ٻيٽن جي فهرست|اٽلي (جاگرافيائي علائقو)}} [[File:Italy relief location map.jpg|thumb|اٽلي جو جاگرافيائي اُڀار وارو نقشو]] اٽلي، جنهن جو علائقو گهڻي حد تائين [[اٽلي (جاگرافيائي علائقو)|ساڳئي نالي واري جاگرافيائي علائقي]] سان ملي ٿو،<ref name="Treccani">{{Citation |title=Italia |volume=VI |page=413 |year=1970 |publisher=[[Treccani]] |language=it |encyclopedia=Dizionario enciclopedico italiano}}</ref> [[ڏکڻ يورپ]] ۾ واقع آهي<ref>{{Cite web |title=Southern Europe, a peninsula extending into the central Mediterranean Sea, northeast of Tunisia |url=https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20210701235642/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy |archive-date=1 July 2021 |access-date=17 August 2021 |website=The World Factbook |publisher=Central Intelligence Agency}}</ref> (۽ [[اولهه يورپ]] جو حصو پڻ سمجهيو ويندو آهي{{efn|name=WE}})، [[35هين اتر متوازي|35° اتر]] ۽ [[47° اتر]] ويڪرائي ڦاڪن، ۽ [[6هين اوڀر نصف النهار|6° اوڀر]] ۽ [[19هين اوڀر نصف النهار|19° اوڀر]] ڊگهائي ڦاڪن جي وچ ۾. اتر ۾، اولهه کان اوڀر طرف، اٽلي جون سرحدون [[فرانس]]، [[سوئٽزرلينڊ]]، [[آسٽريا]] ۽ [[سلووينيا]] سان ملن ٿيون، ۽ تقريباً [[الپس]] جي آبي ورهاست واري حد تائين پکڙيل آهن، جنهن ۾ [[پو ماٿري]] ۽ [[وينيسيائي ميدان]] شامل آهن. ملڪ [[اطالوي اپٻيٽ]]، [[سسلي]] ۽ [[سارڊينيا]] (جيڪي [[بحر روم]] جا سڀ کان وڏا ٻيٽ آهن)، ۽ [[اٽلي جي ٻيٽن جي فهرست|ڪيترن ننڍن ٻيٽن]] تي مشتمل آهي.<ref name="Treccani" /> اٽلي جا ڪي علائقا الپائن حوض کان ٻاهر به پکڙيل آهن، ۽ ڪجهه ٻيٽ [[يوروشيا]] جي براعظمي کنڊ کان ٻاهر واقع آهن. ملڪ جو ڪل پکيڙ {{Convert|301230|km2|0|abbr=out}} آهي، جنهن مان {{Convert|294020|km2|0|abbr=on}} خشڪي ۽ {{Convert|7210|km2|0|abbr=on}} پاڻي آهي.<ref name="Area">{{Cite web|date=30 October 2014|title=Principali dimensioni geostatistiche e grado di urbanizzazione del Paese|url=https://www.istat.it/it/archivio/137001|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141117054950/https://www.istat.it/it/archivio/137001|archive-date=17 November 2014|access-date=22 March 2019|website=istat.it}}</ref> ٻيٽن سميت، اٽلي جي سامونڊي ڪناري جي ڊيگهه {{Convert|7600|km|0|abbr=off}} آهي، جيڪا [[بحر روم]]، [[ليگورين سمنڊ]]، [[ٽيرينين سمنڊ]]، [[آئيونين سمنڊ]]<ref>{{Cite book|url=https://iho.int/uploads/user/pubs/standards/s-23/S-23_Ed3_1953_EN.pdf|title=Limits of Oceans and Seas|publisher=[[Organisation hydrographique internationale]]|year=1953|edition=3rd|access-date=28 December 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20111008191433/http://www.iho.int/iho_pubs/standard/S-23/S-23_Ed3_1953_EN.pdf|archive-date=8 October 2011|issue=28}}</ref> ۽ [[ايڊرياٽڪ سمنڊ]] سان لڳي ٿي.{{Sfn|Cushman-Roisin|Gačić|Poulain|2001|pp=1–2}} فرانس سان سرحد {{Convert|488|km|0|abbr=on}}، سوئٽزرلينڊ سان {{Convert|740|km|0|abbr=on}}، آسٽريا سان {{Convert|430|km|0|abbr=on}} ۽ سلووينيا سان {{Convert|232|km|0|abbr=on}} ڊگهي آهي. [[سان مارينو]] ۽ [[ويٽيڪن سٽي]] (دنيا جو سڀ کان ننڍو ملڪ ۽ [[هولي سي]] جي انتظام هيٺ عالمي [[ڪيٿولڪ چرچ]] جو مرڪز) اٽلي جي اندر واقع [[انڪليو]] آهن،<ref>{{Cite encyclopedia|year=2012|title=San Marino|encyclopedia=Encyclopædia Britannica|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/521449/San-Marino|access-date=1 March 2011|archive-url=https://web.archive.org/web/20110511180105/http://www.britannica.com/EBchecked/topic/521449/San-Marino|archive-date=11 May 2011|url-status=live}}; {{Cite news|url=https://www.bbc.com/news/world-europe-17994868|title=Vatican country profile|year=2018|publisher=BBC News|access-date=24 August 2018|archive-date=25 August 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20180825011001/https://www.bbc.com/news/world-europe-17994868|url-status=live}}</ref> جڏهن ته [[ڪامپيوني ڊي اٽاليا]] سوئٽزرلينڊ جي اندر واقع هڪ اطالوي [[ايڪسڪليو]] آهي.<ref>{{Cite web|title=Democracy in Figures|url=http://demo.istat.it/index_e.php|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210126215040/http://demo.istat.it/index_e.php|archive-date=26 January 2021|access-date=28 May 2021|website=[[Italian National Institute of Statistics]]}}</ref> سان مارينو سان سرحد {{Convert|39|km|0|abbr=on}} ۽ ويٽيڪن سٽي سان {{Convert|3.2|km|1|abbr=on}} ڊگهي آهي.<ref name=Area/> [[File:Monte Bianco DSF1243-m.jpg|thumb|[[مونٽي بيانڪو]] (مون بلان)، [[اوستا وادي]] ۾، جيڪو [[يورپي يونين]] جو سڀ کان اوچو مقام آهي]] اٽلي جي 35 سيڪڙو کان وڌيڪ زمين جبلن تي مشتمل آهي.<ref name="eug92">{{Cite book|last=Riganti|first=dir. da Alberto|title=Enciclopedia universale Garzanti.|publisher=Garzanti|year=1991|isbn=8-8115-0459-7|edition=Nuova ed. aggiornata e ampliata.|location=Milano}}</ref> [[اپينائن جبل]] اپٻيٽ جي مرڪزي ريڙهه آهن، جڏهن ته [[الپس]] اترين سرحد جو وڏو حصو ٺاهين ٿا، جتي اٽلي جو سڀ کان اوچو مقام [[مونٽي بيانڪو]] (مون بلان) جي چوٽيءَ تي {{Cvt|4810|m|ft}} جي اوچائي تي واقع آهي. ٻيا مشهور جبل [[مونٽي چيروينو]] (ميٽرهورن) ۽ [[ڊولومائيٽس]] آهن. اٽلي جا ڪيترائي حصا [[اٽلي ۾ آتش فشاني سرگرمي|آتش فشاني اصل]] جا آهن. ڏکڻ جا گهڻا ننڍا ٻيٽ ۽ ٻيٽ-گروهه [[آتش فشاني ٻيٽ]] آهن. فعال آتش فشانن ۾ [[ايٽنا جبل]] (سسلي ۾ ۽ يورپ جو سڀ کان وڏو فعال آتش فشان)، [[ولڪانو]]، [[اسٽرومبولي]] ۽ [[ويسوويس]] شامل آهن. اٽلي جون اڪثر [[اٽلي جون دريائون|دريائون]] [[ايڊرياٽڪ سمنڊ]] يا [[ٽيرينين سمنڊ]] ۾ ڇوڙ ڪن ٿيون.<ref>{{Cite web|title=List of Italian rivers|url=http://www.comuni-italiani.it/fiumi|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170916010640/http://www.comuni-italiani.it/fiumi|archive-date=16 September 2017|access-date=30 July 2018|publisher=comuni-italiani.it}}</ref> سڀ کان ڊگهي درياهه [[پو درياهه]] آهي، جيڪو الپس مان نڪري [[پادان ميدان]] مان گذري [[ايڊرياٽڪ سمنڊ]] ۾ ڇوڙ ڪري ٿو.<ref>{{Cite magazine|last=Zwingle|first=Erla|date=May 2002|title=Italy's Po River Punished for centuries by destructive floods, northern Italians stubbornly embrace their nation's longest river, which nurtures rice fields, vineyards, fisheries – and legends|url=http://ngm.nationalgeographic.com/ngm/0205/feature6|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20071223133709/http://ngm.nationalgeographic.com/ngm/0205/feature6|archive-date=23 December 2007|access-date=6 April 2009|magazine=National Geographic}}</ref> [[پو ماٿري]] ملڪ جو سڀ کان وڏو ميدان آهي، جنهن جو پکيڙ {{Convert|46000|km2|abbr=on}} آهي، ۽ ملڪ جي 70 سيڪڙو کان وڌيڪ هيٺاهين زمينن تي مشتمل آهي.<ref name=eug92/> سڀ کان وڏيون ڍنڍون، وڏي کان ننڍي ترتيب سان، [[گاردا ڍنڍ]]، [[ماجوري ڍنڍ]] ۽ [[ڪومو ڍنڍ]] آهن.<ref>{{Cite web|title=Morphometric and hydrological characteristics of some important Italian lakes|url=http://www.iii.to.cnr.it/limnol/cicloac/lagit.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20100205043503/http://www.iii.to.cnr.it/limnol/cicloac/lagit.htm|archive-date=5 February 2010|access-date=3 March 2010|publisher=Istituto per lo Studio degli Ecosistemi|location=Verbania Pallanza}}</ref> [[File:C. l. italicus in MNP.jpg|thumb|upright=.7|[[اطالوي بگھڙ]]، اٽلي جو قومي جانور]] [[اطالوي بگھڙ]] اٽلي جو قومي جانور آهي،<ref>{{Cite web|last=Sheri Foster|date=January 2021|title=What is Italy national animal?|url=https://it.yourtripagent.com/4052-what-is-italy-s-national-animal|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20230109172951/https://it.yourtripagent.com/4052-what-is-italy-s-national-animal|archive-date=9 January 2023|access-date=15 November 2021|website=Yourtrip.com}}; {{Cite web|url=https://www.affaritaliani.it/culturaspettacoli/il-lupo-grigio-degli-appennini-e-l-animale-dell-italia-544778.html|title=Il lupo grigio degli appennini e l animale dell Italia|author=James Hansen|date=June 2018|access-date=15 November 2021|archive-date=26 November 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221126224852/https://www.affaritaliani.it/culturaspettacoli/il-lupo-grigio-degli-appennini-e-l-animale-dell-italia-544778.html|url-status=live}}</ref> جڏهن ته قومي وڻ [[اربوٽس يونيڊو|اسٽرابيري وڻ]] آهي.<ref name="altovastese">{{Cite web|date=3 October 2011|title=Il corbezzolo simbolo dell'Unità d'Italia. Una specie che resiste agli incendi|url=http://www.altovastese.it/cultura/il-corbezzolo-simbolo-unita-italia-specie-che-resiste-agli-incendi|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20160205120852/http://www.altovastese.it/cultura/il-corbezzolo-simbolo-unita-italia-specie-che-resiste-agli-incendi|archive-date=5 February 2016|access-date=25 January 2016|language=it}}</ref> ان جو سبب اهو آهي ته اطالوي بگھڙ، جيڪو [[اپينائن جبل]] ۽ اولهندي [[الپس]] ۾ رهندو آهي، لاطيني ۽ اطالوي ثقافتن ۾ نمايان حيثيت رکي ٿو، جهڙوڪ [[روم جو قيام|روم جي بنياد پوڻ]] واري ڏند ڪٿا ۾،<ref>{{Cite book|last=Livy|title=The history of Rome|publisher=Printed for A. Strahan|others=George Baker (trans.)|year=1797}}</ref> جڏهن ته اسٽرابيري وڻ جا ساوا پن، اڇا گل ۽ ڳاڙها ٻير، جيڪي [[بحر روم]] جي علائقي جا مقامي آهن، قومي جهنڊي جي رنگن جي ياد ڏيارين ٿا.<ref name="altovastese"/> قومي پکي [[اطالوي جهرڪي]] آهي،<ref>{{cite web|title=Passero Italiano: L'uccello nazionale d'Italia|date=18 December 2022|url=https://www.concaternanaoggi.it/passero-italiano-luccello-nazionale-ditalia/|publisher=Conca Ternana Oggi|access-date=22 August 2024|archive-date=22 August 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240822123815/https://www.concaternanaoggi.it/passero-italiano-luccello-nazionale-ditalia/|url-status=live}}</ref> جڏهن ته قومي گل اسٽرابيري وڻ جو گل آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.msn.com/it-it/notizie/mondo/qual-%C3%A8-il-fiore-nazionale-dei-paesi-del-mondo/ss-AA1eWqXE#image=25|title=Il fiore nazionale dell'Italia (e quello degli altri Paesi del mondo)|website=[[MSN]]|access-date=26 August 2024|language=it|archive-date=2 October 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20241002211951/https://www.msn.com/it-it/notizie/mondo/qual-%C3%A8-il-fiore-nazionale-dei-paesi-del-mondo/ss-AA1eWqXE#image=25|url-status=live}}</ref> === ماحول === {{See also|اٽلي جي قومي پارڪن جي فهرست|اٽلي جي علائقائي پارڪن جي فهرست|اٽلي جي سامونڊي محفوظ علائقن جي فهرست}} [[File:National and Regional Parks of Italy.svg|thumb|اٽلي جا قومي ۽ علائقائي پارڪ]] تيز صنعتي ترقي کان پوءِ، اٽلي کي پنهنجي ماحولياتي مسئلن کي منهن ڏيڻ ۾ ڪجهه وقت لڳو. بهتري کان پوءِ، اٽلي هاڻي ماحولياتي پائيداري جي لحاظ کان دنيا ۾ 84هين درجي تي آهي.<ref>{{Cite web|title=Italy – Environment|url=http://dev.prenhall.com/divisions/hss/worldreference/IT/environment.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20090701064224/http://dev.prenhall.com/divisions/hss/worldreference/IT/environment.html|archive-date=1 July 2009|access-date=2 August 2010|publisher=Dev.prenhall.com}}</ref> قومي پارڪن، علائقائي پارڪن ۽ قدرتي محفوظ علائقن هيٺ محفوظ ڪيل ڪل زمين اٽلي جي علائقي جي لڳ ڀڳ 11 سيڪڙو تي مشتمل آهي،<ref>{{Cite web|title=Regione e aree protette|url=https://www.treccani.it/enciclopedia/regione-e-aree-protette_%28L%27Italia-e-le-sue-Regioni%29|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220111173345/https://www.treccani.it/enciclopedia/regione-e-aree-protette_%28L%27Italia-e-le-sue-Regioni%29|archive-date=11 January 2022|access-date=11 January 2022|language=it}}</ref> جڏهن ته اٽلي جي سامونڊي ڪناري جو 12 سيڪڙو حصو پڻ محفوظ ڪيو ويو آهي.<ref>{{Cite web|title=Le aree protette in Italia|url=http://www.uccellidaproteggere.it/La-conservazione/Cosa-fa-l-Italia-Le-azioni/Le-aree-protette-in-Italia|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220302220957/http://www.uccellidaproteggere.it/La-conservazione/Cosa-fa-l-Italia-Le-azioni/Le-aree-protette-in-Italia|archive-date=2 March 2022|access-date=2 March 2022|language=it}}</ref> اٽلي دنيا جي اهم [[اٽلي ۾ قابلِ تجديد توانائي|قابلِ تجديد توانائي]] پيدا ڪندڙ ملڪن مان هڪ رهيو آهي. 2010ع ۾ اهو نصب ٿيل [[شمسي توانائي]] جي گنجائش جي لحاظ کان دنيا جو چوٿون وڏو فراهم ڪندڙ هو،<ref>{{Cite web|date=15 July 2010|title=Renewables 2010 Global Status Report |url=http://www.ren21.net/Portals/97/documents/GSR/REN21_GSR2011.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110820095506/http://www.ren21.net/Portals/97/documents/GSR/REN21_GSR2011.pdf|archive-date=20 August 2011|access-date=16 July 2010|publisher=[[REN21]]}}; {{Cite web|title=Photovoltaic energy barometer 2010 – EurObserv'ER |url=https://www.eurobserv-er.org/pdf/baro196.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101011224419/http://www.eurobserv-er.org/pdf/baro196.pdf|archive-date=11 October 2010|access-date=30 October 2010}}</ref> ۽ [[هَوائي توانائي]] جي گنجائش جي لحاظ کان ڇهون وڏو ملڪ هو.<ref>{{Cite web|date=February 2011|title=World Wind Energy Report 2010 |url=http://www.wwindea.org/home/images/stories/pdfs/worldwindenergyreport2010_s.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110904232058/http://www.wwindea.org/home/images/stories/pdfs/worldwindenergyreport2010_s.pdf|archive-date=4 September 2011|access-date=8 August 2011|publisher=[[World Wind Energy Association]]}}</ref> 2020ع ۾ قابلِ تجديد توانائي اٽلي جي ڪل توانائي استعمال جو لڳ ڀڳ 37 سيڪڙو فراهم ڪري رهي هئي.<ref>{{Cite web|date=25 May 2021|title=Renewables provided 37% of Italy's energy in 2020 – English |url=https://www.ansa.it/english/news/2021/05/25/renewables-provided-37-of-italys-energy-in-2020_1a075060-c823-4076-a338-79367427dfd2.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211023040922/https://www.ansa.it/english/news/2021/05/25/renewables-provided-37-of-italys-energy-in-2020_1a075060-c823-4076-a338-79367427dfd2.html|archive-date=23 October 2021|access-date=28 May 2021|website=ANSA.it}}</ref> ملڪ 1963ع کان 1990ع تائين جوهري ريئڪٽر هلائيندو رهيو، پر [[چرنوبل حادثو]] ۽ [[1987ع جا اطالوي ريفرنڊم]] ٿيڻ کان پوءِ جوهري پروگرام ختم ڪيو ويو. 2008ع ۾ حڪومت هن فيصلي کي واپس وٺندي چار تائين جوهري بجلي گهر ٺاهڻ جا منصوبا جوڙيا، پر [[فوكوشيما جوهري حادثو]] کان پوءِ ٿيل ريفرنڊم ذريعي اهي منصوبا به رد ڪيا ويا.<ref>{{Cite web|last=Duncan Kennedy|date=14 June 2011|title=Italy nuclear: Berlusconi accepts referendum blow|url=https://www.bbc.co.uk/news/world-europe-13741105|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110612112154/http://www.bbc.co.uk/news/world-europe-13741105|archive-date=12 June 2011|access-date=20 April 2013|publisher=BBC News}}</ref> هوا جي آلودگي اڃا تائين هڪ سنگين مسئلو آهي، خاص طور تي صنعتي اتر ۾. اٽلي [[ڪاربان ڊاءِ آڪسائيڊ اخراج موجب ملڪن جي فهرست|ڪاربان ڊاءِ آڪسائيڊ]] پيدا ڪندڙ دنيا جو ٻارهون وڏو ملڪ آهي.<ref>United Nations Statistics Division, Millennium Development Goals indicators: [http://mdgs.un.org/unsd/mdg/SeriesDetail.aspx?srid=749&crid= Carbon dioxide emissions ({{CO2}}), thousand metric tons of {{CO2}}] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20091225014715/http://mdgs.un.org/unsd/mdg/SeriesDetail.aspx?srid=749&crid=|date=25 December 2009}}</ref> وڏن شهرن ۾ وڌندڙ ٽرئفڪ ۽ رش ماحولياتي ۽ صحت جا مسئلا پيدا ڪندا رهن ٿا، جيتوڻيڪ 1970ع ۽ 1980ع وارن ڏهاڪن کان پوءِ دونهين ۽ سموگ جي سطح ۾ نمايان گهٽتائي آئي آهي، ۽ [[سلفر ڊاءِ آڪسائيڊ]] جا مقدار پڻ گهٽيا آهن.<ref>{{Cite web|title=Environment and Health in Italy – Executive Summary|url=https://www.euro.who.int/en/home|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20100303051309/http://www.euro.who.int/document/hms/ehiexes_e.pdf|archive-date=3 March 2010|publisher=World Health Organization}}</ref> ٻيلن جي ڪٽائي، غيرقانوني اڏاوتن، ۽ زمين جي ناقص انتظامي پاليسين سبب اٽلي جي جبلستاني علائقن ۾ وڏي پيماني تي زميني ڪٽائي ٿي آهي، جنهن جي نتيجي ۾ ماحولياتي آفتون پيدا ٿيون آهن، جهڙوڪ 1963ع ۾ [[واجونٽ ڊيم]] جي تباهي، 1998ع جو [[سارنو]] سانحو،<ref>{{Cite news|last=Nick Squires|date=2 October 2009|title=Sicily mudslide leaves scores dead|url=https://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6255575/Sicily-mudslide-leaves-scores-dead.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20091006082824/http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6255575/Sicily-mudslide-leaves-scores-dead.html|archive-date=6 October 2009|access-date=2 October 2009|work=The Daily Telegraph|location=London}}</ref> ۽ 2009ع جا [[2009ع ميسينا جا ٻوڏ ۽ مٽيءَ جا ڌوڪڙا|ميسينا جا مٽيءَ جا ڌوڪڙا ۽ ٻوڏون]].<ref>{{Cite news|last=Nick Squires|date=2 October 2009|title=Sicily mudslide leaves scores dead|url=https://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6255575/Sicily-mudslide-leaves-scores-dead.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20091006082824/http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6255575/Sicily-mudslide-leaves-scores-dead.html|archive-date=6 October 2009|access-date=2 October 2009|work=The Daily Telegraph|location=London}}</ref> == سياست == {{Main|اٽلي جي سياست|اٽلي ۾ چونڊون}} اٽلي 1946ع کان هڪ وحداني [[پارلياماني جمهوريه]] آهي، جڏهن بادشاهت کي [[1946ع جو اطالوي ادارياتي ريفرنڊم|1946ع جي ريفرنڊم]] وسيلي ختم ڪيو ويو. [[اٽلي جو صدر|اٽلي جو صدر]]، [[سرجيو ماتاريلا]]، جيڪو 2015ع کان هن عهدي تي فائز آهي، ملڪ جو سربراهه آهي. صدر کي گڏيل اجلاس ۾ [[اٽلي جي پارليامينٽ]] ۽ علائقائي نمائندن طرفان هڪ ستن سالن واري مدي لاءِ چونڊيو ويندو آهي. اٽلي وٽ [[اٽلي جو آئين|هڪ لکيل جمهوري آئين]] موجود آهي، جيڪو [[اٽلي جي آئين ساز اسيمبلي|آئين ساز اسيمبلي]] طرفان تيار ڪيو ويو. اها اسيمبلي انهن [[فاشزم مخالف]] قوتن جي نمائندن تي مشتمل هئي، جن [[ٻي عالمي جنگ]] دوران اٽلي جي آزاديءَ وقت نازي ۽ فاشسٽ قوتن جي شڪست ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو هو.<ref>Smyth, Howard McGaw Italy: From Fascism to the Republic (1943–1946) ''The Western Political Quarterly'' vol. 1 no. 3 (pp. 205–222), September 1948.{{JSTOR|442274}}</ref> اٽلي معاشي، فوجي، ثقافتي ۽ سياسي معاملن ۾ اهم عالمي ڪردار ادا ڪري ٿو ۽ [[يورپي يونين]] جي ٽن وڏين رياستن مان هڪ سمجھيو وڃي ٿو. اهو عام طور تي هڪ [[علائقائي طاقت]] تصور ڪيو ويندو آهي،<ref>Gabriele Abbondanza, ''Italy as a Regional Power: the African Context from National Unification to the Present Day'' (Rome: Aracne, 2016); "''[[Operation Alba]] may be considered one of the most important instances in which Italy has acted as a regional power, taking the lead in executing a technically and politically coherent and determined strategy.''" See Federiga Bindi, ''Italy and the European Union'' (Washington, D.C.: Brookings Institution Press, 2011), p. 171.</ref> جڏهن ته ان جي [[عظيم طاقت]] واري حيثيت بابت عالمن ۽ سياسي تجزيه نگارن ۾ بحث جاري آهي.<ref>{{Cite book |url=https://books.google.com/books?id=nTKBdY5HBeUC&q=Canada%2520Among%2520Nations%252C%25202004%253A%2520Setting%2520Priorities+Straight |title=Canada Among Nations, 2004: Setting Priorities Straight |date=17 January 2005 |publisher=McGill-Queen's Press – MQUP |isbn=978-0-7735-2836-9 |page=85 |quote=The United States is the sole world's superpower. France, Italy, Germany and the United Kingdom are great powers |access-date=13 June 2016 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230116145100/https://books.google.com/books?id=nTKBdY5HBeUC&q=Canada%2520Among%2520Nations%252C%25202004%253A%2520Setting%2520Priorities+Straight |archive-date=16 January 2023 |url-status=live}}; {{Cite book |last=Sterio |first=Milena |url=https://books.google.com/books?id=-QuI6n_OVMYC&q=The%20Right%20to%20Self-determination%20Under%20International%20Law%3A%20%22selfistans%22%2C%20Secession%20and%20the%20Rule%20of%20the%20Great%20Powers |title=The right to self-determination under international law: "selfistans", secession and the rule of the great powers |date=2013 |publisher=Routledge |isbn=978-0-4156-6818-7 |location=Milton Park, Abingdon, Oxon |page=xii (preface) |quote=The great powers are super-sovereign states: an exclusive club of the most powerful states economically, militarily, politically and strategically. These states include veto-wielding members of the United Nations Security Council (United States, United Kingdom, France, China, and Russia), as well as economic powerhouses such as Germany, Italy and Japan. |access-date=13 June 2016 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240116110143/https://books.google.com/books?id=-QuI6n_OVMYC&q=The%20Right%20to%20Self-determination%20Under%20International%20Law%3A%20%22selfistans%22%2C%20Secession%20and%20the%20Rule%20of%20the%20Great%20Powers#v=snippet&q=The%20Right%20to%20Self-determination%20Under%20International%20Law%3A%20%22selfistans%22%2C%20Secession%20and%20the%20Rule%20of%20the%20Great%20Powers&f=false |archive-date=16 January 2024 |url-status=live}}</ref> [[انٽرنيشنل آئيڊيا]] جي عالمي جمهوريت واري اشاري (GSoD) ۽ جمهوريت ٽريڪر موجب، اٽلي مجموعي جمهوري معيارن ۾ اعليٰ درجي تي ڪارڪردگي ڏيکاري ٿو، جيتوڻيڪ [[قانون جي حڪمراني]] جي شعبي ۾ ڪجهه ڪمزورين جي نشاندهي ڪئي وئي آهي.<ref>{{Cite web |title=Italy {{!}} The Global State of Democracy |url=https://www.idea.int/democracytracker/country/italy |access-date=16 October 2025 |website=www.idea.int |language=en}}</ref> === حڪومت === {{Main|اٽلي جي حڪومت}} {{Multiple image | align = right | caption_align = center | image1 = Sergio Mattarella Official (cropped).jpg | caption1 = [[سرجيو ماتاريلا]]<br/>{{small|[[اٽلي جو صدر|صدر]]}} | image2 = Giorgia Meloni Official 2023 crop.jpg | caption2 = [[جورجيا ميلوني]]<br/>{{small|[[اٽلي جو وزيراعظم|وزيراعظم]]}} | total_width = 320 }} اٽلي ۾ پارلياماني حڪومت آهي، جيڪا [[مخلوط اڪثريتي نمائندگي]] واري چونڊ نظام تي ٻڌل آهي. پارليامينٽ مڪمل طور تي [[ٻه ايواني پارليامينٽ|ٻه ايواني]] آهي ۽ ٻنهي ايوانن وٽ ساڳيا اختيار آهن. اهي ٻه ايوان هي آهن: [[اٽلي جي چيمبر آف ڊپٽيز|چيمبر آف ڊپٽيز]]، جيڪو [[پالازو مونٽيچيٽوريو]] ۾ اجلاس ڪندو آهي، ۽ [[اٽلي جي سينيٽ|سينيٽ آف دي ريپبلڪ]]، جيڪا [[پالازو ماداما]] ۾ اجلاس ڪندي آهي. [[اٽلي جي پارليامينٽ]] جي هڪ خاص خصوصيت اها آهي ته پرڏيهه ۾ مستقل رهندڙ [[اطالوي شهريت جو قانون|اطالوي شهرين]] کي پڻ نمائندگي حاصل آهي؛ 8 ڊپٽيز ۽ 4 سينيٽر چار الڳ [[اٽلي جي پارليامينٽ#اوورسيز حلقو|پرڏيهي حلقن]] مان چونڊيا ويندا آهن. پارليامينٽ ۾ [[تاحيات سينيٽر]] پڻ هوندا آهن، جن کي صدر "سماجي، سائنسي، فني يا ادبي ميدان ۾ غيرمعمولي وطن دوست خدمتن" جي بنياد تي مقرر ڪندو آهي. اڳوڻا صدر خودبخود تاحيات سينيٽر بڻجي ويندا آهن. [[File:Palazzo Madama (Roma).jpg|thumb|[[پالازو ماداما]]، روم، [[اٽلي جي سينيٽ|سينيٽ آف دي ريپبلڪ]] جو صدر مقام]] [[اٽلي جو وزيراعظم]] حڪومت جو سربراهه آهي ۽ انتظامي اختيار رکي ٿو، پر گهڻين پاليسين تي عملدرآمد لاءِ کيس وزيرن جي ڪائونسل جي منظوري حاصل ڪرڻي پوي ٿي. وزيراعظم ۽ ڪابينا کي صدر مقرر ڪندو آهي ۽ پوءِ پارليامينٽ کان اعتماد جو ووٽ وٺڻو پوندو آهي. پنهنجي عهدي تي برقرار رهڻ لاءِ وزيراعظم کي اعتماد جا ووٽ حاصل ڪرڻ ضروري هوندا آهن. اٽلي جا اهم سياسي پارٽيون [[برادرز آف اٽلي]]، [[ڊيموڪريٽڪ پارٽي (اٽلي)|ڊيموڪريٽڪ پارٽي]] ۽ [[فائيو اسٽار موومينٽ]] آهن. 2022ع جي عام چونڊن دوران انهن ٽنهي پارٽين ۽ سندن اتحادين [[چيمبر آف ڊپٽيز]] ۾ 400 مان 357 سيٽون ۽ سينيٽ ۾ 200 مان 187 سيٽون حاصل ڪيون. {{Clear}} === قانون ۽ فوجداري انصاف === {{Main|اٽلي جو قانون|اٽلي جو عدالتي نظام|اٽلي ۾ قانون لاڳو ڪندڙ ادارا|اٽلي ۾ ڏوھ}} [[File:Roma 2011 08 07 Palazzo di Giustizia.jpg|thumb|[[اٽلي جي سپريم ڪورٽ آف ڪيسيشن]]، روم]] اٽلي جي قانون جا ڪيترائي ذريعا آهن. اهي درجابنديءَ جي لحاظ کان ترتيب ڏنل آهن؛ هيٺين درجي جي قانون يا ضابطي کي مٿين درجي جي قانون سان ٽڪراءُ ڪرڻ جي اجازت ناهي.<ref>{{Cite web|title=GERARCHIA DELLE FONTI|url=https://www.dirittoeconomia.net/diritto/fonti_diritto/gerarchia_fonti.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220117194800/https://www.dirittoeconomia.net/diritto/fonti_diritto/gerarchia_fonti.htm|archive-date=17 January 2022|access-date=26 March 2022|language=it}}</ref> [[اٽلي جو آئين|1948ع جو آئين]] سڀ کان اعليٰ قانوني ذريعو آهي.<ref>{{Cite web|title=Guide to Law Online: Italy |url=https://www.loc.gov/law/help/guide/nations/italy.php|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210508132418/https://www.loc.gov/law/help/guide/nations/italy.php|archive-date=8 May 2021|access-date=26 March 2022|website=loc.gov}}</ref> [[اٽلي جي آئيني عدالت]] قانونن جي آئين سان مطابقت بابت فيصلو ڪندي آهي. عدليه پنهنجا فيصلا [[رومي قانون]]، [[نيپولين ڪوڊ]] ۽ بعد وارن قانونن جي بنياد تي ڪري ٿي. [[اٽلي جي سپريم ڪورٽ آف ڪيسيشن]] فوجداري ۽ ديواني اپيلن لاءِ اعليٰ ترين عدالت آهي. اٽلي [[ايل جي بي ٽي حقن]] جي ميدان ۾ ٻين ڪيترن مغربي يورپي ملڪن کان پوئتي سمجهيو ويندو آهي.<ref>{{Cite web|title=Country Ranking – Rainbow Europe|url=https://rainbow-europe.org/country-ranking|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190521004552/https://rainbow-europe.org/country-ranking|archive-date=21 May 2019|access-date=28 October 2021|website=rainbow-europe.org}}</ref> تشدد جي ممانعت بابت اطالوي قانون کي پڻ ڪجهه بين الاقوامي معيارن کان گهٽ تصور ڪيو ويو آهي.<ref>{{Cite web|title=The Struggle against Torture in Italy – The Failure of the Italian Law – English|url=https://www.menschenrechte.org/en/2018/03/06/the-struggle-against-torture-in-italy-the-failure-of-the-italian-law|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190608005803/https://www.menschenrechte.org/en/2018/03/06/the-struggle-against-torture-in-italy-the-failure-of-the-italian-law|archive-date=8 June 2019|access-date=8 June 2019|website=menschenrechte.org}}</ref> قانون لاڳو ڪندڙ نظام گهڻ رخو آهي ۽ ان ۾ ڪيترائي پوليس ادارا شامل آهن.<ref name="Walters">{{Cite journal|last=Reece Walters|year=2013|editor2-last=Matthew Ball|editor3-last=Erin O'Brien|editor4-last=Juan Tauri|title=Eco Mafia and Environmental Crime|journal=Crime, Justice and Social Democracy: International Perspectives|publisher=Palgrave Macmillan|page=286|doi=10.1057/9781137008695_19|isbn=978-1-3494-3575-3|editor1=Kerry Carrington}}</ref> قومي پوليس ادارن ۾ [[پوليٽسيا دي ستاتو]] ('رياستي پوليس')، [[ڪارابينيئري]]، [[گوارڊيا دي فنانزا]] ('مالي پوليس') ۽ [[پوليٽسيا پينيٽينتسيريا]] ('جيل پوليس') شامل آهن،<ref name="BuonannoMastrobuoni">{{Cite book|last1=Paulo Buonanno|title=Lessons from the Economics of Crime: What Reduces Offending?|last2=Giovanni Mastrobuoni|publisher=MIT Press|year=2013|isbn=978-0-2620-1961-3|editor-last=Philip J. Cook|page=193|chapter=Centralized versus Decentralized Police Hiring in Italy and the United States|doi=10.7551/mitpress/9780262019613.001.0001|editor-last2=Stephen Machin|editor-last3=Olivier Marie|editor-last4=Giovanni Mastrobuoni}}</ref> ان سان گڏ [[گوارڊيا ڪوسٽيرا]] ('[[پاڻي پوليس|سامونڊي ڪناري جي محافظ پوليس]]') پڻ آهي.<ref name=Walters/> جيتوڻيڪ پوليسنگ بنيادي طور قومي سطح تي فراهم ڪئي ويندي آهي،<ref name="BuonannoMastrobuoni"/> پر [[صوبائي پوليس|صوبائي]] ۽ [[ميونسپل پوليس (اٽلي)|ميونسپل]] پوليس پڻ موجود آهن.<ref name="Walters"/> 19هين صديءَ جي وچ ڌاري ظاهر ٿيڻ کان وٺي، [[اٽلي ۾ منظم ڏوھ|اطالوي منظم ڏوھ]] ۽ ڏوهاري تنظيمن ڏکڻ اٽلي جي ڪيترن علائقن جي سماجي ۽ معاشي زندگيءَ ۾ گهڙي وئي آهن؛ انهن مان سڀ کان بدنام سسلي مافيا آهي، جيڪا آمريڪا سميت پرڏيهي ملڪن تائين پکڙجي وئي. مافيا جي آمدني GDP جي 9 سيڪڙو تائين پهچي سگهي ٿي<ref>{{Cite web|last=Claudio Tucci|date=11 November 2008|title=Confesercenti, la crisi economica rende ancor più pericolosa la mafia|url=http://www.ilsole24ore.com/art/SoleOnLine4/Economia%20e%20Lavoro/2008/11/confesercenti-mafia-racket-pizzo.shtml?uuid=20ff3b9c-afe7-11dd-8057-9c09c8bfa449|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110427081220/http://www.ilsole24ore.com/art/SoleOnLine4/Economia%20e%20Lavoro/2008/11/confesercenti-mafia-racket-pizzo.shtml?uuid=20ff3b9c-afe7-11dd-8057-9c09c8bfa449|archive-date=27 April 2011|access-date=21 April 2011|website=Confesercenti|publisher=Ilsole24ore.com|language=it}}; {{Cite news|url=https://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6957240/Italy-claims-finally-defeating-the-mafia.html|title=Italy claims finally defeating the mafia|author=Nick Squires|date=9 January 2010|work=The Daily Telegraph|location=London|access-date=21 April 2011|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110429173631/http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6957240/Italy-claims-finally-defeating-the-mafia.html|archive-date=29 April 2011}}</ref>.<ref>{{Cite news|last=Kiefer|first=Peter|date=22 October 2007|title=Mafia crime is 7% of GDP in Italy, group reports|url=https://www.nytimes.com/2007/10/22/world/europe/22iht-italy.4.8001812.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110501085052/http://www.nytimes.com/2007/10/22/world/europe/22iht-italy.4.8001812.html|archive-date=1 May 2011|access-date=19 April 2011|work=The New York Times}}</ref> 2009ع جي هڪ رپورٽ 610 [[ڪوموني|{{Lang|it|comuni|nocat=true}}]] جي نشاندهي ڪئي، جتي مافيا جي مضبوط موجودگي آهي، جتي 13 ملين اطالوي رهن ٿا ۽ GDP جو 15 سيڪڙو پيدا ٿئي ٿو.<ref>{{Cite web|last=Maria Loi|date=1 October 2009|title=Rapporto Censis: 13 milioni di italiani convivono con la mafia|url=http://www.antimafiaduemila.com/content/view/20052/78|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110429082416/http://www.antimafiaduemila.com/content/view/20052/78|archive-date=29 April 2011|access-date=21 April 2011|website=Censis|publisher=Antimafia Duemila|language=it}}; {{Cite news|url=https://www.theguardian.com/world/2009/oct/01/mafia-influence-hovers-over-italians|work=The Guardian|location=London|title=Mafia's influence hovers over 13{{spaces}}m Italians, says report|first=Tom|last=Kington|date=1 October 2009|access-date=5 May 2010| url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130908050448/http://www.theguardian.com/world/2009/oct/01/mafia-influence-hovers-over-italians|archive-date=8 September 2013}}</ref> ڪلابريا جي [['ندرنگيتا]]، جيڪا غالباً اٽلي جي سڀ کان طاقتور ڏوهاري تنظيم آهي، اڪيلي GDP جو 3 سيڪڙو حصو رکي ٿي.<ref>{{Cite web|last=ANSA|date=14 March 2011|title=Italy: Anti-mafia police arrest 35 suspects in northern Lombardy region|url=http://mafiatoday.com/sicilian-mafia-ndrangheta/italy-anti-mafia-police-arrest-35-suspects-in-northern-lombardy-region|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110429100220/http://mafiatoday.com/sicilian-mafia-ndrangheta/italy-anti-mafia-police-arrest-35-suspects-in-northern-lombardy-region|archive-date=29 April 2011|access-date=21 April 2011|website=adnkronos.com|publisher=Mafia Today}}</ref> هر 1,000 ماڻهن تي 0.013 جي شرح سان، اٽلي قتل جي شرح ۾ 61 ملڪن جي ڀيٽ ۾ 47هين نمبر تي آهي،<ref>{{Cite web|title=Crime Statistics – Murders (per capita) (more recent) by country|url=http://www.nationmaster.com/graph/cri_mur_percap-crime-murders-per-capita|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20080929181837/http://www.nationmaster.com/graph/cri_mur_percap-crime-murders-per-capita|archive-date=29 September 2008|access-date=4 April 2010|publisher=NationMaster.com}}</ref> ۽ دنيا جي 64 ملڪن جي ڀيٽ ۾ هر 1,000 ماڻهن تي زيادتي جي ڪيسن جي تعداد ۾ 43هين نمبر تي آهي. اهي ترقي يافته ملڪن ۾ نسبتاً گهٽ انگ اکر آهن. === پرڏيهي لاڳاپا === {{Main|اٽلي جا پرڏيهي لاڳاپا}} [[File:G7 Summit 2024 - Family photo - 02.jpg|thumb|[[گروپ آف سيون|جي-7]] اڳواڻن جي [[50هين جي-7 سربراهي اجلاس]]، [[اپوليا]] ۾ گروپ تصوير]] اٽلي [[يورپي اقتصادي ڪميونٽي]] (EEC)، جيڪا هاڻي يورپي يونين (EU) آهي، ۽ [[نيٽو]] جو باني ميمبر آهي. اٽلي کي 1955ع ۾ گڏيل قومن ۾ داخل ڪيو ويو، ۽ اهو بين الاقوامي تنظيمن، جهڙوڪ [[او اي سي ڊي]]، [[ٽيرفن ۽ واپار بابت عام معاهدو]]/[[ورلڊ ٽريڊ آرگنائيزيشن]] (GATT/WTO)، [[يورپ ۾ سلامتي ۽ تعاون جي تنظيم]] (OSCE)، [[يورپ جي ڪائونسل]] ۽ [[مرڪزي يورپي انيشيٽو]] جو ميمبر ۽ مضبوط حامي آهي. بين الاقوامي تنظيمن جي گردشي صدارتن ۾ ان جا وارو شامل آهن: 2018ع ۾ [[يورپ ۾ سلامتي ۽ تعاون جي تنظيم]]، 2017ع ۾ [[جي-7]]، ۽ 2014ع ۾ [[يورپي يونين جي ڪائونسل جي صدارت|يورپي يونين ڪائونسل]]. اٽلي [[گڏيل قومن جي سلامتي ڪائونسل جي ميمبرن جي فهرست|گڏيل قومن جي سلامتي ڪائونسل]] جو بار بار چونڊجندڙ [[گڏيل قومن جي سلامتي ڪائونسل|غير مستقل ميمبر]] آهي. اٽلي گهڻ طرفي بين الاقوامي سياست جي مضبوط حمايت ڪري ٿو، گڏيل قومن ۽ ان جي بين الاقوامي سلامتي سرگرمين جي تائيد ڪري ٿو. 2013ع ۾، اٽلي جا 5,296 فوجي پرڏيهه ۾ مقرر هئا، جيڪي 25 ملڪن ۾ گڏيل قومن ۽ نيٽو جي 33 مشنن ۾ شامل هئا.<ref>{{Cite web|title=Missioni/Attivita' Internazionali DAL 1 October 2013 AL 31 December 2013 – Situazione AL 11 December 2013 |url=http://www.difesa.it/OperazioniMilitari/Documents/SIT%20ANNO%202013%20al%2011%20dicembre%202013.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140201175427/http://www.difesa.it/OperazioniMilitari/Documents/SIT%20ANNO%202013%20al%2011%20dicembre%202013.pdf|archive-date=1 February 2014|access-date=27 January 2014|publisher=Italian Ministry of Defence}}</ref> اٽلي گڏيل قومن جي امن قائم رکڻ وارن مشنن جي حمايت ۾ [[UNITAF|صوماليا]]، [[موزمبيق ۾ گڏيل قومن جو آپريشن|موزمبيق]] ۽ [[اوڀر تيمور ۾ گڏيل قومن جو مربوط مشن|اوڀر تيمور]] ۾ فوجون مقرر ڪيون. اٽلي [[IFOR|بوسنيا]]، [[ڪوسوو فورس|ڪوسوو]] ۽ [[آپريشن سن رائز (البانيا)|البانيا]] ۾ نيٽو ۽ گڏيل قومن جي آپريشنن لاءِ مدد فراهم ڪري ٿو، ۽ 2003ع کان [[آپريشن اينڊيئرنگ فريڊم]] (OEF) جي حمايت ۾ افغانستان ۾ 2,000 کان وڌيڪ فوجي مقرر ڪيا. اٽلي عراق جي ٻيهر تعمير ۽ استحڪام لاءِ بين الاقوامي ڪوششن جي حمايت ڪئي، پر 2006ع تائين پنهنجو 3,200 فوجين وارو [[ملٽي نيشنل فورس – عراق#2006ع واپسيون|فوجي دستو]] واپس وٺي ڇڏيو. آگسٽ 2006ع ۾، اٽلي [[لبنان ۾ گڏيل قومن جي عبوري فورس]] لاءِ لڳ ڀڳ 2,450 فوجي مقرر ڪيا.<ref>[http://www.corriere.it/Primo_Piano/Cronache/2006/08_Agosto/29/libano.shtml "Italian soldiers leave for Lebanon"] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20060902001118/http://www.corriere.it/Primo_Piano/Cronache/2006/08_Agosto/29/libano.shtml|date=2 September 2006}} Corriere della Sera, 30 August 2006</ref> اٽلي [[فلسطيني اٿارٽي]] جو هڪ وڏو مالي مددگار آهي، جنهن صرف 2013ع ۾ €60&nbsp;ملين جو حصو ڏنو.<ref>{{Cite news|date=4 September 2013|title=Italy donates 60 million euros to PA|url=http://www.maannews.net/eng/ViewDetails.aspx?ID=626926|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20141018104825/http://www.maannews.net/eng/ViewDetails.aspx?ID=626926|archive-date=18 October 2014|access-date=27 January 2014|agency=[[Ma'an News Agency]]}}</ref> === فوج === {{Main|اطالوي هٿياربند فوجون|اٽلي جي فوجي تاريخ}} {{See also|اٽلي سان لاڳاپيل جنگين جي فهرست}} [[File:Cavour (550).jpg|thumb|هوائي جهاز بردار ٻيڙو ''[[اطالوي هوائي جهاز بردار ٻيڙو ڪاوير|ڪاوير]]''، [[اطالوي بحريه]] جو [[فليگ شپ]]]] [[File:Centauro01.JPEG|thumb|[[IFOR]] جي حصي طور [[بوسنيا ۽ هرزيگووينا]] ۾ گشت دوران اطالوي فوج جو [[چينتاورو (ٽينڪ تباه ڪندڙ)|چينتاورو]] ٽينڪ تباه ڪندڙ]] [[اٽلي جي فوجي تاريخ]] هڪ وسيع دور کي بيان ڪري ٿي، جيڪو [[اٽلي جون قديم قومون|اٽلي جي قديم قومن]] طرفان وڙهيل فوجي تڪرارن کان شروع ٿئي ٿو، خاص طور تي [[قديم رومن]] طرفان ڀونوچ سمنڊ جي دنيا جي فتح، وچئين دور ۾ اطالوي [[اطالوي شهري رياستون|شهري رياستن]] ۽ [[سامونڊي جمهوريهون|سامونڊي جمهوريهن]] جي واڌ، ۽ [[اٽلي جي تاريخي رياستن جي فهرست|تاريخي اطالوي رياستن]] جي [[اطالوي جنگيون|اطالوي جنگين]] ۽ [[جانشيني جون جنگيون|جانشيني جي جنگين]] ۾ شموليت کان گذري، نيپوليني دور، [[اٽلي جو اتحاد]]، [[اطالوي سلطنت|نوآبادياتي سلطنت]] جي مهمن، ٻنهي [[عالمي جنگون|عالمي جنگين]]، ۽ جديد دور تائين پهچي ٿو، جنهن ۾ [[نيٽو]]، يورپي يونين يا گڏيل قومن جي سرپرستي هيٺ عالمي [[امن قائم رکڻ]] واريون ڪارروائيون شامل آهن. [[اطالوي فوج]]، [[اطالوي بحريه|بحريه]]، [[اطالوي هوائي فوج|هوائي فوج]] ۽ [[ڪارابينيئري]] گڏجي اطالوي هٿياربند فوجون ٺاهين ٿيون، جيڪي [[هاءِ ڪائونسل آف ڊفينس (اٽلي)|هاءِ ڪائونسل آف ڊفينس]] جي حڪم هيٺ آهن، جنهن جي صدارت صدر ڪندو آهي، جيئن [[اٽلي جو آئين]] مقرر ڪري ٿو. آرٽيڪل 78 موجب، [[اٽلي جي پارليامينٽ|پارليامينٽ]] کي جنگ جي حالت جو اعلان ڪرڻ ۽ جنگ لاءِ ضروري اختيار حڪومت کي ڏيڻ جو اختيار آهي. هٿياربند فوجن جي شاخ نه هجڻ باوجود، [[گوارڊيا دي فنانزا]] کي فوجي حيثيت حاصل آهي ۽ اها فوجي بنيادن تي منظم آهي.{{Efn|گوارڊيا دي فنانزا جهازن، هوائي جهازن ۽ هيليڪاپٽرن جو وڏو ٻيڙو هلائي ٿي، جنهن سان اها اٽلي جي پاڻيءَ جي نگراني ڪري سگهي ٿي ۽ جنگي منظرنامن ۾ حصو وٺي سگهي ٿي.}} 2005ع کان فوجي خدمت رضاڪارانه آهي.<ref>{{Cite web|title=Law n°226 of August 23, 2004 |url=http://www.camera.it/parlam/leggi/04226l.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130117013103/http://www.camera.it/parlam/leggi/04226l.htm|archive-date=17 January 2013|access-date=13 July 2012|publisher=Camera.it}}</ref> 2010ع ۾، اطالوي فوج وٽ فعال ڊيوٽي تي 293,202 اهلڪار هئا،<ref>"The Military Balance 2010", pp. 141–145. [[International Institute for Strategic Studies]], 3 February 2010.</ref> جن مان 114,778 ڪارابينيئري هئا.<ref>{{Cite web|last=Italian Ministry of Defence|author-link=Ministry of Defence (Italy)|title=Nota aggiuntiva allo stato di previsione per la Difesa per l'anno 2009 |url=http://www.difesa.it/NR/rdonlyres/5EF11493-59DD-4FB7-8485-F4258D9F5891/0/Nota_Aggiuntiva_2009.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110504073613/http://www.difesa.it/NR/rdonlyres/5EF11493-59DD-4FB7-8485-F4258D9F5891/0/Nota_Aggiuntiva_2009.pdf|archive-date=4 May 2011|access-date=11 July 2014|language=it}}</ref> نيٽو جي [[نيوڪليئر شيئرنگ]] حڪمت عملي جي حصي طور، اٽلي 90 آمريڪي [[B61 نيوڪليئر بم]]ن جي ميزباني ڪري ٿو، جيڪي [[گيدي ايئر بيس|گيدي]] ۽ [[اويانو ايئر بيس|اويانو]] هوائي اڏن تي رکيل آهن.<ref>{{Cite web|last=Hans M. Kristensen / Natural Resources Defense Council|year=2005|title=NRDC: U.S. Nuclear Weapons in Europe – part 1|url=http://www.nrdc.org/nuclear/euro/euro_pt1.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110101060355/http://www.nrdc.org/nuclear/euro/euro_pt1.pdf|archive-date=1 January 2011|access-date=30 May 2011}}</ref> فوج قومي زميني دفاعي قوت آهي. اها 1946ع ۾، اٽلي جي جمهوريه بڻجڻ وقت، "[[رائل اطالوي آرمي]]" جي باقيات مان ٺهي. ان جون مشهور ترين جنگي گاڏيون [[دارڊو آءِ ايف وي|دارڊو]] [[پيادل جنگي گاڏي]]، [[بي 1 چينتاورو]] [[ٽينڪ تباه ڪندڙ]] ۽ [[ارييتي]] [[ٽينڪ]] آهن، ۽ ان جي هوائي جهازن ۾ [[اگوستا A129 مانگوستا|مانگوستا]] [[حملو ڪندڙ هيليڪاپٽر]] شامل آهي، جيڪو يورپي يونين، نيٽو ۽ گڏيل قومن جي مشنن ۾ مقرر ڪيو ويو آهي. ان وٽ [[ليوپارڊ 1]] ۽ [[M113]] بکتر بند گاڏيون پڻ موجود آهن. اطالوي بحريه هڪ [[بليو واٽر نيوي]] آهي. اها پڻ 1946ع ۾ ''[[ريجيا مارينا]]'' ('شاهي بحريه') جي باقيات مان ٺهي. يورپي يونين ۽ نيٽو جي ميمبر طور، بحريه سڄي دنيا ۾ اتحادي امن قائم رکڻ وارن آپريشنن ۾ حصو ورتو آهي. 2014ع ۾، بحريه 154 جهاز هلائي رهي هئي، جن ۾ ننڍا مددگار جهاز پڻ شامل هئا.<ref>{{Cite web|title=La Marina Militare OGGI|url=http://flpdifesa.org/wp-content/uploads/2013/06/Linee-intervento-del-Capo-di-SMM.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220525043355/http://flpdifesa.org/wp-content/uploads/2013/06/Linee-intervento-del-Capo-di-SMM.pdf|archive-date=25 May 2022|access-date=28 April 2022|language=it}}</ref> اطالوي هوائي فوج 1923ع ۾ بادشاهه وڪٽر ايمانوئل ٽئين طرفان هڪ آزاد خدمتي هٿيار طور ''[[ريجيا ايروناوٽيڪا]]'' ('شاهي هوائي فوج') جي نالي سان قائم ڪئي وئي. ٻي عالمي جنگ کان پوءِ، ان جو نالو ''ايروناوٽيڪا ميليتاري'' رکيو ويو. 2021ع ۾، اطالوي هوائي فوج 219 جنگي جيٽ هلائي رهي هئي. ٽرانسپورٽ جي صلاحيت 27 [[لاڪ هيڊ مارٽن C-130J سپر هرڪيولس|C-130J]] ۽ [[C-27J اسپارٽن]] جهازن جي ٻيڙي ذريعي يقيني بڻائي وئي آهي. فضائي ڪرتب ڏيکاريندڙ ٽيم ''[[فريتچي تريڪولوري]]'' ('ترنگا تير') آهي. فوج جو هڪ خودمختيار ڪور، ڪارابينيئري، اٽلي جي [[جينڊارمري]] ۽ [[فوجي پوليس]] آهي، جيڪا [[اٽلي ۾ قانون لاڳو ڪندڙ ادارا|اٽلي جي ٻين پوليس فورسن]] سان گڏ فوجي ۽ شهري آبادي جي پوليسنگ ڪري ٿي. جڏهن ته ڪارابينيئري جون مختلف شاخون الڳ وزارتن کي رپورٽ ڪن ٿيون، پر عوامي امن امان ۽ سلامتي برقرار رکڻ وقت هي ڪور گهرو وزارت کي رپورٽ ڪري ٿو.<ref>{{Cite web|title=The Carabinieri Force is linked to the Ministry of Defence|url=http://www.carabinieri.it/Internet/Multilingua/EN/GoverningBodies|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110430214042/http://www.carabinieri.it/Internet/Multilingua/EN/GoverningBodies|archive-date=30 April 2011|access-date=14 May 2010|publisher=Carabinieri}}</ref> == معيشت == {{Main|اٽلي جي معيشت}} {{See also|وڏين اطالوي ڪمپنين جي فهرست}} اٽلي وٽ هڪ ترقي يافته<ref>{{Cite web|title=Select Country or Country Groups|url=https://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/2017/02/weodata/weoselgr.aspx|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20171022143402/https://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/2017/02/weodata/weoselgr.aspx|archive-date=22 October 2017|access-date=22 October 2017}}</ref> [[مخلوط معيشت]] آهي، جيڪا [[يورو زون]] ۾ ٽين وڏي ۽ [[قوت خريد جي برابري]] سان ترتيب ڏنل GDP موجب دنيا ۾ [[GDP (PPP) موجب ملڪن جي فهرست|11هين وڏي]] معيشت آهي.<ref name="IMFWEO.IT"/> ان وٽ [[ڪل دولت موجب ملڪن جي فهرست|نائين وڏي قومي دولت]] آهي ۽ [[سون جي ذخيرن موجب ملڪن جي فهرست|مرڪزي بئنڪ جي سون جي ذخيرن]] ۾ ٽئين نمبر تي آهي. [[جي-7]]، يورو زون ۽ [[او اي سي ڊي]] جي باني ميمبر طور، اهو سڀ کان وڌيڪ صنعتي ملڪن مان هڪ ۽ يورپ ۾ هڪ اهم [[واپاري قوم]] آهي؛<ref>{{Cite news|last1=Sensenbrenner|first1=Frank|last2=Arcelli|first2=Angelo Federico|title=Italy's Economy Is Much Stronger Than It Seems|url=https://www.huffingtonpost.com/frank-sensenbrenner/italy-economy_b_3401988.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141206190937/http://www.huffingtonpost.com/frank-sensenbrenner/italy-economy_b_3401988.html|archive-date=6 December 2014|access-date=25 November 2014|work=HuffPost}}; {{Cite news|last1=Dadush|first1=Uri|title=Is the Italian Economy on the Mend?|url=http://carnegieeurope.eu/publications/?fa=50565&reloadFlag=1|access-date=25 November 2014|publisher=[[Carnegie Endowment for International Peace|Carnegie Europe]]|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150713124951/http://carnegieeurope.eu/publications/?fa=50565&reloadFlag=1|archive-date=13 July 2015}}; {{Cite web|title=Doing Business in Italy: 2014 Country Commercial Guide for U.S. Companies |url=http://www.export.gov/italy/static/2014%20CCG%20Italy_Latest_eg_it_076513.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20140715152504/http://www.export.gov/italy/static/2014%20CCG%20Italy_Latest_eg_it_076513.pdf|archive-date=15 July 2014|access-date=25 November 2014|publisher=[[United States Commercial Service]]}}</ref> 2024ع تائين، ان €612&nbsp;ارب ماليت جو سامان برآمد ڪيو ۽ €46&nbsp;ارب جو واپاري سرپلس حاصل ڪيو.<ref>[https://www.ft.com/content/1a1f0646-55a0-49ea-a959-fcfd1b1d26b8?utm_social_post_id=634238374&utm_social_handle_id=18949452&fbclid=IwY2xjawO78ZFleHRuA2FlbQIxMABicmlkETFIVTRPNXM4NWFCQ1JjYVQ3c3J0YwZhcHBfaWQQMjIyMDM5MTc4ODIwMDg5MgABHiFr0MoDj_MQ9STlc3S5GUpagM9kFM0GNu8rQGlInWQ_2duT7xdIytOTssGH_aem_yj3Z7vcjITd9u8Tgv436Hg Europe should learn from Italy] ''FT'' (6 November 2025)</ref> [[انساني ترقي اشاري موجب ملڪن جي فهرست|انساني ترقي اشاري]] ۾ 30هين نمبر تي ايندڙ هڪ [[ترقي يافته ملڪ]] طور، اٽلي [[متوقع حياتي]]، [[اٽلي ۾ صحت سنڀال|صحت سنڀال]]،<ref>{{Cite web|title=The World Health Organization's ranking of the world's health systems|url=http://www.photius.com/rankings/healthranks.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100105190014/http://www.photius.com/rankings/healthranks.html|archive-date=5 January 2010|access-date=7 September 2015|publisher=Photius.com}}</ref> ۽ [[تعليم اشاري]] ۾ سٺي ڪارڪردگي ڏيکاري ٿو. اهو پنهنجي تخليقي ۽ جدت پسند ڪاروبارن،<ref>{{Cite web|title=The Global Creativity Index 2011 |url=http://martinprosperity.org/media/GCI%20Report%20Sep%202011.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140930054555/http://martinprosperity.org/media/GCI%20Report%20Sep%202011.pdf|archive-date=30 September 2014|access-date=26 November 2014|publisher=Martin Prosperity Institute}}</ref> مقابلي واري زرعي شعبي،<ref>{{Cite web|last1=Aksoy|first1=M. Ataman|last2=Ng|first2=Francis|title=The Evolution of Agricultural Trade Flows|url=https://openknowledge.worldbank.org/bitstream/handle/10986/3793/WPS5308.pdf?sequence=1|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141129120448/https://openknowledge.worldbank.org/bitstream/handle/10986/3793/WPS5308.pdf?sequence=1|archive-date=29 November 2014|access-date=25 November 2014|publisher=[[The World Bank]]}}</ref> ۽ پنهنجي اثرائتي ۽ اعليٰ معيار واري موٽر گاڏين، مشينري، خوراڪ، ڊزائن ۽ فيشن جي صنعتن لاءِ مشهور آهي.<ref>{{Cite web|title=Automotive Market Sector Profile – Italy|url=http://www.enterprisecanadanetwork.ca/_uploads/resources/Automotive-Market-Sector-Profile-Italy.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20141205163959/http://www.enterprisecanadanetwork.ca/_uploads/resources/Automotive-Market-Sector-Profile-Italy.pdf|archive-date=5 December 2014|access-date=26 November 2014|publisher=[[Trade Commissioner Service|The Canadian Trade Commissioner Service]]}}; {{Cite web|title=Data & Trends of the European Food and Drink Industry 2013–2014 |url=http://www.fooddrinkeurope.eu/uploads/publications_documents/Data__Trends_of_the_European_Food_and_Drink_Industry_2013-2014.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20141206010318/http://www.fooddrinkeurope.eu/uploads/publications_documents/Data__Trends_of_the_European_Food_and_Drink_Industry_2013-2014.pdf|archive-date=6 December 2014|access-date=26 November 2014|publisher=[[FoodDrinkEurope]]}}; {{Cite news|date=10 January 2014|title=Italy fashion industry back to growth in 2014 |url=http://uk.reuters.com/article/uk-italy-fashion-growth-idUKBREA0912220140110|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20141205114140/http://uk.reuters.com/article/2014/01/10/uk-italy-fashion-growth-idUKBREA0912220140110|archive-date=5 December 2014|access-date=26 November 2014|work=Reuters}}</ref> [[File:Milan skyline skyscrapers of Porta Nuova business district.jpg|thumb|[[ميلان]] اٽلي جو معاشي گاديءَ جو هنڌ آهي<ref>{{Cite web|date=18 May 2018|title=Milan, Italy's Industrial and Financial Capital|url=https://www.prologis.it/en/industrial-logistics-warehouse-space/europe/italy/milan-italys-industrial-and-financial-capital|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220707141649/https://www.prologis.it/en/industrial-logistics-warehouse-space/europe/italy/milan-italys-industrial-and-financial-capital|archive-date=7 July 2022|access-date=27 May 2022}}</ref> ۽ هڪ عالمي [[مالي مرڪز]] ۽ [[فيشن گاديءَ جو هنڌ]] آهي.]] [[File:Siena, Piazza Salimbeni (Bank Monte dei Paschi di Siena) (38588876202).jpg|thumb|[[بانڪا مونٽي دي پاسڪي دي سيئنا]]، جيڪا 1472ع ۾ قائم ٿي، دنيا جي [[قديم ترين بئنڪن جي فهرست|سڀ کان قديم يا ٻئي نمبر تي قديم بئنڪ آهي جيڪا مسلسل ڪم ڪري رهي آهي]].]] [[File:The Eni building, Quartiere XXXII Europa, Roma, Lazio, Italy - panoramio.jpg|thumb|[[ايني]] کي دنيا جي تيل ۽ گئس جي [[سپرميجرز]] مان هڪ سمجھيو ويندو آهي.<ref>{{Cite web|url=https://www.globalwitness.org/en/campaigns/oil-gas-and-mining/spotlight-sharpens/|title=The spotlight sharpens: Eni and corruption in Republic of Congo's oil sector|website=Global Witness|access-date=27 April 2020|archive-date=25 July 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20230725204616/https://www.globalwitness.org/en/campaigns/oil-gas-and-mining/spotlight-sharpens/|url-status=dead}}</ref>]] اٽلي دنيا جو [[پيداوار جي پيداوار موجب ملڪن جي فهرست|اٺون وڏو پيداواري ملڪ]] ۽ يورپ ۾ ٻيو وڏو ملڪ آهي،<ref>"[http://databank.worldbank.org/data/reports.aspx?source=2&series=NV.IND.MANF.KD&country= Manufacturing, value added (current US$)] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20171010152014/http://databank.worldbank.org/data/reports.aspx?source=2&series=NV.IND.MANF.KD&country=|date=10 October 2017}}". Retrieved 17 May 2017.</ref> جنهن جي خاصيت اها آهي ته ساڳي ماپ واري ٻين معيشتن جي ڀيٽ ۾ ان ۾ ملٽي نيشنل ڪارپوريشنون گهٽ آهن ۽ ڪيترائي متحرڪ [[ننڍا ۽ وچولي درجي جا ڪاروبار|ننڍا ۽ وچولي درجي جا ڪاروبار]] موجود آهن، جيڪي صنعتي ضلعن ۾ گڏ ٿيل آهن ۽ اطالوي صنعت جي ريڙهه جي هڏي آهن. ان سان هڪ اهڙو پيداوار وارو شعبو پيدا ٿيو آهي، جيڪو اڪثر نچ مارڪيٽن ۽ عياشي شين جي برآمد تي ڌيان ڏئي ٿو. جيتوڻيڪ اهو مقدار جي لحاظ کان مقابلي ۾ گهٽ صلاحيت رکي ٿو، پر اعليٰ معيار جي شين وسيلي انهن ايشيائي معيشتن سان مقابلو ڪري سگهي ٿو، جتي مزدوريءَ جو خرچ گهٽ آهي.<ref>{{Cite news|date=19 May 2005|title=Knowledge Economy Forum 2008: Innovative Small And Medium Enterprises Are Key To Europe & Central Asian Growth |url=http://web.worldbank.org/WBSITE/EXTERNAL/COUNTRIES/ECAEXT/0,,contentMDK:21808326~menuPK:258604~pagePK:2865106~piPK:2865128~theSitePK:258599,00.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20080623065619/http://web.worldbank.org/WBSITE/EXTERNAL/COUNTRIES/ECAEXT/0,,contentMDK:21808326~menuPK:258604~pagePK:2865106~piPK:2865128~theSitePK:258599,00.html|archive-date=23 June 2008|access-date=17 June 2008|publisher=The World Bank}}</ref> اٽلي 2023ع ۾ دنيا جو [[برآمدات موجب ملڪن جي فهرست|9هين وڏو برآمد ڪندڙ]] ملڪ هو. [[اٽلي جي وڏن واپاري ڀائيوارن جي فهرست|ان جا ويجها واپاري لاڳاپا]] ٻين يورپي يونين ملڪن سان آهن، ۽ 2019ع ۾ ان جا سڀ کان وڏا برآمدي ڀائيوار جرمني (12%)، فرانس (11%) ۽ آمريڪا (10%) هئا.<ref name="cia.gov">{{Cite web|title=The World Factbook|url=https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210701235642/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy|archive-date=1 July 2021|access-date=28 May 2021|publisher=Central Intelligence Agency}}</ref> [[اطالوي موٽر گاڏين جي صنعت]] ملڪ جي پيداواري شعبي جو اهم حصو آهي، جنهن ۾ 2015ع ۾ 144,000 کان وڌيڪ ڪمپنيون ۽ لڳ ڀڳ 485,000 ملازم هئا،<ref>{{Cite web|title=Auto: settore da 144mila imprese in Italia e 117 mld fatturato|url=http://www.adnkronos.com/soldi/economia/2015/09/23/auto-settore-mila-imprese-italia-mld-fatturato_WooBmrBqxgxO7mOvIRXUBI.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150925121926/http://www.adnkronos.com/soldi/economia/2015/09/23/auto-settore-mila-imprese-italia-mld-fatturato_WooBmrBqxgxO7mOvIRXUBI.html|archive-date=25 September 2015|access-date=23 September 2015|website=adnkronos.com}}</ref> ۽ اها GDP ۾ 9% حصو وجهي ٿي.<ref>{{Cite web|title=Country Profiles – Italy|url=http://acea.thisconnect.com/index.php/country_profiles/detail/italy|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20080211190839/http://acea.thisconnect.com/index.php/country_profiles/detail/italy|archive-date=11 February 2008|access-date=9 February 2008|website=acea.thisconnect.com}}</ref><ref>{{Cite web|title=Global Auto Market 2021. General Motors Is The Only Group To Report Double-digit Losses |url=https://www.focus2move.com/world-car-group-ranking|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210701010705/https://www.focus2move.com/world-car-group-ranking|archive-date=1 July 2021|access-date=27 May 2022}}</ref> ملڪ وٽ گاڏين جو وڏو سلسلو آهي، [[ماس مارڪيٽ]] تي ڌيان ڏيندڙ برانڊن جهڙوڪ [[فيات]]، [[پريميئم پيداوار|پريميئم]] برانڊن جهڙوڪ [[الفا روميو]] ۽ [[مازيراتي]] کان وٺي عياشي [[سپر ڪارز]] جهڙوڪ [[پاگاني (ڪمپني)|پاگاني]]، [[لامبورگيني]] ۽ [[فيراري]] تائين. [[بانڪا مونٽي دي پاسڪي دي سيئنا]]، تعريف تي دارومدار رکندي، دنيا جي سڀ کان قديم يا ٻئي نمبر تي قديم بئنڪ آهي جيڪا مسلسل ڪم ڪري رهي آهي، ۽ اٽلي جي چوٿين وڏي تجارتي ۽ ريٽيل بئنڪ آهي.<ref>{{Cite news|date=26 October 2017|title=Italy's fourth-biggest bank returns to the stockmarket|url=https://www.economist.com/news/finance-and-economics/21730672-shares-bailed-out-bank-start-trading-again-italys-fourth-biggest-bank|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20180215112321/https://www.economist.com/news/finance-and-economics/21730672-shares-bailed-out-bank-start-trading-again-italys-fourth-biggest-bank|archive-date=15 February 2018|access-date=26 October 2021|newspaper=[[The Economist]]}}</ref> اٽلي وٽ مضبوط [[ڪوآپريٽو]] شعبو آهي، جنهن ۾ يورپي يونين اندر آباديءَ جو سڀ کان وڏو حصو (4.5%) ڪوآپريٽو ۾ ملازم آهي.<ref>{{Cite web|date=April 2016|title=The Power of Cooperation – Cooperatives Europe key statistics 2015 |url=https://coopseurope.coop/sites/default/files/The%20power%20of%20Cooperation%20-%20Cooperatives%20Europe%20key%20statistics%202015.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20201112034412/https://coopseurope.coop/sites/default/files/The%20power%20of%20Cooperation%20-%20Cooperatives%20Europe%20key%20statistics%202015.pdf|archive-date=12 November 2020|access-date=28 May 2021|website=[[Cooperatives Europe]]}}</ref> [[وال ڊي آڪري تيل جو ميدان|وال ڊي آڪري]] علائقو، بازيليڪاتا، يورپ جو سڀ کان وڏو [[آن شور (هائيڊروڪاربنز)|آن شور]] [[هائيڊروڪاربن ميدان]] رکي ٿو.<ref>{{Cite web|title=In Val d'Agri with Upstream activities|url=https://www.eni.com/en-IT/operations/italy-val-agri-upstream-activities.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20220516034214/https://www.eni.com/en-IT/operations/italy-val-agri-upstream-activities.html|archive-date=16 May 2022|access-date=3 February 2021|publisher=[[Eni]]}}</ref> معتدل قدرتي گئس جا ذخيرا، خاص طور تي [[پو ماٿري]] ۽ ايڊرياٽڪ سمنڊ جي هيٺان آف شور علائقن ۾، دريافت ڪيا ويا آهن ۽ اهي ملڪ جو سڀ کان اهم معدني وسيلو آهن. اٽلي دنيا ۾ [[پومس]]، [[پوزولانا]] ۽ [[فيلڊسپار]] جي اهم پيدا ڪندڙن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite encyclopedia|title=Italy, the economy: Resources and power|encyclopedia=[[Encyclopædia Britannica]]|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297474/Italy/26994/Forestry#toc26986|access-date=9 February 2015|date=3 February 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20150209194536/http://www.britannica.com/EBchecked/topic/297474/Italy/26994/Forestry#toc26986|archive-date=9 February 2015|url-status=live}}</ref> ٻيو قابل ذڪر وسيلو سنگ مرمر آهي، خاص طور تي ٽسڪني مان نڪرندڙ مشهور اڇو [[ڪارارا سنگ مرمر]]. اٽلي هڪ مالي اتحاد، يعني يورو زون، جو حصو آهي، جيڪو لڳ ڀڳ 330 ملين شهرين جي نمائندگي ڪري ٿو، ۽ [[يورپي واحد مارڪيٽ]] جو پڻ حصو آهي، جيڪا 500 ملين کان وڌيڪ صارفين جي نمائندگي ڪري ٿي. ڪيترين ئي ملڪي تجارتي پاليسين جو تعين يورپي يونين جي ميمبر ملڪن جي معاهدن ۽ يورپي يونين جي قانون سازي ذريعي ٿيندو آهي. اٽلي 2002ع ۾ گڏيل يورپي ڪرنسي، [[يورو]]، اختيار ڪئي.<ref>{{Cite news|last=Andrews|first=Edmund L.|date=1 January 2002|title=Germans Say Goodbye to the Mark, a Symbol of Strength and Unity|url=https://www.nytimes.com/2002/01/01/world/germans-say-goodbye-to-the-mark-a-symbol-of-strength-and-unity.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110501031330/http://www.nytimes.com/2002/01/01/world/germans-say-goodbye-to-the-mark-a-symbol-of-strength-and-unity.html|archive-date=1 May 2011|access-date=18 March 2011|work=The New York Times}}; {{Cite news|last=Taylor Martin|first=Susan|date=28 December 1998|title=On Jan.{{spaces}}1, out of many arises one Euro|work=[[St. Petersburg Times]]|page=National, 1.A}}</ref> ان جي مالياتي پاليسي [[يورپي مرڪزي بئنڪ]] طرفان مقرر ڪئي ويندي آهي. اٽلي [[2008ع جو مالي بحران|2008ع جي مالي بحران]] کان متاثر ٿيو، جنهن ڍانچائي مسئلن کي وڌيڪ سنگين بڻايو.<ref>{{Cite web|last=Orsi|first=Roberto|date=23 April 2013|title=The Quiet Collapse of the Italian Economy|work=Euro Crisis in the Press |url=http://blogs.lse.ac.uk/eurocrisispress/2013/04/23/the-quiet-collapse-of-the-italian-economy|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141119075748/http://blogs.lse.ac.uk/eurocrisispress/2013/04/23/the-quiet-collapse-of-the-italian-economy|archive-date=19 November 2014|access-date=24 November 2014|publisher=[[The London School of Economics]]}}</ref> 1950ع واري ڏهاڪي کان 1970ع واري ڏهاڪي جي شروعات تائين هر سال GDP جي 5–6% مضبوط واڌ کان پوءِ،<ref>{{Cite book|last=Nicholas Crafts, Gianni Toniolo|title=Economic growth in Europe since 1945 |publisher=Cambridge University Press|year=1996|isbn=978-0-5214-9627-8|page=428}}</ref> ۽ 1980ع ۽ 1990ع واري ڏهاڪن ۾ تدريجي سستي کان پوءِ، ملڪ 2000ع واري ڏهاڪي ۾ جمود جو شڪار ٿيو.<ref>{{Cite web|last=Balcerowicz|first=Leszek|title=Economic Growth in the European Union|url=http://www.lisboncouncil.net/growth/documents/LISBON_COUNCIL_Economic_Growth_in_the_EU%20(1).pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140714205108/http://www.lisboncouncil.net/growth/documents/LISBON_COUNCIL_Economic_Growth_in_the_EU%20(1).pdf|archive-date=14 July 2014|access-date=8 October 2014|publisher=The Lisbon Council}}; {{Cite news|title="Secular stagnation" in graphics|url=https://www.economist.com/blogs/graphicdetail/2014/11/secular-stagnation-graphics|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141123234145/http://www.economist.com/blogs/graphicdetail/2014/11/secular-stagnation-graphics|archive-date=23 November 2014|access-date=24 November 2014|newspaper=The Economist}}</ref> وڏي سرڪاري خرچ سان واڌ بحال ڪرڻ لاءِ سياسي ڪوششن [[عوامي قرض]] ۾ شديد واڌ پيدا ڪئي، جيڪو 2017ع ۾ GDP جي 132% کان وڌيڪ هو؛<ref>{{Cite web|date=15 May 2018|title=Debito pubblico oltre 2.300 miliardi e all'estero non lo comprano|url=https://www.investireoggi.it/economia/debito-pubblico-oltre-2-300-miliardi-e-litalia-e-sulla-strada-dellautarchia-finanziaria|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20200221072720/https://www.investireoggi.it/economia/debito-pubblico-oltre-2-300-miliardi-e-litalia-e-sulla-strada-dellautarchia-finanziaria|archive-date=21 February 2020|access-date=1 June 2018}}</ref> اهو يورپي يونين ۾ يونان کان پوءِ ٻيو سڀ کان وڏو هو.<ref>{{Cite web|title=Government debt increased to 93.9% of GDP in euro area and to 88.0% in EU28|url=http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_PUBLIC/2-22072014-AP/EN/2-22072014-AP-EN.PDF|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141021162159/http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_PUBLIC/2-22072014-AP/EN/2-22072014-AP-EN.PDF|archive-date=21 October 2014|access-date=24 November 2014|publisher=[[Eurostat]]}}</ref> [[اطالوي سرڪاري قرض|اطالوي عوامي قرض]] جو سڀ کان وڏو حصو قومي ادارن ۽ ماڻهن وٽ آهي، جيڪو اٽلي ۽ يونان جي وچ ۾ هڪ اهم فرق آهي،<ref>{{Cite web|date=18 May 2010|title=Could Italy Be Better Off than its Peers?|url=https://www.cnbc.com/2010/05/18/could-italy-be-better-off-than-its-peers.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110430030613/http://www.cnbc.com/id/37207942/Could_Italy_Be_Better_Off_than_its_Peers|archive-date=30 April 2011|access-date=30 May 2011|publisher=CNBC}}</ref> ۽ [[گهريلو قرض]] جي سطح او اي سي ڊي جي اوسط کان گهڻي گهٽ آهي.<ref>{{Cite web|title=Household debt and the OECD's surveillance of member states|url=http://www.nationalbanken.dk/da/om_nationalbanken/oekonomisk_forskning/Documents/4_Household%20debt%20and%20the%20OECD's%20surveillance%20of%20member%20states%20by%20Christophe%20Andr%C3%A9.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20150109041518/http://www.nationalbanken.dk/da/om_nationalbanken/oekonomisk_forskning/Documents/4_Household%20debt%20and%20the%20OECD%27s%20surveillance%20of%20member%20states%20by%20Christophe%20Andr%C3%A9.pdf|archive-date=9 January 2015|access-date=26 November 2014|publisher=[[OECD]] Economics Department}}</ref> [[ڏکڻ وارو سوال|وڏي اتر–ڏکڻ ورهاست]] سماجي-معاشي ڪمزوريءَ جو هڪ اهم عنصر آهي؛<ref>{{Cite news|title=Oh for a new risorgimento|url=https://www.economist.com/special-report/2011/06/11/oh-for-a-new-risorgimento|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141024163715/http://www.economist.com/node/18780831|archive-date=24 October 2014|access-date=24 November 2014|newspaper=The Economist}}</ref> اتر ۽ ڏکڻ وارن علائقن ۽ ميونسپلٽين جي سرڪاري آمدنيءَ ۾ تمام وڏو فرق آهي.<ref>{{Cite web|title=Comune per Comune, ecco la mappa navigabile dei redditi dichiarati in Italia|url=http://www.lastampa.it/economia/speciali/redditi-italia|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20150405032750/http://www.lastampa.it/economia/speciali/redditi-italia|archive-date=5 April 2015|access-date=4 April 2015|website=lastampa.it}}</ref> سڀ کان امير صوبو، [[آلٽو آديجي-ڏکڻ ٽائرول]]، في فرد قومي GDP جو 152% ڪمائي ٿو، جڏهن ته سڀ کان غريب علائقو، ڪلابريا، 61% ڪمائي ٿو.<ref>{{Cite web|title=GDP per capita at regional level|url=https://www.istat.it/it/files/2016/12/Conti-regionali_2015.pdf?title=Conti+economici+territoriali+-+12%2Fdic%2F2016+-+Testo+integrale+e+nota+metodologica.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20171026054135/https://www.istat.it/it/files/2016/12/Conti-regionali_2015.pdf?title=Conti+economici+territoriali+-+12%2Fdic%2F2016+-+Testo+integrale+e+nota+metodologica.pdf|archive-date=26 October 2017|access-date=25 October 2017|publisher=[[Istat]]}}</ref> بيروزگاريءَ جي شرح (11%) يورو زون جي اوسط کان مٿي آهي،<ref>{{Cite web|title=Euro area unemployment rate at 11%|url=http://ec.europa.eu/eurostat/documents/2995521/8121455/3-31072017-AP-EN.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170731232352/http://ec.europa.eu/eurostat/documents/2995521/8121455/3-31072017-AP-EN.pdf|archive-date=31 July 2017|access-date=26 October 2017|publisher=[[Eurostat]]}}</ref> پر جدا جدا انگن موجب اها اتر ۾ 7% ۽ ڏکڻ ۾ 19% آهي.<ref>{{Cite web|last=Istat|author-link=National Institute of Statistics (Italy)|title=Employment and unemployment: second quarter 2017 |url=http://www.istat.it/it/files/2017/09/Mercato-del-lavoro-II-trim-2017.pdf?title=Il+mercato+del+lavoro+-+12%2Fset%2F2017+-+Testo+integrale+e+nota+metodologica.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20171026054033/http://www.istat.it/it/files/2017/09/Mercato-del-lavoro-II-trim-2017.pdf?title=Il+mercato+del+lavoro+-+12%2Fset%2F2017+-+Testo+integrale+e+nota+metodologica.pdf|archive-date=26 October 2017|access-date=26 October 2017}}</ref> [[درمياني آمدني|درمياني قابلِ خرچ آمدني]] 2021ع ۾ هر سال $27,949 هئي ([[قوت خريد جي برابري|PPP]]).<ref name="y148">{{cite book | author=OECD | title=Society at a Glance 2024: OECD Social Indicators, Figure 4.1 Median income varies by a factor eight across OECD countries | publisher=OECD | date=20 June 2024 | url=https://www.oecd.org/en/publications/2024/06/society-at-a-glance-2024_08001b73/full-report/component-12.html#indicator-d1e8404-8cd0a55a48 | page=}}</ref> [[اٽلي ۾ نوجوانن جي بيروزگاري|نوجوانن جي بيروزگاريءَ جي شرح]] (2018ع ۾ 32%) انتهائي بلند آهي. === زراعت === {{Main|اٽلي ۾ زراعت}} [[File:Vineyards in Piemonte, Italy.jpg|thumb|[[پيڊمونٽ جو انگورن وارو منظر: لانگهي-روئيرو ۽ مونفيراتو|لانگهي ۽ مونفيرات، پيڊمونٽ ۾ انگورن جا باغ]]. اٽلي دنيا جو [[شراب پيدا ڪندڙ ملڪن جي فهرست|سڀ کان وڏو شراب پيدا ڪندڙ ملڪ]] آهي، ۽ ان وٽ مقامي [[انگور جي ول|انگورن جي ولين]] جو سڀ کان وسيع قسم آهي.<ref>{{Cite web|date=25 November 2018|title=L'Italia è il maggiore produttore di vino|url=http://www.inumeridelvino.it/2018/11/la-produzione-di-vino-nel-mondo-2018-prima-stima-oiv.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211111224545/http://www.inumeridelvino.it/2018/11/la-produzione-di-vino-nel-mondo-2018-prima-stima-oiv.html|archive-date=11 November 2021|access-date=11 November 2021|language=it}}; {{Cite web|date=3 June 2017|title=L'Italia è il paese con più vitigni autoctoni al mondo|url=https://giornalevinocibo.com/2017/06/03/italia-prima-assoluta-per-vitgni-autoctoni-ecco-i-dati-dei-vari-stati|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211101044918/https://giornalevinocibo.com/2017/06/03/italia-prima-assoluta-per-vitgni-autoctoni-ecco-i-dati-dei-vari-stati|archive-date=1 November 2021|access-date=11 November 2021|language=it}}</ref>]] آخري زرعي مردم شماري موجب، 2010ع ۾ 1.6&nbsp;ملين فارم هئا (2000ع کان −32%)، جيڪي {{Convert|12700000|ha|0|abbr=on|disp=or}} تي پکڙيل هئا (انهن مان 63% ڏکڻ اٽلي ۾ آهن).<ref name="agrocensus">{{Cite web|date=24 October 2010|title=Censimento Agricoltura 2010|url=http://dati-censimentoagricoltura.istat.it/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150213021626/http://dati-censimentoagricoltura.istat.it/|archive-date=13 February 2015|access-date=11 February 2015|publisher=[[National Institute of Statistics (Italy)|ISTAT]]}}</ref> 99% خاندانن طرفان هلندڙ ۽ ننڍا آهن، جن جو سراسري پکيڙ صرف {{Convert|8|ha|0|abbr=on}} آهي.<ref name="agrocensus"/> زرعي استعمال واري زمين مان، اناج جا کيت 31%، [[زيتون]] جا باغ 8%، [[انگورن جا باغ]] 5%، [[کٽا ميوا]] جا باغ 4%، [[شگر بيٽ]] 2%، ۽ باغباني 2% تي مشتمل آهن. باقي زمين گهڻو ڪري چراگاهن (26%) ۽ چارا اناج (12%) لاءِ مخصوص آهي.<ref name="agrocensus"/> اٽلي دنيا جو [[شراب پيدا ڪندڙ ملڪن جي فهرست|سڀ کان وڏو شراب پيدا ڪندڙ ملڪ]] آهي،<ref>{{Cite web|year=2010|title=OIV report on the State of the vitiviniculture world market|url=http://news.reseau-concept.net/images/oiv_es/Client/DIAPORAMA_STATISTIQUES_Tbilissi_2010_EN.ppt|archive-url=https://web.archive.org/web/20110728145648/http://news.reseau-concept.net/images/oiv_es/Client/DIAPORAMA_STATISTIQUES_Tbilissi_2010_EN.ppt|archive-date=28 July 2011|website=news.reseau-concept.net|publisher=Réseau-CONCEPT|format=PowerPoint presentation}}</ref><ref>{{Cite news |last=Pisa |first=Nick |date=12 June 2011 |title=Italy overtakes France to become world's largest wine producer |url=https://www.telegraph.co.uk/foodanddrink/wine/8571222/Italy-overtakes-France-to-become-worlds-largest-wine-producer.html |url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20110903021833/http://www.telegraph.co.uk/foodanddrink/wine/8571222/Italy-overtakes-France-to-become-worlds-largest-wine-producer.html |archive-date=3 September 2011 |access-date=17 August 2011 |work=The Telegraph}}</ref> ۽ [[زيتون جو تيل]]، ميون (صوف، زيتون، انگور، نارنگيون، ليمون، ناسپاتيون، خوبانيون، هيزل نٽ، آڙون، چيريون، آلوبخارا، اسٽرابيريون ۽ ڪيئي فروٽ) ۽ ڀاڄين (خاص طور تي آرٽچوڪ ۽ ٽماٽا) جو اهم پيدا ڪندڙ آهي. سڀ کان مشهور [[اطالوي شراب]] [[ٽسڪني (شراب)|ٽسڪن]] [[ڪيانتي]] ۽ [[پيڊمونٽ (شراب)|پيڊمونٽي]] [[بارولو]] آهن. ٻيا مشهور شراب [[بارباريسڪو]]، [[باربيرا ڊي آستي]]، [[برونيلو دي مونتالچينو]]، [[فراسڪاتي DOC|فراسڪاتي]]، [[مونٽي پلچانو دابروزو]]، [[موريلينو دي اسڪانسانو]]، ۽ چمڪندڙ شراب [[فرانچياڪورتا DOCG|فرانچياڪورتا]] ۽ [[پروسيڪو]] آهن. معياري شيون جن ۾ اٽلي خاص مهارت رکي ٿو، خاص طور شراب ۽ [[اطالوي DOP پنيرن جي فهرست|علائقائي پنير]]، اڪثر معيار جي ضمانت وارن ليبلن [[Denominazione di origine controllata|DOC/DOP]] هيٺ محفوظ ڪيون وينديون آهن. هي [[يورپي يونين ۾ جاگرافيائي اشارا ۽ روايتي خاصيتون|جاگرافيائي اشاري وارو سرٽيفڪيٽ]]، جيڪو يورپي يونين طرفان منظور ٿيل آهي، [[نقلي شين]] سان مونجهاري کان بچڻ لاءِ اهم سمجھيو ويندو آهي. == آمدرفت == {{Main|اٽلي ۾ آمدرفت}} {{See also|اٽلي ۾ ريلوي اسٽيشنون}} [[File:A8-A26 Besnate.jpg|thumb|آٽوسترادا ديئي لاگي ('ڍنڍن واري موٽر وي'؛ [[آٽوسترادا A8 (اٽلي)|A8]] ۽ [[آٽوسترادا A9 (اٽلي)|A9]] جو حصو)، دنيا ۾ ٺهيل پهرين موٽر وي<ref name="independent"/>]] {{Anchor|Infrastructure}}اٽلي پهريون ملڪ هو جنهن موٽر ويون، ''[[آٽوسترادي]]''، ٺاهيون، جيڪي تيز ٽرئفڪ ۽ موٽر گاڏين لاءِ مخصوص هيون.<ref name="independent">{{Cite news|last=Lenarduzzi|first=Thea|date=30 January 2016|title=The motorway that built Italy: Piero Puricelli's masterpiece|url=http://www.independent.co.uk/travel/europe/the-worlds-first-motorway-piero-puricellis-masterpiece-is-the-focus-of-an-unlikely-pilgrimage-a6840816.html|url-status=live|archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20220526/http://www.independent.co.uk/travel/europe/the-worlds-first-motorway-piero-puricellis-masterpiece-is-the-focus-of-an-unlikely-pilgrimage-a6840816.html|archive-date=26 May 2022|access-date=12 May 2022|work=[[The Independent]]}}</ref> 2002ع ۾ اٽلي ۾ استعمال لائق [[اٽلي ۾ رستا|رستن]] جي ڊيگهه {{Convert|668721|km|mi|abbr=on}} هئي، جنهن ۾ {{Convert|6487|km|mi|abbr=on}} موٽر ويون شامل هيون، جيڪي رياست جي ملڪيت هيون پر [[اٽلانٽيا (ڪمپني)|اٽلانٽيا]] طرفان خانگي طور هلائي وينديون هيون. 2005ع ۾، لڳ ڀڳ 34,667,000 ڪارون (هر 1,000 ماڻهن تي 590) ۽ 4,015,000 مال بردار گاڏيون هن نيٽ ورڪ تي هلنديون هيون.<ref name="European Commission">{{Cite web|last=European Commission|author-link=European Commission|title=Panorama of Transport|url=http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_OFFPUB/KS-DA-07-001/EN/KS-DA-07-001-EN.PDF|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20090407142402/http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_OFFPUB/KS-DA-07-001/EN/KS-DA-07-001-EN.PDF|archive-date=7 April 2009|access-date=3 May 2009}}</ref> [[File:Etr500.JPG|thumb|[[ETR 500]] ريل گاڏي [[فلورنس–روم تيز رفتار ريلوي|فلورنس–روم تيز رفتار لائين]] تي، جيڪا يورپ ۾ ٺهيل پهرين تيز رفتار ريلوي هئي<ref>{{Cite web|title=Special report: A European high-speed rail network|url=https://op.europa.eu/webpub/eca/special-reports/high-speed-rail-19-2018/en/|access-date=22 July 2023|website=op.europa.eu|language=en-GB|archive-date=17 March 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240317233927/https://op.europa.eu/webpub/eca/special-reports/high-speed-rail-19-2018/en/|url-status=live}}</ref>]] [[اٽلي ۾ ريل آمدرفت|ريلوي نيٽ ورڪ]]، جيڪو رياست جي ملڪيت آهي ۽ [[فيروويه ديلو ستاتو|ريتي فيرووياريا ايتاليانا]] (FSI) طرفان هلائجي ٿو، 2024ع ۾ ڪل {{Convert|16879|km|mi|abbr=on}} هو، جنهن مان {{Convert|12277|km|0|abbr=on}} بجليءَ سان هلندڙ هو،<ref>{{Cite web |title=The network today |url=https://www.rfi.it/en/Network/The-network-today.html |access-date=29 September 2025 |website=[[Rete Ferroviaria Italiana]] |publisher=}}</ref> ۽ جنهن تي 4,802 لوڪوموٽو ۽ ريل ڪارون هلن ٿيون. تيز رفتار ريلن جو مکيه عوامي آپريٽر [[ترينيتاليا]] آهي، جيڪو FSI جو حصو آهي. تيز رفتار ريلون ٽن قسمن ۾ آهن: [[فريچياروسا]] ('ڳاڙهو تير') ريلون مخصوص تيز رفتار پٽڙين تي وڌ ۾ وڌ 300{{spaces}}km/h جي رفتار سان هلن ٿيون؛ [[فريچيارجينتو]] ('چانديءَ جو تير') تيز رفتار ۽ مکيه پٽڙين تي وڌ ۾ وڌ 250{{spaces}}km/h سان هلن ٿيون؛ ۽ [[فريچيابيانڪا]] ('اڇو تير') علائقائي تيز رفتار لائينن تي وڌ ۾ وڌ 200{{spaces}}km/h سان هلن ٿيون. اٽلي وٽ پاڙيسري ملڪن سان الپائن جبلن مٿان 11 ريل سرحدي گذرگاهون آهن. هوائي آمدرفت استعمال ڪندڙ مسافرن جي تعداد موجب اٽلي يورپ ۾ پنجين نمبر تي آهي، 2011ع ۾ لڳ ڀڳ 148 ملين مسافرن، يعني يورپ جي ڪل جو تقريباً 10%، سان.<ref>{{Cite web|date=7 January 2013|title=Trasporto aereo in Italia (PDF)|url=http://www.istat.it/it/archivio/78802|access-date=5 August 2013|publisher=ISTAT|archive-date=13 January 2013|archive-url=https://web.archive.org/web/20130113035254/http://www.istat.it/it/archivio/78802|url-status=live}}</ref> 2022ع ۾ 45 شهري هوائي اڏا هئا، جن ۾ [[ميلان مالپينسا ايئرپورٽ]] ۽ [[روم فيوميچينو ايئرپورٽ]] جا مرڪز شامل هئا.<ref>{{Cite web|title=Aeroporti in Italia: quanti sono? Elenco per regione|url=https://gliaeroporti.it/|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20221117184416/https://gliaeroporti.it/|archive-date=17 November 2022|access-date=17 November 2022|language=it}}</ref> 2021ع کان، اٽلي جو قومي هوائي جهاز بردار [[ITA ايئرويز]] آهي، جنهن [[اليتاليا]] جي جاءِ ورتي.<ref>{{Cite news|last=Buckley|first=Julia|date=18 October 2021|title=Italy reveals its new national airline|url=https://edition.cnn.com/travel/article/ita-airways-launch/index.html|access-date=18 October 2021|publisher=CNN|archive-date=18 October 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20211018100255/https://edition.cnn.com/travel/article/ita-airways-launch/index.html|url-status=live}}; {{Cite news|last=Villamizar|first=Helwing|date=15 October 2021|title=Italian Flag Carrier ITA Airways Is Born|url=https://airwaysmag.com/airlines/ita-airways-is-born|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20211016100028/https://airwaysmag.com/airlines/ita-airways-is-born|archive-date=16 October 2021|access-date=18 October 2021|work=Airways Magazine}}</ref> 2004ع ۾ 43 وڏا سامونڊي بندرگاهه هئا، جن ۾ [[جينوا]] شامل آهي، جيڪو ملڪ جو سڀ کان وڏو ۽ بحر روم ۾ ٻيو وڏو بندرگاهه آهي. 2005ع ۾ اٽلي وٽ لڳ ڀڳ 389,000 يونٽن تي مشتمل شهري هوائي ٻيڙو ۽ 581 جهازن تي مشتمل واپاري ٻيڙو هو.<ref name="European Commission"/> قومي اندروني آبي رستن جي نيٽ ورڪ جي ڊيگهه 2012ع ۾ تجارتي آمدرفت لاءِ {{Convert|2400|km|0|abbr=on}} هئي.<ref name="cia.gov"/> اتر اطالوي بندرگاهه، جهڙوڪ ٽريئستي جو گہرے پاڻي وارو بندرگاهه، جنهن جون وچ ۽ اوڀر يورپ سان وسيع ريلوي ڳنڍڻيون آهن، سبسڊين ۽ اهم پرڏيهي سيڙپڪاريءَ جو مرڪز آهن.<ref>Marcus Hernig: Die Renaissance der Seidenstraße (2018) pp 112.; Bernhard Simon: Can The New Silk Road Compete with the Maritime Silk Road? in The Maritime Executive, 1 January 2020.; Chazizam, M. (2018). The Chinese Maritime Silk Road Initiative: The Role of the Mediterranean. Mediterranean Quarterly, 29(2), 54–69.; Guido Santevecchi: Di Maio e la Via della Seta: «Faremo i conti nel 2020», siglato accordo su Trieste in Corriere della Sera: 5. November 2019.; Linda Vierecke, Elisabetta Galla "Triest und die neue Seidenstraße" In: Deutsche Welle, 8 December 2020.; {{Cite web|title=HHLA PLT Italy starting on schedule |url=https://www.hellenicshippingnews.com/hhla-plt-italy-starting-on-schedule|website=hellenicshippingnews.com|access-date=11 January 2021|archive-date=11 January 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210111105059/https://www.hellenicshippingnews.com/hhla-plt-italy-starting-on-schedule/|url-status=live}}</ref> آگسٽ 2025ع ۾، رٿيل [[آبنائے ميسينا پل]] کي ميلوني حڪومت طرفان حتمي منظوري ڏني وئي، جنهن جي تعمير 2025ع جي سرءُ ۾ شروع ٿيڻ مقرر آهي. اهو [[ڪلابريا]] کي [[سسلي]] سان ڳنڍيندو جڏهن اهو 2032ع ۾ کلي ويندو، ۽ اهو [[سڀ کان ڊگهي معلق پلن جي فهرست|دنيا جي سڀ کان ڊگهي معلق پل]] بڻجي ويندو.<ref>{{cite web|title=Italy gives final go-ahead for landmark Sicily bridge project |url=https://www.reuters.com/world/europe/italy-gives-final-go-ahead-landmark-sicily-bridge-project-2025-08-06/ |website=reuters.com |date=6 August 2025 |access-date=6 August 2025}}</ref> == توانائي == {{Main|اٽلي ۾ توانائي}} {{Further|اٽلي ۾ قابل تجديد توانائي|اٽلي ۾ بجلي جو شعبو}} [[File:Pannelli solari Unicoop Tirreno.JPG|thumb|[[پيومبينو]]، ٽسڪني ۾ شمسي پينل. اٽلي دنيا جي قابل تجديد توانائي جي سڀ کان وڏن پيدا ڪندڙ ملڪن مان هڪ آهي.<ref name="legambiente2015">{{Cite web|date=18 May 2015|title=Il rapporto Comuni Rinnovabili 2015|url=http://www.comunirinnovabili.it/il-rapporto-comuni-rinnovabili-2015|access-date=13 March 2016|website=Comuni Rinnovabili|publisher=Legambiente|language=it|archive-date=14 March 2016|archive-url=https://web.archive.org/web/20160314011841/http://www.comunirinnovabili.it/il-rapporto-comuni-rinnovabili-2015/|url-status=live}}</ref>]] اٽلي دنيا جي [[قابل تجديد ذريعن مان بجلي پيداوار موجب ملڪن جي فهرست|قابل تجديد توانائي جي سڀ کان وڏن پيدا ڪندڙن]] مان هڪ بڻجي ويو آهي، جيڪو يورپي يونين ۾ ٻيو ۽ دنيا ۾ نائون نمبر رکي ٿو. [[اٽلي ۾ هوائي توانائي|هوائي توانائي]]، [[اٽلي ۾ پن بجلي|پن بجلي]] ۽ [[اٽلي ۾ ارضي حرارتي توانائي|ارضي حرارتي توانائي]] ملڪ ۾ [[اٽلي ۾ بجلي جو شعبو|بجلي]] جا اهم ذريعا آهن. [[اٽلي ۾ قابل تجديد توانائي|قابل تجديد ذريعا]] پيدا ٿيندڙ سموري بجلي جو 28% فراهم ڪن ٿا، جنهن ۾ صرف پن بجلي 13% تائين پهچي ٿي، ان کان پوءِ شمسي توانائي 6%، هوائي توانائي 4%، بائيو انرجي 3.5% ۽ ارضي حرارتي توانائي 1.6% آهي.<ref name="gse">{{Cite web|date=19 December 2013|title=Rapporto Statistico sugli Impianti a fonti rinnovabili|url=http://www.gse.it/it/Statistiche/RapportiStatistici/Pagine/default.aspx|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20171018022905/http://www.gse.it/it/Statistiche/RapportiStatistici/Pagine/default.aspx|archive-date=18 October 2017|access-date=11 February 2015|publisher=Gestore dei Servizi Energetici}}</ref> قومي طلب جو باقي حصو فوسل ٻارڻن (قدرتي گئس 38%، ڪوئلو 13%، تيل 8%) ۽ درآمدات مان پورو ٿئي ٿو.<ref name="gse"/> [[ايني]]، جيڪا 79 ملڪن ۾ ڪم ڪري ٿي، ست "[[بگ آئل]]" ڪمپنين مان هڪ ۽ دنيا جي سڀ کان وڏين صنعتي ڪمپنين مان هڪ آهي.<ref>{{Cite web|title=Summary for Eni SpA|url=https://finance.yahoo.com/q?s=E|access-date=1 July 2020|archive-date=4 June 2016|archive-url=https://web.archive.org/web/20160604184217/http://finance.yahoo.com/q?s=e|url-status=live}}</ref> [[اٽلي ۾ شمسي توانائي|شمسي توانائي]] جي پيداوار اڪيلي 2014ع ۾ بجلي جو 9% هئي، جنهن سان اٽلي دنيا ۾ شمسي توانائي جي سڀ کان وڏي حصيداري وارو ملڪ بڻيو.<ref name="legambiente2015"/> [[مونتالتو دي ڪاسترو فوٽو وولٽائڪ پاور اسٽيشن]]، جيڪا 2010ع ۾ مڪمل ٿي، اٽلي جي سڀ کان وڏي فوٽو وولٽائڪ (PV) بجلي گهر آهي.<ref>{{Cite web|title=The Italian Montalto di Castro and Rovigo PV plants|url=https://www.solarserver.com/solar-magazine/solar-energy-system-of-the-month/the-italian-montalto-di-castro-and-rovigo-pv-plants.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20180509012719/https://www.solarserver.com/solar-magazine/solar-energy-system-of-the-month/the-italian-montalto-di-castro-and-rovigo-pv-plants.html|archive-date=9 May 2018|access-date=8 May 2018|website=solarserver.com}}</ref> اٽلي پهريون ملڪ هو جنهن بجلي پيدا ڪرڻ لاءِ [[اٽلي ۾ ارضي حرارتي توانائي|ارضي حرارتي توانائي]] جو استعمال ڪيو.<ref>{{Cite web|year=2011|title=Inventario delle risorse geotermiche nazionali|url=http://unmig.sviluppoeconomico.gov.it/unmig/geotermia/inventario/inventario.asp|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110722034736/http://unmig.sviluppoeconomico.gov.it/unmig/geotermia/inventario/inventario.asp|archive-date=22 July 2011|access-date=14 September 2011|publisher=UNMIG}}</ref> [[اٽلي ۾ جوهري توانائي]] [[1987ع جا اطالوي ريفرنڊم|1987ع جي ريفرنڊمن]] کان پوءِ، 1986ع جي [[چرنوبل حادثو]] جي پسمنظر ۾، ڇڏي ڏني وئي، جيتوڻيڪ اٽلي اڃا تائين پرڏيهي علائقن ۾ اطالوي ملڪيت وارن ريئڪٽرن مان جوهري توانائي درآمد ڪري ٿو. == سائنس ۽ ٽيڪنالاجي == {{Main|اٽلي ۾ سائنس ۽ ٽيڪنالاجي}} {{See also|اطالوي ايجادن ۽ دريافتن جي فهرست}} [[File:Justus Sustermans - Portrait of Galileo Galilei, 1636.jpg|thumb|upright=.8|[[گليليو گليلي]]، جنهن کي عام طور جديد سائنس، فزڪس ۽ فلڪيات جو پيءُ سمجھيو ويندو آهي]] صدين کان، اٽلي هڪ اهڙي سائنسي برادريءَ کي فروغ ڏنو آهي، جنهن سائنسن ۾ اهم دريافتون پيدا ڪيون. [[گليليو گليلي]] [[سائنسي انقلاب]] ۾ وڏو ڪردار ادا ڪيو ۽ کيس عام طور [[مشاهداتي فلڪيات]]،<ref>{{Cite book|last=Singer|first=C.|url=https://books.google.com/books?id=mPIgAAAAMAAJ|title=A Short History of Science to the Nineteenth Century|date=1941|publisher=Clarendon Press|page=217|access-date=22 March 2023|archive-date=2 October 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20241002213513/https://books.google.com/books?id=mPIgAAAAMAAJ|url-status=live}}</ref> جديد فزڪس،<ref>{{Cite book|last=Whitehouse|first=D.|url=https://archive.org/details/renaissancegeniu0000whit|title=Renaissance Genius: Galileo Galilei & His Legacy to Modern Science|date=2009|publisher=Sterling Publishing|isbn=978-1-4027-6977-1|page=[https://archive.org/details/renaissancegeniu0000whit/page/219 219]}}</ref> ۽ [[سائنسي طريقو|سائنسي طريقي]] جو پيءُ سمجھيو ويندو آهي.<ref>''Thomas Hobbes: Critical Assessments'', Volume 1. Preston King. 1993. p. 59</ref><ref>{{Cite book|last=Disraeli|first=I.|title=Curiosities of Literature|date=1835|publisher=W. Pearson & Company|page=371}}</ref> [[لابوراتوري ناتسيونالي دل گران ساسو]] (LNGS) دنيا جو سڀ کان وڏو زير زمين تحقيقي مرڪز آهي.<ref>{{Cite web|title=I Laboratori Nazionali del Gran Sasso|url=https://www.lngs.infn.it/it/descrizione-generale|access-date=15 January 2018|language=it}}</ref> ٽريئستي ۾ آباديءَ جي نسبت سان يورپ ۾ محققن جو سڀ کان وڏو سيڪڙو آهي.<ref>G. Bar "Trieste, è record europeo di ricercatori: 37 ogni mille abitanti. Più della Finlandia", In: il Fatto Quotidiano, 26 April 2018.</ref> اٽلي 2025ع ۾ [[عالمي جدت اشاري]] ۾ 28هين نمبر تي هو.<ref>{{Cite web |title=GII Innovation Ecosystems & Data Explorer 2025 |url=https://www.wipo.int/gii-ranking/en/italy |access-date=16 October 2025 |website=WIPO}}</ref><ref>{{Cite book |last1=Dutta |first1=Soumitra |url=https://www.wipo.int/web-publications/global-innovation-index-2025/en/index.html |title=Global Innovation Index 2025: Innovation at a Crossroads |last2=Lanvin |first2=Bruno |publisher=[[World Intellectual Property Organization]] |year=2025 |isbn=978-92-805-3797-0 |page=19 |language=en |doi=10.34667/tind.58864 |access-date=17 October 2025}}</ref> اٽلي ۾ [[ٽيڪنالاجي پارڪ]] آهن، جهڙوڪ سائنس ۽ ٽيڪنالاجي پارڪ ڪلوميٽرو روسو (بيرگامو)، [[AREA سائنس پارڪ]] (ٽريئستي)، ويگا-وينس گيٽ وي فار سائنس اينڊ ٽيڪنالاجي (وينيزيا)، توسڪانا لائيف سائنسز (سيئنا)، ٽيڪنالاجي پارڪ آف لودي ڪلسٽر (لودي)، ۽ ٽيڪنالاجي پارڪ آف ناواڪيو (پيزا)،<ref>{{Cite web|title=Science and Technology Parks in Italy|url=https://www.easst.net/science-and-technology-parks-in-italy|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20230719154033/https://www.easst.net/science-and-technology-parks-in-italy|archive-date=19 July 2023|access-date=28 August 2023}}</ref> گڏوگڏ [[سائنس ميوزيم]]، جهڙوڪ ميلان ۾ [[ميوزيو ناتسيونالي شينتسا ا ٽيڪنالوجيا ليوناردو دا ونچي]]. آمدنيءَ ۾ اتر–ڏکڻ جو وڏو فرق هڪ "[[ڊجيٽل ورهاست]]" پيدا ڪري ٿو.<ref>{{Cite journal|last=Alampi|first=Matteo|date=December 2007|title=Underdevelopment in Southern Italy: Traditional Setbacks and Modern Solutions|url=https://fisherpub.sjf.edu/cgi/viewcontent.cgi?article=1047&context=intlstudies_masters|journal=Fisher Digital Publications|via=International Studies Masters}}</ref><ref>{{Cite journal|last=Di Pietro|first=Giorgio|date=June 2021|title=Changes in Italy's education-related digital divide|journal=Economic Affairs|volume=41|issue=2|pages=252–270|doi=10.1111/ecaf.12471|issn=0265-0665|s2cid=237848271|doi-access=free}}</ref> == سياحت == {{Main|اٽلي ۾ سياحت}} [[File:Positano - Fornillo Beach.jpg|thumb|[[امالفي ساحل]] اٽلي جي اهم سياحتي منزلن مان هڪ آهي.<ref>[http://www.italy24.ilsole24ore.com/art/business-and-economy/2017-05-04/turismo-stranieri-124013.php?uuid=AEVg9GGB "Foreign tourist numbers in Italy head towards new record"] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20170601184213/http://www.italy24.ilsole24ore.com/art/business-and-economy/2017-05-04/turismo-stranieri-124013.php?uuid=AEVg9GGB|date=1 June 2017}}. Retrieved 21 May 2017.</ref>]] ماڻهو صدين کان اٽلي جو دورو ڪندا رهيا آهن، پر [[اٽلي ۾ سياحت|سياحت لاءِ اپٻيٽ جو دورو]] سڀ کان پهريان امير امرا [[گرانڊ ٽور]] دوران ڪرڻ لڳا، جيڪو 17هين صديءَ ۾ شروع ٿيو ۽ 18هين ۽ 19هين صديءَ ۾ عروج تي پهتو.<ref name="grand-tour">{{Cite web|title=Grand Tour|url=https://www.treccani.it/enciclopedia/grand-tour|access-date=6 May 2022|language=it}}</ref> اهو اهڙو دور هو، جنهن ۾ يورپي اشرافيا، جن مان گهڻا برطانوي هئا، يورپ جي حصن جو دورو ڪندا هئا، جن ۾ اٽلي هڪ اهم منزل هوندو هو.<ref name="grand-tour"/> اٽلي لاءِ، هن جو مقصد قديم تعمير، مقامي ثقافت جو مطالعو ڪرڻ ۽ ان جي قدرتي خوبصورتيءَ کي ساراهڻ هو.<ref>{{Cite web|title=Italy on the Grand Tour (Getty Exhibitions)|url=http://www.getty.edu/art/exhibitions/grand_tour/what.html|access-date=9 June 2015}}</ref> اٽلي [[عالمي سياحت درجابندي|دنيا جو پنجون سڀ کان وڌيڪ گهميل ملڪ]] آهي، جتي 2024ع ۾ ڪل 57 ملين سياح آيا.<ref>{{cite web |title=Global and regional tourism performance |url=https://www.unwto.org/tourism-data/un-tourism-tourism-dashboard |access-date=25 May 2025}}</ref> 2014ع ۾ سفر ۽ سياحت مان آمدني EUR163{{spaces}}ارب هئي (GDP جو 10%) ۽ 1,082,000 نوڪريون سڌي طرح ان سان لاڳاپيل هيون (روزگار جو 5%).<ref>{{Cite web|title=Travel & Tourism Economic Impact 2015 Italy |url=https://www.wttc.org/-/media/files/reports/economic%20impact%20research/countries%202015/italy2015.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20171010152616/https://www.wttc.org/-/media/files/reports/economic%20impact%20research/countries%202015/italy2015.pdf|archive-date=10 October 2017|access-date=20 May 2017|publisher=[[World Travel and Tourism Council]]}}</ref> سياحن جي دلچسپي خاص طور [[اٽلي جي ثقافت|ثقافت]]، [[اطالوي کاڌو|کاڌي]]، [[اٽلي جي تاريخ|تاريخ]]، [[اٽلي جي تعميراتي فن|تعميراتي فن]]، [[اطالوي فن|فن]]، مذهبي هنڌن ۽ رستن، شادي سياحت، قدرتي حسن، رات جي زندگي، پاڻيءَ هيٺان هنڌن ۽ اسپا سان آهي.<ref>{{Cite web|date=February 2023|title=In Italia 11mila matrimoni stranieri, un turismo da 599 milioni|url=https://www.ansa.it/canale_viaggiart/it/notizie/speciali/2023/02/01/turismo-wedding-2-milioni-presenze-e-fatturato-599-mln_dcec4ad9-3ab8-4677-a303-6378020ac3a7.html|access-date=2 February 2023|language=it}}; {{Cite web|title=10 Migliori destinazioni italiane per vita notturna|url=https://www.travel365.it/migliori-destinazioni-italiane-per-vita-notturna.htm|access-date=28 December 2021|language=it}}</ref> سياري ۽ اونهاري جي سياحت الپس ۽ [[اپينائن جبلن]] جي هنڌن تي موجود آهي،<ref>{{Cite web|date=30 July 2017|title=VACANZE IN MONTAGNA IN ITALIA: IN INVERNO E IN ESTATE|url=https://www.alloggitaly.it/vacanze-in-montagna-in-italia|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> جڏهن ته سامونڊي سياحت [[بحر روم]] جي ڪناري وارن هنڌن تي وڏي پيماني تي عام آهي.<ref>{{Cite web|date=14 February 2018|title=Il turismo balneare|url=https://www.turismo-oggi.com/il-turismo-balneare.html|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> اٽلي بحر روم ۾ ڪروز سياحت جي اهم منزل آهي.<ref>{{Cite web|date=27 April 2022|title=Crociere, Cemar: 8,8 milioni di passeggeri nei porti italiani|url=https://www.lagenziadiviaggi.it/crociere-cemar-88-milioni-di-passeggeri-nei-porti-italiani|access-date=13 May 2022|language=it}}</ref> ننڍن، تاريخي ۽ فني ڳوٺن کي [[اي بورگي پيو بيلي ديٽاليا]] ({{Literally|اٽلي جا سڀ کان خوبصورت ڳوٺ}}) انجمن وسيلي فروغ ڏنو ويندو آهي. سڀ کان وڌيڪ گهميل علائقا وينيتو، ٽسڪني، لومباردي، ايميليا-رومانيا ۽ لازيو آهن.<ref>{{Cite web|title=Number of nights spent in tourist accommodation establishments in the top 20 EU-28 tourist regions, by NUTS 2 regions, 2015 (million nights spent) RYB17 – Statistics Explained |url=https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php?title=File:Number_of_nights_spent_in_tourist_accommodation_establishments_in_the_top_20_EU-28_tourist_regions,_by_NUTS_2_regions,_2015_(million_nights_spent)_RYB17.png|access-date=17 April 2022|publisher=European Commission}}</ref> روم يورپ جو ٽيون ۽ دنيا جو 12هون سڀ کان وڌيڪ گهميل شهر آهي، جتي 2017ع ۾ 9.4&nbsp;ملين سياح آيا.<ref>{{Cite web|title=Ranking the 30 Most-Visited Cities in the World|url=https://www.travelpulse.com/news/destinations/ranking-the-30-most-visited-cities-in-the-world.html|website=TravelPulse}}</ref> وينس ۽ فلورنس دنيا جي 100 وڏين منزلن مان آهن. اٽلي وٽ ڪنهن به ملڪ جي ڀيٽ ۾ سڀ کان وڌيڪ [[عالمي ورثو ماڳ]] آهن: [[اٽلي ۾ عالمي ورثو ماڳن جي فهرست|61]]،<ref>{{Cite web|title=The World Heritage Convention|url=https://whc.unesco.org/en/convention|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20160827065310/https://whc.unesco.org/en/convention|archive-date=27 August 2016|access-date=1 August 2021|publisher=UNESCO}}</ref> جن مان 55 ثقافتي ۽ 6 قدرتي آهن.<ref>{{Cite web|title=Italy|url=https://whc.unesco.org/en/statesparties/it|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211201134320/http://whc.unesco.org/en/statesparties/it|archive-date=1 December 2021|access-date=9 April 2019|publisher=UNESCO World Heritage Centre}}</ref> == آبادي == {{Main|اٽلي جي آبادي}} {{See also|اطالوي ماڻهو|اٽلي ۾ اندروني لڏپلاڻ|اطالوي ڊائاسپورا|اٽلي جي جينياتي تاريخ|اٽلي جي شهرن جي فهرست}} [[File:Map of population density in Italy (2011 census) alt colours.jpg|thumb|اٽلي جي آباديءَ جي گهاٽائي جو نقشو (2011ع مردم شماري)]] [[File:Map of the Italian Diaspora in the World.svg|thumb|دنيا ۾ [[اطالوي ڊائاسپورا]]]] 2025ع تائين، اٽلي جي آبادي 58,915,561 آهي.<ref name="population" /> ان جي آباديءَ جي گهاٽائي {{Convert|195|PD/km2}} آهي، جيڪا اڪثر مغربي يورپي ملڪن کان وڌيڪ آهي. تنهن هوندي به ورهاست غير برابر آهي: سڀ کان وڌيڪ گهاٽا آباد علائقا پو ماٿري (لڳ ڀڳ اڌ آبادي) ۽ روم ۽ نيپلز جا ميٽروپوليٽن علائقا آهن، جڏهن ته وڏا علائقا جهڙوڪ الپس ۽ اپينائن جا بلند ميداني علائقا، بازيليڪاتا جا پليٽو، ۽ سارڊينيا ٻيٽ، گڏوگڏ سسلي جو وڏو حصو، گهٽ آباد آهن. 20هين صديءَ دوران اٽلي جي آبادي لڳ ڀڳ ٻيڻي ٿي، پر واڌ جو نمونو غير برابر رهيو، ڇاڪاڻ ته ڳوٺاڻي ڏکڻ کان صنعتي اتر ڏانهن وڏي پيماني تي [[اٽلي ۾ اندروني لڏپلاڻ|اندروني لڏپلاڻ]] ٿي، جيڪا 1950ع–1960ع واري ڏهاڪي جي [[اطالوي معاشي معجزو]] جو نتيجو هئي. بلند زرخيزيءَ جون شرحون 1970ع واري ڏهاڪي تائين برقرار رهيون، جنهن کان پوءِ اهي گهٽجڻ لڳيون؛ [[ڪل زرخيزي شرح]] (TFR) 1995ع ۾ هر عورت تي 1.2 ٻارن جي تاريخي گهٽ ترين سطح تي پهتي، جيڪا 2.1 جي بدلي واري شرح کان گهڻو گهٽ ۽ 1883ع جي 5 واري بلند ترين سطح کان ڪافي گهٽ هئي.<ref>{{Citation|last=Max Roser|title=Total Fertility Rate around the world over the last centuries|work=[[Our World in Data]], [[Gapminder Foundation]]|year=2014|url=https://ourworldindata.org/grapher/children-born-per-woman?year=1800&country=ITA|access-date=7 May 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20180807185906/https://ourworldindata.org/grapher/children-born-per-woman?year=1800&country=ITA|archive-date=7 August 2018|url-status=dead}}</ref> 2008ع کان، جڏهن شرح ٿوري وڌي 1.4 ٿي،<ref>{{Cite web|last=ISTAT|author-link=Istituto Nazionale di Statistica|title=Average number of children born per woman 2005–2008 |url=http://demo.istat.it/altridati/indicatori/2008/Tab_4.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110810171708/http://demo.istat.it/altridati/indicatori/2008/Tab_4.pdf|archive-date=10 August 2011|access-date=3 May 2009|language=it}}</ref><ref>{{Cite web|last=ISTAT|author-link=Istituto Nazionale di Statistica|title=Crude birth rates, mortality rates and marriage rates 2005–2008 |url=http://demo.istat.it/altridati/indicatori/2008/Tab_1.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110810171721/http://demo.istat.it/altridati/indicatori/2008/Tab_1.pdf|archive-date=10 August 2011|access-date=10 May 2009|language=it}}</ref> ڄمڻ جو تعداد هر سال مسلسل گهٽجي رهيو آهي، جيڪو 2023ع ۾ 379,000 جي رڪارڊ گهٽ سطح تي پهتو — 1861ع کان پوءِ سڀ کان گهٽ.<ref name="www.reuters.com">[https://www.reuters.com/world/europe/births-fall-italy-15th-year-running-record-low-2024-03-29/ Births fall in Italy for 15th year running to record low]| Reuters</ref> 2024ع ۾ اها شرح 1.2 هئي.<ref>{{Cite news|last=Jones|first=Tobias|date=3 January 2024|title=Boosting Italy's birthrate has become a patriotic cause for the far right. But it's an idea that's doomed|url=https://www.theguardian.com/commentisfree/2024/jan/03/italy-birthrate-far-right-population-immigration-giorgia-meloni|access-date=29 May 2024|work=The Guardian|language=en-GB|issn=0261-3077}}</ref> انهن رجحانن جي نتيجي ۾، اٽلي جي آبادي تيزيءَ سان پوڙهي ٿي رهي آهي ۽ آهستي آهستي گهٽجي رهي آهي. لڳ ڀڳ هر چئن مان هڪ اطالوي 65 سالن کان مٿي آهي،<ref name="www.reuters.com" /> ۽ ملڪ وٽ [[درمياني عمر موجب ملڪن جي فهرست|دنيا جي چوٿين سڀ کان پوڙهي آبادي]] آهي، جنهن جي درمياني عمر 48 ۽ اوسط عمر 46.6 آهي.<ref name="cia.gov" /><ref>{{Cite web|title=Aging population of Italy|url=https://www.statista.com/topics/8379/aging-population-of-italy/|access-date=29 May 2024|website=Statista|language=en|archive-date=29 May 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240529041428/https://www.statista.com/topics/8379/aging-population-of-italy/|url-status=live}}</ref> مجموعي آبادي 2014ع کان مسلسل گهٽجي رهي آهي ۽ 2024ع ۾ 59 ملين کان ٿوري گهٽ ٿيڻ جو اندازو آهي، جيڪو هڪ ڏهاڪي ۾ 1.36&nbsp;ملين کان وڌيڪ ماڻهن جي گڏيل گهٽتائي ڏيکاري ٿو.<ref>{{Cite web|last1=Nadeau |first1=Barbie Latza |last2=Di Donato |first2=Valentina |last3=Mortensen |first3=Antonia|date=17 May 2023|title='Low fertility trap': Why Italy's falling birth rate is causing alarm|url=https://www.cnn.com/2023/05/17/europe/italy-record-low-birth-rate-intl-cmd/index.html|access-date=29 May 2024|website=CNN|language=en|archive-date=29 May 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240529041430/https://www.cnn.com/2023/05/17/europe/italy-record-low-birth-rate-intl-cmd/index.html|url-status=live}}</ref> 19هين صديءَ جي آخر کان 1960ع واري ڏهاڪي تائين، اٽلي وڏي پيماني تي هجرت ڪندڙ ملڪ هو. 1898ع ۽ 1914ع جي وچ ۾، [[اطالوي ڊائاسپورا]] جي عروج وارن سالن ۾، لڳ ڀڳ 750,000 اطالوي هر سال هجرت ڪندا هئا.<ref>{{Cite web|date=15 August 1999|title=Causes of the Italian mass emigration|url=http://library.thinkquest.org/26786/en/articles/view.php3?arKey=4&paKey=7&loKey=0&evKey=&toKey=&torKey=&tolKey=|archive-url=https://web.archive.org/web/20090701010600/http://library.thinkquest.org/26786/en/articles/view.php3?arKey=4&paKey=7&loKey=0&evKey=&toKey=&torKey=&tolKey=|archive-date=1 July 2009|access-date=11 August 2014|publisher=ThinkQuest Library}}</ref> ڊائاسپورا ۾ 25 ملين کان وڌيڪ اطالوي شامل هئا ۽ ان کي جديد دور جي سڀ کان وڏي اجتماعي لڏپلاڻ سمجھيو ويندو آهي.<ref>Favero, Luigi e Tassello, Graziano. ''Cent'anni di emigrazione italiana (1861–1961)'' Introduction</ref> === وڏا شهر === {{Largest cities of Italy}} === اميگريشن === {{Main|اٽلي ڏانهن اميگريشن|2015ع يورپي مهاجر بحران}} [[File:Italy, foreign residents as a percentage of the total population, 2011.svg|thumb|علائقائي آباديءَ جي سيڪڙو طور پرڏيهي رهواسي (2011ع مردم شماري)]] 1980ع واري ڏهاڪي ۾، ان وقت تائين لساني ۽ ثقافتي طور هڪجهڙي سماج طور، اٽلي وڏي تعداد ۾ اميگرنٽس کي متوجه ڪرڻ لڳو.<ref>{{Cite book|last=Allen|first=Beverly|url=https://archive.org/details/revisioningitaly00beve|title=Revisioning Italy national identity and global culture|date=1997|publisher=University of Minnesota Press|isbn=978-0-8166-2727-1|location=Minneapolis|page=[https://archive.org/details/revisioningitaly00beve/page/169 169]|url-access=registration}}</ref> [[برلن ديوار جو ڪرڻ|برلن ديوار]] ۽ [[لوهي پردو#زوال|لوهي پردي]] جي زوال کان پوءِ، لڏپلاڻ جون لهرون اوڀر يورپ جي ڪيترن اڳوڻن سوشلسٽ ملڪن مان شروع ٿيون. يورپي يونين [[2004ع ۾ يورپي يونين جي واڌ|2004ع]]، 2007ع (رومانيا ۽ بلغاريا) ۽ 2013ع ([[ڪروشيا]]) ۾ وڌي. اميگريشن جا ٻيا ذريعا پاڙيسري اتر آفريڪا، ايشيا-پئسفڪ علائقو،<ref>"[https://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/6550725.stm Milan police in Chinatown clash] ". BBC News. 13 April 2007.</ref> [[فلپائن]] ۽ لاطيني آمريڪا رهيا آهن. 2010ع ۾، پرڏيهه ڄاول آبادي هيٺين علائقن مان هئي: يورپ (54%)، آفريڪا (22%)، ايشيا (16%)، آمريڪا (8%)، ۽ اوشيانا (0.06%). پرڏيهي آباديءَ جي ورهاست جاگرافيائي طور مختلف آهي: 2020ع ۾، 61% پرڏيهي شهري اتر ۾، 24% مرڪز ۾، 11% ڏکڻ ۾ ۽ 4% ٻيٽن تي رهندا هئا.<ref>{{Cite web|title=XXIX Rapporto Immigrazione 2020|url=https://www.migrantes.it/wp-content/uploads/sites/50/2020/10/RICM_2020_DEF.pdf|access-date=31 December 2021|language=it|archive-date=31 December 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20211231222417/https://www.migrantes.it/wp-content/uploads/sites/50/2020/10/RICM_2020_DEF.pdf|url-status=live}}</ref> 2021ع ۾، اٽلي ۾ لڳ ڀڳ 5.2&nbsp;ملين پرڏيهي رهواسي هئا،<ref name="id2020"/><ref>{{Cite web|title=Population on 1 January by sex, country of birth and broad group of citizenship|url=https://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/submitViewTableAction.do|access-date=28 August 2023|archive-date=21 January 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20230121154457/https://ec.europa.eu/eurostat/web/main/eurostat/web/main/help/faq/data-services|url-status=live}}</ref> جيڪي آباديءَ جو 9% بڻجن ٿا. انهن انگن ۾ پرڏيهي شهرين مان اٽلي ۾ ڄاول اڌ ملين کان وڌيڪ ٻار شامل آهن، پر اهي پرڏيهي شهري شامل ناهن، جن بعد ۾ اطالوي شهريت حاصل ڪئي؛<ref>{{Cite web|title=Immigrants.Stat|url=http://stra-dati.istat.it/Index.aspx|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170709143540/http://stra-dati.istat.it/Index.aspx|archive-date=9 July 2017|access-date=15 June 2017|publisher=[[Istat]]}}</ref> 2016ع ۾ لڳ ڀڳ 201,000 ماڻهن اطالوي شهريت حاصل ڪئي.<ref>{{Cite web|title=National demographic balance 2016|url=https://www.istat.it/en/archive/201143|access-date=15 June 2017|publisher=[[Istat]]|archive-date=10 October 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20171010180410/https://www.istat.it/en/archive/201143|url-status=live}}</ref> سرڪاري انگن ۾ [[غير قانوني مهاجر]] پڻ شامل ناهن، جن جو 2008ع ۾ اندازو 670,000 لڳايو ويو هو.<ref>Elisabeth Rosenthal, "[https://archive.boston.com/news/world/europe/articles/2008/05/16/italy_cracks_down_on_illegal_immigration/ Italy cracks down on illegal immigration] ". ''[[The Boston Globe]]''. 16 May 2008.</ref> لڳ ڀڳ هڪ ملين [[رومانوي ڊائاسپورا|رومانوي]] شهري اٽلي ۾ رهندڙ طور رجسٽرڊ آهن، جيڪي سڀ کان وڏي مهاجر آباديءَ جي نمائندگي ڪن ٿا. === ٻوليون === {{Main|اٽلي جون ٻوليون|اطالوي ٻولي|علائقائي اطالوي|اطالوي ڳالهائيندڙن جي جاگرافيائي ورهاست}} [[File:Linguistic map of Italy.png|thumb|[[اٽلي جون ٻوليون|اٽلي ۾ ڳالهائي ويندڙ ٻولين]] جو نقشو]] اٽلي جي سرڪاري ٻولي اطالوي آهي.<ref name="lang">{{Cite web|title=Legge 15 Dicembre 1999, n. 482 "Norme in materia di tutela delle minoranze linguistiche storiche" pubblicata nella Gazzetta Ufficiale n. 297 del 20 dicembre 1999 |url=http://www.camera.it/parlam/leggi/99482l.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150512051856/http://www.camera.it/parlam/leggi/99482l.htm|archive-date=12 May 2015|access-date=2 December 2014|publisher=[[Italian Parliament]]}}</ref><ref>Statuto Speciale per il Trentino-Alto Adige, Art. 99</ref> دنيا ۾ اندازاً 64 ملين مقامي اطالوي ڳالهائيندڙ آهن،<ref>[https://www.ethnologue.com/language/ita Italian language] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20150730230004/http://www.ethnologue.com/language/ita|date=30 July 2015}} Ethnologue.com; {{Cite web|date=February 2006|title=Eurobarometer – Europeans and their languages|url=http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/ebs/ebs_243_sum_en.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110430202903/http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/ebs/ebs_243_sum_en.pdf|archive-date=30 April 2011|format=485{{spaces}}KB}}; [[Nationalencyklopedin]] "Världens 100 största språk 2007" The World's 100 Largest Languages in 2007</ref> ۽ ٻيا 21 ملين ان کي ٻي ٻولي طور استعمال ڪن ٿا.<ref>[http://www2.le.ac.uk/departments/modern-languages/lal/languages%20at%20lal/italian Italian language] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20140502004444/http://www2.le.ac.uk/departments/modern-languages/lal/languages%20at%20lal/italian|date=2 May 2014}} University of Leicester</ref> اطالوي اڪثر مقامي طور [[علائقائي اطالوي|علائقائي لهجي]] طور ڳالهائي ويندي آهي، جنهن کي اٽلي جي علائقائي ۽ اقليتي ٻولين سان نه ملائڻ گهرجي؛<ref>{{Cite web|title=UNESCO Atlas of the World's Languages in danger|url=http://www.unesco.org/languages-atlas/index.php|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20161218184822/http://www.unesco.org/languages-atlas/index.php|archive-date=18 December 2016|access-date=2 January 2018|publisher=UNESCO}}; {{Cite encyclopedia|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297241/Italian-language|title=Italian language|encyclopedia=Encyclopædia Britannica|date=3 November 2008|access-date=19 November 2009|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20091129081859/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297241/Italian-language|archive-date=29 November 2009}}</ref> تنهن هوندي به، 20هين صديءَ دوران قومي تعليمي نظام جي قيام سان علائقائي لهجن ۾ گهٽتائي آئي. معيار سازي 1950ع ۽ 1960ع واري ڏهاڪن ۾ معاشي واڌ ۽ [[اٽلي جو ميڊيا|ماس ميڊيا]] ۽ ٽيليويزن جي اڀار سبب وڌيڪ پکڙجي وئي. ٻارهن "تاريخي اقليتي ٻوليون" رسمي طور تسليم ٿيل آهن: البانيائي، [[ڪاتالان ٻولي|ڪاتالان]]، جرمن، يوناني، سلووين، ڪروئيشيائي، فرينچ، فرينڪو-پروونسل، فريوليائي، [[لادين ٻولي|لادين]]، [[اوڪسيٽان ٻولي|اوڪسيٽان]]، ۽ سارڊينيائي.<ref name="lang"/> انهن مان چار کي پنهنجي لاڳاپيل علائقن ۾ گڏيل سرڪاري حيثيت حاصل آهي: اوستا وادي ۾ فرينچ؛<ref>L.cost. 26 febbraio 1948, n. 4, Statuto speciale per la Valle d'Aosta</ref> [[ڏکڻ ٽائرول]] ۾ جرمن، ۽ ساڳئي صوبي جي ڪجهه حصن ۽ پاڙيسري ترينتينو جي ڪجهه حصن ۾ لادين؛<ref>L.cost. 26 febbraio 1948, n. 5, Statuto speciale per il Trentino-Alto Adige</ref> ۽ [[سلووين ٻولي|سلووين]] [[ٽريئستي صوبو|ٽريئستي]]، [[گوريزيا صوبو|گوريزيا]] ۽ [[اوديني صوبو|اوديني]] جي صوبن ۾.<ref>L. cost. 31 gennaio 1963, n. 1, Statuto speciale della Regione Friuli-Venezia Giulia</ref> ٻين Ethnologue، ISO ۽ UNESCO ٻولين کي اطالوي قانون تحت تسليم نه ڪيو ويو آهي. فرانس وانگر، اٽلي به [[علائقائي يا اقليتي ٻولين لاءِ يورپي چارٽر]] تي صحيح ڪئي آهي، پر ان جي توثيق نه ڪئي آهي.<ref>{{Cite web|title=Ready for Ratification|url=https://rm.coe.int/European-centre-for-minority-issues-vol-1-/1680737191|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20180103133317/https://rm.coe.int/European-centre-for-minority-issues-vol-1-/1680737191|archive-date=3 January 2018|publisher=[[European Centre for Minority Issues]] }}</ref><ref>elen.ngo: [https://elen.ngo/2023/10/11/elen-calls-on-italy-to-ratify-the-european-charter-for-regional-or-minority-languages-at-its-meeting-in-sardinia/ ''ELEN calls on Italy to ratify the European Charter for Regional or Minority Languages at its meeting in Sardinia''] (11 October 2023)</ref> تازو اميگريشن سبب، اٽلي ۾ اهڙيون وڏيون آباديون آهن جن جي مادري ٻولي اطالوي يا ڪا علائقائي ٻولي نه آهي. [[اطالوي قومي شمارياتي ادارو]] موجب، 2012ع ۾ پرڏيهي رهواسين ۾ رومانوي سڀ کان عام مادري ٻولي هئي: لڳ ڀڳ 800,000 ماڻهو رومانوي کي پنهنجي پهرين ٻولي طور ڳالهائين ٿا (6 سال ۽ ان کان مٿي عمر وارن پرڏيهي رهواسين جو 22%). ٻيون عام مادري ٻوليون عربي (475,000 کان وڌيڪ ماڻهن طرفان ڳالهائي ويندڙ؛ پرڏيهي رهواسين جو 13%)، البانيائي (380,000)، ۽ اسپيني (255,000) هيون.<ref>{{Cite web|date=24 July 2014|title=Linguistic diversity among foreign citizens in Italy|url=http://www.istat.it/en/archive/129304|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140730134706/http://www.istat.it/en/archive/129304|archive-date=30 July 2014|access-date=27 July 2014|publisher=Italian National Institute of Statistics}}</ref> === مذهب === {{Main|اٽلي ۾ مذهب|اٽلي ۾ ڪيٿولڪ چرچ}} {{See also|اٽلي ۾ ڪيٿيڊرلز جي فهرست}} [[File:PonteSantAngeloRom.jpg|thumb|upright=1.1|[[سينٽ پيٽرز بيسيليڪا]] [[ٽائبر]] کان ڏسڻ ۾؛ پٺيان [[ويٽيڪن ٽڪري]] ۽ ساڄي طرف روم ۾ [[ڪاستل سانت اينجلو]]. بيسيليڪا ۽ ٽڪري ٻئي [[ويٽيڪن سٽي]] جي [[گڏيل قومن جي جنرل اسيمبلي جا مبصر|خودمختيار رياست]] جو حصو آهن، جيڪا [[ڪيٿولڪ چرچ]] جي [[هولي سي]] آهي.]] [[هولي سي]]، يعني [[روم جو ڊائوسيس|روم جو اسقفي اختيار]]، [[ويٽيڪن سٽي]] ۽ عالمي [[ڪيٿولڪ چرچ]] جي حڪومت تي مشتمل آهي. ان کي هڪ [[خودمختياري|خودمختيار]] اداري طور تسليم ڪيو ويو آهي، جنهن جو سربراهه پوپ آهي، جيڪو [[روم جو اسقف]] پڻ آهي، جنهن سان سفارتي لاڳاپا برقرار رکي سگهجن ٿا.<ref>Text taken directly from {{Cite web|title=Country Profile: Vatican City State|url=http://www.fco.gov.uk/en/travel-and-living-abroad/travel-advice-by-country/country-profile/europe/holy-see|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20101231084624/http://www.fco.gov.uk/en/travel-and-living-abroad/travel-advice-by-country/country-profile/europe/holy-see|archive-date=31 December 2010|access-date=5 February 2016}} (viewed on 14 December 2011), on the website of the British Foreign & Commonwealth Office.</ref>{{Efn|هولي سي جي خودمختياري ڪيترن ئي بين الاقوامي معاهدن ۾ صراحت سان تسليم ڪئي وئي آهي ۽ خاص طور 11 فيبروري 1929ع جي [[لاٽران معاهدو]] جي آرٽيڪل 2 ۾ زور ڏنو ويو آهي، جنهن ۾ "اٽلي بين الاقوامي معاملن ۾ هولي سي جي خودمختياري کي، ان جي روايتن ۽ دنيا ڏانهن ان جي مشن جي ضرورتن مطابق، هڪ لازمي وصف طور تسليم ڪري ٿو" ([http://www.aloha.net/~mikesch/treaty.htm Lateran Treaty, English translation]).}} اٽلي تاريخي طور ڪيٿولڪ ازم جي غلبي هيٺ رهيو آهي.<ref name="Dell'orto">{{Cite web|last=Dell'orto|first=Giovanna|date=5 October 2023|title=The Nones: Italy|url=https://projects.apnews.com/features/2023/the-nones/the-nones-italy.html|access-date=6 October 2023|work=[[Associated Press News]]|archive-date=5 October 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20231005133701/https://projects.apnews.com/features/2023/the-nones/the-nones-italy.html|url-status=live}}; {{Cite web|last=Dell'orto|first=Giovanna|date=5 October 2023|title=From cradle to casket, life for Italians changes as Catholic faith loses relevance|url=https://apnews.com/article/italy-nonreligious-catholic-life-changes-fb808ce37daba3ce222e57a51c7d9187|access-date=6 October 2023|work=Associated Press News|archive-date=7 October 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20231007220721/https://apnews.com/article/italy-nonreligious-catholic-life-changes-fb808ce37daba3ce222e57a51c7d9187|url-status=live}}</ref> گهڻا ڪيٿولڪ نالي ماتر آهن؛ [[ايسوسيئيٽيڊ پريس]] [[اٽلي ۾ ڪيٿولڪ چرچ|اطالوي ڪيٿولڪ ازم]] کي "نالي ماتر قبول ڪيل پر گهٽ ئي عمل ڪيل" قرار ڏنو.<ref name="Dell'orto"/> لڳ ڀڳ 2010ع ۾، اٽلي وٽ دنيا جي [[ملڪ موجب ڪيٿولڪ چرچ|پنجين وڏي ڪيٿولڪ آبادي]] ۽ يورپ جي سڀ کان وڏي ڪيٿولڪ آبادي هئي.<ref>{{Cite web|date=13 February 2013|title=The Global Catholic Population|url=https://www.pewforum.org/2013/02/13/the-global-catholic-population|website=Pew Research Center's Religion & Public Life Project|access-date=21 November 2020|archive-date=25 November 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20201125003604/https://www.pewforum.org/2013/02/13/the-global-catholic-population/|url-status=live}}</ref><ref>The Holy See publishes a 'Statistical Yearbook of the Church' every year.</ref> 1985ع کان، ڪيٿولڪ ازم هاڻي [[رياستي مذهب]] ناهي رهيو.<ref>{{Cite news|date=4 June 1985|title=Catholicism No Longer Italy's State Religion|url=http://articles.sun-sentinel.com/1985-06-04/news/8501220260_1_italian-state-new-agreement-church|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20131020143004/http://articles.sun-sentinel.com/1985-06-04/news/8501220260_1_italian-state-new-agreement-church|archive-date=20 October 2013|access-date=7 September 2013|work=[[Sun Sentinel]]}}</ref> 2011ع ۾، اقليتي عيسائي عقيدن ۾ اندازاً 15 لک آرتھوڊوڪس عيسائي شامل هئا، جڏهن ته [[پروٽيسٽنٽ ازم]] جي پيروڪارن جو انگ وڌي رهيو آهي.<ref>{{Cite book|last=Leustean|first=Lucian N.|title=Eastern Christianity and Politics in the Twenty-First Century|date=2014|publisher=Routledge|isbn=978-0-4156-8490-3|page=723}}</ref> اٽلي صدين کان انهن يهودين کي پناهه ڏيندو رهيو آهي، جن کي ٻين ملڪن، خاص طور تي [[اسپين]]، مان جلاوطن ڪيو ويو هو. بهرحال، [[هولوڪاسٽ]] دوران تقريباً 20 سيڪڙو اطالوي يهودي ماريا ويا هئا.<ref>{{Cite book |last=Dawidowicz, Lucy S. |title=The war against the Jews, 1933–1945 |publisher=Bantam Books |year=1986 |isbn=978-0-5533-4302-1 |location=New York}} p. 403.</ref> ان سان گڏ ٻي عالمي جنگ کان اڳ ۽ پوءِ لڏپلاڻ جي نتيجي ۾ اڄ اٽلي ۾ لڳ ڀڳ 28,000 يهودي رهجي ويا آهن.<ref>{{Cite web|title=The Jewish Community of Italy (Unione delle Comunita Ebraiche Italiane)|url=http://www.eurojewcong.org/communities/italy.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20130313095857/http://www.eurojewcong.org/communities/italy.html|archive-date=13 March 2013|access-date=25 August 2014|publisher=The European Jewish Congress}}</ref> اٽلي ۾ 120,000 هندو<ref>{{Cite web|date=4 November 2019|title=Eurispes, risultati del primo Rapporto di ricerca su "L'Induismo in Italia"|url=https://eurispes.eu/news/eurispes-risultati-del-primo-rapporto-di-ricerca-su-linduismo-in-italia|access-date=31 December 2021|language=it|archive-date=31 December 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20211231223926/https://eurispes.eu/news/eurispes-risultati-del-primo-rapporto-di-ricerca-su-linduismo-in-italia/|url-status=live}}</ref> ۽ 70,000 سک پڻ رهن ٿا.<ref>{{Cite web|date=15 November 2004|title=NRI Sikhs in Italy|url=http://www.nriinternet.com/EUROPE/ITALY/2004/111604Gurdwara.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110207031755/http://nriinternet.com/EUROPE/ITALY/2004/111604Gurdwara.htm|archive-date=7 February 2011|access-date=30 October 2010|publisher=Nriinternet.com}}</ref> رياست هڪ نظام تحت، جيڪو [[اٺ في هزار]] (''Otto per mille'') جي نالي سان سڃاتو وڃي ٿو، تسليم ٿيل مذهبي برادرين کي آمدني ٽيڪس مان حصو منتقل ڪري ٿي. عيسائي، يهودي، ٻڌ ۽ هندو برادرين کي عطيا ڏيڻ جي اجازت آهي؛ بهرحال، اسلام هن نظام کان ٻاهر آهي، ڇاڪاڻ⁠تہ ڪنهن به مسلم برادري حڪومت سان باضابطه معاهدو نه ڪيو آهي.<ref>{{Cite web|date=7 April 2003|title=Italy: Islam denied income tax revenue – Adnkronos Religion|url=http://www.adnkronos.com/AKI/English/Religion/?id=3.1.880028077|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130620070907/http://www.adnkronos.com/AKI/English/Religion/?id=3.1.880028077|archive-date=20 June 2013|access-date=2 June 2013|publisher=Adnkronos.com}}</ref> جيڪي ٽيڪس ڏيندڙ ڪنهن مذهب جي مالي مدد نٿا ڪرڻ چاهين، تن جو حصو فلاحي نظام ۾ شامل ڪيو ويندو آهي.<ref>[http://documenti.camera.it/Leg16/dossier/Testi/BI0350.htm#_Toc278992388 Camera dei deputati Dossier BI0350] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130927211619/http://documenti.camera.it/Leg16/dossier/Testi/BI0350.htm|date=27 September 2013}}. Documenti.camera.it (10 March 1998). Retrieved 12 July 2013.</ref> === تعليم === {{Main|اٽلي ۾ تعليم}} [[File:Archiginnasio ora blu Bologna.jpg|thumb|[[بولونيا يونيورسٽي]]، جيڪا 1088ع ۾ قائم ٿي، دنيا جي [[مسلسل هلندڙ قديم ترين يونيورسٽين جي فهرست|مسلسل هلندڙ قديم ترين يونيورسٽي]] آهي.]] تعليم ڇهن کان سورهن سالن جي عمر تائين لازمي ۽ مفت آهي،<ref>{{Cite web|title=Law 27 December 2007, n.296 |url=http://www.camera.it/parlam/leggi/06296l.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20121206012402/http://www.camera.it/parlam/leggi/06296l.htm|archive-date=6 December 2012|access-date=30 September 2012|publisher=Italian Parliament}}</ref> ۽ اها پنجن مرحلن تي مشتمل آهي: ڪنڊرگارٽن، پرائمري اسڪول، هيٺيون ثانوي اسڪول، مٿيون ثانوي اسڪول ۽ يونيورسٽي.<ref>{{Cite web|title=Human Development Reports|url=http://hdr.undp.org/en/media/HDR_20072008_EN_Complete.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110429033726/http://hdr.undp.org/en/media/HDR_20072008_EN_Complete.pdf|archive-date=29 April 2011|access-date=18 January 2014|publisher=Hdr.undp.org}}</ref> پرائمري اسڪول اٺ سال هلندو آهي. شاگردن کي اطالوي ٻولي، انگريزي، رياضي، قدرتي سائنسون، تاريخ، جاگرافي، سماجي اڀياس، جسماني تعليم ۽ بصري ۽ موسيقي فنون ۾ بنيادي تعليم ڏني ويندي آهي. ثانوي تعليم پنج سال جاري رهندي آهي ۽ ان ۾ ٽن روايتي قسمن جا اسڪول شامل آهن، جيڪي مختلف علمي سطحن تي ڌيان ڏين ٿا: ''[[اٽلي ۾ ثانوي تعليم#ليچيو|ليچيو]]'' شاگردن کي ڪلاسيڪي يا سائنسي نصاب سان يونيورسٽي تعليم لاءِ تيار ڪري ٿو، جڏهن ته ''[[اِسٽيٽوٽو ٽيڪنيڪو]]'' ۽ ''[[اِسٽيٽوٽو پروفيشونالي]]'' شاگردن کي پيشيوراڻين شعبن لاءِ تيار ڪن ٿا. 2018ع ۾، ثانوي تعليم جو جائزو وٺندي ان کي [[او اي سي ڊي]] ملڪن جي اوسط کان هيٺ قرار ڏنو ويو.<ref name="oecd.org">{{Cite web|title=PISA 2018 results|url=https://www.oecd.org/pisa/publications/pisa-2018-results.htm|access-date=6 April 2021|website=oecd.org|archive-date=3 December 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20191203141933/https://www.oecd.org/pisa/publications/pisa-2018-results.htm|url-status=live}}</ref> اٽلي پڙهائي ۽ سائنس ۾ او اي سي ڊي جي اوسط کان هيٺ ۽ رياضي ۾ اوسط جي ويجهو رهيو.<ref name="oecd.org"></ref> اتر ۽ ڏکڻ جي اسڪولن جي ڪارڪردگيءَ ۾ نمايان فرق موجود آهي؛ اتر جا اسڪول تقريباً اوسط جي برابر نتيجا ڏين ٿا، جڏهن ته ڏکڻ جا نتيجا گهڻو ڪمزور رهيا آهن.<ref>{{Cite web|title=The literacy divide: territorial differences in the Italian education system|url=http://new.sis-statistica.org/wp-content/uploads/2013/10/CO09-The-literacy-divide-territorial-differences-in-the-Italian.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20151117015624/http://new.sis-statistica.org/wp-content/uploads/2013/10/CO09-The-literacy-divide-territorial-differences-in-the-Italian.pdf|archive-date=17 November 2015|access-date=16 November 2015|publisher=Parthenope University of Naples}}</ref> اعليٰ تعليم [[اٽلي جي يونيورسٽين جي فهرست|سرڪاري يونيورسٽين]]، خانگي يونيورسٽين ۽ معزز ۽ چونڊيل [[اٽلي جا اعليٰ گريجوئيٽ اسڪول|اعليٰ گريجوئيٽ اسڪولن]] جي وچ ۾ ورهايل آهي، جهڙوڪ [[اسڪولا نورمالي سپيريئوري دي پيزا]]. 2019ع ۾ 33 اطالوي يونيورسٽيون دنيا جي مٿين 500 يونيورسٽين ۾ شامل هيون.<ref>{{Cite web|year=2019|title=Number of top-ranked universities by country in Europe|url=https://jakubmarian.com/number-of-top-ranked-universities-by-country-in-europe|publisher=jakubmarian.com|access-date=18 May 2019|archive-date=18 May 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20190518113438/https://jakubmarian.com/number-of-top-ranked-universities-by-country-in-europe/|url-status=live}}</ref> [[بولونيا يونيورسٽي]]، جيڪا 1088ع ۾ قائم ٿي، اڃا تائين هلندڙ [[قديم ترين يونيورسٽي]] آهي<ref>Nuria Sanz, Sjur Bergan: "The heritage of European universities", 2nd edition, Higher Education Series No. 7, Council of Europe, 2006. ISBN 978-92-871-6121-5. p. 136.</ref> ۽ يورپ جي اهم علمي ادارن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite news|date=3 July 2017|title=Censis, la classifica delle università: Bologna ancora prima|url=http://bologna.repubblica.it/cronaca/2017/07/03/news/censis_la_classifica_delle_universita_bologna_ancora_prima-169846308|work=La Repubblica|access-date=10 September 2018|archive-date=10 September 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20180910204704/https://bologna.repubblica.it/cronaca/2017/07/03/news/censis_la_classifica_delle_universita_bologna_ancora_prima-169846308/|url-status=live}}</ref> [[بوڪوني يونيورسٽي]]، [[يونيورسيتا ڪاتوليڪا دل ساڪرو ڪوئوري]]، [[لوئيس يونيورسٽي]]، [[پولي ٽيڪنيڪ يونيورسٽي آف ٽورين]]، [[پولي ٽيڪنيڪ يونيورسٽي آف ميلان]]، [[ساپئينزا يونيورسٽي آف روم]] ۽ [[يونيورسٽي آف ميلان]] پڻ بهترين يونيورسٽين ۾ شمار ٿين ٿيون.<ref>{{Cite web|year=2015|title=Academic Ranking of World Universities 2015 |url=http://www.shanghairanking.com/ARWU2015.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20151030134046/http://www.shanghairanking.com/ARWU2015.html|archive-date=30 October 2015|access-date=29 October 2015|publisher=Shanghai Ranking Consultancy}}</ref> === صحت === {{Main|اٽلي ۾ صحت}} {{See also|اٽلي ۾ صحت جي سار سنڀال}} [[File:Oil-1383546 1920.jpg|thumb|right|[[زيتون جو تيل]] ۽ ڀاڄيون بحيرۂ روم واري خوراڪ جو مرڪزي حصو آهن.<ref>{{Cite journal|last1=Duarte, A.|last2=Fernandes, J.|last3=Bernardes, J.|last4=Miguel, G.|year=2016|title=Citrus as a Component of the Mediterranean Diet|url=https://www.researchgate.net/publication/311911612|journal=Journal of Spatial and Organizational Dynamics|volume=4|pages=289–304|access-date=26 January 2021|archive-date=1 October 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20181001220519/https://www.researchgate.net/publication/311911612|url-status=live}}</ref>]] اٽلي ۾ 2015ع دوران مردن جي متوقع عمر 80.5 سال ۽ عورتن جي 84.8 سال هئي، جنهن سبب ملڪ دنيا ۾ [[متوقع عمر موجب ملڪن جي فهرست|پنجين نمبر]] تي رهيو.<ref>{{Cite web|year=2016|title=World Health Statistics 2016: Monitoring health for the SDGs Annex B: tables of health statistics by country, WHO region and globally |url=https://www.who.int/gho/publications/world_health_statistics/2016/Annex_B/en|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20160623023234/http://www.who.int/gho/publications/world_health_statistics/2016/Annex_B/en|archive-date=23 June 2016|access-date=27 June 2016|publisher=World Health Organization}}</ref> ٻين اولهندي ملڪن جي ڀيٽ ۾، اٽلي ۾ بالغن ۾ موٽاپي جي شرح گهٽ آهي، جيڪا 10 سيڪڙو کان گهٽ آهي<ref>{{Cite web|title=Global Prevalence of Adult Obesity|url=http://www.iotf.org/database/documents/GlobalPrevalenceofAdultObesity16thDecember08.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20090327044232/http://www.iotf.org/database/documents/GlobalPrevalenceofAdultObesity16thDecember08.pdf|archive-date=27 March 2009|access-date=29 January 2008|publisher=[[انٽرنيشنل اوبيسٽي ٽاسڪ فورس]]}}</ref>، ڇاڪاڻ⁠تہ [[بحيرۂ روم واري غذا]] جا صحت وارا فائدا تمام اهم آهن.<ref>{{Cite journal|last1=Dinu|first1=M|last2=Pagliai|first2=G|last3=Casini|first3=A|author-link3=اينجلا ڪاسيني|last4=Sofi|first4=F|date=10 May 2017|title=Mediterranean diet and multiple health outcomes: an umbrella review of meta-analyses of observational studies and randomised trials.|journal=European Journal of Clinical Nutrition|volume=72|issue=1|pages=30–43|doi=10.1038/ejcn.2017.58|pmid=28488692|s2cid=7702206|hdl-access=free|hdl=2158/1081996}}</ref> 2013ع ۾، اٽلي جي ترغيب تي [[يونيسڪو]]، بحيرۂ روم واري غذا کي اٽلي، [[مراڪش]]، [[اسپين]]، [[پرتگال]]، [[يونان]]، [[قبرص]] ۽ [[ڪروئيشيا]] جي [[انسانيت جي غير مادي ثقافتي ورثي جي نمائنده فهرست]] ۾ شامل ڪيو.<ref>{{Cite web|title=UNESCO Culture Sector, Eighth Session of the Intergovernmental Committee (8.COM) – from 2 to 7 December 2013 |url=http://www.unesco.org/culture/ich/index.php?lg=en&pg=00473|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131220125948/http://www.unesco.org/culture/ich/index.php?lg=en&pg=00473|archive-date=20 December 2013|access-date=3 April 2014}}; {{Cite web|url=http://www.unesco.org/culture/ich/index.php?lg=en&pg=00011&RL=00884|access-date=3 April 2014|title=UNESCO – Culture – Intangible Heritage – Lists & Register – Inscribed Elements – Mediterranean Diet| url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140415064011/http://www.unesco.org/culture/ich/index.php?lg=en&pg=00011&RL=00884|archive-date=15 April 2014}}</ref> روزانو سگريٽ پيئندڙن جو تناسب 2012ع ۾ 22 سيڪڙو هو، جيڪو 2000ع جي 24 سيڪڙو کان گهٽ هو، پر [[او اي سي ڊي]] جي اوسط کان مٿي هو.<ref>{{Cite web|year=2014|title=OECD Health Statistics 2014 How Does Italy Compare? |url=http://www.oecd.org/els/health-systems/Briefing-Note-ITALY-2014.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20150924133234/http://www.oecd.org/els/health-systems/Briefing-Note-ITALY-2014.pdf|archive-date=24 September 2015|publisher=OECD}}</ref> 2005ع کان وٺي، عوامي هنڌن تي سگريٽ نوشي کي "خاص طور تي هوادار ڪمرن" تائين محدود ڪيو ويو آهي.<ref>{{Cite news|title=Smoking Ban Begins in Italy {{!}} Europe {{!}} DW.COM {{!}} 10 January 2005|url=http://www.dw.com/en/smoking-ban-begins-in-italy/a-1453590|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150621143640/http://www.dw.com/en/smoking-ban-begins-in-italy/a-1453590|archive-date=21 June 2015|access-date=1 August 2010|publisher=[[ڊيوئچے ويلے]]}}</ref> 1978ع کان وٺي، رياست هڪ آفاقي عوامي صحت جو نظام هلائي رهي آهي.<ref>{{Cite web|title=Italy – Health|url=http://dev.prenhall.com/divisions/hss/worldreference/IT/health.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20090701064229/http://dev.prenhall.com/divisions/hss/worldreference/IT/health.html|archive-date=1 July 2009|access-date=2 August 2010|publisher=Dev.prenhall.com}}</ref> بهرحال، صحت جون خدمتون سڀني شهرين ۽ رهواسين کي هڪ گڏيل سرڪاري-خانگي نظام وسيلي مهيا ڪيون وڃن ٿيون. ان جو سرڪاري حصو [[سيرويتسيو سانيتاريو ناتسيونالي]] آهي، جيڪو صحت واري وزارت جي ماتحت منظم آهي ۽ علائقائي اختيارن جي حوالي ٿيل بنيادن تي هلائجي ٿو. 2020ع ۾ صحت تي خرچ [[مجموعي گهريلو پيداوار]] جو 10 سيڪڙو هو. اٽلي جو صحت وارو نظام لڳاتار دنيا جي بهترين نظامن ۾ شمار ٿيندو رهيو آهي؛<ref>{{Cite web|title=The World Health Organization's ranking of the world's health systems|url=http://www.photius.com/rankings/healthranks.html|access-date=7 September 2015|publisher=Photius.com|archive-date=5 January 2010|archive-url=https://web.archive.org/web/20100105190014/http://www.photius.com/rankings/healthranks.html|url-status=live}}; {{Cite news|date=20 March 2017|title=Italy's Struggling Economy Has World's Healthiest People|publisher=Bloomberg News|url=https://www.bloomberg.com/news/articles/2017-03-20/italy-s-struggling-economy-has-world-s-healthiest-people|access-date=9 December 2020|archive-date=6 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221006112037/https://www.bloomberg.com/news/articles/2017-03-20/italy-s-struggling-economy-has-world-s-healthiest-people|url-status=live}}</ref> [[عالمي صحت تنظيم]] (WHO) جي 2000ع سان لاڳاپيل تحقيق موجب، خرچن جي ڪارڪردگي ۽ شهرين کي عوامي علاج تائين رسائي جي لحاظ کان، فرانس کان پوءِ اٽلي وٽ دنيا جو ٻيون بهترين صحت وارو نظام هو.<ref>{{Cite journal |last1=Maio |first1=Vittorio |last2=Manzoli |first2=L |date=2002 |title=The Italian health care system: W.H.O. Ranking versus public perception. |url=https://www.researchgate.net/publication/285698246 |journal=P and T |volume=27 |pages=301–308}}</ref> == ثقافت == {{Main|اٽلي جي ثقافت}} اٽلي [[اولهندي تهذيب]] جي بنيادي جنم ڀومن مان هڪ ۽ هڪ [[ثقافتي سپر پاور]] آهي.<ref>Among others, Italy has been described as a "cultural superpower" by [https://www.washingtonpost.com/entertainment/coming-to-the-us-the-year-of-italian-culture-2013/2012/10/15/29f404a8-1703-11e2-9855-71f2b202721b_story.html ''دي واشنگٽن پوسٽ'']، آمريڪي صدر [[بارڪ اوباما]]، ۽ اڳوڻي پرڏيهي معاملن واري وزير [[جوليو تيرتسي دي سانت آگاتا]]. {{Cite web |url=http://www.arabnews.com/italy-cultural-superpower |title=Italy, a cultural superpower |date=2 June 2012 |access-date=25 January 2021 |archive-date=26 December 2014 |archive-url=https://web.archive.org/web/20141226231012/http://www.arabnews.com/italy-cultural-superpower |url-status=bot: unknown }}.</ref> ان جي ثقافت کي ڪيترين ئي علائقائي رسمن، مقامي طاقت جي مرڪزن ۽ سرپرستيءَ جي مرڪزن شڪل ڏني آهي.<ref>{{Cite book|last=Killinger|first=Charles|url=https://archive.org/details/culturecustomsof00char/page/3|title=Culture and customs of Italy|publisher=Greenwood Press|year=2005|isbn=978-0-3133-2489-5|edition=1. publ.|location=Westport, Conn.|page=[https://archive.org/details/culturecustomsof00char/page/3 3]}}</ref> ملڪ يورپ جي [[يورپ جي ثقافت|ثقافتي]] ۽ [[يورپ جي تاريخ|تاريخي]] ورثي ۾ اهم حصو وڌو آهي.<ref>{{Cite book|last=Cole|first=Alison|title=Virtue and magnificence: art of the Italian Renaissance courts|publisher=H.N. Abrams|year=1995|isbn=978-0-8109-2733-9|location=New York}}</ref> === معمارِي === {{Main|اطالوي معمارِي}} [[File:Reggia di Caserta - panoramio - Carlo Pelagalli (2).jpg|thumb|right|[[ڪاسيرتا جو شاهي محل]] دنيا ۾ سڀ کان وڏي اڳوڻي شاهي رهائشگاهه آهي.<ref>{{Cite web |last=Chronopoulou |first=Angeliki |date=23 January 2024 |title=Reggia Di Caserta Historical Overview |url=https://www.academia.edu/44592878 |access-date=23 January 2024 |website=Academia |language=English}}</ref><ref>{{Cite book|url=https://books.google.com/books?id=qTdlAQAAQBAJ|title=Dictionnaire amoureux de Versailles|first=Franck|last=FERRAND|date=24 October 2013|publisher=Place des éditeurs|isbn=9782259222679 |via=Google Books}}</ref>]] اٽلي پنهنجي معمارِي ڪاميابين لاءِ مشهور آهي،<ref>[http://www.justitaly.org/italy/italy-architecture.asp Architecture in Italy] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20120115053940/http://www.justitaly.org/italy/italy-architecture.asp|date=15 January 2012}}, ItalyTravel.com</ref> جهڙوڪ قديم روم طرفان محرابن، گنبذن ۽ ساڳين اڏاوتن جي تعمير، چوڏهين صديءَ جي آخر کان سورهين صديءَ تائين [[نشاۃ ثانيه واري معمارِي|نشاۃ ثانيه واري معمارِي تحريڪ]] جو بنياد، ۽ [[پيلاڊيئن ازم]] جو گهر هجڻ؛ اهو اهڙو انداز هو جنهن [[نوڪلاسيڪي معمارِي]] جهڙين تحريڪن کي متاثر ڪيو ۽ سڄي دنيا ۾ ملڪاڻن گهرن جي ڊزائنن تي اثر وڌو، خاص ڪري برطانيا ۽ آمريڪا ۾ سترهين صديءَ جي آخر کان ويهين صديءَ جي شروعات تائين. ڊزائنن جي هڪ مڃيل سلسلي جي شروعات سڀ کان پهرين يونانين ۽ اِيٽرسڪن ماڻهن ڪئي، جيڪو اڳتي وڌي ڪلاسيڪي رومي انداز تائين پهتو،<ref>Sear, Frank. [https://books.google.com/books?id=Rkdt_p6uvw0C&pg=PA10 ''Roman architecture.''] Cornell University Press, 1983. p. 10. Web. 23 September 2011.</ref> پوءِ نشاۃ ثانيه دوران ڪلاسيڪي رومي دور جي ٻيهر بحالي ٿي، ۽ اهو باروڪ دور تائين ارتقا ڪندو رهيو. باسيليڪا جو عيسائي تصور، جيڪو وچئين دور ۾ غالب معمارِي انداز بڻجي ويو، روم ۾ ايجاد ٿيو هو.<ref>[http://www.justitaly.org/italy/architecture/christian-byzanthine.asp Italy Architecture: Early Christian and Byzanthine] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130328131150/http://www.justitaly.org/italy/architecture/christian-byzanthine.asp|date=28 March 2013}}, ItalyTravel.com</ref> [[رومانسڪ معمارِي]]، جيڪا تقريباً 800ع کان 1100ع تائين عروج تي رهي، اطالوي معمارِي جي سڀ کان وڌيڪ زرخيز ۽ تخليقي دورن مان هڪ هئي، جڏهن [[پيزا جو جهڪيل مينار]] ۽ ميلان ۾ [[سينٽ امبروجيو جي باسيليڪا]] جهڙا شاهڪار تعمير ٿيا. اها رومي محرابن، رنگين شيشي وارن دريچن ۽ وڪڙيل ٿنڀن جي استعمال لاءِ مشهور هئي. اطالوي رومانسڪ معمارِي جي بنيادي جدت [[والٽ (معمارِي)|والٽ]] هئي، جيڪا ان کان اڳ اولهندي معمارِي ۾ ڪڏهن به نه ڏٺي وئي هئي.<ref>[http://www.justitaly.org/italy/architecture/romanesque.asp Italy Architecture: Romanesque] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130328120342/http://www.justitaly.org/italy/architecture/romanesque.asp|date=28 March 2013}}, ItalyTravel.com</ref> اطالوي معمارِي [[نشاۃ ثانيه]] دوران نمايان طور ارتقا ڪئي. [[فليپو برونيلليسڪي]] [[فلورينس گرجاگھر|فلورينس جي گرجاگھر]] لاءِ پنهنجي گنبذ وسيلي معمارِي ڊزائن ۾ حصو وڌو، جيڪو انجنيئرنگ جو اهڙو ڪارنامو هو، جيڪو قديم زماني کان پوءِ نه ڏٺو ويو هو.<ref>{{Cite book|last1=Campbell|first1=Stephen J|title=Italian Renaissance Art|last2=Cole|first2=Michael Wayne|publisher=Thames & Hudson Inc|year=2012|location=New York|pages=95–97}}</ref> اطالوي نشاۃ ثانيه واري معمارِي جي مشهور ڪاميابي [[سينٽ پيٽر جي باسيليڪا]] هئي، جنهن کي [[دوناٽو برامانتي]] سورهين صديءَ جي شروعات ۾ ڊزائن ڪيو. [[اندريا پيلاڊيو]] پنهنجي ڊزائن ڪيل ولاز ۽ محلن وسيلي سڄي اولهندي يورپ جي معمارن تي اثر وڌو.<ref>{{Cite web|title=City of Vicenza and the Palladian Villas of the Veneto|url=https://whc.unesco.org/en/list/712|website=UNESCO World Heritage Centre}}</ref> [[باروڪ معمارِي|باروڪ دور]] شاندار اطالوي معمار پيدا ڪيا. پوئين باروڪ ۽ [[روڪوڪو]] معمارِي جو سڀ کان اصلي ڪم [[ستوپينيجي جو شڪار محل]] آهي.<ref>R. De Fusco, ''A thousand years of architecture in Europe'', pg. 443.</ref> 1752ع ۾، [[لوئيجي وانويتيلي]] [[ڪاسيرتا جو شاهي محل]] تعمير ڪرڻ شروع ڪيو.<ref>{{Cite book|last=Hersey|first=George|title=Architecture and Geometry in the Age of the Baroque|publisher=University of Chicago Press|year=2001|isbn=0-2263-2784-1|location=Chicago|page=119}}</ref> ارڙهين صديءَ جي آخر ۽ اڻويهين صديءَ جي شروعات ۾، اٽلي [[نوڪلاسيڪي معمارِي|نوڪلاسيڪي معمارِي تحريڪ]] کان متاثر ٿيو. ولاز، محل، باغ، اندروني سجاوٽ ۽ فن ٻيهر قديم رومي ۽ يوناني موضوعن تي ٻڌل ٿيڻ لڳا.<ref>[http://www.justitaly.org/italy/architecture/neoclassicism.asp Italy Architecture: Neoclassicism] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130328084932/http://www.justitaly.org/italy/architecture/neoclassicism.asp|date=28 March 2013}}, ItalyTravel.com</ref> [[اطالوي فاشزم|فاشسٽ دور]] دوران، نام نهاد "[[نويچينتو تحريڪ]]" عروج تي آئي، جيڪا سامراجي روم جي ٻيهر دريافت تي ٻڌل هئي. [[مارچيلو پياچينتيني]]، جيڪو شهرن جي شهري تبديليءَ جو ذميوار هو، سادي بڻايل نوڪلاسيڪيت جو هڪ روپ جوڙيو.<ref>{{Cite news|title=Renzo Piano|url=https://www.nytimes.com/topic/person/renzo-piano|access-date=20 August 2017|work=The New York Times}}</ref> === بصري فن === {{Main|اطالوي فن}} [[File:Leonardo da Vinci (1452-1519) - The Last Supper (1495-1498).jpg|thumb|''[[آخري دعوت (ليونارڊو دا ونچي)|آخري دعوت]]'' (1494–1499)، [[ليونارڊو دا ونچي]]، [[سانتا ماريا ديللي گراتسي، ميلان|سانتا ماريا ديللي گراتسي جو گرجاگھر]]، ميلان]] اطالوي بصري فنن جي تاريخ [[اولهندي مصوري]] لاءِ اهم آهي. [[رومي فن]] يونان کان متاثر هو ۽ ان کي قديم يوناني مصوريءَ جو وارث سمجهي سگهجي ٿو. رومي مصوريءَ مان رڳو ديواري مصوريون باقي بچيون آهن.<ref>{{Cite web|title=Roman Painting|url=http://www.art-and-archaeology.com/roman/painting.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130726163006/http://art-and-archaeology.com/roman/painting.html|archive-date=26 July 2013|publisher=art-and-archaeology.com}}</ref> انهن ۾ [[ٽرومپ لوئيل]]، ڪاذب منظرڪشي ۽ خالص منظرنگاريءَ جا سڀ کان پهريان مثال شامل ٿي سگهن ٿا.<ref>{{Cite web|title=Roman Wall Painting|url=http://www.accd.edu/sac/vat/arthistory/arts1303/Rome4.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20070319123717/http://www.accd.edu/sac/vat/arthistory/arts1303/Rome4.htm|archive-date=19 March 2007|publisher=accd.edu}}</ref> اطالوي نشاۃ ثانيه کي مصوريءَ جو [[سونهري دور (استعارو)|سونهري دور]] سمجهيو وڃي ٿو، جيڪو پندرهين صديءَ کان سورهين صديءَ جي آخر تائين پکڙيل هو ۽ اٽلي کان ٻاهر به وڏو اثر رکندڙ هو. [[مساچچو]]، [[فليپو لپي]]، [[تنتوريتو]]، [[ساندرو بوتيچيللي]]، [[ليونارڊو دا ونچي]]، [[مائيڪل اينجلو]]، [[رافائيل]] ۽ [[تيتسيان]] جهڙن فنڪارن [[منظرڪشي (گرافڪ)|منظرڪشي]] جي استعمال ذريعي مصوريءَ کي وڌيڪ بلند سطح تي پهچايو. مائيڪل اينجلو مجسما ساز طور پڻ سرگرم هو؛ سندس ڪمن ۾ ''[[ڊيوڊ (مائيڪل اينجلو)|ڊيوڊ]]''، ''[[پيتا (مائيڪل اينجلو)|پيتا]]'' ۽ ''[[موسى (مائيڪل اينجلو)|موسى]]'' جهڙا شاهڪار شامل آهن. پندرهين ۽ سورهين صديءَ ۾، [[اعليٰ نشاۃ ثانيه]] هڪ اندازي فن کي جنم ڏنو، جنهن کي [[مينرزم]] چيو وڃي ٿو. سورهين صديءَ جي شروعات واري فن کي نمايان ڪندڙ متوازن ترتيبن ۽ منظرڪشيءَ ڏانهن عقلي طريقيڪار جي جاءِ تي، مينرسٽ فنڪارن بي ثباتي، بناوٽ ۽ شڪ کي اختيار ڪيو. [[پيئرو ديللا فرانچيسڪا]] جا بي چين نه ٿيندڙ چهرا ۽ اشارا ۽ رافائيل جون پرسڪون مريمون، [[پونتورمو]] جي پريشان اظهار ۽ [[ايل گريڪو]] جي جذباتي شدت سان بدلجي ويون. [[File:Sandro Botticelli - La nascita di Venere - Google Art Project - edited.jpg|thumb|''[[وينس جو جنم]]'' (1484–1486)، [[ساندرو بوتيچيللي]]، [[اُففيتسي گيلري]]، فلورينس]] سترهين صديءَ ۾، [[اطالوي باروڪ]] جي عظيم ترين مصورن ۾ [[ڪاراواجو]]، [[آرتيميسيا جينتيليسڪي]]، [[ڪارلو ساراسيني]] ۽ [[بارتولوميو مانفريدي]] شامل آهن. ارڙهين صديءَ ۾، [[اطالوي روڪوڪو فن|اطالوي روڪوڪو]] بنيادي طور [[ارڙهين صديءَ جو فرانسيسي فن|فرانسيسي]] [[روڪوڪو]] کان متاثر هو. اطالوي نوڪلاسيڪي مجسما سازي، [[انتونيو ڪانووا]] جي عريان مجسمن سان گڏ، تحريڪ جي مثالي رخ تي مرڪوز رهي. اڻويهين صديءَ ۾، رومانوي مصورن ۾ [[فرانچيسڪو هايز]] ۽ [[فرانچيسڪو پوديستي]] شامل هئا. [[امپريشنزم]] فرانس کان اٽلي ۾ ''[[ماڪيايولي]]'' وسيلي آيو، ۽ [[حقيقت نگاري (فنون)|حقيقت نگاري]] [[جوآڪينو توما]] ۽ [[جيوسيپي پيلليتسا دا وولپيدو]] وسيلي آئي. ويهين صديءَ ۾، [[مستقبل نگاري]] سان گڏ، اٽلي مصوري ۽ مجسما سازيءَ جي ارتقا ۾ ٻيهر هڪ بنيادي ملڪ طور اڀريو. مستقبل نگاريءَ کان پوءِ [[جورجو دي ڪيريڪو]] جون مابعدالطبيعي مصوريون آيون، جن [[سررئيلسٽن]] تي اثر وڌو.<ref>Gale, Matthew. "Pittura Metafisica". ''Grove Art Online. Oxford Art Online''. Oxford University Press. Web.</ref> === ادب === {{Main|اطالوي ادب}} رسمي لاطيني ادب 240 ق.م. ۾ شروع ٿيو، جڏهن روم ۾ پهريون اسٽيج ڊرامو پيش ڪيو ويو.<ref>Duckworth, George Eckel. [https://books.google.com/books?id=BuLEo5U9sb0C&pg=PA3 ''The nature of Roman comedy: a study in popular entertainment.''] University of Oklahoma Press, 1994. p. 3. Web. 15 October 2011.</ref> لاطيني ادب انتهائي اثرائتو هو ۽ اڄ به آهي، جنهن ۾ ڪيترائي ليکڪ، شاعر، فلسفي ۽ مؤرخ شامل آهن، جهڙوڪ [[پليني دي ايلڊر]]، [[پليني دي ينگر]]، [[ورجل]]، [[هوريس]]، [[پروپرشيس]]، [[اووڊ]] ۽ [[ليوي]]. رومي پنهنجي زباني روايت، شاعري، ڊرامي ۽ قطعات لاءِ مشهور هئا.<ref>{{Cite book|url={{Google books|LHA_SydyKOYC|page=PA39|keywords=|text=|plainurl=yes}}|title=Poetry and Drama: Literary Terms and Concepts.|date=2011|publisher=The Rosen Publishing Group|isbn=978-1-6153-0490-5|access-date=18 October 2011}}</ref> تيرهين صديءَ جي شروعات ۾، [[فرانسس آف اسيسي]] پهريون اطالوي شاعر هو، پنهنجي مذهبي گيت ''[[سج جو گيت]]'' سان.<ref>{{Cite book|url={{Google books|3uq0bObScHMC|keywords=|text=|plainurl=yes}}|title=The Cambridge History of Italian Literature|publisher=Cambridge University Press|year=1999|isbn=978-0-5216-6622-0|editor-last=Brand|editor-first=Peter|chapter=2 – Poetry. Francis of Assisi (pp. 5ff.)|access-date=31 December 2015|editor-last2=Pertile|editor-first2=Lino|editor-link2=لينو پيرتيلي|chapter-url={{Google books|3uq0bObScHMC|page=PA5|keywords=|text=|plainurl=yes}}|archive-url=https://web.archive.org/web/20160610172548/https://books.google.com/books?id=3uq0bObScHMC&printsec=frontcover|archive-date=10 June 2016|url-status=live}}</ref> [[File:Dante03.jpg|thumb|upright=.8|[[دانتي اليگهيئري]]، جنهن جي ڪمن جديد اطالوي ٻوليءَ جي بنياد وجهڻ ۾ مدد ڪئي، [[وچئين دور]] جي عظيم ترين شاعرن مان هڪ سمجهيو وڃي ٿو. سندس رزمي نظم ''[[ڊيوائن ڪاميڊي]]'' [[عالمي ادب]] جي بهترين ڪمن ۾ شمار ٿئي ٿو.]] تيرهين صديءَ ۾، سسلي ۾ [[شهنشاهه فريڊرڪ ٻيون]] جي درٻار ۾، پرووانسال صورتن ۽ موضوعن تي ٻڌل غنائي شاعري مقامي عام ٻوليءَ جي هڪ نفيس صورت ۾ لکي وئي. انهن شاعرن مان هڪ [[جياڪومو دا لينتيني]] هو، جيڪو [[سونٽ]] جي صورت جو موجد هو؛ سڀ کان مشهور ابتدائي سونٽ نگار [[پيٽرارڪ]] هو.<ref>Ernest Hatch Wilkins, ''The invention of the sonnet, and other studies in Italian literature'' (Rome: Edizioni di Storia e letteratura, 1959), 11–39</ref> [[گويڊو گوئينيتسيلي]] ''[[دولچي ستل نووو]]'' جو باني آهي، جيڪا اهڙي شعري مکتب هئي جنهن محبت جي شاعريءَ ۾ فلسفيانه پاسو شامل ڪيو. محبت جي هن نئين سمجهه، جيڪا نرم انداز ۾ ظاهر ڪئي وئي، فلورينس جي شاعر [[دانتي اليگهيئري]] کي متاثر ڪيو، جنهن جديد اطالوي ٻوليءَ جو بنياد وڌو. دانتي جو ڪم، ''[[ڊيوائن ڪاميڊي]]''، ادب جي بهترين ڪمن مان آهي.<ref name="Bloom">{{Cite book|last=Bloom|first=Harold|author-link=هيرلڊ بلوم|url=https://archive.org/details/westerncanonbook00bloorich|title=The Western Canon|publisher=Harcourt Brace|year=1994|isbn=978-0-1519-5747-7|url-access=registration}} See also [[اولهندي ڪينن]] for other "canons" that include the ''Divine Comedy''.</ref> پيٽرارڪ ۽ [[جيوواني بوڪاچچو]] قديم دور جي ڪمن کي ڳوليو ۽ انهن جي پيروي ڪئي ۽ پنهنجي فني شخصيتن کي سنواريو. پيٽرارڪ پنهنجي نظمن جي مجموعي ''[[اِل ڪانتسونيري]]'' وسيلي شهرت ماڻي. بوڪاچچو جو ''[[دي ڊيڪاميرون]]'' پڻ برابر اثرائتو هو، جيڪو ننڍين ڪهاڻين جو تمام مشهور مجموعو آهي.<ref>{{Cite encyclopedia|title=Giovanni Boccaccio: The Decameron.|encyclopedia=[[انسائيڪلوپيڊيا برٽانيڪا]]|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/70836/Giovanni-Boccaccio/755/The-Decameron|access-date=18 December 2013|archive-url=https://web.archive.org/web/20131219020413/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/70836/Giovanni-Boccaccio/755/The-Decameron|archive-date=19 December 2013|url-status=live}}</ref> نشاۃ ثانيه جي ليکڪن جي ڪمن ۾ [[نيڪولو ميڪياويلي]] جو ''[[دي پرنس]]'' شامل آهي، جيڪو سياسي سائنس تي هڪ مضمون آهي، جنهن ۾ "اثرائتي حقيقت" کي ڪنهن به مجرد مثالي تصور کان وڌيڪ اهم سمجهيو ويو آهي. [[جيوواني فرانچيسڪو سترپارولا]] ۽ [[جيمباتيستا باسيلي]]، جن بالترتيب ''[[سترپارولا جون مزاحيه راتيون]]'' (1550–55) ۽ ''[[پينتاميرون]]'' (1634) لکيا، يورپ ۾ پري ڪهاڻين جي سڀ کان پهرين معلوم صورتن مان ڪجهه ڇاپيون.<ref>Steven Swann Jones, ''The Fairy Tale: The Magic Mirror of Imagination'', Twayne Publishers, New York, 1995, {{ISBN|0-8057-0950-9}}, p. 38; Bottigheimer 2012a, 7; Waters 1894, xii; Zipes 2015, 599.; {{Citation|last1=Opie|first1=Iona|title=The Classic Fairy Tales|year=1974|url=https://archive.org/details/classicfairytale00opie_0|place=Oxford and New York|publisher=Oxford University Press|isbn=978-0-1921-1559-1|last2=Opie|first2=Peter|author-link=آئيونا اوپي|author-link2=پيٽر اوپي}} See p. 20. The claim for earliest fairy-tale is still debated, see for example Jan M. Ziolkowski, ''Fairy tales from before fairy tales: the medieval Latin past of wonderful lies'', University of Michigan Press, 2007. Ziolkowski examines [[ايگبرٽ آف ليئج]]'s Latin beast poem ''Fecunda natis'' (''The Richly Laden Ship'', c. 1022/24), the earliest known version of "[[ننڍڙي ڳاڙهي ٽوپي]]". Further info: [https://web.archive.org/web/20071023044216/http://www.leithart.com/archives/003139.php Little Red Pentecostal], Peter J. Leithart, 9 July 2007.</ref> باروڪ دور [[گليليو]] جي صاف سائنسي نثر کي جنم ڏنو. سترهين صديءَ ۾، [[آرڪيڊيا اڪيڊمي|آرڪيڊين]] شاعريءَ ۾ سادگي ۽ ڪلاسيڪي ضبط بحال ڪرڻ لاءِ هڪ تحريڪ شروع ڪئي.<ref>{{Cite web|url=https://www.britannica.com/topic/Academy-of-Arcadia|title=Academy of Arcadia &#124; Neapolitan Poets, Arcadian Shepherds & Arcadian Landscape &#124; Britannica|website=www.britannica.com|accessdate=19 November 2025}}</ref> اطالوي ليکڪن اڻويهين صديءَ ۾ رومانويت کي اختيار ڪيو؛ اها [[ريزورجيمنتو]] جي خيالن سان هم وقت هئي، اها تحريڪ جنهن اطالوي اتحاد آندو. اتحاد جي خبر [[ويتوريو الفيري]]، [[اوگو فوسڪولو]] ۽ [[جياڪومو ليوپاردي]] جهڙن شاعرن اڳواٽ ڏني. اهم اطالوي رومانوي ليکڪ [[اليساندرو مانزوني]] جا ڪم، پنهنجي حب الوطنيءَ واري پيغام ۽ جديد، متحد اطالوي ٻوليءَ جي ترقيءَ ۾ سندس ڪوششن سبب، اطالوي اتحاد جي علامت آهن.<ref>{{Cite web|date=18 May 2023|title=Alessandro Manzoni {{!}} Italian author|url=https://www.britannica.com/biography/Alessandro-Manzoni|website=Encyclopædia Britannica}}</ref> [[File:Portrait of Niccolò Machiavelli.jpg|thumb|upright=.8|[[ميڪياويلي]]، جديد [[سياسي سائنس]] جو باني]] اڻويهين صديءَ جي آخر ۾، ''[[ويرزمو (ادب)|ويرزمو]]'' نالي هڪ ادبي تحريڪ، جنهن حقيقت نگاريءَ کي ساراهيو، اطالوي ادب ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو. [[ايميليو سالگاري]]، جيڪو ايڪشن-ايڊوينچر [[سواش بڪلر]]ن جو ليکڪ ۽ سائنس فڪشن جو اڳواڻ هو، پنهنجي ''[[ساندوڪان]]'' سلسلو شايع ڪيو.<ref>{{Cite book|last1=Gaetana Marrone|url={{Google books|d9NcAgAAQBAJ|page=PA1654|keywords=|text=|plainurl=yes}}|title=Encyclopedia of Italian Literary Studies|last2=Paolo Puppa|publisher=Routledge|year=2006|isbn=978-1-1354-5530-9|page=1654}}</ref> 1883ع ۾، [[ڪارلو ڪولودي]] ''[[پنوڪيو جون مهمون]]'' شايع ڪيو، جيڪو ڪنهن اطالوي ليکڪ جو سڀ کان مشهور ٻارن جو ڪلاسيڪي ڪتاب بڻيو ۽ دنيا جي [[ترجمن جي تعداد موجب ادبي ڪمن جي فهرست|سڀ کان وڌيڪ ترجمو ٿيل]] غير مذهبي ڪتابن مان هڪ آهي.<ref>Giovanni Gasparini. ''La corsa di Pinocchio''. Milano, Vita e Pensiero, 1997. p. 117. {{ISBN|8-8343-4889-3}}</ref> [[مستقبل نگاري]] نالي تحريڪ ويهين صديءَ جي شروعات ۾ ادب تي اثر انداز ٿي. [[فليپو توماسو مارينيتي]] ''[[مستقبل نگاري جو منشور]]'' لکيو ۽ اهڙي ٻولي ۽ استعارن جي استعمال جو مطالبو ڪيو، جيڪي مشيني دور جي رفتار، تحرڪ ۽ تشدد کي عظمت ڏين.<ref>{{Cite book|title=The 20th-Century art book.|publisher=Phaidon Press|year=2001|isbn=978-0-7148-3542-6|edition=Reprinted.|location=dsdLondon}}</ref> جديد ادبي شخصيتن ۾ [[گابريئلي دانونتسيو]]، قوم پرست شاعر [[جيوسوئي ڪارڊوچچي]]، 1906ع جو نوبل انعام ماڻيندڙ، حقيقت نگار ليکڪا [[گرازيا ديليدا]]، 1926ع جي انعام يافته، جديد ٿيٽر ليکڪ [[لوئيجي پيرانديللو]]، 1936ع ۾، ننڍين ڪهاڻين جو ليکڪ [[ايتالو ڪالوينو]]، 1960ع ۾، شاعر [[سالوواتوري ڪوازيمودو]]، 1959ع ۾، ۽ [[يوجينيو مونتالي]]، 1975ع ۾، [[امبرتو ايڪو]]، 1980ع ۾، ۽ طنز نگار ۽ ٿيٽر ليکڪ [[داريو فو]]، 1997ع ۾، شامل آهن.<ref>{{Cite web|title=All Nobel Prizes in Literature|url=http://nobelprize.org/nobel_prizes/literature/laureates|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110529091551/http://nobelprize.org/nobel_prizes/literature/laureates|archive-date=29 May 2011|access-date=30 May 2011|publisher=Nobel Foundation}}</ref> === فلسفو === {{Main|اطالوي فلسفو}} اطالوي فلسفي [[اولهندي فلسفو|اولهندي فلسفي]] تي اثر وڌو، جنهن جي شروعات يونانين ۽ رومن کان ٿي، ۽ پوءِ نشاۃ ثانيه جي انسان دوستي، [[روشن خيالي جو دور]] ۽ [[جديد فلسفو]] تائين پهتي.<ref name="Garin">{{Cite book|last=Garin|first=Eugenio|url=https://books.google.com/books?id=sVP3vBmDktQC|title=History of Italian Philosophy|publisher=VIBS|year=2008|isbn=978-9-0420-2321-5}}</ref> اٽلي ۾ باضابطه فلسفو [[فيثاغورث]] متعارف ڪرايو، جيڪو [[ڪروتوني]] ۾ اطالوي فلسفي جي مکتب جو باني هو.<ref>{{Cite book|last=Herodotus|title=The Histories|publisher=Penguin Classics|page=226}}</ref> يوناني دور جي اطالوي فلسفين ۾ [[زينوفينس]]، [[پارمينيدس]] ۽ [[زينو آف ايليا|زينو]] شامل آهن. رومي فلسفين ۾ [[سيسرو]]، [[لوڪريتيوس]]، [[سينيڪا دي ينگر]]، [[پلوٽارڪ]]، [[ايپيڪتيتس]]، [[مارڪس اوريليئس]] ۽ [[آگسٽين آف هيپو]] شامل آهن.<ref name="Garin"></ref> [[File:Famous Italian philosophers.jpg|thumb|مٿي کاٻي پاسي کان گهڙيءَ جي رخ ۾: [[ٿامس اڪوئناس|اڪوئناس]]، ديني عالم؛<ref>{{Cite web|title=St. Thomas Aquinas {{!}} Biography, philosophy, & Facts|url=https://www.britannica.com/biography/Saint-Thomas-Aquinas|access-date=20 January 2020|website=Encyclopædia Britannica}}</ref> [[جورڊانو برونو|برونو]]، [[ڪائناتيات دان]]؛<ref>Gatti, Hilary. ''Giordano Bruno and Renaissance Science: Broken Lives and Organizational Power''. Cornell University Press, 2002, 1. {{ISBN|0-8014-8785-4}}.</ref> [[چيزاري بيڪاريا|بيڪاريا]]، [[جرم شناس]]؛<ref name="Hostettler-2011">{{Cite book|last=Hostettler|first=John|title=Cesare Beccaria: The Genius of 'On Crimes and Punishments'|date=2011|publisher=Waterside Press|isbn=978-1-9043-8063-4|location=Hampshire|page=160}}</ref> ۽ [[ماريا مونٽيسوري|مونٽيسوري]]، [[مونٽيسوري تعليم]] واري<ref name="Montessori">{{Cite web|title=Introduction to Montessori Method|url=https://amshq.org/Montessori-Education/Introduction-to-Montessori|publisher=American Montessori Society}}</ref>]] اطالوي وچئين دور جو فلسفو بنيادي طور عيسائي هو، ۽ ان ۾ [[ٿامس اڪوئناس]] جهڙا ديني عالم شامل هئا، جيڪو [[فطري الٰهيات]] جو ڪلاسيڪي حامي هو، جنهن [[ارسطوي فلسفو]] عيسائيت ۾ ٻيهر متعارف ڪرايو.<ref>{{Cite web|last=Blair|first=Peter|title=Reason and Faith: The Thought of Thomas Aquinas|url=http://www.dartmouthapologia.org/articles/show/125|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20130913011656/http://www.dartmouthapologia.org/articles/show/125|archive-date=13 September 2013|access-date=18 December 2013|website=The Dartmouth Apologia}}</ref> نشاۃ ثانيه جي فلسفين ۾ شامل آهن: [[جورڊانو برونو]]، اولهه جي هڪ اهم سائنسي شخصيت؛ [[مارسيليو فيچينو]]، انسان دوست فلسفي؛ ۽ [[نيڪولو ميڪياويلي]]، جديد [[سياسي سائنس]] جو هڪ باني. ميڪياويلي جو سڀ کان مشهور ڪم ''[[دي پرنس]]'' آهي، جنهن جو سياسي فڪر ۾ حصو سياسي [[مثاليت پسندي]] ۽ [[حقيقت پسندي (بين الاقوامي لاڳاپا)|حقيقت پسندي]] جي وچ ۾ بنيادي وڇوڙو آهي.<ref>Moschovitis Group Inc, Christian D. Von Dehsen and Scott L. Harris, ''Philosophers and religious leaders'', (The Oryx Press, 1999), 117.</ref><ref>{{Cite web|title=The Enlightenment throughout Europe|url=http://history-world.org/enlightenment_throughout_europe.htm|archive-url=https://web.archive.org/web/20130123082708/http://history-world.org/enlightenment_throughout_europe.htm|archive-date=23 January 2013|access-date=12 December 2017|website=International World History Project}}</ref> [[پادووا]]، [[بولونيا]] ۽ [[نيپلز]] جهڙا يونيورسٽي شهر علم ۽ تحقيق جا مرڪز رهيا، جن ۾ [[جيامباتيستا ويڪو]] جهڙا فلسفي شامل هئا.<ref name="maritain.nd.edu">{{Cite web|title=History of Philosophy 70|url=http://maritain.nd.edu/jmc/etext/hop70.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20170525033238/http://maritain.nd.edu/jmc/etext/hop70.htm|archive-date=25 May 2017|access-date=12 December 2017|website=maritain.nd.edu}}</ref> [[چيزاري بيڪاريا]] روشن خياليءَ جي اهم شخصيت ۽ [[ڪلاسيڪي مکتب (جرم شناسي)|ڪلاسيڪي فوجداري نظريي]] ۽ [[سزا شناسي]] جو پيءُ هو.<ref name="Hostettler-2011"></ref> اٽلي ۾ 1800ع واري ڏهاڪي ۾ هڪ مشهور فلسفيانه تحريڪ هئي، جنهن ۾ [[مثاليت پسندي]]، [[حسيت]] ۽ [[تجربيت]] شامل هئا.<ref name="maritain.nd.edu"></ref> اڻويهين صديءَ جي آخر ۽ ويهين صديءَ دوران ٻيون تحريڪون پڻ مقبول ٿيون، جهڙوڪ [[وجودي الٰهيات]]،<ref>{{Cite journal|last=Scarangello|first=Anthony|year=1964|title=Major Catholic-Liberal Educational Philosophers of the Italian Risorgimento|journal=History of Education Quarterly|volume=4|issue=4|pages=232–250|doi=10.2307/367499|jstor=367499|s2cid=147563567}}</ref> [[اٽلي ۾ انارڪزم|انارڪزم]]، ڪميونزم، سوشلزم، مستقبل نگاري، فاشزم ۽ عيسائي جمهوريت.<ref>{{Cite book|last=Pernicone|first=Nunzio|title=Italian Anarchism 1864–1892 |publisher=AK Press|year=2009|pages=111–113}}</ref> [[انتونيو گرامشي]] ڪميونسٽ نظريي اندر اڃا تائين لاڳاپيل فلسفي آهي، جنهن کي [[ثقافتي بالادستي]] جو نظريو ٺاهڻ جو ڪريڊٽ ڏنو وڃي ٿو. اطالوي فلسفين غير مارڪسي [[لبرل سوشلزم]] واري فلسفي جي ترقيءَ ۾ اثر وڌو. 1960ع واري ڏهاڪي ۾، کاٻي ڌر جي ڪارڪنن [[اختيار مخالف]] مزدور نواز نظرين کي اختيار ڪيو، جيڪي [[خودمختيار تحريڪ]] ۽ [[ورڪرزم]] جي نالي سان مشهور ٿيا.<ref>{{Cite book|last1=Balestrini|first1=Nanni|title=L'orda d'oro 1968–1977. La grande ondata rivoluzionaria e creativa, politica ed esistenziale |last2=Moroni|first2=Primo|publisher=SugarCo|year=1997|isbn=8-8078-1462-5}}</ref> [[اطالوي فيمينسٽن]] ۾ [[سيبيلا اليرامو]]، [[الائدي گوالبيرتا بيڪاري]] ۽ [[آنا ماريا موتسوني]] شامل آهن، ۽ پروٽو-فيمينسٽ فلسفن کي اڳ ۾ ئي اطالوي ليکڪن ڇُهيو هو. اطالوي تعليمدان [[ماريا مونٽيسوري]] [[مونٽيسوري تعليم|اهڙو تعليمي فلسفو]] پيدا ڪيو، جيڪو سندس نالي سان سڃاتو وڃي ٿو.<ref name="Montessori"></ref> [[جيوسيپي پيانو]] تجزياتي فلسفي ۽ رياضيات جي جديد فلسفي جو باني هو. تجزياتي فلسفين ۾ [[ڪارلو پينڪو]]، [[گلوريا اوريجي]]، [[پيئرئنا گاراواسو]] ۽ [[لوچانو فلوريدي]] شامل آهن.<ref name="Garin"></ref> === ٿيٽر === {{Main|اٽلي جو ٿيٽر}} [[File:Gemälde des Hieronymus Francken - Die Compagnia dei Comici Gelosi bei einer Aufführung in Paris.jpg|thumb|[[ڪوميڊيا ديل آرٽي]] جو ٽولو [[آئي جيلوسي]] پرفارم ڪندي، [[هيرونيمس فرانڪن اول]] جو ڪم، {{circa|1590}}]] اطالوي ٿيٽر وچئين دور ۾ وجود ۾ آيو، جنهن جا اڳوڻا بنياد ڏکڻ اٽليءَ جي قديم يوناني ڪالونين ([[ميگنا گريشيا]])،<ref>{{Cite web|title=Storia del Teatro nelle città d'Italia|url=https://www.melogranoarte.it/storia-del-teatro-nelle-citta-ditalia|access-date=27 July 2022|language=it}}</ref> گڏوگڏ [[اٽالڪ قومون|اٽالڪ قومن]] جي ٿيٽر<ref>{{Cite web|title=Storia del teatro: lo spazio scenico in Toscana|url=https://brunelleschi.imss.fi.it/itinerari/itinerario/storiateatrospazioscenicotoscana.html|access-date=28 July 2022|language=it}}</ref> ۽ [[قديم روم جو ٿيٽر]] تائين پهچن ٿا. ٻه مکيه رستا هئا، جن وسيلي ٿيٽر ترقي ڪئي. پهريون، ڪيٿولڪ مذهبي عبادتن جي ڊرامائي صورت، ۽ ٻيو، تماشي جي بت پرست صورتن مان ٺهيل هو، جهڙوڪ شهري ميلن لاءِ اسٽيجنگ، درٻاري مسخرن جون تياريون، ۽ [[ٽروباڊور]]ن جا گيت.<ref>Of this second line, Dario Fo speaks of a true alternative culture to the official one: although widespread as an idea, some scholars such as {{Ill|Giovanni Antonucci|it}} do not agree in considering it as such. In this regard, see {{Cite book|last=Antonucci|first=Giovanni|title=Storia del teatro italiano|publisher=Newton Compton Editori|year=1995|isbn=978-8-8798-3974-7|pages=10–14|language=it}}</ref> نشاۃ ثانيه واري ٿيٽر جديد ٿيٽر جي شروعات ڪئي. قديم ٿيٽري متن ترجمو ڪيا ويا ۽ درٻارن ۾ اسٽيج ڪيا ويا، ۽ پوءِ عوامي ٿيٽرن ڏانهن منتقل ٿيا. پندرهين صديءَ جي آخر ۾، [[فيرارا]] ۽ روم جا شهر ٿيٽر جي ٻيهر دريافت ۽ تجديد لاءِ اهم هئا.<ref>{{Cite book|last=Antonucci|first=Giovanni|title=Storia del teatro italiano|publisher=Newton Compton Editori|year=1995|isbn=978-8-8798-3974-7|page=18|language=it}}</ref> سورهين صديءَ کان ارڙهين صديءَ تائين، [[ڪوميڊيا ديل آرٽي]] [[بداهتي ٿيٽر]] جي هڪ صورت هئي، ۽ اڄ به پيش ڪئي وڃي ٿي. اداڪارن جا گهمندڙ ٽولا کليل هنڌن تي اسٽيج لڳائيندا هئا ۽ [[جگلنگ]]، [[اڪروبيٽڪس]] ۽ مزاحيه ڊرامن جي صورت ۾ وندر فراهم ڪندا هئا. ڊراما لکيل ڊرامائي متن مان پيدا نه ٿيندا هئا، پر ''[[لاتسي]]'' نالي منظرنامن مان، جيڪي اهڙا آزاد ڍانچا هئا، جن جي چوڌاري اداڪار بداهت ڪندا هئا. ''ڪوميڊيا'' جا ڪردار عام طور تي مقرر سماجي قسمن ۽ روايتي ڪردارن جي نمائندگي ڪندا هئا، جن مان هر هڪ جو پنهنجو جدا [[ڪوميڊيا ديل آرٽي جا لباس|لباس]] هوندو هو.<ref>{{Cite book|last1=Chaffee, Judith|title=The Routledge Companion to Commedia Dell'Arte|last2=Crick, Olly|publisher=Rutledge Taylor and Francis Group|year=2015|isbn=978-0-4157-4506-2|location=London and New York|page=1}}</ref> ڪوميڊيا ديل آرٽي جي پهرين رڪارڊ ٿيل پرفارمنسون 1551ع جي شروعات ۾ روم مان مليون.<ref>{{Cite book|last=Katritzky|first=M. A.|url=https://books.google.com/books?id=9fV4gz5FmiAC&q=the+art+of+commedia|title=The Art of Commedia: A Study in the Commedia dell'arte 1560–1620 with Special Reference to the Visual Records |publisher=Editions Rodopi|year=2006|isbn=978-9-0420-1798-6|location=New York|page=82}}</ref> عورتن جا ڪردار عورتن ئي ادا ڪيا، جن جو دستاويزي ثبوت 1560ع واري ڏهاڪي جي شروعات کان ملي ٿو، جنهن ڪري اهي قديم دور کان پوءِ يورپ جون پهريون ڄاتل پيشاور اداڪارائون بڻيون. [[لوڪريتسيا دي سينا]]، جنهن جو نالو 1564ع جي هڪ معاهدي ۾ آيو آهي، نالي سان سڃاتل پهرين اطالوي اداڪاره سڏبي آهي، جڏهن ته [[ونچينزا آرماني]] ۽ [[باربرا فلامينيا]] پهريون [[پريما ڊونا]]ون هيون.<ref>Giacomo Oreglia (2002). Commedia dell'arte. Ordfront. {{ISBN|9-1732-4602-6}}.</ref> بيلٽ نشاۃ ثانيه دوران اٽليءَ ۾ پيدا ٿيو، درٻاري نمائش ۽ شان و شوڪت جي واڌ ويجهه طور.<ref>{{Cite web|title=The Ballet|url=http://www.metmuseum.org/toah/hd/balt/hd_balt.htm|website=metmuseum.org|date=October 2004 }}</ref><ref>{{Cite web|title=Andros on Ballet – Catherine Medici De|url=http://www.michaelminn.net/andros/index.php?de_medici_catherine|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20080209205503/http://www.michaelminn.net/andros/index.php?de_medici_catherine|archive-date=9 February 2008|website=michaelminn.net}}</ref> === موسيقي === {{Main|اٽلي جي موسيقي}} {{multiple image | align = right | image1 = Old violin.jpg | width1 = 106 | alt1 = | caption1 = | image2 = Pianoforte Verticale.jpg | width2 = 197 | alt2 = | caption2 = | footer = ڪلاسيڪي موسيقي سان لاڳاپيل ساز، جن ۾ وائلن ۽ پيانو شامل آهن، اٽلي ۾ ايجاد ٿيا.<ref name="Erlich"/> }} [[اطالوي لوڪ موسيقي|لوڪ]] کان [[يورپي ڪلاسيڪي موسيقي|ڪلاسيڪي]] تائين، موسيقي اطالوي ثقافت جو اندروني حصو آهي. ڪلاسيڪي موسيقي سان لاڳاپيل ساز، جن ۾ پيانو ۽ وائلن شامل آهن، اٽلي ۾ ايجاد ٿيا،<ref name="Erlich">{{Cite book|last=Erlich|first=Cyril|title=The Piano: A History|publisher=Oxford University Press, US; Revised edition|year=1990|isbn=978-0-1981-6171-4}}; {{Cite book|last=Allen|first=Edward Heron|title=Violin-making, as it was and is: Being a Historical, Theoretical, and Practical Treatise on the Science and Art of Violin-making, for the Use of Violin Makers and Players, Amateur and Professional. Preceded by An Essay on the Violin and Its Position as a Musical Instrument|date=1914|publisher=E. Howe}} Accessed 5 September 2015.</ref> ۽ ڪيترين موجوده صورتن، جهڙوڪ [[سمفني]]، ڪنسرٽو ۽ [[سوناتا]]، جون پاڙون سورهين ۽ سترهين صديءَ جي اطالوي موسيقيءَ جي نون تجربن تائين پهچن ٿيون. اٽلي جي سڀ کان مشهور موسيقارن ۾ نشاۃ ثانيه جا [[جيوواني پيئرلوئيجي دا پالسترينا|پالسترينا]]، [[مونتيوردي]] ۽ [[ڪارلو جيسوالدو|جيسوالدو]]؛ [[باروڪ موسيقي|باروڪ]] جا [[دومينيڪو اسڪارلاتي|اسڪارلاتي]] ۽ [[ويوالدي]]؛ ڪلاسيڪي جا [[پاگانيني]] ۽ [[روسيني]]؛ ۽ رومانوي دور جا [[ويردي]] ۽ [[پوچيني]] شامل آهن. اٽلي ۾ ڪلاسيڪي موسيقيءَ جي مضبوط حيثيت آهي، جنهن جو ثبوت ان جي اوپيرا گهرن، جهڙوڪ لا اسڪالا، ۽ پيانو نواز [[مائوريتسيو پوليني]] ۽ ٽينر [[لوچانو پاواروتي]] جهڙن فنڪارن جي شهرت مان ملي ٿو. اٽلي اوپيرا جي جنم ڀومي طور سڃاتو وڃي ٿو.<ref name="Kimbell, David R.B.-1994">{{Cite book|last=Kimbell, David R.B.|url={{Google books|C37Gq2GagZIC|keywords=|text=|plainurl=yes}}|title=Italian Opera|publisher=Cambridge University Press|year=1994|isbn=978-0-5214-6643-1|access-date=20 December 2009}}</ref> [[اطالوي اوپيرا]] بابت مڃيو وڃي ٿو ته اهو سترهين صديءَ ۾ قائم ٿيو.<ref name="Kimbell, David R.B.-1994"></ref> 1920ع واري ڏهاڪي جي شروعات ۾ متعارف ٿيڻ کان پوءِ، [[جاز]] اٽلي ۾ مضبوط جڳهه حاصل ڪئي، ۽ فاشسٽن جي غير ملڪي مخالف پاليسين باوجود مقبول رهيو. 1970ع واري ڏهاڪي جي [[پروگريسيو راڪ]] ۽ پاپ تحريڪن ۾ اٽلي جي نمائندگي [[پريمياتا فورنيريا مارڪوني|پي ايف ايم]]، [[بانڪو دل موتوو سوڪورسو]]، [[لي اورمي]]، [[گوبلن (بينڊ)|گوبلن]] ۽ [[پوھ (بينڊ)|پوھ]] جهڙن بينڊن ڪئي.<ref>{{Cite book|last=Keller, Catalano and Colicci|url=https://books.google.com/books?id=Gh03DwAAQBAJ&q=keller%20catalano%20and%20colicci&pg=PT1022|title=Garland Encyclopedia of World Music|date=25 September 2017|publisher=Routledge|isbn=978-1-3515-4426-9|pages=604–625}}</ref> ساڳئي دور ۾ [[اٽلي جو سئنيما|اطالوي سئنيما]] ۾ تنوع آيو، ۽ [[چينيچتا]] جي فلمن ۾ [[اينيو موريڪوني]] سميت موسيقارن جا پيچيده موسيقيائي اسکور شامل هئا. 1980ع واري ڏهاڪي ۾، [[اطالوي هپ هاپ]] مان اڀرندڙ پهريون ستارو ڳائڻو [[جووانوتي]] هو.<ref>{{Cite news|last=Sisario|first=Ben|date=3 October 2012|title=A Roman Rapper Comes to New York, Where He Can Get Real|url=https://www.nytimes.com/2012/10/04/arts/music/jovanotti-italian-rapper-brings-his-act-to-new-york.html|url-access=subscription|url-status=live|archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20220103/https://www.nytimes.com/2012/10/04/arts/music/jovanotti-italian-rapper-brings-his-act-to-new-york.html|archive-date=3 January 2022|access-date=24 February 2014|work=The New York Times}}{{Cbignore}}</ref> اطالوي ميٽل بينڊن ۾ [[ريپسوڊي آف فائر]]، [[لاڪونا ڪوئل]]، [[ايلون ڪنگ (بينڊ)|ايلون ڪنگ]]، [[فارگوٽن ٽومب]] ۽ [[فليش گاڊ اپوڪليپس]] شامل آهن.<ref>{{Cite book|last1=Sharpe-Young|first1= Garry|author-link1= MusicMight|title= A–Z of Power Metal|series= Rockdetector Series|year= 2003|publisher= Cherry Red Books|isbn= 978-1-901447-13-2}}</ref> اٽلي [[ڊسڪو]] ۽ [[اليڪٽرانڪ موسيقي]] جي ترقيءَ ۾ حصو وڌو، جنهن ۾ [[اٽالو ڊسڪو]]، جيڪو پنهنجي مستقبل پسند آواز ۽ سنٿيسائيزرن ۽ ڊرم مشينن جي نمايان استعمال لاءِ مشهور آهي، اليڪٽرانڪ ڊانس جي سڀ کان پهرين صنفن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite news|last=McDonnell|first=John|date=1 September 2008|title=Scene and heard: Italo-disco|url=https://www.theguardian.com/music/musicblog/2008/sep/01/sceneandhearditalodisco|access-date=14 July 2012|work=The Guardian|location=London}}</ref> [[جورجو مورودر]] جهڙا پروڊيوسر، جنهن ٽي اڪيڊمي اوارڊ ۽ چار گولڊن گلوب کٽيا، اليڪٽرانڪ ڊانس موسيقيءَ جي ترقيءَ ۾ اثرائتا رهيا.<ref>"This record was a collaboration between Philip Oakey, the big-voiced lead singer of the techno-pop band the Human League, and Giorgio Moroder, the Italian-born father of disco who spent the '80s writing synth-based pop and film music." {{Cite web|last=Evan Cater|title=Philip Oakey & Giorgio Moroder: Overview|url={{AllMusic|class=album|id=r59464|pure_url=yes}}|access-date=21 December 2009|publisher=[[آل ميوزڪ]]}}</ref> اطالوي پاپ جي نمائندگي هر سال [[سانريمو ميوزڪ فيسٽيول]] وسيلي ٿئي ٿي، جنهن [[يوروويزن سانگ ڪانٽيسٽ]] لاءِ الهام طور ڪم ڪيو.<ref>{{Cite web|last=Yiorgos Kasapoglou|date=27 February 2007|title=Sanremo Music Festival kicks off tonight|url=http://www.esctoday.com/news/read/7817|access-date=18 August 2011|publisher=esctoday.com}}</ref> [[جيگليولا چينڪويتي]]، [[توتو ڪوتونيو]] ۽ [[مونياسڪن]] بالترتيب [[يوروويزن سانگ ڪانٽيسٽ 1964|1964ع]]، [[يوروويزن سانگ ڪانٽيسٽ 1990|1990ع]] ۽ [[يوروويزن سانگ ڪانٽيسٽ 2021|2021ع]] ۾ يوروويزن کٽيو. [[دومينيڪو مودونيو]]، [[مينا (اطالوي ڳائڻي)|مينا]]، [[اندريا بوچيلي]]، [[رافائيلا ڪارا]]، [[اِل وولو]]، [[ال بانو]]، [[توتو ڪوتونيو]]، [[نيڪ]]، [[امبرتو توتسي]]، [[جورجيا (ڳائڻي)|جورجيا]]، گريمي کٽيندڙ [[لائورا پائوسيني]]، [[ايروس رامازوتي]]، [[تيتسيانو فيرو]]، مونياسڪن ۽ ٻين ڳائڻن عالمي شهرت ماڻي آهي.<ref>{{Cite web|first=Federica|last=Cirone|date=29 August 2023|title=Cantanti italiani, quali sono quelli che hanno avuto più successo all'estero|url=https://www.socialboost.it/cantanti-italiani-quali-sono-quelli-che-hanno-avuto-piu-successo-allestero/|access-date=5 June 2024|publisher=socialboost.it|language=it}}</ref> === فيشن ۽ ڊزائن === {{Main|اطالوي فيشن|اطالوي ڊزائن}} [[File:Prada milano.JPG|thumb|ميلان ۾ [[گاليريا ويتوريو ايمانوئلي ٻيون]] ۾ [[پرادا]] جو دڪان]] اطالوي فيشن جي ڊگهي روايت آهي. [[گلوبل لئنگئيج مانيٽر]] جي ''Top Global Fashion Capital Rankings'' (2013ع) ۾ روم کي ڇهين ۽ ميلان کي ٻارهين نمبر تي رکيو ويو.<ref>{{Cite web|title=New York Takes Top Global Fashion Capital Title from London, edging past Paris|url=http://www.languagemonitor.com/fashion/sorry-kate-new-york-edges-paris-and-london-in-top-global-fashion-capital-10th-annual-survey|url-status=usurped|archive-url=https://web.archive.org/web/20140222011026/http://www.languagemonitor.com/fashion/sorry-kate-new-york-edges-paris-and-london-in-top-global-fashion-capital-10th-annual-survey|archive-date=22 February 2014|access-date=25 February 2014|publisher=Languagemonitor.com}}</ref> اهم اطالوي فيشن ليبلز — جهڙوڪ [[گوچي]]، [[ارماني]]، [[پرادا]]، [[ورساچي]]، [[ويلنٽينو ايس پي اي|ويلنٽينو]]، [[ڊولچي اينڊ گبانا]] — دنيا جي بهترين فيشن گهرن ۾ شامل آهن. [[بلغاري]]، [[دامياني (زيورن جي ڪمپني)|دامياني]] ۽ [[بوچيلاتي]] جهڙا زيورن جا ادارا اٽلي ۾ قائم ٿيا. فيشن رسالو ''[[ووگ اٽاليا]]'' دنيا جي سڀ کان وڌيڪ معزز فيشن رسالن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite book|last=Press|first=Debbie|url={{Google books|pkeaOOxb_isC|page=PA16|keywords=|text=|plainurl=yes}}|title=Your Modeling Career: You Don't Have to Be a Superstar to Succeed|publisher=Allworth Press|year=2000|isbn=978-1-58115-045-2}}; {{Cite web|last=Cardini|first=Tiziana|date=28 October 2020|title=Get to Know the Young Winners of the 2020 International Talent Support Awards |url=https://www.vogue.com/article/internationa-talent-support-award-2020-winners|website=Vogue}}</ref> اٽلي ڊزائن جي ميدان ۾ نمايان آهي، خاص طور تي اندروني، معمارِي، صنعتي ۽ شهري ڊزائن ۾.<ref>Miller (2005) p. 486</ref><ref>Insight Guides (2004) p. 220</ref> ميلان ۽ تورين ملڪ ۾ معمارِي ۽ صنعتي ڊزائن جا اڳواڻ آهن. ميلان شهر [[فيرا ميلانو]] جي ميزباني ڪري ٿو، جيڪا يورپ جي سڀ کان وڏي ڊزائن نمائش آهي.<ref>{{Cite web|title=Design City Milan|url=http://www.wiley.com/WileyCDA/WileyTitle/productCd-0470026839.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101206052654/http://www.wiley.com/WileyCDA/WileyTitle/productCd-0470026839.html|archive-date=6 December 2010|access-date=3 January 2010|publisher=Wiley}}</ref> ميلان ڊزائن ۽ معمارِي سان لاڳاپيل اهم واقعن ۽ هنڌن جي ميزباني ڪري ٿو، جهڙوڪ ''Fuori Salone'' ۽ [[ميلان فرنيچر فيئر]]، ۽ اهو [[برونو موناري]]، [[لوچيو فونتانا]]، [[اينريڪو ڪاستيلاني]] ۽ [[پيئرو مانزوني]] جهڙن ڊزائنرن جو گهر رهيو آهي.<ref>{{Cite web|title=Frieze Magazine – Archive – Milan and Turin|url=http://www.frieze.com/issue/article/milan_turin|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20100110123141/http://www.frieze.com/issue/article/milan_turin|archive-date=10 January 2010|access-date=3 January 2010|website=Frieze}}</ref> === سئنيما === {{Main|اٽلي جو سئنيما}} اطالوي سئنيما [[لوميئر ڀائرن]] طرفان حرڪتي تصويرن جون نمائشون متعارف ڪرائڻ کان ٿوري ئي پوءِ شروع ٿيو.<ref>{{Cite web|title=L'œuvre cinématographique des frères Lumière – Pays: Italie|url=https://catalogue-lumiere.com/pays/italie|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20180320195614/https://catalogue-lumiere.com/pays/italie|archive-date=20 March 2018|access-date=1 January 2022|language=fr}}; {{Cite web|title=Il Cinema Ritrovato – Italia 1896 – Grand Tour Italiano |url=https://festival.ilcinemaritrovato.it/proiezione/italy-1896-in-honor-of-aldo-bernardini|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20180321124127/https://festival.ilcinemaritrovato.it/proiezione/italy-1896-in-honor-of-aldo-bernardini|archive-date=21 March 2018|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> پهريون اطالوي ڊائريڪٽر [[ويتوريو ڪالچينا]] آهي، جنهن 1896ع ۾ [[پوپ ليو تيرهون]] کي فلمبند ڪيو.<ref>{{Cite web|title=26 febbraio 1896 – Papa Leone XIII filmato Fratelli Lumière |url=https://archivio.quirinale.it/aspr/gianni-bisiach/AV-002-000398/26-febbraio-1896-papa-leone-xiii-filmato-fratelli-lumiere|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> 1914ع جي ''[[ڪابيريا]]'' سڀ کان مشهور اطالوي [[خاموش فلم]] آهي.<ref>{{Citation|title=Cinematografia|volume=III|page=226|year=1970|publisher=[[تريڪاني]]|language=it|encyclopedia=Dizionario enciclopedico italiano}}</ref><ref>{{Cite book|last=Andrea Fioravanti|title=La "storia" senza storia. Racconti del passato tra letteratura, cinema e televisione|publisher=Morlacchi Editore|year=2006|isbn=978-8-8607-4066-3|page=121|language=it}}</ref> يورپ جي سڀ کان پراڻي [[اونگارڊ]] سئنيما تحريڪ، [[اطالوي مستقبل نگاري (سئنيما)|اطالوي مستقبل نگاري]]، 1910ع واري ڏهاڪي جي آخر ۾ ٿي.<ref>{{Cite web|date=30 September 2017|title=Il cinema delle avanguardie|url=https://www.brevestoriadelcinema.org/04-4-il-cinema-delle-avanguardie|access-date=13 November 2022|language=it}}</ref> [[File:Federico Fellini NYWTS 2.jpg|thumb|[[فيديريڪو فيليني]]، جيڪو ويهين صديءَ جي سڀ کان وڌيڪ اثرائتن ۽ وڏي پيماني تي عزت ماڻيندڙ فلمسازن مان هڪ سمجهيو وڃي ٿو<ref>{{Cite web|date=20 January 2022|title=Federico Fellini, i 10 migliori film per conoscere il grande regista|url=https://libreriamo.it/intrattenimento/federico-fellini-i-10-film-regista|access-date=10 September 2022|language=it}}</ref>]] 1920ع واري ڏهاڪي ۾ زوال کان پوءِ، صنعت 1930ع واري ڏهاڪي ۾ [[آواز واري فلم|آواز]] جي اچڻ سان ٻيهر متحرڪ ٿي. هڪ مشهور اطالوي صنف، ''[[تيليفوني بيانڪي]]''، دلڪش پس منظرن واريون مزاحيه فلمون هيون.<ref>{{Citation |last=Katz |first=Ephraim |title=Italy |pages=682–685 |year=2001 |publisher=HarperResource |isbn=978-0-0607-4214-0 |encyclopedia=The Film Encyclopedia}}.</ref> ''[[ڪاليگرافزمو]]''، ''تيليفوني بيانڪي''-آمريڪي انداز جي مزاحيه فلمن جي تيز ابتڙ هو؛ اهو وڌيڪ فني، تمام گهڻو رسمي، پيچيدگيءَ ۾ اظهار ڀريو، ۽ بنيادي طور معاصر ادبي مواد سان لاڳاپيل هو.<ref>{{Cite book|last=Brunetta|first=Gian Piero|title=Storia del cinema mondiale|publisher=Einaudi|year=2002|isbn=978-8-8061-4528-6|volume=III|pages=357–359|language=it}}</ref> سئنيما کي موسوليني استعمال ڪيو، جنهن روم جي مشهور [[چينيچتا|چينيچتا اسٽوڊيو]] قائم ڪيو، [[فاشسٽ پروپيگنڊا]] جي پيداوار لاءِ.<ref>{{Cite web|title=The Cinema Under Mussolini|url=http://ccat.sas.upenn.edu/italians/resources/Amiciprize/1996/mussolini.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100731200507/http://ccat.sas.upenn.edu/italians/resources/Amiciprize/1996/mussolini.html|archive-date=31 July 2010|access-date=30 October 2010|publisher=Ccat.sas.upenn.edu}}</ref> ٻي عالمي جنگ کان پوءِ، اطالوي فلم کي وسيع سڃاڻپ ملي ۽ اها برآمد ڪئي وئي، تان جو 1980ع واري ڏهاڪي ۾ فني زوال آيو.<ref>{{Cite web|title=STORIA 'POCONORMALE' DEL CINEMA: ITALIA ANNI '80, IL DECLINO|url=https://www.mymovies.it/cinemanews/2009/16629|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> [[اطالوي فلم ڊائريڪٽرن جي فهرست|اطالوي فلم ڊائريڪٽرن]] ۾ [[فيديريڪو فيليني]]، [[سرجيو ليئوني]]، [[پيئر پاولو پاسوليني]]، [[دوچو تيساري]]، [[لوڪينو ويسڪونتي]]، [[ويتوريو دي سيڪا]]، [[مائيڪل اينجلو انتونيوني]] ۽ [[روبيرتو روسيلليني]] شامل آهن، جن کي هر دور جي عظيم ترين ڊائريڪٽرن مان مڃيو وڃي ٿو.<ref>{{Cite news|last=Ebert|first=Roger|title=The Bicycle Thief / Bicycle Thieves (1949) |url=http://rogerebert.suntimes.com/apps/pbcs.dll/article?AID=/19990319/REVIEWS08/903190306/1023|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20090227023704/http://rogerebert.suntimes.com/apps/pbcs.dll/article?AID=%2F19990319%2FREVIEWS08%2F903190306%2F1023|archive-date=27 February 2009|access-date=8 September 2011|work=Chicago Sun-Times}}; {{Cite web|date=7 July 2002|title=The 25 Most Influential Directors of All Time|url=http://www.moviemaker.com/archives/moviemaking/directing/articles-directing/the-25-most-influential-directors-of-all-time-3358|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20151211230213/http://www.moviemaker.com/archives/moviemaking/directing/articles-directing/the-25-most-influential-directors-of-all-time-3358|archive-date=11 December 2015|access-date=21 February 2017|website=MovieMaker Magazine}}</ref> 1940ع واري ڏهاڪي جي وچ کان 1950ع واري ڏهاڪي جي شروعات تائين [[اطالوي نيو ريئلزم]] جو عروج هو، جيڪو جنگ کان پوءِ واري اٽليءَ جي خراب حالت کي ظاهر ڪندو هو.<ref>{{Cite web|title=Italian Neorealism – Explore – The Criterion Collection|url=https://www.criterion.com/explore/6-italian-neorealism|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110918102158/http://www.criterion.com/explore/6-italian-neorealism|archive-date=18 September 2011|access-date=7 September 2011|publisher=Criterion.com}}</ref> 1950ع واري ڏهاڪي ۾ جيئن ملڪ وڌيڪ امير ٿيو، نيو ريئلزم جي هڪ صورت، جيڪا گلابي نيو ريئلزم طور مشهور هئي، ان جي جاءِ ورتي، ۽ ''[[ڪوميڊيا آل اطاليانا]]'' صنف ۽ ٻيون [[فلم صنف]]ون، جهڙوڪ [[سورڊ اينڊ سينڊل]] ۽ [[اسپيگيٽي ويسٽرن]]، 1960ع ۽ 1970ع واري ڏهاڪي ۾ مشهور ٿيون.<ref>{{Cite web|title=Western all'italiana|url=https://www.treccani.it/enciclopedia/western-all-italiana_%28Enciclopedia-del-Cinema%29|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> [[صوفيا لورين]] جهڙين اداڪارائن عالمي شهرت حاصل ڪئي. شهوت انگيز اطالوي ٿرلر، يا ''[[جئلي]]''، جيڪي 1970ع واري ڏهاڪي ۾ [[داريو ارجينتو]] جهڙن ڊائريڪٽرن ٺاهيا، خوفناڪ فلمن تي اثرانداز ٿيا.<ref>{{Cite web|title=Tarantino e i film italiani degli anni settanta|url=http://www.corriere.it/solferino/severgnini/09-10-30/09.spm|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> تازو دور ۾، اطالوي منظر کي رڳو ڪڏهن ڪڏهن ڌيان مليو آهي، جهڙوڪ ''[[لائف از بيوٽيفل]]''، ''[[سئنيما پيراڊيسو]]'' ۽ ''[[اِل پوستينو: دي پوسٽمين]]'' جهڙين فلمن سان.<ref>{{Cite news|date=21 May 2013|title=Cannes 2013. La grande bellezza |url=https://stanzedicinema.com/2013/05/21/cannes-2013-la-grande-bellezza|access-date=1 January 2022|work=Stanze di Cinema|language=it}}</ref> چينيچتا اسٽوڊيو يورپ ۾ فلم ۽ ٽيليويزن پيداوار جي سڀ کان وڏي سهولت آهي،<ref>{{Cite web|date=30 December 2021|title=Cinecittà, c'è l'accordo per espandere gli Studios italiani|url=https://www.ciakmagazine.it/news/cinecitta-ce-laccordo-per-espandere-gli-studios-italiani|access-date=10 September 2022|language=it}}</ref> جتي ڪيتريون ئي عالمي باڪس آفيس ڪامياب فلمون فلمبند ٿيون. 1950ع واري ڏهاڪي ۾، اتي ٺاهيل عالمي پيداوارن جي انگ سبب روم کي "[[ٽائبر تي هالي ووڊ]]" سڏيو ويو. ان جي احاطي تي 3,000 کان وڌيڪ پيداوارون ٺهيون، جن مان 90 کي [[اڪيڊمي اوارڊ]] لاءِ نامزدگي ملي، ۽ 47 ڪاميابيون حاصل ٿيون.<ref>{{Cite book|last=Bondanella|first=Peter E.|url=https://books.google.com/books?id=PiTBFMc7tp4C|title=Italian Cinema: From Neorealism to the Present|date=2001|publisher=Continuum|isbn=978-0-8264-1247-8|page=13}}</ref> اٽلي [[بهترين پرڏيهي ٻوليءَ واري فلم لاءِ اڪيڊمي اوارڊ]] ۾ سڀ کان وڌيڪ اوارڊ ماڻيندڙ ملڪ آهي، جنهن 14 ڪاميابيون، 3 [[اعزازی اڪيڊمي اوارڊ|خاص اوارڊ]] ۽ 31 [[بهترين پرڏيهي ٻوليءَ واري فلم لاءِ اڪيڊمي اوارڊ ڏانهن اطالوي موڪلن جي فهرست|نامزدگيون]] حاصل ڪيون آهن.<ref>{{Cite web|date=26 October 2021|title=Oscar 2022: Paolo Sorrentino e gli altri candidati come miglior film internazionale |url=https://www.sorrisi.com/cinema/migliori-film/oscar-2022-paolo-sorrentino-e-gli-altri-candidati-come-miglior-film-internazionale|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> {{As of|2016}}، اطالوي فلمن 12 پام دُور،<ref>{{Cite web|date=13 May 2014|title=10 film italiani che hanno fatto la storia del Festival di Cannes|url=https://www.nanopress.it/articolo/10-film-italiani-che-hanno-fatto-la-storia-del-festival-di-cannes/67505|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> 11 [[گولڊن لائن]]،<ref>{{Cite web|date=28 August 2018|title=I film italiani vincitori del Leone d'Oro al Festival di Venezia|url=https://www.supereva.it/i-film-italiani-vincitori-del-leone-doro-al-festival-di-venezia-51756|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> ۽ 7 [[گولڊن بيئر]] کٽيا آهن.<ref>{{Cite web|title=Film italiani vincitori Orso d'Oro di Berlino|url=https://popcorntv.it/guide/film-italiani-vincitori-orso-doro-di-berlino/32626|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> === کاڌ خوراڪ === {{Main|اطالوي کاڌ خوراڪ|اطالوي کاڌي جو ڍانچو|اطالوي کاڌن ۽ مشروبن جي فهرست}} [[File:Salumi e vino lucchese.JPG|thumb|[[اطالوي شراب]] ۽ ''[[سالومي]]'']] [[اطالوي کاڌ خوراڪ]] تي [[اِيٽرسڪن تهذيب|اِيٽرسڪن]]، [[قديم يوناني کاڌ خوراڪ|قديم يوناني]]، [[قديم رومي کاڌ خوراڪ|قديم رومي]]، [[بازنطيني کاڌ خوراڪ|بازنطيني]]، [[عربي کاڌ خوراڪ|عربي]] ۽ [[يهودي کاڌ خوراڪ|يهودي]] کاڌن جو گهرو اثر آهي.<ref>{{Cite web|date=5 April 2023|title=The History of Italian Cuisine: A Cultural Journey – Italian Cuisine|url=https://italian-cuisine.org/the-history-of-italian-cuisine-a-cultural-journey|access-date=25 February 2024|website=italian-cuisine.org}}; {{Cite web|title=Italian Cooking: History of Food and Cooking in Rome and Lazio Region, Papal Influence, Jewish Influence, The Essence of Roman Italian Cooking|url=http://www.inmamaskitchen.com/ITALIAN_COOKING/rome_Lazio/Rome_LAZIO.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20100410100532/http://www.inmamaskitchen.com/ITALIAN_COOKING/rome_Lazio/Rome_LAZIO.html|archive-date=10 April 2010|access-date=24 April 2010|publisher=Inmamaskitchen.com}}</ref> [[نئين دنيا]] جي دريافت سان اهم تبديليون آيون، جن ۾ آلو، ٽماٽا ۽ مڪئي جهڙيون شيون ارڙهين صديءَ کان بنيادي جز بڻجي ويون.<ref>{{Cite web|title=The Making of Italian Food...From the Beginning|url=http://www.epicurean.com/articles/making-of-italian-food.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100327080045/http://www.epicurean.com/articles/making-of-italian-food.html|archive-date=27 March 2010|access-date=24 April 2010|publisher=Epicurean.com}}; Del Conte, 11–21.</ref> [[بحيرۂ روم واري غذا]] اطالوي کاڌ خوراڪ جو بنياد بڻجي ٿي، جيڪا [[پاستا]]، مڇي، ميون ۽ ڀاڄين سان مالا مال آهي ۽ پنهنجي سادگي ۽ قسمين قسمين هئڻ ڪري سڃاتي وڃي ٿي، جنهن ۾ ڪيترن کاڌن ۾ رڳو چار کان اٺ جز هوندا آهن.<ref>The Silver Spoon {{ISBN|8-8721-2223-6}}, 1997 ed.</ref> اطالوي کاڌ خوراڪ پنهنجي علائقائي تنوع،<ref>{{Cite encyclopedia|title=Italian cuisine – Britannica Online Encyclopedia|encyclopedia=Encyclopædia Britannica|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/718430/Italian-cuisine|access-date=24 April 2010|date=2 January 2009|archive-url=https://web.archive.org/web/20100716014306/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/718430/Italian-cuisine|archive-date=16 July 2010|author=Related Articles|url-status=live}}; {{Cite web|title=Italian Food – Italy's Regional Dishes & Cuisine|url=http://www.indigoguide.com/italy/food.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110102020059/http://www.indigoguide.com/italy/food.htm|archive-date=2 January 2011|access-date=24 April 2010|publisher=Indigoguide.com}}; {{Cite web|title=Regional Italian Cuisine|url=http://www.rusticocooking.com/regions.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100410072851/http://www.rusticocooking.com/regions.htm|archive-date=10 April 2010|access-date=24 April 2010|publisher=Rusticocooking.com}}</ref> ذائقي جي گهڻائي ۽ دنيا جي سڀ کان وڌيڪ مشهور کاڌن مان هڪ هئڻ ڪري نمايان آهي،<ref>{{Cite web|date=6 January 2013|title=Which country has the best food?|url=http://travel.cnn.com/explorations/eat/worlds-best-food-cultures-453528|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130629071154/http://travel.cnn.com/explorations/eat/worlds-best-food-cultures-453528|archive-date=29 June 2013|access-date=14 October 2013|publisher=CNN}}</ref> جنهن جو ٻاهرين ملڪن تي به مضبوط اثر آهي.<ref>{{Cite web|last=Freeman|first=Nancy|date=2 March 2007|title=American Food, Cuisine|url=http://www.sallybernstein.com/food/cuisines/us|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100418064119/http://sallybernstein.com/food/cuisines/us|archive-date=18 April 2010|access-date=24 April 2010|publisher=Sallybernstein.com}}</ref><ref>{{Cite web|title=Most Americans Have Dined Out in the Past Month and, Among Type of Cuisine, American Food is Tops Followed by Italian|url=http://www.harrisinteractive.com/vault/HarrisPoll18-DiningOut_4-3-13.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20130520205539/http://www.harrisinteractive.com/vault/HarrisPoll18-DiningOut_4-3-13.pdf|archive-date=20 May 2013|access-date=31 August 2013|publisher=[[هئرس انسائيٽس اينڊ اينالٽڪس|هئرس انٽرايڪٽو]]}}</ref><ref>{{Cite news|last=Kazmin|first=Amy|date=26 March 2013|title=A taste for Italian in New Delhi|url=http://www.ft.com/intl/cms/s/0/7ab87234-9214-11e2-851f-00144feabdc0.html|url-access=subscription|url-status=live|archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221210/http://www.ft.com/intl/cms/s/0/7ab87234-9214-11e2-851f-00144feabdc0.html|archive-date=10 December 2022|access-date=31 August 2013|work=[[فنانشل ٽائيمز]]|location=London}}</ref> اطالوي کاڌ خوراڪ روايتي شين تي گهڻو ڀاڙي ٿي؛ ملڪ وٽ [[يورپي يونين ۾ جاگرافيائي اشارا ۽ روايتي خاصيتون|يورپي يونين جي قانون]] هيٺ محفوظ ڪيل روايتي خاصيتن جو وڏو تعداد آهي.<ref>{{Cite web|last=Keane|first=John|title=Italy leads the way with protected products under EU schemes|url=http://www.bordbia.ie/industryservices/information/alerts/Pages/ItalyleadsthewaywithprotectedproductsunderEUschemes.aspx|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20140329075250/http://www.bordbia.ie/industryservices/information/alerts/Pages/ItalyleadsthewaywithprotectedproductsunderEUschemes.aspx|archive-date=29 March 2014|access-date=5 September 2013|publisher=[[بورڊ بيا]]}}</ref> اٽلي ۾ 395 [[ميشلن اسٽار]] رکندڙ ريسٽورنٽ آهن.<ref>{{cite web|url= https://www.michelin.com/en/publications/products-and-services/michelin-guide-2024-italy-two-new-3-michelin-stars-restaurants|title=Michelin Guide 2024 – Italy – Two new 3 Michelin stars restaurants|access-date=20 November 2024}}</ref> [[اطالوي چيزن جي فهرست|چيز]]، [[سالومي|ٿڌا گوشت]] ۽ [[اطالوي شراب|شراب]] اطالوي کاڌ خوراڪ جا مرڪزي جز آهن، جن سان علائقائي صورتون ۽ [[محفوظ اصل جو نالو]] يا [[محفوظ جاگرافيائي اشارو]] جا ليبل لاڳاپيل آهن؛ ان سان گڏ [[پيزا]] ۽ ڪافي پڻ کاڌي پيتي واري ثقافت جو حصو آهن.<ref>{{Cite news|last=Marshall|first=Lee|date=30 September 2009|title=Italian coffee culture: a guide|url=https://www.telegraph.co.uk/travel/destinations/europe/italy/6246202/Italian-coffee-culture-a-guide.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131010212148/http://www.telegraph.co.uk/travel/destinations/europe/italy/6246202/Italian-coffee-culture-a-guide.html|archive-date=10 October 2013|access-date=5 September 2013|work=The Daily Telegraph|location=London}}</ref> مٺا کاڌا مقامي ذائقن، جهڙوڪ ترش ميون، پسته ۽ بادام، کي [[ماسڪارپوني]] ۽ [[ريڪوٽا]] جهڙن مٺن چيزن يا ڪوڪو، وينلا ۽ دارچيني جهڙن غير ملڪي ذائقن سان ملائڻ جي ڊگهي روايت رکن ٿا. [[جيلاتو]]،<ref>{{Cite news|last=Jewkes|first=Stephen|date=13 October 2012|title=World's first museum about gelato culture opens in Italy|url=http://www.timescolonist.com/life/travel/world-s-first-museum-about-gelato-culture-opens-in-italy-1.15866|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131016062518/http://www.timescolonist.com/life/travel/world-s-first-museum-about-gelato-culture-opens-in-italy-1.15866|archive-date=16 October 2013|access-date=5 September 2013|work=[[ٽائيمز ڪالونسٽ]]}}</ref> [[تيراميسو]]،<ref>{{Cite news|last=Squires|first=Nick|date=23 August 2013|title=Tiramisu claimed by Treviso|url=https://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/10261930/Tiramisu-claimed-by-Treviso.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130829091009/http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/10261930/Tiramisu-claimed-by-Treviso.html|archive-date=29 August 2013|access-date=5 September 2013|work=The Daily Telegraph|location=London}}</ref> ۽ [[ڪاساتا]] اطالوي مٺن کاڌن جا سڀ کان مشهور مثال آهن. [[اطالوي کاڌي جو ڍانچو]] بحيرۂ روم واري علائقي لاءِ خاص آهي ۽ اتر، وچ ۽ اوڀر يورپي کاڌي جي ڍانچن کان مختلف آهي، جيتوڻيڪ اهو اڃا به اڪثر ناشتي (''[[اطالوي کاڌي جو ڍانچو#ناشتو (ڪولازيوني)|ڪولازيوني]]'')، منجهند جي ماني (''[[اطالوي کاڌي جو ڍانچو#منجهند جي ماني (پرانزو)|پرانزو]]'') ۽ رات جي ماني (''[[اطالوي کاڌي جو ڍانچو#رات جي ماني (چينا)|چينا]]'') تي مشتمل هوندو آهي.<ref>{{Cite web|title=Mangiare all'italiana|url=https://www.studiare-in-italia.it/php5/study-italy.php?idorizz=5&idvert=62|access-date=12 November 2021|language=it|archive-date=12 November 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20211112222610/https://www.studiare-in-italia.it/php5/study-italy.php?idorizz=5&idvert=62|url-status=dead}}</ref> بهرحال، ناشتي تي گهڻو گهٽ زور ڏنو ويندو آهي، جيڪو اڪثر ڇڏيو ويندو آهي يا غير بحيرۂ روم اولهندي ملڪن جي ڀيٽ ۾ هلڪن حصن تي مشتمل هوندو آهي.<ref>{{Cite web|date=29 March 2016|title=Colazioni da incubo in giro per il mondo|url=https://www.lacucinaitaliana.it/news/in-primo-piano/colazioni-strane-nel-mondo|access-date=12 November 2021|language=it}}</ref> صبح دير سان ۽ منجهند کان پوءِ هلڪا کاڌا، جن کي ''[[اطالوي کاڌي جو ڍانچو#منجهند کان پوءِ هلڪو کاڌو (ميريندا)|ميريندا]]'' ({{Plural form}}: ''ميريندي'') چيو وڃي ٿو، اڪثر شامل هوندا آهن.<ref>{{Cite web|date=12 August 2021|title=Merenda, una abitudine tutta italiana: cinque ricette salutari per tutta la famiglia|url=https://www.corriere.it/cook/news/cards/merenda-abitudine-tutta-italiana-cinque-ricette-salutari-tutta-famiglia/merenda-come-deve-essere_principale.shtml|access-date=12 November 2021|language=it}}</ref> === راند === {{Main|اٽلي ۾ راند}} [[File:Italy national football team Euro 2012 final.jpg|thumb|2012ع ۾ [[اٽلي قومي فٽبال ٽيم|''آتسوري'']]. [[اٽلي ۾ فٽبال|فٽبال]] اٽلي ۾ سڀ کان مشهور راند آهي.]] سڀ کان مشهور راند [[اٽلي ۾ فٽبال|فٽبال]] آهي.<ref>{{Cite web|last=Wilson|first=Bill|date=10 March 2014|title=Italian football counts cost of stagnation|url=https://www.bbc.co.uk/news/business-26351331|access-date=12 June 2015|publisher=BBC News}}; {{Cite book|last1=Hamil|first1=Sean|title=Managing football: an international perspective|last2=Chadwick|first2=Simon|publisher=Elsevier/Butterworth-Heinemann|year=2010|isbn=978-1-8561-7544-9|edition=1st ed., dodr.|location=Amsterdam|page=285}}</ref> اٽلي جي [[اٽلي قومي فٽبال ٽيم|ٽيم]] سڀ کان وڌيڪ ڪامياب ٽيمن مان هڪ آهي، جنهن چار [[فيفا ورلڊ ڪپ|ورلڊ ڪپ]] ڪاميابيون ([[1934 فيفا ورلڊ ڪپ|1934]]، [[1938 فيفا ورلڊ ڪپ|1938]]، [[1982 فيفا ورلڊ ڪپ|1982]] ۽ [[2006 فيفا ورلڊ ڪپ|2006]]) ۽ ٻه [[يوئيفا يورو]] ڪاميابيون ([[يوئيفا يورو 1968|1968]] ۽ [[يوئيفا يورو 2020|2020]]) حاصل ڪيون آهن.<ref>{{Cite web|title=Previous FIFA World Cups|url=https://www.fifa.com/worldcup/archive/index.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110125063612/http://www.fifa.com/worldcup/archive/index.html|archive-date=25 January 2011|access-date=8 January 2011|publisher=FIFA}}</ref> اطالوي ڪلبن 48 وڏيون يورپي ٽرافيون کٽيون آهن، جنهن ڪري اٽلي اسپين کان پوءِ يورپ جو ٻيو سڀ کان ڪامياب ملڪ بڻجي ٿو. اٽلي جي مٿئين ليگ [[سيري آ]] آهي، جنهن کي دنيا ڀر ۾ لکين مداح ڏسن ٿا.<ref>{{Cite web|title=Le squadre più tifate al mondo: classifica e numero di fan|url=https://www.sisal.it/scommesse-matchpoint/blog/fuori-campo/squadre-piu-tifate-al-mondo-classifica|access-date=4 January 2022|language=it|archive-date=18 September 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210918004108/https://www.sisal.it/scommesse-matchpoint/blog/fuori-campo/squadre-piu-tifate-al-mondo-classifica|url-status=dead}}</ref> ٻيون مشهور ٽيم واريون رانديون باسڪيٽ بال، والي بال ۽ رگبي آهن.<ref name="sportface">{{Cite web|date=15 March 2021|title=Sport più seguiti: la (forse) sorprendente classifica mondiale|url=https://www.sportface.it/altro/sport-piu-seguiti-la-forse-sorprendente-classifica-mondiale/1318754|access-date=4 January 2022|language=it|archive-date=4 January 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220104135605/https://www.sportface.it/altro/sport-piu-seguiti-la-forse-sorprendente-classifica-mondiale/1318754|url-status=dead}}</ref> اٽلي جون مردن ۽ عورتن جون قومي والي بال ٽيمون اڪثر دنيا جي بهترين ٽيمن ۾ شامل ٿين ٿيون. [[اٽلي مردن جي قومي والي بال ٽيم|مردن جي ٽيم]] لڳاتار ٽي [[ايف آءِ وي بي والي بال مردن جي عالمي چيمپيئن شپ|عالمي چيمپيئن شپون]] کٽيون (1990ع، 1994ع ۽ 1998ع ۾). [[اٽلي مردن جي قومي باسڪيٽ بال ٽيم|اٽلي مردن جي باسڪيٽ بال ٽيم]] جا بهترين نتيجا [[يورو باسڪيٽ 1983]] ۽ [[يورو باسڪيٽ 1999|1999ع]] ۾ سونا تمغا، ۽ [[2004ع گرمائين اولمپڪس ۾ باسڪيٽ بال|2004ع اولمپڪس]] ۾ چاندي جو تمغو هئا. [[ليگا باسڪيٽ سيري آ]] يورپ جي سڀ کان وڌيڪ مقابلي واري ليگن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite web|date=July 2019|title=Basket Eurolega, l'albo d'oro delle squadre più forti e titolate d'Europa|url=https://williamhillnews.it/basket/basket-eurolega|access-date=4 January 2022|language=it}}</ref> [[اٽلي قومي رگبي يونين ٽيم]] [[سڪس نيشنز چيمپيئن شپ]] ۽ [[رگبي ورلڊ ڪپ]] ۾ مقابلو ڪري ٿي. انفرادي راندين ۾، سائيڪل ڊوڙ مشهور آهي؛<ref>{{Cite book|last=Foot|first=John|title=Pedalare! Pedalare!: a history of Italian cycling|publisher=Bloomsbury|year=2012|isbn=978-1-4088-2219-7|location=London|page=312}}</ref> اطالوين [[يو سي آءِ روڊ ورلڊ چيمپيئن شپون – مردن جي روڊ ريس|يو سي آءِ عالمي چيمپيئن شپون]] [[يو سي آءِ روڊ ورلڊ چيمپيئن شپون – مردن جي روڊ ريس#قوم موجب تمغا ماڻيندڙ|بيلجيم کان سواءِ ڪنهن به ٻئي ملڪ کان وڌيڪ]] کٽيون آهن. [[جيرو دي اٽاليا]] هر مئي ۾ ٿيندڙ سائيڪل ريس آهي ۽ ٽن [[گرانڊ ٽورس]] مان هڪ آهي. الپائن اسڪائينگ هڪ وسيع راند آهي، ۽ ملڪ اسڪائينگ لاءِ مشهور منزل آهي.<ref>{{Cite news|last=Hall|first=James|date=23 November 2012|title=Italy is best value skiing country, report finds|url=https://www.telegraph.co.uk/travel/travelnews/9697128/Italy-is-best-value-skiing-country-report-finds.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131003012827/http://www.telegraph.co.uk/travel/travelnews/9697128/Italy-is-best-value-skiing-country-report-finds.html|archive-date=3 October 2013|access-date=29 August 2013|work=The Daily Telegraph|location=London}}</ref> اطالوي اسڪائر [[سياري جون اولمپڪ رانديون]] ۽ [[الپائن اسڪائي ورلڊ ڪپ]] ۾ سٺا نتيجا حاصل ڪن ٿا. ٽينس کي اهم پيروي حاصل آهي: اها چوٿين سڀ کان وڌيڪ کيڏي ويندڙ راند آهي.<ref>{{Cite web|title=Il tennis è il quarto sport in Italia per numero di praticanti|url=http://www.federtennis.it/DettaglioNews.asp?IDNews=55672|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20130927033216/http://www.federtennis.it/DettaglioNews.asp?IDNews=55672|archive-date=27 September 2013|access-date=29 August 2013|publisher=Federazione Italiana Tennis}}</ref> [[روم ماسٽرز]]، جيڪو 1930ع ۾ قائم ٿيو، سڀ کان وڌيڪ معزز ٽينس ٽورنامينٽن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite news|title=Internazionali d'Italia di Tennis – Roma 2021 |url=https://www.faretennis.com/tornei/internazionali-italia-tennis|access-date=4 January 2022|language=it}}</ref> اطالوي رانديگرن [[ڊيويس ڪپ]] 4 ڀيرا (1976، 2023، 2024 ۽ 2025) ۽ [[بلي جين ڪنگ ڪپ]] 6 ڀيرا (2006، 2009، 2010، 2013، 2024 ۽ 2025) کٽيا آهن. [[File:Michael Schumacher 2006 USA 2.jpg|thumb|[[اسڪوديريا فيراري]] جي [[فيراري 248 ايف 1]]، جيڪا [[گرانڊ پري موٽر ريسنگ|گرانڊ پري]] ريسنگ ۾ اڃا تائين موجود سڀ کان پراڻي ٽيم آهي،<ref name="targaflorio"/> جيڪا 1948ع کان مقابلو ڪري رهي آهي، ۽ شمارياتي طور [[فارمولا ون گرانڊ پري فاتحن جي فهرست (تعمير ڪندڙ)|تاريخ جي سڀ کان ڪامياب فارمولا ون ٽيم]] آهي]] موٽر راندون مشهور آهن.<ref name="sportface"></ref> اٽلي، تمام وڏي فرق سان، سڀ کان وڌيڪ موٽو جي پي عالمي چيمپيئن شپون کٽيون آهن. اطالوي [[اسڪوديريا فيراري]] [[گرانڊ پري موٽر ريسنگ|گرانڊ پري]] ريسنگ ۾ اڃا تائين موجود سڀ کان پراڻي ٽيم آهي،<ref name="targaflorio">{{Cite web|title=Enzo Ferrari|url=https://www.targaflorio.info/enzoferrari.htm|access-date=4 January 2022|language=it}}</ref> جيڪا 1948ع کان مقابلو ڪري رهي آهي، ۽ 232 ڪاميابين سان سڀ کان ڪامياب فارمولا ون ٽيم آهي. [[فارمولا ون]] جو [[اطالوي گرانڊ پري]] 1921ع کان منعقد ٿيندو رهيو آهي<ref>{{Cite web|date=3 September 2020|title=GP d'Italia: albo d'oro|url=https://www.motori.it/curiosita/1757728/gp-ditalia-albo-doro.html|access-date=4 January 2022|language=it}}</ref> ۽ هميشه [[آٽوڊرومو ناتسيونالي مونزا]] ۾ ٿيو آهي (سواءِ [[1980 اطالوي گرانڊ پري|1980ع]] جي).<ref>{{Cite web|date=7 September 2021|title=GP Italia: a Monza tra storia e passione|url=https://www.f1world.it/amarcord/gp-ditalia-a-monza-tra-storia-e-passione|access-date=4 January 2022|language=it|archive-date=4 January 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220104135550/https://www.f1world.it/amarcord/gp-ditalia-a-monza-tra-storia-e-passione/|url-status=dead}}</ref> موٽر راندين ۾ ٻيا ڪامياب اطالوي ڪار ٺاهيندڙ [[الفا روميو]]، [[لانچيا]]، [[مازيراتي]] ۽ [[فيات]] آهن.<ref>{{Cite web|date=5 October 2021|title=L'Italia che vince le corse|work=Mauto|url=https://www.museoauto.com/litalia-che-vince-le-corse-la-ferrari-500-f2-del-1952|access-date=4 January 2022|language=it|archive-date=4 January 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220104172543/https://www.museoauto.com/litalia-che-vince-le-corse-la-ferrari-500-f2-del-1952/|url-status=dead}}</ref> اٽلي اولمپڪس ۾ ڪامياب رهيو آهي، [[1896ع گرمائين اولمپڪس|پهرين اولمپياڊ]] کان حصو وٺندو رهيو آهي ۽ 48 مان 47 رانديگرن ۾ شامل ٿيو آهي ([[1904ع گرمائين اولمپڪس|1904ع]] کان سواءِ).<ref>{{Cite web|last=Elio Trifari|title=Che sorpresa: Italia presente a tutti i Giochi|url=http://archiviostorico.gazzetta.it/2008/novembre/28/Che_sorpresa_Italia_presente_tutti_ga_10_081128051.shtml|access-date=4 January 2022|language=it}}</ref> [[اولمپڪس ۾ اٽلي|اطالوين]] [[گرمائين اولمپڪ رانديون]] ۾ 618 تمغا، ۽ سياري جي اولمپڪس ۾ 141 تمغا کٽيا آهن، جن ۾ 259 سونا تمغا شامل آهن، ۽ ڪل تمغن جي لحاظ کان ڇهون سڀ کان ڪامياب ملڪ آهي. ملڪ [[1960ع گرمائين اولمپڪس|1960ع]] ۾ گرمائين اولمپڪس جي ميزباني ڪئي؛ ۽ [[سياري جون اولمپڪ رانديون|سياري جي اولمپڪس]] جي [[1956ع سياري اولمپڪس|1956ع]]، [[2006ع سياري اولمپڪس|2006ع]] ۾ ميزباني ڪئي، ۽ هن وقت [[ميلان]] ۽ [[ڪورتينا دامپيتسو]] ۾ [[2026ع سياري اولمپڪس|2026ع واري ايڊيشن]] جي ميزباني ڪري رهيو آهي. === عام موڪلون، ميلو ۽ لوڪ روايتون === {{Main|اٽلي ۾ عام موڪلون|اٽلي جون روايتون|اٽلي جون لوڪ روايتون}} [[File:Frecce Tricolori 2022.jpg|thumb|روم ۾ ''[[فيستا ديلا ريپوبليڪا]]'' جي جشن دوران [[وڪٽر ايمانوئل ٻيون يادگار]] مٿان ''[[فريچي تريڪولوري]]''، جنهن جي دونهين واري لڪير [[اٽلي جا قومي رنگ]] ڏيکاري ٿي]] عام موڪلن ۾ مذهبي، قومي ۽ علائقائي ڏينهن شامل آهن. اٽلي جو قومي ڏينهن، ''[[فيستا ديلا ريپوبليڪا]]'' ('جمهوريت جو ڏينهن')،<ref>{{Cite web|title=Le feste mobili. Feste religiose e feste civili in Italia|url=http://calendario.eugeniosongia.com/feste.htm|access-date=29 December 2022|language=it}}</ref> 2 جون تي ملهايو ويندو آهي، جنهن جو مکيه جشن روم ۾ ٿيندو آهي، ۽ اهو 1946ع ۾ اطالوي جمهوريه جي جنم جي ياد ۾ ملهايو ويندو آهي.<ref name="Italian Embassy in London">{{Cite web|title=Festività nazionali in Italia|url=http://www.amblondra.esteri.it/Ambasciata_Londra/Menu/In_linea_con_utente/Domande_frequenti/altro.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20120624220055/http://www.amblondra.esteri.it/Ambasciata_Londra/Menu/In_linea_con_utente/Domande_frequenti/altro.htm|archive-date=24 June 2012|access-date=15 April 2012|publisher=Italian Embassy in London|language=it}}</ref> تقريب ۾ [[اڻڄاتل سپاهيءَ جو مقبرو (اٽلي)|اطالوي اڻڄاتل سپاهي]] کي خراج عقيدت طور گلن جي چادر چاڙهڻ ۽ روم ۾ [[ويا ديئي فوري امپيريالي]] سان فوجي پريڊ شامل آهي. [[سينٽ لوسي جو ڏينهن#اٽلي|سينٽ لوسي جو ڏينهن]]، 13 ڊسمبر تي، اٽلي جي ڪجهه علائقن ۾ ٻارن ۾ مشهور آهي، جتي هوءَ سانتا ڪلاز جهڙو ڪردار ادا ڪري ٿي.<ref>{{Cite web|title=Saint Lucy – Sicily's Most Famous Woman – Best of Sicily Magazine|url=http://www.bestofsicily.com/mag/art333.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20121015021932/http://bestofsicily.com/mag/art333.htm|archive-date=15 October 2012|website=bestofsicily.com}}</ref> [[ايپيفني (موڪل)|ايپيفني]] [[اطالوي لوڪ روايتون|اطالوي لوڪ روايتن]] جي شخصيت [[بيفانا]] سان لاڳاپيل آهي، جيڪا ٻهاريءَ تي سوار هڪ پوڙهي عورت آهي، جيڪا 5 جنوري جي رات سٺن ٻارن لاءِ تحفا، ۽ خراب ٻارن لاءِ ڪوئلو يا رک جا ٿيلها آڻي ٿي.<ref>{{Cite book|last=Roy|first=Christian|url={{Google books|IKqOUfqt4cIC|page=PA144|keywords=|text=|plainurl=yes}}|title=Traditional Festivals|date=2005|publisher=ABC-CLIO|isbn=978-1-5760-7089-5|page=144|access-date=13 January 2015}}</ref> [[مريم جو آسمان تي کڄڻ]] 15 آگسٽ تي ''[[فيراگوستو]]'' سان گڏ اچي ٿو، جيڪو اونهاري جي موڪلن جو دور آهي.<ref>{{Cite book|last=Jonathan Boardman|url={{Google books|VHAUAQAAIAAJ|keywords=|text=|plainurl=yes}}|title=Rome: A Cultural and Literary Companion|publisher=Signal Books|year=2000|isbn=978-1-902669-15-1|location=University of California|page=219|format=Google Books}}</ref> اطالوي قومي [[سرپرست ڏينهن]]، 4 آڪٽوبر تي، [[سينٽ فرانسس ۽ ڪيٿرائن جو عيد ڏينهن|سينٽ فرانسس ۽ سينٽ ڪيٿرائن]] کي ملهايو ويندو آهي. هر شهر يا ڳوٺ پنهنجي مقامي سرپرست بزرگ جي عيد تي پڻ عام موڪل ملهائيندو آهي.<ref name="Italian Embassy in London"></ref> [[ناتالي دي روما]] ({{literally|روم جو جنم ڏينهن}}) [[روم]] ۾ 21 اپريل تي ٿيندڙ ساليانو ميلو آهي، جيڪو شهر جي ڏند ڪٿائي [[روم جو بنياد|بنياد]] جي خوشيءَ ۾ ملهايو ويندو آهي.<ref name="Plutarch12">[[پلوٽارڪ]]، ''[[متوازي زندگيون]] – رومولس جي زندگي''، [http://penelope.uchicago.edu/Thayer/E/Roman/Texts/Plutarch/Lives/Romulus*.html#12 12.2] ([[لاڪوس ڪورتيوس]] مان)</ref> [[ڏند ڪٿا]] موجب، چيو وڃي ٿو ته [[رومولس]] 21 اپريل 753 ق.م. تي روم شهر جو بنياد وڌو.<ref name="penelope">{{Cite web|url=https://penelope.uchicago.edu/Thayer/L/Roman/Texts/Censorinus/text*.html#17.11|title=LacusCurtius • Censorinus – De Die Natali|website=penelope.uchicago.edu}}</ref> ميلن ۽ جشنن ۾ [[پاليو دي سينا]] گهوڙن جي ڊوڙ، [[مقدس هفتو#اٽلي|مقدس هفتي]] جون رسمون، اريتسو جو [[ساراسين جوسٽ]]، ۽ ''[[ڪالچو ستوريڪو فيورينتينو]]'' شامل آهن. 2013ع ۾، [[يونيسڪو]] [[غير مادي ثقافتي ورثو|غير مادي ثقافتي ورثي]] ۾ اطالوي ميلن ۽ ''[[پاسو (فلوٽ)|پاسو]]'' کي شامل ڪيو، جهڙوڪ [[واريا دي پالمي]]، [[ويتربو]] ۾ [[ماڪينا دي سانتا روزا]]، ۽ [[ساساري]] ۾ ''faradda di li candareri''.<ref>{{Cite web|title=Celebrations of big shoulder-borne processional structures|url=http://www.unesco.org/culture/ich/index.php?lg=en&pg=00011&RL=00721|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141213122708/http://www.unesco.org/culture/ich/index.php?lg=EN|archive-date=13 December 2014|access-date=29 November 2014|publisher=UNESCO}}</ref> ٻين ميلن ۾ [[اٽلي ۾ ڪارنيول|ڪارنيول]] شامل آهن، جهڙوڪ [[وينس جو ڪارنيول|وينس]]، [[وياريجو جو ڪارنيول|وياريجو]]، [[اِوريا جو ڪارنيول|اِوريا]]، [[فويانو ديلا ڪيانا جو ڪارنيول|فويانو ديلا ڪيانا]]، ۽ [[ساتريانو دي لوڪانيا جو ڪارنيول|ساتريانو دي لوڪانيا]]. [[وينس فلم فيسٽيول]]، جيڪو [[گولڊن لائن]] انعام ڏئي ٿو ۽ 1932ع کان منعقد ٿي رهيو آهي، دنيا جو سڀ کان پراڻو فلمي ميلو آهي ۽ [[ڪانز فلم فيسٽيول|ڪانز]] ۽ [[برلن بين الاقوامي فلم فيسٽيول|برلن]] سان گڏ يورپ جي "وڏن ٽن" فلمي ميلن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite web|last=Anderson|first=Ariston|date=24 July 2014|title=Venice: David Gordon Green's 'Manglehorn,' Abel Ferrara's 'Pasolini' in Competition Lineup|url=https://www.hollywoodreporter.com/news/venice-film-festival-unveils-lineup-720770|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20160218220740/http://www.hollywoodreporter.com/news/venice-film-festival-unveils-lineup-720770|archive-date=18 February 2016|website=[[دي هالي ووڊ رپورٽر]]}}; {{Cite magazine|title=Addio, Lido: Last Postcards from the Venice Film Festival|url=https://time.com/3291348/addio-lido-last-postcards-from-the-venice-film-festival/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140920162423/http://time.com/3291348/addio-lido-last-postcards-from-the-venice-film-festival|archive-date=20 September 2014|magazine=Time}}</ref> ==انتظامي ورهاستون== <!-- This Anchor tag serves to provide a permanent target for incoming section links. Please do not remove or modify it, except to add another appropriate anchor. If you modify the section title, please anchor the old title. It is always best to anchor an old section header that has been changed so that links to it will not be broken. See [[Template:Anchor]] for details. This template is {{Subst:Anchor comment}}. --> {{Main|اٽلي جا علائقا|اٽلي جا صوبا|اٽلي جا ميٽروپوليٽن شهر|ڪوموني}} اٽلي 20 علائقن (''[[ريجوني]]'') تي مشتمل آهي، جن مان پنجن کي [[خاص قانوني حيثيت وارا خودمختيار علائقا|خاص خودمختيار حيثيت]] حاصل آهي، جيڪا کين اضافي معاملن تي قانون سازي ڪرڻ جي اجازت ڏئي ٿي.<ref name="tuttitalia">{{Cite news|title=Regioni italiane|url=http://www.tuttitalia.it/regioni|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220509133929/https://www.tuttitalia.it/regioni|archive-date=9 May 2022|access-date=30 April 2022|language=it}}</ref> {{Div col}} * [[ابروزو]] * [[اوستا وادي]] * [[اپوليا]] * [[بازيليڪاتا]] * [[ڪلابريا]] * [[ڪمپانيا]] * [[ايميليا-رومانيا]] * [[فريولي-وينيزيا جوليا]] * [[لازيو]] * [[ليگوريا]] * [[لومباردي]] * [[مارڪي]] * [[موليزه]] * [[پيڊمونٽ]] * [[سارڊينيا]] * [[سسلي]] * [[ترنتينو-آلٽو آديجي/سڊٽيرول]] * [[ٽسڪني]] * [[امبريا]] * [[وينيتو]] {{Div col end}} ''ريجوني'' ۾ 107 صوبا (''[[اٽلي جا صوبا|پرووينچي]]'') يا ميٽروپوليٽن شهر (''[[اٽلي جا ميٽروپوليٽن شهر|چِتا ميٽروپوليتاني]]'')، ۽ 7,896 ميونسپلٽيون (''[[ڪوموني]]'') شامل آهن.<ref name="tuttitalia"/> {{Clear}} == پڻ ڏسو == {{Portal|اٽلي|ملڪ|يورپ|يورپي يونين }} * [[اٽلي جو خاڪو]] {{Clear}} == نوٽس == {{Notelist|30em}} == ڪتابيات == {{Refbegin|30em}} * {{Cite book|last1=Cushman-Roisin|first1=Benoit|url=https://books.google.com/books?id=OFwkVgQNHlsC|title=Physical oceanography of the Adriatic Sea|last2=Gačić|first2=Miroslav|last3=Poulain|first3=Pierre-Marie|publisher=Springer|year=2001|isbn=978-1-4020-0225-0}} * {{Cite web|date=2004–2007|title=FastiOnline: A database of archaeological excavations since the year 2000 |url=https://www.fastionline.org|access-date=6 March 2010|publisher=International Association of Classical Archaeology (AIAC)}} * Hibberd, Matthew. ''The media in Italy'' (McGraw-Hill International, 2007). * Sarti, Roland, ed. ''Italy: A reference guide from the Renaissance to the present'' (2004). * Sassoon, Donald. ''Contemporary Italy: politics, economy and society since 1945'' (Routledge, 2014). * {{Cite web|date=1995–2010|title=Italy History – Italian History Index|url=http://vlib.iue.it/hist-italy/Index.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210815124837/http://vlib.iue.it/hist-italy/Index.html|archive-date=15 August 2021|access-date=6 March 2010|publisher=European University Institute, The World Wide Web Virtual Library|language=it, en}} {{Refend}} == ٻاهريان ڳنڍڻا == {{Wikibooks|Wikijunior:Countries A-Z|Italy}} {{Sister project links|voy=Italy|d=Q38}} * [https://www.bbc.com/news/world-europe-17433142 اٽلي] [[بي بي سي نيوز]] مان * [https://web.archive.org/web/20260116052905/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy/ اٽلي]. ''[[دي ورلڊ فيڪٽ بڪ]]''. [[سينٽرل انٽيليجنس ايجنسي]]. * [https://web.archive.org/web/20081216082829/http://ucblibraries.colorado.edu/govpubs/for/italy.htm اٽلي] ''يو سي بي لائبريريز گوو پبس'' مان * [https://www.oecd.org/italy/ اٽلي] [[او اي سي ڊي]] مان * [https://european-union.europa.eu/principles-countries-history/eu-countries/italy_en يورپي يونين جي ويب سائيٽ تي اٽلي جو ملڪي خاڪو] * {{Wikiatlas|Italy}} * {{OSM relation|365331}} * [https://www.ifs.du.edu/IFs/frm_CountryProfile/IT اٽلي لاءِ اهم ترقياتي اڳڪٿيون] [[انٽرنيشنل فيوچرز]] مان * [https://www.governo.it/ سرڪاري ويب سائيٽ] {{In lang|it}} * [https://www.italia.it/en/ اطالوي سياحت جي سرڪاري ويب سائيٽ] {{Italy topics}} {{Navboxes |title = اٽلي سان لاڳاپيل مضمون|list= {{Sovereign states of Europe}} {{Countries and territories bordering the Mediterranean Sea}} {{EU members}} {{European Economic Area (EEA)}} {{Council of Europe members}} {{G8 nations}} {{G20}} {{OSCE}} }} {{Authority control}} {{Coord|43|N|12|E|display=title}} [[زمرو:اٽلي| ]] [[زمرو:يورپ جا ملڪ]] [[زمرو:جي 20 ميمبر]] [[زمرو:ڪائونسل آف يورپ جا ميمبر رياستون]] [[زمرو:يورپي يونين جا ميمبر رياستون]] [[زمرو:نيٽو جا ميمبر رياستون]] [[زمرو:يونين فار دي ميڊيٽرينين جا ميمبر رياستون]] [[زمرو:گڏيل قومن جا ميمبر رياستون]] [[زمرو:او اي سي ڊي ميمبر]] [[زمرو:جمهوريتون]] [[زمرو:1861ع ۾ يورپ ۾ قيام]] [[زمرو:اهي ملڪ ۽ علائقا جتي اطالوي سرڪاري ٻولي آهي]] [[زمرو:1861ع ۾ قائم ٿيل رياستون ۽ علائقا]] [[Category:1946ع ۾ يورپ ۾ قائم ٿيل رياستون ۽ علائقا]] == حوالا == {{Reflist}} <references group="lower-alpha"/> {{Italy Labelled Map Scalable|image-width=300}} 6ks9kp3i0qlnqd8x5tibidvjh4kvvv4 382654 382653 2026-06-04T09:27:39Z Memon2025 21315 382654 wikitext text/x-wiki {{چونڊ مضمون| جون 2026}} {{Short description|ڏکڻ ۽ اولهه يورپ جو ملڪ}} {{Infobox country | conventional_long_name = اطالوي جمهوريه | common_name = اٽلي | native_name = {{Lang|it|Repubblica Italiana<!--upper case see Italian wiki-->}} | image_flag = Flag of Italy.svg | image_coat = Emblem of Italy.svg | symbol_type = نشان | national_anthem = "{{Lang|it|[[اِل ڪانتو ديلي اطالياني]]|italic=no}}"<br/>"اطالوين جو گيت"<div style="padding-top:0.5em;">{{Center|[[File:Canto degli Italiani - Marina Militare (strumentale).wav]]}}</div> | image_map = {{Switcher|[[File:EU-Italy (orthographic projection).svg|frameless]]|گلوب ڏيکاريو|[[File:EU-Italy.svg|upright=1.15|frameless]]|يورپي يونين جو نقشو ڏيکاريو|default=1}} | capital = [[روم]] | coordinates = {{Coord|41|54|N|12|29|E|type:city}} | largest_city = capital | languages_type = ڏيهي ٻوليون | languages = ڏسو [[اٽلي جون ٻوليون|مکيه مضمون]] | official_languages = [[اطالوي ٻولي|اطالوي]]<sup>a</sup> {{Infobox|child=yes |label1 = [[اٽلي ڏانهن اميگريشن|قوميت]] {{Nobold|(2021)}}<ref name="id2020">{{Cite web|title=Indicatori demografici, anno 2020 |url=https://www.istat.it/it/files//2021/05/REPORT_INDICATORI-DEMOGRAFICI-2020.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210503091112/https://www.istat.it/it/files//2021/05/REPORT_INDICATORI-DEMOGRAFICI-2020.pdf|archive-date=3 May 2021|access-date=3 May 2021}}</ref> | data1 = {{Unbulleted list|91% اطالوي|9% ٻيا}} }} | religion = {{Ublist|item_style=white-space:nowrap;|84% [[اٽلي ۾ عيسائيت|عيسائيت]]|12% [[اٽلي ۾ لادينيت|لادينيت]]|4% [[اٽلي ۾ مذهب|ٻيا]]}} | religion_year = 2021 | religion_ref = <ref>{{Cite web|date=September 2021|title=Special Eurobarometer 516|url=https://data.europa.eu/data/datasets/s2237_95_2_516_eng?locale=en|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20230629085321/http://data.europa.eu/data/datasets/s2237_95_2_516_eng?locale=en|archive-date=29 June 2023|access-date=2 June 2026|publisher=European Union: [[European Commission]]|via=[[European Data Portal]] (see Volume C: Country/socio-demographics: IT: Question D90.2.)}}</ref> | demonym = اطالوي | government_type = [[وحداني پارلياماني جمهوريه]] | leader_title1 = [[اٽلي جو صدر|صدر]] | leader_name1 = [[سرجيو ماتاريلا]] | leader_title2 = [[اٽلي جو وزيراعظم|وزيراعظم]] | leader_name2 = [[جورجيا ميلوني]] | leader_title3 = [[جمہوريه جي سينيٽ جو صدر (اٽلي)|سينيٽ جو صدر]] | leader_name3 = [[اگناتسيو لا روسا]] | leader_title4 = [[چيمبر آف ڊپٽيز جو صدر (اٽلي)|چيمبر آف ڊپٽيز جو صدر]] | leader_name4 = [[لورينزو فونتانا]] | legislature = [[اطالوي پارليامينٽ|پارليامينٽ]] | upper_house = [[جمہوريه جي سينيٽ (اٽلي)|جمہوريه جي سينيٽ]] | lower_house = [[چيمبر آف ڊپٽيز (اٽلي)|چيمبر آف ڊپٽيز]] | sovereignty_type = [[اٽلي جي تاريخ|تاريخي سياسي وحدتون]] | established_event1 = [[اٽلي جا قديم ماڻھو|اٽالڪ ماڻھو]] | established_date1 = قديم دور | established_event2 = [[قديم روم]]<br>[[رومي اٽلي]] | established_date2 = 753 ق م–476 ع | established_event3 = [[بربر بادشاهتون|رومي-بربر بادشاهتون]]<br>[[بازنطيني اٽلي]] | established_date3 = اوائلي وچون دور | established_event4 = [[اٽلي جي تاريخي رياستن جي فهرست|اطالوي شهري رياستون ۽ علائقائي سياسي وحدتون]] | established_date4 = وچون دور ۽ جديد دور | established_event5 = [[اٽلي جي بادشاهت]] | established_date5 = 1861–1946<br>{{start date and age|1861|03|17|df=y}} | established_event6 = [[اطالوي سلطنت]] | established_date6 = 1869/1882–1960 | established_event7 = [[1946ع اطالوي اداراتي ريفرنڊم|اطالوي جمهوريه]] | established_date7 = {{start date and age|1946|06|02|df=y}} | area_km2 = 301,340 | area_footnote = <ref name="Central Intelligence Agency-2023">{{Cite web|date=23 August 2023|title=Italy|url=https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210701235642/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy|archive-date=1 July 2021|access-date=28 August 2023|publisher=Central Intelligence Agency}}</ref><ref>{{Cite web|date=12 November 2023|title=Italy country profile|url=https://www.bbc.com/news/world-europe-17433142|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20231218111602/https://www.bbc.com/news/world-europe-17433142|archive-date=18 December 2023|access-date=12 November 2023|publisher=BBC News}}</ref> | area_rank = 71هون | area_sq_mi = 116,347 <!--Do not remove per [[Wikipedia:Manual of Style/Dates and numbers]]--> | percent_water = 1.24 (2015)<ref>{{Cite web|title=Surface water and surface water change|url=https://stats.oecd.org/Index.aspx?DataSetCode=SURFACE_WATER|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210324133453/https://stats.oecd.org/Index.aspx?DataSetCode=SURFACE_WATER|archive-date=24 March 2021|access-date=11 October 2020|publisher=[[Organisation for Economic Co-operation and Development]] (OECD)}}</ref> | population_estimate = {{DecreaseNeutral}} 58,915,561<ref name="population">{{cite web|title=Monthly Demographic Balance|url=https://demo.istat.it/app/?l=en&a=&i=D7B|publisher=[[Italian National Institute of Statistics|ISTAT]]}}</ref> | population_estimate_year = 2025 | population_estimate_rank = 25هون | population_density_km2 = 195.5 | population_density_sq_mi = auto<!--Do not remove per [[Wikipedia:Manual of Style/Dates and numbers]]--> | population_density_rank = 72هون | GDP_PPP = {{Increase}} $3.872&nbsp;trillion<ref name="IMFWEO.IT">{{cite web |url=https://data.imf.org/en/Data-Explorer?datasetUrn=IMF.RES:WEO(9.0.0) |title=World Economic Outlook Database (April 2026 Edition) |publisher=[[International Monetary Fund]] |website=www.imf.org |date=14 April 2026 |access-date=18 April 2026}}</ref> | GDP_PPP_year = 2026 | GDP_PPP_rank = 12هون | GDP_PPP_per_capita = {{Increase}} $65,761<ref name="IMFWEO.IT"/> | GDP_PPP_per_capita_rank = 29هون | GDP_nominal = {{Increase}} $2.738&nbsp;trillion<ref name="IMFWEO.IT"/> | GDP_nominal_year = 2026 | GDP_nominal_rank = 8هون | GDP_nominal_per_capita = {{Increase}} $46,505<ref name="IMFWEO.IT"/> | GDP_nominal_per_capita_rank = 27هون | Gini = 32.5 <!--number only--> | Gini_year = 2020 | Gini_change = decrease <!--increase/steady/decrease--> | Gini_ref = <ref>{{Cite web|title=Gini coefficient of equivalised disposable income – EU-SILC survey|url=https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/tessi190/default/table?lang=en|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20201009091832/https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/tessi190/default/table?lang=en|archive-date=9 October 2020|access-date=21 June 2022|publisher=European Commission}}</ref> | HDI = 0.915 <!--number only--> | HDI_year = 2023<!-- Please use the year to which the data refers, not the publication year--> | HDI_change = increase <!--increase/decrease/steady--> | HDI_ref = <ref name="UNHDR">{{Cite web |date=6 May 2025 |title=Human Development Report 2025 |url=https://hdr.undp.org/system/files/documents/global-report-document/hdr2025reporten.pdf|url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20250506051232/https://hdr.undp.org/system/files/documents/global-report-document/hdr2025reporten.pdf |archive-date=6 May 2025 |access-date=6 May 2025 |publisher=[[United Nations Development Programme]] |language=en}}</ref> | HDI_rank = 29هون | currency = [[يورو]] (€)<sup>b</sup> | currency_code = EUR | time_zone = [[مرڪزي يورپي وقت|CET]] | utc_offset = +1 | utc_offset_DST = +2 | time_zone_DST = [[مرڪزي يورپي گرمي وارو وقت|CEST]] | calling_code = [[+39]] <sup>c</sup> | cctld = [[.it]] | footnote_a = <span style="font-size:100%;">جرمن [[ڏکڻ ٽائرول]] ۽ [[فريولي-وينيتسيا جوليا]] ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ فرينچ [[آئوستا وادي]] ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ [[سلووين ٻولي|سلووين]] [[ٽريئستي صوبو]]، [[گوريتسيا صوبو]] ۽ فريولي-وينيتسيا جوليا ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ [[لاڊن ٻولي|لاڊن]] ڏکڻ ٽائرول، [[ترنتينو]] ۽ ٻين اترين علائقن ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ [[فريولي ٻولي|فريولي]] فريولي-وينيتسيا جوليا ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ [[سارڊينيائي ٻولي|سارڊينيائي]] [[سارڊينيا]] ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي.<ref>{{Cite web|title=Legge Regionale 15 ottobre 1997, n. 26 |url=http://www.regione.sardegna.it/j/v/86?v=9&c=72&file=1997026|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210226213750/http://www.regione.sardegna.it/j/v/86?v=9&c=72&file=1997026|archive-date=26 February 2021|access-date=31 May 2018|publisher=Regione autonoma della Sardegna – Regione Autònoma de Sardigna}}; {{Cite web|title=Regione Autonoma Friuli-Venezia Giulia – Comunità linguistiche regionali|url=https://www.regione.fvg.it/rafvg/cms/RAFVG/cultura-sport/patrimonio-culturale/comunita-linguistiche|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150904201140/https://www.regione.fvg.it/rafvg/cms/RAFVG/cultura-sport/patrimonio-culturale/comunita-linguistiche|archive-date=4 September 2015|access-date=2 November 2020|website=regione.fvg.it}}</ref></span> | footnote_b = <span style="font-size:100%;">2002ع کان اڳ، [[اطالوي ليرا]]. يورو [[ڪامپيوني دي اٽاليا]] ۾ قبول ڪئي وڃي ٿي، پر ان جي سرڪاري ڪرنسي [[سوئس فرانڪ]] آهي.<ref>{{Cite web|date=14 July 2010|title=Comune di Campione d'Italia|url=http://www.comune.campione-d-italia.co.it/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110430223743/http://www.comune.campione-d-italia.co.it/|archive-date=30 April 2011|access-date=30 October 2010|publisher=Comune.campione-d-italia.co.it}}</ref></span> | footnote_c = <span style="font-size:100%;">ڪامپيوني دي اٽاليا کي فون ڪرڻ لاءِ سوئس ڪوڊ [[+41]] استعمال ڪرڻ ضروري آهي.</span> }} '''اٽلي'''،{{Efn|{{Lang|it|Italia}}, {{IPA|it|iˈtaːlja|pron|small=no|It-Italia.ogg}}}} سرڪاري طور '''اطالوي جمهوريه'''،{{Efn|{{Lang|it|ريپبلڪا اطاليانا|links=no}}, {{IPA|it|reˈpubblika itaˈljaːna|pron|small=no}}}} [[ڏکڻ يورپ|ڏکڻ]] ۽ [[اولهه يورپ]] ۾ واقع هڪ ملڪ آهي.{{Efn|اٽلي کي گهڻو ڪري اولهه يورپ ۾ شامل ڪيو ويندو آهي.<ref>اٽلي کي اولهه يورپي ملڪ طور بيان ڪندڙ علمي ڪم:{{Bulleted list |{{Cite book|last1=Hancock|first1=M. Donald|url=https://archive.org/details/politicsinwester00hanc_0|title=Politics in Western Europe: an introduction to the politics of the United Kingdom, France, Germany, Italy, Sweden, and the European Union|last2=Conradt|first2=David P.|last3=Peters|first3=B. Guy|last4=Safran|first4=William|last5=Zariski|first5=Raphael|date=11 November 1998|publisher=Chatham House Publishers|isbn=978-1-5664-3039-5|edition=2nd|quote=list of Western European countries Italy.|url-access=registration|ref=none}} |{{Cite book|last1=Ugo|first1=Ascoli|last2=Emmanuele|first2=Pavolini|title=The Italian welfare state in a European perspective: A comparative analysis|date=2016|publisher=Policy Press|isbn=978-1-4473-3444-6|url=https://books.google.com/books?id=BEzRDAAAQBAJ&q=list+of+Western+European+countries+Italy|ref=none}} |{{Cite book|last1=Zloch-Christy|first1=Iliana|title=East-West Financial Relations: Current Problems and Future Prospects|date=1991|publisher=Cambridge University Press|isbn=978-0-5213-9530-4|url=https://archive.org/details/eastwestfinancia00zloc|url-access=registration|quote=list of Western European countries Italy.|access-date=29 September 2019|ref=none}} |{{Cite book|last1=Clout|first1=Hugh D.|title=Western Europe: Geographical Perspectives|date=1989|publisher=Longman Scientific & Technical|isbn=978-0-5820-1772-6|url=https://books.google.com/books?id=WGbIT90ppZsC|access-date=29 September 2019|ref=none}} |{{Cite book|last1=Furlong|first1=Paul|title=Modern Italy: Representation and Reform|date=2003|publisher=Routledge|isbn=978-1-1349-7983-7|url=https://books.google.com/books?id=JNNsOl65D0AC&q=italy+western+European+country|access-date=29 September 2019|ref=none}} |{{Cite book|last1=Hanf|first1=Kenneth|last2=Jansen|first2=Alf-Inge|title=Governance and Environment in Western Europe: Politics, Policy and Administration|date=2014|publisher=Routledge|isbn=978-1-3178-7917-6|url=https://books.google.com/books?id=31wSBAAAQBAJ&q=West+Europe+Italy|access-date=29 September 2019|ref=none}} }}</ref>|name=WE}} اهو [[اطالوي اپٻيٽ|هڪ اپٻيٽ]] تي مشتمل آهي، جيڪو [[ڀونوچ سمنڊ]] ۾ وڌي وڃي ٿو، جنهن جي اترين زميني سرحد تي [[الپس]] آهن، ۽ ان سان گڏ [[اٽلي جي ٻيٽن جي فهرست|لڳ ڀڳ 800 ٻيٽ]] پڻ شامل آهن، جن مان خاص طور [[سسلي]] ۽ [[سارڊينيا]] اهم آهن. اٽلي اولهه ۾ [[فرانس]]؛ اتر ۾ [[سوئٽزرلينڊ]] ۽ [[آسٽريا]]؛ اوڀر ۾ [[سلووينيا]]؛ ۽ ٻن [[انڪليو|انڪليوز]]، [[ويٽيڪن سٽي]] ۽ [[سان مارينو]]، سان زميني سرحدون رکي ٿو. ايراضي جي لحاظ کان اهو [[ايراضيءَ موجب يورپي ملڪن جي فهرست|يورپ جو ڏهون وڏو ملڪ]] آهي، جيڪو {{Convert|301340|km2|sqmi|abbr=on}} تي پکڙيل آهي، ۽ لڳ ڀڳ 59 ملين آبادي سان [[يورپي يونين]] جو ٽيون سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو [[يورپي يونين جو رڪن ملڪ|رڪن ملڪ]] آهي. اٽلي جي گاديءَ جو هنڌ ۽ [[اٽلي جي شهرن جي فهرست|سڀ کان وڏو شهر]] [[روم]] آهي؛ ٻين وڏن شهرن ۾ [[ميلان]]، جيڪو ملڪ جو سڀ کان وڏو [[ميٽروپوليٽن علائقو]] آهي، [[نيپلز]]، [[تورين]]، [[پالرمو]]، [[بولونيا]]، [[فلورينس]]، [[جينووا]] ۽ [[وينس]] شامل آهن. [[اٽلي جي تاريخ]] ڪيترن ئي [[اٽلي جي قديم قومن جي فهرست|اٽالڪ قومن]] تائين وڃي ٿي، جن ۾ خاص طور [[قديم رومي]] شامل آهن، جن [[رومي جمهوريه]] دوران ڀونوچ سمنڊ جي دنيا کي فتح ڪيو ۽ [[رومي سلطنت]] دوران صدين تائين ان تي حڪومت ڪئي. عيسائيت جي پکڙجڻ سان، روم [[ڪيٿولڪ ڪليسا]] ۽ [[پاپائيت]] جو مرڪز بڻجي ويو. [[بربر حملا|بربر حملن]] ۽ ٻين سببن ڪري [[قديم دور جي آخري مرحلي]] ۽ [[اوائلي وچئين دور]] جي وچ ۾ [[اولهه رومي سلطنت جو زوال ۽ خاتمو]] ٿيو. يارهين صديءَ تائين [[اطالوي شهري رياستون]] ۽ [[سامونڊي جمهوريهون]] وڌيون، جن واپار ذريعي نئين خوشحالي آندي ۽ جديد سرمائيداريءَ لاءِ بنياد وڌا. [[اطالوي نشاةِ ثانيه]] پندرهين ۽ سورهين صديءَ دوران ڦهلي ڦولي ۽ [[نشاةِ ثانيه#پکڙجڻ|باقي يورپ تائين پکڙجي وئي]]. اطالوي ڳولائوئن پري اوڀر ۽ [[نئين دنيا]] ڏانهن نوان رستا دريافت ڪيا، جنهن سان [[دريافتن جو دور|دريافتن جي دور]] ۾ اهم حصو پيو. سياسي ۽ علائقائي ورهاستن جي صدين کان پوءِ، [[اٽلي جي بادشاهت]] 1861ع ۾ [[اطالوي آزاديءَ جون جنگيون|آزاديءَ جي جنگين]] ۽ [[هزارن جي مهم]] کان پوءِ قائم ٿي. اوڻيهين صديءَ جي آخر کان ويهين صديءَ جي شروعات تائين، [[اٽلي ۾ صنعتڪاري|اٽلي صنعتڪاري ڪئي]] ۽ [[اطالوي سلطنت|نوآبادياتي سلطنت]] حاصل ڪئي، جڏهن ته [[ڏکڻ اٽلي|ڏکڻ]] گهڻي حد تائين غريب رهيو، جنهن سبب آمريڪا ڏانهن [[اطالوي ڊائاسپورا|وڏي مهاجر ڊائاسپورا]] پيدا ٿي. 1915ع کان 1918ع تائين، [[پهريين عالمي جنگ دوران اٽلي جي فوجي تاريخ|اٽلي]] [[پهريين عالمي جنگ]] ۾ [[پهريين عالمي جنگ جا اتحادي|انتانت]] سان گڏ [[مرڪزي طاقتون|مرڪزي طاقتن]] خلاف وڙهيو. 1922ع ۾ [[اطالوي فاشزم|اطالوي فاشسٽ]] آمريت قائم ٿي. [[ٻي عالمي جنگ دوران اٽلي جي فوجي تاريخ|ٻي عالمي جنگ دوران]]، اٽلي پهرين [[محوري طاقتون|محوري طاقتن]] جو حصو هو، جيستائين [[ڪاسيبلي جي جنگبندي|جنگبندي]] [[ٻي عالمي جنگ جا اتحادي|اتحادي طاقتن]] سان نه ٿي (1940–1943)، پوءِ [[اطالوي مزاحمت]] ۽ جرمن قبضي ۽ سهڪار ڪندڙ [[اطالوي سماجي جمهوريه|آر ايس آءِ]] کان [[اٽلي جي آزادي]] دوران اتحادي طاقتن جو هم جنگي ساٿي بڻيو (1943–1945). 1946ع ۾ بادشاهت کي [[1946ع اطالوي اداراتي ريفرنڊم|جمهوريه سان تبديل ڪيو ويو]] ۽ ملڪ [[اطالوي اقتصادي معجزو|مضبوط بحالي]] ڪئي. [[ترقي يافته ملڪ]] طور، [[اٽلي جي معيشت|ترقي يافته معيشت]] سان، اٽلي دنيا جو [[ناليوار جي ڊي پي موجب ملڪن جي فهرست|اٺون وڏو ناليوار جي ڊي پي]] رکي ٿو، يورپ جو [[پيداوار موجب ملڪن جي فهرست|ٻيون وڏو پيداوار وارو شعبو]] رکي ٿو، ۽ [[علائقائي طاقت|علائقائي]] ۽ – [[وڏين طاقتن مان گهٽ ترين|گهٽ حد تائين]] – عالمي اقتصادي، فوجي، ثقافتي ۽ سياسي معاملن ۾ اهم ڪردار ادا ڪري ٿو. اهو يورپي يونين جو [[اندروني ڇهه|باني]] ۽ [[يورپي يونين جا ٽي|اهم رڪن]] آهي، ۽ [[اٽلي جا پرڏيهي لاڳاپا#بين الاقوامي ادارا|ڪيترين ٻين بين الاقوامي تنظيمن ۽ فورمن جو حصو]] آهي. [[ثقافتي سپر پاور]] طور، اٽلي ڊگهي عرصي کان [[اطالوي فن|فن]]، [[اٽلي جي موسيقي|موسيقي]]، [[اطالوي ادب|ادب]]، [[اطالوي کاڌو|کاڌي]]، [[اطالوي فيشن|فيشن]]، [[اٽلي ۾ سائنس ۽ ٽيڪنالاجي|سائنس ۽ ٽيڪنالاجي]] جو مشهور عالمي مرڪز رهيو آهي، ۽ [[اطالوي ايجادن ۽ دريافتن جي فهرست|ڪيترين ايجادن ۽ دريافتن]] جو ذريعو آهي. هن وٽ [[ملڪ موجب عالمي ورثو ماڳ|سڀ کان وڌيڪ تعداد]] ۾ [[عالمي ورثو ماڳ]] ([[اٽلي ۾ عالمي ورثو ماڳن جي فهرست|61]]) آهن ۽ اهو دنيا جو [[عالمي سياحت درجابندي|پنجون سڀ کان وڌيڪ گهميو ويندڙ ملڪ]] آهي. == نالو<span class="anchor" id="Etymology"></span> == {{Main|اٽلي جو نالو}} ''اٽاليا'' جي اشتقاق بابت ڪيترائي مفروضا موجود آهن.<ref>Alberto Manco, ''Italia. Disegno storico-linguistico''. 2009, Naples: L'Orientale. {{ISBN|978-8-8950-4462-0}}.</ref> هڪ نظريي موجب اهو [[قديم يوناني]] اصطلاح مان نڪتو، جيڪو ''اٽالوئي'' جي زمين لاءِ استعمال ٿيندو هو؛ اٽالوئي هڪ قبيلو هو، جيڪو انهيءَ علائقي ۾ رهندو هو، جيڪو اڄ [[ڪلابريا]] جي نالي سان سڃاتو وڃي ٿو. اصل ۾ سمجهيو ويندو هو ته ان جو نالو ''ويتولي'' هو، ۽ ڪجهه عالمن جي راءِ آهي ته سندن [[ٽوٽم]]ي جانور ڳئون جو ٻچو هو ([[لاطيني]]: ''vitulus''؛ [[امبريائي]]: ''vitlo''؛ [[اوسڪن]]: ''Víteliú'')<!-- and named for the god of cattle, [[Mars (mythology)|Mars]] -->.<ref>J.P. Mallory and D.Q. Adams, ''Encyclopedia of Indo-European Culture'' (London: Fitzroy and Dearborn, 1997), 24.</ref> ڪيترن قديم ليکڪن چيو آهي ته اهو نالو هڪ مقامي حڪمران [[اٽالس]] جي نالي تان پيو.<ref>Dionysius of Halicarnassus, ''Roman Antiquities'', [https://penelope.uchicago.edu/Thayer/E/Roman/Texts/Dionysius_of_Halicarnassus/1B*.html 1.35] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20221215151343/https://penelope.uchicago.edu/Thayer/E/Roman/Texts/Dionysius_of_Halicarnassus/1B%2A.html|date=15 December 2022}}, on LacusCurtius; Aristotle, ''Politics'', [https://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0058%3Abook%3D7%3Asection%3D1329b#note-link2 7.1329b] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20150910185719/http://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0058%3Abook%3D7%3Asection%3D1329b|date=10 September 2015}}, on Perseus; Thucydides, ''The Peloponnesian War'', [https://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Thuc.+6.2.4&fromdoc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0200 6.2.4] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20150924213434/http://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Thuc.+6.2.4&fromdoc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0200|date=24 September 2015}}, on Perseus</ref> اٽلي لاءِ قديم يوناني اصطلاح شروعات ۾ رڳو [[ڪلابريا|بروٽيم]] اپٻيٽ جي ڏکڻ حصي ۽ [[ڪاتانزارو]] ۽ [[ويبو والينتيا]] جي ڪجهه حصن لاءِ استعمال ٿيندو هو. [[اوينوٽريا]] ۽ "اٽلي" جو وڏو تصور هڪ ٻئي جا مترادف بڻجي ويا، ۽ اهو نالو [[لوڪانيا]] جي اڪثر حصي تي به لاڳو ٿيڻ لڳو. رومي جمهوريه جي واڌ کان اڳ، اهو نالو يونانين طرفان [[ميسينا آبنائے]] ۽ [[ساليرنو نار|ساليرنو نارين]] ۽ [[تارانٽو نار|تارانٽو]] کي ملائيندڙ لڪير جي وچ واري زمين لاءِ استعمال ٿيندو هو، جيڪا ڪلابريا سان مطابقت رکي ٿي. يونانين "اٽاليا" کي وڌيڪ وڏي علائقي تي لاڳو ڪرڻ شروع ڪيو.<ref>Pallottino, M., ''History of Earliest Italy'', trans. Ryle, M & Soper, K. in Jerome Lectures, Seventeenth Series, p. 50</ref> ڏکڻ ۾ "[[يوناني اٽلي]]" کان علاوه، مورخن هڪ "ايٽرسڪن اٽلي" جي وجود جو به امڪان ظاهر ڪيو آهي، جيڪو وچ اٽلي جي علائقن تي مشتمل هو.<ref>Giovanni Brizzi, Roma. Potere e identità: dalle origini alla nascita dell'impero cristiano, Bologna, Patron, 2012 p. 94</ref> [[رومي اٽلي]]، يعني ''اٽاليا''، جون سرحدون وڌيڪ واضح طور مقرر ٿيل آهن. ڪيٽو جي ''[[اوريجنيز]]'' اٽلي کي الپس جي ڏکڻ ۾ واقع سڄي اپٻيٽ طور بيان ڪري ٿي.<ref>{{Cite book|last=Carlà-Uhink|first=Filippo|url=https://books.google.com/books?id=dSY-DwAAQBAJ&q=cato+italy+south+of+the+Alps&pg=PT49|title=The "Birth" of Italy: The Institutionalization of Italy as a Region, 3rd–1st Century BCE|date=25 September 2017|publisher=Walter de Gruyter GmbH & Co KG|isbn=978-3-1105-4478-7}}; {{Cite book|last=Levene|first=D. S.|url=https://books.google.com/books?id=aLsRDAAAQBAJ&q=cato+walls+of+Italy&pg=PA108|title=Livy on the Hannibalic War|date=17 June 2010|publisher=Oxford University Press|isbn=978-0-1981-5295-8|access-date=12 November 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20240328152752/https://books.google.com/books?id=aLsRDAAAQBAJ&q=cato+walls+of+Italy&pg=PA108#v=snippet&q=cato%20walls%20of%20Italy&f=false|archive-date=28 March 2024|url-status=live}}</ref> 264 ق م ۾ رومي اٽلي مرڪزي-اتر جي [[آرنو]] ۽ [[روبيڪون]] دريائن کان وٺي سڄي ڏکڻ تائين پکڙيل هئي. اتر وارو علائقو، [[سيسالپائن گال]]، جغرافيائي طور اٽلي جو حصو سمجهيو ويندو هو، 220ع ق م واري ڏهاڪي ۾ روم طرفان قبضو ڪيو ويو،<ref>{{Cite book|last=Carlà-Uhink|first=Filippo|url=https://books.google.com/books?id=dSY-DwAAQBAJ&q=Tota+Italia+essays&pg=PT454|title=The "Birth" of Italy: The Institutionalization of Italy as a Region, 3rd–1st Century BCE|date=25 September 2017|publisher=Walter de Gruyter GmbH & Co KG|isbn=978-3-1105-4478-7|access-date=12 November 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211000755/https://books.google.com/books?id=dSY-DwAAQBAJ&q=Tota+Italia+essays&pg=PT454#v=snippet&q=Tota%20Italia%20essays&f=false|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}</ref> پر سياسي طور الڳ رهيو. 42 ق م ۾ ان کي قانوني طور اٽلي جي انتظامي وحدت ۾ ضم ڪيو ويو.<ref>{{Cite book|last=Williams|first=J. H. C.|url=https://books.google.com/books?id=RPj_FkEeVO4C&q=beyond+the+Rubicon|title=Beyond the Rubicon: Romans and Gauls in Republican Italy – J. H. C. Williams – Google Books|date=22 May 2020|publisher=Oxford University Press|isbn=978-0-1981-5300-9|archive-url=https://web.archive.org/web/20200522000630/https://books.google.it/books?id=RPj_FkEeVO4C&dq=beyond+the+Rubicon&hl=en&sa=X&ved=0ahUKEwiI5YrC6rbkAhUvDmMBHXZOCMAQ6AEIKTAA|archive-date=22 May 2020}}; {{Cite book|last=Long|first=George|title=Decline of the Roman republic: Volume 2|year=1866}}; {{Cite web|last=Aurigemma|first=Salvatore|title=Gallia Cisalpina|url=http://www.treccani.it/enciclopedia/gallia-cisalpina_(Enciclopedia-Italiana)|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20230404054511/https://www.treccani.it/enciclopedia/gallia-cisalpina_(Enciclopedia-Italiana)|archive-date=4 April 2023|access-date=14 October 2014|website=treccani.it|publisher=Enciclopedia Italiana|language=it}}</ref> سارڊينيا، [[ڪورسيڪا]]، سسلي ۽ [[مالٽا]] کي 292ع ۾ [[ڊيوڪليشن]] اٽلي ۾ شامل ڪيو،<ref>{{Cite web|title=Italy (ancient Roman territory)|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297743/Italy|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131110232259/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297743/Italy|archive-date=10 November 2013|access-date=10 November 2013|website=Encyclopædia Britannica}}</ref> جنهن سان آخري قديم دور جو اٽلي جديد [[اطالوي جاگرافيائي علائقو|اطالوي جاگرافيائي علائقي]] سان لڳ ڀڳ هم سرحد ٿي ويو.<ref>{{Cite web|title=La riorganizzazione amministrativa dell'Italia. Costantino, Roma, il Senato e gli equilibri dell'Italia romana|url=https://www.treccani.it/enciclopedia/la-riorganizzazione-amministrativa-dell-italia-costantino-roma-il-senato-e-gli-equilibri-dell-italia-romana_%28Enciclopedia-Costantiniana%29|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211119225335/https://www.treccani.it/enciclopedia/la-riorganizzazione-amministrativa-dell-italia-costantino-roma-il-senato-e-gli-equilibri-dell-italia-romana_(Enciclopedia-Costantiniana)|archive-date=19 November 2021|access-date=19 November 2021|language=it}}</ref> لاطيني لفظ ''Italicus'' "اٽلي جي ماڻهو" لاءِ استعمال ٿيندو هو، يعني ''provincial'' يا [[رومي صوبو|رومي صوبي]] مان آيل ماڻهو جي ابتڙ.<ref>''Letters'' 9.23</ref> صفت ''italianus''، جنهن مان ''Italian'' نڪتو، [[وچئين دور جي لاطيني]] مان آهي ۽ [[اوائلي جديد دور]] دوران ''Italicus'' سان متبادل طور استعمال ٿيندي هئي.<ref>''ytaliiens'' (1265) [http://www.cnrtl.fr/etymologie/italien TLFi] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20181029191636/http://www.cnrtl.fr/etymologie/italien|date=29 October 2018}}</ref> [[اولهه رومي سلطنت جي زوال]] کان پوءِ، اٽلي جي [[اوستروگوٿڪ بادشاهت]] قائم ٿي. [[لومبارڊ|لومبارڊن]] جي حملن کان پوءِ، ''اٽاليا'' سندن بادشاهت جي نالي طور برقرار رهي، ۽ [[پاڪ رومي سلطنت]] اندر ان جي [[اٽلي جي بادشاهت (پاڪ رومي سلطنت)|جانشين بادشاهت]] لاءِ به اهو نالو استعمال ٿيو.<ref>{{Cite web|title=IL COMUNE MEDIEVALE|url=https://www.homolaicus.com/storia/medioevo/comune_medievale.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20120318214257/http://www.homolaicus.com/storia/medioevo/comune_medievale.htm|archive-date=18 March 2012|website=homolaicus.com}}</ref> == تاريخ == {{Main|اٽلي جي تاريخ}} === قبل تاريخ ۽ قديم دور === {{Main|قبل تاريخي اٽلي|اٽالڪ قومون|ايٽرسڪن تهذيب|يوناني نوآبادڪاري|ميگنا گريشيا}} [[File:Etruscan Painting 1.jpg|thumb|right|[[ايٽرسڪن تهذيب|ايٽرسڪن]] فريسڪو، [[مونتيروتسي نيڪروپولس]] ۾، 5هين صدي ق م]] [[هيٺيون پيلئوليٿڪ]] جا آثار، جيڪي 850,000 سال اڳ جا آهن، [[مونتي پوجيولو]] مان مليا آهن.<ref>{{Cite web|last=Society|first=National Geographic|title=Erano padani i primi abitanti d'Italia|url=http://www.nationalgeographic.it/scienza/2012/01/20/news/erano_padani_iprimi_abitanti_ditalia-807204|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20190626220707/http://www.nationalgeographic.it/scienza/2012/01/20/news/erano_padani_iprimi_abitanti_ditalia-807204|archive-date=26 June 2019|access-date=11 March 2019|website=National Geographic}}</ref> سڄي اٽلي ۾ کوٽاين مان 200,000 سال اڳ وچين پيلئوليٿڪ دور ۾ [[نينڊرٿال]] جي موجودگي ظاهر ٿي آهي،<ref>Kluwer Academic/Plenum Publishers 2001, ch. 2. {{ISBN|0-3064-6463-2}}.</ref> جڏهن ته [[اوائلي جديد انسان|جديد انسان]] لڳ ڀڳ 40,000 سال اڳ [[ريپارو موڪي]] ۾ ظاهر ٿيا.<ref>42.7–41.5 ka ([[68–95–99.7 rule|1σ CI]]). {{Cite journal|last=Douka|first=Katerina|display-authors=etal|year=2012|title=A new chronostratigraphic framework for the Upper Palaeolithic of Riparo Mochi (Italy)|journal=Journal of Human Evolution|volume=62|issue=2|pages=286–299|doi=10.1016/j.jhevol.2011.11.009|pmid=22189428|bibcode=2012JHumE..62..286D }}; {{Cite web|date=29 January 2010|title=Istituto Italiano di Preistoria e Protostoria|url=http://www.iipp.it/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131015231105/http://www.iipp.it/|archive-date=15 October 2013|publisher=IIPP|access-date=15 August 2017}}</ref> رومي دور کان اڳ واري اٽلي جا [[اٽلي جا قديم ماڻھو|قديم ماڻھو]] [[پروٽو-انڊو-يورپي|انڊو-يورپي]] هئا، خاص طور [[اٽالڪ قومون]]. ممڪن غير انڊو-يورپي يا [[قبل انڊو-يورپي ٻوليون|قبل انڊو-يورپي]] ورثي وارن مکيه تاريخي ماڻهن ۾ [[ايٽرسڪن]]، سسلي جا [[ايلميئن]] ۽ [[سيڪاني]]، ۽ قبل تاريخي [[سارڊينيائي ماڻھو]] شامل آهن، جن [[نوراجڪ تهذيب]] کي جنم ڏنو. ٻين قديم آبادين ۾ [[ريئتيائي ماڻھو]] ۽ [[ڪاموني]] شامل آهن، جيڪي [[والڪامونيڪا ۾ پٿريلي چٽساليون|والڪامونيڪا جي پٿريلي چٽسالين]] لاءِ مشهور آهن.<ref>{{Cite web|title=Rock Drawings in Valcamonica|url=https://whc.unesco.org/en/list/94|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100703183257/http://whc.unesco.org/en/list/94|archive-date=3 July 2010|access-date=29 June 2010|publisher=UNESCO World Heritage Centre}}</ref> هڪ قدرتي ممي، [[اوئٽسي]]، جيڪا 3400–3100 ق م جي آهي، 1991ع ۾ [[سيميلاون]] گليشيئر مان دريافت ٿي.<ref>{{Cite journal|last1=Bonani|first1=Georges|last2=Ivy|first2=Susan D.|display-authors=etal|year=1994|title=AMS {{SimpleNuclide|Carbon|14}} Age Determination of Tissue, Bone and Grass Samples from the Ötzal Ice Man|url=http://digitalcommons.library.arizona.edu/objectviewer?o=http%3A%2F%2Fradiocarbon.library.arizona.edu%2FVolume36%2FNumber2%2Fazu_radiocarbon_v36_n2_247_250_v.pdf|url-status=live|journal=Radiocarbon|volume=36|issue=2|pages=247–250|doi=10.1017/s0033822200040534|archive-url=https://web.archive.org/web/20100720211402/https://digitalcommons.library.arizona.edu/objectviewer?o=http%3A%2F%2Fradiocarbon.library.arizona.edu%2FVolume36%2FNumber2%2Fazu_radiocarbon_v36_n2_247_250_v.pdf|archive-date=20 July 2010|access-date=4 February 2016|doi-access=free}}</ref> پهريان نوآبادڪار [[فينيقيه|فينيقي]] هئا، جن سسلي ۽ سارڊينيا جي ڪنارن تي [[ايمپوريم (قديم دور)|واپاري مرڪز]] قائم ڪيا. انهن مان ڪجهه ننڍا شهري مرڪز بڻيا ۽ [[يوناني نوآبادين]] سان گڏوگڏ ترقي ڪئي.<ref>{{Cite journal|last1=Raclot|first1=Thierry|last2=Oudart|first2=Hugues|date=January 2000|title=CORPS GRAS ET OBESITE Acides gras alimentaires et obésité: aspects qualitatifs et quantitatifs|journal=Oléagineux, Corps gras, Lipides|volume=7|issue=1|pages=77–85|doi=10.1051/ocl.2000.0077|issn=1258-8210|doi-access=free}}</ref> 8هين ۽ 7هين صدي ق م دوران، [[پٿيڪوسائي]] ۾ يوناني نوآباديون قائم ٿيون، جيڪي آخرڪار اطالوي اپٻيٽ جي ڏکڻ ۽ سسلي جي سامونڊي ڪناري تائين پکڙجي ويون؛ اهو علائقو بعد ۾ [[ميگنا گريشيا]] جي نالي سان مشهور ٿيو.<ref>Emilio Peruzzi, ''Mycenaeans in early Latium'', (Incunabula Graeca 75), Edizioni dell'Ateneo & Bizzarri, Roma, 1980</ref> [[آيونيائي]]، [[ڊوريائي يوناني|ڊوريائي]] نوآبادڪارن، [[سيراڪيوز وارا|سيراڪيوزن]] ۽ [[اڪائيائي (قبيلو)|اڪائيائين]] ڪيترائي شهر قائم ڪيا. [[اٽلي جي يوناني نوآبادڪاري|يوناني نوآبادڪاري]] [[اٽالڪ قومون|اٽالڪ قومن]] کي جمهوري حڪومتي صورتن ۽ اعليٰ فني ۽ ثقافتي اظهار سان رابطي ۾ آندو.<ref>{{Cite web|title=II 1987: Uomini e vicende di Magna Grecia |url=https://www.bpp.it/Apulia/html/archivio/1987/II/art/R87II015.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210204123345/https://www.bpp.it/Apulia/html/archivio/1987/II/art/R87II015.html|archive-date=4 February 2021|access-date=31 January 2021|website=bpp.it}}</ref> === قديم روم === {{Main|قديم روم|اٽلي ۾ رومي واڌ|رومي اٽلي}} {{Multiple image | align = right | direction = vertical | width = 220 | image1 = Colosseo 2020.jpg | caption1 = [[ڪولوسيئم]]، جنهن کي وڏي پيماني تي قديم تاريخ جي تعمير ۽ انجنيئرنگ جي عظيم ترين ڪمن مان هڪ سمجهيو وڃي ٿو | image2 = Roman Empire Trajan 117AD.png|275 | caption2 = {{legend|#b23938|117ع ۾ [[رومي سلطنت]] پنهنجي سڀ کان وڏي وسعت تي<ref>{{Cite book|last=Bennett, Julian|url=https://books.google.com/books?id=qk_tofvS8EsC|title=Trajan: Optimus Princeps : a Life and Times|publisher=Routledge|year=1997|isbn=978-0-415-16524-2}}</ref>}} {{legend|#d28989|[[تابع رياست|تابع رياستون]]}} }} اٽلي جي تاريخ ڪيترين [[اٽلي جي قديم قومن جي فهرست|اٽالڪ قومن]] تائين وڃي ٿي، جن ۾ خاص طور [[قديم رومي]] شامل آهن، جن [[رومي جمهوريه]] دوران ڀونوچ سمنڊ جي دنيا کي فتح ڪيو ۽ [[رومي سلطنت]] دوران صدين تائين ان تي حڪومت ڪئي.<ref>{{Cite book |last1=Carl Waldman |url=https://books.google.com/books?id=kfv6HKXErqAC |title=Encyclopedia of European Peoples |last2=Catherine Mason |publisher=Infobase Publishing |year=2006 |isbn=978-1-4381-2918-1 |page=586 |access-date=23 February 2013 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230311102543/https://books.google.com/books?id=kfv6HKXErqAC |archive-date=11 March 2023 |url-status=live}}; {{Cite book |last=Mommsen |first=Theodor |author-link=Theodor Mommsen |title=[[History of Rome (Mommsen)|History of Rome]], Book II: From the Abolition of the Monarchy in Rome to the Union of Italy |publisher=Reimer & Hirsel |year=1855 |location=Leipzig}}; {{Cite book |last=Lazenby |first=John Francis |url=https://archive.org/details/hannibalswarmili00laze |title=Hannibal's War: A Military History of the Second Punic War |date=4 February 1998 |publisher=University of Oklahoma Press |isbn=978-0-8061-3004-0 |page=[https://archive.org/details/hannibalswarmili00laze/page/29 29] |quote=Italy homeland of the Romans. |url-access=registration |via=Internet Archive}}</ref> قديم روم، جيڪو وچ اٽلي ۾ [[ٽائبر درياهه]] تي هڪ آبادڪاري هو، [[روم جو بنياد|753 ق م ۾ قائم ٿيو]] ۽ 244 سالن تائين بادشاهي نظام هيٺ حڪمراني ڪئي وئي.<ref>{{Cite web |date=24 November 2009 |title=Rome founded {{!}} 21 April, 753 B.C. |url=https://www.history.com/this-day-in-history/april-21/rome-founded |access-date=10 April 2025 |website=HISTORY |language=en}}</ref> 509 ق م ۾، رومن، سينيٽ ۽ عوام ([[SPQR]]) واري حڪومت جي حمايت ڪندي، [[رومي بادشاهت جو خاتمو|بادشاهت کي نيڪالي ڏني]] ۽ هڪ اشرافي جمهوريه قائم ڪئي.<ref>{{Cite journal|last=Sanders|first=Henry A.|date=1908|title=The Chronology of Early Rome|url=https://www.jstor.org/stable/261793|journal=Classical Philology|volume=3|issue=3|pages=316–329|doi=10.1086/359186|jstor=261793|s2cid=161535192|issn=0009-837X |quote=It has come to be second nature ... to date the founding of Rome [to] 753 BC [and] the first year of the Republic [to] 509&nbsp;BC.|url-access=subscription}}</ref> اطالوي اپٻيٽ، جنهن جو نالو ''اٽاليا'' هو، رومي واڌ دوران هڪ متحد وحدت ۾ گڏ ڪيو ويو؛ نون علائقن جي فتح اڪثر [[سامنائيٽ جنگيون|ٻين اٽالڪ قبيلن]]، [[رومي-ايٽرسڪن جنگيون|ايٽرسڪنن]]، [[رومي-گالي جنگيون|سيلٽن]] ۽ [[پائرهڪ جنگ|يونانين]] جي قيمت تي ٿي. مقامي قبيلن ۽ شهرن جي اڪثريت سان هڪ مستقل اتحاد قائم ٿيو، ۽ روم اولهه يورپ، اتر آفريڪا ۽ [[وچ اوڀر جي تاريخ#يوناني ۽ رومي سلطنت|وچ اوڀر]] جي فتح شروع ڪئي. 44 ق م ۾ [[جوليس سيزر]] جي قتل کان پوءِ، روم هڪ وڏي سلطنت بڻجي ويو، جيڪا [[رومي برطانيه|برطانيه]] کان [[ميسوپوٽيميا (رومي صوبو)|فارس]] جي سرحدن تائين پکڙيل هئي، ۽ سڄي ڀونوچ سمنڊ جي حوض کي پنهنجي اندر آڻي ڇڏيو، جتي يوناني، رومي ۽ ٻيون ثقافتون گڏجي هڪ طاقتور تهذيب ۾ تبديل ٿيون. پهرئين شهنشاهه [[آگسٽس]] جي ڊگهي حڪومت امن ۽ خوشحالي جو دور شروع ڪيو. رومي اٽلي سلطنت جو [[ميٽروپول]]، رومن جو وطن ۽ گاديءَ واري هنڌ جو علائقو رهيو.<ref>{{Cite journal|last=Morcillo|first=Marta García|title=The Glory of Italy and Rome's Universal Destiny in Strabo's Geographika, in: A. Fear – P. Liddel (eds), Historiae Mundi. Studies in Universal History. Duckworth: London 2010: 87–101. |url=https://www.academia.edu/362374|url-status=live|journal=Historiae Mundi: Studies in Universal History|archive-url=https://web.archive.org/web/20220114073554/https://www.academia.edu/362374|archive-date=14 January 2022|access-date=20 November 2021}}; {{Cite book|last=Keaveney|first=Arthur|url=https://books.google.com/books?id=ojoOAAAAQAAJ|title=Arthur Keaveney: ''Rome and the Unification of Italy''|date=January 1987|publisher=Croom Helm|isbn=978-0-7099-3121-8|access-date=20 November 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211000835/https://books.google.com/books?id=ojoOAAAAQAAJ|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}; {{Cite book|last=Billanovich|first=Giuseppe|url=https://books.google.com/books?id=fVylk1KUS84C&dq=Italia+domina+provinciarum&pg=PR13|title=Libreria Universitaria Hoepli, Lezioni di filologia, Giuseppe Billanovich e Roberto Pesce: ''Corpus Iuris Civilis, Italia non erat provincia, sed domina provinciarum'', Feltrinelli, p.363|publisher=Roberto Pesce|year=2008|isbn=978-8-8965-4309-2|language=it|access-date=20 November 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211000801/https://books.google.com/books?id=fVylk1KUS84C&dq=Italia+domina+provinciarum&pg=PR13#v=onepage&q=Italia%20domina%20provinciarum&f=false|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}</ref> [[رومي سلطنت جي تاريخ|سلطنت جي پهرين ٻن صدين]] ۾ بي مثال استحڪام جو دور ڏٺو ويو، جيڪو [[پيڪس رومانا]] ({{Literal translation|رومي امن}}) جي نالي سان مشهور آهي. روم [[رومي سلطنت جون سرحدون|پنهنجي سڀ کان وڏي علائقائي وسعت]] [[ٽراجن]] جي دور ۾ حاصل ڪئي ({{Reign|98|117|era=AD}})، پر وڌندڙ پريشانين ۽ زوال جو دور [[ڪوموڊس]] جي دور ۾ شروع ٿيو ({{Reign|180|192}}).<ref>{{Cite web |date=10 June 2024 |title=Five Good Emperors |url=https://www.britannica.com/topic/Five-Good-Emperors |access-date=4 August 2024 |website=www.britannica.com |language=en}}</ref><ref>{{Citation |last=Gibbon |first=Edward |title=The History of the Decline And Fall of the Roman Empire |date=1776 |chapter=The Decline And Fall in the West – Chapter 4 |chapter-url=https://www.ccel.org/g/gibbon/decline/volume1/chap4.htm |author-link=Edward Gibbon |access-date=27 June 2017 |archive-date=24 August 2017 |archive-url=https://web.archive.org/web/20170824100850/http://www.ccel.org/g/gibbon/decline/volume1/chap4.htm |url-status=live}}</ref> [[لڏپلاڻ وارو دور]]، جنهن ۾ [[جرمنڪ-رومي رابطا|جرمنڪ قومن جا وڏا حملا]] شامل هئا، رومي سلطنت جي زوال جو سبب بڻيو. رومي سلطنت تاريخ جي سڀ کان وڏين سلطنتن مان هڪ هئي، جنهن وٽ وڏي اقتصادي، ثقافتي، سياسي ۽ فوجي طاقت هئي.<ref>{{Cite web |date=4 June 2024 |title=The Roman Empire at its greatest expansion |url=https://trizioeditore.it/en/blogs/notizie/impero-romano-massima-espansione-mappa-storia |access-date=10 April 2025 |website=Trizio Editore |language=en}}</ref> پنهنجي سڀ کان وڏي وسعت تي، ان جو علائقو {{Convert|5|e6km2|abbr=off}} هو.<ref>{{Cite journal|last=Taagepera|first=Rein|author-link=Rein Taagepera|year=1979|title=Size and Duration of Empires: Growth-Decline Curves, 600 B.C. to 600 A.D|journal=Social Science History|volume=3|issue=3/4|pages=115–138|doi=10.2307/1170959|jstor=1170959}}; {{Cite journal|last1=Turchin|first1=Peter|last2=Adams|first2=Jonathan M.|last3=Hall|first3=Thomas D|year=2006|title=East–West Orientation of Historical Empires|url=http://peterturchin.com/PDF/Turchin_Adams_Hall_2006.pdf|url-status=live|journal=Journal of World-Systems Research|volume=12|issue=2|page=222|doi=10.5195/JWSR.2006.369|issn=1076-156X|archive-url=http://arquivo.pt/wayback/20160517210851/http://peterturchin.com/PDF/Turchin_Adams_Hall_2006.pdf|archive-date=17 May 2016|access-date=6 February 2016|doi-access=free}}</ref> [[رومي سلطنت جو ورثو|رومي ورثي]] مغربي تهذيب تي گهرو اثر وڌو ۽ جديد دنيا کي شڪل ڏني. لاطيني مان نڪتل [[رومانس ٻوليون|رومانس ٻولين]] جو وسيع استعمال، [[رومي انگ|عددي نظام]]، جديد مغربي الفابيٽ ۽ ڪئلينڊر، ۽ عيسائيت جو عالمي مذهب طور اڀرڻ، رومي غلبي جي ڪيترن ئي ورثن مان آهن.<ref>{{Cite book|last=Richard|first=Carl J.|title=Why we're all Romans: the Roman contribution to the western world|publisher=Rowman & Littlefield|year=2010|isbn=978-0-7425-6779-5|edition=1st pbk.|location=Lanham, MD|pages=xi–xv}}</ref> === وچون دور === {{Main|وچئين دور ۾ اٽلي}} [[اولهه رومي سلطنت جي زوال]] کان پوءِ، اٽلي [[اٽلي جي بادشاهت (476–493)|اوڊواڪر جي بادشاهت]] هيٺ آيو، ۽ پوءِ [[اوستروگوٿ]] ان تي قابض ٿيا.<ref>{{Cite book|last=Sarris|first=Peter|title=Empires of faith: the fall of Rome to the rise of Islam, 500–700|publisher=Oxford UP|year=2011|isbn=978-0-1992-6126-0|edition=1st. pub.|location=Oxford|page=118}}</ref> حملن جي نتيجي ۾ بادشاهتن جو افراتفري وارو سلسلو پيدا ٿيو ۽ مبينا "[[اونداهو دور (تاريخ نويسي)|اونداهو دور]]" شروع ٿيو. 6هين صديءَ ۾ هڪ ٻئي [[جرمنڪ قومون|جرمنڪ قبيلي]]، [[لومبارڊن]]، جي حملي بازنطيني موجودگي کي گهٽائي ڇڏيو ۽ اپٻيٽ جي سياسي وحدت ختم ڪري ڇڏي. اتر ۾ [[لومبارڊ بادشاهت]] ٺهي، وچ-ڏکڻ تي پڻ لومبارڊن جو ڪنٽرول هو، ۽ ٻيا حصا بازنطيني رهيا.<ref>{{Cite web|title=History of Italy|url=https://www.britannica.com/place/Italy/Lombards-and-Byzantines|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220929150112/https://www.britannica.com/place/Italy/Lombards-and-Byzantines|archive-date=29 September 2022|access-date=29 September 2022|website=Encyclopædia Britannica}}</ref> [[File:Marco Polo Mosaic from Palazzo Tursi.jpg|thumb|right|upright=.7|[[مارڪو پولو]]، 13هين صديءَ جو ڳولائو]] لومبارڊ بادشاهت 8هين صديءَ جي آخر ۾ [[شارليمان]] جي هٿان [[فرانڪيا]] ۾ ضم ٿي وئي ۽ اٽلي جي بادشاهت بڻجي وئي.<ref>{{Cite web|title=Carolingian and post-Carolingian Italy, 774–962|url=https://www.britannica.com/place/Italy/Carolingian-and-post-Carolingian-Italy-774-962|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20221007160553/https://www.britannica.com/place/Italy/Carolingian-and-post-Carolingian-Italy-774-962|archive-date=7 October 2022|access-date=7 October 2022|website=Encyclopædia Britannica}}</ref> فرانڪن [[پاپائي رياستون]] ٺاهڻ ۾ مدد ڪئي. 13هين صديءَ تائين سياست [[پاڪ رومي شهنشاهه|پاڪ رومي شهنشاهن]] ۽ پاپائيت جي لاڳاپن تي غالب رهي، جتي شهري رياستون عارضي فائدي لاءِ اڳئين ڌر ([[گبيلين]]) يا پوئين ڌر ([[گويلف]]) سان گڏ ٿينديون هيون.<ref>{{Cite book|last=Nolan|first=Cathal J.|title=The age of wars of religion, 1000–1650: an encyclopedia of global warfare and civilization |publisher=Greenwood Press|year=2006|isbn=978-0-3133-3045-2|edition=1. publ.|location=Westport (Connecticut)|page=360}}</ref> جرمنڪ شهنشاهه ۽ رومي پونٽف وچئين دور جي يورپ جون [[عالمي طاقتون]] بڻجي ويا. بهرحال، [[سرماياداري تڪرار]] ۽ گويلفن ۽ گبيلينن جي وچ ۾ ٽڪراءُ اتر ۾ شهنشاهي-جاگيرداري نظام کي ختم ڪري ڇڏيو، جتي شهرن آزادي حاصل ڪئي.<ref>{{Cite book|last=Jones|first=Philip|author-link=Philip Jones (historian)|title=The Italian city-state: from Commune to Signoria|publisher=Clarendon Press|year=1997|isbn=978-0-1982-2585-0|location=Oxford|pages=55–77}}</ref> 1176ع ۾، شهري رياستن جي [[لومبارڊ ليگ]] پاڪ رومي شهنشاهه [[فريڊرڪ بارباروسا]] کي شڪست ڏني، جنهن سان انهن جي آزادي يقيني ٿي. شهري رياستن، جهڙوڪ ميلان، فلورينس ۽ وينس، مالياتي ترقي ۾ نهايت اهم جدت وارو ڪردار ادا ڪيو، بئنڪنگ جي طريقن کي تيار ڪندي، ۽ سماجي تنظيم جي نون روپن کي ممڪن بڻائيندي.<ref>{{Cite book|last=Niall|first=Ferguson|title=The Ascent of Money: The Financial History of the World|publisher=Penguin|year=2008}}</ref> ساحلي ۽ ڏاکڻن علائقن ۾، سامونڊي جمهوريهن ڀونوچ سمنڊ تي غلبو حاصل ڪيو ۽ مشرق ڏانهن واپار تي اجارو قائم ڪيو. اهي آزاد [[ٿالاسوڪريسي|سامونڊي طاقت واريون]] شهري رياستون هيون، جن ۾ واپارين وٽ ڪافي طاقت هئي. جيتوڻيڪ اهي اشرافي حڪومتون هيون، پر انهن طرفان ڏنل نسبي سياسي آزادي علمي ۽ فني ترقي لاءِ سازگار هئي.<ref name="Lane">{{Cite book|last=Lane|first=Frederic C.|title=Venice, a maritime republic|publisher=Johns Hopkins University Press|year=1991|isbn=978-0-8018-1460-0|edition=4. print.|location=Baltimore|page=73}}</ref> سڀ کان مشهور سامونڊي جمهوريهون وينس، [[جينووا جمهوريه|جينووا]]، [[پيزا جمهوريه|پيزا]] ۽ [[امالفي جو ڊچي|امالفي]] هيون.<ref>G. Benvenuti – Le Repubbliche Marinare. Amalfi, Pisa, Genova, Venezia – Newton & Compton editori, Roma 1989; Armando Lodolini, ''Le repubbliche del mare'', Biblioteca di storia patria, 1967, Roma. {{Cite book|last=Peris|first=Persi|title=Conoscere l'Italia|publisher=Istituto Geografico De Agostini|year=1982|pages=74}}; {{Cite web|title=Repubbliche Marinare|url=http://www.treccani.it/enciclopedia/repubbliche-marinare|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190829104758/http://www.treccani.it/enciclopedia/repubbliche-marinare|archive-date=29 August 2019|access-date=13 September 2019|website=Treccani.it|publisher=Istituto dell'Enciclopedia Italiana|language=it}}; {{Cite web|title=Repubbliche marinare|url=https://thes.bncf.firenze.sbn.it/termine.php?id=29771|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200101131949/https://thes.bncf.firenze.sbn.it/termine.php?id=29771|archive-date=1 January 2020|access-date=13 September 2019|website=thes.bncf.firenze.sbn.it|publisher=[[قومي مرڪزي لائبريري (فلورينس)]]|language=it}}</ref> هر هڪ کي پرڏيهي زمينن، ٻيٽن، ايڊرياٽڪ، ايجيئن ۽ ڪاري سمنڊن جي علائقن، ۽ ويجهي اوڀر ۽ اتر آفريڪا ۾ واپاري نوآبادين تي غلبو حاصل هو.<ref>{{Cite book|last=Zorzi|first=Alvise|author-link=Alvise Zorzi|url=https://books.google.com/books?id=IP5OAAAAMAAJ&q=%22even+in+countries+where+aid+is+near+at+hand+%22+%22attack+from+the+sea%22|title=Venice: The Golden Age, 697 – 1797 |publisher=Abbeville Press|year=1983|isbn=0-8965-9406-8|location=New York|page=255|access-date=16 September 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20230202182132/https://books.google.com/books?id=IP5OAAAAMAAJ&q=%22even+in+countries+where+aid+is+near+at+hand+%22+%22attack+from+the+sea%22|archive-date=2 February 2023|url-status=live}}</ref> {{Multiple image | align = right | total_width = 345 | direction = horizontal | width1 = 280 | image1 = Naval Jack of Italy.svg | width2 = 280 | image2 = Republik Venedig Handelswege01-IT.png | alt2 = نقشو | footer = کاٻي: [[اطالوي بحريه]] جو جهنڊو. گھڙيال جي رخ ۾، مٿئين کاٻي کان: [[وينس جي جمهوريه|وينس]]، [[جينووا جمهوريه|جينووا]]، [[پيزا جمهوريه|پيزا]] ۽ [[امالفي جو ڊچي|امالفي]] جا نشان.<br/>ساڄي: واپاري رستا، [[جينووا جون نوآباديون|جينووا]] ۽ [[اسٽاتو دا مار|وينس]] جون نوآباديون. }} وينس ۽ جينووا يورپ جا اوڀر ڏانهن دروازا هئا، ۽ نفيس شيشي جا ٺاهيندڙ هئا، جڏهن ته فلورينس ريشم، اون، بئنڪنگ ۽ زيورن جو مرڪز هو. پيدا ٿيل دولت وڏن عوامي ۽ خانگي فني منصوبن جي سرپرستي لاءِ استعمال ٿي. انهن جمهوريهن [[صليبي جنگون|صليبي جنگين]] ۾ حصو ورتو، مدد ۽ ٽرانسپورٽ مهيا ڪئي، پر بنيادي طور سياسي ۽ تجارتي موقعن جي پيروي ڪئي.<ref name=Lane/> اٽلي پهريون علائقو هو جتي اهي معاشي تبديليون محسوس ٿيون، جن [[تجارتي انقلاب]] ڏانهن واٽ هموار ڪئي: وينس [[قسطنطنيه جي لٽ|بازنطيني گاديءَ واري شهر کي لٽڻ]] ۽ [[مارڪو پولو]] جي ايشيا ڏانهن سفرن جي مالي مدد ڪرڻ جي قابل ٿي؛ پهرين يونيورسٽيون اطالوي شهرن ۾ ٺهيون، ۽ [[اڪويناس]] جهڙن عالمن عالمي شهرت حاصل ڪئي؛ سرمائيداري ۽ بئنڪنگ خاندان فلورينس ۾ اڀريا، جتي [[دانتي]] ۽ [[جوتو]] لڳ ڀڳ 1300ع ۾ سرگرم هئا.<ref name="See">{{Cite web |last=Sée |first=Henri |title=Modern Capitalism Its Origin and Evolution |url=http://www.efm.bris.ac.uk/het/see/ModernCapitalism.pdf |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20131007010542/http://www.efm.bris.ac.uk/het/see/ModernCapitalism.pdf |archive-date=7 October 2013 |access-date=29 August 2013 |website=University of Rennes |publisher=Batoche Books}}</ref> ڏکڻ ۾، سسلي 9هين صديءَ ۾ [[سسلي جي امارت|عرب اسلامي امارت]] بڻجي چڪي هئي، جيڪا 11هين صديءَ جي آخر ۾ [[اطالو-نارمن]] جي فتح تائين خوشحال رهي؛ انهن ڏکڻ اٽلي جي اڪثر لومبارڊ ۽ بازنطيني شهزادگين سان گڏ ان کي فتح ڪيو.<ref>{{cite book |last=Ali |first=Ahmed Essa with Othman |title=Studies in Islamic civilization: the Muslim contribution to the Renaissance |year=2010 |publisher=International Institute of Islamic Thought |location=Herndon, VA |isbn=978-1-56564-350-5 |pages=38–40}}</ref> پوءِ اهو علائقو [[سسلي جي بادشاهت]] ۽ [[نيپلز جي بادشاهت]] جي وچ ۾ ورهايو ويو.{{efn|نيپلز جي بادشاهت جو اصطلاح مورخ استعمال ڪن ٿا، پر ان جي حڪمرانن نه، جن اصل نالو 'سسلي جي بادشاهت' برقرار رکيو، يعني ٻه سسلي جون بادشاهتون موجود هيون.}}<ref>Eleni Sakellariou, ''Southern Italy in the Late Middle Ages: Demographic, Institutional and Economic Change in the Kingdom of Naples, c.1440–c.1530'' (Brill, 2012), pp. 63–64.</ref> 1348ع واري [[ڪاري موت]] شايد اٽلي جي آبادي جو هڪ ٽيون حصو ماري ڇڏيو.<ref>Stéphane Barry and Norbert Gualde, "The Biggest Epidemics of History" (La plus grande épidémie de l'histoire), in ''L'Histoire'' n° 310, June 2006, pp. 45–46; "[https://www.brown.edu/Departments/Italian_Studies/dweb/plague/effects/death_toll.shtml Plague]". Brown University. {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20090831003435/http://www.brown.edu/Departments/Italian_Studies/dweb/plague/effects/death_toll.shtml|date=31 August 2009}}</ref> === اوائلي جديد دور === {{Main|اطالوي نشاةِ ثانيه|اوائلي جديد اٽلي جي تاريخ}} [[File:Italy 1494.svg|thumb|upright=.8|right|1494ع ۾ [[اطالوي جنگيون|اطالوي جنگين]] کان اڳ [[اٽلي جي تاريخي رياستن جي فهرست#آخري وچون دور|اطالوي رياستون]]]] 1400ع ۽ 1500ع جي ڏهاڪن دوران، اٽلي [[نشاةِ ثانيه]] جو جنم هنڌ ۽ مرڪز هو. هن دور وچئين دور کان جديد دور ڏانهن منتقلي کي ظاهر ڪيو ۽ واپاري شهرن جي گڏ ڪيل دولت ۽ حاڪم خاندانن جي سرپرستيءَ سان وڌايو ويو.<ref name="strathern">Strathern, Paul ''The Medici: Godfathers of the Renaissance'' (2003)</ref> اطالوي سياسي وحدتون هاڻي علائقائي رياستون هيون، جن تي عملي طور شهزادن جي حڪومت هئي، جيڪي واپار ۽ انتظاميه تي ڪنٽرول رکندا هئا، ۽ سندن درٻارون فنون ۽ سائنسن جا مرڪز بڻجي ويون. اهي شهزادگيون سياسي خاندانن ۽ واپاري خاندانن، جهڙوڪ فلورينس جا [[ميڊيچي]]، جي اڳواڻي هيٺ هيون. [[مغربي ڦوٽ]] جي خاتمي کان پوءِ، نئين چونڊيل [[پوپ مارٽن پنجون]] [[پاپائي رياستون|پاپائي رياستن]] ڏانهن موٽي آيو ۽ اٽلي کي اولهه عيسائيت جو واحد مرڪز طور بحال ڪيو. [[ميڊيچي بئنڪ]] پاپائيت جو قرض ڏيندڙ ادارو بڻيو، ۽ ڪليسا ۽ نون سياسي خاندانن جي وچ ۾ اهم لاڳاپا قائم ٿيا.<ref name="strathern"/><ref>[http://www.florentine-society.ru/Medici_Chapel_Mysteries.htm Peter Barenboim, Sergey Shiyan, ''Michelangelo: Mysteries of Medici Chapel'', SLOVO, Moscow, 2006]. {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20110511133416/http://www.florentine-society.ru/Medici_Chapel_Mysteries.htm|date=11 May 2011}}. {{ISBN|5-8505-0825-2}}.</ref> [[File:Leonardo self.jpg|thumb|upright=.7|[[ليونارڊو دا ونچي]]، مثالي [[نشاةِ ثانيه انسان]]، پنهنجي تصوير ۾ ({{circa}} 1512)]] 1453ع ۾، [[پوپ نڪولس پنجون]] جي بازنطينين جي مدد لاءِ ڪوششن باوجود، [[قسطنطنيه]] جو شهر [[عثماني سلطنت|عثمانين]] جي قبضي ۾ آيو. ان سبب [[نشاةِ ثانيه ۾ يوناني عالم|يوناني عالمن]] ۽ متنن جي اٽلي ڏانهن لڏپلاڻ ٿي، جنهن يوناني [[انسان پرستي]] جي ٻيهر دريافت کي وڌيڪ هٿي ڏني.<ref>Encyclopædia Britannica, ''Renaissance'', 2008, O.Ed.; Har, Michael H. ''History of Libraries in the Western World'', Scarecrow Press Incorporate, 1999. {{ISBN|0-8108-3724-2}}. Norwich, John Julius, ''A Short History of Byzantium'', 1997, Knopf. {{ISBN|0-6794-5088-2}}.</ref> انسان پرست حڪمرانن، جهڙوڪ [[فيديريڪو دا مونتيفيلترو]] ۽ [[پوپ پائيس ٻيون]]، [[مثالي شهر|مثالي شهرن]] جي قيام لاءِ ڪم ڪيو، ۽ [[اربينو]] ۽ [[پيئنزا]] جو بنياد وڌو. [[پيڪو ديلا ميراندولا]] ''[[انسان جي عظمت تي خطبو]]'' لکيو، جنهن کي نشاةِ ثانيه جو منشور سمجهيو وڃي ٿو. فنون ۾، اطالوي نشاةِ ثانيه صديون تائين يورپي فن تي غالب اثر رکيو، فنڪارن جهڙوڪ [[ليونارڊو دا ونچي]]، [[بوتيچيلي]]، [[مائيڪل اينجلو]]، [[رافائيل]]، [[جوتو]]، [[دوناتيلو]] ۽ [[تيشيان]]، ۽ معمارن جهڙوڪ [[فليپو برونيلليسڪي]]، [[اندريا پالاديو]] ۽ [[دوناتو برامانتي]] سان. سامونڊي جمهوريهن مان اطالوي [[اطالوي ڳولائوئن جي فهرست|ڳولائو]] ۽ ناوَچالڪ، عثمانين کان بچندي هندستان ڏانهن متبادل رستو ڳولڻ لاءِ بيتاب، ائٽلانٽڪ ملڪن جي بادشاهن کي پنهنجون خدمتون پيش ڪندا هئا ۽ [[دريافتن جو دور|دريافتن جي دور]] ۽ آمريڪا جي نوآبادڪاري جي شروعات ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو. سڀ کان نمايان ڳولائوئن ۾ [[ڪرسٽوفر ڪولمبس]] شامل هو، جنهن جي [[ڪرسٽوفر ڪولمبس جا سفر|1492ع واري سفر]] آمريڪا سان مسلسل يورپي رابطو، نوآبادڪاري ۽ استحصال شروع ڪيو؛<ref>Encyclopædia Britannica, 1993 ed., Vol. 16, pp. 605ff / Morison, ''Christopher Columbus'', 1955 ed., pp. 14ff</ref> [[جان ڪيبٽ]]، جنهن [[نارسمن|نارس]] کان پوءِ اتر آمريڪا جي پهرين دستاويزي يورپي کوجنا ڪئي؛<ref>{{Cite web|year=2007|title=''Catholic Encyclopedia'' "John & Sebastian Cabot"|url=http://www.newadvent.org/cathen/03126d.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200518005335/https://www.newadvent.org/cathen/03126d.htm|archive-date=18 May 2020|access-date=17 May 2008|publisher=newadvent}}</ref> ۽ [[آمريگو ويسپوچي]]، جنهن جي سفرن انهن زمينن کي نئون کنڊ، يعني "نئين دنيا"، طور تصديق ڪيو، جنهن کي پوءِ سندس نالي تي رکيو ويو.<ref>{{Cite book|last=Eric Martone|url=https://books.google.com/books?id=MHJ1DQAAQBAJ&pg=PA109|title=Italian Americans: The History and Culture of a People|publisher=ABC-CLIO|year=2016|isbn=978-1-6106-9995-2|page=504|access-date=22 November 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211001055/https://books.google.com/books?id=MHJ1DQAAQBAJ&pg=PA109|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}</ref><ref>{{Cite book|last=Greene|first=George Washington|author-link=George Washington Greene|url=https://books.google.com/books?id=1qsuAAAAYAAJ&pg=PAPA13|title=The Life and Voyages of Verrazzano|publisher=Folsom, Wells, and Thurston|year=1837|location=Cambridge University|page=13|access-date=18 August 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211000806/https://books.google.com/books?id=1qsuAAAAYAAJ&pg=PAPA13#v=onepage&q&f=false|archive-date=11 February 2024|url-status=live|via=Google Books}}</ref> وينس، نيپلز، فلورينس، ميلان ۽ پاپائيت جي وچ ۾ [[اٽالڪ ليگ]] نالي دفاعي اتحاد قائم ٿيو. [[لورينزو دي ميڊيچي|لورينزو ''دي ميگنيفيسنٽ'' دي ميڊيچي]] نشاةِ ثانيه جو سڀ کان وڏو سرپرست هو؛ سندس مدد ليگ کي ترڪن جي [[اوترانتو جو گهيرو|حملي کي ناڪام ڪرڻ]] جي قابل بڻايو. بهرحال، اهو اتحاد 1490ع واري ڏهاڪي ۾ ٽٽي پيو؛ [[فرانس جو چارلس اٺون]] جي حملي اپٻيٽ ۾ جنگين جي هڪ سلسلي جي شروعات ڪئي. [[اعليٰ نشاةِ ثانيه]] دوران، [[جوليس ٻيون]] (1503–1513) جهڙا پوپ اٽلي تي ڪنٽرول لاءِ پرڏيهي بادشاهن خلاف وڙهيا؛ [[پال ٽيون]] (1534–1549) يورپي طاقتن جي وچ ۾ امن لاءِ ثالثي کي ترجيح ڏني. اهڙن تڪرارن جي وچ ۾، ميڊيچي پوپن [[ليو ڏهون]] (1513–1521) ۽ [[ڪليمنٽ ستون]] (1523–1534) جرمني، انگلينڊ ۽ ٻين هنڌن ۾ [[پروٽيسٽنٽ اصلاح]] کي منهن ڏنو. 1559ع ۾، فرانس ۽ هبسبرگن جي وچ ۾ [[اطالوي جنگيون|اطالوي جنگين]] جي خاتمي تي، اٽلي جو لڳ ڀڳ اڌ حصو، يعني ڏکڻ واريون [[نيپلز جي بادشاهت|نيپلز]]، [[سسلي جي بادشاهت|سسلي]]، [[سارڊينيا جي بادشاهت|سارڊينيا]] جون بادشاهتون ۽ [[ميلان جو ڊچي]]، اسپيني حڪمراني هيٺ هو، جڏهن ته ٻيو اڌ آزاد رهيو؛ ڪيترائي رياستون رسمي طور اڃا به پاڪ رومي سلطنت جو حصو رهيون. پاپائيت [[جوابي اصلاح]] شروع ڪئي، جنهن جا اهم واقعا هي هئا: [[ٽرينٽ ڪائونسل]] (1545–1563)؛ [[گريگورين ڪئلينڊر]] جي قبوليت؛ [[جيسوئٽ چين مشن]]؛ [[فرانسيسي مذهبي جنگيون]]؛ [[ٽيهه سالن جي جنگ]] (1618–1648) جو خاتمو؛ ۽ [[وڏي ترڪي جنگ]]. اطالوي معيشت 1600ع ۽ 1700ع جي ڏهاڪن ۾ زوال پذير ٿي. [[File:Flag of the Cispadane Republic.svg|thumb|[[چيسپاداني جمهوريه]] جو جهنڊو، پهريون [[اطالوي ترنگو]] جيڪو ڪنهن خودمختيار اطالوي رياست اختيار ڪيو (1797)]] [[اسپيني جانشيني جي جنگ]] (1700–1714) دوران، آسٽريا اٽلي ۾ اسپيني علائقن جو وڏو حصو، يعني ميلان، نيپلز ۽ سارڊينيا حاصل ڪيو؛ پوءِ 1720ع ۾ سارڊينيا سسلي جي بدلي ۾ هائوس آف ساووي کي ڏني وئي. بعد ۾ بوربن خاندان جي هڪ شاخ سسلي ۽ نيپلز جي تخت تي ويٺي. [[نيپوليني جنگيون|نيپوليني جنگين]] دوران، اتر ۽ وچ اٽلي کي فرانس جي [[ڀيڻ جمهوريهون]] طور ٻيهر منظم ڪيو ويو، ۽ پوءِ [[اٽلي جي بادشاهت (نيپوليني)|اٽلي جي بادشاهت]] طور.<ref>Napoleon Bonaparte, "The Economy of the Empire in Italy: Instructions from Napoleon to Eugène, Viceroy of Italy", ''Exploring the European Past: Texts & Images'', Second Edition, ed. Timothy E. Gregory (Mason: Thomson, 2007), 65–66.</ref> ڏکڻ کي نيپولين جي ڀيڻوئي [[جواڪيم مورا]] هلائيندو هو. 1814ع جي [[ويانا ڪانگريس]] 18هين صديءَ جي آخر واري صورتحال بحال ڪئي، پر [[فرانسيسي انقلاب]] جا آدرش ختم نه ٿي سگهيا، ۽ 19هين صديءَ جي شروعات جي [[سياسي اٿل پٿل|سياسي اٿل پٿلن]] دوران ٻيهر ظاهر ٿيا. ڪنهن اطالوي رياست طرفان [[اطالوي ترنگو]] جي پهرين قبوليت، [[چيسپاداني جمهوريه]]، [[نيپوليني اٽلي جا جهنڊا|نيپوليني اٽلي]] دوران ٿي، فرانسيسي انقلاب کان پوءِ، جنهن قومي [[خود اراديت]] جي حمايت ڪئي.<ref>{{Cite book |last1=Maiorino |first1=Tarquinio |title=Il tricolore degli italiani. Storia avventurosa della nostra bandiera |last2=Marchetti Tricamo |first2=Giuseppe |last3=Zagami |first3=Andrea |publisher=Arnoldo Mondadori Editore |year=2002 |isbn=978-8-8045-0946-2 |page=156 |language=it}} [http://www.esteri.it/MAE/EN/Benvenuti_in_Italia/Conoscere_Italia/bandieraInno.htm The tri-coloured standard]. Getting to Know Italy, Ministry of Foreign Affairs (retrieved 5 October 2008). {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20080223131121/http://www.esteri.it/MAE/EN/Benvenuti_in_Italia/Conoscere_Italia/bandieraInno.htm|date=23 February 2008}}.</ref> هي واقعو [[ترنگو ڏينهن]] طور ملهايو ويندو آهي.<ref>Article 1 of the law n. 671 of 31 December 1996 ("National celebration of the bicentenary of the first national flag")</ref> === اتحاد === {{Main|اٽلي جو اتحاد}} [[اٽلي جي بادشاهت جو جنم]] اطالوي قومپرستن ۽ [[هائوس آف ساووي]] سان وفادار شاهپرستن جي ڪوششن جو نتيجو هو، جن سڄي [[اطالوي اپٻيٽ]] تي مشتمل هڪ گڏيل بادشاهت قائم ڪرڻ ٿي چاهي. 19هين صديءَ جي وچ تائين، وڌندڙ [[اطالوي قومپرستي]] انقلاب جو سبب بڻجي.<ref>{{Cite web|title=Risorgimento in 'Dizionario di Storia'|url=https://www.treccani.it/enciclopedia/risorgimento_(Dizionario-di-Storia)|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220922035556/https://www.treccani.it/enciclopedia/risorgimento_(Dizionario-di-Storia)|archive-date=22 September 2022|access-date=22 September 2022|website=treccani.it|language=it-IT}}</ref> 1815ع جي [[ويانا ڪانگريس]] کان پوءِ، اٽلي جي سياسي ۽ سماجي اتحاد واري تحريڪ، يعني [[ريسورجي مينتو]]، اٽلي کي رياستن جي گڏجڻ ۽ انهن کي پرڏيهي ڪنٽرول کان آزاد ڪرڻ ذريعي متحد ڪرڻ لاءِ اڀري. هڪ انقلابي شخصيت محب وطن صحافي [[جوزيپي ماتسيني]] هو، جنهن 1830ع واري ڏهاڪي ۾ سياسي تحريڪ [[نوجوان اٽلي]] جو بنياد وڌو؛ هو وحداني جمهوريه جو حامي هو ۽ وسيع قومپرست تحريڪ جي وڪالت ڪندو هو. 1847ع ۾ "[[اِل ڪانتو ديلي اطالياني]]" جي پهرين عوامي پرفارمنس ٿي، جيڪو 1946ع ۾ قومي ترانو بڻيو.<ref>{{Cite book|last1=Maiorino|first1=Tarquinio|last2=Marchetti Tricamo|first2=Giuseppe|last3=Zagami|first3=Andrea|title=Il tricolore degli italiani. Storia avventurosa della nostra bandiera|year=2002|publisher=Arnoldo Mondadori Editore|language=it|isbn=978-8-8045-0946-2|page=18}}; {{Cite web|title=Fratelli d'Italia|url=https://www.quirinale.it/page/inno|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20230426052752/https://www.quirinale.it/page/inno|archive-date=26 April 2023|access-date=1 October 2021|language=it}}</ref> {{Multiple image | align = right | image1 = Giuseppe Mazzini.jpg | width1 = 173 | image2 = Giuseppe Garibaldi 1861.jpg | width2 = 138 | footer = [[جوزيپي ماتسيني]] (کاٻي)، اطالوي انقلابي تحريڪ جو انتهائي اثرائتو اڳواڻ؛ ۽ [[جوزيپي گاريبالدي]] (ساڄي)، جديد دور جي عظيم ترين جرنيلن مان هڪ طور مشهور<ref name="scholar and patriot">{{cite web |url={{Google books|iWK7AAAAIAAJ |page=PA133 |keywords=Garibaldi+one+of+the+greatest+generals+of+modern+time |text= |plainurl=yes}}|title=Scholar and Patriot|publisher=Manchester University Press|via=Google Books}}</ref> ۽ ڏکڻ آمريڪا ۽ يورپ ۾ پنهنجي فوجي ڪارنامن سبب "ٻن جهانن جو هيرو" طور سڃاتو ويندڙ،<ref>{{Cite web|title=Giuseppe Garibaldi (Italian revolutionary)|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/225978/Giuseppe-Garibaldi|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140226091529/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/225978/Giuseppe-Garibaldi|archive-date=26 February 2014|access-date=6 March 2014}}</ref> جنهن ڪيترين فوجي مهمن ۾ وڙهيو، جيڪي [[اٽلي جو اتحاد|اطالوي اتحاد]] تائين پهتيون }} نوجوان اٽلي جو سڀ کان مشهور ميمبر انقلابي ۽ جنرل [[جوزيپي گاريبالدي]] هو،<ref>Denis Mack Smith, ''Modern Italy: A Political History'', (University of Michigan Press, 1997) p. 15. A literary echo may be found in the character of Giorgio Viola in Joseph Conrad's ''[[Nostromo]]''.</ref> جنهن ڏکڻ اٽلي ۾ اتحاد لاءِ جمهوري مهم جي اڳواڻي ڪئي. بهرحال، [[سارڊينيا جي بادشاهت (1720–1861)|سارڊينيا جي بادشاهت]] ۾ هائوس آف ساووي جي اطالوي بادشاهت، جنهن جي حڪومت [[ڪاميليو بينسو، ڪائونٽ آف ڪاوير]] هلائي رهيو هو، به متحد اطالوي رياست قائم ڪرڻ جا ارادا رکندي هئي. يورپ ۾ پکڙيل [[1848ع جا لبرل انقلاب|1848ع جي لبرل انقلابن]] جي پس منظر ۾، [[آسٽريا-هنگري|آسٽريا]] خلاف هڪ ناڪام [[پهرين اطالوي آزاديءَ جي جنگ]] جو اعلان ڪيو ويو. 1855ع ۾، سارڊينيا [[ڪريميائي جنگ]] ۾ برطانيا ۽ فرانس جو اتحادي بڻيو.<ref>Enrico Dal Lago, "Lincoln, Cavour, and National Unification: American Republicanism and Italian Liberal Nationalism in Comparative Perspective". ''The Journal of the Civil War Era'' 3#1 (2013): 85–113.; William L. Langer, ed., ''An Encyclopedia of World Cup History''. 4th ed. 1968. pp 704–7.</ref> سارڊينيا 1859ع جي [[ٻي اطالوي آزاديءَ جي جنگ]] ۾ فرانس جي مدد سان آسٽريائي سلطنت خلاف وڙهيو، جنهن جي نتيجي ۾ [[لومباردي]] آزاد ٿي. [[پلومبيئرز معاهدو|پلومبيئرز معاهدي]] جي بنياد تي، سارڊينيا [[ساووي]] ۽ [[نيس]] فرانس کي حوالي ڪيا، اهڙو واقعو جنهن [[نيسارڊ لڏپلاڻ]] جو سبب بڻيو.<ref>{{Cite web|date=28 August 2017|title="Un nizzardo su quattro prese la via dell'esilio" in seguito all'unità d'Italia, dice lo scrittore Casalino Pierluigi|url=https://www.montecarlonews.it/2017/08/28/notizie/argomenti/altre-notizie-1/articolo/un-nizzardo-su-quattro-prese-la-via-dellesilio-in-seguito-allunita-ditalia-dice-lo-scrittore.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200219165302/http://www.montecarlonews.it/2017/08/28/notizie/argomenti/altre-notizie-1/articolo/un-nizzardo-su-quattro-prese-la-via-dellesilio-in-seguito-allunita-ditalia-dice-lo-scrittore.html|archive-date=19 February 2020|access-date=14 May 2021|language=it}}</ref> 1860–1861ع ۾، گاريبالدي نيپلز ۽ سسلي ۾ اتحاد واري مهم جي اڳواڻي ڪئي.<ref>Mack Smith, Denis (1997). ''Modern Italy; A Political History''. Ann Arbor: The University of Michigan Press. {{ISBN|0-4721-0895-6}}.</ref> [[تيانو]] گاريبالدي ۽ [[وڪٽر ايمانوئل ٻيون]]، سارڊينيا جي آخري بادشاهه، جي مشهور ملاقات جو هنڌ هو، جنهن دوران گاريبالدي وڪٽر ايمانوئل سان هٿ ملايو ۽ کيس [[اٽلي جو بادشاهه]] ڪري سلام ڪيو. ڪاوير 1860ع ۾ گاريبالدي جي ڏکڻ اٽلي کي سارڊينيا جي بادشاهت سان اتحاد ۾ شامل ڪرڻ تي راضي ٿيو. ان سان سارڊينيا جي حڪومت کي 17 مارچ 1861ع تي [[اٽلي جي بادشاهت جو اعلان|متحد اطالوي بادشاهت جو اعلان]] ڪرڻ جي اجازت ملي،<ref>{{Cite news|date=17 March 2017|title=Everything you need to know about March 17th, Italy's Unity Day|url=https://www.thelocal.it/20170317/everything-to-know-about-march-17th-italys-unity-unification-risorgimento-day|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170617212538/https://www.thelocal.it/20170317/everything-to-know-about-march-17th-italys-unity-unification-risorgimento-day|archive-date=17 June 2017|access-date=17 July 2017}}</ref> ۽ وڪٽر ايمانوئل ٻيون ان جو پهريون بادشاهه بڻيو. 1865ع ۾ بادشاهت جي گادي تورين کان فلورينس منتقل ڪئي وئي. 1866ع ۾، وڪٽر ايمانوئل ٻيون، [[پروشيا]] سان اتحاد ڪندي [[آسٽرو-پروشين جنگ]] دوران، [[ٽين اطالوي آزاديءَ جي جنگ]] وڙهي، جنهن جي نتيجي ۾ اٽلي [[وينيتو|وينيتيا]] کي پاڻ ۾ شامل ڪيو. آخرڪار، 1870ع ۾، جڏهن فرانس [[فرانڪو-پروشين جنگ]] دوران روم ڇڏي ڏنو، اطالوين [[روم تي قبضو|پاپائي رياستن تي قبضو ڪيو]]، اتحاد مڪمل ٿيو، ۽ گادي روم منتقل ڪئي وئي.<ref name="scholar and patriot"/> === لبرل دور === {{Main|اٽلي جي بادشاهت|اطالوي ڊائاسپورا|اطالوي سلطنت|پهريين عالمي جنگ دوران اٽلي جي فوجي تاريخ}} {{Multiple image | align = right | image1 = VictorEmmanuel2.jpg | width1 = 125 | image2 = Camillo Benso Cavour di Ciseri.jpg | width2 = 141 | footer = [[وڪٽر ايمانوئل ٻيون]] (کاٻي) ۽ [[ڪاميليو بينسو، ڪائونٽ آف ڪاوير]] (ساڄي)، اتحاد جون اهم شخصيتون، ترتيبوار متحد اٽلي جا پهريان بادشاهه ۽ وزيراعظم بڻيا. }} سارڊينيا جو آئين 1861ع ۾ سڄي اٽلي تائين وڌايو ويو، ۽ نئين رياست لاءِ بنيادي آزاديون مهيا ڪيون ويون؛ پر چونڊ قانونن بي ملڪيت طبقن کي ٻاهر رکيو. نئين بادشاهت هڪ پارلياماني آئيني بادشاهت طور هلائي وئي، جنهن تي لبرلن جو غلبو هو. جيئن اتر اٽلي تيزيءَ سان صنعتي ٿيو، ڏکڻ ۽ اتر جا ڳوٺاڻا علائقا غير ترقي يافته ۽ وڌيڪ آبادي وارا رهيا، جنهن سبب لکين ماڻهو لڏپلاڻ ڪرڻ تي مجبور ٿيا ۽ [[اطالوي ڊائاسپورا|وڏي ۽ اثرائتي ڊائاسپورا]] کي هٿي ملي. [[اطالوي سوشلسٽ پارٽي]] طاقت ۾ وڌي، جنهن روايتي لبرل ۽ قدامت پسند اسٽيبلشمينٽ کي چئلينج ڪيو. 19هين صديءَ جي آخري ٻن ڏهاڪن ۾، اٽلي آفريڪا ۾ [[اطالوي اريٽريا|اريٽريا]]، [[اطالوي صوماليا|صوماليا]]، [[اطالوي ٽرپوليطانيا|ٽرپوليطانيا]] ۽ [[اطالوي سيرينيڪا|سيرينيڪا]] کي ماتحت ڪري [[اطالوي سلطنت|نوآبادياتي طاقت]] بڻجي ويو.<ref>{{Cite web |title=The Italian Colonial Empire |url=http://www.allempires.com/article/index.php?q=italian_colonial |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20120224012449/http://www.allempires.com/article/index.php?q=italian_colonial |archive-date=24 February 2012 |access-date=17 June 2012 |publisher=All Empires |quote=At its peak, just before WWII, the Italian Empire comprehended the territories of present time Italy, Albania, Rhodes, Dodecanese, Libya, Ethiopia, Eritrea, the majority of Somalia and the little concession of Tientsin in China}}</ref><ref>(Bosworth (2005), p. 49.)</ref> 1913ع ۾ مردن لاءِ عام ووٽ جو حق اختيار ڪيو ويو. [[پهريين عالمي جنگ]] کان اڳ واري دور تي [[جيوواني جيوليٽي]] جو غلبو رهيو، جيڪو 1892ع ۽ 1921ع جي وچ ۾ پنج ڀيرا وزيراعظم رهيو. [[File:Trento 3 novembre 1918.jpg|thumb|3 نومبر 1918ع تي، فاتح [[ويتوريو وينيتو جي جنگ]] کان پوءِ، [[ترنتو]] ۾ اطالوي گهوڙيسوار]] [[پهريين عالمي جنگ ۾ اٽلي جي شموليت|اٽلي 1915ع ۾ پهريين عالمي جنگ ۾ داخل ٿيو]]، جنهن جو مقصد قومي اتحاد کي مڪمل ڪرڻ هو، تنهنڪري تاريخ نويسيءَ جي نقطه نظر کان ان کي چوٿين اطالوي آزاديءَ جي جنگ به سمجهيو وڃي ٿو،<ref>{{Cite web|date=6 March 2015|title=Il 1861 e le quattro Guerre per l'Indipendenza (1848–1918) |url=http://www.piacenzaprimogenita150.it/index.php?it%2F176%2Fil-1861-e-le-quattro-guerre-per-lindipendenza-1848-1918|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20220319075828/http://www.piacenzaprimogenita150.it/index.php?it%2F176%2Fil-1861-e-le-quattro-guerre-per-lindipendenza-1848-1918|archive-date=19 March 2022|access-date=12 March 2021|language=it}}</ref> جيئن [[اٽلي جو اتحاد|اٽلي جي اتحاد]] جي پڄاڻي.<ref>{{Cite web|title=La Grande Guerra nei manifesti italiani dell'epoca|url=http://www.beniculturali.it/mibac/export/MiBAC/sito-MiBAC/Contenuti/MibacUnif/Eventi/visualizza_asset.html_1239896580.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20150923183754/http://www.beniculturali.it/mibac/export/MiBAC/sito-MiBAC/Contenuti/MibacUnif/Eventi/visualizza_asset.html_1239896580.html|archive-date=23 September 2015|access-date=12 March 2021|language=it}}; {{Cite book|last=Genovesi|first=Piergiovanni|url=https://books.google.com/books?id=_LntMIUOXngC&q=%22quarta+guerra+d%27indipendenza%22&pg=PA41|title=Il Manuale di Storia in Italia, di Piergiovanni Genovesi|date=11 June 2009|publisher=FrancoAngeli|isbn=978-8-8568-1868-0|language=it|access-date=12 March 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20240116110143/https://books.google.com/books?id=_LntMIUOXngC&q=%22quarta+guerra+d%27indipendenza%22&pg=PA41#v=snippet&q=%22quarta%20guerra%20d'indipendenza%22&f=false|archive-date=16 January 2024|url-status=live}}</ref> اٽلي، جيڪو ظاهري طور [[جرمن سلطنت|جرمن]] ۽ [[آسٽرو-هنگريائي]] سلطنتن سان [[ٽرپل الائنس (1882)|ٽرپل الائنس]] ۾ اتحادي هو، 1915ع ۾ [[پهريين عالمي جنگ جا اتحادي|اتحادين]] سان شامل ٿيو، ۽ [[لنڊن جو معاهدو (1915)|وعدي]] تحت پهريين عالمي جنگ ۾ داخل ٿيو، جنهن ۾ وڏن علائقائي فائدن جو واعدو شامل هو: اولهه [[انر ڪارنيولا]]، اڳوڻو [[آسٽريائي لٽرل]] ۽ [[دلماتيا]]، گڏوگڏ [[عثماني سلطنت]] جا ڪجهه حصا. اتحادي فتح ۾ ملڪ جي حصي سبب ان کي "[[بگ فور (پهريين عالمي جنگ)|بگ فور]]" طاقتن مان هڪ جي حيثيت ملي. فوج جي ٻيهر تنظيم ۽ جبري ڀرتي اطالوي فتحن جو سبب بڻيا. آڪٽوبر 1918ع ۾، اطالوين هڪ وڏي جارحاڻي مهم شروع ڪئي، جيڪا [[ويتوريو وينيتو جي جنگ]] ۾ فتح تي ختم ٿي.<ref>Burgwyn, H. James: ''Italian foreign policy in the interwar period, 1918–1940.'' Greenwood Publishing Group, 1997. p. 4. {{ISBN|0-2759-4877-3}}. Schindler, John R.: ''Isonzo: The Forgotten Sacrifice of the Great War.'' Greenwood Publishing Group, 2001. p. 303. {{ISBN|0-2759-7204-6}}. Mack Smith, Denis: ''Mussolini.'' Knopf, 1982. p. 31. {{ISBN|0-3945-0694-4}}.</ref> هن اطالوي محاذ تي جنگ جي پڄاڻي ڪئي، آسٽرو-هنگريائي سلطنت جي ٽٽڻ کي يقيني بڻايو، ۽ ٻن هفتن کان به گهٽ عرصي ۾ جنگ کي [[جرمني سان جنگبندي|ختم ڪرڻ]] ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو. جنگ دوران 650,000 کان وڌيڪ اطالوي سپاهي ۽ ايترا ئي عام شهري مارجي ويا،<ref>{{Cite book|last=Mortara|first=G|title=La Salute pubblica in Italia durante e dopo la Guerra|publisher=Yale University Press|year=1925|location=New Haven}}</ref> ۽ بادشاهت ڏيوالپڻي جي ڪناري تي هئي. [[سينٽ-جرمين-آن-لي جو معاهدو (1919)|سينٽ-جرمين-آن-لي جو معاهدو]] (1919) ۽ [[راپالو جو معاهدو (1920)|راپالو جو معاهدو]] (1920) [[ترنتينو]] ۽ [[ڏکڻ ٽائرول]]، [[جوليئن مارچ]]، [[استريا]]، [[ڪوارنر نار]] ۽ دلماتيا جي شهر [[زادار|زارا]] کي اٽلي ۾ شامل ڪرڻ جي اجازت ڏني. بعد واري [[روم جو معاهدو (1924)|روم جي معاهدي]] (1924) سبب [[فيومي]] اٽلي سان شامل ٿيو. اٽلي کي لنڊن جي معاهدي ۾ واعدو ڪيل ٻيا علائقا نه مليا، تنهنڪري [[بينيتو موسوليني]] هن نتيجي کي "[[ڪٽيل فتح]]" قرار ڏنو، جنهن [[فاشسٽ اٽلي (1922–1943)|اطالوي فاشزم جي اڀار]] ۾ مدد ڪئي. مورخ "ڪٽيل فتح" کي هڪ "سياسي افسانو" سمجهن ٿا، جنهن کي فاشسٽن [[اطالوي سامراجيت]] کي ڀڙڪائڻ لاءِ استعمال ڪيو.<ref>G.Sabbatucci, ''La vittoria mutilata'', in AA.VV., ''Miti e storia dell'Italia unita'', Il Mulino, Bologna 1999, pp.101–106</ref> اٽلي کي [[قومون جي ليگ]] جي ايگزيڪيوٽو ڪائونسل ۾ مستقل سيٽ ملي. === فاشسٽ حڪومت ۽ ٻي عالمي جنگ === {{Main|فاشسٽ اٽلي|ٻي عالمي جنگ دوران اٽلي جي فوجي تاريخ|اطالوي مهم (ٻي عالمي جنگ)|اٽلي ۾ هولوڪاسٽ}} [[File:Mussolini mezzobusto.jpg|thumb|upright=.7|left|فاشسٽ آمر [[بينيتو موسوليني]] پاڻ کي ''[[دوچي]]'' سڏائيندو هو ۽ 1922ع کان [[اٽلي ۾ فاشسٽ حڪومت جو زوال|1943ع ۾ پنهنجي معزولي]] تائين ملڪ تي حڪومت ڪئي.]] عظيم جنگ جي تباهي کان پوءِ پيدا ٿيل [[ٻه ڳاڙها سال|سوشلسٽ تحريڪن]]، جيڪي [[روسي انقلاب]] کان متاثر هيون، سڄي اٽلي ۾ جوابي انقلاب ۽ دٻاءُ جو سبب بڻيون. لبرل اسٽيبلشمينٽ، سوويت طرز جي انقلاب کان ڊڄندي، موسوليني جي اڳواڻي هيٺ ننڍي [[نيشنل فاشسٽ پارٽي]] جي حمايت شروع ڪئي. آڪٽوبر 1922ع ۾، نيشنل فاشسٽ پارٽي جي [[بليڪ شرٽس]] هڪ [[عوامي مظاهرو]] ۽ "[[روم ڏانهن مارچ]]" وارو ڪُو منظم ڪيو. بادشاهه [[وڪٽر ايمانوئل ٽيون]] موسوليني کي [[اٽلي جو وزيراعظم|وزيراعظم]] مقرر ڪيو، هٿياربند ٽڪراءَ کان سواءِ اقتدار فاشسٽن ڏانهن منتقل ڪندي.<ref>{{Cite book|last=Lyttelton|first=Adrian|title=The Seizure of Power: Fascism in Italy, 1919–1929 |date=2008|publisher=Routledge|isbn=978-0-4155-5394-0|location=New York|pages=75–77}}; {{Cite news|title=March on Rome {{!}} Italian history|url=https://www.britannica.com/event/March-on-Rome|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150504055509/http://www.britannica.com/EBchecked/topic/508871/March-on-Rome|archive-date=4 May 2015|access-date=25 July 2017|work=Encyclopædia Britannica}}</ref> موسوليني سياسي پارٽين تي پابندي وڌي ۽ ذاتي آزاديون گهٽايون، آمريت قائم ڪندي. انهن قدمن عالمي ڌيان حاصل ڪيو ۽ [[نازي جرمني]] ۽ [[شاهي جاپان]] ۾ ساڳين آمريتن کي متاثر ڪيو. [[فاشزم]] اطالوي قومپرستي ۽ سامراجيت تي ٻڌل هو، ۽ رومي ۽ [[وينسي سلطنت|وينسي سلطنتن]] جي ورثي جي بنياد تي [[ارڊينٽزم|ارڊينٽسٽ دعوائن]] وسيلي اطالوي ملڪيتن کي وڌائڻ چاهيندو هو.<ref>{{Cite book|last=Rodogno|first=Davide|author-link=Davide Rodogno|title=Fascism's European Empire: Italian Occupation during the Second World War|date=2006|publisher=Cambridge University Press|location=Cambridge, England|page=88}}; {{Cite book|last=Kallis|first=Aristotle A.|title=Fascist ideology: territory and expansionism in Italy and Germany, 1922–1945 |date=2000|publisher=Routledge|location=London, England; New York City, USA|pages=41}}; {{Cite book|last1=Ball|first1=Terence|title=The Cambridge History of Twentieth-Century Political Thought|last2=Bellamy|first2=Richard|pages=133}}; {{Cite book|last=Stephen J. Lee|url=https://books.google.com/books?id=u-mm5UDlzBEC&pg=PA157|title=European Dictatorships, 1918–1945 |date=2008|publisher=Routledge|isbn=978-0-4154-5484-1|pages=157–158|access-date=8 February 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211001320/https://books.google.com/books?id=u-mm5UDlzBEC&pg=PA157#v=onepage&q&f=false|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}</ref> انهيءَ سبب فاشسٽ [[مداخلت پسند پرڏيهي پاليسي]] ۾ مصروف رهيا. 1935ع ۾، موسوليني [[ٻي اطالو-ابيسينيائي جنگ|ايٿوپيا تي حملو ڪيو]] ۽ [[اطالوي اوڀر آفريڪا]] قائم ڪيو، جنهن جي نتيجي ۾ عالمي اڪيلائي پيدا ٿي. اٽلي [[قومون جي ليگ]] مان نڪري ويو. پوءِ اٽلي [[اسٽيل جو معاهدو|نازي جرمني سان اتحاد]] ڪيو ۽ [[ٽرائيپارٽائيٽ پيڪٽ|جاپاني سلطنت]] سان گڏ ٿيو، ۽ [[اسپيني گهرو جنگ]] ۾ [[فرانسسڪو فرانڪو]] جي مضبوط حمايت ڪئي. اپريل 1939ع ۾، اٽلي [[البانيا تي اطالوي حملو|البانيا تي حملو ڪيو]]. اٽلي 10 جون 1940ع تي ٻي عالمي جنگ ۾ داخل ٿيو. ان تاريخ تائين فرانس عملي طور [[فرانس جي جنگ]] هارائي چڪو هو. مختلف وقتن تي، اطالوي [[برطانوي صومالي لينڊ تي اطالوي قبضو|برطانوي صومالي لينڊ]]، [[مصر تي اطالوي حملو|مصر]]، [[بلقان مهم (ٻي عالمي جنگ)|بلقان]] ۽ اوڀر محاذن تي اڳتي وڌيا. بهرحال، اهي [[اوڀر محاذ تي اطالوي شموليت|اوڀر محاذ]] سان گڏ [[اوڀر آفريقي مهم (ٻي عالمي جنگ)|اوڀر آفريقي]] ۽ [[اتر آفريقي مهم|اتر آفريقي]] مهمن ۾ شڪست کائي ويا، ۽ آفريڪا ۽ بلقان ۾ پنهنجا علائقا وڃائي ويٺا. [[اطالوي جنگي ڏوهه|اطالوي جنگي ڏوهن]] ۾ [[عدالت کان ٻاهر قتل]] ۽ [[نسلي صفائي]] شامل هئا،<ref>James H. Burgwyn (2004). [http://www.ingentaconnect.com/content/routledg/rmis/2004/00000009/00000003/art00005 General Roatta's war against the partisans in Yugoslavia: 1942] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130921054155/http://www.ingentaconnect.com/content/routledg/rmis/2004/00000009/00000003/art00005|date=21 September 2013}}, Journal of Modern Italian Studies, Volume 9, Number 3, pp. 314–329(16)</ref> جن ۾ لڳ ڀڳ 25,000 ماڻهن، خاص طور يوگوسلاوين، کي [[اطالوي حراستي ڪيمپ|اطالوي حراستي ڪيمپن]] ۽ ٻين هنڌن ڏانهن جلاوطن ڪيو ويو. [[يوگوسلاو پارٽيزنز]] جنگ دوران ۽ ان کان پوءِ نسلي اطالوي آبادي خلاف پنهنجا ڏوهه ڪيا، جن ۾ [[فوئبي قتل عام]] شامل هئا. جولاءِ 1943ع ۾ [[سسلي تي اتحادي حملو]] شروع ٿيو، جنهن 25 جولاءِ تي [[اٽلي ۾ فاشسٽ حڪومت جو زوال|فاشسٽ حڪومت جي خاتمي]] جو سبب بڻيو. بادشاهه [[وڪٽر ايمانوئل ٽيون]] جي حڪم سان موسوليني کي معزول ۽ گرفتار ڪيو ويو. 3 سيپٽمبر تي، اٽلي [[ڪاسيبلي جي جنگبندي]] تي صحيح ڪئي،<!-- it became effective on 8 Sept---> جنهن برطانيا ۽ آمريڪا سان جنگ ختم ڪئي. جرمن، اطالوي فاشسٽن جي مدد سان، اتر ۽ وچ اٽلي تي ڪنٽرول حاصل ڪرڻ ۾ ڪامياب ٿيا ([[آپريشن آڪسي]]). ملڪ جنگ جو ميدان رهيو، جڏهن ته اتحادي ڏکڻ کان اڳتي وڌندا رهيا. [[File:01 partigiani a milano1.jpg|thumb|اپريل 1945ع ۾ [[اٽلي جي آزادي]] تائين پهچندڙ آخري بغاوت دوران ميلان ۾ [[اطالوي مزاحمتي تحريڪ|اطالوي پارٽيزن]]]] اتر ۾، جرمنن [[اطالوي سماجي جمهوريه]] (RSI) قائم ڪئي، جيڪا هڪ نازي [[ڪٺ پتلي رياست]] ۽ [[سهڪاريت پسند|سهڪاريت پسند]] حڪومت هئي، جنهن ۾ موسوليني کي جرمن پيراٽروپرن طرفان [[گران ساسو ريڊ|بچائڻ]] کان پوءِ اڳواڻ مقرر ڪيو ويو. اطالوي فوجن جو باقي حصو [[اطالوي هم جنگي فوج]] ۾ منظم ڪيو ويو، جنهن اتحادي طاقتن سان گڏ وڙهيو، جڏهن ته موسوليني سان وفادار ٻيون اطالوي فوجون [[نيشنل ريپبلڪن آرمي]] ۾ جرمنن سان گڏ وڙهڻ لاءِ چونڊيو. جرمن فوجن، RSI جي سهڪار سان، قتل عام ڪيا ۽ هزارين يهودين کي موت جي ڪيمپن ڏانهن جلاوطن ڪيو. جنگبندي کان پوءِ واري دور ۾ [[اطالوي مزاحمت]] اڀري، جنهن [[آپريشن آڪسي|نازي جرمن قابضن]] ۽ سهڪاريت پسندن خلاف گوريلا جنگ وڙهي.<ref>G. Bianchi, ''La Resistenza'', in: AA.VV., ''Storia d'Italia'', vol. 8, pp. 368–369.</ref> هن دور جو هڪ پاسو [[اطالوي گهرو جنگ]] هو، ڇاڪاڻ⁠تہ پارٽيزنن ۽ فاشسٽ RSI فوجن جي وچ ۾ ويڙهه ٿي.<ref>{{Cite web|title=Storia della guerra civile in Italia|url=http://www.istitutobiggini.it/storia_pisano.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20221013183444/https://www.istitutobiggini.it/storia_pisano.pdf|archive-date=13 October 2022|access-date=28 August 2023}}; See the books from Italian historian [[Giorgio Pisanò]] ''Storia della guerra civile in Italia'', 1943–1945, 3 voll., Milano, FPE, 1965 and the book ''L'Italia della guerra civile'' ("Italy of civil war"), published in 1983 by the Italian writer and journalist [[Indro Montanelli]] as the fifteen volume of the ''Storia d'Italia'' ("History of Italy") by the same author.</ref><ref>{{Cite book|last=Pavone|first=Claudio|title=Una guerra civile. Saggio storico sulla moralità della Resistenza|date=1991|publisher=Bollati Boringhieri|isbn=8-8339-0629-9|location=Torino|page=238|language=it}}</ref> اپريل 1945ع ۾، جڏهن شڪست ويجهي هئي، موسوليني اتر طرف ڀڄڻ جي ڪوشش ڪئي،<ref>{{Citation|last=Viganò|first=Marino|title=Un'analisi accurata della presunta fuga in Svizzera|date=2001|work=Nuova Storia Contemporanea|volume=3|language=it}}</ref> پر پارٽيزنن هٿان پڪڙيو ويو ۽ [[بينيتو موسوليني جو موت|فوري طور قتل ڪيو ويو]].<ref>{{Cite news|date=28 April 1945|title=1945: Italian partisans kill Mussolini |url=https://news.bbc.co.uk/onthisday/hi/dates/stories/april/28/newsid_3564000/3564529.stm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20111126075555/http://news.bbc.co.uk/onthisday/hi/dates/stories/april/28/newsid_3564000/3564529.stm|archive-date=26 November 2011|access-date=17 October 2011|publisher=BBC News}}</ref> دشمنيون 29 اپريل 1945ع تي ختم ٿيون، [[ڪازيرتا جي هٿيار ڦٽا ڪرڻ|جڏهن اٽلي ۾ جرمن فوجن هٿيار ڦٽا ڪيا]]. جنگ ۾ لڳ ڀڳ اڌ ملين اطالوي مارجي ويا،<ref>{{Cite encyclopedia|title=Italy – Britannica Online Encyclopedia|encyclopedia=Encyclopædia Britannica|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297474/Italy|access-date=2 August 2010|archive-url=https://web.archive.org/web/20120306095718/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297474/Italy|archive-date=6 March 2012|url-status=live}}</ref> سماج ورهائجي ويو، ۽ معيشت لڳ ڀڳ تباهه ٿي وئي؛ 1944ع ۾ في فرد آمدني 1900ع کان پوءِ سڀ کان هيٺين سطح تي هئي.<ref>{{Cite book|title=Liberal and fascist Italy, 1900–1945 |date=2002|publisher=Oxford University Press|editor-last=Lyttelton|editor-first=Adrian|page=13}}</ref> جنگ کان پوءِ اطالوي جمهوريت پسندي ٻيهر اڀري، جنهن [[1946ع اطالوي اداراتي ريفرنڊم]] ڏانهن واٽ هموار ڪئي.<ref>{{Cite encyclopedia|title=Italia|encyclopedia=Dizionario enciclopedico italiano|publisher=[[Treccani]]|date=1970|volume=VI|page=456|language=it}}</ref> === جمهوري دور === {{Main|اطالوي جمهوريه جي تاريخ}} اٽلي 2 جون تي ٿيل 1946ع جي ريفرنڊم کان پوءِ جمهوريه بڻيو،<ref>{{Cite AV media|url=https://archive.org/details/1946-06-06_Damage_Foreshadows_A-Bomb_Test|title=Damage Foreshadows A-Bomb Test, 1946/06/06 (1946) |publisher=[[Universal Newsreel]]|year=1946|access-date=22 February 2012}}</ref> اهو ڏينهن ان کان پوءِ ''[[جمهوريه جو عيد]]'' طور ملهايو وڃي ٿو. اها پهريون ڀيرو هئي جو عورتن قومي سطح تي ووٽ ڏنو.<ref>{{Cite web|title=Italia 1946: le donne al voto, dossier a cura di Mariachiara Fugazza e Silvia Cassamagnaghi |url=http://www.insmli.it/pubblicazioni/35/Voto%20donne%20versione%20def.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110520041048/http://www.insmli.it/pubblicazioni/35/Voto%20donne%20versione%20def.pdf|archive-date=20 May 2011|access-date=30 May 2011}}; {{Cite news|title=La prima volta in cui le donne votarono in Italia, 75 anni fa|url=https://www.ilpost.it/2021/03/10/primo-voto-italia-donne-10-marzo-1946|access-date=24 August 2021|work=Il Post|date=10 March 2021|language=it-IT|archive-date=23 August 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210823162103/https://www.ilpost.it/2021/03/10/primo-voto-italia-donne-10-marzo-1946|url-status=live}}</ref> وڪٽر ايمانوئل ٽئين جي پٽ، [[امبيرتو ٻيون]]، کي تخت ڇڏڻ تي مجبور ڪيو ويو. [[اٽلي جو آئين|جمهوري آئين]] 1948ع ۾ منظور ڪيو ويو. [[اٽلي ۽ اتحادي طاقتن جي وچ ۾ پيرس جو معاهدو]] تحت، [[ايڊرياٽڪ سمنڊ]] جي ڀرسان علائقا [[سوشلسٽ وفاقي جمهوريه يوگوسلاويا|يوگوسلاويا]] سان شامل ڪيا ويا، جنهن جي نتيجي ۾ [[استريائي-دلماتيني لڏپلاڻ]] ٿي، جنهن ۾ لڳ ڀڳ 300,000 [[استريائي اطالوي|استريائي]] ۽ [[دلماتيني اطالوي]] لڏي ويا.<ref>{{Cite web|last=Tobagi|first=Benedetta|title=La Repubblica italiana {{!}} Treccani, il portale del sapere|url=http://www.treccani.it/scuola/lezioni/storia/la_repubblica_italiana.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20160305001726/http://www.treccani.it/scuola/lezioni/storia/la_repubblica_italiana.html|archive-date=5 March 2016|access-date=28 January 2015|publisher=Treccani.it}}</ref> اٽلي پنهنجون سڀ نوآبادياتي ملڪيتون وڃايون، جنهن سان [[اطالوي سلطنت]] ختم ٿي. [[File:Alcide de Gasperi 2.jpg|thumb|upright=.7|[[الچيدي دي گاسپري]]، جمهوريه جو [[اٽلي جي وزيراعظمن جي فهرست|پهريون]] [[اٽلي جو وزيراعظم]] ۽ [[يورپي يونين جا باني پيءُ|يورپي يونين جي باني پيئرن]] مان هڪ]] ڪميونسٽ قبضي جي خوف [[1948ع جي اطالوي عام چونڊن]] ۾ فيصلائتو ڪردار ادا ڪيو، جتي [[ڪرسچن ڊيموڪريسي (اٽلي)|ڪرسچن ڊيموڪريٽن]]، [[الچيدي دي گاسپري]] جي اڳواڻي هيٺ، وڏي اڪثريت سان فتح حاصل ڪئي.<ref>{{Cite book|last1=Lawrence S. Kaplan|url=https://books.google.com/books?id=UV-ti1sYcbcC|title=NATO 1948: The Birth of the Transatlantic Alliance |last2=Morris Honick|date=2007|publisher=Rowman & Littlefield|isbn=978-0-7425-3917-4|pages=52–55|access-date=5 January 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20240116110143/https://books.google.com/books?id=UV-ti1sYcbcC|archive-date=16 January 2024|url-status=live}}; {{Cite book|author=Robert Ventresca|title=From Fascism to Democracy: Culture and Politics in the Italian Election of 1948 |publisher=University of Toronto Press|date=2004|pages=236–37}}</ref> نتيجي طور، 1949ع ۾ اٽلي [[نيٽو]] جو ميمبر بڻيو. [[مارشل پلان]] معيشت کي بحال ڪيو، جنهن 1960ع واري ڏهاڪي جي آخر تائين هڪ اهڙو دور ڏٺو جيڪو [[اطالوي معاشي معجزو]] جي نالي سان مشهور آهي. 1950ع واري ڏهاڪي ۾ اٽلي [[يورپي برادرين]] جو باني ملڪ بڻيو، جيڪي بعد ۾ يورپي يونين جو بنياد بڻيون. 1960ع واري ڏهاڪي جي آخر کان 1980ع واري ڏهاڪي جي شروعات تائين، ملڪ ''[[ليڊ جا سال (اٽلي)|ليڊ جا سال]]'' نالي دور مان گذريو، جيڪو معاشي مشڪلاتن، خاص طور تي [[1973ع جو تيل بحران]]، سماجي تڪرارن ۽ دهشتگرد حملا ۽ قتل عام جي واقعن سان نمايان هو.<ref>{{Cite web|year=1995|title=Commissione parlamentare d'inchiesta sul terrorismo in Italia e sulle cause della mancata individuazione dei responsabili delle stragi (Parliamentary investigative commission on terrorism in Italy and the failure to identify the perpetrators)|url=http://www.isn.ethz.ch/php/documents/collection_gladio/report_ital_senate.pdf|archive-url=https://web.archive.org/web/20060819211212/http://www.isn.ethz.ch/php/documents/collection_gladio/report_ital_senate.pdf|archive-date=19 August 2006|access-date=2 May 2006|language=it}}; {{In lang|en|it|fr|de}} {{Cite web|title=Secret Warfare: Operation Gladio and NATO's Stay-Behind Armies|url=http://www.isn.ethz.ch/php/collections/coll_gladio.htm#Documents|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20060425182721/http://www.isn.ethz.ch/php/collections/coll_gladio.htm|archive-date=25 April 2006|access-date=2 May 2006|publisher=Swiss Federal Institute of Technology / International Relation and Security Network}}; {{Cite web|date=24 June 2000|title=Clarion: Philip Willan, Guardian, 24 June 2000, p. 19 |url=http://www.cambridgeclarion.org/press_cuttings/us.terrorism_graun_24jun2000.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100329113138/http://www.cambridgeclarion.org/press_cuttings/us.terrorism_graun_24jun2000.html|archive-date=29 March 2010|access-date=24 April 2010|publisher=Cambridgeclarion.org}}</ref> معيشت ٻيهر بحال ٿي ۽ اٽلي 1970ع واري ڏهاڪي ۾ [[جي-7]] ۾ شامل ٿيڻ کان پوءِ دنيا جي پنجين وڏي صنعتي قوم بڻجي ويو. بهرحال، قومي قرض مجموعي ملڪي پيداوار (GDP) جي 100 سيڪڙو کان به وڌي ويو. 1992ع ۽ 1993ع جي وچ ۾، حڪومت جي نون مافيا مخالف قدمن جي نتيجي ۾ اٽلي [[سسلين مافيا]] طرفان ڪيل دهشتگرد حملن کي منهن ڏنو.<ref>{{Cite web|date=8 March 2012|title=New Arrests for Via D'Amelio Bomb Attack|url=https://www.corriere.it/International/english/articoli/2012/03/08/borsellino.shtml|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20121013204755/http://www.corriere.it/International/english/articoli/2012/03/08/borsellino.shtml|archive-date=13 October 2012|access-date=9 February 2019|website=Corriere della Sera}}</ref> ووٽر، جيڪي سياسي جمود، وڏي عوامي قرضي ۽ [[اٽلي ۾ بدعنواني|بدعنواني]] کان مايوس هئا، جيڪا [[ماني پوليتي|صاف هٿن]] واري جاچ ذريعي ظاهر ٿي، بنيادي سڌارن جو مطالبو ڪرڻ لڳا. ڪرسچن ڊيموڪريٽ، جيڪي لڳ ڀڳ 50 سالن تائين حڪومت ڪندا رهيا هئا، بحران جو شڪار ٿيا ۽ ٽٽي مختلف ڌڙن ۾ ورهائجي ويا.<ref>The so-called "Second Republic" was born by forceps: not with a revolt of Algiers, but formally under the same Constitution, with the mere replacement of one ruling class by another: {{Cite journal|last=Buonomo|first=Giampiero|year=2015|title=Tovaglie pulite|journal=Mondoperaio Edizione Online}}</ref> ڪميونسٽن پاڻ کي هڪ [[سماجي جمهوريت پسند]] قوت طور ٻيهر منظم ڪيو. 1990ع ۽ 2000ع واري ڏهاڪن دوران، [[مرڪز-ساڄي اتحاد (اٽلي)|مرڪز-ساڄي اتحاد]] (جنهن تي ميڊيا جي واپاري شخصيت [[سلويو برلسڪوني]] جو غلبو هو) ۽ [[مرڪز-کاٻي اتحاد (اٽلي)|مرڪز-کاٻي اتحاد]] (جنهن جي اڳواڻي پروفيسر [[رومانو پروڊي]] ڪندو هو) باري باري حڪومت ڪندا رهيا. 21هين صديءَ جي شروعات ۾، اٽلي سياسي ۽ معاشي عدم استحڪام جي هڪ ڊگهي دور مان گذريو، جيڪو بين الاقوامي بحرانن کان گهڻو متاثر ٿيو. 2008ع ۾ شروع ٿيندڙ [[عظيم معاشي بحران]] جا اثر ملڪ جي معيشت ۽ عوامي ماليات تي گهرا پيا، جنهن جي نتيجي ۾ [[سخت مالي پاليسيون]] اختيار ڪيون ويون ۽ استحڪام ۽ عالمي اعتبار کي يقيني بڻائڻ لاءِ [[ٽيڪنوڪريٽ]] يا وسيع اتحادي حڪومتن تي وڌيڪ ڀروسو ڪيو ويو.<ref>{{Cite news|last=Hooper|first=John|date=16 November 2011|title=Mario Monti appoints technocrats to steer Italy out of economic crisis|url=https://www.theguardian.com/world/2011/nov/16/mario-monti-technocratic-cabinet-italy|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200319230844/https://www.theguardian.com/world/2011/nov/16/mario-monti-technocratic-cabinet-italy|archive-date=19 March 2020|access-date=19 March 2020|work=The Guardian}}</ref> [[File:Imigrantes salvos no Mar Mediterrâneo - SALVAMAR 2015 (52149723177).jpg|300px|thumb|[[غير قانوني مهاجر]]، جيڪي 5 سيپٽمبر 2015ع تي [[ڪاتانيا]] جي اطالوي بندرگاهه ڏانهن [[بحر روم]] ذريعي سفر ڪري رهيا آهن]] 2010ع واري ڏهاڪي دوران، نئين وزيراعظم [[ماتيو رينزي]] طرفان ادارتي سڌارا متعارف ڪرائڻ جون ڪوششون ڪيون ويون، جن جو مقصد سياسي نظام کي وڌيڪ مؤثر بڻائڻ ۽ انتظامي شاخ کي مضبوط ڪرڻ هو، پر اهي تجويزون [[2016ع جو اطالوي آئيني ريفرنڊم]] ۾ رد ٿي ويون.<ref>{{Cite news|date=12 December 2016|title=New Italian PM Paolo Gentiloni sworn in|url=https://www.bbc.co.uk/news/world-europe-38295549|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20191129122857/https://www.bbc.co.uk/news/world-europe-38295549|archive-date=29 November 2019|access-date=19 March 2020|publisher=BBC News}}</ref> ساڳئي وقت، [[يورپي مهاجر بحران]] اٽلي کي [[يورپي يونين]] ۾ داخل ٿيڻ جي هڪ اهم مرڪزي دروازي جي حيثيت ڏني، ڇاڪاڻ⁠تہ وڏي تعداد ۾ مهاجر ۽ پناهه گهرندڙ [[بحر روم]] رستي يورپ پهتا،<ref>{{Cite news|date=21 May 2018|title=What will Italy's new government mean for migrants?|url=https://www.thelocal.it/20180521/what-will-italys-new-government-mean-for-migrants|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190401231010/https://www.thelocal.it/20180521/what-will-italys-new-government-mean-for-migrants|archive-date=1 April 2019|access-date=8 June 2018|work=The Local Italy}}</ref> خاص طور تي سب-صحارا آفريڪا مان.<ref>{{Cite news|date=18 July 2017|title=African migrants fear for future as Italy struggles with surge in arrivals|url=https://www.reuters.com/article/us-italy-migrants-africa/african-migrants-fear-for-future-as-italy-struggles-with-surge-in-arrivals-idUSKBN1A30QD|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190402002627/https://www.reuters.com/article/us-italy-migrants-africa/african-migrants-fear-for-future-as-italy-struggles-with-surge-in-arrivals-idUSKBN1A30QD|archive-date=2 April 2019|access-date=8 June 2018|work=Reuters}}</ref> هن صورتحال جا اهم سماجي ۽ سياسي اثر ٿيا، جنهن سبب اميگريشن بابت عوامي بحث وڌيو ۽ [[عوام پسند]] سياسي پارٽين جي حمايت ۾ واڌ آئي.<ref>{{Cite news|title=Italy starts to show the strains of migrant influx|url=http://www.thelocal.it/20150519/migrant-surge-tests-italys-humanitarian-instincts|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170429061446/https://www.thelocal.it/20150519/migrant-surge-tests-italys-humanitarian-instincts|archive-date=29 April 2017|access-date=10 January 2017|work=[[The Local]]}}; {{Cite news|title=Italy's far right jolts back from dead|url=http://www.politico.eu/article/italys-other-matteo-salvini-northern-league-politicians-media-effettosalvini|access-date=10 January 2017|work=Politico|date=3 February 2016|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170119122156/http://www.politico.eu/article/italys-other-matteo-salvini-northern-league-politicians-media-effettosalvini|archive-date=19 January 2017}}</ref><ref>{{Cite news|date=24 May 2018|title=Opinion – The Populists Take Rome|url=https://www.nytimes.com/2018/05/24/opinion/populists-rome-five-star-movement.html|url-access=subscription|url-status=live|archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20220103/https://www.nytimes.com/2018/05/24/opinion/populists-rome-five-star-movement.html|archive-date=3 January 2022|access-date=2 June 2018|work=The New York Times}}{{Cbignore}}</ref> [[اٽلي ۾ ڪووڊ-19 وبا|ڪووڊ-19 وبا]]، جيڪا 2020ع ۾ شروع ٿي، ملڪ جي عوامي صحت ۽ معاشي ڪارڪردگي کي سخت متاثر ڪيو، ۽ اڳ ۾ موجود ڍانچائي ڪمزورين کي وڌيڪ نمايان بڻايو.<ref>{{Cite news|last=Ellyatt|first=Holly|date=19 March 2020|title=Italy's lockdown will be extended, prime minister says as death toll spikes and hospitals struggle|url=https://www.cnbc.com/2020/03/19/italys-death-rate-reaches-record-high-hospitals-in-lombardy-struggle.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200319084719/https://www.cnbc.com/2020/03/19/italys-death-rate-reaches-record-high-hospitals-in-lombardy-struggle.html|archive-date=19 March 2020|access-date=19 March 2020|publisher=CNBC}}</ref> ان جي جواب ۾، [[اٽلي ۾ ڪووڊ-19 لاڪ ڊائون|غير معمولي قدم اختيار ڪيا ويا]] ته جيئن معيشت کي سهارو ملي سگهي، جن مان ڪيترائي يورپي سطح تي گڏيل طور هم آهنگ ڪيا ويا.<ref>[https://www.agi.it/economia/news/2020-04-14/coronavirus-fmi-crisi-economica-8331041/ L'Italia pagherà il conto più salato della crisi post-epidemia] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20200527124958/https://www.agi.it/economia/news/2020-04-14/coronavirus-fmi-crisi-economica-8331041|date=27 May 2020}}, AGI</ref><ref>{{Cite web|date=12 February 2021|title=Mario Draghi's new government to be sworn in on Saturday|url=http://www.theguardian.com/world/2021/feb/12/mario-draghis-new-italian-government-to-be-sworn-in-on-saturday|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210419104552/https://www.theguardian.com/world/2021/feb/12/mario-draghis-new-italian-government-to-be-sworn-in-on-saturday|archive-date=19 April 2021|access-date=19 February 2021|website=The Guardian}}</ref> 2022ع ۾، [[جورجيا ميلوني]] اٽلي جي پهرين خاتون وزيراعظم طور حلف کنيو.<ref>{{Cite news|date=21 October 2022|title=Who is Giorgia Meloni? The rise to power of Italy's new far-right PM|url=https://www.bbc.com/news/world-europe-63351655|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20221024023546/https://www.bbc.com/news/world-europe-63351655|archive-date=24 October 2022|access-date=24 October 2022|publisher=BBC News}}</ref> == جاگرافي == {{Main|اٽلي جي جاگرافي}} {{Further|اٽلي جي ارضيات|اٽلي ۾ آتش فشاني سرگرمي|اٽلي جي دريائن جي فهرست|اٽلي جي ڍنڍن جي فهرست|اٽلي جي ٻيٽن جي فهرست|اٽلي (جاگرافيائي علائقو)}} [[File:Italy relief location map.jpg|thumb|اٽلي جو جاگرافيائي اُڀار وارو نقشو]] اٽلي، جنهن جو علائقو گهڻي حد تائين [[اٽلي (جاگرافيائي علائقو)|ساڳئي نالي واري جاگرافيائي علائقي]] سان ملي ٿو،<ref name="Treccani">{{Citation |title=Italia |volume=VI |page=413 |year=1970 |publisher=[[Treccani]] |language=it |encyclopedia=Dizionario enciclopedico italiano}}</ref> [[ڏکڻ يورپ]] ۾ واقع آهي<ref>{{Cite web |title=Southern Europe, a peninsula extending into the central Mediterranean Sea, northeast of Tunisia |url=https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20210701235642/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy |archive-date=1 July 2021 |access-date=17 August 2021 |website=The World Factbook |publisher=Central Intelligence Agency}}</ref> (۽ [[اولهه يورپ]] جو حصو پڻ سمجهيو ويندو آهي{{efn|name=WE}})، [[35هين اتر متوازي|35° اتر]] ۽ [[47° اتر]] ويڪرائي ڦاڪن، ۽ [[6هين اوڀر نصف النهار|6° اوڀر]] ۽ [[19هين اوڀر نصف النهار|19° اوڀر]] ڊگهائي ڦاڪن جي وچ ۾. اتر ۾، اولهه کان اوڀر طرف، اٽلي جون سرحدون [[فرانس]]، [[سوئٽزرلينڊ]]، [[آسٽريا]] ۽ [[سلووينيا]] سان ملن ٿيون، ۽ تقريباً [[الپس]] جي آبي ورهاست واري حد تائين پکڙيل آهن، جنهن ۾ [[پو ماٿري]] ۽ [[وينيسيائي ميدان]] شامل آهن. ملڪ [[اطالوي اپٻيٽ]]، [[سسلي]] ۽ [[سارڊينيا]] (جيڪي [[بحر روم]] جا سڀ کان وڏا ٻيٽ آهن)، ۽ [[اٽلي جي ٻيٽن جي فهرست|ڪيترن ننڍن ٻيٽن]] تي مشتمل آهي.<ref name="Treccani" /> اٽلي جا ڪي علائقا الپائن حوض کان ٻاهر به پکڙيل آهن، ۽ ڪجهه ٻيٽ [[يوروشيا]] جي براعظمي کنڊ کان ٻاهر واقع آهن. ملڪ جو ڪل پکيڙ {{Convert|301230|km2|0|abbr=out}} آهي، جنهن مان {{Convert|294020|km2|0|abbr=on}} خشڪي ۽ {{Convert|7210|km2|0|abbr=on}} پاڻي آهي.<ref name="Area">{{Cite web|date=30 October 2014|title=Principali dimensioni geostatistiche e grado di urbanizzazione del Paese|url=https://www.istat.it/it/archivio/137001|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141117054950/https://www.istat.it/it/archivio/137001|archive-date=17 November 2014|access-date=22 March 2019|website=istat.it}}</ref> ٻيٽن سميت، اٽلي جي سامونڊي ڪناري جي ڊيگهه {{Convert|7600|km|0|abbr=off}} آهي، جيڪا [[بحر روم]]، [[ليگورين سمنڊ]]، [[ٽيرينين سمنڊ]]، [[آئيونين سمنڊ]]<ref>{{Cite book|url=https://iho.int/uploads/user/pubs/standards/s-23/S-23_Ed3_1953_EN.pdf|title=Limits of Oceans and Seas|publisher=[[Organisation hydrographique internationale]]|year=1953|edition=3rd|access-date=28 December 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20111008191433/http://www.iho.int/iho_pubs/standard/S-23/S-23_Ed3_1953_EN.pdf|archive-date=8 October 2011|issue=28}}</ref> ۽ [[ايڊرياٽڪ سمنڊ]] سان لڳي ٿي.{{Sfn|Cushman-Roisin|Gačić|Poulain|2001|pp=1–2}} فرانس سان سرحد {{Convert|488|km|0|abbr=on}}، سوئٽزرلينڊ سان {{Convert|740|km|0|abbr=on}}، آسٽريا سان {{Convert|430|km|0|abbr=on}} ۽ سلووينيا سان {{Convert|232|km|0|abbr=on}} ڊگهي آهي. [[سان مارينو]] ۽ [[ويٽيڪن سٽي]] (دنيا جو سڀ کان ننڍو ملڪ ۽ [[هولي سي]] جي انتظام هيٺ عالمي [[ڪيٿولڪ چرچ]] جو مرڪز) اٽلي جي اندر واقع [[انڪليو]] آهن،<ref>{{Cite encyclopedia|year=2012|title=San Marino|encyclopedia=Encyclopædia Britannica|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/521449/San-Marino|access-date=1 March 2011|archive-url=https://web.archive.org/web/20110511180105/http://www.britannica.com/EBchecked/topic/521449/San-Marino|archive-date=11 May 2011|url-status=live}}; {{Cite news|url=https://www.bbc.com/news/world-europe-17994868|title=Vatican country profile|year=2018|publisher=BBC News|access-date=24 August 2018|archive-date=25 August 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20180825011001/https://www.bbc.com/news/world-europe-17994868|url-status=live}}</ref> جڏهن ته [[ڪامپيوني ڊي اٽاليا]] سوئٽزرلينڊ جي اندر واقع هڪ اطالوي [[ايڪسڪليو]] آهي.<ref>{{Cite web|title=Democracy in Figures|url=http://demo.istat.it/index_e.php|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210126215040/http://demo.istat.it/index_e.php|archive-date=26 January 2021|access-date=28 May 2021|website=[[Italian National Institute of Statistics]]}}</ref> سان مارينو سان سرحد {{Convert|39|km|0|abbr=on}} ۽ ويٽيڪن سٽي سان {{Convert|3.2|km|1|abbr=on}} ڊگهي آهي.<ref name=Area/> [[File:Monte Bianco DSF1243-m.jpg|thumb|[[مونٽي بيانڪو]] (مون بلان)، [[اوستا وادي]] ۾، جيڪو [[يورپي يونين]] جو سڀ کان اوچو مقام آهي]] اٽلي جي 35 سيڪڙو کان وڌيڪ زمين جبلن تي مشتمل آهي.<ref name="eug92">{{Cite book|last=Riganti|first=dir. da Alberto|title=Enciclopedia universale Garzanti.|publisher=Garzanti|year=1991|isbn=8-8115-0459-7|edition=Nuova ed. aggiornata e ampliata.|location=Milano}}</ref> [[اپينائن جبل]] اپٻيٽ جي مرڪزي ريڙهه آهن، جڏهن ته [[الپس]] اترين سرحد جو وڏو حصو ٺاهين ٿا، جتي اٽلي جو سڀ کان اوچو مقام [[مونٽي بيانڪو]] (مون بلان) جي چوٽيءَ تي {{Cvt|4810|m|ft}} جي اوچائي تي واقع آهي. ٻيا مشهور جبل [[مونٽي چيروينو]] (ميٽرهورن) ۽ [[ڊولومائيٽس]] آهن. اٽلي جا ڪيترائي حصا [[اٽلي ۾ آتش فشاني سرگرمي|آتش فشاني اصل]] جا آهن. ڏکڻ جا گهڻا ننڍا ٻيٽ ۽ ٻيٽ-گروهه [[آتش فشاني ٻيٽ]] آهن. فعال آتش فشانن ۾ [[ايٽنا جبل]] (سسلي ۾ ۽ يورپ جو سڀ کان وڏو فعال آتش فشان)، [[ولڪانو]]، [[اسٽرومبولي]] ۽ [[ويسوويس]] شامل آهن. اٽلي جون اڪثر [[اٽلي جون دريائون|دريائون]] [[ايڊرياٽڪ سمنڊ]] يا [[ٽيرينين سمنڊ]] ۾ ڇوڙ ڪن ٿيون.<ref>{{Cite web|title=List of Italian rivers|url=http://www.comuni-italiani.it/fiumi|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170916010640/http://www.comuni-italiani.it/fiumi|archive-date=16 September 2017|access-date=30 July 2018|publisher=comuni-italiani.it}}</ref> سڀ کان ڊگهي درياهه [[پو درياهه]] آهي، جيڪو الپس مان نڪري [[پادان ميدان]] مان گذري [[ايڊرياٽڪ سمنڊ]] ۾ ڇوڙ ڪري ٿو.<ref>{{Cite magazine|last=Zwingle|first=Erla|date=May 2002|title=Italy's Po River Punished for centuries by destructive floods, northern Italians stubbornly embrace their nation's longest river, which nurtures rice fields, vineyards, fisheries – and legends|url=http://ngm.nationalgeographic.com/ngm/0205/feature6|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20071223133709/http://ngm.nationalgeographic.com/ngm/0205/feature6|archive-date=23 December 2007|access-date=6 April 2009|magazine=National Geographic}}</ref> [[پو ماٿري]] ملڪ جو سڀ کان وڏو ميدان آهي، جنهن جو پکيڙ {{Convert|46000|km2|abbr=on}} آهي، ۽ ملڪ جي 70 سيڪڙو کان وڌيڪ هيٺاهين زمينن تي مشتمل آهي.<ref name=eug92/> سڀ کان وڏيون ڍنڍون، وڏي کان ننڍي ترتيب سان، [[گاردا ڍنڍ]]، [[ماجوري ڍنڍ]] ۽ [[ڪومو ڍنڍ]] آهن.<ref>{{Cite web|title=Morphometric and hydrological characteristics of some important Italian lakes|url=http://www.iii.to.cnr.it/limnol/cicloac/lagit.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20100205043503/http://www.iii.to.cnr.it/limnol/cicloac/lagit.htm|archive-date=5 February 2010|access-date=3 March 2010|publisher=Istituto per lo Studio degli Ecosistemi|location=Verbania Pallanza}}</ref> [[File:C. l. italicus in MNP.jpg|thumb|upright=.7|[[اطالوي بگھڙ]]، اٽلي جو قومي جانور]] [[اطالوي بگھڙ]] اٽلي جو قومي جانور آهي،<ref>{{Cite web|last=Sheri Foster|date=January 2021|title=What is Italy national animal?|url=https://it.yourtripagent.com/4052-what-is-italy-s-national-animal|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20230109172951/https://it.yourtripagent.com/4052-what-is-italy-s-national-animal|archive-date=9 January 2023|access-date=15 November 2021|website=Yourtrip.com}}; {{Cite web|url=https://www.affaritaliani.it/culturaspettacoli/il-lupo-grigio-degli-appennini-e-l-animale-dell-italia-544778.html|title=Il lupo grigio degli appennini e l animale dell Italia|author=James Hansen|date=June 2018|access-date=15 November 2021|archive-date=26 November 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221126224852/https://www.affaritaliani.it/culturaspettacoli/il-lupo-grigio-degli-appennini-e-l-animale-dell-italia-544778.html|url-status=live}}</ref> جڏهن ته قومي وڻ [[اربوٽس يونيڊو|اسٽرابيري وڻ]] آهي.<ref name="altovastese">{{Cite web|date=3 October 2011|title=Il corbezzolo simbolo dell'Unità d'Italia. Una specie che resiste agli incendi|url=http://www.altovastese.it/cultura/il-corbezzolo-simbolo-unita-italia-specie-che-resiste-agli-incendi|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20160205120852/http://www.altovastese.it/cultura/il-corbezzolo-simbolo-unita-italia-specie-che-resiste-agli-incendi|archive-date=5 February 2016|access-date=25 January 2016|language=it}}</ref> ان جو سبب اهو آهي ته اطالوي بگھڙ، جيڪو [[اپينائن جبل]] ۽ اولهندي [[الپس]] ۾ رهندو آهي، لاطيني ۽ اطالوي ثقافتن ۾ نمايان حيثيت رکي ٿو، جهڙوڪ [[روم جو قيام|روم جي بنياد پوڻ]] واري ڏند ڪٿا ۾،<ref>{{Cite book|last=Livy|title=The history of Rome|publisher=Printed for A. Strahan|others=George Baker (trans.)|year=1797}}</ref> جڏهن ته اسٽرابيري وڻ جا ساوا پن، اڇا گل ۽ ڳاڙها ٻير، جيڪي [[بحر روم]] جي علائقي جا مقامي آهن، قومي جهنڊي جي رنگن جي ياد ڏيارين ٿا.<ref name="altovastese"/> قومي پکي [[اطالوي جهرڪي]] آهي،<ref>{{cite web|title=Passero Italiano: L'uccello nazionale d'Italia|date=18 December 2022|url=https://www.concaternanaoggi.it/passero-italiano-luccello-nazionale-ditalia/|publisher=Conca Ternana Oggi|access-date=22 August 2024|archive-date=22 August 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240822123815/https://www.concaternanaoggi.it/passero-italiano-luccello-nazionale-ditalia/|url-status=live}}</ref> جڏهن ته قومي گل اسٽرابيري وڻ جو گل آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.msn.com/it-it/notizie/mondo/qual-%C3%A8-il-fiore-nazionale-dei-paesi-del-mondo/ss-AA1eWqXE#image=25|title=Il fiore nazionale dell'Italia (e quello degli altri Paesi del mondo)|website=[[MSN]]|access-date=26 August 2024|language=it|archive-date=2 October 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20241002211951/https://www.msn.com/it-it/notizie/mondo/qual-%C3%A8-il-fiore-nazionale-dei-paesi-del-mondo/ss-AA1eWqXE#image=25|url-status=live}}</ref> === ماحول === {{See also|اٽلي جي قومي پارڪن جي فهرست|اٽلي جي علائقائي پارڪن جي فهرست|اٽلي جي سامونڊي محفوظ علائقن جي فهرست}} [[File:National and Regional Parks of Italy.svg|thumb|اٽلي جا قومي ۽ علائقائي پارڪ]] تيز صنعتي ترقي کان پوءِ، اٽلي کي پنهنجي ماحولياتي مسئلن کي منهن ڏيڻ ۾ ڪجهه وقت لڳو. بهتري کان پوءِ، اٽلي هاڻي ماحولياتي پائيداري جي لحاظ کان دنيا ۾ 84هين درجي تي آهي.<ref>{{Cite web|title=Italy – Environment|url=http://dev.prenhall.com/divisions/hss/worldreference/IT/environment.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20090701064224/http://dev.prenhall.com/divisions/hss/worldreference/IT/environment.html|archive-date=1 July 2009|access-date=2 August 2010|publisher=Dev.prenhall.com}}</ref> قومي پارڪن، علائقائي پارڪن ۽ قدرتي محفوظ علائقن هيٺ محفوظ ڪيل ڪل زمين اٽلي جي علائقي جي لڳ ڀڳ 11 سيڪڙو تي مشتمل آهي،<ref>{{Cite web|title=Regione e aree protette|url=https://www.treccani.it/enciclopedia/regione-e-aree-protette_%28L%27Italia-e-le-sue-Regioni%29|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220111173345/https://www.treccani.it/enciclopedia/regione-e-aree-protette_%28L%27Italia-e-le-sue-Regioni%29|archive-date=11 January 2022|access-date=11 January 2022|language=it}}</ref> جڏهن ته اٽلي جي سامونڊي ڪناري جو 12 سيڪڙو حصو پڻ محفوظ ڪيو ويو آهي.<ref>{{Cite web|title=Le aree protette in Italia|url=http://www.uccellidaproteggere.it/La-conservazione/Cosa-fa-l-Italia-Le-azioni/Le-aree-protette-in-Italia|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220302220957/http://www.uccellidaproteggere.it/La-conservazione/Cosa-fa-l-Italia-Le-azioni/Le-aree-protette-in-Italia|archive-date=2 March 2022|access-date=2 March 2022|language=it}}</ref> اٽلي دنيا جي اهم [[اٽلي ۾ قابلِ تجديد توانائي|قابلِ تجديد توانائي]] پيدا ڪندڙ ملڪن مان هڪ رهيو آهي. 2010ع ۾ اهو نصب ٿيل [[شمسي توانائي]] جي گنجائش جي لحاظ کان دنيا جو چوٿون وڏو فراهم ڪندڙ هو،<ref>{{Cite web|date=15 July 2010|title=Renewables 2010 Global Status Report |url=http://www.ren21.net/Portals/97/documents/GSR/REN21_GSR2011.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110820095506/http://www.ren21.net/Portals/97/documents/GSR/REN21_GSR2011.pdf|archive-date=20 August 2011|access-date=16 July 2010|publisher=[[REN21]]}}; {{Cite web|title=Photovoltaic energy barometer 2010 – EurObserv'ER |url=https://www.eurobserv-er.org/pdf/baro196.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101011224419/http://www.eurobserv-er.org/pdf/baro196.pdf|archive-date=11 October 2010|access-date=30 October 2010}}</ref> ۽ [[هَوائي توانائي]] جي گنجائش جي لحاظ کان ڇهون وڏو ملڪ هو.<ref>{{Cite web|date=February 2011|title=World Wind Energy Report 2010 |url=http://www.wwindea.org/home/images/stories/pdfs/worldwindenergyreport2010_s.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110904232058/http://www.wwindea.org/home/images/stories/pdfs/worldwindenergyreport2010_s.pdf|archive-date=4 September 2011|access-date=8 August 2011|publisher=[[World Wind Energy Association]]}}</ref> 2020ع ۾ قابلِ تجديد توانائي اٽلي جي ڪل توانائي استعمال جو لڳ ڀڳ 37 سيڪڙو فراهم ڪري رهي هئي.<ref>{{Cite web|date=25 May 2021|title=Renewables provided 37% of Italy's energy in 2020 – English |url=https://www.ansa.it/english/news/2021/05/25/renewables-provided-37-of-italys-energy-in-2020_1a075060-c823-4076-a338-79367427dfd2.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211023040922/https://www.ansa.it/english/news/2021/05/25/renewables-provided-37-of-italys-energy-in-2020_1a075060-c823-4076-a338-79367427dfd2.html|archive-date=23 October 2021|access-date=28 May 2021|website=ANSA.it}}</ref> ملڪ 1963ع کان 1990ع تائين جوهري ريئڪٽر هلائيندو رهيو، پر [[چرنوبل حادثو]] ۽ [[1987ع جا اطالوي ريفرنڊم]] ٿيڻ کان پوءِ جوهري پروگرام ختم ڪيو ويو. 2008ع ۾ حڪومت هن فيصلي کي واپس وٺندي چار تائين جوهري بجلي گهر ٺاهڻ جا منصوبا جوڙيا، پر [[فوكوشيما جوهري حادثو]] کان پوءِ ٿيل ريفرنڊم ذريعي اهي منصوبا به رد ڪيا ويا.<ref>{{Cite web|last=Duncan Kennedy|date=14 June 2011|title=Italy nuclear: Berlusconi accepts referendum blow|url=https://www.bbc.co.uk/news/world-europe-13741105|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110612112154/http://www.bbc.co.uk/news/world-europe-13741105|archive-date=12 June 2011|access-date=20 April 2013|publisher=BBC News}}</ref> هوا جي آلودگي اڃا تائين هڪ سنگين مسئلو آهي، خاص طور تي صنعتي اتر ۾. اٽلي [[ڪاربان ڊاءِ آڪسائيڊ اخراج موجب ملڪن جي فهرست|ڪاربان ڊاءِ آڪسائيڊ]] پيدا ڪندڙ دنيا جو ٻارهون وڏو ملڪ آهي.<ref>United Nations Statistics Division, Millennium Development Goals indicators: [http://mdgs.un.org/unsd/mdg/SeriesDetail.aspx?srid=749&crid= Carbon dioxide emissions ({{CO2}}), thousand metric tons of {{CO2}}] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20091225014715/http://mdgs.un.org/unsd/mdg/SeriesDetail.aspx?srid=749&crid=|date=25 December 2009}}</ref> وڏن شهرن ۾ وڌندڙ ٽرئفڪ ۽ رش ماحولياتي ۽ صحت جا مسئلا پيدا ڪندا رهن ٿا، جيتوڻيڪ 1970ع ۽ 1980ع وارن ڏهاڪن کان پوءِ دونهين ۽ سموگ جي سطح ۾ نمايان گهٽتائي آئي آهي، ۽ [[سلفر ڊاءِ آڪسائيڊ]] جا مقدار پڻ گهٽيا آهن.<ref>{{Cite web|title=Environment and Health in Italy – Executive Summary|url=https://www.euro.who.int/en/home|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20100303051309/http://www.euro.who.int/document/hms/ehiexes_e.pdf|archive-date=3 March 2010|publisher=World Health Organization}}</ref> ٻيلن جي ڪٽائي، غيرقانوني اڏاوتن، ۽ زمين جي ناقص انتظامي پاليسين سبب اٽلي جي جبلستاني علائقن ۾ وڏي پيماني تي زميني ڪٽائي ٿي آهي، جنهن جي نتيجي ۾ ماحولياتي آفتون پيدا ٿيون آهن، جهڙوڪ 1963ع ۾ [[واجونٽ ڊيم]] جي تباهي، 1998ع جو [[سارنو]] سانحو،<ref>{{Cite news|last=Nick Squires|date=2 October 2009|title=Sicily mudslide leaves scores dead|url=https://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6255575/Sicily-mudslide-leaves-scores-dead.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20091006082824/http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6255575/Sicily-mudslide-leaves-scores-dead.html|archive-date=6 October 2009|access-date=2 October 2009|work=The Daily Telegraph|location=London}}</ref> ۽ 2009ع جا [[2009ع ميسينا جا ٻوڏ ۽ مٽيءَ جا ڌوڪڙا|ميسينا جا مٽيءَ جا ڌوڪڙا ۽ ٻوڏون]].<ref>{{Cite news|last=Nick Squires|date=2 October 2009|title=Sicily mudslide leaves scores dead|url=https://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6255575/Sicily-mudslide-leaves-scores-dead.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20091006082824/http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6255575/Sicily-mudslide-leaves-scores-dead.html|archive-date=6 October 2009|access-date=2 October 2009|work=The Daily Telegraph|location=London}}</ref> == سياست == {{Main|اٽلي جي سياست|اٽلي ۾ چونڊون}} اٽلي 1946ع کان هڪ وحداني [[پارلياماني جمهوريه]] آهي، جڏهن بادشاهت کي [[1946ع جو اطالوي ادارياتي ريفرنڊم|1946ع جي ريفرنڊم]] وسيلي ختم ڪيو ويو. [[اٽلي جو صدر|اٽلي جو صدر]]، [[سرجيو ماتاريلا]]، جيڪو 2015ع کان هن عهدي تي فائز آهي، ملڪ جو سربراهه آهي. صدر کي گڏيل اجلاس ۾ [[اٽلي جي پارليامينٽ]] ۽ علائقائي نمائندن طرفان هڪ ستن سالن واري مدي لاءِ چونڊيو ويندو آهي. اٽلي وٽ [[اٽلي جو آئين|هڪ لکيل جمهوري آئين]] موجود آهي، جيڪو [[اٽلي جي آئين ساز اسيمبلي|آئين ساز اسيمبلي]] طرفان تيار ڪيو ويو. اها اسيمبلي انهن [[فاشزم مخالف]] قوتن جي نمائندن تي مشتمل هئي، جن [[ٻي عالمي جنگ]] دوران اٽلي جي آزاديءَ وقت نازي ۽ فاشسٽ قوتن جي شڪست ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو هو.<ref>Smyth, Howard McGaw Italy: From Fascism to the Republic (1943–1946) ''The Western Political Quarterly'' vol. 1 no. 3 (pp. 205–222), September 1948.{{JSTOR|442274}}</ref> اٽلي معاشي، فوجي، ثقافتي ۽ سياسي معاملن ۾ اهم عالمي ڪردار ادا ڪري ٿو ۽ [[يورپي يونين]] جي ٽن وڏين رياستن مان هڪ سمجھيو وڃي ٿو. اهو عام طور تي هڪ [[علائقائي طاقت]] تصور ڪيو ويندو آهي،<ref>Gabriele Abbondanza, ''Italy as a Regional Power: the African Context from National Unification to the Present Day'' (Rome: Aracne, 2016); "''[[Operation Alba]] may be considered one of the most important instances in which Italy has acted as a regional power, taking the lead in executing a technically and politically coherent and determined strategy.''" See Federiga Bindi, ''Italy and the European Union'' (Washington, D.C.: Brookings Institution Press, 2011), p. 171.</ref> جڏهن ته ان جي [[عظيم طاقت]] واري حيثيت بابت عالمن ۽ سياسي تجزيه نگارن ۾ بحث جاري آهي.<ref>{{Cite book |url=https://books.google.com/books?id=nTKBdY5HBeUC&q=Canada%2520Among%2520Nations%252C%25202004%253A%2520Setting%2520Priorities+Straight |title=Canada Among Nations, 2004: Setting Priorities Straight |date=17 January 2005 |publisher=McGill-Queen's Press – MQUP |isbn=978-0-7735-2836-9 |page=85 |quote=The United States is the sole world's superpower. France, Italy, Germany and the United Kingdom are great powers |access-date=13 June 2016 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230116145100/https://books.google.com/books?id=nTKBdY5HBeUC&q=Canada%2520Among%2520Nations%252C%25202004%253A%2520Setting%2520Priorities+Straight |archive-date=16 January 2023 |url-status=live}}; {{Cite book |last=Sterio |first=Milena |url=https://books.google.com/books?id=-QuI6n_OVMYC&q=The%20Right%20to%20Self-determination%20Under%20International%20Law%3A%20%22selfistans%22%2C%20Secession%20and%20the%20Rule%20of%20the%20Great%20Powers |title=The right to self-determination under international law: "selfistans", secession and the rule of the great powers |date=2013 |publisher=Routledge |isbn=978-0-4156-6818-7 |location=Milton Park, Abingdon, Oxon |page=xii (preface) |quote=The great powers are super-sovereign states: an exclusive club of the most powerful states economically, militarily, politically and strategically. These states include veto-wielding members of the United Nations Security Council (United States, United Kingdom, France, China, and Russia), as well as economic powerhouses such as Germany, Italy and Japan. |access-date=13 June 2016 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240116110143/https://books.google.com/books?id=-QuI6n_OVMYC&q=The%20Right%20to%20Self-determination%20Under%20International%20Law%3A%20%22selfistans%22%2C%20Secession%20and%20the%20Rule%20of%20the%20Great%20Powers#v=snippet&q=The%20Right%20to%20Self-determination%20Under%20International%20Law%3A%20%22selfistans%22%2C%20Secession%20and%20the%20Rule%20of%20the%20Great%20Powers&f=false |archive-date=16 January 2024 |url-status=live}}</ref> [[انٽرنيشنل آئيڊيا]] جي عالمي جمهوريت واري اشاري (GSoD) ۽ جمهوريت ٽريڪر موجب، اٽلي مجموعي جمهوري معيارن ۾ اعليٰ درجي تي ڪارڪردگي ڏيکاري ٿو، جيتوڻيڪ [[قانون جي حڪمراني]] جي شعبي ۾ ڪجهه ڪمزورين جي نشاندهي ڪئي وئي آهي.<ref>{{Cite web |title=Italy {{!}} The Global State of Democracy |url=https://www.idea.int/democracytracker/country/italy |access-date=16 October 2025 |website=www.idea.int |language=en}}</ref> === حڪومت === {{Main|اٽلي جي حڪومت}} {{Multiple image | align = right | caption_align = center | image1 = Sergio Mattarella Official (cropped).jpg | caption1 = [[سرجيو ماتاريلا]]<br/>{{small|[[اٽلي جو صدر|صدر]]}} | image2 = Giorgia Meloni Official 2023 crop.jpg | caption2 = [[جورجيا ميلوني]]<br/>{{small|[[اٽلي جو وزيراعظم|وزيراعظم]]}} | total_width = 320 }} اٽلي ۾ پارلياماني حڪومت آهي، جيڪا [[مخلوط اڪثريتي نمائندگي]] واري چونڊ نظام تي ٻڌل آهي. پارليامينٽ مڪمل طور تي [[ٻه ايواني پارليامينٽ|ٻه ايواني]] آهي ۽ ٻنهي ايوانن وٽ ساڳيا اختيار آهن. اهي ٻه ايوان هي آهن: [[اٽلي جي چيمبر آف ڊپٽيز|چيمبر آف ڊپٽيز]]، جيڪو [[پالازو مونٽيچيٽوريو]] ۾ اجلاس ڪندو آهي، ۽ [[اٽلي جي سينيٽ|سينيٽ آف دي ريپبلڪ]]، جيڪا [[پالازو ماداما]] ۾ اجلاس ڪندي آهي. [[اٽلي جي پارليامينٽ]] جي هڪ خاص خصوصيت اها آهي ته پرڏيهه ۾ مستقل رهندڙ [[اطالوي شهريت جو قانون|اطالوي شهرين]] کي پڻ نمائندگي حاصل آهي؛ 8 ڊپٽيز ۽ 4 سينيٽر چار الڳ [[اٽلي جي پارليامينٽ#اوورسيز حلقو|پرڏيهي حلقن]] مان چونڊيا ويندا آهن. پارليامينٽ ۾ [[تاحيات سينيٽر]] پڻ هوندا آهن، جن کي صدر "سماجي، سائنسي، فني يا ادبي ميدان ۾ غيرمعمولي وطن دوست خدمتن" جي بنياد تي مقرر ڪندو آهي. اڳوڻا صدر خودبخود تاحيات سينيٽر بڻجي ويندا آهن. [[File:Palazzo Madama (Roma).jpg|thumb|[[پالازو ماداما]]، روم، [[اٽلي جي سينيٽ|سينيٽ آف دي ريپبلڪ]] جو صدر مقام]] [[اٽلي جو وزيراعظم]] حڪومت جو سربراهه آهي ۽ انتظامي اختيار رکي ٿو، پر گهڻين پاليسين تي عملدرآمد لاءِ کيس وزيرن جي ڪائونسل جي منظوري حاصل ڪرڻي پوي ٿي. وزيراعظم ۽ ڪابينا کي صدر مقرر ڪندو آهي ۽ پوءِ پارليامينٽ کان اعتماد جو ووٽ وٺڻو پوندو آهي. پنهنجي عهدي تي برقرار رهڻ لاءِ وزيراعظم کي اعتماد جا ووٽ حاصل ڪرڻ ضروري هوندا آهن. اٽلي جا اهم سياسي پارٽيون [[برادرز آف اٽلي]]، [[ڊيموڪريٽڪ پارٽي (اٽلي)|ڊيموڪريٽڪ پارٽي]] ۽ [[فائيو اسٽار موومينٽ]] آهن. 2022ع جي عام چونڊن دوران انهن ٽنهي پارٽين ۽ سندن اتحادين [[چيمبر آف ڊپٽيز]] ۾ 400 مان 357 سيٽون ۽ سينيٽ ۾ 200 مان 187 سيٽون حاصل ڪيون. {{Clear}} === قانون ۽ فوجداري انصاف === {{Main|اٽلي جو قانون|اٽلي جو عدالتي نظام|اٽلي ۾ قانون لاڳو ڪندڙ ادارا|اٽلي ۾ ڏوھ}} [[File:Roma 2011 08 07 Palazzo di Giustizia.jpg|thumb|[[اٽلي جي سپريم ڪورٽ آف ڪيسيشن]]، روم]] اٽلي جي قانون جا ڪيترائي ذريعا آهن. اهي درجابنديءَ جي لحاظ کان ترتيب ڏنل آهن؛ هيٺين درجي جي قانون يا ضابطي کي مٿين درجي جي قانون سان ٽڪراءُ ڪرڻ جي اجازت ناهي.<ref>{{Cite web|title=GERARCHIA DELLE FONTI|url=https://www.dirittoeconomia.net/diritto/fonti_diritto/gerarchia_fonti.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220117194800/https://www.dirittoeconomia.net/diritto/fonti_diritto/gerarchia_fonti.htm|archive-date=17 January 2022|access-date=26 March 2022|language=it}}</ref> [[اٽلي جو آئين|1948ع جو آئين]] سڀ کان اعليٰ قانوني ذريعو آهي.<ref>{{Cite web|title=Guide to Law Online: Italy |url=https://www.loc.gov/law/help/guide/nations/italy.php|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210508132418/https://www.loc.gov/law/help/guide/nations/italy.php|archive-date=8 May 2021|access-date=26 March 2022|website=loc.gov}}</ref> [[اٽلي جي آئيني عدالت]] قانونن جي آئين سان مطابقت بابت فيصلو ڪندي آهي. عدليه پنهنجا فيصلا [[رومي قانون]]، [[نيپولين ڪوڊ]] ۽ بعد وارن قانونن جي بنياد تي ڪري ٿي. [[اٽلي جي سپريم ڪورٽ آف ڪيسيشن]] فوجداري ۽ ديواني اپيلن لاءِ اعليٰ ترين عدالت آهي. اٽلي [[ايل جي بي ٽي حقن]] جي ميدان ۾ ٻين ڪيترن مغربي يورپي ملڪن کان پوئتي سمجهيو ويندو آهي.<ref>{{Cite web|title=Country Ranking – Rainbow Europe|url=https://rainbow-europe.org/country-ranking|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190521004552/https://rainbow-europe.org/country-ranking|archive-date=21 May 2019|access-date=28 October 2021|website=rainbow-europe.org}}</ref> تشدد جي ممانعت بابت اطالوي قانون کي پڻ ڪجهه بين الاقوامي معيارن کان گهٽ تصور ڪيو ويو آهي.<ref>{{Cite web|title=The Struggle against Torture in Italy – The Failure of the Italian Law – English|url=https://www.menschenrechte.org/en/2018/03/06/the-struggle-against-torture-in-italy-the-failure-of-the-italian-law|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190608005803/https://www.menschenrechte.org/en/2018/03/06/the-struggle-against-torture-in-italy-the-failure-of-the-italian-law|archive-date=8 June 2019|access-date=8 June 2019|website=menschenrechte.org}}</ref> قانون لاڳو ڪندڙ نظام گهڻ رخو آهي ۽ ان ۾ ڪيترائي پوليس ادارا شامل آهن.<ref name="Walters">{{Cite journal|last=Reece Walters|year=2013|editor2-last=Matthew Ball|editor3-last=Erin O'Brien|editor4-last=Juan Tauri|title=Eco Mafia and Environmental Crime|journal=Crime, Justice and Social Democracy: International Perspectives|publisher=Palgrave Macmillan|page=286|doi=10.1057/9781137008695_19|isbn=978-1-3494-3575-3|editor1=Kerry Carrington}}</ref> قومي پوليس ادارن ۾ [[پوليٽسيا دي ستاتو]] ('رياستي پوليس')، [[ڪارابينيئري]]، [[گوارڊيا دي فنانزا]] ('مالي پوليس') ۽ [[پوليٽسيا پينيٽينتسيريا]] ('جيل پوليس') شامل آهن،<ref name="BuonannoMastrobuoni">{{Cite book|last1=Paulo Buonanno|title=Lessons from the Economics of Crime: What Reduces Offending?|last2=Giovanni Mastrobuoni|publisher=MIT Press|year=2013|isbn=978-0-2620-1961-3|editor-last=Philip J. Cook|page=193|chapter=Centralized versus Decentralized Police Hiring in Italy and the United States|doi=10.7551/mitpress/9780262019613.001.0001|editor-last2=Stephen Machin|editor-last3=Olivier Marie|editor-last4=Giovanni Mastrobuoni}}</ref> ان سان گڏ [[گوارڊيا ڪوسٽيرا]] ('[[پاڻي پوليس|سامونڊي ڪناري جي محافظ پوليس]]') پڻ آهي.<ref name=Walters/> جيتوڻيڪ پوليسنگ بنيادي طور قومي سطح تي فراهم ڪئي ويندي آهي،<ref name="BuonannoMastrobuoni"/> پر [[صوبائي پوليس|صوبائي]] ۽ [[ميونسپل پوليس (اٽلي)|ميونسپل]] پوليس پڻ موجود آهن.<ref name="Walters"/> 19هين صديءَ جي وچ ڌاري ظاهر ٿيڻ کان وٺي، [[اٽلي ۾ منظم ڏوھ|اطالوي منظم ڏوھ]] ۽ ڏوهاري تنظيمن ڏکڻ اٽلي جي ڪيترن علائقن جي سماجي ۽ معاشي زندگيءَ ۾ گهڙي وئي آهن؛ انهن مان سڀ کان بدنام سسلي مافيا آهي، جيڪا آمريڪا سميت پرڏيهي ملڪن تائين پکڙجي وئي. مافيا جي آمدني GDP جي 9 سيڪڙو تائين پهچي سگهي ٿي<ref>{{Cite web|last=Claudio Tucci|date=11 November 2008|title=Confesercenti, la crisi economica rende ancor più pericolosa la mafia|url=http://www.ilsole24ore.com/art/SoleOnLine4/Economia%20e%20Lavoro/2008/11/confesercenti-mafia-racket-pizzo.shtml?uuid=20ff3b9c-afe7-11dd-8057-9c09c8bfa449|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110427081220/http://www.ilsole24ore.com/art/SoleOnLine4/Economia%20e%20Lavoro/2008/11/confesercenti-mafia-racket-pizzo.shtml?uuid=20ff3b9c-afe7-11dd-8057-9c09c8bfa449|archive-date=27 April 2011|access-date=21 April 2011|website=Confesercenti|publisher=Ilsole24ore.com|language=it}}; {{Cite news|url=https://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6957240/Italy-claims-finally-defeating-the-mafia.html|title=Italy claims finally defeating the mafia|author=Nick Squires|date=9 January 2010|work=The Daily Telegraph|location=London|access-date=21 April 2011|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110429173631/http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6957240/Italy-claims-finally-defeating-the-mafia.html|archive-date=29 April 2011}}</ref>.<ref>{{Cite news|last=Kiefer|first=Peter|date=22 October 2007|title=Mafia crime is 7% of GDP in Italy, group reports|url=https://www.nytimes.com/2007/10/22/world/europe/22iht-italy.4.8001812.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110501085052/http://www.nytimes.com/2007/10/22/world/europe/22iht-italy.4.8001812.html|archive-date=1 May 2011|access-date=19 April 2011|work=The New York Times}}</ref> 2009ع جي هڪ رپورٽ 610 [[ڪوموني|{{Lang|it|comuni|nocat=true}}]] جي نشاندهي ڪئي، جتي مافيا جي مضبوط موجودگي آهي، جتي 13 ملين اطالوي رهن ٿا ۽ GDP جو 15 سيڪڙو پيدا ٿئي ٿو.<ref>{{Cite web|last=Maria Loi|date=1 October 2009|title=Rapporto Censis: 13 milioni di italiani convivono con la mafia|url=http://www.antimafiaduemila.com/content/view/20052/78|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110429082416/http://www.antimafiaduemila.com/content/view/20052/78|archive-date=29 April 2011|access-date=21 April 2011|website=Censis|publisher=Antimafia Duemila|language=it}}; {{Cite news|url=https://www.theguardian.com/world/2009/oct/01/mafia-influence-hovers-over-italians|work=The Guardian|location=London|title=Mafia's influence hovers over 13{{spaces}}m Italians, says report|first=Tom|last=Kington|date=1 October 2009|access-date=5 May 2010| url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130908050448/http://www.theguardian.com/world/2009/oct/01/mafia-influence-hovers-over-italians|archive-date=8 September 2013}}</ref> ڪلابريا جي [['ندرنگيتا]]، جيڪا غالباً اٽلي جي سڀ کان طاقتور ڏوهاري تنظيم آهي، اڪيلي GDP جو 3 سيڪڙو حصو رکي ٿي.<ref>{{Cite web|last=ANSA|date=14 March 2011|title=Italy: Anti-mafia police arrest 35 suspects in northern Lombardy region|url=http://mafiatoday.com/sicilian-mafia-ndrangheta/italy-anti-mafia-police-arrest-35-suspects-in-northern-lombardy-region|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110429100220/http://mafiatoday.com/sicilian-mafia-ndrangheta/italy-anti-mafia-police-arrest-35-suspects-in-northern-lombardy-region|archive-date=29 April 2011|access-date=21 April 2011|website=adnkronos.com|publisher=Mafia Today}}</ref> هر 1,000 ماڻهن تي 0.013 جي شرح سان، اٽلي قتل جي شرح ۾ 61 ملڪن جي ڀيٽ ۾ 47هين نمبر تي آهي،<ref>{{Cite web|title=Crime Statistics – Murders (per capita) (more recent) by country|url=http://www.nationmaster.com/graph/cri_mur_percap-crime-murders-per-capita|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20080929181837/http://www.nationmaster.com/graph/cri_mur_percap-crime-murders-per-capita|archive-date=29 September 2008|access-date=4 April 2010|publisher=NationMaster.com}}</ref> ۽ دنيا جي 64 ملڪن جي ڀيٽ ۾ هر 1,000 ماڻهن تي زيادتي جي ڪيسن جي تعداد ۾ 43هين نمبر تي آهي. اهي ترقي يافته ملڪن ۾ نسبتاً گهٽ انگ اکر آهن. === پرڏيهي لاڳاپا === {{Main|اٽلي جا پرڏيهي لاڳاپا}} [[File:G7 Summit 2024 - Family photo - 02.jpg|thumb|[[گروپ آف سيون|جي-7]] اڳواڻن جي [[50هين جي-7 سربراهي اجلاس]]، [[اپوليا]] ۾ گروپ تصوير]] اٽلي [[يورپي اقتصادي ڪميونٽي]] (EEC)، جيڪا هاڻي يورپي يونين (EU) آهي، ۽ [[نيٽو]] جو باني ميمبر آهي. اٽلي کي 1955ع ۾ گڏيل قومن ۾ داخل ڪيو ويو، ۽ اهو بين الاقوامي تنظيمن، جهڙوڪ [[او اي سي ڊي]]، [[ٽيرفن ۽ واپار بابت عام معاهدو]]/[[ورلڊ ٽريڊ آرگنائيزيشن]] (GATT/WTO)، [[يورپ ۾ سلامتي ۽ تعاون جي تنظيم]] (OSCE)، [[يورپ جي ڪائونسل]] ۽ [[مرڪزي يورپي انيشيٽو]] جو ميمبر ۽ مضبوط حامي آهي. بين الاقوامي تنظيمن جي گردشي صدارتن ۾ ان جا وارو شامل آهن: 2018ع ۾ [[يورپ ۾ سلامتي ۽ تعاون جي تنظيم]]، 2017ع ۾ [[جي-7]]، ۽ 2014ع ۾ [[يورپي يونين جي ڪائونسل جي صدارت|يورپي يونين ڪائونسل]]. اٽلي [[گڏيل قومن جي سلامتي ڪائونسل جي ميمبرن جي فهرست|گڏيل قومن جي سلامتي ڪائونسل]] جو بار بار چونڊجندڙ [[گڏيل قومن جي سلامتي ڪائونسل|غير مستقل ميمبر]] آهي. اٽلي گهڻ طرفي بين الاقوامي سياست جي مضبوط حمايت ڪري ٿو، گڏيل قومن ۽ ان جي بين الاقوامي سلامتي سرگرمين جي تائيد ڪري ٿو. 2013ع ۾، اٽلي جا 5,296 فوجي پرڏيهه ۾ مقرر هئا، جيڪي 25 ملڪن ۾ گڏيل قومن ۽ نيٽو جي 33 مشنن ۾ شامل هئا.<ref>{{Cite web|title=Missioni/Attivita' Internazionali DAL 1 October 2013 AL 31 December 2013 – Situazione AL 11 December 2013 |url=http://www.difesa.it/OperazioniMilitari/Documents/SIT%20ANNO%202013%20al%2011%20dicembre%202013.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140201175427/http://www.difesa.it/OperazioniMilitari/Documents/SIT%20ANNO%202013%20al%2011%20dicembre%202013.pdf|archive-date=1 February 2014|access-date=27 January 2014|publisher=Italian Ministry of Defence}}</ref> اٽلي گڏيل قومن جي امن قائم رکڻ وارن مشنن جي حمايت ۾ [[UNITAF|صوماليا]]، [[موزمبيق ۾ گڏيل قومن جو آپريشن|موزمبيق]] ۽ [[اوڀر تيمور ۾ گڏيل قومن جو مربوط مشن|اوڀر تيمور]] ۾ فوجون مقرر ڪيون. اٽلي [[IFOR|بوسنيا]]، [[ڪوسوو فورس|ڪوسوو]] ۽ [[آپريشن سن رائز (البانيا)|البانيا]] ۾ نيٽو ۽ گڏيل قومن جي آپريشنن لاءِ مدد فراهم ڪري ٿو، ۽ 2003ع کان [[آپريشن اينڊيئرنگ فريڊم]] (OEF) جي حمايت ۾ افغانستان ۾ 2,000 کان وڌيڪ فوجي مقرر ڪيا. اٽلي عراق جي ٻيهر تعمير ۽ استحڪام لاءِ بين الاقوامي ڪوششن جي حمايت ڪئي، پر 2006ع تائين پنهنجو 3,200 فوجين وارو [[ملٽي نيشنل فورس – عراق#2006ع واپسيون|فوجي دستو]] واپس وٺي ڇڏيو. آگسٽ 2006ع ۾، اٽلي [[لبنان ۾ گڏيل قومن جي عبوري فورس]] لاءِ لڳ ڀڳ 2,450 فوجي مقرر ڪيا.<ref>[http://www.corriere.it/Primo_Piano/Cronache/2006/08_Agosto/29/libano.shtml "Italian soldiers leave for Lebanon"] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20060902001118/http://www.corriere.it/Primo_Piano/Cronache/2006/08_Agosto/29/libano.shtml|date=2 September 2006}} Corriere della Sera, 30 August 2006</ref> اٽلي [[فلسطيني اٿارٽي]] جو هڪ وڏو مالي مددگار آهي، جنهن صرف 2013ع ۾ €60&nbsp;ملين جو حصو ڏنو.<ref>{{Cite news|date=4 September 2013|title=Italy donates 60 million euros to PA|url=http://www.maannews.net/eng/ViewDetails.aspx?ID=626926|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20141018104825/http://www.maannews.net/eng/ViewDetails.aspx?ID=626926|archive-date=18 October 2014|access-date=27 January 2014|agency=[[Ma'an News Agency]]}}</ref> === فوج === {{Main|اطالوي هٿياربند فوجون|اٽلي جي فوجي تاريخ}} {{See also|اٽلي سان لاڳاپيل جنگين جي فهرست}} [[File:Cavour (550).jpg|thumb|هوائي جهاز بردار ٻيڙو ''[[اطالوي هوائي جهاز بردار ٻيڙو ڪاوير|ڪاوير]]''، [[اطالوي بحريه]] جو [[فليگ شپ]]]] [[File:Centauro01.JPEG|thumb|[[IFOR]] جي حصي طور [[بوسنيا ۽ هرزيگووينا]] ۾ گشت دوران اطالوي فوج جو [[چينتاورو (ٽينڪ تباه ڪندڙ)|چينتاورو]] ٽينڪ تباه ڪندڙ]] [[اٽلي جي فوجي تاريخ]] هڪ وسيع دور کي بيان ڪري ٿي، جيڪو [[اٽلي جون قديم قومون|اٽلي جي قديم قومن]] طرفان وڙهيل فوجي تڪرارن کان شروع ٿئي ٿو، خاص طور تي [[قديم رومن]] طرفان ڀونوچ سمنڊ جي دنيا جي فتح، وچئين دور ۾ اطالوي [[اطالوي شهري رياستون|شهري رياستن]] ۽ [[سامونڊي جمهوريهون|سامونڊي جمهوريهن]] جي واڌ، ۽ [[اٽلي جي تاريخي رياستن جي فهرست|تاريخي اطالوي رياستن]] جي [[اطالوي جنگيون|اطالوي جنگين]] ۽ [[جانشيني جون جنگيون|جانشيني جي جنگين]] ۾ شموليت کان گذري، نيپوليني دور، [[اٽلي جو اتحاد]]، [[اطالوي سلطنت|نوآبادياتي سلطنت]] جي مهمن، ٻنهي [[عالمي جنگون|عالمي جنگين]]، ۽ جديد دور تائين پهچي ٿو، جنهن ۾ [[نيٽو]]، يورپي يونين يا گڏيل قومن جي سرپرستي هيٺ عالمي [[امن قائم رکڻ]] واريون ڪارروائيون شامل آهن. [[اطالوي فوج]]، [[اطالوي بحريه|بحريه]]، [[اطالوي هوائي فوج|هوائي فوج]] ۽ [[ڪارابينيئري]] گڏجي اطالوي هٿياربند فوجون ٺاهين ٿيون، جيڪي [[هاءِ ڪائونسل آف ڊفينس (اٽلي)|هاءِ ڪائونسل آف ڊفينس]] جي حڪم هيٺ آهن، جنهن جي صدارت صدر ڪندو آهي، جيئن [[اٽلي جو آئين]] مقرر ڪري ٿو. آرٽيڪل 78 موجب، [[اٽلي جي پارليامينٽ|پارليامينٽ]] کي جنگ جي حالت جو اعلان ڪرڻ ۽ جنگ لاءِ ضروري اختيار حڪومت کي ڏيڻ جو اختيار آهي. هٿياربند فوجن جي شاخ نه هجڻ باوجود، [[گوارڊيا دي فنانزا]] کي فوجي حيثيت حاصل آهي ۽ اها فوجي بنيادن تي منظم آهي.{{Efn|گوارڊيا دي فنانزا جهازن، هوائي جهازن ۽ هيليڪاپٽرن جو وڏو ٻيڙو هلائي ٿي، جنهن سان اها اٽلي جي پاڻيءَ جي نگراني ڪري سگهي ٿي ۽ جنگي منظرنامن ۾ حصو وٺي سگهي ٿي.}} 2005ع کان فوجي خدمت رضاڪارانه آهي.<ref>{{Cite web|title=Law n°226 of August 23, 2004 |url=http://www.camera.it/parlam/leggi/04226l.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130117013103/http://www.camera.it/parlam/leggi/04226l.htm|archive-date=17 January 2013|access-date=13 July 2012|publisher=Camera.it}}</ref> 2010ع ۾، اطالوي فوج وٽ فعال ڊيوٽي تي 293,202 اهلڪار هئا،<ref>"The Military Balance 2010", pp. 141–145. [[International Institute for Strategic Studies]], 3 February 2010.</ref> جن مان 114,778 ڪارابينيئري هئا.<ref>{{Cite web|last=Italian Ministry of Defence|author-link=Ministry of Defence (Italy)|title=Nota aggiuntiva allo stato di previsione per la Difesa per l'anno 2009 |url=http://www.difesa.it/NR/rdonlyres/5EF11493-59DD-4FB7-8485-F4258D9F5891/0/Nota_Aggiuntiva_2009.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110504073613/http://www.difesa.it/NR/rdonlyres/5EF11493-59DD-4FB7-8485-F4258D9F5891/0/Nota_Aggiuntiva_2009.pdf|archive-date=4 May 2011|access-date=11 July 2014|language=it}}</ref> نيٽو جي [[نيوڪليئر شيئرنگ]] حڪمت عملي جي حصي طور، اٽلي 90 آمريڪي [[B61 نيوڪليئر بم]]ن جي ميزباني ڪري ٿو، جيڪي [[گيدي ايئر بيس|گيدي]] ۽ [[اويانو ايئر بيس|اويانو]] هوائي اڏن تي رکيل آهن.<ref>{{Cite web|last=Hans M. Kristensen / Natural Resources Defense Council|year=2005|title=NRDC: U.S. Nuclear Weapons in Europe – part 1|url=http://www.nrdc.org/nuclear/euro/euro_pt1.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110101060355/http://www.nrdc.org/nuclear/euro/euro_pt1.pdf|archive-date=1 January 2011|access-date=30 May 2011}}</ref> فوج قومي زميني دفاعي قوت آهي. اها 1946ع ۾، اٽلي جي جمهوريه بڻجڻ وقت، "[[رائل اطالوي آرمي]]" جي باقيات مان ٺهي. ان جون مشهور ترين جنگي گاڏيون [[دارڊو آءِ ايف وي|دارڊو]] [[پيادل جنگي گاڏي]]، [[بي 1 چينتاورو]] [[ٽينڪ تباه ڪندڙ]] ۽ [[ارييتي]] [[ٽينڪ]] آهن، ۽ ان جي هوائي جهازن ۾ [[اگوستا A129 مانگوستا|مانگوستا]] [[حملو ڪندڙ هيليڪاپٽر]] شامل آهي، جيڪو يورپي يونين، نيٽو ۽ گڏيل قومن جي مشنن ۾ مقرر ڪيو ويو آهي. ان وٽ [[ليوپارڊ 1]] ۽ [[M113]] بکتر بند گاڏيون پڻ موجود آهن. اطالوي بحريه هڪ [[بليو واٽر نيوي]] آهي. اها پڻ 1946ع ۾ ''[[ريجيا مارينا]]'' ('شاهي بحريه') جي باقيات مان ٺهي. يورپي يونين ۽ نيٽو جي ميمبر طور، بحريه سڄي دنيا ۾ اتحادي امن قائم رکڻ وارن آپريشنن ۾ حصو ورتو آهي. 2014ع ۾، بحريه 154 جهاز هلائي رهي هئي، جن ۾ ننڍا مددگار جهاز پڻ شامل هئا.<ref>{{Cite web|title=La Marina Militare OGGI|url=http://flpdifesa.org/wp-content/uploads/2013/06/Linee-intervento-del-Capo-di-SMM.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220525043355/http://flpdifesa.org/wp-content/uploads/2013/06/Linee-intervento-del-Capo-di-SMM.pdf|archive-date=25 May 2022|access-date=28 April 2022|language=it}}</ref> اطالوي هوائي فوج 1923ع ۾ بادشاهه وڪٽر ايمانوئل ٽئين طرفان هڪ آزاد خدمتي هٿيار طور ''[[ريجيا ايروناوٽيڪا]]'' ('شاهي هوائي فوج') جي نالي سان قائم ڪئي وئي. ٻي عالمي جنگ کان پوءِ، ان جو نالو ''ايروناوٽيڪا ميليتاري'' رکيو ويو. 2021ع ۾، اطالوي هوائي فوج 219 جنگي جيٽ هلائي رهي هئي. ٽرانسپورٽ جي صلاحيت 27 [[لاڪ هيڊ مارٽن C-130J سپر هرڪيولس|C-130J]] ۽ [[C-27J اسپارٽن]] جهازن جي ٻيڙي ذريعي يقيني بڻائي وئي آهي. فضائي ڪرتب ڏيکاريندڙ ٽيم ''[[فريتچي تريڪولوري]]'' ('ترنگا تير') آهي. فوج جو هڪ خودمختيار ڪور، ڪارابينيئري، اٽلي جي [[جينڊارمري]] ۽ [[فوجي پوليس]] آهي، جيڪا [[اٽلي ۾ قانون لاڳو ڪندڙ ادارا|اٽلي جي ٻين پوليس فورسن]] سان گڏ فوجي ۽ شهري آبادي جي پوليسنگ ڪري ٿي. جڏهن ته ڪارابينيئري جون مختلف شاخون الڳ وزارتن کي رپورٽ ڪن ٿيون، پر عوامي امن امان ۽ سلامتي برقرار رکڻ وقت هي ڪور گهرو وزارت کي رپورٽ ڪري ٿو.<ref>{{Cite web|title=The Carabinieri Force is linked to the Ministry of Defence|url=http://www.carabinieri.it/Internet/Multilingua/EN/GoverningBodies|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110430214042/http://www.carabinieri.it/Internet/Multilingua/EN/GoverningBodies|archive-date=30 April 2011|access-date=14 May 2010|publisher=Carabinieri}}</ref> == معيشت == {{Main|اٽلي جي معيشت}} {{See also|وڏين اطالوي ڪمپنين جي فهرست}} اٽلي وٽ هڪ ترقي يافته<ref>{{Cite web|title=Select Country or Country Groups|url=https://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/2017/02/weodata/weoselgr.aspx|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20171022143402/https://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/2017/02/weodata/weoselgr.aspx|archive-date=22 October 2017|access-date=22 October 2017}}</ref> [[مخلوط معيشت]] آهي، جيڪا [[يورو زون]] ۾ ٽين وڏي ۽ [[قوت خريد جي برابري]] سان ترتيب ڏنل GDP موجب دنيا ۾ [[GDP (PPP) موجب ملڪن جي فهرست|11هين وڏي]] معيشت آهي.<ref name="IMFWEO.IT"/> ان وٽ [[ڪل دولت موجب ملڪن جي فهرست|نائين وڏي قومي دولت]] آهي ۽ [[سون جي ذخيرن موجب ملڪن جي فهرست|مرڪزي بئنڪ جي سون جي ذخيرن]] ۾ ٽئين نمبر تي آهي. [[جي-7]]، يورو زون ۽ [[او اي سي ڊي]] جي باني ميمبر طور، اهو سڀ کان وڌيڪ صنعتي ملڪن مان هڪ ۽ يورپ ۾ هڪ اهم [[واپاري قوم]] آهي؛<ref>{{Cite news|last1=Sensenbrenner|first1=Frank|last2=Arcelli|first2=Angelo Federico|title=Italy's Economy Is Much Stronger Than It Seems|url=https://www.huffingtonpost.com/frank-sensenbrenner/italy-economy_b_3401988.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141206190937/http://www.huffingtonpost.com/frank-sensenbrenner/italy-economy_b_3401988.html|archive-date=6 December 2014|access-date=25 November 2014|work=HuffPost}}; {{Cite news|last1=Dadush|first1=Uri|title=Is the Italian Economy on the Mend?|url=http://carnegieeurope.eu/publications/?fa=50565&reloadFlag=1|access-date=25 November 2014|publisher=[[Carnegie Endowment for International Peace|Carnegie Europe]]|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150713124951/http://carnegieeurope.eu/publications/?fa=50565&reloadFlag=1|archive-date=13 July 2015}}; {{Cite web|title=Doing Business in Italy: 2014 Country Commercial Guide for U.S. Companies |url=http://www.export.gov/italy/static/2014%20CCG%20Italy_Latest_eg_it_076513.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20140715152504/http://www.export.gov/italy/static/2014%20CCG%20Italy_Latest_eg_it_076513.pdf|archive-date=15 July 2014|access-date=25 November 2014|publisher=[[United States Commercial Service]]}}</ref> 2024ع تائين، ان €612&nbsp;ارب ماليت جو سامان برآمد ڪيو ۽ €46&nbsp;ارب جو واپاري سرپلس حاصل ڪيو.<ref>[https://www.ft.com/content/1a1f0646-55a0-49ea-a959-fcfd1b1d26b8?utm_social_post_id=634238374&utm_social_handle_id=18949452&fbclid=IwY2xjawO78ZFleHRuA2FlbQIxMABicmlkETFIVTRPNXM4NWFCQ1JjYVQ3c3J0YwZhcHBfaWQQMjIyMDM5MTc4ODIwMDg5MgABHiFr0MoDj_MQ9STlc3S5GUpagM9kFM0GNu8rQGlInWQ_2duT7xdIytOTssGH_aem_yj3Z7vcjITd9u8Tgv436Hg Europe should learn from Italy] ''FT'' (6 November 2025)</ref> [[انساني ترقي اشاري موجب ملڪن جي فهرست|انساني ترقي اشاري]] ۾ 30هين نمبر تي ايندڙ هڪ [[ترقي يافته ملڪ]] طور، اٽلي [[متوقع حياتي]]، [[اٽلي ۾ صحت سنڀال|صحت سنڀال]]،<ref>{{Cite web|title=The World Health Organization's ranking of the world's health systems|url=http://www.photius.com/rankings/healthranks.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100105190014/http://www.photius.com/rankings/healthranks.html|archive-date=5 January 2010|access-date=7 September 2015|publisher=Photius.com}}</ref> ۽ [[تعليم اشاري]] ۾ سٺي ڪارڪردگي ڏيکاري ٿو. اهو پنهنجي تخليقي ۽ جدت پسند ڪاروبارن،<ref>{{Cite web|title=The Global Creativity Index 2011 |url=http://martinprosperity.org/media/GCI%20Report%20Sep%202011.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140930054555/http://martinprosperity.org/media/GCI%20Report%20Sep%202011.pdf|archive-date=30 September 2014|access-date=26 November 2014|publisher=Martin Prosperity Institute}}</ref> مقابلي واري زرعي شعبي،<ref>{{Cite web|last1=Aksoy|first1=M. Ataman|last2=Ng|first2=Francis|title=The Evolution of Agricultural Trade Flows|url=https://openknowledge.worldbank.org/bitstream/handle/10986/3793/WPS5308.pdf?sequence=1|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141129120448/https://openknowledge.worldbank.org/bitstream/handle/10986/3793/WPS5308.pdf?sequence=1|archive-date=29 November 2014|access-date=25 November 2014|publisher=[[The World Bank]]}}</ref> ۽ پنهنجي اثرائتي ۽ اعليٰ معيار واري موٽر گاڏين، مشينري، خوراڪ، ڊزائن ۽ فيشن جي صنعتن لاءِ مشهور آهي.<ref>{{Cite web|title=Automotive Market Sector Profile – Italy|url=http://www.enterprisecanadanetwork.ca/_uploads/resources/Automotive-Market-Sector-Profile-Italy.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20141205163959/http://www.enterprisecanadanetwork.ca/_uploads/resources/Automotive-Market-Sector-Profile-Italy.pdf|archive-date=5 December 2014|access-date=26 November 2014|publisher=[[Trade Commissioner Service|The Canadian Trade Commissioner Service]]}}; {{Cite web|title=Data & Trends of the European Food and Drink Industry 2013–2014 |url=http://www.fooddrinkeurope.eu/uploads/publications_documents/Data__Trends_of_the_European_Food_and_Drink_Industry_2013-2014.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20141206010318/http://www.fooddrinkeurope.eu/uploads/publications_documents/Data__Trends_of_the_European_Food_and_Drink_Industry_2013-2014.pdf|archive-date=6 December 2014|access-date=26 November 2014|publisher=[[FoodDrinkEurope]]}}; {{Cite news|date=10 January 2014|title=Italy fashion industry back to growth in 2014 |url=http://uk.reuters.com/article/uk-italy-fashion-growth-idUKBREA0912220140110|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20141205114140/http://uk.reuters.com/article/2014/01/10/uk-italy-fashion-growth-idUKBREA0912220140110|archive-date=5 December 2014|access-date=26 November 2014|work=Reuters}}</ref> [[File:Milan skyline skyscrapers of Porta Nuova business district.jpg|thumb|[[ميلان]] اٽلي جو معاشي گاديءَ جو هنڌ آهي<ref>{{Cite web|date=18 May 2018|title=Milan, Italy's Industrial and Financial Capital|url=https://www.prologis.it/en/industrial-logistics-warehouse-space/europe/italy/milan-italys-industrial-and-financial-capital|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220707141649/https://www.prologis.it/en/industrial-logistics-warehouse-space/europe/italy/milan-italys-industrial-and-financial-capital|archive-date=7 July 2022|access-date=27 May 2022}}</ref> ۽ هڪ عالمي [[مالي مرڪز]] ۽ [[فيشن گاديءَ جو هنڌ]] آهي.]] [[File:Siena, Piazza Salimbeni (Bank Monte dei Paschi di Siena) (38588876202).jpg|thumb|[[بانڪا مونٽي دي پاسڪي دي سيئنا]]، جيڪا 1472ع ۾ قائم ٿي، دنيا جي [[قديم ترين بئنڪن جي فهرست|سڀ کان قديم يا ٻئي نمبر تي قديم بئنڪ آهي جيڪا مسلسل ڪم ڪري رهي آهي]].]] [[File:The Eni building, Quartiere XXXII Europa, Roma, Lazio, Italy - panoramio.jpg|thumb|[[ايني]] کي دنيا جي تيل ۽ گئس جي [[سپرميجرز]] مان هڪ سمجھيو ويندو آهي.<ref>{{Cite web|url=https://www.globalwitness.org/en/campaigns/oil-gas-and-mining/spotlight-sharpens/|title=The spotlight sharpens: Eni and corruption in Republic of Congo's oil sector|website=Global Witness|access-date=27 April 2020|archive-date=25 July 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20230725204616/https://www.globalwitness.org/en/campaigns/oil-gas-and-mining/spotlight-sharpens/|url-status=dead}}</ref>]] اٽلي دنيا جو [[پيداوار جي پيداوار موجب ملڪن جي فهرست|اٺون وڏو پيداواري ملڪ]] ۽ يورپ ۾ ٻيو وڏو ملڪ آهي،<ref>"[http://databank.worldbank.org/data/reports.aspx?source=2&series=NV.IND.MANF.KD&country= Manufacturing, value added (current US$)] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20171010152014/http://databank.worldbank.org/data/reports.aspx?source=2&series=NV.IND.MANF.KD&country=|date=10 October 2017}}". Retrieved 17 May 2017.</ref> جنهن جي خاصيت اها آهي ته ساڳي ماپ واري ٻين معيشتن جي ڀيٽ ۾ ان ۾ ملٽي نيشنل ڪارپوريشنون گهٽ آهن ۽ ڪيترائي متحرڪ [[ننڍا ۽ وچولي درجي جا ڪاروبار|ننڍا ۽ وچولي درجي جا ڪاروبار]] موجود آهن، جيڪي صنعتي ضلعن ۾ گڏ ٿيل آهن ۽ اطالوي صنعت جي ريڙهه جي هڏي آهن. ان سان هڪ اهڙو پيداوار وارو شعبو پيدا ٿيو آهي، جيڪو اڪثر نچ مارڪيٽن ۽ عياشي شين جي برآمد تي ڌيان ڏئي ٿو. جيتوڻيڪ اهو مقدار جي لحاظ کان مقابلي ۾ گهٽ صلاحيت رکي ٿو، پر اعليٰ معيار جي شين وسيلي انهن ايشيائي معيشتن سان مقابلو ڪري سگهي ٿو، جتي مزدوريءَ جو خرچ گهٽ آهي.<ref>{{Cite news|date=19 May 2005|title=Knowledge Economy Forum 2008: Innovative Small And Medium Enterprises Are Key To Europe & Central Asian Growth |url=http://web.worldbank.org/WBSITE/EXTERNAL/COUNTRIES/ECAEXT/0,,contentMDK:21808326~menuPK:258604~pagePK:2865106~piPK:2865128~theSitePK:258599,00.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20080623065619/http://web.worldbank.org/WBSITE/EXTERNAL/COUNTRIES/ECAEXT/0,,contentMDK:21808326~menuPK:258604~pagePK:2865106~piPK:2865128~theSitePK:258599,00.html|archive-date=23 June 2008|access-date=17 June 2008|publisher=The World Bank}}</ref> اٽلي 2023ع ۾ دنيا جو [[برآمدات موجب ملڪن جي فهرست|9هين وڏو برآمد ڪندڙ]] ملڪ هو. [[اٽلي جي وڏن واپاري ڀائيوارن جي فهرست|ان جا ويجها واپاري لاڳاپا]] ٻين يورپي يونين ملڪن سان آهن، ۽ 2019ع ۾ ان جا سڀ کان وڏا برآمدي ڀائيوار جرمني (12%)، فرانس (11%) ۽ آمريڪا (10%) هئا.<ref name="cia.gov">{{Cite web|title=The World Factbook|url=https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210701235642/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy|archive-date=1 July 2021|access-date=28 May 2021|publisher=Central Intelligence Agency}}</ref> [[اطالوي موٽر گاڏين جي صنعت]] ملڪ جي پيداواري شعبي جو اهم حصو آهي، جنهن ۾ 2015ع ۾ 144,000 کان وڌيڪ ڪمپنيون ۽ لڳ ڀڳ 485,000 ملازم هئا،<ref>{{Cite web|title=Auto: settore da 144mila imprese in Italia e 117 mld fatturato|url=http://www.adnkronos.com/soldi/economia/2015/09/23/auto-settore-mila-imprese-italia-mld-fatturato_WooBmrBqxgxO7mOvIRXUBI.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150925121926/http://www.adnkronos.com/soldi/economia/2015/09/23/auto-settore-mila-imprese-italia-mld-fatturato_WooBmrBqxgxO7mOvIRXUBI.html|archive-date=25 September 2015|access-date=23 September 2015|website=adnkronos.com}}</ref> ۽ اها GDP ۾ 9% حصو وجهي ٿي.<ref>{{Cite web|title=Country Profiles – Italy|url=http://acea.thisconnect.com/index.php/country_profiles/detail/italy|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20080211190839/http://acea.thisconnect.com/index.php/country_profiles/detail/italy|archive-date=11 February 2008|access-date=9 February 2008|website=acea.thisconnect.com}}</ref><ref>{{Cite web|title=Global Auto Market 2021. General Motors Is The Only Group To Report Double-digit Losses |url=https://www.focus2move.com/world-car-group-ranking|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210701010705/https://www.focus2move.com/world-car-group-ranking|archive-date=1 July 2021|access-date=27 May 2022}}</ref> ملڪ وٽ گاڏين جو وڏو سلسلو آهي، [[ماس مارڪيٽ]] تي ڌيان ڏيندڙ برانڊن جهڙوڪ [[فيات]]، [[پريميئم پيداوار|پريميئم]] برانڊن جهڙوڪ [[الفا روميو]] ۽ [[مازيراتي]] کان وٺي عياشي [[سپر ڪارز]] جهڙوڪ [[پاگاني (ڪمپني)|پاگاني]]، [[لامبورگيني]] ۽ [[فيراري]] تائين. [[بانڪا مونٽي دي پاسڪي دي سيئنا]]، تعريف تي دارومدار رکندي، دنيا جي سڀ کان قديم يا ٻئي نمبر تي قديم بئنڪ آهي جيڪا مسلسل ڪم ڪري رهي آهي، ۽ اٽلي جي چوٿين وڏي تجارتي ۽ ريٽيل بئنڪ آهي.<ref>{{Cite news|date=26 October 2017|title=Italy's fourth-biggest bank returns to the stockmarket|url=https://www.economist.com/news/finance-and-economics/21730672-shares-bailed-out-bank-start-trading-again-italys-fourth-biggest-bank|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20180215112321/https://www.economist.com/news/finance-and-economics/21730672-shares-bailed-out-bank-start-trading-again-italys-fourth-biggest-bank|archive-date=15 February 2018|access-date=26 October 2021|newspaper=[[The Economist]]}}</ref> اٽلي وٽ مضبوط [[ڪوآپريٽو]] شعبو آهي، جنهن ۾ يورپي يونين اندر آباديءَ جو سڀ کان وڏو حصو (4.5%) ڪوآپريٽو ۾ ملازم آهي.<ref>{{Cite web|date=April 2016|title=The Power of Cooperation – Cooperatives Europe key statistics 2015 |url=https://coopseurope.coop/sites/default/files/The%20power%20of%20Cooperation%20-%20Cooperatives%20Europe%20key%20statistics%202015.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20201112034412/https://coopseurope.coop/sites/default/files/The%20power%20of%20Cooperation%20-%20Cooperatives%20Europe%20key%20statistics%202015.pdf|archive-date=12 November 2020|access-date=28 May 2021|website=[[Cooperatives Europe]]}}</ref> [[وال ڊي آڪري تيل جو ميدان|وال ڊي آڪري]] علائقو، بازيليڪاتا، يورپ جو سڀ کان وڏو [[آن شور (هائيڊروڪاربنز)|آن شور]] [[هائيڊروڪاربن ميدان]] رکي ٿو.<ref>{{Cite web|title=In Val d'Agri with Upstream activities|url=https://www.eni.com/en-IT/operations/italy-val-agri-upstream-activities.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20220516034214/https://www.eni.com/en-IT/operations/italy-val-agri-upstream-activities.html|archive-date=16 May 2022|access-date=3 February 2021|publisher=[[Eni]]}}</ref> معتدل قدرتي گئس جا ذخيرا، خاص طور تي [[پو ماٿري]] ۽ ايڊرياٽڪ سمنڊ جي هيٺان آف شور علائقن ۾، دريافت ڪيا ويا آهن ۽ اهي ملڪ جو سڀ کان اهم معدني وسيلو آهن. اٽلي دنيا ۾ [[پومس]]، [[پوزولانا]] ۽ [[فيلڊسپار]] جي اهم پيدا ڪندڙن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite encyclopedia|title=Italy, the economy: Resources and power|encyclopedia=[[Encyclopædia Britannica]]|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297474/Italy/26994/Forestry#toc26986|access-date=9 February 2015|date=3 February 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20150209194536/http://www.britannica.com/EBchecked/topic/297474/Italy/26994/Forestry#toc26986|archive-date=9 February 2015|url-status=live}}</ref> ٻيو قابل ذڪر وسيلو سنگ مرمر آهي، خاص طور تي ٽسڪني مان نڪرندڙ مشهور اڇو [[ڪارارا سنگ مرمر]]. اٽلي هڪ مالي اتحاد، يعني يورو زون، جو حصو آهي، جيڪو لڳ ڀڳ 330 ملين شهرين جي نمائندگي ڪري ٿو، ۽ [[يورپي واحد مارڪيٽ]] جو پڻ حصو آهي، جيڪا 500 ملين کان وڌيڪ صارفين جي نمائندگي ڪري ٿي. ڪيترين ئي ملڪي تجارتي پاليسين جو تعين يورپي يونين جي ميمبر ملڪن جي معاهدن ۽ يورپي يونين جي قانون سازي ذريعي ٿيندو آهي. اٽلي 2002ع ۾ گڏيل يورپي ڪرنسي، [[يورو]]، اختيار ڪئي.<ref>{{Cite news|last=Andrews|first=Edmund L.|date=1 January 2002|title=Germans Say Goodbye to the Mark, a Symbol of Strength and Unity|url=https://www.nytimes.com/2002/01/01/world/germans-say-goodbye-to-the-mark-a-symbol-of-strength-and-unity.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110501031330/http://www.nytimes.com/2002/01/01/world/germans-say-goodbye-to-the-mark-a-symbol-of-strength-and-unity.html|archive-date=1 May 2011|access-date=18 March 2011|work=The New York Times}}; {{Cite news|last=Taylor Martin|first=Susan|date=28 December 1998|title=On Jan.{{spaces}}1, out of many arises one Euro|work=[[St. Petersburg Times]]|page=National, 1.A}}</ref> ان جي مالياتي پاليسي [[يورپي مرڪزي بئنڪ]] طرفان مقرر ڪئي ويندي آهي. اٽلي [[2008ع جو مالي بحران|2008ع جي مالي بحران]] کان متاثر ٿيو، جنهن ڍانچائي مسئلن کي وڌيڪ سنگين بڻايو.<ref>{{Cite web|last=Orsi|first=Roberto|date=23 April 2013|title=The Quiet Collapse of the Italian Economy|work=Euro Crisis in the Press |url=http://blogs.lse.ac.uk/eurocrisispress/2013/04/23/the-quiet-collapse-of-the-italian-economy|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141119075748/http://blogs.lse.ac.uk/eurocrisispress/2013/04/23/the-quiet-collapse-of-the-italian-economy|archive-date=19 November 2014|access-date=24 November 2014|publisher=[[The London School of Economics]]}}</ref> 1950ع واري ڏهاڪي کان 1970ع واري ڏهاڪي جي شروعات تائين هر سال GDP جي 5–6% مضبوط واڌ کان پوءِ،<ref>{{Cite book|last=Nicholas Crafts, Gianni Toniolo|title=Economic growth in Europe since 1945 |publisher=Cambridge University Press|year=1996|isbn=978-0-5214-9627-8|page=428}}</ref> ۽ 1980ع ۽ 1990ع واري ڏهاڪن ۾ تدريجي سستي کان پوءِ، ملڪ 2000ع واري ڏهاڪي ۾ جمود جو شڪار ٿيو.<ref>{{Cite web|last=Balcerowicz|first=Leszek|title=Economic Growth in the European Union|url=http://www.lisboncouncil.net/growth/documents/LISBON_COUNCIL_Economic_Growth_in_the_EU%20(1).pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140714205108/http://www.lisboncouncil.net/growth/documents/LISBON_COUNCIL_Economic_Growth_in_the_EU%20(1).pdf|archive-date=14 July 2014|access-date=8 October 2014|publisher=The Lisbon Council}}; {{Cite news|title="Secular stagnation" in graphics|url=https://www.economist.com/blogs/graphicdetail/2014/11/secular-stagnation-graphics|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141123234145/http://www.economist.com/blogs/graphicdetail/2014/11/secular-stagnation-graphics|archive-date=23 November 2014|access-date=24 November 2014|newspaper=The Economist}}</ref> وڏي سرڪاري خرچ سان واڌ بحال ڪرڻ لاءِ سياسي ڪوششن [[عوامي قرض]] ۾ شديد واڌ پيدا ڪئي، جيڪو 2017ع ۾ GDP جي 132% کان وڌيڪ هو؛<ref>{{Cite web|date=15 May 2018|title=Debito pubblico oltre 2.300 miliardi e all'estero non lo comprano|url=https://www.investireoggi.it/economia/debito-pubblico-oltre-2-300-miliardi-e-litalia-e-sulla-strada-dellautarchia-finanziaria|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20200221072720/https://www.investireoggi.it/economia/debito-pubblico-oltre-2-300-miliardi-e-litalia-e-sulla-strada-dellautarchia-finanziaria|archive-date=21 February 2020|access-date=1 June 2018}}</ref> اهو يورپي يونين ۾ يونان کان پوءِ ٻيو سڀ کان وڏو هو.<ref>{{Cite web|title=Government debt increased to 93.9% of GDP in euro area and to 88.0% in EU28|url=http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_PUBLIC/2-22072014-AP/EN/2-22072014-AP-EN.PDF|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141021162159/http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_PUBLIC/2-22072014-AP/EN/2-22072014-AP-EN.PDF|archive-date=21 October 2014|access-date=24 November 2014|publisher=[[Eurostat]]}}</ref> [[اطالوي سرڪاري قرض|اطالوي عوامي قرض]] جو سڀ کان وڏو حصو قومي ادارن ۽ ماڻهن وٽ آهي، جيڪو اٽلي ۽ يونان جي وچ ۾ هڪ اهم فرق آهي،<ref>{{Cite web|date=18 May 2010|title=Could Italy Be Better Off than its Peers?|url=https://www.cnbc.com/2010/05/18/could-italy-be-better-off-than-its-peers.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110430030613/http://www.cnbc.com/id/37207942/Could_Italy_Be_Better_Off_than_its_Peers|archive-date=30 April 2011|access-date=30 May 2011|publisher=CNBC}}</ref> ۽ [[گهريلو قرض]] جي سطح او اي سي ڊي جي اوسط کان گهڻي گهٽ آهي.<ref>{{Cite web|title=Household debt and the OECD's surveillance of member states|url=http://www.nationalbanken.dk/da/om_nationalbanken/oekonomisk_forskning/Documents/4_Household%20debt%20and%20the%20OECD's%20surveillance%20of%20member%20states%20by%20Christophe%20Andr%C3%A9.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20150109041518/http://www.nationalbanken.dk/da/om_nationalbanken/oekonomisk_forskning/Documents/4_Household%20debt%20and%20the%20OECD%27s%20surveillance%20of%20member%20states%20by%20Christophe%20Andr%C3%A9.pdf|archive-date=9 January 2015|access-date=26 November 2014|publisher=[[OECD]] Economics Department}}</ref> [[ڏکڻ وارو سوال|وڏي اتر–ڏکڻ ورهاست]] سماجي-معاشي ڪمزوريءَ جو هڪ اهم عنصر آهي؛<ref>{{Cite news|title=Oh for a new risorgimento|url=https://www.economist.com/special-report/2011/06/11/oh-for-a-new-risorgimento|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141024163715/http://www.economist.com/node/18780831|archive-date=24 October 2014|access-date=24 November 2014|newspaper=The Economist}}</ref> اتر ۽ ڏکڻ وارن علائقن ۽ ميونسپلٽين جي سرڪاري آمدنيءَ ۾ تمام وڏو فرق آهي.<ref>{{Cite web|title=Comune per Comune, ecco la mappa navigabile dei redditi dichiarati in Italia|url=http://www.lastampa.it/economia/speciali/redditi-italia|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20150405032750/http://www.lastampa.it/economia/speciali/redditi-italia|archive-date=5 April 2015|access-date=4 April 2015|website=lastampa.it}}</ref> سڀ کان امير صوبو، [[آلٽو آديجي-ڏکڻ ٽائرول]]، في فرد قومي GDP جو 152% ڪمائي ٿو، جڏهن ته سڀ کان غريب علائقو، ڪلابريا، 61% ڪمائي ٿو.<ref>{{Cite web|title=GDP per capita at regional level|url=https://www.istat.it/it/files/2016/12/Conti-regionali_2015.pdf?title=Conti+economici+territoriali+-+12%2Fdic%2F2016+-+Testo+integrale+e+nota+metodologica.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20171026054135/https://www.istat.it/it/files/2016/12/Conti-regionali_2015.pdf?title=Conti+economici+territoriali+-+12%2Fdic%2F2016+-+Testo+integrale+e+nota+metodologica.pdf|archive-date=26 October 2017|access-date=25 October 2017|publisher=[[Istat]]}}</ref> بيروزگاريءَ جي شرح (11%) يورو زون جي اوسط کان مٿي آهي،<ref>{{Cite web|title=Euro area unemployment rate at 11%|url=http://ec.europa.eu/eurostat/documents/2995521/8121455/3-31072017-AP-EN.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170731232352/http://ec.europa.eu/eurostat/documents/2995521/8121455/3-31072017-AP-EN.pdf|archive-date=31 July 2017|access-date=26 October 2017|publisher=[[Eurostat]]}}</ref> پر جدا جدا انگن موجب اها اتر ۾ 7% ۽ ڏکڻ ۾ 19% آهي.<ref>{{Cite web|last=Istat|author-link=National Institute of Statistics (Italy)|title=Employment and unemployment: second quarter 2017 |url=http://www.istat.it/it/files/2017/09/Mercato-del-lavoro-II-trim-2017.pdf?title=Il+mercato+del+lavoro+-+12%2Fset%2F2017+-+Testo+integrale+e+nota+metodologica.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20171026054033/http://www.istat.it/it/files/2017/09/Mercato-del-lavoro-II-trim-2017.pdf?title=Il+mercato+del+lavoro+-+12%2Fset%2F2017+-+Testo+integrale+e+nota+metodologica.pdf|archive-date=26 October 2017|access-date=26 October 2017}}</ref> [[درمياني آمدني|درمياني قابلِ خرچ آمدني]] 2021ع ۾ هر سال $27,949 هئي ([[قوت خريد جي برابري|PPP]]).<ref name="y148">{{cite book | author=OECD | title=Society at a Glance 2024: OECD Social Indicators, Figure 4.1 Median income varies by a factor eight across OECD countries | publisher=OECD | date=20 June 2024 | url=https://www.oecd.org/en/publications/2024/06/society-at-a-glance-2024_08001b73/full-report/component-12.html#indicator-d1e8404-8cd0a55a48 | page=}}</ref> [[اٽلي ۾ نوجوانن جي بيروزگاري|نوجوانن جي بيروزگاريءَ جي شرح]] (2018ع ۾ 32%) انتهائي بلند آهي. === زراعت === {{Main|اٽلي ۾ زراعت}} [[File:Vineyards in Piemonte, Italy.jpg|thumb|[[پيڊمونٽ جو انگورن وارو منظر: لانگهي-روئيرو ۽ مونفيراتو|لانگهي ۽ مونفيرات، پيڊمونٽ ۾ انگورن جا باغ]]. اٽلي دنيا جو [[شراب پيدا ڪندڙ ملڪن جي فهرست|سڀ کان وڏو شراب پيدا ڪندڙ ملڪ]] آهي، ۽ ان وٽ مقامي [[انگور جي ول|انگورن جي ولين]] جو سڀ کان وسيع قسم آهي.<ref>{{Cite web|date=25 November 2018|title=L'Italia è il maggiore produttore di vino|url=http://www.inumeridelvino.it/2018/11/la-produzione-di-vino-nel-mondo-2018-prima-stima-oiv.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211111224545/http://www.inumeridelvino.it/2018/11/la-produzione-di-vino-nel-mondo-2018-prima-stima-oiv.html|archive-date=11 November 2021|access-date=11 November 2021|language=it}}; {{Cite web|date=3 June 2017|title=L'Italia è il paese con più vitigni autoctoni al mondo|url=https://giornalevinocibo.com/2017/06/03/italia-prima-assoluta-per-vitgni-autoctoni-ecco-i-dati-dei-vari-stati|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211101044918/https://giornalevinocibo.com/2017/06/03/italia-prima-assoluta-per-vitgni-autoctoni-ecco-i-dati-dei-vari-stati|archive-date=1 November 2021|access-date=11 November 2021|language=it}}</ref>]] آخري زرعي مردم شماري موجب، 2010ع ۾ 1.6&nbsp;ملين فارم هئا (2000ع کان −32%)، جيڪي {{Convert|12700000|ha|0|abbr=on|disp=or}} تي پکڙيل هئا (انهن مان 63% ڏکڻ اٽلي ۾ آهن).<ref name="agrocensus">{{Cite web|date=24 October 2010|title=Censimento Agricoltura 2010|url=http://dati-censimentoagricoltura.istat.it/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150213021626/http://dati-censimentoagricoltura.istat.it/|archive-date=13 February 2015|access-date=11 February 2015|publisher=[[National Institute of Statistics (Italy)|ISTAT]]}}</ref> 99% خاندانن طرفان هلندڙ ۽ ننڍا آهن، جن جو سراسري پکيڙ صرف {{Convert|8|ha|0|abbr=on}} آهي.<ref name="agrocensus"/> زرعي استعمال واري زمين مان، اناج جا کيت 31%، [[زيتون]] جا باغ 8%، [[انگورن جا باغ]] 5%، [[کٽا ميوا]] جا باغ 4%، [[شگر بيٽ]] 2%، ۽ باغباني 2% تي مشتمل آهن. باقي زمين گهڻو ڪري چراگاهن (26%) ۽ چارا اناج (12%) لاءِ مخصوص آهي.<ref name="agrocensus"/> اٽلي دنيا جو [[شراب پيدا ڪندڙ ملڪن جي فهرست|سڀ کان وڏو شراب پيدا ڪندڙ ملڪ]] آهي،<ref>{{Cite web|year=2010|title=OIV report on the State of the vitiviniculture world market|url=http://news.reseau-concept.net/images/oiv_es/Client/DIAPORAMA_STATISTIQUES_Tbilissi_2010_EN.ppt|archive-url=https://web.archive.org/web/20110728145648/http://news.reseau-concept.net/images/oiv_es/Client/DIAPORAMA_STATISTIQUES_Tbilissi_2010_EN.ppt|archive-date=28 July 2011|website=news.reseau-concept.net|publisher=Réseau-CONCEPT|format=PowerPoint presentation}}</ref><ref>{{Cite news |last=Pisa |first=Nick |date=12 June 2011 |title=Italy overtakes France to become world's largest wine producer |url=https://www.telegraph.co.uk/foodanddrink/wine/8571222/Italy-overtakes-France-to-become-worlds-largest-wine-producer.html |url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20110903021833/http://www.telegraph.co.uk/foodanddrink/wine/8571222/Italy-overtakes-France-to-become-worlds-largest-wine-producer.html |archive-date=3 September 2011 |access-date=17 August 2011 |work=The Telegraph}}</ref> ۽ [[زيتون جو تيل]]، ميون (صوف، زيتون، انگور، نارنگيون، ليمون، ناسپاتيون، خوبانيون، هيزل نٽ، آڙون، چيريون، آلوبخارا، اسٽرابيريون ۽ ڪيئي فروٽ) ۽ ڀاڄين (خاص طور تي آرٽچوڪ ۽ ٽماٽا) جو اهم پيدا ڪندڙ آهي. سڀ کان مشهور [[اطالوي شراب]] [[ٽسڪني (شراب)|ٽسڪن]] [[ڪيانتي]] ۽ [[پيڊمونٽ (شراب)|پيڊمونٽي]] [[بارولو]] آهن. ٻيا مشهور شراب [[بارباريسڪو]]، [[باربيرا ڊي آستي]]، [[برونيلو دي مونتالچينو]]، [[فراسڪاتي DOC|فراسڪاتي]]، [[مونٽي پلچانو دابروزو]]، [[موريلينو دي اسڪانسانو]]، ۽ چمڪندڙ شراب [[فرانچياڪورتا DOCG|فرانچياڪورتا]] ۽ [[پروسيڪو]] آهن. معياري شيون جن ۾ اٽلي خاص مهارت رکي ٿو، خاص طور شراب ۽ [[اطالوي DOP پنيرن جي فهرست|علائقائي پنير]]، اڪثر معيار جي ضمانت وارن ليبلن [[Denominazione di origine controllata|DOC/DOP]] هيٺ محفوظ ڪيون وينديون آهن. هي [[يورپي يونين ۾ جاگرافيائي اشارا ۽ روايتي خاصيتون|جاگرافيائي اشاري وارو سرٽيفڪيٽ]]، جيڪو يورپي يونين طرفان منظور ٿيل آهي، [[نقلي شين]] سان مونجهاري کان بچڻ لاءِ اهم سمجھيو ويندو آهي. == آمدرفت == {{Main|اٽلي ۾ آمدرفت}} {{See also|اٽلي ۾ ريلوي اسٽيشنون}} [[File:A8-A26 Besnate.jpg|thumb|آٽوسترادا ديئي لاگي ('ڍنڍن واري موٽر وي'؛ [[آٽوسترادا A8 (اٽلي)|A8]] ۽ [[آٽوسترادا A9 (اٽلي)|A9]] جو حصو)، دنيا ۾ ٺهيل پهرين موٽر وي<ref name="independent"/>]] {{Anchor|Infrastructure}}اٽلي پهريون ملڪ هو جنهن موٽر ويون، ''[[آٽوسترادي]]''، ٺاهيون، جيڪي تيز ٽرئفڪ ۽ موٽر گاڏين لاءِ مخصوص هيون.<ref name="independent">{{Cite news|last=Lenarduzzi|first=Thea|date=30 January 2016|title=The motorway that built Italy: Piero Puricelli's masterpiece|url=http://www.independent.co.uk/travel/europe/the-worlds-first-motorway-piero-puricellis-masterpiece-is-the-focus-of-an-unlikely-pilgrimage-a6840816.html|url-status=live|archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20220526/http://www.independent.co.uk/travel/europe/the-worlds-first-motorway-piero-puricellis-masterpiece-is-the-focus-of-an-unlikely-pilgrimage-a6840816.html|archive-date=26 May 2022|access-date=12 May 2022|work=[[The Independent]]}}</ref> 2002ع ۾ اٽلي ۾ استعمال لائق [[اٽلي ۾ رستا|رستن]] جي ڊيگهه {{Convert|668721|km|mi|abbr=on}} هئي، جنهن ۾ {{Convert|6487|km|mi|abbr=on}} موٽر ويون شامل هيون، جيڪي رياست جي ملڪيت هيون پر [[اٽلانٽيا (ڪمپني)|اٽلانٽيا]] طرفان خانگي طور هلائي وينديون هيون. 2005ع ۾، لڳ ڀڳ 34,667,000 ڪارون (هر 1,000 ماڻهن تي 590) ۽ 4,015,000 مال بردار گاڏيون هن نيٽ ورڪ تي هلنديون هيون.<ref name="European Commission">{{Cite web|last=European Commission|author-link=European Commission|title=Panorama of Transport|url=http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_OFFPUB/KS-DA-07-001/EN/KS-DA-07-001-EN.PDF|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20090407142402/http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_OFFPUB/KS-DA-07-001/EN/KS-DA-07-001-EN.PDF|archive-date=7 April 2009|access-date=3 May 2009}}</ref> [[File:Etr500.JPG|thumb|[[ETR 500]] ريل گاڏي [[فلورنس–روم تيز رفتار ريلوي|فلورنس–روم تيز رفتار لائين]] تي، جيڪا يورپ ۾ ٺهيل پهرين تيز رفتار ريلوي هئي<ref>{{Cite web|title=Special report: A European high-speed rail network|url=https://op.europa.eu/webpub/eca/special-reports/high-speed-rail-19-2018/en/|access-date=22 July 2023|website=op.europa.eu|language=en-GB|archive-date=17 March 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240317233927/https://op.europa.eu/webpub/eca/special-reports/high-speed-rail-19-2018/en/|url-status=live}}</ref>]] [[اٽلي ۾ ريل آمدرفت|ريلوي نيٽ ورڪ]]، جيڪو رياست جي ملڪيت آهي ۽ [[فيروويه ديلو ستاتو|ريتي فيرووياريا ايتاليانا]] (FSI) طرفان هلائجي ٿو، 2024ع ۾ ڪل {{Convert|16879|km|mi|abbr=on}} هو، جنهن مان {{Convert|12277|km|0|abbr=on}} بجليءَ سان هلندڙ هو،<ref>{{Cite web |title=The network today |url=https://www.rfi.it/en/Network/The-network-today.html |access-date=29 September 2025 |website=[[Rete Ferroviaria Italiana]] |publisher=}}</ref> ۽ جنهن تي 4,802 لوڪوموٽو ۽ ريل ڪارون هلن ٿيون. تيز رفتار ريلن جو مکيه عوامي آپريٽر [[ترينيتاليا]] آهي، جيڪو FSI جو حصو آهي. تيز رفتار ريلون ٽن قسمن ۾ آهن: [[فريچياروسا]] ('ڳاڙهو تير') ريلون مخصوص تيز رفتار پٽڙين تي وڌ ۾ وڌ 300{{spaces}}km/h جي رفتار سان هلن ٿيون؛ [[فريچيارجينتو]] ('چانديءَ جو تير') تيز رفتار ۽ مکيه پٽڙين تي وڌ ۾ وڌ 250{{spaces}}km/h سان هلن ٿيون؛ ۽ [[فريچيابيانڪا]] ('اڇو تير') علائقائي تيز رفتار لائينن تي وڌ ۾ وڌ 200{{spaces}}km/h سان هلن ٿيون. اٽلي وٽ پاڙيسري ملڪن سان الپائن جبلن مٿان 11 ريل سرحدي گذرگاهون آهن. هوائي آمدرفت استعمال ڪندڙ مسافرن جي تعداد موجب اٽلي يورپ ۾ پنجين نمبر تي آهي، 2011ع ۾ لڳ ڀڳ 148 ملين مسافرن، يعني يورپ جي ڪل جو تقريباً 10%، سان.<ref>{{Cite web|date=7 January 2013|title=Trasporto aereo in Italia (PDF)|url=http://www.istat.it/it/archivio/78802|access-date=5 August 2013|publisher=ISTAT|archive-date=13 January 2013|archive-url=https://web.archive.org/web/20130113035254/http://www.istat.it/it/archivio/78802|url-status=live}}</ref> 2022ع ۾ 45 شهري هوائي اڏا هئا، جن ۾ [[ميلان مالپينسا ايئرپورٽ]] ۽ [[روم فيوميچينو ايئرپورٽ]] جا مرڪز شامل هئا.<ref>{{Cite web|title=Aeroporti in Italia: quanti sono? Elenco per regione|url=https://gliaeroporti.it/|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20221117184416/https://gliaeroporti.it/|archive-date=17 November 2022|access-date=17 November 2022|language=it}}</ref> 2021ع کان، اٽلي جو قومي هوائي جهاز بردار [[ITA ايئرويز]] آهي، جنهن [[اليتاليا]] جي جاءِ ورتي.<ref>{{Cite news|last=Buckley|first=Julia|date=18 October 2021|title=Italy reveals its new national airline|url=https://edition.cnn.com/travel/article/ita-airways-launch/index.html|access-date=18 October 2021|publisher=CNN|archive-date=18 October 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20211018100255/https://edition.cnn.com/travel/article/ita-airways-launch/index.html|url-status=live}}; {{Cite news|last=Villamizar|first=Helwing|date=15 October 2021|title=Italian Flag Carrier ITA Airways Is Born|url=https://airwaysmag.com/airlines/ita-airways-is-born|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20211016100028/https://airwaysmag.com/airlines/ita-airways-is-born|archive-date=16 October 2021|access-date=18 October 2021|work=Airways Magazine}}</ref> 2004ع ۾ 43 وڏا سامونڊي بندرگاهه هئا، جن ۾ [[جينوا]] شامل آهي، جيڪو ملڪ جو سڀ کان وڏو ۽ بحر روم ۾ ٻيو وڏو بندرگاهه آهي. 2005ع ۾ اٽلي وٽ لڳ ڀڳ 389,000 يونٽن تي مشتمل شهري هوائي ٻيڙو ۽ 581 جهازن تي مشتمل واپاري ٻيڙو هو.<ref name="European Commission"/> قومي اندروني آبي رستن جي نيٽ ورڪ جي ڊيگهه 2012ع ۾ تجارتي آمدرفت لاءِ {{Convert|2400|km|0|abbr=on}} هئي.<ref name="cia.gov"/> اتر اطالوي بندرگاهه، جهڙوڪ ٽريئستي جو گہرے پاڻي وارو بندرگاهه، جنهن جون وچ ۽ اوڀر يورپ سان وسيع ريلوي ڳنڍڻيون آهن، سبسڊين ۽ اهم پرڏيهي سيڙپڪاريءَ جو مرڪز آهن.<ref>Marcus Hernig: Die Renaissance der Seidenstraße (2018) pp 112.; Bernhard Simon: Can The New Silk Road Compete with the Maritime Silk Road? in The Maritime Executive, 1 January 2020.; Chazizam, M. (2018). The Chinese Maritime Silk Road Initiative: The Role of the Mediterranean. Mediterranean Quarterly, 29(2), 54–69.; Guido Santevecchi: Di Maio e la Via della Seta: «Faremo i conti nel 2020», siglato accordo su Trieste in Corriere della Sera: 5. November 2019.; Linda Vierecke, Elisabetta Galla "Triest und die neue Seidenstraße" In: Deutsche Welle, 8 December 2020.; {{Cite web|title=HHLA PLT Italy starting on schedule |url=https://www.hellenicshippingnews.com/hhla-plt-italy-starting-on-schedule|website=hellenicshippingnews.com|access-date=11 January 2021|archive-date=11 January 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210111105059/https://www.hellenicshippingnews.com/hhla-plt-italy-starting-on-schedule/|url-status=live}}</ref> آگسٽ 2025ع ۾، رٿيل [[آبنائے ميسينا پل]] کي ميلوني حڪومت طرفان حتمي منظوري ڏني وئي، جنهن جي تعمير 2025ع جي سرءُ ۾ شروع ٿيڻ مقرر آهي. اهو [[ڪلابريا]] کي [[سسلي]] سان ڳنڍيندو جڏهن اهو 2032ع ۾ کلي ويندو، ۽ اهو [[سڀ کان ڊگهي معلق پلن جي فهرست|دنيا جي سڀ کان ڊگهي معلق پل]] بڻجي ويندو.<ref>{{cite web|title=Italy gives final go-ahead for landmark Sicily bridge project |url=https://www.reuters.com/world/europe/italy-gives-final-go-ahead-landmark-sicily-bridge-project-2025-08-06/ |website=reuters.com |date=6 August 2025 |access-date=6 August 2025}}</ref> == توانائي == {{Main|اٽلي ۾ توانائي}} {{Further|اٽلي ۾ قابل تجديد توانائي|اٽلي ۾ بجلي جو شعبو}} [[File:Pannelli solari Unicoop Tirreno.JPG|thumb|[[پيومبينو]]، ٽسڪني ۾ شمسي پينل. اٽلي دنيا جي قابل تجديد توانائي جي سڀ کان وڏن پيدا ڪندڙ ملڪن مان هڪ آهي.<ref name="legambiente2015">{{Cite web|date=18 May 2015|title=Il rapporto Comuni Rinnovabili 2015|url=http://www.comunirinnovabili.it/il-rapporto-comuni-rinnovabili-2015|access-date=13 March 2016|website=Comuni Rinnovabili|publisher=Legambiente|language=it|archive-date=14 March 2016|archive-url=https://web.archive.org/web/20160314011841/http://www.comunirinnovabili.it/il-rapporto-comuni-rinnovabili-2015/|url-status=live}}</ref>]] اٽلي دنيا جي [[قابل تجديد ذريعن مان بجلي پيداوار موجب ملڪن جي فهرست|قابل تجديد توانائي جي سڀ کان وڏن پيدا ڪندڙن]] مان هڪ بڻجي ويو آهي، جيڪو يورپي يونين ۾ ٻيو ۽ دنيا ۾ نائون نمبر رکي ٿو. [[اٽلي ۾ هوائي توانائي|هوائي توانائي]]، [[اٽلي ۾ پن بجلي|پن بجلي]] ۽ [[اٽلي ۾ ارضي حرارتي توانائي|ارضي حرارتي توانائي]] ملڪ ۾ [[اٽلي ۾ بجلي جو شعبو|بجلي]] جا اهم ذريعا آهن. [[اٽلي ۾ قابل تجديد توانائي|قابل تجديد ذريعا]] پيدا ٿيندڙ سموري بجلي جو 28% فراهم ڪن ٿا، جنهن ۾ صرف پن بجلي 13% تائين پهچي ٿي، ان کان پوءِ شمسي توانائي 6%، هوائي توانائي 4%، بائيو انرجي 3.5% ۽ ارضي حرارتي توانائي 1.6% آهي.<ref name="gse">{{Cite web|date=19 December 2013|title=Rapporto Statistico sugli Impianti a fonti rinnovabili|url=http://www.gse.it/it/Statistiche/RapportiStatistici/Pagine/default.aspx|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20171018022905/http://www.gse.it/it/Statistiche/RapportiStatistici/Pagine/default.aspx|archive-date=18 October 2017|access-date=11 February 2015|publisher=Gestore dei Servizi Energetici}}</ref> قومي طلب جو باقي حصو فوسل ٻارڻن (قدرتي گئس 38%، ڪوئلو 13%، تيل 8%) ۽ درآمدات مان پورو ٿئي ٿو.<ref name="gse"/> [[ايني]]، جيڪا 79 ملڪن ۾ ڪم ڪري ٿي، ست "[[بگ آئل]]" ڪمپنين مان هڪ ۽ دنيا جي سڀ کان وڏين صنعتي ڪمپنين مان هڪ آهي.<ref>{{Cite web|title=Summary for Eni SpA|url=https://finance.yahoo.com/q?s=E|access-date=1 July 2020|archive-date=4 June 2016|archive-url=https://web.archive.org/web/20160604184217/http://finance.yahoo.com/q?s=e|url-status=live}}</ref> [[اٽلي ۾ شمسي توانائي|شمسي توانائي]] جي پيداوار اڪيلي 2014ع ۾ بجلي جو 9% هئي، جنهن سان اٽلي دنيا ۾ شمسي توانائي جي سڀ کان وڏي حصيداري وارو ملڪ بڻيو.<ref name="legambiente2015"/> [[مونتالتو دي ڪاسترو فوٽو وولٽائڪ پاور اسٽيشن]]، جيڪا 2010ع ۾ مڪمل ٿي، اٽلي جي سڀ کان وڏي فوٽو وولٽائڪ (PV) بجلي گهر آهي.<ref>{{Cite web|title=The Italian Montalto di Castro and Rovigo PV plants|url=https://www.solarserver.com/solar-magazine/solar-energy-system-of-the-month/the-italian-montalto-di-castro-and-rovigo-pv-plants.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20180509012719/https://www.solarserver.com/solar-magazine/solar-energy-system-of-the-month/the-italian-montalto-di-castro-and-rovigo-pv-plants.html|archive-date=9 May 2018|access-date=8 May 2018|website=solarserver.com}}</ref> اٽلي پهريون ملڪ هو جنهن بجلي پيدا ڪرڻ لاءِ [[اٽلي ۾ ارضي حرارتي توانائي|ارضي حرارتي توانائي]] جو استعمال ڪيو.<ref>{{Cite web|year=2011|title=Inventario delle risorse geotermiche nazionali|url=http://unmig.sviluppoeconomico.gov.it/unmig/geotermia/inventario/inventario.asp|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110722034736/http://unmig.sviluppoeconomico.gov.it/unmig/geotermia/inventario/inventario.asp|archive-date=22 July 2011|access-date=14 September 2011|publisher=UNMIG}}</ref> [[اٽلي ۾ جوهري توانائي]] [[1987ع جا اطالوي ريفرنڊم|1987ع جي ريفرنڊمن]] کان پوءِ، 1986ع جي [[چرنوبل حادثو]] جي پسمنظر ۾، ڇڏي ڏني وئي، جيتوڻيڪ اٽلي اڃا تائين پرڏيهي علائقن ۾ اطالوي ملڪيت وارن ريئڪٽرن مان جوهري توانائي درآمد ڪري ٿو. == سائنس ۽ ٽيڪنالاجي == {{Main|اٽلي ۾ سائنس ۽ ٽيڪنالاجي}} {{See also|اطالوي ايجادن ۽ دريافتن جي فهرست}} [[File:Justus Sustermans - Portrait of Galileo Galilei, 1636.jpg|thumb|upright=.8|[[گليليو گليلي]]، جنهن کي عام طور جديد سائنس، فزڪس ۽ فلڪيات جو پيءُ سمجھيو ويندو آهي]] صدين کان، اٽلي هڪ اهڙي سائنسي برادريءَ کي فروغ ڏنو آهي، جنهن سائنسن ۾ اهم دريافتون پيدا ڪيون. [[گليليو گليلي]] [[سائنسي انقلاب]] ۾ وڏو ڪردار ادا ڪيو ۽ کيس عام طور [[مشاهداتي فلڪيات]]،<ref>{{Cite book|last=Singer|first=C.|url=https://books.google.com/books?id=mPIgAAAAMAAJ|title=A Short History of Science to the Nineteenth Century|date=1941|publisher=Clarendon Press|page=217|access-date=22 March 2023|archive-date=2 October 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20241002213513/https://books.google.com/books?id=mPIgAAAAMAAJ|url-status=live}}</ref> جديد فزڪس،<ref>{{Cite book|last=Whitehouse|first=D.|url=https://archive.org/details/renaissancegeniu0000whit|title=Renaissance Genius: Galileo Galilei & His Legacy to Modern Science|date=2009|publisher=Sterling Publishing|isbn=978-1-4027-6977-1|page=[https://archive.org/details/renaissancegeniu0000whit/page/219 219]}}</ref> ۽ [[سائنسي طريقو|سائنسي طريقي]] جو پيءُ سمجھيو ويندو آهي.<ref>''Thomas Hobbes: Critical Assessments'', Volume 1. Preston King. 1993. p. 59</ref><ref>{{Cite book|last=Disraeli|first=I.|title=Curiosities of Literature|date=1835|publisher=W. Pearson & Company|page=371}}</ref> [[لابوراتوري ناتسيونالي دل گران ساسو]] (LNGS) دنيا جو سڀ کان وڏو زير زمين تحقيقي مرڪز آهي.<ref>{{Cite web|title=I Laboratori Nazionali del Gran Sasso|url=https://www.lngs.infn.it/it/descrizione-generale|access-date=15 January 2018|language=it}}</ref> ٽريئستي ۾ آباديءَ جي نسبت سان يورپ ۾ محققن جو سڀ کان وڏو سيڪڙو آهي.<ref>G. Bar "Trieste, è record europeo di ricercatori: 37 ogni mille abitanti. Più della Finlandia", In: il Fatto Quotidiano, 26 April 2018.</ref> اٽلي 2025ع ۾ [[عالمي جدت اشاري]] ۾ 28هين نمبر تي هو.<ref>{{Cite web |title=GII Innovation Ecosystems & Data Explorer 2025 |url=https://www.wipo.int/gii-ranking/en/italy |access-date=16 October 2025 |website=WIPO}}</ref><ref>{{Cite book |last1=Dutta |first1=Soumitra |url=https://www.wipo.int/web-publications/global-innovation-index-2025/en/index.html |title=Global Innovation Index 2025: Innovation at a Crossroads |last2=Lanvin |first2=Bruno |publisher=[[World Intellectual Property Organization]] |year=2025 |isbn=978-92-805-3797-0 |page=19 |language=en |doi=10.34667/tind.58864 |access-date=17 October 2025}}</ref> اٽلي ۾ [[ٽيڪنالاجي پارڪ]] آهن، جهڙوڪ سائنس ۽ ٽيڪنالاجي پارڪ ڪلوميٽرو روسو (بيرگامو)، [[AREA سائنس پارڪ]] (ٽريئستي)، ويگا-وينس گيٽ وي فار سائنس اينڊ ٽيڪنالاجي (وينيزيا)، توسڪانا لائيف سائنسز (سيئنا)، ٽيڪنالاجي پارڪ آف لودي ڪلسٽر (لودي)، ۽ ٽيڪنالاجي پارڪ آف ناواڪيو (پيزا)،<ref>{{Cite web|title=Science and Technology Parks in Italy|url=https://www.easst.net/science-and-technology-parks-in-italy|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20230719154033/https://www.easst.net/science-and-technology-parks-in-italy|archive-date=19 July 2023|access-date=28 August 2023}}</ref> گڏوگڏ [[سائنس ميوزيم]]، جهڙوڪ ميلان ۾ [[ميوزيو ناتسيونالي شينتسا ا ٽيڪنالوجيا ليوناردو دا ونچي]]. آمدنيءَ ۾ اتر–ڏکڻ جو وڏو فرق هڪ "[[ڊجيٽل ورهاست]]" پيدا ڪري ٿو.<ref>{{Cite journal|last=Alampi|first=Matteo|date=December 2007|title=Underdevelopment in Southern Italy: Traditional Setbacks and Modern Solutions|url=https://fisherpub.sjf.edu/cgi/viewcontent.cgi?article=1047&context=intlstudies_masters|journal=Fisher Digital Publications|via=International Studies Masters}}</ref><ref>{{Cite journal|last=Di Pietro|first=Giorgio|date=June 2021|title=Changes in Italy's education-related digital divide|journal=Economic Affairs|volume=41|issue=2|pages=252–270|doi=10.1111/ecaf.12471|issn=0265-0665|s2cid=237848271|doi-access=free}}</ref> == سياحت == {{Main|اٽلي ۾ سياحت}} [[File:Positano - Fornillo Beach.jpg|thumb|[[امالفي ساحل]] اٽلي جي اهم سياحتي منزلن مان هڪ آهي.<ref>[http://www.italy24.ilsole24ore.com/art/business-and-economy/2017-05-04/turismo-stranieri-124013.php?uuid=AEVg9GGB "Foreign tourist numbers in Italy head towards new record"] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20170601184213/http://www.italy24.ilsole24ore.com/art/business-and-economy/2017-05-04/turismo-stranieri-124013.php?uuid=AEVg9GGB|date=1 June 2017}}. Retrieved 21 May 2017.</ref>]] ماڻهو صدين کان اٽلي جو دورو ڪندا رهيا آهن، پر [[اٽلي ۾ سياحت|سياحت لاءِ اپٻيٽ جو دورو]] سڀ کان پهريان امير امرا [[گرانڊ ٽور]] دوران ڪرڻ لڳا، جيڪو 17هين صديءَ ۾ شروع ٿيو ۽ 18هين ۽ 19هين صديءَ ۾ عروج تي پهتو.<ref name="grand-tour">{{Cite web|title=Grand Tour|url=https://www.treccani.it/enciclopedia/grand-tour|access-date=6 May 2022|language=it}}</ref> اهو اهڙو دور هو، جنهن ۾ يورپي اشرافيا، جن مان گهڻا برطانوي هئا، يورپ جي حصن جو دورو ڪندا هئا، جن ۾ اٽلي هڪ اهم منزل هوندو هو.<ref name="grand-tour"/> اٽلي لاءِ، هن جو مقصد قديم تعمير، مقامي ثقافت جو مطالعو ڪرڻ ۽ ان جي قدرتي خوبصورتيءَ کي ساراهڻ هو.<ref>{{Cite web|title=Italy on the Grand Tour (Getty Exhibitions)|url=http://www.getty.edu/art/exhibitions/grand_tour/what.html|access-date=9 June 2015}}</ref> اٽلي [[عالمي سياحت درجابندي|دنيا جو پنجون سڀ کان وڌيڪ گهميل ملڪ]] آهي، جتي 2024ع ۾ ڪل 57 ملين سياح آيا.<ref>{{cite web |title=Global and regional tourism performance |url=https://www.unwto.org/tourism-data/un-tourism-tourism-dashboard |access-date=25 May 2025}}</ref> 2014ع ۾ سفر ۽ سياحت مان آمدني EUR163{{spaces}}ارب هئي (GDP جو 10%) ۽ 1,082,000 نوڪريون سڌي طرح ان سان لاڳاپيل هيون (روزگار جو 5%).<ref>{{Cite web|title=Travel & Tourism Economic Impact 2015 Italy |url=https://www.wttc.org/-/media/files/reports/economic%20impact%20research/countries%202015/italy2015.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20171010152616/https://www.wttc.org/-/media/files/reports/economic%20impact%20research/countries%202015/italy2015.pdf|archive-date=10 October 2017|access-date=20 May 2017|publisher=[[World Travel and Tourism Council]]}}</ref> سياحن جي دلچسپي خاص طور [[اٽلي جي ثقافت|ثقافت]]، [[اطالوي کاڌو|کاڌي]]، [[اٽلي جي تاريخ|تاريخ]]، [[اٽلي جي تعميراتي فن|تعميراتي فن]]، [[اطالوي فن|فن]]، مذهبي هنڌن ۽ رستن، شادي سياحت، قدرتي حسن، رات جي زندگي، پاڻيءَ هيٺان هنڌن ۽ اسپا سان آهي.<ref>{{Cite web|date=February 2023|title=In Italia 11mila matrimoni stranieri, un turismo da 599 milioni|url=https://www.ansa.it/canale_viaggiart/it/notizie/speciali/2023/02/01/turismo-wedding-2-milioni-presenze-e-fatturato-599-mln_dcec4ad9-3ab8-4677-a303-6378020ac3a7.html|access-date=2 February 2023|language=it}}; {{Cite web|title=10 Migliori destinazioni italiane per vita notturna|url=https://www.travel365.it/migliori-destinazioni-italiane-per-vita-notturna.htm|access-date=28 December 2021|language=it}}</ref> سياري ۽ اونهاري جي سياحت الپس ۽ [[اپينائن جبلن]] جي هنڌن تي موجود آهي،<ref>{{Cite web|date=30 July 2017|title=VACANZE IN MONTAGNA IN ITALIA: IN INVERNO E IN ESTATE|url=https://www.alloggitaly.it/vacanze-in-montagna-in-italia|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> جڏهن ته سامونڊي سياحت [[بحر روم]] جي ڪناري وارن هنڌن تي وڏي پيماني تي عام آهي.<ref>{{Cite web|date=14 February 2018|title=Il turismo balneare|url=https://www.turismo-oggi.com/il-turismo-balneare.html|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> اٽلي بحر روم ۾ ڪروز سياحت جي اهم منزل آهي.<ref>{{Cite web|date=27 April 2022|title=Crociere, Cemar: 8,8 milioni di passeggeri nei porti italiani|url=https://www.lagenziadiviaggi.it/crociere-cemar-88-milioni-di-passeggeri-nei-porti-italiani|access-date=13 May 2022|language=it}}</ref> ننڍن، تاريخي ۽ فني ڳوٺن کي [[اي بورگي پيو بيلي ديٽاليا]] ({{Literally|اٽلي جا سڀ کان خوبصورت ڳوٺ}}) انجمن وسيلي فروغ ڏنو ويندو آهي. سڀ کان وڌيڪ گهميل علائقا وينيتو، ٽسڪني، لومباردي، ايميليا-رومانيا ۽ لازيو آهن.<ref>{{Cite web|title=Number of nights spent in tourist accommodation establishments in the top 20 EU-28 tourist regions, by NUTS 2 regions, 2015 (million nights spent) RYB17 – Statistics Explained |url=https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php?title=File:Number_of_nights_spent_in_tourist_accommodation_establishments_in_the_top_20_EU-28_tourist_regions,_by_NUTS_2_regions,_2015_(million_nights_spent)_RYB17.png|access-date=17 April 2022|publisher=European Commission}}</ref> روم يورپ جو ٽيون ۽ دنيا جو 12هون سڀ کان وڌيڪ گهميل شهر آهي، جتي 2017ع ۾ 9.4&nbsp;ملين سياح آيا.<ref>{{Cite web|title=Ranking the 30 Most-Visited Cities in the World|url=https://www.travelpulse.com/news/destinations/ranking-the-30-most-visited-cities-in-the-world.html|website=TravelPulse}}</ref> وينس ۽ فلورنس دنيا جي 100 وڏين منزلن مان آهن. اٽلي وٽ ڪنهن به ملڪ جي ڀيٽ ۾ سڀ کان وڌيڪ [[عالمي ورثو ماڳ]] آهن: [[اٽلي ۾ عالمي ورثو ماڳن جي فهرست|61]]،<ref>{{Cite web|title=The World Heritage Convention|url=https://whc.unesco.org/en/convention|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20160827065310/https://whc.unesco.org/en/convention|archive-date=27 August 2016|access-date=1 August 2021|publisher=UNESCO}}</ref> جن مان 55 ثقافتي ۽ 6 قدرتي آهن.<ref>{{Cite web|title=Italy|url=https://whc.unesco.org/en/statesparties/it|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211201134320/http://whc.unesco.org/en/statesparties/it|archive-date=1 December 2021|access-date=9 April 2019|publisher=UNESCO World Heritage Centre}}</ref> == آبادي == {{Main|اٽلي جي آبادي}} {{See also|اطالوي ماڻهو|اٽلي ۾ اندروني لڏپلاڻ|اطالوي ڊائاسپورا|اٽلي جي جينياتي تاريخ|اٽلي جي شهرن جي فهرست}} [[File:Map of population density in Italy (2011 census) alt colours.jpg|thumb|اٽلي جي آباديءَ جي گهاٽائي جو نقشو (2011ع مردم شماري)]] [[File:Map of the Italian Diaspora in the World.svg|thumb|دنيا ۾ [[اطالوي ڊائاسپورا]]]] 2025ع تائين، اٽلي جي آبادي 58,915,561 آهي.<ref name="population" /> ان جي آباديءَ جي گهاٽائي {{Convert|195|PD/km2}} آهي، جيڪا اڪثر مغربي يورپي ملڪن کان وڌيڪ آهي. تنهن هوندي به ورهاست غير برابر آهي: سڀ کان وڌيڪ گهاٽا آباد علائقا پو ماٿري (لڳ ڀڳ اڌ آبادي) ۽ روم ۽ نيپلز جا ميٽروپوليٽن علائقا آهن، جڏهن ته وڏا علائقا جهڙوڪ الپس ۽ اپينائن جا بلند ميداني علائقا، بازيليڪاتا جا پليٽو، ۽ سارڊينيا ٻيٽ، گڏوگڏ سسلي جو وڏو حصو، گهٽ آباد آهن. 20هين صديءَ دوران اٽلي جي آبادي لڳ ڀڳ ٻيڻي ٿي، پر واڌ جو نمونو غير برابر رهيو، ڇاڪاڻ ته ڳوٺاڻي ڏکڻ کان صنعتي اتر ڏانهن وڏي پيماني تي [[اٽلي ۾ اندروني لڏپلاڻ|اندروني لڏپلاڻ]] ٿي، جيڪا 1950ع–1960ع واري ڏهاڪي جي [[اطالوي معاشي معجزو]] جو نتيجو هئي. بلند زرخيزيءَ جون شرحون 1970ع واري ڏهاڪي تائين برقرار رهيون، جنهن کان پوءِ اهي گهٽجڻ لڳيون؛ [[ڪل زرخيزي شرح]] (TFR) 1995ع ۾ هر عورت تي 1.2 ٻارن جي تاريخي گهٽ ترين سطح تي پهتي، جيڪا 2.1 جي بدلي واري شرح کان گهڻو گهٽ ۽ 1883ع جي 5 واري بلند ترين سطح کان ڪافي گهٽ هئي.<ref>{{Citation|last=Max Roser|title=Total Fertility Rate around the world over the last centuries|work=[[Our World in Data]], [[Gapminder Foundation]]|year=2014|url=https://ourworldindata.org/grapher/children-born-per-woman?year=1800&country=ITA|access-date=7 May 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20180807185906/https://ourworldindata.org/grapher/children-born-per-woman?year=1800&country=ITA|archive-date=7 August 2018|url-status=dead}}</ref> 2008ع کان، جڏهن شرح ٿوري وڌي 1.4 ٿي،<ref>{{Cite web|last=ISTAT|author-link=Istituto Nazionale di Statistica|title=Average number of children born per woman 2005–2008 |url=http://demo.istat.it/altridati/indicatori/2008/Tab_4.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110810171708/http://demo.istat.it/altridati/indicatori/2008/Tab_4.pdf|archive-date=10 August 2011|access-date=3 May 2009|language=it}}</ref><ref>{{Cite web|last=ISTAT|author-link=Istituto Nazionale di Statistica|title=Crude birth rates, mortality rates and marriage rates 2005–2008 |url=http://demo.istat.it/altridati/indicatori/2008/Tab_1.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110810171721/http://demo.istat.it/altridati/indicatori/2008/Tab_1.pdf|archive-date=10 August 2011|access-date=10 May 2009|language=it}}</ref> ڄمڻ جو تعداد هر سال مسلسل گهٽجي رهيو آهي، جيڪو 2023ع ۾ 379,000 جي رڪارڊ گهٽ سطح تي پهتو — 1861ع کان پوءِ سڀ کان گهٽ.<ref name="www.reuters.com">[https://www.reuters.com/world/europe/births-fall-italy-15th-year-running-record-low-2024-03-29/ Births fall in Italy for 15th year running to record low]| Reuters</ref> 2024ع ۾ اها شرح 1.2 هئي.<ref>{{Cite news|last=Jones|first=Tobias|date=3 January 2024|title=Boosting Italy's birthrate has become a patriotic cause for the far right. But it's an idea that's doomed|url=https://www.theguardian.com/commentisfree/2024/jan/03/italy-birthrate-far-right-population-immigration-giorgia-meloni|access-date=29 May 2024|work=The Guardian|language=en-GB|issn=0261-3077}}</ref> انهن رجحانن جي نتيجي ۾، اٽلي جي آبادي تيزيءَ سان پوڙهي ٿي رهي آهي ۽ آهستي آهستي گهٽجي رهي آهي. لڳ ڀڳ هر چئن مان هڪ اطالوي 65 سالن کان مٿي آهي،<ref name="www.reuters.com" /> ۽ ملڪ وٽ [[درمياني عمر موجب ملڪن جي فهرست|دنيا جي چوٿين سڀ کان پوڙهي آبادي]] آهي، جنهن جي درمياني عمر 48 ۽ اوسط عمر 46.6 آهي.<ref name="cia.gov" /><ref>{{Cite web|title=Aging population of Italy|url=https://www.statista.com/topics/8379/aging-population-of-italy/|access-date=29 May 2024|website=Statista|language=en|archive-date=29 May 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240529041428/https://www.statista.com/topics/8379/aging-population-of-italy/|url-status=live}}</ref> مجموعي آبادي 2014ع کان مسلسل گهٽجي رهي آهي ۽ 2024ع ۾ 59 ملين کان ٿوري گهٽ ٿيڻ جو اندازو آهي، جيڪو هڪ ڏهاڪي ۾ 1.36&nbsp;ملين کان وڌيڪ ماڻهن جي گڏيل گهٽتائي ڏيکاري ٿو.<ref>{{Cite web|last1=Nadeau |first1=Barbie Latza |last2=Di Donato |first2=Valentina |last3=Mortensen |first3=Antonia|date=17 May 2023|title='Low fertility trap': Why Italy's falling birth rate is causing alarm|url=https://www.cnn.com/2023/05/17/europe/italy-record-low-birth-rate-intl-cmd/index.html|access-date=29 May 2024|website=CNN|language=en|archive-date=29 May 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240529041430/https://www.cnn.com/2023/05/17/europe/italy-record-low-birth-rate-intl-cmd/index.html|url-status=live}}</ref> 19هين صديءَ جي آخر کان 1960ع واري ڏهاڪي تائين، اٽلي وڏي پيماني تي هجرت ڪندڙ ملڪ هو. 1898ع ۽ 1914ع جي وچ ۾، [[اطالوي ڊائاسپورا]] جي عروج وارن سالن ۾، لڳ ڀڳ 750,000 اطالوي هر سال هجرت ڪندا هئا.<ref>{{Cite web|date=15 August 1999|title=Causes of the Italian mass emigration|url=http://library.thinkquest.org/26786/en/articles/view.php3?arKey=4&paKey=7&loKey=0&evKey=&toKey=&torKey=&tolKey=|archive-url=https://web.archive.org/web/20090701010600/http://library.thinkquest.org/26786/en/articles/view.php3?arKey=4&paKey=7&loKey=0&evKey=&toKey=&torKey=&tolKey=|archive-date=1 July 2009|access-date=11 August 2014|publisher=ThinkQuest Library}}</ref> ڊائاسپورا ۾ 25 ملين کان وڌيڪ اطالوي شامل هئا ۽ ان کي جديد دور جي سڀ کان وڏي اجتماعي لڏپلاڻ سمجھيو ويندو آهي.<ref>Favero, Luigi e Tassello, Graziano. ''Cent'anni di emigrazione italiana (1861–1961)'' Introduction</ref> === وڏا شهر === {{Largest cities of Italy}} === اميگريشن === {{Main|اٽلي ڏانهن اميگريشن|2015ع يورپي مهاجر بحران}} [[File:Italy, foreign residents as a percentage of the total population, 2011.svg|thumb|علائقائي آباديءَ جي سيڪڙو طور پرڏيهي رهواسي (2011ع مردم شماري)]] 1980ع واري ڏهاڪي ۾، ان وقت تائين لساني ۽ ثقافتي طور هڪجهڙي سماج طور، اٽلي وڏي تعداد ۾ اميگرنٽس کي متوجه ڪرڻ لڳو.<ref>{{Cite book|last=Allen|first=Beverly|url=https://archive.org/details/revisioningitaly00beve|title=Revisioning Italy national identity and global culture|date=1997|publisher=University of Minnesota Press|isbn=978-0-8166-2727-1|location=Minneapolis|page=[https://archive.org/details/revisioningitaly00beve/page/169 169]|url-access=registration}}</ref> [[برلن ديوار جو ڪرڻ|برلن ديوار]] ۽ [[لوهي پردو#زوال|لوهي پردي]] جي زوال کان پوءِ، لڏپلاڻ جون لهرون اوڀر يورپ جي ڪيترن اڳوڻن سوشلسٽ ملڪن مان شروع ٿيون. يورپي يونين [[2004ع ۾ يورپي يونين جي واڌ|2004ع]]، 2007ع (رومانيا ۽ بلغاريا) ۽ 2013ع ([[ڪروشيا]]) ۾ وڌي. اميگريشن جا ٻيا ذريعا پاڙيسري اتر آفريڪا، ايشيا-پئسفڪ علائقو،<ref>"[https://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/6550725.stm Milan police in Chinatown clash] ". BBC News. 13 April 2007.</ref> [[فلپائن]] ۽ لاطيني آمريڪا رهيا آهن. 2010ع ۾، پرڏيهه ڄاول آبادي هيٺين علائقن مان هئي: يورپ (54%)، آفريڪا (22%)، ايشيا (16%)، آمريڪا (8%)، ۽ اوشيانا (0.06%). پرڏيهي آباديءَ جي ورهاست جاگرافيائي طور مختلف آهي: 2020ع ۾، 61% پرڏيهي شهري اتر ۾، 24% مرڪز ۾، 11% ڏکڻ ۾ ۽ 4% ٻيٽن تي رهندا هئا.<ref>{{Cite web|title=XXIX Rapporto Immigrazione 2020|url=https://www.migrantes.it/wp-content/uploads/sites/50/2020/10/RICM_2020_DEF.pdf|access-date=31 December 2021|language=it|archive-date=31 December 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20211231222417/https://www.migrantes.it/wp-content/uploads/sites/50/2020/10/RICM_2020_DEF.pdf|url-status=live}}</ref> 2021ع ۾، اٽلي ۾ لڳ ڀڳ 5.2&nbsp;ملين پرڏيهي رهواسي هئا،<ref name="id2020"/><ref>{{Cite web|title=Population on 1 January by sex, country of birth and broad group of citizenship|url=https://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/submitViewTableAction.do|access-date=28 August 2023|archive-date=21 January 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20230121154457/https://ec.europa.eu/eurostat/web/main/eurostat/web/main/help/faq/data-services|url-status=live}}</ref> جيڪي آباديءَ جو 9% بڻجن ٿا. انهن انگن ۾ پرڏيهي شهرين مان اٽلي ۾ ڄاول اڌ ملين کان وڌيڪ ٻار شامل آهن، پر اهي پرڏيهي شهري شامل ناهن، جن بعد ۾ اطالوي شهريت حاصل ڪئي؛<ref>{{Cite web|title=Immigrants.Stat|url=http://stra-dati.istat.it/Index.aspx|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170709143540/http://stra-dati.istat.it/Index.aspx|archive-date=9 July 2017|access-date=15 June 2017|publisher=[[Istat]]}}</ref> 2016ع ۾ لڳ ڀڳ 201,000 ماڻهن اطالوي شهريت حاصل ڪئي.<ref>{{Cite web|title=National demographic balance 2016|url=https://www.istat.it/en/archive/201143|access-date=15 June 2017|publisher=[[Istat]]|archive-date=10 October 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20171010180410/https://www.istat.it/en/archive/201143|url-status=live}}</ref> سرڪاري انگن ۾ [[غير قانوني مهاجر]] پڻ شامل ناهن، جن جو 2008ع ۾ اندازو 670,000 لڳايو ويو هو.<ref>Elisabeth Rosenthal, "[https://archive.boston.com/news/world/europe/articles/2008/05/16/italy_cracks_down_on_illegal_immigration/ Italy cracks down on illegal immigration] ". ''[[The Boston Globe]]''. 16 May 2008.</ref> لڳ ڀڳ هڪ ملين [[رومانوي ڊائاسپورا|رومانوي]] شهري اٽلي ۾ رهندڙ طور رجسٽرڊ آهن، جيڪي سڀ کان وڏي مهاجر آباديءَ جي نمائندگي ڪن ٿا. === ٻوليون === {{Main|اٽلي جون ٻوليون|اطالوي ٻولي|علائقائي اطالوي|اطالوي ڳالهائيندڙن جي جاگرافيائي ورهاست}} [[File:Linguistic map of Italy.png|thumb|[[اٽلي جون ٻوليون|اٽلي ۾ ڳالهائي ويندڙ ٻولين]] جو نقشو]] اٽلي جي سرڪاري ٻولي اطالوي آهي.<ref name="lang">{{Cite web|title=Legge 15 Dicembre 1999, n. 482 "Norme in materia di tutela delle minoranze linguistiche storiche" pubblicata nella Gazzetta Ufficiale n. 297 del 20 dicembre 1999 |url=http://www.camera.it/parlam/leggi/99482l.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150512051856/http://www.camera.it/parlam/leggi/99482l.htm|archive-date=12 May 2015|access-date=2 December 2014|publisher=[[Italian Parliament]]}}</ref><ref>Statuto Speciale per il Trentino-Alto Adige, Art. 99</ref> دنيا ۾ اندازاً 64 ملين مقامي اطالوي ڳالهائيندڙ آهن،<ref>[https://www.ethnologue.com/language/ita Italian language] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20150730230004/http://www.ethnologue.com/language/ita|date=30 July 2015}} Ethnologue.com; {{Cite web|date=February 2006|title=Eurobarometer – Europeans and their languages|url=http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/ebs/ebs_243_sum_en.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110430202903/http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/ebs/ebs_243_sum_en.pdf|archive-date=30 April 2011|format=485{{spaces}}KB}}; [[Nationalencyklopedin]] "Världens 100 största språk 2007" The World's 100 Largest Languages in 2007</ref> ۽ ٻيا 21 ملين ان کي ٻي ٻولي طور استعمال ڪن ٿا.<ref>[http://www2.le.ac.uk/departments/modern-languages/lal/languages%20at%20lal/italian Italian language] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20140502004444/http://www2.le.ac.uk/departments/modern-languages/lal/languages%20at%20lal/italian|date=2 May 2014}} University of Leicester</ref> اطالوي اڪثر مقامي طور [[علائقائي اطالوي|علائقائي لهجي]] طور ڳالهائي ويندي آهي، جنهن کي اٽلي جي علائقائي ۽ اقليتي ٻولين سان نه ملائڻ گهرجي؛<ref>{{Cite web|title=UNESCO Atlas of the World's Languages in danger|url=http://www.unesco.org/languages-atlas/index.php|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20161218184822/http://www.unesco.org/languages-atlas/index.php|archive-date=18 December 2016|access-date=2 January 2018|publisher=UNESCO}}; {{Cite encyclopedia|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297241/Italian-language|title=Italian language|encyclopedia=Encyclopædia Britannica|date=3 November 2008|access-date=19 November 2009|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20091129081859/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297241/Italian-language|archive-date=29 November 2009}}</ref> تنهن هوندي به، 20هين صديءَ دوران قومي تعليمي نظام جي قيام سان علائقائي لهجن ۾ گهٽتائي آئي. معيار سازي 1950ع ۽ 1960ع واري ڏهاڪن ۾ معاشي واڌ ۽ [[اٽلي جو ميڊيا|ماس ميڊيا]] ۽ ٽيليويزن جي اڀار سبب وڌيڪ پکڙجي وئي. ٻارهن "تاريخي اقليتي ٻوليون" رسمي طور تسليم ٿيل آهن: البانيائي، [[ڪاتالان ٻولي|ڪاتالان]]، جرمن، يوناني، سلووين، ڪروئيشيائي، فرينچ، فرينڪو-پروونسل، فريوليائي، [[لادين ٻولي|لادين]]، [[اوڪسيٽان ٻولي|اوڪسيٽان]]، ۽ سارڊينيائي.<ref name="lang"/> انهن مان چار کي پنهنجي لاڳاپيل علائقن ۾ گڏيل سرڪاري حيثيت حاصل آهي: اوستا وادي ۾ فرينچ؛<ref>L.cost. 26 febbraio 1948, n. 4, Statuto speciale per la Valle d'Aosta</ref> [[ڏکڻ ٽائرول]] ۾ جرمن، ۽ ساڳئي صوبي جي ڪجهه حصن ۽ پاڙيسري ترينتينو جي ڪجهه حصن ۾ لادين؛<ref>L.cost. 26 febbraio 1948, n. 5, Statuto speciale per il Trentino-Alto Adige</ref> ۽ [[سلووين ٻولي|سلووين]] [[ٽريئستي صوبو|ٽريئستي]]، [[گوريزيا صوبو|گوريزيا]] ۽ [[اوديني صوبو|اوديني]] جي صوبن ۾.<ref>L. cost. 31 gennaio 1963, n. 1, Statuto speciale della Regione Friuli-Venezia Giulia</ref> ٻين Ethnologue، ISO ۽ UNESCO ٻولين کي اطالوي قانون تحت تسليم نه ڪيو ويو آهي. فرانس وانگر، اٽلي به [[علائقائي يا اقليتي ٻولين لاءِ يورپي چارٽر]] تي صحيح ڪئي آهي، پر ان جي توثيق نه ڪئي آهي.<ref>{{Cite web|title=Ready for Ratification|url=https://rm.coe.int/European-centre-for-minority-issues-vol-1-/1680737191|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20180103133317/https://rm.coe.int/European-centre-for-minority-issues-vol-1-/1680737191|archive-date=3 January 2018|publisher=[[European Centre for Minority Issues]] }}</ref><ref>elen.ngo: [https://elen.ngo/2023/10/11/elen-calls-on-italy-to-ratify-the-european-charter-for-regional-or-minority-languages-at-its-meeting-in-sardinia/ ''ELEN calls on Italy to ratify the European Charter for Regional or Minority Languages at its meeting in Sardinia''] (11 October 2023)</ref> تازو اميگريشن سبب، اٽلي ۾ اهڙيون وڏيون آباديون آهن جن جي مادري ٻولي اطالوي يا ڪا علائقائي ٻولي نه آهي. [[اطالوي قومي شمارياتي ادارو]] موجب، 2012ع ۾ پرڏيهي رهواسين ۾ رومانوي سڀ کان عام مادري ٻولي هئي: لڳ ڀڳ 800,000 ماڻهو رومانوي کي پنهنجي پهرين ٻولي طور ڳالهائين ٿا (6 سال ۽ ان کان مٿي عمر وارن پرڏيهي رهواسين جو 22%). ٻيون عام مادري ٻوليون عربي (475,000 کان وڌيڪ ماڻهن طرفان ڳالهائي ويندڙ؛ پرڏيهي رهواسين جو 13%)، البانيائي (380,000)، ۽ اسپيني (255,000) هيون.<ref>{{Cite web|date=24 July 2014|title=Linguistic diversity among foreign citizens in Italy|url=http://www.istat.it/en/archive/129304|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140730134706/http://www.istat.it/en/archive/129304|archive-date=30 July 2014|access-date=27 July 2014|publisher=Italian National Institute of Statistics}}</ref> === مذهب === {{Main|اٽلي ۾ مذهب|اٽلي ۾ ڪيٿولڪ چرچ}} {{See also|اٽلي ۾ ڪيٿيڊرلز جي فهرست}} [[File:PonteSantAngeloRom.jpg|thumb|upright=1.1|[[سينٽ پيٽرز بيسيليڪا]] [[ٽائبر]] کان ڏسڻ ۾؛ پٺيان [[ويٽيڪن ٽڪري]] ۽ ساڄي طرف روم ۾ [[ڪاستل سانت اينجلو]]. بيسيليڪا ۽ ٽڪري ٻئي [[ويٽيڪن سٽي]] جي [[گڏيل قومن جي جنرل اسيمبلي جا مبصر|خودمختيار رياست]] جو حصو آهن، جيڪا [[ڪيٿولڪ چرچ]] جي [[هولي سي]] آهي.]] [[هولي سي]]، يعني [[روم جو ڊائوسيس|روم جو اسقفي اختيار]]، [[ويٽيڪن سٽي]] ۽ عالمي [[ڪيٿولڪ چرچ]] جي حڪومت تي مشتمل آهي. ان کي هڪ [[خودمختياري|خودمختيار]] اداري طور تسليم ڪيو ويو آهي، جنهن جو سربراهه پوپ آهي، جيڪو [[روم جو اسقف]] پڻ آهي، جنهن سان سفارتي لاڳاپا برقرار رکي سگهجن ٿا.<ref>Text taken directly from {{Cite web|title=Country Profile: Vatican City State|url=http://www.fco.gov.uk/en/travel-and-living-abroad/travel-advice-by-country/country-profile/europe/holy-see|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20101231084624/http://www.fco.gov.uk/en/travel-and-living-abroad/travel-advice-by-country/country-profile/europe/holy-see|archive-date=31 December 2010|access-date=5 February 2016}} (viewed on 14 December 2011), on the website of the British Foreign & Commonwealth Office.</ref>{{Efn|هولي سي جي خودمختياري ڪيترن ئي بين الاقوامي معاهدن ۾ صراحت سان تسليم ڪئي وئي آهي ۽ خاص طور 11 فيبروري 1929ع جي [[لاٽران معاهدو]] جي آرٽيڪل 2 ۾ زور ڏنو ويو آهي، جنهن ۾ "اٽلي بين الاقوامي معاملن ۾ هولي سي جي خودمختياري کي، ان جي روايتن ۽ دنيا ڏانهن ان جي مشن جي ضرورتن مطابق، هڪ لازمي وصف طور تسليم ڪري ٿو" ([http://www.aloha.net/~mikesch/treaty.htm Lateran Treaty, English translation]).}} اٽلي تاريخي طور ڪيٿولڪ ازم جي غلبي هيٺ رهيو آهي.<ref name="Dell'orto">{{Cite web|last=Dell'orto|first=Giovanna|date=5 October 2023|title=The Nones: Italy|url=https://projects.apnews.com/features/2023/the-nones/the-nones-italy.html|access-date=6 October 2023|work=[[Associated Press News]]|archive-date=5 October 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20231005133701/https://projects.apnews.com/features/2023/the-nones/the-nones-italy.html|url-status=live}}; {{Cite web|last=Dell'orto|first=Giovanna|date=5 October 2023|title=From cradle to casket, life for Italians changes as Catholic faith loses relevance|url=https://apnews.com/article/italy-nonreligious-catholic-life-changes-fb808ce37daba3ce222e57a51c7d9187|access-date=6 October 2023|work=Associated Press News|archive-date=7 October 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20231007220721/https://apnews.com/article/italy-nonreligious-catholic-life-changes-fb808ce37daba3ce222e57a51c7d9187|url-status=live}}</ref> گهڻا ڪيٿولڪ نالي ماتر آهن؛ [[ايسوسيئيٽيڊ پريس]] [[اٽلي ۾ ڪيٿولڪ چرچ|اطالوي ڪيٿولڪ ازم]] کي "نالي ماتر قبول ڪيل پر گهٽ ئي عمل ڪيل" قرار ڏنو.<ref name="Dell'orto"/> لڳ ڀڳ 2010ع ۾، اٽلي وٽ دنيا جي [[ملڪ موجب ڪيٿولڪ چرچ|پنجين وڏي ڪيٿولڪ آبادي]] ۽ يورپ جي سڀ کان وڏي ڪيٿولڪ آبادي هئي.<ref>{{Cite web|date=13 February 2013|title=The Global Catholic Population|url=https://www.pewforum.org/2013/02/13/the-global-catholic-population|website=Pew Research Center's Religion & Public Life Project|access-date=21 November 2020|archive-date=25 November 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20201125003604/https://www.pewforum.org/2013/02/13/the-global-catholic-population/|url-status=live}}</ref><ref>The Holy See publishes a 'Statistical Yearbook of the Church' every year.</ref> 1985ع کان، ڪيٿولڪ ازم هاڻي [[رياستي مذهب]] ناهي رهيو.<ref>{{Cite news|date=4 June 1985|title=Catholicism No Longer Italy's State Religion|url=http://articles.sun-sentinel.com/1985-06-04/news/8501220260_1_italian-state-new-agreement-church|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20131020143004/http://articles.sun-sentinel.com/1985-06-04/news/8501220260_1_italian-state-new-agreement-church|archive-date=20 October 2013|access-date=7 September 2013|work=[[Sun Sentinel]]}}</ref> 2011ع ۾، اقليتي عيسائي عقيدن ۾ اندازاً 15 لک آرتھوڊوڪس عيسائي شامل هئا، جڏهن ته [[پروٽيسٽنٽ ازم]] جي پيروڪارن جو انگ وڌي رهيو آهي.<ref>{{Cite book|last=Leustean|first=Lucian N.|title=Eastern Christianity and Politics in the Twenty-First Century|date=2014|publisher=Routledge|isbn=978-0-4156-8490-3|page=723}}</ref> اٽلي صدين کان انهن يهودين کي پناهه ڏيندو رهيو آهي، جن کي ٻين ملڪن، خاص طور تي [[اسپين]]، مان جلاوطن ڪيو ويو هو. بهرحال، [[هولوڪاسٽ]] دوران تقريباً 20 سيڪڙو اطالوي يهودي ماريا ويا هئا.<ref>{{Cite book |last=Dawidowicz, Lucy S. |title=The war against the Jews, 1933–1945 |publisher=Bantam Books |year=1986 |isbn=978-0-5533-4302-1 |location=New York}} p. 403.</ref> ان سان گڏ ٻي عالمي جنگ کان اڳ ۽ پوءِ لڏپلاڻ جي نتيجي ۾ اڄ اٽلي ۾ لڳ ڀڳ 28,000 يهودي رهجي ويا آهن.<ref>{{Cite web|title=The Jewish Community of Italy (Unione delle Comunita Ebraiche Italiane)|url=http://www.eurojewcong.org/communities/italy.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20130313095857/http://www.eurojewcong.org/communities/italy.html|archive-date=13 March 2013|access-date=25 August 2014|publisher=The European Jewish Congress}}</ref> اٽلي ۾ 120,000 هندو<ref>{{Cite web|date=4 November 2019|title=Eurispes, risultati del primo Rapporto di ricerca su "L'Induismo in Italia"|url=https://eurispes.eu/news/eurispes-risultati-del-primo-rapporto-di-ricerca-su-linduismo-in-italia|access-date=31 December 2021|language=it|archive-date=31 December 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20211231223926/https://eurispes.eu/news/eurispes-risultati-del-primo-rapporto-di-ricerca-su-linduismo-in-italia/|url-status=live}}</ref> ۽ 70,000 سک پڻ رهن ٿا.<ref>{{Cite web|date=15 November 2004|title=NRI Sikhs in Italy|url=http://www.nriinternet.com/EUROPE/ITALY/2004/111604Gurdwara.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110207031755/http://nriinternet.com/EUROPE/ITALY/2004/111604Gurdwara.htm|archive-date=7 February 2011|access-date=30 October 2010|publisher=Nriinternet.com}}</ref> رياست هڪ نظام تحت، جيڪو [[اٺ في هزار]] (''Otto per mille'') جي نالي سان سڃاتو وڃي ٿو، تسليم ٿيل مذهبي برادرين کي آمدني ٽيڪس مان حصو منتقل ڪري ٿي. عيسائي، يهودي، ٻڌ ۽ هندو برادرين کي عطيا ڏيڻ جي اجازت آهي؛ بهرحال، اسلام هن نظام کان ٻاهر آهي، ڇاڪاڻ⁠تہ ڪنهن به مسلم برادري حڪومت سان باضابطه معاهدو نه ڪيو آهي.<ref>{{Cite web|date=7 April 2003|title=Italy: Islam denied income tax revenue – Adnkronos Religion|url=http://www.adnkronos.com/AKI/English/Religion/?id=3.1.880028077|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130620070907/http://www.adnkronos.com/AKI/English/Religion/?id=3.1.880028077|archive-date=20 June 2013|access-date=2 June 2013|publisher=Adnkronos.com}}</ref> جيڪي ٽيڪس ڏيندڙ ڪنهن مذهب جي مالي مدد نٿا ڪرڻ چاهين، تن جو حصو فلاحي نظام ۾ شامل ڪيو ويندو آهي.<ref>[http://documenti.camera.it/Leg16/dossier/Testi/BI0350.htm#_Toc278992388 Camera dei deputati Dossier BI0350] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130927211619/http://documenti.camera.it/Leg16/dossier/Testi/BI0350.htm|date=27 September 2013}}. Documenti.camera.it (10 March 1998). Retrieved 12 July 2013.</ref> === تعليم === {{Main|اٽلي ۾ تعليم}} [[File:Archiginnasio ora blu Bologna.jpg|thumb|[[بولونيا يونيورسٽي]]، جيڪا 1088ع ۾ قائم ٿي، دنيا جي [[مسلسل هلندڙ قديم ترين يونيورسٽين جي فهرست|مسلسل هلندڙ قديم ترين يونيورسٽي]] آهي.]] تعليم ڇهن کان سورهن سالن جي عمر تائين لازمي ۽ مفت آهي،<ref>{{Cite web|title=Law 27 December 2007, n.296 |url=http://www.camera.it/parlam/leggi/06296l.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20121206012402/http://www.camera.it/parlam/leggi/06296l.htm|archive-date=6 December 2012|access-date=30 September 2012|publisher=Italian Parliament}}</ref> ۽ اها پنجن مرحلن تي مشتمل آهي: ڪنڊرگارٽن، پرائمري اسڪول، هيٺيون ثانوي اسڪول، مٿيون ثانوي اسڪول ۽ يونيورسٽي.<ref>{{Cite web|title=Human Development Reports|url=http://hdr.undp.org/en/media/HDR_20072008_EN_Complete.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110429033726/http://hdr.undp.org/en/media/HDR_20072008_EN_Complete.pdf|archive-date=29 April 2011|access-date=18 January 2014|publisher=Hdr.undp.org}}</ref> پرائمري اسڪول اٺ سال هلندو آهي. شاگردن کي اطالوي ٻولي، انگريزي، رياضي، قدرتي سائنسون، تاريخ، جاگرافي، سماجي اڀياس، جسماني تعليم ۽ بصري ۽ موسيقي فنون ۾ بنيادي تعليم ڏني ويندي آهي. ثانوي تعليم پنج سال جاري رهندي آهي ۽ ان ۾ ٽن روايتي قسمن جا اسڪول شامل آهن، جيڪي مختلف علمي سطحن تي ڌيان ڏين ٿا: ''[[اٽلي ۾ ثانوي تعليم#ليچيو|ليچيو]]'' شاگردن کي ڪلاسيڪي يا سائنسي نصاب سان يونيورسٽي تعليم لاءِ تيار ڪري ٿو، جڏهن ته ''[[اِسٽيٽوٽو ٽيڪنيڪو]]'' ۽ ''[[اِسٽيٽوٽو پروفيشونالي]]'' شاگردن کي پيشيوراڻين شعبن لاءِ تيار ڪن ٿا. 2018ع ۾، ثانوي تعليم جو جائزو وٺندي ان کي [[او اي سي ڊي]] ملڪن جي اوسط کان هيٺ قرار ڏنو ويو.<ref name="oecd.org">{{Cite web|title=PISA 2018 results|url=https://www.oecd.org/pisa/publications/pisa-2018-results.htm|access-date=6 April 2021|website=oecd.org|archive-date=3 December 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20191203141933/https://www.oecd.org/pisa/publications/pisa-2018-results.htm|url-status=live}}</ref> اٽلي پڙهائي ۽ سائنس ۾ او اي سي ڊي جي اوسط کان هيٺ ۽ رياضي ۾ اوسط جي ويجهو رهيو.<ref name="oecd.org"></ref> اتر ۽ ڏکڻ جي اسڪولن جي ڪارڪردگيءَ ۾ نمايان فرق موجود آهي؛ اتر جا اسڪول تقريباً اوسط جي برابر نتيجا ڏين ٿا، جڏهن ته ڏکڻ جا نتيجا گهڻو ڪمزور رهيا آهن.<ref>{{Cite web|title=The literacy divide: territorial differences in the Italian education system|url=http://new.sis-statistica.org/wp-content/uploads/2013/10/CO09-The-literacy-divide-territorial-differences-in-the-Italian.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20151117015624/http://new.sis-statistica.org/wp-content/uploads/2013/10/CO09-The-literacy-divide-territorial-differences-in-the-Italian.pdf|archive-date=17 November 2015|access-date=16 November 2015|publisher=Parthenope University of Naples}}</ref> اعليٰ تعليم [[اٽلي جي يونيورسٽين جي فهرست|سرڪاري يونيورسٽين]]، خانگي يونيورسٽين ۽ معزز ۽ چونڊيل [[اٽلي جا اعليٰ گريجوئيٽ اسڪول|اعليٰ گريجوئيٽ اسڪولن]] جي وچ ۾ ورهايل آهي، جهڙوڪ [[اسڪولا نورمالي سپيريئوري دي پيزا]]. 2019ع ۾ 33 اطالوي يونيورسٽيون دنيا جي مٿين 500 يونيورسٽين ۾ شامل هيون.<ref>{{Cite web|year=2019|title=Number of top-ranked universities by country in Europe|url=https://jakubmarian.com/number-of-top-ranked-universities-by-country-in-europe|publisher=jakubmarian.com|access-date=18 May 2019|archive-date=18 May 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20190518113438/https://jakubmarian.com/number-of-top-ranked-universities-by-country-in-europe/|url-status=live}}</ref> [[بولونيا يونيورسٽي]]، جيڪا 1088ع ۾ قائم ٿي، اڃا تائين هلندڙ [[قديم ترين يونيورسٽي]] آهي<ref>Nuria Sanz, Sjur Bergan: "The heritage of European universities", 2nd edition, Higher Education Series No. 7, Council of Europe, 2006. ISBN 978-92-871-6121-5. p. 136.</ref> ۽ يورپ جي اهم علمي ادارن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite news|date=3 July 2017|title=Censis, la classifica delle università: Bologna ancora prima|url=http://bologna.repubblica.it/cronaca/2017/07/03/news/censis_la_classifica_delle_universita_bologna_ancora_prima-169846308|work=La Repubblica|access-date=10 September 2018|archive-date=10 September 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20180910204704/https://bologna.repubblica.it/cronaca/2017/07/03/news/censis_la_classifica_delle_universita_bologna_ancora_prima-169846308/|url-status=live}}</ref> [[بوڪوني يونيورسٽي]]، [[يونيورسيتا ڪاتوليڪا دل ساڪرو ڪوئوري]]، [[لوئيس يونيورسٽي]]، [[پولي ٽيڪنيڪ يونيورسٽي آف ٽورين]]، [[پولي ٽيڪنيڪ يونيورسٽي آف ميلان]]، [[ساپئينزا يونيورسٽي آف روم]] ۽ [[يونيورسٽي آف ميلان]] پڻ بهترين يونيورسٽين ۾ شمار ٿين ٿيون.<ref>{{Cite web|year=2015|title=Academic Ranking of World Universities 2015 |url=http://www.shanghairanking.com/ARWU2015.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20151030134046/http://www.shanghairanking.com/ARWU2015.html|archive-date=30 October 2015|access-date=29 October 2015|publisher=Shanghai Ranking Consultancy}}</ref> === صحت === {{Main|اٽلي ۾ صحت}} {{See also|اٽلي ۾ صحت جي سار سنڀال}} [[File:Oil-1383546 1920.jpg|thumb|right|[[زيتون جو تيل]] ۽ ڀاڄيون بحيرۂ روم واري خوراڪ جو مرڪزي حصو آهن.<ref>{{Cite journal|last1=Duarte, A.|last2=Fernandes, J.|last3=Bernardes, J.|last4=Miguel, G.|year=2016|title=Citrus as a Component of the Mediterranean Diet|url=https://www.researchgate.net/publication/311911612|journal=Journal of Spatial and Organizational Dynamics|volume=4|pages=289–304|access-date=26 January 2021|archive-date=1 October 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20181001220519/https://www.researchgate.net/publication/311911612|url-status=live}}</ref>]] اٽلي ۾ 2015ع دوران مردن جي متوقع عمر 80.5 سال ۽ عورتن جي 84.8 سال هئي، جنهن سبب ملڪ دنيا ۾ [[متوقع عمر موجب ملڪن جي فهرست|پنجين نمبر]] تي رهيو.<ref>{{Cite web|year=2016|title=World Health Statistics 2016: Monitoring health for the SDGs Annex B: tables of health statistics by country, WHO region and globally |url=https://www.who.int/gho/publications/world_health_statistics/2016/Annex_B/en|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20160623023234/http://www.who.int/gho/publications/world_health_statistics/2016/Annex_B/en|archive-date=23 June 2016|access-date=27 June 2016|publisher=World Health Organization}}</ref> ٻين اولهندي ملڪن جي ڀيٽ ۾، اٽلي ۾ بالغن ۾ موٽاپي جي شرح گهٽ آهي، جيڪا 10 سيڪڙو کان گهٽ آهي<ref>{{Cite web|title=Global Prevalence of Adult Obesity|url=http://www.iotf.org/database/documents/GlobalPrevalenceofAdultObesity16thDecember08.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20090327044232/http://www.iotf.org/database/documents/GlobalPrevalenceofAdultObesity16thDecember08.pdf|archive-date=27 March 2009|access-date=29 January 2008|publisher=[[انٽرنيشنل اوبيسٽي ٽاسڪ فورس]]}}</ref>، ڇاڪاڻ⁠تہ [[بحيرۂ روم واري غذا]] جا صحت وارا فائدا تمام اهم آهن.<ref>{{Cite journal|last1=Dinu|first1=M|last2=Pagliai|first2=G|last3=Casini|first3=A|author-link3=اينجلا ڪاسيني|last4=Sofi|first4=F|date=10 May 2017|title=Mediterranean diet and multiple health outcomes: an umbrella review of meta-analyses of observational studies and randomised trials.|journal=European Journal of Clinical Nutrition|volume=72|issue=1|pages=30–43|doi=10.1038/ejcn.2017.58|pmid=28488692|s2cid=7702206|hdl-access=free|hdl=2158/1081996}}</ref> 2013ع ۾، اٽلي جي ترغيب تي [[يونيسڪو]]، بحيرۂ روم واري غذا کي اٽلي، [[مراڪش]]، [[اسپين]]، [[پرتگال]]، [[يونان]]، [[قبرص]] ۽ [[ڪروئيشيا]] جي [[انسانيت جي غير مادي ثقافتي ورثي جي نمائنده فهرست]] ۾ شامل ڪيو.<ref>{{Cite web|title=UNESCO Culture Sector, Eighth Session of the Intergovernmental Committee (8.COM) – from 2 to 7 December 2013 |url=http://www.unesco.org/culture/ich/index.php?lg=en&pg=00473|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131220125948/http://www.unesco.org/culture/ich/index.php?lg=en&pg=00473|archive-date=20 December 2013|access-date=3 April 2014}}; {{Cite web|url=http://www.unesco.org/culture/ich/index.php?lg=en&pg=00011&RL=00884|access-date=3 April 2014|title=UNESCO – Culture – Intangible Heritage – Lists & Register – Inscribed Elements – Mediterranean Diet| url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140415064011/http://www.unesco.org/culture/ich/index.php?lg=en&pg=00011&RL=00884|archive-date=15 April 2014}}</ref> روزانو سگريٽ پيئندڙن جو تناسب 2012ع ۾ 22 سيڪڙو هو، جيڪو 2000ع جي 24 سيڪڙو کان گهٽ هو، پر [[او اي سي ڊي]] جي اوسط کان مٿي هو.<ref>{{Cite web|year=2014|title=OECD Health Statistics 2014 How Does Italy Compare? |url=http://www.oecd.org/els/health-systems/Briefing-Note-ITALY-2014.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20150924133234/http://www.oecd.org/els/health-systems/Briefing-Note-ITALY-2014.pdf|archive-date=24 September 2015|publisher=OECD}}</ref> 2005ع کان وٺي، عوامي هنڌن تي سگريٽ نوشي کي "خاص طور تي هوادار ڪمرن" تائين محدود ڪيو ويو آهي.<ref>{{Cite news|title=Smoking Ban Begins in Italy {{!}} Europe {{!}} DW.COM {{!}} 10 January 2005|url=http://www.dw.com/en/smoking-ban-begins-in-italy/a-1453590|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150621143640/http://www.dw.com/en/smoking-ban-begins-in-italy/a-1453590|archive-date=21 June 2015|access-date=1 August 2010|publisher=[[ڊيوئچے ويلے]]}}</ref> 1978ع کان وٺي، رياست هڪ آفاقي عوامي صحت جو نظام هلائي رهي آهي.<ref>{{Cite web|title=Italy – Health|url=http://dev.prenhall.com/divisions/hss/worldreference/IT/health.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20090701064229/http://dev.prenhall.com/divisions/hss/worldreference/IT/health.html|archive-date=1 July 2009|access-date=2 August 2010|publisher=Dev.prenhall.com}}</ref> بهرحال، صحت جون خدمتون سڀني شهرين ۽ رهواسين کي هڪ گڏيل سرڪاري-خانگي نظام وسيلي مهيا ڪيون وڃن ٿيون. ان جو سرڪاري حصو [[سيرويتسيو سانيتاريو ناتسيونالي]] آهي، جيڪو صحت واري وزارت جي ماتحت منظم آهي ۽ علائقائي اختيارن جي حوالي ٿيل بنيادن تي هلائجي ٿو. 2020ع ۾ صحت تي خرچ [[مجموعي گهريلو پيداوار]] جو 10 سيڪڙو هو. اٽلي جو صحت وارو نظام لڳاتار دنيا جي بهترين نظامن ۾ شمار ٿيندو رهيو آهي؛<ref>{{Cite web|title=The World Health Organization's ranking of the world's health systems|url=http://www.photius.com/rankings/healthranks.html|access-date=7 September 2015|publisher=Photius.com|archive-date=5 January 2010|archive-url=https://web.archive.org/web/20100105190014/http://www.photius.com/rankings/healthranks.html|url-status=live}}; {{Cite news|date=20 March 2017|title=Italy's Struggling Economy Has World's Healthiest People|publisher=Bloomberg News|url=https://www.bloomberg.com/news/articles/2017-03-20/italy-s-struggling-economy-has-world-s-healthiest-people|access-date=9 December 2020|archive-date=6 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221006112037/https://www.bloomberg.com/news/articles/2017-03-20/italy-s-struggling-economy-has-world-s-healthiest-people|url-status=live}}</ref> [[عالمي صحت تنظيم]] (WHO) جي 2000ع سان لاڳاپيل تحقيق موجب، خرچن جي ڪارڪردگي ۽ شهرين کي عوامي علاج تائين رسائي جي لحاظ کان، فرانس کان پوءِ اٽلي وٽ دنيا جو ٻيون بهترين صحت وارو نظام هو.<ref>{{Cite journal |last1=Maio |first1=Vittorio |last2=Manzoli |first2=L |date=2002 |title=The Italian health care system: W.H.O. Ranking versus public perception. |url=https://www.researchgate.net/publication/285698246 |journal=P and T |volume=27 |pages=301–308}}</ref> == ثقافت == {{Main|اٽلي جي ثقافت}} اٽلي [[اولهندي تهذيب]] جي بنيادي جنم ڀومن مان هڪ ۽ هڪ [[ثقافتي سپر پاور]] آهي.<ref>Among others, Italy has been described as a "cultural superpower" by [https://www.washingtonpost.com/entertainment/coming-to-the-us-the-year-of-italian-culture-2013/2012/10/15/29f404a8-1703-11e2-9855-71f2b202721b_story.html ''دي واشنگٽن پوسٽ'']، آمريڪي صدر [[بارڪ اوباما]]، ۽ اڳوڻي پرڏيهي معاملن واري وزير [[جوليو تيرتسي دي سانت آگاتا]]. {{Cite web |url=http://www.arabnews.com/italy-cultural-superpower |title=Italy, a cultural superpower |date=2 June 2012 |access-date=25 January 2021 |archive-date=26 December 2014 |archive-url=https://web.archive.org/web/20141226231012/http://www.arabnews.com/italy-cultural-superpower |url-status=bot: unknown }}.</ref> ان جي ثقافت کي ڪيترين ئي علائقائي رسمن، مقامي طاقت جي مرڪزن ۽ سرپرستيءَ جي مرڪزن شڪل ڏني آهي.<ref>{{Cite book|last=Killinger|first=Charles|url=https://archive.org/details/culturecustomsof00char/page/3|title=Culture and customs of Italy|publisher=Greenwood Press|year=2005|isbn=978-0-3133-2489-5|edition=1. publ.|location=Westport, Conn.|page=[https://archive.org/details/culturecustomsof00char/page/3 3]}}</ref> ملڪ يورپ جي [[يورپ جي ثقافت|ثقافتي]] ۽ [[يورپ جي تاريخ|تاريخي]] ورثي ۾ اهم حصو وڌو آهي.<ref>{{Cite book|last=Cole|first=Alison|title=Virtue and magnificence: art of the Italian Renaissance courts|publisher=H.N. Abrams|year=1995|isbn=978-0-8109-2733-9|location=New York}}</ref> === معمارِي === {{Main|اطالوي معمارِي}} [[File:Reggia di Caserta - panoramio - Carlo Pelagalli (2).jpg|thumb|right|[[ڪاسيرتا جو شاهي محل]] دنيا ۾ سڀ کان وڏي اڳوڻي شاهي رهائشگاهه آهي.<ref>{{Cite web |last=Chronopoulou |first=Angeliki |date=23 January 2024 |title=Reggia Di Caserta Historical Overview |url=https://www.academia.edu/44592878 |access-date=23 January 2024 |website=Academia |language=English}}</ref><ref>{{Cite book|url=https://books.google.com/books?id=qTdlAQAAQBAJ|title=Dictionnaire amoureux de Versailles|first=Franck|last=FERRAND|date=24 October 2013|publisher=Place des éditeurs|isbn=9782259222679 |via=Google Books}}</ref>]] اٽلي پنهنجي معمارِي ڪاميابين لاءِ مشهور آهي،<ref>[http://www.justitaly.org/italy/italy-architecture.asp Architecture in Italy] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20120115053940/http://www.justitaly.org/italy/italy-architecture.asp|date=15 January 2012}}, ItalyTravel.com</ref> جهڙوڪ قديم روم طرفان محرابن، گنبذن ۽ ساڳين اڏاوتن جي تعمير، چوڏهين صديءَ جي آخر کان سورهين صديءَ تائين [[نشاۃ ثانيه واري معمارِي|نشاۃ ثانيه واري معمارِي تحريڪ]] جو بنياد، ۽ [[پيلاڊيئن ازم]] جو گهر هجڻ؛ اهو اهڙو انداز هو جنهن [[نوڪلاسيڪي معمارِي]] جهڙين تحريڪن کي متاثر ڪيو ۽ سڄي دنيا ۾ ملڪاڻن گهرن جي ڊزائنن تي اثر وڌو، خاص ڪري برطانيا ۽ آمريڪا ۾ سترهين صديءَ جي آخر کان ويهين صديءَ جي شروعات تائين. ڊزائنن جي هڪ مڃيل سلسلي جي شروعات سڀ کان پهرين يونانين ۽ اِيٽرسڪن ماڻهن ڪئي، جيڪو اڳتي وڌي ڪلاسيڪي رومي انداز تائين پهتو،<ref>Sear, Frank. [https://books.google.com/books?id=Rkdt_p6uvw0C&pg=PA10 ''Roman architecture.''] Cornell University Press, 1983. p. 10. Web. 23 September 2011.</ref> پوءِ نشاۃ ثانيه دوران ڪلاسيڪي رومي دور جي ٻيهر بحالي ٿي، ۽ اهو باروڪ دور تائين ارتقا ڪندو رهيو. باسيليڪا جو عيسائي تصور، جيڪو وچئين دور ۾ غالب معمارِي انداز بڻجي ويو، روم ۾ ايجاد ٿيو هو.<ref>[http://www.justitaly.org/italy/architecture/christian-byzanthine.asp Italy Architecture: Early Christian and Byzanthine] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130328131150/http://www.justitaly.org/italy/architecture/christian-byzanthine.asp|date=28 March 2013}}, ItalyTravel.com</ref> [[رومانسڪ معمارِي]]، جيڪا تقريباً 800ع کان 1100ع تائين عروج تي رهي، اطالوي معمارِي جي سڀ کان وڌيڪ زرخيز ۽ تخليقي دورن مان هڪ هئي، جڏهن [[پيزا جو جهڪيل مينار]] ۽ ميلان ۾ [[سينٽ امبروجيو جي باسيليڪا]] جهڙا شاهڪار تعمير ٿيا. اها رومي محرابن، رنگين شيشي وارن دريچن ۽ وڪڙيل ٿنڀن جي استعمال لاءِ مشهور هئي. اطالوي رومانسڪ معمارِي جي بنيادي جدت [[والٽ (معمارِي)|والٽ]] هئي، جيڪا ان کان اڳ اولهندي معمارِي ۾ ڪڏهن به نه ڏٺي وئي هئي.<ref>[http://www.justitaly.org/italy/architecture/romanesque.asp Italy Architecture: Romanesque] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130328120342/http://www.justitaly.org/italy/architecture/romanesque.asp|date=28 March 2013}}, ItalyTravel.com</ref> اطالوي معمارِي [[نشاۃ ثانيه]] دوران نمايان طور ارتقا ڪئي. [[فليپو برونيلليسڪي]] [[فلورينس گرجاگھر|فلورينس جي گرجاگھر]] لاءِ پنهنجي گنبذ وسيلي معمارِي ڊزائن ۾ حصو وڌو، جيڪو انجنيئرنگ جو اهڙو ڪارنامو هو، جيڪو قديم زماني کان پوءِ نه ڏٺو ويو هو.<ref>{{Cite book|last1=Campbell|first1=Stephen J|title=Italian Renaissance Art|last2=Cole|first2=Michael Wayne|publisher=Thames & Hudson Inc|year=2012|location=New York|pages=95–97}}</ref> اطالوي نشاۃ ثانيه واري معمارِي جي مشهور ڪاميابي [[سينٽ پيٽر جي باسيليڪا]] هئي، جنهن کي [[دوناٽو برامانتي]] سورهين صديءَ جي شروعات ۾ ڊزائن ڪيو. [[اندريا پيلاڊيو]] پنهنجي ڊزائن ڪيل ولاز ۽ محلن وسيلي سڄي اولهندي يورپ جي معمارن تي اثر وڌو.<ref>{{Cite web|title=City of Vicenza and the Palladian Villas of the Veneto|url=https://whc.unesco.org/en/list/712|website=UNESCO World Heritage Centre}}</ref> [[باروڪ معمارِي|باروڪ دور]] شاندار اطالوي معمار پيدا ڪيا. پوئين باروڪ ۽ [[روڪوڪو]] معمارِي جو سڀ کان اصلي ڪم [[ستوپينيجي جو شڪار محل]] آهي.<ref>R. De Fusco, ''A thousand years of architecture in Europe'', pg. 443.</ref> 1752ع ۾، [[لوئيجي وانويتيلي]] [[ڪاسيرتا جو شاهي محل]] تعمير ڪرڻ شروع ڪيو.<ref>{{Cite book|last=Hersey|first=George|title=Architecture and Geometry in the Age of the Baroque|publisher=University of Chicago Press|year=2001|isbn=0-2263-2784-1|location=Chicago|page=119}}</ref> ارڙهين صديءَ جي آخر ۽ اڻويهين صديءَ جي شروعات ۾، اٽلي [[نوڪلاسيڪي معمارِي|نوڪلاسيڪي معمارِي تحريڪ]] کان متاثر ٿيو. ولاز، محل، باغ، اندروني سجاوٽ ۽ فن ٻيهر قديم رومي ۽ يوناني موضوعن تي ٻڌل ٿيڻ لڳا.<ref>[http://www.justitaly.org/italy/architecture/neoclassicism.asp Italy Architecture: Neoclassicism] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130328084932/http://www.justitaly.org/italy/architecture/neoclassicism.asp|date=28 March 2013}}, ItalyTravel.com</ref> [[اطالوي فاشزم|فاشسٽ دور]] دوران، نام نهاد "[[نويچينتو تحريڪ]]" عروج تي آئي، جيڪا سامراجي روم جي ٻيهر دريافت تي ٻڌل هئي. [[مارچيلو پياچينتيني]]، جيڪو شهرن جي شهري تبديليءَ جو ذميوار هو، سادي بڻايل نوڪلاسيڪيت جو هڪ روپ جوڙيو.<ref>{{Cite news|title=Renzo Piano|url=https://www.nytimes.com/topic/person/renzo-piano|access-date=20 August 2017|work=The New York Times}}</ref> === بصري فن === {{Main|اطالوي فن}} [[File:Leonardo da Vinci (1452-1519) - The Last Supper (1495-1498).jpg|thumb|''[[آخري دعوت (ليونارڊو دا ونچي)|آخري دعوت]]'' (1494–1499)، [[ليونارڊو دا ونچي]]، [[سانتا ماريا ديللي گراتسي، ميلان|سانتا ماريا ديللي گراتسي جو گرجاگھر]]، ميلان]] اطالوي بصري فنن جي تاريخ [[اولهندي مصوري]] لاءِ اهم آهي. [[رومي فن]] يونان کان متاثر هو ۽ ان کي قديم يوناني مصوريءَ جو وارث سمجهي سگهجي ٿو. رومي مصوريءَ مان رڳو ديواري مصوريون باقي بچيون آهن.<ref>{{Cite web|title=Roman Painting|url=http://www.art-and-archaeology.com/roman/painting.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130726163006/http://art-and-archaeology.com/roman/painting.html|archive-date=26 July 2013|publisher=art-and-archaeology.com}}</ref> انهن ۾ [[ٽرومپ لوئيل]]، ڪاذب منظرڪشي ۽ خالص منظرنگاريءَ جا سڀ کان پهريان مثال شامل ٿي سگهن ٿا.<ref>{{Cite web|title=Roman Wall Painting|url=http://www.accd.edu/sac/vat/arthistory/arts1303/Rome4.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20070319123717/http://www.accd.edu/sac/vat/arthistory/arts1303/Rome4.htm|archive-date=19 March 2007|publisher=accd.edu}}</ref> اطالوي نشاۃ ثانيه کي مصوريءَ جو [[سونهري دور (استعارو)|سونهري دور]] سمجهيو وڃي ٿو، جيڪو پندرهين صديءَ کان سورهين صديءَ جي آخر تائين پکڙيل هو ۽ اٽلي کان ٻاهر به وڏو اثر رکندڙ هو. [[مساچچو]]، [[فليپو لپي]]، [[تنتوريتو]]، [[ساندرو بوتيچيللي]]، [[ليونارڊو دا ونچي]]، [[مائيڪل اينجلو]]، [[رافائيل]] ۽ [[تيتسيان]] جهڙن فنڪارن [[منظرڪشي (گرافڪ)|منظرڪشي]] جي استعمال ذريعي مصوريءَ کي وڌيڪ بلند سطح تي پهچايو. مائيڪل اينجلو مجسما ساز طور پڻ سرگرم هو؛ سندس ڪمن ۾ ''[[ڊيوڊ (مائيڪل اينجلو)|ڊيوڊ]]''، ''[[پيتا (مائيڪل اينجلو)|پيتا]]'' ۽ ''[[موسى (مائيڪل اينجلو)|موسى]]'' جهڙا شاهڪار شامل آهن. پندرهين ۽ سورهين صديءَ ۾، [[اعليٰ نشاۃ ثانيه]] هڪ اندازي فن کي جنم ڏنو، جنهن کي [[مينرزم]] چيو وڃي ٿو. سورهين صديءَ جي شروعات واري فن کي نمايان ڪندڙ متوازن ترتيبن ۽ منظرڪشيءَ ڏانهن عقلي طريقيڪار جي جاءِ تي، مينرسٽ فنڪارن بي ثباتي، بناوٽ ۽ شڪ کي اختيار ڪيو. [[پيئرو ديللا فرانچيسڪا]] جا بي چين نه ٿيندڙ چهرا ۽ اشارا ۽ رافائيل جون پرسڪون مريمون، [[پونتورمو]] جي پريشان اظهار ۽ [[ايل گريڪو]] جي جذباتي شدت سان بدلجي ويون. [[File:Sandro Botticelli - La nascita di Venere - Google Art Project - edited.jpg|thumb|''[[وينس جو جنم]]'' (1484–1486)، [[ساندرو بوتيچيللي]]، [[اُففيتسي گيلري]]، فلورينس]] سترهين صديءَ ۾، [[اطالوي باروڪ]] جي عظيم ترين مصورن ۾ [[ڪاراواجو]]، [[آرتيميسيا جينتيليسڪي]]، [[ڪارلو ساراسيني]] ۽ [[بارتولوميو مانفريدي]] شامل آهن. ارڙهين صديءَ ۾، [[اطالوي روڪوڪو فن|اطالوي روڪوڪو]] بنيادي طور [[ارڙهين صديءَ جو فرانسيسي فن|فرانسيسي]] [[روڪوڪو]] کان متاثر هو. اطالوي نوڪلاسيڪي مجسما سازي، [[انتونيو ڪانووا]] جي عريان مجسمن سان گڏ، تحريڪ جي مثالي رخ تي مرڪوز رهي. اڻويهين صديءَ ۾، رومانوي مصورن ۾ [[فرانچيسڪو هايز]] ۽ [[فرانچيسڪو پوديستي]] شامل هئا. [[امپريشنزم]] فرانس کان اٽلي ۾ ''[[ماڪيايولي]]'' وسيلي آيو، ۽ [[حقيقت نگاري (فنون)|حقيقت نگاري]] [[جوآڪينو توما]] ۽ [[جيوسيپي پيلليتسا دا وولپيدو]] وسيلي آئي. ويهين صديءَ ۾، [[مستقبل نگاري]] سان گڏ، اٽلي مصوري ۽ مجسما سازيءَ جي ارتقا ۾ ٻيهر هڪ بنيادي ملڪ طور اڀريو. مستقبل نگاريءَ کان پوءِ [[جورجو دي ڪيريڪو]] جون مابعدالطبيعي مصوريون آيون، جن [[سررئيلسٽن]] تي اثر وڌو.<ref>Gale, Matthew. "Pittura Metafisica". ''Grove Art Online. Oxford Art Online''. Oxford University Press. Web.</ref> === ادب === {{Main|اطالوي ادب}} رسمي لاطيني ادب 240 ق.م. ۾ شروع ٿيو، جڏهن روم ۾ پهريون اسٽيج ڊرامو پيش ڪيو ويو.<ref>Duckworth, George Eckel. [https://books.google.com/books?id=BuLEo5U9sb0C&pg=PA3 ''The nature of Roman comedy: a study in popular entertainment.''] University of Oklahoma Press, 1994. p. 3. Web. 15 October 2011.</ref> لاطيني ادب انتهائي اثرائتو هو ۽ اڄ به آهي، جنهن ۾ ڪيترائي ليکڪ، شاعر، فلسفي ۽ مؤرخ شامل آهن، جهڙوڪ [[پليني دي ايلڊر]]، [[پليني دي ينگر]]، [[ورجل]]، [[هوريس]]، [[پروپرشيس]]، [[اووڊ]] ۽ [[ليوي]]. رومي پنهنجي زباني روايت، شاعري، ڊرامي ۽ قطعات لاءِ مشهور هئا.<ref>{{Cite book|url={{Google books|LHA_SydyKOYC|page=PA39|keywords=|text=|plainurl=yes}}|title=Poetry and Drama: Literary Terms and Concepts.|date=2011|publisher=The Rosen Publishing Group|isbn=978-1-6153-0490-5|access-date=18 October 2011}}</ref> تيرهين صديءَ جي شروعات ۾، [[فرانسس آف اسيسي]] پهريون اطالوي شاعر هو، پنهنجي مذهبي گيت ''[[سج جو گيت]]'' سان.<ref>{{Cite book|url={{Google books|3uq0bObScHMC|keywords=|text=|plainurl=yes}}|title=The Cambridge History of Italian Literature|publisher=Cambridge University Press|year=1999|isbn=978-0-5216-6622-0|editor-last=Brand|editor-first=Peter|chapter=2 – Poetry. Francis of Assisi (pp. 5ff.)|access-date=31 December 2015|editor-last2=Pertile|editor-first2=Lino|editor-link2=لينو پيرتيلي|chapter-url={{Google books|3uq0bObScHMC|page=PA5|keywords=|text=|plainurl=yes}}|archive-url=https://web.archive.org/web/20160610172548/https://books.google.com/books?id=3uq0bObScHMC&printsec=frontcover|archive-date=10 June 2016|url-status=live}}</ref> [[File:Dante03.jpg|thumb|upright=.8|[[دانتي اليگهيئري]]، جنهن جي ڪمن جديد اطالوي ٻوليءَ جي بنياد وجهڻ ۾ مدد ڪئي، [[وچئين دور]] جي عظيم ترين شاعرن مان هڪ سمجهيو وڃي ٿو. سندس رزمي نظم ''[[ڊيوائن ڪاميڊي]]'' [[عالمي ادب]] جي بهترين ڪمن ۾ شمار ٿئي ٿو.]] تيرهين صديءَ ۾، سسلي ۾ [[شهنشاهه فريڊرڪ ٻيون]] جي درٻار ۾، پرووانسال صورتن ۽ موضوعن تي ٻڌل غنائي شاعري مقامي عام ٻوليءَ جي هڪ نفيس صورت ۾ لکي وئي. انهن شاعرن مان هڪ [[جياڪومو دا لينتيني]] هو، جيڪو [[سونٽ]] جي صورت جو موجد هو؛ سڀ کان مشهور ابتدائي سونٽ نگار [[پيٽرارڪ]] هو.<ref>Ernest Hatch Wilkins, ''The invention of the sonnet, and other studies in Italian literature'' (Rome: Edizioni di Storia e letteratura, 1959), 11–39</ref> [[گويڊو گوئينيتسيلي]] ''[[دولچي ستل نووو]]'' جو باني آهي، جيڪا اهڙي شعري مکتب هئي جنهن محبت جي شاعريءَ ۾ فلسفيانه پاسو شامل ڪيو. محبت جي هن نئين سمجهه، جيڪا نرم انداز ۾ ظاهر ڪئي وئي، فلورينس جي شاعر [[دانتي اليگهيئري]] کي متاثر ڪيو، جنهن جديد اطالوي ٻوليءَ جو بنياد وڌو. دانتي جو ڪم، ''[[ڊيوائن ڪاميڊي]]''، ادب جي بهترين ڪمن مان آهي.<ref name="Bloom">{{Cite book|last=Bloom|first=Harold|author-link=هيرلڊ بلوم|url=https://archive.org/details/westerncanonbook00bloorich|title=The Western Canon|publisher=Harcourt Brace|year=1994|isbn=978-0-1519-5747-7|url-access=registration}} See also [[اولهندي ڪينن]] for other "canons" that include the ''Divine Comedy''.</ref> پيٽرارڪ ۽ [[جيوواني بوڪاچچو]] قديم دور جي ڪمن کي ڳوليو ۽ انهن جي پيروي ڪئي ۽ پنهنجي فني شخصيتن کي سنواريو. پيٽرارڪ پنهنجي نظمن جي مجموعي ''[[اِل ڪانتسونيري]]'' وسيلي شهرت ماڻي. بوڪاچچو جو ''[[دي ڊيڪاميرون]]'' پڻ برابر اثرائتو هو، جيڪو ننڍين ڪهاڻين جو تمام مشهور مجموعو آهي.<ref>{{Cite encyclopedia|title=Giovanni Boccaccio: The Decameron.|encyclopedia=[[انسائيڪلوپيڊيا برٽانيڪا]]|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/70836/Giovanni-Boccaccio/755/The-Decameron|access-date=18 December 2013|archive-url=https://web.archive.org/web/20131219020413/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/70836/Giovanni-Boccaccio/755/The-Decameron|archive-date=19 December 2013|url-status=live}}</ref> نشاۃ ثانيه جي ليکڪن جي ڪمن ۾ [[نيڪولو ميڪياويلي]] جو ''[[دي پرنس]]'' شامل آهي، جيڪو سياسي سائنس تي هڪ مضمون آهي، جنهن ۾ "اثرائتي حقيقت" کي ڪنهن به مجرد مثالي تصور کان وڌيڪ اهم سمجهيو ويو آهي. [[جيوواني فرانچيسڪو سترپارولا]] ۽ [[جيمباتيستا باسيلي]]، جن بالترتيب ''[[سترپارولا جون مزاحيه راتيون]]'' (1550–55) ۽ ''[[پينتاميرون]]'' (1634) لکيا، يورپ ۾ پري ڪهاڻين جي سڀ کان پهرين معلوم صورتن مان ڪجهه ڇاپيون.<ref>Steven Swann Jones, ''The Fairy Tale: The Magic Mirror of Imagination'', Twayne Publishers, New York, 1995, {{ISBN|0-8057-0950-9}}, p. 38; Bottigheimer 2012a, 7; Waters 1894, xii; Zipes 2015, 599.; {{Citation|last1=Opie|first1=Iona|title=The Classic Fairy Tales|year=1974|url=https://archive.org/details/classicfairytale00opie_0|place=Oxford and New York|publisher=Oxford University Press|isbn=978-0-1921-1559-1|last2=Opie|first2=Peter|author-link=آئيونا اوپي|author-link2=پيٽر اوپي}} See p. 20. The claim for earliest fairy-tale is still debated, see for example Jan M. Ziolkowski, ''Fairy tales from before fairy tales: the medieval Latin past of wonderful lies'', University of Michigan Press, 2007. Ziolkowski examines [[ايگبرٽ آف ليئج]]'s Latin beast poem ''Fecunda natis'' (''The Richly Laden Ship'', c. 1022/24), the earliest known version of "[[ننڍڙي ڳاڙهي ٽوپي]]". Further info: [https://web.archive.org/web/20071023044216/http://www.leithart.com/archives/003139.php Little Red Pentecostal], Peter J. Leithart, 9 July 2007.</ref> باروڪ دور [[گليليو]] جي صاف سائنسي نثر کي جنم ڏنو. سترهين صديءَ ۾، [[آرڪيڊيا اڪيڊمي|آرڪيڊين]] شاعريءَ ۾ سادگي ۽ ڪلاسيڪي ضبط بحال ڪرڻ لاءِ هڪ تحريڪ شروع ڪئي.<ref>{{Cite web|url=https://www.britannica.com/topic/Academy-of-Arcadia|title=Academy of Arcadia &#124; Neapolitan Poets, Arcadian Shepherds & Arcadian Landscape &#124; Britannica|website=www.britannica.com|accessdate=19 November 2025}}</ref> اطالوي ليکڪن اڻويهين صديءَ ۾ رومانويت کي اختيار ڪيو؛ اها [[ريزورجيمنتو]] جي خيالن سان هم وقت هئي، اها تحريڪ جنهن اطالوي اتحاد آندو. اتحاد جي خبر [[ويتوريو الفيري]]، [[اوگو فوسڪولو]] ۽ [[جياڪومو ليوپاردي]] جهڙن شاعرن اڳواٽ ڏني. اهم اطالوي رومانوي ليکڪ [[اليساندرو مانزوني]] جا ڪم، پنهنجي حب الوطنيءَ واري پيغام ۽ جديد، متحد اطالوي ٻوليءَ جي ترقيءَ ۾ سندس ڪوششن سبب، اطالوي اتحاد جي علامت آهن.<ref>{{Cite web|date=18 May 2023|title=Alessandro Manzoni {{!}} Italian author|url=https://www.britannica.com/biography/Alessandro-Manzoni|website=Encyclopædia Britannica}}</ref> [[File:Portrait of Niccolò Machiavelli.jpg|thumb|upright=.8|[[ميڪياويلي]]، جديد [[سياسي سائنس]] جو باني]] اڻويهين صديءَ جي آخر ۾، ''[[ويرزمو (ادب)|ويرزمو]]'' نالي هڪ ادبي تحريڪ، جنهن حقيقت نگاريءَ کي ساراهيو، اطالوي ادب ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو. [[ايميليو سالگاري]]، جيڪو ايڪشن-ايڊوينچر [[سواش بڪلر]]ن جو ليکڪ ۽ سائنس فڪشن جو اڳواڻ هو، پنهنجي ''[[ساندوڪان]]'' سلسلو شايع ڪيو.<ref>{{Cite book|last1=Gaetana Marrone|url={{Google books|d9NcAgAAQBAJ|page=PA1654|keywords=|text=|plainurl=yes}}|title=Encyclopedia of Italian Literary Studies|last2=Paolo Puppa|publisher=Routledge|year=2006|isbn=978-1-1354-5530-9|page=1654}}</ref> 1883ع ۾، [[ڪارلو ڪولودي]] ''[[پنوڪيو جون مهمون]]'' شايع ڪيو، جيڪو ڪنهن اطالوي ليکڪ جو سڀ کان مشهور ٻارن جو ڪلاسيڪي ڪتاب بڻيو ۽ دنيا جي [[ترجمن جي تعداد موجب ادبي ڪمن جي فهرست|سڀ کان وڌيڪ ترجمو ٿيل]] غير مذهبي ڪتابن مان هڪ آهي.<ref>Giovanni Gasparini. ''La corsa di Pinocchio''. Milano, Vita e Pensiero, 1997. p. 117. {{ISBN|8-8343-4889-3}}</ref> [[مستقبل نگاري]] نالي تحريڪ ويهين صديءَ جي شروعات ۾ ادب تي اثر انداز ٿي. [[فليپو توماسو مارينيتي]] ''[[مستقبل نگاري جو منشور]]'' لکيو ۽ اهڙي ٻولي ۽ استعارن جي استعمال جو مطالبو ڪيو، جيڪي مشيني دور جي رفتار، تحرڪ ۽ تشدد کي عظمت ڏين.<ref>{{Cite book|title=The 20th-Century art book.|publisher=Phaidon Press|year=2001|isbn=978-0-7148-3542-6|edition=Reprinted.|location=dsdLondon}}</ref> جديد ادبي شخصيتن ۾ [[گابريئلي دانونتسيو]]، قوم پرست شاعر [[جيوسوئي ڪارڊوچچي]]، 1906ع جو نوبل انعام ماڻيندڙ، حقيقت نگار ليکڪا [[گرازيا ديليدا]]، 1926ع جي انعام يافته، جديد ٿيٽر ليکڪ [[لوئيجي پيرانديللو]]، 1936ع ۾، ننڍين ڪهاڻين جو ليکڪ [[ايتالو ڪالوينو]]، 1960ع ۾، شاعر [[سالوواتوري ڪوازيمودو]]، 1959ع ۾، ۽ [[يوجينيو مونتالي]]، 1975ع ۾، [[امبرتو ايڪو]]، 1980ع ۾، ۽ طنز نگار ۽ ٿيٽر ليکڪ [[داريو فو]]، 1997ع ۾، شامل آهن.<ref>{{Cite web|title=All Nobel Prizes in Literature|url=http://nobelprize.org/nobel_prizes/literature/laureates|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110529091551/http://nobelprize.org/nobel_prizes/literature/laureates|archive-date=29 May 2011|access-date=30 May 2011|publisher=Nobel Foundation}}</ref> === فلسفو === {{Main|اطالوي فلسفو}} اطالوي فلسفي [[اولهندي فلسفو|اولهندي فلسفي]] تي اثر وڌو، جنهن جي شروعات يونانين ۽ رومن کان ٿي، ۽ پوءِ نشاۃ ثانيه جي انسان دوستي، [[روشن خيالي جو دور]] ۽ [[جديد فلسفو]] تائين پهتي.<ref name="Garin">{{Cite book|last=Garin|first=Eugenio|url=https://books.google.com/books?id=sVP3vBmDktQC|title=History of Italian Philosophy|publisher=VIBS|year=2008|isbn=978-9-0420-2321-5}}</ref> اٽلي ۾ باضابطه فلسفو [[فيثاغورث]] متعارف ڪرايو، جيڪو [[ڪروتوني]] ۾ اطالوي فلسفي جي مکتب جو باني هو.<ref>{{Cite book|last=Herodotus|title=The Histories|publisher=Penguin Classics|page=226}}</ref> يوناني دور جي اطالوي فلسفين ۾ [[زينوفينس]]، [[پارمينيدس]] ۽ [[زينو آف ايليا|زينو]] شامل آهن. رومي فلسفين ۾ [[سيسرو]]، [[لوڪريتيوس]]، [[سينيڪا دي ينگر]]، [[پلوٽارڪ]]، [[ايپيڪتيتس]]، [[مارڪس اوريليئس]] ۽ [[آگسٽين آف هيپو]] شامل آهن.<ref name="Garin"></ref> [[File:Famous Italian philosophers.jpg|thumb|مٿي کاٻي پاسي کان گهڙيءَ جي رخ ۾: [[ٿامس اڪوئناس|اڪوئناس]]، ديني عالم؛<ref>{{Cite web|title=St. Thomas Aquinas {{!}} Biography, philosophy, & Facts|url=https://www.britannica.com/biography/Saint-Thomas-Aquinas|access-date=20 January 2020|website=Encyclopædia Britannica}}</ref> [[جورڊانو برونو|برونو]]، [[ڪائناتيات دان]]؛<ref>Gatti, Hilary. ''Giordano Bruno and Renaissance Science: Broken Lives and Organizational Power''. Cornell University Press, 2002, 1. {{ISBN|0-8014-8785-4}}.</ref> [[چيزاري بيڪاريا|بيڪاريا]]، [[جرم شناس]]؛<ref name="Hostettler-2011">{{Cite book|last=Hostettler|first=John|title=Cesare Beccaria: The Genius of 'On Crimes and Punishments'|date=2011|publisher=Waterside Press|isbn=978-1-9043-8063-4|location=Hampshire|page=160}}</ref> ۽ [[ماريا مونٽيسوري|مونٽيسوري]]، [[مونٽيسوري تعليم]] واري<ref name="Montessori">{{Cite web|title=Introduction to Montessori Method|url=https://amshq.org/Montessori-Education/Introduction-to-Montessori|publisher=American Montessori Society}}</ref>]] اطالوي وچئين دور جو فلسفو بنيادي طور عيسائي هو، ۽ ان ۾ [[ٿامس اڪوئناس]] جهڙا ديني عالم شامل هئا، جيڪو [[فطري الٰهيات]] جو ڪلاسيڪي حامي هو، جنهن [[ارسطوي فلسفو]] عيسائيت ۾ ٻيهر متعارف ڪرايو.<ref>{{Cite web|last=Blair|first=Peter|title=Reason and Faith: The Thought of Thomas Aquinas|url=http://www.dartmouthapologia.org/articles/show/125|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20130913011656/http://www.dartmouthapologia.org/articles/show/125|archive-date=13 September 2013|access-date=18 December 2013|website=The Dartmouth Apologia}}</ref> نشاۃ ثانيه جي فلسفين ۾ شامل آهن: [[جورڊانو برونو]]، اولهه جي هڪ اهم سائنسي شخصيت؛ [[مارسيليو فيچينو]]، انسان دوست فلسفي؛ ۽ [[نيڪولو ميڪياويلي]]، جديد [[سياسي سائنس]] جو هڪ باني. ميڪياويلي جو سڀ کان مشهور ڪم ''[[دي پرنس]]'' آهي، جنهن جو سياسي فڪر ۾ حصو سياسي [[مثاليت پسندي]] ۽ [[حقيقت پسندي (بين الاقوامي لاڳاپا)|حقيقت پسندي]] جي وچ ۾ بنيادي وڇوڙو آهي.<ref>Moschovitis Group Inc, Christian D. Von Dehsen and Scott L. Harris, ''Philosophers and religious leaders'', (The Oryx Press, 1999), 117.</ref><ref>{{Cite web|title=The Enlightenment throughout Europe|url=http://history-world.org/enlightenment_throughout_europe.htm|archive-url=https://web.archive.org/web/20130123082708/http://history-world.org/enlightenment_throughout_europe.htm|archive-date=23 January 2013|access-date=12 December 2017|website=International World History Project}}</ref> [[پادووا]]، [[بولونيا]] ۽ [[نيپلز]] جهڙا يونيورسٽي شهر علم ۽ تحقيق جا مرڪز رهيا، جن ۾ [[جيامباتيستا ويڪو]] جهڙا فلسفي شامل هئا.<ref name="maritain.nd.edu">{{Cite web|title=History of Philosophy 70|url=http://maritain.nd.edu/jmc/etext/hop70.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20170525033238/http://maritain.nd.edu/jmc/etext/hop70.htm|archive-date=25 May 2017|access-date=12 December 2017|website=maritain.nd.edu}}</ref> [[چيزاري بيڪاريا]] روشن خياليءَ جي اهم شخصيت ۽ [[ڪلاسيڪي مکتب (جرم شناسي)|ڪلاسيڪي فوجداري نظريي]] ۽ [[سزا شناسي]] جو پيءُ هو.<ref name="Hostettler-2011"></ref> اٽلي ۾ 1800ع واري ڏهاڪي ۾ هڪ مشهور فلسفيانه تحريڪ هئي، جنهن ۾ [[مثاليت پسندي]]، [[حسيت]] ۽ [[تجربيت]] شامل هئا.<ref name="maritain.nd.edu"></ref> اڻويهين صديءَ جي آخر ۽ ويهين صديءَ دوران ٻيون تحريڪون پڻ مقبول ٿيون، جهڙوڪ [[وجودي الٰهيات]]،<ref>{{Cite journal|last=Scarangello|first=Anthony|year=1964|title=Major Catholic-Liberal Educational Philosophers of the Italian Risorgimento|journal=History of Education Quarterly|volume=4|issue=4|pages=232–250|doi=10.2307/367499|jstor=367499|s2cid=147563567}}</ref> [[اٽلي ۾ انارڪزم|انارڪزم]]، ڪميونزم، سوشلزم، مستقبل نگاري، فاشزم ۽ عيسائي جمهوريت.<ref>{{Cite book|last=Pernicone|first=Nunzio|title=Italian Anarchism 1864–1892 |publisher=AK Press|year=2009|pages=111–113}}</ref> [[انتونيو گرامشي]] ڪميونسٽ نظريي اندر اڃا تائين لاڳاپيل فلسفي آهي، جنهن کي [[ثقافتي بالادستي]] جو نظريو ٺاهڻ جو ڪريڊٽ ڏنو وڃي ٿو. اطالوي فلسفين غير مارڪسي [[لبرل سوشلزم]] واري فلسفي جي ترقيءَ ۾ اثر وڌو. 1960ع واري ڏهاڪي ۾، کاٻي ڌر جي ڪارڪنن [[اختيار مخالف]] مزدور نواز نظرين کي اختيار ڪيو، جيڪي [[خودمختيار تحريڪ]] ۽ [[ورڪرزم]] جي نالي سان مشهور ٿيا.<ref>{{Cite book|last1=Balestrini|first1=Nanni|title=L'orda d'oro 1968–1977. La grande ondata rivoluzionaria e creativa, politica ed esistenziale |last2=Moroni|first2=Primo|publisher=SugarCo|year=1997|isbn=8-8078-1462-5}}</ref> [[اطالوي فيمينسٽن]] ۾ [[سيبيلا اليرامو]]، [[الائدي گوالبيرتا بيڪاري]] ۽ [[آنا ماريا موتسوني]] شامل آهن، ۽ پروٽو-فيمينسٽ فلسفن کي اڳ ۾ ئي اطالوي ليکڪن ڇُهيو هو. اطالوي تعليمدان [[ماريا مونٽيسوري]] [[مونٽيسوري تعليم|اهڙو تعليمي فلسفو]] پيدا ڪيو، جيڪو سندس نالي سان سڃاتو وڃي ٿو.<ref name="Montessori"></ref> [[جيوسيپي پيانو]] تجزياتي فلسفي ۽ رياضيات جي جديد فلسفي جو باني هو. تجزياتي فلسفين ۾ [[ڪارلو پينڪو]]، [[گلوريا اوريجي]]، [[پيئرئنا گاراواسو]] ۽ [[لوچانو فلوريدي]] شامل آهن.<ref name="Garin"></ref> === ٿيٽر === {{Main|اٽلي جو ٿيٽر}} [[File:Gemälde des Hieronymus Francken - Die Compagnia dei Comici Gelosi bei einer Aufführung in Paris.jpg|thumb|[[ڪوميڊيا ديل آرٽي]] جو ٽولو [[آئي جيلوسي]] پرفارم ڪندي، [[هيرونيمس فرانڪن اول]] جو ڪم، {{circa|1590}}]] اطالوي ٿيٽر وچئين دور ۾ وجود ۾ آيو، جنهن جا اڳوڻا بنياد ڏکڻ اٽليءَ جي قديم يوناني ڪالونين ([[ميگنا گريشيا]])،<ref>{{Cite web|title=Storia del Teatro nelle città d'Italia|url=https://www.melogranoarte.it/storia-del-teatro-nelle-citta-ditalia|access-date=27 July 2022|language=it}}</ref> گڏوگڏ [[اٽالڪ قومون|اٽالڪ قومن]] جي ٿيٽر<ref>{{Cite web|title=Storia del teatro: lo spazio scenico in Toscana|url=https://brunelleschi.imss.fi.it/itinerari/itinerario/storiateatrospazioscenicotoscana.html|access-date=28 July 2022|language=it}}</ref> ۽ [[قديم روم جو ٿيٽر]] تائين پهچن ٿا. ٻه مکيه رستا هئا، جن وسيلي ٿيٽر ترقي ڪئي. پهريون، ڪيٿولڪ مذهبي عبادتن جي ڊرامائي صورت، ۽ ٻيو، تماشي جي بت پرست صورتن مان ٺهيل هو، جهڙوڪ شهري ميلن لاءِ اسٽيجنگ، درٻاري مسخرن جون تياريون، ۽ [[ٽروباڊور]]ن جا گيت.<ref>Of this second line, Dario Fo speaks of a true alternative culture to the official one: although widespread as an idea, some scholars such as {{Ill|Giovanni Antonucci|it}} do not agree in considering it as such. In this regard, see {{Cite book|last=Antonucci|first=Giovanni|title=Storia del teatro italiano|publisher=Newton Compton Editori|year=1995|isbn=978-8-8798-3974-7|pages=10–14|language=it}}</ref> نشاۃ ثانيه واري ٿيٽر جديد ٿيٽر جي شروعات ڪئي. قديم ٿيٽري متن ترجمو ڪيا ويا ۽ درٻارن ۾ اسٽيج ڪيا ويا، ۽ پوءِ عوامي ٿيٽرن ڏانهن منتقل ٿيا. پندرهين صديءَ جي آخر ۾، [[فيرارا]] ۽ روم جا شهر ٿيٽر جي ٻيهر دريافت ۽ تجديد لاءِ اهم هئا.<ref>{{Cite book|last=Antonucci|first=Giovanni|title=Storia del teatro italiano|publisher=Newton Compton Editori|year=1995|isbn=978-8-8798-3974-7|page=18|language=it}}</ref> سورهين صديءَ کان ارڙهين صديءَ تائين، [[ڪوميڊيا ديل آرٽي]] [[بداهتي ٿيٽر]] جي هڪ صورت هئي، ۽ اڄ به پيش ڪئي وڃي ٿي. اداڪارن جا گهمندڙ ٽولا کليل هنڌن تي اسٽيج لڳائيندا هئا ۽ [[جگلنگ]]، [[اڪروبيٽڪس]] ۽ مزاحيه ڊرامن جي صورت ۾ وندر فراهم ڪندا هئا. ڊراما لکيل ڊرامائي متن مان پيدا نه ٿيندا هئا، پر ''[[لاتسي]]'' نالي منظرنامن مان، جيڪي اهڙا آزاد ڍانچا هئا، جن جي چوڌاري اداڪار بداهت ڪندا هئا. ''ڪوميڊيا'' جا ڪردار عام طور تي مقرر سماجي قسمن ۽ روايتي ڪردارن جي نمائندگي ڪندا هئا، جن مان هر هڪ جو پنهنجو جدا [[ڪوميڊيا ديل آرٽي جا لباس|لباس]] هوندو هو.<ref>{{Cite book|last1=Chaffee, Judith|title=The Routledge Companion to Commedia Dell'Arte|last2=Crick, Olly|publisher=Rutledge Taylor and Francis Group|year=2015|isbn=978-0-4157-4506-2|location=London and New York|page=1}}</ref> ڪوميڊيا ديل آرٽي جي پهرين رڪارڊ ٿيل پرفارمنسون 1551ع جي شروعات ۾ روم مان مليون.<ref>{{Cite book|last=Katritzky|first=M. A.|url=https://books.google.com/books?id=9fV4gz5FmiAC&q=the+art+of+commedia|title=The Art of Commedia: A Study in the Commedia dell'arte 1560–1620 with Special Reference to the Visual Records |publisher=Editions Rodopi|year=2006|isbn=978-9-0420-1798-6|location=New York|page=82}}</ref> عورتن جا ڪردار عورتن ئي ادا ڪيا، جن جو دستاويزي ثبوت 1560ع واري ڏهاڪي جي شروعات کان ملي ٿو، جنهن ڪري اهي قديم دور کان پوءِ يورپ جون پهريون ڄاتل پيشاور اداڪارائون بڻيون. [[لوڪريتسيا دي سينا]]، جنهن جو نالو 1564ع جي هڪ معاهدي ۾ آيو آهي، نالي سان سڃاتل پهرين اطالوي اداڪاره سڏبي آهي، جڏهن ته [[ونچينزا آرماني]] ۽ [[باربرا فلامينيا]] پهريون [[پريما ڊونا]]ون هيون.<ref>Giacomo Oreglia (2002). Commedia dell'arte. Ordfront. {{ISBN|9-1732-4602-6}}.</ref> بيلٽ نشاۃ ثانيه دوران اٽليءَ ۾ پيدا ٿيو، درٻاري نمائش ۽ شان و شوڪت جي واڌ ويجهه طور.<ref>{{Cite web|title=The Ballet|url=http://www.metmuseum.org/toah/hd/balt/hd_balt.htm|website=metmuseum.org|date=October 2004 }}</ref><ref>{{Cite web|title=Andros on Ballet – Catherine Medici De|url=http://www.michaelminn.net/andros/index.php?de_medici_catherine|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20080209205503/http://www.michaelminn.net/andros/index.php?de_medici_catherine|archive-date=9 February 2008|website=michaelminn.net}}</ref> === موسيقي === {{Main|اٽلي جي موسيقي}} {{multiple image | align = right | image1 = Old violin.jpg | width1 = 106 | alt1 = | caption1 = | image2 = Pianoforte Verticale.jpg | width2 = 197 | alt2 = | caption2 = | footer = ڪلاسيڪي موسيقي سان لاڳاپيل ساز، جن ۾ وائلن ۽ پيانو شامل آهن، اٽلي ۾ ايجاد ٿيا.<ref name="Erlich"/> }} [[اطالوي لوڪ موسيقي|لوڪ]] کان [[يورپي ڪلاسيڪي موسيقي|ڪلاسيڪي]] تائين، موسيقي اطالوي ثقافت جو اندروني حصو آهي. ڪلاسيڪي موسيقي سان لاڳاپيل ساز، جن ۾ پيانو ۽ وائلن شامل آهن، اٽلي ۾ ايجاد ٿيا،<ref name="Erlich">{{Cite book|last=Erlich|first=Cyril|title=The Piano: A History|publisher=Oxford University Press, US; Revised edition|year=1990|isbn=978-0-1981-6171-4}}; {{Cite book|last=Allen|first=Edward Heron|title=Violin-making, as it was and is: Being a Historical, Theoretical, and Practical Treatise on the Science and Art of Violin-making, for the Use of Violin Makers and Players, Amateur and Professional. Preceded by An Essay on the Violin and Its Position as a Musical Instrument|date=1914|publisher=E. Howe}} Accessed 5 September 2015.</ref> ۽ ڪيترين موجوده صورتن، جهڙوڪ [[سمفني]]، ڪنسرٽو ۽ [[سوناتا]]، جون پاڙون سورهين ۽ سترهين صديءَ جي اطالوي موسيقيءَ جي نون تجربن تائين پهچن ٿيون. اٽلي جي سڀ کان مشهور موسيقارن ۾ نشاۃ ثانيه جا [[جيوواني پيئرلوئيجي دا پالسترينا|پالسترينا]]، [[مونتيوردي]] ۽ [[ڪارلو جيسوالدو|جيسوالدو]]؛ [[باروڪ موسيقي|باروڪ]] جا [[دومينيڪو اسڪارلاتي|اسڪارلاتي]] ۽ [[ويوالدي]]؛ ڪلاسيڪي جا [[پاگانيني]] ۽ [[روسيني]]؛ ۽ رومانوي دور جا [[ويردي]] ۽ [[پوچيني]] شامل آهن. اٽلي ۾ ڪلاسيڪي موسيقيءَ جي مضبوط حيثيت آهي، جنهن جو ثبوت ان جي اوپيرا گهرن، جهڙوڪ لا اسڪالا، ۽ پيانو نواز [[مائوريتسيو پوليني]] ۽ ٽينر [[لوچانو پاواروتي]] جهڙن فنڪارن جي شهرت مان ملي ٿو. اٽلي اوپيرا جي جنم ڀومي طور سڃاتو وڃي ٿو.<ref name="Kimbell, David R.B.-1994">{{Cite book|last=Kimbell, David R.B.|url={{Google books|C37Gq2GagZIC|keywords=|text=|plainurl=yes}}|title=Italian Opera|publisher=Cambridge University Press|year=1994|isbn=978-0-5214-6643-1|access-date=20 December 2009}}</ref> [[اطالوي اوپيرا]] بابت مڃيو وڃي ٿو ته اهو سترهين صديءَ ۾ قائم ٿيو.<ref name="Kimbell, David R.B.-1994"></ref> 1920ع واري ڏهاڪي جي شروعات ۾ متعارف ٿيڻ کان پوءِ، [[جاز]] اٽلي ۾ مضبوط جڳهه حاصل ڪئي، ۽ فاشسٽن جي غير ملڪي مخالف پاليسين باوجود مقبول رهيو. 1970ع واري ڏهاڪي جي [[پروگريسيو راڪ]] ۽ پاپ تحريڪن ۾ اٽلي جي نمائندگي [[پريمياتا فورنيريا مارڪوني|پي ايف ايم]]، [[بانڪو دل موتوو سوڪورسو]]، [[لي اورمي]]، [[گوبلن (بينڊ)|گوبلن]] ۽ [[پوھ (بينڊ)|پوھ]] جهڙن بينڊن ڪئي.<ref>{{Cite book|last=Keller, Catalano and Colicci|url=https://books.google.com/books?id=Gh03DwAAQBAJ&q=keller%20catalano%20and%20colicci&pg=PT1022|title=Garland Encyclopedia of World Music|date=25 September 2017|publisher=Routledge|isbn=978-1-3515-4426-9|pages=604–625}}</ref> ساڳئي دور ۾ [[اٽلي جو سئنيما|اطالوي سئنيما]] ۾ تنوع آيو، ۽ [[چينيچتا]] جي فلمن ۾ [[اينيو موريڪوني]] سميت موسيقارن جا پيچيده موسيقيائي اسکور شامل هئا. 1980ع واري ڏهاڪي ۾، [[اطالوي هپ هاپ]] مان اڀرندڙ پهريون ستارو ڳائڻو [[جووانوتي]] هو.<ref>{{Cite news|last=Sisario|first=Ben|date=3 October 2012|title=A Roman Rapper Comes to New York, Where He Can Get Real|url=https://www.nytimes.com/2012/10/04/arts/music/jovanotti-italian-rapper-brings-his-act-to-new-york.html|url-access=subscription|url-status=live|archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20220103/https://www.nytimes.com/2012/10/04/arts/music/jovanotti-italian-rapper-brings-his-act-to-new-york.html|archive-date=3 January 2022|access-date=24 February 2014|work=The New York Times}}{{Cbignore}}</ref> اطالوي ميٽل بينڊن ۾ [[ريپسوڊي آف فائر]]، [[لاڪونا ڪوئل]]، [[ايلون ڪنگ (بينڊ)|ايلون ڪنگ]]، [[فارگوٽن ٽومب]] ۽ [[فليش گاڊ اپوڪليپس]] شامل آهن.<ref>{{Cite book|last1=Sharpe-Young|first1= Garry|author-link1= MusicMight|title= A–Z of Power Metal|series= Rockdetector Series|year= 2003|publisher= Cherry Red Books|isbn= 978-1-901447-13-2}}</ref> اٽلي [[ڊسڪو]] ۽ [[اليڪٽرانڪ موسيقي]] جي ترقيءَ ۾ حصو وڌو، جنهن ۾ [[اٽالو ڊسڪو]]، جيڪو پنهنجي مستقبل پسند آواز ۽ سنٿيسائيزرن ۽ ڊرم مشينن جي نمايان استعمال لاءِ مشهور آهي، اليڪٽرانڪ ڊانس جي سڀ کان پهرين صنفن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite news|last=McDonnell|first=John|date=1 September 2008|title=Scene and heard: Italo-disco|url=https://www.theguardian.com/music/musicblog/2008/sep/01/sceneandhearditalodisco|access-date=14 July 2012|work=The Guardian|location=London}}</ref> [[جورجو مورودر]] جهڙا پروڊيوسر، جنهن ٽي اڪيڊمي اوارڊ ۽ چار گولڊن گلوب کٽيا، اليڪٽرانڪ ڊانس موسيقيءَ جي ترقيءَ ۾ اثرائتا رهيا.<ref>"This record was a collaboration between Philip Oakey, the big-voiced lead singer of the techno-pop band the Human League, and Giorgio Moroder, the Italian-born father of disco who spent the '80s writing synth-based pop and film music." {{Cite web|last=Evan Cater|title=Philip Oakey & Giorgio Moroder: Overview|url={{AllMusic|class=album|id=r59464|pure_url=yes}}|access-date=21 December 2009|publisher=[[آل ميوزڪ]]}}</ref> اطالوي پاپ جي نمائندگي هر سال [[سانريمو ميوزڪ فيسٽيول]] وسيلي ٿئي ٿي، جنهن [[يوروويزن سانگ ڪانٽيسٽ]] لاءِ الهام طور ڪم ڪيو.<ref>{{Cite web|last=Yiorgos Kasapoglou|date=27 February 2007|title=Sanremo Music Festival kicks off tonight|url=http://www.esctoday.com/news/read/7817|access-date=18 August 2011|publisher=esctoday.com}}</ref> [[جيگليولا چينڪويتي]]، [[توتو ڪوتونيو]] ۽ [[مونياسڪن]] بالترتيب [[يوروويزن سانگ ڪانٽيسٽ 1964|1964ع]]، [[يوروويزن سانگ ڪانٽيسٽ 1990|1990ع]] ۽ [[يوروويزن سانگ ڪانٽيسٽ 2021|2021ع]] ۾ يوروويزن کٽيو. [[دومينيڪو مودونيو]]، [[مينا (اطالوي ڳائڻي)|مينا]]، [[اندريا بوچيلي]]، [[رافائيلا ڪارا]]، [[اِل وولو]]، [[ال بانو]]، [[توتو ڪوتونيو]]، [[نيڪ]]، [[امبرتو توتسي]]، [[جورجيا (ڳائڻي)|جورجيا]]، گريمي کٽيندڙ [[لائورا پائوسيني]]، [[ايروس رامازوتي]]، [[تيتسيانو فيرو]]، مونياسڪن ۽ ٻين ڳائڻن عالمي شهرت ماڻي آهي.<ref>{{Cite web|first=Federica|last=Cirone|date=29 August 2023|title=Cantanti italiani, quali sono quelli che hanno avuto più successo all'estero|url=https://www.socialboost.it/cantanti-italiani-quali-sono-quelli-che-hanno-avuto-piu-successo-allestero/|access-date=5 June 2024|publisher=socialboost.it|language=it}}</ref> === فيشن ۽ ڊزائن === {{Main|اطالوي فيشن|اطالوي ڊزائن}} [[File:Prada milano.JPG|thumb|ميلان ۾ [[گاليريا ويتوريو ايمانوئلي ٻيون]] ۾ [[پرادا]] جو دڪان]] اطالوي فيشن جي ڊگهي روايت آهي. [[گلوبل لئنگئيج مانيٽر]] جي ''Top Global Fashion Capital Rankings'' (2013ع) ۾ روم کي ڇهين ۽ ميلان کي ٻارهين نمبر تي رکيو ويو.<ref>{{Cite web|title=New York Takes Top Global Fashion Capital Title from London, edging past Paris|url=http://www.languagemonitor.com/fashion/sorry-kate-new-york-edges-paris-and-london-in-top-global-fashion-capital-10th-annual-survey|url-status=usurped|archive-url=https://web.archive.org/web/20140222011026/http://www.languagemonitor.com/fashion/sorry-kate-new-york-edges-paris-and-london-in-top-global-fashion-capital-10th-annual-survey|archive-date=22 February 2014|access-date=25 February 2014|publisher=Languagemonitor.com}}</ref> اهم اطالوي فيشن ليبلز — جهڙوڪ [[گوچي]]، [[ارماني]]، [[پرادا]]، [[ورساچي]]، [[ويلنٽينو ايس پي اي|ويلنٽينو]]، [[ڊولچي اينڊ گبانا]] — دنيا جي بهترين فيشن گهرن ۾ شامل آهن. [[بلغاري]]، [[دامياني (زيورن جي ڪمپني)|دامياني]] ۽ [[بوچيلاتي]] جهڙا زيورن جا ادارا اٽلي ۾ قائم ٿيا. فيشن رسالو ''[[ووگ اٽاليا]]'' دنيا جي سڀ کان وڌيڪ معزز فيشن رسالن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite book|last=Press|first=Debbie|url={{Google books|pkeaOOxb_isC|page=PA16|keywords=|text=|plainurl=yes}}|title=Your Modeling Career: You Don't Have to Be a Superstar to Succeed|publisher=Allworth Press|year=2000|isbn=978-1-58115-045-2}}; {{Cite web|last=Cardini|first=Tiziana|date=28 October 2020|title=Get to Know the Young Winners of the 2020 International Talent Support Awards |url=https://www.vogue.com/article/internationa-talent-support-award-2020-winners|website=Vogue}}</ref> اٽلي ڊزائن جي ميدان ۾ نمايان آهي، خاص طور تي اندروني، معمارِي، صنعتي ۽ شهري ڊزائن ۾.<ref>Miller (2005) p. 486</ref><ref>Insight Guides (2004) p. 220</ref> ميلان ۽ تورين ملڪ ۾ معمارِي ۽ صنعتي ڊزائن جا اڳواڻ آهن. ميلان شهر [[فيرا ميلانو]] جي ميزباني ڪري ٿو، جيڪا يورپ جي سڀ کان وڏي ڊزائن نمائش آهي.<ref>{{Cite web|title=Design City Milan|url=http://www.wiley.com/WileyCDA/WileyTitle/productCd-0470026839.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101206052654/http://www.wiley.com/WileyCDA/WileyTitle/productCd-0470026839.html|archive-date=6 December 2010|access-date=3 January 2010|publisher=Wiley}}</ref> ميلان ڊزائن ۽ معمارِي سان لاڳاپيل اهم واقعن ۽ هنڌن جي ميزباني ڪري ٿو، جهڙوڪ ''Fuori Salone'' ۽ [[ميلان فرنيچر فيئر]]، ۽ اهو [[برونو موناري]]، [[لوچيو فونتانا]]، [[اينريڪو ڪاستيلاني]] ۽ [[پيئرو مانزوني]] جهڙن ڊزائنرن جو گهر رهيو آهي.<ref>{{Cite web|title=Frieze Magazine – Archive – Milan and Turin|url=http://www.frieze.com/issue/article/milan_turin|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20100110123141/http://www.frieze.com/issue/article/milan_turin|archive-date=10 January 2010|access-date=3 January 2010|website=Frieze}}</ref> === سئنيما === {{Main|اٽلي جو سئنيما}} اطالوي سئنيما [[لوميئر ڀائرن]] طرفان حرڪتي تصويرن جون نمائشون متعارف ڪرائڻ کان ٿوري ئي پوءِ شروع ٿيو.<ref>{{Cite web|title=L'œuvre cinématographique des frères Lumière – Pays: Italie|url=https://catalogue-lumiere.com/pays/italie|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20180320195614/https://catalogue-lumiere.com/pays/italie|archive-date=20 March 2018|access-date=1 January 2022|language=fr}}; {{Cite web|title=Il Cinema Ritrovato – Italia 1896 – Grand Tour Italiano |url=https://festival.ilcinemaritrovato.it/proiezione/italy-1896-in-honor-of-aldo-bernardini|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20180321124127/https://festival.ilcinemaritrovato.it/proiezione/italy-1896-in-honor-of-aldo-bernardini|archive-date=21 March 2018|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> پهريون اطالوي ڊائريڪٽر [[ويتوريو ڪالچينا]] آهي، جنهن 1896ع ۾ [[پوپ ليو تيرهون]] کي فلمبند ڪيو.<ref>{{Cite web|title=26 febbraio 1896 – Papa Leone XIII filmato Fratelli Lumière |url=https://archivio.quirinale.it/aspr/gianni-bisiach/AV-002-000398/26-febbraio-1896-papa-leone-xiii-filmato-fratelli-lumiere|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> 1914ع جي ''[[ڪابيريا]]'' سڀ کان مشهور اطالوي [[خاموش فلم]] آهي.<ref>{{Citation|title=Cinematografia|volume=III|page=226|year=1970|publisher=[[تريڪاني]]|language=it|encyclopedia=Dizionario enciclopedico italiano}}</ref><ref>{{Cite book|last=Andrea Fioravanti|title=La "storia" senza storia. Racconti del passato tra letteratura, cinema e televisione|publisher=Morlacchi Editore|year=2006|isbn=978-8-8607-4066-3|page=121|language=it}}</ref> يورپ جي سڀ کان پراڻي [[اونگارڊ]] سئنيما تحريڪ، [[اطالوي مستقبل نگاري (سئنيما)|اطالوي مستقبل نگاري]]، 1910ع واري ڏهاڪي جي آخر ۾ ٿي.<ref>{{Cite web|date=30 September 2017|title=Il cinema delle avanguardie|url=https://www.brevestoriadelcinema.org/04-4-il-cinema-delle-avanguardie|access-date=13 November 2022|language=it}}</ref> [[File:Federico Fellini NYWTS 2.jpg|thumb|[[فيديريڪو فيليني]]، جيڪو ويهين صديءَ جي سڀ کان وڌيڪ اثرائتن ۽ وڏي پيماني تي عزت ماڻيندڙ فلمسازن مان هڪ سمجهيو وڃي ٿو<ref>{{Cite web|date=20 January 2022|title=Federico Fellini, i 10 migliori film per conoscere il grande regista|url=https://libreriamo.it/intrattenimento/federico-fellini-i-10-film-regista|access-date=10 September 2022|language=it}}</ref>]] 1920ع واري ڏهاڪي ۾ زوال کان پوءِ، صنعت 1930ع واري ڏهاڪي ۾ [[آواز واري فلم|آواز]] جي اچڻ سان ٻيهر متحرڪ ٿي. هڪ مشهور اطالوي صنف، ''[[تيليفوني بيانڪي]]''، دلڪش پس منظرن واريون مزاحيه فلمون هيون.<ref>{{Citation |last=Katz |first=Ephraim |title=Italy |pages=682–685 |year=2001 |publisher=HarperResource |isbn=978-0-0607-4214-0 |encyclopedia=The Film Encyclopedia}}.</ref> ''[[ڪاليگرافزمو]]''، ''تيليفوني بيانڪي''-آمريڪي انداز جي مزاحيه فلمن جي تيز ابتڙ هو؛ اهو وڌيڪ فني، تمام گهڻو رسمي، پيچيدگيءَ ۾ اظهار ڀريو، ۽ بنيادي طور معاصر ادبي مواد سان لاڳاپيل هو.<ref>{{Cite book|last=Brunetta|first=Gian Piero|title=Storia del cinema mondiale|publisher=Einaudi|year=2002|isbn=978-8-8061-4528-6|volume=III|pages=357–359|language=it}}</ref> سئنيما کي موسوليني استعمال ڪيو، جنهن روم جي مشهور [[چينيچتا|چينيچتا اسٽوڊيو]] قائم ڪيو، [[فاشسٽ پروپيگنڊا]] جي پيداوار لاءِ.<ref>{{Cite web|title=The Cinema Under Mussolini|url=http://ccat.sas.upenn.edu/italians/resources/Amiciprize/1996/mussolini.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100731200507/http://ccat.sas.upenn.edu/italians/resources/Amiciprize/1996/mussolini.html|archive-date=31 July 2010|access-date=30 October 2010|publisher=Ccat.sas.upenn.edu}}</ref> ٻي عالمي جنگ کان پوءِ، اطالوي فلم کي وسيع سڃاڻپ ملي ۽ اها برآمد ڪئي وئي، تان جو 1980ع واري ڏهاڪي ۾ فني زوال آيو.<ref>{{Cite web|title=STORIA 'POCONORMALE' DEL CINEMA: ITALIA ANNI '80, IL DECLINO|url=https://www.mymovies.it/cinemanews/2009/16629|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> [[اطالوي فلم ڊائريڪٽرن جي فهرست|اطالوي فلم ڊائريڪٽرن]] ۾ [[فيديريڪو فيليني]]، [[سرجيو ليئوني]]، [[پيئر پاولو پاسوليني]]، [[دوچو تيساري]]، [[لوڪينو ويسڪونتي]]، [[ويتوريو دي سيڪا]]، [[مائيڪل اينجلو انتونيوني]] ۽ [[روبيرتو روسيلليني]] شامل آهن، جن کي هر دور جي عظيم ترين ڊائريڪٽرن مان مڃيو وڃي ٿو.<ref>{{Cite news|last=Ebert|first=Roger|title=The Bicycle Thief / Bicycle Thieves (1949) |url=http://rogerebert.suntimes.com/apps/pbcs.dll/article?AID=/19990319/REVIEWS08/903190306/1023|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20090227023704/http://rogerebert.suntimes.com/apps/pbcs.dll/article?AID=%2F19990319%2FREVIEWS08%2F903190306%2F1023|archive-date=27 February 2009|access-date=8 September 2011|work=Chicago Sun-Times}}; {{Cite web|date=7 July 2002|title=The 25 Most Influential Directors of All Time|url=http://www.moviemaker.com/archives/moviemaking/directing/articles-directing/the-25-most-influential-directors-of-all-time-3358|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20151211230213/http://www.moviemaker.com/archives/moviemaking/directing/articles-directing/the-25-most-influential-directors-of-all-time-3358|archive-date=11 December 2015|access-date=21 February 2017|website=MovieMaker Magazine}}</ref> 1940ع واري ڏهاڪي جي وچ کان 1950ع واري ڏهاڪي جي شروعات تائين [[اطالوي نيو ريئلزم]] جو عروج هو، جيڪو جنگ کان پوءِ واري اٽليءَ جي خراب حالت کي ظاهر ڪندو هو.<ref>{{Cite web|title=Italian Neorealism – Explore – The Criterion Collection|url=https://www.criterion.com/explore/6-italian-neorealism|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110918102158/http://www.criterion.com/explore/6-italian-neorealism|archive-date=18 September 2011|access-date=7 September 2011|publisher=Criterion.com}}</ref> 1950ع واري ڏهاڪي ۾ جيئن ملڪ وڌيڪ امير ٿيو، نيو ريئلزم جي هڪ صورت، جيڪا گلابي نيو ريئلزم طور مشهور هئي، ان جي جاءِ ورتي، ۽ ''[[ڪوميڊيا آل اطاليانا]]'' صنف ۽ ٻيون [[فلم صنف]]ون، جهڙوڪ [[سورڊ اينڊ سينڊل]] ۽ [[اسپيگيٽي ويسٽرن]]، 1960ع ۽ 1970ع واري ڏهاڪي ۾ مشهور ٿيون.<ref>{{Cite web|title=Western all'italiana|url=https://www.treccani.it/enciclopedia/western-all-italiana_%28Enciclopedia-del-Cinema%29|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> [[صوفيا لورين]] جهڙين اداڪارائن عالمي شهرت حاصل ڪئي. شهوت انگيز اطالوي ٿرلر، يا ''[[جئلي]]''، جيڪي 1970ع واري ڏهاڪي ۾ [[داريو ارجينتو]] جهڙن ڊائريڪٽرن ٺاهيا، خوفناڪ فلمن تي اثرانداز ٿيا.<ref>{{Cite web|title=Tarantino e i film italiani degli anni settanta|url=http://www.corriere.it/solferino/severgnini/09-10-30/09.spm|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> تازو دور ۾، اطالوي منظر کي رڳو ڪڏهن ڪڏهن ڌيان مليو آهي، جهڙوڪ ''[[لائف از بيوٽيفل]]''، ''[[سئنيما پيراڊيسو]]'' ۽ ''[[اِل پوستينو: دي پوسٽمين]]'' جهڙين فلمن سان.<ref>{{Cite news|date=21 May 2013|title=Cannes 2013. La grande bellezza |url=https://stanzedicinema.com/2013/05/21/cannes-2013-la-grande-bellezza|access-date=1 January 2022|work=Stanze di Cinema|language=it}}</ref> چينيچتا اسٽوڊيو يورپ ۾ فلم ۽ ٽيليويزن پيداوار جي سڀ کان وڏي سهولت آهي،<ref>{{Cite web|date=30 December 2021|title=Cinecittà, c'è l'accordo per espandere gli Studios italiani|url=https://www.ciakmagazine.it/news/cinecitta-ce-laccordo-per-espandere-gli-studios-italiani|access-date=10 September 2022|language=it}}</ref> جتي ڪيتريون ئي عالمي باڪس آفيس ڪامياب فلمون فلمبند ٿيون. 1950ع واري ڏهاڪي ۾، اتي ٺاهيل عالمي پيداوارن جي انگ سبب روم کي "[[ٽائبر تي هالي ووڊ]]" سڏيو ويو. ان جي احاطي تي 3,000 کان وڌيڪ پيداوارون ٺهيون، جن مان 90 کي [[اڪيڊمي اوارڊ]] لاءِ نامزدگي ملي، ۽ 47 ڪاميابيون حاصل ٿيون.<ref>{{Cite book|last=Bondanella|first=Peter E.|url=https://books.google.com/books?id=PiTBFMc7tp4C|title=Italian Cinema: From Neorealism to the Present|date=2001|publisher=Continuum|isbn=978-0-8264-1247-8|page=13}}</ref> اٽلي [[بهترين پرڏيهي ٻوليءَ واري فلم لاءِ اڪيڊمي اوارڊ]] ۾ سڀ کان وڌيڪ اوارڊ ماڻيندڙ ملڪ آهي، جنهن 14 ڪاميابيون، 3 [[اعزازی اڪيڊمي اوارڊ|خاص اوارڊ]] ۽ 31 [[بهترين پرڏيهي ٻوليءَ واري فلم لاءِ اڪيڊمي اوارڊ ڏانهن اطالوي موڪلن جي فهرست|نامزدگيون]] حاصل ڪيون آهن.<ref>{{Cite web|date=26 October 2021|title=Oscar 2022: Paolo Sorrentino e gli altri candidati come miglior film internazionale |url=https://www.sorrisi.com/cinema/migliori-film/oscar-2022-paolo-sorrentino-e-gli-altri-candidati-come-miglior-film-internazionale|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> {{As of|2016}}، اطالوي فلمن 12 پام دُور،<ref>{{Cite web|date=13 May 2014|title=10 film italiani che hanno fatto la storia del Festival di Cannes|url=https://www.nanopress.it/articolo/10-film-italiani-che-hanno-fatto-la-storia-del-festival-di-cannes/67505|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> 11 [[گولڊن لائن]]،<ref>{{Cite web|date=28 August 2018|title=I film italiani vincitori del Leone d'Oro al Festival di Venezia|url=https://www.supereva.it/i-film-italiani-vincitori-del-leone-doro-al-festival-di-venezia-51756|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> ۽ 7 [[گولڊن بيئر]] کٽيا آهن.<ref>{{Cite web|title=Film italiani vincitori Orso d'Oro di Berlino|url=https://popcorntv.it/guide/film-italiani-vincitori-orso-doro-di-berlino/32626|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> === کاڌ خوراڪ === {{Main|اطالوي کاڌ خوراڪ|اطالوي کاڌي جو ڍانچو|اطالوي کاڌن ۽ مشروبن جي فهرست}} [[File:Salumi e vino lucchese.JPG|thumb|[[اطالوي شراب]] ۽ ''[[سالومي]]'']] [[اطالوي کاڌ خوراڪ]] تي [[اِيٽرسڪن تهذيب|اِيٽرسڪن]]، [[قديم يوناني کاڌ خوراڪ|قديم يوناني]]، [[قديم رومي کاڌ خوراڪ|قديم رومي]]، [[بازنطيني کاڌ خوراڪ|بازنطيني]]، [[عربي کاڌ خوراڪ|عربي]] ۽ [[يهودي کاڌ خوراڪ|يهودي]] کاڌن جو گهرو اثر آهي.<ref>{{Cite web|date=5 April 2023|title=The History of Italian Cuisine: A Cultural Journey – Italian Cuisine|url=https://italian-cuisine.org/the-history-of-italian-cuisine-a-cultural-journey|access-date=25 February 2024|website=italian-cuisine.org}}; {{Cite web|title=Italian Cooking: History of Food and Cooking in Rome and Lazio Region, Papal Influence, Jewish Influence, The Essence of Roman Italian Cooking|url=http://www.inmamaskitchen.com/ITALIAN_COOKING/rome_Lazio/Rome_LAZIO.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20100410100532/http://www.inmamaskitchen.com/ITALIAN_COOKING/rome_Lazio/Rome_LAZIO.html|archive-date=10 April 2010|access-date=24 April 2010|publisher=Inmamaskitchen.com}}</ref> [[نئين دنيا]] جي دريافت سان اهم تبديليون آيون، جن ۾ آلو، ٽماٽا ۽ مڪئي جهڙيون شيون ارڙهين صديءَ کان بنيادي جز بڻجي ويون.<ref>{{Cite web|title=The Making of Italian Food...From the Beginning|url=http://www.epicurean.com/articles/making-of-italian-food.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100327080045/http://www.epicurean.com/articles/making-of-italian-food.html|archive-date=27 March 2010|access-date=24 April 2010|publisher=Epicurean.com}}; Del Conte, 11–21.</ref> [[بحيرۂ روم واري غذا]] اطالوي کاڌ خوراڪ جو بنياد بڻجي ٿي، جيڪا [[پاستا]]، مڇي، ميون ۽ ڀاڄين سان مالا مال آهي ۽ پنهنجي سادگي ۽ قسمين قسمين هئڻ ڪري سڃاتي وڃي ٿي، جنهن ۾ ڪيترن کاڌن ۾ رڳو چار کان اٺ جز هوندا آهن.<ref>The Silver Spoon {{ISBN|8-8721-2223-6}}, 1997 ed.</ref> اطالوي کاڌ خوراڪ پنهنجي علائقائي تنوع،<ref>{{Cite encyclopedia|title=Italian cuisine – Britannica Online Encyclopedia|encyclopedia=Encyclopædia Britannica|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/718430/Italian-cuisine|access-date=24 April 2010|date=2 January 2009|archive-url=https://web.archive.org/web/20100716014306/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/718430/Italian-cuisine|archive-date=16 July 2010|author=Related Articles|url-status=live}}; {{Cite web|title=Italian Food – Italy's Regional Dishes & Cuisine|url=http://www.indigoguide.com/italy/food.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110102020059/http://www.indigoguide.com/italy/food.htm|archive-date=2 January 2011|access-date=24 April 2010|publisher=Indigoguide.com}}; {{Cite web|title=Regional Italian Cuisine|url=http://www.rusticocooking.com/regions.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100410072851/http://www.rusticocooking.com/regions.htm|archive-date=10 April 2010|access-date=24 April 2010|publisher=Rusticocooking.com}}</ref> ذائقي جي گهڻائي ۽ دنيا جي سڀ کان وڌيڪ مشهور کاڌن مان هڪ هئڻ ڪري نمايان آهي،<ref>{{Cite web|date=6 January 2013|title=Which country has the best food?|url=http://travel.cnn.com/explorations/eat/worlds-best-food-cultures-453528|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130629071154/http://travel.cnn.com/explorations/eat/worlds-best-food-cultures-453528|archive-date=29 June 2013|access-date=14 October 2013|publisher=CNN}}</ref> جنهن جو ٻاهرين ملڪن تي به مضبوط اثر آهي.<ref>{{Cite web|last=Freeman|first=Nancy|date=2 March 2007|title=American Food, Cuisine|url=http://www.sallybernstein.com/food/cuisines/us|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100418064119/http://sallybernstein.com/food/cuisines/us|archive-date=18 April 2010|access-date=24 April 2010|publisher=Sallybernstein.com}}</ref><ref>{{Cite web|title=Most Americans Have Dined Out in the Past Month and, Among Type of Cuisine, American Food is Tops Followed by Italian|url=http://www.harrisinteractive.com/vault/HarrisPoll18-DiningOut_4-3-13.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20130520205539/http://www.harrisinteractive.com/vault/HarrisPoll18-DiningOut_4-3-13.pdf|archive-date=20 May 2013|access-date=31 August 2013|publisher=[[هئرس انسائيٽس اينڊ اينالٽڪس|هئرس انٽرايڪٽو]]}}</ref><ref>{{Cite news|last=Kazmin|first=Amy|date=26 March 2013|title=A taste for Italian in New Delhi|url=http://www.ft.com/intl/cms/s/0/7ab87234-9214-11e2-851f-00144feabdc0.html|url-access=subscription|url-status=live|archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221210/http://www.ft.com/intl/cms/s/0/7ab87234-9214-11e2-851f-00144feabdc0.html|archive-date=10 December 2022|access-date=31 August 2013|work=[[فنانشل ٽائيمز]]|location=London}}</ref> اطالوي کاڌ خوراڪ روايتي شين تي گهڻو ڀاڙي ٿي؛ ملڪ وٽ [[يورپي يونين ۾ جاگرافيائي اشارا ۽ روايتي خاصيتون|يورپي يونين جي قانون]] هيٺ محفوظ ڪيل روايتي خاصيتن جو وڏو تعداد آهي.<ref>{{Cite web|last=Keane|first=John|title=Italy leads the way with protected products under EU schemes|url=http://www.bordbia.ie/industryservices/information/alerts/Pages/ItalyleadsthewaywithprotectedproductsunderEUschemes.aspx|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20140329075250/http://www.bordbia.ie/industryservices/information/alerts/Pages/ItalyleadsthewaywithprotectedproductsunderEUschemes.aspx|archive-date=29 March 2014|access-date=5 September 2013|publisher=[[بورڊ بيا]]}}</ref> اٽلي ۾ 395 [[ميشلن اسٽار]] رکندڙ ريسٽورنٽ آهن.<ref>{{cite web|url= https://www.michelin.com/en/publications/products-and-services/michelin-guide-2024-italy-two-new-3-michelin-stars-restaurants|title=Michelin Guide 2024 – Italy – Two new 3 Michelin stars restaurants|access-date=20 November 2024}}</ref> [[اطالوي چيزن جي فهرست|چيز]]، [[سالومي|ٿڌا گوشت]] ۽ [[اطالوي شراب|شراب]] اطالوي کاڌ خوراڪ جا مرڪزي جز آهن، جن سان علائقائي صورتون ۽ [[محفوظ اصل جو نالو]] يا [[محفوظ جاگرافيائي اشارو]] جا ليبل لاڳاپيل آهن؛ ان سان گڏ [[پيزا]] ۽ ڪافي پڻ کاڌي پيتي واري ثقافت جو حصو آهن.<ref>{{Cite news|last=Marshall|first=Lee|date=30 September 2009|title=Italian coffee culture: a guide|url=https://www.telegraph.co.uk/travel/destinations/europe/italy/6246202/Italian-coffee-culture-a-guide.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131010212148/http://www.telegraph.co.uk/travel/destinations/europe/italy/6246202/Italian-coffee-culture-a-guide.html|archive-date=10 October 2013|access-date=5 September 2013|work=The Daily Telegraph|location=London}}</ref> مٺا کاڌا مقامي ذائقن، جهڙوڪ ترش ميون، پسته ۽ بادام، کي [[ماسڪارپوني]] ۽ [[ريڪوٽا]] جهڙن مٺن چيزن يا ڪوڪو، وينلا ۽ دارچيني جهڙن غير ملڪي ذائقن سان ملائڻ جي ڊگهي روايت رکن ٿا. [[جيلاتو]]،<ref>{{Cite news|last=Jewkes|first=Stephen|date=13 October 2012|title=World's first museum about gelato culture opens in Italy|url=http://www.timescolonist.com/life/travel/world-s-first-museum-about-gelato-culture-opens-in-italy-1.15866|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131016062518/http://www.timescolonist.com/life/travel/world-s-first-museum-about-gelato-culture-opens-in-italy-1.15866|archive-date=16 October 2013|access-date=5 September 2013|work=[[ٽائيمز ڪالونسٽ]]}}</ref> [[تيراميسو]]،<ref>{{Cite news|last=Squires|first=Nick|date=23 August 2013|title=Tiramisu claimed by Treviso|url=https://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/10261930/Tiramisu-claimed-by-Treviso.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130829091009/http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/10261930/Tiramisu-claimed-by-Treviso.html|archive-date=29 August 2013|access-date=5 September 2013|work=The Daily Telegraph|location=London}}</ref> ۽ [[ڪاساتا]] اطالوي مٺن کاڌن جا سڀ کان مشهور مثال آهن. [[اطالوي کاڌي جو ڍانچو]] بحيرۂ روم واري علائقي لاءِ خاص آهي ۽ اتر، وچ ۽ اوڀر يورپي کاڌي جي ڍانچن کان مختلف آهي، جيتوڻيڪ اهو اڃا به اڪثر ناشتي (''[[اطالوي کاڌي جو ڍانچو#ناشتو (ڪولازيوني)|ڪولازيوني]]'')، منجهند جي ماني (''[[اطالوي کاڌي جو ڍانچو#منجهند جي ماني (پرانزو)|پرانزو]]'') ۽ رات جي ماني (''[[اطالوي کاڌي جو ڍانچو#رات جي ماني (چينا)|چينا]]'') تي مشتمل هوندو آهي.<ref>{{Cite web|title=Mangiare all'italiana|url=https://www.studiare-in-italia.it/php5/study-italy.php?idorizz=5&idvert=62|access-date=12 November 2021|language=it|archive-date=12 November 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20211112222610/https://www.studiare-in-italia.it/php5/study-italy.php?idorizz=5&idvert=62|url-status=dead}}</ref> بهرحال، ناشتي تي گهڻو گهٽ زور ڏنو ويندو آهي، جيڪو اڪثر ڇڏيو ويندو آهي يا غير بحيرۂ روم اولهندي ملڪن جي ڀيٽ ۾ هلڪن حصن تي مشتمل هوندو آهي.<ref>{{Cite web|date=29 March 2016|title=Colazioni da incubo in giro per il mondo|url=https://www.lacucinaitaliana.it/news/in-primo-piano/colazioni-strane-nel-mondo|access-date=12 November 2021|language=it}}</ref> صبح دير سان ۽ منجهند کان پوءِ هلڪا کاڌا، جن کي ''[[اطالوي کاڌي جو ڍانچو#منجهند کان پوءِ هلڪو کاڌو (ميريندا)|ميريندا]]'' ({{Plural form}}: ''ميريندي'') چيو وڃي ٿو، اڪثر شامل هوندا آهن.<ref>{{Cite web|date=12 August 2021|title=Merenda, una abitudine tutta italiana: cinque ricette salutari per tutta la famiglia|url=https://www.corriere.it/cook/news/cards/merenda-abitudine-tutta-italiana-cinque-ricette-salutari-tutta-famiglia/merenda-come-deve-essere_principale.shtml|access-date=12 November 2021|language=it}}</ref> === راند === {{Main|اٽلي ۾ راند}} [[File:Italy national football team Euro 2012 final.jpg|thumb|2012ع ۾ [[اٽلي قومي فٽبال ٽيم|''آتسوري'']]. [[اٽلي ۾ فٽبال|فٽبال]] اٽلي ۾ سڀ کان مشهور راند آهي.]] سڀ کان مشهور راند [[اٽلي ۾ فٽبال|فٽبال]] آهي.<ref>{{Cite web|last=Wilson|first=Bill|date=10 March 2014|title=Italian football counts cost of stagnation|url=https://www.bbc.co.uk/news/business-26351331|access-date=12 June 2015|publisher=BBC News}}; {{Cite book|last1=Hamil|first1=Sean|title=Managing football: an international perspective|last2=Chadwick|first2=Simon|publisher=Elsevier/Butterworth-Heinemann|year=2010|isbn=978-1-8561-7544-9|edition=1st ed., dodr.|location=Amsterdam|page=285}}</ref> اٽلي جي [[اٽلي قومي فٽبال ٽيم|ٽيم]] سڀ کان وڌيڪ ڪامياب ٽيمن مان هڪ آهي، جنهن چار [[فيفا ورلڊ ڪپ|ورلڊ ڪپ]] ڪاميابيون ([[1934 فيفا ورلڊ ڪپ|1934]]، [[1938 فيفا ورلڊ ڪپ|1938]]، [[1982 فيفا ورلڊ ڪپ|1982]] ۽ [[2006 فيفا ورلڊ ڪپ|2006]]) ۽ ٻه [[يوئيفا يورو]] ڪاميابيون ([[يوئيفا يورو 1968|1968]] ۽ [[يوئيفا يورو 2020|2020]]) حاصل ڪيون آهن.<ref>{{Cite web|title=Previous FIFA World Cups|url=https://www.fifa.com/worldcup/archive/index.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110125063612/http://www.fifa.com/worldcup/archive/index.html|archive-date=25 January 2011|access-date=8 January 2011|publisher=FIFA}}</ref> اطالوي ڪلبن 48 وڏيون يورپي ٽرافيون کٽيون آهن، جنهن ڪري اٽلي اسپين کان پوءِ يورپ جو ٻيو سڀ کان ڪامياب ملڪ بڻجي ٿو. اٽلي جي مٿئين ليگ [[سيري آ]] آهي، جنهن کي دنيا ڀر ۾ لکين مداح ڏسن ٿا.<ref>{{Cite web|title=Le squadre più tifate al mondo: classifica e numero di fan|url=https://www.sisal.it/scommesse-matchpoint/blog/fuori-campo/squadre-piu-tifate-al-mondo-classifica|access-date=4 January 2022|language=it|archive-date=18 September 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210918004108/https://www.sisal.it/scommesse-matchpoint/blog/fuori-campo/squadre-piu-tifate-al-mondo-classifica|url-status=dead}}</ref> ٻيون مشهور ٽيم واريون رانديون باسڪيٽ بال، والي بال ۽ رگبي آهن.<ref name="sportface">{{Cite web|date=15 March 2021|title=Sport più seguiti: la (forse) sorprendente classifica mondiale|url=https://www.sportface.it/altro/sport-piu-seguiti-la-forse-sorprendente-classifica-mondiale/1318754|access-date=4 January 2022|language=it|archive-date=4 January 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220104135605/https://www.sportface.it/altro/sport-piu-seguiti-la-forse-sorprendente-classifica-mondiale/1318754|url-status=dead}}</ref> اٽلي جون مردن ۽ عورتن جون قومي والي بال ٽيمون اڪثر دنيا جي بهترين ٽيمن ۾ شامل ٿين ٿيون. [[اٽلي مردن جي قومي والي بال ٽيم|مردن جي ٽيم]] لڳاتار ٽي [[ايف آءِ وي بي والي بال مردن جي عالمي چيمپيئن شپ|عالمي چيمپيئن شپون]] کٽيون (1990ع، 1994ع ۽ 1998ع ۾). [[اٽلي مردن جي قومي باسڪيٽ بال ٽيم|اٽلي مردن جي باسڪيٽ بال ٽيم]] جا بهترين نتيجا [[يورو باسڪيٽ 1983]] ۽ [[يورو باسڪيٽ 1999|1999ع]] ۾ سونا تمغا، ۽ [[2004ع گرمائين اولمپڪس ۾ باسڪيٽ بال|2004ع اولمپڪس]] ۾ چاندي جو تمغو هئا. [[ليگا باسڪيٽ سيري آ]] يورپ جي سڀ کان وڌيڪ مقابلي واري ليگن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite web|date=July 2019|title=Basket Eurolega, l'albo d'oro delle squadre più forti e titolate d'Europa|url=https://williamhillnews.it/basket/basket-eurolega|access-date=4 January 2022|language=it}}</ref> [[اٽلي قومي رگبي يونين ٽيم]] [[سڪس نيشنز چيمپيئن شپ]] ۽ [[رگبي ورلڊ ڪپ]] ۾ مقابلو ڪري ٿي. انفرادي راندين ۾، سائيڪل ڊوڙ مشهور آهي؛<ref>{{Cite book|last=Foot|first=John|title=Pedalare! Pedalare!: a history of Italian cycling|publisher=Bloomsbury|year=2012|isbn=978-1-4088-2219-7|location=London|page=312}}</ref> اطالوين [[يو سي آءِ روڊ ورلڊ چيمپيئن شپون – مردن جي روڊ ريس|يو سي آءِ عالمي چيمپيئن شپون]] [[يو سي آءِ روڊ ورلڊ چيمپيئن شپون – مردن جي روڊ ريس#قوم موجب تمغا ماڻيندڙ|بيلجيم کان سواءِ ڪنهن به ٻئي ملڪ کان وڌيڪ]] کٽيون آهن. [[جيرو دي اٽاليا]] هر مئي ۾ ٿيندڙ سائيڪل ريس آهي ۽ ٽن [[گرانڊ ٽورس]] مان هڪ آهي. الپائن اسڪائينگ هڪ وسيع راند آهي، ۽ ملڪ اسڪائينگ لاءِ مشهور منزل آهي.<ref>{{Cite news|last=Hall|first=James|date=23 November 2012|title=Italy is best value skiing country, report finds|url=https://www.telegraph.co.uk/travel/travelnews/9697128/Italy-is-best-value-skiing-country-report-finds.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131003012827/http://www.telegraph.co.uk/travel/travelnews/9697128/Italy-is-best-value-skiing-country-report-finds.html|archive-date=3 October 2013|access-date=29 August 2013|work=The Daily Telegraph|location=London}}</ref> اطالوي اسڪائر [[سياري جون اولمپڪ رانديون]] ۽ [[الپائن اسڪائي ورلڊ ڪپ]] ۾ سٺا نتيجا حاصل ڪن ٿا. ٽينس کي اهم پيروي حاصل آهي: اها چوٿين سڀ کان وڌيڪ کيڏي ويندڙ راند آهي.<ref>{{Cite web|title=Il tennis è il quarto sport in Italia per numero di praticanti|url=http://www.federtennis.it/DettaglioNews.asp?IDNews=55672|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20130927033216/http://www.federtennis.it/DettaglioNews.asp?IDNews=55672|archive-date=27 September 2013|access-date=29 August 2013|publisher=Federazione Italiana Tennis}}</ref> [[روم ماسٽرز]]، جيڪو 1930ع ۾ قائم ٿيو، سڀ کان وڌيڪ معزز ٽينس ٽورنامينٽن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite news|title=Internazionali d'Italia di Tennis – Roma 2021 |url=https://www.faretennis.com/tornei/internazionali-italia-tennis|access-date=4 January 2022|language=it}}</ref> اطالوي رانديگرن [[ڊيويس ڪپ]] 4 ڀيرا (1976، 2023، 2024 ۽ 2025) ۽ [[بلي جين ڪنگ ڪپ]] 6 ڀيرا (2006، 2009، 2010، 2013، 2024 ۽ 2025) کٽيا آهن. [[File:Michael Schumacher 2006 USA 2.jpg|thumb|[[اسڪوديريا فيراري]] جي [[فيراري 248 ايف 1]]، جيڪا [[گرانڊ پري موٽر ريسنگ|گرانڊ پري]] ريسنگ ۾ اڃا تائين موجود سڀ کان پراڻي ٽيم آهي،<ref name="targaflorio"/> جيڪا 1948ع کان مقابلو ڪري رهي آهي، ۽ شمارياتي طور [[فارمولا ون گرانڊ پري فاتحن جي فهرست (تعمير ڪندڙ)|تاريخ جي سڀ کان ڪامياب فارمولا ون ٽيم]] آهي]] موٽر راندون مشهور آهن.<ref name="sportface"></ref> اٽلي، تمام وڏي فرق سان، سڀ کان وڌيڪ موٽو جي پي عالمي چيمپيئن شپون کٽيون آهن. اطالوي [[اسڪوديريا فيراري]] [[گرانڊ پري موٽر ريسنگ|گرانڊ پري]] ريسنگ ۾ اڃا تائين موجود سڀ کان پراڻي ٽيم آهي،<ref name="targaflorio">{{Cite web|title=Enzo Ferrari|url=https://www.targaflorio.info/enzoferrari.htm|access-date=4 January 2022|language=it}}</ref> جيڪا 1948ع کان مقابلو ڪري رهي آهي، ۽ 232 ڪاميابين سان سڀ کان ڪامياب فارمولا ون ٽيم آهي. [[فارمولا ون]] جو [[اطالوي گرانڊ پري]] 1921ع کان منعقد ٿيندو رهيو آهي<ref>{{Cite web|date=3 September 2020|title=GP d'Italia: albo d'oro|url=https://www.motori.it/curiosita/1757728/gp-ditalia-albo-doro.html|access-date=4 January 2022|language=it}}</ref> ۽ هميشه [[آٽوڊرومو ناتسيونالي مونزا]] ۾ ٿيو آهي (سواءِ [[1980 اطالوي گرانڊ پري|1980ع]] جي).<ref>{{Cite web|date=7 September 2021|title=GP Italia: a Monza tra storia e passione|url=https://www.f1world.it/amarcord/gp-ditalia-a-monza-tra-storia-e-passione|access-date=4 January 2022|language=it|archive-date=4 January 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220104135550/https://www.f1world.it/amarcord/gp-ditalia-a-monza-tra-storia-e-passione/|url-status=dead}}</ref> موٽر راندين ۾ ٻيا ڪامياب اطالوي ڪار ٺاهيندڙ [[الفا روميو]]، [[لانچيا]]، [[مازيراتي]] ۽ [[فيات]] آهن.<ref>{{Cite web|date=5 October 2021|title=L'Italia che vince le corse|work=Mauto|url=https://www.museoauto.com/litalia-che-vince-le-corse-la-ferrari-500-f2-del-1952|access-date=4 January 2022|language=it|archive-date=4 January 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220104172543/https://www.museoauto.com/litalia-che-vince-le-corse-la-ferrari-500-f2-del-1952/|url-status=dead}}</ref> اٽلي اولمپڪس ۾ ڪامياب رهيو آهي، [[1896ع گرمائين اولمپڪس|پهرين اولمپياڊ]] کان حصو وٺندو رهيو آهي ۽ 48 مان 47 رانديگرن ۾ شامل ٿيو آهي ([[1904ع گرمائين اولمپڪس|1904ع]] کان سواءِ).<ref>{{Cite web|last=Elio Trifari|title=Che sorpresa: Italia presente a tutti i Giochi|url=http://archiviostorico.gazzetta.it/2008/novembre/28/Che_sorpresa_Italia_presente_tutti_ga_10_081128051.shtml|access-date=4 January 2022|language=it}}</ref> [[اولمپڪس ۾ اٽلي|اطالوين]] [[گرمائين اولمپڪ رانديون]] ۾ 618 تمغا، ۽ سياري جي اولمپڪس ۾ 141 تمغا کٽيا آهن، جن ۾ 259 سونا تمغا شامل آهن، ۽ ڪل تمغن جي لحاظ کان ڇهون سڀ کان ڪامياب ملڪ آهي. ملڪ [[1960ع گرمائين اولمپڪس|1960ع]] ۾ گرمائين اولمپڪس جي ميزباني ڪئي؛ ۽ [[سياري جون اولمپڪ رانديون|سياري جي اولمپڪس]] جي [[1956ع سياري اولمپڪس|1956ع]]، [[2006ع سياري اولمپڪس|2006ع]] ۾ ميزباني ڪئي، ۽ هن وقت [[ميلان]] ۽ [[ڪورتينا دامپيتسو]] ۾ [[2026ع سياري اولمپڪس|2026ع واري ايڊيشن]] جي ميزباني ڪري رهيو آهي. === عام موڪلون، ميلو ۽ لوڪ روايتون === {{Main|اٽلي ۾ عام موڪلون|اٽلي جون روايتون|اٽلي جون لوڪ روايتون}} [[File:Frecce Tricolori 2022.jpg|thumb|روم ۾ ''[[فيستا ديلا ريپوبليڪا]]'' جي جشن دوران [[وڪٽر ايمانوئل ٻيون يادگار]] مٿان ''[[فريچي تريڪولوري]]''، جنهن جي دونهين واري لڪير [[اٽلي جا قومي رنگ]] ڏيکاري ٿي]] عام موڪلن ۾ مذهبي، قومي ۽ علائقائي ڏينهن شامل آهن. اٽلي جو قومي ڏينهن، ''[[فيستا ديلا ريپوبليڪا]]'' ('جمهوريت جو ڏينهن')،<ref>{{Cite web|title=Le feste mobili. Feste religiose e feste civili in Italia|url=http://calendario.eugeniosongia.com/feste.htm|access-date=29 December 2022|language=it}}</ref> 2 جون تي ملهايو ويندو آهي، جنهن جو مکيه جشن روم ۾ ٿيندو آهي، ۽ اهو 1946ع ۾ اطالوي جمهوريه جي جنم جي ياد ۾ ملهايو ويندو آهي.<ref name="Italian Embassy in London">{{Cite web|title=Festività nazionali in Italia|url=http://www.amblondra.esteri.it/Ambasciata_Londra/Menu/In_linea_con_utente/Domande_frequenti/altro.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20120624220055/http://www.amblondra.esteri.it/Ambasciata_Londra/Menu/In_linea_con_utente/Domande_frequenti/altro.htm|archive-date=24 June 2012|access-date=15 April 2012|publisher=Italian Embassy in London|language=it}}</ref> تقريب ۾ [[اڻڄاتل سپاهيءَ جو مقبرو (اٽلي)|اطالوي اڻڄاتل سپاهي]] کي خراج عقيدت طور گلن جي چادر چاڙهڻ ۽ روم ۾ [[ويا ديئي فوري امپيريالي]] سان فوجي پريڊ شامل آهي. [[سينٽ لوسي جو ڏينهن#اٽلي|سينٽ لوسي جو ڏينهن]]، 13 ڊسمبر تي، اٽلي جي ڪجهه علائقن ۾ ٻارن ۾ مشهور آهي، جتي هوءَ سانتا ڪلاز جهڙو ڪردار ادا ڪري ٿي.<ref>{{Cite web|title=Saint Lucy – Sicily's Most Famous Woman – Best of Sicily Magazine|url=http://www.bestofsicily.com/mag/art333.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20121015021932/http://bestofsicily.com/mag/art333.htm|archive-date=15 October 2012|website=bestofsicily.com}}</ref> [[ايپيفني (موڪل)|ايپيفني]] [[اطالوي لوڪ روايتون|اطالوي لوڪ روايتن]] جي شخصيت [[بيفانا]] سان لاڳاپيل آهي، جيڪا ٻهاريءَ تي سوار هڪ پوڙهي عورت آهي، جيڪا 5 جنوري جي رات سٺن ٻارن لاءِ تحفا، ۽ خراب ٻارن لاءِ ڪوئلو يا رک جا ٿيلها آڻي ٿي.<ref>{{Cite book|last=Roy|first=Christian|url={{Google books|IKqOUfqt4cIC|page=PA144|keywords=|text=|plainurl=yes}}|title=Traditional Festivals|date=2005|publisher=ABC-CLIO|isbn=978-1-5760-7089-5|page=144|access-date=13 January 2015}}</ref> [[مريم جو آسمان تي کڄڻ]] 15 آگسٽ تي ''[[فيراگوستو]]'' سان گڏ اچي ٿو، جيڪو اونهاري جي موڪلن جو دور آهي.<ref>{{Cite book|last=Jonathan Boardman|url={{Google books|VHAUAQAAIAAJ|keywords=|text=|plainurl=yes}}|title=Rome: A Cultural and Literary Companion|publisher=Signal Books|year=2000|isbn=978-1-902669-15-1|location=University of California|page=219|format=Google Books}}</ref> اطالوي قومي [[سرپرست ڏينهن]]، 4 آڪٽوبر تي، [[سينٽ فرانسس ۽ ڪيٿرائن جو عيد ڏينهن|سينٽ فرانسس ۽ سينٽ ڪيٿرائن]] کي ملهايو ويندو آهي. هر شهر يا ڳوٺ پنهنجي مقامي سرپرست بزرگ جي عيد تي پڻ عام موڪل ملهائيندو آهي.<ref name="Italian Embassy in London"></ref> [[ناتالي دي روما]] ({{literally|روم جو جنم ڏينهن}}) [[روم]] ۾ 21 اپريل تي ٿيندڙ ساليانو ميلو آهي، جيڪو شهر جي ڏند ڪٿائي [[روم جو بنياد|بنياد]] جي خوشيءَ ۾ ملهايو ويندو آهي.<ref name="Plutarch12">[[پلوٽارڪ]]، ''[[متوازي زندگيون]] – رومولس جي زندگي''، [http://penelope.uchicago.edu/Thayer/E/Roman/Texts/Plutarch/Lives/Romulus*.html#12 12.2] ([[لاڪوس ڪورتيوس]] مان)</ref> [[ڏند ڪٿا]] موجب، چيو وڃي ٿو ته [[رومولس]] 21 اپريل 753 ق.م. تي روم شهر جو بنياد وڌو.<ref name="penelope">{{Cite web|url=https://penelope.uchicago.edu/Thayer/L/Roman/Texts/Censorinus/text*.html#17.11|title=LacusCurtius • Censorinus – De Die Natali|website=penelope.uchicago.edu}}</ref> ميلن ۽ جشنن ۾ [[پاليو دي سينا]] گهوڙن جي ڊوڙ، [[مقدس هفتو#اٽلي|مقدس هفتي]] جون رسمون، اريتسو جو [[ساراسين جوسٽ]]، ۽ ''[[ڪالچو ستوريڪو فيورينتينو]]'' شامل آهن. 2013ع ۾، [[يونيسڪو]] [[غير مادي ثقافتي ورثو|غير مادي ثقافتي ورثي]] ۾ اطالوي ميلن ۽ ''[[پاسو (فلوٽ)|پاسو]]'' کي شامل ڪيو، جهڙوڪ [[واريا دي پالمي]]، [[ويتربو]] ۾ [[ماڪينا دي سانتا روزا]]، ۽ [[ساساري]] ۾ ''faradda di li candareri''.<ref>{{Cite web|title=Celebrations of big shoulder-borne processional structures|url=http://www.unesco.org/culture/ich/index.php?lg=en&pg=00011&RL=00721|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141213122708/http://www.unesco.org/culture/ich/index.php?lg=EN|archive-date=13 December 2014|access-date=29 November 2014|publisher=UNESCO}}</ref> ٻين ميلن ۾ [[اٽلي ۾ ڪارنيول|ڪارنيول]] شامل آهن، جهڙوڪ [[وينس جو ڪارنيول|وينس]]، [[وياريجو جو ڪارنيول|وياريجو]]، [[اِوريا جو ڪارنيول|اِوريا]]، [[فويانو ديلا ڪيانا جو ڪارنيول|فويانو ديلا ڪيانا]]، ۽ [[ساتريانو دي لوڪانيا جو ڪارنيول|ساتريانو دي لوڪانيا]]. [[وينس فلم فيسٽيول]]، جيڪو [[گولڊن لائن]] انعام ڏئي ٿو ۽ 1932ع کان منعقد ٿي رهيو آهي، دنيا جو سڀ کان پراڻو فلمي ميلو آهي ۽ [[ڪانز فلم فيسٽيول|ڪانز]] ۽ [[برلن بين الاقوامي فلم فيسٽيول|برلن]] سان گڏ يورپ جي "وڏن ٽن" فلمي ميلن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite web|last=Anderson|first=Ariston|date=24 July 2014|title=Venice: David Gordon Green's 'Manglehorn,' Abel Ferrara's 'Pasolini' in Competition Lineup|url=https://www.hollywoodreporter.com/news/venice-film-festival-unveils-lineup-720770|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20160218220740/http://www.hollywoodreporter.com/news/venice-film-festival-unveils-lineup-720770|archive-date=18 February 2016|website=[[دي هالي ووڊ رپورٽر]]}}; {{Cite magazine|title=Addio, Lido: Last Postcards from the Venice Film Festival|url=https://time.com/3291348/addio-lido-last-postcards-from-the-venice-film-festival/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140920162423/http://time.com/3291348/addio-lido-last-postcards-from-the-venice-film-festival|archive-date=20 September 2014|magazine=Time}}</ref> ==انتظامي ورهاستون== <!-- This Anchor tag serves to provide a permanent target for incoming section links. Please do not remove or modify it, except to add another appropriate anchor. If you modify the section title, please anchor the old title. It is always best to anchor an old section header that has been changed so that links to it will not be broken. See [[Template:Anchor]] for details. This template is {{Subst:Anchor comment}}. --> {{Main|اٽلي جا علائقا|اٽلي جا صوبا|اٽلي جا ميٽروپوليٽن شهر|ڪوموني}} اٽلي 20 علائقن (''[[ريجوني]]'') تي مشتمل آهي، جن مان پنجن کي [[خاص قانوني حيثيت وارا خودمختيار علائقا|خاص خودمختيار حيثيت]] حاصل آهي، جيڪا کين اضافي معاملن تي قانون سازي ڪرڻ جي اجازت ڏئي ٿي.<ref name="tuttitalia">{{Cite news|title=Regioni italiane|url=http://www.tuttitalia.it/regioni|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220509133929/https://www.tuttitalia.it/regioni|archive-date=9 May 2022|access-date=30 April 2022|language=it}}</ref> {{Div col}} * [[ابروزو]] * [[اوستا وادي]] * [[اپوليا]] * [[بازيليڪاتا]] * [[ڪلابريا]] * [[ڪمپانيا]] * [[ايميليا-رومانيا]] * [[فريولي-وينيزيا جوليا]] * [[لازيو]] * [[ليگوريا]] * [[لومباردي]] * [[مارڪي]] * [[موليزه]] * [[پيڊمونٽ]] * [[سارڊينيا]] * [[سسلي]] * [[ترنتينو-آلٽو آديجي/سڊٽيرول]] * [[ٽسڪني]] * [[امبريا]] * [[وينيتو]] {{Div col end}} ''ريجوني'' ۾ 107 صوبا (''[[اٽلي جا صوبا|پرووينچي]]'') يا ميٽروپوليٽن شهر (''[[اٽلي جا ميٽروپوليٽن شهر|چِتا ميٽروپوليتاني]]'')، ۽ 7,896 ميونسپلٽيون (''[[ڪوموني]]'') شامل آهن.<ref name="tuttitalia"/> {{Clear}} == پڻ ڏسو == {{Portal|اٽلي|ملڪ|يورپ|يورپي يونين }} * [[اٽلي جو خاڪو]] {{Clear}} == نوٽس == {{Notelist|30em}} == ڪتابيات == {{Refbegin|30em}} * {{Cite book|last1=Cushman-Roisin|first1=Benoit|url=https://books.google.com/books?id=OFwkVgQNHlsC|title=Physical oceanography of the Adriatic Sea|last2=Gačić|first2=Miroslav|last3=Poulain|first3=Pierre-Marie|publisher=Springer|year=2001|isbn=978-1-4020-0225-0}} * {{Cite web|date=2004–2007|title=FastiOnline: A database of archaeological excavations since the year 2000 |url=https://www.fastionline.org|access-date=6 March 2010|publisher=International Association of Classical Archaeology (AIAC)}} * Hibberd, Matthew. ''The media in Italy'' (McGraw-Hill International, 2007). * Sarti, Roland, ed. ''Italy: A reference guide from the Renaissance to the present'' (2004). * Sassoon, Donald. ''Contemporary Italy: politics, economy and society since 1945'' (Routledge, 2014). * {{Cite web|date=1995–2010|title=Italy History – Italian History Index|url=http://vlib.iue.it/hist-italy/Index.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210815124837/http://vlib.iue.it/hist-italy/Index.html|archive-date=15 August 2021|access-date=6 March 2010|publisher=European University Institute, The World Wide Web Virtual Library|language=it, en}} {{Refend}} == حوالا == {{Reflist}} <references group="lower-alpha"/> {{Italy Labelled Map Scalable|image-width=300}} madssyukjwymw3gohh0yagciis3o196 382655 382654 2026-06-04T09:29:31Z Memon2025 21315 382655 wikitext text/x-wiki {{چونڊ مضمون| جون 2026}} {{Short description|ڏکڻ ۽ اولهه يورپ جو ملڪ}} {{Infobox country | conventional_long_name = اطالوي جمهوريه | common_name = اٽلي | native_name = {{Lang|it|Repubblica Italiana<!--upper case see Italian wiki-->}} | image_flag = Flag of Italy.svg | image_coat = Emblem of Italy.svg | symbol_type = نشان | national_anthem = "{{Lang|it|[[اِل ڪانتو ديلي اطالياني]]|italic=no}}"<br/>"اطالوين جو گيت"<div style="padding-top:0.5em;">{{Center|[[File:Canto degli Italiani - Marina Militare (strumentale).wav]]}}</div> | image_map = {{Switcher|[[File:EU-Italy (orthographic projection).svg|frameless]]|گلوب ڏيکاريو|[[File:EU-Italy.svg|upright=1.15|frameless]]|يورپي يونين جو نقشو ڏيکاريو|default=1}} | capital = [[روم]] | coordinates = {{Coord|41|54|N|12|29|E|type:city}} | largest_city = capital | languages_type = ڏيهي ٻوليون | languages = ڏسو [[اٽلي جون ٻوليون|مکيه مضمون]] | official_languages = [[اطالوي ٻولي|اطالوي]]<sup>a</sup> {{Infobox|child=yes |label1 = [[اٽلي ڏانهن اميگريشن|قوميت]] {{Nobold|(2021)}}<ref name="id2020">{{Cite web|title=Indicatori demografici, anno 2020 |url=https://www.istat.it/it/files//2021/05/REPORT_INDICATORI-DEMOGRAFICI-2020.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210503091112/https://www.istat.it/it/files//2021/05/REPORT_INDICATORI-DEMOGRAFICI-2020.pdf|archive-date=3 May 2021|access-date=3 May 2021}}</ref> | data1 = {{Unbulleted list|91% اطالوي|9% ٻيا}} }} | religion = {{Ublist|item_style=white-space:nowrap;|84% [[اٽلي ۾ عيسائيت|عيسائيت]]|12% [[اٽلي ۾ لادينيت|لادينيت]]|4% [[اٽلي ۾ مذهب|ٻيا]]}} | religion_year = 2021 | religion_ref = <ref>{{Cite web|date=September 2021|title=Special Eurobarometer 516|url=https://data.europa.eu/data/datasets/s2237_95_2_516_eng?locale=en|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20230629085321/http://data.europa.eu/data/datasets/s2237_95_2_516_eng?locale=en|archive-date=29 June 2023|access-date=2 June 2026|publisher=European Union: [[European Commission]]|via=[[European Data Portal]] (see Volume C: Country/socio-demographics: IT: Question D90.2.)}}</ref> | demonym = اطالوي | government_type = [[وحداني پارلياماني جمهوريه]] | leader_title1 = [[اٽلي جو صدر|صدر]] | leader_name1 = [[سرجيو ماتاريلا]] | leader_title2 = [[اٽلي جو وزيراعظم|وزيراعظم]] | leader_name2 = [[جورجيا ميلوني]] | leader_title3 = [[جمہوريه جي سينيٽ جو صدر (اٽلي)|سينيٽ جو صدر]] | leader_name3 = [[اگناتسيو لا روسا]] | leader_title4 = [[چيمبر آف ڊپٽيز جو صدر (اٽلي)|چيمبر آف ڊپٽيز جو صدر]] | leader_name4 = [[لورينزو فونتانا]] | legislature = [[اطالوي پارليامينٽ|پارليامينٽ]] | upper_house = [[جمہوريه جي سينيٽ (اٽلي)|جمہوريه جي سينيٽ]] | lower_house = [[چيمبر آف ڊپٽيز (اٽلي)|چيمبر آف ڊپٽيز]] | sovereignty_type = [[اٽلي جي تاريخ|تاريخي سياسي وحدتون]] | established_event1 = [[اٽلي جا قديم ماڻھو|اٽالڪ ماڻھو]] | established_date1 = قديم دور | established_event2 = [[قديم روم]]<br>[[رومي اٽلي]] | established_date2 = 753 ق م–476 ع | established_event3 = [[بربر بادشاهتون|رومي-بربر بادشاهتون]]<br>[[بازنطيني اٽلي]] | established_date3 = اوائلي وچون دور | established_event4 = [[اٽلي جي تاريخي رياستن جي فهرست|اطالوي شهري رياستون ۽ علائقائي سياسي وحدتون]] | established_date4 = وچون دور ۽ جديد دور | established_event5 = [[اٽلي جي بادشاهت]] | established_date5 = 1861–1946<br>{{start date and age|1861|03|17|df=y}} | established_event6 = [[اطالوي سلطنت]] | established_date6 = 1869/1882–1960 | established_event7 = [[1946ع اطالوي اداراتي ريفرنڊم|اطالوي جمهوريه]] | established_date7 = {{start date and age|1946|06|02|df=y}} | area_km2 = 301,340 | area_footnote = <ref name="Central Intelligence Agency-2023">{{Cite web|date=23 August 2023|title=Italy|url=https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210701235642/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy|archive-date=1 July 2021|access-date=28 August 2023|publisher=Central Intelligence Agency}}</ref><ref>{{Cite web|date=12 November 2023|title=Italy country profile|url=https://www.bbc.com/news/world-europe-17433142|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20231218111602/https://www.bbc.com/news/world-europe-17433142|archive-date=18 December 2023|access-date=12 November 2023|publisher=BBC News}}</ref> | area_rank = 71هون | area_sq_mi = 116,347 <!--Do not remove per [[Wikipedia:Manual of Style/Dates and numbers]]--> | percent_water = 1.24 (2015)<ref>{{Cite web|title=Surface water and surface water change|url=https://stats.oecd.org/Index.aspx?DataSetCode=SURFACE_WATER|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210324133453/https://stats.oecd.org/Index.aspx?DataSetCode=SURFACE_WATER|archive-date=24 March 2021|access-date=11 October 2020|publisher=[[Organisation for Economic Co-operation and Development]] (OECD)}}</ref> | population_estimate = {{DecreaseNeutral}} 58,915,561<ref name="population">{{cite web|title=Monthly Demographic Balance|url=https://demo.istat.it/app/?l=en&a=&i=D7B|publisher=[[Italian National Institute of Statistics|ISTAT]]}}</ref> | population_estimate_year = 2025 | population_estimate_rank = 25هون | population_density_km2 = 195.5 | population_density_sq_mi = auto<!--Do not remove per [[Wikipedia:Manual of Style/Dates and numbers]]--> | population_density_rank = 72هون | GDP_PPP = {{Increase}} $3.872&nbsp;trillion<ref name="IMFWEO.IT">{{cite web |url=https://data.imf.org/en/Data-Explorer?datasetUrn=IMF.RES:WEO(9.0.0) |title=World Economic Outlook Database (April 2026 Edition) |publisher=[[International Monetary Fund]] |website=www.imf.org |date=14 April 2026 |access-date=18 April 2026}}</ref> | GDP_PPP_year = 2026 | GDP_PPP_rank = 12هون | GDP_PPP_per_capita = {{Increase}} $65,761<ref name="IMFWEO.IT"/> | GDP_PPP_per_capita_rank = 29هون | GDP_nominal = {{Increase}} $2.738&nbsp;trillion<ref name="IMFWEO.IT"/> | GDP_nominal_year = 2026 | GDP_nominal_rank = 8هون | GDP_nominal_per_capita = {{Increase}} $46,505<ref name="IMFWEO.IT"/> | GDP_nominal_per_capita_rank = 27هون | Gini = 32.5 <!--number only--> | Gini_year = 2020 | Gini_change = decrease <!--increase/steady/decrease--> | Gini_ref = <ref>{{Cite web|title=Gini coefficient of equivalised disposable income – EU-SILC survey|url=https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/tessi190/default/table?lang=en|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20201009091832/https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/tessi190/default/table?lang=en|archive-date=9 October 2020|access-date=21 June 2022|publisher=European Commission}}</ref> | HDI = 0.915 <!--number only--> | HDI_year = 2023<!-- Please use the year to which the data refers, not the publication year--> | HDI_change = increase <!--increase/decrease/steady--> | HDI_ref = <ref name="UNHDR">{{Cite web |date=6 May 2025 |title=Human Development Report 2025 |url=https://hdr.undp.org/system/files/documents/global-report-document/hdr2025reporten.pdf|url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20250506051232/https://hdr.undp.org/system/files/documents/global-report-document/hdr2025reporten.pdf |archive-date=6 May 2025 |access-date=6 May 2025 |publisher=[[United Nations Development Programme]] |language=en}}</ref> | HDI_rank = 29هون | currency = [[يورو]] (€)<sup>b</sup> | currency_code = EUR | time_zone = [[مرڪزي يورپي وقت|CET]] | utc_offset = +1 | utc_offset_DST = +2 | time_zone_DST = [[مرڪزي يورپي گرمي وارو وقت|CEST]] | calling_code = [[+39]] <sup>c</sup> | cctld = [[.it]] | footnote_a = <span style="font-size:100%;">جرمن [[ڏکڻ ٽائرول]] ۽ [[فريولي-وينيتسيا جوليا]] ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ فرينچ [[آئوستا وادي]] ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ [[سلووين ٻولي|سلووين]] [[ٽريئستي صوبو]]، [[گوريتسيا صوبو]] ۽ فريولي-وينيتسيا جوليا ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ [[لاڊن ٻولي|لاڊن]] ڏکڻ ٽائرول، [[ترنتينو]] ۽ ٻين اترين علائقن ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ [[فريولي ٻولي|فريولي]] فريولي-وينيتسيا جوليا ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ [[سارڊينيائي ٻولي|سارڊينيائي]] [[سارڊينيا]] ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي.<ref>{{Cite web|title=Legge Regionale 15 ottobre 1997, n. 26 |url=http://www.regione.sardegna.it/j/v/86?v=9&c=72&file=1997026|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210226213750/http://www.regione.sardegna.it/j/v/86?v=9&c=72&file=1997026|archive-date=26 February 2021|access-date=31 May 2018|publisher=Regione autonoma della Sardegna – Regione Autònoma de Sardigna}}; {{Cite web|title=Regione Autonoma Friuli-Venezia Giulia – Comunità linguistiche regionali|url=https://www.regione.fvg.it/rafvg/cms/RAFVG/cultura-sport/patrimonio-culturale/comunita-linguistiche|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150904201140/https://www.regione.fvg.it/rafvg/cms/RAFVG/cultura-sport/patrimonio-culturale/comunita-linguistiche|archive-date=4 September 2015|access-date=2 November 2020|website=regione.fvg.it}}</ref></span> | footnote_b = <span style="font-size:100%;">2002ع کان اڳ، [[اطالوي ليرا]]. يورو [[ڪامپيوني دي اٽاليا]] ۾ قبول ڪئي وڃي ٿي، پر ان جي سرڪاري ڪرنسي [[سوئس فرانڪ]] آهي.<ref>{{Cite web|date=14 July 2010|title=Comune di Campione d'Italia|url=http://www.comune.campione-d-italia.co.it/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110430223743/http://www.comune.campione-d-italia.co.it/|archive-date=30 April 2011|access-date=30 October 2010|publisher=Comune.campione-d-italia.co.it}}</ref></span> | footnote_c = <span style="font-size:100%;">ڪامپيوني دي اٽاليا کي فون ڪرڻ لاءِ سوئس ڪوڊ [[+41]] استعمال ڪرڻ ضروري آهي.</span> }} '''اٽلي'''،{{Efn|{{Lang|it|Italia}}, {{IPA|it|iˈtaːlja|pron|small=no|It-Italia.ogg}}}} سرڪاري طور '''اطالوي جمهوريه'''،{{Efn|{{Lang|it|ريپبلڪا اطاليانا|links=no}}, {{IPA|it|reˈpubblika itaˈljaːna|pron|small=no}}}} [[ڏکڻ يورپ|ڏکڻ]] ۽ [[اولهه يورپ]] ۾ واقع هڪ ملڪ آهي.{{Efn|اٽلي کي گهڻو ڪري اولهه يورپ ۾ شامل ڪيو ويندو آهي.<ref>اٽلي کي اولهه يورپي ملڪ طور بيان ڪندڙ علمي ڪم:{{Bulleted list |{{Cite book|last1=Hancock|first1=M. Donald|url=https://archive.org/details/politicsinwester00hanc_0|title=Politics in Western Europe: an introduction to the politics of the United Kingdom, France, Germany, Italy, Sweden, and the European Union|last2=Conradt|first2=David P.|last3=Peters|first3=B. Guy|last4=Safran|first4=William|last5=Zariski|first5=Raphael|date=11 November 1998|publisher=Chatham House Publishers|isbn=978-1-5664-3039-5|edition=2nd|quote=list of Western European countries Italy.|url-access=registration|ref=none}} |{{Cite book|last1=Ugo|first1=Ascoli|last2=Emmanuele|first2=Pavolini|title=The Italian welfare state in a European perspective: A comparative analysis|date=2016|publisher=Policy Press|isbn=978-1-4473-3444-6|url=https://books.google.com/books?id=BEzRDAAAQBAJ&q=list+of+Western+European+countries+Italy|ref=none}} |{{Cite book|last1=Zloch-Christy|first1=Iliana|title=East-West Financial Relations: Current Problems and Future Prospects|date=1991|publisher=Cambridge University Press|isbn=978-0-5213-9530-4|url=https://archive.org/details/eastwestfinancia00zloc|url-access=registration|quote=list of Western European countries Italy.|access-date=29 September 2019|ref=none}} |{{Cite book|last1=Clout|first1=Hugh D.|title=Western Europe: Geographical Perspectives|date=1989|publisher=Longman Scientific & Technical|isbn=978-0-5820-1772-6|url=https://books.google.com/books?id=WGbIT90ppZsC|access-date=29 September 2019|ref=none}} |{{Cite book|last1=Furlong|first1=Paul|title=Modern Italy: Representation and Reform|date=2003|publisher=Routledge|isbn=978-1-1349-7983-7|url=https://books.google.com/books?id=JNNsOl65D0AC&q=italy+western+European+country|access-date=29 September 2019|ref=none}} |{{Cite book|last1=Hanf|first1=Kenneth|last2=Jansen|first2=Alf-Inge|title=Governance and Environment in Western Europe: Politics, Policy and Administration|date=2014|publisher=Routledge|isbn=978-1-3178-7917-6|url=https://books.google.com/books?id=31wSBAAAQBAJ&q=West+Europe+Italy|access-date=29 September 2019|ref=none}} }}</ref>|name=WE}} اهو [[اطالوي اپٻيٽ|هڪ اپٻيٽ]] تي مشتمل آهي، جيڪو [[ڀونوچ سمنڊ]] ۾ وڌي وڃي ٿو، جنهن جي اترين زميني سرحد تي [[الپس]] آهن، ۽ ان سان گڏ [[اٽلي جي ٻيٽن جي فهرست|لڳ ڀڳ 800 ٻيٽ]] پڻ شامل آهن، جن مان خاص طور [[سسلي]] ۽ [[سارڊينيا]] اهم آهن. اٽلي اولهه ۾ [[فرانس]]؛ اتر ۾ [[سوئٽزرلينڊ]] ۽ [[آسٽريا]]؛ اوڀر ۾ [[سلووينيا]]؛ ۽ ٻن [[انڪليو|انڪليوز]]، [[ويٽيڪن سٽي]] ۽ [[سان مارينو]]، سان زميني سرحدون رکي ٿو. ايراضي جي لحاظ کان اهو [[ايراضيءَ موجب يورپي ملڪن جي فهرست|يورپ جو ڏهون وڏو ملڪ]] آهي، جيڪو {{Convert|301340|km2|sqmi|abbr=on}} تي پکڙيل آهي، ۽ لڳ ڀڳ 59 ملين آبادي سان [[يورپي يونين]] جو ٽيون سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو [[يورپي يونين جو رڪن ملڪ|رڪن ملڪ]] آهي. اٽلي جي گاديءَ جو هنڌ ۽ [[اٽلي جي شهرن جي فهرست|سڀ کان وڏو شهر]] [[روم]] آهي؛ ٻين وڏن شهرن ۾ [[ميلان]]، جيڪو ملڪ جو سڀ کان وڏو [[ميٽروپوليٽن علائقو]] آهي، [[نيپلز]]، [[تورين]]، [[پالرمو]]، [[بولونيا]]، [[فلورينس]]، [[جينووا]] ۽ [[وينس]] شامل آهن. [[اٽلي جي تاريخ]] ڪيترن ئي [[اٽلي جي قديم قومن جي فهرست|اٽالڪ قومن]] تائين وڃي ٿي، جن ۾ خاص طور [[قديم رومي]] شامل آهن، جن [[رومي جمهوريه]] دوران ڀونوچ سمنڊ جي دنيا کي فتح ڪيو ۽ [[رومي سلطنت]] دوران صدين تائين ان تي حڪومت ڪئي. عيسائيت جي پکڙجڻ سان، روم [[ڪيٿولڪ ڪليسا]] ۽ [[پاپائيت]] جو مرڪز بڻجي ويو. [[بربر حملا|بربر حملن]] ۽ ٻين سببن ڪري [[قديم دور جي آخري مرحلي]] ۽ [[اوائلي وچئين دور]] جي وچ ۾ [[اولهه رومي سلطنت جو زوال ۽ خاتمو]] ٿيو. يارهين صديءَ تائين [[اطالوي شهري رياستون]] ۽ [[سامونڊي جمهوريهون]] وڌيون، جن واپار ذريعي نئين خوشحالي آندي ۽ جديد سرمائيداريءَ لاءِ بنياد وڌا. [[اطالوي نشاةِ ثانيه]] پندرهين ۽ سورهين صديءَ دوران ڦهلي ڦولي ۽ [[نشاةِ ثانيه#پکڙجڻ|باقي يورپ تائين پکڙجي وئي]]. اطالوي ڳولائوئن پري اوڀر ۽ [[نئين دنيا]] ڏانهن نوان رستا دريافت ڪيا، جنهن سان [[دريافتن جو دور|دريافتن جي دور]] ۾ اهم حصو پيو. سياسي ۽ علائقائي ورهاستن جي صدين کان پوءِ، [[اٽلي جي بادشاهت]] 1861ع ۾ [[اطالوي آزاديءَ جون جنگيون|آزاديءَ جي جنگين]] ۽ [[هزارن جي مهم]] کان پوءِ قائم ٿي. اوڻيهين صديءَ جي آخر کان ويهين صديءَ جي شروعات تائين، [[اٽلي ۾ صنعتڪاري|اٽلي صنعتڪاري ڪئي]] ۽ [[اطالوي سلطنت|نوآبادياتي سلطنت]] حاصل ڪئي، جڏهن ته [[ڏکڻ اٽلي|ڏکڻ]] گهڻي حد تائين غريب رهيو، جنهن سبب آمريڪا ڏانهن [[اطالوي ڊائاسپورا|وڏي مهاجر ڊائاسپورا]] پيدا ٿي. 1915ع کان 1918ع تائين، [[پهريين عالمي جنگ دوران اٽلي جي فوجي تاريخ|اٽلي]] [[پهريين عالمي جنگ]] ۾ [[پهريين عالمي جنگ جا اتحادي|انتانت]] سان گڏ [[مرڪزي طاقتون|مرڪزي طاقتن]] خلاف وڙهيو. 1922ع ۾ [[اطالوي فاشزم|اطالوي فاشسٽ]] آمريت قائم ٿي. [[ٻي عالمي جنگ دوران اٽلي جي فوجي تاريخ|ٻي عالمي جنگ دوران]]، اٽلي پهرين [[محوري طاقتون|محوري طاقتن]] جو حصو هو، جيستائين [[ڪاسيبلي جي جنگبندي|جنگبندي]] [[ٻي عالمي جنگ جا اتحادي|اتحادي طاقتن]] سان نه ٿي (1940–1943)، پوءِ [[اطالوي مزاحمت]] ۽ جرمن قبضي ۽ سهڪار ڪندڙ [[اطالوي سماجي جمهوريه|آر ايس آءِ]] کان [[اٽلي جي آزادي]] دوران اتحادي طاقتن جو هم جنگي ساٿي بڻيو (1943–1945). 1946ع ۾ بادشاهت کي [[1946ع اطالوي اداراتي ريفرنڊم|جمهوريه سان تبديل ڪيو ويو]] ۽ ملڪ [[اطالوي اقتصادي معجزو|مضبوط بحالي]] ڪئي. [[ترقي يافته ملڪ]] طور، [[اٽلي جي معيشت|ترقي يافته معيشت]] سان، اٽلي دنيا جو [[ناليوار جي ڊي پي موجب ملڪن جي فهرست|اٺون وڏو ناليوار جي ڊي پي]] رکي ٿو، يورپ جو [[پيداوار موجب ملڪن جي فهرست|ٻيون وڏو پيداوار وارو شعبو]] رکي ٿو، ۽ [[علائقائي طاقت|علائقائي]] ۽ – [[وڏين طاقتن مان گهٽ ترين|گهٽ حد تائين]] – عالمي اقتصادي، فوجي، ثقافتي ۽ سياسي معاملن ۾ اهم ڪردار ادا ڪري ٿو. اهو يورپي يونين جو [[اندروني ڇهه|باني]] ۽ [[يورپي يونين جا ٽي|اهم رڪن]] آهي، ۽ [[اٽلي جا پرڏيهي لاڳاپا#بين الاقوامي ادارا|ڪيترين ٻين بين الاقوامي تنظيمن ۽ فورمن جو حصو]] آهي. [[ثقافتي سپر پاور]] طور، اٽلي ڊگهي عرصي کان [[اطالوي فن|فن]]، [[اٽلي جي موسيقي|موسيقي]]، [[اطالوي ادب|ادب]]، [[اطالوي کاڌو|کاڌي]]، [[اطالوي فيشن|فيشن]]، [[اٽلي ۾ سائنس ۽ ٽيڪنالاجي|سائنس ۽ ٽيڪنالاجي]] جو مشهور عالمي مرڪز رهيو آهي، ۽ [[اطالوي ايجادن ۽ دريافتن جي فهرست|ڪيترين ايجادن ۽ دريافتن]] جو ذريعو آهي. هن وٽ [[ملڪ موجب عالمي ورثو ماڳ|سڀ کان وڌيڪ تعداد]] ۾ [[عالمي ورثو ماڳ]] ([[اٽلي ۾ عالمي ورثو ماڳن جي فهرست|61]]) آهن ۽ اهو دنيا جو [[عالمي سياحت درجابندي|پنجون سڀ کان وڌيڪ گهميو ويندڙ ملڪ]] آهي. == نالو<span class="anchor" id="Etymology"></span> == {{Main|اٽلي جو نالو}} ''اٽاليا'' جي اشتقاق بابت ڪيترائي مفروضا موجود آهن.<ref>Alberto Manco, ''Italia. Disegno storico-linguistico''. 2009, Naples: L'Orientale. {{ISBN|978-8-8950-4462-0}}.</ref> هڪ نظريي موجب اهو [[قديم يوناني]] اصطلاح مان نڪتو، جيڪو ''اٽالوئي'' جي زمين لاءِ استعمال ٿيندو هو؛ اٽالوئي هڪ قبيلو هو، جيڪو انهيءَ علائقي ۾ رهندو هو، جيڪو اڄ [[ڪلابريا]] جي نالي سان سڃاتو وڃي ٿو. اصل ۾ سمجهيو ويندو هو ته ان جو نالو ''ويتولي'' هو، ۽ ڪجهه عالمن جي راءِ آهي ته سندن [[ٽوٽم]]ي جانور ڳئون جو ٻچو هو ([[لاطيني]]: ''vitulus''؛ [[امبريائي]]: ''vitlo''؛ [[اوسڪن]]: ''Víteliú'')<!-- and named for the god of cattle, [[Mars (mythology)|Mars]] -->.<ref>J.P. Mallory and D.Q. Adams, ''Encyclopedia of Indo-European Culture'' (London: Fitzroy and Dearborn, 1997), 24.</ref> ڪيترن قديم ليکڪن چيو آهي ته اهو نالو هڪ مقامي حڪمران [[اٽالس]] جي نالي تان پيو.<ref>Dionysius of Halicarnassus, ''Roman Antiquities'', [https://penelope.uchicago.edu/Thayer/E/Roman/Texts/Dionysius_of_Halicarnassus/1B*.html 1.35] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20221215151343/https://penelope.uchicago.edu/Thayer/E/Roman/Texts/Dionysius_of_Halicarnassus/1B%2A.html|date=15 December 2022}}, on LacusCurtius; Aristotle, ''Politics'', [https://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0058%3Abook%3D7%3Asection%3D1329b#note-link2 7.1329b] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20150910185719/http://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0058%3Abook%3D7%3Asection%3D1329b|date=10 September 2015}}, on Perseus; Thucydides, ''The Peloponnesian War'', [https://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Thuc.+6.2.4&fromdoc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0200 6.2.4] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20150924213434/http://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Thuc.+6.2.4&fromdoc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0200|date=24 September 2015}}, on Perseus</ref> اٽلي لاءِ قديم يوناني اصطلاح شروعات ۾ رڳو [[ڪلابريا|بروٽيم]] اپٻيٽ جي ڏکڻ حصي ۽ [[ڪاتانزارو]] ۽ [[ويبو والينتيا]] جي ڪجهه حصن لاءِ استعمال ٿيندو هو. [[اوينوٽريا]] ۽ "اٽلي" جو وڏو تصور هڪ ٻئي جا مترادف بڻجي ويا، ۽ اهو نالو [[لوڪانيا]] جي اڪثر حصي تي به لاڳو ٿيڻ لڳو. رومي جمهوريه جي واڌ کان اڳ، اهو نالو يونانين طرفان [[ميسينا آبنائے]] ۽ [[ساليرنو نار|ساليرنو نارين]] ۽ [[تارانٽو نار|تارانٽو]] کي ملائيندڙ لڪير جي وچ واري زمين لاءِ استعمال ٿيندو هو، جيڪا ڪلابريا سان مطابقت رکي ٿي. يونانين "اٽاليا" کي وڌيڪ وڏي علائقي تي لاڳو ڪرڻ شروع ڪيو.<ref>Pallottino, M., ''History of Earliest Italy'', trans. Ryle, M & Soper, K. in Jerome Lectures, Seventeenth Series, p. 50</ref> ڏکڻ ۾ "[[يوناني اٽلي]]" کان علاوه، مورخن هڪ "ايٽرسڪن اٽلي" جي وجود جو به امڪان ظاهر ڪيو آهي، جيڪو وچ اٽلي جي علائقن تي مشتمل هو.<ref>Giovanni Brizzi, Roma. Potere e identità: dalle origini alla nascita dell'impero cristiano, Bologna, Patron, 2012 p. 94</ref> [[رومي اٽلي]]، يعني ''اٽاليا''، جون سرحدون وڌيڪ واضح طور مقرر ٿيل آهن. ڪيٽو جي ''[[اوريجنيز]]'' اٽلي کي الپس جي ڏکڻ ۾ واقع سڄي اپٻيٽ طور بيان ڪري ٿي.<ref>{{Cite book|last=Carlà-Uhink|first=Filippo|url=https://books.google.com/books?id=dSY-DwAAQBAJ&q=cato+italy+south+of+the+Alps&pg=PT49|title=The "Birth" of Italy: The Institutionalization of Italy as a Region, 3rd–1st Century BCE|date=25 September 2017|publisher=Walter de Gruyter GmbH & Co KG|isbn=978-3-1105-4478-7}}; {{Cite book|last=Levene|first=D. S.|url=https://books.google.com/books?id=aLsRDAAAQBAJ&q=cato+walls+of+Italy&pg=PA108|title=Livy on the Hannibalic War|date=17 June 2010|publisher=Oxford University Press|isbn=978-0-1981-5295-8|access-date=12 November 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20240328152752/https://books.google.com/books?id=aLsRDAAAQBAJ&q=cato+walls+of+Italy&pg=PA108#v=snippet&q=cato%20walls%20of%20Italy&f=false|archive-date=28 March 2024|url-status=live}}</ref> 264 ق م ۾ رومي اٽلي مرڪزي-اتر جي [[آرنو]] ۽ [[روبيڪون]] دريائن کان وٺي سڄي ڏکڻ تائين پکڙيل هئي. اتر وارو علائقو، [[سيسالپائن گال]]، جغرافيائي طور اٽلي جو حصو سمجهيو ويندو هو، 220ع ق م واري ڏهاڪي ۾ روم طرفان قبضو ڪيو ويو،<ref>{{Cite book|last=Carlà-Uhink|first=Filippo|url=https://books.google.com/books?id=dSY-DwAAQBAJ&q=Tota+Italia+essays&pg=PT454|title=The "Birth" of Italy: The Institutionalization of Italy as a Region, 3rd–1st Century BCE|date=25 September 2017|publisher=Walter de Gruyter GmbH & Co KG|isbn=978-3-1105-4478-7|access-date=12 November 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211000755/https://books.google.com/books?id=dSY-DwAAQBAJ&q=Tota+Italia+essays&pg=PT454#v=snippet&q=Tota%20Italia%20essays&f=false|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}</ref> پر سياسي طور الڳ رهيو. 42 ق م ۾ ان کي قانوني طور اٽلي جي انتظامي وحدت ۾ ضم ڪيو ويو.<ref>{{Cite book|last=Williams|first=J. H. C.|url=https://books.google.com/books?id=RPj_FkEeVO4C&q=beyond+the+Rubicon|title=Beyond the Rubicon: Romans and Gauls in Republican Italy – J. H. C. Williams – Google Books|date=22 May 2020|publisher=Oxford University Press|isbn=978-0-1981-5300-9|archive-url=https://web.archive.org/web/20200522000630/https://books.google.it/books?id=RPj_FkEeVO4C&dq=beyond+the+Rubicon&hl=en&sa=X&ved=0ahUKEwiI5YrC6rbkAhUvDmMBHXZOCMAQ6AEIKTAA|archive-date=22 May 2020}}; {{Cite book|last=Long|first=George|title=Decline of the Roman republic: Volume 2|year=1866}}; {{Cite web|last=Aurigemma|first=Salvatore|title=Gallia Cisalpina|url=http://www.treccani.it/enciclopedia/gallia-cisalpina_(Enciclopedia-Italiana)|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20230404054511/https://www.treccani.it/enciclopedia/gallia-cisalpina_(Enciclopedia-Italiana)|archive-date=4 April 2023|access-date=14 October 2014|website=treccani.it|publisher=Enciclopedia Italiana|language=it}}</ref> سارڊينيا، [[ڪورسيڪا]]، سسلي ۽ [[مالٽا]] کي 292ع ۾ [[ڊيوڪليشن]] اٽلي ۾ شامل ڪيو،<ref>{{Cite web|title=Italy (ancient Roman territory)|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297743/Italy|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131110232259/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297743/Italy|archive-date=10 November 2013|access-date=10 November 2013|website=Encyclopædia Britannica}}</ref> جنهن سان آخري قديم دور جو اٽلي جديد [[اطالوي جاگرافيائي علائقو|اطالوي جاگرافيائي علائقي]] سان لڳ ڀڳ هم سرحد ٿي ويو.<ref>{{Cite web|title=La riorganizzazione amministrativa dell'Italia. Costantino, Roma, il Senato e gli equilibri dell'Italia romana|url=https://www.treccani.it/enciclopedia/la-riorganizzazione-amministrativa-dell-italia-costantino-roma-il-senato-e-gli-equilibri-dell-italia-romana_%28Enciclopedia-Costantiniana%29|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211119225335/https://www.treccani.it/enciclopedia/la-riorganizzazione-amministrativa-dell-italia-costantino-roma-il-senato-e-gli-equilibri-dell-italia-romana_(Enciclopedia-Costantiniana)|archive-date=19 November 2021|access-date=19 November 2021|language=it}}</ref> لاطيني لفظ ''Italicus'' "اٽلي جي ماڻهو" لاءِ استعمال ٿيندو هو، يعني ''provincial'' يا [[رومي صوبو|رومي صوبي]] مان آيل ماڻهو جي ابتڙ.<ref>''Letters'' 9.23</ref> صفت ''italianus''، جنهن مان ''Italian'' نڪتو، [[وچئين دور جي لاطيني]] مان آهي ۽ [[اوائلي جديد دور]] دوران ''Italicus'' سان متبادل طور استعمال ٿيندي هئي.<ref>''ytaliiens'' (1265) [http://www.cnrtl.fr/etymologie/italien TLFi] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20181029191636/http://www.cnrtl.fr/etymologie/italien|date=29 October 2018}}</ref> [[اولهه رومي سلطنت جي زوال]] کان پوءِ، اٽلي جي [[اوستروگوٿڪ بادشاهت]] قائم ٿي. [[لومبارڊ|لومبارڊن]] جي حملن کان پوءِ، ''اٽاليا'' سندن بادشاهت جي نالي طور برقرار رهي، ۽ [[پاڪ رومي سلطنت]] اندر ان جي [[اٽلي جي بادشاهت (پاڪ رومي سلطنت)|جانشين بادشاهت]] لاءِ به اهو نالو استعمال ٿيو.<ref>{{Cite web|title=IL COMUNE MEDIEVALE|url=https://www.homolaicus.com/storia/medioevo/comune_medievale.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20120318214257/http://www.homolaicus.com/storia/medioevo/comune_medievale.htm|archive-date=18 March 2012|website=homolaicus.com}}</ref> == تاريخ == {{Main|اٽلي جي تاريخ}} === قبل تاريخ ۽ قديم دور === {{Main|قبل تاريخي اٽلي|اٽالڪ قومون|ايٽرسڪن تهذيب|يوناني نوآبادڪاري|ميگنا گريشيا}} [[File:Etruscan Painting 1.jpg|thumb|right|[[ايٽرسڪن تهذيب|ايٽرسڪن]] فريسڪو، [[مونتيروتسي نيڪروپولس]] ۾، 5هين صدي ق م]] [[هيٺيون پيلئوليٿڪ]] جا آثار، جيڪي 850,000 سال اڳ جا آهن، [[مونتي پوجيولو]] مان مليا آهن.<ref>{{Cite web|last=Society|first=National Geographic|title=Erano padani i primi abitanti d'Italia|url=http://www.nationalgeographic.it/scienza/2012/01/20/news/erano_padani_iprimi_abitanti_ditalia-807204|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20190626220707/http://www.nationalgeographic.it/scienza/2012/01/20/news/erano_padani_iprimi_abitanti_ditalia-807204|archive-date=26 June 2019|access-date=11 March 2019|website=National Geographic}}</ref> سڄي اٽلي ۾ کوٽاين مان 200,000 سال اڳ وچين پيلئوليٿڪ دور ۾ [[نينڊرٿال]] جي موجودگي ظاهر ٿي آهي،<ref>Kluwer Academic/Plenum Publishers 2001, ch. 2. {{ISBN|0-3064-6463-2}}.</ref> جڏهن ته [[اوائلي جديد انسان|جديد انسان]] لڳ ڀڳ 40,000 سال اڳ [[ريپارو موڪي]] ۾ ظاهر ٿيا.<ref>42.7–41.5 ka ([[68–95–99.7 rule|1σ CI]]). {{Cite journal|last=Douka|first=Katerina|display-authors=etal|year=2012|title=A new chronostratigraphic framework for the Upper Palaeolithic of Riparo Mochi (Italy)|journal=Journal of Human Evolution|volume=62|issue=2|pages=286–299|doi=10.1016/j.jhevol.2011.11.009|pmid=22189428|bibcode=2012JHumE..62..286D }}; {{Cite web|date=29 January 2010|title=Istituto Italiano di Preistoria e Protostoria|url=http://www.iipp.it/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131015231105/http://www.iipp.it/|archive-date=15 October 2013|publisher=IIPP|access-date=15 August 2017}}</ref> رومي دور کان اڳ واري اٽلي جا [[اٽلي جا قديم ماڻھو|قديم ماڻھو]] [[پروٽو-انڊو-يورپي|انڊو-يورپي]] هئا، خاص طور [[اٽالڪ قومون]]. ممڪن غير انڊو-يورپي يا [[قبل انڊو-يورپي ٻوليون|قبل انڊو-يورپي]] ورثي وارن مکيه تاريخي ماڻهن ۾ [[ايٽرسڪن]]، سسلي جا [[ايلميئن]] ۽ [[سيڪاني]]، ۽ قبل تاريخي [[سارڊينيائي ماڻھو]] شامل آهن، جن [[نوراجڪ تهذيب]] کي جنم ڏنو. ٻين قديم آبادين ۾ [[ريئتيائي ماڻھو]] ۽ [[ڪاموني]] شامل آهن، جيڪي [[والڪامونيڪا ۾ پٿريلي چٽساليون|والڪامونيڪا جي پٿريلي چٽسالين]] لاءِ مشهور آهن.<ref>{{Cite web|title=Rock Drawings in Valcamonica|url=https://whc.unesco.org/en/list/94|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100703183257/http://whc.unesco.org/en/list/94|archive-date=3 July 2010|access-date=29 June 2010|publisher=UNESCO World Heritage Centre}}</ref> هڪ قدرتي ممي، [[اوئٽسي]]، جيڪا 3400–3100 ق م جي آهي، 1991ع ۾ [[سيميلاون]] گليشيئر مان دريافت ٿي.<ref>{{Cite journal|last1=Bonani|first1=Georges|last2=Ivy|first2=Susan D.|display-authors=etal|year=1994|title=AMS {{SimpleNuclide|Carbon|14}} Age Determination of Tissue, Bone and Grass Samples from the Ötzal Ice Man|url=http://digitalcommons.library.arizona.edu/objectviewer?o=http%3A%2F%2Fradiocarbon.library.arizona.edu%2FVolume36%2FNumber2%2Fazu_radiocarbon_v36_n2_247_250_v.pdf|url-status=live|journal=Radiocarbon|volume=36|issue=2|pages=247–250|doi=10.1017/s0033822200040534|archive-url=https://web.archive.org/web/20100720211402/https://digitalcommons.library.arizona.edu/objectviewer?o=http%3A%2F%2Fradiocarbon.library.arizona.edu%2FVolume36%2FNumber2%2Fazu_radiocarbon_v36_n2_247_250_v.pdf|archive-date=20 July 2010|access-date=4 February 2016|doi-access=free}}</ref> پهريان نوآبادڪار [[فينيقيه|فينيقي]] هئا، جن سسلي ۽ سارڊينيا جي ڪنارن تي [[ايمپوريم (قديم دور)|واپاري مرڪز]] قائم ڪيا. انهن مان ڪجهه ننڍا شهري مرڪز بڻيا ۽ [[يوناني نوآبادين]] سان گڏوگڏ ترقي ڪئي.<ref>{{Cite journal|last1=Raclot|first1=Thierry|last2=Oudart|first2=Hugues|date=January 2000|title=CORPS GRAS ET OBESITE Acides gras alimentaires et obésité: aspects qualitatifs et quantitatifs|journal=Oléagineux, Corps gras, Lipides|volume=7|issue=1|pages=77–85|doi=10.1051/ocl.2000.0077|issn=1258-8210|doi-access=free}}</ref> 8هين ۽ 7هين صدي ق م دوران، [[پٿيڪوسائي]] ۾ يوناني نوآباديون قائم ٿيون، جيڪي آخرڪار اطالوي اپٻيٽ جي ڏکڻ ۽ سسلي جي سامونڊي ڪناري تائين پکڙجي ويون؛ اهو علائقو بعد ۾ [[ميگنا گريشيا]] جي نالي سان مشهور ٿيو.<ref>Emilio Peruzzi, ''Mycenaeans in early Latium'', (Incunabula Graeca 75), Edizioni dell'Ateneo & Bizzarri, Roma, 1980</ref> [[آيونيائي]]، [[ڊوريائي يوناني|ڊوريائي]] نوآبادڪارن، [[سيراڪيوز وارا|سيراڪيوزن]] ۽ [[اڪائيائي (قبيلو)|اڪائيائين]] ڪيترائي شهر قائم ڪيا. [[اٽلي جي يوناني نوآبادڪاري|يوناني نوآبادڪاري]] [[اٽالڪ قومون|اٽالڪ قومن]] کي جمهوري حڪومتي صورتن ۽ اعليٰ فني ۽ ثقافتي اظهار سان رابطي ۾ آندو.<ref>{{Cite web|title=II 1987: Uomini e vicende di Magna Grecia |url=https://www.bpp.it/Apulia/html/archivio/1987/II/art/R87II015.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210204123345/https://www.bpp.it/Apulia/html/archivio/1987/II/art/R87II015.html|archive-date=4 February 2021|access-date=31 January 2021|website=bpp.it}}</ref> === قديم روم === {{Main|قديم روم|اٽلي ۾ رومي واڌ|رومي اٽلي}} {{Multiple image | align = right | direction = vertical | width = 220 | image1 = Colosseo 2020.jpg | caption1 = [[ڪولوسيئم]]، جنهن کي وڏي پيماني تي قديم تاريخ جي تعمير ۽ انجنيئرنگ جي عظيم ترين ڪمن مان هڪ سمجهيو وڃي ٿو | image2 = Roman Empire Trajan 117AD.png|275 | caption2 = {{legend|#b23938|117ع ۾ [[رومي سلطنت]] پنهنجي سڀ کان وڏي وسعت تي<ref>{{Cite book|last=Bennett, Julian|url=https://books.google.com/books?id=qk_tofvS8EsC|title=Trajan: Optimus Princeps : a Life and Times|publisher=Routledge|year=1997|isbn=978-0-415-16524-2}}</ref>}} {{legend|#d28989|[[تابع رياست|تابع رياستون]]}} }} اٽلي جي تاريخ ڪيترين [[اٽلي جي قديم قومن جي فهرست|اٽالڪ قومن]] تائين وڃي ٿي، جن ۾ خاص طور [[قديم رومي]] شامل آهن، جن [[رومي جمهوريه]] دوران ڀونوچ سمنڊ جي دنيا کي فتح ڪيو ۽ [[رومي سلطنت]] دوران صدين تائين ان تي حڪومت ڪئي.<ref>{{Cite book |last1=Carl Waldman |url=https://books.google.com/books?id=kfv6HKXErqAC |title=Encyclopedia of European Peoples |last2=Catherine Mason |publisher=Infobase Publishing |year=2006 |isbn=978-1-4381-2918-1 |page=586 |access-date=23 February 2013 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230311102543/https://books.google.com/books?id=kfv6HKXErqAC |archive-date=11 March 2023 |url-status=live}}; {{Cite book |last=Mommsen |first=Theodor |author-link=Theodor Mommsen |title=[[History of Rome (Mommsen)|History of Rome]], Book II: From the Abolition of the Monarchy in Rome to the Union of Italy |publisher=Reimer & Hirsel |year=1855 |location=Leipzig}}; {{Cite book |last=Lazenby |first=John Francis |url=https://archive.org/details/hannibalswarmili00laze |title=Hannibal's War: A Military History of the Second Punic War |date=4 February 1998 |publisher=University of Oklahoma Press |isbn=978-0-8061-3004-0 |page=[https://archive.org/details/hannibalswarmili00laze/page/29 29] |quote=Italy homeland of the Romans. |url-access=registration |via=Internet Archive}}</ref> قديم روم، جيڪو وچ اٽلي ۾ [[ٽائبر درياهه]] تي هڪ آبادڪاري هو، [[روم جو بنياد|753 ق م ۾ قائم ٿيو]] ۽ 244 سالن تائين بادشاهي نظام هيٺ حڪمراني ڪئي وئي.<ref>{{Cite web |date=24 November 2009 |title=Rome founded {{!}} 21 April, 753 B.C. |url=https://www.history.com/this-day-in-history/april-21/rome-founded |access-date=10 April 2025 |website=HISTORY |language=en}}</ref> 509 ق م ۾، رومن، سينيٽ ۽ عوام ([[SPQR]]) واري حڪومت جي حمايت ڪندي، [[رومي بادشاهت جو خاتمو|بادشاهت کي نيڪالي ڏني]] ۽ هڪ اشرافي جمهوريه قائم ڪئي.<ref>{{Cite journal|last=Sanders|first=Henry A.|date=1908|title=The Chronology of Early Rome|url=https://www.jstor.org/stable/261793|journal=Classical Philology|volume=3|issue=3|pages=316–329|doi=10.1086/359186|jstor=261793|s2cid=161535192|issn=0009-837X |quote=It has come to be second nature ... to date the founding of Rome [to] 753 BC [and] the first year of the Republic [to] 509&nbsp;BC.|url-access=subscription}}</ref> اطالوي اپٻيٽ، جنهن جو نالو ''اٽاليا'' هو، رومي واڌ دوران هڪ متحد وحدت ۾ گڏ ڪيو ويو؛ نون علائقن جي فتح اڪثر [[سامنائيٽ جنگيون|ٻين اٽالڪ قبيلن]]، [[رومي-ايٽرسڪن جنگيون|ايٽرسڪنن]]، [[رومي-گالي جنگيون|سيلٽن]] ۽ [[پائرهڪ جنگ|يونانين]] جي قيمت تي ٿي. مقامي قبيلن ۽ شهرن جي اڪثريت سان هڪ مستقل اتحاد قائم ٿيو، ۽ روم اولهه يورپ، اتر آفريڪا ۽ [[وچ اوڀر جي تاريخ#يوناني ۽ رومي سلطنت|وچ اوڀر]] جي فتح شروع ڪئي. 44 ق م ۾ [[جوليس سيزر]] جي قتل کان پوءِ، روم هڪ وڏي سلطنت بڻجي ويو، جيڪا [[رومي برطانيه|برطانيه]] کان [[ميسوپوٽيميا (رومي صوبو)|فارس]] جي سرحدن تائين پکڙيل هئي، ۽ سڄي ڀونوچ سمنڊ جي حوض کي پنهنجي اندر آڻي ڇڏيو، جتي يوناني، رومي ۽ ٻيون ثقافتون گڏجي هڪ طاقتور تهذيب ۾ تبديل ٿيون. پهرئين شهنشاهه [[آگسٽس]] جي ڊگهي حڪومت امن ۽ خوشحالي جو دور شروع ڪيو. رومي اٽلي سلطنت جو [[ميٽروپول]]، رومن جو وطن ۽ گاديءَ واري هنڌ جو علائقو رهيو.<ref>{{Cite journal|last=Morcillo|first=Marta García|title=The Glory of Italy and Rome's Universal Destiny in Strabo's Geographika, in: A. Fear – P. Liddel (eds), Historiae Mundi. Studies in Universal History. Duckworth: London 2010: 87–101. |url=https://www.academia.edu/362374|url-status=live|journal=Historiae Mundi: Studies in Universal History|archive-url=https://web.archive.org/web/20220114073554/https://www.academia.edu/362374|archive-date=14 January 2022|access-date=20 November 2021}}; {{Cite book|last=Keaveney|first=Arthur|url=https://books.google.com/books?id=ojoOAAAAQAAJ|title=Arthur Keaveney: ''Rome and the Unification of Italy''|date=January 1987|publisher=Croom Helm|isbn=978-0-7099-3121-8|access-date=20 November 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211000835/https://books.google.com/books?id=ojoOAAAAQAAJ|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}; {{Cite book|last=Billanovich|first=Giuseppe|url=https://books.google.com/books?id=fVylk1KUS84C&dq=Italia+domina+provinciarum&pg=PR13|title=Libreria Universitaria Hoepli, Lezioni di filologia, Giuseppe Billanovich e Roberto Pesce: ''Corpus Iuris Civilis, Italia non erat provincia, sed domina provinciarum'', Feltrinelli, p.363|publisher=Roberto Pesce|year=2008|isbn=978-8-8965-4309-2|language=it|access-date=20 November 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211000801/https://books.google.com/books?id=fVylk1KUS84C&dq=Italia+domina+provinciarum&pg=PR13#v=onepage&q=Italia%20domina%20provinciarum&f=false|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}</ref> [[رومي سلطنت جي تاريخ|سلطنت جي پهرين ٻن صدين]] ۾ بي مثال استحڪام جو دور ڏٺو ويو، جيڪو [[پيڪس رومانا]] ({{Literal translation|رومي امن}}) جي نالي سان مشهور آهي. روم [[رومي سلطنت جون سرحدون|پنهنجي سڀ کان وڏي علائقائي وسعت]] [[ٽراجن]] جي دور ۾ حاصل ڪئي ({{Reign|98|117|era=AD}})، پر وڌندڙ پريشانين ۽ زوال جو دور [[ڪوموڊس]] جي دور ۾ شروع ٿيو ({{Reign|180|192}}).<ref>{{Cite web |date=10 June 2024 |title=Five Good Emperors |url=https://www.britannica.com/topic/Five-Good-Emperors |access-date=4 August 2024 |website=www.britannica.com |language=en}}</ref><ref>{{Citation |last=Gibbon |first=Edward |title=The History of the Decline And Fall of the Roman Empire |date=1776 |chapter=The Decline And Fall in the West – Chapter 4 |chapter-url=https://www.ccel.org/g/gibbon/decline/volume1/chap4.htm |author-link=Edward Gibbon |access-date=27 June 2017 |archive-date=24 August 2017 |archive-url=https://web.archive.org/web/20170824100850/http://www.ccel.org/g/gibbon/decline/volume1/chap4.htm |url-status=live}}</ref> [[لڏپلاڻ وارو دور]]، جنهن ۾ [[جرمنڪ-رومي رابطا|جرمنڪ قومن جا وڏا حملا]] شامل هئا، رومي سلطنت جي زوال جو سبب بڻيو. رومي سلطنت تاريخ جي سڀ کان وڏين سلطنتن مان هڪ هئي، جنهن وٽ وڏي اقتصادي، ثقافتي، سياسي ۽ فوجي طاقت هئي.<ref>{{Cite web |date=4 June 2024 |title=The Roman Empire at its greatest expansion |url=https://trizioeditore.it/en/blogs/notizie/impero-romano-massima-espansione-mappa-storia |access-date=10 April 2025 |website=Trizio Editore |language=en}}</ref> پنهنجي سڀ کان وڏي وسعت تي، ان جو علائقو {{Convert|5|e6km2|abbr=off}} هو.<ref>{{Cite journal|last=Taagepera|first=Rein|author-link=Rein Taagepera|year=1979|title=Size and Duration of Empires: Growth-Decline Curves, 600 B.C. to 600 A.D|journal=Social Science History|volume=3|issue=3/4|pages=115–138|doi=10.2307/1170959|jstor=1170959}}; {{Cite journal|last1=Turchin|first1=Peter|last2=Adams|first2=Jonathan M.|last3=Hall|first3=Thomas D|year=2006|title=East–West Orientation of Historical Empires|url=http://peterturchin.com/PDF/Turchin_Adams_Hall_2006.pdf|url-status=live|journal=Journal of World-Systems Research|volume=12|issue=2|page=222|doi=10.5195/JWSR.2006.369|issn=1076-156X|archive-url=http://arquivo.pt/wayback/20160517210851/http://peterturchin.com/PDF/Turchin_Adams_Hall_2006.pdf|archive-date=17 May 2016|access-date=6 February 2016|doi-access=free}}</ref> [[رومي سلطنت جو ورثو|رومي ورثي]] مغربي تهذيب تي گهرو اثر وڌو ۽ جديد دنيا کي شڪل ڏني. لاطيني مان نڪتل [[رومانس ٻوليون|رومانس ٻولين]] جو وسيع استعمال، [[رومي انگ|عددي نظام]]، جديد مغربي الفابيٽ ۽ ڪئلينڊر، ۽ عيسائيت جو عالمي مذهب طور اڀرڻ، رومي غلبي جي ڪيترن ئي ورثن مان آهن.<ref>{{Cite book|last=Richard|first=Carl J.|title=Why we're all Romans: the Roman contribution to the western world|publisher=Rowman & Littlefield|year=2010|isbn=978-0-7425-6779-5|edition=1st pbk.|location=Lanham, MD|pages=xi–xv}}</ref> === وچون دور === {{Main|وچئين دور ۾ اٽلي}} [[اولهه رومي سلطنت جي زوال]] کان پوءِ، اٽلي [[اٽلي جي بادشاهت (476–493)|اوڊواڪر جي بادشاهت]] هيٺ آيو، ۽ پوءِ [[اوستروگوٿ]] ان تي قابض ٿيا.<ref>{{Cite book|last=Sarris|first=Peter|title=Empires of faith: the fall of Rome to the rise of Islam, 500–700|publisher=Oxford UP|year=2011|isbn=978-0-1992-6126-0|edition=1st. pub.|location=Oxford|page=118}}</ref> حملن جي نتيجي ۾ بادشاهتن جو افراتفري وارو سلسلو پيدا ٿيو ۽ مبينا "[[اونداهو دور (تاريخ نويسي)|اونداهو دور]]" شروع ٿيو. 6هين صديءَ ۾ هڪ ٻئي [[جرمنڪ قومون|جرمنڪ قبيلي]]، [[لومبارڊن]]، جي حملي بازنطيني موجودگي کي گهٽائي ڇڏيو ۽ اپٻيٽ جي سياسي وحدت ختم ڪري ڇڏي. اتر ۾ [[لومبارڊ بادشاهت]] ٺهي، وچ-ڏکڻ تي پڻ لومبارڊن جو ڪنٽرول هو، ۽ ٻيا حصا بازنطيني رهيا.<ref>{{Cite web|title=History of Italy|url=https://www.britannica.com/place/Italy/Lombards-and-Byzantines|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220929150112/https://www.britannica.com/place/Italy/Lombards-and-Byzantines|archive-date=29 September 2022|access-date=29 September 2022|website=Encyclopædia Britannica}}</ref> [[File:Marco Polo Mosaic from Palazzo Tursi.jpg|thumb|right|upright=.7|[[مارڪو پولو]]، 13هين صديءَ جو ڳولائو]] لومبارڊ بادشاهت 8هين صديءَ جي آخر ۾ [[شارليمان]] جي هٿان [[فرانڪيا]] ۾ ضم ٿي وئي ۽ اٽلي جي بادشاهت بڻجي وئي.<ref>{{Cite web|title=Carolingian and post-Carolingian Italy, 774–962|url=https://www.britannica.com/place/Italy/Carolingian-and-post-Carolingian-Italy-774-962|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20221007160553/https://www.britannica.com/place/Italy/Carolingian-and-post-Carolingian-Italy-774-962|archive-date=7 October 2022|access-date=7 October 2022|website=Encyclopædia Britannica}}</ref> فرانڪن [[پاپائي رياستون]] ٺاهڻ ۾ مدد ڪئي. 13هين صديءَ تائين سياست [[پاڪ رومي شهنشاهه|پاڪ رومي شهنشاهن]] ۽ پاپائيت جي لاڳاپن تي غالب رهي، جتي شهري رياستون عارضي فائدي لاءِ اڳئين ڌر ([[گبيلين]]) يا پوئين ڌر ([[گويلف]]) سان گڏ ٿينديون هيون.<ref>{{Cite book|last=Nolan|first=Cathal J.|title=The age of wars of religion, 1000–1650: an encyclopedia of global warfare and civilization |publisher=Greenwood Press|year=2006|isbn=978-0-3133-3045-2|edition=1. publ.|location=Westport (Connecticut)|page=360}}</ref> جرمنڪ شهنشاهه ۽ رومي پونٽف وچئين دور جي يورپ جون [[عالمي طاقتون]] بڻجي ويا. بهرحال، [[سرماياداري تڪرار]] ۽ گويلفن ۽ گبيلينن جي وچ ۾ ٽڪراءُ اتر ۾ شهنشاهي-جاگيرداري نظام کي ختم ڪري ڇڏيو، جتي شهرن آزادي حاصل ڪئي.<ref>{{Cite book|last=Jones|first=Philip|author-link=Philip Jones (historian)|title=The Italian city-state: from Commune to Signoria|publisher=Clarendon Press|year=1997|isbn=978-0-1982-2585-0|location=Oxford|pages=55–77}}</ref> 1176ع ۾، شهري رياستن جي [[لومبارڊ ليگ]] پاڪ رومي شهنشاهه [[فريڊرڪ بارباروسا]] کي شڪست ڏني، جنهن سان انهن جي آزادي يقيني ٿي. شهري رياستن، جهڙوڪ ميلان، فلورينس ۽ وينس، مالياتي ترقي ۾ نهايت اهم جدت وارو ڪردار ادا ڪيو، بئنڪنگ جي طريقن کي تيار ڪندي، ۽ سماجي تنظيم جي نون روپن کي ممڪن بڻائيندي.<ref>{{Cite book|last=Niall|first=Ferguson|title=The Ascent of Money: The Financial History of the World|publisher=Penguin|year=2008}}</ref> ساحلي ۽ ڏاکڻن علائقن ۾، سامونڊي جمهوريهن ڀونوچ سمنڊ تي غلبو حاصل ڪيو ۽ مشرق ڏانهن واپار تي اجارو قائم ڪيو. اهي آزاد [[ٿالاسوڪريسي|سامونڊي طاقت واريون]] شهري رياستون هيون، جن ۾ واپارين وٽ ڪافي طاقت هئي. جيتوڻيڪ اهي اشرافي حڪومتون هيون، پر انهن طرفان ڏنل نسبي سياسي آزادي علمي ۽ فني ترقي لاءِ سازگار هئي.<ref name="Lane">{{Cite book|last=Lane|first=Frederic C.|title=Venice, a maritime republic|publisher=Johns Hopkins University Press|year=1991|isbn=978-0-8018-1460-0|edition=4. print.|location=Baltimore|page=73}}</ref> سڀ کان مشهور سامونڊي جمهوريهون وينس، [[جينووا جمهوريه|جينووا]]، [[پيزا جمهوريه|پيزا]] ۽ [[امالفي جو ڊچي|امالفي]] هيون.<ref>G. Benvenuti – Le Repubbliche Marinare. Amalfi, Pisa, Genova, Venezia – Newton & Compton editori, Roma 1989; Armando Lodolini, ''Le repubbliche del mare'', Biblioteca di storia patria, 1967, Roma. {{Cite book|last=Peris|first=Persi|title=Conoscere l'Italia|publisher=Istituto Geografico De Agostini|year=1982|pages=74}}; {{Cite web|title=Repubbliche Marinare|url=http://www.treccani.it/enciclopedia/repubbliche-marinare|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190829104758/http://www.treccani.it/enciclopedia/repubbliche-marinare|archive-date=29 August 2019|access-date=13 September 2019|website=Treccani.it|publisher=Istituto dell'Enciclopedia Italiana|language=it}}; {{Cite web|title=Repubbliche marinare|url=https://thes.bncf.firenze.sbn.it/termine.php?id=29771|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200101131949/https://thes.bncf.firenze.sbn.it/termine.php?id=29771|archive-date=1 January 2020|access-date=13 September 2019|website=thes.bncf.firenze.sbn.it|publisher=[[قومي مرڪزي لائبريري (فلورينس)]]|language=it}}</ref> هر هڪ کي پرڏيهي زمينن، ٻيٽن، ايڊرياٽڪ، ايجيئن ۽ ڪاري سمنڊن جي علائقن، ۽ ويجهي اوڀر ۽ اتر آفريڪا ۾ واپاري نوآبادين تي غلبو حاصل هو.<ref>{{Cite book|last=Zorzi|first=Alvise|author-link=Alvise Zorzi|url=https://books.google.com/books?id=IP5OAAAAMAAJ&q=%22even+in+countries+where+aid+is+near+at+hand+%22+%22attack+from+the+sea%22|title=Venice: The Golden Age, 697 – 1797 |publisher=Abbeville Press|year=1983|isbn=0-8965-9406-8|location=New York|page=255|access-date=16 September 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20230202182132/https://books.google.com/books?id=IP5OAAAAMAAJ&q=%22even+in+countries+where+aid+is+near+at+hand+%22+%22attack+from+the+sea%22|archive-date=2 February 2023|url-status=live}}</ref> {{Multiple image | align = right | total_width = 345 | direction = horizontal | width1 = 280 | image1 = Naval Jack of Italy.svg | width2 = 280 | image2 = Republik Venedig Handelswege01-IT.png | alt2 = نقشو | footer = کاٻي: [[اطالوي بحريه]] جو جهنڊو. گھڙيال جي رخ ۾، مٿئين کاٻي کان: [[وينس جي جمهوريه|وينس]]، [[جينووا جمهوريه|جينووا]]، [[پيزا جمهوريه|پيزا]] ۽ [[امالفي جو ڊچي|امالفي]] جا نشان.<br/>ساڄي: واپاري رستا، [[جينووا جون نوآباديون|جينووا]] ۽ [[اسٽاتو دا مار|وينس]] جون نوآباديون. }} وينس ۽ جينووا يورپ جا اوڀر ڏانهن دروازا هئا، ۽ نفيس شيشي جا ٺاهيندڙ هئا، جڏهن ته فلورينس ريشم، اون، بئنڪنگ ۽ زيورن جو مرڪز هو. پيدا ٿيل دولت وڏن عوامي ۽ خانگي فني منصوبن جي سرپرستي لاءِ استعمال ٿي. انهن جمهوريهن [[صليبي جنگون|صليبي جنگين]] ۾ حصو ورتو، مدد ۽ ٽرانسپورٽ مهيا ڪئي، پر بنيادي طور سياسي ۽ تجارتي موقعن جي پيروي ڪئي.<ref name=Lane/> اٽلي پهريون علائقو هو جتي اهي معاشي تبديليون محسوس ٿيون، جن [[تجارتي انقلاب]] ڏانهن واٽ هموار ڪئي: وينس [[قسطنطنيه جي لٽ|بازنطيني گاديءَ واري شهر کي لٽڻ]] ۽ [[مارڪو پولو]] جي ايشيا ڏانهن سفرن جي مالي مدد ڪرڻ جي قابل ٿي؛ پهرين يونيورسٽيون اطالوي شهرن ۾ ٺهيون، ۽ [[اڪويناس]] جهڙن عالمن عالمي شهرت حاصل ڪئي؛ سرمائيداري ۽ بئنڪنگ خاندان فلورينس ۾ اڀريا، جتي [[دانتي]] ۽ [[جوتو]] لڳ ڀڳ 1300ع ۾ سرگرم هئا.<ref name="See">{{Cite web |last=Sée |first=Henri |title=Modern Capitalism Its Origin and Evolution |url=http://www.efm.bris.ac.uk/het/see/ModernCapitalism.pdf |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20131007010542/http://www.efm.bris.ac.uk/het/see/ModernCapitalism.pdf |archive-date=7 October 2013 |access-date=29 August 2013 |website=University of Rennes |publisher=Batoche Books}}</ref> ڏکڻ ۾، سسلي 9هين صديءَ ۾ [[سسلي جي امارت|عرب اسلامي امارت]] بڻجي چڪي هئي، جيڪا 11هين صديءَ جي آخر ۾ [[اطالو-نارمن]] جي فتح تائين خوشحال رهي؛ انهن ڏکڻ اٽلي جي اڪثر لومبارڊ ۽ بازنطيني شهزادگين سان گڏ ان کي فتح ڪيو.<ref>{{cite book |last=Ali |first=Ahmed Essa with Othman |title=Studies in Islamic civilization: the Muslim contribution to the Renaissance |year=2010 |publisher=International Institute of Islamic Thought |location=Herndon, VA |isbn=978-1-56564-350-5 |pages=38–40}}</ref> پوءِ اهو علائقو [[سسلي جي بادشاهت]] ۽ [[نيپلز جي بادشاهت]] جي وچ ۾ ورهايو ويو.{{efn|نيپلز جي بادشاهت جو اصطلاح مورخ استعمال ڪن ٿا، پر ان جي حڪمرانن نه، جن اصل نالو 'سسلي جي بادشاهت' برقرار رکيو، يعني ٻه سسلي جون بادشاهتون موجود هيون.}}<ref>Eleni Sakellariou, ''Southern Italy in the Late Middle Ages: Demographic, Institutional and Economic Change in the Kingdom of Naples, c.1440–c.1530'' (Brill, 2012), pp. 63–64.</ref> 1348ع واري [[ڪاري موت]] شايد اٽلي جي آبادي جو هڪ ٽيون حصو ماري ڇڏيو.<ref>Stéphane Barry and Norbert Gualde, "The Biggest Epidemics of History" (La plus grande épidémie de l'histoire), in ''L'Histoire'' n° 310, June 2006, pp. 45–46; "[https://www.brown.edu/Departments/Italian_Studies/dweb/plague/effects/death_toll.shtml Plague]". Brown University. {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20090831003435/http://www.brown.edu/Departments/Italian_Studies/dweb/plague/effects/death_toll.shtml|date=31 August 2009}}</ref> === اوائلي جديد دور === {{Main|اطالوي نشاةِ ثانيه|اوائلي جديد اٽلي جي تاريخ}} [[File:Italy 1494.svg|thumb|upright=.8|right|1494ع ۾ [[اطالوي جنگيون|اطالوي جنگين]] کان اڳ [[اٽلي جي تاريخي رياستن جي فهرست#آخري وچون دور|اطالوي رياستون]]]] 1400ع ۽ 1500ع جي ڏهاڪن دوران، اٽلي [[نشاةِ ثانيه]] جو جنم هنڌ ۽ مرڪز هو. هن دور وچئين دور کان جديد دور ڏانهن منتقلي کي ظاهر ڪيو ۽ واپاري شهرن جي گڏ ڪيل دولت ۽ حاڪم خاندانن جي سرپرستيءَ سان وڌايو ويو.<ref name="strathern">Strathern, Paul ''The Medici: Godfathers of the Renaissance'' (2003)</ref> اطالوي سياسي وحدتون هاڻي علائقائي رياستون هيون، جن تي عملي طور شهزادن جي حڪومت هئي، جيڪي واپار ۽ انتظاميه تي ڪنٽرول رکندا هئا، ۽ سندن درٻارون فنون ۽ سائنسن جا مرڪز بڻجي ويون. اهي شهزادگيون سياسي خاندانن ۽ واپاري خاندانن، جهڙوڪ فلورينس جا [[ميڊيچي]]، جي اڳواڻي هيٺ هيون. [[مغربي ڦوٽ]] جي خاتمي کان پوءِ، نئين چونڊيل [[پوپ مارٽن پنجون]] [[پاپائي رياستون|پاپائي رياستن]] ڏانهن موٽي آيو ۽ اٽلي کي اولهه عيسائيت جو واحد مرڪز طور بحال ڪيو. [[ميڊيچي بئنڪ]] پاپائيت جو قرض ڏيندڙ ادارو بڻيو، ۽ ڪليسا ۽ نون سياسي خاندانن جي وچ ۾ اهم لاڳاپا قائم ٿيا.<ref name="strathern"/><ref>[http://www.florentine-society.ru/Medici_Chapel_Mysteries.htm Peter Barenboim, Sergey Shiyan, ''Michelangelo: Mysteries of Medici Chapel'', SLOVO, Moscow, 2006]. {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20110511133416/http://www.florentine-society.ru/Medici_Chapel_Mysteries.htm|date=11 May 2011}}. {{ISBN|5-8505-0825-2}}.</ref> [[File:Leonardo self.jpg|thumb|upright=.7|[[ليونارڊو دا ونچي]]، مثالي [[نشاةِ ثانيه انسان]]، پنهنجي تصوير ۾ ({{circa}} 1512)]] 1453ع ۾، [[پوپ نڪولس پنجون]] جي بازنطينين جي مدد لاءِ ڪوششن باوجود، [[قسطنطنيه]] جو شهر [[عثماني سلطنت|عثمانين]] جي قبضي ۾ آيو. ان سبب [[نشاةِ ثانيه ۾ يوناني عالم|يوناني عالمن]] ۽ متنن جي اٽلي ڏانهن لڏپلاڻ ٿي، جنهن يوناني [[انسان پرستي]] جي ٻيهر دريافت کي وڌيڪ هٿي ڏني.<ref>Encyclopædia Britannica, ''Renaissance'', 2008, O.Ed.; Har, Michael H. ''History of Libraries in the Western World'', Scarecrow Press Incorporate, 1999. {{ISBN|0-8108-3724-2}}. Norwich, John Julius, ''A Short History of Byzantium'', 1997, Knopf. {{ISBN|0-6794-5088-2}}.</ref> انسان پرست حڪمرانن، جهڙوڪ [[فيديريڪو دا مونتيفيلترو]] ۽ [[پوپ پائيس ٻيون]]، [[مثالي شهر|مثالي شهرن]] جي قيام لاءِ ڪم ڪيو، ۽ [[اربينو]] ۽ [[پيئنزا]] جو بنياد وڌو. [[پيڪو ديلا ميراندولا]] ''[[انسان جي عظمت تي خطبو]]'' لکيو، جنهن کي نشاةِ ثانيه جو منشور سمجهيو وڃي ٿو. فنون ۾، اطالوي نشاةِ ثانيه صديون تائين يورپي فن تي غالب اثر رکيو، فنڪارن جهڙوڪ [[ليونارڊو دا ونچي]]، [[بوتيچيلي]]، [[مائيڪل اينجلو]]، [[رافائيل]]، [[جوتو]]، [[دوناتيلو]] ۽ [[تيشيان]]، ۽ معمارن جهڙوڪ [[فليپو برونيلليسڪي]]، [[اندريا پالاديو]] ۽ [[دوناتو برامانتي]] سان. سامونڊي جمهوريهن مان اطالوي [[اطالوي ڳولائوئن جي فهرست|ڳولائو]] ۽ ناوَچالڪ، عثمانين کان بچندي هندستان ڏانهن متبادل رستو ڳولڻ لاءِ بيتاب، ائٽلانٽڪ ملڪن جي بادشاهن کي پنهنجون خدمتون پيش ڪندا هئا ۽ [[دريافتن جو دور|دريافتن جي دور]] ۽ آمريڪا جي نوآبادڪاري جي شروعات ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو. سڀ کان نمايان ڳولائوئن ۾ [[ڪرسٽوفر ڪولمبس]] شامل هو، جنهن جي [[ڪرسٽوفر ڪولمبس جا سفر|1492ع واري سفر]] آمريڪا سان مسلسل يورپي رابطو، نوآبادڪاري ۽ استحصال شروع ڪيو؛<ref>Encyclopædia Britannica, 1993 ed., Vol. 16, pp. 605ff / Morison, ''Christopher Columbus'', 1955 ed., pp. 14ff</ref> [[جان ڪيبٽ]]، جنهن [[نارسمن|نارس]] کان پوءِ اتر آمريڪا جي پهرين دستاويزي يورپي کوجنا ڪئي؛<ref>{{Cite web|year=2007|title=''Catholic Encyclopedia'' "John & Sebastian Cabot"|url=http://www.newadvent.org/cathen/03126d.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200518005335/https://www.newadvent.org/cathen/03126d.htm|archive-date=18 May 2020|access-date=17 May 2008|publisher=newadvent}}</ref> ۽ [[آمريگو ويسپوچي]]، جنهن جي سفرن انهن زمينن کي نئون کنڊ، يعني "نئين دنيا"، طور تصديق ڪيو، جنهن کي پوءِ سندس نالي تي رکيو ويو.<ref>{{Cite book|last=Eric Martone|url=https://books.google.com/books?id=MHJ1DQAAQBAJ&pg=PA109|title=Italian Americans: The History and Culture of a People|publisher=ABC-CLIO|year=2016|isbn=978-1-6106-9995-2|page=504|access-date=22 November 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211001055/https://books.google.com/books?id=MHJ1DQAAQBAJ&pg=PA109|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}</ref><ref>{{Cite book|last=Greene|first=George Washington|author-link=George Washington Greene|url=https://books.google.com/books?id=1qsuAAAAYAAJ&pg=PAPA13|title=The Life and Voyages of Verrazzano|publisher=Folsom, Wells, and Thurston|year=1837|location=Cambridge University|page=13|access-date=18 August 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211000806/https://books.google.com/books?id=1qsuAAAAYAAJ&pg=PAPA13#v=onepage&q&f=false|archive-date=11 February 2024|url-status=live|via=Google Books}}</ref> وينس، نيپلز، فلورينس، ميلان ۽ پاپائيت جي وچ ۾ [[اٽالڪ ليگ]] نالي دفاعي اتحاد قائم ٿيو. [[لورينزو دي ميڊيچي|لورينزو ''دي ميگنيفيسنٽ'' دي ميڊيچي]] نشاةِ ثانيه جو سڀ کان وڏو سرپرست هو؛ سندس مدد ليگ کي ترڪن جي [[اوترانتو جو گهيرو|حملي کي ناڪام ڪرڻ]] جي قابل بڻايو. بهرحال، اهو اتحاد 1490ع واري ڏهاڪي ۾ ٽٽي پيو؛ [[فرانس جو چارلس اٺون]] جي حملي اپٻيٽ ۾ جنگين جي هڪ سلسلي جي شروعات ڪئي. [[اعليٰ نشاةِ ثانيه]] دوران، [[جوليس ٻيون]] (1503–1513) جهڙا پوپ اٽلي تي ڪنٽرول لاءِ پرڏيهي بادشاهن خلاف وڙهيا؛ [[پال ٽيون]] (1534–1549) يورپي طاقتن جي وچ ۾ امن لاءِ ثالثي کي ترجيح ڏني. اهڙن تڪرارن جي وچ ۾، ميڊيچي پوپن [[ليو ڏهون]] (1513–1521) ۽ [[ڪليمنٽ ستون]] (1523–1534) جرمني، انگلينڊ ۽ ٻين هنڌن ۾ [[پروٽيسٽنٽ اصلاح]] کي منهن ڏنو. 1559ع ۾، فرانس ۽ هبسبرگن جي وچ ۾ [[اطالوي جنگيون|اطالوي جنگين]] جي خاتمي تي، اٽلي جو لڳ ڀڳ اڌ حصو، يعني ڏکڻ واريون [[نيپلز جي بادشاهت|نيپلز]]، [[سسلي جي بادشاهت|سسلي]]، [[سارڊينيا جي بادشاهت|سارڊينيا]] جون بادشاهتون ۽ [[ميلان جو ڊچي]]، اسپيني حڪمراني هيٺ هو، جڏهن ته ٻيو اڌ آزاد رهيو؛ ڪيترائي رياستون رسمي طور اڃا به پاڪ رومي سلطنت جو حصو رهيون. پاپائيت [[جوابي اصلاح]] شروع ڪئي، جنهن جا اهم واقعا هي هئا: [[ٽرينٽ ڪائونسل]] (1545–1563)؛ [[گريگورين ڪئلينڊر]] جي قبوليت؛ [[جيسوئٽ چين مشن]]؛ [[فرانسيسي مذهبي جنگيون]]؛ [[ٽيهه سالن جي جنگ]] (1618–1648) جو خاتمو؛ ۽ [[وڏي ترڪي جنگ]]. اطالوي معيشت 1600ع ۽ 1700ع جي ڏهاڪن ۾ زوال پذير ٿي. [[File:Flag of the Cispadane Republic.svg|thumb|[[چيسپاداني جمهوريه]] جو جهنڊو، پهريون [[اطالوي ترنگو]] جيڪو ڪنهن خودمختيار اطالوي رياست اختيار ڪيو (1797)]] [[اسپيني جانشيني جي جنگ]] (1700–1714) دوران، آسٽريا اٽلي ۾ اسپيني علائقن جو وڏو حصو، يعني ميلان، نيپلز ۽ سارڊينيا حاصل ڪيو؛ پوءِ 1720ع ۾ سارڊينيا سسلي جي بدلي ۾ هائوس آف ساووي کي ڏني وئي. بعد ۾ بوربن خاندان جي هڪ شاخ سسلي ۽ نيپلز جي تخت تي ويٺي. [[نيپوليني جنگيون|نيپوليني جنگين]] دوران، اتر ۽ وچ اٽلي کي فرانس جي [[ڀيڻ جمهوريهون]] طور ٻيهر منظم ڪيو ويو، ۽ پوءِ [[اٽلي جي بادشاهت (نيپوليني)|اٽلي جي بادشاهت]] طور.<ref>Napoleon Bonaparte, "The Economy of the Empire in Italy: Instructions from Napoleon to Eugène, Viceroy of Italy", ''Exploring the European Past: Texts & Images'', Second Edition, ed. Timothy E. Gregory (Mason: Thomson, 2007), 65–66.</ref> ڏکڻ کي نيپولين جي ڀيڻوئي [[جواڪيم مورا]] هلائيندو هو. 1814ع جي [[ويانا ڪانگريس]] 18هين صديءَ جي آخر واري صورتحال بحال ڪئي، پر [[فرانسيسي انقلاب]] جا آدرش ختم نه ٿي سگهيا، ۽ 19هين صديءَ جي شروعات جي [[سياسي اٿل پٿل|سياسي اٿل پٿلن]] دوران ٻيهر ظاهر ٿيا. ڪنهن اطالوي رياست طرفان [[اطالوي ترنگو]] جي پهرين قبوليت، [[چيسپاداني جمهوريه]]، [[نيپوليني اٽلي جا جهنڊا|نيپوليني اٽلي]] دوران ٿي، فرانسيسي انقلاب کان پوءِ، جنهن قومي [[خود اراديت]] جي حمايت ڪئي.<ref>{{Cite book |last1=Maiorino |first1=Tarquinio |title=Il tricolore degli italiani. Storia avventurosa della nostra bandiera |last2=Marchetti Tricamo |first2=Giuseppe |last3=Zagami |first3=Andrea |publisher=Arnoldo Mondadori Editore |year=2002 |isbn=978-8-8045-0946-2 |page=156 |language=it}} [http://www.esteri.it/MAE/EN/Benvenuti_in_Italia/Conoscere_Italia/bandieraInno.htm The tri-coloured standard]. Getting to Know Italy, Ministry of Foreign Affairs (retrieved 5 October 2008). {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20080223131121/http://www.esteri.it/MAE/EN/Benvenuti_in_Italia/Conoscere_Italia/bandieraInno.htm|date=23 February 2008}}.</ref> هي واقعو [[ترنگو ڏينهن]] طور ملهايو ويندو آهي.<ref>Article 1 of the law n. 671 of 31 December 1996 ("National celebration of the bicentenary of the first national flag")</ref> === اتحاد === {{Main|اٽلي جو اتحاد}} [[اٽلي جي بادشاهت جو جنم]] اطالوي قومپرستن ۽ [[هائوس آف ساووي]] سان وفادار شاهپرستن جي ڪوششن جو نتيجو هو، جن سڄي [[اطالوي اپٻيٽ]] تي مشتمل هڪ گڏيل بادشاهت قائم ڪرڻ ٿي چاهي. 19هين صديءَ جي وچ تائين، وڌندڙ [[اطالوي قومپرستي]] انقلاب جو سبب بڻجي.<ref>{{Cite web|title=Risorgimento in 'Dizionario di Storia'|url=https://www.treccani.it/enciclopedia/risorgimento_(Dizionario-di-Storia)|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220922035556/https://www.treccani.it/enciclopedia/risorgimento_(Dizionario-di-Storia)|archive-date=22 September 2022|access-date=22 September 2022|website=treccani.it|language=it-IT}}</ref> 1815ع جي [[ويانا ڪانگريس]] کان پوءِ، اٽلي جي سياسي ۽ سماجي اتحاد واري تحريڪ، يعني [[ريسورجي مينتو]]، اٽلي کي رياستن جي گڏجڻ ۽ انهن کي پرڏيهي ڪنٽرول کان آزاد ڪرڻ ذريعي متحد ڪرڻ لاءِ اڀري. هڪ انقلابي شخصيت محب وطن صحافي [[جوزيپي ماتسيني]] هو، جنهن 1830ع واري ڏهاڪي ۾ سياسي تحريڪ [[نوجوان اٽلي]] جو بنياد وڌو؛ هو وحداني جمهوريه جو حامي هو ۽ وسيع قومپرست تحريڪ جي وڪالت ڪندو هو. 1847ع ۾ "[[اِل ڪانتو ديلي اطالياني]]" جي پهرين عوامي پرفارمنس ٿي، جيڪو 1946ع ۾ قومي ترانو بڻيو.<ref>{{Cite book|last1=Maiorino|first1=Tarquinio|last2=Marchetti Tricamo|first2=Giuseppe|last3=Zagami|first3=Andrea|title=Il tricolore degli italiani. Storia avventurosa della nostra bandiera|year=2002|publisher=Arnoldo Mondadori Editore|language=it|isbn=978-8-8045-0946-2|page=18}}; {{Cite web|title=Fratelli d'Italia|url=https://www.quirinale.it/page/inno|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20230426052752/https://www.quirinale.it/page/inno|archive-date=26 April 2023|access-date=1 October 2021|language=it}}</ref> {{Multiple image | align = right | image1 = Giuseppe Mazzini.jpg | width1 = 173 | image2 = Giuseppe Garibaldi 1861.jpg | width2 = 138 | footer = [[جوزيپي ماتسيني]] (کاٻي)، اطالوي انقلابي تحريڪ جو انتهائي اثرائتو اڳواڻ؛ ۽ [[جوزيپي گاريبالدي]] (ساڄي)، جديد دور جي عظيم ترين جرنيلن مان هڪ طور مشهور<ref name="scholar and patriot">{{cite web |url={{Google books|iWK7AAAAIAAJ |page=PA133 |keywords=Garibaldi+one+of+the+greatest+generals+of+modern+time |text= |plainurl=yes}}|title=Scholar and Patriot|publisher=Manchester University Press|via=Google Books}}</ref> ۽ ڏکڻ آمريڪا ۽ يورپ ۾ پنهنجي فوجي ڪارنامن سبب "ٻن جهانن جو هيرو" طور سڃاتو ويندڙ،<ref>{{Cite web|title=Giuseppe Garibaldi (Italian revolutionary)|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/225978/Giuseppe-Garibaldi|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140226091529/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/225978/Giuseppe-Garibaldi|archive-date=26 February 2014|access-date=6 March 2014}}</ref> جنهن ڪيترين فوجي مهمن ۾ وڙهيو، جيڪي [[اٽلي جو اتحاد|اطالوي اتحاد]] تائين پهتيون }} نوجوان اٽلي جو سڀ کان مشهور ميمبر انقلابي ۽ جنرل [[جوزيپي گاريبالدي]] هو،<ref>Denis Mack Smith, ''Modern Italy: A Political History'', (University of Michigan Press, 1997) p. 15. A literary echo may be found in the character of Giorgio Viola in Joseph Conrad's ''[[Nostromo]]''.</ref> جنهن ڏکڻ اٽلي ۾ اتحاد لاءِ جمهوري مهم جي اڳواڻي ڪئي. بهرحال، [[سارڊينيا جي بادشاهت (1720–1861)|سارڊينيا جي بادشاهت]] ۾ هائوس آف ساووي جي اطالوي بادشاهت، جنهن جي حڪومت [[ڪاميليو بينسو، ڪائونٽ آف ڪاوير]] هلائي رهيو هو، به متحد اطالوي رياست قائم ڪرڻ جا ارادا رکندي هئي. يورپ ۾ پکڙيل [[1848ع جا لبرل انقلاب|1848ع جي لبرل انقلابن]] جي پس منظر ۾، [[آسٽريا-هنگري|آسٽريا]] خلاف هڪ ناڪام [[پهرين اطالوي آزاديءَ جي جنگ]] جو اعلان ڪيو ويو. 1855ع ۾، سارڊينيا [[ڪريميائي جنگ]] ۾ برطانيا ۽ فرانس جو اتحادي بڻيو.<ref>Enrico Dal Lago, "Lincoln, Cavour, and National Unification: American Republicanism and Italian Liberal Nationalism in Comparative Perspective". ''The Journal of the Civil War Era'' 3#1 (2013): 85–113.; William L. Langer, ed., ''An Encyclopedia of World Cup History''. 4th ed. 1968. pp 704–7.</ref> سارڊينيا 1859ع جي [[ٻي اطالوي آزاديءَ جي جنگ]] ۾ فرانس جي مدد سان آسٽريائي سلطنت خلاف وڙهيو، جنهن جي نتيجي ۾ [[لومباردي]] آزاد ٿي. [[پلومبيئرز معاهدو|پلومبيئرز معاهدي]] جي بنياد تي، سارڊينيا [[ساووي]] ۽ [[نيس]] فرانس کي حوالي ڪيا، اهڙو واقعو جنهن [[نيسارڊ لڏپلاڻ]] جو سبب بڻيو.<ref>{{Cite web|date=28 August 2017|title="Un nizzardo su quattro prese la via dell'esilio" in seguito all'unità d'Italia, dice lo scrittore Casalino Pierluigi|url=https://www.montecarlonews.it/2017/08/28/notizie/argomenti/altre-notizie-1/articolo/un-nizzardo-su-quattro-prese-la-via-dellesilio-in-seguito-allunita-ditalia-dice-lo-scrittore.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200219165302/http://www.montecarlonews.it/2017/08/28/notizie/argomenti/altre-notizie-1/articolo/un-nizzardo-su-quattro-prese-la-via-dellesilio-in-seguito-allunita-ditalia-dice-lo-scrittore.html|archive-date=19 February 2020|access-date=14 May 2021|language=it}}</ref> 1860–1861ع ۾، گاريبالدي نيپلز ۽ سسلي ۾ اتحاد واري مهم جي اڳواڻي ڪئي.<ref>Mack Smith, Denis (1997). ''Modern Italy; A Political History''. Ann Arbor: The University of Michigan Press. {{ISBN|0-4721-0895-6}}.</ref> [[تيانو]] گاريبالدي ۽ [[وڪٽر ايمانوئل ٻيون]]، سارڊينيا جي آخري بادشاهه، جي مشهور ملاقات جو هنڌ هو، جنهن دوران گاريبالدي وڪٽر ايمانوئل سان هٿ ملايو ۽ کيس [[اٽلي جو بادشاهه]] ڪري سلام ڪيو. ڪاوير 1860ع ۾ گاريبالدي جي ڏکڻ اٽلي کي سارڊينيا جي بادشاهت سان اتحاد ۾ شامل ڪرڻ تي راضي ٿيو. ان سان سارڊينيا جي حڪومت کي 17 مارچ 1861ع تي [[اٽلي جي بادشاهت جو اعلان|متحد اطالوي بادشاهت جو اعلان]] ڪرڻ جي اجازت ملي،<ref>{{Cite news|date=17 March 2017|title=Everything you need to know about March 17th, Italy's Unity Day|url=https://www.thelocal.it/20170317/everything-to-know-about-march-17th-italys-unity-unification-risorgimento-day|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170617212538/https://www.thelocal.it/20170317/everything-to-know-about-march-17th-italys-unity-unification-risorgimento-day|archive-date=17 June 2017|access-date=17 July 2017}}</ref> ۽ وڪٽر ايمانوئل ٻيون ان جو پهريون بادشاهه بڻيو. 1865ع ۾ بادشاهت جي گادي تورين کان فلورينس منتقل ڪئي وئي. 1866ع ۾، وڪٽر ايمانوئل ٻيون، [[پروشيا]] سان اتحاد ڪندي [[آسٽرو-پروشين جنگ]] دوران، [[ٽين اطالوي آزاديءَ جي جنگ]] وڙهي، جنهن جي نتيجي ۾ اٽلي [[وينيتو|وينيتيا]] کي پاڻ ۾ شامل ڪيو. آخرڪار، 1870ع ۾، جڏهن فرانس [[فرانڪو-پروشين جنگ]] دوران روم ڇڏي ڏنو، اطالوين [[روم تي قبضو|پاپائي رياستن تي قبضو ڪيو]]، اتحاد مڪمل ٿيو، ۽ گادي روم منتقل ڪئي وئي.<ref name="scholar and patriot"/> === لبرل دور === {{Main|اٽلي جي بادشاهت|اطالوي ڊائاسپورا|اطالوي سلطنت|پهريين عالمي جنگ دوران اٽلي جي فوجي تاريخ}} {{Multiple image | align = right | image1 = VictorEmmanuel2.jpg | width1 = 125 | image2 = Camillo Benso Cavour di Ciseri.jpg | width2 = 141 | footer = [[وڪٽر ايمانوئل ٻيون]] (کاٻي) ۽ [[ڪاميليو بينسو، ڪائونٽ آف ڪاوير]] (ساڄي)، اتحاد جون اهم شخصيتون، ترتيبوار متحد اٽلي جا پهريان بادشاهه ۽ وزيراعظم بڻيا. }} سارڊينيا جو آئين 1861ع ۾ سڄي اٽلي تائين وڌايو ويو، ۽ نئين رياست لاءِ بنيادي آزاديون مهيا ڪيون ويون؛ پر چونڊ قانونن بي ملڪيت طبقن کي ٻاهر رکيو. نئين بادشاهت هڪ پارلياماني آئيني بادشاهت طور هلائي وئي، جنهن تي لبرلن جو غلبو هو. جيئن اتر اٽلي تيزيءَ سان صنعتي ٿيو، ڏکڻ ۽ اتر جا ڳوٺاڻا علائقا غير ترقي يافته ۽ وڌيڪ آبادي وارا رهيا، جنهن سبب لکين ماڻهو لڏپلاڻ ڪرڻ تي مجبور ٿيا ۽ [[اطالوي ڊائاسپورا|وڏي ۽ اثرائتي ڊائاسپورا]] کي هٿي ملي. [[اطالوي سوشلسٽ پارٽي]] طاقت ۾ وڌي، جنهن روايتي لبرل ۽ قدامت پسند اسٽيبلشمينٽ کي چئلينج ڪيو. 19هين صديءَ جي آخري ٻن ڏهاڪن ۾، اٽلي آفريڪا ۾ [[اطالوي اريٽريا|اريٽريا]]، [[اطالوي صوماليا|صوماليا]]، [[اطالوي ٽرپوليطانيا|ٽرپوليطانيا]] ۽ [[اطالوي سيرينيڪا|سيرينيڪا]] کي ماتحت ڪري [[اطالوي سلطنت|نوآبادياتي طاقت]] بڻجي ويو.<ref>{{Cite web |title=The Italian Colonial Empire |url=http://www.allempires.com/article/index.php?q=italian_colonial |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20120224012449/http://www.allempires.com/article/index.php?q=italian_colonial |archive-date=24 February 2012 |access-date=17 June 2012 |publisher=All Empires |quote=At its peak, just before WWII, the Italian Empire comprehended the territories of present time Italy, Albania, Rhodes, Dodecanese, Libya, Ethiopia, Eritrea, the majority of Somalia and the little concession of Tientsin in China}}</ref><ref>(Bosworth (2005), p. 49.)</ref> 1913ع ۾ مردن لاءِ عام ووٽ جو حق اختيار ڪيو ويو. [[پهريين عالمي جنگ]] کان اڳ واري دور تي [[جيوواني جيوليٽي]] جو غلبو رهيو، جيڪو 1892ع ۽ 1921ع جي وچ ۾ پنج ڀيرا وزيراعظم رهيو. [[File:Trento 3 novembre 1918.jpg|thumb|3 نومبر 1918ع تي، فاتح [[ويتوريو وينيتو جي جنگ]] کان پوءِ، [[ترنتو]] ۾ اطالوي گهوڙيسوار]] [[پهريين عالمي جنگ ۾ اٽلي جي شموليت|اٽلي 1915ع ۾ پهريين عالمي جنگ ۾ داخل ٿيو]]، جنهن جو مقصد قومي اتحاد کي مڪمل ڪرڻ هو، تنهنڪري تاريخ نويسيءَ جي نقطه نظر کان ان کي چوٿين اطالوي آزاديءَ جي جنگ به سمجهيو وڃي ٿو،<ref>{{Cite web|date=6 March 2015|title=Il 1861 e le quattro Guerre per l'Indipendenza (1848–1918) |url=http://www.piacenzaprimogenita150.it/index.php?it%2F176%2Fil-1861-e-le-quattro-guerre-per-lindipendenza-1848-1918|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20220319075828/http://www.piacenzaprimogenita150.it/index.php?it%2F176%2Fil-1861-e-le-quattro-guerre-per-lindipendenza-1848-1918|archive-date=19 March 2022|access-date=12 March 2021|language=it}}</ref> جيئن [[اٽلي جو اتحاد|اٽلي جي اتحاد]] جي پڄاڻي.<ref>{{Cite web|title=La Grande Guerra nei manifesti italiani dell'epoca|url=http://www.beniculturali.it/mibac/export/MiBAC/sito-MiBAC/Contenuti/MibacUnif/Eventi/visualizza_asset.html_1239896580.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20150923183754/http://www.beniculturali.it/mibac/export/MiBAC/sito-MiBAC/Contenuti/MibacUnif/Eventi/visualizza_asset.html_1239896580.html|archive-date=23 September 2015|access-date=12 March 2021|language=it}}; {{Cite book|last=Genovesi|first=Piergiovanni|url=https://books.google.com/books?id=_LntMIUOXngC&q=%22quarta+guerra+d%27indipendenza%22&pg=PA41|title=Il Manuale di Storia in Italia, di Piergiovanni Genovesi|date=11 June 2009|publisher=FrancoAngeli|isbn=978-8-8568-1868-0|language=it|access-date=12 March 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20240116110143/https://books.google.com/books?id=_LntMIUOXngC&q=%22quarta+guerra+d%27indipendenza%22&pg=PA41#v=snippet&q=%22quarta%20guerra%20d'indipendenza%22&f=false|archive-date=16 January 2024|url-status=live}}</ref> اٽلي، جيڪو ظاهري طور [[جرمن سلطنت|جرمن]] ۽ [[آسٽرو-هنگريائي]] سلطنتن سان [[ٽرپل الائنس (1882)|ٽرپل الائنس]] ۾ اتحادي هو، 1915ع ۾ [[پهريين عالمي جنگ جا اتحادي|اتحادين]] سان شامل ٿيو، ۽ [[لنڊن جو معاهدو (1915)|وعدي]] تحت پهريين عالمي جنگ ۾ داخل ٿيو، جنهن ۾ وڏن علائقائي فائدن جو واعدو شامل هو: اولهه [[انر ڪارنيولا]]، اڳوڻو [[آسٽريائي لٽرل]] ۽ [[دلماتيا]]، گڏوگڏ [[عثماني سلطنت]] جا ڪجهه حصا. اتحادي فتح ۾ ملڪ جي حصي سبب ان کي "[[بگ فور (پهريين عالمي جنگ)|بگ فور]]" طاقتن مان هڪ جي حيثيت ملي. فوج جي ٻيهر تنظيم ۽ جبري ڀرتي اطالوي فتحن جو سبب بڻيا. آڪٽوبر 1918ع ۾، اطالوين هڪ وڏي جارحاڻي مهم شروع ڪئي، جيڪا [[ويتوريو وينيتو جي جنگ]] ۾ فتح تي ختم ٿي.<ref>Burgwyn, H. James: ''Italian foreign policy in the interwar period, 1918–1940.'' Greenwood Publishing Group, 1997. p. 4. {{ISBN|0-2759-4877-3}}. Schindler, John R.: ''Isonzo: The Forgotten Sacrifice of the Great War.'' Greenwood Publishing Group, 2001. p. 303. {{ISBN|0-2759-7204-6}}. Mack Smith, Denis: ''Mussolini.'' Knopf, 1982. p. 31. {{ISBN|0-3945-0694-4}}.</ref> هن اطالوي محاذ تي جنگ جي پڄاڻي ڪئي، آسٽرو-هنگريائي سلطنت جي ٽٽڻ کي يقيني بڻايو، ۽ ٻن هفتن کان به گهٽ عرصي ۾ جنگ کي [[جرمني سان جنگبندي|ختم ڪرڻ]] ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو. جنگ دوران 650,000 کان وڌيڪ اطالوي سپاهي ۽ ايترا ئي عام شهري مارجي ويا،<ref>{{Cite book|last=Mortara|first=G|title=La Salute pubblica in Italia durante e dopo la Guerra|publisher=Yale University Press|year=1925|location=New Haven}}</ref> ۽ بادشاهت ڏيوالپڻي جي ڪناري تي هئي. [[سينٽ-جرمين-آن-لي جو معاهدو (1919)|سينٽ-جرمين-آن-لي جو معاهدو]] (1919) ۽ [[راپالو جو معاهدو (1920)|راپالو جو معاهدو]] (1920) [[ترنتينو]] ۽ [[ڏکڻ ٽائرول]]، [[جوليئن مارچ]]، [[استريا]]، [[ڪوارنر نار]] ۽ دلماتيا جي شهر [[زادار|زارا]] کي اٽلي ۾ شامل ڪرڻ جي اجازت ڏني. بعد واري [[روم جو معاهدو (1924)|روم جي معاهدي]] (1924) سبب [[فيومي]] اٽلي سان شامل ٿيو. اٽلي کي لنڊن جي معاهدي ۾ واعدو ڪيل ٻيا علائقا نه مليا، تنهنڪري [[بينيتو موسوليني]] هن نتيجي کي "[[ڪٽيل فتح]]" قرار ڏنو، جنهن [[فاشسٽ اٽلي (1922–1943)|اطالوي فاشزم جي اڀار]] ۾ مدد ڪئي. مورخ "ڪٽيل فتح" کي هڪ "سياسي افسانو" سمجهن ٿا، جنهن کي فاشسٽن [[اطالوي سامراجيت]] کي ڀڙڪائڻ لاءِ استعمال ڪيو.<ref>G.Sabbatucci, ''La vittoria mutilata'', in AA.VV., ''Miti e storia dell'Italia unita'', Il Mulino, Bologna 1999, pp.101–106</ref> اٽلي کي [[قومون جي ليگ]] جي ايگزيڪيوٽو ڪائونسل ۾ مستقل سيٽ ملي. === فاشسٽ حڪومت ۽ ٻي عالمي جنگ === {{Main|فاشسٽ اٽلي|ٻي عالمي جنگ دوران اٽلي جي فوجي تاريخ|اطالوي مهم (ٻي عالمي جنگ)|اٽلي ۾ هولوڪاسٽ}} [[File:Mussolini mezzobusto.jpg|thumb|upright=.7|left|فاشسٽ آمر [[بينيتو موسوليني]] پاڻ کي ''[[دوچي]]'' سڏائيندو هو ۽ 1922ع کان [[اٽلي ۾ فاشسٽ حڪومت جو زوال|1943ع ۾ پنهنجي معزولي]] تائين ملڪ تي حڪومت ڪئي.]] عظيم جنگ جي تباهي کان پوءِ پيدا ٿيل [[ٻه ڳاڙها سال|سوشلسٽ تحريڪن]]، جيڪي [[روسي انقلاب]] کان متاثر هيون، سڄي اٽلي ۾ جوابي انقلاب ۽ دٻاءُ جو سبب بڻيون. لبرل اسٽيبلشمينٽ، سوويت طرز جي انقلاب کان ڊڄندي، موسوليني جي اڳواڻي هيٺ ننڍي [[نيشنل فاشسٽ پارٽي]] جي حمايت شروع ڪئي. آڪٽوبر 1922ع ۾، نيشنل فاشسٽ پارٽي جي [[بليڪ شرٽس]] هڪ [[عوامي مظاهرو]] ۽ "[[روم ڏانهن مارچ]]" وارو ڪُو منظم ڪيو. بادشاهه [[وڪٽر ايمانوئل ٽيون]] موسوليني کي [[اٽلي جو وزيراعظم|وزيراعظم]] مقرر ڪيو، هٿياربند ٽڪراءَ کان سواءِ اقتدار فاشسٽن ڏانهن منتقل ڪندي.<ref>{{Cite book|last=Lyttelton|first=Adrian|title=The Seizure of Power: Fascism in Italy, 1919–1929 |date=2008|publisher=Routledge|isbn=978-0-4155-5394-0|location=New York|pages=75–77}}; {{Cite news|title=March on Rome {{!}} Italian history|url=https://www.britannica.com/event/March-on-Rome|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150504055509/http://www.britannica.com/EBchecked/topic/508871/March-on-Rome|archive-date=4 May 2015|access-date=25 July 2017|work=Encyclopædia Britannica}}</ref> موسوليني سياسي پارٽين تي پابندي وڌي ۽ ذاتي آزاديون گهٽايون، آمريت قائم ڪندي. انهن قدمن عالمي ڌيان حاصل ڪيو ۽ [[نازي جرمني]] ۽ [[شاهي جاپان]] ۾ ساڳين آمريتن کي متاثر ڪيو. [[فاشزم]] اطالوي قومپرستي ۽ سامراجيت تي ٻڌل هو، ۽ رومي ۽ [[وينسي سلطنت|وينسي سلطنتن]] جي ورثي جي بنياد تي [[ارڊينٽزم|ارڊينٽسٽ دعوائن]] وسيلي اطالوي ملڪيتن کي وڌائڻ چاهيندو هو.<ref>{{Cite book|last=Rodogno|first=Davide|author-link=Davide Rodogno|title=Fascism's European Empire: Italian Occupation during the Second World War|date=2006|publisher=Cambridge University Press|location=Cambridge, England|page=88}}; {{Cite book|last=Kallis|first=Aristotle A.|title=Fascist ideology: territory and expansionism in Italy and Germany, 1922–1945 |date=2000|publisher=Routledge|location=London, England; New York City, USA|pages=41}}; {{Cite book|last1=Ball|first1=Terence|title=The Cambridge History of Twentieth-Century Political Thought|last2=Bellamy|first2=Richard|pages=133}}; {{Cite book|last=Stephen J. Lee|url=https://books.google.com/books?id=u-mm5UDlzBEC&pg=PA157|title=European Dictatorships, 1918–1945 |date=2008|publisher=Routledge|isbn=978-0-4154-5484-1|pages=157–158|access-date=8 February 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211001320/https://books.google.com/books?id=u-mm5UDlzBEC&pg=PA157#v=onepage&q&f=false|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}</ref> انهيءَ سبب فاشسٽ [[مداخلت پسند پرڏيهي پاليسي]] ۾ مصروف رهيا. 1935ع ۾، موسوليني [[ٻي اطالو-ابيسينيائي جنگ|ايٿوپيا تي حملو ڪيو]] ۽ [[اطالوي اوڀر آفريڪا]] قائم ڪيو، جنهن جي نتيجي ۾ عالمي اڪيلائي پيدا ٿي. اٽلي [[قومون جي ليگ]] مان نڪري ويو. پوءِ اٽلي [[اسٽيل جو معاهدو|نازي جرمني سان اتحاد]] ڪيو ۽ [[ٽرائيپارٽائيٽ پيڪٽ|جاپاني سلطنت]] سان گڏ ٿيو، ۽ [[اسپيني گهرو جنگ]] ۾ [[فرانسسڪو فرانڪو]] جي مضبوط حمايت ڪئي. اپريل 1939ع ۾، اٽلي [[البانيا تي اطالوي حملو|البانيا تي حملو ڪيو]]. اٽلي 10 جون 1940ع تي ٻي عالمي جنگ ۾ داخل ٿيو. ان تاريخ تائين فرانس عملي طور [[فرانس جي جنگ]] هارائي چڪو هو. مختلف وقتن تي، اطالوي [[برطانوي صومالي لينڊ تي اطالوي قبضو|برطانوي صومالي لينڊ]]، [[مصر تي اطالوي حملو|مصر]]، [[بلقان مهم (ٻي عالمي جنگ)|بلقان]] ۽ اوڀر محاذن تي اڳتي وڌيا. بهرحال، اهي [[اوڀر محاذ تي اطالوي شموليت|اوڀر محاذ]] سان گڏ [[اوڀر آفريقي مهم (ٻي عالمي جنگ)|اوڀر آفريقي]] ۽ [[اتر آفريقي مهم|اتر آفريقي]] مهمن ۾ شڪست کائي ويا، ۽ آفريڪا ۽ بلقان ۾ پنهنجا علائقا وڃائي ويٺا. [[اطالوي جنگي ڏوهه|اطالوي جنگي ڏوهن]] ۾ [[عدالت کان ٻاهر قتل]] ۽ [[نسلي صفائي]] شامل هئا،<ref>James H. Burgwyn (2004). [http://www.ingentaconnect.com/content/routledg/rmis/2004/00000009/00000003/art00005 General Roatta's war against the partisans in Yugoslavia: 1942] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130921054155/http://www.ingentaconnect.com/content/routledg/rmis/2004/00000009/00000003/art00005|date=21 September 2013}}, Journal of Modern Italian Studies, Volume 9, Number 3, pp. 314–329(16)</ref> جن ۾ لڳ ڀڳ 25,000 ماڻهن، خاص طور يوگوسلاوين، کي [[اطالوي حراستي ڪيمپ|اطالوي حراستي ڪيمپن]] ۽ ٻين هنڌن ڏانهن جلاوطن ڪيو ويو. [[يوگوسلاو پارٽيزنز]] جنگ دوران ۽ ان کان پوءِ نسلي اطالوي آبادي خلاف پنهنجا ڏوهه ڪيا، جن ۾ [[فوئبي قتل عام]] شامل هئا. جولاءِ 1943ع ۾ [[سسلي تي اتحادي حملو]] شروع ٿيو، جنهن 25 جولاءِ تي [[اٽلي ۾ فاشسٽ حڪومت جو زوال|فاشسٽ حڪومت جي خاتمي]] جو سبب بڻيو. بادشاهه [[وڪٽر ايمانوئل ٽيون]] جي حڪم سان موسوليني کي معزول ۽ گرفتار ڪيو ويو. 3 سيپٽمبر تي، اٽلي [[ڪاسيبلي جي جنگبندي]] تي صحيح ڪئي،<!-- it became effective on 8 Sept---> جنهن برطانيا ۽ آمريڪا سان جنگ ختم ڪئي. جرمن، اطالوي فاشسٽن جي مدد سان، اتر ۽ وچ اٽلي تي ڪنٽرول حاصل ڪرڻ ۾ ڪامياب ٿيا ([[آپريشن آڪسي]]). ملڪ جنگ جو ميدان رهيو، جڏهن ته اتحادي ڏکڻ کان اڳتي وڌندا رهيا. [[File:01 partigiani a milano1.jpg|thumb|اپريل 1945ع ۾ [[اٽلي جي آزادي]] تائين پهچندڙ آخري بغاوت دوران ميلان ۾ [[اطالوي مزاحمتي تحريڪ|اطالوي پارٽيزن]]]] اتر ۾، جرمنن [[اطالوي سماجي جمهوريه]] (RSI) قائم ڪئي، جيڪا هڪ نازي [[ڪٺ پتلي رياست]] ۽ [[سهڪاريت پسند|سهڪاريت پسند]] حڪومت هئي، جنهن ۾ موسوليني کي جرمن پيراٽروپرن طرفان [[گران ساسو ريڊ|بچائڻ]] کان پوءِ اڳواڻ مقرر ڪيو ويو. اطالوي فوجن جو باقي حصو [[اطالوي هم جنگي فوج]] ۾ منظم ڪيو ويو، جنهن اتحادي طاقتن سان گڏ وڙهيو، جڏهن ته موسوليني سان وفادار ٻيون اطالوي فوجون [[نيشنل ريپبلڪن آرمي]] ۾ جرمنن سان گڏ وڙهڻ لاءِ چونڊيو. جرمن فوجن، RSI جي سهڪار سان، قتل عام ڪيا ۽ هزارين يهودين کي موت جي ڪيمپن ڏانهن جلاوطن ڪيو. جنگبندي کان پوءِ واري دور ۾ [[اطالوي مزاحمت]] اڀري، جنهن [[آپريشن آڪسي|نازي جرمن قابضن]] ۽ سهڪاريت پسندن خلاف گوريلا جنگ وڙهي.<ref>G. Bianchi, ''La Resistenza'', in: AA.VV., ''Storia d'Italia'', vol. 8, pp. 368–369.</ref> هن دور جو هڪ پاسو [[اطالوي گهرو جنگ]] هو، ڇاڪاڻ⁠تہ پارٽيزنن ۽ فاشسٽ RSI فوجن جي وچ ۾ ويڙهه ٿي.<ref>{{Cite web|title=Storia della guerra civile in Italia|url=http://www.istitutobiggini.it/storia_pisano.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20221013183444/https://www.istitutobiggini.it/storia_pisano.pdf|archive-date=13 October 2022|access-date=28 August 2023}}; See the books from Italian historian [[Giorgio Pisanò]] ''Storia della guerra civile in Italia'', 1943–1945, 3 voll., Milano, FPE, 1965 and the book ''L'Italia della guerra civile'' ("Italy of civil war"), published in 1983 by the Italian writer and journalist [[Indro Montanelli]] as the fifteen volume of the ''Storia d'Italia'' ("History of Italy") by the same author.</ref><ref>{{Cite book|last=Pavone|first=Claudio|title=Una guerra civile. Saggio storico sulla moralità della Resistenza|date=1991|publisher=Bollati Boringhieri|isbn=8-8339-0629-9|location=Torino|page=238|language=it}}</ref> اپريل 1945ع ۾، جڏهن شڪست ويجهي هئي، موسوليني اتر طرف ڀڄڻ جي ڪوشش ڪئي،<ref>{{Citation|last=Viganò|first=Marino|title=Un'analisi accurata della presunta fuga in Svizzera|date=2001|work=Nuova Storia Contemporanea|volume=3|language=it}}</ref> پر پارٽيزنن هٿان پڪڙيو ويو ۽ [[بينيتو موسوليني جو موت|فوري طور قتل ڪيو ويو]].<ref>{{Cite news|date=28 April 1945|title=1945: Italian partisans kill Mussolini |url=https://news.bbc.co.uk/onthisday/hi/dates/stories/april/28/newsid_3564000/3564529.stm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20111126075555/http://news.bbc.co.uk/onthisday/hi/dates/stories/april/28/newsid_3564000/3564529.stm|archive-date=26 November 2011|access-date=17 October 2011|publisher=BBC News}}</ref> دشمنيون 29 اپريل 1945ع تي ختم ٿيون، [[ڪازيرتا جي هٿيار ڦٽا ڪرڻ|جڏهن اٽلي ۾ جرمن فوجن هٿيار ڦٽا ڪيا]]. جنگ ۾ لڳ ڀڳ اڌ ملين اطالوي مارجي ويا،<ref>{{Cite encyclopedia|title=Italy – Britannica Online Encyclopedia|encyclopedia=Encyclopædia Britannica|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297474/Italy|access-date=2 August 2010|archive-url=https://web.archive.org/web/20120306095718/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297474/Italy|archive-date=6 March 2012|url-status=live}}</ref> سماج ورهائجي ويو، ۽ معيشت لڳ ڀڳ تباهه ٿي وئي؛ 1944ع ۾ في فرد آمدني 1900ع کان پوءِ سڀ کان هيٺين سطح تي هئي.<ref>{{Cite book|title=Liberal and fascist Italy, 1900–1945 |date=2002|publisher=Oxford University Press|editor-last=Lyttelton|editor-first=Adrian|page=13}}</ref> جنگ کان پوءِ اطالوي جمهوريت پسندي ٻيهر اڀري، جنهن [[1946ع اطالوي اداراتي ريفرنڊم]] ڏانهن واٽ هموار ڪئي.<ref>{{Cite encyclopedia|title=Italia|encyclopedia=Dizionario enciclopedico italiano|publisher=[[Treccani]]|date=1970|volume=VI|page=456|language=it}}</ref> === جمهوري دور === {{Main|اطالوي جمهوريه جي تاريخ}} اٽلي 2 جون تي ٿيل 1946ع جي ريفرنڊم کان پوءِ جمهوريه بڻيو،<ref>{{Cite AV media|url=https://archive.org/details/1946-06-06_Damage_Foreshadows_A-Bomb_Test|title=Damage Foreshadows A-Bomb Test, 1946/06/06 (1946) |publisher=[[Universal Newsreel]]|year=1946|access-date=22 February 2012}}</ref> اهو ڏينهن ان کان پوءِ ''[[جمهوريه جو عيد]]'' طور ملهايو وڃي ٿو. اها پهريون ڀيرو هئي جو عورتن قومي سطح تي ووٽ ڏنو.<ref>{{Cite web|title=Italia 1946: le donne al voto, dossier a cura di Mariachiara Fugazza e Silvia Cassamagnaghi |url=http://www.insmli.it/pubblicazioni/35/Voto%20donne%20versione%20def.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110520041048/http://www.insmli.it/pubblicazioni/35/Voto%20donne%20versione%20def.pdf|archive-date=20 May 2011|access-date=30 May 2011}}; {{Cite news|title=La prima volta in cui le donne votarono in Italia, 75 anni fa|url=https://www.ilpost.it/2021/03/10/primo-voto-italia-donne-10-marzo-1946|access-date=24 August 2021|work=Il Post|date=10 March 2021|language=it-IT|archive-date=23 August 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210823162103/https://www.ilpost.it/2021/03/10/primo-voto-italia-donne-10-marzo-1946|url-status=live}}</ref> وڪٽر ايمانوئل ٽئين جي پٽ، [[امبيرتو ٻيون]]، کي تخت ڇڏڻ تي مجبور ڪيو ويو. [[اٽلي جو آئين|جمهوري آئين]] 1948ع ۾ منظور ڪيو ويو. [[اٽلي ۽ اتحادي طاقتن جي وچ ۾ پيرس جو معاهدو]] تحت، [[ايڊرياٽڪ سمنڊ]] جي ڀرسان علائقا [[سوشلسٽ وفاقي جمهوريه يوگوسلاويا|يوگوسلاويا]] سان شامل ڪيا ويا، جنهن جي نتيجي ۾ [[استريائي-دلماتيني لڏپلاڻ]] ٿي، جنهن ۾ لڳ ڀڳ 300,000 [[استريائي اطالوي|استريائي]] ۽ [[دلماتيني اطالوي]] لڏي ويا.<ref>{{Cite web|last=Tobagi|first=Benedetta|title=La Repubblica italiana {{!}} Treccani, il portale del sapere|url=http://www.treccani.it/scuola/lezioni/storia/la_repubblica_italiana.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20160305001726/http://www.treccani.it/scuola/lezioni/storia/la_repubblica_italiana.html|archive-date=5 March 2016|access-date=28 January 2015|publisher=Treccani.it}}</ref> اٽلي پنهنجون سڀ نوآبادياتي ملڪيتون وڃايون، جنهن سان [[اطالوي سلطنت]] ختم ٿي. [[File:Alcide de Gasperi 2.jpg|thumb|upright=.7|[[الچيدي دي گاسپري]]، جمهوريه جو [[اٽلي جي وزيراعظمن جي فهرست|پهريون]] [[اٽلي جو وزيراعظم]] ۽ [[يورپي يونين جا باني پيءُ|يورپي يونين جي باني پيئرن]] مان هڪ]] ڪميونسٽ قبضي جي خوف [[1948ع جي اطالوي عام چونڊن]] ۾ فيصلائتو ڪردار ادا ڪيو، جتي [[ڪرسچن ڊيموڪريسي (اٽلي)|ڪرسچن ڊيموڪريٽن]]، [[الچيدي دي گاسپري]] جي اڳواڻي هيٺ، وڏي اڪثريت سان فتح حاصل ڪئي.<ref>{{Cite book|last1=Lawrence S. Kaplan|url=https://books.google.com/books?id=UV-ti1sYcbcC|title=NATO 1948: The Birth of the Transatlantic Alliance |last2=Morris Honick|date=2007|publisher=Rowman & Littlefield|isbn=978-0-7425-3917-4|pages=52–55|access-date=5 January 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20240116110143/https://books.google.com/books?id=UV-ti1sYcbcC|archive-date=16 January 2024|url-status=live}}; {{Cite book|author=Robert Ventresca|title=From Fascism to Democracy: Culture and Politics in the Italian Election of 1948 |publisher=University of Toronto Press|date=2004|pages=236–37}}</ref> نتيجي طور، 1949ع ۾ اٽلي [[نيٽو]] جو ميمبر بڻيو. [[مارشل پلان]] معيشت کي بحال ڪيو، جنهن 1960ع واري ڏهاڪي جي آخر تائين هڪ اهڙو دور ڏٺو جيڪو [[اطالوي معاشي معجزو]] جي نالي سان مشهور آهي. 1950ع واري ڏهاڪي ۾ اٽلي [[يورپي برادرين]] جو باني ملڪ بڻيو، جيڪي بعد ۾ يورپي يونين جو بنياد بڻيون. 1960ع واري ڏهاڪي جي آخر کان 1980ع واري ڏهاڪي جي شروعات تائين، ملڪ ''[[ليڊ جا سال (اٽلي)|ليڊ جا سال]]'' نالي دور مان گذريو، جيڪو معاشي مشڪلاتن، خاص طور تي [[1973ع جو تيل بحران]]، سماجي تڪرارن ۽ دهشتگرد حملا ۽ قتل عام جي واقعن سان نمايان هو.<ref>{{Cite web|year=1995|title=Commissione parlamentare d'inchiesta sul terrorismo in Italia e sulle cause della mancata individuazione dei responsabili delle stragi (Parliamentary investigative commission on terrorism in Italy and the failure to identify the perpetrators)|url=http://www.isn.ethz.ch/php/documents/collection_gladio/report_ital_senate.pdf|archive-url=https://web.archive.org/web/20060819211212/http://www.isn.ethz.ch/php/documents/collection_gladio/report_ital_senate.pdf|archive-date=19 August 2006|access-date=2 May 2006|language=it}}; {{In lang|en|it|fr|de}} {{Cite web|title=Secret Warfare: Operation Gladio and NATO's Stay-Behind Armies|url=http://www.isn.ethz.ch/php/collections/coll_gladio.htm#Documents|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20060425182721/http://www.isn.ethz.ch/php/collections/coll_gladio.htm|archive-date=25 April 2006|access-date=2 May 2006|publisher=Swiss Federal Institute of Technology / International Relation and Security Network}}; {{Cite web|date=24 June 2000|title=Clarion: Philip Willan, Guardian, 24 June 2000, p. 19 |url=http://www.cambridgeclarion.org/press_cuttings/us.terrorism_graun_24jun2000.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100329113138/http://www.cambridgeclarion.org/press_cuttings/us.terrorism_graun_24jun2000.html|archive-date=29 March 2010|access-date=24 April 2010|publisher=Cambridgeclarion.org}}</ref> معيشت ٻيهر بحال ٿي ۽ اٽلي 1970ع واري ڏهاڪي ۾ [[جي-7]] ۾ شامل ٿيڻ کان پوءِ دنيا جي پنجين وڏي صنعتي قوم بڻجي ويو. بهرحال، قومي قرض مجموعي ملڪي پيداوار (GDP) جي 100 سيڪڙو کان به وڌي ويو. 1992ع ۽ 1993ع جي وچ ۾، حڪومت جي نون مافيا مخالف قدمن جي نتيجي ۾ اٽلي [[سسلين مافيا]] طرفان ڪيل دهشتگرد حملن کي منهن ڏنو.<ref>{{Cite web|date=8 March 2012|title=New Arrests for Via D'Amelio Bomb Attack|url=https://www.corriere.it/International/english/articoli/2012/03/08/borsellino.shtml|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20121013204755/http://www.corriere.it/International/english/articoli/2012/03/08/borsellino.shtml|archive-date=13 October 2012|access-date=9 February 2019|website=Corriere della Sera}}</ref> ووٽر، جيڪي سياسي جمود، وڏي عوامي قرضي ۽ [[اٽلي ۾ بدعنواني|بدعنواني]] کان مايوس هئا، جيڪا [[ماني پوليتي|صاف هٿن]] واري جاچ ذريعي ظاهر ٿي، بنيادي سڌارن جو مطالبو ڪرڻ لڳا. ڪرسچن ڊيموڪريٽ، جيڪي لڳ ڀڳ 50 سالن تائين حڪومت ڪندا رهيا هئا، بحران جو شڪار ٿيا ۽ ٽٽي مختلف ڌڙن ۾ ورهائجي ويا.<ref>The so-called "Second Republic" was born by forceps: not with a revolt of Algiers, but formally under the same Constitution, with the mere replacement of one ruling class by another: {{Cite journal|last=Buonomo|first=Giampiero|year=2015|title=Tovaglie pulite|journal=Mondoperaio Edizione Online}}</ref> ڪميونسٽن پاڻ کي هڪ [[سماجي جمهوريت پسند]] قوت طور ٻيهر منظم ڪيو. 1990ع ۽ 2000ع واري ڏهاڪن دوران، [[مرڪز-ساڄي اتحاد (اٽلي)|مرڪز-ساڄي اتحاد]] (جنهن تي ميڊيا جي واپاري شخصيت [[سلويو برلسڪوني]] جو غلبو هو) ۽ [[مرڪز-کاٻي اتحاد (اٽلي)|مرڪز-کاٻي اتحاد]] (جنهن جي اڳواڻي پروفيسر [[رومانو پروڊي]] ڪندو هو) باري باري حڪومت ڪندا رهيا. 21هين صديءَ جي شروعات ۾، اٽلي سياسي ۽ معاشي عدم استحڪام جي هڪ ڊگهي دور مان گذريو، جيڪو بين الاقوامي بحرانن کان گهڻو متاثر ٿيو. 2008ع ۾ شروع ٿيندڙ [[عظيم معاشي بحران]] جا اثر ملڪ جي معيشت ۽ عوامي ماليات تي گهرا پيا، جنهن جي نتيجي ۾ [[سخت مالي پاليسيون]] اختيار ڪيون ويون ۽ استحڪام ۽ عالمي اعتبار کي يقيني بڻائڻ لاءِ [[ٽيڪنوڪريٽ]] يا وسيع اتحادي حڪومتن تي وڌيڪ ڀروسو ڪيو ويو.<ref>{{Cite news|last=Hooper|first=John|date=16 November 2011|title=Mario Monti appoints technocrats to steer Italy out of economic crisis|url=https://www.theguardian.com/world/2011/nov/16/mario-monti-technocratic-cabinet-italy|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200319230844/https://www.theguardian.com/world/2011/nov/16/mario-monti-technocratic-cabinet-italy|archive-date=19 March 2020|access-date=19 March 2020|work=The Guardian}}</ref> [[File:Imigrantes salvos no Mar Mediterrâneo - SALVAMAR 2015 (52149723177).jpg|300px|thumb|[[غير قانوني مهاجر]]، جيڪي 5 سيپٽمبر 2015ع تي [[ڪاتانيا]] جي اطالوي بندرگاهه ڏانهن [[بحر روم]] ذريعي سفر ڪري رهيا آهن]] 2010ع واري ڏهاڪي دوران، نئين وزيراعظم [[ماتيو رينزي]] طرفان ادارتي سڌارا متعارف ڪرائڻ جون ڪوششون ڪيون ويون، جن جو مقصد سياسي نظام کي وڌيڪ مؤثر بڻائڻ ۽ انتظامي شاخ کي مضبوط ڪرڻ هو، پر اهي تجويزون [[2016ع جو اطالوي آئيني ريفرنڊم]] ۾ رد ٿي ويون.<ref>{{Cite news|date=12 December 2016|title=New Italian PM Paolo Gentiloni sworn in|url=https://www.bbc.co.uk/news/world-europe-38295549|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20191129122857/https://www.bbc.co.uk/news/world-europe-38295549|archive-date=29 November 2019|access-date=19 March 2020|publisher=BBC News}}</ref> ساڳئي وقت، [[يورپي مهاجر بحران]] اٽلي کي [[يورپي يونين]] ۾ داخل ٿيڻ جي هڪ اهم مرڪزي دروازي جي حيثيت ڏني، ڇاڪاڻ⁠تہ وڏي تعداد ۾ مهاجر ۽ پناهه گهرندڙ [[بحر روم]] رستي يورپ پهتا،<ref>{{Cite news|date=21 May 2018|title=What will Italy's new government mean for migrants?|url=https://www.thelocal.it/20180521/what-will-italys-new-government-mean-for-migrants|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190401231010/https://www.thelocal.it/20180521/what-will-italys-new-government-mean-for-migrants|archive-date=1 April 2019|access-date=8 June 2018|work=The Local Italy}}</ref> خاص طور تي سب-صحارا آفريڪا مان.<ref>{{Cite news|date=18 July 2017|title=African migrants fear for future as Italy struggles with surge in arrivals|url=https://www.reuters.com/article/us-italy-migrants-africa/african-migrants-fear-for-future-as-italy-struggles-with-surge-in-arrivals-idUSKBN1A30QD|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190402002627/https://www.reuters.com/article/us-italy-migrants-africa/african-migrants-fear-for-future-as-italy-struggles-with-surge-in-arrivals-idUSKBN1A30QD|archive-date=2 April 2019|access-date=8 June 2018|work=Reuters}}</ref> هن صورتحال جا اهم سماجي ۽ سياسي اثر ٿيا، جنهن سبب اميگريشن بابت عوامي بحث وڌيو ۽ [[عوام پسند]] سياسي پارٽين جي حمايت ۾ واڌ آئي.<ref>{{Cite news|title=Italy starts to show the strains of migrant influx|url=http://www.thelocal.it/20150519/migrant-surge-tests-italys-humanitarian-instincts|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170429061446/https://www.thelocal.it/20150519/migrant-surge-tests-italys-humanitarian-instincts|archive-date=29 April 2017|access-date=10 January 2017|work=[[The Local]]}}; {{Cite news|title=Italy's far right jolts back from dead|url=http://www.politico.eu/article/italys-other-matteo-salvini-northern-league-politicians-media-effettosalvini|access-date=10 January 2017|work=Politico|date=3 February 2016|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170119122156/http://www.politico.eu/article/italys-other-matteo-salvini-northern-league-politicians-media-effettosalvini|archive-date=19 January 2017}}</ref><ref>{{Cite news|date=24 May 2018|title=Opinion – The Populists Take Rome|url=https://www.nytimes.com/2018/05/24/opinion/populists-rome-five-star-movement.html|url-access=subscription|url-status=live|archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20220103/https://www.nytimes.com/2018/05/24/opinion/populists-rome-five-star-movement.html|archive-date=3 January 2022|access-date=2 June 2018|work=The New York Times}}{{Cbignore}}</ref> [[اٽلي ۾ ڪووڊ-19 وبا|ڪووڊ-19 وبا]]، جيڪا 2020ع ۾ شروع ٿي، ملڪ جي عوامي صحت ۽ معاشي ڪارڪردگي کي سخت متاثر ڪيو، ۽ اڳ ۾ موجود ڍانچائي ڪمزورين کي وڌيڪ نمايان بڻايو.<ref>{{Cite news|last=Ellyatt|first=Holly|date=19 March 2020|title=Italy's lockdown will be extended, prime minister says as death toll spikes and hospitals struggle|url=https://www.cnbc.com/2020/03/19/italys-death-rate-reaches-record-high-hospitals-in-lombardy-struggle.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200319084719/https://www.cnbc.com/2020/03/19/italys-death-rate-reaches-record-high-hospitals-in-lombardy-struggle.html|archive-date=19 March 2020|access-date=19 March 2020|publisher=CNBC}}</ref> ان جي جواب ۾، [[اٽلي ۾ ڪووڊ-19 لاڪ ڊائون|غير معمولي قدم اختيار ڪيا ويا]] ته جيئن معيشت کي سهارو ملي سگهي، جن مان ڪيترائي يورپي سطح تي گڏيل طور هم آهنگ ڪيا ويا.<ref>[https://www.agi.it/economia/news/2020-04-14/coronavirus-fmi-crisi-economica-8331041/ L'Italia pagherà il conto più salato della crisi post-epidemia] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20200527124958/https://www.agi.it/economia/news/2020-04-14/coronavirus-fmi-crisi-economica-8331041|date=27 May 2020}}, AGI</ref><ref>{{Cite web|date=12 February 2021|title=Mario Draghi's new government to be sworn in on Saturday|url=http://www.theguardian.com/world/2021/feb/12/mario-draghis-new-italian-government-to-be-sworn-in-on-saturday|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210419104552/https://www.theguardian.com/world/2021/feb/12/mario-draghis-new-italian-government-to-be-sworn-in-on-saturday|archive-date=19 April 2021|access-date=19 February 2021|website=The Guardian}}</ref> 2022ع ۾، [[جورجيا ميلوني]] اٽلي جي پهرين خاتون وزيراعظم طور حلف کنيو.<ref>{{Cite news|date=21 October 2022|title=Who is Giorgia Meloni? The rise to power of Italy's new far-right PM|url=https://www.bbc.com/news/world-europe-63351655|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20221024023546/https://www.bbc.com/news/world-europe-63351655|archive-date=24 October 2022|access-date=24 October 2022|publisher=BBC News}}</ref> == جاگرافي == {{Main|اٽلي جي جاگرافي}} {{Further|اٽلي جي ارضيات|اٽلي ۾ آتش فشاني سرگرمي|اٽلي جي دريائن جي فهرست|اٽلي جي ڍنڍن جي فهرست|اٽلي جي ٻيٽن جي فهرست|اٽلي (جاگرافيائي علائقو)}} [[File:Italy relief location map.jpg|thumb|اٽلي جو جاگرافيائي اُڀار وارو نقشو]] اٽلي، جنهن جو علائقو گهڻي حد تائين [[اٽلي (جاگرافيائي علائقو)|ساڳئي نالي واري جاگرافيائي علائقي]] سان ملي ٿو،<ref name="Treccani">{{Citation |title=Italia |volume=VI |page=413 |year=1970 |publisher=[[Treccani]] |language=it |encyclopedia=Dizionario enciclopedico italiano}}</ref> [[ڏکڻ يورپ]] ۾ واقع آهي<ref>{{Cite web |title=Southern Europe, a peninsula extending into the central Mediterranean Sea, northeast of Tunisia |url=https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20210701235642/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy |archive-date=1 July 2021 |access-date=17 August 2021 |website=The World Factbook |publisher=Central Intelligence Agency}}</ref> (۽ [[اولهه يورپ]] جو حصو پڻ سمجهيو ويندو آهي{{efn|name=WE}})، [[35هين اتر متوازي|35° اتر]] ۽ [[47° اتر]] ويڪرائي ڦاڪن، ۽ [[6هين اوڀر نصف النهار|6° اوڀر]] ۽ [[19هين اوڀر نصف النهار|19° اوڀر]] ڊگهائي ڦاڪن جي وچ ۾. اتر ۾، اولهه کان اوڀر طرف، اٽلي جون سرحدون [[فرانس]]، [[سوئٽزرلينڊ]]، [[آسٽريا]] ۽ [[سلووينيا]] سان ملن ٿيون، ۽ تقريباً [[الپس]] جي آبي ورهاست واري حد تائين پکڙيل آهن، جنهن ۾ [[پو ماٿري]] ۽ [[وينيسيائي ميدان]] شامل آهن. ملڪ [[اطالوي اپٻيٽ]]، [[سسلي]] ۽ [[سارڊينيا]] (جيڪي [[بحر روم]] جا سڀ کان وڏا ٻيٽ آهن)، ۽ [[اٽلي جي ٻيٽن جي فهرست|ڪيترن ننڍن ٻيٽن]] تي مشتمل آهي.<ref name="Treccani" /> اٽلي جا ڪي علائقا الپائن حوض کان ٻاهر به پکڙيل آهن، ۽ ڪجهه ٻيٽ [[يوروشيا]] جي براعظمي کنڊ کان ٻاهر واقع آهن. ملڪ جو ڪل پکيڙ {{Convert|301230|km2|0|abbr=out}} آهي، جنهن مان {{Convert|294020|km2|0|abbr=on}} خشڪي ۽ {{Convert|7210|km2|0|abbr=on}} پاڻي آهي.<ref name="Area">{{Cite web|date=30 October 2014|title=Principali dimensioni geostatistiche e grado di urbanizzazione del Paese|url=https://www.istat.it/it/archivio/137001|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141117054950/https://www.istat.it/it/archivio/137001|archive-date=17 November 2014|access-date=22 March 2019|website=istat.it}}</ref> ٻيٽن سميت، اٽلي جي سامونڊي ڪناري جي ڊيگهه {{Convert|7600|km|0|abbr=off}} آهي، جيڪا [[بحر روم]]، [[ليگورين سمنڊ]]، [[ٽيرينين سمنڊ]]، [[آئيونين سمنڊ]]<ref>{{Cite book|url=https://iho.int/uploads/user/pubs/standards/s-23/S-23_Ed3_1953_EN.pdf|title=Limits of Oceans and Seas|publisher=[[Organisation hydrographique internationale]]|year=1953|edition=3rd|access-date=28 December 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20111008191433/http://www.iho.int/iho_pubs/standard/S-23/S-23_Ed3_1953_EN.pdf|archive-date=8 October 2011|issue=28}}</ref> ۽ [[ايڊرياٽڪ سمنڊ]] سان لڳي ٿي.{{Sfn|Cushman-Roisin|Gačić|Poulain|2001|pp=1–2}} فرانس سان سرحد {{Convert|488|km|0|abbr=on}}، سوئٽزرلينڊ سان {{Convert|740|km|0|abbr=on}}، آسٽريا سان {{Convert|430|km|0|abbr=on}} ۽ سلووينيا سان {{Convert|232|km|0|abbr=on}} ڊگهي آهي. [[سان مارينو]] ۽ [[ويٽيڪن سٽي]] (دنيا جو سڀ کان ننڍو ملڪ ۽ [[هولي سي]] جي انتظام هيٺ عالمي [[ڪيٿولڪ چرچ]] جو مرڪز) اٽلي جي اندر واقع [[انڪليو]] آهن،<ref>{{Cite encyclopedia|year=2012|title=San Marino|encyclopedia=Encyclopædia Britannica|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/521449/San-Marino|access-date=1 March 2011|archive-url=https://web.archive.org/web/20110511180105/http://www.britannica.com/EBchecked/topic/521449/San-Marino|archive-date=11 May 2011|url-status=live}}; {{Cite news|url=https://www.bbc.com/news/world-europe-17994868|title=Vatican country profile|year=2018|publisher=BBC News|access-date=24 August 2018|archive-date=25 August 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20180825011001/https://www.bbc.com/news/world-europe-17994868|url-status=live}}</ref> جڏهن ته [[ڪامپيوني ڊي اٽاليا]] سوئٽزرلينڊ جي اندر واقع هڪ اطالوي [[ايڪسڪليو]] آهي.<ref>{{Cite web|title=Democracy in Figures|url=http://demo.istat.it/index_e.php|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210126215040/http://demo.istat.it/index_e.php|archive-date=26 January 2021|access-date=28 May 2021|website=[[Italian National Institute of Statistics]]}}</ref> سان مارينو سان سرحد {{Convert|39|km|0|abbr=on}} ۽ ويٽيڪن سٽي سان {{Convert|3.2|km|1|abbr=on}} ڊگهي آهي.<ref name=Area/> [[File:Monte Bianco DSF1243-m.jpg|thumb|[[مونٽي بيانڪو]] (مون بلان)، [[اوستا وادي]] ۾، جيڪو [[يورپي يونين]] جو سڀ کان اوچو مقام آهي]] اٽلي جي 35 سيڪڙو کان وڌيڪ زمين جبلن تي مشتمل آهي.<ref name="eug92">{{Cite book|last=Riganti|first=dir. da Alberto|title=Enciclopedia universale Garzanti.|publisher=Garzanti|year=1991|isbn=8-8115-0459-7|edition=Nuova ed. aggiornata e ampliata.|location=Milano}}</ref> [[اپينائن جبل]] اپٻيٽ جي مرڪزي ريڙهه آهن، جڏهن ته [[الپس]] اترين سرحد جو وڏو حصو ٺاهين ٿا، جتي اٽلي جو سڀ کان اوچو مقام [[مونٽي بيانڪو]] (مون بلان) جي چوٽيءَ تي {{Cvt|4810|m|ft}} جي اوچائي تي واقع آهي. ٻيا مشهور جبل [[مونٽي چيروينو]] (ميٽرهورن) ۽ [[ڊولومائيٽس]] آهن. اٽلي جا ڪيترائي حصا [[اٽلي ۾ آتش فشاني سرگرمي|آتش فشاني اصل]] جا آهن. ڏکڻ جا گهڻا ننڍا ٻيٽ ۽ ٻيٽ-گروهه [[آتش فشاني ٻيٽ]] آهن. فعال آتش فشانن ۾ [[ايٽنا جبل]] (سسلي ۾ ۽ يورپ جو سڀ کان وڏو فعال آتش فشان)، [[ولڪانو]]، [[اسٽرومبولي]] ۽ [[ويسوويس]] شامل آهن. اٽلي جون اڪثر [[اٽلي جون دريائون|دريائون]] [[ايڊرياٽڪ سمنڊ]] يا [[ٽيرينين سمنڊ]] ۾ ڇوڙ ڪن ٿيون.<ref>{{Cite web|title=List of Italian rivers|url=http://www.comuni-italiani.it/fiumi|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170916010640/http://www.comuni-italiani.it/fiumi|archive-date=16 September 2017|access-date=30 July 2018|publisher=comuni-italiani.it}}</ref> سڀ کان ڊگهي درياهه [[پو درياهه]] آهي، جيڪو الپس مان نڪري [[پادان ميدان]] مان گذري [[ايڊرياٽڪ سمنڊ]] ۾ ڇوڙ ڪري ٿو.<ref>{{Cite magazine|last=Zwingle|first=Erla|date=May 2002|title=Italy's Po River Punished for centuries by destructive floods, northern Italians stubbornly embrace their nation's longest river, which nurtures rice fields, vineyards, fisheries – and legends|url=http://ngm.nationalgeographic.com/ngm/0205/feature6|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20071223133709/http://ngm.nationalgeographic.com/ngm/0205/feature6|archive-date=23 December 2007|access-date=6 April 2009|magazine=National Geographic}}</ref> [[پو ماٿري]] ملڪ جو سڀ کان وڏو ميدان آهي، جنهن جو پکيڙ {{Convert|46000|km2|abbr=on}} آهي، ۽ ملڪ جي 70 سيڪڙو کان وڌيڪ هيٺاهين زمينن تي مشتمل آهي.<ref name=eug92/> سڀ کان وڏيون ڍنڍون، وڏي کان ننڍي ترتيب سان، [[گاردا ڍنڍ]]، [[ماجوري ڍنڍ]] ۽ [[ڪومو ڍنڍ]] آهن.<ref>{{Cite web|title=Morphometric and hydrological characteristics of some important Italian lakes|url=http://www.iii.to.cnr.it/limnol/cicloac/lagit.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20100205043503/http://www.iii.to.cnr.it/limnol/cicloac/lagit.htm|archive-date=5 February 2010|access-date=3 March 2010|publisher=Istituto per lo Studio degli Ecosistemi|location=Verbania Pallanza}}</ref> [[File:C. l. italicus in MNP.jpg|thumb|upright=.7|[[اطالوي بگھڙ]]، اٽلي جو قومي جانور]] [[اطالوي بگھڙ]] اٽلي جو قومي جانور آهي،<ref>{{Cite web|last=Sheri Foster|date=January 2021|title=What is Italy national animal?|url=https://it.yourtripagent.com/4052-what-is-italy-s-national-animal|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20230109172951/https://it.yourtripagent.com/4052-what-is-italy-s-national-animal|archive-date=9 January 2023|access-date=15 November 2021|website=Yourtrip.com}}; {{Cite web|url=https://www.affaritaliani.it/culturaspettacoli/il-lupo-grigio-degli-appennini-e-l-animale-dell-italia-544778.html|title=Il lupo grigio degli appennini e l animale dell Italia|author=James Hansen|date=June 2018|access-date=15 November 2021|archive-date=26 November 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221126224852/https://www.affaritaliani.it/culturaspettacoli/il-lupo-grigio-degli-appennini-e-l-animale-dell-italia-544778.html|url-status=live}}</ref> جڏهن ته قومي وڻ [[اربوٽس يونيڊو|اسٽرابيري وڻ]] آهي.<ref name="altovastese">{{Cite web|date=3 October 2011|title=Il corbezzolo simbolo dell'Unità d'Italia. Una specie che resiste agli incendi|url=http://www.altovastese.it/cultura/il-corbezzolo-simbolo-unita-italia-specie-che-resiste-agli-incendi|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20160205120852/http://www.altovastese.it/cultura/il-corbezzolo-simbolo-unita-italia-specie-che-resiste-agli-incendi|archive-date=5 February 2016|access-date=25 January 2016|language=it}}</ref> ان جو سبب اهو آهي ته اطالوي بگھڙ، جيڪو [[اپينائن جبل]] ۽ اولهندي [[الپس]] ۾ رهندو آهي، لاطيني ۽ اطالوي ثقافتن ۾ نمايان حيثيت رکي ٿو، جهڙوڪ [[روم جو قيام|روم جي بنياد پوڻ]] واري ڏند ڪٿا ۾،<ref>{{Cite book|last=Livy|title=The history of Rome|publisher=Printed for A. Strahan|others=George Baker (trans.)|year=1797}}</ref> جڏهن ته اسٽرابيري وڻ جا ساوا پن، اڇا گل ۽ ڳاڙها ٻير، جيڪي [[بحر روم]] جي علائقي جا مقامي آهن، قومي جهنڊي جي رنگن جي ياد ڏيارين ٿا.<ref name="altovastese"/> قومي پکي [[اطالوي جهرڪي]] آهي،<ref>{{cite web|title=Passero Italiano: L'uccello nazionale d'Italia|date=18 December 2022|url=https://www.concaternanaoggi.it/passero-italiano-luccello-nazionale-ditalia/|publisher=Conca Ternana Oggi|access-date=22 August 2024|archive-date=22 August 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240822123815/https://www.concaternanaoggi.it/passero-italiano-luccello-nazionale-ditalia/|url-status=live}}</ref> جڏهن ته قومي گل اسٽرابيري وڻ جو گل آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.msn.com/it-it/notizie/mondo/qual-%C3%A8-il-fiore-nazionale-dei-paesi-del-mondo/ss-AA1eWqXE#image=25|title=Il fiore nazionale dell'Italia (e quello degli altri Paesi del mondo)|website=[[MSN]]|access-date=26 August 2024|language=it|archive-date=2 October 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20241002211951/https://www.msn.com/it-it/notizie/mondo/qual-%C3%A8-il-fiore-nazionale-dei-paesi-del-mondo/ss-AA1eWqXE#image=25|url-status=live}}</ref> === ماحول === {{See also|اٽلي جي قومي پارڪن جي فهرست|اٽلي جي علائقائي پارڪن جي فهرست|اٽلي جي سامونڊي محفوظ علائقن جي فهرست}} [[File:National and Regional Parks of Italy.svg|thumb|اٽلي جا قومي ۽ علائقائي پارڪ]] تيز صنعتي ترقي کان پوءِ، اٽلي کي پنهنجي ماحولياتي مسئلن کي منهن ڏيڻ ۾ ڪجهه وقت لڳو. بهتري کان پوءِ، اٽلي هاڻي ماحولياتي پائيداري جي لحاظ کان دنيا ۾ 84هين درجي تي آهي.<ref>{{Cite web|title=Italy – Environment|url=http://dev.prenhall.com/divisions/hss/worldreference/IT/environment.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20090701064224/http://dev.prenhall.com/divisions/hss/worldreference/IT/environment.html|archive-date=1 July 2009|access-date=2 August 2010|publisher=Dev.prenhall.com}}</ref> قومي پارڪن، علائقائي پارڪن ۽ قدرتي محفوظ علائقن هيٺ محفوظ ڪيل ڪل زمين اٽلي جي علائقي جي لڳ ڀڳ 11 سيڪڙو تي مشتمل آهي،<ref>{{Cite web|title=Regione e aree protette|url=https://www.treccani.it/enciclopedia/regione-e-aree-protette_%28L%27Italia-e-le-sue-Regioni%29|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220111173345/https://www.treccani.it/enciclopedia/regione-e-aree-protette_%28L%27Italia-e-le-sue-Regioni%29|archive-date=11 January 2022|access-date=11 January 2022|language=it}}</ref> جڏهن ته اٽلي جي سامونڊي ڪناري جو 12 سيڪڙو حصو پڻ محفوظ ڪيو ويو آهي.<ref>{{Cite web|title=Le aree protette in Italia|url=http://www.uccellidaproteggere.it/La-conservazione/Cosa-fa-l-Italia-Le-azioni/Le-aree-protette-in-Italia|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220302220957/http://www.uccellidaproteggere.it/La-conservazione/Cosa-fa-l-Italia-Le-azioni/Le-aree-protette-in-Italia|archive-date=2 March 2022|access-date=2 March 2022|language=it}}</ref> اٽلي دنيا جي اهم [[اٽلي ۾ قابلِ تجديد توانائي|قابلِ تجديد توانائي]] پيدا ڪندڙ ملڪن مان هڪ رهيو آهي. 2010ع ۾ اهو نصب ٿيل [[شمسي توانائي]] جي گنجائش جي لحاظ کان دنيا جو چوٿون وڏو فراهم ڪندڙ هو،<ref>{{Cite web|date=15 July 2010|title=Renewables 2010 Global Status Report |url=http://www.ren21.net/Portals/97/documents/GSR/REN21_GSR2011.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110820095506/http://www.ren21.net/Portals/97/documents/GSR/REN21_GSR2011.pdf|archive-date=20 August 2011|access-date=16 July 2010|publisher=[[REN21]]}}; {{Cite web|title=Photovoltaic energy barometer 2010 – EurObserv'ER |url=https://www.eurobserv-er.org/pdf/baro196.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101011224419/http://www.eurobserv-er.org/pdf/baro196.pdf|archive-date=11 October 2010|access-date=30 October 2010}}</ref> ۽ [[هَوائي توانائي]] جي گنجائش جي لحاظ کان ڇهون وڏو ملڪ هو.<ref>{{Cite web|date=February 2011|title=World Wind Energy Report 2010 |url=http://www.wwindea.org/home/images/stories/pdfs/worldwindenergyreport2010_s.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110904232058/http://www.wwindea.org/home/images/stories/pdfs/worldwindenergyreport2010_s.pdf|archive-date=4 September 2011|access-date=8 August 2011|publisher=[[World Wind Energy Association]]}}</ref> 2020ع ۾ قابلِ تجديد توانائي اٽلي جي ڪل توانائي استعمال جو لڳ ڀڳ 37 سيڪڙو فراهم ڪري رهي هئي.<ref>{{Cite web|date=25 May 2021|title=Renewables provided 37% of Italy's energy in 2020 – English |url=https://www.ansa.it/english/news/2021/05/25/renewables-provided-37-of-italys-energy-in-2020_1a075060-c823-4076-a338-79367427dfd2.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211023040922/https://www.ansa.it/english/news/2021/05/25/renewables-provided-37-of-italys-energy-in-2020_1a075060-c823-4076-a338-79367427dfd2.html|archive-date=23 October 2021|access-date=28 May 2021|website=ANSA.it}}</ref> ملڪ 1963ع کان 1990ع تائين جوهري ريئڪٽر هلائيندو رهيو، پر [[چرنوبل حادثو]] ۽ [[1987ع جا اطالوي ريفرنڊم]] ٿيڻ کان پوءِ جوهري پروگرام ختم ڪيو ويو. 2008ع ۾ حڪومت هن فيصلي کي واپس وٺندي چار تائين جوهري بجلي گهر ٺاهڻ جا منصوبا جوڙيا، پر [[فوكوشيما جوهري حادثو]] کان پوءِ ٿيل ريفرنڊم ذريعي اهي منصوبا به رد ڪيا ويا.<ref>{{Cite web|last=Duncan Kennedy|date=14 June 2011|title=Italy nuclear: Berlusconi accepts referendum blow|url=https://www.bbc.co.uk/news/world-europe-13741105|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110612112154/http://www.bbc.co.uk/news/world-europe-13741105|archive-date=12 June 2011|access-date=20 April 2013|publisher=BBC News}}</ref> هوا جي آلودگي اڃا تائين هڪ سنگين مسئلو آهي، خاص طور تي صنعتي اتر ۾. اٽلي [[ڪاربان ڊاءِ آڪسائيڊ اخراج موجب ملڪن جي فهرست|ڪاربان ڊاءِ آڪسائيڊ]] پيدا ڪندڙ دنيا جو ٻارهون وڏو ملڪ آهي.<ref>United Nations Statistics Division, Millennium Development Goals indicators: [http://mdgs.un.org/unsd/mdg/SeriesDetail.aspx?srid=749&crid= Carbon dioxide emissions ({{CO2}}), thousand metric tons of {{CO2}}] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20091225014715/http://mdgs.un.org/unsd/mdg/SeriesDetail.aspx?srid=749&crid=|date=25 December 2009}}</ref> وڏن شهرن ۾ وڌندڙ ٽرئفڪ ۽ رش ماحولياتي ۽ صحت جا مسئلا پيدا ڪندا رهن ٿا، جيتوڻيڪ 1970ع ۽ 1980ع وارن ڏهاڪن کان پوءِ دونهين ۽ سموگ جي سطح ۾ نمايان گهٽتائي آئي آهي، ۽ [[سلفر ڊاءِ آڪسائيڊ]] جا مقدار پڻ گهٽيا آهن.<ref>{{Cite web|title=Environment and Health in Italy – Executive Summary|url=https://www.euro.who.int/en/home|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20100303051309/http://www.euro.who.int/document/hms/ehiexes_e.pdf|archive-date=3 March 2010|publisher=World Health Organization}}</ref> ٻيلن جي ڪٽائي، غيرقانوني اڏاوتن، ۽ زمين جي ناقص انتظامي پاليسين سبب اٽلي جي جبلستاني علائقن ۾ وڏي پيماني تي زميني ڪٽائي ٿي آهي، جنهن جي نتيجي ۾ ماحولياتي آفتون پيدا ٿيون آهن، جهڙوڪ 1963ع ۾ [[واجونٽ ڊيم]] جي تباهي، 1998ع جو [[سارنو]] سانحو،<ref>{{Cite news|last=Nick Squires|date=2 October 2009|title=Sicily mudslide leaves scores dead|url=https://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6255575/Sicily-mudslide-leaves-scores-dead.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20091006082824/http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6255575/Sicily-mudslide-leaves-scores-dead.html|archive-date=6 October 2009|access-date=2 October 2009|work=The Daily Telegraph|location=London}}</ref> ۽ 2009ع جا [[2009ع ميسينا جا ٻوڏ ۽ مٽيءَ جا ڌوڪڙا|ميسينا جا مٽيءَ جا ڌوڪڙا ۽ ٻوڏون]].<ref>{{Cite news|last=Nick Squires|date=2 October 2009|title=Sicily mudslide leaves scores dead|url=https://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6255575/Sicily-mudslide-leaves-scores-dead.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20091006082824/http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6255575/Sicily-mudslide-leaves-scores-dead.html|archive-date=6 October 2009|access-date=2 October 2009|work=The Daily Telegraph|location=London}}</ref> == سياست == {{Main|اٽلي جي سياست|اٽلي ۾ چونڊون}} اٽلي 1946ع کان هڪ وحداني [[پارلياماني جمهوريه]] آهي، جڏهن بادشاهت کي [[1946ع جو اطالوي ادارياتي ريفرنڊم|1946ع جي ريفرنڊم]] وسيلي ختم ڪيو ويو. [[اٽلي جو صدر|اٽلي جو صدر]]، [[سرجيو ماتاريلا]]، جيڪو 2015ع کان هن عهدي تي فائز آهي، ملڪ جو سربراهه آهي. صدر کي گڏيل اجلاس ۾ [[اٽلي جي پارليامينٽ]] ۽ علائقائي نمائندن طرفان هڪ ستن سالن واري مدي لاءِ چونڊيو ويندو آهي. اٽلي وٽ [[اٽلي جو آئين|هڪ لکيل جمهوري آئين]] موجود آهي، جيڪو [[اٽلي جي آئين ساز اسيمبلي|آئين ساز اسيمبلي]] طرفان تيار ڪيو ويو. اها اسيمبلي انهن [[فاشزم مخالف]] قوتن جي نمائندن تي مشتمل هئي، جن [[ٻي عالمي جنگ]] دوران اٽلي جي آزاديءَ وقت نازي ۽ فاشسٽ قوتن جي شڪست ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو هو.<ref>Smyth, Howard McGaw Italy: From Fascism to the Republic (1943–1946) ''The Western Political Quarterly'' vol. 1 no. 3 (pp. 205–222), September 1948.{{JSTOR|442274}}</ref> اٽلي معاشي، فوجي، ثقافتي ۽ سياسي معاملن ۾ اهم عالمي ڪردار ادا ڪري ٿو ۽ [[يورپي يونين]] جي ٽن وڏين رياستن مان هڪ سمجھيو وڃي ٿو. اهو عام طور تي هڪ [[علائقائي طاقت]] تصور ڪيو ويندو آهي،<ref>Gabriele Abbondanza, ''Italy as a Regional Power: the African Context from National Unification to the Present Day'' (Rome: Aracne, 2016); "''[[Operation Alba]] may be considered one of the most important instances in which Italy has acted as a regional power, taking the lead in executing a technically and politically coherent and determined strategy.''" See Federiga Bindi, ''Italy and the European Union'' (Washington, D.C.: Brookings Institution Press, 2011), p. 171.</ref> جڏهن ته ان جي [[عظيم طاقت]] واري حيثيت بابت عالمن ۽ سياسي تجزيه نگارن ۾ بحث جاري آهي.<ref>{{Cite book |url=https://books.google.com/books?id=nTKBdY5HBeUC&q=Canada%2520Among%2520Nations%252C%25202004%253A%2520Setting%2520Priorities+Straight |title=Canada Among Nations, 2004: Setting Priorities Straight |date=17 January 2005 |publisher=McGill-Queen's Press – MQUP |isbn=978-0-7735-2836-9 |page=85 |quote=The United States is the sole world's superpower. France, Italy, Germany and the United Kingdom are great powers |access-date=13 June 2016 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230116145100/https://books.google.com/books?id=nTKBdY5HBeUC&q=Canada%2520Among%2520Nations%252C%25202004%253A%2520Setting%2520Priorities+Straight |archive-date=16 January 2023 |url-status=live}}; {{Cite book |last=Sterio |first=Milena |url=https://books.google.com/books?id=-QuI6n_OVMYC&q=The%20Right%20to%20Self-determination%20Under%20International%20Law%3A%20%22selfistans%22%2C%20Secession%20and%20the%20Rule%20of%20the%20Great%20Powers |title=The right to self-determination under international law: "selfistans", secession and the rule of the great powers |date=2013 |publisher=Routledge |isbn=978-0-4156-6818-7 |location=Milton Park, Abingdon, Oxon |page=xii (preface) |quote=The great powers are super-sovereign states: an exclusive club of the most powerful states economically, militarily, politically and strategically. These states include veto-wielding members of the United Nations Security Council (United States, United Kingdom, France, China, and Russia), as well as economic powerhouses such as Germany, Italy and Japan. |access-date=13 June 2016 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240116110143/https://books.google.com/books?id=-QuI6n_OVMYC&q=The%20Right%20to%20Self-determination%20Under%20International%20Law%3A%20%22selfistans%22%2C%20Secession%20and%20the%20Rule%20of%20the%20Great%20Powers#v=snippet&q=The%20Right%20to%20Self-determination%20Under%20International%20Law%3A%20%22selfistans%22%2C%20Secession%20and%20the%20Rule%20of%20the%20Great%20Powers&f=false |archive-date=16 January 2024 |url-status=live}}</ref> [[انٽرنيشنل آئيڊيا]] جي عالمي جمهوريت واري اشاري (GSoD) ۽ جمهوريت ٽريڪر موجب، اٽلي مجموعي جمهوري معيارن ۾ اعليٰ درجي تي ڪارڪردگي ڏيکاري ٿو، جيتوڻيڪ [[قانون جي حڪمراني]] جي شعبي ۾ ڪجهه ڪمزورين جي نشاندهي ڪئي وئي آهي.<ref>{{Cite web |title=Italy {{!}} The Global State of Democracy |url=https://www.idea.int/democracytracker/country/italy |access-date=16 October 2025 |website=www.idea.int |language=en}}</ref> === حڪومت === {{Main|اٽلي جي حڪومت}} {{Multiple image | align = right | caption_align = center | image1 = Sergio Mattarella Official (cropped).jpg | caption1 = [[سرجيو ماتاريلا]]<br/>{{small|[[اٽلي جو صدر|صدر]]}} | image2 = Giorgia Meloni Official 2023 crop.jpg | caption2 = [[جورجيا ميلوني]]<br/>{{small|[[اٽلي جو وزيراعظم|وزيراعظم]]}} | total_width = 320 }} اٽلي ۾ پارلياماني حڪومت آهي، جيڪا [[مخلوط اڪثريتي نمائندگي]] واري چونڊ نظام تي ٻڌل آهي. پارليامينٽ مڪمل طور تي [[ٻه ايواني پارليامينٽ|ٻه ايواني]] آهي ۽ ٻنهي ايوانن وٽ ساڳيا اختيار آهن. اهي ٻه ايوان هي آهن: [[اٽلي جي چيمبر آف ڊپٽيز|چيمبر آف ڊپٽيز]]، جيڪو [[پالازو مونٽيچيٽوريو]] ۾ اجلاس ڪندو آهي، ۽ [[اٽلي جي سينيٽ|سينيٽ آف دي ريپبلڪ]]، جيڪا [[پالازو ماداما]] ۾ اجلاس ڪندي آهي. [[اٽلي جي پارليامينٽ]] جي هڪ خاص خصوصيت اها آهي ته پرڏيهه ۾ مستقل رهندڙ [[اطالوي شهريت جو قانون|اطالوي شهرين]] کي پڻ نمائندگي حاصل آهي؛ 8 ڊپٽيز ۽ 4 سينيٽر چار الڳ [[اٽلي جي پارليامينٽ#اوورسيز حلقو|پرڏيهي حلقن]] مان چونڊيا ويندا آهن. پارليامينٽ ۾ [[تاحيات سينيٽر]] پڻ هوندا آهن، جن کي صدر "سماجي، سائنسي، فني يا ادبي ميدان ۾ غيرمعمولي وطن دوست خدمتن" جي بنياد تي مقرر ڪندو آهي. اڳوڻا صدر خودبخود تاحيات سينيٽر بڻجي ويندا آهن. [[File:Palazzo Madama (Roma).jpg|thumb|[[پالازو ماداما]]، روم، [[اٽلي جي سينيٽ|سينيٽ آف دي ريپبلڪ]] جو صدر مقام]] [[اٽلي جو وزيراعظم]] حڪومت جو سربراهه آهي ۽ انتظامي اختيار رکي ٿو، پر گهڻين پاليسين تي عملدرآمد لاءِ کيس وزيرن جي ڪائونسل جي منظوري حاصل ڪرڻي پوي ٿي. وزيراعظم ۽ ڪابينا کي صدر مقرر ڪندو آهي ۽ پوءِ پارليامينٽ کان اعتماد جو ووٽ وٺڻو پوندو آهي. پنهنجي عهدي تي برقرار رهڻ لاءِ وزيراعظم کي اعتماد جا ووٽ حاصل ڪرڻ ضروري هوندا آهن. اٽلي جا اهم سياسي پارٽيون [[برادرز آف اٽلي]]، [[ڊيموڪريٽڪ پارٽي (اٽلي)|ڊيموڪريٽڪ پارٽي]] ۽ [[فائيو اسٽار موومينٽ]] آهن. 2022ع جي عام چونڊن دوران انهن ٽنهي پارٽين ۽ سندن اتحادين [[چيمبر آف ڊپٽيز]] ۾ 400 مان 357 سيٽون ۽ سينيٽ ۾ 200 مان 187 سيٽون حاصل ڪيون. {{Clear}} === قانون ۽ فوجداري انصاف === {{Main|اٽلي جو قانون|اٽلي جو عدالتي نظام|اٽلي ۾ قانون لاڳو ڪندڙ ادارا|اٽلي ۾ ڏوھ}} [[File:Roma 2011 08 07 Palazzo di Giustizia.jpg|thumb|[[اٽلي جي سپريم ڪورٽ آف ڪيسيشن]]، روم]] اٽلي جي قانون جا ڪيترائي ذريعا آهن. اهي درجابنديءَ جي لحاظ کان ترتيب ڏنل آهن؛ هيٺين درجي جي قانون يا ضابطي کي مٿين درجي جي قانون سان ٽڪراءُ ڪرڻ جي اجازت ناهي.<ref>{{Cite web|title=GERARCHIA DELLE FONTI|url=https://www.dirittoeconomia.net/diritto/fonti_diritto/gerarchia_fonti.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220117194800/https://www.dirittoeconomia.net/diritto/fonti_diritto/gerarchia_fonti.htm|archive-date=17 January 2022|access-date=26 March 2022|language=it}}</ref> [[اٽلي جو آئين|1948ع جو آئين]] سڀ کان اعليٰ قانوني ذريعو آهي.<ref>{{Cite web|title=Guide to Law Online: Italy |url=https://www.loc.gov/law/help/guide/nations/italy.php|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210508132418/https://www.loc.gov/law/help/guide/nations/italy.php|archive-date=8 May 2021|access-date=26 March 2022|website=loc.gov}}</ref> [[اٽلي جي آئيني عدالت]] قانونن جي آئين سان مطابقت بابت فيصلو ڪندي آهي. عدليه پنهنجا فيصلا [[رومي قانون]]، [[نيپولين ڪوڊ]] ۽ بعد وارن قانونن جي بنياد تي ڪري ٿي. [[اٽلي جي سپريم ڪورٽ آف ڪيسيشن]] فوجداري ۽ ديواني اپيلن لاءِ اعليٰ ترين عدالت آهي. اٽلي [[ايل جي بي ٽي حقن]] جي ميدان ۾ ٻين ڪيترن مغربي يورپي ملڪن کان پوئتي سمجهيو ويندو آهي.<ref>{{Cite web|title=Country Ranking – Rainbow Europe|url=https://rainbow-europe.org/country-ranking|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190521004552/https://rainbow-europe.org/country-ranking|archive-date=21 May 2019|access-date=28 October 2021|website=rainbow-europe.org}}</ref> تشدد جي ممانعت بابت اطالوي قانون کي پڻ ڪجهه بين الاقوامي معيارن کان گهٽ تصور ڪيو ويو آهي.<ref>{{Cite web|title=The Struggle against Torture in Italy – The Failure of the Italian Law – English|url=https://www.menschenrechte.org/en/2018/03/06/the-struggle-against-torture-in-italy-the-failure-of-the-italian-law|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190608005803/https://www.menschenrechte.org/en/2018/03/06/the-struggle-against-torture-in-italy-the-failure-of-the-italian-law|archive-date=8 June 2019|access-date=8 June 2019|website=menschenrechte.org}}</ref> قانون لاڳو ڪندڙ نظام گهڻ رخو آهي ۽ ان ۾ ڪيترائي پوليس ادارا شامل آهن.<ref name="Walters">{{Cite journal|last=Reece Walters|year=2013|editor2-last=Matthew Ball|editor3-last=Erin O'Brien|editor4-last=Juan Tauri|title=Eco Mafia and Environmental Crime|journal=Crime, Justice and Social Democracy: International Perspectives|publisher=Palgrave Macmillan|page=286|doi=10.1057/9781137008695_19|isbn=978-1-3494-3575-3|editor1=Kerry Carrington}}</ref> قومي پوليس ادارن ۾ [[پوليٽسيا دي ستاتو]] ('رياستي پوليس')، [[ڪارابينيئري]]، [[گوارڊيا دي فنانزا]] ('مالي پوليس') ۽ [[پوليٽسيا پينيٽينتسيريا]] ('جيل پوليس') شامل آهن،<ref name="BuonannoMastrobuoni">{{Cite book|last1=Paulo Buonanno|title=Lessons from the Economics of Crime: What Reduces Offending?|last2=Giovanni Mastrobuoni|publisher=MIT Press|year=2013|isbn=978-0-2620-1961-3|editor-last=Philip J. Cook|page=193|chapter=Centralized versus Decentralized Police Hiring in Italy and the United States|doi=10.7551/mitpress/9780262019613.001.0001|editor-last2=Stephen Machin|editor-last3=Olivier Marie|editor-last4=Giovanni Mastrobuoni}}</ref> ان سان گڏ [[گوارڊيا ڪوسٽيرا]] ('[[پاڻي پوليس|سامونڊي ڪناري جي محافظ پوليس]]') پڻ آهي.<ref name=Walters/> جيتوڻيڪ پوليسنگ بنيادي طور قومي سطح تي فراهم ڪئي ويندي آهي،<ref name="BuonannoMastrobuoni"/> پر [[صوبائي پوليس|صوبائي]] ۽ [[ميونسپل پوليس (اٽلي)|ميونسپل]] پوليس پڻ موجود آهن.<ref name="Walters"/> 19هين صديءَ جي وچ ڌاري ظاهر ٿيڻ کان وٺي، [[اٽلي ۾ منظم ڏوھ|اطالوي منظم ڏوھ]] ۽ ڏوهاري تنظيمن ڏکڻ اٽلي جي ڪيترن علائقن جي سماجي ۽ معاشي زندگيءَ ۾ گهڙي وئي آهن؛ انهن مان سڀ کان بدنام سسلي مافيا آهي، جيڪا آمريڪا سميت پرڏيهي ملڪن تائين پکڙجي وئي. مافيا جي آمدني GDP جي 9 سيڪڙو تائين پهچي سگهي ٿي<ref>{{Cite web|last=Claudio Tucci|date=11 November 2008|title=Confesercenti, la crisi economica rende ancor più pericolosa la mafia|url=http://www.ilsole24ore.com/art/SoleOnLine4/Economia%20e%20Lavoro/2008/11/confesercenti-mafia-racket-pizzo.shtml?uuid=20ff3b9c-afe7-11dd-8057-9c09c8bfa449|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110427081220/http://www.ilsole24ore.com/art/SoleOnLine4/Economia%20e%20Lavoro/2008/11/confesercenti-mafia-racket-pizzo.shtml?uuid=20ff3b9c-afe7-11dd-8057-9c09c8bfa449|archive-date=27 April 2011|access-date=21 April 2011|website=Confesercenti|publisher=Ilsole24ore.com|language=it}}; {{Cite news|url=https://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6957240/Italy-claims-finally-defeating-the-mafia.html|title=Italy claims finally defeating the mafia|author=Nick Squires|date=9 January 2010|work=The Daily Telegraph|location=London|access-date=21 April 2011|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110429173631/http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6957240/Italy-claims-finally-defeating-the-mafia.html|archive-date=29 April 2011}}</ref>.<ref>{{Cite news|last=Kiefer|first=Peter|date=22 October 2007|title=Mafia crime is 7% of GDP in Italy, group reports|url=https://www.nytimes.com/2007/10/22/world/europe/22iht-italy.4.8001812.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110501085052/http://www.nytimes.com/2007/10/22/world/europe/22iht-italy.4.8001812.html|archive-date=1 May 2011|access-date=19 April 2011|work=The New York Times}}</ref> 2009ع جي هڪ رپورٽ 610 [[ڪوموني|{{Lang|it|comuni|nocat=true}}]] جي نشاندهي ڪئي، جتي مافيا جي مضبوط موجودگي آهي، جتي 13 ملين اطالوي رهن ٿا ۽ GDP جو 15 سيڪڙو پيدا ٿئي ٿو.<ref>{{Cite web|last=Maria Loi|date=1 October 2009|title=Rapporto Censis: 13 milioni di italiani convivono con la mafia|url=http://www.antimafiaduemila.com/content/view/20052/78|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110429082416/http://www.antimafiaduemila.com/content/view/20052/78|archive-date=29 April 2011|access-date=21 April 2011|website=Censis|publisher=Antimafia Duemila|language=it}}; {{Cite news|url=https://www.theguardian.com/world/2009/oct/01/mafia-influence-hovers-over-italians|work=The Guardian|location=London|title=Mafia's influence hovers over 13{{spaces}}m Italians, says report|first=Tom|last=Kington|date=1 October 2009|access-date=5 May 2010| url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130908050448/http://www.theguardian.com/world/2009/oct/01/mafia-influence-hovers-over-italians|archive-date=8 September 2013}}</ref> ڪلابريا جي [['ندرنگيتا]]، جيڪا غالباً اٽلي جي سڀ کان طاقتور ڏوهاري تنظيم آهي، اڪيلي GDP جو 3 سيڪڙو حصو رکي ٿي.<ref>{{Cite web|last=ANSA|date=14 March 2011|title=Italy: Anti-mafia police arrest 35 suspects in northern Lombardy region|url=http://mafiatoday.com/sicilian-mafia-ndrangheta/italy-anti-mafia-police-arrest-35-suspects-in-northern-lombardy-region|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110429100220/http://mafiatoday.com/sicilian-mafia-ndrangheta/italy-anti-mafia-police-arrest-35-suspects-in-northern-lombardy-region|archive-date=29 April 2011|access-date=21 April 2011|website=adnkronos.com|publisher=Mafia Today}}</ref> هر 1,000 ماڻهن تي 0.013 جي شرح سان، اٽلي قتل جي شرح ۾ 61 ملڪن جي ڀيٽ ۾ 47هين نمبر تي آهي،<ref>{{Cite web|title=Crime Statistics – Murders (per capita) (more recent) by country|url=http://www.nationmaster.com/graph/cri_mur_percap-crime-murders-per-capita|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20080929181837/http://www.nationmaster.com/graph/cri_mur_percap-crime-murders-per-capita|archive-date=29 September 2008|access-date=4 April 2010|publisher=NationMaster.com}}</ref> ۽ دنيا جي 64 ملڪن جي ڀيٽ ۾ هر 1,000 ماڻهن تي زيادتي جي ڪيسن جي تعداد ۾ 43هين نمبر تي آهي. اهي ترقي يافته ملڪن ۾ نسبتاً گهٽ انگ اکر آهن. === پرڏيهي لاڳاپا === {{Main|اٽلي جا پرڏيهي لاڳاپا}} [[File:G7 Summit 2024 - Family photo - 02.jpg|thumb|[[گروپ آف سيون|جي-7]] اڳواڻن جي [[50هين جي-7 سربراهي اجلاس]]، [[اپوليا]] ۾ گروپ تصوير]] اٽلي [[يورپي اقتصادي ڪميونٽي]] (EEC)، جيڪا هاڻي يورپي يونين (EU) آهي، ۽ [[نيٽو]] جو باني ميمبر آهي. اٽلي کي 1955ع ۾ گڏيل قومن ۾ داخل ڪيو ويو، ۽ اهو بين الاقوامي تنظيمن، جهڙوڪ [[او اي سي ڊي]]، [[ٽيرفن ۽ واپار بابت عام معاهدو]]/[[ورلڊ ٽريڊ آرگنائيزيشن]] (GATT/WTO)، [[يورپ ۾ سلامتي ۽ تعاون جي تنظيم]] (OSCE)، [[يورپ جي ڪائونسل]] ۽ [[مرڪزي يورپي انيشيٽو]] جو ميمبر ۽ مضبوط حامي آهي. بين الاقوامي تنظيمن جي گردشي صدارتن ۾ ان جا وارو شامل آهن: 2018ع ۾ [[يورپ ۾ سلامتي ۽ تعاون جي تنظيم]]، 2017ع ۾ [[جي-7]]، ۽ 2014ع ۾ [[يورپي يونين جي ڪائونسل جي صدارت|يورپي يونين ڪائونسل]]. اٽلي [[گڏيل قومن جي سلامتي ڪائونسل جي ميمبرن جي فهرست|گڏيل قومن جي سلامتي ڪائونسل]] جو بار بار چونڊجندڙ [[گڏيل قومن جي سلامتي ڪائونسل|غير مستقل ميمبر]] آهي. اٽلي گهڻ طرفي بين الاقوامي سياست جي مضبوط حمايت ڪري ٿو، گڏيل قومن ۽ ان جي بين الاقوامي سلامتي سرگرمين جي تائيد ڪري ٿو. 2013ع ۾، اٽلي جا 5,296 فوجي پرڏيهه ۾ مقرر هئا، جيڪي 25 ملڪن ۾ گڏيل قومن ۽ نيٽو جي 33 مشنن ۾ شامل هئا.<ref>{{Cite web|title=Missioni/Attivita' Internazionali DAL 1 October 2013 AL 31 December 2013 – Situazione AL 11 December 2013 |url=http://www.difesa.it/OperazioniMilitari/Documents/SIT%20ANNO%202013%20al%2011%20dicembre%202013.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140201175427/http://www.difesa.it/OperazioniMilitari/Documents/SIT%20ANNO%202013%20al%2011%20dicembre%202013.pdf|archive-date=1 February 2014|access-date=27 January 2014|publisher=Italian Ministry of Defence}}</ref> اٽلي گڏيل قومن جي امن قائم رکڻ وارن مشنن جي حمايت ۾ [[UNITAF|صوماليا]]، [[موزمبيق ۾ گڏيل قومن جو آپريشن|موزمبيق]] ۽ [[اوڀر تيمور ۾ گڏيل قومن جو مربوط مشن|اوڀر تيمور]] ۾ فوجون مقرر ڪيون. اٽلي [[IFOR|بوسنيا]]، [[ڪوسوو فورس|ڪوسوو]] ۽ [[آپريشن سن رائز (البانيا)|البانيا]] ۾ نيٽو ۽ گڏيل قومن جي آپريشنن لاءِ مدد فراهم ڪري ٿو، ۽ 2003ع کان [[آپريشن اينڊيئرنگ فريڊم]] (OEF) جي حمايت ۾ افغانستان ۾ 2,000 کان وڌيڪ فوجي مقرر ڪيا. اٽلي عراق جي ٻيهر تعمير ۽ استحڪام لاءِ بين الاقوامي ڪوششن جي حمايت ڪئي، پر 2006ع تائين پنهنجو 3,200 فوجين وارو [[ملٽي نيشنل فورس – عراق#2006ع واپسيون|فوجي دستو]] واپس وٺي ڇڏيو. آگسٽ 2006ع ۾، اٽلي [[لبنان ۾ گڏيل قومن جي عبوري فورس]] لاءِ لڳ ڀڳ 2,450 فوجي مقرر ڪيا.<ref>[http://www.corriere.it/Primo_Piano/Cronache/2006/08_Agosto/29/libano.shtml "Italian soldiers leave for Lebanon"] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20060902001118/http://www.corriere.it/Primo_Piano/Cronache/2006/08_Agosto/29/libano.shtml|date=2 September 2006}} Corriere della Sera, 30 August 2006</ref> اٽلي [[فلسطيني اٿارٽي]] جو هڪ وڏو مالي مددگار آهي، جنهن صرف 2013ع ۾ €60&nbsp;ملين جو حصو ڏنو.<ref>{{Cite news|date=4 September 2013|title=Italy donates 60 million euros to PA|url=http://www.maannews.net/eng/ViewDetails.aspx?ID=626926|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20141018104825/http://www.maannews.net/eng/ViewDetails.aspx?ID=626926|archive-date=18 October 2014|access-date=27 January 2014|agency=[[Ma'an News Agency]]}}</ref> === فوج === {{Main|اطالوي هٿياربند فوجون|اٽلي جي فوجي تاريخ}} {{See also|اٽلي سان لاڳاپيل جنگين جي فهرست}} [[File:Cavour (550).jpg|thumb|هوائي جهاز بردار ٻيڙو ''[[اطالوي هوائي جهاز بردار ٻيڙو ڪاوير|ڪاوير]]''، [[اطالوي بحريه]] جو [[فليگ شپ]]]] [[File:Centauro01.JPEG|thumb|[[IFOR]] جي حصي طور [[بوسنيا ۽ هرزيگووينا]] ۾ گشت دوران اطالوي فوج جو [[چينتاورو (ٽينڪ تباه ڪندڙ)|چينتاورو]] ٽينڪ تباه ڪندڙ]] [[اٽلي جي فوجي تاريخ]] هڪ وسيع دور کي بيان ڪري ٿي، جيڪو [[اٽلي جون قديم قومون|اٽلي جي قديم قومن]] طرفان وڙهيل فوجي تڪرارن کان شروع ٿئي ٿو، خاص طور تي [[قديم رومن]] طرفان ڀونوچ سمنڊ جي دنيا جي فتح، وچئين دور ۾ اطالوي [[اطالوي شهري رياستون|شهري رياستن]] ۽ [[سامونڊي جمهوريهون|سامونڊي جمهوريهن]] جي واڌ، ۽ [[اٽلي جي تاريخي رياستن جي فهرست|تاريخي اطالوي رياستن]] جي [[اطالوي جنگيون|اطالوي جنگين]] ۽ [[جانشيني جون جنگيون|جانشيني جي جنگين]] ۾ شموليت کان گذري، نيپوليني دور، [[اٽلي جو اتحاد]]، [[اطالوي سلطنت|نوآبادياتي سلطنت]] جي مهمن، ٻنهي [[عالمي جنگون|عالمي جنگين]]، ۽ جديد دور تائين پهچي ٿو، جنهن ۾ [[نيٽو]]، يورپي يونين يا گڏيل قومن جي سرپرستي هيٺ عالمي [[امن قائم رکڻ]] واريون ڪارروائيون شامل آهن. [[اطالوي فوج]]، [[اطالوي بحريه|بحريه]]، [[اطالوي هوائي فوج|هوائي فوج]] ۽ [[ڪارابينيئري]] گڏجي اطالوي هٿياربند فوجون ٺاهين ٿيون، جيڪي [[هاءِ ڪائونسل آف ڊفينس (اٽلي)|هاءِ ڪائونسل آف ڊفينس]] جي حڪم هيٺ آهن، جنهن جي صدارت صدر ڪندو آهي، جيئن [[اٽلي جو آئين]] مقرر ڪري ٿو. آرٽيڪل 78 موجب، [[اٽلي جي پارليامينٽ|پارليامينٽ]] کي جنگ جي حالت جو اعلان ڪرڻ ۽ جنگ لاءِ ضروري اختيار حڪومت کي ڏيڻ جو اختيار آهي. هٿياربند فوجن جي شاخ نه هجڻ باوجود، [[گوارڊيا دي فنانزا]] کي فوجي حيثيت حاصل آهي ۽ اها فوجي بنيادن تي منظم آهي.{{Efn|گوارڊيا دي فنانزا جهازن، هوائي جهازن ۽ هيليڪاپٽرن جو وڏو ٻيڙو هلائي ٿي، جنهن سان اها اٽلي جي پاڻيءَ جي نگراني ڪري سگهي ٿي ۽ جنگي منظرنامن ۾ حصو وٺي سگهي ٿي.}} 2005ع کان فوجي خدمت رضاڪارانه آهي.<ref>{{Cite web|title=Law n°226 of August 23, 2004 |url=http://www.camera.it/parlam/leggi/04226l.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130117013103/http://www.camera.it/parlam/leggi/04226l.htm|archive-date=17 January 2013|access-date=13 July 2012|publisher=Camera.it}}</ref> 2010ع ۾، اطالوي فوج وٽ فعال ڊيوٽي تي 293,202 اهلڪار هئا،<ref>"The Military Balance 2010", pp. 141–145. [[International Institute for Strategic Studies]], 3 February 2010.</ref> جن مان 114,778 ڪارابينيئري هئا.<ref>{{Cite web|last=Italian Ministry of Defence|author-link=Ministry of Defence (Italy)|title=Nota aggiuntiva allo stato di previsione per la Difesa per l'anno 2009 |url=http://www.difesa.it/NR/rdonlyres/5EF11493-59DD-4FB7-8485-F4258D9F5891/0/Nota_Aggiuntiva_2009.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110504073613/http://www.difesa.it/NR/rdonlyres/5EF11493-59DD-4FB7-8485-F4258D9F5891/0/Nota_Aggiuntiva_2009.pdf|archive-date=4 May 2011|access-date=11 July 2014|language=it}}</ref> نيٽو جي [[نيوڪليئر شيئرنگ]] حڪمت عملي جي حصي طور، اٽلي 90 آمريڪي [[B61 نيوڪليئر بم]]ن جي ميزباني ڪري ٿو، جيڪي [[گيدي ايئر بيس|گيدي]] ۽ [[اويانو ايئر بيس|اويانو]] هوائي اڏن تي رکيل آهن.<ref>{{Cite web|last=Hans M. Kristensen / Natural Resources Defense Council|year=2005|title=NRDC: U.S. Nuclear Weapons in Europe – part 1|url=http://www.nrdc.org/nuclear/euro/euro_pt1.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110101060355/http://www.nrdc.org/nuclear/euro/euro_pt1.pdf|archive-date=1 January 2011|access-date=30 May 2011}}</ref> فوج قومي زميني دفاعي قوت آهي. اها 1946ع ۾، اٽلي جي جمهوريه بڻجڻ وقت، "[[رائل اطالوي آرمي]]" جي باقيات مان ٺهي. ان جون مشهور ترين جنگي گاڏيون [[دارڊو آءِ ايف وي|دارڊو]] [[پيادل جنگي گاڏي]]، [[بي 1 چينتاورو]] [[ٽينڪ تباه ڪندڙ]] ۽ [[ارييتي]] [[ٽينڪ]] آهن، ۽ ان جي هوائي جهازن ۾ [[اگوستا A129 مانگوستا|مانگوستا]] [[حملو ڪندڙ هيليڪاپٽر]] شامل آهي، جيڪو يورپي يونين، نيٽو ۽ گڏيل قومن جي مشنن ۾ مقرر ڪيو ويو آهي. ان وٽ [[ليوپارڊ 1]] ۽ [[M113]] بکتر بند گاڏيون پڻ موجود آهن. اطالوي بحريه هڪ [[بليو واٽر نيوي]] آهي. اها پڻ 1946ع ۾ ''[[ريجيا مارينا]]'' ('شاهي بحريه') جي باقيات مان ٺهي. يورپي يونين ۽ نيٽو جي ميمبر طور، بحريه سڄي دنيا ۾ اتحادي امن قائم رکڻ وارن آپريشنن ۾ حصو ورتو آهي. 2014ع ۾، بحريه 154 جهاز هلائي رهي هئي، جن ۾ ننڍا مددگار جهاز پڻ شامل هئا.<ref>{{Cite web|title=La Marina Militare OGGI|url=http://flpdifesa.org/wp-content/uploads/2013/06/Linee-intervento-del-Capo-di-SMM.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220525043355/http://flpdifesa.org/wp-content/uploads/2013/06/Linee-intervento-del-Capo-di-SMM.pdf|archive-date=25 May 2022|access-date=28 April 2022|language=it}}</ref> اطالوي هوائي فوج 1923ع ۾ بادشاهه وڪٽر ايمانوئل ٽئين طرفان هڪ آزاد خدمتي هٿيار طور ''[[ريجيا ايروناوٽيڪا]]'' ('شاهي هوائي فوج') جي نالي سان قائم ڪئي وئي. ٻي عالمي جنگ کان پوءِ، ان جو نالو ''ايروناوٽيڪا ميليتاري'' رکيو ويو. 2021ع ۾، اطالوي هوائي فوج 219 جنگي جيٽ هلائي رهي هئي. ٽرانسپورٽ جي صلاحيت 27 [[لاڪ هيڊ مارٽن C-130J سپر هرڪيولس|C-130J]] ۽ [[C-27J اسپارٽن]] جهازن جي ٻيڙي ذريعي يقيني بڻائي وئي آهي. فضائي ڪرتب ڏيکاريندڙ ٽيم ''[[فريتچي تريڪولوري]]'' ('ترنگا تير') آهي. فوج جو هڪ خودمختيار ڪور، ڪارابينيئري، اٽلي جي [[جينڊارمري]] ۽ [[فوجي پوليس]] آهي، جيڪا [[اٽلي ۾ قانون لاڳو ڪندڙ ادارا|اٽلي جي ٻين پوليس فورسن]] سان گڏ فوجي ۽ شهري آبادي جي پوليسنگ ڪري ٿي. جڏهن ته ڪارابينيئري جون مختلف شاخون الڳ وزارتن کي رپورٽ ڪن ٿيون، پر عوامي امن امان ۽ سلامتي برقرار رکڻ وقت هي ڪور گهرو وزارت کي رپورٽ ڪري ٿو.<ref>{{Cite web|title=The Carabinieri Force is linked to the Ministry of Defence|url=http://www.carabinieri.it/Internet/Multilingua/EN/GoverningBodies|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110430214042/http://www.carabinieri.it/Internet/Multilingua/EN/GoverningBodies|archive-date=30 April 2011|access-date=14 May 2010|publisher=Carabinieri}}</ref> == معيشت == {{Main|اٽلي جي معيشت}} {{See also|وڏين اطالوي ڪمپنين جي فهرست}} اٽلي وٽ هڪ ترقي يافته<ref>{{Cite web|title=Select Country or Country Groups|url=https://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/2017/02/weodata/weoselgr.aspx|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20171022143402/https://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/2017/02/weodata/weoselgr.aspx|archive-date=22 October 2017|access-date=22 October 2017}}</ref> [[مخلوط معيشت]] آهي، جيڪا [[يورو زون]] ۾ ٽين وڏي ۽ [[قوت خريد جي برابري]] سان ترتيب ڏنل GDP موجب دنيا ۾ [[GDP (PPP) موجب ملڪن جي فهرست|11هين وڏي]] معيشت آهي.<ref name="IMFWEO.IT"/> ان وٽ [[ڪل دولت موجب ملڪن جي فهرست|نائين وڏي قومي دولت]] آهي ۽ [[سون جي ذخيرن موجب ملڪن جي فهرست|مرڪزي بئنڪ جي سون جي ذخيرن]] ۾ ٽئين نمبر تي آهي. [[جي-7]]، يورو زون ۽ [[او اي سي ڊي]] جي باني ميمبر طور، اهو سڀ کان وڌيڪ صنعتي ملڪن مان هڪ ۽ يورپ ۾ هڪ اهم [[واپاري قوم]] آهي؛<ref>{{Cite news|last1=Sensenbrenner|first1=Frank|last2=Arcelli|first2=Angelo Federico|title=Italy's Economy Is Much Stronger Than It Seems|url=https://www.huffingtonpost.com/frank-sensenbrenner/italy-economy_b_3401988.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141206190937/http://www.huffingtonpost.com/frank-sensenbrenner/italy-economy_b_3401988.html|archive-date=6 December 2014|access-date=25 November 2014|work=HuffPost}}; {{Cite news|last1=Dadush|first1=Uri|title=Is the Italian Economy on the Mend?|url=http://carnegieeurope.eu/publications/?fa=50565&reloadFlag=1|access-date=25 November 2014|publisher=[[Carnegie Endowment for International Peace|Carnegie Europe]]|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150713124951/http://carnegieeurope.eu/publications/?fa=50565&reloadFlag=1|archive-date=13 July 2015}}; {{Cite web|title=Doing Business in Italy: 2014 Country Commercial Guide for U.S. Companies |url=http://www.export.gov/italy/static/2014%20CCG%20Italy_Latest_eg_it_076513.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20140715152504/http://www.export.gov/italy/static/2014%20CCG%20Italy_Latest_eg_it_076513.pdf|archive-date=15 July 2014|access-date=25 November 2014|publisher=[[United States Commercial Service]]}}</ref> 2024ع تائين، ان €612&nbsp;ارب ماليت جو سامان برآمد ڪيو ۽ €46&nbsp;ارب جو واپاري سرپلس حاصل ڪيو.<ref>[https://www.ft.com/content/1a1f0646-55a0-49ea-a959-fcfd1b1d26b8?utm_social_post_id=634238374&utm_social_handle_id=18949452&fbclid=IwY2xjawO78ZFleHRuA2FlbQIxMABicmlkETFIVTRPNXM4NWFCQ1JjYVQ3c3J0YwZhcHBfaWQQMjIyMDM5MTc4ODIwMDg5MgABHiFr0MoDj_MQ9STlc3S5GUpagM9kFM0GNu8rQGlInWQ_2duT7xdIytOTssGH_aem_yj3Z7vcjITd9u8Tgv436Hg Europe should learn from Italy] ''FT'' (6 November 2025)</ref> [[انساني ترقي اشاري موجب ملڪن جي فهرست|انساني ترقي اشاري]] ۾ 30هين نمبر تي ايندڙ هڪ [[ترقي يافته ملڪ]] طور، اٽلي [[متوقع حياتي]]، [[اٽلي ۾ صحت سنڀال|صحت سنڀال]]،<ref>{{Cite web|title=The World Health Organization's ranking of the world's health systems|url=http://www.photius.com/rankings/healthranks.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100105190014/http://www.photius.com/rankings/healthranks.html|archive-date=5 January 2010|access-date=7 September 2015|publisher=Photius.com}}</ref> ۽ [[تعليم اشاري]] ۾ سٺي ڪارڪردگي ڏيکاري ٿو. اهو پنهنجي تخليقي ۽ جدت پسند ڪاروبارن،<ref>{{Cite web|title=The Global Creativity Index 2011 |url=http://martinprosperity.org/media/GCI%20Report%20Sep%202011.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140930054555/http://martinprosperity.org/media/GCI%20Report%20Sep%202011.pdf|archive-date=30 September 2014|access-date=26 November 2014|publisher=Martin Prosperity Institute}}</ref> مقابلي واري زرعي شعبي،<ref>{{Cite web|last1=Aksoy|first1=M. Ataman|last2=Ng|first2=Francis|title=The Evolution of Agricultural Trade Flows|url=https://openknowledge.worldbank.org/bitstream/handle/10986/3793/WPS5308.pdf?sequence=1|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141129120448/https://openknowledge.worldbank.org/bitstream/handle/10986/3793/WPS5308.pdf?sequence=1|archive-date=29 November 2014|access-date=25 November 2014|publisher=[[The World Bank]]}}</ref> ۽ پنهنجي اثرائتي ۽ اعليٰ معيار واري موٽر گاڏين، مشينري، خوراڪ، ڊزائن ۽ فيشن جي صنعتن لاءِ مشهور آهي.<ref>{{Cite web|title=Automotive Market Sector Profile – Italy|url=http://www.enterprisecanadanetwork.ca/_uploads/resources/Automotive-Market-Sector-Profile-Italy.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20141205163959/http://www.enterprisecanadanetwork.ca/_uploads/resources/Automotive-Market-Sector-Profile-Italy.pdf|archive-date=5 December 2014|access-date=26 November 2014|publisher=[[Trade Commissioner Service|The Canadian Trade Commissioner Service]]}}; {{Cite web|title=Data & Trends of the European Food and Drink Industry 2013–2014 |url=http://www.fooddrinkeurope.eu/uploads/publications_documents/Data__Trends_of_the_European_Food_and_Drink_Industry_2013-2014.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20141206010318/http://www.fooddrinkeurope.eu/uploads/publications_documents/Data__Trends_of_the_European_Food_and_Drink_Industry_2013-2014.pdf|archive-date=6 December 2014|access-date=26 November 2014|publisher=[[FoodDrinkEurope]]}}; {{Cite news|date=10 January 2014|title=Italy fashion industry back to growth in 2014 |url=http://uk.reuters.com/article/uk-italy-fashion-growth-idUKBREA0912220140110|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20141205114140/http://uk.reuters.com/article/2014/01/10/uk-italy-fashion-growth-idUKBREA0912220140110|archive-date=5 December 2014|access-date=26 November 2014|work=Reuters}}</ref> [[File:Milan skyline skyscrapers of Porta Nuova business district.jpg|thumb|[[ميلان]] اٽلي جو معاشي گاديءَ جو هنڌ آهي<ref>{{Cite web|date=18 May 2018|title=Milan, Italy's Industrial and Financial Capital|url=https://www.prologis.it/en/industrial-logistics-warehouse-space/europe/italy/milan-italys-industrial-and-financial-capital|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220707141649/https://www.prologis.it/en/industrial-logistics-warehouse-space/europe/italy/milan-italys-industrial-and-financial-capital|archive-date=7 July 2022|access-date=27 May 2022}}</ref> ۽ هڪ عالمي [[مالي مرڪز]] ۽ [[فيشن گاديءَ جو هنڌ]] آهي.]] [[File:Siena, Piazza Salimbeni (Bank Monte dei Paschi di Siena) (38588876202).jpg|thumb|[[بانڪا مونٽي دي پاسڪي دي سيئنا]]، جيڪا 1472ع ۾ قائم ٿي، دنيا جي [[قديم ترين بئنڪن جي فهرست|سڀ کان قديم يا ٻئي نمبر تي قديم بئنڪ آهي جيڪا مسلسل ڪم ڪري رهي آهي]].]] [[File:The Eni building, Quartiere XXXII Europa, Roma, Lazio, Italy - panoramio.jpg|thumb|[[ايني]] کي دنيا جي تيل ۽ گئس جي [[سپرميجرز]] مان هڪ سمجھيو ويندو آهي.<ref>{{Cite web|url=https://www.globalwitness.org/en/campaigns/oil-gas-and-mining/spotlight-sharpens/|title=The spotlight sharpens: Eni and corruption in Republic of Congo's oil sector|website=Global Witness|access-date=27 April 2020|archive-date=25 July 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20230725204616/https://www.globalwitness.org/en/campaigns/oil-gas-and-mining/spotlight-sharpens/|url-status=dead}}</ref>]] اٽلي دنيا جو [[پيداوار جي پيداوار موجب ملڪن جي فهرست|اٺون وڏو پيداواري ملڪ]] ۽ يورپ ۾ ٻيو وڏو ملڪ آهي،<ref>"[http://databank.worldbank.org/data/reports.aspx?source=2&series=NV.IND.MANF.KD&country= Manufacturing, value added (current US$)] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20171010152014/http://databank.worldbank.org/data/reports.aspx?source=2&series=NV.IND.MANF.KD&country=|date=10 October 2017}}". Retrieved 17 May 2017.</ref> جنهن جي خاصيت اها آهي ته ساڳي ماپ واري ٻين معيشتن جي ڀيٽ ۾ ان ۾ ملٽي نيشنل ڪارپوريشنون گهٽ آهن ۽ ڪيترائي متحرڪ [[ننڍا ۽ وچولي درجي جا ڪاروبار|ننڍا ۽ وچولي درجي جا ڪاروبار]] موجود آهن، جيڪي صنعتي ضلعن ۾ گڏ ٿيل آهن ۽ اطالوي صنعت جي ريڙهه جي هڏي آهن. ان سان هڪ اهڙو پيداوار وارو شعبو پيدا ٿيو آهي، جيڪو اڪثر نچ مارڪيٽن ۽ عياشي شين جي برآمد تي ڌيان ڏئي ٿو. جيتوڻيڪ اهو مقدار جي لحاظ کان مقابلي ۾ گهٽ صلاحيت رکي ٿو، پر اعليٰ معيار جي شين وسيلي انهن ايشيائي معيشتن سان مقابلو ڪري سگهي ٿو، جتي مزدوريءَ جو خرچ گهٽ آهي.<ref>{{Cite news|date=19 May 2005|title=Knowledge Economy Forum 2008: Innovative Small And Medium Enterprises Are Key To Europe & Central Asian Growth |url=http://web.worldbank.org/WBSITE/EXTERNAL/COUNTRIES/ECAEXT/0,,contentMDK:21808326~menuPK:258604~pagePK:2865106~piPK:2865128~theSitePK:258599,00.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20080623065619/http://web.worldbank.org/WBSITE/EXTERNAL/COUNTRIES/ECAEXT/0,,contentMDK:21808326~menuPK:258604~pagePK:2865106~piPK:2865128~theSitePK:258599,00.html|archive-date=23 June 2008|access-date=17 June 2008|publisher=The World Bank}}</ref> اٽلي 2023ع ۾ دنيا جو [[برآمدات موجب ملڪن جي فهرست|9هين وڏو برآمد ڪندڙ]] ملڪ هو. [[اٽلي جي وڏن واپاري ڀائيوارن جي فهرست|ان جا ويجها واپاري لاڳاپا]] ٻين يورپي يونين ملڪن سان آهن، ۽ 2019ع ۾ ان جا سڀ کان وڏا برآمدي ڀائيوار جرمني (12%)، فرانس (11%) ۽ آمريڪا (10%) هئا.<ref name="cia.gov">{{Cite web|title=The World Factbook|url=https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210701235642/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy|archive-date=1 July 2021|access-date=28 May 2021|publisher=Central Intelligence Agency}}</ref> [[اطالوي موٽر گاڏين جي صنعت]] ملڪ جي پيداواري شعبي جو اهم حصو آهي، جنهن ۾ 2015ع ۾ 144,000 کان وڌيڪ ڪمپنيون ۽ لڳ ڀڳ 485,000 ملازم هئا،<ref>{{Cite web|title=Auto: settore da 144mila imprese in Italia e 117 mld fatturato|url=http://www.adnkronos.com/soldi/economia/2015/09/23/auto-settore-mila-imprese-italia-mld-fatturato_WooBmrBqxgxO7mOvIRXUBI.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150925121926/http://www.adnkronos.com/soldi/economia/2015/09/23/auto-settore-mila-imprese-italia-mld-fatturato_WooBmrBqxgxO7mOvIRXUBI.html|archive-date=25 September 2015|access-date=23 September 2015|website=adnkronos.com}}</ref> ۽ اها GDP ۾ 9% حصو وجهي ٿي.<ref>{{Cite web|title=Country Profiles – Italy|url=http://acea.thisconnect.com/index.php/country_profiles/detail/italy|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20080211190839/http://acea.thisconnect.com/index.php/country_profiles/detail/italy|archive-date=11 February 2008|access-date=9 February 2008|website=acea.thisconnect.com}}</ref><ref>{{Cite web|title=Global Auto Market 2021. General Motors Is The Only Group To Report Double-digit Losses |url=https://www.focus2move.com/world-car-group-ranking|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210701010705/https://www.focus2move.com/world-car-group-ranking|archive-date=1 July 2021|access-date=27 May 2022}}</ref> ملڪ وٽ گاڏين جو وڏو سلسلو آهي، [[ماس مارڪيٽ]] تي ڌيان ڏيندڙ برانڊن جهڙوڪ [[فيات]]، [[پريميئم پيداوار|پريميئم]] برانڊن جهڙوڪ [[الفا روميو]] ۽ [[مازيراتي]] کان وٺي عياشي [[سپر ڪارز]] جهڙوڪ [[پاگاني (ڪمپني)|پاگاني]]، [[لامبورگيني]] ۽ [[فيراري]] تائين. [[بانڪا مونٽي دي پاسڪي دي سيئنا]]، تعريف تي دارومدار رکندي، دنيا جي سڀ کان قديم يا ٻئي نمبر تي قديم بئنڪ آهي جيڪا مسلسل ڪم ڪري رهي آهي، ۽ اٽلي جي چوٿين وڏي تجارتي ۽ ريٽيل بئنڪ آهي.<ref>{{Cite news|date=26 October 2017|title=Italy's fourth-biggest bank returns to the stockmarket|url=https://www.economist.com/news/finance-and-economics/21730672-shares-bailed-out-bank-start-trading-again-italys-fourth-biggest-bank|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20180215112321/https://www.economist.com/news/finance-and-economics/21730672-shares-bailed-out-bank-start-trading-again-italys-fourth-biggest-bank|archive-date=15 February 2018|access-date=26 October 2021|newspaper=[[The Economist]]}}</ref> اٽلي وٽ مضبوط [[ڪوآپريٽو]] شعبو آهي، جنهن ۾ يورپي يونين اندر آباديءَ جو سڀ کان وڏو حصو (4.5%) ڪوآپريٽو ۾ ملازم آهي.<ref>{{Cite web|date=April 2016|title=The Power of Cooperation – Cooperatives Europe key statistics 2015 |url=https://coopseurope.coop/sites/default/files/The%20power%20of%20Cooperation%20-%20Cooperatives%20Europe%20key%20statistics%202015.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20201112034412/https://coopseurope.coop/sites/default/files/The%20power%20of%20Cooperation%20-%20Cooperatives%20Europe%20key%20statistics%202015.pdf|archive-date=12 November 2020|access-date=28 May 2021|website=[[Cooperatives Europe]]}}</ref> [[وال ڊي آڪري تيل جو ميدان|وال ڊي آڪري]] علائقو، بازيليڪاتا، يورپ جو سڀ کان وڏو [[آن شور (هائيڊروڪاربنز)|آن شور]] [[هائيڊروڪاربن ميدان]] رکي ٿو.<ref>{{Cite web|title=In Val d'Agri with Upstream activities|url=https://www.eni.com/en-IT/operations/italy-val-agri-upstream-activities.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20220516034214/https://www.eni.com/en-IT/operations/italy-val-agri-upstream-activities.html|archive-date=16 May 2022|access-date=3 February 2021|publisher=[[Eni]]}}</ref> معتدل قدرتي گئس جا ذخيرا، خاص طور تي [[پو ماٿري]] ۽ ايڊرياٽڪ سمنڊ جي هيٺان آف شور علائقن ۾، دريافت ڪيا ويا آهن ۽ اهي ملڪ جو سڀ کان اهم معدني وسيلو آهن. اٽلي دنيا ۾ [[پومس]]، [[پوزولانا]] ۽ [[فيلڊسپار]] جي اهم پيدا ڪندڙن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite encyclopedia|title=Italy, the economy: Resources and power|encyclopedia=[[Encyclopædia Britannica]]|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297474/Italy/26994/Forestry#toc26986|access-date=9 February 2015|date=3 February 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20150209194536/http://www.britannica.com/EBchecked/topic/297474/Italy/26994/Forestry#toc26986|archive-date=9 February 2015|url-status=live}}</ref> ٻيو قابل ذڪر وسيلو سنگ مرمر آهي، خاص طور تي ٽسڪني مان نڪرندڙ مشهور اڇو [[ڪارارا سنگ مرمر]]. اٽلي هڪ مالي اتحاد، يعني يورو زون، جو حصو آهي، جيڪو لڳ ڀڳ 330 ملين شهرين جي نمائندگي ڪري ٿو، ۽ [[يورپي واحد مارڪيٽ]] جو پڻ حصو آهي، جيڪا 500 ملين کان وڌيڪ صارفين جي نمائندگي ڪري ٿي. ڪيترين ئي ملڪي تجارتي پاليسين جو تعين يورپي يونين جي ميمبر ملڪن جي معاهدن ۽ يورپي يونين جي قانون سازي ذريعي ٿيندو آهي. اٽلي 2002ع ۾ گڏيل يورپي ڪرنسي، [[يورو]]، اختيار ڪئي.<ref>{{Cite news|last=Andrews|first=Edmund L.|date=1 January 2002|title=Germans Say Goodbye to the Mark, a Symbol of Strength and Unity|url=https://www.nytimes.com/2002/01/01/world/germans-say-goodbye-to-the-mark-a-symbol-of-strength-and-unity.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110501031330/http://www.nytimes.com/2002/01/01/world/germans-say-goodbye-to-the-mark-a-symbol-of-strength-and-unity.html|archive-date=1 May 2011|access-date=18 March 2011|work=The New York Times}}; {{Cite news|last=Taylor Martin|first=Susan|date=28 December 1998|title=On Jan.{{spaces}}1, out of many arises one Euro|work=[[St. Petersburg Times]]|page=National, 1.A}}</ref> ان جي مالياتي پاليسي [[يورپي مرڪزي بئنڪ]] طرفان مقرر ڪئي ويندي آهي. اٽلي [[2008ع جو مالي بحران|2008ع جي مالي بحران]] کان متاثر ٿيو، جنهن ڍانچائي مسئلن کي وڌيڪ سنگين بڻايو.<ref>{{Cite web|last=Orsi|first=Roberto|date=23 April 2013|title=The Quiet Collapse of the Italian Economy|work=Euro Crisis in the Press |url=http://blogs.lse.ac.uk/eurocrisispress/2013/04/23/the-quiet-collapse-of-the-italian-economy|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141119075748/http://blogs.lse.ac.uk/eurocrisispress/2013/04/23/the-quiet-collapse-of-the-italian-economy|archive-date=19 November 2014|access-date=24 November 2014|publisher=[[The London School of Economics]]}}</ref> 1950ع واري ڏهاڪي کان 1970ع واري ڏهاڪي جي شروعات تائين هر سال GDP جي 5–6% مضبوط واڌ کان پوءِ،<ref>{{Cite book|last=Nicholas Crafts, Gianni Toniolo|title=Economic growth in Europe since 1945 |publisher=Cambridge University Press|year=1996|isbn=978-0-5214-9627-8|page=428}}</ref> ۽ 1980ع ۽ 1990ع واري ڏهاڪن ۾ تدريجي سستي کان پوءِ، ملڪ 2000ع واري ڏهاڪي ۾ جمود جو شڪار ٿيو.<ref>{{Cite web|last=Balcerowicz|first=Leszek|title=Economic Growth in the European Union|url=http://www.lisboncouncil.net/growth/documents/LISBON_COUNCIL_Economic_Growth_in_the_EU%20(1).pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140714205108/http://www.lisboncouncil.net/growth/documents/LISBON_COUNCIL_Economic_Growth_in_the_EU%20(1).pdf|archive-date=14 July 2014|access-date=8 October 2014|publisher=The Lisbon Council}}; {{Cite news|title="Secular stagnation" in graphics|url=https://www.economist.com/blogs/graphicdetail/2014/11/secular-stagnation-graphics|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141123234145/http://www.economist.com/blogs/graphicdetail/2014/11/secular-stagnation-graphics|archive-date=23 November 2014|access-date=24 November 2014|newspaper=The Economist}}</ref> وڏي سرڪاري خرچ سان واڌ بحال ڪرڻ لاءِ سياسي ڪوششن [[عوامي قرض]] ۾ شديد واڌ پيدا ڪئي، جيڪو 2017ع ۾ GDP جي 132% کان وڌيڪ هو؛<ref>{{Cite web|date=15 May 2018|title=Debito pubblico oltre 2.300 miliardi e all'estero non lo comprano|url=https://www.investireoggi.it/economia/debito-pubblico-oltre-2-300-miliardi-e-litalia-e-sulla-strada-dellautarchia-finanziaria|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20200221072720/https://www.investireoggi.it/economia/debito-pubblico-oltre-2-300-miliardi-e-litalia-e-sulla-strada-dellautarchia-finanziaria|archive-date=21 February 2020|access-date=1 June 2018}}</ref> اهو يورپي يونين ۾ يونان کان پوءِ ٻيو سڀ کان وڏو هو.<ref>{{Cite web|title=Government debt increased to 93.9% of GDP in euro area and to 88.0% in EU28|url=http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_PUBLIC/2-22072014-AP/EN/2-22072014-AP-EN.PDF|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141021162159/http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_PUBLIC/2-22072014-AP/EN/2-22072014-AP-EN.PDF|archive-date=21 October 2014|access-date=24 November 2014|publisher=[[Eurostat]]}}</ref> [[اطالوي سرڪاري قرض|اطالوي عوامي قرض]] جو سڀ کان وڏو حصو قومي ادارن ۽ ماڻهن وٽ آهي، جيڪو اٽلي ۽ يونان جي وچ ۾ هڪ اهم فرق آهي،<ref>{{Cite web|date=18 May 2010|title=Could Italy Be Better Off than its Peers?|url=https://www.cnbc.com/2010/05/18/could-italy-be-better-off-than-its-peers.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110430030613/http://www.cnbc.com/id/37207942/Could_Italy_Be_Better_Off_than_its_Peers|archive-date=30 April 2011|access-date=30 May 2011|publisher=CNBC}}</ref> ۽ [[گهريلو قرض]] جي سطح او اي سي ڊي جي اوسط کان گهڻي گهٽ آهي.<ref>{{Cite web|title=Household debt and the OECD's surveillance of member states|url=http://www.nationalbanken.dk/da/om_nationalbanken/oekonomisk_forskning/Documents/4_Household%20debt%20and%20the%20OECD's%20surveillance%20of%20member%20states%20by%20Christophe%20Andr%C3%A9.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20150109041518/http://www.nationalbanken.dk/da/om_nationalbanken/oekonomisk_forskning/Documents/4_Household%20debt%20and%20the%20OECD%27s%20surveillance%20of%20member%20states%20by%20Christophe%20Andr%C3%A9.pdf|archive-date=9 January 2015|access-date=26 November 2014|publisher=[[OECD]] Economics Department}}</ref> [[ڏکڻ وارو سوال|وڏي اتر–ڏکڻ ورهاست]] سماجي-معاشي ڪمزوريءَ جو هڪ اهم عنصر آهي؛<ref>{{Cite news|title=Oh for a new risorgimento|url=https://www.economist.com/special-report/2011/06/11/oh-for-a-new-risorgimento|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141024163715/http://www.economist.com/node/18780831|archive-date=24 October 2014|access-date=24 November 2014|newspaper=The Economist}}</ref> اتر ۽ ڏکڻ وارن علائقن ۽ ميونسپلٽين جي سرڪاري آمدنيءَ ۾ تمام وڏو فرق آهي.<ref>{{Cite web|title=Comune per Comune, ecco la mappa navigabile dei redditi dichiarati in Italia|url=http://www.lastampa.it/economia/speciali/redditi-italia|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20150405032750/http://www.lastampa.it/economia/speciali/redditi-italia|archive-date=5 April 2015|access-date=4 April 2015|website=lastampa.it}}</ref> سڀ کان امير صوبو، [[آلٽو آديجي-ڏکڻ ٽائرول]]، في فرد قومي GDP جو 152% ڪمائي ٿو، جڏهن ته سڀ کان غريب علائقو، ڪلابريا، 61% ڪمائي ٿو.<ref>{{Cite web|title=GDP per capita at regional level|url=https://www.istat.it/it/files/2016/12/Conti-regionali_2015.pdf?title=Conti+economici+territoriali+-+12%2Fdic%2F2016+-+Testo+integrale+e+nota+metodologica.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20171026054135/https://www.istat.it/it/files/2016/12/Conti-regionali_2015.pdf?title=Conti+economici+territoriali+-+12%2Fdic%2F2016+-+Testo+integrale+e+nota+metodologica.pdf|archive-date=26 October 2017|access-date=25 October 2017|publisher=[[Istat]]}}</ref> بيروزگاريءَ جي شرح (11%) يورو زون جي اوسط کان مٿي آهي،<ref>{{Cite web|title=Euro area unemployment rate at 11%|url=http://ec.europa.eu/eurostat/documents/2995521/8121455/3-31072017-AP-EN.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170731232352/http://ec.europa.eu/eurostat/documents/2995521/8121455/3-31072017-AP-EN.pdf|archive-date=31 July 2017|access-date=26 October 2017|publisher=[[Eurostat]]}}</ref> پر جدا جدا انگن موجب اها اتر ۾ 7% ۽ ڏکڻ ۾ 19% آهي.<ref>{{Cite web|last=Istat|author-link=National Institute of Statistics (Italy)|title=Employment and unemployment: second quarter 2017 |url=http://www.istat.it/it/files/2017/09/Mercato-del-lavoro-II-trim-2017.pdf?title=Il+mercato+del+lavoro+-+12%2Fset%2F2017+-+Testo+integrale+e+nota+metodologica.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20171026054033/http://www.istat.it/it/files/2017/09/Mercato-del-lavoro-II-trim-2017.pdf?title=Il+mercato+del+lavoro+-+12%2Fset%2F2017+-+Testo+integrale+e+nota+metodologica.pdf|archive-date=26 October 2017|access-date=26 October 2017}}</ref> [[درمياني آمدني|درمياني قابلِ خرچ آمدني]] 2021ع ۾ هر سال $27,949 هئي ([[قوت خريد جي برابري|PPP]]).<ref name="y148">{{cite book | author=OECD | title=Society at a Glance 2024: OECD Social Indicators, Figure 4.1 Median income varies by a factor eight across OECD countries | publisher=OECD | date=20 June 2024 | url=https://www.oecd.org/en/publications/2024/06/society-at-a-glance-2024_08001b73/full-report/component-12.html#indicator-d1e8404-8cd0a55a48 | page=}}</ref> [[اٽلي ۾ نوجوانن جي بيروزگاري|نوجوانن جي بيروزگاريءَ جي شرح]] (2018ع ۾ 32%) انتهائي بلند آهي. === زراعت === {{Main|اٽلي ۾ زراعت}} [[File:Vineyards in Piemonte, Italy.jpg|thumb|[[پيڊمونٽ جو انگورن وارو منظر: لانگهي-روئيرو ۽ مونفيراتو|لانگهي ۽ مونفيرات، پيڊمونٽ ۾ انگورن جا باغ]]. اٽلي دنيا جو [[شراب پيدا ڪندڙ ملڪن جي فهرست|سڀ کان وڏو شراب پيدا ڪندڙ ملڪ]] آهي، ۽ ان وٽ مقامي [[انگور جي ول|انگورن جي ولين]] جو سڀ کان وسيع قسم آهي.<ref>{{Cite web|date=25 November 2018|title=L'Italia è il maggiore produttore di vino|url=http://www.inumeridelvino.it/2018/11/la-produzione-di-vino-nel-mondo-2018-prima-stima-oiv.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211111224545/http://www.inumeridelvino.it/2018/11/la-produzione-di-vino-nel-mondo-2018-prima-stima-oiv.html|archive-date=11 November 2021|access-date=11 November 2021|language=it}}; {{Cite web|date=3 June 2017|title=L'Italia è il paese con più vitigni autoctoni al mondo|url=https://giornalevinocibo.com/2017/06/03/italia-prima-assoluta-per-vitgni-autoctoni-ecco-i-dati-dei-vari-stati|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211101044918/https://giornalevinocibo.com/2017/06/03/italia-prima-assoluta-per-vitgni-autoctoni-ecco-i-dati-dei-vari-stati|archive-date=1 November 2021|access-date=11 November 2021|language=it}}</ref>]] آخري زرعي مردم شماري موجب، 2010ع ۾ 1.6&nbsp;ملين فارم هئا (2000ع کان −32%)، جيڪي {{Convert|12700000|ha|0|abbr=on|disp=or}} تي پکڙيل هئا (انهن مان 63% ڏکڻ اٽلي ۾ آهن).<ref name="agrocensus">{{Cite web|date=24 October 2010|title=Censimento Agricoltura 2010|url=http://dati-censimentoagricoltura.istat.it/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150213021626/http://dati-censimentoagricoltura.istat.it/|archive-date=13 February 2015|access-date=11 February 2015|publisher=[[National Institute of Statistics (Italy)|ISTAT]]}}</ref> 99% خاندانن طرفان هلندڙ ۽ ننڍا آهن، جن جو سراسري پکيڙ صرف {{Convert|8|ha|0|abbr=on}} آهي.<ref name="agrocensus"/> زرعي استعمال واري زمين مان، اناج جا کيت 31%، [[زيتون]] جا باغ 8%، [[انگورن جا باغ]] 5%، [[کٽا ميوا]] جا باغ 4%، [[شگر بيٽ]] 2%، ۽ باغباني 2% تي مشتمل آهن. باقي زمين گهڻو ڪري چراگاهن (26%) ۽ چارا اناج (12%) لاءِ مخصوص آهي.<ref name="agrocensus"/> اٽلي دنيا جو [[شراب پيدا ڪندڙ ملڪن جي فهرست|سڀ کان وڏو شراب پيدا ڪندڙ ملڪ]] آهي،<ref>{{Cite web|year=2010|title=OIV report on the State of the vitiviniculture world market|url=http://news.reseau-concept.net/images/oiv_es/Client/DIAPORAMA_STATISTIQUES_Tbilissi_2010_EN.ppt|archive-url=https://web.archive.org/web/20110728145648/http://news.reseau-concept.net/images/oiv_es/Client/DIAPORAMA_STATISTIQUES_Tbilissi_2010_EN.ppt|archive-date=28 July 2011|website=news.reseau-concept.net|publisher=Réseau-CONCEPT|format=PowerPoint presentation}}</ref><ref>{{Cite news |last=Pisa |first=Nick |date=12 June 2011 |title=Italy overtakes France to become world's largest wine producer |url=https://www.telegraph.co.uk/foodanddrink/wine/8571222/Italy-overtakes-France-to-become-worlds-largest-wine-producer.html |url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20110903021833/http://www.telegraph.co.uk/foodanddrink/wine/8571222/Italy-overtakes-France-to-become-worlds-largest-wine-producer.html |archive-date=3 September 2011 |access-date=17 August 2011 |work=The Telegraph}}</ref> ۽ [[زيتون جو تيل]]، ميون (صوف، زيتون، انگور، نارنگيون، ليمون، ناسپاتيون، خوبانيون، هيزل نٽ، آڙون، چيريون، آلوبخارا، اسٽرابيريون ۽ ڪيئي فروٽ) ۽ ڀاڄين (خاص طور تي آرٽچوڪ ۽ ٽماٽا) جو اهم پيدا ڪندڙ آهي. سڀ کان مشهور [[اطالوي شراب]] [[ٽسڪني (شراب)|ٽسڪن]] [[ڪيانتي]] ۽ [[پيڊمونٽ (شراب)|پيڊمونٽي]] [[بارولو]] آهن. ٻيا مشهور شراب [[بارباريسڪو]]، [[باربيرا ڊي آستي]]، [[برونيلو دي مونتالچينو]]، [[فراسڪاتي DOC|فراسڪاتي]]، [[مونٽي پلچانو دابروزو]]، [[موريلينو دي اسڪانسانو]]، ۽ چمڪندڙ شراب [[فرانچياڪورتا DOCG|فرانچياڪورتا]] ۽ [[پروسيڪو]] آهن. معياري شيون جن ۾ اٽلي خاص مهارت رکي ٿو، خاص طور شراب ۽ [[اطالوي DOP پنيرن جي فهرست|علائقائي پنير]]، اڪثر معيار جي ضمانت وارن ليبلن [[Denominazione di origine controllata|DOC/DOP]] هيٺ محفوظ ڪيون وينديون آهن. هي [[يورپي يونين ۾ جاگرافيائي اشارا ۽ روايتي خاصيتون|جاگرافيائي اشاري وارو سرٽيفڪيٽ]]، جيڪو يورپي يونين طرفان منظور ٿيل آهي، [[نقلي شين]] سان مونجهاري کان بچڻ لاءِ اهم سمجھيو ويندو آهي. == آمدرفت == {{Main|اٽلي ۾ آمدرفت}} {{See also|اٽلي ۾ ريلوي اسٽيشنون}} [[File:A8-A26 Besnate.jpg|thumb|آٽوسترادا ديئي لاگي ('ڍنڍن واري موٽر وي'؛ [[آٽوسترادا A8 (اٽلي)|A8]] ۽ [[آٽوسترادا A9 (اٽلي)|A9]] جو حصو)، دنيا ۾ ٺهيل پهرين موٽر وي<ref name="independent"/>]] {{Anchor|Infrastructure}}اٽلي پهريون ملڪ هو جنهن موٽر ويون، ''[[آٽوسترادي]]''، ٺاهيون، جيڪي تيز ٽرئفڪ ۽ موٽر گاڏين لاءِ مخصوص هيون.<ref name="independent">{{Cite news|last=Lenarduzzi|first=Thea|date=30 January 2016|title=The motorway that built Italy: Piero Puricelli's masterpiece|url=http://www.independent.co.uk/travel/europe/the-worlds-first-motorway-piero-puricellis-masterpiece-is-the-focus-of-an-unlikely-pilgrimage-a6840816.html|url-status=live|archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20220526/http://www.independent.co.uk/travel/europe/the-worlds-first-motorway-piero-puricellis-masterpiece-is-the-focus-of-an-unlikely-pilgrimage-a6840816.html|archive-date=26 May 2022|access-date=12 May 2022|work=[[The Independent]]}}</ref> 2002ع ۾ اٽلي ۾ استعمال لائق [[اٽلي ۾ رستا|رستن]] جي ڊيگهه {{Convert|668721|km|mi|abbr=on}} هئي، جنهن ۾ {{Convert|6487|km|mi|abbr=on}} موٽر ويون شامل هيون، جيڪي رياست جي ملڪيت هيون پر [[اٽلانٽيا (ڪمپني)|اٽلانٽيا]] طرفان خانگي طور هلائي وينديون هيون. 2005ع ۾، لڳ ڀڳ 34,667,000 ڪارون (هر 1,000 ماڻهن تي 590) ۽ 4,015,000 مال بردار گاڏيون هن نيٽ ورڪ تي هلنديون هيون.<ref name="European Commission">{{Cite web|last=European Commission|author-link=European Commission|title=Panorama of Transport|url=http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_OFFPUB/KS-DA-07-001/EN/KS-DA-07-001-EN.PDF|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20090407142402/http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_OFFPUB/KS-DA-07-001/EN/KS-DA-07-001-EN.PDF|archive-date=7 April 2009|access-date=3 May 2009}}</ref> [[File:Etr500.JPG|thumb|[[ETR 500]] ريل گاڏي [[فلورنس–روم تيز رفتار ريلوي|فلورنس–روم تيز رفتار لائين]] تي، جيڪا يورپ ۾ ٺهيل پهرين تيز رفتار ريلوي هئي<ref>{{Cite web|title=Special report: A European high-speed rail network|url=https://op.europa.eu/webpub/eca/special-reports/high-speed-rail-19-2018/en/|access-date=22 July 2023|website=op.europa.eu|language=en-GB|archive-date=17 March 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240317233927/https://op.europa.eu/webpub/eca/special-reports/high-speed-rail-19-2018/en/|url-status=live}}</ref>]] [[اٽلي ۾ ريل آمدرفت|ريلوي نيٽ ورڪ]]، جيڪو رياست جي ملڪيت آهي ۽ [[فيروويه ديلو ستاتو|ريتي فيرووياريا ايتاليانا]] (FSI) طرفان هلائجي ٿو، 2024ع ۾ ڪل {{Convert|16879|km|mi|abbr=on}} هو، جنهن مان {{Convert|12277|km|0|abbr=on}} بجليءَ سان هلندڙ هو،<ref>{{Cite web |title=The network today |url=https://www.rfi.it/en/Network/The-network-today.html |access-date=29 September 2025 |website=[[Rete Ferroviaria Italiana]] |publisher=}}</ref> ۽ جنهن تي 4,802 لوڪوموٽو ۽ ريل ڪارون هلن ٿيون. تيز رفتار ريلن جو مکيه عوامي آپريٽر [[ترينيتاليا]] آهي، جيڪو FSI جو حصو آهي. تيز رفتار ريلون ٽن قسمن ۾ آهن: [[فريچياروسا]] ('ڳاڙهو تير') ريلون مخصوص تيز رفتار پٽڙين تي وڌ ۾ وڌ 300{{spaces}}km/h جي رفتار سان هلن ٿيون؛ [[فريچيارجينتو]] ('چانديءَ جو تير') تيز رفتار ۽ مکيه پٽڙين تي وڌ ۾ وڌ 250{{spaces}}km/h سان هلن ٿيون؛ ۽ [[فريچيابيانڪا]] ('اڇو تير') علائقائي تيز رفتار لائينن تي وڌ ۾ وڌ 200{{spaces}}km/h سان هلن ٿيون. اٽلي وٽ پاڙيسري ملڪن سان الپائن جبلن مٿان 11 ريل سرحدي گذرگاهون آهن. هوائي آمدرفت استعمال ڪندڙ مسافرن جي تعداد موجب اٽلي يورپ ۾ پنجين نمبر تي آهي، 2011ع ۾ لڳ ڀڳ 148 ملين مسافرن، يعني يورپ جي ڪل جو تقريباً 10%، سان.<ref>{{Cite web|date=7 January 2013|title=Trasporto aereo in Italia (PDF)|url=http://www.istat.it/it/archivio/78802|access-date=5 August 2013|publisher=ISTAT|archive-date=13 January 2013|archive-url=https://web.archive.org/web/20130113035254/http://www.istat.it/it/archivio/78802|url-status=live}}</ref> 2022ع ۾ 45 شهري هوائي اڏا هئا، جن ۾ [[ميلان مالپينسا ايئرپورٽ]] ۽ [[روم فيوميچينو ايئرپورٽ]] جا مرڪز شامل هئا.<ref>{{Cite web|title=Aeroporti in Italia: quanti sono? Elenco per regione|url=https://gliaeroporti.it/|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20221117184416/https://gliaeroporti.it/|archive-date=17 November 2022|access-date=17 November 2022|language=it}}</ref> 2021ع کان، اٽلي جو قومي هوائي جهاز بردار [[ITA ايئرويز]] آهي، جنهن [[اليتاليا]] جي جاءِ ورتي.<ref>{{Cite news|last=Buckley|first=Julia|date=18 October 2021|title=Italy reveals its new national airline|url=https://edition.cnn.com/travel/article/ita-airways-launch/index.html|access-date=18 October 2021|publisher=CNN|archive-date=18 October 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20211018100255/https://edition.cnn.com/travel/article/ita-airways-launch/index.html|url-status=live}}; {{Cite news|last=Villamizar|first=Helwing|date=15 October 2021|title=Italian Flag Carrier ITA Airways Is Born|url=https://airwaysmag.com/airlines/ita-airways-is-born|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20211016100028/https://airwaysmag.com/airlines/ita-airways-is-born|archive-date=16 October 2021|access-date=18 October 2021|work=Airways Magazine}}</ref> 2004ع ۾ 43 وڏا سامونڊي بندرگاهه هئا، جن ۾ [[جينوا]] شامل آهي، جيڪو ملڪ جو سڀ کان وڏو ۽ بحر روم ۾ ٻيو وڏو بندرگاهه آهي. 2005ع ۾ اٽلي وٽ لڳ ڀڳ 389,000 يونٽن تي مشتمل شهري هوائي ٻيڙو ۽ 581 جهازن تي مشتمل واپاري ٻيڙو هو.<ref name="European Commission"/> قومي اندروني آبي رستن جي نيٽ ورڪ جي ڊيگهه 2012ع ۾ تجارتي آمدرفت لاءِ {{Convert|2400|km|0|abbr=on}} هئي.<ref name="cia.gov"/> اتر اطالوي بندرگاهه، جهڙوڪ ٽريئستي جو گہرے پاڻي وارو بندرگاهه، جنهن جون وچ ۽ اوڀر يورپ سان وسيع ريلوي ڳنڍڻيون آهن، سبسڊين ۽ اهم پرڏيهي سيڙپڪاريءَ جو مرڪز آهن.<ref>Marcus Hernig: Die Renaissance der Seidenstraße (2018) pp 112.; Bernhard Simon: Can The New Silk Road Compete with the Maritime Silk Road? in The Maritime Executive, 1 January 2020.; Chazizam, M. (2018). The Chinese Maritime Silk Road Initiative: The Role of the Mediterranean. Mediterranean Quarterly, 29(2), 54–69.; Guido Santevecchi: Di Maio e la Via della Seta: «Faremo i conti nel 2020», siglato accordo su Trieste in Corriere della Sera: 5. November 2019.; Linda Vierecke, Elisabetta Galla "Triest und die neue Seidenstraße" In: Deutsche Welle, 8 December 2020.; {{Cite web|title=HHLA PLT Italy starting on schedule |url=https://www.hellenicshippingnews.com/hhla-plt-italy-starting-on-schedule|website=hellenicshippingnews.com|access-date=11 January 2021|archive-date=11 January 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210111105059/https://www.hellenicshippingnews.com/hhla-plt-italy-starting-on-schedule/|url-status=live}}</ref> آگسٽ 2025ع ۾، رٿيل [[آبنائے ميسينا پل]] کي ميلوني حڪومت طرفان حتمي منظوري ڏني وئي، جنهن جي تعمير 2025ع جي سرءُ ۾ شروع ٿيڻ مقرر آهي. اهو [[ڪلابريا]] کي [[سسلي]] سان ڳنڍيندو جڏهن اهو 2032ع ۾ کلي ويندو، ۽ اهو [[سڀ کان ڊگهي معلق پلن جي فهرست|دنيا جي سڀ کان ڊگهي معلق پل]] بڻجي ويندو.<ref>{{cite web|title=Italy gives final go-ahead for landmark Sicily bridge project |url=https://www.reuters.com/world/europe/italy-gives-final-go-ahead-landmark-sicily-bridge-project-2025-08-06/ |website=reuters.com |date=6 August 2025 |access-date=6 August 2025}}</ref> == توانائي == {{Main|اٽلي ۾ توانائي}} {{Further|اٽلي ۾ قابل تجديد توانائي|اٽلي ۾ بجلي جو شعبو}} [[File:Pannelli solari Unicoop Tirreno.JPG|thumb|[[پيومبينو]]، ٽسڪني ۾ شمسي پينل. اٽلي دنيا جي قابل تجديد توانائي جي سڀ کان وڏن پيدا ڪندڙ ملڪن مان هڪ آهي.<ref name="legambiente2015">{{Cite web|date=18 May 2015|title=Il rapporto Comuni Rinnovabili 2015|url=http://www.comunirinnovabili.it/il-rapporto-comuni-rinnovabili-2015|access-date=13 March 2016|website=Comuni Rinnovabili|publisher=Legambiente|language=it|archive-date=14 March 2016|archive-url=https://web.archive.org/web/20160314011841/http://www.comunirinnovabili.it/il-rapporto-comuni-rinnovabili-2015/|url-status=live}}</ref>]] اٽلي دنيا جي [[قابل تجديد ذريعن مان بجلي پيداوار موجب ملڪن جي فهرست|قابل تجديد توانائي جي سڀ کان وڏن پيدا ڪندڙن]] مان هڪ بڻجي ويو آهي، جيڪو يورپي يونين ۾ ٻيو ۽ دنيا ۾ نائون نمبر رکي ٿو. [[اٽلي ۾ هوائي توانائي|هوائي توانائي]]، [[اٽلي ۾ پن بجلي|پن بجلي]] ۽ [[اٽلي ۾ ارضي حرارتي توانائي|ارضي حرارتي توانائي]] ملڪ ۾ [[اٽلي ۾ بجلي جو شعبو|بجلي]] جا اهم ذريعا آهن. [[اٽلي ۾ قابل تجديد توانائي|قابل تجديد ذريعا]] پيدا ٿيندڙ سموري بجلي جو 28% فراهم ڪن ٿا، جنهن ۾ صرف پن بجلي 13% تائين پهچي ٿي، ان کان پوءِ شمسي توانائي 6%، هوائي توانائي 4%، بائيو انرجي 3.5% ۽ ارضي حرارتي توانائي 1.6% آهي.<ref name="gse">{{Cite web|date=19 December 2013|title=Rapporto Statistico sugli Impianti a fonti rinnovabili|url=http://www.gse.it/it/Statistiche/RapportiStatistici/Pagine/default.aspx|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20171018022905/http://www.gse.it/it/Statistiche/RapportiStatistici/Pagine/default.aspx|archive-date=18 October 2017|access-date=11 February 2015|publisher=Gestore dei Servizi Energetici}}</ref> قومي طلب جو باقي حصو فوسل ٻارڻن (قدرتي گئس 38%، ڪوئلو 13%، تيل 8%) ۽ درآمدات مان پورو ٿئي ٿو.<ref name="gse"/> [[ايني]]، جيڪا 79 ملڪن ۾ ڪم ڪري ٿي، ست "[[بگ آئل]]" ڪمپنين مان هڪ ۽ دنيا جي سڀ کان وڏين صنعتي ڪمپنين مان هڪ آهي.<ref>{{Cite web|title=Summary for Eni SpA|url=https://finance.yahoo.com/q?s=E|access-date=1 July 2020|archive-date=4 June 2016|archive-url=https://web.archive.org/web/20160604184217/http://finance.yahoo.com/q?s=e|url-status=live}}</ref> [[اٽلي ۾ شمسي توانائي|شمسي توانائي]] جي پيداوار اڪيلي 2014ع ۾ بجلي جو 9% هئي، جنهن سان اٽلي دنيا ۾ شمسي توانائي جي سڀ کان وڏي حصيداري وارو ملڪ بڻيو.<ref name="legambiente2015"/> [[مونتالتو دي ڪاسترو فوٽو وولٽائڪ پاور اسٽيشن]]، جيڪا 2010ع ۾ مڪمل ٿي، اٽلي جي سڀ کان وڏي فوٽو وولٽائڪ (PV) بجلي گهر آهي.<ref>{{Cite web|title=The Italian Montalto di Castro and Rovigo PV plants|url=https://www.solarserver.com/solar-magazine/solar-energy-system-of-the-month/the-italian-montalto-di-castro-and-rovigo-pv-plants.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20180509012719/https://www.solarserver.com/solar-magazine/solar-energy-system-of-the-month/the-italian-montalto-di-castro-and-rovigo-pv-plants.html|archive-date=9 May 2018|access-date=8 May 2018|website=solarserver.com}}</ref> اٽلي پهريون ملڪ هو جنهن بجلي پيدا ڪرڻ لاءِ [[اٽلي ۾ ارضي حرارتي توانائي|ارضي حرارتي توانائي]] جو استعمال ڪيو.<ref>{{Cite web|year=2011|title=Inventario delle risorse geotermiche nazionali|url=http://unmig.sviluppoeconomico.gov.it/unmig/geotermia/inventario/inventario.asp|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110722034736/http://unmig.sviluppoeconomico.gov.it/unmig/geotermia/inventario/inventario.asp|archive-date=22 July 2011|access-date=14 September 2011|publisher=UNMIG}}</ref> [[اٽلي ۾ جوهري توانائي]] [[1987ع جا اطالوي ريفرنڊم|1987ع جي ريفرنڊمن]] کان پوءِ، 1986ع جي [[چرنوبل حادثو]] جي پسمنظر ۾، ڇڏي ڏني وئي، جيتوڻيڪ اٽلي اڃا تائين پرڏيهي علائقن ۾ اطالوي ملڪيت وارن ريئڪٽرن مان جوهري توانائي درآمد ڪري ٿو. == سائنس ۽ ٽيڪنالاجي == {{Main|اٽلي ۾ سائنس ۽ ٽيڪنالاجي}} {{See also|اطالوي ايجادن ۽ دريافتن جي فهرست}} [[File:Justus Sustermans - Portrait of Galileo Galilei, 1636.jpg|thumb|upright=.8|[[گليليو گليلي]]، جنهن کي عام طور جديد سائنس، فزڪس ۽ فلڪيات جو پيءُ سمجھيو ويندو آهي]] صدين کان، اٽلي هڪ اهڙي سائنسي برادريءَ کي فروغ ڏنو آهي، جنهن سائنسن ۾ اهم دريافتون پيدا ڪيون. [[گليليو گليلي]] [[سائنسي انقلاب]] ۾ وڏو ڪردار ادا ڪيو ۽ کيس عام طور [[مشاهداتي فلڪيات]]،<ref>{{Cite book|last=Singer|first=C.|url=https://books.google.com/books?id=mPIgAAAAMAAJ|title=A Short History of Science to the Nineteenth Century|date=1941|publisher=Clarendon Press|page=217|access-date=22 March 2023|archive-date=2 October 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20241002213513/https://books.google.com/books?id=mPIgAAAAMAAJ|url-status=live}}</ref> جديد فزڪس،<ref>{{Cite book|last=Whitehouse|first=D.|url=https://archive.org/details/renaissancegeniu0000whit|title=Renaissance Genius: Galileo Galilei & His Legacy to Modern Science|date=2009|publisher=Sterling Publishing|isbn=978-1-4027-6977-1|page=[https://archive.org/details/renaissancegeniu0000whit/page/219 219]}}</ref> ۽ [[سائنسي طريقو|سائنسي طريقي]] جو پيءُ سمجھيو ويندو آهي.<ref>''Thomas Hobbes: Critical Assessments'', Volume 1. Preston King. 1993. p. 59</ref><ref>{{Cite book|last=Disraeli|first=I.|title=Curiosities of Literature|date=1835|publisher=W. Pearson & Company|page=371}}</ref> [[لابوراتوري ناتسيونالي دل گران ساسو]] (LNGS) دنيا جو سڀ کان وڏو زير زمين تحقيقي مرڪز آهي.<ref>{{Cite web|title=I Laboratori Nazionali del Gran Sasso|url=https://www.lngs.infn.it/it/descrizione-generale|access-date=15 January 2018|language=it}}</ref> ٽريئستي ۾ آباديءَ جي نسبت سان يورپ ۾ محققن جو سڀ کان وڏو سيڪڙو آهي.<ref>G. Bar "Trieste, è record europeo di ricercatori: 37 ogni mille abitanti. Più della Finlandia", In: il Fatto Quotidiano, 26 April 2018.</ref> اٽلي 2025ع ۾ [[عالمي جدت اشاري]] ۾ 28هين نمبر تي هو.<ref>{{Cite web |title=GII Innovation Ecosystems & Data Explorer 2025 |url=https://www.wipo.int/gii-ranking/en/italy |access-date=16 October 2025 |website=WIPO}}</ref><ref>{{Cite book |last1=Dutta |first1=Soumitra |url=https://www.wipo.int/web-publications/global-innovation-index-2025/en/index.html |title=Global Innovation Index 2025: Innovation at a Crossroads |last2=Lanvin |first2=Bruno |publisher=[[World Intellectual Property Organization]] |year=2025 |isbn=978-92-805-3797-0 |page=19 |language=en |doi=10.34667/tind.58864 |access-date=17 October 2025}}</ref> اٽلي ۾ [[ٽيڪنالاجي پارڪ]] آهن، جهڙوڪ سائنس ۽ ٽيڪنالاجي پارڪ ڪلوميٽرو روسو (بيرگامو)، [[AREA سائنس پارڪ]] (ٽريئستي)، ويگا-وينس گيٽ وي فار سائنس اينڊ ٽيڪنالاجي (وينيزيا)، توسڪانا لائيف سائنسز (سيئنا)، ٽيڪنالاجي پارڪ آف لودي ڪلسٽر (لودي)، ۽ ٽيڪنالاجي پارڪ آف ناواڪيو (پيزا)،<ref>{{Cite web|title=Science and Technology Parks in Italy|url=https://www.easst.net/science-and-technology-parks-in-italy|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20230719154033/https://www.easst.net/science-and-technology-parks-in-italy|archive-date=19 July 2023|access-date=28 August 2023}}</ref> گڏوگڏ [[سائنس ميوزيم]]، جهڙوڪ ميلان ۾ [[ميوزيو ناتسيونالي شينتسا ا ٽيڪنالوجيا ليوناردو دا ونچي]]. آمدنيءَ ۾ اتر–ڏکڻ جو وڏو فرق هڪ "[[ڊجيٽل ورهاست]]" پيدا ڪري ٿو.<ref>{{Cite journal|last=Alampi|first=Matteo|date=December 2007|title=Underdevelopment in Southern Italy: Traditional Setbacks and Modern Solutions|url=https://fisherpub.sjf.edu/cgi/viewcontent.cgi?article=1047&context=intlstudies_masters|journal=Fisher Digital Publications|via=International Studies Masters}}</ref><ref>{{Cite journal|last=Di Pietro|first=Giorgio|date=June 2021|title=Changes in Italy's education-related digital divide|journal=Economic Affairs|volume=41|issue=2|pages=252–270|doi=10.1111/ecaf.12471|issn=0265-0665|s2cid=237848271|doi-access=free}}</ref> == سياحت == {{Main|اٽلي ۾ سياحت}} [[File:Positano - Fornillo Beach.jpg|thumb|[[امالفي ساحل]] اٽلي جي اهم سياحتي منزلن مان هڪ آهي.<ref>[http://www.italy24.ilsole24ore.com/art/business-and-economy/2017-05-04/turismo-stranieri-124013.php?uuid=AEVg9GGB "Foreign tourist numbers in Italy head towards new record"] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20170601184213/http://www.italy24.ilsole24ore.com/art/business-and-economy/2017-05-04/turismo-stranieri-124013.php?uuid=AEVg9GGB|date=1 June 2017}}. Retrieved 21 May 2017.</ref>]] ماڻهو صدين کان اٽلي جو دورو ڪندا رهيا آهن، پر [[اٽلي ۾ سياحت|سياحت لاءِ اپٻيٽ جو دورو]] سڀ کان پهريان امير امرا [[گرانڊ ٽور]] دوران ڪرڻ لڳا، جيڪو 17هين صديءَ ۾ شروع ٿيو ۽ 18هين ۽ 19هين صديءَ ۾ عروج تي پهتو.<ref name="grand-tour">{{Cite web|title=Grand Tour|url=https://www.treccani.it/enciclopedia/grand-tour|access-date=6 May 2022|language=it}}</ref> اهو اهڙو دور هو، جنهن ۾ يورپي اشرافيا، جن مان گهڻا برطانوي هئا، يورپ جي حصن جو دورو ڪندا هئا، جن ۾ اٽلي هڪ اهم منزل هوندو هو.<ref name="grand-tour"/> اٽلي لاءِ، هن جو مقصد قديم تعمير، مقامي ثقافت جو مطالعو ڪرڻ ۽ ان جي قدرتي خوبصورتيءَ کي ساراهڻ هو.<ref>{{Cite web|title=Italy on the Grand Tour (Getty Exhibitions)|url=http://www.getty.edu/art/exhibitions/grand_tour/what.html|access-date=9 June 2015}}</ref> اٽلي [[عالمي سياحت درجابندي|دنيا جو پنجون سڀ کان وڌيڪ گهميل ملڪ]] آهي، جتي 2024ع ۾ ڪل 57 ملين سياح آيا.<ref>{{cite web |title=Global and regional tourism performance |url=https://www.unwto.org/tourism-data/un-tourism-tourism-dashboard |access-date=25 May 2025}}</ref> 2014ع ۾ سفر ۽ سياحت مان آمدني EUR163{{spaces}}ارب هئي (GDP جو 10%) ۽ 1,082,000 نوڪريون سڌي طرح ان سان لاڳاپيل هيون (روزگار جو 5%).<ref>{{Cite web|title=Travel & Tourism Economic Impact 2015 Italy |url=https://www.wttc.org/-/media/files/reports/economic%20impact%20research/countries%202015/italy2015.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20171010152616/https://www.wttc.org/-/media/files/reports/economic%20impact%20research/countries%202015/italy2015.pdf|archive-date=10 October 2017|access-date=20 May 2017|publisher=[[World Travel and Tourism Council]]}}</ref> سياحن جي دلچسپي خاص طور [[اٽلي جي ثقافت|ثقافت]]، [[اطالوي کاڌو|کاڌي]]، [[اٽلي جي تاريخ|تاريخ]]، [[اٽلي جي تعميراتي فن|تعميراتي فن]]، [[اطالوي فن|فن]]، مذهبي هنڌن ۽ رستن، شادي سياحت، قدرتي حسن، رات جي زندگي، پاڻيءَ هيٺان هنڌن ۽ اسپا سان آهي.<ref>{{Cite web|date=February 2023|title=In Italia 11mila matrimoni stranieri, un turismo da 599 milioni|url=https://www.ansa.it/canale_viaggiart/it/notizie/speciali/2023/02/01/turismo-wedding-2-milioni-presenze-e-fatturato-599-mln_dcec4ad9-3ab8-4677-a303-6378020ac3a7.html|access-date=2 February 2023|language=it}}; {{Cite web|title=10 Migliori destinazioni italiane per vita notturna|url=https://www.travel365.it/migliori-destinazioni-italiane-per-vita-notturna.htm|access-date=28 December 2021|language=it}}</ref> سياري ۽ اونهاري جي سياحت الپس ۽ [[اپينائن جبلن]] جي هنڌن تي موجود آهي،<ref>{{Cite web|date=30 July 2017|title=VACANZE IN MONTAGNA IN ITALIA: IN INVERNO E IN ESTATE|url=https://www.alloggitaly.it/vacanze-in-montagna-in-italia|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> جڏهن ته سامونڊي سياحت [[بحر روم]] جي ڪناري وارن هنڌن تي وڏي پيماني تي عام آهي.<ref>{{Cite web|date=14 February 2018|title=Il turismo balneare|url=https://www.turismo-oggi.com/il-turismo-balneare.html|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> اٽلي بحر روم ۾ ڪروز سياحت جي اهم منزل آهي.<ref>{{Cite web|date=27 April 2022|title=Crociere, Cemar: 8,8 milioni di passeggeri nei porti italiani|url=https://www.lagenziadiviaggi.it/crociere-cemar-88-milioni-di-passeggeri-nei-porti-italiani|access-date=13 May 2022|language=it}}</ref> ننڍن، تاريخي ۽ فني ڳوٺن کي [[اي بورگي پيو بيلي ديٽاليا]] ({{Literally|اٽلي جا سڀ کان خوبصورت ڳوٺ}}) انجمن وسيلي فروغ ڏنو ويندو آهي. سڀ کان وڌيڪ گهميل علائقا وينيتو، ٽسڪني، لومباردي، ايميليا-رومانيا ۽ لازيو آهن.<ref>{{Cite web|title=Number of nights spent in tourist accommodation establishments in the top 20 EU-28 tourist regions, by NUTS 2 regions, 2015 (million nights spent) RYB17 – Statistics Explained |url=https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php?title=File:Number_of_nights_spent_in_tourist_accommodation_establishments_in_the_top_20_EU-28_tourist_regions,_by_NUTS_2_regions,_2015_(million_nights_spent)_RYB17.png|access-date=17 April 2022|publisher=European Commission}}</ref> روم يورپ جو ٽيون ۽ دنيا جو 12هون سڀ کان وڌيڪ گهميل شهر آهي، جتي 2017ع ۾ 9.4&nbsp;ملين سياح آيا.<ref>{{Cite web|title=Ranking the 30 Most-Visited Cities in the World|url=https://www.travelpulse.com/news/destinations/ranking-the-30-most-visited-cities-in-the-world.html|website=TravelPulse}}</ref> وينس ۽ فلورنس دنيا جي 100 وڏين منزلن مان آهن. اٽلي وٽ ڪنهن به ملڪ جي ڀيٽ ۾ سڀ کان وڌيڪ [[عالمي ورثو ماڳ]] آهن: [[اٽلي ۾ عالمي ورثو ماڳن جي فهرست|61]]،<ref>{{Cite web|title=The World Heritage Convention|url=https://whc.unesco.org/en/convention|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20160827065310/https://whc.unesco.org/en/convention|archive-date=27 August 2016|access-date=1 August 2021|publisher=UNESCO}}</ref> جن مان 55 ثقافتي ۽ 6 قدرتي آهن.<ref>{{Cite web|title=Italy|url=https://whc.unesco.org/en/statesparties/it|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211201134320/http://whc.unesco.org/en/statesparties/it|archive-date=1 December 2021|access-date=9 April 2019|publisher=UNESCO World Heritage Centre}}</ref> == آبادي == {{Main|اٽلي جي آبادي}} {{See also|اطالوي ماڻهو|اٽلي ۾ اندروني لڏپلاڻ|اطالوي ڊائاسپورا|اٽلي جي جينياتي تاريخ|اٽلي جي شهرن جي فهرست}} [[File:Map of population density in Italy (2011 census) alt colours.jpg|thumb|اٽلي جي آباديءَ جي گهاٽائي جو نقشو (2011ع مردم شماري)]] [[File:Map of the Italian Diaspora in the World.svg|thumb|دنيا ۾ [[اطالوي ڊائاسپورا]]]] 2025ع تائين، اٽلي جي آبادي 58,915,561 آهي.<ref name="population" /> ان جي آباديءَ جي گهاٽائي {{Convert|195|PD/km2}} آهي، جيڪا اڪثر مغربي يورپي ملڪن کان وڌيڪ آهي. تنهن هوندي به ورهاست غير برابر آهي: سڀ کان وڌيڪ گهاٽا آباد علائقا پو ماٿري (لڳ ڀڳ اڌ آبادي) ۽ روم ۽ نيپلز جا ميٽروپوليٽن علائقا آهن، جڏهن ته وڏا علائقا جهڙوڪ الپس ۽ اپينائن جا بلند ميداني علائقا، بازيليڪاتا جا پليٽو، ۽ سارڊينيا ٻيٽ، گڏوگڏ سسلي جو وڏو حصو، گهٽ آباد آهن. 20هين صديءَ دوران اٽلي جي آبادي لڳ ڀڳ ٻيڻي ٿي، پر واڌ جو نمونو غير برابر رهيو، ڇاڪاڻ ته ڳوٺاڻي ڏکڻ کان صنعتي اتر ڏانهن وڏي پيماني تي [[اٽلي ۾ اندروني لڏپلاڻ|اندروني لڏپلاڻ]] ٿي، جيڪا 1950ع–1960ع واري ڏهاڪي جي [[اطالوي معاشي معجزو]] جو نتيجو هئي. بلند زرخيزيءَ جون شرحون 1970ع واري ڏهاڪي تائين برقرار رهيون، جنهن کان پوءِ اهي گهٽجڻ لڳيون؛ [[ڪل زرخيزي شرح]] (TFR) 1995ع ۾ هر عورت تي 1.2 ٻارن جي تاريخي گهٽ ترين سطح تي پهتي، جيڪا 2.1 جي بدلي واري شرح کان گهڻو گهٽ ۽ 1883ع جي 5 واري بلند ترين سطح کان ڪافي گهٽ هئي.<ref>{{Citation|last=Max Roser|title=Total Fertility Rate around the world over the last centuries|work=[[Our World in Data]], [[Gapminder Foundation]]|year=2014|url=https://ourworldindata.org/grapher/children-born-per-woman?year=1800&country=ITA|access-date=7 May 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20180807185906/https://ourworldindata.org/grapher/children-born-per-woman?year=1800&country=ITA|archive-date=7 August 2018|url-status=dead}}</ref> 2008ع کان، جڏهن شرح ٿوري وڌي 1.4 ٿي،<ref>{{Cite web|last=ISTAT|author-link=Istituto Nazionale di Statistica|title=Average number of children born per woman 2005–2008 |url=http://demo.istat.it/altridati/indicatori/2008/Tab_4.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110810171708/http://demo.istat.it/altridati/indicatori/2008/Tab_4.pdf|archive-date=10 August 2011|access-date=3 May 2009|language=it}}</ref><ref>{{Cite web|last=ISTAT|author-link=Istituto Nazionale di Statistica|title=Crude birth rates, mortality rates and marriage rates 2005–2008 |url=http://demo.istat.it/altridati/indicatori/2008/Tab_1.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110810171721/http://demo.istat.it/altridati/indicatori/2008/Tab_1.pdf|archive-date=10 August 2011|access-date=10 May 2009|language=it}}</ref> ڄمڻ جو تعداد هر سال مسلسل گهٽجي رهيو آهي، جيڪو 2023ع ۾ 379,000 جي رڪارڊ گهٽ سطح تي پهتو — 1861ع کان پوءِ سڀ کان گهٽ.<ref name="www.reuters.com">[https://www.reuters.com/world/europe/births-fall-italy-15th-year-running-record-low-2024-03-29/ Births fall in Italy for 15th year running to record low]| Reuters</ref> 2024ع ۾ اها شرح 1.2 هئي.<ref>{{Cite news|last=Jones|first=Tobias|date=3 January 2024|title=Boosting Italy's birthrate has become a patriotic cause for the far right. But it's an idea that's doomed|url=https://www.theguardian.com/commentisfree/2024/jan/03/italy-birthrate-far-right-population-immigration-giorgia-meloni|access-date=29 May 2024|work=The Guardian|language=en-GB|issn=0261-3077}}</ref> انهن رجحانن جي نتيجي ۾، اٽلي جي آبادي تيزيءَ سان پوڙهي ٿي رهي آهي ۽ آهستي آهستي گهٽجي رهي آهي. لڳ ڀڳ هر چئن مان هڪ اطالوي 65 سالن کان مٿي آهي،<ref name="www.reuters.com" /> ۽ ملڪ وٽ [[درمياني عمر موجب ملڪن جي فهرست|دنيا جي چوٿين سڀ کان پوڙهي آبادي]] آهي، جنهن جي درمياني عمر 48 ۽ اوسط عمر 46.6 آهي.<ref name="cia.gov" /><ref>{{Cite web|title=Aging population of Italy|url=https://www.statista.com/topics/8379/aging-population-of-italy/|access-date=29 May 2024|website=Statista|language=en|archive-date=29 May 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240529041428/https://www.statista.com/topics/8379/aging-population-of-italy/|url-status=live}}</ref> مجموعي آبادي 2014ع کان مسلسل گهٽجي رهي آهي ۽ 2024ع ۾ 59 ملين کان ٿوري گهٽ ٿيڻ جو اندازو آهي، جيڪو هڪ ڏهاڪي ۾ 1.36&nbsp;ملين کان وڌيڪ ماڻهن جي گڏيل گهٽتائي ڏيکاري ٿو.<ref>{{Cite web|last1=Nadeau |first1=Barbie Latza |last2=Di Donato |first2=Valentina |last3=Mortensen |first3=Antonia|date=17 May 2023|title='Low fertility trap': Why Italy's falling birth rate is causing alarm|url=https://www.cnn.com/2023/05/17/europe/italy-record-low-birth-rate-intl-cmd/index.html|access-date=29 May 2024|website=CNN|language=en|archive-date=29 May 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240529041430/https://www.cnn.com/2023/05/17/europe/italy-record-low-birth-rate-intl-cmd/index.html|url-status=live}}</ref> 19هين صديءَ جي آخر کان 1960ع واري ڏهاڪي تائين، اٽلي وڏي پيماني تي هجرت ڪندڙ ملڪ هو. 1898ع ۽ 1914ع جي وچ ۾، [[اطالوي ڊائاسپورا]] جي عروج وارن سالن ۾، لڳ ڀڳ 750,000 اطالوي هر سال هجرت ڪندا هئا.<ref>{{Cite web|date=15 August 1999|title=Causes of the Italian mass emigration|url=http://library.thinkquest.org/26786/en/articles/view.php3?arKey=4&paKey=7&loKey=0&evKey=&toKey=&torKey=&tolKey=|archive-url=https://web.archive.org/web/20090701010600/http://library.thinkquest.org/26786/en/articles/view.php3?arKey=4&paKey=7&loKey=0&evKey=&toKey=&torKey=&tolKey=|archive-date=1 July 2009|access-date=11 August 2014|publisher=ThinkQuest Library}}</ref> ڊائاسپورا ۾ 25 ملين کان وڌيڪ اطالوي شامل هئا ۽ ان کي جديد دور جي سڀ کان وڏي اجتماعي لڏپلاڻ سمجھيو ويندو آهي.<ref>Favero, Luigi e Tassello, Graziano. ''Cent'anni di emigrazione italiana (1861–1961)'' Introduction</ref> === وڏا شهر === {{Largest cities of Italy}} === اميگريشن === {{Main|اٽلي ڏانهن اميگريشن|2015ع يورپي مهاجر بحران}} [[File:Italy, foreign residents as a percentage of the total population, 2011.svg|thumb|علائقائي آباديءَ جي سيڪڙو طور پرڏيهي رهواسي (2011ع مردم شماري)]] 1980ع واري ڏهاڪي ۾، ان وقت تائين لساني ۽ ثقافتي طور هڪجهڙي سماج طور، اٽلي وڏي تعداد ۾ اميگرنٽس کي متوجه ڪرڻ لڳو.<ref>{{Cite book|last=Allen|first=Beverly|url=https://archive.org/details/revisioningitaly00beve|title=Revisioning Italy national identity and global culture|date=1997|publisher=University of Minnesota Press|isbn=978-0-8166-2727-1|location=Minneapolis|page=[https://archive.org/details/revisioningitaly00beve/page/169 169]|url-access=registration}}</ref> [[برلن ديوار جو ڪرڻ|برلن ديوار]] ۽ [[لوهي پردو#زوال|لوهي پردي]] جي زوال کان پوءِ، لڏپلاڻ جون لهرون اوڀر يورپ جي ڪيترن اڳوڻن سوشلسٽ ملڪن مان شروع ٿيون. يورپي يونين [[2004ع ۾ يورپي يونين جي واڌ|2004ع]]، 2007ع (رومانيا ۽ بلغاريا) ۽ 2013ع ([[ڪروشيا]]) ۾ وڌي. اميگريشن جا ٻيا ذريعا پاڙيسري اتر آفريڪا، ايشيا-پئسفڪ علائقو،<ref>"[https://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/6550725.stm Milan police in Chinatown clash] ". BBC News. 13 April 2007.</ref> [[فلپائن]] ۽ لاطيني آمريڪا رهيا آهن. 2010ع ۾، پرڏيهه ڄاول آبادي هيٺين علائقن مان هئي: يورپ (54%)، آفريڪا (22%)، ايشيا (16%)، آمريڪا (8%)، ۽ اوشيانا (0.06%). پرڏيهي آباديءَ جي ورهاست جاگرافيائي طور مختلف آهي: 2020ع ۾، 61% پرڏيهي شهري اتر ۾، 24% مرڪز ۾، 11% ڏکڻ ۾ ۽ 4% ٻيٽن تي رهندا هئا.<ref>{{Cite web|title=XXIX Rapporto Immigrazione 2020|url=https://www.migrantes.it/wp-content/uploads/sites/50/2020/10/RICM_2020_DEF.pdf|access-date=31 December 2021|language=it|archive-date=31 December 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20211231222417/https://www.migrantes.it/wp-content/uploads/sites/50/2020/10/RICM_2020_DEF.pdf|url-status=live}}</ref> 2021ع ۾، اٽلي ۾ لڳ ڀڳ 5.2&nbsp;ملين پرڏيهي رهواسي هئا،<ref name="id2020"/><ref>{{Cite web|title=Population on 1 January by sex, country of birth and broad group of citizenship|url=https://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/submitViewTableAction.do|access-date=28 August 2023|archive-date=21 January 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20230121154457/https://ec.europa.eu/eurostat/web/main/eurostat/web/main/help/faq/data-services|url-status=live}}</ref> جيڪي آباديءَ جو 9% بڻجن ٿا. انهن انگن ۾ پرڏيهي شهرين مان اٽلي ۾ ڄاول اڌ ملين کان وڌيڪ ٻار شامل آهن، پر اهي پرڏيهي شهري شامل ناهن، جن بعد ۾ اطالوي شهريت حاصل ڪئي؛<ref>{{Cite web|title=Immigrants.Stat|url=http://stra-dati.istat.it/Index.aspx|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170709143540/http://stra-dati.istat.it/Index.aspx|archive-date=9 July 2017|access-date=15 June 2017|publisher=[[Istat]]}}</ref> 2016ع ۾ لڳ ڀڳ 201,000 ماڻهن اطالوي شهريت حاصل ڪئي.<ref>{{Cite web|title=National demographic balance 2016|url=https://www.istat.it/en/archive/201143|access-date=15 June 2017|publisher=[[Istat]]|archive-date=10 October 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20171010180410/https://www.istat.it/en/archive/201143|url-status=live}}</ref> سرڪاري انگن ۾ [[غير قانوني مهاجر]] پڻ شامل ناهن، جن جو 2008ع ۾ اندازو 670,000 لڳايو ويو هو.<ref>Elisabeth Rosenthal, "[https://archive.boston.com/news/world/europe/articles/2008/05/16/italy_cracks_down_on_illegal_immigration/ Italy cracks down on illegal immigration] ". ''[[The Boston Globe]]''. 16 May 2008.</ref> لڳ ڀڳ هڪ ملين [[رومانوي ڊائاسپورا|رومانوي]] شهري اٽلي ۾ رهندڙ طور رجسٽرڊ آهن، جيڪي سڀ کان وڏي مهاجر آباديءَ جي نمائندگي ڪن ٿا. === ٻوليون === {{Main|اٽلي جون ٻوليون|اطالوي ٻولي|علائقائي اطالوي|اطالوي ڳالهائيندڙن جي جاگرافيائي ورهاست}} [[File:Linguistic map of Italy.png|thumb|[[اٽلي جون ٻوليون|اٽلي ۾ ڳالهائي ويندڙ ٻولين]] جو نقشو]] اٽلي جي سرڪاري ٻولي اطالوي آهي.<ref name="lang">{{Cite web|title=Legge 15 Dicembre 1999, n. 482 "Norme in materia di tutela delle minoranze linguistiche storiche" pubblicata nella Gazzetta Ufficiale n. 297 del 20 dicembre 1999 |url=http://www.camera.it/parlam/leggi/99482l.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150512051856/http://www.camera.it/parlam/leggi/99482l.htm|archive-date=12 May 2015|access-date=2 December 2014|publisher=[[Italian Parliament]]}}</ref><ref>Statuto Speciale per il Trentino-Alto Adige, Art. 99</ref> دنيا ۾ اندازاً 64 ملين مقامي اطالوي ڳالهائيندڙ آهن،<ref>[https://www.ethnologue.com/language/ita Italian language] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20150730230004/http://www.ethnologue.com/language/ita|date=30 July 2015}} Ethnologue.com; {{Cite web|date=February 2006|title=Eurobarometer – Europeans and their languages|url=http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/ebs/ebs_243_sum_en.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110430202903/http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/ebs/ebs_243_sum_en.pdf|archive-date=30 April 2011|format=485{{spaces}}KB}}; [[Nationalencyklopedin]] "Världens 100 största språk 2007" The World's 100 Largest Languages in 2007</ref> ۽ ٻيا 21 ملين ان کي ٻي ٻولي طور استعمال ڪن ٿا.<ref>[http://www2.le.ac.uk/departments/modern-languages/lal/languages%20at%20lal/italian Italian language] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20140502004444/http://www2.le.ac.uk/departments/modern-languages/lal/languages%20at%20lal/italian|date=2 May 2014}} University of Leicester</ref> اطالوي اڪثر مقامي طور [[علائقائي اطالوي|علائقائي لهجي]] طور ڳالهائي ويندي آهي، جنهن کي اٽلي جي علائقائي ۽ اقليتي ٻولين سان نه ملائڻ گهرجي؛<ref>{{Cite web|title=UNESCO Atlas of the World's Languages in danger|url=http://www.unesco.org/languages-atlas/index.php|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20161218184822/http://www.unesco.org/languages-atlas/index.php|archive-date=18 December 2016|access-date=2 January 2018|publisher=UNESCO}}; {{Cite encyclopedia|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297241/Italian-language|title=Italian language|encyclopedia=Encyclopædia Britannica|date=3 November 2008|access-date=19 November 2009|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20091129081859/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297241/Italian-language|archive-date=29 November 2009}}</ref> تنهن هوندي به، 20هين صديءَ دوران قومي تعليمي نظام جي قيام سان علائقائي لهجن ۾ گهٽتائي آئي. معيار سازي 1950ع ۽ 1960ع واري ڏهاڪن ۾ معاشي واڌ ۽ [[اٽلي جو ميڊيا|ماس ميڊيا]] ۽ ٽيليويزن جي اڀار سبب وڌيڪ پکڙجي وئي. ٻارهن "تاريخي اقليتي ٻوليون" رسمي طور تسليم ٿيل آهن: البانيائي، [[ڪاتالان ٻولي|ڪاتالان]]، جرمن، يوناني، سلووين، ڪروئيشيائي، فرينچ، فرينڪو-پروونسل، فريوليائي، [[لادين ٻولي|لادين]]، [[اوڪسيٽان ٻولي|اوڪسيٽان]]، ۽ سارڊينيائي.<ref name="lang"/> انهن مان چار کي پنهنجي لاڳاپيل علائقن ۾ گڏيل سرڪاري حيثيت حاصل آهي: اوستا وادي ۾ فرينچ؛<ref>L.cost. 26 febbraio 1948, n. 4, Statuto speciale per la Valle d'Aosta</ref> [[ڏکڻ ٽائرول]] ۾ جرمن، ۽ ساڳئي صوبي جي ڪجهه حصن ۽ پاڙيسري ترينتينو جي ڪجهه حصن ۾ لادين؛<ref>L.cost. 26 febbraio 1948, n. 5, Statuto speciale per il Trentino-Alto Adige</ref> ۽ [[سلووين ٻولي|سلووين]] [[ٽريئستي صوبو|ٽريئستي]]، [[گوريزيا صوبو|گوريزيا]] ۽ [[اوديني صوبو|اوديني]] جي صوبن ۾.<ref>L. cost. 31 gennaio 1963, n. 1, Statuto speciale della Regione Friuli-Venezia Giulia</ref> ٻين Ethnologue، ISO ۽ UNESCO ٻولين کي اطالوي قانون تحت تسليم نه ڪيو ويو آهي. فرانس وانگر، اٽلي به [[علائقائي يا اقليتي ٻولين لاءِ يورپي چارٽر]] تي صحيح ڪئي آهي، پر ان جي توثيق نه ڪئي آهي.<ref>{{Cite web|title=Ready for Ratification|url=https://rm.coe.int/European-centre-for-minority-issues-vol-1-/1680737191|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20180103133317/https://rm.coe.int/European-centre-for-minority-issues-vol-1-/1680737191|archive-date=3 January 2018|publisher=[[European Centre for Minority Issues]] }}</ref><ref>elen.ngo: [https://elen.ngo/2023/10/11/elen-calls-on-italy-to-ratify-the-european-charter-for-regional-or-minority-languages-at-its-meeting-in-sardinia/ ''ELEN calls on Italy to ratify the European Charter for Regional or Minority Languages at its meeting in Sardinia''] (11 October 2023)</ref> تازو اميگريشن سبب، اٽلي ۾ اهڙيون وڏيون آباديون آهن جن جي مادري ٻولي اطالوي يا ڪا علائقائي ٻولي نه آهي. [[اطالوي قومي شمارياتي ادارو]] موجب، 2012ع ۾ پرڏيهي رهواسين ۾ رومانوي سڀ کان عام مادري ٻولي هئي: لڳ ڀڳ 800,000 ماڻهو رومانوي کي پنهنجي پهرين ٻولي طور ڳالهائين ٿا (6 سال ۽ ان کان مٿي عمر وارن پرڏيهي رهواسين جو 22%). ٻيون عام مادري ٻوليون عربي (475,000 کان وڌيڪ ماڻهن طرفان ڳالهائي ويندڙ؛ پرڏيهي رهواسين جو 13%)، البانيائي (380,000)، ۽ اسپيني (255,000) هيون.<ref>{{Cite web|date=24 July 2014|title=Linguistic diversity among foreign citizens in Italy|url=http://www.istat.it/en/archive/129304|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140730134706/http://www.istat.it/en/archive/129304|archive-date=30 July 2014|access-date=27 July 2014|publisher=Italian National Institute of Statistics}}</ref> === مذهب === {{Main|اٽلي ۾ مذهب|اٽلي ۾ ڪيٿولڪ چرچ}} {{See also|اٽلي ۾ ڪيٿيڊرلز جي فهرست}} [[File:PonteSantAngeloRom.jpg|thumb|upright=1.1|[[سينٽ پيٽرز بيسيليڪا]] [[ٽائبر]] کان ڏسڻ ۾؛ پٺيان [[ويٽيڪن ٽڪري]] ۽ ساڄي طرف روم ۾ [[ڪاستل سانت اينجلو]]. بيسيليڪا ۽ ٽڪري ٻئي [[ويٽيڪن سٽي]] جي [[گڏيل قومن جي جنرل اسيمبلي جا مبصر|خودمختيار رياست]] جو حصو آهن، جيڪا [[ڪيٿولڪ چرچ]] جي [[هولي سي]] آهي.]] [[هولي سي]]، يعني [[روم جو ڊائوسيس|روم جو اسقفي اختيار]]، [[ويٽيڪن سٽي]] ۽ عالمي [[ڪيٿولڪ چرچ]] جي حڪومت تي مشتمل آهي. ان کي هڪ [[خودمختياري|خودمختيار]] اداري طور تسليم ڪيو ويو آهي، جنهن جو سربراهه پوپ آهي، جيڪو [[روم جو اسقف]] پڻ آهي، جنهن سان سفارتي لاڳاپا برقرار رکي سگهجن ٿا.<ref>Text taken directly from {{Cite web|title=Country Profile: Vatican City State|url=http://www.fco.gov.uk/en/travel-and-living-abroad/travel-advice-by-country/country-profile/europe/holy-see|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20101231084624/http://www.fco.gov.uk/en/travel-and-living-abroad/travel-advice-by-country/country-profile/europe/holy-see|archive-date=31 December 2010|access-date=5 February 2016}} (viewed on 14 December 2011), on the website of the British Foreign & Commonwealth Office.</ref>{{Efn|هولي سي جي خودمختياري ڪيترن ئي بين الاقوامي معاهدن ۾ صراحت سان تسليم ڪئي وئي آهي ۽ خاص طور 11 فيبروري 1929ع جي [[لاٽران معاهدو]] جي آرٽيڪل 2 ۾ زور ڏنو ويو آهي، جنهن ۾ "اٽلي بين الاقوامي معاملن ۾ هولي سي جي خودمختياري کي، ان جي روايتن ۽ دنيا ڏانهن ان جي مشن جي ضرورتن مطابق، هڪ لازمي وصف طور تسليم ڪري ٿو" ([http://www.aloha.net/~mikesch/treaty.htm Lateran Treaty, English translation]).}} اٽلي تاريخي طور ڪيٿولڪ ازم جي غلبي هيٺ رهيو آهي.<ref name="Dell'orto">{{Cite web|last=Dell'orto|first=Giovanna|date=5 October 2023|title=The Nones: Italy|url=https://projects.apnews.com/features/2023/the-nones/the-nones-italy.html|access-date=6 October 2023|work=[[Associated Press News]]|archive-date=5 October 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20231005133701/https://projects.apnews.com/features/2023/the-nones/the-nones-italy.html|url-status=live}}; {{Cite web|last=Dell'orto|first=Giovanna|date=5 October 2023|title=From cradle to casket, life for Italians changes as Catholic faith loses relevance|url=https://apnews.com/article/italy-nonreligious-catholic-life-changes-fb808ce37daba3ce222e57a51c7d9187|access-date=6 October 2023|work=Associated Press News|archive-date=7 October 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20231007220721/https://apnews.com/article/italy-nonreligious-catholic-life-changes-fb808ce37daba3ce222e57a51c7d9187|url-status=live}}</ref> گهڻا ڪيٿولڪ نالي ماتر آهن؛ [[ايسوسيئيٽيڊ پريس]] [[اٽلي ۾ ڪيٿولڪ چرچ|اطالوي ڪيٿولڪ ازم]] کي "نالي ماتر قبول ڪيل پر گهٽ ئي عمل ڪيل" قرار ڏنو.<ref name="Dell'orto"/> لڳ ڀڳ 2010ع ۾، اٽلي وٽ دنيا جي [[ملڪ موجب ڪيٿولڪ چرچ|پنجين وڏي ڪيٿولڪ آبادي]] ۽ يورپ جي سڀ کان وڏي ڪيٿولڪ آبادي هئي.<ref>{{Cite web|date=13 February 2013|title=The Global Catholic Population|url=https://www.pewforum.org/2013/02/13/the-global-catholic-population|website=Pew Research Center's Religion & Public Life Project|access-date=21 November 2020|archive-date=25 November 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20201125003604/https://www.pewforum.org/2013/02/13/the-global-catholic-population/|url-status=live}}</ref><ref>The Holy See publishes a 'Statistical Yearbook of the Church' every year.</ref> 1985ع کان، ڪيٿولڪ ازم هاڻي [[رياستي مذهب]] ناهي رهيو.<ref>{{Cite news|date=4 June 1985|title=Catholicism No Longer Italy's State Religion|url=http://articles.sun-sentinel.com/1985-06-04/news/8501220260_1_italian-state-new-agreement-church|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20131020143004/http://articles.sun-sentinel.com/1985-06-04/news/8501220260_1_italian-state-new-agreement-church|archive-date=20 October 2013|access-date=7 September 2013|work=[[Sun Sentinel]]}}</ref> 2011ع ۾، اقليتي عيسائي عقيدن ۾ اندازاً 15 لک آرتھوڊوڪس عيسائي شامل هئا، جڏهن ته [[پروٽيسٽنٽ ازم]] جي پيروڪارن جو انگ وڌي رهيو آهي.<ref>{{Cite book|last=Leustean|first=Lucian N.|title=Eastern Christianity and Politics in the Twenty-First Century|date=2014|publisher=Routledge|isbn=978-0-4156-8490-3|page=723}}</ref> اٽلي صدين کان انهن يهودين کي پناهه ڏيندو رهيو آهي، جن کي ٻين ملڪن، خاص طور تي [[اسپين]]، مان جلاوطن ڪيو ويو هو. بهرحال، [[هولوڪاسٽ]] دوران تقريباً 20 سيڪڙو اطالوي يهودي ماريا ويا هئا.<ref>{{Cite book |last=Dawidowicz, Lucy S. |title=The war against the Jews, 1933–1945 |publisher=Bantam Books |year=1986 |isbn=978-0-5533-4302-1 |location=New York}} p. 403.</ref> ان سان گڏ ٻي عالمي جنگ کان اڳ ۽ پوءِ لڏپلاڻ جي نتيجي ۾ اڄ اٽلي ۾ لڳ ڀڳ 28,000 يهودي رهجي ويا آهن.<ref>{{Cite web|title=The Jewish Community of Italy (Unione delle Comunita Ebraiche Italiane)|url=http://www.eurojewcong.org/communities/italy.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20130313095857/http://www.eurojewcong.org/communities/italy.html|archive-date=13 March 2013|access-date=25 August 2014|publisher=The European Jewish Congress}}</ref> اٽلي ۾ 120,000 هندو<ref>{{Cite web|date=4 November 2019|title=Eurispes, risultati del primo Rapporto di ricerca su "L'Induismo in Italia"|url=https://eurispes.eu/news/eurispes-risultati-del-primo-rapporto-di-ricerca-su-linduismo-in-italia|access-date=31 December 2021|language=it|archive-date=31 December 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20211231223926/https://eurispes.eu/news/eurispes-risultati-del-primo-rapporto-di-ricerca-su-linduismo-in-italia/|url-status=live}}</ref> ۽ 70,000 سک پڻ رهن ٿا.<ref>{{Cite web|date=15 November 2004|title=NRI Sikhs in Italy|url=http://www.nriinternet.com/EUROPE/ITALY/2004/111604Gurdwara.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110207031755/http://nriinternet.com/EUROPE/ITALY/2004/111604Gurdwara.htm|archive-date=7 February 2011|access-date=30 October 2010|publisher=Nriinternet.com}}</ref> رياست هڪ نظام تحت، جيڪو [[اٺ في هزار]] (''Otto per mille'') جي نالي سان سڃاتو وڃي ٿو، تسليم ٿيل مذهبي برادرين کي آمدني ٽيڪس مان حصو منتقل ڪري ٿي. عيسائي، يهودي، ٻڌ ۽ هندو برادرين کي عطيا ڏيڻ جي اجازت آهي؛ بهرحال، اسلام هن نظام کان ٻاهر آهي، ڇاڪاڻ⁠تہ ڪنهن به مسلم برادري حڪومت سان باضابطه معاهدو نه ڪيو آهي.<ref>{{Cite web|date=7 April 2003|title=Italy: Islam denied income tax revenue – Adnkronos Religion|url=http://www.adnkronos.com/AKI/English/Religion/?id=3.1.880028077|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130620070907/http://www.adnkronos.com/AKI/English/Religion/?id=3.1.880028077|archive-date=20 June 2013|access-date=2 June 2013|publisher=Adnkronos.com}}</ref> جيڪي ٽيڪس ڏيندڙ ڪنهن مذهب جي مالي مدد نٿا ڪرڻ چاهين، تن جو حصو فلاحي نظام ۾ شامل ڪيو ويندو آهي.<ref>[http://documenti.camera.it/Leg16/dossier/Testi/BI0350.htm#_Toc278992388 Camera dei deputati Dossier BI0350] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130927211619/http://documenti.camera.it/Leg16/dossier/Testi/BI0350.htm|date=27 September 2013}}. Documenti.camera.it (10 March 1998). Retrieved 12 July 2013.</ref> === تعليم === {{Main|اٽلي ۾ تعليم}} [[File:Archiginnasio ora blu Bologna.jpg|thumb|[[بولونيا يونيورسٽي]]، جيڪا 1088ع ۾ قائم ٿي، دنيا جي [[مسلسل هلندڙ قديم ترين يونيورسٽين جي فهرست|مسلسل هلندڙ قديم ترين يونيورسٽي]] آهي.]] تعليم ڇهن کان سورهن سالن جي عمر تائين لازمي ۽ مفت آهي،<ref>{{Cite web|title=Law 27 December 2007, n.296 |url=http://www.camera.it/parlam/leggi/06296l.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20121206012402/http://www.camera.it/parlam/leggi/06296l.htm|archive-date=6 December 2012|access-date=30 September 2012|publisher=Italian Parliament}}</ref> ۽ اها پنجن مرحلن تي مشتمل آهي: ڪنڊرگارٽن، پرائمري اسڪول، هيٺيون ثانوي اسڪول، مٿيون ثانوي اسڪول ۽ يونيورسٽي.<ref>{{Cite web|title=Human Development Reports|url=http://hdr.undp.org/en/media/HDR_20072008_EN_Complete.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110429033726/http://hdr.undp.org/en/media/HDR_20072008_EN_Complete.pdf|archive-date=29 April 2011|access-date=18 January 2014|publisher=Hdr.undp.org}}</ref> پرائمري اسڪول اٺ سال هلندو آهي. شاگردن کي اطالوي ٻولي، انگريزي، رياضي، قدرتي سائنسون، تاريخ، جاگرافي، سماجي اڀياس، جسماني تعليم ۽ بصري ۽ موسيقي فنون ۾ بنيادي تعليم ڏني ويندي آهي. ثانوي تعليم پنج سال جاري رهندي آهي ۽ ان ۾ ٽن روايتي قسمن جا اسڪول شامل آهن، جيڪي مختلف علمي سطحن تي ڌيان ڏين ٿا: ''[[اٽلي ۾ ثانوي تعليم#ليچيو|ليچيو]]'' شاگردن کي ڪلاسيڪي يا سائنسي نصاب سان يونيورسٽي تعليم لاءِ تيار ڪري ٿو، جڏهن ته ''[[اِسٽيٽوٽو ٽيڪنيڪو]]'' ۽ ''[[اِسٽيٽوٽو پروفيشونالي]]'' شاگردن کي پيشيوراڻين شعبن لاءِ تيار ڪن ٿا. 2018ع ۾، ثانوي تعليم جو جائزو وٺندي ان کي [[او اي سي ڊي]] ملڪن جي اوسط کان هيٺ قرار ڏنو ويو.<ref name="oecd.org">{{Cite web|title=PISA 2018 results|url=https://www.oecd.org/pisa/publications/pisa-2018-results.htm|access-date=6 April 2021|website=oecd.org|archive-date=3 December 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20191203141933/https://www.oecd.org/pisa/publications/pisa-2018-results.htm|url-status=live}}</ref> اٽلي پڙهائي ۽ سائنس ۾ او اي سي ڊي جي اوسط کان هيٺ ۽ رياضي ۾ اوسط جي ويجهو رهيو.<ref name="oecd.org"></ref> اتر ۽ ڏکڻ جي اسڪولن جي ڪارڪردگيءَ ۾ نمايان فرق موجود آهي؛ اتر جا اسڪول تقريباً اوسط جي برابر نتيجا ڏين ٿا، جڏهن ته ڏکڻ جا نتيجا گهڻو ڪمزور رهيا آهن.<ref>{{Cite web|title=The literacy divide: territorial differences in the Italian education system|url=http://new.sis-statistica.org/wp-content/uploads/2013/10/CO09-The-literacy-divide-territorial-differences-in-the-Italian.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20151117015624/http://new.sis-statistica.org/wp-content/uploads/2013/10/CO09-The-literacy-divide-territorial-differences-in-the-Italian.pdf|archive-date=17 November 2015|access-date=16 November 2015|publisher=Parthenope University of Naples}}</ref> اعليٰ تعليم [[اٽلي جي يونيورسٽين جي فهرست|سرڪاري يونيورسٽين]]، خانگي يونيورسٽين ۽ معزز ۽ چونڊيل [[اٽلي جا اعليٰ گريجوئيٽ اسڪول|اعليٰ گريجوئيٽ اسڪولن]] جي وچ ۾ ورهايل آهي، جهڙوڪ [[اسڪولا نورمالي سپيريئوري دي پيزا]]. 2019ع ۾ 33 اطالوي يونيورسٽيون دنيا جي مٿين 500 يونيورسٽين ۾ شامل هيون.<ref>{{Cite web|year=2019|title=Number of top-ranked universities by country in Europe|url=https://jakubmarian.com/number-of-top-ranked-universities-by-country-in-europe|publisher=jakubmarian.com|access-date=18 May 2019|archive-date=18 May 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20190518113438/https://jakubmarian.com/number-of-top-ranked-universities-by-country-in-europe/|url-status=live}}</ref> [[بولونيا يونيورسٽي]]، جيڪا 1088ع ۾ قائم ٿي، اڃا تائين هلندڙ [[قديم ترين يونيورسٽي]] آهي<ref>Nuria Sanz, Sjur Bergan: "The heritage of European universities", 2nd edition, Higher Education Series No. 7, Council of Europe, 2006. ISBN 978-92-871-6121-5. p. 136.</ref> ۽ يورپ جي اهم علمي ادارن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite news|date=3 July 2017|title=Censis, la classifica delle università: Bologna ancora prima|url=http://bologna.repubblica.it/cronaca/2017/07/03/news/censis_la_classifica_delle_universita_bologna_ancora_prima-169846308|work=La Repubblica|access-date=10 September 2018|archive-date=10 September 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20180910204704/https://bologna.repubblica.it/cronaca/2017/07/03/news/censis_la_classifica_delle_universita_bologna_ancora_prima-169846308/|url-status=live}}</ref> [[بوڪوني يونيورسٽي]]، [[يونيورسيتا ڪاتوليڪا دل ساڪرو ڪوئوري]]، [[لوئيس يونيورسٽي]]، [[پولي ٽيڪنيڪ يونيورسٽي آف ٽورين]]، [[پولي ٽيڪنيڪ يونيورسٽي آف ميلان]]، [[ساپئينزا يونيورسٽي آف روم]] ۽ [[يونيورسٽي آف ميلان]] پڻ بهترين يونيورسٽين ۾ شمار ٿين ٿيون.<ref>{{Cite web|year=2015|title=Academic Ranking of World Universities 2015 |url=http://www.shanghairanking.com/ARWU2015.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20151030134046/http://www.shanghairanking.com/ARWU2015.html|archive-date=30 October 2015|access-date=29 October 2015|publisher=Shanghai Ranking Consultancy}}</ref> === صحت === {{Main|اٽلي ۾ صحت}} {{See also|اٽلي ۾ صحت جي سار سنڀال}} [[File:Oil-1383546 1920.jpg|thumb|right|[[زيتون جو تيل]] ۽ ڀاڄيون بحيرۂ روم واري خوراڪ جو مرڪزي حصو آهن.<ref>{{Cite journal|last1=Duarte, A.|last2=Fernandes, J.|last3=Bernardes, J.|last4=Miguel, G.|year=2016|title=Citrus as a Component of the Mediterranean Diet|url=https://www.researchgate.net/publication/311911612|journal=Journal of Spatial and Organizational Dynamics|volume=4|pages=289–304|access-date=26 January 2021|archive-date=1 October 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20181001220519/https://www.researchgate.net/publication/311911612|url-status=live}}</ref>]] اٽلي ۾ 2015ع دوران مردن جي متوقع عمر 80.5 سال ۽ عورتن جي 84.8 سال هئي، جنهن سبب ملڪ دنيا ۾ [[متوقع عمر موجب ملڪن جي فهرست|پنجين نمبر]] تي رهيو.<ref>{{Cite web|year=2016|title=World Health Statistics 2016: Monitoring health for the SDGs Annex B: tables of health statistics by country, WHO region and globally |url=https://www.who.int/gho/publications/world_health_statistics/2016/Annex_B/en|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20160623023234/http://www.who.int/gho/publications/world_health_statistics/2016/Annex_B/en|archive-date=23 June 2016|access-date=27 June 2016|publisher=World Health Organization}}</ref> ٻين اولهندي ملڪن جي ڀيٽ ۾، اٽلي ۾ بالغن ۾ موٽاپي جي شرح گهٽ آهي، جيڪا 10 سيڪڙو کان گهٽ آهي<ref>{{Cite web|title=Global Prevalence of Adult Obesity|url=http://www.iotf.org/database/documents/GlobalPrevalenceofAdultObesity16thDecember08.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20090327044232/http://www.iotf.org/database/documents/GlobalPrevalenceofAdultObesity16thDecember08.pdf|archive-date=27 March 2009|access-date=29 January 2008|publisher=[[انٽرنيشنل اوبيسٽي ٽاسڪ فورس]]}}</ref>، ڇاڪاڻ⁠تہ [[بحيرۂ روم واري غذا]] جا صحت وارا فائدا تمام اهم آهن.<ref>{{Cite journal|last1=Dinu|first1=M|last2=Pagliai|first2=G|last3=Casini|first3=A|author-link3=اينجلا ڪاسيني|last4=Sofi|first4=F|date=10 May 2017|title=Mediterranean diet and multiple health outcomes: an umbrella review of meta-analyses of observational studies and randomised trials.|journal=European Journal of Clinical Nutrition|volume=72|issue=1|pages=30–43|doi=10.1038/ejcn.2017.58|pmid=28488692|s2cid=7702206|hdl-access=free|hdl=2158/1081996}}</ref> 2013ع ۾، اٽلي جي ترغيب تي [[يونيسڪو]]، بحيرۂ روم واري غذا کي اٽلي، [[مراڪش]]، [[اسپين]]، [[پرتگال]]، [[يونان]]، [[قبرص]] ۽ [[ڪروئيشيا]] جي [[انسانيت جي غير مادي ثقافتي ورثي جي نمائنده فهرست]] ۾ شامل ڪيو.<ref>{{Cite web|title=UNESCO Culture Sector, Eighth Session of the Intergovernmental Committee (8.COM) – from 2 to 7 December 2013 |url=http://www.unesco.org/culture/ich/index.php?lg=en&pg=00473|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131220125948/http://www.unesco.org/culture/ich/index.php?lg=en&pg=00473|archive-date=20 December 2013|access-date=3 April 2014}}; {{Cite web|url=http://www.unesco.org/culture/ich/index.php?lg=en&pg=00011&RL=00884|access-date=3 April 2014|title=UNESCO – Culture – Intangible Heritage – Lists & Register – Inscribed Elements – Mediterranean Diet| url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140415064011/http://www.unesco.org/culture/ich/index.php?lg=en&pg=00011&RL=00884|archive-date=15 April 2014}}</ref> روزانو سگريٽ پيئندڙن جو تناسب 2012ع ۾ 22 سيڪڙو هو، جيڪو 2000ع جي 24 سيڪڙو کان گهٽ هو، پر [[او اي سي ڊي]] جي اوسط کان مٿي هو.<ref>{{Cite web|year=2014|title=OECD Health Statistics 2014 How Does Italy Compare? |url=http://www.oecd.org/els/health-systems/Briefing-Note-ITALY-2014.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20150924133234/http://www.oecd.org/els/health-systems/Briefing-Note-ITALY-2014.pdf|archive-date=24 September 2015|publisher=OECD}}</ref> 2005ع کان وٺي، عوامي هنڌن تي سگريٽ نوشي کي "خاص طور تي هوادار ڪمرن" تائين محدود ڪيو ويو آهي.<ref>{{Cite news|title=Smoking Ban Begins in Italy {{!}} Europe {{!}} DW.COM {{!}} 10 January 2005|url=http://www.dw.com/en/smoking-ban-begins-in-italy/a-1453590|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150621143640/http://www.dw.com/en/smoking-ban-begins-in-italy/a-1453590|archive-date=21 June 2015|access-date=1 August 2010|publisher=[[ڊيوئچے ويلے]]}}</ref> 1978ع کان وٺي، رياست هڪ آفاقي عوامي صحت جو نظام هلائي رهي آهي.<ref>{{Cite web|title=Italy – Health|url=http://dev.prenhall.com/divisions/hss/worldreference/IT/health.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20090701064229/http://dev.prenhall.com/divisions/hss/worldreference/IT/health.html|archive-date=1 July 2009|access-date=2 August 2010|publisher=Dev.prenhall.com}}</ref> بهرحال، صحت جون خدمتون سڀني شهرين ۽ رهواسين کي هڪ گڏيل سرڪاري-خانگي نظام وسيلي مهيا ڪيون وڃن ٿيون. ان جو سرڪاري حصو [[سيرويتسيو سانيتاريو ناتسيونالي]] آهي، جيڪو صحت واري وزارت جي ماتحت منظم آهي ۽ علائقائي اختيارن جي حوالي ٿيل بنيادن تي هلائجي ٿو. 2020ع ۾ صحت تي خرچ [[مجموعي گهريلو پيداوار]] جو 10 سيڪڙو هو. اٽلي جو صحت وارو نظام لڳاتار دنيا جي بهترين نظامن ۾ شمار ٿيندو رهيو آهي؛<ref>{{Cite web|title=The World Health Organization's ranking of the world's health systems|url=http://www.photius.com/rankings/healthranks.html|access-date=7 September 2015|publisher=Photius.com|archive-date=5 January 2010|archive-url=https://web.archive.org/web/20100105190014/http://www.photius.com/rankings/healthranks.html|url-status=live}}; {{Cite news|date=20 March 2017|title=Italy's Struggling Economy Has World's Healthiest People|publisher=Bloomberg News|url=https://www.bloomberg.com/news/articles/2017-03-20/italy-s-struggling-economy-has-world-s-healthiest-people|access-date=9 December 2020|archive-date=6 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221006112037/https://www.bloomberg.com/news/articles/2017-03-20/italy-s-struggling-economy-has-world-s-healthiest-people|url-status=live}}</ref> [[عالمي صحت تنظيم]] (WHO) جي 2000ع سان لاڳاپيل تحقيق موجب، خرچن جي ڪارڪردگي ۽ شهرين کي عوامي علاج تائين رسائي جي لحاظ کان، فرانس کان پوءِ اٽلي وٽ دنيا جو ٻيون بهترين صحت وارو نظام هو.<ref>{{Cite journal |last1=Maio |first1=Vittorio |last2=Manzoli |first2=L |date=2002 |title=The Italian health care system: W.H.O. Ranking versus public perception. |url=https://www.researchgate.net/publication/285698246 |journal=P and T |volume=27 |pages=301–308}}</ref> == ثقافت == {{Main|اٽلي جي ثقافت}} اٽلي [[اولهندي تهذيب]] جي بنيادي جنم ڀومن مان هڪ ۽ هڪ [[ثقافتي سپر پاور]] آهي.<ref>Among others, Italy has been described as a "cultural superpower" by [https://www.washingtonpost.com/entertainment/coming-to-the-us-the-year-of-italian-culture-2013/2012/10/15/29f404a8-1703-11e2-9855-71f2b202721b_story.html ''دي واشنگٽن پوسٽ'']، آمريڪي صدر [[بارڪ اوباما]]، ۽ اڳوڻي پرڏيهي معاملن واري وزير [[جوليو تيرتسي دي سانت آگاتا]]. {{Cite web |url=http://www.arabnews.com/italy-cultural-superpower |title=Italy, a cultural superpower |date=2 June 2012 |access-date=25 January 2021 |archive-date=26 December 2014 |archive-url=https://web.archive.org/web/20141226231012/http://www.arabnews.com/italy-cultural-superpower |url-status=bot: unknown }}.</ref> ان جي ثقافت کي ڪيترين ئي علائقائي رسمن، مقامي طاقت جي مرڪزن ۽ سرپرستيءَ جي مرڪزن شڪل ڏني آهي.<ref>{{Cite book|last=Killinger|first=Charles|url=https://archive.org/details/culturecustomsof00char/page/3|title=Culture and customs of Italy|publisher=Greenwood Press|year=2005|isbn=978-0-3133-2489-5|edition=1. publ.|location=Westport, Conn.|page=[https://archive.org/details/culturecustomsof00char/page/3 3]}}</ref> ملڪ يورپ جي [[يورپ جي ثقافت|ثقافتي]] ۽ [[يورپ جي تاريخ|تاريخي]] ورثي ۾ اهم حصو وڌو آهي.<ref>{{Cite book|last=Cole|first=Alison|title=Virtue and magnificence: art of the Italian Renaissance courts|publisher=H.N. Abrams|year=1995|isbn=978-0-8109-2733-9|location=New York}}</ref> === معمارِي === {{Main|اطالوي معمارِي}} [[File:Reggia di Caserta - panoramio - Carlo Pelagalli (2).jpg|thumb|right|[[ڪاسيرتا جو شاهي محل]] دنيا ۾ سڀ کان وڏي اڳوڻي شاهي رهائشگاهه آهي.<ref>{{Cite web |last=Chronopoulou |first=Angeliki |date=23 January 2024 |title=Reggia Di Caserta Historical Overview |url=https://www.academia.edu/44592878 |access-date=23 January 2024 |website=Academia |language=English}}</ref><ref>{{Cite book|url=https://books.google.com/books?id=qTdlAQAAQBAJ|title=Dictionnaire amoureux de Versailles|first=Franck|last=FERRAND|date=24 October 2013|publisher=Place des éditeurs|isbn=9782259222679 |via=Google Books}}</ref>]] اٽلي پنهنجي معمارِي ڪاميابين لاءِ مشهور آهي،<ref>[http://www.justitaly.org/italy/italy-architecture.asp Architecture in Italy] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20120115053940/http://www.justitaly.org/italy/italy-architecture.asp|date=15 January 2012}}, ItalyTravel.com</ref> جهڙوڪ قديم روم طرفان محرابن، گنبذن ۽ ساڳين اڏاوتن جي تعمير، چوڏهين صديءَ جي آخر کان سورهين صديءَ تائين [[نشاۃ ثانيه واري معمارِي|نشاۃ ثانيه واري معمارِي تحريڪ]] جو بنياد، ۽ [[پيلاڊيئن ازم]] جو گهر هجڻ؛ اهو اهڙو انداز هو جنهن [[نوڪلاسيڪي معمارِي]] جهڙين تحريڪن کي متاثر ڪيو ۽ سڄي دنيا ۾ ملڪاڻن گهرن جي ڊزائنن تي اثر وڌو، خاص ڪري برطانيا ۽ آمريڪا ۾ سترهين صديءَ جي آخر کان ويهين صديءَ جي شروعات تائين. ڊزائنن جي هڪ مڃيل سلسلي جي شروعات سڀ کان پهرين يونانين ۽ اِيٽرسڪن ماڻهن ڪئي، جيڪو اڳتي وڌي ڪلاسيڪي رومي انداز تائين پهتو،<ref>Sear, Frank. [https://books.google.com/books?id=Rkdt_p6uvw0C&pg=PA10 ''Roman architecture.''] Cornell University Press, 1983. p. 10. Web. 23 September 2011.</ref> پوءِ نشاۃ ثانيه دوران ڪلاسيڪي رومي دور جي ٻيهر بحالي ٿي، ۽ اهو باروڪ دور تائين ارتقا ڪندو رهيو. باسيليڪا جو عيسائي تصور، جيڪو وچئين دور ۾ غالب معمارِي انداز بڻجي ويو، روم ۾ ايجاد ٿيو هو.<ref>[http://www.justitaly.org/italy/architecture/christian-byzanthine.asp Italy Architecture: Early Christian and Byzanthine] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130328131150/http://www.justitaly.org/italy/architecture/christian-byzanthine.asp|date=28 March 2013}}, ItalyTravel.com</ref> [[رومانسڪ معمارِي]]، جيڪا تقريباً 800ع کان 1100ع تائين عروج تي رهي، اطالوي معمارِي جي سڀ کان وڌيڪ زرخيز ۽ تخليقي دورن مان هڪ هئي، جڏهن [[پيزا جو جهڪيل مينار]] ۽ ميلان ۾ [[سينٽ امبروجيو جي باسيليڪا]] جهڙا شاهڪار تعمير ٿيا. اها رومي محرابن، رنگين شيشي وارن دريچن ۽ وڪڙيل ٿنڀن جي استعمال لاءِ مشهور هئي. اطالوي رومانسڪ معمارِي جي بنيادي جدت [[والٽ (معمارِي)|والٽ]] هئي، جيڪا ان کان اڳ اولهندي معمارِي ۾ ڪڏهن به نه ڏٺي وئي هئي.<ref>[http://www.justitaly.org/italy/architecture/romanesque.asp Italy Architecture: Romanesque] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130328120342/http://www.justitaly.org/italy/architecture/romanesque.asp|date=28 March 2013}}, ItalyTravel.com</ref> اطالوي معمارِي [[نشاۃ ثانيه]] دوران نمايان طور ارتقا ڪئي. [[فليپو برونيلليسڪي]] [[فلورينس گرجاگھر|فلورينس جي گرجاگھر]] لاءِ پنهنجي گنبذ وسيلي معمارِي ڊزائن ۾ حصو وڌو، جيڪو انجنيئرنگ جو اهڙو ڪارنامو هو، جيڪو قديم زماني کان پوءِ نه ڏٺو ويو هو.<ref>{{Cite book|last1=Campbell|first1=Stephen J|title=Italian Renaissance Art|last2=Cole|first2=Michael Wayne|publisher=Thames & Hudson Inc|year=2012|location=New York|pages=95–97}}</ref> اطالوي نشاۃ ثانيه واري معمارِي جي مشهور ڪاميابي [[سينٽ پيٽر جي باسيليڪا]] هئي، جنهن کي [[دوناٽو برامانتي]] سورهين صديءَ جي شروعات ۾ ڊزائن ڪيو. [[اندريا پيلاڊيو]] پنهنجي ڊزائن ڪيل ولاز ۽ محلن وسيلي سڄي اولهندي يورپ جي معمارن تي اثر وڌو.<ref>{{Cite web|title=City of Vicenza and the Palladian Villas of the Veneto|url=https://whc.unesco.org/en/list/712|website=UNESCO World Heritage Centre}}</ref> [[باروڪ معمارِي|باروڪ دور]] شاندار اطالوي معمار پيدا ڪيا. پوئين باروڪ ۽ [[روڪوڪو]] معمارِي جو سڀ کان اصلي ڪم [[ستوپينيجي جو شڪار محل]] آهي.<ref>R. De Fusco, ''A thousand years of architecture in Europe'', pg. 443.</ref> 1752ع ۾، [[لوئيجي وانويتيلي]] [[ڪاسيرتا جو شاهي محل]] تعمير ڪرڻ شروع ڪيو.<ref>{{Cite book|last=Hersey|first=George|title=Architecture and Geometry in the Age of the Baroque|publisher=University of Chicago Press|year=2001|isbn=0-2263-2784-1|location=Chicago|page=119}}</ref> ارڙهين صديءَ جي آخر ۽ اڻويهين صديءَ جي شروعات ۾، اٽلي [[نوڪلاسيڪي معمارِي|نوڪلاسيڪي معمارِي تحريڪ]] کان متاثر ٿيو. ولاز، محل، باغ، اندروني سجاوٽ ۽ فن ٻيهر قديم رومي ۽ يوناني موضوعن تي ٻڌل ٿيڻ لڳا.<ref>[http://www.justitaly.org/italy/architecture/neoclassicism.asp Italy Architecture: Neoclassicism] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130328084932/http://www.justitaly.org/italy/architecture/neoclassicism.asp|date=28 March 2013}}, ItalyTravel.com</ref> [[اطالوي فاشزم|فاشسٽ دور]] دوران، نام نهاد "[[نويچينتو تحريڪ]]" عروج تي آئي، جيڪا سامراجي روم جي ٻيهر دريافت تي ٻڌل هئي. [[مارچيلو پياچينتيني]]، جيڪو شهرن جي شهري تبديليءَ جو ذميوار هو، سادي بڻايل نوڪلاسيڪيت جو هڪ روپ جوڙيو.<ref>{{Cite news|title=Renzo Piano|url=https://www.nytimes.com/topic/person/renzo-piano|access-date=20 August 2017|work=The New York Times}}</ref> === بصري فن === {{Main|اطالوي فن}} [[File:Leonardo da Vinci (1452-1519) - The Last Supper (1495-1498).jpg|thumb|''[[آخري دعوت (ليونارڊو دا ونچي)|آخري دعوت]]'' (1494–1499)، [[ليونارڊو دا ونچي]]، [[سانتا ماريا ديللي گراتسي، ميلان|سانتا ماريا ديللي گراتسي جو گرجاگھر]]، ميلان]] اطالوي بصري فنن جي تاريخ [[اولهندي مصوري]] لاءِ اهم آهي. [[رومي فن]] يونان کان متاثر هو ۽ ان کي قديم يوناني مصوريءَ جو وارث سمجهي سگهجي ٿو. رومي مصوريءَ مان رڳو ديواري مصوريون باقي بچيون آهن.<ref>{{Cite web|title=Roman Painting|url=http://www.art-and-archaeology.com/roman/painting.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130726163006/http://art-and-archaeology.com/roman/painting.html|archive-date=26 July 2013|publisher=art-and-archaeology.com}}</ref> انهن ۾ [[ٽرومپ لوئيل]]، ڪاذب منظرڪشي ۽ خالص منظرنگاريءَ جا سڀ کان پهريان مثال شامل ٿي سگهن ٿا.<ref>{{Cite web|title=Roman Wall Painting|url=http://www.accd.edu/sac/vat/arthistory/arts1303/Rome4.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20070319123717/http://www.accd.edu/sac/vat/arthistory/arts1303/Rome4.htm|archive-date=19 March 2007|publisher=accd.edu}}</ref> اطالوي نشاۃ ثانيه کي مصوريءَ جو [[سونهري دور (استعارو)|سونهري دور]] سمجهيو وڃي ٿو، جيڪو پندرهين صديءَ کان سورهين صديءَ جي آخر تائين پکڙيل هو ۽ اٽلي کان ٻاهر به وڏو اثر رکندڙ هو. [[مساچچو]]، [[فليپو لپي]]، [[تنتوريتو]]، [[ساندرو بوتيچيللي]]، [[ليونارڊو دا ونچي]]، [[مائيڪل اينجلو]]، [[رافائيل]] ۽ [[تيتسيان]] جهڙن فنڪارن [[منظرڪشي (گرافڪ)|منظرڪشي]] جي استعمال ذريعي مصوريءَ کي وڌيڪ بلند سطح تي پهچايو. مائيڪل اينجلو مجسما ساز طور پڻ سرگرم هو؛ سندس ڪمن ۾ ''[[ڊيوڊ (مائيڪل اينجلو)|ڊيوڊ]]''، ''[[پيتا (مائيڪل اينجلو)|پيتا]]'' ۽ ''[[موسى (مائيڪل اينجلو)|موسى]]'' جهڙا شاهڪار شامل آهن. پندرهين ۽ سورهين صديءَ ۾، [[اعليٰ نشاۃ ثانيه]] هڪ اندازي فن کي جنم ڏنو، جنهن کي [[مينرزم]] چيو وڃي ٿو. سورهين صديءَ جي شروعات واري فن کي نمايان ڪندڙ متوازن ترتيبن ۽ منظرڪشيءَ ڏانهن عقلي طريقيڪار جي جاءِ تي، مينرسٽ فنڪارن بي ثباتي، بناوٽ ۽ شڪ کي اختيار ڪيو. [[پيئرو ديللا فرانچيسڪا]] جا بي چين نه ٿيندڙ چهرا ۽ اشارا ۽ رافائيل جون پرسڪون مريمون، [[پونتورمو]] جي پريشان اظهار ۽ [[ايل گريڪو]] جي جذباتي شدت سان بدلجي ويون. [[File:Sandro Botticelli - La nascita di Venere - Google Art Project - edited.jpg|thumb|''[[وينس جو جنم]]'' (1484–1486)، [[ساندرو بوتيچيللي]]، [[اُففيتسي گيلري]]، فلورينس]] سترهين صديءَ ۾، [[اطالوي باروڪ]] جي عظيم ترين مصورن ۾ [[ڪاراواجو]]، [[آرتيميسيا جينتيليسڪي]]، [[ڪارلو ساراسيني]] ۽ [[بارتولوميو مانفريدي]] شامل آهن. ارڙهين صديءَ ۾، [[اطالوي روڪوڪو فن|اطالوي روڪوڪو]] بنيادي طور [[ارڙهين صديءَ جو فرانسيسي فن|فرانسيسي]] [[روڪوڪو]] کان متاثر هو. اطالوي نوڪلاسيڪي مجسما سازي، [[انتونيو ڪانووا]] جي عريان مجسمن سان گڏ، تحريڪ جي مثالي رخ تي مرڪوز رهي. اڻويهين صديءَ ۾، رومانوي مصورن ۾ [[فرانچيسڪو هايز]] ۽ [[فرانچيسڪو پوديستي]] شامل هئا. [[امپريشنزم]] فرانس کان اٽلي ۾ ''[[ماڪيايولي]]'' وسيلي آيو، ۽ [[حقيقت نگاري (فنون)|حقيقت نگاري]] [[جوآڪينو توما]] ۽ [[جيوسيپي پيلليتسا دا وولپيدو]] وسيلي آئي. ويهين صديءَ ۾، [[مستقبل نگاري]] سان گڏ، اٽلي مصوري ۽ مجسما سازيءَ جي ارتقا ۾ ٻيهر هڪ بنيادي ملڪ طور اڀريو. مستقبل نگاريءَ کان پوءِ [[جورجو دي ڪيريڪو]] جون مابعدالطبيعي مصوريون آيون، جن [[سررئيلسٽن]] تي اثر وڌو.<ref>Gale, Matthew. "Pittura Metafisica". ''Grove Art Online. Oxford Art Online''. Oxford University Press. Web.</ref> === ادب === {{Main|اطالوي ادب}} رسمي لاطيني ادب 240 ق.م. ۾ شروع ٿيو، جڏهن روم ۾ پهريون اسٽيج ڊرامو پيش ڪيو ويو.<ref>Duckworth, George Eckel. [https://books.google.com/books?id=BuLEo5U9sb0C&pg=PA3 ''The nature of Roman comedy: a study in popular entertainment.''] University of Oklahoma Press, 1994. p. 3. Web. 15 October 2011.</ref> لاطيني ادب انتهائي اثرائتو هو ۽ اڄ به آهي، جنهن ۾ ڪيترائي ليکڪ، شاعر، فلسفي ۽ مؤرخ شامل آهن، جهڙوڪ [[پليني دي ايلڊر]]، [[پليني دي ينگر]]، [[ورجل]]، [[هوريس]]، [[پروپرشيس]]، [[اووڊ]] ۽ [[ليوي]]. رومي پنهنجي زباني روايت، شاعري، ڊرامي ۽ قطعات لاءِ مشهور هئا.<ref>{{Cite book|url={{Google books|LHA_SydyKOYC|page=PA39|keywords=|text=|plainurl=yes}}|title=Poetry and Drama: Literary Terms and Concepts.|date=2011|publisher=The Rosen Publishing Group|isbn=978-1-6153-0490-5|access-date=18 October 2011}}</ref> تيرهين صديءَ جي شروعات ۾، [[فرانسس آف اسيسي]] پهريون اطالوي شاعر هو، پنهنجي مذهبي گيت ''[[سج جو گيت]]'' سان.<ref>{{Cite book|url={{Google books|3uq0bObScHMC|keywords=|text=|plainurl=yes}}|title=The Cambridge History of Italian Literature|publisher=Cambridge University Press|year=1999|isbn=978-0-5216-6622-0|editor-last=Brand|editor-first=Peter|chapter=2 – Poetry. Francis of Assisi (pp. 5ff.)|access-date=31 December 2015|editor-last2=Pertile|editor-first2=Lino|editor-link2=لينو پيرتيلي|chapter-url={{Google books|3uq0bObScHMC|page=PA5|keywords=|text=|plainurl=yes}}|archive-url=https://web.archive.org/web/20160610172548/https://books.google.com/books?id=3uq0bObScHMC&printsec=frontcover|archive-date=10 June 2016|url-status=live}}</ref> [[File:Dante03.jpg|thumb|upright=.8|[[دانتي اليگهيئري]]، جنهن جي ڪمن جديد اطالوي ٻوليءَ جي بنياد وجهڻ ۾ مدد ڪئي، [[وچئين دور]] جي عظيم ترين شاعرن مان هڪ سمجهيو وڃي ٿو. سندس رزمي نظم ''[[ڊيوائن ڪاميڊي]]'' [[عالمي ادب]] جي بهترين ڪمن ۾ شمار ٿئي ٿو.]] تيرهين صديءَ ۾، سسلي ۾ [[شهنشاهه فريڊرڪ ٻيون]] جي درٻار ۾، پرووانسال صورتن ۽ موضوعن تي ٻڌل غنائي شاعري مقامي عام ٻوليءَ جي هڪ نفيس صورت ۾ لکي وئي. انهن شاعرن مان هڪ [[جياڪومو دا لينتيني]] هو، جيڪو [[سونٽ]] جي صورت جو موجد هو؛ سڀ کان مشهور ابتدائي سونٽ نگار [[پيٽرارڪ]] هو.<ref>Ernest Hatch Wilkins, ''The invention of the sonnet, and other studies in Italian literature'' (Rome: Edizioni di Storia e letteratura, 1959), 11–39</ref> [[گويڊو گوئينيتسيلي]] ''[[دولچي ستل نووو]]'' جو باني آهي، جيڪا اهڙي شعري مکتب هئي جنهن محبت جي شاعريءَ ۾ فلسفيانه پاسو شامل ڪيو. محبت جي هن نئين سمجهه، جيڪا نرم انداز ۾ ظاهر ڪئي وئي، فلورينس جي شاعر [[دانتي اليگهيئري]] کي متاثر ڪيو، جنهن جديد اطالوي ٻوليءَ جو بنياد وڌو. دانتي جو ڪم، ''[[ڊيوائن ڪاميڊي]]''، ادب جي بهترين ڪمن مان آهي.<ref name="Bloom">{{Cite book|last=Bloom|first=Harold|author-link=هيرلڊ بلوم|url=https://archive.org/details/westerncanonbook00bloorich|title=The Western Canon|publisher=Harcourt Brace|year=1994|isbn=978-0-1519-5747-7|url-access=registration}} See also [[اولهندي ڪينن]] for other "canons" that include the ''Divine Comedy''.</ref> پيٽرارڪ ۽ [[جيوواني بوڪاچچو]] قديم دور جي ڪمن کي ڳوليو ۽ انهن جي پيروي ڪئي ۽ پنهنجي فني شخصيتن کي سنواريو. پيٽرارڪ پنهنجي نظمن جي مجموعي ''[[اِل ڪانتسونيري]]'' وسيلي شهرت ماڻي. بوڪاچچو جو ''[[دي ڊيڪاميرون]]'' پڻ برابر اثرائتو هو، جيڪو ننڍين ڪهاڻين جو تمام مشهور مجموعو آهي.<ref>{{Cite encyclopedia|title=Giovanni Boccaccio: The Decameron.|encyclopedia=[[انسائيڪلوپيڊيا برٽانيڪا]]|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/70836/Giovanni-Boccaccio/755/The-Decameron|access-date=18 December 2013|archive-url=https://web.archive.org/web/20131219020413/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/70836/Giovanni-Boccaccio/755/The-Decameron|archive-date=19 December 2013|url-status=live}}</ref> نشاۃ ثانيه جي ليکڪن جي ڪمن ۾ [[نيڪولو ميڪياويلي]] جو ''[[دي پرنس]]'' شامل آهي، جيڪو سياسي سائنس تي هڪ مضمون آهي، جنهن ۾ "اثرائتي حقيقت" کي ڪنهن به مجرد مثالي تصور کان وڌيڪ اهم سمجهيو ويو آهي. [[جيوواني فرانچيسڪو سترپارولا]] ۽ [[جيمباتيستا باسيلي]]، جن بالترتيب ''[[سترپارولا جون مزاحيه راتيون]]'' (1550–55) ۽ ''[[پينتاميرون]]'' (1634) لکيا، يورپ ۾ پري ڪهاڻين جي سڀ کان پهرين معلوم صورتن مان ڪجهه ڇاپيون.<ref>Steven Swann Jones, ''The Fairy Tale: The Magic Mirror of Imagination'', Twayne Publishers, New York, 1995, {{ISBN|0-8057-0950-9}}, p. 38; Bottigheimer 2012a, 7; Waters 1894, xii; Zipes 2015, 599.; {{Citation|last1=Opie|first1=Iona|title=The Classic Fairy Tales|year=1974|url=https://archive.org/details/classicfairytale00opie_0|place=Oxford and New York|publisher=Oxford University Press|isbn=978-0-1921-1559-1|last2=Opie|first2=Peter|author-link=آئيونا اوپي|author-link2=پيٽر اوپي}} See p. 20. The claim for earliest fairy-tale is still debated, see for example Jan M. Ziolkowski, ''Fairy tales from before fairy tales: the medieval Latin past of wonderful lies'', University of Michigan Press, 2007. Ziolkowski examines [[ايگبرٽ آف ليئج]]'s Latin beast poem ''Fecunda natis'' (''The Richly Laden Ship'', c. 1022/24), the earliest known version of "[[ننڍڙي ڳاڙهي ٽوپي]]". Further info: [https://web.archive.org/web/20071023044216/http://www.leithart.com/archives/003139.php Little Red Pentecostal], Peter J. Leithart, 9 July 2007.</ref> باروڪ دور [[گليليو]] جي صاف سائنسي نثر کي جنم ڏنو. سترهين صديءَ ۾، [[آرڪيڊيا اڪيڊمي|آرڪيڊين]] شاعريءَ ۾ سادگي ۽ ڪلاسيڪي ضبط بحال ڪرڻ لاءِ هڪ تحريڪ شروع ڪئي.<ref>{{Cite web|url=https://www.britannica.com/topic/Academy-of-Arcadia|title=Academy of Arcadia &#124; Neapolitan Poets, Arcadian Shepherds & Arcadian Landscape &#124; Britannica|website=www.britannica.com|accessdate=19 November 2025}}</ref> اطالوي ليکڪن اڻويهين صديءَ ۾ رومانويت کي اختيار ڪيو؛ اها [[ريزورجيمنتو]] جي خيالن سان هم وقت هئي، اها تحريڪ جنهن اطالوي اتحاد آندو. اتحاد جي خبر [[ويتوريو الفيري]]، [[اوگو فوسڪولو]] ۽ [[جياڪومو ليوپاردي]] جهڙن شاعرن اڳواٽ ڏني. اهم اطالوي رومانوي ليکڪ [[اليساندرو مانزوني]] جا ڪم، پنهنجي حب الوطنيءَ واري پيغام ۽ جديد، متحد اطالوي ٻوليءَ جي ترقيءَ ۾ سندس ڪوششن سبب، اطالوي اتحاد جي علامت آهن.<ref>{{Cite web|date=18 May 2023|title=Alessandro Manzoni {{!}} Italian author|url=https://www.britannica.com/biography/Alessandro-Manzoni|website=Encyclopædia Britannica}}</ref> [[File:Portrait of Niccolò Machiavelli.jpg|thumb|upright=.8|[[ميڪياويلي]]، جديد [[سياسي سائنس]] جو باني]] اڻويهين صديءَ جي آخر ۾، ''[[ويرزمو (ادب)|ويرزمو]]'' نالي هڪ ادبي تحريڪ، جنهن حقيقت نگاريءَ کي ساراهيو، اطالوي ادب ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو. [[ايميليو سالگاري]]، جيڪو ايڪشن-ايڊوينچر [[سواش بڪلر]]ن جو ليکڪ ۽ سائنس فڪشن جو اڳواڻ هو، پنهنجي ''[[ساندوڪان]]'' سلسلو شايع ڪيو.<ref>{{Cite book|last1=Gaetana Marrone|url={{Google books|d9NcAgAAQBAJ|page=PA1654|keywords=|text=|plainurl=yes}}|title=Encyclopedia of Italian Literary Studies|last2=Paolo Puppa|publisher=Routledge|year=2006|isbn=978-1-1354-5530-9|page=1654}}</ref> 1883ع ۾، [[ڪارلو ڪولودي]] ''[[پنوڪيو جون مهمون]]'' شايع ڪيو، جيڪو ڪنهن اطالوي ليکڪ جو سڀ کان مشهور ٻارن جو ڪلاسيڪي ڪتاب بڻيو ۽ دنيا جي [[ترجمن جي تعداد موجب ادبي ڪمن جي فهرست|سڀ کان وڌيڪ ترجمو ٿيل]] غير مذهبي ڪتابن مان هڪ آهي.<ref>Giovanni Gasparini. ''La corsa di Pinocchio''. Milano, Vita e Pensiero, 1997. p. 117. {{ISBN|8-8343-4889-3}}</ref> [[مستقبل نگاري]] نالي تحريڪ ويهين صديءَ جي شروعات ۾ ادب تي اثر انداز ٿي. [[فليپو توماسو مارينيتي]] ''[[مستقبل نگاري جو منشور]]'' لکيو ۽ اهڙي ٻولي ۽ استعارن جي استعمال جو مطالبو ڪيو، جيڪي مشيني دور جي رفتار، تحرڪ ۽ تشدد کي عظمت ڏين.<ref>{{Cite book|title=The 20th-Century art book.|publisher=Phaidon Press|year=2001|isbn=978-0-7148-3542-6|edition=Reprinted.|location=dsdLondon}}</ref> جديد ادبي شخصيتن ۾ [[گابريئلي دانونتسيو]]، قوم پرست شاعر [[جيوسوئي ڪارڊوچچي]]، 1906ع جو نوبل انعام ماڻيندڙ، حقيقت نگار ليکڪا [[گرازيا ديليدا]]، 1926ع جي انعام يافته، جديد ٿيٽر ليکڪ [[لوئيجي پيرانديللو]]، 1936ع ۾، ننڍين ڪهاڻين جو ليکڪ [[ايتالو ڪالوينو]]، 1960ع ۾، شاعر [[سالوواتوري ڪوازيمودو]]، 1959ع ۾، ۽ [[يوجينيو مونتالي]]، 1975ع ۾، [[امبرتو ايڪو]]، 1980ع ۾، ۽ طنز نگار ۽ ٿيٽر ليکڪ [[داريو فو]]، 1997ع ۾، شامل آهن.<ref>{{Cite web|title=All Nobel Prizes in Literature|url=http://nobelprize.org/nobel_prizes/literature/laureates|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110529091551/http://nobelprize.org/nobel_prizes/literature/laureates|archive-date=29 May 2011|access-date=30 May 2011|publisher=Nobel Foundation}}</ref> === فلسفو === {{Main|اطالوي فلسفو}} اطالوي فلسفي [[اولهندي فلسفو|اولهندي فلسفي]] تي اثر وڌو، جنهن جي شروعات يونانين ۽ رومن کان ٿي، ۽ پوءِ نشاۃ ثانيه جي انسان دوستي، [[روشن خيالي جو دور]] ۽ [[جديد فلسفو]] تائين پهتي.<ref name="Garin">{{Cite book|last=Garin|first=Eugenio|url=https://books.google.com/books?id=sVP3vBmDktQC|title=History of Italian Philosophy|publisher=VIBS|year=2008|isbn=978-9-0420-2321-5}}</ref> اٽلي ۾ باضابطه فلسفو [[فيثاغورث]] متعارف ڪرايو، جيڪو [[ڪروتوني]] ۾ اطالوي فلسفي جي مکتب جو باني هو.<ref>{{Cite book|last=Herodotus|title=The Histories|publisher=Penguin Classics|page=226}}</ref> يوناني دور جي اطالوي فلسفين ۾ [[زينوفينس]]، [[پارمينيدس]] ۽ [[زينو آف ايليا|زينو]] شامل آهن. رومي فلسفين ۾ [[سيسرو]]، [[لوڪريتيوس]]، [[سينيڪا دي ينگر]]، [[پلوٽارڪ]]، [[ايپيڪتيتس]]، [[مارڪس اوريليئس]] ۽ [[آگسٽين آف هيپو]] شامل آهن.<ref name="Garin"></ref> [[File:Famous Italian philosophers.jpg|thumb|مٿي کاٻي پاسي کان گهڙيءَ جي رخ ۾: [[ٿامس اڪوئناس|اڪوئناس]]، ديني عالم؛<ref>{{Cite web|title=St. Thomas Aquinas {{!}} Biography, philosophy, & Facts|url=https://www.britannica.com/biography/Saint-Thomas-Aquinas|access-date=20 January 2020|website=Encyclopædia Britannica}}</ref> [[جورڊانو برونو|برونو]]، [[ڪائناتيات دان]]؛<ref>Gatti, Hilary. ''Giordano Bruno and Renaissance Science: Broken Lives and Organizational Power''. Cornell University Press, 2002, 1. {{ISBN|0-8014-8785-4}}.</ref> [[چيزاري بيڪاريا|بيڪاريا]]، [[جرم شناس]]؛<ref name="Hostettler-2011">{{Cite book|last=Hostettler|first=John|title=Cesare Beccaria: The Genius of 'On Crimes and Punishments'|date=2011|publisher=Waterside Press|isbn=978-1-9043-8063-4|location=Hampshire|page=160}}</ref> ۽ [[ماريا مونٽيسوري|مونٽيسوري]]، [[مونٽيسوري تعليم]] واري<ref name="Montessori">{{Cite web|title=Introduction to Montessori Method|url=https://amshq.org/Montessori-Education/Introduction-to-Montessori|publisher=American Montessori Society}}</ref>]] اطالوي وچئين دور جو فلسفو بنيادي طور عيسائي هو، ۽ ان ۾ [[ٿامس اڪوئناس]] جهڙا ديني عالم شامل هئا، جيڪو [[فطري الٰهيات]] جو ڪلاسيڪي حامي هو، جنهن [[ارسطوي فلسفو]] عيسائيت ۾ ٻيهر متعارف ڪرايو.<ref>{{Cite web|last=Blair|first=Peter|title=Reason and Faith: The Thought of Thomas Aquinas|url=http://www.dartmouthapologia.org/articles/show/125|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20130913011656/http://www.dartmouthapologia.org/articles/show/125|archive-date=13 September 2013|access-date=18 December 2013|website=The Dartmouth Apologia}}</ref> نشاۃ ثانيه جي فلسفين ۾ شامل آهن: [[جورڊانو برونو]]، اولهه جي هڪ اهم سائنسي شخصيت؛ [[مارسيليو فيچينو]]، انسان دوست فلسفي؛ ۽ [[نيڪولو ميڪياويلي]]، جديد [[سياسي سائنس]] جو هڪ باني. ميڪياويلي جو سڀ کان مشهور ڪم ''[[دي پرنس]]'' آهي، جنهن جو سياسي فڪر ۾ حصو سياسي [[مثاليت پسندي]] ۽ [[حقيقت پسندي (بين الاقوامي لاڳاپا)|حقيقت پسندي]] جي وچ ۾ بنيادي وڇوڙو آهي.<ref>Moschovitis Group Inc, Christian D. Von Dehsen and Scott L. Harris, ''Philosophers and religious leaders'', (The Oryx Press, 1999), 117.</ref><ref>{{Cite web|title=The Enlightenment throughout Europe|url=http://history-world.org/enlightenment_throughout_europe.htm|archive-url=https://web.archive.org/web/20130123082708/http://history-world.org/enlightenment_throughout_europe.htm|archive-date=23 January 2013|access-date=12 December 2017|website=International World History Project}}</ref> [[پادووا]]، [[بولونيا]] ۽ [[نيپلز]] جهڙا يونيورسٽي شهر علم ۽ تحقيق جا مرڪز رهيا، جن ۾ [[جيامباتيستا ويڪو]] جهڙا فلسفي شامل هئا.<ref name="maritain.nd.edu">{{Cite web|title=History of Philosophy 70|url=http://maritain.nd.edu/jmc/etext/hop70.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20170525033238/http://maritain.nd.edu/jmc/etext/hop70.htm|archive-date=25 May 2017|access-date=12 December 2017|website=maritain.nd.edu}}</ref> [[چيزاري بيڪاريا]] روشن خياليءَ جي اهم شخصيت ۽ [[ڪلاسيڪي مکتب (جرم شناسي)|ڪلاسيڪي فوجداري نظريي]] ۽ [[سزا شناسي]] جو پيءُ هو.<ref name="Hostettler-2011"></ref> اٽلي ۾ 1800ع واري ڏهاڪي ۾ هڪ مشهور فلسفيانه تحريڪ هئي، جنهن ۾ [[مثاليت پسندي]]، [[حسيت]] ۽ [[تجربيت]] شامل هئا.<ref name="maritain.nd.edu"></ref> اڻويهين صديءَ جي آخر ۽ ويهين صديءَ دوران ٻيون تحريڪون پڻ مقبول ٿيون، جهڙوڪ [[وجودي الٰهيات]]،<ref>{{Cite journal|last=Scarangello|first=Anthony|year=1964|title=Major Catholic-Liberal Educational Philosophers of the Italian Risorgimento|journal=History of Education Quarterly|volume=4|issue=4|pages=232–250|doi=10.2307/367499|jstor=367499|s2cid=147563567}}</ref> [[اٽلي ۾ انارڪزم|انارڪزم]]، ڪميونزم، سوشلزم، مستقبل نگاري، فاشزم ۽ عيسائي جمهوريت.<ref>{{Cite book|last=Pernicone|first=Nunzio|title=Italian Anarchism 1864–1892 |publisher=AK Press|year=2009|pages=111–113}}</ref> [[انتونيو گرامشي]] ڪميونسٽ نظريي اندر اڃا تائين لاڳاپيل فلسفي آهي، جنهن کي [[ثقافتي بالادستي]] جو نظريو ٺاهڻ جو ڪريڊٽ ڏنو وڃي ٿو. اطالوي فلسفين غير مارڪسي [[لبرل سوشلزم]] واري فلسفي جي ترقيءَ ۾ اثر وڌو. 1960ع واري ڏهاڪي ۾، کاٻي ڌر جي ڪارڪنن [[اختيار مخالف]] مزدور نواز نظرين کي اختيار ڪيو، جيڪي [[خودمختيار تحريڪ]] ۽ [[ورڪرزم]] جي نالي سان مشهور ٿيا.<ref>{{Cite book|last1=Balestrini|first1=Nanni|title=L'orda d'oro 1968–1977. La grande ondata rivoluzionaria e creativa, politica ed esistenziale |last2=Moroni|first2=Primo|publisher=SugarCo|year=1997|isbn=8-8078-1462-5}}</ref> [[اطالوي فيمينسٽن]] ۾ [[سيبيلا اليرامو]]، [[الائدي گوالبيرتا بيڪاري]] ۽ [[آنا ماريا موتسوني]] شامل آهن، ۽ پروٽو-فيمينسٽ فلسفن کي اڳ ۾ ئي اطالوي ليکڪن ڇُهيو هو. اطالوي تعليمدان [[ماريا مونٽيسوري]] [[مونٽيسوري تعليم|اهڙو تعليمي فلسفو]] پيدا ڪيو، جيڪو سندس نالي سان سڃاتو وڃي ٿو.<ref name="Montessori"></ref> [[جيوسيپي پيانو]] تجزياتي فلسفي ۽ رياضيات جي جديد فلسفي جو باني هو. تجزياتي فلسفين ۾ [[ڪارلو پينڪو]]، [[گلوريا اوريجي]]، [[پيئرئنا گاراواسو]] ۽ [[لوچانو فلوريدي]] شامل آهن.<ref name="Garin"></ref> === ٿيٽر === {{Main|اٽلي جو ٿيٽر}} [[File:Gemälde des Hieronymus Francken - Die Compagnia dei Comici Gelosi bei einer Aufführung in Paris.jpg|thumb|[[ڪوميڊيا ديل آرٽي]] جو ٽولو [[آئي جيلوسي]] پرفارم ڪندي، [[هيرونيمس فرانڪن اول]] جو ڪم، {{circa|1590}}]] اطالوي ٿيٽر وچئين دور ۾ وجود ۾ آيو، جنهن جا اڳوڻا بنياد ڏکڻ اٽليءَ جي قديم يوناني ڪالونين ([[ميگنا گريشيا]])،<ref>{{Cite web|title=Storia del Teatro nelle città d'Italia|url=https://www.melogranoarte.it/storia-del-teatro-nelle-citta-ditalia|access-date=27 July 2022|language=it}}</ref> گڏوگڏ [[اٽالڪ قومون|اٽالڪ قومن]] جي ٿيٽر<ref>{{Cite web|title=Storia del teatro: lo spazio scenico in Toscana|url=https://brunelleschi.imss.fi.it/itinerari/itinerario/storiateatrospazioscenicotoscana.html|access-date=28 July 2022|language=it}}</ref> ۽ [[قديم روم جو ٿيٽر]] تائين پهچن ٿا. ٻه مکيه رستا هئا، جن وسيلي ٿيٽر ترقي ڪئي. پهريون، ڪيٿولڪ مذهبي عبادتن جي ڊرامائي صورت، ۽ ٻيو، تماشي جي بت پرست صورتن مان ٺهيل هو، جهڙوڪ شهري ميلن لاءِ اسٽيجنگ، درٻاري مسخرن جون تياريون، ۽ [[ٽروباڊور]]ن جا گيت.<ref>Of this second line, Dario Fo speaks of a true alternative culture to the official one: although widespread as an idea, some scholars such as {{Ill|Giovanni Antonucci|it}} do not agree in considering it as such. In this regard, see {{Cite book|last=Antonucci|first=Giovanni|title=Storia del teatro italiano|publisher=Newton Compton Editori|year=1995|isbn=978-8-8798-3974-7|pages=10–14|language=it}}</ref> نشاۃ ثانيه واري ٿيٽر جديد ٿيٽر جي شروعات ڪئي. قديم ٿيٽري متن ترجمو ڪيا ويا ۽ درٻارن ۾ اسٽيج ڪيا ويا، ۽ پوءِ عوامي ٿيٽرن ڏانهن منتقل ٿيا. پندرهين صديءَ جي آخر ۾، [[فيرارا]] ۽ روم جا شهر ٿيٽر جي ٻيهر دريافت ۽ تجديد لاءِ اهم هئا.<ref>{{Cite book|last=Antonucci|first=Giovanni|title=Storia del teatro italiano|publisher=Newton Compton Editori|year=1995|isbn=978-8-8798-3974-7|page=18|language=it}}</ref> سورهين صديءَ کان ارڙهين صديءَ تائين، [[ڪوميڊيا ديل آرٽي]] [[بداهتي ٿيٽر]] جي هڪ صورت هئي، ۽ اڄ به پيش ڪئي وڃي ٿي. اداڪارن جا گهمندڙ ٽولا کليل هنڌن تي اسٽيج لڳائيندا هئا ۽ [[جگلنگ]]، [[اڪروبيٽڪس]] ۽ مزاحيه ڊرامن جي صورت ۾ وندر فراهم ڪندا هئا. ڊراما لکيل ڊرامائي متن مان پيدا نه ٿيندا هئا، پر ''[[لاتسي]]'' نالي منظرنامن مان، جيڪي اهڙا آزاد ڍانچا هئا، جن جي چوڌاري اداڪار بداهت ڪندا هئا. ''ڪوميڊيا'' جا ڪردار عام طور تي مقرر سماجي قسمن ۽ روايتي ڪردارن جي نمائندگي ڪندا هئا، جن مان هر هڪ جو پنهنجو جدا [[ڪوميڊيا ديل آرٽي جا لباس|لباس]] هوندو هو.<ref>{{Cite book|last1=Chaffee, Judith|title=The Routledge Companion to Commedia Dell'Arte|last2=Crick, Olly|publisher=Rutledge Taylor and Francis Group|year=2015|isbn=978-0-4157-4506-2|location=London and New York|page=1}}</ref> ڪوميڊيا ديل آرٽي جي پهرين رڪارڊ ٿيل پرفارمنسون 1551ع جي شروعات ۾ روم مان مليون.<ref>{{Cite book|last=Katritzky|first=M. A.|url=https://books.google.com/books?id=9fV4gz5FmiAC&q=the+art+of+commedia|title=The Art of Commedia: A Study in the Commedia dell'arte 1560–1620 with Special Reference to the Visual Records |publisher=Editions Rodopi|year=2006|isbn=978-9-0420-1798-6|location=New York|page=82}}</ref> عورتن جا ڪردار عورتن ئي ادا ڪيا، جن جو دستاويزي ثبوت 1560ع واري ڏهاڪي جي شروعات کان ملي ٿو، جنهن ڪري اهي قديم دور کان پوءِ يورپ جون پهريون ڄاتل پيشاور اداڪارائون بڻيون. [[لوڪريتسيا دي سينا]]، جنهن جو نالو 1564ع جي هڪ معاهدي ۾ آيو آهي، نالي سان سڃاتل پهرين اطالوي اداڪاره سڏبي آهي، جڏهن ته [[ونچينزا آرماني]] ۽ [[باربرا فلامينيا]] پهريون [[پريما ڊونا]]ون هيون.<ref>Giacomo Oreglia (2002). Commedia dell'arte. Ordfront. {{ISBN|9-1732-4602-6}}.</ref> بيلٽ نشاۃ ثانيه دوران اٽليءَ ۾ پيدا ٿيو، درٻاري نمائش ۽ شان و شوڪت جي واڌ ويجهه طور.<ref>{{Cite web|title=The Ballet|url=http://www.metmuseum.org/toah/hd/balt/hd_balt.htm|website=metmuseum.org|date=October 2004 }}</ref><ref>{{Cite web|title=Andros on Ballet – Catherine Medici De|url=http://www.michaelminn.net/andros/index.php?de_medici_catherine|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20080209205503/http://www.michaelminn.net/andros/index.php?de_medici_catherine|archive-date=9 February 2008|website=michaelminn.net}}</ref> === موسيقي === {{Main|اٽلي جي موسيقي}} {{multiple image | align = right | image1 = Old violin.jpg | width1 = 106 | alt1 = | caption1 = | image2 = Pianoforte Verticale.jpg | width2 = 197 | alt2 = | caption2 = | footer = ڪلاسيڪي موسيقي سان لاڳاپيل ساز، جن ۾ وائلن ۽ پيانو شامل آهن، اٽلي ۾ ايجاد ٿيا.<ref name="Erlich"/> }} [[اطالوي لوڪ موسيقي|لوڪ]] کان [[يورپي ڪلاسيڪي موسيقي|ڪلاسيڪي]] تائين، موسيقي اطالوي ثقافت جو اندروني حصو آهي. ڪلاسيڪي موسيقي سان لاڳاپيل ساز، جن ۾ پيانو ۽ وائلن شامل آهن، اٽلي ۾ ايجاد ٿيا،<ref name="Erlich">{{Cite book|last=Erlich|first=Cyril|title=The Piano: A History|publisher=Oxford University Press, US; Revised edition|year=1990|isbn=978-0-1981-6171-4}}; {{Cite book|last=Allen|first=Edward Heron|title=Violin-making, as it was and is: Being a Historical, Theoretical, and Practical Treatise on the Science and Art of Violin-making, for the Use of Violin Makers and Players, Amateur and Professional. Preceded by An Essay on the Violin and Its Position as a Musical Instrument|date=1914|publisher=E. Howe}} Accessed 5 September 2015.</ref> ۽ ڪيترين موجوده صورتن، جهڙوڪ [[سمفني]]، ڪنسرٽو ۽ [[سوناتا]]، جون پاڙون سورهين ۽ سترهين صديءَ جي اطالوي موسيقيءَ جي نون تجربن تائين پهچن ٿيون. اٽلي جي سڀ کان مشهور موسيقارن ۾ نشاۃ ثانيه جا [[جيوواني پيئرلوئيجي دا پالسترينا|پالسترينا]]، [[مونتيوردي]] ۽ [[ڪارلو جيسوالدو|جيسوالدو]]؛ [[باروڪ موسيقي|باروڪ]] جا [[دومينيڪو اسڪارلاتي|اسڪارلاتي]] ۽ [[ويوالدي]]؛ ڪلاسيڪي جا [[پاگانيني]] ۽ [[روسيني]]؛ ۽ رومانوي دور جا [[ويردي]] ۽ [[پوچيني]] شامل آهن. اٽلي ۾ ڪلاسيڪي موسيقيءَ جي مضبوط حيثيت آهي، جنهن جو ثبوت ان جي اوپيرا گهرن، جهڙوڪ لا اسڪالا، ۽ پيانو نواز [[مائوريتسيو پوليني]] ۽ ٽينر [[لوچانو پاواروتي]] جهڙن فنڪارن جي شهرت مان ملي ٿو. اٽلي اوپيرا جي جنم ڀومي طور سڃاتو وڃي ٿو.<ref name="Kimbell, David R.B.-1994">{{Cite book|last=Kimbell, David R.B.|url={{Google books|C37Gq2GagZIC|keywords=|text=|plainurl=yes}}|title=Italian Opera|publisher=Cambridge University Press|year=1994|isbn=978-0-5214-6643-1|access-date=20 December 2009}}</ref> [[اطالوي اوپيرا]] بابت مڃيو وڃي ٿو ته اهو سترهين صديءَ ۾ قائم ٿيو.<ref name="Kimbell, David R.B.-1994"></ref> 1920ع واري ڏهاڪي جي شروعات ۾ متعارف ٿيڻ کان پوءِ، [[جاز]] اٽلي ۾ مضبوط جڳهه حاصل ڪئي، ۽ فاشسٽن جي غير ملڪي مخالف پاليسين باوجود مقبول رهيو. 1970ع واري ڏهاڪي جي [[پروگريسيو راڪ]] ۽ پاپ تحريڪن ۾ اٽلي جي نمائندگي [[پريمياتا فورنيريا مارڪوني|پي ايف ايم]]، [[بانڪو دل موتوو سوڪورسو]]، [[لي اورمي]]، [[گوبلن (بينڊ)|گوبلن]] ۽ [[پوھ (بينڊ)|پوھ]] جهڙن بينڊن ڪئي.<ref>{{Cite book|last=Keller, Catalano and Colicci|url=https://books.google.com/books?id=Gh03DwAAQBAJ&q=keller%20catalano%20and%20colicci&pg=PT1022|title=Garland Encyclopedia of World Music|date=25 September 2017|publisher=Routledge|isbn=978-1-3515-4426-9|pages=604–625}}</ref> ساڳئي دور ۾ [[اٽلي جو سئنيما|اطالوي سئنيما]] ۾ تنوع آيو، ۽ [[چينيچتا]] جي فلمن ۾ [[اينيو موريڪوني]] سميت موسيقارن جا پيچيده موسيقيائي اسکور شامل هئا. 1980ع واري ڏهاڪي ۾، [[اطالوي هپ هاپ]] مان اڀرندڙ پهريون ستارو ڳائڻو [[جووانوتي]] هو.<ref>{{Cite news|last=Sisario|first=Ben|date=3 October 2012|title=A Roman Rapper Comes to New York, Where He Can Get Real|url=https://www.nytimes.com/2012/10/04/arts/music/jovanotti-italian-rapper-brings-his-act-to-new-york.html|url-access=subscription|url-status=live|archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20220103/https://www.nytimes.com/2012/10/04/arts/music/jovanotti-italian-rapper-brings-his-act-to-new-york.html|archive-date=3 January 2022|access-date=24 February 2014|work=The New York Times}}{{Cbignore}}</ref> اطالوي ميٽل بينڊن ۾ [[ريپسوڊي آف فائر]]، [[لاڪونا ڪوئل]]، [[ايلون ڪنگ (بينڊ)|ايلون ڪنگ]]، [[فارگوٽن ٽومب]] ۽ [[فليش گاڊ اپوڪليپس]] شامل آهن.<ref>{{Cite book|last1=Sharpe-Young|first1= Garry|author-link1= MusicMight|title= A–Z of Power Metal|series= Rockdetector Series|year= 2003|publisher= Cherry Red Books|isbn= 978-1-901447-13-2}}</ref> اٽلي [[ڊسڪو]] ۽ [[اليڪٽرانڪ موسيقي]] جي ترقيءَ ۾ حصو وڌو، جنهن ۾ [[اٽالو ڊسڪو]]، جيڪو پنهنجي مستقبل پسند آواز ۽ سنٿيسائيزرن ۽ ڊرم مشينن جي نمايان استعمال لاءِ مشهور آهي، اليڪٽرانڪ ڊانس جي سڀ کان پهرين صنفن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite news|last=McDonnell|first=John|date=1 September 2008|title=Scene and heard: Italo-disco|url=https://www.theguardian.com/music/musicblog/2008/sep/01/sceneandhearditalodisco|access-date=14 July 2012|work=The Guardian|location=London}}</ref> [[جورجو مورودر]] جهڙا پروڊيوسر، جنهن ٽي اڪيڊمي اوارڊ ۽ چار گولڊن گلوب کٽيا، اليڪٽرانڪ ڊانس موسيقيءَ جي ترقيءَ ۾ اثرائتا رهيا.<ref>"This record was a collaboration between Philip Oakey, the big-voiced lead singer of the techno-pop band the Human League, and Giorgio Moroder, the Italian-born father of disco who spent the '80s writing synth-based pop and film music." {{Cite web|last=Evan Cater|title=Philip Oakey & Giorgio Moroder: Overview|url={{AllMusic|class=album|id=r59464|pure_url=yes}}|access-date=21 December 2009|publisher=[[آل ميوزڪ]]}}</ref> اطالوي پاپ جي نمائندگي هر سال [[سانريمو ميوزڪ فيسٽيول]] وسيلي ٿئي ٿي، جنهن [[يوروويزن سانگ ڪانٽيسٽ]] لاءِ الهام طور ڪم ڪيو.<ref>{{Cite web|last=Yiorgos Kasapoglou|date=27 February 2007|title=Sanremo Music Festival kicks off tonight|url=http://www.esctoday.com/news/read/7817|access-date=18 August 2011|publisher=esctoday.com}}</ref> [[جيگليولا چينڪويتي]]، [[توتو ڪوتونيو]] ۽ [[مونياسڪن]] بالترتيب [[يوروويزن سانگ ڪانٽيسٽ 1964|1964ع]]، [[يوروويزن سانگ ڪانٽيسٽ 1990|1990ع]] ۽ [[يوروويزن سانگ ڪانٽيسٽ 2021|2021ع]] ۾ يوروويزن کٽيو. [[دومينيڪو مودونيو]]، [[مينا (اطالوي ڳائڻي)|مينا]]، [[اندريا بوچيلي]]، [[رافائيلا ڪارا]]، [[اِل وولو]]، [[ال بانو]]، [[توتو ڪوتونيو]]، [[نيڪ]]، [[امبرتو توتسي]]، [[جورجيا (ڳائڻي)|جورجيا]]، گريمي کٽيندڙ [[لائورا پائوسيني]]، [[ايروس رامازوتي]]، [[تيتسيانو فيرو]]، مونياسڪن ۽ ٻين ڳائڻن عالمي شهرت ماڻي آهي.<ref>{{Cite web|first=Federica|last=Cirone|date=29 August 2023|title=Cantanti italiani, quali sono quelli che hanno avuto più successo all'estero|url=https://www.socialboost.it/cantanti-italiani-quali-sono-quelli-che-hanno-avuto-piu-successo-allestero/|access-date=5 June 2024|publisher=socialboost.it|language=it}}</ref> === فيشن ۽ ڊزائن === {{Main|اطالوي فيشن|اطالوي ڊزائن}} [[File:Prada milano.JPG|thumb|ميلان ۾ [[گاليريا ويتوريو ايمانوئلي ٻيون]] ۾ [[پرادا]] جو دڪان]] اطالوي فيشن جي ڊگهي روايت آهي. [[گلوبل لئنگئيج مانيٽر]] جي ''Top Global Fashion Capital Rankings'' (2013ع) ۾ روم کي ڇهين ۽ ميلان کي ٻارهين نمبر تي رکيو ويو.<ref>{{Cite web|title=New York Takes Top Global Fashion Capital Title from London, edging past Paris|url=http://www.languagemonitor.com/fashion/sorry-kate-new-york-edges-paris-and-london-in-top-global-fashion-capital-10th-annual-survey|url-status=usurped|archive-url=https://web.archive.org/web/20140222011026/http://www.languagemonitor.com/fashion/sorry-kate-new-york-edges-paris-and-london-in-top-global-fashion-capital-10th-annual-survey|archive-date=22 February 2014|access-date=25 February 2014|publisher=Languagemonitor.com}}</ref> اهم اطالوي فيشن ليبلز — جهڙوڪ [[گوچي]]، [[ارماني]]، [[پرادا]]، [[ورساچي]]، [[ويلنٽينو ايس پي اي|ويلنٽينو]]، [[ڊولچي اينڊ گبانا]] — دنيا جي بهترين فيشن گهرن ۾ شامل آهن. [[بلغاري]]، [[دامياني (زيورن جي ڪمپني)|دامياني]] ۽ [[بوچيلاتي]] جهڙا زيورن جا ادارا اٽلي ۾ قائم ٿيا. فيشن رسالو ''[[ووگ اٽاليا]]'' دنيا جي سڀ کان وڌيڪ معزز فيشن رسالن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite book|last=Press|first=Debbie|url={{Google books|pkeaOOxb_isC|page=PA16|keywords=|text=|plainurl=yes}}|title=Your Modeling Career: You Don't Have to Be a Superstar to Succeed|publisher=Allworth Press|year=2000|isbn=978-1-58115-045-2}}; {{Cite web|last=Cardini|first=Tiziana|date=28 October 2020|title=Get to Know the Young Winners of the 2020 International Talent Support Awards |url=https://www.vogue.com/article/internationa-talent-support-award-2020-winners|website=Vogue}}</ref> اٽلي ڊزائن جي ميدان ۾ نمايان آهي، خاص طور تي اندروني، معمارِي، صنعتي ۽ شهري ڊزائن ۾.<ref>Miller (2005) p. 486</ref><ref>Insight Guides (2004) p. 220</ref> ميلان ۽ تورين ملڪ ۾ معمارِي ۽ صنعتي ڊزائن جا اڳواڻ آهن. ميلان شهر [[فيرا ميلانو]] جي ميزباني ڪري ٿو، جيڪا يورپ جي سڀ کان وڏي ڊزائن نمائش آهي.<ref>{{Cite web|title=Design City Milan|url=http://www.wiley.com/WileyCDA/WileyTitle/productCd-0470026839.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101206052654/http://www.wiley.com/WileyCDA/WileyTitle/productCd-0470026839.html|archive-date=6 December 2010|access-date=3 January 2010|publisher=Wiley}}</ref> ميلان ڊزائن ۽ معمارِي سان لاڳاپيل اهم واقعن ۽ هنڌن جي ميزباني ڪري ٿو، جهڙوڪ ''Fuori Salone'' ۽ [[ميلان فرنيچر فيئر]]، ۽ اهو [[برونو موناري]]، [[لوچيو فونتانا]]، [[اينريڪو ڪاستيلاني]] ۽ [[پيئرو مانزوني]] جهڙن ڊزائنرن جو گهر رهيو آهي.<ref>{{Cite web|title=Frieze Magazine – Archive – Milan and Turin|url=http://www.frieze.com/issue/article/milan_turin|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20100110123141/http://www.frieze.com/issue/article/milan_turin|archive-date=10 January 2010|access-date=3 January 2010|website=Frieze}}</ref> === سئنيما === {{Main|اٽلي جو سئنيما}} اطالوي سئنيما [[لوميئر ڀائرن]] طرفان حرڪتي تصويرن جون نمائشون متعارف ڪرائڻ کان ٿوري ئي پوءِ شروع ٿيو.<ref>{{Cite web|title=L'œuvre cinématographique des frères Lumière – Pays: Italie|url=https://catalogue-lumiere.com/pays/italie|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20180320195614/https://catalogue-lumiere.com/pays/italie|archive-date=20 March 2018|access-date=1 January 2022|language=fr}}; {{Cite web|title=Il Cinema Ritrovato – Italia 1896 – Grand Tour Italiano |url=https://festival.ilcinemaritrovato.it/proiezione/italy-1896-in-honor-of-aldo-bernardini|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20180321124127/https://festival.ilcinemaritrovato.it/proiezione/italy-1896-in-honor-of-aldo-bernardini|archive-date=21 March 2018|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> پهريون اطالوي ڊائريڪٽر [[ويتوريو ڪالچينا]] آهي، جنهن 1896ع ۾ [[پوپ ليو تيرهون]] کي فلمبند ڪيو.<ref>{{Cite web|title=26 febbraio 1896 – Papa Leone XIII filmato Fratelli Lumière |url=https://archivio.quirinale.it/aspr/gianni-bisiach/AV-002-000398/26-febbraio-1896-papa-leone-xiii-filmato-fratelli-lumiere|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> 1914ع جي ''[[ڪابيريا]]'' سڀ کان مشهور اطالوي [[خاموش فلم]] آهي.<ref>{{Citation|title=Cinematografia|volume=III|page=226|year=1970|publisher=[[تريڪاني]]|language=it|encyclopedia=Dizionario enciclopedico italiano}}</ref><ref>{{Cite book|last=Andrea Fioravanti|title=La "storia" senza storia. Racconti del passato tra letteratura, cinema e televisione|publisher=Morlacchi Editore|year=2006|isbn=978-8-8607-4066-3|page=121|language=it}}</ref> يورپ جي سڀ کان پراڻي [[اونگارڊ]] سئنيما تحريڪ، [[اطالوي مستقبل نگاري (سئنيما)|اطالوي مستقبل نگاري]]، 1910ع واري ڏهاڪي جي آخر ۾ ٿي.<ref>{{Cite web|date=30 September 2017|title=Il cinema delle avanguardie|url=https://www.brevestoriadelcinema.org/04-4-il-cinema-delle-avanguardie|access-date=13 November 2022|language=it}}</ref> [[File:Federico Fellini NYWTS 2.jpg|thumb|[[فيديريڪو فيليني]]، جيڪو ويهين صديءَ جي سڀ کان وڌيڪ اثرائتن ۽ وڏي پيماني تي عزت ماڻيندڙ فلمسازن مان هڪ سمجهيو وڃي ٿو<ref>{{Cite web|date=20 January 2022|title=Federico Fellini, i 10 migliori film per conoscere il grande regista|url=https://libreriamo.it/intrattenimento/federico-fellini-i-10-film-regista|access-date=10 September 2022|language=it}}</ref>]] 1920ع واري ڏهاڪي ۾ زوال کان پوءِ، صنعت 1930ع واري ڏهاڪي ۾ [[آواز واري فلم|آواز]] جي اچڻ سان ٻيهر متحرڪ ٿي. هڪ مشهور اطالوي صنف، ''[[تيليفوني بيانڪي]]''، دلڪش پس منظرن واريون مزاحيه فلمون هيون.<ref>{{Citation |last=Katz |first=Ephraim |title=Italy |pages=682–685 |year=2001 |publisher=HarperResource |isbn=978-0-0607-4214-0 |encyclopedia=The Film Encyclopedia}}.</ref> ''[[ڪاليگرافزمو]]''، ''تيليفوني بيانڪي''-آمريڪي انداز جي مزاحيه فلمن جي تيز ابتڙ هو؛ اهو وڌيڪ فني، تمام گهڻو رسمي، پيچيدگيءَ ۾ اظهار ڀريو، ۽ بنيادي طور معاصر ادبي مواد سان لاڳاپيل هو.<ref>{{Cite book|last=Brunetta|first=Gian Piero|title=Storia del cinema mondiale|publisher=Einaudi|year=2002|isbn=978-8-8061-4528-6|volume=III|pages=357–359|language=it}}</ref> سئنيما کي موسوليني استعمال ڪيو، جنهن روم جي مشهور [[چينيچتا|چينيچتا اسٽوڊيو]] قائم ڪيو، [[فاشسٽ پروپيگنڊا]] جي پيداوار لاءِ.<ref>{{Cite web|title=The Cinema Under Mussolini|url=http://ccat.sas.upenn.edu/italians/resources/Amiciprize/1996/mussolini.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100731200507/http://ccat.sas.upenn.edu/italians/resources/Amiciprize/1996/mussolini.html|archive-date=31 July 2010|access-date=30 October 2010|publisher=Ccat.sas.upenn.edu}}</ref> ٻي عالمي جنگ کان پوءِ، اطالوي فلم کي وسيع سڃاڻپ ملي ۽ اها برآمد ڪئي وئي، تان جو 1980ع واري ڏهاڪي ۾ فني زوال آيو.<ref>{{Cite web|title=STORIA 'POCONORMALE' DEL CINEMA: ITALIA ANNI '80, IL DECLINO|url=https://www.mymovies.it/cinemanews/2009/16629|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> [[اطالوي فلم ڊائريڪٽرن جي فهرست|اطالوي فلم ڊائريڪٽرن]] ۾ [[فيديريڪو فيليني]]، [[سرجيو ليئوني]]، [[پيئر پاولو پاسوليني]]، [[دوچو تيساري]]، [[لوڪينو ويسڪونتي]]، [[ويتوريو دي سيڪا]]، [[مائيڪل اينجلو انتونيوني]] ۽ [[روبيرتو روسيلليني]] شامل آهن، جن کي هر دور جي عظيم ترين ڊائريڪٽرن مان مڃيو وڃي ٿو.<ref>{{Cite news|last=Ebert|first=Roger|title=The Bicycle Thief / Bicycle Thieves (1949) |url=http://rogerebert.suntimes.com/apps/pbcs.dll/article?AID=/19990319/REVIEWS08/903190306/1023|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20090227023704/http://rogerebert.suntimes.com/apps/pbcs.dll/article?AID=%2F19990319%2FREVIEWS08%2F903190306%2F1023|archive-date=27 February 2009|access-date=8 September 2011|work=Chicago Sun-Times}}; {{Cite web|date=7 July 2002|title=The 25 Most Influential Directors of All Time|url=http://www.moviemaker.com/archives/moviemaking/directing/articles-directing/the-25-most-influential-directors-of-all-time-3358|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20151211230213/http://www.moviemaker.com/archives/moviemaking/directing/articles-directing/the-25-most-influential-directors-of-all-time-3358|archive-date=11 December 2015|access-date=21 February 2017|website=MovieMaker Magazine}}</ref> 1940ع واري ڏهاڪي جي وچ کان 1950ع واري ڏهاڪي جي شروعات تائين [[اطالوي نيو ريئلزم]] جو عروج هو، جيڪو جنگ کان پوءِ واري اٽليءَ جي خراب حالت کي ظاهر ڪندو هو.<ref>{{Cite web|title=Italian Neorealism – Explore – The Criterion Collection|url=https://www.criterion.com/explore/6-italian-neorealism|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110918102158/http://www.criterion.com/explore/6-italian-neorealism|archive-date=18 September 2011|access-date=7 September 2011|publisher=Criterion.com}}</ref> 1950ع واري ڏهاڪي ۾ جيئن ملڪ وڌيڪ امير ٿيو، نيو ريئلزم جي هڪ صورت، جيڪا گلابي نيو ريئلزم طور مشهور هئي، ان جي جاءِ ورتي، ۽ ''[[ڪوميڊيا آل اطاليانا]]'' صنف ۽ ٻيون [[فلم صنف]]ون، جهڙوڪ [[سورڊ اينڊ سينڊل]] ۽ [[اسپيگيٽي ويسٽرن]]، 1960ع ۽ 1970ع واري ڏهاڪي ۾ مشهور ٿيون.<ref>{{Cite web|title=Western all'italiana|url=https://www.treccani.it/enciclopedia/western-all-italiana_%28Enciclopedia-del-Cinema%29|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> [[صوفيا لورين]] جهڙين اداڪارائن عالمي شهرت حاصل ڪئي. شهوت انگيز اطالوي ٿرلر، يا ''[[جئلي]]''، جيڪي 1970ع واري ڏهاڪي ۾ [[داريو ارجينتو]] جهڙن ڊائريڪٽرن ٺاهيا، خوفناڪ فلمن تي اثرانداز ٿيا.<ref>{{Cite web|title=Tarantino e i film italiani degli anni settanta|url=http://www.corriere.it/solferino/severgnini/09-10-30/09.spm|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> تازو دور ۾، اطالوي منظر کي رڳو ڪڏهن ڪڏهن ڌيان مليو آهي، جهڙوڪ ''[[لائف از بيوٽيفل]]''، ''[[سئنيما پيراڊيسو]]'' ۽ ''[[اِل پوستينو: دي پوسٽمين]]'' جهڙين فلمن سان.<ref>{{Cite news|date=21 May 2013|title=Cannes 2013. La grande bellezza |url=https://stanzedicinema.com/2013/05/21/cannes-2013-la-grande-bellezza|access-date=1 January 2022|work=Stanze di Cinema|language=it}}</ref> چينيچتا اسٽوڊيو يورپ ۾ فلم ۽ ٽيليويزن پيداوار جي سڀ کان وڏي سهولت آهي،<ref>{{Cite web|date=30 December 2021|title=Cinecittà, c'è l'accordo per espandere gli Studios italiani|url=https://www.ciakmagazine.it/news/cinecitta-ce-laccordo-per-espandere-gli-studios-italiani|access-date=10 September 2022|language=it}}</ref> جتي ڪيتريون ئي عالمي باڪس آفيس ڪامياب فلمون فلمبند ٿيون. 1950ع واري ڏهاڪي ۾، اتي ٺاهيل عالمي پيداوارن جي انگ سبب روم کي "[[ٽائبر تي هالي ووڊ]]" سڏيو ويو. ان جي احاطي تي 3,000 کان وڌيڪ پيداوارون ٺهيون، جن مان 90 کي [[اڪيڊمي اوارڊ]] لاءِ نامزدگي ملي، ۽ 47 ڪاميابيون حاصل ٿيون.<ref>{{Cite book|last=Bondanella|first=Peter E.|url=https://books.google.com/books?id=PiTBFMc7tp4C|title=Italian Cinema: From Neorealism to the Present|date=2001|publisher=Continuum|isbn=978-0-8264-1247-8|page=13}}</ref> اٽلي [[بهترين پرڏيهي ٻوليءَ واري فلم لاءِ اڪيڊمي اوارڊ]] ۾ سڀ کان وڌيڪ اوارڊ ماڻيندڙ ملڪ آهي، جنهن 14 ڪاميابيون، 3 [[اعزازی اڪيڊمي اوارڊ|خاص اوارڊ]] ۽ 31 [[بهترين پرڏيهي ٻوليءَ واري فلم لاءِ اڪيڊمي اوارڊ ڏانهن اطالوي موڪلن جي فهرست|نامزدگيون]] حاصل ڪيون آهن.<ref>{{Cite web|date=26 October 2021|title=Oscar 2022: Paolo Sorrentino e gli altri candidati come miglior film internazionale |url=https://www.sorrisi.com/cinema/migliori-film/oscar-2022-paolo-sorrentino-e-gli-altri-candidati-come-miglior-film-internazionale|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> {{As of|2016}}، اطالوي فلمن 12 پام دُور،<ref>{{Cite web|date=13 May 2014|title=10 film italiani che hanno fatto la storia del Festival di Cannes|url=https://www.nanopress.it/articolo/10-film-italiani-che-hanno-fatto-la-storia-del-festival-di-cannes/67505|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> 11 [[گولڊن لائن]]،<ref>{{Cite web|date=28 August 2018|title=I film italiani vincitori del Leone d'Oro al Festival di Venezia|url=https://www.supereva.it/i-film-italiani-vincitori-del-leone-doro-al-festival-di-venezia-51756|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> ۽ 7 [[گولڊن بيئر]] کٽيا آهن.<ref>{{Cite web|title=Film italiani vincitori Orso d'Oro di Berlino|url=https://popcorntv.it/guide/film-italiani-vincitori-orso-doro-di-berlino/32626|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> === کاڌ خوراڪ === {{Main|اطالوي کاڌ خوراڪ|اطالوي کاڌي جو ڍانچو|اطالوي کاڌن ۽ مشروبن جي فهرست}} [[File:Salumi e vino lucchese.JPG|thumb|[[اطالوي شراب]] ۽ ''[[سالومي]]'']] [[اطالوي کاڌ خوراڪ]] تي [[اِيٽرسڪن تهذيب|اِيٽرسڪن]]، [[قديم يوناني کاڌ خوراڪ|قديم يوناني]]، [[قديم رومي کاڌ خوراڪ|قديم رومي]]، [[بازنطيني کاڌ خوراڪ|بازنطيني]]، [[عربي کاڌ خوراڪ|عربي]] ۽ [[يهودي کاڌ خوراڪ|يهودي]] کاڌن جو گهرو اثر آهي.<ref>{{Cite web|date=5 April 2023|title=The History of Italian Cuisine: A Cultural Journey – Italian Cuisine|url=https://italian-cuisine.org/the-history-of-italian-cuisine-a-cultural-journey|access-date=25 February 2024|website=italian-cuisine.org}}; {{Cite web|title=Italian Cooking: History of Food and Cooking in Rome and Lazio Region, Papal Influence, Jewish Influence, The Essence of Roman Italian Cooking|url=http://www.inmamaskitchen.com/ITALIAN_COOKING/rome_Lazio/Rome_LAZIO.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20100410100532/http://www.inmamaskitchen.com/ITALIAN_COOKING/rome_Lazio/Rome_LAZIO.html|archive-date=10 April 2010|access-date=24 April 2010|publisher=Inmamaskitchen.com}}</ref> [[نئين دنيا]] جي دريافت سان اهم تبديليون آيون، جن ۾ آلو، ٽماٽا ۽ مڪئي جهڙيون شيون ارڙهين صديءَ کان بنيادي جز بڻجي ويون.<ref>{{Cite web|title=The Making of Italian Food...From the Beginning|url=http://www.epicurean.com/articles/making-of-italian-food.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100327080045/http://www.epicurean.com/articles/making-of-italian-food.html|archive-date=27 March 2010|access-date=24 April 2010|publisher=Epicurean.com}}; Del Conte, 11–21.</ref> [[بحيرۂ روم واري غذا]] اطالوي کاڌ خوراڪ جو بنياد بڻجي ٿي، جيڪا [[پاستا]]، مڇي، ميون ۽ ڀاڄين سان مالا مال آهي ۽ پنهنجي سادگي ۽ قسمين قسمين هئڻ ڪري سڃاتي وڃي ٿي، جنهن ۾ ڪيترن کاڌن ۾ رڳو چار کان اٺ جز هوندا آهن.<ref>The Silver Spoon {{ISBN|8-8721-2223-6}}, 1997 ed.</ref> اطالوي کاڌ خوراڪ پنهنجي علائقائي تنوع،<ref>{{Cite encyclopedia|title=Italian cuisine – Britannica Online Encyclopedia|encyclopedia=Encyclopædia Britannica|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/718430/Italian-cuisine|access-date=24 April 2010|date=2 January 2009|archive-url=https://web.archive.org/web/20100716014306/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/718430/Italian-cuisine|archive-date=16 July 2010|author=Related Articles|url-status=live}}; {{Cite web|title=Italian Food – Italy's Regional Dishes & Cuisine|url=http://www.indigoguide.com/italy/food.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110102020059/http://www.indigoguide.com/italy/food.htm|archive-date=2 January 2011|access-date=24 April 2010|publisher=Indigoguide.com}}; {{Cite web|title=Regional Italian Cuisine|url=http://www.rusticocooking.com/regions.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100410072851/http://www.rusticocooking.com/regions.htm|archive-date=10 April 2010|access-date=24 April 2010|publisher=Rusticocooking.com}}</ref> ذائقي جي گهڻائي ۽ دنيا جي سڀ کان وڌيڪ مشهور کاڌن مان هڪ هئڻ ڪري نمايان آهي،<ref>{{Cite web|date=6 January 2013|title=Which country has the best food?|url=http://travel.cnn.com/explorations/eat/worlds-best-food-cultures-453528|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130629071154/http://travel.cnn.com/explorations/eat/worlds-best-food-cultures-453528|archive-date=29 June 2013|access-date=14 October 2013|publisher=CNN}}</ref> جنهن جو ٻاهرين ملڪن تي به مضبوط اثر آهي.<ref>{{Cite web|last=Freeman|first=Nancy|date=2 March 2007|title=American Food, Cuisine|url=http://www.sallybernstein.com/food/cuisines/us|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100418064119/http://sallybernstein.com/food/cuisines/us|archive-date=18 April 2010|access-date=24 April 2010|publisher=Sallybernstein.com}}</ref><ref>{{Cite web|title=Most Americans Have Dined Out in the Past Month and, Among Type of Cuisine, American Food is Tops Followed by Italian|url=http://www.harrisinteractive.com/vault/HarrisPoll18-DiningOut_4-3-13.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20130520205539/http://www.harrisinteractive.com/vault/HarrisPoll18-DiningOut_4-3-13.pdf|archive-date=20 May 2013|access-date=31 August 2013|publisher=[[هئرس انسائيٽس اينڊ اينالٽڪس|هئرس انٽرايڪٽو]]}}</ref><ref>{{Cite news|last=Kazmin|first=Amy|date=26 March 2013|title=A taste for Italian in New Delhi|url=http://www.ft.com/intl/cms/s/0/7ab87234-9214-11e2-851f-00144feabdc0.html|url-access=subscription|url-status=live|archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221210/http://www.ft.com/intl/cms/s/0/7ab87234-9214-11e2-851f-00144feabdc0.html|archive-date=10 December 2022|access-date=31 August 2013|work=[[فنانشل ٽائيمز]]|location=London}}</ref> اطالوي کاڌ خوراڪ روايتي شين تي گهڻو ڀاڙي ٿي؛ ملڪ وٽ [[يورپي يونين ۾ جاگرافيائي اشارا ۽ روايتي خاصيتون|يورپي يونين جي قانون]] هيٺ محفوظ ڪيل روايتي خاصيتن جو وڏو تعداد آهي.<ref>{{Cite web|last=Keane|first=John|title=Italy leads the way with protected products under EU schemes|url=http://www.bordbia.ie/industryservices/information/alerts/Pages/ItalyleadsthewaywithprotectedproductsunderEUschemes.aspx|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20140329075250/http://www.bordbia.ie/industryservices/information/alerts/Pages/ItalyleadsthewaywithprotectedproductsunderEUschemes.aspx|archive-date=29 March 2014|access-date=5 September 2013|publisher=[[بورڊ بيا]]}}</ref> اٽلي ۾ 395 [[ميشلن اسٽار]] رکندڙ ريسٽورنٽ آهن.<ref>{{cite web|url= https://www.michelin.com/en/publications/products-and-services/michelin-guide-2024-italy-two-new-3-michelin-stars-restaurants|title=Michelin Guide 2024 – Italy – Two new 3 Michelin stars restaurants|access-date=20 November 2024}}</ref> [[اطالوي چيزن جي فهرست|چيز]]، [[سالومي|ٿڌا گوشت]] ۽ [[اطالوي شراب|شراب]] اطالوي کاڌ خوراڪ جا مرڪزي جز آهن، جن سان علائقائي صورتون ۽ [[محفوظ اصل جو نالو]] يا [[محفوظ جاگرافيائي اشارو]] جا ليبل لاڳاپيل آهن؛ ان سان گڏ [[پيزا]] ۽ ڪافي پڻ کاڌي پيتي واري ثقافت جو حصو آهن.<ref>{{Cite news|last=Marshall|first=Lee|date=30 September 2009|title=Italian coffee culture: a guide|url=https://www.telegraph.co.uk/travel/destinations/europe/italy/6246202/Italian-coffee-culture-a-guide.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131010212148/http://www.telegraph.co.uk/travel/destinations/europe/italy/6246202/Italian-coffee-culture-a-guide.html|archive-date=10 October 2013|access-date=5 September 2013|work=The Daily Telegraph|location=London}}</ref> مٺا کاڌا مقامي ذائقن، جهڙوڪ ترش ميون، پسته ۽ بادام، کي [[ماسڪارپوني]] ۽ [[ريڪوٽا]] جهڙن مٺن چيزن يا ڪوڪو، وينلا ۽ دارچيني جهڙن غير ملڪي ذائقن سان ملائڻ جي ڊگهي روايت رکن ٿا. [[جيلاتو]]،<ref>{{Cite news|last=Jewkes|first=Stephen|date=13 October 2012|title=World's first museum about gelato culture opens in Italy|url=http://www.timescolonist.com/life/travel/world-s-first-museum-about-gelato-culture-opens-in-italy-1.15866|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131016062518/http://www.timescolonist.com/life/travel/world-s-first-museum-about-gelato-culture-opens-in-italy-1.15866|archive-date=16 October 2013|access-date=5 September 2013|work=[[ٽائيمز ڪالونسٽ]]}}</ref> [[تيراميسو]]،<ref>{{Cite news|last=Squires|first=Nick|date=23 August 2013|title=Tiramisu claimed by Treviso|url=https://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/10261930/Tiramisu-claimed-by-Treviso.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130829091009/http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/10261930/Tiramisu-claimed-by-Treviso.html|archive-date=29 August 2013|access-date=5 September 2013|work=The Daily Telegraph|location=London}}</ref> ۽ [[ڪاساتا]] اطالوي مٺن کاڌن جا سڀ کان مشهور مثال آهن. [[اطالوي کاڌي جو ڍانچو]] بحيرۂ روم واري علائقي لاءِ خاص آهي ۽ اتر، وچ ۽ اوڀر يورپي کاڌي جي ڍانچن کان مختلف آهي، جيتوڻيڪ اهو اڃا به اڪثر ناشتي (''[[اطالوي کاڌي جو ڍانچو#ناشتو (ڪولازيوني)|ڪولازيوني]]'')، منجهند جي ماني (''[[اطالوي کاڌي جو ڍانچو#منجهند جي ماني (پرانزو)|پرانزو]]'') ۽ رات جي ماني (''[[اطالوي کاڌي جو ڍانچو#رات جي ماني (چينا)|چينا]]'') تي مشتمل هوندو آهي.<ref>{{Cite web|title=Mangiare all'italiana|url=https://www.studiare-in-italia.it/php5/study-italy.php?idorizz=5&idvert=62|access-date=12 November 2021|language=it|archive-date=12 November 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20211112222610/https://www.studiare-in-italia.it/php5/study-italy.php?idorizz=5&idvert=62|url-status=dead}}</ref> بهرحال، ناشتي تي گهڻو گهٽ زور ڏنو ويندو آهي، جيڪو اڪثر ڇڏيو ويندو آهي يا غير بحيرۂ روم اولهندي ملڪن جي ڀيٽ ۾ هلڪن حصن تي مشتمل هوندو آهي.<ref>{{Cite web|date=29 March 2016|title=Colazioni da incubo in giro per il mondo|url=https://www.lacucinaitaliana.it/news/in-primo-piano/colazioni-strane-nel-mondo|access-date=12 November 2021|language=it}}</ref> صبح دير سان ۽ منجهند کان پوءِ هلڪا کاڌا، جن کي ''[[اطالوي کاڌي جو ڍانچو#منجهند کان پوءِ هلڪو کاڌو (ميريندا)|ميريندا]]'' ({{Plural form}}: ''ميريندي'') چيو وڃي ٿو، اڪثر شامل هوندا آهن.<ref>{{Cite web|date=12 August 2021|title=Merenda, una abitudine tutta italiana: cinque ricette salutari per tutta la famiglia|url=https://www.corriere.it/cook/news/cards/merenda-abitudine-tutta-italiana-cinque-ricette-salutari-tutta-famiglia/merenda-come-deve-essere_principale.shtml|access-date=12 November 2021|language=it}}</ref> === راند === {{Main|اٽلي ۾ راند}} [[File:Italy national football team Euro 2012 final.jpg|thumb|2012ع ۾ [[اٽلي قومي فٽبال ٽيم|''آتسوري'']]. [[اٽلي ۾ فٽبال|فٽبال]] اٽلي ۾ سڀ کان مشهور راند آهي.]] سڀ کان مشهور راند [[اٽلي ۾ فٽبال|فٽبال]] آهي.<ref>{{Cite web|last=Wilson|first=Bill|date=10 March 2014|title=Italian football counts cost of stagnation|url=https://www.bbc.co.uk/news/business-26351331|access-date=12 June 2015|publisher=BBC News}}; {{Cite book|last1=Hamil|first1=Sean|title=Managing football: an international perspective|last2=Chadwick|first2=Simon|publisher=Elsevier/Butterworth-Heinemann|year=2010|isbn=978-1-8561-7544-9|edition=1st ed., dodr.|location=Amsterdam|page=285}}</ref> اٽلي جي [[اٽلي قومي فٽبال ٽيم|ٽيم]] سڀ کان وڌيڪ ڪامياب ٽيمن مان هڪ آهي، جنهن چار [[فيفا ورلڊ ڪپ|ورلڊ ڪپ]] ڪاميابيون ([[1934 فيفا ورلڊ ڪپ|1934]]، [[1938 فيفا ورلڊ ڪپ|1938]]، [[1982 فيفا ورلڊ ڪپ|1982]] ۽ [[2006 فيفا ورلڊ ڪپ|2006]]) ۽ ٻه [[يوئيفا يورو]] ڪاميابيون ([[يوئيفا يورو 1968|1968]] ۽ [[يوئيفا يورو 2020|2020]]) حاصل ڪيون آهن.<ref>{{Cite web|title=Previous FIFA World Cups|url=https://www.fifa.com/worldcup/archive/index.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110125063612/http://www.fifa.com/worldcup/archive/index.html|archive-date=25 January 2011|access-date=8 January 2011|publisher=FIFA}}</ref> اطالوي ڪلبن 48 وڏيون يورپي ٽرافيون کٽيون آهن، جنهن ڪري اٽلي اسپين کان پوءِ يورپ جو ٻيو سڀ کان ڪامياب ملڪ بڻجي ٿو. اٽلي جي مٿئين ليگ [[سيري آ]] آهي، جنهن کي دنيا ڀر ۾ لکين مداح ڏسن ٿا.<ref>{{Cite web|title=Le squadre più tifate al mondo: classifica e numero di fan|url=https://www.sisal.it/scommesse-matchpoint/blog/fuori-campo/squadre-piu-tifate-al-mondo-classifica|access-date=4 January 2022|language=it|archive-date=18 September 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210918004108/https://www.sisal.it/scommesse-matchpoint/blog/fuori-campo/squadre-piu-tifate-al-mondo-classifica|url-status=dead}}</ref> ٻيون مشهور ٽيم واريون رانديون باسڪيٽ بال، والي بال ۽ رگبي آهن.<ref name="sportface">{{Cite web|date=15 March 2021|title=Sport più seguiti: la (forse) sorprendente classifica mondiale|url=https://www.sportface.it/altro/sport-piu-seguiti-la-forse-sorprendente-classifica-mondiale/1318754|access-date=4 January 2022|language=it|archive-date=4 January 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220104135605/https://www.sportface.it/altro/sport-piu-seguiti-la-forse-sorprendente-classifica-mondiale/1318754|url-status=dead}}</ref> اٽلي جون مردن ۽ عورتن جون قومي والي بال ٽيمون اڪثر دنيا جي بهترين ٽيمن ۾ شامل ٿين ٿيون. [[اٽلي مردن جي قومي والي بال ٽيم|مردن جي ٽيم]] لڳاتار ٽي [[ايف آءِ وي بي والي بال مردن جي عالمي چيمپيئن شپ|عالمي چيمپيئن شپون]] کٽيون (1990ع، 1994ع ۽ 1998ع ۾). [[اٽلي مردن جي قومي باسڪيٽ بال ٽيم|اٽلي مردن جي باسڪيٽ بال ٽيم]] جا بهترين نتيجا [[يورو باسڪيٽ 1983]] ۽ [[يورو باسڪيٽ 1999|1999ع]] ۾ سونا تمغا، ۽ [[2004ع گرمائين اولمپڪس ۾ باسڪيٽ بال|2004ع اولمپڪس]] ۾ چاندي جو تمغو هئا. [[ليگا باسڪيٽ سيري آ]] يورپ جي سڀ کان وڌيڪ مقابلي واري ليگن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite web|date=July 2019|title=Basket Eurolega, l'albo d'oro delle squadre più forti e titolate d'Europa|url=https://williamhillnews.it/basket/basket-eurolega|access-date=4 January 2022|language=it}}</ref> [[اٽلي قومي رگبي يونين ٽيم]] [[سڪس نيشنز چيمپيئن شپ]] ۽ [[رگبي ورلڊ ڪپ]] ۾ مقابلو ڪري ٿي. انفرادي راندين ۾، سائيڪل ڊوڙ مشهور آهي؛<ref>{{Cite book|last=Foot|first=John|title=Pedalare! Pedalare!: a history of Italian cycling|publisher=Bloomsbury|year=2012|isbn=978-1-4088-2219-7|location=London|page=312}}</ref> اطالوين [[يو سي آءِ روڊ ورلڊ چيمپيئن شپون – مردن جي روڊ ريس|يو سي آءِ عالمي چيمپيئن شپون]] [[يو سي آءِ روڊ ورلڊ چيمپيئن شپون – مردن جي روڊ ريس#قوم موجب تمغا ماڻيندڙ|بيلجيم کان سواءِ ڪنهن به ٻئي ملڪ کان وڌيڪ]] کٽيون آهن. [[جيرو دي اٽاليا]] هر مئي ۾ ٿيندڙ سائيڪل ريس آهي ۽ ٽن [[گرانڊ ٽورس]] مان هڪ آهي. الپائن اسڪائينگ هڪ وسيع راند آهي، ۽ ملڪ اسڪائينگ لاءِ مشهور منزل آهي.<ref>{{Cite news|last=Hall|first=James|date=23 November 2012|title=Italy is best value skiing country, report finds|url=https://www.telegraph.co.uk/travel/travelnews/9697128/Italy-is-best-value-skiing-country-report-finds.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131003012827/http://www.telegraph.co.uk/travel/travelnews/9697128/Italy-is-best-value-skiing-country-report-finds.html|archive-date=3 October 2013|access-date=29 August 2013|work=The Daily Telegraph|location=London}}</ref> اطالوي اسڪائر [[سياري جون اولمپڪ رانديون]] ۽ [[الپائن اسڪائي ورلڊ ڪپ]] ۾ سٺا نتيجا حاصل ڪن ٿا. ٽينس کي اهم پيروي حاصل آهي: اها چوٿين سڀ کان وڌيڪ کيڏي ويندڙ راند آهي.<ref>{{Cite web|title=Il tennis è il quarto sport in Italia per numero di praticanti|url=http://www.federtennis.it/DettaglioNews.asp?IDNews=55672|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20130927033216/http://www.federtennis.it/DettaglioNews.asp?IDNews=55672|archive-date=27 September 2013|access-date=29 August 2013|publisher=Federazione Italiana Tennis}}</ref> [[روم ماسٽرز]]، جيڪو 1930ع ۾ قائم ٿيو، سڀ کان وڌيڪ معزز ٽينس ٽورنامينٽن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite news|title=Internazionali d'Italia di Tennis – Roma 2021 |url=https://www.faretennis.com/tornei/internazionali-italia-tennis|access-date=4 January 2022|language=it}}</ref> اطالوي رانديگرن [[ڊيويس ڪپ]] 4 ڀيرا (1976، 2023، 2024 ۽ 2025) ۽ [[بلي جين ڪنگ ڪپ]] 6 ڀيرا (2006، 2009، 2010، 2013، 2024 ۽ 2025) کٽيا آهن. [[File:Michael Schumacher 2006 USA 2.jpg|thumb|[[اسڪوديريا فيراري]] جي [[فيراري 248 ايف 1]]، جيڪا [[گرانڊ پري موٽر ريسنگ|گرانڊ پري]] ريسنگ ۾ اڃا تائين موجود سڀ کان پراڻي ٽيم آهي،<ref name="targaflorio"/> جيڪا 1948ع کان مقابلو ڪري رهي آهي، ۽ شمارياتي طور [[فارمولا ون گرانڊ پري فاتحن جي فهرست (تعمير ڪندڙ)|تاريخ جي سڀ کان ڪامياب فارمولا ون ٽيم]] آهي]] موٽر راندون مشهور آهن.<ref name="sportface"></ref> اٽلي، تمام وڏي فرق سان، سڀ کان وڌيڪ موٽو جي پي عالمي چيمپيئن شپون کٽيون آهن. اطالوي [[اسڪوديريا فيراري]] [[گرانڊ پري موٽر ريسنگ|گرانڊ پري]] ريسنگ ۾ اڃا تائين موجود سڀ کان پراڻي ٽيم آهي،<ref name="targaflorio">{{Cite web|title=Enzo Ferrari|url=https://www.targaflorio.info/enzoferrari.htm|access-date=4 January 2022|language=it}}</ref> جيڪا 1948ع کان مقابلو ڪري رهي آهي، ۽ 232 ڪاميابين سان سڀ کان ڪامياب فارمولا ون ٽيم آهي. [[فارمولا ون]] جو [[اطالوي گرانڊ پري]] 1921ع کان منعقد ٿيندو رهيو آهي<ref>{{Cite web|date=3 September 2020|title=GP d'Italia: albo d'oro|url=https://www.motori.it/curiosita/1757728/gp-ditalia-albo-doro.html|access-date=4 January 2022|language=it}}</ref> ۽ هميشه [[آٽوڊرومو ناتسيونالي مونزا]] ۾ ٿيو آهي (سواءِ [[1980 اطالوي گرانڊ پري|1980ع]] جي).<ref>{{Cite web|date=7 September 2021|title=GP Italia: a Monza tra storia e passione|url=https://www.f1world.it/amarcord/gp-ditalia-a-monza-tra-storia-e-passione|access-date=4 January 2022|language=it|archive-date=4 January 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220104135550/https://www.f1world.it/amarcord/gp-ditalia-a-monza-tra-storia-e-passione/|url-status=dead}}</ref> موٽر راندين ۾ ٻيا ڪامياب اطالوي ڪار ٺاهيندڙ [[الفا روميو]]، [[لانچيا]]، [[مازيراتي]] ۽ [[فيات]] آهن.<ref>{{Cite web|date=5 October 2021|title=L'Italia che vince le corse|work=Mauto|url=https://www.museoauto.com/litalia-che-vince-le-corse-la-ferrari-500-f2-del-1952|access-date=4 January 2022|language=it|archive-date=4 January 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220104172543/https://www.museoauto.com/litalia-che-vince-le-corse-la-ferrari-500-f2-del-1952/|url-status=dead}}</ref> اٽلي اولمپڪس ۾ ڪامياب رهيو آهي، [[1896ع گرمائين اولمپڪس|پهرين اولمپياڊ]] کان حصو وٺندو رهيو آهي ۽ 48 مان 47 رانديگرن ۾ شامل ٿيو آهي ([[1904ع گرمائين اولمپڪس|1904ع]] کان سواءِ).<ref>{{Cite web|last=Elio Trifari|title=Che sorpresa: Italia presente a tutti i Giochi|url=http://archiviostorico.gazzetta.it/2008/novembre/28/Che_sorpresa_Italia_presente_tutti_ga_10_081128051.shtml|access-date=4 January 2022|language=it}}</ref> [[اولمپڪس ۾ اٽلي|اطالوين]] [[گرمائين اولمپڪ رانديون]] ۾ 618 تمغا، ۽ سياري جي اولمپڪس ۾ 141 تمغا کٽيا آهن، جن ۾ 259 سونا تمغا شامل آهن، ۽ ڪل تمغن جي لحاظ کان ڇهون سڀ کان ڪامياب ملڪ آهي. ملڪ [[1960ع گرمائين اولمپڪس|1960ع]] ۾ گرمائين اولمپڪس جي ميزباني ڪئي؛ ۽ [[سياري جون اولمپڪ رانديون|سياري جي اولمپڪس]] جي [[1956ع سياري اولمپڪس|1956ع]]، [[2006ع سياري اولمپڪس|2006ع]] ۾ ميزباني ڪئي، ۽ هن وقت [[ميلان]] ۽ [[ڪورتينا دامپيتسو]] ۾ [[2026ع سياري اولمپڪس|2026ع واري ايڊيشن]] جي ميزباني ڪري رهيو آهي. === عام موڪلون، ميلو ۽ لوڪ روايتون === {{Main|اٽلي ۾ عام موڪلون|اٽلي جون روايتون|اٽلي جون لوڪ روايتون}} [[File:Frecce Tricolori 2022.jpg|thumb|روم ۾ ''[[فيستا ديلا ريپوبليڪا]]'' جي جشن دوران [[وڪٽر ايمانوئل ٻيون يادگار]] مٿان ''[[فريچي تريڪولوري]]''، جنهن جي دونهين واري لڪير [[اٽلي جا قومي رنگ]] ڏيکاري ٿي]] عام موڪلن ۾ مذهبي، قومي ۽ علائقائي ڏينهن شامل آهن. اٽلي جو قومي ڏينهن، ''[[فيستا ديلا ريپوبليڪا]]'' ('جمهوريت جو ڏينهن')،<ref>{{Cite web|title=Le feste mobili. Feste religiose e feste civili in Italia|url=http://calendario.eugeniosongia.com/feste.htm|access-date=29 December 2022|language=it}}</ref> 2 جون تي ملهايو ويندو آهي، جنهن جو مکيه جشن روم ۾ ٿيندو آهي، ۽ اهو 1946ع ۾ اطالوي جمهوريه جي جنم جي ياد ۾ ملهايو ويندو آهي.<ref name="Italian Embassy in London">{{Cite web|title=Festività nazionali in Italia|url=http://www.amblondra.esteri.it/Ambasciata_Londra/Menu/In_linea_con_utente/Domande_frequenti/altro.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20120624220055/http://www.amblondra.esteri.it/Ambasciata_Londra/Menu/In_linea_con_utente/Domande_frequenti/altro.htm|archive-date=24 June 2012|access-date=15 April 2012|publisher=Italian Embassy in London|language=it}}</ref> تقريب ۾ [[اڻڄاتل سپاهيءَ جو مقبرو (اٽلي)|اطالوي اڻڄاتل سپاهي]] کي خراج عقيدت طور گلن جي چادر چاڙهڻ ۽ روم ۾ [[ويا ديئي فوري امپيريالي]] سان فوجي پريڊ شامل آهي. [[سينٽ لوسي جو ڏينهن#اٽلي|سينٽ لوسي جو ڏينهن]]، 13 ڊسمبر تي، اٽلي جي ڪجهه علائقن ۾ ٻارن ۾ مشهور آهي، جتي هوءَ سانتا ڪلاز جهڙو ڪردار ادا ڪري ٿي.<ref>{{Cite web|title=Saint Lucy – Sicily's Most Famous Woman – Best of Sicily Magazine|url=http://www.bestofsicily.com/mag/art333.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20121015021932/http://bestofsicily.com/mag/art333.htm|archive-date=15 October 2012|website=bestofsicily.com}}</ref> [[ايپيفني (موڪل)|ايپيفني]] [[اطالوي لوڪ روايتون|اطالوي لوڪ روايتن]] جي شخصيت [[بيفانا]] سان لاڳاپيل آهي، جيڪا ٻهاريءَ تي سوار هڪ پوڙهي عورت آهي، جيڪا 5 جنوري جي رات سٺن ٻارن لاءِ تحفا، ۽ خراب ٻارن لاءِ ڪوئلو يا رک جا ٿيلها آڻي ٿي.<ref>{{Cite book|last=Roy|first=Christian|url={{Google books|IKqOUfqt4cIC|page=PA144|keywords=|text=|plainurl=yes}}|title=Traditional Festivals|date=2005|publisher=ABC-CLIO|isbn=978-1-5760-7089-5|page=144|access-date=13 January 2015}}</ref> [[مريم جو آسمان تي کڄڻ]] 15 آگسٽ تي ''[[فيراگوستو]]'' سان گڏ اچي ٿو، جيڪو اونهاري جي موڪلن جو دور آهي.<ref>{{Cite book|last=Jonathan Boardman|url={{Google books|VHAUAQAAIAAJ|keywords=|text=|plainurl=yes}}|title=Rome: A Cultural and Literary Companion|publisher=Signal Books|year=2000|isbn=978-1-902669-15-1|location=University of California|page=219|format=Google Books}}</ref> اطالوي قومي [[سرپرست ڏينهن]]، 4 آڪٽوبر تي، [[سينٽ فرانسس ۽ ڪيٿرائن جو عيد ڏينهن|سينٽ فرانسس ۽ سينٽ ڪيٿرائن]] کي ملهايو ويندو آهي. هر شهر يا ڳوٺ پنهنجي مقامي سرپرست بزرگ جي عيد تي پڻ عام موڪل ملهائيندو آهي.<ref name="Italian Embassy in London"></ref> [[ناتالي دي روما]] ({{literally|روم جو جنم ڏينهن}}) [[روم]] ۾ 21 اپريل تي ٿيندڙ ساليانو ميلو آهي، جيڪو شهر جي ڏند ڪٿائي [[روم جو بنياد|بنياد]] جي خوشيءَ ۾ ملهايو ويندو آهي.<ref name="Plutarch12">[[پلوٽارڪ]]، ''[[متوازي زندگيون]] – رومولس جي زندگي''، [http://penelope.uchicago.edu/Thayer/E/Roman/Texts/Plutarch/Lives/Romulus*.html#12 12.2] ([[لاڪوس ڪورتيوس]] مان)</ref> [[ڏند ڪٿا]] موجب، چيو وڃي ٿو ته [[رومولس]] 21 اپريل 753 ق.م. تي روم شهر جو بنياد وڌو.<ref name="penelope">{{Cite web|url=https://penelope.uchicago.edu/Thayer/L/Roman/Texts/Censorinus/text*.html#17.11|title=LacusCurtius • Censorinus – De Die Natali|website=penelope.uchicago.edu}}</ref> ميلن ۽ جشنن ۾ [[پاليو دي سينا]] گهوڙن جي ڊوڙ، [[مقدس هفتو#اٽلي|مقدس هفتي]] جون رسمون، اريتسو جو [[ساراسين جوسٽ]]، ۽ ''[[ڪالچو ستوريڪو فيورينتينو]]'' شامل آهن. 2013ع ۾، [[يونيسڪو]] [[غير مادي ثقافتي ورثو|غير مادي ثقافتي ورثي]] ۾ اطالوي ميلن ۽ ''[[پاسو (فلوٽ)|پاسو]]'' کي شامل ڪيو، جهڙوڪ [[واريا دي پالمي]]، [[ويتربو]] ۾ [[ماڪينا دي سانتا روزا]]، ۽ [[ساساري]] ۾ ''faradda di li candareri''.<ref>{{Cite web|title=Celebrations of big shoulder-borne processional structures|url=http://www.unesco.org/culture/ich/index.php?lg=en&pg=00011&RL=00721|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141213122708/http://www.unesco.org/culture/ich/index.php?lg=EN|archive-date=13 December 2014|access-date=29 November 2014|publisher=UNESCO}}</ref> ٻين ميلن ۾ [[اٽلي ۾ ڪارنيول|ڪارنيول]] شامل آهن، جهڙوڪ [[وينس جو ڪارنيول|وينس]]، [[وياريجو جو ڪارنيول|وياريجو]]، [[اِوريا جو ڪارنيول|اِوريا]]، [[فويانو ديلا ڪيانا جو ڪارنيول|فويانو ديلا ڪيانا]]، ۽ [[ساتريانو دي لوڪانيا جو ڪارنيول|ساتريانو دي لوڪانيا]]. [[وينس فلم فيسٽيول]]، جيڪو [[گولڊن لائن]] انعام ڏئي ٿو ۽ 1932ع کان منعقد ٿي رهيو آهي، دنيا جو سڀ کان پراڻو فلمي ميلو آهي ۽ [[ڪانز فلم فيسٽيول|ڪانز]] ۽ [[برلن بين الاقوامي فلم فيسٽيول|برلن]] سان گڏ يورپ جي "وڏن ٽن" فلمي ميلن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite web|last=Anderson|first=Ariston|date=24 July 2014|title=Venice: David Gordon Green's 'Manglehorn,' Abel Ferrara's 'Pasolini' in Competition Lineup|url=https://www.hollywoodreporter.com/news/venice-film-festival-unveils-lineup-720770|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20160218220740/http://www.hollywoodreporter.com/news/venice-film-festival-unveils-lineup-720770|archive-date=18 February 2016|website=[[دي هالي ووڊ رپورٽر]]}}; {{Cite magazine|title=Addio, Lido: Last Postcards from the Venice Film Festival|url=https://time.com/3291348/addio-lido-last-postcards-from-the-venice-film-festival/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140920162423/http://time.com/3291348/addio-lido-last-postcards-from-the-venice-film-festival|archive-date=20 September 2014|magazine=Time}}</ref> ==انتظامي ورهاستون== <!-- This Anchor tag serves to provide a permanent target for incoming section links. Please do not remove or modify it, except to add another appropriate anchor. If you modify the section title, please anchor the old title. It is always best to anchor an old section header that has been changed so that links to it will not be broken. See [[Template:Anchor]] for details. This template is {{Subst:Anchor comment}}. --> {{Main|اٽلي جا علائقا|اٽلي جا صوبا|اٽلي جا ميٽروپوليٽن شهر|ڪوموني}} اٽلي 20 علائقن (''[[ريجوني]]'') تي مشتمل آهي، جن مان پنجن کي [[خاص قانوني حيثيت وارا خودمختيار علائقا|خاص خودمختيار حيثيت]] حاصل آهي، جيڪا کين اضافي معاملن تي قانون سازي ڪرڻ جي اجازت ڏئي ٿي.<ref name="tuttitalia">{{Cite news|title=Regioni italiane|url=http://www.tuttitalia.it/regioni|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220509133929/https://www.tuttitalia.it/regioni|archive-date=9 May 2022|access-date=30 April 2022|language=it}}</ref> {{Div col}} * [[ابروزو]] * [[اوستا وادي]] * [[اپوليا]] * [[بازيليڪاتا]] * [[ڪلابريا]] * [[ڪمپانيا]] * [[ايميليا-رومانيا]] * [[فريولي-وينيزيا جوليا]] * [[لازيو]] * [[ليگوريا]] * [[لومباردي]] * [[مارڪي]] * [[موليزه]] * [[پيڊمونٽ]] * [[سارڊينيا]] * [[سسلي]] * [[ترنتينو-آلٽو آديجي/سڊٽيرول]] * [[ٽسڪني]] * [[امبريا]] * [[وينيتو]] {{Div col end}} ''ريجوني'' ۾ 107 صوبا (''[[اٽلي جا صوبا|پرووينچي]]'') يا ميٽروپوليٽن شهر (''[[اٽلي جا ميٽروپوليٽن شهر|چِتا ميٽروپوليتاني]]'')، ۽ 7,896 ميونسپلٽيون (''[[ڪوموني]]'') شامل آهن.<ref name="tuttitalia"/> {{Clear}} == پڻ ڏسو == {{Portal|اٽلي|ملڪ|يورپ|يورپي يونين }} * [[اٽلي جو خاڪو]] {{Clear}} == نوٽس == {{Notelist|30em}} == ڪتابيات == {{Refbegin|30em}} * {{Cite book|last1=Cushman-Roisin|first1=Benoit|url=https://books.google.com/books?id=OFwkVgQNHlsC|title=Physical oceanography of the Adriatic Sea|last2=Gačić|first2=Miroslav|last3=Poulain|first3=Pierre-Marie|publisher=Springer|year=2001|isbn=978-1-4020-0225-0}} * {{Cite web|date=2004–2007|title=FastiOnline: A database of archaeological excavations since the year 2000 |url=https://www.fastionline.org|access-date=6 March 2010|publisher=International Association of Classical Archaeology (AIAC)}} * Hibberd, Matthew. ''The media in Italy'' (McGraw-Hill International, 2007). * Sarti, Roland, ed. ''Italy: A reference guide from the Renaissance to the present'' (2004). * Sassoon, Donald. ''Contemporary Italy: politics, economy and society since 1945'' (Routledge, 2014). * {{Cite web|date=1995–2010|title=Italy History – Italian History Index|url=http://vlib.iue.it/hist-italy/Index.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210815124837/http://vlib.iue.it/hist-italy/Index.html|archive-date=15 August 2021|access-date=6 March 2010|publisher=European University Institute, The World Wide Web Virtual Library|language=it, en}} {{Refend}} ==حوالا== {{حوالا}} <references group="lower-alpha"/> == ٻاهريان ڳنڍڻا == {{Wikibooks|Wikijunior:Countries A-Z|Italy}} {{Sister project links|voy=Italy|d=Q38}} * [https://www.bbc.com/news/world-europe-17433142 اٽلي] [[بي بي سي نيوز]] مان * [https://web.archive.org/web/20260116052905/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy/ اٽلي]. ''[[دي ورلڊ فيڪٽ بڪ]]''. [[سينٽرل انٽيليجنس ايجنسي]]. * [https://web.archive.org/web/20081216082829/http://ucblibraries.colorado.edu/govpubs/for/italy.htm اٽلي] ''يو سي بي لائبريريز گوو پبس'' مان * [https://www.oecd.org/italy/ اٽلي] [[او اي سي ڊي]] مان * [https://european-union.europa.eu/principles-countries-history/eu-countries/italy_en يورپي يونين جي ويب سائيٽ تي اٽلي جو ملڪي خاڪو] * {{Wikiatlas|Italy}} * {{OSM relation|365331}} * [https://www.ifs.du.edu/IFs/frm_CountryProfile/IT اٽلي لاءِ اهم ترقياتي اڳڪٿيون] [[انٽرنيشنل فيوچرز]] مان * [https://www.governo.it/ سرڪاري ويب سائيٽ] {{In lang|it}} * [https://www.italia.it/en/ اطالوي سياحت جي سرڪاري ويب سائيٽ] {{Italy topics}} {{Navboxes |title = اٽلي سان لاڳاپيل مضمون|list= {{Sovereign states of Europe}} {{Countries and territories bordering the Mediterranean Sea}} {{EU members}} {{European Economic Area (EEA)}} {{Council of Europe members}} {{G8 nations}} {{G20}} {{OSCE}} }} {{Authority control}} {{Coord|43|N|12|E|display=title}} [[زمرو:اٽلي| ]] [[زمرو:ملڪ]] [[زمرو:يورپي ملڪ]] [[زمرو:جمهوريتون]] [[زمرو:ڏاکڻي يورپ جا ملڪ]] [[زمرو:يورپي اتحاد جا رڪن ملڪ]] [[زمرو:جي 20 ميمبر]] [[زمرو:ڪائونسل آف يورپ جا ميمبر رياستون]] [[زمرو:يورپي يونين جا ميمبر رياستون]] [[زمرو:نيٽو جا ميمبر رياستون]] [[زمرو:يونين فار دي ميڊيٽرينين جا ميمبر رياستون]] [[زمرو:گڏيل قومن جا ميمبر رياستون]] [[زمرو:او اي سي ڊي ميمبر]] [[زمرو:جمهوريتون]] [[زمرو:1861ع ۾ يورپ ۾ قيام]] [[زمرو:اهي ملڪ ۽ علائقا جتي اطالوي سرڪاري ٻولي آهي]] [[زمرو:1861ع ۾ قائم ٿيل رياستون ۽ علائقا]] [[Category:1946ع ۾ يورپ ۾ قائم ٿيل رياستون ۽ علائقا]] 6epfdio75dhiaetk5alhiz2rnwepyn3 382656 382655 2026-06-04T09:31:29Z Memon2025 21315 382656 wikitext text/x-wiki {{چونڊ مضمون| جون 2026}} {{Short description|ڏکڻ ۽ اولهه يورپ جو ملڪ}} {{Infobox country | conventional_long_name = اطالوي جمهوريه | common_name = اٽلي | native_name = {{Lang|it|Repubblica Italiana<!--upper case see Italian wiki-->}} | image_flag = Flag of Italy.svg | image_coat = Emblem of Italy.svg | symbol_type = نشان | national_anthem = "{{Lang|it|[[اِل ڪانتو ديلي اطالياني]]|italic=no}}"<br/>"اطالوين جو گيت"<div style="padding-top:0.5em;">{{Center|[[File:Canto degli Italiani - Marina Militare (strumentale).wav]]}}</div> | image_map = {{Switcher|[[File:EU-Italy (orthographic projection).svg|frameless]]|گلوب ڏيکاريو|[[File:EU-Italy.svg|upright=1.15|frameless]]|يورپي يونين جو نقشو ڏيکاريو|default=1}} | capital = [[روم]] | coordinates = {{Coord|41|54|N|12|29|E|type:city}} | largest_city = capital | languages_type = ڏيهي ٻوليون | languages = ڏسو [[اٽلي جون ٻوليون|مکيه مضمون]] | official_languages = [[اطالوي ٻولي|اطالوي]]<sup>a</sup> {{Infobox|child=yes |label1 = [[اٽلي ڏانهن اميگريشن|قوميت]] {{Nobold|(2021)}}<ref name="id2020">{{Cite web|title=Indicatori demografici, anno 2020 |url=https://www.istat.it/it/files//2021/05/REPORT_INDICATORI-DEMOGRAFICI-2020.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210503091112/https://www.istat.it/it/files//2021/05/REPORT_INDICATORI-DEMOGRAFICI-2020.pdf|archive-date=3 May 2021|access-date=3 May 2021}}</ref> | data1 = {{Unbulleted list|91% اطالوي|9% ٻيا}} }} | religion = {{Ublist|item_style=white-space:nowrap;|84% [[اٽلي ۾ عيسائيت|عيسائيت]]|12% [[اٽلي ۾ لادينيت|لادينيت]]|4% [[اٽلي ۾ مذهب|ٻيا]]}} | religion_year = 2021 | religion_ref = <ref>{{Cite web|date=September 2021|title=Special Eurobarometer 516|url=https://data.europa.eu/data/datasets/s2237_95_2_516_eng?locale=en|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20230629085321/http://data.europa.eu/data/datasets/s2237_95_2_516_eng?locale=en|archive-date=29 June 2023|access-date=2 June 2026|publisher=European Union: [[European Commission]]|via=[[European Data Portal]] (see Volume C: Country/socio-demographics: IT: Question D90.2.)}}</ref> | demonym = اطالوي | government_type = [[وحداني پارلياماني جمهوريه]] | leader_title1 = [[اٽلي جو صدر|صدر]] | leader_name1 = [[سرجيو ماتاريلا]] | leader_title2 = [[اٽلي جو وزيراعظم|وزيراعظم]] | leader_name2 = [[جورجيا ميلوني]] | leader_title3 = [[جمہوريه جي سينيٽ جو صدر (اٽلي)|سينيٽ جو صدر]] | leader_name3 = [[اگناتسيو لا روسا]] | leader_title4 = [[چيمبر آف ڊپٽيز جو صدر (اٽلي)|چيمبر آف ڊپٽيز جو صدر]] | leader_name4 = [[لورينزو فونتانا]] | legislature = [[اطالوي پارليامينٽ|پارليامينٽ]] | upper_house = [[جمہوريه جي سينيٽ (اٽلي)|جمہوريه جي سينيٽ]] | lower_house = [[چيمبر آف ڊپٽيز (اٽلي)|چيمبر آف ڊپٽيز]] | sovereignty_type = [[اٽلي جي تاريخ|تاريخي سياسي وحدتون]] | established_event1 = [[اٽلي جا قديم ماڻھو|اٽالڪ ماڻھو]] | established_date1 = قديم دور | established_event2 = [[قديم روم]]<br>[[رومي اٽلي]] | established_date2 = 753 ق م–476 ع | established_event3 = [[بربر بادشاهتون|رومي-بربر بادشاهتون]]<br>[[بازنطيني اٽلي]] | established_date3 = اوائلي وچون دور | established_event4 = [[اٽلي جي تاريخي رياستن جي فهرست|اطالوي شهري رياستون ۽ علائقائي سياسي وحدتون]] | established_date4 = وچون دور ۽ جديد دور | established_event5 = [[اٽلي جي بادشاهت]] | established_date5 = 1861–1946<br>{{start date and age|1861|03|17|df=y}} | established_event6 = [[اطالوي سلطنت]] | established_date6 = 1869/1882–1960 | established_event7 = [[1946ع اطالوي اداراتي ريفرنڊم|اطالوي جمهوريه]] | established_date7 = {{start date and age|1946|06|02|df=y}} | area_km2 = 301,340 | area_footnote = <ref name="Central Intelligence Agency-2023">{{Cite web|date=23 August 2023|title=Italy|url=https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210701235642/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy|archive-date=1 July 2021|access-date=28 August 2023|publisher=Central Intelligence Agency}}</ref><ref>{{Cite web|date=12 November 2023|title=Italy country profile|url=https://www.bbc.com/news/world-europe-17433142|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20231218111602/https://www.bbc.com/news/world-europe-17433142|archive-date=18 December 2023|access-date=12 November 2023|publisher=BBC News}}</ref> | area_rank = 71هون | area_sq_mi = 116,347 <!--Do not remove per [[Wikipedia:Manual of Style/Dates and numbers]]--> | percent_water = 1.24 (2015)<ref>{{Cite web|title=Surface water and surface water change|url=https://stats.oecd.org/Index.aspx?DataSetCode=SURFACE_WATER|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210324133453/https://stats.oecd.org/Index.aspx?DataSetCode=SURFACE_WATER|archive-date=24 March 2021|access-date=11 October 2020|publisher=[[Organisation for Economic Co-operation and Development]] (OECD)}}</ref> | population_estimate = {{DecreaseNeutral}} 58,915,561<ref name="population">{{cite web|title=Monthly Demographic Balance|url=https://demo.istat.it/app/?l=en&a=&i=D7B|publisher=[[Italian National Institute of Statistics|ISTAT]]}}</ref> | population_estimate_year = 2025 | population_estimate_rank = 25هون | population_density_km2 = 195.5 | population_density_sq_mi = auto<!--Do not remove per [[Wikipedia:Manual of Style/Dates and numbers]]--> | population_density_rank = 72هون | GDP_PPP = {{Increase}} $3.872&nbsp;trillion<ref name="IMFWEO.IT">{{cite web |url=https://data.imf.org/en/Data-Explorer?datasetUrn=IMF.RES:WEO(9.0.0) |title=World Economic Outlook Database (April 2026 Edition) |publisher=[[International Monetary Fund]] |website=www.imf.org |date=14 April 2026 |access-date=18 April 2026}}</ref> | GDP_PPP_year = 2026 | GDP_PPP_rank = 12هون | GDP_PPP_per_capita = {{Increase}} $65,761<ref name="IMFWEO.IT"/> | GDP_PPP_per_capita_rank = 29هون | GDP_nominal = {{Increase}} $2.738&nbsp;trillion<ref name="IMFWEO.IT"/> | GDP_nominal_year = 2026 | GDP_nominal_rank = 8هون | GDP_nominal_per_capita = {{Increase}} $46,505<ref name="IMFWEO.IT"/> | GDP_nominal_per_capita_rank = 27هون | Gini = 32.5 <!--number only--> | Gini_year = 2020 | Gini_change = decrease <!--increase/steady/decrease--> | Gini_ref = <ref>{{Cite web|title=Gini coefficient of equivalised disposable income – EU-SILC survey|url=https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/tessi190/default/table?lang=en|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20201009091832/https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/tessi190/default/table?lang=en|archive-date=9 October 2020|access-date=21 June 2022|publisher=European Commission}}</ref> | HDI = 0.915 <!--number only--> | HDI_year = 2023<!-- Please use the year to which the data refers, not the publication year--> | HDI_change = increase <!--increase/decrease/steady--> | HDI_ref = <ref name="UNHDR">{{Cite web |date=6 May 2025 |title=Human Development Report 2025 |url=https://hdr.undp.org/system/files/documents/global-report-document/hdr2025reporten.pdf|url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20250506051232/https://hdr.undp.org/system/files/documents/global-report-document/hdr2025reporten.pdf |archive-date=6 May 2025 |access-date=6 May 2025 |publisher=[[United Nations Development Programme]] |language=en}}</ref> | HDI_rank = 29هون | currency = [[يورو]] (€)<sup>b</sup> | currency_code = EUR | time_zone = [[مرڪزي يورپي وقت|CET]] | utc_offset = +1 | utc_offset_DST = +2 | time_zone_DST = [[مرڪزي يورپي گرمي وارو وقت|CEST]] | calling_code = [[+39]] <sup>c</sup> | cctld = [[.it]] | footnote_a = <span style="font-size:100%;">جرمن [[ڏکڻ ٽائرول]] ۽ [[فريولي-وينيتسيا جوليا]] ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ فرينچ [[آئوستا وادي]] ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ [[سلووين ٻولي|سلووين]] [[ٽريئستي صوبو]]، [[گوريتسيا صوبو]] ۽ فريولي-وينيتسيا جوليا ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ [[لاڊن ٻولي|لاڊن]] ڏکڻ ٽائرول، [[ترنتينو]] ۽ ٻين اترين علائقن ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ [[فريولي ٻولي|فريولي]] فريولي-وينيتسيا جوليا ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ [[سارڊينيائي ٻولي|سارڊينيائي]] [[سارڊينيا]] ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي.<ref>{{Cite web|title=Legge Regionale 15 ottobre 1997, n. 26 |url=http://www.regione.sardegna.it/j/v/86?v=9&c=72&file=1997026|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210226213750/http://www.regione.sardegna.it/j/v/86?v=9&c=72&file=1997026|archive-date=26 February 2021|access-date=31 May 2018|publisher=Regione autonoma della Sardegna – Regione Autònoma de Sardigna}}; {{Cite web|title=Regione Autonoma Friuli-Venezia Giulia – Comunità linguistiche regionali|url=https://www.regione.fvg.it/rafvg/cms/RAFVG/cultura-sport/patrimonio-culturale/comunita-linguistiche|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150904201140/https://www.regione.fvg.it/rafvg/cms/RAFVG/cultura-sport/patrimonio-culturale/comunita-linguistiche|archive-date=4 September 2015|access-date=2 November 2020|website=regione.fvg.it}}</ref></span> | footnote_b = <span style="font-size:100%;">2002ع کان اڳ، [[اطالوي ليرا]]. يورو [[ڪامپيوني دي اٽاليا]] ۾ قبول ڪئي وڃي ٿي، پر ان جي سرڪاري ڪرنسي [[سوئس فرانڪ]] آهي.<ref>{{Cite web|date=14 July 2010|title=Comune di Campione d'Italia|url=http://www.comune.campione-d-italia.co.it/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110430223743/http://www.comune.campione-d-italia.co.it/|archive-date=30 April 2011|access-date=30 October 2010|publisher=Comune.campione-d-italia.co.it}}</ref></span> | footnote_c = <span style="font-size:100%;">ڪامپيوني دي اٽاليا کي فون ڪرڻ لاءِ سوئس ڪوڊ [[+41]] استعمال ڪرڻ ضروري آهي.</span> }} '''اٽلي'''،{{Efn|{{Lang|it|Italia}}, {{IPA|it|iˈtaːlja|pron|small=no|It-Italia.ogg}}}} سرڪاري طور '''اطالوي جمهوريه'''،{{Efn|{{Lang|it|ريپبلڪا اطاليانا|links=no}}, {{IPA|it|reˈpubblika itaˈljaːna|pron|small=no}}}} [[ڏکڻ يورپ|ڏکڻ]] ۽ [[اولهه يورپ]] ۾ واقع هڪ ملڪ آهي.{{Efn|اٽلي کي گهڻو ڪري اولهه يورپ ۾ شامل ڪيو ويندو آهي.<ref>اٽلي کي اولهه يورپي ملڪ طور بيان ڪندڙ علمي ڪم:{{Bulleted list |{{Cite book|last1=Hancock|first1=M. Donald|url=https://archive.org/details/politicsinwester00hanc_0|title=Politics in Western Europe: an introduction to the politics of the United Kingdom, France, Germany, Italy, Sweden, and the European Union|last2=Conradt|first2=David P.|last3=Peters|first3=B. Guy|last4=Safran|first4=William|last5=Zariski|first5=Raphael|date=11 November 1998|publisher=Chatham House Publishers|isbn=978-1-5664-3039-5|edition=2nd|quote=list of Western European countries Italy.|url-access=registration|ref=none}} |{{Cite book|last1=Ugo|first1=Ascoli|last2=Emmanuele|first2=Pavolini|title=The Italian welfare state in a European perspective: A comparative analysis|date=2016|publisher=Policy Press|isbn=978-1-4473-3444-6|url=https://books.google.com/books?id=BEzRDAAAQBAJ&q=list+of+Western+European+countries+Italy|ref=none}} |{{Cite book|last1=Zloch-Christy|first1=Iliana|title=East-West Financial Relations: Current Problems and Future Prospects|date=1991|publisher=Cambridge University Press|isbn=978-0-5213-9530-4|url=https://archive.org/details/eastwestfinancia00zloc|url-access=registration|quote=list of Western European countries Italy.|access-date=29 September 2019|ref=none}} |{{Cite book|last1=Clout|first1=Hugh D.|title=Western Europe: Geographical Perspectives|date=1989|publisher=Longman Scientific & Technical|isbn=978-0-5820-1772-6|url=https://books.google.com/books?id=WGbIT90ppZsC|access-date=29 September 2019|ref=none}} |{{Cite book|last1=Furlong|first1=Paul|title=Modern Italy: Representation and Reform|date=2003|publisher=Routledge|isbn=978-1-1349-7983-7|url=https://books.google.com/books?id=JNNsOl65D0AC&q=italy+western+European+country|access-date=29 September 2019|ref=none}} |{{Cite book|last1=Hanf|first1=Kenneth|last2=Jansen|first2=Alf-Inge|title=Governance and Environment in Western Europe: Politics, Policy and Administration|date=2014|publisher=Routledge|isbn=978-1-3178-7917-6|url=https://books.google.com/books?id=31wSBAAAQBAJ&q=West+Europe+Italy|access-date=29 September 2019|ref=none}} }}</ref>|name=WE}} اهو [[اطالوي اپٻيٽ|هڪ اپٻيٽ]] تي مشتمل آهي، جيڪو [[ڀونوچ سمنڊ]] ۾ وڌي وڃي ٿو، جنهن جي اترين زميني سرحد تي [[الپس]] آهن، ۽ ان سان گڏ [[اٽلي جي ٻيٽن جي فهرست|لڳ ڀڳ 800 ٻيٽ]] پڻ شامل آهن، جن مان خاص طور [[سسلي]] ۽ [[سارڊينيا]] اهم آهن. اٽلي اولهه ۾ [[فرانس]]؛ اتر ۾ [[سوئٽزرلينڊ]] ۽ [[آسٽريا]]؛ اوڀر ۾ [[سلووينيا]]؛ ۽ ٻن [[انڪليو|انڪليوز]]، [[ويٽيڪن سٽي]] ۽ [[سان مارينو]]، سان زميني سرحدون رکي ٿو. ايراضي جي لحاظ کان اهو [[ايراضيءَ موجب يورپي ملڪن جي فهرست|يورپ جو ڏهون وڏو ملڪ]] آهي، جيڪو {{Convert|301340|km2|sqmi|abbr=on}} تي پکڙيل آهي، ۽ لڳ ڀڳ 59 ملين آبادي سان [[يورپي يونين]] جو ٽيون سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو [[يورپي يونين جو رڪن ملڪ|رڪن ملڪ]] آهي. اٽلي جي گاديءَ جو هنڌ ۽ [[اٽلي جي شهرن جي فهرست|سڀ کان وڏو شهر]] [[روم]] آهي؛ ٻين وڏن شهرن ۾ [[ميلان]]، جيڪو ملڪ جو سڀ کان وڏو [[ميٽروپوليٽن علائقو]] آهي، [[نيپلز]]، [[تورين]]، [[پالرمو]]، [[بولونيا]]، [[فلورينس]]، [[جينووا]] ۽ [[وينس]] شامل آهن. [[اٽلي جي تاريخ]] ڪيترن ئي [[اٽلي جي قديم قومن جي فهرست|اٽالڪ قومن]] تائين وڃي ٿي، جن ۾ خاص طور [[قديم رومي]] شامل آهن، جن [[رومي جمهوريه]] دوران ڀونوچ سمنڊ جي دنيا کي فتح ڪيو ۽ [[رومي سلطنت]] دوران صدين تائين ان تي حڪومت ڪئي. عيسائيت جي پکڙجڻ سان، روم [[ڪيٿولڪ ڪليسا]] ۽ [[پاپائيت]] جو مرڪز بڻجي ويو. [[بربر حملا|بربر حملن]] ۽ ٻين سببن ڪري [[قديم دور جي آخري مرحلي]] ۽ [[اوائلي وچئين دور]] جي وچ ۾ [[اولهه رومي سلطنت جو زوال ۽ خاتمو]] ٿيو. يارهين صديءَ تائين [[اطالوي شهري رياستون]] ۽ [[سامونڊي جمهوريهون]] وڌيون، جن واپار ذريعي نئين خوشحالي آندي ۽ جديد سرمائيداريءَ لاءِ بنياد وڌا. [[اطالوي نشاةِ ثانيه]] پندرهين ۽ سورهين صديءَ دوران ڦهلي ڦولي ۽ [[نشاةِ ثانيه#پکڙجڻ|باقي يورپ تائين پکڙجي وئي]]. اطالوي ڳولائوئن پري اوڀر ۽ [[نئين دنيا]] ڏانهن نوان رستا دريافت ڪيا، جنهن سان [[دريافتن جو دور|دريافتن جي دور]] ۾ اهم حصو پيو. سياسي ۽ علائقائي ورهاستن جي صدين کان پوءِ، [[اٽلي جي بادشاهت]] 1861ع ۾ [[اطالوي آزاديءَ جون جنگيون|آزاديءَ جي جنگين]] ۽ [[هزارن جي مهم]] کان پوءِ قائم ٿي. اوڻيهين صديءَ جي آخر کان ويهين صديءَ جي شروعات تائين، [[اٽلي ۾ صنعتڪاري|اٽلي صنعتڪاري ڪئي]] ۽ [[اطالوي سلطنت|نوآبادياتي سلطنت]] حاصل ڪئي، جڏهن ته [[ڏکڻ اٽلي|ڏکڻ]] گهڻي حد تائين غريب رهيو، جنهن سبب آمريڪا ڏانهن [[اطالوي ڊائاسپورا|وڏي مهاجر ڊائاسپورا]] پيدا ٿي. 1915ع کان 1918ع تائين، [[پهريين عالمي جنگ دوران اٽلي جي فوجي تاريخ|اٽلي]] [[پهريين عالمي جنگ]] ۾ [[پهريين عالمي جنگ جا اتحادي|انتانت]] سان گڏ [[مرڪزي طاقتون|مرڪزي طاقتن]] خلاف وڙهيو. 1922ع ۾ [[اطالوي فاشزم|اطالوي فاشسٽ]] آمريت قائم ٿي. [[ٻي عالمي جنگ دوران اٽلي جي فوجي تاريخ|ٻي عالمي جنگ دوران]]، اٽلي پهرين [[محوري طاقتون|محوري طاقتن]] جو حصو هو، جيستائين [[ڪاسيبلي جي جنگبندي|جنگبندي]] [[ٻي عالمي جنگ جا اتحادي|اتحادي طاقتن]] سان نه ٿي (1940–1943)، پوءِ [[اطالوي مزاحمت]] ۽ جرمن قبضي ۽ سهڪار ڪندڙ [[اطالوي سماجي جمهوريه|آر ايس آءِ]] کان [[اٽلي جي آزادي]] دوران اتحادي طاقتن جو هم جنگي ساٿي بڻيو (1943–1945). 1946ع ۾ بادشاهت کي [[1946ع اطالوي اداراتي ريفرنڊم|جمهوريه سان تبديل ڪيو ويو]] ۽ ملڪ [[اطالوي اقتصادي معجزو|مضبوط بحالي]] ڪئي. [[ترقي يافته ملڪ]] طور، [[اٽلي جي معيشت|ترقي يافته معيشت]] سان، اٽلي دنيا جو [[ناليوار جي ڊي پي موجب ملڪن جي فهرست|اٺون وڏو ناليوار جي ڊي پي]] رکي ٿو، يورپ جو [[پيداوار موجب ملڪن جي فهرست|ٻيون وڏو پيداوار وارو شعبو]] رکي ٿو، ۽ [[علائقائي طاقت|علائقائي]] ۽ – [[وڏين طاقتن مان گهٽ ترين|گهٽ حد تائين]] – عالمي اقتصادي، فوجي، ثقافتي ۽ سياسي معاملن ۾ اهم ڪردار ادا ڪري ٿو. اهو يورپي يونين جو [[اندروني ڇهه|باني]] ۽ [[يورپي يونين جا ٽي|اهم رڪن]] آهي، ۽ [[اٽلي جا پرڏيهي لاڳاپا#بين الاقوامي ادارا|ڪيترين ٻين بين الاقوامي تنظيمن ۽ فورمن جو حصو]] آهي. [[ثقافتي سپر پاور]] طور، اٽلي ڊگهي عرصي کان [[اطالوي فن|فن]]، [[اٽلي جي موسيقي|موسيقي]]، [[اطالوي ادب|ادب]]، [[اطالوي کاڌو|کاڌي]]، [[اطالوي فيشن|فيشن]]، [[اٽلي ۾ سائنس ۽ ٽيڪنالاجي|سائنس ۽ ٽيڪنالاجي]] جو مشهور عالمي مرڪز رهيو آهي، ۽ [[اطالوي ايجادن ۽ دريافتن جي فهرست|ڪيترين ايجادن ۽ دريافتن]] جو ذريعو آهي. هن وٽ [[ملڪ موجب عالمي ورثو ماڳ|سڀ کان وڌيڪ تعداد]] ۾ [[عالمي ورثو ماڳ]] ([[اٽلي ۾ عالمي ورثو ماڳن جي فهرست|61]]) آهن ۽ اهو دنيا جو [[عالمي سياحت درجابندي|پنجون سڀ کان وڌيڪ گهميو ويندڙ ملڪ]] آهي. == نالو<span class="anchor" id="Etymology"></span> == {{Main|اٽلي جو نالو}} ''اٽاليا'' جي اشتقاق بابت ڪيترائي مفروضا موجود آهن.<ref>Alberto Manco, ''Italia. Disegno storico-linguistico''. 2009, Naples: L'Orientale. {{ISBN|978-8-8950-4462-0}}.</ref> هڪ نظريي موجب اهو [[قديم يوناني]] اصطلاح مان نڪتو، جيڪو ''اٽالوئي'' جي زمين لاءِ استعمال ٿيندو هو؛ اٽالوئي هڪ قبيلو هو، جيڪو انهيءَ علائقي ۾ رهندو هو، جيڪو اڄ [[ڪلابريا]] جي نالي سان سڃاتو وڃي ٿو. اصل ۾ سمجهيو ويندو هو ته ان جو نالو ''ويتولي'' هو، ۽ ڪجهه عالمن جي راءِ آهي ته سندن [[ٽوٽم]]ي جانور ڳئون جو ٻچو هو ([[لاطيني]]: ''vitulus''؛ [[امبريائي]]: ''vitlo''؛ [[اوسڪن]]: ''Víteliú'')<!-- and named for the god of cattle, [[Mars (mythology)|Mars]] -->.<ref>J.P. Mallory and D.Q. Adams, ''Encyclopedia of Indo-European Culture'' (London: Fitzroy and Dearborn, 1997), 24.</ref> ڪيترن قديم ليکڪن چيو آهي ته اهو نالو هڪ مقامي حڪمران [[اٽالس]] جي نالي تان پيو.<ref>Dionysius of Halicarnassus, ''Roman Antiquities'', [https://penelope.uchicago.edu/Thayer/E/Roman/Texts/Dionysius_of_Halicarnassus/1B*.html 1.35] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20221215151343/https://penelope.uchicago.edu/Thayer/E/Roman/Texts/Dionysius_of_Halicarnassus/1B%2A.html|date=15 December 2022}}, on LacusCurtius; Aristotle, ''Politics'', [https://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0058%3Abook%3D7%3Asection%3D1329b#note-link2 7.1329b] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20150910185719/http://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0058%3Abook%3D7%3Asection%3D1329b|date=10 September 2015}}, on Perseus; Thucydides, ''The Peloponnesian War'', [https://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Thuc.+6.2.4&fromdoc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0200 6.2.4] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20150924213434/http://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Thuc.+6.2.4&fromdoc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0200|date=24 September 2015}}, on Perseus</ref> اٽلي لاءِ قديم يوناني اصطلاح شروعات ۾ رڳو [[ڪلابريا|بروٽيم]] اپٻيٽ جي ڏکڻ حصي ۽ [[ڪاتانزارو]] ۽ [[ويبو والينتيا]] جي ڪجهه حصن لاءِ استعمال ٿيندو هو. [[اوينوٽريا]] ۽ "اٽلي" جو وڏو تصور هڪ ٻئي جا مترادف بڻجي ويا، ۽ اهو نالو [[لوڪانيا]] جي اڪثر حصي تي به لاڳو ٿيڻ لڳو. رومي جمهوريه جي واڌ کان اڳ، اهو نالو يونانين طرفان [[ميسينا آبنائے]] ۽ [[ساليرنو نار|ساليرنو نارين]] ۽ [[تارانٽو نار|تارانٽو]] کي ملائيندڙ لڪير جي وچ واري زمين لاءِ استعمال ٿيندو هو، جيڪا ڪلابريا سان مطابقت رکي ٿي. يونانين "اٽاليا" کي وڌيڪ وڏي علائقي تي لاڳو ڪرڻ شروع ڪيو.<ref>Pallottino, M., ''History of Earliest Italy'', trans. Ryle, M & Soper, K. in Jerome Lectures, Seventeenth Series, p. 50</ref> ڏکڻ ۾ "[[يوناني اٽلي]]" کان علاوه، مورخن هڪ "ايٽرسڪن اٽلي" جي وجود جو به امڪان ظاهر ڪيو آهي، جيڪو وچ اٽلي جي علائقن تي مشتمل هو.<ref>Giovanni Brizzi, Roma. Potere e identità: dalle origini alla nascita dell'impero cristiano, Bologna, Patron, 2012 p. 94</ref> [[رومي اٽلي]]، يعني ''اٽاليا''، جون سرحدون وڌيڪ واضح طور مقرر ٿيل آهن. ڪيٽو جي ''[[اوريجنيز]]'' اٽلي کي الپس جي ڏکڻ ۾ واقع سڄي اپٻيٽ طور بيان ڪري ٿي.<ref>{{Cite book|last=Carlà-Uhink|first=Filippo|url=https://books.google.com/books?id=dSY-DwAAQBAJ&q=cato+italy+south+of+the+Alps&pg=PT49|title=The "Birth" of Italy: The Institutionalization of Italy as a Region, 3rd–1st Century BCE|date=25 September 2017|publisher=Walter de Gruyter GmbH & Co KG|isbn=978-3-1105-4478-7}}; {{Cite book|last=Levene|first=D. S.|url=https://books.google.com/books?id=aLsRDAAAQBAJ&q=cato+walls+of+Italy&pg=PA108|title=Livy on the Hannibalic War|date=17 June 2010|publisher=Oxford University Press|isbn=978-0-1981-5295-8|access-date=12 November 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20240328152752/https://books.google.com/books?id=aLsRDAAAQBAJ&q=cato+walls+of+Italy&pg=PA108#v=snippet&q=cato%20walls%20of%20Italy&f=false|archive-date=28 March 2024|url-status=live}}</ref> 264 ق م ۾ رومي اٽلي مرڪزي-اتر جي [[آرنو]] ۽ [[روبيڪون]] دريائن کان وٺي سڄي ڏکڻ تائين پکڙيل هئي. اتر وارو علائقو، [[سيسالپائن گال]]، جغرافيائي طور اٽلي جو حصو سمجهيو ويندو هو، 220ع ق م واري ڏهاڪي ۾ روم طرفان قبضو ڪيو ويو،<ref>{{Cite book|last=Carlà-Uhink|first=Filippo|url=https://books.google.com/books?id=dSY-DwAAQBAJ&q=Tota+Italia+essays&pg=PT454|title=The "Birth" of Italy: The Institutionalization of Italy as a Region, 3rd–1st Century BCE|date=25 September 2017|publisher=Walter de Gruyter GmbH & Co KG|isbn=978-3-1105-4478-7|access-date=12 November 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211000755/https://books.google.com/books?id=dSY-DwAAQBAJ&q=Tota+Italia+essays&pg=PT454#v=snippet&q=Tota%20Italia%20essays&f=false|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}</ref> پر سياسي طور الڳ رهيو. 42 ق م ۾ ان کي قانوني طور اٽلي جي انتظامي وحدت ۾ ضم ڪيو ويو.<ref>{{Cite book|last=Williams|first=J. H. C.|url=https://books.google.com/books?id=RPj_FkEeVO4C&q=beyond+the+Rubicon|title=Beyond the Rubicon: Romans and Gauls in Republican Italy – J. H. C. Williams – Google Books|date=22 May 2020|publisher=Oxford University Press|isbn=978-0-1981-5300-9|archive-url=https://web.archive.org/web/20200522000630/https://books.google.it/books?id=RPj_FkEeVO4C&dq=beyond+the+Rubicon&hl=en&sa=X&ved=0ahUKEwiI5YrC6rbkAhUvDmMBHXZOCMAQ6AEIKTAA|archive-date=22 May 2020}}; {{Cite book|last=Long|first=George|title=Decline of the Roman republic: Volume 2|year=1866}}; {{Cite web|last=Aurigemma|first=Salvatore|title=Gallia Cisalpina|url=http://www.treccani.it/enciclopedia/gallia-cisalpina_(Enciclopedia-Italiana)|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20230404054511/https://www.treccani.it/enciclopedia/gallia-cisalpina_(Enciclopedia-Italiana)|archive-date=4 April 2023|access-date=14 October 2014|website=treccani.it|publisher=Enciclopedia Italiana|language=it}}</ref> سارڊينيا، [[ڪورسيڪا]]، سسلي ۽ [[مالٽا]] کي 292ع ۾ [[ڊيوڪليشن]] اٽلي ۾ شامل ڪيو،<ref>{{Cite web|title=Italy (ancient Roman territory)|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297743/Italy|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131110232259/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297743/Italy|archive-date=10 November 2013|access-date=10 November 2013|website=Encyclopædia Britannica}}</ref> جنهن سان آخري قديم دور جو اٽلي جديد [[اطالوي جاگرافيائي علائقو|اطالوي جاگرافيائي علائقي]] سان لڳ ڀڳ هم سرحد ٿي ويو.<ref>{{Cite web|title=La riorganizzazione amministrativa dell'Italia. Costantino, Roma, il Senato e gli equilibri dell'Italia romana|url=https://www.treccani.it/enciclopedia/la-riorganizzazione-amministrativa-dell-italia-costantino-roma-il-senato-e-gli-equilibri-dell-italia-romana_%28Enciclopedia-Costantiniana%29|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211119225335/https://www.treccani.it/enciclopedia/la-riorganizzazione-amministrativa-dell-italia-costantino-roma-il-senato-e-gli-equilibri-dell-italia-romana_(Enciclopedia-Costantiniana)|archive-date=19 November 2021|access-date=19 November 2021|language=it}}</ref> لاطيني لفظ ''Italicus'' "اٽلي جي ماڻهو" لاءِ استعمال ٿيندو هو، يعني ''provincial'' يا [[رومي صوبو|رومي صوبي]] مان آيل ماڻهو جي ابتڙ.<ref>''Letters'' 9.23</ref> صفت ''italianus''، جنهن مان ''Italian'' نڪتو، [[وچئين دور جي لاطيني]] مان آهي ۽ [[اوائلي جديد دور]] دوران ''Italicus'' سان متبادل طور استعمال ٿيندي هئي.<ref>''ytaliiens'' (1265) [http://www.cnrtl.fr/etymologie/italien TLFi] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20181029191636/http://www.cnrtl.fr/etymologie/italien|date=29 October 2018}}</ref> [[اولهه رومي سلطنت جي زوال]] کان پوءِ، اٽلي جي [[اوستروگوٿڪ بادشاهت]] قائم ٿي. [[لومبارڊ|لومبارڊن]] جي حملن کان پوءِ، ''اٽاليا'' سندن بادشاهت جي نالي طور برقرار رهي، ۽ [[پاڪ رومي سلطنت]] اندر ان جي [[اٽلي جي بادشاهت (پاڪ رومي سلطنت)|جانشين بادشاهت]] لاءِ به اهو نالو استعمال ٿيو.<ref>{{Cite web|title=IL COMUNE MEDIEVALE|url=https://www.homolaicus.com/storia/medioevo/comune_medievale.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20120318214257/http://www.homolaicus.com/storia/medioevo/comune_medievale.htm|archive-date=18 March 2012|website=homolaicus.com}}</ref> == تاريخ == {{Main|اٽلي جي تاريخ}} === قبل تاريخ ۽ قديم دور === {{Main|قبل تاريخي اٽلي|اٽالڪ قومون|ايٽرسڪن تهذيب|يوناني نوآبادڪاري|ميگنا گريشيا}} [[File:Etruscan Painting 1.jpg|thumb|right|[[ايٽرسڪن تهذيب|ايٽرسڪن]] فريسڪو، [[مونتيروتسي نيڪروپولس]] ۾، 5هين صدي ق م]] [[هيٺيون پيلئوليٿڪ]] جا آثار، جيڪي 850,000 سال اڳ جا آهن، [[مونتي پوجيولو]] مان مليا آهن.<ref>{{Cite web|last=Society|first=National Geographic|title=Erano padani i primi abitanti d'Italia|url=http://www.nationalgeographic.it/scienza/2012/01/20/news/erano_padani_iprimi_abitanti_ditalia-807204|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20190626220707/http://www.nationalgeographic.it/scienza/2012/01/20/news/erano_padani_iprimi_abitanti_ditalia-807204|archive-date=26 June 2019|access-date=11 March 2019|website=National Geographic}}</ref> سڄي اٽلي ۾ کوٽاين مان 200,000 سال اڳ وچين پيلئوليٿڪ دور ۾ [[نينڊرٿال]] جي موجودگي ظاهر ٿي آهي،<ref>Kluwer Academic/Plenum Publishers 2001, ch. 2. {{ISBN|0-3064-6463-2}}.</ref> جڏهن ته [[اوائلي جديد انسان|جديد انسان]] لڳ ڀڳ 40,000 سال اڳ [[ريپارو موڪي]] ۾ ظاهر ٿيا.<ref>42.7–41.5 ka ([[68–95–99.7 rule|1σ CI]]). {{Cite journal|last=Douka|first=Katerina|display-authors=etal|year=2012|title=A new chronostratigraphic framework for the Upper Palaeolithic of Riparo Mochi (Italy)|journal=Journal of Human Evolution|volume=62|issue=2|pages=286–299|doi=10.1016/j.jhevol.2011.11.009|pmid=22189428|bibcode=2012JHumE..62..286D }}; {{Cite web|date=29 January 2010|title=Istituto Italiano di Preistoria e Protostoria|url=http://www.iipp.it/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131015231105/http://www.iipp.it/|archive-date=15 October 2013|publisher=IIPP|access-date=15 August 2017}}</ref> رومي دور کان اڳ واري اٽلي جا [[اٽلي جا قديم ماڻھو|قديم ماڻھو]] [[پروٽو-انڊو-يورپي|انڊو-يورپي]] هئا، خاص طور [[اٽالڪ قومون]]. ممڪن غير انڊو-يورپي يا [[قبل انڊو-يورپي ٻوليون|قبل انڊو-يورپي]] ورثي وارن مکيه تاريخي ماڻهن ۾ [[ايٽرسڪن]]، سسلي جا [[ايلميئن]] ۽ [[سيڪاني]]، ۽ قبل تاريخي [[سارڊينيائي ماڻھو]] شامل آهن، جن [[نوراجڪ تهذيب]] کي جنم ڏنو. ٻين قديم آبادين ۾ [[ريئتيائي ماڻھو]] ۽ [[ڪاموني]] شامل آهن، جيڪي [[والڪامونيڪا ۾ پٿريلي چٽساليون|والڪامونيڪا جي پٿريلي چٽسالين]] لاءِ مشهور آهن.<ref>{{Cite web|title=Rock Drawings in Valcamonica|url=https://whc.unesco.org/en/list/94|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100703183257/http://whc.unesco.org/en/list/94|archive-date=3 July 2010|access-date=29 June 2010|publisher=UNESCO World Heritage Centre}}</ref> هڪ قدرتي ممي، [[اوئٽسي]]، جيڪا 3400–3100 ق م جي آهي، 1991ع ۾ [[سيميلاون]] گليشيئر مان دريافت ٿي.<ref>{{Cite journal|last1=Bonani|first1=Georges|last2=Ivy|first2=Susan D.|display-authors=etal|year=1994|title=AMS {{SimpleNuclide|Carbon|14}} Age Determination of Tissue, Bone and Grass Samples from the Ötzal Ice Man|url=http://digitalcommons.library.arizona.edu/objectviewer?o=http%3A%2F%2Fradiocarbon.library.arizona.edu%2FVolume36%2FNumber2%2Fazu_radiocarbon_v36_n2_247_250_v.pdf|url-status=live|journal=Radiocarbon|volume=36|issue=2|pages=247–250|doi=10.1017/s0033822200040534|archive-url=https://web.archive.org/web/20100720211402/https://digitalcommons.library.arizona.edu/objectviewer?o=http%3A%2F%2Fradiocarbon.library.arizona.edu%2FVolume36%2FNumber2%2Fazu_radiocarbon_v36_n2_247_250_v.pdf|archive-date=20 July 2010|access-date=4 February 2016|doi-access=free}}</ref> پهريان نوآبادڪار [[فينيقيه|فينيقي]] هئا، جن سسلي ۽ سارڊينيا جي ڪنارن تي [[ايمپوريم (قديم دور)|واپاري مرڪز]] قائم ڪيا. انهن مان ڪجهه ننڍا شهري مرڪز بڻيا ۽ [[يوناني نوآبادين]] سان گڏوگڏ ترقي ڪئي.<ref>{{Cite journal|last1=Raclot|first1=Thierry|last2=Oudart|first2=Hugues|date=January 2000|title=CORPS GRAS ET OBESITE Acides gras alimentaires et obésité: aspects qualitatifs et quantitatifs|journal=Oléagineux, Corps gras, Lipides|volume=7|issue=1|pages=77–85|doi=10.1051/ocl.2000.0077|issn=1258-8210|doi-access=free}}</ref> 8هين ۽ 7هين صدي ق م دوران، [[پٿيڪوسائي]] ۾ يوناني نوآباديون قائم ٿيون، جيڪي آخرڪار اطالوي اپٻيٽ جي ڏکڻ ۽ سسلي جي سامونڊي ڪناري تائين پکڙجي ويون؛ اهو علائقو بعد ۾ [[ميگنا گريشيا]] جي نالي سان مشهور ٿيو.<ref>Emilio Peruzzi, ''Mycenaeans in early Latium'', (Incunabula Graeca 75), Edizioni dell'Ateneo & Bizzarri, Roma, 1980</ref> [[آيونيائي]]، [[ڊوريائي يوناني|ڊوريائي]] نوآبادڪارن، [[سيراڪيوز وارا|سيراڪيوزن]] ۽ [[اڪائيائي (قبيلو)|اڪائيائين]] ڪيترائي شهر قائم ڪيا. [[اٽلي جي يوناني نوآبادڪاري|يوناني نوآبادڪاري]] [[اٽالڪ قومون|اٽالڪ قومن]] کي جمهوري حڪومتي صورتن ۽ اعليٰ فني ۽ ثقافتي اظهار سان رابطي ۾ آندو.<ref>{{Cite web|title=II 1987: Uomini e vicende di Magna Grecia |url=https://www.bpp.it/Apulia/html/archivio/1987/II/art/R87II015.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210204123345/https://www.bpp.it/Apulia/html/archivio/1987/II/art/R87II015.html|archive-date=4 February 2021|access-date=31 January 2021|website=bpp.it}}</ref> === قديم روم === {{Main|قديم روم|اٽلي ۾ رومي واڌ|رومي اٽلي}} {{Multiple image | align = right | direction = vertical | width = 220 | image1 = Colosseo 2020.jpg | caption1 = [[ڪولوسيئم]]، جنهن کي وڏي پيماني تي قديم تاريخ جي تعمير ۽ انجنيئرنگ جي عظيم ترين ڪمن مان هڪ سمجهيو وڃي ٿو | image2 = Roman Empire Trajan 117AD.png|275 | caption2 = {{legend|#b23938|117ع ۾ [[رومي سلطنت]] پنهنجي سڀ کان وڏي وسعت تي<ref>{{Cite book|last=Bennett, Julian|url=https://books.google.com/books?id=qk_tofvS8EsC|title=Trajan: Optimus Princeps : a Life and Times|publisher=Routledge|year=1997|isbn=978-0-415-16524-2}}</ref>}} {{legend|#d28989|[[تابع رياست|تابع رياستون]]}} }} اٽلي جي تاريخ ڪيترين [[اٽلي جي قديم قومن جي فهرست|اٽالڪ قومن]] تائين وڃي ٿي، جن ۾ خاص طور [[قديم رومي]] شامل آهن، جن [[رومي جمهوريه]] دوران ڀونوچ سمنڊ جي دنيا کي فتح ڪيو ۽ [[رومي سلطنت]] دوران صدين تائين ان تي حڪومت ڪئي.<ref>{{Cite book |last1=Carl Waldman |url=https://books.google.com/books?id=kfv6HKXErqAC |title=Encyclopedia of European Peoples |last2=Catherine Mason |publisher=Infobase Publishing |year=2006 |isbn=978-1-4381-2918-1 |page=586 |access-date=23 February 2013 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230311102543/https://books.google.com/books?id=kfv6HKXErqAC |archive-date=11 March 2023 |url-status=live}}; {{Cite book |last=Mommsen |first=Theodor |author-link=Theodor Mommsen |title=[[History of Rome (Mommsen)|History of Rome]], Book II: From the Abolition of the Monarchy in Rome to the Union of Italy |publisher=Reimer & Hirsel |year=1855 |location=Leipzig}}; {{Cite book |last=Lazenby |first=John Francis |url=https://archive.org/details/hannibalswarmili00laze |title=Hannibal's War: A Military History of the Second Punic War |date=4 February 1998 |publisher=University of Oklahoma Press |isbn=978-0-8061-3004-0 |page=[https://archive.org/details/hannibalswarmili00laze/page/29 29] |quote=Italy homeland of the Romans. |url-access=registration |via=Internet Archive}}</ref> قديم روم، جيڪو وچ اٽلي ۾ [[ٽائبر درياهه]] تي هڪ آبادڪاري هو، [[روم جو بنياد|753 ق م ۾ قائم ٿيو]] ۽ 244 سالن تائين بادشاهي نظام هيٺ حڪمراني ڪئي وئي.<ref>{{Cite web |date=24 November 2009 |title=Rome founded {{!}} 21 April, 753 B.C. |url=https://www.history.com/this-day-in-history/april-21/rome-founded |access-date=10 April 2025 |website=HISTORY |language=en}}</ref> 509 ق م ۾، رومن، سينيٽ ۽ عوام ([[SPQR]]) واري حڪومت جي حمايت ڪندي، [[رومي بادشاهت جو خاتمو|بادشاهت کي نيڪالي ڏني]] ۽ هڪ اشرافي جمهوريه قائم ڪئي.<ref>{{Cite journal|last=Sanders|first=Henry A.|date=1908|title=The Chronology of Early Rome|url=https://www.jstor.org/stable/261793|journal=Classical Philology|volume=3|issue=3|pages=316–329|doi=10.1086/359186|jstor=261793|s2cid=161535192|issn=0009-837X |quote=It has come to be second nature ... to date the founding of Rome [to] 753 BC [and] the first year of the Republic [to] 509&nbsp;BC.|url-access=subscription}}</ref> اطالوي اپٻيٽ، جنهن جو نالو ''اٽاليا'' هو، رومي واڌ دوران هڪ متحد وحدت ۾ گڏ ڪيو ويو؛ نون علائقن جي فتح اڪثر [[سامنائيٽ جنگيون|ٻين اٽالڪ قبيلن]]، [[رومي-ايٽرسڪن جنگيون|ايٽرسڪنن]]، [[رومي-گالي جنگيون|سيلٽن]] ۽ [[پائرهڪ جنگ|يونانين]] جي قيمت تي ٿي. مقامي قبيلن ۽ شهرن جي اڪثريت سان هڪ مستقل اتحاد قائم ٿيو، ۽ روم اولهه يورپ، اتر آفريڪا ۽ [[وچ اوڀر جي تاريخ#يوناني ۽ رومي سلطنت|وچ اوڀر]] جي فتح شروع ڪئي. 44 ق م ۾ [[جوليس سيزر]] جي قتل کان پوءِ، روم هڪ وڏي سلطنت بڻجي ويو، جيڪا [[رومي برطانيه|برطانيه]] کان [[ميسوپوٽيميا (رومي صوبو)|فارس]] جي سرحدن تائين پکڙيل هئي، ۽ سڄي ڀونوچ سمنڊ جي حوض کي پنهنجي اندر آڻي ڇڏيو، جتي يوناني، رومي ۽ ٻيون ثقافتون گڏجي هڪ طاقتور تهذيب ۾ تبديل ٿيون. پهرئين شهنشاهه [[آگسٽس]] جي ڊگهي حڪومت امن ۽ خوشحالي جو دور شروع ڪيو. رومي اٽلي سلطنت جو [[ميٽروپول]]، رومن جو وطن ۽ گاديءَ واري هنڌ جو علائقو رهيو.<ref>{{Cite journal|last=Morcillo|first=Marta García|title=The Glory of Italy and Rome's Universal Destiny in Strabo's Geographika, in: A. Fear – P. Liddel (eds), Historiae Mundi. Studies in Universal History. Duckworth: London 2010: 87–101. |url=https://www.academia.edu/362374|url-status=live|journal=Historiae Mundi: Studies in Universal History|archive-url=https://web.archive.org/web/20220114073554/https://www.academia.edu/362374|archive-date=14 January 2022|access-date=20 November 2021}}; {{Cite book|last=Keaveney|first=Arthur|url=https://books.google.com/books?id=ojoOAAAAQAAJ|title=Arthur Keaveney: ''Rome and the Unification of Italy''|date=January 1987|publisher=Croom Helm|isbn=978-0-7099-3121-8|access-date=20 November 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211000835/https://books.google.com/books?id=ojoOAAAAQAAJ|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}; {{Cite book|last=Billanovich|first=Giuseppe|url=https://books.google.com/books?id=fVylk1KUS84C&dq=Italia+domina+provinciarum&pg=PR13|title=Libreria Universitaria Hoepli, Lezioni di filologia, Giuseppe Billanovich e Roberto Pesce: ''Corpus Iuris Civilis, Italia non erat provincia, sed domina provinciarum'', Feltrinelli, p.363|publisher=Roberto Pesce|year=2008|isbn=978-8-8965-4309-2|language=it|access-date=20 November 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211000801/https://books.google.com/books?id=fVylk1KUS84C&dq=Italia+domina+provinciarum&pg=PR13#v=onepage&q=Italia%20domina%20provinciarum&f=false|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}</ref> [[رومي سلطنت جي تاريخ|سلطنت جي پهرين ٻن صدين]] ۾ بي مثال استحڪام جو دور ڏٺو ويو، جيڪو [[پيڪس رومانا]] ({{Literal translation|رومي امن}}) جي نالي سان مشهور آهي. روم [[رومي سلطنت جون سرحدون|پنهنجي سڀ کان وڏي علائقائي وسعت]] [[ٽراجن]] جي دور ۾ حاصل ڪئي ({{Reign|98|117|era=AD}})، پر وڌندڙ پريشانين ۽ زوال جو دور [[ڪوموڊس]] جي دور ۾ شروع ٿيو ({{Reign|180|192}}).<ref>{{Cite web |date=10 June 2024 |title=Five Good Emperors |url=https://www.britannica.com/topic/Five-Good-Emperors |access-date=4 August 2024 |website=www.britannica.com |language=en}}</ref><ref>{{Citation |last=Gibbon |first=Edward |title=The History of the Decline And Fall of the Roman Empire |date=1776 |chapter=The Decline And Fall in the West – Chapter 4 |chapter-url=https://www.ccel.org/g/gibbon/decline/volume1/chap4.htm |author-link=Edward Gibbon |access-date=27 June 2017 |archive-date=24 August 2017 |archive-url=https://web.archive.org/web/20170824100850/http://www.ccel.org/g/gibbon/decline/volume1/chap4.htm |url-status=live}}</ref> [[لڏپلاڻ وارو دور]]، جنهن ۾ [[جرمنڪ-رومي رابطا|جرمنڪ قومن جا وڏا حملا]] شامل هئا، رومي سلطنت جي زوال جو سبب بڻيو. رومي سلطنت تاريخ جي سڀ کان وڏين سلطنتن مان هڪ هئي، جنهن وٽ وڏي اقتصادي، ثقافتي، سياسي ۽ فوجي طاقت هئي.<ref>{{Cite web |date=4 June 2024 |title=The Roman Empire at its greatest expansion |url=https://trizioeditore.it/en/blogs/notizie/impero-romano-massima-espansione-mappa-storia |access-date=10 April 2025 |website=Trizio Editore |language=en}}</ref> پنهنجي سڀ کان وڏي وسعت تي، ان جو علائقو {{Convert|5|e6km2|abbr=off}} هو.<ref>{{Cite journal|last=Taagepera|first=Rein|author-link=Rein Taagepera|year=1979|title=Size and Duration of Empires: Growth-Decline Curves, 600 B.C. to 600 A.D|journal=Social Science History|volume=3|issue=3/4|pages=115–138|doi=10.2307/1170959|jstor=1170959}}; {{Cite journal|last1=Turchin|first1=Peter|last2=Adams|first2=Jonathan M.|last3=Hall|first3=Thomas D|year=2006|title=East–West Orientation of Historical Empires|url=http://peterturchin.com/PDF/Turchin_Adams_Hall_2006.pdf|url-status=live|journal=Journal of World-Systems Research|volume=12|issue=2|page=222|doi=10.5195/JWSR.2006.369|issn=1076-156X|archive-url=http://arquivo.pt/wayback/20160517210851/http://peterturchin.com/PDF/Turchin_Adams_Hall_2006.pdf|archive-date=17 May 2016|access-date=6 February 2016|doi-access=free}}</ref> [[رومي سلطنت جو ورثو|رومي ورثي]] مغربي تهذيب تي گهرو اثر وڌو ۽ جديد دنيا کي شڪل ڏني. لاطيني مان نڪتل [[رومانس ٻوليون|رومانس ٻولين]] جو وسيع استعمال، [[رومي انگ|عددي نظام]]، جديد مغربي الفابيٽ ۽ ڪئلينڊر، ۽ عيسائيت جو عالمي مذهب طور اڀرڻ، رومي غلبي جي ڪيترن ئي ورثن مان آهن.<ref>{{Cite book|last=Richard|first=Carl J.|title=Why we're all Romans: the Roman contribution to the western world|publisher=Rowman & Littlefield|year=2010|isbn=978-0-7425-6779-5|edition=1st pbk.|location=Lanham, MD|pages=xi–xv}}</ref> === وچون دور === {{Main|وچئين دور ۾ اٽلي}} [[اولهه رومي سلطنت جي زوال]] کان پوءِ، اٽلي [[اٽلي جي بادشاهت (476–493)|اوڊواڪر جي بادشاهت]] هيٺ آيو، ۽ پوءِ [[اوستروگوٿ]] ان تي قابض ٿيا.<ref>{{Cite book|last=Sarris|first=Peter|title=Empires of faith: the fall of Rome to the rise of Islam, 500–700|publisher=Oxford UP|year=2011|isbn=978-0-1992-6126-0|edition=1st. pub.|location=Oxford|page=118}}</ref> حملن جي نتيجي ۾ بادشاهتن جو افراتفري وارو سلسلو پيدا ٿيو ۽ مبينا "[[اونداهو دور (تاريخ نويسي)|اونداهو دور]]" شروع ٿيو. 6هين صديءَ ۾ هڪ ٻئي [[جرمنڪ قومون|جرمنڪ قبيلي]]، [[لومبارڊن]]، جي حملي بازنطيني موجودگي کي گهٽائي ڇڏيو ۽ اپٻيٽ جي سياسي وحدت ختم ڪري ڇڏي. اتر ۾ [[لومبارڊ بادشاهت]] ٺهي، وچ-ڏکڻ تي پڻ لومبارڊن جو ڪنٽرول هو، ۽ ٻيا حصا بازنطيني رهيا.<ref>{{Cite web|title=History of Italy|url=https://www.britannica.com/place/Italy/Lombards-and-Byzantines|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220929150112/https://www.britannica.com/place/Italy/Lombards-and-Byzantines|archive-date=29 September 2022|access-date=29 September 2022|website=Encyclopædia Britannica}}</ref> [[File:Marco Polo Mosaic from Palazzo Tursi.jpg|thumb|right|upright=.7|[[مارڪو پولو]]، 13هين صديءَ جو ڳولائو]] لومبارڊ بادشاهت 8هين صديءَ جي آخر ۾ [[شارليمان]] جي هٿان [[فرانڪيا]] ۾ ضم ٿي وئي ۽ اٽلي جي بادشاهت بڻجي وئي.<ref>{{Cite web|title=Carolingian and post-Carolingian Italy, 774–962|url=https://www.britannica.com/place/Italy/Carolingian-and-post-Carolingian-Italy-774-962|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20221007160553/https://www.britannica.com/place/Italy/Carolingian-and-post-Carolingian-Italy-774-962|archive-date=7 October 2022|access-date=7 October 2022|website=Encyclopædia Britannica}}</ref> فرانڪن [[پاپائي رياستون]] ٺاهڻ ۾ مدد ڪئي. 13هين صديءَ تائين سياست [[پاڪ رومي شهنشاهه|پاڪ رومي شهنشاهن]] ۽ پاپائيت جي لاڳاپن تي غالب رهي، جتي شهري رياستون عارضي فائدي لاءِ اڳئين ڌر ([[گبيلين]]) يا پوئين ڌر ([[گويلف]]) سان گڏ ٿينديون هيون.<ref>{{Cite book|last=Nolan|first=Cathal J.|title=The age of wars of religion, 1000–1650: an encyclopedia of global warfare and civilization |publisher=Greenwood Press|year=2006|isbn=978-0-3133-3045-2|edition=1. publ.|location=Westport (Connecticut)|page=360}}</ref> جرمنڪ شهنشاهه ۽ رومي پونٽف وچئين دور جي يورپ جون [[عالمي طاقتون]] بڻجي ويا. بهرحال، [[سرماياداري تڪرار]] ۽ گويلفن ۽ گبيلينن جي وچ ۾ ٽڪراءُ اتر ۾ شهنشاهي-جاگيرداري نظام کي ختم ڪري ڇڏيو، جتي شهرن آزادي حاصل ڪئي.<ref>{{Cite book|last=Jones|first=Philip|author-link=Philip Jones (historian)|title=The Italian city-state: from Commune to Signoria|publisher=Clarendon Press|year=1997|isbn=978-0-1982-2585-0|location=Oxford|pages=55–77}}</ref> 1176ع ۾، شهري رياستن جي [[لومبارڊ ليگ]] پاڪ رومي شهنشاهه [[فريڊرڪ بارباروسا]] کي شڪست ڏني، جنهن سان انهن جي آزادي يقيني ٿي. شهري رياستن، جهڙوڪ ميلان، فلورينس ۽ وينس، مالياتي ترقي ۾ نهايت اهم جدت وارو ڪردار ادا ڪيو، بئنڪنگ جي طريقن کي تيار ڪندي، ۽ سماجي تنظيم جي نون روپن کي ممڪن بڻائيندي.<ref>{{Cite book|last=Niall|first=Ferguson|title=The Ascent of Money: The Financial History of the World|publisher=Penguin|year=2008}}</ref> ساحلي ۽ ڏاکڻن علائقن ۾، سامونڊي جمهوريهن ڀونوچ سمنڊ تي غلبو حاصل ڪيو ۽ مشرق ڏانهن واپار تي اجارو قائم ڪيو. اهي آزاد [[ٿالاسوڪريسي|سامونڊي طاقت واريون]] شهري رياستون هيون، جن ۾ واپارين وٽ ڪافي طاقت هئي. جيتوڻيڪ اهي اشرافي حڪومتون هيون، پر انهن طرفان ڏنل نسبي سياسي آزادي علمي ۽ فني ترقي لاءِ سازگار هئي.<ref name="Lane">{{Cite book|last=Lane|first=Frederic C.|title=Venice, a maritime republic|publisher=Johns Hopkins University Press|year=1991|isbn=978-0-8018-1460-0|edition=4. print.|location=Baltimore|page=73}}</ref> سڀ کان مشهور سامونڊي جمهوريهون وينس، [[جينووا جمهوريه|جينووا]]، [[پيزا جمهوريه|پيزا]] ۽ [[امالفي جو ڊچي|امالفي]] هيون.<ref>G. Benvenuti – Le Repubbliche Marinare. Amalfi, Pisa, Genova, Venezia – Newton & Compton editori, Roma 1989; Armando Lodolini, ''Le repubbliche del mare'', Biblioteca di storia patria, 1967, Roma. {{Cite book|last=Peris|first=Persi|title=Conoscere l'Italia|publisher=Istituto Geografico De Agostini|year=1982|pages=74}}; {{Cite web|title=Repubbliche Marinare|url=http://www.treccani.it/enciclopedia/repubbliche-marinare|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190829104758/http://www.treccani.it/enciclopedia/repubbliche-marinare|archive-date=29 August 2019|access-date=13 September 2019|website=Treccani.it|publisher=Istituto dell'Enciclopedia Italiana|language=it}}; {{Cite web|title=Repubbliche marinare|url=https://thes.bncf.firenze.sbn.it/termine.php?id=29771|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200101131949/https://thes.bncf.firenze.sbn.it/termine.php?id=29771|archive-date=1 January 2020|access-date=13 September 2019|website=thes.bncf.firenze.sbn.it|publisher=[[قومي مرڪزي لائبريري (فلورينس)]]|language=it}}</ref> هر هڪ کي پرڏيهي زمينن، ٻيٽن، ايڊرياٽڪ، ايجيئن ۽ ڪاري سمنڊن جي علائقن، ۽ ويجهي اوڀر ۽ اتر آفريڪا ۾ واپاري نوآبادين تي غلبو حاصل هو.<ref>{{Cite book|last=Zorzi|first=Alvise|author-link=Alvise Zorzi|url=https://books.google.com/books?id=IP5OAAAAMAAJ&q=%22even+in+countries+where+aid+is+near+at+hand+%22+%22attack+from+the+sea%22|title=Venice: The Golden Age, 697 – 1797 |publisher=Abbeville Press|year=1983|isbn=0-8965-9406-8|location=New York|page=255|access-date=16 September 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20230202182132/https://books.google.com/books?id=IP5OAAAAMAAJ&q=%22even+in+countries+where+aid+is+near+at+hand+%22+%22attack+from+the+sea%22|archive-date=2 February 2023|url-status=live}}</ref> {{Multiple image | align = right | total_width = 345 | direction = horizontal | width1 = 280 | image1 = Naval Jack of Italy.svg | width2 = 280 | image2 = Republik Venedig Handelswege01-IT.png | alt2 = نقشو | footer = کاٻي: [[اطالوي بحريه]] جو جهنڊو. گھڙيال جي رخ ۾، مٿئين کاٻي کان: [[وينس جي جمهوريه|وينس]]، [[جينووا جمهوريه|جينووا]]، [[پيزا جمهوريه|پيزا]] ۽ [[امالفي جو ڊچي|امالفي]] جا نشان.<br/>ساڄي: واپاري رستا، [[جينووا جون نوآباديون|جينووا]] ۽ [[اسٽاتو دا مار|وينس]] جون نوآباديون. }} وينس ۽ جينووا يورپ جا اوڀر ڏانهن دروازا هئا، ۽ نفيس شيشي جا ٺاهيندڙ هئا، جڏهن ته فلورينس ريشم، اون، بئنڪنگ ۽ زيورن جو مرڪز هو. پيدا ٿيل دولت وڏن عوامي ۽ خانگي فني منصوبن جي سرپرستي لاءِ استعمال ٿي. انهن جمهوريهن [[صليبي جنگون|صليبي جنگين]] ۾ حصو ورتو، مدد ۽ ٽرانسپورٽ مهيا ڪئي، پر بنيادي طور سياسي ۽ تجارتي موقعن جي پيروي ڪئي.<ref name=Lane/> اٽلي پهريون علائقو هو جتي اهي معاشي تبديليون محسوس ٿيون، جن [[تجارتي انقلاب]] ڏانهن واٽ هموار ڪئي: وينس [[قسطنطنيه جي لٽ|بازنطيني گاديءَ واري شهر کي لٽڻ]] ۽ [[مارڪو پولو]] جي ايشيا ڏانهن سفرن جي مالي مدد ڪرڻ جي قابل ٿي؛ پهرين يونيورسٽيون اطالوي شهرن ۾ ٺهيون، ۽ [[اڪويناس]] جهڙن عالمن عالمي شهرت حاصل ڪئي؛ سرمائيداري ۽ بئنڪنگ خاندان فلورينس ۾ اڀريا، جتي [[دانتي]] ۽ [[جوتو]] لڳ ڀڳ 1300ع ۾ سرگرم هئا.<ref name="See">{{Cite web |last=Sée |first=Henri |title=Modern Capitalism Its Origin and Evolution |url=http://www.efm.bris.ac.uk/het/see/ModernCapitalism.pdf |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20131007010542/http://www.efm.bris.ac.uk/het/see/ModernCapitalism.pdf |archive-date=7 October 2013 |access-date=29 August 2013 |website=University of Rennes |publisher=Batoche Books}}</ref> ڏکڻ ۾، سسلي 9هين صديءَ ۾ [[سسلي جي امارت|عرب اسلامي امارت]] بڻجي چڪي هئي، جيڪا 11هين صديءَ جي آخر ۾ [[اطالو-نارمن]] جي فتح تائين خوشحال رهي؛ انهن ڏکڻ اٽلي جي اڪثر لومبارڊ ۽ بازنطيني شهزادگين سان گڏ ان کي فتح ڪيو.<ref>{{cite book |last=Ali |first=Ahmed Essa with Othman |title=Studies in Islamic civilization: the Muslim contribution to the Renaissance |year=2010 |publisher=International Institute of Islamic Thought |location=Herndon, VA |isbn=978-1-56564-350-5 |pages=38–40}}</ref> پوءِ اهو علائقو [[سسلي جي بادشاهت]] ۽ [[نيپلز جي بادشاهت]] جي وچ ۾ ورهايو ويو.{{efn|نيپلز جي بادشاهت جو اصطلاح مورخ استعمال ڪن ٿا، پر ان جي حڪمرانن نه، جن اصل نالو 'سسلي جي بادشاهت' برقرار رکيو، يعني ٻه سسلي جون بادشاهتون موجود هيون.}}<ref>Eleni Sakellariou, ''Southern Italy in the Late Middle Ages: Demographic, Institutional and Economic Change in the Kingdom of Naples, c.1440–c.1530'' (Brill, 2012), pp. 63–64.</ref> 1348ع واري [[ڪاري موت]] شايد اٽلي جي آبادي جو هڪ ٽيون حصو ماري ڇڏيو.<ref>Stéphane Barry and Norbert Gualde, "The Biggest Epidemics of History" (La plus grande épidémie de l'histoire), in ''L'Histoire'' n° 310, June 2006, pp. 45–46; "[https://www.brown.edu/Departments/Italian_Studies/dweb/plague/effects/death_toll.shtml Plague]". Brown University. {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20090831003435/http://www.brown.edu/Departments/Italian_Studies/dweb/plague/effects/death_toll.shtml|date=31 August 2009}}</ref> === اوائلي جديد دور === {{Main|اطالوي نشاةِ ثانيه|اوائلي جديد اٽلي جي تاريخ}} [[File:Italy 1494.svg|thumb|upright=.8|right|1494ع ۾ [[اطالوي جنگيون|اطالوي جنگين]] کان اڳ [[اٽلي جي تاريخي رياستن جي فهرست#آخري وچون دور|اطالوي رياستون]]]] 1400ع ۽ 1500ع جي ڏهاڪن دوران، اٽلي [[نشاةِ ثانيه]] جو جنم هنڌ ۽ مرڪز هو. هن دور وچئين دور کان جديد دور ڏانهن منتقلي کي ظاهر ڪيو ۽ واپاري شهرن جي گڏ ڪيل دولت ۽ حاڪم خاندانن جي سرپرستيءَ سان وڌايو ويو.<ref name="strathern">Strathern, Paul ''The Medici: Godfathers of the Renaissance'' (2003)</ref> اطالوي سياسي وحدتون هاڻي علائقائي رياستون هيون، جن تي عملي طور شهزادن جي حڪومت هئي، جيڪي واپار ۽ انتظاميه تي ڪنٽرول رکندا هئا، ۽ سندن درٻارون فنون ۽ سائنسن جا مرڪز بڻجي ويون. اهي شهزادگيون سياسي خاندانن ۽ واپاري خاندانن، جهڙوڪ فلورينس جا [[ميڊيچي]]، جي اڳواڻي هيٺ هيون. [[مغربي ڦوٽ]] جي خاتمي کان پوءِ، نئين چونڊيل [[پوپ مارٽن پنجون]] [[پاپائي رياستون|پاپائي رياستن]] ڏانهن موٽي آيو ۽ اٽلي کي اولهه عيسائيت جو واحد مرڪز طور بحال ڪيو. [[ميڊيچي بئنڪ]] پاپائيت جو قرض ڏيندڙ ادارو بڻيو، ۽ ڪليسا ۽ نون سياسي خاندانن جي وچ ۾ اهم لاڳاپا قائم ٿيا.<ref name="strathern"/><ref>[http://www.florentine-society.ru/Medici_Chapel_Mysteries.htm Peter Barenboim, Sergey Shiyan, ''Michelangelo: Mysteries of Medici Chapel'', SLOVO, Moscow, 2006]. {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20110511133416/http://www.florentine-society.ru/Medici_Chapel_Mysteries.htm|date=11 May 2011}}. {{ISBN|5-8505-0825-2}}.</ref> [[File:Leonardo self.jpg|thumb|upright=.7|[[ليونارڊو دا ونچي]]، مثالي [[نشاةِ ثانيه انسان]]، پنهنجي تصوير ۾ ({{circa}} 1512)]] 1453ع ۾، [[پوپ نڪولس پنجون]] جي بازنطينين جي مدد لاءِ ڪوششن باوجود، [[قسطنطنيه]] جو شهر [[عثماني سلطنت|عثمانين]] جي قبضي ۾ آيو. ان سبب [[نشاةِ ثانيه ۾ يوناني عالم|يوناني عالمن]] ۽ متنن جي اٽلي ڏانهن لڏپلاڻ ٿي، جنهن يوناني [[انسان پرستي]] جي ٻيهر دريافت کي وڌيڪ هٿي ڏني.<ref>Encyclopædia Britannica, ''Renaissance'', 2008, O.Ed.; Har, Michael H. ''History of Libraries in the Western World'', Scarecrow Press Incorporate, 1999. {{ISBN|0-8108-3724-2}}. Norwich, John Julius, ''A Short History of Byzantium'', 1997, Knopf. {{ISBN|0-6794-5088-2}}.</ref> انسان پرست حڪمرانن، جهڙوڪ [[فيديريڪو دا مونتيفيلترو]] ۽ [[پوپ پائيس ٻيون]]، [[مثالي شهر|مثالي شهرن]] جي قيام لاءِ ڪم ڪيو، ۽ [[اربينو]] ۽ [[پيئنزا]] جو بنياد وڌو. [[پيڪو ديلا ميراندولا]] ''[[انسان جي عظمت تي خطبو]]'' لکيو، جنهن کي نشاةِ ثانيه جو منشور سمجهيو وڃي ٿو. فنون ۾، اطالوي نشاةِ ثانيه صديون تائين يورپي فن تي غالب اثر رکيو، فنڪارن جهڙوڪ [[ليونارڊو دا ونچي]]، [[بوتيچيلي]]، [[مائيڪل اينجلو]]، [[رافائيل]]، [[جوتو]]، [[دوناتيلو]] ۽ [[تيشيان]]، ۽ معمارن جهڙوڪ [[فليپو برونيلليسڪي]]، [[اندريا پالاديو]] ۽ [[دوناتو برامانتي]] سان. سامونڊي جمهوريهن مان اطالوي [[اطالوي ڳولائوئن جي فهرست|ڳولائو]] ۽ ناوَچالڪ، عثمانين کان بچندي هندستان ڏانهن متبادل رستو ڳولڻ لاءِ بيتاب، ائٽلانٽڪ ملڪن جي بادشاهن کي پنهنجون خدمتون پيش ڪندا هئا ۽ [[دريافتن جو دور|دريافتن جي دور]] ۽ آمريڪا جي نوآبادڪاري جي شروعات ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو. سڀ کان نمايان ڳولائوئن ۾ [[ڪرسٽوفر ڪولمبس]] شامل هو، جنهن جي [[ڪرسٽوفر ڪولمبس جا سفر|1492ع واري سفر]] آمريڪا سان مسلسل يورپي رابطو، نوآبادڪاري ۽ استحصال شروع ڪيو؛<ref>Encyclopædia Britannica, 1993 ed., Vol. 16, pp. 605ff / Morison, ''Christopher Columbus'', 1955 ed., pp. 14ff</ref> [[جان ڪيبٽ]]، جنهن [[نارسمن|نارس]] کان پوءِ اتر آمريڪا جي پهرين دستاويزي يورپي کوجنا ڪئي؛<ref>{{Cite web|year=2007|title=''Catholic Encyclopedia'' "John & Sebastian Cabot"|url=http://www.newadvent.org/cathen/03126d.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200518005335/https://www.newadvent.org/cathen/03126d.htm|archive-date=18 May 2020|access-date=17 May 2008|publisher=newadvent}}</ref> ۽ [[آمريگو ويسپوچي]]، جنهن جي سفرن انهن زمينن کي نئون کنڊ، يعني "نئين دنيا"، طور تصديق ڪيو، جنهن کي پوءِ سندس نالي تي رکيو ويو.<ref>{{Cite book|last=Eric Martone|url=https://books.google.com/books?id=MHJ1DQAAQBAJ&pg=PA109|title=Italian Americans: The History and Culture of a People|publisher=ABC-CLIO|year=2016|isbn=978-1-6106-9995-2|page=504|access-date=22 November 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211001055/https://books.google.com/books?id=MHJ1DQAAQBAJ&pg=PA109|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}</ref><ref>{{Cite book|last=Greene|first=George Washington|author-link=George Washington Greene|url=https://books.google.com/books?id=1qsuAAAAYAAJ&pg=PAPA13|title=The Life and Voyages of Verrazzano|publisher=Folsom, Wells, and Thurston|year=1837|location=Cambridge University|page=13|access-date=18 August 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211000806/https://books.google.com/books?id=1qsuAAAAYAAJ&pg=PAPA13#v=onepage&q&f=false|archive-date=11 February 2024|url-status=live|via=Google Books}}</ref> وينس، نيپلز، فلورينس، ميلان ۽ پاپائيت جي وچ ۾ [[اٽالڪ ليگ]] نالي دفاعي اتحاد قائم ٿيو. [[لورينزو دي ميڊيچي|لورينزو ''دي ميگنيفيسنٽ'' دي ميڊيچي]] نشاةِ ثانيه جو سڀ کان وڏو سرپرست هو؛ سندس مدد ليگ کي ترڪن جي [[اوترانتو جو گهيرو|حملي کي ناڪام ڪرڻ]] جي قابل بڻايو. بهرحال، اهو اتحاد 1490ع واري ڏهاڪي ۾ ٽٽي پيو؛ [[فرانس جو چارلس اٺون]] جي حملي اپٻيٽ ۾ جنگين جي هڪ سلسلي جي شروعات ڪئي. [[اعليٰ نشاةِ ثانيه]] دوران، [[جوليس ٻيون]] (1503–1513) جهڙا پوپ اٽلي تي ڪنٽرول لاءِ پرڏيهي بادشاهن خلاف وڙهيا؛ [[پال ٽيون]] (1534–1549) يورپي طاقتن جي وچ ۾ امن لاءِ ثالثي کي ترجيح ڏني. اهڙن تڪرارن جي وچ ۾، ميڊيچي پوپن [[ليو ڏهون]] (1513–1521) ۽ [[ڪليمنٽ ستون]] (1523–1534) جرمني، انگلينڊ ۽ ٻين هنڌن ۾ [[پروٽيسٽنٽ اصلاح]] کي منهن ڏنو. 1559ع ۾، فرانس ۽ هبسبرگن جي وچ ۾ [[اطالوي جنگيون|اطالوي جنگين]] جي خاتمي تي، اٽلي جو لڳ ڀڳ اڌ حصو، يعني ڏکڻ واريون [[نيپلز جي بادشاهت|نيپلز]]، [[سسلي جي بادشاهت|سسلي]]، [[سارڊينيا جي بادشاهت|سارڊينيا]] جون بادشاهتون ۽ [[ميلان جو ڊچي]]، اسپيني حڪمراني هيٺ هو، جڏهن ته ٻيو اڌ آزاد رهيو؛ ڪيترائي رياستون رسمي طور اڃا به پاڪ رومي سلطنت جو حصو رهيون. پاپائيت [[جوابي اصلاح]] شروع ڪئي، جنهن جا اهم واقعا هي هئا: [[ٽرينٽ ڪائونسل]] (1545–1563)؛ [[گريگورين ڪئلينڊر]] جي قبوليت؛ [[جيسوئٽ چين مشن]]؛ [[فرانسيسي مذهبي جنگيون]]؛ [[ٽيهه سالن جي جنگ]] (1618–1648) جو خاتمو؛ ۽ [[وڏي ترڪي جنگ]]. اطالوي معيشت 1600ع ۽ 1700ع جي ڏهاڪن ۾ زوال پذير ٿي. [[File:Flag of the Cispadane Republic.svg|thumb|[[چيسپاداني جمهوريه]] جو جهنڊو، پهريون [[اطالوي ترنگو]] جيڪو ڪنهن خودمختيار اطالوي رياست اختيار ڪيو (1797)]] [[اسپيني جانشيني جي جنگ]] (1700–1714) دوران، آسٽريا اٽلي ۾ اسپيني علائقن جو وڏو حصو، يعني ميلان، نيپلز ۽ سارڊينيا حاصل ڪيو؛ پوءِ 1720ع ۾ سارڊينيا سسلي جي بدلي ۾ هائوس آف ساووي کي ڏني وئي. بعد ۾ بوربن خاندان جي هڪ شاخ سسلي ۽ نيپلز جي تخت تي ويٺي. [[نيپوليني جنگيون|نيپوليني جنگين]] دوران، اتر ۽ وچ اٽلي کي فرانس جي [[ڀيڻ جمهوريهون]] طور ٻيهر منظم ڪيو ويو، ۽ پوءِ [[اٽلي جي بادشاهت (نيپوليني)|اٽلي جي بادشاهت]] طور.<ref>Napoleon Bonaparte, "The Economy of the Empire in Italy: Instructions from Napoleon to Eugène, Viceroy of Italy", ''Exploring the European Past: Texts & Images'', Second Edition, ed. Timothy E. Gregory (Mason: Thomson, 2007), 65–66.</ref> ڏکڻ کي نيپولين جي ڀيڻوئي [[جواڪيم مورا]] هلائيندو هو. 1814ع جي [[ويانا ڪانگريس]] 18هين صديءَ جي آخر واري صورتحال بحال ڪئي، پر [[فرانسيسي انقلاب]] جا آدرش ختم نه ٿي سگهيا، ۽ 19هين صديءَ جي شروعات جي [[سياسي اٿل پٿل|سياسي اٿل پٿلن]] دوران ٻيهر ظاهر ٿيا. ڪنهن اطالوي رياست طرفان [[اطالوي ترنگو]] جي پهرين قبوليت، [[چيسپاداني جمهوريه]]، [[نيپوليني اٽلي جا جهنڊا|نيپوليني اٽلي]] دوران ٿي، فرانسيسي انقلاب کان پوءِ، جنهن قومي [[خود اراديت]] جي حمايت ڪئي.<ref>{{Cite book |last1=Maiorino |first1=Tarquinio |title=Il tricolore degli italiani. Storia avventurosa della nostra bandiera |last2=Marchetti Tricamo |first2=Giuseppe |last3=Zagami |first3=Andrea |publisher=Arnoldo Mondadori Editore |year=2002 |isbn=978-8-8045-0946-2 |page=156 |language=it}} [http://www.esteri.it/MAE/EN/Benvenuti_in_Italia/Conoscere_Italia/bandieraInno.htm The tri-coloured standard]. Getting to Know Italy, Ministry of Foreign Affairs (retrieved 5 October 2008). {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20080223131121/http://www.esteri.it/MAE/EN/Benvenuti_in_Italia/Conoscere_Italia/bandieraInno.htm|date=23 February 2008}}.</ref> هي واقعو [[ترنگو ڏينهن]] طور ملهايو ويندو آهي.<ref>Article 1 of the law n. 671 of 31 December 1996 ("National celebration of the bicentenary of the first national flag")</ref> === اتحاد === {{Main|اٽلي جو اتحاد}} [[اٽلي جي بادشاهت جو جنم]] اطالوي قومپرستن ۽ [[هائوس آف ساووي]] سان وفادار شاهپرستن جي ڪوششن جو نتيجو هو، جن سڄي [[اطالوي اپٻيٽ]] تي مشتمل هڪ گڏيل بادشاهت قائم ڪرڻ ٿي چاهي. 19هين صديءَ جي وچ تائين، وڌندڙ [[اطالوي قومپرستي]] انقلاب جو سبب بڻجي.<ref>{{Cite web|title=Risorgimento in 'Dizionario di Storia'|url=https://www.treccani.it/enciclopedia/risorgimento_(Dizionario-di-Storia)|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220922035556/https://www.treccani.it/enciclopedia/risorgimento_(Dizionario-di-Storia)|archive-date=22 September 2022|access-date=22 September 2022|website=treccani.it|language=it-IT}}</ref> 1815ع جي [[ويانا ڪانگريس]] کان پوءِ، اٽلي جي سياسي ۽ سماجي اتحاد واري تحريڪ، يعني [[ريسورجي مينتو]]، اٽلي کي رياستن جي گڏجڻ ۽ انهن کي پرڏيهي ڪنٽرول کان آزاد ڪرڻ ذريعي متحد ڪرڻ لاءِ اڀري. هڪ انقلابي شخصيت محب وطن صحافي [[جوزيپي ماتسيني]] هو، جنهن 1830ع واري ڏهاڪي ۾ سياسي تحريڪ [[نوجوان اٽلي]] جو بنياد وڌو؛ هو وحداني جمهوريه جو حامي هو ۽ وسيع قومپرست تحريڪ جي وڪالت ڪندو هو. 1847ع ۾ "[[اِل ڪانتو ديلي اطالياني]]" جي پهرين عوامي پرفارمنس ٿي، جيڪو 1946ع ۾ قومي ترانو بڻيو.<ref>{{Cite book|last1=Maiorino|first1=Tarquinio|last2=Marchetti Tricamo|first2=Giuseppe|last3=Zagami|first3=Andrea|title=Il tricolore degli italiani. Storia avventurosa della nostra bandiera|year=2002|publisher=Arnoldo Mondadori Editore|language=it|isbn=978-8-8045-0946-2|page=18}}; {{Cite web|title=Fratelli d'Italia|url=https://www.quirinale.it/page/inno|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20230426052752/https://www.quirinale.it/page/inno|archive-date=26 April 2023|access-date=1 October 2021|language=it}}</ref> {{Multiple image | align = right | image1 = Giuseppe Mazzini.jpg | width1 = 173 | image2 = Giuseppe Garibaldi 1861.jpg | width2 = 138 | footer = [[جوزيپي ماتسيني]] (کاٻي)، اطالوي انقلابي تحريڪ جو انتهائي اثرائتو اڳواڻ؛ ۽ [[جوزيپي گاريبالدي]] (ساڄي)، جديد دور جي عظيم ترين جرنيلن مان هڪ طور مشهور<ref name="scholar and patriot">{{cite web |url={{Google books|iWK7AAAAIAAJ |page=PA133 |keywords=Garibaldi+one+of+the+greatest+generals+of+modern+time |text= |plainurl=yes}}|title=Scholar and Patriot|publisher=Manchester University Press|via=Google Books}}</ref> ۽ ڏکڻ آمريڪا ۽ يورپ ۾ پنهنجي فوجي ڪارنامن سبب "ٻن جهانن جو هيرو" طور سڃاتو ويندڙ،<ref>{{Cite web|title=Giuseppe Garibaldi (Italian revolutionary)|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/225978/Giuseppe-Garibaldi|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140226091529/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/225978/Giuseppe-Garibaldi|archive-date=26 February 2014|access-date=6 March 2014}}</ref> جنهن ڪيترين فوجي مهمن ۾ وڙهيو، جيڪي [[اٽلي جو اتحاد|اطالوي اتحاد]] تائين پهتيون }} نوجوان اٽلي جو سڀ کان مشهور ميمبر انقلابي ۽ جنرل [[جوزيپي گاريبالدي]] هو،<ref>Denis Mack Smith, ''Modern Italy: A Political History'', (University of Michigan Press, 1997) p. 15. A literary echo may be found in the character of Giorgio Viola in Joseph Conrad's ''[[Nostromo]]''.</ref> جنهن ڏکڻ اٽلي ۾ اتحاد لاءِ جمهوري مهم جي اڳواڻي ڪئي. بهرحال، [[سارڊينيا جي بادشاهت (1720–1861)|سارڊينيا جي بادشاهت]] ۾ هائوس آف ساووي جي اطالوي بادشاهت، جنهن جي حڪومت [[ڪاميليو بينسو، ڪائونٽ آف ڪاوير]] هلائي رهيو هو، به متحد اطالوي رياست قائم ڪرڻ جا ارادا رکندي هئي. يورپ ۾ پکڙيل [[1848ع جا لبرل انقلاب|1848ع جي لبرل انقلابن]] جي پس منظر ۾، [[آسٽريا-هنگري|آسٽريا]] خلاف هڪ ناڪام [[پهرين اطالوي آزاديءَ جي جنگ]] جو اعلان ڪيو ويو. 1855ع ۾، سارڊينيا [[ڪريميائي جنگ]] ۾ برطانيا ۽ فرانس جو اتحادي بڻيو.<ref>Enrico Dal Lago, "Lincoln, Cavour, and National Unification: American Republicanism and Italian Liberal Nationalism in Comparative Perspective". ''The Journal of the Civil War Era'' 3#1 (2013): 85–113.; William L. Langer, ed., ''An Encyclopedia of World Cup History''. 4th ed. 1968. pp 704–7.</ref> سارڊينيا 1859ع جي [[ٻي اطالوي آزاديءَ جي جنگ]] ۾ فرانس جي مدد سان آسٽريائي سلطنت خلاف وڙهيو، جنهن جي نتيجي ۾ [[لومباردي]] آزاد ٿي. [[پلومبيئرز معاهدو|پلومبيئرز معاهدي]] جي بنياد تي، سارڊينيا [[ساووي]] ۽ [[نيس]] فرانس کي حوالي ڪيا، اهڙو واقعو جنهن [[نيسارڊ لڏپلاڻ]] جو سبب بڻيو.<ref>{{Cite web|date=28 August 2017|title="Un nizzardo su quattro prese la via dell'esilio" in seguito all'unità d'Italia, dice lo scrittore Casalino Pierluigi|url=https://www.montecarlonews.it/2017/08/28/notizie/argomenti/altre-notizie-1/articolo/un-nizzardo-su-quattro-prese-la-via-dellesilio-in-seguito-allunita-ditalia-dice-lo-scrittore.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200219165302/http://www.montecarlonews.it/2017/08/28/notizie/argomenti/altre-notizie-1/articolo/un-nizzardo-su-quattro-prese-la-via-dellesilio-in-seguito-allunita-ditalia-dice-lo-scrittore.html|archive-date=19 February 2020|access-date=14 May 2021|language=it}}</ref> 1860–1861ع ۾، گاريبالدي نيپلز ۽ سسلي ۾ اتحاد واري مهم جي اڳواڻي ڪئي.<ref>Mack Smith, Denis (1997). ''Modern Italy; A Political History''. Ann Arbor: The University of Michigan Press. {{ISBN|0-4721-0895-6}}.</ref> [[تيانو]] گاريبالدي ۽ [[وڪٽر ايمانوئل ٻيون]]، سارڊينيا جي آخري بادشاهه، جي مشهور ملاقات جو هنڌ هو، جنهن دوران گاريبالدي وڪٽر ايمانوئل سان هٿ ملايو ۽ کيس [[اٽلي جو بادشاهه]] ڪري سلام ڪيو. ڪاوير 1860ع ۾ گاريبالدي جي ڏکڻ اٽلي کي سارڊينيا جي بادشاهت سان اتحاد ۾ شامل ڪرڻ تي راضي ٿيو. ان سان سارڊينيا جي حڪومت کي 17 مارچ 1861ع تي [[اٽلي جي بادشاهت جو اعلان|متحد اطالوي بادشاهت جو اعلان]] ڪرڻ جي اجازت ملي،<ref>{{Cite news|date=17 March 2017|title=Everything you need to know about March 17th, Italy's Unity Day|url=https://www.thelocal.it/20170317/everything-to-know-about-march-17th-italys-unity-unification-risorgimento-day|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170617212538/https://www.thelocal.it/20170317/everything-to-know-about-march-17th-italys-unity-unification-risorgimento-day|archive-date=17 June 2017|access-date=17 July 2017}}</ref> ۽ وڪٽر ايمانوئل ٻيون ان جو پهريون بادشاهه بڻيو. 1865ع ۾ بادشاهت جي گادي تورين کان فلورينس منتقل ڪئي وئي. 1866ع ۾، وڪٽر ايمانوئل ٻيون، [[پروشيا]] سان اتحاد ڪندي [[آسٽرو-پروشين جنگ]] دوران، [[ٽين اطالوي آزاديءَ جي جنگ]] وڙهي، جنهن جي نتيجي ۾ اٽلي [[وينيتو|وينيتيا]] کي پاڻ ۾ شامل ڪيو. آخرڪار، 1870ع ۾، جڏهن فرانس [[فرانڪو-پروشين جنگ]] دوران روم ڇڏي ڏنو، اطالوين [[روم تي قبضو|پاپائي رياستن تي قبضو ڪيو]]، اتحاد مڪمل ٿيو، ۽ گادي روم منتقل ڪئي وئي.<ref name="scholar and patriot"/> === لبرل دور === {{Main|اٽلي جي بادشاهت|اطالوي ڊائاسپورا|اطالوي سلطنت|پهريين عالمي جنگ دوران اٽلي جي فوجي تاريخ}} {{Multiple image | align = right | image1 = VictorEmmanuel2.jpg | width1 = 125 | image2 = Camillo Benso Cavour di Ciseri.jpg | width2 = 141 | footer = [[وڪٽر ايمانوئل ٻيون]] (کاٻي) ۽ [[ڪاميليو بينسو، ڪائونٽ آف ڪاوير]] (ساڄي)، اتحاد جون اهم شخصيتون، ترتيبوار متحد اٽلي جا پهريان بادشاهه ۽ وزيراعظم بڻيا. }} سارڊينيا جو آئين 1861ع ۾ سڄي اٽلي تائين وڌايو ويو، ۽ نئين رياست لاءِ بنيادي آزاديون مهيا ڪيون ويون؛ پر چونڊ قانونن بي ملڪيت طبقن کي ٻاهر رکيو. نئين بادشاهت هڪ پارلياماني آئيني بادشاهت طور هلائي وئي، جنهن تي لبرلن جو غلبو هو. جيئن اتر اٽلي تيزيءَ سان صنعتي ٿيو، ڏکڻ ۽ اتر جا ڳوٺاڻا علائقا غير ترقي يافته ۽ وڌيڪ آبادي وارا رهيا، جنهن سبب لکين ماڻهو لڏپلاڻ ڪرڻ تي مجبور ٿيا ۽ [[اطالوي ڊائاسپورا|وڏي ۽ اثرائتي ڊائاسپورا]] کي هٿي ملي. [[اطالوي سوشلسٽ پارٽي]] طاقت ۾ وڌي، جنهن روايتي لبرل ۽ قدامت پسند اسٽيبلشمينٽ کي چئلينج ڪيو. 19هين صديءَ جي آخري ٻن ڏهاڪن ۾، اٽلي آفريڪا ۾ [[اطالوي اريٽريا|اريٽريا]]، [[اطالوي صوماليا|صوماليا]]، [[اطالوي ٽرپوليطانيا|ٽرپوليطانيا]] ۽ [[اطالوي سيرينيڪا|سيرينيڪا]] کي ماتحت ڪري [[اطالوي سلطنت|نوآبادياتي طاقت]] بڻجي ويو.<ref>{{Cite web |title=The Italian Colonial Empire |url=http://www.allempires.com/article/index.php?q=italian_colonial |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20120224012449/http://www.allempires.com/article/index.php?q=italian_colonial |archive-date=24 February 2012 |access-date=17 June 2012 |publisher=All Empires |quote=At its peak, just before WWII, the Italian Empire comprehended the territories of present time Italy, Albania, Rhodes, Dodecanese, Libya, Ethiopia, Eritrea, the majority of Somalia and the little concession of Tientsin in China}}</ref><ref>(Bosworth (2005), p. 49.)</ref> 1913ع ۾ مردن لاءِ عام ووٽ جو حق اختيار ڪيو ويو. [[پهريين عالمي جنگ]] کان اڳ واري دور تي [[جيوواني جيوليٽي]] جو غلبو رهيو، جيڪو 1892ع ۽ 1921ع جي وچ ۾ پنج ڀيرا وزيراعظم رهيو. [[File:Trento 3 novembre 1918.jpg|thumb|3 نومبر 1918ع تي، فاتح [[ويتوريو وينيتو جي جنگ]] کان پوءِ، [[ترنتو]] ۾ اطالوي گهوڙيسوار]] [[پهريين عالمي جنگ ۾ اٽلي جي شموليت|اٽلي 1915ع ۾ پهريين عالمي جنگ ۾ داخل ٿيو]]، جنهن جو مقصد قومي اتحاد کي مڪمل ڪرڻ هو، تنهنڪري تاريخ نويسيءَ جي نقطه نظر کان ان کي چوٿين اطالوي آزاديءَ جي جنگ به سمجهيو وڃي ٿو،<ref>{{Cite web|date=6 March 2015|title=Il 1861 e le quattro Guerre per l'Indipendenza (1848–1918) |url=http://www.piacenzaprimogenita150.it/index.php?it%2F176%2Fil-1861-e-le-quattro-guerre-per-lindipendenza-1848-1918|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20220319075828/http://www.piacenzaprimogenita150.it/index.php?it%2F176%2Fil-1861-e-le-quattro-guerre-per-lindipendenza-1848-1918|archive-date=19 March 2022|access-date=12 March 2021|language=it}}</ref> جيئن [[اٽلي جو اتحاد|اٽلي جي اتحاد]] جي پڄاڻي.<ref>{{Cite web|title=La Grande Guerra nei manifesti italiani dell'epoca|url=http://www.beniculturali.it/mibac/export/MiBAC/sito-MiBAC/Contenuti/MibacUnif/Eventi/visualizza_asset.html_1239896580.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20150923183754/http://www.beniculturali.it/mibac/export/MiBAC/sito-MiBAC/Contenuti/MibacUnif/Eventi/visualizza_asset.html_1239896580.html|archive-date=23 September 2015|access-date=12 March 2021|language=it}}; {{Cite book|last=Genovesi|first=Piergiovanni|url=https://books.google.com/books?id=_LntMIUOXngC&q=%22quarta+guerra+d%27indipendenza%22&pg=PA41|title=Il Manuale di Storia in Italia, di Piergiovanni Genovesi|date=11 June 2009|publisher=FrancoAngeli|isbn=978-8-8568-1868-0|language=it|access-date=12 March 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20240116110143/https://books.google.com/books?id=_LntMIUOXngC&q=%22quarta+guerra+d%27indipendenza%22&pg=PA41#v=snippet&q=%22quarta%20guerra%20d'indipendenza%22&f=false|archive-date=16 January 2024|url-status=live}}</ref> اٽلي، جيڪو ظاهري طور [[جرمن سلطنت|جرمن]] ۽ [[آسٽرو-هنگريائي]] سلطنتن سان [[ٽرپل الائنس (1882)|ٽرپل الائنس]] ۾ اتحادي هو، 1915ع ۾ [[پهريين عالمي جنگ جا اتحادي|اتحادين]] سان شامل ٿيو، ۽ [[لنڊن جو معاهدو (1915)|وعدي]] تحت پهريين عالمي جنگ ۾ داخل ٿيو، جنهن ۾ وڏن علائقائي فائدن جو واعدو شامل هو: اولهه [[انر ڪارنيولا]]، اڳوڻو [[آسٽريائي لٽرل]] ۽ [[دلماتيا]]، گڏوگڏ [[عثماني سلطنت]] جا ڪجهه حصا. اتحادي فتح ۾ ملڪ جي حصي سبب ان کي "[[بگ فور (پهريين عالمي جنگ)|بگ فور]]" طاقتن مان هڪ جي حيثيت ملي. فوج جي ٻيهر تنظيم ۽ جبري ڀرتي اطالوي فتحن جو سبب بڻيا. آڪٽوبر 1918ع ۾، اطالوين هڪ وڏي جارحاڻي مهم شروع ڪئي، جيڪا [[ويتوريو وينيتو جي جنگ]] ۾ فتح تي ختم ٿي.<ref>Burgwyn, H. James: ''Italian foreign policy in the interwar period, 1918–1940.'' Greenwood Publishing Group, 1997. p. 4. {{ISBN|0-2759-4877-3}}. Schindler, John R.: ''Isonzo: The Forgotten Sacrifice of the Great War.'' Greenwood Publishing Group, 2001. p. 303. {{ISBN|0-2759-7204-6}}. Mack Smith, Denis: ''Mussolini.'' Knopf, 1982. p. 31. {{ISBN|0-3945-0694-4}}.</ref> هن اطالوي محاذ تي جنگ جي پڄاڻي ڪئي، آسٽرو-هنگريائي سلطنت جي ٽٽڻ کي يقيني بڻايو، ۽ ٻن هفتن کان به گهٽ عرصي ۾ جنگ کي [[جرمني سان جنگبندي|ختم ڪرڻ]] ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو. جنگ دوران 650,000 کان وڌيڪ اطالوي سپاهي ۽ ايترا ئي عام شهري مارجي ويا،<ref>{{Cite book|last=Mortara|first=G|title=La Salute pubblica in Italia durante e dopo la Guerra|publisher=Yale University Press|year=1925|location=New Haven}}</ref> ۽ بادشاهت ڏيوالپڻي جي ڪناري تي هئي. [[سينٽ-جرمين-آن-لي جو معاهدو (1919)|سينٽ-جرمين-آن-لي جو معاهدو]] (1919) ۽ [[راپالو جو معاهدو (1920)|راپالو جو معاهدو]] (1920) [[ترنتينو]] ۽ [[ڏکڻ ٽائرول]]، [[جوليئن مارچ]]، [[استريا]]، [[ڪوارنر نار]] ۽ دلماتيا جي شهر [[زادار|زارا]] کي اٽلي ۾ شامل ڪرڻ جي اجازت ڏني. بعد واري [[روم جو معاهدو (1924)|روم جي معاهدي]] (1924) سبب [[فيومي]] اٽلي سان شامل ٿيو. اٽلي کي لنڊن جي معاهدي ۾ واعدو ڪيل ٻيا علائقا نه مليا، تنهنڪري [[بينيتو موسوليني]] هن نتيجي کي "[[ڪٽيل فتح]]" قرار ڏنو، جنهن [[فاشسٽ اٽلي (1922–1943)|اطالوي فاشزم جي اڀار]] ۾ مدد ڪئي. مورخ "ڪٽيل فتح" کي هڪ "سياسي افسانو" سمجهن ٿا، جنهن کي فاشسٽن [[اطالوي سامراجيت]] کي ڀڙڪائڻ لاءِ استعمال ڪيو.<ref>G.Sabbatucci, ''La vittoria mutilata'', in AA.VV., ''Miti e storia dell'Italia unita'', Il Mulino, Bologna 1999, pp.101–106</ref> اٽلي کي [[قومون جي ليگ]] جي ايگزيڪيوٽو ڪائونسل ۾ مستقل سيٽ ملي. === فاشسٽ حڪومت ۽ ٻي عالمي جنگ === {{Main|فاشسٽ اٽلي|ٻي عالمي جنگ دوران اٽلي جي فوجي تاريخ|اطالوي مهم (ٻي عالمي جنگ)|اٽلي ۾ هولوڪاسٽ}} [[File:Mussolini mezzobusto.jpg|thumb|upright=.7|left|فاشسٽ آمر [[بينيتو موسوليني]] پاڻ کي ''[[دوچي]]'' سڏائيندو هو ۽ 1922ع کان [[اٽلي ۾ فاشسٽ حڪومت جو زوال|1943ع ۾ پنهنجي معزولي]] تائين ملڪ تي حڪومت ڪئي.]] عظيم جنگ جي تباهي کان پوءِ پيدا ٿيل [[ٻه ڳاڙها سال|سوشلسٽ تحريڪن]]، جيڪي [[روسي انقلاب]] کان متاثر هيون، سڄي اٽلي ۾ جوابي انقلاب ۽ دٻاءُ جو سبب بڻيون. لبرل اسٽيبلشمينٽ، سوويت طرز جي انقلاب کان ڊڄندي، موسوليني جي اڳواڻي هيٺ ننڍي [[نيشنل فاشسٽ پارٽي]] جي حمايت شروع ڪئي. آڪٽوبر 1922ع ۾، نيشنل فاشسٽ پارٽي جي [[بليڪ شرٽس]] هڪ [[عوامي مظاهرو]] ۽ "[[روم ڏانهن مارچ]]" وارو ڪُو منظم ڪيو. بادشاهه [[وڪٽر ايمانوئل ٽيون]] موسوليني کي [[اٽلي جو وزيراعظم|وزيراعظم]] مقرر ڪيو، هٿياربند ٽڪراءَ کان سواءِ اقتدار فاشسٽن ڏانهن منتقل ڪندي.<ref>{{Cite book|last=Lyttelton|first=Adrian|title=The Seizure of Power: Fascism in Italy, 1919–1929 |date=2008|publisher=Routledge|isbn=978-0-4155-5394-0|location=New York|pages=75–77}}; {{Cite news|title=March on Rome {{!}} Italian history|url=https://www.britannica.com/event/March-on-Rome|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150504055509/http://www.britannica.com/EBchecked/topic/508871/March-on-Rome|archive-date=4 May 2015|access-date=25 July 2017|work=Encyclopædia Britannica}}</ref> موسوليني سياسي پارٽين تي پابندي وڌي ۽ ذاتي آزاديون گهٽايون، آمريت قائم ڪندي. انهن قدمن عالمي ڌيان حاصل ڪيو ۽ [[نازي جرمني]] ۽ [[شاهي جاپان]] ۾ ساڳين آمريتن کي متاثر ڪيو. [[فاشزم]] اطالوي قومپرستي ۽ سامراجيت تي ٻڌل هو، ۽ رومي ۽ [[وينسي سلطنت|وينسي سلطنتن]] جي ورثي جي بنياد تي [[ارڊينٽزم|ارڊينٽسٽ دعوائن]] وسيلي اطالوي ملڪيتن کي وڌائڻ چاهيندو هو.<ref>{{Cite book|last=Rodogno|first=Davide|author-link=Davide Rodogno|title=Fascism's European Empire: Italian Occupation during the Second World War|date=2006|publisher=Cambridge University Press|location=Cambridge, England|page=88}}; {{Cite book|last=Kallis|first=Aristotle A.|title=Fascist ideology: territory and expansionism in Italy and Germany, 1922–1945 |date=2000|publisher=Routledge|location=London, England; New York City, USA|pages=41}}; {{Cite book|last1=Ball|first1=Terence|title=The Cambridge History of Twentieth-Century Political Thought|last2=Bellamy|first2=Richard|pages=133}}; {{Cite book|last=Stephen J. Lee|url=https://books.google.com/books?id=u-mm5UDlzBEC&pg=PA157|title=European Dictatorships, 1918–1945 |date=2008|publisher=Routledge|isbn=978-0-4154-5484-1|pages=157–158|access-date=8 February 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211001320/https://books.google.com/books?id=u-mm5UDlzBEC&pg=PA157#v=onepage&q&f=false|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}</ref> انهيءَ سبب فاشسٽ [[مداخلت پسند پرڏيهي پاليسي]] ۾ مصروف رهيا. 1935ع ۾، موسوليني [[ٻي اطالو-ابيسينيائي جنگ|ايٿوپيا تي حملو ڪيو]] ۽ [[اطالوي اوڀر آفريڪا]] قائم ڪيو، جنهن جي نتيجي ۾ عالمي اڪيلائي پيدا ٿي. اٽلي [[قومون جي ليگ]] مان نڪري ويو. پوءِ اٽلي [[اسٽيل جو معاهدو|نازي جرمني سان اتحاد]] ڪيو ۽ [[ٽرائيپارٽائيٽ پيڪٽ|جاپاني سلطنت]] سان گڏ ٿيو، ۽ [[اسپيني گهرو جنگ]] ۾ [[فرانسسڪو فرانڪو]] جي مضبوط حمايت ڪئي. اپريل 1939ع ۾، اٽلي [[البانيا تي اطالوي حملو|البانيا تي حملو ڪيو]]. اٽلي 10 جون 1940ع تي ٻي عالمي جنگ ۾ داخل ٿيو. ان تاريخ تائين فرانس عملي طور [[فرانس جي جنگ]] هارائي چڪو هو. مختلف وقتن تي، اطالوي [[برطانوي صومالي لينڊ تي اطالوي قبضو|برطانوي صومالي لينڊ]]، [[مصر تي اطالوي حملو|مصر]]، [[بلقان مهم (ٻي عالمي جنگ)|بلقان]] ۽ اوڀر محاذن تي اڳتي وڌيا. بهرحال، اهي [[اوڀر محاذ تي اطالوي شموليت|اوڀر محاذ]] سان گڏ [[اوڀر آفريقي مهم (ٻي عالمي جنگ)|اوڀر آفريقي]] ۽ [[اتر آفريقي مهم|اتر آفريقي]] مهمن ۾ شڪست کائي ويا، ۽ آفريڪا ۽ بلقان ۾ پنهنجا علائقا وڃائي ويٺا. [[اطالوي جنگي ڏوهه|اطالوي جنگي ڏوهن]] ۾ [[عدالت کان ٻاهر قتل]] ۽ [[نسلي صفائي]] شامل هئا،<ref>James H. Burgwyn (2004). [http://www.ingentaconnect.com/content/routledg/rmis/2004/00000009/00000003/art00005 General Roatta's war against the partisans in Yugoslavia: 1942] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130921054155/http://www.ingentaconnect.com/content/routledg/rmis/2004/00000009/00000003/art00005|date=21 September 2013}}, Journal of Modern Italian Studies, Volume 9, Number 3, pp. 314–329(16)</ref> جن ۾ لڳ ڀڳ 25,000 ماڻهن، خاص طور يوگوسلاوين، کي [[اطالوي حراستي ڪيمپ|اطالوي حراستي ڪيمپن]] ۽ ٻين هنڌن ڏانهن جلاوطن ڪيو ويو. [[يوگوسلاو پارٽيزنز]] جنگ دوران ۽ ان کان پوءِ نسلي اطالوي آبادي خلاف پنهنجا ڏوهه ڪيا، جن ۾ [[فوئبي قتل عام]] شامل هئا. جولاءِ 1943ع ۾ [[سسلي تي اتحادي حملو]] شروع ٿيو، جنهن 25 جولاءِ تي [[اٽلي ۾ فاشسٽ حڪومت جو زوال|فاشسٽ حڪومت جي خاتمي]] جو سبب بڻيو. بادشاهه [[وڪٽر ايمانوئل ٽيون]] جي حڪم سان موسوليني کي معزول ۽ گرفتار ڪيو ويو. 3 سيپٽمبر تي، اٽلي [[ڪاسيبلي جي جنگبندي]] تي صحيح ڪئي،<!-- it became effective on 8 Sept---> جنهن برطانيا ۽ آمريڪا سان جنگ ختم ڪئي. جرمن، اطالوي فاشسٽن جي مدد سان، اتر ۽ وچ اٽلي تي ڪنٽرول حاصل ڪرڻ ۾ ڪامياب ٿيا ([[آپريشن آڪسي]]). ملڪ جنگ جو ميدان رهيو، جڏهن ته اتحادي ڏکڻ کان اڳتي وڌندا رهيا. [[File:01 partigiani a milano1.jpg|thumb|اپريل 1945ع ۾ [[اٽلي جي آزادي]] تائين پهچندڙ آخري بغاوت دوران ميلان ۾ [[اطالوي مزاحمتي تحريڪ|اطالوي پارٽيزن]]]] اتر ۾، جرمنن [[اطالوي سماجي جمهوريه]] (RSI) قائم ڪئي، جيڪا هڪ نازي [[ڪٺ پتلي رياست]] ۽ [[سهڪاريت پسند|سهڪاريت پسند]] حڪومت هئي، جنهن ۾ موسوليني کي جرمن پيراٽروپرن طرفان [[گران ساسو ريڊ|بچائڻ]] کان پوءِ اڳواڻ مقرر ڪيو ويو. اطالوي فوجن جو باقي حصو [[اطالوي هم جنگي فوج]] ۾ منظم ڪيو ويو، جنهن اتحادي طاقتن سان گڏ وڙهيو، جڏهن ته موسوليني سان وفادار ٻيون اطالوي فوجون [[نيشنل ريپبلڪن آرمي]] ۾ جرمنن سان گڏ وڙهڻ لاءِ چونڊيو. جرمن فوجن، RSI جي سهڪار سان، قتل عام ڪيا ۽ هزارين يهودين کي موت جي ڪيمپن ڏانهن جلاوطن ڪيو. جنگبندي کان پوءِ واري دور ۾ [[اطالوي مزاحمت]] اڀري، جنهن [[آپريشن آڪسي|نازي جرمن قابضن]] ۽ سهڪاريت پسندن خلاف گوريلا جنگ وڙهي.<ref>G. Bianchi, ''La Resistenza'', in: AA.VV., ''Storia d'Italia'', vol. 8, pp. 368–369.</ref> هن دور جو هڪ پاسو [[اطالوي گهرو جنگ]] هو، ڇاڪاڻ⁠تہ پارٽيزنن ۽ فاشسٽ RSI فوجن جي وچ ۾ ويڙهه ٿي.<ref>{{Cite web|title=Storia della guerra civile in Italia|url=http://www.istitutobiggini.it/storia_pisano.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20221013183444/https://www.istitutobiggini.it/storia_pisano.pdf|archive-date=13 October 2022|access-date=28 August 2023}}; See the books from Italian historian [[Giorgio Pisanò]] ''Storia della guerra civile in Italia'', 1943–1945, 3 voll., Milano, FPE, 1965 and the book ''L'Italia della guerra civile'' ("Italy of civil war"), published in 1983 by the Italian writer and journalist [[Indro Montanelli]] as the fifteen volume of the ''Storia d'Italia'' ("History of Italy") by the same author.</ref><ref>{{Cite book|last=Pavone|first=Claudio|title=Una guerra civile. Saggio storico sulla moralità della Resistenza|date=1991|publisher=Bollati Boringhieri|isbn=8-8339-0629-9|location=Torino|page=238|language=it}}</ref> اپريل 1945ع ۾، جڏهن شڪست ويجهي هئي، موسوليني اتر طرف ڀڄڻ جي ڪوشش ڪئي،<ref>{{Citation|last=Viganò|first=Marino|title=Un'analisi accurata della presunta fuga in Svizzera|date=2001|work=Nuova Storia Contemporanea|volume=3|language=it}}</ref> پر پارٽيزنن هٿان پڪڙيو ويو ۽ [[بينيتو موسوليني جو موت|فوري طور قتل ڪيو ويو]].<ref>{{Cite news|date=28 April 1945|title=1945: Italian partisans kill Mussolini |url=https://news.bbc.co.uk/onthisday/hi/dates/stories/april/28/newsid_3564000/3564529.stm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20111126075555/http://news.bbc.co.uk/onthisday/hi/dates/stories/april/28/newsid_3564000/3564529.stm|archive-date=26 November 2011|access-date=17 October 2011|publisher=BBC News}}</ref> دشمنيون 29 اپريل 1945ع تي ختم ٿيون، [[ڪازيرتا جي هٿيار ڦٽا ڪرڻ|جڏهن اٽلي ۾ جرمن فوجن هٿيار ڦٽا ڪيا]]. جنگ ۾ لڳ ڀڳ اڌ ملين اطالوي مارجي ويا،<ref>{{Cite encyclopedia|title=Italy – Britannica Online Encyclopedia|encyclopedia=Encyclopædia Britannica|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297474/Italy|access-date=2 August 2010|archive-url=https://web.archive.org/web/20120306095718/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297474/Italy|archive-date=6 March 2012|url-status=live}}</ref> سماج ورهائجي ويو، ۽ معيشت لڳ ڀڳ تباهه ٿي وئي؛ 1944ع ۾ في فرد آمدني 1900ع کان پوءِ سڀ کان هيٺين سطح تي هئي.<ref>{{Cite book|title=Liberal and fascist Italy, 1900–1945 |date=2002|publisher=Oxford University Press|editor-last=Lyttelton|editor-first=Adrian|page=13}}</ref> جنگ کان پوءِ اطالوي جمهوريت پسندي ٻيهر اڀري، جنهن [[1946ع اطالوي اداراتي ريفرنڊم]] ڏانهن واٽ هموار ڪئي.<ref>{{Cite encyclopedia|title=Italia|encyclopedia=Dizionario enciclopedico italiano|publisher=[[Treccani]]|date=1970|volume=VI|page=456|language=it}}</ref> === جمهوري دور === {{Main|اطالوي جمهوريه جي تاريخ}} اٽلي 2 جون تي ٿيل 1946ع جي ريفرنڊم کان پوءِ جمهوريه بڻيو،<ref>{{Cite AV media|url=https://archive.org/details/1946-06-06_Damage_Foreshadows_A-Bomb_Test|title=Damage Foreshadows A-Bomb Test, 1946/06/06 (1946) |publisher=[[Universal Newsreel]]|year=1946|access-date=22 February 2012}}</ref> اهو ڏينهن ان کان پوءِ ''[[جمهوريه جو عيد]]'' طور ملهايو وڃي ٿو. اها پهريون ڀيرو هئي جو عورتن قومي سطح تي ووٽ ڏنو.<ref>{{Cite web|title=Italia 1946: le donne al voto, dossier a cura di Mariachiara Fugazza e Silvia Cassamagnaghi |url=http://www.insmli.it/pubblicazioni/35/Voto%20donne%20versione%20def.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110520041048/http://www.insmli.it/pubblicazioni/35/Voto%20donne%20versione%20def.pdf|archive-date=20 May 2011|access-date=30 May 2011}}; {{Cite news|title=La prima volta in cui le donne votarono in Italia, 75 anni fa|url=https://www.ilpost.it/2021/03/10/primo-voto-italia-donne-10-marzo-1946|access-date=24 August 2021|work=Il Post|date=10 March 2021|language=it-IT|archive-date=23 August 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210823162103/https://www.ilpost.it/2021/03/10/primo-voto-italia-donne-10-marzo-1946|url-status=live}}</ref> وڪٽر ايمانوئل ٽئين جي پٽ، [[امبيرتو ٻيون]]، کي تخت ڇڏڻ تي مجبور ڪيو ويو. [[اٽلي جو آئين|جمهوري آئين]] 1948ع ۾ منظور ڪيو ويو. [[اٽلي ۽ اتحادي طاقتن جي وچ ۾ پيرس جو معاهدو]] تحت، [[ايڊرياٽڪ سمنڊ]] جي ڀرسان علائقا [[سوشلسٽ وفاقي جمهوريه يوگوسلاويا|يوگوسلاويا]] سان شامل ڪيا ويا، جنهن جي نتيجي ۾ [[استريائي-دلماتيني لڏپلاڻ]] ٿي، جنهن ۾ لڳ ڀڳ 300,000 [[استريائي اطالوي|استريائي]] ۽ [[دلماتيني اطالوي]] لڏي ويا.<ref>{{Cite web|last=Tobagi|first=Benedetta|title=La Repubblica italiana {{!}} Treccani, il portale del sapere|url=http://www.treccani.it/scuola/lezioni/storia/la_repubblica_italiana.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20160305001726/http://www.treccani.it/scuola/lezioni/storia/la_repubblica_italiana.html|archive-date=5 March 2016|access-date=28 January 2015|publisher=Treccani.it}}</ref> اٽلي پنهنجون سڀ نوآبادياتي ملڪيتون وڃايون، جنهن سان [[اطالوي سلطنت]] ختم ٿي. [[File:Alcide de Gasperi 2.jpg|thumb|upright=.7|[[الچيدي دي گاسپري]]، جمهوريه جو [[اٽلي جي وزيراعظمن جي فهرست|پهريون]] [[اٽلي جو وزيراعظم]] ۽ [[يورپي يونين جا باني پيءُ|يورپي يونين جي باني پيئرن]] مان هڪ]] ڪميونسٽ قبضي جي خوف [[1948ع جي اطالوي عام چونڊن]] ۾ فيصلائتو ڪردار ادا ڪيو، جتي [[ڪرسچن ڊيموڪريسي (اٽلي)|ڪرسچن ڊيموڪريٽن]]، [[الچيدي دي گاسپري]] جي اڳواڻي هيٺ، وڏي اڪثريت سان فتح حاصل ڪئي.<ref>{{Cite book|last1=Lawrence S. Kaplan|url=https://books.google.com/books?id=UV-ti1sYcbcC|title=NATO 1948: The Birth of the Transatlantic Alliance |last2=Morris Honick|date=2007|publisher=Rowman & Littlefield|isbn=978-0-7425-3917-4|pages=52–55|access-date=5 January 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20240116110143/https://books.google.com/books?id=UV-ti1sYcbcC|archive-date=16 January 2024|url-status=live}}; {{Cite book|author=Robert Ventresca|title=From Fascism to Democracy: Culture and Politics in the Italian Election of 1948 |publisher=University of Toronto Press|date=2004|pages=236–37}}</ref> نتيجي طور، 1949ع ۾ اٽلي [[نيٽو]] جو ميمبر بڻيو. [[مارشل پلان]] معيشت کي بحال ڪيو، جنهن 1960ع واري ڏهاڪي جي آخر تائين هڪ اهڙو دور ڏٺو جيڪو [[اطالوي معاشي معجزو]] جي نالي سان مشهور آهي. 1950ع واري ڏهاڪي ۾ اٽلي [[يورپي برادرين]] جو باني ملڪ بڻيو، جيڪي بعد ۾ يورپي يونين جو بنياد بڻيون. 1960ع واري ڏهاڪي جي آخر کان 1980ع واري ڏهاڪي جي شروعات تائين، ملڪ ''[[ليڊ جا سال (اٽلي)|ليڊ جا سال]]'' نالي دور مان گذريو، جيڪو معاشي مشڪلاتن، خاص طور تي [[1973ع جو تيل بحران]]، سماجي تڪرارن ۽ دهشتگرد حملا ۽ قتل عام جي واقعن سان نمايان هو.<ref>{{Cite web|year=1995|title=Commissione parlamentare d'inchiesta sul terrorismo in Italia e sulle cause della mancata individuazione dei responsabili delle stragi (Parliamentary investigative commission on terrorism in Italy and the failure to identify the perpetrators)|url=http://www.isn.ethz.ch/php/documents/collection_gladio/report_ital_senate.pdf|archive-url=https://web.archive.org/web/20060819211212/http://www.isn.ethz.ch/php/documents/collection_gladio/report_ital_senate.pdf|archive-date=19 August 2006|access-date=2 May 2006|language=it}}; {{In lang|en|it|fr|de}} {{Cite web|title=Secret Warfare: Operation Gladio and NATO's Stay-Behind Armies|url=http://www.isn.ethz.ch/php/collections/coll_gladio.htm#Documents|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20060425182721/http://www.isn.ethz.ch/php/collections/coll_gladio.htm|archive-date=25 April 2006|access-date=2 May 2006|publisher=Swiss Federal Institute of Technology / International Relation and Security Network}}; {{Cite web|date=24 June 2000|title=Clarion: Philip Willan, Guardian, 24 June 2000, p. 19 |url=http://www.cambridgeclarion.org/press_cuttings/us.terrorism_graun_24jun2000.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100329113138/http://www.cambridgeclarion.org/press_cuttings/us.terrorism_graun_24jun2000.html|archive-date=29 March 2010|access-date=24 April 2010|publisher=Cambridgeclarion.org}}</ref> معيشت ٻيهر بحال ٿي ۽ اٽلي 1970ع واري ڏهاڪي ۾ [[جي-7]] ۾ شامل ٿيڻ کان پوءِ دنيا جي پنجين وڏي صنعتي قوم بڻجي ويو. بهرحال، قومي قرض مجموعي ملڪي پيداوار (GDP) جي 100 سيڪڙو کان به وڌي ويو. 1992ع ۽ 1993ع جي وچ ۾، حڪومت جي نون مافيا مخالف قدمن جي نتيجي ۾ اٽلي [[سسلين مافيا]] طرفان ڪيل دهشتگرد حملن کي منهن ڏنو.<ref>{{Cite web|date=8 March 2012|title=New Arrests for Via D'Amelio Bomb Attack|url=https://www.corriere.it/International/english/articoli/2012/03/08/borsellino.shtml|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20121013204755/http://www.corriere.it/International/english/articoli/2012/03/08/borsellino.shtml|archive-date=13 October 2012|access-date=9 February 2019|website=Corriere della Sera}}</ref> ووٽر، جيڪي سياسي جمود، وڏي عوامي قرضي ۽ [[اٽلي ۾ بدعنواني|بدعنواني]] کان مايوس هئا، جيڪا [[ماني پوليتي|صاف هٿن]] واري جاچ ذريعي ظاهر ٿي، بنيادي سڌارن جو مطالبو ڪرڻ لڳا. ڪرسچن ڊيموڪريٽ، جيڪي لڳ ڀڳ 50 سالن تائين حڪومت ڪندا رهيا هئا، بحران جو شڪار ٿيا ۽ ٽٽي مختلف ڌڙن ۾ ورهائجي ويا.<ref>The so-called "Second Republic" was born by forceps: not with a revolt of Algiers, but formally under the same Constitution, with the mere replacement of one ruling class by another: {{Cite journal|last=Buonomo|first=Giampiero|year=2015|title=Tovaglie pulite|journal=Mondoperaio Edizione Online}}</ref> ڪميونسٽن پاڻ کي هڪ [[سماجي جمهوريت پسند]] قوت طور ٻيهر منظم ڪيو. 1990ع ۽ 2000ع واري ڏهاڪن دوران، [[مرڪز-ساڄي اتحاد (اٽلي)|مرڪز-ساڄي اتحاد]] (جنهن تي ميڊيا جي واپاري شخصيت [[سلويو برلسڪوني]] جو غلبو هو) ۽ [[مرڪز-کاٻي اتحاد (اٽلي)|مرڪز-کاٻي اتحاد]] (جنهن جي اڳواڻي پروفيسر [[رومانو پروڊي]] ڪندو هو) باري باري حڪومت ڪندا رهيا. 21هين صديءَ جي شروعات ۾، اٽلي سياسي ۽ معاشي عدم استحڪام جي هڪ ڊگهي دور مان گذريو، جيڪو بين الاقوامي بحرانن کان گهڻو متاثر ٿيو. 2008ع ۾ شروع ٿيندڙ [[عظيم معاشي بحران]] جا اثر ملڪ جي معيشت ۽ عوامي ماليات تي گهرا پيا، جنهن جي نتيجي ۾ [[سخت مالي پاليسيون]] اختيار ڪيون ويون ۽ استحڪام ۽ عالمي اعتبار کي يقيني بڻائڻ لاءِ [[ٽيڪنوڪريٽ]] يا وسيع اتحادي حڪومتن تي وڌيڪ ڀروسو ڪيو ويو.<ref>{{Cite news|last=Hooper|first=John|date=16 November 2011|title=Mario Monti appoints technocrats to steer Italy out of economic crisis|url=https://www.theguardian.com/world/2011/nov/16/mario-monti-technocratic-cabinet-italy|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200319230844/https://www.theguardian.com/world/2011/nov/16/mario-monti-technocratic-cabinet-italy|archive-date=19 March 2020|access-date=19 March 2020|work=The Guardian}}</ref> [[File:Imigrantes salvos no Mar Mediterrâneo - SALVAMAR 2015 (52149723177).jpg|300px|thumb|[[غير قانوني مهاجر]]، جيڪي 5 سيپٽمبر 2015ع تي [[ڪاتانيا]] جي اطالوي بندرگاهه ڏانهن [[بحر روم]] ذريعي سفر ڪري رهيا آهن]] 2010ع واري ڏهاڪي دوران، نئين وزيراعظم [[ماتيو رينزي]] طرفان ادارتي سڌارا متعارف ڪرائڻ جون ڪوششون ڪيون ويون، جن جو مقصد سياسي نظام کي وڌيڪ مؤثر بڻائڻ ۽ انتظامي شاخ کي مضبوط ڪرڻ هو، پر اهي تجويزون [[2016ع جو اطالوي آئيني ريفرنڊم]] ۾ رد ٿي ويون.<ref>{{Cite news|date=12 December 2016|title=New Italian PM Paolo Gentiloni sworn in|url=https://www.bbc.co.uk/news/world-europe-38295549|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20191129122857/https://www.bbc.co.uk/news/world-europe-38295549|archive-date=29 November 2019|access-date=19 March 2020|publisher=BBC News}}</ref> ساڳئي وقت، [[يورپي مهاجر بحران]] اٽلي کي [[يورپي يونين]] ۾ داخل ٿيڻ جي هڪ اهم مرڪزي دروازي جي حيثيت ڏني، ڇاڪاڻ⁠تہ وڏي تعداد ۾ مهاجر ۽ پناهه گهرندڙ [[بحر روم]] رستي يورپ پهتا،<ref>{{Cite news|date=21 May 2018|title=What will Italy's new government mean for migrants?|url=https://www.thelocal.it/20180521/what-will-italys-new-government-mean-for-migrants|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190401231010/https://www.thelocal.it/20180521/what-will-italys-new-government-mean-for-migrants|archive-date=1 April 2019|access-date=8 June 2018|work=The Local Italy}}</ref> خاص طور تي سب-صحارا آفريڪا مان.<ref>{{Cite news|date=18 July 2017|title=African migrants fear for future as Italy struggles with surge in arrivals|url=https://www.reuters.com/article/us-italy-migrants-africa/african-migrants-fear-for-future-as-italy-struggles-with-surge-in-arrivals-idUSKBN1A30QD|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190402002627/https://www.reuters.com/article/us-italy-migrants-africa/african-migrants-fear-for-future-as-italy-struggles-with-surge-in-arrivals-idUSKBN1A30QD|archive-date=2 April 2019|access-date=8 June 2018|work=Reuters}}</ref> هن صورتحال جا اهم سماجي ۽ سياسي اثر ٿيا، جنهن سبب اميگريشن بابت عوامي بحث وڌيو ۽ [[عوام پسند]] سياسي پارٽين جي حمايت ۾ واڌ آئي.<ref>{{Cite news|title=Italy starts to show the strains of migrant influx|url=http://www.thelocal.it/20150519/migrant-surge-tests-italys-humanitarian-instincts|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170429061446/https://www.thelocal.it/20150519/migrant-surge-tests-italys-humanitarian-instincts|archive-date=29 April 2017|access-date=10 January 2017|work=[[The Local]]}}; {{Cite news|title=Italy's far right jolts back from dead|url=http://www.politico.eu/article/italys-other-matteo-salvini-northern-league-politicians-media-effettosalvini|access-date=10 January 2017|work=Politico|date=3 February 2016|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170119122156/http://www.politico.eu/article/italys-other-matteo-salvini-northern-league-politicians-media-effettosalvini|archive-date=19 January 2017}}</ref><ref>{{Cite news|date=24 May 2018|title=Opinion – The Populists Take Rome|url=https://www.nytimes.com/2018/05/24/opinion/populists-rome-five-star-movement.html|url-access=subscription|url-status=live|archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20220103/https://www.nytimes.com/2018/05/24/opinion/populists-rome-five-star-movement.html|archive-date=3 January 2022|access-date=2 June 2018|work=The New York Times}}{{Cbignore}}</ref> [[اٽلي ۾ ڪووڊ-19 وبا|ڪووڊ-19 وبا]]، جيڪا 2020ع ۾ شروع ٿي، ملڪ جي عوامي صحت ۽ معاشي ڪارڪردگي کي سخت متاثر ڪيو، ۽ اڳ ۾ موجود ڍانچائي ڪمزورين کي وڌيڪ نمايان بڻايو.<ref>{{Cite news|last=Ellyatt|first=Holly|date=19 March 2020|title=Italy's lockdown will be extended, prime minister says as death toll spikes and hospitals struggle|url=https://www.cnbc.com/2020/03/19/italys-death-rate-reaches-record-high-hospitals-in-lombardy-struggle.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200319084719/https://www.cnbc.com/2020/03/19/italys-death-rate-reaches-record-high-hospitals-in-lombardy-struggle.html|archive-date=19 March 2020|access-date=19 March 2020|publisher=CNBC}}</ref> ان جي جواب ۾، [[اٽلي ۾ ڪووڊ-19 لاڪ ڊائون|غير معمولي قدم اختيار ڪيا ويا]] ته جيئن معيشت کي سهارو ملي سگهي، جن مان ڪيترائي يورپي سطح تي گڏيل طور هم آهنگ ڪيا ويا.<ref>[https://www.agi.it/economia/news/2020-04-14/coronavirus-fmi-crisi-economica-8331041/ L'Italia pagherà il conto più salato della crisi post-epidemia] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20200527124958/https://www.agi.it/economia/news/2020-04-14/coronavirus-fmi-crisi-economica-8331041|date=27 May 2020}}, AGI</ref><ref>{{Cite web|date=12 February 2021|title=Mario Draghi's new government to be sworn in on Saturday|url=http://www.theguardian.com/world/2021/feb/12/mario-draghis-new-italian-government-to-be-sworn-in-on-saturday|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210419104552/https://www.theguardian.com/world/2021/feb/12/mario-draghis-new-italian-government-to-be-sworn-in-on-saturday|archive-date=19 April 2021|access-date=19 February 2021|website=The Guardian}}</ref> 2022ع ۾، [[جورجيا ميلوني]] اٽلي جي پهرين خاتون وزيراعظم طور حلف کنيو.<ref>{{Cite news|date=21 October 2022|title=Who is Giorgia Meloni? The rise to power of Italy's new far-right PM|url=https://www.bbc.com/news/world-europe-63351655|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20221024023546/https://www.bbc.com/news/world-europe-63351655|archive-date=24 October 2022|access-date=24 October 2022|publisher=BBC News}}</ref> == جاگرافي == {{Main|اٽلي جي جاگرافي}} {{Further|اٽلي جي ارضيات|اٽلي ۾ آتش فشاني سرگرمي|اٽلي جي دريائن جي فهرست|اٽلي جي ڍنڍن جي فهرست|اٽلي جي ٻيٽن جي فهرست|اٽلي (جاگرافيائي علائقو)}} [[File:Italy relief location map.jpg|thumb|اٽلي جو جاگرافيائي اُڀار وارو نقشو]] اٽلي، جنهن جو علائقو گهڻي حد تائين [[اٽلي (جاگرافيائي علائقو)|ساڳئي نالي واري جاگرافيائي علائقي]] سان ملي ٿو،<ref name="Treccani">{{Citation |title=Italia |volume=VI |page=413 |year=1970 |publisher=[[Treccani]] |language=it |encyclopedia=Dizionario enciclopedico italiano}}</ref> [[ڏکڻ يورپ]] ۾ واقع آهي<ref>{{Cite web |title=Southern Europe, a peninsula extending into the central Mediterranean Sea, northeast of Tunisia |url=https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20210701235642/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy |archive-date=1 July 2021 |access-date=17 August 2021 |website=The World Factbook |publisher=Central Intelligence Agency}}</ref> (۽ [[اولهه يورپ]] جو حصو پڻ سمجهيو ويندو آهي{{efn|name=WE}})، [[35هين اتر متوازي|35° اتر]] ۽ [[47° اتر]] ويڪرائي ڦاڪن، ۽ [[6هين اوڀر نصف النهار|6° اوڀر]] ۽ [[19هين اوڀر نصف النهار|19° اوڀر]] ڊگهائي ڦاڪن جي وچ ۾. اتر ۾، اولهه کان اوڀر طرف، اٽلي جون سرحدون [[فرانس]]، [[سوئٽزرلينڊ]]، [[آسٽريا]] ۽ [[سلووينيا]] سان ملن ٿيون، ۽ تقريباً [[الپس]] جي آبي ورهاست واري حد تائين پکڙيل آهن، جنهن ۾ [[پو ماٿري]] ۽ [[وينيسيائي ميدان]] شامل آهن. ملڪ [[اطالوي اپٻيٽ]]، [[سسلي]] ۽ [[سارڊينيا]] (جيڪي [[بحر روم]] جا سڀ کان وڏا ٻيٽ آهن)، ۽ [[اٽلي جي ٻيٽن جي فهرست|ڪيترن ننڍن ٻيٽن]] تي مشتمل آهي.<ref name="Treccani" /> اٽلي جا ڪي علائقا الپائن حوض کان ٻاهر به پکڙيل آهن، ۽ ڪجهه ٻيٽ [[يوروشيا]] جي براعظمي کنڊ کان ٻاهر واقع آهن. ملڪ جو ڪل پکيڙ {{Convert|301230|km2|0|abbr=out}} آهي، جنهن مان {{Convert|294020|km2|0|abbr=on}} خشڪي ۽ {{Convert|7210|km2|0|abbr=on}} پاڻي آهي.<ref name="Area">{{Cite web|date=30 October 2014|title=Principali dimensioni geostatistiche e grado di urbanizzazione del Paese|url=https://www.istat.it/it/archivio/137001|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141117054950/https://www.istat.it/it/archivio/137001|archive-date=17 November 2014|access-date=22 March 2019|website=istat.it}}</ref> ٻيٽن سميت، اٽلي جي سامونڊي ڪناري جي ڊيگهه {{Convert|7600|km|0|abbr=off}} آهي، جيڪا [[بحر روم]]، [[ليگورين سمنڊ]]، [[ٽيرينين سمنڊ]]، [[آئيونين سمنڊ]]<ref>{{Cite book|url=https://iho.int/uploads/user/pubs/standards/s-23/S-23_Ed3_1953_EN.pdf|title=Limits of Oceans and Seas|publisher=[[Organisation hydrographique internationale]]|year=1953|edition=3rd|access-date=28 December 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20111008191433/http://www.iho.int/iho_pubs/standard/S-23/S-23_Ed3_1953_EN.pdf|archive-date=8 October 2011|issue=28}}</ref> ۽ [[ايڊرياٽڪ سمنڊ]] سان لڳي ٿي.{{Sfn|Cushman-Roisin|Gačić|Poulain|2001|pp=1–2}} فرانس سان سرحد {{Convert|488|km|0|abbr=on}}، سوئٽزرلينڊ سان {{Convert|740|km|0|abbr=on}}، آسٽريا سان {{Convert|430|km|0|abbr=on}} ۽ سلووينيا سان {{Convert|232|km|0|abbr=on}} ڊگهي آهي. [[سان مارينو]] ۽ [[ويٽيڪن سٽي]] (دنيا جو سڀ کان ننڍو ملڪ ۽ [[هولي سي]] جي انتظام هيٺ عالمي [[ڪيٿولڪ چرچ]] جو مرڪز) اٽلي جي اندر واقع [[انڪليو]] آهن،<ref>{{Cite encyclopedia|year=2012|title=San Marino|encyclopedia=Encyclopædia Britannica|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/521449/San-Marino|access-date=1 March 2011|archive-url=https://web.archive.org/web/20110511180105/http://www.britannica.com/EBchecked/topic/521449/San-Marino|archive-date=11 May 2011|url-status=live}}; {{Cite news|url=https://www.bbc.com/news/world-europe-17994868|title=Vatican country profile|year=2018|publisher=BBC News|access-date=24 August 2018|archive-date=25 August 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20180825011001/https://www.bbc.com/news/world-europe-17994868|url-status=live}}</ref> جڏهن ته [[ڪامپيوني ڊي اٽاليا]] سوئٽزرلينڊ جي اندر واقع هڪ اطالوي [[ايڪسڪليو]] آهي.<ref>{{Cite web|title=Democracy in Figures|url=http://demo.istat.it/index_e.php|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210126215040/http://demo.istat.it/index_e.php|archive-date=26 January 2021|access-date=28 May 2021|website=[[Italian National Institute of Statistics]]}}</ref> سان مارينو سان سرحد {{Convert|39|km|0|abbr=on}} ۽ ويٽيڪن سٽي سان {{Convert|3.2|km|1|abbr=on}} ڊگهي آهي.<ref name=Area/> [[File:Monte Bianco DSF1243-m.jpg|thumb|[[مونٽي بيانڪو]] (مون بلان)، [[اوستا وادي]] ۾، جيڪو [[يورپي يونين]] جو سڀ کان اوچو مقام آهي]] اٽلي جي 35 سيڪڙو کان وڌيڪ زمين جبلن تي مشتمل آهي.<ref name="eug92">{{Cite book|last=Riganti|first=dir. da Alberto|title=Enciclopedia universale Garzanti.|publisher=Garzanti|year=1991|isbn=8-8115-0459-7|edition=Nuova ed. aggiornata e ampliata.|location=Milano}}</ref> [[اپينائن جبل]] اپٻيٽ جي مرڪزي ريڙهه آهن، جڏهن ته [[الپس]] اترين سرحد جو وڏو حصو ٺاهين ٿا، جتي اٽلي جو سڀ کان اوچو مقام [[مونٽي بيانڪو]] (مون بلان) جي چوٽيءَ تي {{Cvt|4810|m|ft}} جي اوچائي تي واقع آهي. ٻيا مشهور جبل [[مونٽي چيروينو]] (ميٽرهورن) ۽ [[ڊولومائيٽس]] آهن. اٽلي جا ڪيترائي حصا [[اٽلي ۾ آتش فشاني سرگرمي|آتش فشاني اصل]] جا آهن. ڏکڻ جا گهڻا ننڍا ٻيٽ ۽ ٻيٽ-گروهه [[آتش فشاني ٻيٽ]] آهن. فعال آتش فشانن ۾ [[ايٽنا جبل]] (سسلي ۾ ۽ يورپ جو سڀ کان وڏو فعال آتش فشان)، [[ولڪانو]]، [[اسٽرومبولي]] ۽ [[ويسوويس]] شامل آهن. اٽلي جون اڪثر [[اٽلي جون دريائون|دريائون]] [[ايڊرياٽڪ سمنڊ]] يا [[ٽيرينين سمنڊ]] ۾ ڇوڙ ڪن ٿيون.<ref>{{Cite web|title=List of Italian rivers|url=http://www.comuni-italiani.it/fiumi|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170916010640/http://www.comuni-italiani.it/fiumi|archive-date=16 September 2017|access-date=30 July 2018|publisher=comuni-italiani.it}}</ref> سڀ کان ڊگهي درياهه [[پو درياهه]] آهي، جيڪو الپس مان نڪري [[پادان ميدان]] مان گذري [[ايڊرياٽڪ سمنڊ]] ۾ ڇوڙ ڪري ٿو.<ref>{{Cite magazine|last=Zwingle|first=Erla|date=May 2002|title=Italy's Po River Punished for centuries by destructive floods, northern Italians stubbornly embrace their nation's longest river, which nurtures rice fields, vineyards, fisheries – and legends|url=http://ngm.nationalgeographic.com/ngm/0205/feature6|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20071223133709/http://ngm.nationalgeographic.com/ngm/0205/feature6|archive-date=23 December 2007|access-date=6 April 2009|magazine=National Geographic}}</ref> [[پو ماٿري]] ملڪ جو سڀ کان وڏو ميدان آهي، جنهن جو پکيڙ {{Convert|46000|km2|abbr=on}} آهي، ۽ ملڪ جي 70 سيڪڙو کان وڌيڪ هيٺاهين زمينن تي مشتمل آهي.<ref name=eug92/> سڀ کان وڏيون ڍنڍون، وڏي کان ننڍي ترتيب سان، [[گاردا ڍنڍ]]، [[ماجوري ڍنڍ]] ۽ [[ڪومو ڍنڍ]] آهن.<ref>{{Cite web|title=Morphometric and hydrological characteristics of some important Italian lakes|url=http://www.iii.to.cnr.it/limnol/cicloac/lagit.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20100205043503/http://www.iii.to.cnr.it/limnol/cicloac/lagit.htm|archive-date=5 February 2010|access-date=3 March 2010|publisher=Istituto per lo Studio degli Ecosistemi|location=Verbania Pallanza}}</ref> [[File:C. l. italicus in MNP.jpg|thumb|upright=.7|[[اطالوي بگھڙ]]، اٽلي جو قومي جانور]] [[اطالوي بگھڙ]] اٽلي جو قومي جانور آهي،<ref>{{Cite web|last=Sheri Foster|date=January 2021|title=What is Italy national animal?|url=https://it.yourtripagent.com/4052-what-is-italy-s-national-animal|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20230109172951/https://it.yourtripagent.com/4052-what-is-italy-s-national-animal|archive-date=9 January 2023|access-date=15 November 2021|website=Yourtrip.com}}; {{Cite web|url=https://www.affaritaliani.it/culturaspettacoli/il-lupo-grigio-degli-appennini-e-l-animale-dell-italia-544778.html|title=Il lupo grigio degli appennini e l animale dell Italia|author=James Hansen|date=June 2018|access-date=15 November 2021|archive-date=26 November 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221126224852/https://www.affaritaliani.it/culturaspettacoli/il-lupo-grigio-degli-appennini-e-l-animale-dell-italia-544778.html|url-status=live}}</ref> جڏهن ته قومي وڻ [[اربوٽس يونيڊو|اسٽرابيري وڻ]] آهي.<ref name="altovastese">{{Cite web|date=3 October 2011|title=Il corbezzolo simbolo dell'Unità d'Italia. Una specie che resiste agli incendi|url=http://www.altovastese.it/cultura/il-corbezzolo-simbolo-unita-italia-specie-che-resiste-agli-incendi|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20160205120852/http://www.altovastese.it/cultura/il-corbezzolo-simbolo-unita-italia-specie-che-resiste-agli-incendi|archive-date=5 February 2016|access-date=25 January 2016|language=it}}</ref> ان جو سبب اهو آهي ته اطالوي بگھڙ، جيڪو [[اپينائن جبل]] ۽ اولهندي [[الپس]] ۾ رهندو آهي، لاطيني ۽ اطالوي ثقافتن ۾ نمايان حيثيت رکي ٿو، جهڙوڪ [[روم جو قيام|روم جي بنياد پوڻ]] واري ڏند ڪٿا ۾،<ref>{{Cite book|last=Livy|title=The history of Rome|publisher=Printed for A. Strahan|others=George Baker (trans.)|year=1797}}</ref> جڏهن ته اسٽرابيري وڻ جا ساوا پن، اڇا گل ۽ ڳاڙها ٻير، جيڪي [[بحر روم]] جي علائقي جا مقامي آهن، قومي جهنڊي جي رنگن جي ياد ڏيارين ٿا.<ref name="altovastese"/> قومي پکي [[اطالوي جهرڪي]] آهي،<ref>{{cite web|title=Passero Italiano: L'uccello nazionale d'Italia|date=18 December 2022|url=https://www.concaternanaoggi.it/passero-italiano-luccello-nazionale-ditalia/|publisher=Conca Ternana Oggi|access-date=22 August 2024|archive-date=22 August 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240822123815/https://www.concaternanaoggi.it/passero-italiano-luccello-nazionale-ditalia/|url-status=live}}</ref> جڏهن ته قومي گل اسٽرابيري وڻ جو گل آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.msn.com/it-it/notizie/mondo/qual-%C3%A8-il-fiore-nazionale-dei-paesi-del-mondo/ss-AA1eWqXE#image=25|title=Il fiore nazionale dell'Italia (e quello degli altri Paesi del mondo)|website=[[MSN]]|access-date=26 August 2024|language=it|archive-date=2 October 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20241002211951/https://www.msn.com/it-it/notizie/mondo/qual-%C3%A8-il-fiore-nazionale-dei-paesi-del-mondo/ss-AA1eWqXE#image=25|url-status=live}}</ref> === ماحول === {{See also|اٽلي جي قومي پارڪن جي فهرست|اٽلي جي علائقائي پارڪن جي فهرست|اٽلي جي سامونڊي محفوظ علائقن جي فهرست}} [[File:National and Regional Parks of Italy.svg|thumb|اٽلي جا قومي ۽ علائقائي پارڪ]] تيز صنعتي ترقي کان پوءِ، اٽلي کي پنهنجي ماحولياتي مسئلن کي منهن ڏيڻ ۾ ڪجهه وقت لڳو. بهتري کان پوءِ، اٽلي هاڻي ماحولياتي پائيداري جي لحاظ کان دنيا ۾ 84هين درجي تي آهي.<ref>{{Cite web|title=Italy – Environment|url=http://dev.prenhall.com/divisions/hss/worldreference/IT/environment.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20090701064224/http://dev.prenhall.com/divisions/hss/worldreference/IT/environment.html|archive-date=1 July 2009|access-date=2 August 2010|publisher=Dev.prenhall.com}}</ref> قومي پارڪن، علائقائي پارڪن ۽ قدرتي محفوظ علائقن هيٺ محفوظ ڪيل ڪل زمين اٽلي جي علائقي جي لڳ ڀڳ 11 سيڪڙو تي مشتمل آهي،<ref>{{Cite web|title=Regione e aree protette|url=https://www.treccani.it/enciclopedia/regione-e-aree-protette_%28L%27Italia-e-le-sue-Regioni%29|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220111173345/https://www.treccani.it/enciclopedia/regione-e-aree-protette_%28L%27Italia-e-le-sue-Regioni%29|archive-date=11 January 2022|access-date=11 January 2022|language=it}}</ref> جڏهن ته اٽلي جي سامونڊي ڪناري جو 12 سيڪڙو حصو پڻ محفوظ ڪيو ويو آهي.<ref>{{Cite web|title=Le aree protette in Italia|url=http://www.uccellidaproteggere.it/La-conservazione/Cosa-fa-l-Italia-Le-azioni/Le-aree-protette-in-Italia|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220302220957/http://www.uccellidaproteggere.it/La-conservazione/Cosa-fa-l-Italia-Le-azioni/Le-aree-protette-in-Italia|archive-date=2 March 2022|access-date=2 March 2022|language=it}}</ref> اٽلي دنيا جي اهم [[اٽلي ۾ قابلِ تجديد توانائي|قابلِ تجديد توانائي]] پيدا ڪندڙ ملڪن مان هڪ رهيو آهي. 2010ع ۾ اهو نصب ٿيل [[شمسي توانائي]] جي گنجائش جي لحاظ کان دنيا جو چوٿون وڏو فراهم ڪندڙ هو،<ref>{{Cite web|date=15 July 2010|title=Renewables 2010 Global Status Report |url=http://www.ren21.net/Portals/97/documents/GSR/REN21_GSR2011.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110820095506/http://www.ren21.net/Portals/97/documents/GSR/REN21_GSR2011.pdf|archive-date=20 August 2011|access-date=16 July 2010|publisher=[[REN21]]}}; {{Cite web|title=Photovoltaic energy barometer 2010 – EurObserv'ER |url=https://www.eurobserv-er.org/pdf/baro196.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101011224419/http://www.eurobserv-er.org/pdf/baro196.pdf|archive-date=11 October 2010|access-date=30 October 2010}}</ref> ۽ [[هَوائي توانائي]] جي گنجائش جي لحاظ کان ڇهون وڏو ملڪ هو.<ref>{{Cite web|date=February 2011|title=World Wind Energy Report 2010 |url=http://www.wwindea.org/home/images/stories/pdfs/worldwindenergyreport2010_s.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110904232058/http://www.wwindea.org/home/images/stories/pdfs/worldwindenergyreport2010_s.pdf|archive-date=4 September 2011|access-date=8 August 2011|publisher=[[World Wind Energy Association]]}}</ref> 2020ع ۾ قابلِ تجديد توانائي اٽلي جي ڪل توانائي استعمال جو لڳ ڀڳ 37 سيڪڙو فراهم ڪري رهي هئي.<ref>{{Cite web|date=25 May 2021|title=Renewables provided 37% of Italy's energy in 2020 – English |url=https://www.ansa.it/english/news/2021/05/25/renewables-provided-37-of-italys-energy-in-2020_1a075060-c823-4076-a338-79367427dfd2.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211023040922/https://www.ansa.it/english/news/2021/05/25/renewables-provided-37-of-italys-energy-in-2020_1a075060-c823-4076-a338-79367427dfd2.html|archive-date=23 October 2021|access-date=28 May 2021|website=ANSA.it}}</ref> ملڪ 1963ع کان 1990ع تائين جوهري ريئڪٽر هلائيندو رهيو، پر [[چرنوبل حادثو]] ۽ [[1987ع جا اطالوي ريفرنڊم]] ٿيڻ کان پوءِ جوهري پروگرام ختم ڪيو ويو. 2008ع ۾ حڪومت هن فيصلي کي واپس وٺندي چار تائين جوهري بجلي گهر ٺاهڻ جا منصوبا جوڙيا، پر [[فوكوشيما جوهري حادثو]] کان پوءِ ٿيل ريفرنڊم ذريعي اهي منصوبا به رد ڪيا ويا.<ref>{{Cite web|last=Duncan Kennedy|date=14 June 2011|title=Italy nuclear: Berlusconi accepts referendum blow|url=https://www.bbc.co.uk/news/world-europe-13741105|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110612112154/http://www.bbc.co.uk/news/world-europe-13741105|archive-date=12 June 2011|access-date=20 April 2013|publisher=BBC News}}</ref> هوا جي آلودگي اڃا تائين هڪ سنگين مسئلو آهي، خاص طور تي صنعتي اتر ۾. اٽلي [[ڪاربان ڊاءِ آڪسائيڊ اخراج موجب ملڪن جي فهرست|ڪاربان ڊاءِ آڪسائيڊ]] پيدا ڪندڙ دنيا جو ٻارهون وڏو ملڪ آهي.<ref>United Nations Statistics Division, Millennium Development Goals indicators: [http://mdgs.un.org/unsd/mdg/SeriesDetail.aspx?srid=749&crid= Carbon dioxide emissions ({{CO2}}), thousand metric tons of {{CO2}}] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20091225014715/http://mdgs.un.org/unsd/mdg/SeriesDetail.aspx?srid=749&crid=|date=25 December 2009}}</ref> وڏن شهرن ۾ وڌندڙ ٽرئفڪ ۽ رش ماحولياتي ۽ صحت جا مسئلا پيدا ڪندا رهن ٿا، جيتوڻيڪ 1970ع ۽ 1980ع وارن ڏهاڪن کان پوءِ دونهين ۽ سموگ جي سطح ۾ نمايان گهٽتائي آئي آهي، ۽ [[سلفر ڊاءِ آڪسائيڊ]] جا مقدار پڻ گهٽيا آهن.<ref>{{Cite web|title=Environment and Health in Italy – Executive Summary|url=https://www.euro.who.int/en/home|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20100303051309/http://www.euro.who.int/document/hms/ehiexes_e.pdf|archive-date=3 March 2010|publisher=World Health Organization}}</ref> ٻيلن جي ڪٽائي، غيرقانوني اڏاوتن، ۽ زمين جي ناقص انتظامي پاليسين سبب اٽلي جي جبلستاني علائقن ۾ وڏي پيماني تي زميني ڪٽائي ٿي آهي، جنهن جي نتيجي ۾ ماحولياتي آفتون پيدا ٿيون آهن، جهڙوڪ 1963ع ۾ [[واجونٽ ڊيم]] جي تباهي، 1998ع جو [[سارنو]] سانحو،<ref>{{Cite news|last=Nick Squires|date=2 October 2009|title=Sicily mudslide leaves scores dead|url=https://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6255575/Sicily-mudslide-leaves-scores-dead.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20091006082824/http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6255575/Sicily-mudslide-leaves-scores-dead.html|archive-date=6 October 2009|access-date=2 October 2009|work=The Daily Telegraph|location=London}}</ref> ۽ 2009ع جا [[2009ع ميسينا جا ٻوڏ ۽ مٽيءَ جا ڌوڪڙا|ميسينا جا مٽيءَ جا ڌوڪڙا ۽ ٻوڏون]].<ref>{{Cite news|last=Nick Squires|date=2 October 2009|title=Sicily mudslide leaves scores dead|url=https://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6255575/Sicily-mudslide-leaves-scores-dead.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20091006082824/http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6255575/Sicily-mudslide-leaves-scores-dead.html|archive-date=6 October 2009|access-date=2 October 2009|work=The Daily Telegraph|location=London}}</ref> == سياست == {{Main|اٽلي جي سياست|اٽلي ۾ چونڊون}} اٽلي 1946ع کان هڪ وحداني [[پارلياماني جمهوريه]] آهي، جڏهن بادشاهت کي [[1946ع جو اطالوي ادارياتي ريفرنڊم|1946ع جي ريفرنڊم]] وسيلي ختم ڪيو ويو. [[اٽلي جو صدر|اٽلي جو صدر]]، [[سرجيو ماتاريلا]]، جيڪو 2015ع کان هن عهدي تي فائز آهي، ملڪ جو سربراهه آهي. صدر کي گڏيل اجلاس ۾ [[اٽلي جي پارليامينٽ]] ۽ علائقائي نمائندن طرفان هڪ ستن سالن واري مدي لاءِ چونڊيو ويندو آهي. اٽلي وٽ [[اٽلي جو آئين|هڪ لکيل جمهوري آئين]] موجود آهي، جيڪو [[اٽلي جي آئين ساز اسيمبلي|آئين ساز اسيمبلي]] طرفان تيار ڪيو ويو. اها اسيمبلي انهن [[فاشزم مخالف]] قوتن جي نمائندن تي مشتمل هئي، جن [[ٻي عالمي جنگ]] دوران اٽلي جي آزاديءَ وقت نازي ۽ فاشسٽ قوتن جي شڪست ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو هو.<ref>Smyth, Howard McGaw Italy: From Fascism to the Republic (1943–1946) ''The Western Political Quarterly'' vol. 1 no. 3 (pp. 205–222), September 1948.{{JSTOR|442274}}</ref> اٽلي معاشي، فوجي، ثقافتي ۽ سياسي معاملن ۾ اهم عالمي ڪردار ادا ڪري ٿو ۽ [[يورپي يونين]] جي ٽن وڏين رياستن مان هڪ سمجھيو وڃي ٿو. اهو عام طور تي هڪ [[علائقائي طاقت]] تصور ڪيو ويندو آهي،<ref>Gabriele Abbondanza, ''Italy as a Regional Power: the African Context from National Unification to the Present Day'' (Rome: Aracne, 2016); "''[[Operation Alba]] may be considered one of the most important instances in which Italy has acted as a regional power, taking the lead in executing a technically and politically coherent and determined strategy.''" See Federiga Bindi, ''Italy and the European Union'' (Washington, D.C.: Brookings Institution Press, 2011), p. 171.</ref> جڏهن ته ان جي [[عظيم طاقت]] واري حيثيت بابت عالمن ۽ سياسي تجزيه نگارن ۾ بحث جاري آهي.<ref>{{Cite book |url=https://books.google.com/books?id=nTKBdY5HBeUC&q=Canada%2520Among%2520Nations%252C%25202004%253A%2520Setting%2520Priorities+Straight |title=Canada Among Nations, 2004: Setting Priorities Straight |date=17 January 2005 |publisher=McGill-Queen's Press – MQUP |isbn=978-0-7735-2836-9 |page=85 |quote=The United States is the sole world's superpower. France, Italy, Germany and the United Kingdom are great powers |access-date=13 June 2016 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230116145100/https://books.google.com/books?id=nTKBdY5HBeUC&q=Canada%2520Among%2520Nations%252C%25202004%253A%2520Setting%2520Priorities+Straight |archive-date=16 January 2023 |url-status=live}}; {{Cite book |last=Sterio |first=Milena |url=https://books.google.com/books?id=-QuI6n_OVMYC&q=The%20Right%20to%20Self-determination%20Under%20International%20Law%3A%20%22selfistans%22%2C%20Secession%20and%20the%20Rule%20of%20the%20Great%20Powers |title=The right to self-determination under international law: "selfistans", secession and the rule of the great powers |date=2013 |publisher=Routledge |isbn=978-0-4156-6818-7 |location=Milton Park, Abingdon, Oxon |page=xii (preface) |quote=The great powers are super-sovereign states: an exclusive club of the most powerful states economically, militarily, politically and strategically. These states include veto-wielding members of the United Nations Security Council (United States, United Kingdom, France, China, and Russia), as well as economic powerhouses such as Germany, Italy and Japan. |access-date=13 June 2016 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240116110143/https://books.google.com/books?id=-QuI6n_OVMYC&q=The%20Right%20to%20Self-determination%20Under%20International%20Law%3A%20%22selfistans%22%2C%20Secession%20and%20the%20Rule%20of%20the%20Great%20Powers#v=snippet&q=The%20Right%20to%20Self-determination%20Under%20International%20Law%3A%20%22selfistans%22%2C%20Secession%20and%20the%20Rule%20of%20the%20Great%20Powers&f=false |archive-date=16 January 2024 |url-status=live}}</ref> [[انٽرنيشنل آئيڊيا]] جي عالمي جمهوريت واري اشاري (GSoD) ۽ جمهوريت ٽريڪر موجب، اٽلي مجموعي جمهوري معيارن ۾ اعليٰ درجي تي ڪارڪردگي ڏيکاري ٿو، جيتوڻيڪ [[قانون جي حڪمراني]] جي شعبي ۾ ڪجهه ڪمزورين جي نشاندهي ڪئي وئي آهي.<ref>{{Cite web |title=Italy {{!}} The Global State of Democracy |url=https://www.idea.int/democracytracker/country/italy |access-date=16 October 2025 |website=www.idea.int |language=en}}</ref> === حڪومت === {{Main|اٽلي جي حڪومت}} {{Multiple image | align = right | caption_align = center | image1 = Sergio Mattarella Official (cropped).jpg | caption1 = [[سرجيو ماتاريلا]]<br/>{{small|[[اٽلي جو صدر|صدر]]}} | image2 = Giorgia Meloni Official 2023 crop.jpg | caption2 = [[جورجيا ميلوني]]<br/>{{small|[[اٽلي جو وزيراعظم|وزيراعظم]]}} | total_width = 320 }} اٽلي ۾ پارلياماني حڪومت آهي، جيڪا [[مخلوط اڪثريتي نمائندگي]] واري چونڊ نظام تي ٻڌل آهي. پارليامينٽ مڪمل طور تي [[ٻه ايواني پارليامينٽ|ٻه ايواني]] آهي ۽ ٻنهي ايوانن وٽ ساڳيا اختيار آهن. اهي ٻه ايوان هي آهن: [[اٽلي جي چيمبر آف ڊپٽيز|چيمبر آف ڊپٽيز]]، جيڪو [[پالازو مونٽيچيٽوريو]] ۾ اجلاس ڪندو آهي، ۽ [[اٽلي جي سينيٽ|سينيٽ آف دي ريپبلڪ]]، جيڪا [[پالازو ماداما]] ۾ اجلاس ڪندي آهي. [[اٽلي جي پارليامينٽ]] جي هڪ خاص خصوصيت اها آهي ته پرڏيهه ۾ مستقل رهندڙ [[اطالوي شهريت جو قانون|اطالوي شهرين]] کي پڻ نمائندگي حاصل آهي؛ 8 ڊپٽيز ۽ 4 سينيٽر چار الڳ [[اٽلي جي پارليامينٽ#اوورسيز حلقو|پرڏيهي حلقن]] مان چونڊيا ويندا آهن. پارليامينٽ ۾ [[تاحيات سينيٽر]] پڻ هوندا آهن، جن کي صدر "سماجي، سائنسي، فني يا ادبي ميدان ۾ غيرمعمولي وطن دوست خدمتن" جي بنياد تي مقرر ڪندو آهي. اڳوڻا صدر خودبخود تاحيات سينيٽر بڻجي ويندا آهن. [[File:Palazzo Madama (Roma).jpg|thumb|[[پالازو ماداما]]، روم، [[اٽلي جي سينيٽ|سينيٽ آف دي ريپبلڪ]] جو صدر مقام]] [[اٽلي جو وزيراعظم]] حڪومت جو سربراهه آهي ۽ انتظامي اختيار رکي ٿو، پر گهڻين پاليسين تي عملدرآمد لاءِ کيس وزيرن جي ڪائونسل جي منظوري حاصل ڪرڻي پوي ٿي. وزيراعظم ۽ ڪابينا کي صدر مقرر ڪندو آهي ۽ پوءِ پارليامينٽ کان اعتماد جو ووٽ وٺڻو پوندو آهي. پنهنجي عهدي تي برقرار رهڻ لاءِ وزيراعظم کي اعتماد جا ووٽ حاصل ڪرڻ ضروري هوندا آهن. اٽلي جا اهم سياسي پارٽيون [[برادرز آف اٽلي]]، [[ڊيموڪريٽڪ پارٽي (اٽلي)|ڊيموڪريٽڪ پارٽي]] ۽ [[فائيو اسٽار موومينٽ]] آهن. 2022ع جي عام چونڊن دوران انهن ٽنهي پارٽين ۽ سندن اتحادين [[چيمبر آف ڊپٽيز]] ۾ 400 مان 357 سيٽون ۽ سينيٽ ۾ 200 مان 187 سيٽون حاصل ڪيون. {{Clear}} === قانون ۽ فوجداري انصاف === {{Main|اٽلي جو قانون|اٽلي جو عدالتي نظام|اٽلي ۾ قانون لاڳو ڪندڙ ادارا|اٽلي ۾ ڏوھ}} [[File:Roma 2011 08 07 Palazzo di Giustizia.jpg|thumb|[[اٽلي جي سپريم ڪورٽ آف ڪيسيشن]]، روم]] اٽلي جي قانون جا ڪيترائي ذريعا آهن. اهي درجابنديءَ جي لحاظ کان ترتيب ڏنل آهن؛ هيٺين درجي جي قانون يا ضابطي کي مٿين درجي جي قانون سان ٽڪراءُ ڪرڻ جي اجازت ناهي.<ref>{{Cite web|title=GERARCHIA DELLE FONTI|url=https://www.dirittoeconomia.net/diritto/fonti_diritto/gerarchia_fonti.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220117194800/https://www.dirittoeconomia.net/diritto/fonti_diritto/gerarchia_fonti.htm|archive-date=17 January 2022|access-date=26 March 2022|language=it}}</ref> [[اٽلي جو آئين|1948ع جو آئين]] سڀ کان اعليٰ قانوني ذريعو آهي.<ref>{{Cite web|title=Guide to Law Online: Italy |url=https://www.loc.gov/law/help/guide/nations/italy.php|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210508132418/https://www.loc.gov/law/help/guide/nations/italy.php|archive-date=8 May 2021|access-date=26 March 2022|website=loc.gov}}</ref> [[اٽلي جي آئيني عدالت]] قانونن جي آئين سان مطابقت بابت فيصلو ڪندي آهي. عدليه پنهنجا فيصلا [[رومي قانون]]، [[نيپولين ڪوڊ]] ۽ بعد وارن قانونن جي بنياد تي ڪري ٿي. [[اٽلي جي سپريم ڪورٽ آف ڪيسيشن]] فوجداري ۽ ديواني اپيلن لاءِ اعليٰ ترين عدالت آهي. اٽلي [[ايل جي بي ٽي حقن]] جي ميدان ۾ ٻين ڪيترن مغربي يورپي ملڪن کان پوئتي سمجهيو ويندو آهي.<ref>{{Cite web|title=Country Ranking – Rainbow Europe|url=https://rainbow-europe.org/country-ranking|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190521004552/https://rainbow-europe.org/country-ranking|archive-date=21 May 2019|access-date=28 October 2021|website=rainbow-europe.org}}</ref> تشدد جي ممانعت بابت اطالوي قانون کي پڻ ڪجهه بين الاقوامي معيارن کان گهٽ تصور ڪيو ويو آهي.<ref>{{Cite web|title=The Struggle against Torture in Italy – The Failure of the Italian Law – English|url=https://www.menschenrechte.org/en/2018/03/06/the-struggle-against-torture-in-italy-the-failure-of-the-italian-law|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190608005803/https://www.menschenrechte.org/en/2018/03/06/the-struggle-against-torture-in-italy-the-failure-of-the-italian-law|archive-date=8 June 2019|access-date=8 June 2019|website=menschenrechte.org}}</ref> قانون لاڳو ڪندڙ نظام گهڻ رخو آهي ۽ ان ۾ ڪيترائي پوليس ادارا شامل آهن.<ref name="Walters">{{Cite journal|last=Reece Walters|year=2013|editor2-last=Matthew Ball|editor3-last=Erin O'Brien|editor4-last=Juan Tauri|title=Eco Mafia and Environmental Crime|journal=Crime, Justice and Social Democracy: International Perspectives|publisher=Palgrave Macmillan|page=286|doi=10.1057/9781137008695_19|isbn=978-1-3494-3575-3|editor1=Kerry Carrington}}</ref> قومي پوليس ادارن ۾ [[پوليٽسيا دي ستاتو]] ('رياستي پوليس')، [[ڪارابينيئري]]، [[گوارڊيا دي فنانزا]] ('مالي پوليس') ۽ [[پوليٽسيا پينيٽينتسيريا]] ('جيل پوليس') شامل آهن،<ref name="BuonannoMastrobuoni">{{Cite book|last1=Paulo Buonanno|title=Lessons from the Economics of Crime: What Reduces Offending?|last2=Giovanni Mastrobuoni|publisher=MIT Press|year=2013|isbn=978-0-2620-1961-3|editor-last=Philip J. Cook|page=193|chapter=Centralized versus Decentralized Police Hiring in Italy and the United States|doi=10.7551/mitpress/9780262019613.001.0001|editor-last2=Stephen Machin|editor-last3=Olivier Marie|editor-last4=Giovanni Mastrobuoni}}</ref> ان سان گڏ [[گوارڊيا ڪوسٽيرا]] ('[[پاڻي پوليس|سامونڊي ڪناري جي محافظ پوليس]]') پڻ آهي.<ref name=Walters/> جيتوڻيڪ پوليسنگ بنيادي طور قومي سطح تي فراهم ڪئي ويندي آهي،<ref name="BuonannoMastrobuoni"/> پر [[صوبائي پوليس|صوبائي]] ۽ [[ميونسپل پوليس (اٽلي)|ميونسپل]] پوليس پڻ موجود آهن.<ref name="Walters"/> 19هين صديءَ جي وچ ڌاري ظاهر ٿيڻ کان وٺي، [[اٽلي ۾ منظم ڏوھ|اطالوي منظم ڏوھ]] ۽ ڏوهاري تنظيمن ڏکڻ اٽلي جي ڪيترن علائقن جي سماجي ۽ معاشي زندگيءَ ۾ گهڙي وئي آهن؛ انهن مان سڀ کان بدنام سسلي مافيا آهي، جيڪا آمريڪا سميت پرڏيهي ملڪن تائين پکڙجي وئي. مافيا جي آمدني GDP جي 9 سيڪڙو تائين پهچي سگهي ٿي<ref>{{Cite web|last=Claudio Tucci|date=11 November 2008|title=Confesercenti, la crisi economica rende ancor più pericolosa la mafia|url=http://www.ilsole24ore.com/art/SoleOnLine4/Economia%20e%20Lavoro/2008/11/confesercenti-mafia-racket-pizzo.shtml?uuid=20ff3b9c-afe7-11dd-8057-9c09c8bfa449|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110427081220/http://www.ilsole24ore.com/art/SoleOnLine4/Economia%20e%20Lavoro/2008/11/confesercenti-mafia-racket-pizzo.shtml?uuid=20ff3b9c-afe7-11dd-8057-9c09c8bfa449|archive-date=27 April 2011|access-date=21 April 2011|website=Confesercenti|publisher=Ilsole24ore.com|language=it}}; {{Cite news|url=https://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6957240/Italy-claims-finally-defeating-the-mafia.html|title=Italy claims finally defeating the mafia|author=Nick Squires|date=9 January 2010|work=The Daily Telegraph|location=London|access-date=21 April 2011|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110429173631/http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6957240/Italy-claims-finally-defeating-the-mafia.html|archive-date=29 April 2011}}</ref>.<ref>{{Cite news|last=Kiefer|first=Peter|date=22 October 2007|title=Mafia crime is 7% of GDP in Italy, group reports|url=https://www.nytimes.com/2007/10/22/world/europe/22iht-italy.4.8001812.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110501085052/http://www.nytimes.com/2007/10/22/world/europe/22iht-italy.4.8001812.html|archive-date=1 May 2011|access-date=19 April 2011|work=The New York Times}}</ref> 2009ع جي هڪ رپورٽ 610 [[ڪوموني|{{Lang|it|comuni|nocat=true}}]] جي نشاندهي ڪئي، جتي مافيا جي مضبوط موجودگي آهي، جتي 13 ملين اطالوي رهن ٿا ۽ GDP جو 15 سيڪڙو پيدا ٿئي ٿو.<ref>{{Cite web|last=Maria Loi|date=1 October 2009|title=Rapporto Censis: 13 milioni di italiani convivono con la mafia|url=http://www.antimafiaduemila.com/content/view/20052/78|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110429082416/http://www.antimafiaduemila.com/content/view/20052/78|archive-date=29 April 2011|access-date=21 April 2011|website=Censis|publisher=Antimafia Duemila|language=it}}; {{Cite news|url=https://www.theguardian.com/world/2009/oct/01/mafia-influence-hovers-over-italians|work=The Guardian|location=London|title=Mafia's influence hovers over 13{{spaces}}m Italians, says report|first=Tom|last=Kington|date=1 October 2009|access-date=5 May 2010| url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130908050448/http://www.theguardian.com/world/2009/oct/01/mafia-influence-hovers-over-italians|archive-date=8 September 2013}}</ref> ڪلابريا جي [['ندرنگيتا]]، جيڪا غالباً اٽلي جي سڀ کان طاقتور ڏوهاري تنظيم آهي، اڪيلي GDP جو 3 سيڪڙو حصو رکي ٿي.<ref>{{Cite web|last=ANSA|date=14 March 2011|title=Italy: Anti-mafia police arrest 35 suspects in northern Lombardy region|url=http://mafiatoday.com/sicilian-mafia-ndrangheta/italy-anti-mafia-police-arrest-35-suspects-in-northern-lombardy-region|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110429100220/http://mafiatoday.com/sicilian-mafia-ndrangheta/italy-anti-mafia-police-arrest-35-suspects-in-northern-lombardy-region|archive-date=29 April 2011|access-date=21 April 2011|website=adnkronos.com|publisher=Mafia Today}}</ref> هر 1,000 ماڻهن تي 0.013 جي شرح سان، اٽلي قتل جي شرح ۾ 61 ملڪن جي ڀيٽ ۾ 47هين نمبر تي آهي،<ref>{{Cite web|title=Crime Statistics – Murders (per capita) (more recent) by country|url=http://www.nationmaster.com/graph/cri_mur_percap-crime-murders-per-capita|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20080929181837/http://www.nationmaster.com/graph/cri_mur_percap-crime-murders-per-capita|archive-date=29 September 2008|access-date=4 April 2010|publisher=NationMaster.com}}</ref> ۽ دنيا جي 64 ملڪن جي ڀيٽ ۾ هر 1,000 ماڻهن تي زيادتي جي ڪيسن جي تعداد ۾ 43هين نمبر تي آهي. اهي ترقي يافته ملڪن ۾ نسبتاً گهٽ انگ اکر آهن. === پرڏيهي لاڳاپا === {{Main|اٽلي جا پرڏيهي لاڳاپا}} [[File:G7 Summit 2024 - Family photo - 02.jpg|thumb|[[گروپ آف سيون|جي-7]] اڳواڻن جي [[50هين جي-7 سربراهي اجلاس]]، [[اپوليا]] ۾ گروپ تصوير]] اٽلي [[يورپي اقتصادي ڪميونٽي]] (EEC)، جيڪا هاڻي يورپي يونين (EU) آهي، ۽ [[نيٽو]] جو باني ميمبر آهي. اٽلي کي 1955ع ۾ گڏيل قومن ۾ داخل ڪيو ويو، ۽ اهو بين الاقوامي تنظيمن، جهڙوڪ [[او اي سي ڊي]]، [[ٽيرفن ۽ واپار بابت عام معاهدو]]/[[ورلڊ ٽريڊ آرگنائيزيشن]] (GATT/WTO)، [[يورپ ۾ سلامتي ۽ تعاون جي تنظيم]] (OSCE)، [[يورپ جي ڪائونسل]] ۽ [[مرڪزي يورپي انيشيٽو]] جو ميمبر ۽ مضبوط حامي آهي. بين الاقوامي تنظيمن جي گردشي صدارتن ۾ ان جا وارو شامل آهن: 2018ع ۾ [[يورپ ۾ سلامتي ۽ تعاون جي تنظيم]]، 2017ع ۾ [[جي-7]]، ۽ 2014ع ۾ [[يورپي يونين جي ڪائونسل جي صدارت|يورپي يونين ڪائونسل]]. اٽلي [[گڏيل قومن جي سلامتي ڪائونسل جي ميمبرن جي فهرست|گڏيل قومن جي سلامتي ڪائونسل]] جو بار بار چونڊجندڙ [[گڏيل قومن جي سلامتي ڪائونسل|غير مستقل ميمبر]] آهي. اٽلي گهڻ طرفي بين الاقوامي سياست جي مضبوط حمايت ڪري ٿو، گڏيل قومن ۽ ان جي بين الاقوامي سلامتي سرگرمين جي تائيد ڪري ٿو. 2013ع ۾، اٽلي جا 5,296 فوجي پرڏيهه ۾ مقرر هئا، جيڪي 25 ملڪن ۾ گڏيل قومن ۽ نيٽو جي 33 مشنن ۾ شامل هئا.<ref>{{Cite web|title=Missioni/Attivita' Internazionali DAL 1 October 2013 AL 31 December 2013 – Situazione AL 11 December 2013 |url=http://www.difesa.it/OperazioniMilitari/Documents/SIT%20ANNO%202013%20al%2011%20dicembre%202013.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140201175427/http://www.difesa.it/OperazioniMilitari/Documents/SIT%20ANNO%202013%20al%2011%20dicembre%202013.pdf|archive-date=1 February 2014|access-date=27 January 2014|publisher=Italian Ministry of Defence}}</ref> اٽلي گڏيل قومن جي امن قائم رکڻ وارن مشنن جي حمايت ۾ [[UNITAF|صوماليا]]، [[موزمبيق ۾ گڏيل قومن جو آپريشن|موزمبيق]] ۽ [[اوڀر تيمور ۾ گڏيل قومن جو مربوط مشن|اوڀر تيمور]] ۾ فوجون مقرر ڪيون. اٽلي [[IFOR|بوسنيا]]، [[ڪوسوو فورس|ڪوسوو]] ۽ [[آپريشن سن رائز (البانيا)|البانيا]] ۾ نيٽو ۽ گڏيل قومن جي آپريشنن لاءِ مدد فراهم ڪري ٿو، ۽ 2003ع کان [[آپريشن اينڊيئرنگ فريڊم]] (OEF) جي حمايت ۾ افغانستان ۾ 2,000 کان وڌيڪ فوجي مقرر ڪيا. اٽلي عراق جي ٻيهر تعمير ۽ استحڪام لاءِ بين الاقوامي ڪوششن جي حمايت ڪئي، پر 2006ع تائين پنهنجو 3,200 فوجين وارو [[ملٽي نيشنل فورس – عراق#2006ع واپسيون|فوجي دستو]] واپس وٺي ڇڏيو. آگسٽ 2006ع ۾، اٽلي [[لبنان ۾ گڏيل قومن جي عبوري فورس]] لاءِ لڳ ڀڳ 2,450 فوجي مقرر ڪيا.<ref>[http://www.corriere.it/Primo_Piano/Cronache/2006/08_Agosto/29/libano.shtml "Italian soldiers leave for Lebanon"] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20060902001118/http://www.corriere.it/Primo_Piano/Cronache/2006/08_Agosto/29/libano.shtml|date=2 September 2006}} Corriere della Sera, 30 August 2006</ref> اٽلي [[فلسطيني اٿارٽي]] جو هڪ وڏو مالي مددگار آهي، جنهن صرف 2013ع ۾ €60&nbsp;ملين جو حصو ڏنو.<ref>{{Cite news|date=4 September 2013|title=Italy donates 60 million euros to PA|url=http://www.maannews.net/eng/ViewDetails.aspx?ID=626926|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20141018104825/http://www.maannews.net/eng/ViewDetails.aspx?ID=626926|archive-date=18 October 2014|access-date=27 January 2014|agency=[[Ma'an News Agency]]}}</ref> === فوج === {{Main|اطالوي هٿياربند فوجون|اٽلي جي فوجي تاريخ}} {{See also|اٽلي سان لاڳاپيل جنگين جي فهرست}} [[File:Cavour (550).jpg|thumb|هوائي جهاز بردار ٻيڙو ''[[اطالوي هوائي جهاز بردار ٻيڙو ڪاوير|ڪاوير]]''، [[اطالوي بحريه]] جو [[فليگ شپ]]]] [[File:Centauro01.JPEG|thumb|[[IFOR]] جي حصي طور [[بوسنيا ۽ هرزيگووينا]] ۾ گشت دوران اطالوي فوج جو [[چينتاورو (ٽينڪ تباه ڪندڙ)|چينتاورو]] ٽينڪ تباه ڪندڙ]] [[اٽلي جي فوجي تاريخ]] هڪ وسيع دور کي بيان ڪري ٿي، جيڪو [[اٽلي جون قديم قومون|اٽلي جي قديم قومن]] طرفان وڙهيل فوجي تڪرارن کان شروع ٿئي ٿو، خاص طور تي [[قديم رومن]] طرفان ڀونوچ سمنڊ جي دنيا جي فتح، وچئين دور ۾ اطالوي [[اطالوي شهري رياستون|شهري رياستن]] ۽ [[سامونڊي جمهوريهون|سامونڊي جمهوريهن]] جي واڌ، ۽ [[اٽلي جي تاريخي رياستن جي فهرست|تاريخي اطالوي رياستن]] جي [[اطالوي جنگيون|اطالوي جنگين]] ۽ [[جانشيني جون جنگيون|جانشيني جي جنگين]] ۾ شموليت کان گذري، نيپوليني دور، [[اٽلي جو اتحاد]]، [[اطالوي سلطنت|نوآبادياتي سلطنت]] جي مهمن، ٻنهي [[عالمي جنگون|عالمي جنگين]]، ۽ جديد دور تائين پهچي ٿو، جنهن ۾ [[نيٽو]]، يورپي يونين يا گڏيل قومن جي سرپرستي هيٺ عالمي [[امن قائم رکڻ]] واريون ڪارروائيون شامل آهن. [[اطالوي فوج]]، [[اطالوي بحريه|بحريه]]، [[اطالوي هوائي فوج|هوائي فوج]] ۽ [[ڪارابينيئري]] گڏجي اطالوي هٿياربند فوجون ٺاهين ٿيون، جيڪي [[هاءِ ڪائونسل آف ڊفينس (اٽلي)|هاءِ ڪائونسل آف ڊفينس]] جي حڪم هيٺ آهن، جنهن جي صدارت صدر ڪندو آهي، جيئن [[اٽلي جو آئين]] مقرر ڪري ٿو. آرٽيڪل 78 موجب، [[اٽلي جي پارليامينٽ|پارليامينٽ]] کي جنگ جي حالت جو اعلان ڪرڻ ۽ جنگ لاءِ ضروري اختيار حڪومت کي ڏيڻ جو اختيار آهي. هٿياربند فوجن جي شاخ نه هجڻ باوجود، [[گوارڊيا دي فنانزا]] کي فوجي حيثيت حاصل آهي ۽ اها فوجي بنيادن تي منظم آهي.{{Efn|گوارڊيا دي فنانزا جهازن، هوائي جهازن ۽ هيليڪاپٽرن جو وڏو ٻيڙو هلائي ٿي، جنهن سان اها اٽلي جي پاڻيءَ جي نگراني ڪري سگهي ٿي ۽ جنگي منظرنامن ۾ حصو وٺي سگهي ٿي.}} 2005ع کان فوجي خدمت رضاڪارانه آهي.<ref>{{Cite web|title=Law n°226 of August 23, 2004 |url=http://www.camera.it/parlam/leggi/04226l.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130117013103/http://www.camera.it/parlam/leggi/04226l.htm|archive-date=17 January 2013|access-date=13 July 2012|publisher=Camera.it}}</ref> 2010ع ۾، اطالوي فوج وٽ فعال ڊيوٽي تي 293,202 اهلڪار هئا،<ref>"The Military Balance 2010", pp. 141–145. [[International Institute for Strategic Studies]], 3 February 2010.</ref> جن مان 114,778 ڪارابينيئري هئا.<ref>{{Cite web|last=Italian Ministry of Defence|author-link=Ministry of Defence (Italy)|title=Nota aggiuntiva allo stato di previsione per la Difesa per l'anno 2009 |url=http://www.difesa.it/NR/rdonlyres/5EF11493-59DD-4FB7-8485-F4258D9F5891/0/Nota_Aggiuntiva_2009.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110504073613/http://www.difesa.it/NR/rdonlyres/5EF11493-59DD-4FB7-8485-F4258D9F5891/0/Nota_Aggiuntiva_2009.pdf|archive-date=4 May 2011|access-date=11 July 2014|language=it}}</ref> نيٽو جي [[نيوڪليئر شيئرنگ]] حڪمت عملي جي حصي طور، اٽلي 90 آمريڪي [[B61 نيوڪليئر بم]]ن جي ميزباني ڪري ٿو، جيڪي [[گيدي ايئر بيس|گيدي]] ۽ [[اويانو ايئر بيس|اويانو]] هوائي اڏن تي رکيل آهن.<ref>{{Cite web|last=Hans M. Kristensen / Natural Resources Defense Council|year=2005|title=NRDC: U.S. Nuclear Weapons in Europe – part 1|url=http://www.nrdc.org/nuclear/euro/euro_pt1.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110101060355/http://www.nrdc.org/nuclear/euro/euro_pt1.pdf|archive-date=1 January 2011|access-date=30 May 2011}}</ref> فوج قومي زميني دفاعي قوت آهي. اها 1946ع ۾، اٽلي جي جمهوريه بڻجڻ وقت، "[[رائل اطالوي آرمي]]" جي باقيات مان ٺهي. ان جون مشهور ترين جنگي گاڏيون [[دارڊو آءِ ايف وي|دارڊو]] [[پيادل جنگي گاڏي]]، [[بي 1 چينتاورو]] [[ٽينڪ تباه ڪندڙ]] ۽ [[ارييتي]] [[ٽينڪ]] آهن، ۽ ان جي هوائي جهازن ۾ [[اگوستا A129 مانگوستا|مانگوستا]] [[حملو ڪندڙ هيليڪاپٽر]] شامل آهي، جيڪو يورپي يونين، نيٽو ۽ گڏيل قومن جي مشنن ۾ مقرر ڪيو ويو آهي. ان وٽ [[ليوپارڊ 1]] ۽ [[M113]] بکتر بند گاڏيون پڻ موجود آهن. اطالوي بحريه هڪ [[بليو واٽر نيوي]] آهي. اها پڻ 1946ع ۾ ''[[ريجيا مارينا]]'' ('شاهي بحريه') جي باقيات مان ٺهي. يورپي يونين ۽ نيٽو جي ميمبر طور، بحريه سڄي دنيا ۾ اتحادي امن قائم رکڻ وارن آپريشنن ۾ حصو ورتو آهي. 2014ع ۾، بحريه 154 جهاز هلائي رهي هئي، جن ۾ ننڍا مددگار جهاز پڻ شامل هئا.<ref>{{Cite web|title=La Marina Militare OGGI|url=http://flpdifesa.org/wp-content/uploads/2013/06/Linee-intervento-del-Capo-di-SMM.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220525043355/http://flpdifesa.org/wp-content/uploads/2013/06/Linee-intervento-del-Capo-di-SMM.pdf|archive-date=25 May 2022|access-date=28 April 2022|language=it}}</ref> اطالوي هوائي فوج 1923ع ۾ بادشاهه وڪٽر ايمانوئل ٽئين طرفان هڪ آزاد خدمتي هٿيار طور ''[[ريجيا ايروناوٽيڪا]]'' ('شاهي هوائي فوج') جي نالي سان قائم ڪئي وئي. ٻي عالمي جنگ کان پوءِ، ان جو نالو ''ايروناوٽيڪا ميليتاري'' رکيو ويو. 2021ع ۾، اطالوي هوائي فوج 219 جنگي جيٽ هلائي رهي هئي. ٽرانسپورٽ جي صلاحيت 27 [[لاڪ هيڊ مارٽن C-130J سپر هرڪيولس|C-130J]] ۽ [[C-27J اسپارٽن]] جهازن جي ٻيڙي ذريعي يقيني بڻائي وئي آهي. فضائي ڪرتب ڏيکاريندڙ ٽيم ''[[فريتچي تريڪولوري]]'' ('ترنگا تير') آهي. فوج جو هڪ خودمختيار ڪور، ڪارابينيئري، اٽلي جي [[جينڊارمري]] ۽ [[فوجي پوليس]] آهي، جيڪا [[اٽلي ۾ قانون لاڳو ڪندڙ ادارا|اٽلي جي ٻين پوليس فورسن]] سان گڏ فوجي ۽ شهري آبادي جي پوليسنگ ڪري ٿي. جڏهن ته ڪارابينيئري جون مختلف شاخون الڳ وزارتن کي رپورٽ ڪن ٿيون، پر عوامي امن امان ۽ سلامتي برقرار رکڻ وقت هي ڪور گهرو وزارت کي رپورٽ ڪري ٿو.<ref>{{Cite web|title=The Carabinieri Force is linked to the Ministry of Defence|url=http://www.carabinieri.it/Internet/Multilingua/EN/GoverningBodies|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110430214042/http://www.carabinieri.it/Internet/Multilingua/EN/GoverningBodies|archive-date=30 April 2011|access-date=14 May 2010|publisher=Carabinieri}}</ref> == معيشت == {{Main|اٽلي جي معيشت}} {{See also|وڏين اطالوي ڪمپنين جي فهرست}} اٽلي وٽ هڪ ترقي يافته<ref>{{Cite web|title=Select Country or Country Groups|url=https://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/2017/02/weodata/weoselgr.aspx|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20171022143402/https://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/2017/02/weodata/weoselgr.aspx|archive-date=22 October 2017|access-date=22 October 2017}}</ref> [[مخلوط معيشت]] آهي، جيڪا [[يورو زون]] ۾ ٽين وڏي ۽ [[قوت خريد جي برابري]] سان ترتيب ڏنل GDP موجب دنيا ۾ [[GDP (PPP) موجب ملڪن جي فهرست|11هين وڏي]] معيشت آهي.<ref name="IMFWEO.IT"/> ان وٽ [[ڪل دولت موجب ملڪن جي فهرست|نائين وڏي قومي دولت]] آهي ۽ [[سون جي ذخيرن موجب ملڪن جي فهرست|مرڪزي بئنڪ جي سون جي ذخيرن]] ۾ ٽئين نمبر تي آهي. [[جي-7]]، يورو زون ۽ [[او اي سي ڊي]] جي باني ميمبر طور، اهو سڀ کان وڌيڪ صنعتي ملڪن مان هڪ ۽ يورپ ۾ هڪ اهم [[واپاري قوم]] آهي؛<ref>{{Cite news|last1=Sensenbrenner|first1=Frank|last2=Arcelli|first2=Angelo Federico|title=Italy's Economy Is Much Stronger Than It Seems|url=https://www.huffingtonpost.com/frank-sensenbrenner/italy-economy_b_3401988.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141206190937/http://www.huffingtonpost.com/frank-sensenbrenner/italy-economy_b_3401988.html|archive-date=6 December 2014|access-date=25 November 2014|work=HuffPost}}; {{Cite news|last1=Dadush|first1=Uri|title=Is the Italian Economy on the Mend?|url=http://carnegieeurope.eu/publications/?fa=50565&reloadFlag=1|access-date=25 November 2014|publisher=[[Carnegie Endowment for International Peace|Carnegie Europe]]|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150713124951/http://carnegieeurope.eu/publications/?fa=50565&reloadFlag=1|archive-date=13 July 2015}}; {{Cite web|title=Doing Business in Italy: 2014 Country Commercial Guide for U.S. Companies |url=http://www.export.gov/italy/static/2014%20CCG%20Italy_Latest_eg_it_076513.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20140715152504/http://www.export.gov/italy/static/2014%20CCG%20Italy_Latest_eg_it_076513.pdf|archive-date=15 July 2014|access-date=25 November 2014|publisher=[[United States Commercial Service]]}}</ref> 2024ع تائين، ان €612&nbsp;ارب ماليت جو سامان برآمد ڪيو ۽ €46&nbsp;ارب جو واپاري سرپلس حاصل ڪيو.<ref>[https://www.ft.com/content/1a1f0646-55a0-49ea-a959-fcfd1b1d26b8?utm_social_post_id=634238374&utm_social_handle_id=18949452&fbclid=IwY2xjawO78ZFleHRuA2FlbQIxMABicmlkETFIVTRPNXM4NWFCQ1JjYVQ3c3J0YwZhcHBfaWQQMjIyMDM5MTc4ODIwMDg5MgABHiFr0MoDj_MQ9STlc3S5GUpagM9kFM0GNu8rQGlInWQ_2duT7xdIytOTssGH_aem_yj3Z7vcjITd9u8Tgv436Hg Europe should learn from Italy] ''FT'' (6 November 2025)</ref> [[انساني ترقي اشاري موجب ملڪن جي فهرست|انساني ترقي اشاري]] ۾ 30هين نمبر تي ايندڙ هڪ [[ترقي يافته ملڪ]] طور، اٽلي [[متوقع حياتي]]، [[اٽلي ۾ صحت سنڀال|صحت سنڀال]]،<ref>{{Cite web|title=The World Health Organization's ranking of the world's health systems|url=http://www.photius.com/rankings/healthranks.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100105190014/http://www.photius.com/rankings/healthranks.html|archive-date=5 January 2010|access-date=7 September 2015|publisher=Photius.com}}</ref> ۽ [[تعليم اشاري]] ۾ سٺي ڪارڪردگي ڏيکاري ٿو. اهو پنهنجي تخليقي ۽ جدت پسند ڪاروبارن،<ref>{{Cite web|title=The Global Creativity Index 2011 |url=http://martinprosperity.org/media/GCI%20Report%20Sep%202011.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140930054555/http://martinprosperity.org/media/GCI%20Report%20Sep%202011.pdf|archive-date=30 September 2014|access-date=26 November 2014|publisher=Martin Prosperity Institute}}</ref> مقابلي واري زرعي شعبي،<ref>{{Cite web|last1=Aksoy|first1=M. Ataman|last2=Ng|first2=Francis|title=The Evolution of Agricultural Trade Flows|url=https://openknowledge.worldbank.org/bitstream/handle/10986/3793/WPS5308.pdf?sequence=1|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141129120448/https://openknowledge.worldbank.org/bitstream/handle/10986/3793/WPS5308.pdf?sequence=1|archive-date=29 November 2014|access-date=25 November 2014|publisher=[[The World Bank]]}}</ref> ۽ پنهنجي اثرائتي ۽ اعليٰ معيار واري موٽر گاڏين، مشينري، خوراڪ، ڊزائن ۽ فيشن جي صنعتن لاءِ مشهور آهي.<ref>{{Cite web|title=Automotive Market Sector Profile – Italy|url=http://www.enterprisecanadanetwork.ca/_uploads/resources/Automotive-Market-Sector-Profile-Italy.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20141205163959/http://www.enterprisecanadanetwork.ca/_uploads/resources/Automotive-Market-Sector-Profile-Italy.pdf|archive-date=5 December 2014|access-date=26 November 2014|publisher=[[Trade Commissioner Service|The Canadian Trade Commissioner Service]]}}; {{Cite web|title=Data & Trends of the European Food and Drink Industry 2013–2014 |url=http://www.fooddrinkeurope.eu/uploads/publications_documents/Data__Trends_of_the_European_Food_and_Drink_Industry_2013-2014.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20141206010318/http://www.fooddrinkeurope.eu/uploads/publications_documents/Data__Trends_of_the_European_Food_and_Drink_Industry_2013-2014.pdf|archive-date=6 December 2014|access-date=26 November 2014|publisher=[[FoodDrinkEurope]]}}; {{Cite news|date=10 January 2014|title=Italy fashion industry back to growth in 2014 |url=http://uk.reuters.com/article/uk-italy-fashion-growth-idUKBREA0912220140110|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20141205114140/http://uk.reuters.com/article/2014/01/10/uk-italy-fashion-growth-idUKBREA0912220140110|archive-date=5 December 2014|access-date=26 November 2014|work=Reuters}}</ref> [[File:Milan skyline skyscrapers of Porta Nuova business district.jpg|thumb|[[ميلان]] اٽلي جو معاشي گاديءَ جو هنڌ آهي<ref>{{Cite web|date=18 May 2018|title=Milan, Italy's Industrial and Financial Capital|url=https://www.prologis.it/en/industrial-logistics-warehouse-space/europe/italy/milan-italys-industrial-and-financial-capital|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220707141649/https://www.prologis.it/en/industrial-logistics-warehouse-space/europe/italy/milan-italys-industrial-and-financial-capital|archive-date=7 July 2022|access-date=27 May 2022}}</ref> ۽ هڪ عالمي [[مالي مرڪز]] ۽ [[فيشن گاديءَ جو هنڌ]] آهي.]] [[File:Siena, Piazza Salimbeni (Bank Monte dei Paschi di Siena) (38588876202).jpg|thumb|[[بانڪا مونٽي دي پاسڪي دي سيئنا]]، جيڪا 1472ع ۾ قائم ٿي، دنيا جي [[قديم ترين بئنڪن جي فهرست|سڀ کان قديم يا ٻئي نمبر تي قديم بئنڪ آهي جيڪا مسلسل ڪم ڪري رهي آهي]].]] [[File:The Eni building, Quartiere XXXII Europa, Roma, Lazio, Italy - panoramio.jpg|thumb|[[ايني]] کي دنيا جي تيل ۽ گئس جي [[سپرميجرز]] مان هڪ سمجھيو ويندو آهي.<ref>{{Cite web|url=https://www.globalwitness.org/en/campaigns/oil-gas-and-mining/spotlight-sharpens/|title=The spotlight sharpens: Eni and corruption in Republic of Congo's oil sector|website=Global Witness|access-date=27 April 2020|archive-date=25 July 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20230725204616/https://www.globalwitness.org/en/campaigns/oil-gas-and-mining/spotlight-sharpens/|url-status=dead}}</ref>]] اٽلي دنيا جو [[پيداوار جي پيداوار موجب ملڪن جي فهرست|اٺون وڏو پيداواري ملڪ]] ۽ يورپ ۾ ٻيو وڏو ملڪ آهي،<ref>"[http://databank.worldbank.org/data/reports.aspx?source=2&series=NV.IND.MANF.KD&country= Manufacturing, value added (current US$)] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20171010152014/http://databank.worldbank.org/data/reports.aspx?source=2&series=NV.IND.MANF.KD&country=|date=10 October 2017}}". Retrieved 17 May 2017.</ref> جنهن جي خاصيت اها آهي ته ساڳي ماپ واري ٻين معيشتن جي ڀيٽ ۾ ان ۾ ملٽي نيشنل ڪارپوريشنون گهٽ آهن ۽ ڪيترائي متحرڪ [[ننڍا ۽ وچولي درجي جا ڪاروبار|ننڍا ۽ وچولي درجي جا ڪاروبار]] موجود آهن، جيڪي صنعتي ضلعن ۾ گڏ ٿيل آهن ۽ اطالوي صنعت جي ريڙهه جي هڏي آهن. ان سان هڪ اهڙو پيداوار وارو شعبو پيدا ٿيو آهي، جيڪو اڪثر نچ مارڪيٽن ۽ عياشي شين جي برآمد تي ڌيان ڏئي ٿو. جيتوڻيڪ اهو مقدار جي لحاظ کان مقابلي ۾ گهٽ صلاحيت رکي ٿو، پر اعليٰ معيار جي شين وسيلي انهن ايشيائي معيشتن سان مقابلو ڪري سگهي ٿو، جتي مزدوريءَ جو خرچ گهٽ آهي.<ref>{{Cite news|date=19 May 2005|title=Knowledge Economy Forum 2008: Innovative Small And Medium Enterprises Are Key To Europe & Central Asian Growth |url=http://web.worldbank.org/WBSITE/EXTERNAL/COUNTRIES/ECAEXT/0,,contentMDK:21808326~menuPK:258604~pagePK:2865106~piPK:2865128~theSitePK:258599,00.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20080623065619/http://web.worldbank.org/WBSITE/EXTERNAL/COUNTRIES/ECAEXT/0,,contentMDK:21808326~menuPK:258604~pagePK:2865106~piPK:2865128~theSitePK:258599,00.html|archive-date=23 June 2008|access-date=17 June 2008|publisher=The World Bank}}</ref> اٽلي 2023ع ۾ دنيا جو [[برآمدات موجب ملڪن جي فهرست|9هين وڏو برآمد ڪندڙ]] ملڪ هو. [[اٽلي جي وڏن واپاري ڀائيوارن جي فهرست|ان جا ويجها واپاري لاڳاپا]] ٻين يورپي يونين ملڪن سان آهن، ۽ 2019ع ۾ ان جا سڀ کان وڏا برآمدي ڀائيوار جرمني (12%)، فرانس (11%) ۽ آمريڪا (10%) هئا.<ref name="cia.gov">{{Cite web|title=The World Factbook|url=https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210701235642/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy|archive-date=1 July 2021|access-date=28 May 2021|publisher=Central Intelligence Agency}}</ref> [[اطالوي موٽر گاڏين جي صنعت]] ملڪ جي پيداواري شعبي جو اهم حصو آهي، جنهن ۾ 2015ع ۾ 144,000 کان وڌيڪ ڪمپنيون ۽ لڳ ڀڳ 485,000 ملازم هئا،<ref>{{Cite web|title=Auto: settore da 144mila imprese in Italia e 117 mld fatturato|url=http://www.adnkronos.com/soldi/economia/2015/09/23/auto-settore-mila-imprese-italia-mld-fatturato_WooBmrBqxgxO7mOvIRXUBI.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150925121926/http://www.adnkronos.com/soldi/economia/2015/09/23/auto-settore-mila-imprese-italia-mld-fatturato_WooBmrBqxgxO7mOvIRXUBI.html|archive-date=25 September 2015|access-date=23 September 2015|website=adnkronos.com}}</ref> ۽ اها GDP ۾ 9% حصو وجهي ٿي.<ref>{{Cite web|title=Country Profiles – Italy|url=http://acea.thisconnect.com/index.php/country_profiles/detail/italy|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20080211190839/http://acea.thisconnect.com/index.php/country_profiles/detail/italy|archive-date=11 February 2008|access-date=9 February 2008|website=acea.thisconnect.com}}</ref><ref>{{Cite web|title=Global Auto Market 2021. General Motors Is The Only Group To Report Double-digit Losses |url=https://www.focus2move.com/world-car-group-ranking|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210701010705/https://www.focus2move.com/world-car-group-ranking|archive-date=1 July 2021|access-date=27 May 2022}}</ref> ملڪ وٽ گاڏين جو وڏو سلسلو آهي، [[ماس مارڪيٽ]] تي ڌيان ڏيندڙ برانڊن جهڙوڪ [[فيات]]، [[پريميئم پيداوار|پريميئم]] برانڊن جهڙوڪ [[الفا روميو]] ۽ [[مازيراتي]] کان وٺي عياشي [[سپر ڪارز]] جهڙوڪ [[پاگاني (ڪمپني)|پاگاني]]، [[لامبورگيني]] ۽ [[فيراري]] تائين. [[بانڪا مونٽي دي پاسڪي دي سيئنا]]، تعريف تي دارومدار رکندي، دنيا جي سڀ کان قديم يا ٻئي نمبر تي قديم بئنڪ آهي جيڪا مسلسل ڪم ڪري رهي آهي، ۽ اٽلي جي چوٿين وڏي تجارتي ۽ ريٽيل بئنڪ آهي.<ref>{{Cite news|date=26 October 2017|title=Italy's fourth-biggest bank returns to the stockmarket|url=https://www.economist.com/news/finance-and-economics/21730672-shares-bailed-out-bank-start-trading-again-italys-fourth-biggest-bank|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20180215112321/https://www.economist.com/news/finance-and-economics/21730672-shares-bailed-out-bank-start-trading-again-italys-fourth-biggest-bank|archive-date=15 February 2018|access-date=26 October 2021|newspaper=[[The Economist]]}}</ref> اٽلي وٽ مضبوط [[ڪوآپريٽو]] شعبو آهي، جنهن ۾ يورپي يونين اندر آباديءَ جو سڀ کان وڏو حصو (4.5%) ڪوآپريٽو ۾ ملازم آهي.<ref>{{Cite web|date=April 2016|title=The Power of Cooperation – Cooperatives Europe key statistics 2015 |url=https://coopseurope.coop/sites/default/files/The%20power%20of%20Cooperation%20-%20Cooperatives%20Europe%20key%20statistics%202015.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20201112034412/https://coopseurope.coop/sites/default/files/The%20power%20of%20Cooperation%20-%20Cooperatives%20Europe%20key%20statistics%202015.pdf|archive-date=12 November 2020|access-date=28 May 2021|website=[[Cooperatives Europe]]}}</ref> [[وال ڊي آڪري تيل جو ميدان|وال ڊي آڪري]] علائقو، بازيليڪاتا، يورپ جو سڀ کان وڏو [[آن شور (هائيڊروڪاربنز)|آن شور]] [[هائيڊروڪاربن ميدان]] رکي ٿو.<ref>{{Cite web|title=In Val d'Agri with Upstream activities|url=https://www.eni.com/en-IT/operations/italy-val-agri-upstream-activities.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20220516034214/https://www.eni.com/en-IT/operations/italy-val-agri-upstream-activities.html|archive-date=16 May 2022|access-date=3 February 2021|publisher=[[Eni]]}}</ref> معتدل قدرتي گئس جا ذخيرا، خاص طور تي [[پو ماٿري]] ۽ ايڊرياٽڪ سمنڊ جي هيٺان آف شور علائقن ۾، دريافت ڪيا ويا آهن ۽ اهي ملڪ جو سڀ کان اهم معدني وسيلو آهن. اٽلي دنيا ۾ [[پومس]]، [[پوزولانا]] ۽ [[فيلڊسپار]] جي اهم پيدا ڪندڙن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite encyclopedia|title=Italy, the economy: Resources and power|encyclopedia=[[Encyclopædia Britannica]]|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297474/Italy/26994/Forestry#toc26986|access-date=9 February 2015|date=3 February 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20150209194536/http://www.britannica.com/EBchecked/topic/297474/Italy/26994/Forestry#toc26986|archive-date=9 February 2015|url-status=live}}</ref> ٻيو قابل ذڪر وسيلو سنگ مرمر آهي، خاص طور تي ٽسڪني مان نڪرندڙ مشهور اڇو [[ڪارارا سنگ مرمر]]. اٽلي هڪ مالي اتحاد، يعني يورو زون، جو حصو آهي، جيڪو لڳ ڀڳ 330 ملين شهرين جي نمائندگي ڪري ٿو، ۽ [[يورپي واحد مارڪيٽ]] جو پڻ حصو آهي، جيڪا 500 ملين کان وڌيڪ صارفين جي نمائندگي ڪري ٿي. ڪيترين ئي ملڪي تجارتي پاليسين جو تعين يورپي يونين جي ميمبر ملڪن جي معاهدن ۽ يورپي يونين جي قانون سازي ذريعي ٿيندو آهي. اٽلي 2002ع ۾ گڏيل يورپي ڪرنسي، [[يورو]]، اختيار ڪئي.<ref>{{Cite news|last=Andrews|first=Edmund L.|date=1 January 2002|title=Germans Say Goodbye to the Mark, a Symbol of Strength and Unity|url=https://www.nytimes.com/2002/01/01/world/germans-say-goodbye-to-the-mark-a-symbol-of-strength-and-unity.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110501031330/http://www.nytimes.com/2002/01/01/world/germans-say-goodbye-to-the-mark-a-symbol-of-strength-and-unity.html|archive-date=1 May 2011|access-date=18 March 2011|work=The New York Times}}; {{Cite news|last=Taylor Martin|first=Susan|date=28 December 1998|title=On Jan.{{spaces}}1, out of many arises one Euro|work=[[St. Petersburg Times]]|page=National, 1.A}}</ref> ان جي مالياتي پاليسي [[يورپي مرڪزي بئنڪ]] طرفان مقرر ڪئي ويندي آهي. اٽلي [[2008ع جو مالي بحران|2008ع جي مالي بحران]] کان متاثر ٿيو، جنهن ڍانچائي مسئلن کي وڌيڪ سنگين بڻايو.<ref>{{Cite web|last=Orsi|first=Roberto|date=23 April 2013|title=The Quiet Collapse of the Italian Economy|work=Euro Crisis in the Press |url=http://blogs.lse.ac.uk/eurocrisispress/2013/04/23/the-quiet-collapse-of-the-italian-economy|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141119075748/http://blogs.lse.ac.uk/eurocrisispress/2013/04/23/the-quiet-collapse-of-the-italian-economy|archive-date=19 November 2014|access-date=24 November 2014|publisher=[[The London School of Economics]]}}</ref> 1950ع واري ڏهاڪي کان 1970ع واري ڏهاڪي جي شروعات تائين هر سال GDP جي 5–6% مضبوط واڌ کان پوءِ،<ref>{{Cite book|last=Nicholas Crafts, Gianni Toniolo|title=Economic growth in Europe since 1945 |publisher=Cambridge University Press|year=1996|isbn=978-0-5214-9627-8|page=428}}</ref> ۽ 1980ع ۽ 1990ع واري ڏهاڪن ۾ تدريجي سستي کان پوءِ، ملڪ 2000ع واري ڏهاڪي ۾ جمود جو شڪار ٿيو.<ref>{{Cite web|last=Balcerowicz|first=Leszek|title=Economic Growth in the European Union|url=http://www.lisboncouncil.net/growth/documents/LISBON_COUNCIL_Economic_Growth_in_the_EU%20(1).pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140714205108/http://www.lisboncouncil.net/growth/documents/LISBON_COUNCIL_Economic_Growth_in_the_EU%20(1).pdf|archive-date=14 July 2014|access-date=8 October 2014|publisher=The Lisbon Council}}; {{Cite news|title="Secular stagnation" in graphics|url=https://www.economist.com/blogs/graphicdetail/2014/11/secular-stagnation-graphics|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141123234145/http://www.economist.com/blogs/graphicdetail/2014/11/secular-stagnation-graphics|archive-date=23 November 2014|access-date=24 November 2014|newspaper=The Economist}}</ref> وڏي سرڪاري خرچ سان واڌ بحال ڪرڻ لاءِ سياسي ڪوششن [[عوامي قرض]] ۾ شديد واڌ پيدا ڪئي، جيڪو 2017ع ۾ GDP جي 132% کان وڌيڪ هو؛<ref>{{Cite web|date=15 May 2018|title=Debito pubblico oltre 2.300 miliardi e all'estero non lo comprano|url=https://www.investireoggi.it/economia/debito-pubblico-oltre-2-300-miliardi-e-litalia-e-sulla-strada-dellautarchia-finanziaria|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20200221072720/https://www.investireoggi.it/economia/debito-pubblico-oltre-2-300-miliardi-e-litalia-e-sulla-strada-dellautarchia-finanziaria|archive-date=21 February 2020|access-date=1 June 2018}}</ref> اهو يورپي يونين ۾ يونان کان پوءِ ٻيو سڀ کان وڏو هو.<ref>{{Cite web|title=Government debt increased to 93.9% of GDP in euro area and to 88.0% in EU28|url=http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_PUBLIC/2-22072014-AP/EN/2-22072014-AP-EN.PDF|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141021162159/http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_PUBLIC/2-22072014-AP/EN/2-22072014-AP-EN.PDF|archive-date=21 October 2014|access-date=24 November 2014|publisher=[[Eurostat]]}}</ref> [[اطالوي سرڪاري قرض|اطالوي عوامي قرض]] جو سڀ کان وڏو حصو قومي ادارن ۽ ماڻهن وٽ آهي، جيڪو اٽلي ۽ يونان جي وچ ۾ هڪ اهم فرق آهي،<ref>{{Cite web|date=18 May 2010|title=Could Italy Be Better Off than its Peers?|url=https://www.cnbc.com/2010/05/18/could-italy-be-better-off-than-its-peers.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110430030613/http://www.cnbc.com/id/37207942/Could_Italy_Be_Better_Off_than_its_Peers|archive-date=30 April 2011|access-date=30 May 2011|publisher=CNBC}}</ref> ۽ [[گهريلو قرض]] جي سطح او اي سي ڊي جي اوسط کان گهڻي گهٽ آهي.<ref>{{Cite web|title=Household debt and the OECD's surveillance of member states|url=http://www.nationalbanken.dk/da/om_nationalbanken/oekonomisk_forskning/Documents/4_Household%20debt%20and%20the%20OECD's%20surveillance%20of%20member%20states%20by%20Christophe%20Andr%C3%A9.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20150109041518/http://www.nationalbanken.dk/da/om_nationalbanken/oekonomisk_forskning/Documents/4_Household%20debt%20and%20the%20OECD%27s%20surveillance%20of%20member%20states%20by%20Christophe%20Andr%C3%A9.pdf|archive-date=9 January 2015|access-date=26 November 2014|publisher=[[OECD]] Economics Department}}</ref> [[ڏکڻ وارو سوال|وڏي اتر–ڏکڻ ورهاست]] سماجي-معاشي ڪمزوريءَ جو هڪ اهم عنصر آهي؛<ref>{{Cite news|title=Oh for a new risorgimento|url=https://www.economist.com/special-report/2011/06/11/oh-for-a-new-risorgimento|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141024163715/http://www.economist.com/node/18780831|archive-date=24 October 2014|access-date=24 November 2014|newspaper=The Economist}}</ref> اتر ۽ ڏکڻ وارن علائقن ۽ ميونسپلٽين جي سرڪاري آمدنيءَ ۾ تمام وڏو فرق آهي.<ref>{{Cite web|title=Comune per Comune, ecco la mappa navigabile dei redditi dichiarati in Italia|url=http://www.lastampa.it/economia/speciali/redditi-italia|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20150405032750/http://www.lastampa.it/economia/speciali/redditi-italia|archive-date=5 April 2015|access-date=4 April 2015|website=lastampa.it}}</ref> سڀ کان امير صوبو، [[آلٽو آديجي-ڏکڻ ٽائرول]]، في فرد قومي GDP جو 152% ڪمائي ٿو، جڏهن ته سڀ کان غريب علائقو، ڪلابريا، 61% ڪمائي ٿو.<ref>{{Cite web|title=GDP per capita at regional level|url=https://www.istat.it/it/files/2016/12/Conti-regionali_2015.pdf?title=Conti+economici+territoriali+-+12%2Fdic%2F2016+-+Testo+integrale+e+nota+metodologica.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20171026054135/https://www.istat.it/it/files/2016/12/Conti-regionali_2015.pdf?title=Conti+economici+territoriali+-+12%2Fdic%2F2016+-+Testo+integrale+e+nota+metodologica.pdf|archive-date=26 October 2017|access-date=25 October 2017|publisher=[[Istat]]}}</ref> بيروزگاريءَ جي شرح (11%) يورو زون جي اوسط کان مٿي آهي،<ref>{{Cite web|title=Euro area unemployment rate at 11%|url=http://ec.europa.eu/eurostat/documents/2995521/8121455/3-31072017-AP-EN.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170731232352/http://ec.europa.eu/eurostat/documents/2995521/8121455/3-31072017-AP-EN.pdf|archive-date=31 July 2017|access-date=26 October 2017|publisher=[[Eurostat]]}}</ref> پر جدا جدا انگن موجب اها اتر ۾ 7% ۽ ڏکڻ ۾ 19% آهي.<ref>{{Cite web|last=Istat|author-link=National Institute of Statistics (Italy)|title=Employment and unemployment: second quarter 2017 |url=http://www.istat.it/it/files/2017/09/Mercato-del-lavoro-II-trim-2017.pdf?title=Il+mercato+del+lavoro+-+12%2Fset%2F2017+-+Testo+integrale+e+nota+metodologica.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20171026054033/http://www.istat.it/it/files/2017/09/Mercato-del-lavoro-II-trim-2017.pdf?title=Il+mercato+del+lavoro+-+12%2Fset%2F2017+-+Testo+integrale+e+nota+metodologica.pdf|archive-date=26 October 2017|access-date=26 October 2017}}</ref> [[درمياني آمدني|درمياني قابلِ خرچ آمدني]] 2021ع ۾ هر سال $27,949 هئي ([[قوت خريد جي برابري|PPP]]).<ref name="y148">{{cite book | author=OECD | title=Society at a Glance 2024: OECD Social Indicators, Figure 4.1 Median income varies by a factor eight across OECD countries | publisher=OECD | date=20 June 2024 | url=https://www.oecd.org/en/publications/2024/06/society-at-a-glance-2024_08001b73/full-report/component-12.html#indicator-d1e8404-8cd0a55a48 | page=}}</ref> [[اٽلي ۾ نوجوانن جي بيروزگاري|نوجوانن جي بيروزگاريءَ جي شرح]] (2018ع ۾ 32%) انتهائي بلند آهي. === زراعت === {{Main|اٽلي ۾ زراعت}} [[File:Vineyards in Piemonte, Italy.jpg|thumb|[[پيڊمونٽ جو انگورن وارو منظر: لانگهي-روئيرو ۽ مونفيراتو|لانگهي ۽ مونفيرات، پيڊمونٽ ۾ انگورن جا باغ]]. اٽلي دنيا جو [[شراب پيدا ڪندڙ ملڪن جي فهرست|سڀ کان وڏو شراب پيدا ڪندڙ ملڪ]] آهي، ۽ ان وٽ مقامي [[انگور جي ول|انگورن جي ولين]] جو سڀ کان وسيع قسم آهي.<ref>{{Cite web|date=25 November 2018|title=L'Italia è il maggiore produttore di vino|url=http://www.inumeridelvino.it/2018/11/la-produzione-di-vino-nel-mondo-2018-prima-stima-oiv.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211111224545/http://www.inumeridelvino.it/2018/11/la-produzione-di-vino-nel-mondo-2018-prima-stima-oiv.html|archive-date=11 November 2021|access-date=11 November 2021|language=it}}; {{Cite web|date=3 June 2017|title=L'Italia è il paese con più vitigni autoctoni al mondo|url=https://giornalevinocibo.com/2017/06/03/italia-prima-assoluta-per-vitgni-autoctoni-ecco-i-dati-dei-vari-stati|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211101044918/https://giornalevinocibo.com/2017/06/03/italia-prima-assoluta-per-vitgni-autoctoni-ecco-i-dati-dei-vari-stati|archive-date=1 November 2021|access-date=11 November 2021|language=it}}</ref>]] آخري زرعي مردم شماري موجب، 2010ع ۾ 1.6&nbsp;ملين فارم هئا (2000ع کان −32%)، جيڪي {{Convert|12700000|ha|0|abbr=on|disp=or}} تي پکڙيل هئا (انهن مان 63% ڏکڻ اٽلي ۾ آهن).<ref name="agrocensus">{{Cite web|date=24 October 2010|title=Censimento Agricoltura 2010|url=http://dati-censimentoagricoltura.istat.it/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150213021626/http://dati-censimentoagricoltura.istat.it/|archive-date=13 February 2015|access-date=11 February 2015|publisher=[[National Institute of Statistics (Italy)|ISTAT]]}}</ref> 99% خاندانن طرفان هلندڙ ۽ ننڍا آهن، جن جو سراسري پکيڙ صرف {{Convert|8|ha|0|abbr=on}} آهي.<ref name="agrocensus"/> زرعي استعمال واري زمين مان، اناج جا کيت 31%، [[زيتون]] جا باغ 8%، [[انگورن جا باغ]] 5%، [[کٽا ميوا]] جا باغ 4%، [[شگر بيٽ]] 2%، ۽ باغباني 2% تي مشتمل آهن. باقي زمين گهڻو ڪري چراگاهن (26%) ۽ چارا اناج (12%) لاءِ مخصوص آهي.<ref name="agrocensus"/> اٽلي دنيا جو [[شراب پيدا ڪندڙ ملڪن جي فهرست|سڀ کان وڏو شراب پيدا ڪندڙ ملڪ]] آهي،<ref>{{Cite web|year=2010|title=OIV report on the State of the vitiviniculture world market|url=http://news.reseau-concept.net/images/oiv_es/Client/DIAPORAMA_STATISTIQUES_Tbilissi_2010_EN.ppt|archive-url=https://web.archive.org/web/20110728145648/http://news.reseau-concept.net/images/oiv_es/Client/DIAPORAMA_STATISTIQUES_Tbilissi_2010_EN.ppt|archive-date=28 July 2011|website=news.reseau-concept.net|publisher=Réseau-CONCEPT|format=PowerPoint presentation}}</ref><ref>{{Cite news |last=Pisa |first=Nick |date=12 June 2011 |title=Italy overtakes France to become world's largest wine producer |url=https://www.telegraph.co.uk/foodanddrink/wine/8571222/Italy-overtakes-France-to-become-worlds-largest-wine-producer.html |url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20110903021833/http://www.telegraph.co.uk/foodanddrink/wine/8571222/Italy-overtakes-France-to-become-worlds-largest-wine-producer.html |archive-date=3 September 2011 |access-date=17 August 2011 |work=The Telegraph}}</ref> ۽ [[زيتون جو تيل]]، ميون (صوف، زيتون، انگور، نارنگيون، ليمون، ناسپاتيون، خوبانيون، هيزل نٽ، آڙون، چيريون، آلوبخارا، اسٽرابيريون ۽ ڪيئي فروٽ) ۽ ڀاڄين (خاص طور تي آرٽچوڪ ۽ ٽماٽا) جو اهم پيدا ڪندڙ آهي. سڀ کان مشهور [[اطالوي شراب]] [[ٽسڪني (شراب)|ٽسڪن]] [[ڪيانتي]] ۽ [[پيڊمونٽ (شراب)|پيڊمونٽي]] [[بارولو]] آهن. ٻيا مشهور شراب [[بارباريسڪو]]، [[باربيرا ڊي آستي]]، [[برونيلو دي مونتالچينو]]، [[فراسڪاتي DOC|فراسڪاتي]]، [[مونٽي پلچانو دابروزو]]، [[موريلينو دي اسڪانسانو]]، ۽ چمڪندڙ شراب [[فرانچياڪورتا DOCG|فرانچياڪورتا]] ۽ [[پروسيڪو]] آهن. معياري شيون جن ۾ اٽلي خاص مهارت رکي ٿو، خاص طور شراب ۽ [[اطالوي DOP پنيرن جي فهرست|علائقائي پنير]]، اڪثر معيار جي ضمانت وارن ليبلن [[Denominazione di origine controllata|DOC/DOP]] هيٺ محفوظ ڪيون وينديون آهن. هي [[يورپي يونين ۾ جاگرافيائي اشارا ۽ روايتي خاصيتون|جاگرافيائي اشاري وارو سرٽيفڪيٽ]]، جيڪو يورپي يونين طرفان منظور ٿيل آهي، [[نقلي شين]] سان مونجهاري کان بچڻ لاءِ اهم سمجھيو ويندو آهي. == آمدرفت == {{Main|اٽلي ۾ آمدرفت}} {{See also|اٽلي ۾ ريلوي اسٽيشنون}} [[File:A8-A26 Besnate.jpg|thumb|آٽوسترادا ديئي لاگي ('ڍنڍن واري موٽر وي'؛ [[آٽوسترادا A8 (اٽلي)|A8]] ۽ [[آٽوسترادا A9 (اٽلي)|A9]] جو حصو)، دنيا ۾ ٺهيل پهرين موٽر وي<ref name="independent"/>]] {{Anchor|Infrastructure}}اٽلي پهريون ملڪ هو جنهن موٽر ويون، ''[[آٽوسترادي]]''، ٺاهيون، جيڪي تيز ٽرئفڪ ۽ موٽر گاڏين لاءِ مخصوص هيون.<ref name="independent">{{Cite news|last=Lenarduzzi|first=Thea|date=30 January 2016|title=The motorway that built Italy: Piero Puricelli's masterpiece|url=http://www.independent.co.uk/travel/europe/the-worlds-first-motorway-piero-puricellis-masterpiece-is-the-focus-of-an-unlikely-pilgrimage-a6840816.html|url-status=live|archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20220526/http://www.independent.co.uk/travel/europe/the-worlds-first-motorway-piero-puricellis-masterpiece-is-the-focus-of-an-unlikely-pilgrimage-a6840816.html|archive-date=26 May 2022|access-date=12 May 2022|work=[[The Independent]]}}</ref> 2002ع ۾ اٽلي ۾ استعمال لائق [[اٽلي ۾ رستا|رستن]] جي ڊيگهه {{Convert|668721|km|mi|abbr=on}} هئي، جنهن ۾ {{Convert|6487|km|mi|abbr=on}} موٽر ويون شامل هيون، جيڪي رياست جي ملڪيت هيون پر [[اٽلانٽيا (ڪمپني)|اٽلانٽيا]] طرفان خانگي طور هلائي وينديون هيون. 2005ع ۾، لڳ ڀڳ 34,667,000 ڪارون (هر 1,000 ماڻهن تي 590) ۽ 4,015,000 مال بردار گاڏيون هن نيٽ ورڪ تي هلنديون هيون.<ref name="European Commission">{{Cite web|last=European Commission|author-link=European Commission|title=Panorama of Transport|url=http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_OFFPUB/KS-DA-07-001/EN/KS-DA-07-001-EN.PDF|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20090407142402/http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_OFFPUB/KS-DA-07-001/EN/KS-DA-07-001-EN.PDF|archive-date=7 April 2009|access-date=3 May 2009}}</ref> [[File:Etr500.JPG|thumb|[[ETR 500]] ريل گاڏي [[فلورنس–روم تيز رفتار ريلوي|فلورنس–روم تيز رفتار لائين]] تي، جيڪا يورپ ۾ ٺهيل پهرين تيز رفتار ريلوي هئي<ref>{{Cite web|title=Special report: A European high-speed rail network|url=https://op.europa.eu/webpub/eca/special-reports/high-speed-rail-19-2018/en/|access-date=22 July 2023|website=op.europa.eu|language=en-GB|archive-date=17 March 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240317233927/https://op.europa.eu/webpub/eca/special-reports/high-speed-rail-19-2018/en/|url-status=live}}</ref>]] [[اٽلي ۾ ريل آمدرفت|ريلوي نيٽ ورڪ]]، جيڪو رياست جي ملڪيت آهي ۽ [[فيروويه ديلو ستاتو|ريتي فيرووياريا ايتاليانا]] (FSI) طرفان هلائجي ٿو، 2024ع ۾ ڪل {{Convert|16879|km|mi|abbr=on}} هو، جنهن مان {{Convert|12277|km|0|abbr=on}} بجليءَ سان هلندڙ هو،<ref>{{Cite web |title=The network today |url=https://www.rfi.it/en/Network/The-network-today.html |access-date=29 September 2025 |website=[[Rete Ferroviaria Italiana]] |publisher=}}</ref> ۽ جنهن تي 4,802 لوڪوموٽو ۽ ريل ڪارون هلن ٿيون. تيز رفتار ريلن جو مکيه عوامي آپريٽر [[ترينيتاليا]] آهي، جيڪو FSI جو حصو آهي. تيز رفتار ريلون ٽن قسمن ۾ آهن: [[فريچياروسا]] ('ڳاڙهو تير') ريلون مخصوص تيز رفتار پٽڙين تي وڌ ۾ وڌ 300{{spaces}}km/h جي رفتار سان هلن ٿيون؛ [[فريچيارجينتو]] ('چانديءَ جو تير') تيز رفتار ۽ مکيه پٽڙين تي وڌ ۾ وڌ 250{{spaces}}km/h سان هلن ٿيون؛ ۽ [[فريچيابيانڪا]] ('اڇو تير') علائقائي تيز رفتار لائينن تي وڌ ۾ وڌ 200{{spaces}}km/h سان هلن ٿيون. اٽلي وٽ پاڙيسري ملڪن سان الپائن جبلن مٿان 11 ريل سرحدي گذرگاهون آهن. هوائي آمدرفت استعمال ڪندڙ مسافرن جي تعداد موجب اٽلي يورپ ۾ پنجين نمبر تي آهي، 2011ع ۾ لڳ ڀڳ 148 ملين مسافرن، يعني يورپ جي ڪل جو تقريباً 10%، سان.<ref>{{Cite web|date=7 January 2013|title=Trasporto aereo in Italia (PDF)|url=http://www.istat.it/it/archivio/78802|access-date=5 August 2013|publisher=ISTAT|archive-date=13 January 2013|archive-url=https://web.archive.org/web/20130113035254/http://www.istat.it/it/archivio/78802|url-status=live}}</ref> 2022ع ۾ 45 شهري هوائي اڏا هئا، جن ۾ [[ميلان مالپينسا ايئرپورٽ]] ۽ [[روم فيوميچينو ايئرپورٽ]] جا مرڪز شامل هئا.<ref>{{Cite web|title=Aeroporti in Italia: quanti sono? Elenco per regione|url=https://gliaeroporti.it/|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20221117184416/https://gliaeroporti.it/|archive-date=17 November 2022|access-date=17 November 2022|language=it}}</ref> 2021ع کان، اٽلي جو قومي هوائي جهاز بردار [[ITA ايئرويز]] آهي، جنهن [[اليتاليا]] جي جاءِ ورتي.<ref>{{Cite news|last=Buckley|first=Julia|date=18 October 2021|title=Italy reveals its new national airline|url=https://edition.cnn.com/travel/article/ita-airways-launch/index.html|access-date=18 October 2021|publisher=CNN|archive-date=18 October 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20211018100255/https://edition.cnn.com/travel/article/ita-airways-launch/index.html|url-status=live}}; {{Cite news|last=Villamizar|first=Helwing|date=15 October 2021|title=Italian Flag Carrier ITA Airways Is Born|url=https://airwaysmag.com/airlines/ita-airways-is-born|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20211016100028/https://airwaysmag.com/airlines/ita-airways-is-born|archive-date=16 October 2021|access-date=18 October 2021|work=Airways Magazine}}</ref> 2004ع ۾ 43 وڏا سامونڊي بندرگاهه هئا، جن ۾ [[جينوا]] شامل آهي، جيڪو ملڪ جو سڀ کان وڏو ۽ بحر روم ۾ ٻيو وڏو بندرگاهه آهي. 2005ع ۾ اٽلي وٽ لڳ ڀڳ 389,000 يونٽن تي مشتمل شهري هوائي ٻيڙو ۽ 581 جهازن تي مشتمل واپاري ٻيڙو هو.<ref name="European Commission"/> قومي اندروني آبي رستن جي نيٽ ورڪ جي ڊيگهه 2012ع ۾ تجارتي آمدرفت لاءِ {{Convert|2400|km|0|abbr=on}} هئي.<ref name="cia.gov"/> اتر اطالوي بندرگاهه، جهڙوڪ ٽريئستي جو گہرے پاڻي وارو بندرگاهه، جنهن جون وچ ۽ اوڀر يورپ سان وسيع ريلوي ڳنڍڻيون آهن، سبسڊين ۽ اهم پرڏيهي سيڙپڪاريءَ جو مرڪز آهن.<ref>Marcus Hernig: Die Renaissance der Seidenstraße (2018) pp 112.; Bernhard Simon: Can The New Silk Road Compete with the Maritime Silk Road? in The Maritime Executive, 1 January 2020.; Chazizam, M. (2018). The Chinese Maritime Silk Road Initiative: The Role of the Mediterranean. Mediterranean Quarterly, 29(2), 54–69.; Guido Santevecchi: Di Maio e la Via della Seta: «Faremo i conti nel 2020», siglato accordo su Trieste in Corriere della Sera: 5. November 2019.; Linda Vierecke, Elisabetta Galla "Triest und die neue Seidenstraße" In: Deutsche Welle, 8 December 2020.; {{Cite web|title=HHLA PLT Italy starting on schedule |url=https://www.hellenicshippingnews.com/hhla-plt-italy-starting-on-schedule|website=hellenicshippingnews.com|access-date=11 January 2021|archive-date=11 January 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210111105059/https://www.hellenicshippingnews.com/hhla-plt-italy-starting-on-schedule/|url-status=live}}</ref> آگسٽ 2025ع ۾، رٿيل [[آبنائے ميسينا پل]] کي ميلوني حڪومت طرفان حتمي منظوري ڏني وئي، جنهن جي تعمير 2025ع جي سرءُ ۾ شروع ٿيڻ مقرر آهي. اهو [[ڪلابريا]] کي [[سسلي]] سان ڳنڍيندو جڏهن اهو 2032ع ۾ کلي ويندو، ۽ اهو [[سڀ کان ڊگهي معلق پلن جي فهرست|دنيا جي سڀ کان ڊگهي معلق پل]] بڻجي ويندو.<ref>{{cite web|title=Italy gives final go-ahead for landmark Sicily bridge project |url=https://www.reuters.com/world/europe/italy-gives-final-go-ahead-landmark-sicily-bridge-project-2025-08-06/ |website=reuters.com |date=6 August 2025 |access-date=6 August 2025}}</ref> == توانائي == {{Main|اٽلي ۾ توانائي}} {{Further|اٽلي ۾ قابل تجديد توانائي|اٽلي ۾ بجلي جو شعبو}} [[File:Pannelli solari Unicoop Tirreno.JPG|thumb|[[پيومبينو]]، ٽسڪني ۾ شمسي پينل. اٽلي دنيا جي قابل تجديد توانائي جي سڀ کان وڏن پيدا ڪندڙ ملڪن مان هڪ آهي.<ref name="legambiente2015">{{Cite web|date=18 May 2015|title=Il rapporto Comuni Rinnovabili 2015|url=http://www.comunirinnovabili.it/il-rapporto-comuni-rinnovabili-2015|access-date=13 March 2016|website=Comuni Rinnovabili|publisher=Legambiente|language=it|archive-date=14 March 2016|archive-url=https://web.archive.org/web/20160314011841/http://www.comunirinnovabili.it/il-rapporto-comuni-rinnovabili-2015/|url-status=live}}</ref>]] اٽلي دنيا جي [[قابل تجديد ذريعن مان بجلي پيداوار موجب ملڪن جي فهرست|قابل تجديد توانائي جي سڀ کان وڏن پيدا ڪندڙن]] مان هڪ بڻجي ويو آهي، جيڪو يورپي يونين ۾ ٻيو ۽ دنيا ۾ نائون نمبر رکي ٿو. [[اٽلي ۾ هوائي توانائي|هوائي توانائي]]، [[اٽلي ۾ پن بجلي|پن بجلي]] ۽ [[اٽلي ۾ ارضي حرارتي توانائي|ارضي حرارتي توانائي]] ملڪ ۾ [[اٽلي ۾ بجلي جو شعبو|بجلي]] جا اهم ذريعا آهن. [[اٽلي ۾ قابل تجديد توانائي|قابل تجديد ذريعا]] پيدا ٿيندڙ سموري بجلي جو 28% فراهم ڪن ٿا، جنهن ۾ صرف پن بجلي 13% تائين پهچي ٿي، ان کان پوءِ شمسي توانائي 6%، هوائي توانائي 4%، بائيو انرجي 3.5% ۽ ارضي حرارتي توانائي 1.6% آهي.<ref name="gse">{{Cite web|date=19 December 2013|title=Rapporto Statistico sugli Impianti a fonti rinnovabili|url=http://www.gse.it/it/Statistiche/RapportiStatistici/Pagine/default.aspx|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20171018022905/http://www.gse.it/it/Statistiche/RapportiStatistici/Pagine/default.aspx|archive-date=18 October 2017|access-date=11 February 2015|publisher=Gestore dei Servizi Energetici}}</ref> قومي طلب جو باقي حصو فوسل ٻارڻن (قدرتي گئس 38%، ڪوئلو 13%، تيل 8%) ۽ درآمدات مان پورو ٿئي ٿو.<ref name="gse"/> [[ايني]]، جيڪا 79 ملڪن ۾ ڪم ڪري ٿي، ست "[[بگ آئل]]" ڪمپنين مان هڪ ۽ دنيا جي سڀ کان وڏين صنعتي ڪمپنين مان هڪ آهي.<ref>{{Cite web|title=Summary for Eni SpA|url=https://finance.yahoo.com/q?s=E|access-date=1 July 2020|archive-date=4 June 2016|archive-url=https://web.archive.org/web/20160604184217/http://finance.yahoo.com/q?s=e|url-status=live}}</ref> [[اٽلي ۾ شمسي توانائي|شمسي توانائي]] جي پيداوار اڪيلي 2014ع ۾ بجلي جو 9% هئي، جنهن سان اٽلي دنيا ۾ شمسي توانائي جي سڀ کان وڏي حصيداري وارو ملڪ بڻيو.<ref name="legambiente2015"/> [[مونتالتو دي ڪاسترو فوٽو وولٽائڪ پاور اسٽيشن]]، جيڪا 2010ع ۾ مڪمل ٿي، اٽلي جي سڀ کان وڏي فوٽو وولٽائڪ (PV) بجلي گهر آهي.<ref>{{Cite web|title=The Italian Montalto di Castro and Rovigo PV plants|url=https://www.solarserver.com/solar-magazine/solar-energy-system-of-the-month/the-italian-montalto-di-castro-and-rovigo-pv-plants.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20180509012719/https://www.solarserver.com/solar-magazine/solar-energy-system-of-the-month/the-italian-montalto-di-castro-and-rovigo-pv-plants.html|archive-date=9 May 2018|access-date=8 May 2018|website=solarserver.com}}</ref> اٽلي پهريون ملڪ هو جنهن بجلي پيدا ڪرڻ لاءِ [[اٽلي ۾ ارضي حرارتي توانائي|ارضي حرارتي توانائي]] جو استعمال ڪيو.<ref>{{Cite web|year=2011|title=Inventario delle risorse geotermiche nazionali|url=http://unmig.sviluppoeconomico.gov.it/unmig/geotermia/inventario/inventario.asp|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110722034736/http://unmig.sviluppoeconomico.gov.it/unmig/geotermia/inventario/inventario.asp|archive-date=22 July 2011|access-date=14 September 2011|publisher=UNMIG}}</ref> [[اٽلي ۾ جوهري توانائي]] [[1987ع جا اطالوي ريفرنڊم|1987ع جي ريفرنڊمن]] کان پوءِ، 1986ع جي [[چرنوبل حادثو]] جي پسمنظر ۾، ڇڏي ڏني وئي، جيتوڻيڪ اٽلي اڃا تائين پرڏيهي علائقن ۾ اطالوي ملڪيت وارن ريئڪٽرن مان جوهري توانائي درآمد ڪري ٿو. == سائنس ۽ ٽيڪنالاجي == {{Main|اٽلي ۾ سائنس ۽ ٽيڪنالاجي}} {{See also|اطالوي ايجادن ۽ دريافتن جي فهرست}} [[File:Justus Sustermans - Portrait of Galileo Galilei, 1636.jpg|thumb|upright=.8|[[گليليو گليلي]]، جنهن کي عام طور جديد سائنس، فزڪس ۽ فلڪيات جو پيءُ سمجھيو ويندو آهي]] صدين کان، اٽلي هڪ اهڙي سائنسي برادريءَ کي فروغ ڏنو آهي، جنهن سائنسن ۾ اهم دريافتون پيدا ڪيون. [[گليليو گليلي]] [[سائنسي انقلاب]] ۾ وڏو ڪردار ادا ڪيو ۽ کيس عام طور [[مشاهداتي فلڪيات]]،<ref>{{Cite book|last=Singer|first=C.|url=https://books.google.com/books?id=mPIgAAAAMAAJ|title=A Short History of Science to the Nineteenth Century|date=1941|publisher=Clarendon Press|page=217|access-date=22 March 2023|archive-date=2 October 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20241002213513/https://books.google.com/books?id=mPIgAAAAMAAJ|url-status=live}}</ref> جديد فزڪس،<ref>{{Cite book|last=Whitehouse|first=D.|url=https://archive.org/details/renaissancegeniu0000whit|title=Renaissance Genius: Galileo Galilei & His Legacy to Modern Science|date=2009|publisher=Sterling Publishing|isbn=978-1-4027-6977-1|page=[https://archive.org/details/renaissancegeniu0000whit/page/219 219]}}</ref> ۽ [[سائنسي طريقو|سائنسي طريقي]] جو پيءُ سمجھيو ويندو آهي.<ref>''Thomas Hobbes: Critical Assessments'', Volume 1. Preston King. 1993. p. 59</ref><ref>{{Cite book|last=Disraeli|first=I.|title=Curiosities of Literature|date=1835|publisher=W. Pearson & Company|page=371}}</ref> [[لابوراتوري ناتسيونالي دل گران ساسو]] (LNGS) دنيا جو سڀ کان وڏو زير زمين تحقيقي مرڪز آهي.<ref>{{Cite web|title=I Laboratori Nazionali del Gran Sasso|url=https://www.lngs.infn.it/it/descrizione-generale|access-date=15 January 2018|language=it}}</ref> ٽريئستي ۾ آباديءَ جي نسبت سان يورپ ۾ محققن جو سڀ کان وڏو سيڪڙو آهي.<ref>G. Bar "Trieste, è record europeo di ricercatori: 37 ogni mille abitanti. Più della Finlandia", In: il Fatto Quotidiano, 26 April 2018.</ref> اٽلي 2025ع ۾ [[عالمي جدت اشاري]] ۾ 28هين نمبر تي هو.<ref>{{Cite web |title=GII Innovation Ecosystems & Data Explorer 2025 |url=https://www.wipo.int/gii-ranking/en/italy |access-date=16 October 2025 |website=WIPO}}</ref><ref>{{Cite book |last1=Dutta |first1=Soumitra |url=https://www.wipo.int/web-publications/global-innovation-index-2025/en/index.html |title=Global Innovation Index 2025: Innovation at a Crossroads |last2=Lanvin |first2=Bruno |publisher=[[World Intellectual Property Organization]] |year=2025 |isbn=978-92-805-3797-0 |page=19 |language=en |doi=10.34667/tind.58864 |access-date=17 October 2025}}</ref> اٽلي ۾ [[ٽيڪنالاجي پارڪ]] آهن، جهڙوڪ سائنس ۽ ٽيڪنالاجي پارڪ ڪلوميٽرو روسو (بيرگامو)، [[AREA سائنس پارڪ]] (ٽريئستي)، ويگا-وينس گيٽ وي فار سائنس اينڊ ٽيڪنالاجي (وينيزيا)، توسڪانا لائيف سائنسز (سيئنا)، ٽيڪنالاجي پارڪ آف لودي ڪلسٽر (لودي)، ۽ ٽيڪنالاجي پارڪ آف ناواڪيو (پيزا)،<ref>{{Cite web|title=Science and Technology Parks in Italy|url=https://www.easst.net/science-and-technology-parks-in-italy|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20230719154033/https://www.easst.net/science-and-technology-parks-in-italy|archive-date=19 July 2023|access-date=28 August 2023}}</ref> گڏوگڏ [[سائنس ميوزيم]]، جهڙوڪ ميلان ۾ [[ميوزيو ناتسيونالي شينتسا ا ٽيڪنالوجيا ليوناردو دا ونچي]]. آمدنيءَ ۾ اتر–ڏکڻ جو وڏو فرق هڪ "[[ڊجيٽل ورهاست]]" پيدا ڪري ٿو.<ref>{{Cite journal|last=Alampi|first=Matteo|date=December 2007|title=Underdevelopment in Southern Italy: Traditional Setbacks and Modern Solutions|url=https://fisherpub.sjf.edu/cgi/viewcontent.cgi?article=1047&context=intlstudies_masters|journal=Fisher Digital Publications|via=International Studies Masters}}</ref><ref>{{Cite journal|last=Di Pietro|first=Giorgio|date=June 2021|title=Changes in Italy's education-related digital divide|journal=Economic Affairs|volume=41|issue=2|pages=252–270|doi=10.1111/ecaf.12471|issn=0265-0665|s2cid=237848271|doi-access=free}}</ref> == سياحت == {{Main|اٽلي ۾ سياحت}} [[File:Positano - Fornillo Beach.jpg|thumb|[[امالفي ساحل]] اٽلي جي اهم سياحتي منزلن مان هڪ آهي.<ref>[http://www.italy24.ilsole24ore.com/art/business-and-economy/2017-05-04/turismo-stranieri-124013.php?uuid=AEVg9GGB "Foreign tourist numbers in Italy head towards new record"] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20170601184213/http://www.italy24.ilsole24ore.com/art/business-and-economy/2017-05-04/turismo-stranieri-124013.php?uuid=AEVg9GGB|date=1 June 2017}}. Retrieved 21 May 2017.</ref>]] ماڻهو صدين کان اٽلي جو دورو ڪندا رهيا آهن، پر [[اٽلي ۾ سياحت|سياحت لاءِ اپٻيٽ جو دورو]] سڀ کان پهريان امير امرا [[گرانڊ ٽور]] دوران ڪرڻ لڳا، جيڪو 17هين صديءَ ۾ شروع ٿيو ۽ 18هين ۽ 19هين صديءَ ۾ عروج تي پهتو.<ref name="grand-tour">{{Cite web|title=Grand Tour|url=https://www.treccani.it/enciclopedia/grand-tour|access-date=6 May 2022|language=it}}</ref> اهو اهڙو دور هو، جنهن ۾ يورپي اشرافيا، جن مان گهڻا برطانوي هئا، يورپ جي حصن جو دورو ڪندا هئا، جن ۾ اٽلي هڪ اهم منزل هوندو هو.<ref name="grand-tour"/> اٽلي لاءِ، هن جو مقصد قديم تعمير، مقامي ثقافت جو مطالعو ڪرڻ ۽ ان جي قدرتي خوبصورتيءَ کي ساراهڻ هو.<ref>{{Cite web|title=Italy on the Grand Tour (Getty Exhibitions)|url=http://www.getty.edu/art/exhibitions/grand_tour/what.html|access-date=9 June 2015}}</ref> اٽلي [[عالمي سياحت درجابندي|دنيا جو پنجون سڀ کان وڌيڪ گهميل ملڪ]] آهي، جتي 2024ع ۾ ڪل 57 ملين سياح آيا.<ref>{{cite web |title=Global and regional tourism performance |url=https://www.unwto.org/tourism-data/un-tourism-tourism-dashboard |access-date=25 May 2025}}</ref> 2014ع ۾ سفر ۽ سياحت مان آمدني EUR163{{spaces}}ارب هئي (GDP جو 10%) ۽ 1,082,000 نوڪريون سڌي طرح ان سان لاڳاپيل هيون (روزگار جو 5%).<ref>{{Cite web|title=Travel & Tourism Economic Impact 2015 Italy |url=https://www.wttc.org/-/media/files/reports/economic%20impact%20research/countries%202015/italy2015.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20171010152616/https://www.wttc.org/-/media/files/reports/economic%20impact%20research/countries%202015/italy2015.pdf|archive-date=10 October 2017|access-date=20 May 2017|publisher=[[World Travel and Tourism Council]]}}</ref> سياحن جي دلچسپي خاص طور [[اٽلي جي ثقافت|ثقافت]]، [[اطالوي کاڌو|کاڌي]]، [[اٽلي جي تاريخ|تاريخ]]، [[اٽلي جي تعميراتي فن|تعميراتي فن]]، [[اطالوي فن|فن]]، مذهبي هنڌن ۽ رستن، شادي سياحت، قدرتي حسن، رات جي زندگي، پاڻيءَ هيٺان هنڌن ۽ اسپا سان آهي.<ref>{{Cite web|date=February 2023|title=In Italia 11mila matrimoni stranieri, un turismo da 599 milioni|url=https://www.ansa.it/canale_viaggiart/it/notizie/speciali/2023/02/01/turismo-wedding-2-milioni-presenze-e-fatturato-599-mln_dcec4ad9-3ab8-4677-a303-6378020ac3a7.html|access-date=2 February 2023|language=it}}; {{Cite web|title=10 Migliori destinazioni italiane per vita notturna|url=https://www.travel365.it/migliori-destinazioni-italiane-per-vita-notturna.htm|access-date=28 December 2021|language=it}}</ref> سياري ۽ اونهاري جي سياحت الپس ۽ [[اپينائن جبلن]] جي هنڌن تي موجود آهي،<ref>{{Cite web|date=30 July 2017|title=VACANZE IN MONTAGNA IN ITALIA: IN INVERNO E IN ESTATE|url=https://www.alloggitaly.it/vacanze-in-montagna-in-italia|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> جڏهن ته سامونڊي سياحت [[بحر روم]] جي ڪناري وارن هنڌن تي وڏي پيماني تي عام آهي.<ref>{{Cite web|date=14 February 2018|title=Il turismo balneare|url=https://www.turismo-oggi.com/il-turismo-balneare.html|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> اٽلي بحر روم ۾ ڪروز سياحت جي اهم منزل آهي.<ref>{{Cite web|date=27 April 2022|title=Crociere, Cemar: 8,8 milioni di passeggeri nei porti italiani|url=https://www.lagenziadiviaggi.it/crociere-cemar-88-milioni-di-passeggeri-nei-porti-italiani|access-date=13 May 2022|language=it}}</ref> ننڍن، تاريخي ۽ فني ڳوٺن کي [[اي بورگي پيو بيلي ديٽاليا]] ({{Literally|اٽلي جا سڀ کان خوبصورت ڳوٺ}}) انجمن وسيلي فروغ ڏنو ويندو آهي. سڀ کان وڌيڪ گهميل علائقا وينيتو، ٽسڪني، لومباردي، ايميليا-رومانيا ۽ لازيو آهن.<ref>{{Cite web|title=Number of nights spent in tourist accommodation establishments in the top 20 EU-28 tourist regions, by NUTS 2 regions, 2015 (million nights spent) RYB17 – Statistics Explained |url=https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php?title=File:Number_of_nights_spent_in_tourist_accommodation_establishments_in_the_top_20_EU-28_tourist_regions,_by_NUTS_2_regions,_2015_(million_nights_spent)_RYB17.png|access-date=17 April 2022|publisher=European Commission}}</ref> روم يورپ جو ٽيون ۽ دنيا جو 12هون سڀ کان وڌيڪ گهميل شهر آهي، جتي 2017ع ۾ 9.4&nbsp;ملين سياح آيا.<ref>{{Cite web|title=Ranking the 30 Most-Visited Cities in the World|url=https://www.travelpulse.com/news/destinations/ranking-the-30-most-visited-cities-in-the-world.html|website=TravelPulse}}</ref> وينس ۽ فلورنس دنيا جي 100 وڏين منزلن مان آهن. اٽلي وٽ ڪنهن به ملڪ جي ڀيٽ ۾ سڀ کان وڌيڪ [[عالمي ورثو ماڳ]] آهن: [[اٽلي ۾ عالمي ورثو ماڳن جي فهرست|61]]،<ref>{{Cite web|title=The World Heritage Convention|url=https://whc.unesco.org/en/convention|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20160827065310/https://whc.unesco.org/en/convention|archive-date=27 August 2016|access-date=1 August 2021|publisher=UNESCO}}</ref> جن مان 55 ثقافتي ۽ 6 قدرتي آهن.<ref>{{Cite web|title=Italy|url=https://whc.unesco.org/en/statesparties/it|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211201134320/http://whc.unesco.org/en/statesparties/it|archive-date=1 December 2021|access-date=9 April 2019|publisher=UNESCO World Heritage Centre}}</ref> == آبادي == {{Main|اٽلي جي آبادي}} {{See also|اطالوي ماڻهو|اٽلي ۾ اندروني لڏپلاڻ|اطالوي ڊائاسپورا|اٽلي جي جينياتي تاريخ|اٽلي جي شهرن جي فهرست}} [[File:Map of population density in Italy (2011 census) alt colours.jpg|thumb|اٽلي جي آباديءَ جي گهاٽائي جو نقشو (2011ع مردم شماري)]] [[File:Map of the Italian Diaspora in the World.svg|thumb|دنيا ۾ [[اطالوي ڊائاسپورا]]]] 2025ع تائين، اٽلي جي آبادي 58,915,561 آهي.<ref name="population" /> ان جي آباديءَ جي گهاٽائي {{Convert|195|PD/km2}} آهي، جيڪا اڪثر مغربي يورپي ملڪن کان وڌيڪ آهي. تنهن هوندي به ورهاست غير برابر آهي: سڀ کان وڌيڪ گهاٽا آباد علائقا پو ماٿري (لڳ ڀڳ اڌ آبادي) ۽ روم ۽ نيپلز جا ميٽروپوليٽن علائقا آهن، جڏهن ته وڏا علائقا جهڙوڪ الپس ۽ اپينائن جا بلند ميداني علائقا، بازيليڪاتا جا پليٽو، ۽ سارڊينيا ٻيٽ، گڏوگڏ سسلي جو وڏو حصو، گهٽ آباد آهن. 20هين صديءَ دوران اٽلي جي آبادي لڳ ڀڳ ٻيڻي ٿي، پر واڌ جو نمونو غير برابر رهيو، ڇاڪاڻ ته ڳوٺاڻي ڏکڻ کان صنعتي اتر ڏانهن وڏي پيماني تي [[اٽلي ۾ اندروني لڏپلاڻ|اندروني لڏپلاڻ]] ٿي، جيڪا 1950ع–1960ع واري ڏهاڪي جي [[اطالوي معاشي معجزو]] جو نتيجو هئي. بلند زرخيزيءَ جون شرحون 1970ع واري ڏهاڪي تائين برقرار رهيون، جنهن کان پوءِ اهي گهٽجڻ لڳيون؛ [[ڪل زرخيزي شرح]] (TFR) 1995ع ۾ هر عورت تي 1.2 ٻارن جي تاريخي گهٽ ترين سطح تي پهتي، جيڪا 2.1 جي بدلي واري شرح کان گهڻو گهٽ ۽ 1883ع جي 5 واري بلند ترين سطح کان ڪافي گهٽ هئي.<ref>{{Citation|last=Max Roser|title=Total Fertility Rate around the world over the last centuries|work=[[Our World in Data]], [[Gapminder Foundation]]|year=2014|url=https://ourworldindata.org/grapher/children-born-per-woman?year=1800&country=ITA|access-date=7 May 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20180807185906/https://ourworldindata.org/grapher/children-born-per-woman?year=1800&country=ITA|archive-date=7 August 2018|url-status=dead}}</ref> 2008ع کان، جڏهن شرح ٿوري وڌي 1.4 ٿي،<ref>{{Cite web|last=ISTAT|author-link=Istituto Nazionale di Statistica|title=Average number of children born per woman 2005–2008 |url=http://demo.istat.it/altridati/indicatori/2008/Tab_4.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110810171708/http://demo.istat.it/altridati/indicatori/2008/Tab_4.pdf|archive-date=10 August 2011|access-date=3 May 2009|language=it}}</ref><ref>{{Cite web|last=ISTAT|author-link=Istituto Nazionale di Statistica|title=Crude birth rates, mortality rates and marriage rates 2005–2008 |url=http://demo.istat.it/altridati/indicatori/2008/Tab_1.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110810171721/http://demo.istat.it/altridati/indicatori/2008/Tab_1.pdf|archive-date=10 August 2011|access-date=10 May 2009|language=it}}</ref> ڄمڻ جو تعداد هر سال مسلسل گهٽجي رهيو آهي، جيڪو 2023ع ۾ 379,000 جي رڪارڊ گهٽ سطح تي پهتو — 1861ع کان پوءِ سڀ کان گهٽ.<ref name="www.reuters.com">[https://www.reuters.com/world/europe/births-fall-italy-15th-year-running-record-low-2024-03-29/ Births fall in Italy for 15th year running to record low]| Reuters</ref> 2024ع ۾ اها شرح 1.2 هئي.<ref>{{Cite news|last=Jones|first=Tobias|date=3 January 2024|title=Boosting Italy's birthrate has become a patriotic cause for the far right. But it's an idea that's doomed|url=https://www.theguardian.com/commentisfree/2024/jan/03/italy-birthrate-far-right-population-immigration-giorgia-meloni|access-date=29 May 2024|work=The Guardian|language=en-GB|issn=0261-3077}}</ref> انهن رجحانن جي نتيجي ۾، اٽلي جي آبادي تيزيءَ سان پوڙهي ٿي رهي آهي ۽ آهستي آهستي گهٽجي رهي آهي. لڳ ڀڳ هر چئن مان هڪ اطالوي 65 سالن کان مٿي آهي،<ref name="www.reuters.com" /> ۽ ملڪ وٽ [[درمياني عمر موجب ملڪن جي فهرست|دنيا جي چوٿين سڀ کان پوڙهي آبادي]] آهي، جنهن جي درمياني عمر 48 ۽ اوسط عمر 46.6 آهي.<ref name="cia.gov" /><ref>{{Cite web|title=Aging population of Italy|url=https://www.statista.com/topics/8379/aging-population-of-italy/|access-date=29 May 2024|website=Statista|language=en|archive-date=29 May 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240529041428/https://www.statista.com/topics/8379/aging-population-of-italy/|url-status=live}}</ref> مجموعي آبادي 2014ع کان مسلسل گهٽجي رهي آهي ۽ 2024ع ۾ 59 ملين کان ٿوري گهٽ ٿيڻ جو اندازو آهي، جيڪو هڪ ڏهاڪي ۾ 1.36&nbsp;ملين کان وڌيڪ ماڻهن جي گڏيل گهٽتائي ڏيکاري ٿو.<ref>{{Cite web|last1=Nadeau |first1=Barbie Latza |last2=Di Donato |first2=Valentina |last3=Mortensen |first3=Antonia|date=17 May 2023|title='Low fertility trap': Why Italy's falling birth rate is causing alarm|url=https://www.cnn.com/2023/05/17/europe/italy-record-low-birth-rate-intl-cmd/index.html|access-date=29 May 2024|website=CNN|language=en|archive-date=29 May 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240529041430/https://www.cnn.com/2023/05/17/europe/italy-record-low-birth-rate-intl-cmd/index.html|url-status=live}}</ref> 19هين صديءَ جي آخر کان 1960ع واري ڏهاڪي تائين، اٽلي وڏي پيماني تي هجرت ڪندڙ ملڪ هو. 1898ع ۽ 1914ع جي وچ ۾، [[اطالوي ڊائاسپورا]] جي عروج وارن سالن ۾، لڳ ڀڳ 750,000 اطالوي هر سال هجرت ڪندا هئا.<ref>{{Cite web|date=15 August 1999|title=Causes of the Italian mass emigration|url=http://library.thinkquest.org/26786/en/articles/view.php3?arKey=4&paKey=7&loKey=0&evKey=&toKey=&torKey=&tolKey=|archive-url=https://web.archive.org/web/20090701010600/http://library.thinkquest.org/26786/en/articles/view.php3?arKey=4&paKey=7&loKey=0&evKey=&toKey=&torKey=&tolKey=|archive-date=1 July 2009|access-date=11 August 2014|publisher=ThinkQuest Library}}</ref> ڊائاسپورا ۾ 25 ملين کان وڌيڪ اطالوي شامل هئا ۽ ان کي جديد دور جي سڀ کان وڏي اجتماعي لڏپلاڻ سمجھيو ويندو آهي.<ref>Favero, Luigi e Tassello, Graziano. ''Cent'anni di emigrazione italiana (1861–1961)'' Introduction</ref> === وڏا شهر === {{Largest cities of Italy}} === اميگريشن === {{Main|اٽلي ڏانهن اميگريشن|2015ع يورپي مهاجر بحران}} [[File:Italy, foreign residents as a percentage of the total population, 2011.svg|thumb|علائقائي آباديءَ جي سيڪڙو طور پرڏيهي رهواسي (2011ع مردم شماري)]] 1980ع واري ڏهاڪي ۾، ان وقت تائين لساني ۽ ثقافتي طور هڪجهڙي سماج طور، اٽلي وڏي تعداد ۾ اميگرنٽس کي متوجه ڪرڻ لڳو.<ref>{{Cite book|last=Allen|first=Beverly|url=https://archive.org/details/revisioningitaly00beve|title=Revisioning Italy national identity and global culture|date=1997|publisher=University of Minnesota Press|isbn=978-0-8166-2727-1|location=Minneapolis|page=[https://archive.org/details/revisioningitaly00beve/page/169 169]|url-access=registration}}</ref> [[برلن ديوار جو ڪرڻ|برلن ديوار]] ۽ [[لوهي پردو#زوال|لوهي پردي]] جي زوال کان پوءِ، لڏپلاڻ جون لهرون اوڀر يورپ جي ڪيترن اڳوڻن سوشلسٽ ملڪن مان شروع ٿيون. يورپي يونين [[2004ع ۾ يورپي يونين جي واڌ|2004ع]]، 2007ع (رومانيا ۽ بلغاريا) ۽ 2013ع ([[ڪروشيا]]) ۾ وڌي. اميگريشن جا ٻيا ذريعا پاڙيسري اتر آفريڪا، ايشيا-پئسفڪ علائقو،<ref>"[https://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/6550725.stm Milan police in Chinatown clash] ". BBC News. 13 April 2007.</ref> [[فلپائن]] ۽ لاطيني آمريڪا رهيا آهن. 2010ع ۾، پرڏيهه ڄاول آبادي هيٺين علائقن مان هئي: يورپ (54%)، آفريڪا (22%)، ايشيا (16%)، آمريڪا (8%)، ۽ اوشيانا (0.06%). پرڏيهي آباديءَ جي ورهاست جاگرافيائي طور مختلف آهي: 2020ع ۾، 61% پرڏيهي شهري اتر ۾، 24% مرڪز ۾، 11% ڏکڻ ۾ ۽ 4% ٻيٽن تي رهندا هئا.<ref>{{Cite web|title=XXIX Rapporto Immigrazione 2020|url=https://www.migrantes.it/wp-content/uploads/sites/50/2020/10/RICM_2020_DEF.pdf|access-date=31 December 2021|language=it|archive-date=31 December 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20211231222417/https://www.migrantes.it/wp-content/uploads/sites/50/2020/10/RICM_2020_DEF.pdf|url-status=live}}</ref> 2021ع ۾، اٽلي ۾ لڳ ڀڳ 5.2&nbsp;ملين پرڏيهي رهواسي هئا،<ref name="id2020"/><ref>{{Cite web|title=Population on 1 January by sex, country of birth and broad group of citizenship|url=https://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/submitViewTableAction.do|access-date=28 August 2023|archive-date=21 January 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20230121154457/https://ec.europa.eu/eurostat/web/main/eurostat/web/main/help/faq/data-services|url-status=live}}</ref> جيڪي آباديءَ جو 9% بڻجن ٿا. انهن انگن ۾ پرڏيهي شهرين مان اٽلي ۾ ڄاول اڌ ملين کان وڌيڪ ٻار شامل آهن، پر اهي پرڏيهي شهري شامل ناهن، جن بعد ۾ اطالوي شهريت حاصل ڪئي؛<ref>{{Cite web|title=Immigrants.Stat|url=http://stra-dati.istat.it/Index.aspx|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170709143540/http://stra-dati.istat.it/Index.aspx|archive-date=9 July 2017|access-date=15 June 2017|publisher=[[Istat]]}}</ref> 2016ع ۾ لڳ ڀڳ 201,000 ماڻهن اطالوي شهريت حاصل ڪئي.<ref>{{Cite web|title=National demographic balance 2016|url=https://www.istat.it/en/archive/201143|access-date=15 June 2017|publisher=[[Istat]]|archive-date=10 October 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20171010180410/https://www.istat.it/en/archive/201143|url-status=live}}</ref> سرڪاري انگن ۾ [[غير قانوني مهاجر]] پڻ شامل ناهن، جن جو 2008ع ۾ اندازو 670,000 لڳايو ويو هو.<ref>Elisabeth Rosenthal, "[https://archive.boston.com/news/world/europe/articles/2008/05/16/italy_cracks_down_on_illegal_immigration/ Italy cracks down on illegal immigration] ". ''[[The Boston Globe]]''. 16 May 2008.</ref> لڳ ڀڳ هڪ ملين [[رومانوي ڊائاسپورا|رومانوي]] شهري اٽلي ۾ رهندڙ طور رجسٽرڊ آهن، جيڪي سڀ کان وڏي مهاجر آباديءَ جي نمائندگي ڪن ٿا. === ٻوليون === {{Main|اٽلي جون ٻوليون|اطالوي ٻولي|علائقائي اطالوي|اطالوي ڳالهائيندڙن جي جاگرافيائي ورهاست}} [[File:Linguistic map of Italy.png|thumb|[[اٽلي جون ٻوليون|اٽلي ۾ ڳالهائي ويندڙ ٻولين]] جو نقشو]] اٽلي جي سرڪاري ٻولي اطالوي آهي.<ref name="lang">{{Cite web|title=Legge 15 Dicembre 1999, n. 482 "Norme in materia di tutela delle minoranze linguistiche storiche" pubblicata nella Gazzetta Ufficiale n. 297 del 20 dicembre 1999 |url=http://www.camera.it/parlam/leggi/99482l.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150512051856/http://www.camera.it/parlam/leggi/99482l.htm|archive-date=12 May 2015|access-date=2 December 2014|publisher=[[Italian Parliament]]}}</ref><ref>Statuto Speciale per il Trentino-Alto Adige, Art. 99</ref> دنيا ۾ اندازاً 64 ملين مقامي اطالوي ڳالهائيندڙ آهن،<ref>[https://www.ethnologue.com/language/ita Italian language] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20150730230004/http://www.ethnologue.com/language/ita|date=30 July 2015}} Ethnologue.com; {{Cite web|date=February 2006|title=Eurobarometer – Europeans and their languages|url=http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/ebs/ebs_243_sum_en.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110430202903/http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/ebs/ebs_243_sum_en.pdf|archive-date=30 April 2011|format=485{{spaces}}KB}}; [[Nationalencyklopedin]] "Världens 100 största språk 2007" The World's 100 Largest Languages in 2007</ref> ۽ ٻيا 21 ملين ان کي ٻي ٻولي طور استعمال ڪن ٿا.<ref>[http://www2.le.ac.uk/departments/modern-languages/lal/languages%20at%20lal/italian Italian language] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20140502004444/http://www2.le.ac.uk/departments/modern-languages/lal/languages%20at%20lal/italian|date=2 May 2014}} University of Leicester</ref> اطالوي اڪثر مقامي طور [[علائقائي اطالوي|علائقائي لهجي]] طور ڳالهائي ويندي آهي، جنهن کي اٽلي جي علائقائي ۽ اقليتي ٻولين سان نه ملائڻ گهرجي؛<ref>{{Cite web|title=UNESCO Atlas of the World's Languages in danger|url=http://www.unesco.org/languages-atlas/index.php|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20161218184822/http://www.unesco.org/languages-atlas/index.php|archive-date=18 December 2016|access-date=2 January 2018|publisher=UNESCO}}; {{Cite encyclopedia|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297241/Italian-language|title=Italian language|encyclopedia=Encyclopædia Britannica|date=3 November 2008|access-date=19 November 2009|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20091129081859/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297241/Italian-language|archive-date=29 November 2009}}</ref> تنهن هوندي به، 20هين صديءَ دوران قومي تعليمي نظام جي قيام سان علائقائي لهجن ۾ گهٽتائي آئي. معيار سازي 1950ع ۽ 1960ع واري ڏهاڪن ۾ معاشي واڌ ۽ [[اٽلي جو ميڊيا|ماس ميڊيا]] ۽ ٽيليويزن جي اڀار سبب وڌيڪ پکڙجي وئي. ٻارهن "تاريخي اقليتي ٻوليون" رسمي طور تسليم ٿيل آهن: البانيائي، [[ڪاتالان ٻولي|ڪاتالان]]، جرمن، يوناني، سلووين، ڪروئيشيائي، فرينچ، فرينڪو-پروونسل، فريوليائي، [[لادين ٻولي|لادين]]، [[اوڪسيٽان ٻولي|اوڪسيٽان]]، ۽ سارڊينيائي.<ref name="lang"/> انهن مان چار کي پنهنجي لاڳاپيل علائقن ۾ گڏيل سرڪاري حيثيت حاصل آهي: اوستا وادي ۾ فرينچ؛<ref>L.cost. 26 febbraio 1948, n. 4, Statuto speciale per la Valle d'Aosta</ref> [[ڏکڻ ٽائرول]] ۾ جرمن، ۽ ساڳئي صوبي جي ڪجهه حصن ۽ پاڙيسري ترينتينو جي ڪجهه حصن ۾ لادين؛<ref>L.cost. 26 febbraio 1948, n. 5, Statuto speciale per il Trentino-Alto Adige</ref> ۽ [[سلووين ٻولي|سلووين]] [[ٽريئستي صوبو|ٽريئستي]]، [[گوريزيا صوبو|گوريزيا]] ۽ [[اوديني صوبو|اوديني]] جي صوبن ۾.<ref>L. cost. 31 gennaio 1963, n. 1, Statuto speciale della Regione Friuli-Venezia Giulia</ref> ٻين Ethnologue، ISO ۽ UNESCO ٻولين کي اطالوي قانون تحت تسليم نه ڪيو ويو آهي. فرانس وانگر، اٽلي به [[علائقائي يا اقليتي ٻولين لاءِ يورپي چارٽر]] تي صحيح ڪئي آهي، پر ان جي توثيق نه ڪئي آهي.<ref>{{Cite web|title=Ready for Ratification|url=https://rm.coe.int/European-centre-for-minority-issues-vol-1-/1680737191|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20180103133317/https://rm.coe.int/European-centre-for-minority-issues-vol-1-/1680737191|archive-date=3 January 2018|publisher=[[European Centre for Minority Issues]] }}</ref><ref>elen.ngo: [https://elen.ngo/2023/10/11/elen-calls-on-italy-to-ratify-the-european-charter-for-regional-or-minority-languages-at-its-meeting-in-sardinia/ ''ELEN calls on Italy to ratify the European Charter for Regional or Minority Languages at its meeting in Sardinia''] (11 October 2023)</ref> تازو اميگريشن سبب، اٽلي ۾ اهڙيون وڏيون آباديون آهن جن جي مادري ٻولي اطالوي يا ڪا علائقائي ٻولي نه آهي. [[اطالوي قومي شمارياتي ادارو]] موجب، 2012ع ۾ پرڏيهي رهواسين ۾ رومانوي سڀ کان عام مادري ٻولي هئي: لڳ ڀڳ 800,000 ماڻهو رومانوي کي پنهنجي پهرين ٻولي طور ڳالهائين ٿا (6 سال ۽ ان کان مٿي عمر وارن پرڏيهي رهواسين جو 22%). ٻيون عام مادري ٻوليون عربي (475,000 کان وڌيڪ ماڻهن طرفان ڳالهائي ويندڙ؛ پرڏيهي رهواسين جو 13%)، البانيائي (380,000)، ۽ اسپيني (255,000) هيون.<ref>{{Cite web|date=24 July 2014|title=Linguistic diversity among foreign citizens in Italy|url=http://www.istat.it/en/archive/129304|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140730134706/http://www.istat.it/en/archive/129304|archive-date=30 July 2014|access-date=27 July 2014|publisher=Italian National Institute of Statistics}}</ref> === مذهب === {{Main|اٽلي ۾ مذهب|اٽلي ۾ ڪيٿولڪ چرچ}} {{See also|اٽلي ۾ ڪيٿيڊرلز جي فهرست}} [[File:PonteSantAngeloRom.jpg|thumb|upright=1.1|[[سينٽ پيٽرز بيسيليڪا]] [[ٽائبر]] کان ڏسڻ ۾؛ پٺيان [[ويٽيڪن ٽڪري]] ۽ ساڄي طرف روم ۾ [[ڪاستل سانت اينجلو]]. بيسيليڪا ۽ ٽڪري ٻئي [[ويٽيڪن سٽي]] جي [[گڏيل قومن جي جنرل اسيمبلي جا مبصر|خودمختيار رياست]] جو حصو آهن، جيڪا [[ڪيٿولڪ چرچ]] جي [[هولي سي]] آهي.]] [[هولي سي]]، يعني [[روم جو ڊائوسيس|روم جو اسقفي اختيار]]، [[ويٽيڪن سٽي]] ۽ عالمي [[ڪيٿولڪ چرچ]] جي حڪومت تي مشتمل آهي. ان کي هڪ [[خودمختياري|خودمختيار]] اداري طور تسليم ڪيو ويو آهي، جنهن جو سربراهه پوپ آهي، جيڪو [[روم جو اسقف]] پڻ آهي، جنهن سان سفارتي لاڳاپا برقرار رکي سگهجن ٿا.<ref>Text taken directly from {{Cite web|title=Country Profile: Vatican City State|url=http://www.fco.gov.uk/en/travel-and-living-abroad/travel-advice-by-country/country-profile/europe/holy-see|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20101231084624/http://www.fco.gov.uk/en/travel-and-living-abroad/travel-advice-by-country/country-profile/europe/holy-see|archive-date=31 December 2010|access-date=5 February 2016}} (viewed on 14 December 2011), on the website of the British Foreign & Commonwealth Office.</ref>{{Efn|هولي سي جي خودمختياري ڪيترن ئي بين الاقوامي معاهدن ۾ صراحت سان تسليم ڪئي وئي آهي ۽ خاص طور 11 فيبروري 1929ع جي [[لاٽران معاهدو]] جي آرٽيڪل 2 ۾ زور ڏنو ويو آهي، جنهن ۾ "اٽلي بين الاقوامي معاملن ۾ هولي سي جي خودمختياري کي، ان جي روايتن ۽ دنيا ڏانهن ان جي مشن جي ضرورتن مطابق، هڪ لازمي وصف طور تسليم ڪري ٿو" ([http://www.aloha.net/~mikesch/treaty.htm Lateran Treaty, English translation]).}} اٽلي تاريخي طور ڪيٿولڪ ازم جي غلبي هيٺ رهيو آهي.<ref name="Dell'orto">{{Cite web|last=Dell'orto|first=Giovanna|date=5 October 2023|title=The Nones: Italy|url=https://projects.apnews.com/features/2023/the-nones/the-nones-italy.html|access-date=6 October 2023|work=[[Associated Press News]]|archive-date=5 October 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20231005133701/https://projects.apnews.com/features/2023/the-nones/the-nones-italy.html|url-status=live}}; {{Cite web|last=Dell'orto|first=Giovanna|date=5 October 2023|title=From cradle to casket, life for Italians changes as Catholic faith loses relevance|url=https://apnews.com/article/italy-nonreligious-catholic-life-changes-fb808ce37daba3ce222e57a51c7d9187|access-date=6 October 2023|work=Associated Press News|archive-date=7 October 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20231007220721/https://apnews.com/article/italy-nonreligious-catholic-life-changes-fb808ce37daba3ce222e57a51c7d9187|url-status=live}}</ref> گهڻا ڪيٿولڪ نالي ماتر آهن؛ [[ايسوسيئيٽيڊ پريس]] [[اٽلي ۾ ڪيٿولڪ چرچ|اطالوي ڪيٿولڪ ازم]] کي "نالي ماتر قبول ڪيل پر گهٽ ئي عمل ڪيل" قرار ڏنو.<ref name="Dell'orto"/> لڳ ڀڳ 2010ع ۾، اٽلي وٽ دنيا جي [[ملڪ موجب ڪيٿولڪ چرچ|پنجين وڏي ڪيٿولڪ آبادي]] ۽ يورپ جي سڀ کان وڏي ڪيٿولڪ آبادي هئي.<ref>{{Cite web|date=13 February 2013|title=The Global Catholic Population|url=https://www.pewforum.org/2013/02/13/the-global-catholic-population|website=Pew Research Center's Religion & Public Life Project|access-date=21 November 2020|archive-date=25 November 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20201125003604/https://www.pewforum.org/2013/02/13/the-global-catholic-population/|url-status=live}}</ref><ref>The Holy See publishes a 'Statistical Yearbook of the Church' every year.</ref> 1985ع کان، ڪيٿولڪ ازم هاڻي [[رياستي مذهب]] ناهي رهيو.<ref>{{Cite news|date=4 June 1985|title=Catholicism No Longer Italy's State Religion|url=http://articles.sun-sentinel.com/1985-06-04/news/8501220260_1_italian-state-new-agreement-church|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20131020143004/http://articles.sun-sentinel.com/1985-06-04/news/8501220260_1_italian-state-new-agreement-church|archive-date=20 October 2013|access-date=7 September 2013|work=[[Sun Sentinel]]}}</ref> 2011ع ۾، اقليتي عيسائي عقيدن ۾ اندازاً 15 لک آرتھوڊوڪس عيسائي شامل هئا، جڏهن ته [[پروٽيسٽنٽ ازم]] جي پيروڪارن جو انگ وڌي رهيو آهي.<ref>{{Cite book|last=Leustean|first=Lucian N.|title=Eastern Christianity and Politics in the Twenty-First Century|date=2014|publisher=Routledge|isbn=978-0-4156-8490-3|page=723}}</ref> اٽلي صدين کان انهن يهودين کي پناهه ڏيندو رهيو آهي، جن کي ٻين ملڪن، خاص طور تي [[اسپين]]، مان جلاوطن ڪيو ويو هو. بهرحال، [[هولوڪاسٽ]] دوران تقريباً 20 سيڪڙو اطالوي يهودي ماريا ويا هئا.<ref>{{Cite book |last=Dawidowicz, Lucy S. |title=The war against the Jews, 1933–1945 |publisher=Bantam Books |year=1986 |isbn=978-0-5533-4302-1 |location=New York}} p. 403.</ref> ان سان گڏ ٻي عالمي جنگ کان اڳ ۽ پوءِ لڏپلاڻ جي نتيجي ۾ اڄ اٽلي ۾ لڳ ڀڳ 28,000 يهودي رهجي ويا آهن.<ref>{{Cite web|title=The Jewish Community of Italy (Unione delle Comunita Ebraiche Italiane)|url=http://www.eurojewcong.org/communities/italy.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20130313095857/http://www.eurojewcong.org/communities/italy.html|archive-date=13 March 2013|access-date=25 August 2014|publisher=The European Jewish Congress}}</ref> اٽلي ۾ 120,000 هندو<ref>{{Cite web|date=4 November 2019|title=Eurispes, risultati del primo Rapporto di ricerca su "L'Induismo in Italia"|url=https://eurispes.eu/news/eurispes-risultati-del-primo-rapporto-di-ricerca-su-linduismo-in-italia|access-date=31 December 2021|language=it|archive-date=31 December 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20211231223926/https://eurispes.eu/news/eurispes-risultati-del-primo-rapporto-di-ricerca-su-linduismo-in-italia/|url-status=live}}</ref> ۽ 70,000 سک پڻ رهن ٿا.<ref>{{Cite web|date=15 November 2004|title=NRI Sikhs in Italy|url=http://www.nriinternet.com/EUROPE/ITALY/2004/111604Gurdwara.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110207031755/http://nriinternet.com/EUROPE/ITALY/2004/111604Gurdwara.htm|archive-date=7 February 2011|access-date=30 October 2010|publisher=Nriinternet.com}}</ref> رياست هڪ نظام تحت، جيڪو [[اٺ في هزار]] (''Otto per mille'') جي نالي سان سڃاتو وڃي ٿو، تسليم ٿيل مذهبي برادرين کي آمدني ٽيڪس مان حصو منتقل ڪري ٿي. عيسائي، يهودي، ٻڌ ۽ هندو برادرين کي عطيا ڏيڻ جي اجازت آهي؛ بهرحال، اسلام هن نظام کان ٻاهر آهي، ڇاڪاڻ⁠تہ ڪنهن به مسلم برادري حڪومت سان باضابطه معاهدو نه ڪيو آهي.<ref>{{Cite web|date=7 April 2003|title=Italy: Islam denied income tax revenue – Adnkronos Religion|url=http://www.adnkronos.com/AKI/English/Religion/?id=3.1.880028077|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130620070907/http://www.adnkronos.com/AKI/English/Religion/?id=3.1.880028077|archive-date=20 June 2013|access-date=2 June 2013|publisher=Adnkronos.com}}</ref> جيڪي ٽيڪس ڏيندڙ ڪنهن مذهب جي مالي مدد نٿا ڪرڻ چاهين، تن جو حصو فلاحي نظام ۾ شامل ڪيو ويندو آهي.<ref>[http://documenti.camera.it/Leg16/dossier/Testi/BI0350.htm#_Toc278992388 Camera dei deputati Dossier BI0350] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130927211619/http://documenti.camera.it/Leg16/dossier/Testi/BI0350.htm|date=27 September 2013}}. Documenti.camera.it (10 March 1998). Retrieved 12 July 2013.</ref> === تعليم === {{Main|اٽلي ۾ تعليم}} [[File:Archiginnasio ora blu Bologna.jpg|thumb|[[بولونيا يونيورسٽي]]، جيڪا 1088ع ۾ قائم ٿي، دنيا جي [[مسلسل هلندڙ قديم ترين يونيورسٽين جي فهرست|مسلسل هلندڙ قديم ترين يونيورسٽي]] آهي.]] تعليم ڇهن کان سورهن سالن جي عمر تائين لازمي ۽ مفت آهي،<ref>{{Cite web|title=Law 27 December 2007, n.296 |url=http://www.camera.it/parlam/leggi/06296l.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20121206012402/http://www.camera.it/parlam/leggi/06296l.htm|archive-date=6 December 2012|access-date=30 September 2012|publisher=Italian Parliament}}</ref> ۽ اها پنجن مرحلن تي مشتمل آهي: ڪنڊرگارٽن، پرائمري اسڪول، هيٺيون ثانوي اسڪول، مٿيون ثانوي اسڪول ۽ يونيورسٽي.<ref>{{Cite web|title=Human Development Reports|url=http://hdr.undp.org/en/media/HDR_20072008_EN_Complete.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110429033726/http://hdr.undp.org/en/media/HDR_20072008_EN_Complete.pdf|archive-date=29 April 2011|access-date=18 January 2014|publisher=Hdr.undp.org}}</ref> پرائمري اسڪول اٺ سال هلندو آهي. شاگردن کي اطالوي ٻولي، انگريزي، رياضي، قدرتي سائنسون، تاريخ، جاگرافي، سماجي اڀياس، جسماني تعليم ۽ بصري ۽ موسيقي فنون ۾ بنيادي تعليم ڏني ويندي آهي. ثانوي تعليم پنج سال جاري رهندي آهي ۽ ان ۾ ٽن روايتي قسمن جا اسڪول شامل آهن، جيڪي مختلف علمي سطحن تي ڌيان ڏين ٿا: ''[[اٽلي ۾ ثانوي تعليم#ليچيو|ليچيو]]'' شاگردن کي ڪلاسيڪي يا سائنسي نصاب سان يونيورسٽي تعليم لاءِ تيار ڪري ٿو، جڏهن ته ''[[اِسٽيٽوٽو ٽيڪنيڪو]]'' ۽ ''[[اِسٽيٽوٽو پروفيشونالي]]'' شاگردن کي پيشيوراڻين شعبن لاءِ تيار ڪن ٿا. 2018ع ۾، ثانوي تعليم جو جائزو وٺندي ان کي [[او اي سي ڊي]] ملڪن جي اوسط کان هيٺ قرار ڏنو ويو.<ref name="oecd.org">{{Cite web|title=PISA 2018 results|url=https://www.oecd.org/pisa/publications/pisa-2018-results.htm|access-date=6 April 2021|website=oecd.org|archive-date=3 December 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20191203141933/https://www.oecd.org/pisa/publications/pisa-2018-results.htm|url-status=live}}</ref> اٽلي پڙهائي ۽ سائنس ۾ او اي سي ڊي جي اوسط کان هيٺ ۽ رياضي ۾ اوسط جي ويجهو رهيو.<ref name="oecd.org"></ref> اتر ۽ ڏکڻ جي اسڪولن جي ڪارڪردگيءَ ۾ نمايان فرق موجود آهي؛ اتر جا اسڪول تقريباً اوسط جي برابر نتيجا ڏين ٿا، جڏهن ته ڏکڻ جا نتيجا گهڻو ڪمزور رهيا آهن.<ref>{{Cite web|title=The literacy divide: territorial differences in the Italian education system|url=http://new.sis-statistica.org/wp-content/uploads/2013/10/CO09-The-literacy-divide-territorial-differences-in-the-Italian.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20151117015624/http://new.sis-statistica.org/wp-content/uploads/2013/10/CO09-The-literacy-divide-territorial-differences-in-the-Italian.pdf|archive-date=17 November 2015|access-date=16 November 2015|publisher=Parthenope University of Naples}}</ref> اعليٰ تعليم [[اٽلي جي يونيورسٽين جي فهرست|سرڪاري يونيورسٽين]]، خانگي يونيورسٽين ۽ معزز ۽ چونڊيل [[اٽلي جا اعليٰ گريجوئيٽ اسڪول|اعليٰ گريجوئيٽ اسڪولن]] جي وچ ۾ ورهايل آهي، جهڙوڪ [[اسڪولا نورمالي سپيريئوري دي پيزا]]. 2019ع ۾ 33 اطالوي يونيورسٽيون دنيا جي مٿين 500 يونيورسٽين ۾ شامل هيون.<ref>{{Cite web|year=2019|title=Number of top-ranked universities by country in Europe|url=https://jakubmarian.com/number-of-top-ranked-universities-by-country-in-europe|publisher=jakubmarian.com|access-date=18 May 2019|archive-date=18 May 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20190518113438/https://jakubmarian.com/number-of-top-ranked-universities-by-country-in-europe/|url-status=live}}</ref> [[بولونيا يونيورسٽي]]، جيڪا 1088ع ۾ قائم ٿي، اڃا تائين هلندڙ [[قديم ترين يونيورسٽي]] آهي<ref>Nuria Sanz, Sjur Bergan: "The heritage of European universities", 2nd edition, Higher Education Series No. 7, Council of Europe, 2006. ISBN 978-92-871-6121-5. p. 136.</ref> ۽ يورپ جي اهم علمي ادارن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite news|date=3 July 2017|title=Censis, la classifica delle università: Bologna ancora prima|url=http://bologna.repubblica.it/cronaca/2017/07/03/news/censis_la_classifica_delle_universita_bologna_ancora_prima-169846308|work=La Repubblica|access-date=10 September 2018|archive-date=10 September 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20180910204704/https://bologna.repubblica.it/cronaca/2017/07/03/news/censis_la_classifica_delle_universita_bologna_ancora_prima-169846308/|url-status=live}}</ref> [[بوڪوني يونيورسٽي]]، [[يونيورسيتا ڪاتوليڪا دل ساڪرو ڪوئوري]]، [[لوئيس يونيورسٽي]]، [[پولي ٽيڪنيڪ يونيورسٽي آف ٽورين]]، [[پولي ٽيڪنيڪ يونيورسٽي آف ميلان]]، [[ساپئينزا يونيورسٽي آف روم]] ۽ [[يونيورسٽي آف ميلان]] پڻ بهترين يونيورسٽين ۾ شمار ٿين ٿيون.<ref>{{Cite web|year=2015|title=Academic Ranking of World Universities 2015 |url=http://www.shanghairanking.com/ARWU2015.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20151030134046/http://www.shanghairanking.com/ARWU2015.html|archive-date=30 October 2015|access-date=29 October 2015|publisher=Shanghai Ranking Consultancy}}</ref> === صحت === {{Main|اٽلي ۾ صحت}} {{See also|اٽلي ۾ صحت جي سار سنڀال}} [[File:Oil-1383546 1920.jpg|thumb|right|[[زيتون جو تيل]] ۽ ڀاڄيون بحيرۂ روم واري خوراڪ جو مرڪزي حصو آهن.<ref>{{Cite journal|last1=Duarte, A.|last2=Fernandes, J.|last3=Bernardes, J.|last4=Miguel, G.|year=2016|title=Citrus as a Component of the Mediterranean Diet|url=https://www.researchgate.net/publication/311911612|journal=Journal of Spatial and Organizational Dynamics|volume=4|pages=289–304|access-date=26 January 2021|archive-date=1 October 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20181001220519/https://www.researchgate.net/publication/311911612|url-status=live}}</ref>]] اٽلي ۾ 2015ع دوران مردن جي متوقع عمر 80.5 سال ۽ عورتن جي 84.8 سال هئي، جنهن سبب ملڪ دنيا ۾ [[متوقع عمر موجب ملڪن جي فهرست|پنجين نمبر]] تي رهيو.<ref>{{Cite web|year=2016|title=World Health Statistics 2016: Monitoring health for the SDGs Annex B: tables of health statistics by country, WHO region and globally |url=https://www.who.int/gho/publications/world_health_statistics/2016/Annex_B/en|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20160623023234/http://www.who.int/gho/publications/world_health_statistics/2016/Annex_B/en|archive-date=23 June 2016|access-date=27 June 2016|publisher=World Health Organization}}</ref> ٻين اولهندي ملڪن جي ڀيٽ ۾، اٽلي ۾ بالغن ۾ موٽاپي جي شرح گهٽ آهي، جيڪا 10 سيڪڙو کان گهٽ آهي<ref>{{Cite web|title=Global Prevalence of Adult Obesity|url=http://www.iotf.org/database/documents/GlobalPrevalenceofAdultObesity16thDecember08.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20090327044232/http://www.iotf.org/database/documents/GlobalPrevalenceofAdultObesity16thDecember08.pdf|archive-date=27 March 2009|access-date=29 January 2008|publisher=[[انٽرنيشنل اوبيسٽي ٽاسڪ فورس]]}}</ref>، ڇاڪاڻ⁠تہ [[بحيرۂ روم واري غذا]] جا صحت وارا فائدا تمام اهم آهن.<ref>{{Cite journal|last1=Dinu|first1=M|last2=Pagliai|first2=G|last3=Casini|first3=A|author-link3=اينجلا ڪاسيني|last4=Sofi|first4=F|date=10 May 2017|title=Mediterranean diet and multiple health outcomes: an umbrella review of meta-analyses of observational studies and randomised trials.|journal=European Journal of Clinical Nutrition|volume=72|issue=1|pages=30–43|doi=10.1038/ejcn.2017.58|pmid=28488692|s2cid=7702206|hdl-access=free|hdl=2158/1081996}}</ref> 2013ع ۾، اٽلي جي ترغيب تي [[يونيسڪو]]، بحيرۂ روم واري غذا کي اٽلي، [[مراڪش]]، [[اسپين]]، [[پرتگال]]، [[يونان]]، [[قبرص]] ۽ [[ڪروئيشيا]] جي [[انسانيت جي غير مادي ثقافتي ورثي جي نمائنده فهرست]] ۾ شامل ڪيو.<ref>{{Cite web|title=UNESCO Culture Sector, Eighth Session of the Intergovernmental Committee (8.COM) – from 2 to 7 December 2013 |url=http://www.unesco.org/culture/ich/index.php?lg=en&pg=00473|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131220125948/http://www.unesco.org/culture/ich/index.php?lg=en&pg=00473|archive-date=20 December 2013|access-date=3 April 2014}}; {{Cite web|url=http://www.unesco.org/culture/ich/index.php?lg=en&pg=00011&RL=00884|access-date=3 April 2014|title=UNESCO – Culture – Intangible Heritage – Lists & Register – Inscribed Elements – Mediterranean Diet| url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140415064011/http://www.unesco.org/culture/ich/index.php?lg=en&pg=00011&RL=00884|archive-date=15 April 2014}}</ref> روزانو سگريٽ پيئندڙن جو تناسب 2012ع ۾ 22 سيڪڙو هو، جيڪو 2000ع جي 24 سيڪڙو کان گهٽ هو، پر [[او اي سي ڊي]] جي اوسط کان مٿي هو.<ref>{{Cite web|year=2014|title=OECD Health Statistics 2014 How Does Italy Compare? |url=http://www.oecd.org/els/health-systems/Briefing-Note-ITALY-2014.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20150924133234/http://www.oecd.org/els/health-systems/Briefing-Note-ITALY-2014.pdf|archive-date=24 September 2015|publisher=OECD}}</ref> 2005ع کان وٺي، عوامي هنڌن تي سگريٽ نوشي کي "خاص طور تي هوادار ڪمرن" تائين محدود ڪيو ويو آهي.<ref>{{Cite news|title=Smoking Ban Begins in Italy {{!}} Europe {{!}} DW.COM {{!}} 10 January 2005|url=http://www.dw.com/en/smoking-ban-begins-in-italy/a-1453590|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150621143640/http://www.dw.com/en/smoking-ban-begins-in-italy/a-1453590|archive-date=21 June 2015|access-date=1 August 2010|publisher=[[ڊيوئچے ويلے]]}}</ref> 1978ع کان وٺي، رياست هڪ آفاقي عوامي صحت جو نظام هلائي رهي آهي.<ref>{{Cite web|title=Italy – Health|url=http://dev.prenhall.com/divisions/hss/worldreference/IT/health.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20090701064229/http://dev.prenhall.com/divisions/hss/worldreference/IT/health.html|archive-date=1 July 2009|access-date=2 August 2010|publisher=Dev.prenhall.com}}</ref> بهرحال، صحت جون خدمتون سڀني شهرين ۽ رهواسين کي هڪ گڏيل سرڪاري-خانگي نظام وسيلي مهيا ڪيون وڃن ٿيون. ان جو سرڪاري حصو [[سيرويتسيو سانيتاريو ناتسيونالي]] آهي، جيڪو صحت واري وزارت جي ماتحت منظم آهي ۽ علائقائي اختيارن جي حوالي ٿيل بنيادن تي هلائجي ٿو. 2020ع ۾ صحت تي خرچ [[مجموعي گهريلو پيداوار]] جو 10 سيڪڙو هو. اٽلي جو صحت وارو نظام لڳاتار دنيا جي بهترين نظامن ۾ شمار ٿيندو رهيو آهي؛<ref>{{Cite web|title=The World Health Organization's ranking of the world's health systems|url=http://www.photius.com/rankings/healthranks.html|access-date=7 September 2015|publisher=Photius.com|archive-date=5 January 2010|archive-url=https://web.archive.org/web/20100105190014/http://www.photius.com/rankings/healthranks.html|url-status=live}}; {{Cite news|date=20 March 2017|title=Italy's Struggling Economy Has World's Healthiest People|publisher=Bloomberg News|url=https://www.bloomberg.com/news/articles/2017-03-20/italy-s-struggling-economy-has-world-s-healthiest-people|access-date=9 December 2020|archive-date=6 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221006112037/https://www.bloomberg.com/news/articles/2017-03-20/italy-s-struggling-economy-has-world-s-healthiest-people|url-status=live}}</ref> [[عالمي صحت تنظيم]] (WHO) جي 2000ع سان لاڳاپيل تحقيق موجب، خرچن جي ڪارڪردگي ۽ شهرين کي عوامي علاج تائين رسائي جي لحاظ کان، فرانس کان پوءِ اٽلي وٽ دنيا جو ٻيون بهترين صحت وارو نظام هو.<ref>{{Cite journal |last1=Maio |first1=Vittorio |last2=Manzoli |first2=L |date=2002 |title=The Italian health care system: W.H.O. Ranking versus public perception. |url=https://www.researchgate.net/publication/285698246 |journal=P and T |volume=27 |pages=301–308}}</ref> == ثقافت == {{Main|اٽلي جي ثقافت}} اٽلي [[اولهندي تهذيب]] جي بنيادي جنم ڀومن مان هڪ ۽ هڪ [[ثقافتي سپر پاور]] آهي.<ref>Among others, Italy has been described as a "cultural superpower" by [https://www.washingtonpost.com/entertainment/coming-to-the-us-the-year-of-italian-culture-2013/2012/10/15/29f404a8-1703-11e2-9855-71f2b202721b_story.html ''دي واشنگٽن پوسٽ'']، آمريڪي صدر [[بارڪ اوباما]]، ۽ اڳوڻي پرڏيهي معاملن واري وزير [[جوليو تيرتسي دي سانت آگاتا]]. {{Cite web |url=http://www.arabnews.com/italy-cultural-superpower |title=Italy, a cultural superpower |date=2 June 2012 |access-date=25 January 2021 |archive-date=26 December 2014 |archive-url=https://web.archive.org/web/20141226231012/http://www.arabnews.com/italy-cultural-superpower |url-status=bot: unknown }}.</ref> ان جي ثقافت کي ڪيترين ئي علائقائي رسمن، مقامي طاقت جي مرڪزن ۽ سرپرستيءَ جي مرڪزن شڪل ڏني آهي.<ref>{{Cite book|last=Killinger|first=Charles|url=https://archive.org/details/culturecustomsof00char/page/3|title=Culture and customs of Italy|publisher=Greenwood Press|year=2005|isbn=978-0-3133-2489-5|edition=1. publ.|location=Westport, Conn.|page=[https://archive.org/details/culturecustomsof00char/page/3 3]}}</ref> ملڪ يورپ جي [[يورپ جي ثقافت|ثقافتي]] ۽ [[يورپ جي تاريخ|تاريخي]] ورثي ۾ اهم حصو وڌو آهي.<ref>{{Cite book|last=Cole|first=Alison|title=Virtue and magnificence: art of the Italian Renaissance courts|publisher=H.N. Abrams|year=1995|isbn=978-0-8109-2733-9|location=New York}}</ref> === معمارِي === {{Main|اطالوي معمارِي}} [[File:Reggia di Caserta - panoramio - Carlo Pelagalli (2).jpg|thumb|right|[[ڪاسيرتا جو شاهي محل]] دنيا ۾ سڀ کان وڏي اڳوڻي شاهي رهائشگاهه آهي.<ref>{{Cite web |last=Chronopoulou |first=Angeliki |date=23 January 2024 |title=Reggia Di Caserta Historical Overview |url=https://www.academia.edu/44592878 |access-date=23 January 2024 |website=Academia |language=English}}</ref><ref>{{Cite book|url=https://books.google.com/books?id=qTdlAQAAQBAJ|title=Dictionnaire amoureux de Versailles|first=Franck|last=FERRAND|date=24 October 2013|publisher=Place des éditeurs|isbn=9782259222679 |via=Google Books}}</ref>]] اٽلي پنهنجي معمارِي ڪاميابين لاءِ مشهور آهي،<ref>[http://www.justitaly.org/italy/italy-architecture.asp Architecture in Italy] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20120115053940/http://www.justitaly.org/italy/italy-architecture.asp|date=15 January 2012}}, ItalyTravel.com</ref> جهڙوڪ قديم روم طرفان محرابن، گنبذن ۽ ساڳين اڏاوتن جي تعمير، چوڏهين صديءَ جي آخر کان سورهين صديءَ تائين [[نشاۃ ثانيه واري معمارِي|نشاۃ ثانيه واري معمارِي تحريڪ]] جو بنياد، ۽ [[پيلاڊيئن ازم]] جو گهر هجڻ؛ اهو اهڙو انداز هو جنهن [[نوڪلاسيڪي معمارِي]] جهڙين تحريڪن کي متاثر ڪيو ۽ سڄي دنيا ۾ ملڪاڻن گهرن جي ڊزائنن تي اثر وڌو، خاص ڪري برطانيا ۽ آمريڪا ۾ سترهين صديءَ جي آخر کان ويهين صديءَ جي شروعات تائين. ڊزائنن جي هڪ مڃيل سلسلي جي شروعات سڀ کان پهرين يونانين ۽ اِيٽرسڪن ماڻهن ڪئي، جيڪو اڳتي وڌي ڪلاسيڪي رومي انداز تائين پهتو،<ref>Sear, Frank. [https://books.google.com/books?id=Rkdt_p6uvw0C&pg=PA10 ''Roman architecture.''] Cornell University Press, 1983. p. 10. Web. 23 September 2011.</ref> پوءِ نشاۃ ثانيه دوران ڪلاسيڪي رومي دور جي ٻيهر بحالي ٿي، ۽ اهو باروڪ دور تائين ارتقا ڪندو رهيو. باسيليڪا جو عيسائي تصور، جيڪو وچئين دور ۾ غالب معمارِي انداز بڻجي ويو، روم ۾ ايجاد ٿيو هو.<ref>[http://www.justitaly.org/italy/architecture/christian-byzanthine.asp Italy Architecture: Early Christian and Byzanthine] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130328131150/http://www.justitaly.org/italy/architecture/christian-byzanthine.asp|date=28 March 2013}}, ItalyTravel.com</ref> [[رومانسڪ معمارِي]]، جيڪا تقريباً 800ع کان 1100ع تائين عروج تي رهي، اطالوي معمارِي جي سڀ کان وڌيڪ زرخيز ۽ تخليقي دورن مان هڪ هئي، جڏهن [[پيزا جو جهڪيل مينار]] ۽ ميلان ۾ [[سينٽ امبروجيو جي باسيليڪا]] جهڙا شاهڪار تعمير ٿيا. اها رومي محرابن، رنگين شيشي وارن دريچن ۽ وڪڙيل ٿنڀن جي استعمال لاءِ مشهور هئي. اطالوي رومانسڪ معمارِي جي بنيادي جدت [[والٽ (معمارِي)|والٽ]] هئي، جيڪا ان کان اڳ اولهندي معمارِي ۾ ڪڏهن به نه ڏٺي وئي هئي.<ref>[http://www.justitaly.org/italy/architecture/romanesque.asp Italy Architecture: Romanesque] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130328120342/http://www.justitaly.org/italy/architecture/romanesque.asp|date=28 March 2013}}, ItalyTravel.com</ref> اطالوي معمارِي [[نشاۃ ثانيه]] دوران نمايان طور ارتقا ڪئي. [[فليپو برونيلليسڪي]] [[فلورينس گرجاگھر|فلورينس جي گرجاگھر]] لاءِ پنهنجي گنبذ وسيلي معمارِي ڊزائن ۾ حصو وڌو، جيڪو انجنيئرنگ جو اهڙو ڪارنامو هو، جيڪو قديم زماني کان پوءِ نه ڏٺو ويو هو.<ref>{{Cite book|last1=Campbell|first1=Stephen J|title=Italian Renaissance Art|last2=Cole|first2=Michael Wayne|publisher=Thames & Hudson Inc|year=2012|location=New York|pages=95–97}}</ref> اطالوي نشاۃ ثانيه واري معمارِي جي مشهور ڪاميابي [[سينٽ پيٽر جي باسيليڪا]] هئي، جنهن کي [[دوناٽو برامانتي]] سورهين صديءَ جي شروعات ۾ ڊزائن ڪيو. [[اندريا پيلاڊيو]] پنهنجي ڊزائن ڪيل ولاز ۽ محلن وسيلي سڄي اولهندي يورپ جي معمارن تي اثر وڌو.<ref>{{Cite web|title=City of Vicenza and the Palladian Villas of the Veneto|url=https://whc.unesco.org/en/list/712|website=UNESCO World Heritage Centre}}</ref> [[باروڪ معمارِي|باروڪ دور]] شاندار اطالوي معمار پيدا ڪيا. پوئين باروڪ ۽ [[روڪوڪو]] معمارِي جو سڀ کان اصلي ڪم [[ستوپينيجي جو شڪار محل]] آهي.<ref>R. De Fusco, ''A thousand years of architecture in Europe'', pg. 443.</ref> 1752ع ۾، [[لوئيجي وانويتيلي]] [[ڪاسيرتا جو شاهي محل]] تعمير ڪرڻ شروع ڪيو.<ref>{{Cite book|last=Hersey|first=George|title=Architecture and Geometry in the Age of the Baroque|publisher=University of Chicago Press|year=2001|isbn=0-2263-2784-1|location=Chicago|page=119}}</ref> ارڙهين صديءَ جي آخر ۽ اڻويهين صديءَ جي شروعات ۾، اٽلي [[نوڪلاسيڪي معمارِي|نوڪلاسيڪي معمارِي تحريڪ]] کان متاثر ٿيو. ولاز، محل، باغ، اندروني سجاوٽ ۽ فن ٻيهر قديم رومي ۽ يوناني موضوعن تي ٻڌل ٿيڻ لڳا.<ref>[http://www.justitaly.org/italy/architecture/neoclassicism.asp Italy Architecture: Neoclassicism] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130328084932/http://www.justitaly.org/italy/architecture/neoclassicism.asp|date=28 March 2013}}, ItalyTravel.com</ref> [[اطالوي فاشزم|فاشسٽ دور]] دوران، نام نهاد "[[نويچينتو تحريڪ]]" عروج تي آئي، جيڪا سامراجي روم جي ٻيهر دريافت تي ٻڌل هئي. [[مارچيلو پياچينتيني]]، جيڪو شهرن جي شهري تبديليءَ جو ذميوار هو، سادي بڻايل نوڪلاسيڪيت جو هڪ روپ جوڙيو.<ref>{{Cite news|title=Renzo Piano|url=https://www.nytimes.com/topic/person/renzo-piano|access-date=20 August 2017|work=The New York Times}}</ref> === بصري فن === {{Main|اطالوي فن}} [[File:Leonardo da Vinci (1452-1519) - The Last Supper (1495-1498).jpg|thumb|''[[آخري دعوت (ليونارڊو دا ونچي)|آخري دعوت]]'' (1494–1499)، [[ليونارڊو دا ونچي]]، [[سانتا ماريا ديللي گراتسي، ميلان|سانتا ماريا ديللي گراتسي جو گرجاگھر]]، ميلان]] اطالوي بصري فنن جي تاريخ [[اولهندي مصوري]] لاءِ اهم آهي. [[رومي فن]] يونان کان متاثر هو ۽ ان کي قديم يوناني مصوريءَ جو وارث سمجهي سگهجي ٿو. رومي مصوريءَ مان رڳو ديواري مصوريون باقي بچيون آهن.<ref>{{Cite web|title=Roman Painting|url=http://www.art-and-archaeology.com/roman/painting.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130726163006/http://art-and-archaeology.com/roman/painting.html|archive-date=26 July 2013|publisher=art-and-archaeology.com}}</ref> انهن ۾ [[ٽرومپ لوئيل]]، ڪاذب منظرڪشي ۽ خالص منظرنگاريءَ جا سڀ کان پهريان مثال شامل ٿي سگهن ٿا.<ref>{{Cite web|title=Roman Wall Painting|url=http://www.accd.edu/sac/vat/arthistory/arts1303/Rome4.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20070319123717/http://www.accd.edu/sac/vat/arthistory/arts1303/Rome4.htm|archive-date=19 March 2007|publisher=accd.edu}}</ref> اطالوي نشاۃ ثانيه کي مصوريءَ جو [[سونهري دور (استعارو)|سونهري دور]] سمجهيو وڃي ٿو، جيڪو پندرهين صديءَ کان سورهين صديءَ جي آخر تائين پکڙيل هو ۽ اٽلي کان ٻاهر به وڏو اثر رکندڙ هو. [[مساچچو]]، [[فليپو لپي]]، [[تنتوريتو]]، [[ساندرو بوتيچيللي]]، [[ليونارڊو دا ونچي]]، [[مائيڪل اينجلو]]، [[رافائيل]] ۽ [[تيتسيان]] جهڙن فنڪارن [[منظرڪشي (گرافڪ)|منظرڪشي]] جي استعمال ذريعي مصوريءَ کي وڌيڪ بلند سطح تي پهچايو. مائيڪل اينجلو مجسما ساز طور پڻ سرگرم هو؛ سندس ڪمن ۾ ''[[ڊيوڊ (مائيڪل اينجلو)|ڊيوڊ]]''، ''[[پيتا (مائيڪل اينجلو)|پيتا]]'' ۽ ''[[موسى (مائيڪل اينجلو)|موسى]]'' جهڙا شاهڪار شامل آهن. پندرهين ۽ سورهين صديءَ ۾، [[اعليٰ نشاۃ ثانيه]] هڪ اندازي فن کي جنم ڏنو، جنهن کي [[مينرزم]] چيو وڃي ٿو. سورهين صديءَ جي شروعات واري فن کي نمايان ڪندڙ متوازن ترتيبن ۽ منظرڪشيءَ ڏانهن عقلي طريقيڪار جي جاءِ تي، مينرسٽ فنڪارن بي ثباتي، بناوٽ ۽ شڪ کي اختيار ڪيو. [[پيئرو ديللا فرانچيسڪا]] جا بي چين نه ٿيندڙ چهرا ۽ اشارا ۽ رافائيل جون پرسڪون مريمون، [[پونتورمو]] جي پريشان اظهار ۽ [[ايل گريڪو]] جي جذباتي شدت سان بدلجي ويون. [[File:Sandro Botticelli - La nascita di Venere - Google Art Project - edited.jpg|thumb|''[[وينس جو جنم]]'' (1484–1486)، [[ساندرو بوتيچيللي]]، [[اُففيتسي گيلري]]، فلورينس]] سترهين صديءَ ۾، [[اطالوي باروڪ]] جي عظيم ترين مصورن ۾ [[ڪاراواجو]]، [[آرتيميسيا جينتيليسڪي]]، [[ڪارلو ساراسيني]] ۽ [[بارتولوميو مانفريدي]] شامل آهن. ارڙهين صديءَ ۾، [[اطالوي روڪوڪو فن|اطالوي روڪوڪو]] بنيادي طور [[ارڙهين صديءَ جو فرانسيسي فن|فرانسيسي]] [[روڪوڪو]] کان متاثر هو. اطالوي نوڪلاسيڪي مجسما سازي، [[انتونيو ڪانووا]] جي عريان مجسمن سان گڏ، تحريڪ جي مثالي رخ تي مرڪوز رهي. اڻويهين صديءَ ۾، رومانوي مصورن ۾ [[فرانچيسڪو هايز]] ۽ [[فرانچيسڪو پوديستي]] شامل هئا. [[امپريشنزم]] فرانس کان اٽلي ۾ ''[[ماڪيايولي]]'' وسيلي آيو، ۽ [[حقيقت نگاري (فنون)|حقيقت نگاري]] [[جوآڪينو توما]] ۽ [[جيوسيپي پيلليتسا دا وولپيدو]] وسيلي آئي. ويهين صديءَ ۾، [[مستقبل نگاري]] سان گڏ، اٽلي مصوري ۽ مجسما سازيءَ جي ارتقا ۾ ٻيهر هڪ بنيادي ملڪ طور اڀريو. مستقبل نگاريءَ کان پوءِ [[جورجو دي ڪيريڪو]] جون مابعدالطبيعي مصوريون آيون، جن [[سررئيلسٽن]] تي اثر وڌو.<ref>Gale, Matthew. "Pittura Metafisica". ''Grove Art Online. Oxford Art Online''. Oxford University Press. Web.</ref> === ادب === {{Main|اطالوي ادب}} رسمي لاطيني ادب 240 ق.م. ۾ شروع ٿيو، جڏهن روم ۾ پهريون اسٽيج ڊرامو پيش ڪيو ويو.<ref>Duckworth, George Eckel. [https://books.google.com/books?id=BuLEo5U9sb0C&pg=PA3 ''The nature of Roman comedy: a study in popular entertainment.''] University of Oklahoma Press, 1994. p. 3. Web. 15 October 2011.</ref> لاطيني ادب انتهائي اثرائتو هو ۽ اڄ به آهي، جنهن ۾ ڪيترائي ليکڪ، شاعر، فلسفي ۽ مؤرخ شامل آهن، جهڙوڪ [[پليني دي ايلڊر]]، [[پليني دي ينگر]]، [[ورجل]]، [[هوريس]]، [[پروپرشيس]]، [[اووڊ]] ۽ [[ليوي]]. رومي پنهنجي زباني روايت، شاعري، ڊرامي ۽ قطعات لاءِ مشهور هئا.<ref>{{Cite book|url={{Google books|LHA_SydyKOYC|page=PA39|keywords=|text=|plainurl=yes}}|title=Poetry and Drama: Literary Terms and Concepts.|date=2011|publisher=The Rosen Publishing Group|isbn=978-1-6153-0490-5|access-date=18 October 2011}}</ref> تيرهين صديءَ جي شروعات ۾، [[فرانسس آف اسيسي]] پهريون اطالوي شاعر هو، پنهنجي مذهبي گيت ''[[سج جو گيت]]'' سان.<ref>{{Cite book|url={{Google books|3uq0bObScHMC|keywords=|text=|plainurl=yes}}|title=The Cambridge History of Italian Literature|publisher=Cambridge University Press|year=1999|isbn=978-0-5216-6622-0|editor-last=Brand|editor-first=Peter|chapter=2 – Poetry. Francis of Assisi (pp. 5ff.)|access-date=31 December 2015|editor-last2=Pertile|editor-first2=Lino|editor-link2=لينو پيرتيلي|chapter-url={{Google books|3uq0bObScHMC|page=PA5|keywords=|text=|plainurl=yes}}|archive-url=https://web.archive.org/web/20160610172548/https://books.google.com/books?id=3uq0bObScHMC&printsec=frontcover|archive-date=10 June 2016|url-status=live}}</ref> [[File:Dante03.jpg|thumb|upright=.8|[[دانتي اليگهيئري]]، جنهن جي ڪمن جديد اطالوي ٻوليءَ جي بنياد وجهڻ ۾ مدد ڪئي، [[وچئين دور]] جي عظيم ترين شاعرن مان هڪ سمجهيو وڃي ٿو. سندس رزمي نظم ''[[ڊيوائن ڪاميڊي]]'' [[عالمي ادب]] جي بهترين ڪمن ۾ شمار ٿئي ٿو.]] تيرهين صديءَ ۾، سسلي ۾ [[شهنشاهه فريڊرڪ ٻيون]] جي درٻار ۾، پرووانسال صورتن ۽ موضوعن تي ٻڌل غنائي شاعري مقامي عام ٻوليءَ جي هڪ نفيس صورت ۾ لکي وئي. انهن شاعرن مان هڪ [[جياڪومو دا لينتيني]] هو، جيڪو [[سونٽ]] جي صورت جو موجد هو؛ سڀ کان مشهور ابتدائي سونٽ نگار [[پيٽرارڪ]] هو.<ref>Ernest Hatch Wilkins, ''The invention of the sonnet, and other studies in Italian literature'' (Rome: Edizioni di Storia e letteratura, 1959), 11–39</ref> [[گويڊو گوئينيتسيلي]] ''[[دولچي ستل نووو]]'' جو باني آهي، جيڪا اهڙي شعري مکتب هئي جنهن محبت جي شاعريءَ ۾ فلسفيانه پاسو شامل ڪيو. محبت جي هن نئين سمجهه، جيڪا نرم انداز ۾ ظاهر ڪئي وئي، فلورينس جي شاعر [[دانتي اليگهيئري]] کي متاثر ڪيو، جنهن جديد اطالوي ٻوليءَ جو بنياد وڌو. دانتي جو ڪم، ''[[ڊيوائن ڪاميڊي]]''، ادب جي بهترين ڪمن مان آهي.<ref name="Bloom">{{Cite book|last=Bloom|first=Harold|author-link=هيرلڊ بلوم|url=https://archive.org/details/westerncanonbook00bloorich|title=The Western Canon|publisher=Harcourt Brace|year=1994|isbn=978-0-1519-5747-7|url-access=registration}} See also [[اولهندي ڪينن]] for other "canons" that include the ''Divine Comedy''.</ref> پيٽرارڪ ۽ [[جيوواني بوڪاچچو]] قديم دور جي ڪمن کي ڳوليو ۽ انهن جي پيروي ڪئي ۽ پنهنجي فني شخصيتن کي سنواريو. پيٽرارڪ پنهنجي نظمن جي مجموعي ''[[اِل ڪانتسونيري]]'' وسيلي شهرت ماڻي. بوڪاچچو جو ''[[دي ڊيڪاميرون]]'' پڻ برابر اثرائتو هو، جيڪو ننڍين ڪهاڻين جو تمام مشهور مجموعو آهي.<ref>{{Cite encyclopedia|title=Giovanni Boccaccio: The Decameron.|encyclopedia=[[انسائيڪلوپيڊيا برٽانيڪا]]|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/70836/Giovanni-Boccaccio/755/The-Decameron|access-date=18 December 2013|archive-url=https://web.archive.org/web/20131219020413/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/70836/Giovanni-Boccaccio/755/The-Decameron|archive-date=19 December 2013|url-status=live}}</ref> نشاۃ ثانيه جي ليکڪن جي ڪمن ۾ [[نيڪولو ميڪياويلي]] جو ''[[دي پرنس]]'' شامل آهي، جيڪو سياسي سائنس تي هڪ مضمون آهي، جنهن ۾ "اثرائتي حقيقت" کي ڪنهن به مجرد مثالي تصور کان وڌيڪ اهم سمجهيو ويو آهي. [[جيوواني فرانچيسڪو سترپارولا]] ۽ [[جيمباتيستا باسيلي]]، جن بالترتيب ''[[سترپارولا جون مزاحيه راتيون]]'' (1550–55) ۽ ''[[پينتاميرون]]'' (1634) لکيا، يورپ ۾ پري ڪهاڻين جي سڀ کان پهرين معلوم صورتن مان ڪجهه ڇاپيون.<ref>Steven Swann Jones, ''The Fairy Tale: The Magic Mirror of Imagination'', Twayne Publishers, New York, 1995, {{ISBN|0-8057-0950-9}}, p. 38; Bottigheimer 2012a, 7; Waters 1894, xii; Zipes 2015, 599.; {{Citation|last1=Opie|first1=Iona|title=The Classic Fairy Tales|year=1974|url=https://archive.org/details/classicfairytale00opie_0|place=Oxford and New York|publisher=Oxford University Press|isbn=978-0-1921-1559-1|last2=Opie|first2=Peter|author-link=آئيونا اوپي|author-link2=پيٽر اوپي}} See p. 20. The claim for earliest fairy-tale is still debated, see for example Jan M. Ziolkowski, ''Fairy tales from before fairy tales: the medieval Latin past of wonderful lies'', University of Michigan Press, 2007. Ziolkowski examines [[ايگبرٽ آف ليئج]]'s Latin beast poem ''Fecunda natis'' (''The Richly Laden Ship'', c. 1022/24), the earliest known version of "[[ننڍڙي ڳاڙهي ٽوپي]]". Further info: [https://web.archive.org/web/20071023044216/http://www.leithart.com/archives/003139.php Little Red Pentecostal], Peter J. Leithart, 9 July 2007.</ref> باروڪ دور [[گليليو]] جي صاف سائنسي نثر کي جنم ڏنو. سترهين صديءَ ۾، [[آرڪيڊيا اڪيڊمي|آرڪيڊين]] شاعريءَ ۾ سادگي ۽ ڪلاسيڪي ضبط بحال ڪرڻ لاءِ هڪ تحريڪ شروع ڪئي.<ref>{{Cite web|url=https://www.britannica.com/topic/Academy-of-Arcadia|title=Academy of Arcadia &#124; Neapolitan Poets, Arcadian Shepherds & Arcadian Landscape &#124; Britannica|website=www.britannica.com|accessdate=19 November 2025}}</ref> اطالوي ليکڪن اڻويهين صديءَ ۾ رومانويت کي اختيار ڪيو؛ اها [[ريزورجيمنتو]] جي خيالن سان هم وقت هئي، اها تحريڪ جنهن اطالوي اتحاد آندو. اتحاد جي خبر [[ويتوريو الفيري]]، [[اوگو فوسڪولو]] ۽ [[جياڪومو ليوپاردي]] جهڙن شاعرن اڳواٽ ڏني. اهم اطالوي رومانوي ليکڪ [[اليساندرو مانزوني]] جا ڪم، پنهنجي حب الوطنيءَ واري پيغام ۽ جديد، متحد اطالوي ٻوليءَ جي ترقيءَ ۾ سندس ڪوششن سبب، اطالوي اتحاد جي علامت آهن.<ref>{{Cite web|date=18 May 2023|title=Alessandro Manzoni {{!}} Italian author|url=https://www.britannica.com/biography/Alessandro-Manzoni|website=Encyclopædia Britannica}}</ref> [[File:Portrait of Niccolò Machiavelli.jpg|thumb|upright=.8|[[ميڪياويلي]]، جديد [[سياسي سائنس]] جو باني]] اڻويهين صديءَ جي آخر ۾، ''[[ويرزمو (ادب)|ويرزمو]]'' نالي هڪ ادبي تحريڪ، جنهن حقيقت نگاريءَ کي ساراهيو، اطالوي ادب ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو. [[ايميليو سالگاري]]، جيڪو ايڪشن-ايڊوينچر [[سواش بڪلر]]ن جو ليکڪ ۽ سائنس فڪشن جو اڳواڻ هو، پنهنجي ''[[ساندوڪان]]'' سلسلو شايع ڪيو.<ref>{{Cite book|last1=Gaetana Marrone|url={{Google books|d9NcAgAAQBAJ|page=PA1654|keywords=|text=|plainurl=yes}}|title=Encyclopedia of Italian Literary Studies|last2=Paolo Puppa|publisher=Routledge|year=2006|isbn=978-1-1354-5530-9|page=1654}}</ref> 1883ع ۾، [[ڪارلو ڪولودي]] ''[[پنوڪيو جون مهمون]]'' شايع ڪيو، جيڪو ڪنهن اطالوي ليکڪ جو سڀ کان مشهور ٻارن جو ڪلاسيڪي ڪتاب بڻيو ۽ دنيا جي [[ترجمن جي تعداد موجب ادبي ڪمن جي فهرست|سڀ کان وڌيڪ ترجمو ٿيل]] غير مذهبي ڪتابن مان هڪ آهي.<ref>Giovanni Gasparini. ''La corsa di Pinocchio''. Milano, Vita e Pensiero, 1997. p. 117. {{ISBN|8-8343-4889-3}}</ref> [[مستقبل نگاري]] نالي تحريڪ ويهين صديءَ جي شروعات ۾ ادب تي اثر انداز ٿي. [[فليپو توماسو مارينيتي]] ''[[مستقبل نگاري جو منشور]]'' لکيو ۽ اهڙي ٻولي ۽ استعارن جي استعمال جو مطالبو ڪيو، جيڪي مشيني دور جي رفتار، تحرڪ ۽ تشدد کي عظمت ڏين.<ref>{{Cite book|title=The 20th-Century art book.|publisher=Phaidon Press|year=2001|isbn=978-0-7148-3542-6|edition=Reprinted.|location=dsdLondon}}</ref> جديد ادبي شخصيتن ۾ [[گابريئلي دانونتسيو]]، قوم پرست شاعر [[جيوسوئي ڪارڊوچچي]]، 1906ع جو نوبل انعام ماڻيندڙ، حقيقت نگار ليکڪا [[گرازيا ديليدا]]، 1926ع جي انعام يافته، جديد ٿيٽر ليکڪ [[لوئيجي پيرانديللو]]، 1936ع ۾، ننڍين ڪهاڻين جو ليکڪ [[ايتالو ڪالوينو]]، 1960ع ۾، شاعر [[سالوواتوري ڪوازيمودو]]، 1959ع ۾، ۽ [[يوجينيو مونتالي]]، 1975ع ۾، [[امبرتو ايڪو]]، 1980ع ۾، ۽ طنز نگار ۽ ٿيٽر ليکڪ [[داريو فو]]، 1997ع ۾، شامل آهن.<ref>{{Cite web|title=All Nobel Prizes in Literature|url=http://nobelprize.org/nobel_prizes/literature/laureates|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110529091551/http://nobelprize.org/nobel_prizes/literature/laureates|archive-date=29 May 2011|access-date=30 May 2011|publisher=Nobel Foundation}}</ref> === فلسفو === {{Main|اطالوي فلسفو}} اطالوي فلسفي [[اولهندي فلسفو|اولهندي فلسفي]] تي اثر وڌو، جنهن جي شروعات يونانين ۽ رومن کان ٿي، ۽ پوءِ نشاۃ ثانيه جي انسان دوستي، [[روشن خيالي جو دور]] ۽ [[جديد فلسفو]] تائين پهتي.<ref name="Garin">{{Cite book|last=Garin|first=Eugenio|url=https://books.google.com/books?id=sVP3vBmDktQC|title=History of Italian Philosophy|publisher=VIBS|year=2008|isbn=978-9-0420-2321-5}}</ref> اٽلي ۾ باضابطه فلسفو [[فيثاغورث]] متعارف ڪرايو، جيڪو [[ڪروتوني]] ۾ اطالوي فلسفي جي مکتب جو باني هو.<ref>{{Cite book|last=Herodotus|title=The Histories|publisher=Penguin Classics|page=226}}</ref> يوناني دور جي اطالوي فلسفين ۾ [[زينوفينس]]، [[پارمينيدس]] ۽ [[زينو آف ايليا|زينو]] شامل آهن. رومي فلسفين ۾ [[سيسرو]]، [[لوڪريتيوس]]، [[سينيڪا دي ينگر]]، [[پلوٽارڪ]]، [[ايپيڪتيتس]]، [[مارڪس اوريليئس]] ۽ [[آگسٽين آف هيپو]] شامل آهن.<ref name="Garin"></ref> [[File:Famous Italian philosophers.jpg|thumb|مٿي کاٻي پاسي کان گهڙيءَ جي رخ ۾: [[ٿامس اڪوئناس|اڪوئناس]]، ديني عالم؛<ref>{{Cite web|title=St. Thomas Aquinas {{!}} Biography, philosophy, & Facts|url=https://www.britannica.com/biography/Saint-Thomas-Aquinas|access-date=20 January 2020|website=Encyclopædia Britannica}}</ref> [[جورڊانو برونو|برونو]]، [[ڪائناتيات دان]]؛<ref>Gatti, Hilary. ''Giordano Bruno and Renaissance Science: Broken Lives and Organizational Power''. Cornell University Press, 2002, 1. {{ISBN|0-8014-8785-4}}.</ref> [[چيزاري بيڪاريا|بيڪاريا]]، [[جرم شناس]]؛<ref name="Hostettler-2011">{{Cite book|last=Hostettler|first=John|title=Cesare Beccaria: The Genius of 'On Crimes and Punishments'|date=2011|publisher=Waterside Press|isbn=978-1-9043-8063-4|location=Hampshire|page=160}}</ref> ۽ [[ماريا مونٽيسوري|مونٽيسوري]]، [[مونٽيسوري تعليم]] واري<ref name="Montessori">{{Cite web|title=Introduction to Montessori Method|url=https://amshq.org/Montessori-Education/Introduction-to-Montessori|publisher=American Montessori Society}}</ref>]] اطالوي وچئين دور جو فلسفو بنيادي طور عيسائي هو، ۽ ان ۾ [[ٿامس اڪوئناس]] جهڙا ديني عالم شامل هئا، جيڪو [[فطري الٰهيات]] جو ڪلاسيڪي حامي هو، جنهن [[ارسطوي فلسفو]] عيسائيت ۾ ٻيهر متعارف ڪرايو.<ref>{{Cite web|last=Blair|first=Peter|title=Reason and Faith: The Thought of Thomas Aquinas|url=http://www.dartmouthapologia.org/articles/show/125|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20130913011656/http://www.dartmouthapologia.org/articles/show/125|archive-date=13 September 2013|access-date=18 December 2013|website=The Dartmouth Apologia}}</ref> نشاۃ ثانيه جي فلسفين ۾ شامل آهن: [[جورڊانو برونو]]، اولهه جي هڪ اهم سائنسي شخصيت؛ [[مارسيليو فيچينو]]، انسان دوست فلسفي؛ ۽ [[نيڪولو ميڪياويلي]]، جديد [[سياسي سائنس]] جو هڪ باني. ميڪياويلي جو سڀ کان مشهور ڪم ''[[دي پرنس]]'' آهي، جنهن جو سياسي فڪر ۾ حصو سياسي [[مثاليت پسندي]] ۽ [[حقيقت پسندي (بين الاقوامي لاڳاپا)|حقيقت پسندي]] جي وچ ۾ بنيادي وڇوڙو آهي.<ref>Moschovitis Group Inc, Christian D. Von Dehsen and Scott L. Harris, ''Philosophers and religious leaders'', (The Oryx Press, 1999), 117.</ref><ref>{{Cite web|title=The Enlightenment throughout Europe|url=http://history-world.org/enlightenment_throughout_europe.htm|archive-url=https://web.archive.org/web/20130123082708/http://history-world.org/enlightenment_throughout_europe.htm|archive-date=23 January 2013|access-date=12 December 2017|website=International World History Project}}</ref> [[پادووا]]، [[بولونيا]] ۽ [[نيپلز]] جهڙا يونيورسٽي شهر علم ۽ تحقيق جا مرڪز رهيا، جن ۾ [[جيامباتيستا ويڪو]] جهڙا فلسفي شامل هئا.<ref name="maritain.nd.edu">{{Cite web|title=History of Philosophy 70|url=http://maritain.nd.edu/jmc/etext/hop70.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20170525033238/http://maritain.nd.edu/jmc/etext/hop70.htm|archive-date=25 May 2017|access-date=12 December 2017|website=maritain.nd.edu}}</ref> [[چيزاري بيڪاريا]] روشن خياليءَ جي اهم شخصيت ۽ [[ڪلاسيڪي مکتب (جرم شناسي)|ڪلاسيڪي فوجداري نظريي]] ۽ [[سزا شناسي]] جو پيءُ هو.<ref name="Hostettler-2011"></ref> اٽلي ۾ 1800ع واري ڏهاڪي ۾ هڪ مشهور فلسفيانه تحريڪ هئي، جنهن ۾ [[مثاليت پسندي]]، [[حسيت]] ۽ [[تجربيت]] شامل هئا.<ref name="maritain.nd.edu"></ref> اڻويهين صديءَ جي آخر ۽ ويهين صديءَ دوران ٻيون تحريڪون پڻ مقبول ٿيون، جهڙوڪ [[وجودي الٰهيات]]،<ref>{{Cite journal|last=Scarangello|first=Anthony|year=1964|title=Major Catholic-Liberal Educational Philosophers of the Italian Risorgimento|journal=History of Education Quarterly|volume=4|issue=4|pages=232–250|doi=10.2307/367499|jstor=367499|s2cid=147563567}}</ref> [[اٽلي ۾ انارڪزم|انارڪزم]]، ڪميونزم، سوشلزم، مستقبل نگاري، فاشزم ۽ عيسائي جمهوريت.<ref>{{Cite book|last=Pernicone|first=Nunzio|title=Italian Anarchism 1864–1892 |publisher=AK Press|year=2009|pages=111–113}}</ref> [[انتونيو گرامشي]] ڪميونسٽ نظريي اندر اڃا تائين لاڳاپيل فلسفي آهي، جنهن کي [[ثقافتي بالادستي]] جو نظريو ٺاهڻ جو ڪريڊٽ ڏنو وڃي ٿو. اطالوي فلسفين غير مارڪسي [[لبرل سوشلزم]] واري فلسفي جي ترقيءَ ۾ اثر وڌو. 1960ع واري ڏهاڪي ۾، کاٻي ڌر جي ڪارڪنن [[اختيار مخالف]] مزدور نواز نظرين کي اختيار ڪيو، جيڪي [[خودمختيار تحريڪ]] ۽ [[ورڪرزم]] جي نالي سان مشهور ٿيا.<ref>{{Cite book|last1=Balestrini|first1=Nanni|title=L'orda d'oro 1968–1977. La grande ondata rivoluzionaria e creativa, politica ed esistenziale |last2=Moroni|first2=Primo|publisher=SugarCo|year=1997|isbn=8-8078-1462-5}}</ref> [[اطالوي فيمينسٽن]] ۾ [[سيبيلا اليرامو]]، [[الائدي گوالبيرتا بيڪاري]] ۽ [[آنا ماريا موتسوني]] شامل آهن، ۽ پروٽو-فيمينسٽ فلسفن کي اڳ ۾ ئي اطالوي ليکڪن ڇُهيو هو. اطالوي تعليمدان [[ماريا مونٽيسوري]] [[مونٽيسوري تعليم|اهڙو تعليمي فلسفو]] پيدا ڪيو، جيڪو سندس نالي سان سڃاتو وڃي ٿو.<ref name="Montessori"></ref> [[جيوسيپي پيانو]] تجزياتي فلسفي ۽ رياضيات جي جديد فلسفي جو باني هو. تجزياتي فلسفين ۾ [[ڪارلو پينڪو]]، [[گلوريا اوريجي]]، [[پيئرئنا گاراواسو]] ۽ [[لوچانو فلوريدي]] شامل آهن.<ref name="Garin"></ref> === ٿيٽر === {{Main|اٽلي جو ٿيٽر}} [[File:Gemälde des Hieronymus Francken - Die Compagnia dei Comici Gelosi bei einer Aufführung in Paris.jpg|thumb|[[ڪوميڊيا ديل آرٽي]] جو ٽولو [[آئي جيلوسي]] پرفارم ڪندي، [[هيرونيمس فرانڪن اول]] جو ڪم، {{circa|1590}}]] اطالوي ٿيٽر وچئين دور ۾ وجود ۾ آيو، جنهن جا اڳوڻا بنياد ڏکڻ اٽليءَ جي قديم يوناني ڪالونين ([[ميگنا گريشيا]])،<ref>{{Cite web|title=Storia del Teatro nelle città d'Italia|url=https://www.melogranoarte.it/storia-del-teatro-nelle-citta-ditalia|access-date=27 July 2022|language=it}}</ref> گڏوگڏ [[اٽالڪ قومون|اٽالڪ قومن]] جي ٿيٽر<ref>{{Cite web|title=Storia del teatro: lo spazio scenico in Toscana|url=https://brunelleschi.imss.fi.it/itinerari/itinerario/storiateatrospazioscenicotoscana.html|access-date=28 July 2022|language=it}}</ref> ۽ [[قديم روم جو ٿيٽر]] تائين پهچن ٿا. ٻه مکيه رستا هئا، جن وسيلي ٿيٽر ترقي ڪئي. پهريون، ڪيٿولڪ مذهبي عبادتن جي ڊرامائي صورت، ۽ ٻيو، تماشي جي بت پرست صورتن مان ٺهيل هو، جهڙوڪ شهري ميلن لاءِ اسٽيجنگ، درٻاري مسخرن جون تياريون، ۽ [[ٽروباڊور]]ن جا گيت.<ref>Of this second line, Dario Fo speaks of a true alternative culture to the official one: although widespread as an idea, some scholars such as {{Ill|Giovanni Antonucci|it}} do not agree in considering it as such. In this regard, see {{Cite book|last=Antonucci|first=Giovanni|title=Storia del teatro italiano|publisher=Newton Compton Editori|year=1995|isbn=978-8-8798-3974-7|pages=10–14|language=it}}</ref> نشاۃ ثانيه واري ٿيٽر جديد ٿيٽر جي شروعات ڪئي. قديم ٿيٽري متن ترجمو ڪيا ويا ۽ درٻارن ۾ اسٽيج ڪيا ويا، ۽ پوءِ عوامي ٿيٽرن ڏانهن منتقل ٿيا. پندرهين صديءَ جي آخر ۾، [[فيرارا]] ۽ روم جا شهر ٿيٽر جي ٻيهر دريافت ۽ تجديد لاءِ اهم هئا.<ref>{{Cite book|last=Antonucci|first=Giovanni|title=Storia del teatro italiano|publisher=Newton Compton Editori|year=1995|isbn=978-8-8798-3974-7|page=18|language=it}}</ref> سورهين صديءَ کان ارڙهين صديءَ تائين، [[ڪوميڊيا ديل آرٽي]] [[بداهتي ٿيٽر]] جي هڪ صورت هئي، ۽ اڄ به پيش ڪئي وڃي ٿي. اداڪارن جا گهمندڙ ٽولا کليل هنڌن تي اسٽيج لڳائيندا هئا ۽ [[جگلنگ]]، [[اڪروبيٽڪس]] ۽ مزاحيه ڊرامن جي صورت ۾ وندر فراهم ڪندا هئا. ڊراما لکيل ڊرامائي متن مان پيدا نه ٿيندا هئا، پر ''[[لاتسي]]'' نالي منظرنامن مان، جيڪي اهڙا آزاد ڍانچا هئا، جن جي چوڌاري اداڪار بداهت ڪندا هئا. ''ڪوميڊيا'' جا ڪردار عام طور تي مقرر سماجي قسمن ۽ روايتي ڪردارن جي نمائندگي ڪندا هئا، جن مان هر هڪ جو پنهنجو جدا [[ڪوميڊيا ديل آرٽي جا لباس|لباس]] هوندو هو.<ref>{{Cite book|last1=Chaffee, Judith|title=The Routledge Companion to Commedia Dell'Arte|last2=Crick, Olly|publisher=Rutledge Taylor and Francis Group|year=2015|isbn=978-0-4157-4506-2|location=London and New York|page=1}}</ref> ڪوميڊيا ديل آرٽي جي پهرين رڪارڊ ٿيل پرفارمنسون 1551ع جي شروعات ۾ روم مان مليون.<ref>{{Cite book|last=Katritzky|first=M. A.|url=https://books.google.com/books?id=9fV4gz5FmiAC&q=the+art+of+commedia|title=The Art of Commedia: A Study in the Commedia dell'arte 1560–1620 with Special Reference to the Visual Records |publisher=Editions Rodopi|year=2006|isbn=978-9-0420-1798-6|location=New York|page=82}}</ref> عورتن جا ڪردار عورتن ئي ادا ڪيا، جن جو دستاويزي ثبوت 1560ع واري ڏهاڪي جي شروعات کان ملي ٿو، جنهن ڪري اهي قديم دور کان پوءِ يورپ جون پهريون ڄاتل پيشاور اداڪارائون بڻيون. [[لوڪريتسيا دي سينا]]، جنهن جو نالو 1564ع جي هڪ معاهدي ۾ آيو آهي، نالي سان سڃاتل پهرين اطالوي اداڪاره سڏبي آهي، جڏهن ته [[ونچينزا آرماني]] ۽ [[باربرا فلامينيا]] پهريون [[پريما ڊونا]]ون هيون.<ref>Giacomo Oreglia (2002). Commedia dell'arte. Ordfront. {{ISBN|9-1732-4602-6}}.</ref> بيلٽ نشاۃ ثانيه دوران اٽليءَ ۾ پيدا ٿيو، درٻاري نمائش ۽ شان و شوڪت جي واڌ ويجهه طور.<ref>{{Cite web|title=The Ballet|url=http://www.metmuseum.org/toah/hd/balt/hd_balt.htm|website=metmuseum.org|date=October 2004 }}</ref><ref>{{Cite web|title=Andros on Ballet – Catherine Medici De|url=http://www.michaelminn.net/andros/index.php?de_medici_catherine|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20080209205503/http://www.michaelminn.net/andros/index.php?de_medici_catherine|archive-date=9 February 2008|website=michaelminn.net}}</ref> === موسيقي === {{Main|اٽلي جي موسيقي}} {{multiple image | align = right | image1 = Old violin.jpg | width1 = 106 | alt1 = | caption1 = | image2 = Pianoforte Verticale.jpg | width2 = 197 | alt2 = | caption2 = | footer = ڪلاسيڪي موسيقي سان لاڳاپيل ساز، جن ۾ وائلن ۽ پيانو شامل آهن، اٽلي ۾ ايجاد ٿيا.<ref name="Erlich"/> }} [[اطالوي لوڪ موسيقي|لوڪ]] کان [[يورپي ڪلاسيڪي موسيقي|ڪلاسيڪي]] تائين، موسيقي اطالوي ثقافت جو اندروني حصو آهي. ڪلاسيڪي موسيقي سان لاڳاپيل ساز، جن ۾ پيانو ۽ وائلن شامل آهن، اٽلي ۾ ايجاد ٿيا،<ref name="Erlich">{{Cite book|last=Erlich|first=Cyril|title=The Piano: A History|publisher=Oxford University Press, US; Revised edition|year=1990|isbn=978-0-1981-6171-4}}; {{Cite book|last=Allen|first=Edward Heron|title=Violin-making, as it was and is: Being a Historical, Theoretical, and Practical Treatise on the Science and Art of Violin-making, for the Use of Violin Makers and Players, Amateur and Professional. Preceded by An Essay on the Violin and Its Position as a Musical Instrument|date=1914|publisher=E. Howe}} Accessed 5 September 2015.</ref> ۽ ڪيترين موجوده صورتن، جهڙوڪ [[سمفني]]، ڪنسرٽو ۽ [[سوناتا]]، جون پاڙون سورهين ۽ سترهين صديءَ جي اطالوي موسيقيءَ جي نون تجربن تائين پهچن ٿيون. اٽلي جي سڀ کان مشهور موسيقارن ۾ نشاۃ ثانيه جا [[جيوواني پيئرلوئيجي دا پالسترينا|پالسترينا]]، [[مونتيوردي]] ۽ [[ڪارلو جيسوالدو|جيسوالدو]]؛ [[باروڪ موسيقي|باروڪ]] جا [[دومينيڪو اسڪارلاتي|اسڪارلاتي]] ۽ [[ويوالدي]]؛ ڪلاسيڪي جا [[پاگانيني]] ۽ [[روسيني]]؛ ۽ رومانوي دور جا [[ويردي]] ۽ [[پوچيني]] شامل آهن. اٽلي ۾ ڪلاسيڪي موسيقيءَ جي مضبوط حيثيت آهي، جنهن جو ثبوت ان جي اوپيرا گهرن، جهڙوڪ لا اسڪالا، ۽ پيانو نواز [[مائوريتسيو پوليني]] ۽ ٽينر [[لوچانو پاواروتي]] جهڙن فنڪارن جي شهرت مان ملي ٿو. اٽلي اوپيرا جي جنم ڀومي طور سڃاتو وڃي ٿو.<ref name="Kimbell, David R.B.-1994">{{Cite book|last=Kimbell, David R.B.|url={{Google books|C37Gq2GagZIC|keywords=|text=|plainurl=yes}}|title=Italian Opera|publisher=Cambridge University Press|year=1994|isbn=978-0-5214-6643-1|access-date=20 December 2009}}</ref> [[اطالوي اوپيرا]] بابت مڃيو وڃي ٿو ته اهو سترهين صديءَ ۾ قائم ٿيو.<ref name="Kimbell, David R.B.-1994"></ref> 1920ع واري ڏهاڪي جي شروعات ۾ متعارف ٿيڻ کان پوءِ، [[جاز]] اٽلي ۾ مضبوط جڳهه حاصل ڪئي، ۽ فاشسٽن جي غير ملڪي مخالف پاليسين باوجود مقبول رهيو. 1970ع واري ڏهاڪي جي [[پروگريسيو راڪ]] ۽ پاپ تحريڪن ۾ اٽلي جي نمائندگي [[پريمياتا فورنيريا مارڪوني|پي ايف ايم]]، [[بانڪو دل موتوو سوڪورسو]]، [[لي اورمي]]، [[گوبلن (بينڊ)|گوبلن]] ۽ [[پوھ (بينڊ)|پوھ]] جهڙن بينڊن ڪئي.<ref>{{Cite book|last=Keller, Catalano and Colicci|url=https://books.google.com/books?id=Gh03DwAAQBAJ&q=keller%20catalano%20and%20colicci&pg=PT1022|title=Garland Encyclopedia of World Music|date=25 September 2017|publisher=Routledge|isbn=978-1-3515-4426-9|pages=604–625}}</ref> ساڳئي دور ۾ [[اٽلي جو سئنيما|اطالوي سئنيما]] ۾ تنوع آيو، ۽ [[چينيچتا]] جي فلمن ۾ [[اينيو موريڪوني]] سميت موسيقارن جا پيچيده موسيقيائي اسکور شامل هئا. 1980ع واري ڏهاڪي ۾، [[اطالوي هپ هاپ]] مان اڀرندڙ پهريون ستارو ڳائڻو [[جووانوتي]] هو.<ref>{{Cite news|last=Sisario|first=Ben|date=3 October 2012|title=A Roman Rapper Comes to New York, Where He Can Get Real|url=https://www.nytimes.com/2012/10/04/arts/music/jovanotti-italian-rapper-brings-his-act-to-new-york.html|url-access=subscription|url-status=live|archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20220103/https://www.nytimes.com/2012/10/04/arts/music/jovanotti-italian-rapper-brings-his-act-to-new-york.html|archive-date=3 January 2022|access-date=24 February 2014|work=The New York Times}}{{Cbignore}}</ref> اطالوي ميٽل بينڊن ۾ [[ريپسوڊي آف فائر]]، [[لاڪونا ڪوئل]]، [[ايلون ڪنگ (بينڊ)|ايلون ڪنگ]]، [[فارگوٽن ٽومب]] ۽ [[فليش گاڊ اپوڪليپس]] شامل آهن.<ref>{{Cite book|last1=Sharpe-Young|first1= Garry|author-link1= MusicMight|title= A–Z of Power Metal|series= Rockdetector Series|year= 2003|publisher= Cherry Red Books|isbn= 978-1-901447-13-2}}</ref> اٽلي [[ڊسڪو]] ۽ [[اليڪٽرانڪ موسيقي]] جي ترقيءَ ۾ حصو وڌو، جنهن ۾ [[اٽالو ڊسڪو]]، جيڪو پنهنجي مستقبل پسند آواز ۽ سنٿيسائيزرن ۽ ڊرم مشينن جي نمايان استعمال لاءِ مشهور آهي، اليڪٽرانڪ ڊانس جي سڀ کان پهرين صنفن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite news|last=McDonnell|first=John|date=1 September 2008|title=Scene and heard: Italo-disco|url=https://www.theguardian.com/music/musicblog/2008/sep/01/sceneandhearditalodisco|access-date=14 July 2012|work=The Guardian|location=London}}</ref> [[جورجو مورودر]] جهڙا پروڊيوسر، جنهن ٽي اڪيڊمي اوارڊ ۽ چار گولڊن گلوب کٽيا، اليڪٽرانڪ ڊانس موسيقيءَ جي ترقيءَ ۾ اثرائتا رهيا.<ref>"This record was a collaboration between Philip Oakey, the big-voiced lead singer of the techno-pop band the Human League, and Giorgio Moroder, the Italian-born father of disco who spent the '80s writing synth-based pop and film music." {{Cite web|last=Evan Cater|title=Philip Oakey & Giorgio Moroder: Overview|url={{AllMusic|class=album|id=r59464|pure_url=yes}}|access-date=21 December 2009|publisher=[[آل ميوزڪ]]}}</ref> اطالوي پاپ جي نمائندگي هر سال [[سانريمو ميوزڪ فيسٽيول]] وسيلي ٿئي ٿي، جنهن [[يوروويزن سانگ ڪانٽيسٽ]] لاءِ الهام طور ڪم ڪيو.<ref>{{Cite web|last=Yiorgos Kasapoglou|date=27 February 2007|title=Sanremo Music Festival kicks off tonight|url=http://www.esctoday.com/news/read/7817|access-date=18 August 2011|publisher=esctoday.com}}</ref> [[جيگليولا چينڪويتي]]، [[توتو ڪوتونيو]] ۽ [[مونياسڪن]] بالترتيب [[يوروويزن سانگ ڪانٽيسٽ 1964|1964ع]]، [[يوروويزن سانگ ڪانٽيسٽ 1990|1990ع]] ۽ [[يوروويزن سانگ ڪانٽيسٽ 2021|2021ع]] ۾ يوروويزن کٽيو. [[دومينيڪو مودونيو]]، [[مينا (اطالوي ڳائڻي)|مينا]]، [[اندريا بوچيلي]]، [[رافائيلا ڪارا]]، [[اِل وولو]]، [[ال بانو]]، [[توتو ڪوتونيو]]، [[نيڪ]]، [[امبرتو توتسي]]، [[جورجيا (ڳائڻي)|جورجيا]]، گريمي کٽيندڙ [[لائورا پائوسيني]]، [[ايروس رامازوتي]]، [[تيتسيانو فيرو]]، مونياسڪن ۽ ٻين ڳائڻن عالمي شهرت ماڻي آهي.<ref>{{Cite web|first=Federica|last=Cirone|date=29 August 2023|title=Cantanti italiani, quali sono quelli che hanno avuto più successo all'estero|url=https://www.socialboost.it/cantanti-italiani-quali-sono-quelli-che-hanno-avuto-piu-successo-allestero/|access-date=5 June 2024|publisher=socialboost.it|language=it}}</ref> === فيشن ۽ ڊزائن === {{Main|اطالوي فيشن|اطالوي ڊزائن}} [[File:Prada milano.JPG|thumb|ميلان ۾ [[گاليريا ويتوريو ايمانوئلي ٻيون]] ۾ [[پرادا]] جو دڪان]] اطالوي فيشن جي ڊگهي روايت آهي. [[گلوبل لئنگئيج مانيٽر]] جي ''Top Global Fashion Capital Rankings'' (2013ع) ۾ روم کي ڇهين ۽ ميلان کي ٻارهين نمبر تي رکيو ويو.<ref>{{Cite web|title=New York Takes Top Global Fashion Capital Title from London, edging past Paris|url=http://www.languagemonitor.com/fashion/sorry-kate-new-york-edges-paris-and-london-in-top-global-fashion-capital-10th-annual-survey|url-status=usurped|archive-url=https://web.archive.org/web/20140222011026/http://www.languagemonitor.com/fashion/sorry-kate-new-york-edges-paris-and-london-in-top-global-fashion-capital-10th-annual-survey|archive-date=22 February 2014|access-date=25 February 2014|publisher=Languagemonitor.com}}</ref> اهم اطالوي فيشن ليبلز — جهڙوڪ [[گوچي]]، [[ارماني]]، [[پرادا]]، [[ورساچي]]، [[ويلنٽينو ايس پي اي|ويلنٽينو]]، [[ڊولچي اينڊ گبانا]] — دنيا جي بهترين فيشن گهرن ۾ شامل آهن. [[بلغاري]]، [[دامياني (زيورن جي ڪمپني)|دامياني]] ۽ [[بوچيلاتي]] جهڙا زيورن جا ادارا اٽلي ۾ قائم ٿيا. فيشن رسالو ''[[ووگ اٽاليا]]'' دنيا جي سڀ کان وڌيڪ معزز فيشن رسالن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite book|last=Press|first=Debbie|url={{Google books|pkeaOOxb_isC|page=PA16|keywords=|text=|plainurl=yes}}|title=Your Modeling Career: You Don't Have to Be a Superstar to Succeed|publisher=Allworth Press|year=2000|isbn=978-1-58115-045-2}}; {{Cite web|last=Cardini|first=Tiziana|date=28 October 2020|title=Get to Know the Young Winners of the 2020 International Talent Support Awards |url=https://www.vogue.com/article/internationa-talent-support-award-2020-winners|website=Vogue}}</ref> اٽلي ڊزائن جي ميدان ۾ نمايان آهي، خاص طور تي اندروني، معمارِي، صنعتي ۽ شهري ڊزائن ۾.<ref>Miller (2005) p. 486</ref><ref>Insight Guides (2004) p. 220</ref> ميلان ۽ تورين ملڪ ۾ معمارِي ۽ صنعتي ڊزائن جا اڳواڻ آهن. ميلان شهر [[فيرا ميلانو]] جي ميزباني ڪري ٿو، جيڪا يورپ جي سڀ کان وڏي ڊزائن نمائش آهي.<ref>{{Cite web|title=Design City Milan|url=http://www.wiley.com/WileyCDA/WileyTitle/productCd-0470026839.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101206052654/http://www.wiley.com/WileyCDA/WileyTitle/productCd-0470026839.html|archive-date=6 December 2010|access-date=3 January 2010|publisher=Wiley}}</ref> ميلان ڊزائن ۽ معمارِي سان لاڳاپيل اهم واقعن ۽ هنڌن جي ميزباني ڪري ٿو، جهڙوڪ ''Fuori Salone'' ۽ [[ميلان فرنيچر فيئر]]، ۽ اهو [[برونو موناري]]، [[لوچيو فونتانا]]، [[اينريڪو ڪاستيلاني]] ۽ [[پيئرو مانزوني]] جهڙن ڊزائنرن جو گهر رهيو آهي.<ref>{{Cite web|title=Frieze Magazine – Archive – Milan and Turin|url=http://www.frieze.com/issue/article/milan_turin|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20100110123141/http://www.frieze.com/issue/article/milan_turin|archive-date=10 January 2010|access-date=3 January 2010|website=Frieze}}</ref> === سئنيما === {{Main|اٽلي جو سئنيما}} اطالوي سئنيما [[لوميئر ڀائرن]] طرفان حرڪتي تصويرن جون نمائشون متعارف ڪرائڻ کان ٿوري ئي پوءِ شروع ٿيو.<ref>{{Cite web|title=L'œuvre cinématographique des frères Lumière – Pays: Italie|url=https://catalogue-lumiere.com/pays/italie|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20180320195614/https://catalogue-lumiere.com/pays/italie|archive-date=20 March 2018|access-date=1 January 2022|language=fr}}; {{Cite web|title=Il Cinema Ritrovato – Italia 1896 – Grand Tour Italiano |url=https://festival.ilcinemaritrovato.it/proiezione/italy-1896-in-honor-of-aldo-bernardini|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20180321124127/https://festival.ilcinemaritrovato.it/proiezione/italy-1896-in-honor-of-aldo-bernardini|archive-date=21 March 2018|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> پهريون اطالوي ڊائريڪٽر [[ويتوريو ڪالچينا]] آهي، جنهن 1896ع ۾ [[پوپ ليو تيرهون]] کي فلمبند ڪيو.<ref>{{Cite web|title=26 febbraio 1896 – Papa Leone XIII filmato Fratelli Lumière |url=https://archivio.quirinale.it/aspr/gianni-bisiach/AV-002-000398/26-febbraio-1896-papa-leone-xiii-filmato-fratelli-lumiere|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> 1914ع جي ''[[ڪابيريا]]'' سڀ کان مشهور اطالوي [[خاموش فلم]] آهي.<ref>{{Citation|title=Cinematografia|volume=III|page=226|year=1970|publisher=[[تريڪاني]]|language=it|encyclopedia=Dizionario enciclopedico italiano}}</ref><ref>{{Cite book|last=Andrea Fioravanti|title=La "storia" senza storia. Racconti del passato tra letteratura, cinema e televisione|publisher=Morlacchi Editore|year=2006|isbn=978-8-8607-4066-3|page=121|language=it}}</ref> يورپ جي سڀ کان پراڻي [[اونگارڊ]] سئنيما تحريڪ، [[اطالوي مستقبل نگاري (سئنيما)|اطالوي مستقبل نگاري]]، 1910ع واري ڏهاڪي جي آخر ۾ ٿي.<ref>{{Cite web|date=30 September 2017|title=Il cinema delle avanguardie|url=https://www.brevestoriadelcinema.org/04-4-il-cinema-delle-avanguardie|access-date=13 November 2022|language=it}}</ref> [[File:Federico Fellini NYWTS 2.jpg|thumb|[[فيديريڪو فيليني]]، جيڪو ويهين صديءَ جي سڀ کان وڌيڪ اثرائتن ۽ وڏي پيماني تي عزت ماڻيندڙ فلمسازن مان هڪ سمجهيو وڃي ٿو<ref>{{Cite web|date=20 January 2022|title=Federico Fellini, i 10 migliori film per conoscere il grande regista|url=https://libreriamo.it/intrattenimento/federico-fellini-i-10-film-regista|access-date=10 September 2022|language=it}}</ref>]] 1920ع واري ڏهاڪي ۾ زوال کان پوءِ، صنعت 1930ع واري ڏهاڪي ۾ [[آواز واري فلم|آواز]] جي اچڻ سان ٻيهر متحرڪ ٿي. هڪ مشهور اطالوي صنف، ''[[تيليفوني بيانڪي]]''، دلڪش پس منظرن واريون مزاحيه فلمون هيون.<ref>{{Citation |last=Katz |first=Ephraim |title=Italy |pages=682–685 |year=2001 |publisher=HarperResource |isbn=978-0-0607-4214-0 |encyclopedia=The Film Encyclopedia}}.</ref> ''[[ڪاليگرافزمو]]''، ''تيليفوني بيانڪي''-آمريڪي انداز جي مزاحيه فلمن جي تيز ابتڙ هو؛ اهو وڌيڪ فني، تمام گهڻو رسمي، پيچيدگيءَ ۾ اظهار ڀريو، ۽ بنيادي طور معاصر ادبي مواد سان لاڳاپيل هو.<ref>{{Cite book|last=Brunetta|first=Gian Piero|title=Storia del cinema mondiale|publisher=Einaudi|year=2002|isbn=978-8-8061-4528-6|volume=III|pages=357–359|language=it}}</ref> سئنيما کي موسوليني استعمال ڪيو، جنهن روم جي مشهور [[چينيچتا|چينيچتا اسٽوڊيو]] قائم ڪيو، [[فاشسٽ پروپيگنڊا]] جي پيداوار لاءِ.<ref>{{Cite web|title=The Cinema Under Mussolini|url=http://ccat.sas.upenn.edu/italians/resources/Amiciprize/1996/mussolini.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100731200507/http://ccat.sas.upenn.edu/italians/resources/Amiciprize/1996/mussolini.html|archive-date=31 July 2010|access-date=30 October 2010|publisher=Ccat.sas.upenn.edu}}</ref> ٻي عالمي جنگ کان پوءِ، اطالوي فلم کي وسيع سڃاڻپ ملي ۽ اها برآمد ڪئي وئي، تان جو 1980ع واري ڏهاڪي ۾ فني زوال آيو.<ref>{{Cite web|title=STORIA 'POCONORMALE' DEL CINEMA: ITALIA ANNI '80, IL DECLINO|url=https://www.mymovies.it/cinemanews/2009/16629|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> [[اطالوي فلم ڊائريڪٽرن جي فهرست|اطالوي فلم ڊائريڪٽرن]] ۾ [[فيديريڪو فيليني]]، [[سرجيو ليئوني]]، [[پيئر پاولو پاسوليني]]، [[دوچو تيساري]]، [[لوڪينو ويسڪونتي]]، [[ويتوريو دي سيڪا]]، [[مائيڪل اينجلو انتونيوني]] ۽ [[روبيرتو روسيلليني]] شامل آهن، جن کي هر دور جي عظيم ترين ڊائريڪٽرن مان مڃيو وڃي ٿو.<ref>{{Cite news|last=Ebert|first=Roger|title=The Bicycle Thief / Bicycle Thieves (1949) |url=http://rogerebert.suntimes.com/apps/pbcs.dll/article?AID=/19990319/REVIEWS08/903190306/1023|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20090227023704/http://rogerebert.suntimes.com/apps/pbcs.dll/article?AID=%2F19990319%2FREVIEWS08%2F903190306%2F1023|archive-date=27 February 2009|access-date=8 September 2011|work=Chicago Sun-Times}}; {{Cite web|date=7 July 2002|title=The 25 Most Influential Directors of All Time|url=http://www.moviemaker.com/archives/moviemaking/directing/articles-directing/the-25-most-influential-directors-of-all-time-3358|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20151211230213/http://www.moviemaker.com/archives/moviemaking/directing/articles-directing/the-25-most-influential-directors-of-all-time-3358|archive-date=11 December 2015|access-date=21 February 2017|website=MovieMaker Magazine}}</ref> 1940ع واري ڏهاڪي جي وچ کان 1950ع واري ڏهاڪي جي شروعات تائين [[اطالوي نيو ريئلزم]] جو عروج هو، جيڪو جنگ کان پوءِ واري اٽليءَ جي خراب حالت کي ظاهر ڪندو هو.<ref>{{Cite web|title=Italian Neorealism – Explore – The Criterion Collection|url=https://www.criterion.com/explore/6-italian-neorealism|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110918102158/http://www.criterion.com/explore/6-italian-neorealism|archive-date=18 September 2011|access-date=7 September 2011|publisher=Criterion.com}}</ref> 1950ع واري ڏهاڪي ۾ جيئن ملڪ وڌيڪ امير ٿيو، نيو ريئلزم جي هڪ صورت، جيڪا گلابي نيو ريئلزم طور مشهور هئي، ان جي جاءِ ورتي، ۽ ''[[ڪوميڊيا آل اطاليانا]]'' صنف ۽ ٻيون [[فلم صنف]]ون، جهڙوڪ [[سورڊ اينڊ سينڊل]] ۽ [[اسپيگيٽي ويسٽرن]]، 1960ع ۽ 1970ع واري ڏهاڪي ۾ مشهور ٿيون.<ref>{{Cite web|title=Western all'italiana|url=https://www.treccani.it/enciclopedia/western-all-italiana_%28Enciclopedia-del-Cinema%29|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> [[صوفيا لورين]] جهڙين اداڪارائن عالمي شهرت حاصل ڪئي. شهوت انگيز اطالوي ٿرلر، يا ''[[جئلي]]''، جيڪي 1970ع واري ڏهاڪي ۾ [[داريو ارجينتو]] جهڙن ڊائريڪٽرن ٺاهيا، خوفناڪ فلمن تي اثرانداز ٿيا.<ref>{{Cite web|title=Tarantino e i film italiani degli anni settanta|url=http://www.corriere.it/solferino/severgnini/09-10-30/09.spm|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> تازو دور ۾، اطالوي منظر کي رڳو ڪڏهن ڪڏهن ڌيان مليو آهي، جهڙوڪ ''[[لائف از بيوٽيفل]]''، ''[[سئنيما پيراڊيسو]]'' ۽ ''[[اِل پوستينو: دي پوسٽمين]]'' جهڙين فلمن سان.<ref>{{Cite news|date=21 May 2013|title=Cannes 2013. La grande bellezza |url=https://stanzedicinema.com/2013/05/21/cannes-2013-la-grande-bellezza|access-date=1 January 2022|work=Stanze di Cinema|language=it}}</ref> چينيچتا اسٽوڊيو يورپ ۾ فلم ۽ ٽيليويزن پيداوار جي سڀ کان وڏي سهولت آهي،<ref>{{Cite web|date=30 December 2021|title=Cinecittà, c'è l'accordo per espandere gli Studios italiani|url=https://www.ciakmagazine.it/news/cinecitta-ce-laccordo-per-espandere-gli-studios-italiani|access-date=10 September 2022|language=it}}</ref> جتي ڪيتريون ئي عالمي باڪس آفيس ڪامياب فلمون فلمبند ٿيون. 1950ع واري ڏهاڪي ۾، اتي ٺاهيل عالمي پيداوارن جي انگ سبب روم کي "[[ٽائبر تي هالي ووڊ]]" سڏيو ويو. ان جي احاطي تي 3,000 کان وڌيڪ پيداوارون ٺهيون، جن مان 90 کي [[اڪيڊمي اوارڊ]] لاءِ نامزدگي ملي، ۽ 47 ڪاميابيون حاصل ٿيون.<ref>{{Cite book|last=Bondanella|first=Peter E.|url=https://books.google.com/books?id=PiTBFMc7tp4C|title=Italian Cinema: From Neorealism to the Present|date=2001|publisher=Continuum|isbn=978-0-8264-1247-8|page=13}}</ref> اٽلي [[بهترين پرڏيهي ٻوليءَ واري فلم لاءِ اڪيڊمي اوارڊ]] ۾ سڀ کان وڌيڪ اوارڊ ماڻيندڙ ملڪ آهي، جنهن 14 ڪاميابيون، 3 [[اعزازی اڪيڊمي اوارڊ|خاص اوارڊ]] ۽ 31 [[بهترين پرڏيهي ٻوليءَ واري فلم لاءِ اڪيڊمي اوارڊ ڏانهن اطالوي موڪلن جي فهرست|نامزدگيون]] حاصل ڪيون آهن.<ref>{{Cite web|date=26 October 2021|title=Oscar 2022: Paolo Sorrentino e gli altri candidati come miglior film internazionale |url=https://www.sorrisi.com/cinema/migliori-film/oscar-2022-paolo-sorrentino-e-gli-altri-candidati-come-miglior-film-internazionale|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> {{As of|2016}}، اطالوي فلمن 12 پام دُور،<ref>{{Cite web|date=13 May 2014|title=10 film italiani che hanno fatto la storia del Festival di Cannes|url=https://www.nanopress.it/articolo/10-film-italiani-che-hanno-fatto-la-storia-del-festival-di-cannes/67505|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> 11 [[گولڊن لائن]]،<ref>{{Cite web|date=28 August 2018|title=I film italiani vincitori del Leone d'Oro al Festival di Venezia|url=https://www.supereva.it/i-film-italiani-vincitori-del-leone-doro-al-festival-di-venezia-51756|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> ۽ 7 [[گولڊن بيئر]] کٽيا آهن.<ref>{{Cite web|title=Film italiani vincitori Orso d'Oro di Berlino|url=https://popcorntv.it/guide/film-italiani-vincitori-orso-doro-di-berlino/32626|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> === کاڌ خوراڪ === {{Main|اطالوي کاڌ خوراڪ|اطالوي کاڌي جو ڍانچو|اطالوي کاڌن ۽ مشروبن جي فهرست}} [[File:Salumi e vino lucchese.JPG|thumb|[[اطالوي شراب]] ۽ ''[[سالومي]]'']] [[اطالوي کاڌ خوراڪ]] تي [[اِيٽرسڪن تهذيب|اِيٽرسڪن]]، [[قديم يوناني کاڌ خوراڪ|قديم يوناني]]، [[قديم رومي کاڌ خوراڪ|قديم رومي]]، [[بازنطيني کاڌ خوراڪ|بازنطيني]]، [[عربي کاڌ خوراڪ|عربي]] ۽ [[يهودي کاڌ خوراڪ|يهودي]] کاڌن جو گهرو اثر آهي.<ref>{{Cite web|date=5 April 2023|title=The History of Italian Cuisine: A Cultural Journey – Italian Cuisine|url=https://italian-cuisine.org/the-history-of-italian-cuisine-a-cultural-journey|access-date=25 February 2024|website=italian-cuisine.org}}; {{Cite web|title=Italian Cooking: History of Food and Cooking in Rome and Lazio Region, Papal Influence, Jewish Influence, The Essence of Roman Italian Cooking|url=http://www.inmamaskitchen.com/ITALIAN_COOKING/rome_Lazio/Rome_LAZIO.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20100410100532/http://www.inmamaskitchen.com/ITALIAN_COOKING/rome_Lazio/Rome_LAZIO.html|archive-date=10 April 2010|access-date=24 April 2010|publisher=Inmamaskitchen.com}}</ref> [[نئين دنيا]] جي دريافت سان اهم تبديليون آيون، جن ۾ آلو، ٽماٽا ۽ مڪئي جهڙيون شيون ارڙهين صديءَ کان بنيادي جز بڻجي ويون.<ref>{{Cite web|title=The Making of Italian Food...From the Beginning|url=http://www.epicurean.com/articles/making-of-italian-food.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100327080045/http://www.epicurean.com/articles/making-of-italian-food.html|archive-date=27 March 2010|access-date=24 April 2010|publisher=Epicurean.com}}; Del Conte, 11–21.</ref> [[بحيرۂ روم واري غذا]] اطالوي کاڌ خوراڪ جو بنياد بڻجي ٿي، جيڪا [[پاستا]]، مڇي، ميون ۽ ڀاڄين سان مالا مال آهي ۽ پنهنجي سادگي ۽ قسمين قسمين هئڻ ڪري سڃاتي وڃي ٿي، جنهن ۾ ڪيترن کاڌن ۾ رڳو چار کان اٺ جز هوندا آهن.<ref>The Silver Spoon {{ISBN|8-8721-2223-6}}, 1997 ed.</ref> اطالوي کاڌ خوراڪ پنهنجي علائقائي تنوع،<ref>{{Cite encyclopedia|title=Italian cuisine – Britannica Online Encyclopedia|encyclopedia=Encyclopædia Britannica|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/718430/Italian-cuisine|access-date=24 April 2010|date=2 January 2009|archive-url=https://web.archive.org/web/20100716014306/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/718430/Italian-cuisine|archive-date=16 July 2010|author=Related Articles|url-status=live}}; {{Cite web|title=Italian Food – Italy's Regional Dishes & Cuisine|url=http://www.indigoguide.com/italy/food.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110102020059/http://www.indigoguide.com/italy/food.htm|archive-date=2 January 2011|access-date=24 April 2010|publisher=Indigoguide.com}}; {{Cite web|title=Regional Italian Cuisine|url=http://www.rusticocooking.com/regions.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100410072851/http://www.rusticocooking.com/regions.htm|archive-date=10 April 2010|access-date=24 April 2010|publisher=Rusticocooking.com}}</ref> ذائقي جي گهڻائي ۽ دنيا جي سڀ کان وڌيڪ مشهور کاڌن مان هڪ هئڻ ڪري نمايان آهي،<ref>{{Cite web|date=6 January 2013|title=Which country has the best food?|url=http://travel.cnn.com/explorations/eat/worlds-best-food-cultures-453528|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130629071154/http://travel.cnn.com/explorations/eat/worlds-best-food-cultures-453528|archive-date=29 June 2013|access-date=14 October 2013|publisher=CNN}}</ref> جنهن جو ٻاهرين ملڪن تي به مضبوط اثر آهي.<ref>{{Cite web|last=Freeman|first=Nancy|date=2 March 2007|title=American Food, Cuisine|url=http://www.sallybernstein.com/food/cuisines/us|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100418064119/http://sallybernstein.com/food/cuisines/us|archive-date=18 April 2010|access-date=24 April 2010|publisher=Sallybernstein.com}}</ref><ref>{{Cite web|title=Most Americans Have Dined Out in the Past Month and, Among Type of Cuisine, American Food is Tops Followed by Italian|url=http://www.harrisinteractive.com/vault/HarrisPoll18-DiningOut_4-3-13.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20130520205539/http://www.harrisinteractive.com/vault/HarrisPoll18-DiningOut_4-3-13.pdf|archive-date=20 May 2013|access-date=31 August 2013|publisher=[[هئرس انسائيٽس اينڊ اينالٽڪس|هئرس انٽرايڪٽو]]}}</ref><ref>{{Cite news|last=Kazmin|first=Amy|date=26 March 2013|title=A taste for Italian in New Delhi|url=http://www.ft.com/intl/cms/s/0/7ab87234-9214-11e2-851f-00144feabdc0.html|url-access=subscription|url-status=live|archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221210/http://www.ft.com/intl/cms/s/0/7ab87234-9214-11e2-851f-00144feabdc0.html|archive-date=10 December 2022|access-date=31 August 2013|work=[[فنانشل ٽائيمز]]|location=London}}</ref> اطالوي کاڌ خوراڪ روايتي شين تي گهڻو ڀاڙي ٿي؛ ملڪ وٽ [[يورپي يونين ۾ جاگرافيائي اشارا ۽ روايتي خاصيتون|يورپي يونين جي قانون]] هيٺ محفوظ ڪيل روايتي خاصيتن جو وڏو تعداد آهي.<ref>{{Cite web|last=Keane|first=John|title=Italy leads the way with protected products under EU schemes|url=http://www.bordbia.ie/industryservices/information/alerts/Pages/ItalyleadsthewaywithprotectedproductsunderEUschemes.aspx|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20140329075250/http://www.bordbia.ie/industryservices/information/alerts/Pages/ItalyleadsthewaywithprotectedproductsunderEUschemes.aspx|archive-date=29 March 2014|access-date=5 September 2013|publisher=[[بورڊ بيا]]}}</ref> اٽلي ۾ 395 [[ميشلن اسٽار]] رکندڙ ريسٽورنٽ آهن.<ref>{{cite web|url= https://www.michelin.com/en/publications/products-and-services/michelin-guide-2024-italy-two-new-3-michelin-stars-restaurants|title=Michelin Guide 2024 – Italy – Two new 3 Michelin stars restaurants|access-date=20 November 2024}}</ref> [[اطالوي چيزن جي فهرست|چيز]]، [[سالومي|ٿڌا گوشت]] ۽ [[اطالوي شراب|شراب]] اطالوي کاڌ خوراڪ جا مرڪزي جز آهن، جن سان علائقائي صورتون ۽ [[محفوظ اصل جو نالو]] يا [[محفوظ جاگرافيائي اشارو]] جا ليبل لاڳاپيل آهن؛ ان سان گڏ [[پيزا]] ۽ ڪافي پڻ کاڌي پيتي واري ثقافت جو حصو آهن.<ref>{{Cite news|last=Marshall|first=Lee|date=30 September 2009|title=Italian coffee culture: a guide|url=https://www.telegraph.co.uk/travel/destinations/europe/italy/6246202/Italian-coffee-culture-a-guide.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131010212148/http://www.telegraph.co.uk/travel/destinations/europe/italy/6246202/Italian-coffee-culture-a-guide.html|archive-date=10 October 2013|access-date=5 September 2013|work=The Daily Telegraph|location=London}}</ref> مٺا کاڌا مقامي ذائقن، جهڙوڪ ترش ميون، پسته ۽ بادام، کي [[ماسڪارپوني]] ۽ [[ريڪوٽا]] جهڙن مٺن چيزن يا ڪوڪو، وينلا ۽ دارچيني جهڙن غير ملڪي ذائقن سان ملائڻ جي ڊگهي روايت رکن ٿا. [[جيلاتو]]،<ref>{{Cite news|last=Jewkes|first=Stephen|date=13 October 2012|title=World's first museum about gelato culture opens in Italy|url=http://www.timescolonist.com/life/travel/world-s-first-museum-about-gelato-culture-opens-in-italy-1.15866|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131016062518/http://www.timescolonist.com/life/travel/world-s-first-museum-about-gelato-culture-opens-in-italy-1.15866|archive-date=16 October 2013|access-date=5 September 2013|work=[[ٽائيمز ڪالونسٽ]]}}</ref> [[تيراميسو]]،<ref>{{Cite news|last=Squires|first=Nick|date=23 August 2013|title=Tiramisu claimed by Treviso|url=https://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/10261930/Tiramisu-claimed-by-Treviso.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130829091009/http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/10261930/Tiramisu-claimed-by-Treviso.html|archive-date=29 August 2013|access-date=5 September 2013|work=The Daily Telegraph|location=London}}</ref> ۽ [[ڪاساتا]] اطالوي مٺن کاڌن جا سڀ کان مشهور مثال آهن. [[اطالوي کاڌي جو ڍانچو]] بحيرۂ روم واري علائقي لاءِ خاص آهي ۽ اتر، وچ ۽ اوڀر يورپي کاڌي جي ڍانچن کان مختلف آهي، جيتوڻيڪ اهو اڃا به اڪثر ناشتي (''[[اطالوي کاڌي جو ڍانچو#ناشتو (ڪولازيوني)|ڪولازيوني]]'')، منجهند جي ماني (''[[اطالوي کاڌي جو ڍانچو#منجهند جي ماني (پرانزو)|پرانزو]]'') ۽ رات جي ماني (''[[اطالوي کاڌي جو ڍانچو#رات جي ماني (چينا)|چينا]]'') تي مشتمل هوندو آهي.<ref>{{Cite web|title=Mangiare all'italiana|url=https://www.studiare-in-italia.it/php5/study-italy.php?idorizz=5&idvert=62|access-date=12 November 2021|language=it|archive-date=12 November 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20211112222610/https://www.studiare-in-italia.it/php5/study-italy.php?idorizz=5&idvert=62|url-status=dead}}</ref> بهرحال، ناشتي تي گهڻو گهٽ زور ڏنو ويندو آهي، جيڪو اڪثر ڇڏيو ويندو آهي يا غير بحيرۂ روم اولهندي ملڪن جي ڀيٽ ۾ هلڪن حصن تي مشتمل هوندو آهي.<ref>{{Cite web|date=29 March 2016|title=Colazioni da incubo in giro per il mondo|url=https://www.lacucinaitaliana.it/news/in-primo-piano/colazioni-strane-nel-mondo|access-date=12 November 2021|language=it}}</ref> صبح دير سان ۽ منجهند کان پوءِ هلڪا کاڌا، جن کي ''[[اطالوي کاڌي جو ڍانچو#منجهند کان پوءِ هلڪو کاڌو (ميريندا)|ميريندا]]'' ({{Plural form}}: ''ميريندي'') چيو وڃي ٿو، اڪثر شامل هوندا آهن.<ref>{{Cite web|date=12 August 2021|title=Merenda, una abitudine tutta italiana: cinque ricette salutari per tutta la famiglia|url=https://www.corriere.it/cook/news/cards/merenda-abitudine-tutta-italiana-cinque-ricette-salutari-tutta-famiglia/merenda-come-deve-essere_principale.shtml|access-date=12 November 2021|language=it}}</ref> === راند === {{Main|اٽلي ۾ راند}} [[File:Italy national football team Euro 2012 final.jpg|thumb|2012ع ۾ [[اٽلي قومي فٽبال ٽيم|''آتسوري'']]. [[اٽلي ۾ فٽبال|فٽبال]] اٽلي ۾ سڀ کان مشهور راند آهي.]] سڀ کان مشهور راند [[اٽلي ۾ فٽبال|فٽبال]] آهي.<ref>{{Cite web|last=Wilson|first=Bill|date=10 March 2014|title=Italian football counts cost of stagnation|url=https://www.bbc.co.uk/news/business-26351331|access-date=12 June 2015|publisher=BBC News}}; {{Cite book|last1=Hamil|first1=Sean|title=Managing football: an international perspective|last2=Chadwick|first2=Simon|publisher=Elsevier/Butterworth-Heinemann|year=2010|isbn=978-1-8561-7544-9|edition=1st ed., dodr.|location=Amsterdam|page=285}}</ref> اٽلي جي [[اٽلي قومي فٽبال ٽيم|ٽيم]] سڀ کان وڌيڪ ڪامياب ٽيمن مان هڪ آهي، جنهن چار [[فيفا ورلڊ ڪپ|ورلڊ ڪپ]] ڪاميابيون ([[1934 فيفا ورلڊ ڪپ|1934]]، [[1938 فيفا ورلڊ ڪپ|1938]]، [[1982 فيفا ورلڊ ڪپ|1982]] ۽ [[2006 فيفا ورلڊ ڪپ|2006]]) ۽ ٻه [[يوئيفا يورو]] ڪاميابيون ([[يوئيفا يورو 1968|1968]] ۽ [[يوئيفا يورو 2020|2020]]) حاصل ڪيون آهن.<ref>{{Cite web|title=Previous FIFA World Cups|url=https://www.fifa.com/worldcup/archive/index.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110125063612/http://www.fifa.com/worldcup/archive/index.html|archive-date=25 January 2011|access-date=8 January 2011|publisher=FIFA}}</ref> اطالوي ڪلبن 48 وڏيون يورپي ٽرافيون کٽيون آهن، جنهن ڪري اٽلي اسپين کان پوءِ يورپ جو ٻيو سڀ کان ڪامياب ملڪ بڻجي ٿو. اٽلي جي مٿئين ليگ [[سيري آ]] آهي، جنهن کي دنيا ڀر ۾ لکين مداح ڏسن ٿا.<ref>{{Cite web|title=Le squadre più tifate al mondo: classifica e numero di fan|url=https://www.sisal.it/scommesse-matchpoint/blog/fuori-campo/squadre-piu-tifate-al-mondo-classifica|access-date=4 January 2022|language=it|archive-date=18 September 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210918004108/https://www.sisal.it/scommesse-matchpoint/blog/fuori-campo/squadre-piu-tifate-al-mondo-classifica|url-status=dead}}</ref> ٻيون مشهور ٽيم واريون رانديون باسڪيٽ بال، والي بال ۽ رگبي آهن.<ref name="sportface">{{Cite web|date=15 March 2021|title=Sport più seguiti: la (forse) sorprendente classifica mondiale|url=https://www.sportface.it/altro/sport-piu-seguiti-la-forse-sorprendente-classifica-mondiale/1318754|access-date=4 January 2022|language=it|archive-date=4 January 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220104135605/https://www.sportface.it/altro/sport-piu-seguiti-la-forse-sorprendente-classifica-mondiale/1318754|url-status=dead}}</ref> اٽلي جون مردن ۽ عورتن جون قومي والي بال ٽيمون اڪثر دنيا جي بهترين ٽيمن ۾ شامل ٿين ٿيون. [[اٽلي مردن جي قومي والي بال ٽيم|مردن جي ٽيم]] لڳاتار ٽي [[ايف آءِ وي بي والي بال مردن جي عالمي چيمپيئن شپ|عالمي چيمپيئن شپون]] کٽيون (1990ع، 1994ع ۽ 1998ع ۾). [[اٽلي مردن جي قومي باسڪيٽ بال ٽيم|اٽلي مردن جي باسڪيٽ بال ٽيم]] جا بهترين نتيجا [[يورو باسڪيٽ 1983]] ۽ [[يورو باسڪيٽ 1999|1999ع]] ۾ سونا تمغا، ۽ [[2004ع گرمائين اولمپڪس ۾ باسڪيٽ بال|2004ع اولمپڪس]] ۾ چاندي جو تمغو هئا. [[ليگا باسڪيٽ سيري آ]] يورپ جي سڀ کان وڌيڪ مقابلي واري ليگن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite web|date=July 2019|title=Basket Eurolega, l'albo d'oro delle squadre più forti e titolate d'Europa|url=https://williamhillnews.it/basket/basket-eurolega|access-date=4 January 2022|language=it}}</ref> [[اٽلي قومي رگبي يونين ٽيم]] [[سڪس نيشنز چيمپيئن شپ]] ۽ [[رگبي ورلڊ ڪپ]] ۾ مقابلو ڪري ٿي. انفرادي راندين ۾، سائيڪل ڊوڙ مشهور آهي؛<ref>{{Cite book|last=Foot|first=John|title=Pedalare! Pedalare!: a history of Italian cycling|publisher=Bloomsbury|year=2012|isbn=978-1-4088-2219-7|location=London|page=312}}</ref> اطالوين [[يو سي آءِ روڊ ورلڊ چيمپيئن شپون – مردن جي روڊ ريس|يو سي آءِ عالمي چيمپيئن شپون]] [[يو سي آءِ روڊ ورلڊ چيمپيئن شپون – مردن جي روڊ ريس#قوم موجب تمغا ماڻيندڙ|بيلجيم کان سواءِ ڪنهن به ٻئي ملڪ کان وڌيڪ]] کٽيون آهن. [[جيرو دي اٽاليا]] هر مئي ۾ ٿيندڙ سائيڪل ريس آهي ۽ ٽن [[گرانڊ ٽورس]] مان هڪ آهي. الپائن اسڪائينگ هڪ وسيع راند آهي، ۽ ملڪ اسڪائينگ لاءِ مشهور منزل آهي.<ref>{{Cite news|last=Hall|first=James|date=23 November 2012|title=Italy is best value skiing country, report finds|url=https://www.telegraph.co.uk/travel/travelnews/9697128/Italy-is-best-value-skiing-country-report-finds.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131003012827/http://www.telegraph.co.uk/travel/travelnews/9697128/Italy-is-best-value-skiing-country-report-finds.html|archive-date=3 October 2013|access-date=29 August 2013|work=The Daily Telegraph|location=London}}</ref> اطالوي اسڪائر [[سياري جون اولمپڪ رانديون]] ۽ [[الپائن اسڪائي ورلڊ ڪپ]] ۾ سٺا نتيجا حاصل ڪن ٿا. ٽينس کي اهم پيروي حاصل آهي: اها چوٿين سڀ کان وڌيڪ کيڏي ويندڙ راند آهي.<ref>{{Cite web|title=Il tennis è il quarto sport in Italia per numero di praticanti|url=http://www.federtennis.it/DettaglioNews.asp?IDNews=55672|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20130927033216/http://www.federtennis.it/DettaglioNews.asp?IDNews=55672|archive-date=27 September 2013|access-date=29 August 2013|publisher=Federazione Italiana Tennis}}</ref> [[روم ماسٽرز]]، جيڪو 1930ع ۾ قائم ٿيو، سڀ کان وڌيڪ معزز ٽينس ٽورنامينٽن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite news|title=Internazionali d'Italia di Tennis – Roma 2021 |url=https://www.faretennis.com/tornei/internazionali-italia-tennis|access-date=4 January 2022|language=it}}</ref> اطالوي رانديگرن [[ڊيويس ڪپ]] 4 ڀيرا (1976، 2023، 2024 ۽ 2025) ۽ [[بلي جين ڪنگ ڪپ]] 6 ڀيرا (2006، 2009، 2010، 2013، 2024 ۽ 2025) کٽيا آهن. [[File:Michael Schumacher 2006 USA 2.jpg|thumb|[[اسڪوديريا فيراري]] جي [[فيراري 248 ايف 1]]، جيڪا [[گرانڊ پري موٽر ريسنگ|گرانڊ پري]] ريسنگ ۾ اڃا تائين موجود سڀ کان پراڻي ٽيم آهي،<ref name="targaflorio"/> جيڪا 1948ع کان مقابلو ڪري رهي آهي، ۽ شمارياتي طور [[فارمولا ون گرانڊ پري فاتحن جي فهرست (تعمير ڪندڙ)|تاريخ جي سڀ کان ڪامياب فارمولا ون ٽيم]] آهي]] موٽر راندون مشهور آهن.<ref name="sportface"></ref> اٽلي، تمام وڏي فرق سان، سڀ کان وڌيڪ موٽو جي پي عالمي چيمپيئن شپون کٽيون آهن. اطالوي [[اسڪوديريا فيراري]] [[گرانڊ پري موٽر ريسنگ|گرانڊ پري]] ريسنگ ۾ اڃا تائين موجود سڀ کان پراڻي ٽيم آهي،<ref name="targaflorio">{{Cite web|title=Enzo Ferrari|url=https://www.targaflorio.info/enzoferrari.htm|access-date=4 January 2022|language=it}}</ref> جيڪا 1948ع کان مقابلو ڪري رهي آهي، ۽ 232 ڪاميابين سان سڀ کان ڪامياب فارمولا ون ٽيم آهي. [[فارمولا ون]] جو [[اطالوي گرانڊ پري]] 1921ع کان منعقد ٿيندو رهيو آهي<ref>{{Cite web|date=3 September 2020|title=GP d'Italia: albo d'oro|url=https://www.motori.it/curiosita/1757728/gp-ditalia-albo-doro.html|access-date=4 January 2022|language=it}}</ref> ۽ هميشه [[آٽوڊرومو ناتسيونالي مونزا]] ۾ ٿيو آهي (سواءِ [[1980 اطالوي گرانڊ پري|1980ع]] جي).<ref>{{Cite web|date=7 September 2021|title=GP Italia: a Monza tra storia e passione|url=https://www.f1world.it/amarcord/gp-ditalia-a-monza-tra-storia-e-passione|access-date=4 January 2022|language=it|archive-date=4 January 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220104135550/https://www.f1world.it/amarcord/gp-ditalia-a-monza-tra-storia-e-passione/|url-status=dead}}</ref> موٽر راندين ۾ ٻيا ڪامياب اطالوي ڪار ٺاهيندڙ [[الفا روميو]]، [[لانچيا]]، [[مازيراتي]] ۽ [[فيات]] آهن.<ref>{{Cite web|date=5 October 2021|title=L'Italia che vince le corse|work=Mauto|url=https://www.museoauto.com/litalia-che-vince-le-corse-la-ferrari-500-f2-del-1952|access-date=4 January 2022|language=it|archive-date=4 January 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220104172543/https://www.museoauto.com/litalia-che-vince-le-corse-la-ferrari-500-f2-del-1952/|url-status=dead}}</ref> اٽلي اولمپڪس ۾ ڪامياب رهيو آهي، [[1896ع گرمائين اولمپڪس|پهرين اولمپياڊ]] کان حصو وٺندو رهيو آهي ۽ 48 مان 47 رانديگرن ۾ شامل ٿيو آهي ([[1904ع گرمائين اولمپڪس|1904ع]] کان سواءِ).<ref>{{Cite web|last=Elio Trifari|title=Che sorpresa: Italia presente a tutti i Giochi|url=http://archiviostorico.gazzetta.it/2008/novembre/28/Che_sorpresa_Italia_presente_tutti_ga_10_081128051.shtml|access-date=4 January 2022|language=it}}</ref> [[اولمپڪس ۾ اٽلي|اطالوين]] [[گرمائين اولمپڪ رانديون]] ۾ 618 تمغا، ۽ سياري جي اولمپڪس ۾ 141 تمغا کٽيا آهن، جن ۾ 259 سونا تمغا شامل آهن، ۽ ڪل تمغن جي لحاظ کان ڇهون سڀ کان ڪامياب ملڪ آهي. ملڪ [[1960ع گرمائين اولمپڪس|1960ع]] ۾ گرمائين اولمپڪس جي ميزباني ڪئي؛ ۽ [[سياري جون اولمپڪ رانديون|سياري جي اولمپڪس]] جي [[1956ع سياري اولمپڪس|1956ع]]، [[2006ع سياري اولمپڪس|2006ع]] ۾ ميزباني ڪئي، ۽ هن وقت [[ميلان]] ۽ [[ڪورتينا دامپيتسو]] ۾ [[2026ع سياري اولمپڪس|2026ع واري ايڊيشن]] جي ميزباني ڪري رهيو آهي. === عام موڪلون، ميلو ۽ لوڪ روايتون === {{Main|اٽلي ۾ عام موڪلون|اٽلي جون روايتون|اٽلي جون لوڪ روايتون}} [[File:Frecce Tricolori 2022.jpg|thumb|روم ۾ ''[[فيستا ديلا ريپوبليڪا]]'' جي جشن دوران [[وڪٽر ايمانوئل ٻيون يادگار]] مٿان ''[[فريچي تريڪولوري]]''، جنهن جي دونهين واري لڪير [[اٽلي جا قومي رنگ]] ڏيکاري ٿي]] عام موڪلن ۾ مذهبي، قومي ۽ علائقائي ڏينهن شامل آهن. اٽلي جو قومي ڏينهن، ''[[فيستا ديلا ريپوبليڪا]]'' ('جمهوريت جو ڏينهن')،<ref>{{Cite web|title=Le feste mobili. Feste religiose e feste civili in Italia|url=http://calendario.eugeniosongia.com/feste.htm|access-date=29 December 2022|language=it}}</ref> 2 جون تي ملهايو ويندو آهي، جنهن جو مکيه جشن روم ۾ ٿيندو آهي، ۽ اهو 1946ع ۾ اطالوي جمهوريه جي جنم جي ياد ۾ ملهايو ويندو آهي.<ref name="Italian Embassy in London">{{Cite web|title=Festività nazionali in Italia|url=http://www.amblondra.esteri.it/Ambasciata_Londra/Menu/In_linea_con_utente/Domande_frequenti/altro.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20120624220055/http://www.amblondra.esteri.it/Ambasciata_Londra/Menu/In_linea_con_utente/Domande_frequenti/altro.htm|archive-date=24 June 2012|access-date=15 April 2012|publisher=Italian Embassy in London|language=it}}</ref> تقريب ۾ [[اڻڄاتل سپاهيءَ جو مقبرو (اٽلي)|اطالوي اڻڄاتل سپاهي]] کي خراج عقيدت طور گلن جي چادر چاڙهڻ ۽ روم ۾ [[ويا ديئي فوري امپيريالي]] سان فوجي پريڊ شامل آهي. [[سينٽ لوسي جو ڏينهن#اٽلي|سينٽ لوسي جو ڏينهن]]، 13 ڊسمبر تي، اٽلي جي ڪجهه علائقن ۾ ٻارن ۾ مشهور آهي، جتي هوءَ سانتا ڪلاز جهڙو ڪردار ادا ڪري ٿي.<ref>{{Cite web|title=Saint Lucy – Sicily's Most Famous Woman – Best of Sicily Magazine|url=http://www.bestofsicily.com/mag/art333.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20121015021932/http://bestofsicily.com/mag/art333.htm|archive-date=15 October 2012|website=bestofsicily.com}}</ref> [[ايپيفني (موڪل)|ايپيفني]] [[اطالوي لوڪ روايتون|اطالوي لوڪ روايتن]] جي شخصيت [[بيفانا]] سان لاڳاپيل آهي، جيڪا ٻهاريءَ تي سوار هڪ پوڙهي عورت آهي، جيڪا 5 جنوري جي رات سٺن ٻارن لاءِ تحفا، ۽ خراب ٻارن لاءِ ڪوئلو يا رک جا ٿيلها آڻي ٿي.<ref>{{Cite book|last=Roy|first=Christian|url={{Google books|IKqOUfqt4cIC|page=PA144|keywords=|text=|plainurl=yes}}|title=Traditional Festivals|date=2005|publisher=ABC-CLIO|isbn=978-1-5760-7089-5|page=144|access-date=13 January 2015}}</ref> [[مريم جو آسمان تي کڄڻ]] 15 آگسٽ تي ''[[فيراگوستو]]'' سان گڏ اچي ٿو، جيڪو اونهاري جي موڪلن جو دور آهي.<ref>{{Cite book|last=Jonathan Boardman|url={{Google books|VHAUAQAAIAAJ|keywords=|text=|plainurl=yes}}|title=Rome: A Cultural and Literary Companion|publisher=Signal Books|year=2000|isbn=978-1-902669-15-1|location=University of California|page=219|format=Google Books}}</ref> اطالوي قومي [[سرپرست ڏينهن]]، 4 آڪٽوبر تي، [[سينٽ فرانسس ۽ ڪيٿرائن جو عيد ڏينهن|سينٽ فرانسس ۽ سينٽ ڪيٿرائن]] کي ملهايو ويندو آهي. هر شهر يا ڳوٺ پنهنجي مقامي سرپرست بزرگ جي عيد تي پڻ عام موڪل ملهائيندو آهي.<ref name="Italian Embassy in London"></ref> [[ناتالي دي روما]] ({{literally|روم جو جنم ڏينهن}}) [[روم]] ۾ 21 اپريل تي ٿيندڙ ساليانو ميلو آهي، جيڪو شهر جي ڏند ڪٿائي [[روم جو بنياد|بنياد]] جي خوشيءَ ۾ ملهايو ويندو آهي.<ref name="Plutarch12">[[پلوٽارڪ]]، ''[[متوازي زندگيون]] – رومولس جي زندگي''، [http://penelope.uchicago.edu/Thayer/E/Roman/Texts/Plutarch/Lives/Romulus*.html#12 12.2] ([[لاڪوس ڪورتيوس]] مان)</ref> [[ڏند ڪٿا]] موجب، چيو وڃي ٿو ته [[رومولس]] 21 اپريل 753 ق.م. تي روم شهر جو بنياد وڌو.<ref name="penelope">{{Cite web|url=https://penelope.uchicago.edu/Thayer/L/Roman/Texts/Censorinus/text*.html#17.11|title=LacusCurtius • Censorinus – De Die Natali|website=penelope.uchicago.edu}}</ref> ميلن ۽ جشنن ۾ [[پاليو دي سينا]] گهوڙن جي ڊوڙ، [[مقدس هفتو#اٽلي|مقدس هفتي]] جون رسمون، اريتسو جو [[ساراسين جوسٽ]]، ۽ ''[[ڪالچو ستوريڪو فيورينتينو]]'' شامل آهن. 2013ع ۾، [[يونيسڪو]] [[غير مادي ثقافتي ورثو|غير مادي ثقافتي ورثي]] ۾ اطالوي ميلن ۽ ''[[پاسو (فلوٽ)|پاسو]]'' کي شامل ڪيو، جهڙوڪ [[واريا دي پالمي]]، [[ويتربو]] ۾ [[ماڪينا دي سانتا روزا]]، ۽ [[ساساري]] ۾ ''faradda di li candareri''.<ref>{{Cite web|title=Celebrations of big shoulder-borne processional structures|url=http://www.unesco.org/culture/ich/index.php?lg=en&pg=00011&RL=00721|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141213122708/http://www.unesco.org/culture/ich/index.php?lg=EN|archive-date=13 December 2014|access-date=29 November 2014|publisher=UNESCO}}</ref> ٻين ميلن ۾ [[اٽلي ۾ ڪارنيول|ڪارنيول]] شامل آهن، جهڙوڪ [[وينس جو ڪارنيول|وينس]]، [[وياريجو جو ڪارنيول|وياريجو]]، [[اِوريا جو ڪارنيول|اِوريا]]، [[فويانو ديلا ڪيانا جو ڪارنيول|فويانو ديلا ڪيانا]]، ۽ [[ساتريانو دي لوڪانيا جو ڪارنيول|ساتريانو دي لوڪانيا]]. [[وينس فلم فيسٽيول]]، جيڪو [[گولڊن لائن]] انعام ڏئي ٿو ۽ 1932ع کان منعقد ٿي رهيو آهي، دنيا جو سڀ کان پراڻو فلمي ميلو آهي ۽ [[ڪانز فلم فيسٽيول|ڪانز]] ۽ [[برلن بين الاقوامي فلم فيسٽيول|برلن]] سان گڏ يورپ جي "وڏن ٽن" فلمي ميلن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite web|last=Anderson|first=Ariston|date=24 July 2014|title=Venice: David Gordon Green's 'Manglehorn,' Abel Ferrara's 'Pasolini' in Competition Lineup|url=https://www.hollywoodreporter.com/news/venice-film-festival-unveils-lineup-720770|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20160218220740/http://www.hollywoodreporter.com/news/venice-film-festival-unveils-lineup-720770|archive-date=18 February 2016|website=[[دي هالي ووڊ رپورٽر]]}}; {{Cite magazine|title=Addio, Lido: Last Postcards from the Venice Film Festival|url=https://time.com/3291348/addio-lido-last-postcards-from-the-venice-film-festival/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140920162423/http://time.com/3291348/addio-lido-last-postcards-from-the-venice-film-festival|archive-date=20 September 2014|magazine=Time}}</ref> ==انتظامي ورهاستون== <!-- This Anchor tag serves to provide a permanent target for incoming section links. Please do not remove or modify it, except to add another appropriate anchor. If you modify the section title, please anchor the old title. It is always best to anchor an old section header that has been changed so that links to it will not be broken. See [[Template:Anchor]] for details. This template is {{Subst:Anchor comment}}. --> {{Main|اٽلي جا علائقا|اٽلي جا صوبا|اٽلي جا ميٽروپوليٽن شهر|ڪوموني}} اٽلي 20 علائقن (''[[ريجوني]]'') تي مشتمل آهي، جن مان پنجن کي [[خاص قانوني حيثيت وارا خودمختيار علائقا|خاص خودمختيار حيثيت]] حاصل آهي، جيڪا کين اضافي معاملن تي قانون سازي ڪرڻ جي اجازت ڏئي ٿي.<ref name="tuttitalia">{{Cite news|title=Regioni italiane|url=http://www.tuttitalia.it/regioni|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220509133929/https://www.tuttitalia.it/regioni|archive-date=9 May 2022|access-date=30 April 2022|language=it}}</ref> {{Div col}} * [[ابروزو]] * [[اوستا وادي]] * [[اپوليا]] * [[بازيليڪاتا]] * [[ڪلابريا]] * [[ڪمپانيا]] * [[ايميليا-رومانيا]] * [[فريولي-وينيزيا جوليا]] * [[لازيو]] * [[ليگوريا]] * [[لومباردي]] * [[مارڪي]] * [[موليزه]] * [[پيڊمونٽ]] * [[سارڊينيا]] * [[سسلي]] * [[ترنتينو-آلٽو آديجي/سڊٽيرول]] * [[ٽسڪني]] * [[امبريا]] * [[وينيتو]] {{Div col end}} ''ريجوني'' ۾ 107 صوبا (''[[اٽلي جا صوبا|پرووينچي]]'') يا ميٽروپوليٽن شهر (''[[اٽلي جا ميٽروپوليٽن شهر|چِتا ميٽروپوليتاني]]'')، ۽ 7,896 ميونسپلٽيون (''[[ڪوموني]]'') شامل آهن.<ref name="tuttitalia"/> {{Clear}} {{Italy Labelled Map Scalable|image-width=300}} == پڻ ڏسو == {{Portal|اٽلي|ملڪ|يورپ|يورپي يونين }} * [[اٽلي جو خاڪو]] {{Clear}} == نوٽس == {{Notelist|30em}} == ڪتابيات == {{Refbegin|30em}} * {{Cite book|last1=Cushman-Roisin|first1=Benoit|url=https://books.google.com/books?id=OFwkVgQNHlsC|title=Physical oceanography of the Adriatic Sea|last2=Gačić|first2=Miroslav|last3=Poulain|first3=Pierre-Marie|publisher=Springer|year=2001|isbn=978-1-4020-0225-0}} * {{Cite web|date=2004–2007|title=FastiOnline: A database of archaeological excavations since the year 2000 |url=https://www.fastionline.org|access-date=6 March 2010|publisher=International Association of Classical Archaeology (AIAC)}} * Hibberd, Matthew. ''The media in Italy'' (McGraw-Hill International, 2007). * Sarti, Roland, ed. ''Italy: A reference guide from the Renaissance to the present'' (2004). * Sassoon, Donald. ''Contemporary Italy: politics, economy and society since 1945'' (Routledge, 2014). * {{Cite web|date=1995–2010|title=Italy History – Italian History Index|url=http://vlib.iue.it/hist-italy/Index.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210815124837/http://vlib.iue.it/hist-italy/Index.html|archive-date=15 August 2021|access-date=6 March 2010|publisher=European University Institute, The World Wide Web Virtual Library|language=it, en}} {{Refend}} ==حوالا== {{حوالا}} <references group="lower-alpha"/> == ٻاهريان ڳنڍڻا == {{Wikibooks|Wikijunior:Countries A-Z|Italy}} {{Sister project links|voy=Italy|d=Q38}} * [https://www.bbc.com/news/world-europe-17433142 اٽلي] [[بي بي سي نيوز]] مان * [https://web.archive.org/web/20260116052905/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy/ اٽلي]. ''[[دي ورلڊ فيڪٽ بڪ]]''. [[سينٽرل انٽيليجنس ايجنسي]]. * [https://web.archive.org/web/20081216082829/http://ucblibraries.colorado.edu/govpubs/for/italy.htm اٽلي] ''يو سي بي لائبريريز گوو پبس'' مان * [https://www.oecd.org/italy/ اٽلي] [[او اي سي ڊي]] مان * [https://european-union.europa.eu/principles-countries-history/eu-countries/italy_en يورپي يونين جي ويب سائيٽ تي اٽلي جو ملڪي خاڪو] * {{Wikiatlas|Italy}} * {{OSM relation|365331}} * [https://www.ifs.du.edu/IFs/frm_CountryProfile/IT اٽلي لاءِ اهم ترقياتي اڳڪٿيون] [[انٽرنيشنل فيوچرز]] مان * [https://www.governo.it/ سرڪاري ويب سائيٽ] {{In lang|it}} * [https://www.italia.it/en/ اطالوي سياحت جي سرڪاري ويب سائيٽ] {{Italy topics}} {{Navboxes |title = اٽلي سان لاڳاپيل مضمون|list= {{Sovereign states of Europe}} {{Countries and territories bordering the Mediterranean Sea}} {{EU members}} {{European Economic Area (EEA)}} {{Council of Europe members}} {{G8 nations}} {{G20}} {{OSCE}} }} {{Authority control}} {{Coord|43|N|12|E|display=title}} [[زمرو:اٽلي| ]] [[زمرو:ملڪ]] [[زمرو:يورپي ملڪ]] [[زمرو:جمهوريتون]] [[زمرو:ڏاکڻي يورپ جا ملڪ]] [[زمرو:يورپي اتحاد جا رڪن ملڪ]] [[زمرو:جي 20 ميمبر]] [[زمرو:ڪائونسل آف يورپ جا ميمبر رياستون]] [[زمرو:يورپي يونين جا ميمبر رياستون]] [[زمرو:نيٽو جا ميمبر رياستون]] [[زمرو:يونين فار دي ميڊيٽرينين جا ميمبر رياستون]] [[زمرو:گڏيل قومن جا ميمبر رياستون]] [[زمرو:او اي سي ڊي ميمبر]] [[زمرو:جمهوريتون]] [[زمرو:1861ع ۾ يورپ ۾ قيام]] [[زمرو:اهي ملڪ ۽ علائقا جتي اطالوي سرڪاري ٻولي آهي]] [[زمرو:1861ع ۾ قائم ٿيل رياستون ۽ علائقا]] [[Category:1946ع ۾ يورپ ۾ قائم ٿيل رياستون ۽ علائقا]] 9hunwhx23mmjpm2q4b1g93psdxhtkrf 382657 382656 2026-06-04T09:36:43Z Memon2025 21315 /* انتظامي ورهاستون */ 382657 wikitext text/x-wiki {{چونڊ مضمون| جون 2026}} {{Short description|ڏکڻ ۽ اولهه يورپ جو ملڪ}} {{Infobox country | conventional_long_name = اطالوي جمهوريه | common_name = اٽلي | native_name = {{Lang|it|Repubblica Italiana<!--upper case see Italian wiki-->}} | image_flag = Flag of Italy.svg | image_coat = Emblem of Italy.svg | symbol_type = نشان | national_anthem = "{{Lang|it|[[اِل ڪانتو ديلي اطالياني]]|italic=no}}"<br/>"اطالوين جو گيت"<div style="padding-top:0.5em;">{{Center|[[File:Canto degli Italiani - Marina Militare (strumentale).wav]]}}</div> | image_map = {{Switcher|[[File:EU-Italy (orthographic projection).svg|frameless]]|گلوب ڏيکاريو|[[File:EU-Italy.svg|upright=1.15|frameless]]|يورپي يونين جو نقشو ڏيکاريو|default=1}} | capital = [[روم]] | coordinates = {{Coord|41|54|N|12|29|E|type:city}} | largest_city = capital | languages_type = ڏيهي ٻوليون | languages = ڏسو [[اٽلي جون ٻوليون|مکيه مضمون]] | official_languages = [[اطالوي ٻولي|اطالوي]]<sup>a</sup> {{Infobox|child=yes |label1 = [[اٽلي ڏانهن اميگريشن|قوميت]] {{Nobold|(2021)}}<ref name="id2020">{{Cite web|title=Indicatori demografici, anno 2020 |url=https://www.istat.it/it/files//2021/05/REPORT_INDICATORI-DEMOGRAFICI-2020.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210503091112/https://www.istat.it/it/files//2021/05/REPORT_INDICATORI-DEMOGRAFICI-2020.pdf|archive-date=3 May 2021|access-date=3 May 2021}}</ref> | data1 = {{Unbulleted list|91% اطالوي|9% ٻيا}} }} | religion = {{Ublist|item_style=white-space:nowrap;|84% [[اٽلي ۾ عيسائيت|عيسائيت]]|12% [[اٽلي ۾ لادينيت|لادينيت]]|4% [[اٽلي ۾ مذهب|ٻيا]]}} | religion_year = 2021 | religion_ref = <ref>{{Cite web|date=September 2021|title=Special Eurobarometer 516|url=https://data.europa.eu/data/datasets/s2237_95_2_516_eng?locale=en|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20230629085321/http://data.europa.eu/data/datasets/s2237_95_2_516_eng?locale=en|archive-date=29 June 2023|access-date=2 June 2026|publisher=European Union: [[European Commission]]|via=[[European Data Portal]] (see Volume C: Country/socio-demographics: IT: Question D90.2.)}}</ref> | demonym = اطالوي | government_type = [[وحداني پارلياماني جمهوريه]] | leader_title1 = [[اٽلي جو صدر|صدر]] | leader_name1 = [[سرجيو ماتاريلا]] | leader_title2 = [[اٽلي جو وزيراعظم|وزيراعظم]] | leader_name2 = [[جورجيا ميلوني]] | leader_title3 = [[جمہوريه جي سينيٽ جو صدر (اٽلي)|سينيٽ جو صدر]] | leader_name3 = [[اگناتسيو لا روسا]] | leader_title4 = [[چيمبر آف ڊپٽيز جو صدر (اٽلي)|چيمبر آف ڊپٽيز جو صدر]] | leader_name4 = [[لورينزو فونتانا]] | legislature = [[اطالوي پارليامينٽ|پارليامينٽ]] | upper_house = [[جمہوريه جي سينيٽ (اٽلي)|جمہوريه جي سينيٽ]] | lower_house = [[چيمبر آف ڊپٽيز (اٽلي)|چيمبر آف ڊپٽيز]] | sovereignty_type = [[اٽلي جي تاريخ|تاريخي سياسي وحدتون]] | established_event1 = [[اٽلي جا قديم ماڻھو|اٽالڪ ماڻھو]] | established_date1 = قديم دور | established_event2 = [[قديم روم]]<br>[[رومي اٽلي]] | established_date2 = 753 ق م–476 ع | established_event3 = [[بربر بادشاهتون|رومي-بربر بادشاهتون]]<br>[[بازنطيني اٽلي]] | established_date3 = اوائلي وچون دور | established_event4 = [[اٽلي جي تاريخي رياستن جي فهرست|اطالوي شهري رياستون ۽ علائقائي سياسي وحدتون]] | established_date4 = وچون دور ۽ جديد دور | established_event5 = [[اٽلي جي بادشاهت]] | established_date5 = 1861–1946<br>{{start date and age|1861|03|17|df=y}} | established_event6 = [[اطالوي سلطنت]] | established_date6 = 1869/1882–1960 | established_event7 = [[1946ع اطالوي اداراتي ريفرنڊم|اطالوي جمهوريه]] | established_date7 = {{start date and age|1946|06|02|df=y}} | area_km2 = 301,340 | area_footnote = <ref name="Central Intelligence Agency-2023">{{Cite web|date=23 August 2023|title=Italy|url=https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210701235642/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy|archive-date=1 July 2021|access-date=28 August 2023|publisher=Central Intelligence Agency}}</ref><ref>{{Cite web|date=12 November 2023|title=Italy country profile|url=https://www.bbc.com/news/world-europe-17433142|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20231218111602/https://www.bbc.com/news/world-europe-17433142|archive-date=18 December 2023|access-date=12 November 2023|publisher=BBC News}}</ref> | area_rank = 71هون | area_sq_mi = 116,347 <!--Do not remove per [[Wikipedia:Manual of Style/Dates and numbers]]--> | percent_water = 1.24 (2015)<ref>{{Cite web|title=Surface water and surface water change|url=https://stats.oecd.org/Index.aspx?DataSetCode=SURFACE_WATER|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210324133453/https://stats.oecd.org/Index.aspx?DataSetCode=SURFACE_WATER|archive-date=24 March 2021|access-date=11 October 2020|publisher=[[Organisation for Economic Co-operation and Development]] (OECD)}}</ref> | population_estimate = {{DecreaseNeutral}} 58,915,561<ref name="population">{{cite web|title=Monthly Demographic Balance|url=https://demo.istat.it/app/?l=en&a=&i=D7B|publisher=[[Italian National Institute of Statistics|ISTAT]]}}</ref> | population_estimate_year = 2025 | population_estimate_rank = 25هون | population_density_km2 = 195.5 | population_density_sq_mi = auto<!--Do not remove per [[Wikipedia:Manual of Style/Dates and numbers]]--> | population_density_rank = 72هون | GDP_PPP = {{Increase}} $3.872&nbsp;trillion<ref name="IMFWEO.IT">{{cite web |url=https://data.imf.org/en/Data-Explorer?datasetUrn=IMF.RES:WEO(9.0.0) |title=World Economic Outlook Database (April 2026 Edition) |publisher=[[International Monetary Fund]] |website=www.imf.org |date=14 April 2026 |access-date=18 April 2026}}</ref> | GDP_PPP_year = 2026 | GDP_PPP_rank = 12هون | GDP_PPP_per_capita = {{Increase}} $65,761<ref name="IMFWEO.IT"/> | GDP_PPP_per_capita_rank = 29هون | GDP_nominal = {{Increase}} $2.738&nbsp;trillion<ref name="IMFWEO.IT"/> | GDP_nominal_year = 2026 | GDP_nominal_rank = 8هون | GDP_nominal_per_capita = {{Increase}} $46,505<ref name="IMFWEO.IT"/> | GDP_nominal_per_capita_rank = 27هون | Gini = 32.5 <!--number only--> | Gini_year = 2020 | Gini_change = decrease <!--increase/steady/decrease--> | Gini_ref = <ref>{{Cite web|title=Gini coefficient of equivalised disposable income – EU-SILC survey|url=https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/tessi190/default/table?lang=en|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20201009091832/https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/tessi190/default/table?lang=en|archive-date=9 October 2020|access-date=21 June 2022|publisher=European Commission}}</ref> | HDI = 0.915 <!--number only--> | HDI_year = 2023<!-- Please use the year to which the data refers, not the publication year--> | HDI_change = increase <!--increase/decrease/steady--> | HDI_ref = <ref name="UNHDR">{{Cite web |date=6 May 2025 |title=Human Development Report 2025 |url=https://hdr.undp.org/system/files/documents/global-report-document/hdr2025reporten.pdf|url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20250506051232/https://hdr.undp.org/system/files/documents/global-report-document/hdr2025reporten.pdf |archive-date=6 May 2025 |access-date=6 May 2025 |publisher=[[United Nations Development Programme]] |language=en}}</ref> | HDI_rank = 29هون | currency = [[يورو]] (€)<sup>b</sup> | currency_code = EUR | time_zone = [[مرڪزي يورپي وقت|CET]] | utc_offset = +1 | utc_offset_DST = +2 | time_zone_DST = [[مرڪزي يورپي گرمي وارو وقت|CEST]] | calling_code = [[+39]] <sup>c</sup> | cctld = [[.it]] | footnote_a = <span style="font-size:100%;">جرمن [[ڏکڻ ٽائرول]] ۽ [[فريولي-وينيتسيا جوليا]] ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ فرينچ [[آئوستا وادي]] ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ [[سلووين ٻولي|سلووين]] [[ٽريئستي صوبو]]، [[گوريتسيا صوبو]] ۽ فريولي-وينيتسيا جوليا ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ [[لاڊن ٻولي|لاڊن]] ڏکڻ ٽائرول، [[ترنتينو]] ۽ ٻين اترين علائقن ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ [[فريولي ٻولي|فريولي]] فريولي-وينيتسيا جوليا ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ [[سارڊينيائي ٻولي|سارڊينيائي]] [[سارڊينيا]] ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي.<ref>{{Cite web|title=Legge Regionale 15 ottobre 1997, n. 26 |url=http://www.regione.sardegna.it/j/v/86?v=9&c=72&file=1997026|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210226213750/http://www.regione.sardegna.it/j/v/86?v=9&c=72&file=1997026|archive-date=26 February 2021|access-date=31 May 2018|publisher=Regione autonoma della Sardegna – Regione Autònoma de Sardigna}}; {{Cite web|title=Regione Autonoma Friuli-Venezia Giulia – Comunità linguistiche regionali|url=https://www.regione.fvg.it/rafvg/cms/RAFVG/cultura-sport/patrimonio-culturale/comunita-linguistiche|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150904201140/https://www.regione.fvg.it/rafvg/cms/RAFVG/cultura-sport/patrimonio-culturale/comunita-linguistiche|archive-date=4 September 2015|access-date=2 November 2020|website=regione.fvg.it}}</ref></span> | footnote_b = <span style="font-size:100%;">2002ع کان اڳ، [[اطالوي ليرا]]. يورو [[ڪامپيوني دي اٽاليا]] ۾ قبول ڪئي وڃي ٿي، پر ان جي سرڪاري ڪرنسي [[سوئس فرانڪ]] آهي.<ref>{{Cite web|date=14 July 2010|title=Comune di Campione d'Italia|url=http://www.comune.campione-d-italia.co.it/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110430223743/http://www.comune.campione-d-italia.co.it/|archive-date=30 April 2011|access-date=30 October 2010|publisher=Comune.campione-d-italia.co.it}}</ref></span> | footnote_c = <span style="font-size:100%;">ڪامپيوني دي اٽاليا کي فون ڪرڻ لاءِ سوئس ڪوڊ [[+41]] استعمال ڪرڻ ضروري آهي.</span> }} '''اٽلي'''،{{Efn|{{Lang|it|Italia}}, {{IPA|it|iˈtaːlja|pron|small=no|It-Italia.ogg}}}} سرڪاري طور '''اطالوي جمهوريه'''،{{Efn|{{Lang|it|ريپبلڪا اطاليانا|links=no}}, {{IPA|it|reˈpubblika itaˈljaːna|pron|small=no}}}} [[ڏکڻ يورپ|ڏکڻ]] ۽ [[اولهه يورپ]] ۾ واقع هڪ ملڪ آهي.{{Efn|اٽلي کي گهڻو ڪري اولهه يورپ ۾ شامل ڪيو ويندو آهي.<ref>اٽلي کي اولهه يورپي ملڪ طور بيان ڪندڙ علمي ڪم:{{Bulleted list |{{Cite book|last1=Hancock|first1=M. Donald|url=https://archive.org/details/politicsinwester00hanc_0|title=Politics in Western Europe: an introduction to the politics of the United Kingdom, France, Germany, Italy, Sweden, and the European Union|last2=Conradt|first2=David P.|last3=Peters|first3=B. Guy|last4=Safran|first4=William|last5=Zariski|first5=Raphael|date=11 November 1998|publisher=Chatham House Publishers|isbn=978-1-5664-3039-5|edition=2nd|quote=list of Western European countries Italy.|url-access=registration|ref=none}} |{{Cite book|last1=Ugo|first1=Ascoli|last2=Emmanuele|first2=Pavolini|title=The Italian welfare state in a European perspective: A comparative analysis|date=2016|publisher=Policy Press|isbn=978-1-4473-3444-6|url=https://books.google.com/books?id=BEzRDAAAQBAJ&q=list+of+Western+European+countries+Italy|ref=none}} |{{Cite book|last1=Zloch-Christy|first1=Iliana|title=East-West Financial Relations: Current Problems and Future Prospects|date=1991|publisher=Cambridge University Press|isbn=978-0-5213-9530-4|url=https://archive.org/details/eastwestfinancia00zloc|url-access=registration|quote=list of Western European countries Italy.|access-date=29 September 2019|ref=none}} |{{Cite book|last1=Clout|first1=Hugh D.|title=Western Europe: Geographical Perspectives|date=1989|publisher=Longman Scientific & Technical|isbn=978-0-5820-1772-6|url=https://books.google.com/books?id=WGbIT90ppZsC|access-date=29 September 2019|ref=none}} |{{Cite book|last1=Furlong|first1=Paul|title=Modern Italy: Representation and Reform|date=2003|publisher=Routledge|isbn=978-1-1349-7983-7|url=https://books.google.com/books?id=JNNsOl65D0AC&q=italy+western+European+country|access-date=29 September 2019|ref=none}} |{{Cite book|last1=Hanf|first1=Kenneth|last2=Jansen|first2=Alf-Inge|title=Governance and Environment in Western Europe: Politics, Policy and Administration|date=2014|publisher=Routledge|isbn=978-1-3178-7917-6|url=https://books.google.com/books?id=31wSBAAAQBAJ&q=West+Europe+Italy|access-date=29 September 2019|ref=none}} }}</ref>|name=WE}} اهو [[اطالوي اپٻيٽ|هڪ اپٻيٽ]] تي مشتمل آهي، جيڪو [[ڀونوچ سمنڊ]] ۾ وڌي وڃي ٿو، جنهن جي اترين زميني سرحد تي [[الپس]] آهن، ۽ ان سان گڏ [[اٽلي جي ٻيٽن جي فهرست|لڳ ڀڳ 800 ٻيٽ]] پڻ شامل آهن، جن مان خاص طور [[سسلي]] ۽ [[سارڊينيا]] اهم آهن. اٽلي اولهه ۾ [[فرانس]]؛ اتر ۾ [[سوئٽزرلينڊ]] ۽ [[آسٽريا]]؛ اوڀر ۾ [[سلووينيا]]؛ ۽ ٻن [[انڪليو|انڪليوز]]، [[ويٽيڪن سٽي]] ۽ [[سان مارينو]]، سان زميني سرحدون رکي ٿو. ايراضي جي لحاظ کان اهو [[ايراضيءَ موجب يورپي ملڪن جي فهرست|يورپ جو ڏهون وڏو ملڪ]] آهي، جيڪو {{Convert|301340|km2|sqmi|abbr=on}} تي پکڙيل آهي، ۽ لڳ ڀڳ 59 ملين آبادي سان [[يورپي يونين]] جو ٽيون سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو [[يورپي يونين جو رڪن ملڪ|رڪن ملڪ]] آهي. اٽلي جي گاديءَ جو هنڌ ۽ [[اٽلي جي شهرن جي فهرست|سڀ کان وڏو شهر]] [[روم]] آهي؛ ٻين وڏن شهرن ۾ [[ميلان]]، جيڪو ملڪ جو سڀ کان وڏو [[ميٽروپوليٽن علائقو]] آهي، [[نيپلز]]، [[تورين]]، [[پالرمو]]، [[بولونيا]]، [[فلورينس]]، [[جينووا]] ۽ [[وينس]] شامل آهن. [[اٽلي جي تاريخ]] ڪيترن ئي [[اٽلي جي قديم قومن جي فهرست|اٽالڪ قومن]] تائين وڃي ٿي، جن ۾ خاص طور [[قديم رومي]] شامل آهن، جن [[رومي جمهوريه]] دوران ڀونوچ سمنڊ جي دنيا کي فتح ڪيو ۽ [[رومي سلطنت]] دوران صدين تائين ان تي حڪومت ڪئي. عيسائيت جي پکڙجڻ سان، روم [[ڪيٿولڪ ڪليسا]] ۽ [[پاپائيت]] جو مرڪز بڻجي ويو. [[بربر حملا|بربر حملن]] ۽ ٻين سببن ڪري [[قديم دور جي آخري مرحلي]] ۽ [[اوائلي وچئين دور]] جي وچ ۾ [[اولهه رومي سلطنت جو زوال ۽ خاتمو]] ٿيو. يارهين صديءَ تائين [[اطالوي شهري رياستون]] ۽ [[سامونڊي جمهوريهون]] وڌيون، جن واپار ذريعي نئين خوشحالي آندي ۽ جديد سرمائيداريءَ لاءِ بنياد وڌا. [[اطالوي نشاةِ ثانيه]] پندرهين ۽ سورهين صديءَ دوران ڦهلي ڦولي ۽ [[نشاةِ ثانيه#پکڙجڻ|باقي يورپ تائين پکڙجي وئي]]. اطالوي ڳولائوئن پري اوڀر ۽ [[نئين دنيا]] ڏانهن نوان رستا دريافت ڪيا، جنهن سان [[دريافتن جو دور|دريافتن جي دور]] ۾ اهم حصو پيو. سياسي ۽ علائقائي ورهاستن جي صدين کان پوءِ، [[اٽلي جي بادشاهت]] 1861ع ۾ [[اطالوي آزاديءَ جون جنگيون|آزاديءَ جي جنگين]] ۽ [[هزارن جي مهم]] کان پوءِ قائم ٿي. اوڻيهين صديءَ جي آخر کان ويهين صديءَ جي شروعات تائين، [[اٽلي ۾ صنعتڪاري|اٽلي صنعتڪاري ڪئي]] ۽ [[اطالوي سلطنت|نوآبادياتي سلطنت]] حاصل ڪئي، جڏهن ته [[ڏکڻ اٽلي|ڏکڻ]] گهڻي حد تائين غريب رهيو، جنهن سبب آمريڪا ڏانهن [[اطالوي ڊائاسپورا|وڏي مهاجر ڊائاسپورا]] پيدا ٿي. 1915ع کان 1918ع تائين، [[پهريين عالمي جنگ دوران اٽلي جي فوجي تاريخ|اٽلي]] [[پهريين عالمي جنگ]] ۾ [[پهريين عالمي جنگ جا اتحادي|انتانت]] سان گڏ [[مرڪزي طاقتون|مرڪزي طاقتن]] خلاف وڙهيو. 1922ع ۾ [[اطالوي فاشزم|اطالوي فاشسٽ]] آمريت قائم ٿي. [[ٻي عالمي جنگ دوران اٽلي جي فوجي تاريخ|ٻي عالمي جنگ دوران]]، اٽلي پهرين [[محوري طاقتون|محوري طاقتن]] جو حصو هو، جيستائين [[ڪاسيبلي جي جنگبندي|جنگبندي]] [[ٻي عالمي جنگ جا اتحادي|اتحادي طاقتن]] سان نه ٿي (1940–1943)، پوءِ [[اطالوي مزاحمت]] ۽ جرمن قبضي ۽ سهڪار ڪندڙ [[اطالوي سماجي جمهوريه|آر ايس آءِ]] کان [[اٽلي جي آزادي]] دوران اتحادي طاقتن جو هم جنگي ساٿي بڻيو (1943–1945). 1946ع ۾ بادشاهت کي [[1946ع اطالوي اداراتي ريفرنڊم|جمهوريه سان تبديل ڪيو ويو]] ۽ ملڪ [[اطالوي اقتصادي معجزو|مضبوط بحالي]] ڪئي. [[ترقي يافته ملڪ]] طور، [[اٽلي جي معيشت|ترقي يافته معيشت]] سان، اٽلي دنيا جو [[ناليوار جي ڊي پي موجب ملڪن جي فهرست|اٺون وڏو ناليوار جي ڊي پي]] رکي ٿو، يورپ جو [[پيداوار موجب ملڪن جي فهرست|ٻيون وڏو پيداوار وارو شعبو]] رکي ٿو، ۽ [[علائقائي طاقت|علائقائي]] ۽ – [[وڏين طاقتن مان گهٽ ترين|گهٽ حد تائين]] – عالمي اقتصادي، فوجي، ثقافتي ۽ سياسي معاملن ۾ اهم ڪردار ادا ڪري ٿو. اهو يورپي يونين جو [[اندروني ڇهه|باني]] ۽ [[يورپي يونين جا ٽي|اهم رڪن]] آهي، ۽ [[اٽلي جا پرڏيهي لاڳاپا#بين الاقوامي ادارا|ڪيترين ٻين بين الاقوامي تنظيمن ۽ فورمن جو حصو]] آهي. [[ثقافتي سپر پاور]] طور، اٽلي ڊگهي عرصي کان [[اطالوي فن|فن]]، [[اٽلي جي موسيقي|موسيقي]]، [[اطالوي ادب|ادب]]، [[اطالوي کاڌو|کاڌي]]، [[اطالوي فيشن|فيشن]]، [[اٽلي ۾ سائنس ۽ ٽيڪنالاجي|سائنس ۽ ٽيڪنالاجي]] جو مشهور عالمي مرڪز رهيو آهي، ۽ [[اطالوي ايجادن ۽ دريافتن جي فهرست|ڪيترين ايجادن ۽ دريافتن]] جو ذريعو آهي. هن وٽ [[ملڪ موجب عالمي ورثو ماڳ|سڀ کان وڌيڪ تعداد]] ۾ [[عالمي ورثو ماڳ]] ([[اٽلي ۾ عالمي ورثو ماڳن جي فهرست|61]]) آهن ۽ اهو دنيا جو [[عالمي سياحت درجابندي|پنجون سڀ کان وڌيڪ گهميو ويندڙ ملڪ]] آهي. == نالو<span class="anchor" id="Etymology"></span> == {{Main|اٽلي جو نالو}} ''اٽاليا'' جي اشتقاق بابت ڪيترائي مفروضا موجود آهن.<ref>Alberto Manco, ''Italia. Disegno storico-linguistico''. 2009, Naples: L'Orientale. {{ISBN|978-8-8950-4462-0}}.</ref> هڪ نظريي موجب اهو [[قديم يوناني]] اصطلاح مان نڪتو، جيڪو ''اٽالوئي'' جي زمين لاءِ استعمال ٿيندو هو؛ اٽالوئي هڪ قبيلو هو، جيڪو انهيءَ علائقي ۾ رهندو هو، جيڪو اڄ [[ڪلابريا]] جي نالي سان سڃاتو وڃي ٿو. اصل ۾ سمجهيو ويندو هو ته ان جو نالو ''ويتولي'' هو، ۽ ڪجهه عالمن جي راءِ آهي ته سندن [[ٽوٽم]]ي جانور ڳئون جو ٻچو هو ([[لاطيني]]: ''vitulus''؛ [[امبريائي]]: ''vitlo''؛ [[اوسڪن]]: ''Víteliú'')<!-- and named for the god of cattle, [[Mars (mythology)|Mars]] -->.<ref>J.P. Mallory and D.Q. Adams, ''Encyclopedia of Indo-European Culture'' (London: Fitzroy and Dearborn, 1997), 24.</ref> ڪيترن قديم ليکڪن چيو آهي ته اهو نالو هڪ مقامي حڪمران [[اٽالس]] جي نالي تان پيو.<ref>Dionysius of Halicarnassus, ''Roman Antiquities'', [https://penelope.uchicago.edu/Thayer/E/Roman/Texts/Dionysius_of_Halicarnassus/1B*.html 1.35] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20221215151343/https://penelope.uchicago.edu/Thayer/E/Roman/Texts/Dionysius_of_Halicarnassus/1B%2A.html|date=15 December 2022}}, on LacusCurtius; Aristotle, ''Politics'', [https://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0058%3Abook%3D7%3Asection%3D1329b#note-link2 7.1329b] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20150910185719/http://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0058%3Abook%3D7%3Asection%3D1329b|date=10 September 2015}}, on Perseus; Thucydides, ''The Peloponnesian War'', [https://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Thuc.+6.2.4&fromdoc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0200 6.2.4] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20150924213434/http://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Thuc.+6.2.4&fromdoc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0200|date=24 September 2015}}, on Perseus</ref> اٽلي لاءِ قديم يوناني اصطلاح شروعات ۾ رڳو [[ڪلابريا|بروٽيم]] اپٻيٽ جي ڏکڻ حصي ۽ [[ڪاتانزارو]] ۽ [[ويبو والينتيا]] جي ڪجهه حصن لاءِ استعمال ٿيندو هو. [[اوينوٽريا]] ۽ "اٽلي" جو وڏو تصور هڪ ٻئي جا مترادف بڻجي ويا، ۽ اهو نالو [[لوڪانيا]] جي اڪثر حصي تي به لاڳو ٿيڻ لڳو. رومي جمهوريه جي واڌ کان اڳ، اهو نالو يونانين طرفان [[ميسينا آبنائے]] ۽ [[ساليرنو نار|ساليرنو نارين]] ۽ [[تارانٽو نار|تارانٽو]] کي ملائيندڙ لڪير جي وچ واري زمين لاءِ استعمال ٿيندو هو، جيڪا ڪلابريا سان مطابقت رکي ٿي. يونانين "اٽاليا" کي وڌيڪ وڏي علائقي تي لاڳو ڪرڻ شروع ڪيو.<ref>Pallottino, M., ''History of Earliest Italy'', trans. Ryle, M & Soper, K. in Jerome Lectures, Seventeenth Series, p. 50</ref> ڏکڻ ۾ "[[يوناني اٽلي]]" کان علاوه، مورخن هڪ "ايٽرسڪن اٽلي" جي وجود جو به امڪان ظاهر ڪيو آهي، جيڪو وچ اٽلي جي علائقن تي مشتمل هو.<ref>Giovanni Brizzi, Roma. Potere e identità: dalle origini alla nascita dell'impero cristiano, Bologna, Patron, 2012 p. 94</ref> [[رومي اٽلي]]، يعني ''اٽاليا''، جون سرحدون وڌيڪ واضح طور مقرر ٿيل آهن. ڪيٽو جي ''[[اوريجنيز]]'' اٽلي کي الپس جي ڏکڻ ۾ واقع سڄي اپٻيٽ طور بيان ڪري ٿي.<ref>{{Cite book|last=Carlà-Uhink|first=Filippo|url=https://books.google.com/books?id=dSY-DwAAQBAJ&q=cato+italy+south+of+the+Alps&pg=PT49|title=The "Birth" of Italy: The Institutionalization of Italy as a Region, 3rd–1st Century BCE|date=25 September 2017|publisher=Walter de Gruyter GmbH & Co KG|isbn=978-3-1105-4478-7}}; {{Cite book|last=Levene|first=D. S.|url=https://books.google.com/books?id=aLsRDAAAQBAJ&q=cato+walls+of+Italy&pg=PA108|title=Livy on the Hannibalic War|date=17 June 2010|publisher=Oxford University Press|isbn=978-0-1981-5295-8|access-date=12 November 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20240328152752/https://books.google.com/books?id=aLsRDAAAQBAJ&q=cato+walls+of+Italy&pg=PA108#v=snippet&q=cato%20walls%20of%20Italy&f=false|archive-date=28 March 2024|url-status=live}}</ref> 264 ق م ۾ رومي اٽلي مرڪزي-اتر جي [[آرنو]] ۽ [[روبيڪون]] دريائن کان وٺي سڄي ڏکڻ تائين پکڙيل هئي. اتر وارو علائقو، [[سيسالپائن گال]]، جغرافيائي طور اٽلي جو حصو سمجهيو ويندو هو، 220ع ق م واري ڏهاڪي ۾ روم طرفان قبضو ڪيو ويو،<ref>{{Cite book|last=Carlà-Uhink|first=Filippo|url=https://books.google.com/books?id=dSY-DwAAQBAJ&q=Tota+Italia+essays&pg=PT454|title=The "Birth" of Italy: The Institutionalization of Italy as a Region, 3rd–1st Century BCE|date=25 September 2017|publisher=Walter de Gruyter GmbH & Co KG|isbn=978-3-1105-4478-7|access-date=12 November 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211000755/https://books.google.com/books?id=dSY-DwAAQBAJ&q=Tota+Italia+essays&pg=PT454#v=snippet&q=Tota%20Italia%20essays&f=false|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}</ref> پر سياسي طور الڳ رهيو. 42 ق م ۾ ان کي قانوني طور اٽلي جي انتظامي وحدت ۾ ضم ڪيو ويو.<ref>{{Cite book|last=Williams|first=J. H. C.|url=https://books.google.com/books?id=RPj_FkEeVO4C&q=beyond+the+Rubicon|title=Beyond the Rubicon: Romans and Gauls in Republican Italy – J. H. C. Williams – Google Books|date=22 May 2020|publisher=Oxford University Press|isbn=978-0-1981-5300-9|archive-url=https://web.archive.org/web/20200522000630/https://books.google.it/books?id=RPj_FkEeVO4C&dq=beyond+the+Rubicon&hl=en&sa=X&ved=0ahUKEwiI5YrC6rbkAhUvDmMBHXZOCMAQ6AEIKTAA|archive-date=22 May 2020}}; {{Cite book|last=Long|first=George|title=Decline of the Roman republic: Volume 2|year=1866}}; {{Cite web|last=Aurigemma|first=Salvatore|title=Gallia Cisalpina|url=http://www.treccani.it/enciclopedia/gallia-cisalpina_(Enciclopedia-Italiana)|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20230404054511/https://www.treccani.it/enciclopedia/gallia-cisalpina_(Enciclopedia-Italiana)|archive-date=4 April 2023|access-date=14 October 2014|website=treccani.it|publisher=Enciclopedia Italiana|language=it}}</ref> سارڊينيا، [[ڪورسيڪا]]، سسلي ۽ [[مالٽا]] کي 292ع ۾ [[ڊيوڪليشن]] اٽلي ۾ شامل ڪيو،<ref>{{Cite web|title=Italy (ancient Roman territory)|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297743/Italy|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131110232259/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297743/Italy|archive-date=10 November 2013|access-date=10 November 2013|website=Encyclopædia Britannica}}</ref> جنهن سان آخري قديم دور جو اٽلي جديد [[اطالوي جاگرافيائي علائقو|اطالوي جاگرافيائي علائقي]] سان لڳ ڀڳ هم سرحد ٿي ويو.<ref>{{Cite web|title=La riorganizzazione amministrativa dell'Italia. Costantino, Roma, il Senato e gli equilibri dell'Italia romana|url=https://www.treccani.it/enciclopedia/la-riorganizzazione-amministrativa-dell-italia-costantino-roma-il-senato-e-gli-equilibri-dell-italia-romana_%28Enciclopedia-Costantiniana%29|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211119225335/https://www.treccani.it/enciclopedia/la-riorganizzazione-amministrativa-dell-italia-costantino-roma-il-senato-e-gli-equilibri-dell-italia-romana_(Enciclopedia-Costantiniana)|archive-date=19 November 2021|access-date=19 November 2021|language=it}}</ref> لاطيني لفظ ''Italicus'' "اٽلي جي ماڻهو" لاءِ استعمال ٿيندو هو، يعني ''provincial'' يا [[رومي صوبو|رومي صوبي]] مان آيل ماڻهو جي ابتڙ.<ref>''Letters'' 9.23</ref> صفت ''italianus''، جنهن مان ''Italian'' نڪتو، [[وچئين دور جي لاطيني]] مان آهي ۽ [[اوائلي جديد دور]] دوران ''Italicus'' سان متبادل طور استعمال ٿيندي هئي.<ref>''ytaliiens'' (1265) [http://www.cnrtl.fr/etymologie/italien TLFi] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20181029191636/http://www.cnrtl.fr/etymologie/italien|date=29 October 2018}}</ref> [[اولهه رومي سلطنت جي زوال]] کان پوءِ، اٽلي جي [[اوستروگوٿڪ بادشاهت]] قائم ٿي. [[لومبارڊ|لومبارڊن]] جي حملن کان پوءِ، ''اٽاليا'' سندن بادشاهت جي نالي طور برقرار رهي، ۽ [[پاڪ رومي سلطنت]] اندر ان جي [[اٽلي جي بادشاهت (پاڪ رومي سلطنت)|جانشين بادشاهت]] لاءِ به اهو نالو استعمال ٿيو.<ref>{{Cite web|title=IL COMUNE MEDIEVALE|url=https://www.homolaicus.com/storia/medioevo/comune_medievale.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20120318214257/http://www.homolaicus.com/storia/medioevo/comune_medievale.htm|archive-date=18 March 2012|website=homolaicus.com}}</ref> == تاريخ == {{Main|اٽلي جي تاريخ}} === قبل تاريخ ۽ قديم دور === {{Main|قبل تاريخي اٽلي|اٽالڪ قومون|ايٽرسڪن تهذيب|يوناني نوآبادڪاري|ميگنا گريشيا}} [[File:Etruscan Painting 1.jpg|thumb|right|[[ايٽرسڪن تهذيب|ايٽرسڪن]] فريسڪو، [[مونتيروتسي نيڪروپولس]] ۾، 5هين صدي ق م]] [[هيٺيون پيلئوليٿڪ]] جا آثار، جيڪي 850,000 سال اڳ جا آهن، [[مونتي پوجيولو]] مان مليا آهن.<ref>{{Cite web|last=Society|first=National Geographic|title=Erano padani i primi abitanti d'Italia|url=http://www.nationalgeographic.it/scienza/2012/01/20/news/erano_padani_iprimi_abitanti_ditalia-807204|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20190626220707/http://www.nationalgeographic.it/scienza/2012/01/20/news/erano_padani_iprimi_abitanti_ditalia-807204|archive-date=26 June 2019|access-date=11 March 2019|website=National Geographic}}</ref> سڄي اٽلي ۾ کوٽاين مان 200,000 سال اڳ وچين پيلئوليٿڪ دور ۾ [[نينڊرٿال]] جي موجودگي ظاهر ٿي آهي،<ref>Kluwer Academic/Plenum Publishers 2001, ch. 2. {{ISBN|0-3064-6463-2}}.</ref> جڏهن ته [[اوائلي جديد انسان|جديد انسان]] لڳ ڀڳ 40,000 سال اڳ [[ريپارو موڪي]] ۾ ظاهر ٿيا.<ref>42.7–41.5 ka ([[68–95–99.7 rule|1σ CI]]). {{Cite journal|last=Douka|first=Katerina|display-authors=etal|year=2012|title=A new chronostratigraphic framework for the Upper Palaeolithic of Riparo Mochi (Italy)|journal=Journal of Human Evolution|volume=62|issue=2|pages=286–299|doi=10.1016/j.jhevol.2011.11.009|pmid=22189428|bibcode=2012JHumE..62..286D }}; {{Cite web|date=29 January 2010|title=Istituto Italiano di Preistoria e Protostoria|url=http://www.iipp.it/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131015231105/http://www.iipp.it/|archive-date=15 October 2013|publisher=IIPP|access-date=15 August 2017}}</ref> رومي دور کان اڳ واري اٽلي جا [[اٽلي جا قديم ماڻھو|قديم ماڻھو]] [[پروٽو-انڊو-يورپي|انڊو-يورپي]] هئا، خاص طور [[اٽالڪ قومون]]. ممڪن غير انڊو-يورپي يا [[قبل انڊو-يورپي ٻوليون|قبل انڊو-يورپي]] ورثي وارن مکيه تاريخي ماڻهن ۾ [[ايٽرسڪن]]، سسلي جا [[ايلميئن]] ۽ [[سيڪاني]]، ۽ قبل تاريخي [[سارڊينيائي ماڻھو]] شامل آهن، جن [[نوراجڪ تهذيب]] کي جنم ڏنو. ٻين قديم آبادين ۾ [[ريئتيائي ماڻھو]] ۽ [[ڪاموني]] شامل آهن، جيڪي [[والڪامونيڪا ۾ پٿريلي چٽساليون|والڪامونيڪا جي پٿريلي چٽسالين]] لاءِ مشهور آهن.<ref>{{Cite web|title=Rock Drawings in Valcamonica|url=https://whc.unesco.org/en/list/94|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100703183257/http://whc.unesco.org/en/list/94|archive-date=3 July 2010|access-date=29 June 2010|publisher=UNESCO World Heritage Centre}}</ref> هڪ قدرتي ممي، [[اوئٽسي]]، جيڪا 3400–3100 ق م جي آهي، 1991ع ۾ [[سيميلاون]] گليشيئر مان دريافت ٿي.<ref>{{Cite journal|last1=Bonani|first1=Georges|last2=Ivy|first2=Susan D.|display-authors=etal|year=1994|title=AMS {{SimpleNuclide|Carbon|14}} Age Determination of Tissue, Bone and Grass Samples from the Ötzal Ice Man|url=http://digitalcommons.library.arizona.edu/objectviewer?o=http%3A%2F%2Fradiocarbon.library.arizona.edu%2FVolume36%2FNumber2%2Fazu_radiocarbon_v36_n2_247_250_v.pdf|url-status=live|journal=Radiocarbon|volume=36|issue=2|pages=247–250|doi=10.1017/s0033822200040534|archive-url=https://web.archive.org/web/20100720211402/https://digitalcommons.library.arizona.edu/objectviewer?o=http%3A%2F%2Fradiocarbon.library.arizona.edu%2FVolume36%2FNumber2%2Fazu_radiocarbon_v36_n2_247_250_v.pdf|archive-date=20 July 2010|access-date=4 February 2016|doi-access=free}}</ref> پهريان نوآبادڪار [[فينيقيه|فينيقي]] هئا، جن سسلي ۽ سارڊينيا جي ڪنارن تي [[ايمپوريم (قديم دور)|واپاري مرڪز]] قائم ڪيا. انهن مان ڪجهه ننڍا شهري مرڪز بڻيا ۽ [[يوناني نوآبادين]] سان گڏوگڏ ترقي ڪئي.<ref>{{Cite journal|last1=Raclot|first1=Thierry|last2=Oudart|first2=Hugues|date=January 2000|title=CORPS GRAS ET OBESITE Acides gras alimentaires et obésité: aspects qualitatifs et quantitatifs|journal=Oléagineux, Corps gras, Lipides|volume=7|issue=1|pages=77–85|doi=10.1051/ocl.2000.0077|issn=1258-8210|doi-access=free}}</ref> 8هين ۽ 7هين صدي ق م دوران، [[پٿيڪوسائي]] ۾ يوناني نوآباديون قائم ٿيون، جيڪي آخرڪار اطالوي اپٻيٽ جي ڏکڻ ۽ سسلي جي سامونڊي ڪناري تائين پکڙجي ويون؛ اهو علائقو بعد ۾ [[ميگنا گريشيا]] جي نالي سان مشهور ٿيو.<ref>Emilio Peruzzi, ''Mycenaeans in early Latium'', (Incunabula Graeca 75), Edizioni dell'Ateneo & Bizzarri, Roma, 1980</ref> [[آيونيائي]]، [[ڊوريائي يوناني|ڊوريائي]] نوآبادڪارن، [[سيراڪيوز وارا|سيراڪيوزن]] ۽ [[اڪائيائي (قبيلو)|اڪائيائين]] ڪيترائي شهر قائم ڪيا. [[اٽلي جي يوناني نوآبادڪاري|يوناني نوآبادڪاري]] [[اٽالڪ قومون|اٽالڪ قومن]] کي جمهوري حڪومتي صورتن ۽ اعليٰ فني ۽ ثقافتي اظهار سان رابطي ۾ آندو.<ref>{{Cite web|title=II 1987: Uomini e vicende di Magna Grecia |url=https://www.bpp.it/Apulia/html/archivio/1987/II/art/R87II015.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210204123345/https://www.bpp.it/Apulia/html/archivio/1987/II/art/R87II015.html|archive-date=4 February 2021|access-date=31 January 2021|website=bpp.it}}</ref> === قديم روم === {{Main|قديم روم|اٽلي ۾ رومي واڌ|رومي اٽلي}} {{Multiple image | align = right | direction = vertical | width = 220 | image1 = Colosseo 2020.jpg | caption1 = [[ڪولوسيئم]]، جنهن کي وڏي پيماني تي قديم تاريخ جي تعمير ۽ انجنيئرنگ جي عظيم ترين ڪمن مان هڪ سمجهيو وڃي ٿو | image2 = Roman Empire Trajan 117AD.png|275 | caption2 = {{legend|#b23938|117ع ۾ [[رومي سلطنت]] پنهنجي سڀ کان وڏي وسعت تي<ref>{{Cite book|last=Bennett, Julian|url=https://books.google.com/books?id=qk_tofvS8EsC|title=Trajan: Optimus Princeps : a Life and Times|publisher=Routledge|year=1997|isbn=978-0-415-16524-2}}</ref>}} {{legend|#d28989|[[تابع رياست|تابع رياستون]]}} }} اٽلي جي تاريخ ڪيترين [[اٽلي جي قديم قومن جي فهرست|اٽالڪ قومن]] تائين وڃي ٿي، جن ۾ خاص طور [[قديم رومي]] شامل آهن، جن [[رومي جمهوريه]] دوران ڀونوچ سمنڊ جي دنيا کي فتح ڪيو ۽ [[رومي سلطنت]] دوران صدين تائين ان تي حڪومت ڪئي.<ref>{{Cite book |last1=Carl Waldman |url=https://books.google.com/books?id=kfv6HKXErqAC |title=Encyclopedia of European Peoples |last2=Catherine Mason |publisher=Infobase Publishing |year=2006 |isbn=978-1-4381-2918-1 |page=586 |access-date=23 February 2013 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230311102543/https://books.google.com/books?id=kfv6HKXErqAC |archive-date=11 March 2023 |url-status=live}}; {{Cite book |last=Mommsen |first=Theodor |author-link=Theodor Mommsen |title=[[History of Rome (Mommsen)|History of Rome]], Book II: From the Abolition of the Monarchy in Rome to the Union of Italy |publisher=Reimer & Hirsel |year=1855 |location=Leipzig}}; {{Cite book |last=Lazenby |first=John Francis |url=https://archive.org/details/hannibalswarmili00laze |title=Hannibal's War: A Military History of the Second Punic War |date=4 February 1998 |publisher=University of Oklahoma Press |isbn=978-0-8061-3004-0 |page=[https://archive.org/details/hannibalswarmili00laze/page/29 29] |quote=Italy homeland of the Romans. |url-access=registration |via=Internet Archive}}</ref> قديم روم، جيڪو وچ اٽلي ۾ [[ٽائبر درياهه]] تي هڪ آبادڪاري هو، [[روم جو بنياد|753 ق م ۾ قائم ٿيو]] ۽ 244 سالن تائين بادشاهي نظام هيٺ حڪمراني ڪئي وئي.<ref>{{Cite web |date=24 November 2009 |title=Rome founded {{!}} 21 April, 753 B.C. |url=https://www.history.com/this-day-in-history/april-21/rome-founded |access-date=10 April 2025 |website=HISTORY |language=en}}</ref> 509 ق م ۾، رومن، سينيٽ ۽ عوام ([[SPQR]]) واري حڪومت جي حمايت ڪندي، [[رومي بادشاهت جو خاتمو|بادشاهت کي نيڪالي ڏني]] ۽ هڪ اشرافي جمهوريه قائم ڪئي.<ref>{{Cite journal|last=Sanders|first=Henry A.|date=1908|title=The Chronology of Early Rome|url=https://www.jstor.org/stable/261793|journal=Classical Philology|volume=3|issue=3|pages=316–329|doi=10.1086/359186|jstor=261793|s2cid=161535192|issn=0009-837X |quote=It has come to be second nature ... to date the founding of Rome [to] 753 BC [and] the first year of the Republic [to] 509&nbsp;BC.|url-access=subscription}}</ref> اطالوي اپٻيٽ، جنهن جو نالو ''اٽاليا'' هو، رومي واڌ دوران هڪ متحد وحدت ۾ گڏ ڪيو ويو؛ نون علائقن جي فتح اڪثر [[سامنائيٽ جنگيون|ٻين اٽالڪ قبيلن]]، [[رومي-ايٽرسڪن جنگيون|ايٽرسڪنن]]، [[رومي-گالي جنگيون|سيلٽن]] ۽ [[پائرهڪ جنگ|يونانين]] جي قيمت تي ٿي. مقامي قبيلن ۽ شهرن جي اڪثريت سان هڪ مستقل اتحاد قائم ٿيو، ۽ روم اولهه يورپ، اتر آفريڪا ۽ [[وچ اوڀر جي تاريخ#يوناني ۽ رومي سلطنت|وچ اوڀر]] جي فتح شروع ڪئي. 44 ق م ۾ [[جوليس سيزر]] جي قتل کان پوءِ، روم هڪ وڏي سلطنت بڻجي ويو، جيڪا [[رومي برطانيه|برطانيه]] کان [[ميسوپوٽيميا (رومي صوبو)|فارس]] جي سرحدن تائين پکڙيل هئي، ۽ سڄي ڀونوچ سمنڊ جي حوض کي پنهنجي اندر آڻي ڇڏيو، جتي يوناني، رومي ۽ ٻيون ثقافتون گڏجي هڪ طاقتور تهذيب ۾ تبديل ٿيون. پهرئين شهنشاهه [[آگسٽس]] جي ڊگهي حڪومت امن ۽ خوشحالي جو دور شروع ڪيو. رومي اٽلي سلطنت جو [[ميٽروپول]]، رومن جو وطن ۽ گاديءَ واري هنڌ جو علائقو رهيو.<ref>{{Cite journal|last=Morcillo|first=Marta García|title=The Glory of Italy and Rome's Universal Destiny in Strabo's Geographika, in: A. Fear – P. Liddel (eds), Historiae Mundi. Studies in Universal History. Duckworth: London 2010: 87–101. |url=https://www.academia.edu/362374|url-status=live|journal=Historiae Mundi: Studies in Universal History|archive-url=https://web.archive.org/web/20220114073554/https://www.academia.edu/362374|archive-date=14 January 2022|access-date=20 November 2021}}; {{Cite book|last=Keaveney|first=Arthur|url=https://books.google.com/books?id=ojoOAAAAQAAJ|title=Arthur Keaveney: ''Rome and the Unification of Italy''|date=January 1987|publisher=Croom Helm|isbn=978-0-7099-3121-8|access-date=20 November 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211000835/https://books.google.com/books?id=ojoOAAAAQAAJ|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}; {{Cite book|last=Billanovich|first=Giuseppe|url=https://books.google.com/books?id=fVylk1KUS84C&dq=Italia+domina+provinciarum&pg=PR13|title=Libreria Universitaria Hoepli, Lezioni di filologia, Giuseppe Billanovich e Roberto Pesce: ''Corpus Iuris Civilis, Italia non erat provincia, sed domina provinciarum'', Feltrinelli, p.363|publisher=Roberto Pesce|year=2008|isbn=978-8-8965-4309-2|language=it|access-date=20 November 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211000801/https://books.google.com/books?id=fVylk1KUS84C&dq=Italia+domina+provinciarum&pg=PR13#v=onepage&q=Italia%20domina%20provinciarum&f=false|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}</ref> [[رومي سلطنت جي تاريخ|سلطنت جي پهرين ٻن صدين]] ۾ بي مثال استحڪام جو دور ڏٺو ويو، جيڪو [[پيڪس رومانا]] ({{Literal translation|رومي امن}}) جي نالي سان مشهور آهي. روم [[رومي سلطنت جون سرحدون|پنهنجي سڀ کان وڏي علائقائي وسعت]] [[ٽراجن]] جي دور ۾ حاصل ڪئي ({{Reign|98|117|era=AD}})، پر وڌندڙ پريشانين ۽ زوال جو دور [[ڪوموڊس]] جي دور ۾ شروع ٿيو ({{Reign|180|192}}).<ref>{{Cite web |date=10 June 2024 |title=Five Good Emperors |url=https://www.britannica.com/topic/Five-Good-Emperors |access-date=4 August 2024 |website=www.britannica.com |language=en}}</ref><ref>{{Citation |last=Gibbon |first=Edward |title=The History of the Decline And Fall of the Roman Empire |date=1776 |chapter=The Decline And Fall in the West – Chapter 4 |chapter-url=https://www.ccel.org/g/gibbon/decline/volume1/chap4.htm |author-link=Edward Gibbon |access-date=27 June 2017 |archive-date=24 August 2017 |archive-url=https://web.archive.org/web/20170824100850/http://www.ccel.org/g/gibbon/decline/volume1/chap4.htm |url-status=live}}</ref> [[لڏپلاڻ وارو دور]]، جنهن ۾ [[جرمنڪ-رومي رابطا|جرمنڪ قومن جا وڏا حملا]] شامل هئا، رومي سلطنت جي زوال جو سبب بڻيو. رومي سلطنت تاريخ جي سڀ کان وڏين سلطنتن مان هڪ هئي، جنهن وٽ وڏي اقتصادي، ثقافتي، سياسي ۽ فوجي طاقت هئي.<ref>{{Cite web |date=4 June 2024 |title=The Roman Empire at its greatest expansion |url=https://trizioeditore.it/en/blogs/notizie/impero-romano-massima-espansione-mappa-storia |access-date=10 April 2025 |website=Trizio Editore |language=en}}</ref> پنهنجي سڀ کان وڏي وسعت تي، ان جو علائقو {{Convert|5|e6km2|abbr=off}} هو.<ref>{{Cite journal|last=Taagepera|first=Rein|author-link=Rein Taagepera|year=1979|title=Size and Duration of Empires: Growth-Decline Curves, 600 B.C. to 600 A.D|journal=Social Science History|volume=3|issue=3/4|pages=115–138|doi=10.2307/1170959|jstor=1170959}}; {{Cite journal|last1=Turchin|first1=Peter|last2=Adams|first2=Jonathan M.|last3=Hall|first3=Thomas D|year=2006|title=East–West Orientation of Historical Empires|url=http://peterturchin.com/PDF/Turchin_Adams_Hall_2006.pdf|url-status=live|journal=Journal of World-Systems Research|volume=12|issue=2|page=222|doi=10.5195/JWSR.2006.369|issn=1076-156X|archive-url=http://arquivo.pt/wayback/20160517210851/http://peterturchin.com/PDF/Turchin_Adams_Hall_2006.pdf|archive-date=17 May 2016|access-date=6 February 2016|doi-access=free}}</ref> [[رومي سلطنت جو ورثو|رومي ورثي]] مغربي تهذيب تي گهرو اثر وڌو ۽ جديد دنيا کي شڪل ڏني. لاطيني مان نڪتل [[رومانس ٻوليون|رومانس ٻولين]] جو وسيع استعمال، [[رومي انگ|عددي نظام]]، جديد مغربي الفابيٽ ۽ ڪئلينڊر، ۽ عيسائيت جو عالمي مذهب طور اڀرڻ، رومي غلبي جي ڪيترن ئي ورثن مان آهن.<ref>{{Cite book|last=Richard|first=Carl J.|title=Why we're all Romans: the Roman contribution to the western world|publisher=Rowman & Littlefield|year=2010|isbn=978-0-7425-6779-5|edition=1st pbk.|location=Lanham, MD|pages=xi–xv}}</ref> === وچون دور === {{Main|وچئين دور ۾ اٽلي}} [[اولهه رومي سلطنت جي زوال]] کان پوءِ، اٽلي [[اٽلي جي بادشاهت (476–493)|اوڊواڪر جي بادشاهت]] هيٺ آيو، ۽ پوءِ [[اوستروگوٿ]] ان تي قابض ٿيا.<ref>{{Cite book|last=Sarris|first=Peter|title=Empires of faith: the fall of Rome to the rise of Islam, 500–700|publisher=Oxford UP|year=2011|isbn=978-0-1992-6126-0|edition=1st. pub.|location=Oxford|page=118}}</ref> حملن جي نتيجي ۾ بادشاهتن جو افراتفري وارو سلسلو پيدا ٿيو ۽ مبينا "[[اونداهو دور (تاريخ نويسي)|اونداهو دور]]" شروع ٿيو. 6هين صديءَ ۾ هڪ ٻئي [[جرمنڪ قومون|جرمنڪ قبيلي]]، [[لومبارڊن]]، جي حملي بازنطيني موجودگي کي گهٽائي ڇڏيو ۽ اپٻيٽ جي سياسي وحدت ختم ڪري ڇڏي. اتر ۾ [[لومبارڊ بادشاهت]] ٺهي، وچ-ڏکڻ تي پڻ لومبارڊن جو ڪنٽرول هو، ۽ ٻيا حصا بازنطيني رهيا.<ref>{{Cite web|title=History of Italy|url=https://www.britannica.com/place/Italy/Lombards-and-Byzantines|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220929150112/https://www.britannica.com/place/Italy/Lombards-and-Byzantines|archive-date=29 September 2022|access-date=29 September 2022|website=Encyclopædia Britannica}}</ref> [[File:Marco Polo Mosaic from Palazzo Tursi.jpg|thumb|right|upright=.7|[[مارڪو پولو]]، 13هين صديءَ جو ڳولائو]] لومبارڊ بادشاهت 8هين صديءَ جي آخر ۾ [[شارليمان]] جي هٿان [[فرانڪيا]] ۾ ضم ٿي وئي ۽ اٽلي جي بادشاهت بڻجي وئي.<ref>{{Cite web|title=Carolingian and post-Carolingian Italy, 774–962|url=https://www.britannica.com/place/Italy/Carolingian-and-post-Carolingian-Italy-774-962|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20221007160553/https://www.britannica.com/place/Italy/Carolingian-and-post-Carolingian-Italy-774-962|archive-date=7 October 2022|access-date=7 October 2022|website=Encyclopædia Britannica}}</ref> فرانڪن [[پاپائي رياستون]] ٺاهڻ ۾ مدد ڪئي. 13هين صديءَ تائين سياست [[پاڪ رومي شهنشاهه|پاڪ رومي شهنشاهن]] ۽ پاپائيت جي لاڳاپن تي غالب رهي، جتي شهري رياستون عارضي فائدي لاءِ اڳئين ڌر ([[گبيلين]]) يا پوئين ڌر ([[گويلف]]) سان گڏ ٿينديون هيون.<ref>{{Cite book|last=Nolan|first=Cathal J.|title=The age of wars of religion, 1000–1650: an encyclopedia of global warfare and civilization |publisher=Greenwood Press|year=2006|isbn=978-0-3133-3045-2|edition=1. publ.|location=Westport (Connecticut)|page=360}}</ref> جرمنڪ شهنشاهه ۽ رومي پونٽف وچئين دور جي يورپ جون [[عالمي طاقتون]] بڻجي ويا. بهرحال، [[سرماياداري تڪرار]] ۽ گويلفن ۽ گبيلينن جي وچ ۾ ٽڪراءُ اتر ۾ شهنشاهي-جاگيرداري نظام کي ختم ڪري ڇڏيو، جتي شهرن آزادي حاصل ڪئي.<ref>{{Cite book|last=Jones|first=Philip|author-link=Philip Jones (historian)|title=The Italian city-state: from Commune to Signoria|publisher=Clarendon Press|year=1997|isbn=978-0-1982-2585-0|location=Oxford|pages=55–77}}</ref> 1176ع ۾، شهري رياستن جي [[لومبارڊ ليگ]] پاڪ رومي شهنشاهه [[فريڊرڪ بارباروسا]] کي شڪست ڏني، جنهن سان انهن جي آزادي يقيني ٿي. شهري رياستن، جهڙوڪ ميلان، فلورينس ۽ وينس، مالياتي ترقي ۾ نهايت اهم جدت وارو ڪردار ادا ڪيو، بئنڪنگ جي طريقن کي تيار ڪندي، ۽ سماجي تنظيم جي نون روپن کي ممڪن بڻائيندي.<ref>{{Cite book|last=Niall|first=Ferguson|title=The Ascent of Money: The Financial History of the World|publisher=Penguin|year=2008}}</ref> ساحلي ۽ ڏاکڻن علائقن ۾، سامونڊي جمهوريهن ڀونوچ سمنڊ تي غلبو حاصل ڪيو ۽ مشرق ڏانهن واپار تي اجارو قائم ڪيو. اهي آزاد [[ٿالاسوڪريسي|سامونڊي طاقت واريون]] شهري رياستون هيون، جن ۾ واپارين وٽ ڪافي طاقت هئي. جيتوڻيڪ اهي اشرافي حڪومتون هيون، پر انهن طرفان ڏنل نسبي سياسي آزادي علمي ۽ فني ترقي لاءِ سازگار هئي.<ref name="Lane">{{Cite book|last=Lane|first=Frederic C.|title=Venice, a maritime republic|publisher=Johns Hopkins University Press|year=1991|isbn=978-0-8018-1460-0|edition=4. print.|location=Baltimore|page=73}}</ref> سڀ کان مشهور سامونڊي جمهوريهون وينس، [[جينووا جمهوريه|جينووا]]، [[پيزا جمهوريه|پيزا]] ۽ [[امالفي جو ڊچي|امالفي]] هيون.<ref>G. Benvenuti – Le Repubbliche Marinare. Amalfi, Pisa, Genova, Venezia – Newton & Compton editori, Roma 1989; Armando Lodolini, ''Le repubbliche del mare'', Biblioteca di storia patria, 1967, Roma. {{Cite book|last=Peris|first=Persi|title=Conoscere l'Italia|publisher=Istituto Geografico De Agostini|year=1982|pages=74}}; {{Cite web|title=Repubbliche Marinare|url=http://www.treccani.it/enciclopedia/repubbliche-marinare|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190829104758/http://www.treccani.it/enciclopedia/repubbliche-marinare|archive-date=29 August 2019|access-date=13 September 2019|website=Treccani.it|publisher=Istituto dell'Enciclopedia Italiana|language=it}}; {{Cite web|title=Repubbliche marinare|url=https://thes.bncf.firenze.sbn.it/termine.php?id=29771|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200101131949/https://thes.bncf.firenze.sbn.it/termine.php?id=29771|archive-date=1 January 2020|access-date=13 September 2019|website=thes.bncf.firenze.sbn.it|publisher=[[قومي مرڪزي لائبريري (فلورينس)]]|language=it}}</ref> هر هڪ کي پرڏيهي زمينن، ٻيٽن، ايڊرياٽڪ، ايجيئن ۽ ڪاري سمنڊن جي علائقن، ۽ ويجهي اوڀر ۽ اتر آفريڪا ۾ واپاري نوآبادين تي غلبو حاصل هو.<ref>{{Cite book|last=Zorzi|first=Alvise|author-link=Alvise Zorzi|url=https://books.google.com/books?id=IP5OAAAAMAAJ&q=%22even+in+countries+where+aid+is+near+at+hand+%22+%22attack+from+the+sea%22|title=Venice: The Golden Age, 697 – 1797 |publisher=Abbeville Press|year=1983|isbn=0-8965-9406-8|location=New York|page=255|access-date=16 September 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20230202182132/https://books.google.com/books?id=IP5OAAAAMAAJ&q=%22even+in+countries+where+aid+is+near+at+hand+%22+%22attack+from+the+sea%22|archive-date=2 February 2023|url-status=live}}</ref> {{Multiple image | align = right | total_width = 345 | direction = horizontal | width1 = 280 | image1 = Naval Jack of Italy.svg | width2 = 280 | image2 = Republik Venedig Handelswege01-IT.png | alt2 = نقشو | footer = کاٻي: [[اطالوي بحريه]] جو جهنڊو. گھڙيال جي رخ ۾، مٿئين کاٻي کان: [[وينس جي جمهوريه|وينس]]، [[جينووا جمهوريه|جينووا]]، [[پيزا جمهوريه|پيزا]] ۽ [[امالفي جو ڊچي|امالفي]] جا نشان.<br/>ساڄي: واپاري رستا، [[جينووا جون نوآباديون|جينووا]] ۽ [[اسٽاتو دا مار|وينس]] جون نوآباديون. }} وينس ۽ جينووا يورپ جا اوڀر ڏانهن دروازا هئا، ۽ نفيس شيشي جا ٺاهيندڙ هئا، جڏهن ته فلورينس ريشم، اون، بئنڪنگ ۽ زيورن جو مرڪز هو. پيدا ٿيل دولت وڏن عوامي ۽ خانگي فني منصوبن جي سرپرستي لاءِ استعمال ٿي. انهن جمهوريهن [[صليبي جنگون|صليبي جنگين]] ۾ حصو ورتو، مدد ۽ ٽرانسپورٽ مهيا ڪئي، پر بنيادي طور سياسي ۽ تجارتي موقعن جي پيروي ڪئي.<ref name=Lane/> اٽلي پهريون علائقو هو جتي اهي معاشي تبديليون محسوس ٿيون، جن [[تجارتي انقلاب]] ڏانهن واٽ هموار ڪئي: وينس [[قسطنطنيه جي لٽ|بازنطيني گاديءَ واري شهر کي لٽڻ]] ۽ [[مارڪو پولو]] جي ايشيا ڏانهن سفرن جي مالي مدد ڪرڻ جي قابل ٿي؛ پهرين يونيورسٽيون اطالوي شهرن ۾ ٺهيون، ۽ [[اڪويناس]] جهڙن عالمن عالمي شهرت حاصل ڪئي؛ سرمائيداري ۽ بئنڪنگ خاندان فلورينس ۾ اڀريا، جتي [[دانتي]] ۽ [[جوتو]] لڳ ڀڳ 1300ع ۾ سرگرم هئا.<ref name="See">{{Cite web |last=Sée |first=Henri |title=Modern Capitalism Its Origin and Evolution |url=http://www.efm.bris.ac.uk/het/see/ModernCapitalism.pdf |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20131007010542/http://www.efm.bris.ac.uk/het/see/ModernCapitalism.pdf |archive-date=7 October 2013 |access-date=29 August 2013 |website=University of Rennes |publisher=Batoche Books}}</ref> ڏکڻ ۾، سسلي 9هين صديءَ ۾ [[سسلي جي امارت|عرب اسلامي امارت]] بڻجي چڪي هئي، جيڪا 11هين صديءَ جي آخر ۾ [[اطالو-نارمن]] جي فتح تائين خوشحال رهي؛ انهن ڏکڻ اٽلي جي اڪثر لومبارڊ ۽ بازنطيني شهزادگين سان گڏ ان کي فتح ڪيو.<ref>{{cite book |last=Ali |first=Ahmed Essa with Othman |title=Studies in Islamic civilization: the Muslim contribution to the Renaissance |year=2010 |publisher=International Institute of Islamic Thought |location=Herndon, VA |isbn=978-1-56564-350-5 |pages=38–40}}</ref> پوءِ اهو علائقو [[سسلي جي بادشاهت]] ۽ [[نيپلز جي بادشاهت]] جي وچ ۾ ورهايو ويو.{{efn|نيپلز جي بادشاهت جو اصطلاح مورخ استعمال ڪن ٿا، پر ان جي حڪمرانن نه، جن اصل نالو 'سسلي جي بادشاهت' برقرار رکيو، يعني ٻه سسلي جون بادشاهتون موجود هيون.}}<ref>Eleni Sakellariou, ''Southern Italy in the Late Middle Ages: Demographic, Institutional and Economic Change in the Kingdom of Naples, c.1440–c.1530'' (Brill, 2012), pp. 63–64.</ref> 1348ع واري [[ڪاري موت]] شايد اٽلي جي آبادي جو هڪ ٽيون حصو ماري ڇڏيو.<ref>Stéphane Barry and Norbert Gualde, "The Biggest Epidemics of History" (La plus grande épidémie de l'histoire), in ''L'Histoire'' n° 310, June 2006, pp. 45–46; "[https://www.brown.edu/Departments/Italian_Studies/dweb/plague/effects/death_toll.shtml Plague]". Brown University. {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20090831003435/http://www.brown.edu/Departments/Italian_Studies/dweb/plague/effects/death_toll.shtml|date=31 August 2009}}</ref> === اوائلي جديد دور === {{Main|اطالوي نشاةِ ثانيه|اوائلي جديد اٽلي جي تاريخ}} [[File:Italy 1494.svg|thumb|upright=.8|right|1494ع ۾ [[اطالوي جنگيون|اطالوي جنگين]] کان اڳ [[اٽلي جي تاريخي رياستن جي فهرست#آخري وچون دور|اطالوي رياستون]]]] 1400ع ۽ 1500ع جي ڏهاڪن دوران، اٽلي [[نشاةِ ثانيه]] جو جنم هنڌ ۽ مرڪز هو. هن دور وچئين دور کان جديد دور ڏانهن منتقلي کي ظاهر ڪيو ۽ واپاري شهرن جي گڏ ڪيل دولت ۽ حاڪم خاندانن جي سرپرستيءَ سان وڌايو ويو.<ref name="strathern">Strathern, Paul ''The Medici: Godfathers of the Renaissance'' (2003)</ref> اطالوي سياسي وحدتون هاڻي علائقائي رياستون هيون، جن تي عملي طور شهزادن جي حڪومت هئي، جيڪي واپار ۽ انتظاميه تي ڪنٽرول رکندا هئا، ۽ سندن درٻارون فنون ۽ سائنسن جا مرڪز بڻجي ويون. اهي شهزادگيون سياسي خاندانن ۽ واپاري خاندانن، جهڙوڪ فلورينس جا [[ميڊيچي]]، جي اڳواڻي هيٺ هيون. [[مغربي ڦوٽ]] جي خاتمي کان پوءِ، نئين چونڊيل [[پوپ مارٽن پنجون]] [[پاپائي رياستون|پاپائي رياستن]] ڏانهن موٽي آيو ۽ اٽلي کي اولهه عيسائيت جو واحد مرڪز طور بحال ڪيو. [[ميڊيچي بئنڪ]] پاپائيت جو قرض ڏيندڙ ادارو بڻيو، ۽ ڪليسا ۽ نون سياسي خاندانن جي وچ ۾ اهم لاڳاپا قائم ٿيا.<ref name="strathern"/><ref>[http://www.florentine-society.ru/Medici_Chapel_Mysteries.htm Peter Barenboim, Sergey Shiyan, ''Michelangelo: Mysteries of Medici Chapel'', SLOVO, Moscow, 2006]. {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20110511133416/http://www.florentine-society.ru/Medici_Chapel_Mysteries.htm|date=11 May 2011}}. {{ISBN|5-8505-0825-2}}.</ref> [[File:Leonardo self.jpg|thumb|upright=.7|[[ليونارڊو دا ونچي]]، مثالي [[نشاةِ ثانيه انسان]]، پنهنجي تصوير ۾ ({{circa}} 1512)]] 1453ع ۾، [[پوپ نڪولس پنجون]] جي بازنطينين جي مدد لاءِ ڪوششن باوجود، [[قسطنطنيه]] جو شهر [[عثماني سلطنت|عثمانين]] جي قبضي ۾ آيو. ان سبب [[نشاةِ ثانيه ۾ يوناني عالم|يوناني عالمن]] ۽ متنن جي اٽلي ڏانهن لڏپلاڻ ٿي، جنهن يوناني [[انسان پرستي]] جي ٻيهر دريافت کي وڌيڪ هٿي ڏني.<ref>Encyclopædia Britannica, ''Renaissance'', 2008, O.Ed.; Har, Michael H. ''History of Libraries in the Western World'', Scarecrow Press Incorporate, 1999. {{ISBN|0-8108-3724-2}}. Norwich, John Julius, ''A Short History of Byzantium'', 1997, Knopf. {{ISBN|0-6794-5088-2}}.</ref> انسان پرست حڪمرانن، جهڙوڪ [[فيديريڪو دا مونتيفيلترو]] ۽ [[پوپ پائيس ٻيون]]، [[مثالي شهر|مثالي شهرن]] جي قيام لاءِ ڪم ڪيو، ۽ [[اربينو]] ۽ [[پيئنزا]] جو بنياد وڌو. [[پيڪو ديلا ميراندولا]] ''[[انسان جي عظمت تي خطبو]]'' لکيو، جنهن کي نشاةِ ثانيه جو منشور سمجهيو وڃي ٿو. فنون ۾، اطالوي نشاةِ ثانيه صديون تائين يورپي فن تي غالب اثر رکيو، فنڪارن جهڙوڪ [[ليونارڊو دا ونچي]]، [[بوتيچيلي]]، [[مائيڪل اينجلو]]، [[رافائيل]]، [[جوتو]]، [[دوناتيلو]] ۽ [[تيشيان]]، ۽ معمارن جهڙوڪ [[فليپو برونيلليسڪي]]، [[اندريا پالاديو]] ۽ [[دوناتو برامانتي]] سان. سامونڊي جمهوريهن مان اطالوي [[اطالوي ڳولائوئن جي فهرست|ڳولائو]] ۽ ناوَچالڪ، عثمانين کان بچندي هندستان ڏانهن متبادل رستو ڳولڻ لاءِ بيتاب، ائٽلانٽڪ ملڪن جي بادشاهن کي پنهنجون خدمتون پيش ڪندا هئا ۽ [[دريافتن جو دور|دريافتن جي دور]] ۽ آمريڪا جي نوآبادڪاري جي شروعات ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو. سڀ کان نمايان ڳولائوئن ۾ [[ڪرسٽوفر ڪولمبس]] شامل هو، جنهن جي [[ڪرسٽوفر ڪولمبس جا سفر|1492ع واري سفر]] آمريڪا سان مسلسل يورپي رابطو، نوآبادڪاري ۽ استحصال شروع ڪيو؛<ref>Encyclopædia Britannica, 1993 ed., Vol. 16, pp. 605ff / Morison, ''Christopher Columbus'', 1955 ed., pp. 14ff</ref> [[جان ڪيبٽ]]، جنهن [[نارسمن|نارس]] کان پوءِ اتر آمريڪا جي پهرين دستاويزي يورپي کوجنا ڪئي؛<ref>{{Cite web|year=2007|title=''Catholic Encyclopedia'' "John & Sebastian Cabot"|url=http://www.newadvent.org/cathen/03126d.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200518005335/https://www.newadvent.org/cathen/03126d.htm|archive-date=18 May 2020|access-date=17 May 2008|publisher=newadvent}}</ref> ۽ [[آمريگو ويسپوچي]]، جنهن جي سفرن انهن زمينن کي نئون کنڊ، يعني "نئين دنيا"، طور تصديق ڪيو، جنهن کي پوءِ سندس نالي تي رکيو ويو.<ref>{{Cite book|last=Eric Martone|url=https://books.google.com/books?id=MHJ1DQAAQBAJ&pg=PA109|title=Italian Americans: The History and Culture of a People|publisher=ABC-CLIO|year=2016|isbn=978-1-6106-9995-2|page=504|access-date=22 November 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211001055/https://books.google.com/books?id=MHJ1DQAAQBAJ&pg=PA109|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}</ref><ref>{{Cite book|last=Greene|first=George Washington|author-link=George Washington Greene|url=https://books.google.com/books?id=1qsuAAAAYAAJ&pg=PAPA13|title=The Life and Voyages of Verrazzano|publisher=Folsom, Wells, and Thurston|year=1837|location=Cambridge University|page=13|access-date=18 August 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211000806/https://books.google.com/books?id=1qsuAAAAYAAJ&pg=PAPA13#v=onepage&q&f=false|archive-date=11 February 2024|url-status=live|via=Google Books}}</ref> وينس، نيپلز، فلورينس، ميلان ۽ پاپائيت جي وچ ۾ [[اٽالڪ ليگ]] نالي دفاعي اتحاد قائم ٿيو. [[لورينزو دي ميڊيچي|لورينزو ''دي ميگنيفيسنٽ'' دي ميڊيچي]] نشاةِ ثانيه جو سڀ کان وڏو سرپرست هو؛ سندس مدد ليگ کي ترڪن جي [[اوترانتو جو گهيرو|حملي کي ناڪام ڪرڻ]] جي قابل بڻايو. بهرحال، اهو اتحاد 1490ع واري ڏهاڪي ۾ ٽٽي پيو؛ [[فرانس جو چارلس اٺون]] جي حملي اپٻيٽ ۾ جنگين جي هڪ سلسلي جي شروعات ڪئي. [[اعليٰ نشاةِ ثانيه]] دوران، [[جوليس ٻيون]] (1503–1513) جهڙا پوپ اٽلي تي ڪنٽرول لاءِ پرڏيهي بادشاهن خلاف وڙهيا؛ [[پال ٽيون]] (1534–1549) يورپي طاقتن جي وچ ۾ امن لاءِ ثالثي کي ترجيح ڏني. اهڙن تڪرارن جي وچ ۾، ميڊيچي پوپن [[ليو ڏهون]] (1513–1521) ۽ [[ڪليمنٽ ستون]] (1523–1534) جرمني، انگلينڊ ۽ ٻين هنڌن ۾ [[پروٽيسٽنٽ اصلاح]] کي منهن ڏنو. 1559ع ۾، فرانس ۽ هبسبرگن جي وچ ۾ [[اطالوي جنگيون|اطالوي جنگين]] جي خاتمي تي، اٽلي جو لڳ ڀڳ اڌ حصو، يعني ڏکڻ واريون [[نيپلز جي بادشاهت|نيپلز]]، [[سسلي جي بادشاهت|سسلي]]، [[سارڊينيا جي بادشاهت|سارڊينيا]] جون بادشاهتون ۽ [[ميلان جو ڊچي]]، اسپيني حڪمراني هيٺ هو، جڏهن ته ٻيو اڌ آزاد رهيو؛ ڪيترائي رياستون رسمي طور اڃا به پاڪ رومي سلطنت جو حصو رهيون. پاپائيت [[جوابي اصلاح]] شروع ڪئي، جنهن جا اهم واقعا هي هئا: [[ٽرينٽ ڪائونسل]] (1545–1563)؛ [[گريگورين ڪئلينڊر]] جي قبوليت؛ [[جيسوئٽ چين مشن]]؛ [[فرانسيسي مذهبي جنگيون]]؛ [[ٽيهه سالن جي جنگ]] (1618–1648) جو خاتمو؛ ۽ [[وڏي ترڪي جنگ]]. اطالوي معيشت 1600ع ۽ 1700ع جي ڏهاڪن ۾ زوال پذير ٿي. [[File:Flag of the Cispadane Republic.svg|thumb|[[چيسپاداني جمهوريه]] جو جهنڊو، پهريون [[اطالوي ترنگو]] جيڪو ڪنهن خودمختيار اطالوي رياست اختيار ڪيو (1797)]] [[اسپيني جانشيني جي جنگ]] (1700–1714) دوران، آسٽريا اٽلي ۾ اسپيني علائقن جو وڏو حصو، يعني ميلان، نيپلز ۽ سارڊينيا حاصل ڪيو؛ پوءِ 1720ع ۾ سارڊينيا سسلي جي بدلي ۾ هائوس آف ساووي کي ڏني وئي. بعد ۾ بوربن خاندان جي هڪ شاخ سسلي ۽ نيپلز جي تخت تي ويٺي. [[نيپوليني جنگيون|نيپوليني جنگين]] دوران، اتر ۽ وچ اٽلي کي فرانس جي [[ڀيڻ جمهوريهون]] طور ٻيهر منظم ڪيو ويو، ۽ پوءِ [[اٽلي جي بادشاهت (نيپوليني)|اٽلي جي بادشاهت]] طور.<ref>Napoleon Bonaparte, "The Economy of the Empire in Italy: Instructions from Napoleon to Eugène, Viceroy of Italy", ''Exploring the European Past: Texts & Images'', Second Edition, ed. Timothy E. Gregory (Mason: Thomson, 2007), 65–66.</ref> ڏکڻ کي نيپولين جي ڀيڻوئي [[جواڪيم مورا]] هلائيندو هو. 1814ع جي [[ويانا ڪانگريس]] 18هين صديءَ جي آخر واري صورتحال بحال ڪئي، پر [[فرانسيسي انقلاب]] جا آدرش ختم نه ٿي سگهيا، ۽ 19هين صديءَ جي شروعات جي [[سياسي اٿل پٿل|سياسي اٿل پٿلن]] دوران ٻيهر ظاهر ٿيا. ڪنهن اطالوي رياست طرفان [[اطالوي ترنگو]] جي پهرين قبوليت، [[چيسپاداني جمهوريه]]، [[نيپوليني اٽلي جا جهنڊا|نيپوليني اٽلي]] دوران ٿي، فرانسيسي انقلاب کان پوءِ، جنهن قومي [[خود اراديت]] جي حمايت ڪئي.<ref>{{Cite book |last1=Maiorino |first1=Tarquinio |title=Il tricolore degli italiani. Storia avventurosa della nostra bandiera |last2=Marchetti Tricamo |first2=Giuseppe |last3=Zagami |first3=Andrea |publisher=Arnoldo Mondadori Editore |year=2002 |isbn=978-8-8045-0946-2 |page=156 |language=it}} [http://www.esteri.it/MAE/EN/Benvenuti_in_Italia/Conoscere_Italia/bandieraInno.htm The tri-coloured standard]. Getting to Know Italy, Ministry of Foreign Affairs (retrieved 5 October 2008). {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20080223131121/http://www.esteri.it/MAE/EN/Benvenuti_in_Italia/Conoscere_Italia/bandieraInno.htm|date=23 February 2008}}.</ref> هي واقعو [[ترنگو ڏينهن]] طور ملهايو ويندو آهي.<ref>Article 1 of the law n. 671 of 31 December 1996 ("National celebration of the bicentenary of the first national flag")</ref> === اتحاد === {{Main|اٽلي جو اتحاد}} [[اٽلي جي بادشاهت جو جنم]] اطالوي قومپرستن ۽ [[هائوس آف ساووي]] سان وفادار شاهپرستن جي ڪوششن جو نتيجو هو، جن سڄي [[اطالوي اپٻيٽ]] تي مشتمل هڪ گڏيل بادشاهت قائم ڪرڻ ٿي چاهي. 19هين صديءَ جي وچ تائين، وڌندڙ [[اطالوي قومپرستي]] انقلاب جو سبب بڻجي.<ref>{{Cite web|title=Risorgimento in 'Dizionario di Storia'|url=https://www.treccani.it/enciclopedia/risorgimento_(Dizionario-di-Storia)|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220922035556/https://www.treccani.it/enciclopedia/risorgimento_(Dizionario-di-Storia)|archive-date=22 September 2022|access-date=22 September 2022|website=treccani.it|language=it-IT}}</ref> 1815ع جي [[ويانا ڪانگريس]] کان پوءِ، اٽلي جي سياسي ۽ سماجي اتحاد واري تحريڪ، يعني [[ريسورجي مينتو]]، اٽلي کي رياستن جي گڏجڻ ۽ انهن کي پرڏيهي ڪنٽرول کان آزاد ڪرڻ ذريعي متحد ڪرڻ لاءِ اڀري. هڪ انقلابي شخصيت محب وطن صحافي [[جوزيپي ماتسيني]] هو، جنهن 1830ع واري ڏهاڪي ۾ سياسي تحريڪ [[نوجوان اٽلي]] جو بنياد وڌو؛ هو وحداني جمهوريه جو حامي هو ۽ وسيع قومپرست تحريڪ جي وڪالت ڪندو هو. 1847ع ۾ "[[اِل ڪانتو ديلي اطالياني]]" جي پهرين عوامي پرفارمنس ٿي، جيڪو 1946ع ۾ قومي ترانو بڻيو.<ref>{{Cite book|last1=Maiorino|first1=Tarquinio|last2=Marchetti Tricamo|first2=Giuseppe|last3=Zagami|first3=Andrea|title=Il tricolore degli italiani. Storia avventurosa della nostra bandiera|year=2002|publisher=Arnoldo Mondadori Editore|language=it|isbn=978-8-8045-0946-2|page=18}}; {{Cite web|title=Fratelli d'Italia|url=https://www.quirinale.it/page/inno|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20230426052752/https://www.quirinale.it/page/inno|archive-date=26 April 2023|access-date=1 October 2021|language=it}}</ref> {{Multiple image | align = right | image1 = Giuseppe Mazzini.jpg | width1 = 173 | image2 = Giuseppe Garibaldi 1861.jpg | width2 = 138 | footer = [[جوزيپي ماتسيني]] (کاٻي)، اطالوي انقلابي تحريڪ جو انتهائي اثرائتو اڳواڻ؛ ۽ [[جوزيپي گاريبالدي]] (ساڄي)، جديد دور جي عظيم ترين جرنيلن مان هڪ طور مشهور<ref name="scholar and patriot">{{cite web |url={{Google books|iWK7AAAAIAAJ |page=PA133 |keywords=Garibaldi+one+of+the+greatest+generals+of+modern+time |text= |plainurl=yes}}|title=Scholar and Patriot|publisher=Manchester University Press|via=Google Books}}</ref> ۽ ڏکڻ آمريڪا ۽ يورپ ۾ پنهنجي فوجي ڪارنامن سبب "ٻن جهانن جو هيرو" طور سڃاتو ويندڙ،<ref>{{Cite web|title=Giuseppe Garibaldi (Italian revolutionary)|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/225978/Giuseppe-Garibaldi|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140226091529/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/225978/Giuseppe-Garibaldi|archive-date=26 February 2014|access-date=6 March 2014}}</ref> جنهن ڪيترين فوجي مهمن ۾ وڙهيو، جيڪي [[اٽلي جو اتحاد|اطالوي اتحاد]] تائين پهتيون }} نوجوان اٽلي جو سڀ کان مشهور ميمبر انقلابي ۽ جنرل [[جوزيپي گاريبالدي]] هو،<ref>Denis Mack Smith, ''Modern Italy: A Political History'', (University of Michigan Press, 1997) p. 15. A literary echo may be found in the character of Giorgio Viola in Joseph Conrad's ''[[Nostromo]]''.</ref> جنهن ڏکڻ اٽلي ۾ اتحاد لاءِ جمهوري مهم جي اڳواڻي ڪئي. بهرحال، [[سارڊينيا جي بادشاهت (1720–1861)|سارڊينيا جي بادشاهت]] ۾ هائوس آف ساووي جي اطالوي بادشاهت، جنهن جي حڪومت [[ڪاميليو بينسو، ڪائونٽ آف ڪاوير]] هلائي رهيو هو، به متحد اطالوي رياست قائم ڪرڻ جا ارادا رکندي هئي. يورپ ۾ پکڙيل [[1848ع جا لبرل انقلاب|1848ع جي لبرل انقلابن]] جي پس منظر ۾، [[آسٽريا-هنگري|آسٽريا]] خلاف هڪ ناڪام [[پهرين اطالوي آزاديءَ جي جنگ]] جو اعلان ڪيو ويو. 1855ع ۾، سارڊينيا [[ڪريميائي جنگ]] ۾ برطانيا ۽ فرانس جو اتحادي بڻيو.<ref>Enrico Dal Lago, "Lincoln, Cavour, and National Unification: American Republicanism and Italian Liberal Nationalism in Comparative Perspective". ''The Journal of the Civil War Era'' 3#1 (2013): 85–113.; William L. Langer, ed., ''An Encyclopedia of World Cup History''. 4th ed. 1968. pp 704–7.</ref> سارڊينيا 1859ع جي [[ٻي اطالوي آزاديءَ جي جنگ]] ۾ فرانس جي مدد سان آسٽريائي سلطنت خلاف وڙهيو، جنهن جي نتيجي ۾ [[لومباردي]] آزاد ٿي. [[پلومبيئرز معاهدو|پلومبيئرز معاهدي]] جي بنياد تي، سارڊينيا [[ساووي]] ۽ [[نيس]] فرانس کي حوالي ڪيا، اهڙو واقعو جنهن [[نيسارڊ لڏپلاڻ]] جو سبب بڻيو.<ref>{{Cite web|date=28 August 2017|title="Un nizzardo su quattro prese la via dell'esilio" in seguito all'unità d'Italia, dice lo scrittore Casalino Pierluigi|url=https://www.montecarlonews.it/2017/08/28/notizie/argomenti/altre-notizie-1/articolo/un-nizzardo-su-quattro-prese-la-via-dellesilio-in-seguito-allunita-ditalia-dice-lo-scrittore.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200219165302/http://www.montecarlonews.it/2017/08/28/notizie/argomenti/altre-notizie-1/articolo/un-nizzardo-su-quattro-prese-la-via-dellesilio-in-seguito-allunita-ditalia-dice-lo-scrittore.html|archive-date=19 February 2020|access-date=14 May 2021|language=it}}</ref> 1860–1861ع ۾، گاريبالدي نيپلز ۽ سسلي ۾ اتحاد واري مهم جي اڳواڻي ڪئي.<ref>Mack Smith, Denis (1997). ''Modern Italy; A Political History''. Ann Arbor: The University of Michigan Press. {{ISBN|0-4721-0895-6}}.</ref> [[تيانو]] گاريبالدي ۽ [[وڪٽر ايمانوئل ٻيون]]، سارڊينيا جي آخري بادشاهه، جي مشهور ملاقات جو هنڌ هو، جنهن دوران گاريبالدي وڪٽر ايمانوئل سان هٿ ملايو ۽ کيس [[اٽلي جو بادشاهه]] ڪري سلام ڪيو. ڪاوير 1860ع ۾ گاريبالدي جي ڏکڻ اٽلي کي سارڊينيا جي بادشاهت سان اتحاد ۾ شامل ڪرڻ تي راضي ٿيو. ان سان سارڊينيا جي حڪومت کي 17 مارچ 1861ع تي [[اٽلي جي بادشاهت جو اعلان|متحد اطالوي بادشاهت جو اعلان]] ڪرڻ جي اجازت ملي،<ref>{{Cite news|date=17 March 2017|title=Everything you need to know about March 17th, Italy's Unity Day|url=https://www.thelocal.it/20170317/everything-to-know-about-march-17th-italys-unity-unification-risorgimento-day|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170617212538/https://www.thelocal.it/20170317/everything-to-know-about-march-17th-italys-unity-unification-risorgimento-day|archive-date=17 June 2017|access-date=17 July 2017}}</ref> ۽ وڪٽر ايمانوئل ٻيون ان جو پهريون بادشاهه بڻيو. 1865ع ۾ بادشاهت جي گادي تورين کان فلورينس منتقل ڪئي وئي. 1866ع ۾، وڪٽر ايمانوئل ٻيون، [[پروشيا]] سان اتحاد ڪندي [[آسٽرو-پروشين جنگ]] دوران، [[ٽين اطالوي آزاديءَ جي جنگ]] وڙهي، جنهن جي نتيجي ۾ اٽلي [[وينيتو|وينيتيا]] کي پاڻ ۾ شامل ڪيو. آخرڪار، 1870ع ۾، جڏهن فرانس [[فرانڪو-پروشين جنگ]] دوران روم ڇڏي ڏنو، اطالوين [[روم تي قبضو|پاپائي رياستن تي قبضو ڪيو]]، اتحاد مڪمل ٿيو، ۽ گادي روم منتقل ڪئي وئي.<ref name="scholar and patriot"/> === لبرل دور === {{Main|اٽلي جي بادشاهت|اطالوي ڊائاسپورا|اطالوي سلطنت|پهريين عالمي جنگ دوران اٽلي جي فوجي تاريخ}} {{Multiple image | align = right | image1 = VictorEmmanuel2.jpg | width1 = 125 | image2 = Camillo Benso Cavour di Ciseri.jpg | width2 = 141 | footer = [[وڪٽر ايمانوئل ٻيون]] (کاٻي) ۽ [[ڪاميليو بينسو، ڪائونٽ آف ڪاوير]] (ساڄي)، اتحاد جون اهم شخصيتون، ترتيبوار متحد اٽلي جا پهريان بادشاهه ۽ وزيراعظم بڻيا. }} سارڊينيا جو آئين 1861ع ۾ سڄي اٽلي تائين وڌايو ويو، ۽ نئين رياست لاءِ بنيادي آزاديون مهيا ڪيون ويون؛ پر چونڊ قانونن بي ملڪيت طبقن کي ٻاهر رکيو. نئين بادشاهت هڪ پارلياماني آئيني بادشاهت طور هلائي وئي، جنهن تي لبرلن جو غلبو هو. جيئن اتر اٽلي تيزيءَ سان صنعتي ٿيو، ڏکڻ ۽ اتر جا ڳوٺاڻا علائقا غير ترقي يافته ۽ وڌيڪ آبادي وارا رهيا، جنهن سبب لکين ماڻهو لڏپلاڻ ڪرڻ تي مجبور ٿيا ۽ [[اطالوي ڊائاسپورا|وڏي ۽ اثرائتي ڊائاسپورا]] کي هٿي ملي. [[اطالوي سوشلسٽ پارٽي]] طاقت ۾ وڌي، جنهن روايتي لبرل ۽ قدامت پسند اسٽيبلشمينٽ کي چئلينج ڪيو. 19هين صديءَ جي آخري ٻن ڏهاڪن ۾، اٽلي آفريڪا ۾ [[اطالوي اريٽريا|اريٽريا]]، [[اطالوي صوماليا|صوماليا]]، [[اطالوي ٽرپوليطانيا|ٽرپوليطانيا]] ۽ [[اطالوي سيرينيڪا|سيرينيڪا]] کي ماتحت ڪري [[اطالوي سلطنت|نوآبادياتي طاقت]] بڻجي ويو.<ref>{{Cite web |title=The Italian Colonial Empire |url=http://www.allempires.com/article/index.php?q=italian_colonial |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20120224012449/http://www.allempires.com/article/index.php?q=italian_colonial |archive-date=24 February 2012 |access-date=17 June 2012 |publisher=All Empires |quote=At its peak, just before WWII, the Italian Empire comprehended the territories of present time Italy, Albania, Rhodes, Dodecanese, Libya, Ethiopia, Eritrea, the majority of Somalia and the little concession of Tientsin in China}}</ref><ref>(Bosworth (2005), p. 49.)</ref> 1913ع ۾ مردن لاءِ عام ووٽ جو حق اختيار ڪيو ويو. [[پهريين عالمي جنگ]] کان اڳ واري دور تي [[جيوواني جيوليٽي]] جو غلبو رهيو، جيڪو 1892ع ۽ 1921ع جي وچ ۾ پنج ڀيرا وزيراعظم رهيو. [[File:Trento 3 novembre 1918.jpg|thumb|3 نومبر 1918ع تي، فاتح [[ويتوريو وينيتو جي جنگ]] کان پوءِ، [[ترنتو]] ۾ اطالوي گهوڙيسوار]] [[پهريين عالمي جنگ ۾ اٽلي جي شموليت|اٽلي 1915ع ۾ پهريين عالمي جنگ ۾ داخل ٿيو]]، جنهن جو مقصد قومي اتحاد کي مڪمل ڪرڻ هو، تنهنڪري تاريخ نويسيءَ جي نقطه نظر کان ان کي چوٿين اطالوي آزاديءَ جي جنگ به سمجهيو وڃي ٿو،<ref>{{Cite web|date=6 March 2015|title=Il 1861 e le quattro Guerre per l'Indipendenza (1848–1918) |url=http://www.piacenzaprimogenita150.it/index.php?it%2F176%2Fil-1861-e-le-quattro-guerre-per-lindipendenza-1848-1918|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20220319075828/http://www.piacenzaprimogenita150.it/index.php?it%2F176%2Fil-1861-e-le-quattro-guerre-per-lindipendenza-1848-1918|archive-date=19 March 2022|access-date=12 March 2021|language=it}}</ref> جيئن [[اٽلي جو اتحاد|اٽلي جي اتحاد]] جي پڄاڻي.<ref>{{Cite web|title=La Grande Guerra nei manifesti italiani dell'epoca|url=http://www.beniculturali.it/mibac/export/MiBAC/sito-MiBAC/Contenuti/MibacUnif/Eventi/visualizza_asset.html_1239896580.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20150923183754/http://www.beniculturali.it/mibac/export/MiBAC/sito-MiBAC/Contenuti/MibacUnif/Eventi/visualizza_asset.html_1239896580.html|archive-date=23 September 2015|access-date=12 March 2021|language=it}}; {{Cite book|last=Genovesi|first=Piergiovanni|url=https://books.google.com/books?id=_LntMIUOXngC&q=%22quarta+guerra+d%27indipendenza%22&pg=PA41|title=Il Manuale di Storia in Italia, di Piergiovanni Genovesi|date=11 June 2009|publisher=FrancoAngeli|isbn=978-8-8568-1868-0|language=it|access-date=12 March 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20240116110143/https://books.google.com/books?id=_LntMIUOXngC&q=%22quarta+guerra+d%27indipendenza%22&pg=PA41#v=snippet&q=%22quarta%20guerra%20d'indipendenza%22&f=false|archive-date=16 January 2024|url-status=live}}</ref> اٽلي، جيڪو ظاهري طور [[جرمن سلطنت|جرمن]] ۽ [[آسٽرو-هنگريائي]] سلطنتن سان [[ٽرپل الائنس (1882)|ٽرپل الائنس]] ۾ اتحادي هو، 1915ع ۾ [[پهريين عالمي جنگ جا اتحادي|اتحادين]] سان شامل ٿيو، ۽ [[لنڊن جو معاهدو (1915)|وعدي]] تحت پهريين عالمي جنگ ۾ داخل ٿيو، جنهن ۾ وڏن علائقائي فائدن جو واعدو شامل هو: اولهه [[انر ڪارنيولا]]، اڳوڻو [[آسٽريائي لٽرل]] ۽ [[دلماتيا]]، گڏوگڏ [[عثماني سلطنت]] جا ڪجهه حصا. اتحادي فتح ۾ ملڪ جي حصي سبب ان کي "[[بگ فور (پهريين عالمي جنگ)|بگ فور]]" طاقتن مان هڪ جي حيثيت ملي. فوج جي ٻيهر تنظيم ۽ جبري ڀرتي اطالوي فتحن جو سبب بڻيا. آڪٽوبر 1918ع ۾، اطالوين هڪ وڏي جارحاڻي مهم شروع ڪئي، جيڪا [[ويتوريو وينيتو جي جنگ]] ۾ فتح تي ختم ٿي.<ref>Burgwyn, H. James: ''Italian foreign policy in the interwar period, 1918–1940.'' Greenwood Publishing Group, 1997. p. 4. {{ISBN|0-2759-4877-3}}. Schindler, John R.: ''Isonzo: The Forgotten Sacrifice of the Great War.'' Greenwood Publishing Group, 2001. p. 303. {{ISBN|0-2759-7204-6}}. Mack Smith, Denis: ''Mussolini.'' Knopf, 1982. p. 31. {{ISBN|0-3945-0694-4}}.</ref> هن اطالوي محاذ تي جنگ جي پڄاڻي ڪئي، آسٽرو-هنگريائي سلطنت جي ٽٽڻ کي يقيني بڻايو، ۽ ٻن هفتن کان به گهٽ عرصي ۾ جنگ کي [[جرمني سان جنگبندي|ختم ڪرڻ]] ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو. جنگ دوران 650,000 کان وڌيڪ اطالوي سپاهي ۽ ايترا ئي عام شهري مارجي ويا،<ref>{{Cite book|last=Mortara|first=G|title=La Salute pubblica in Italia durante e dopo la Guerra|publisher=Yale University Press|year=1925|location=New Haven}}</ref> ۽ بادشاهت ڏيوالپڻي جي ڪناري تي هئي. [[سينٽ-جرمين-آن-لي جو معاهدو (1919)|سينٽ-جرمين-آن-لي جو معاهدو]] (1919) ۽ [[راپالو جو معاهدو (1920)|راپالو جو معاهدو]] (1920) [[ترنتينو]] ۽ [[ڏکڻ ٽائرول]]، [[جوليئن مارچ]]، [[استريا]]، [[ڪوارنر نار]] ۽ دلماتيا جي شهر [[زادار|زارا]] کي اٽلي ۾ شامل ڪرڻ جي اجازت ڏني. بعد واري [[روم جو معاهدو (1924)|روم جي معاهدي]] (1924) سبب [[فيومي]] اٽلي سان شامل ٿيو. اٽلي کي لنڊن جي معاهدي ۾ واعدو ڪيل ٻيا علائقا نه مليا، تنهنڪري [[بينيتو موسوليني]] هن نتيجي کي "[[ڪٽيل فتح]]" قرار ڏنو، جنهن [[فاشسٽ اٽلي (1922–1943)|اطالوي فاشزم جي اڀار]] ۾ مدد ڪئي. مورخ "ڪٽيل فتح" کي هڪ "سياسي افسانو" سمجهن ٿا، جنهن کي فاشسٽن [[اطالوي سامراجيت]] کي ڀڙڪائڻ لاءِ استعمال ڪيو.<ref>G.Sabbatucci, ''La vittoria mutilata'', in AA.VV., ''Miti e storia dell'Italia unita'', Il Mulino, Bologna 1999, pp.101–106</ref> اٽلي کي [[قومون جي ليگ]] جي ايگزيڪيوٽو ڪائونسل ۾ مستقل سيٽ ملي. === فاشسٽ حڪومت ۽ ٻي عالمي جنگ === {{Main|فاشسٽ اٽلي|ٻي عالمي جنگ دوران اٽلي جي فوجي تاريخ|اطالوي مهم (ٻي عالمي جنگ)|اٽلي ۾ هولوڪاسٽ}} [[File:Mussolini mezzobusto.jpg|thumb|upright=.7|left|فاشسٽ آمر [[بينيتو موسوليني]] پاڻ کي ''[[دوچي]]'' سڏائيندو هو ۽ 1922ع کان [[اٽلي ۾ فاشسٽ حڪومت جو زوال|1943ع ۾ پنهنجي معزولي]] تائين ملڪ تي حڪومت ڪئي.]] عظيم جنگ جي تباهي کان پوءِ پيدا ٿيل [[ٻه ڳاڙها سال|سوشلسٽ تحريڪن]]، جيڪي [[روسي انقلاب]] کان متاثر هيون، سڄي اٽلي ۾ جوابي انقلاب ۽ دٻاءُ جو سبب بڻيون. لبرل اسٽيبلشمينٽ، سوويت طرز جي انقلاب کان ڊڄندي، موسوليني جي اڳواڻي هيٺ ننڍي [[نيشنل فاشسٽ پارٽي]] جي حمايت شروع ڪئي. آڪٽوبر 1922ع ۾، نيشنل فاشسٽ پارٽي جي [[بليڪ شرٽس]] هڪ [[عوامي مظاهرو]] ۽ "[[روم ڏانهن مارچ]]" وارو ڪُو منظم ڪيو. بادشاهه [[وڪٽر ايمانوئل ٽيون]] موسوليني کي [[اٽلي جو وزيراعظم|وزيراعظم]] مقرر ڪيو، هٿياربند ٽڪراءَ کان سواءِ اقتدار فاشسٽن ڏانهن منتقل ڪندي.<ref>{{Cite book|last=Lyttelton|first=Adrian|title=The Seizure of Power: Fascism in Italy, 1919–1929 |date=2008|publisher=Routledge|isbn=978-0-4155-5394-0|location=New York|pages=75–77}}; {{Cite news|title=March on Rome {{!}} Italian history|url=https://www.britannica.com/event/March-on-Rome|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150504055509/http://www.britannica.com/EBchecked/topic/508871/March-on-Rome|archive-date=4 May 2015|access-date=25 July 2017|work=Encyclopædia Britannica}}</ref> موسوليني سياسي پارٽين تي پابندي وڌي ۽ ذاتي آزاديون گهٽايون، آمريت قائم ڪندي. انهن قدمن عالمي ڌيان حاصل ڪيو ۽ [[نازي جرمني]] ۽ [[شاهي جاپان]] ۾ ساڳين آمريتن کي متاثر ڪيو. [[فاشزم]] اطالوي قومپرستي ۽ سامراجيت تي ٻڌل هو، ۽ رومي ۽ [[وينسي سلطنت|وينسي سلطنتن]] جي ورثي جي بنياد تي [[ارڊينٽزم|ارڊينٽسٽ دعوائن]] وسيلي اطالوي ملڪيتن کي وڌائڻ چاهيندو هو.<ref>{{Cite book|last=Rodogno|first=Davide|author-link=Davide Rodogno|title=Fascism's European Empire: Italian Occupation during the Second World War|date=2006|publisher=Cambridge University Press|location=Cambridge, England|page=88}}; {{Cite book|last=Kallis|first=Aristotle A.|title=Fascist ideology: territory and expansionism in Italy and Germany, 1922–1945 |date=2000|publisher=Routledge|location=London, England; New York City, USA|pages=41}}; {{Cite book|last1=Ball|first1=Terence|title=The Cambridge History of Twentieth-Century Political Thought|last2=Bellamy|first2=Richard|pages=133}}; {{Cite book|last=Stephen J. Lee|url=https://books.google.com/books?id=u-mm5UDlzBEC&pg=PA157|title=European Dictatorships, 1918–1945 |date=2008|publisher=Routledge|isbn=978-0-4154-5484-1|pages=157–158|access-date=8 February 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211001320/https://books.google.com/books?id=u-mm5UDlzBEC&pg=PA157#v=onepage&q&f=false|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}</ref> انهيءَ سبب فاشسٽ [[مداخلت پسند پرڏيهي پاليسي]] ۾ مصروف رهيا. 1935ع ۾، موسوليني [[ٻي اطالو-ابيسينيائي جنگ|ايٿوپيا تي حملو ڪيو]] ۽ [[اطالوي اوڀر آفريڪا]] قائم ڪيو، جنهن جي نتيجي ۾ عالمي اڪيلائي پيدا ٿي. اٽلي [[قومون جي ليگ]] مان نڪري ويو. پوءِ اٽلي [[اسٽيل جو معاهدو|نازي جرمني سان اتحاد]] ڪيو ۽ [[ٽرائيپارٽائيٽ پيڪٽ|جاپاني سلطنت]] سان گڏ ٿيو، ۽ [[اسپيني گهرو جنگ]] ۾ [[فرانسسڪو فرانڪو]] جي مضبوط حمايت ڪئي. اپريل 1939ع ۾، اٽلي [[البانيا تي اطالوي حملو|البانيا تي حملو ڪيو]]. اٽلي 10 جون 1940ع تي ٻي عالمي جنگ ۾ داخل ٿيو. ان تاريخ تائين فرانس عملي طور [[فرانس جي جنگ]] هارائي چڪو هو. مختلف وقتن تي، اطالوي [[برطانوي صومالي لينڊ تي اطالوي قبضو|برطانوي صومالي لينڊ]]، [[مصر تي اطالوي حملو|مصر]]، [[بلقان مهم (ٻي عالمي جنگ)|بلقان]] ۽ اوڀر محاذن تي اڳتي وڌيا. بهرحال، اهي [[اوڀر محاذ تي اطالوي شموليت|اوڀر محاذ]] سان گڏ [[اوڀر آفريقي مهم (ٻي عالمي جنگ)|اوڀر آفريقي]] ۽ [[اتر آفريقي مهم|اتر آفريقي]] مهمن ۾ شڪست کائي ويا، ۽ آفريڪا ۽ بلقان ۾ پنهنجا علائقا وڃائي ويٺا. [[اطالوي جنگي ڏوهه|اطالوي جنگي ڏوهن]] ۾ [[عدالت کان ٻاهر قتل]] ۽ [[نسلي صفائي]] شامل هئا،<ref>James H. Burgwyn (2004). [http://www.ingentaconnect.com/content/routledg/rmis/2004/00000009/00000003/art00005 General Roatta's war against the partisans in Yugoslavia: 1942] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130921054155/http://www.ingentaconnect.com/content/routledg/rmis/2004/00000009/00000003/art00005|date=21 September 2013}}, Journal of Modern Italian Studies, Volume 9, Number 3, pp. 314–329(16)</ref> جن ۾ لڳ ڀڳ 25,000 ماڻهن، خاص طور يوگوسلاوين، کي [[اطالوي حراستي ڪيمپ|اطالوي حراستي ڪيمپن]] ۽ ٻين هنڌن ڏانهن جلاوطن ڪيو ويو. [[يوگوسلاو پارٽيزنز]] جنگ دوران ۽ ان کان پوءِ نسلي اطالوي آبادي خلاف پنهنجا ڏوهه ڪيا، جن ۾ [[فوئبي قتل عام]] شامل هئا. جولاءِ 1943ع ۾ [[سسلي تي اتحادي حملو]] شروع ٿيو، جنهن 25 جولاءِ تي [[اٽلي ۾ فاشسٽ حڪومت جو زوال|فاشسٽ حڪومت جي خاتمي]] جو سبب بڻيو. بادشاهه [[وڪٽر ايمانوئل ٽيون]] جي حڪم سان موسوليني کي معزول ۽ گرفتار ڪيو ويو. 3 سيپٽمبر تي، اٽلي [[ڪاسيبلي جي جنگبندي]] تي صحيح ڪئي،<!-- it became effective on 8 Sept---> جنهن برطانيا ۽ آمريڪا سان جنگ ختم ڪئي. جرمن، اطالوي فاشسٽن جي مدد سان، اتر ۽ وچ اٽلي تي ڪنٽرول حاصل ڪرڻ ۾ ڪامياب ٿيا ([[آپريشن آڪسي]]). ملڪ جنگ جو ميدان رهيو، جڏهن ته اتحادي ڏکڻ کان اڳتي وڌندا رهيا. [[File:01 partigiani a milano1.jpg|thumb|اپريل 1945ع ۾ [[اٽلي جي آزادي]] تائين پهچندڙ آخري بغاوت دوران ميلان ۾ [[اطالوي مزاحمتي تحريڪ|اطالوي پارٽيزن]]]] اتر ۾، جرمنن [[اطالوي سماجي جمهوريه]] (RSI) قائم ڪئي، جيڪا هڪ نازي [[ڪٺ پتلي رياست]] ۽ [[سهڪاريت پسند|سهڪاريت پسند]] حڪومت هئي، جنهن ۾ موسوليني کي جرمن پيراٽروپرن طرفان [[گران ساسو ريڊ|بچائڻ]] کان پوءِ اڳواڻ مقرر ڪيو ويو. اطالوي فوجن جو باقي حصو [[اطالوي هم جنگي فوج]] ۾ منظم ڪيو ويو، جنهن اتحادي طاقتن سان گڏ وڙهيو، جڏهن ته موسوليني سان وفادار ٻيون اطالوي فوجون [[نيشنل ريپبلڪن آرمي]] ۾ جرمنن سان گڏ وڙهڻ لاءِ چونڊيو. جرمن فوجن، RSI جي سهڪار سان، قتل عام ڪيا ۽ هزارين يهودين کي موت جي ڪيمپن ڏانهن جلاوطن ڪيو. جنگبندي کان پوءِ واري دور ۾ [[اطالوي مزاحمت]] اڀري، جنهن [[آپريشن آڪسي|نازي جرمن قابضن]] ۽ سهڪاريت پسندن خلاف گوريلا جنگ وڙهي.<ref>G. Bianchi, ''La Resistenza'', in: AA.VV., ''Storia d'Italia'', vol. 8, pp. 368–369.</ref> هن دور جو هڪ پاسو [[اطالوي گهرو جنگ]] هو، ڇاڪاڻ⁠تہ پارٽيزنن ۽ فاشسٽ RSI فوجن جي وچ ۾ ويڙهه ٿي.<ref>{{Cite web|title=Storia della guerra civile in Italia|url=http://www.istitutobiggini.it/storia_pisano.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20221013183444/https://www.istitutobiggini.it/storia_pisano.pdf|archive-date=13 October 2022|access-date=28 August 2023}}; See the books from Italian historian [[Giorgio Pisanò]] ''Storia della guerra civile in Italia'', 1943–1945, 3 voll., Milano, FPE, 1965 and the book ''L'Italia della guerra civile'' ("Italy of civil war"), published in 1983 by the Italian writer and journalist [[Indro Montanelli]] as the fifteen volume of the ''Storia d'Italia'' ("History of Italy") by the same author.</ref><ref>{{Cite book|last=Pavone|first=Claudio|title=Una guerra civile. Saggio storico sulla moralità della Resistenza|date=1991|publisher=Bollati Boringhieri|isbn=8-8339-0629-9|location=Torino|page=238|language=it}}</ref> اپريل 1945ع ۾، جڏهن شڪست ويجهي هئي، موسوليني اتر طرف ڀڄڻ جي ڪوشش ڪئي،<ref>{{Citation|last=Viganò|first=Marino|title=Un'analisi accurata della presunta fuga in Svizzera|date=2001|work=Nuova Storia Contemporanea|volume=3|language=it}}</ref> پر پارٽيزنن هٿان پڪڙيو ويو ۽ [[بينيتو موسوليني جو موت|فوري طور قتل ڪيو ويو]].<ref>{{Cite news|date=28 April 1945|title=1945: Italian partisans kill Mussolini |url=https://news.bbc.co.uk/onthisday/hi/dates/stories/april/28/newsid_3564000/3564529.stm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20111126075555/http://news.bbc.co.uk/onthisday/hi/dates/stories/april/28/newsid_3564000/3564529.stm|archive-date=26 November 2011|access-date=17 October 2011|publisher=BBC News}}</ref> دشمنيون 29 اپريل 1945ع تي ختم ٿيون، [[ڪازيرتا جي هٿيار ڦٽا ڪرڻ|جڏهن اٽلي ۾ جرمن فوجن هٿيار ڦٽا ڪيا]]. جنگ ۾ لڳ ڀڳ اڌ ملين اطالوي مارجي ويا،<ref>{{Cite encyclopedia|title=Italy – Britannica Online Encyclopedia|encyclopedia=Encyclopædia Britannica|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297474/Italy|access-date=2 August 2010|archive-url=https://web.archive.org/web/20120306095718/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297474/Italy|archive-date=6 March 2012|url-status=live}}</ref> سماج ورهائجي ويو، ۽ معيشت لڳ ڀڳ تباهه ٿي وئي؛ 1944ع ۾ في فرد آمدني 1900ع کان پوءِ سڀ کان هيٺين سطح تي هئي.<ref>{{Cite book|title=Liberal and fascist Italy, 1900–1945 |date=2002|publisher=Oxford University Press|editor-last=Lyttelton|editor-first=Adrian|page=13}}</ref> جنگ کان پوءِ اطالوي جمهوريت پسندي ٻيهر اڀري، جنهن [[1946ع اطالوي اداراتي ريفرنڊم]] ڏانهن واٽ هموار ڪئي.<ref>{{Cite encyclopedia|title=Italia|encyclopedia=Dizionario enciclopedico italiano|publisher=[[Treccani]]|date=1970|volume=VI|page=456|language=it}}</ref> === جمهوري دور === {{Main|اطالوي جمهوريه جي تاريخ}} اٽلي 2 جون تي ٿيل 1946ع جي ريفرنڊم کان پوءِ جمهوريه بڻيو،<ref>{{Cite AV media|url=https://archive.org/details/1946-06-06_Damage_Foreshadows_A-Bomb_Test|title=Damage Foreshadows A-Bomb Test, 1946/06/06 (1946) |publisher=[[Universal Newsreel]]|year=1946|access-date=22 February 2012}}</ref> اهو ڏينهن ان کان پوءِ ''[[جمهوريه جو عيد]]'' طور ملهايو وڃي ٿو. اها پهريون ڀيرو هئي جو عورتن قومي سطح تي ووٽ ڏنو.<ref>{{Cite web|title=Italia 1946: le donne al voto, dossier a cura di Mariachiara Fugazza e Silvia Cassamagnaghi |url=http://www.insmli.it/pubblicazioni/35/Voto%20donne%20versione%20def.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110520041048/http://www.insmli.it/pubblicazioni/35/Voto%20donne%20versione%20def.pdf|archive-date=20 May 2011|access-date=30 May 2011}}; {{Cite news|title=La prima volta in cui le donne votarono in Italia, 75 anni fa|url=https://www.ilpost.it/2021/03/10/primo-voto-italia-donne-10-marzo-1946|access-date=24 August 2021|work=Il Post|date=10 March 2021|language=it-IT|archive-date=23 August 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210823162103/https://www.ilpost.it/2021/03/10/primo-voto-italia-donne-10-marzo-1946|url-status=live}}</ref> وڪٽر ايمانوئل ٽئين جي پٽ، [[امبيرتو ٻيون]]، کي تخت ڇڏڻ تي مجبور ڪيو ويو. [[اٽلي جو آئين|جمهوري آئين]] 1948ع ۾ منظور ڪيو ويو. [[اٽلي ۽ اتحادي طاقتن جي وچ ۾ پيرس جو معاهدو]] تحت، [[ايڊرياٽڪ سمنڊ]] جي ڀرسان علائقا [[سوشلسٽ وفاقي جمهوريه يوگوسلاويا|يوگوسلاويا]] سان شامل ڪيا ويا، جنهن جي نتيجي ۾ [[استريائي-دلماتيني لڏپلاڻ]] ٿي، جنهن ۾ لڳ ڀڳ 300,000 [[استريائي اطالوي|استريائي]] ۽ [[دلماتيني اطالوي]] لڏي ويا.<ref>{{Cite web|last=Tobagi|first=Benedetta|title=La Repubblica italiana {{!}} Treccani, il portale del sapere|url=http://www.treccani.it/scuola/lezioni/storia/la_repubblica_italiana.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20160305001726/http://www.treccani.it/scuola/lezioni/storia/la_repubblica_italiana.html|archive-date=5 March 2016|access-date=28 January 2015|publisher=Treccani.it}}</ref> اٽلي پنهنجون سڀ نوآبادياتي ملڪيتون وڃايون، جنهن سان [[اطالوي سلطنت]] ختم ٿي. [[File:Alcide de Gasperi 2.jpg|thumb|upright=.7|[[الچيدي دي گاسپري]]، جمهوريه جو [[اٽلي جي وزيراعظمن جي فهرست|پهريون]] [[اٽلي جو وزيراعظم]] ۽ [[يورپي يونين جا باني پيءُ|يورپي يونين جي باني پيئرن]] مان هڪ]] ڪميونسٽ قبضي جي خوف [[1948ع جي اطالوي عام چونڊن]] ۾ فيصلائتو ڪردار ادا ڪيو، جتي [[ڪرسچن ڊيموڪريسي (اٽلي)|ڪرسچن ڊيموڪريٽن]]، [[الچيدي دي گاسپري]] جي اڳواڻي هيٺ، وڏي اڪثريت سان فتح حاصل ڪئي.<ref>{{Cite book|last1=Lawrence S. Kaplan|url=https://books.google.com/books?id=UV-ti1sYcbcC|title=NATO 1948: The Birth of the Transatlantic Alliance |last2=Morris Honick|date=2007|publisher=Rowman & Littlefield|isbn=978-0-7425-3917-4|pages=52–55|access-date=5 January 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20240116110143/https://books.google.com/books?id=UV-ti1sYcbcC|archive-date=16 January 2024|url-status=live}}; {{Cite book|author=Robert Ventresca|title=From Fascism to Democracy: Culture and Politics in the Italian Election of 1948 |publisher=University of Toronto Press|date=2004|pages=236–37}}</ref> نتيجي طور، 1949ع ۾ اٽلي [[نيٽو]] جو ميمبر بڻيو. [[مارشل پلان]] معيشت کي بحال ڪيو، جنهن 1960ع واري ڏهاڪي جي آخر تائين هڪ اهڙو دور ڏٺو جيڪو [[اطالوي معاشي معجزو]] جي نالي سان مشهور آهي. 1950ع واري ڏهاڪي ۾ اٽلي [[يورپي برادرين]] جو باني ملڪ بڻيو، جيڪي بعد ۾ يورپي يونين جو بنياد بڻيون. 1960ع واري ڏهاڪي جي آخر کان 1980ع واري ڏهاڪي جي شروعات تائين، ملڪ ''[[ليڊ جا سال (اٽلي)|ليڊ جا سال]]'' نالي دور مان گذريو، جيڪو معاشي مشڪلاتن، خاص طور تي [[1973ع جو تيل بحران]]، سماجي تڪرارن ۽ دهشتگرد حملا ۽ قتل عام جي واقعن سان نمايان هو.<ref>{{Cite web|year=1995|title=Commissione parlamentare d'inchiesta sul terrorismo in Italia e sulle cause della mancata individuazione dei responsabili delle stragi (Parliamentary investigative commission on terrorism in Italy and the failure to identify the perpetrators)|url=http://www.isn.ethz.ch/php/documents/collection_gladio/report_ital_senate.pdf|archive-url=https://web.archive.org/web/20060819211212/http://www.isn.ethz.ch/php/documents/collection_gladio/report_ital_senate.pdf|archive-date=19 August 2006|access-date=2 May 2006|language=it}}; {{In lang|en|it|fr|de}} {{Cite web|title=Secret Warfare: Operation Gladio and NATO's Stay-Behind Armies|url=http://www.isn.ethz.ch/php/collections/coll_gladio.htm#Documents|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20060425182721/http://www.isn.ethz.ch/php/collections/coll_gladio.htm|archive-date=25 April 2006|access-date=2 May 2006|publisher=Swiss Federal Institute of Technology / International Relation and Security Network}}; {{Cite web|date=24 June 2000|title=Clarion: Philip Willan, Guardian, 24 June 2000, p. 19 |url=http://www.cambridgeclarion.org/press_cuttings/us.terrorism_graun_24jun2000.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100329113138/http://www.cambridgeclarion.org/press_cuttings/us.terrorism_graun_24jun2000.html|archive-date=29 March 2010|access-date=24 April 2010|publisher=Cambridgeclarion.org}}</ref> معيشت ٻيهر بحال ٿي ۽ اٽلي 1970ع واري ڏهاڪي ۾ [[جي-7]] ۾ شامل ٿيڻ کان پوءِ دنيا جي پنجين وڏي صنعتي قوم بڻجي ويو. بهرحال، قومي قرض مجموعي ملڪي پيداوار (GDP) جي 100 سيڪڙو کان به وڌي ويو. 1992ع ۽ 1993ع جي وچ ۾، حڪومت جي نون مافيا مخالف قدمن جي نتيجي ۾ اٽلي [[سسلين مافيا]] طرفان ڪيل دهشتگرد حملن کي منهن ڏنو.<ref>{{Cite web|date=8 March 2012|title=New Arrests for Via D'Amelio Bomb Attack|url=https://www.corriere.it/International/english/articoli/2012/03/08/borsellino.shtml|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20121013204755/http://www.corriere.it/International/english/articoli/2012/03/08/borsellino.shtml|archive-date=13 October 2012|access-date=9 February 2019|website=Corriere della Sera}}</ref> ووٽر، جيڪي سياسي جمود، وڏي عوامي قرضي ۽ [[اٽلي ۾ بدعنواني|بدعنواني]] کان مايوس هئا، جيڪا [[ماني پوليتي|صاف هٿن]] واري جاچ ذريعي ظاهر ٿي، بنيادي سڌارن جو مطالبو ڪرڻ لڳا. ڪرسچن ڊيموڪريٽ، جيڪي لڳ ڀڳ 50 سالن تائين حڪومت ڪندا رهيا هئا، بحران جو شڪار ٿيا ۽ ٽٽي مختلف ڌڙن ۾ ورهائجي ويا.<ref>The so-called "Second Republic" was born by forceps: not with a revolt of Algiers, but formally under the same Constitution, with the mere replacement of one ruling class by another: {{Cite journal|last=Buonomo|first=Giampiero|year=2015|title=Tovaglie pulite|journal=Mondoperaio Edizione Online}}</ref> ڪميونسٽن پاڻ کي هڪ [[سماجي جمهوريت پسند]] قوت طور ٻيهر منظم ڪيو. 1990ع ۽ 2000ع واري ڏهاڪن دوران، [[مرڪز-ساڄي اتحاد (اٽلي)|مرڪز-ساڄي اتحاد]] (جنهن تي ميڊيا جي واپاري شخصيت [[سلويو برلسڪوني]] جو غلبو هو) ۽ [[مرڪز-کاٻي اتحاد (اٽلي)|مرڪز-کاٻي اتحاد]] (جنهن جي اڳواڻي پروفيسر [[رومانو پروڊي]] ڪندو هو) باري باري حڪومت ڪندا رهيا. 21هين صديءَ جي شروعات ۾، اٽلي سياسي ۽ معاشي عدم استحڪام جي هڪ ڊگهي دور مان گذريو، جيڪو بين الاقوامي بحرانن کان گهڻو متاثر ٿيو. 2008ع ۾ شروع ٿيندڙ [[عظيم معاشي بحران]] جا اثر ملڪ جي معيشت ۽ عوامي ماليات تي گهرا پيا، جنهن جي نتيجي ۾ [[سخت مالي پاليسيون]] اختيار ڪيون ويون ۽ استحڪام ۽ عالمي اعتبار کي يقيني بڻائڻ لاءِ [[ٽيڪنوڪريٽ]] يا وسيع اتحادي حڪومتن تي وڌيڪ ڀروسو ڪيو ويو.<ref>{{Cite news|last=Hooper|first=John|date=16 November 2011|title=Mario Monti appoints technocrats to steer Italy out of economic crisis|url=https://www.theguardian.com/world/2011/nov/16/mario-monti-technocratic-cabinet-italy|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200319230844/https://www.theguardian.com/world/2011/nov/16/mario-monti-technocratic-cabinet-italy|archive-date=19 March 2020|access-date=19 March 2020|work=The Guardian}}</ref> [[File:Imigrantes salvos no Mar Mediterrâneo - SALVAMAR 2015 (52149723177).jpg|300px|thumb|[[غير قانوني مهاجر]]، جيڪي 5 سيپٽمبر 2015ع تي [[ڪاتانيا]] جي اطالوي بندرگاهه ڏانهن [[بحر روم]] ذريعي سفر ڪري رهيا آهن]] 2010ع واري ڏهاڪي دوران، نئين وزيراعظم [[ماتيو رينزي]] طرفان ادارتي سڌارا متعارف ڪرائڻ جون ڪوششون ڪيون ويون، جن جو مقصد سياسي نظام کي وڌيڪ مؤثر بڻائڻ ۽ انتظامي شاخ کي مضبوط ڪرڻ هو، پر اهي تجويزون [[2016ع جو اطالوي آئيني ريفرنڊم]] ۾ رد ٿي ويون.<ref>{{Cite news|date=12 December 2016|title=New Italian PM Paolo Gentiloni sworn in|url=https://www.bbc.co.uk/news/world-europe-38295549|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20191129122857/https://www.bbc.co.uk/news/world-europe-38295549|archive-date=29 November 2019|access-date=19 March 2020|publisher=BBC News}}</ref> ساڳئي وقت، [[يورپي مهاجر بحران]] اٽلي کي [[يورپي يونين]] ۾ داخل ٿيڻ جي هڪ اهم مرڪزي دروازي جي حيثيت ڏني، ڇاڪاڻ⁠تہ وڏي تعداد ۾ مهاجر ۽ پناهه گهرندڙ [[بحر روم]] رستي يورپ پهتا،<ref>{{Cite news|date=21 May 2018|title=What will Italy's new government mean for migrants?|url=https://www.thelocal.it/20180521/what-will-italys-new-government-mean-for-migrants|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190401231010/https://www.thelocal.it/20180521/what-will-italys-new-government-mean-for-migrants|archive-date=1 April 2019|access-date=8 June 2018|work=The Local Italy}}</ref> خاص طور تي سب-صحارا آفريڪا مان.<ref>{{Cite news|date=18 July 2017|title=African migrants fear for future as Italy struggles with surge in arrivals|url=https://www.reuters.com/article/us-italy-migrants-africa/african-migrants-fear-for-future-as-italy-struggles-with-surge-in-arrivals-idUSKBN1A30QD|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190402002627/https://www.reuters.com/article/us-italy-migrants-africa/african-migrants-fear-for-future-as-italy-struggles-with-surge-in-arrivals-idUSKBN1A30QD|archive-date=2 April 2019|access-date=8 June 2018|work=Reuters}}</ref> هن صورتحال جا اهم سماجي ۽ سياسي اثر ٿيا، جنهن سبب اميگريشن بابت عوامي بحث وڌيو ۽ [[عوام پسند]] سياسي پارٽين جي حمايت ۾ واڌ آئي.<ref>{{Cite news|title=Italy starts to show the strains of migrant influx|url=http://www.thelocal.it/20150519/migrant-surge-tests-italys-humanitarian-instincts|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170429061446/https://www.thelocal.it/20150519/migrant-surge-tests-italys-humanitarian-instincts|archive-date=29 April 2017|access-date=10 January 2017|work=[[The Local]]}}; {{Cite news|title=Italy's far right jolts back from dead|url=http://www.politico.eu/article/italys-other-matteo-salvini-northern-league-politicians-media-effettosalvini|access-date=10 January 2017|work=Politico|date=3 February 2016|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170119122156/http://www.politico.eu/article/italys-other-matteo-salvini-northern-league-politicians-media-effettosalvini|archive-date=19 January 2017}}</ref><ref>{{Cite news|date=24 May 2018|title=Opinion – The Populists Take Rome|url=https://www.nytimes.com/2018/05/24/opinion/populists-rome-five-star-movement.html|url-access=subscription|url-status=live|archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20220103/https://www.nytimes.com/2018/05/24/opinion/populists-rome-five-star-movement.html|archive-date=3 January 2022|access-date=2 June 2018|work=The New York Times}}{{Cbignore}}</ref> [[اٽلي ۾ ڪووڊ-19 وبا|ڪووڊ-19 وبا]]، جيڪا 2020ع ۾ شروع ٿي، ملڪ جي عوامي صحت ۽ معاشي ڪارڪردگي کي سخت متاثر ڪيو، ۽ اڳ ۾ موجود ڍانچائي ڪمزورين کي وڌيڪ نمايان بڻايو.<ref>{{Cite news|last=Ellyatt|first=Holly|date=19 March 2020|title=Italy's lockdown will be extended, prime minister says as death toll spikes and hospitals struggle|url=https://www.cnbc.com/2020/03/19/italys-death-rate-reaches-record-high-hospitals-in-lombardy-struggle.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200319084719/https://www.cnbc.com/2020/03/19/italys-death-rate-reaches-record-high-hospitals-in-lombardy-struggle.html|archive-date=19 March 2020|access-date=19 March 2020|publisher=CNBC}}</ref> ان جي جواب ۾، [[اٽلي ۾ ڪووڊ-19 لاڪ ڊائون|غير معمولي قدم اختيار ڪيا ويا]] ته جيئن معيشت کي سهارو ملي سگهي، جن مان ڪيترائي يورپي سطح تي گڏيل طور هم آهنگ ڪيا ويا.<ref>[https://www.agi.it/economia/news/2020-04-14/coronavirus-fmi-crisi-economica-8331041/ L'Italia pagherà il conto più salato della crisi post-epidemia] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20200527124958/https://www.agi.it/economia/news/2020-04-14/coronavirus-fmi-crisi-economica-8331041|date=27 May 2020}}, AGI</ref><ref>{{Cite web|date=12 February 2021|title=Mario Draghi's new government to be sworn in on Saturday|url=http://www.theguardian.com/world/2021/feb/12/mario-draghis-new-italian-government-to-be-sworn-in-on-saturday|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210419104552/https://www.theguardian.com/world/2021/feb/12/mario-draghis-new-italian-government-to-be-sworn-in-on-saturday|archive-date=19 April 2021|access-date=19 February 2021|website=The Guardian}}</ref> 2022ع ۾، [[جورجيا ميلوني]] اٽلي جي پهرين خاتون وزيراعظم طور حلف کنيو.<ref>{{Cite news|date=21 October 2022|title=Who is Giorgia Meloni? The rise to power of Italy's new far-right PM|url=https://www.bbc.com/news/world-europe-63351655|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20221024023546/https://www.bbc.com/news/world-europe-63351655|archive-date=24 October 2022|access-date=24 October 2022|publisher=BBC News}}</ref> == جاگرافي == {{Main|اٽلي جي جاگرافي}} {{Further|اٽلي جي ارضيات|اٽلي ۾ آتش فشاني سرگرمي|اٽلي جي دريائن جي فهرست|اٽلي جي ڍنڍن جي فهرست|اٽلي جي ٻيٽن جي فهرست|اٽلي (جاگرافيائي علائقو)}} [[File:Italy relief location map.jpg|thumb|اٽلي جو جاگرافيائي اُڀار وارو نقشو]] اٽلي، جنهن جو علائقو گهڻي حد تائين [[اٽلي (جاگرافيائي علائقو)|ساڳئي نالي واري جاگرافيائي علائقي]] سان ملي ٿو،<ref name="Treccani">{{Citation |title=Italia |volume=VI |page=413 |year=1970 |publisher=[[Treccani]] |language=it |encyclopedia=Dizionario enciclopedico italiano}}</ref> [[ڏکڻ يورپ]] ۾ واقع آهي<ref>{{Cite web |title=Southern Europe, a peninsula extending into the central Mediterranean Sea, northeast of Tunisia |url=https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20210701235642/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy |archive-date=1 July 2021 |access-date=17 August 2021 |website=The World Factbook |publisher=Central Intelligence Agency}}</ref> (۽ [[اولهه يورپ]] جو حصو پڻ سمجهيو ويندو آهي{{efn|name=WE}})، [[35هين اتر متوازي|35° اتر]] ۽ [[47° اتر]] ويڪرائي ڦاڪن، ۽ [[6هين اوڀر نصف النهار|6° اوڀر]] ۽ [[19هين اوڀر نصف النهار|19° اوڀر]] ڊگهائي ڦاڪن جي وچ ۾. اتر ۾، اولهه کان اوڀر طرف، اٽلي جون سرحدون [[فرانس]]، [[سوئٽزرلينڊ]]، [[آسٽريا]] ۽ [[سلووينيا]] سان ملن ٿيون، ۽ تقريباً [[الپس]] جي آبي ورهاست واري حد تائين پکڙيل آهن، جنهن ۾ [[پو ماٿري]] ۽ [[وينيسيائي ميدان]] شامل آهن. ملڪ [[اطالوي اپٻيٽ]]، [[سسلي]] ۽ [[سارڊينيا]] (جيڪي [[بحر روم]] جا سڀ کان وڏا ٻيٽ آهن)، ۽ [[اٽلي جي ٻيٽن جي فهرست|ڪيترن ننڍن ٻيٽن]] تي مشتمل آهي.<ref name="Treccani" /> اٽلي جا ڪي علائقا الپائن حوض کان ٻاهر به پکڙيل آهن، ۽ ڪجهه ٻيٽ [[يوروشيا]] جي براعظمي کنڊ کان ٻاهر واقع آهن. ملڪ جو ڪل پکيڙ {{Convert|301230|km2|0|abbr=out}} آهي، جنهن مان {{Convert|294020|km2|0|abbr=on}} خشڪي ۽ {{Convert|7210|km2|0|abbr=on}} پاڻي آهي.<ref name="Area">{{Cite web|date=30 October 2014|title=Principali dimensioni geostatistiche e grado di urbanizzazione del Paese|url=https://www.istat.it/it/archivio/137001|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141117054950/https://www.istat.it/it/archivio/137001|archive-date=17 November 2014|access-date=22 March 2019|website=istat.it}}</ref> ٻيٽن سميت، اٽلي جي سامونڊي ڪناري جي ڊيگهه {{Convert|7600|km|0|abbr=off}} آهي، جيڪا [[بحر روم]]، [[ليگورين سمنڊ]]، [[ٽيرينين سمنڊ]]، [[آئيونين سمنڊ]]<ref>{{Cite book|url=https://iho.int/uploads/user/pubs/standards/s-23/S-23_Ed3_1953_EN.pdf|title=Limits of Oceans and Seas|publisher=[[Organisation hydrographique internationale]]|year=1953|edition=3rd|access-date=28 December 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20111008191433/http://www.iho.int/iho_pubs/standard/S-23/S-23_Ed3_1953_EN.pdf|archive-date=8 October 2011|issue=28}}</ref> ۽ [[ايڊرياٽڪ سمنڊ]] سان لڳي ٿي.{{Sfn|Cushman-Roisin|Gačić|Poulain|2001|pp=1–2}} فرانس سان سرحد {{Convert|488|km|0|abbr=on}}، سوئٽزرلينڊ سان {{Convert|740|km|0|abbr=on}}، آسٽريا سان {{Convert|430|km|0|abbr=on}} ۽ سلووينيا سان {{Convert|232|km|0|abbr=on}} ڊگهي آهي. [[سان مارينو]] ۽ [[ويٽيڪن سٽي]] (دنيا جو سڀ کان ننڍو ملڪ ۽ [[هولي سي]] جي انتظام هيٺ عالمي [[ڪيٿولڪ چرچ]] جو مرڪز) اٽلي جي اندر واقع [[انڪليو]] آهن،<ref>{{Cite encyclopedia|year=2012|title=San Marino|encyclopedia=Encyclopædia Britannica|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/521449/San-Marino|access-date=1 March 2011|archive-url=https://web.archive.org/web/20110511180105/http://www.britannica.com/EBchecked/topic/521449/San-Marino|archive-date=11 May 2011|url-status=live}}; {{Cite news|url=https://www.bbc.com/news/world-europe-17994868|title=Vatican country profile|year=2018|publisher=BBC News|access-date=24 August 2018|archive-date=25 August 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20180825011001/https://www.bbc.com/news/world-europe-17994868|url-status=live}}</ref> جڏهن ته [[ڪامپيوني ڊي اٽاليا]] سوئٽزرلينڊ جي اندر واقع هڪ اطالوي [[ايڪسڪليو]] آهي.<ref>{{Cite web|title=Democracy in Figures|url=http://demo.istat.it/index_e.php|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210126215040/http://demo.istat.it/index_e.php|archive-date=26 January 2021|access-date=28 May 2021|website=[[Italian National Institute of Statistics]]}}</ref> سان مارينو سان سرحد {{Convert|39|km|0|abbr=on}} ۽ ويٽيڪن سٽي سان {{Convert|3.2|km|1|abbr=on}} ڊگهي آهي.<ref name=Area/> [[File:Monte Bianco DSF1243-m.jpg|thumb|[[مونٽي بيانڪو]] (مون بلان)، [[اوستا وادي]] ۾، جيڪو [[يورپي يونين]] جو سڀ کان اوچو مقام آهي]] اٽلي جي 35 سيڪڙو کان وڌيڪ زمين جبلن تي مشتمل آهي.<ref name="eug92">{{Cite book|last=Riganti|first=dir. da Alberto|title=Enciclopedia universale Garzanti.|publisher=Garzanti|year=1991|isbn=8-8115-0459-7|edition=Nuova ed. aggiornata e ampliata.|location=Milano}}</ref> [[اپينائن جبل]] اپٻيٽ جي مرڪزي ريڙهه آهن، جڏهن ته [[الپس]] اترين سرحد جو وڏو حصو ٺاهين ٿا، جتي اٽلي جو سڀ کان اوچو مقام [[مونٽي بيانڪو]] (مون بلان) جي چوٽيءَ تي {{Cvt|4810|m|ft}} جي اوچائي تي واقع آهي. ٻيا مشهور جبل [[مونٽي چيروينو]] (ميٽرهورن) ۽ [[ڊولومائيٽس]] آهن. اٽلي جا ڪيترائي حصا [[اٽلي ۾ آتش فشاني سرگرمي|آتش فشاني اصل]] جا آهن. ڏکڻ جا گهڻا ننڍا ٻيٽ ۽ ٻيٽ-گروهه [[آتش فشاني ٻيٽ]] آهن. فعال آتش فشانن ۾ [[ايٽنا جبل]] (سسلي ۾ ۽ يورپ جو سڀ کان وڏو فعال آتش فشان)، [[ولڪانو]]، [[اسٽرومبولي]] ۽ [[ويسوويس]] شامل آهن. اٽلي جون اڪثر [[اٽلي جون دريائون|دريائون]] [[ايڊرياٽڪ سمنڊ]] يا [[ٽيرينين سمنڊ]] ۾ ڇوڙ ڪن ٿيون.<ref>{{Cite web|title=List of Italian rivers|url=http://www.comuni-italiani.it/fiumi|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170916010640/http://www.comuni-italiani.it/fiumi|archive-date=16 September 2017|access-date=30 July 2018|publisher=comuni-italiani.it}}</ref> سڀ کان ڊگهي درياهه [[پو درياهه]] آهي، جيڪو الپس مان نڪري [[پادان ميدان]] مان گذري [[ايڊرياٽڪ سمنڊ]] ۾ ڇوڙ ڪري ٿو.<ref>{{Cite magazine|last=Zwingle|first=Erla|date=May 2002|title=Italy's Po River Punished for centuries by destructive floods, northern Italians stubbornly embrace their nation's longest river, which nurtures rice fields, vineyards, fisheries – and legends|url=http://ngm.nationalgeographic.com/ngm/0205/feature6|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20071223133709/http://ngm.nationalgeographic.com/ngm/0205/feature6|archive-date=23 December 2007|access-date=6 April 2009|magazine=National Geographic}}</ref> [[پو ماٿري]] ملڪ جو سڀ کان وڏو ميدان آهي، جنهن جو پکيڙ {{Convert|46000|km2|abbr=on}} آهي، ۽ ملڪ جي 70 سيڪڙو کان وڌيڪ هيٺاهين زمينن تي مشتمل آهي.<ref name=eug92/> سڀ کان وڏيون ڍنڍون، وڏي کان ننڍي ترتيب سان، [[گاردا ڍنڍ]]، [[ماجوري ڍنڍ]] ۽ [[ڪومو ڍنڍ]] آهن.<ref>{{Cite web|title=Morphometric and hydrological characteristics of some important Italian lakes|url=http://www.iii.to.cnr.it/limnol/cicloac/lagit.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20100205043503/http://www.iii.to.cnr.it/limnol/cicloac/lagit.htm|archive-date=5 February 2010|access-date=3 March 2010|publisher=Istituto per lo Studio degli Ecosistemi|location=Verbania Pallanza}}</ref> [[File:C. l. italicus in MNP.jpg|thumb|upright=.7|[[اطالوي بگھڙ]]، اٽلي جو قومي جانور]] [[اطالوي بگھڙ]] اٽلي جو قومي جانور آهي،<ref>{{Cite web|last=Sheri Foster|date=January 2021|title=What is Italy national animal?|url=https://it.yourtripagent.com/4052-what-is-italy-s-national-animal|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20230109172951/https://it.yourtripagent.com/4052-what-is-italy-s-national-animal|archive-date=9 January 2023|access-date=15 November 2021|website=Yourtrip.com}}; {{Cite web|url=https://www.affaritaliani.it/culturaspettacoli/il-lupo-grigio-degli-appennini-e-l-animale-dell-italia-544778.html|title=Il lupo grigio degli appennini e l animale dell Italia|author=James Hansen|date=June 2018|access-date=15 November 2021|archive-date=26 November 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221126224852/https://www.affaritaliani.it/culturaspettacoli/il-lupo-grigio-degli-appennini-e-l-animale-dell-italia-544778.html|url-status=live}}</ref> جڏهن ته قومي وڻ [[اربوٽس يونيڊو|اسٽرابيري وڻ]] آهي.<ref name="altovastese">{{Cite web|date=3 October 2011|title=Il corbezzolo simbolo dell'Unità d'Italia. Una specie che resiste agli incendi|url=http://www.altovastese.it/cultura/il-corbezzolo-simbolo-unita-italia-specie-che-resiste-agli-incendi|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20160205120852/http://www.altovastese.it/cultura/il-corbezzolo-simbolo-unita-italia-specie-che-resiste-agli-incendi|archive-date=5 February 2016|access-date=25 January 2016|language=it}}</ref> ان جو سبب اهو آهي ته اطالوي بگھڙ، جيڪو [[اپينائن جبل]] ۽ اولهندي [[الپس]] ۾ رهندو آهي، لاطيني ۽ اطالوي ثقافتن ۾ نمايان حيثيت رکي ٿو، جهڙوڪ [[روم جو قيام|روم جي بنياد پوڻ]] واري ڏند ڪٿا ۾،<ref>{{Cite book|last=Livy|title=The history of Rome|publisher=Printed for A. Strahan|others=George Baker (trans.)|year=1797}}</ref> جڏهن ته اسٽرابيري وڻ جا ساوا پن، اڇا گل ۽ ڳاڙها ٻير، جيڪي [[بحر روم]] جي علائقي جا مقامي آهن، قومي جهنڊي جي رنگن جي ياد ڏيارين ٿا.<ref name="altovastese"/> قومي پکي [[اطالوي جهرڪي]] آهي،<ref>{{cite web|title=Passero Italiano: L'uccello nazionale d'Italia|date=18 December 2022|url=https://www.concaternanaoggi.it/passero-italiano-luccello-nazionale-ditalia/|publisher=Conca Ternana Oggi|access-date=22 August 2024|archive-date=22 August 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240822123815/https://www.concaternanaoggi.it/passero-italiano-luccello-nazionale-ditalia/|url-status=live}}</ref> جڏهن ته قومي گل اسٽرابيري وڻ جو گل آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.msn.com/it-it/notizie/mondo/qual-%C3%A8-il-fiore-nazionale-dei-paesi-del-mondo/ss-AA1eWqXE#image=25|title=Il fiore nazionale dell'Italia (e quello degli altri Paesi del mondo)|website=[[MSN]]|access-date=26 August 2024|language=it|archive-date=2 October 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20241002211951/https://www.msn.com/it-it/notizie/mondo/qual-%C3%A8-il-fiore-nazionale-dei-paesi-del-mondo/ss-AA1eWqXE#image=25|url-status=live}}</ref> === ماحول === {{See also|اٽلي جي قومي پارڪن جي فهرست|اٽلي جي علائقائي پارڪن جي فهرست|اٽلي جي سامونڊي محفوظ علائقن جي فهرست}} [[File:National and Regional Parks of Italy.svg|thumb|اٽلي جا قومي ۽ علائقائي پارڪ]] تيز صنعتي ترقي کان پوءِ، اٽلي کي پنهنجي ماحولياتي مسئلن کي منهن ڏيڻ ۾ ڪجهه وقت لڳو. بهتري کان پوءِ، اٽلي هاڻي ماحولياتي پائيداري جي لحاظ کان دنيا ۾ 84هين درجي تي آهي.<ref>{{Cite web|title=Italy – Environment|url=http://dev.prenhall.com/divisions/hss/worldreference/IT/environment.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20090701064224/http://dev.prenhall.com/divisions/hss/worldreference/IT/environment.html|archive-date=1 July 2009|access-date=2 August 2010|publisher=Dev.prenhall.com}}</ref> قومي پارڪن، علائقائي پارڪن ۽ قدرتي محفوظ علائقن هيٺ محفوظ ڪيل ڪل زمين اٽلي جي علائقي جي لڳ ڀڳ 11 سيڪڙو تي مشتمل آهي،<ref>{{Cite web|title=Regione e aree protette|url=https://www.treccani.it/enciclopedia/regione-e-aree-protette_%28L%27Italia-e-le-sue-Regioni%29|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220111173345/https://www.treccani.it/enciclopedia/regione-e-aree-protette_%28L%27Italia-e-le-sue-Regioni%29|archive-date=11 January 2022|access-date=11 January 2022|language=it}}</ref> جڏهن ته اٽلي جي سامونڊي ڪناري جو 12 سيڪڙو حصو پڻ محفوظ ڪيو ويو آهي.<ref>{{Cite web|title=Le aree protette in Italia|url=http://www.uccellidaproteggere.it/La-conservazione/Cosa-fa-l-Italia-Le-azioni/Le-aree-protette-in-Italia|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220302220957/http://www.uccellidaproteggere.it/La-conservazione/Cosa-fa-l-Italia-Le-azioni/Le-aree-protette-in-Italia|archive-date=2 March 2022|access-date=2 March 2022|language=it}}</ref> اٽلي دنيا جي اهم [[اٽلي ۾ قابلِ تجديد توانائي|قابلِ تجديد توانائي]] پيدا ڪندڙ ملڪن مان هڪ رهيو آهي. 2010ع ۾ اهو نصب ٿيل [[شمسي توانائي]] جي گنجائش جي لحاظ کان دنيا جو چوٿون وڏو فراهم ڪندڙ هو،<ref>{{Cite web|date=15 July 2010|title=Renewables 2010 Global Status Report |url=http://www.ren21.net/Portals/97/documents/GSR/REN21_GSR2011.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110820095506/http://www.ren21.net/Portals/97/documents/GSR/REN21_GSR2011.pdf|archive-date=20 August 2011|access-date=16 July 2010|publisher=[[REN21]]}}; {{Cite web|title=Photovoltaic energy barometer 2010 – EurObserv'ER |url=https://www.eurobserv-er.org/pdf/baro196.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101011224419/http://www.eurobserv-er.org/pdf/baro196.pdf|archive-date=11 October 2010|access-date=30 October 2010}}</ref> ۽ [[هَوائي توانائي]] جي گنجائش جي لحاظ کان ڇهون وڏو ملڪ هو.<ref>{{Cite web|date=February 2011|title=World Wind Energy Report 2010 |url=http://www.wwindea.org/home/images/stories/pdfs/worldwindenergyreport2010_s.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110904232058/http://www.wwindea.org/home/images/stories/pdfs/worldwindenergyreport2010_s.pdf|archive-date=4 September 2011|access-date=8 August 2011|publisher=[[World Wind Energy Association]]}}</ref> 2020ع ۾ قابلِ تجديد توانائي اٽلي جي ڪل توانائي استعمال جو لڳ ڀڳ 37 سيڪڙو فراهم ڪري رهي هئي.<ref>{{Cite web|date=25 May 2021|title=Renewables provided 37% of Italy's energy in 2020 – English |url=https://www.ansa.it/english/news/2021/05/25/renewables-provided-37-of-italys-energy-in-2020_1a075060-c823-4076-a338-79367427dfd2.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211023040922/https://www.ansa.it/english/news/2021/05/25/renewables-provided-37-of-italys-energy-in-2020_1a075060-c823-4076-a338-79367427dfd2.html|archive-date=23 October 2021|access-date=28 May 2021|website=ANSA.it}}</ref> ملڪ 1963ع کان 1990ع تائين جوهري ريئڪٽر هلائيندو رهيو، پر [[چرنوبل حادثو]] ۽ [[1987ع جا اطالوي ريفرنڊم]] ٿيڻ کان پوءِ جوهري پروگرام ختم ڪيو ويو. 2008ع ۾ حڪومت هن فيصلي کي واپس وٺندي چار تائين جوهري بجلي گهر ٺاهڻ جا منصوبا جوڙيا، پر [[فوكوشيما جوهري حادثو]] کان پوءِ ٿيل ريفرنڊم ذريعي اهي منصوبا به رد ڪيا ويا.<ref>{{Cite web|last=Duncan Kennedy|date=14 June 2011|title=Italy nuclear: Berlusconi accepts referendum blow|url=https://www.bbc.co.uk/news/world-europe-13741105|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110612112154/http://www.bbc.co.uk/news/world-europe-13741105|archive-date=12 June 2011|access-date=20 April 2013|publisher=BBC News}}</ref> هوا جي آلودگي اڃا تائين هڪ سنگين مسئلو آهي، خاص طور تي صنعتي اتر ۾. اٽلي [[ڪاربان ڊاءِ آڪسائيڊ اخراج موجب ملڪن جي فهرست|ڪاربان ڊاءِ آڪسائيڊ]] پيدا ڪندڙ دنيا جو ٻارهون وڏو ملڪ آهي.<ref>United Nations Statistics Division, Millennium Development Goals indicators: [http://mdgs.un.org/unsd/mdg/SeriesDetail.aspx?srid=749&crid= Carbon dioxide emissions ({{CO2}}), thousand metric tons of {{CO2}}] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20091225014715/http://mdgs.un.org/unsd/mdg/SeriesDetail.aspx?srid=749&crid=|date=25 December 2009}}</ref> وڏن شهرن ۾ وڌندڙ ٽرئفڪ ۽ رش ماحولياتي ۽ صحت جا مسئلا پيدا ڪندا رهن ٿا، جيتوڻيڪ 1970ع ۽ 1980ع وارن ڏهاڪن کان پوءِ دونهين ۽ سموگ جي سطح ۾ نمايان گهٽتائي آئي آهي، ۽ [[سلفر ڊاءِ آڪسائيڊ]] جا مقدار پڻ گهٽيا آهن.<ref>{{Cite web|title=Environment and Health in Italy – Executive Summary|url=https://www.euro.who.int/en/home|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20100303051309/http://www.euro.who.int/document/hms/ehiexes_e.pdf|archive-date=3 March 2010|publisher=World Health Organization}}</ref> ٻيلن جي ڪٽائي، غيرقانوني اڏاوتن، ۽ زمين جي ناقص انتظامي پاليسين سبب اٽلي جي جبلستاني علائقن ۾ وڏي پيماني تي زميني ڪٽائي ٿي آهي، جنهن جي نتيجي ۾ ماحولياتي آفتون پيدا ٿيون آهن، جهڙوڪ 1963ع ۾ [[واجونٽ ڊيم]] جي تباهي، 1998ع جو [[سارنو]] سانحو،<ref>{{Cite news|last=Nick Squires|date=2 October 2009|title=Sicily mudslide leaves scores dead|url=https://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6255575/Sicily-mudslide-leaves-scores-dead.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20091006082824/http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6255575/Sicily-mudslide-leaves-scores-dead.html|archive-date=6 October 2009|access-date=2 October 2009|work=The Daily Telegraph|location=London}}</ref> ۽ 2009ع جا [[2009ع ميسينا جا ٻوڏ ۽ مٽيءَ جا ڌوڪڙا|ميسينا جا مٽيءَ جا ڌوڪڙا ۽ ٻوڏون]].<ref>{{Cite news|last=Nick Squires|date=2 October 2009|title=Sicily mudslide leaves scores dead|url=https://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6255575/Sicily-mudslide-leaves-scores-dead.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20091006082824/http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6255575/Sicily-mudslide-leaves-scores-dead.html|archive-date=6 October 2009|access-date=2 October 2009|work=The Daily Telegraph|location=London}}</ref> == سياست == {{Main|اٽلي جي سياست|اٽلي ۾ چونڊون}} اٽلي 1946ع کان هڪ وحداني [[پارلياماني جمهوريه]] آهي، جڏهن بادشاهت کي [[1946ع جو اطالوي ادارياتي ريفرنڊم|1946ع جي ريفرنڊم]] وسيلي ختم ڪيو ويو. [[اٽلي جو صدر|اٽلي جو صدر]]، [[سرجيو ماتاريلا]]، جيڪو 2015ع کان هن عهدي تي فائز آهي، ملڪ جو سربراهه آهي. صدر کي گڏيل اجلاس ۾ [[اٽلي جي پارليامينٽ]] ۽ علائقائي نمائندن طرفان هڪ ستن سالن واري مدي لاءِ چونڊيو ويندو آهي. اٽلي وٽ [[اٽلي جو آئين|هڪ لکيل جمهوري آئين]] موجود آهي، جيڪو [[اٽلي جي آئين ساز اسيمبلي|آئين ساز اسيمبلي]] طرفان تيار ڪيو ويو. اها اسيمبلي انهن [[فاشزم مخالف]] قوتن جي نمائندن تي مشتمل هئي، جن [[ٻي عالمي جنگ]] دوران اٽلي جي آزاديءَ وقت نازي ۽ فاشسٽ قوتن جي شڪست ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو هو.<ref>Smyth, Howard McGaw Italy: From Fascism to the Republic (1943–1946) ''The Western Political Quarterly'' vol. 1 no. 3 (pp. 205–222), September 1948.{{JSTOR|442274}}</ref> اٽلي معاشي، فوجي، ثقافتي ۽ سياسي معاملن ۾ اهم عالمي ڪردار ادا ڪري ٿو ۽ [[يورپي يونين]] جي ٽن وڏين رياستن مان هڪ سمجھيو وڃي ٿو. اهو عام طور تي هڪ [[علائقائي طاقت]] تصور ڪيو ويندو آهي،<ref>Gabriele Abbondanza, ''Italy as a Regional Power: the African Context from National Unification to the Present Day'' (Rome: Aracne, 2016); "''[[Operation Alba]] may be considered one of the most important instances in which Italy has acted as a regional power, taking the lead in executing a technically and politically coherent and determined strategy.''" See Federiga Bindi, ''Italy and the European Union'' (Washington, D.C.: Brookings Institution Press, 2011), p. 171.</ref> جڏهن ته ان جي [[عظيم طاقت]] واري حيثيت بابت عالمن ۽ سياسي تجزيه نگارن ۾ بحث جاري آهي.<ref>{{Cite book |url=https://books.google.com/books?id=nTKBdY5HBeUC&q=Canada%2520Among%2520Nations%252C%25202004%253A%2520Setting%2520Priorities+Straight |title=Canada Among Nations, 2004: Setting Priorities Straight |date=17 January 2005 |publisher=McGill-Queen's Press – MQUP |isbn=978-0-7735-2836-9 |page=85 |quote=The United States is the sole world's superpower. France, Italy, Germany and the United Kingdom are great powers |access-date=13 June 2016 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230116145100/https://books.google.com/books?id=nTKBdY5HBeUC&q=Canada%2520Among%2520Nations%252C%25202004%253A%2520Setting%2520Priorities+Straight |archive-date=16 January 2023 |url-status=live}}; {{Cite book |last=Sterio |first=Milena |url=https://books.google.com/books?id=-QuI6n_OVMYC&q=The%20Right%20to%20Self-determination%20Under%20International%20Law%3A%20%22selfistans%22%2C%20Secession%20and%20the%20Rule%20of%20the%20Great%20Powers |title=The right to self-determination under international law: "selfistans", secession and the rule of the great powers |date=2013 |publisher=Routledge |isbn=978-0-4156-6818-7 |location=Milton Park, Abingdon, Oxon |page=xii (preface) |quote=The great powers are super-sovereign states: an exclusive club of the most powerful states economically, militarily, politically and strategically. These states include veto-wielding members of the United Nations Security Council (United States, United Kingdom, France, China, and Russia), as well as economic powerhouses such as Germany, Italy and Japan. |access-date=13 June 2016 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240116110143/https://books.google.com/books?id=-QuI6n_OVMYC&q=The%20Right%20to%20Self-determination%20Under%20International%20Law%3A%20%22selfistans%22%2C%20Secession%20and%20the%20Rule%20of%20the%20Great%20Powers#v=snippet&q=The%20Right%20to%20Self-determination%20Under%20International%20Law%3A%20%22selfistans%22%2C%20Secession%20and%20the%20Rule%20of%20the%20Great%20Powers&f=false |archive-date=16 January 2024 |url-status=live}}</ref> [[انٽرنيشنل آئيڊيا]] جي عالمي جمهوريت واري اشاري (GSoD) ۽ جمهوريت ٽريڪر موجب، اٽلي مجموعي جمهوري معيارن ۾ اعليٰ درجي تي ڪارڪردگي ڏيکاري ٿو، جيتوڻيڪ [[قانون جي حڪمراني]] جي شعبي ۾ ڪجهه ڪمزورين جي نشاندهي ڪئي وئي آهي.<ref>{{Cite web |title=Italy {{!}} The Global State of Democracy |url=https://www.idea.int/democracytracker/country/italy |access-date=16 October 2025 |website=www.idea.int |language=en}}</ref> === حڪومت === {{Main|اٽلي جي حڪومت}} {{Multiple image | align = right | caption_align = center | image1 = Sergio Mattarella Official (cropped).jpg | caption1 = [[سرجيو ماتاريلا]]<br/>{{small|[[اٽلي جو صدر|صدر]]}} | image2 = Giorgia Meloni Official 2023 crop.jpg | caption2 = [[جورجيا ميلوني]]<br/>{{small|[[اٽلي جو وزيراعظم|وزيراعظم]]}} | total_width = 320 }} اٽلي ۾ پارلياماني حڪومت آهي، جيڪا [[مخلوط اڪثريتي نمائندگي]] واري چونڊ نظام تي ٻڌل آهي. پارليامينٽ مڪمل طور تي [[ٻه ايواني پارليامينٽ|ٻه ايواني]] آهي ۽ ٻنهي ايوانن وٽ ساڳيا اختيار آهن. اهي ٻه ايوان هي آهن: [[اٽلي جي چيمبر آف ڊپٽيز|چيمبر آف ڊپٽيز]]، جيڪو [[پالازو مونٽيچيٽوريو]] ۾ اجلاس ڪندو آهي، ۽ [[اٽلي جي سينيٽ|سينيٽ آف دي ريپبلڪ]]، جيڪا [[پالازو ماداما]] ۾ اجلاس ڪندي آهي. [[اٽلي جي پارليامينٽ]] جي هڪ خاص خصوصيت اها آهي ته پرڏيهه ۾ مستقل رهندڙ [[اطالوي شهريت جو قانون|اطالوي شهرين]] کي پڻ نمائندگي حاصل آهي؛ 8 ڊپٽيز ۽ 4 سينيٽر چار الڳ [[اٽلي جي پارليامينٽ#اوورسيز حلقو|پرڏيهي حلقن]] مان چونڊيا ويندا آهن. پارليامينٽ ۾ [[تاحيات سينيٽر]] پڻ هوندا آهن، جن کي صدر "سماجي، سائنسي، فني يا ادبي ميدان ۾ غيرمعمولي وطن دوست خدمتن" جي بنياد تي مقرر ڪندو آهي. اڳوڻا صدر خودبخود تاحيات سينيٽر بڻجي ويندا آهن. [[File:Palazzo Madama (Roma).jpg|thumb|[[پالازو ماداما]]، روم، [[اٽلي جي سينيٽ|سينيٽ آف دي ريپبلڪ]] جو صدر مقام]] [[اٽلي جو وزيراعظم]] حڪومت جو سربراهه آهي ۽ انتظامي اختيار رکي ٿو، پر گهڻين پاليسين تي عملدرآمد لاءِ کيس وزيرن جي ڪائونسل جي منظوري حاصل ڪرڻي پوي ٿي. وزيراعظم ۽ ڪابينا کي صدر مقرر ڪندو آهي ۽ پوءِ پارليامينٽ کان اعتماد جو ووٽ وٺڻو پوندو آهي. پنهنجي عهدي تي برقرار رهڻ لاءِ وزيراعظم کي اعتماد جا ووٽ حاصل ڪرڻ ضروري هوندا آهن. اٽلي جا اهم سياسي پارٽيون [[برادرز آف اٽلي]]، [[ڊيموڪريٽڪ پارٽي (اٽلي)|ڊيموڪريٽڪ پارٽي]] ۽ [[فائيو اسٽار موومينٽ]] آهن. 2022ع جي عام چونڊن دوران انهن ٽنهي پارٽين ۽ سندن اتحادين [[چيمبر آف ڊپٽيز]] ۾ 400 مان 357 سيٽون ۽ سينيٽ ۾ 200 مان 187 سيٽون حاصل ڪيون. {{Clear}} === قانون ۽ فوجداري انصاف === {{Main|اٽلي جو قانون|اٽلي جو عدالتي نظام|اٽلي ۾ قانون لاڳو ڪندڙ ادارا|اٽلي ۾ ڏوھ}} [[File:Roma 2011 08 07 Palazzo di Giustizia.jpg|thumb|[[اٽلي جي سپريم ڪورٽ آف ڪيسيشن]]، روم]] اٽلي جي قانون جا ڪيترائي ذريعا آهن. اهي درجابنديءَ جي لحاظ کان ترتيب ڏنل آهن؛ هيٺين درجي جي قانون يا ضابطي کي مٿين درجي جي قانون سان ٽڪراءُ ڪرڻ جي اجازت ناهي.<ref>{{Cite web|title=GERARCHIA DELLE FONTI|url=https://www.dirittoeconomia.net/diritto/fonti_diritto/gerarchia_fonti.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220117194800/https://www.dirittoeconomia.net/diritto/fonti_diritto/gerarchia_fonti.htm|archive-date=17 January 2022|access-date=26 March 2022|language=it}}</ref> [[اٽلي جو آئين|1948ع جو آئين]] سڀ کان اعليٰ قانوني ذريعو آهي.<ref>{{Cite web|title=Guide to Law Online: Italy |url=https://www.loc.gov/law/help/guide/nations/italy.php|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210508132418/https://www.loc.gov/law/help/guide/nations/italy.php|archive-date=8 May 2021|access-date=26 March 2022|website=loc.gov}}</ref> [[اٽلي جي آئيني عدالت]] قانونن جي آئين سان مطابقت بابت فيصلو ڪندي آهي. عدليه پنهنجا فيصلا [[رومي قانون]]، [[نيپولين ڪوڊ]] ۽ بعد وارن قانونن جي بنياد تي ڪري ٿي. [[اٽلي جي سپريم ڪورٽ آف ڪيسيشن]] فوجداري ۽ ديواني اپيلن لاءِ اعليٰ ترين عدالت آهي. اٽلي [[ايل جي بي ٽي حقن]] جي ميدان ۾ ٻين ڪيترن مغربي يورپي ملڪن کان پوئتي سمجهيو ويندو آهي.<ref>{{Cite web|title=Country Ranking – Rainbow Europe|url=https://rainbow-europe.org/country-ranking|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190521004552/https://rainbow-europe.org/country-ranking|archive-date=21 May 2019|access-date=28 October 2021|website=rainbow-europe.org}}</ref> تشدد جي ممانعت بابت اطالوي قانون کي پڻ ڪجهه بين الاقوامي معيارن کان گهٽ تصور ڪيو ويو آهي.<ref>{{Cite web|title=The Struggle against Torture in Italy – The Failure of the Italian Law – English|url=https://www.menschenrechte.org/en/2018/03/06/the-struggle-against-torture-in-italy-the-failure-of-the-italian-law|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190608005803/https://www.menschenrechte.org/en/2018/03/06/the-struggle-against-torture-in-italy-the-failure-of-the-italian-law|archive-date=8 June 2019|access-date=8 June 2019|website=menschenrechte.org}}</ref> قانون لاڳو ڪندڙ نظام گهڻ رخو آهي ۽ ان ۾ ڪيترائي پوليس ادارا شامل آهن.<ref name="Walters">{{Cite journal|last=Reece Walters|year=2013|editor2-last=Matthew Ball|editor3-last=Erin O'Brien|editor4-last=Juan Tauri|title=Eco Mafia and Environmental Crime|journal=Crime, Justice and Social Democracy: International Perspectives|publisher=Palgrave Macmillan|page=286|doi=10.1057/9781137008695_19|isbn=978-1-3494-3575-3|editor1=Kerry Carrington}}</ref> قومي پوليس ادارن ۾ [[پوليٽسيا دي ستاتو]] ('رياستي پوليس')، [[ڪارابينيئري]]، [[گوارڊيا دي فنانزا]] ('مالي پوليس') ۽ [[پوليٽسيا پينيٽينتسيريا]] ('جيل پوليس') شامل آهن،<ref name="BuonannoMastrobuoni">{{Cite book|last1=Paulo Buonanno|title=Lessons from the Economics of Crime: What Reduces Offending?|last2=Giovanni Mastrobuoni|publisher=MIT Press|year=2013|isbn=978-0-2620-1961-3|editor-last=Philip J. Cook|page=193|chapter=Centralized versus Decentralized Police Hiring in Italy and the United States|doi=10.7551/mitpress/9780262019613.001.0001|editor-last2=Stephen Machin|editor-last3=Olivier Marie|editor-last4=Giovanni Mastrobuoni}}</ref> ان سان گڏ [[گوارڊيا ڪوسٽيرا]] ('[[پاڻي پوليس|سامونڊي ڪناري جي محافظ پوليس]]') پڻ آهي.<ref name=Walters/> جيتوڻيڪ پوليسنگ بنيادي طور قومي سطح تي فراهم ڪئي ويندي آهي،<ref name="BuonannoMastrobuoni"/> پر [[صوبائي پوليس|صوبائي]] ۽ [[ميونسپل پوليس (اٽلي)|ميونسپل]] پوليس پڻ موجود آهن.<ref name="Walters"/> 19هين صديءَ جي وچ ڌاري ظاهر ٿيڻ کان وٺي، [[اٽلي ۾ منظم ڏوھ|اطالوي منظم ڏوھ]] ۽ ڏوهاري تنظيمن ڏکڻ اٽلي جي ڪيترن علائقن جي سماجي ۽ معاشي زندگيءَ ۾ گهڙي وئي آهن؛ انهن مان سڀ کان بدنام سسلي مافيا آهي، جيڪا آمريڪا سميت پرڏيهي ملڪن تائين پکڙجي وئي. مافيا جي آمدني GDP جي 9 سيڪڙو تائين پهچي سگهي ٿي<ref>{{Cite web|last=Claudio Tucci|date=11 November 2008|title=Confesercenti, la crisi economica rende ancor più pericolosa la mafia|url=http://www.ilsole24ore.com/art/SoleOnLine4/Economia%20e%20Lavoro/2008/11/confesercenti-mafia-racket-pizzo.shtml?uuid=20ff3b9c-afe7-11dd-8057-9c09c8bfa449|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110427081220/http://www.ilsole24ore.com/art/SoleOnLine4/Economia%20e%20Lavoro/2008/11/confesercenti-mafia-racket-pizzo.shtml?uuid=20ff3b9c-afe7-11dd-8057-9c09c8bfa449|archive-date=27 April 2011|access-date=21 April 2011|website=Confesercenti|publisher=Ilsole24ore.com|language=it}}; {{Cite news|url=https://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6957240/Italy-claims-finally-defeating-the-mafia.html|title=Italy claims finally defeating the mafia|author=Nick Squires|date=9 January 2010|work=The Daily Telegraph|location=London|access-date=21 April 2011|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110429173631/http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6957240/Italy-claims-finally-defeating-the-mafia.html|archive-date=29 April 2011}}</ref>.<ref>{{Cite news|last=Kiefer|first=Peter|date=22 October 2007|title=Mafia crime is 7% of GDP in Italy, group reports|url=https://www.nytimes.com/2007/10/22/world/europe/22iht-italy.4.8001812.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110501085052/http://www.nytimes.com/2007/10/22/world/europe/22iht-italy.4.8001812.html|archive-date=1 May 2011|access-date=19 April 2011|work=The New York Times}}</ref> 2009ع جي هڪ رپورٽ 610 [[ڪوموني|{{Lang|it|comuni|nocat=true}}]] جي نشاندهي ڪئي، جتي مافيا جي مضبوط موجودگي آهي، جتي 13 ملين اطالوي رهن ٿا ۽ GDP جو 15 سيڪڙو پيدا ٿئي ٿو.<ref>{{Cite web|last=Maria Loi|date=1 October 2009|title=Rapporto Censis: 13 milioni di italiani convivono con la mafia|url=http://www.antimafiaduemila.com/content/view/20052/78|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110429082416/http://www.antimafiaduemila.com/content/view/20052/78|archive-date=29 April 2011|access-date=21 April 2011|website=Censis|publisher=Antimafia Duemila|language=it}}; {{Cite news|url=https://www.theguardian.com/world/2009/oct/01/mafia-influence-hovers-over-italians|work=The Guardian|location=London|title=Mafia's influence hovers over 13{{spaces}}m Italians, says report|first=Tom|last=Kington|date=1 October 2009|access-date=5 May 2010| url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130908050448/http://www.theguardian.com/world/2009/oct/01/mafia-influence-hovers-over-italians|archive-date=8 September 2013}}</ref> ڪلابريا جي [['ندرنگيتا]]، جيڪا غالباً اٽلي جي سڀ کان طاقتور ڏوهاري تنظيم آهي، اڪيلي GDP جو 3 سيڪڙو حصو رکي ٿي.<ref>{{Cite web|last=ANSA|date=14 March 2011|title=Italy: Anti-mafia police arrest 35 suspects in northern Lombardy region|url=http://mafiatoday.com/sicilian-mafia-ndrangheta/italy-anti-mafia-police-arrest-35-suspects-in-northern-lombardy-region|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110429100220/http://mafiatoday.com/sicilian-mafia-ndrangheta/italy-anti-mafia-police-arrest-35-suspects-in-northern-lombardy-region|archive-date=29 April 2011|access-date=21 April 2011|website=adnkronos.com|publisher=Mafia Today}}</ref> هر 1,000 ماڻهن تي 0.013 جي شرح سان، اٽلي قتل جي شرح ۾ 61 ملڪن جي ڀيٽ ۾ 47هين نمبر تي آهي،<ref>{{Cite web|title=Crime Statistics – Murders (per capita) (more recent) by country|url=http://www.nationmaster.com/graph/cri_mur_percap-crime-murders-per-capita|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20080929181837/http://www.nationmaster.com/graph/cri_mur_percap-crime-murders-per-capita|archive-date=29 September 2008|access-date=4 April 2010|publisher=NationMaster.com}}</ref> ۽ دنيا جي 64 ملڪن جي ڀيٽ ۾ هر 1,000 ماڻهن تي زيادتي جي ڪيسن جي تعداد ۾ 43هين نمبر تي آهي. اهي ترقي يافته ملڪن ۾ نسبتاً گهٽ انگ اکر آهن. === پرڏيهي لاڳاپا === {{Main|اٽلي جا پرڏيهي لاڳاپا}} [[File:G7 Summit 2024 - Family photo - 02.jpg|thumb|[[گروپ آف سيون|جي-7]] اڳواڻن جي [[50هين جي-7 سربراهي اجلاس]]، [[اپوليا]] ۾ گروپ تصوير]] اٽلي [[يورپي اقتصادي ڪميونٽي]] (EEC)، جيڪا هاڻي يورپي يونين (EU) آهي، ۽ [[نيٽو]] جو باني ميمبر آهي. اٽلي کي 1955ع ۾ گڏيل قومن ۾ داخل ڪيو ويو، ۽ اهو بين الاقوامي تنظيمن، جهڙوڪ [[او اي سي ڊي]]، [[ٽيرفن ۽ واپار بابت عام معاهدو]]/[[ورلڊ ٽريڊ آرگنائيزيشن]] (GATT/WTO)، [[يورپ ۾ سلامتي ۽ تعاون جي تنظيم]] (OSCE)، [[يورپ جي ڪائونسل]] ۽ [[مرڪزي يورپي انيشيٽو]] جو ميمبر ۽ مضبوط حامي آهي. بين الاقوامي تنظيمن جي گردشي صدارتن ۾ ان جا وارو شامل آهن: 2018ع ۾ [[يورپ ۾ سلامتي ۽ تعاون جي تنظيم]]، 2017ع ۾ [[جي-7]]، ۽ 2014ع ۾ [[يورپي يونين جي ڪائونسل جي صدارت|يورپي يونين ڪائونسل]]. اٽلي [[گڏيل قومن جي سلامتي ڪائونسل جي ميمبرن جي فهرست|گڏيل قومن جي سلامتي ڪائونسل]] جو بار بار چونڊجندڙ [[گڏيل قومن جي سلامتي ڪائونسل|غير مستقل ميمبر]] آهي. اٽلي گهڻ طرفي بين الاقوامي سياست جي مضبوط حمايت ڪري ٿو، گڏيل قومن ۽ ان جي بين الاقوامي سلامتي سرگرمين جي تائيد ڪري ٿو. 2013ع ۾، اٽلي جا 5,296 فوجي پرڏيهه ۾ مقرر هئا، جيڪي 25 ملڪن ۾ گڏيل قومن ۽ نيٽو جي 33 مشنن ۾ شامل هئا.<ref>{{Cite web|title=Missioni/Attivita' Internazionali DAL 1 October 2013 AL 31 December 2013 – Situazione AL 11 December 2013 |url=http://www.difesa.it/OperazioniMilitari/Documents/SIT%20ANNO%202013%20al%2011%20dicembre%202013.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140201175427/http://www.difesa.it/OperazioniMilitari/Documents/SIT%20ANNO%202013%20al%2011%20dicembre%202013.pdf|archive-date=1 February 2014|access-date=27 January 2014|publisher=Italian Ministry of Defence}}</ref> اٽلي گڏيل قومن جي امن قائم رکڻ وارن مشنن جي حمايت ۾ [[UNITAF|صوماليا]]، [[موزمبيق ۾ گڏيل قومن جو آپريشن|موزمبيق]] ۽ [[اوڀر تيمور ۾ گڏيل قومن جو مربوط مشن|اوڀر تيمور]] ۾ فوجون مقرر ڪيون. اٽلي [[IFOR|بوسنيا]]، [[ڪوسوو فورس|ڪوسوو]] ۽ [[آپريشن سن رائز (البانيا)|البانيا]] ۾ نيٽو ۽ گڏيل قومن جي آپريشنن لاءِ مدد فراهم ڪري ٿو، ۽ 2003ع کان [[آپريشن اينڊيئرنگ فريڊم]] (OEF) جي حمايت ۾ افغانستان ۾ 2,000 کان وڌيڪ فوجي مقرر ڪيا. اٽلي عراق جي ٻيهر تعمير ۽ استحڪام لاءِ بين الاقوامي ڪوششن جي حمايت ڪئي، پر 2006ع تائين پنهنجو 3,200 فوجين وارو [[ملٽي نيشنل فورس – عراق#2006ع واپسيون|فوجي دستو]] واپس وٺي ڇڏيو. آگسٽ 2006ع ۾، اٽلي [[لبنان ۾ گڏيل قومن جي عبوري فورس]] لاءِ لڳ ڀڳ 2,450 فوجي مقرر ڪيا.<ref>[http://www.corriere.it/Primo_Piano/Cronache/2006/08_Agosto/29/libano.shtml "Italian soldiers leave for Lebanon"] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20060902001118/http://www.corriere.it/Primo_Piano/Cronache/2006/08_Agosto/29/libano.shtml|date=2 September 2006}} Corriere della Sera, 30 August 2006</ref> اٽلي [[فلسطيني اٿارٽي]] جو هڪ وڏو مالي مددگار آهي، جنهن صرف 2013ع ۾ €60&nbsp;ملين جو حصو ڏنو.<ref>{{Cite news|date=4 September 2013|title=Italy donates 60 million euros to PA|url=http://www.maannews.net/eng/ViewDetails.aspx?ID=626926|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20141018104825/http://www.maannews.net/eng/ViewDetails.aspx?ID=626926|archive-date=18 October 2014|access-date=27 January 2014|agency=[[Ma'an News Agency]]}}</ref> === فوج === {{Main|اطالوي هٿياربند فوجون|اٽلي جي فوجي تاريخ}} {{See also|اٽلي سان لاڳاپيل جنگين جي فهرست}} [[File:Cavour (550).jpg|thumb|هوائي جهاز بردار ٻيڙو ''[[اطالوي هوائي جهاز بردار ٻيڙو ڪاوير|ڪاوير]]''، [[اطالوي بحريه]] جو [[فليگ شپ]]]] [[File:Centauro01.JPEG|thumb|[[IFOR]] جي حصي طور [[بوسنيا ۽ هرزيگووينا]] ۾ گشت دوران اطالوي فوج جو [[چينتاورو (ٽينڪ تباه ڪندڙ)|چينتاورو]] ٽينڪ تباه ڪندڙ]] [[اٽلي جي فوجي تاريخ]] هڪ وسيع دور کي بيان ڪري ٿي، جيڪو [[اٽلي جون قديم قومون|اٽلي جي قديم قومن]] طرفان وڙهيل فوجي تڪرارن کان شروع ٿئي ٿو، خاص طور تي [[قديم رومن]] طرفان ڀونوچ سمنڊ جي دنيا جي فتح، وچئين دور ۾ اطالوي [[اطالوي شهري رياستون|شهري رياستن]] ۽ [[سامونڊي جمهوريهون|سامونڊي جمهوريهن]] جي واڌ، ۽ [[اٽلي جي تاريخي رياستن جي فهرست|تاريخي اطالوي رياستن]] جي [[اطالوي جنگيون|اطالوي جنگين]] ۽ [[جانشيني جون جنگيون|جانشيني جي جنگين]] ۾ شموليت کان گذري، نيپوليني دور، [[اٽلي جو اتحاد]]، [[اطالوي سلطنت|نوآبادياتي سلطنت]] جي مهمن، ٻنهي [[عالمي جنگون|عالمي جنگين]]، ۽ جديد دور تائين پهچي ٿو، جنهن ۾ [[نيٽو]]، يورپي يونين يا گڏيل قومن جي سرپرستي هيٺ عالمي [[امن قائم رکڻ]] واريون ڪارروائيون شامل آهن. [[اطالوي فوج]]، [[اطالوي بحريه|بحريه]]، [[اطالوي هوائي فوج|هوائي فوج]] ۽ [[ڪارابينيئري]] گڏجي اطالوي هٿياربند فوجون ٺاهين ٿيون، جيڪي [[هاءِ ڪائونسل آف ڊفينس (اٽلي)|هاءِ ڪائونسل آف ڊفينس]] جي حڪم هيٺ آهن، جنهن جي صدارت صدر ڪندو آهي، جيئن [[اٽلي جو آئين]] مقرر ڪري ٿو. آرٽيڪل 78 موجب، [[اٽلي جي پارليامينٽ|پارليامينٽ]] کي جنگ جي حالت جو اعلان ڪرڻ ۽ جنگ لاءِ ضروري اختيار حڪومت کي ڏيڻ جو اختيار آهي. هٿياربند فوجن جي شاخ نه هجڻ باوجود، [[گوارڊيا دي فنانزا]] کي فوجي حيثيت حاصل آهي ۽ اها فوجي بنيادن تي منظم آهي.{{Efn|گوارڊيا دي فنانزا جهازن، هوائي جهازن ۽ هيليڪاپٽرن جو وڏو ٻيڙو هلائي ٿي، جنهن سان اها اٽلي جي پاڻيءَ جي نگراني ڪري سگهي ٿي ۽ جنگي منظرنامن ۾ حصو وٺي سگهي ٿي.}} 2005ع کان فوجي خدمت رضاڪارانه آهي.<ref>{{Cite web|title=Law n°226 of August 23, 2004 |url=http://www.camera.it/parlam/leggi/04226l.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130117013103/http://www.camera.it/parlam/leggi/04226l.htm|archive-date=17 January 2013|access-date=13 July 2012|publisher=Camera.it}}</ref> 2010ع ۾، اطالوي فوج وٽ فعال ڊيوٽي تي 293,202 اهلڪار هئا،<ref>"The Military Balance 2010", pp. 141–145. [[International Institute for Strategic Studies]], 3 February 2010.</ref> جن مان 114,778 ڪارابينيئري هئا.<ref>{{Cite web|last=Italian Ministry of Defence|author-link=Ministry of Defence (Italy)|title=Nota aggiuntiva allo stato di previsione per la Difesa per l'anno 2009 |url=http://www.difesa.it/NR/rdonlyres/5EF11493-59DD-4FB7-8485-F4258D9F5891/0/Nota_Aggiuntiva_2009.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110504073613/http://www.difesa.it/NR/rdonlyres/5EF11493-59DD-4FB7-8485-F4258D9F5891/0/Nota_Aggiuntiva_2009.pdf|archive-date=4 May 2011|access-date=11 July 2014|language=it}}</ref> نيٽو جي [[نيوڪليئر شيئرنگ]] حڪمت عملي جي حصي طور، اٽلي 90 آمريڪي [[B61 نيوڪليئر بم]]ن جي ميزباني ڪري ٿو، جيڪي [[گيدي ايئر بيس|گيدي]] ۽ [[اويانو ايئر بيس|اويانو]] هوائي اڏن تي رکيل آهن.<ref>{{Cite web|last=Hans M. Kristensen / Natural Resources Defense Council|year=2005|title=NRDC: U.S. Nuclear Weapons in Europe – part 1|url=http://www.nrdc.org/nuclear/euro/euro_pt1.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110101060355/http://www.nrdc.org/nuclear/euro/euro_pt1.pdf|archive-date=1 January 2011|access-date=30 May 2011}}</ref> فوج قومي زميني دفاعي قوت آهي. اها 1946ع ۾، اٽلي جي جمهوريه بڻجڻ وقت، "[[رائل اطالوي آرمي]]" جي باقيات مان ٺهي. ان جون مشهور ترين جنگي گاڏيون [[دارڊو آءِ ايف وي|دارڊو]] [[پيادل جنگي گاڏي]]، [[بي 1 چينتاورو]] [[ٽينڪ تباه ڪندڙ]] ۽ [[ارييتي]] [[ٽينڪ]] آهن، ۽ ان جي هوائي جهازن ۾ [[اگوستا A129 مانگوستا|مانگوستا]] [[حملو ڪندڙ هيليڪاپٽر]] شامل آهي، جيڪو يورپي يونين، نيٽو ۽ گڏيل قومن جي مشنن ۾ مقرر ڪيو ويو آهي. ان وٽ [[ليوپارڊ 1]] ۽ [[M113]] بکتر بند گاڏيون پڻ موجود آهن. اطالوي بحريه هڪ [[بليو واٽر نيوي]] آهي. اها پڻ 1946ع ۾ ''[[ريجيا مارينا]]'' ('شاهي بحريه') جي باقيات مان ٺهي. يورپي يونين ۽ نيٽو جي ميمبر طور، بحريه سڄي دنيا ۾ اتحادي امن قائم رکڻ وارن آپريشنن ۾ حصو ورتو آهي. 2014ع ۾، بحريه 154 جهاز هلائي رهي هئي، جن ۾ ننڍا مددگار جهاز پڻ شامل هئا.<ref>{{Cite web|title=La Marina Militare OGGI|url=http://flpdifesa.org/wp-content/uploads/2013/06/Linee-intervento-del-Capo-di-SMM.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220525043355/http://flpdifesa.org/wp-content/uploads/2013/06/Linee-intervento-del-Capo-di-SMM.pdf|archive-date=25 May 2022|access-date=28 April 2022|language=it}}</ref> اطالوي هوائي فوج 1923ع ۾ بادشاهه وڪٽر ايمانوئل ٽئين طرفان هڪ آزاد خدمتي هٿيار طور ''[[ريجيا ايروناوٽيڪا]]'' ('شاهي هوائي فوج') جي نالي سان قائم ڪئي وئي. ٻي عالمي جنگ کان پوءِ، ان جو نالو ''ايروناوٽيڪا ميليتاري'' رکيو ويو. 2021ع ۾، اطالوي هوائي فوج 219 جنگي جيٽ هلائي رهي هئي. ٽرانسپورٽ جي صلاحيت 27 [[لاڪ هيڊ مارٽن C-130J سپر هرڪيولس|C-130J]] ۽ [[C-27J اسپارٽن]] جهازن جي ٻيڙي ذريعي يقيني بڻائي وئي آهي. فضائي ڪرتب ڏيکاريندڙ ٽيم ''[[فريتچي تريڪولوري]]'' ('ترنگا تير') آهي. فوج جو هڪ خودمختيار ڪور، ڪارابينيئري، اٽلي جي [[جينڊارمري]] ۽ [[فوجي پوليس]] آهي، جيڪا [[اٽلي ۾ قانون لاڳو ڪندڙ ادارا|اٽلي جي ٻين پوليس فورسن]] سان گڏ فوجي ۽ شهري آبادي جي پوليسنگ ڪري ٿي. جڏهن ته ڪارابينيئري جون مختلف شاخون الڳ وزارتن کي رپورٽ ڪن ٿيون، پر عوامي امن امان ۽ سلامتي برقرار رکڻ وقت هي ڪور گهرو وزارت کي رپورٽ ڪري ٿو.<ref>{{Cite web|title=The Carabinieri Force is linked to the Ministry of Defence|url=http://www.carabinieri.it/Internet/Multilingua/EN/GoverningBodies|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110430214042/http://www.carabinieri.it/Internet/Multilingua/EN/GoverningBodies|archive-date=30 April 2011|access-date=14 May 2010|publisher=Carabinieri}}</ref> == معيشت == {{Main|اٽلي جي معيشت}} {{See also|وڏين اطالوي ڪمپنين جي فهرست}} اٽلي وٽ هڪ ترقي يافته<ref>{{Cite web|title=Select Country or Country Groups|url=https://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/2017/02/weodata/weoselgr.aspx|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20171022143402/https://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/2017/02/weodata/weoselgr.aspx|archive-date=22 October 2017|access-date=22 October 2017}}</ref> [[مخلوط معيشت]] آهي، جيڪا [[يورو زون]] ۾ ٽين وڏي ۽ [[قوت خريد جي برابري]] سان ترتيب ڏنل GDP موجب دنيا ۾ [[GDP (PPP) موجب ملڪن جي فهرست|11هين وڏي]] معيشت آهي.<ref name="IMFWEO.IT"/> ان وٽ [[ڪل دولت موجب ملڪن جي فهرست|نائين وڏي قومي دولت]] آهي ۽ [[سون جي ذخيرن موجب ملڪن جي فهرست|مرڪزي بئنڪ جي سون جي ذخيرن]] ۾ ٽئين نمبر تي آهي. [[جي-7]]، يورو زون ۽ [[او اي سي ڊي]] جي باني ميمبر طور، اهو سڀ کان وڌيڪ صنعتي ملڪن مان هڪ ۽ يورپ ۾ هڪ اهم [[واپاري قوم]] آهي؛<ref>{{Cite news|last1=Sensenbrenner|first1=Frank|last2=Arcelli|first2=Angelo Federico|title=Italy's Economy Is Much Stronger Than It Seems|url=https://www.huffingtonpost.com/frank-sensenbrenner/italy-economy_b_3401988.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141206190937/http://www.huffingtonpost.com/frank-sensenbrenner/italy-economy_b_3401988.html|archive-date=6 December 2014|access-date=25 November 2014|work=HuffPost}}; {{Cite news|last1=Dadush|first1=Uri|title=Is the Italian Economy on the Mend?|url=http://carnegieeurope.eu/publications/?fa=50565&reloadFlag=1|access-date=25 November 2014|publisher=[[Carnegie Endowment for International Peace|Carnegie Europe]]|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150713124951/http://carnegieeurope.eu/publications/?fa=50565&reloadFlag=1|archive-date=13 July 2015}}; {{Cite web|title=Doing Business in Italy: 2014 Country Commercial Guide for U.S. Companies |url=http://www.export.gov/italy/static/2014%20CCG%20Italy_Latest_eg_it_076513.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20140715152504/http://www.export.gov/italy/static/2014%20CCG%20Italy_Latest_eg_it_076513.pdf|archive-date=15 July 2014|access-date=25 November 2014|publisher=[[United States Commercial Service]]}}</ref> 2024ع تائين، ان €612&nbsp;ارب ماليت جو سامان برآمد ڪيو ۽ €46&nbsp;ارب جو واپاري سرپلس حاصل ڪيو.<ref>[https://www.ft.com/content/1a1f0646-55a0-49ea-a959-fcfd1b1d26b8?utm_social_post_id=634238374&utm_social_handle_id=18949452&fbclid=IwY2xjawO78ZFleHRuA2FlbQIxMABicmlkETFIVTRPNXM4NWFCQ1JjYVQ3c3J0YwZhcHBfaWQQMjIyMDM5MTc4ODIwMDg5MgABHiFr0MoDj_MQ9STlc3S5GUpagM9kFM0GNu8rQGlInWQ_2duT7xdIytOTssGH_aem_yj3Z7vcjITd9u8Tgv436Hg Europe should learn from Italy] ''FT'' (6 November 2025)</ref> [[انساني ترقي اشاري موجب ملڪن جي فهرست|انساني ترقي اشاري]] ۾ 30هين نمبر تي ايندڙ هڪ [[ترقي يافته ملڪ]] طور، اٽلي [[متوقع حياتي]]، [[اٽلي ۾ صحت سنڀال|صحت سنڀال]]،<ref>{{Cite web|title=The World Health Organization's ranking of the world's health systems|url=http://www.photius.com/rankings/healthranks.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100105190014/http://www.photius.com/rankings/healthranks.html|archive-date=5 January 2010|access-date=7 September 2015|publisher=Photius.com}}</ref> ۽ [[تعليم اشاري]] ۾ سٺي ڪارڪردگي ڏيکاري ٿو. اهو پنهنجي تخليقي ۽ جدت پسند ڪاروبارن،<ref>{{Cite web|title=The Global Creativity Index 2011 |url=http://martinprosperity.org/media/GCI%20Report%20Sep%202011.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140930054555/http://martinprosperity.org/media/GCI%20Report%20Sep%202011.pdf|archive-date=30 September 2014|access-date=26 November 2014|publisher=Martin Prosperity Institute}}</ref> مقابلي واري زرعي شعبي،<ref>{{Cite web|last1=Aksoy|first1=M. Ataman|last2=Ng|first2=Francis|title=The Evolution of Agricultural Trade Flows|url=https://openknowledge.worldbank.org/bitstream/handle/10986/3793/WPS5308.pdf?sequence=1|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141129120448/https://openknowledge.worldbank.org/bitstream/handle/10986/3793/WPS5308.pdf?sequence=1|archive-date=29 November 2014|access-date=25 November 2014|publisher=[[The World Bank]]}}</ref> ۽ پنهنجي اثرائتي ۽ اعليٰ معيار واري موٽر گاڏين، مشينري، خوراڪ، ڊزائن ۽ فيشن جي صنعتن لاءِ مشهور آهي.<ref>{{Cite web|title=Automotive Market Sector Profile – Italy|url=http://www.enterprisecanadanetwork.ca/_uploads/resources/Automotive-Market-Sector-Profile-Italy.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20141205163959/http://www.enterprisecanadanetwork.ca/_uploads/resources/Automotive-Market-Sector-Profile-Italy.pdf|archive-date=5 December 2014|access-date=26 November 2014|publisher=[[Trade Commissioner Service|The Canadian Trade Commissioner Service]]}}; {{Cite web|title=Data & Trends of the European Food and Drink Industry 2013–2014 |url=http://www.fooddrinkeurope.eu/uploads/publications_documents/Data__Trends_of_the_European_Food_and_Drink_Industry_2013-2014.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20141206010318/http://www.fooddrinkeurope.eu/uploads/publications_documents/Data__Trends_of_the_European_Food_and_Drink_Industry_2013-2014.pdf|archive-date=6 December 2014|access-date=26 November 2014|publisher=[[FoodDrinkEurope]]}}; {{Cite news|date=10 January 2014|title=Italy fashion industry back to growth in 2014 |url=http://uk.reuters.com/article/uk-italy-fashion-growth-idUKBREA0912220140110|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20141205114140/http://uk.reuters.com/article/2014/01/10/uk-italy-fashion-growth-idUKBREA0912220140110|archive-date=5 December 2014|access-date=26 November 2014|work=Reuters}}</ref> [[File:Milan skyline skyscrapers of Porta Nuova business district.jpg|thumb|[[ميلان]] اٽلي جو معاشي گاديءَ جو هنڌ آهي<ref>{{Cite web|date=18 May 2018|title=Milan, Italy's Industrial and Financial Capital|url=https://www.prologis.it/en/industrial-logistics-warehouse-space/europe/italy/milan-italys-industrial-and-financial-capital|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220707141649/https://www.prologis.it/en/industrial-logistics-warehouse-space/europe/italy/milan-italys-industrial-and-financial-capital|archive-date=7 July 2022|access-date=27 May 2022}}</ref> ۽ هڪ عالمي [[مالي مرڪز]] ۽ [[فيشن گاديءَ جو هنڌ]] آهي.]] [[File:Siena, Piazza Salimbeni (Bank Monte dei Paschi di Siena) (38588876202).jpg|thumb|[[بانڪا مونٽي دي پاسڪي دي سيئنا]]، جيڪا 1472ع ۾ قائم ٿي، دنيا جي [[قديم ترين بئنڪن جي فهرست|سڀ کان قديم يا ٻئي نمبر تي قديم بئنڪ آهي جيڪا مسلسل ڪم ڪري رهي آهي]].]] [[File:The Eni building, Quartiere XXXII Europa, Roma, Lazio, Italy - panoramio.jpg|thumb|[[ايني]] کي دنيا جي تيل ۽ گئس جي [[سپرميجرز]] مان هڪ سمجھيو ويندو آهي.<ref>{{Cite web|url=https://www.globalwitness.org/en/campaigns/oil-gas-and-mining/spotlight-sharpens/|title=The spotlight sharpens: Eni and corruption in Republic of Congo's oil sector|website=Global Witness|access-date=27 April 2020|archive-date=25 July 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20230725204616/https://www.globalwitness.org/en/campaigns/oil-gas-and-mining/spotlight-sharpens/|url-status=dead}}</ref>]] اٽلي دنيا جو [[پيداوار جي پيداوار موجب ملڪن جي فهرست|اٺون وڏو پيداواري ملڪ]] ۽ يورپ ۾ ٻيو وڏو ملڪ آهي،<ref>"[http://databank.worldbank.org/data/reports.aspx?source=2&series=NV.IND.MANF.KD&country= Manufacturing, value added (current US$)] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20171010152014/http://databank.worldbank.org/data/reports.aspx?source=2&series=NV.IND.MANF.KD&country=|date=10 October 2017}}". Retrieved 17 May 2017.</ref> جنهن جي خاصيت اها آهي ته ساڳي ماپ واري ٻين معيشتن جي ڀيٽ ۾ ان ۾ ملٽي نيشنل ڪارپوريشنون گهٽ آهن ۽ ڪيترائي متحرڪ [[ننڍا ۽ وچولي درجي جا ڪاروبار|ننڍا ۽ وچولي درجي جا ڪاروبار]] موجود آهن، جيڪي صنعتي ضلعن ۾ گڏ ٿيل آهن ۽ اطالوي صنعت جي ريڙهه جي هڏي آهن. ان سان هڪ اهڙو پيداوار وارو شعبو پيدا ٿيو آهي، جيڪو اڪثر نچ مارڪيٽن ۽ عياشي شين جي برآمد تي ڌيان ڏئي ٿو. جيتوڻيڪ اهو مقدار جي لحاظ کان مقابلي ۾ گهٽ صلاحيت رکي ٿو، پر اعليٰ معيار جي شين وسيلي انهن ايشيائي معيشتن سان مقابلو ڪري سگهي ٿو، جتي مزدوريءَ جو خرچ گهٽ آهي.<ref>{{Cite news|date=19 May 2005|title=Knowledge Economy Forum 2008: Innovative Small And Medium Enterprises Are Key To Europe & Central Asian Growth |url=http://web.worldbank.org/WBSITE/EXTERNAL/COUNTRIES/ECAEXT/0,,contentMDK:21808326~menuPK:258604~pagePK:2865106~piPK:2865128~theSitePK:258599,00.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20080623065619/http://web.worldbank.org/WBSITE/EXTERNAL/COUNTRIES/ECAEXT/0,,contentMDK:21808326~menuPK:258604~pagePK:2865106~piPK:2865128~theSitePK:258599,00.html|archive-date=23 June 2008|access-date=17 June 2008|publisher=The World Bank}}</ref> اٽلي 2023ع ۾ دنيا جو [[برآمدات موجب ملڪن جي فهرست|9هين وڏو برآمد ڪندڙ]] ملڪ هو. [[اٽلي جي وڏن واپاري ڀائيوارن جي فهرست|ان جا ويجها واپاري لاڳاپا]] ٻين يورپي يونين ملڪن سان آهن، ۽ 2019ع ۾ ان جا سڀ کان وڏا برآمدي ڀائيوار جرمني (12%)، فرانس (11%) ۽ آمريڪا (10%) هئا.<ref name="cia.gov">{{Cite web|title=The World Factbook|url=https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210701235642/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy|archive-date=1 July 2021|access-date=28 May 2021|publisher=Central Intelligence Agency}}</ref> [[اطالوي موٽر گاڏين جي صنعت]] ملڪ جي پيداواري شعبي جو اهم حصو آهي، جنهن ۾ 2015ع ۾ 144,000 کان وڌيڪ ڪمپنيون ۽ لڳ ڀڳ 485,000 ملازم هئا،<ref>{{Cite web|title=Auto: settore da 144mila imprese in Italia e 117 mld fatturato|url=http://www.adnkronos.com/soldi/economia/2015/09/23/auto-settore-mila-imprese-italia-mld-fatturato_WooBmrBqxgxO7mOvIRXUBI.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150925121926/http://www.adnkronos.com/soldi/economia/2015/09/23/auto-settore-mila-imprese-italia-mld-fatturato_WooBmrBqxgxO7mOvIRXUBI.html|archive-date=25 September 2015|access-date=23 September 2015|website=adnkronos.com}}</ref> ۽ اها GDP ۾ 9% حصو وجهي ٿي.<ref>{{Cite web|title=Country Profiles – Italy|url=http://acea.thisconnect.com/index.php/country_profiles/detail/italy|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20080211190839/http://acea.thisconnect.com/index.php/country_profiles/detail/italy|archive-date=11 February 2008|access-date=9 February 2008|website=acea.thisconnect.com}}</ref><ref>{{Cite web|title=Global Auto Market 2021. General Motors Is The Only Group To Report Double-digit Losses |url=https://www.focus2move.com/world-car-group-ranking|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210701010705/https://www.focus2move.com/world-car-group-ranking|archive-date=1 July 2021|access-date=27 May 2022}}</ref> ملڪ وٽ گاڏين جو وڏو سلسلو آهي، [[ماس مارڪيٽ]] تي ڌيان ڏيندڙ برانڊن جهڙوڪ [[فيات]]، [[پريميئم پيداوار|پريميئم]] برانڊن جهڙوڪ [[الفا روميو]] ۽ [[مازيراتي]] کان وٺي عياشي [[سپر ڪارز]] جهڙوڪ [[پاگاني (ڪمپني)|پاگاني]]، [[لامبورگيني]] ۽ [[فيراري]] تائين. [[بانڪا مونٽي دي پاسڪي دي سيئنا]]، تعريف تي دارومدار رکندي، دنيا جي سڀ کان قديم يا ٻئي نمبر تي قديم بئنڪ آهي جيڪا مسلسل ڪم ڪري رهي آهي، ۽ اٽلي جي چوٿين وڏي تجارتي ۽ ريٽيل بئنڪ آهي.<ref>{{Cite news|date=26 October 2017|title=Italy's fourth-biggest bank returns to the stockmarket|url=https://www.economist.com/news/finance-and-economics/21730672-shares-bailed-out-bank-start-trading-again-italys-fourth-biggest-bank|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20180215112321/https://www.economist.com/news/finance-and-economics/21730672-shares-bailed-out-bank-start-trading-again-italys-fourth-biggest-bank|archive-date=15 February 2018|access-date=26 October 2021|newspaper=[[The Economist]]}}</ref> اٽلي وٽ مضبوط [[ڪوآپريٽو]] شعبو آهي، جنهن ۾ يورپي يونين اندر آباديءَ جو سڀ کان وڏو حصو (4.5%) ڪوآپريٽو ۾ ملازم آهي.<ref>{{Cite web|date=April 2016|title=The Power of Cooperation – Cooperatives Europe key statistics 2015 |url=https://coopseurope.coop/sites/default/files/The%20power%20of%20Cooperation%20-%20Cooperatives%20Europe%20key%20statistics%202015.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20201112034412/https://coopseurope.coop/sites/default/files/The%20power%20of%20Cooperation%20-%20Cooperatives%20Europe%20key%20statistics%202015.pdf|archive-date=12 November 2020|access-date=28 May 2021|website=[[Cooperatives Europe]]}}</ref> [[وال ڊي آڪري تيل جو ميدان|وال ڊي آڪري]] علائقو، بازيليڪاتا، يورپ جو سڀ کان وڏو [[آن شور (هائيڊروڪاربنز)|آن شور]] [[هائيڊروڪاربن ميدان]] رکي ٿو.<ref>{{Cite web|title=In Val d'Agri with Upstream activities|url=https://www.eni.com/en-IT/operations/italy-val-agri-upstream-activities.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20220516034214/https://www.eni.com/en-IT/operations/italy-val-agri-upstream-activities.html|archive-date=16 May 2022|access-date=3 February 2021|publisher=[[Eni]]}}</ref> معتدل قدرتي گئس جا ذخيرا، خاص طور تي [[پو ماٿري]] ۽ ايڊرياٽڪ سمنڊ جي هيٺان آف شور علائقن ۾، دريافت ڪيا ويا آهن ۽ اهي ملڪ جو سڀ کان اهم معدني وسيلو آهن. اٽلي دنيا ۾ [[پومس]]، [[پوزولانا]] ۽ [[فيلڊسپار]] جي اهم پيدا ڪندڙن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite encyclopedia|title=Italy, the economy: Resources and power|encyclopedia=[[Encyclopædia Britannica]]|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297474/Italy/26994/Forestry#toc26986|access-date=9 February 2015|date=3 February 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20150209194536/http://www.britannica.com/EBchecked/topic/297474/Italy/26994/Forestry#toc26986|archive-date=9 February 2015|url-status=live}}</ref> ٻيو قابل ذڪر وسيلو سنگ مرمر آهي، خاص طور تي ٽسڪني مان نڪرندڙ مشهور اڇو [[ڪارارا سنگ مرمر]]. اٽلي هڪ مالي اتحاد، يعني يورو زون، جو حصو آهي، جيڪو لڳ ڀڳ 330 ملين شهرين جي نمائندگي ڪري ٿو، ۽ [[يورپي واحد مارڪيٽ]] جو پڻ حصو آهي، جيڪا 500 ملين کان وڌيڪ صارفين جي نمائندگي ڪري ٿي. ڪيترين ئي ملڪي تجارتي پاليسين جو تعين يورپي يونين جي ميمبر ملڪن جي معاهدن ۽ يورپي يونين جي قانون سازي ذريعي ٿيندو آهي. اٽلي 2002ع ۾ گڏيل يورپي ڪرنسي، [[يورو]]، اختيار ڪئي.<ref>{{Cite news|last=Andrews|first=Edmund L.|date=1 January 2002|title=Germans Say Goodbye to the Mark, a Symbol of Strength and Unity|url=https://www.nytimes.com/2002/01/01/world/germans-say-goodbye-to-the-mark-a-symbol-of-strength-and-unity.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110501031330/http://www.nytimes.com/2002/01/01/world/germans-say-goodbye-to-the-mark-a-symbol-of-strength-and-unity.html|archive-date=1 May 2011|access-date=18 March 2011|work=The New York Times}}; {{Cite news|last=Taylor Martin|first=Susan|date=28 December 1998|title=On Jan.{{spaces}}1, out of many arises one Euro|work=[[St. Petersburg Times]]|page=National, 1.A}}</ref> ان جي مالياتي پاليسي [[يورپي مرڪزي بئنڪ]] طرفان مقرر ڪئي ويندي آهي. اٽلي [[2008ع جو مالي بحران|2008ع جي مالي بحران]] کان متاثر ٿيو، جنهن ڍانچائي مسئلن کي وڌيڪ سنگين بڻايو.<ref>{{Cite web|last=Orsi|first=Roberto|date=23 April 2013|title=The Quiet Collapse of the Italian Economy|work=Euro Crisis in the Press |url=http://blogs.lse.ac.uk/eurocrisispress/2013/04/23/the-quiet-collapse-of-the-italian-economy|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141119075748/http://blogs.lse.ac.uk/eurocrisispress/2013/04/23/the-quiet-collapse-of-the-italian-economy|archive-date=19 November 2014|access-date=24 November 2014|publisher=[[The London School of Economics]]}}</ref> 1950ع واري ڏهاڪي کان 1970ع واري ڏهاڪي جي شروعات تائين هر سال GDP جي 5–6% مضبوط واڌ کان پوءِ،<ref>{{Cite book|last=Nicholas Crafts, Gianni Toniolo|title=Economic growth in Europe since 1945 |publisher=Cambridge University Press|year=1996|isbn=978-0-5214-9627-8|page=428}}</ref> ۽ 1980ع ۽ 1990ع واري ڏهاڪن ۾ تدريجي سستي کان پوءِ، ملڪ 2000ع واري ڏهاڪي ۾ جمود جو شڪار ٿيو.<ref>{{Cite web|last=Balcerowicz|first=Leszek|title=Economic Growth in the European Union|url=http://www.lisboncouncil.net/growth/documents/LISBON_COUNCIL_Economic_Growth_in_the_EU%20(1).pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140714205108/http://www.lisboncouncil.net/growth/documents/LISBON_COUNCIL_Economic_Growth_in_the_EU%20(1).pdf|archive-date=14 July 2014|access-date=8 October 2014|publisher=The Lisbon Council}}; {{Cite news|title="Secular stagnation" in graphics|url=https://www.economist.com/blogs/graphicdetail/2014/11/secular-stagnation-graphics|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141123234145/http://www.economist.com/blogs/graphicdetail/2014/11/secular-stagnation-graphics|archive-date=23 November 2014|access-date=24 November 2014|newspaper=The Economist}}</ref> وڏي سرڪاري خرچ سان واڌ بحال ڪرڻ لاءِ سياسي ڪوششن [[عوامي قرض]] ۾ شديد واڌ پيدا ڪئي، جيڪو 2017ع ۾ GDP جي 132% کان وڌيڪ هو؛<ref>{{Cite web|date=15 May 2018|title=Debito pubblico oltre 2.300 miliardi e all'estero non lo comprano|url=https://www.investireoggi.it/economia/debito-pubblico-oltre-2-300-miliardi-e-litalia-e-sulla-strada-dellautarchia-finanziaria|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20200221072720/https://www.investireoggi.it/economia/debito-pubblico-oltre-2-300-miliardi-e-litalia-e-sulla-strada-dellautarchia-finanziaria|archive-date=21 February 2020|access-date=1 June 2018}}</ref> اهو يورپي يونين ۾ يونان کان پوءِ ٻيو سڀ کان وڏو هو.<ref>{{Cite web|title=Government debt increased to 93.9% of GDP in euro area and to 88.0% in EU28|url=http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_PUBLIC/2-22072014-AP/EN/2-22072014-AP-EN.PDF|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141021162159/http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_PUBLIC/2-22072014-AP/EN/2-22072014-AP-EN.PDF|archive-date=21 October 2014|access-date=24 November 2014|publisher=[[Eurostat]]}}</ref> [[اطالوي سرڪاري قرض|اطالوي عوامي قرض]] جو سڀ کان وڏو حصو قومي ادارن ۽ ماڻهن وٽ آهي، جيڪو اٽلي ۽ يونان جي وچ ۾ هڪ اهم فرق آهي،<ref>{{Cite web|date=18 May 2010|title=Could Italy Be Better Off than its Peers?|url=https://www.cnbc.com/2010/05/18/could-italy-be-better-off-than-its-peers.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110430030613/http://www.cnbc.com/id/37207942/Could_Italy_Be_Better_Off_than_its_Peers|archive-date=30 April 2011|access-date=30 May 2011|publisher=CNBC}}</ref> ۽ [[گهريلو قرض]] جي سطح او اي سي ڊي جي اوسط کان گهڻي گهٽ آهي.<ref>{{Cite web|title=Household debt and the OECD's surveillance of member states|url=http://www.nationalbanken.dk/da/om_nationalbanken/oekonomisk_forskning/Documents/4_Household%20debt%20and%20the%20OECD's%20surveillance%20of%20member%20states%20by%20Christophe%20Andr%C3%A9.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20150109041518/http://www.nationalbanken.dk/da/om_nationalbanken/oekonomisk_forskning/Documents/4_Household%20debt%20and%20the%20OECD%27s%20surveillance%20of%20member%20states%20by%20Christophe%20Andr%C3%A9.pdf|archive-date=9 January 2015|access-date=26 November 2014|publisher=[[OECD]] Economics Department}}</ref> [[ڏکڻ وارو سوال|وڏي اتر–ڏکڻ ورهاست]] سماجي-معاشي ڪمزوريءَ جو هڪ اهم عنصر آهي؛<ref>{{Cite news|title=Oh for a new risorgimento|url=https://www.economist.com/special-report/2011/06/11/oh-for-a-new-risorgimento|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141024163715/http://www.economist.com/node/18780831|archive-date=24 October 2014|access-date=24 November 2014|newspaper=The Economist}}</ref> اتر ۽ ڏکڻ وارن علائقن ۽ ميونسپلٽين جي سرڪاري آمدنيءَ ۾ تمام وڏو فرق آهي.<ref>{{Cite web|title=Comune per Comune, ecco la mappa navigabile dei redditi dichiarati in Italia|url=http://www.lastampa.it/economia/speciali/redditi-italia|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20150405032750/http://www.lastampa.it/economia/speciali/redditi-italia|archive-date=5 April 2015|access-date=4 April 2015|website=lastampa.it}}</ref> سڀ کان امير صوبو، [[آلٽو آديجي-ڏکڻ ٽائرول]]، في فرد قومي GDP جو 152% ڪمائي ٿو، جڏهن ته سڀ کان غريب علائقو، ڪلابريا، 61% ڪمائي ٿو.<ref>{{Cite web|title=GDP per capita at regional level|url=https://www.istat.it/it/files/2016/12/Conti-regionali_2015.pdf?title=Conti+economici+territoriali+-+12%2Fdic%2F2016+-+Testo+integrale+e+nota+metodologica.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20171026054135/https://www.istat.it/it/files/2016/12/Conti-regionali_2015.pdf?title=Conti+economici+territoriali+-+12%2Fdic%2F2016+-+Testo+integrale+e+nota+metodologica.pdf|archive-date=26 October 2017|access-date=25 October 2017|publisher=[[Istat]]}}</ref> بيروزگاريءَ جي شرح (11%) يورو زون جي اوسط کان مٿي آهي،<ref>{{Cite web|title=Euro area unemployment rate at 11%|url=http://ec.europa.eu/eurostat/documents/2995521/8121455/3-31072017-AP-EN.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170731232352/http://ec.europa.eu/eurostat/documents/2995521/8121455/3-31072017-AP-EN.pdf|archive-date=31 July 2017|access-date=26 October 2017|publisher=[[Eurostat]]}}</ref> پر جدا جدا انگن موجب اها اتر ۾ 7% ۽ ڏکڻ ۾ 19% آهي.<ref>{{Cite web|last=Istat|author-link=National Institute of Statistics (Italy)|title=Employment and unemployment: second quarter 2017 |url=http://www.istat.it/it/files/2017/09/Mercato-del-lavoro-II-trim-2017.pdf?title=Il+mercato+del+lavoro+-+12%2Fset%2F2017+-+Testo+integrale+e+nota+metodologica.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20171026054033/http://www.istat.it/it/files/2017/09/Mercato-del-lavoro-II-trim-2017.pdf?title=Il+mercato+del+lavoro+-+12%2Fset%2F2017+-+Testo+integrale+e+nota+metodologica.pdf|archive-date=26 October 2017|access-date=26 October 2017}}</ref> [[درمياني آمدني|درمياني قابلِ خرچ آمدني]] 2021ع ۾ هر سال $27,949 هئي ([[قوت خريد جي برابري|PPP]]).<ref name="y148">{{cite book | author=OECD | title=Society at a Glance 2024: OECD Social Indicators, Figure 4.1 Median income varies by a factor eight across OECD countries | publisher=OECD | date=20 June 2024 | url=https://www.oecd.org/en/publications/2024/06/society-at-a-glance-2024_08001b73/full-report/component-12.html#indicator-d1e8404-8cd0a55a48 | page=}}</ref> [[اٽلي ۾ نوجوانن جي بيروزگاري|نوجوانن جي بيروزگاريءَ جي شرح]] (2018ع ۾ 32%) انتهائي بلند آهي. === زراعت === {{Main|اٽلي ۾ زراعت}} [[File:Vineyards in Piemonte, Italy.jpg|thumb|[[پيڊمونٽ جو انگورن وارو منظر: لانگهي-روئيرو ۽ مونفيراتو|لانگهي ۽ مونفيرات، پيڊمونٽ ۾ انگورن جا باغ]]. اٽلي دنيا جو [[شراب پيدا ڪندڙ ملڪن جي فهرست|سڀ کان وڏو شراب پيدا ڪندڙ ملڪ]] آهي، ۽ ان وٽ مقامي [[انگور جي ول|انگورن جي ولين]] جو سڀ کان وسيع قسم آهي.<ref>{{Cite web|date=25 November 2018|title=L'Italia è il maggiore produttore di vino|url=http://www.inumeridelvino.it/2018/11/la-produzione-di-vino-nel-mondo-2018-prima-stima-oiv.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211111224545/http://www.inumeridelvino.it/2018/11/la-produzione-di-vino-nel-mondo-2018-prima-stima-oiv.html|archive-date=11 November 2021|access-date=11 November 2021|language=it}}; {{Cite web|date=3 June 2017|title=L'Italia è il paese con più vitigni autoctoni al mondo|url=https://giornalevinocibo.com/2017/06/03/italia-prima-assoluta-per-vitgni-autoctoni-ecco-i-dati-dei-vari-stati|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211101044918/https://giornalevinocibo.com/2017/06/03/italia-prima-assoluta-per-vitgni-autoctoni-ecco-i-dati-dei-vari-stati|archive-date=1 November 2021|access-date=11 November 2021|language=it}}</ref>]] آخري زرعي مردم شماري موجب، 2010ع ۾ 1.6&nbsp;ملين فارم هئا (2000ع کان −32%)، جيڪي {{Convert|12700000|ha|0|abbr=on|disp=or}} تي پکڙيل هئا (انهن مان 63% ڏکڻ اٽلي ۾ آهن).<ref name="agrocensus">{{Cite web|date=24 October 2010|title=Censimento Agricoltura 2010|url=http://dati-censimentoagricoltura.istat.it/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150213021626/http://dati-censimentoagricoltura.istat.it/|archive-date=13 February 2015|access-date=11 February 2015|publisher=[[National Institute of Statistics (Italy)|ISTAT]]}}</ref> 99% خاندانن طرفان هلندڙ ۽ ننڍا آهن، جن جو سراسري پکيڙ صرف {{Convert|8|ha|0|abbr=on}} آهي.<ref name="agrocensus"/> زرعي استعمال واري زمين مان، اناج جا کيت 31%، [[زيتون]] جا باغ 8%، [[انگورن جا باغ]] 5%، [[کٽا ميوا]] جا باغ 4%، [[شگر بيٽ]] 2%، ۽ باغباني 2% تي مشتمل آهن. باقي زمين گهڻو ڪري چراگاهن (26%) ۽ چارا اناج (12%) لاءِ مخصوص آهي.<ref name="agrocensus"/> اٽلي دنيا جو [[شراب پيدا ڪندڙ ملڪن جي فهرست|سڀ کان وڏو شراب پيدا ڪندڙ ملڪ]] آهي،<ref>{{Cite web|year=2010|title=OIV report on the State of the vitiviniculture world market|url=http://news.reseau-concept.net/images/oiv_es/Client/DIAPORAMA_STATISTIQUES_Tbilissi_2010_EN.ppt|archive-url=https://web.archive.org/web/20110728145648/http://news.reseau-concept.net/images/oiv_es/Client/DIAPORAMA_STATISTIQUES_Tbilissi_2010_EN.ppt|archive-date=28 July 2011|website=news.reseau-concept.net|publisher=Réseau-CONCEPT|format=PowerPoint presentation}}</ref><ref>{{Cite news |last=Pisa |first=Nick |date=12 June 2011 |title=Italy overtakes France to become world's largest wine producer |url=https://www.telegraph.co.uk/foodanddrink/wine/8571222/Italy-overtakes-France-to-become-worlds-largest-wine-producer.html |url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20110903021833/http://www.telegraph.co.uk/foodanddrink/wine/8571222/Italy-overtakes-France-to-become-worlds-largest-wine-producer.html |archive-date=3 September 2011 |access-date=17 August 2011 |work=The Telegraph}}</ref> ۽ [[زيتون جو تيل]]، ميون (صوف، زيتون، انگور، نارنگيون، ليمون، ناسپاتيون، خوبانيون، هيزل نٽ، آڙون، چيريون، آلوبخارا، اسٽرابيريون ۽ ڪيئي فروٽ) ۽ ڀاڄين (خاص طور تي آرٽچوڪ ۽ ٽماٽا) جو اهم پيدا ڪندڙ آهي. سڀ کان مشهور [[اطالوي شراب]] [[ٽسڪني (شراب)|ٽسڪن]] [[ڪيانتي]] ۽ [[پيڊمونٽ (شراب)|پيڊمونٽي]] [[بارولو]] آهن. ٻيا مشهور شراب [[بارباريسڪو]]، [[باربيرا ڊي آستي]]، [[برونيلو دي مونتالچينو]]، [[فراسڪاتي DOC|فراسڪاتي]]، [[مونٽي پلچانو دابروزو]]، [[موريلينو دي اسڪانسانو]]، ۽ چمڪندڙ شراب [[فرانچياڪورتا DOCG|فرانچياڪورتا]] ۽ [[پروسيڪو]] آهن. معياري شيون جن ۾ اٽلي خاص مهارت رکي ٿو، خاص طور شراب ۽ [[اطالوي DOP پنيرن جي فهرست|علائقائي پنير]]، اڪثر معيار جي ضمانت وارن ليبلن [[Denominazione di origine controllata|DOC/DOP]] هيٺ محفوظ ڪيون وينديون آهن. هي [[يورپي يونين ۾ جاگرافيائي اشارا ۽ روايتي خاصيتون|جاگرافيائي اشاري وارو سرٽيفڪيٽ]]، جيڪو يورپي يونين طرفان منظور ٿيل آهي، [[نقلي شين]] سان مونجهاري کان بچڻ لاءِ اهم سمجھيو ويندو آهي. == آمدرفت == {{Main|اٽلي ۾ آمدرفت}} {{See also|اٽلي ۾ ريلوي اسٽيشنون}} [[File:A8-A26 Besnate.jpg|thumb|آٽوسترادا ديئي لاگي ('ڍنڍن واري موٽر وي'؛ [[آٽوسترادا A8 (اٽلي)|A8]] ۽ [[آٽوسترادا A9 (اٽلي)|A9]] جو حصو)، دنيا ۾ ٺهيل پهرين موٽر وي<ref name="independent"/>]] {{Anchor|Infrastructure}}اٽلي پهريون ملڪ هو جنهن موٽر ويون، ''[[آٽوسترادي]]''، ٺاهيون، جيڪي تيز ٽرئفڪ ۽ موٽر گاڏين لاءِ مخصوص هيون.<ref name="independent">{{Cite news|last=Lenarduzzi|first=Thea|date=30 January 2016|title=The motorway that built Italy: Piero Puricelli's masterpiece|url=http://www.independent.co.uk/travel/europe/the-worlds-first-motorway-piero-puricellis-masterpiece-is-the-focus-of-an-unlikely-pilgrimage-a6840816.html|url-status=live|archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20220526/http://www.independent.co.uk/travel/europe/the-worlds-first-motorway-piero-puricellis-masterpiece-is-the-focus-of-an-unlikely-pilgrimage-a6840816.html|archive-date=26 May 2022|access-date=12 May 2022|work=[[The Independent]]}}</ref> 2002ع ۾ اٽلي ۾ استعمال لائق [[اٽلي ۾ رستا|رستن]] جي ڊيگهه {{Convert|668721|km|mi|abbr=on}} هئي، جنهن ۾ {{Convert|6487|km|mi|abbr=on}} موٽر ويون شامل هيون، جيڪي رياست جي ملڪيت هيون پر [[اٽلانٽيا (ڪمپني)|اٽلانٽيا]] طرفان خانگي طور هلائي وينديون هيون. 2005ع ۾، لڳ ڀڳ 34,667,000 ڪارون (هر 1,000 ماڻهن تي 590) ۽ 4,015,000 مال بردار گاڏيون هن نيٽ ورڪ تي هلنديون هيون.<ref name="European Commission">{{Cite web|last=European Commission|author-link=European Commission|title=Panorama of Transport|url=http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_OFFPUB/KS-DA-07-001/EN/KS-DA-07-001-EN.PDF|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20090407142402/http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_OFFPUB/KS-DA-07-001/EN/KS-DA-07-001-EN.PDF|archive-date=7 April 2009|access-date=3 May 2009}}</ref> [[File:Etr500.JPG|thumb|[[ETR 500]] ريل گاڏي [[فلورنس–روم تيز رفتار ريلوي|فلورنس–روم تيز رفتار لائين]] تي، جيڪا يورپ ۾ ٺهيل پهرين تيز رفتار ريلوي هئي<ref>{{Cite web|title=Special report: A European high-speed rail network|url=https://op.europa.eu/webpub/eca/special-reports/high-speed-rail-19-2018/en/|access-date=22 July 2023|website=op.europa.eu|language=en-GB|archive-date=17 March 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240317233927/https://op.europa.eu/webpub/eca/special-reports/high-speed-rail-19-2018/en/|url-status=live}}</ref>]] [[اٽلي ۾ ريل آمدرفت|ريلوي نيٽ ورڪ]]، جيڪو رياست جي ملڪيت آهي ۽ [[فيروويه ديلو ستاتو|ريتي فيرووياريا ايتاليانا]] (FSI) طرفان هلائجي ٿو، 2024ع ۾ ڪل {{Convert|16879|km|mi|abbr=on}} هو، جنهن مان {{Convert|12277|km|0|abbr=on}} بجليءَ سان هلندڙ هو،<ref>{{Cite web |title=The network today |url=https://www.rfi.it/en/Network/The-network-today.html |access-date=29 September 2025 |website=[[Rete Ferroviaria Italiana]] |publisher=}}</ref> ۽ جنهن تي 4,802 لوڪوموٽو ۽ ريل ڪارون هلن ٿيون. تيز رفتار ريلن جو مکيه عوامي آپريٽر [[ترينيتاليا]] آهي، جيڪو FSI جو حصو آهي. تيز رفتار ريلون ٽن قسمن ۾ آهن: [[فريچياروسا]] ('ڳاڙهو تير') ريلون مخصوص تيز رفتار پٽڙين تي وڌ ۾ وڌ 300{{spaces}}km/h جي رفتار سان هلن ٿيون؛ [[فريچيارجينتو]] ('چانديءَ جو تير') تيز رفتار ۽ مکيه پٽڙين تي وڌ ۾ وڌ 250{{spaces}}km/h سان هلن ٿيون؛ ۽ [[فريچيابيانڪا]] ('اڇو تير') علائقائي تيز رفتار لائينن تي وڌ ۾ وڌ 200{{spaces}}km/h سان هلن ٿيون. اٽلي وٽ پاڙيسري ملڪن سان الپائن جبلن مٿان 11 ريل سرحدي گذرگاهون آهن. هوائي آمدرفت استعمال ڪندڙ مسافرن جي تعداد موجب اٽلي يورپ ۾ پنجين نمبر تي آهي، 2011ع ۾ لڳ ڀڳ 148 ملين مسافرن، يعني يورپ جي ڪل جو تقريباً 10%، سان.<ref>{{Cite web|date=7 January 2013|title=Trasporto aereo in Italia (PDF)|url=http://www.istat.it/it/archivio/78802|access-date=5 August 2013|publisher=ISTAT|archive-date=13 January 2013|archive-url=https://web.archive.org/web/20130113035254/http://www.istat.it/it/archivio/78802|url-status=live}}</ref> 2022ع ۾ 45 شهري هوائي اڏا هئا، جن ۾ [[ميلان مالپينسا ايئرپورٽ]] ۽ [[روم فيوميچينو ايئرپورٽ]] جا مرڪز شامل هئا.<ref>{{Cite web|title=Aeroporti in Italia: quanti sono? Elenco per regione|url=https://gliaeroporti.it/|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20221117184416/https://gliaeroporti.it/|archive-date=17 November 2022|access-date=17 November 2022|language=it}}</ref> 2021ع کان، اٽلي جو قومي هوائي جهاز بردار [[ITA ايئرويز]] آهي، جنهن [[اليتاليا]] جي جاءِ ورتي.<ref>{{Cite news|last=Buckley|first=Julia|date=18 October 2021|title=Italy reveals its new national airline|url=https://edition.cnn.com/travel/article/ita-airways-launch/index.html|access-date=18 October 2021|publisher=CNN|archive-date=18 October 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20211018100255/https://edition.cnn.com/travel/article/ita-airways-launch/index.html|url-status=live}}; {{Cite news|last=Villamizar|first=Helwing|date=15 October 2021|title=Italian Flag Carrier ITA Airways Is Born|url=https://airwaysmag.com/airlines/ita-airways-is-born|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20211016100028/https://airwaysmag.com/airlines/ita-airways-is-born|archive-date=16 October 2021|access-date=18 October 2021|work=Airways Magazine}}</ref> 2004ع ۾ 43 وڏا سامونڊي بندرگاهه هئا، جن ۾ [[جينوا]] شامل آهي، جيڪو ملڪ جو سڀ کان وڏو ۽ بحر روم ۾ ٻيو وڏو بندرگاهه آهي. 2005ع ۾ اٽلي وٽ لڳ ڀڳ 389,000 يونٽن تي مشتمل شهري هوائي ٻيڙو ۽ 581 جهازن تي مشتمل واپاري ٻيڙو هو.<ref name="European Commission"/> قومي اندروني آبي رستن جي نيٽ ورڪ جي ڊيگهه 2012ع ۾ تجارتي آمدرفت لاءِ {{Convert|2400|km|0|abbr=on}} هئي.<ref name="cia.gov"/> اتر اطالوي بندرگاهه، جهڙوڪ ٽريئستي جو گہرے پاڻي وارو بندرگاهه، جنهن جون وچ ۽ اوڀر يورپ سان وسيع ريلوي ڳنڍڻيون آهن، سبسڊين ۽ اهم پرڏيهي سيڙپڪاريءَ جو مرڪز آهن.<ref>Marcus Hernig: Die Renaissance der Seidenstraße (2018) pp 112.; Bernhard Simon: Can The New Silk Road Compete with the Maritime Silk Road? in The Maritime Executive, 1 January 2020.; Chazizam, M. (2018). The Chinese Maritime Silk Road Initiative: The Role of the Mediterranean. Mediterranean Quarterly, 29(2), 54–69.; Guido Santevecchi: Di Maio e la Via della Seta: «Faremo i conti nel 2020», siglato accordo su Trieste in Corriere della Sera: 5. November 2019.; Linda Vierecke, Elisabetta Galla "Triest und die neue Seidenstraße" In: Deutsche Welle, 8 December 2020.; {{Cite web|title=HHLA PLT Italy starting on schedule |url=https://www.hellenicshippingnews.com/hhla-plt-italy-starting-on-schedule|website=hellenicshippingnews.com|access-date=11 January 2021|archive-date=11 January 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210111105059/https://www.hellenicshippingnews.com/hhla-plt-italy-starting-on-schedule/|url-status=live}}</ref> آگسٽ 2025ع ۾، رٿيل [[آبنائے ميسينا پل]] کي ميلوني حڪومت طرفان حتمي منظوري ڏني وئي، جنهن جي تعمير 2025ع جي سرءُ ۾ شروع ٿيڻ مقرر آهي. اهو [[ڪلابريا]] کي [[سسلي]] سان ڳنڍيندو جڏهن اهو 2032ع ۾ کلي ويندو، ۽ اهو [[سڀ کان ڊگهي معلق پلن جي فهرست|دنيا جي سڀ کان ڊگهي معلق پل]] بڻجي ويندو.<ref>{{cite web|title=Italy gives final go-ahead for landmark Sicily bridge project |url=https://www.reuters.com/world/europe/italy-gives-final-go-ahead-landmark-sicily-bridge-project-2025-08-06/ |website=reuters.com |date=6 August 2025 |access-date=6 August 2025}}</ref> == توانائي == {{Main|اٽلي ۾ توانائي}} {{Further|اٽلي ۾ قابل تجديد توانائي|اٽلي ۾ بجلي جو شعبو}} [[File:Pannelli solari Unicoop Tirreno.JPG|thumb|[[پيومبينو]]، ٽسڪني ۾ شمسي پينل. اٽلي دنيا جي قابل تجديد توانائي جي سڀ کان وڏن پيدا ڪندڙ ملڪن مان هڪ آهي.<ref name="legambiente2015">{{Cite web|date=18 May 2015|title=Il rapporto Comuni Rinnovabili 2015|url=http://www.comunirinnovabili.it/il-rapporto-comuni-rinnovabili-2015|access-date=13 March 2016|website=Comuni Rinnovabili|publisher=Legambiente|language=it|archive-date=14 March 2016|archive-url=https://web.archive.org/web/20160314011841/http://www.comunirinnovabili.it/il-rapporto-comuni-rinnovabili-2015/|url-status=live}}</ref>]] اٽلي دنيا جي [[قابل تجديد ذريعن مان بجلي پيداوار موجب ملڪن جي فهرست|قابل تجديد توانائي جي سڀ کان وڏن پيدا ڪندڙن]] مان هڪ بڻجي ويو آهي، جيڪو يورپي يونين ۾ ٻيو ۽ دنيا ۾ نائون نمبر رکي ٿو. [[اٽلي ۾ هوائي توانائي|هوائي توانائي]]، [[اٽلي ۾ پن بجلي|پن بجلي]] ۽ [[اٽلي ۾ ارضي حرارتي توانائي|ارضي حرارتي توانائي]] ملڪ ۾ [[اٽلي ۾ بجلي جو شعبو|بجلي]] جا اهم ذريعا آهن. [[اٽلي ۾ قابل تجديد توانائي|قابل تجديد ذريعا]] پيدا ٿيندڙ سموري بجلي جو 28% فراهم ڪن ٿا، جنهن ۾ صرف پن بجلي 13% تائين پهچي ٿي، ان کان پوءِ شمسي توانائي 6%، هوائي توانائي 4%، بائيو انرجي 3.5% ۽ ارضي حرارتي توانائي 1.6% آهي.<ref name="gse">{{Cite web|date=19 December 2013|title=Rapporto Statistico sugli Impianti a fonti rinnovabili|url=http://www.gse.it/it/Statistiche/RapportiStatistici/Pagine/default.aspx|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20171018022905/http://www.gse.it/it/Statistiche/RapportiStatistici/Pagine/default.aspx|archive-date=18 October 2017|access-date=11 February 2015|publisher=Gestore dei Servizi Energetici}}</ref> قومي طلب جو باقي حصو فوسل ٻارڻن (قدرتي گئس 38%، ڪوئلو 13%، تيل 8%) ۽ درآمدات مان پورو ٿئي ٿو.<ref name="gse"/> [[ايني]]، جيڪا 79 ملڪن ۾ ڪم ڪري ٿي، ست "[[بگ آئل]]" ڪمپنين مان هڪ ۽ دنيا جي سڀ کان وڏين صنعتي ڪمپنين مان هڪ آهي.<ref>{{Cite web|title=Summary for Eni SpA|url=https://finance.yahoo.com/q?s=E|access-date=1 July 2020|archive-date=4 June 2016|archive-url=https://web.archive.org/web/20160604184217/http://finance.yahoo.com/q?s=e|url-status=live}}</ref> [[اٽلي ۾ شمسي توانائي|شمسي توانائي]] جي پيداوار اڪيلي 2014ع ۾ بجلي جو 9% هئي، جنهن سان اٽلي دنيا ۾ شمسي توانائي جي سڀ کان وڏي حصيداري وارو ملڪ بڻيو.<ref name="legambiente2015"/> [[مونتالتو دي ڪاسترو فوٽو وولٽائڪ پاور اسٽيشن]]، جيڪا 2010ع ۾ مڪمل ٿي، اٽلي جي سڀ کان وڏي فوٽو وولٽائڪ (PV) بجلي گهر آهي.<ref>{{Cite web|title=The Italian Montalto di Castro and Rovigo PV plants|url=https://www.solarserver.com/solar-magazine/solar-energy-system-of-the-month/the-italian-montalto-di-castro-and-rovigo-pv-plants.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20180509012719/https://www.solarserver.com/solar-magazine/solar-energy-system-of-the-month/the-italian-montalto-di-castro-and-rovigo-pv-plants.html|archive-date=9 May 2018|access-date=8 May 2018|website=solarserver.com}}</ref> اٽلي پهريون ملڪ هو جنهن بجلي پيدا ڪرڻ لاءِ [[اٽلي ۾ ارضي حرارتي توانائي|ارضي حرارتي توانائي]] جو استعمال ڪيو.<ref>{{Cite web|year=2011|title=Inventario delle risorse geotermiche nazionali|url=http://unmig.sviluppoeconomico.gov.it/unmig/geotermia/inventario/inventario.asp|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110722034736/http://unmig.sviluppoeconomico.gov.it/unmig/geotermia/inventario/inventario.asp|archive-date=22 July 2011|access-date=14 September 2011|publisher=UNMIG}}</ref> [[اٽلي ۾ جوهري توانائي]] [[1987ع جا اطالوي ريفرنڊم|1987ع جي ريفرنڊمن]] کان پوءِ، 1986ع جي [[چرنوبل حادثو]] جي پسمنظر ۾، ڇڏي ڏني وئي، جيتوڻيڪ اٽلي اڃا تائين پرڏيهي علائقن ۾ اطالوي ملڪيت وارن ريئڪٽرن مان جوهري توانائي درآمد ڪري ٿو. == سائنس ۽ ٽيڪنالاجي == {{Main|اٽلي ۾ سائنس ۽ ٽيڪنالاجي}} {{See also|اطالوي ايجادن ۽ دريافتن جي فهرست}} [[File:Justus Sustermans - Portrait of Galileo Galilei, 1636.jpg|thumb|upright=.8|[[گليليو گليلي]]، جنهن کي عام طور جديد سائنس، فزڪس ۽ فلڪيات جو پيءُ سمجھيو ويندو آهي]] صدين کان، اٽلي هڪ اهڙي سائنسي برادريءَ کي فروغ ڏنو آهي، جنهن سائنسن ۾ اهم دريافتون پيدا ڪيون. [[گليليو گليلي]] [[سائنسي انقلاب]] ۾ وڏو ڪردار ادا ڪيو ۽ کيس عام طور [[مشاهداتي فلڪيات]]،<ref>{{Cite book|last=Singer|first=C.|url=https://books.google.com/books?id=mPIgAAAAMAAJ|title=A Short History of Science to the Nineteenth Century|date=1941|publisher=Clarendon Press|page=217|access-date=22 March 2023|archive-date=2 October 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20241002213513/https://books.google.com/books?id=mPIgAAAAMAAJ|url-status=live}}</ref> جديد فزڪس،<ref>{{Cite book|last=Whitehouse|first=D.|url=https://archive.org/details/renaissancegeniu0000whit|title=Renaissance Genius: Galileo Galilei & His Legacy to Modern Science|date=2009|publisher=Sterling Publishing|isbn=978-1-4027-6977-1|page=[https://archive.org/details/renaissancegeniu0000whit/page/219 219]}}</ref> ۽ [[سائنسي طريقو|سائنسي طريقي]] جو پيءُ سمجھيو ويندو آهي.<ref>''Thomas Hobbes: Critical Assessments'', Volume 1. Preston King. 1993. p. 59</ref><ref>{{Cite book|last=Disraeli|first=I.|title=Curiosities of Literature|date=1835|publisher=W. Pearson & Company|page=371}}</ref> [[لابوراتوري ناتسيونالي دل گران ساسو]] (LNGS) دنيا جو سڀ کان وڏو زير زمين تحقيقي مرڪز آهي.<ref>{{Cite web|title=I Laboratori Nazionali del Gran Sasso|url=https://www.lngs.infn.it/it/descrizione-generale|access-date=15 January 2018|language=it}}</ref> ٽريئستي ۾ آباديءَ جي نسبت سان يورپ ۾ محققن جو سڀ کان وڏو سيڪڙو آهي.<ref>G. Bar "Trieste, è record europeo di ricercatori: 37 ogni mille abitanti. Più della Finlandia", In: il Fatto Quotidiano, 26 April 2018.</ref> اٽلي 2025ع ۾ [[عالمي جدت اشاري]] ۾ 28هين نمبر تي هو.<ref>{{Cite web |title=GII Innovation Ecosystems & Data Explorer 2025 |url=https://www.wipo.int/gii-ranking/en/italy |access-date=16 October 2025 |website=WIPO}}</ref><ref>{{Cite book |last1=Dutta |first1=Soumitra |url=https://www.wipo.int/web-publications/global-innovation-index-2025/en/index.html |title=Global Innovation Index 2025: Innovation at a Crossroads |last2=Lanvin |first2=Bruno |publisher=[[World Intellectual Property Organization]] |year=2025 |isbn=978-92-805-3797-0 |page=19 |language=en |doi=10.34667/tind.58864 |access-date=17 October 2025}}</ref> اٽلي ۾ [[ٽيڪنالاجي پارڪ]] آهن، جهڙوڪ سائنس ۽ ٽيڪنالاجي پارڪ ڪلوميٽرو روسو (بيرگامو)، [[AREA سائنس پارڪ]] (ٽريئستي)، ويگا-وينس گيٽ وي فار سائنس اينڊ ٽيڪنالاجي (وينيزيا)، توسڪانا لائيف سائنسز (سيئنا)، ٽيڪنالاجي پارڪ آف لودي ڪلسٽر (لودي)، ۽ ٽيڪنالاجي پارڪ آف ناواڪيو (پيزا)،<ref>{{Cite web|title=Science and Technology Parks in Italy|url=https://www.easst.net/science-and-technology-parks-in-italy|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20230719154033/https://www.easst.net/science-and-technology-parks-in-italy|archive-date=19 July 2023|access-date=28 August 2023}}</ref> گڏوگڏ [[سائنس ميوزيم]]، جهڙوڪ ميلان ۾ [[ميوزيو ناتسيونالي شينتسا ا ٽيڪنالوجيا ليوناردو دا ونچي]]. آمدنيءَ ۾ اتر–ڏکڻ جو وڏو فرق هڪ "[[ڊجيٽل ورهاست]]" پيدا ڪري ٿو.<ref>{{Cite journal|last=Alampi|first=Matteo|date=December 2007|title=Underdevelopment in Southern Italy: Traditional Setbacks and Modern Solutions|url=https://fisherpub.sjf.edu/cgi/viewcontent.cgi?article=1047&context=intlstudies_masters|journal=Fisher Digital Publications|via=International Studies Masters}}</ref><ref>{{Cite journal|last=Di Pietro|first=Giorgio|date=June 2021|title=Changes in Italy's education-related digital divide|journal=Economic Affairs|volume=41|issue=2|pages=252–270|doi=10.1111/ecaf.12471|issn=0265-0665|s2cid=237848271|doi-access=free}}</ref> == سياحت == {{Main|اٽلي ۾ سياحت}} [[File:Positano - Fornillo Beach.jpg|thumb|[[امالفي ساحل]] اٽلي جي اهم سياحتي منزلن مان هڪ آهي.<ref>[http://www.italy24.ilsole24ore.com/art/business-and-economy/2017-05-04/turismo-stranieri-124013.php?uuid=AEVg9GGB "Foreign tourist numbers in Italy head towards new record"] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20170601184213/http://www.italy24.ilsole24ore.com/art/business-and-economy/2017-05-04/turismo-stranieri-124013.php?uuid=AEVg9GGB|date=1 June 2017}}. Retrieved 21 May 2017.</ref>]] ماڻهو صدين کان اٽلي جو دورو ڪندا رهيا آهن، پر [[اٽلي ۾ سياحت|سياحت لاءِ اپٻيٽ جو دورو]] سڀ کان پهريان امير امرا [[گرانڊ ٽور]] دوران ڪرڻ لڳا، جيڪو 17هين صديءَ ۾ شروع ٿيو ۽ 18هين ۽ 19هين صديءَ ۾ عروج تي پهتو.<ref name="grand-tour">{{Cite web|title=Grand Tour|url=https://www.treccani.it/enciclopedia/grand-tour|access-date=6 May 2022|language=it}}</ref> اهو اهڙو دور هو، جنهن ۾ يورپي اشرافيا، جن مان گهڻا برطانوي هئا، يورپ جي حصن جو دورو ڪندا هئا، جن ۾ اٽلي هڪ اهم منزل هوندو هو.<ref name="grand-tour"/> اٽلي لاءِ، هن جو مقصد قديم تعمير، مقامي ثقافت جو مطالعو ڪرڻ ۽ ان جي قدرتي خوبصورتيءَ کي ساراهڻ هو.<ref>{{Cite web|title=Italy on the Grand Tour (Getty Exhibitions)|url=http://www.getty.edu/art/exhibitions/grand_tour/what.html|access-date=9 June 2015}}</ref> اٽلي [[عالمي سياحت درجابندي|دنيا جو پنجون سڀ کان وڌيڪ گهميل ملڪ]] آهي، جتي 2024ع ۾ ڪل 57 ملين سياح آيا.<ref>{{cite web |title=Global and regional tourism performance |url=https://www.unwto.org/tourism-data/un-tourism-tourism-dashboard |access-date=25 May 2025}}</ref> 2014ع ۾ سفر ۽ سياحت مان آمدني EUR163{{spaces}}ارب هئي (GDP جو 10%) ۽ 1,082,000 نوڪريون سڌي طرح ان سان لاڳاپيل هيون (روزگار جو 5%).<ref>{{Cite web|title=Travel & Tourism Economic Impact 2015 Italy |url=https://www.wttc.org/-/media/files/reports/economic%20impact%20research/countries%202015/italy2015.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20171010152616/https://www.wttc.org/-/media/files/reports/economic%20impact%20research/countries%202015/italy2015.pdf|archive-date=10 October 2017|access-date=20 May 2017|publisher=[[World Travel and Tourism Council]]}}</ref> سياحن جي دلچسپي خاص طور [[اٽلي جي ثقافت|ثقافت]]، [[اطالوي کاڌو|کاڌي]]، [[اٽلي جي تاريخ|تاريخ]]، [[اٽلي جي تعميراتي فن|تعميراتي فن]]، [[اطالوي فن|فن]]، مذهبي هنڌن ۽ رستن، شادي سياحت، قدرتي حسن، رات جي زندگي، پاڻيءَ هيٺان هنڌن ۽ اسپا سان آهي.<ref>{{Cite web|date=February 2023|title=In Italia 11mila matrimoni stranieri, un turismo da 599 milioni|url=https://www.ansa.it/canale_viaggiart/it/notizie/speciali/2023/02/01/turismo-wedding-2-milioni-presenze-e-fatturato-599-mln_dcec4ad9-3ab8-4677-a303-6378020ac3a7.html|access-date=2 February 2023|language=it}}; {{Cite web|title=10 Migliori destinazioni italiane per vita notturna|url=https://www.travel365.it/migliori-destinazioni-italiane-per-vita-notturna.htm|access-date=28 December 2021|language=it}}</ref> سياري ۽ اونهاري جي سياحت الپس ۽ [[اپينائن جبلن]] جي هنڌن تي موجود آهي،<ref>{{Cite web|date=30 July 2017|title=VACANZE IN MONTAGNA IN ITALIA: IN INVERNO E IN ESTATE|url=https://www.alloggitaly.it/vacanze-in-montagna-in-italia|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> جڏهن ته سامونڊي سياحت [[بحر روم]] جي ڪناري وارن هنڌن تي وڏي پيماني تي عام آهي.<ref>{{Cite web|date=14 February 2018|title=Il turismo balneare|url=https://www.turismo-oggi.com/il-turismo-balneare.html|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> اٽلي بحر روم ۾ ڪروز سياحت جي اهم منزل آهي.<ref>{{Cite web|date=27 April 2022|title=Crociere, Cemar: 8,8 milioni di passeggeri nei porti italiani|url=https://www.lagenziadiviaggi.it/crociere-cemar-88-milioni-di-passeggeri-nei-porti-italiani|access-date=13 May 2022|language=it}}</ref> ننڍن، تاريخي ۽ فني ڳوٺن کي [[اي بورگي پيو بيلي ديٽاليا]] ({{Literally|اٽلي جا سڀ کان خوبصورت ڳوٺ}}) انجمن وسيلي فروغ ڏنو ويندو آهي. سڀ کان وڌيڪ گهميل علائقا وينيتو، ٽسڪني، لومباردي، ايميليا-رومانيا ۽ لازيو آهن.<ref>{{Cite web|title=Number of nights spent in tourist accommodation establishments in the top 20 EU-28 tourist regions, by NUTS 2 regions, 2015 (million nights spent) RYB17 – Statistics Explained |url=https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php?title=File:Number_of_nights_spent_in_tourist_accommodation_establishments_in_the_top_20_EU-28_tourist_regions,_by_NUTS_2_regions,_2015_(million_nights_spent)_RYB17.png|access-date=17 April 2022|publisher=European Commission}}</ref> روم يورپ جو ٽيون ۽ دنيا جو 12هون سڀ کان وڌيڪ گهميل شهر آهي، جتي 2017ع ۾ 9.4&nbsp;ملين سياح آيا.<ref>{{Cite web|title=Ranking the 30 Most-Visited Cities in the World|url=https://www.travelpulse.com/news/destinations/ranking-the-30-most-visited-cities-in-the-world.html|website=TravelPulse}}</ref> وينس ۽ فلورنس دنيا جي 100 وڏين منزلن مان آهن. اٽلي وٽ ڪنهن به ملڪ جي ڀيٽ ۾ سڀ کان وڌيڪ [[عالمي ورثو ماڳ]] آهن: [[اٽلي ۾ عالمي ورثو ماڳن جي فهرست|61]]،<ref>{{Cite web|title=The World Heritage Convention|url=https://whc.unesco.org/en/convention|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20160827065310/https://whc.unesco.org/en/convention|archive-date=27 August 2016|access-date=1 August 2021|publisher=UNESCO}}</ref> جن مان 55 ثقافتي ۽ 6 قدرتي آهن.<ref>{{Cite web|title=Italy|url=https://whc.unesco.org/en/statesparties/it|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211201134320/http://whc.unesco.org/en/statesparties/it|archive-date=1 December 2021|access-date=9 April 2019|publisher=UNESCO World Heritage Centre}}</ref> == آبادي == {{Main|اٽلي جي آبادي}} {{See also|اطالوي ماڻهو|اٽلي ۾ اندروني لڏپلاڻ|اطالوي ڊائاسپورا|اٽلي جي جينياتي تاريخ|اٽلي جي شهرن جي فهرست}} [[File:Map of population density in Italy (2011 census) alt colours.jpg|thumb|اٽلي جي آباديءَ جي گهاٽائي جو نقشو (2011ع مردم شماري)]] [[File:Map of the Italian Diaspora in the World.svg|thumb|دنيا ۾ [[اطالوي ڊائاسپورا]]]] 2025ع تائين، اٽلي جي آبادي 58,915,561 آهي.<ref name="population" /> ان جي آباديءَ جي گهاٽائي {{Convert|195|PD/km2}} آهي، جيڪا اڪثر مغربي يورپي ملڪن کان وڌيڪ آهي. تنهن هوندي به ورهاست غير برابر آهي: سڀ کان وڌيڪ گهاٽا آباد علائقا پو ماٿري (لڳ ڀڳ اڌ آبادي) ۽ روم ۽ نيپلز جا ميٽروپوليٽن علائقا آهن، جڏهن ته وڏا علائقا جهڙوڪ الپس ۽ اپينائن جا بلند ميداني علائقا، بازيليڪاتا جا پليٽو، ۽ سارڊينيا ٻيٽ، گڏوگڏ سسلي جو وڏو حصو، گهٽ آباد آهن. 20هين صديءَ دوران اٽلي جي آبادي لڳ ڀڳ ٻيڻي ٿي، پر واڌ جو نمونو غير برابر رهيو، ڇاڪاڻ ته ڳوٺاڻي ڏکڻ کان صنعتي اتر ڏانهن وڏي پيماني تي [[اٽلي ۾ اندروني لڏپلاڻ|اندروني لڏپلاڻ]] ٿي، جيڪا 1950ع–1960ع واري ڏهاڪي جي [[اطالوي معاشي معجزو]] جو نتيجو هئي. بلند زرخيزيءَ جون شرحون 1970ع واري ڏهاڪي تائين برقرار رهيون، جنهن کان پوءِ اهي گهٽجڻ لڳيون؛ [[ڪل زرخيزي شرح]] (TFR) 1995ع ۾ هر عورت تي 1.2 ٻارن جي تاريخي گهٽ ترين سطح تي پهتي، جيڪا 2.1 جي بدلي واري شرح کان گهڻو گهٽ ۽ 1883ع جي 5 واري بلند ترين سطح کان ڪافي گهٽ هئي.<ref>{{Citation|last=Max Roser|title=Total Fertility Rate around the world over the last centuries|work=[[Our World in Data]], [[Gapminder Foundation]]|year=2014|url=https://ourworldindata.org/grapher/children-born-per-woman?year=1800&country=ITA|access-date=7 May 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20180807185906/https://ourworldindata.org/grapher/children-born-per-woman?year=1800&country=ITA|archive-date=7 August 2018|url-status=dead}}</ref> 2008ع کان، جڏهن شرح ٿوري وڌي 1.4 ٿي،<ref>{{Cite web|last=ISTAT|author-link=Istituto Nazionale di Statistica|title=Average number of children born per woman 2005–2008 |url=http://demo.istat.it/altridati/indicatori/2008/Tab_4.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110810171708/http://demo.istat.it/altridati/indicatori/2008/Tab_4.pdf|archive-date=10 August 2011|access-date=3 May 2009|language=it}}</ref><ref>{{Cite web|last=ISTAT|author-link=Istituto Nazionale di Statistica|title=Crude birth rates, mortality rates and marriage rates 2005–2008 |url=http://demo.istat.it/altridati/indicatori/2008/Tab_1.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110810171721/http://demo.istat.it/altridati/indicatori/2008/Tab_1.pdf|archive-date=10 August 2011|access-date=10 May 2009|language=it}}</ref> ڄمڻ جو تعداد هر سال مسلسل گهٽجي رهيو آهي، جيڪو 2023ع ۾ 379,000 جي رڪارڊ گهٽ سطح تي پهتو — 1861ع کان پوءِ سڀ کان گهٽ.<ref name="www.reuters.com">[https://www.reuters.com/world/europe/births-fall-italy-15th-year-running-record-low-2024-03-29/ Births fall in Italy for 15th year running to record low]| Reuters</ref> 2024ع ۾ اها شرح 1.2 هئي.<ref>{{Cite news|last=Jones|first=Tobias|date=3 January 2024|title=Boosting Italy's birthrate has become a patriotic cause for the far right. But it's an idea that's doomed|url=https://www.theguardian.com/commentisfree/2024/jan/03/italy-birthrate-far-right-population-immigration-giorgia-meloni|access-date=29 May 2024|work=The Guardian|language=en-GB|issn=0261-3077}}</ref> انهن رجحانن جي نتيجي ۾، اٽلي جي آبادي تيزيءَ سان پوڙهي ٿي رهي آهي ۽ آهستي آهستي گهٽجي رهي آهي. لڳ ڀڳ هر چئن مان هڪ اطالوي 65 سالن کان مٿي آهي،<ref name="www.reuters.com" /> ۽ ملڪ وٽ [[درمياني عمر موجب ملڪن جي فهرست|دنيا جي چوٿين سڀ کان پوڙهي آبادي]] آهي، جنهن جي درمياني عمر 48 ۽ اوسط عمر 46.6 آهي.<ref name="cia.gov" /><ref>{{Cite web|title=Aging population of Italy|url=https://www.statista.com/topics/8379/aging-population-of-italy/|access-date=29 May 2024|website=Statista|language=en|archive-date=29 May 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240529041428/https://www.statista.com/topics/8379/aging-population-of-italy/|url-status=live}}</ref> مجموعي آبادي 2014ع کان مسلسل گهٽجي رهي آهي ۽ 2024ع ۾ 59 ملين کان ٿوري گهٽ ٿيڻ جو اندازو آهي، جيڪو هڪ ڏهاڪي ۾ 1.36&nbsp;ملين کان وڌيڪ ماڻهن جي گڏيل گهٽتائي ڏيکاري ٿو.<ref>{{Cite web|last1=Nadeau |first1=Barbie Latza |last2=Di Donato |first2=Valentina |last3=Mortensen |first3=Antonia|date=17 May 2023|title='Low fertility trap': Why Italy's falling birth rate is causing alarm|url=https://www.cnn.com/2023/05/17/europe/italy-record-low-birth-rate-intl-cmd/index.html|access-date=29 May 2024|website=CNN|language=en|archive-date=29 May 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240529041430/https://www.cnn.com/2023/05/17/europe/italy-record-low-birth-rate-intl-cmd/index.html|url-status=live}}</ref> 19هين صديءَ جي آخر کان 1960ع واري ڏهاڪي تائين، اٽلي وڏي پيماني تي هجرت ڪندڙ ملڪ هو. 1898ع ۽ 1914ع جي وچ ۾، [[اطالوي ڊائاسپورا]] جي عروج وارن سالن ۾، لڳ ڀڳ 750,000 اطالوي هر سال هجرت ڪندا هئا.<ref>{{Cite web|date=15 August 1999|title=Causes of the Italian mass emigration|url=http://library.thinkquest.org/26786/en/articles/view.php3?arKey=4&paKey=7&loKey=0&evKey=&toKey=&torKey=&tolKey=|archive-url=https://web.archive.org/web/20090701010600/http://library.thinkquest.org/26786/en/articles/view.php3?arKey=4&paKey=7&loKey=0&evKey=&toKey=&torKey=&tolKey=|archive-date=1 July 2009|access-date=11 August 2014|publisher=ThinkQuest Library}}</ref> ڊائاسپورا ۾ 25 ملين کان وڌيڪ اطالوي شامل هئا ۽ ان کي جديد دور جي سڀ کان وڏي اجتماعي لڏپلاڻ سمجھيو ويندو آهي.<ref>Favero, Luigi e Tassello, Graziano. ''Cent'anni di emigrazione italiana (1861–1961)'' Introduction</ref> === وڏا شهر === {{Largest cities of Italy}} === اميگريشن === {{Main|اٽلي ڏانهن اميگريشن|2015ع يورپي مهاجر بحران}} [[File:Italy, foreign residents as a percentage of the total population, 2011.svg|thumb|علائقائي آباديءَ جي سيڪڙو طور پرڏيهي رهواسي (2011ع مردم شماري)]] 1980ع واري ڏهاڪي ۾، ان وقت تائين لساني ۽ ثقافتي طور هڪجهڙي سماج طور، اٽلي وڏي تعداد ۾ اميگرنٽس کي متوجه ڪرڻ لڳو.<ref>{{Cite book|last=Allen|first=Beverly|url=https://archive.org/details/revisioningitaly00beve|title=Revisioning Italy national identity and global culture|date=1997|publisher=University of Minnesota Press|isbn=978-0-8166-2727-1|location=Minneapolis|page=[https://archive.org/details/revisioningitaly00beve/page/169 169]|url-access=registration}}</ref> [[برلن ديوار جو ڪرڻ|برلن ديوار]] ۽ [[لوهي پردو#زوال|لوهي پردي]] جي زوال کان پوءِ، لڏپلاڻ جون لهرون اوڀر يورپ جي ڪيترن اڳوڻن سوشلسٽ ملڪن مان شروع ٿيون. يورپي يونين [[2004ع ۾ يورپي يونين جي واڌ|2004ع]]، 2007ع (رومانيا ۽ بلغاريا) ۽ 2013ع ([[ڪروشيا]]) ۾ وڌي. اميگريشن جا ٻيا ذريعا پاڙيسري اتر آفريڪا، ايشيا-پئسفڪ علائقو،<ref>"[https://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/6550725.stm Milan police in Chinatown clash] ". BBC News. 13 April 2007.</ref> [[فلپائن]] ۽ لاطيني آمريڪا رهيا آهن. 2010ع ۾، پرڏيهه ڄاول آبادي هيٺين علائقن مان هئي: يورپ (54%)، آفريڪا (22%)، ايشيا (16%)، آمريڪا (8%)، ۽ اوشيانا (0.06%). پرڏيهي آباديءَ جي ورهاست جاگرافيائي طور مختلف آهي: 2020ع ۾، 61% پرڏيهي شهري اتر ۾، 24% مرڪز ۾، 11% ڏکڻ ۾ ۽ 4% ٻيٽن تي رهندا هئا.<ref>{{Cite web|title=XXIX Rapporto Immigrazione 2020|url=https://www.migrantes.it/wp-content/uploads/sites/50/2020/10/RICM_2020_DEF.pdf|access-date=31 December 2021|language=it|archive-date=31 December 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20211231222417/https://www.migrantes.it/wp-content/uploads/sites/50/2020/10/RICM_2020_DEF.pdf|url-status=live}}</ref> 2021ع ۾، اٽلي ۾ لڳ ڀڳ 5.2&nbsp;ملين پرڏيهي رهواسي هئا،<ref name="id2020"/><ref>{{Cite web|title=Population on 1 January by sex, country of birth and broad group of citizenship|url=https://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/submitViewTableAction.do|access-date=28 August 2023|archive-date=21 January 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20230121154457/https://ec.europa.eu/eurostat/web/main/eurostat/web/main/help/faq/data-services|url-status=live}}</ref> جيڪي آباديءَ جو 9% بڻجن ٿا. انهن انگن ۾ پرڏيهي شهرين مان اٽلي ۾ ڄاول اڌ ملين کان وڌيڪ ٻار شامل آهن، پر اهي پرڏيهي شهري شامل ناهن، جن بعد ۾ اطالوي شهريت حاصل ڪئي؛<ref>{{Cite web|title=Immigrants.Stat|url=http://stra-dati.istat.it/Index.aspx|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170709143540/http://stra-dati.istat.it/Index.aspx|archive-date=9 July 2017|access-date=15 June 2017|publisher=[[Istat]]}}</ref> 2016ع ۾ لڳ ڀڳ 201,000 ماڻهن اطالوي شهريت حاصل ڪئي.<ref>{{Cite web|title=National demographic balance 2016|url=https://www.istat.it/en/archive/201143|access-date=15 June 2017|publisher=[[Istat]]|archive-date=10 October 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20171010180410/https://www.istat.it/en/archive/201143|url-status=live}}</ref> سرڪاري انگن ۾ [[غير قانوني مهاجر]] پڻ شامل ناهن، جن جو 2008ع ۾ اندازو 670,000 لڳايو ويو هو.<ref>Elisabeth Rosenthal, "[https://archive.boston.com/news/world/europe/articles/2008/05/16/italy_cracks_down_on_illegal_immigration/ Italy cracks down on illegal immigration] ". ''[[The Boston Globe]]''. 16 May 2008.</ref> لڳ ڀڳ هڪ ملين [[رومانوي ڊائاسپورا|رومانوي]] شهري اٽلي ۾ رهندڙ طور رجسٽرڊ آهن، جيڪي سڀ کان وڏي مهاجر آباديءَ جي نمائندگي ڪن ٿا. === ٻوليون === {{Main|اٽلي جون ٻوليون|اطالوي ٻولي|علائقائي اطالوي|اطالوي ڳالهائيندڙن جي جاگرافيائي ورهاست}} [[File:Linguistic map of Italy.png|thumb|[[اٽلي جون ٻوليون|اٽلي ۾ ڳالهائي ويندڙ ٻولين]] جو نقشو]] اٽلي جي سرڪاري ٻولي اطالوي آهي.<ref name="lang">{{Cite web|title=Legge 15 Dicembre 1999, n. 482 "Norme in materia di tutela delle minoranze linguistiche storiche" pubblicata nella Gazzetta Ufficiale n. 297 del 20 dicembre 1999 |url=http://www.camera.it/parlam/leggi/99482l.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150512051856/http://www.camera.it/parlam/leggi/99482l.htm|archive-date=12 May 2015|access-date=2 December 2014|publisher=[[Italian Parliament]]}}</ref><ref>Statuto Speciale per il Trentino-Alto Adige, Art. 99</ref> دنيا ۾ اندازاً 64 ملين مقامي اطالوي ڳالهائيندڙ آهن،<ref>[https://www.ethnologue.com/language/ita Italian language] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20150730230004/http://www.ethnologue.com/language/ita|date=30 July 2015}} Ethnologue.com; {{Cite web|date=February 2006|title=Eurobarometer – Europeans and their languages|url=http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/ebs/ebs_243_sum_en.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110430202903/http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/ebs/ebs_243_sum_en.pdf|archive-date=30 April 2011|format=485{{spaces}}KB}}; [[Nationalencyklopedin]] "Världens 100 största språk 2007" The World's 100 Largest Languages in 2007</ref> ۽ ٻيا 21 ملين ان کي ٻي ٻولي طور استعمال ڪن ٿا.<ref>[http://www2.le.ac.uk/departments/modern-languages/lal/languages%20at%20lal/italian Italian language] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20140502004444/http://www2.le.ac.uk/departments/modern-languages/lal/languages%20at%20lal/italian|date=2 May 2014}} University of Leicester</ref> اطالوي اڪثر مقامي طور [[علائقائي اطالوي|علائقائي لهجي]] طور ڳالهائي ويندي آهي، جنهن کي اٽلي جي علائقائي ۽ اقليتي ٻولين سان نه ملائڻ گهرجي؛<ref>{{Cite web|title=UNESCO Atlas of the World's Languages in danger|url=http://www.unesco.org/languages-atlas/index.php|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20161218184822/http://www.unesco.org/languages-atlas/index.php|archive-date=18 December 2016|access-date=2 January 2018|publisher=UNESCO}}; {{Cite encyclopedia|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297241/Italian-language|title=Italian language|encyclopedia=Encyclopædia Britannica|date=3 November 2008|access-date=19 November 2009|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20091129081859/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297241/Italian-language|archive-date=29 November 2009}}</ref> تنهن هوندي به، 20هين صديءَ دوران قومي تعليمي نظام جي قيام سان علائقائي لهجن ۾ گهٽتائي آئي. معيار سازي 1950ع ۽ 1960ع واري ڏهاڪن ۾ معاشي واڌ ۽ [[اٽلي جو ميڊيا|ماس ميڊيا]] ۽ ٽيليويزن جي اڀار سبب وڌيڪ پکڙجي وئي. ٻارهن "تاريخي اقليتي ٻوليون" رسمي طور تسليم ٿيل آهن: البانيائي، [[ڪاتالان ٻولي|ڪاتالان]]، جرمن، يوناني، سلووين، ڪروئيشيائي، فرينچ، فرينڪو-پروونسل، فريوليائي، [[لادين ٻولي|لادين]]، [[اوڪسيٽان ٻولي|اوڪسيٽان]]، ۽ سارڊينيائي.<ref name="lang"/> انهن مان چار کي پنهنجي لاڳاپيل علائقن ۾ گڏيل سرڪاري حيثيت حاصل آهي: اوستا وادي ۾ فرينچ؛<ref>L.cost. 26 febbraio 1948, n. 4, Statuto speciale per la Valle d'Aosta</ref> [[ڏکڻ ٽائرول]] ۾ جرمن، ۽ ساڳئي صوبي جي ڪجهه حصن ۽ پاڙيسري ترينتينو جي ڪجهه حصن ۾ لادين؛<ref>L.cost. 26 febbraio 1948, n. 5, Statuto speciale per il Trentino-Alto Adige</ref> ۽ [[سلووين ٻولي|سلووين]] [[ٽريئستي صوبو|ٽريئستي]]، [[گوريزيا صوبو|گوريزيا]] ۽ [[اوديني صوبو|اوديني]] جي صوبن ۾.<ref>L. cost. 31 gennaio 1963, n. 1, Statuto speciale della Regione Friuli-Venezia Giulia</ref> ٻين Ethnologue، ISO ۽ UNESCO ٻولين کي اطالوي قانون تحت تسليم نه ڪيو ويو آهي. فرانس وانگر، اٽلي به [[علائقائي يا اقليتي ٻولين لاءِ يورپي چارٽر]] تي صحيح ڪئي آهي، پر ان جي توثيق نه ڪئي آهي.<ref>{{Cite web|title=Ready for Ratification|url=https://rm.coe.int/European-centre-for-minority-issues-vol-1-/1680737191|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20180103133317/https://rm.coe.int/European-centre-for-minority-issues-vol-1-/1680737191|archive-date=3 January 2018|publisher=[[European Centre for Minority Issues]] }}</ref><ref>elen.ngo: [https://elen.ngo/2023/10/11/elen-calls-on-italy-to-ratify-the-european-charter-for-regional-or-minority-languages-at-its-meeting-in-sardinia/ ''ELEN calls on Italy to ratify the European Charter for Regional or Minority Languages at its meeting in Sardinia''] (11 October 2023)</ref> تازو اميگريشن سبب، اٽلي ۾ اهڙيون وڏيون آباديون آهن جن جي مادري ٻولي اطالوي يا ڪا علائقائي ٻولي نه آهي. [[اطالوي قومي شمارياتي ادارو]] موجب، 2012ع ۾ پرڏيهي رهواسين ۾ رومانوي سڀ کان عام مادري ٻولي هئي: لڳ ڀڳ 800,000 ماڻهو رومانوي کي پنهنجي پهرين ٻولي طور ڳالهائين ٿا (6 سال ۽ ان کان مٿي عمر وارن پرڏيهي رهواسين جو 22%). ٻيون عام مادري ٻوليون عربي (475,000 کان وڌيڪ ماڻهن طرفان ڳالهائي ويندڙ؛ پرڏيهي رهواسين جو 13%)، البانيائي (380,000)، ۽ اسپيني (255,000) هيون.<ref>{{Cite web|date=24 July 2014|title=Linguistic diversity among foreign citizens in Italy|url=http://www.istat.it/en/archive/129304|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140730134706/http://www.istat.it/en/archive/129304|archive-date=30 July 2014|access-date=27 July 2014|publisher=Italian National Institute of Statistics}}</ref> === مذهب === {{Main|اٽلي ۾ مذهب|اٽلي ۾ ڪيٿولڪ چرچ}} {{See also|اٽلي ۾ ڪيٿيڊرلز جي فهرست}} [[File:PonteSantAngeloRom.jpg|thumb|upright=1.1|[[سينٽ پيٽرز بيسيليڪا]] [[ٽائبر]] کان ڏسڻ ۾؛ پٺيان [[ويٽيڪن ٽڪري]] ۽ ساڄي طرف روم ۾ [[ڪاستل سانت اينجلو]]. بيسيليڪا ۽ ٽڪري ٻئي [[ويٽيڪن سٽي]] جي [[گڏيل قومن جي جنرل اسيمبلي جا مبصر|خودمختيار رياست]] جو حصو آهن، جيڪا [[ڪيٿولڪ چرچ]] جي [[هولي سي]] آهي.]] [[هولي سي]]، يعني [[روم جو ڊائوسيس|روم جو اسقفي اختيار]]، [[ويٽيڪن سٽي]] ۽ عالمي [[ڪيٿولڪ چرچ]] جي حڪومت تي مشتمل آهي. ان کي هڪ [[خودمختياري|خودمختيار]] اداري طور تسليم ڪيو ويو آهي، جنهن جو سربراهه پوپ آهي، جيڪو [[روم جو اسقف]] پڻ آهي، جنهن سان سفارتي لاڳاپا برقرار رکي سگهجن ٿا.<ref>Text taken directly from {{Cite web|title=Country Profile: Vatican City State|url=http://www.fco.gov.uk/en/travel-and-living-abroad/travel-advice-by-country/country-profile/europe/holy-see|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20101231084624/http://www.fco.gov.uk/en/travel-and-living-abroad/travel-advice-by-country/country-profile/europe/holy-see|archive-date=31 December 2010|access-date=5 February 2016}} (viewed on 14 December 2011), on the website of the British Foreign & Commonwealth Office.</ref>{{Efn|هولي سي جي خودمختياري ڪيترن ئي بين الاقوامي معاهدن ۾ صراحت سان تسليم ڪئي وئي آهي ۽ خاص طور 11 فيبروري 1929ع جي [[لاٽران معاهدو]] جي آرٽيڪل 2 ۾ زور ڏنو ويو آهي، جنهن ۾ "اٽلي بين الاقوامي معاملن ۾ هولي سي جي خودمختياري کي، ان جي روايتن ۽ دنيا ڏانهن ان جي مشن جي ضرورتن مطابق، هڪ لازمي وصف طور تسليم ڪري ٿو" ([http://www.aloha.net/~mikesch/treaty.htm Lateran Treaty, English translation]).}} اٽلي تاريخي طور ڪيٿولڪ ازم جي غلبي هيٺ رهيو آهي.<ref name="Dell'orto">{{Cite web|last=Dell'orto|first=Giovanna|date=5 October 2023|title=The Nones: Italy|url=https://projects.apnews.com/features/2023/the-nones/the-nones-italy.html|access-date=6 October 2023|work=[[Associated Press News]]|archive-date=5 October 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20231005133701/https://projects.apnews.com/features/2023/the-nones/the-nones-italy.html|url-status=live}}; {{Cite web|last=Dell'orto|first=Giovanna|date=5 October 2023|title=From cradle to casket, life for Italians changes as Catholic faith loses relevance|url=https://apnews.com/article/italy-nonreligious-catholic-life-changes-fb808ce37daba3ce222e57a51c7d9187|access-date=6 October 2023|work=Associated Press News|archive-date=7 October 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20231007220721/https://apnews.com/article/italy-nonreligious-catholic-life-changes-fb808ce37daba3ce222e57a51c7d9187|url-status=live}}</ref> گهڻا ڪيٿولڪ نالي ماتر آهن؛ [[ايسوسيئيٽيڊ پريس]] [[اٽلي ۾ ڪيٿولڪ چرچ|اطالوي ڪيٿولڪ ازم]] کي "نالي ماتر قبول ڪيل پر گهٽ ئي عمل ڪيل" قرار ڏنو.<ref name="Dell'orto"/> لڳ ڀڳ 2010ع ۾، اٽلي وٽ دنيا جي [[ملڪ موجب ڪيٿولڪ چرچ|پنجين وڏي ڪيٿولڪ آبادي]] ۽ يورپ جي سڀ کان وڏي ڪيٿولڪ آبادي هئي.<ref>{{Cite web|date=13 February 2013|title=The Global Catholic Population|url=https://www.pewforum.org/2013/02/13/the-global-catholic-population|website=Pew Research Center's Religion & Public Life Project|access-date=21 November 2020|archive-date=25 November 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20201125003604/https://www.pewforum.org/2013/02/13/the-global-catholic-population/|url-status=live}}</ref><ref>The Holy See publishes a 'Statistical Yearbook of the Church' every year.</ref> 1985ع کان، ڪيٿولڪ ازم هاڻي [[رياستي مذهب]] ناهي رهيو.<ref>{{Cite news|date=4 June 1985|title=Catholicism No Longer Italy's State Religion|url=http://articles.sun-sentinel.com/1985-06-04/news/8501220260_1_italian-state-new-agreement-church|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20131020143004/http://articles.sun-sentinel.com/1985-06-04/news/8501220260_1_italian-state-new-agreement-church|archive-date=20 October 2013|access-date=7 September 2013|work=[[Sun Sentinel]]}}</ref> 2011ع ۾، اقليتي عيسائي عقيدن ۾ اندازاً 15 لک آرتھوڊوڪس عيسائي شامل هئا، جڏهن ته [[پروٽيسٽنٽ ازم]] جي پيروڪارن جو انگ وڌي رهيو آهي.<ref>{{Cite book|last=Leustean|first=Lucian N.|title=Eastern Christianity and Politics in the Twenty-First Century|date=2014|publisher=Routledge|isbn=978-0-4156-8490-3|page=723}}</ref> اٽلي صدين کان انهن يهودين کي پناهه ڏيندو رهيو آهي، جن کي ٻين ملڪن، خاص طور تي [[اسپين]]، مان جلاوطن ڪيو ويو هو. بهرحال، [[هولوڪاسٽ]] دوران تقريباً 20 سيڪڙو اطالوي يهودي ماريا ويا هئا.<ref>{{Cite book |last=Dawidowicz, Lucy S. |title=The war against the Jews, 1933–1945 |publisher=Bantam Books |year=1986 |isbn=978-0-5533-4302-1 |location=New York}} p. 403.</ref> ان سان گڏ ٻي عالمي جنگ کان اڳ ۽ پوءِ لڏپلاڻ جي نتيجي ۾ اڄ اٽلي ۾ لڳ ڀڳ 28,000 يهودي رهجي ويا آهن.<ref>{{Cite web|title=The Jewish Community of Italy (Unione delle Comunita Ebraiche Italiane)|url=http://www.eurojewcong.org/communities/italy.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20130313095857/http://www.eurojewcong.org/communities/italy.html|archive-date=13 March 2013|access-date=25 August 2014|publisher=The European Jewish Congress}}</ref> اٽلي ۾ 120,000 هندو<ref>{{Cite web|date=4 November 2019|title=Eurispes, risultati del primo Rapporto di ricerca su "L'Induismo in Italia"|url=https://eurispes.eu/news/eurispes-risultati-del-primo-rapporto-di-ricerca-su-linduismo-in-italia|access-date=31 December 2021|language=it|archive-date=31 December 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20211231223926/https://eurispes.eu/news/eurispes-risultati-del-primo-rapporto-di-ricerca-su-linduismo-in-italia/|url-status=live}}</ref> ۽ 70,000 سک پڻ رهن ٿا.<ref>{{Cite web|date=15 November 2004|title=NRI Sikhs in Italy|url=http://www.nriinternet.com/EUROPE/ITALY/2004/111604Gurdwara.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110207031755/http://nriinternet.com/EUROPE/ITALY/2004/111604Gurdwara.htm|archive-date=7 February 2011|access-date=30 October 2010|publisher=Nriinternet.com}}</ref> رياست هڪ نظام تحت، جيڪو [[اٺ في هزار]] (''Otto per mille'') جي نالي سان سڃاتو وڃي ٿو، تسليم ٿيل مذهبي برادرين کي آمدني ٽيڪس مان حصو منتقل ڪري ٿي. عيسائي، يهودي، ٻڌ ۽ هندو برادرين کي عطيا ڏيڻ جي اجازت آهي؛ بهرحال، اسلام هن نظام کان ٻاهر آهي، ڇاڪاڻ⁠تہ ڪنهن به مسلم برادري حڪومت سان باضابطه معاهدو نه ڪيو آهي.<ref>{{Cite web|date=7 April 2003|title=Italy: Islam denied income tax revenue – Adnkronos Religion|url=http://www.adnkronos.com/AKI/English/Religion/?id=3.1.880028077|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130620070907/http://www.adnkronos.com/AKI/English/Religion/?id=3.1.880028077|archive-date=20 June 2013|access-date=2 June 2013|publisher=Adnkronos.com}}</ref> جيڪي ٽيڪس ڏيندڙ ڪنهن مذهب جي مالي مدد نٿا ڪرڻ چاهين، تن جو حصو فلاحي نظام ۾ شامل ڪيو ويندو آهي.<ref>[http://documenti.camera.it/Leg16/dossier/Testi/BI0350.htm#_Toc278992388 Camera dei deputati Dossier BI0350] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130927211619/http://documenti.camera.it/Leg16/dossier/Testi/BI0350.htm|date=27 September 2013}}. Documenti.camera.it (10 March 1998). Retrieved 12 July 2013.</ref> === تعليم === {{Main|اٽلي ۾ تعليم}} [[File:Archiginnasio ora blu Bologna.jpg|thumb|[[بولونيا يونيورسٽي]]، جيڪا 1088ع ۾ قائم ٿي، دنيا جي [[مسلسل هلندڙ قديم ترين يونيورسٽين جي فهرست|مسلسل هلندڙ قديم ترين يونيورسٽي]] آهي.]] تعليم ڇهن کان سورهن سالن جي عمر تائين لازمي ۽ مفت آهي،<ref>{{Cite web|title=Law 27 December 2007, n.296 |url=http://www.camera.it/parlam/leggi/06296l.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20121206012402/http://www.camera.it/parlam/leggi/06296l.htm|archive-date=6 December 2012|access-date=30 September 2012|publisher=Italian Parliament}}</ref> ۽ اها پنجن مرحلن تي مشتمل آهي: ڪنڊرگارٽن، پرائمري اسڪول، هيٺيون ثانوي اسڪول، مٿيون ثانوي اسڪول ۽ يونيورسٽي.<ref>{{Cite web|title=Human Development Reports|url=http://hdr.undp.org/en/media/HDR_20072008_EN_Complete.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110429033726/http://hdr.undp.org/en/media/HDR_20072008_EN_Complete.pdf|archive-date=29 April 2011|access-date=18 January 2014|publisher=Hdr.undp.org}}</ref> پرائمري اسڪول اٺ سال هلندو آهي. شاگردن کي اطالوي ٻولي، انگريزي، رياضي، قدرتي سائنسون، تاريخ، جاگرافي، سماجي اڀياس، جسماني تعليم ۽ بصري ۽ موسيقي فنون ۾ بنيادي تعليم ڏني ويندي آهي. ثانوي تعليم پنج سال جاري رهندي آهي ۽ ان ۾ ٽن روايتي قسمن جا اسڪول شامل آهن، جيڪي مختلف علمي سطحن تي ڌيان ڏين ٿا: ''[[اٽلي ۾ ثانوي تعليم#ليچيو|ليچيو]]'' شاگردن کي ڪلاسيڪي يا سائنسي نصاب سان يونيورسٽي تعليم لاءِ تيار ڪري ٿو، جڏهن ته ''[[اِسٽيٽوٽو ٽيڪنيڪو]]'' ۽ ''[[اِسٽيٽوٽو پروفيشونالي]]'' شاگردن کي پيشيوراڻين شعبن لاءِ تيار ڪن ٿا. 2018ع ۾، ثانوي تعليم جو جائزو وٺندي ان کي [[او اي سي ڊي]] ملڪن جي اوسط کان هيٺ قرار ڏنو ويو.<ref name="oecd.org">{{Cite web|title=PISA 2018 results|url=https://www.oecd.org/pisa/publications/pisa-2018-results.htm|access-date=6 April 2021|website=oecd.org|archive-date=3 December 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20191203141933/https://www.oecd.org/pisa/publications/pisa-2018-results.htm|url-status=live}}</ref> اٽلي پڙهائي ۽ سائنس ۾ او اي سي ڊي جي اوسط کان هيٺ ۽ رياضي ۾ اوسط جي ويجهو رهيو.<ref name="oecd.org"></ref> اتر ۽ ڏکڻ جي اسڪولن جي ڪارڪردگيءَ ۾ نمايان فرق موجود آهي؛ اتر جا اسڪول تقريباً اوسط جي برابر نتيجا ڏين ٿا، جڏهن ته ڏکڻ جا نتيجا گهڻو ڪمزور رهيا آهن.<ref>{{Cite web|title=The literacy divide: territorial differences in the Italian education system|url=http://new.sis-statistica.org/wp-content/uploads/2013/10/CO09-The-literacy-divide-territorial-differences-in-the-Italian.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20151117015624/http://new.sis-statistica.org/wp-content/uploads/2013/10/CO09-The-literacy-divide-territorial-differences-in-the-Italian.pdf|archive-date=17 November 2015|access-date=16 November 2015|publisher=Parthenope University of Naples}}</ref> اعليٰ تعليم [[اٽلي جي يونيورسٽين جي فهرست|سرڪاري يونيورسٽين]]، خانگي يونيورسٽين ۽ معزز ۽ چونڊيل [[اٽلي جا اعليٰ گريجوئيٽ اسڪول|اعليٰ گريجوئيٽ اسڪولن]] جي وچ ۾ ورهايل آهي، جهڙوڪ [[اسڪولا نورمالي سپيريئوري دي پيزا]]. 2019ع ۾ 33 اطالوي يونيورسٽيون دنيا جي مٿين 500 يونيورسٽين ۾ شامل هيون.<ref>{{Cite web|year=2019|title=Number of top-ranked universities by country in Europe|url=https://jakubmarian.com/number-of-top-ranked-universities-by-country-in-europe|publisher=jakubmarian.com|access-date=18 May 2019|archive-date=18 May 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20190518113438/https://jakubmarian.com/number-of-top-ranked-universities-by-country-in-europe/|url-status=live}}</ref> [[بولونيا يونيورسٽي]]، جيڪا 1088ع ۾ قائم ٿي، اڃا تائين هلندڙ [[قديم ترين يونيورسٽي]] آهي<ref>Nuria Sanz, Sjur Bergan: "The heritage of European universities", 2nd edition, Higher Education Series No. 7, Council of Europe, 2006. ISBN 978-92-871-6121-5. p. 136.</ref> ۽ يورپ جي اهم علمي ادارن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite news|date=3 July 2017|title=Censis, la classifica delle università: Bologna ancora prima|url=http://bologna.repubblica.it/cronaca/2017/07/03/news/censis_la_classifica_delle_universita_bologna_ancora_prima-169846308|work=La Repubblica|access-date=10 September 2018|archive-date=10 September 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20180910204704/https://bologna.repubblica.it/cronaca/2017/07/03/news/censis_la_classifica_delle_universita_bologna_ancora_prima-169846308/|url-status=live}}</ref> [[بوڪوني يونيورسٽي]]، [[يونيورسيتا ڪاتوليڪا دل ساڪرو ڪوئوري]]، [[لوئيس يونيورسٽي]]، [[پولي ٽيڪنيڪ يونيورسٽي آف ٽورين]]، [[پولي ٽيڪنيڪ يونيورسٽي آف ميلان]]، [[ساپئينزا يونيورسٽي آف روم]] ۽ [[يونيورسٽي آف ميلان]] پڻ بهترين يونيورسٽين ۾ شمار ٿين ٿيون.<ref>{{Cite web|year=2015|title=Academic Ranking of World Universities 2015 |url=http://www.shanghairanking.com/ARWU2015.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20151030134046/http://www.shanghairanking.com/ARWU2015.html|archive-date=30 October 2015|access-date=29 October 2015|publisher=Shanghai Ranking Consultancy}}</ref> === صحت === {{Main|اٽلي ۾ صحت}} {{See also|اٽلي ۾ صحت جي سار سنڀال}} [[File:Oil-1383546 1920.jpg|thumb|right|[[زيتون جو تيل]] ۽ ڀاڄيون بحيرۂ روم واري خوراڪ جو مرڪزي حصو آهن.<ref>{{Cite journal|last1=Duarte, A.|last2=Fernandes, J.|last3=Bernardes, J.|last4=Miguel, G.|year=2016|title=Citrus as a Component of the Mediterranean Diet|url=https://www.researchgate.net/publication/311911612|journal=Journal of Spatial and Organizational Dynamics|volume=4|pages=289–304|access-date=26 January 2021|archive-date=1 October 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20181001220519/https://www.researchgate.net/publication/311911612|url-status=live}}</ref>]] اٽلي ۾ 2015ع دوران مردن جي متوقع عمر 80.5 سال ۽ عورتن جي 84.8 سال هئي، جنهن سبب ملڪ دنيا ۾ [[متوقع عمر موجب ملڪن جي فهرست|پنجين نمبر]] تي رهيو.<ref>{{Cite web|year=2016|title=World Health Statistics 2016: Monitoring health for the SDGs Annex B: tables of health statistics by country, WHO region and globally |url=https://www.who.int/gho/publications/world_health_statistics/2016/Annex_B/en|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20160623023234/http://www.who.int/gho/publications/world_health_statistics/2016/Annex_B/en|archive-date=23 June 2016|access-date=27 June 2016|publisher=World Health Organization}}</ref> ٻين اولهندي ملڪن جي ڀيٽ ۾، اٽلي ۾ بالغن ۾ موٽاپي جي شرح گهٽ آهي، جيڪا 10 سيڪڙو کان گهٽ آهي<ref>{{Cite web|title=Global Prevalence of Adult Obesity|url=http://www.iotf.org/database/documents/GlobalPrevalenceofAdultObesity16thDecember08.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20090327044232/http://www.iotf.org/database/documents/GlobalPrevalenceofAdultObesity16thDecember08.pdf|archive-date=27 March 2009|access-date=29 January 2008|publisher=[[انٽرنيشنل اوبيسٽي ٽاسڪ فورس]]}}</ref>، ڇاڪاڻ⁠تہ [[بحيرۂ روم واري غذا]] جا صحت وارا فائدا تمام اهم آهن.<ref>{{Cite journal|last1=Dinu|first1=M|last2=Pagliai|first2=G|last3=Casini|first3=A|author-link3=اينجلا ڪاسيني|last4=Sofi|first4=F|date=10 May 2017|title=Mediterranean diet and multiple health outcomes: an umbrella review of meta-analyses of observational studies and randomised trials.|journal=European Journal of Clinical Nutrition|volume=72|issue=1|pages=30–43|doi=10.1038/ejcn.2017.58|pmid=28488692|s2cid=7702206|hdl-access=free|hdl=2158/1081996}}</ref> 2013ع ۾، اٽلي جي ترغيب تي [[يونيسڪو]]، بحيرۂ روم واري غذا کي اٽلي، [[مراڪش]]، [[اسپين]]، [[پرتگال]]، [[يونان]]، [[قبرص]] ۽ [[ڪروئيشيا]] جي [[انسانيت جي غير مادي ثقافتي ورثي جي نمائنده فهرست]] ۾ شامل ڪيو.<ref>{{Cite web|title=UNESCO Culture Sector, Eighth Session of the Intergovernmental Committee (8.COM) – from 2 to 7 December 2013 |url=http://www.unesco.org/culture/ich/index.php?lg=en&pg=00473|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131220125948/http://www.unesco.org/culture/ich/index.php?lg=en&pg=00473|archive-date=20 December 2013|access-date=3 April 2014}}; {{Cite web|url=http://www.unesco.org/culture/ich/index.php?lg=en&pg=00011&RL=00884|access-date=3 April 2014|title=UNESCO – Culture – Intangible Heritage – Lists & Register – Inscribed Elements – Mediterranean Diet| url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140415064011/http://www.unesco.org/culture/ich/index.php?lg=en&pg=00011&RL=00884|archive-date=15 April 2014}}</ref> روزانو سگريٽ پيئندڙن جو تناسب 2012ع ۾ 22 سيڪڙو هو، جيڪو 2000ع جي 24 سيڪڙو کان گهٽ هو، پر [[او اي سي ڊي]] جي اوسط کان مٿي هو.<ref>{{Cite web|year=2014|title=OECD Health Statistics 2014 How Does Italy Compare? |url=http://www.oecd.org/els/health-systems/Briefing-Note-ITALY-2014.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20150924133234/http://www.oecd.org/els/health-systems/Briefing-Note-ITALY-2014.pdf|archive-date=24 September 2015|publisher=OECD}}</ref> 2005ع کان وٺي، عوامي هنڌن تي سگريٽ نوشي کي "خاص طور تي هوادار ڪمرن" تائين محدود ڪيو ويو آهي.<ref>{{Cite news|title=Smoking Ban Begins in Italy {{!}} Europe {{!}} DW.COM {{!}} 10 January 2005|url=http://www.dw.com/en/smoking-ban-begins-in-italy/a-1453590|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150621143640/http://www.dw.com/en/smoking-ban-begins-in-italy/a-1453590|archive-date=21 June 2015|access-date=1 August 2010|publisher=[[ڊيوئچے ويلے]]}}</ref> 1978ع کان وٺي، رياست هڪ آفاقي عوامي صحت جو نظام هلائي رهي آهي.<ref>{{Cite web|title=Italy – Health|url=http://dev.prenhall.com/divisions/hss/worldreference/IT/health.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20090701064229/http://dev.prenhall.com/divisions/hss/worldreference/IT/health.html|archive-date=1 July 2009|access-date=2 August 2010|publisher=Dev.prenhall.com}}</ref> بهرحال، صحت جون خدمتون سڀني شهرين ۽ رهواسين کي هڪ گڏيل سرڪاري-خانگي نظام وسيلي مهيا ڪيون وڃن ٿيون. ان جو سرڪاري حصو [[سيرويتسيو سانيتاريو ناتسيونالي]] آهي، جيڪو صحت واري وزارت جي ماتحت منظم آهي ۽ علائقائي اختيارن جي حوالي ٿيل بنيادن تي هلائجي ٿو. 2020ع ۾ صحت تي خرچ [[مجموعي گهريلو پيداوار]] جو 10 سيڪڙو هو. اٽلي جو صحت وارو نظام لڳاتار دنيا جي بهترين نظامن ۾ شمار ٿيندو رهيو آهي؛<ref>{{Cite web|title=The World Health Organization's ranking of the world's health systems|url=http://www.photius.com/rankings/healthranks.html|access-date=7 September 2015|publisher=Photius.com|archive-date=5 January 2010|archive-url=https://web.archive.org/web/20100105190014/http://www.photius.com/rankings/healthranks.html|url-status=live}}; {{Cite news|date=20 March 2017|title=Italy's Struggling Economy Has World's Healthiest People|publisher=Bloomberg News|url=https://www.bloomberg.com/news/articles/2017-03-20/italy-s-struggling-economy-has-world-s-healthiest-people|access-date=9 December 2020|archive-date=6 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221006112037/https://www.bloomberg.com/news/articles/2017-03-20/italy-s-struggling-economy-has-world-s-healthiest-people|url-status=live}}</ref> [[عالمي صحت تنظيم]] (WHO) جي 2000ع سان لاڳاپيل تحقيق موجب، خرچن جي ڪارڪردگي ۽ شهرين کي عوامي علاج تائين رسائي جي لحاظ کان، فرانس کان پوءِ اٽلي وٽ دنيا جو ٻيون بهترين صحت وارو نظام هو.<ref>{{Cite journal |last1=Maio |first1=Vittorio |last2=Manzoli |first2=L |date=2002 |title=The Italian health care system: W.H.O. Ranking versus public perception. |url=https://www.researchgate.net/publication/285698246 |journal=P and T |volume=27 |pages=301–308}}</ref> == ثقافت == {{Main|اٽلي جي ثقافت}} اٽلي [[اولهندي تهذيب]] جي بنيادي جنم ڀومن مان هڪ ۽ هڪ [[ثقافتي سپر پاور]] آهي.<ref>Among others, Italy has been described as a "cultural superpower" by [https://www.washingtonpost.com/entertainment/coming-to-the-us-the-year-of-italian-culture-2013/2012/10/15/29f404a8-1703-11e2-9855-71f2b202721b_story.html ''دي واشنگٽن پوسٽ'']، آمريڪي صدر [[بارڪ اوباما]]، ۽ اڳوڻي پرڏيهي معاملن واري وزير [[جوليو تيرتسي دي سانت آگاتا]]. {{Cite web |url=http://www.arabnews.com/italy-cultural-superpower |title=Italy, a cultural superpower |date=2 June 2012 |access-date=25 January 2021 |archive-date=26 December 2014 |archive-url=https://web.archive.org/web/20141226231012/http://www.arabnews.com/italy-cultural-superpower |url-status=bot: unknown }}.</ref> ان جي ثقافت کي ڪيترين ئي علائقائي رسمن، مقامي طاقت جي مرڪزن ۽ سرپرستيءَ جي مرڪزن شڪل ڏني آهي.<ref>{{Cite book|last=Killinger|first=Charles|url=https://archive.org/details/culturecustomsof00char/page/3|title=Culture and customs of Italy|publisher=Greenwood Press|year=2005|isbn=978-0-3133-2489-5|edition=1. publ.|location=Westport, Conn.|page=[https://archive.org/details/culturecustomsof00char/page/3 3]}}</ref> ملڪ يورپ جي [[يورپ جي ثقافت|ثقافتي]] ۽ [[يورپ جي تاريخ|تاريخي]] ورثي ۾ اهم حصو وڌو آهي.<ref>{{Cite book|last=Cole|first=Alison|title=Virtue and magnificence: art of the Italian Renaissance courts|publisher=H.N. Abrams|year=1995|isbn=978-0-8109-2733-9|location=New York}}</ref> === معمارِي === {{Main|اطالوي معمارِي}} [[File:Reggia di Caserta - panoramio - Carlo Pelagalli (2).jpg|thumb|right|[[ڪاسيرتا جو شاهي محل]] دنيا ۾ سڀ کان وڏي اڳوڻي شاهي رهائشگاهه آهي.<ref>{{Cite web |last=Chronopoulou |first=Angeliki |date=23 January 2024 |title=Reggia Di Caserta Historical Overview |url=https://www.academia.edu/44592878 |access-date=23 January 2024 |website=Academia |language=English}}</ref><ref>{{Cite book|url=https://books.google.com/books?id=qTdlAQAAQBAJ|title=Dictionnaire amoureux de Versailles|first=Franck|last=FERRAND|date=24 October 2013|publisher=Place des éditeurs|isbn=9782259222679 |via=Google Books}}</ref>]] اٽلي پنهنجي معمارِي ڪاميابين لاءِ مشهور آهي،<ref>[http://www.justitaly.org/italy/italy-architecture.asp Architecture in Italy] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20120115053940/http://www.justitaly.org/italy/italy-architecture.asp|date=15 January 2012}}, ItalyTravel.com</ref> جهڙوڪ قديم روم طرفان محرابن، گنبذن ۽ ساڳين اڏاوتن جي تعمير، چوڏهين صديءَ جي آخر کان سورهين صديءَ تائين [[نشاۃ ثانيه واري معمارِي|نشاۃ ثانيه واري معمارِي تحريڪ]] جو بنياد، ۽ [[پيلاڊيئن ازم]] جو گهر هجڻ؛ اهو اهڙو انداز هو جنهن [[نوڪلاسيڪي معمارِي]] جهڙين تحريڪن کي متاثر ڪيو ۽ سڄي دنيا ۾ ملڪاڻن گهرن جي ڊزائنن تي اثر وڌو، خاص ڪري برطانيا ۽ آمريڪا ۾ سترهين صديءَ جي آخر کان ويهين صديءَ جي شروعات تائين. ڊزائنن جي هڪ مڃيل سلسلي جي شروعات سڀ کان پهرين يونانين ۽ اِيٽرسڪن ماڻهن ڪئي، جيڪو اڳتي وڌي ڪلاسيڪي رومي انداز تائين پهتو،<ref>Sear, Frank. [https://books.google.com/books?id=Rkdt_p6uvw0C&pg=PA10 ''Roman architecture.''] Cornell University Press, 1983. p. 10. Web. 23 September 2011.</ref> پوءِ نشاۃ ثانيه دوران ڪلاسيڪي رومي دور جي ٻيهر بحالي ٿي، ۽ اهو باروڪ دور تائين ارتقا ڪندو رهيو. باسيليڪا جو عيسائي تصور، جيڪو وچئين دور ۾ غالب معمارِي انداز بڻجي ويو، روم ۾ ايجاد ٿيو هو.<ref>[http://www.justitaly.org/italy/architecture/christian-byzanthine.asp Italy Architecture: Early Christian and Byzanthine] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130328131150/http://www.justitaly.org/italy/architecture/christian-byzanthine.asp|date=28 March 2013}}, ItalyTravel.com</ref> [[رومانسڪ معمارِي]]، جيڪا تقريباً 800ع کان 1100ع تائين عروج تي رهي، اطالوي معمارِي جي سڀ کان وڌيڪ زرخيز ۽ تخليقي دورن مان هڪ هئي، جڏهن [[پيزا جو جهڪيل مينار]] ۽ ميلان ۾ [[سينٽ امبروجيو جي باسيليڪا]] جهڙا شاهڪار تعمير ٿيا. اها رومي محرابن، رنگين شيشي وارن دريچن ۽ وڪڙيل ٿنڀن جي استعمال لاءِ مشهور هئي. اطالوي رومانسڪ معمارِي جي بنيادي جدت [[والٽ (معمارِي)|والٽ]] هئي، جيڪا ان کان اڳ اولهندي معمارِي ۾ ڪڏهن به نه ڏٺي وئي هئي.<ref>[http://www.justitaly.org/italy/architecture/romanesque.asp Italy Architecture: Romanesque] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130328120342/http://www.justitaly.org/italy/architecture/romanesque.asp|date=28 March 2013}}, ItalyTravel.com</ref> اطالوي معمارِي [[نشاۃ ثانيه]] دوران نمايان طور ارتقا ڪئي. [[فليپو برونيلليسڪي]] [[فلورينس گرجاگھر|فلورينس جي گرجاگھر]] لاءِ پنهنجي گنبذ وسيلي معمارِي ڊزائن ۾ حصو وڌو، جيڪو انجنيئرنگ جو اهڙو ڪارنامو هو، جيڪو قديم زماني کان پوءِ نه ڏٺو ويو هو.<ref>{{Cite book|last1=Campbell|first1=Stephen J|title=Italian Renaissance Art|last2=Cole|first2=Michael Wayne|publisher=Thames & Hudson Inc|year=2012|location=New York|pages=95–97}}</ref> اطالوي نشاۃ ثانيه واري معمارِي جي مشهور ڪاميابي [[سينٽ پيٽر جي باسيليڪا]] هئي، جنهن کي [[دوناٽو برامانتي]] سورهين صديءَ جي شروعات ۾ ڊزائن ڪيو. [[اندريا پيلاڊيو]] پنهنجي ڊزائن ڪيل ولاز ۽ محلن وسيلي سڄي اولهندي يورپ جي معمارن تي اثر وڌو.<ref>{{Cite web|title=City of Vicenza and the Palladian Villas of the Veneto|url=https://whc.unesco.org/en/list/712|website=UNESCO World Heritage Centre}}</ref> [[باروڪ معمارِي|باروڪ دور]] شاندار اطالوي معمار پيدا ڪيا. پوئين باروڪ ۽ [[روڪوڪو]] معمارِي جو سڀ کان اصلي ڪم [[ستوپينيجي جو شڪار محل]] آهي.<ref>R. De Fusco, ''A thousand years of architecture in Europe'', pg. 443.</ref> 1752ع ۾، [[لوئيجي وانويتيلي]] [[ڪاسيرتا جو شاهي محل]] تعمير ڪرڻ شروع ڪيو.<ref>{{Cite book|last=Hersey|first=George|title=Architecture and Geometry in the Age of the Baroque|publisher=University of Chicago Press|year=2001|isbn=0-2263-2784-1|location=Chicago|page=119}}</ref> ارڙهين صديءَ جي آخر ۽ اڻويهين صديءَ جي شروعات ۾، اٽلي [[نوڪلاسيڪي معمارِي|نوڪلاسيڪي معمارِي تحريڪ]] کان متاثر ٿيو. ولاز، محل، باغ، اندروني سجاوٽ ۽ فن ٻيهر قديم رومي ۽ يوناني موضوعن تي ٻڌل ٿيڻ لڳا.<ref>[http://www.justitaly.org/italy/architecture/neoclassicism.asp Italy Architecture: Neoclassicism] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130328084932/http://www.justitaly.org/italy/architecture/neoclassicism.asp|date=28 March 2013}}, ItalyTravel.com</ref> [[اطالوي فاشزم|فاشسٽ دور]] دوران، نام نهاد "[[نويچينتو تحريڪ]]" عروج تي آئي، جيڪا سامراجي روم جي ٻيهر دريافت تي ٻڌل هئي. [[مارچيلو پياچينتيني]]، جيڪو شهرن جي شهري تبديليءَ جو ذميوار هو، سادي بڻايل نوڪلاسيڪيت جو هڪ روپ جوڙيو.<ref>{{Cite news|title=Renzo Piano|url=https://www.nytimes.com/topic/person/renzo-piano|access-date=20 August 2017|work=The New York Times}}</ref> === بصري فن === {{Main|اطالوي فن}} [[File:Leonardo da Vinci (1452-1519) - The Last Supper (1495-1498).jpg|thumb|''[[آخري دعوت (ليونارڊو دا ونچي)|آخري دعوت]]'' (1494–1499)، [[ليونارڊو دا ونچي]]، [[سانتا ماريا ديللي گراتسي، ميلان|سانتا ماريا ديللي گراتسي جو گرجاگھر]]، ميلان]] اطالوي بصري فنن جي تاريخ [[اولهندي مصوري]] لاءِ اهم آهي. [[رومي فن]] يونان کان متاثر هو ۽ ان کي قديم يوناني مصوريءَ جو وارث سمجهي سگهجي ٿو. رومي مصوريءَ مان رڳو ديواري مصوريون باقي بچيون آهن.<ref>{{Cite web|title=Roman Painting|url=http://www.art-and-archaeology.com/roman/painting.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130726163006/http://art-and-archaeology.com/roman/painting.html|archive-date=26 July 2013|publisher=art-and-archaeology.com}}</ref> انهن ۾ [[ٽرومپ لوئيل]]، ڪاذب منظرڪشي ۽ خالص منظرنگاريءَ جا سڀ کان پهريان مثال شامل ٿي سگهن ٿا.<ref>{{Cite web|title=Roman Wall Painting|url=http://www.accd.edu/sac/vat/arthistory/arts1303/Rome4.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20070319123717/http://www.accd.edu/sac/vat/arthistory/arts1303/Rome4.htm|archive-date=19 March 2007|publisher=accd.edu}}</ref> اطالوي نشاۃ ثانيه کي مصوريءَ جو [[سونهري دور (استعارو)|سونهري دور]] سمجهيو وڃي ٿو، جيڪو پندرهين صديءَ کان سورهين صديءَ جي آخر تائين پکڙيل هو ۽ اٽلي کان ٻاهر به وڏو اثر رکندڙ هو. [[مساچچو]]، [[فليپو لپي]]، [[تنتوريتو]]، [[ساندرو بوتيچيللي]]، [[ليونارڊو دا ونچي]]، [[مائيڪل اينجلو]]، [[رافائيل]] ۽ [[تيتسيان]] جهڙن فنڪارن [[منظرڪشي (گرافڪ)|منظرڪشي]] جي استعمال ذريعي مصوريءَ کي وڌيڪ بلند سطح تي پهچايو. مائيڪل اينجلو مجسما ساز طور پڻ سرگرم هو؛ سندس ڪمن ۾ ''[[ڊيوڊ (مائيڪل اينجلو)|ڊيوڊ]]''، ''[[پيتا (مائيڪل اينجلو)|پيتا]]'' ۽ ''[[موسى (مائيڪل اينجلو)|موسى]]'' جهڙا شاهڪار شامل آهن. پندرهين ۽ سورهين صديءَ ۾، [[اعليٰ نشاۃ ثانيه]] هڪ اندازي فن کي جنم ڏنو، جنهن کي [[مينرزم]] چيو وڃي ٿو. سورهين صديءَ جي شروعات واري فن کي نمايان ڪندڙ متوازن ترتيبن ۽ منظرڪشيءَ ڏانهن عقلي طريقيڪار جي جاءِ تي، مينرسٽ فنڪارن بي ثباتي، بناوٽ ۽ شڪ کي اختيار ڪيو. [[پيئرو ديللا فرانچيسڪا]] جا بي چين نه ٿيندڙ چهرا ۽ اشارا ۽ رافائيل جون پرسڪون مريمون، [[پونتورمو]] جي پريشان اظهار ۽ [[ايل گريڪو]] جي جذباتي شدت سان بدلجي ويون. [[File:Sandro Botticelli - La nascita di Venere - Google Art Project - edited.jpg|thumb|''[[وينس جو جنم]]'' (1484–1486)، [[ساندرو بوتيچيللي]]، [[اُففيتسي گيلري]]، فلورينس]] سترهين صديءَ ۾، [[اطالوي باروڪ]] جي عظيم ترين مصورن ۾ [[ڪاراواجو]]، [[آرتيميسيا جينتيليسڪي]]، [[ڪارلو ساراسيني]] ۽ [[بارتولوميو مانفريدي]] شامل آهن. ارڙهين صديءَ ۾، [[اطالوي روڪوڪو فن|اطالوي روڪوڪو]] بنيادي طور [[ارڙهين صديءَ جو فرانسيسي فن|فرانسيسي]] [[روڪوڪو]] کان متاثر هو. اطالوي نوڪلاسيڪي مجسما سازي، [[انتونيو ڪانووا]] جي عريان مجسمن سان گڏ، تحريڪ جي مثالي رخ تي مرڪوز رهي. اڻويهين صديءَ ۾، رومانوي مصورن ۾ [[فرانچيسڪو هايز]] ۽ [[فرانچيسڪو پوديستي]] شامل هئا. [[امپريشنزم]] فرانس کان اٽلي ۾ ''[[ماڪيايولي]]'' وسيلي آيو، ۽ [[حقيقت نگاري (فنون)|حقيقت نگاري]] [[جوآڪينو توما]] ۽ [[جيوسيپي پيلليتسا دا وولپيدو]] وسيلي آئي. ويهين صديءَ ۾، [[مستقبل نگاري]] سان گڏ، اٽلي مصوري ۽ مجسما سازيءَ جي ارتقا ۾ ٻيهر هڪ بنيادي ملڪ طور اڀريو. مستقبل نگاريءَ کان پوءِ [[جورجو دي ڪيريڪو]] جون مابعدالطبيعي مصوريون آيون، جن [[سررئيلسٽن]] تي اثر وڌو.<ref>Gale, Matthew. "Pittura Metafisica". ''Grove Art Online. Oxford Art Online''. Oxford University Press. Web.</ref> === ادب === {{Main|اطالوي ادب}} رسمي لاطيني ادب 240 ق.م. ۾ شروع ٿيو، جڏهن روم ۾ پهريون اسٽيج ڊرامو پيش ڪيو ويو.<ref>Duckworth, George Eckel. [https://books.google.com/books?id=BuLEo5U9sb0C&pg=PA3 ''The nature of Roman comedy: a study in popular entertainment.''] University of Oklahoma Press, 1994. p. 3. Web. 15 October 2011.</ref> لاطيني ادب انتهائي اثرائتو هو ۽ اڄ به آهي، جنهن ۾ ڪيترائي ليکڪ، شاعر، فلسفي ۽ مؤرخ شامل آهن، جهڙوڪ [[پليني دي ايلڊر]]، [[پليني دي ينگر]]، [[ورجل]]، [[هوريس]]، [[پروپرشيس]]، [[اووڊ]] ۽ [[ليوي]]. رومي پنهنجي زباني روايت، شاعري، ڊرامي ۽ قطعات لاءِ مشهور هئا.<ref>{{Cite book|url={{Google books|LHA_SydyKOYC|page=PA39|keywords=|text=|plainurl=yes}}|title=Poetry and Drama: Literary Terms and Concepts.|date=2011|publisher=The Rosen Publishing Group|isbn=978-1-6153-0490-5|access-date=18 October 2011}}</ref> تيرهين صديءَ جي شروعات ۾، [[فرانسس آف اسيسي]] پهريون اطالوي شاعر هو، پنهنجي مذهبي گيت ''[[سج جو گيت]]'' سان.<ref>{{Cite book|url={{Google books|3uq0bObScHMC|keywords=|text=|plainurl=yes}}|title=The Cambridge History of Italian Literature|publisher=Cambridge University Press|year=1999|isbn=978-0-5216-6622-0|editor-last=Brand|editor-first=Peter|chapter=2 – Poetry. Francis of Assisi (pp. 5ff.)|access-date=31 December 2015|editor-last2=Pertile|editor-first2=Lino|editor-link2=لينو پيرتيلي|chapter-url={{Google books|3uq0bObScHMC|page=PA5|keywords=|text=|plainurl=yes}}|archive-url=https://web.archive.org/web/20160610172548/https://books.google.com/books?id=3uq0bObScHMC&printsec=frontcover|archive-date=10 June 2016|url-status=live}}</ref> [[File:Dante03.jpg|thumb|upright=.8|[[دانتي اليگهيئري]]، جنهن جي ڪمن جديد اطالوي ٻوليءَ جي بنياد وجهڻ ۾ مدد ڪئي، [[وچئين دور]] جي عظيم ترين شاعرن مان هڪ سمجهيو وڃي ٿو. سندس رزمي نظم ''[[ڊيوائن ڪاميڊي]]'' [[عالمي ادب]] جي بهترين ڪمن ۾ شمار ٿئي ٿو.]] تيرهين صديءَ ۾، سسلي ۾ [[شهنشاهه فريڊرڪ ٻيون]] جي درٻار ۾، پرووانسال صورتن ۽ موضوعن تي ٻڌل غنائي شاعري مقامي عام ٻوليءَ جي هڪ نفيس صورت ۾ لکي وئي. انهن شاعرن مان هڪ [[جياڪومو دا لينتيني]] هو، جيڪو [[سونٽ]] جي صورت جو موجد هو؛ سڀ کان مشهور ابتدائي سونٽ نگار [[پيٽرارڪ]] هو.<ref>Ernest Hatch Wilkins, ''The invention of the sonnet, and other studies in Italian literature'' (Rome: Edizioni di Storia e letteratura, 1959), 11–39</ref> [[گويڊو گوئينيتسيلي]] ''[[دولچي ستل نووو]]'' جو باني آهي، جيڪا اهڙي شعري مکتب هئي جنهن محبت جي شاعريءَ ۾ فلسفيانه پاسو شامل ڪيو. محبت جي هن نئين سمجهه، جيڪا نرم انداز ۾ ظاهر ڪئي وئي، فلورينس جي شاعر [[دانتي اليگهيئري]] کي متاثر ڪيو، جنهن جديد اطالوي ٻوليءَ جو بنياد وڌو. دانتي جو ڪم، ''[[ڊيوائن ڪاميڊي]]''، ادب جي بهترين ڪمن مان آهي.<ref name="Bloom">{{Cite book|last=Bloom|first=Harold|author-link=هيرلڊ بلوم|url=https://archive.org/details/westerncanonbook00bloorich|title=The Western Canon|publisher=Harcourt Brace|year=1994|isbn=978-0-1519-5747-7|url-access=registration}} See also [[اولهندي ڪينن]] for other "canons" that include the ''Divine Comedy''.</ref> پيٽرارڪ ۽ [[جيوواني بوڪاچچو]] قديم دور جي ڪمن کي ڳوليو ۽ انهن جي پيروي ڪئي ۽ پنهنجي فني شخصيتن کي سنواريو. پيٽرارڪ پنهنجي نظمن جي مجموعي ''[[اِل ڪانتسونيري]]'' وسيلي شهرت ماڻي. بوڪاچچو جو ''[[دي ڊيڪاميرون]]'' پڻ برابر اثرائتو هو، جيڪو ننڍين ڪهاڻين جو تمام مشهور مجموعو آهي.<ref>{{Cite encyclopedia|title=Giovanni Boccaccio: The Decameron.|encyclopedia=[[انسائيڪلوپيڊيا برٽانيڪا]]|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/70836/Giovanni-Boccaccio/755/The-Decameron|access-date=18 December 2013|archive-url=https://web.archive.org/web/20131219020413/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/70836/Giovanni-Boccaccio/755/The-Decameron|archive-date=19 December 2013|url-status=live}}</ref> نشاۃ ثانيه جي ليکڪن جي ڪمن ۾ [[نيڪولو ميڪياويلي]] جو ''[[دي پرنس]]'' شامل آهي، جيڪو سياسي سائنس تي هڪ مضمون آهي، جنهن ۾ "اثرائتي حقيقت" کي ڪنهن به مجرد مثالي تصور کان وڌيڪ اهم سمجهيو ويو آهي. [[جيوواني فرانچيسڪو سترپارولا]] ۽ [[جيمباتيستا باسيلي]]، جن بالترتيب ''[[سترپارولا جون مزاحيه راتيون]]'' (1550–55) ۽ ''[[پينتاميرون]]'' (1634) لکيا، يورپ ۾ پري ڪهاڻين جي سڀ کان پهرين معلوم صورتن مان ڪجهه ڇاپيون.<ref>Steven Swann Jones, ''The Fairy Tale: The Magic Mirror of Imagination'', Twayne Publishers, New York, 1995, {{ISBN|0-8057-0950-9}}, p. 38; Bottigheimer 2012a, 7; Waters 1894, xii; Zipes 2015, 599.; {{Citation|last1=Opie|first1=Iona|title=The Classic Fairy Tales|year=1974|url=https://archive.org/details/classicfairytale00opie_0|place=Oxford and New York|publisher=Oxford University Press|isbn=978-0-1921-1559-1|last2=Opie|first2=Peter|author-link=آئيونا اوپي|author-link2=پيٽر اوپي}} See p. 20. The claim for earliest fairy-tale is still debated, see for example Jan M. Ziolkowski, ''Fairy tales from before fairy tales: the medieval Latin past of wonderful lies'', University of Michigan Press, 2007. Ziolkowski examines [[ايگبرٽ آف ليئج]]'s Latin beast poem ''Fecunda natis'' (''The Richly Laden Ship'', c. 1022/24), the earliest known version of "[[ننڍڙي ڳاڙهي ٽوپي]]". Further info: [https://web.archive.org/web/20071023044216/http://www.leithart.com/archives/003139.php Little Red Pentecostal], Peter J. Leithart, 9 July 2007.</ref> باروڪ دور [[گليليو]] جي صاف سائنسي نثر کي جنم ڏنو. سترهين صديءَ ۾، [[آرڪيڊيا اڪيڊمي|آرڪيڊين]] شاعريءَ ۾ سادگي ۽ ڪلاسيڪي ضبط بحال ڪرڻ لاءِ هڪ تحريڪ شروع ڪئي.<ref>{{Cite web|url=https://www.britannica.com/topic/Academy-of-Arcadia|title=Academy of Arcadia &#124; Neapolitan Poets, Arcadian Shepherds & Arcadian Landscape &#124; Britannica|website=www.britannica.com|accessdate=19 November 2025}}</ref> اطالوي ليکڪن اڻويهين صديءَ ۾ رومانويت کي اختيار ڪيو؛ اها [[ريزورجيمنتو]] جي خيالن سان هم وقت هئي، اها تحريڪ جنهن اطالوي اتحاد آندو. اتحاد جي خبر [[ويتوريو الفيري]]، [[اوگو فوسڪولو]] ۽ [[جياڪومو ليوپاردي]] جهڙن شاعرن اڳواٽ ڏني. اهم اطالوي رومانوي ليکڪ [[اليساندرو مانزوني]] جا ڪم، پنهنجي حب الوطنيءَ واري پيغام ۽ جديد، متحد اطالوي ٻوليءَ جي ترقيءَ ۾ سندس ڪوششن سبب، اطالوي اتحاد جي علامت آهن.<ref>{{Cite web|date=18 May 2023|title=Alessandro Manzoni {{!}} Italian author|url=https://www.britannica.com/biography/Alessandro-Manzoni|website=Encyclopædia Britannica}}</ref> [[File:Portrait of Niccolò Machiavelli.jpg|thumb|upright=.8|[[ميڪياويلي]]، جديد [[سياسي سائنس]] جو باني]] اڻويهين صديءَ جي آخر ۾، ''[[ويرزمو (ادب)|ويرزمو]]'' نالي هڪ ادبي تحريڪ، جنهن حقيقت نگاريءَ کي ساراهيو، اطالوي ادب ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو. [[ايميليو سالگاري]]، جيڪو ايڪشن-ايڊوينچر [[سواش بڪلر]]ن جو ليکڪ ۽ سائنس فڪشن جو اڳواڻ هو، پنهنجي ''[[ساندوڪان]]'' سلسلو شايع ڪيو.<ref>{{Cite book|last1=Gaetana Marrone|url={{Google books|d9NcAgAAQBAJ|page=PA1654|keywords=|text=|plainurl=yes}}|title=Encyclopedia of Italian Literary Studies|last2=Paolo Puppa|publisher=Routledge|year=2006|isbn=978-1-1354-5530-9|page=1654}}</ref> 1883ع ۾، [[ڪارلو ڪولودي]] ''[[پنوڪيو جون مهمون]]'' شايع ڪيو، جيڪو ڪنهن اطالوي ليکڪ جو سڀ کان مشهور ٻارن جو ڪلاسيڪي ڪتاب بڻيو ۽ دنيا جي [[ترجمن جي تعداد موجب ادبي ڪمن جي فهرست|سڀ کان وڌيڪ ترجمو ٿيل]] غير مذهبي ڪتابن مان هڪ آهي.<ref>Giovanni Gasparini. ''La corsa di Pinocchio''. Milano, Vita e Pensiero, 1997. p. 117. {{ISBN|8-8343-4889-3}}</ref> [[مستقبل نگاري]] نالي تحريڪ ويهين صديءَ جي شروعات ۾ ادب تي اثر انداز ٿي. [[فليپو توماسو مارينيتي]] ''[[مستقبل نگاري جو منشور]]'' لکيو ۽ اهڙي ٻولي ۽ استعارن جي استعمال جو مطالبو ڪيو، جيڪي مشيني دور جي رفتار، تحرڪ ۽ تشدد کي عظمت ڏين.<ref>{{Cite book|title=The 20th-Century art book.|publisher=Phaidon Press|year=2001|isbn=978-0-7148-3542-6|edition=Reprinted.|location=dsdLondon}}</ref> جديد ادبي شخصيتن ۾ [[گابريئلي دانونتسيو]]، قوم پرست شاعر [[جيوسوئي ڪارڊوچچي]]، 1906ع جو نوبل انعام ماڻيندڙ، حقيقت نگار ليکڪا [[گرازيا ديليدا]]، 1926ع جي انعام يافته، جديد ٿيٽر ليکڪ [[لوئيجي پيرانديللو]]، 1936ع ۾، ننڍين ڪهاڻين جو ليکڪ [[ايتالو ڪالوينو]]، 1960ع ۾، شاعر [[سالوواتوري ڪوازيمودو]]، 1959ع ۾، ۽ [[يوجينيو مونتالي]]، 1975ع ۾، [[امبرتو ايڪو]]، 1980ع ۾، ۽ طنز نگار ۽ ٿيٽر ليکڪ [[داريو فو]]، 1997ع ۾، شامل آهن.<ref>{{Cite web|title=All Nobel Prizes in Literature|url=http://nobelprize.org/nobel_prizes/literature/laureates|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110529091551/http://nobelprize.org/nobel_prizes/literature/laureates|archive-date=29 May 2011|access-date=30 May 2011|publisher=Nobel Foundation}}</ref> === فلسفو === {{Main|اطالوي فلسفو}} اطالوي فلسفي [[اولهندي فلسفو|اولهندي فلسفي]] تي اثر وڌو، جنهن جي شروعات يونانين ۽ رومن کان ٿي، ۽ پوءِ نشاۃ ثانيه جي انسان دوستي، [[روشن خيالي جو دور]] ۽ [[جديد فلسفو]] تائين پهتي.<ref name="Garin">{{Cite book|last=Garin|first=Eugenio|url=https://books.google.com/books?id=sVP3vBmDktQC|title=History of Italian Philosophy|publisher=VIBS|year=2008|isbn=978-9-0420-2321-5}}</ref> اٽلي ۾ باضابطه فلسفو [[فيثاغورث]] متعارف ڪرايو، جيڪو [[ڪروتوني]] ۾ اطالوي فلسفي جي مکتب جو باني هو.<ref>{{Cite book|last=Herodotus|title=The Histories|publisher=Penguin Classics|page=226}}</ref> يوناني دور جي اطالوي فلسفين ۾ [[زينوفينس]]، [[پارمينيدس]] ۽ [[زينو آف ايليا|زينو]] شامل آهن. رومي فلسفين ۾ [[سيسرو]]، [[لوڪريتيوس]]، [[سينيڪا دي ينگر]]، [[پلوٽارڪ]]، [[ايپيڪتيتس]]، [[مارڪس اوريليئس]] ۽ [[آگسٽين آف هيپو]] شامل آهن.<ref name="Garin"></ref> [[File:Famous Italian philosophers.jpg|thumb|مٿي کاٻي پاسي کان گهڙيءَ جي رخ ۾: [[ٿامس اڪوئناس|اڪوئناس]]، ديني عالم؛<ref>{{Cite web|title=St. Thomas Aquinas {{!}} Biography, philosophy, & Facts|url=https://www.britannica.com/biography/Saint-Thomas-Aquinas|access-date=20 January 2020|website=Encyclopædia Britannica}}</ref> [[جورڊانو برونو|برونو]]، [[ڪائناتيات دان]]؛<ref>Gatti, Hilary. ''Giordano Bruno and Renaissance Science: Broken Lives and Organizational Power''. Cornell University Press, 2002, 1. {{ISBN|0-8014-8785-4}}.</ref> [[چيزاري بيڪاريا|بيڪاريا]]، [[جرم شناس]]؛<ref name="Hostettler-2011">{{Cite book|last=Hostettler|first=John|title=Cesare Beccaria: The Genius of 'On Crimes and Punishments'|date=2011|publisher=Waterside Press|isbn=978-1-9043-8063-4|location=Hampshire|page=160}}</ref> ۽ [[ماريا مونٽيسوري|مونٽيسوري]]، [[مونٽيسوري تعليم]] واري<ref name="Montessori">{{Cite web|title=Introduction to Montessori Method|url=https://amshq.org/Montessori-Education/Introduction-to-Montessori|publisher=American Montessori Society}}</ref>]] اطالوي وچئين دور جو فلسفو بنيادي طور عيسائي هو، ۽ ان ۾ [[ٿامس اڪوئناس]] جهڙا ديني عالم شامل هئا، جيڪو [[فطري الٰهيات]] جو ڪلاسيڪي حامي هو، جنهن [[ارسطوي فلسفو]] عيسائيت ۾ ٻيهر متعارف ڪرايو.<ref>{{Cite web|last=Blair|first=Peter|title=Reason and Faith: The Thought of Thomas Aquinas|url=http://www.dartmouthapologia.org/articles/show/125|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20130913011656/http://www.dartmouthapologia.org/articles/show/125|archive-date=13 September 2013|access-date=18 December 2013|website=The Dartmouth Apologia}}</ref> نشاۃ ثانيه جي فلسفين ۾ شامل آهن: [[جورڊانو برونو]]، اولهه جي هڪ اهم سائنسي شخصيت؛ [[مارسيليو فيچينو]]، انسان دوست فلسفي؛ ۽ [[نيڪولو ميڪياويلي]]، جديد [[سياسي سائنس]] جو هڪ باني. ميڪياويلي جو سڀ کان مشهور ڪم ''[[دي پرنس]]'' آهي، جنهن جو سياسي فڪر ۾ حصو سياسي [[مثاليت پسندي]] ۽ [[حقيقت پسندي (بين الاقوامي لاڳاپا)|حقيقت پسندي]] جي وچ ۾ بنيادي وڇوڙو آهي.<ref>Moschovitis Group Inc, Christian D. Von Dehsen and Scott L. Harris, ''Philosophers and religious leaders'', (The Oryx Press, 1999), 117.</ref><ref>{{Cite web|title=The Enlightenment throughout Europe|url=http://history-world.org/enlightenment_throughout_europe.htm|archive-url=https://web.archive.org/web/20130123082708/http://history-world.org/enlightenment_throughout_europe.htm|archive-date=23 January 2013|access-date=12 December 2017|website=International World History Project}}</ref> [[پادووا]]، [[بولونيا]] ۽ [[نيپلز]] جهڙا يونيورسٽي شهر علم ۽ تحقيق جا مرڪز رهيا، جن ۾ [[جيامباتيستا ويڪو]] جهڙا فلسفي شامل هئا.<ref name="maritain.nd.edu">{{Cite web|title=History of Philosophy 70|url=http://maritain.nd.edu/jmc/etext/hop70.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20170525033238/http://maritain.nd.edu/jmc/etext/hop70.htm|archive-date=25 May 2017|access-date=12 December 2017|website=maritain.nd.edu}}</ref> [[چيزاري بيڪاريا]] روشن خياليءَ جي اهم شخصيت ۽ [[ڪلاسيڪي مکتب (جرم شناسي)|ڪلاسيڪي فوجداري نظريي]] ۽ [[سزا شناسي]] جو پيءُ هو.<ref name="Hostettler-2011"></ref> اٽلي ۾ 1800ع واري ڏهاڪي ۾ هڪ مشهور فلسفيانه تحريڪ هئي، جنهن ۾ [[مثاليت پسندي]]، [[حسيت]] ۽ [[تجربيت]] شامل هئا.<ref name="maritain.nd.edu"></ref> اڻويهين صديءَ جي آخر ۽ ويهين صديءَ دوران ٻيون تحريڪون پڻ مقبول ٿيون، جهڙوڪ [[وجودي الٰهيات]]،<ref>{{Cite journal|last=Scarangello|first=Anthony|year=1964|title=Major Catholic-Liberal Educational Philosophers of the Italian Risorgimento|journal=History of Education Quarterly|volume=4|issue=4|pages=232–250|doi=10.2307/367499|jstor=367499|s2cid=147563567}}</ref> [[اٽلي ۾ انارڪزم|انارڪزم]]، ڪميونزم، سوشلزم، مستقبل نگاري، فاشزم ۽ عيسائي جمهوريت.<ref>{{Cite book|last=Pernicone|first=Nunzio|title=Italian Anarchism 1864–1892 |publisher=AK Press|year=2009|pages=111–113}}</ref> [[انتونيو گرامشي]] ڪميونسٽ نظريي اندر اڃا تائين لاڳاپيل فلسفي آهي، جنهن کي [[ثقافتي بالادستي]] جو نظريو ٺاهڻ جو ڪريڊٽ ڏنو وڃي ٿو. اطالوي فلسفين غير مارڪسي [[لبرل سوشلزم]] واري فلسفي جي ترقيءَ ۾ اثر وڌو. 1960ع واري ڏهاڪي ۾، کاٻي ڌر جي ڪارڪنن [[اختيار مخالف]] مزدور نواز نظرين کي اختيار ڪيو، جيڪي [[خودمختيار تحريڪ]] ۽ [[ورڪرزم]] جي نالي سان مشهور ٿيا.<ref>{{Cite book|last1=Balestrini|first1=Nanni|title=L'orda d'oro 1968–1977. La grande ondata rivoluzionaria e creativa, politica ed esistenziale |last2=Moroni|first2=Primo|publisher=SugarCo|year=1997|isbn=8-8078-1462-5}}</ref> [[اطالوي فيمينسٽن]] ۾ [[سيبيلا اليرامو]]، [[الائدي گوالبيرتا بيڪاري]] ۽ [[آنا ماريا موتسوني]] شامل آهن، ۽ پروٽو-فيمينسٽ فلسفن کي اڳ ۾ ئي اطالوي ليکڪن ڇُهيو هو. اطالوي تعليمدان [[ماريا مونٽيسوري]] [[مونٽيسوري تعليم|اهڙو تعليمي فلسفو]] پيدا ڪيو، جيڪو سندس نالي سان سڃاتو وڃي ٿو.<ref name="Montessori"></ref> [[جيوسيپي پيانو]] تجزياتي فلسفي ۽ رياضيات جي جديد فلسفي جو باني هو. تجزياتي فلسفين ۾ [[ڪارلو پينڪو]]، [[گلوريا اوريجي]]، [[پيئرئنا گاراواسو]] ۽ [[لوچانو فلوريدي]] شامل آهن.<ref name="Garin"></ref> === ٿيٽر === {{Main|اٽلي جو ٿيٽر}} [[File:Gemälde des Hieronymus Francken - Die Compagnia dei Comici Gelosi bei einer Aufführung in Paris.jpg|thumb|[[ڪوميڊيا ديل آرٽي]] جو ٽولو [[آئي جيلوسي]] پرفارم ڪندي، [[هيرونيمس فرانڪن اول]] جو ڪم، {{circa|1590}}]] اطالوي ٿيٽر وچئين دور ۾ وجود ۾ آيو، جنهن جا اڳوڻا بنياد ڏکڻ اٽليءَ جي قديم يوناني ڪالونين ([[ميگنا گريشيا]])،<ref>{{Cite web|title=Storia del Teatro nelle città d'Italia|url=https://www.melogranoarte.it/storia-del-teatro-nelle-citta-ditalia|access-date=27 July 2022|language=it}}</ref> گڏوگڏ [[اٽالڪ قومون|اٽالڪ قومن]] جي ٿيٽر<ref>{{Cite web|title=Storia del teatro: lo spazio scenico in Toscana|url=https://brunelleschi.imss.fi.it/itinerari/itinerario/storiateatrospazioscenicotoscana.html|access-date=28 July 2022|language=it}}</ref> ۽ [[قديم روم جو ٿيٽر]] تائين پهچن ٿا. ٻه مکيه رستا هئا، جن وسيلي ٿيٽر ترقي ڪئي. پهريون، ڪيٿولڪ مذهبي عبادتن جي ڊرامائي صورت، ۽ ٻيو، تماشي جي بت پرست صورتن مان ٺهيل هو، جهڙوڪ شهري ميلن لاءِ اسٽيجنگ، درٻاري مسخرن جون تياريون، ۽ [[ٽروباڊور]]ن جا گيت.<ref>Of this second line, Dario Fo speaks of a true alternative culture to the official one: although widespread as an idea, some scholars such as {{Ill|Giovanni Antonucci|it}} do not agree in considering it as such. In this regard, see {{Cite book|last=Antonucci|first=Giovanni|title=Storia del teatro italiano|publisher=Newton Compton Editori|year=1995|isbn=978-8-8798-3974-7|pages=10–14|language=it}}</ref> نشاۃ ثانيه واري ٿيٽر جديد ٿيٽر جي شروعات ڪئي. قديم ٿيٽري متن ترجمو ڪيا ويا ۽ درٻارن ۾ اسٽيج ڪيا ويا، ۽ پوءِ عوامي ٿيٽرن ڏانهن منتقل ٿيا. پندرهين صديءَ جي آخر ۾، [[فيرارا]] ۽ روم جا شهر ٿيٽر جي ٻيهر دريافت ۽ تجديد لاءِ اهم هئا.<ref>{{Cite book|last=Antonucci|first=Giovanni|title=Storia del teatro italiano|publisher=Newton Compton Editori|year=1995|isbn=978-8-8798-3974-7|page=18|language=it}}</ref> سورهين صديءَ کان ارڙهين صديءَ تائين، [[ڪوميڊيا ديل آرٽي]] [[بداهتي ٿيٽر]] جي هڪ صورت هئي، ۽ اڄ به پيش ڪئي وڃي ٿي. اداڪارن جا گهمندڙ ٽولا کليل هنڌن تي اسٽيج لڳائيندا هئا ۽ [[جگلنگ]]، [[اڪروبيٽڪس]] ۽ مزاحيه ڊرامن جي صورت ۾ وندر فراهم ڪندا هئا. ڊراما لکيل ڊرامائي متن مان پيدا نه ٿيندا هئا، پر ''[[لاتسي]]'' نالي منظرنامن مان، جيڪي اهڙا آزاد ڍانچا هئا، جن جي چوڌاري اداڪار بداهت ڪندا هئا. ''ڪوميڊيا'' جا ڪردار عام طور تي مقرر سماجي قسمن ۽ روايتي ڪردارن جي نمائندگي ڪندا هئا، جن مان هر هڪ جو پنهنجو جدا [[ڪوميڊيا ديل آرٽي جا لباس|لباس]] هوندو هو.<ref>{{Cite book|last1=Chaffee, Judith|title=The Routledge Companion to Commedia Dell'Arte|last2=Crick, Olly|publisher=Rutledge Taylor and Francis Group|year=2015|isbn=978-0-4157-4506-2|location=London and New York|page=1}}</ref> ڪوميڊيا ديل آرٽي جي پهرين رڪارڊ ٿيل پرفارمنسون 1551ع جي شروعات ۾ روم مان مليون.<ref>{{Cite book|last=Katritzky|first=M. A.|url=https://books.google.com/books?id=9fV4gz5FmiAC&q=the+art+of+commedia|title=The Art of Commedia: A Study in the Commedia dell'arte 1560–1620 with Special Reference to the Visual Records |publisher=Editions Rodopi|year=2006|isbn=978-9-0420-1798-6|location=New York|page=82}}</ref> عورتن جا ڪردار عورتن ئي ادا ڪيا، جن جو دستاويزي ثبوت 1560ع واري ڏهاڪي جي شروعات کان ملي ٿو، جنهن ڪري اهي قديم دور کان پوءِ يورپ جون پهريون ڄاتل پيشاور اداڪارائون بڻيون. [[لوڪريتسيا دي سينا]]، جنهن جو نالو 1564ع جي هڪ معاهدي ۾ آيو آهي، نالي سان سڃاتل پهرين اطالوي اداڪاره سڏبي آهي، جڏهن ته [[ونچينزا آرماني]] ۽ [[باربرا فلامينيا]] پهريون [[پريما ڊونا]]ون هيون.<ref>Giacomo Oreglia (2002). Commedia dell'arte. Ordfront. {{ISBN|9-1732-4602-6}}.</ref> بيلٽ نشاۃ ثانيه دوران اٽليءَ ۾ پيدا ٿيو، درٻاري نمائش ۽ شان و شوڪت جي واڌ ويجهه طور.<ref>{{Cite web|title=The Ballet|url=http://www.metmuseum.org/toah/hd/balt/hd_balt.htm|website=metmuseum.org|date=October 2004 }}</ref><ref>{{Cite web|title=Andros on Ballet – Catherine Medici De|url=http://www.michaelminn.net/andros/index.php?de_medici_catherine|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20080209205503/http://www.michaelminn.net/andros/index.php?de_medici_catherine|archive-date=9 February 2008|website=michaelminn.net}}</ref> === موسيقي === {{Main|اٽلي جي موسيقي}} {{multiple image | align = right | image1 = Old violin.jpg | width1 = 106 | alt1 = | caption1 = | image2 = Pianoforte Verticale.jpg | width2 = 197 | alt2 = | caption2 = | footer = ڪلاسيڪي موسيقي سان لاڳاپيل ساز، جن ۾ وائلن ۽ پيانو شامل آهن، اٽلي ۾ ايجاد ٿيا.<ref name="Erlich"/> }} [[اطالوي لوڪ موسيقي|لوڪ]] کان [[يورپي ڪلاسيڪي موسيقي|ڪلاسيڪي]] تائين، موسيقي اطالوي ثقافت جو اندروني حصو آهي. ڪلاسيڪي موسيقي سان لاڳاپيل ساز، جن ۾ پيانو ۽ وائلن شامل آهن، اٽلي ۾ ايجاد ٿيا،<ref name="Erlich">{{Cite book|last=Erlich|first=Cyril|title=The Piano: A History|publisher=Oxford University Press, US; Revised edition|year=1990|isbn=978-0-1981-6171-4}}; {{Cite book|last=Allen|first=Edward Heron|title=Violin-making, as it was and is: Being a Historical, Theoretical, and Practical Treatise on the Science and Art of Violin-making, for the Use of Violin Makers and Players, Amateur and Professional. Preceded by An Essay on the Violin and Its Position as a Musical Instrument|date=1914|publisher=E. Howe}} Accessed 5 September 2015.</ref> ۽ ڪيترين موجوده صورتن، جهڙوڪ [[سمفني]]، ڪنسرٽو ۽ [[سوناتا]]، جون پاڙون سورهين ۽ سترهين صديءَ جي اطالوي موسيقيءَ جي نون تجربن تائين پهچن ٿيون. اٽلي جي سڀ کان مشهور موسيقارن ۾ نشاۃ ثانيه جا [[جيوواني پيئرلوئيجي دا پالسترينا|پالسترينا]]، [[مونتيوردي]] ۽ [[ڪارلو جيسوالدو|جيسوالدو]]؛ [[باروڪ موسيقي|باروڪ]] جا [[دومينيڪو اسڪارلاتي|اسڪارلاتي]] ۽ [[ويوالدي]]؛ ڪلاسيڪي جا [[پاگانيني]] ۽ [[روسيني]]؛ ۽ رومانوي دور جا [[ويردي]] ۽ [[پوچيني]] شامل آهن. اٽلي ۾ ڪلاسيڪي موسيقيءَ جي مضبوط حيثيت آهي، جنهن جو ثبوت ان جي اوپيرا گهرن، جهڙوڪ لا اسڪالا، ۽ پيانو نواز [[مائوريتسيو پوليني]] ۽ ٽينر [[لوچانو پاواروتي]] جهڙن فنڪارن جي شهرت مان ملي ٿو. اٽلي اوپيرا جي جنم ڀومي طور سڃاتو وڃي ٿو.<ref name="Kimbell, David R.B.-1994">{{Cite book|last=Kimbell, David R.B.|url={{Google books|C37Gq2GagZIC|keywords=|text=|plainurl=yes}}|title=Italian Opera|publisher=Cambridge University Press|year=1994|isbn=978-0-5214-6643-1|access-date=20 December 2009}}</ref> [[اطالوي اوپيرا]] بابت مڃيو وڃي ٿو ته اهو سترهين صديءَ ۾ قائم ٿيو.<ref name="Kimbell, David R.B.-1994"></ref> 1920ع واري ڏهاڪي جي شروعات ۾ متعارف ٿيڻ کان پوءِ، [[جاز]] اٽلي ۾ مضبوط جڳهه حاصل ڪئي، ۽ فاشسٽن جي غير ملڪي مخالف پاليسين باوجود مقبول رهيو. 1970ع واري ڏهاڪي جي [[پروگريسيو راڪ]] ۽ پاپ تحريڪن ۾ اٽلي جي نمائندگي [[پريمياتا فورنيريا مارڪوني|پي ايف ايم]]، [[بانڪو دل موتوو سوڪورسو]]، [[لي اورمي]]، [[گوبلن (بينڊ)|گوبلن]] ۽ [[پوھ (بينڊ)|پوھ]] جهڙن بينڊن ڪئي.<ref>{{Cite book|last=Keller, Catalano and Colicci|url=https://books.google.com/books?id=Gh03DwAAQBAJ&q=keller%20catalano%20and%20colicci&pg=PT1022|title=Garland Encyclopedia of World Music|date=25 September 2017|publisher=Routledge|isbn=978-1-3515-4426-9|pages=604–625}}</ref> ساڳئي دور ۾ [[اٽلي جو سئنيما|اطالوي سئنيما]] ۾ تنوع آيو، ۽ [[چينيچتا]] جي فلمن ۾ [[اينيو موريڪوني]] سميت موسيقارن جا پيچيده موسيقيائي اسکور شامل هئا. 1980ع واري ڏهاڪي ۾، [[اطالوي هپ هاپ]] مان اڀرندڙ پهريون ستارو ڳائڻو [[جووانوتي]] هو.<ref>{{Cite news|last=Sisario|first=Ben|date=3 October 2012|title=A Roman Rapper Comes to New York, Where He Can Get Real|url=https://www.nytimes.com/2012/10/04/arts/music/jovanotti-italian-rapper-brings-his-act-to-new-york.html|url-access=subscription|url-status=live|archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20220103/https://www.nytimes.com/2012/10/04/arts/music/jovanotti-italian-rapper-brings-his-act-to-new-york.html|archive-date=3 January 2022|access-date=24 February 2014|work=The New York Times}}{{Cbignore}}</ref> اطالوي ميٽل بينڊن ۾ [[ريپسوڊي آف فائر]]، [[لاڪونا ڪوئل]]، [[ايلون ڪنگ (بينڊ)|ايلون ڪنگ]]، [[فارگوٽن ٽومب]] ۽ [[فليش گاڊ اپوڪليپس]] شامل آهن.<ref>{{Cite book|last1=Sharpe-Young|first1= Garry|author-link1= MusicMight|title= A–Z of Power Metal|series= Rockdetector Series|year= 2003|publisher= Cherry Red Books|isbn= 978-1-901447-13-2}}</ref> اٽلي [[ڊسڪو]] ۽ [[اليڪٽرانڪ موسيقي]] جي ترقيءَ ۾ حصو وڌو، جنهن ۾ [[اٽالو ڊسڪو]]، جيڪو پنهنجي مستقبل پسند آواز ۽ سنٿيسائيزرن ۽ ڊرم مشينن جي نمايان استعمال لاءِ مشهور آهي، اليڪٽرانڪ ڊانس جي سڀ کان پهرين صنفن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite news|last=McDonnell|first=John|date=1 September 2008|title=Scene and heard: Italo-disco|url=https://www.theguardian.com/music/musicblog/2008/sep/01/sceneandhearditalodisco|access-date=14 July 2012|work=The Guardian|location=London}}</ref> [[جورجو مورودر]] جهڙا پروڊيوسر، جنهن ٽي اڪيڊمي اوارڊ ۽ چار گولڊن گلوب کٽيا، اليڪٽرانڪ ڊانس موسيقيءَ جي ترقيءَ ۾ اثرائتا رهيا.<ref>"This record was a collaboration between Philip Oakey, the big-voiced lead singer of the techno-pop band the Human League, and Giorgio Moroder, the Italian-born father of disco who spent the '80s writing synth-based pop and film music." {{Cite web|last=Evan Cater|title=Philip Oakey & Giorgio Moroder: Overview|url={{AllMusic|class=album|id=r59464|pure_url=yes}}|access-date=21 December 2009|publisher=[[آل ميوزڪ]]}}</ref> اطالوي پاپ جي نمائندگي هر سال [[سانريمو ميوزڪ فيسٽيول]] وسيلي ٿئي ٿي، جنهن [[يوروويزن سانگ ڪانٽيسٽ]] لاءِ الهام طور ڪم ڪيو.<ref>{{Cite web|last=Yiorgos Kasapoglou|date=27 February 2007|title=Sanremo Music Festival kicks off tonight|url=http://www.esctoday.com/news/read/7817|access-date=18 August 2011|publisher=esctoday.com}}</ref> [[جيگليولا چينڪويتي]]، [[توتو ڪوتونيو]] ۽ [[مونياسڪن]] بالترتيب [[يوروويزن سانگ ڪانٽيسٽ 1964|1964ع]]، [[يوروويزن سانگ ڪانٽيسٽ 1990|1990ع]] ۽ [[يوروويزن سانگ ڪانٽيسٽ 2021|2021ع]] ۾ يوروويزن کٽيو. [[دومينيڪو مودونيو]]، [[مينا (اطالوي ڳائڻي)|مينا]]، [[اندريا بوچيلي]]، [[رافائيلا ڪارا]]، [[اِل وولو]]، [[ال بانو]]، [[توتو ڪوتونيو]]، [[نيڪ]]، [[امبرتو توتسي]]، [[جورجيا (ڳائڻي)|جورجيا]]، گريمي کٽيندڙ [[لائورا پائوسيني]]، [[ايروس رامازوتي]]، [[تيتسيانو فيرو]]، مونياسڪن ۽ ٻين ڳائڻن عالمي شهرت ماڻي آهي.<ref>{{Cite web|first=Federica|last=Cirone|date=29 August 2023|title=Cantanti italiani, quali sono quelli che hanno avuto più successo all'estero|url=https://www.socialboost.it/cantanti-italiani-quali-sono-quelli-che-hanno-avuto-piu-successo-allestero/|access-date=5 June 2024|publisher=socialboost.it|language=it}}</ref> === فيشن ۽ ڊزائن === {{Main|اطالوي فيشن|اطالوي ڊزائن}} [[File:Prada milano.JPG|thumb|ميلان ۾ [[گاليريا ويتوريو ايمانوئلي ٻيون]] ۾ [[پرادا]] جو دڪان]] اطالوي فيشن جي ڊگهي روايت آهي. [[گلوبل لئنگئيج مانيٽر]] جي ''Top Global Fashion Capital Rankings'' (2013ع) ۾ روم کي ڇهين ۽ ميلان کي ٻارهين نمبر تي رکيو ويو.<ref>{{Cite web|title=New York Takes Top Global Fashion Capital Title from London, edging past Paris|url=http://www.languagemonitor.com/fashion/sorry-kate-new-york-edges-paris-and-london-in-top-global-fashion-capital-10th-annual-survey|url-status=usurped|archive-url=https://web.archive.org/web/20140222011026/http://www.languagemonitor.com/fashion/sorry-kate-new-york-edges-paris-and-london-in-top-global-fashion-capital-10th-annual-survey|archive-date=22 February 2014|access-date=25 February 2014|publisher=Languagemonitor.com}}</ref> اهم اطالوي فيشن ليبلز — جهڙوڪ [[گوچي]]، [[ارماني]]، [[پرادا]]، [[ورساچي]]، [[ويلنٽينو ايس پي اي|ويلنٽينو]]، [[ڊولچي اينڊ گبانا]] — دنيا جي بهترين فيشن گهرن ۾ شامل آهن. [[بلغاري]]، [[دامياني (زيورن جي ڪمپني)|دامياني]] ۽ [[بوچيلاتي]] جهڙا زيورن جا ادارا اٽلي ۾ قائم ٿيا. فيشن رسالو ''[[ووگ اٽاليا]]'' دنيا جي سڀ کان وڌيڪ معزز فيشن رسالن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite book|last=Press|first=Debbie|url={{Google books|pkeaOOxb_isC|page=PA16|keywords=|text=|plainurl=yes}}|title=Your Modeling Career: You Don't Have to Be a Superstar to Succeed|publisher=Allworth Press|year=2000|isbn=978-1-58115-045-2}}; {{Cite web|last=Cardini|first=Tiziana|date=28 October 2020|title=Get to Know the Young Winners of the 2020 International Talent Support Awards |url=https://www.vogue.com/article/internationa-talent-support-award-2020-winners|website=Vogue}}</ref> اٽلي ڊزائن جي ميدان ۾ نمايان آهي، خاص طور تي اندروني، معمارِي، صنعتي ۽ شهري ڊزائن ۾.<ref>Miller (2005) p. 486</ref><ref>Insight Guides (2004) p. 220</ref> ميلان ۽ تورين ملڪ ۾ معمارِي ۽ صنعتي ڊزائن جا اڳواڻ آهن. ميلان شهر [[فيرا ميلانو]] جي ميزباني ڪري ٿو، جيڪا يورپ جي سڀ کان وڏي ڊزائن نمائش آهي.<ref>{{Cite web|title=Design City Milan|url=http://www.wiley.com/WileyCDA/WileyTitle/productCd-0470026839.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101206052654/http://www.wiley.com/WileyCDA/WileyTitle/productCd-0470026839.html|archive-date=6 December 2010|access-date=3 January 2010|publisher=Wiley}}</ref> ميلان ڊزائن ۽ معمارِي سان لاڳاپيل اهم واقعن ۽ هنڌن جي ميزباني ڪري ٿو، جهڙوڪ ''Fuori Salone'' ۽ [[ميلان فرنيچر فيئر]]، ۽ اهو [[برونو موناري]]، [[لوچيو فونتانا]]، [[اينريڪو ڪاستيلاني]] ۽ [[پيئرو مانزوني]] جهڙن ڊزائنرن جو گهر رهيو آهي.<ref>{{Cite web|title=Frieze Magazine – Archive – Milan and Turin|url=http://www.frieze.com/issue/article/milan_turin|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20100110123141/http://www.frieze.com/issue/article/milan_turin|archive-date=10 January 2010|access-date=3 January 2010|website=Frieze}}</ref> === سئنيما === {{Main|اٽلي جو سئنيما}} اطالوي سئنيما [[لوميئر ڀائرن]] طرفان حرڪتي تصويرن جون نمائشون متعارف ڪرائڻ کان ٿوري ئي پوءِ شروع ٿيو.<ref>{{Cite web|title=L'œuvre cinématographique des frères Lumière – Pays: Italie|url=https://catalogue-lumiere.com/pays/italie|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20180320195614/https://catalogue-lumiere.com/pays/italie|archive-date=20 March 2018|access-date=1 January 2022|language=fr}}; {{Cite web|title=Il Cinema Ritrovato – Italia 1896 – Grand Tour Italiano |url=https://festival.ilcinemaritrovato.it/proiezione/italy-1896-in-honor-of-aldo-bernardini|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20180321124127/https://festival.ilcinemaritrovato.it/proiezione/italy-1896-in-honor-of-aldo-bernardini|archive-date=21 March 2018|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> پهريون اطالوي ڊائريڪٽر [[ويتوريو ڪالچينا]] آهي، جنهن 1896ع ۾ [[پوپ ليو تيرهون]] کي فلمبند ڪيو.<ref>{{Cite web|title=26 febbraio 1896 – Papa Leone XIII filmato Fratelli Lumière |url=https://archivio.quirinale.it/aspr/gianni-bisiach/AV-002-000398/26-febbraio-1896-papa-leone-xiii-filmato-fratelli-lumiere|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> 1914ع جي ''[[ڪابيريا]]'' سڀ کان مشهور اطالوي [[خاموش فلم]] آهي.<ref>{{Citation|title=Cinematografia|volume=III|page=226|year=1970|publisher=[[تريڪاني]]|language=it|encyclopedia=Dizionario enciclopedico italiano}}</ref><ref>{{Cite book|last=Andrea Fioravanti|title=La "storia" senza storia. Racconti del passato tra letteratura, cinema e televisione|publisher=Morlacchi Editore|year=2006|isbn=978-8-8607-4066-3|page=121|language=it}}</ref> يورپ جي سڀ کان پراڻي [[اونگارڊ]] سئنيما تحريڪ، [[اطالوي مستقبل نگاري (سئنيما)|اطالوي مستقبل نگاري]]، 1910ع واري ڏهاڪي جي آخر ۾ ٿي.<ref>{{Cite web|date=30 September 2017|title=Il cinema delle avanguardie|url=https://www.brevestoriadelcinema.org/04-4-il-cinema-delle-avanguardie|access-date=13 November 2022|language=it}}</ref> [[File:Federico Fellini NYWTS 2.jpg|thumb|[[فيديريڪو فيليني]]، جيڪو ويهين صديءَ جي سڀ کان وڌيڪ اثرائتن ۽ وڏي پيماني تي عزت ماڻيندڙ فلمسازن مان هڪ سمجهيو وڃي ٿو<ref>{{Cite web|date=20 January 2022|title=Federico Fellini, i 10 migliori film per conoscere il grande regista|url=https://libreriamo.it/intrattenimento/federico-fellini-i-10-film-regista|access-date=10 September 2022|language=it}}</ref>]] 1920ع واري ڏهاڪي ۾ زوال کان پوءِ، صنعت 1930ع واري ڏهاڪي ۾ [[آواز واري فلم|آواز]] جي اچڻ سان ٻيهر متحرڪ ٿي. هڪ مشهور اطالوي صنف، ''[[تيليفوني بيانڪي]]''، دلڪش پس منظرن واريون مزاحيه فلمون هيون.<ref>{{Citation |last=Katz |first=Ephraim |title=Italy |pages=682–685 |year=2001 |publisher=HarperResource |isbn=978-0-0607-4214-0 |encyclopedia=The Film Encyclopedia}}.</ref> ''[[ڪاليگرافزمو]]''، ''تيليفوني بيانڪي''-آمريڪي انداز جي مزاحيه فلمن جي تيز ابتڙ هو؛ اهو وڌيڪ فني، تمام گهڻو رسمي، پيچيدگيءَ ۾ اظهار ڀريو، ۽ بنيادي طور معاصر ادبي مواد سان لاڳاپيل هو.<ref>{{Cite book|last=Brunetta|first=Gian Piero|title=Storia del cinema mondiale|publisher=Einaudi|year=2002|isbn=978-8-8061-4528-6|volume=III|pages=357–359|language=it}}</ref> سئنيما کي موسوليني استعمال ڪيو، جنهن روم جي مشهور [[چينيچتا|چينيچتا اسٽوڊيو]] قائم ڪيو، [[فاشسٽ پروپيگنڊا]] جي پيداوار لاءِ.<ref>{{Cite web|title=The Cinema Under Mussolini|url=http://ccat.sas.upenn.edu/italians/resources/Amiciprize/1996/mussolini.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100731200507/http://ccat.sas.upenn.edu/italians/resources/Amiciprize/1996/mussolini.html|archive-date=31 July 2010|access-date=30 October 2010|publisher=Ccat.sas.upenn.edu}}</ref> ٻي عالمي جنگ کان پوءِ، اطالوي فلم کي وسيع سڃاڻپ ملي ۽ اها برآمد ڪئي وئي، تان جو 1980ع واري ڏهاڪي ۾ فني زوال آيو.<ref>{{Cite web|title=STORIA 'POCONORMALE' DEL CINEMA: ITALIA ANNI '80, IL DECLINO|url=https://www.mymovies.it/cinemanews/2009/16629|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> [[اطالوي فلم ڊائريڪٽرن جي فهرست|اطالوي فلم ڊائريڪٽرن]] ۾ [[فيديريڪو فيليني]]، [[سرجيو ليئوني]]، [[پيئر پاولو پاسوليني]]، [[دوچو تيساري]]، [[لوڪينو ويسڪونتي]]، [[ويتوريو دي سيڪا]]، [[مائيڪل اينجلو انتونيوني]] ۽ [[روبيرتو روسيلليني]] شامل آهن، جن کي هر دور جي عظيم ترين ڊائريڪٽرن مان مڃيو وڃي ٿو.<ref>{{Cite news|last=Ebert|first=Roger|title=The Bicycle Thief / Bicycle Thieves (1949) |url=http://rogerebert.suntimes.com/apps/pbcs.dll/article?AID=/19990319/REVIEWS08/903190306/1023|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20090227023704/http://rogerebert.suntimes.com/apps/pbcs.dll/article?AID=%2F19990319%2FREVIEWS08%2F903190306%2F1023|archive-date=27 February 2009|access-date=8 September 2011|work=Chicago Sun-Times}}; {{Cite web|date=7 July 2002|title=The 25 Most Influential Directors of All Time|url=http://www.moviemaker.com/archives/moviemaking/directing/articles-directing/the-25-most-influential-directors-of-all-time-3358|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20151211230213/http://www.moviemaker.com/archives/moviemaking/directing/articles-directing/the-25-most-influential-directors-of-all-time-3358|archive-date=11 December 2015|access-date=21 February 2017|website=MovieMaker Magazine}}</ref> 1940ع واري ڏهاڪي جي وچ کان 1950ع واري ڏهاڪي جي شروعات تائين [[اطالوي نيو ريئلزم]] جو عروج هو، جيڪو جنگ کان پوءِ واري اٽليءَ جي خراب حالت کي ظاهر ڪندو هو.<ref>{{Cite web|title=Italian Neorealism – Explore – The Criterion Collection|url=https://www.criterion.com/explore/6-italian-neorealism|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110918102158/http://www.criterion.com/explore/6-italian-neorealism|archive-date=18 September 2011|access-date=7 September 2011|publisher=Criterion.com}}</ref> 1950ع واري ڏهاڪي ۾ جيئن ملڪ وڌيڪ امير ٿيو، نيو ريئلزم جي هڪ صورت، جيڪا گلابي نيو ريئلزم طور مشهور هئي، ان جي جاءِ ورتي، ۽ ''[[ڪوميڊيا آل اطاليانا]]'' صنف ۽ ٻيون [[فلم صنف]]ون، جهڙوڪ [[سورڊ اينڊ سينڊل]] ۽ [[اسپيگيٽي ويسٽرن]]، 1960ع ۽ 1970ع واري ڏهاڪي ۾ مشهور ٿيون.<ref>{{Cite web|title=Western all'italiana|url=https://www.treccani.it/enciclopedia/western-all-italiana_%28Enciclopedia-del-Cinema%29|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> [[صوفيا لورين]] جهڙين اداڪارائن عالمي شهرت حاصل ڪئي. شهوت انگيز اطالوي ٿرلر، يا ''[[جئلي]]''، جيڪي 1970ع واري ڏهاڪي ۾ [[داريو ارجينتو]] جهڙن ڊائريڪٽرن ٺاهيا، خوفناڪ فلمن تي اثرانداز ٿيا.<ref>{{Cite web|title=Tarantino e i film italiani degli anni settanta|url=http://www.corriere.it/solferino/severgnini/09-10-30/09.spm|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> تازو دور ۾، اطالوي منظر کي رڳو ڪڏهن ڪڏهن ڌيان مليو آهي، جهڙوڪ ''[[لائف از بيوٽيفل]]''، ''[[سئنيما پيراڊيسو]]'' ۽ ''[[اِل پوستينو: دي پوسٽمين]]'' جهڙين فلمن سان.<ref>{{Cite news|date=21 May 2013|title=Cannes 2013. La grande bellezza |url=https://stanzedicinema.com/2013/05/21/cannes-2013-la-grande-bellezza|access-date=1 January 2022|work=Stanze di Cinema|language=it}}</ref> چينيچتا اسٽوڊيو يورپ ۾ فلم ۽ ٽيليويزن پيداوار جي سڀ کان وڏي سهولت آهي،<ref>{{Cite web|date=30 December 2021|title=Cinecittà, c'è l'accordo per espandere gli Studios italiani|url=https://www.ciakmagazine.it/news/cinecitta-ce-laccordo-per-espandere-gli-studios-italiani|access-date=10 September 2022|language=it}}</ref> جتي ڪيتريون ئي عالمي باڪس آفيس ڪامياب فلمون فلمبند ٿيون. 1950ع واري ڏهاڪي ۾، اتي ٺاهيل عالمي پيداوارن جي انگ سبب روم کي "[[ٽائبر تي هالي ووڊ]]" سڏيو ويو. ان جي احاطي تي 3,000 کان وڌيڪ پيداوارون ٺهيون، جن مان 90 کي [[اڪيڊمي اوارڊ]] لاءِ نامزدگي ملي، ۽ 47 ڪاميابيون حاصل ٿيون.<ref>{{Cite book|last=Bondanella|first=Peter E.|url=https://books.google.com/books?id=PiTBFMc7tp4C|title=Italian Cinema: From Neorealism to the Present|date=2001|publisher=Continuum|isbn=978-0-8264-1247-8|page=13}}</ref> اٽلي [[بهترين پرڏيهي ٻوليءَ واري فلم لاءِ اڪيڊمي اوارڊ]] ۾ سڀ کان وڌيڪ اوارڊ ماڻيندڙ ملڪ آهي، جنهن 14 ڪاميابيون، 3 [[اعزازی اڪيڊمي اوارڊ|خاص اوارڊ]] ۽ 31 [[بهترين پرڏيهي ٻوليءَ واري فلم لاءِ اڪيڊمي اوارڊ ڏانهن اطالوي موڪلن جي فهرست|نامزدگيون]] حاصل ڪيون آهن.<ref>{{Cite web|date=26 October 2021|title=Oscar 2022: Paolo Sorrentino e gli altri candidati come miglior film internazionale |url=https://www.sorrisi.com/cinema/migliori-film/oscar-2022-paolo-sorrentino-e-gli-altri-candidati-come-miglior-film-internazionale|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> {{As of|2016}}، اطالوي فلمن 12 پام دُور،<ref>{{Cite web|date=13 May 2014|title=10 film italiani che hanno fatto la storia del Festival di Cannes|url=https://www.nanopress.it/articolo/10-film-italiani-che-hanno-fatto-la-storia-del-festival-di-cannes/67505|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> 11 [[گولڊن لائن]]،<ref>{{Cite web|date=28 August 2018|title=I film italiani vincitori del Leone d'Oro al Festival di Venezia|url=https://www.supereva.it/i-film-italiani-vincitori-del-leone-doro-al-festival-di-venezia-51756|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> ۽ 7 [[گولڊن بيئر]] کٽيا آهن.<ref>{{Cite web|title=Film italiani vincitori Orso d'Oro di Berlino|url=https://popcorntv.it/guide/film-italiani-vincitori-orso-doro-di-berlino/32626|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> === کاڌ خوراڪ === {{Main|اطالوي کاڌ خوراڪ|اطالوي کاڌي جو ڍانچو|اطالوي کاڌن ۽ مشروبن جي فهرست}} [[File:Salumi e vino lucchese.JPG|thumb|[[اطالوي شراب]] ۽ ''[[سالومي]]'']] [[اطالوي کاڌ خوراڪ]] تي [[اِيٽرسڪن تهذيب|اِيٽرسڪن]]، [[قديم يوناني کاڌ خوراڪ|قديم يوناني]]، [[قديم رومي کاڌ خوراڪ|قديم رومي]]، [[بازنطيني کاڌ خوراڪ|بازنطيني]]، [[عربي کاڌ خوراڪ|عربي]] ۽ [[يهودي کاڌ خوراڪ|يهودي]] کاڌن جو گهرو اثر آهي.<ref>{{Cite web|date=5 April 2023|title=The History of Italian Cuisine: A Cultural Journey – Italian Cuisine|url=https://italian-cuisine.org/the-history-of-italian-cuisine-a-cultural-journey|access-date=25 February 2024|website=italian-cuisine.org}}; {{Cite web|title=Italian Cooking: History of Food and Cooking in Rome and Lazio Region, Papal Influence, Jewish Influence, The Essence of Roman Italian Cooking|url=http://www.inmamaskitchen.com/ITALIAN_COOKING/rome_Lazio/Rome_LAZIO.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20100410100532/http://www.inmamaskitchen.com/ITALIAN_COOKING/rome_Lazio/Rome_LAZIO.html|archive-date=10 April 2010|access-date=24 April 2010|publisher=Inmamaskitchen.com}}</ref> [[نئين دنيا]] جي دريافت سان اهم تبديليون آيون، جن ۾ آلو، ٽماٽا ۽ مڪئي جهڙيون شيون ارڙهين صديءَ کان بنيادي جز بڻجي ويون.<ref>{{Cite web|title=The Making of Italian Food...From the Beginning|url=http://www.epicurean.com/articles/making-of-italian-food.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100327080045/http://www.epicurean.com/articles/making-of-italian-food.html|archive-date=27 March 2010|access-date=24 April 2010|publisher=Epicurean.com}}; Del Conte, 11–21.</ref> [[بحيرۂ روم واري غذا]] اطالوي کاڌ خوراڪ جو بنياد بڻجي ٿي، جيڪا [[پاستا]]، مڇي، ميون ۽ ڀاڄين سان مالا مال آهي ۽ پنهنجي سادگي ۽ قسمين قسمين هئڻ ڪري سڃاتي وڃي ٿي، جنهن ۾ ڪيترن کاڌن ۾ رڳو چار کان اٺ جز هوندا آهن.<ref>The Silver Spoon {{ISBN|8-8721-2223-6}}, 1997 ed.</ref> اطالوي کاڌ خوراڪ پنهنجي علائقائي تنوع،<ref>{{Cite encyclopedia|title=Italian cuisine – Britannica Online Encyclopedia|encyclopedia=Encyclopædia Britannica|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/718430/Italian-cuisine|access-date=24 April 2010|date=2 January 2009|archive-url=https://web.archive.org/web/20100716014306/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/718430/Italian-cuisine|archive-date=16 July 2010|author=Related Articles|url-status=live}}; {{Cite web|title=Italian Food – Italy's Regional Dishes & Cuisine|url=http://www.indigoguide.com/italy/food.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110102020059/http://www.indigoguide.com/italy/food.htm|archive-date=2 January 2011|access-date=24 April 2010|publisher=Indigoguide.com}}; {{Cite web|title=Regional Italian Cuisine|url=http://www.rusticocooking.com/regions.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100410072851/http://www.rusticocooking.com/regions.htm|archive-date=10 April 2010|access-date=24 April 2010|publisher=Rusticocooking.com}}</ref> ذائقي جي گهڻائي ۽ دنيا جي سڀ کان وڌيڪ مشهور کاڌن مان هڪ هئڻ ڪري نمايان آهي،<ref>{{Cite web|date=6 January 2013|title=Which country has the best food?|url=http://travel.cnn.com/explorations/eat/worlds-best-food-cultures-453528|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130629071154/http://travel.cnn.com/explorations/eat/worlds-best-food-cultures-453528|archive-date=29 June 2013|access-date=14 October 2013|publisher=CNN}}</ref> جنهن جو ٻاهرين ملڪن تي به مضبوط اثر آهي.<ref>{{Cite web|last=Freeman|first=Nancy|date=2 March 2007|title=American Food, Cuisine|url=http://www.sallybernstein.com/food/cuisines/us|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100418064119/http://sallybernstein.com/food/cuisines/us|archive-date=18 April 2010|access-date=24 April 2010|publisher=Sallybernstein.com}}</ref><ref>{{Cite web|title=Most Americans Have Dined Out in the Past Month and, Among Type of Cuisine, American Food is Tops Followed by Italian|url=http://www.harrisinteractive.com/vault/HarrisPoll18-DiningOut_4-3-13.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20130520205539/http://www.harrisinteractive.com/vault/HarrisPoll18-DiningOut_4-3-13.pdf|archive-date=20 May 2013|access-date=31 August 2013|publisher=[[هئرس انسائيٽس اينڊ اينالٽڪس|هئرس انٽرايڪٽو]]}}</ref><ref>{{Cite news|last=Kazmin|first=Amy|date=26 March 2013|title=A taste for Italian in New Delhi|url=http://www.ft.com/intl/cms/s/0/7ab87234-9214-11e2-851f-00144feabdc0.html|url-access=subscription|url-status=live|archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221210/http://www.ft.com/intl/cms/s/0/7ab87234-9214-11e2-851f-00144feabdc0.html|archive-date=10 December 2022|access-date=31 August 2013|work=[[فنانشل ٽائيمز]]|location=London}}</ref> اطالوي کاڌ خوراڪ روايتي شين تي گهڻو ڀاڙي ٿي؛ ملڪ وٽ [[يورپي يونين ۾ جاگرافيائي اشارا ۽ روايتي خاصيتون|يورپي يونين جي قانون]] هيٺ محفوظ ڪيل روايتي خاصيتن جو وڏو تعداد آهي.<ref>{{Cite web|last=Keane|first=John|title=Italy leads the way with protected products under EU schemes|url=http://www.bordbia.ie/industryservices/information/alerts/Pages/ItalyleadsthewaywithprotectedproductsunderEUschemes.aspx|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20140329075250/http://www.bordbia.ie/industryservices/information/alerts/Pages/ItalyleadsthewaywithprotectedproductsunderEUschemes.aspx|archive-date=29 March 2014|access-date=5 September 2013|publisher=[[بورڊ بيا]]}}</ref> اٽلي ۾ 395 [[ميشلن اسٽار]] رکندڙ ريسٽورنٽ آهن.<ref>{{cite web|url= https://www.michelin.com/en/publications/products-and-services/michelin-guide-2024-italy-two-new-3-michelin-stars-restaurants|title=Michelin Guide 2024 – Italy – Two new 3 Michelin stars restaurants|access-date=20 November 2024}}</ref> [[اطالوي چيزن جي فهرست|چيز]]، [[سالومي|ٿڌا گوشت]] ۽ [[اطالوي شراب|شراب]] اطالوي کاڌ خوراڪ جا مرڪزي جز آهن، جن سان علائقائي صورتون ۽ [[محفوظ اصل جو نالو]] يا [[محفوظ جاگرافيائي اشارو]] جا ليبل لاڳاپيل آهن؛ ان سان گڏ [[پيزا]] ۽ ڪافي پڻ کاڌي پيتي واري ثقافت جو حصو آهن.<ref>{{Cite news|last=Marshall|first=Lee|date=30 September 2009|title=Italian coffee culture: a guide|url=https://www.telegraph.co.uk/travel/destinations/europe/italy/6246202/Italian-coffee-culture-a-guide.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131010212148/http://www.telegraph.co.uk/travel/destinations/europe/italy/6246202/Italian-coffee-culture-a-guide.html|archive-date=10 October 2013|access-date=5 September 2013|work=The Daily Telegraph|location=London}}</ref> مٺا کاڌا مقامي ذائقن، جهڙوڪ ترش ميون، پسته ۽ بادام، کي [[ماسڪارپوني]] ۽ [[ريڪوٽا]] جهڙن مٺن چيزن يا ڪوڪو، وينلا ۽ دارچيني جهڙن غير ملڪي ذائقن سان ملائڻ جي ڊگهي روايت رکن ٿا. [[جيلاتو]]،<ref>{{Cite news|last=Jewkes|first=Stephen|date=13 October 2012|title=World's first museum about gelato culture opens in Italy|url=http://www.timescolonist.com/life/travel/world-s-first-museum-about-gelato-culture-opens-in-italy-1.15866|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131016062518/http://www.timescolonist.com/life/travel/world-s-first-museum-about-gelato-culture-opens-in-italy-1.15866|archive-date=16 October 2013|access-date=5 September 2013|work=[[ٽائيمز ڪالونسٽ]]}}</ref> [[تيراميسو]]،<ref>{{Cite news|last=Squires|first=Nick|date=23 August 2013|title=Tiramisu claimed by Treviso|url=https://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/10261930/Tiramisu-claimed-by-Treviso.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130829091009/http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/10261930/Tiramisu-claimed-by-Treviso.html|archive-date=29 August 2013|access-date=5 September 2013|work=The Daily Telegraph|location=London}}</ref> ۽ [[ڪاساتا]] اطالوي مٺن کاڌن جا سڀ کان مشهور مثال آهن. [[اطالوي کاڌي جو ڍانچو]] بحيرۂ روم واري علائقي لاءِ خاص آهي ۽ اتر، وچ ۽ اوڀر يورپي کاڌي جي ڍانچن کان مختلف آهي، جيتوڻيڪ اهو اڃا به اڪثر ناشتي (''[[اطالوي کاڌي جو ڍانچو#ناشتو (ڪولازيوني)|ڪولازيوني]]'')، منجهند جي ماني (''[[اطالوي کاڌي جو ڍانچو#منجهند جي ماني (پرانزو)|پرانزو]]'') ۽ رات جي ماني (''[[اطالوي کاڌي جو ڍانچو#رات جي ماني (چينا)|چينا]]'') تي مشتمل هوندو آهي.<ref>{{Cite web|title=Mangiare all'italiana|url=https://www.studiare-in-italia.it/php5/study-italy.php?idorizz=5&idvert=62|access-date=12 November 2021|language=it|archive-date=12 November 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20211112222610/https://www.studiare-in-italia.it/php5/study-italy.php?idorizz=5&idvert=62|url-status=dead}}</ref> بهرحال، ناشتي تي گهڻو گهٽ زور ڏنو ويندو آهي، جيڪو اڪثر ڇڏيو ويندو آهي يا غير بحيرۂ روم اولهندي ملڪن جي ڀيٽ ۾ هلڪن حصن تي مشتمل هوندو آهي.<ref>{{Cite web|date=29 March 2016|title=Colazioni da incubo in giro per il mondo|url=https://www.lacucinaitaliana.it/news/in-primo-piano/colazioni-strane-nel-mondo|access-date=12 November 2021|language=it}}</ref> صبح دير سان ۽ منجهند کان پوءِ هلڪا کاڌا، جن کي ''[[اطالوي کاڌي جو ڍانچو#منجهند کان پوءِ هلڪو کاڌو (ميريندا)|ميريندا]]'' ({{Plural form}}: ''ميريندي'') چيو وڃي ٿو، اڪثر شامل هوندا آهن.<ref>{{Cite web|date=12 August 2021|title=Merenda, una abitudine tutta italiana: cinque ricette salutari per tutta la famiglia|url=https://www.corriere.it/cook/news/cards/merenda-abitudine-tutta-italiana-cinque-ricette-salutari-tutta-famiglia/merenda-come-deve-essere_principale.shtml|access-date=12 November 2021|language=it}}</ref> === راند === {{Main|اٽلي ۾ راند}} [[File:Italy national football team Euro 2012 final.jpg|thumb|2012ع ۾ [[اٽلي قومي فٽبال ٽيم|''آتسوري'']]. [[اٽلي ۾ فٽبال|فٽبال]] اٽلي ۾ سڀ کان مشهور راند آهي.]] سڀ کان مشهور راند [[اٽلي ۾ فٽبال|فٽبال]] آهي.<ref>{{Cite web|last=Wilson|first=Bill|date=10 March 2014|title=Italian football counts cost of stagnation|url=https://www.bbc.co.uk/news/business-26351331|access-date=12 June 2015|publisher=BBC News}}; {{Cite book|last1=Hamil|first1=Sean|title=Managing football: an international perspective|last2=Chadwick|first2=Simon|publisher=Elsevier/Butterworth-Heinemann|year=2010|isbn=978-1-8561-7544-9|edition=1st ed., dodr.|location=Amsterdam|page=285}}</ref> اٽلي جي [[اٽلي قومي فٽبال ٽيم|ٽيم]] سڀ کان وڌيڪ ڪامياب ٽيمن مان هڪ آهي، جنهن چار [[فيفا ورلڊ ڪپ|ورلڊ ڪپ]] ڪاميابيون ([[1934 فيفا ورلڊ ڪپ|1934]]، [[1938 فيفا ورلڊ ڪپ|1938]]، [[1982 فيفا ورلڊ ڪپ|1982]] ۽ [[2006 فيفا ورلڊ ڪپ|2006]]) ۽ ٻه [[يوئيفا يورو]] ڪاميابيون ([[يوئيفا يورو 1968|1968]] ۽ [[يوئيفا يورو 2020|2020]]) حاصل ڪيون آهن.<ref>{{Cite web|title=Previous FIFA World Cups|url=https://www.fifa.com/worldcup/archive/index.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110125063612/http://www.fifa.com/worldcup/archive/index.html|archive-date=25 January 2011|access-date=8 January 2011|publisher=FIFA}}</ref> اطالوي ڪلبن 48 وڏيون يورپي ٽرافيون کٽيون آهن، جنهن ڪري اٽلي اسپين کان پوءِ يورپ جو ٻيو سڀ کان ڪامياب ملڪ بڻجي ٿو. اٽلي جي مٿئين ليگ [[سيري آ]] آهي، جنهن کي دنيا ڀر ۾ لکين مداح ڏسن ٿا.<ref>{{Cite web|title=Le squadre più tifate al mondo: classifica e numero di fan|url=https://www.sisal.it/scommesse-matchpoint/blog/fuori-campo/squadre-piu-tifate-al-mondo-classifica|access-date=4 January 2022|language=it|archive-date=18 September 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210918004108/https://www.sisal.it/scommesse-matchpoint/blog/fuori-campo/squadre-piu-tifate-al-mondo-classifica|url-status=dead}}</ref> ٻيون مشهور ٽيم واريون رانديون باسڪيٽ بال، والي بال ۽ رگبي آهن.<ref name="sportface">{{Cite web|date=15 March 2021|title=Sport più seguiti: la (forse) sorprendente classifica mondiale|url=https://www.sportface.it/altro/sport-piu-seguiti-la-forse-sorprendente-classifica-mondiale/1318754|access-date=4 January 2022|language=it|archive-date=4 January 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220104135605/https://www.sportface.it/altro/sport-piu-seguiti-la-forse-sorprendente-classifica-mondiale/1318754|url-status=dead}}</ref> اٽلي جون مردن ۽ عورتن جون قومي والي بال ٽيمون اڪثر دنيا جي بهترين ٽيمن ۾ شامل ٿين ٿيون. [[اٽلي مردن جي قومي والي بال ٽيم|مردن جي ٽيم]] لڳاتار ٽي [[ايف آءِ وي بي والي بال مردن جي عالمي چيمپيئن شپ|عالمي چيمپيئن شپون]] کٽيون (1990ع، 1994ع ۽ 1998ع ۾). [[اٽلي مردن جي قومي باسڪيٽ بال ٽيم|اٽلي مردن جي باسڪيٽ بال ٽيم]] جا بهترين نتيجا [[يورو باسڪيٽ 1983]] ۽ [[يورو باسڪيٽ 1999|1999ع]] ۾ سونا تمغا، ۽ [[2004ع گرمائين اولمپڪس ۾ باسڪيٽ بال|2004ع اولمپڪس]] ۾ چاندي جو تمغو هئا. [[ليگا باسڪيٽ سيري آ]] يورپ جي سڀ کان وڌيڪ مقابلي واري ليگن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite web|date=July 2019|title=Basket Eurolega, l'albo d'oro delle squadre più forti e titolate d'Europa|url=https://williamhillnews.it/basket/basket-eurolega|access-date=4 January 2022|language=it}}</ref> [[اٽلي قومي رگبي يونين ٽيم]] [[سڪس نيشنز چيمپيئن شپ]] ۽ [[رگبي ورلڊ ڪپ]] ۾ مقابلو ڪري ٿي. انفرادي راندين ۾، سائيڪل ڊوڙ مشهور آهي؛<ref>{{Cite book|last=Foot|first=John|title=Pedalare! Pedalare!: a history of Italian cycling|publisher=Bloomsbury|year=2012|isbn=978-1-4088-2219-7|location=London|page=312}}</ref> اطالوين [[يو سي آءِ روڊ ورلڊ چيمپيئن شپون – مردن جي روڊ ريس|يو سي آءِ عالمي چيمپيئن شپون]] [[يو سي آءِ روڊ ورلڊ چيمپيئن شپون – مردن جي روڊ ريس#قوم موجب تمغا ماڻيندڙ|بيلجيم کان سواءِ ڪنهن به ٻئي ملڪ کان وڌيڪ]] کٽيون آهن. [[جيرو دي اٽاليا]] هر مئي ۾ ٿيندڙ سائيڪل ريس آهي ۽ ٽن [[گرانڊ ٽورس]] مان هڪ آهي. الپائن اسڪائينگ هڪ وسيع راند آهي، ۽ ملڪ اسڪائينگ لاءِ مشهور منزل آهي.<ref>{{Cite news|last=Hall|first=James|date=23 November 2012|title=Italy is best value skiing country, report finds|url=https://www.telegraph.co.uk/travel/travelnews/9697128/Italy-is-best-value-skiing-country-report-finds.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131003012827/http://www.telegraph.co.uk/travel/travelnews/9697128/Italy-is-best-value-skiing-country-report-finds.html|archive-date=3 October 2013|access-date=29 August 2013|work=The Daily Telegraph|location=London}}</ref> اطالوي اسڪائر [[سياري جون اولمپڪ رانديون]] ۽ [[الپائن اسڪائي ورلڊ ڪپ]] ۾ سٺا نتيجا حاصل ڪن ٿا. ٽينس کي اهم پيروي حاصل آهي: اها چوٿين سڀ کان وڌيڪ کيڏي ويندڙ راند آهي.<ref>{{Cite web|title=Il tennis è il quarto sport in Italia per numero di praticanti|url=http://www.federtennis.it/DettaglioNews.asp?IDNews=55672|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20130927033216/http://www.federtennis.it/DettaglioNews.asp?IDNews=55672|archive-date=27 September 2013|access-date=29 August 2013|publisher=Federazione Italiana Tennis}}</ref> [[روم ماسٽرز]]، جيڪو 1930ع ۾ قائم ٿيو، سڀ کان وڌيڪ معزز ٽينس ٽورنامينٽن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite news|title=Internazionali d'Italia di Tennis – Roma 2021 |url=https://www.faretennis.com/tornei/internazionali-italia-tennis|access-date=4 January 2022|language=it}}</ref> اطالوي رانديگرن [[ڊيويس ڪپ]] 4 ڀيرا (1976، 2023، 2024 ۽ 2025) ۽ [[بلي جين ڪنگ ڪپ]] 6 ڀيرا (2006، 2009، 2010، 2013، 2024 ۽ 2025) کٽيا آهن. [[File:Michael Schumacher 2006 USA 2.jpg|thumb|[[اسڪوديريا فيراري]] جي [[فيراري 248 ايف 1]]، جيڪا [[گرانڊ پري موٽر ريسنگ|گرانڊ پري]] ريسنگ ۾ اڃا تائين موجود سڀ کان پراڻي ٽيم آهي،<ref name="targaflorio"/> جيڪا 1948ع کان مقابلو ڪري رهي آهي، ۽ شمارياتي طور [[فارمولا ون گرانڊ پري فاتحن جي فهرست (تعمير ڪندڙ)|تاريخ جي سڀ کان ڪامياب فارمولا ون ٽيم]] آهي]] موٽر راندون مشهور آهن.<ref name="sportface"></ref> اٽلي، تمام وڏي فرق سان، سڀ کان وڌيڪ موٽو جي پي عالمي چيمپيئن شپون کٽيون آهن. اطالوي [[اسڪوديريا فيراري]] [[گرانڊ پري موٽر ريسنگ|گرانڊ پري]] ريسنگ ۾ اڃا تائين موجود سڀ کان پراڻي ٽيم آهي،<ref name="targaflorio">{{Cite web|title=Enzo Ferrari|url=https://www.targaflorio.info/enzoferrari.htm|access-date=4 January 2022|language=it}}</ref> جيڪا 1948ع کان مقابلو ڪري رهي آهي، ۽ 232 ڪاميابين سان سڀ کان ڪامياب فارمولا ون ٽيم آهي. [[فارمولا ون]] جو [[اطالوي گرانڊ پري]] 1921ع کان منعقد ٿيندو رهيو آهي<ref>{{Cite web|date=3 September 2020|title=GP d'Italia: albo d'oro|url=https://www.motori.it/curiosita/1757728/gp-ditalia-albo-doro.html|access-date=4 January 2022|language=it}}</ref> ۽ هميشه [[آٽوڊرومو ناتسيونالي مونزا]] ۾ ٿيو آهي (سواءِ [[1980 اطالوي گرانڊ پري|1980ع]] جي).<ref>{{Cite web|date=7 September 2021|title=GP Italia: a Monza tra storia e passione|url=https://www.f1world.it/amarcord/gp-ditalia-a-monza-tra-storia-e-passione|access-date=4 January 2022|language=it|archive-date=4 January 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220104135550/https://www.f1world.it/amarcord/gp-ditalia-a-monza-tra-storia-e-passione/|url-status=dead}}</ref> موٽر راندين ۾ ٻيا ڪامياب اطالوي ڪار ٺاهيندڙ [[الفا روميو]]، [[لانچيا]]، [[مازيراتي]] ۽ [[فيات]] آهن.<ref>{{Cite web|date=5 October 2021|title=L'Italia che vince le corse|work=Mauto|url=https://www.museoauto.com/litalia-che-vince-le-corse-la-ferrari-500-f2-del-1952|access-date=4 January 2022|language=it|archive-date=4 January 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220104172543/https://www.museoauto.com/litalia-che-vince-le-corse-la-ferrari-500-f2-del-1952/|url-status=dead}}</ref> اٽلي اولمپڪس ۾ ڪامياب رهيو آهي، [[1896ع گرمائين اولمپڪس|پهرين اولمپياڊ]] کان حصو وٺندو رهيو آهي ۽ 48 مان 47 رانديگرن ۾ شامل ٿيو آهي ([[1904ع گرمائين اولمپڪس|1904ع]] کان سواءِ).<ref>{{Cite web|last=Elio Trifari|title=Che sorpresa: Italia presente a tutti i Giochi|url=http://archiviostorico.gazzetta.it/2008/novembre/28/Che_sorpresa_Italia_presente_tutti_ga_10_081128051.shtml|access-date=4 January 2022|language=it}}</ref> [[اولمپڪس ۾ اٽلي|اطالوين]] [[گرمائين اولمپڪ رانديون]] ۾ 618 تمغا، ۽ سياري جي اولمپڪس ۾ 141 تمغا کٽيا آهن، جن ۾ 259 سونا تمغا شامل آهن، ۽ ڪل تمغن جي لحاظ کان ڇهون سڀ کان ڪامياب ملڪ آهي. ملڪ [[1960ع گرمائين اولمپڪس|1960ع]] ۾ گرمائين اولمپڪس جي ميزباني ڪئي؛ ۽ [[سياري جون اولمپڪ رانديون|سياري جي اولمپڪس]] جي [[1956ع سياري اولمپڪس|1956ع]]، [[2006ع سياري اولمپڪس|2006ع]] ۾ ميزباني ڪئي، ۽ هن وقت [[ميلان]] ۽ [[ڪورتينا دامپيتسو]] ۾ [[2026ع سياري اولمپڪس|2026ع واري ايڊيشن]] جي ميزباني ڪري رهيو آهي. === عام موڪلون، ميلو ۽ لوڪ روايتون === {{Main|اٽلي ۾ عام موڪلون|اٽلي جون روايتون|اٽلي جون لوڪ روايتون}} [[File:Frecce Tricolori 2022.jpg|thumb|روم ۾ ''[[فيستا ديلا ريپوبليڪا]]'' جي جشن دوران [[وڪٽر ايمانوئل ٻيون يادگار]] مٿان ''[[فريچي تريڪولوري]]''، جنهن جي دونهين واري لڪير [[اٽلي جا قومي رنگ]] ڏيکاري ٿي]] عام موڪلن ۾ مذهبي، قومي ۽ علائقائي ڏينهن شامل آهن. اٽلي جو قومي ڏينهن، ''[[فيستا ديلا ريپوبليڪا]]'' ('جمهوريت جو ڏينهن')،<ref>{{Cite web|title=Le feste mobili. Feste religiose e feste civili in Italia|url=http://calendario.eugeniosongia.com/feste.htm|access-date=29 December 2022|language=it}}</ref> 2 جون تي ملهايو ويندو آهي، جنهن جو مکيه جشن روم ۾ ٿيندو آهي، ۽ اهو 1946ع ۾ اطالوي جمهوريه جي جنم جي ياد ۾ ملهايو ويندو آهي.<ref name="Italian Embassy in London">{{Cite web|title=Festività nazionali in Italia|url=http://www.amblondra.esteri.it/Ambasciata_Londra/Menu/In_linea_con_utente/Domande_frequenti/altro.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20120624220055/http://www.amblondra.esteri.it/Ambasciata_Londra/Menu/In_linea_con_utente/Domande_frequenti/altro.htm|archive-date=24 June 2012|access-date=15 April 2012|publisher=Italian Embassy in London|language=it}}</ref> تقريب ۾ [[اڻڄاتل سپاهيءَ جو مقبرو (اٽلي)|اطالوي اڻڄاتل سپاهي]] کي خراج عقيدت طور گلن جي چادر چاڙهڻ ۽ روم ۾ [[ويا ديئي فوري امپيريالي]] سان فوجي پريڊ شامل آهي. [[سينٽ لوسي جو ڏينهن#اٽلي|سينٽ لوسي جو ڏينهن]]، 13 ڊسمبر تي، اٽلي جي ڪجهه علائقن ۾ ٻارن ۾ مشهور آهي، جتي هوءَ سانتا ڪلاز جهڙو ڪردار ادا ڪري ٿي.<ref>{{Cite web|title=Saint Lucy – Sicily's Most Famous Woman – Best of Sicily Magazine|url=http://www.bestofsicily.com/mag/art333.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20121015021932/http://bestofsicily.com/mag/art333.htm|archive-date=15 October 2012|website=bestofsicily.com}}</ref> [[ايپيفني (موڪل)|ايپيفني]] [[اطالوي لوڪ روايتون|اطالوي لوڪ روايتن]] جي شخصيت [[بيفانا]] سان لاڳاپيل آهي، جيڪا ٻهاريءَ تي سوار هڪ پوڙهي عورت آهي، جيڪا 5 جنوري جي رات سٺن ٻارن لاءِ تحفا، ۽ خراب ٻارن لاءِ ڪوئلو يا رک جا ٿيلها آڻي ٿي.<ref>{{Cite book|last=Roy|first=Christian|url={{Google books|IKqOUfqt4cIC|page=PA144|keywords=|text=|plainurl=yes}}|title=Traditional Festivals|date=2005|publisher=ABC-CLIO|isbn=978-1-5760-7089-5|page=144|access-date=13 January 2015}}</ref> [[مريم جو آسمان تي کڄڻ]] 15 آگسٽ تي ''[[فيراگوستو]]'' سان گڏ اچي ٿو، جيڪو اونهاري جي موڪلن جو دور آهي.<ref>{{Cite book|last=Jonathan Boardman|url={{Google books|VHAUAQAAIAAJ|keywords=|text=|plainurl=yes}}|title=Rome: A Cultural and Literary Companion|publisher=Signal Books|year=2000|isbn=978-1-902669-15-1|location=University of California|page=219|format=Google Books}}</ref> اطالوي قومي [[سرپرست ڏينهن]]، 4 آڪٽوبر تي، [[سينٽ فرانسس ۽ ڪيٿرائن جو عيد ڏينهن|سينٽ فرانسس ۽ سينٽ ڪيٿرائن]] کي ملهايو ويندو آهي. هر شهر يا ڳوٺ پنهنجي مقامي سرپرست بزرگ جي عيد تي پڻ عام موڪل ملهائيندو آهي.<ref name="Italian Embassy in London"></ref> [[ناتالي دي روما]] ({{literally|روم جو جنم ڏينهن}}) [[روم]] ۾ 21 اپريل تي ٿيندڙ ساليانو ميلو آهي، جيڪو شهر جي ڏند ڪٿائي [[روم جو بنياد|بنياد]] جي خوشيءَ ۾ ملهايو ويندو آهي.<ref name="Plutarch12">[[پلوٽارڪ]]، ''[[متوازي زندگيون]] – رومولس جي زندگي''، [http://penelope.uchicago.edu/Thayer/E/Roman/Texts/Plutarch/Lives/Romulus*.html#12 12.2] ([[لاڪوس ڪورتيوس]] مان)</ref> [[ڏند ڪٿا]] موجب، چيو وڃي ٿو ته [[رومولس]] 21 اپريل 753 ق.م. تي روم شهر جو بنياد وڌو.<ref name="penelope">{{Cite web|url=https://penelope.uchicago.edu/Thayer/L/Roman/Texts/Censorinus/text*.html#17.11|title=LacusCurtius • Censorinus – De Die Natali|website=penelope.uchicago.edu}}</ref> ميلن ۽ جشنن ۾ [[پاليو دي سينا]] گهوڙن جي ڊوڙ، [[مقدس هفتو#اٽلي|مقدس هفتي]] جون رسمون، اريتسو جو [[ساراسين جوسٽ]]، ۽ ''[[ڪالچو ستوريڪو فيورينتينو]]'' شامل آهن. 2013ع ۾، [[يونيسڪو]] [[غير مادي ثقافتي ورثو|غير مادي ثقافتي ورثي]] ۾ اطالوي ميلن ۽ ''[[پاسو (فلوٽ)|پاسو]]'' کي شامل ڪيو، جهڙوڪ [[واريا دي پالمي]]، [[ويتربو]] ۾ [[ماڪينا دي سانتا روزا]]، ۽ [[ساساري]] ۾ ''faradda di li candareri''.<ref>{{Cite web|title=Celebrations of big shoulder-borne processional structures|url=http://www.unesco.org/culture/ich/index.php?lg=en&pg=00011&RL=00721|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141213122708/http://www.unesco.org/culture/ich/index.php?lg=EN|archive-date=13 December 2014|access-date=29 November 2014|publisher=UNESCO}}</ref> ٻين ميلن ۾ [[اٽلي ۾ ڪارنيول|ڪارنيول]] شامل آهن، جهڙوڪ [[وينس جو ڪارنيول|وينس]]، [[وياريجو جو ڪارنيول|وياريجو]]، [[اِوريا جو ڪارنيول|اِوريا]]، [[فويانو ديلا ڪيانا جو ڪارنيول|فويانو ديلا ڪيانا]]، ۽ [[ساتريانو دي لوڪانيا جو ڪارنيول|ساتريانو دي لوڪانيا]]. [[وينس فلم فيسٽيول]]، جيڪو [[گولڊن لائن]] انعام ڏئي ٿو ۽ 1932ع کان منعقد ٿي رهيو آهي، دنيا جو سڀ کان پراڻو فلمي ميلو آهي ۽ [[ڪانز فلم فيسٽيول|ڪانز]] ۽ [[برلن بين الاقوامي فلم فيسٽيول|برلن]] سان گڏ يورپ جي "وڏن ٽن" فلمي ميلن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite web|last=Anderson|first=Ariston|date=24 July 2014|title=Venice: David Gordon Green's 'Manglehorn,' Abel Ferrara's 'Pasolini' in Competition Lineup|url=https://www.hollywoodreporter.com/news/venice-film-festival-unveils-lineup-720770|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20160218220740/http://www.hollywoodreporter.com/news/venice-film-festival-unveils-lineup-720770|archive-date=18 February 2016|website=[[دي هالي ووڊ رپورٽر]]}}; {{Cite magazine|title=Addio, Lido: Last Postcards from the Venice Film Festival|url=https://time.com/3291348/addio-lido-last-postcards-from-the-venice-film-festival/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140920162423/http://time.com/3291348/addio-lido-last-postcards-from-the-venice-film-festival|archive-date=20 September 2014|magazine=Time}}</ref> ==انتظامي ورهاستون== <!-- This Anchor tag serves to provide a permanent target for incoming section links. Please do not remove or modify it, except to add another appropriate anchor. If you modify the section title, please anchor the old title. It is always best to anchor an old section header that has been changed so that links to it will not be broken. See [[Template:Anchor]] for details. This template is {{Subst:Anchor comment}}. --> {{Main|اٽلي جا علائقا|اٽلي جا صوبا|اٽلي جا ميٽروپوليٽن شهر|ڪوموني}} اٽلي 20 علائقن (''[[ريجوني]]'') تي مشتمل آهي، جن مان پنجن کي [[خاص قانوني حيثيت وارا خودمختيار علائقا|خاص خودمختيار حيثيت]] حاصل آهي، جيڪا کين اضافي معاملن تي قانون سازي ڪرڻ جي اجازت ڏئي ٿي.<ref name="tuttitalia">{{Cite news|title=Regioni italiane|url=http://www.tuttitalia.it/regioni|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220509133929/https://www.tuttitalia.it/regioni|archive-date=9 May 2022|access-date=30 April 2022|language=it}}</ref> {{Div col}} * [[ابروزو]] * [[اوستا وادي]] * [[اپوليا]] * [[بازيليڪاتا]] * [[ڪلابريا]] * [[ڪمپانيا]] * [[ايميليا-رومانيا]] * [[فريولي-وينيزيا جوليا]] * [[لازيو]] * [[ليگوريا]] * [[لومباردي]] * [[مارڪي]] * [[موليزه]] * [[پيڊمونٽ]] * [[سارڊينيا]] * [[سسلي]] * [[ترنتينو-آلٽو آديجي/سڊٽيرول]] * [[ٽسڪني]] * [[امبريا]] * [[وينيتو]] {{Div col end}} ''ريجوني'' ۾ 107 صوبا (''[[اٽلي جا صوبا|پرووينچي]]'') يا ميٽروپوليٽن شهر (''[[اٽلي جا ميٽروپوليٽن شهر|چِتا ميٽروپوليتاني]]'')، ۽ 7,896 ميونسپلٽيون (''[[ڪوموني]]'') شامل آهن.<ref name="tuttitalia"/> {{Clear}} == پڻ ڏسو == {{Portal|اٽلي|ملڪ|يورپ|يورپي يونين }} * [[اٽلي جو خاڪو]] {{Clear}} == نوٽس == {{Notelist|30em}} == ڪتابيات == {{Refbegin|30em}} * {{Cite book|last1=Cushman-Roisin|first1=Benoit|url=https://books.google.com/books?id=OFwkVgQNHlsC|title=Physical oceanography of the Adriatic Sea|last2=Gačić|first2=Miroslav|last3=Poulain|first3=Pierre-Marie|publisher=Springer|year=2001|isbn=978-1-4020-0225-0}} * {{Cite web|date=2004–2007|title=FastiOnline: A database of archaeological excavations since the year 2000 |url=https://www.fastionline.org|access-date=6 March 2010|publisher=International Association of Classical Archaeology (AIAC)}} * Hibberd, Matthew. ''The media in Italy'' (McGraw-Hill International, 2007). * Sarti, Roland, ed. ''Italy: A reference guide from the Renaissance to the present'' (2004). * Sassoon, Donald. ''Contemporary Italy: politics, economy and society since 1945'' (Routledge, 2014). * {{Cite web|date=1995–2010|title=Italy History – Italian History Index|url=http://vlib.iue.it/hist-italy/Index.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210815124837/http://vlib.iue.it/hist-italy/Index.html|archive-date=15 August 2021|access-date=6 March 2010|publisher=European University Institute, The World Wide Web Virtual Library|language=it, en}} {{Refend}} ==حوالا== {{حوالا}} <references group="lower-alpha"/> == ٻاهريان ڳنڍڻا == {{Wikibooks|Wikijunior:Countries A-Z|Italy}} {{Sister project links|voy=Italy|d=Q38}} * [https://www.bbc.com/news/world-europe-17433142 اٽلي] [[بي بي سي نيوز]] مان * [https://web.archive.org/web/20260116052905/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy/ اٽلي]. ''[[دي ورلڊ فيڪٽ بڪ]]''. [[سينٽرل انٽيليجنس ايجنسي]]. * [https://web.archive.org/web/20081216082829/http://ucblibraries.colorado.edu/govpubs/for/italy.htm اٽلي] ''يو سي بي لائبريريز گوو پبس'' مان * [https://www.oecd.org/italy/ اٽلي] [[او اي سي ڊي]] مان * [https://european-union.europa.eu/principles-countries-history/eu-countries/italy_en يورپي يونين جي ويب سائيٽ تي اٽلي جو ملڪي خاڪو] * {{Wikiatlas|Italy}} * {{OSM relation|365331}} * [https://www.ifs.du.edu/IFs/frm_CountryProfile/IT اٽلي لاءِ اهم ترقياتي اڳڪٿيون] [[انٽرنيشنل فيوچرز]] مان * [https://www.governo.it/ سرڪاري ويب سائيٽ] {{In lang|it}} * [https://www.italia.it/en/ اطالوي سياحت جي سرڪاري ويب سائيٽ] {{Italy topics}} {{Navboxes |title = اٽلي سان لاڳاپيل مضمون|list= {{Sovereign states of Europe}} {{Countries and territories bordering the Mediterranean Sea}} {{EU members}} {{European Economic Area (EEA)}} {{Council of Europe members}} {{G8 nations}} {{G20}} {{OSCE}} }} {{Authority control}} {{Coord|43|N|12|E|display=title}} [[زمرو:اٽلي| ]] [[زمرو:ملڪ]] [[زمرو:يورپي ملڪ]] [[زمرو:جمهوريتون]] [[زمرو:ڏاکڻي يورپ جا ملڪ]] [[زمرو:يورپي اتحاد جا رڪن ملڪ]] [[زمرو:جي 20 ميمبر]] [[زمرو:ڪائونسل آف يورپ جا ميمبر رياستون]] [[زمرو:يورپي يونين جا ميمبر رياستون]] [[زمرو:نيٽو جا ميمبر رياستون]] [[زمرو:يونين فار دي ميڊيٽرينين جا ميمبر رياستون]] [[زمرو:گڏيل قومن جا ميمبر رياستون]] [[زمرو:او اي سي ڊي ميمبر]] [[زمرو:جمهوريتون]] [[زمرو:1861ع ۾ يورپ ۾ قيام]] [[زمرو:اهي ملڪ ۽ علائقا جتي اطالوي سرڪاري ٻولي آهي]] [[زمرو:1861ع ۾ قائم ٿيل رياستون ۽ علائقا]] [[Category:1946ع ۾ يورپ ۾ قائم ٿيل رياستون ۽ علائقا]] 6epfdio75dhiaetk5alhiz2rnwepyn3 382658 382657 2026-06-04T09:38:47Z Memon2025 21315 382658 wikitext text/x-wiki {{چونڊ مضمون| جون 2026}} {{Short description|ڏکڻ ۽ اولهه يورپ جو ملڪ}} {{Infobox country | conventional_long_name = اطالوي جمهوريه | common_name = اٽلي | native_name = {{Lang|it|Repubblica Italiana<!--upper case see Italian wiki-->}} | image_flag = Flag of Italy.svg | image_coat = Emblem of Italy.svg | symbol_type = نشان | national_anthem = "{{Lang|it|[[اِل ڪانتو ديلي اطالياني]]|italic=no}}"<br/>"اطالوين جو گيت"<div style="padding-top:0.5em;">{{Center|[[File:Canto degli Italiani - Marina Militare (strumentale).wav]]}}</div> | image_map = {{Switcher|[[File:EU-Italy (orthographic projection).svg|frameless]]|گلوب ڏيکاريو|[[File:EU-Italy.svg|upright=1.15|frameless]]|يورپي يونين جو نقشو ڏيکاريو|default=1}} | capital = [[روم]] | coordinates = {{Coord|41|54|N|12|29|E|type:city}} | largest_city = capital | languages_type = ڏيهي ٻوليون | languages = ڏسو [[اٽلي جون ٻوليون|مکيه مضمون]] | official_languages = [[اطالوي ٻولي|اطالوي]]<sup>a</sup> {{Infobox|child=yes |label1 = [[اٽلي ڏانهن اميگريشن|قوميت]] {{Nobold|(2021)}}<ref name="id2020">{{Cite web|title=Indicatori demografici, anno 2020 |url=https://www.istat.it/it/files//2021/05/REPORT_INDICATORI-DEMOGRAFICI-2020.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210503091112/https://www.istat.it/it/files//2021/05/REPORT_INDICATORI-DEMOGRAFICI-2020.pdf|archive-date=3 May 2021|access-date=3 May 2021}}</ref> | data1 = {{Unbulleted list|91% اطالوي|9% ٻيا}} }} | religion = {{Ublist|item_style=white-space:nowrap;|84% [[اٽلي ۾ عيسائيت|عيسائيت]]|12% [[اٽلي ۾ لادينيت|لادينيت]]|4% [[اٽلي ۾ مذهب|ٻيا]]}} | religion_year = 2021 | religion_ref = <ref>{{Cite web|date=September 2021|title=Special Eurobarometer 516|url=https://data.europa.eu/data/datasets/s2237_95_2_516_eng?locale=en|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20230629085321/http://data.europa.eu/data/datasets/s2237_95_2_516_eng?locale=en|archive-date=29 June 2023|access-date=2 June 2026|publisher=European Union: [[European Commission]]|via=[[European Data Portal]] (see Volume C: Country/socio-demographics: IT: Question D90.2.)}}</ref> | demonym = اطالوي | government_type = [[وحداني پارلياماني جمهوريه]] | leader_title1 = [[اٽلي جو صدر|صدر]] | leader_name1 = [[سرجيو ماتاريلا]] | leader_title2 = [[اٽلي جو وزيراعظم|وزيراعظم]] | leader_name2 = [[جورجيا ميلوني]] | leader_title3 = [[جمہوريه جي سينيٽ جو صدر (اٽلي)|سينيٽ جو صدر]] | leader_name3 = [[اگناتسيو لا روسا]] | leader_title4 = [[چيمبر آف ڊپٽيز جو صدر (اٽلي)|چيمبر آف ڊپٽيز جو صدر]] | leader_name4 = [[لورينزو فونتانا]] | legislature = [[اطالوي پارليامينٽ|پارليامينٽ]] | upper_house = [[جمہوريه جي سينيٽ (اٽلي)|جمہوريه جي سينيٽ]] | lower_house = [[چيمبر آف ڊپٽيز (اٽلي)|چيمبر آف ڊپٽيز]] | sovereignty_type = [[اٽلي جي تاريخ|تاريخي سياسي وحدتون]] | established_event1 = [[اٽلي جا قديم ماڻھو|اٽالڪ ماڻھو]] | established_date1 = قديم دور | established_event2 = [[قديم روم]]<br>[[رومي اٽلي]] | established_date2 = 753 ق م–476 ع | established_event3 = [[بربر بادشاهتون|رومي-بربر بادشاهتون]]<br>[[بازنطيني اٽلي]] | established_date3 = اوائلي وچون دور | established_event4 = [[اٽلي جي تاريخي رياستن جي فهرست|اطالوي شهري رياستون ۽ علائقائي سياسي وحدتون]] | established_date4 = وچون دور ۽ جديد دور | established_event5 = [[اٽلي جي بادشاهت]] | established_date5 = 1861–1946<br>{{start date and age|1861|03|17|df=y}} | established_event6 = [[اطالوي سلطنت]] | established_date6 = 1869/1882–1960 | established_event7 = [[1946ع اطالوي اداراتي ريفرنڊم|اطالوي جمهوريه]] | established_date7 = {{start date and age|1946|06|02|df=y}} | area_km2 = 301,340 | area_footnote = <ref name="Central Intelligence Agency-2023">{{Cite web|date=23 August 2023|title=Italy|url=https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210701235642/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy|archive-date=1 July 2021|access-date=28 August 2023|publisher=Central Intelligence Agency}}</ref><ref>{{Cite web|date=12 November 2023|title=Italy country profile|url=https://www.bbc.com/news/world-europe-17433142|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20231218111602/https://www.bbc.com/news/world-europe-17433142|archive-date=18 December 2023|access-date=12 November 2023|publisher=BBC News}}</ref> | area_rank = 71هون | area_sq_mi = 116,347 <!--Do not remove per [[Wikipedia:Manual of Style/Dates and numbers]]--> | percent_water = 1.24 (2015)<ref>{{Cite web|title=Surface water and surface water change|url=https://stats.oecd.org/Index.aspx?DataSetCode=SURFACE_WATER|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210324133453/https://stats.oecd.org/Index.aspx?DataSetCode=SURFACE_WATER|archive-date=24 March 2021|access-date=11 October 2020|publisher=[[Organisation for Economic Co-operation and Development]] (OECD)}}</ref> | population_estimate = {{DecreaseNeutral}} 58,915,561<ref name="population">{{cite web|title=Monthly Demographic Balance|url=https://demo.istat.it/app/?l=en&a=&i=D7B|publisher=[[Italian National Institute of Statistics|ISTAT]]}}</ref> | population_estimate_year = 2025 | population_estimate_rank = 25هون | population_density_km2 = 195.5 | population_density_sq_mi = auto<!--Do not remove per [[Wikipedia:Manual of Style/Dates and numbers]]--> | population_density_rank = 72هون | GDP_PPP = {{Increase}} $3.872&nbsp;trillion<ref name="IMFWEO.IT">{{cite web |url=https://data.imf.org/en/Data-Explorer?datasetUrn=IMF.RES:WEO(9.0.0) |title=World Economic Outlook Database (April 2026 Edition) |publisher=[[International Monetary Fund]] |website=www.imf.org |date=14 April 2026 |access-date=18 April 2026}}</ref> | GDP_PPP_year = 2026 | GDP_PPP_rank = 12هون | GDP_PPP_per_capita = {{Increase}} $65,761<ref name="IMFWEO.IT"/> | GDP_PPP_per_capita_rank = 29هون | GDP_nominal = {{Increase}} $2.738&nbsp;trillion<ref name="IMFWEO.IT"/> | GDP_nominal_year = 2026 | GDP_nominal_rank = 8هون | GDP_nominal_per_capita = {{Increase}} $46,505<ref name="IMFWEO.IT"/> | GDP_nominal_per_capita_rank = 27هون | Gini = 32.5 <!--number only--> | Gini_year = 2020 | Gini_change = decrease <!--increase/steady/decrease--> | Gini_ref = <ref>{{Cite web|title=Gini coefficient of equivalised disposable income – EU-SILC survey|url=https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/tessi190/default/table?lang=en|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20201009091832/https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/tessi190/default/table?lang=en|archive-date=9 October 2020|access-date=21 June 2022|publisher=European Commission}}</ref> | HDI = 0.915 <!--number only--> | HDI_year = 2023<!-- Please use the year to which the data refers, not the publication year--> | HDI_change = increase <!--increase/decrease/steady--> | HDI_ref = <ref name="UNHDR">{{Cite web |date=6 May 2025 |title=Human Development Report 2025 |url=https://hdr.undp.org/system/files/documents/global-report-document/hdr2025reporten.pdf|url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20250506051232/https://hdr.undp.org/system/files/documents/global-report-document/hdr2025reporten.pdf |archive-date=6 May 2025 |access-date=6 May 2025 |publisher=[[United Nations Development Programme]] |language=en}}</ref> | HDI_rank = 29هون | currency = [[يورو]] (€)<sup>b</sup> | currency_code = EUR | time_zone = [[مرڪزي يورپي وقت|CET]] | utc_offset = +1 | utc_offset_DST = +2 | time_zone_DST = [[مرڪزي يورپي گرمي وارو وقت|CEST]] | calling_code = [[+39]] <sup>c</sup> | cctld = [[.it]] | footnote_a = <span style="font-size:100%;">جرمن [[ڏکڻ ٽائرول]] ۽ [[فريولي-وينيتسيا جوليا]] ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ فرينچ [[آئوستا وادي]] ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ [[سلووين ٻولي|سلووين]] [[ٽريئستي صوبو]]، [[گوريتسيا صوبو]] ۽ فريولي-وينيتسيا جوليا ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ [[لاڊن ٻولي|لاڊن]] ڏکڻ ٽائرول، [[ترنتينو]] ۽ ٻين اترين علائقن ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ [[فريولي ٻولي|فريولي]] فريولي-وينيتسيا جوليا ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ [[سارڊينيائي ٻولي|سارڊينيائي]] [[سارڊينيا]] ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي.<ref>{{Cite web|title=Legge Regionale 15 ottobre 1997, n. 26 |url=http://www.regione.sardegna.it/j/v/86?v=9&c=72&file=1997026|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210226213750/http://www.regione.sardegna.it/j/v/86?v=9&c=72&file=1997026|archive-date=26 February 2021|access-date=31 May 2018|publisher=Regione autonoma della Sardegna – Regione Autònoma de Sardigna}}; {{Cite web|title=Regione Autonoma Friuli-Venezia Giulia – Comunità linguistiche regionali|url=https://www.regione.fvg.it/rafvg/cms/RAFVG/cultura-sport/patrimonio-culturale/comunita-linguistiche|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150904201140/https://www.regione.fvg.it/rafvg/cms/RAFVG/cultura-sport/patrimonio-culturale/comunita-linguistiche|archive-date=4 September 2015|access-date=2 November 2020|website=regione.fvg.it}}</ref></span> | footnote_b = <span style="font-size:100%;">2002ع کان اڳ، [[اطالوي ليرا]]. يورو [[ڪامپيوني دي اٽاليا]] ۾ قبول ڪئي وڃي ٿي، پر ان جي سرڪاري ڪرنسي [[سوئس فرانڪ]] آهي.<ref>{{Cite web|date=14 July 2010|title=Comune di Campione d'Italia|url=http://www.comune.campione-d-italia.co.it/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110430223743/http://www.comune.campione-d-italia.co.it/|archive-date=30 April 2011|access-date=30 October 2010|publisher=Comune.campione-d-italia.co.it}}</ref></span> | footnote_c = <span style="font-size:100%;">ڪامپيوني دي اٽاليا کي فون ڪرڻ لاءِ سوئس ڪوڊ [[+41]] استعمال ڪرڻ ضروري آهي.</span> }} '''اٽلي'''،{{Efn|{{Lang|it|Italia}}, {{IPA|it|iˈtaːlja|pron|small=no|It-Italia.ogg}}}} سرڪاري طور '''اطالوي جمهوريه'''،{{Efn|{{Lang|it|ريپبلڪا اطاليانا|links=no}}, {{IPA|it|reˈpubblika itaˈljaːna|pron|small=no}}}} [[ڏکڻ يورپ|ڏکڻ]] ۽ [[اولهه يورپ]] ۾ واقع هڪ ملڪ آهي.{{Efn|اٽلي کي گهڻو ڪري اولهه يورپ ۾ شامل ڪيو ويندو آهي.<ref>اٽلي کي اولهه يورپي ملڪ طور بيان ڪندڙ علمي ڪم:{{Bulleted list |{{Cite book|last1=Hancock|first1=M. Donald|url=https://archive.org/details/politicsinwester00hanc_0|title=Politics in Western Europe: an introduction to the politics of the United Kingdom, France, Germany, Italy, Sweden, and the European Union|last2=Conradt|first2=David P.|last3=Peters|first3=B. Guy|last4=Safran|first4=William|last5=Zariski|first5=Raphael|date=11 November 1998|publisher=Chatham House Publishers|isbn=978-1-5664-3039-5|edition=2nd|quote=list of Western European countries Italy.|url-access=registration|ref=none}} |{{Cite book|last1=Ugo|first1=Ascoli|last2=Emmanuele|first2=Pavolini|title=The Italian welfare state in a European perspective: A comparative analysis|date=2016|publisher=Policy Press|isbn=978-1-4473-3444-6|url=https://books.google.com/books?id=BEzRDAAAQBAJ&q=list+of+Western+European+countries+Italy|ref=none}} |{{Cite book|last1=Zloch-Christy|first1=Iliana|title=East-West Financial Relations: Current Problems and Future Prospects|date=1991|publisher=Cambridge University Press|isbn=978-0-5213-9530-4|url=https://archive.org/details/eastwestfinancia00zloc|url-access=registration|quote=list of Western European countries Italy.|access-date=29 September 2019|ref=none}} |{{Cite book|last1=Clout|first1=Hugh D.|title=Western Europe: Geographical Perspectives|date=1989|publisher=Longman Scientific & Technical|isbn=978-0-5820-1772-6|url=https://books.google.com/books?id=WGbIT90ppZsC|access-date=29 September 2019|ref=none}} |{{Cite book|last1=Furlong|first1=Paul|title=Modern Italy: Representation and Reform|date=2003|publisher=Routledge|isbn=978-1-1349-7983-7|url=https://books.google.com/books?id=JNNsOl65D0AC&q=italy+western+European+country|access-date=29 September 2019|ref=none}} |{{Cite book|last1=Hanf|first1=Kenneth|last2=Jansen|first2=Alf-Inge|title=Governance and Environment in Western Europe: Politics, Policy and Administration|date=2014|publisher=Routledge|isbn=978-1-3178-7917-6|url=https://books.google.com/books?id=31wSBAAAQBAJ&q=West+Europe+Italy|access-date=29 September 2019|ref=none}} }}</ref>|name=WE}} اهو [[اطالوي اپٻيٽ|هڪ اپٻيٽ]] تي مشتمل آهي، جيڪو [[ڀونوچ سمنڊ]] ۾ وڌي وڃي ٿو، جنهن جي اترين زميني سرحد تي [[الپس]] آهن، ۽ ان سان گڏ [[اٽلي جي ٻيٽن جي فهرست|لڳ ڀڳ 800 ٻيٽ]] پڻ شامل آهن، جن مان خاص طور [[سسلي]] ۽ [[سارڊينيا]] اهم آهن. اٽلي اولهه ۾ [[فرانس]]؛ اتر ۾ [[سوئٽزرلينڊ]] ۽ [[آسٽريا]]؛ اوڀر ۾ [[سلووينيا]]؛ ۽ ٻن [[انڪليو|انڪليوز]]، [[ويٽيڪن سٽي]] ۽ [[سان مارينو]]، سان زميني سرحدون رکي ٿو. ايراضي جي لحاظ کان اهو [[ايراضيءَ موجب يورپي ملڪن جي فهرست|يورپ جو ڏهون وڏو ملڪ]] آهي، جيڪو {{Convert|301340|km2|sqmi|abbr=on}} تي پکڙيل آهي، ۽ لڳ ڀڳ 59 ملين آبادي سان [[يورپي يونين]] جو ٽيون سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو [[يورپي يونين جو رڪن ملڪ|رڪن ملڪ]] آهي. اٽلي جي گاديءَ جو هنڌ ۽ [[اٽلي جي شهرن جي فهرست|سڀ کان وڏو شهر]] [[روم]] آهي؛ ٻين وڏن شهرن ۾ [[ميلان]]، جيڪو ملڪ جو سڀ کان وڏو [[ميٽروپوليٽن علائقو]] آهي، [[نيپلز]]، [[تورين]]، [[پالرمو]]، [[بولونيا]]، [[فلورينس]]، [[جينووا]] ۽ [[وينس]] شامل آهن. [[اٽلي جي تاريخ]] ڪيترن ئي [[اٽلي جي قديم قومن جي فهرست|اٽالڪ قومن]] تائين وڃي ٿي، جن ۾ خاص طور [[قديم رومي]] شامل آهن، جن [[رومي جمهوريه]] دوران ڀونوچ سمنڊ جي دنيا کي فتح ڪيو ۽ [[رومي سلطنت]] دوران صدين تائين ان تي حڪومت ڪئي. عيسائيت جي پکڙجڻ سان، روم [[ڪيٿولڪ ڪليسا]] ۽ [[پاپائيت]] جو مرڪز بڻجي ويو. [[بربر حملا|بربر حملن]] ۽ ٻين سببن ڪري [[قديم دور جي آخري مرحلي]] ۽ [[اوائلي وچئين دور]] جي وچ ۾ [[اولهه رومي سلطنت جو زوال ۽ خاتمو]] ٿيو. يارهين صديءَ تائين [[اطالوي شهري رياستون]] ۽ [[سامونڊي جمهوريهون]] وڌيون، جن واپار ذريعي نئين خوشحالي آندي ۽ جديد سرمائيداريءَ لاءِ بنياد وڌا. [[اطالوي نشاةِ ثانيه]] پندرهين ۽ سورهين صديءَ دوران ڦهلي ڦولي ۽ [[نشاةِ ثانيه#پکڙجڻ|باقي يورپ تائين پکڙجي وئي]]. اطالوي ڳولائوئن پري اوڀر ۽ [[نئين دنيا]] ڏانهن نوان رستا دريافت ڪيا، جنهن سان [[دريافتن جو دور|دريافتن جي دور]] ۾ اهم حصو پيو. سياسي ۽ علائقائي ورهاستن جي صدين کان پوءِ، [[اٽلي جي بادشاهت]] 1861ع ۾ [[اطالوي آزاديءَ جون جنگيون|آزاديءَ جي جنگين]] ۽ [[هزارن جي مهم]] کان پوءِ قائم ٿي. اوڻيهين صديءَ جي آخر کان ويهين صديءَ جي شروعات تائين، [[اٽلي ۾ صنعتڪاري|اٽلي صنعتڪاري ڪئي]] ۽ [[اطالوي سلطنت|نوآبادياتي سلطنت]] حاصل ڪئي، جڏهن ته [[ڏکڻ اٽلي|ڏکڻ]] گهڻي حد تائين غريب رهيو، جنهن سبب آمريڪا ڏانهن [[اطالوي ڊائاسپورا|وڏي مهاجر ڊائاسپورا]] پيدا ٿي. 1915ع کان 1918ع تائين، [[پهريين عالمي جنگ دوران اٽلي جي فوجي تاريخ|اٽلي]] [[پهريين عالمي جنگ]] ۾ [[پهريين عالمي جنگ جا اتحادي|انتانت]] سان گڏ [[مرڪزي طاقتون|مرڪزي طاقتن]] خلاف وڙهيو. 1922ع ۾ [[اطالوي فاشزم|اطالوي فاشسٽ]] آمريت قائم ٿي. [[ٻي عالمي جنگ دوران اٽلي جي فوجي تاريخ|ٻي عالمي جنگ دوران]]، اٽلي پهرين [[محوري طاقتون|محوري طاقتن]] جو حصو هو، جيستائين [[ڪاسيبلي جي جنگبندي|جنگبندي]] [[ٻي عالمي جنگ جا اتحادي|اتحادي طاقتن]] سان نه ٿي (1940–1943)، پوءِ [[اطالوي مزاحمت]] ۽ جرمن قبضي ۽ سهڪار ڪندڙ [[اطالوي سماجي جمهوريه|آر ايس آءِ]] کان [[اٽلي جي آزادي]] دوران اتحادي طاقتن جو هم جنگي ساٿي بڻيو (1943–1945). 1946ع ۾ بادشاهت کي [[1946ع اطالوي اداراتي ريفرنڊم|جمهوريه سان تبديل ڪيو ويو]] ۽ ملڪ [[اطالوي اقتصادي معجزو|مضبوط بحالي]] ڪئي. [[ترقي يافته ملڪ]] طور، [[اٽلي جي معيشت|ترقي يافته معيشت]] سان، اٽلي دنيا جو [[ناليوار جي ڊي پي موجب ملڪن جي فهرست|اٺون وڏو ناليوار جي ڊي پي]] رکي ٿو، يورپ جو [[پيداوار موجب ملڪن جي فهرست|ٻيون وڏو پيداوار وارو شعبو]] رکي ٿو، ۽ [[علائقائي طاقت|علائقائي]] ۽ – [[وڏين طاقتن مان گهٽ ترين|گهٽ حد تائين]] – عالمي اقتصادي، فوجي، ثقافتي ۽ سياسي معاملن ۾ اهم ڪردار ادا ڪري ٿو. اهو يورپي يونين جو [[اندروني ڇهه|باني]] ۽ [[يورپي يونين جا ٽي|اهم رڪن]] آهي، ۽ [[اٽلي جا پرڏيهي لاڳاپا#بين الاقوامي ادارا|ڪيترين ٻين بين الاقوامي تنظيمن ۽ فورمن جو حصو]] آهي. [[ثقافتي سپر پاور]] طور، اٽلي ڊگهي عرصي کان [[اطالوي فن|فن]]، [[اٽلي جي موسيقي|موسيقي]]، [[اطالوي ادب|ادب]]، [[اطالوي کاڌو|کاڌي]]، [[اطالوي فيشن|فيشن]]، [[اٽلي ۾ سائنس ۽ ٽيڪنالاجي|سائنس ۽ ٽيڪنالاجي]] جو مشهور عالمي مرڪز رهيو آهي، ۽ [[اطالوي ايجادن ۽ دريافتن جي فهرست|ڪيترين ايجادن ۽ دريافتن]] جو ذريعو آهي. هن وٽ [[ملڪ موجب عالمي ورثو ماڳ|سڀ کان وڌيڪ تعداد]] ۾ [[عالمي ورثو ماڳ]] ([[اٽلي ۾ عالمي ورثو ماڳن جي فهرست|61]]) آهن ۽ اهو دنيا جو [[عالمي سياحت درجابندي|پنجون سڀ کان وڌيڪ گهميو ويندڙ ملڪ]] آهي. == نالو<span class="anchor" id="Etymology"></span> == {{Main|اٽلي جو نالو}} ''اٽاليا'' جي اشتقاق بابت ڪيترائي مفروضا موجود آهن.<ref>Alberto Manco, ''Italia. Disegno storico-linguistico''. 2009, Naples: L'Orientale. {{ISBN|978-8-8950-4462-0}}.</ref> هڪ نظريي موجب اهو [[قديم يوناني]] اصطلاح مان نڪتو، جيڪو ''اٽالوئي'' جي زمين لاءِ استعمال ٿيندو هو؛ اٽالوئي هڪ قبيلو هو، جيڪو انهيءَ علائقي ۾ رهندو هو، جيڪو اڄ [[ڪلابريا]] جي نالي سان سڃاتو وڃي ٿو. اصل ۾ سمجهيو ويندو هو ته ان جو نالو ''ويتولي'' هو، ۽ ڪجهه عالمن جي راءِ آهي ته سندن [[ٽوٽم]]ي جانور ڳئون جو ٻچو هو ([[لاطيني]]: ''vitulus''؛ [[امبريائي]]: ''vitlo''؛ [[اوسڪن]]: ''Víteliú'')<!-- and named for the god of cattle, [[Mars (mythology)|Mars]] -->.<ref>J.P. Mallory and D.Q. Adams, ''Encyclopedia of Indo-European Culture'' (London: Fitzroy and Dearborn, 1997), 24.</ref> ڪيترن قديم ليکڪن چيو آهي ته اهو نالو هڪ مقامي حڪمران [[اٽالس]] جي نالي تان پيو.<ref>Dionysius of Halicarnassus, ''Roman Antiquities'', [https://penelope.uchicago.edu/Thayer/E/Roman/Texts/Dionysius_of_Halicarnassus/1B*.html 1.35] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20221215151343/https://penelope.uchicago.edu/Thayer/E/Roman/Texts/Dionysius_of_Halicarnassus/1B%2A.html|date=15 December 2022}}, on LacusCurtius; Aristotle, ''Politics'', [https://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0058%3Abook%3D7%3Asection%3D1329b#note-link2 7.1329b] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20150910185719/http://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0058%3Abook%3D7%3Asection%3D1329b|date=10 September 2015}}, on Perseus; Thucydides, ''The Peloponnesian War'', [https://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Thuc.+6.2.4&fromdoc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0200 6.2.4] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20150924213434/http://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Thuc.+6.2.4&fromdoc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0200|date=24 September 2015}}, on Perseus</ref> اٽلي لاءِ قديم يوناني اصطلاح شروعات ۾ رڳو [[ڪلابريا|بروٽيم]] اپٻيٽ جي ڏکڻ حصي ۽ [[ڪاتانزارو]] ۽ [[ويبو والينتيا]] جي ڪجهه حصن لاءِ استعمال ٿيندو هو. [[اوينوٽريا]] ۽ "اٽلي" جو وڏو تصور هڪ ٻئي جا مترادف بڻجي ويا، ۽ اهو نالو [[لوڪانيا]] جي اڪثر حصي تي به لاڳو ٿيڻ لڳو. رومي جمهوريه جي واڌ کان اڳ، اهو نالو يونانين طرفان [[ميسينا آبنائے]] ۽ [[ساليرنو نار|ساليرنو نارين]] ۽ [[تارانٽو نار|تارانٽو]] کي ملائيندڙ لڪير جي وچ واري زمين لاءِ استعمال ٿيندو هو، جيڪا ڪلابريا سان مطابقت رکي ٿي. يونانين "اٽاليا" کي وڌيڪ وڏي علائقي تي لاڳو ڪرڻ شروع ڪيو.<ref>Pallottino, M., ''History of Earliest Italy'', trans. Ryle, M & Soper, K. in Jerome Lectures, Seventeenth Series, p. 50</ref> ڏکڻ ۾ "[[يوناني اٽلي]]" کان علاوه، مورخن هڪ "ايٽرسڪن اٽلي" جي وجود جو به امڪان ظاهر ڪيو آهي، جيڪو وچ اٽلي جي علائقن تي مشتمل هو.<ref>Giovanni Brizzi, Roma. Potere e identità: dalle origini alla nascita dell'impero cristiano, Bologna, Patron, 2012 p. 94</ref> [[رومي اٽلي]]، يعني ''اٽاليا''، جون سرحدون وڌيڪ واضح طور مقرر ٿيل آهن. ڪيٽو جي ''[[اوريجنيز]]'' اٽلي کي الپس جي ڏکڻ ۾ واقع سڄي اپٻيٽ طور بيان ڪري ٿي.<ref>{{Cite book|last=Carlà-Uhink|first=Filippo|url=https://books.google.com/books?id=dSY-DwAAQBAJ&q=cato+italy+south+of+the+Alps&pg=PT49|title=The "Birth" of Italy: The Institutionalization of Italy as a Region, 3rd–1st Century BCE|date=25 September 2017|publisher=Walter de Gruyter GmbH & Co KG|isbn=978-3-1105-4478-7}}; {{Cite book|last=Levene|first=D. S.|url=https://books.google.com/books?id=aLsRDAAAQBAJ&q=cato+walls+of+Italy&pg=PA108|title=Livy on the Hannibalic War|date=17 June 2010|publisher=Oxford University Press|isbn=978-0-1981-5295-8|access-date=12 November 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20240328152752/https://books.google.com/books?id=aLsRDAAAQBAJ&q=cato+walls+of+Italy&pg=PA108#v=snippet&q=cato%20walls%20of%20Italy&f=false|archive-date=28 March 2024|url-status=live}}</ref> 264 ق م ۾ رومي اٽلي مرڪزي-اتر جي [[آرنو]] ۽ [[روبيڪون]] دريائن کان وٺي سڄي ڏکڻ تائين پکڙيل هئي. اتر وارو علائقو، [[سيسالپائن گال]]، جغرافيائي طور اٽلي جو حصو سمجهيو ويندو هو، 220ع ق م واري ڏهاڪي ۾ روم طرفان قبضو ڪيو ويو،<ref>{{Cite book|last=Carlà-Uhink|first=Filippo|url=https://books.google.com/books?id=dSY-DwAAQBAJ&q=Tota+Italia+essays&pg=PT454|title=The "Birth" of Italy: The Institutionalization of Italy as a Region, 3rd–1st Century BCE|date=25 September 2017|publisher=Walter de Gruyter GmbH & Co KG|isbn=978-3-1105-4478-7|access-date=12 November 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211000755/https://books.google.com/books?id=dSY-DwAAQBAJ&q=Tota+Italia+essays&pg=PT454#v=snippet&q=Tota%20Italia%20essays&f=false|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}</ref> پر سياسي طور الڳ رهيو. 42 ق م ۾ ان کي قانوني طور اٽلي جي انتظامي وحدت ۾ ضم ڪيو ويو.<ref>{{Cite book|last=Williams|first=J. H. C.|url=https://books.google.com/books?id=RPj_FkEeVO4C&q=beyond+the+Rubicon|title=Beyond the Rubicon: Romans and Gauls in Republican Italy – J. H. C. Williams – Google Books|date=22 May 2020|publisher=Oxford University Press|isbn=978-0-1981-5300-9|archive-url=https://web.archive.org/web/20200522000630/https://books.google.it/books?id=RPj_FkEeVO4C&dq=beyond+the+Rubicon&hl=en&sa=X&ved=0ahUKEwiI5YrC6rbkAhUvDmMBHXZOCMAQ6AEIKTAA|archive-date=22 May 2020}}; {{Cite book|last=Long|first=George|title=Decline of the Roman republic: Volume 2|year=1866}}; {{Cite web|last=Aurigemma|first=Salvatore|title=Gallia Cisalpina|url=http://www.treccani.it/enciclopedia/gallia-cisalpina_(Enciclopedia-Italiana)|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20230404054511/https://www.treccani.it/enciclopedia/gallia-cisalpina_(Enciclopedia-Italiana)|archive-date=4 April 2023|access-date=14 October 2014|website=treccani.it|publisher=Enciclopedia Italiana|language=it}}</ref> سارڊينيا، [[ڪورسيڪا]]، سسلي ۽ [[مالٽا]] کي 292ع ۾ [[ڊيوڪليشن]] اٽلي ۾ شامل ڪيو،<ref>{{Cite web|title=Italy (ancient Roman territory)|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297743/Italy|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131110232259/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297743/Italy|archive-date=10 November 2013|access-date=10 November 2013|website=Encyclopædia Britannica}}</ref> جنهن سان آخري قديم دور جو اٽلي جديد [[اطالوي جاگرافيائي علائقو|اطالوي جاگرافيائي علائقي]] سان لڳ ڀڳ هم سرحد ٿي ويو.<ref>{{Cite web|title=La riorganizzazione amministrativa dell'Italia. Costantino, Roma, il Senato e gli equilibri dell'Italia romana|url=https://www.treccani.it/enciclopedia/la-riorganizzazione-amministrativa-dell-italia-costantino-roma-il-senato-e-gli-equilibri-dell-italia-romana_%28Enciclopedia-Costantiniana%29|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211119225335/https://www.treccani.it/enciclopedia/la-riorganizzazione-amministrativa-dell-italia-costantino-roma-il-senato-e-gli-equilibri-dell-italia-romana_(Enciclopedia-Costantiniana)|archive-date=19 November 2021|access-date=19 November 2021|language=it}}</ref> لاطيني لفظ ''Italicus'' "اٽلي جي ماڻهو" لاءِ استعمال ٿيندو هو، يعني ''provincial'' يا [[رومي صوبو|رومي صوبي]] مان آيل ماڻهو جي ابتڙ.<ref>''Letters'' 9.23</ref> صفت ''italianus''، جنهن مان ''Italian'' نڪتو، [[وچئين دور جي لاطيني]] مان آهي ۽ [[اوائلي جديد دور]] دوران ''Italicus'' سان متبادل طور استعمال ٿيندي هئي.<ref>''ytaliiens'' (1265) [http://www.cnrtl.fr/etymologie/italien TLFi] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20181029191636/http://www.cnrtl.fr/etymologie/italien|date=29 October 2018}}</ref> [[اولهه رومي سلطنت جي زوال]] کان پوءِ، اٽلي جي [[اوستروگوٿڪ بادشاهت]] قائم ٿي. [[لومبارڊ|لومبارڊن]] جي حملن کان پوءِ، ''اٽاليا'' سندن بادشاهت جي نالي طور برقرار رهي، ۽ [[پاڪ رومي سلطنت]] اندر ان جي [[اٽلي جي بادشاهت (پاڪ رومي سلطنت)|جانشين بادشاهت]] لاءِ به اهو نالو استعمال ٿيو.<ref>{{Cite web|title=IL COMUNE MEDIEVALE|url=https://www.homolaicus.com/storia/medioevo/comune_medievale.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20120318214257/http://www.homolaicus.com/storia/medioevo/comune_medievale.htm|archive-date=18 March 2012|website=homolaicus.com}}</ref> == تاريخ == {{Main|اٽلي جي تاريخ}} === قبل تاريخ ۽ قديم دور === {{Main|قبل تاريخي اٽلي|اٽالڪ قومون|ايٽرسڪن تهذيب|يوناني نوآبادڪاري|ميگنا گريشيا}} [[File:Etruscan Painting 1.jpg|thumb|right|[[ايٽرسڪن تهذيب|ايٽرسڪن]] فريسڪو، [[مونتيروتسي نيڪروپولس]] ۾، 5هين صدي ق م]] [[هيٺيون پيلئوليٿڪ]] جا آثار، جيڪي 850,000 سال اڳ جا آهن، [[مونتي پوجيولو]] مان مليا آهن.<ref>{{Cite web|last=Society|first=National Geographic|title=Erano padani i primi abitanti d'Italia|url=http://www.nationalgeographic.it/scienza/2012/01/20/news/erano_padani_iprimi_abitanti_ditalia-807204|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20190626220707/http://www.nationalgeographic.it/scienza/2012/01/20/news/erano_padani_iprimi_abitanti_ditalia-807204|archive-date=26 June 2019|access-date=11 March 2019|website=National Geographic}}</ref> سڄي اٽلي ۾ کوٽاين مان 200,000 سال اڳ وچين پيلئوليٿڪ دور ۾ [[نينڊرٿال]] جي موجودگي ظاهر ٿي آهي،<ref>Kluwer Academic/Plenum Publishers 2001, ch. 2. {{ISBN|0-3064-6463-2}}.</ref> جڏهن ته [[اوائلي جديد انسان|جديد انسان]] لڳ ڀڳ 40,000 سال اڳ [[ريپارو موڪي]] ۾ ظاهر ٿيا.<ref>42.7–41.5 ka ([[68–95–99.7 rule|1σ CI]]). {{Cite journal|last=Douka|first=Katerina|display-authors=etal|year=2012|title=A new chronostratigraphic framework for the Upper Palaeolithic of Riparo Mochi (Italy)|journal=Journal of Human Evolution|volume=62|issue=2|pages=286–299|doi=10.1016/j.jhevol.2011.11.009|pmid=22189428|bibcode=2012JHumE..62..286D }}; {{Cite web|date=29 January 2010|title=Istituto Italiano di Preistoria e Protostoria|url=http://www.iipp.it/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131015231105/http://www.iipp.it/|archive-date=15 October 2013|publisher=IIPP|access-date=15 August 2017}}</ref> رومي دور کان اڳ واري اٽلي جا [[اٽلي جا قديم ماڻھو|قديم ماڻھو]] [[پروٽو-انڊو-يورپي|انڊو-يورپي]] هئا، خاص طور [[اٽالڪ قومون]]. ممڪن غير انڊو-يورپي يا [[قبل انڊو-يورپي ٻوليون|قبل انڊو-يورپي]] ورثي وارن مکيه تاريخي ماڻهن ۾ [[ايٽرسڪن]]، سسلي جا [[ايلميئن]] ۽ [[سيڪاني]]، ۽ قبل تاريخي [[سارڊينيائي ماڻھو]] شامل آهن، جن [[نوراجڪ تهذيب]] کي جنم ڏنو. ٻين قديم آبادين ۾ [[ريئتيائي ماڻھو]] ۽ [[ڪاموني]] شامل آهن، جيڪي [[والڪامونيڪا ۾ پٿريلي چٽساليون|والڪامونيڪا جي پٿريلي چٽسالين]] لاءِ مشهور آهن.<ref>{{Cite web|title=Rock Drawings in Valcamonica|url=https://whc.unesco.org/en/list/94|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100703183257/http://whc.unesco.org/en/list/94|archive-date=3 July 2010|access-date=29 June 2010|publisher=UNESCO World Heritage Centre}}</ref> هڪ قدرتي ممي، [[اوئٽسي]]، جيڪا 3400–3100 ق م جي آهي، 1991ع ۾ [[سيميلاون]] گليشيئر مان دريافت ٿي.<ref>{{Cite journal|last1=Bonani|first1=Georges|last2=Ivy|first2=Susan D.|display-authors=etal|year=1994|title=AMS {{SimpleNuclide|Carbon|14}} Age Determination of Tissue, Bone and Grass Samples from the Ötzal Ice Man|url=http://digitalcommons.library.arizona.edu/objectviewer?o=http%3A%2F%2Fradiocarbon.library.arizona.edu%2FVolume36%2FNumber2%2Fazu_radiocarbon_v36_n2_247_250_v.pdf|url-status=live|journal=Radiocarbon|volume=36|issue=2|pages=247–250|doi=10.1017/s0033822200040534|archive-url=https://web.archive.org/web/20100720211402/https://digitalcommons.library.arizona.edu/objectviewer?o=http%3A%2F%2Fradiocarbon.library.arizona.edu%2FVolume36%2FNumber2%2Fazu_radiocarbon_v36_n2_247_250_v.pdf|archive-date=20 July 2010|access-date=4 February 2016|doi-access=free}}</ref> پهريان نوآبادڪار [[فينيقيه|فينيقي]] هئا، جن سسلي ۽ سارڊينيا جي ڪنارن تي [[ايمپوريم (قديم دور)|واپاري مرڪز]] قائم ڪيا. انهن مان ڪجهه ننڍا شهري مرڪز بڻيا ۽ [[يوناني نوآبادين]] سان گڏوگڏ ترقي ڪئي.<ref>{{Cite journal|last1=Raclot|first1=Thierry|last2=Oudart|first2=Hugues|date=January 2000|title=CORPS GRAS ET OBESITE Acides gras alimentaires et obésité: aspects qualitatifs et quantitatifs|journal=Oléagineux, Corps gras, Lipides|volume=7|issue=1|pages=77–85|doi=10.1051/ocl.2000.0077|issn=1258-8210|doi-access=free}}</ref> 8هين ۽ 7هين صدي ق م دوران، [[پٿيڪوسائي]] ۾ يوناني نوآباديون قائم ٿيون، جيڪي آخرڪار اطالوي اپٻيٽ جي ڏکڻ ۽ سسلي جي سامونڊي ڪناري تائين پکڙجي ويون؛ اهو علائقو بعد ۾ [[ميگنا گريشيا]] جي نالي سان مشهور ٿيو.<ref>Emilio Peruzzi, ''Mycenaeans in early Latium'', (Incunabula Graeca 75), Edizioni dell'Ateneo & Bizzarri, Roma, 1980</ref> [[آيونيائي]]، [[ڊوريائي يوناني|ڊوريائي]] نوآبادڪارن، [[سيراڪيوز وارا|سيراڪيوزن]] ۽ [[اڪائيائي (قبيلو)|اڪائيائين]] ڪيترائي شهر قائم ڪيا. [[اٽلي جي يوناني نوآبادڪاري|يوناني نوآبادڪاري]] [[اٽالڪ قومون|اٽالڪ قومن]] کي جمهوري حڪومتي صورتن ۽ اعليٰ فني ۽ ثقافتي اظهار سان رابطي ۾ آندو.<ref>{{Cite web|title=II 1987: Uomini e vicende di Magna Grecia |url=https://www.bpp.it/Apulia/html/archivio/1987/II/art/R87II015.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210204123345/https://www.bpp.it/Apulia/html/archivio/1987/II/art/R87II015.html|archive-date=4 February 2021|access-date=31 January 2021|website=bpp.it}}</ref> === قديم روم === {{Main|قديم روم|اٽلي ۾ رومي واڌ|رومي اٽلي}} {{Multiple image | align = right | direction = vertical | width = 220 | image1 = Colosseo 2020.jpg | caption1 = [[ڪولوسيئم]]، جنهن کي وڏي پيماني تي قديم تاريخ جي تعمير ۽ انجنيئرنگ جي عظيم ترين ڪمن مان هڪ سمجهيو وڃي ٿو | image2 = Roman Empire Trajan 117AD.png|275 | caption2 = {{legend|#b23938|117ع ۾ [[رومي سلطنت]] پنهنجي سڀ کان وڏي وسعت تي<ref>{{Cite book|last=Bennett, Julian|url=https://books.google.com/books?id=qk_tofvS8EsC|title=Trajan: Optimus Princeps : a Life and Times|publisher=Routledge|year=1997|isbn=978-0-415-16524-2}}</ref>}} {{legend|#d28989|[[تابع رياست|تابع رياستون]]}} }} اٽلي جي تاريخ ڪيترين [[اٽلي جي قديم قومن جي فهرست|اٽالڪ قومن]] تائين وڃي ٿي، جن ۾ خاص طور [[قديم رومي]] شامل آهن، جن [[رومي جمهوريه]] دوران ڀونوچ سمنڊ جي دنيا کي فتح ڪيو ۽ [[رومي سلطنت]] دوران صدين تائين ان تي حڪومت ڪئي.<ref>{{Cite book |last1=Carl Waldman |url=https://books.google.com/books?id=kfv6HKXErqAC |title=Encyclopedia of European Peoples |last2=Catherine Mason |publisher=Infobase Publishing |year=2006 |isbn=978-1-4381-2918-1 |page=586 |access-date=23 February 2013 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230311102543/https://books.google.com/books?id=kfv6HKXErqAC |archive-date=11 March 2023 |url-status=live}}; {{Cite book |last=Mommsen |first=Theodor |author-link=Theodor Mommsen |title=[[History of Rome (Mommsen)|History of Rome]], Book II: From the Abolition of the Monarchy in Rome to the Union of Italy |publisher=Reimer & Hirsel |year=1855 |location=Leipzig}}; {{Cite book |last=Lazenby |first=John Francis |url=https://archive.org/details/hannibalswarmili00laze |title=Hannibal's War: A Military History of the Second Punic War |date=4 February 1998 |publisher=University of Oklahoma Press |isbn=978-0-8061-3004-0 |page=[https://archive.org/details/hannibalswarmili00laze/page/29 29] |quote=Italy homeland of the Romans. |url-access=registration |via=Internet Archive}}</ref> قديم روم، جيڪو وچ اٽلي ۾ [[ٽائبر درياهه]] تي هڪ آبادڪاري هو، [[روم جو بنياد|753 ق م ۾ قائم ٿيو]] ۽ 244 سالن تائين بادشاهي نظام هيٺ حڪمراني ڪئي وئي.<ref>{{Cite web |date=24 November 2009 |title=Rome founded {{!}} 21 April, 753 B.C. |url=https://www.history.com/this-day-in-history/april-21/rome-founded |access-date=10 April 2025 |website=HISTORY |language=en}}</ref> 509 ق م ۾، رومن، سينيٽ ۽ عوام ([[SPQR]]) واري حڪومت جي حمايت ڪندي، [[رومي بادشاهت جو خاتمو|بادشاهت کي نيڪالي ڏني]] ۽ هڪ اشرافي جمهوريه قائم ڪئي.<ref>{{Cite journal|last=Sanders|first=Henry A.|date=1908|title=The Chronology of Early Rome|url=https://www.jstor.org/stable/261793|journal=Classical Philology|volume=3|issue=3|pages=316–329|doi=10.1086/359186|jstor=261793|s2cid=161535192|issn=0009-837X |quote=It has come to be second nature ... to date the founding of Rome [to] 753 BC [and] the first year of the Republic [to] 509&nbsp;BC.|url-access=subscription}}</ref> اطالوي اپٻيٽ، جنهن جو نالو ''اٽاليا'' هو، رومي واڌ دوران هڪ متحد وحدت ۾ گڏ ڪيو ويو؛ نون علائقن جي فتح اڪثر [[سامنائيٽ جنگيون|ٻين اٽالڪ قبيلن]]، [[رومي-ايٽرسڪن جنگيون|ايٽرسڪنن]]، [[رومي-گالي جنگيون|سيلٽن]] ۽ [[پائرهڪ جنگ|يونانين]] جي قيمت تي ٿي. مقامي قبيلن ۽ شهرن جي اڪثريت سان هڪ مستقل اتحاد قائم ٿيو، ۽ روم اولهه يورپ، اتر آفريڪا ۽ [[وچ اوڀر جي تاريخ#يوناني ۽ رومي سلطنت|وچ اوڀر]] جي فتح شروع ڪئي. 44 ق م ۾ [[جوليس سيزر]] جي قتل کان پوءِ، روم هڪ وڏي سلطنت بڻجي ويو، جيڪا [[رومي برطانيه|برطانيه]] کان [[ميسوپوٽيميا (رومي صوبو)|فارس]] جي سرحدن تائين پکڙيل هئي، ۽ سڄي ڀونوچ سمنڊ جي حوض کي پنهنجي اندر آڻي ڇڏيو، جتي يوناني، رومي ۽ ٻيون ثقافتون گڏجي هڪ طاقتور تهذيب ۾ تبديل ٿيون. پهرئين شهنشاهه [[آگسٽس]] جي ڊگهي حڪومت امن ۽ خوشحالي جو دور شروع ڪيو. رومي اٽلي سلطنت جو [[ميٽروپول]]، رومن جو وطن ۽ گاديءَ واري هنڌ جو علائقو رهيو.<ref>{{Cite journal|last=Morcillo|first=Marta García|title=The Glory of Italy and Rome's Universal Destiny in Strabo's Geographika, in: A. Fear – P. Liddel (eds), Historiae Mundi. Studies in Universal History. Duckworth: London 2010: 87–101. |url=https://www.academia.edu/362374|url-status=live|journal=Historiae Mundi: Studies in Universal History|archive-url=https://web.archive.org/web/20220114073554/https://www.academia.edu/362374|archive-date=14 January 2022|access-date=20 November 2021}}; {{Cite book|last=Keaveney|first=Arthur|url=https://books.google.com/books?id=ojoOAAAAQAAJ|title=Arthur Keaveney: ''Rome and the Unification of Italy''|date=January 1987|publisher=Croom Helm|isbn=978-0-7099-3121-8|access-date=20 November 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211000835/https://books.google.com/books?id=ojoOAAAAQAAJ|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}; {{Cite book|last=Billanovich|first=Giuseppe|url=https://books.google.com/books?id=fVylk1KUS84C&dq=Italia+domina+provinciarum&pg=PR13|title=Libreria Universitaria Hoepli, Lezioni di filologia, Giuseppe Billanovich e Roberto Pesce: ''Corpus Iuris Civilis, Italia non erat provincia, sed domina provinciarum'', Feltrinelli, p.363|publisher=Roberto Pesce|year=2008|isbn=978-8-8965-4309-2|language=it|access-date=20 November 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211000801/https://books.google.com/books?id=fVylk1KUS84C&dq=Italia+domina+provinciarum&pg=PR13#v=onepage&q=Italia%20domina%20provinciarum&f=false|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}</ref> [[رومي سلطنت جي تاريخ|سلطنت جي پهرين ٻن صدين]] ۾ بي مثال استحڪام جو دور ڏٺو ويو، جيڪو [[پيڪس رومانا]] ({{Literal translation|رومي امن}}) جي نالي سان مشهور آهي. روم [[رومي سلطنت جون سرحدون|پنهنجي سڀ کان وڏي علائقائي وسعت]] [[ٽراجن]] جي دور ۾ حاصل ڪئي ({{Reign|98|117|era=AD}})، پر وڌندڙ پريشانين ۽ زوال جو دور [[ڪوموڊس]] جي دور ۾ شروع ٿيو ({{Reign|180|192}}).<ref>{{Cite web |date=10 June 2024 |title=Five Good Emperors |url=https://www.britannica.com/topic/Five-Good-Emperors |access-date=4 August 2024 |website=www.britannica.com |language=en}}</ref><ref>{{Citation |last=Gibbon |first=Edward |title=The History of the Decline And Fall of the Roman Empire |date=1776 |chapter=The Decline And Fall in the West – Chapter 4 |chapter-url=https://www.ccel.org/g/gibbon/decline/volume1/chap4.htm |author-link=Edward Gibbon |access-date=27 June 2017 |archive-date=24 August 2017 |archive-url=https://web.archive.org/web/20170824100850/http://www.ccel.org/g/gibbon/decline/volume1/chap4.htm |url-status=live}}</ref> [[لڏپلاڻ وارو دور]]، جنهن ۾ [[جرمنڪ-رومي رابطا|جرمنڪ قومن جا وڏا حملا]] شامل هئا، رومي سلطنت جي زوال جو سبب بڻيو. رومي سلطنت تاريخ جي سڀ کان وڏين سلطنتن مان هڪ هئي، جنهن وٽ وڏي اقتصادي، ثقافتي، سياسي ۽ فوجي طاقت هئي.<ref>{{Cite web |date=4 June 2024 |title=The Roman Empire at its greatest expansion |url=https://trizioeditore.it/en/blogs/notizie/impero-romano-massima-espansione-mappa-storia |access-date=10 April 2025 |website=Trizio Editore |language=en}}</ref> پنهنجي سڀ کان وڏي وسعت تي، ان جو علائقو {{Convert|5|e6km2|abbr=off}} هو.<ref>{{Cite journal|last=Taagepera|first=Rein|author-link=Rein Taagepera|year=1979|title=Size and Duration of Empires: Growth-Decline Curves, 600 B.C. to 600 A.D|journal=Social Science History|volume=3|issue=3/4|pages=115–138|doi=10.2307/1170959|jstor=1170959}}; {{Cite journal|last1=Turchin|first1=Peter|last2=Adams|first2=Jonathan M.|last3=Hall|first3=Thomas D|year=2006|title=East–West Orientation of Historical Empires|url=http://peterturchin.com/PDF/Turchin_Adams_Hall_2006.pdf|url-status=live|journal=Journal of World-Systems Research|volume=12|issue=2|page=222|doi=10.5195/JWSR.2006.369|issn=1076-156X|archive-url=http://arquivo.pt/wayback/20160517210851/http://peterturchin.com/PDF/Turchin_Adams_Hall_2006.pdf|archive-date=17 May 2016|access-date=6 February 2016|doi-access=free}}</ref> [[رومي سلطنت جو ورثو|رومي ورثي]] مغربي تهذيب تي گهرو اثر وڌو ۽ جديد دنيا کي شڪل ڏني. لاطيني مان نڪتل [[رومانس ٻوليون|رومانس ٻولين]] جو وسيع استعمال، [[رومي انگ|عددي نظام]]، جديد مغربي الفابيٽ ۽ ڪئلينڊر، ۽ عيسائيت جو عالمي مذهب طور اڀرڻ، رومي غلبي جي ڪيترن ئي ورثن مان آهن.<ref>{{Cite book|last=Richard|first=Carl J.|title=Why we're all Romans: the Roman contribution to the western world|publisher=Rowman & Littlefield|year=2010|isbn=978-0-7425-6779-5|edition=1st pbk.|location=Lanham, MD|pages=xi–xv}}</ref> === وچون دور === {{Main|وچئين دور ۾ اٽلي}} [[اولهه رومي سلطنت جي زوال]] کان پوءِ، اٽلي [[اٽلي جي بادشاهت (476–493)|اوڊواڪر جي بادشاهت]] هيٺ آيو، ۽ پوءِ [[اوستروگوٿ]] ان تي قابض ٿيا.<ref>{{Cite book|last=Sarris|first=Peter|title=Empires of faith: the fall of Rome to the rise of Islam, 500–700|publisher=Oxford UP|year=2011|isbn=978-0-1992-6126-0|edition=1st. pub.|location=Oxford|page=118}}</ref> حملن جي نتيجي ۾ بادشاهتن جو افراتفري وارو سلسلو پيدا ٿيو ۽ مبينا "[[اونداهو دور (تاريخ نويسي)|اونداهو دور]]" شروع ٿيو. 6هين صديءَ ۾ هڪ ٻئي [[جرمنڪ قومون|جرمنڪ قبيلي]]، [[لومبارڊن]]، جي حملي بازنطيني موجودگي کي گهٽائي ڇڏيو ۽ اپٻيٽ جي سياسي وحدت ختم ڪري ڇڏي. اتر ۾ [[لومبارڊ بادشاهت]] ٺهي، وچ-ڏکڻ تي پڻ لومبارڊن جو ڪنٽرول هو، ۽ ٻيا حصا بازنطيني رهيا.<ref>{{Cite web|title=History of Italy|url=https://www.britannica.com/place/Italy/Lombards-and-Byzantines|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220929150112/https://www.britannica.com/place/Italy/Lombards-and-Byzantines|archive-date=29 September 2022|access-date=29 September 2022|website=Encyclopædia Britannica}}</ref> [[File:Marco Polo Mosaic from Palazzo Tursi.jpg|thumb|right|upright=.7|[[مارڪو پولو]]، 13هين صديءَ جو ڳولائو]] لومبارڊ بادشاهت 8هين صديءَ جي آخر ۾ [[شارليمان]] جي هٿان [[فرانڪيا]] ۾ ضم ٿي وئي ۽ اٽلي جي بادشاهت بڻجي وئي.<ref>{{Cite web|title=Carolingian and post-Carolingian Italy, 774–962|url=https://www.britannica.com/place/Italy/Carolingian-and-post-Carolingian-Italy-774-962|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20221007160553/https://www.britannica.com/place/Italy/Carolingian-and-post-Carolingian-Italy-774-962|archive-date=7 October 2022|access-date=7 October 2022|website=Encyclopædia Britannica}}</ref> فرانڪن [[پاپائي رياستون]] ٺاهڻ ۾ مدد ڪئي. 13هين صديءَ تائين سياست [[پاڪ رومي شهنشاهه|پاڪ رومي شهنشاهن]] ۽ پاپائيت جي لاڳاپن تي غالب رهي، جتي شهري رياستون عارضي فائدي لاءِ اڳئين ڌر ([[گبيلين]]) يا پوئين ڌر ([[گويلف]]) سان گڏ ٿينديون هيون.<ref>{{Cite book|last=Nolan|first=Cathal J.|title=The age of wars of religion, 1000–1650: an encyclopedia of global warfare and civilization |publisher=Greenwood Press|year=2006|isbn=978-0-3133-3045-2|edition=1. publ.|location=Westport (Connecticut)|page=360}}</ref> جرمنڪ شهنشاهه ۽ رومي پونٽف وچئين دور جي يورپ جون [[عالمي طاقتون]] بڻجي ويا. بهرحال، [[سرماياداري تڪرار]] ۽ گويلفن ۽ گبيلينن جي وچ ۾ ٽڪراءُ اتر ۾ شهنشاهي-جاگيرداري نظام کي ختم ڪري ڇڏيو، جتي شهرن آزادي حاصل ڪئي.<ref>{{Cite book|last=Jones|first=Philip|author-link=Philip Jones (historian)|title=The Italian city-state: from Commune to Signoria|publisher=Clarendon Press|year=1997|isbn=978-0-1982-2585-0|location=Oxford|pages=55–77}}</ref> 1176ع ۾، شهري رياستن جي [[لومبارڊ ليگ]] پاڪ رومي شهنشاهه [[فريڊرڪ بارباروسا]] کي شڪست ڏني، جنهن سان انهن جي آزادي يقيني ٿي. شهري رياستن، جهڙوڪ ميلان، فلورينس ۽ وينس، مالياتي ترقي ۾ نهايت اهم جدت وارو ڪردار ادا ڪيو، بئنڪنگ جي طريقن کي تيار ڪندي، ۽ سماجي تنظيم جي نون روپن کي ممڪن بڻائيندي.<ref>{{Cite book|last=Niall|first=Ferguson|title=The Ascent of Money: The Financial History of the World|publisher=Penguin|year=2008}}</ref> ساحلي ۽ ڏاکڻن علائقن ۾، سامونڊي جمهوريهن ڀونوچ سمنڊ تي غلبو حاصل ڪيو ۽ مشرق ڏانهن واپار تي اجارو قائم ڪيو. اهي آزاد [[ٿالاسوڪريسي|سامونڊي طاقت واريون]] شهري رياستون هيون، جن ۾ واپارين وٽ ڪافي طاقت هئي. جيتوڻيڪ اهي اشرافي حڪومتون هيون، پر انهن طرفان ڏنل نسبي سياسي آزادي علمي ۽ فني ترقي لاءِ سازگار هئي.<ref name="Lane">{{Cite book|last=Lane|first=Frederic C.|title=Venice, a maritime republic|publisher=Johns Hopkins University Press|year=1991|isbn=978-0-8018-1460-0|edition=4. print.|location=Baltimore|page=73}}</ref> سڀ کان مشهور سامونڊي جمهوريهون وينس، [[جينووا جمهوريه|جينووا]]، [[پيزا جمهوريه|پيزا]] ۽ [[امالفي جو ڊچي|امالفي]] هيون.<ref>G. Benvenuti – Le Repubbliche Marinare. Amalfi, Pisa, Genova, Venezia – Newton & Compton editori, Roma 1989; Armando Lodolini, ''Le repubbliche del mare'', Biblioteca di storia patria, 1967, Roma. {{Cite book|last=Peris|first=Persi|title=Conoscere l'Italia|publisher=Istituto Geografico De Agostini|year=1982|pages=74}}; {{Cite web|title=Repubbliche Marinare|url=http://www.treccani.it/enciclopedia/repubbliche-marinare|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190829104758/http://www.treccani.it/enciclopedia/repubbliche-marinare|archive-date=29 August 2019|access-date=13 September 2019|website=Treccani.it|publisher=Istituto dell'Enciclopedia Italiana|language=it}}; {{Cite web|title=Repubbliche marinare|url=https://thes.bncf.firenze.sbn.it/termine.php?id=29771|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200101131949/https://thes.bncf.firenze.sbn.it/termine.php?id=29771|archive-date=1 January 2020|access-date=13 September 2019|website=thes.bncf.firenze.sbn.it|publisher=[[قومي مرڪزي لائبريري (فلورينس)]]|language=it}}</ref> هر هڪ کي پرڏيهي زمينن، ٻيٽن، ايڊرياٽڪ، ايجيئن ۽ ڪاري سمنڊن جي علائقن، ۽ ويجهي اوڀر ۽ اتر آفريڪا ۾ واپاري نوآبادين تي غلبو حاصل هو.<ref>{{Cite book|last=Zorzi|first=Alvise|author-link=Alvise Zorzi|url=https://books.google.com/books?id=IP5OAAAAMAAJ&q=%22even+in+countries+where+aid+is+near+at+hand+%22+%22attack+from+the+sea%22|title=Venice: The Golden Age, 697 – 1797 |publisher=Abbeville Press|year=1983|isbn=0-8965-9406-8|location=New York|page=255|access-date=16 September 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20230202182132/https://books.google.com/books?id=IP5OAAAAMAAJ&q=%22even+in+countries+where+aid+is+near+at+hand+%22+%22attack+from+the+sea%22|archive-date=2 February 2023|url-status=live}}</ref> {{Multiple image | align = right | total_width = 345 | direction = horizontal | width1 = 280 | image1 = Naval Jack of Italy.svg | width2 = 280 | image2 = Republik Venedig Handelswege01-IT.png | alt2 = نقشو | footer = کاٻي: [[اطالوي بحريه]] جو جهنڊو. گھڙيال جي رخ ۾، مٿئين کاٻي کان: [[وينس جي جمهوريه|وينس]]، [[جينووا جمهوريه|جينووا]]، [[پيزا جمهوريه|پيزا]] ۽ [[امالفي جو ڊچي|امالفي]] جا نشان.<br/>ساڄي: واپاري رستا، [[جينووا جون نوآباديون|جينووا]] ۽ [[اسٽاتو دا مار|وينس]] جون نوآباديون. }} وينس ۽ جينووا يورپ جا اوڀر ڏانهن دروازا هئا، ۽ نفيس شيشي جا ٺاهيندڙ هئا، جڏهن ته فلورينس ريشم، اون، بئنڪنگ ۽ زيورن جو مرڪز هو. پيدا ٿيل دولت وڏن عوامي ۽ خانگي فني منصوبن جي سرپرستي لاءِ استعمال ٿي. انهن جمهوريهن [[صليبي جنگون|صليبي جنگين]] ۾ حصو ورتو، مدد ۽ ٽرانسپورٽ مهيا ڪئي، پر بنيادي طور سياسي ۽ تجارتي موقعن جي پيروي ڪئي.<ref name=Lane/> اٽلي پهريون علائقو هو جتي اهي معاشي تبديليون محسوس ٿيون، جن [[تجارتي انقلاب]] ڏانهن واٽ هموار ڪئي: وينس [[قسطنطنيه جي لٽ|بازنطيني گاديءَ واري شهر کي لٽڻ]] ۽ [[مارڪو پولو]] جي ايشيا ڏانهن سفرن جي مالي مدد ڪرڻ جي قابل ٿي؛ پهرين يونيورسٽيون اطالوي شهرن ۾ ٺهيون، ۽ [[اڪويناس]] جهڙن عالمن عالمي شهرت حاصل ڪئي؛ سرمائيداري ۽ بئنڪنگ خاندان فلورينس ۾ اڀريا، جتي [[دانتي]] ۽ [[جوتو]] لڳ ڀڳ 1300ع ۾ سرگرم هئا.<ref name="See">{{Cite web |last=Sée |first=Henri |title=Modern Capitalism Its Origin and Evolution |url=http://www.efm.bris.ac.uk/het/see/ModernCapitalism.pdf |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20131007010542/http://www.efm.bris.ac.uk/het/see/ModernCapitalism.pdf |archive-date=7 October 2013 |access-date=29 August 2013 |website=University of Rennes |publisher=Batoche Books}}</ref> ڏکڻ ۾، سسلي 9هين صديءَ ۾ [[سسلي جي امارت|عرب اسلامي امارت]] بڻجي چڪي هئي، جيڪا 11هين صديءَ جي آخر ۾ [[اطالو-نارمن]] جي فتح تائين خوشحال رهي؛ انهن ڏکڻ اٽلي جي اڪثر لومبارڊ ۽ بازنطيني شهزادگين سان گڏ ان کي فتح ڪيو.<ref>{{cite book |last=Ali |first=Ahmed Essa with Othman |title=Studies in Islamic civilization: the Muslim contribution to the Renaissance |year=2010 |publisher=International Institute of Islamic Thought |location=Herndon, VA |isbn=978-1-56564-350-5 |pages=38–40}}</ref> پوءِ اهو علائقو [[سسلي جي بادشاهت]] ۽ [[نيپلز جي بادشاهت]] جي وچ ۾ ورهايو ويو.{{efn|نيپلز جي بادشاهت جو اصطلاح مورخ استعمال ڪن ٿا، پر ان جي حڪمرانن نه، جن اصل نالو 'سسلي جي بادشاهت' برقرار رکيو، يعني ٻه سسلي جون بادشاهتون موجود هيون.}}<ref>Eleni Sakellariou, ''Southern Italy in the Late Middle Ages: Demographic, Institutional and Economic Change in the Kingdom of Naples, c.1440–c.1530'' (Brill, 2012), pp. 63–64.</ref> 1348ع واري [[ڪاري موت]] شايد اٽلي جي آبادي جو هڪ ٽيون حصو ماري ڇڏيو.<ref>Stéphane Barry and Norbert Gualde, "The Biggest Epidemics of History" (La plus grande épidémie de l'histoire), in ''L'Histoire'' n° 310, June 2006, pp. 45–46; "[https://www.brown.edu/Departments/Italian_Studies/dweb/plague/effects/death_toll.shtml Plague]". Brown University. {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20090831003435/http://www.brown.edu/Departments/Italian_Studies/dweb/plague/effects/death_toll.shtml|date=31 August 2009}}</ref> === اوائلي جديد دور === {{Main|اطالوي نشاةِ ثانيه|اوائلي جديد اٽلي جي تاريخ}} [[File:Italy 1494.svg|thumb|upright=.8|right|1494ع ۾ [[اطالوي جنگيون|اطالوي جنگين]] کان اڳ [[اٽلي جي تاريخي رياستن جي فهرست#آخري وچون دور|اطالوي رياستون]]]] 1400ع ۽ 1500ع جي ڏهاڪن دوران، اٽلي [[نشاةِ ثانيه]] جو جنم هنڌ ۽ مرڪز هو. هن دور وچئين دور کان جديد دور ڏانهن منتقلي کي ظاهر ڪيو ۽ واپاري شهرن جي گڏ ڪيل دولت ۽ حاڪم خاندانن جي سرپرستيءَ سان وڌايو ويو.<ref name="strathern">Strathern, Paul ''The Medici: Godfathers of the Renaissance'' (2003)</ref> اطالوي سياسي وحدتون هاڻي علائقائي رياستون هيون، جن تي عملي طور شهزادن جي حڪومت هئي، جيڪي واپار ۽ انتظاميه تي ڪنٽرول رکندا هئا، ۽ سندن درٻارون فنون ۽ سائنسن جا مرڪز بڻجي ويون. اهي شهزادگيون سياسي خاندانن ۽ واپاري خاندانن، جهڙوڪ فلورينس جا [[ميڊيچي]]، جي اڳواڻي هيٺ هيون. [[مغربي ڦوٽ]] جي خاتمي کان پوءِ، نئين چونڊيل [[پوپ مارٽن پنجون]] [[پاپائي رياستون|پاپائي رياستن]] ڏانهن موٽي آيو ۽ اٽلي کي اولهه عيسائيت جو واحد مرڪز طور بحال ڪيو. [[ميڊيچي بئنڪ]] پاپائيت جو قرض ڏيندڙ ادارو بڻيو، ۽ ڪليسا ۽ نون سياسي خاندانن جي وچ ۾ اهم لاڳاپا قائم ٿيا.<ref name="strathern"/><ref>[http://www.florentine-society.ru/Medici_Chapel_Mysteries.htm Peter Barenboim, Sergey Shiyan, ''Michelangelo: Mysteries of Medici Chapel'', SLOVO, Moscow, 2006]. {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20110511133416/http://www.florentine-society.ru/Medici_Chapel_Mysteries.htm|date=11 May 2011}}. {{ISBN|5-8505-0825-2}}.</ref> [[File:Leonardo self.jpg|thumb|upright=.7|[[ليونارڊو دا ونچي]]، مثالي [[نشاةِ ثانيه انسان]]، پنهنجي تصوير ۾ ({{circa}} 1512)]] 1453ع ۾، [[پوپ نڪولس پنجون]] جي بازنطينين جي مدد لاءِ ڪوششن باوجود، [[قسطنطنيه]] جو شهر [[عثماني سلطنت|عثمانين]] جي قبضي ۾ آيو. ان سبب [[نشاةِ ثانيه ۾ يوناني عالم|يوناني عالمن]] ۽ متنن جي اٽلي ڏانهن لڏپلاڻ ٿي، جنهن يوناني [[انسان پرستي]] جي ٻيهر دريافت کي وڌيڪ هٿي ڏني.<ref>Encyclopædia Britannica, ''Renaissance'', 2008, O.Ed.; Har, Michael H. ''History of Libraries in the Western World'', Scarecrow Press Incorporate, 1999. {{ISBN|0-8108-3724-2}}. Norwich, John Julius, ''A Short History of Byzantium'', 1997, Knopf. {{ISBN|0-6794-5088-2}}.</ref> انسان پرست حڪمرانن، جهڙوڪ [[فيديريڪو دا مونتيفيلترو]] ۽ [[پوپ پائيس ٻيون]]، [[مثالي شهر|مثالي شهرن]] جي قيام لاءِ ڪم ڪيو، ۽ [[اربينو]] ۽ [[پيئنزا]] جو بنياد وڌو. [[پيڪو ديلا ميراندولا]] ''[[انسان جي عظمت تي خطبو]]'' لکيو، جنهن کي نشاةِ ثانيه جو منشور سمجهيو وڃي ٿو. فنون ۾، اطالوي نشاةِ ثانيه صديون تائين يورپي فن تي غالب اثر رکيو، فنڪارن جهڙوڪ [[ليونارڊو دا ونچي]]، [[بوتيچيلي]]، [[مائيڪل اينجلو]]، [[رافائيل]]، [[جوتو]]، [[دوناتيلو]] ۽ [[تيشيان]]، ۽ معمارن جهڙوڪ [[فليپو برونيلليسڪي]]، [[اندريا پالاديو]] ۽ [[دوناتو برامانتي]] سان. سامونڊي جمهوريهن مان اطالوي [[اطالوي ڳولائوئن جي فهرست|ڳولائو]] ۽ ناوَچالڪ، عثمانين کان بچندي هندستان ڏانهن متبادل رستو ڳولڻ لاءِ بيتاب، ائٽلانٽڪ ملڪن جي بادشاهن کي پنهنجون خدمتون پيش ڪندا هئا ۽ [[دريافتن جو دور|دريافتن جي دور]] ۽ آمريڪا جي نوآبادڪاري جي شروعات ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو. سڀ کان نمايان ڳولائوئن ۾ [[ڪرسٽوفر ڪولمبس]] شامل هو، جنهن جي [[ڪرسٽوفر ڪولمبس جا سفر|1492ع واري سفر]] آمريڪا سان مسلسل يورپي رابطو، نوآبادڪاري ۽ استحصال شروع ڪيو؛<ref>Encyclopædia Britannica, 1993 ed., Vol. 16, pp. 605ff / Morison, ''Christopher Columbus'', 1955 ed., pp. 14ff</ref> [[جان ڪيبٽ]]، جنهن [[نارسمن|نارس]] کان پوءِ اتر آمريڪا جي پهرين دستاويزي يورپي کوجنا ڪئي؛<ref>{{Cite web|year=2007|title=''Catholic Encyclopedia'' "John & Sebastian Cabot"|url=http://www.newadvent.org/cathen/03126d.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200518005335/https://www.newadvent.org/cathen/03126d.htm|archive-date=18 May 2020|access-date=17 May 2008|publisher=newadvent}}</ref> ۽ [[آمريگو ويسپوچي]]، جنهن جي سفرن انهن زمينن کي نئون کنڊ، يعني "نئين دنيا"، طور تصديق ڪيو، جنهن کي پوءِ سندس نالي تي رکيو ويو.<ref>{{Cite book|last=Eric Martone|url=https://books.google.com/books?id=MHJ1DQAAQBAJ&pg=PA109|title=Italian Americans: The History and Culture of a People|publisher=ABC-CLIO|year=2016|isbn=978-1-6106-9995-2|page=504|access-date=22 November 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211001055/https://books.google.com/books?id=MHJ1DQAAQBAJ&pg=PA109|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}</ref><ref>{{Cite book|last=Greene|first=George Washington|author-link=George Washington Greene|url=https://books.google.com/books?id=1qsuAAAAYAAJ&pg=PAPA13|title=The Life and Voyages of Verrazzano|publisher=Folsom, Wells, and Thurston|year=1837|location=Cambridge University|page=13|access-date=18 August 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211000806/https://books.google.com/books?id=1qsuAAAAYAAJ&pg=PAPA13#v=onepage&q&f=false|archive-date=11 February 2024|url-status=live|via=Google Books}}</ref> وينس، نيپلز، فلورينس، ميلان ۽ پاپائيت جي وچ ۾ [[اٽالڪ ليگ]] نالي دفاعي اتحاد قائم ٿيو. [[لورينزو دي ميڊيچي|لورينزو ''دي ميگنيفيسنٽ'' دي ميڊيچي]] نشاةِ ثانيه جو سڀ کان وڏو سرپرست هو؛ سندس مدد ليگ کي ترڪن جي [[اوترانتو جو گهيرو|حملي کي ناڪام ڪرڻ]] جي قابل بڻايو. بهرحال، اهو اتحاد 1490ع واري ڏهاڪي ۾ ٽٽي پيو؛ [[فرانس جو چارلس اٺون]] جي حملي اپٻيٽ ۾ جنگين جي هڪ سلسلي جي شروعات ڪئي. [[اعليٰ نشاةِ ثانيه]] دوران، [[جوليس ٻيون]] (1503–1513) جهڙا پوپ اٽلي تي ڪنٽرول لاءِ پرڏيهي بادشاهن خلاف وڙهيا؛ [[پال ٽيون]] (1534–1549) يورپي طاقتن جي وچ ۾ امن لاءِ ثالثي کي ترجيح ڏني. اهڙن تڪرارن جي وچ ۾، ميڊيچي پوپن [[ليو ڏهون]] (1513–1521) ۽ [[ڪليمنٽ ستون]] (1523–1534) جرمني، انگلينڊ ۽ ٻين هنڌن ۾ [[پروٽيسٽنٽ اصلاح]] کي منهن ڏنو. 1559ع ۾، فرانس ۽ هبسبرگن جي وچ ۾ [[اطالوي جنگيون|اطالوي جنگين]] جي خاتمي تي، اٽلي جو لڳ ڀڳ اڌ حصو، يعني ڏکڻ واريون [[نيپلز جي بادشاهت|نيپلز]]، [[سسلي جي بادشاهت|سسلي]]، [[سارڊينيا جي بادشاهت|سارڊينيا]] جون بادشاهتون ۽ [[ميلان جو ڊچي]]، اسپيني حڪمراني هيٺ هو، جڏهن ته ٻيو اڌ آزاد رهيو؛ ڪيترائي رياستون رسمي طور اڃا به پاڪ رومي سلطنت جو حصو رهيون. پاپائيت [[جوابي اصلاح]] شروع ڪئي، جنهن جا اهم واقعا هي هئا: [[ٽرينٽ ڪائونسل]] (1545–1563)؛ [[گريگورين ڪئلينڊر]] جي قبوليت؛ [[جيسوئٽ چين مشن]]؛ [[فرانسيسي مذهبي جنگيون]]؛ [[ٽيهه سالن جي جنگ]] (1618–1648) جو خاتمو؛ ۽ [[وڏي ترڪي جنگ]]. اطالوي معيشت 1600ع ۽ 1700ع جي ڏهاڪن ۾ زوال پذير ٿي. [[File:Flag of the Cispadane Republic.svg|thumb|[[چيسپاداني جمهوريه]] جو جهنڊو، پهريون [[اطالوي ترنگو]] جيڪو ڪنهن خودمختيار اطالوي رياست اختيار ڪيو (1797)]] [[اسپيني جانشيني جي جنگ]] (1700–1714) دوران، آسٽريا اٽلي ۾ اسپيني علائقن جو وڏو حصو، يعني ميلان، نيپلز ۽ سارڊينيا حاصل ڪيو؛ پوءِ 1720ع ۾ سارڊينيا سسلي جي بدلي ۾ هائوس آف ساووي کي ڏني وئي. بعد ۾ بوربن خاندان جي هڪ شاخ سسلي ۽ نيپلز جي تخت تي ويٺي. [[نيپوليني جنگيون|نيپوليني جنگين]] دوران، اتر ۽ وچ اٽلي کي فرانس جي [[ڀيڻ جمهوريهون]] طور ٻيهر منظم ڪيو ويو، ۽ پوءِ [[اٽلي جي بادشاهت (نيپوليني)|اٽلي جي بادشاهت]] طور.<ref>Napoleon Bonaparte, "The Economy of the Empire in Italy: Instructions from Napoleon to Eugène, Viceroy of Italy", ''Exploring the European Past: Texts & Images'', Second Edition, ed. Timothy E. Gregory (Mason: Thomson, 2007), 65–66.</ref> ڏکڻ کي نيپولين جي ڀيڻوئي [[جواڪيم مورا]] هلائيندو هو. 1814ع جي [[ويانا ڪانگريس]] 18هين صديءَ جي آخر واري صورتحال بحال ڪئي، پر [[فرانسيسي انقلاب]] جا آدرش ختم نه ٿي سگهيا، ۽ 19هين صديءَ جي شروعات جي [[سياسي اٿل پٿل|سياسي اٿل پٿلن]] دوران ٻيهر ظاهر ٿيا. ڪنهن اطالوي رياست طرفان [[اطالوي ترنگو]] جي پهرين قبوليت، [[چيسپاداني جمهوريه]]، [[نيپوليني اٽلي جا جهنڊا|نيپوليني اٽلي]] دوران ٿي، فرانسيسي انقلاب کان پوءِ، جنهن قومي [[خود اراديت]] جي حمايت ڪئي.<ref>{{Cite book |last1=Maiorino |first1=Tarquinio |title=Il tricolore degli italiani. Storia avventurosa della nostra bandiera |last2=Marchetti Tricamo |first2=Giuseppe |last3=Zagami |first3=Andrea |publisher=Arnoldo Mondadori Editore |year=2002 |isbn=978-8-8045-0946-2 |page=156 |language=it}} [http://www.esteri.it/MAE/EN/Benvenuti_in_Italia/Conoscere_Italia/bandieraInno.htm The tri-coloured standard]. Getting to Know Italy, Ministry of Foreign Affairs (retrieved 5 October 2008). {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20080223131121/http://www.esteri.it/MAE/EN/Benvenuti_in_Italia/Conoscere_Italia/bandieraInno.htm|date=23 February 2008}}.</ref> هي واقعو [[ترنگو ڏينهن]] طور ملهايو ويندو آهي.<ref>Article 1 of the law n. 671 of 31 December 1996 ("National celebration of the bicentenary of the first national flag")</ref> === اتحاد === {{Main|اٽلي جو اتحاد}} [[اٽلي جي بادشاهت جو جنم]] اطالوي قومپرستن ۽ [[هائوس آف ساووي]] سان وفادار شاهپرستن جي ڪوششن جو نتيجو هو، جن سڄي [[اطالوي اپٻيٽ]] تي مشتمل هڪ گڏيل بادشاهت قائم ڪرڻ ٿي چاهي. 19هين صديءَ جي وچ تائين، وڌندڙ [[اطالوي قومپرستي]] انقلاب جو سبب بڻجي.<ref>{{Cite web|title=Risorgimento in 'Dizionario di Storia'|url=https://www.treccani.it/enciclopedia/risorgimento_(Dizionario-di-Storia)|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220922035556/https://www.treccani.it/enciclopedia/risorgimento_(Dizionario-di-Storia)|archive-date=22 September 2022|access-date=22 September 2022|website=treccani.it|language=it-IT}}</ref> 1815ع جي [[ويانا ڪانگريس]] کان پوءِ، اٽلي جي سياسي ۽ سماجي اتحاد واري تحريڪ، يعني [[ريسورجي مينتو]]، اٽلي کي رياستن جي گڏجڻ ۽ انهن کي پرڏيهي ڪنٽرول کان آزاد ڪرڻ ذريعي متحد ڪرڻ لاءِ اڀري. هڪ انقلابي شخصيت محب وطن صحافي [[جوزيپي ماتسيني]] هو، جنهن 1830ع واري ڏهاڪي ۾ سياسي تحريڪ [[نوجوان اٽلي]] جو بنياد وڌو؛ هو وحداني جمهوريه جو حامي هو ۽ وسيع قومپرست تحريڪ جي وڪالت ڪندو هو. 1847ع ۾ "[[اِل ڪانتو ديلي اطالياني]]" جي پهرين عوامي پرفارمنس ٿي، جيڪو 1946ع ۾ قومي ترانو بڻيو.<ref>{{Cite book|last1=Maiorino|first1=Tarquinio|last2=Marchetti Tricamo|first2=Giuseppe|last3=Zagami|first3=Andrea|title=Il tricolore degli italiani. Storia avventurosa della nostra bandiera|year=2002|publisher=Arnoldo Mondadori Editore|language=it|isbn=978-8-8045-0946-2|page=18}}; {{Cite web|title=Fratelli d'Italia|url=https://www.quirinale.it/page/inno|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20230426052752/https://www.quirinale.it/page/inno|archive-date=26 April 2023|access-date=1 October 2021|language=it}}</ref> {{Multiple image | align = right | image1 = Giuseppe Mazzini.jpg | width1 = 173 | image2 = Giuseppe Garibaldi 1861.jpg | width2 = 138 | footer = [[جوزيپي ماتسيني]] (کاٻي)، اطالوي انقلابي تحريڪ جو انتهائي اثرائتو اڳواڻ؛ ۽ [[جوزيپي گاريبالدي]] (ساڄي)، جديد دور جي عظيم ترين جرنيلن مان هڪ طور مشهور<ref name="scholar and patriot">{{cite web |url={{Google books|iWK7AAAAIAAJ |page=PA133 |keywords=Garibaldi+one+of+the+greatest+generals+of+modern+time |text= |plainurl=yes}}|title=Scholar and Patriot|publisher=Manchester University Press|via=Google Books}}</ref> ۽ ڏکڻ آمريڪا ۽ يورپ ۾ پنهنجي فوجي ڪارنامن سبب "ٻن جهانن جو هيرو" طور سڃاتو ويندڙ،<ref>{{Cite web|title=Giuseppe Garibaldi (Italian revolutionary)|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/225978/Giuseppe-Garibaldi|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140226091529/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/225978/Giuseppe-Garibaldi|archive-date=26 February 2014|access-date=6 March 2014}}</ref> جنهن ڪيترين فوجي مهمن ۾ وڙهيو، جيڪي [[اٽلي جو اتحاد|اطالوي اتحاد]] تائين پهتيون }} نوجوان اٽلي جو سڀ کان مشهور ميمبر انقلابي ۽ جنرل [[جوزيپي گاريبالدي]] هو،<ref>Denis Mack Smith, ''Modern Italy: A Political History'', (University of Michigan Press, 1997) p. 15. A literary echo may be found in the character of Giorgio Viola in Joseph Conrad's ''[[Nostromo]]''.</ref> جنهن ڏکڻ اٽلي ۾ اتحاد لاءِ جمهوري مهم جي اڳواڻي ڪئي. بهرحال، [[سارڊينيا جي بادشاهت (1720–1861)|سارڊينيا جي بادشاهت]] ۾ هائوس آف ساووي جي اطالوي بادشاهت، جنهن جي حڪومت [[ڪاميليو بينسو، ڪائونٽ آف ڪاوير]] هلائي رهيو هو، به متحد اطالوي رياست قائم ڪرڻ جا ارادا رکندي هئي. يورپ ۾ پکڙيل [[1848ع جا لبرل انقلاب|1848ع جي لبرل انقلابن]] جي پس منظر ۾، [[آسٽريا-هنگري|آسٽريا]] خلاف هڪ ناڪام [[پهرين اطالوي آزاديءَ جي جنگ]] جو اعلان ڪيو ويو. 1855ع ۾، سارڊينيا [[ڪريميائي جنگ]] ۾ برطانيا ۽ فرانس جو اتحادي بڻيو.<ref>Enrico Dal Lago, "Lincoln, Cavour, and National Unification: American Republicanism and Italian Liberal Nationalism in Comparative Perspective". ''The Journal of the Civil War Era'' 3#1 (2013): 85–113.; William L. Langer, ed., ''An Encyclopedia of World Cup History''. 4th ed. 1968. pp 704–7.</ref> سارڊينيا 1859ع جي [[ٻي اطالوي آزاديءَ جي جنگ]] ۾ فرانس جي مدد سان آسٽريائي سلطنت خلاف وڙهيو، جنهن جي نتيجي ۾ [[لومباردي]] آزاد ٿي. [[پلومبيئرز معاهدو|پلومبيئرز معاهدي]] جي بنياد تي، سارڊينيا [[ساووي]] ۽ [[نيس]] فرانس کي حوالي ڪيا، اهڙو واقعو جنهن [[نيسارڊ لڏپلاڻ]] جو سبب بڻيو.<ref>{{Cite web|date=28 August 2017|title="Un nizzardo su quattro prese la via dell'esilio" in seguito all'unità d'Italia, dice lo scrittore Casalino Pierluigi|url=https://www.montecarlonews.it/2017/08/28/notizie/argomenti/altre-notizie-1/articolo/un-nizzardo-su-quattro-prese-la-via-dellesilio-in-seguito-allunita-ditalia-dice-lo-scrittore.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200219165302/http://www.montecarlonews.it/2017/08/28/notizie/argomenti/altre-notizie-1/articolo/un-nizzardo-su-quattro-prese-la-via-dellesilio-in-seguito-allunita-ditalia-dice-lo-scrittore.html|archive-date=19 February 2020|access-date=14 May 2021|language=it}}</ref> 1860–1861ع ۾، گاريبالدي نيپلز ۽ سسلي ۾ اتحاد واري مهم جي اڳواڻي ڪئي.<ref>Mack Smith, Denis (1997). ''Modern Italy; A Political History''. Ann Arbor: The University of Michigan Press. {{ISBN|0-4721-0895-6}}.</ref> [[تيانو]] گاريبالدي ۽ [[وڪٽر ايمانوئل ٻيون]]، سارڊينيا جي آخري بادشاهه، جي مشهور ملاقات جو هنڌ هو، جنهن دوران گاريبالدي وڪٽر ايمانوئل سان هٿ ملايو ۽ کيس [[اٽلي جو بادشاهه]] ڪري سلام ڪيو. ڪاوير 1860ع ۾ گاريبالدي جي ڏکڻ اٽلي کي سارڊينيا جي بادشاهت سان اتحاد ۾ شامل ڪرڻ تي راضي ٿيو. ان سان سارڊينيا جي حڪومت کي 17 مارچ 1861ع تي [[اٽلي جي بادشاهت جو اعلان|متحد اطالوي بادشاهت جو اعلان]] ڪرڻ جي اجازت ملي،<ref>{{Cite news|date=17 March 2017|title=Everything you need to know about March 17th, Italy's Unity Day|url=https://www.thelocal.it/20170317/everything-to-know-about-march-17th-italys-unity-unification-risorgimento-day|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170617212538/https://www.thelocal.it/20170317/everything-to-know-about-march-17th-italys-unity-unification-risorgimento-day|archive-date=17 June 2017|access-date=17 July 2017}}</ref> ۽ وڪٽر ايمانوئل ٻيون ان جو پهريون بادشاهه بڻيو. 1865ع ۾ بادشاهت جي گادي تورين کان فلورينس منتقل ڪئي وئي. 1866ع ۾، وڪٽر ايمانوئل ٻيون، [[پروشيا]] سان اتحاد ڪندي [[آسٽرو-پروشين جنگ]] دوران، [[ٽين اطالوي آزاديءَ جي جنگ]] وڙهي، جنهن جي نتيجي ۾ اٽلي [[وينيتو|وينيتيا]] کي پاڻ ۾ شامل ڪيو. آخرڪار، 1870ع ۾، جڏهن فرانس [[فرانڪو-پروشين جنگ]] دوران روم ڇڏي ڏنو، اطالوين [[روم تي قبضو|پاپائي رياستن تي قبضو ڪيو]]، اتحاد مڪمل ٿيو، ۽ گادي روم منتقل ڪئي وئي.<ref name="scholar and patriot"/> === لبرل دور === {{Main|اٽلي جي بادشاهت|اطالوي ڊائاسپورا|اطالوي سلطنت|پهريين عالمي جنگ دوران اٽلي جي فوجي تاريخ}} {{Multiple image | align = right | image1 = VictorEmmanuel2.jpg | width1 = 125 | image2 = Camillo Benso Cavour di Ciseri.jpg | width2 = 141 | footer = [[وڪٽر ايمانوئل ٻيون]] (کاٻي) ۽ [[ڪاميليو بينسو، ڪائونٽ آف ڪاوير]] (ساڄي)، اتحاد جون اهم شخصيتون، ترتيبوار متحد اٽلي جا پهريان بادشاهه ۽ وزيراعظم بڻيا. }} سارڊينيا جو آئين 1861ع ۾ سڄي اٽلي تائين وڌايو ويو، ۽ نئين رياست لاءِ بنيادي آزاديون مهيا ڪيون ويون؛ پر چونڊ قانونن بي ملڪيت طبقن کي ٻاهر رکيو. نئين بادشاهت هڪ پارلياماني آئيني بادشاهت طور هلائي وئي، جنهن تي لبرلن جو غلبو هو. جيئن اتر اٽلي تيزيءَ سان صنعتي ٿيو، ڏکڻ ۽ اتر جا ڳوٺاڻا علائقا غير ترقي يافته ۽ وڌيڪ آبادي وارا رهيا، جنهن سبب لکين ماڻهو لڏپلاڻ ڪرڻ تي مجبور ٿيا ۽ [[اطالوي ڊائاسپورا|وڏي ۽ اثرائتي ڊائاسپورا]] کي هٿي ملي. [[اطالوي سوشلسٽ پارٽي]] طاقت ۾ وڌي، جنهن روايتي لبرل ۽ قدامت پسند اسٽيبلشمينٽ کي چئلينج ڪيو. 19هين صديءَ جي آخري ٻن ڏهاڪن ۾، اٽلي آفريڪا ۾ [[اطالوي اريٽريا|اريٽريا]]، [[اطالوي صوماليا|صوماليا]]، [[اطالوي ٽرپوليطانيا|ٽرپوليطانيا]] ۽ [[اطالوي سيرينيڪا|سيرينيڪا]] کي ماتحت ڪري [[اطالوي سلطنت|نوآبادياتي طاقت]] بڻجي ويو.<ref>{{Cite web |title=The Italian Colonial Empire |url=http://www.allempires.com/article/index.php?q=italian_colonial |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20120224012449/http://www.allempires.com/article/index.php?q=italian_colonial |archive-date=24 February 2012 |access-date=17 June 2012 |publisher=All Empires |quote=At its peak, just before WWII, the Italian Empire comprehended the territories of present time Italy, Albania, Rhodes, Dodecanese, Libya, Ethiopia, Eritrea, the majority of Somalia and the little concession of Tientsin in China}}</ref><ref>(Bosworth (2005), p. 49.)</ref> 1913ع ۾ مردن لاءِ عام ووٽ جو حق اختيار ڪيو ويو. [[پهريين عالمي جنگ]] کان اڳ واري دور تي [[جيوواني جيوليٽي]] جو غلبو رهيو، جيڪو 1892ع ۽ 1921ع جي وچ ۾ پنج ڀيرا وزيراعظم رهيو. [[File:Trento 3 novembre 1918.jpg|thumb|3 نومبر 1918ع تي، فاتح [[ويتوريو وينيتو جي جنگ]] کان پوءِ، [[ترنتو]] ۾ اطالوي گهوڙيسوار]] [[پهريين عالمي جنگ ۾ اٽلي جي شموليت|اٽلي 1915ع ۾ پهريين عالمي جنگ ۾ داخل ٿيو]]، جنهن جو مقصد قومي اتحاد کي مڪمل ڪرڻ هو، تنهنڪري تاريخ نويسيءَ جي نقطه نظر کان ان کي چوٿين اطالوي آزاديءَ جي جنگ به سمجهيو وڃي ٿو،<ref>{{Cite web|date=6 March 2015|title=Il 1861 e le quattro Guerre per l'Indipendenza (1848–1918) |url=http://www.piacenzaprimogenita150.it/index.php?it%2F176%2Fil-1861-e-le-quattro-guerre-per-lindipendenza-1848-1918|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20220319075828/http://www.piacenzaprimogenita150.it/index.php?it%2F176%2Fil-1861-e-le-quattro-guerre-per-lindipendenza-1848-1918|archive-date=19 March 2022|access-date=12 March 2021|language=it}}</ref> جيئن [[اٽلي جو اتحاد|اٽلي جي اتحاد]] جي پڄاڻي.<ref>{{Cite web|title=La Grande Guerra nei manifesti italiani dell'epoca|url=http://www.beniculturali.it/mibac/export/MiBAC/sito-MiBAC/Contenuti/MibacUnif/Eventi/visualizza_asset.html_1239896580.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20150923183754/http://www.beniculturali.it/mibac/export/MiBAC/sito-MiBAC/Contenuti/MibacUnif/Eventi/visualizza_asset.html_1239896580.html|archive-date=23 September 2015|access-date=12 March 2021|language=it}}; {{Cite book|last=Genovesi|first=Piergiovanni|url=https://books.google.com/books?id=_LntMIUOXngC&q=%22quarta+guerra+d%27indipendenza%22&pg=PA41|title=Il Manuale di Storia in Italia, di Piergiovanni Genovesi|date=11 June 2009|publisher=FrancoAngeli|isbn=978-8-8568-1868-0|language=it|access-date=12 March 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20240116110143/https://books.google.com/books?id=_LntMIUOXngC&q=%22quarta+guerra+d%27indipendenza%22&pg=PA41#v=snippet&q=%22quarta%20guerra%20d'indipendenza%22&f=false|archive-date=16 January 2024|url-status=live}}</ref> اٽلي، جيڪو ظاهري طور [[جرمن سلطنت|جرمن]] ۽ [[آسٽرو-هنگريائي]] سلطنتن سان [[ٽرپل الائنس (1882)|ٽرپل الائنس]] ۾ اتحادي هو، 1915ع ۾ [[پهريين عالمي جنگ جا اتحادي|اتحادين]] سان شامل ٿيو، ۽ [[لنڊن جو معاهدو (1915)|وعدي]] تحت پهريين عالمي جنگ ۾ داخل ٿيو، جنهن ۾ وڏن علائقائي فائدن جو واعدو شامل هو: اولهه [[انر ڪارنيولا]]، اڳوڻو [[آسٽريائي لٽرل]] ۽ [[دلماتيا]]، گڏوگڏ [[عثماني سلطنت]] جا ڪجهه حصا. اتحادي فتح ۾ ملڪ جي حصي سبب ان کي "[[بگ فور (پهريين عالمي جنگ)|بگ فور]]" طاقتن مان هڪ جي حيثيت ملي. فوج جي ٻيهر تنظيم ۽ جبري ڀرتي اطالوي فتحن جو سبب بڻيا. آڪٽوبر 1918ع ۾، اطالوين هڪ وڏي جارحاڻي مهم شروع ڪئي، جيڪا [[ويتوريو وينيتو جي جنگ]] ۾ فتح تي ختم ٿي.<ref>Burgwyn, H. James: ''Italian foreign policy in the interwar period, 1918–1940.'' Greenwood Publishing Group, 1997. p. 4. {{ISBN|0-2759-4877-3}}. Schindler, John R.: ''Isonzo: The Forgotten Sacrifice of the Great War.'' Greenwood Publishing Group, 2001. p. 303. {{ISBN|0-2759-7204-6}}. Mack Smith, Denis: ''Mussolini.'' Knopf, 1982. p. 31. {{ISBN|0-3945-0694-4}}.</ref> هن اطالوي محاذ تي جنگ جي پڄاڻي ڪئي، آسٽرو-هنگريائي سلطنت جي ٽٽڻ کي يقيني بڻايو، ۽ ٻن هفتن کان به گهٽ عرصي ۾ جنگ کي [[جرمني سان جنگبندي|ختم ڪرڻ]] ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو. جنگ دوران 650,000 کان وڌيڪ اطالوي سپاهي ۽ ايترا ئي عام شهري مارجي ويا،<ref>{{Cite book|last=Mortara|first=G|title=La Salute pubblica in Italia durante e dopo la Guerra|publisher=Yale University Press|year=1925|location=New Haven}}</ref> ۽ بادشاهت ڏيوالپڻي جي ڪناري تي هئي. [[سينٽ-جرمين-آن-لي جو معاهدو (1919)|سينٽ-جرمين-آن-لي جو معاهدو]] (1919) ۽ [[راپالو جو معاهدو (1920)|راپالو جو معاهدو]] (1920) [[ترنتينو]] ۽ [[ڏکڻ ٽائرول]]، [[جوليئن مارچ]]، [[استريا]]، [[ڪوارنر نار]] ۽ دلماتيا جي شهر [[زادار|زارا]] کي اٽلي ۾ شامل ڪرڻ جي اجازت ڏني. بعد واري [[روم جو معاهدو (1924)|روم جي معاهدي]] (1924) سبب [[فيومي]] اٽلي سان شامل ٿيو. اٽلي کي لنڊن جي معاهدي ۾ واعدو ڪيل ٻيا علائقا نه مليا، تنهنڪري [[بينيتو موسوليني]] هن نتيجي کي "[[ڪٽيل فتح]]" قرار ڏنو، جنهن [[فاشسٽ اٽلي (1922–1943)|اطالوي فاشزم جي اڀار]] ۾ مدد ڪئي. مورخ "ڪٽيل فتح" کي هڪ "سياسي افسانو" سمجهن ٿا، جنهن کي فاشسٽن [[اطالوي سامراجيت]] کي ڀڙڪائڻ لاءِ استعمال ڪيو.<ref>G.Sabbatucci, ''La vittoria mutilata'', in AA.VV., ''Miti e storia dell'Italia unita'', Il Mulino, Bologna 1999, pp.101–106</ref> اٽلي کي [[قومون جي ليگ]] جي ايگزيڪيوٽو ڪائونسل ۾ مستقل سيٽ ملي. === فاشسٽ حڪومت ۽ ٻي عالمي جنگ === {{Main|فاشسٽ اٽلي|ٻي عالمي جنگ دوران اٽلي جي فوجي تاريخ|اطالوي مهم (ٻي عالمي جنگ)|اٽلي ۾ هولوڪاسٽ}} [[File:Mussolini mezzobusto.jpg|thumb|upright=.7|left|فاشسٽ آمر [[بينيتو موسوليني]] پاڻ کي ''[[دوچي]]'' سڏائيندو هو ۽ 1922ع کان [[اٽلي ۾ فاشسٽ حڪومت جو زوال|1943ع ۾ پنهنجي معزولي]] تائين ملڪ تي حڪومت ڪئي.]] عظيم جنگ جي تباهي کان پوءِ پيدا ٿيل [[ٻه ڳاڙها سال|سوشلسٽ تحريڪن]]، جيڪي [[روسي انقلاب]] کان متاثر هيون، سڄي اٽلي ۾ جوابي انقلاب ۽ دٻاءُ جو سبب بڻيون. لبرل اسٽيبلشمينٽ، سوويت طرز جي انقلاب کان ڊڄندي، موسوليني جي اڳواڻي هيٺ ننڍي [[نيشنل فاشسٽ پارٽي]] جي حمايت شروع ڪئي. آڪٽوبر 1922ع ۾، نيشنل فاشسٽ پارٽي جي [[بليڪ شرٽس]] هڪ [[عوامي مظاهرو]] ۽ "[[روم ڏانهن مارچ]]" وارو ڪُو منظم ڪيو. بادشاهه [[وڪٽر ايمانوئل ٽيون]] موسوليني کي [[اٽلي جو وزيراعظم|وزيراعظم]] مقرر ڪيو، هٿياربند ٽڪراءَ کان سواءِ اقتدار فاشسٽن ڏانهن منتقل ڪندي.<ref>{{Cite book|last=Lyttelton|first=Adrian|title=The Seizure of Power: Fascism in Italy, 1919–1929 |date=2008|publisher=Routledge|isbn=978-0-4155-5394-0|location=New York|pages=75–77}}; {{Cite news|title=March on Rome {{!}} Italian history|url=https://www.britannica.com/event/March-on-Rome|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150504055509/http://www.britannica.com/EBchecked/topic/508871/March-on-Rome|archive-date=4 May 2015|access-date=25 July 2017|work=Encyclopædia Britannica}}</ref> موسوليني سياسي پارٽين تي پابندي وڌي ۽ ذاتي آزاديون گهٽايون، آمريت قائم ڪندي. انهن قدمن عالمي ڌيان حاصل ڪيو ۽ [[نازي جرمني]] ۽ [[شاهي جاپان]] ۾ ساڳين آمريتن کي متاثر ڪيو. [[فاشزم]] اطالوي قومپرستي ۽ سامراجيت تي ٻڌل هو، ۽ رومي ۽ [[وينسي سلطنت|وينسي سلطنتن]] جي ورثي جي بنياد تي [[ارڊينٽزم|ارڊينٽسٽ دعوائن]] وسيلي اطالوي ملڪيتن کي وڌائڻ چاهيندو هو.<ref>{{Cite book|last=Rodogno|first=Davide|author-link=Davide Rodogno|title=Fascism's European Empire: Italian Occupation during the Second World War|date=2006|publisher=Cambridge University Press|location=Cambridge, England|page=88}}; {{Cite book|last=Kallis|first=Aristotle A.|title=Fascist ideology: territory and expansionism in Italy and Germany, 1922–1945 |date=2000|publisher=Routledge|location=London, England; New York City, USA|pages=41}}; {{Cite book|last1=Ball|first1=Terence|title=The Cambridge History of Twentieth-Century Political Thought|last2=Bellamy|first2=Richard|pages=133}}; {{Cite book|last=Stephen J. Lee|url=https://books.google.com/books?id=u-mm5UDlzBEC&pg=PA157|title=European Dictatorships, 1918–1945 |date=2008|publisher=Routledge|isbn=978-0-4154-5484-1|pages=157–158|access-date=8 February 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211001320/https://books.google.com/books?id=u-mm5UDlzBEC&pg=PA157#v=onepage&q&f=false|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}</ref> انهيءَ سبب فاشسٽ [[مداخلت پسند پرڏيهي پاليسي]] ۾ مصروف رهيا. 1935ع ۾، موسوليني [[ٻي اطالو-ابيسينيائي جنگ|ايٿوپيا تي حملو ڪيو]] ۽ [[اطالوي اوڀر آفريڪا]] قائم ڪيو، جنهن جي نتيجي ۾ عالمي اڪيلائي پيدا ٿي. اٽلي [[قومون جي ليگ]] مان نڪري ويو. پوءِ اٽلي [[اسٽيل جو معاهدو|نازي جرمني سان اتحاد]] ڪيو ۽ [[ٽرائيپارٽائيٽ پيڪٽ|جاپاني سلطنت]] سان گڏ ٿيو، ۽ [[اسپيني گهرو جنگ]] ۾ [[فرانسسڪو فرانڪو]] جي مضبوط حمايت ڪئي. اپريل 1939ع ۾، اٽلي [[البانيا تي اطالوي حملو|البانيا تي حملو ڪيو]]. اٽلي 10 جون 1940ع تي ٻي عالمي جنگ ۾ داخل ٿيو. ان تاريخ تائين فرانس عملي طور [[فرانس جي جنگ]] هارائي چڪو هو. مختلف وقتن تي، اطالوي [[برطانوي صومالي لينڊ تي اطالوي قبضو|برطانوي صومالي لينڊ]]، [[مصر تي اطالوي حملو|مصر]]، [[بلقان مهم (ٻي عالمي جنگ)|بلقان]] ۽ اوڀر محاذن تي اڳتي وڌيا. بهرحال، اهي [[اوڀر محاذ تي اطالوي شموليت|اوڀر محاذ]] سان گڏ [[اوڀر آفريقي مهم (ٻي عالمي جنگ)|اوڀر آفريقي]] ۽ [[اتر آفريقي مهم|اتر آفريقي]] مهمن ۾ شڪست کائي ويا، ۽ آفريڪا ۽ بلقان ۾ پنهنجا علائقا وڃائي ويٺا. [[اطالوي جنگي ڏوهه|اطالوي جنگي ڏوهن]] ۾ [[عدالت کان ٻاهر قتل]] ۽ [[نسلي صفائي]] شامل هئا،<ref>James H. Burgwyn (2004). [http://www.ingentaconnect.com/content/routledg/rmis/2004/00000009/00000003/art00005 General Roatta's war against the partisans in Yugoslavia: 1942] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130921054155/http://www.ingentaconnect.com/content/routledg/rmis/2004/00000009/00000003/art00005|date=21 September 2013}}, Journal of Modern Italian Studies, Volume 9, Number 3, pp. 314–329(16)</ref> جن ۾ لڳ ڀڳ 25,000 ماڻهن، خاص طور يوگوسلاوين، کي [[اطالوي حراستي ڪيمپ|اطالوي حراستي ڪيمپن]] ۽ ٻين هنڌن ڏانهن جلاوطن ڪيو ويو. [[يوگوسلاو پارٽيزنز]] جنگ دوران ۽ ان کان پوءِ نسلي اطالوي آبادي خلاف پنهنجا ڏوهه ڪيا، جن ۾ [[فوئبي قتل عام]] شامل هئا. جولاءِ 1943ع ۾ [[سسلي تي اتحادي حملو]] شروع ٿيو، جنهن 25 جولاءِ تي [[اٽلي ۾ فاشسٽ حڪومت جو زوال|فاشسٽ حڪومت جي خاتمي]] جو سبب بڻيو. بادشاهه [[وڪٽر ايمانوئل ٽيون]] جي حڪم سان موسوليني کي معزول ۽ گرفتار ڪيو ويو. 3 سيپٽمبر تي، اٽلي [[ڪاسيبلي جي جنگبندي]] تي صحيح ڪئي،<!-- it became effective on 8 Sept---> جنهن برطانيا ۽ آمريڪا سان جنگ ختم ڪئي. جرمن، اطالوي فاشسٽن جي مدد سان، اتر ۽ وچ اٽلي تي ڪنٽرول حاصل ڪرڻ ۾ ڪامياب ٿيا ([[آپريشن آڪسي]]). ملڪ جنگ جو ميدان رهيو، جڏهن ته اتحادي ڏکڻ کان اڳتي وڌندا رهيا. [[File:01 partigiani a milano1.jpg|thumb|اپريل 1945ع ۾ [[اٽلي جي آزادي]] تائين پهچندڙ آخري بغاوت دوران ميلان ۾ [[اطالوي مزاحمتي تحريڪ|اطالوي پارٽيزن]]]] اتر ۾، جرمنن [[اطالوي سماجي جمهوريه]] (RSI) قائم ڪئي، جيڪا هڪ نازي [[ڪٺ پتلي رياست]] ۽ [[سهڪاريت پسند|سهڪاريت پسند]] حڪومت هئي، جنهن ۾ موسوليني کي جرمن پيراٽروپرن طرفان [[گران ساسو ريڊ|بچائڻ]] کان پوءِ اڳواڻ مقرر ڪيو ويو. اطالوي فوجن جو باقي حصو [[اطالوي هم جنگي فوج]] ۾ منظم ڪيو ويو، جنهن اتحادي طاقتن سان گڏ وڙهيو، جڏهن ته موسوليني سان وفادار ٻيون اطالوي فوجون [[نيشنل ريپبلڪن آرمي]] ۾ جرمنن سان گڏ وڙهڻ لاءِ چونڊيو. جرمن فوجن، RSI جي سهڪار سان، قتل عام ڪيا ۽ هزارين يهودين کي موت جي ڪيمپن ڏانهن جلاوطن ڪيو. جنگبندي کان پوءِ واري دور ۾ [[اطالوي مزاحمت]] اڀري، جنهن [[آپريشن آڪسي|نازي جرمن قابضن]] ۽ سهڪاريت پسندن خلاف گوريلا جنگ وڙهي.<ref>G. Bianchi, ''La Resistenza'', in: AA.VV., ''Storia d'Italia'', vol. 8, pp. 368–369.</ref> هن دور جو هڪ پاسو [[اطالوي گهرو جنگ]] هو، ڇاڪاڻ⁠تہ پارٽيزنن ۽ فاشسٽ RSI فوجن جي وچ ۾ ويڙهه ٿي.<ref>{{Cite web|title=Storia della guerra civile in Italia|url=http://www.istitutobiggini.it/storia_pisano.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20221013183444/https://www.istitutobiggini.it/storia_pisano.pdf|archive-date=13 October 2022|access-date=28 August 2023}}; See the books from Italian historian [[Giorgio Pisanò]] ''Storia della guerra civile in Italia'', 1943–1945, 3 voll., Milano, FPE, 1965 and the book ''L'Italia della guerra civile'' ("Italy of civil war"), published in 1983 by the Italian writer and journalist [[Indro Montanelli]] as the fifteen volume of the ''Storia d'Italia'' ("History of Italy") by the same author.</ref><ref>{{Cite book|last=Pavone|first=Claudio|title=Una guerra civile. Saggio storico sulla moralità della Resistenza|date=1991|publisher=Bollati Boringhieri|isbn=8-8339-0629-9|location=Torino|page=238|language=it}}</ref> اپريل 1945ع ۾، جڏهن شڪست ويجهي هئي، موسوليني اتر طرف ڀڄڻ جي ڪوشش ڪئي،<ref>{{Citation|last=Viganò|first=Marino|title=Un'analisi accurata della presunta fuga in Svizzera|date=2001|work=Nuova Storia Contemporanea|volume=3|language=it}}</ref> پر پارٽيزنن هٿان پڪڙيو ويو ۽ [[بينيتو موسوليني جو موت|فوري طور قتل ڪيو ويو]].<ref>{{Cite news|date=28 April 1945|title=1945: Italian partisans kill Mussolini |url=https://news.bbc.co.uk/onthisday/hi/dates/stories/april/28/newsid_3564000/3564529.stm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20111126075555/http://news.bbc.co.uk/onthisday/hi/dates/stories/april/28/newsid_3564000/3564529.stm|archive-date=26 November 2011|access-date=17 October 2011|publisher=BBC News}}</ref> دشمنيون 29 اپريل 1945ع تي ختم ٿيون، [[ڪازيرتا جي هٿيار ڦٽا ڪرڻ|جڏهن اٽلي ۾ جرمن فوجن هٿيار ڦٽا ڪيا]]. جنگ ۾ لڳ ڀڳ اڌ ملين اطالوي مارجي ويا،<ref>{{Cite encyclopedia|title=Italy – Britannica Online Encyclopedia|encyclopedia=Encyclopædia Britannica|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297474/Italy|access-date=2 August 2010|archive-url=https://web.archive.org/web/20120306095718/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297474/Italy|archive-date=6 March 2012|url-status=live}}</ref> سماج ورهائجي ويو، ۽ معيشت لڳ ڀڳ تباهه ٿي وئي؛ 1944ع ۾ في فرد آمدني 1900ع کان پوءِ سڀ کان هيٺين سطح تي هئي.<ref>{{Cite book|title=Liberal and fascist Italy, 1900–1945 |date=2002|publisher=Oxford University Press|editor-last=Lyttelton|editor-first=Adrian|page=13}}</ref> جنگ کان پوءِ اطالوي جمهوريت پسندي ٻيهر اڀري، جنهن [[1946ع اطالوي اداراتي ريفرنڊم]] ڏانهن واٽ هموار ڪئي.<ref>{{Cite encyclopedia|title=Italia|encyclopedia=Dizionario enciclopedico italiano|publisher=[[Treccani]]|date=1970|volume=VI|page=456|language=it}}</ref> === جمهوري دور === {{Main|اطالوي جمهوريه جي تاريخ}} اٽلي 2 جون تي ٿيل 1946ع جي ريفرنڊم کان پوءِ جمهوريه بڻيو،<ref>{{Cite AV media|url=https://archive.org/details/1946-06-06_Damage_Foreshadows_A-Bomb_Test|title=Damage Foreshadows A-Bomb Test, 1946/06/06 (1946) |publisher=[[Universal Newsreel]]|year=1946|access-date=22 February 2012}}</ref> اهو ڏينهن ان کان پوءِ ''[[جمهوريه جو عيد]]'' طور ملهايو وڃي ٿو. اها پهريون ڀيرو هئي جو عورتن قومي سطح تي ووٽ ڏنو.<ref>{{Cite web|title=Italia 1946: le donne al voto, dossier a cura di Mariachiara Fugazza e Silvia Cassamagnaghi |url=http://www.insmli.it/pubblicazioni/35/Voto%20donne%20versione%20def.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110520041048/http://www.insmli.it/pubblicazioni/35/Voto%20donne%20versione%20def.pdf|archive-date=20 May 2011|access-date=30 May 2011}}; {{Cite news|title=La prima volta in cui le donne votarono in Italia, 75 anni fa|url=https://www.ilpost.it/2021/03/10/primo-voto-italia-donne-10-marzo-1946|access-date=24 August 2021|work=Il Post|date=10 March 2021|language=it-IT|archive-date=23 August 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210823162103/https://www.ilpost.it/2021/03/10/primo-voto-italia-donne-10-marzo-1946|url-status=live}}</ref> وڪٽر ايمانوئل ٽئين جي پٽ، [[امبيرتو ٻيون]]، کي تخت ڇڏڻ تي مجبور ڪيو ويو. [[اٽلي جو آئين|جمهوري آئين]] 1948ع ۾ منظور ڪيو ويو. [[اٽلي ۽ اتحادي طاقتن جي وچ ۾ پيرس جو معاهدو]] تحت، [[ايڊرياٽڪ سمنڊ]] جي ڀرسان علائقا [[سوشلسٽ وفاقي جمهوريه يوگوسلاويا|يوگوسلاويا]] سان شامل ڪيا ويا، جنهن جي نتيجي ۾ [[استريائي-دلماتيني لڏپلاڻ]] ٿي، جنهن ۾ لڳ ڀڳ 300,000 [[استريائي اطالوي|استريائي]] ۽ [[دلماتيني اطالوي]] لڏي ويا.<ref>{{Cite web|last=Tobagi|first=Benedetta|title=La Repubblica italiana {{!}} Treccani, il portale del sapere|url=http://www.treccani.it/scuola/lezioni/storia/la_repubblica_italiana.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20160305001726/http://www.treccani.it/scuola/lezioni/storia/la_repubblica_italiana.html|archive-date=5 March 2016|access-date=28 January 2015|publisher=Treccani.it}}</ref> اٽلي پنهنجون سڀ نوآبادياتي ملڪيتون وڃايون، جنهن سان [[اطالوي سلطنت]] ختم ٿي. [[File:Alcide de Gasperi 2.jpg|thumb|upright=.7|[[الچيدي دي گاسپري]]، جمهوريه جو [[اٽلي جي وزيراعظمن جي فهرست|پهريون]] [[اٽلي جو وزيراعظم]] ۽ [[يورپي يونين جا باني پيءُ|يورپي يونين جي باني پيئرن]] مان هڪ]] ڪميونسٽ قبضي جي خوف [[1948ع جي اطالوي عام چونڊن]] ۾ فيصلائتو ڪردار ادا ڪيو، جتي [[ڪرسچن ڊيموڪريسي (اٽلي)|ڪرسچن ڊيموڪريٽن]]، [[الچيدي دي گاسپري]] جي اڳواڻي هيٺ، وڏي اڪثريت سان فتح حاصل ڪئي.<ref>{{Cite book|last1=Lawrence S. Kaplan|url=https://books.google.com/books?id=UV-ti1sYcbcC|title=NATO 1948: The Birth of the Transatlantic Alliance |last2=Morris Honick|date=2007|publisher=Rowman & Littlefield|isbn=978-0-7425-3917-4|pages=52–55|access-date=5 January 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20240116110143/https://books.google.com/books?id=UV-ti1sYcbcC|archive-date=16 January 2024|url-status=live}}; {{Cite book|author=Robert Ventresca|title=From Fascism to Democracy: Culture and Politics in the Italian Election of 1948 |publisher=University of Toronto Press|date=2004|pages=236–37}}</ref> نتيجي طور، 1949ع ۾ اٽلي [[نيٽو]] جو ميمبر بڻيو. [[مارشل پلان]] معيشت کي بحال ڪيو، جنهن 1960ع واري ڏهاڪي جي آخر تائين هڪ اهڙو دور ڏٺو جيڪو [[اطالوي معاشي معجزو]] جي نالي سان مشهور آهي. 1950ع واري ڏهاڪي ۾ اٽلي [[يورپي برادرين]] جو باني ملڪ بڻيو، جيڪي بعد ۾ يورپي يونين جو بنياد بڻيون. 1960ع واري ڏهاڪي جي آخر کان 1980ع واري ڏهاڪي جي شروعات تائين، ملڪ ''[[ليڊ جا سال (اٽلي)|ليڊ جا سال]]'' نالي دور مان گذريو، جيڪو معاشي مشڪلاتن، خاص طور تي [[1973ع جو تيل بحران]]، سماجي تڪرارن ۽ دهشتگرد حملا ۽ قتل عام جي واقعن سان نمايان هو.<ref>{{Cite web|year=1995|title=Commissione parlamentare d'inchiesta sul terrorismo in Italia e sulle cause della mancata individuazione dei responsabili delle stragi (Parliamentary investigative commission on terrorism in Italy and the failure to identify the perpetrators)|url=http://www.isn.ethz.ch/php/documents/collection_gladio/report_ital_senate.pdf|archive-url=https://web.archive.org/web/20060819211212/http://www.isn.ethz.ch/php/documents/collection_gladio/report_ital_senate.pdf|archive-date=19 August 2006|access-date=2 May 2006|language=it}}; {{In lang|en|it|fr|de}} {{Cite web|title=Secret Warfare: Operation Gladio and NATO's Stay-Behind Armies|url=http://www.isn.ethz.ch/php/collections/coll_gladio.htm#Documents|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20060425182721/http://www.isn.ethz.ch/php/collections/coll_gladio.htm|archive-date=25 April 2006|access-date=2 May 2006|publisher=Swiss Federal Institute of Technology / International Relation and Security Network}}; {{Cite web|date=24 June 2000|title=Clarion: Philip Willan, Guardian, 24 June 2000, p. 19 |url=http://www.cambridgeclarion.org/press_cuttings/us.terrorism_graun_24jun2000.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100329113138/http://www.cambridgeclarion.org/press_cuttings/us.terrorism_graun_24jun2000.html|archive-date=29 March 2010|access-date=24 April 2010|publisher=Cambridgeclarion.org}}</ref> معيشت ٻيهر بحال ٿي ۽ اٽلي 1970ع واري ڏهاڪي ۾ [[جي-7]] ۾ شامل ٿيڻ کان پوءِ دنيا جي پنجين وڏي صنعتي قوم بڻجي ويو. بهرحال، قومي قرض مجموعي ملڪي پيداوار (GDP) جي 100 سيڪڙو کان به وڌي ويو. 1992ع ۽ 1993ع جي وچ ۾، حڪومت جي نون مافيا مخالف قدمن جي نتيجي ۾ اٽلي [[سسلين مافيا]] طرفان ڪيل دهشتگرد حملن کي منهن ڏنو.<ref>{{Cite web|date=8 March 2012|title=New Arrests for Via D'Amelio Bomb Attack|url=https://www.corriere.it/International/english/articoli/2012/03/08/borsellino.shtml|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20121013204755/http://www.corriere.it/International/english/articoli/2012/03/08/borsellino.shtml|archive-date=13 October 2012|access-date=9 February 2019|website=Corriere della Sera}}</ref> ووٽر، جيڪي سياسي جمود، وڏي عوامي قرضي ۽ [[اٽلي ۾ بدعنواني|بدعنواني]] کان مايوس هئا، جيڪا [[ماني پوليتي|صاف هٿن]] واري جاچ ذريعي ظاهر ٿي، بنيادي سڌارن جو مطالبو ڪرڻ لڳا. ڪرسچن ڊيموڪريٽ، جيڪي لڳ ڀڳ 50 سالن تائين حڪومت ڪندا رهيا هئا، بحران جو شڪار ٿيا ۽ ٽٽي مختلف ڌڙن ۾ ورهائجي ويا.<ref>The so-called "Second Republic" was born by forceps: not with a revolt of Algiers, but formally under the same Constitution, with the mere replacement of one ruling class by another: {{Cite journal|last=Buonomo|first=Giampiero|year=2015|title=Tovaglie pulite|journal=Mondoperaio Edizione Online}}</ref> ڪميونسٽن پاڻ کي هڪ [[سماجي جمهوريت پسند]] قوت طور ٻيهر منظم ڪيو. 1990ع ۽ 2000ع واري ڏهاڪن دوران، [[مرڪز-ساڄي اتحاد (اٽلي)|مرڪز-ساڄي اتحاد]] (جنهن تي ميڊيا جي واپاري شخصيت [[سلويو برلسڪوني]] جو غلبو هو) ۽ [[مرڪز-کاٻي اتحاد (اٽلي)|مرڪز-کاٻي اتحاد]] (جنهن جي اڳواڻي پروفيسر [[رومانو پروڊي]] ڪندو هو) باري باري حڪومت ڪندا رهيا. 21هين صديءَ جي شروعات ۾، اٽلي سياسي ۽ معاشي عدم استحڪام جي هڪ ڊگهي دور مان گذريو، جيڪو بين الاقوامي بحرانن کان گهڻو متاثر ٿيو. 2008ع ۾ شروع ٿيندڙ [[عظيم معاشي بحران]] جا اثر ملڪ جي معيشت ۽ عوامي ماليات تي گهرا پيا، جنهن جي نتيجي ۾ [[سخت مالي پاليسيون]] اختيار ڪيون ويون ۽ استحڪام ۽ عالمي اعتبار کي يقيني بڻائڻ لاءِ [[ٽيڪنوڪريٽ]] يا وسيع اتحادي حڪومتن تي وڌيڪ ڀروسو ڪيو ويو.<ref>{{Cite news|last=Hooper|first=John|date=16 November 2011|title=Mario Monti appoints technocrats to steer Italy out of economic crisis|url=https://www.theguardian.com/world/2011/nov/16/mario-monti-technocratic-cabinet-italy|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200319230844/https://www.theguardian.com/world/2011/nov/16/mario-monti-technocratic-cabinet-italy|archive-date=19 March 2020|access-date=19 March 2020|work=The Guardian}}</ref> [[File:Imigrantes salvos no Mar Mediterrâneo - SALVAMAR 2015 (52149723177).jpg|300px|thumb|[[غير قانوني مهاجر]]، جيڪي 5 سيپٽمبر 2015ع تي [[ڪاتانيا]] جي اطالوي بندرگاهه ڏانهن [[بحر روم]] ذريعي سفر ڪري رهيا آهن]] 2010ع واري ڏهاڪي دوران، نئين وزيراعظم [[ماتيو رينزي]] طرفان ادارتي سڌارا متعارف ڪرائڻ جون ڪوششون ڪيون ويون، جن جو مقصد سياسي نظام کي وڌيڪ مؤثر بڻائڻ ۽ انتظامي شاخ کي مضبوط ڪرڻ هو، پر اهي تجويزون [[2016ع جو اطالوي آئيني ريفرنڊم]] ۾ رد ٿي ويون.<ref>{{Cite news|date=12 December 2016|title=New Italian PM Paolo Gentiloni sworn in|url=https://www.bbc.co.uk/news/world-europe-38295549|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20191129122857/https://www.bbc.co.uk/news/world-europe-38295549|archive-date=29 November 2019|access-date=19 March 2020|publisher=BBC News}}</ref> ساڳئي وقت، [[يورپي مهاجر بحران]] اٽلي کي [[يورپي يونين]] ۾ داخل ٿيڻ جي هڪ اهم مرڪزي دروازي جي حيثيت ڏني، ڇاڪاڻ⁠تہ وڏي تعداد ۾ مهاجر ۽ پناهه گهرندڙ [[بحر روم]] رستي يورپ پهتا،<ref>{{Cite news|date=21 May 2018|title=What will Italy's new government mean for migrants?|url=https://www.thelocal.it/20180521/what-will-italys-new-government-mean-for-migrants|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190401231010/https://www.thelocal.it/20180521/what-will-italys-new-government-mean-for-migrants|archive-date=1 April 2019|access-date=8 June 2018|work=The Local Italy}}</ref> خاص طور تي سب-صحارا آفريڪا مان.<ref>{{Cite news|date=18 July 2017|title=African migrants fear for future as Italy struggles with surge in arrivals|url=https://www.reuters.com/article/us-italy-migrants-africa/african-migrants-fear-for-future-as-italy-struggles-with-surge-in-arrivals-idUSKBN1A30QD|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190402002627/https://www.reuters.com/article/us-italy-migrants-africa/african-migrants-fear-for-future-as-italy-struggles-with-surge-in-arrivals-idUSKBN1A30QD|archive-date=2 April 2019|access-date=8 June 2018|work=Reuters}}</ref> هن صورتحال جا اهم سماجي ۽ سياسي اثر ٿيا، جنهن سبب اميگريشن بابت عوامي بحث وڌيو ۽ [[عوام پسند]] سياسي پارٽين جي حمايت ۾ واڌ آئي.<ref>{{Cite news|title=Italy starts to show the strains of migrant influx|url=http://www.thelocal.it/20150519/migrant-surge-tests-italys-humanitarian-instincts|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170429061446/https://www.thelocal.it/20150519/migrant-surge-tests-italys-humanitarian-instincts|archive-date=29 April 2017|access-date=10 January 2017|work=[[The Local]]}}; {{Cite news|title=Italy's far right jolts back from dead|url=http://www.politico.eu/article/italys-other-matteo-salvini-northern-league-politicians-media-effettosalvini|access-date=10 January 2017|work=Politico|date=3 February 2016|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170119122156/http://www.politico.eu/article/italys-other-matteo-salvini-northern-league-politicians-media-effettosalvini|archive-date=19 January 2017}}</ref><ref>{{Cite news|date=24 May 2018|title=Opinion – The Populists Take Rome|url=https://www.nytimes.com/2018/05/24/opinion/populists-rome-five-star-movement.html|url-access=subscription|url-status=live|archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20220103/https://www.nytimes.com/2018/05/24/opinion/populists-rome-five-star-movement.html|archive-date=3 January 2022|access-date=2 June 2018|work=The New York Times}}{{Cbignore}}</ref> [[اٽلي ۾ ڪووڊ-19 وبا|ڪووڊ-19 وبا]]، جيڪا 2020ع ۾ شروع ٿي، ملڪ جي عوامي صحت ۽ معاشي ڪارڪردگي کي سخت متاثر ڪيو، ۽ اڳ ۾ موجود ڍانچائي ڪمزورين کي وڌيڪ نمايان بڻايو.<ref>{{Cite news|last=Ellyatt|first=Holly|date=19 March 2020|title=Italy's lockdown will be extended, prime minister says as death toll spikes and hospitals struggle|url=https://www.cnbc.com/2020/03/19/italys-death-rate-reaches-record-high-hospitals-in-lombardy-struggle.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200319084719/https://www.cnbc.com/2020/03/19/italys-death-rate-reaches-record-high-hospitals-in-lombardy-struggle.html|archive-date=19 March 2020|access-date=19 March 2020|publisher=CNBC}}</ref> ان جي جواب ۾، [[اٽلي ۾ ڪووڊ-19 لاڪ ڊائون|غير معمولي قدم اختيار ڪيا ويا]] ته جيئن معيشت کي سهارو ملي سگهي، جن مان ڪيترائي يورپي سطح تي گڏيل طور هم آهنگ ڪيا ويا.<ref>[https://www.agi.it/economia/news/2020-04-14/coronavirus-fmi-crisi-economica-8331041/ L'Italia pagherà il conto più salato della crisi post-epidemia] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20200527124958/https://www.agi.it/economia/news/2020-04-14/coronavirus-fmi-crisi-economica-8331041|date=27 May 2020}}, AGI</ref><ref>{{Cite web|date=12 February 2021|title=Mario Draghi's new government to be sworn in on Saturday|url=http://www.theguardian.com/world/2021/feb/12/mario-draghis-new-italian-government-to-be-sworn-in-on-saturday|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210419104552/https://www.theguardian.com/world/2021/feb/12/mario-draghis-new-italian-government-to-be-sworn-in-on-saturday|archive-date=19 April 2021|access-date=19 February 2021|website=The Guardian}}</ref> 2022ع ۾، [[جورجيا ميلوني]] اٽلي جي پهرين خاتون وزيراعظم طور حلف کنيو.<ref>{{Cite news|date=21 October 2022|title=Who is Giorgia Meloni? The rise to power of Italy's new far-right PM|url=https://www.bbc.com/news/world-europe-63351655|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20221024023546/https://www.bbc.com/news/world-europe-63351655|archive-date=24 October 2022|access-date=24 October 2022|publisher=BBC News}}</ref> == جاگرافي == {{Main|اٽلي جي جاگرافي}} {{Further|اٽلي جي ارضيات|اٽلي ۾ آتش فشاني سرگرمي|اٽلي جي دريائن جي فهرست|اٽلي جي ڍنڍن جي فهرست|اٽلي جي ٻيٽن جي فهرست|اٽلي (جاگرافيائي علائقو)}} [[File:Italy relief location map.jpg|thumb|اٽلي جو جاگرافيائي اُڀار وارو نقشو]] اٽلي، جنهن جو علائقو گهڻي حد تائين [[اٽلي (جاگرافيائي علائقو)|ساڳئي نالي واري جاگرافيائي علائقي]] سان ملي ٿو،<ref name="Treccani">{{Citation |title=Italia |volume=VI |page=413 |year=1970 |publisher=[[Treccani]] |language=it |encyclopedia=Dizionario enciclopedico italiano}}</ref> [[ڏکڻ يورپ]] ۾ واقع آهي<ref>{{Cite web |title=Southern Europe, a peninsula extending into the central Mediterranean Sea, northeast of Tunisia |url=https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20210701235642/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy |archive-date=1 July 2021 |access-date=17 August 2021 |website=The World Factbook |publisher=Central Intelligence Agency}}</ref> (۽ [[اولهه يورپ]] جو حصو پڻ سمجهيو ويندو آهي{{efn|name=WE}})، [[35هين اتر متوازي|35° اتر]] ۽ [[47° اتر]] ويڪرائي ڦاڪن، ۽ [[6هين اوڀر نصف النهار|6° اوڀر]] ۽ [[19هين اوڀر نصف النهار|19° اوڀر]] ڊگهائي ڦاڪن جي وچ ۾. اتر ۾، اولهه کان اوڀر طرف، اٽلي جون سرحدون [[فرانس]]، [[سوئٽزرلينڊ]]، [[آسٽريا]] ۽ [[سلووينيا]] سان ملن ٿيون، ۽ تقريباً [[الپس]] جي آبي ورهاست واري حد تائين پکڙيل آهن، جنهن ۾ [[پو ماٿري]] ۽ [[وينيسيائي ميدان]] شامل آهن. ملڪ [[اطالوي اپٻيٽ]]، [[سسلي]] ۽ [[سارڊينيا]] (جيڪي [[بحر روم]] جا سڀ کان وڏا ٻيٽ آهن)، ۽ [[اٽلي جي ٻيٽن جي فهرست|ڪيترن ننڍن ٻيٽن]] تي مشتمل آهي.<ref name="Treccani" /> اٽلي جا ڪي علائقا الپائن حوض کان ٻاهر به پکڙيل آهن، ۽ ڪجهه ٻيٽ [[يوروشيا]] جي براعظمي کنڊ کان ٻاهر واقع آهن. ملڪ جو ڪل پکيڙ {{Convert|301230|km2|0|abbr=out}} آهي، جنهن مان {{Convert|294020|km2|0|abbr=on}} خشڪي ۽ {{Convert|7210|km2|0|abbr=on}} پاڻي آهي.<ref name="Area">{{Cite web|date=30 October 2014|title=Principali dimensioni geostatistiche e grado di urbanizzazione del Paese|url=https://www.istat.it/it/archivio/137001|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141117054950/https://www.istat.it/it/archivio/137001|archive-date=17 November 2014|access-date=22 March 2019|website=istat.it}}</ref> ٻيٽن سميت، اٽلي جي سامونڊي ڪناري جي ڊيگهه {{Convert|7600|km|0|abbr=off}} آهي، جيڪا [[بحر روم]]، [[ليگورين سمنڊ]]، [[ٽيرينين سمنڊ]]، [[آئيونين سمنڊ]]<ref>{{Cite book|url=https://iho.int/uploads/user/pubs/standards/s-23/S-23_Ed3_1953_EN.pdf|title=Limits of Oceans and Seas|publisher=[[Organisation hydrographique internationale]]|year=1953|edition=3rd|access-date=28 December 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20111008191433/http://www.iho.int/iho_pubs/standard/S-23/S-23_Ed3_1953_EN.pdf|archive-date=8 October 2011|issue=28}}</ref> ۽ [[ايڊرياٽڪ سمنڊ]] سان لڳي ٿي.{{Sfn|Cushman-Roisin|Gačić|Poulain|2001|pp=1–2}} فرانس سان سرحد {{Convert|488|km|0|abbr=on}}، سوئٽزرلينڊ سان {{Convert|740|km|0|abbr=on}}، آسٽريا سان {{Convert|430|km|0|abbr=on}} ۽ سلووينيا سان {{Convert|232|km|0|abbr=on}} ڊگهي آهي. [[سان مارينو]] ۽ [[ويٽيڪن سٽي]] (دنيا جو سڀ کان ننڍو ملڪ ۽ [[هولي سي]] جي انتظام هيٺ عالمي [[ڪيٿولڪ چرچ]] جو مرڪز) اٽلي جي اندر واقع [[انڪليو]] آهن،<ref>{{Cite encyclopedia|year=2012|title=San Marino|encyclopedia=Encyclopædia Britannica|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/521449/San-Marino|access-date=1 March 2011|archive-url=https://web.archive.org/web/20110511180105/http://www.britannica.com/EBchecked/topic/521449/San-Marino|archive-date=11 May 2011|url-status=live}}; {{Cite news|url=https://www.bbc.com/news/world-europe-17994868|title=Vatican country profile|year=2018|publisher=BBC News|access-date=24 August 2018|archive-date=25 August 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20180825011001/https://www.bbc.com/news/world-europe-17994868|url-status=live}}</ref> جڏهن ته [[ڪامپيوني ڊي اٽاليا]] سوئٽزرلينڊ جي اندر واقع هڪ اطالوي [[ايڪسڪليو]] آهي.<ref>{{Cite web|title=Democracy in Figures|url=http://demo.istat.it/index_e.php|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210126215040/http://demo.istat.it/index_e.php|archive-date=26 January 2021|access-date=28 May 2021|website=[[Italian National Institute of Statistics]]}}</ref> سان مارينو سان سرحد {{Convert|39|km|0|abbr=on}} ۽ ويٽيڪن سٽي سان {{Convert|3.2|km|1|abbr=on}} ڊگهي آهي.<ref name=Area/> [[File:Monte Bianco DSF1243-m.jpg|thumb|[[مونٽي بيانڪو]] (مون بلان)، [[اوستا وادي]] ۾، جيڪو [[يورپي يونين]] جو سڀ کان اوچو مقام آهي]] اٽلي جي 35 سيڪڙو کان وڌيڪ زمين جبلن تي مشتمل آهي.<ref name="eug92">{{Cite book|last=Riganti|first=dir. da Alberto|title=Enciclopedia universale Garzanti.|publisher=Garzanti|year=1991|isbn=8-8115-0459-7|edition=Nuova ed. aggiornata e ampliata.|location=Milano}}</ref> [[اپينائن جبل]] اپٻيٽ جي مرڪزي ريڙهه آهن، جڏهن ته [[الپس]] اترين سرحد جو وڏو حصو ٺاهين ٿا، جتي اٽلي جو سڀ کان اوچو مقام [[مونٽي بيانڪو]] (مون بلان) جي چوٽيءَ تي {{Cvt|4810|m|ft}} جي اوچائي تي واقع آهي. ٻيا مشهور جبل [[مونٽي چيروينو]] (ميٽرهورن) ۽ [[ڊولومائيٽس]] آهن. اٽلي جا ڪيترائي حصا [[اٽلي ۾ آتش فشاني سرگرمي|آتش فشاني اصل]] جا آهن. ڏکڻ جا گهڻا ننڍا ٻيٽ ۽ ٻيٽ-گروهه [[آتش فشاني ٻيٽ]] آهن. فعال آتش فشانن ۾ [[ايٽنا جبل]] (سسلي ۾ ۽ يورپ جو سڀ کان وڏو فعال آتش فشان)، [[ولڪانو]]، [[اسٽرومبولي]] ۽ [[ويسوويس]] شامل آهن. اٽلي جون اڪثر [[اٽلي جون دريائون|دريائون]] [[ايڊرياٽڪ سمنڊ]] يا [[ٽيرينين سمنڊ]] ۾ ڇوڙ ڪن ٿيون.<ref>{{Cite web|title=List of Italian rivers|url=http://www.comuni-italiani.it/fiumi|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170916010640/http://www.comuni-italiani.it/fiumi|archive-date=16 September 2017|access-date=30 July 2018|publisher=comuni-italiani.it}}</ref> سڀ کان ڊگهي درياهه [[پو درياهه]] آهي، جيڪو الپس مان نڪري [[پادان ميدان]] مان گذري [[ايڊرياٽڪ سمنڊ]] ۾ ڇوڙ ڪري ٿو.<ref>{{Cite magazine|last=Zwingle|first=Erla|date=May 2002|title=Italy's Po River Punished for centuries by destructive floods, northern Italians stubbornly embrace their nation's longest river, which nurtures rice fields, vineyards, fisheries – and legends|url=http://ngm.nationalgeographic.com/ngm/0205/feature6|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20071223133709/http://ngm.nationalgeographic.com/ngm/0205/feature6|archive-date=23 December 2007|access-date=6 April 2009|magazine=National Geographic}}</ref> [[پو ماٿري]] ملڪ جو سڀ کان وڏو ميدان آهي، جنهن جو پکيڙ {{Convert|46000|km2|abbr=on}} آهي، ۽ ملڪ جي 70 سيڪڙو کان وڌيڪ هيٺاهين زمينن تي مشتمل آهي.<ref name=eug92/> سڀ کان وڏيون ڍنڍون، وڏي کان ننڍي ترتيب سان، [[گاردا ڍنڍ]]، [[ماجوري ڍنڍ]] ۽ [[ڪومو ڍنڍ]] آهن.<ref>{{Cite web|title=Morphometric and hydrological characteristics of some important Italian lakes|url=http://www.iii.to.cnr.it/limnol/cicloac/lagit.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20100205043503/http://www.iii.to.cnr.it/limnol/cicloac/lagit.htm|archive-date=5 February 2010|access-date=3 March 2010|publisher=Istituto per lo Studio degli Ecosistemi|location=Verbania Pallanza}}</ref> [[File:C. l. italicus in MNP.jpg|thumb|upright=.7|[[اطالوي بگھڙ]]، اٽلي جو قومي جانور]] [[اطالوي بگھڙ]] اٽلي جو قومي جانور آهي،<ref>{{Cite web|last=Sheri Foster|date=January 2021|title=What is Italy national animal?|url=https://it.yourtripagent.com/4052-what-is-italy-s-national-animal|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20230109172951/https://it.yourtripagent.com/4052-what-is-italy-s-national-animal|archive-date=9 January 2023|access-date=15 November 2021|website=Yourtrip.com}}; {{Cite web|url=https://www.affaritaliani.it/culturaspettacoli/il-lupo-grigio-degli-appennini-e-l-animale-dell-italia-544778.html|title=Il lupo grigio degli appennini e l animale dell Italia|author=James Hansen|date=June 2018|access-date=15 November 2021|archive-date=26 November 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221126224852/https://www.affaritaliani.it/culturaspettacoli/il-lupo-grigio-degli-appennini-e-l-animale-dell-italia-544778.html|url-status=live}}</ref> جڏهن ته قومي وڻ [[اربوٽس يونيڊو|اسٽرابيري وڻ]] آهي.<ref name="altovastese">{{Cite web|date=3 October 2011|title=Il corbezzolo simbolo dell'Unità d'Italia. Una specie che resiste agli incendi|url=http://www.altovastese.it/cultura/il-corbezzolo-simbolo-unita-italia-specie-che-resiste-agli-incendi|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20160205120852/http://www.altovastese.it/cultura/il-corbezzolo-simbolo-unita-italia-specie-che-resiste-agli-incendi|archive-date=5 February 2016|access-date=25 January 2016|language=it}}</ref> ان جو سبب اهو آهي ته اطالوي بگھڙ، جيڪو [[اپينائن جبل]] ۽ اولهندي [[الپس]] ۾ رهندو آهي، لاطيني ۽ اطالوي ثقافتن ۾ نمايان حيثيت رکي ٿو، جهڙوڪ [[روم جو قيام|روم جي بنياد پوڻ]] واري ڏند ڪٿا ۾،<ref>{{Cite book|last=Livy|title=The history of Rome|publisher=Printed for A. Strahan|others=George Baker (trans.)|year=1797}}</ref> جڏهن ته اسٽرابيري وڻ جا ساوا پن، اڇا گل ۽ ڳاڙها ٻير، جيڪي [[بحر روم]] جي علائقي جا مقامي آهن، قومي جهنڊي جي رنگن جي ياد ڏيارين ٿا.<ref name="altovastese"/> قومي پکي [[اطالوي جهرڪي]] آهي،<ref>{{cite web|title=Passero Italiano: L'uccello nazionale d'Italia|date=18 December 2022|url=https://www.concaternanaoggi.it/passero-italiano-luccello-nazionale-ditalia/|publisher=Conca Ternana Oggi|access-date=22 August 2024|archive-date=22 August 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240822123815/https://www.concaternanaoggi.it/passero-italiano-luccello-nazionale-ditalia/|url-status=live}}</ref> جڏهن ته قومي گل اسٽرابيري وڻ جو گل آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.msn.com/it-it/notizie/mondo/qual-%C3%A8-il-fiore-nazionale-dei-paesi-del-mondo/ss-AA1eWqXE#image=25|title=Il fiore nazionale dell'Italia (e quello degli altri Paesi del mondo)|website=[[MSN]]|access-date=26 August 2024|language=it|archive-date=2 October 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20241002211951/https://www.msn.com/it-it/notizie/mondo/qual-%C3%A8-il-fiore-nazionale-dei-paesi-del-mondo/ss-AA1eWqXE#image=25|url-status=live}}</ref> === ماحول === {{See also|اٽلي جي قومي پارڪن جي فهرست|اٽلي جي علائقائي پارڪن جي فهرست|اٽلي جي سامونڊي محفوظ علائقن جي فهرست}} [[File:National and Regional Parks of Italy.svg|thumb|اٽلي جا قومي ۽ علائقائي پارڪ]] تيز صنعتي ترقي کان پوءِ، اٽلي کي پنهنجي ماحولياتي مسئلن کي منهن ڏيڻ ۾ ڪجهه وقت لڳو. بهتري کان پوءِ، اٽلي هاڻي ماحولياتي پائيداري جي لحاظ کان دنيا ۾ 84هين درجي تي آهي.<ref>{{Cite web|title=Italy – Environment|url=http://dev.prenhall.com/divisions/hss/worldreference/IT/environment.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20090701064224/http://dev.prenhall.com/divisions/hss/worldreference/IT/environment.html|archive-date=1 July 2009|access-date=2 August 2010|publisher=Dev.prenhall.com}}</ref> قومي پارڪن، علائقائي پارڪن ۽ قدرتي محفوظ علائقن هيٺ محفوظ ڪيل ڪل زمين اٽلي جي علائقي جي لڳ ڀڳ 11 سيڪڙو تي مشتمل آهي،<ref>{{Cite web|title=Regione e aree protette|url=https://www.treccani.it/enciclopedia/regione-e-aree-protette_%28L%27Italia-e-le-sue-Regioni%29|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220111173345/https://www.treccani.it/enciclopedia/regione-e-aree-protette_%28L%27Italia-e-le-sue-Regioni%29|archive-date=11 January 2022|access-date=11 January 2022|language=it}}</ref> جڏهن ته اٽلي جي سامونڊي ڪناري جو 12 سيڪڙو حصو پڻ محفوظ ڪيو ويو آهي.<ref>{{Cite web|title=Le aree protette in Italia|url=http://www.uccellidaproteggere.it/La-conservazione/Cosa-fa-l-Italia-Le-azioni/Le-aree-protette-in-Italia|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220302220957/http://www.uccellidaproteggere.it/La-conservazione/Cosa-fa-l-Italia-Le-azioni/Le-aree-protette-in-Italia|archive-date=2 March 2022|access-date=2 March 2022|language=it}}</ref> اٽلي دنيا جي اهم [[اٽلي ۾ قابلِ تجديد توانائي|قابلِ تجديد توانائي]] پيدا ڪندڙ ملڪن مان هڪ رهيو آهي. 2010ع ۾ اهو نصب ٿيل [[شمسي توانائي]] جي گنجائش جي لحاظ کان دنيا جو چوٿون وڏو فراهم ڪندڙ هو،<ref>{{Cite web|date=15 July 2010|title=Renewables 2010 Global Status Report |url=http://www.ren21.net/Portals/97/documents/GSR/REN21_GSR2011.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110820095506/http://www.ren21.net/Portals/97/documents/GSR/REN21_GSR2011.pdf|archive-date=20 August 2011|access-date=16 July 2010|publisher=[[REN21]]}}; {{Cite web|title=Photovoltaic energy barometer 2010 – EurObserv'ER |url=https://www.eurobserv-er.org/pdf/baro196.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101011224419/http://www.eurobserv-er.org/pdf/baro196.pdf|archive-date=11 October 2010|access-date=30 October 2010}}</ref> ۽ [[هَوائي توانائي]] جي گنجائش جي لحاظ کان ڇهون وڏو ملڪ هو.<ref>{{Cite web|date=February 2011|title=World Wind Energy Report 2010 |url=http://www.wwindea.org/home/images/stories/pdfs/worldwindenergyreport2010_s.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110904232058/http://www.wwindea.org/home/images/stories/pdfs/worldwindenergyreport2010_s.pdf|archive-date=4 September 2011|access-date=8 August 2011|publisher=[[World Wind Energy Association]]}}</ref> 2020ع ۾ قابلِ تجديد توانائي اٽلي جي ڪل توانائي استعمال جو لڳ ڀڳ 37 سيڪڙو فراهم ڪري رهي هئي.<ref>{{Cite web|date=25 May 2021|title=Renewables provided 37% of Italy's energy in 2020 – English |url=https://www.ansa.it/english/news/2021/05/25/renewables-provided-37-of-italys-energy-in-2020_1a075060-c823-4076-a338-79367427dfd2.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211023040922/https://www.ansa.it/english/news/2021/05/25/renewables-provided-37-of-italys-energy-in-2020_1a075060-c823-4076-a338-79367427dfd2.html|archive-date=23 October 2021|access-date=28 May 2021|website=ANSA.it}}</ref> ملڪ 1963ع کان 1990ع تائين جوهري ريئڪٽر هلائيندو رهيو، پر [[چرنوبل حادثو]] ۽ [[1987ع جا اطالوي ريفرنڊم]] ٿيڻ کان پوءِ جوهري پروگرام ختم ڪيو ويو. 2008ع ۾ حڪومت هن فيصلي کي واپس وٺندي چار تائين جوهري بجلي گهر ٺاهڻ جا منصوبا جوڙيا، پر [[فوكوشيما جوهري حادثو]] کان پوءِ ٿيل ريفرنڊم ذريعي اهي منصوبا به رد ڪيا ويا.<ref>{{Cite web|last=Duncan Kennedy|date=14 June 2011|title=Italy nuclear: Berlusconi accepts referendum blow|url=https://www.bbc.co.uk/news/world-europe-13741105|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110612112154/http://www.bbc.co.uk/news/world-europe-13741105|archive-date=12 June 2011|access-date=20 April 2013|publisher=BBC News}}</ref> هوا جي آلودگي اڃا تائين هڪ سنگين مسئلو آهي، خاص طور تي صنعتي اتر ۾. اٽلي [[ڪاربان ڊاءِ آڪسائيڊ اخراج موجب ملڪن جي فهرست|ڪاربان ڊاءِ آڪسائيڊ]] پيدا ڪندڙ دنيا جو ٻارهون وڏو ملڪ آهي.<ref>United Nations Statistics Division, Millennium Development Goals indicators: [http://mdgs.un.org/unsd/mdg/SeriesDetail.aspx?srid=749&crid= Carbon dioxide emissions ({{CO2}}), thousand metric tons of {{CO2}}] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20091225014715/http://mdgs.un.org/unsd/mdg/SeriesDetail.aspx?srid=749&crid=|date=25 December 2009}}</ref> وڏن شهرن ۾ وڌندڙ ٽرئفڪ ۽ رش ماحولياتي ۽ صحت جا مسئلا پيدا ڪندا رهن ٿا، جيتوڻيڪ 1970ع ۽ 1980ع وارن ڏهاڪن کان پوءِ دونهين ۽ سموگ جي سطح ۾ نمايان گهٽتائي آئي آهي، ۽ [[سلفر ڊاءِ آڪسائيڊ]] جا مقدار پڻ گهٽيا آهن.<ref>{{Cite web|title=Environment and Health in Italy – Executive Summary|url=https://www.euro.who.int/en/home|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20100303051309/http://www.euro.who.int/document/hms/ehiexes_e.pdf|archive-date=3 March 2010|publisher=World Health Organization}}</ref> ٻيلن جي ڪٽائي، غيرقانوني اڏاوتن، ۽ زمين جي ناقص انتظامي پاليسين سبب اٽلي جي جبلستاني علائقن ۾ وڏي پيماني تي زميني ڪٽائي ٿي آهي، جنهن جي نتيجي ۾ ماحولياتي آفتون پيدا ٿيون آهن، جهڙوڪ 1963ع ۾ [[واجونٽ ڊيم]] جي تباهي، 1998ع جو [[سارنو]] سانحو،<ref>{{Cite news|last=Nick Squires|date=2 October 2009|title=Sicily mudslide leaves scores dead|url=https://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6255575/Sicily-mudslide-leaves-scores-dead.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20091006082824/http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6255575/Sicily-mudslide-leaves-scores-dead.html|archive-date=6 October 2009|access-date=2 October 2009|work=The Daily Telegraph|location=London}}</ref> ۽ 2009ع جا [[2009ع ميسينا جا ٻوڏ ۽ مٽيءَ جا ڌوڪڙا|ميسينا جا مٽيءَ جا ڌوڪڙا ۽ ٻوڏون]].<ref>{{Cite news|last=Nick Squires|date=2 October 2009|title=Sicily mudslide leaves scores dead|url=https://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6255575/Sicily-mudslide-leaves-scores-dead.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20091006082824/http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6255575/Sicily-mudslide-leaves-scores-dead.html|archive-date=6 October 2009|access-date=2 October 2009|work=The Daily Telegraph|location=London}}</ref> == سياست == {{Main|اٽلي جي سياست|اٽلي ۾ چونڊون}} اٽلي 1946ع کان هڪ وحداني [[پارلياماني جمهوريه]] آهي، جڏهن بادشاهت کي [[1946ع جو اطالوي ادارياتي ريفرنڊم|1946ع جي ريفرنڊم]] وسيلي ختم ڪيو ويو. [[اٽلي جو صدر|اٽلي جو صدر]]، [[سرجيو ماتاريلا]]، جيڪو 2015ع کان هن عهدي تي فائز آهي، ملڪ جو سربراهه آهي. صدر کي گڏيل اجلاس ۾ [[اٽلي جي پارليامينٽ]] ۽ علائقائي نمائندن طرفان هڪ ستن سالن واري مدي لاءِ چونڊيو ويندو آهي. اٽلي وٽ [[اٽلي جو آئين|هڪ لکيل جمهوري آئين]] موجود آهي، جيڪو [[اٽلي جي آئين ساز اسيمبلي|آئين ساز اسيمبلي]] طرفان تيار ڪيو ويو. اها اسيمبلي انهن [[فاشزم مخالف]] قوتن جي نمائندن تي مشتمل هئي، جن [[ٻي عالمي جنگ]] دوران اٽلي جي آزاديءَ وقت نازي ۽ فاشسٽ قوتن جي شڪست ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو هو.<ref>Smyth, Howard McGaw Italy: From Fascism to the Republic (1943–1946) ''The Western Political Quarterly'' vol. 1 no. 3 (pp. 205–222), September 1948.{{JSTOR|442274}}</ref> اٽلي معاشي، فوجي، ثقافتي ۽ سياسي معاملن ۾ اهم عالمي ڪردار ادا ڪري ٿو ۽ [[يورپي يونين]] جي ٽن وڏين رياستن مان هڪ سمجھيو وڃي ٿو. اهو عام طور تي هڪ [[علائقائي طاقت]] تصور ڪيو ويندو آهي،<ref>Gabriele Abbondanza, ''Italy as a Regional Power: the African Context from National Unification to the Present Day'' (Rome: Aracne, 2016); "''[[Operation Alba]] may be considered one of the most important instances in which Italy has acted as a regional power, taking the lead in executing a technically and politically coherent and determined strategy.''" See Federiga Bindi, ''Italy and the European Union'' (Washington, D.C.: Brookings Institution Press, 2011), p. 171.</ref> جڏهن ته ان جي [[عظيم طاقت]] واري حيثيت بابت عالمن ۽ سياسي تجزيه نگارن ۾ بحث جاري آهي.<ref>{{Cite book |url=https://books.google.com/books?id=nTKBdY5HBeUC&q=Canada%2520Among%2520Nations%252C%25202004%253A%2520Setting%2520Priorities+Straight |title=Canada Among Nations, 2004: Setting Priorities Straight |date=17 January 2005 |publisher=McGill-Queen's Press – MQUP |isbn=978-0-7735-2836-9 |page=85 |quote=The United States is the sole world's superpower. France, Italy, Germany and the United Kingdom are great powers |access-date=13 June 2016 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230116145100/https://books.google.com/books?id=nTKBdY5HBeUC&q=Canada%2520Among%2520Nations%252C%25202004%253A%2520Setting%2520Priorities+Straight |archive-date=16 January 2023 |url-status=live}}; {{Cite book |last=Sterio |first=Milena |url=https://books.google.com/books?id=-QuI6n_OVMYC&q=The%20Right%20to%20Self-determination%20Under%20International%20Law%3A%20%22selfistans%22%2C%20Secession%20and%20the%20Rule%20of%20the%20Great%20Powers |title=The right to self-determination under international law: "selfistans", secession and the rule of the great powers |date=2013 |publisher=Routledge |isbn=978-0-4156-6818-7 |location=Milton Park, Abingdon, Oxon |page=xii (preface) |quote=The great powers are super-sovereign states: an exclusive club of the most powerful states economically, militarily, politically and strategically. These states include veto-wielding members of the United Nations Security Council (United States, United Kingdom, France, China, and Russia), as well as economic powerhouses such as Germany, Italy and Japan. |access-date=13 June 2016 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240116110143/https://books.google.com/books?id=-QuI6n_OVMYC&q=The%20Right%20to%20Self-determination%20Under%20International%20Law%3A%20%22selfistans%22%2C%20Secession%20and%20the%20Rule%20of%20the%20Great%20Powers#v=snippet&q=The%20Right%20to%20Self-determination%20Under%20International%20Law%3A%20%22selfistans%22%2C%20Secession%20and%20the%20Rule%20of%20the%20Great%20Powers&f=false |archive-date=16 January 2024 |url-status=live}}</ref> [[انٽرنيشنل آئيڊيا]] جي عالمي جمهوريت واري اشاري (GSoD) ۽ جمهوريت ٽريڪر موجب، اٽلي مجموعي جمهوري معيارن ۾ اعليٰ درجي تي ڪارڪردگي ڏيکاري ٿو، جيتوڻيڪ [[قانون جي حڪمراني]] جي شعبي ۾ ڪجهه ڪمزورين جي نشاندهي ڪئي وئي آهي.<ref>{{Cite web |title=Italy {{!}} The Global State of Democracy |url=https://www.idea.int/democracytracker/country/italy |access-date=16 October 2025 |website=www.idea.int |language=en}}</ref> === حڪومت === {{Main|اٽلي جي حڪومت}} {{Multiple image | align = right | caption_align = center | image1 = Sergio Mattarella Official (cropped).jpg | caption1 = [[سرجيو ماتاريلا]]<br/>{{small|[[اٽلي جو صدر|صدر]]}} | image2 = Giorgia Meloni Official 2023 crop.jpg | caption2 = [[جورجيا ميلوني]]<br/>{{small|[[اٽلي جو وزيراعظم|وزيراعظم]]}} | total_width = 320 }} اٽلي ۾ پارلياماني حڪومت آهي، جيڪا [[مخلوط اڪثريتي نمائندگي]] واري چونڊ نظام تي ٻڌل آهي. پارليامينٽ مڪمل طور تي [[ٻه ايواني پارليامينٽ|ٻه ايواني]] آهي ۽ ٻنهي ايوانن وٽ ساڳيا اختيار آهن. اهي ٻه ايوان هي آهن: [[اٽلي جي چيمبر آف ڊپٽيز|چيمبر آف ڊپٽيز]]، جيڪو [[پالازو مونٽيچيٽوريو]] ۾ اجلاس ڪندو آهي، ۽ [[اٽلي جي سينيٽ|سينيٽ آف دي ريپبلڪ]]، جيڪا [[پالازو ماداما]] ۾ اجلاس ڪندي آهي. [[اٽلي جي پارليامينٽ]] جي هڪ خاص خصوصيت اها آهي ته پرڏيهه ۾ مستقل رهندڙ [[اطالوي شهريت جو قانون|اطالوي شهرين]] کي پڻ نمائندگي حاصل آهي؛ 8 ڊپٽيز ۽ 4 سينيٽر چار الڳ [[اٽلي جي پارليامينٽ#اوورسيز حلقو|پرڏيهي حلقن]] مان چونڊيا ويندا آهن. پارليامينٽ ۾ [[تاحيات سينيٽر]] پڻ هوندا آهن، جن کي صدر "سماجي، سائنسي، فني يا ادبي ميدان ۾ غيرمعمولي وطن دوست خدمتن" جي بنياد تي مقرر ڪندو آهي. اڳوڻا صدر خودبخود تاحيات سينيٽر بڻجي ويندا آهن. [[File:Palazzo Madama (Roma).jpg|thumb|[[پالازو ماداما]]، روم، [[اٽلي جي سينيٽ|سينيٽ آف دي ريپبلڪ]] جو صدر مقام]] [[اٽلي جو وزيراعظم]] حڪومت جو سربراهه آهي ۽ انتظامي اختيار رکي ٿو، پر گهڻين پاليسين تي عملدرآمد لاءِ کيس وزيرن جي ڪائونسل جي منظوري حاصل ڪرڻي پوي ٿي. وزيراعظم ۽ ڪابينا کي صدر مقرر ڪندو آهي ۽ پوءِ پارليامينٽ کان اعتماد جو ووٽ وٺڻو پوندو آهي. پنهنجي عهدي تي برقرار رهڻ لاءِ وزيراعظم کي اعتماد جا ووٽ حاصل ڪرڻ ضروري هوندا آهن. اٽلي جا اهم سياسي پارٽيون [[برادرز آف اٽلي]]، [[ڊيموڪريٽڪ پارٽي (اٽلي)|ڊيموڪريٽڪ پارٽي]] ۽ [[فائيو اسٽار موومينٽ]] آهن. 2022ع جي عام چونڊن دوران انهن ٽنهي پارٽين ۽ سندن اتحادين [[چيمبر آف ڊپٽيز]] ۾ 400 مان 357 سيٽون ۽ سينيٽ ۾ 200 مان 187 سيٽون حاصل ڪيون. {{Clear}} === قانون ۽ فوجداري انصاف === {{Main|اٽلي جو قانون|اٽلي جو عدالتي نظام|اٽلي ۾ قانون لاڳو ڪندڙ ادارا|اٽلي ۾ ڏوھ}} [[File:Roma 2011 08 07 Palazzo di Giustizia.jpg|thumb|[[اٽلي جي سپريم ڪورٽ آف ڪيسيشن]]، روم]] اٽلي جي قانون جا ڪيترائي ذريعا آهن. اهي درجابنديءَ جي لحاظ کان ترتيب ڏنل آهن؛ هيٺين درجي جي قانون يا ضابطي کي مٿين درجي جي قانون سان ٽڪراءُ ڪرڻ جي اجازت ناهي.<ref>{{Cite web|title=GERARCHIA DELLE FONTI|url=https://www.dirittoeconomia.net/diritto/fonti_diritto/gerarchia_fonti.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220117194800/https://www.dirittoeconomia.net/diritto/fonti_diritto/gerarchia_fonti.htm|archive-date=17 January 2022|access-date=26 March 2022|language=it}}</ref> [[اٽلي جو آئين|1948ع جو آئين]] سڀ کان اعليٰ قانوني ذريعو آهي.<ref>{{Cite web|title=Guide to Law Online: Italy |url=https://www.loc.gov/law/help/guide/nations/italy.php|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210508132418/https://www.loc.gov/law/help/guide/nations/italy.php|archive-date=8 May 2021|access-date=26 March 2022|website=loc.gov}}</ref> [[اٽلي جي آئيني عدالت]] قانونن جي آئين سان مطابقت بابت فيصلو ڪندي آهي. عدليه پنهنجا فيصلا [[رومي قانون]]، [[نيپولين ڪوڊ]] ۽ بعد وارن قانونن جي بنياد تي ڪري ٿي. [[اٽلي جي سپريم ڪورٽ آف ڪيسيشن]] فوجداري ۽ ديواني اپيلن لاءِ اعليٰ ترين عدالت آهي. اٽلي [[ايل جي بي ٽي حقن]] جي ميدان ۾ ٻين ڪيترن مغربي يورپي ملڪن کان پوئتي سمجهيو ويندو آهي.<ref>{{Cite web|title=Country Ranking – Rainbow Europe|url=https://rainbow-europe.org/country-ranking|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190521004552/https://rainbow-europe.org/country-ranking|archive-date=21 May 2019|access-date=28 October 2021|website=rainbow-europe.org}}</ref> تشدد جي ممانعت بابت اطالوي قانون کي پڻ ڪجهه بين الاقوامي معيارن کان گهٽ تصور ڪيو ويو آهي.<ref>{{Cite web|title=The Struggle against Torture in Italy – The Failure of the Italian Law – English|url=https://www.menschenrechte.org/en/2018/03/06/the-struggle-against-torture-in-italy-the-failure-of-the-italian-law|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190608005803/https://www.menschenrechte.org/en/2018/03/06/the-struggle-against-torture-in-italy-the-failure-of-the-italian-law|archive-date=8 June 2019|access-date=8 June 2019|website=menschenrechte.org}}</ref> قانون لاڳو ڪندڙ نظام گهڻ رخو آهي ۽ ان ۾ ڪيترائي پوليس ادارا شامل آهن.<ref name="Walters">{{Cite journal|last=Reece Walters|year=2013|editor2-last=Matthew Ball|editor3-last=Erin O'Brien|editor4-last=Juan Tauri|title=Eco Mafia and Environmental Crime|journal=Crime, Justice and Social Democracy: International Perspectives|publisher=Palgrave Macmillan|page=286|doi=10.1057/9781137008695_19|isbn=978-1-3494-3575-3|editor1=Kerry Carrington}}</ref> قومي پوليس ادارن ۾ [[پوليٽسيا دي ستاتو]] ('رياستي پوليس')، [[ڪارابينيئري]]، [[گوارڊيا دي فنانزا]] ('مالي پوليس') ۽ [[پوليٽسيا پينيٽينتسيريا]] ('جيل پوليس') شامل آهن،<ref name="BuonannoMastrobuoni">{{Cite book|last1=Paulo Buonanno|title=Lessons from the Economics of Crime: What Reduces Offending?|last2=Giovanni Mastrobuoni|publisher=MIT Press|year=2013|isbn=978-0-2620-1961-3|editor-last=Philip J. Cook|page=193|chapter=Centralized versus Decentralized Police Hiring in Italy and the United States|doi=10.7551/mitpress/9780262019613.001.0001|editor-last2=Stephen Machin|editor-last3=Olivier Marie|editor-last4=Giovanni Mastrobuoni}}</ref> ان سان گڏ [[گوارڊيا ڪوسٽيرا]] ('[[پاڻي پوليس|سامونڊي ڪناري جي محافظ پوليس]]') پڻ آهي.<ref name=Walters/> جيتوڻيڪ پوليسنگ بنيادي طور قومي سطح تي فراهم ڪئي ويندي آهي،<ref name="BuonannoMastrobuoni"/> پر [[صوبائي پوليس|صوبائي]] ۽ [[ميونسپل پوليس (اٽلي)|ميونسپل]] پوليس پڻ موجود آهن.<ref name="Walters"/> 19هين صديءَ جي وچ ڌاري ظاهر ٿيڻ کان وٺي، [[اٽلي ۾ منظم ڏوھ|اطالوي منظم ڏوھ]] ۽ ڏوهاري تنظيمن ڏکڻ اٽلي جي ڪيترن علائقن جي سماجي ۽ معاشي زندگيءَ ۾ گهڙي وئي آهن؛ انهن مان سڀ کان بدنام سسلي مافيا آهي، جيڪا آمريڪا سميت پرڏيهي ملڪن تائين پکڙجي وئي. مافيا جي آمدني GDP جي 9 سيڪڙو تائين پهچي سگهي ٿي<ref>{{Cite web|last=Claudio Tucci|date=11 November 2008|title=Confesercenti, la crisi economica rende ancor più pericolosa la mafia|url=http://www.ilsole24ore.com/art/SoleOnLine4/Economia%20e%20Lavoro/2008/11/confesercenti-mafia-racket-pizzo.shtml?uuid=20ff3b9c-afe7-11dd-8057-9c09c8bfa449|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110427081220/http://www.ilsole24ore.com/art/SoleOnLine4/Economia%20e%20Lavoro/2008/11/confesercenti-mafia-racket-pizzo.shtml?uuid=20ff3b9c-afe7-11dd-8057-9c09c8bfa449|archive-date=27 April 2011|access-date=21 April 2011|website=Confesercenti|publisher=Ilsole24ore.com|language=it}}; {{Cite news|url=https://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6957240/Italy-claims-finally-defeating-the-mafia.html|title=Italy claims finally defeating the mafia|author=Nick Squires|date=9 January 2010|work=The Daily Telegraph|location=London|access-date=21 April 2011|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110429173631/http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6957240/Italy-claims-finally-defeating-the-mafia.html|archive-date=29 April 2011}}</ref>.<ref>{{Cite news|last=Kiefer|first=Peter|date=22 October 2007|title=Mafia crime is 7% of GDP in Italy, group reports|url=https://www.nytimes.com/2007/10/22/world/europe/22iht-italy.4.8001812.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110501085052/http://www.nytimes.com/2007/10/22/world/europe/22iht-italy.4.8001812.html|archive-date=1 May 2011|access-date=19 April 2011|work=The New York Times}}</ref> 2009ع جي هڪ رپورٽ 610 [[ڪوموني|{{Lang|it|comuni|nocat=true}}]] جي نشاندهي ڪئي، جتي مافيا جي مضبوط موجودگي آهي، جتي 13 ملين اطالوي رهن ٿا ۽ GDP جو 15 سيڪڙو پيدا ٿئي ٿو.<ref>{{Cite web|last=Maria Loi|date=1 October 2009|title=Rapporto Censis: 13 milioni di italiani convivono con la mafia|url=http://www.antimafiaduemila.com/content/view/20052/78|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110429082416/http://www.antimafiaduemila.com/content/view/20052/78|archive-date=29 April 2011|access-date=21 April 2011|website=Censis|publisher=Antimafia Duemila|language=it}}; {{Cite news|url=https://www.theguardian.com/world/2009/oct/01/mafia-influence-hovers-over-italians|work=The Guardian|location=London|title=Mafia's influence hovers over 13{{spaces}}m Italians, says report|first=Tom|last=Kington|date=1 October 2009|access-date=5 May 2010| url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130908050448/http://www.theguardian.com/world/2009/oct/01/mafia-influence-hovers-over-italians|archive-date=8 September 2013}}</ref> ڪلابريا جي [['ندرنگيتا]]، جيڪا غالباً اٽلي جي سڀ کان طاقتور ڏوهاري تنظيم آهي، اڪيلي GDP جو 3 سيڪڙو حصو رکي ٿي.<ref>{{Cite web|last=ANSA|date=14 March 2011|title=Italy: Anti-mafia police arrest 35 suspects in northern Lombardy region|url=http://mafiatoday.com/sicilian-mafia-ndrangheta/italy-anti-mafia-police-arrest-35-suspects-in-northern-lombardy-region|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110429100220/http://mafiatoday.com/sicilian-mafia-ndrangheta/italy-anti-mafia-police-arrest-35-suspects-in-northern-lombardy-region|archive-date=29 April 2011|access-date=21 April 2011|website=adnkronos.com|publisher=Mafia Today}}</ref> هر 1,000 ماڻهن تي 0.013 جي شرح سان، اٽلي قتل جي شرح ۾ 61 ملڪن جي ڀيٽ ۾ 47هين نمبر تي آهي،<ref>{{Cite web|title=Crime Statistics – Murders (per capita) (more recent) by country|url=http://www.nationmaster.com/graph/cri_mur_percap-crime-murders-per-capita|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20080929181837/http://www.nationmaster.com/graph/cri_mur_percap-crime-murders-per-capita|archive-date=29 September 2008|access-date=4 April 2010|publisher=NationMaster.com}}</ref> ۽ دنيا جي 64 ملڪن جي ڀيٽ ۾ هر 1,000 ماڻهن تي زيادتي جي ڪيسن جي تعداد ۾ 43هين نمبر تي آهي. اهي ترقي يافته ملڪن ۾ نسبتاً گهٽ انگ اکر آهن. === پرڏيهي لاڳاپا === {{Main|اٽلي جا پرڏيهي لاڳاپا}} [[File:G7 Summit 2024 - Family photo - 02.jpg|thumb|[[گروپ آف سيون|جي-7]] اڳواڻن جي [[50هين جي-7 سربراهي اجلاس]]، [[اپوليا]] ۾ گروپ تصوير]] اٽلي [[يورپي اقتصادي ڪميونٽي]] (EEC)، جيڪا هاڻي يورپي يونين (EU) آهي، ۽ [[نيٽو]] جو باني ميمبر آهي. اٽلي کي 1955ع ۾ گڏيل قومن ۾ داخل ڪيو ويو، ۽ اهو بين الاقوامي تنظيمن، جهڙوڪ [[او اي سي ڊي]]، [[ٽيرفن ۽ واپار بابت عام معاهدو]]/[[ورلڊ ٽريڊ آرگنائيزيشن]] (GATT/WTO)، [[يورپ ۾ سلامتي ۽ تعاون جي تنظيم]] (OSCE)، [[يورپ جي ڪائونسل]] ۽ [[مرڪزي يورپي انيشيٽو]] جو ميمبر ۽ مضبوط حامي آهي. بين الاقوامي تنظيمن جي گردشي صدارتن ۾ ان جا وارو شامل آهن: 2018ع ۾ [[يورپ ۾ سلامتي ۽ تعاون جي تنظيم]]، 2017ع ۾ [[جي-7]]، ۽ 2014ع ۾ [[يورپي يونين جي ڪائونسل جي صدارت|يورپي يونين ڪائونسل]]. اٽلي [[گڏيل قومن جي سلامتي ڪائونسل جي ميمبرن جي فهرست|گڏيل قومن جي سلامتي ڪائونسل]] جو بار بار چونڊجندڙ [[گڏيل قومن جي سلامتي ڪائونسل|غير مستقل ميمبر]] آهي. اٽلي گهڻ طرفي بين الاقوامي سياست جي مضبوط حمايت ڪري ٿو، گڏيل قومن ۽ ان جي بين الاقوامي سلامتي سرگرمين جي تائيد ڪري ٿو. 2013ع ۾، اٽلي جا 5,296 فوجي پرڏيهه ۾ مقرر هئا، جيڪي 25 ملڪن ۾ گڏيل قومن ۽ نيٽو جي 33 مشنن ۾ شامل هئا.<ref>{{Cite web|title=Missioni/Attivita' Internazionali DAL 1 October 2013 AL 31 December 2013 – Situazione AL 11 December 2013 |url=http://www.difesa.it/OperazioniMilitari/Documents/SIT%20ANNO%202013%20al%2011%20dicembre%202013.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140201175427/http://www.difesa.it/OperazioniMilitari/Documents/SIT%20ANNO%202013%20al%2011%20dicembre%202013.pdf|archive-date=1 February 2014|access-date=27 January 2014|publisher=Italian Ministry of Defence}}</ref> اٽلي گڏيل قومن جي امن قائم رکڻ وارن مشنن جي حمايت ۾ [[UNITAF|صوماليا]]، [[موزمبيق ۾ گڏيل قومن جو آپريشن|موزمبيق]] ۽ [[اوڀر تيمور ۾ گڏيل قومن جو مربوط مشن|اوڀر تيمور]] ۾ فوجون مقرر ڪيون. اٽلي [[IFOR|بوسنيا]]، [[ڪوسوو فورس|ڪوسوو]] ۽ [[آپريشن سن رائز (البانيا)|البانيا]] ۾ نيٽو ۽ گڏيل قومن جي آپريشنن لاءِ مدد فراهم ڪري ٿو، ۽ 2003ع کان [[آپريشن اينڊيئرنگ فريڊم]] (OEF) جي حمايت ۾ افغانستان ۾ 2,000 کان وڌيڪ فوجي مقرر ڪيا. اٽلي عراق جي ٻيهر تعمير ۽ استحڪام لاءِ بين الاقوامي ڪوششن جي حمايت ڪئي، پر 2006ع تائين پنهنجو 3,200 فوجين وارو [[ملٽي نيشنل فورس – عراق#2006ع واپسيون|فوجي دستو]] واپس وٺي ڇڏيو. آگسٽ 2006ع ۾، اٽلي [[لبنان ۾ گڏيل قومن جي عبوري فورس]] لاءِ لڳ ڀڳ 2,450 فوجي مقرر ڪيا.<ref>[http://www.corriere.it/Primo_Piano/Cronache/2006/08_Agosto/29/libano.shtml "Italian soldiers leave for Lebanon"] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20060902001118/http://www.corriere.it/Primo_Piano/Cronache/2006/08_Agosto/29/libano.shtml|date=2 September 2006}} Corriere della Sera, 30 August 2006</ref> اٽلي [[فلسطيني اٿارٽي]] جو هڪ وڏو مالي مددگار آهي، جنهن صرف 2013ع ۾ €60&nbsp;ملين جو حصو ڏنو.<ref>{{Cite news|date=4 September 2013|title=Italy donates 60 million euros to PA|url=http://www.maannews.net/eng/ViewDetails.aspx?ID=626926|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20141018104825/http://www.maannews.net/eng/ViewDetails.aspx?ID=626926|archive-date=18 October 2014|access-date=27 January 2014|agency=[[Ma'an News Agency]]}}</ref> === فوج === {{Main|اطالوي هٿياربند فوجون|اٽلي جي فوجي تاريخ}} {{See also|اٽلي سان لاڳاپيل جنگين جي فهرست}} [[File:Cavour (550).jpg|thumb|هوائي جهاز بردار ٻيڙو ''[[اطالوي هوائي جهاز بردار ٻيڙو ڪاوير|ڪاوير]]''، [[اطالوي بحريه]] جو [[فليگ شپ]]]] [[File:Centauro01.JPEG|thumb|[[IFOR]] جي حصي طور [[بوسنيا ۽ هرزيگووينا]] ۾ گشت دوران اطالوي فوج جو [[چينتاورو (ٽينڪ تباه ڪندڙ)|چينتاورو]] ٽينڪ تباه ڪندڙ]] [[اٽلي جي فوجي تاريخ]] هڪ وسيع دور کي بيان ڪري ٿي، جيڪو [[اٽلي جون قديم قومون|اٽلي جي قديم قومن]] طرفان وڙهيل فوجي تڪرارن کان شروع ٿئي ٿو، خاص طور تي [[قديم رومن]] طرفان ڀونوچ سمنڊ جي دنيا جي فتح، وچئين دور ۾ اطالوي [[اطالوي شهري رياستون|شهري رياستن]] ۽ [[سامونڊي جمهوريهون|سامونڊي جمهوريهن]] جي واڌ، ۽ [[اٽلي جي تاريخي رياستن جي فهرست|تاريخي اطالوي رياستن]] جي [[اطالوي جنگيون|اطالوي جنگين]] ۽ [[جانشيني جون جنگيون|جانشيني جي جنگين]] ۾ شموليت کان گذري، نيپوليني دور، [[اٽلي جو اتحاد]]، [[اطالوي سلطنت|نوآبادياتي سلطنت]] جي مهمن، ٻنهي [[عالمي جنگون|عالمي جنگين]]، ۽ جديد دور تائين پهچي ٿو، جنهن ۾ [[نيٽو]]، يورپي يونين يا گڏيل قومن جي سرپرستي هيٺ عالمي [[امن قائم رکڻ]] واريون ڪارروائيون شامل آهن. [[اطالوي فوج]]، [[اطالوي بحريه|بحريه]]، [[اطالوي هوائي فوج|هوائي فوج]] ۽ [[ڪارابينيئري]] گڏجي اطالوي هٿياربند فوجون ٺاهين ٿيون، جيڪي [[هاءِ ڪائونسل آف ڊفينس (اٽلي)|هاءِ ڪائونسل آف ڊفينس]] جي حڪم هيٺ آهن، جنهن جي صدارت صدر ڪندو آهي، جيئن [[اٽلي جو آئين]] مقرر ڪري ٿو. آرٽيڪل 78 موجب، [[اٽلي جي پارليامينٽ|پارليامينٽ]] کي جنگ جي حالت جو اعلان ڪرڻ ۽ جنگ لاءِ ضروري اختيار حڪومت کي ڏيڻ جو اختيار آهي. هٿياربند فوجن جي شاخ نه هجڻ باوجود، [[گوارڊيا دي فنانزا]] کي فوجي حيثيت حاصل آهي ۽ اها فوجي بنيادن تي منظم آهي.{{Efn|گوارڊيا دي فنانزا جهازن، هوائي جهازن ۽ هيليڪاپٽرن جو وڏو ٻيڙو هلائي ٿي، جنهن سان اها اٽلي جي پاڻيءَ جي نگراني ڪري سگهي ٿي ۽ جنگي منظرنامن ۾ حصو وٺي سگهي ٿي.}} 2005ع کان فوجي خدمت رضاڪارانه آهي.<ref>{{Cite web|title=Law n°226 of August 23, 2004 |url=http://www.camera.it/parlam/leggi/04226l.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130117013103/http://www.camera.it/parlam/leggi/04226l.htm|archive-date=17 January 2013|access-date=13 July 2012|publisher=Camera.it}}</ref> 2010ع ۾، اطالوي فوج وٽ فعال ڊيوٽي تي 293,202 اهلڪار هئا،<ref>"The Military Balance 2010", pp. 141–145. [[International Institute for Strategic Studies]], 3 February 2010.</ref> جن مان 114,778 ڪارابينيئري هئا.<ref>{{Cite web|last=Italian Ministry of Defence|author-link=Ministry of Defence (Italy)|title=Nota aggiuntiva allo stato di previsione per la Difesa per l'anno 2009 |url=http://www.difesa.it/NR/rdonlyres/5EF11493-59DD-4FB7-8485-F4258D9F5891/0/Nota_Aggiuntiva_2009.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110504073613/http://www.difesa.it/NR/rdonlyres/5EF11493-59DD-4FB7-8485-F4258D9F5891/0/Nota_Aggiuntiva_2009.pdf|archive-date=4 May 2011|access-date=11 July 2014|language=it}}</ref> نيٽو جي [[نيوڪليئر شيئرنگ]] حڪمت عملي جي حصي طور، اٽلي 90 آمريڪي [[B61 نيوڪليئر بم]]ن جي ميزباني ڪري ٿو، جيڪي [[گيدي ايئر بيس|گيدي]] ۽ [[اويانو ايئر بيس|اويانو]] هوائي اڏن تي رکيل آهن.<ref>{{Cite web|last=Hans M. Kristensen / Natural Resources Defense Council|year=2005|title=NRDC: U.S. Nuclear Weapons in Europe – part 1|url=http://www.nrdc.org/nuclear/euro/euro_pt1.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110101060355/http://www.nrdc.org/nuclear/euro/euro_pt1.pdf|archive-date=1 January 2011|access-date=30 May 2011}}</ref> فوج قومي زميني دفاعي قوت آهي. اها 1946ع ۾، اٽلي جي جمهوريه بڻجڻ وقت، "[[رائل اطالوي آرمي]]" جي باقيات مان ٺهي. ان جون مشهور ترين جنگي گاڏيون [[دارڊو آءِ ايف وي|دارڊو]] [[پيادل جنگي گاڏي]]، [[بي 1 چينتاورو]] [[ٽينڪ تباه ڪندڙ]] ۽ [[ارييتي]] [[ٽينڪ]] آهن، ۽ ان جي هوائي جهازن ۾ [[اگوستا A129 مانگوستا|مانگوستا]] [[حملو ڪندڙ هيليڪاپٽر]] شامل آهي، جيڪو يورپي يونين، نيٽو ۽ گڏيل قومن جي مشنن ۾ مقرر ڪيو ويو آهي. ان وٽ [[ليوپارڊ 1]] ۽ [[M113]] بکتر بند گاڏيون پڻ موجود آهن. اطالوي بحريه هڪ [[بليو واٽر نيوي]] آهي. اها پڻ 1946ع ۾ ''[[ريجيا مارينا]]'' ('شاهي بحريه') جي باقيات مان ٺهي. يورپي يونين ۽ نيٽو جي ميمبر طور، بحريه سڄي دنيا ۾ اتحادي امن قائم رکڻ وارن آپريشنن ۾ حصو ورتو آهي. 2014ع ۾، بحريه 154 جهاز هلائي رهي هئي، جن ۾ ننڍا مددگار جهاز پڻ شامل هئا.<ref>{{Cite web|title=La Marina Militare OGGI|url=http://flpdifesa.org/wp-content/uploads/2013/06/Linee-intervento-del-Capo-di-SMM.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220525043355/http://flpdifesa.org/wp-content/uploads/2013/06/Linee-intervento-del-Capo-di-SMM.pdf|archive-date=25 May 2022|access-date=28 April 2022|language=it}}</ref> اطالوي هوائي فوج 1923ع ۾ بادشاهه وڪٽر ايمانوئل ٽئين طرفان هڪ آزاد خدمتي هٿيار طور ''[[ريجيا ايروناوٽيڪا]]'' ('شاهي هوائي فوج') جي نالي سان قائم ڪئي وئي. ٻي عالمي جنگ کان پوءِ، ان جو نالو ''ايروناوٽيڪا ميليتاري'' رکيو ويو. 2021ع ۾، اطالوي هوائي فوج 219 جنگي جيٽ هلائي رهي هئي. ٽرانسپورٽ جي صلاحيت 27 [[لاڪ هيڊ مارٽن C-130J سپر هرڪيولس|C-130J]] ۽ [[C-27J اسپارٽن]] جهازن جي ٻيڙي ذريعي يقيني بڻائي وئي آهي. فضائي ڪرتب ڏيکاريندڙ ٽيم ''[[فريتچي تريڪولوري]]'' ('ترنگا تير') آهي. فوج جو هڪ خودمختيار ڪور، ڪارابينيئري، اٽلي جي [[جينڊارمري]] ۽ [[فوجي پوليس]] آهي، جيڪا [[اٽلي ۾ قانون لاڳو ڪندڙ ادارا|اٽلي جي ٻين پوليس فورسن]] سان گڏ فوجي ۽ شهري آبادي جي پوليسنگ ڪري ٿي. جڏهن ته ڪارابينيئري جون مختلف شاخون الڳ وزارتن کي رپورٽ ڪن ٿيون، پر عوامي امن امان ۽ سلامتي برقرار رکڻ وقت هي ڪور گهرو وزارت کي رپورٽ ڪري ٿو.<ref>{{Cite web|title=The Carabinieri Force is linked to the Ministry of Defence|url=http://www.carabinieri.it/Internet/Multilingua/EN/GoverningBodies|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110430214042/http://www.carabinieri.it/Internet/Multilingua/EN/GoverningBodies|archive-date=30 April 2011|access-date=14 May 2010|publisher=Carabinieri}}</ref> == معيشت == {{Main|اٽلي جي معيشت}} {{See also|وڏين اطالوي ڪمپنين جي فهرست}} اٽلي وٽ هڪ ترقي يافته<ref>{{Cite web|title=Select Country or Country Groups|url=https://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/2017/02/weodata/weoselgr.aspx|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20171022143402/https://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/2017/02/weodata/weoselgr.aspx|archive-date=22 October 2017|access-date=22 October 2017}}</ref> [[مخلوط معيشت]] آهي، جيڪا [[يورو زون]] ۾ ٽين وڏي ۽ [[قوت خريد جي برابري]] سان ترتيب ڏنل GDP موجب دنيا ۾ [[GDP (PPP) موجب ملڪن جي فهرست|11هين وڏي]] معيشت آهي.<ref name="IMFWEO.IT"/> ان وٽ [[ڪل دولت موجب ملڪن جي فهرست|نائين وڏي قومي دولت]] آهي ۽ [[سون جي ذخيرن موجب ملڪن جي فهرست|مرڪزي بئنڪ جي سون جي ذخيرن]] ۾ ٽئين نمبر تي آهي. [[جي-7]]، يورو زون ۽ [[او اي سي ڊي]] جي باني ميمبر طور، اهو سڀ کان وڌيڪ صنعتي ملڪن مان هڪ ۽ يورپ ۾ هڪ اهم [[واپاري قوم]] آهي؛<ref>{{Cite news|last1=Sensenbrenner|first1=Frank|last2=Arcelli|first2=Angelo Federico|title=Italy's Economy Is Much Stronger Than It Seems|url=https://www.huffingtonpost.com/frank-sensenbrenner/italy-economy_b_3401988.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141206190937/http://www.huffingtonpost.com/frank-sensenbrenner/italy-economy_b_3401988.html|archive-date=6 December 2014|access-date=25 November 2014|work=HuffPost}}; {{Cite news|last1=Dadush|first1=Uri|title=Is the Italian Economy on the Mend?|url=http://carnegieeurope.eu/publications/?fa=50565&reloadFlag=1|access-date=25 November 2014|publisher=[[Carnegie Endowment for International Peace|Carnegie Europe]]|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150713124951/http://carnegieeurope.eu/publications/?fa=50565&reloadFlag=1|archive-date=13 July 2015}}; {{Cite web|title=Doing Business in Italy: 2014 Country Commercial Guide for U.S. Companies |url=http://www.export.gov/italy/static/2014%20CCG%20Italy_Latest_eg_it_076513.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20140715152504/http://www.export.gov/italy/static/2014%20CCG%20Italy_Latest_eg_it_076513.pdf|archive-date=15 July 2014|access-date=25 November 2014|publisher=[[United States Commercial Service]]}}</ref> 2024ع تائين، ان €612&nbsp;ارب ماليت جو سامان برآمد ڪيو ۽ €46&nbsp;ارب جو واپاري سرپلس حاصل ڪيو.<ref>[https://www.ft.com/content/1a1f0646-55a0-49ea-a959-fcfd1b1d26b8?utm_social_post_id=634238374&utm_social_handle_id=18949452&fbclid=IwY2xjawO78ZFleHRuA2FlbQIxMABicmlkETFIVTRPNXM4NWFCQ1JjYVQ3c3J0YwZhcHBfaWQQMjIyMDM5MTc4ODIwMDg5MgABHiFr0MoDj_MQ9STlc3S5GUpagM9kFM0GNu8rQGlInWQ_2duT7xdIytOTssGH_aem_yj3Z7vcjITd9u8Tgv436Hg Europe should learn from Italy] ''FT'' (6 November 2025)</ref> [[انساني ترقي اشاري موجب ملڪن جي فهرست|انساني ترقي اشاري]] ۾ 30هين نمبر تي ايندڙ هڪ [[ترقي يافته ملڪ]] طور، اٽلي [[متوقع حياتي]]، [[اٽلي ۾ صحت سنڀال|صحت سنڀال]]،<ref>{{Cite web|title=The World Health Organization's ranking of the world's health systems|url=http://www.photius.com/rankings/healthranks.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100105190014/http://www.photius.com/rankings/healthranks.html|archive-date=5 January 2010|access-date=7 September 2015|publisher=Photius.com}}</ref> ۽ [[تعليم اشاري]] ۾ سٺي ڪارڪردگي ڏيکاري ٿو. اهو پنهنجي تخليقي ۽ جدت پسند ڪاروبارن،<ref>{{Cite web|title=The Global Creativity Index 2011 |url=http://martinprosperity.org/media/GCI%20Report%20Sep%202011.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140930054555/http://martinprosperity.org/media/GCI%20Report%20Sep%202011.pdf|archive-date=30 September 2014|access-date=26 November 2014|publisher=Martin Prosperity Institute}}</ref> مقابلي واري زرعي شعبي،<ref>{{Cite web|last1=Aksoy|first1=M. Ataman|last2=Ng|first2=Francis|title=The Evolution of Agricultural Trade Flows|url=https://openknowledge.worldbank.org/bitstream/handle/10986/3793/WPS5308.pdf?sequence=1|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141129120448/https://openknowledge.worldbank.org/bitstream/handle/10986/3793/WPS5308.pdf?sequence=1|archive-date=29 November 2014|access-date=25 November 2014|publisher=[[The World Bank]]}}</ref> ۽ پنهنجي اثرائتي ۽ اعليٰ معيار واري موٽر گاڏين، مشينري، خوراڪ، ڊزائن ۽ فيشن جي صنعتن لاءِ مشهور آهي.<ref>{{Cite web|title=Automotive Market Sector Profile – Italy|url=http://www.enterprisecanadanetwork.ca/_uploads/resources/Automotive-Market-Sector-Profile-Italy.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20141205163959/http://www.enterprisecanadanetwork.ca/_uploads/resources/Automotive-Market-Sector-Profile-Italy.pdf|archive-date=5 December 2014|access-date=26 November 2014|publisher=[[Trade Commissioner Service|The Canadian Trade Commissioner Service]]}}; {{Cite web|title=Data & Trends of the European Food and Drink Industry 2013–2014 |url=http://www.fooddrinkeurope.eu/uploads/publications_documents/Data__Trends_of_the_European_Food_and_Drink_Industry_2013-2014.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20141206010318/http://www.fooddrinkeurope.eu/uploads/publications_documents/Data__Trends_of_the_European_Food_and_Drink_Industry_2013-2014.pdf|archive-date=6 December 2014|access-date=26 November 2014|publisher=[[FoodDrinkEurope]]}}; {{Cite news|date=10 January 2014|title=Italy fashion industry back to growth in 2014 |url=http://uk.reuters.com/article/uk-italy-fashion-growth-idUKBREA0912220140110|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20141205114140/http://uk.reuters.com/article/2014/01/10/uk-italy-fashion-growth-idUKBREA0912220140110|archive-date=5 December 2014|access-date=26 November 2014|work=Reuters}}</ref> [[File:Milan skyline skyscrapers of Porta Nuova business district.jpg|thumb|[[ميلان]] اٽلي جو معاشي گاديءَ جو هنڌ آهي<ref>{{Cite web|date=18 May 2018|title=Milan, Italy's Industrial and Financial Capital|url=https://www.prologis.it/en/industrial-logistics-warehouse-space/europe/italy/milan-italys-industrial-and-financial-capital|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220707141649/https://www.prologis.it/en/industrial-logistics-warehouse-space/europe/italy/milan-italys-industrial-and-financial-capital|archive-date=7 July 2022|access-date=27 May 2022}}</ref> ۽ هڪ عالمي [[مالي مرڪز]] ۽ [[فيشن گاديءَ جو هنڌ]] آهي.]] [[File:Siena, Piazza Salimbeni (Bank Monte dei Paschi di Siena) (38588876202).jpg|thumb|[[بانڪا مونٽي دي پاسڪي دي سيئنا]]، جيڪا 1472ع ۾ قائم ٿي، دنيا جي [[قديم ترين بئنڪن جي فهرست|سڀ کان قديم يا ٻئي نمبر تي قديم بئنڪ آهي جيڪا مسلسل ڪم ڪري رهي آهي]].]] [[File:The Eni building, Quartiere XXXII Europa, Roma, Lazio, Italy - panoramio.jpg|thumb|[[ايني]] کي دنيا جي تيل ۽ گئس جي [[سپرميجرز]] مان هڪ سمجھيو ويندو آهي.<ref>{{Cite web|url=https://www.globalwitness.org/en/campaigns/oil-gas-and-mining/spotlight-sharpens/|title=The spotlight sharpens: Eni and corruption in Republic of Congo's oil sector|website=Global Witness|access-date=27 April 2020|archive-date=25 July 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20230725204616/https://www.globalwitness.org/en/campaigns/oil-gas-and-mining/spotlight-sharpens/|url-status=dead}}</ref>]] اٽلي دنيا جو [[پيداوار جي پيداوار موجب ملڪن جي فهرست|اٺون وڏو پيداواري ملڪ]] ۽ يورپ ۾ ٻيو وڏو ملڪ آهي،<ref>"[http://databank.worldbank.org/data/reports.aspx?source=2&series=NV.IND.MANF.KD&country= Manufacturing, value added (current US$)] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20171010152014/http://databank.worldbank.org/data/reports.aspx?source=2&series=NV.IND.MANF.KD&country=|date=10 October 2017}}". Retrieved 17 May 2017.</ref> جنهن جي خاصيت اها آهي ته ساڳي ماپ واري ٻين معيشتن جي ڀيٽ ۾ ان ۾ ملٽي نيشنل ڪارپوريشنون گهٽ آهن ۽ ڪيترائي متحرڪ [[ننڍا ۽ وچولي درجي جا ڪاروبار|ننڍا ۽ وچولي درجي جا ڪاروبار]] موجود آهن، جيڪي صنعتي ضلعن ۾ گڏ ٿيل آهن ۽ اطالوي صنعت جي ريڙهه جي هڏي آهن. ان سان هڪ اهڙو پيداوار وارو شعبو پيدا ٿيو آهي، جيڪو اڪثر نچ مارڪيٽن ۽ عياشي شين جي برآمد تي ڌيان ڏئي ٿو. جيتوڻيڪ اهو مقدار جي لحاظ کان مقابلي ۾ گهٽ صلاحيت رکي ٿو، پر اعليٰ معيار جي شين وسيلي انهن ايشيائي معيشتن سان مقابلو ڪري سگهي ٿو، جتي مزدوريءَ جو خرچ گهٽ آهي.<ref>{{Cite news|date=19 May 2005|title=Knowledge Economy Forum 2008: Innovative Small And Medium Enterprises Are Key To Europe & Central Asian Growth |url=http://web.worldbank.org/WBSITE/EXTERNAL/COUNTRIES/ECAEXT/0,,contentMDK:21808326~menuPK:258604~pagePK:2865106~piPK:2865128~theSitePK:258599,00.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20080623065619/http://web.worldbank.org/WBSITE/EXTERNAL/COUNTRIES/ECAEXT/0,,contentMDK:21808326~menuPK:258604~pagePK:2865106~piPK:2865128~theSitePK:258599,00.html|archive-date=23 June 2008|access-date=17 June 2008|publisher=The World Bank}}</ref> اٽلي 2023ع ۾ دنيا جو [[برآمدات موجب ملڪن جي فهرست|9هين وڏو برآمد ڪندڙ]] ملڪ هو. [[اٽلي جي وڏن واپاري ڀائيوارن جي فهرست|ان جا ويجها واپاري لاڳاپا]] ٻين يورپي يونين ملڪن سان آهن، ۽ 2019ع ۾ ان جا سڀ کان وڏا برآمدي ڀائيوار جرمني (12%)، فرانس (11%) ۽ آمريڪا (10%) هئا.<ref name="cia.gov">{{Cite web|title=The World Factbook|url=https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210701235642/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy|archive-date=1 July 2021|access-date=28 May 2021|publisher=Central Intelligence Agency}}</ref> [[اطالوي موٽر گاڏين جي صنعت]] ملڪ جي پيداواري شعبي جو اهم حصو آهي، جنهن ۾ 2015ع ۾ 144,000 کان وڌيڪ ڪمپنيون ۽ لڳ ڀڳ 485,000 ملازم هئا،<ref>{{Cite web|title=Auto: settore da 144mila imprese in Italia e 117 mld fatturato|url=http://www.adnkronos.com/soldi/economia/2015/09/23/auto-settore-mila-imprese-italia-mld-fatturato_WooBmrBqxgxO7mOvIRXUBI.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150925121926/http://www.adnkronos.com/soldi/economia/2015/09/23/auto-settore-mila-imprese-italia-mld-fatturato_WooBmrBqxgxO7mOvIRXUBI.html|archive-date=25 September 2015|access-date=23 September 2015|website=adnkronos.com}}</ref> ۽ اها GDP ۾ 9% حصو وجهي ٿي.<ref>{{Cite web|title=Country Profiles – Italy|url=http://acea.thisconnect.com/index.php/country_profiles/detail/italy|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20080211190839/http://acea.thisconnect.com/index.php/country_profiles/detail/italy|archive-date=11 February 2008|access-date=9 February 2008|website=acea.thisconnect.com}}</ref><ref>{{Cite web|title=Global Auto Market 2021. General Motors Is The Only Group To Report Double-digit Losses |url=https://www.focus2move.com/world-car-group-ranking|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210701010705/https://www.focus2move.com/world-car-group-ranking|archive-date=1 July 2021|access-date=27 May 2022}}</ref> ملڪ وٽ گاڏين جو وڏو سلسلو آهي، [[ماس مارڪيٽ]] تي ڌيان ڏيندڙ برانڊن جهڙوڪ [[فيات]]، [[پريميئم پيداوار|پريميئم]] برانڊن جهڙوڪ [[الفا روميو]] ۽ [[مازيراتي]] کان وٺي عياشي [[سپر ڪارز]] جهڙوڪ [[پاگاني (ڪمپني)|پاگاني]]، [[لامبورگيني]] ۽ [[فيراري]] تائين. [[بانڪا مونٽي دي پاسڪي دي سيئنا]]، تعريف تي دارومدار رکندي، دنيا جي سڀ کان قديم يا ٻئي نمبر تي قديم بئنڪ آهي جيڪا مسلسل ڪم ڪري رهي آهي، ۽ اٽلي جي چوٿين وڏي تجارتي ۽ ريٽيل بئنڪ آهي.<ref>{{Cite news|date=26 October 2017|title=Italy's fourth-biggest bank returns to the stockmarket|url=https://www.economist.com/news/finance-and-economics/21730672-shares-bailed-out-bank-start-trading-again-italys-fourth-biggest-bank|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20180215112321/https://www.economist.com/news/finance-and-economics/21730672-shares-bailed-out-bank-start-trading-again-italys-fourth-biggest-bank|archive-date=15 February 2018|access-date=26 October 2021|newspaper=[[The Economist]]}}</ref> اٽلي وٽ مضبوط [[ڪوآپريٽو]] شعبو آهي، جنهن ۾ يورپي يونين اندر آباديءَ جو سڀ کان وڏو حصو (4.5%) ڪوآپريٽو ۾ ملازم آهي.<ref>{{Cite web|date=April 2016|title=The Power of Cooperation – Cooperatives Europe key statistics 2015 |url=https://coopseurope.coop/sites/default/files/The%20power%20of%20Cooperation%20-%20Cooperatives%20Europe%20key%20statistics%202015.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20201112034412/https://coopseurope.coop/sites/default/files/The%20power%20of%20Cooperation%20-%20Cooperatives%20Europe%20key%20statistics%202015.pdf|archive-date=12 November 2020|access-date=28 May 2021|website=[[Cooperatives Europe]]}}</ref> [[وال ڊي آڪري تيل جو ميدان|وال ڊي آڪري]] علائقو، بازيليڪاتا، يورپ جو سڀ کان وڏو [[آن شور (هائيڊروڪاربنز)|آن شور]] [[هائيڊروڪاربن ميدان]] رکي ٿو.<ref>{{Cite web|title=In Val d'Agri with Upstream activities|url=https://www.eni.com/en-IT/operations/italy-val-agri-upstream-activities.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20220516034214/https://www.eni.com/en-IT/operations/italy-val-agri-upstream-activities.html|archive-date=16 May 2022|access-date=3 February 2021|publisher=[[Eni]]}}</ref> معتدل قدرتي گئس جا ذخيرا، خاص طور تي [[پو ماٿري]] ۽ ايڊرياٽڪ سمنڊ جي هيٺان آف شور علائقن ۾، دريافت ڪيا ويا آهن ۽ اهي ملڪ جو سڀ کان اهم معدني وسيلو آهن. اٽلي دنيا ۾ [[پومس]]، [[پوزولانا]] ۽ [[فيلڊسپار]] جي اهم پيدا ڪندڙن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite encyclopedia|title=Italy, the economy: Resources and power|encyclopedia=[[Encyclopædia Britannica]]|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297474/Italy/26994/Forestry#toc26986|access-date=9 February 2015|date=3 February 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20150209194536/http://www.britannica.com/EBchecked/topic/297474/Italy/26994/Forestry#toc26986|archive-date=9 February 2015|url-status=live}}</ref> ٻيو قابل ذڪر وسيلو سنگ مرمر آهي، خاص طور تي ٽسڪني مان نڪرندڙ مشهور اڇو [[ڪارارا سنگ مرمر]]. اٽلي هڪ مالي اتحاد، يعني يورو زون، جو حصو آهي، جيڪو لڳ ڀڳ 330 ملين شهرين جي نمائندگي ڪري ٿو، ۽ [[يورپي واحد مارڪيٽ]] جو پڻ حصو آهي، جيڪا 500 ملين کان وڌيڪ صارفين جي نمائندگي ڪري ٿي. ڪيترين ئي ملڪي تجارتي پاليسين جو تعين يورپي يونين جي ميمبر ملڪن جي معاهدن ۽ يورپي يونين جي قانون سازي ذريعي ٿيندو آهي. اٽلي 2002ع ۾ گڏيل يورپي ڪرنسي، [[يورو]]، اختيار ڪئي.<ref>{{Cite news|last=Andrews|first=Edmund L.|date=1 January 2002|title=Germans Say Goodbye to the Mark, a Symbol of Strength and Unity|url=https://www.nytimes.com/2002/01/01/world/germans-say-goodbye-to-the-mark-a-symbol-of-strength-and-unity.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110501031330/http://www.nytimes.com/2002/01/01/world/germans-say-goodbye-to-the-mark-a-symbol-of-strength-and-unity.html|archive-date=1 May 2011|access-date=18 March 2011|work=The New York Times}}; {{Cite news|last=Taylor Martin|first=Susan|date=28 December 1998|title=On Jan.{{spaces}}1, out of many arises one Euro|work=[[St. Petersburg Times]]|page=National, 1.A}}</ref> ان جي مالياتي پاليسي [[يورپي مرڪزي بئنڪ]] طرفان مقرر ڪئي ويندي آهي. اٽلي [[2008ع جو مالي بحران|2008ع جي مالي بحران]] کان متاثر ٿيو، جنهن ڍانچائي مسئلن کي وڌيڪ سنگين بڻايو.<ref>{{Cite web|last=Orsi|first=Roberto|date=23 April 2013|title=The Quiet Collapse of the Italian Economy|work=Euro Crisis in the Press |url=http://blogs.lse.ac.uk/eurocrisispress/2013/04/23/the-quiet-collapse-of-the-italian-economy|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141119075748/http://blogs.lse.ac.uk/eurocrisispress/2013/04/23/the-quiet-collapse-of-the-italian-economy|archive-date=19 November 2014|access-date=24 November 2014|publisher=[[The London School of Economics]]}}</ref> 1950ع واري ڏهاڪي کان 1970ع واري ڏهاڪي جي شروعات تائين هر سال GDP جي 5–6% مضبوط واڌ کان پوءِ،<ref>{{Cite book|last=Nicholas Crafts, Gianni Toniolo|title=Economic growth in Europe since 1945 |publisher=Cambridge University Press|year=1996|isbn=978-0-5214-9627-8|page=428}}</ref> ۽ 1980ع ۽ 1990ع واري ڏهاڪن ۾ تدريجي سستي کان پوءِ، ملڪ 2000ع واري ڏهاڪي ۾ جمود جو شڪار ٿيو.<ref>{{Cite web|last=Balcerowicz|first=Leszek|title=Economic Growth in the European Union|url=http://www.lisboncouncil.net/growth/documents/LISBON_COUNCIL_Economic_Growth_in_the_EU%20(1).pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140714205108/http://www.lisboncouncil.net/growth/documents/LISBON_COUNCIL_Economic_Growth_in_the_EU%20(1).pdf|archive-date=14 July 2014|access-date=8 October 2014|publisher=The Lisbon Council}}; {{Cite news|title="Secular stagnation" in graphics|url=https://www.economist.com/blogs/graphicdetail/2014/11/secular-stagnation-graphics|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141123234145/http://www.economist.com/blogs/graphicdetail/2014/11/secular-stagnation-graphics|archive-date=23 November 2014|access-date=24 November 2014|newspaper=The Economist}}</ref> وڏي سرڪاري خرچ سان واڌ بحال ڪرڻ لاءِ سياسي ڪوششن [[عوامي قرض]] ۾ شديد واڌ پيدا ڪئي، جيڪو 2017ع ۾ GDP جي 132% کان وڌيڪ هو؛<ref>{{Cite web|date=15 May 2018|title=Debito pubblico oltre 2.300 miliardi e all'estero non lo comprano|url=https://www.investireoggi.it/economia/debito-pubblico-oltre-2-300-miliardi-e-litalia-e-sulla-strada-dellautarchia-finanziaria|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20200221072720/https://www.investireoggi.it/economia/debito-pubblico-oltre-2-300-miliardi-e-litalia-e-sulla-strada-dellautarchia-finanziaria|archive-date=21 February 2020|access-date=1 June 2018}}</ref> اهو يورپي يونين ۾ يونان کان پوءِ ٻيو سڀ کان وڏو هو.<ref>{{Cite web|title=Government debt increased to 93.9% of GDP in euro area and to 88.0% in EU28|url=http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_PUBLIC/2-22072014-AP/EN/2-22072014-AP-EN.PDF|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141021162159/http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_PUBLIC/2-22072014-AP/EN/2-22072014-AP-EN.PDF|archive-date=21 October 2014|access-date=24 November 2014|publisher=[[Eurostat]]}}</ref> [[اطالوي سرڪاري قرض|اطالوي عوامي قرض]] جو سڀ کان وڏو حصو قومي ادارن ۽ ماڻهن وٽ آهي، جيڪو اٽلي ۽ يونان جي وچ ۾ هڪ اهم فرق آهي،<ref>{{Cite web|date=18 May 2010|title=Could Italy Be Better Off than its Peers?|url=https://www.cnbc.com/2010/05/18/could-italy-be-better-off-than-its-peers.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110430030613/http://www.cnbc.com/id/37207942/Could_Italy_Be_Better_Off_than_its_Peers|archive-date=30 April 2011|access-date=30 May 2011|publisher=CNBC}}</ref> ۽ [[گهريلو قرض]] جي سطح او اي سي ڊي جي اوسط کان گهڻي گهٽ آهي.<ref>{{Cite web|title=Household debt and the OECD's surveillance of member states|url=http://www.nationalbanken.dk/da/om_nationalbanken/oekonomisk_forskning/Documents/4_Household%20debt%20and%20the%20OECD's%20surveillance%20of%20member%20states%20by%20Christophe%20Andr%C3%A9.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20150109041518/http://www.nationalbanken.dk/da/om_nationalbanken/oekonomisk_forskning/Documents/4_Household%20debt%20and%20the%20OECD%27s%20surveillance%20of%20member%20states%20by%20Christophe%20Andr%C3%A9.pdf|archive-date=9 January 2015|access-date=26 November 2014|publisher=[[OECD]] Economics Department}}</ref> [[ڏکڻ وارو سوال|وڏي اتر–ڏکڻ ورهاست]] سماجي-معاشي ڪمزوريءَ جو هڪ اهم عنصر آهي؛<ref>{{Cite news|title=Oh for a new risorgimento|url=https://www.economist.com/special-report/2011/06/11/oh-for-a-new-risorgimento|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141024163715/http://www.economist.com/node/18780831|archive-date=24 October 2014|access-date=24 November 2014|newspaper=The Economist}}</ref> اتر ۽ ڏکڻ وارن علائقن ۽ ميونسپلٽين جي سرڪاري آمدنيءَ ۾ تمام وڏو فرق آهي.<ref>{{Cite web|title=Comune per Comune, ecco la mappa navigabile dei redditi dichiarati in Italia|url=http://www.lastampa.it/economia/speciali/redditi-italia|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20150405032750/http://www.lastampa.it/economia/speciali/redditi-italia|archive-date=5 April 2015|access-date=4 April 2015|website=lastampa.it}}</ref> سڀ کان امير صوبو، [[آلٽو آديجي-ڏکڻ ٽائرول]]، في فرد قومي GDP جو 152% ڪمائي ٿو، جڏهن ته سڀ کان غريب علائقو، ڪلابريا، 61% ڪمائي ٿو.<ref>{{Cite web|title=GDP per capita at regional level|url=https://www.istat.it/it/files/2016/12/Conti-regionali_2015.pdf?title=Conti+economici+territoriali+-+12%2Fdic%2F2016+-+Testo+integrale+e+nota+metodologica.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20171026054135/https://www.istat.it/it/files/2016/12/Conti-regionali_2015.pdf?title=Conti+economici+territoriali+-+12%2Fdic%2F2016+-+Testo+integrale+e+nota+metodologica.pdf|archive-date=26 October 2017|access-date=25 October 2017|publisher=[[Istat]]}}</ref> بيروزگاريءَ جي شرح (11%) يورو زون جي اوسط کان مٿي آهي،<ref>{{Cite web|title=Euro area unemployment rate at 11%|url=http://ec.europa.eu/eurostat/documents/2995521/8121455/3-31072017-AP-EN.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170731232352/http://ec.europa.eu/eurostat/documents/2995521/8121455/3-31072017-AP-EN.pdf|archive-date=31 July 2017|access-date=26 October 2017|publisher=[[Eurostat]]}}</ref> پر جدا جدا انگن موجب اها اتر ۾ 7% ۽ ڏکڻ ۾ 19% آهي.<ref>{{Cite web|last=Istat|author-link=National Institute of Statistics (Italy)|title=Employment and unemployment: second quarter 2017 |url=http://www.istat.it/it/files/2017/09/Mercato-del-lavoro-II-trim-2017.pdf?title=Il+mercato+del+lavoro+-+12%2Fset%2F2017+-+Testo+integrale+e+nota+metodologica.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20171026054033/http://www.istat.it/it/files/2017/09/Mercato-del-lavoro-II-trim-2017.pdf?title=Il+mercato+del+lavoro+-+12%2Fset%2F2017+-+Testo+integrale+e+nota+metodologica.pdf|archive-date=26 October 2017|access-date=26 October 2017}}</ref> [[درمياني آمدني|درمياني قابلِ خرچ آمدني]] 2021ع ۾ هر سال $27,949 هئي ([[قوت خريد جي برابري|PPP]]).<ref name="y148">{{cite book | author=OECD | title=Society at a Glance 2024: OECD Social Indicators, Figure 4.1 Median income varies by a factor eight across OECD countries | publisher=OECD | date=20 June 2024 | url=https://www.oecd.org/en/publications/2024/06/society-at-a-glance-2024_08001b73/full-report/component-12.html#indicator-d1e8404-8cd0a55a48 | page=}}</ref> [[اٽلي ۾ نوجوانن جي بيروزگاري|نوجوانن جي بيروزگاريءَ جي شرح]] (2018ع ۾ 32%) انتهائي بلند آهي. === زراعت === {{Main|اٽلي ۾ زراعت}} [[File:Vineyards in Piemonte, Italy.jpg|thumb|[[پيڊمونٽ جو انگورن وارو منظر: لانگهي-روئيرو ۽ مونفيراتو|لانگهي ۽ مونفيرات، پيڊمونٽ ۾ انگورن جا باغ]]. اٽلي دنيا جو [[شراب پيدا ڪندڙ ملڪن جي فهرست|سڀ کان وڏو شراب پيدا ڪندڙ ملڪ]] آهي، ۽ ان وٽ مقامي [[انگور جي ول|انگورن جي ولين]] جو سڀ کان وسيع قسم آهي.<ref>{{Cite web|date=25 November 2018|title=L'Italia è il maggiore produttore di vino|url=http://www.inumeridelvino.it/2018/11/la-produzione-di-vino-nel-mondo-2018-prima-stima-oiv.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211111224545/http://www.inumeridelvino.it/2018/11/la-produzione-di-vino-nel-mondo-2018-prima-stima-oiv.html|archive-date=11 November 2021|access-date=11 November 2021|language=it}}; {{Cite web|date=3 June 2017|title=L'Italia è il paese con più vitigni autoctoni al mondo|url=https://giornalevinocibo.com/2017/06/03/italia-prima-assoluta-per-vitgni-autoctoni-ecco-i-dati-dei-vari-stati|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211101044918/https://giornalevinocibo.com/2017/06/03/italia-prima-assoluta-per-vitgni-autoctoni-ecco-i-dati-dei-vari-stati|archive-date=1 November 2021|access-date=11 November 2021|language=it}}</ref>]] آخري زرعي مردم شماري موجب، 2010ع ۾ 1.6&nbsp;ملين فارم هئا (2000ع کان −32%)، جيڪي {{Convert|12700000|ha|0|abbr=on|disp=or}} تي پکڙيل هئا (انهن مان 63% ڏکڻ اٽلي ۾ آهن).<ref name="agrocensus">{{Cite web|date=24 October 2010|title=Censimento Agricoltura 2010|url=http://dati-censimentoagricoltura.istat.it/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150213021626/http://dati-censimentoagricoltura.istat.it/|archive-date=13 February 2015|access-date=11 February 2015|publisher=[[National Institute of Statistics (Italy)|ISTAT]]}}</ref> 99% خاندانن طرفان هلندڙ ۽ ننڍا آهن، جن جو سراسري پکيڙ صرف {{Convert|8|ha|0|abbr=on}} آهي.<ref name="agrocensus"/> زرعي استعمال واري زمين مان، اناج جا کيت 31%، [[زيتون]] جا باغ 8%، [[انگورن جا باغ]] 5%، [[کٽا ميوا]] جا باغ 4%، [[شگر بيٽ]] 2%، ۽ باغباني 2% تي مشتمل آهن. باقي زمين گهڻو ڪري چراگاهن (26%) ۽ چارا اناج (12%) لاءِ مخصوص آهي.<ref name="agrocensus"/> اٽلي دنيا جو [[شراب پيدا ڪندڙ ملڪن جي فهرست|سڀ کان وڏو شراب پيدا ڪندڙ ملڪ]] آهي،<ref>{{Cite web|year=2010|title=OIV report on the State of the vitiviniculture world market|url=http://news.reseau-concept.net/images/oiv_es/Client/DIAPORAMA_STATISTIQUES_Tbilissi_2010_EN.ppt|archive-url=https://web.archive.org/web/20110728145648/http://news.reseau-concept.net/images/oiv_es/Client/DIAPORAMA_STATISTIQUES_Tbilissi_2010_EN.ppt|archive-date=28 July 2011|website=news.reseau-concept.net|publisher=Réseau-CONCEPT|format=PowerPoint presentation}}</ref><ref>{{Cite news |last=Pisa |first=Nick |date=12 June 2011 |title=Italy overtakes France to become world's largest wine producer |url=https://www.telegraph.co.uk/foodanddrink/wine/8571222/Italy-overtakes-France-to-become-worlds-largest-wine-producer.html |url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20110903021833/http://www.telegraph.co.uk/foodanddrink/wine/8571222/Italy-overtakes-France-to-become-worlds-largest-wine-producer.html |archive-date=3 September 2011 |access-date=17 August 2011 |work=The Telegraph}}</ref> ۽ [[زيتون جو تيل]]، ميون (صوف، زيتون، انگور، نارنگيون، ليمون، ناسپاتيون، خوبانيون، هيزل نٽ، آڙون، چيريون، آلوبخارا، اسٽرابيريون ۽ ڪيئي فروٽ) ۽ ڀاڄين (خاص طور تي آرٽچوڪ ۽ ٽماٽا) جو اهم پيدا ڪندڙ آهي. سڀ کان مشهور [[اطالوي شراب]] [[ٽسڪني (شراب)|ٽسڪن]] [[ڪيانتي]] ۽ [[پيڊمونٽ (شراب)|پيڊمونٽي]] [[بارولو]] آهن. ٻيا مشهور شراب [[بارباريسڪو]]، [[باربيرا ڊي آستي]]، [[برونيلو دي مونتالچينو]]، [[فراسڪاتي DOC|فراسڪاتي]]، [[مونٽي پلچانو دابروزو]]، [[موريلينو دي اسڪانسانو]]، ۽ چمڪندڙ شراب [[فرانچياڪورتا DOCG|فرانچياڪورتا]] ۽ [[پروسيڪو]] آهن. معياري شيون جن ۾ اٽلي خاص مهارت رکي ٿو، خاص طور شراب ۽ [[اطالوي DOP پنيرن جي فهرست|علائقائي پنير]]، اڪثر معيار جي ضمانت وارن ليبلن [[Denominazione di origine controllata|DOC/DOP]] هيٺ محفوظ ڪيون وينديون آهن. هي [[يورپي يونين ۾ جاگرافيائي اشارا ۽ روايتي خاصيتون|جاگرافيائي اشاري وارو سرٽيفڪيٽ]]، جيڪو يورپي يونين طرفان منظور ٿيل آهي، [[نقلي شين]] سان مونجهاري کان بچڻ لاءِ اهم سمجھيو ويندو آهي. == آمدرفت == {{Main|اٽلي ۾ آمدرفت}} {{See also|اٽلي ۾ ريلوي اسٽيشنون}} [[File:A8-A26 Besnate.jpg|thumb|آٽوسترادا ديئي لاگي ('ڍنڍن واري موٽر وي'؛ [[آٽوسترادا A8 (اٽلي)|A8]] ۽ [[آٽوسترادا A9 (اٽلي)|A9]] جو حصو)، دنيا ۾ ٺهيل پهرين موٽر وي<ref name="independent"/>]] {{Anchor|Infrastructure}}اٽلي پهريون ملڪ هو جنهن موٽر ويون، ''[[آٽوسترادي]]''، ٺاهيون، جيڪي تيز ٽرئفڪ ۽ موٽر گاڏين لاءِ مخصوص هيون.<ref name="independent">{{Cite news|last=Lenarduzzi|first=Thea|date=30 January 2016|title=The motorway that built Italy: Piero Puricelli's masterpiece|url=http://www.independent.co.uk/travel/europe/the-worlds-first-motorway-piero-puricellis-masterpiece-is-the-focus-of-an-unlikely-pilgrimage-a6840816.html|url-status=live|archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20220526/http://www.independent.co.uk/travel/europe/the-worlds-first-motorway-piero-puricellis-masterpiece-is-the-focus-of-an-unlikely-pilgrimage-a6840816.html|archive-date=26 May 2022|access-date=12 May 2022|work=[[The Independent]]}}</ref> 2002ع ۾ اٽلي ۾ استعمال لائق [[اٽلي ۾ رستا|رستن]] جي ڊيگهه {{Convert|668721|km|mi|abbr=on}} هئي، جنهن ۾ {{Convert|6487|km|mi|abbr=on}} موٽر ويون شامل هيون، جيڪي رياست جي ملڪيت هيون پر [[اٽلانٽيا (ڪمپني)|اٽلانٽيا]] طرفان خانگي طور هلائي وينديون هيون. 2005ع ۾، لڳ ڀڳ 34,667,000 ڪارون (هر 1,000 ماڻهن تي 590) ۽ 4,015,000 مال بردار گاڏيون هن نيٽ ورڪ تي هلنديون هيون.<ref name="European Commission">{{Cite web|last=European Commission|author-link=European Commission|title=Panorama of Transport|url=http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_OFFPUB/KS-DA-07-001/EN/KS-DA-07-001-EN.PDF|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20090407142402/http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_OFFPUB/KS-DA-07-001/EN/KS-DA-07-001-EN.PDF|archive-date=7 April 2009|access-date=3 May 2009}}</ref> [[File:Etr500.JPG|thumb|[[ETR 500]] ريل گاڏي [[فلورنس–روم تيز رفتار ريلوي|فلورنس–روم تيز رفتار لائين]] تي، جيڪا يورپ ۾ ٺهيل پهرين تيز رفتار ريلوي هئي<ref>{{Cite web|title=Special report: A European high-speed rail network|url=https://op.europa.eu/webpub/eca/special-reports/high-speed-rail-19-2018/en/|access-date=22 July 2023|website=op.europa.eu|language=en-GB|archive-date=17 March 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240317233927/https://op.europa.eu/webpub/eca/special-reports/high-speed-rail-19-2018/en/|url-status=live}}</ref>]] [[اٽلي ۾ ريل آمدرفت|ريلوي نيٽ ورڪ]]، جيڪو رياست جي ملڪيت آهي ۽ [[فيروويه ديلو ستاتو|ريتي فيرووياريا ايتاليانا]] (FSI) طرفان هلائجي ٿو، 2024ع ۾ ڪل {{Convert|16879|km|mi|abbr=on}} هو، جنهن مان {{Convert|12277|km|0|abbr=on}} بجليءَ سان هلندڙ هو،<ref>{{Cite web |title=The network today |url=https://www.rfi.it/en/Network/The-network-today.html |access-date=29 September 2025 |website=[[Rete Ferroviaria Italiana]] |publisher=}}</ref> ۽ جنهن تي 4,802 لوڪوموٽو ۽ ريل ڪارون هلن ٿيون. تيز رفتار ريلن جو مکيه عوامي آپريٽر [[ترينيتاليا]] آهي، جيڪو FSI جو حصو آهي. تيز رفتار ريلون ٽن قسمن ۾ آهن: [[فريچياروسا]] ('ڳاڙهو تير') ريلون مخصوص تيز رفتار پٽڙين تي وڌ ۾ وڌ 300{{spaces}}km/h جي رفتار سان هلن ٿيون؛ [[فريچيارجينتو]] ('چانديءَ جو تير') تيز رفتار ۽ مکيه پٽڙين تي وڌ ۾ وڌ 250{{spaces}}km/h سان هلن ٿيون؛ ۽ [[فريچيابيانڪا]] ('اڇو تير') علائقائي تيز رفتار لائينن تي وڌ ۾ وڌ 200{{spaces}}km/h سان هلن ٿيون. اٽلي وٽ پاڙيسري ملڪن سان الپائن جبلن مٿان 11 ريل سرحدي گذرگاهون آهن. هوائي آمدرفت استعمال ڪندڙ مسافرن جي تعداد موجب اٽلي يورپ ۾ پنجين نمبر تي آهي، 2011ع ۾ لڳ ڀڳ 148 ملين مسافرن، يعني يورپ جي ڪل جو تقريباً 10%، سان.<ref>{{Cite web|date=7 January 2013|title=Trasporto aereo in Italia (PDF)|url=http://www.istat.it/it/archivio/78802|access-date=5 August 2013|publisher=ISTAT|archive-date=13 January 2013|archive-url=https://web.archive.org/web/20130113035254/http://www.istat.it/it/archivio/78802|url-status=live}}</ref> 2022ع ۾ 45 شهري هوائي اڏا هئا، جن ۾ [[ميلان مالپينسا ايئرپورٽ]] ۽ [[روم فيوميچينو ايئرپورٽ]] جا مرڪز شامل هئا.<ref>{{Cite web|title=Aeroporti in Italia: quanti sono? Elenco per regione|url=https://gliaeroporti.it/|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20221117184416/https://gliaeroporti.it/|archive-date=17 November 2022|access-date=17 November 2022|language=it}}</ref> 2021ع کان، اٽلي جو قومي هوائي جهاز بردار [[ITA ايئرويز]] آهي، جنهن [[اليتاليا]] جي جاءِ ورتي.<ref>{{Cite news|last=Buckley|first=Julia|date=18 October 2021|title=Italy reveals its new national airline|url=https://edition.cnn.com/travel/article/ita-airways-launch/index.html|access-date=18 October 2021|publisher=CNN|archive-date=18 October 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20211018100255/https://edition.cnn.com/travel/article/ita-airways-launch/index.html|url-status=live}}; {{Cite news|last=Villamizar|first=Helwing|date=15 October 2021|title=Italian Flag Carrier ITA Airways Is Born|url=https://airwaysmag.com/airlines/ita-airways-is-born|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20211016100028/https://airwaysmag.com/airlines/ita-airways-is-born|archive-date=16 October 2021|access-date=18 October 2021|work=Airways Magazine}}</ref> 2004ع ۾ 43 وڏا سامونڊي بندرگاهه هئا، جن ۾ [[جينوا]] شامل آهي، جيڪو ملڪ جو سڀ کان وڏو ۽ بحر روم ۾ ٻيو وڏو بندرگاهه آهي. 2005ع ۾ اٽلي وٽ لڳ ڀڳ 389,000 يونٽن تي مشتمل شهري هوائي ٻيڙو ۽ 581 جهازن تي مشتمل واپاري ٻيڙو هو.<ref name="European Commission"/> قومي اندروني آبي رستن جي نيٽ ورڪ جي ڊيگهه 2012ع ۾ تجارتي آمدرفت لاءِ {{Convert|2400|km|0|abbr=on}} هئي.<ref name="cia.gov"/> اتر اطالوي بندرگاهه، جهڙوڪ ٽريئستي جو گہرے پاڻي وارو بندرگاهه، جنهن جون وچ ۽ اوڀر يورپ سان وسيع ريلوي ڳنڍڻيون آهن، سبسڊين ۽ اهم پرڏيهي سيڙپڪاريءَ جو مرڪز آهن.<ref>Marcus Hernig: Die Renaissance der Seidenstraße (2018) pp 112.; Bernhard Simon: Can The New Silk Road Compete with the Maritime Silk Road? in The Maritime Executive, 1 January 2020.; Chazizam, M. (2018). The Chinese Maritime Silk Road Initiative: The Role of the Mediterranean. Mediterranean Quarterly, 29(2), 54–69.; Guido Santevecchi: Di Maio e la Via della Seta: «Faremo i conti nel 2020», siglato accordo su Trieste in Corriere della Sera: 5. November 2019.; Linda Vierecke, Elisabetta Galla "Triest und die neue Seidenstraße" In: Deutsche Welle, 8 December 2020.; {{Cite web|title=HHLA PLT Italy starting on schedule |url=https://www.hellenicshippingnews.com/hhla-plt-italy-starting-on-schedule|website=hellenicshippingnews.com|access-date=11 January 2021|archive-date=11 January 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210111105059/https://www.hellenicshippingnews.com/hhla-plt-italy-starting-on-schedule/|url-status=live}}</ref> آگسٽ 2025ع ۾، رٿيل [[آبنائے ميسينا پل]] کي ميلوني حڪومت طرفان حتمي منظوري ڏني وئي، جنهن جي تعمير 2025ع جي سرءُ ۾ شروع ٿيڻ مقرر آهي. اهو [[ڪلابريا]] کي [[سسلي]] سان ڳنڍيندو جڏهن اهو 2032ع ۾ کلي ويندو، ۽ اهو [[سڀ کان ڊگهي معلق پلن جي فهرست|دنيا جي سڀ کان ڊگهي معلق پل]] بڻجي ويندو.<ref>{{cite web|title=Italy gives final go-ahead for landmark Sicily bridge project |url=https://www.reuters.com/world/europe/italy-gives-final-go-ahead-landmark-sicily-bridge-project-2025-08-06/ |website=reuters.com |date=6 August 2025 |access-date=6 August 2025}}</ref> == توانائي == {{Main|اٽلي ۾ توانائي}} {{Further|اٽلي ۾ قابل تجديد توانائي|اٽلي ۾ بجلي جو شعبو}} [[File:Pannelli solari Unicoop Tirreno.JPG|thumb|[[پيومبينو]]، ٽسڪني ۾ شمسي پينل. اٽلي دنيا جي قابل تجديد توانائي جي سڀ کان وڏن پيدا ڪندڙ ملڪن مان هڪ آهي.<ref name="legambiente2015">{{Cite web|date=18 May 2015|title=Il rapporto Comuni Rinnovabili 2015|url=http://www.comunirinnovabili.it/il-rapporto-comuni-rinnovabili-2015|access-date=13 March 2016|website=Comuni Rinnovabili|publisher=Legambiente|language=it|archive-date=14 March 2016|archive-url=https://web.archive.org/web/20160314011841/http://www.comunirinnovabili.it/il-rapporto-comuni-rinnovabili-2015/|url-status=live}}</ref>]] اٽلي دنيا جي [[قابل تجديد ذريعن مان بجلي پيداوار موجب ملڪن جي فهرست|قابل تجديد توانائي جي سڀ کان وڏن پيدا ڪندڙن]] مان هڪ بڻجي ويو آهي، جيڪو يورپي يونين ۾ ٻيو ۽ دنيا ۾ نائون نمبر رکي ٿو. [[اٽلي ۾ هوائي توانائي|هوائي توانائي]]، [[اٽلي ۾ پن بجلي|پن بجلي]] ۽ [[اٽلي ۾ ارضي حرارتي توانائي|ارضي حرارتي توانائي]] ملڪ ۾ [[اٽلي ۾ بجلي جو شعبو|بجلي]] جا اهم ذريعا آهن. [[اٽلي ۾ قابل تجديد توانائي|قابل تجديد ذريعا]] پيدا ٿيندڙ سموري بجلي جو 28% فراهم ڪن ٿا، جنهن ۾ صرف پن بجلي 13% تائين پهچي ٿي، ان کان پوءِ شمسي توانائي 6%، هوائي توانائي 4%، بائيو انرجي 3.5% ۽ ارضي حرارتي توانائي 1.6% آهي.<ref name="gse">{{Cite web|date=19 December 2013|title=Rapporto Statistico sugli Impianti a fonti rinnovabili|url=http://www.gse.it/it/Statistiche/RapportiStatistici/Pagine/default.aspx|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20171018022905/http://www.gse.it/it/Statistiche/RapportiStatistici/Pagine/default.aspx|archive-date=18 October 2017|access-date=11 February 2015|publisher=Gestore dei Servizi Energetici}}</ref> قومي طلب جو باقي حصو فوسل ٻارڻن (قدرتي گئس 38%، ڪوئلو 13%، تيل 8%) ۽ درآمدات مان پورو ٿئي ٿو.<ref name="gse"/> [[ايني]]، جيڪا 79 ملڪن ۾ ڪم ڪري ٿي، ست "[[بگ آئل]]" ڪمپنين مان هڪ ۽ دنيا جي سڀ کان وڏين صنعتي ڪمپنين مان هڪ آهي.<ref>{{Cite web|title=Summary for Eni SpA|url=https://finance.yahoo.com/q?s=E|access-date=1 July 2020|archive-date=4 June 2016|archive-url=https://web.archive.org/web/20160604184217/http://finance.yahoo.com/q?s=e|url-status=live}}</ref> [[اٽلي ۾ شمسي توانائي|شمسي توانائي]] جي پيداوار اڪيلي 2014ع ۾ بجلي جو 9% هئي، جنهن سان اٽلي دنيا ۾ شمسي توانائي جي سڀ کان وڏي حصيداري وارو ملڪ بڻيو.<ref name="legambiente2015"/> [[مونتالتو دي ڪاسترو فوٽو وولٽائڪ پاور اسٽيشن]]، جيڪا 2010ع ۾ مڪمل ٿي، اٽلي جي سڀ کان وڏي فوٽو وولٽائڪ (PV) بجلي گهر آهي.<ref>{{Cite web|title=The Italian Montalto di Castro and Rovigo PV plants|url=https://www.solarserver.com/solar-magazine/solar-energy-system-of-the-month/the-italian-montalto-di-castro-and-rovigo-pv-plants.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20180509012719/https://www.solarserver.com/solar-magazine/solar-energy-system-of-the-month/the-italian-montalto-di-castro-and-rovigo-pv-plants.html|archive-date=9 May 2018|access-date=8 May 2018|website=solarserver.com}}</ref> اٽلي پهريون ملڪ هو جنهن بجلي پيدا ڪرڻ لاءِ [[اٽلي ۾ ارضي حرارتي توانائي|ارضي حرارتي توانائي]] جو استعمال ڪيو.<ref>{{Cite web|year=2011|title=Inventario delle risorse geotermiche nazionali|url=http://unmig.sviluppoeconomico.gov.it/unmig/geotermia/inventario/inventario.asp|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110722034736/http://unmig.sviluppoeconomico.gov.it/unmig/geotermia/inventario/inventario.asp|archive-date=22 July 2011|access-date=14 September 2011|publisher=UNMIG}}</ref> [[اٽلي ۾ جوهري توانائي]] [[1987ع جا اطالوي ريفرنڊم|1987ع جي ريفرنڊمن]] کان پوءِ، 1986ع جي [[چرنوبل حادثو]] جي پسمنظر ۾، ڇڏي ڏني وئي، جيتوڻيڪ اٽلي اڃا تائين پرڏيهي علائقن ۾ اطالوي ملڪيت وارن ريئڪٽرن مان جوهري توانائي درآمد ڪري ٿو. == سائنس ۽ ٽيڪنالاجي == {{Main|اٽلي ۾ سائنس ۽ ٽيڪنالاجي}} {{See also|اطالوي ايجادن ۽ دريافتن جي فهرست}} [[File:Justus Sustermans - Portrait of Galileo Galilei, 1636.jpg|thumb|upright=.8|[[گليليو گليلي]]، جنهن کي عام طور جديد سائنس، فزڪس ۽ فلڪيات جو پيءُ سمجھيو ويندو آهي]] صدين کان، اٽلي هڪ اهڙي سائنسي برادريءَ کي فروغ ڏنو آهي، جنهن سائنسن ۾ اهم دريافتون پيدا ڪيون. [[گليليو گليلي]] [[سائنسي انقلاب]] ۾ وڏو ڪردار ادا ڪيو ۽ کيس عام طور [[مشاهداتي فلڪيات]]،<ref>{{Cite book|last=Singer|first=C.|url=https://books.google.com/books?id=mPIgAAAAMAAJ|title=A Short History of Science to the Nineteenth Century|date=1941|publisher=Clarendon Press|page=217|access-date=22 March 2023|archive-date=2 October 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20241002213513/https://books.google.com/books?id=mPIgAAAAMAAJ|url-status=live}}</ref> جديد فزڪس،<ref>{{Cite book|last=Whitehouse|first=D.|url=https://archive.org/details/renaissancegeniu0000whit|title=Renaissance Genius: Galileo Galilei & His Legacy to Modern Science|date=2009|publisher=Sterling Publishing|isbn=978-1-4027-6977-1|page=[https://archive.org/details/renaissancegeniu0000whit/page/219 219]}}</ref> ۽ [[سائنسي طريقو|سائنسي طريقي]] جو پيءُ سمجھيو ويندو آهي.<ref>''Thomas Hobbes: Critical Assessments'', Volume 1. Preston King. 1993. p. 59</ref><ref>{{Cite book|last=Disraeli|first=I.|title=Curiosities of Literature|date=1835|publisher=W. Pearson & Company|page=371}}</ref> [[لابوراتوري ناتسيونالي دل گران ساسو]] (LNGS) دنيا جو سڀ کان وڏو زير زمين تحقيقي مرڪز آهي.<ref>{{Cite web|title=I Laboratori Nazionali del Gran Sasso|url=https://www.lngs.infn.it/it/descrizione-generale|access-date=15 January 2018|language=it}}</ref> ٽريئستي ۾ آباديءَ جي نسبت سان يورپ ۾ محققن جو سڀ کان وڏو سيڪڙو آهي.<ref>G. Bar "Trieste, è record europeo di ricercatori: 37 ogni mille abitanti. Più della Finlandia", In: il Fatto Quotidiano, 26 April 2018.</ref> اٽلي 2025ع ۾ [[عالمي جدت اشاري]] ۾ 28هين نمبر تي هو.<ref>{{Cite web |title=GII Innovation Ecosystems & Data Explorer 2025 |url=https://www.wipo.int/gii-ranking/en/italy |access-date=16 October 2025 |website=WIPO}}</ref><ref>{{Cite book |last1=Dutta |first1=Soumitra |url=https://www.wipo.int/web-publications/global-innovation-index-2025/en/index.html |title=Global Innovation Index 2025: Innovation at a Crossroads |last2=Lanvin |first2=Bruno |publisher=[[World Intellectual Property Organization]] |year=2025 |isbn=978-92-805-3797-0 |page=19 |language=en |doi=10.34667/tind.58864 |access-date=17 October 2025}}</ref> اٽلي ۾ [[ٽيڪنالاجي پارڪ]] آهن، جهڙوڪ سائنس ۽ ٽيڪنالاجي پارڪ ڪلوميٽرو روسو (بيرگامو)، [[AREA سائنس پارڪ]] (ٽريئستي)، ويگا-وينس گيٽ وي فار سائنس اينڊ ٽيڪنالاجي (وينيزيا)، توسڪانا لائيف سائنسز (سيئنا)، ٽيڪنالاجي پارڪ آف لودي ڪلسٽر (لودي)، ۽ ٽيڪنالاجي پارڪ آف ناواڪيو (پيزا)،<ref>{{Cite web|title=Science and Technology Parks in Italy|url=https://www.easst.net/science-and-technology-parks-in-italy|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20230719154033/https://www.easst.net/science-and-technology-parks-in-italy|archive-date=19 July 2023|access-date=28 August 2023}}</ref> گڏوگڏ [[سائنس ميوزيم]]، جهڙوڪ ميلان ۾ [[ميوزيو ناتسيونالي شينتسا ا ٽيڪنالوجيا ليوناردو دا ونچي]]. آمدنيءَ ۾ اتر–ڏکڻ جو وڏو فرق هڪ "[[ڊجيٽل ورهاست]]" پيدا ڪري ٿو.<ref>{{Cite journal|last=Alampi|first=Matteo|date=December 2007|title=Underdevelopment in Southern Italy: Traditional Setbacks and Modern Solutions|url=https://fisherpub.sjf.edu/cgi/viewcontent.cgi?article=1047&context=intlstudies_masters|journal=Fisher Digital Publications|via=International Studies Masters}}</ref><ref>{{Cite journal|last=Di Pietro|first=Giorgio|date=June 2021|title=Changes in Italy's education-related digital divide|journal=Economic Affairs|volume=41|issue=2|pages=252–270|doi=10.1111/ecaf.12471|issn=0265-0665|s2cid=237848271|doi-access=free}}</ref> == سياحت == {{Main|اٽلي ۾ سياحت}} [[File:Positano - Fornillo Beach.jpg|thumb|[[امالفي ساحل]] اٽلي جي اهم سياحتي منزلن مان هڪ آهي.<ref>[http://www.italy24.ilsole24ore.com/art/business-and-economy/2017-05-04/turismo-stranieri-124013.php?uuid=AEVg9GGB "Foreign tourist numbers in Italy head towards new record"] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20170601184213/http://www.italy24.ilsole24ore.com/art/business-and-economy/2017-05-04/turismo-stranieri-124013.php?uuid=AEVg9GGB|date=1 June 2017}}. Retrieved 21 May 2017.</ref>]] ماڻهو صدين کان اٽلي جو دورو ڪندا رهيا آهن، پر [[اٽلي ۾ سياحت|سياحت لاءِ اپٻيٽ جو دورو]] سڀ کان پهريان امير امرا [[گرانڊ ٽور]] دوران ڪرڻ لڳا، جيڪو 17هين صديءَ ۾ شروع ٿيو ۽ 18هين ۽ 19هين صديءَ ۾ عروج تي پهتو.<ref name="grand-tour">{{Cite web|title=Grand Tour|url=https://www.treccani.it/enciclopedia/grand-tour|access-date=6 May 2022|language=it}}</ref> اهو اهڙو دور هو، جنهن ۾ يورپي اشرافيا، جن مان گهڻا برطانوي هئا، يورپ جي حصن جو دورو ڪندا هئا، جن ۾ اٽلي هڪ اهم منزل هوندو هو.<ref name="grand-tour"/> اٽلي لاءِ، هن جو مقصد قديم تعمير، مقامي ثقافت جو مطالعو ڪرڻ ۽ ان جي قدرتي خوبصورتيءَ کي ساراهڻ هو.<ref>{{Cite web|title=Italy on the Grand Tour (Getty Exhibitions)|url=http://www.getty.edu/art/exhibitions/grand_tour/what.html|access-date=9 June 2015}}</ref> اٽلي [[عالمي سياحت درجابندي|دنيا جو پنجون سڀ کان وڌيڪ گهميل ملڪ]] آهي، جتي 2024ع ۾ ڪل 57 ملين سياح آيا.<ref>{{cite web |title=Global and regional tourism performance |url=https://www.unwto.org/tourism-data/un-tourism-tourism-dashboard |access-date=25 May 2025}}</ref> 2014ع ۾ سفر ۽ سياحت مان آمدني EUR163{{spaces}}ارب هئي (GDP جو 10%) ۽ 1,082,000 نوڪريون سڌي طرح ان سان لاڳاپيل هيون (روزگار جو 5%).<ref>{{Cite web|title=Travel & Tourism Economic Impact 2015 Italy |url=https://www.wttc.org/-/media/files/reports/economic%20impact%20research/countries%202015/italy2015.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20171010152616/https://www.wttc.org/-/media/files/reports/economic%20impact%20research/countries%202015/italy2015.pdf|archive-date=10 October 2017|access-date=20 May 2017|publisher=[[World Travel and Tourism Council]]}}</ref> سياحن جي دلچسپي خاص طور [[اٽلي جي ثقافت|ثقافت]]، [[اطالوي کاڌو|کاڌي]]، [[اٽلي جي تاريخ|تاريخ]]، [[اٽلي جي تعميراتي فن|تعميراتي فن]]، [[اطالوي فن|فن]]، مذهبي هنڌن ۽ رستن، شادي سياحت، قدرتي حسن، رات جي زندگي، پاڻيءَ هيٺان هنڌن ۽ اسپا سان آهي.<ref>{{Cite web|date=February 2023|title=In Italia 11mila matrimoni stranieri, un turismo da 599 milioni|url=https://www.ansa.it/canale_viaggiart/it/notizie/speciali/2023/02/01/turismo-wedding-2-milioni-presenze-e-fatturato-599-mln_dcec4ad9-3ab8-4677-a303-6378020ac3a7.html|access-date=2 February 2023|language=it}}; {{Cite web|title=10 Migliori destinazioni italiane per vita notturna|url=https://www.travel365.it/migliori-destinazioni-italiane-per-vita-notturna.htm|access-date=28 December 2021|language=it}}</ref> سياري ۽ اونهاري جي سياحت الپس ۽ [[اپينائن جبلن]] جي هنڌن تي موجود آهي،<ref>{{Cite web|date=30 July 2017|title=VACANZE IN MONTAGNA IN ITALIA: IN INVERNO E IN ESTATE|url=https://www.alloggitaly.it/vacanze-in-montagna-in-italia|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> جڏهن ته سامونڊي سياحت [[بحر روم]] جي ڪناري وارن هنڌن تي وڏي پيماني تي عام آهي.<ref>{{Cite web|date=14 February 2018|title=Il turismo balneare|url=https://www.turismo-oggi.com/il-turismo-balneare.html|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> اٽلي بحر روم ۾ ڪروز سياحت جي اهم منزل آهي.<ref>{{Cite web|date=27 April 2022|title=Crociere, Cemar: 8,8 milioni di passeggeri nei porti italiani|url=https://www.lagenziadiviaggi.it/crociere-cemar-88-milioni-di-passeggeri-nei-porti-italiani|access-date=13 May 2022|language=it}}</ref> ننڍن، تاريخي ۽ فني ڳوٺن کي [[اي بورگي پيو بيلي ديٽاليا]] ({{Literally|اٽلي جا سڀ کان خوبصورت ڳوٺ}}) انجمن وسيلي فروغ ڏنو ويندو آهي. سڀ کان وڌيڪ گهميل علائقا وينيتو، ٽسڪني، لومباردي، ايميليا-رومانيا ۽ لازيو آهن.<ref>{{Cite web|title=Number of nights spent in tourist accommodation establishments in the top 20 EU-28 tourist regions, by NUTS 2 regions, 2015 (million nights spent) RYB17 – Statistics Explained |url=https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php?title=File:Number_of_nights_spent_in_tourist_accommodation_establishments_in_the_top_20_EU-28_tourist_regions,_by_NUTS_2_regions,_2015_(million_nights_spent)_RYB17.png|access-date=17 April 2022|publisher=European Commission}}</ref> روم يورپ جو ٽيون ۽ دنيا جو 12هون سڀ کان وڌيڪ گهميل شهر آهي، جتي 2017ع ۾ 9.4&nbsp;ملين سياح آيا.<ref>{{Cite web|title=Ranking the 30 Most-Visited Cities in the World|url=https://www.travelpulse.com/news/destinations/ranking-the-30-most-visited-cities-in-the-world.html|website=TravelPulse}}</ref> وينس ۽ فلورنس دنيا جي 100 وڏين منزلن مان آهن. اٽلي وٽ ڪنهن به ملڪ جي ڀيٽ ۾ سڀ کان وڌيڪ [[عالمي ورثو ماڳ]] آهن: [[اٽلي ۾ عالمي ورثو ماڳن جي فهرست|61]]،<ref>{{Cite web|title=The World Heritage Convention|url=https://whc.unesco.org/en/convention|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20160827065310/https://whc.unesco.org/en/convention|archive-date=27 August 2016|access-date=1 August 2021|publisher=UNESCO}}</ref> جن مان 55 ثقافتي ۽ 6 قدرتي آهن.<ref>{{Cite web|title=Italy|url=https://whc.unesco.org/en/statesparties/it|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211201134320/http://whc.unesco.org/en/statesparties/it|archive-date=1 December 2021|access-date=9 April 2019|publisher=UNESCO World Heritage Centre}}</ref> == آبادي == {{Main|اٽلي جي آبادي}} {{See also|اطالوي ماڻهو|اٽلي ۾ اندروني لڏپلاڻ|اطالوي ڊائاسپورا|اٽلي جي جينياتي تاريخ|اٽلي جي شهرن جي فهرست}} [[File:Map of population density in Italy (2011 census) alt colours.jpg|thumb|اٽلي جي آباديءَ جي گهاٽائي جو نقشو (2011ع مردم شماري)]] [[File:Map of the Italian Diaspora in the World.svg|thumb|دنيا ۾ [[اطالوي ڊائاسپورا]]]] 2025ع تائين، اٽلي جي آبادي 58,915,561 آهي.<ref name="population" /> ان جي آباديءَ جي گهاٽائي {{Convert|195|PD/km2}} آهي، جيڪا اڪثر مغربي يورپي ملڪن کان وڌيڪ آهي. تنهن هوندي به ورهاست غير برابر آهي: سڀ کان وڌيڪ گهاٽا آباد علائقا پو ماٿري (لڳ ڀڳ اڌ آبادي) ۽ روم ۽ نيپلز جا ميٽروپوليٽن علائقا آهن، جڏهن ته وڏا علائقا جهڙوڪ الپس ۽ اپينائن جا بلند ميداني علائقا، بازيليڪاتا جا پليٽو، ۽ سارڊينيا ٻيٽ، گڏوگڏ سسلي جو وڏو حصو، گهٽ آباد آهن. 20هين صديءَ دوران اٽلي جي آبادي لڳ ڀڳ ٻيڻي ٿي، پر واڌ جو نمونو غير برابر رهيو، ڇاڪاڻ ته ڳوٺاڻي ڏکڻ کان صنعتي اتر ڏانهن وڏي پيماني تي [[اٽلي ۾ اندروني لڏپلاڻ|اندروني لڏپلاڻ]] ٿي، جيڪا 1950ع–1960ع واري ڏهاڪي جي [[اطالوي معاشي معجزو]] جو نتيجو هئي. بلند زرخيزيءَ جون شرحون 1970ع واري ڏهاڪي تائين برقرار رهيون، جنهن کان پوءِ اهي گهٽجڻ لڳيون؛ [[ڪل زرخيزي شرح]] (TFR) 1995ع ۾ هر عورت تي 1.2 ٻارن جي تاريخي گهٽ ترين سطح تي پهتي، جيڪا 2.1 جي بدلي واري شرح کان گهڻو گهٽ ۽ 1883ع جي 5 واري بلند ترين سطح کان ڪافي گهٽ هئي.<ref>{{Citation|last=Max Roser|title=Total Fertility Rate around the world over the last centuries|work=[[Our World in Data]], [[Gapminder Foundation]]|year=2014|url=https://ourworldindata.org/grapher/children-born-per-woman?year=1800&country=ITA|access-date=7 May 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20180807185906/https://ourworldindata.org/grapher/children-born-per-woman?year=1800&country=ITA|archive-date=7 August 2018|url-status=dead}}</ref> 2008ع کان، جڏهن شرح ٿوري وڌي 1.4 ٿي،<ref>{{Cite web|last=ISTAT|author-link=Istituto Nazionale di Statistica|title=Average number of children born per woman 2005–2008 |url=http://demo.istat.it/altridati/indicatori/2008/Tab_4.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110810171708/http://demo.istat.it/altridati/indicatori/2008/Tab_4.pdf|archive-date=10 August 2011|access-date=3 May 2009|language=it}}</ref><ref>{{Cite web|last=ISTAT|author-link=Istituto Nazionale di Statistica|title=Crude birth rates, mortality rates and marriage rates 2005–2008 |url=http://demo.istat.it/altridati/indicatori/2008/Tab_1.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110810171721/http://demo.istat.it/altridati/indicatori/2008/Tab_1.pdf|archive-date=10 August 2011|access-date=10 May 2009|language=it}}</ref> ڄمڻ جو تعداد هر سال مسلسل گهٽجي رهيو آهي، جيڪو 2023ع ۾ 379,000 جي رڪارڊ گهٽ سطح تي پهتو — 1861ع کان پوءِ سڀ کان گهٽ.<ref name="www.reuters.com">[https://www.reuters.com/world/europe/births-fall-italy-15th-year-running-record-low-2024-03-29/ Births fall in Italy for 15th year running to record low]| Reuters</ref> 2024ع ۾ اها شرح 1.2 هئي.<ref>{{Cite news|last=Jones|first=Tobias|date=3 January 2024|title=Boosting Italy's birthrate has become a patriotic cause for the far right. But it's an idea that's doomed|url=https://www.theguardian.com/commentisfree/2024/jan/03/italy-birthrate-far-right-population-immigration-giorgia-meloni|access-date=29 May 2024|work=The Guardian|language=en-GB|issn=0261-3077}}</ref> انهن رجحانن جي نتيجي ۾، اٽلي جي آبادي تيزيءَ سان پوڙهي ٿي رهي آهي ۽ آهستي آهستي گهٽجي رهي آهي. لڳ ڀڳ هر چئن مان هڪ اطالوي 65 سالن کان مٿي آهي،<ref name="www.reuters.com" /> ۽ ملڪ وٽ [[درمياني عمر موجب ملڪن جي فهرست|دنيا جي چوٿين سڀ کان پوڙهي آبادي]] آهي، جنهن جي درمياني عمر 48 ۽ اوسط عمر 46.6 آهي.<ref name="cia.gov" /><ref>{{Cite web|title=Aging population of Italy|url=https://www.statista.com/topics/8379/aging-population-of-italy/|access-date=29 May 2024|website=Statista|language=en|archive-date=29 May 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240529041428/https://www.statista.com/topics/8379/aging-population-of-italy/|url-status=live}}</ref> مجموعي آبادي 2014ع کان مسلسل گهٽجي رهي آهي ۽ 2024ع ۾ 59 ملين کان ٿوري گهٽ ٿيڻ جو اندازو آهي، جيڪو هڪ ڏهاڪي ۾ 1.36&nbsp;ملين کان وڌيڪ ماڻهن جي گڏيل گهٽتائي ڏيکاري ٿو.<ref>{{Cite web|last1=Nadeau |first1=Barbie Latza |last2=Di Donato |first2=Valentina |last3=Mortensen |first3=Antonia|date=17 May 2023|title='Low fertility trap': Why Italy's falling birth rate is causing alarm|url=https://www.cnn.com/2023/05/17/europe/italy-record-low-birth-rate-intl-cmd/index.html|access-date=29 May 2024|website=CNN|language=en|archive-date=29 May 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240529041430/https://www.cnn.com/2023/05/17/europe/italy-record-low-birth-rate-intl-cmd/index.html|url-status=live}}</ref> 19هين صديءَ جي آخر کان 1960ع واري ڏهاڪي تائين، اٽلي وڏي پيماني تي هجرت ڪندڙ ملڪ هو. 1898ع ۽ 1914ع جي وچ ۾، [[اطالوي ڊائاسپورا]] جي عروج وارن سالن ۾، لڳ ڀڳ 750,000 اطالوي هر سال هجرت ڪندا هئا.<ref>{{Cite web|date=15 August 1999|title=Causes of the Italian mass emigration|url=http://library.thinkquest.org/26786/en/articles/view.php3?arKey=4&paKey=7&loKey=0&evKey=&toKey=&torKey=&tolKey=|archive-url=https://web.archive.org/web/20090701010600/http://library.thinkquest.org/26786/en/articles/view.php3?arKey=4&paKey=7&loKey=0&evKey=&toKey=&torKey=&tolKey=|archive-date=1 July 2009|access-date=11 August 2014|publisher=ThinkQuest Library}}</ref> ڊائاسپورا ۾ 25 ملين کان وڌيڪ اطالوي شامل هئا ۽ ان کي جديد دور جي سڀ کان وڏي اجتماعي لڏپلاڻ سمجھيو ويندو آهي.<ref>Favero, Luigi e Tassello, Graziano. ''Cent'anni di emigrazione italiana (1861–1961)'' Introduction</ref> === وڏا شهر === {{Largest cities of Italy}} === اميگريشن === {{Main|اٽلي ڏانهن اميگريشن|2015ع يورپي مهاجر بحران}} [[File:Italy, foreign residents as a percentage of the total population, 2011.svg|thumb|علائقائي آباديءَ جي سيڪڙو طور پرڏيهي رهواسي (2011ع مردم شماري)]] 1980ع واري ڏهاڪي ۾، ان وقت تائين لساني ۽ ثقافتي طور هڪجهڙي سماج طور، اٽلي وڏي تعداد ۾ اميگرنٽس کي متوجه ڪرڻ لڳو.<ref>{{Cite book|last=Allen|first=Beverly|url=https://archive.org/details/revisioningitaly00beve|title=Revisioning Italy national identity and global culture|date=1997|publisher=University of Minnesota Press|isbn=978-0-8166-2727-1|location=Minneapolis|page=[https://archive.org/details/revisioningitaly00beve/page/169 169]|url-access=registration}}</ref> [[برلن ديوار جو ڪرڻ|برلن ديوار]] ۽ [[لوهي پردو#زوال|لوهي پردي]] جي زوال کان پوءِ، لڏپلاڻ جون لهرون اوڀر يورپ جي ڪيترن اڳوڻن سوشلسٽ ملڪن مان شروع ٿيون. يورپي يونين [[2004ع ۾ يورپي يونين جي واڌ|2004ع]]، 2007ع (رومانيا ۽ بلغاريا) ۽ 2013ع ([[ڪروشيا]]) ۾ وڌي. اميگريشن جا ٻيا ذريعا پاڙيسري اتر آفريڪا، ايشيا-پئسفڪ علائقو،<ref>"[https://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/6550725.stm Milan police in Chinatown clash] ". BBC News. 13 April 2007.</ref> [[فلپائن]] ۽ لاطيني آمريڪا رهيا آهن. 2010ع ۾، پرڏيهه ڄاول آبادي هيٺين علائقن مان هئي: يورپ (54%)، آفريڪا (22%)، ايشيا (16%)، آمريڪا (8%)، ۽ اوشيانا (0.06%). پرڏيهي آباديءَ جي ورهاست جاگرافيائي طور مختلف آهي: 2020ع ۾، 61% پرڏيهي شهري اتر ۾، 24% مرڪز ۾، 11% ڏکڻ ۾ ۽ 4% ٻيٽن تي رهندا هئا.<ref>{{Cite web|title=XXIX Rapporto Immigrazione 2020|url=https://www.migrantes.it/wp-content/uploads/sites/50/2020/10/RICM_2020_DEF.pdf|access-date=31 December 2021|language=it|archive-date=31 December 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20211231222417/https://www.migrantes.it/wp-content/uploads/sites/50/2020/10/RICM_2020_DEF.pdf|url-status=live}}</ref> 2021ع ۾، اٽلي ۾ لڳ ڀڳ 5.2&nbsp;ملين پرڏيهي رهواسي هئا،<ref name="id2020"/><ref>{{Cite web|title=Population on 1 January by sex, country of birth and broad group of citizenship|url=https://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/submitViewTableAction.do|access-date=28 August 2023|archive-date=21 January 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20230121154457/https://ec.europa.eu/eurostat/web/main/eurostat/web/main/help/faq/data-services|url-status=live}}</ref> جيڪي آباديءَ جو 9% بڻجن ٿا. انهن انگن ۾ پرڏيهي شهرين مان اٽلي ۾ ڄاول اڌ ملين کان وڌيڪ ٻار شامل آهن، پر اهي پرڏيهي شهري شامل ناهن، جن بعد ۾ اطالوي شهريت حاصل ڪئي؛<ref>{{Cite web|title=Immigrants.Stat|url=http://stra-dati.istat.it/Index.aspx|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170709143540/http://stra-dati.istat.it/Index.aspx|archive-date=9 July 2017|access-date=15 June 2017|publisher=[[Istat]]}}</ref> 2016ع ۾ لڳ ڀڳ 201,000 ماڻهن اطالوي شهريت حاصل ڪئي.<ref>{{Cite web|title=National demographic balance 2016|url=https://www.istat.it/en/archive/201143|access-date=15 June 2017|publisher=[[Istat]]|archive-date=10 October 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20171010180410/https://www.istat.it/en/archive/201143|url-status=live}}</ref> سرڪاري انگن ۾ [[غير قانوني مهاجر]] پڻ شامل ناهن، جن جو 2008ع ۾ اندازو 670,000 لڳايو ويو هو.<ref>Elisabeth Rosenthal, "[https://archive.boston.com/news/world/europe/articles/2008/05/16/italy_cracks_down_on_illegal_immigration/ Italy cracks down on illegal immigration] ". ''[[The Boston Globe]]''. 16 May 2008.</ref> لڳ ڀڳ هڪ ملين [[رومانوي ڊائاسپورا|رومانوي]] شهري اٽلي ۾ رهندڙ طور رجسٽرڊ آهن، جيڪي سڀ کان وڏي مهاجر آباديءَ جي نمائندگي ڪن ٿا. === ٻوليون === {{Main|اٽلي جون ٻوليون|اطالوي ٻولي|علائقائي اطالوي|اطالوي ڳالهائيندڙن جي جاگرافيائي ورهاست}} [[File:Linguistic map of Italy.png|thumb|[[اٽلي جون ٻوليون|اٽلي ۾ ڳالهائي ويندڙ ٻولين]] جو نقشو]] اٽلي جي سرڪاري ٻولي اطالوي آهي.<ref name="lang">{{Cite web|title=Legge 15 Dicembre 1999, n. 482 "Norme in materia di tutela delle minoranze linguistiche storiche" pubblicata nella Gazzetta Ufficiale n. 297 del 20 dicembre 1999 |url=http://www.camera.it/parlam/leggi/99482l.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150512051856/http://www.camera.it/parlam/leggi/99482l.htm|archive-date=12 May 2015|access-date=2 December 2014|publisher=[[Italian Parliament]]}}</ref><ref>Statuto Speciale per il Trentino-Alto Adige, Art. 99</ref> دنيا ۾ اندازاً 64 ملين مقامي اطالوي ڳالهائيندڙ آهن،<ref>[https://www.ethnologue.com/language/ita Italian language] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20150730230004/http://www.ethnologue.com/language/ita|date=30 July 2015}} Ethnologue.com; {{Cite web|date=February 2006|title=Eurobarometer – Europeans and their languages|url=http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/ebs/ebs_243_sum_en.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110430202903/http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/ebs/ebs_243_sum_en.pdf|archive-date=30 April 2011|format=485{{spaces}}KB}}; [[Nationalencyklopedin]] "Världens 100 största språk 2007" The World's 100 Largest Languages in 2007</ref> ۽ ٻيا 21 ملين ان کي ٻي ٻولي طور استعمال ڪن ٿا.<ref>[http://www2.le.ac.uk/departments/modern-languages/lal/languages%20at%20lal/italian Italian language] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20140502004444/http://www2.le.ac.uk/departments/modern-languages/lal/languages%20at%20lal/italian|date=2 May 2014}} University of Leicester</ref> اطالوي اڪثر مقامي طور [[علائقائي اطالوي|علائقائي لهجي]] طور ڳالهائي ويندي آهي، جنهن کي اٽلي جي علائقائي ۽ اقليتي ٻولين سان نه ملائڻ گهرجي؛<ref>{{Cite web|title=UNESCO Atlas of the World's Languages in danger|url=http://www.unesco.org/languages-atlas/index.php|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20161218184822/http://www.unesco.org/languages-atlas/index.php|archive-date=18 December 2016|access-date=2 January 2018|publisher=UNESCO}}; {{Cite encyclopedia|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297241/Italian-language|title=Italian language|encyclopedia=Encyclopædia Britannica|date=3 November 2008|access-date=19 November 2009|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20091129081859/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297241/Italian-language|archive-date=29 November 2009}}</ref> تنهن هوندي به، 20هين صديءَ دوران قومي تعليمي نظام جي قيام سان علائقائي لهجن ۾ گهٽتائي آئي. معيار سازي 1950ع ۽ 1960ع واري ڏهاڪن ۾ معاشي واڌ ۽ [[اٽلي جو ميڊيا|ماس ميڊيا]] ۽ ٽيليويزن جي اڀار سبب وڌيڪ پکڙجي وئي. ٻارهن "تاريخي اقليتي ٻوليون" رسمي طور تسليم ٿيل آهن: البانيائي، [[ڪاتالان ٻولي|ڪاتالان]]، جرمن، يوناني، سلووين، ڪروئيشيائي، فرينچ، فرينڪو-پروونسل، فريوليائي، [[لادين ٻولي|لادين]]، [[اوڪسيٽان ٻولي|اوڪسيٽان]]، ۽ سارڊينيائي.<ref name="lang"/> انهن مان چار کي پنهنجي لاڳاپيل علائقن ۾ گڏيل سرڪاري حيثيت حاصل آهي: اوستا وادي ۾ فرينچ؛<ref>L.cost. 26 febbraio 1948, n. 4, Statuto speciale per la Valle d'Aosta</ref> [[ڏکڻ ٽائرول]] ۾ جرمن، ۽ ساڳئي صوبي جي ڪجهه حصن ۽ پاڙيسري ترينتينو جي ڪجهه حصن ۾ لادين؛<ref>L.cost. 26 febbraio 1948, n. 5, Statuto speciale per il Trentino-Alto Adige</ref> ۽ [[سلووين ٻولي|سلووين]] [[ٽريئستي صوبو|ٽريئستي]]، [[گوريزيا صوبو|گوريزيا]] ۽ [[اوديني صوبو|اوديني]] جي صوبن ۾.<ref>L. cost. 31 gennaio 1963, n. 1, Statuto speciale della Regione Friuli-Venezia Giulia</ref> ٻين Ethnologue، ISO ۽ UNESCO ٻولين کي اطالوي قانون تحت تسليم نه ڪيو ويو آهي. فرانس وانگر، اٽلي به [[علائقائي يا اقليتي ٻولين لاءِ يورپي چارٽر]] تي صحيح ڪئي آهي، پر ان جي توثيق نه ڪئي آهي.<ref>{{Cite web|title=Ready for Ratification|url=https://rm.coe.int/European-centre-for-minority-issues-vol-1-/1680737191|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20180103133317/https://rm.coe.int/European-centre-for-minority-issues-vol-1-/1680737191|archive-date=3 January 2018|publisher=[[European Centre for Minority Issues]] }}</ref><ref>elen.ngo: [https://elen.ngo/2023/10/11/elen-calls-on-italy-to-ratify-the-european-charter-for-regional-or-minority-languages-at-its-meeting-in-sardinia/ ''ELEN calls on Italy to ratify the European Charter for Regional or Minority Languages at its meeting in Sardinia''] (11 October 2023)</ref> تازو اميگريشن سبب، اٽلي ۾ اهڙيون وڏيون آباديون آهن جن جي مادري ٻولي اطالوي يا ڪا علائقائي ٻولي نه آهي. [[اطالوي قومي شمارياتي ادارو]] موجب، 2012ع ۾ پرڏيهي رهواسين ۾ رومانوي سڀ کان عام مادري ٻولي هئي: لڳ ڀڳ 800,000 ماڻهو رومانوي کي پنهنجي پهرين ٻولي طور ڳالهائين ٿا (6 سال ۽ ان کان مٿي عمر وارن پرڏيهي رهواسين جو 22%). ٻيون عام مادري ٻوليون عربي (475,000 کان وڌيڪ ماڻهن طرفان ڳالهائي ويندڙ؛ پرڏيهي رهواسين جو 13%)، البانيائي (380,000)، ۽ اسپيني (255,000) هيون.<ref>{{Cite web|date=24 July 2014|title=Linguistic diversity among foreign citizens in Italy|url=http://www.istat.it/en/archive/129304|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140730134706/http://www.istat.it/en/archive/129304|archive-date=30 July 2014|access-date=27 July 2014|publisher=Italian National Institute of Statistics}}</ref> === مذهب === {{Main|اٽلي ۾ مذهب|اٽلي ۾ ڪيٿولڪ چرچ}} {{See also|اٽلي ۾ ڪيٿيڊرلز جي فهرست}} [[File:PonteSantAngeloRom.jpg|thumb|upright=1.1|[[سينٽ پيٽرز بيسيليڪا]] [[ٽائبر]] کان ڏسڻ ۾؛ پٺيان [[ويٽيڪن ٽڪري]] ۽ ساڄي طرف روم ۾ [[ڪاستل سانت اينجلو]]. بيسيليڪا ۽ ٽڪري ٻئي [[ويٽيڪن سٽي]] جي [[گڏيل قومن جي جنرل اسيمبلي جا مبصر|خودمختيار رياست]] جو حصو آهن، جيڪا [[ڪيٿولڪ چرچ]] جي [[هولي سي]] آهي.]] [[هولي سي]]، يعني [[روم جو ڊائوسيس|روم جو اسقفي اختيار]]، [[ويٽيڪن سٽي]] ۽ عالمي [[ڪيٿولڪ چرچ]] جي حڪومت تي مشتمل آهي. ان کي هڪ [[خودمختياري|خودمختيار]] اداري طور تسليم ڪيو ويو آهي، جنهن جو سربراهه پوپ آهي، جيڪو [[روم جو اسقف]] پڻ آهي، جنهن سان سفارتي لاڳاپا برقرار رکي سگهجن ٿا.<ref>Text taken directly from {{Cite web|title=Country Profile: Vatican City State|url=http://www.fco.gov.uk/en/travel-and-living-abroad/travel-advice-by-country/country-profile/europe/holy-see|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20101231084624/http://www.fco.gov.uk/en/travel-and-living-abroad/travel-advice-by-country/country-profile/europe/holy-see|archive-date=31 December 2010|access-date=5 February 2016}} (viewed on 14 December 2011), on the website of the British Foreign & Commonwealth Office.</ref>{{Efn|هولي سي جي خودمختياري ڪيترن ئي بين الاقوامي معاهدن ۾ صراحت سان تسليم ڪئي وئي آهي ۽ خاص طور 11 فيبروري 1929ع جي [[لاٽران معاهدو]] جي آرٽيڪل 2 ۾ زور ڏنو ويو آهي، جنهن ۾ "اٽلي بين الاقوامي معاملن ۾ هولي سي جي خودمختياري کي، ان جي روايتن ۽ دنيا ڏانهن ان جي مشن جي ضرورتن مطابق، هڪ لازمي وصف طور تسليم ڪري ٿو" ([http://www.aloha.net/~mikesch/treaty.htm Lateran Treaty, English translation]).}} اٽلي تاريخي طور ڪيٿولڪ ازم جي غلبي هيٺ رهيو آهي.<ref name="Dell'orto">{{Cite web|last=Dell'orto|first=Giovanna|date=5 October 2023|title=The Nones: Italy|url=https://projects.apnews.com/features/2023/the-nones/the-nones-italy.html|access-date=6 October 2023|work=[[Associated Press News]]|archive-date=5 October 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20231005133701/https://projects.apnews.com/features/2023/the-nones/the-nones-italy.html|url-status=live}}; {{Cite web|last=Dell'orto|first=Giovanna|date=5 October 2023|title=From cradle to casket, life for Italians changes as Catholic faith loses relevance|url=https://apnews.com/article/italy-nonreligious-catholic-life-changes-fb808ce37daba3ce222e57a51c7d9187|access-date=6 October 2023|work=Associated Press News|archive-date=7 October 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20231007220721/https://apnews.com/article/italy-nonreligious-catholic-life-changes-fb808ce37daba3ce222e57a51c7d9187|url-status=live}}</ref> گهڻا ڪيٿولڪ نالي ماتر آهن؛ [[ايسوسيئيٽيڊ پريس]] [[اٽلي ۾ ڪيٿولڪ چرچ|اطالوي ڪيٿولڪ ازم]] کي "نالي ماتر قبول ڪيل پر گهٽ ئي عمل ڪيل" قرار ڏنو.<ref name="Dell'orto"/> لڳ ڀڳ 2010ع ۾، اٽلي وٽ دنيا جي [[ملڪ موجب ڪيٿولڪ چرچ|پنجين وڏي ڪيٿولڪ آبادي]] ۽ يورپ جي سڀ کان وڏي ڪيٿولڪ آبادي هئي.<ref>{{Cite web|date=13 February 2013|title=The Global Catholic Population|url=https://www.pewforum.org/2013/02/13/the-global-catholic-population|website=Pew Research Center's Religion & Public Life Project|access-date=21 November 2020|archive-date=25 November 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20201125003604/https://www.pewforum.org/2013/02/13/the-global-catholic-population/|url-status=live}}</ref><ref>The Holy See publishes a 'Statistical Yearbook of the Church' every year.</ref> 1985ع کان، ڪيٿولڪ ازم هاڻي [[رياستي مذهب]] ناهي رهيو.<ref>{{Cite news|date=4 June 1985|title=Catholicism No Longer Italy's State Religion|url=http://articles.sun-sentinel.com/1985-06-04/news/8501220260_1_italian-state-new-agreement-church|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20131020143004/http://articles.sun-sentinel.com/1985-06-04/news/8501220260_1_italian-state-new-agreement-church|archive-date=20 October 2013|access-date=7 September 2013|work=[[Sun Sentinel]]}}</ref> 2011ع ۾، اقليتي عيسائي عقيدن ۾ اندازاً 15 لک آرتھوڊوڪس عيسائي شامل هئا، جڏهن ته [[پروٽيسٽنٽ ازم]] جي پيروڪارن جو انگ وڌي رهيو آهي.<ref>{{Cite book|last=Leustean|first=Lucian N.|title=Eastern Christianity and Politics in the Twenty-First Century|date=2014|publisher=Routledge|isbn=978-0-4156-8490-3|page=723}}</ref> اٽلي صدين کان انهن يهودين کي پناهه ڏيندو رهيو آهي، جن کي ٻين ملڪن، خاص طور تي [[اسپين]]، مان جلاوطن ڪيو ويو هو. بهرحال، [[هولوڪاسٽ]] دوران تقريباً 20 سيڪڙو اطالوي يهودي ماريا ويا هئا.<ref>{{Cite book |last=Dawidowicz, Lucy S. |title=The war against the Jews, 1933–1945 |publisher=Bantam Books |year=1986 |isbn=978-0-5533-4302-1 |location=New York}} p. 403.</ref> ان سان گڏ ٻي عالمي جنگ کان اڳ ۽ پوءِ لڏپلاڻ جي نتيجي ۾ اڄ اٽلي ۾ لڳ ڀڳ 28,000 يهودي رهجي ويا آهن.<ref>{{Cite web|title=The Jewish Community of Italy (Unione delle Comunita Ebraiche Italiane)|url=http://www.eurojewcong.org/communities/italy.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20130313095857/http://www.eurojewcong.org/communities/italy.html|archive-date=13 March 2013|access-date=25 August 2014|publisher=The European Jewish Congress}}</ref> اٽلي ۾ 120,000 هندو<ref>{{Cite web|date=4 November 2019|title=Eurispes, risultati del primo Rapporto di ricerca su "L'Induismo in Italia"|url=https://eurispes.eu/news/eurispes-risultati-del-primo-rapporto-di-ricerca-su-linduismo-in-italia|access-date=31 December 2021|language=it|archive-date=31 December 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20211231223926/https://eurispes.eu/news/eurispes-risultati-del-primo-rapporto-di-ricerca-su-linduismo-in-italia/|url-status=live}}</ref> ۽ 70,000 سک پڻ رهن ٿا.<ref>{{Cite web|date=15 November 2004|title=NRI Sikhs in Italy|url=http://www.nriinternet.com/EUROPE/ITALY/2004/111604Gurdwara.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110207031755/http://nriinternet.com/EUROPE/ITALY/2004/111604Gurdwara.htm|archive-date=7 February 2011|access-date=30 October 2010|publisher=Nriinternet.com}}</ref> رياست هڪ نظام تحت، جيڪو [[اٺ في هزار]] (''Otto per mille'') جي نالي سان سڃاتو وڃي ٿو، تسليم ٿيل مذهبي برادرين کي آمدني ٽيڪس مان حصو منتقل ڪري ٿي. عيسائي، يهودي، ٻڌ ۽ هندو برادرين کي عطيا ڏيڻ جي اجازت آهي؛ بهرحال، اسلام هن نظام کان ٻاهر آهي، ڇاڪاڻ⁠تہ ڪنهن به مسلم برادري حڪومت سان باضابطه معاهدو نه ڪيو آهي.<ref>{{Cite web|date=7 April 2003|title=Italy: Islam denied income tax revenue – Adnkronos Religion|url=http://www.adnkronos.com/AKI/English/Religion/?id=3.1.880028077|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130620070907/http://www.adnkronos.com/AKI/English/Religion/?id=3.1.880028077|archive-date=20 June 2013|access-date=2 June 2013|publisher=Adnkronos.com}}</ref> جيڪي ٽيڪس ڏيندڙ ڪنهن مذهب جي مالي مدد نٿا ڪرڻ چاهين، تن جو حصو فلاحي نظام ۾ شامل ڪيو ويندو آهي.<ref>[http://documenti.camera.it/Leg16/dossier/Testi/BI0350.htm#_Toc278992388 Camera dei deputati Dossier BI0350] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130927211619/http://documenti.camera.it/Leg16/dossier/Testi/BI0350.htm|date=27 September 2013}}. Documenti.camera.it (10 March 1998). Retrieved 12 July 2013.</ref> === تعليم === {{Main|اٽلي ۾ تعليم}} [[File:Archiginnasio ora blu Bologna.jpg|thumb|[[بولونيا يونيورسٽي]]، جيڪا 1088ع ۾ قائم ٿي، دنيا جي [[مسلسل هلندڙ قديم ترين يونيورسٽين جي فهرست|مسلسل هلندڙ قديم ترين يونيورسٽي]] آهي.]] تعليم ڇهن کان سورهن سالن جي عمر تائين لازمي ۽ مفت آهي،<ref>{{Cite web|title=Law 27 December 2007, n.296 |url=http://www.camera.it/parlam/leggi/06296l.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20121206012402/http://www.camera.it/parlam/leggi/06296l.htm|archive-date=6 December 2012|access-date=30 September 2012|publisher=Italian Parliament}}</ref> ۽ اها پنجن مرحلن تي مشتمل آهي: ڪنڊرگارٽن، پرائمري اسڪول، هيٺيون ثانوي اسڪول، مٿيون ثانوي اسڪول ۽ يونيورسٽي.<ref>{{Cite web|title=Human Development Reports|url=http://hdr.undp.org/en/media/HDR_20072008_EN_Complete.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110429033726/http://hdr.undp.org/en/media/HDR_20072008_EN_Complete.pdf|archive-date=29 April 2011|access-date=18 January 2014|publisher=Hdr.undp.org}}</ref> پرائمري اسڪول اٺ سال هلندو آهي. شاگردن کي اطالوي ٻولي، انگريزي، رياضي، قدرتي سائنسون، تاريخ، جاگرافي، سماجي اڀياس، جسماني تعليم ۽ بصري ۽ موسيقي فنون ۾ بنيادي تعليم ڏني ويندي آهي. ثانوي تعليم پنج سال جاري رهندي آهي ۽ ان ۾ ٽن روايتي قسمن جا اسڪول شامل آهن، جيڪي مختلف علمي سطحن تي ڌيان ڏين ٿا: ''[[اٽلي ۾ ثانوي تعليم#ليچيو|ليچيو]]'' شاگردن کي ڪلاسيڪي يا سائنسي نصاب سان يونيورسٽي تعليم لاءِ تيار ڪري ٿو، جڏهن ته ''[[اِسٽيٽوٽو ٽيڪنيڪو]]'' ۽ ''[[اِسٽيٽوٽو پروفيشونالي]]'' شاگردن کي پيشيوراڻين شعبن لاءِ تيار ڪن ٿا. 2018ع ۾، ثانوي تعليم جو جائزو وٺندي ان کي [[او اي سي ڊي]] ملڪن جي اوسط کان هيٺ قرار ڏنو ويو.<ref name="oecd.org">{{Cite web|title=PISA 2018 results|url=https://www.oecd.org/pisa/publications/pisa-2018-results.htm|access-date=6 April 2021|website=oecd.org|archive-date=3 December 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20191203141933/https://www.oecd.org/pisa/publications/pisa-2018-results.htm|url-status=live}}</ref> اٽلي پڙهائي ۽ سائنس ۾ او اي سي ڊي جي اوسط کان هيٺ ۽ رياضي ۾ اوسط جي ويجهو رهيو.<ref name="oecd.org"></ref> اتر ۽ ڏکڻ جي اسڪولن جي ڪارڪردگيءَ ۾ نمايان فرق موجود آهي؛ اتر جا اسڪول تقريباً اوسط جي برابر نتيجا ڏين ٿا، جڏهن ته ڏکڻ جا نتيجا گهڻو ڪمزور رهيا آهن.<ref>{{Cite web|title=The literacy divide: territorial differences in the Italian education system|url=http://new.sis-statistica.org/wp-content/uploads/2013/10/CO09-The-literacy-divide-territorial-differences-in-the-Italian.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20151117015624/http://new.sis-statistica.org/wp-content/uploads/2013/10/CO09-The-literacy-divide-territorial-differences-in-the-Italian.pdf|archive-date=17 November 2015|access-date=16 November 2015|publisher=Parthenope University of Naples}}</ref> اعليٰ تعليم [[اٽلي جي يونيورسٽين جي فهرست|سرڪاري يونيورسٽين]]، خانگي يونيورسٽين ۽ معزز ۽ چونڊيل [[اٽلي جا اعليٰ گريجوئيٽ اسڪول|اعليٰ گريجوئيٽ اسڪولن]] جي وچ ۾ ورهايل آهي، جهڙوڪ [[اسڪولا نورمالي سپيريئوري دي پيزا]]. 2019ع ۾ 33 اطالوي يونيورسٽيون دنيا جي مٿين 500 يونيورسٽين ۾ شامل هيون.<ref>{{Cite web|year=2019|title=Number of top-ranked universities by country in Europe|url=https://jakubmarian.com/number-of-top-ranked-universities-by-country-in-europe|publisher=jakubmarian.com|access-date=18 May 2019|archive-date=18 May 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20190518113438/https://jakubmarian.com/number-of-top-ranked-universities-by-country-in-europe/|url-status=live}}</ref> [[بولونيا يونيورسٽي]]، جيڪا 1088ع ۾ قائم ٿي، اڃا تائين هلندڙ [[قديم ترين يونيورسٽي]] آهي<ref>Nuria Sanz, Sjur Bergan: "The heritage of European universities", 2nd edition, Higher Education Series No. 7, Council of Europe, 2006. ISBN 978-92-871-6121-5. p. 136.</ref> ۽ يورپ جي اهم علمي ادارن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite news|date=3 July 2017|title=Censis, la classifica delle università: Bologna ancora prima|url=http://bologna.repubblica.it/cronaca/2017/07/03/news/censis_la_classifica_delle_universita_bologna_ancora_prima-169846308|work=La Repubblica|access-date=10 September 2018|archive-date=10 September 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20180910204704/https://bologna.repubblica.it/cronaca/2017/07/03/news/censis_la_classifica_delle_universita_bologna_ancora_prima-169846308/|url-status=live}}</ref> [[بوڪوني يونيورسٽي]]، [[يونيورسيتا ڪاتوليڪا دل ساڪرو ڪوئوري]]، [[لوئيس يونيورسٽي]]، [[پولي ٽيڪنيڪ يونيورسٽي آف ٽورين]]، [[پولي ٽيڪنيڪ يونيورسٽي آف ميلان]]، [[ساپئينزا يونيورسٽي آف روم]] ۽ [[يونيورسٽي آف ميلان]] پڻ بهترين يونيورسٽين ۾ شمار ٿين ٿيون.<ref>{{Cite web|year=2015|title=Academic Ranking of World Universities 2015 |url=http://www.shanghairanking.com/ARWU2015.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20151030134046/http://www.shanghairanking.com/ARWU2015.html|archive-date=30 October 2015|access-date=29 October 2015|publisher=Shanghai Ranking Consultancy}}</ref> === صحت === {{Main|اٽلي ۾ صحت}} {{See also|اٽلي ۾ صحت جي سار سنڀال}} [[File:Oil-1383546 1920.jpg|thumb|right|[[زيتون جو تيل]] ۽ ڀاڄيون بحيرۂ روم واري خوراڪ جو مرڪزي حصو آهن.<ref>{{Cite journal|last1=Duarte, A.|last2=Fernandes, J.|last3=Bernardes, J.|last4=Miguel, G.|year=2016|title=Citrus as a Component of the Mediterranean Diet|url=https://www.researchgate.net/publication/311911612|journal=Journal of Spatial and Organizational Dynamics|volume=4|pages=289–304|access-date=26 January 2021|archive-date=1 October 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20181001220519/https://www.researchgate.net/publication/311911612|url-status=live}}</ref>]] اٽلي ۾ 2015ع دوران مردن جي متوقع عمر 80.5 سال ۽ عورتن جي 84.8 سال هئي، جنهن سبب ملڪ دنيا ۾ [[متوقع عمر موجب ملڪن جي فهرست|پنجين نمبر]] تي رهيو.<ref>{{Cite web|year=2016|title=World Health Statistics 2016: Monitoring health for the SDGs Annex B: tables of health statistics by country, WHO region and globally |url=https://www.who.int/gho/publications/world_health_statistics/2016/Annex_B/en|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20160623023234/http://www.who.int/gho/publications/world_health_statistics/2016/Annex_B/en|archive-date=23 June 2016|access-date=27 June 2016|publisher=World Health Organization}}</ref> ٻين اولهندي ملڪن جي ڀيٽ ۾، اٽلي ۾ بالغن ۾ موٽاپي جي شرح گهٽ آهي، جيڪا 10 سيڪڙو کان گهٽ آهي<ref>{{Cite web|title=Global Prevalence of Adult Obesity|url=http://www.iotf.org/database/documents/GlobalPrevalenceofAdultObesity16thDecember08.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20090327044232/http://www.iotf.org/database/documents/GlobalPrevalenceofAdultObesity16thDecember08.pdf|archive-date=27 March 2009|access-date=29 January 2008|publisher=[[انٽرنيشنل اوبيسٽي ٽاسڪ فورس]]}}</ref>، ڇاڪاڻ⁠تہ [[بحيرۂ روم واري غذا]] جا صحت وارا فائدا تمام اهم آهن.<ref>{{Cite journal|last1=Dinu|first1=M|last2=Pagliai|first2=G|last3=Casini|first3=A|author-link3=اينجلا ڪاسيني|last4=Sofi|first4=F|date=10 May 2017|title=Mediterranean diet and multiple health outcomes: an umbrella review of meta-analyses of observational studies and randomised trials.|journal=European Journal of Clinical Nutrition|volume=72|issue=1|pages=30–43|doi=10.1038/ejcn.2017.58|pmid=28488692|s2cid=7702206|hdl-access=free|hdl=2158/1081996}}</ref> 2013ع ۾، اٽلي جي ترغيب تي [[يونيسڪو]]، بحيرۂ روم واري غذا کي اٽلي، [[مراڪش]]، [[اسپين]]، [[پرتگال]]، [[يونان]]، [[قبرص]] ۽ [[ڪروئيشيا]] جي [[انسانيت جي غير مادي ثقافتي ورثي جي نمائنده فهرست]] ۾ شامل ڪيو.<ref>{{Cite web|title=UNESCO Culture Sector, Eighth Session of the Intergovernmental Committee (8.COM) – from 2 to 7 December 2013 |url=http://www.unesco.org/culture/ich/index.php?lg=en&pg=00473|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131220125948/http://www.unesco.org/culture/ich/index.php?lg=en&pg=00473|archive-date=20 December 2013|access-date=3 April 2014}}; {{Cite web|url=http://www.unesco.org/culture/ich/index.php?lg=en&pg=00011&RL=00884|access-date=3 April 2014|title=UNESCO – Culture – Intangible Heritage – Lists & Register – Inscribed Elements – Mediterranean Diet| url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140415064011/http://www.unesco.org/culture/ich/index.php?lg=en&pg=00011&RL=00884|archive-date=15 April 2014}}</ref> روزانو سگريٽ پيئندڙن جو تناسب 2012ع ۾ 22 سيڪڙو هو، جيڪو 2000ع جي 24 سيڪڙو کان گهٽ هو، پر [[او اي سي ڊي]] جي اوسط کان مٿي هو.<ref>{{Cite web|year=2014|title=OECD Health Statistics 2014 How Does Italy Compare? |url=http://www.oecd.org/els/health-systems/Briefing-Note-ITALY-2014.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20150924133234/http://www.oecd.org/els/health-systems/Briefing-Note-ITALY-2014.pdf|archive-date=24 September 2015|publisher=OECD}}</ref> 2005ع کان وٺي، عوامي هنڌن تي سگريٽ نوشي کي "خاص طور تي هوادار ڪمرن" تائين محدود ڪيو ويو آهي.<ref>{{Cite news|title=Smoking Ban Begins in Italy {{!}} Europe {{!}} DW.COM {{!}} 10 January 2005|url=http://www.dw.com/en/smoking-ban-begins-in-italy/a-1453590|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150621143640/http://www.dw.com/en/smoking-ban-begins-in-italy/a-1453590|archive-date=21 June 2015|access-date=1 August 2010|publisher=[[ڊيوئچے ويلے]]}}</ref> 1978ع کان وٺي، رياست هڪ آفاقي عوامي صحت جو نظام هلائي رهي آهي.<ref>{{Cite web|title=Italy – Health|url=http://dev.prenhall.com/divisions/hss/worldreference/IT/health.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20090701064229/http://dev.prenhall.com/divisions/hss/worldreference/IT/health.html|archive-date=1 July 2009|access-date=2 August 2010|publisher=Dev.prenhall.com}}</ref> بهرحال، صحت جون خدمتون سڀني شهرين ۽ رهواسين کي هڪ گڏيل سرڪاري-خانگي نظام وسيلي مهيا ڪيون وڃن ٿيون. ان جو سرڪاري حصو [[سيرويتسيو سانيتاريو ناتسيونالي]] آهي، جيڪو صحت واري وزارت جي ماتحت منظم آهي ۽ علائقائي اختيارن جي حوالي ٿيل بنيادن تي هلائجي ٿو. 2020ع ۾ صحت تي خرچ [[مجموعي گهريلو پيداوار]] جو 10 سيڪڙو هو. اٽلي جو صحت وارو نظام لڳاتار دنيا جي بهترين نظامن ۾ شمار ٿيندو رهيو آهي؛<ref>{{Cite web|title=The World Health Organization's ranking of the world's health systems|url=http://www.photius.com/rankings/healthranks.html|access-date=7 September 2015|publisher=Photius.com|archive-date=5 January 2010|archive-url=https://web.archive.org/web/20100105190014/http://www.photius.com/rankings/healthranks.html|url-status=live}}; {{Cite news|date=20 March 2017|title=Italy's Struggling Economy Has World's Healthiest People|publisher=Bloomberg News|url=https://www.bloomberg.com/news/articles/2017-03-20/italy-s-struggling-economy-has-world-s-healthiest-people|access-date=9 December 2020|archive-date=6 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221006112037/https://www.bloomberg.com/news/articles/2017-03-20/italy-s-struggling-economy-has-world-s-healthiest-people|url-status=live}}</ref> [[عالمي صحت تنظيم]] (WHO) جي 2000ع سان لاڳاپيل تحقيق موجب، خرچن جي ڪارڪردگي ۽ شهرين کي عوامي علاج تائين رسائي جي لحاظ کان، فرانس کان پوءِ اٽلي وٽ دنيا جو ٻيون بهترين صحت وارو نظام هو.<ref>{{Cite journal |last1=Maio |first1=Vittorio |last2=Manzoli |first2=L |date=2002 |title=The Italian health care system: W.H.O. Ranking versus public perception. |url=https://www.researchgate.net/publication/285698246 |journal=P and T |volume=27 |pages=301–308}}</ref> == ثقافت == {{Main|اٽلي جي ثقافت}} اٽلي [[اولهندي تهذيب]] جي بنيادي جنم ڀومن مان هڪ ۽ هڪ [[ثقافتي سپر پاور]] آهي.<ref>Among others, Italy has been described as a "cultural superpower" by [https://www.washingtonpost.com/entertainment/coming-to-the-us-the-year-of-italian-culture-2013/2012/10/15/29f404a8-1703-11e2-9855-71f2b202721b_story.html ''دي واشنگٽن پوسٽ'']، آمريڪي صدر [[بارڪ اوباما]]، ۽ اڳوڻي پرڏيهي معاملن واري وزير [[جوليو تيرتسي دي سانت آگاتا]]. {{Cite web |url=http://www.arabnews.com/italy-cultural-superpower |title=Italy, a cultural superpower |date=2 June 2012 |access-date=25 January 2021 |archive-date=26 December 2014 |archive-url=https://web.archive.org/web/20141226231012/http://www.arabnews.com/italy-cultural-superpower |url-status=bot: unknown }}.</ref> ان جي ثقافت کي ڪيترين ئي علائقائي رسمن، مقامي طاقت جي مرڪزن ۽ سرپرستيءَ جي مرڪزن شڪل ڏني آهي.<ref>{{Cite book|last=Killinger|first=Charles|url=https://archive.org/details/culturecustomsof00char/page/3|title=Culture and customs of Italy|publisher=Greenwood Press|year=2005|isbn=978-0-3133-2489-5|edition=1. publ.|location=Westport, Conn.|page=[https://archive.org/details/culturecustomsof00char/page/3 3]}}</ref> ملڪ يورپ جي [[يورپ جي ثقافت|ثقافتي]] ۽ [[يورپ جي تاريخ|تاريخي]] ورثي ۾ اهم حصو وڌو آهي.<ref>{{Cite book|last=Cole|first=Alison|title=Virtue and magnificence: art of the Italian Renaissance courts|publisher=H.N. Abrams|year=1995|isbn=978-0-8109-2733-9|location=New York}}</ref> === معمارِي === {{Main|اطالوي معمارِي}} [[File:Reggia di Caserta - panoramio - Carlo Pelagalli (2).jpg|thumb|right|[[ڪاسيرتا جو شاهي محل]] دنيا ۾ سڀ کان وڏي اڳوڻي شاهي رهائشگاهه آهي.<ref>{{Cite web |last=Chronopoulou |first=Angeliki |date=23 January 2024 |title=Reggia Di Caserta Historical Overview |url=https://www.academia.edu/44592878 |access-date=23 January 2024 |website=Academia |language=English}}</ref><ref>{{Cite book|url=https://books.google.com/books?id=qTdlAQAAQBAJ|title=Dictionnaire amoureux de Versailles|first=Franck|last=FERRAND|date=24 October 2013|publisher=Place des éditeurs|isbn=9782259222679 |via=Google Books}}</ref>]] اٽلي پنهنجي معمارِي ڪاميابين لاءِ مشهور آهي،<ref>[http://www.justitaly.org/italy/italy-architecture.asp Architecture in Italy] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20120115053940/http://www.justitaly.org/italy/italy-architecture.asp|date=15 January 2012}}, ItalyTravel.com</ref> جهڙوڪ قديم روم طرفان محرابن، گنبذن ۽ ساڳين اڏاوتن جي تعمير، چوڏهين صديءَ جي آخر کان سورهين صديءَ تائين [[نشاۃ ثانيه واري معمارِي|نشاۃ ثانيه واري معمارِي تحريڪ]] جو بنياد، ۽ [[پيلاڊيئن ازم]] جو گهر هجڻ؛ اهو اهڙو انداز هو جنهن [[نوڪلاسيڪي معمارِي]] جهڙين تحريڪن کي متاثر ڪيو ۽ سڄي دنيا ۾ ملڪاڻن گهرن جي ڊزائنن تي اثر وڌو، خاص ڪري برطانيا ۽ آمريڪا ۾ سترهين صديءَ جي آخر کان ويهين صديءَ جي شروعات تائين. ڊزائنن جي هڪ مڃيل سلسلي جي شروعات سڀ کان پهرين يونانين ۽ اِيٽرسڪن ماڻهن ڪئي، جيڪو اڳتي وڌي ڪلاسيڪي رومي انداز تائين پهتو،<ref>Sear, Frank. [https://books.google.com/books?id=Rkdt_p6uvw0C&pg=PA10 ''Roman architecture.''] Cornell University Press, 1983. p. 10. Web. 23 September 2011.</ref> پوءِ نشاۃ ثانيه دوران ڪلاسيڪي رومي دور جي ٻيهر بحالي ٿي، ۽ اهو باروڪ دور تائين ارتقا ڪندو رهيو. باسيليڪا جو عيسائي تصور، جيڪو وچئين دور ۾ غالب معمارِي انداز بڻجي ويو، روم ۾ ايجاد ٿيو هو.<ref>[http://www.justitaly.org/italy/architecture/christian-byzanthine.asp Italy Architecture: Early Christian and Byzanthine] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130328131150/http://www.justitaly.org/italy/architecture/christian-byzanthine.asp|date=28 March 2013}}, ItalyTravel.com</ref> [[رومانسڪ معمارِي]]، جيڪا تقريباً 800ع کان 1100ع تائين عروج تي رهي، اطالوي معمارِي جي سڀ کان وڌيڪ زرخيز ۽ تخليقي دورن مان هڪ هئي، جڏهن [[پيزا جو جهڪيل مينار]] ۽ ميلان ۾ [[سينٽ امبروجيو جي باسيليڪا]] جهڙا شاهڪار تعمير ٿيا. اها رومي محرابن، رنگين شيشي وارن دريچن ۽ وڪڙيل ٿنڀن جي استعمال لاءِ مشهور هئي. اطالوي رومانسڪ معمارِي جي بنيادي جدت [[والٽ (معمارِي)|والٽ]] هئي، جيڪا ان کان اڳ اولهندي معمارِي ۾ ڪڏهن به نه ڏٺي وئي هئي.<ref>[http://www.justitaly.org/italy/architecture/romanesque.asp Italy Architecture: Romanesque] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130328120342/http://www.justitaly.org/italy/architecture/romanesque.asp|date=28 March 2013}}, ItalyTravel.com</ref> اطالوي معمارِي [[نشاۃ ثانيه]] دوران نمايان طور ارتقا ڪئي. [[فليپو برونيلليسڪي]] [[فلورينس گرجاگھر|فلورينس جي گرجاگھر]] لاءِ پنهنجي گنبذ وسيلي معمارِي ڊزائن ۾ حصو وڌو، جيڪو انجنيئرنگ جو اهڙو ڪارنامو هو، جيڪو قديم زماني کان پوءِ نه ڏٺو ويو هو.<ref>{{Cite book|last1=Campbell|first1=Stephen J|title=Italian Renaissance Art|last2=Cole|first2=Michael Wayne|publisher=Thames & Hudson Inc|year=2012|location=New York|pages=95–97}}</ref> اطالوي نشاۃ ثانيه واري معمارِي جي مشهور ڪاميابي [[سينٽ پيٽر جي باسيليڪا]] هئي، جنهن کي [[دوناٽو برامانتي]] سورهين صديءَ جي شروعات ۾ ڊزائن ڪيو. [[اندريا پيلاڊيو]] پنهنجي ڊزائن ڪيل ولاز ۽ محلن وسيلي سڄي اولهندي يورپ جي معمارن تي اثر وڌو.<ref>{{Cite web|title=City of Vicenza and the Palladian Villas of the Veneto|url=https://whc.unesco.org/en/list/712|website=UNESCO World Heritage Centre}}</ref> [[باروڪ معمارِي|باروڪ دور]] شاندار اطالوي معمار پيدا ڪيا. پوئين باروڪ ۽ [[روڪوڪو]] معمارِي جو سڀ کان اصلي ڪم [[ستوپينيجي جو شڪار محل]] آهي.<ref>R. De Fusco, ''A thousand years of architecture in Europe'', pg. 443.</ref> 1752ع ۾، [[لوئيجي وانويتيلي]] [[ڪاسيرتا جو شاهي محل]] تعمير ڪرڻ شروع ڪيو.<ref>{{Cite book|last=Hersey|first=George|title=Architecture and Geometry in the Age of the Baroque|publisher=University of Chicago Press|year=2001|isbn=0-2263-2784-1|location=Chicago|page=119}}</ref> ارڙهين صديءَ جي آخر ۽ اڻويهين صديءَ جي شروعات ۾، اٽلي [[نوڪلاسيڪي معمارِي|نوڪلاسيڪي معمارِي تحريڪ]] کان متاثر ٿيو. ولاز، محل، باغ، اندروني سجاوٽ ۽ فن ٻيهر قديم رومي ۽ يوناني موضوعن تي ٻڌل ٿيڻ لڳا.<ref>[http://www.justitaly.org/italy/architecture/neoclassicism.asp Italy Architecture: Neoclassicism] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130328084932/http://www.justitaly.org/italy/architecture/neoclassicism.asp|date=28 March 2013}}, ItalyTravel.com</ref> [[اطالوي فاشزم|فاشسٽ دور]] دوران، نام نهاد "[[نويچينتو تحريڪ]]" عروج تي آئي، جيڪا سامراجي روم جي ٻيهر دريافت تي ٻڌل هئي. [[مارچيلو پياچينتيني]]، جيڪو شهرن جي شهري تبديليءَ جو ذميوار هو، سادي بڻايل نوڪلاسيڪيت جو هڪ روپ جوڙيو.<ref>{{Cite news|title=Renzo Piano|url=https://www.nytimes.com/topic/person/renzo-piano|access-date=20 August 2017|work=The New York Times}}</ref> === بصري فن === {{Main|اطالوي فن}} [[File:Leonardo da Vinci (1452-1519) - The Last Supper (1495-1498).jpg|thumb|''[[آخري دعوت (ليونارڊو دا ونچي)|آخري دعوت]]'' (1494–1499)، [[ليونارڊو دا ونچي]]، [[سانتا ماريا ديللي گراتسي، ميلان|سانتا ماريا ديللي گراتسي جو گرجاگھر]]، ميلان]] اطالوي بصري فنن جي تاريخ [[اولهندي مصوري]] لاءِ اهم آهي. [[رومي فن]] يونان کان متاثر هو ۽ ان کي قديم يوناني مصوريءَ جو وارث سمجهي سگهجي ٿو. رومي مصوريءَ مان رڳو ديواري مصوريون باقي بچيون آهن.<ref>{{Cite web|title=Roman Painting|url=http://www.art-and-archaeology.com/roman/painting.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130726163006/http://art-and-archaeology.com/roman/painting.html|archive-date=26 July 2013|publisher=art-and-archaeology.com}}</ref> انهن ۾ [[ٽرومپ لوئيل]]، ڪاذب منظرڪشي ۽ خالص منظرنگاريءَ جا سڀ کان پهريان مثال شامل ٿي سگهن ٿا.<ref>{{Cite web|title=Roman Wall Painting|url=http://www.accd.edu/sac/vat/arthistory/arts1303/Rome4.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20070319123717/http://www.accd.edu/sac/vat/arthistory/arts1303/Rome4.htm|archive-date=19 March 2007|publisher=accd.edu}}</ref> اطالوي نشاۃ ثانيه کي مصوريءَ جو [[سونهري دور (استعارو)|سونهري دور]] سمجهيو وڃي ٿو، جيڪو پندرهين صديءَ کان سورهين صديءَ جي آخر تائين پکڙيل هو ۽ اٽلي کان ٻاهر به وڏو اثر رکندڙ هو. [[مساچچو]]، [[فليپو لپي]]، [[تنتوريتو]]، [[ساندرو بوتيچيللي]]، [[ليونارڊو دا ونچي]]، [[مائيڪل اينجلو]]، [[رافائيل]] ۽ [[تيتسيان]] جهڙن فنڪارن [[منظرڪشي (گرافڪ)|منظرڪشي]] جي استعمال ذريعي مصوريءَ کي وڌيڪ بلند سطح تي پهچايو. مائيڪل اينجلو مجسما ساز طور پڻ سرگرم هو؛ سندس ڪمن ۾ ''[[ڊيوڊ (مائيڪل اينجلو)|ڊيوڊ]]''، ''[[پيتا (مائيڪل اينجلو)|پيتا]]'' ۽ ''[[موسى (مائيڪل اينجلو)|موسى]]'' جهڙا شاهڪار شامل آهن. پندرهين ۽ سورهين صديءَ ۾، [[اعليٰ نشاۃ ثانيه]] هڪ اندازي فن کي جنم ڏنو، جنهن کي [[مينرزم]] چيو وڃي ٿو. سورهين صديءَ جي شروعات واري فن کي نمايان ڪندڙ متوازن ترتيبن ۽ منظرڪشيءَ ڏانهن عقلي طريقيڪار جي جاءِ تي، مينرسٽ فنڪارن بي ثباتي، بناوٽ ۽ شڪ کي اختيار ڪيو. [[پيئرو ديللا فرانچيسڪا]] جا بي چين نه ٿيندڙ چهرا ۽ اشارا ۽ رافائيل جون پرسڪون مريمون، [[پونتورمو]] جي پريشان اظهار ۽ [[ايل گريڪو]] جي جذباتي شدت سان بدلجي ويون. [[File:Sandro Botticelli - La nascita di Venere - Google Art Project - edited.jpg|thumb|''[[وينس جو جنم]]'' (1484–1486)، [[ساندرو بوتيچيللي]]، [[اُففيتسي گيلري]]، فلورينس]] سترهين صديءَ ۾، [[اطالوي باروڪ]] جي عظيم ترين مصورن ۾ [[ڪاراواجو]]، [[آرتيميسيا جينتيليسڪي]]، [[ڪارلو ساراسيني]] ۽ [[بارتولوميو مانفريدي]] شامل آهن. ارڙهين صديءَ ۾، [[اطالوي روڪوڪو فن|اطالوي روڪوڪو]] بنيادي طور [[ارڙهين صديءَ جو فرانسيسي فن|فرانسيسي]] [[روڪوڪو]] کان متاثر هو. اطالوي نوڪلاسيڪي مجسما سازي، [[انتونيو ڪانووا]] جي عريان مجسمن سان گڏ، تحريڪ جي مثالي رخ تي مرڪوز رهي. اڻويهين صديءَ ۾، رومانوي مصورن ۾ [[فرانچيسڪو هايز]] ۽ [[فرانچيسڪو پوديستي]] شامل هئا. [[امپريشنزم]] فرانس کان اٽلي ۾ ''[[ماڪيايولي]]'' وسيلي آيو، ۽ [[حقيقت نگاري (فنون)|حقيقت نگاري]] [[جوآڪينو توما]] ۽ [[جيوسيپي پيلليتسا دا وولپيدو]] وسيلي آئي. ويهين صديءَ ۾، [[مستقبل نگاري]] سان گڏ، اٽلي مصوري ۽ مجسما سازيءَ جي ارتقا ۾ ٻيهر هڪ بنيادي ملڪ طور اڀريو. مستقبل نگاريءَ کان پوءِ [[جورجو دي ڪيريڪو]] جون مابعدالطبيعي مصوريون آيون، جن [[سررئيلسٽن]] تي اثر وڌو.<ref>Gale, Matthew. "Pittura Metafisica". ''Grove Art Online. Oxford Art Online''. Oxford University Press. Web.</ref> === ادب === {{Main|اطالوي ادب}} رسمي لاطيني ادب 240 ق.م. ۾ شروع ٿيو، جڏهن روم ۾ پهريون اسٽيج ڊرامو پيش ڪيو ويو.<ref>Duckworth, George Eckel. [https://books.google.com/books?id=BuLEo5U9sb0C&pg=PA3 ''The nature of Roman comedy: a study in popular entertainment.''] University of Oklahoma Press, 1994. p. 3. Web. 15 October 2011.</ref> لاطيني ادب انتهائي اثرائتو هو ۽ اڄ به آهي، جنهن ۾ ڪيترائي ليکڪ، شاعر، فلسفي ۽ مؤرخ شامل آهن، جهڙوڪ [[پليني دي ايلڊر]]، [[پليني دي ينگر]]، [[ورجل]]، [[هوريس]]، [[پروپرشيس]]، [[اووڊ]] ۽ [[ليوي]]. رومي پنهنجي زباني روايت، شاعري، ڊرامي ۽ قطعات لاءِ مشهور هئا.<ref>{{Cite book|url={{Google books|LHA_SydyKOYC|page=PA39|keywords=|text=|plainurl=yes}}|title=Poetry and Drama: Literary Terms and Concepts.|date=2011|publisher=The Rosen Publishing Group|isbn=978-1-6153-0490-5|access-date=18 October 2011}}</ref> تيرهين صديءَ جي شروعات ۾، [[فرانسس آف اسيسي]] پهريون اطالوي شاعر هو، پنهنجي مذهبي گيت ''[[سج جو گيت]]'' سان.<ref>{{Cite book|url={{Google books|3uq0bObScHMC|keywords=|text=|plainurl=yes}}|title=The Cambridge History of Italian Literature|publisher=Cambridge University Press|year=1999|isbn=978-0-5216-6622-0|editor-last=Brand|editor-first=Peter|chapter=2 – Poetry. Francis of Assisi (pp. 5ff.)|access-date=31 December 2015|editor-last2=Pertile|editor-first2=Lino|editor-link2=لينو پيرتيلي|chapter-url={{Google books|3uq0bObScHMC|page=PA5|keywords=|text=|plainurl=yes}}|archive-url=https://web.archive.org/web/20160610172548/https://books.google.com/books?id=3uq0bObScHMC&printsec=frontcover|archive-date=10 June 2016|url-status=live}}</ref> [[File:Dante03.jpg|thumb|upright=.8|[[دانتي اليگهيئري]]، جنهن جي ڪمن جديد اطالوي ٻوليءَ جي بنياد وجهڻ ۾ مدد ڪئي، [[وچئين دور]] جي عظيم ترين شاعرن مان هڪ سمجهيو وڃي ٿو. سندس رزمي نظم ''[[ڊيوائن ڪاميڊي]]'' [[عالمي ادب]] جي بهترين ڪمن ۾ شمار ٿئي ٿو.]] تيرهين صديءَ ۾، سسلي ۾ [[شهنشاهه فريڊرڪ ٻيون]] جي درٻار ۾، پرووانسال صورتن ۽ موضوعن تي ٻڌل غنائي شاعري مقامي عام ٻوليءَ جي هڪ نفيس صورت ۾ لکي وئي. انهن شاعرن مان هڪ [[جياڪومو دا لينتيني]] هو، جيڪو [[سونٽ]] جي صورت جو موجد هو؛ سڀ کان مشهور ابتدائي سونٽ نگار [[پيٽرارڪ]] هو.<ref>Ernest Hatch Wilkins, ''The invention of the sonnet, and other studies in Italian literature'' (Rome: Edizioni di Storia e letteratura, 1959), 11–39</ref> [[گويڊو گوئينيتسيلي]] ''[[دولچي ستل نووو]]'' جو باني آهي، جيڪا اهڙي شعري مکتب هئي جنهن محبت جي شاعريءَ ۾ فلسفيانه پاسو شامل ڪيو. محبت جي هن نئين سمجهه، جيڪا نرم انداز ۾ ظاهر ڪئي وئي، فلورينس جي شاعر [[دانتي اليگهيئري]] کي متاثر ڪيو، جنهن جديد اطالوي ٻوليءَ جو بنياد وڌو. دانتي جو ڪم، ''[[ڊيوائن ڪاميڊي]]''، ادب جي بهترين ڪمن مان آهي.<ref name="Bloom">{{Cite book|last=Bloom|first=Harold|author-link=هيرلڊ بلوم|url=https://archive.org/details/westerncanonbook00bloorich|title=The Western Canon|publisher=Harcourt Brace|year=1994|isbn=978-0-1519-5747-7|url-access=registration}} See also [[اولهندي ڪينن]] for other "canons" that include the ''Divine Comedy''.</ref> پيٽرارڪ ۽ [[جيوواني بوڪاچچو]] قديم دور جي ڪمن کي ڳوليو ۽ انهن جي پيروي ڪئي ۽ پنهنجي فني شخصيتن کي سنواريو. پيٽرارڪ پنهنجي نظمن جي مجموعي ''[[اِل ڪانتسونيري]]'' وسيلي شهرت ماڻي. بوڪاچچو جو ''[[دي ڊيڪاميرون]]'' پڻ برابر اثرائتو هو، جيڪو ننڍين ڪهاڻين جو تمام مشهور مجموعو آهي.<ref>{{Cite encyclopedia|title=Giovanni Boccaccio: The Decameron.|encyclopedia=[[انسائيڪلوپيڊيا برٽانيڪا]]|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/70836/Giovanni-Boccaccio/755/The-Decameron|access-date=18 December 2013|archive-url=https://web.archive.org/web/20131219020413/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/70836/Giovanni-Boccaccio/755/The-Decameron|archive-date=19 December 2013|url-status=live}}</ref> نشاۃ ثانيه جي ليکڪن جي ڪمن ۾ [[نيڪولو ميڪياويلي]] جو ''[[دي پرنس]]'' شامل آهي، جيڪو سياسي سائنس تي هڪ مضمون آهي، جنهن ۾ "اثرائتي حقيقت" کي ڪنهن به مجرد مثالي تصور کان وڌيڪ اهم سمجهيو ويو آهي. [[جيوواني فرانچيسڪو سترپارولا]] ۽ [[جيمباتيستا باسيلي]]، جن بالترتيب ''[[سترپارولا جون مزاحيه راتيون]]'' (1550–55) ۽ ''[[پينتاميرون]]'' (1634) لکيا، يورپ ۾ پري ڪهاڻين جي سڀ کان پهرين معلوم صورتن مان ڪجهه ڇاپيون.<ref>Steven Swann Jones, ''The Fairy Tale: The Magic Mirror of Imagination'', Twayne Publishers, New York, 1995, {{ISBN|0-8057-0950-9}}, p. 38; Bottigheimer 2012a, 7; Waters 1894, xii; Zipes 2015, 599.; {{Citation|last1=Opie|first1=Iona|title=The Classic Fairy Tales|year=1974|url=https://archive.org/details/classicfairytale00opie_0|place=Oxford and New York|publisher=Oxford University Press|isbn=978-0-1921-1559-1|last2=Opie|first2=Peter|author-link=آئيونا اوپي|author-link2=پيٽر اوپي}} See p. 20. The claim for earliest fairy-tale is still debated, see for example Jan M. Ziolkowski, ''Fairy tales from before fairy tales: the medieval Latin past of wonderful lies'', University of Michigan Press, 2007. Ziolkowski examines [[ايگبرٽ آف ليئج]]'s Latin beast poem ''Fecunda natis'' (''The Richly Laden Ship'', c. 1022/24), the earliest known version of "[[ننڍڙي ڳاڙهي ٽوپي]]". Further info: [https://web.archive.org/web/20071023044216/http://www.leithart.com/archives/003139.php Little Red Pentecostal], Peter J. Leithart, 9 July 2007.</ref> باروڪ دور [[گليليو]] جي صاف سائنسي نثر کي جنم ڏنو. سترهين صديءَ ۾، [[آرڪيڊيا اڪيڊمي|آرڪيڊين]] شاعريءَ ۾ سادگي ۽ ڪلاسيڪي ضبط بحال ڪرڻ لاءِ هڪ تحريڪ شروع ڪئي.<ref>{{Cite web|url=https://www.britannica.com/topic/Academy-of-Arcadia|title=Academy of Arcadia &#124; Neapolitan Poets, Arcadian Shepherds & Arcadian Landscape &#124; Britannica|website=www.britannica.com|accessdate=19 November 2025}}</ref> اطالوي ليکڪن اڻويهين صديءَ ۾ رومانويت کي اختيار ڪيو؛ اها [[ريزورجيمنتو]] جي خيالن سان هم وقت هئي، اها تحريڪ جنهن اطالوي اتحاد آندو. اتحاد جي خبر [[ويتوريو الفيري]]، [[اوگو فوسڪولو]] ۽ [[جياڪومو ليوپاردي]] جهڙن شاعرن اڳواٽ ڏني. اهم اطالوي رومانوي ليکڪ [[اليساندرو مانزوني]] جا ڪم، پنهنجي حب الوطنيءَ واري پيغام ۽ جديد، متحد اطالوي ٻوليءَ جي ترقيءَ ۾ سندس ڪوششن سبب، اطالوي اتحاد جي علامت آهن.<ref>{{Cite web|date=18 May 2023|title=Alessandro Manzoni {{!}} Italian author|url=https://www.britannica.com/biography/Alessandro-Manzoni|website=Encyclopædia Britannica}}</ref> [[File:Portrait of Niccolò Machiavelli.jpg|thumb|upright=.8|[[ميڪياويلي]]، جديد [[سياسي سائنس]] جو باني]] اڻويهين صديءَ جي آخر ۾، ''[[ويرزمو (ادب)|ويرزمو]]'' نالي هڪ ادبي تحريڪ، جنهن حقيقت نگاريءَ کي ساراهيو، اطالوي ادب ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو. [[ايميليو سالگاري]]، جيڪو ايڪشن-ايڊوينچر [[سواش بڪلر]]ن جو ليکڪ ۽ سائنس فڪشن جو اڳواڻ هو، پنهنجي ''[[ساندوڪان]]'' سلسلو شايع ڪيو.<ref>{{Cite book|last1=Gaetana Marrone|url={{Google books|d9NcAgAAQBAJ|page=PA1654|keywords=|text=|plainurl=yes}}|title=Encyclopedia of Italian Literary Studies|last2=Paolo Puppa|publisher=Routledge|year=2006|isbn=978-1-1354-5530-9|page=1654}}</ref> 1883ع ۾، [[ڪارلو ڪولودي]] ''[[پنوڪيو جون مهمون]]'' شايع ڪيو، جيڪو ڪنهن اطالوي ليکڪ جو سڀ کان مشهور ٻارن جو ڪلاسيڪي ڪتاب بڻيو ۽ دنيا جي [[ترجمن جي تعداد موجب ادبي ڪمن جي فهرست|سڀ کان وڌيڪ ترجمو ٿيل]] غير مذهبي ڪتابن مان هڪ آهي.<ref>Giovanni Gasparini. ''La corsa di Pinocchio''. Milano, Vita e Pensiero, 1997. p. 117. {{ISBN|8-8343-4889-3}}</ref> [[مستقبل نگاري]] نالي تحريڪ ويهين صديءَ جي شروعات ۾ ادب تي اثر انداز ٿي. [[فليپو توماسو مارينيتي]] ''[[مستقبل نگاري جو منشور]]'' لکيو ۽ اهڙي ٻولي ۽ استعارن جي استعمال جو مطالبو ڪيو، جيڪي مشيني دور جي رفتار، تحرڪ ۽ تشدد کي عظمت ڏين.<ref>{{Cite book|title=The 20th-Century art book.|publisher=Phaidon Press|year=2001|isbn=978-0-7148-3542-6|edition=Reprinted.|location=dsdLondon}}</ref> جديد ادبي شخصيتن ۾ [[گابريئلي دانونتسيو]]، قوم پرست شاعر [[جيوسوئي ڪارڊوچچي]]، 1906ع جو نوبل انعام ماڻيندڙ، حقيقت نگار ليکڪا [[گرازيا ديليدا]]، 1926ع جي انعام يافته، جديد ٿيٽر ليکڪ [[لوئيجي پيرانديللو]]، 1936ع ۾، ننڍين ڪهاڻين جو ليکڪ [[ايتالو ڪالوينو]]، 1960ع ۾، شاعر [[سالوواتوري ڪوازيمودو]]، 1959ع ۾، ۽ [[يوجينيو مونتالي]]، 1975ع ۾، [[امبرتو ايڪو]]، 1980ع ۾، ۽ طنز نگار ۽ ٿيٽر ليکڪ [[داريو فو]]، 1997ع ۾، شامل آهن.<ref>{{Cite web|title=All Nobel Prizes in Literature|url=http://nobelprize.org/nobel_prizes/literature/laureates|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110529091551/http://nobelprize.org/nobel_prizes/literature/laureates|archive-date=29 May 2011|access-date=30 May 2011|publisher=Nobel Foundation}}</ref> === فلسفو === {{Main|اطالوي فلسفو}} اطالوي فلسفي [[اولهندي فلسفو|اولهندي فلسفي]] تي اثر وڌو، جنهن جي شروعات يونانين ۽ رومن کان ٿي، ۽ پوءِ نشاۃ ثانيه جي انسان دوستي، [[روشن خيالي جو دور]] ۽ [[جديد فلسفو]] تائين پهتي.<ref name="Garin">{{Cite book|last=Garin|first=Eugenio|url=https://books.google.com/books?id=sVP3vBmDktQC|title=History of Italian Philosophy|publisher=VIBS|year=2008|isbn=978-9-0420-2321-5}}</ref> اٽلي ۾ باضابطه فلسفو [[فيثاغورث]] متعارف ڪرايو، جيڪو [[ڪروتوني]] ۾ اطالوي فلسفي جي مکتب جو باني هو.<ref>{{Cite book|last=Herodotus|title=The Histories|publisher=Penguin Classics|page=226}}</ref> يوناني دور جي اطالوي فلسفين ۾ [[زينوفينس]]، [[پارمينيدس]] ۽ [[زينو آف ايليا|زينو]] شامل آهن. رومي فلسفين ۾ [[سيسرو]]، [[لوڪريتيوس]]، [[سينيڪا دي ينگر]]، [[پلوٽارڪ]]، [[ايپيڪتيتس]]، [[مارڪس اوريليئس]] ۽ [[آگسٽين آف هيپو]] شامل آهن.<ref name="Garin"></ref> [[File:Famous Italian philosophers.jpg|thumb|مٿي کاٻي پاسي کان گهڙيءَ جي رخ ۾: [[ٿامس اڪوئناس|اڪوئناس]]، ديني عالم؛<ref>{{Cite web|title=St. Thomas Aquinas {{!}} Biography, philosophy, & Facts|url=https://www.britannica.com/biography/Saint-Thomas-Aquinas|access-date=20 January 2020|website=Encyclopædia Britannica}}</ref> [[جورڊانو برونو|برونو]]، [[ڪائناتيات دان]]؛<ref>Gatti, Hilary. ''Giordano Bruno and Renaissance Science: Broken Lives and Organizational Power''. Cornell University Press, 2002, 1. {{ISBN|0-8014-8785-4}}.</ref> [[چيزاري بيڪاريا|بيڪاريا]]، [[جرم شناس]]؛<ref name="Hostettler-2011">{{Cite book|last=Hostettler|first=John|title=Cesare Beccaria: The Genius of 'On Crimes and Punishments'|date=2011|publisher=Waterside Press|isbn=978-1-9043-8063-4|location=Hampshire|page=160}}</ref> ۽ [[ماريا مونٽيسوري|مونٽيسوري]]، [[مونٽيسوري تعليم]] واري<ref name="Montessori">{{Cite web|title=Introduction to Montessori Method|url=https://amshq.org/Montessori-Education/Introduction-to-Montessori|publisher=American Montessori Society}}</ref>]] اطالوي وچئين دور جو فلسفو بنيادي طور عيسائي هو، ۽ ان ۾ [[ٿامس اڪوئناس]] جهڙا ديني عالم شامل هئا، جيڪو [[فطري الٰهيات]] جو ڪلاسيڪي حامي هو، جنهن [[ارسطوي فلسفو]] عيسائيت ۾ ٻيهر متعارف ڪرايو.<ref>{{Cite web|last=Blair|first=Peter|title=Reason and Faith: The Thought of Thomas Aquinas|url=http://www.dartmouthapologia.org/articles/show/125|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20130913011656/http://www.dartmouthapologia.org/articles/show/125|archive-date=13 September 2013|access-date=18 December 2013|website=The Dartmouth Apologia}}</ref> نشاۃ ثانيه جي فلسفين ۾ شامل آهن: [[جورڊانو برونو]]، اولهه جي هڪ اهم سائنسي شخصيت؛ [[مارسيليو فيچينو]]، انسان دوست فلسفي؛ ۽ [[نيڪولو ميڪياويلي]]، جديد [[سياسي سائنس]] جو هڪ باني. ميڪياويلي جو سڀ کان مشهور ڪم ''[[دي پرنس]]'' آهي، جنهن جو سياسي فڪر ۾ حصو سياسي [[مثاليت پسندي]] ۽ [[حقيقت پسندي (بين الاقوامي لاڳاپا)|حقيقت پسندي]] جي وچ ۾ بنيادي وڇوڙو آهي.<ref>Moschovitis Group Inc, Christian D. Von Dehsen and Scott L. Harris, ''Philosophers and religious leaders'', (The Oryx Press, 1999), 117.</ref><ref>{{Cite web|title=The Enlightenment throughout Europe|url=http://history-world.org/enlightenment_throughout_europe.htm|archive-url=https://web.archive.org/web/20130123082708/http://history-world.org/enlightenment_throughout_europe.htm|archive-date=23 January 2013|access-date=12 December 2017|website=International World History Project}}</ref> [[پادووا]]، [[بولونيا]] ۽ [[نيپلز]] جهڙا يونيورسٽي شهر علم ۽ تحقيق جا مرڪز رهيا، جن ۾ [[جيامباتيستا ويڪو]] جهڙا فلسفي شامل هئا.<ref name="maritain.nd.edu">{{Cite web|title=History of Philosophy 70|url=http://maritain.nd.edu/jmc/etext/hop70.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20170525033238/http://maritain.nd.edu/jmc/etext/hop70.htm|archive-date=25 May 2017|access-date=12 December 2017|website=maritain.nd.edu}}</ref> [[چيزاري بيڪاريا]] روشن خياليءَ جي اهم شخصيت ۽ [[ڪلاسيڪي مکتب (جرم شناسي)|ڪلاسيڪي فوجداري نظريي]] ۽ [[سزا شناسي]] جو پيءُ هو.<ref name="Hostettler-2011"></ref> اٽلي ۾ 1800ع واري ڏهاڪي ۾ هڪ مشهور فلسفيانه تحريڪ هئي، جنهن ۾ [[مثاليت پسندي]]، [[حسيت]] ۽ [[تجربيت]] شامل هئا.<ref name="maritain.nd.edu"></ref> اڻويهين صديءَ جي آخر ۽ ويهين صديءَ دوران ٻيون تحريڪون پڻ مقبول ٿيون، جهڙوڪ [[وجودي الٰهيات]]،<ref>{{Cite journal|last=Scarangello|first=Anthony|year=1964|title=Major Catholic-Liberal Educational Philosophers of the Italian Risorgimento|journal=History of Education Quarterly|volume=4|issue=4|pages=232–250|doi=10.2307/367499|jstor=367499|s2cid=147563567}}</ref> [[اٽلي ۾ انارڪزم|انارڪزم]]، ڪميونزم، سوشلزم، مستقبل نگاري، فاشزم ۽ عيسائي جمهوريت.<ref>{{Cite book|last=Pernicone|first=Nunzio|title=Italian Anarchism 1864–1892 |publisher=AK Press|year=2009|pages=111–113}}</ref> [[انتونيو گرامشي]] ڪميونسٽ نظريي اندر اڃا تائين لاڳاپيل فلسفي آهي، جنهن کي [[ثقافتي بالادستي]] جو نظريو ٺاهڻ جو ڪريڊٽ ڏنو وڃي ٿو. اطالوي فلسفين غير مارڪسي [[لبرل سوشلزم]] واري فلسفي جي ترقيءَ ۾ اثر وڌو. 1960ع واري ڏهاڪي ۾، کاٻي ڌر جي ڪارڪنن [[اختيار مخالف]] مزدور نواز نظرين کي اختيار ڪيو، جيڪي [[خودمختيار تحريڪ]] ۽ [[ورڪرزم]] جي نالي سان مشهور ٿيا.<ref>{{Cite book|last1=Balestrini|first1=Nanni|title=L'orda d'oro 1968–1977. La grande ondata rivoluzionaria e creativa, politica ed esistenziale |last2=Moroni|first2=Primo|publisher=SugarCo|year=1997|isbn=8-8078-1462-5}}</ref> [[اطالوي فيمينسٽن]] ۾ [[سيبيلا اليرامو]]، [[الائدي گوالبيرتا بيڪاري]] ۽ [[آنا ماريا موتسوني]] شامل آهن، ۽ پروٽو-فيمينسٽ فلسفن کي اڳ ۾ ئي اطالوي ليکڪن ڇُهيو هو. اطالوي تعليمدان [[ماريا مونٽيسوري]] [[مونٽيسوري تعليم|اهڙو تعليمي فلسفو]] پيدا ڪيو، جيڪو سندس نالي سان سڃاتو وڃي ٿو.<ref name="Montessori"></ref> [[جيوسيپي پيانو]] تجزياتي فلسفي ۽ رياضيات جي جديد فلسفي جو باني هو. تجزياتي فلسفين ۾ [[ڪارلو پينڪو]]، [[گلوريا اوريجي]]، [[پيئرئنا گاراواسو]] ۽ [[لوچانو فلوريدي]] شامل آهن.<ref name="Garin"></ref> === ٿيٽر === {{Main|اٽلي جو ٿيٽر}} [[File:Gemälde des Hieronymus Francken - Die Compagnia dei Comici Gelosi bei einer Aufführung in Paris.jpg|thumb|[[ڪوميڊيا ديل آرٽي]] جو ٽولو [[آئي جيلوسي]] پرفارم ڪندي، [[هيرونيمس فرانڪن اول]] جو ڪم، {{circa|1590}}]] اطالوي ٿيٽر وچئين دور ۾ وجود ۾ آيو، جنهن جا اڳوڻا بنياد ڏکڻ اٽليءَ جي قديم يوناني ڪالونين ([[ميگنا گريشيا]])،<ref>{{Cite web|title=Storia del Teatro nelle città d'Italia|url=https://www.melogranoarte.it/storia-del-teatro-nelle-citta-ditalia|access-date=27 July 2022|language=it}}</ref> گڏوگڏ [[اٽالڪ قومون|اٽالڪ قومن]] جي ٿيٽر<ref>{{Cite web|title=Storia del teatro: lo spazio scenico in Toscana|url=https://brunelleschi.imss.fi.it/itinerari/itinerario/storiateatrospazioscenicotoscana.html|access-date=28 July 2022|language=it}}</ref> ۽ [[قديم روم جو ٿيٽر]] تائين پهچن ٿا. ٻه مکيه رستا هئا، جن وسيلي ٿيٽر ترقي ڪئي. پهريون، ڪيٿولڪ مذهبي عبادتن جي ڊرامائي صورت، ۽ ٻيو، تماشي جي بت پرست صورتن مان ٺهيل هو، جهڙوڪ شهري ميلن لاءِ اسٽيجنگ، درٻاري مسخرن جون تياريون، ۽ [[ٽروباڊور]]ن جا گيت.<ref>Of this second line, Dario Fo speaks of a true alternative culture to the official one: although widespread as an idea, some scholars such as {{Ill|Giovanni Antonucci|it}} do not agree in considering it as such. In this regard, see {{Cite book|last=Antonucci|first=Giovanni|title=Storia del teatro italiano|publisher=Newton Compton Editori|year=1995|isbn=978-8-8798-3974-7|pages=10–14|language=it}}</ref> نشاۃ ثانيه واري ٿيٽر جديد ٿيٽر جي شروعات ڪئي. قديم ٿيٽري متن ترجمو ڪيا ويا ۽ درٻارن ۾ اسٽيج ڪيا ويا، ۽ پوءِ عوامي ٿيٽرن ڏانهن منتقل ٿيا. پندرهين صديءَ جي آخر ۾، [[فيرارا]] ۽ روم جا شهر ٿيٽر جي ٻيهر دريافت ۽ تجديد لاءِ اهم هئا.<ref>{{Cite book|last=Antonucci|first=Giovanni|title=Storia del teatro italiano|publisher=Newton Compton Editori|year=1995|isbn=978-8-8798-3974-7|page=18|language=it}}</ref> سورهين صديءَ کان ارڙهين صديءَ تائين، [[ڪوميڊيا ديل آرٽي]] [[بداهتي ٿيٽر]] جي هڪ صورت هئي، ۽ اڄ به پيش ڪئي وڃي ٿي. اداڪارن جا گهمندڙ ٽولا کليل هنڌن تي اسٽيج لڳائيندا هئا ۽ [[جگلنگ]]، [[اڪروبيٽڪس]] ۽ مزاحيه ڊرامن جي صورت ۾ وندر فراهم ڪندا هئا. ڊراما لکيل ڊرامائي متن مان پيدا نه ٿيندا هئا، پر ''[[لاتسي]]'' نالي منظرنامن مان، جيڪي اهڙا آزاد ڍانچا هئا، جن جي چوڌاري اداڪار بداهت ڪندا هئا. ''ڪوميڊيا'' جا ڪردار عام طور تي مقرر سماجي قسمن ۽ روايتي ڪردارن جي نمائندگي ڪندا هئا، جن مان هر هڪ جو پنهنجو جدا [[ڪوميڊيا ديل آرٽي جا لباس|لباس]] هوندو هو.<ref>{{Cite book|last1=Chaffee, Judith|title=The Routledge Companion to Commedia Dell'Arte|last2=Crick, Olly|publisher=Rutledge Taylor and Francis Group|year=2015|isbn=978-0-4157-4506-2|location=London and New York|page=1}}</ref> ڪوميڊيا ديل آرٽي جي پهرين رڪارڊ ٿيل پرفارمنسون 1551ع جي شروعات ۾ روم مان مليون.<ref>{{Cite book|last=Katritzky|first=M. A.|url=https://books.google.com/books?id=9fV4gz5FmiAC&q=the+art+of+commedia|title=The Art of Commedia: A Study in the Commedia dell'arte 1560–1620 with Special Reference to the Visual Records |publisher=Editions Rodopi|year=2006|isbn=978-9-0420-1798-6|location=New York|page=82}}</ref> عورتن جا ڪردار عورتن ئي ادا ڪيا، جن جو دستاويزي ثبوت 1560ع واري ڏهاڪي جي شروعات کان ملي ٿو، جنهن ڪري اهي قديم دور کان پوءِ يورپ جون پهريون ڄاتل پيشاور اداڪارائون بڻيون. [[لوڪريتسيا دي سينا]]، جنهن جو نالو 1564ع جي هڪ معاهدي ۾ آيو آهي، نالي سان سڃاتل پهرين اطالوي اداڪاره سڏبي آهي، جڏهن ته [[ونچينزا آرماني]] ۽ [[باربرا فلامينيا]] پهريون [[پريما ڊونا]]ون هيون.<ref>Giacomo Oreglia (2002). Commedia dell'arte. Ordfront. {{ISBN|9-1732-4602-6}}.</ref> بيلٽ نشاۃ ثانيه دوران اٽليءَ ۾ پيدا ٿيو، درٻاري نمائش ۽ شان و شوڪت جي واڌ ويجهه طور.<ref>{{Cite web|title=The Ballet|url=http://www.metmuseum.org/toah/hd/balt/hd_balt.htm|website=metmuseum.org|date=October 2004 }}</ref><ref>{{Cite web|title=Andros on Ballet – Catherine Medici De|url=http://www.michaelminn.net/andros/index.php?de_medici_catherine|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20080209205503/http://www.michaelminn.net/andros/index.php?de_medici_catherine|archive-date=9 February 2008|website=michaelminn.net}}</ref> === موسيقي === {{Main|اٽلي جي موسيقي}} {{multiple image | align = right | image1 = Old violin.jpg | width1 = 106 | alt1 = | caption1 = | image2 = Pianoforte Verticale.jpg | width2 = 197 | alt2 = | caption2 = | footer = ڪلاسيڪي موسيقي سان لاڳاپيل ساز، جن ۾ وائلن ۽ پيانو شامل آهن، اٽلي ۾ ايجاد ٿيا.<ref name="Erlich"/> }} [[اطالوي لوڪ موسيقي|لوڪ]] کان [[يورپي ڪلاسيڪي موسيقي|ڪلاسيڪي]] تائين، موسيقي اطالوي ثقافت جو اندروني حصو آهي. ڪلاسيڪي موسيقي سان لاڳاپيل ساز، جن ۾ پيانو ۽ وائلن شامل آهن، اٽلي ۾ ايجاد ٿيا،<ref name="Erlich">{{Cite book|last=Erlich|first=Cyril|title=The Piano: A History|publisher=Oxford University Press, US; Revised edition|year=1990|isbn=978-0-1981-6171-4}}; {{Cite book|last=Allen|first=Edward Heron|title=Violin-making, as it was and is: Being a Historical, Theoretical, and Practical Treatise on the Science and Art of Violin-making, for the Use of Violin Makers and Players, Amateur and Professional. Preceded by An Essay on the Violin and Its Position as a Musical Instrument|date=1914|publisher=E. Howe}} Accessed 5 September 2015.</ref> ۽ ڪيترين موجوده صورتن، جهڙوڪ [[سمفني]]، ڪنسرٽو ۽ [[سوناتا]]، جون پاڙون سورهين ۽ سترهين صديءَ جي اطالوي موسيقيءَ جي نون تجربن تائين پهچن ٿيون. اٽلي جي سڀ کان مشهور موسيقارن ۾ نشاۃ ثانيه جا [[جيوواني پيئرلوئيجي دا پالسترينا|پالسترينا]]، [[مونتيوردي]] ۽ [[ڪارلو جيسوالدو|جيسوالدو]]؛ [[باروڪ موسيقي|باروڪ]] جا [[دومينيڪو اسڪارلاتي|اسڪارلاتي]] ۽ [[ويوالدي]]؛ ڪلاسيڪي جا [[پاگانيني]] ۽ [[روسيني]]؛ ۽ رومانوي دور جا [[ويردي]] ۽ [[پوچيني]] شامل آهن. اٽلي ۾ ڪلاسيڪي موسيقيءَ جي مضبوط حيثيت آهي، جنهن جو ثبوت ان جي اوپيرا گهرن، جهڙوڪ لا اسڪالا، ۽ پيانو نواز [[مائوريتسيو پوليني]] ۽ ٽينر [[لوچانو پاواروتي]] جهڙن فنڪارن جي شهرت مان ملي ٿو. اٽلي اوپيرا جي جنم ڀومي طور سڃاتو وڃي ٿو.<ref name="Kimbell, David R.B.-1994">{{Cite book|last=Kimbell, David R.B.|url={{Google books|C37Gq2GagZIC|keywords=|text=|plainurl=yes}}|title=Italian Opera|publisher=Cambridge University Press|year=1994|isbn=978-0-5214-6643-1|access-date=20 December 2009}}</ref> [[اطالوي اوپيرا]] بابت مڃيو وڃي ٿو ته اهو سترهين صديءَ ۾ قائم ٿيو.<ref name="Kimbell, David R.B.-1994"></ref> 1920ع واري ڏهاڪي جي شروعات ۾ متعارف ٿيڻ کان پوءِ، [[جاز]] اٽلي ۾ مضبوط جڳهه حاصل ڪئي، ۽ فاشسٽن جي غير ملڪي مخالف پاليسين باوجود مقبول رهيو. 1970ع واري ڏهاڪي جي [[پروگريسيو راڪ]] ۽ پاپ تحريڪن ۾ اٽلي جي نمائندگي [[پريمياتا فورنيريا مارڪوني|پي ايف ايم]]، [[بانڪو دل موتوو سوڪورسو]]، [[لي اورمي]]، [[گوبلن (بينڊ)|گوبلن]] ۽ [[پوھ (بينڊ)|پوھ]] جهڙن بينڊن ڪئي.<ref>{{Cite book|last=Keller, Catalano and Colicci|url=https://books.google.com/books?id=Gh03DwAAQBAJ&q=keller%20catalano%20and%20colicci&pg=PT1022|title=Garland Encyclopedia of World Music|date=25 September 2017|publisher=Routledge|isbn=978-1-3515-4426-9|pages=604–625}}</ref> ساڳئي دور ۾ [[اٽلي جو سئنيما|اطالوي سئنيما]] ۾ تنوع آيو، ۽ [[چينيچتا]] جي فلمن ۾ [[اينيو موريڪوني]] سميت موسيقارن جا پيچيده موسيقيائي اسکور شامل هئا. 1980ع واري ڏهاڪي ۾، [[اطالوي هپ هاپ]] مان اڀرندڙ پهريون ستارو ڳائڻو [[جووانوتي]] هو.<ref>{{Cite news|last=Sisario|first=Ben|date=3 October 2012|title=A Roman Rapper Comes to New York, Where He Can Get Real|url=https://www.nytimes.com/2012/10/04/arts/music/jovanotti-italian-rapper-brings-his-act-to-new-york.html|url-access=subscription|url-status=live|archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20220103/https://www.nytimes.com/2012/10/04/arts/music/jovanotti-italian-rapper-brings-his-act-to-new-york.html|archive-date=3 January 2022|access-date=24 February 2014|work=The New York Times}}{{Cbignore}}</ref> اطالوي ميٽل بينڊن ۾ [[ريپسوڊي آف فائر]]، [[لاڪونا ڪوئل]]، [[ايلون ڪنگ (بينڊ)|ايلون ڪنگ]]، [[فارگوٽن ٽومب]] ۽ [[فليش گاڊ اپوڪليپس]] شامل آهن.<ref>{{Cite book|last1=Sharpe-Young|first1= Garry|author-link1= MusicMight|title= A–Z of Power Metal|series= Rockdetector Series|year= 2003|publisher= Cherry Red Books|isbn= 978-1-901447-13-2}}</ref> اٽلي [[ڊسڪو]] ۽ [[اليڪٽرانڪ موسيقي]] جي ترقيءَ ۾ حصو وڌو، جنهن ۾ [[اٽالو ڊسڪو]]، جيڪو پنهنجي مستقبل پسند آواز ۽ سنٿيسائيزرن ۽ ڊرم مشينن جي نمايان استعمال لاءِ مشهور آهي، اليڪٽرانڪ ڊانس جي سڀ کان پهرين صنفن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite news|last=McDonnell|first=John|date=1 September 2008|title=Scene and heard: Italo-disco|url=https://www.theguardian.com/music/musicblog/2008/sep/01/sceneandhearditalodisco|access-date=14 July 2012|work=The Guardian|location=London}}</ref> [[جورجو مورودر]] جهڙا پروڊيوسر، جنهن ٽي اڪيڊمي اوارڊ ۽ چار گولڊن گلوب کٽيا، اليڪٽرانڪ ڊانس موسيقيءَ جي ترقيءَ ۾ اثرائتا رهيا.<ref>"This record was a collaboration between Philip Oakey, the big-voiced lead singer of the techno-pop band the Human League, and Giorgio Moroder, the Italian-born father of disco who spent the '80s writing synth-based pop and film music." {{Cite web|last=Evan Cater|title=Philip Oakey & Giorgio Moroder: Overview|url={{AllMusic|class=album|id=r59464|pure_url=yes}}|access-date=21 December 2009|publisher=[[آل ميوزڪ]]}}</ref> اطالوي پاپ جي نمائندگي هر سال [[سانريمو ميوزڪ فيسٽيول]] وسيلي ٿئي ٿي، جنهن [[يوروويزن سانگ ڪانٽيسٽ]] لاءِ الهام طور ڪم ڪيو.<ref>{{Cite web|last=Yiorgos Kasapoglou|date=27 February 2007|title=Sanremo Music Festival kicks off tonight|url=http://www.esctoday.com/news/read/7817|access-date=18 August 2011|publisher=esctoday.com}}</ref> [[جيگليولا چينڪويتي]]، [[توتو ڪوتونيو]] ۽ [[مونياسڪن]] بالترتيب [[يوروويزن سانگ ڪانٽيسٽ 1964|1964ع]]، [[يوروويزن سانگ ڪانٽيسٽ 1990|1990ع]] ۽ [[يوروويزن سانگ ڪانٽيسٽ 2021|2021ع]] ۾ يوروويزن کٽيو. [[دومينيڪو مودونيو]]، [[مينا (اطالوي ڳائڻي)|مينا]]، [[اندريا بوچيلي]]، [[رافائيلا ڪارا]]، [[اِل وولو]]، [[ال بانو]]، [[توتو ڪوتونيو]]، [[نيڪ]]، [[امبرتو توتسي]]، [[جورجيا (ڳائڻي)|جورجيا]]، گريمي کٽيندڙ [[لائورا پائوسيني]]، [[ايروس رامازوتي]]، [[تيتسيانو فيرو]]، مونياسڪن ۽ ٻين ڳائڻن عالمي شهرت ماڻي آهي.<ref>{{Cite web|first=Federica|last=Cirone|date=29 August 2023|title=Cantanti italiani, quali sono quelli che hanno avuto più successo all'estero|url=https://www.socialboost.it/cantanti-italiani-quali-sono-quelli-che-hanno-avuto-piu-successo-allestero/|access-date=5 June 2024|publisher=socialboost.it|language=it}}</ref> === فيشن ۽ ڊزائن === {{Main|اطالوي فيشن|اطالوي ڊزائن}} [[File:Prada milano.JPG|thumb|ميلان ۾ [[گاليريا ويتوريو ايمانوئلي ٻيون]] ۾ [[پرادا]] جو دڪان]] اطالوي فيشن جي ڊگهي روايت آهي. [[گلوبل لئنگئيج مانيٽر]] جي ''Top Global Fashion Capital Rankings'' (2013ع) ۾ روم کي ڇهين ۽ ميلان کي ٻارهين نمبر تي رکيو ويو.<ref>{{Cite web|title=New York Takes Top Global Fashion Capital Title from London, edging past Paris|url=http://www.languagemonitor.com/fashion/sorry-kate-new-york-edges-paris-and-london-in-top-global-fashion-capital-10th-annual-survey|url-status=usurped|archive-url=https://web.archive.org/web/20140222011026/http://www.languagemonitor.com/fashion/sorry-kate-new-york-edges-paris-and-london-in-top-global-fashion-capital-10th-annual-survey|archive-date=22 February 2014|access-date=25 February 2014|publisher=Languagemonitor.com}}</ref> اهم اطالوي فيشن ليبلز — جهڙوڪ [[گوچي]]، [[ارماني]]، [[پرادا]]، [[ورساچي]]، [[ويلنٽينو ايس پي اي|ويلنٽينو]]، [[ڊولچي اينڊ گبانا]] — دنيا جي بهترين فيشن گهرن ۾ شامل آهن. [[بلغاري]]، [[دامياني (زيورن جي ڪمپني)|دامياني]] ۽ [[بوچيلاتي]] جهڙا زيورن جا ادارا اٽلي ۾ قائم ٿيا. فيشن رسالو ''[[ووگ اٽاليا]]'' دنيا جي سڀ کان وڌيڪ معزز فيشن رسالن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite book|last=Press|first=Debbie|url={{Google books|pkeaOOxb_isC|page=PA16|keywords=|text=|plainurl=yes}}|title=Your Modeling Career: You Don't Have to Be a Superstar to Succeed|publisher=Allworth Press|year=2000|isbn=978-1-58115-045-2}}; {{Cite web|last=Cardini|first=Tiziana|date=28 October 2020|title=Get to Know the Young Winners of the 2020 International Talent Support Awards |url=https://www.vogue.com/article/internationa-talent-support-award-2020-winners|website=Vogue}}</ref> اٽلي ڊزائن جي ميدان ۾ نمايان آهي، خاص طور تي اندروني، معمارِي، صنعتي ۽ شهري ڊزائن ۾.<ref>Miller (2005) p. 486</ref><ref>Insight Guides (2004) p. 220</ref> ميلان ۽ تورين ملڪ ۾ معمارِي ۽ صنعتي ڊزائن جا اڳواڻ آهن. ميلان شهر [[فيرا ميلانو]] جي ميزباني ڪري ٿو، جيڪا يورپ جي سڀ کان وڏي ڊزائن نمائش آهي.<ref>{{Cite web|title=Design City Milan|url=http://www.wiley.com/WileyCDA/WileyTitle/productCd-0470026839.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101206052654/http://www.wiley.com/WileyCDA/WileyTitle/productCd-0470026839.html|archive-date=6 December 2010|access-date=3 January 2010|publisher=Wiley}}</ref> ميلان ڊزائن ۽ معمارِي سان لاڳاپيل اهم واقعن ۽ هنڌن جي ميزباني ڪري ٿو، جهڙوڪ ''Fuori Salone'' ۽ [[ميلان فرنيچر فيئر]]، ۽ اهو [[برونو موناري]]، [[لوچيو فونتانا]]، [[اينريڪو ڪاستيلاني]] ۽ [[پيئرو مانزوني]] جهڙن ڊزائنرن جو گهر رهيو آهي.<ref>{{Cite web|title=Frieze Magazine – Archive – Milan and Turin|url=http://www.frieze.com/issue/article/milan_turin|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20100110123141/http://www.frieze.com/issue/article/milan_turin|archive-date=10 January 2010|access-date=3 January 2010|website=Frieze}}</ref> === سئنيما === {{Main|اٽلي جو سئنيما}} اطالوي سئنيما [[لوميئر ڀائرن]] طرفان حرڪتي تصويرن جون نمائشون متعارف ڪرائڻ کان ٿوري ئي پوءِ شروع ٿيو.<ref>{{Cite web|title=L'œuvre cinématographique des frères Lumière – Pays: Italie|url=https://catalogue-lumiere.com/pays/italie|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20180320195614/https://catalogue-lumiere.com/pays/italie|archive-date=20 March 2018|access-date=1 January 2022|language=fr}}; {{Cite web|title=Il Cinema Ritrovato – Italia 1896 – Grand Tour Italiano |url=https://festival.ilcinemaritrovato.it/proiezione/italy-1896-in-honor-of-aldo-bernardini|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20180321124127/https://festival.ilcinemaritrovato.it/proiezione/italy-1896-in-honor-of-aldo-bernardini|archive-date=21 March 2018|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> پهريون اطالوي ڊائريڪٽر [[ويتوريو ڪالچينا]] آهي، جنهن 1896ع ۾ [[پوپ ليو تيرهون]] کي فلمبند ڪيو.<ref>{{Cite web|title=26 febbraio 1896 – Papa Leone XIII filmato Fratelli Lumière |url=https://archivio.quirinale.it/aspr/gianni-bisiach/AV-002-000398/26-febbraio-1896-papa-leone-xiii-filmato-fratelli-lumiere|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> 1914ع جي ''[[ڪابيريا]]'' سڀ کان مشهور اطالوي [[خاموش فلم]] آهي.<ref>{{Citation|title=Cinematografia|volume=III|page=226|year=1970|publisher=[[تريڪاني]]|language=it|encyclopedia=Dizionario enciclopedico italiano}}</ref><ref>{{Cite book|last=Andrea Fioravanti|title=La "storia" senza storia. Racconti del passato tra letteratura, cinema e televisione|publisher=Morlacchi Editore|year=2006|isbn=978-8-8607-4066-3|page=121|language=it}}</ref> يورپ جي سڀ کان پراڻي [[اونگارڊ]] سئنيما تحريڪ، [[اطالوي مستقبل نگاري (سئنيما)|اطالوي مستقبل نگاري]]، 1910ع واري ڏهاڪي جي آخر ۾ ٿي.<ref>{{Cite web|date=30 September 2017|title=Il cinema delle avanguardie|url=https://www.brevestoriadelcinema.org/04-4-il-cinema-delle-avanguardie|access-date=13 November 2022|language=it}}</ref> [[File:Federico Fellini NYWTS 2.jpg|thumb|[[فيديريڪو فيليني]]، جيڪو ويهين صديءَ جي سڀ کان وڌيڪ اثرائتن ۽ وڏي پيماني تي عزت ماڻيندڙ فلمسازن مان هڪ سمجهيو وڃي ٿو<ref>{{Cite web|date=20 January 2022|title=Federico Fellini, i 10 migliori film per conoscere il grande regista|url=https://libreriamo.it/intrattenimento/federico-fellini-i-10-film-regista|access-date=10 September 2022|language=it}}</ref>]] 1920ع واري ڏهاڪي ۾ زوال کان پوءِ، صنعت 1930ع واري ڏهاڪي ۾ [[آواز واري فلم|آواز]] جي اچڻ سان ٻيهر متحرڪ ٿي. هڪ مشهور اطالوي صنف، ''[[تيليفوني بيانڪي]]''، دلڪش پس منظرن واريون مزاحيه فلمون هيون.<ref>{{Citation |last=Katz |first=Ephraim |title=Italy |pages=682–685 |year=2001 |publisher=HarperResource |isbn=978-0-0607-4214-0 |encyclopedia=The Film Encyclopedia}}.</ref> ''[[ڪاليگرافزمو]]''، ''تيليفوني بيانڪي''-آمريڪي انداز جي مزاحيه فلمن جي تيز ابتڙ هو؛ اهو وڌيڪ فني، تمام گهڻو رسمي، پيچيدگيءَ ۾ اظهار ڀريو، ۽ بنيادي طور معاصر ادبي مواد سان لاڳاپيل هو.<ref>{{Cite book|last=Brunetta|first=Gian Piero|title=Storia del cinema mondiale|publisher=Einaudi|year=2002|isbn=978-8-8061-4528-6|volume=III|pages=357–359|language=it}}</ref> سئنيما کي موسوليني استعمال ڪيو، جنهن روم جي مشهور [[چينيچتا|چينيچتا اسٽوڊيو]] قائم ڪيو، [[فاشسٽ پروپيگنڊا]] جي پيداوار لاءِ.<ref>{{Cite web|title=The Cinema Under Mussolini|url=http://ccat.sas.upenn.edu/italians/resources/Amiciprize/1996/mussolini.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100731200507/http://ccat.sas.upenn.edu/italians/resources/Amiciprize/1996/mussolini.html|archive-date=31 July 2010|access-date=30 October 2010|publisher=Ccat.sas.upenn.edu}}</ref> ٻي عالمي جنگ کان پوءِ، اطالوي فلم کي وسيع سڃاڻپ ملي ۽ اها برآمد ڪئي وئي، تان جو 1980ع واري ڏهاڪي ۾ فني زوال آيو.<ref>{{Cite web|title=STORIA 'POCONORMALE' DEL CINEMA: ITALIA ANNI '80, IL DECLINO|url=https://www.mymovies.it/cinemanews/2009/16629|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> [[اطالوي فلم ڊائريڪٽرن جي فهرست|اطالوي فلم ڊائريڪٽرن]] ۾ [[فيديريڪو فيليني]]، [[سرجيو ليئوني]]، [[پيئر پاولو پاسوليني]]، [[دوچو تيساري]]، [[لوڪينو ويسڪونتي]]، [[ويتوريو دي سيڪا]]، [[مائيڪل اينجلو انتونيوني]] ۽ [[روبيرتو روسيلليني]] شامل آهن، جن کي هر دور جي عظيم ترين ڊائريڪٽرن مان مڃيو وڃي ٿو.<ref>{{Cite news|last=Ebert|first=Roger|title=The Bicycle Thief / Bicycle Thieves (1949) |url=http://rogerebert.suntimes.com/apps/pbcs.dll/article?AID=/19990319/REVIEWS08/903190306/1023|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20090227023704/http://rogerebert.suntimes.com/apps/pbcs.dll/article?AID=%2F19990319%2FREVIEWS08%2F903190306%2F1023|archive-date=27 February 2009|access-date=8 September 2011|work=Chicago Sun-Times}}; {{Cite web|date=7 July 2002|title=The 25 Most Influential Directors of All Time|url=http://www.moviemaker.com/archives/moviemaking/directing/articles-directing/the-25-most-influential-directors-of-all-time-3358|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20151211230213/http://www.moviemaker.com/archives/moviemaking/directing/articles-directing/the-25-most-influential-directors-of-all-time-3358|archive-date=11 December 2015|access-date=21 February 2017|website=MovieMaker Magazine}}</ref> 1940ع واري ڏهاڪي جي وچ کان 1950ع واري ڏهاڪي جي شروعات تائين [[اطالوي نيو ريئلزم]] جو عروج هو، جيڪو جنگ کان پوءِ واري اٽليءَ جي خراب حالت کي ظاهر ڪندو هو.<ref>{{Cite web|title=Italian Neorealism – Explore – The Criterion Collection|url=https://www.criterion.com/explore/6-italian-neorealism|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110918102158/http://www.criterion.com/explore/6-italian-neorealism|archive-date=18 September 2011|access-date=7 September 2011|publisher=Criterion.com}}</ref> 1950ع واري ڏهاڪي ۾ جيئن ملڪ وڌيڪ امير ٿيو، نيو ريئلزم جي هڪ صورت، جيڪا گلابي نيو ريئلزم طور مشهور هئي، ان جي جاءِ ورتي، ۽ ''[[ڪوميڊيا آل اطاليانا]]'' صنف ۽ ٻيون [[فلم صنف]]ون، جهڙوڪ [[سورڊ اينڊ سينڊل]] ۽ [[اسپيگيٽي ويسٽرن]]، 1960ع ۽ 1970ع واري ڏهاڪي ۾ مشهور ٿيون.<ref>{{Cite web|title=Western all'italiana|url=https://www.treccani.it/enciclopedia/western-all-italiana_%28Enciclopedia-del-Cinema%29|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> [[صوفيا لورين]] جهڙين اداڪارائن عالمي شهرت حاصل ڪئي. شهوت انگيز اطالوي ٿرلر، يا ''[[جئلي]]''، جيڪي 1970ع واري ڏهاڪي ۾ [[داريو ارجينتو]] جهڙن ڊائريڪٽرن ٺاهيا، خوفناڪ فلمن تي اثرانداز ٿيا.<ref>{{Cite web|title=Tarantino e i film italiani degli anni settanta|url=http://www.corriere.it/solferino/severgnini/09-10-30/09.spm|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> تازو دور ۾، اطالوي منظر کي رڳو ڪڏهن ڪڏهن ڌيان مليو آهي، جهڙوڪ ''[[لائف از بيوٽيفل]]''، ''[[سئنيما پيراڊيسو]]'' ۽ ''[[اِل پوستينو: دي پوسٽمين]]'' جهڙين فلمن سان.<ref>{{Cite news|date=21 May 2013|title=Cannes 2013. La grande bellezza |url=https://stanzedicinema.com/2013/05/21/cannes-2013-la-grande-bellezza|access-date=1 January 2022|work=Stanze di Cinema|language=it}}</ref> چينيچتا اسٽوڊيو يورپ ۾ فلم ۽ ٽيليويزن پيداوار جي سڀ کان وڏي سهولت آهي،<ref>{{Cite web|date=30 December 2021|title=Cinecittà, c'è l'accordo per espandere gli Studios italiani|url=https://www.ciakmagazine.it/news/cinecitta-ce-laccordo-per-espandere-gli-studios-italiani|access-date=10 September 2022|language=it}}</ref> جتي ڪيتريون ئي عالمي باڪس آفيس ڪامياب فلمون فلمبند ٿيون. 1950ع واري ڏهاڪي ۾، اتي ٺاهيل عالمي پيداوارن جي انگ سبب روم کي "[[ٽائبر تي هالي ووڊ]]" سڏيو ويو. ان جي احاطي تي 3,000 کان وڌيڪ پيداوارون ٺهيون، جن مان 90 کي [[اڪيڊمي اوارڊ]] لاءِ نامزدگي ملي، ۽ 47 ڪاميابيون حاصل ٿيون.<ref>{{Cite book|last=Bondanella|first=Peter E.|url=https://books.google.com/books?id=PiTBFMc7tp4C|title=Italian Cinema: From Neorealism to the Present|date=2001|publisher=Continuum|isbn=978-0-8264-1247-8|page=13}}</ref> اٽلي [[بهترين پرڏيهي ٻوليءَ واري فلم لاءِ اڪيڊمي اوارڊ]] ۾ سڀ کان وڌيڪ اوارڊ ماڻيندڙ ملڪ آهي، جنهن 14 ڪاميابيون، 3 [[اعزازی اڪيڊمي اوارڊ|خاص اوارڊ]] ۽ 31 [[بهترين پرڏيهي ٻوليءَ واري فلم لاءِ اڪيڊمي اوارڊ ڏانهن اطالوي موڪلن جي فهرست|نامزدگيون]] حاصل ڪيون آهن.<ref>{{Cite web|date=26 October 2021|title=Oscar 2022: Paolo Sorrentino e gli altri candidati come miglior film internazionale |url=https://www.sorrisi.com/cinema/migliori-film/oscar-2022-paolo-sorrentino-e-gli-altri-candidati-come-miglior-film-internazionale|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> {{As of|2016}}، اطالوي فلمن 12 پام دُور،<ref>{{Cite web|date=13 May 2014|title=10 film italiani che hanno fatto la storia del Festival di Cannes|url=https://www.nanopress.it/articolo/10-film-italiani-che-hanno-fatto-la-storia-del-festival-di-cannes/67505|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> 11 [[گولڊن لائن]]،<ref>{{Cite web|date=28 August 2018|title=I film italiani vincitori del Leone d'Oro al Festival di Venezia|url=https://www.supereva.it/i-film-italiani-vincitori-del-leone-doro-al-festival-di-venezia-51756|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> ۽ 7 [[گولڊن بيئر]] کٽيا آهن.<ref>{{Cite web|title=Film italiani vincitori Orso d'Oro di Berlino|url=https://popcorntv.it/guide/film-italiani-vincitori-orso-doro-di-berlino/32626|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> === کاڌ خوراڪ === {{Main|اطالوي کاڌ خوراڪ|اطالوي کاڌي جو ڍانچو|اطالوي کاڌن ۽ مشروبن جي فهرست}} [[File:Salumi e vino lucchese.JPG|thumb|[[اطالوي شراب]] ۽ ''[[سالومي]]'']] [[اطالوي کاڌ خوراڪ]] تي [[اِيٽرسڪن تهذيب|اِيٽرسڪن]]، [[قديم يوناني کاڌ خوراڪ|قديم يوناني]]، [[قديم رومي کاڌ خوراڪ|قديم رومي]]، [[بازنطيني کاڌ خوراڪ|بازنطيني]]، [[عربي کاڌ خوراڪ|عربي]] ۽ [[يهودي کاڌ خوراڪ|يهودي]] کاڌن جو گهرو اثر آهي.<ref>{{Cite web|date=5 April 2023|title=The History of Italian Cuisine: A Cultural Journey – Italian Cuisine|url=https://italian-cuisine.org/the-history-of-italian-cuisine-a-cultural-journey|access-date=25 February 2024|website=italian-cuisine.org}}; {{Cite web|title=Italian Cooking: History of Food and Cooking in Rome and Lazio Region, Papal Influence, Jewish Influence, The Essence of Roman Italian Cooking|url=http://www.inmamaskitchen.com/ITALIAN_COOKING/rome_Lazio/Rome_LAZIO.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20100410100532/http://www.inmamaskitchen.com/ITALIAN_COOKING/rome_Lazio/Rome_LAZIO.html|archive-date=10 April 2010|access-date=24 April 2010|publisher=Inmamaskitchen.com}}</ref> [[نئين دنيا]] جي دريافت سان اهم تبديليون آيون، جن ۾ آلو، ٽماٽا ۽ مڪئي جهڙيون شيون ارڙهين صديءَ کان بنيادي جز بڻجي ويون.<ref>{{Cite web|title=The Making of Italian Food...From the Beginning|url=http://www.epicurean.com/articles/making-of-italian-food.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100327080045/http://www.epicurean.com/articles/making-of-italian-food.html|archive-date=27 March 2010|access-date=24 April 2010|publisher=Epicurean.com}}; Del Conte, 11–21.</ref> [[بحيرۂ روم واري غذا]] اطالوي کاڌ خوراڪ جو بنياد بڻجي ٿي، جيڪا [[پاستا]]، مڇي، ميون ۽ ڀاڄين سان مالا مال آهي ۽ پنهنجي سادگي ۽ قسمين قسمين هئڻ ڪري سڃاتي وڃي ٿي، جنهن ۾ ڪيترن کاڌن ۾ رڳو چار کان اٺ جز هوندا آهن.<ref>The Silver Spoon {{ISBN|8-8721-2223-6}}, 1997 ed.</ref> اطالوي کاڌ خوراڪ پنهنجي علائقائي تنوع،<ref>{{Cite encyclopedia|title=Italian cuisine – Britannica Online Encyclopedia|encyclopedia=Encyclopædia Britannica|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/718430/Italian-cuisine|access-date=24 April 2010|date=2 January 2009|archive-url=https://web.archive.org/web/20100716014306/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/718430/Italian-cuisine|archive-date=16 July 2010|author=Related Articles|url-status=live}}; {{Cite web|title=Italian Food – Italy's Regional Dishes & Cuisine|url=http://www.indigoguide.com/italy/food.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110102020059/http://www.indigoguide.com/italy/food.htm|archive-date=2 January 2011|access-date=24 April 2010|publisher=Indigoguide.com}}; {{Cite web|title=Regional Italian Cuisine|url=http://www.rusticocooking.com/regions.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100410072851/http://www.rusticocooking.com/regions.htm|archive-date=10 April 2010|access-date=24 April 2010|publisher=Rusticocooking.com}}</ref> ذائقي جي گهڻائي ۽ دنيا جي سڀ کان وڌيڪ مشهور کاڌن مان هڪ هئڻ ڪري نمايان آهي،<ref>{{Cite web|date=6 January 2013|title=Which country has the best food?|url=http://travel.cnn.com/explorations/eat/worlds-best-food-cultures-453528|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130629071154/http://travel.cnn.com/explorations/eat/worlds-best-food-cultures-453528|archive-date=29 June 2013|access-date=14 October 2013|publisher=CNN}}</ref> جنهن جو ٻاهرين ملڪن تي به مضبوط اثر آهي.<ref>{{Cite web|last=Freeman|first=Nancy|date=2 March 2007|title=American Food, Cuisine|url=http://www.sallybernstein.com/food/cuisines/us|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100418064119/http://sallybernstein.com/food/cuisines/us|archive-date=18 April 2010|access-date=24 April 2010|publisher=Sallybernstein.com}}</ref><ref>{{Cite web|title=Most Americans Have Dined Out in the Past Month and, Among Type of Cuisine, American Food is Tops Followed by Italian|url=http://www.harrisinteractive.com/vault/HarrisPoll18-DiningOut_4-3-13.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20130520205539/http://www.harrisinteractive.com/vault/HarrisPoll18-DiningOut_4-3-13.pdf|archive-date=20 May 2013|access-date=31 August 2013|publisher=[[هئرس انسائيٽس اينڊ اينالٽڪس|هئرس انٽرايڪٽو]]}}</ref><ref>{{Cite news|last=Kazmin|first=Amy|date=26 March 2013|title=A taste for Italian in New Delhi|url=http://www.ft.com/intl/cms/s/0/7ab87234-9214-11e2-851f-00144feabdc0.html|url-access=subscription|url-status=live|archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221210/http://www.ft.com/intl/cms/s/0/7ab87234-9214-11e2-851f-00144feabdc0.html|archive-date=10 December 2022|access-date=31 August 2013|work=[[فنانشل ٽائيمز]]|location=London}}</ref> اطالوي کاڌ خوراڪ روايتي شين تي گهڻو ڀاڙي ٿي؛ ملڪ وٽ [[يورپي يونين ۾ جاگرافيائي اشارا ۽ روايتي خاصيتون|يورپي يونين جي قانون]] هيٺ محفوظ ڪيل روايتي خاصيتن جو وڏو تعداد آهي.<ref>{{Cite web|last=Keane|first=John|title=Italy leads the way with protected products under EU schemes|url=http://www.bordbia.ie/industryservices/information/alerts/Pages/ItalyleadsthewaywithprotectedproductsunderEUschemes.aspx|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20140329075250/http://www.bordbia.ie/industryservices/information/alerts/Pages/ItalyleadsthewaywithprotectedproductsunderEUschemes.aspx|archive-date=29 March 2014|access-date=5 September 2013|publisher=[[بورڊ بيا]]}}</ref> اٽلي ۾ 395 [[ميشلن اسٽار]] رکندڙ ريسٽورنٽ آهن.<ref>{{cite web|url= https://www.michelin.com/en/publications/products-and-services/michelin-guide-2024-italy-two-new-3-michelin-stars-restaurants|title=Michelin Guide 2024 – Italy – Two new 3 Michelin stars restaurants|access-date=20 November 2024}}</ref> [[اطالوي چيزن جي فهرست|چيز]]، [[سالومي|ٿڌا گوشت]] ۽ [[اطالوي شراب|شراب]] اطالوي کاڌ خوراڪ جا مرڪزي جز آهن، جن سان علائقائي صورتون ۽ [[محفوظ اصل جو نالو]] يا [[محفوظ جاگرافيائي اشارو]] جا ليبل لاڳاپيل آهن؛ ان سان گڏ [[پيزا]] ۽ ڪافي پڻ کاڌي پيتي واري ثقافت جو حصو آهن.<ref>{{Cite news|last=Marshall|first=Lee|date=30 September 2009|title=Italian coffee culture: a guide|url=https://www.telegraph.co.uk/travel/destinations/europe/italy/6246202/Italian-coffee-culture-a-guide.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131010212148/http://www.telegraph.co.uk/travel/destinations/europe/italy/6246202/Italian-coffee-culture-a-guide.html|archive-date=10 October 2013|access-date=5 September 2013|work=The Daily Telegraph|location=London}}</ref> مٺا کاڌا مقامي ذائقن، جهڙوڪ ترش ميون، پسته ۽ بادام، کي [[ماسڪارپوني]] ۽ [[ريڪوٽا]] جهڙن مٺن چيزن يا ڪوڪو، وينلا ۽ دارچيني جهڙن غير ملڪي ذائقن سان ملائڻ جي ڊگهي روايت رکن ٿا. [[جيلاتو]]،<ref>{{Cite news|last=Jewkes|first=Stephen|date=13 October 2012|title=World's first museum about gelato culture opens in Italy|url=http://www.timescolonist.com/life/travel/world-s-first-museum-about-gelato-culture-opens-in-italy-1.15866|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131016062518/http://www.timescolonist.com/life/travel/world-s-first-museum-about-gelato-culture-opens-in-italy-1.15866|archive-date=16 October 2013|access-date=5 September 2013|work=[[ٽائيمز ڪالونسٽ]]}}</ref> [[تيراميسو]]،<ref>{{Cite news|last=Squires|first=Nick|date=23 August 2013|title=Tiramisu claimed by Treviso|url=https://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/10261930/Tiramisu-claimed-by-Treviso.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130829091009/http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/10261930/Tiramisu-claimed-by-Treviso.html|archive-date=29 August 2013|access-date=5 September 2013|work=The Daily Telegraph|location=London}}</ref> ۽ [[ڪاساتا]] اطالوي مٺن کاڌن جا سڀ کان مشهور مثال آهن. [[اطالوي کاڌي جو ڍانچو]] بحيرۂ روم واري علائقي لاءِ خاص آهي ۽ اتر، وچ ۽ اوڀر يورپي کاڌي جي ڍانچن کان مختلف آهي، جيتوڻيڪ اهو اڃا به اڪثر ناشتي (''[[اطالوي کاڌي جو ڍانچو#ناشتو (ڪولازيوني)|ڪولازيوني]]'')، منجهند جي ماني (''[[اطالوي کاڌي جو ڍانچو#منجهند جي ماني (پرانزو)|پرانزو]]'') ۽ رات جي ماني (''[[اطالوي کاڌي جو ڍانچو#رات جي ماني (چينا)|چينا]]'') تي مشتمل هوندو آهي.<ref>{{Cite web|title=Mangiare all'italiana|url=https://www.studiare-in-italia.it/php5/study-italy.php?idorizz=5&idvert=62|access-date=12 November 2021|language=it|archive-date=12 November 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20211112222610/https://www.studiare-in-italia.it/php5/study-italy.php?idorizz=5&idvert=62|url-status=dead}}</ref> بهرحال، ناشتي تي گهڻو گهٽ زور ڏنو ويندو آهي، جيڪو اڪثر ڇڏيو ويندو آهي يا غير بحيرۂ روم اولهندي ملڪن جي ڀيٽ ۾ هلڪن حصن تي مشتمل هوندو آهي.<ref>{{Cite web|date=29 March 2016|title=Colazioni da incubo in giro per il mondo|url=https://www.lacucinaitaliana.it/news/in-primo-piano/colazioni-strane-nel-mondo|access-date=12 November 2021|language=it}}</ref> صبح دير سان ۽ منجهند کان پوءِ هلڪا کاڌا، جن کي ''[[اطالوي کاڌي جو ڍانچو#منجهند کان پوءِ هلڪو کاڌو (ميريندا)|ميريندا]]'' ({{Plural form}}: ''ميريندي'') چيو وڃي ٿو، اڪثر شامل هوندا آهن.<ref>{{Cite web|date=12 August 2021|title=Merenda, una abitudine tutta italiana: cinque ricette salutari per tutta la famiglia|url=https://www.corriere.it/cook/news/cards/merenda-abitudine-tutta-italiana-cinque-ricette-salutari-tutta-famiglia/merenda-come-deve-essere_principale.shtml|access-date=12 November 2021|language=it}}</ref> === راند === {{Main|اٽلي ۾ راند}} [[File:Italy national football team Euro 2012 final.jpg|thumb|2012ع ۾ [[اٽلي قومي فٽبال ٽيم|''آتسوري'']]. [[اٽلي ۾ فٽبال|فٽبال]] اٽلي ۾ سڀ کان مشهور راند آهي.]] سڀ کان مشهور راند [[اٽلي ۾ فٽبال|فٽبال]] آهي.<ref>{{Cite web|last=Wilson|first=Bill|date=10 March 2014|title=Italian football counts cost of stagnation|url=https://www.bbc.co.uk/news/business-26351331|access-date=12 June 2015|publisher=BBC News}}; {{Cite book|last1=Hamil|first1=Sean|title=Managing football: an international perspective|last2=Chadwick|first2=Simon|publisher=Elsevier/Butterworth-Heinemann|year=2010|isbn=978-1-8561-7544-9|edition=1st ed., dodr.|location=Amsterdam|page=285}}</ref> اٽلي جي [[اٽلي قومي فٽبال ٽيم|ٽيم]] سڀ کان وڌيڪ ڪامياب ٽيمن مان هڪ آهي، جنهن چار [[فيفا ورلڊ ڪپ|ورلڊ ڪپ]] ڪاميابيون ([[1934 فيفا ورلڊ ڪپ|1934]]، [[1938 فيفا ورلڊ ڪپ|1938]]، [[1982 فيفا ورلڊ ڪپ|1982]] ۽ [[2006 فيفا ورلڊ ڪپ|2006]]) ۽ ٻه [[يوئيفا يورو]] ڪاميابيون ([[يوئيفا يورو 1968|1968]] ۽ [[يوئيفا يورو 2020|2020]]) حاصل ڪيون آهن.<ref>{{Cite web|title=Previous FIFA World Cups|url=https://www.fifa.com/worldcup/archive/index.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110125063612/http://www.fifa.com/worldcup/archive/index.html|archive-date=25 January 2011|access-date=8 January 2011|publisher=FIFA}}</ref> اطالوي ڪلبن 48 وڏيون يورپي ٽرافيون کٽيون آهن، جنهن ڪري اٽلي اسپين کان پوءِ يورپ جو ٻيو سڀ کان ڪامياب ملڪ بڻجي ٿو. اٽلي جي مٿئين ليگ [[سيري آ]] آهي، جنهن کي دنيا ڀر ۾ لکين مداح ڏسن ٿا.<ref>{{Cite web|title=Le squadre più tifate al mondo: classifica e numero di fan|url=https://www.sisal.it/scommesse-matchpoint/blog/fuori-campo/squadre-piu-tifate-al-mondo-classifica|access-date=4 January 2022|language=it|archive-date=18 September 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210918004108/https://www.sisal.it/scommesse-matchpoint/blog/fuori-campo/squadre-piu-tifate-al-mondo-classifica|url-status=dead}}</ref> ٻيون مشهور ٽيم واريون رانديون باسڪيٽ بال، والي بال ۽ رگبي آهن.<ref name="sportface">{{Cite web|date=15 March 2021|title=Sport più seguiti: la (forse) sorprendente classifica mondiale|url=https://www.sportface.it/altro/sport-piu-seguiti-la-forse-sorprendente-classifica-mondiale/1318754|access-date=4 January 2022|language=it|archive-date=4 January 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220104135605/https://www.sportface.it/altro/sport-piu-seguiti-la-forse-sorprendente-classifica-mondiale/1318754|url-status=dead}}</ref> اٽلي جون مردن ۽ عورتن جون قومي والي بال ٽيمون اڪثر دنيا جي بهترين ٽيمن ۾ شامل ٿين ٿيون. [[اٽلي مردن جي قومي والي بال ٽيم|مردن جي ٽيم]] لڳاتار ٽي [[ايف آءِ وي بي والي بال مردن جي عالمي چيمپيئن شپ|عالمي چيمپيئن شپون]] کٽيون (1990ع، 1994ع ۽ 1998ع ۾). [[اٽلي مردن جي قومي باسڪيٽ بال ٽيم|اٽلي مردن جي باسڪيٽ بال ٽيم]] جا بهترين نتيجا [[يورو باسڪيٽ 1983]] ۽ [[يورو باسڪيٽ 1999|1999ع]] ۾ سونا تمغا، ۽ [[2004ع گرمائين اولمپڪس ۾ باسڪيٽ بال|2004ع اولمپڪس]] ۾ چاندي جو تمغو هئا. [[ليگا باسڪيٽ سيري آ]] يورپ جي سڀ کان وڌيڪ مقابلي واري ليگن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite web|date=July 2019|title=Basket Eurolega, l'albo d'oro delle squadre più forti e titolate d'Europa|url=https://williamhillnews.it/basket/basket-eurolega|access-date=4 January 2022|language=it}}</ref> [[اٽلي قومي رگبي يونين ٽيم]] [[سڪس نيشنز چيمپيئن شپ]] ۽ [[رگبي ورلڊ ڪپ]] ۾ مقابلو ڪري ٿي. انفرادي راندين ۾، سائيڪل ڊوڙ مشهور آهي؛<ref>{{Cite book|last=Foot|first=John|title=Pedalare! Pedalare!: a history of Italian cycling|publisher=Bloomsbury|year=2012|isbn=978-1-4088-2219-7|location=London|page=312}}</ref> اطالوين [[يو سي آءِ روڊ ورلڊ چيمپيئن شپون – مردن جي روڊ ريس|يو سي آءِ عالمي چيمپيئن شپون]] [[يو سي آءِ روڊ ورلڊ چيمپيئن شپون – مردن جي روڊ ريس#قوم موجب تمغا ماڻيندڙ|بيلجيم کان سواءِ ڪنهن به ٻئي ملڪ کان وڌيڪ]] کٽيون آهن. [[جيرو دي اٽاليا]] هر مئي ۾ ٿيندڙ سائيڪل ريس آهي ۽ ٽن [[گرانڊ ٽورس]] مان هڪ آهي. الپائن اسڪائينگ هڪ وسيع راند آهي، ۽ ملڪ اسڪائينگ لاءِ مشهور منزل آهي.<ref>{{Cite news|last=Hall|first=James|date=23 November 2012|title=Italy is best value skiing country, report finds|url=https://www.telegraph.co.uk/travel/travelnews/9697128/Italy-is-best-value-skiing-country-report-finds.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131003012827/http://www.telegraph.co.uk/travel/travelnews/9697128/Italy-is-best-value-skiing-country-report-finds.html|archive-date=3 October 2013|access-date=29 August 2013|work=The Daily Telegraph|location=London}}</ref> اطالوي اسڪائر [[سياري جون اولمپڪ رانديون]] ۽ [[الپائن اسڪائي ورلڊ ڪپ]] ۾ سٺا نتيجا حاصل ڪن ٿا. ٽينس کي اهم پيروي حاصل آهي: اها چوٿين سڀ کان وڌيڪ کيڏي ويندڙ راند آهي.<ref>{{Cite web|title=Il tennis è il quarto sport in Italia per numero di praticanti|url=http://www.federtennis.it/DettaglioNews.asp?IDNews=55672|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20130927033216/http://www.federtennis.it/DettaglioNews.asp?IDNews=55672|archive-date=27 September 2013|access-date=29 August 2013|publisher=Federazione Italiana Tennis}}</ref> [[روم ماسٽرز]]، جيڪو 1930ع ۾ قائم ٿيو، سڀ کان وڌيڪ معزز ٽينس ٽورنامينٽن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite news|title=Internazionali d'Italia di Tennis – Roma 2021 |url=https://www.faretennis.com/tornei/internazionali-italia-tennis|access-date=4 January 2022|language=it}}</ref> اطالوي رانديگرن [[ڊيويس ڪپ]] 4 ڀيرا (1976، 2023، 2024 ۽ 2025) ۽ [[بلي جين ڪنگ ڪپ]] 6 ڀيرا (2006، 2009، 2010، 2013، 2024 ۽ 2025) کٽيا آهن. [[File:Michael Schumacher 2006 USA 2.jpg|thumb|[[اسڪوديريا فيراري]] جي [[فيراري 248 ايف 1]]، جيڪا [[گرانڊ پري موٽر ريسنگ|گرانڊ پري]] ريسنگ ۾ اڃا تائين موجود سڀ کان پراڻي ٽيم آهي،<ref name="targaflorio"/> جيڪا 1948ع کان مقابلو ڪري رهي آهي، ۽ شمارياتي طور [[فارمولا ون گرانڊ پري فاتحن جي فهرست (تعمير ڪندڙ)|تاريخ جي سڀ کان ڪامياب فارمولا ون ٽيم]] آهي]] موٽر راندون مشهور آهن.<ref name="sportface"></ref> اٽلي، تمام وڏي فرق سان، سڀ کان وڌيڪ موٽو جي پي عالمي چيمپيئن شپون کٽيون آهن. اطالوي [[اسڪوديريا فيراري]] [[گرانڊ پري موٽر ريسنگ|گرانڊ پري]] ريسنگ ۾ اڃا تائين موجود سڀ کان پراڻي ٽيم آهي،<ref name="targaflorio">{{Cite web|title=Enzo Ferrari|url=https://www.targaflorio.info/enzoferrari.htm|access-date=4 January 2022|language=it}}</ref> جيڪا 1948ع کان مقابلو ڪري رهي آهي، ۽ 232 ڪاميابين سان سڀ کان ڪامياب فارمولا ون ٽيم آهي. [[فارمولا ون]] جو [[اطالوي گرانڊ پري]] 1921ع کان منعقد ٿيندو رهيو آهي<ref>{{Cite web|date=3 September 2020|title=GP d'Italia: albo d'oro|url=https://www.motori.it/curiosita/1757728/gp-ditalia-albo-doro.html|access-date=4 January 2022|language=it}}</ref> ۽ هميشه [[آٽوڊرومو ناتسيونالي مونزا]] ۾ ٿيو آهي (سواءِ [[1980 اطالوي گرانڊ پري|1980ع]] جي).<ref>{{Cite web|date=7 September 2021|title=GP Italia: a Monza tra storia e passione|url=https://www.f1world.it/amarcord/gp-ditalia-a-monza-tra-storia-e-passione|access-date=4 January 2022|language=it|archive-date=4 January 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220104135550/https://www.f1world.it/amarcord/gp-ditalia-a-monza-tra-storia-e-passione/|url-status=dead}}</ref> موٽر راندين ۾ ٻيا ڪامياب اطالوي ڪار ٺاهيندڙ [[الفا روميو]]، [[لانچيا]]، [[مازيراتي]] ۽ [[فيات]] آهن.<ref>{{Cite web|date=5 October 2021|title=L'Italia che vince le corse|work=Mauto|url=https://www.museoauto.com/litalia-che-vince-le-corse-la-ferrari-500-f2-del-1952|access-date=4 January 2022|language=it|archive-date=4 January 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220104172543/https://www.museoauto.com/litalia-che-vince-le-corse-la-ferrari-500-f2-del-1952/|url-status=dead}}</ref> اٽلي اولمپڪس ۾ ڪامياب رهيو آهي، [[1896ع گرمائين اولمپڪس|پهرين اولمپياڊ]] کان حصو وٺندو رهيو آهي ۽ 48 مان 47 رانديگرن ۾ شامل ٿيو آهي ([[1904ع گرمائين اولمپڪس|1904ع]] کان سواءِ).<ref>{{Cite web|last=Elio Trifari|title=Che sorpresa: Italia presente a tutti i Giochi|url=http://archiviostorico.gazzetta.it/2008/novembre/28/Che_sorpresa_Italia_presente_tutti_ga_10_081128051.shtml|access-date=4 January 2022|language=it}}</ref> [[اولمپڪس ۾ اٽلي|اطالوين]] [[گرمائين اولمپڪ رانديون]] ۾ 618 تمغا، ۽ سياري جي اولمپڪس ۾ 141 تمغا کٽيا آهن، جن ۾ 259 سونا تمغا شامل آهن، ۽ ڪل تمغن جي لحاظ کان ڇهون سڀ کان ڪامياب ملڪ آهي. ملڪ [[1960ع گرمائين اولمپڪس|1960ع]] ۾ گرمائين اولمپڪس جي ميزباني ڪئي؛ ۽ [[سياري جون اولمپڪ رانديون|سياري جي اولمپڪس]] جي [[1956ع سياري اولمپڪس|1956ع]]، [[2006ع سياري اولمپڪس|2006ع]] ۾ ميزباني ڪئي، ۽ هن وقت [[ميلان]] ۽ [[ڪورتينا دامپيتسو]] ۾ [[2026ع سياري اولمپڪس|2026ع واري ايڊيشن]] جي ميزباني ڪري رهيو آهي. === عام موڪلون، ميلو ۽ لوڪ روايتون === {{Main|اٽلي ۾ عام موڪلون|اٽلي جون روايتون|اٽلي جون لوڪ روايتون}} [[File:Frecce Tricolori 2022.jpg|thumb|روم ۾ ''[[فيستا ديلا ريپوبليڪا]]'' جي جشن دوران [[وڪٽر ايمانوئل ٻيون يادگار]] مٿان ''[[فريچي تريڪولوري]]''، جنهن جي دونهين واري لڪير [[اٽلي جا قومي رنگ]] ڏيکاري ٿي]] عام موڪلن ۾ مذهبي، قومي ۽ علائقائي ڏينهن شامل آهن. اٽلي جو قومي ڏينهن، ''[[فيستا ديلا ريپوبليڪا]]'' ('جمهوريت جو ڏينهن')،<ref>{{Cite web|title=Le feste mobili. Feste religiose e feste civili in Italia|url=http://calendario.eugeniosongia.com/feste.htm|access-date=29 December 2022|language=it}}</ref> 2 جون تي ملهايو ويندو آهي، جنهن جو مکيه جشن روم ۾ ٿيندو آهي، ۽ اهو 1946ع ۾ اطالوي جمهوريه جي جنم جي ياد ۾ ملهايو ويندو آهي.<ref name="Italian Embassy in London">{{Cite web|title=Festività nazionali in Italia|url=http://www.amblondra.esteri.it/Ambasciata_Londra/Menu/In_linea_con_utente/Domande_frequenti/altro.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20120624220055/http://www.amblondra.esteri.it/Ambasciata_Londra/Menu/In_linea_con_utente/Domande_frequenti/altro.htm|archive-date=24 June 2012|access-date=15 April 2012|publisher=Italian Embassy in London|language=it}}</ref> تقريب ۾ [[اڻڄاتل سپاهيءَ جو مقبرو (اٽلي)|اطالوي اڻڄاتل سپاهي]] کي خراج عقيدت طور گلن جي چادر چاڙهڻ ۽ روم ۾ [[ويا ديئي فوري امپيريالي]] سان فوجي پريڊ شامل آهي. [[سينٽ لوسي جو ڏينهن#اٽلي|سينٽ لوسي جو ڏينهن]]، 13 ڊسمبر تي، اٽلي جي ڪجهه علائقن ۾ ٻارن ۾ مشهور آهي، جتي هوءَ سانتا ڪلاز جهڙو ڪردار ادا ڪري ٿي.<ref>{{Cite web|title=Saint Lucy – Sicily's Most Famous Woman – Best of Sicily Magazine|url=http://www.bestofsicily.com/mag/art333.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20121015021932/http://bestofsicily.com/mag/art333.htm|archive-date=15 October 2012|website=bestofsicily.com}}</ref> [[ايپيفني (موڪل)|ايپيفني]] [[اطالوي لوڪ روايتون|اطالوي لوڪ روايتن]] جي شخصيت [[بيفانا]] سان لاڳاپيل آهي، جيڪا ٻهاريءَ تي سوار هڪ پوڙهي عورت آهي، جيڪا 5 جنوري جي رات سٺن ٻارن لاءِ تحفا، ۽ خراب ٻارن لاءِ ڪوئلو يا رک جا ٿيلها آڻي ٿي.<ref>{{Cite book|last=Roy|first=Christian|url={{Google books|IKqOUfqt4cIC|page=PA144|keywords=|text=|plainurl=yes}}|title=Traditional Festivals|date=2005|publisher=ABC-CLIO|isbn=978-1-5760-7089-5|page=144|access-date=13 January 2015}}</ref> [[مريم جو آسمان تي کڄڻ]] 15 آگسٽ تي ''[[فيراگوستو]]'' سان گڏ اچي ٿو، جيڪو اونهاري جي موڪلن جو دور آهي.<ref>{{Cite book|last=Jonathan Boardman|url={{Google books|VHAUAQAAIAAJ|keywords=|text=|plainurl=yes}}|title=Rome: A Cultural and Literary Companion|publisher=Signal Books|year=2000|isbn=978-1-902669-15-1|location=University of California|page=219|format=Google Books}}</ref> اطالوي قومي [[سرپرست ڏينهن]]، 4 آڪٽوبر تي، [[سينٽ فرانسس ۽ ڪيٿرائن جو عيد ڏينهن|سينٽ فرانسس ۽ سينٽ ڪيٿرائن]] کي ملهايو ويندو آهي. هر شهر يا ڳوٺ پنهنجي مقامي سرپرست بزرگ جي عيد تي پڻ عام موڪل ملهائيندو آهي.<ref name="Italian Embassy in London"></ref> [[ناتالي دي روما]] ({{literally|روم جو جنم ڏينهن}}) [[روم]] ۾ 21 اپريل تي ٿيندڙ ساليانو ميلو آهي، جيڪو شهر جي ڏند ڪٿائي [[روم جو بنياد|بنياد]] جي خوشيءَ ۾ ملهايو ويندو آهي.<ref name="Plutarch12">[[پلوٽارڪ]]، ''[[متوازي زندگيون]] – رومولس جي زندگي''، [http://penelope.uchicago.edu/Thayer/E/Roman/Texts/Plutarch/Lives/Romulus*.html#12 12.2] ([[لاڪوس ڪورتيوس]] مان)</ref> [[ڏند ڪٿا]] موجب، چيو وڃي ٿو ته [[رومولس]] 21 اپريل 753 ق.م. تي روم شهر جو بنياد وڌو.<ref name="penelope">{{Cite web|url=https://penelope.uchicago.edu/Thayer/L/Roman/Texts/Censorinus/text*.html#17.11|title=LacusCurtius • Censorinus – De Die Natali|website=penelope.uchicago.edu}}</ref> ميلن ۽ جشنن ۾ [[پاليو دي سينا]] گهوڙن جي ڊوڙ، [[مقدس هفتو#اٽلي|مقدس هفتي]] جون رسمون، اريتسو جو [[ساراسين جوسٽ]]، ۽ ''[[ڪالچو ستوريڪو فيورينتينو]]'' شامل آهن. 2013ع ۾، [[يونيسڪو]] [[غير مادي ثقافتي ورثو|غير مادي ثقافتي ورثي]] ۾ اطالوي ميلن ۽ ''[[پاسو (فلوٽ)|پاسو]]'' کي شامل ڪيو، جهڙوڪ [[واريا دي پالمي]]، [[ويتربو]] ۾ [[ماڪينا دي سانتا روزا]]، ۽ [[ساساري]] ۾ ''faradda di li candareri''.<ref>{{Cite web|title=Celebrations of big shoulder-borne processional structures|url=http://www.unesco.org/culture/ich/index.php?lg=en&pg=00011&RL=00721|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141213122708/http://www.unesco.org/culture/ich/index.php?lg=EN|archive-date=13 December 2014|access-date=29 November 2014|publisher=UNESCO}}</ref> ٻين ميلن ۾ [[اٽلي ۾ ڪارنيول|ڪارنيول]] شامل آهن، جهڙوڪ [[وينس جو ڪارنيول|وينس]]، [[وياريجو جو ڪارنيول|وياريجو]]، [[اِوريا جو ڪارنيول|اِوريا]]، [[فويانو ديلا ڪيانا جو ڪارنيول|فويانو ديلا ڪيانا]]، ۽ [[ساتريانو دي لوڪانيا جو ڪارنيول|ساتريانو دي لوڪانيا]]. [[وينس فلم فيسٽيول]]، جيڪو [[گولڊن لائن]] انعام ڏئي ٿو ۽ 1932ع کان منعقد ٿي رهيو آهي، دنيا جو سڀ کان پراڻو فلمي ميلو آهي ۽ [[ڪانز فلم فيسٽيول|ڪانز]] ۽ [[برلن بين الاقوامي فلم فيسٽيول|برلن]] سان گڏ يورپ جي "وڏن ٽن" فلمي ميلن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite web|last=Anderson|first=Ariston|date=24 July 2014|title=Venice: David Gordon Green's 'Manglehorn,' Abel Ferrara's 'Pasolini' in Competition Lineup|url=https://www.hollywoodreporter.com/news/venice-film-festival-unveils-lineup-720770|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20160218220740/http://www.hollywoodreporter.com/news/venice-film-festival-unveils-lineup-720770|archive-date=18 February 2016|website=[[دي هالي ووڊ رپورٽر]]}}; {{Cite magazine|title=Addio, Lido: Last Postcards from the Venice Film Festival|url=https://time.com/3291348/addio-lido-last-postcards-from-the-venice-film-festival/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140920162423/http://time.com/3291348/addio-lido-last-postcards-from-the-venice-film-festival|archive-date=20 September 2014|magazine=Time}}</ref> ==انتظامي ورهاستون== <!-- This Anchor tag serves to provide a permanent target for incoming section links. Please do not remove or modify it, except to add another appropriate anchor. If you modify the section title, please anchor the old title. It is always best to anchor an old section header that has been changed so that links to it will not be broken. See [[Template:Anchor]] for details. This template is {{Subst:Anchor comment}}. --> {{Main|اٽلي جا علائقا|اٽلي جا صوبا|اٽلي جا ميٽروپوليٽن شهر|ڪوموني}} اٽلي 20 علائقن (''[[ريجوني]]'') تي مشتمل آهي، جن مان پنجن کي [[خاص قانوني حيثيت وارا خودمختيار علائقا|خاص خودمختيار حيثيت]] حاصل آهي، جيڪا کين اضافي معاملن تي قانون سازي ڪرڻ جي اجازت ڏئي ٿي.<ref name="tuttitalia">{{Cite news|title=Regioni italiane|url=http://www.tuttitalia.it/regioni|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220509133929/https://www.tuttitalia.it/regioni|archive-date=9 May 2022|access-date=30 April 2022|language=it}}</ref> {{Div col}} * [[ابروزو]] * [[اوستا وادي]] * [[اپوليا]] * [[بازيليڪاتا]] * [[ڪلابريا]] * [[ڪمپانيا]] * [[ايميليا-رومانيا]] * [[فريولي-وينيزيا جوليا]] * [[لازيو]] * [[ليگوريا]] * [[لومباردي]] * [[مارڪي]] * [[موليزه]] * [[پيڊمونٽ]] * [[سارڊينيا]] * [[سسلي]] * [[ترنتينو-آلٽو آديجي/سڊٽيرول]] * [[ٽسڪني]] * [[امبريا]] * [[وينيتو]] {{Div col end}} ''ريجوني'' ۾ 107 صوبا (''[[اٽلي جا صوبا|پرووينچي]]'') يا ميٽروپوليٽن شهر (''[[اٽلي جا ميٽروپوليٽن شهر|چِتا ميٽروپوليتاني]]'')، ۽ 7,896 ميونسپلٽيون (''[[ڪوموني]]'') شامل آهن.<ref name="tuttitalia"/> {{Clear}} == پڻ ڏسو == {{Portal|اٽلي|ملڪ|يورپ|يورپي يونين }} * [[اٽلي جو خاڪو]] {{Clear}} == نوٽس == {{Notelist|30em}} == ڪتابيات == {{Refbegin|30em}} * {{Cite book|last1=Cushman-Roisin|first1=Benoit|url=https://books.google.com/books?id=OFwkVgQNHlsC|title=Physical oceanography of the Adriatic Sea|last2=Gačić|first2=Miroslav|last3=Poulain|first3=Pierre-Marie|publisher=Springer|year=2001|isbn=978-1-4020-0225-0}} * {{Cite web|date=2004–2007|title=FastiOnline: A database of archaeological excavations since the year 2000 |url=https://www.fastionline.org|access-date=6 March 2010|publisher=International Association of Classical Archaeology (AIAC)}} * Hibberd, Matthew. ''The media in Italy'' (McGraw-Hill International, 2007). * Sarti, Roland, ed. ''Italy: A reference guide from the Renaissance to the present'' (2004). * Sassoon, Donald. ''Contemporary Italy: politics, economy and society since 1945'' (Routledge, 2014). * {{Cite web|date=1995–2010|title=Italy History – Italian History Index|url=http://vlib.iue.it/hist-italy/Index.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210815124837/http://vlib.iue.it/hist-italy/Index.html|archive-date=15 August 2021|access-date=6 March 2010|publisher=European University Institute, The World Wide Web Virtual Library|language=it, en}} {{Refend}} ==حوالا== {{حوالا}} <references group="lower-alpha"/> == ٻاهريان ڳنڍڻا == {{Wikibooks|Wikijunior:Countries A-Z|Italy}} {{Sister project links|voy=Italy|d=Q38}} * [https://www.bbc.com/news/world-europe-17433142 اٽلي] [[بي بي سي نيوز]] مان * [https://web.archive.org/web/20260116052905/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy/ اٽلي]. ''[[دي ورلڊ فيڪٽ بڪ]]''. [[سينٽرل انٽيليجنس ايجنسي]]. * [https://web.archive.org/web/20081216082829/http://ucblibraries.colorado.edu/govpubs/for/italy.htm اٽلي] ''يو سي بي لائبريريز گوو پبس'' مان * [https://www.oecd.org/italy/ اٽلي] [[او اي سي ڊي]] مان * [https://european-union.europa.eu/principles-countries-history/eu-countries/italy_en يورپي يونين جي ويب سائيٽ تي اٽلي جو ملڪي خاڪو] * {{Wikiatlas|Italy}} * {{OSM relation|365331}} * [https://www.ifs.du.edu/IFs/frm_CountryProfile/IT اٽلي لاءِ اهم ترقياتي اڳڪٿيون] [[انٽرنيشنل فيوچرز]] مان * [https://www.governo.it/ سرڪاري ويب سائيٽ] {{In lang|it}} * [https://www.italia.it/en/ اطالوي سياحت جي سرڪاري ويب سائيٽ] {{Italy topics}} {{Navboxes |title = اٽلي سان لاڳاپيل مضمون|list= {{Sovereign states of Europe}} {{Countries and territories bordering the Mediterranean Sea}} {{EU members}} {{European Economic Area (EEA)}} {{Council of Europe members}} {{G8 nations}} {{G20}} {{OSCE}} }} {{Authority control}} {{Coord|43|N|12|E|display=title}} [[زمرو:اٽلي| ]] [[زمرو:ملڪ]] [[زمرو:يورپي ملڪ]] [[زمرو:جمهوريتون]] [[زمرو:ڏاکڻي يورپ جا ملڪ]] [[زمرو:يورپي اتحاد جا رڪن ملڪ]] [[زمرو:اطالوي ٻولي ڳالهائيندڙ ملڪ ۽ علائقا]] [[زمرو:جي 20 ميمبر]] [[زمرو:ڪائونسل آف يورپ جا ميمبر رياستون]] [[زمرو:يورپي يونين جا ميمبر رياستون]] [[زمرو:نيٽو جا ميمبر رياستون]] [[زمرو:يونين فار دي ميڊيٽرينين جا ميمبر رياستون]] [[زمرو:گڏيل قومن جا ميمبر رياستون]] [[زمرو:او اي سي ڊي ميمبر]] [[زمرو:جمهوريتون]] [[زمرو:1861ع ۾ يورپ ۾ قيام]] [[زمرو:اهي ملڪ ۽ علائقا جتي اطالوي سرڪاري ٻولي آهي]] [[زمرو:1861ع ۾ قائم ٿيل رياستون ۽ علائقا]] [[Category:1946ع ۾ يورپ ۾ قائم ٿيل رياستون ۽ علائقا]] {{Italy Labelled Map Scalable|image-width=400}} trw78abrxwbfdan7tbsxfg5e6pnp68u 382659 382658 2026-06-04T09:40:37Z Memon2025 21315 382659 wikitext text/x-wiki {{چونڊ مضمون| جون 2026}} {{Short description|ڏکڻ ۽ اولهه يورپ جو ملڪ}} {{Infobox country | conventional_long_name = اطالوي جمهوريه | common_name = اٽلي | native_name = {{Lang|it|Repubblica Italiana<!--upper case see Italian wiki-->}} | image_flag = Flag of Italy.svg | image_coat = Emblem of Italy.svg | symbol_type = نشان | national_anthem = "{{Lang|it|[[اِل ڪانتو ديلي اطالياني]]|italic=no}}"<br/>"اطالوين جو گيت"<div style="padding-top:0.5em;">{{Center|[[File:Canto degli Italiani - Marina Militare (strumentale).wav]]}}</div> | image_map = {{Switcher|[[File:EU-Italy (orthographic projection).svg|frameless]]|گلوب ڏيکاريو|[[File:EU-Italy.svg|upright=1.15|frameless]]|يورپي يونين جو نقشو ڏيکاريو|default=1}} | capital = [[روم]] | coordinates = {{Coord|41|54|N|12|29|E|type:city}} | largest_city = capital | languages_type = ڏيهي ٻوليون | languages = ڏسو [[اٽلي جون ٻوليون|مکيه مضمون]] | official_languages = [[اطالوي ٻولي|اطالوي]]<sup>a</sup> {{Infobox|child=yes |label1 = [[اٽلي ڏانهن اميگريشن|قوميت]] {{Nobold|(2021)}}<ref name="id2020">{{Cite web|title=Indicatori demografici, anno 2020 |url=https://www.istat.it/it/files//2021/05/REPORT_INDICATORI-DEMOGRAFICI-2020.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210503091112/https://www.istat.it/it/files//2021/05/REPORT_INDICATORI-DEMOGRAFICI-2020.pdf|archive-date=3 May 2021|access-date=3 May 2021}}</ref> | data1 = {{Unbulleted list|91% اطالوي|9% ٻيا}} }} | religion = {{Ublist|item_style=white-space:nowrap;|84% [[اٽلي ۾ عيسائيت|عيسائيت]]|12% [[اٽلي ۾ لادينيت|لادينيت]]|4% [[اٽلي ۾ مذهب|ٻيا]]}} | religion_year = 2021 | religion_ref = <ref>{{Cite web|date=September 2021|title=Special Eurobarometer 516|url=https://data.europa.eu/data/datasets/s2237_95_2_516_eng?locale=en|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20230629085321/http://data.europa.eu/data/datasets/s2237_95_2_516_eng?locale=en|archive-date=29 June 2023|access-date=2 June 2026|publisher=European Union: [[European Commission]]|via=[[European Data Portal]] (see Volume C: Country/socio-demographics: IT: Question D90.2.)}}</ref> | demonym = اطالوي | government_type = [[وحداني پارلياماني جمهوريه]] | leader_title1 = [[اٽلي جو صدر|صدر]] | leader_name1 = [[سرجيو ماتاريلا]] | leader_title2 = [[اٽلي جو وزيراعظم|وزيراعظم]] | leader_name2 = [[جورجيا ميلوني]] | leader_title3 = [[جمہوريه جي سينيٽ جو صدر (اٽلي)|سينيٽ جو صدر]] | leader_name3 = [[اگناتسيو لا روسا]] | leader_title4 = [[چيمبر آف ڊپٽيز جو صدر (اٽلي)|چيمبر آف ڊپٽيز جو صدر]] | leader_name4 = [[لورينزو فونتانا]] | legislature = [[اطالوي پارليامينٽ|پارليامينٽ]] | upper_house = [[جمہوريه جي سينيٽ (اٽلي)|جمہوريه جي سينيٽ]] | lower_house = [[چيمبر آف ڊپٽيز (اٽلي)|چيمبر آف ڊپٽيز]] | sovereignty_type = [[اٽلي جي تاريخ|تاريخي سياسي وحدتون]] | established_event1 = [[اٽلي جا قديم ماڻھو|اٽالڪ ماڻھو]] | established_date1 = قديم دور | established_event2 = [[قديم روم]]<br>[[رومي اٽلي]] | established_date2 = 753 ق م–476 ع | established_event3 = [[بربر بادشاهتون|رومي-بربر بادشاهتون]]<br>[[بازنطيني اٽلي]] | established_date3 = اوائلي وچون دور | established_event4 = [[اٽلي جي تاريخي رياستن جي فهرست|اطالوي شهري رياستون ۽ علائقائي سياسي وحدتون]] | established_date4 = وچون دور ۽ جديد دور | established_event5 = [[اٽلي جي بادشاهت]] | established_date5 = 1861–1946<br>{{start date and age|1861|03|17|df=y}} | established_event6 = [[اطالوي سلطنت]] | established_date6 = 1869/1882–1960 | established_event7 = [[1946ع اطالوي اداراتي ريفرنڊم|اطالوي جمهوريه]] | established_date7 = {{start date and age|1946|06|02|df=y}} | area_km2 = 301,340 | area_footnote = <ref name="Central Intelligence Agency-2023">{{Cite web|date=23 August 2023|title=Italy|url=https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210701235642/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy|archive-date=1 July 2021|access-date=28 August 2023|publisher=Central Intelligence Agency}}</ref><ref>{{Cite web|date=12 November 2023|title=Italy country profile|url=https://www.bbc.com/news/world-europe-17433142|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20231218111602/https://www.bbc.com/news/world-europe-17433142|archive-date=18 December 2023|access-date=12 November 2023|publisher=BBC News}}</ref> | area_rank = 71هون | area_sq_mi = 116,347 <!--Do not remove per [[Wikipedia:Manual of Style/Dates and numbers]]--> | percent_water = 1.24 (2015)<ref>{{Cite web|title=Surface water and surface water change|url=https://stats.oecd.org/Index.aspx?DataSetCode=SURFACE_WATER|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210324133453/https://stats.oecd.org/Index.aspx?DataSetCode=SURFACE_WATER|archive-date=24 March 2021|access-date=11 October 2020|publisher=[[Organisation for Economic Co-operation and Development]] (OECD)}}</ref> | population_estimate = {{DecreaseNeutral}} 58,915,561<ref name="population">{{cite web|title=Monthly Demographic Balance|url=https://demo.istat.it/app/?l=en&a=&i=D7B|publisher=[[Italian National Institute of Statistics|ISTAT]]}}</ref> | population_estimate_year = 2025 | population_estimate_rank = 25هون | population_density_km2 = 195.5 | population_density_sq_mi = auto<!--Do not remove per [[Wikipedia:Manual of Style/Dates and numbers]]--> | population_density_rank = 72هون | GDP_PPP = {{Increase}} $3.872&nbsp;trillion<ref name="IMFWEO.IT">{{cite web |url=https://data.imf.org/en/Data-Explorer?datasetUrn=IMF.RES:WEO(9.0.0) |title=World Economic Outlook Database (April 2026 Edition) |publisher=[[International Monetary Fund]] |website=www.imf.org |date=14 April 2026 |access-date=18 April 2026}}</ref> | GDP_PPP_year = 2026 | GDP_PPP_rank = 12هون | GDP_PPP_per_capita = {{Increase}} $65,761<ref name="IMFWEO.IT"/> | GDP_PPP_per_capita_rank = 29هون | GDP_nominal = {{Increase}} $2.738&nbsp;trillion<ref name="IMFWEO.IT"/> | GDP_nominal_year = 2026 | GDP_nominal_rank = 8هون | GDP_nominal_per_capita = {{Increase}} $46,505<ref name="IMFWEO.IT"/> | GDP_nominal_per_capita_rank = 27هون | Gini = 32.5 <!--number only--> | Gini_year = 2020 | Gini_change = decrease <!--increase/steady/decrease--> | Gini_ref = <ref>{{Cite web|title=Gini coefficient of equivalised disposable income – EU-SILC survey|url=https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/tessi190/default/table?lang=en|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20201009091832/https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/tessi190/default/table?lang=en|archive-date=9 October 2020|access-date=21 June 2022|publisher=European Commission}}</ref> | HDI = 0.915 <!--number only--> | HDI_year = 2023<!-- Please use the year to which the data refers, not the publication year--> | HDI_change = increase <!--increase/decrease/steady--> | HDI_ref = <ref name="UNHDR">{{Cite web |date=6 May 2025 |title=Human Development Report 2025 |url=https://hdr.undp.org/system/files/documents/global-report-document/hdr2025reporten.pdf|url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20250506051232/https://hdr.undp.org/system/files/documents/global-report-document/hdr2025reporten.pdf |archive-date=6 May 2025 |access-date=6 May 2025 |publisher=[[United Nations Development Programme]] |language=en}}</ref> | HDI_rank = 29هون | currency = [[يورو]] (€)<sup>b</sup> | currency_code = EUR | time_zone = [[مرڪزي يورپي وقت|CET]] | utc_offset = +1 | utc_offset_DST = +2 | time_zone_DST = [[مرڪزي يورپي گرمي وارو وقت|CEST]] | calling_code = [[+39]] <sup>c</sup> | cctld = [[.it]] | footnote_a = <span style="font-size:100%;">جرمن [[ڏکڻ ٽائرول]] ۽ [[فريولي-وينيتسيا جوليا]] ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ فرينچ [[آئوستا وادي]] ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ [[سلووين ٻولي|سلووين]] [[ٽريئستي صوبو]]، [[گوريتسيا صوبو]] ۽ فريولي-وينيتسيا جوليا ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ [[لاڊن ٻولي|لاڊن]] ڏکڻ ٽائرول، [[ترنتينو]] ۽ ٻين اترين علائقن ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ [[فريولي ٻولي|فريولي]] فريولي-وينيتسيا جوليا ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ [[سارڊينيائي ٻولي|سارڊينيائي]] [[سارڊينيا]] ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي.<ref>{{Cite web|title=Legge Regionale 15 ottobre 1997, n. 26 |url=http://www.regione.sardegna.it/j/v/86?v=9&c=72&file=1997026|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210226213750/http://www.regione.sardegna.it/j/v/86?v=9&c=72&file=1997026|archive-date=26 February 2021|access-date=31 May 2018|publisher=Regione autonoma della Sardegna – Regione Autònoma de Sardigna}}; {{Cite web|title=Regione Autonoma Friuli-Venezia Giulia – Comunità linguistiche regionali|url=https://www.regione.fvg.it/rafvg/cms/RAFVG/cultura-sport/patrimonio-culturale/comunita-linguistiche|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150904201140/https://www.regione.fvg.it/rafvg/cms/RAFVG/cultura-sport/patrimonio-culturale/comunita-linguistiche|archive-date=4 September 2015|access-date=2 November 2020|website=regione.fvg.it}}</ref></span> | footnote_b = <span style="font-size:100%;">2002ع کان اڳ، [[اطالوي ليرا]]. يورو [[ڪامپيوني دي اٽاليا]] ۾ قبول ڪئي وڃي ٿي، پر ان جي سرڪاري ڪرنسي [[سوئس فرانڪ]] آهي.<ref>{{Cite web|date=14 July 2010|title=Comune di Campione d'Italia|url=http://www.comune.campione-d-italia.co.it/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110430223743/http://www.comune.campione-d-italia.co.it/|archive-date=30 April 2011|access-date=30 October 2010|publisher=Comune.campione-d-italia.co.it}}</ref></span> | footnote_c = <span style="font-size:100%;">ڪامپيوني دي اٽاليا کي فون ڪرڻ لاءِ سوئس ڪوڊ [[+41]] استعمال ڪرڻ ضروري آهي.</span> }} '''اٽلي'''،{{Efn|{{Lang|it|Italia}}, {{IPA|it|iˈtaːlja|pron|small=no|It-Italia.ogg}}}} سرڪاري طور '''اطالوي جمهوريه'''،{{Efn|{{Lang|it|ريپبلڪا اطاليانا|links=no}}, {{IPA|it|reˈpubblika itaˈljaːna|pron|small=no}}}} [[ڏکڻ يورپ|ڏکڻ]] ۽ [[اولهه يورپ]] ۾ واقع هڪ ملڪ آهي.{{Efn|اٽلي کي گهڻو ڪري اولهه يورپ ۾ شامل ڪيو ويندو آهي.<ref>اٽلي کي اولهه يورپي ملڪ طور بيان ڪندڙ علمي ڪم:{{Bulleted list |{{Cite book|last1=Hancock|first1=M. Donald|url=https://archive.org/details/politicsinwester00hanc_0|title=Politics in Western Europe: an introduction to the politics of the United Kingdom, France, Germany, Italy, Sweden, and the European Union|last2=Conradt|first2=David P.|last3=Peters|first3=B. Guy|last4=Safran|first4=William|last5=Zariski|first5=Raphael|date=11 November 1998|publisher=Chatham House Publishers|isbn=978-1-5664-3039-5|edition=2nd|quote=list of Western European countries Italy.|url-access=registration|ref=none}} |{{Cite book|last1=Ugo|first1=Ascoli|last2=Emmanuele|first2=Pavolini|title=The Italian welfare state in a European perspective: A comparative analysis|date=2016|publisher=Policy Press|isbn=978-1-4473-3444-6|url=https://books.google.com/books?id=BEzRDAAAQBAJ&q=list+of+Western+European+countries+Italy|ref=none}} |{{Cite book|last1=Zloch-Christy|first1=Iliana|title=East-West Financial Relations: Current Problems and Future Prospects|date=1991|publisher=Cambridge University Press|isbn=978-0-5213-9530-4|url=https://archive.org/details/eastwestfinancia00zloc|url-access=registration|quote=list of Western European countries Italy.|access-date=29 September 2019|ref=none}} |{{Cite book|last1=Clout|first1=Hugh D.|title=Western Europe: Geographical Perspectives|date=1989|publisher=Longman Scientific & Technical|isbn=978-0-5820-1772-6|url=https://books.google.com/books?id=WGbIT90ppZsC|access-date=29 September 2019|ref=none}} |{{Cite book|last1=Furlong|first1=Paul|title=Modern Italy: Representation and Reform|date=2003|publisher=Routledge|isbn=978-1-1349-7983-7|url=https://books.google.com/books?id=JNNsOl65D0AC&q=italy+western+European+country|access-date=29 September 2019|ref=none}} |{{Cite book|last1=Hanf|first1=Kenneth|last2=Jansen|first2=Alf-Inge|title=Governance and Environment in Western Europe: Politics, Policy and Administration|date=2014|publisher=Routledge|isbn=978-1-3178-7917-6|url=https://books.google.com/books?id=31wSBAAAQBAJ&q=West+Europe+Italy|access-date=29 September 2019|ref=none}} }}</ref>|name=WE}} اهو [[اطالوي اپٻيٽ|هڪ اپٻيٽ]] تي مشتمل آهي، جيڪو [[ڀونوچ سمنڊ]] ۾ وڌي وڃي ٿو، جنهن جي اترين زميني سرحد تي [[الپس]] آهن، ۽ ان سان گڏ [[اٽلي جي ٻيٽن جي فهرست|لڳ ڀڳ 800 ٻيٽ]] پڻ شامل آهن، جن مان خاص طور [[سسلي]] ۽ [[سارڊينيا]] اهم آهن. اٽلي اولهه ۾ [[فرانس]]؛ اتر ۾ [[سوئٽزرلينڊ]] ۽ [[آسٽريا]]؛ اوڀر ۾ [[سلووينيا]]؛ ۽ ٻن [[انڪليو|انڪليوز]]، [[ويٽيڪن سٽي]] ۽ [[سان مارينو]]، سان زميني سرحدون رکي ٿو. ايراضي جي لحاظ کان اهو [[ايراضيءَ موجب يورپي ملڪن جي فهرست|يورپ جو ڏهون وڏو ملڪ]] آهي، جيڪو {{Convert|301340|km2|sqmi|abbr=on}} تي پکڙيل آهي، ۽ لڳ ڀڳ 59 ملين آبادي سان [[يورپي يونين]] جو ٽيون سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو [[يورپي يونين جو رڪن ملڪ|رڪن ملڪ]] آهي. اٽلي جي گاديءَ جو هنڌ ۽ [[اٽلي جي شهرن جي فهرست|سڀ کان وڏو شهر]] [[روم]] آهي؛ ٻين وڏن شهرن ۾ [[ميلان]]، جيڪو ملڪ جو سڀ کان وڏو [[ميٽروپوليٽن علائقو]] آهي، [[نيپلز]]، [[تورين]]، [[پالرمو]]، [[بولونيا]]، [[فلورينس]]، [[جينووا]] ۽ [[وينس]] شامل آهن. [[اٽلي جي تاريخ]] ڪيترن ئي [[اٽلي جي قديم قومن جي فهرست|اٽالڪ قومن]] تائين وڃي ٿي، جن ۾ خاص طور [[قديم رومي]] شامل آهن، جن [[رومي جمهوريه]] دوران ڀونوچ سمنڊ جي دنيا کي فتح ڪيو ۽ [[رومي سلطنت]] دوران صدين تائين ان تي حڪومت ڪئي. عيسائيت جي پکڙجڻ سان، روم [[ڪيٿولڪ ڪليسا]] ۽ [[پاپائيت]] جو مرڪز بڻجي ويو. [[بربر حملا|بربر حملن]] ۽ ٻين سببن ڪري [[قديم دور جي آخري مرحلي]] ۽ [[اوائلي وچئين دور]] جي وچ ۾ [[اولهه رومي سلطنت جو زوال ۽ خاتمو]] ٿيو. يارهين صديءَ تائين [[اطالوي شهري رياستون]] ۽ [[سامونڊي جمهوريهون]] وڌيون، جن واپار ذريعي نئين خوشحالي آندي ۽ جديد سرمائيداريءَ لاءِ بنياد وڌا. [[اطالوي نشاةِ ثانيه]] پندرهين ۽ سورهين صديءَ دوران ڦهلي ڦولي ۽ [[نشاةِ ثانيه#پکڙجڻ|باقي يورپ تائين پکڙجي وئي]]. اطالوي ڳولائوئن پري اوڀر ۽ [[نئين دنيا]] ڏانهن نوان رستا دريافت ڪيا، جنهن سان [[دريافتن جو دور|دريافتن جي دور]] ۾ اهم حصو پيو. سياسي ۽ علائقائي ورهاستن جي صدين کان پوءِ، [[اٽلي جي بادشاهت]] 1861ع ۾ [[اطالوي آزاديءَ جون جنگيون|آزاديءَ جي جنگين]] ۽ [[هزارن جي مهم]] کان پوءِ قائم ٿي. اوڻيهين صديءَ جي آخر کان ويهين صديءَ جي شروعات تائين، [[اٽلي ۾ صنعتڪاري|اٽلي صنعتڪاري ڪئي]] ۽ [[اطالوي سلطنت|نوآبادياتي سلطنت]] حاصل ڪئي، جڏهن ته [[ڏکڻ اٽلي|ڏکڻ]] گهڻي حد تائين غريب رهيو، جنهن سبب آمريڪا ڏانهن [[اطالوي ڊائاسپورا|وڏي مهاجر ڊائاسپورا]] پيدا ٿي. 1915ع کان 1918ع تائين، [[پهريين عالمي جنگ دوران اٽلي جي فوجي تاريخ|اٽلي]] [[پهريين عالمي جنگ]] ۾ [[پهريين عالمي جنگ جا اتحادي|انتانت]] سان گڏ [[مرڪزي طاقتون|مرڪزي طاقتن]] خلاف وڙهيو. 1922ع ۾ [[اطالوي فاشزم|اطالوي فاشسٽ]] آمريت قائم ٿي. [[ٻي عالمي جنگ دوران اٽلي جي فوجي تاريخ|ٻي عالمي جنگ دوران]]، اٽلي پهرين [[محوري طاقتون|محوري طاقتن]] جو حصو هو، جيستائين [[ڪاسيبلي جي جنگبندي|جنگبندي]] [[ٻي عالمي جنگ جا اتحادي|اتحادي طاقتن]] سان نه ٿي (1940–1943)، پوءِ [[اطالوي مزاحمت]] ۽ جرمن قبضي ۽ سهڪار ڪندڙ [[اطالوي سماجي جمهوريه|آر ايس آءِ]] کان [[اٽلي جي آزادي]] دوران اتحادي طاقتن جو هم جنگي ساٿي بڻيو (1943–1945). 1946ع ۾ بادشاهت کي [[1946ع اطالوي اداراتي ريفرنڊم|جمهوريه سان تبديل ڪيو ويو]] ۽ ملڪ [[اطالوي اقتصادي معجزو|مضبوط بحالي]] ڪئي. [[ترقي يافته ملڪ]] طور، [[اٽلي جي معيشت|ترقي يافته معيشت]] سان، اٽلي دنيا جو [[ناليوار جي ڊي پي موجب ملڪن جي فهرست|اٺون وڏو ناليوار جي ڊي پي]] رکي ٿو، يورپ جو [[پيداوار موجب ملڪن جي فهرست|ٻيون وڏو پيداوار وارو شعبو]] رکي ٿو، ۽ [[علائقائي طاقت|علائقائي]] ۽ – [[وڏين طاقتن مان گهٽ ترين|گهٽ حد تائين]] – عالمي اقتصادي، فوجي، ثقافتي ۽ سياسي معاملن ۾ اهم ڪردار ادا ڪري ٿو. اهو يورپي يونين جو [[اندروني ڇهه|باني]] ۽ [[يورپي يونين جا ٽي|اهم رڪن]] آهي، ۽ [[اٽلي جا پرڏيهي لاڳاپا#بين الاقوامي ادارا|ڪيترين ٻين بين الاقوامي تنظيمن ۽ فورمن جو حصو]] آهي. [[ثقافتي سپر پاور]] طور، اٽلي ڊگهي عرصي کان [[اطالوي فن|فن]]، [[اٽلي جي موسيقي|موسيقي]]، [[اطالوي ادب|ادب]]، [[اطالوي کاڌو|کاڌي]]، [[اطالوي فيشن|فيشن]]، [[اٽلي ۾ سائنس ۽ ٽيڪنالاجي|سائنس ۽ ٽيڪنالاجي]] جو مشهور عالمي مرڪز رهيو آهي، ۽ [[اطالوي ايجادن ۽ دريافتن جي فهرست|ڪيترين ايجادن ۽ دريافتن]] جو ذريعو آهي. هن وٽ [[ملڪ موجب عالمي ورثو ماڳ|سڀ کان وڌيڪ تعداد]] ۾ [[عالمي ورثو ماڳ]] ([[اٽلي ۾ عالمي ورثو ماڳن جي فهرست|61]]) آهن ۽ اهو دنيا جو [[عالمي سياحت درجابندي|پنجون سڀ کان وڌيڪ گهميو ويندڙ ملڪ]] آهي. == نالو<span class="anchor" id="Etymology"></span> == {{Main|اٽلي جو نالو}} ''اٽاليا'' جي اشتقاق بابت ڪيترائي مفروضا موجود آهن.<ref>Alberto Manco, ''Italia. Disegno storico-linguistico''. 2009, Naples: L'Orientale. {{ISBN|978-8-8950-4462-0}}.</ref> هڪ نظريي موجب اهو [[قديم يوناني]] اصطلاح مان نڪتو، جيڪو ''اٽالوئي'' جي زمين لاءِ استعمال ٿيندو هو؛ اٽالوئي هڪ قبيلو هو، جيڪو انهيءَ علائقي ۾ رهندو هو، جيڪو اڄ [[ڪلابريا]] جي نالي سان سڃاتو وڃي ٿو. اصل ۾ سمجهيو ويندو هو ته ان جو نالو ''ويتولي'' هو، ۽ ڪجهه عالمن جي راءِ آهي ته سندن [[ٽوٽم]]ي جانور ڳئون جو ٻچو هو ([[لاطيني]]: ''vitulus''؛ [[امبريائي]]: ''vitlo''؛ [[اوسڪن]]: ''Víteliú'')<!-- and named for the god of cattle, [[Mars (mythology)|Mars]] -->.<ref>J.P. Mallory and D.Q. Adams, ''Encyclopedia of Indo-European Culture'' (London: Fitzroy and Dearborn, 1997), 24.</ref> ڪيترن قديم ليکڪن چيو آهي ته اهو نالو هڪ مقامي حڪمران [[اٽالس]] جي نالي تان پيو.<ref>Dionysius of Halicarnassus, ''Roman Antiquities'', [https://penelope.uchicago.edu/Thayer/E/Roman/Texts/Dionysius_of_Halicarnassus/1B*.html 1.35] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20221215151343/https://penelope.uchicago.edu/Thayer/E/Roman/Texts/Dionysius_of_Halicarnassus/1B%2A.html|date=15 December 2022}}, on LacusCurtius; Aristotle, ''Politics'', [https://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0058%3Abook%3D7%3Asection%3D1329b#note-link2 7.1329b] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20150910185719/http://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0058%3Abook%3D7%3Asection%3D1329b|date=10 September 2015}}, on Perseus; Thucydides, ''The Peloponnesian War'', [https://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Thuc.+6.2.4&fromdoc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0200 6.2.4] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20150924213434/http://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Thuc.+6.2.4&fromdoc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0200|date=24 September 2015}}, on Perseus</ref> اٽلي لاءِ قديم يوناني اصطلاح شروعات ۾ رڳو [[ڪلابريا|بروٽيم]] اپٻيٽ جي ڏکڻ حصي ۽ [[ڪاتانزارو]] ۽ [[ويبو والينتيا]] جي ڪجهه حصن لاءِ استعمال ٿيندو هو. [[اوينوٽريا]] ۽ "اٽلي" جو وڏو تصور هڪ ٻئي جا مترادف بڻجي ويا، ۽ اهو نالو [[لوڪانيا]] جي اڪثر حصي تي به لاڳو ٿيڻ لڳو. رومي جمهوريه جي واڌ کان اڳ، اهو نالو يونانين طرفان [[ميسينا آبنائے]] ۽ [[ساليرنو نار|ساليرنو نارين]] ۽ [[تارانٽو نار|تارانٽو]] کي ملائيندڙ لڪير جي وچ واري زمين لاءِ استعمال ٿيندو هو، جيڪا ڪلابريا سان مطابقت رکي ٿي. يونانين "اٽاليا" کي وڌيڪ وڏي علائقي تي لاڳو ڪرڻ شروع ڪيو.<ref>Pallottino, M., ''History of Earliest Italy'', trans. Ryle, M & Soper, K. in Jerome Lectures, Seventeenth Series, p. 50</ref> ڏکڻ ۾ "[[يوناني اٽلي]]" کان علاوه، مورخن هڪ "ايٽرسڪن اٽلي" جي وجود جو به امڪان ظاهر ڪيو آهي، جيڪو وچ اٽلي جي علائقن تي مشتمل هو.<ref>Giovanni Brizzi, Roma. Potere e identità: dalle origini alla nascita dell'impero cristiano, Bologna, Patron, 2012 p. 94</ref> [[رومي اٽلي]]، يعني ''اٽاليا''، جون سرحدون وڌيڪ واضح طور مقرر ٿيل آهن. ڪيٽو جي ''[[اوريجنيز]]'' اٽلي کي الپس جي ڏکڻ ۾ واقع سڄي اپٻيٽ طور بيان ڪري ٿي.<ref>{{Cite book|last=Carlà-Uhink|first=Filippo|url=https://books.google.com/books?id=dSY-DwAAQBAJ&q=cato+italy+south+of+the+Alps&pg=PT49|title=The "Birth" of Italy: The Institutionalization of Italy as a Region, 3rd–1st Century BCE|date=25 September 2017|publisher=Walter de Gruyter GmbH & Co KG|isbn=978-3-1105-4478-7}}; {{Cite book|last=Levene|first=D. S.|url=https://books.google.com/books?id=aLsRDAAAQBAJ&q=cato+walls+of+Italy&pg=PA108|title=Livy on the Hannibalic War|date=17 June 2010|publisher=Oxford University Press|isbn=978-0-1981-5295-8|access-date=12 November 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20240328152752/https://books.google.com/books?id=aLsRDAAAQBAJ&q=cato+walls+of+Italy&pg=PA108#v=snippet&q=cato%20walls%20of%20Italy&f=false|archive-date=28 March 2024|url-status=live}}</ref> 264 ق م ۾ رومي اٽلي مرڪزي-اتر جي [[آرنو]] ۽ [[روبيڪون]] دريائن کان وٺي سڄي ڏکڻ تائين پکڙيل هئي. اتر وارو علائقو، [[سيسالپائن گال]]، جغرافيائي طور اٽلي جو حصو سمجهيو ويندو هو، 220ع ق م واري ڏهاڪي ۾ روم طرفان قبضو ڪيو ويو،<ref>{{Cite book|last=Carlà-Uhink|first=Filippo|url=https://books.google.com/books?id=dSY-DwAAQBAJ&q=Tota+Italia+essays&pg=PT454|title=The "Birth" of Italy: The Institutionalization of Italy as a Region, 3rd–1st Century BCE|date=25 September 2017|publisher=Walter de Gruyter GmbH & Co KG|isbn=978-3-1105-4478-7|access-date=12 November 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211000755/https://books.google.com/books?id=dSY-DwAAQBAJ&q=Tota+Italia+essays&pg=PT454#v=snippet&q=Tota%20Italia%20essays&f=false|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}</ref> پر سياسي طور الڳ رهيو. 42 ق م ۾ ان کي قانوني طور اٽلي جي انتظامي وحدت ۾ ضم ڪيو ويو.<ref>{{Cite book|last=Williams|first=J. H. C.|url=https://books.google.com/books?id=RPj_FkEeVO4C&q=beyond+the+Rubicon|title=Beyond the Rubicon: Romans and Gauls in Republican Italy – J. H. C. Williams – Google Books|date=22 May 2020|publisher=Oxford University Press|isbn=978-0-1981-5300-9|archive-url=https://web.archive.org/web/20200522000630/https://books.google.it/books?id=RPj_FkEeVO4C&dq=beyond+the+Rubicon&hl=en&sa=X&ved=0ahUKEwiI5YrC6rbkAhUvDmMBHXZOCMAQ6AEIKTAA|archive-date=22 May 2020}}; {{Cite book|last=Long|first=George|title=Decline of the Roman republic: Volume 2|year=1866}}; {{Cite web|last=Aurigemma|first=Salvatore|title=Gallia Cisalpina|url=http://www.treccani.it/enciclopedia/gallia-cisalpina_(Enciclopedia-Italiana)|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20230404054511/https://www.treccani.it/enciclopedia/gallia-cisalpina_(Enciclopedia-Italiana)|archive-date=4 April 2023|access-date=14 October 2014|website=treccani.it|publisher=Enciclopedia Italiana|language=it}}</ref> سارڊينيا، [[ڪورسيڪا]]، سسلي ۽ [[مالٽا]] کي 292ع ۾ [[ڊيوڪليشن]] اٽلي ۾ شامل ڪيو،<ref>{{Cite web|title=Italy (ancient Roman territory)|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297743/Italy|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131110232259/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297743/Italy|archive-date=10 November 2013|access-date=10 November 2013|website=Encyclopædia Britannica}}</ref> جنهن سان آخري قديم دور جو اٽلي جديد [[اطالوي جاگرافيائي علائقو|اطالوي جاگرافيائي علائقي]] سان لڳ ڀڳ هم سرحد ٿي ويو.<ref>{{Cite web|title=La riorganizzazione amministrativa dell'Italia. Costantino, Roma, il Senato e gli equilibri dell'Italia romana|url=https://www.treccani.it/enciclopedia/la-riorganizzazione-amministrativa-dell-italia-costantino-roma-il-senato-e-gli-equilibri-dell-italia-romana_%28Enciclopedia-Costantiniana%29|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211119225335/https://www.treccani.it/enciclopedia/la-riorganizzazione-amministrativa-dell-italia-costantino-roma-il-senato-e-gli-equilibri-dell-italia-romana_(Enciclopedia-Costantiniana)|archive-date=19 November 2021|access-date=19 November 2021|language=it}}</ref> لاطيني لفظ ''Italicus'' "اٽلي جي ماڻهو" لاءِ استعمال ٿيندو هو، يعني ''provincial'' يا [[رومي صوبو|رومي صوبي]] مان آيل ماڻهو جي ابتڙ.<ref>''Letters'' 9.23</ref> صفت ''italianus''، جنهن مان ''Italian'' نڪتو، [[وچئين دور جي لاطيني]] مان آهي ۽ [[اوائلي جديد دور]] دوران ''Italicus'' سان متبادل طور استعمال ٿيندي هئي.<ref>''ytaliiens'' (1265) [http://www.cnrtl.fr/etymologie/italien TLFi] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20181029191636/http://www.cnrtl.fr/etymologie/italien|date=29 October 2018}}</ref> [[اولهه رومي سلطنت جي زوال]] کان پوءِ، اٽلي جي [[اوستروگوٿڪ بادشاهت]] قائم ٿي. [[لومبارڊ|لومبارڊن]] جي حملن کان پوءِ، ''اٽاليا'' سندن بادشاهت جي نالي طور برقرار رهي، ۽ [[پاڪ رومي سلطنت]] اندر ان جي [[اٽلي جي بادشاهت (پاڪ رومي سلطنت)|جانشين بادشاهت]] لاءِ به اهو نالو استعمال ٿيو.<ref>{{Cite web|title=IL COMUNE MEDIEVALE|url=https://www.homolaicus.com/storia/medioevo/comune_medievale.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20120318214257/http://www.homolaicus.com/storia/medioevo/comune_medievale.htm|archive-date=18 March 2012|website=homolaicus.com}}</ref> == تاريخ == {{Main|اٽلي جي تاريخ}} === قبل تاريخ ۽ قديم دور === {{Main|قبل تاريخي اٽلي|اٽالڪ قومون|ايٽرسڪن تهذيب|يوناني نوآبادڪاري|ميگنا گريشيا}} [[File:Etruscan Painting 1.jpg|thumb|right|[[ايٽرسڪن تهذيب|ايٽرسڪن]] فريسڪو، [[مونتيروتسي نيڪروپولس]] ۾، 5هين صدي ق م]] [[هيٺيون پيلئوليٿڪ]] جا آثار، جيڪي 850,000 سال اڳ جا آهن، [[مونتي پوجيولو]] مان مليا آهن.<ref>{{Cite web|last=Society|first=National Geographic|title=Erano padani i primi abitanti d'Italia|url=http://www.nationalgeographic.it/scienza/2012/01/20/news/erano_padani_iprimi_abitanti_ditalia-807204|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20190626220707/http://www.nationalgeographic.it/scienza/2012/01/20/news/erano_padani_iprimi_abitanti_ditalia-807204|archive-date=26 June 2019|access-date=11 March 2019|website=National Geographic}}</ref> سڄي اٽلي ۾ کوٽاين مان 200,000 سال اڳ وچين پيلئوليٿڪ دور ۾ [[نينڊرٿال]] جي موجودگي ظاهر ٿي آهي،<ref>Kluwer Academic/Plenum Publishers 2001, ch. 2. {{ISBN|0-3064-6463-2}}.</ref> جڏهن ته [[اوائلي جديد انسان|جديد انسان]] لڳ ڀڳ 40,000 سال اڳ [[ريپارو موڪي]] ۾ ظاهر ٿيا.<ref>42.7–41.5 ka ([[68–95–99.7 rule|1σ CI]]). {{Cite journal|last=Douka|first=Katerina|display-authors=etal|year=2012|title=A new chronostratigraphic framework for the Upper Palaeolithic of Riparo Mochi (Italy)|journal=Journal of Human Evolution|volume=62|issue=2|pages=286–299|doi=10.1016/j.jhevol.2011.11.009|pmid=22189428|bibcode=2012JHumE..62..286D }}; {{Cite web|date=29 January 2010|title=Istituto Italiano di Preistoria e Protostoria|url=http://www.iipp.it/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131015231105/http://www.iipp.it/|archive-date=15 October 2013|publisher=IIPP|access-date=15 August 2017}}</ref> رومي دور کان اڳ واري اٽلي جا [[اٽلي جا قديم ماڻھو|قديم ماڻھو]] [[پروٽو-انڊو-يورپي|انڊو-يورپي]] هئا، خاص طور [[اٽالڪ قومون]]. ممڪن غير انڊو-يورپي يا [[قبل انڊو-يورپي ٻوليون|قبل انڊو-يورپي]] ورثي وارن مکيه تاريخي ماڻهن ۾ [[ايٽرسڪن]]، سسلي جا [[ايلميئن]] ۽ [[سيڪاني]]، ۽ قبل تاريخي [[سارڊينيائي ماڻھو]] شامل آهن، جن [[نوراجڪ تهذيب]] کي جنم ڏنو. ٻين قديم آبادين ۾ [[ريئتيائي ماڻھو]] ۽ [[ڪاموني]] شامل آهن، جيڪي [[والڪامونيڪا ۾ پٿريلي چٽساليون|والڪامونيڪا جي پٿريلي چٽسالين]] لاءِ مشهور آهن.<ref>{{Cite web|title=Rock Drawings in Valcamonica|url=https://whc.unesco.org/en/list/94|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100703183257/http://whc.unesco.org/en/list/94|archive-date=3 July 2010|access-date=29 June 2010|publisher=UNESCO World Heritage Centre}}</ref> هڪ قدرتي ممي، [[اوئٽسي]]، جيڪا 3400–3100 ق م جي آهي، 1991ع ۾ [[سيميلاون]] گليشيئر مان دريافت ٿي.<ref>{{Cite journal|last1=Bonani|first1=Georges|last2=Ivy|first2=Susan D.|display-authors=etal|year=1994|title=AMS {{SimpleNuclide|Carbon|14}} Age Determination of Tissue, Bone and Grass Samples from the Ötzal Ice Man|url=http://digitalcommons.library.arizona.edu/objectviewer?o=http%3A%2F%2Fradiocarbon.library.arizona.edu%2FVolume36%2FNumber2%2Fazu_radiocarbon_v36_n2_247_250_v.pdf|url-status=live|journal=Radiocarbon|volume=36|issue=2|pages=247–250|doi=10.1017/s0033822200040534|archive-url=https://web.archive.org/web/20100720211402/https://digitalcommons.library.arizona.edu/objectviewer?o=http%3A%2F%2Fradiocarbon.library.arizona.edu%2FVolume36%2FNumber2%2Fazu_radiocarbon_v36_n2_247_250_v.pdf|archive-date=20 July 2010|access-date=4 February 2016|doi-access=free}}</ref> پهريان نوآبادڪار [[فينيقيه|فينيقي]] هئا، جن سسلي ۽ سارڊينيا جي ڪنارن تي [[ايمپوريم (قديم دور)|واپاري مرڪز]] قائم ڪيا. انهن مان ڪجهه ننڍا شهري مرڪز بڻيا ۽ [[يوناني نوآبادين]] سان گڏوگڏ ترقي ڪئي.<ref>{{Cite journal|last1=Raclot|first1=Thierry|last2=Oudart|first2=Hugues|date=January 2000|title=CORPS GRAS ET OBESITE Acides gras alimentaires et obésité: aspects qualitatifs et quantitatifs|journal=Oléagineux, Corps gras, Lipides|volume=7|issue=1|pages=77–85|doi=10.1051/ocl.2000.0077|issn=1258-8210|doi-access=free}}</ref> 8هين ۽ 7هين صدي ق م دوران، [[پٿيڪوسائي]] ۾ يوناني نوآباديون قائم ٿيون، جيڪي آخرڪار اطالوي اپٻيٽ جي ڏکڻ ۽ سسلي جي سامونڊي ڪناري تائين پکڙجي ويون؛ اهو علائقو بعد ۾ [[ميگنا گريشيا]] جي نالي سان مشهور ٿيو.<ref>Emilio Peruzzi, ''Mycenaeans in early Latium'', (Incunabula Graeca 75), Edizioni dell'Ateneo & Bizzarri, Roma, 1980</ref> [[آيونيائي]]، [[ڊوريائي يوناني|ڊوريائي]] نوآبادڪارن، [[سيراڪيوز وارا|سيراڪيوزن]] ۽ [[اڪائيائي (قبيلو)|اڪائيائين]] ڪيترائي شهر قائم ڪيا. [[اٽلي جي يوناني نوآبادڪاري|يوناني نوآبادڪاري]] [[اٽالڪ قومون|اٽالڪ قومن]] کي جمهوري حڪومتي صورتن ۽ اعليٰ فني ۽ ثقافتي اظهار سان رابطي ۾ آندو.<ref>{{Cite web|title=II 1987: Uomini e vicende di Magna Grecia |url=https://www.bpp.it/Apulia/html/archivio/1987/II/art/R87II015.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210204123345/https://www.bpp.it/Apulia/html/archivio/1987/II/art/R87II015.html|archive-date=4 February 2021|access-date=31 January 2021|website=bpp.it}}</ref> === قديم روم === {{Main|قديم روم|اٽلي ۾ رومي واڌ|رومي اٽلي}} {{Multiple image | align = right | direction = vertical | width = 220 | image1 = Colosseo 2020.jpg | caption1 = [[ڪولوسيئم]]، جنهن کي وڏي پيماني تي قديم تاريخ جي تعمير ۽ انجنيئرنگ جي عظيم ترين ڪمن مان هڪ سمجهيو وڃي ٿو | image2 = Roman Empire Trajan 117AD.png|275 | caption2 = {{legend|#b23938|117ع ۾ [[رومي سلطنت]] پنهنجي سڀ کان وڏي وسعت تي<ref>{{Cite book|last=Bennett, Julian|url=https://books.google.com/books?id=qk_tofvS8EsC|title=Trajan: Optimus Princeps : a Life and Times|publisher=Routledge|year=1997|isbn=978-0-415-16524-2}}</ref>}} {{legend|#d28989|[[تابع رياست|تابع رياستون]]}} }} اٽلي جي تاريخ ڪيترين [[اٽلي جي قديم قومن جي فهرست|اٽالڪ قومن]] تائين وڃي ٿي، جن ۾ خاص طور [[قديم رومي]] شامل آهن، جن [[رومي جمهوريه]] دوران ڀونوچ سمنڊ جي دنيا کي فتح ڪيو ۽ [[رومي سلطنت]] دوران صدين تائين ان تي حڪومت ڪئي.<ref>{{Cite book |last1=Carl Waldman |url=https://books.google.com/books?id=kfv6HKXErqAC |title=Encyclopedia of European Peoples |last2=Catherine Mason |publisher=Infobase Publishing |year=2006 |isbn=978-1-4381-2918-1 |page=586 |access-date=23 February 2013 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230311102543/https://books.google.com/books?id=kfv6HKXErqAC |archive-date=11 March 2023 |url-status=live}}; {{Cite book |last=Mommsen |first=Theodor |author-link=Theodor Mommsen |title=[[History of Rome (Mommsen)|History of Rome]], Book II: From the Abolition of the Monarchy in Rome to the Union of Italy |publisher=Reimer & Hirsel |year=1855 |location=Leipzig}}; {{Cite book |last=Lazenby |first=John Francis |url=https://archive.org/details/hannibalswarmili00laze |title=Hannibal's War: A Military History of the Second Punic War |date=4 February 1998 |publisher=University of Oklahoma Press |isbn=978-0-8061-3004-0 |page=[https://archive.org/details/hannibalswarmili00laze/page/29 29] |quote=Italy homeland of the Romans. |url-access=registration |via=Internet Archive}}</ref> قديم روم، جيڪو وچ اٽلي ۾ [[ٽائبر درياهه]] تي هڪ آبادڪاري هو، [[روم جو بنياد|753 ق م ۾ قائم ٿيو]] ۽ 244 سالن تائين بادشاهي نظام هيٺ حڪمراني ڪئي وئي.<ref>{{Cite web |date=24 November 2009 |title=Rome founded {{!}} 21 April, 753 B.C. |url=https://www.history.com/this-day-in-history/april-21/rome-founded |access-date=10 April 2025 |website=HISTORY |language=en}}</ref> 509 ق م ۾، رومن، سينيٽ ۽ عوام ([[SPQR]]) واري حڪومت جي حمايت ڪندي، [[رومي بادشاهت جو خاتمو|بادشاهت کي نيڪالي ڏني]] ۽ هڪ اشرافي جمهوريه قائم ڪئي.<ref>{{Cite journal|last=Sanders|first=Henry A.|date=1908|title=The Chronology of Early Rome|url=https://www.jstor.org/stable/261793|journal=Classical Philology|volume=3|issue=3|pages=316–329|doi=10.1086/359186|jstor=261793|s2cid=161535192|issn=0009-837X |quote=It has come to be second nature ... to date the founding of Rome [to] 753 BC [and] the first year of the Republic [to] 509&nbsp;BC.|url-access=subscription}}</ref> اطالوي اپٻيٽ، جنهن جو نالو ''اٽاليا'' هو، رومي واڌ دوران هڪ متحد وحدت ۾ گڏ ڪيو ويو؛ نون علائقن جي فتح اڪثر [[سامنائيٽ جنگيون|ٻين اٽالڪ قبيلن]]، [[رومي-ايٽرسڪن جنگيون|ايٽرسڪنن]]، [[رومي-گالي جنگيون|سيلٽن]] ۽ [[پائرهڪ جنگ|يونانين]] جي قيمت تي ٿي. مقامي قبيلن ۽ شهرن جي اڪثريت سان هڪ مستقل اتحاد قائم ٿيو، ۽ روم اولهه يورپ، اتر آفريڪا ۽ [[وچ اوڀر جي تاريخ#يوناني ۽ رومي سلطنت|وچ اوڀر]] جي فتح شروع ڪئي. 44 ق م ۾ [[جوليس سيزر]] جي قتل کان پوءِ، روم هڪ وڏي سلطنت بڻجي ويو، جيڪا [[رومي برطانيه|برطانيه]] کان [[ميسوپوٽيميا (رومي صوبو)|فارس]] جي سرحدن تائين پکڙيل هئي، ۽ سڄي ڀونوچ سمنڊ جي حوض کي پنهنجي اندر آڻي ڇڏيو، جتي يوناني، رومي ۽ ٻيون ثقافتون گڏجي هڪ طاقتور تهذيب ۾ تبديل ٿيون. پهرئين شهنشاهه [[آگسٽس]] جي ڊگهي حڪومت امن ۽ خوشحالي جو دور شروع ڪيو. رومي اٽلي سلطنت جو [[ميٽروپول]]، رومن جو وطن ۽ گاديءَ واري هنڌ جو علائقو رهيو.<ref>{{Cite journal|last=Morcillo|first=Marta García|title=The Glory of Italy and Rome's Universal Destiny in Strabo's Geographika, in: A. Fear – P. Liddel (eds), Historiae Mundi. Studies in Universal History. Duckworth: London 2010: 87–101. |url=https://www.academia.edu/362374|url-status=live|journal=Historiae Mundi: Studies in Universal History|archive-url=https://web.archive.org/web/20220114073554/https://www.academia.edu/362374|archive-date=14 January 2022|access-date=20 November 2021}}; {{Cite book|last=Keaveney|first=Arthur|url=https://books.google.com/books?id=ojoOAAAAQAAJ|title=Arthur Keaveney: ''Rome and the Unification of Italy''|date=January 1987|publisher=Croom Helm|isbn=978-0-7099-3121-8|access-date=20 November 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211000835/https://books.google.com/books?id=ojoOAAAAQAAJ|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}; {{Cite book|last=Billanovich|first=Giuseppe|url=https://books.google.com/books?id=fVylk1KUS84C&dq=Italia+domina+provinciarum&pg=PR13|title=Libreria Universitaria Hoepli, Lezioni di filologia, Giuseppe Billanovich e Roberto Pesce: ''Corpus Iuris Civilis, Italia non erat provincia, sed domina provinciarum'', Feltrinelli, p.363|publisher=Roberto Pesce|year=2008|isbn=978-8-8965-4309-2|language=it|access-date=20 November 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211000801/https://books.google.com/books?id=fVylk1KUS84C&dq=Italia+domina+provinciarum&pg=PR13#v=onepage&q=Italia%20domina%20provinciarum&f=false|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}</ref> [[رومي سلطنت جي تاريخ|سلطنت جي پهرين ٻن صدين]] ۾ بي مثال استحڪام جو دور ڏٺو ويو، جيڪو [[پيڪس رومانا]] ({{Literal translation|رومي امن}}) جي نالي سان مشهور آهي. روم [[رومي سلطنت جون سرحدون|پنهنجي سڀ کان وڏي علائقائي وسعت]] [[ٽراجن]] جي دور ۾ حاصل ڪئي ({{Reign|98|117|era=AD}})، پر وڌندڙ پريشانين ۽ زوال جو دور [[ڪوموڊس]] جي دور ۾ شروع ٿيو ({{Reign|180|192}}).<ref>{{Cite web |date=10 June 2024 |title=Five Good Emperors |url=https://www.britannica.com/topic/Five-Good-Emperors |access-date=4 August 2024 |website=www.britannica.com |language=en}}</ref><ref>{{Citation |last=Gibbon |first=Edward |title=The History of the Decline And Fall of the Roman Empire |date=1776 |chapter=The Decline And Fall in the West – Chapter 4 |chapter-url=https://www.ccel.org/g/gibbon/decline/volume1/chap4.htm |author-link=Edward Gibbon |access-date=27 June 2017 |archive-date=24 August 2017 |archive-url=https://web.archive.org/web/20170824100850/http://www.ccel.org/g/gibbon/decline/volume1/chap4.htm |url-status=live}}</ref> [[لڏپلاڻ وارو دور]]، جنهن ۾ [[جرمنڪ-رومي رابطا|جرمنڪ قومن جا وڏا حملا]] شامل هئا، رومي سلطنت جي زوال جو سبب بڻيو. رومي سلطنت تاريخ جي سڀ کان وڏين سلطنتن مان هڪ هئي، جنهن وٽ وڏي اقتصادي، ثقافتي، سياسي ۽ فوجي طاقت هئي.<ref>{{Cite web |date=4 June 2024 |title=The Roman Empire at its greatest expansion |url=https://trizioeditore.it/en/blogs/notizie/impero-romano-massima-espansione-mappa-storia |access-date=10 April 2025 |website=Trizio Editore |language=en}}</ref> پنهنجي سڀ کان وڏي وسعت تي، ان جو علائقو {{Convert|5|e6km2|abbr=off}} هو.<ref>{{Cite journal|last=Taagepera|first=Rein|author-link=Rein Taagepera|year=1979|title=Size and Duration of Empires: Growth-Decline Curves, 600 B.C. to 600 A.D|journal=Social Science History|volume=3|issue=3/4|pages=115–138|doi=10.2307/1170959|jstor=1170959}}; {{Cite journal|last1=Turchin|first1=Peter|last2=Adams|first2=Jonathan M.|last3=Hall|first3=Thomas D|year=2006|title=East–West Orientation of Historical Empires|url=http://peterturchin.com/PDF/Turchin_Adams_Hall_2006.pdf|url-status=live|journal=Journal of World-Systems Research|volume=12|issue=2|page=222|doi=10.5195/JWSR.2006.369|issn=1076-156X|archive-url=http://arquivo.pt/wayback/20160517210851/http://peterturchin.com/PDF/Turchin_Adams_Hall_2006.pdf|archive-date=17 May 2016|access-date=6 February 2016|doi-access=free}}</ref> [[رومي سلطنت جو ورثو|رومي ورثي]] مغربي تهذيب تي گهرو اثر وڌو ۽ جديد دنيا کي شڪل ڏني. لاطيني مان نڪتل [[رومانس ٻوليون|رومانس ٻولين]] جو وسيع استعمال، [[رومي انگ|عددي نظام]]، جديد مغربي الفابيٽ ۽ ڪئلينڊر، ۽ عيسائيت جو عالمي مذهب طور اڀرڻ، رومي غلبي جي ڪيترن ئي ورثن مان آهن.<ref>{{Cite book|last=Richard|first=Carl J.|title=Why we're all Romans: the Roman contribution to the western world|publisher=Rowman & Littlefield|year=2010|isbn=978-0-7425-6779-5|edition=1st pbk.|location=Lanham, MD|pages=xi–xv}}</ref> === وچون دور === {{Main|وچئين دور ۾ اٽلي}} [[اولهه رومي سلطنت جي زوال]] کان پوءِ، اٽلي [[اٽلي جي بادشاهت (476–493)|اوڊواڪر جي بادشاهت]] هيٺ آيو، ۽ پوءِ [[اوستروگوٿ]] ان تي قابض ٿيا.<ref>{{Cite book|last=Sarris|first=Peter|title=Empires of faith: the fall of Rome to the rise of Islam, 500–700|publisher=Oxford UP|year=2011|isbn=978-0-1992-6126-0|edition=1st. pub.|location=Oxford|page=118}}</ref> حملن جي نتيجي ۾ بادشاهتن جو افراتفري وارو سلسلو پيدا ٿيو ۽ مبينا "[[اونداهو دور (تاريخ نويسي)|اونداهو دور]]" شروع ٿيو. 6هين صديءَ ۾ هڪ ٻئي [[جرمنڪ قومون|جرمنڪ قبيلي]]، [[لومبارڊن]]، جي حملي بازنطيني موجودگي کي گهٽائي ڇڏيو ۽ اپٻيٽ جي سياسي وحدت ختم ڪري ڇڏي. اتر ۾ [[لومبارڊ بادشاهت]] ٺهي، وچ-ڏکڻ تي پڻ لومبارڊن جو ڪنٽرول هو، ۽ ٻيا حصا بازنطيني رهيا.<ref>{{Cite web|title=History of Italy|url=https://www.britannica.com/place/Italy/Lombards-and-Byzantines|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220929150112/https://www.britannica.com/place/Italy/Lombards-and-Byzantines|archive-date=29 September 2022|access-date=29 September 2022|website=Encyclopædia Britannica}}</ref> [[File:Marco Polo Mosaic from Palazzo Tursi.jpg|thumb|right|upright=.7|[[مارڪو پولو]]، 13هين صديءَ جو ڳولائو]] لومبارڊ بادشاهت 8هين صديءَ جي آخر ۾ [[شارليمان]] جي هٿان [[فرانڪيا]] ۾ ضم ٿي وئي ۽ اٽلي جي بادشاهت بڻجي وئي.<ref>{{Cite web|title=Carolingian and post-Carolingian Italy, 774–962|url=https://www.britannica.com/place/Italy/Carolingian-and-post-Carolingian-Italy-774-962|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20221007160553/https://www.britannica.com/place/Italy/Carolingian-and-post-Carolingian-Italy-774-962|archive-date=7 October 2022|access-date=7 October 2022|website=Encyclopædia Britannica}}</ref> فرانڪن [[پاپائي رياستون]] ٺاهڻ ۾ مدد ڪئي. 13هين صديءَ تائين سياست [[پاڪ رومي شهنشاهه|پاڪ رومي شهنشاهن]] ۽ پاپائيت جي لاڳاپن تي غالب رهي، جتي شهري رياستون عارضي فائدي لاءِ اڳئين ڌر ([[گبيلين]]) يا پوئين ڌر ([[گويلف]]) سان گڏ ٿينديون هيون.<ref>{{Cite book|last=Nolan|first=Cathal J.|title=The age of wars of religion, 1000–1650: an encyclopedia of global warfare and civilization |publisher=Greenwood Press|year=2006|isbn=978-0-3133-3045-2|edition=1. publ.|location=Westport (Connecticut)|page=360}}</ref> جرمنڪ شهنشاهه ۽ رومي پونٽف وچئين دور جي يورپ جون [[عالمي طاقتون]] بڻجي ويا. بهرحال، [[سرماياداري تڪرار]] ۽ گويلفن ۽ گبيلينن جي وچ ۾ ٽڪراءُ اتر ۾ شهنشاهي-جاگيرداري نظام کي ختم ڪري ڇڏيو، جتي شهرن آزادي حاصل ڪئي.<ref>{{Cite book|last=Jones|first=Philip|author-link=Philip Jones (historian)|title=The Italian city-state: from Commune to Signoria|publisher=Clarendon Press|year=1997|isbn=978-0-1982-2585-0|location=Oxford|pages=55–77}}</ref> 1176ع ۾، شهري رياستن جي [[لومبارڊ ليگ]] پاڪ رومي شهنشاهه [[فريڊرڪ بارباروسا]] کي شڪست ڏني، جنهن سان انهن جي آزادي يقيني ٿي. شهري رياستن، جهڙوڪ ميلان، فلورينس ۽ وينس، مالياتي ترقي ۾ نهايت اهم جدت وارو ڪردار ادا ڪيو، بئنڪنگ جي طريقن کي تيار ڪندي، ۽ سماجي تنظيم جي نون روپن کي ممڪن بڻائيندي.<ref>{{Cite book|last=Niall|first=Ferguson|title=The Ascent of Money: The Financial History of the World|publisher=Penguin|year=2008}}</ref> ساحلي ۽ ڏاکڻن علائقن ۾، سامونڊي جمهوريهن ڀونوچ سمنڊ تي غلبو حاصل ڪيو ۽ مشرق ڏانهن واپار تي اجارو قائم ڪيو. اهي آزاد [[ٿالاسوڪريسي|سامونڊي طاقت واريون]] شهري رياستون هيون، جن ۾ واپارين وٽ ڪافي طاقت هئي. جيتوڻيڪ اهي اشرافي حڪومتون هيون، پر انهن طرفان ڏنل نسبي سياسي آزادي علمي ۽ فني ترقي لاءِ سازگار هئي.<ref name="Lane">{{Cite book|last=Lane|first=Frederic C.|title=Venice, a maritime republic|publisher=Johns Hopkins University Press|year=1991|isbn=978-0-8018-1460-0|edition=4. print.|location=Baltimore|page=73}}</ref> سڀ کان مشهور سامونڊي جمهوريهون وينس، [[جينووا جمهوريه|جينووا]]، [[پيزا جمهوريه|پيزا]] ۽ [[امالفي جو ڊچي|امالفي]] هيون.<ref>G. Benvenuti – Le Repubbliche Marinare. Amalfi, Pisa, Genova, Venezia – Newton & Compton editori, Roma 1989; Armando Lodolini, ''Le repubbliche del mare'', Biblioteca di storia patria, 1967, Roma. {{Cite book|last=Peris|first=Persi|title=Conoscere l'Italia|publisher=Istituto Geografico De Agostini|year=1982|pages=74}}; {{Cite web|title=Repubbliche Marinare|url=http://www.treccani.it/enciclopedia/repubbliche-marinare|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190829104758/http://www.treccani.it/enciclopedia/repubbliche-marinare|archive-date=29 August 2019|access-date=13 September 2019|website=Treccani.it|publisher=Istituto dell'Enciclopedia Italiana|language=it}}; {{Cite web|title=Repubbliche marinare|url=https://thes.bncf.firenze.sbn.it/termine.php?id=29771|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200101131949/https://thes.bncf.firenze.sbn.it/termine.php?id=29771|archive-date=1 January 2020|access-date=13 September 2019|website=thes.bncf.firenze.sbn.it|publisher=[[قومي مرڪزي لائبريري (فلورينس)]]|language=it}}</ref> هر هڪ کي پرڏيهي زمينن، ٻيٽن، ايڊرياٽڪ، ايجيئن ۽ ڪاري سمنڊن جي علائقن، ۽ ويجهي اوڀر ۽ اتر آفريڪا ۾ واپاري نوآبادين تي غلبو حاصل هو.<ref>{{Cite book|last=Zorzi|first=Alvise|author-link=Alvise Zorzi|url=https://books.google.com/books?id=IP5OAAAAMAAJ&q=%22even+in+countries+where+aid+is+near+at+hand+%22+%22attack+from+the+sea%22|title=Venice: The Golden Age, 697 – 1797 |publisher=Abbeville Press|year=1983|isbn=0-8965-9406-8|location=New York|page=255|access-date=16 September 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20230202182132/https://books.google.com/books?id=IP5OAAAAMAAJ&q=%22even+in+countries+where+aid+is+near+at+hand+%22+%22attack+from+the+sea%22|archive-date=2 February 2023|url-status=live}}</ref> {{Multiple image | align = right | total_width = 345 | direction = horizontal | width1 = 280 | image1 = Naval Jack of Italy.svg | width2 = 280 | image2 = Republik Venedig Handelswege01-IT.png | alt2 = نقشو | footer = کاٻي: [[اطالوي بحريه]] جو جهنڊو. گھڙيال جي رخ ۾، مٿئين کاٻي کان: [[وينس جي جمهوريه|وينس]]، [[جينووا جمهوريه|جينووا]]، [[پيزا جمهوريه|پيزا]] ۽ [[امالفي جو ڊچي|امالفي]] جا نشان.<br/>ساڄي: واپاري رستا، [[جينووا جون نوآباديون|جينووا]] ۽ [[اسٽاتو دا مار|وينس]] جون نوآباديون. }} وينس ۽ جينووا يورپ جا اوڀر ڏانهن دروازا هئا، ۽ نفيس شيشي جا ٺاهيندڙ هئا، جڏهن ته فلورينس ريشم، اون، بئنڪنگ ۽ زيورن جو مرڪز هو. پيدا ٿيل دولت وڏن عوامي ۽ خانگي فني منصوبن جي سرپرستي لاءِ استعمال ٿي. انهن جمهوريهن [[صليبي جنگون|صليبي جنگين]] ۾ حصو ورتو، مدد ۽ ٽرانسپورٽ مهيا ڪئي، پر بنيادي طور سياسي ۽ تجارتي موقعن جي پيروي ڪئي.<ref name=Lane/> اٽلي پهريون علائقو هو جتي اهي معاشي تبديليون محسوس ٿيون، جن [[تجارتي انقلاب]] ڏانهن واٽ هموار ڪئي: وينس [[قسطنطنيه جي لٽ|بازنطيني گاديءَ واري شهر کي لٽڻ]] ۽ [[مارڪو پولو]] جي ايشيا ڏانهن سفرن جي مالي مدد ڪرڻ جي قابل ٿي؛ پهرين يونيورسٽيون اطالوي شهرن ۾ ٺهيون، ۽ [[اڪويناس]] جهڙن عالمن عالمي شهرت حاصل ڪئي؛ سرمائيداري ۽ بئنڪنگ خاندان فلورينس ۾ اڀريا، جتي [[دانتي]] ۽ [[جوتو]] لڳ ڀڳ 1300ع ۾ سرگرم هئا.<ref name="See">{{Cite web |last=Sée |first=Henri |title=Modern Capitalism Its Origin and Evolution |url=http://www.efm.bris.ac.uk/het/see/ModernCapitalism.pdf |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20131007010542/http://www.efm.bris.ac.uk/het/see/ModernCapitalism.pdf |archive-date=7 October 2013 |access-date=29 August 2013 |website=University of Rennes |publisher=Batoche Books}}</ref> ڏکڻ ۾، سسلي 9هين صديءَ ۾ [[سسلي جي امارت|عرب اسلامي امارت]] بڻجي چڪي هئي، جيڪا 11هين صديءَ جي آخر ۾ [[اطالو-نارمن]] جي فتح تائين خوشحال رهي؛ انهن ڏکڻ اٽلي جي اڪثر لومبارڊ ۽ بازنطيني شهزادگين سان گڏ ان کي فتح ڪيو.<ref>{{cite book |last=Ali |first=Ahmed Essa with Othman |title=Studies in Islamic civilization: the Muslim contribution to the Renaissance |year=2010 |publisher=International Institute of Islamic Thought |location=Herndon, VA |isbn=978-1-56564-350-5 |pages=38–40}}</ref> پوءِ اهو علائقو [[سسلي جي بادشاهت]] ۽ [[نيپلز جي بادشاهت]] جي وچ ۾ ورهايو ويو.{{efn|نيپلز جي بادشاهت جو اصطلاح مورخ استعمال ڪن ٿا، پر ان جي حڪمرانن نه، جن اصل نالو 'سسلي جي بادشاهت' برقرار رکيو، يعني ٻه سسلي جون بادشاهتون موجود هيون.}}<ref>Eleni Sakellariou, ''Southern Italy in the Late Middle Ages: Demographic, Institutional and Economic Change in the Kingdom of Naples, c.1440–c.1530'' (Brill, 2012), pp. 63–64.</ref> 1348ع واري [[ڪاري موت]] شايد اٽلي جي آبادي جو هڪ ٽيون حصو ماري ڇڏيو.<ref>Stéphane Barry and Norbert Gualde, "The Biggest Epidemics of History" (La plus grande épidémie de l'histoire), in ''L'Histoire'' n° 310, June 2006, pp. 45–46; "[https://www.brown.edu/Departments/Italian_Studies/dweb/plague/effects/death_toll.shtml Plague]". Brown University. {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20090831003435/http://www.brown.edu/Departments/Italian_Studies/dweb/plague/effects/death_toll.shtml|date=31 August 2009}}</ref> === اوائلي جديد دور === {{Main|اطالوي نشاةِ ثانيه|اوائلي جديد اٽلي جي تاريخ}} [[File:Italy 1494.svg|thumb|upright=.8|right|1494ع ۾ [[اطالوي جنگيون|اطالوي جنگين]] کان اڳ [[اٽلي جي تاريخي رياستن جي فهرست#آخري وچون دور|اطالوي رياستون]]]] 1400ع ۽ 1500ع جي ڏهاڪن دوران، اٽلي [[نشاةِ ثانيه]] جو جنم هنڌ ۽ مرڪز هو. هن دور وچئين دور کان جديد دور ڏانهن منتقلي کي ظاهر ڪيو ۽ واپاري شهرن جي گڏ ڪيل دولت ۽ حاڪم خاندانن جي سرپرستيءَ سان وڌايو ويو.<ref name="strathern">Strathern, Paul ''The Medici: Godfathers of the Renaissance'' (2003)</ref> اطالوي سياسي وحدتون هاڻي علائقائي رياستون هيون، جن تي عملي طور شهزادن جي حڪومت هئي، جيڪي واپار ۽ انتظاميه تي ڪنٽرول رکندا هئا، ۽ سندن درٻارون فنون ۽ سائنسن جا مرڪز بڻجي ويون. اهي شهزادگيون سياسي خاندانن ۽ واپاري خاندانن، جهڙوڪ فلورينس جا [[ميڊيچي]]، جي اڳواڻي هيٺ هيون. [[مغربي ڦوٽ]] جي خاتمي کان پوءِ، نئين چونڊيل [[پوپ مارٽن پنجون]] [[پاپائي رياستون|پاپائي رياستن]] ڏانهن موٽي آيو ۽ اٽلي کي اولهه عيسائيت جو واحد مرڪز طور بحال ڪيو. [[ميڊيچي بئنڪ]] پاپائيت جو قرض ڏيندڙ ادارو بڻيو، ۽ ڪليسا ۽ نون سياسي خاندانن جي وچ ۾ اهم لاڳاپا قائم ٿيا.<ref name="strathern"/><ref>[http://www.florentine-society.ru/Medici_Chapel_Mysteries.htm Peter Barenboim, Sergey Shiyan, ''Michelangelo: Mysteries of Medici Chapel'', SLOVO, Moscow, 2006]. {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20110511133416/http://www.florentine-society.ru/Medici_Chapel_Mysteries.htm|date=11 May 2011}}. {{ISBN|5-8505-0825-2}}.</ref> [[File:Leonardo self.jpg|thumb|upright=.7|[[ليونارڊو دا ونچي]]، مثالي [[نشاةِ ثانيه انسان]]، پنهنجي تصوير ۾ ({{circa}} 1512)]] 1453ع ۾، [[پوپ نڪولس پنجون]] جي بازنطينين جي مدد لاءِ ڪوششن باوجود، [[قسطنطنيه]] جو شهر [[عثماني سلطنت|عثمانين]] جي قبضي ۾ آيو. ان سبب [[نشاةِ ثانيه ۾ يوناني عالم|يوناني عالمن]] ۽ متنن جي اٽلي ڏانهن لڏپلاڻ ٿي، جنهن يوناني [[انسان پرستي]] جي ٻيهر دريافت کي وڌيڪ هٿي ڏني.<ref>Encyclopædia Britannica, ''Renaissance'', 2008, O.Ed.; Har, Michael H. ''History of Libraries in the Western World'', Scarecrow Press Incorporate, 1999. {{ISBN|0-8108-3724-2}}. Norwich, John Julius, ''A Short History of Byzantium'', 1997, Knopf. {{ISBN|0-6794-5088-2}}.</ref> انسان پرست حڪمرانن، جهڙوڪ [[فيديريڪو دا مونتيفيلترو]] ۽ [[پوپ پائيس ٻيون]]، [[مثالي شهر|مثالي شهرن]] جي قيام لاءِ ڪم ڪيو، ۽ [[اربينو]] ۽ [[پيئنزا]] جو بنياد وڌو. [[پيڪو ديلا ميراندولا]] ''[[انسان جي عظمت تي خطبو]]'' لکيو، جنهن کي نشاةِ ثانيه جو منشور سمجهيو وڃي ٿو. فنون ۾، اطالوي نشاةِ ثانيه صديون تائين يورپي فن تي غالب اثر رکيو، فنڪارن جهڙوڪ [[ليونارڊو دا ونچي]]، [[بوتيچيلي]]، [[مائيڪل اينجلو]]، [[رافائيل]]، [[جوتو]]، [[دوناتيلو]] ۽ [[تيشيان]]، ۽ معمارن جهڙوڪ [[فليپو برونيلليسڪي]]، [[اندريا پالاديو]] ۽ [[دوناتو برامانتي]] سان. سامونڊي جمهوريهن مان اطالوي [[اطالوي ڳولائوئن جي فهرست|ڳولائو]] ۽ ناوَچالڪ، عثمانين کان بچندي هندستان ڏانهن متبادل رستو ڳولڻ لاءِ بيتاب، ائٽلانٽڪ ملڪن جي بادشاهن کي پنهنجون خدمتون پيش ڪندا هئا ۽ [[دريافتن جو دور|دريافتن جي دور]] ۽ آمريڪا جي نوآبادڪاري جي شروعات ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو. سڀ کان نمايان ڳولائوئن ۾ [[ڪرسٽوفر ڪولمبس]] شامل هو، جنهن جي [[ڪرسٽوفر ڪولمبس جا سفر|1492ع واري سفر]] آمريڪا سان مسلسل يورپي رابطو، نوآبادڪاري ۽ استحصال شروع ڪيو؛<ref>Encyclopædia Britannica, 1993 ed., Vol. 16, pp. 605ff / Morison, ''Christopher Columbus'', 1955 ed., pp. 14ff</ref> [[جان ڪيبٽ]]، جنهن [[نارسمن|نارس]] کان پوءِ اتر آمريڪا جي پهرين دستاويزي يورپي کوجنا ڪئي؛<ref>{{Cite web|year=2007|title=''Catholic Encyclopedia'' "John & Sebastian Cabot"|url=http://www.newadvent.org/cathen/03126d.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200518005335/https://www.newadvent.org/cathen/03126d.htm|archive-date=18 May 2020|access-date=17 May 2008|publisher=newadvent}}</ref> ۽ [[آمريگو ويسپوچي]]، جنهن جي سفرن انهن زمينن کي نئون کنڊ، يعني "نئين دنيا"، طور تصديق ڪيو، جنهن کي پوءِ سندس نالي تي رکيو ويو.<ref>{{Cite book|last=Eric Martone|url=https://books.google.com/books?id=MHJ1DQAAQBAJ&pg=PA109|title=Italian Americans: The History and Culture of a People|publisher=ABC-CLIO|year=2016|isbn=978-1-6106-9995-2|page=504|access-date=22 November 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211001055/https://books.google.com/books?id=MHJ1DQAAQBAJ&pg=PA109|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}</ref><ref>{{Cite book|last=Greene|first=George Washington|author-link=George Washington Greene|url=https://books.google.com/books?id=1qsuAAAAYAAJ&pg=PAPA13|title=The Life and Voyages of Verrazzano|publisher=Folsom, Wells, and Thurston|year=1837|location=Cambridge University|page=13|access-date=18 August 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211000806/https://books.google.com/books?id=1qsuAAAAYAAJ&pg=PAPA13#v=onepage&q&f=false|archive-date=11 February 2024|url-status=live|via=Google Books}}</ref> وينس، نيپلز، فلورينس، ميلان ۽ پاپائيت جي وچ ۾ [[اٽالڪ ليگ]] نالي دفاعي اتحاد قائم ٿيو. [[لورينزو دي ميڊيچي|لورينزو ''دي ميگنيفيسنٽ'' دي ميڊيچي]] نشاةِ ثانيه جو سڀ کان وڏو سرپرست هو؛ سندس مدد ليگ کي ترڪن جي [[اوترانتو جو گهيرو|حملي کي ناڪام ڪرڻ]] جي قابل بڻايو. بهرحال، اهو اتحاد 1490ع واري ڏهاڪي ۾ ٽٽي پيو؛ [[فرانس جو چارلس اٺون]] جي حملي اپٻيٽ ۾ جنگين جي هڪ سلسلي جي شروعات ڪئي. [[اعليٰ نشاةِ ثانيه]] دوران، [[جوليس ٻيون]] (1503–1513) جهڙا پوپ اٽلي تي ڪنٽرول لاءِ پرڏيهي بادشاهن خلاف وڙهيا؛ [[پال ٽيون]] (1534–1549) يورپي طاقتن جي وچ ۾ امن لاءِ ثالثي کي ترجيح ڏني. اهڙن تڪرارن جي وچ ۾، ميڊيچي پوپن [[ليو ڏهون]] (1513–1521) ۽ [[ڪليمنٽ ستون]] (1523–1534) جرمني، انگلينڊ ۽ ٻين هنڌن ۾ [[پروٽيسٽنٽ اصلاح]] کي منهن ڏنو. 1559ع ۾، فرانس ۽ هبسبرگن جي وچ ۾ [[اطالوي جنگيون|اطالوي جنگين]] جي خاتمي تي، اٽلي جو لڳ ڀڳ اڌ حصو، يعني ڏکڻ واريون [[نيپلز جي بادشاهت|نيپلز]]، [[سسلي جي بادشاهت|سسلي]]، [[سارڊينيا جي بادشاهت|سارڊينيا]] جون بادشاهتون ۽ [[ميلان جو ڊچي]]، اسپيني حڪمراني هيٺ هو، جڏهن ته ٻيو اڌ آزاد رهيو؛ ڪيترائي رياستون رسمي طور اڃا به پاڪ رومي سلطنت جو حصو رهيون. پاپائيت [[جوابي اصلاح]] شروع ڪئي، جنهن جا اهم واقعا هي هئا: [[ٽرينٽ ڪائونسل]] (1545–1563)؛ [[گريگورين ڪئلينڊر]] جي قبوليت؛ [[جيسوئٽ چين مشن]]؛ [[فرانسيسي مذهبي جنگيون]]؛ [[ٽيهه سالن جي جنگ]] (1618–1648) جو خاتمو؛ ۽ [[وڏي ترڪي جنگ]]. اطالوي معيشت 1600ع ۽ 1700ع جي ڏهاڪن ۾ زوال پذير ٿي. [[File:Flag of the Cispadane Republic.svg|thumb|[[چيسپاداني جمهوريه]] جو جهنڊو، پهريون [[اطالوي ترنگو]] جيڪو ڪنهن خودمختيار اطالوي رياست اختيار ڪيو (1797)]] [[اسپيني جانشيني جي جنگ]] (1700–1714) دوران، آسٽريا اٽلي ۾ اسپيني علائقن جو وڏو حصو، يعني ميلان، نيپلز ۽ سارڊينيا حاصل ڪيو؛ پوءِ 1720ع ۾ سارڊينيا سسلي جي بدلي ۾ هائوس آف ساووي کي ڏني وئي. بعد ۾ بوربن خاندان جي هڪ شاخ سسلي ۽ نيپلز جي تخت تي ويٺي. [[نيپوليني جنگيون|نيپوليني جنگين]] دوران، اتر ۽ وچ اٽلي کي فرانس جي [[ڀيڻ جمهوريهون]] طور ٻيهر منظم ڪيو ويو، ۽ پوءِ [[اٽلي جي بادشاهت (نيپوليني)|اٽلي جي بادشاهت]] طور.<ref>Napoleon Bonaparte, "The Economy of the Empire in Italy: Instructions from Napoleon to Eugène, Viceroy of Italy", ''Exploring the European Past: Texts & Images'', Second Edition, ed. Timothy E. Gregory (Mason: Thomson, 2007), 65–66.</ref> ڏکڻ کي نيپولين جي ڀيڻوئي [[جواڪيم مورا]] هلائيندو هو. 1814ع جي [[ويانا ڪانگريس]] 18هين صديءَ جي آخر واري صورتحال بحال ڪئي، پر [[فرانسيسي انقلاب]] جا آدرش ختم نه ٿي سگهيا، ۽ 19هين صديءَ جي شروعات جي [[سياسي اٿل پٿل|سياسي اٿل پٿلن]] دوران ٻيهر ظاهر ٿيا. ڪنهن اطالوي رياست طرفان [[اطالوي ترنگو]] جي پهرين قبوليت، [[چيسپاداني جمهوريه]]، [[نيپوليني اٽلي جا جهنڊا|نيپوليني اٽلي]] دوران ٿي، فرانسيسي انقلاب کان پوءِ، جنهن قومي [[خود اراديت]] جي حمايت ڪئي.<ref>{{Cite book |last1=Maiorino |first1=Tarquinio |title=Il tricolore degli italiani. Storia avventurosa della nostra bandiera |last2=Marchetti Tricamo |first2=Giuseppe |last3=Zagami |first3=Andrea |publisher=Arnoldo Mondadori Editore |year=2002 |isbn=978-8-8045-0946-2 |page=156 |language=it}} [http://www.esteri.it/MAE/EN/Benvenuti_in_Italia/Conoscere_Italia/bandieraInno.htm The tri-coloured standard]. Getting to Know Italy, Ministry of Foreign Affairs (retrieved 5 October 2008). {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20080223131121/http://www.esteri.it/MAE/EN/Benvenuti_in_Italia/Conoscere_Italia/bandieraInno.htm|date=23 February 2008}}.</ref> هي واقعو [[ترنگو ڏينهن]] طور ملهايو ويندو آهي.<ref>Article 1 of the law n. 671 of 31 December 1996 ("National celebration of the bicentenary of the first national flag")</ref> === اتحاد === {{Main|اٽلي جو اتحاد}} [[اٽلي جي بادشاهت جو جنم]] اطالوي قومپرستن ۽ [[هائوس آف ساووي]] سان وفادار شاهپرستن جي ڪوششن جو نتيجو هو، جن سڄي [[اطالوي اپٻيٽ]] تي مشتمل هڪ گڏيل بادشاهت قائم ڪرڻ ٿي چاهي. 19هين صديءَ جي وچ تائين، وڌندڙ [[اطالوي قومپرستي]] انقلاب جو سبب بڻجي.<ref>{{Cite web|title=Risorgimento in 'Dizionario di Storia'|url=https://www.treccani.it/enciclopedia/risorgimento_(Dizionario-di-Storia)|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220922035556/https://www.treccani.it/enciclopedia/risorgimento_(Dizionario-di-Storia)|archive-date=22 September 2022|access-date=22 September 2022|website=treccani.it|language=it-IT}}</ref> 1815ع جي [[ويانا ڪانگريس]] کان پوءِ، اٽلي جي سياسي ۽ سماجي اتحاد واري تحريڪ، يعني [[ريسورجي مينتو]]، اٽلي کي رياستن جي گڏجڻ ۽ انهن کي پرڏيهي ڪنٽرول کان آزاد ڪرڻ ذريعي متحد ڪرڻ لاءِ اڀري. هڪ انقلابي شخصيت محب وطن صحافي [[جوزيپي ماتسيني]] هو، جنهن 1830ع واري ڏهاڪي ۾ سياسي تحريڪ [[نوجوان اٽلي]] جو بنياد وڌو؛ هو وحداني جمهوريه جو حامي هو ۽ وسيع قومپرست تحريڪ جي وڪالت ڪندو هو. 1847ع ۾ "[[اِل ڪانتو ديلي اطالياني]]" جي پهرين عوامي پرفارمنس ٿي، جيڪو 1946ع ۾ قومي ترانو بڻيو.<ref>{{Cite book|last1=Maiorino|first1=Tarquinio|last2=Marchetti Tricamo|first2=Giuseppe|last3=Zagami|first3=Andrea|title=Il tricolore degli italiani. Storia avventurosa della nostra bandiera|year=2002|publisher=Arnoldo Mondadori Editore|language=it|isbn=978-8-8045-0946-2|page=18}}; {{Cite web|title=Fratelli d'Italia|url=https://www.quirinale.it/page/inno|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20230426052752/https://www.quirinale.it/page/inno|archive-date=26 April 2023|access-date=1 October 2021|language=it}}</ref> {{Multiple image | align = right | image1 = Giuseppe Mazzini.jpg | width1 = 173 | image2 = Giuseppe Garibaldi 1861.jpg | width2 = 138 | footer = [[جوزيپي ماتسيني]] (کاٻي)، اطالوي انقلابي تحريڪ جو انتهائي اثرائتو اڳواڻ؛ ۽ [[جوزيپي گاريبالدي]] (ساڄي)، جديد دور جي عظيم ترين جرنيلن مان هڪ طور مشهور<ref name="scholar and patriot">{{cite web |url={{Google books|iWK7AAAAIAAJ |page=PA133 |keywords=Garibaldi+one+of+the+greatest+generals+of+modern+time |text= |plainurl=yes}}|title=Scholar and Patriot|publisher=Manchester University Press|via=Google Books}}</ref> ۽ ڏکڻ آمريڪا ۽ يورپ ۾ پنهنجي فوجي ڪارنامن سبب "ٻن جهانن جو هيرو" طور سڃاتو ويندڙ،<ref>{{Cite web|title=Giuseppe Garibaldi (Italian revolutionary)|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/225978/Giuseppe-Garibaldi|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140226091529/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/225978/Giuseppe-Garibaldi|archive-date=26 February 2014|access-date=6 March 2014}}</ref> جنهن ڪيترين فوجي مهمن ۾ وڙهيو، جيڪي [[اٽلي جو اتحاد|اطالوي اتحاد]] تائين پهتيون }} نوجوان اٽلي جو سڀ کان مشهور ميمبر انقلابي ۽ جنرل [[جوزيپي گاريبالدي]] هو،<ref>Denis Mack Smith, ''Modern Italy: A Political History'', (University of Michigan Press, 1997) p. 15. A literary echo may be found in the character of Giorgio Viola in Joseph Conrad's ''[[Nostromo]]''.</ref> جنهن ڏکڻ اٽلي ۾ اتحاد لاءِ جمهوري مهم جي اڳواڻي ڪئي. بهرحال، [[سارڊينيا جي بادشاهت (1720–1861)|سارڊينيا جي بادشاهت]] ۾ هائوس آف ساووي جي اطالوي بادشاهت، جنهن جي حڪومت [[ڪاميليو بينسو، ڪائونٽ آف ڪاوير]] هلائي رهيو هو، به متحد اطالوي رياست قائم ڪرڻ جا ارادا رکندي هئي. يورپ ۾ پکڙيل [[1848ع جا لبرل انقلاب|1848ع جي لبرل انقلابن]] جي پس منظر ۾، [[آسٽريا-هنگري|آسٽريا]] خلاف هڪ ناڪام [[پهرين اطالوي آزاديءَ جي جنگ]] جو اعلان ڪيو ويو. 1855ع ۾، سارڊينيا [[ڪريميائي جنگ]] ۾ برطانيا ۽ فرانس جو اتحادي بڻيو.<ref>Enrico Dal Lago, "Lincoln, Cavour, and National Unification: American Republicanism and Italian Liberal Nationalism in Comparative Perspective". ''The Journal of the Civil War Era'' 3#1 (2013): 85–113.; William L. Langer, ed., ''An Encyclopedia of World Cup History''. 4th ed. 1968. pp 704–7.</ref> سارڊينيا 1859ع جي [[ٻي اطالوي آزاديءَ جي جنگ]] ۾ فرانس جي مدد سان آسٽريائي سلطنت خلاف وڙهيو، جنهن جي نتيجي ۾ [[لومباردي]] آزاد ٿي. [[پلومبيئرز معاهدو|پلومبيئرز معاهدي]] جي بنياد تي، سارڊينيا [[ساووي]] ۽ [[نيس]] فرانس کي حوالي ڪيا، اهڙو واقعو جنهن [[نيسارڊ لڏپلاڻ]] جو سبب بڻيو.<ref>{{Cite web|date=28 August 2017|title="Un nizzardo su quattro prese la via dell'esilio" in seguito all'unità d'Italia, dice lo scrittore Casalino Pierluigi|url=https://www.montecarlonews.it/2017/08/28/notizie/argomenti/altre-notizie-1/articolo/un-nizzardo-su-quattro-prese-la-via-dellesilio-in-seguito-allunita-ditalia-dice-lo-scrittore.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200219165302/http://www.montecarlonews.it/2017/08/28/notizie/argomenti/altre-notizie-1/articolo/un-nizzardo-su-quattro-prese-la-via-dellesilio-in-seguito-allunita-ditalia-dice-lo-scrittore.html|archive-date=19 February 2020|access-date=14 May 2021|language=it}}</ref> 1860–1861ع ۾، گاريبالدي نيپلز ۽ سسلي ۾ اتحاد واري مهم جي اڳواڻي ڪئي.<ref>Mack Smith, Denis (1997). ''Modern Italy; A Political History''. Ann Arbor: The University of Michigan Press. {{ISBN|0-4721-0895-6}}.</ref> [[تيانو]] گاريبالدي ۽ [[وڪٽر ايمانوئل ٻيون]]، سارڊينيا جي آخري بادشاهه، جي مشهور ملاقات جو هنڌ هو، جنهن دوران گاريبالدي وڪٽر ايمانوئل سان هٿ ملايو ۽ کيس [[اٽلي جو بادشاهه]] ڪري سلام ڪيو. ڪاوير 1860ع ۾ گاريبالدي جي ڏکڻ اٽلي کي سارڊينيا جي بادشاهت سان اتحاد ۾ شامل ڪرڻ تي راضي ٿيو. ان سان سارڊينيا جي حڪومت کي 17 مارچ 1861ع تي [[اٽلي جي بادشاهت جو اعلان|متحد اطالوي بادشاهت جو اعلان]] ڪرڻ جي اجازت ملي،<ref>{{Cite news|date=17 March 2017|title=Everything you need to know about March 17th, Italy's Unity Day|url=https://www.thelocal.it/20170317/everything-to-know-about-march-17th-italys-unity-unification-risorgimento-day|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170617212538/https://www.thelocal.it/20170317/everything-to-know-about-march-17th-italys-unity-unification-risorgimento-day|archive-date=17 June 2017|access-date=17 July 2017}}</ref> ۽ وڪٽر ايمانوئل ٻيون ان جو پهريون بادشاهه بڻيو. 1865ع ۾ بادشاهت جي گادي تورين کان فلورينس منتقل ڪئي وئي. 1866ع ۾، وڪٽر ايمانوئل ٻيون، [[پروشيا]] سان اتحاد ڪندي [[آسٽرو-پروشين جنگ]] دوران، [[ٽين اطالوي آزاديءَ جي جنگ]] وڙهي، جنهن جي نتيجي ۾ اٽلي [[وينيتو|وينيتيا]] کي پاڻ ۾ شامل ڪيو. آخرڪار، 1870ع ۾، جڏهن فرانس [[فرانڪو-پروشين جنگ]] دوران روم ڇڏي ڏنو، اطالوين [[روم تي قبضو|پاپائي رياستن تي قبضو ڪيو]]، اتحاد مڪمل ٿيو، ۽ گادي روم منتقل ڪئي وئي.<ref name="scholar and patriot"/> === لبرل دور === {{Main|اٽلي جي بادشاهت|اطالوي ڊائاسپورا|اطالوي سلطنت|پهريين عالمي جنگ دوران اٽلي جي فوجي تاريخ}} {{Multiple image | align = right | image1 = VictorEmmanuel2.jpg | width1 = 125 | image2 = Camillo Benso Cavour di Ciseri.jpg | width2 = 141 | footer = [[وڪٽر ايمانوئل ٻيون]] (کاٻي) ۽ [[ڪاميليو بينسو، ڪائونٽ آف ڪاوير]] (ساڄي)، اتحاد جون اهم شخصيتون، ترتيبوار متحد اٽلي جا پهريان بادشاهه ۽ وزيراعظم بڻيا. }} سارڊينيا جو آئين 1861ع ۾ سڄي اٽلي تائين وڌايو ويو، ۽ نئين رياست لاءِ بنيادي آزاديون مهيا ڪيون ويون؛ پر چونڊ قانونن بي ملڪيت طبقن کي ٻاهر رکيو. نئين بادشاهت هڪ پارلياماني آئيني بادشاهت طور هلائي وئي، جنهن تي لبرلن جو غلبو هو. جيئن اتر اٽلي تيزيءَ سان صنعتي ٿيو، ڏکڻ ۽ اتر جا ڳوٺاڻا علائقا غير ترقي يافته ۽ وڌيڪ آبادي وارا رهيا، جنهن سبب لکين ماڻهو لڏپلاڻ ڪرڻ تي مجبور ٿيا ۽ [[اطالوي ڊائاسپورا|وڏي ۽ اثرائتي ڊائاسپورا]] کي هٿي ملي. [[اطالوي سوشلسٽ پارٽي]] طاقت ۾ وڌي، جنهن روايتي لبرل ۽ قدامت پسند اسٽيبلشمينٽ کي چئلينج ڪيو. 19هين صديءَ جي آخري ٻن ڏهاڪن ۾، اٽلي آفريڪا ۾ [[اطالوي اريٽريا|اريٽريا]]، [[اطالوي صوماليا|صوماليا]]، [[اطالوي ٽرپوليطانيا|ٽرپوليطانيا]] ۽ [[اطالوي سيرينيڪا|سيرينيڪا]] کي ماتحت ڪري [[اطالوي سلطنت|نوآبادياتي طاقت]] بڻجي ويو.<ref>{{Cite web |title=The Italian Colonial Empire |url=http://www.allempires.com/article/index.php?q=italian_colonial |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20120224012449/http://www.allempires.com/article/index.php?q=italian_colonial |archive-date=24 February 2012 |access-date=17 June 2012 |publisher=All Empires |quote=At its peak, just before WWII, the Italian Empire comprehended the territories of present time Italy, Albania, Rhodes, Dodecanese, Libya, Ethiopia, Eritrea, the majority of Somalia and the little concession of Tientsin in China}}</ref><ref>(Bosworth (2005), p. 49.)</ref> 1913ع ۾ مردن لاءِ عام ووٽ جو حق اختيار ڪيو ويو. [[پهريين عالمي جنگ]] کان اڳ واري دور تي [[جيوواني جيوليٽي]] جو غلبو رهيو، جيڪو 1892ع ۽ 1921ع جي وچ ۾ پنج ڀيرا وزيراعظم رهيو. [[File:Trento 3 novembre 1918.jpg|thumb|3 نومبر 1918ع تي، فاتح [[ويتوريو وينيتو جي جنگ]] کان پوءِ، [[ترنتو]] ۾ اطالوي گهوڙيسوار]] [[پهريين عالمي جنگ ۾ اٽلي جي شموليت|اٽلي 1915ع ۾ پهريين عالمي جنگ ۾ داخل ٿيو]]، جنهن جو مقصد قومي اتحاد کي مڪمل ڪرڻ هو، تنهنڪري تاريخ نويسيءَ جي نقطه نظر کان ان کي چوٿين اطالوي آزاديءَ جي جنگ به سمجهيو وڃي ٿو،<ref>{{Cite web|date=6 March 2015|title=Il 1861 e le quattro Guerre per l'Indipendenza (1848–1918) |url=http://www.piacenzaprimogenita150.it/index.php?it%2F176%2Fil-1861-e-le-quattro-guerre-per-lindipendenza-1848-1918|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20220319075828/http://www.piacenzaprimogenita150.it/index.php?it%2F176%2Fil-1861-e-le-quattro-guerre-per-lindipendenza-1848-1918|archive-date=19 March 2022|access-date=12 March 2021|language=it}}</ref> جيئن [[اٽلي جو اتحاد|اٽلي جي اتحاد]] جي پڄاڻي.<ref>{{Cite web|title=La Grande Guerra nei manifesti italiani dell'epoca|url=http://www.beniculturali.it/mibac/export/MiBAC/sito-MiBAC/Contenuti/MibacUnif/Eventi/visualizza_asset.html_1239896580.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20150923183754/http://www.beniculturali.it/mibac/export/MiBAC/sito-MiBAC/Contenuti/MibacUnif/Eventi/visualizza_asset.html_1239896580.html|archive-date=23 September 2015|access-date=12 March 2021|language=it}}; {{Cite book|last=Genovesi|first=Piergiovanni|url=https://books.google.com/books?id=_LntMIUOXngC&q=%22quarta+guerra+d%27indipendenza%22&pg=PA41|title=Il Manuale di Storia in Italia, di Piergiovanni Genovesi|date=11 June 2009|publisher=FrancoAngeli|isbn=978-8-8568-1868-0|language=it|access-date=12 March 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20240116110143/https://books.google.com/books?id=_LntMIUOXngC&q=%22quarta+guerra+d%27indipendenza%22&pg=PA41#v=snippet&q=%22quarta%20guerra%20d'indipendenza%22&f=false|archive-date=16 January 2024|url-status=live}}</ref> اٽلي، جيڪو ظاهري طور [[جرمن سلطنت|جرمن]] ۽ [[آسٽرو-هنگريائي]] سلطنتن سان [[ٽرپل الائنس (1882)|ٽرپل الائنس]] ۾ اتحادي هو، 1915ع ۾ [[پهريين عالمي جنگ جا اتحادي|اتحادين]] سان شامل ٿيو، ۽ [[لنڊن جو معاهدو (1915)|وعدي]] تحت پهريين عالمي جنگ ۾ داخل ٿيو، جنهن ۾ وڏن علائقائي فائدن جو واعدو شامل هو: اولهه [[انر ڪارنيولا]]، اڳوڻو [[آسٽريائي لٽرل]] ۽ [[دلماتيا]]، گڏوگڏ [[عثماني سلطنت]] جا ڪجهه حصا. اتحادي فتح ۾ ملڪ جي حصي سبب ان کي "[[بگ فور (پهريين عالمي جنگ)|بگ فور]]" طاقتن مان هڪ جي حيثيت ملي. فوج جي ٻيهر تنظيم ۽ جبري ڀرتي اطالوي فتحن جو سبب بڻيا. آڪٽوبر 1918ع ۾، اطالوين هڪ وڏي جارحاڻي مهم شروع ڪئي، جيڪا [[ويتوريو وينيتو جي جنگ]] ۾ فتح تي ختم ٿي.<ref>Burgwyn, H. James: ''Italian foreign policy in the interwar period, 1918–1940.'' Greenwood Publishing Group, 1997. p. 4. {{ISBN|0-2759-4877-3}}. Schindler, John R.: ''Isonzo: The Forgotten Sacrifice of the Great War.'' Greenwood Publishing Group, 2001. p. 303. {{ISBN|0-2759-7204-6}}. Mack Smith, Denis: ''Mussolini.'' Knopf, 1982. p. 31. {{ISBN|0-3945-0694-4}}.</ref> هن اطالوي محاذ تي جنگ جي پڄاڻي ڪئي، آسٽرو-هنگريائي سلطنت جي ٽٽڻ کي يقيني بڻايو، ۽ ٻن هفتن کان به گهٽ عرصي ۾ جنگ کي [[جرمني سان جنگبندي|ختم ڪرڻ]] ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو. جنگ دوران 650,000 کان وڌيڪ اطالوي سپاهي ۽ ايترا ئي عام شهري مارجي ويا،<ref>{{Cite book|last=Mortara|first=G|title=La Salute pubblica in Italia durante e dopo la Guerra|publisher=Yale University Press|year=1925|location=New Haven}}</ref> ۽ بادشاهت ڏيوالپڻي جي ڪناري تي هئي. [[سينٽ-جرمين-آن-لي جو معاهدو (1919)|سينٽ-جرمين-آن-لي جو معاهدو]] (1919) ۽ [[راپالو جو معاهدو (1920)|راپالو جو معاهدو]] (1920) [[ترنتينو]] ۽ [[ڏکڻ ٽائرول]]، [[جوليئن مارچ]]، [[استريا]]، [[ڪوارنر نار]] ۽ دلماتيا جي شهر [[زادار|زارا]] کي اٽلي ۾ شامل ڪرڻ جي اجازت ڏني. بعد واري [[روم جو معاهدو (1924)|روم جي معاهدي]] (1924) سبب [[فيومي]] اٽلي سان شامل ٿيو. اٽلي کي لنڊن جي معاهدي ۾ واعدو ڪيل ٻيا علائقا نه مليا، تنهنڪري [[بينيتو موسوليني]] هن نتيجي کي "[[ڪٽيل فتح]]" قرار ڏنو، جنهن [[فاشسٽ اٽلي (1922–1943)|اطالوي فاشزم جي اڀار]] ۾ مدد ڪئي. مورخ "ڪٽيل فتح" کي هڪ "سياسي افسانو" سمجهن ٿا، جنهن کي فاشسٽن [[اطالوي سامراجيت]] کي ڀڙڪائڻ لاءِ استعمال ڪيو.<ref>G.Sabbatucci, ''La vittoria mutilata'', in AA.VV., ''Miti e storia dell'Italia unita'', Il Mulino, Bologna 1999, pp.101–106</ref> اٽلي کي [[قومون جي ليگ]] جي ايگزيڪيوٽو ڪائونسل ۾ مستقل سيٽ ملي. === فاشسٽ حڪومت ۽ ٻي عالمي جنگ === {{Main|فاشسٽ اٽلي|ٻي عالمي جنگ دوران اٽلي جي فوجي تاريخ|اطالوي مهم (ٻي عالمي جنگ)|اٽلي ۾ هولوڪاسٽ}} [[File:Mussolini mezzobusto.jpg|thumb|upright=.7|left|فاشسٽ آمر [[بينيتو موسوليني]] پاڻ کي ''[[دوچي]]'' سڏائيندو هو ۽ 1922ع کان [[اٽلي ۾ فاشسٽ حڪومت جو زوال|1943ع ۾ پنهنجي معزولي]] تائين ملڪ تي حڪومت ڪئي.]] عظيم جنگ جي تباهي کان پوءِ پيدا ٿيل [[ٻه ڳاڙها سال|سوشلسٽ تحريڪن]]، جيڪي [[روسي انقلاب]] کان متاثر هيون، سڄي اٽلي ۾ جوابي انقلاب ۽ دٻاءُ جو سبب بڻيون. لبرل اسٽيبلشمينٽ، سوويت طرز جي انقلاب کان ڊڄندي، موسوليني جي اڳواڻي هيٺ ننڍي [[نيشنل فاشسٽ پارٽي]] جي حمايت شروع ڪئي. آڪٽوبر 1922ع ۾، نيشنل فاشسٽ پارٽي جي [[بليڪ شرٽس]] هڪ [[عوامي مظاهرو]] ۽ "[[روم ڏانهن مارچ]]" وارو ڪُو منظم ڪيو. بادشاهه [[وڪٽر ايمانوئل ٽيون]] موسوليني کي [[اٽلي جو وزيراعظم|وزيراعظم]] مقرر ڪيو، هٿياربند ٽڪراءَ کان سواءِ اقتدار فاشسٽن ڏانهن منتقل ڪندي.<ref>{{Cite book|last=Lyttelton|first=Adrian|title=The Seizure of Power: Fascism in Italy, 1919–1929 |date=2008|publisher=Routledge|isbn=978-0-4155-5394-0|location=New York|pages=75–77}}; {{Cite news|title=March on Rome {{!}} Italian history|url=https://www.britannica.com/event/March-on-Rome|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150504055509/http://www.britannica.com/EBchecked/topic/508871/March-on-Rome|archive-date=4 May 2015|access-date=25 July 2017|work=Encyclopædia Britannica}}</ref> موسوليني سياسي پارٽين تي پابندي وڌي ۽ ذاتي آزاديون گهٽايون، آمريت قائم ڪندي. انهن قدمن عالمي ڌيان حاصل ڪيو ۽ [[نازي جرمني]] ۽ [[شاهي جاپان]] ۾ ساڳين آمريتن کي متاثر ڪيو. [[فاشزم]] اطالوي قومپرستي ۽ سامراجيت تي ٻڌل هو، ۽ رومي ۽ [[وينسي سلطنت|وينسي سلطنتن]] جي ورثي جي بنياد تي [[ارڊينٽزم|ارڊينٽسٽ دعوائن]] وسيلي اطالوي ملڪيتن کي وڌائڻ چاهيندو هو.<ref>{{Cite book|last=Rodogno|first=Davide|author-link=Davide Rodogno|title=Fascism's European Empire: Italian Occupation during the Second World War|date=2006|publisher=Cambridge University Press|location=Cambridge, England|page=88}}; {{Cite book|last=Kallis|first=Aristotle A.|title=Fascist ideology: territory and expansionism in Italy and Germany, 1922–1945 |date=2000|publisher=Routledge|location=London, England; New York City, USA|pages=41}}; {{Cite book|last1=Ball|first1=Terence|title=The Cambridge History of Twentieth-Century Political Thought|last2=Bellamy|first2=Richard|pages=133}}; {{Cite book|last=Stephen J. Lee|url=https://books.google.com/books?id=u-mm5UDlzBEC&pg=PA157|title=European Dictatorships, 1918–1945 |date=2008|publisher=Routledge|isbn=978-0-4154-5484-1|pages=157–158|access-date=8 February 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211001320/https://books.google.com/books?id=u-mm5UDlzBEC&pg=PA157#v=onepage&q&f=false|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}</ref> انهيءَ سبب فاشسٽ [[مداخلت پسند پرڏيهي پاليسي]] ۾ مصروف رهيا. 1935ع ۾، موسوليني [[ٻي اطالو-ابيسينيائي جنگ|ايٿوپيا تي حملو ڪيو]] ۽ [[اطالوي اوڀر آفريڪا]] قائم ڪيو، جنهن جي نتيجي ۾ عالمي اڪيلائي پيدا ٿي. اٽلي [[قومون جي ليگ]] مان نڪري ويو. پوءِ اٽلي [[اسٽيل جو معاهدو|نازي جرمني سان اتحاد]] ڪيو ۽ [[ٽرائيپارٽائيٽ پيڪٽ|جاپاني سلطنت]] سان گڏ ٿيو، ۽ [[اسپيني گهرو جنگ]] ۾ [[فرانسسڪو فرانڪو]] جي مضبوط حمايت ڪئي. اپريل 1939ع ۾، اٽلي [[البانيا تي اطالوي حملو|البانيا تي حملو ڪيو]]. اٽلي 10 جون 1940ع تي ٻي عالمي جنگ ۾ داخل ٿيو. ان تاريخ تائين فرانس عملي طور [[فرانس جي جنگ]] هارائي چڪو هو. مختلف وقتن تي، اطالوي [[برطانوي صومالي لينڊ تي اطالوي قبضو|برطانوي صومالي لينڊ]]، [[مصر تي اطالوي حملو|مصر]]، [[بلقان مهم (ٻي عالمي جنگ)|بلقان]] ۽ اوڀر محاذن تي اڳتي وڌيا. بهرحال، اهي [[اوڀر محاذ تي اطالوي شموليت|اوڀر محاذ]] سان گڏ [[اوڀر آفريقي مهم (ٻي عالمي جنگ)|اوڀر آفريقي]] ۽ [[اتر آفريقي مهم|اتر آفريقي]] مهمن ۾ شڪست کائي ويا، ۽ آفريڪا ۽ بلقان ۾ پنهنجا علائقا وڃائي ويٺا. [[اطالوي جنگي ڏوهه|اطالوي جنگي ڏوهن]] ۾ [[عدالت کان ٻاهر قتل]] ۽ [[نسلي صفائي]] شامل هئا،<ref>James H. Burgwyn (2004). [http://www.ingentaconnect.com/content/routledg/rmis/2004/00000009/00000003/art00005 General Roatta's war against the partisans in Yugoslavia: 1942] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130921054155/http://www.ingentaconnect.com/content/routledg/rmis/2004/00000009/00000003/art00005|date=21 September 2013}}, Journal of Modern Italian Studies, Volume 9, Number 3, pp. 314–329(16)</ref> جن ۾ لڳ ڀڳ 25,000 ماڻهن، خاص طور يوگوسلاوين، کي [[اطالوي حراستي ڪيمپ|اطالوي حراستي ڪيمپن]] ۽ ٻين هنڌن ڏانهن جلاوطن ڪيو ويو. [[يوگوسلاو پارٽيزنز]] جنگ دوران ۽ ان کان پوءِ نسلي اطالوي آبادي خلاف پنهنجا ڏوهه ڪيا، جن ۾ [[فوئبي قتل عام]] شامل هئا. جولاءِ 1943ع ۾ [[سسلي تي اتحادي حملو]] شروع ٿيو، جنهن 25 جولاءِ تي [[اٽلي ۾ فاشسٽ حڪومت جو زوال|فاشسٽ حڪومت جي خاتمي]] جو سبب بڻيو. بادشاهه [[وڪٽر ايمانوئل ٽيون]] جي حڪم سان موسوليني کي معزول ۽ گرفتار ڪيو ويو. 3 سيپٽمبر تي، اٽلي [[ڪاسيبلي جي جنگبندي]] تي صحيح ڪئي،<!-- it became effective on 8 Sept---> جنهن برطانيا ۽ آمريڪا سان جنگ ختم ڪئي. جرمن، اطالوي فاشسٽن جي مدد سان، اتر ۽ وچ اٽلي تي ڪنٽرول حاصل ڪرڻ ۾ ڪامياب ٿيا ([[آپريشن آڪسي]]). ملڪ جنگ جو ميدان رهيو، جڏهن ته اتحادي ڏکڻ کان اڳتي وڌندا رهيا. [[File:01 partigiani a milano1.jpg|thumb|اپريل 1945ع ۾ [[اٽلي جي آزادي]] تائين پهچندڙ آخري بغاوت دوران ميلان ۾ [[اطالوي مزاحمتي تحريڪ|اطالوي پارٽيزن]]]] اتر ۾، جرمنن [[اطالوي سماجي جمهوريه]] (RSI) قائم ڪئي، جيڪا هڪ نازي [[ڪٺ پتلي رياست]] ۽ [[سهڪاريت پسند|سهڪاريت پسند]] حڪومت هئي، جنهن ۾ موسوليني کي جرمن پيراٽروپرن طرفان [[گران ساسو ريڊ|بچائڻ]] کان پوءِ اڳواڻ مقرر ڪيو ويو. اطالوي فوجن جو باقي حصو [[اطالوي هم جنگي فوج]] ۾ منظم ڪيو ويو، جنهن اتحادي طاقتن سان گڏ وڙهيو، جڏهن ته موسوليني سان وفادار ٻيون اطالوي فوجون [[نيشنل ريپبلڪن آرمي]] ۾ جرمنن سان گڏ وڙهڻ لاءِ چونڊيو. جرمن فوجن، RSI جي سهڪار سان، قتل عام ڪيا ۽ هزارين يهودين کي موت جي ڪيمپن ڏانهن جلاوطن ڪيو. جنگبندي کان پوءِ واري دور ۾ [[اطالوي مزاحمت]] اڀري، جنهن [[آپريشن آڪسي|نازي جرمن قابضن]] ۽ سهڪاريت پسندن خلاف گوريلا جنگ وڙهي.<ref>G. Bianchi, ''La Resistenza'', in: AA.VV., ''Storia d'Italia'', vol. 8, pp. 368–369.</ref> هن دور جو هڪ پاسو [[اطالوي گهرو جنگ]] هو، ڇاڪاڻ⁠تہ پارٽيزنن ۽ فاشسٽ RSI فوجن جي وچ ۾ ويڙهه ٿي.<ref>{{Cite web|title=Storia della guerra civile in Italia|url=http://www.istitutobiggini.it/storia_pisano.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20221013183444/https://www.istitutobiggini.it/storia_pisano.pdf|archive-date=13 October 2022|access-date=28 August 2023}}; See the books from Italian historian [[Giorgio Pisanò]] ''Storia della guerra civile in Italia'', 1943–1945, 3 voll., Milano, FPE, 1965 and the book ''L'Italia della guerra civile'' ("Italy of civil war"), published in 1983 by the Italian writer and journalist [[Indro Montanelli]] as the fifteen volume of the ''Storia d'Italia'' ("History of Italy") by the same author.</ref><ref>{{Cite book|last=Pavone|first=Claudio|title=Una guerra civile. Saggio storico sulla moralità della Resistenza|date=1991|publisher=Bollati Boringhieri|isbn=8-8339-0629-9|location=Torino|page=238|language=it}}</ref> اپريل 1945ع ۾، جڏهن شڪست ويجهي هئي، موسوليني اتر طرف ڀڄڻ جي ڪوشش ڪئي،<ref>{{Citation|last=Viganò|first=Marino|title=Un'analisi accurata della presunta fuga in Svizzera|date=2001|work=Nuova Storia Contemporanea|volume=3|language=it}}</ref> پر پارٽيزنن هٿان پڪڙيو ويو ۽ [[بينيتو موسوليني جو موت|فوري طور قتل ڪيو ويو]].<ref>{{Cite news|date=28 April 1945|title=1945: Italian partisans kill Mussolini |url=https://news.bbc.co.uk/onthisday/hi/dates/stories/april/28/newsid_3564000/3564529.stm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20111126075555/http://news.bbc.co.uk/onthisday/hi/dates/stories/april/28/newsid_3564000/3564529.stm|archive-date=26 November 2011|access-date=17 October 2011|publisher=BBC News}}</ref> دشمنيون 29 اپريل 1945ع تي ختم ٿيون، [[ڪازيرتا جي هٿيار ڦٽا ڪرڻ|جڏهن اٽلي ۾ جرمن فوجن هٿيار ڦٽا ڪيا]]. جنگ ۾ لڳ ڀڳ اڌ ملين اطالوي مارجي ويا،<ref>{{Cite encyclopedia|title=Italy – Britannica Online Encyclopedia|encyclopedia=Encyclopædia Britannica|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297474/Italy|access-date=2 August 2010|archive-url=https://web.archive.org/web/20120306095718/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297474/Italy|archive-date=6 March 2012|url-status=live}}</ref> سماج ورهائجي ويو، ۽ معيشت لڳ ڀڳ تباهه ٿي وئي؛ 1944ع ۾ في فرد آمدني 1900ع کان پوءِ سڀ کان هيٺين سطح تي هئي.<ref>{{Cite book|title=Liberal and fascist Italy, 1900–1945 |date=2002|publisher=Oxford University Press|editor-last=Lyttelton|editor-first=Adrian|page=13}}</ref> جنگ کان پوءِ اطالوي جمهوريت پسندي ٻيهر اڀري، جنهن [[1946ع اطالوي اداراتي ريفرنڊم]] ڏانهن واٽ هموار ڪئي.<ref>{{Cite encyclopedia|title=Italia|encyclopedia=Dizionario enciclopedico italiano|publisher=[[Treccani]]|date=1970|volume=VI|page=456|language=it}}</ref> === جمهوري دور === {{Main|اطالوي جمهوريه جي تاريخ}} اٽلي 2 جون تي ٿيل 1946ع جي ريفرنڊم کان پوءِ جمهوريه بڻيو،<ref>{{Cite AV media|url=https://archive.org/details/1946-06-06_Damage_Foreshadows_A-Bomb_Test|title=Damage Foreshadows A-Bomb Test, 1946/06/06 (1946) |publisher=[[Universal Newsreel]]|year=1946|access-date=22 February 2012}}</ref> اهو ڏينهن ان کان پوءِ ''[[جمهوريه جو عيد]]'' طور ملهايو وڃي ٿو. اها پهريون ڀيرو هئي جو عورتن قومي سطح تي ووٽ ڏنو.<ref>{{Cite web|title=Italia 1946: le donne al voto, dossier a cura di Mariachiara Fugazza e Silvia Cassamagnaghi |url=http://www.insmli.it/pubblicazioni/35/Voto%20donne%20versione%20def.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110520041048/http://www.insmli.it/pubblicazioni/35/Voto%20donne%20versione%20def.pdf|archive-date=20 May 2011|access-date=30 May 2011}}; {{Cite news|title=La prima volta in cui le donne votarono in Italia, 75 anni fa|url=https://www.ilpost.it/2021/03/10/primo-voto-italia-donne-10-marzo-1946|access-date=24 August 2021|work=Il Post|date=10 March 2021|language=it-IT|archive-date=23 August 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210823162103/https://www.ilpost.it/2021/03/10/primo-voto-italia-donne-10-marzo-1946|url-status=live}}</ref> وڪٽر ايمانوئل ٽئين جي پٽ، [[امبيرتو ٻيون]]، کي تخت ڇڏڻ تي مجبور ڪيو ويو. [[اٽلي جو آئين|جمهوري آئين]] 1948ع ۾ منظور ڪيو ويو. [[اٽلي ۽ اتحادي طاقتن جي وچ ۾ پيرس جو معاهدو]] تحت، [[ايڊرياٽڪ سمنڊ]] جي ڀرسان علائقا [[سوشلسٽ وفاقي جمهوريه يوگوسلاويا|يوگوسلاويا]] سان شامل ڪيا ويا، جنهن جي نتيجي ۾ [[استريائي-دلماتيني لڏپلاڻ]] ٿي، جنهن ۾ لڳ ڀڳ 300,000 [[استريائي اطالوي|استريائي]] ۽ [[دلماتيني اطالوي]] لڏي ويا.<ref>{{Cite web|last=Tobagi|first=Benedetta|title=La Repubblica italiana {{!}} Treccani, il portale del sapere|url=http://www.treccani.it/scuola/lezioni/storia/la_repubblica_italiana.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20160305001726/http://www.treccani.it/scuola/lezioni/storia/la_repubblica_italiana.html|archive-date=5 March 2016|access-date=28 January 2015|publisher=Treccani.it}}</ref> اٽلي پنهنجون سڀ نوآبادياتي ملڪيتون وڃايون، جنهن سان [[اطالوي سلطنت]] ختم ٿي. [[File:Alcide de Gasperi 2.jpg|thumb|upright=.7|[[الچيدي دي گاسپري]]، جمهوريه جو [[اٽلي جي وزيراعظمن جي فهرست|پهريون]] [[اٽلي جو وزيراعظم]] ۽ [[يورپي يونين جا باني پيءُ|يورپي يونين جي باني پيئرن]] مان هڪ]] ڪميونسٽ قبضي جي خوف [[1948ع جي اطالوي عام چونڊن]] ۾ فيصلائتو ڪردار ادا ڪيو، جتي [[ڪرسچن ڊيموڪريسي (اٽلي)|ڪرسچن ڊيموڪريٽن]]، [[الچيدي دي گاسپري]] جي اڳواڻي هيٺ، وڏي اڪثريت سان فتح حاصل ڪئي.<ref>{{Cite book|last1=Lawrence S. Kaplan|url=https://books.google.com/books?id=UV-ti1sYcbcC|title=NATO 1948: The Birth of the Transatlantic Alliance |last2=Morris Honick|date=2007|publisher=Rowman & Littlefield|isbn=978-0-7425-3917-4|pages=52–55|access-date=5 January 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20240116110143/https://books.google.com/books?id=UV-ti1sYcbcC|archive-date=16 January 2024|url-status=live}}; {{Cite book|author=Robert Ventresca|title=From Fascism to Democracy: Culture and Politics in the Italian Election of 1948 |publisher=University of Toronto Press|date=2004|pages=236–37}}</ref> نتيجي طور، 1949ع ۾ اٽلي [[نيٽو]] جو ميمبر بڻيو. [[مارشل پلان]] معيشت کي بحال ڪيو، جنهن 1960ع واري ڏهاڪي جي آخر تائين هڪ اهڙو دور ڏٺو جيڪو [[اطالوي معاشي معجزو]] جي نالي سان مشهور آهي. 1950ع واري ڏهاڪي ۾ اٽلي [[يورپي برادرين]] جو باني ملڪ بڻيو، جيڪي بعد ۾ يورپي يونين جو بنياد بڻيون. 1960ع واري ڏهاڪي جي آخر کان 1980ع واري ڏهاڪي جي شروعات تائين، ملڪ ''[[ليڊ جا سال (اٽلي)|ليڊ جا سال]]'' نالي دور مان گذريو، جيڪو معاشي مشڪلاتن، خاص طور تي [[1973ع جو تيل بحران]]، سماجي تڪرارن ۽ دهشتگرد حملا ۽ قتل عام جي واقعن سان نمايان هو.<ref>{{Cite web|year=1995|title=Commissione parlamentare d'inchiesta sul terrorismo in Italia e sulle cause della mancata individuazione dei responsabili delle stragi (Parliamentary investigative commission on terrorism in Italy and the failure to identify the perpetrators)|url=http://www.isn.ethz.ch/php/documents/collection_gladio/report_ital_senate.pdf|archive-url=https://web.archive.org/web/20060819211212/http://www.isn.ethz.ch/php/documents/collection_gladio/report_ital_senate.pdf|archive-date=19 August 2006|access-date=2 May 2006|language=it}}; {{In lang|en|it|fr|de}} {{Cite web|title=Secret Warfare: Operation Gladio and NATO's Stay-Behind Armies|url=http://www.isn.ethz.ch/php/collections/coll_gladio.htm#Documents|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20060425182721/http://www.isn.ethz.ch/php/collections/coll_gladio.htm|archive-date=25 April 2006|access-date=2 May 2006|publisher=Swiss Federal Institute of Technology / International Relation and Security Network}}; {{Cite web|date=24 June 2000|title=Clarion: Philip Willan, Guardian, 24 June 2000, p. 19 |url=http://www.cambridgeclarion.org/press_cuttings/us.terrorism_graun_24jun2000.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100329113138/http://www.cambridgeclarion.org/press_cuttings/us.terrorism_graun_24jun2000.html|archive-date=29 March 2010|access-date=24 April 2010|publisher=Cambridgeclarion.org}}</ref> معيشت ٻيهر بحال ٿي ۽ اٽلي 1970ع واري ڏهاڪي ۾ [[جي-7]] ۾ شامل ٿيڻ کان پوءِ دنيا جي پنجين وڏي صنعتي قوم بڻجي ويو. بهرحال، قومي قرض مجموعي ملڪي پيداوار (GDP) جي 100 سيڪڙو کان به وڌي ويو. 1992ع ۽ 1993ع جي وچ ۾، حڪومت جي نون مافيا مخالف قدمن جي نتيجي ۾ اٽلي [[سسلين مافيا]] طرفان ڪيل دهشتگرد حملن کي منهن ڏنو.<ref>{{Cite web|date=8 March 2012|title=New Arrests for Via D'Amelio Bomb Attack|url=https://www.corriere.it/International/english/articoli/2012/03/08/borsellino.shtml|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20121013204755/http://www.corriere.it/International/english/articoli/2012/03/08/borsellino.shtml|archive-date=13 October 2012|access-date=9 February 2019|website=Corriere della Sera}}</ref> ووٽر، جيڪي سياسي جمود، وڏي عوامي قرضي ۽ [[اٽلي ۾ بدعنواني|بدعنواني]] کان مايوس هئا، جيڪا [[ماني پوليتي|صاف هٿن]] واري جاچ ذريعي ظاهر ٿي، بنيادي سڌارن جو مطالبو ڪرڻ لڳا. ڪرسچن ڊيموڪريٽ، جيڪي لڳ ڀڳ 50 سالن تائين حڪومت ڪندا رهيا هئا، بحران جو شڪار ٿيا ۽ ٽٽي مختلف ڌڙن ۾ ورهائجي ويا.<ref>The so-called "Second Republic" was born by forceps: not with a revolt of Algiers, but formally under the same Constitution, with the mere replacement of one ruling class by another: {{Cite journal|last=Buonomo|first=Giampiero|year=2015|title=Tovaglie pulite|journal=Mondoperaio Edizione Online}}</ref> ڪميونسٽن پاڻ کي هڪ [[سماجي جمهوريت پسند]] قوت طور ٻيهر منظم ڪيو. 1990ع ۽ 2000ع واري ڏهاڪن دوران، [[مرڪز-ساڄي اتحاد (اٽلي)|مرڪز-ساڄي اتحاد]] (جنهن تي ميڊيا جي واپاري شخصيت [[سلويو برلسڪوني]] جو غلبو هو) ۽ [[مرڪز-کاٻي اتحاد (اٽلي)|مرڪز-کاٻي اتحاد]] (جنهن جي اڳواڻي پروفيسر [[رومانو پروڊي]] ڪندو هو) باري باري حڪومت ڪندا رهيا. 21هين صديءَ جي شروعات ۾، اٽلي سياسي ۽ معاشي عدم استحڪام جي هڪ ڊگهي دور مان گذريو، جيڪو بين الاقوامي بحرانن کان گهڻو متاثر ٿيو. 2008ع ۾ شروع ٿيندڙ [[عظيم معاشي بحران]] جا اثر ملڪ جي معيشت ۽ عوامي ماليات تي گهرا پيا، جنهن جي نتيجي ۾ [[سخت مالي پاليسيون]] اختيار ڪيون ويون ۽ استحڪام ۽ عالمي اعتبار کي يقيني بڻائڻ لاءِ [[ٽيڪنوڪريٽ]] يا وسيع اتحادي حڪومتن تي وڌيڪ ڀروسو ڪيو ويو.<ref>{{Cite news|last=Hooper|first=John|date=16 November 2011|title=Mario Monti appoints technocrats to steer Italy out of economic crisis|url=https://www.theguardian.com/world/2011/nov/16/mario-monti-technocratic-cabinet-italy|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200319230844/https://www.theguardian.com/world/2011/nov/16/mario-monti-technocratic-cabinet-italy|archive-date=19 March 2020|access-date=19 March 2020|work=The Guardian}}</ref> [[File:Imigrantes salvos no Mar Mediterrâneo - SALVAMAR 2015 (52149723177).jpg|300px|thumb|[[غير قانوني مهاجر]]، جيڪي 5 سيپٽمبر 2015ع تي [[ڪاتانيا]] جي اطالوي بندرگاهه ڏانهن [[بحر روم]] ذريعي سفر ڪري رهيا آهن]] 2010ع واري ڏهاڪي دوران، نئين وزيراعظم [[ماتيو رينزي]] طرفان ادارتي سڌارا متعارف ڪرائڻ جون ڪوششون ڪيون ويون، جن جو مقصد سياسي نظام کي وڌيڪ مؤثر بڻائڻ ۽ انتظامي شاخ کي مضبوط ڪرڻ هو، پر اهي تجويزون [[2016ع جو اطالوي آئيني ريفرنڊم]] ۾ رد ٿي ويون.<ref>{{Cite news|date=12 December 2016|title=New Italian PM Paolo Gentiloni sworn in|url=https://www.bbc.co.uk/news/world-europe-38295549|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20191129122857/https://www.bbc.co.uk/news/world-europe-38295549|archive-date=29 November 2019|access-date=19 March 2020|publisher=BBC News}}</ref> ساڳئي وقت، [[يورپي مهاجر بحران]] اٽلي کي [[يورپي يونين]] ۾ داخل ٿيڻ جي هڪ اهم مرڪزي دروازي جي حيثيت ڏني، ڇاڪاڻ⁠تہ وڏي تعداد ۾ مهاجر ۽ پناهه گهرندڙ [[بحر روم]] رستي يورپ پهتا،<ref>{{Cite news|date=21 May 2018|title=What will Italy's new government mean for migrants?|url=https://www.thelocal.it/20180521/what-will-italys-new-government-mean-for-migrants|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190401231010/https://www.thelocal.it/20180521/what-will-italys-new-government-mean-for-migrants|archive-date=1 April 2019|access-date=8 June 2018|work=The Local Italy}}</ref> خاص طور تي سب-صحارا آفريڪا مان.<ref>{{Cite news|date=18 July 2017|title=African migrants fear for future as Italy struggles with surge in arrivals|url=https://www.reuters.com/article/us-italy-migrants-africa/african-migrants-fear-for-future-as-italy-struggles-with-surge-in-arrivals-idUSKBN1A30QD|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190402002627/https://www.reuters.com/article/us-italy-migrants-africa/african-migrants-fear-for-future-as-italy-struggles-with-surge-in-arrivals-idUSKBN1A30QD|archive-date=2 April 2019|access-date=8 June 2018|work=Reuters}}</ref> هن صورتحال جا اهم سماجي ۽ سياسي اثر ٿيا، جنهن سبب اميگريشن بابت عوامي بحث وڌيو ۽ [[عوام پسند]] سياسي پارٽين جي حمايت ۾ واڌ آئي.<ref>{{Cite news|title=Italy starts to show the strains of migrant influx|url=http://www.thelocal.it/20150519/migrant-surge-tests-italys-humanitarian-instincts|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170429061446/https://www.thelocal.it/20150519/migrant-surge-tests-italys-humanitarian-instincts|archive-date=29 April 2017|access-date=10 January 2017|work=[[The Local]]}}; {{Cite news|title=Italy's far right jolts back from dead|url=http://www.politico.eu/article/italys-other-matteo-salvini-northern-league-politicians-media-effettosalvini|access-date=10 January 2017|work=Politico|date=3 February 2016|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170119122156/http://www.politico.eu/article/italys-other-matteo-salvini-northern-league-politicians-media-effettosalvini|archive-date=19 January 2017}}</ref><ref>{{Cite news|date=24 May 2018|title=Opinion – The Populists Take Rome|url=https://www.nytimes.com/2018/05/24/opinion/populists-rome-five-star-movement.html|url-access=subscription|url-status=live|archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20220103/https://www.nytimes.com/2018/05/24/opinion/populists-rome-five-star-movement.html|archive-date=3 January 2022|access-date=2 June 2018|work=The New York Times}}{{Cbignore}}</ref> [[اٽلي ۾ ڪووڊ-19 وبا|ڪووڊ-19 وبا]]، جيڪا 2020ع ۾ شروع ٿي، ملڪ جي عوامي صحت ۽ معاشي ڪارڪردگي کي سخت متاثر ڪيو، ۽ اڳ ۾ موجود ڍانچائي ڪمزورين کي وڌيڪ نمايان بڻايو.<ref>{{Cite news|last=Ellyatt|first=Holly|date=19 March 2020|title=Italy's lockdown will be extended, prime minister says as death toll spikes and hospitals struggle|url=https://www.cnbc.com/2020/03/19/italys-death-rate-reaches-record-high-hospitals-in-lombardy-struggle.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200319084719/https://www.cnbc.com/2020/03/19/italys-death-rate-reaches-record-high-hospitals-in-lombardy-struggle.html|archive-date=19 March 2020|access-date=19 March 2020|publisher=CNBC}}</ref> ان جي جواب ۾، [[اٽلي ۾ ڪووڊ-19 لاڪ ڊائون|غير معمولي قدم اختيار ڪيا ويا]] ته جيئن معيشت کي سهارو ملي سگهي، جن مان ڪيترائي يورپي سطح تي گڏيل طور هم آهنگ ڪيا ويا.<ref>[https://www.agi.it/economia/news/2020-04-14/coronavirus-fmi-crisi-economica-8331041/ L'Italia pagherà il conto più salato della crisi post-epidemia] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20200527124958/https://www.agi.it/economia/news/2020-04-14/coronavirus-fmi-crisi-economica-8331041|date=27 May 2020}}, AGI</ref><ref>{{Cite web|date=12 February 2021|title=Mario Draghi's new government to be sworn in on Saturday|url=http://www.theguardian.com/world/2021/feb/12/mario-draghis-new-italian-government-to-be-sworn-in-on-saturday|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210419104552/https://www.theguardian.com/world/2021/feb/12/mario-draghis-new-italian-government-to-be-sworn-in-on-saturday|archive-date=19 April 2021|access-date=19 February 2021|website=The Guardian}}</ref> 2022ع ۾، [[جورجيا ميلوني]] اٽلي جي پهرين خاتون وزيراعظم طور حلف کنيو.<ref>{{Cite news|date=21 October 2022|title=Who is Giorgia Meloni? The rise to power of Italy's new far-right PM|url=https://www.bbc.com/news/world-europe-63351655|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20221024023546/https://www.bbc.com/news/world-europe-63351655|archive-date=24 October 2022|access-date=24 October 2022|publisher=BBC News}}</ref> == جاگرافي == {{Main|اٽلي جي جاگرافي}} {{Further|اٽلي جي ارضيات|اٽلي ۾ آتش فشاني سرگرمي|اٽلي جي دريائن جي فهرست|اٽلي جي ڍنڍن جي فهرست|اٽلي جي ٻيٽن جي فهرست|اٽلي (جاگرافيائي علائقو)}} [[File:Italy relief location map.jpg|thumb|اٽلي جو جاگرافيائي اُڀار وارو نقشو]] اٽلي، جنهن جو علائقو گهڻي حد تائين [[اٽلي (جاگرافيائي علائقو)|ساڳئي نالي واري جاگرافيائي علائقي]] سان ملي ٿو،<ref name="Treccani">{{Citation |title=Italia |volume=VI |page=413 |year=1970 |publisher=[[Treccani]] |language=it |encyclopedia=Dizionario enciclopedico italiano}}</ref> [[ڏکڻ يورپ]] ۾ واقع آهي<ref>{{Cite web |title=Southern Europe, a peninsula extending into the central Mediterranean Sea, northeast of Tunisia |url=https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20210701235642/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy |archive-date=1 July 2021 |access-date=17 August 2021 |website=The World Factbook |publisher=Central Intelligence Agency}}</ref> (۽ [[اولهه يورپ]] جو حصو پڻ سمجهيو ويندو آهي{{efn|name=WE}})، [[35هين اتر متوازي|35° اتر]] ۽ [[47° اتر]] ويڪرائي ڦاڪن، ۽ [[6هين اوڀر نصف النهار|6° اوڀر]] ۽ [[19هين اوڀر نصف النهار|19° اوڀر]] ڊگهائي ڦاڪن جي وچ ۾. اتر ۾، اولهه کان اوڀر طرف، اٽلي جون سرحدون [[فرانس]]، [[سوئٽزرلينڊ]]، [[آسٽريا]] ۽ [[سلووينيا]] سان ملن ٿيون، ۽ تقريباً [[الپس]] جي آبي ورهاست واري حد تائين پکڙيل آهن، جنهن ۾ [[پو ماٿري]] ۽ [[وينيسيائي ميدان]] شامل آهن. ملڪ [[اطالوي اپٻيٽ]]، [[سسلي]] ۽ [[سارڊينيا]] (جيڪي [[بحر روم]] جا سڀ کان وڏا ٻيٽ آهن)، ۽ [[اٽلي جي ٻيٽن جي فهرست|ڪيترن ننڍن ٻيٽن]] تي مشتمل آهي.<ref name="Treccani" /> اٽلي جا ڪي علائقا الپائن حوض کان ٻاهر به پکڙيل آهن، ۽ ڪجهه ٻيٽ [[يوروشيا]] جي براعظمي کنڊ کان ٻاهر واقع آهن. ملڪ جو ڪل پکيڙ {{Convert|301230|km2|0|abbr=out}} آهي، جنهن مان {{Convert|294020|km2|0|abbr=on}} خشڪي ۽ {{Convert|7210|km2|0|abbr=on}} پاڻي آهي.<ref name="Area">{{Cite web|date=30 October 2014|title=Principali dimensioni geostatistiche e grado di urbanizzazione del Paese|url=https://www.istat.it/it/archivio/137001|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141117054950/https://www.istat.it/it/archivio/137001|archive-date=17 November 2014|access-date=22 March 2019|website=istat.it}}</ref> ٻيٽن سميت، اٽلي جي سامونڊي ڪناري جي ڊيگهه {{Convert|7600|km|0|abbr=off}} آهي، جيڪا [[بحر روم]]، [[ليگورين سمنڊ]]، [[ٽيرينين سمنڊ]]، [[آئيونين سمنڊ]]<ref>{{Cite book|url=https://iho.int/uploads/user/pubs/standards/s-23/S-23_Ed3_1953_EN.pdf|title=Limits of Oceans and Seas|publisher=[[Organisation hydrographique internationale]]|year=1953|edition=3rd|access-date=28 December 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20111008191433/http://www.iho.int/iho_pubs/standard/S-23/S-23_Ed3_1953_EN.pdf|archive-date=8 October 2011|issue=28}}</ref> ۽ [[ايڊرياٽڪ سمنڊ]] سان لڳي ٿي.{{Sfn|Cushman-Roisin|Gačić|Poulain|2001|pp=1–2}} فرانس سان سرحد {{Convert|488|km|0|abbr=on}}، سوئٽزرلينڊ سان {{Convert|740|km|0|abbr=on}}، آسٽريا سان {{Convert|430|km|0|abbr=on}} ۽ سلووينيا سان {{Convert|232|km|0|abbr=on}} ڊگهي آهي. [[سان مارينو]] ۽ [[ويٽيڪن سٽي]] (دنيا جو سڀ کان ننڍو ملڪ ۽ [[هولي سي]] جي انتظام هيٺ عالمي [[ڪيٿولڪ چرچ]] جو مرڪز) اٽلي جي اندر واقع [[انڪليو]] آهن،<ref>{{Cite encyclopedia|year=2012|title=San Marino|encyclopedia=Encyclopædia Britannica|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/521449/San-Marino|access-date=1 March 2011|archive-url=https://web.archive.org/web/20110511180105/http://www.britannica.com/EBchecked/topic/521449/San-Marino|archive-date=11 May 2011|url-status=live}}; {{Cite news|url=https://www.bbc.com/news/world-europe-17994868|title=Vatican country profile|year=2018|publisher=BBC News|access-date=24 August 2018|archive-date=25 August 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20180825011001/https://www.bbc.com/news/world-europe-17994868|url-status=live}}</ref> جڏهن ته [[ڪامپيوني ڊي اٽاليا]] سوئٽزرلينڊ جي اندر واقع هڪ اطالوي [[ايڪسڪليو]] آهي.<ref>{{Cite web|title=Democracy in Figures|url=http://demo.istat.it/index_e.php|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210126215040/http://demo.istat.it/index_e.php|archive-date=26 January 2021|access-date=28 May 2021|website=[[Italian National Institute of Statistics]]}}</ref> سان مارينو سان سرحد {{Convert|39|km|0|abbr=on}} ۽ ويٽيڪن سٽي سان {{Convert|3.2|km|1|abbr=on}} ڊگهي آهي.<ref name=Area/> [[File:Monte Bianco DSF1243-m.jpg|thumb|[[مونٽي بيانڪو]] (مون بلان)، [[اوستا وادي]] ۾، جيڪو [[يورپي يونين]] جو سڀ کان اوچو مقام آهي]] اٽلي جي 35 سيڪڙو کان وڌيڪ زمين جبلن تي مشتمل آهي.<ref name="eug92">{{Cite book|last=Riganti|first=dir. da Alberto|title=Enciclopedia universale Garzanti.|publisher=Garzanti|year=1991|isbn=8-8115-0459-7|edition=Nuova ed. aggiornata e ampliata.|location=Milano}}</ref> [[اپينائن جبل]] اپٻيٽ جي مرڪزي ريڙهه آهن، جڏهن ته [[الپس]] اترين سرحد جو وڏو حصو ٺاهين ٿا، جتي اٽلي جو سڀ کان اوچو مقام [[مونٽي بيانڪو]] (مون بلان) جي چوٽيءَ تي {{Cvt|4810|m|ft}} جي اوچائي تي واقع آهي. ٻيا مشهور جبل [[مونٽي چيروينو]] (ميٽرهورن) ۽ [[ڊولومائيٽس]] آهن. اٽلي جا ڪيترائي حصا [[اٽلي ۾ آتش فشاني سرگرمي|آتش فشاني اصل]] جا آهن. ڏکڻ جا گهڻا ننڍا ٻيٽ ۽ ٻيٽ-گروهه [[آتش فشاني ٻيٽ]] آهن. فعال آتش فشانن ۾ [[ايٽنا جبل]] (سسلي ۾ ۽ يورپ جو سڀ کان وڏو فعال آتش فشان)، [[ولڪانو]]، [[اسٽرومبولي]] ۽ [[ويسوويس]] شامل آهن. اٽلي جون اڪثر [[اٽلي جون دريائون|دريائون]] [[ايڊرياٽڪ سمنڊ]] يا [[ٽيرينين سمنڊ]] ۾ ڇوڙ ڪن ٿيون.<ref>{{Cite web|title=List of Italian rivers|url=http://www.comuni-italiani.it/fiumi|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170916010640/http://www.comuni-italiani.it/fiumi|archive-date=16 September 2017|access-date=30 July 2018|publisher=comuni-italiani.it}}</ref> سڀ کان ڊگهي درياهه [[پو درياهه]] آهي، جيڪو الپس مان نڪري [[پادان ميدان]] مان گذري [[ايڊرياٽڪ سمنڊ]] ۾ ڇوڙ ڪري ٿو.<ref>{{Cite magazine|last=Zwingle|first=Erla|date=May 2002|title=Italy's Po River Punished for centuries by destructive floods, northern Italians stubbornly embrace their nation's longest river, which nurtures rice fields, vineyards, fisheries – and legends|url=http://ngm.nationalgeographic.com/ngm/0205/feature6|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20071223133709/http://ngm.nationalgeographic.com/ngm/0205/feature6|archive-date=23 December 2007|access-date=6 April 2009|magazine=National Geographic}}</ref> [[پو ماٿري]] ملڪ جو سڀ کان وڏو ميدان آهي، جنهن جو پکيڙ {{Convert|46000|km2|abbr=on}} آهي، ۽ ملڪ جي 70 سيڪڙو کان وڌيڪ هيٺاهين زمينن تي مشتمل آهي.<ref name=eug92/> سڀ کان وڏيون ڍنڍون، وڏي کان ننڍي ترتيب سان، [[گاردا ڍنڍ]]، [[ماجوري ڍنڍ]] ۽ [[ڪومو ڍنڍ]] آهن.<ref>{{Cite web|title=Morphometric and hydrological characteristics of some important Italian lakes|url=http://www.iii.to.cnr.it/limnol/cicloac/lagit.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20100205043503/http://www.iii.to.cnr.it/limnol/cicloac/lagit.htm|archive-date=5 February 2010|access-date=3 March 2010|publisher=Istituto per lo Studio degli Ecosistemi|location=Verbania Pallanza}}</ref> [[File:C. l. italicus in MNP.jpg|thumb|upright=.7|[[اطالوي بگھڙ]]، اٽلي جو قومي جانور]] [[اطالوي بگھڙ]] اٽلي جو قومي جانور آهي،<ref>{{Cite web|last=Sheri Foster|date=January 2021|title=What is Italy national animal?|url=https://it.yourtripagent.com/4052-what-is-italy-s-national-animal|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20230109172951/https://it.yourtripagent.com/4052-what-is-italy-s-national-animal|archive-date=9 January 2023|access-date=15 November 2021|website=Yourtrip.com}}; {{Cite web|url=https://www.affaritaliani.it/culturaspettacoli/il-lupo-grigio-degli-appennini-e-l-animale-dell-italia-544778.html|title=Il lupo grigio degli appennini e l animale dell Italia|author=James Hansen|date=June 2018|access-date=15 November 2021|archive-date=26 November 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221126224852/https://www.affaritaliani.it/culturaspettacoli/il-lupo-grigio-degli-appennini-e-l-animale-dell-italia-544778.html|url-status=live}}</ref> جڏهن ته قومي وڻ [[اربوٽس يونيڊو|اسٽرابيري وڻ]] آهي.<ref name="altovastese">{{Cite web|date=3 October 2011|title=Il corbezzolo simbolo dell'Unità d'Italia. Una specie che resiste agli incendi|url=http://www.altovastese.it/cultura/il-corbezzolo-simbolo-unita-italia-specie-che-resiste-agli-incendi|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20160205120852/http://www.altovastese.it/cultura/il-corbezzolo-simbolo-unita-italia-specie-che-resiste-agli-incendi|archive-date=5 February 2016|access-date=25 January 2016|language=it}}</ref> ان جو سبب اهو آهي ته اطالوي بگھڙ، جيڪو [[اپينائن جبل]] ۽ اولهندي [[الپس]] ۾ رهندو آهي، لاطيني ۽ اطالوي ثقافتن ۾ نمايان حيثيت رکي ٿو، جهڙوڪ [[روم جو قيام|روم جي بنياد پوڻ]] واري ڏند ڪٿا ۾،<ref>{{Cite book|last=Livy|title=The history of Rome|publisher=Printed for A. Strahan|others=George Baker (trans.)|year=1797}}</ref> جڏهن ته اسٽرابيري وڻ جا ساوا پن، اڇا گل ۽ ڳاڙها ٻير، جيڪي [[بحر روم]] جي علائقي جا مقامي آهن، قومي جهنڊي جي رنگن جي ياد ڏيارين ٿا.<ref name="altovastese"/> قومي پکي [[اطالوي جهرڪي]] آهي،<ref>{{cite web|title=Passero Italiano: L'uccello nazionale d'Italia|date=18 December 2022|url=https://www.concaternanaoggi.it/passero-italiano-luccello-nazionale-ditalia/|publisher=Conca Ternana Oggi|access-date=22 August 2024|archive-date=22 August 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240822123815/https://www.concaternanaoggi.it/passero-italiano-luccello-nazionale-ditalia/|url-status=live}}</ref> جڏهن ته قومي گل اسٽرابيري وڻ جو گل آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.msn.com/it-it/notizie/mondo/qual-%C3%A8-il-fiore-nazionale-dei-paesi-del-mondo/ss-AA1eWqXE#image=25|title=Il fiore nazionale dell'Italia (e quello degli altri Paesi del mondo)|website=[[MSN]]|access-date=26 August 2024|language=it|archive-date=2 October 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20241002211951/https://www.msn.com/it-it/notizie/mondo/qual-%C3%A8-il-fiore-nazionale-dei-paesi-del-mondo/ss-AA1eWqXE#image=25|url-status=live}}</ref> === ماحول === {{See also|اٽلي جي قومي پارڪن جي فهرست|اٽلي جي علائقائي پارڪن جي فهرست|اٽلي جي سامونڊي محفوظ علائقن جي فهرست}} [[File:National and Regional Parks of Italy.svg|thumb|اٽلي جا قومي ۽ علائقائي پارڪ]] تيز صنعتي ترقي کان پوءِ، اٽلي کي پنهنجي ماحولياتي مسئلن کي منهن ڏيڻ ۾ ڪجهه وقت لڳو. بهتري کان پوءِ، اٽلي هاڻي ماحولياتي پائيداري جي لحاظ کان دنيا ۾ 84هين درجي تي آهي.<ref>{{Cite web|title=Italy – Environment|url=http://dev.prenhall.com/divisions/hss/worldreference/IT/environment.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20090701064224/http://dev.prenhall.com/divisions/hss/worldreference/IT/environment.html|archive-date=1 July 2009|access-date=2 August 2010|publisher=Dev.prenhall.com}}</ref> قومي پارڪن، علائقائي پارڪن ۽ قدرتي محفوظ علائقن هيٺ محفوظ ڪيل ڪل زمين اٽلي جي علائقي جي لڳ ڀڳ 11 سيڪڙو تي مشتمل آهي،<ref>{{Cite web|title=Regione e aree protette|url=https://www.treccani.it/enciclopedia/regione-e-aree-protette_%28L%27Italia-e-le-sue-Regioni%29|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220111173345/https://www.treccani.it/enciclopedia/regione-e-aree-protette_%28L%27Italia-e-le-sue-Regioni%29|archive-date=11 January 2022|access-date=11 January 2022|language=it}}</ref> جڏهن ته اٽلي جي سامونڊي ڪناري جو 12 سيڪڙو حصو پڻ محفوظ ڪيو ويو آهي.<ref>{{Cite web|title=Le aree protette in Italia|url=http://www.uccellidaproteggere.it/La-conservazione/Cosa-fa-l-Italia-Le-azioni/Le-aree-protette-in-Italia|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220302220957/http://www.uccellidaproteggere.it/La-conservazione/Cosa-fa-l-Italia-Le-azioni/Le-aree-protette-in-Italia|archive-date=2 March 2022|access-date=2 March 2022|language=it}}</ref> اٽلي دنيا جي اهم [[اٽلي ۾ قابلِ تجديد توانائي|قابلِ تجديد توانائي]] پيدا ڪندڙ ملڪن مان هڪ رهيو آهي. 2010ع ۾ اهو نصب ٿيل [[شمسي توانائي]] جي گنجائش جي لحاظ کان دنيا جو چوٿون وڏو فراهم ڪندڙ هو،<ref>{{Cite web|date=15 July 2010|title=Renewables 2010 Global Status Report |url=http://www.ren21.net/Portals/97/documents/GSR/REN21_GSR2011.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110820095506/http://www.ren21.net/Portals/97/documents/GSR/REN21_GSR2011.pdf|archive-date=20 August 2011|access-date=16 July 2010|publisher=[[REN21]]}}; {{Cite web|title=Photovoltaic energy barometer 2010 – EurObserv'ER |url=https://www.eurobserv-er.org/pdf/baro196.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101011224419/http://www.eurobserv-er.org/pdf/baro196.pdf|archive-date=11 October 2010|access-date=30 October 2010}}</ref> ۽ [[هَوائي توانائي]] جي گنجائش جي لحاظ کان ڇهون وڏو ملڪ هو.<ref>{{Cite web|date=February 2011|title=World Wind Energy Report 2010 |url=http://www.wwindea.org/home/images/stories/pdfs/worldwindenergyreport2010_s.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110904232058/http://www.wwindea.org/home/images/stories/pdfs/worldwindenergyreport2010_s.pdf|archive-date=4 September 2011|access-date=8 August 2011|publisher=[[World Wind Energy Association]]}}</ref> 2020ع ۾ قابلِ تجديد توانائي اٽلي جي ڪل توانائي استعمال جو لڳ ڀڳ 37 سيڪڙو فراهم ڪري رهي هئي.<ref>{{Cite web|date=25 May 2021|title=Renewables provided 37% of Italy's energy in 2020 – English |url=https://www.ansa.it/english/news/2021/05/25/renewables-provided-37-of-italys-energy-in-2020_1a075060-c823-4076-a338-79367427dfd2.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211023040922/https://www.ansa.it/english/news/2021/05/25/renewables-provided-37-of-italys-energy-in-2020_1a075060-c823-4076-a338-79367427dfd2.html|archive-date=23 October 2021|access-date=28 May 2021|website=ANSA.it}}</ref> ملڪ 1963ع کان 1990ع تائين جوهري ريئڪٽر هلائيندو رهيو، پر [[چرنوبل حادثو]] ۽ [[1987ع جا اطالوي ريفرنڊم]] ٿيڻ کان پوءِ جوهري پروگرام ختم ڪيو ويو. 2008ع ۾ حڪومت هن فيصلي کي واپس وٺندي چار تائين جوهري بجلي گهر ٺاهڻ جا منصوبا جوڙيا، پر [[فوكوشيما جوهري حادثو]] کان پوءِ ٿيل ريفرنڊم ذريعي اهي منصوبا به رد ڪيا ويا.<ref>{{Cite web|last=Duncan Kennedy|date=14 June 2011|title=Italy nuclear: Berlusconi accepts referendum blow|url=https://www.bbc.co.uk/news/world-europe-13741105|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110612112154/http://www.bbc.co.uk/news/world-europe-13741105|archive-date=12 June 2011|access-date=20 April 2013|publisher=BBC News}}</ref> هوا جي آلودگي اڃا تائين هڪ سنگين مسئلو آهي، خاص طور تي صنعتي اتر ۾. اٽلي [[ڪاربان ڊاءِ آڪسائيڊ اخراج موجب ملڪن جي فهرست|ڪاربان ڊاءِ آڪسائيڊ]] پيدا ڪندڙ دنيا جو ٻارهون وڏو ملڪ آهي.<ref>United Nations Statistics Division, Millennium Development Goals indicators: [http://mdgs.un.org/unsd/mdg/SeriesDetail.aspx?srid=749&crid= Carbon dioxide emissions ({{CO2}}), thousand metric tons of {{CO2}}] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20091225014715/http://mdgs.un.org/unsd/mdg/SeriesDetail.aspx?srid=749&crid=|date=25 December 2009}}</ref> وڏن شهرن ۾ وڌندڙ ٽرئفڪ ۽ رش ماحولياتي ۽ صحت جا مسئلا پيدا ڪندا رهن ٿا، جيتوڻيڪ 1970ع ۽ 1980ع وارن ڏهاڪن کان پوءِ دونهين ۽ سموگ جي سطح ۾ نمايان گهٽتائي آئي آهي، ۽ [[سلفر ڊاءِ آڪسائيڊ]] جا مقدار پڻ گهٽيا آهن.<ref>{{Cite web|title=Environment and Health in Italy – Executive Summary|url=https://www.euro.who.int/en/home|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20100303051309/http://www.euro.who.int/document/hms/ehiexes_e.pdf|archive-date=3 March 2010|publisher=World Health Organization}}</ref> ٻيلن جي ڪٽائي، غيرقانوني اڏاوتن، ۽ زمين جي ناقص انتظامي پاليسين سبب اٽلي جي جبلستاني علائقن ۾ وڏي پيماني تي زميني ڪٽائي ٿي آهي، جنهن جي نتيجي ۾ ماحولياتي آفتون پيدا ٿيون آهن، جهڙوڪ 1963ع ۾ [[واجونٽ ڊيم]] جي تباهي، 1998ع جو [[سارنو]] سانحو،<ref>{{Cite news|last=Nick Squires|date=2 October 2009|title=Sicily mudslide leaves scores dead|url=https://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6255575/Sicily-mudslide-leaves-scores-dead.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20091006082824/http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6255575/Sicily-mudslide-leaves-scores-dead.html|archive-date=6 October 2009|access-date=2 October 2009|work=The Daily Telegraph|location=London}}</ref> ۽ 2009ع جا [[2009ع ميسينا جا ٻوڏ ۽ مٽيءَ جا ڌوڪڙا|ميسينا جا مٽيءَ جا ڌوڪڙا ۽ ٻوڏون]].<ref>{{Cite news|last=Nick Squires|date=2 October 2009|title=Sicily mudslide leaves scores dead|url=https://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6255575/Sicily-mudslide-leaves-scores-dead.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20091006082824/http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6255575/Sicily-mudslide-leaves-scores-dead.html|archive-date=6 October 2009|access-date=2 October 2009|work=The Daily Telegraph|location=London}}</ref> == سياست == {{Main|اٽلي جي سياست|اٽلي ۾ چونڊون}} اٽلي 1946ع کان هڪ وحداني [[پارلياماني جمهوريه]] آهي، جڏهن بادشاهت کي [[1946ع جو اطالوي ادارياتي ريفرنڊم|1946ع جي ريفرنڊم]] وسيلي ختم ڪيو ويو. [[اٽلي جو صدر|اٽلي جو صدر]]، [[سرجيو ماتاريلا]]، جيڪو 2015ع کان هن عهدي تي فائز آهي، ملڪ جو سربراهه آهي. صدر کي گڏيل اجلاس ۾ [[اٽلي جي پارليامينٽ]] ۽ علائقائي نمائندن طرفان هڪ ستن سالن واري مدي لاءِ چونڊيو ويندو آهي. اٽلي وٽ [[اٽلي جو آئين|هڪ لکيل جمهوري آئين]] موجود آهي، جيڪو [[اٽلي جي آئين ساز اسيمبلي|آئين ساز اسيمبلي]] طرفان تيار ڪيو ويو. اها اسيمبلي انهن [[فاشزم مخالف]] قوتن جي نمائندن تي مشتمل هئي، جن [[ٻي عالمي جنگ]] دوران اٽلي جي آزاديءَ وقت نازي ۽ فاشسٽ قوتن جي شڪست ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو هو.<ref>Smyth, Howard McGaw Italy: From Fascism to the Republic (1943–1946) ''The Western Political Quarterly'' vol. 1 no. 3 (pp. 205–222), September 1948.{{JSTOR|442274}}</ref> اٽلي معاشي، فوجي، ثقافتي ۽ سياسي معاملن ۾ اهم عالمي ڪردار ادا ڪري ٿو ۽ [[يورپي يونين]] جي ٽن وڏين رياستن مان هڪ سمجھيو وڃي ٿو. اهو عام طور تي هڪ [[علائقائي طاقت]] تصور ڪيو ويندو آهي،<ref>Gabriele Abbondanza, ''Italy as a Regional Power: the African Context from National Unification to the Present Day'' (Rome: Aracne, 2016); "''[[Operation Alba]] may be considered one of the most important instances in which Italy has acted as a regional power, taking the lead in executing a technically and politically coherent and determined strategy.''" See Federiga Bindi, ''Italy and the European Union'' (Washington, D.C.: Brookings Institution Press, 2011), p. 171.</ref> جڏهن ته ان جي [[عظيم طاقت]] واري حيثيت بابت عالمن ۽ سياسي تجزيه نگارن ۾ بحث جاري آهي.<ref>{{Cite book |url=https://books.google.com/books?id=nTKBdY5HBeUC&q=Canada%2520Among%2520Nations%252C%25202004%253A%2520Setting%2520Priorities+Straight |title=Canada Among Nations, 2004: Setting Priorities Straight |date=17 January 2005 |publisher=McGill-Queen's Press – MQUP |isbn=978-0-7735-2836-9 |page=85 |quote=The United States is the sole world's superpower. France, Italy, Germany and the United Kingdom are great powers |access-date=13 June 2016 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230116145100/https://books.google.com/books?id=nTKBdY5HBeUC&q=Canada%2520Among%2520Nations%252C%25202004%253A%2520Setting%2520Priorities+Straight |archive-date=16 January 2023 |url-status=live}}; {{Cite book |last=Sterio |first=Milena |url=https://books.google.com/books?id=-QuI6n_OVMYC&q=The%20Right%20to%20Self-determination%20Under%20International%20Law%3A%20%22selfistans%22%2C%20Secession%20and%20the%20Rule%20of%20the%20Great%20Powers |title=The right to self-determination under international law: "selfistans", secession and the rule of the great powers |date=2013 |publisher=Routledge |isbn=978-0-4156-6818-7 |location=Milton Park, Abingdon, Oxon |page=xii (preface) |quote=The great powers are super-sovereign states: an exclusive club of the most powerful states economically, militarily, politically and strategically. These states include veto-wielding members of the United Nations Security Council (United States, United Kingdom, France, China, and Russia), as well as economic powerhouses such as Germany, Italy and Japan. |access-date=13 June 2016 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240116110143/https://books.google.com/books?id=-QuI6n_OVMYC&q=The%20Right%20to%20Self-determination%20Under%20International%20Law%3A%20%22selfistans%22%2C%20Secession%20and%20the%20Rule%20of%20the%20Great%20Powers#v=snippet&q=The%20Right%20to%20Self-determination%20Under%20International%20Law%3A%20%22selfistans%22%2C%20Secession%20and%20the%20Rule%20of%20the%20Great%20Powers&f=false |archive-date=16 January 2024 |url-status=live}}</ref> [[انٽرنيشنل آئيڊيا]] جي عالمي جمهوريت واري اشاري (GSoD) ۽ جمهوريت ٽريڪر موجب، اٽلي مجموعي جمهوري معيارن ۾ اعليٰ درجي تي ڪارڪردگي ڏيکاري ٿو، جيتوڻيڪ [[قانون جي حڪمراني]] جي شعبي ۾ ڪجهه ڪمزورين جي نشاندهي ڪئي وئي آهي.<ref>{{Cite web |title=Italy {{!}} The Global State of Democracy |url=https://www.idea.int/democracytracker/country/italy |access-date=16 October 2025 |website=www.idea.int |language=en}}</ref> === حڪومت === {{Main|اٽلي جي حڪومت}} {{Multiple image | align = right | caption_align = center | image1 = Sergio Mattarella Official (cropped).jpg | caption1 = [[سرجيو ماتاريلا]]<br/>{{small|[[اٽلي جو صدر|صدر]]}} | image2 = Giorgia Meloni Official 2023 crop.jpg | caption2 = [[جورجيا ميلوني]]<br/>{{small|[[اٽلي جو وزيراعظم|وزيراعظم]]}} | total_width = 320 }} اٽلي ۾ پارلياماني حڪومت آهي، جيڪا [[مخلوط اڪثريتي نمائندگي]] واري چونڊ نظام تي ٻڌل آهي. پارليامينٽ مڪمل طور تي [[ٻه ايواني پارليامينٽ|ٻه ايواني]] آهي ۽ ٻنهي ايوانن وٽ ساڳيا اختيار آهن. اهي ٻه ايوان هي آهن: [[اٽلي جي چيمبر آف ڊپٽيز|چيمبر آف ڊپٽيز]]، جيڪو [[پالازو مونٽيچيٽوريو]] ۾ اجلاس ڪندو آهي، ۽ [[اٽلي جي سينيٽ|سينيٽ آف دي ريپبلڪ]]، جيڪا [[پالازو ماداما]] ۾ اجلاس ڪندي آهي. [[اٽلي جي پارليامينٽ]] جي هڪ خاص خصوصيت اها آهي ته پرڏيهه ۾ مستقل رهندڙ [[اطالوي شهريت جو قانون|اطالوي شهرين]] کي پڻ نمائندگي حاصل آهي؛ 8 ڊپٽيز ۽ 4 سينيٽر چار الڳ [[اٽلي جي پارليامينٽ#اوورسيز حلقو|پرڏيهي حلقن]] مان چونڊيا ويندا آهن. پارليامينٽ ۾ [[تاحيات سينيٽر]] پڻ هوندا آهن، جن کي صدر "سماجي، سائنسي، فني يا ادبي ميدان ۾ غيرمعمولي وطن دوست خدمتن" جي بنياد تي مقرر ڪندو آهي. اڳوڻا صدر خودبخود تاحيات سينيٽر بڻجي ويندا آهن. [[File:Palazzo Madama (Roma).jpg|thumb|[[پالازو ماداما]]، روم، [[اٽلي جي سينيٽ|سينيٽ آف دي ريپبلڪ]] جو صدر مقام]] [[اٽلي جو وزيراعظم]] حڪومت جو سربراهه آهي ۽ انتظامي اختيار رکي ٿو، پر گهڻين پاليسين تي عملدرآمد لاءِ کيس وزيرن جي ڪائونسل جي منظوري حاصل ڪرڻي پوي ٿي. وزيراعظم ۽ ڪابينا کي صدر مقرر ڪندو آهي ۽ پوءِ پارليامينٽ کان اعتماد جو ووٽ وٺڻو پوندو آهي. پنهنجي عهدي تي برقرار رهڻ لاءِ وزيراعظم کي اعتماد جا ووٽ حاصل ڪرڻ ضروري هوندا آهن. اٽلي جا اهم سياسي پارٽيون [[برادرز آف اٽلي]]، [[ڊيموڪريٽڪ پارٽي (اٽلي)|ڊيموڪريٽڪ پارٽي]] ۽ [[فائيو اسٽار موومينٽ]] آهن. 2022ع جي عام چونڊن دوران انهن ٽنهي پارٽين ۽ سندن اتحادين [[چيمبر آف ڊپٽيز]] ۾ 400 مان 357 سيٽون ۽ سينيٽ ۾ 200 مان 187 سيٽون حاصل ڪيون. {{Clear}} === قانون ۽ فوجداري انصاف === {{Main|اٽلي جو قانون|اٽلي جو عدالتي نظام|اٽلي ۾ قانون لاڳو ڪندڙ ادارا|اٽلي ۾ ڏوھ}} [[File:Roma 2011 08 07 Palazzo di Giustizia.jpg|thumb|[[اٽلي جي سپريم ڪورٽ آف ڪيسيشن]]، روم]] اٽلي جي قانون جا ڪيترائي ذريعا آهن. اهي درجابنديءَ جي لحاظ کان ترتيب ڏنل آهن؛ هيٺين درجي جي قانون يا ضابطي کي مٿين درجي جي قانون سان ٽڪراءُ ڪرڻ جي اجازت ناهي.<ref>{{Cite web|title=GERARCHIA DELLE FONTI|url=https://www.dirittoeconomia.net/diritto/fonti_diritto/gerarchia_fonti.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220117194800/https://www.dirittoeconomia.net/diritto/fonti_diritto/gerarchia_fonti.htm|archive-date=17 January 2022|access-date=26 March 2022|language=it}}</ref> [[اٽلي جو آئين|1948ع جو آئين]] سڀ کان اعليٰ قانوني ذريعو آهي.<ref>{{Cite web|title=Guide to Law Online: Italy |url=https://www.loc.gov/law/help/guide/nations/italy.php|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210508132418/https://www.loc.gov/law/help/guide/nations/italy.php|archive-date=8 May 2021|access-date=26 March 2022|website=loc.gov}}</ref> [[اٽلي جي آئيني عدالت]] قانونن جي آئين سان مطابقت بابت فيصلو ڪندي آهي. عدليه پنهنجا فيصلا [[رومي قانون]]، [[نيپولين ڪوڊ]] ۽ بعد وارن قانونن جي بنياد تي ڪري ٿي. [[اٽلي جي سپريم ڪورٽ آف ڪيسيشن]] فوجداري ۽ ديواني اپيلن لاءِ اعليٰ ترين عدالت آهي. اٽلي [[ايل جي بي ٽي حقن]] جي ميدان ۾ ٻين ڪيترن مغربي يورپي ملڪن کان پوئتي سمجهيو ويندو آهي.<ref>{{Cite web|title=Country Ranking – Rainbow Europe|url=https://rainbow-europe.org/country-ranking|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190521004552/https://rainbow-europe.org/country-ranking|archive-date=21 May 2019|access-date=28 October 2021|website=rainbow-europe.org}}</ref> تشدد جي ممانعت بابت اطالوي قانون کي پڻ ڪجهه بين الاقوامي معيارن کان گهٽ تصور ڪيو ويو آهي.<ref>{{Cite web|title=The Struggle against Torture in Italy – The Failure of the Italian Law – English|url=https://www.menschenrechte.org/en/2018/03/06/the-struggle-against-torture-in-italy-the-failure-of-the-italian-law|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190608005803/https://www.menschenrechte.org/en/2018/03/06/the-struggle-against-torture-in-italy-the-failure-of-the-italian-law|archive-date=8 June 2019|access-date=8 June 2019|website=menschenrechte.org}}</ref> قانون لاڳو ڪندڙ نظام گهڻ رخو آهي ۽ ان ۾ ڪيترائي پوليس ادارا شامل آهن.<ref name="Walters">{{Cite journal|last=Reece Walters|year=2013|editor2-last=Matthew Ball|editor3-last=Erin O'Brien|editor4-last=Juan Tauri|title=Eco Mafia and Environmental Crime|journal=Crime, Justice and Social Democracy: International Perspectives|publisher=Palgrave Macmillan|page=286|doi=10.1057/9781137008695_19|isbn=978-1-3494-3575-3|editor1=Kerry Carrington}}</ref> قومي پوليس ادارن ۾ [[پوليٽسيا دي ستاتو]] ('رياستي پوليس')، [[ڪارابينيئري]]، [[گوارڊيا دي فنانزا]] ('مالي پوليس') ۽ [[پوليٽسيا پينيٽينتسيريا]] ('جيل پوليس') شامل آهن،<ref name="BuonannoMastrobuoni">{{Cite book|last1=Paulo Buonanno|title=Lessons from the Economics of Crime: What Reduces Offending?|last2=Giovanni Mastrobuoni|publisher=MIT Press|year=2013|isbn=978-0-2620-1961-3|editor-last=Philip J. Cook|page=193|chapter=Centralized versus Decentralized Police Hiring in Italy and the United States|doi=10.7551/mitpress/9780262019613.001.0001|editor-last2=Stephen Machin|editor-last3=Olivier Marie|editor-last4=Giovanni Mastrobuoni}}</ref> ان سان گڏ [[گوارڊيا ڪوسٽيرا]] ('[[پاڻي پوليس|سامونڊي ڪناري جي محافظ پوليس]]') پڻ آهي.<ref name=Walters/> جيتوڻيڪ پوليسنگ بنيادي طور قومي سطح تي فراهم ڪئي ويندي آهي،<ref name="BuonannoMastrobuoni"/> پر [[صوبائي پوليس|صوبائي]] ۽ [[ميونسپل پوليس (اٽلي)|ميونسپل]] پوليس پڻ موجود آهن.<ref name="Walters"/> 19هين صديءَ جي وچ ڌاري ظاهر ٿيڻ کان وٺي، [[اٽلي ۾ منظم ڏوھ|اطالوي منظم ڏوھ]] ۽ ڏوهاري تنظيمن ڏکڻ اٽلي جي ڪيترن علائقن جي سماجي ۽ معاشي زندگيءَ ۾ گهڙي وئي آهن؛ انهن مان سڀ کان بدنام سسلي مافيا آهي، جيڪا آمريڪا سميت پرڏيهي ملڪن تائين پکڙجي وئي. مافيا جي آمدني GDP جي 9 سيڪڙو تائين پهچي سگهي ٿي<ref>{{Cite web|last=Claudio Tucci|date=11 November 2008|title=Confesercenti, la crisi economica rende ancor più pericolosa la mafia|url=http://www.ilsole24ore.com/art/SoleOnLine4/Economia%20e%20Lavoro/2008/11/confesercenti-mafia-racket-pizzo.shtml?uuid=20ff3b9c-afe7-11dd-8057-9c09c8bfa449|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110427081220/http://www.ilsole24ore.com/art/SoleOnLine4/Economia%20e%20Lavoro/2008/11/confesercenti-mafia-racket-pizzo.shtml?uuid=20ff3b9c-afe7-11dd-8057-9c09c8bfa449|archive-date=27 April 2011|access-date=21 April 2011|website=Confesercenti|publisher=Ilsole24ore.com|language=it}}; {{Cite news|url=https://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6957240/Italy-claims-finally-defeating-the-mafia.html|title=Italy claims finally defeating the mafia|author=Nick Squires|date=9 January 2010|work=The Daily Telegraph|location=London|access-date=21 April 2011|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110429173631/http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6957240/Italy-claims-finally-defeating-the-mafia.html|archive-date=29 April 2011}}</ref>.<ref>{{Cite news|last=Kiefer|first=Peter|date=22 October 2007|title=Mafia crime is 7% of GDP in Italy, group reports|url=https://www.nytimes.com/2007/10/22/world/europe/22iht-italy.4.8001812.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110501085052/http://www.nytimes.com/2007/10/22/world/europe/22iht-italy.4.8001812.html|archive-date=1 May 2011|access-date=19 April 2011|work=The New York Times}}</ref> 2009ع جي هڪ رپورٽ 610 [[ڪوموني|{{Lang|it|comuni|nocat=true}}]] جي نشاندهي ڪئي، جتي مافيا جي مضبوط موجودگي آهي، جتي 13 ملين اطالوي رهن ٿا ۽ GDP جو 15 سيڪڙو پيدا ٿئي ٿو.<ref>{{Cite web|last=Maria Loi|date=1 October 2009|title=Rapporto Censis: 13 milioni di italiani convivono con la mafia|url=http://www.antimafiaduemila.com/content/view/20052/78|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110429082416/http://www.antimafiaduemila.com/content/view/20052/78|archive-date=29 April 2011|access-date=21 April 2011|website=Censis|publisher=Antimafia Duemila|language=it}}; {{Cite news|url=https://www.theguardian.com/world/2009/oct/01/mafia-influence-hovers-over-italians|work=The Guardian|location=London|title=Mafia's influence hovers over 13{{spaces}}m Italians, says report|first=Tom|last=Kington|date=1 October 2009|access-date=5 May 2010| url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130908050448/http://www.theguardian.com/world/2009/oct/01/mafia-influence-hovers-over-italians|archive-date=8 September 2013}}</ref> ڪلابريا جي [['ندرنگيتا]]، جيڪا غالباً اٽلي جي سڀ کان طاقتور ڏوهاري تنظيم آهي، اڪيلي GDP جو 3 سيڪڙو حصو رکي ٿي.<ref>{{Cite web|last=ANSA|date=14 March 2011|title=Italy: Anti-mafia police arrest 35 suspects in northern Lombardy region|url=http://mafiatoday.com/sicilian-mafia-ndrangheta/italy-anti-mafia-police-arrest-35-suspects-in-northern-lombardy-region|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110429100220/http://mafiatoday.com/sicilian-mafia-ndrangheta/italy-anti-mafia-police-arrest-35-suspects-in-northern-lombardy-region|archive-date=29 April 2011|access-date=21 April 2011|website=adnkronos.com|publisher=Mafia Today}}</ref> هر 1,000 ماڻهن تي 0.013 جي شرح سان، اٽلي قتل جي شرح ۾ 61 ملڪن جي ڀيٽ ۾ 47هين نمبر تي آهي،<ref>{{Cite web|title=Crime Statistics – Murders (per capita) (more recent) by country|url=http://www.nationmaster.com/graph/cri_mur_percap-crime-murders-per-capita|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20080929181837/http://www.nationmaster.com/graph/cri_mur_percap-crime-murders-per-capita|archive-date=29 September 2008|access-date=4 April 2010|publisher=NationMaster.com}}</ref> ۽ دنيا جي 64 ملڪن جي ڀيٽ ۾ هر 1,000 ماڻهن تي زيادتي جي ڪيسن جي تعداد ۾ 43هين نمبر تي آهي. اهي ترقي يافته ملڪن ۾ نسبتاً گهٽ انگ اکر آهن. === پرڏيهي لاڳاپا === {{Main|اٽلي جا پرڏيهي لاڳاپا}} [[File:G7 Summit 2024 - Family photo - 02.jpg|thumb|[[گروپ آف سيون|جي-7]] اڳواڻن جي [[50هين جي-7 سربراهي اجلاس]]، [[اپوليا]] ۾ گروپ تصوير]] اٽلي [[يورپي اقتصادي ڪميونٽي]] (EEC)، جيڪا هاڻي يورپي يونين (EU) آهي، ۽ [[نيٽو]] جو باني ميمبر آهي. اٽلي کي 1955ع ۾ گڏيل قومن ۾ داخل ڪيو ويو، ۽ اهو بين الاقوامي تنظيمن، جهڙوڪ [[او اي سي ڊي]]، [[ٽيرفن ۽ واپار بابت عام معاهدو]]/[[ورلڊ ٽريڊ آرگنائيزيشن]] (GATT/WTO)، [[يورپ ۾ سلامتي ۽ تعاون جي تنظيم]] (OSCE)، [[يورپ جي ڪائونسل]] ۽ [[مرڪزي يورپي انيشيٽو]] جو ميمبر ۽ مضبوط حامي آهي. بين الاقوامي تنظيمن جي گردشي صدارتن ۾ ان جا وارو شامل آهن: 2018ع ۾ [[يورپ ۾ سلامتي ۽ تعاون جي تنظيم]]، 2017ع ۾ [[جي-7]]، ۽ 2014ع ۾ [[يورپي يونين جي ڪائونسل جي صدارت|يورپي يونين ڪائونسل]]. اٽلي [[گڏيل قومن جي سلامتي ڪائونسل جي ميمبرن جي فهرست|گڏيل قومن جي سلامتي ڪائونسل]] جو بار بار چونڊجندڙ [[گڏيل قومن جي سلامتي ڪائونسل|غير مستقل ميمبر]] آهي. اٽلي گهڻ طرفي بين الاقوامي سياست جي مضبوط حمايت ڪري ٿو، گڏيل قومن ۽ ان جي بين الاقوامي سلامتي سرگرمين جي تائيد ڪري ٿو. 2013ع ۾، اٽلي جا 5,296 فوجي پرڏيهه ۾ مقرر هئا، جيڪي 25 ملڪن ۾ گڏيل قومن ۽ نيٽو جي 33 مشنن ۾ شامل هئا.<ref>{{Cite web|title=Missioni/Attivita' Internazionali DAL 1 October 2013 AL 31 December 2013 – Situazione AL 11 December 2013 |url=http://www.difesa.it/OperazioniMilitari/Documents/SIT%20ANNO%202013%20al%2011%20dicembre%202013.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140201175427/http://www.difesa.it/OperazioniMilitari/Documents/SIT%20ANNO%202013%20al%2011%20dicembre%202013.pdf|archive-date=1 February 2014|access-date=27 January 2014|publisher=Italian Ministry of Defence}}</ref> اٽلي گڏيل قومن جي امن قائم رکڻ وارن مشنن جي حمايت ۾ [[UNITAF|صوماليا]]، [[موزمبيق ۾ گڏيل قومن جو آپريشن|موزمبيق]] ۽ [[اوڀر تيمور ۾ گڏيل قومن جو مربوط مشن|اوڀر تيمور]] ۾ فوجون مقرر ڪيون. اٽلي [[IFOR|بوسنيا]]، [[ڪوسوو فورس|ڪوسوو]] ۽ [[آپريشن سن رائز (البانيا)|البانيا]] ۾ نيٽو ۽ گڏيل قومن جي آپريشنن لاءِ مدد فراهم ڪري ٿو، ۽ 2003ع کان [[آپريشن اينڊيئرنگ فريڊم]] (OEF) جي حمايت ۾ افغانستان ۾ 2,000 کان وڌيڪ فوجي مقرر ڪيا. اٽلي عراق جي ٻيهر تعمير ۽ استحڪام لاءِ بين الاقوامي ڪوششن جي حمايت ڪئي، پر 2006ع تائين پنهنجو 3,200 فوجين وارو [[ملٽي نيشنل فورس – عراق#2006ع واپسيون|فوجي دستو]] واپس وٺي ڇڏيو. آگسٽ 2006ع ۾، اٽلي [[لبنان ۾ گڏيل قومن جي عبوري فورس]] لاءِ لڳ ڀڳ 2,450 فوجي مقرر ڪيا.<ref>[http://www.corriere.it/Primo_Piano/Cronache/2006/08_Agosto/29/libano.shtml "Italian soldiers leave for Lebanon"] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20060902001118/http://www.corriere.it/Primo_Piano/Cronache/2006/08_Agosto/29/libano.shtml|date=2 September 2006}} Corriere della Sera, 30 August 2006</ref> اٽلي [[فلسطيني اٿارٽي]] جو هڪ وڏو مالي مددگار آهي، جنهن صرف 2013ع ۾ €60&nbsp;ملين جو حصو ڏنو.<ref>{{Cite news|date=4 September 2013|title=Italy donates 60 million euros to PA|url=http://www.maannews.net/eng/ViewDetails.aspx?ID=626926|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20141018104825/http://www.maannews.net/eng/ViewDetails.aspx?ID=626926|archive-date=18 October 2014|access-date=27 January 2014|agency=[[Ma'an News Agency]]}}</ref> === فوج === {{Main|اطالوي هٿياربند فوجون|اٽلي جي فوجي تاريخ}} {{See also|اٽلي سان لاڳاپيل جنگين جي فهرست}} [[File:Cavour (550).jpg|thumb|هوائي جهاز بردار ٻيڙو ''[[اطالوي هوائي جهاز بردار ٻيڙو ڪاوير|ڪاوير]]''، [[اطالوي بحريه]] جو [[فليگ شپ]]]] [[File:Centauro01.JPEG|thumb|[[IFOR]] جي حصي طور [[بوسنيا ۽ هرزيگووينا]] ۾ گشت دوران اطالوي فوج جو [[چينتاورو (ٽينڪ تباه ڪندڙ)|چينتاورو]] ٽينڪ تباه ڪندڙ]] [[اٽلي جي فوجي تاريخ]] هڪ وسيع دور کي بيان ڪري ٿي، جيڪو [[اٽلي جون قديم قومون|اٽلي جي قديم قومن]] طرفان وڙهيل فوجي تڪرارن کان شروع ٿئي ٿو، خاص طور تي [[قديم رومن]] طرفان ڀونوچ سمنڊ جي دنيا جي فتح، وچئين دور ۾ اطالوي [[اطالوي شهري رياستون|شهري رياستن]] ۽ [[سامونڊي جمهوريهون|سامونڊي جمهوريهن]] جي واڌ، ۽ [[اٽلي جي تاريخي رياستن جي فهرست|تاريخي اطالوي رياستن]] جي [[اطالوي جنگيون|اطالوي جنگين]] ۽ [[جانشيني جون جنگيون|جانشيني جي جنگين]] ۾ شموليت کان گذري، نيپوليني دور، [[اٽلي جو اتحاد]]، [[اطالوي سلطنت|نوآبادياتي سلطنت]] جي مهمن، ٻنهي [[عالمي جنگون|عالمي جنگين]]، ۽ جديد دور تائين پهچي ٿو، جنهن ۾ [[نيٽو]]، يورپي يونين يا گڏيل قومن جي سرپرستي هيٺ عالمي [[امن قائم رکڻ]] واريون ڪارروائيون شامل آهن. [[اطالوي فوج]]، [[اطالوي بحريه|بحريه]]، [[اطالوي هوائي فوج|هوائي فوج]] ۽ [[ڪارابينيئري]] گڏجي اطالوي هٿياربند فوجون ٺاهين ٿيون، جيڪي [[هاءِ ڪائونسل آف ڊفينس (اٽلي)|هاءِ ڪائونسل آف ڊفينس]] جي حڪم هيٺ آهن، جنهن جي صدارت صدر ڪندو آهي، جيئن [[اٽلي جو آئين]] مقرر ڪري ٿو. آرٽيڪل 78 موجب، [[اٽلي جي پارليامينٽ|پارليامينٽ]] کي جنگ جي حالت جو اعلان ڪرڻ ۽ جنگ لاءِ ضروري اختيار حڪومت کي ڏيڻ جو اختيار آهي. هٿياربند فوجن جي شاخ نه هجڻ باوجود، [[گوارڊيا دي فنانزا]] کي فوجي حيثيت حاصل آهي ۽ اها فوجي بنيادن تي منظم آهي.{{Efn|گوارڊيا دي فنانزا جهازن، هوائي جهازن ۽ هيليڪاپٽرن جو وڏو ٻيڙو هلائي ٿي، جنهن سان اها اٽلي جي پاڻيءَ جي نگراني ڪري سگهي ٿي ۽ جنگي منظرنامن ۾ حصو وٺي سگهي ٿي.}} 2005ع کان فوجي خدمت رضاڪارانه آهي.<ref>{{Cite web|title=Law n°226 of August 23, 2004 |url=http://www.camera.it/parlam/leggi/04226l.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130117013103/http://www.camera.it/parlam/leggi/04226l.htm|archive-date=17 January 2013|access-date=13 July 2012|publisher=Camera.it}}</ref> 2010ع ۾، اطالوي فوج وٽ فعال ڊيوٽي تي 293,202 اهلڪار هئا،<ref>"The Military Balance 2010", pp. 141–145. [[International Institute for Strategic Studies]], 3 February 2010.</ref> جن مان 114,778 ڪارابينيئري هئا.<ref>{{Cite web|last=Italian Ministry of Defence|author-link=Ministry of Defence (Italy)|title=Nota aggiuntiva allo stato di previsione per la Difesa per l'anno 2009 |url=http://www.difesa.it/NR/rdonlyres/5EF11493-59DD-4FB7-8485-F4258D9F5891/0/Nota_Aggiuntiva_2009.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110504073613/http://www.difesa.it/NR/rdonlyres/5EF11493-59DD-4FB7-8485-F4258D9F5891/0/Nota_Aggiuntiva_2009.pdf|archive-date=4 May 2011|access-date=11 July 2014|language=it}}</ref> نيٽو جي [[نيوڪليئر شيئرنگ]] حڪمت عملي جي حصي طور، اٽلي 90 آمريڪي [[B61 نيوڪليئر بم]]ن جي ميزباني ڪري ٿو، جيڪي [[گيدي ايئر بيس|گيدي]] ۽ [[اويانو ايئر بيس|اويانو]] هوائي اڏن تي رکيل آهن.<ref>{{Cite web|last=Hans M. Kristensen / Natural Resources Defense Council|year=2005|title=NRDC: U.S. Nuclear Weapons in Europe – part 1|url=http://www.nrdc.org/nuclear/euro/euro_pt1.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110101060355/http://www.nrdc.org/nuclear/euro/euro_pt1.pdf|archive-date=1 January 2011|access-date=30 May 2011}}</ref> فوج قومي زميني دفاعي قوت آهي. اها 1946ع ۾، اٽلي جي جمهوريه بڻجڻ وقت، "[[رائل اطالوي آرمي]]" جي باقيات مان ٺهي. ان جون مشهور ترين جنگي گاڏيون [[دارڊو آءِ ايف وي|دارڊو]] [[پيادل جنگي گاڏي]]، [[بي 1 چينتاورو]] [[ٽينڪ تباه ڪندڙ]] ۽ [[ارييتي]] [[ٽينڪ]] آهن، ۽ ان جي هوائي جهازن ۾ [[اگوستا A129 مانگوستا|مانگوستا]] [[حملو ڪندڙ هيليڪاپٽر]] شامل آهي، جيڪو يورپي يونين، نيٽو ۽ گڏيل قومن جي مشنن ۾ مقرر ڪيو ويو آهي. ان وٽ [[ليوپارڊ 1]] ۽ [[M113]] بکتر بند گاڏيون پڻ موجود آهن. اطالوي بحريه هڪ [[بليو واٽر نيوي]] آهي. اها پڻ 1946ع ۾ ''[[ريجيا مارينا]]'' ('شاهي بحريه') جي باقيات مان ٺهي. يورپي يونين ۽ نيٽو جي ميمبر طور، بحريه سڄي دنيا ۾ اتحادي امن قائم رکڻ وارن آپريشنن ۾ حصو ورتو آهي. 2014ع ۾، بحريه 154 جهاز هلائي رهي هئي، جن ۾ ننڍا مددگار جهاز پڻ شامل هئا.<ref>{{Cite web|title=La Marina Militare OGGI|url=http://flpdifesa.org/wp-content/uploads/2013/06/Linee-intervento-del-Capo-di-SMM.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220525043355/http://flpdifesa.org/wp-content/uploads/2013/06/Linee-intervento-del-Capo-di-SMM.pdf|archive-date=25 May 2022|access-date=28 April 2022|language=it}}</ref> اطالوي هوائي فوج 1923ع ۾ بادشاهه وڪٽر ايمانوئل ٽئين طرفان هڪ آزاد خدمتي هٿيار طور ''[[ريجيا ايروناوٽيڪا]]'' ('شاهي هوائي فوج') جي نالي سان قائم ڪئي وئي. ٻي عالمي جنگ کان پوءِ، ان جو نالو ''ايروناوٽيڪا ميليتاري'' رکيو ويو. 2021ع ۾، اطالوي هوائي فوج 219 جنگي جيٽ هلائي رهي هئي. ٽرانسپورٽ جي صلاحيت 27 [[لاڪ هيڊ مارٽن C-130J سپر هرڪيولس|C-130J]] ۽ [[C-27J اسپارٽن]] جهازن جي ٻيڙي ذريعي يقيني بڻائي وئي آهي. فضائي ڪرتب ڏيکاريندڙ ٽيم ''[[فريتچي تريڪولوري]]'' ('ترنگا تير') آهي. فوج جو هڪ خودمختيار ڪور، ڪارابينيئري، اٽلي جي [[جينڊارمري]] ۽ [[فوجي پوليس]] آهي، جيڪا [[اٽلي ۾ قانون لاڳو ڪندڙ ادارا|اٽلي جي ٻين پوليس فورسن]] سان گڏ فوجي ۽ شهري آبادي جي پوليسنگ ڪري ٿي. جڏهن ته ڪارابينيئري جون مختلف شاخون الڳ وزارتن کي رپورٽ ڪن ٿيون، پر عوامي امن امان ۽ سلامتي برقرار رکڻ وقت هي ڪور گهرو وزارت کي رپورٽ ڪري ٿو.<ref>{{Cite web|title=The Carabinieri Force is linked to the Ministry of Defence|url=http://www.carabinieri.it/Internet/Multilingua/EN/GoverningBodies|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110430214042/http://www.carabinieri.it/Internet/Multilingua/EN/GoverningBodies|archive-date=30 April 2011|access-date=14 May 2010|publisher=Carabinieri}}</ref> == معيشت == {{Main|اٽلي جي معيشت}} {{See also|وڏين اطالوي ڪمپنين جي فهرست}} اٽلي وٽ هڪ ترقي يافته<ref>{{Cite web|title=Select Country or Country Groups|url=https://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/2017/02/weodata/weoselgr.aspx|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20171022143402/https://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/2017/02/weodata/weoselgr.aspx|archive-date=22 October 2017|access-date=22 October 2017}}</ref> [[مخلوط معيشت]] آهي، جيڪا [[يورو زون]] ۾ ٽين وڏي ۽ [[قوت خريد جي برابري]] سان ترتيب ڏنل GDP موجب دنيا ۾ [[GDP (PPP) موجب ملڪن جي فهرست|11هين وڏي]] معيشت آهي.<ref name="IMFWEO.IT"/> ان وٽ [[ڪل دولت موجب ملڪن جي فهرست|نائين وڏي قومي دولت]] آهي ۽ [[سون جي ذخيرن موجب ملڪن جي فهرست|مرڪزي بئنڪ جي سون جي ذخيرن]] ۾ ٽئين نمبر تي آهي. [[جي-7]]، يورو زون ۽ [[او اي سي ڊي]] جي باني ميمبر طور، اهو سڀ کان وڌيڪ صنعتي ملڪن مان هڪ ۽ يورپ ۾ هڪ اهم [[واپاري قوم]] آهي؛<ref>{{Cite news|last1=Sensenbrenner|first1=Frank|last2=Arcelli|first2=Angelo Federico|title=Italy's Economy Is Much Stronger Than It Seems|url=https://www.huffingtonpost.com/frank-sensenbrenner/italy-economy_b_3401988.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141206190937/http://www.huffingtonpost.com/frank-sensenbrenner/italy-economy_b_3401988.html|archive-date=6 December 2014|access-date=25 November 2014|work=HuffPost}}; {{Cite news|last1=Dadush|first1=Uri|title=Is the Italian Economy on the Mend?|url=http://carnegieeurope.eu/publications/?fa=50565&reloadFlag=1|access-date=25 November 2014|publisher=[[Carnegie Endowment for International Peace|Carnegie Europe]]|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150713124951/http://carnegieeurope.eu/publications/?fa=50565&reloadFlag=1|archive-date=13 July 2015}}; {{Cite web|title=Doing Business in Italy: 2014 Country Commercial Guide for U.S. Companies |url=http://www.export.gov/italy/static/2014%20CCG%20Italy_Latest_eg_it_076513.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20140715152504/http://www.export.gov/italy/static/2014%20CCG%20Italy_Latest_eg_it_076513.pdf|archive-date=15 July 2014|access-date=25 November 2014|publisher=[[United States Commercial Service]]}}</ref> 2024ع تائين، ان €612&nbsp;ارب ماليت جو سامان برآمد ڪيو ۽ €46&nbsp;ارب جو واپاري سرپلس حاصل ڪيو.<ref>[https://www.ft.com/content/1a1f0646-55a0-49ea-a959-fcfd1b1d26b8?utm_social_post_id=634238374&utm_social_handle_id=18949452&fbclid=IwY2xjawO78ZFleHRuA2FlbQIxMABicmlkETFIVTRPNXM4NWFCQ1JjYVQ3c3J0YwZhcHBfaWQQMjIyMDM5MTc4ODIwMDg5MgABHiFr0MoDj_MQ9STlc3S5GUpagM9kFM0GNu8rQGlInWQ_2duT7xdIytOTssGH_aem_yj3Z7vcjITd9u8Tgv436Hg Europe should learn from Italy] ''FT'' (6 November 2025)</ref> [[انساني ترقي اشاري موجب ملڪن جي فهرست|انساني ترقي اشاري]] ۾ 30هين نمبر تي ايندڙ هڪ [[ترقي يافته ملڪ]] طور، اٽلي [[متوقع حياتي]]، [[اٽلي ۾ صحت سنڀال|صحت سنڀال]]،<ref>{{Cite web|title=The World Health Organization's ranking of the world's health systems|url=http://www.photius.com/rankings/healthranks.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100105190014/http://www.photius.com/rankings/healthranks.html|archive-date=5 January 2010|access-date=7 September 2015|publisher=Photius.com}}</ref> ۽ [[تعليم اشاري]] ۾ سٺي ڪارڪردگي ڏيکاري ٿو. اهو پنهنجي تخليقي ۽ جدت پسند ڪاروبارن،<ref>{{Cite web|title=The Global Creativity Index 2011 |url=http://martinprosperity.org/media/GCI%20Report%20Sep%202011.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140930054555/http://martinprosperity.org/media/GCI%20Report%20Sep%202011.pdf|archive-date=30 September 2014|access-date=26 November 2014|publisher=Martin Prosperity Institute}}</ref> مقابلي واري زرعي شعبي،<ref>{{Cite web|last1=Aksoy|first1=M. Ataman|last2=Ng|first2=Francis|title=The Evolution of Agricultural Trade Flows|url=https://openknowledge.worldbank.org/bitstream/handle/10986/3793/WPS5308.pdf?sequence=1|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141129120448/https://openknowledge.worldbank.org/bitstream/handle/10986/3793/WPS5308.pdf?sequence=1|archive-date=29 November 2014|access-date=25 November 2014|publisher=[[The World Bank]]}}</ref> ۽ پنهنجي اثرائتي ۽ اعليٰ معيار واري موٽر گاڏين، مشينري، خوراڪ، ڊزائن ۽ فيشن جي صنعتن لاءِ مشهور آهي.<ref>{{Cite web|title=Automotive Market Sector Profile – Italy|url=http://www.enterprisecanadanetwork.ca/_uploads/resources/Automotive-Market-Sector-Profile-Italy.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20141205163959/http://www.enterprisecanadanetwork.ca/_uploads/resources/Automotive-Market-Sector-Profile-Italy.pdf|archive-date=5 December 2014|access-date=26 November 2014|publisher=[[Trade Commissioner Service|The Canadian Trade Commissioner Service]]}}; {{Cite web|title=Data & Trends of the European Food and Drink Industry 2013–2014 |url=http://www.fooddrinkeurope.eu/uploads/publications_documents/Data__Trends_of_the_European_Food_and_Drink_Industry_2013-2014.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20141206010318/http://www.fooddrinkeurope.eu/uploads/publications_documents/Data__Trends_of_the_European_Food_and_Drink_Industry_2013-2014.pdf|archive-date=6 December 2014|access-date=26 November 2014|publisher=[[FoodDrinkEurope]]}}; {{Cite news|date=10 January 2014|title=Italy fashion industry back to growth in 2014 |url=http://uk.reuters.com/article/uk-italy-fashion-growth-idUKBREA0912220140110|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20141205114140/http://uk.reuters.com/article/2014/01/10/uk-italy-fashion-growth-idUKBREA0912220140110|archive-date=5 December 2014|access-date=26 November 2014|work=Reuters}}</ref> [[File:Milan skyline skyscrapers of Porta Nuova business district.jpg|thumb|[[ميلان]] اٽلي جو معاشي گاديءَ جو هنڌ آهي<ref>{{Cite web|date=18 May 2018|title=Milan, Italy's Industrial and Financial Capital|url=https://www.prologis.it/en/industrial-logistics-warehouse-space/europe/italy/milan-italys-industrial-and-financial-capital|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220707141649/https://www.prologis.it/en/industrial-logistics-warehouse-space/europe/italy/milan-italys-industrial-and-financial-capital|archive-date=7 July 2022|access-date=27 May 2022}}</ref> ۽ هڪ عالمي [[مالي مرڪز]] ۽ [[فيشن گاديءَ جو هنڌ]] آهي.]] [[File:Siena, Piazza Salimbeni (Bank Monte dei Paschi di Siena) (38588876202).jpg|thumb|[[بانڪا مونٽي دي پاسڪي دي سيئنا]]، جيڪا 1472ع ۾ قائم ٿي، دنيا جي [[قديم ترين بئنڪن جي فهرست|سڀ کان قديم يا ٻئي نمبر تي قديم بئنڪ آهي جيڪا مسلسل ڪم ڪري رهي آهي]].]] [[File:The Eni building, Quartiere XXXII Europa, Roma, Lazio, Italy - panoramio.jpg|thumb|[[ايني]] کي دنيا جي تيل ۽ گئس جي [[سپرميجرز]] مان هڪ سمجھيو ويندو آهي.<ref>{{Cite web|url=https://www.globalwitness.org/en/campaigns/oil-gas-and-mining/spotlight-sharpens/|title=The spotlight sharpens: Eni and corruption in Republic of Congo's oil sector|website=Global Witness|access-date=27 April 2020|archive-date=25 July 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20230725204616/https://www.globalwitness.org/en/campaigns/oil-gas-and-mining/spotlight-sharpens/|url-status=dead}}</ref>]] اٽلي دنيا جو [[پيداوار جي پيداوار موجب ملڪن جي فهرست|اٺون وڏو پيداواري ملڪ]] ۽ يورپ ۾ ٻيو وڏو ملڪ آهي،<ref>"[http://databank.worldbank.org/data/reports.aspx?source=2&series=NV.IND.MANF.KD&country= Manufacturing, value added (current US$)] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20171010152014/http://databank.worldbank.org/data/reports.aspx?source=2&series=NV.IND.MANF.KD&country=|date=10 October 2017}}". Retrieved 17 May 2017.</ref> جنهن جي خاصيت اها آهي ته ساڳي ماپ واري ٻين معيشتن جي ڀيٽ ۾ ان ۾ ملٽي نيشنل ڪارپوريشنون گهٽ آهن ۽ ڪيترائي متحرڪ [[ننڍا ۽ وچولي درجي جا ڪاروبار|ننڍا ۽ وچولي درجي جا ڪاروبار]] موجود آهن، جيڪي صنعتي ضلعن ۾ گڏ ٿيل آهن ۽ اطالوي صنعت جي ريڙهه جي هڏي آهن. ان سان هڪ اهڙو پيداوار وارو شعبو پيدا ٿيو آهي، جيڪو اڪثر نچ مارڪيٽن ۽ عياشي شين جي برآمد تي ڌيان ڏئي ٿو. جيتوڻيڪ اهو مقدار جي لحاظ کان مقابلي ۾ گهٽ صلاحيت رکي ٿو، پر اعليٰ معيار جي شين وسيلي انهن ايشيائي معيشتن سان مقابلو ڪري سگهي ٿو، جتي مزدوريءَ جو خرچ گهٽ آهي.<ref>{{Cite news|date=19 May 2005|title=Knowledge Economy Forum 2008: Innovative Small And Medium Enterprises Are Key To Europe & Central Asian Growth |url=http://web.worldbank.org/WBSITE/EXTERNAL/COUNTRIES/ECAEXT/0,,contentMDK:21808326~menuPK:258604~pagePK:2865106~piPK:2865128~theSitePK:258599,00.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20080623065619/http://web.worldbank.org/WBSITE/EXTERNAL/COUNTRIES/ECAEXT/0,,contentMDK:21808326~menuPK:258604~pagePK:2865106~piPK:2865128~theSitePK:258599,00.html|archive-date=23 June 2008|access-date=17 June 2008|publisher=The World Bank}}</ref> اٽلي 2023ع ۾ دنيا جو [[برآمدات موجب ملڪن جي فهرست|9هين وڏو برآمد ڪندڙ]] ملڪ هو. [[اٽلي جي وڏن واپاري ڀائيوارن جي فهرست|ان جا ويجها واپاري لاڳاپا]] ٻين يورپي يونين ملڪن سان آهن، ۽ 2019ع ۾ ان جا سڀ کان وڏا برآمدي ڀائيوار جرمني (12%)، فرانس (11%) ۽ آمريڪا (10%) هئا.<ref name="cia.gov">{{Cite web|title=The World Factbook|url=https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210701235642/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy|archive-date=1 July 2021|access-date=28 May 2021|publisher=Central Intelligence Agency}}</ref> [[اطالوي موٽر گاڏين جي صنعت]] ملڪ جي پيداواري شعبي جو اهم حصو آهي، جنهن ۾ 2015ع ۾ 144,000 کان وڌيڪ ڪمپنيون ۽ لڳ ڀڳ 485,000 ملازم هئا،<ref>{{Cite web|title=Auto: settore da 144mila imprese in Italia e 117 mld fatturato|url=http://www.adnkronos.com/soldi/economia/2015/09/23/auto-settore-mila-imprese-italia-mld-fatturato_WooBmrBqxgxO7mOvIRXUBI.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150925121926/http://www.adnkronos.com/soldi/economia/2015/09/23/auto-settore-mila-imprese-italia-mld-fatturato_WooBmrBqxgxO7mOvIRXUBI.html|archive-date=25 September 2015|access-date=23 September 2015|website=adnkronos.com}}</ref> ۽ اها GDP ۾ 9% حصو وجهي ٿي.<ref>{{Cite web|title=Country Profiles – Italy|url=http://acea.thisconnect.com/index.php/country_profiles/detail/italy|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20080211190839/http://acea.thisconnect.com/index.php/country_profiles/detail/italy|archive-date=11 February 2008|access-date=9 February 2008|website=acea.thisconnect.com}}</ref><ref>{{Cite web|title=Global Auto Market 2021. General Motors Is The Only Group To Report Double-digit Losses |url=https://www.focus2move.com/world-car-group-ranking|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210701010705/https://www.focus2move.com/world-car-group-ranking|archive-date=1 July 2021|access-date=27 May 2022}}</ref> ملڪ وٽ گاڏين جو وڏو سلسلو آهي، [[ماس مارڪيٽ]] تي ڌيان ڏيندڙ برانڊن جهڙوڪ [[فيات]]، [[پريميئم پيداوار|پريميئم]] برانڊن جهڙوڪ [[الفا روميو]] ۽ [[مازيراتي]] کان وٺي عياشي [[سپر ڪارز]] جهڙوڪ [[پاگاني (ڪمپني)|پاگاني]]، [[لامبورگيني]] ۽ [[فيراري]] تائين. [[بانڪا مونٽي دي پاسڪي دي سيئنا]]، تعريف تي دارومدار رکندي، دنيا جي سڀ کان قديم يا ٻئي نمبر تي قديم بئنڪ آهي جيڪا مسلسل ڪم ڪري رهي آهي، ۽ اٽلي جي چوٿين وڏي تجارتي ۽ ريٽيل بئنڪ آهي.<ref>{{Cite news|date=26 October 2017|title=Italy's fourth-biggest bank returns to the stockmarket|url=https://www.economist.com/news/finance-and-economics/21730672-shares-bailed-out-bank-start-trading-again-italys-fourth-biggest-bank|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20180215112321/https://www.economist.com/news/finance-and-economics/21730672-shares-bailed-out-bank-start-trading-again-italys-fourth-biggest-bank|archive-date=15 February 2018|access-date=26 October 2021|newspaper=[[The Economist]]}}</ref> اٽلي وٽ مضبوط [[ڪوآپريٽو]] شعبو آهي، جنهن ۾ يورپي يونين اندر آباديءَ جو سڀ کان وڏو حصو (4.5%) ڪوآپريٽو ۾ ملازم آهي.<ref>{{Cite web|date=April 2016|title=The Power of Cooperation – Cooperatives Europe key statistics 2015 |url=https://coopseurope.coop/sites/default/files/The%20power%20of%20Cooperation%20-%20Cooperatives%20Europe%20key%20statistics%202015.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20201112034412/https://coopseurope.coop/sites/default/files/The%20power%20of%20Cooperation%20-%20Cooperatives%20Europe%20key%20statistics%202015.pdf|archive-date=12 November 2020|access-date=28 May 2021|website=[[Cooperatives Europe]]}}</ref> [[وال ڊي آڪري تيل جو ميدان|وال ڊي آڪري]] علائقو، بازيليڪاتا، يورپ جو سڀ کان وڏو [[آن شور (هائيڊروڪاربنز)|آن شور]] [[هائيڊروڪاربن ميدان]] رکي ٿو.<ref>{{Cite web|title=In Val d'Agri with Upstream activities|url=https://www.eni.com/en-IT/operations/italy-val-agri-upstream-activities.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20220516034214/https://www.eni.com/en-IT/operations/italy-val-agri-upstream-activities.html|archive-date=16 May 2022|access-date=3 February 2021|publisher=[[Eni]]}}</ref> معتدل قدرتي گئس جا ذخيرا، خاص طور تي [[پو ماٿري]] ۽ ايڊرياٽڪ سمنڊ جي هيٺان آف شور علائقن ۾، دريافت ڪيا ويا آهن ۽ اهي ملڪ جو سڀ کان اهم معدني وسيلو آهن. اٽلي دنيا ۾ [[پومس]]، [[پوزولانا]] ۽ [[فيلڊسپار]] جي اهم پيدا ڪندڙن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite encyclopedia|title=Italy, the economy: Resources and power|encyclopedia=[[Encyclopædia Britannica]]|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297474/Italy/26994/Forestry#toc26986|access-date=9 February 2015|date=3 February 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20150209194536/http://www.britannica.com/EBchecked/topic/297474/Italy/26994/Forestry#toc26986|archive-date=9 February 2015|url-status=live}}</ref> ٻيو قابل ذڪر وسيلو سنگ مرمر آهي، خاص طور تي ٽسڪني مان نڪرندڙ مشهور اڇو [[ڪارارا سنگ مرمر]]. اٽلي هڪ مالي اتحاد، يعني يورو زون، جو حصو آهي، جيڪو لڳ ڀڳ 330 ملين شهرين جي نمائندگي ڪري ٿو، ۽ [[يورپي واحد مارڪيٽ]] جو پڻ حصو آهي، جيڪا 500 ملين کان وڌيڪ صارفين جي نمائندگي ڪري ٿي. ڪيترين ئي ملڪي تجارتي پاليسين جو تعين يورپي يونين جي ميمبر ملڪن جي معاهدن ۽ يورپي يونين جي قانون سازي ذريعي ٿيندو آهي. اٽلي 2002ع ۾ گڏيل يورپي ڪرنسي، [[يورو]]، اختيار ڪئي.<ref>{{Cite news|last=Andrews|first=Edmund L.|date=1 January 2002|title=Germans Say Goodbye to the Mark, a Symbol of Strength and Unity|url=https://www.nytimes.com/2002/01/01/world/germans-say-goodbye-to-the-mark-a-symbol-of-strength-and-unity.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110501031330/http://www.nytimes.com/2002/01/01/world/germans-say-goodbye-to-the-mark-a-symbol-of-strength-and-unity.html|archive-date=1 May 2011|access-date=18 March 2011|work=The New York Times}}; {{Cite news|last=Taylor Martin|first=Susan|date=28 December 1998|title=On Jan.{{spaces}}1, out of many arises one Euro|work=[[St. Petersburg Times]]|page=National, 1.A}}</ref> ان جي مالياتي پاليسي [[يورپي مرڪزي بئنڪ]] طرفان مقرر ڪئي ويندي آهي. اٽلي [[2008ع جو مالي بحران|2008ع جي مالي بحران]] کان متاثر ٿيو، جنهن ڍانچائي مسئلن کي وڌيڪ سنگين بڻايو.<ref>{{Cite web|last=Orsi|first=Roberto|date=23 April 2013|title=The Quiet Collapse of the Italian Economy|work=Euro Crisis in the Press |url=http://blogs.lse.ac.uk/eurocrisispress/2013/04/23/the-quiet-collapse-of-the-italian-economy|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141119075748/http://blogs.lse.ac.uk/eurocrisispress/2013/04/23/the-quiet-collapse-of-the-italian-economy|archive-date=19 November 2014|access-date=24 November 2014|publisher=[[The London School of Economics]]}}</ref> 1950ع واري ڏهاڪي کان 1970ع واري ڏهاڪي جي شروعات تائين هر سال GDP جي 5–6% مضبوط واڌ کان پوءِ،<ref>{{Cite book|last=Nicholas Crafts, Gianni Toniolo|title=Economic growth in Europe since 1945 |publisher=Cambridge University Press|year=1996|isbn=978-0-5214-9627-8|page=428}}</ref> ۽ 1980ع ۽ 1990ع واري ڏهاڪن ۾ تدريجي سستي کان پوءِ، ملڪ 2000ع واري ڏهاڪي ۾ جمود جو شڪار ٿيو.<ref>{{Cite web|last=Balcerowicz|first=Leszek|title=Economic Growth in the European Union|url=http://www.lisboncouncil.net/growth/documents/LISBON_COUNCIL_Economic_Growth_in_the_EU%20(1).pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140714205108/http://www.lisboncouncil.net/growth/documents/LISBON_COUNCIL_Economic_Growth_in_the_EU%20(1).pdf|archive-date=14 July 2014|access-date=8 October 2014|publisher=The Lisbon Council}}; {{Cite news|title="Secular stagnation" in graphics|url=https://www.economist.com/blogs/graphicdetail/2014/11/secular-stagnation-graphics|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141123234145/http://www.economist.com/blogs/graphicdetail/2014/11/secular-stagnation-graphics|archive-date=23 November 2014|access-date=24 November 2014|newspaper=The Economist}}</ref> وڏي سرڪاري خرچ سان واڌ بحال ڪرڻ لاءِ سياسي ڪوششن [[عوامي قرض]] ۾ شديد واڌ پيدا ڪئي، جيڪو 2017ع ۾ GDP جي 132% کان وڌيڪ هو؛<ref>{{Cite web|date=15 May 2018|title=Debito pubblico oltre 2.300 miliardi e all'estero non lo comprano|url=https://www.investireoggi.it/economia/debito-pubblico-oltre-2-300-miliardi-e-litalia-e-sulla-strada-dellautarchia-finanziaria|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20200221072720/https://www.investireoggi.it/economia/debito-pubblico-oltre-2-300-miliardi-e-litalia-e-sulla-strada-dellautarchia-finanziaria|archive-date=21 February 2020|access-date=1 June 2018}}</ref> اهو يورپي يونين ۾ يونان کان پوءِ ٻيو سڀ کان وڏو هو.<ref>{{Cite web|title=Government debt increased to 93.9% of GDP in euro area and to 88.0% in EU28|url=http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_PUBLIC/2-22072014-AP/EN/2-22072014-AP-EN.PDF|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141021162159/http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_PUBLIC/2-22072014-AP/EN/2-22072014-AP-EN.PDF|archive-date=21 October 2014|access-date=24 November 2014|publisher=[[Eurostat]]}}</ref> [[اطالوي سرڪاري قرض|اطالوي عوامي قرض]] جو سڀ کان وڏو حصو قومي ادارن ۽ ماڻهن وٽ آهي، جيڪو اٽلي ۽ يونان جي وچ ۾ هڪ اهم فرق آهي،<ref>{{Cite web|date=18 May 2010|title=Could Italy Be Better Off than its Peers?|url=https://www.cnbc.com/2010/05/18/could-italy-be-better-off-than-its-peers.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110430030613/http://www.cnbc.com/id/37207942/Could_Italy_Be_Better_Off_than_its_Peers|archive-date=30 April 2011|access-date=30 May 2011|publisher=CNBC}}</ref> ۽ [[گهريلو قرض]] جي سطح او اي سي ڊي جي اوسط کان گهڻي گهٽ آهي.<ref>{{Cite web|title=Household debt and the OECD's surveillance of member states|url=http://www.nationalbanken.dk/da/om_nationalbanken/oekonomisk_forskning/Documents/4_Household%20debt%20and%20the%20OECD's%20surveillance%20of%20member%20states%20by%20Christophe%20Andr%C3%A9.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20150109041518/http://www.nationalbanken.dk/da/om_nationalbanken/oekonomisk_forskning/Documents/4_Household%20debt%20and%20the%20OECD%27s%20surveillance%20of%20member%20states%20by%20Christophe%20Andr%C3%A9.pdf|archive-date=9 January 2015|access-date=26 November 2014|publisher=[[OECD]] Economics Department}}</ref> [[ڏکڻ وارو سوال|وڏي اتر–ڏکڻ ورهاست]] سماجي-معاشي ڪمزوريءَ جو هڪ اهم عنصر آهي؛<ref>{{Cite news|title=Oh for a new risorgimento|url=https://www.economist.com/special-report/2011/06/11/oh-for-a-new-risorgimento|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141024163715/http://www.economist.com/node/18780831|archive-date=24 October 2014|access-date=24 November 2014|newspaper=The Economist}}</ref> اتر ۽ ڏکڻ وارن علائقن ۽ ميونسپلٽين جي سرڪاري آمدنيءَ ۾ تمام وڏو فرق آهي.<ref>{{Cite web|title=Comune per Comune, ecco la mappa navigabile dei redditi dichiarati in Italia|url=http://www.lastampa.it/economia/speciali/redditi-italia|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20150405032750/http://www.lastampa.it/economia/speciali/redditi-italia|archive-date=5 April 2015|access-date=4 April 2015|website=lastampa.it}}</ref> سڀ کان امير صوبو، [[آلٽو آديجي-ڏکڻ ٽائرول]]، في فرد قومي GDP جو 152% ڪمائي ٿو، جڏهن ته سڀ کان غريب علائقو، ڪلابريا، 61% ڪمائي ٿو.<ref>{{Cite web|title=GDP per capita at regional level|url=https://www.istat.it/it/files/2016/12/Conti-regionali_2015.pdf?title=Conti+economici+territoriali+-+12%2Fdic%2F2016+-+Testo+integrale+e+nota+metodologica.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20171026054135/https://www.istat.it/it/files/2016/12/Conti-regionali_2015.pdf?title=Conti+economici+territoriali+-+12%2Fdic%2F2016+-+Testo+integrale+e+nota+metodologica.pdf|archive-date=26 October 2017|access-date=25 October 2017|publisher=[[Istat]]}}</ref> بيروزگاريءَ جي شرح (11%) يورو زون جي اوسط کان مٿي آهي،<ref>{{Cite web|title=Euro area unemployment rate at 11%|url=http://ec.europa.eu/eurostat/documents/2995521/8121455/3-31072017-AP-EN.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170731232352/http://ec.europa.eu/eurostat/documents/2995521/8121455/3-31072017-AP-EN.pdf|archive-date=31 July 2017|access-date=26 October 2017|publisher=[[Eurostat]]}}</ref> پر جدا جدا انگن موجب اها اتر ۾ 7% ۽ ڏکڻ ۾ 19% آهي.<ref>{{Cite web|last=Istat|author-link=National Institute of Statistics (Italy)|title=Employment and unemployment: second quarter 2017 |url=http://www.istat.it/it/files/2017/09/Mercato-del-lavoro-II-trim-2017.pdf?title=Il+mercato+del+lavoro+-+12%2Fset%2F2017+-+Testo+integrale+e+nota+metodologica.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20171026054033/http://www.istat.it/it/files/2017/09/Mercato-del-lavoro-II-trim-2017.pdf?title=Il+mercato+del+lavoro+-+12%2Fset%2F2017+-+Testo+integrale+e+nota+metodologica.pdf|archive-date=26 October 2017|access-date=26 October 2017}}</ref> [[درمياني آمدني|درمياني قابلِ خرچ آمدني]] 2021ع ۾ هر سال $27,949 هئي ([[قوت خريد جي برابري|PPP]]).<ref name="y148">{{cite book | author=OECD | title=Society at a Glance 2024: OECD Social Indicators, Figure 4.1 Median income varies by a factor eight across OECD countries | publisher=OECD | date=20 June 2024 | url=https://www.oecd.org/en/publications/2024/06/society-at-a-glance-2024_08001b73/full-report/component-12.html#indicator-d1e8404-8cd0a55a48 | page=}}</ref> [[اٽلي ۾ نوجوانن جي بيروزگاري|نوجوانن جي بيروزگاريءَ جي شرح]] (2018ع ۾ 32%) انتهائي بلند آهي. === زراعت === {{Main|اٽلي ۾ زراعت}} [[File:Vineyards in Piemonte, Italy.jpg|thumb|[[پيڊمونٽ جو انگورن وارو منظر: لانگهي-روئيرو ۽ مونفيراتو|لانگهي ۽ مونفيرات، پيڊمونٽ ۾ انگورن جا باغ]]. اٽلي دنيا جو [[شراب پيدا ڪندڙ ملڪن جي فهرست|سڀ کان وڏو شراب پيدا ڪندڙ ملڪ]] آهي، ۽ ان وٽ مقامي [[انگور جي ول|انگورن جي ولين]] جو سڀ کان وسيع قسم آهي.<ref>{{Cite web|date=25 November 2018|title=L'Italia è il maggiore produttore di vino|url=http://www.inumeridelvino.it/2018/11/la-produzione-di-vino-nel-mondo-2018-prima-stima-oiv.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211111224545/http://www.inumeridelvino.it/2018/11/la-produzione-di-vino-nel-mondo-2018-prima-stima-oiv.html|archive-date=11 November 2021|access-date=11 November 2021|language=it}}; {{Cite web|date=3 June 2017|title=L'Italia è il paese con più vitigni autoctoni al mondo|url=https://giornalevinocibo.com/2017/06/03/italia-prima-assoluta-per-vitgni-autoctoni-ecco-i-dati-dei-vari-stati|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211101044918/https://giornalevinocibo.com/2017/06/03/italia-prima-assoluta-per-vitgni-autoctoni-ecco-i-dati-dei-vari-stati|archive-date=1 November 2021|access-date=11 November 2021|language=it}}</ref>]] آخري زرعي مردم شماري موجب، 2010ع ۾ 1.6&nbsp;ملين فارم هئا (2000ع کان −32%)، جيڪي {{Convert|12700000|ha|0|abbr=on|disp=or}} تي پکڙيل هئا (انهن مان 63% ڏکڻ اٽلي ۾ آهن).<ref name="agrocensus">{{Cite web|date=24 October 2010|title=Censimento Agricoltura 2010|url=http://dati-censimentoagricoltura.istat.it/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150213021626/http://dati-censimentoagricoltura.istat.it/|archive-date=13 February 2015|access-date=11 February 2015|publisher=[[National Institute of Statistics (Italy)|ISTAT]]}}</ref> 99% خاندانن طرفان هلندڙ ۽ ننڍا آهن، جن جو سراسري پکيڙ صرف {{Convert|8|ha|0|abbr=on}} آهي.<ref name="agrocensus"/> زرعي استعمال واري زمين مان، اناج جا کيت 31%، [[زيتون]] جا باغ 8%، [[انگورن جا باغ]] 5%، [[کٽا ميوا]] جا باغ 4%، [[شگر بيٽ]] 2%، ۽ باغباني 2% تي مشتمل آهن. باقي زمين گهڻو ڪري چراگاهن (26%) ۽ چارا اناج (12%) لاءِ مخصوص آهي.<ref name="agrocensus"/> اٽلي دنيا جو [[شراب پيدا ڪندڙ ملڪن جي فهرست|سڀ کان وڏو شراب پيدا ڪندڙ ملڪ]] آهي،<ref>{{Cite web|year=2010|title=OIV report on the State of the vitiviniculture world market|url=http://news.reseau-concept.net/images/oiv_es/Client/DIAPORAMA_STATISTIQUES_Tbilissi_2010_EN.ppt|archive-url=https://web.archive.org/web/20110728145648/http://news.reseau-concept.net/images/oiv_es/Client/DIAPORAMA_STATISTIQUES_Tbilissi_2010_EN.ppt|archive-date=28 July 2011|website=news.reseau-concept.net|publisher=Réseau-CONCEPT|format=PowerPoint presentation}}</ref><ref>{{Cite news |last=Pisa |first=Nick |date=12 June 2011 |title=Italy overtakes France to become world's largest wine producer |url=https://www.telegraph.co.uk/foodanddrink/wine/8571222/Italy-overtakes-France-to-become-worlds-largest-wine-producer.html |url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20110903021833/http://www.telegraph.co.uk/foodanddrink/wine/8571222/Italy-overtakes-France-to-become-worlds-largest-wine-producer.html |archive-date=3 September 2011 |access-date=17 August 2011 |work=The Telegraph}}</ref> ۽ [[زيتون جو تيل]]، ميون (صوف، زيتون، انگور، نارنگيون، ليمون، ناسپاتيون، خوبانيون، هيزل نٽ، آڙون، چيريون، آلوبخارا، اسٽرابيريون ۽ ڪيئي فروٽ) ۽ ڀاڄين (خاص طور تي آرٽچوڪ ۽ ٽماٽا) جو اهم پيدا ڪندڙ آهي. سڀ کان مشهور [[اطالوي شراب]] [[ٽسڪني (شراب)|ٽسڪن]] [[ڪيانتي]] ۽ [[پيڊمونٽ (شراب)|پيڊمونٽي]] [[بارولو]] آهن. ٻيا مشهور شراب [[بارباريسڪو]]، [[باربيرا ڊي آستي]]، [[برونيلو دي مونتالچينو]]، [[فراسڪاتي DOC|فراسڪاتي]]، [[مونٽي پلچانو دابروزو]]، [[موريلينو دي اسڪانسانو]]، ۽ چمڪندڙ شراب [[فرانچياڪورتا DOCG|فرانچياڪورتا]] ۽ [[پروسيڪو]] آهن. معياري شيون جن ۾ اٽلي خاص مهارت رکي ٿو، خاص طور شراب ۽ [[اطالوي DOP پنيرن جي فهرست|علائقائي پنير]]، اڪثر معيار جي ضمانت وارن ليبلن [[Denominazione di origine controllata|DOC/DOP]] هيٺ محفوظ ڪيون وينديون آهن. هي [[يورپي يونين ۾ جاگرافيائي اشارا ۽ روايتي خاصيتون|جاگرافيائي اشاري وارو سرٽيفڪيٽ]]، جيڪو يورپي يونين طرفان منظور ٿيل آهي، [[نقلي شين]] سان مونجهاري کان بچڻ لاءِ اهم سمجھيو ويندو آهي. == آمدرفت == {{Main|اٽلي ۾ آمدرفت}} {{See also|اٽلي ۾ ريلوي اسٽيشنون}} [[File:A8-A26 Besnate.jpg|thumb|آٽوسترادا ديئي لاگي ('ڍنڍن واري موٽر وي'؛ [[آٽوسترادا A8 (اٽلي)|A8]] ۽ [[آٽوسترادا A9 (اٽلي)|A9]] جو حصو)، دنيا ۾ ٺهيل پهرين موٽر وي<ref name="independent"/>]] {{Anchor|Infrastructure}}اٽلي پهريون ملڪ هو جنهن موٽر ويون، ''[[آٽوسترادي]]''، ٺاهيون، جيڪي تيز ٽرئفڪ ۽ موٽر گاڏين لاءِ مخصوص هيون.<ref name="independent">{{Cite news|last=Lenarduzzi|first=Thea|date=30 January 2016|title=The motorway that built Italy: Piero Puricelli's masterpiece|url=http://www.independent.co.uk/travel/europe/the-worlds-first-motorway-piero-puricellis-masterpiece-is-the-focus-of-an-unlikely-pilgrimage-a6840816.html|url-status=live|archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20220526/http://www.independent.co.uk/travel/europe/the-worlds-first-motorway-piero-puricellis-masterpiece-is-the-focus-of-an-unlikely-pilgrimage-a6840816.html|archive-date=26 May 2022|access-date=12 May 2022|work=[[The Independent]]}}</ref> 2002ع ۾ اٽلي ۾ استعمال لائق [[اٽلي ۾ رستا|رستن]] جي ڊيگهه {{Convert|668721|km|mi|abbr=on}} هئي، جنهن ۾ {{Convert|6487|km|mi|abbr=on}} موٽر ويون شامل هيون، جيڪي رياست جي ملڪيت هيون پر [[اٽلانٽيا (ڪمپني)|اٽلانٽيا]] طرفان خانگي طور هلائي وينديون هيون. 2005ع ۾، لڳ ڀڳ 34,667,000 ڪارون (هر 1,000 ماڻهن تي 590) ۽ 4,015,000 مال بردار گاڏيون هن نيٽ ورڪ تي هلنديون هيون.<ref name="European Commission">{{Cite web|last=European Commission|author-link=European Commission|title=Panorama of Transport|url=http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_OFFPUB/KS-DA-07-001/EN/KS-DA-07-001-EN.PDF|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20090407142402/http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_OFFPUB/KS-DA-07-001/EN/KS-DA-07-001-EN.PDF|archive-date=7 April 2009|access-date=3 May 2009}}</ref> [[File:Etr500.JPG|thumb|[[ETR 500]] ريل گاڏي [[فلورنس–روم تيز رفتار ريلوي|فلورنس–روم تيز رفتار لائين]] تي، جيڪا يورپ ۾ ٺهيل پهرين تيز رفتار ريلوي هئي<ref>{{Cite web|title=Special report: A European high-speed rail network|url=https://op.europa.eu/webpub/eca/special-reports/high-speed-rail-19-2018/en/|access-date=22 July 2023|website=op.europa.eu|language=en-GB|archive-date=17 March 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240317233927/https://op.europa.eu/webpub/eca/special-reports/high-speed-rail-19-2018/en/|url-status=live}}</ref>]] [[اٽلي ۾ ريل آمدرفت|ريلوي نيٽ ورڪ]]، جيڪو رياست جي ملڪيت آهي ۽ [[فيروويه ديلو ستاتو|ريتي فيرووياريا ايتاليانا]] (FSI) طرفان هلائجي ٿو، 2024ع ۾ ڪل {{Convert|16879|km|mi|abbr=on}} هو، جنهن مان {{Convert|12277|km|0|abbr=on}} بجليءَ سان هلندڙ هو،<ref>{{Cite web |title=The network today |url=https://www.rfi.it/en/Network/The-network-today.html |access-date=29 September 2025 |website=[[Rete Ferroviaria Italiana]] |publisher=}}</ref> ۽ جنهن تي 4,802 لوڪوموٽو ۽ ريل ڪارون هلن ٿيون. تيز رفتار ريلن جو مکيه عوامي آپريٽر [[ترينيتاليا]] آهي، جيڪو FSI جو حصو آهي. تيز رفتار ريلون ٽن قسمن ۾ آهن: [[فريچياروسا]] ('ڳاڙهو تير') ريلون مخصوص تيز رفتار پٽڙين تي وڌ ۾ وڌ 300{{spaces}}km/h جي رفتار سان هلن ٿيون؛ [[فريچيارجينتو]] ('چانديءَ جو تير') تيز رفتار ۽ مکيه پٽڙين تي وڌ ۾ وڌ 250{{spaces}}km/h سان هلن ٿيون؛ ۽ [[فريچيابيانڪا]] ('اڇو تير') علائقائي تيز رفتار لائينن تي وڌ ۾ وڌ 200{{spaces}}km/h سان هلن ٿيون. اٽلي وٽ پاڙيسري ملڪن سان الپائن جبلن مٿان 11 ريل سرحدي گذرگاهون آهن. هوائي آمدرفت استعمال ڪندڙ مسافرن جي تعداد موجب اٽلي يورپ ۾ پنجين نمبر تي آهي، 2011ع ۾ لڳ ڀڳ 148 ملين مسافرن، يعني يورپ جي ڪل جو تقريباً 10%، سان.<ref>{{Cite web|date=7 January 2013|title=Trasporto aereo in Italia (PDF)|url=http://www.istat.it/it/archivio/78802|access-date=5 August 2013|publisher=ISTAT|archive-date=13 January 2013|archive-url=https://web.archive.org/web/20130113035254/http://www.istat.it/it/archivio/78802|url-status=live}}</ref> 2022ع ۾ 45 شهري هوائي اڏا هئا، جن ۾ [[ميلان مالپينسا ايئرپورٽ]] ۽ [[روم فيوميچينو ايئرپورٽ]] جا مرڪز شامل هئا.<ref>{{Cite web|title=Aeroporti in Italia: quanti sono? Elenco per regione|url=https://gliaeroporti.it/|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20221117184416/https://gliaeroporti.it/|archive-date=17 November 2022|access-date=17 November 2022|language=it}}</ref> 2021ع کان، اٽلي جو قومي هوائي جهاز بردار [[ITA ايئرويز]] آهي، جنهن [[اليتاليا]] جي جاءِ ورتي.<ref>{{Cite news|last=Buckley|first=Julia|date=18 October 2021|title=Italy reveals its new national airline|url=https://edition.cnn.com/travel/article/ita-airways-launch/index.html|access-date=18 October 2021|publisher=CNN|archive-date=18 October 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20211018100255/https://edition.cnn.com/travel/article/ita-airways-launch/index.html|url-status=live}}; {{Cite news|last=Villamizar|first=Helwing|date=15 October 2021|title=Italian Flag Carrier ITA Airways Is Born|url=https://airwaysmag.com/airlines/ita-airways-is-born|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20211016100028/https://airwaysmag.com/airlines/ita-airways-is-born|archive-date=16 October 2021|access-date=18 October 2021|work=Airways Magazine}}</ref> 2004ع ۾ 43 وڏا سامونڊي بندرگاهه هئا، جن ۾ [[جينوا]] شامل آهي، جيڪو ملڪ جو سڀ کان وڏو ۽ بحر روم ۾ ٻيو وڏو بندرگاهه آهي. 2005ع ۾ اٽلي وٽ لڳ ڀڳ 389,000 يونٽن تي مشتمل شهري هوائي ٻيڙو ۽ 581 جهازن تي مشتمل واپاري ٻيڙو هو.<ref name="European Commission"/> قومي اندروني آبي رستن جي نيٽ ورڪ جي ڊيگهه 2012ع ۾ تجارتي آمدرفت لاءِ {{Convert|2400|km|0|abbr=on}} هئي.<ref name="cia.gov"/> اتر اطالوي بندرگاهه، جهڙوڪ ٽريئستي جو گہرے پاڻي وارو بندرگاهه، جنهن جون وچ ۽ اوڀر يورپ سان وسيع ريلوي ڳنڍڻيون آهن، سبسڊين ۽ اهم پرڏيهي سيڙپڪاريءَ جو مرڪز آهن.<ref>Marcus Hernig: Die Renaissance der Seidenstraße (2018) pp 112.; Bernhard Simon: Can The New Silk Road Compete with the Maritime Silk Road? in The Maritime Executive, 1 January 2020.; Chazizam, M. (2018). The Chinese Maritime Silk Road Initiative: The Role of the Mediterranean. Mediterranean Quarterly, 29(2), 54–69.; Guido Santevecchi: Di Maio e la Via della Seta: «Faremo i conti nel 2020», siglato accordo su Trieste in Corriere della Sera: 5. November 2019.; Linda Vierecke, Elisabetta Galla "Triest und die neue Seidenstraße" In: Deutsche Welle, 8 December 2020.; {{Cite web|title=HHLA PLT Italy starting on schedule |url=https://www.hellenicshippingnews.com/hhla-plt-italy-starting-on-schedule|website=hellenicshippingnews.com|access-date=11 January 2021|archive-date=11 January 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210111105059/https://www.hellenicshippingnews.com/hhla-plt-italy-starting-on-schedule/|url-status=live}}</ref> آگسٽ 2025ع ۾، رٿيل [[آبنائے ميسينا پل]] کي ميلوني حڪومت طرفان حتمي منظوري ڏني وئي، جنهن جي تعمير 2025ع جي سرءُ ۾ شروع ٿيڻ مقرر آهي. اهو [[ڪلابريا]] کي [[سسلي]] سان ڳنڍيندو جڏهن اهو 2032ع ۾ کلي ويندو، ۽ اهو [[سڀ کان ڊگهي معلق پلن جي فهرست|دنيا جي سڀ کان ڊگهي معلق پل]] بڻجي ويندو.<ref>{{cite web|title=Italy gives final go-ahead for landmark Sicily bridge project |url=https://www.reuters.com/world/europe/italy-gives-final-go-ahead-landmark-sicily-bridge-project-2025-08-06/ |website=reuters.com |date=6 August 2025 |access-date=6 August 2025}}</ref> == توانائي == {{Main|اٽلي ۾ توانائي}} {{Further|اٽلي ۾ قابل تجديد توانائي|اٽلي ۾ بجلي جو شعبو}} [[File:Pannelli solari Unicoop Tirreno.JPG|thumb|[[پيومبينو]]، ٽسڪني ۾ شمسي پينل. اٽلي دنيا جي قابل تجديد توانائي جي سڀ کان وڏن پيدا ڪندڙ ملڪن مان هڪ آهي.<ref name="legambiente2015">{{Cite web|date=18 May 2015|title=Il rapporto Comuni Rinnovabili 2015|url=http://www.comunirinnovabili.it/il-rapporto-comuni-rinnovabili-2015|access-date=13 March 2016|website=Comuni Rinnovabili|publisher=Legambiente|language=it|archive-date=14 March 2016|archive-url=https://web.archive.org/web/20160314011841/http://www.comunirinnovabili.it/il-rapporto-comuni-rinnovabili-2015/|url-status=live}}</ref>]] اٽلي دنيا جي [[قابل تجديد ذريعن مان بجلي پيداوار موجب ملڪن جي فهرست|قابل تجديد توانائي جي سڀ کان وڏن پيدا ڪندڙن]] مان هڪ بڻجي ويو آهي، جيڪو يورپي يونين ۾ ٻيو ۽ دنيا ۾ نائون نمبر رکي ٿو. [[اٽلي ۾ هوائي توانائي|هوائي توانائي]]، [[اٽلي ۾ پن بجلي|پن بجلي]] ۽ [[اٽلي ۾ ارضي حرارتي توانائي|ارضي حرارتي توانائي]] ملڪ ۾ [[اٽلي ۾ بجلي جو شعبو|بجلي]] جا اهم ذريعا آهن. [[اٽلي ۾ قابل تجديد توانائي|قابل تجديد ذريعا]] پيدا ٿيندڙ سموري بجلي جو 28% فراهم ڪن ٿا، جنهن ۾ صرف پن بجلي 13% تائين پهچي ٿي، ان کان پوءِ شمسي توانائي 6%، هوائي توانائي 4%، بائيو انرجي 3.5% ۽ ارضي حرارتي توانائي 1.6% آهي.<ref name="gse">{{Cite web|date=19 December 2013|title=Rapporto Statistico sugli Impianti a fonti rinnovabili|url=http://www.gse.it/it/Statistiche/RapportiStatistici/Pagine/default.aspx|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20171018022905/http://www.gse.it/it/Statistiche/RapportiStatistici/Pagine/default.aspx|archive-date=18 October 2017|access-date=11 February 2015|publisher=Gestore dei Servizi Energetici}}</ref> قومي طلب جو باقي حصو فوسل ٻارڻن (قدرتي گئس 38%، ڪوئلو 13%، تيل 8%) ۽ درآمدات مان پورو ٿئي ٿو.<ref name="gse"/> [[ايني]]، جيڪا 79 ملڪن ۾ ڪم ڪري ٿي، ست "[[بگ آئل]]" ڪمپنين مان هڪ ۽ دنيا جي سڀ کان وڏين صنعتي ڪمپنين مان هڪ آهي.<ref>{{Cite web|title=Summary for Eni SpA|url=https://finance.yahoo.com/q?s=E|access-date=1 July 2020|archive-date=4 June 2016|archive-url=https://web.archive.org/web/20160604184217/http://finance.yahoo.com/q?s=e|url-status=live}}</ref> [[اٽلي ۾ شمسي توانائي|شمسي توانائي]] جي پيداوار اڪيلي 2014ع ۾ بجلي جو 9% هئي، جنهن سان اٽلي دنيا ۾ شمسي توانائي جي سڀ کان وڏي حصيداري وارو ملڪ بڻيو.<ref name="legambiente2015"/> [[مونتالتو دي ڪاسترو فوٽو وولٽائڪ پاور اسٽيشن]]، جيڪا 2010ع ۾ مڪمل ٿي، اٽلي جي سڀ کان وڏي فوٽو وولٽائڪ (PV) بجلي گهر آهي.<ref>{{Cite web|title=The Italian Montalto di Castro and Rovigo PV plants|url=https://www.solarserver.com/solar-magazine/solar-energy-system-of-the-month/the-italian-montalto-di-castro-and-rovigo-pv-plants.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20180509012719/https://www.solarserver.com/solar-magazine/solar-energy-system-of-the-month/the-italian-montalto-di-castro-and-rovigo-pv-plants.html|archive-date=9 May 2018|access-date=8 May 2018|website=solarserver.com}}</ref> اٽلي پهريون ملڪ هو جنهن بجلي پيدا ڪرڻ لاءِ [[اٽلي ۾ ارضي حرارتي توانائي|ارضي حرارتي توانائي]] جو استعمال ڪيو.<ref>{{Cite web|year=2011|title=Inventario delle risorse geotermiche nazionali|url=http://unmig.sviluppoeconomico.gov.it/unmig/geotermia/inventario/inventario.asp|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110722034736/http://unmig.sviluppoeconomico.gov.it/unmig/geotermia/inventario/inventario.asp|archive-date=22 July 2011|access-date=14 September 2011|publisher=UNMIG}}</ref> [[اٽلي ۾ جوهري توانائي]] [[1987ع جا اطالوي ريفرنڊم|1987ع جي ريفرنڊمن]] کان پوءِ، 1986ع جي [[چرنوبل حادثو]] جي پسمنظر ۾، ڇڏي ڏني وئي، جيتوڻيڪ اٽلي اڃا تائين پرڏيهي علائقن ۾ اطالوي ملڪيت وارن ريئڪٽرن مان جوهري توانائي درآمد ڪري ٿو. == سائنس ۽ ٽيڪنالاجي == {{Main|اٽلي ۾ سائنس ۽ ٽيڪنالاجي}} {{See also|اطالوي ايجادن ۽ دريافتن جي فهرست}} [[File:Justus Sustermans - Portrait of Galileo Galilei, 1636.jpg|thumb|upright=.8|[[گليليو گليلي]]، جنهن کي عام طور جديد سائنس، فزڪس ۽ فلڪيات جو پيءُ سمجھيو ويندو آهي]] صدين کان، اٽلي هڪ اهڙي سائنسي برادريءَ کي فروغ ڏنو آهي، جنهن سائنسن ۾ اهم دريافتون پيدا ڪيون. [[گليليو گليلي]] [[سائنسي انقلاب]] ۾ وڏو ڪردار ادا ڪيو ۽ کيس عام طور [[مشاهداتي فلڪيات]]،<ref>{{Cite book|last=Singer|first=C.|url=https://books.google.com/books?id=mPIgAAAAMAAJ|title=A Short History of Science to the Nineteenth Century|date=1941|publisher=Clarendon Press|page=217|access-date=22 March 2023|archive-date=2 October 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20241002213513/https://books.google.com/books?id=mPIgAAAAMAAJ|url-status=live}}</ref> جديد فزڪس،<ref>{{Cite book|last=Whitehouse|first=D.|url=https://archive.org/details/renaissancegeniu0000whit|title=Renaissance Genius: Galileo Galilei & His Legacy to Modern Science|date=2009|publisher=Sterling Publishing|isbn=978-1-4027-6977-1|page=[https://archive.org/details/renaissancegeniu0000whit/page/219 219]}}</ref> ۽ [[سائنسي طريقو|سائنسي طريقي]] جو پيءُ سمجھيو ويندو آهي.<ref>''Thomas Hobbes: Critical Assessments'', Volume 1. Preston King. 1993. p. 59</ref><ref>{{Cite book|last=Disraeli|first=I.|title=Curiosities of Literature|date=1835|publisher=W. Pearson & Company|page=371}}</ref> [[لابوراتوري ناتسيونالي دل گران ساسو]] (LNGS) دنيا جو سڀ کان وڏو زير زمين تحقيقي مرڪز آهي.<ref>{{Cite web|title=I Laboratori Nazionali del Gran Sasso|url=https://www.lngs.infn.it/it/descrizione-generale|access-date=15 January 2018|language=it}}</ref> ٽريئستي ۾ آباديءَ جي نسبت سان يورپ ۾ محققن جو سڀ کان وڏو سيڪڙو آهي.<ref>G. Bar "Trieste, è record europeo di ricercatori: 37 ogni mille abitanti. Più della Finlandia", In: il Fatto Quotidiano, 26 April 2018.</ref> اٽلي 2025ع ۾ [[عالمي جدت اشاري]] ۾ 28هين نمبر تي هو.<ref>{{Cite web |title=GII Innovation Ecosystems & Data Explorer 2025 |url=https://www.wipo.int/gii-ranking/en/italy |access-date=16 October 2025 |website=WIPO}}</ref><ref>{{Cite book |last1=Dutta |first1=Soumitra |url=https://www.wipo.int/web-publications/global-innovation-index-2025/en/index.html |title=Global Innovation Index 2025: Innovation at a Crossroads |last2=Lanvin |first2=Bruno |publisher=[[World Intellectual Property Organization]] |year=2025 |isbn=978-92-805-3797-0 |page=19 |language=en |doi=10.34667/tind.58864 |access-date=17 October 2025}}</ref> اٽلي ۾ [[ٽيڪنالاجي پارڪ]] آهن، جهڙوڪ سائنس ۽ ٽيڪنالاجي پارڪ ڪلوميٽرو روسو (بيرگامو)، [[AREA سائنس پارڪ]] (ٽريئستي)، ويگا-وينس گيٽ وي فار سائنس اينڊ ٽيڪنالاجي (وينيزيا)، توسڪانا لائيف سائنسز (سيئنا)، ٽيڪنالاجي پارڪ آف لودي ڪلسٽر (لودي)، ۽ ٽيڪنالاجي پارڪ آف ناواڪيو (پيزا)،<ref>{{Cite web|title=Science and Technology Parks in Italy|url=https://www.easst.net/science-and-technology-parks-in-italy|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20230719154033/https://www.easst.net/science-and-technology-parks-in-italy|archive-date=19 July 2023|access-date=28 August 2023}}</ref> گڏوگڏ [[سائنس ميوزيم]]، جهڙوڪ ميلان ۾ [[ميوزيو ناتسيونالي شينتسا ا ٽيڪنالوجيا ليوناردو دا ونچي]]. آمدنيءَ ۾ اتر–ڏکڻ جو وڏو فرق هڪ "[[ڊجيٽل ورهاست]]" پيدا ڪري ٿو.<ref>{{Cite journal|last=Alampi|first=Matteo|date=December 2007|title=Underdevelopment in Southern Italy: Traditional Setbacks and Modern Solutions|url=https://fisherpub.sjf.edu/cgi/viewcontent.cgi?article=1047&context=intlstudies_masters|journal=Fisher Digital Publications|via=International Studies Masters}}</ref><ref>{{Cite journal|last=Di Pietro|first=Giorgio|date=June 2021|title=Changes in Italy's education-related digital divide|journal=Economic Affairs|volume=41|issue=2|pages=252–270|doi=10.1111/ecaf.12471|issn=0265-0665|s2cid=237848271|doi-access=free}}</ref> == سياحت == {{Main|اٽلي ۾ سياحت}} [[File:Positano - Fornillo Beach.jpg|thumb|[[امالفي ساحل]] اٽلي جي اهم سياحتي منزلن مان هڪ آهي.<ref>[http://www.italy24.ilsole24ore.com/art/business-and-economy/2017-05-04/turismo-stranieri-124013.php?uuid=AEVg9GGB "Foreign tourist numbers in Italy head towards new record"] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20170601184213/http://www.italy24.ilsole24ore.com/art/business-and-economy/2017-05-04/turismo-stranieri-124013.php?uuid=AEVg9GGB|date=1 June 2017}}. Retrieved 21 May 2017.</ref>]] ماڻهو صدين کان اٽلي جو دورو ڪندا رهيا آهن، پر [[اٽلي ۾ سياحت|سياحت لاءِ اپٻيٽ جو دورو]] سڀ کان پهريان امير امرا [[گرانڊ ٽور]] دوران ڪرڻ لڳا، جيڪو 17هين صديءَ ۾ شروع ٿيو ۽ 18هين ۽ 19هين صديءَ ۾ عروج تي پهتو.<ref name="grand-tour">{{Cite web|title=Grand Tour|url=https://www.treccani.it/enciclopedia/grand-tour|access-date=6 May 2022|language=it}}</ref> اهو اهڙو دور هو، جنهن ۾ يورپي اشرافيا، جن مان گهڻا برطانوي هئا، يورپ جي حصن جو دورو ڪندا هئا، جن ۾ اٽلي هڪ اهم منزل هوندو هو.<ref name="grand-tour"/> اٽلي لاءِ، هن جو مقصد قديم تعمير، مقامي ثقافت جو مطالعو ڪرڻ ۽ ان جي قدرتي خوبصورتيءَ کي ساراهڻ هو.<ref>{{Cite web|title=Italy on the Grand Tour (Getty Exhibitions)|url=http://www.getty.edu/art/exhibitions/grand_tour/what.html|access-date=9 June 2015}}</ref> اٽلي [[عالمي سياحت درجابندي|دنيا جو پنجون سڀ کان وڌيڪ گهميل ملڪ]] آهي، جتي 2024ع ۾ ڪل 57 ملين سياح آيا.<ref>{{cite web |title=Global and regional tourism performance |url=https://www.unwto.org/tourism-data/un-tourism-tourism-dashboard |access-date=25 May 2025}}</ref> 2014ع ۾ سفر ۽ سياحت مان آمدني EUR163{{spaces}}ارب هئي (GDP جو 10%) ۽ 1,082,000 نوڪريون سڌي طرح ان سان لاڳاپيل هيون (روزگار جو 5%).<ref>{{Cite web|title=Travel & Tourism Economic Impact 2015 Italy |url=https://www.wttc.org/-/media/files/reports/economic%20impact%20research/countries%202015/italy2015.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20171010152616/https://www.wttc.org/-/media/files/reports/economic%20impact%20research/countries%202015/italy2015.pdf|archive-date=10 October 2017|access-date=20 May 2017|publisher=[[World Travel and Tourism Council]]}}</ref> سياحن جي دلچسپي خاص طور [[اٽلي جي ثقافت|ثقافت]]، [[اطالوي کاڌو|کاڌي]]، [[اٽلي جي تاريخ|تاريخ]]، [[اٽلي جي تعميراتي فن|تعميراتي فن]]، [[اطالوي فن|فن]]، مذهبي هنڌن ۽ رستن، شادي سياحت، قدرتي حسن، رات جي زندگي، پاڻيءَ هيٺان هنڌن ۽ اسپا سان آهي.<ref>{{Cite web|date=February 2023|title=In Italia 11mila matrimoni stranieri, un turismo da 599 milioni|url=https://www.ansa.it/canale_viaggiart/it/notizie/speciali/2023/02/01/turismo-wedding-2-milioni-presenze-e-fatturato-599-mln_dcec4ad9-3ab8-4677-a303-6378020ac3a7.html|access-date=2 February 2023|language=it}}; {{Cite web|title=10 Migliori destinazioni italiane per vita notturna|url=https://www.travel365.it/migliori-destinazioni-italiane-per-vita-notturna.htm|access-date=28 December 2021|language=it}}</ref> سياري ۽ اونهاري جي سياحت الپس ۽ [[اپينائن جبلن]] جي هنڌن تي موجود آهي،<ref>{{Cite web|date=30 July 2017|title=VACANZE IN MONTAGNA IN ITALIA: IN INVERNO E IN ESTATE|url=https://www.alloggitaly.it/vacanze-in-montagna-in-italia|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> جڏهن ته سامونڊي سياحت [[بحر روم]] جي ڪناري وارن هنڌن تي وڏي پيماني تي عام آهي.<ref>{{Cite web|date=14 February 2018|title=Il turismo balneare|url=https://www.turismo-oggi.com/il-turismo-balneare.html|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> اٽلي بحر روم ۾ ڪروز سياحت جي اهم منزل آهي.<ref>{{Cite web|date=27 April 2022|title=Crociere, Cemar: 8,8 milioni di passeggeri nei porti italiani|url=https://www.lagenziadiviaggi.it/crociere-cemar-88-milioni-di-passeggeri-nei-porti-italiani|access-date=13 May 2022|language=it}}</ref> ننڍن، تاريخي ۽ فني ڳوٺن کي [[اي بورگي پيو بيلي ديٽاليا]] ({{Literally|اٽلي جا سڀ کان خوبصورت ڳوٺ}}) انجمن وسيلي فروغ ڏنو ويندو آهي. سڀ کان وڌيڪ گهميل علائقا وينيتو، ٽسڪني، لومباردي، ايميليا-رومانيا ۽ لازيو آهن.<ref>{{Cite web|title=Number of nights spent in tourist accommodation establishments in the top 20 EU-28 tourist regions, by NUTS 2 regions, 2015 (million nights spent) RYB17 – Statistics Explained |url=https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php?title=File:Number_of_nights_spent_in_tourist_accommodation_establishments_in_the_top_20_EU-28_tourist_regions,_by_NUTS_2_regions,_2015_(million_nights_spent)_RYB17.png|access-date=17 April 2022|publisher=European Commission}}</ref> روم يورپ جو ٽيون ۽ دنيا جو 12هون سڀ کان وڌيڪ گهميل شهر آهي، جتي 2017ع ۾ 9.4&nbsp;ملين سياح آيا.<ref>{{Cite web|title=Ranking the 30 Most-Visited Cities in the World|url=https://www.travelpulse.com/news/destinations/ranking-the-30-most-visited-cities-in-the-world.html|website=TravelPulse}}</ref> وينس ۽ فلورنس دنيا جي 100 وڏين منزلن مان آهن. اٽلي وٽ ڪنهن به ملڪ جي ڀيٽ ۾ سڀ کان وڌيڪ [[عالمي ورثو ماڳ]] آهن: [[اٽلي ۾ عالمي ورثو ماڳن جي فهرست|61]]،<ref>{{Cite web|title=The World Heritage Convention|url=https://whc.unesco.org/en/convention|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20160827065310/https://whc.unesco.org/en/convention|archive-date=27 August 2016|access-date=1 August 2021|publisher=UNESCO}}</ref> جن مان 55 ثقافتي ۽ 6 قدرتي آهن.<ref>{{Cite web|title=Italy|url=https://whc.unesco.org/en/statesparties/it|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211201134320/http://whc.unesco.org/en/statesparties/it|archive-date=1 December 2021|access-date=9 April 2019|publisher=UNESCO World Heritage Centre}}</ref> == آبادي == {{Main|اٽلي جي آبادي}} {{See also|اطالوي ماڻهو|اٽلي ۾ اندروني لڏپلاڻ|اطالوي ڊائاسپورا|اٽلي جي جينياتي تاريخ|اٽلي جي شهرن جي فهرست}} [[File:Map of population density in Italy (2011 census) alt colours.jpg|thumb|اٽلي جي آباديءَ جي گهاٽائي جو نقشو (2011ع مردم شماري)]] [[File:Map of the Italian Diaspora in the World.svg|thumb|دنيا ۾ [[اطالوي ڊائاسپورا]]]] 2025ع تائين، اٽلي جي آبادي 58,915,561 آهي.<ref name="population" /> ان جي آباديءَ جي گهاٽائي {{Convert|195|PD/km2}} آهي، جيڪا اڪثر مغربي يورپي ملڪن کان وڌيڪ آهي. تنهن هوندي به ورهاست غير برابر آهي: سڀ کان وڌيڪ گهاٽا آباد علائقا پو ماٿري (لڳ ڀڳ اڌ آبادي) ۽ روم ۽ نيپلز جا ميٽروپوليٽن علائقا آهن، جڏهن ته وڏا علائقا جهڙوڪ الپس ۽ اپينائن جا بلند ميداني علائقا، بازيليڪاتا جا پليٽو، ۽ سارڊينيا ٻيٽ، گڏوگڏ سسلي جو وڏو حصو، گهٽ آباد آهن. 20هين صديءَ دوران اٽلي جي آبادي لڳ ڀڳ ٻيڻي ٿي، پر واڌ جو نمونو غير برابر رهيو، ڇاڪاڻ ته ڳوٺاڻي ڏکڻ کان صنعتي اتر ڏانهن وڏي پيماني تي [[اٽلي ۾ اندروني لڏپلاڻ|اندروني لڏپلاڻ]] ٿي، جيڪا 1950ع–1960ع واري ڏهاڪي جي [[اطالوي معاشي معجزو]] جو نتيجو هئي. بلند زرخيزيءَ جون شرحون 1970ع واري ڏهاڪي تائين برقرار رهيون، جنهن کان پوءِ اهي گهٽجڻ لڳيون؛ [[ڪل زرخيزي شرح]] (TFR) 1995ع ۾ هر عورت تي 1.2 ٻارن جي تاريخي گهٽ ترين سطح تي پهتي، جيڪا 2.1 جي بدلي واري شرح کان گهڻو گهٽ ۽ 1883ع جي 5 واري بلند ترين سطح کان ڪافي گهٽ هئي.<ref>{{Citation|last=Max Roser|title=Total Fertility Rate around the world over the last centuries|work=[[Our World in Data]], [[Gapminder Foundation]]|year=2014|url=https://ourworldindata.org/grapher/children-born-per-woman?year=1800&country=ITA|access-date=7 May 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20180807185906/https://ourworldindata.org/grapher/children-born-per-woman?year=1800&country=ITA|archive-date=7 August 2018|url-status=dead}}</ref> 2008ع کان، جڏهن شرح ٿوري وڌي 1.4 ٿي،<ref>{{Cite web|last=ISTAT|author-link=Istituto Nazionale di Statistica|title=Average number of children born per woman 2005–2008 |url=http://demo.istat.it/altridati/indicatori/2008/Tab_4.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110810171708/http://demo.istat.it/altridati/indicatori/2008/Tab_4.pdf|archive-date=10 August 2011|access-date=3 May 2009|language=it}}</ref><ref>{{Cite web|last=ISTAT|author-link=Istituto Nazionale di Statistica|title=Crude birth rates, mortality rates and marriage rates 2005–2008 |url=http://demo.istat.it/altridati/indicatori/2008/Tab_1.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110810171721/http://demo.istat.it/altridati/indicatori/2008/Tab_1.pdf|archive-date=10 August 2011|access-date=10 May 2009|language=it}}</ref> ڄمڻ جو تعداد هر سال مسلسل گهٽجي رهيو آهي، جيڪو 2023ع ۾ 379,000 جي رڪارڊ گهٽ سطح تي پهتو — 1861ع کان پوءِ سڀ کان گهٽ.<ref name="www.reuters.com">[https://www.reuters.com/world/europe/births-fall-italy-15th-year-running-record-low-2024-03-29/ Births fall in Italy for 15th year running to record low]| Reuters</ref> 2024ع ۾ اها شرح 1.2 هئي.<ref>{{Cite news|last=Jones|first=Tobias|date=3 January 2024|title=Boosting Italy's birthrate has become a patriotic cause for the far right. But it's an idea that's doomed|url=https://www.theguardian.com/commentisfree/2024/jan/03/italy-birthrate-far-right-population-immigration-giorgia-meloni|access-date=29 May 2024|work=The Guardian|language=en-GB|issn=0261-3077}}</ref> انهن رجحانن جي نتيجي ۾، اٽلي جي آبادي تيزيءَ سان پوڙهي ٿي رهي آهي ۽ آهستي آهستي گهٽجي رهي آهي. لڳ ڀڳ هر چئن مان هڪ اطالوي 65 سالن کان مٿي آهي،<ref name="www.reuters.com" /> ۽ ملڪ وٽ [[درمياني عمر موجب ملڪن جي فهرست|دنيا جي چوٿين سڀ کان پوڙهي آبادي]] آهي، جنهن جي درمياني عمر 48 ۽ اوسط عمر 46.6 آهي.<ref name="cia.gov" /><ref>{{Cite web|title=Aging population of Italy|url=https://www.statista.com/topics/8379/aging-population-of-italy/|access-date=29 May 2024|website=Statista|language=en|archive-date=29 May 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240529041428/https://www.statista.com/topics/8379/aging-population-of-italy/|url-status=live}}</ref> مجموعي آبادي 2014ع کان مسلسل گهٽجي رهي آهي ۽ 2024ع ۾ 59 ملين کان ٿوري گهٽ ٿيڻ جو اندازو آهي، جيڪو هڪ ڏهاڪي ۾ 1.36&nbsp;ملين کان وڌيڪ ماڻهن جي گڏيل گهٽتائي ڏيکاري ٿو.<ref>{{Cite web|last1=Nadeau |first1=Barbie Latza |last2=Di Donato |first2=Valentina |last3=Mortensen |first3=Antonia|date=17 May 2023|title='Low fertility trap': Why Italy's falling birth rate is causing alarm|url=https://www.cnn.com/2023/05/17/europe/italy-record-low-birth-rate-intl-cmd/index.html|access-date=29 May 2024|website=CNN|language=en|archive-date=29 May 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240529041430/https://www.cnn.com/2023/05/17/europe/italy-record-low-birth-rate-intl-cmd/index.html|url-status=live}}</ref> 19هين صديءَ جي آخر کان 1960ع واري ڏهاڪي تائين، اٽلي وڏي پيماني تي هجرت ڪندڙ ملڪ هو. 1898ع ۽ 1914ع جي وچ ۾، [[اطالوي ڊائاسپورا]] جي عروج وارن سالن ۾، لڳ ڀڳ 750,000 اطالوي هر سال هجرت ڪندا هئا.<ref>{{Cite web|date=15 August 1999|title=Causes of the Italian mass emigration|url=http://library.thinkquest.org/26786/en/articles/view.php3?arKey=4&paKey=7&loKey=0&evKey=&toKey=&torKey=&tolKey=|archive-url=https://web.archive.org/web/20090701010600/http://library.thinkquest.org/26786/en/articles/view.php3?arKey=4&paKey=7&loKey=0&evKey=&toKey=&torKey=&tolKey=|archive-date=1 July 2009|access-date=11 August 2014|publisher=ThinkQuest Library}}</ref> ڊائاسپورا ۾ 25 ملين کان وڌيڪ اطالوي شامل هئا ۽ ان کي جديد دور جي سڀ کان وڏي اجتماعي لڏپلاڻ سمجھيو ويندو آهي.<ref>Favero, Luigi e Tassello, Graziano. ''Cent'anni di emigrazione italiana (1861–1961)'' Introduction</ref> === وڏا شهر === {{Largest cities of Italy}} === اميگريشن === {{Main|اٽلي ڏانهن اميگريشن|2015ع يورپي مهاجر بحران}} [[File:Italy, foreign residents as a percentage of the total population, 2011.svg|thumb|علائقائي آباديءَ جي سيڪڙو طور پرڏيهي رهواسي (2011ع مردم شماري)]] 1980ع واري ڏهاڪي ۾، ان وقت تائين لساني ۽ ثقافتي طور هڪجهڙي سماج طور، اٽلي وڏي تعداد ۾ اميگرنٽس کي متوجه ڪرڻ لڳو.<ref>{{Cite book|last=Allen|first=Beverly|url=https://archive.org/details/revisioningitaly00beve|title=Revisioning Italy national identity and global culture|date=1997|publisher=University of Minnesota Press|isbn=978-0-8166-2727-1|location=Minneapolis|page=[https://archive.org/details/revisioningitaly00beve/page/169 169]|url-access=registration}}</ref> [[برلن ديوار جو ڪرڻ|برلن ديوار]] ۽ [[لوهي پردو#زوال|لوهي پردي]] جي زوال کان پوءِ، لڏپلاڻ جون لهرون اوڀر يورپ جي ڪيترن اڳوڻن سوشلسٽ ملڪن مان شروع ٿيون. يورپي يونين [[2004ع ۾ يورپي يونين جي واڌ|2004ع]]، 2007ع (رومانيا ۽ بلغاريا) ۽ 2013ع ([[ڪروشيا]]) ۾ وڌي. اميگريشن جا ٻيا ذريعا پاڙيسري اتر آفريڪا، ايشيا-پئسفڪ علائقو،<ref>"[https://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/6550725.stm Milan police in Chinatown clash] ". BBC News. 13 April 2007.</ref> [[فلپائن]] ۽ لاطيني آمريڪا رهيا آهن. 2010ع ۾، پرڏيهه ڄاول آبادي هيٺين علائقن مان هئي: يورپ (54%)، آفريڪا (22%)، ايشيا (16%)، آمريڪا (8%)، ۽ اوشيانا (0.06%). پرڏيهي آباديءَ جي ورهاست جاگرافيائي طور مختلف آهي: 2020ع ۾، 61% پرڏيهي شهري اتر ۾، 24% مرڪز ۾، 11% ڏکڻ ۾ ۽ 4% ٻيٽن تي رهندا هئا.<ref>{{Cite web|title=XXIX Rapporto Immigrazione 2020|url=https://www.migrantes.it/wp-content/uploads/sites/50/2020/10/RICM_2020_DEF.pdf|access-date=31 December 2021|language=it|archive-date=31 December 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20211231222417/https://www.migrantes.it/wp-content/uploads/sites/50/2020/10/RICM_2020_DEF.pdf|url-status=live}}</ref> 2021ع ۾، اٽلي ۾ لڳ ڀڳ 5.2&nbsp;ملين پرڏيهي رهواسي هئا،<ref name="id2020"/><ref>{{Cite web|title=Population on 1 January by sex, country of birth and broad group of citizenship|url=https://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/submitViewTableAction.do|access-date=28 August 2023|archive-date=21 January 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20230121154457/https://ec.europa.eu/eurostat/web/main/eurostat/web/main/help/faq/data-services|url-status=live}}</ref> جيڪي آباديءَ جو 9% بڻجن ٿا. انهن انگن ۾ پرڏيهي شهرين مان اٽلي ۾ ڄاول اڌ ملين کان وڌيڪ ٻار شامل آهن، پر اهي پرڏيهي شهري شامل ناهن، جن بعد ۾ اطالوي شهريت حاصل ڪئي؛<ref>{{Cite web|title=Immigrants.Stat|url=http://stra-dati.istat.it/Index.aspx|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170709143540/http://stra-dati.istat.it/Index.aspx|archive-date=9 July 2017|access-date=15 June 2017|publisher=[[Istat]]}}</ref> 2016ع ۾ لڳ ڀڳ 201,000 ماڻهن اطالوي شهريت حاصل ڪئي.<ref>{{Cite web|title=National demographic balance 2016|url=https://www.istat.it/en/archive/201143|access-date=15 June 2017|publisher=[[Istat]]|archive-date=10 October 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20171010180410/https://www.istat.it/en/archive/201143|url-status=live}}</ref> سرڪاري انگن ۾ [[غير قانوني مهاجر]] پڻ شامل ناهن، جن جو 2008ع ۾ اندازو 670,000 لڳايو ويو هو.<ref>Elisabeth Rosenthal, "[https://archive.boston.com/news/world/europe/articles/2008/05/16/italy_cracks_down_on_illegal_immigration/ Italy cracks down on illegal immigration] ". ''[[The Boston Globe]]''. 16 May 2008.</ref> لڳ ڀڳ هڪ ملين [[رومانوي ڊائاسپورا|رومانوي]] شهري اٽلي ۾ رهندڙ طور رجسٽرڊ آهن، جيڪي سڀ کان وڏي مهاجر آباديءَ جي نمائندگي ڪن ٿا. === ٻوليون === {{Main|اٽلي جون ٻوليون|اطالوي ٻولي|علائقائي اطالوي|اطالوي ڳالهائيندڙن جي جاگرافيائي ورهاست}} [[File:Linguistic map of Italy.png|thumb|[[اٽلي جون ٻوليون|اٽلي ۾ ڳالهائي ويندڙ ٻولين]] جو نقشو]] اٽلي جي سرڪاري ٻولي اطالوي آهي.<ref name="lang">{{Cite web|title=Legge 15 Dicembre 1999, n. 482 "Norme in materia di tutela delle minoranze linguistiche storiche" pubblicata nella Gazzetta Ufficiale n. 297 del 20 dicembre 1999 |url=http://www.camera.it/parlam/leggi/99482l.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150512051856/http://www.camera.it/parlam/leggi/99482l.htm|archive-date=12 May 2015|access-date=2 December 2014|publisher=[[Italian Parliament]]}}</ref><ref>Statuto Speciale per il Trentino-Alto Adige, Art. 99</ref> دنيا ۾ اندازاً 64 ملين مقامي اطالوي ڳالهائيندڙ آهن،<ref>[https://www.ethnologue.com/language/ita Italian language] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20150730230004/http://www.ethnologue.com/language/ita|date=30 July 2015}} Ethnologue.com; {{Cite web|date=February 2006|title=Eurobarometer – Europeans and their languages|url=http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/ebs/ebs_243_sum_en.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110430202903/http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/ebs/ebs_243_sum_en.pdf|archive-date=30 April 2011|format=485{{spaces}}KB}}; [[Nationalencyklopedin]] "Världens 100 största språk 2007" The World's 100 Largest Languages in 2007</ref> ۽ ٻيا 21 ملين ان کي ٻي ٻولي طور استعمال ڪن ٿا.<ref>[http://www2.le.ac.uk/departments/modern-languages/lal/languages%20at%20lal/italian Italian language] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20140502004444/http://www2.le.ac.uk/departments/modern-languages/lal/languages%20at%20lal/italian|date=2 May 2014}} University of Leicester</ref> اطالوي اڪثر مقامي طور [[علائقائي اطالوي|علائقائي لهجي]] طور ڳالهائي ويندي آهي، جنهن کي اٽلي جي علائقائي ۽ اقليتي ٻولين سان نه ملائڻ گهرجي؛<ref>{{Cite web|title=UNESCO Atlas of the World's Languages in danger|url=http://www.unesco.org/languages-atlas/index.php|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20161218184822/http://www.unesco.org/languages-atlas/index.php|archive-date=18 December 2016|access-date=2 January 2018|publisher=UNESCO}}; {{Cite encyclopedia|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297241/Italian-language|title=Italian language|encyclopedia=Encyclopædia Britannica|date=3 November 2008|access-date=19 November 2009|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20091129081859/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297241/Italian-language|archive-date=29 November 2009}}</ref> تنهن هوندي به، 20هين صديءَ دوران قومي تعليمي نظام جي قيام سان علائقائي لهجن ۾ گهٽتائي آئي. معيار سازي 1950ع ۽ 1960ع واري ڏهاڪن ۾ معاشي واڌ ۽ [[اٽلي جو ميڊيا|ماس ميڊيا]] ۽ ٽيليويزن جي اڀار سبب وڌيڪ پکڙجي وئي. ٻارهن "تاريخي اقليتي ٻوليون" رسمي طور تسليم ٿيل آهن: البانيائي، [[ڪاتالان ٻولي|ڪاتالان]]، جرمن، يوناني، سلووين، ڪروئيشيائي، فرينچ، فرينڪو-پروونسل، فريوليائي، [[لادين ٻولي|لادين]]، [[اوڪسيٽان ٻولي|اوڪسيٽان]]، ۽ سارڊينيائي.<ref name="lang"/> انهن مان چار کي پنهنجي لاڳاپيل علائقن ۾ گڏيل سرڪاري حيثيت حاصل آهي: اوستا وادي ۾ فرينچ؛<ref>L.cost. 26 febbraio 1948, n. 4, Statuto speciale per la Valle d'Aosta</ref> [[ڏکڻ ٽائرول]] ۾ جرمن، ۽ ساڳئي صوبي جي ڪجهه حصن ۽ پاڙيسري ترينتينو جي ڪجهه حصن ۾ لادين؛<ref>L.cost. 26 febbraio 1948, n. 5, Statuto speciale per il Trentino-Alto Adige</ref> ۽ [[سلووين ٻولي|سلووين]] [[ٽريئستي صوبو|ٽريئستي]]، [[گوريزيا صوبو|گوريزيا]] ۽ [[اوديني صوبو|اوديني]] جي صوبن ۾.<ref>L. cost. 31 gennaio 1963, n. 1, Statuto speciale della Regione Friuli-Venezia Giulia</ref> ٻين Ethnologue، ISO ۽ UNESCO ٻولين کي اطالوي قانون تحت تسليم نه ڪيو ويو آهي. فرانس وانگر، اٽلي به [[علائقائي يا اقليتي ٻولين لاءِ يورپي چارٽر]] تي صحيح ڪئي آهي، پر ان جي توثيق نه ڪئي آهي.<ref>{{Cite web|title=Ready for Ratification|url=https://rm.coe.int/European-centre-for-minority-issues-vol-1-/1680737191|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20180103133317/https://rm.coe.int/European-centre-for-minority-issues-vol-1-/1680737191|archive-date=3 January 2018|publisher=[[European Centre for Minority Issues]] }}</ref><ref>elen.ngo: [https://elen.ngo/2023/10/11/elen-calls-on-italy-to-ratify-the-european-charter-for-regional-or-minority-languages-at-its-meeting-in-sardinia/ ''ELEN calls on Italy to ratify the European Charter for Regional or Minority Languages at its meeting in Sardinia''] (11 October 2023)</ref> تازو اميگريشن سبب، اٽلي ۾ اهڙيون وڏيون آباديون آهن جن جي مادري ٻولي اطالوي يا ڪا علائقائي ٻولي نه آهي. [[اطالوي قومي شمارياتي ادارو]] موجب، 2012ع ۾ پرڏيهي رهواسين ۾ رومانوي سڀ کان عام مادري ٻولي هئي: لڳ ڀڳ 800,000 ماڻهو رومانوي کي پنهنجي پهرين ٻولي طور ڳالهائين ٿا (6 سال ۽ ان کان مٿي عمر وارن پرڏيهي رهواسين جو 22%). ٻيون عام مادري ٻوليون عربي (475,000 کان وڌيڪ ماڻهن طرفان ڳالهائي ويندڙ؛ پرڏيهي رهواسين جو 13%)، البانيائي (380,000)، ۽ اسپيني (255,000) هيون.<ref>{{Cite web|date=24 July 2014|title=Linguistic diversity among foreign citizens in Italy|url=http://www.istat.it/en/archive/129304|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140730134706/http://www.istat.it/en/archive/129304|archive-date=30 July 2014|access-date=27 July 2014|publisher=Italian National Institute of Statistics}}</ref> === مذهب === {{Main|اٽلي ۾ مذهب|اٽلي ۾ ڪيٿولڪ چرچ}} {{See also|اٽلي ۾ ڪيٿيڊرلز جي فهرست}} [[File:PonteSantAngeloRom.jpg|thumb|upright=1.1|[[سينٽ پيٽرز بيسيليڪا]] [[ٽائبر]] کان ڏسڻ ۾؛ پٺيان [[ويٽيڪن ٽڪري]] ۽ ساڄي طرف روم ۾ [[ڪاستل سانت اينجلو]]. بيسيليڪا ۽ ٽڪري ٻئي [[ويٽيڪن سٽي]] جي [[گڏيل قومن جي جنرل اسيمبلي جا مبصر|خودمختيار رياست]] جو حصو آهن، جيڪا [[ڪيٿولڪ چرچ]] جي [[هولي سي]] آهي.]] [[هولي سي]]، يعني [[روم جو ڊائوسيس|روم جو اسقفي اختيار]]، [[ويٽيڪن سٽي]] ۽ عالمي [[ڪيٿولڪ چرچ]] جي حڪومت تي مشتمل آهي. ان کي هڪ [[خودمختياري|خودمختيار]] اداري طور تسليم ڪيو ويو آهي، جنهن جو سربراهه پوپ آهي، جيڪو [[روم جو اسقف]] پڻ آهي، جنهن سان سفارتي لاڳاپا برقرار رکي سگهجن ٿا.<ref>Text taken directly from {{Cite web|title=Country Profile: Vatican City State|url=http://www.fco.gov.uk/en/travel-and-living-abroad/travel-advice-by-country/country-profile/europe/holy-see|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20101231084624/http://www.fco.gov.uk/en/travel-and-living-abroad/travel-advice-by-country/country-profile/europe/holy-see|archive-date=31 December 2010|access-date=5 February 2016}} (viewed on 14 December 2011), on the website of the British Foreign & Commonwealth Office.</ref>{{Efn|هولي سي جي خودمختياري ڪيترن ئي بين الاقوامي معاهدن ۾ صراحت سان تسليم ڪئي وئي آهي ۽ خاص طور 11 فيبروري 1929ع جي [[لاٽران معاهدو]] جي آرٽيڪل 2 ۾ زور ڏنو ويو آهي، جنهن ۾ "اٽلي بين الاقوامي معاملن ۾ هولي سي جي خودمختياري کي، ان جي روايتن ۽ دنيا ڏانهن ان جي مشن جي ضرورتن مطابق، هڪ لازمي وصف طور تسليم ڪري ٿو" ([http://www.aloha.net/~mikesch/treaty.htm Lateran Treaty, English translation]).}} اٽلي تاريخي طور ڪيٿولڪ ازم جي غلبي هيٺ رهيو آهي.<ref name="Dell'orto">{{Cite web|last=Dell'orto|first=Giovanna|date=5 October 2023|title=The Nones: Italy|url=https://projects.apnews.com/features/2023/the-nones/the-nones-italy.html|access-date=6 October 2023|work=[[Associated Press News]]|archive-date=5 October 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20231005133701/https://projects.apnews.com/features/2023/the-nones/the-nones-italy.html|url-status=live}}; {{Cite web|last=Dell'orto|first=Giovanna|date=5 October 2023|title=From cradle to casket, life for Italians changes as Catholic faith loses relevance|url=https://apnews.com/article/italy-nonreligious-catholic-life-changes-fb808ce37daba3ce222e57a51c7d9187|access-date=6 October 2023|work=Associated Press News|archive-date=7 October 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20231007220721/https://apnews.com/article/italy-nonreligious-catholic-life-changes-fb808ce37daba3ce222e57a51c7d9187|url-status=live}}</ref> گهڻا ڪيٿولڪ نالي ماتر آهن؛ [[ايسوسيئيٽيڊ پريس]] [[اٽلي ۾ ڪيٿولڪ چرچ|اطالوي ڪيٿولڪ ازم]] کي "نالي ماتر قبول ڪيل پر گهٽ ئي عمل ڪيل" قرار ڏنو.<ref name="Dell'orto"/> لڳ ڀڳ 2010ع ۾، اٽلي وٽ دنيا جي [[ملڪ موجب ڪيٿولڪ چرچ|پنجين وڏي ڪيٿولڪ آبادي]] ۽ يورپ جي سڀ کان وڏي ڪيٿولڪ آبادي هئي.<ref>{{Cite web|date=13 February 2013|title=The Global Catholic Population|url=https://www.pewforum.org/2013/02/13/the-global-catholic-population|website=Pew Research Center's Religion & Public Life Project|access-date=21 November 2020|archive-date=25 November 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20201125003604/https://www.pewforum.org/2013/02/13/the-global-catholic-population/|url-status=live}}</ref><ref>The Holy See publishes a 'Statistical Yearbook of the Church' every year.</ref> 1985ع کان، ڪيٿولڪ ازم هاڻي [[رياستي مذهب]] ناهي رهيو.<ref>{{Cite news|date=4 June 1985|title=Catholicism No Longer Italy's State Religion|url=http://articles.sun-sentinel.com/1985-06-04/news/8501220260_1_italian-state-new-agreement-church|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20131020143004/http://articles.sun-sentinel.com/1985-06-04/news/8501220260_1_italian-state-new-agreement-church|archive-date=20 October 2013|access-date=7 September 2013|work=[[Sun Sentinel]]}}</ref> 2011ع ۾، اقليتي عيسائي عقيدن ۾ اندازاً 15 لک آرتھوڊوڪس عيسائي شامل هئا، جڏهن ته [[پروٽيسٽنٽ ازم]] جي پيروڪارن جو انگ وڌي رهيو آهي.<ref>{{Cite book|last=Leustean|first=Lucian N.|title=Eastern Christianity and Politics in the Twenty-First Century|date=2014|publisher=Routledge|isbn=978-0-4156-8490-3|page=723}}</ref> اٽلي صدين کان انهن يهودين کي پناهه ڏيندو رهيو آهي، جن کي ٻين ملڪن، خاص طور تي [[اسپين]]، مان جلاوطن ڪيو ويو هو. بهرحال، [[هولوڪاسٽ]] دوران تقريباً 20 سيڪڙو اطالوي يهودي ماريا ويا هئا.<ref>{{Cite book |last=Dawidowicz, Lucy S. |title=The war against the Jews, 1933–1945 |publisher=Bantam Books |year=1986 |isbn=978-0-5533-4302-1 |location=New York}} p. 403.</ref> ان سان گڏ ٻي عالمي جنگ کان اڳ ۽ پوءِ لڏپلاڻ جي نتيجي ۾ اڄ اٽلي ۾ لڳ ڀڳ 28,000 يهودي رهجي ويا آهن.<ref>{{Cite web|title=The Jewish Community of Italy (Unione delle Comunita Ebraiche Italiane)|url=http://www.eurojewcong.org/communities/italy.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20130313095857/http://www.eurojewcong.org/communities/italy.html|archive-date=13 March 2013|access-date=25 August 2014|publisher=The European Jewish Congress}}</ref> اٽلي ۾ 120,000 هندو<ref>{{Cite web|date=4 November 2019|title=Eurispes, risultati del primo Rapporto di ricerca su "L'Induismo in Italia"|url=https://eurispes.eu/news/eurispes-risultati-del-primo-rapporto-di-ricerca-su-linduismo-in-italia|access-date=31 December 2021|language=it|archive-date=31 December 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20211231223926/https://eurispes.eu/news/eurispes-risultati-del-primo-rapporto-di-ricerca-su-linduismo-in-italia/|url-status=live}}</ref> ۽ 70,000 سک پڻ رهن ٿا.<ref>{{Cite web|date=15 November 2004|title=NRI Sikhs in Italy|url=http://www.nriinternet.com/EUROPE/ITALY/2004/111604Gurdwara.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110207031755/http://nriinternet.com/EUROPE/ITALY/2004/111604Gurdwara.htm|archive-date=7 February 2011|access-date=30 October 2010|publisher=Nriinternet.com}}</ref> رياست هڪ نظام تحت، جيڪو [[اٺ في هزار]] (''Otto per mille'') جي نالي سان سڃاتو وڃي ٿو، تسليم ٿيل مذهبي برادرين کي آمدني ٽيڪس مان حصو منتقل ڪري ٿي. عيسائي، يهودي، ٻڌ ۽ هندو برادرين کي عطيا ڏيڻ جي اجازت آهي؛ بهرحال، اسلام هن نظام کان ٻاهر آهي، ڇاڪاڻ⁠تہ ڪنهن به مسلم برادري حڪومت سان باضابطه معاهدو نه ڪيو آهي.<ref>{{Cite web|date=7 April 2003|title=Italy: Islam denied income tax revenue – Adnkronos Religion|url=http://www.adnkronos.com/AKI/English/Religion/?id=3.1.880028077|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130620070907/http://www.adnkronos.com/AKI/English/Religion/?id=3.1.880028077|archive-date=20 June 2013|access-date=2 June 2013|publisher=Adnkronos.com}}</ref> جيڪي ٽيڪس ڏيندڙ ڪنهن مذهب جي مالي مدد نٿا ڪرڻ چاهين، تن جو حصو فلاحي نظام ۾ شامل ڪيو ويندو آهي.<ref>[http://documenti.camera.it/Leg16/dossier/Testi/BI0350.htm#_Toc278992388 Camera dei deputati Dossier BI0350] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130927211619/http://documenti.camera.it/Leg16/dossier/Testi/BI0350.htm|date=27 September 2013}}. Documenti.camera.it (10 March 1998). Retrieved 12 July 2013.</ref> === تعليم === {{Main|اٽلي ۾ تعليم}} [[File:Archiginnasio ora blu Bologna.jpg|thumb|[[بولونيا يونيورسٽي]]، جيڪا 1088ع ۾ قائم ٿي، دنيا جي [[مسلسل هلندڙ قديم ترين يونيورسٽين جي فهرست|مسلسل هلندڙ قديم ترين يونيورسٽي]] آهي.]] تعليم ڇهن کان سورهن سالن جي عمر تائين لازمي ۽ مفت آهي،<ref>{{Cite web|title=Law 27 December 2007, n.296 |url=http://www.camera.it/parlam/leggi/06296l.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20121206012402/http://www.camera.it/parlam/leggi/06296l.htm|archive-date=6 December 2012|access-date=30 September 2012|publisher=Italian Parliament}}</ref> ۽ اها پنجن مرحلن تي مشتمل آهي: ڪنڊرگارٽن، پرائمري اسڪول، هيٺيون ثانوي اسڪول، مٿيون ثانوي اسڪول ۽ يونيورسٽي.<ref>{{Cite web|title=Human Development Reports|url=http://hdr.undp.org/en/media/HDR_20072008_EN_Complete.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110429033726/http://hdr.undp.org/en/media/HDR_20072008_EN_Complete.pdf|archive-date=29 April 2011|access-date=18 January 2014|publisher=Hdr.undp.org}}</ref> پرائمري اسڪول اٺ سال هلندو آهي. شاگردن کي اطالوي ٻولي، انگريزي، رياضي، قدرتي سائنسون، تاريخ، جاگرافي، سماجي اڀياس، جسماني تعليم ۽ بصري ۽ موسيقي فنون ۾ بنيادي تعليم ڏني ويندي آهي. ثانوي تعليم پنج سال جاري رهندي آهي ۽ ان ۾ ٽن روايتي قسمن جا اسڪول شامل آهن، جيڪي مختلف علمي سطحن تي ڌيان ڏين ٿا: ''[[اٽلي ۾ ثانوي تعليم#ليچيو|ليچيو]]'' شاگردن کي ڪلاسيڪي يا سائنسي نصاب سان يونيورسٽي تعليم لاءِ تيار ڪري ٿو، جڏهن ته ''[[اِسٽيٽوٽو ٽيڪنيڪو]]'' ۽ ''[[اِسٽيٽوٽو پروفيشونالي]]'' شاگردن کي پيشيوراڻين شعبن لاءِ تيار ڪن ٿا. 2018ع ۾، ثانوي تعليم جو جائزو وٺندي ان کي [[او اي سي ڊي]] ملڪن جي اوسط کان هيٺ قرار ڏنو ويو.<ref name="oecd.org">{{Cite web|title=PISA 2018 results|url=https://www.oecd.org/pisa/publications/pisa-2018-results.htm|access-date=6 April 2021|website=oecd.org|archive-date=3 December 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20191203141933/https://www.oecd.org/pisa/publications/pisa-2018-results.htm|url-status=live}}</ref> اٽلي پڙهائي ۽ سائنس ۾ او اي سي ڊي جي اوسط کان هيٺ ۽ رياضي ۾ اوسط جي ويجهو رهيو.<ref name="oecd.org"></ref> اتر ۽ ڏکڻ جي اسڪولن جي ڪارڪردگيءَ ۾ نمايان فرق موجود آهي؛ اتر جا اسڪول تقريباً اوسط جي برابر نتيجا ڏين ٿا، جڏهن ته ڏکڻ جا نتيجا گهڻو ڪمزور رهيا آهن.<ref>{{Cite web|title=The literacy divide: territorial differences in the Italian education system|url=http://new.sis-statistica.org/wp-content/uploads/2013/10/CO09-The-literacy-divide-territorial-differences-in-the-Italian.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20151117015624/http://new.sis-statistica.org/wp-content/uploads/2013/10/CO09-The-literacy-divide-territorial-differences-in-the-Italian.pdf|archive-date=17 November 2015|access-date=16 November 2015|publisher=Parthenope University of Naples}}</ref> اعليٰ تعليم [[اٽلي جي يونيورسٽين جي فهرست|سرڪاري يونيورسٽين]]، خانگي يونيورسٽين ۽ معزز ۽ چونڊيل [[اٽلي جا اعليٰ گريجوئيٽ اسڪول|اعليٰ گريجوئيٽ اسڪولن]] جي وچ ۾ ورهايل آهي، جهڙوڪ [[اسڪولا نورمالي سپيريئوري دي پيزا]]. 2019ع ۾ 33 اطالوي يونيورسٽيون دنيا جي مٿين 500 يونيورسٽين ۾ شامل هيون.<ref>{{Cite web|year=2019|title=Number of top-ranked universities by country in Europe|url=https://jakubmarian.com/number-of-top-ranked-universities-by-country-in-europe|publisher=jakubmarian.com|access-date=18 May 2019|archive-date=18 May 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20190518113438/https://jakubmarian.com/number-of-top-ranked-universities-by-country-in-europe/|url-status=live}}</ref> [[بولونيا يونيورسٽي]]، جيڪا 1088ع ۾ قائم ٿي، اڃا تائين هلندڙ [[قديم ترين يونيورسٽي]] آهي<ref>Nuria Sanz, Sjur Bergan: "The heritage of European universities", 2nd edition, Higher Education Series No. 7, Council of Europe, 2006. ISBN 978-92-871-6121-5. p. 136.</ref> ۽ يورپ جي اهم علمي ادارن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite news|date=3 July 2017|title=Censis, la classifica delle università: Bologna ancora prima|url=http://bologna.repubblica.it/cronaca/2017/07/03/news/censis_la_classifica_delle_universita_bologna_ancora_prima-169846308|work=La Repubblica|access-date=10 September 2018|archive-date=10 September 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20180910204704/https://bologna.repubblica.it/cronaca/2017/07/03/news/censis_la_classifica_delle_universita_bologna_ancora_prima-169846308/|url-status=live}}</ref> [[بوڪوني يونيورسٽي]]، [[يونيورسيتا ڪاتوليڪا دل ساڪرو ڪوئوري]]، [[لوئيس يونيورسٽي]]، [[پولي ٽيڪنيڪ يونيورسٽي آف ٽورين]]، [[پولي ٽيڪنيڪ يونيورسٽي آف ميلان]]، [[ساپئينزا يونيورسٽي آف روم]] ۽ [[يونيورسٽي آف ميلان]] پڻ بهترين يونيورسٽين ۾ شمار ٿين ٿيون.<ref>{{Cite web|year=2015|title=Academic Ranking of World Universities 2015 |url=http://www.shanghairanking.com/ARWU2015.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20151030134046/http://www.shanghairanking.com/ARWU2015.html|archive-date=30 October 2015|access-date=29 October 2015|publisher=Shanghai Ranking Consultancy}}</ref> === صحت === {{Main|اٽلي ۾ صحت}} {{See also|اٽلي ۾ صحت جي سار سنڀال}} [[File:Oil-1383546 1920.jpg|thumb|right|[[زيتون جو تيل]] ۽ ڀاڄيون بحيرۂ روم واري خوراڪ جو مرڪزي حصو آهن.<ref>{{Cite journal|last1=Duarte, A.|last2=Fernandes, J.|last3=Bernardes, J.|last4=Miguel, G.|year=2016|title=Citrus as a Component of the Mediterranean Diet|url=https://www.researchgate.net/publication/311911612|journal=Journal of Spatial and Organizational Dynamics|volume=4|pages=289–304|access-date=26 January 2021|archive-date=1 October 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20181001220519/https://www.researchgate.net/publication/311911612|url-status=live}}</ref>]] اٽلي ۾ 2015ع دوران مردن جي متوقع عمر 80.5 سال ۽ عورتن جي 84.8 سال هئي، جنهن سبب ملڪ دنيا ۾ [[متوقع عمر موجب ملڪن جي فهرست|پنجين نمبر]] تي رهيو.<ref>{{Cite web|year=2016|title=World Health Statistics 2016: Monitoring health for the SDGs Annex B: tables of health statistics by country, WHO region and globally |url=https://www.who.int/gho/publications/world_health_statistics/2016/Annex_B/en|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20160623023234/http://www.who.int/gho/publications/world_health_statistics/2016/Annex_B/en|archive-date=23 June 2016|access-date=27 June 2016|publisher=World Health Organization}}</ref> ٻين اولهندي ملڪن جي ڀيٽ ۾، اٽلي ۾ بالغن ۾ موٽاپي جي شرح گهٽ آهي، جيڪا 10 سيڪڙو کان گهٽ آهي<ref>{{Cite web|title=Global Prevalence of Adult Obesity|url=http://www.iotf.org/database/documents/GlobalPrevalenceofAdultObesity16thDecember08.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20090327044232/http://www.iotf.org/database/documents/GlobalPrevalenceofAdultObesity16thDecember08.pdf|archive-date=27 March 2009|access-date=29 January 2008|publisher=[[انٽرنيشنل اوبيسٽي ٽاسڪ فورس]]}}</ref>، ڇاڪاڻ⁠تہ [[بحيرۂ روم واري غذا]] جا صحت وارا فائدا تمام اهم آهن.<ref>{{Cite journal|last1=Dinu|first1=M|last2=Pagliai|first2=G|last3=Casini|first3=A|author-link3=اينجلا ڪاسيني|last4=Sofi|first4=F|date=10 May 2017|title=Mediterranean diet and multiple health outcomes: an umbrella review of meta-analyses of observational studies and randomised trials.|journal=European Journal of Clinical Nutrition|volume=72|issue=1|pages=30–43|doi=10.1038/ejcn.2017.58|pmid=28488692|s2cid=7702206|hdl-access=free|hdl=2158/1081996}}</ref> 2013ع ۾، اٽلي جي ترغيب تي [[يونيسڪو]]، بحيرۂ روم واري غذا کي اٽلي، [[مراڪش]]، [[اسپين]]، [[پرتگال]]، [[يونان]]، [[قبرص]] ۽ [[ڪروئيشيا]] جي [[انسانيت جي غير مادي ثقافتي ورثي جي نمائنده فهرست]] ۾ شامل ڪيو.<ref>{{Cite web|title=UNESCO Culture Sector, Eighth Session of the Intergovernmental Committee (8.COM) – from 2 to 7 December 2013 |url=http://www.unesco.org/culture/ich/index.php?lg=en&pg=00473|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131220125948/http://www.unesco.org/culture/ich/index.php?lg=en&pg=00473|archive-date=20 December 2013|access-date=3 April 2014}}; {{Cite web|url=http://www.unesco.org/culture/ich/index.php?lg=en&pg=00011&RL=00884|access-date=3 April 2014|title=UNESCO – Culture – Intangible Heritage – Lists & Register – Inscribed Elements – Mediterranean Diet| url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140415064011/http://www.unesco.org/culture/ich/index.php?lg=en&pg=00011&RL=00884|archive-date=15 April 2014}}</ref> روزانو سگريٽ پيئندڙن جو تناسب 2012ع ۾ 22 سيڪڙو هو، جيڪو 2000ع جي 24 سيڪڙو کان گهٽ هو، پر [[او اي سي ڊي]] جي اوسط کان مٿي هو.<ref>{{Cite web|year=2014|title=OECD Health Statistics 2014 How Does Italy Compare? |url=http://www.oecd.org/els/health-systems/Briefing-Note-ITALY-2014.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20150924133234/http://www.oecd.org/els/health-systems/Briefing-Note-ITALY-2014.pdf|archive-date=24 September 2015|publisher=OECD}}</ref> 2005ع کان وٺي، عوامي هنڌن تي سگريٽ نوشي کي "خاص طور تي هوادار ڪمرن" تائين محدود ڪيو ويو آهي.<ref>{{Cite news|title=Smoking Ban Begins in Italy {{!}} Europe {{!}} DW.COM {{!}} 10 January 2005|url=http://www.dw.com/en/smoking-ban-begins-in-italy/a-1453590|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150621143640/http://www.dw.com/en/smoking-ban-begins-in-italy/a-1453590|archive-date=21 June 2015|access-date=1 August 2010|publisher=[[ڊيوئچے ويلے]]}}</ref> 1978ع کان وٺي، رياست هڪ آفاقي عوامي صحت جو نظام هلائي رهي آهي.<ref>{{Cite web|title=Italy – Health|url=http://dev.prenhall.com/divisions/hss/worldreference/IT/health.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20090701064229/http://dev.prenhall.com/divisions/hss/worldreference/IT/health.html|archive-date=1 July 2009|access-date=2 August 2010|publisher=Dev.prenhall.com}}</ref> بهرحال، صحت جون خدمتون سڀني شهرين ۽ رهواسين کي هڪ گڏيل سرڪاري-خانگي نظام وسيلي مهيا ڪيون وڃن ٿيون. ان جو سرڪاري حصو [[سيرويتسيو سانيتاريو ناتسيونالي]] آهي، جيڪو صحت واري وزارت جي ماتحت منظم آهي ۽ علائقائي اختيارن جي حوالي ٿيل بنيادن تي هلائجي ٿو. 2020ع ۾ صحت تي خرچ [[مجموعي گهريلو پيداوار]] جو 10 سيڪڙو هو. اٽلي جو صحت وارو نظام لڳاتار دنيا جي بهترين نظامن ۾ شمار ٿيندو رهيو آهي؛<ref>{{Cite web|title=The World Health Organization's ranking of the world's health systems|url=http://www.photius.com/rankings/healthranks.html|access-date=7 September 2015|publisher=Photius.com|archive-date=5 January 2010|archive-url=https://web.archive.org/web/20100105190014/http://www.photius.com/rankings/healthranks.html|url-status=live}}; {{Cite news|date=20 March 2017|title=Italy's Struggling Economy Has World's Healthiest People|publisher=Bloomberg News|url=https://www.bloomberg.com/news/articles/2017-03-20/italy-s-struggling-economy-has-world-s-healthiest-people|access-date=9 December 2020|archive-date=6 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221006112037/https://www.bloomberg.com/news/articles/2017-03-20/italy-s-struggling-economy-has-world-s-healthiest-people|url-status=live}}</ref> [[عالمي صحت تنظيم]] (WHO) جي 2000ع سان لاڳاپيل تحقيق موجب، خرچن جي ڪارڪردگي ۽ شهرين کي عوامي علاج تائين رسائي جي لحاظ کان، فرانس کان پوءِ اٽلي وٽ دنيا جو ٻيون بهترين صحت وارو نظام هو.<ref>{{Cite journal |last1=Maio |first1=Vittorio |last2=Manzoli |first2=L |date=2002 |title=The Italian health care system: W.H.O. Ranking versus public perception. |url=https://www.researchgate.net/publication/285698246 |journal=P and T |volume=27 |pages=301–308}}</ref> == ثقافت == {{Main|اٽلي جي ثقافت}} اٽلي [[اولهندي تهذيب]] جي بنيادي جنم ڀومن مان هڪ ۽ هڪ [[ثقافتي سپر پاور]] آهي.<ref>Among others, Italy has been described as a "cultural superpower" by [https://www.washingtonpost.com/entertainment/coming-to-the-us-the-year-of-italian-culture-2013/2012/10/15/29f404a8-1703-11e2-9855-71f2b202721b_story.html ''دي واشنگٽن پوسٽ'']، آمريڪي صدر [[بارڪ اوباما]]، ۽ اڳوڻي پرڏيهي معاملن واري وزير [[جوليو تيرتسي دي سانت آگاتا]]. {{Cite web |url=http://www.arabnews.com/italy-cultural-superpower |title=Italy, a cultural superpower |date=2 June 2012 |access-date=25 January 2021 |archive-date=26 December 2014 |archive-url=https://web.archive.org/web/20141226231012/http://www.arabnews.com/italy-cultural-superpower |url-status=bot: unknown }}.</ref> ان جي ثقافت کي ڪيترين ئي علائقائي رسمن، مقامي طاقت جي مرڪزن ۽ سرپرستيءَ جي مرڪزن شڪل ڏني آهي.<ref>{{Cite book|last=Killinger|first=Charles|url=https://archive.org/details/culturecustomsof00char/page/3|title=Culture and customs of Italy|publisher=Greenwood Press|year=2005|isbn=978-0-3133-2489-5|edition=1. publ.|location=Westport, Conn.|page=[https://archive.org/details/culturecustomsof00char/page/3 3]}}</ref> ملڪ يورپ جي [[يورپ جي ثقافت|ثقافتي]] ۽ [[يورپ جي تاريخ|تاريخي]] ورثي ۾ اهم حصو وڌو آهي.<ref>{{Cite book|last=Cole|first=Alison|title=Virtue and magnificence: art of the Italian Renaissance courts|publisher=H.N. Abrams|year=1995|isbn=978-0-8109-2733-9|location=New York}}</ref> === معمارِي === {{Main|اطالوي معمارِي}} [[File:Reggia di Caserta - panoramio - Carlo Pelagalli (2).jpg|thumb|right|[[ڪاسيرتا جو شاهي محل]] دنيا ۾ سڀ کان وڏي اڳوڻي شاهي رهائشگاهه آهي.<ref>{{Cite web |last=Chronopoulou |first=Angeliki |date=23 January 2024 |title=Reggia Di Caserta Historical Overview |url=https://www.academia.edu/44592878 |access-date=23 January 2024 |website=Academia |language=English}}</ref><ref>{{Cite book|url=https://books.google.com/books?id=qTdlAQAAQBAJ|title=Dictionnaire amoureux de Versailles|first=Franck|last=FERRAND|date=24 October 2013|publisher=Place des éditeurs|isbn=9782259222679 |via=Google Books}}</ref>]] اٽلي پنهنجي معمارِي ڪاميابين لاءِ مشهور آهي،<ref>[http://www.justitaly.org/italy/italy-architecture.asp Architecture in Italy] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20120115053940/http://www.justitaly.org/italy/italy-architecture.asp|date=15 January 2012}}, ItalyTravel.com</ref> جهڙوڪ قديم روم طرفان محرابن، گنبذن ۽ ساڳين اڏاوتن جي تعمير، چوڏهين صديءَ جي آخر کان سورهين صديءَ تائين [[نشاۃ ثانيه واري معمارِي|نشاۃ ثانيه واري معمارِي تحريڪ]] جو بنياد، ۽ [[پيلاڊيئن ازم]] جو گهر هجڻ؛ اهو اهڙو انداز هو جنهن [[نوڪلاسيڪي معمارِي]] جهڙين تحريڪن کي متاثر ڪيو ۽ سڄي دنيا ۾ ملڪاڻن گهرن جي ڊزائنن تي اثر وڌو، خاص ڪري برطانيا ۽ آمريڪا ۾ سترهين صديءَ جي آخر کان ويهين صديءَ جي شروعات تائين. ڊزائنن جي هڪ مڃيل سلسلي جي شروعات سڀ کان پهرين يونانين ۽ اِيٽرسڪن ماڻهن ڪئي، جيڪو اڳتي وڌي ڪلاسيڪي رومي انداز تائين پهتو،<ref>Sear, Frank. [https://books.google.com/books?id=Rkdt_p6uvw0C&pg=PA10 ''Roman architecture.''] Cornell University Press, 1983. p. 10. Web. 23 September 2011.</ref> پوءِ نشاۃ ثانيه دوران ڪلاسيڪي رومي دور جي ٻيهر بحالي ٿي، ۽ اهو باروڪ دور تائين ارتقا ڪندو رهيو. باسيليڪا جو عيسائي تصور، جيڪو وچئين دور ۾ غالب معمارِي انداز بڻجي ويو، روم ۾ ايجاد ٿيو هو.<ref>[http://www.justitaly.org/italy/architecture/christian-byzanthine.asp Italy Architecture: Early Christian and Byzanthine] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130328131150/http://www.justitaly.org/italy/architecture/christian-byzanthine.asp|date=28 March 2013}}, ItalyTravel.com</ref> [[رومانسڪ معمارِي]]، جيڪا تقريباً 800ع کان 1100ع تائين عروج تي رهي، اطالوي معمارِي جي سڀ کان وڌيڪ زرخيز ۽ تخليقي دورن مان هڪ هئي، جڏهن [[پيزا جو جهڪيل مينار]] ۽ ميلان ۾ [[سينٽ امبروجيو جي باسيليڪا]] جهڙا شاهڪار تعمير ٿيا. اها رومي محرابن، رنگين شيشي وارن دريچن ۽ وڪڙيل ٿنڀن جي استعمال لاءِ مشهور هئي. اطالوي رومانسڪ معمارِي جي بنيادي جدت [[والٽ (معمارِي)|والٽ]] هئي، جيڪا ان کان اڳ اولهندي معمارِي ۾ ڪڏهن به نه ڏٺي وئي هئي.<ref>[http://www.justitaly.org/italy/architecture/romanesque.asp Italy Architecture: Romanesque] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130328120342/http://www.justitaly.org/italy/architecture/romanesque.asp|date=28 March 2013}}, ItalyTravel.com</ref> اطالوي معمارِي [[نشاۃ ثانيه]] دوران نمايان طور ارتقا ڪئي. [[فليپو برونيلليسڪي]] [[فلورينس گرجاگھر|فلورينس جي گرجاگھر]] لاءِ پنهنجي گنبذ وسيلي معمارِي ڊزائن ۾ حصو وڌو، جيڪو انجنيئرنگ جو اهڙو ڪارنامو هو، جيڪو قديم زماني کان پوءِ نه ڏٺو ويو هو.<ref>{{Cite book|last1=Campbell|first1=Stephen J|title=Italian Renaissance Art|last2=Cole|first2=Michael Wayne|publisher=Thames & Hudson Inc|year=2012|location=New York|pages=95–97}}</ref> اطالوي نشاۃ ثانيه واري معمارِي جي مشهور ڪاميابي [[سينٽ پيٽر جي باسيليڪا]] هئي، جنهن کي [[دوناٽو برامانتي]] سورهين صديءَ جي شروعات ۾ ڊزائن ڪيو. [[اندريا پيلاڊيو]] پنهنجي ڊزائن ڪيل ولاز ۽ محلن وسيلي سڄي اولهندي يورپ جي معمارن تي اثر وڌو.<ref>{{Cite web|title=City of Vicenza and the Palladian Villas of the Veneto|url=https://whc.unesco.org/en/list/712|website=UNESCO World Heritage Centre}}</ref> [[باروڪ معمارِي|باروڪ دور]] شاندار اطالوي معمار پيدا ڪيا. پوئين باروڪ ۽ [[روڪوڪو]] معمارِي جو سڀ کان اصلي ڪم [[ستوپينيجي جو شڪار محل]] آهي.<ref>R. De Fusco, ''A thousand years of architecture in Europe'', pg. 443.</ref> 1752ع ۾، [[لوئيجي وانويتيلي]] [[ڪاسيرتا جو شاهي محل]] تعمير ڪرڻ شروع ڪيو.<ref>{{Cite book|last=Hersey|first=George|title=Architecture and Geometry in the Age of the Baroque|publisher=University of Chicago Press|year=2001|isbn=0-2263-2784-1|location=Chicago|page=119}}</ref> ارڙهين صديءَ جي آخر ۽ اڻويهين صديءَ جي شروعات ۾، اٽلي [[نوڪلاسيڪي معمارِي|نوڪلاسيڪي معمارِي تحريڪ]] کان متاثر ٿيو. ولاز، محل، باغ، اندروني سجاوٽ ۽ فن ٻيهر قديم رومي ۽ يوناني موضوعن تي ٻڌل ٿيڻ لڳا.<ref>[http://www.justitaly.org/italy/architecture/neoclassicism.asp Italy Architecture: Neoclassicism] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130328084932/http://www.justitaly.org/italy/architecture/neoclassicism.asp|date=28 March 2013}}, ItalyTravel.com</ref> [[اطالوي فاشزم|فاشسٽ دور]] دوران، نام نهاد "[[نويچينتو تحريڪ]]" عروج تي آئي، جيڪا سامراجي روم جي ٻيهر دريافت تي ٻڌل هئي. [[مارچيلو پياچينتيني]]، جيڪو شهرن جي شهري تبديليءَ جو ذميوار هو، سادي بڻايل نوڪلاسيڪيت جو هڪ روپ جوڙيو.<ref>{{Cite news|title=Renzo Piano|url=https://www.nytimes.com/topic/person/renzo-piano|access-date=20 August 2017|work=The New York Times}}</ref> === بصري فن === {{Main|اطالوي فن}} [[File:Leonardo da Vinci (1452-1519) - The Last Supper (1495-1498).jpg|thumb|''[[آخري دعوت (ليونارڊو دا ونچي)|آخري دعوت]]'' (1494–1499)، [[ليونارڊو دا ونچي]]، [[سانتا ماريا ديللي گراتسي، ميلان|سانتا ماريا ديللي گراتسي جو گرجاگھر]]، ميلان]] اطالوي بصري فنن جي تاريخ [[اولهندي مصوري]] لاءِ اهم آهي. [[رومي فن]] يونان کان متاثر هو ۽ ان کي قديم يوناني مصوريءَ جو وارث سمجهي سگهجي ٿو. رومي مصوريءَ مان رڳو ديواري مصوريون باقي بچيون آهن.<ref>{{Cite web|title=Roman Painting|url=http://www.art-and-archaeology.com/roman/painting.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130726163006/http://art-and-archaeology.com/roman/painting.html|archive-date=26 July 2013|publisher=art-and-archaeology.com}}</ref> انهن ۾ [[ٽرومپ لوئيل]]، ڪاذب منظرڪشي ۽ خالص منظرنگاريءَ جا سڀ کان پهريان مثال شامل ٿي سگهن ٿا.<ref>{{Cite web|title=Roman Wall Painting|url=http://www.accd.edu/sac/vat/arthistory/arts1303/Rome4.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20070319123717/http://www.accd.edu/sac/vat/arthistory/arts1303/Rome4.htm|archive-date=19 March 2007|publisher=accd.edu}}</ref> اطالوي نشاۃ ثانيه کي مصوريءَ جو [[سونهري دور (استعارو)|سونهري دور]] سمجهيو وڃي ٿو، جيڪو پندرهين صديءَ کان سورهين صديءَ جي آخر تائين پکڙيل هو ۽ اٽلي کان ٻاهر به وڏو اثر رکندڙ هو. [[مساچچو]]، [[فليپو لپي]]، [[تنتوريتو]]، [[ساندرو بوتيچيللي]]، [[ليونارڊو دا ونچي]]، [[مائيڪل اينجلو]]، [[رافائيل]] ۽ [[تيتسيان]] جهڙن فنڪارن [[منظرڪشي (گرافڪ)|منظرڪشي]] جي استعمال ذريعي مصوريءَ کي وڌيڪ بلند سطح تي پهچايو. مائيڪل اينجلو مجسما ساز طور پڻ سرگرم هو؛ سندس ڪمن ۾ ''[[ڊيوڊ (مائيڪل اينجلو)|ڊيوڊ]]''، ''[[پيتا (مائيڪل اينجلو)|پيتا]]'' ۽ ''[[موسى (مائيڪل اينجلو)|موسى]]'' جهڙا شاهڪار شامل آهن. پندرهين ۽ سورهين صديءَ ۾، [[اعليٰ نشاۃ ثانيه]] هڪ اندازي فن کي جنم ڏنو، جنهن کي [[مينرزم]] چيو وڃي ٿو. سورهين صديءَ جي شروعات واري فن کي نمايان ڪندڙ متوازن ترتيبن ۽ منظرڪشيءَ ڏانهن عقلي طريقيڪار جي جاءِ تي، مينرسٽ فنڪارن بي ثباتي، بناوٽ ۽ شڪ کي اختيار ڪيو. [[پيئرو ديللا فرانچيسڪا]] جا بي چين نه ٿيندڙ چهرا ۽ اشارا ۽ رافائيل جون پرسڪون مريمون، [[پونتورمو]] جي پريشان اظهار ۽ [[ايل گريڪو]] جي جذباتي شدت سان بدلجي ويون. [[File:Sandro Botticelli - La nascita di Venere - Google Art Project - edited.jpg|thumb|''[[وينس جو جنم]]'' (1484–1486)، [[ساندرو بوتيچيللي]]، [[اُففيتسي گيلري]]، فلورينس]] سترهين صديءَ ۾، [[اطالوي باروڪ]] جي عظيم ترين مصورن ۾ [[ڪاراواجو]]، [[آرتيميسيا جينتيليسڪي]]، [[ڪارلو ساراسيني]] ۽ [[بارتولوميو مانفريدي]] شامل آهن. ارڙهين صديءَ ۾، [[اطالوي روڪوڪو فن|اطالوي روڪوڪو]] بنيادي طور [[ارڙهين صديءَ جو فرانسيسي فن|فرانسيسي]] [[روڪوڪو]] کان متاثر هو. اطالوي نوڪلاسيڪي مجسما سازي، [[انتونيو ڪانووا]] جي عريان مجسمن سان گڏ، تحريڪ جي مثالي رخ تي مرڪوز رهي. اڻويهين صديءَ ۾، رومانوي مصورن ۾ [[فرانچيسڪو هايز]] ۽ [[فرانچيسڪو پوديستي]] شامل هئا. [[امپريشنزم]] فرانس کان اٽلي ۾ ''[[ماڪيايولي]]'' وسيلي آيو، ۽ [[حقيقت نگاري (فنون)|حقيقت نگاري]] [[جوآڪينو توما]] ۽ [[جيوسيپي پيلليتسا دا وولپيدو]] وسيلي آئي. ويهين صديءَ ۾، [[مستقبل نگاري]] سان گڏ، اٽلي مصوري ۽ مجسما سازيءَ جي ارتقا ۾ ٻيهر هڪ بنيادي ملڪ طور اڀريو. مستقبل نگاريءَ کان پوءِ [[جورجو دي ڪيريڪو]] جون مابعدالطبيعي مصوريون آيون، جن [[سررئيلسٽن]] تي اثر وڌو.<ref>Gale, Matthew. "Pittura Metafisica". ''Grove Art Online. Oxford Art Online''. Oxford University Press. Web.</ref> === ادب === {{Main|اطالوي ادب}} رسمي لاطيني ادب 240 ق.م. ۾ شروع ٿيو، جڏهن روم ۾ پهريون اسٽيج ڊرامو پيش ڪيو ويو.<ref>Duckworth, George Eckel. [https://books.google.com/books?id=BuLEo5U9sb0C&pg=PA3 ''The nature of Roman comedy: a study in popular entertainment.''] University of Oklahoma Press, 1994. p. 3. Web. 15 October 2011.</ref> لاطيني ادب انتهائي اثرائتو هو ۽ اڄ به آهي، جنهن ۾ ڪيترائي ليکڪ، شاعر، فلسفي ۽ مؤرخ شامل آهن، جهڙوڪ [[پليني دي ايلڊر]]، [[پليني دي ينگر]]، [[ورجل]]، [[هوريس]]، [[پروپرشيس]]، [[اووڊ]] ۽ [[ليوي]]. رومي پنهنجي زباني روايت، شاعري، ڊرامي ۽ قطعات لاءِ مشهور هئا.<ref>{{Cite book|url={{Google books|LHA_SydyKOYC|page=PA39|keywords=|text=|plainurl=yes}}|title=Poetry and Drama: Literary Terms and Concepts.|date=2011|publisher=The Rosen Publishing Group|isbn=978-1-6153-0490-5|access-date=18 October 2011}}</ref> تيرهين صديءَ جي شروعات ۾، [[فرانسس آف اسيسي]] پهريون اطالوي شاعر هو، پنهنجي مذهبي گيت ''[[سج جو گيت]]'' سان.<ref>{{Cite book|url={{Google books|3uq0bObScHMC|keywords=|text=|plainurl=yes}}|title=The Cambridge History of Italian Literature|publisher=Cambridge University Press|year=1999|isbn=978-0-5216-6622-0|editor-last=Brand|editor-first=Peter|chapter=2 – Poetry. Francis of Assisi (pp. 5ff.)|access-date=31 December 2015|editor-last2=Pertile|editor-first2=Lino|editor-link2=لينو پيرتيلي|chapter-url={{Google books|3uq0bObScHMC|page=PA5|keywords=|text=|plainurl=yes}}|archive-url=https://web.archive.org/web/20160610172548/https://books.google.com/books?id=3uq0bObScHMC&printsec=frontcover|archive-date=10 June 2016|url-status=live}}</ref> [[File:Dante03.jpg|thumb|upright=.8|[[دانتي اليگهيئري]]، جنهن جي ڪمن جديد اطالوي ٻوليءَ جي بنياد وجهڻ ۾ مدد ڪئي، [[وچئين دور]] جي عظيم ترين شاعرن مان هڪ سمجهيو وڃي ٿو. سندس رزمي نظم ''[[ڊيوائن ڪاميڊي]]'' [[عالمي ادب]] جي بهترين ڪمن ۾ شمار ٿئي ٿو.]] تيرهين صديءَ ۾، سسلي ۾ [[شهنشاهه فريڊرڪ ٻيون]] جي درٻار ۾، پرووانسال صورتن ۽ موضوعن تي ٻڌل غنائي شاعري مقامي عام ٻوليءَ جي هڪ نفيس صورت ۾ لکي وئي. انهن شاعرن مان هڪ [[جياڪومو دا لينتيني]] هو، جيڪو [[سونٽ]] جي صورت جو موجد هو؛ سڀ کان مشهور ابتدائي سونٽ نگار [[پيٽرارڪ]] هو.<ref>Ernest Hatch Wilkins, ''The invention of the sonnet, and other studies in Italian literature'' (Rome: Edizioni di Storia e letteratura, 1959), 11–39</ref> [[گويڊو گوئينيتسيلي]] ''[[دولچي ستل نووو]]'' جو باني آهي، جيڪا اهڙي شعري مکتب هئي جنهن محبت جي شاعريءَ ۾ فلسفيانه پاسو شامل ڪيو. محبت جي هن نئين سمجهه، جيڪا نرم انداز ۾ ظاهر ڪئي وئي، فلورينس جي شاعر [[دانتي اليگهيئري]] کي متاثر ڪيو، جنهن جديد اطالوي ٻوليءَ جو بنياد وڌو. دانتي جو ڪم، ''[[ڊيوائن ڪاميڊي]]''، ادب جي بهترين ڪمن مان آهي.<ref name="Bloom">{{Cite book|last=Bloom|first=Harold|author-link=هيرلڊ بلوم|url=https://archive.org/details/westerncanonbook00bloorich|title=The Western Canon|publisher=Harcourt Brace|year=1994|isbn=978-0-1519-5747-7|url-access=registration}} See also [[اولهندي ڪينن]] for other "canons" that include the ''Divine Comedy''.</ref> پيٽرارڪ ۽ [[جيوواني بوڪاچچو]] قديم دور جي ڪمن کي ڳوليو ۽ انهن جي پيروي ڪئي ۽ پنهنجي فني شخصيتن کي سنواريو. پيٽرارڪ پنهنجي نظمن جي مجموعي ''[[اِل ڪانتسونيري]]'' وسيلي شهرت ماڻي. بوڪاچچو جو ''[[دي ڊيڪاميرون]]'' پڻ برابر اثرائتو هو، جيڪو ننڍين ڪهاڻين جو تمام مشهور مجموعو آهي.<ref>{{Cite encyclopedia|title=Giovanni Boccaccio: The Decameron.|encyclopedia=[[انسائيڪلوپيڊيا برٽانيڪا]]|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/70836/Giovanni-Boccaccio/755/The-Decameron|access-date=18 December 2013|archive-url=https://web.archive.org/web/20131219020413/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/70836/Giovanni-Boccaccio/755/The-Decameron|archive-date=19 December 2013|url-status=live}}</ref> نشاۃ ثانيه جي ليکڪن جي ڪمن ۾ [[نيڪولو ميڪياويلي]] جو ''[[دي پرنس]]'' شامل آهي، جيڪو سياسي سائنس تي هڪ مضمون آهي، جنهن ۾ "اثرائتي حقيقت" کي ڪنهن به مجرد مثالي تصور کان وڌيڪ اهم سمجهيو ويو آهي. [[جيوواني فرانچيسڪو سترپارولا]] ۽ [[جيمباتيستا باسيلي]]، جن بالترتيب ''[[سترپارولا جون مزاحيه راتيون]]'' (1550–55) ۽ ''[[پينتاميرون]]'' (1634) لکيا، يورپ ۾ پري ڪهاڻين جي سڀ کان پهرين معلوم صورتن مان ڪجهه ڇاپيون.<ref>Steven Swann Jones, ''The Fairy Tale: The Magic Mirror of Imagination'', Twayne Publishers, New York, 1995, {{ISBN|0-8057-0950-9}}, p. 38; Bottigheimer 2012a, 7; Waters 1894, xii; Zipes 2015, 599.; {{Citation|last1=Opie|first1=Iona|title=The Classic Fairy Tales|year=1974|url=https://archive.org/details/classicfairytale00opie_0|place=Oxford and New York|publisher=Oxford University Press|isbn=978-0-1921-1559-1|last2=Opie|first2=Peter|author-link=آئيونا اوپي|author-link2=پيٽر اوپي}} See p. 20. The claim for earliest fairy-tale is still debated, see for example Jan M. Ziolkowski, ''Fairy tales from before fairy tales: the medieval Latin past of wonderful lies'', University of Michigan Press, 2007. Ziolkowski examines [[ايگبرٽ آف ليئج]]'s Latin beast poem ''Fecunda natis'' (''The Richly Laden Ship'', c. 1022/24), the earliest known version of "[[ننڍڙي ڳاڙهي ٽوپي]]". Further info: [https://web.archive.org/web/20071023044216/http://www.leithart.com/archives/003139.php Little Red Pentecostal], Peter J. Leithart, 9 July 2007.</ref> باروڪ دور [[گليليو]] جي صاف سائنسي نثر کي جنم ڏنو. سترهين صديءَ ۾، [[آرڪيڊيا اڪيڊمي|آرڪيڊين]] شاعريءَ ۾ سادگي ۽ ڪلاسيڪي ضبط بحال ڪرڻ لاءِ هڪ تحريڪ شروع ڪئي.<ref>{{Cite web|url=https://www.britannica.com/topic/Academy-of-Arcadia|title=Academy of Arcadia &#124; Neapolitan Poets, Arcadian Shepherds & Arcadian Landscape &#124; Britannica|website=www.britannica.com|accessdate=19 November 2025}}</ref> اطالوي ليکڪن اڻويهين صديءَ ۾ رومانويت کي اختيار ڪيو؛ اها [[ريزورجيمنتو]] جي خيالن سان هم وقت هئي، اها تحريڪ جنهن اطالوي اتحاد آندو. اتحاد جي خبر [[ويتوريو الفيري]]، [[اوگو فوسڪولو]] ۽ [[جياڪومو ليوپاردي]] جهڙن شاعرن اڳواٽ ڏني. اهم اطالوي رومانوي ليکڪ [[اليساندرو مانزوني]] جا ڪم، پنهنجي حب الوطنيءَ واري پيغام ۽ جديد، متحد اطالوي ٻوليءَ جي ترقيءَ ۾ سندس ڪوششن سبب، اطالوي اتحاد جي علامت آهن.<ref>{{Cite web|date=18 May 2023|title=Alessandro Manzoni {{!}} Italian author|url=https://www.britannica.com/biography/Alessandro-Manzoni|website=Encyclopædia Britannica}}</ref> [[File:Portrait of Niccolò Machiavelli.jpg|thumb|upright=.8|[[ميڪياويلي]]، جديد [[سياسي سائنس]] جو باني]] اڻويهين صديءَ جي آخر ۾، ''[[ويرزمو (ادب)|ويرزمو]]'' نالي هڪ ادبي تحريڪ، جنهن حقيقت نگاريءَ کي ساراهيو، اطالوي ادب ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو. [[ايميليو سالگاري]]، جيڪو ايڪشن-ايڊوينچر [[سواش بڪلر]]ن جو ليکڪ ۽ سائنس فڪشن جو اڳواڻ هو، پنهنجي ''[[ساندوڪان]]'' سلسلو شايع ڪيو.<ref>{{Cite book|last1=Gaetana Marrone|url={{Google books|d9NcAgAAQBAJ|page=PA1654|keywords=|text=|plainurl=yes}}|title=Encyclopedia of Italian Literary Studies|last2=Paolo Puppa|publisher=Routledge|year=2006|isbn=978-1-1354-5530-9|page=1654}}</ref> 1883ع ۾، [[ڪارلو ڪولودي]] ''[[پنوڪيو جون مهمون]]'' شايع ڪيو، جيڪو ڪنهن اطالوي ليکڪ جو سڀ کان مشهور ٻارن جو ڪلاسيڪي ڪتاب بڻيو ۽ دنيا جي [[ترجمن جي تعداد موجب ادبي ڪمن جي فهرست|سڀ کان وڌيڪ ترجمو ٿيل]] غير مذهبي ڪتابن مان هڪ آهي.<ref>Giovanni Gasparini. ''La corsa di Pinocchio''. Milano, Vita e Pensiero, 1997. p. 117. {{ISBN|8-8343-4889-3}}</ref> [[مستقبل نگاري]] نالي تحريڪ ويهين صديءَ جي شروعات ۾ ادب تي اثر انداز ٿي. [[فليپو توماسو مارينيتي]] ''[[مستقبل نگاري جو منشور]]'' لکيو ۽ اهڙي ٻولي ۽ استعارن جي استعمال جو مطالبو ڪيو، جيڪي مشيني دور جي رفتار، تحرڪ ۽ تشدد کي عظمت ڏين.<ref>{{Cite book|title=The 20th-Century art book.|publisher=Phaidon Press|year=2001|isbn=978-0-7148-3542-6|edition=Reprinted.|location=dsdLondon}}</ref> جديد ادبي شخصيتن ۾ [[گابريئلي دانونتسيو]]، قوم پرست شاعر [[جيوسوئي ڪارڊوچچي]]، 1906ع جو نوبل انعام ماڻيندڙ، حقيقت نگار ليکڪا [[گرازيا ديليدا]]، 1926ع جي انعام يافته، جديد ٿيٽر ليکڪ [[لوئيجي پيرانديللو]]، 1936ع ۾، ننڍين ڪهاڻين جو ليکڪ [[ايتالو ڪالوينو]]، 1960ع ۾، شاعر [[سالوواتوري ڪوازيمودو]]، 1959ع ۾، ۽ [[يوجينيو مونتالي]]، 1975ع ۾، [[امبرتو ايڪو]]، 1980ع ۾، ۽ طنز نگار ۽ ٿيٽر ليکڪ [[داريو فو]]، 1997ع ۾، شامل آهن.<ref>{{Cite web|title=All Nobel Prizes in Literature|url=http://nobelprize.org/nobel_prizes/literature/laureates|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110529091551/http://nobelprize.org/nobel_prizes/literature/laureates|archive-date=29 May 2011|access-date=30 May 2011|publisher=Nobel Foundation}}</ref> === فلسفو === {{Main|اطالوي فلسفو}} اطالوي فلسفي [[اولهندي فلسفو|اولهندي فلسفي]] تي اثر وڌو، جنهن جي شروعات يونانين ۽ رومن کان ٿي، ۽ پوءِ نشاۃ ثانيه جي انسان دوستي، [[روشن خيالي جو دور]] ۽ [[جديد فلسفو]] تائين پهتي.<ref name="Garin">{{Cite book|last=Garin|first=Eugenio|url=https://books.google.com/books?id=sVP3vBmDktQC|title=History of Italian Philosophy|publisher=VIBS|year=2008|isbn=978-9-0420-2321-5}}</ref> اٽلي ۾ باضابطه فلسفو [[فيثاغورث]] متعارف ڪرايو، جيڪو [[ڪروتوني]] ۾ اطالوي فلسفي جي مکتب جو باني هو.<ref>{{Cite book|last=Herodotus|title=The Histories|publisher=Penguin Classics|page=226}}</ref> يوناني دور جي اطالوي فلسفين ۾ [[زينوفينس]]، [[پارمينيدس]] ۽ [[زينو آف ايليا|زينو]] شامل آهن. رومي فلسفين ۾ [[سيسرو]]، [[لوڪريتيوس]]، [[سينيڪا دي ينگر]]، [[پلوٽارڪ]]، [[ايپيڪتيتس]]، [[مارڪس اوريليئس]] ۽ [[آگسٽين آف هيپو]] شامل آهن.<ref name="Garin"></ref> [[File:Famous Italian philosophers.jpg|thumb|مٿي کاٻي پاسي کان گهڙيءَ جي رخ ۾: [[ٿامس اڪوئناس|اڪوئناس]]، ديني عالم؛<ref>{{Cite web|title=St. Thomas Aquinas {{!}} Biography, philosophy, & Facts|url=https://www.britannica.com/biography/Saint-Thomas-Aquinas|access-date=20 January 2020|website=Encyclopædia Britannica}}</ref> [[جورڊانو برونو|برونو]]، [[ڪائناتيات دان]]؛<ref>Gatti, Hilary. ''Giordano Bruno and Renaissance Science: Broken Lives and Organizational Power''. Cornell University Press, 2002, 1. {{ISBN|0-8014-8785-4}}.</ref> [[چيزاري بيڪاريا|بيڪاريا]]، [[جرم شناس]]؛<ref name="Hostettler-2011">{{Cite book|last=Hostettler|first=John|title=Cesare Beccaria: The Genius of 'On Crimes and Punishments'|date=2011|publisher=Waterside Press|isbn=978-1-9043-8063-4|location=Hampshire|page=160}}</ref> ۽ [[ماريا مونٽيسوري|مونٽيسوري]]، [[مونٽيسوري تعليم]] واري<ref name="Montessori">{{Cite web|title=Introduction to Montessori Method|url=https://amshq.org/Montessori-Education/Introduction-to-Montessori|publisher=American Montessori Society}}</ref>]] اطالوي وچئين دور جو فلسفو بنيادي طور عيسائي هو، ۽ ان ۾ [[ٿامس اڪوئناس]] جهڙا ديني عالم شامل هئا، جيڪو [[فطري الٰهيات]] جو ڪلاسيڪي حامي هو، جنهن [[ارسطوي فلسفو]] عيسائيت ۾ ٻيهر متعارف ڪرايو.<ref>{{Cite web|last=Blair|first=Peter|title=Reason and Faith: The Thought of Thomas Aquinas|url=http://www.dartmouthapologia.org/articles/show/125|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20130913011656/http://www.dartmouthapologia.org/articles/show/125|archive-date=13 September 2013|access-date=18 December 2013|website=The Dartmouth Apologia}}</ref> نشاۃ ثانيه جي فلسفين ۾ شامل آهن: [[جورڊانو برونو]]، اولهه جي هڪ اهم سائنسي شخصيت؛ [[مارسيليو فيچينو]]، انسان دوست فلسفي؛ ۽ [[نيڪولو ميڪياويلي]]، جديد [[سياسي سائنس]] جو هڪ باني. ميڪياويلي جو سڀ کان مشهور ڪم ''[[دي پرنس]]'' آهي، جنهن جو سياسي فڪر ۾ حصو سياسي [[مثاليت پسندي]] ۽ [[حقيقت پسندي (بين الاقوامي لاڳاپا)|حقيقت پسندي]] جي وچ ۾ بنيادي وڇوڙو آهي.<ref>Moschovitis Group Inc, Christian D. Von Dehsen and Scott L. Harris, ''Philosophers and religious leaders'', (The Oryx Press, 1999), 117.</ref><ref>{{Cite web|title=The Enlightenment throughout Europe|url=http://history-world.org/enlightenment_throughout_europe.htm|archive-url=https://web.archive.org/web/20130123082708/http://history-world.org/enlightenment_throughout_europe.htm|archive-date=23 January 2013|access-date=12 December 2017|website=International World History Project}}</ref> [[پادووا]]، [[بولونيا]] ۽ [[نيپلز]] جهڙا يونيورسٽي شهر علم ۽ تحقيق جا مرڪز رهيا، جن ۾ [[جيامباتيستا ويڪو]] جهڙا فلسفي شامل هئا.<ref name="maritain.nd.edu">{{Cite web|title=History of Philosophy 70|url=http://maritain.nd.edu/jmc/etext/hop70.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20170525033238/http://maritain.nd.edu/jmc/etext/hop70.htm|archive-date=25 May 2017|access-date=12 December 2017|website=maritain.nd.edu}}</ref> [[چيزاري بيڪاريا]] روشن خياليءَ جي اهم شخصيت ۽ [[ڪلاسيڪي مکتب (جرم شناسي)|ڪلاسيڪي فوجداري نظريي]] ۽ [[سزا شناسي]] جو پيءُ هو.<ref name="Hostettler-2011"></ref> اٽلي ۾ 1800ع واري ڏهاڪي ۾ هڪ مشهور فلسفيانه تحريڪ هئي، جنهن ۾ [[مثاليت پسندي]]، [[حسيت]] ۽ [[تجربيت]] شامل هئا.<ref name="maritain.nd.edu"></ref> اڻويهين صديءَ جي آخر ۽ ويهين صديءَ دوران ٻيون تحريڪون پڻ مقبول ٿيون، جهڙوڪ [[وجودي الٰهيات]]،<ref>{{Cite journal|last=Scarangello|first=Anthony|year=1964|title=Major Catholic-Liberal Educational Philosophers of the Italian Risorgimento|journal=History of Education Quarterly|volume=4|issue=4|pages=232–250|doi=10.2307/367499|jstor=367499|s2cid=147563567}}</ref> [[اٽلي ۾ انارڪزم|انارڪزم]]، ڪميونزم، سوشلزم، مستقبل نگاري، فاشزم ۽ عيسائي جمهوريت.<ref>{{Cite book|last=Pernicone|first=Nunzio|title=Italian Anarchism 1864–1892 |publisher=AK Press|year=2009|pages=111–113}}</ref> [[انتونيو گرامشي]] ڪميونسٽ نظريي اندر اڃا تائين لاڳاپيل فلسفي آهي، جنهن کي [[ثقافتي بالادستي]] جو نظريو ٺاهڻ جو ڪريڊٽ ڏنو وڃي ٿو. اطالوي فلسفين غير مارڪسي [[لبرل سوشلزم]] واري فلسفي جي ترقيءَ ۾ اثر وڌو. 1960ع واري ڏهاڪي ۾، کاٻي ڌر جي ڪارڪنن [[اختيار مخالف]] مزدور نواز نظرين کي اختيار ڪيو، جيڪي [[خودمختيار تحريڪ]] ۽ [[ورڪرزم]] جي نالي سان مشهور ٿيا.<ref>{{Cite book|last1=Balestrini|first1=Nanni|title=L'orda d'oro 1968–1977. La grande ondata rivoluzionaria e creativa, politica ed esistenziale |last2=Moroni|first2=Primo|publisher=SugarCo|year=1997|isbn=8-8078-1462-5}}</ref> [[اطالوي فيمينسٽن]] ۾ [[سيبيلا اليرامو]]، [[الائدي گوالبيرتا بيڪاري]] ۽ [[آنا ماريا موتسوني]] شامل آهن، ۽ پروٽو-فيمينسٽ فلسفن کي اڳ ۾ ئي اطالوي ليکڪن ڇُهيو هو. اطالوي تعليمدان [[ماريا مونٽيسوري]] [[مونٽيسوري تعليم|اهڙو تعليمي فلسفو]] پيدا ڪيو، جيڪو سندس نالي سان سڃاتو وڃي ٿو.<ref name="Montessori"></ref> [[جيوسيپي پيانو]] تجزياتي فلسفي ۽ رياضيات جي جديد فلسفي جو باني هو. تجزياتي فلسفين ۾ [[ڪارلو پينڪو]]، [[گلوريا اوريجي]]، [[پيئرئنا گاراواسو]] ۽ [[لوچانو فلوريدي]] شامل آهن.<ref name="Garin"></ref> === ٿيٽر === {{Main|اٽلي جو ٿيٽر}} [[File:Gemälde des Hieronymus Francken - Die Compagnia dei Comici Gelosi bei einer Aufführung in Paris.jpg|thumb|[[ڪوميڊيا ديل آرٽي]] جو ٽولو [[آئي جيلوسي]] پرفارم ڪندي، [[هيرونيمس فرانڪن اول]] جو ڪم، {{circa|1590}}]] اطالوي ٿيٽر وچئين دور ۾ وجود ۾ آيو، جنهن جا اڳوڻا بنياد ڏکڻ اٽليءَ جي قديم يوناني ڪالونين ([[ميگنا گريشيا]])،<ref>{{Cite web|title=Storia del Teatro nelle città d'Italia|url=https://www.melogranoarte.it/storia-del-teatro-nelle-citta-ditalia|access-date=27 July 2022|language=it}}</ref> گڏوگڏ [[اٽالڪ قومون|اٽالڪ قومن]] جي ٿيٽر<ref>{{Cite web|title=Storia del teatro: lo spazio scenico in Toscana|url=https://brunelleschi.imss.fi.it/itinerari/itinerario/storiateatrospazioscenicotoscana.html|access-date=28 July 2022|language=it}}</ref> ۽ [[قديم روم جو ٿيٽر]] تائين پهچن ٿا. ٻه مکيه رستا هئا، جن وسيلي ٿيٽر ترقي ڪئي. پهريون، ڪيٿولڪ مذهبي عبادتن جي ڊرامائي صورت، ۽ ٻيو، تماشي جي بت پرست صورتن مان ٺهيل هو، جهڙوڪ شهري ميلن لاءِ اسٽيجنگ، درٻاري مسخرن جون تياريون، ۽ [[ٽروباڊور]]ن جا گيت.<ref>Of this second line, Dario Fo speaks of a true alternative culture to the official one: although widespread as an idea, some scholars such as {{Ill|Giovanni Antonucci|it}} do not agree in considering it as such. In this regard, see {{Cite book|last=Antonucci|first=Giovanni|title=Storia del teatro italiano|publisher=Newton Compton Editori|year=1995|isbn=978-8-8798-3974-7|pages=10–14|language=it}}</ref> نشاۃ ثانيه واري ٿيٽر جديد ٿيٽر جي شروعات ڪئي. قديم ٿيٽري متن ترجمو ڪيا ويا ۽ درٻارن ۾ اسٽيج ڪيا ويا، ۽ پوءِ عوامي ٿيٽرن ڏانهن منتقل ٿيا. پندرهين صديءَ جي آخر ۾، [[فيرارا]] ۽ روم جا شهر ٿيٽر جي ٻيهر دريافت ۽ تجديد لاءِ اهم هئا.<ref>{{Cite book|last=Antonucci|first=Giovanni|title=Storia del teatro italiano|publisher=Newton Compton Editori|year=1995|isbn=978-8-8798-3974-7|page=18|language=it}}</ref> سورهين صديءَ کان ارڙهين صديءَ تائين، [[ڪوميڊيا ديل آرٽي]] [[بداهتي ٿيٽر]] جي هڪ صورت هئي، ۽ اڄ به پيش ڪئي وڃي ٿي. اداڪارن جا گهمندڙ ٽولا کليل هنڌن تي اسٽيج لڳائيندا هئا ۽ [[جگلنگ]]، [[اڪروبيٽڪس]] ۽ مزاحيه ڊرامن جي صورت ۾ وندر فراهم ڪندا هئا. ڊراما لکيل ڊرامائي متن مان پيدا نه ٿيندا هئا، پر ''[[لاتسي]]'' نالي منظرنامن مان، جيڪي اهڙا آزاد ڍانچا هئا، جن جي چوڌاري اداڪار بداهت ڪندا هئا. ''ڪوميڊيا'' جا ڪردار عام طور تي مقرر سماجي قسمن ۽ روايتي ڪردارن جي نمائندگي ڪندا هئا، جن مان هر هڪ جو پنهنجو جدا [[ڪوميڊيا ديل آرٽي جا لباس|لباس]] هوندو هو.<ref>{{Cite book|last1=Chaffee, Judith|title=The Routledge Companion to Commedia Dell'Arte|last2=Crick, Olly|publisher=Rutledge Taylor and Francis Group|year=2015|isbn=978-0-4157-4506-2|location=London and New York|page=1}}</ref> ڪوميڊيا ديل آرٽي جي پهرين رڪارڊ ٿيل پرفارمنسون 1551ع جي شروعات ۾ روم مان مليون.<ref>{{Cite book|last=Katritzky|first=M. A.|url=https://books.google.com/books?id=9fV4gz5FmiAC&q=the+art+of+commedia|title=The Art of Commedia: A Study in the Commedia dell'arte 1560–1620 with Special Reference to the Visual Records |publisher=Editions Rodopi|year=2006|isbn=978-9-0420-1798-6|location=New York|page=82}}</ref> عورتن جا ڪردار عورتن ئي ادا ڪيا، جن جو دستاويزي ثبوت 1560ع واري ڏهاڪي جي شروعات کان ملي ٿو، جنهن ڪري اهي قديم دور کان پوءِ يورپ جون پهريون ڄاتل پيشاور اداڪارائون بڻيون. [[لوڪريتسيا دي سينا]]، جنهن جو نالو 1564ع جي هڪ معاهدي ۾ آيو آهي، نالي سان سڃاتل پهرين اطالوي اداڪاره سڏبي آهي، جڏهن ته [[ونچينزا آرماني]] ۽ [[باربرا فلامينيا]] پهريون [[پريما ڊونا]]ون هيون.<ref>Giacomo Oreglia (2002). Commedia dell'arte. Ordfront. {{ISBN|9-1732-4602-6}}.</ref> بيلٽ نشاۃ ثانيه دوران اٽليءَ ۾ پيدا ٿيو، درٻاري نمائش ۽ شان و شوڪت جي واڌ ويجهه طور.<ref>{{Cite web|title=The Ballet|url=http://www.metmuseum.org/toah/hd/balt/hd_balt.htm|website=metmuseum.org|date=October 2004 }}</ref><ref>{{Cite web|title=Andros on Ballet – Catherine Medici De|url=http://www.michaelminn.net/andros/index.php?de_medici_catherine|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20080209205503/http://www.michaelminn.net/andros/index.php?de_medici_catherine|archive-date=9 February 2008|website=michaelminn.net}}</ref> === موسيقي === {{Main|اٽلي جي موسيقي}} {{multiple image | align = right | image1 = Old violin.jpg | width1 = 106 | alt1 = | caption1 = | image2 = Pianoforte Verticale.jpg | width2 = 197 | alt2 = | caption2 = | footer = ڪلاسيڪي موسيقي سان لاڳاپيل ساز، جن ۾ وائلن ۽ پيانو شامل آهن، اٽلي ۾ ايجاد ٿيا.<ref name="Erlich"/> }} [[اطالوي لوڪ موسيقي|لوڪ]] کان [[يورپي ڪلاسيڪي موسيقي|ڪلاسيڪي]] تائين، موسيقي اطالوي ثقافت جو اندروني حصو آهي. ڪلاسيڪي موسيقي سان لاڳاپيل ساز، جن ۾ پيانو ۽ وائلن شامل آهن، اٽلي ۾ ايجاد ٿيا،<ref name="Erlich">{{Cite book|last=Erlich|first=Cyril|title=The Piano: A History|publisher=Oxford University Press, US; Revised edition|year=1990|isbn=978-0-1981-6171-4}}; {{Cite book|last=Allen|first=Edward Heron|title=Violin-making, as it was and is: Being a Historical, Theoretical, and Practical Treatise on the Science and Art of Violin-making, for the Use of Violin Makers and Players, Amateur and Professional. Preceded by An Essay on the Violin and Its Position as a Musical Instrument|date=1914|publisher=E. Howe}} Accessed 5 September 2015.</ref> ۽ ڪيترين موجوده صورتن، جهڙوڪ [[سمفني]]، ڪنسرٽو ۽ [[سوناتا]]، جون پاڙون سورهين ۽ سترهين صديءَ جي اطالوي موسيقيءَ جي نون تجربن تائين پهچن ٿيون. اٽلي جي سڀ کان مشهور موسيقارن ۾ نشاۃ ثانيه جا [[جيوواني پيئرلوئيجي دا پالسترينا|پالسترينا]]، [[مونتيوردي]] ۽ [[ڪارلو جيسوالدو|جيسوالدو]]؛ [[باروڪ موسيقي|باروڪ]] جا [[دومينيڪو اسڪارلاتي|اسڪارلاتي]] ۽ [[ويوالدي]]؛ ڪلاسيڪي جا [[پاگانيني]] ۽ [[روسيني]]؛ ۽ رومانوي دور جا [[ويردي]] ۽ [[پوچيني]] شامل آهن. اٽلي ۾ ڪلاسيڪي موسيقيءَ جي مضبوط حيثيت آهي، جنهن جو ثبوت ان جي اوپيرا گهرن، جهڙوڪ لا اسڪالا، ۽ پيانو نواز [[مائوريتسيو پوليني]] ۽ ٽينر [[لوچانو پاواروتي]] جهڙن فنڪارن جي شهرت مان ملي ٿو. اٽلي اوپيرا جي جنم ڀومي طور سڃاتو وڃي ٿو.<ref name="Kimbell, David R.B.-1994">{{Cite book|last=Kimbell, David R.B.|url={{Google books|C37Gq2GagZIC|keywords=|text=|plainurl=yes}}|title=Italian Opera|publisher=Cambridge University Press|year=1994|isbn=978-0-5214-6643-1|access-date=20 December 2009}}</ref> [[اطالوي اوپيرا]] بابت مڃيو وڃي ٿو ته اهو سترهين صديءَ ۾ قائم ٿيو.<ref name="Kimbell, David R.B.-1994"></ref> 1920ع واري ڏهاڪي جي شروعات ۾ متعارف ٿيڻ کان پوءِ، [[جاز]] اٽلي ۾ مضبوط جڳهه حاصل ڪئي، ۽ فاشسٽن جي غير ملڪي مخالف پاليسين باوجود مقبول رهيو. 1970ع واري ڏهاڪي جي [[پروگريسيو راڪ]] ۽ پاپ تحريڪن ۾ اٽلي جي نمائندگي [[پريمياتا فورنيريا مارڪوني|پي ايف ايم]]، [[بانڪو دل موتوو سوڪورسو]]، [[لي اورمي]]، [[گوبلن (بينڊ)|گوبلن]] ۽ [[پوھ (بينڊ)|پوھ]] جهڙن بينڊن ڪئي.<ref>{{Cite book|last=Keller, Catalano and Colicci|url=https://books.google.com/books?id=Gh03DwAAQBAJ&q=keller%20catalano%20and%20colicci&pg=PT1022|title=Garland Encyclopedia of World Music|date=25 September 2017|publisher=Routledge|isbn=978-1-3515-4426-9|pages=604–625}}</ref> ساڳئي دور ۾ [[اٽلي جو سئنيما|اطالوي سئنيما]] ۾ تنوع آيو، ۽ [[چينيچتا]] جي فلمن ۾ [[اينيو موريڪوني]] سميت موسيقارن جا پيچيده موسيقيائي اسکور شامل هئا. 1980ع واري ڏهاڪي ۾، [[اطالوي هپ هاپ]] مان اڀرندڙ پهريون ستارو ڳائڻو [[جووانوتي]] هو.<ref>{{Cite news|last=Sisario|first=Ben|date=3 October 2012|title=A Roman Rapper Comes to New York, Where He Can Get Real|url=https://www.nytimes.com/2012/10/04/arts/music/jovanotti-italian-rapper-brings-his-act-to-new-york.html|url-access=subscription|url-status=live|archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20220103/https://www.nytimes.com/2012/10/04/arts/music/jovanotti-italian-rapper-brings-his-act-to-new-york.html|archive-date=3 January 2022|access-date=24 February 2014|work=The New York Times}}{{Cbignore}}</ref> اطالوي ميٽل بينڊن ۾ [[ريپسوڊي آف فائر]]، [[لاڪونا ڪوئل]]، [[ايلون ڪنگ (بينڊ)|ايلون ڪنگ]]، [[فارگوٽن ٽومب]] ۽ [[فليش گاڊ اپوڪليپس]] شامل آهن.<ref>{{Cite book|last1=Sharpe-Young|first1= Garry|author-link1= MusicMight|title= A–Z of Power Metal|series= Rockdetector Series|year= 2003|publisher= Cherry Red Books|isbn= 978-1-901447-13-2}}</ref> اٽلي [[ڊسڪو]] ۽ [[اليڪٽرانڪ موسيقي]] جي ترقيءَ ۾ حصو وڌو، جنهن ۾ [[اٽالو ڊسڪو]]، جيڪو پنهنجي مستقبل پسند آواز ۽ سنٿيسائيزرن ۽ ڊرم مشينن جي نمايان استعمال لاءِ مشهور آهي، اليڪٽرانڪ ڊانس جي سڀ کان پهرين صنفن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite news|last=McDonnell|first=John|date=1 September 2008|title=Scene and heard: Italo-disco|url=https://www.theguardian.com/music/musicblog/2008/sep/01/sceneandhearditalodisco|access-date=14 July 2012|work=The Guardian|location=London}}</ref> [[جورجو مورودر]] جهڙا پروڊيوسر، جنهن ٽي اڪيڊمي اوارڊ ۽ چار گولڊن گلوب کٽيا، اليڪٽرانڪ ڊانس موسيقيءَ جي ترقيءَ ۾ اثرائتا رهيا.<ref>"This record was a collaboration between Philip Oakey, the big-voiced lead singer of the techno-pop band the Human League, and Giorgio Moroder, the Italian-born father of disco who spent the '80s writing synth-based pop and film music." {{Cite web|last=Evan Cater|title=Philip Oakey & Giorgio Moroder: Overview|url={{AllMusic|class=album|id=r59464|pure_url=yes}}|access-date=21 December 2009|publisher=[[آل ميوزڪ]]}}</ref> اطالوي پاپ جي نمائندگي هر سال [[سانريمو ميوزڪ فيسٽيول]] وسيلي ٿئي ٿي، جنهن [[يوروويزن سانگ ڪانٽيسٽ]] لاءِ الهام طور ڪم ڪيو.<ref>{{Cite web|last=Yiorgos Kasapoglou|date=27 February 2007|title=Sanremo Music Festival kicks off tonight|url=http://www.esctoday.com/news/read/7817|access-date=18 August 2011|publisher=esctoday.com}}</ref> [[جيگليولا چينڪويتي]]، [[توتو ڪوتونيو]] ۽ [[مونياسڪن]] بالترتيب [[يوروويزن سانگ ڪانٽيسٽ 1964|1964ع]]، [[يوروويزن سانگ ڪانٽيسٽ 1990|1990ع]] ۽ [[يوروويزن سانگ ڪانٽيسٽ 2021|2021ع]] ۾ يوروويزن کٽيو. [[دومينيڪو مودونيو]]، [[مينا (اطالوي ڳائڻي)|مينا]]، [[اندريا بوچيلي]]، [[رافائيلا ڪارا]]، [[اِل وولو]]، [[ال بانو]]، [[توتو ڪوتونيو]]، [[نيڪ]]، [[امبرتو توتسي]]، [[جورجيا (ڳائڻي)|جورجيا]]، گريمي کٽيندڙ [[لائورا پائوسيني]]، [[ايروس رامازوتي]]، [[تيتسيانو فيرو]]، مونياسڪن ۽ ٻين ڳائڻن عالمي شهرت ماڻي آهي.<ref>{{Cite web|first=Federica|last=Cirone|date=29 August 2023|title=Cantanti italiani, quali sono quelli che hanno avuto più successo all'estero|url=https://www.socialboost.it/cantanti-italiani-quali-sono-quelli-che-hanno-avuto-piu-successo-allestero/|access-date=5 June 2024|publisher=socialboost.it|language=it}}</ref> === فيشن ۽ ڊزائن === {{Main|اطالوي فيشن|اطالوي ڊزائن}} [[File:Prada milano.JPG|thumb|ميلان ۾ [[گاليريا ويتوريو ايمانوئلي ٻيون]] ۾ [[پرادا]] جو دڪان]] اطالوي فيشن جي ڊگهي روايت آهي. [[گلوبل لئنگئيج مانيٽر]] جي ''Top Global Fashion Capital Rankings'' (2013ع) ۾ روم کي ڇهين ۽ ميلان کي ٻارهين نمبر تي رکيو ويو.<ref>{{Cite web|title=New York Takes Top Global Fashion Capital Title from London, edging past Paris|url=http://www.languagemonitor.com/fashion/sorry-kate-new-york-edges-paris-and-london-in-top-global-fashion-capital-10th-annual-survey|url-status=usurped|archive-url=https://web.archive.org/web/20140222011026/http://www.languagemonitor.com/fashion/sorry-kate-new-york-edges-paris-and-london-in-top-global-fashion-capital-10th-annual-survey|archive-date=22 February 2014|access-date=25 February 2014|publisher=Languagemonitor.com}}</ref> اهم اطالوي فيشن ليبلز — جهڙوڪ [[گوچي]]، [[ارماني]]، [[پرادا]]، [[ورساچي]]، [[ويلنٽينو ايس پي اي|ويلنٽينو]]، [[ڊولچي اينڊ گبانا]] — دنيا جي بهترين فيشن گهرن ۾ شامل آهن. [[بلغاري]]، [[دامياني (زيورن جي ڪمپني)|دامياني]] ۽ [[بوچيلاتي]] جهڙا زيورن جا ادارا اٽلي ۾ قائم ٿيا. فيشن رسالو ''[[ووگ اٽاليا]]'' دنيا جي سڀ کان وڌيڪ معزز فيشن رسالن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite book|last=Press|first=Debbie|url={{Google books|pkeaOOxb_isC|page=PA16|keywords=|text=|plainurl=yes}}|title=Your Modeling Career: You Don't Have to Be a Superstar to Succeed|publisher=Allworth Press|year=2000|isbn=978-1-58115-045-2}}; {{Cite web|last=Cardini|first=Tiziana|date=28 October 2020|title=Get to Know the Young Winners of the 2020 International Talent Support Awards |url=https://www.vogue.com/article/internationa-talent-support-award-2020-winners|website=Vogue}}</ref> اٽلي ڊزائن جي ميدان ۾ نمايان آهي، خاص طور تي اندروني، معمارِي، صنعتي ۽ شهري ڊزائن ۾.<ref>Miller (2005) p. 486</ref><ref>Insight Guides (2004) p. 220</ref> ميلان ۽ تورين ملڪ ۾ معمارِي ۽ صنعتي ڊزائن جا اڳواڻ آهن. ميلان شهر [[فيرا ميلانو]] جي ميزباني ڪري ٿو، جيڪا يورپ جي سڀ کان وڏي ڊزائن نمائش آهي.<ref>{{Cite web|title=Design City Milan|url=http://www.wiley.com/WileyCDA/WileyTitle/productCd-0470026839.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101206052654/http://www.wiley.com/WileyCDA/WileyTitle/productCd-0470026839.html|archive-date=6 December 2010|access-date=3 January 2010|publisher=Wiley}}</ref> ميلان ڊزائن ۽ معمارِي سان لاڳاپيل اهم واقعن ۽ هنڌن جي ميزباني ڪري ٿو، جهڙوڪ ''Fuori Salone'' ۽ [[ميلان فرنيچر فيئر]]، ۽ اهو [[برونو موناري]]، [[لوچيو فونتانا]]، [[اينريڪو ڪاستيلاني]] ۽ [[پيئرو مانزوني]] جهڙن ڊزائنرن جو گهر رهيو آهي.<ref>{{Cite web|title=Frieze Magazine – Archive – Milan and Turin|url=http://www.frieze.com/issue/article/milan_turin|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20100110123141/http://www.frieze.com/issue/article/milan_turin|archive-date=10 January 2010|access-date=3 January 2010|website=Frieze}}</ref> === سئنيما === {{Main|اٽلي جو سئنيما}} اطالوي سئنيما [[لوميئر ڀائرن]] طرفان حرڪتي تصويرن جون نمائشون متعارف ڪرائڻ کان ٿوري ئي پوءِ شروع ٿيو.<ref>{{Cite web|title=L'œuvre cinématographique des frères Lumière – Pays: Italie|url=https://catalogue-lumiere.com/pays/italie|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20180320195614/https://catalogue-lumiere.com/pays/italie|archive-date=20 March 2018|access-date=1 January 2022|language=fr}}; {{Cite web|title=Il Cinema Ritrovato – Italia 1896 – Grand Tour Italiano |url=https://festival.ilcinemaritrovato.it/proiezione/italy-1896-in-honor-of-aldo-bernardini|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20180321124127/https://festival.ilcinemaritrovato.it/proiezione/italy-1896-in-honor-of-aldo-bernardini|archive-date=21 March 2018|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> پهريون اطالوي ڊائريڪٽر [[ويتوريو ڪالچينا]] آهي، جنهن 1896ع ۾ [[پوپ ليو تيرهون]] کي فلمبند ڪيو.<ref>{{Cite web|title=26 febbraio 1896 – Papa Leone XIII filmato Fratelli Lumière |url=https://archivio.quirinale.it/aspr/gianni-bisiach/AV-002-000398/26-febbraio-1896-papa-leone-xiii-filmato-fratelli-lumiere|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> 1914ع جي ''[[ڪابيريا]]'' سڀ کان مشهور اطالوي [[خاموش فلم]] آهي.<ref>{{Citation|title=Cinematografia|volume=III|page=226|year=1970|publisher=[[تريڪاني]]|language=it|encyclopedia=Dizionario enciclopedico italiano}}</ref><ref>{{Cite book|last=Andrea Fioravanti|title=La "storia" senza storia. Racconti del passato tra letteratura, cinema e televisione|publisher=Morlacchi Editore|year=2006|isbn=978-8-8607-4066-3|page=121|language=it}}</ref> يورپ جي سڀ کان پراڻي [[اونگارڊ]] سئنيما تحريڪ، [[اطالوي مستقبل نگاري (سئنيما)|اطالوي مستقبل نگاري]]، 1910ع واري ڏهاڪي جي آخر ۾ ٿي.<ref>{{Cite web|date=30 September 2017|title=Il cinema delle avanguardie|url=https://www.brevestoriadelcinema.org/04-4-il-cinema-delle-avanguardie|access-date=13 November 2022|language=it}}</ref> [[File:Federico Fellini NYWTS 2.jpg|thumb|[[فيديريڪو فيليني]]، جيڪو ويهين صديءَ جي سڀ کان وڌيڪ اثرائتن ۽ وڏي پيماني تي عزت ماڻيندڙ فلمسازن مان هڪ سمجهيو وڃي ٿو<ref>{{Cite web|date=20 January 2022|title=Federico Fellini, i 10 migliori film per conoscere il grande regista|url=https://libreriamo.it/intrattenimento/federico-fellini-i-10-film-regista|access-date=10 September 2022|language=it}}</ref>]] 1920ع واري ڏهاڪي ۾ زوال کان پوءِ، صنعت 1930ع واري ڏهاڪي ۾ [[آواز واري فلم|آواز]] جي اچڻ سان ٻيهر متحرڪ ٿي. هڪ مشهور اطالوي صنف، ''[[تيليفوني بيانڪي]]''، دلڪش پس منظرن واريون مزاحيه فلمون هيون.<ref>{{Citation |last=Katz |first=Ephraim |title=Italy |pages=682–685 |year=2001 |publisher=HarperResource |isbn=978-0-0607-4214-0 |encyclopedia=The Film Encyclopedia}}.</ref> ''[[ڪاليگرافزمو]]''، ''تيليفوني بيانڪي''-آمريڪي انداز جي مزاحيه فلمن جي تيز ابتڙ هو؛ اهو وڌيڪ فني، تمام گهڻو رسمي، پيچيدگيءَ ۾ اظهار ڀريو، ۽ بنيادي طور معاصر ادبي مواد سان لاڳاپيل هو.<ref>{{Cite book|last=Brunetta|first=Gian Piero|title=Storia del cinema mondiale|publisher=Einaudi|year=2002|isbn=978-8-8061-4528-6|volume=III|pages=357–359|language=it}}</ref> سئنيما کي موسوليني استعمال ڪيو، جنهن روم جي مشهور [[چينيچتا|چينيچتا اسٽوڊيو]] قائم ڪيو، [[فاشسٽ پروپيگنڊا]] جي پيداوار لاءِ.<ref>{{Cite web|title=The Cinema Under Mussolini|url=http://ccat.sas.upenn.edu/italians/resources/Amiciprize/1996/mussolini.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100731200507/http://ccat.sas.upenn.edu/italians/resources/Amiciprize/1996/mussolini.html|archive-date=31 July 2010|access-date=30 October 2010|publisher=Ccat.sas.upenn.edu}}</ref> ٻي عالمي جنگ کان پوءِ، اطالوي فلم کي وسيع سڃاڻپ ملي ۽ اها برآمد ڪئي وئي، تان جو 1980ع واري ڏهاڪي ۾ فني زوال آيو.<ref>{{Cite web|title=STORIA 'POCONORMALE' DEL CINEMA: ITALIA ANNI '80, IL DECLINO|url=https://www.mymovies.it/cinemanews/2009/16629|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> [[اطالوي فلم ڊائريڪٽرن جي فهرست|اطالوي فلم ڊائريڪٽرن]] ۾ [[فيديريڪو فيليني]]، [[سرجيو ليئوني]]، [[پيئر پاولو پاسوليني]]، [[دوچو تيساري]]، [[لوڪينو ويسڪونتي]]، [[ويتوريو دي سيڪا]]، [[مائيڪل اينجلو انتونيوني]] ۽ [[روبيرتو روسيلليني]] شامل آهن، جن کي هر دور جي عظيم ترين ڊائريڪٽرن مان مڃيو وڃي ٿو.<ref>{{Cite news|last=Ebert|first=Roger|title=The Bicycle Thief / Bicycle Thieves (1949) |url=http://rogerebert.suntimes.com/apps/pbcs.dll/article?AID=/19990319/REVIEWS08/903190306/1023|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20090227023704/http://rogerebert.suntimes.com/apps/pbcs.dll/article?AID=%2F19990319%2FREVIEWS08%2F903190306%2F1023|archive-date=27 February 2009|access-date=8 September 2011|work=Chicago Sun-Times}}; {{Cite web|date=7 July 2002|title=The 25 Most Influential Directors of All Time|url=http://www.moviemaker.com/archives/moviemaking/directing/articles-directing/the-25-most-influential-directors-of-all-time-3358|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20151211230213/http://www.moviemaker.com/archives/moviemaking/directing/articles-directing/the-25-most-influential-directors-of-all-time-3358|archive-date=11 December 2015|access-date=21 February 2017|website=MovieMaker Magazine}}</ref> 1940ع واري ڏهاڪي جي وچ کان 1950ع واري ڏهاڪي جي شروعات تائين [[اطالوي نيو ريئلزم]] جو عروج هو، جيڪو جنگ کان پوءِ واري اٽليءَ جي خراب حالت کي ظاهر ڪندو هو.<ref>{{Cite web|title=Italian Neorealism – Explore – The Criterion Collection|url=https://www.criterion.com/explore/6-italian-neorealism|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110918102158/http://www.criterion.com/explore/6-italian-neorealism|archive-date=18 September 2011|access-date=7 September 2011|publisher=Criterion.com}}</ref> 1950ع واري ڏهاڪي ۾ جيئن ملڪ وڌيڪ امير ٿيو، نيو ريئلزم جي هڪ صورت، جيڪا گلابي نيو ريئلزم طور مشهور هئي، ان جي جاءِ ورتي، ۽ ''[[ڪوميڊيا آل اطاليانا]]'' صنف ۽ ٻيون [[فلم صنف]]ون، جهڙوڪ [[سورڊ اينڊ سينڊل]] ۽ [[اسپيگيٽي ويسٽرن]]، 1960ع ۽ 1970ع واري ڏهاڪي ۾ مشهور ٿيون.<ref>{{Cite web|title=Western all'italiana|url=https://www.treccani.it/enciclopedia/western-all-italiana_%28Enciclopedia-del-Cinema%29|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> [[صوفيا لورين]] جهڙين اداڪارائن عالمي شهرت حاصل ڪئي. شهوت انگيز اطالوي ٿرلر، يا ''[[جئلي]]''، جيڪي 1970ع واري ڏهاڪي ۾ [[داريو ارجينتو]] جهڙن ڊائريڪٽرن ٺاهيا، خوفناڪ فلمن تي اثرانداز ٿيا.<ref>{{Cite web|title=Tarantino e i film italiani degli anni settanta|url=http://www.corriere.it/solferino/severgnini/09-10-30/09.spm|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> تازو دور ۾، اطالوي منظر کي رڳو ڪڏهن ڪڏهن ڌيان مليو آهي، جهڙوڪ ''[[لائف از بيوٽيفل]]''، ''[[سئنيما پيراڊيسو]]'' ۽ ''[[اِل پوستينو: دي پوسٽمين]]'' جهڙين فلمن سان.<ref>{{Cite news|date=21 May 2013|title=Cannes 2013. La grande bellezza |url=https://stanzedicinema.com/2013/05/21/cannes-2013-la-grande-bellezza|access-date=1 January 2022|work=Stanze di Cinema|language=it}}</ref> چينيچتا اسٽوڊيو يورپ ۾ فلم ۽ ٽيليويزن پيداوار جي سڀ کان وڏي سهولت آهي،<ref>{{Cite web|date=30 December 2021|title=Cinecittà, c'è l'accordo per espandere gli Studios italiani|url=https://www.ciakmagazine.it/news/cinecitta-ce-laccordo-per-espandere-gli-studios-italiani|access-date=10 September 2022|language=it}}</ref> جتي ڪيتريون ئي عالمي باڪس آفيس ڪامياب فلمون فلمبند ٿيون. 1950ع واري ڏهاڪي ۾، اتي ٺاهيل عالمي پيداوارن جي انگ سبب روم کي "[[ٽائبر تي هالي ووڊ]]" سڏيو ويو. ان جي احاطي تي 3,000 کان وڌيڪ پيداوارون ٺهيون، جن مان 90 کي [[اڪيڊمي اوارڊ]] لاءِ نامزدگي ملي، ۽ 47 ڪاميابيون حاصل ٿيون.<ref>{{Cite book|last=Bondanella|first=Peter E.|url=https://books.google.com/books?id=PiTBFMc7tp4C|title=Italian Cinema: From Neorealism to the Present|date=2001|publisher=Continuum|isbn=978-0-8264-1247-8|page=13}}</ref> اٽلي [[بهترين پرڏيهي ٻوليءَ واري فلم لاءِ اڪيڊمي اوارڊ]] ۾ سڀ کان وڌيڪ اوارڊ ماڻيندڙ ملڪ آهي، جنهن 14 ڪاميابيون، 3 [[اعزازی اڪيڊمي اوارڊ|خاص اوارڊ]] ۽ 31 [[بهترين پرڏيهي ٻوليءَ واري فلم لاءِ اڪيڊمي اوارڊ ڏانهن اطالوي موڪلن جي فهرست|نامزدگيون]] حاصل ڪيون آهن.<ref>{{Cite web|date=26 October 2021|title=Oscar 2022: Paolo Sorrentino e gli altri candidati come miglior film internazionale |url=https://www.sorrisi.com/cinema/migliori-film/oscar-2022-paolo-sorrentino-e-gli-altri-candidati-come-miglior-film-internazionale|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> {{As of|2016}}، اطالوي فلمن 12 پام دُور،<ref>{{Cite web|date=13 May 2014|title=10 film italiani che hanno fatto la storia del Festival di Cannes|url=https://www.nanopress.it/articolo/10-film-italiani-che-hanno-fatto-la-storia-del-festival-di-cannes/67505|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> 11 [[گولڊن لائن]]،<ref>{{Cite web|date=28 August 2018|title=I film italiani vincitori del Leone d'Oro al Festival di Venezia|url=https://www.supereva.it/i-film-italiani-vincitori-del-leone-doro-al-festival-di-venezia-51756|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> ۽ 7 [[گولڊن بيئر]] کٽيا آهن.<ref>{{Cite web|title=Film italiani vincitori Orso d'Oro di Berlino|url=https://popcorntv.it/guide/film-italiani-vincitori-orso-doro-di-berlino/32626|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> === کاڌ خوراڪ === {{Main|اطالوي کاڌ خوراڪ|اطالوي کاڌي جو ڍانچو|اطالوي کاڌن ۽ مشروبن جي فهرست}} [[File:Salumi e vino lucchese.JPG|thumb|[[اطالوي شراب]] ۽ ''[[سالومي]]'']] [[اطالوي کاڌ خوراڪ]] تي [[اِيٽرسڪن تهذيب|اِيٽرسڪن]]، [[قديم يوناني کاڌ خوراڪ|قديم يوناني]]، [[قديم رومي کاڌ خوراڪ|قديم رومي]]، [[بازنطيني کاڌ خوراڪ|بازنطيني]]، [[عربي کاڌ خوراڪ|عربي]] ۽ [[يهودي کاڌ خوراڪ|يهودي]] کاڌن جو گهرو اثر آهي.<ref>{{Cite web|date=5 April 2023|title=The History of Italian Cuisine: A Cultural Journey – Italian Cuisine|url=https://italian-cuisine.org/the-history-of-italian-cuisine-a-cultural-journey|access-date=25 February 2024|website=italian-cuisine.org}}; {{Cite web|title=Italian Cooking: History of Food and Cooking in Rome and Lazio Region, Papal Influence, Jewish Influence, The Essence of Roman Italian Cooking|url=http://www.inmamaskitchen.com/ITALIAN_COOKING/rome_Lazio/Rome_LAZIO.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20100410100532/http://www.inmamaskitchen.com/ITALIAN_COOKING/rome_Lazio/Rome_LAZIO.html|archive-date=10 April 2010|access-date=24 April 2010|publisher=Inmamaskitchen.com}}</ref> [[نئين دنيا]] جي دريافت سان اهم تبديليون آيون، جن ۾ آلو، ٽماٽا ۽ مڪئي جهڙيون شيون ارڙهين صديءَ کان بنيادي جز بڻجي ويون.<ref>{{Cite web|title=The Making of Italian Food...From the Beginning|url=http://www.epicurean.com/articles/making-of-italian-food.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100327080045/http://www.epicurean.com/articles/making-of-italian-food.html|archive-date=27 March 2010|access-date=24 April 2010|publisher=Epicurean.com}}; Del Conte, 11–21.</ref> [[بحيرۂ روم واري غذا]] اطالوي کاڌ خوراڪ جو بنياد بڻجي ٿي، جيڪا [[پاستا]]، مڇي، ميون ۽ ڀاڄين سان مالا مال آهي ۽ پنهنجي سادگي ۽ قسمين قسمين هئڻ ڪري سڃاتي وڃي ٿي، جنهن ۾ ڪيترن کاڌن ۾ رڳو چار کان اٺ جز هوندا آهن.<ref>The Silver Spoon {{ISBN|8-8721-2223-6}}, 1997 ed.</ref> اطالوي کاڌ خوراڪ پنهنجي علائقائي تنوع،<ref>{{Cite encyclopedia|title=Italian cuisine – Britannica Online Encyclopedia|encyclopedia=Encyclopædia Britannica|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/718430/Italian-cuisine|access-date=24 April 2010|date=2 January 2009|archive-url=https://web.archive.org/web/20100716014306/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/718430/Italian-cuisine|archive-date=16 July 2010|author=Related Articles|url-status=live}}; {{Cite web|title=Italian Food – Italy's Regional Dishes & Cuisine|url=http://www.indigoguide.com/italy/food.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110102020059/http://www.indigoguide.com/italy/food.htm|archive-date=2 January 2011|access-date=24 April 2010|publisher=Indigoguide.com}}; {{Cite web|title=Regional Italian Cuisine|url=http://www.rusticocooking.com/regions.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100410072851/http://www.rusticocooking.com/regions.htm|archive-date=10 April 2010|access-date=24 April 2010|publisher=Rusticocooking.com}}</ref> ذائقي جي گهڻائي ۽ دنيا جي سڀ کان وڌيڪ مشهور کاڌن مان هڪ هئڻ ڪري نمايان آهي،<ref>{{Cite web|date=6 January 2013|title=Which country has the best food?|url=http://travel.cnn.com/explorations/eat/worlds-best-food-cultures-453528|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130629071154/http://travel.cnn.com/explorations/eat/worlds-best-food-cultures-453528|archive-date=29 June 2013|access-date=14 October 2013|publisher=CNN}}</ref> جنهن جو ٻاهرين ملڪن تي به مضبوط اثر آهي.<ref>{{Cite web|last=Freeman|first=Nancy|date=2 March 2007|title=American Food, Cuisine|url=http://www.sallybernstein.com/food/cuisines/us|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100418064119/http://sallybernstein.com/food/cuisines/us|archive-date=18 April 2010|access-date=24 April 2010|publisher=Sallybernstein.com}}</ref><ref>{{Cite web|title=Most Americans Have Dined Out in the Past Month and, Among Type of Cuisine, American Food is Tops Followed by Italian|url=http://www.harrisinteractive.com/vault/HarrisPoll18-DiningOut_4-3-13.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20130520205539/http://www.harrisinteractive.com/vault/HarrisPoll18-DiningOut_4-3-13.pdf|archive-date=20 May 2013|access-date=31 August 2013|publisher=[[هئرس انسائيٽس اينڊ اينالٽڪس|هئرس انٽرايڪٽو]]}}</ref><ref>{{Cite news|last=Kazmin|first=Amy|date=26 March 2013|title=A taste for Italian in New Delhi|url=http://www.ft.com/intl/cms/s/0/7ab87234-9214-11e2-851f-00144feabdc0.html|url-access=subscription|url-status=live|archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221210/http://www.ft.com/intl/cms/s/0/7ab87234-9214-11e2-851f-00144feabdc0.html|archive-date=10 December 2022|access-date=31 August 2013|work=[[فنانشل ٽائيمز]]|location=London}}</ref> اطالوي کاڌ خوراڪ روايتي شين تي گهڻو ڀاڙي ٿي؛ ملڪ وٽ [[يورپي يونين ۾ جاگرافيائي اشارا ۽ روايتي خاصيتون|يورپي يونين جي قانون]] هيٺ محفوظ ڪيل روايتي خاصيتن جو وڏو تعداد آهي.<ref>{{Cite web|last=Keane|first=John|title=Italy leads the way with protected products under EU schemes|url=http://www.bordbia.ie/industryservices/information/alerts/Pages/ItalyleadsthewaywithprotectedproductsunderEUschemes.aspx|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20140329075250/http://www.bordbia.ie/industryservices/information/alerts/Pages/ItalyleadsthewaywithprotectedproductsunderEUschemes.aspx|archive-date=29 March 2014|access-date=5 September 2013|publisher=[[بورڊ بيا]]}}</ref> اٽلي ۾ 395 [[ميشلن اسٽار]] رکندڙ ريسٽورنٽ آهن.<ref>{{cite web|url= https://www.michelin.com/en/publications/products-and-services/michelin-guide-2024-italy-two-new-3-michelin-stars-restaurants|title=Michelin Guide 2024 – Italy – Two new 3 Michelin stars restaurants|access-date=20 November 2024}}</ref> [[اطالوي چيزن جي فهرست|چيز]]، [[سالومي|ٿڌا گوشت]] ۽ [[اطالوي شراب|شراب]] اطالوي کاڌ خوراڪ جا مرڪزي جز آهن، جن سان علائقائي صورتون ۽ [[محفوظ اصل جو نالو]] يا [[محفوظ جاگرافيائي اشارو]] جا ليبل لاڳاپيل آهن؛ ان سان گڏ [[پيزا]] ۽ ڪافي پڻ کاڌي پيتي واري ثقافت جو حصو آهن.<ref>{{Cite news|last=Marshall|first=Lee|date=30 September 2009|title=Italian coffee culture: a guide|url=https://www.telegraph.co.uk/travel/destinations/europe/italy/6246202/Italian-coffee-culture-a-guide.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131010212148/http://www.telegraph.co.uk/travel/destinations/europe/italy/6246202/Italian-coffee-culture-a-guide.html|archive-date=10 October 2013|access-date=5 September 2013|work=The Daily Telegraph|location=London}}</ref> مٺا کاڌا مقامي ذائقن، جهڙوڪ ترش ميون، پسته ۽ بادام، کي [[ماسڪارپوني]] ۽ [[ريڪوٽا]] جهڙن مٺن چيزن يا ڪوڪو، وينلا ۽ دارچيني جهڙن غير ملڪي ذائقن سان ملائڻ جي ڊگهي روايت رکن ٿا. [[جيلاتو]]،<ref>{{Cite news|last=Jewkes|first=Stephen|date=13 October 2012|title=World's first museum about gelato culture opens in Italy|url=http://www.timescolonist.com/life/travel/world-s-first-museum-about-gelato-culture-opens-in-italy-1.15866|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131016062518/http://www.timescolonist.com/life/travel/world-s-first-museum-about-gelato-culture-opens-in-italy-1.15866|archive-date=16 October 2013|access-date=5 September 2013|work=[[ٽائيمز ڪالونسٽ]]}}</ref> [[تيراميسو]]،<ref>{{Cite news|last=Squires|first=Nick|date=23 August 2013|title=Tiramisu claimed by Treviso|url=https://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/10261930/Tiramisu-claimed-by-Treviso.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130829091009/http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/10261930/Tiramisu-claimed-by-Treviso.html|archive-date=29 August 2013|access-date=5 September 2013|work=The Daily Telegraph|location=London}}</ref> ۽ [[ڪاساتا]] اطالوي مٺن کاڌن جا سڀ کان مشهور مثال آهن. [[اطالوي کاڌي جو ڍانچو]] بحيرۂ روم واري علائقي لاءِ خاص آهي ۽ اتر، وچ ۽ اوڀر يورپي کاڌي جي ڍانچن کان مختلف آهي، جيتوڻيڪ اهو اڃا به اڪثر ناشتي (''[[اطالوي کاڌي جو ڍانچو#ناشتو (ڪولازيوني)|ڪولازيوني]]'')، منجهند جي ماني (''[[اطالوي کاڌي جو ڍانچو#منجهند جي ماني (پرانزو)|پرانزو]]'') ۽ رات جي ماني (''[[اطالوي کاڌي جو ڍانچو#رات جي ماني (چينا)|چينا]]'') تي مشتمل هوندو آهي.<ref>{{Cite web|title=Mangiare all'italiana|url=https://www.studiare-in-italia.it/php5/study-italy.php?idorizz=5&idvert=62|access-date=12 November 2021|language=it|archive-date=12 November 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20211112222610/https://www.studiare-in-italia.it/php5/study-italy.php?idorizz=5&idvert=62|url-status=dead}}</ref> بهرحال، ناشتي تي گهڻو گهٽ زور ڏنو ويندو آهي، جيڪو اڪثر ڇڏيو ويندو آهي يا غير بحيرۂ روم اولهندي ملڪن جي ڀيٽ ۾ هلڪن حصن تي مشتمل هوندو آهي.<ref>{{Cite web|date=29 March 2016|title=Colazioni da incubo in giro per il mondo|url=https://www.lacucinaitaliana.it/news/in-primo-piano/colazioni-strane-nel-mondo|access-date=12 November 2021|language=it}}</ref> صبح دير سان ۽ منجهند کان پوءِ هلڪا کاڌا، جن کي ''[[اطالوي کاڌي جو ڍانچو#منجهند کان پوءِ هلڪو کاڌو (ميريندا)|ميريندا]]'' ({{Plural form}}: ''ميريندي'') چيو وڃي ٿو، اڪثر شامل هوندا آهن.<ref>{{Cite web|date=12 August 2021|title=Merenda, una abitudine tutta italiana: cinque ricette salutari per tutta la famiglia|url=https://www.corriere.it/cook/news/cards/merenda-abitudine-tutta-italiana-cinque-ricette-salutari-tutta-famiglia/merenda-come-deve-essere_principale.shtml|access-date=12 November 2021|language=it}}</ref> === راند === {{Main|اٽلي ۾ راند}} [[File:Italy national football team Euro 2012 final.jpg|thumb|2012ع ۾ [[اٽلي قومي فٽبال ٽيم|''آتسوري'']]. [[اٽلي ۾ فٽبال|فٽبال]] اٽلي ۾ سڀ کان مشهور راند آهي.]] سڀ کان مشهور راند [[اٽلي ۾ فٽبال|فٽبال]] آهي.<ref>{{Cite web|last=Wilson|first=Bill|date=10 March 2014|title=Italian football counts cost of stagnation|url=https://www.bbc.co.uk/news/business-26351331|access-date=12 June 2015|publisher=BBC News}}; {{Cite book|last1=Hamil|first1=Sean|title=Managing football: an international perspective|last2=Chadwick|first2=Simon|publisher=Elsevier/Butterworth-Heinemann|year=2010|isbn=978-1-8561-7544-9|edition=1st ed., dodr.|location=Amsterdam|page=285}}</ref> اٽلي جي [[اٽلي قومي فٽبال ٽيم|ٽيم]] سڀ کان وڌيڪ ڪامياب ٽيمن مان هڪ آهي، جنهن چار [[فيفا ورلڊ ڪپ|ورلڊ ڪپ]] ڪاميابيون ([[1934 فيفا ورلڊ ڪپ|1934]]، [[1938 فيفا ورلڊ ڪپ|1938]]، [[1982 فيفا ورلڊ ڪپ|1982]] ۽ [[2006 فيفا ورلڊ ڪپ|2006]]) ۽ ٻه [[يوئيفا يورو]] ڪاميابيون ([[يوئيفا يورو 1968|1968]] ۽ [[يوئيفا يورو 2020|2020]]) حاصل ڪيون آهن.<ref>{{Cite web|title=Previous FIFA World Cups|url=https://www.fifa.com/worldcup/archive/index.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110125063612/http://www.fifa.com/worldcup/archive/index.html|archive-date=25 January 2011|access-date=8 January 2011|publisher=FIFA}}</ref> اطالوي ڪلبن 48 وڏيون يورپي ٽرافيون کٽيون آهن، جنهن ڪري اٽلي اسپين کان پوءِ يورپ جو ٻيو سڀ کان ڪامياب ملڪ بڻجي ٿو. اٽلي جي مٿئين ليگ [[سيري آ]] آهي، جنهن کي دنيا ڀر ۾ لکين مداح ڏسن ٿا.<ref>{{Cite web|title=Le squadre più tifate al mondo: classifica e numero di fan|url=https://www.sisal.it/scommesse-matchpoint/blog/fuori-campo/squadre-piu-tifate-al-mondo-classifica|access-date=4 January 2022|language=it|archive-date=18 September 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210918004108/https://www.sisal.it/scommesse-matchpoint/blog/fuori-campo/squadre-piu-tifate-al-mondo-classifica|url-status=dead}}</ref> ٻيون مشهور ٽيم واريون رانديون باسڪيٽ بال، والي بال ۽ رگبي آهن.<ref name="sportface">{{Cite web|date=15 March 2021|title=Sport più seguiti: la (forse) sorprendente classifica mondiale|url=https://www.sportface.it/altro/sport-piu-seguiti-la-forse-sorprendente-classifica-mondiale/1318754|access-date=4 January 2022|language=it|archive-date=4 January 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220104135605/https://www.sportface.it/altro/sport-piu-seguiti-la-forse-sorprendente-classifica-mondiale/1318754|url-status=dead}}</ref> اٽلي جون مردن ۽ عورتن جون قومي والي بال ٽيمون اڪثر دنيا جي بهترين ٽيمن ۾ شامل ٿين ٿيون. [[اٽلي مردن جي قومي والي بال ٽيم|مردن جي ٽيم]] لڳاتار ٽي [[ايف آءِ وي بي والي بال مردن جي عالمي چيمپيئن شپ|عالمي چيمپيئن شپون]] کٽيون (1990ع، 1994ع ۽ 1998ع ۾). [[اٽلي مردن جي قومي باسڪيٽ بال ٽيم|اٽلي مردن جي باسڪيٽ بال ٽيم]] جا بهترين نتيجا [[يورو باسڪيٽ 1983]] ۽ [[يورو باسڪيٽ 1999|1999ع]] ۾ سونا تمغا، ۽ [[2004ع گرمائين اولمپڪس ۾ باسڪيٽ بال|2004ع اولمپڪس]] ۾ چاندي جو تمغو هئا. [[ليگا باسڪيٽ سيري آ]] يورپ جي سڀ کان وڌيڪ مقابلي واري ليگن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite web|date=July 2019|title=Basket Eurolega, l'albo d'oro delle squadre più forti e titolate d'Europa|url=https://williamhillnews.it/basket/basket-eurolega|access-date=4 January 2022|language=it}}</ref> [[اٽلي قومي رگبي يونين ٽيم]] [[سڪس نيشنز چيمپيئن شپ]] ۽ [[رگبي ورلڊ ڪپ]] ۾ مقابلو ڪري ٿي. انفرادي راندين ۾، سائيڪل ڊوڙ مشهور آهي؛<ref>{{Cite book|last=Foot|first=John|title=Pedalare! Pedalare!: a history of Italian cycling|publisher=Bloomsbury|year=2012|isbn=978-1-4088-2219-7|location=London|page=312}}</ref> اطالوين [[يو سي آءِ روڊ ورلڊ چيمپيئن شپون – مردن جي روڊ ريس|يو سي آءِ عالمي چيمپيئن شپون]] [[يو سي آءِ روڊ ورلڊ چيمپيئن شپون – مردن جي روڊ ريس#قوم موجب تمغا ماڻيندڙ|بيلجيم کان سواءِ ڪنهن به ٻئي ملڪ کان وڌيڪ]] کٽيون آهن. [[جيرو دي اٽاليا]] هر مئي ۾ ٿيندڙ سائيڪل ريس آهي ۽ ٽن [[گرانڊ ٽورس]] مان هڪ آهي. الپائن اسڪائينگ هڪ وسيع راند آهي، ۽ ملڪ اسڪائينگ لاءِ مشهور منزل آهي.<ref>{{Cite news|last=Hall|first=James|date=23 November 2012|title=Italy is best value skiing country, report finds|url=https://www.telegraph.co.uk/travel/travelnews/9697128/Italy-is-best-value-skiing-country-report-finds.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131003012827/http://www.telegraph.co.uk/travel/travelnews/9697128/Italy-is-best-value-skiing-country-report-finds.html|archive-date=3 October 2013|access-date=29 August 2013|work=The Daily Telegraph|location=London}}</ref> اطالوي اسڪائر [[سياري جون اولمپڪ رانديون]] ۽ [[الپائن اسڪائي ورلڊ ڪپ]] ۾ سٺا نتيجا حاصل ڪن ٿا. ٽينس کي اهم پيروي حاصل آهي: اها چوٿين سڀ کان وڌيڪ کيڏي ويندڙ راند آهي.<ref>{{Cite web|title=Il tennis è il quarto sport in Italia per numero di praticanti|url=http://www.federtennis.it/DettaglioNews.asp?IDNews=55672|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20130927033216/http://www.federtennis.it/DettaglioNews.asp?IDNews=55672|archive-date=27 September 2013|access-date=29 August 2013|publisher=Federazione Italiana Tennis}}</ref> [[روم ماسٽرز]]، جيڪو 1930ع ۾ قائم ٿيو، سڀ کان وڌيڪ معزز ٽينس ٽورنامينٽن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite news|title=Internazionali d'Italia di Tennis – Roma 2021 |url=https://www.faretennis.com/tornei/internazionali-italia-tennis|access-date=4 January 2022|language=it}}</ref> اطالوي رانديگرن [[ڊيويس ڪپ]] 4 ڀيرا (1976، 2023، 2024 ۽ 2025) ۽ [[بلي جين ڪنگ ڪپ]] 6 ڀيرا (2006، 2009، 2010، 2013، 2024 ۽ 2025) کٽيا آهن. [[File:Michael Schumacher 2006 USA 2.jpg|thumb|[[اسڪوديريا فيراري]] جي [[فيراري 248 ايف 1]]، جيڪا [[گرانڊ پري موٽر ريسنگ|گرانڊ پري]] ريسنگ ۾ اڃا تائين موجود سڀ کان پراڻي ٽيم آهي،<ref name="targaflorio"/> جيڪا 1948ع کان مقابلو ڪري رهي آهي، ۽ شمارياتي طور [[فارمولا ون گرانڊ پري فاتحن جي فهرست (تعمير ڪندڙ)|تاريخ جي سڀ کان ڪامياب فارمولا ون ٽيم]] آهي]] موٽر راندون مشهور آهن.<ref name="sportface"></ref> اٽلي، تمام وڏي فرق سان، سڀ کان وڌيڪ موٽو جي پي عالمي چيمپيئن شپون کٽيون آهن. اطالوي [[اسڪوديريا فيراري]] [[گرانڊ پري موٽر ريسنگ|گرانڊ پري]] ريسنگ ۾ اڃا تائين موجود سڀ کان پراڻي ٽيم آهي،<ref name="targaflorio">{{Cite web|title=Enzo Ferrari|url=https://www.targaflorio.info/enzoferrari.htm|access-date=4 January 2022|language=it}}</ref> جيڪا 1948ع کان مقابلو ڪري رهي آهي، ۽ 232 ڪاميابين سان سڀ کان ڪامياب فارمولا ون ٽيم آهي. [[فارمولا ون]] جو [[اطالوي گرانڊ پري]] 1921ع کان منعقد ٿيندو رهيو آهي<ref>{{Cite web|date=3 September 2020|title=GP d'Italia: albo d'oro|url=https://www.motori.it/curiosita/1757728/gp-ditalia-albo-doro.html|access-date=4 January 2022|language=it}}</ref> ۽ هميشه [[آٽوڊرومو ناتسيونالي مونزا]] ۾ ٿيو آهي (سواءِ [[1980 اطالوي گرانڊ پري|1980ع]] جي).<ref>{{Cite web|date=7 September 2021|title=GP Italia: a Monza tra storia e passione|url=https://www.f1world.it/amarcord/gp-ditalia-a-monza-tra-storia-e-passione|access-date=4 January 2022|language=it|archive-date=4 January 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220104135550/https://www.f1world.it/amarcord/gp-ditalia-a-monza-tra-storia-e-passione/|url-status=dead}}</ref> موٽر راندين ۾ ٻيا ڪامياب اطالوي ڪار ٺاهيندڙ [[الفا روميو]]، [[لانچيا]]، [[مازيراتي]] ۽ [[فيات]] آهن.<ref>{{Cite web|date=5 October 2021|title=L'Italia che vince le corse|work=Mauto|url=https://www.museoauto.com/litalia-che-vince-le-corse-la-ferrari-500-f2-del-1952|access-date=4 January 2022|language=it|archive-date=4 January 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220104172543/https://www.museoauto.com/litalia-che-vince-le-corse-la-ferrari-500-f2-del-1952/|url-status=dead}}</ref> اٽلي اولمپڪس ۾ ڪامياب رهيو آهي، [[1896ع گرمائين اولمپڪس|پهرين اولمپياڊ]] کان حصو وٺندو رهيو آهي ۽ 48 مان 47 رانديگرن ۾ شامل ٿيو آهي ([[1904ع گرمائين اولمپڪس|1904ع]] کان سواءِ).<ref>{{Cite web|last=Elio Trifari|title=Che sorpresa: Italia presente a tutti i Giochi|url=http://archiviostorico.gazzetta.it/2008/novembre/28/Che_sorpresa_Italia_presente_tutti_ga_10_081128051.shtml|access-date=4 January 2022|language=it}}</ref> [[اولمپڪس ۾ اٽلي|اطالوين]] [[گرمائين اولمپڪ رانديون]] ۾ 618 تمغا، ۽ سياري جي اولمپڪس ۾ 141 تمغا کٽيا آهن، جن ۾ 259 سونا تمغا شامل آهن، ۽ ڪل تمغن جي لحاظ کان ڇهون سڀ کان ڪامياب ملڪ آهي. ملڪ [[1960ع گرمائين اولمپڪس|1960ع]] ۾ گرمائين اولمپڪس جي ميزباني ڪئي؛ ۽ [[سياري جون اولمپڪ رانديون|سياري جي اولمپڪس]] جي [[1956ع سياري اولمپڪس|1956ع]]، [[2006ع سياري اولمپڪس|2006ع]] ۾ ميزباني ڪئي، ۽ هن وقت [[ميلان]] ۽ [[ڪورتينا دامپيتسو]] ۾ [[2026ع سياري اولمپڪس|2026ع واري ايڊيشن]] جي ميزباني ڪري رهيو آهي. === عام موڪلون، ميلو ۽ لوڪ روايتون === {{Main|اٽلي ۾ عام موڪلون|اٽلي جون روايتون|اٽلي جون لوڪ روايتون}} [[File:Frecce Tricolori 2022.jpg|thumb|روم ۾ ''[[فيستا ديلا ريپوبليڪا]]'' جي جشن دوران [[وڪٽر ايمانوئل ٻيون يادگار]] مٿان ''[[فريچي تريڪولوري]]''، جنهن جي دونهين واري لڪير [[اٽلي جا قومي رنگ]] ڏيکاري ٿي]] عام موڪلن ۾ مذهبي، قومي ۽ علائقائي ڏينهن شامل آهن. اٽلي جو قومي ڏينهن، ''[[فيستا ديلا ريپوبليڪا]]'' ('جمهوريت جو ڏينهن')،<ref>{{Cite web|title=Le feste mobili. Feste religiose e feste civili in Italia|url=http://calendario.eugeniosongia.com/feste.htm|access-date=29 December 2022|language=it}}</ref> 2 جون تي ملهايو ويندو آهي، جنهن جو مکيه جشن روم ۾ ٿيندو آهي، ۽ اهو 1946ع ۾ اطالوي جمهوريه جي جنم جي ياد ۾ ملهايو ويندو آهي.<ref name="Italian Embassy in London">{{Cite web|title=Festività nazionali in Italia|url=http://www.amblondra.esteri.it/Ambasciata_Londra/Menu/In_linea_con_utente/Domande_frequenti/altro.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20120624220055/http://www.amblondra.esteri.it/Ambasciata_Londra/Menu/In_linea_con_utente/Domande_frequenti/altro.htm|archive-date=24 June 2012|access-date=15 April 2012|publisher=Italian Embassy in London|language=it}}</ref> تقريب ۾ [[اڻڄاتل سپاهيءَ جو مقبرو (اٽلي)|اطالوي اڻڄاتل سپاهي]] کي خراج عقيدت طور گلن جي چادر چاڙهڻ ۽ روم ۾ [[ويا ديئي فوري امپيريالي]] سان فوجي پريڊ شامل آهي. [[سينٽ لوسي جو ڏينهن#اٽلي|سينٽ لوسي جو ڏينهن]]، 13 ڊسمبر تي، اٽلي جي ڪجهه علائقن ۾ ٻارن ۾ مشهور آهي، جتي هوءَ سانتا ڪلاز جهڙو ڪردار ادا ڪري ٿي.<ref>{{Cite web|title=Saint Lucy – Sicily's Most Famous Woman – Best of Sicily Magazine|url=http://www.bestofsicily.com/mag/art333.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20121015021932/http://bestofsicily.com/mag/art333.htm|archive-date=15 October 2012|website=bestofsicily.com}}</ref> [[ايپيفني (موڪل)|ايپيفني]] [[اطالوي لوڪ روايتون|اطالوي لوڪ روايتن]] جي شخصيت [[بيفانا]] سان لاڳاپيل آهي، جيڪا ٻهاريءَ تي سوار هڪ پوڙهي عورت آهي، جيڪا 5 جنوري جي رات سٺن ٻارن لاءِ تحفا، ۽ خراب ٻارن لاءِ ڪوئلو يا رک جا ٿيلها آڻي ٿي.<ref>{{Cite book|last=Roy|first=Christian|url={{Google books|IKqOUfqt4cIC|page=PA144|keywords=|text=|plainurl=yes}}|title=Traditional Festivals|date=2005|publisher=ABC-CLIO|isbn=978-1-5760-7089-5|page=144|access-date=13 January 2015}}</ref> [[مريم جو آسمان تي کڄڻ]] 15 آگسٽ تي ''[[فيراگوستو]]'' سان گڏ اچي ٿو، جيڪو اونهاري جي موڪلن جو دور آهي.<ref>{{Cite book|last=Jonathan Boardman|url={{Google books|VHAUAQAAIAAJ|keywords=|text=|plainurl=yes}}|title=Rome: A Cultural and Literary Companion|publisher=Signal Books|year=2000|isbn=978-1-902669-15-1|location=University of California|page=219|format=Google Books}}</ref> اطالوي قومي [[سرپرست ڏينهن]]، 4 آڪٽوبر تي، [[سينٽ فرانسس ۽ ڪيٿرائن جو عيد ڏينهن|سينٽ فرانسس ۽ سينٽ ڪيٿرائن]] کي ملهايو ويندو آهي. هر شهر يا ڳوٺ پنهنجي مقامي سرپرست بزرگ جي عيد تي پڻ عام موڪل ملهائيندو آهي.<ref name="Italian Embassy in London"></ref> [[ناتالي دي روما]] ({{literally|روم جو جنم ڏينهن}}) [[روم]] ۾ 21 اپريل تي ٿيندڙ ساليانو ميلو آهي، جيڪو شهر جي ڏند ڪٿائي [[روم جو بنياد|بنياد]] جي خوشيءَ ۾ ملهايو ويندو آهي.<ref name="Plutarch12">[[پلوٽارڪ]]، ''[[متوازي زندگيون]] – رومولس جي زندگي''، [http://penelope.uchicago.edu/Thayer/E/Roman/Texts/Plutarch/Lives/Romulus*.html#12 12.2] ([[لاڪوس ڪورتيوس]] مان)</ref> [[ڏند ڪٿا]] موجب، چيو وڃي ٿو ته [[رومولس]] 21 اپريل 753 ق.م. تي روم شهر جو بنياد وڌو.<ref name="penelope">{{Cite web|url=https://penelope.uchicago.edu/Thayer/L/Roman/Texts/Censorinus/text*.html#17.11|title=LacusCurtius • Censorinus – De Die Natali|website=penelope.uchicago.edu}}</ref> ميلن ۽ جشنن ۾ [[پاليو دي سينا]] گهوڙن جي ڊوڙ، [[مقدس هفتو#اٽلي|مقدس هفتي]] جون رسمون، اريتسو جو [[ساراسين جوسٽ]]، ۽ ''[[ڪالچو ستوريڪو فيورينتينو]]'' شامل آهن. 2013ع ۾، [[يونيسڪو]] [[غير مادي ثقافتي ورثو|غير مادي ثقافتي ورثي]] ۾ اطالوي ميلن ۽ ''[[پاسو (فلوٽ)|پاسو]]'' کي شامل ڪيو، جهڙوڪ [[واريا دي پالمي]]، [[ويتربو]] ۾ [[ماڪينا دي سانتا روزا]]، ۽ [[ساساري]] ۾ ''faradda di li candareri''.<ref>{{Cite web|title=Celebrations of big shoulder-borne processional structures|url=http://www.unesco.org/culture/ich/index.php?lg=en&pg=00011&RL=00721|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141213122708/http://www.unesco.org/culture/ich/index.php?lg=EN|archive-date=13 December 2014|access-date=29 November 2014|publisher=UNESCO}}</ref> ٻين ميلن ۾ [[اٽلي ۾ ڪارنيول|ڪارنيول]] شامل آهن، جهڙوڪ [[وينس جو ڪارنيول|وينس]]، [[وياريجو جو ڪارنيول|وياريجو]]، [[اِوريا جو ڪارنيول|اِوريا]]، [[فويانو ديلا ڪيانا جو ڪارنيول|فويانو ديلا ڪيانا]]، ۽ [[ساتريانو دي لوڪانيا جو ڪارنيول|ساتريانو دي لوڪانيا]]. [[وينس فلم فيسٽيول]]، جيڪو [[گولڊن لائن]] انعام ڏئي ٿو ۽ 1932ع کان منعقد ٿي رهيو آهي، دنيا جو سڀ کان پراڻو فلمي ميلو آهي ۽ [[ڪانز فلم فيسٽيول|ڪانز]] ۽ [[برلن بين الاقوامي فلم فيسٽيول|برلن]] سان گڏ يورپ جي "وڏن ٽن" فلمي ميلن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite web|last=Anderson|first=Ariston|date=24 July 2014|title=Venice: David Gordon Green's 'Manglehorn,' Abel Ferrara's 'Pasolini' in Competition Lineup|url=https://www.hollywoodreporter.com/news/venice-film-festival-unveils-lineup-720770|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20160218220740/http://www.hollywoodreporter.com/news/venice-film-festival-unveils-lineup-720770|archive-date=18 February 2016|website=[[دي هالي ووڊ رپورٽر]]}}; {{Cite magazine|title=Addio, Lido: Last Postcards from the Venice Film Festival|url=https://time.com/3291348/addio-lido-last-postcards-from-the-venice-film-festival/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140920162423/http://time.com/3291348/addio-lido-last-postcards-from-the-venice-film-festival|archive-date=20 September 2014|magazine=Time}}</ref> ==انتظامي ورهاستون== <!-- This Anchor tag serves to provide a permanent target for incoming section links. Please do not remove or modify it, except to add another appropriate anchor. If you modify the section title, please anchor the old title. It is always best to anchor an old section header that has been changed so that links to it will not be broken. See [[Template:Anchor]] for details. This template is {{Subst:Anchor comment}}. --> {{Main|اٽلي جا علائقا|اٽلي جا صوبا|اٽلي جا ميٽروپوليٽن شهر|ڪوموني}} اٽلي 20 علائقن (''[[ريجوني]]'') تي مشتمل آهي، جن مان پنجن کي [[خاص قانوني حيثيت وارا خودمختيار علائقا|خاص خودمختيار حيثيت]] حاصل آهي، جيڪا کين اضافي معاملن تي قانون سازي ڪرڻ جي اجازت ڏئي ٿي.<ref name="tuttitalia">{{Cite news|title=Regioni italiane|url=http://www.tuttitalia.it/regioni|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220509133929/https://www.tuttitalia.it/regioni|archive-date=9 May 2022|access-date=30 April 2022|language=it}}</ref> {{Div col}} * [[ابروزو]] * [[اوستا وادي]] * [[اپوليا]] * [[بازيليڪاتا]] * [[ڪلابريا]] * [[ڪمپانيا]] * [[ايميليا-رومانيا]] * [[فريولي-وينيزيا جوليا]] * [[لازيو]] * [[ليگوريا]] * [[لومباردي]] * [[مارڪي]] * [[موليزه]] * [[پيڊمونٽ]] * [[سارڊينيا]] * [[سسلي]] * [[ترنتينو-آلٽو آديجي/سڊٽيرول]] * [[ٽسڪني]] * [[امبريا]] * [[وينيتو]] {{Div col end}} {{Italy Labelled Map Scalable|image-width=400}} ''ريجوني'' ۾ 107 صوبا (''[[اٽلي جا صوبا|پرووينچي]]'') يا ميٽروپوليٽن شهر (''[[اٽلي جا ميٽروپوليٽن شهر|چِتا ميٽروپوليتاني]]'')، ۽ 7,896 ميونسپلٽيون (''[[ڪوموني]]'') شامل آهن.<ref name="tuttitalia"/> {{Clear}} == پڻ ڏسو == {{Portal|اٽلي|ملڪ|يورپ|يورپي يونين }} * [[اٽلي جو خاڪو]] {{Clear}} == نوٽس == {{Notelist|30em}} == ڪتابيات == {{Refbegin|30em}} * {{Cite book|last1=Cushman-Roisin|first1=Benoit|url=https://books.google.com/books?id=OFwkVgQNHlsC|title=Physical oceanography of the Adriatic Sea|last2=Gačić|first2=Miroslav|last3=Poulain|first3=Pierre-Marie|publisher=Springer|year=2001|isbn=978-1-4020-0225-0}} * {{Cite web|date=2004–2007|title=FastiOnline: A database of archaeological excavations since the year 2000 |url=https://www.fastionline.org|access-date=6 March 2010|publisher=International Association of Classical Archaeology (AIAC)}} * Hibberd, Matthew. ''The media in Italy'' (McGraw-Hill International, 2007). * Sarti, Roland, ed. ''Italy: A reference guide from the Renaissance to the present'' (2004). * Sassoon, Donald. ''Contemporary Italy: politics, economy and society since 1945'' (Routledge, 2014). * {{Cite web|date=1995–2010|title=Italy History – Italian History Index|url=http://vlib.iue.it/hist-italy/Index.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210815124837/http://vlib.iue.it/hist-italy/Index.html|archive-date=15 August 2021|access-date=6 March 2010|publisher=European University Institute, The World Wide Web Virtual Library|language=it, en}} {{Refend}} ==حوالا== {{حوالا}} <references group="lower-alpha"/> == ٻاهريان ڳنڍڻا == {{Wikibooks|Wikijunior:Countries A-Z|Italy}} {{Sister project links|voy=Italy|d=Q38}} * [https://www.bbc.com/news/world-europe-17433142 اٽلي] [[بي بي سي نيوز]] مان * [https://web.archive.org/web/20260116052905/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy/ اٽلي]. ''[[دي ورلڊ فيڪٽ بڪ]]''. [[سينٽرل انٽيليجنس ايجنسي]]. * [https://web.archive.org/web/20081216082829/http://ucblibraries.colorado.edu/govpubs/for/italy.htm اٽلي] ''يو سي بي لائبريريز گوو پبس'' مان * [https://www.oecd.org/italy/ اٽلي] [[او اي سي ڊي]] مان * [https://european-union.europa.eu/principles-countries-history/eu-countries/italy_en يورپي يونين جي ويب سائيٽ تي اٽلي جو ملڪي خاڪو] * {{Wikiatlas|Italy}} * {{OSM relation|365331}} * [https://www.ifs.du.edu/IFs/frm_CountryProfile/IT اٽلي لاءِ اهم ترقياتي اڳڪٿيون] [[انٽرنيشنل فيوچرز]] مان * [https://www.governo.it/ سرڪاري ويب سائيٽ] {{In lang|it}} * [https://www.italia.it/en/ اطالوي سياحت جي سرڪاري ويب سائيٽ] {{Italy topics}} {{Navboxes |title = اٽلي سان لاڳاپيل مضمون|list= {{Sovereign states of Europe}} {{Countries and territories bordering the Mediterranean Sea}} {{EU members}} {{European Economic Area (EEA)}} {{Council of Europe members}} {{G8 nations}} {{G20}} {{OSCE}} }} {{Authority control}} {{Coord|43|N|12|E|display=title}} [[زمرو:اٽلي| ]] [[زمرو:ملڪ]] [[زمرو:يورپي ملڪ]] [[زمرو:جمهوريتون]] [[زمرو:ڏاکڻي يورپ جا ملڪ]] [[زمرو:يورپي اتحاد جا رڪن ملڪ]] [[زمرو:اطالوي ٻولي ڳالهائيندڙ ملڪ ۽ علائقا]] [[زمرو:جي 20 ميمبر]] [[زمرو:ڪائونسل آف يورپ جا ميمبر رياستون]] [[زمرو:يورپي يونين جا ميمبر رياستون]] [[زمرو:نيٽو جا ميمبر رياستون]] [[زمرو:يونين فار دي ميڊيٽرينين جا ميمبر رياستون]] [[زمرو:گڏيل قومن جا ميمبر رياستون]] [[زمرو:او اي سي ڊي ميمبر]] [[زمرو:جمهوريتون]] [[زمرو:1861ع ۾ يورپ ۾ قيام]] [[زمرو:اهي ملڪ ۽ علائقا جتي اطالوي سرڪاري ٻولي آهي]] [[زمرو:1861ع ۾ قائم ٿيل رياستون ۽ علائقا]] [[Category:1946ع ۾ يورپ ۾ قائم ٿيل رياستون ۽ علائقا]] {{Italy Labelled Map Scalable|image-width=400}} pgfa5ip23432wnfeyil4k4jvcoisek0 382677 382659 2026-06-04T10:48:29Z Memon2025 21315 /* انتظامي ورهاستون */ 382677 wikitext text/x-wiki {{چونڊ مضمون| جون 2026}} {{Short description|ڏکڻ ۽ اولهه يورپ جو ملڪ}} {{Infobox country | conventional_long_name = اطالوي جمهوريه | common_name = اٽلي | native_name = {{Lang|it|Repubblica Italiana<!--upper case see Italian wiki-->}} | image_flag = Flag of Italy.svg | image_coat = Emblem of Italy.svg | symbol_type = نشان | national_anthem = "{{Lang|it|[[اِل ڪانتو ديلي اطالياني]]|italic=no}}"<br/>"اطالوين جو گيت"<div style="padding-top:0.5em;">{{Center|[[File:Canto degli Italiani - Marina Militare (strumentale).wav]]}}</div> | image_map = {{Switcher|[[File:EU-Italy (orthographic projection).svg|frameless]]|گلوب ڏيکاريو|[[File:EU-Italy.svg|upright=1.15|frameless]]|يورپي يونين جو نقشو ڏيکاريو|default=1}} | capital = [[روم]] | coordinates = {{Coord|41|54|N|12|29|E|type:city}} | largest_city = capital | languages_type = ڏيهي ٻوليون | languages = ڏسو [[اٽلي جون ٻوليون|مکيه مضمون]] | official_languages = [[اطالوي ٻولي|اطالوي]]<sup>a</sup> {{Infobox|child=yes |label1 = [[اٽلي ڏانهن اميگريشن|قوميت]] {{Nobold|(2021)}}<ref name="id2020">{{Cite web|title=Indicatori demografici, anno 2020 |url=https://www.istat.it/it/files//2021/05/REPORT_INDICATORI-DEMOGRAFICI-2020.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210503091112/https://www.istat.it/it/files//2021/05/REPORT_INDICATORI-DEMOGRAFICI-2020.pdf|archive-date=3 May 2021|access-date=3 May 2021}}</ref> | data1 = {{Unbulleted list|91% اطالوي|9% ٻيا}} }} | religion = {{Ublist|item_style=white-space:nowrap;|84% [[اٽلي ۾ عيسائيت|عيسائيت]]|12% [[اٽلي ۾ لادينيت|لادينيت]]|4% [[اٽلي ۾ مذهب|ٻيا]]}} | religion_year = 2021 | religion_ref = <ref>{{Cite web|date=September 2021|title=Special Eurobarometer 516|url=https://data.europa.eu/data/datasets/s2237_95_2_516_eng?locale=en|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20230629085321/http://data.europa.eu/data/datasets/s2237_95_2_516_eng?locale=en|archive-date=29 June 2023|access-date=2 June 2026|publisher=European Union: [[European Commission]]|via=[[European Data Portal]] (see Volume C: Country/socio-demographics: IT: Question D90.2.)}}</ref> | demonym = اطالوي | government_type = [[وحداني پارلياماني جمهوريه]] | leader_title1 = [[اٽلي جو صدر|صدر]] | leader_name1 = [[سرجيو ماتاريلا]] | leader_title2 = [[اٽلي جو وزيراعظم|وزيراعظم]] | leader_name2 = [[جورجيا ميلوني]] | leader_title3 = [[جمہوريه جي سينيٽ جو صدر (اٽلي)|سينيٽ جو صدر]] | leader_name3 = [[اگناتسيو لا روسا]] | leader_title4 = [[چيمبر آف ڊپٽيز جو صدر (اٽلي)|چيمبر آف ڊپٽيز جو صدر]] | leader_name4 = [[لورينزو فونتانا]] | legislature = [[اطالوي پارليامينٽ|پارليامينٽ]] | upper_house = [[جمہوريه جي سينيٽ (اٽلي)|جمہوريه جي سينيٽ]] | lower_house = [[چيمبر آف ڊپٽيز (اٽلي)|چيمبر آف ڊپٽيز]] | sovereignty_type = [[اٽلي جي تاريخ|تاريخي سياسي وحدتون]] | established_event1 = [[اٽلي جا قديم ماڻھو|اٽالڪ ماڻھو]] | established_date1 = قديم دور | established_event2 = [[قديم روم]]<br>[[رومي اٽلي]] | established_date2 = 753 ق م–476 ع | established_event3 = [[بربر بادشاهتون|رومي-بربر بادشاهتون]]<br>[[بازنطيني اٽلي]] | established_date3 = اوائلي وچون دور | established_event4 = [[اٽلي جي تاريخي رياستن جي فهرست|اطالوي شهري رياستون ۽ علائقائي سياسي وحدتون]] | established_date4 = وچون دور ۽ جديد دور | established_event5 = [[اٽلي جي بادشاهت]] | established_date5 = 1861–1946<br>{{start date and age|1861|03|17|df=y}} | established_event6 = [[اطالوي سلطنت]] | established_date6 = 1869/1882–1960 | established_event7 = [[1946ع اطالوي اداراتي ريفرنڊم|اطالوي جمهوريه]] | established_date7 = {{start date and age|1946|06|02|df=y}} | area_km2 = 301,340 | area_footnote = <ref name="Central Intelligence Agency-2023">{{Cite web|date=23 August 2023|title=Italy|url=https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210701235642/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy|archive-date=1 July 2021|access-date=28 August 2023|publisher=Central Intelligence Agency}}</ref><ref>{{Cite web|date=12 November 2023|title=Italy country profile|url=https://www.bbc.com/news/world-europe-17433142|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20231218111602/https://www.bbc.com/news/world-europe-17433142|archive-date=18 December 2023|access-date=12 November 2023|publisher=BBC News}}</ref> | area_rank = 71هون | area_sq_mi = 116,347 <!--Do not remove per [[Wikipedia:Manual of Style/Dates and numbers]]--> | percent_water = 1.24 (2015)<ref>{{Cite web|title=Surface water and surface water change|url=https://stats.oecd.org/Index.aspx?DataSetCode=SURFACE_WATER|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210324133453/https://stats.oecd.org/Index.aspx?DataSetCode=SURFACE_WATER|archive-date=24 March 2021|access-date=11 October 2020|publisher=[[Organisation for Economic Co-operation and Development]] (OECD)}}</ref> | population_estimate = {{DecreaseNeutral}} 58,915,561<ref name="population">{{cite web|title=Monthly Demographic Balance|url=https://demo.istat.it/app/?l=en&a=&i=D7B|publisher=[[Italian National Institute of Statistics|ISTAT]]}}</ref> | population_estimate_year = 2025 | population_estimate_rank = 25هون | population_density_km2 = 195.5 | population_density_sq_mi = auto<!--Do not remove per [[Wikipedia:Manual of Style/Dates and numbers]]--> | population_density_rank = 72هون | GDP_PPP = {{Increase}} $3.872&nbsp;trillion<ref name="IMFWEO.IT">{{cite web |url=https://data.imf.org/en/Data-Explorer?datasetUrn=IMF.RES:WEO(9.0.0) |title=World Economic Outlook Database (April 2026 Edition) |publisher=[[International Monetary Fund]] |website=www.imf.org |date=14 April 2026 |access-date=18 April 2026}}</ref> | GDP_PPP_year = 2026 | GDP_PPP_rank = 12هون | GDP_PPP_per_capita = {{Increase}} $65,761<ref name="IMFWEO.IT"/> | GDP_PPP_per_capita_rank = 29هون | GDP_nominal = {{Increase}} $2.738&nbsp;trillion<ref name="IMFWEO.IT"/> | GDP_nominal_year = 2026 | GDP_nominal_rank = 8هون | GDP_nominal_per_capita = {{Increase}} $46,505<ref name="IMFWEO.IT"/> | GDP_nominal_per_capita_rank = 27هون | Gini = 32.5 <!--number only--> | Gini_year = 2020 | Gini_change = decrease <!--increase/steady/decrease--> | Gini_ref = <ref>{{Cite web|title=Gini coefficient of equivalised disposable income – EU-SILC survey|url=https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/tessi190/default/table?lang=en|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20201009091832/https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/tessi190/default/table?lang=en|archive-date=9 October 2020|access-date=21 June 2022|publisher=European Commission}}</ref> | HDI = 0.915 <!--number only--> | HDI_year = 2023<!-- Please use the year to which the data refers, not the publication year--> | HDI_change = increase <!--increase/decrease/steady--> | HDI_ref = <ref name="UNHDR">{{Cite web |date=6 May 2025 |title=Human Development Report 2025 |url=https://hdr.undp.org/system/files/documents/global-report-document/hdr2025reporten.pdf|url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20250506051232/https://hdr.undp.org/system/files/documents/global-report-document/hdr2025reporten.pdf |archive-date=6 May 2025 |access-date=6 May 2025 |publisher=[[United Nations Development Programme]] |language=en}}</ref> | HDI_rank = 29هون | currency = [[يورو]] (€)<sup>b</sup> | currency_code = EUR | time_zone = [[مرڪزي يورپي وقت|CET]] | utc_offset = +1 | utc_offset_DST = +2 | time_zone_DST = [[مرڪزي يورپي گرمي وارو وقت|CEST]] | calling_code = [[+39]] <sup>c</sup> | cctld = [[.it]] | footnote_a = <span style="font-size:100%;">جرمن [[ڏکڻ ٽائرول]] ۽ [[فريولي-وينيتسيا جوليا]] ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ فرينچ [[آئوستا وادي]] ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ [[سلووين ٻولي|سلووين]] [[ٽريئستي صوبو]]، [[گوريتسيا صوبو]] ۽ فريولي-وينيتسيا جوليا ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ [[لاڊن ٻولي|لاڊن]] ڏکڻ ٽائرول، [[ترنتينو]] ۽ ٻين اترين علائقن ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ [[فريولي ٻولي|فريولي]] فريولي-وينيتسيا جوليا ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي؛ [[سارڊينيائي ٻولي|سارڊينيائي]] [[سارڊينيا]] ۾ گڏيل سرڪاري ٻولي آهي.<ref>{{Cite web|title=Legge Regionale 15 ottobre 1997, n. 26 |url=http://www.regione.sardegna.it/j/v/86?v=9&c=72&file=1997026|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210226213750/http://www.regione.sardegna.it/j/v/86?v=9&c=72&file=1997026|archive-date=26 February 2021|access-date=31 May 2018|publisher=Regione autonoma della Sardegna – Regione Autònoma de Sardigna}}; {{Cite web|title=Regione Autonoma Friuli-Venezia Giulia – Comunità linguistiche regionali|url=https://www.regione.fvg.it/rafvg/cms/RAFVG/cultura-sport/patrimonio-culturale/comunita-linguistiche|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150904201140/https://www.regione.fvg.it/rafvg/cms/RAFVG/cultura-sport/patrimonio-culturale/comunita-linguistiche|archive-date=4 September 2015|access-date=2 November 2020|website=regione.fvg.it}}</ref></span> | footnote_b = <span style="font-size:100%;">2002ع کان اڳ، [[اطالوي ليرا]]. يورو [[ڪامپيوني دي اٽاليا]] ۾ قبول ڪئي وڃي ٿي، پر ان جي سرڪاري ڪرنسي [[سوئس فرانڪ]] آهي.<ref>{{Cite web|date=14 July 2010|title=Comune di Campione d'Italia|url=http://www.comune.campione-d-italia.co.it/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110430223743/http://www.comune.campione-d-italia.co.it/|archive-date=30 April 2011|access-date=30 October 2010|publisher=Comune.campione-d-italia.co.it}}</ref></span> | footnote_c = <span style="font-size:100%;">ڪامپيوني دي اٽاليا کي فون ڪرڻ لاءِ سوئس ڪوڊ [[+41]] استعمال ڪرڻ ضروري آهي.</span> }} '''اٽلي'''،{{Efn|{{Lang|it|Italia}}, {{IPA|it|iˈtaːlja|pron|small=no|It-Italia.ogg}}}} سرڪاري طور '''اطالوي جمهوريه'''،{{Efn|{{Lang|it|ريپبلڪا اطاليانا|links=no}}, {{IPA|it|reˈpubblika itaˈljaːna|pron|small=no}}}} [[ڏکڻ يورپ|ڏکڻ]] ۽ [[اولهه يورپ]] ۾ واقع هڪ ملڪ آهي.{{Efn|اٽلي کي گهڻو ڪري اولهه يورپ ۾ شامل ڪيو ويندو آهي.<ref>اٽلي کي اولهه يورپي ملڪ طور بيان ڪندڙ علمي ڪم:{{Bulleted list |{{Cite book|last1=Hancock|first1=M. Donald|url=https://archive.org/details/politicsinwester00hanc_0|title=Politics in Western Europe: an introduction to the politics of the United Kingdom, France, Germany, Italy, Sweden, and the European Union|last2=Conradt|first2=David P.|last3=Peters|first3=B. Guy|last4=Safran|first4=William|last5=Zariski|first5=Raphael|date=11 November 1998|publisher=Chatham House Publishers|isbn=978-1-5664-3039-5|edition=2nd|quote=list of Western European countries Italy.|url-access=registration|ref=none}} |{{Cite book|last1=Ugo|first1=Ascoli|last2=Emmanuele|first2=Pavolini|title=The Italian welfare state in a European perspective: A comparative analysis|date=2016|publisher=Policy Press|isbn=978-1-4473-3444-6|url=https://books.google.com/books?id=BEzRDAAAQBAJ&q=list+of+Western+European+countries+Italy|ref=none}} |{{Cite book|last1=Zloch-Christy|first1=Iliana|title=East-West Financial Relations: Current Problems and Future Prospects|date=1991|publisher=Cambridge University Press|isbn=978-0-5213-9530-4|url=https://archive.org/details/eastwestfinancia00zloc|url-access=registration|quote=list of Western European countries Italy.|access-date=29 September 2019|ref=none}} |{{Cite book|last1=Clout|first1=Hugh D.|title=Western Europe: Geographical Perspectives|date=1989|publisher=Longman Scientific & Technical|isbn=978-0-5820-1772-6|url=https://books.google.com/books?id=WGbIT90ppZsC|access-date=29 September 2019|ref=none}} |{{Cite book|last1=Furlong|first1=Paul|title=Modern Italy: Representation and Reform|date=2003|publisher=Routledge|isbn=978-1-1349-7983-7|url=https://books.google.com/books?id=JNNsOl65D0AC&q=italy+western+European+country|access-date=29 September 2019|ref=none}} |{{Cite book|last1=Hanf|first1=Kenneth|last2=Jansen|first2=Alf-Inge|title=Governance and Environment in Western Europe: Politics, Policy and Administration|date=2014|publisher=Routledge|isbn=978-1-3178-7917-6|url=https://books.google.com/books?id=31wSBAAAQBAJ&q=West+Europe+Italy|access-date=29 September 2019|ref=none}} }}</ref>|name=WE}} اهو [[اطالوي اپٻيٽ|هڪ اپٻيٽ]] تي مشتمل آهي، جيڪو [[ڀونوچ سمنڊ]] ۾ وڌي وڃي ٿو، جنهن جي اترين زميني سرحد تي [[الپس]] آهن، ۽ ان سان گڏ [[اٽلي جي ٻيٽن جي فهرست|لڳ ڀڳ 800 ٻيٽ]] پڻ شامل آهن، جن مان خاص طور [[سسلي]] ۽ [[سارڊينيا]] اهم آهن. اٽلي اولهه ۾ [[فرانس]]؛ اتر ۾ [[سوئٽزرلينڊ]] ۽ [[آسٽريا]]؛ اوڀر ۾ [[سلووينيا]]؛ ۽ ٻن [[انڪليو|انڪليوز]]، [[ويٽيڪن سٽي]] ۽ [[سان مارينو]]، سان زميني سرحدون رکي ٿو. ايراضي جي لحاظ کان اهو [[ايراضيءَ موجب يورپي ملڪن جي فهرست|يورپ جو ڏهون وڏو ملڪ]] آهي، جيڪو {{Convert|301340|km2|sqmi|abbr=on}} تي پکڙيل آهي، ۽ لڳ ڀڳ 59 ملين آبادي سان [[يورپي يونين]] جو ٽيون سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو [[يورپي يونين جو رڪن ملڪ|رڪن ملڪ]] آهي. اٽلي جي گاديءَ جو هنڌ ۽ [[اٽلي جي شهرن جي فهرست|سڀ کان وڏو شهر]] [[روم]] آهي؛ ٻين وڏن شهرن ۾ [[ميلان]]، جيڪو ملڪ جو سڀ کان وڏو [[ميٽروپوليٽن علائقو]] آهي، [[نيپلز]]، [[تورين]]، [[پالرمو]]، [[بولونيا]]، [[فلورينس]]، [[جينووا]] ۽ [[وينس]] شامل آهن. [[اٽلي جي تاريخ]] ڪيترن ئي [[اٽلي جي قديم قومن جي فهرست|اٽالڪ قومن]] تائين وڃي ٿي، جن ۾ خاص طور [[قديم رومي]] شامل آهن، جن [[رومي جمهوريه]] دوران ڀونوچ سمنڊ جي دنيا کي فتح ڪيو ۽ [[رومي سلطنت]] دوران صدين تائين ان تي حڪومت ڪئي. عيسائيت جي پکڙجڻ سان، روم [[ڪيٿولڪ ڪليسا]] ۽ [[پاپائيت]] جو مرڪز بڻجي ويو. [[بربر حملا|بربر حملن]] ۽ ٻين سببن ڪري [[قديم دور جي آخري مرحلي]] ۽ [[اوائلي وچئين دور]] جي وچ ۾ [[اولهه رومي سلطنت جو زوال ۽ خاتمو]] ٿيو. يارهين صديءَ تائين [[اطالوي شهري رياستون]] ۽ [[سامونڊي جمهوريهون]] وڌيون، جن واپار ذريعي نئين خوشحالي آندي ۽ جديد سرمائيداريءَ لاءِ بنياد وڌا. [[اطالوي نشاةِ ثانيه]] پندرهين ۽ سورهين صديءَ دوران ڦهلي ڦولي ۽ [[نشاةِ ثانيه#پکڙجڻ|باقي يورپ تائين پکڙجي وئي]]. اطالوي ڳولائوئن پري اوڀر ۽ [[نئين دنيا]] ڏانهن نوان رستا دريافت ڪيا، جنهن سان [[دريافتن جو دور|دريافتن جي دور]] ۾ اهم حصو پيو. سياسي ۽ علائقائي ورهاستن جي صدين کان پوءِ، [[اٽلي جي بادشاهت]] 1861ع ۾ [[اطالوي آزاديءَ جون جنگيون|آزاديءَ جي جنگين]] ۽ [[هزارن جي مهم]] کان پوءِ قائم ٿي. اوڻيهين صديءَ جي آخر کان ويهين صديءَ جي شروعات تائين، [[اٽلي ۾ صنعتڪاري|اٽلي صنعتڪاري ڪئي]] ۽ [[اطالوي سلطنت|نوآبادياتي سلطنت]] حاصل ڪئي، جڏهن ته [[ڏکڻ اٽلي|ڏکڻ]] گهڻي حد تائين غريب رهيو، جنهن سبب آمريڪا ڏانهن [[اطالوي ڊائاسپورا|وڏي مهاجر ڊائاسپورا]] پيدا ٿي. 1915ع کان 1918ع تائين، [[پهريين عالمي جنگ دوران اٽلي جي فوجي تاريخ|اٽلي]] [[پهريين عالمي جنگ]] ۾ [[پهريين عالمي جنگ جا اتحادي|انتانت]] سان گڏ [[مرڪزي طاقتون|مرڪزي طاقتن]] خلاف وڙهيو. 1922ع ۾ [[اطالوي فاشزم|اطالوي فاشسٽ]] آمريت قائم ٿي. [[ٻي عالمي جنگ دوران اٽلي جي فوجي تاريخ|ٻي عالمي جنگ دوران]]، اٽلي پهرين [[محوري طاقتون|محوري طاقتن]] جو حصو هو، جيستائين [[ڪاسيبلي جي جنگبندي|جنگبندي]] [[ٻي عالمي جنگ جا اتحادي|اتحادي طاقتن]] سان نه ٿي (1940–1943)، پوءِ [[اطالوي مزاحمت]] ۽ جرمن قبضي ۽ سهڪار ڪندڙ [[اطالوي سماجي جمهوريه|آر ايس آءِ]] کان [[اٽلي جي آزادي]] دوران اتحادي طاقتن جو هم جنگي ساٿي بڻيو (1943–1945). 1946ع ۾ بادشاهت کي [[1946ع اطالوي اداراتي ريفرنڊم|جمهوريه سان تبديل ڪيو ويو]] ۽ ملڪ [[اطالوي اقتصادي معجزو|مضبوط بحالي]] ڪئي. [[ترقي يافته ملڪ]] طور، [[اٽلي جي معيشت|ترقي يافته معيشت]] سان، اٽلي دنيا جو [[ناليوار جي ڊي پي موجب ملڪن جي فهرست|اٺون وڏو ناليوار جي ڊي پي]] رکي ٿو، يورپ جو [[پيداوار موجب ملڪن جي فهرست|ٻيون وڏو پيداوار وارو شعبو]] رکي ٿو، ۽ [[علائقائي طاقت|علائقائي]] ۽ – [[وڏين طاقتن مان گهٽ ترين|گهٽ حد تائين]] – عالمي اقتصادي، فوجي، ثقافتي ۽ سياسي معاملن ۾ اهم ڪردار ادا ڪري ٿو. اهو يورپي يونين جو [[اندروني ڇهه|باني]] ۽ [[يورپي يونين جا ٽي|اهم رڪن]] آهي، ۽ [[اٽلي جا پرڏيهي لاڳاپا#بين الاقوامي ادارا|ڪيترين ٻين بين الاقوامي تنظيمن ۽ فورمن جو حصو]] آهي. [[ثقافتي سپر پاور]] طور، اٽلي ڊگهي عرصي کان [[اطالوي فن|فن]]، [[اٽلي جي موسيقي|موسيقي]]، [[اطالوي ادب|ادب]]، [[اطالوي کاڌو|کاڌي]]، [[اطالوي فيشن|فيشن]]، [[اٽلي ۾ سائنس ۽ ٽيڪنالاجي|سائنس ۽ ٽيڪنالاجي]] جو مشهور عالمي مرڪز رهيو آهي، ۽ [[اطالوي ايجادن ۽ دريافتن جي فهرست|ڪيترين ايجادن ۽ دريافتن]] جو ذريعو آهي. هن وٽ [[ملڪ موجب عالمي ورثو ماڳ|سڀ کان وڌيڪ تعداد]] ۾ [[عالمي ورثو ماڳ]] ([[اٽلي ۾ عالمي ورثو ماڳن جي فهرست|61]]) آهن ۽ اهو دنيا جو [[عالمي سياحت درجابندي|پنجون سڀ کان وڌيڪ گهميو ويندڙ ملڪ]] آهي. == نالو<span class="anchor" id="Etymology"></span> == {{Main|اٽلي جو نالو}} ''اٽاليا'' جي اشتقاق بابت ڪيترائي مفروضا موجود آهن.<ref>Alberto Manco, ''Italia. Disegno storico-linguistico''. 2009, Naples: L'Orientale. {{ISBN|978-8-8950-4462-0}}.</ref> هڪ نظريي موجب اهو [[قديم يوناني]] اصطلاح مان نڪتو، جيڪو ''اٽالوئي'' جي زمين لاءِ استعمال ٿيندو هو؛ اٽالوئي هڪ قبيلو هو، جيڪو انهيءَ علائقي ۾ رهندو هو، جيڪو اڄ [[ڪلابريا]] جي نالي سان سڃاتو وڃي ٿو. اصل ۾ سمجهيو ويندو هو ته ان جو نالو ''ويتولي'' هو، ۽ ڪجهه عالمن جي راءِ آهي ته سندن [[ٽوٽم]]ي جانور ڳئون جو ٻچو هو ([[لاطيني]]: ''vitulus''؛ [[امبريائي]]: ''vitlo''؛ [[اوسڪن]]: ''Víteliú'')<!-- and named for the god of cattle, [[Mars (mythology)|Mars]] -->.<ref>J.P. Mallory and D.Q. Adams, ''Encyclopedia of Indo-European Culture'' (London: Fitzroy and Dearborn, 1997), 24.</ref> ڪيترن قديم ليکڪن چيو آهي ته اهو نالو هڪ مقامي حڪمران [[اٽالس]] جي نالي تان پيو.<ref>Dionysius of Halicarnassus, ''Roman Antiquities'', [https://penelope.uchicago.edu/Thayer/E/Roman/Texts/Dionysius_of_Halicarnassus/1B*.html 1.35] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20221215151343/https://penelope.uchicago.edu/Thayer/E/Roman/Texts/Dionysius_of_Halicarnassus/1B%2A.html|date=15 December 2022}}, on LacusCurtius; Aristotle, ''Politics'', [https://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0058%3Abook%3D7%3Asection%3D1329b#note-link2 7.1329b] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20150910185719/http://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0058%3Abook%3D7%3Asection%3D1329b|date=10 September 2015}}, on Perseus; Thucydides, ''The Peloponnesian War'', [https://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Thuc.+6.2.4&fromdoc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0200 6.2.4] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20150924213434/http://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Thuc.+6.2.4&fromdoc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0200|date=24 September 2015}}, on Perseus</ref> اٽلي لاءِ قديم يوناني اصطلاح شروعات ۾ رڳو [[ڪلابريا|بروٽيم]] اپٻيٽ جي ڏکڻ حصي ۽ [[ڪاتانزارو]] ۽ [[ويبو والينتيا]] جي ڪجهه حصن لاءِ استعمال ٿيندو هو. [[اوينوٽريا]] ۽ "اٽلي" جو وڏو تصور هڪ ٻئي جا مترادف بڻجي ويا، ۽ اهو نالو [[لوڪانيا]] جي اڪثر حصي تي به لاڳو ٿيڻ لڳو. رومي جمهوريه جي واڌ کان اڳ، اهو نالو يونانين طرفان [[ميسينا آبنائے]] ۽ [[ساليرنو نار|ساليرنو نارين]] ۽ [[تارانٽو نار|تارانٽو]] کي ملائيندڙ لڪير جي وچ واري زمين لاءِ استعمال ٿيندو هو، جيڪا ڪلابريا سان مطابقت رکي ٿي. يونانين "اٽاليا" کي وڌيڪ وڏي علائقي تي لاڳو ڪرڻ شروع ڪيو.<ref>Pallottino, M., ''History of Earliest Italy'', trans. Ryle, M & Soper, K. in Jerome Lectures, Seventeenth Series, p. 50</ref> ڏکڻ ۾ "[[يوناني اٽلي]]" کان علاوه، مورخن هڪ "ايٽرسڪن اٽلي" جي وجود جو به امڪان ظاهر ڪيو آهي، جيڪو وچ اٽلي جي علائقن تي مشتمل هو.<ref>Giovanni Brizzi, Roma. Potere e identità: dalle origini alla nascita dell'impero cristiano, Bologna, Patron, 2012 p. 94</ref> [[رومي اٽلي]]، يعني ''اٽاليا''، جون سرحدون وڌيڪ واضح طور مقرر ٿيل آهن. ڪيٽو جي ''[[اوريجنيز]]'' اٽلي کي الپس جي ڏکڻ ۾ واقع سڄي اپٻيٽ طور بيان ڪري ٿي.<ref>{{Cite book|last=Carlà-Uhink|first=Filippo|url=https://books.google.com/books?id=dSY-DwAAQBAJ&q=cato+italy+south+of+the+Alps&pg=PT49|title=The "Birth" of Italy: The Institutionalization of Italy as a Region, 3rd–1st Century BCE|date=25 September 2017|publisher=Walter de Gruyter GmbH & Co KG|isbn=978-3-1105-4478-7}}; {{Cite book|last=Levene|first=D. S.|url=https://books.google.com/books?id=aLsRDAAAQBAJ&q=cato+walls+of+Italy&pg=PA108|title=Livy on the Hannibalic War|date=17 June 2010|publisher=Oxford University Press|isbn=978-0-1981-5295-8|access-date=12 November 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20240328152752/https://books.google.com/books?id=aLsRDAAAQBAJ&q=cato+walls+of+Italy&pg=PA108#v=snippet&q=cato%20walls%20of%20Italy&f=false|archive-date=28 March 2024|url-status=live}}</ref> 264 ق م ۾ رومي اٽلي مرڪزي-اتر جي [[آرنو]] ۽ [[روبيڪون]] دريائن کان وٺي سڄي ڏکڻ تائين پکڙيل هئي. اتر وارو علائقو، [[سيسالپائن گال]]، جغرافيائي طور اٽلي جو حصو سمجهيو ويندو هو، 220ع ق م واري ڏهاڪي ۾ روم طرفان قبضو ڪيو ويو،<ref>{{Cite book|last=Carlà-Uhink|first=Filippo|url=https://books.google.com/books?id=dSY-DwAAQBAJ&q=Tota+Italia+essays&pg=PT454|title=The "Birth" of Italy: The Institutionalization of Italy as a Region, 3rd–1st Century BCE|date=25 September 2017|publisher=Walter de Gruyter GmbH & Co KG|isbn=978-3-1105-4478-7|access-date=12 November 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211000755/https://books.google.com/books?id=dSY-DwAAQBAJ&q=Tota+Italia+essays&pg=PT454#v=snippet&q=Tota%20Italia%20essays&f=false|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}</ref> پر سياسي طور الڳ رهيو. 42 ق م ۾ ان کي قانوني طور اٽلي جي انتظامي وحدت ۾ ضم ڪيو ويو.<ref>{{Cite book|last=Williams|first=J. H. C.|url=https://books.google.com/books?id=RPj_FkEeVO4C&q=beyond+the+Rubicon|title=Beyond the Rubicon: Romans and Gauls in Republican Italy – J. H. C. Williams – Google Books|date=22 May 2020|publisher=Oxford University Press|isbn=978-0-1981-5300-9|archive-url=https://web.archive.org/web/20200522000630/https://books.google.it/books?id=RPj_FkEeVO4C&dq=beyond+the+Rubicon&hl=en&sa=X&ved=0ahUKEwiI5YrC6rbkAhUvDmMBHXZOCMAQ6AEIKTAA|archive-date=22 May 2020}}; {{Cite book|last=Long|first=George|title=Decline of the Roman republic: Volume 2|year=1866}}; {{Cite web|last=Aurigemma|first=Salvatore|title=Gallia Cisalpina|url=http://www.treccani.it/enciclopedia/gallia-cisalpina_(Enciclopedia-Italiana)|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20230404054511/https://www.treccani.it/enciclopedia/gallia-cisalpina_(Enciclopedia-Italiana)|archive-date=4 April 2023|access-date=14 October 2014|website=treccani.it|publisher=Enciclopedia Italiana|language=it}}</ref> سارڊينيا، [[ڪورسيڪا]]، سسلي ۽ [[مالٽا]] کي 292ع ۾ [[ڊيوڪليشن]] اٽلي ۾ شامل ڪيو،<ref>{{Cite web|title=Italy (ancient Roman territory)|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297743/Italy|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131110232259/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297743/Italy|archive-date=10 November 2013|access-date=10 November 2013|website=Encyclopædia Britannica}}</ref> جنهن سان آخري قديم دور جو اٽلي جديد [[اطالوي جاگرافيائي علائقو|اطالوي جاگرافيائي علائقي]] سان لڳ ڀڳ هم سرحد ٿي ويو.<ref>{{Cite web|title=La riorganizzazione amministrativa dell'Italia. Costantino, Roma, il Senato e gli equilibri dell'Italia romana|url=https://www.treccani.it/enciclopedia/la-riorganizzazione-amministrativa-dell-italia-costantino-roma-il-senato-e-gli-equilibri-dell-italia-romana_%28Enciclopedia-Costantiniana%29|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211119225335/https://www.treccani.it/enciclopedia/la-riorganizzazione-amministrativa-dell-italia-costantino-roma-il-senato-e-gli-equilibri-dell-italia-romana_(Enciclopedia-Costantiniana)|archive-date=19 November 2021|access-date=19 November 2021|language=it}}</ref> لاطيني لفظ ''Italicus'' "اٽلي جي ماڻهو" لاءِ استعمال ٿيندو هو، يعني ''provincial'' يا [[رومي صوبو|رومي صوبي]] مان آيل ماڻهو جي ابتڙ.<ref>''Letters'' 9.23</ref> صفت ''italianus''، جنهن مان ''Italian'' نڪتو، [[وچئين دور جي لاطيني]] مان آهي ۽ [[اوائلي جديد دور]] دوران ''Italicus'' سان متبادل طور استعمال ٿيندي هئي.<ref>''ytaliiens'' (1265) [http://www.cnrtl.fr/etymologie/italien TLFi] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20181029191636/http://www.cnrtl.fr/etymologie/italien|date=29 October 2018}}</ref> [[اولهه رومي سلطنت جي زوال]] کان پوءِ، اٽلي جي [[اوستروگوٿڪ بادشاهت]] قائم ٿي. [[لومبارڊ|لومبارڊن]] جي حملن کان پوءِ، ''اٽاليا'' سندن بادشاهت جي نالي طور برقرار رهي، ۽ [[پاڪ رومي سلطنت]] اندر ان جي [[اٽلي جي بادشاهت (پاڪ رومي سلطنت)|جانشين بادشاهت]] لاءِ به اهو نالو استعمال ٿيو.<ref>{{Cite web|title=IL COMUNE MEDIEVALE|url=https://www.homolaicus.com/storia/medioevo/comune_medievale.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20120318214257/http://www.homolaicus.com/storia/medioevo/comune_medievale.htm|archive-date=18 March 2012|website=homolaicus.com}}</ref> == تاريخ == {{Main|اٽلي جي تاريخ}} === قبل تاريخ ۽ قديم دور === {{Main|قبل تاريخي اٽلي|اٽالڪ قومون|ايٽرسڪن تهذيب|يوناني نوآبادڪاري|ميگنا گريشيا}} [[File:Etruscan Painting 1.jpg|thumb|right|[[ايٽرسڪن تهذيب|ايٽرسڪن]] فريسڪو، [[مونتيروتسي نيڪروپولس]] ۾، 5هين صدي ق م]] [[هيٺيون پيلئوليٿڪ]] جا آثار، جيڪي 850,000 سال اڳ جا آهن، [[مونتي پوجيولو]] مان مليا آهن.<ref>{{Cite web|last=Society|first=National Geographic|title=Erano padani i primi abitanti d'Italia|url=http://www.nationalgeographic.it/scienza/2012/01/20/news/erano_padani_iprimi_abitanti_ditalia-807204|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20190626220707/http://www.nationalgeographic.it/scienza/2012/01/20/news/erano_padani_iprimi_abitanti_ditalia-807204|archive-date=26 June 2019|access-date=11 March 2019|website=National Geographic}}</ref> سڄي اٽلي ۾ کوٽاين مان 200,000 سال اڳ وچين پيلئوليٿڪ دور ۾ [[نينڊرٿال]] جي موجودگي ظاهر ٿي آهي،<ref>Kluwer Academic/Plenum Publishers 2001, ch. 2. {{ISBN|0-3064-6463-2}}.</ref> جڏهن ته [[اوائلي جديد انسان|جديد انسان]] لڳ ڀڳ 40,000 سال اڳ [[ريپارو موڪي]] ۾ ظاهر ٿيا.<ref>42.7–41.5 ka ([[68–95–99.7 rule|1σ CI]]). {{Cite journal|last=Douka|first=Katerina|display-authors=etal|year=2012|title=A new chronostratigraphic framework for the Upper Palaeolithic of Riparo Mochi (Italy)|journal=Journal of Human Evolution|volume=62|issue=2|pages=286–299|doi=10.1016/j.jhevol.2011.11.009|pmid=22189428|bibcode=2012JHumE..62..286D }}; {{Cite web|date=29 January 2010|title=Istituto Italiano di Preistoria e Protostoria|url=http://www.iipp.it/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131015231105/http://www.iipp.it/|archive-date=15 October 2013|publisher=IIPP|access-date=15 August 2017}}</ref> رومي دور کان اڳ واري اٽلي جا [[اٽلي جا قديم ماڻھو|قديم ماڻھو]] [[پروٽو-انڊو-يورپي|انڊو-يورپي]] هئا، خاص طور [[اٽالڪ قومون]]. ممڪن غير انڊو-يورپي يا [[قبل انڊو-يورپي ٻوليون|قبل انڊو-يورپي]] ورثي وارن مکيه تاريخي ماڻهن ۾ [[ايٽرسڪن]]، سسلي جا [[ايلميئن]] ۽ [[سيڪاني]]، ۽ قبل تاريخي [[سارڊينيائي ماڻھو]] شامل آهن، جن [[نوراجڪ تهذيب]] کي جنم ڏنو. ٻين قديم آبادين ۾ [[ريئتيائي ماڻھو]] ۽ [[ڪاموني]] شامل آهن، جيڪي [[والڪامونيڪا ۾ پٿريلي چٽساليون|والڪامونيڪا جي پٿريلي چٽسالين]] لاءِ مشهور آهن.<ref>{{Cite web|title=Rock Drawings in Valcamonica|url=https://whc.unesco.org/en/list/94|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100703183257/http://whc.unesco.org/en/list/94|archive-date=3 July 2010|access-date=29 June 2010|publisher=UNESCO World Heritage Centre}}</ref> هڪ قدرتي ممي، [[اوئٽسي]]، جيڪا 3400–3100 ق م جي آهي، 1991ع ۾ [[سيميلاون]] گليشيئر مان دريافت ٿي.<ref>{{Cite journal|last1=Bonani|first1=Georges|last2=Ivy|first2=Susan D.|display-authors=etal|year=1994|title=AMS {{SimpleNuclide|Carbon|14}} Age Determination of Tissue, Bone and Grass Samples from the Ötzal Ice Man|url=http://digitalcommons.library.arizona.edu/objectviewer?o=http%3A%2F%2Fradiocarbon.library.arizona.edu%2FVolume36%2FNumber2%2Fazu_radiocarbon_v36_n2_247_250_v.pdf|url-status=live|journal=Radiocarbon|volume=36|issue=2|pages=247–250|doi=10.1017/s0033822200040534|archive-url=https://web.archive.org/web/20100720211402/https://digitalcommons.library.arizona.edu/objectviewer?o=http%3A%2F%2Fradiocarbon.library.arizona.edu%2FVolume36%2FNumber2%2Fazu_radiocarbon_v36_n2_247_250_v.pdf|archive-date=20 July 2010|access-date=4 February 2016|doi-access=free}}</ref> پهريان نوآبادڪار [[فينيقيه|فينيقي]] هئا، جن سسلي ۽ سارڊينيا جي ڪنارن تي [[ايمپوريم (قديم دور)|واپاري مرڪز]] قائم ڪيا. انهن مان ڪجهه ننڍا شهري مرڪز بڻيا ۽ [[يوناني نوآبادين]] سان گڏوگڏ ترقي ڪئي.<ref>{{Cite journal|last1=Raclot|first1=Thierry|last2=Oudart|first2=Hugues|date=January 2000|title=CORPS GRAS ET OBESITE Acides gras alimentaires et obésité: aspects qualitatifs et quantitatifs|journal=Oléagineux, Corps gras, Lipides|volume=7|issue=1|pages=77–85|doi=10.1051/ocl.2000.0077|issn=1258-8210|doi-access=free}}</ref> 8هين ۽ 7هين صدي ق م دوران، [[پٿيڪوسائي]] ۾ يوناني نوآباديون قائم ٿيون، جيڪي آخرڪار اطالوي اپٻيٽ جي ڏکڻ ۽ سسلي جي سامونڊي ڪناري تائين پکڙجي ويون؛ اهو علائقو بعد ۾ [[ميگنا گريشيا]] جي نالي سان مشهور ٿيو.<ref>Emilio Peruzzi, ''Mycenaeans in early Latium'', (Incunabula Graeca 75), Edizioni dell'Ateneo & Bizzarri, Roma, 1980</ref> [[آيونيائي]]، [[ڊوريائي يوناني|ڊوريائي]] نوآبادڪارن، [[سيراڪيوز وارا|سيراڪيوزن]] ۽ [[اڪائيائي (قبيلو)|اڪائيائين]] ڪيترائي شهر قائم ڪيا. [[اٽلي جي يوناني نوآبادڪاري|يوناني نوآبادڪاري]] [[اٽالڪ قومون|اٽالڪ قومن]] کي جمهوري حڪومتي صورتن ۽ اعليٰ فني ۽ ثقافتي اظهار سان رابطي ۾ آندو.<ref>{{Cite web|title=II 1987: Uomini e vicende di Magna Grecia |url=https://www.bpp.it/Apulia/html/archivio/1987/II/art/R87II015.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210204123345/https://www.bpp.it/Apulia/html/archivio/1987/II/art/R87II015.html|archive-date=4 February 2021|access-date=31 January 2021|website=bpp.it}}</ref> === قديم روم === {{Main|قديم روم|اٽلي ۾ رومي واڌ|رومي اٽلي}} {{Multiple image | align = right | direction = vertical | width = 220 | image1 = Colosseo 2020.jpg | caption1 = [[ڪولوسيئم]]، جنهن کي وڏي پيماني تي قديم تاريخ جي تعمير ۽ انجنيئرنگ جي عظيم ترين ڪمن مان هڪ سمجهيو وڃي ٿو | image2 = Roman Empire Trajan 117AD.png|275 | caption2 = {{legend|#b23938|117ع ۾ [[رومي سلطنت]] پنهنجي سڀ کان وڏي وسعت تي<ref>{{Cite book|last=Bennett, Julian|url=https://books.google.com/books?id=qk_tofvS8EsC|title=Trajan: Optimus Princeps : a Life and Times|publisher=Routledge|year=1997|isbn=978-0-415-16524-2}}</ref>}} {{legend|#d28989|[[تابع رياست|تابع رياستون]]}} }} اٽلي جي تاريخ ڪيترين [[اٽلي جي قديم قومن جي فهرست|اٽالڪ قومن]] تائين وڃي ٿي، جن ۾ خاص طور [[قديم رومي]] شامل آهن، جن [[رومي جمهوريه]] دوران ڀونوچ سمنڊ جي دنيا کي فتح ڪيو ۽ [[رومي سلطنت]] دوران صدين تائين ان تي حڪومت ڪئي.<ref>{{Cite book |last1=Carl Waldman |url=https://books.google.com/books?id=kfv6HKXErqAC |title=Encyclopedia of European Peoples |last2=Catherine Mason |publisher=Infobase Publishing |year=2006 |isbn=978-1-4381-2918-1 |page=586 |access-date=23 February 2013 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230311102543/https://books.google.com/books?id=kfv6HKXErqAC |archive-date=11 March 2023 |url-status=live}}; {{Cite book |last=Mommsen |first=Theodor |author-link=Theodor Mommsen |title=[[History of Rome (Mommsen)|History of Rome]], Book II: From the Abolition of the Monarchy in Rome to the Union of Italy |publisher=Reimer & Hirsel |year=1855 |location=Leipzig}}; {{Cite book |last=Lazenby |first=John Francis |url=https://archive.org/details/hannibalswarmili00laze |title=Hannibal's War: A Military History of the Second Punic War |date=4 February 1998 |publisher=University of Oklahoma Press |isbn=978-0-8061-3004-0 |page=[https://archive.org/details/hannibalswarmili00laze/page/29 29] |quote=Italy homeland of the Romans. |url-access=registration |via=Internet Archive}}</ref> قديم روم، جيڪو وچ اٽلي ۾ [[ٽائبر درياهه]] تي هڪ آبادڪاري هو، [[روم جو بنياد|753 ق م ۾ قائم ٿيو]] ۽ 244 سالن تائين بادشاهي نظام هيٺ حڪمراني ڪئي وئي.<ref>{{Cite web |date=24 November 2009 |title=Rome founded {{!}} 21 April, 753 B.C. |url=https://www.history.com/this-day-in-history/april-21/rome-founded |access-date=10 April 2025 |website=HISTORY |language=en}}</ref> 509 ق م ۾، رومن، سينيٽ ۽ عوام ([[SPQR]]) واري حڪومت جي حمايت ڪندي، [[رومي بادشاهت جو خاتمو|بادشاهت کي نيڪالي ڏني]] ۽ هڪ اشرافي جمهوريه قائم ڪئي.<ref>{{Cite journal|last=Sanders|first=Henry A.|date=1908|title=The Chronology of Early Rome|url=https://www.jstor.org/stable/261793|journal=Classical Philology|volume=3|issue=3|pages=316–329|doi=10.1086/359186|jstor=261793|s2cid=161535192|issn=0009-837X |quote=It has come to be second nature ... to date the founding of Rome [to] 753 BC [and] the first year of the Republic [to] 509&nbsp;BC.|url-access=subscription}}</ref> اطالوي اپٻيٽ، جنهن جو نالو ''اٽاليا'' هو، رومي واڌ دوران هڪ متحد وحدت ۾ گڏ ڪيو ويو؛ نون علائقن جي فتح اڪثر [[سامنائيٽ جنگيون|ٻين اٽالڪ قبيلن]]، [[رومي-ايٽرسڪن جنگيون|ايٽرسڪنن]]، [[رومي-گالي جنگيون|سيلٽن]] ۽ [[پائرهڪ جنگ|يونانين]] جي قيمت تي ٿي. مقامي قبيلن ۽ شهرن جي اڪثريت سان هڪ مستقل اتحاد قائم ٿيو، ۽ روم اولهه يورپ، اتر آفريڪا ۽ [[وچ اوڀر جي تاريخ#يوناني ۽ رومي سلطنت|وچ اوڀر]] جي فتح شروع ڪئي. 44 ق م ۾ [[جوليس سيزر]] جي قتل کان پوءِ، روم هڪ وڏي سلطنت بڻجي ويو، جيڪا [[رومي برطانيه|برطانيه]] کان [[ميسوپوٽيميا (رومي صوبو)|فارس]] جي سرحدن تائين پکڙيل هئي، ۽ سڄي ڀونوچ سمنڊ جي حوض کي پنهنجي اندر آڻي ڇڏيو، جتي يوناني، رومي ۽ ٻيون ثقافتون گڏجي هڪ طاقتور تهذيب ۾ تبديل ٿيون. پهرئين شهنشاهه [[آگسٽس]] جي ڊگهي حڪومت امن ۽ خوشحالي جو دور شروع ڪيو. رومي اٽلي سلطنت جو [[ميٽروپول]]، رومن جو وطن ۽ گاديءَ واري هنڌ جو علائقو رهيو.<ref>{{Cite journal|last=Morcillo|first=Marta García|title=The Glory of Italy and Rome's Universal Destiny in Strabo's Geographika, in: A. Fear – P. Liddel (eds), Historiae Mundi. Studies in Universal History. Duckworth: London 2010: 87–101. |url=https://www.academia.edu/362374|url-status=live|journal=Historiae Mundi: Studies in Universal History|archive-url=https://web.archive.org/web/20220114073554/https://www.academia.edu/362374|archive-date=14 January 2022|access-date=20 November 2021}}; {{Cite book|last=Keaveney|first=Arthur|url=https://books.google.com/books?id=ojoOAAAAQAAJ|title=Arthur Keaveney: ''Rome and the Unification of Italy''|date=January 1987|publisher=Croom Helm|isbn=978-0-7099-3121-8|access-date=20 November 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211000835/https://books.google.com/books?id=ojoOAAAAQAAJ|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}; {{Cite book|last=Billanovich|first=Giuseppe|url=https://books.google.com/books?id=fVylk1KUS84C&dq=Italia+domina+provinciarum&pg=PR13|title=Libreria Universitaria Hoepli, Lezioni di filologia, Giuseppe Billanovich e Roberto Pesce: ''Corpus Iuris Civilis, Italia non erat provincia, sed domina provinciarum'', Feltrinelli, p.363|publisher=Roberto Pesce|year=2008|isbn=978-8-8965-4309-2|language=it|access-date=20 November 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211000801/https://books.google.com/books?id=fVylk1KUS84C&dq=Italia+domina+provinciarum&pg=PR13#v=onepage&q=Italia%20domina%20provinciarum&f=false|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}</ref> [[رومي سلطنت جي تاريخ|سلطنت جي پهرين ٻن صدين]] ۾ بي مثال استحڪام جو دور ڏٺو ويو، جيڪو [[پيڪس رومانا]] ({{Literal translation|رومي امن}}) جي نالي سان مشهور آهي. روم [[رومي سلطنت جون سرحدون|پنهنجي سڀ کان وڏي علائقائي وسعت]] [[ٽراجن]] جي دور ۾ حاصل ڪئي ({{Reign|98|117|era=AD}})، پر وڌندڙ پريشانين ۽ زوال جو دور [[ڪوموڊس]] جي دور ۾ شروع ٿيو ({{Reign|180|192}}).<ref>{{Cite web |date=10 June 2024 |title=Five Good Emperors |url=https://www.britannica.com/topic/Five-Good-Emperors |access-date=4 August 2024 |website=www.britannica.com |language=en}}</ref><ref>{{Citation |last=Gibbon |first=Edward |title=The History of the Decline And Fall of the Roman Empire |date=1776 |chapter=The Decline And Fall in the West – Chapter 4 |chapter-url=https://www.ccel.org/g/gibbon/decline/volume1/chap4.htm |author-link=Edward Gibbon |access-date=27 June 2017 |archive-date=24 August 2017 |archive-url=https://web.archive.org/web/20170824100850/http://www.ccel.org/g/gibbon/decline/volume1/chap4.htm |url-status=live}}</ref> [[لڏپلاڻ وارو دور]]، جنهن ۾ [[جرمنڪ-رومي رابطا|جرمنڪ قومن جا وڏا حملا]] شامل هئا، رومي سلطنت جي زوال جو سبب بڻيو. رومي سلطنت تاريخ جي سڀ کان وڏين سلطنتن مان هڪ هئي، جنهن وٽ وڏي اقتصادي، ثقافتي، سياسي ۽ فوجي طاقت هئي.<ref>{{Cite web |date=4 June 2024 |title=The Roman Empire at its greatest expansion |url=https://trizioeditore.it/en/blogs/notizie/impero-romano-massima-espansione-mappa-storia |access-date=10 April 2025 |website=Trizio Editore |language=en}}</ref> پنهنجي سڀ کان وڏي وسعت تي، ان جو علائقو {{Convert|5|e6km2|abbr=off}} هو.<ref>{{Cite journal|last=Taagepera|first=Rein|author-link=Rein Taagepera|year=1979|title=Size and Duration of Empires: Growth-Decline Curves, 600 B.C. to 600 A.D|journal=Social Science History|volume=3|issue=3/4|pages=115–138|doi=10.2307/1170959|jstor=1170959}}; {{Cite journal|last1=Turchin|first1=Peter|last2=Adams|first2=Jonathan M.|last3=Hall|first3=Thomas D|year=2006|title=East–West Orientation of Historical Empires|url=http://peterturchin.com/PDF/Turchin_Adams_Hall_2006.pdf|url-status=live|journal=Journal of World-Systems Research|volume=12|issue=2|page=222|doi=10.5195/JWSR.2006.369|issn=1076-156X|archive-url=http://arquivo.pt/wayback/20160517210851/http://peterturchin.com/PDF/Turchin_Adams_Hall_2006.pdf|archive-date=17 May 2016|access-date=6 February 2016|doi-access=free}}</ref> [[رومي سلطنت جو ورثو|رومي ورثي]] مغربي تهذيب تي گهرو اثر وڌو ۽ جديد دنيا کي شڪل ڏني. لاطيني مان نڪتل [[رومانس ٻوليون|رومانس ٻولين]] جو وسيع استعمال، [[رومي انگ|عددي نظام]]، جديد مغربي الفابيٽ ۽ ڪئلينڊر، ۽ عيسائيت جو عالمي مذهب طور اڀرڻ، رومي غلبي جي ڪيترن ئي ورثن مان آهن.<ref>{{Cite book|last=Richard|first=Carl J.|title=Why we're all Romans: the Roman contribution to the western world|publisher=Rowman & Littlefield|year=2010|isbn=978-0-7425-6779-5|edition=1st pbk.|location=Lanham, MD|pages=xi–xv}}</ref> === وچون دور === {{Main|وچئين دور ۾ اٽلي}} [[اولهه رومي سلطنت جي زوال]] کان پوءِ، اٽلي [[اٽلي جي بادشاهت (476–493)|اوڊواڪر جي بادشاهت]] هيٺ آيو، ۽ پوءِ [[اوستروگوٿ]] ان تي قابض ٿيا.<ref>{{Cite book|last=Sarris|first=Peter|title=Empires of faith: the fall of Rome to the rise of Islam, 500–700|publisher=Oxford UP|year=2011|isbn=978-0-1992-6126-0|edition=1st. pub.|location=Oxford|page=118}}</ref> حملن جي نتيجي ۾ بادشاهتن جو افراتفري وارو سلسلو پيدا ٿيو ۽ مبينا "[[اونداهو دور (تاريخ نويسي)|اونداهو دور]]" شروع ٿيو. 6هين صديءَ ۾ هڪ ٻئي [[جرمنڪ قومون|جرمنڪ قبيلي]]، [[لومبارڊن]]، جي حملي بازنطيني موجودگي کي گهٽائي ڇڏيو ۽ اپٻيٽ جي سياسي وحدت ختم ڪري ڇڏي. اتر ۾ [[لومبارڊ بادشاهت]] ٺهي، وچ-ڏکڻ تي پڻ لومبارڊن جو ڪنٽرول هو، ۽ ٻيا حصا بازنطيني رهيا.<ref>{{Cite web|title=History of Italy|url=https://www.britannica.com/place/Italy/Lombards-and-Byzantines|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220929150112/https://www.britannica.com/place/Italy/Lombards-and-Byzantines|archive-date=29 September 2022|access-date=29 September 2022|website=Encyclopædia Britannica}}</ref> [[File:Marco Polo Mosaic from Palazzo Tursi.jpg|thumb|right|upright=.7|[[مارڪو پولو]]، 13هين صديءَ جو ڳولائو]] لومبارڊ بادشاهت 8هين صديءَ جي آخر ۾ [[شارليمان]] جي هٿان [[فرانڪيا]] ۾ ضم ٿي وئي ۽ اٽلي جي بادشاهت بڻجي وئي.<ref>{{Cite web|title=Carolingian and post-Carolingian Italy, 774–962|url=https://www.britannica.com/place/Italy/Carolingian-and-post-Carolingian-Italy-774-962|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20221007160553/https://www.britannica.com/place/Italy/Carolingian-and-post-Carolingian-Italy-774-962|archive-date=7 October 2022|access-date=7 October 2022|website=Encyclopædia Britannica}}</ref> فرانڪن [[پاپائي رياستون]] ٺاهڻ ۾ مدد ڪئي. 13هين صديءَ تائين سياست [[پاڪ رومي شهنشاهه|پاڪ رومي شهنشاهن]] ۽ پاپائيت جي لاڳاپن تي غالب رهي، جتي شهري رياستون عارضي فائدي لاءِ اڳئين ڌر ([[گبيلين]]) يا پوئين ڌر ([[گويلف]]) سان گڏ ٿينديون هيون.<ref>{{Cite book|last=Nolan|first=Cathal J.|title=The age of wars of religion, 1000–1650: an encyclopedia of global warfare and civilization |publisher=Greenwood Press|year=2006|isbn=978-0-3133-3045-2|edition=1. publ.|location=Westport (Connecticut)|page=360}}</ref> جرمنڪ شهنشاهه ۽ رومي پونٽف وچئين دور جي يورپ جون [[عالمي طاقتون]] بڻجي ويا. بهرحال، [[سرماياداري تڪرار]] ۽ گويلفن ۽ گبيلينن جي وچ ۾ ٽڪراءُ اتر ۾ شهنشاهي-جاگيرداري نظام کي ختم ڪري ڇڏيو، جتي شهرن آزادي حاصل ڪئي.<ref>{{Cite book|last=Jones|first=Philip|author-link=Philip Jones (historian)|title=The Italian city-state: from Commune to Signoria|publisher=Clarendon Press|year=1997|isbn=978-0-1982-2585-0|location=Oxford|pages=55–77}}</ref> 1176ع ۾، شهري رياستن جي [[لومبارڊ ليگ]] پاڪ رومي شهنشاهه [[فريڊرڪ بارباروسا]] کي شڪست ڏني، جنهن سان انهن جي آزادي يقيني ٿي. شهري رياستن، جهڙوڪ ميلان، فلورينس ۽ وينس، مالياتي ترقي ۾ نهايت اهم جدت وارو ڪردار ادا ڪيو، بئنڪنگ جي طريقن کي تيار ڪندي، ۽ سماجي تنظيم جي نون روپن کي ممڪن بڻائيندي.<ref>{{Cite book|last=Niall|first=Ferguson|title=The Ascent of Money: The Financial History of the World|publisher=Penguin|year=2008}}</ref> ساحلي ۽ ڏاکڻن علائقن ۾، سامونڊي جمهوريهن ڀونوچ سمنڊ تي غلبو حاصل ڪيو ۽ مشرق ڏانهن واپار تي اجارو قائم ڪيو. اهي آزاد [[ٿالاسوڪريسي|سامونڊي طاقت واريون]] شهري رياستون هيون، جن ۾ واپارين وٽ ڪافي طاقت هئي. جيتوڻيڪ اهي اشرافي حڪومتون هيون، پر انهن طرفان ڏنل نسبي سياسي آزادي علمي ۽ فني ترقي لاءِ سازگار هئي.<ref name="Lane">{{Cite book|last=Lane|first=Frederic C.|title=Venice, a maritime republic|publisher=Johns Hopkins University Press|year=1991|isbn=978-0-8018-1460-0|edition=4. print.|location=Baltimore|page=73}}</ref> سڀ کان مشهور سامونڊي جمهوريهون وينس، [[جينووا جمهوريه|جينووا]]، [[پيزا جمهوريه|پيزا]] ۽ [[امالفي جو ڊچي|امالفي]] هيون.<ref>G. Benvenuti – Le Repubbliche Marinare. Amalfi, Pisa, Genova, Venezia – Newton & Compton editori, Roma 1989; Armando Lodolini, ''Le repubbliche del mare'', Biblioteca di storia patria, 1967, Roma. {{Cite book|last=Peris|first=Persi|title=Conoscere l'Italia|publisher=Istituto Geografico De Agostini|year=1982|pages=74}}; {{Cite web|title=Repubbliche Marinare|url=http://www.treccani.it/enciclopedia/repubbliche-marinare|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190829104758/http://www.treccani.it/enciclopedia/repubbliche-marinare|archive-date=29 August 2019|access-date=13 September 2019|website=Treccani.it|publisher=Istituto dell'Enciclopedia Italiana|language=it}}; {{Cite web|title=Repubbliche marinare|url=https://thes.bncf.firenze.sbn.it/termine.php?id=29771|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200101131949/https://thes.bncf.firenze.sbn.it/termine.php?id=29771|archive-date=1 January 2020|access-date=13 September 2019|website=thes.bncf.firenze.sbn.it|publisher=[[قومي مرڪزي لائبريري (فلورينس)]]|language=it}}</ref> هر هڪ کي پرڏيهي زمينن، ٻيٽن، ايڊرياٽڪ، ايجيئن ۽ ڪاري سمنڊن جي علائقن، ۽ ويجهي اوڀر ۽ اتر آفريڪا ۾ واپاري نوآبادين تي غلبو حاصل هو.<ref>{{Cite book|last=Zorzi|first=Alvise|author-link=Alvise Zorzi|url=https://books.google.com/books?id=IP5OAAAAMAAJ&q=%22even+in+countries+where+aid+is+near+at+hand+%22+%22attack+from+the+sea%22|title=Venice: The Golden Age, 697 – 1797 |publisher=Abbeville Press|year=1983|isbn=0-8965-9406-8|location=New York|page=255|access-date=16 September 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20230202182132/https://books.google.com/books?id=IP5OAAAAMAAJ&q=%22even+in+countries+where+aid+is+near+at+hand+%22+%22attack+from+the+sea%22|archive-date=2 February 2023|url-status=live}}</ref> {{Multiple image | align = right | total_width = 345 | direction = horizontal | width1 = 280 | image1 = Naval Jack of Italy.svg | width2 = 280 | image2 = Republik Venedig Handelswege01-IT.png | alt2 = نقشو | footer = کاٻي: [[اطالوي بحريه]] جو جهنڊو. گھڙيال جي رخ ۾، مٿئين کاٻي کان: [[وينس جي جمهوريه|وينس]]، [[جينووا جمهوريه|جينووا]]، [[پيزا جمهوريه|پيزا]] ۽ [[امالفي جو ڊچي|امالفي]] جا نشان.<br/>ساڄي: واپاري رستا، [[جينووا جون نوآباديون|جينووا]] ۽ [[اسٽاتو دا مار|وينس]] جون نوآباديون. }} وينس ۽ جينووا يورپ جا اوڀر ڏانهن دروازا هئا، ۽ نفيس شيشي جا ٺاهيندڙ هئا، جڏهن ته فلورينس ريشم، اون، بئنڪنگ ۽ زيورن جو مرڪز هو. پيدا ٿيل دولت وڏن عوامي ۽ خانگي فني منصوبن جي سرپرستي لاءِ استعمال ٿي. انهن جمهوريهن [[صليبي جنگون|صليبي جنگين]] ۾ حصو ورتو، مدد ۽ ٽرانسپورٽ مهيا ڪئي، پر بنيادي طور سياسي ۽ تجارتي موقعن جي پيروي ڪئي.<ref name=Lane/> اٽلي پهريون علائقو هو جتي اهي معاشي تبديليون محسوس ٿيون، جن [[تجارتي انقلاب]] ڏانهن واٽ هموار ڪئي: وينس [[قسطنطنيه جي لٽ|بازنطيني گاديءَ واري شهر کي لٽڻ]] ۽ [[مارڪو پولو]] جي ايشيا ڏانهن سفرن جي مالي مدد ڪرڻ جي قابل ٿي؛ پهرين يونيورسٽيون اطالوي شهرن ۾ ٺهيون، ۽ [[اڪويناس]] جهڙن عالمن عالمي شهرت حاصل ڪئي؛ سرمائيداري ۽ بئنڪنگ خاندان فلورينس ۾ اڀريا، جتي [[دانتي]] ۽ [[جوتو]] لڳ ڀڳ 1300ع ۾ سرگرم هئا.<ref name="See">{{Cite web |last=Sée |first=Henri |title=Modern Capitalism Its Origin and Evolution |url=http://www.efm.bris.ac.uk/het/see/ModernCapitalism.pdf |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20131007010542/http://www.efm.bris.ac.uk/het/see/ModernCapitalism.pdf |archive-date=7 October 2013 |access-date=29 August 2013 |website=University of Rennes |publisher=Batoche Books}}</ref> ڏکڻ ۾، سسلي 9هين صديءَ ۾ [[سسلي جي امارت|عرب اسلامي امارت]] بڻجي چڪي هئي، جيڪا 11هين صديءَ جي آخر ۾ [[اطالو-نارمن]] جي فتح تائين خوشحال رهي؛ انهن ڏکڻ اٽلي جي اڪثر لومبارڊ ۽ بازنطيني شهزادگين سان گڏ ان کي فتح ڪيو.<ref>{{cite book |last=Ali |first=Ahmed Essa with Othman |title=Studies in Islamic civilization: the Muslim contribution to the Renaissance |year=2010 |publisher=International Institute of Islamic Thought |location=Herndon, VA |isbn=978-1-56564-350-5 |pages=38–40}}</ref> پوءِ اهو علائقو [[سسلي جي بادشاهت]] ۽ [[نيپلز جي بادشاهت]] جي وچ ۾ ورهايو ويو.{{efn|نيپلز جي بادشاهت جو اصطلاح مورخ استعمال ڪن ٿا، پر ان جي حڪمرانن نه، جن اصل نالو 'سسلي جي بادشاهت' برقرار رکيو، يعني ٻه سسلي جون بادشاهتون موجود هيون.}}<ref>Eleni Sakellariou, ''Southern Italy in the Late Middle Ages: Demographic, Institutional and Economic Change in the Kingdom of Naples, c.1440–c.1530'' (Brill, 2012), pp. 63–64.</ref> 1348ع واري [[ڪاري موت]] شايد اٽلي جي آبادي جو هڪ ٽيون حصو ماري ڇڏيو.<ref>Stéphane Barry and Norbert Gualde, "The Biggest Epidemics of History" (La plus grande épidémie de l'histoire), in ''L'Histoire'' n° 310, June 2006, pp. 45–46; "[https://www.brown.edu/Departments/Italian_Studies/dweb/plague/effects/death_toll.shtml Plague]". Brown University. {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20090831003435/http://www.brown.edu/Departments/Italian_Studies/dweb/plague/effects/death_toll.shtml|date=31 August 2009}}</ref> === اوائلي جديد دور === {{Main|اطالوي نشاةِ ثانيه|اوائلي جديد اٽلي جي تاريخ}} [[File:Italy 1494.svg|thumb|upright=.8|right|1494ع ۾ [[اطالوي جنگيون|اطالوي جنگين]] کان اڳ [[اٽلي جي تاريخي رياستن جي فهرست#آخري وچون دور|اطالوي رياستون]]]] 1400ع ۽ 1500ع جي ڏهاڪن دوران، اٽلي [[نشاةِ ثانيه]] جو جنم هنڌ ۽ مرڪز هو. هن دور وچئين دور کان جديد دور ڏانهن منتقلي کي ظاهر ڪيو ۽ واپاري شهرن جي گڏ ڪيل دولت ۽ حاڪم خاندانن جي سرپرستيءَ سان وڌايو ويو.<ref name="strathern">Strathern, Paul ''The Medici: Godfathers of the Renaissance'' (2003)</ref> اطالوي سياسي وحدتون هاڻي علائقائي رياستون هيون، جن تي عملي طور شهزادن جي حڪومت هئي، جيڪي واپار ۽ انتظاميه تي ڪنٽرول رکندا هئا، ۽ سندن درٻارون فنون ۽ سائنسن جا مرڪز بڻجي ويون. اهي شهزادگيون سياسي خاندانن ۽ واپاري خاندانن، جهڙوڪ فلورينس جا [[ميڊيچي]]، جي اڳواڻي هيٺ هيون. [[مغربي ڦوٽ]] جي خاتمي کان پوءِ، نئين چونڊيل [[پوپ مارٽن پنجون]] [[پاپائي رياستون|پاپائي رياستن]] ڏانهن موٽي آيو ۽ اٽلي کي اولهه عيسائيت جو واحد مرڪز طور بحال ڪيو. [[ميڊيچي بئنڪ]] پاپائيت جو قرض ڏيندڙ ادارو بڻيو، ۽ ڪليسا ۽ نون سياسي خاندانن جي وچ ۾ اهم لاڳاپا قائم ٿيا.<ref name="strathern"/><ref>[http://www.florentine-society.ru/Medici_Chapel_Mysteries.htm Peter Barenboim, Sergey Shiyan, ''Michelangelo: Mysteries of Medici Chapel'', SLOVO, Moscow, 2006]. {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20110511133416/http://www.florentine-society.ru/Medici_Chapel_Mysteries.htm|date=11 May 2011}}. {{ISBN|5-8505-0825-2}}.</ref> [[File:Leonardo self.jpg|thumb|upright=.7|[[ليونارڊو دا ونچي]]، مثالي [[نشاةِ ثانيه انسان]]، پنهنجي تصوير ۾ ({{circa}} 1512)]] 1453ع ۾، [[پوپ نڪولس پنجون]] جي بازنطينين جي مدد لاءِ ڪوششن باوجود، [[قسطنطنيه]] جو شهر [[عثماني سلطنت|عثمانين]] جي قبضي ۾ آيو. ان سبب [[نشاةِ ثانيه ۾ يوناني عالم|يوناني عالمن]] ۽ متنن جي اٽلي ڏانهن لڏپلاڻ ٿي، جنهن يوناني [[انسان پرستي]] جي ٻيهر دريافت کي وڌيڪ هٿي ڏني.<ref>Encyclopædia Britannica, ''Renaissance'', 2008, O.Ed.; Har, Michael H. ''History of Libraries in the Western World'', Scarecrow Press Incorporate, 1999. {{ISBN|0-8108-3724-2}}. Norwich, John Julius, ''A Short History of Byzantium'', 1997, Knopf. {{ISBN|0-6794-5088-2}}.</ref> انسان پرست حڪمرانن، جهڙوڪ [[فيديريڪو دا مونتيفيلترو]] ۽ [[پوپ پائيس ٻيون]]، [[مثالي شهر|مثالي شهرن]] جي قيام لاءِ ڪم ڪيو، ۽ [[اربينو]] ۽ [[پيئنزا]] جو بنياد وڌو. [[پيڪو ديلا ميراندولا]] ''[[انسان جي عظمت تي خطبو]]'' لکيو، جنهن کي نشاةِ ثانيه جو منشور سمجهيو وڃي ٿو. فنون ۾، اطالوي نشاةِ ثانيه صديون تائين يورپي فن تي غالب اثر رکيو، فنڪارن جهڙوڪ [[ليونارڊو دا ونچي]]، [[بوتيچيلي]]، [[مائيڪل اينجلو]]، [[رافائيل]]، [[جوتو]]، [[دوناتيلو]] ۽ [[تيشيان]]، ۽ معمارن جهڙوڪ [[فليپو برونيلليسڪي]]، [[اندريا پالاديو]] ۽ [[دوناتو برامانتي]] سان. سامونڊي جمهوريهن مان اطالوي [[اطالوي ڳولائوئن جي فهرست|ڳولائو]] ۽ ناوَچالڪ، عثمانين کان بچندي هندستان ڏانهن متبادل رستو ڳولڻ لاءِ بيتاب، ائٽلانٽڪ ملڪن جي بادشاهن کي پنهنجون خدمتون پيش ڪندا هئا ۽ [[دريافتن جو دور|دريافتن جي دور]] ۽ آمريڪا جي نوآبادڪاري جي شروعات ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو. سڀ کان نمايان ڳولائوئن ۾ [[ڪرسٽوفر ڪولمبس]] شامل هو، جنهن جي [[ڪرسٽوفر ڪولمبس جا سفر|1492ع واري سفر]] آمريڪا سان مسلسل يورپي رابطو، نوآبادڪاري ۽ استحصال شروع ڪيو؛<ref>Encyclopædia Britannica, 1993 ed., Vol. 16, pp. 605ff / Morison, ''Christopher Columbus'', 1955 ed., pp. 14ff</ref> [[جان ڪيبٽ]]، جنهن [[نارسمن|نارس]] کان پوءِ اتر آمريڪا جي پهرين دستاويزي يورپي کوجنا ڪئي؛<ref>{{Cite web|year=2007|title=''Catholic Encyclopedia'' "John & Sebastian Cabot"|url=http://www.newadvent.org/cathen/03126d.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200518005335/https://www.newadvent.org/cathen/03126d.htm|archive-date=18 May 2020|access-date=17 May 2008|publisher=newadvent}}</ref> ۽ [[آمريگو ويسپوچي]]، جنهن جي سفرن انهن زمينن کي نئون کنڊ، يعني "نئين دنيا"، طور تصديق ڪيو، جنهن کي پوءِ سندس نالي تي رکيو ويو.<ref>{{Cite book|last=Eric Martone|url=https://books.google.com/books?id=MHJ1DQAAQBAJ&pg=PA109|title=Italian Americans: The History and Culture of a People|publisher=ABC-CLIO|year=2016|isbn=978-1-6106-9995-2|page=504|access-date=22 November 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211001055/https://books.google.com/books?id=MHJ1DQAAQBAJ&pg=PA109|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}</ref><ref>{{Cite book|last=Greene|first=George Washington|author-link=George Washington Greene|url=https://books.google.com/books?id=1qsuAAAAYAAJ&pg=PAPA13|title=The Life and Voyages of Verrazzano|publisher=Folsom, Wells, and Thurston|year=1837|location=Cambridge University|page=13|access-date=18 August 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211000806/https://books.google.com/books?id=1qsuAAAAYAAJ&pg=PAPA13#v=onepage&q&f=false|archive-date=11 February 2024|url-status=live|via=Google Books}}</ref> وينس، نيپلز، فلورينس، ميلان ۽ پاپائيت جي وچ ۾ [[اٽالڪ ليگ]] نالي دفاعي اتحاد قائم ٿيو. [[لورينزو دي ميڊيچي|لورينزو ''دي ميگنيفيسنٽ'' دي ميڊيچي]] نشاةِ ثانيه جو سڀ کان وڏو سرپرست هو؛ سندس مدد ليگ کي ترڪن جي [[اوترانتو جو گهيرو|حملي کي ناڪام ڪرڻ]] جي قابل بڻايو. بهرحال، اهو اتحاد 1490ع واري ڏهاڪي ۾ ٽٽي پيو؛ [[فرانس جو چارلس اٺون]] جي حملي اپٻيٽ ۾ جنگين جي هڪ سلسلي جي شروعات ڪئي. [[اعليٰ نشاةِ ثانيه]] دوران، [[جوليس ٻيون]] (1503–1513) جهڙا پوپ اٽلي تي ڪنٽرول لاءِ پرڏيهي بادشاهن خلاف وڙهيا؛ [[پال ٽيون]] (1534–1549) يورپي طاقتن جي وچ ۾ امن لاءِ ثالثي کي ترجيح ڏني. اهڙن تڪرارن جي وچ ۾، ميڊيچي پوپن [[ليو ڏهون]] (1513–1521) ۽ [[ڪليمنٽ ستون]] (1523–1534) جرمني، انگلينڊ ۽ ٻين هنڌن ۾ [[پروٽيسٽنٽ اصلاح]] کي منهن ڏنو. 1559ع ۾، فرانس ۽ هبسبرگن جي وچ ۾ [[اطالوي جنگيون|اطالوي جنگين]] جي خاتمي تي، اٽلي جو لڳ ڀڳ اڌ حصو، يعني ڏکڻ واريون [[نيپلز جي بادشاهت|نيپلز]]، [[سسلي جي بادشاهت|سسلي]]، [[سارڊينيا جي بادشاهت|سارڊينيا]] جون بادشاهتون ۽ [[ميلان جو ڊچي]]، اسپيني حڪمراني هيٺ هو، جڏهن ته ٻيو اڌ آزاد رهيو؛ ڪيترائي رياستون رسمي طور اڃا به پاڪ رومي سلطنت جو حصو رهيون. پاپائيت [[جوابي اصلاح]] شروع ڪئي، جنهن جا اهم واقعا هي هئا: [[ٽرينٽ ڪائونسل]] (1545–1563)؛ [[گريگورين ڪئلينڊر]] جي قبوليت؛ [[جيسوئٽ چين مشن]]؛ [[فرانسيسي مذهبي جنگيون]]؛ [[ٽيهه سالن جي جنگ]] (1618–1648) جو خاتمو؛ ۽ [[وڏي ترڪي جنگ]]. اطالوي معيشت 1600ع ۽ 1700ع جي ڏهاڪن ۾ زوال پذير ٿي. [[File:Flag of the Cispadane Republic.svg|thumb|[[چيسپاداني جمهوريه]] جو جهنڊو، پهريون [[اطالوي ترنگو]] جيڪو ڪنهن خودمختيار اطالوي رياست اختيار ڪيو (1797)]] [[اسپيني جانشيني جي جنگ]] (1700–1714) دوران، آسٽريا اٽلي ۾ اسپيني علائقن جو وڏو حصو، يعني ميلان، نيپلز ۽ سارڊينيا حاصل ڪيو؛ پوءِ 1720ع ۾ سارڊينيا سسلي جي بدلي ۾ هائوس آف ساووي کي ڏني وئي. بعد ۾ بوربن خاندان جي هڪ شاخ سسلي ۽ نيپلز جي تخت تي ويٺي. [[نيپوليني جنگيون|نيپوليني جنگين]] دوران، اتر ۽ وچ اٽلي کي فرانس جي [[ڀيڻ جمهوريهون]] طور ٻيهر منظم ڪيو ويو، ۽ پوءِ [[اٽلي جي بادشاهت (نيپوليني)|اٽلي جي بادشاهت]] طور.<ref>Napoleon Bonaparte, "The Economy of the Empire in Italy: Instructions from Napoleon to Eugène, Viceroy of Italy", ''Exploring the European Past: Texts & Images'', Second Edition, ed. Timothy E. Gregory (Mason: Thomson, 2007), 65–66.</ref> ڏکڻ کي نيپولين جي ڀيڻوئي [[جواڪيم مورا]] هلائيندو هو. 1814ع جي [[ويانا ڪانگريس]] 18هين صديءَ جي آخر واري صورتحال بحال ڪئي، پر [[فرانسيسي انقلاب]] جا آدرش ختم نه ٿي سگهيا، ۽ 19هين صديءَ جي شروعات جي [[سياسي اٿل پٿل|سياسي اٿل پٿلن]] دوران ٻيهر ظاهر ٿيا. ڪنهن اطالوي رياست طرفان [[اطالوي ترنگو]] جي پهرين قبوليت، [[چيسپاداني جمهوريه]]، [[نيپوليني اٽلي جا جهنڊا|نيپوليني اٽلي]] دوران ٿي، فرانسيسي انقلاب کان پوءِ، جنهن قومي [[خود اراديت]] جي حمايت ڪئي.<ref>{{Cite book |last1=Maiorino |first1=Tarquinio |title=Il tricolore degli italiani. Storia avventurosa della nostra bandiera |last2=Marchetti Tricamo |first2=Giuseppe |last3=Zagami |first3=Andrea |publisher=Arnoldo Mondadori Editore |year=2002 |isbn=978-8-8045-0946-2 |page=156 |language=it}} [http://www.esteri.it/MAE/EN/Benvenuti_in_Italia/Conoscere_Italia/bandieraInno.htm The tri-coloured standard]. Getting to Know Italy, Ministry of Foreign Affairs (retrieved 5 October 2008). {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20080223131121/http://www.esteri.it/MAE/EN/Benvenuti_in_Italia/Conoscere_Italia/bandieraInno.htm|date=23 February 2008}}.</ref> هي واقعو [[ترنگو ڏينهن]] طور ملهايو ويندو آهي.<ref>Article 1 of the law n. 671 of 31 December 1996 ("National celebration of the bicentenary of the first national flag")</ref> === اتحاد === {{Main|اٽلي جو اتحاد}} [[اٽلي جي بادشاهت جو جنم]] اطالوي قومپرستن ۽ [[هائوس آف ساووي]] سان وفادار شاهپرستن جي ڪوششن جو نتيجو هو، جن سڄي [[اطالوي اپٻيٽ]] تي مشتمل هڪ گڏيل بادشاهت قائم ڪرڻ ٿي چاهي. 19هين صديءَ جي وچ تائين، وڌندڙ [[اطالوي قومپرستي]] انقلاب جو سبب بڻجي.<ref>{{Cite web|title=Risorgimento in 'Dizionario di Storia'|url=https://www.treccani.it/enciclopedia/risorgimento_(Dizionario-di-Storia)|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220922035556/https://www.treccani.it/enciclopedia/risorgimento_(Dizionario-di-Storia)|archive-date=22 September 2022|access-date=22 September 2022|website=treccani.it|language=it-IT}}</ref> 1815ع جي [[ويانا ڪانگريس]] کان پوءِ، اٽلي جي سياسي ۽ سماجي اتحاد واري تحريڪ، يعني [[ريسورجي مينتو]]، اٽلي کي رياستن جي گڏجڻ ۽ انهن کي پرڏيهي ڪنٽرول کان آزاد ڪرڻ ذريعي متحد ڪرڻ لاءِ اڀري. هڪ انقلابي شخصيت محب وطن صحافي [[جوزيپي ماتسيني]] هو، جنهن 1830ع واري ڏهاڪي ۾ سياسي تحريڪ [[نوجوان اٽلي]] جو بنياد وڌو؛ هو وحداني جمهوريه جو حامي هو ۽ وسيع قومپرست تحريڪ جي وڪالت ڪندو هو. 1847ع ۾ "[[اِل ڪانتو ديلي اطالياني]]" جي پهرين عوامي پرفارمنس ٿي، جيڪو 1946ع ۾ قومي ترانو بڻيو.<ref>{{Cite book|last1=Maiorino|first1=Tarquinio|last2=Marchetti Tricamo|first2=Giuseppe|last3=Zagami|first3=Andrea|title=Il tricolore degli italiani. Storia avventurosa della nostra bandiera|year=2002|publisher=Arnoldo Mondadori Editore|language=it|isbn=978-8-8045-0946-2|page=18}}; {{Cite web|title=Fratelli d'Italia|url=https://www.quirinale.it/page/inno|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20230426052752/https://www.quirinale.it/page/inno|archive-date=26 April 2023|access-date=1 October 2021|language=it}}</ref> {{Multiple image | align = right | image1 = Giuseppe Mazzini.jpg | width1 = 173 | image2 = Giuseppe Garibaldi 1861.jpg | width2 = 138 | footer = [[جوزيپي ماتسيني]] (کاٻي)، اطالوي انقلابي تحريڪ جو انتهائي اثرائتو اڳواڻ؛ ۽ [[جوزيپي گاريبالدي]] (ساڄي)، جديد دور جي عظيم ترين جرنيلن مان هڪ طور مشهور<ref name="scholar and patriot">{{cite web |url={{Google books|iWK7AAAAIAAJ |page=PA133 |keywords=Garibaldi+one+of+the+greatest+generals+of+modern+time |text= |plainurl=yes}}|title=Scholar and Patriot|publisher=Manchester University Press|via=Google Books}}</ref> ۽ ڏکڻ آمريڪا ۽ يورپ ۾ پنهنجي فوجي ڪارنامن سبب "ٻن جهانن جو هيرو" طور سڃاتو ويندڙ،<ref>{{Cite web|title=Giuseppe Garibaldi (Italian revolutionary)|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/225978/Giuseppe-Garibaldi|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140226091529/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/225978/Giuseppe-Garibaldi|archive-date=26 February 2014|access-date=6 March 2014}}</ref> جنهن ڪيترين فوجي مهمن ۾ وڙهيو، جيڪي [[اٽلي جو اتحاد|اطالوي اتحاد]] تائين پهتيون }} نوجوان اٽلي جو سڀ کان مشهور ميمبر انقلابي ۽ جنرل [[جوزيپي گاريبالدي]] هو،<ref>Denis Mack Smith, ''Modern Italy: A Political History'', (University of Michigan Press, 1997) p. 15. A literary echo may be found in the character of Giorgio Viola in Joseph Conrad's ''[[Nostromo]]''.</ref> جنهن ڏکڻ اٽلي ۾ اتحاد لاءِ جمهوري مهم جي اڳواڻي ڪئي. بهرحال، [[سارڊينيا جي بادشاهت (1720–1861)|سارڊينيا جي بادشاهت]] ۾ هائوس آف ساووي جي اطالوي بادشاهت، جنهن جي حڪومت [[ڪاميليو بينسو، ڪائونٽ آف ڪاوير]] هلائي رهيو هو، به متحد اطالوي رياست قائم ڪرڻ جا ارادا رکندي هئي. يورپ ۾ پکڙيل [[1848ع جا لبرل انقلاب|1848ع جي لبرل انقلابن]] جي پس منظر ۾، [[آسٽريا-هنگري|آسٽريا]] خلاف هڪ ناڪام [[پهرين اطالوي آزاديءَ جي جنگ]] جو اعلان ڪيو ويو. 1855ع ۾، سارڊينيا [[ڪريميائي جنگ]] ۾ برطانيا ۽ فرانس جو اتحادي بڻيو.<ref>Enrico Dal Lago, "Lincoln, Cavour, and National Unification: American Republicanism and Italian Liberal Nationalism in Comparative Perspective". ''The Journal of the Civil War Era'' 3#1 (2013): 85–113.; William L. Langer, ed., ''An Encyclopedia of World Cup History''. 4th ed. 1968. pp 704–7.</ref> سارڊينيا 1859ع جي [[ٻي اطالوي آزاديءَ جي جنگ]] ۾ فرانس جي مدد سان آسٽريائي سلطنت خلاف وڙهيو، جنهن جي نتيجي ۾ [[لومباردي]] آزاد ٿي. [[پلومبيئرز معاهدو|پلومبيئرز معاهدي]] جي بنياد تي، سارڊينيا [[ساووي]] ۽ [[نيس]] فرانس کي حوالي ڪيا، اهڙو واقعو جنهن [[نيسارڊ لڏپلاڻ]] جو سبب بڻيو.<ref>{{Cite web|date=28 August 2017|title="Un nizzardo su quattro prese la via dell'esilio" in seguito all'unità d'Italia, dice lo scrittore Casalino Pierluigi|url=https://www.montecarlonews.it/2017/08/28/notizie/argomenti/altre-notizie-1/articolo/un-nizzardo-su-quattro-prese-la-via-dellesilio-in-seguito-allunita-ditalia-dice-lo-scrittore.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200219165302/http://www.montecarlonews.it/2017/08/28/notizie/argomenti/altre-notizie-1/articolo/un-nizzardo-su-quattro-prese-la-via-dellesilio-in-seguito-allunita-ditalia-dice-lo-scrittore.html|archive-date=19 February 2020|access-date=14 May 2021|language=it}}</ref> 1860–1861ع ۾، گاريبالدي نيپلز ۽ سسلي ۾ اتحاد واري مهم جي اڳواڻي ڪئي.<ref>Mack Smith, Denis (1997). ''Modern Italy; A Political History''. Ann Arbor: The University of Michigan Press. {{ISBN|0-4721-0895-6}}.</ref> [[تيانو]] گاريبالدي ۽ [[وڪٽر ايمانوئل ٻيون]]، سارڊينيا جي آخري بادشاهه، جي مشهور ملاقات جو هنڌ هو، جنهن دوران گاريبالدي وڪٽر ايمانوئل سان هٿ ملايو ۽ کيس [[اٽلي جو بادشاهه]] ڪري سلام ڪيو. ڪاوير 1860ع ۾ گاريبالدي جي ڏکڻ اٽلي کي سارڊينيا جي بادشاهت سان اتحاد ۾ شامل ڪرڻ تي راضي ٿيو. ان سان سارڊينيا جي حڪومت کي 17 مارچ 1861ع تي [[اٽلي جي بادشاهت جو اعلان|متحد اطالوي بادشاهت جو اعلان]] ڪرڻ جي اجازت ملي،<ref>{{Cite news|date=17 March 2017|title=Everything you need to know about March 17th, Italy's Unity Day|url=https://www.thelocal.it/20170317/everything-to-know-about-march-17th-italys-unity-unification-risorgimento-day|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170617212538/https://www.thelocal.it/20170317/everything-to-know-about-march-17th-italys-unity-unification-risorgimento-day|archive-date=17 June 2017|access-date=17 July 2017}}</ref> ۽ وڪٽر ايمانوئل ٻيون ان جو پهريون بادشاهه بڻيو. 1865ع ۾ بادشاهت جي گادي تورين کان فلورينس منتقل ڪئي وئي. 1866ع ۾، وڪٽر ايمانوئل ٻيون، [[پروشيا]] سان اتحاد ڪندي [[آسٽرو-پروشين جنگ]] دوران، [[ٽين اطالوي آزاديءَ جي جنگ]] وڙهي، جنهن جي نتيجي ۾ اٽلي [[وينيتو|وينيتيا]] کي پاڻ ۾ شامل ڪيو. آخرڪار، 1870ع ۾، جڏهن فرانس [[فرانڪو-پروشين جنگ]] دوران روم ڇڏي ڏنو، اطالوين [[روم تي قبضو|پاپائي رياستن تي قبضو ڪيو]]، اتحاد مڪمل ٿيو، ۽ گادي روم منتقل ڪئي وئي.<ref name="scholar and patriot"/> === لبرل دور === {{Main|اٽلي جي بادشاهت|اطالوي ڊائاسپورا|اطالوي سلطنت|پهريين عالمي جنگ دوران اٽلي جي فوجي تاريخ}} {{Multiple image | align = right | image1 = VictorEmmanuel2.jpg | width1 = 125 | image2 = Camillo Benso Cavour di Ciseri.jpg | width2 = 141 | footer = [[وڪٽر ايمانوئل ٻيون]] (کاٻي) ۽ [[ڪاميليو بينسو، ڪائونٽ آف ڪاوير]] (ساڄي)، اتحاد جون اهم شخصيتون، ترتيبوار متحد اٽلي جا پهريان بادشاهه ۽ وزيراعظم بڻيا. }} سارڊينيا جو آئين 1861ع ۾ سڄي اٽلي تائين وڌايو ويو، ۽ نئين رياست لاءِ بنيادي آزاديون مهيا ڪيون ويون؛ پر چونڊ قانونن بي ملڪيت طبقن کي ٻاهر رکيو. نئين بادشاهت هڪ پارلياماني آئيني بادشاهت طور هلائي وئي، جنهن تي لبرلن جو غلبو هو. جيئن اتر اٽلي تيزيءَ سان صنعتي ٿيو، ڏکڻ ۽ اتر جا ڳوٺاڻا علائقا غير ترقي يافته ۽ وڌيڪ آبادي وارا رهيا، جنهن سبب لکين ماڻهو لڏپلاڻ ڪرڻ تي مجبور ٿيا ۽ [[اطالوي ڊائاسپورا|وڏي ۽ اثرائتي ڊائاسپورا]] کي هٿي ملي. [[اطالوي سوشلسٽ پارٽي]] طاقت ۾ وڌي، جنهن روايتي لبرل ۽ قدامت پسند اسٽيبلشمينٽ کي چئلينج ڪيو. 19هين صديءَ جي آخري ٻن ڏهاڪن ۾، اٽلي آفريڪا ۾ [[اطالوي اريٽريا|اريٽريا]]، [[اطالوي صوماليا|صوماليا]]، [[اطالوي ٽرپوليطانيا|ٽرپوليطانيا]] ۽ [[اطالوي سيرينيڪا|سيرينيڪا]] کي ماتحت ڪري [[اطالوي سلطنت|نوآبادياتي طاقت]] بڻجي ويو.<ref>{{Cite web |title=The Italian Colonial Empire |url=http://www.allempires.com/article/index.php?q=italian_colonial |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20120224012449/http://www.allempires.com/article/index.php?q=italian_colonial |archive-date=24 February 2012 |access-date=17 June 2012 |publisher=All Empires |quote=At its peak, just before WWII, the Italian Empire comprehended the territories of present time Italy, Albania, Rhodes, Dodecanese, Libya, Ethiopia, Eritrea, the majority of Somalia and the little concession of Tientsin in China}}</ref><ref>(Bosworth (2005), p. 49.)</ref> 1913ع ۾ مردن لاءِ عام ووٽ جو حق اختيار ڪيو ويو. [[پهريين عالمي جنگ]] کان اڳ واري دور تي [[جيوواني جيوليٽي]] جو غلبو رهيو، جيڪو 1892ع ۽ 1921ع جي وچ ۾ پنج ڀيرا وزيراعظم رهيو. [[File:Trento 3 novembre 1918.jpg|thumb|3 نومبر 1918ع تي، فاتح [[ويتوريو وينيتو جي جنگ]] کان پوءِ، [[ترنتو]] ۾ اطالوي گهوڙيسوار]] [[پهريين عالمي جنگ ۾ اٽلي جي شموليت|اٽلي 1915ع ۾ پهريين عالمي جنگ ۾ داخل ٿيو]]، جنهن جو مقصد قومي اتحاد کي مڪمل ڪرڻ هو، تنهنڪري تاريخ نويسيءَ جي نقطه نظر کان ان کي چوٿين اطالوي آزاديءَ جي جنگ به سمجهيو وڃي ٿو،<ref>{{Cite web|date=6 March 2015|title=Il 1861 e le quattro Guerre per l'Indipendenza (1848–1918) |url=http://www.piacenzaprimogenita150.it/index.php?it%2F176%2Fil-1861-e-le-quattro-guerre-per-lindipendenza-1848-1918|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20220319075828/http://www.piacenzaprimogenita150.it/index.php?it%2F176%2Fil-1861-e-le-quattro-guerre-per-lindipendenza-1848-1918|archive-date=19 March 2022|access-date=12 March 2021|language=it}}</ref> جيئن [[اٽلي جو اتحاد|اٽلي جي اتحاد]] جي پڄاڻي.<ref>{{Cite web|title=La Grande Guerra nei manifesti italiani dell'epoca|url=http://www.beniculturali.it/mibac/export/MiBAC/sito-MiBAC/Contenuti/MibacUnif/Eventi/visualizza_asset.html_1239896580.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20150923183754/http://www.beniculturali.it/mibac/export/MiBAC/sito-MiBAC/Contenuti/MibacUnif/Eventi/visualizza_asset.html_1239896580.html|archive-date=23 September 2015|access-date=12 March 2021|language=it}}; {{Cite book|last=Genovesi|first=Piergiovanni|url=https://books.google.com/books?id=_LntMIUOXngC&q=%22quarta+guerra+d%27indipendenza%22&pg=PA41|title=Il Manuale di Storia in Italia, di Piergiovanni Genovesi|date=11 June 2009|publisher=FrancoAngeli|isbn=978-8-8568-1868-0|language=it|access-date=12 March 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20240116110143/https://books.google.com/books?id=_LntMIUOXngC&q=%22quarta+guerra+d%27indipendenza%22&pg=PA41#v=snippet&q=%22quarta%20guerra%20d'indipendenza%22&f=false|archive-date=16 January 2024|url-status=live}}</ref> اٽلي، جيڪو ظاهري طور [[جرمن سلطنت|جرمن]] ۽ [[آسٽرو-هنگريائي]] سلطنتن سان [[ٽرپل الائنس (1882)|ٽرپل الائنس]] ۾ اتحادي هو، 1915ع ۾ [[پهريين عالمي جنگ جا اتحادي|اتحادين]] سان شامل ٿيو، ۽ [[لنڊن جو معاهدو (1915)|وعدي]] تحت پهريين عالمي جنگ ۾ داخل ٿيو، جنهن ۾ وڏن علائقائي فائدن جو واعدو شامل هو: اولهه [[انر ڪارنيولا]]، اڳوڻو [[آسٽريائي لٽرل]] ۽ [[دلماتيا]]، گڏوگڏ [[عثماني سلطنت]] جا ڪجهه حصا. اتحادي فتح ۾ ملڪ جي حصي سبب ان کي "[[بگ فور (پهريين عالمي جنگ)|بگ فور]]" طاقتن مان هڪ جي حيثيت ملي. فوج جي ٻيهر تنظيم ۽ جبري ڀرتي اطالوي فتحن جو سبب بڻيا. آڪٽوبر 1918ع ۾، اطالوين هڪ وڏي جارحاڻي مهم شروع ڪئي، جيڪا [[ويتوريو وينيتو جي جنگ]] ۾ فتح تي ختم ٿي.<ref>Burgwyn, H. James: ''Italian foreign policy in the interwar period, 1918–1940.'' Greenwood Publishing Group, 1997. p. 4. {{ISBN|0-2759-4877-3}}. Schindler, John R.: ''Isonzo: The Forgotten Sacrifice of the Great War.'' Greenwood Publishing Group, 2001. p. 303. {{ISBN|0-2759-7204-6}}. Mack Smith, Denis: ''Mussolini.'' Knopf, 1982. p. 31. {{ISBN|0-3945-0694-4}}.</ref> هن اطالوي محاذ تي جنگ جي پڄاڻي ڪئي، آسٽرو-هنگريائي سلطنت جي ٽٽڻ کي يقيني بڻايو، ۽ ٻن هفتن کان به گهٽ عرصي ۾ جنگ کي [[جرمني سان جنگبندي|ختم ڪرڻ]] ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو. جنگ دوران 650,000 کان وڌيڪ اطالوي سپاهي ۽ ايترا ئي عام شهري مارجي ويا،<ref>{{Cite book|last=Mortara|first=G|title=La Salute pubblica in Italia durante e dopo la Guerra|publisher=Yale University Press|year=1925|location=New Haven}}</ref> ۽ بادشاهت ڏيوالپڻي جي ڪناري تي هئي. [[سينٽ-جرمين-آن-لي جو معاهدو (1919)|سينٽ-جرمين-آن-لي جو معاهدو]] (1919) ۽ [[راپالو جو معاهدو (1920)|راپالو جو معاهدو]] (1920) [[ترنتينو]] ۽ [[ڏکڻ ٽائرول]]، [[جوليئن مارچ]]، [[استريا]]، [[ڪوارنر نار]] ۽ دلماتيا جي شهر [[زادار|زارا]] کي اٽلي ۾ شامل ڪرڻ جي اجازت ڏني. بعد واري [[روم جو معاهدو (1924)|روم جي معاهدي]] (1924) سبب [[فيومي]] اٽلي سان شامل ٿيو. اٽلي کي لنڊن جي معاهدي ۾ واعدو ڪيل ٻيا علائقا نه مليا، تنهنڪري [[بينيتو موسوليني]] هن نتيجي کي "[[ڪٽيل فتح]]" قرار ڏنو، جنهن [[فاشسٽ اٽلي (1922–1943)|اطالوي فاشزم جي اڀار]] ۾ مدد ڪئي. مورخ "ڪٽيل فتح" کي هڪ "سياسي افسانو" سمجهن ٿا، جنهن کي فاشسٽن [[اطالوي سامراجيت]] کي ڀڙڪائڻ لاءِ استعمال ڪيو.<ref>G.Sabbatucci, ''La vittoria mutilata'', in AA.VV., ''Miti e storia dell'Italia unita'', Il Mulino, Bologna 1999, pp.101–106</ref> اٽلي کي [[قومون جي ليگ]] جي ايگزيڪيوٽو ڪائونسل ۾ مستقل سيٽ ملي. === فاشسٽ حڪومت ۽ ٻي عالمي جنگ === {{Main|فاشسٽ اٽلي|ٻي عالمي جنگ دوران اٽلي جي فوجي تاريخ|اطالوي مهم (ٻي عالمي جنگ)|اٽلي ۾ هولوڪاسٽ}} [[File:Mussolini mezzobusto.jpg|thumb|upright=.7|left|فاشسٽ آمر [[بينيتو موسوليني]] پاڻ کي ''[[دوچي]]'' سڏائيندو هو ۽ 1922ع کان [[اٽلي ۾ فاشسٽ حڪومت جو زوال|1943ع ۾ پنهنجي معزولي]] تائين ملڪ تي حڪومت ڪئي.]] عظيم جنگ جي تباهي کان پوءِ پيدا ٿيل [[ٻه ڳاڙها سال|سوشلسٽ تحريڪن]]، جيڪي [[روسي انقلاب]] کان متاثر هيون، سڄي اٽلي ۾ جوابي انقلاب ۽ دٻاءُ جو سبب بڻيون. لبرل اسٽيبلشمينٽ، سوويت طرز جي انقلاب کان ڊڄندي، موسوليني جي اڳواڻي هيٺ ننڍي [[نيشنل فاشسٽ پارٽي]] جي حمايت شروع ڪئي. آڪٽوبر 1922ع ۾، نيشنل فاشسٽ پارٽي جي [[بليڪ شرٽس]] هڪ [[عوامي مظاهرو]] ۽ "[[روم ڏانهن مارچ]]" وارو ڪُو منظم ڪيو. بادشاهه [[وڪٽر ايمانوئل ٽيون]] موسوليني کي [[اٽلي جو وزيراعظم|وزيراعظم]] مقرر ڪيو، هٿياربند ٽڪراءَ کان سواءِ اقتدار فاشسٽن ڏانهن منتقل ڪندي.<ref>{{Cite book|last=Lyttelton|first=Adrian|title=The Seizure of Power: Fascism in Italy, 1919–1929 |date=2008|publisher=Routledge|isbn=978-0-4155-5394-0|location=New York|pages=75–77}}; {{Cite news|title=March on Rome {{!}} Italian history|url=https://www.britannica.com/event/March-on-Rome|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150504055509/http://www.britannica.com/EBchecked/topic/508871/March-on-Rome|archive-date=4 May 2015|access-date=25 July 2017|work=Encyclopædia Britannica}}</ref> موسوليني سياسي پارٽين تي پابندي وڌي ۽ ذاتي آزاديون گهٽايون، آمريت قائم ڪندي. انهن قدمن عالمي ڌيان حاصل ڪيو ۽ [[نازي جرمني]] ۽ [[شاهي جاپان]] ۾ ساڳين آمريتن کي متاثر ڪيو. [[فاشزم]] اطالوي قومپرستي ۽ سامراجيت تي ٻڌل هو، ۽ رومي ۽ [[وينسي سلطنت|وينسي سلطنتن]] جي ورثي جي بنياد تي [[ارڊينٽزم|ارڊينٽسٽ دعوائن]] وسيلي اطالوي ملڪيتن کي وڌائڻ چاهيندو هو.<ref>{{Cite book|last=Rodogno|first=Davide|author-link=Davide Rodogno|title=Fascism's European Empire: Italian Occupation during the Second World War|date=2006|publisher=Cambridge University Press|location=Cambridge, England|page=88}}; {{Cite book|last=Kallis|first=Aristotle A.|title=Fascist ideology: territory and expansionism in Italy and Germany, 1922–1945 |date=2000|publisher=Routledge|location=London, England; New York City, USA|pages=41}}; {{Cite book|last1=Ball|first1=Terence|title=The Cambridge History of Twentieth-Century Political Thought|last2=Bellamy|first2=Richard|pages=133}}; {{Cite book|last=Stephen J. Lee|url=https://books.google.com/books?id=u-mm5UDlzBEC&pg=PA157|title=European Dictatorships, 1918–1945 |date=2008|publisher=Routledge|isbn=978-0-4154-5484-1|pages=157–158|access-date=8 February 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20240211001320/https://books.google.com/books?id=u-mm5UDlzBEC&pg=PA157#v=onepage&q&f=false|archive-date=11 February 2024|url-status=live}}</ref> انهيءَ سبب فاشسٽ [[مداخلت پسند پرڏيهي پاليسي]] ۾ مصروف رهيا. 1935ع ۾، موسوليني [[ٻي اطالو-ابيسينيائي جنگ|ايٿوپيا تي حملو ڪيو]] ۽ [[اطالوي اوڀر آفريڪا]] قائم ڪيو، جنهن جي نتيجي ۾ عالمي اڪيلائي پيدا ٿي. اٽلي [[قومون جي ليگ]] مان نڪري ويو. پوءِ اٽلي [[اسٽيل جو معاهدو|نازي جرمني سان اتحاد]] ڪيو ۽ [[ٽرائيپارٽائيٽ پيڪٽ|جاپاني سلطنت]] سان گڏ ٿيو، ۽ [[اسپيني گهرو جنگ]] ۾ [[فرانسسڪو فرانڪو]] جي مضبوط حمايت ڪئي. اپريل 1939ع ۾، اٽلي [[البانيا تي اطالوي حملو|البانيا تي حملو ڪيو]]. اٽلي 10 جون 1940ع تي ٻي عالمي جنگ ۾ داخل ٿيو. ان تاريخ تائين فرانس عملي طور [[فرانس جي جنگ]] هارائي چڪو هو. مختلف وقتن تي، اطالوي [[برطانوي صومالي لينڊ تي اطالوي قبضو|برطانوي صومالي لينڊ]]، [[مصر تي اطالوي حملو|مصر]]، [[بلقان مهم (ٻي عالمي جنگ)|بلقان]] ۽ اوڀر محاذن تي اڳتي وڌيا. بهرحال، اهي [[اوڀر محاذ تي اطالوي شموليت|اوڀر محاذ]] سان گڏ [[اوڀر آفريقي مهم (ٻي عالمي جنگ)|اوڀر آفريقي]] ۽ [[اتر آفريقي مهم|اتر آفريقي]] مهمن ۾ شڪست کائي ويا، ۽ آفريڪا ۽ بلقان ۾ پنهنجا علائقا وڃائي ويٺا. [[اطالوي جنگي ڏوهه|اطالوي جنگي ڏوهن]] ۾ [[عدالت کان ٻاهر قتل]] ۽ [[نسلي صفائي]] شامل هئا،<ref>James H. Burgwyn (2004). [http://www.ingentaconnect.com/content/routledg/rmis/2004/00000009/00000003/art00005 General Roatta's war against the partisans in Yugoslavia: 1942] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130921054155/http://www.ingentaconnect.com/content/routledg/rmis/2004/00000009/00000003/art00005|date=21 September 2013}}, Journal of Modern Italian Studies, Volume 9, Number 3, pp. 314–329(16)</ref> جن ۾ لڳ ڀڳ 25,000 ماڻهن، خاص طور يوگوسلاوين، کي [[اطالوي حراستي ڪيمپ|اطالوي حراستي ڪيمپن]] ۽ ٻين هنڌن ڏانهن جلاوطن ڪيو ويو. [[يوگوسلاو پارٽيزنز]] جنگ دوران ۽ ان کان پوءِ نسلي اطالوي آبادي خلاف پنهنجا ڏوهه ڪيا، جن ۾ [[فوئبي قتل عام]] شامل هئا. جولاءِ 1943ع ۾ [[سسلي تي اتحادي حملو]] شروع ٿيو، جنهن 25 جولاءِ تي [[اٽلي ۾ فاشسٽ حڪومت جو زوال|فاشسٽ حڪومت جي خاتمي]] جو سبب بڻيو. بادشاهه [[وڪٽر ايمانوئل ٽيون]] جي حڪم سان موسوليني کي معزول ۽ گرفتار ڪيو ويو. 3 سيپٽمبر تي، اٽلي [[ڪاسيبلي جي جنگبندي]] تي صحيح ڪئي،<!-- it became effective on 8 Sept---> جنهن برطانيا ۽ آمريڪا سان جنگ ختم ڪئي. جرمن، اطالوي فاشسٽن جي مدد سان، اتر ۽ وچ اٽلي تي ڪنٽرول حاصل ڪرڻ ۾ ڪامياب ٿيا ([[آپريشن آڪسي]]). ملڪ جنگ جو ميدان رهيو، جڏهن ته اتحادي ڏکڻ کان اڳتي وڌندا رهيا. [[File:01 partigiani a milano1.jpg|thumb|اپريل 1945ع ۾ [[اٽلي جي آزادي]] تائين پهچندڙ آخري بغاوت دوران ميلان ۾ [[اطالوي مزاحمتي تحريڪ|اطالوي پارٽيزن]]]] اتر ۾، جرمنن [[اطالوي سماجي جمهوريه]] (RSI) قائم ڪئي، جيڪا هڪ نازي [[ڪٺ پتلي رياست]] ۽ [[سهڪاريت پسند|سهڪاريت پسند]] حڪومت هئي، جنهن ۾ موسوليني کي جرمن پيراٽروپرن طرفان [[گران ساسو ريڊ|بچائڻ]] کان پوءِ اڳواڻ مقرر ڪيو ويو. اطالوي فوجن جو باقي حصو [[اطالوي هم جنگي فوج]] ۾ منظم ڪيو ويو، جنهن اتحادي طاقتن سان گڏ وڙهيو، جڏهن ته موسوليني سان وفادار ٻيون اطالوي فوجون [[نيشنل ريپبلڪن آرمي]] ۾ جرمنن سان گڏ وڙهڻ لاءِ چونڊيو. جرمن فوجن، RSI جي سهڪار سان، قتل عام ڪيا ۽ هزارين يهودين کي موت جي ڪيمپن ڏانهن جلاوطن ڪيو. جنگبندي کان پوءِ واري دور ۾ [[اطالوي مزاحمت]] اڀري، جنهن [[آپريشن آڪسي|نازي جرمن قابضن]] ۽ سهڪاريت پسندن خلاف گوريلا جنگ وڙهي.<ref>G. Bianchi, ''La Resistenza'', in: AA.VV., ''Storia d'Italia'', vol. 8, pp. 368–369.</ref> هن دور جو هڪ پاسو [[اطالوي گهرو جنگ]] هو، ڇاڪاڻ⁠تہ پارٽيزنن ۽ فاشسٽ RSI فوجن جي وچ ۾ ويڙهه ٿي.<ref>{{Cite web|title=Storia della guerra civile in Italia|url=http://www.istitutobiggini.it/storia_pisano.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20221013183444/https://www.istitutobiggini.it/storia_pisano.pdf|archive-date=13 October 2022|access-date=28 August 2023}}; See the books from Italian historian [[Giorgio Pisanò]] ''Storia della guerra civile in Italia'', 1943–1945, 3 voll., Milano, FPE, 1965 and the book ''L'Italia della guerra civile'' ("Italy of civil war"), published in 1983 by the Italian writer and journalist [[Indro Montanelli]] as the fifteen volume of the ''Storia d'Italia'' ("History of Italy") by the same author.</ref><ref>{{Cite book|last=Pavone|first=Claudio|title=Una guerra civile. Saggio storico sulla moralità della Resistenza|date=1991|publisher=Bollati Boringhieri|isbn=8-8339-0629-9|location=Torino|page=238|language=it}}</ref> اپريل 1945ع ۾، جڏهن شڪست ويجهي هئي، موسوليني اتر طرف ڀڄڻ جي ڪوشش ڪئي،<ref>{{Citation|last=Viganò|first=Marino|title=Un'analisi accurata della presunta fuga in Svizzera|date=2001|work=Nuova Storia Contemporanea|volume=3|language=it}}</ref> پر پارٽيزنن هٿان پڪڙيو ويو ۽ [[بينيتو موسوليني جو موت|فوري طور قتل ڪيو ويو]].<ref>{{Cite news|date=28 April 1945|title=1945: Italian partisans kill Mussolini |url=https://news.bbc.co.uk/onthisday/hi/dates/stories/april/28/newsid_3564000/3564529.stm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20111126075555/http://news.bbc.co.uk/onthisday/hi/dates/stories/april/28/newsid_3564000/3564529.stm|archive-date=26 November 2011|access-date=17 October 2011|publisher=BBC News}}</ref> دشمنيون 29 اپريل 1945ع تي ختم ٿيون، [[ڪازيرتا جي هٿيار ڦٽا ڪرڻ|جڏهن اٽلي ۾ جرمن فوجن هٿيار ڦٽا ڪيا]]. جنگ ۾ لڳ ڀڳ اڌ ملين اطالوي مارجي ويا،<ref>{{Cite encyclopedia|title=Italy – Britannica Online Encyclopedia|encyclopedia=Encyclopædia Britannica|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297474/Italy|access-date=2 August 2010|archive-url=https://web.archive.org/web/20120306095718/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297474/Italy|archive-date=6 March 2012|url-status=live}}</ref> سماج ورهائجي ويو، ۽ معيشت لڳ ڀڳ تباهه ٿي وئي؛ 1944ع ۾ في فرد آمدني 1900ع کان پوءِ سڀ کان هيٺين سطح تي هئي.<ref>{{Cite book|title=Liberal and fascist Italy, 1900–1945 |date=2002|publisher=Oxford University Press|editor-last=Lyttelton|editor-first=Adrian|page=13}}</ref> جنگ کان پوءِ اطالوي جمهوريت پسندي ٻيهر اڀري، جنهن [[1946ع اطالوي اداراتي ريفرنڊم]] ڏانهن واٽ هموار ڪئي.<ref>{{Cite encyclopedia|title=Italia|encyclopedia=Dizionario enciclopedico italiano|publisher=[[Treccani]]|date=1970|volume=VI|page=456|language=it}}</ref> === جمهوري دور === {{Main|اطالوي جمهوريه جي تاريخ}} اٽلي 2 جون تي ٿيل 1946ع جي ريفرنڊم کان پوءِ جمهوريه بڻيو،<ref>{{Cite AV media|url=https://archive.org/details/1946-06-06_Damage_Foreshadows_A-Bomb_Test|title=Damage Foreshadows A-Bomb Test, 1946/06/06 (1946) |publisher=[[Universal Newsreel]]|year=1946|access-date=22 February 2012}}</ref> اهو ڏينهن ان کان پوءِ ''[[جمهوريه جو عيد]]'' طور ملهايو وڃي ٿو. اها پهريون ڀيرو هئي جو عورتن قومي سطح تي ووٽ ڏنو.<ref>{{Cite web|title=Italia 1946: le donne al voto, dossier a cura di Mariachiara Fugazza e Silvia Cassamagnaghi |url=http://www.insmli.it/pubblicazioni/35/Voto%20donne%20versione%20def.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110520041048/http://www.insmli.it/pubblicazioni/35/Voto%20donne%20versione%20def.pdf|archive-date=20 May 2011|access-date=30 May 2011}}; {{Cite news|title=La prima volta in cui le donne votarono in Italia, 75 anni fa|url=https://www.ilpost.it/2021/03/10/primo-voto-italia-donne-10-marzo-1946|access-date=24 August 2021|work=Il Post|date=10 March 2021|language=it-IT|archive-date=23 August 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210823162103/https://www.ilpost.it/2021/03/10/primo-voto-italia-donne-10-marzo-1946|url-status=live}}</ref> وڪٽر ايمانوئل ٽئين جي پٽ، [[امبيرتو ٻيون]]، کي تخت ڇڏڻ تي مجبور ڪيو ويو. [[اٽلي جو آئين|جمهوري آئين]] 1948ع ۾ منظور ڪيو ويو. [[اٽلي ۽ اتحادي طاقتن جي وچ ۾ پيرس جو معاهدو]] تحت، [[ايڊرياٽڪ سمنڊ]] جي ڀرسان علائقا [[سوشلسٽ وفاقي جمهوريه يوگوسلاويا|يوگوسلاويا]] سان شامل ڪيا ويا، جنهن جي نتيجي ۾ [[استريائي-دلماتيني لڏپلاڻ]] ٿي، جنهن ۾ لڳ ڀڳ 300,000 [[استريائي اطالوي|استريائي]] ۽ [[دلماتيني اطالوي]] لڏي ويا.<ref>{{Cite web|last=Tobagi|first=Benedetta|title=La Repubblica italiana {{!}} Treccani, il portale del sapere|url=http://www.treccani.it/scuola/lezioni/storia/la_repubblica_italiana.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20160305001726/http://www.treccani.it/scuola/lezioni/storia/la_repubblica_italiana.html|archive-date=5 March 2016|access-date=28 January 2015|publisher=Treccani.it}}</ref> اٽلي پنهنجون سڀ نوآبادياتي ملڪيتون وڃايون، جنهن سان [[اطالوي سلطنت]] ختم ٿي. [[File:Alcide de Gasperi 2.jpg|thumb|upright=.7|[[الچيدي دي گاسپري]]، جمهوريه جو [[اٽلي جي وزيراعظمن جي فهرست|پهريون]] [[اٽلي جو وزيراعظم]] ۽ [[يورپي يونين جا باني پيءُ|يورپي يونين جي باني پيئرن]] مان هڪ]] ڪميونسٽ قبضي جي خوف [[1948ع جي اطالوي عام چونڊن]] ۾ فيصلائتو ڪردار ادا ڪيو، جتي [[ڪرسچن ڊيموڪريسي (اٽلي)|ڪرسچن ڊيموڪريٽن]]، [[الچيدي دي گاسپري]] جي اڳواڻي هيٺ، وڏي اڪثريت سان فتح حاصل ڪئي.<ref>{{Cite book|last1=Lawrence S. Kaplan|url=https://books.google.com/books?id=UV-ti1sYcbcC|title=NATO 1948: The Birth of the Transatlantic Alliance |last2=Morris Honick|date=2007|publisher=Rowman & Littlefield|isbn=978-0-7425-3917-4|pages=52–55|access-date=5 January 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20240116110143/https://books.google.com/books?id=UV-ti1sYcbcC|archive-date=16 January 2024|url-status=live}}; {{Cite book|author=Robert Ventresca|title=From Fascism to Democracy: Culture and Politics in the Italian Election of 1948 |publisher=University of Toronto Press|date=2004|pages=236–37}}</ref> نتيجي طور، 1949ع ۾ اٽلي [[نيٽو]] جو ميمبر بڻيو. [[مارشل پلان]] معيشت کي بحال ڪيو، جنهن 1960ع واري ڏهاڪي جي آخر تائين هڪ اهڙو دور ڏٺو جيڪو [[اطالوي معاشي معجزو]] جي نالي سان مشهور آهي. 1950ع واري ڏهاڪي ۾ اٽلي [[يورپي برادرين]] جو باني ملڪ بڻيو، جيڪي بعد ۾ يورپي يونين جو بنياد بڻيون. 1960ع واري ڏهاڪي جي آخر کان 1980ع واري ڏهاڪي جي شروعات تائين، ملڪ ''[[ليڊ جا سال (اٽلي)|ليڊ جا سال]]'' نالي دور مان گذريو، جيڪو معاشي مشڪلاتن، خاص طور تي [[1973ع جو تيل بحران]]، سماجي تڪرارن ۽ دهشتگرد حملا ۽ قتل عام جي واقعن سان نمايان هو.<ref>{{Cite web|year=1995|title=Commissione parlamentare d'inchiesta sul terrorismo in Italia e sulle cause della mancata individuazione dei responsabili delle stragi (Parliamentary investigative commission on terrorism in Italy and the failure to identify the perpetrators)|url=http://www.isn.ethz.ch/php/documents/collection_gladio/report_ital_senate.pdf|archive-url=https://web.archive.org/web/20060819211212/http://www.isn.ethz.ch/php/documents/collection_gladio/report_ital_senate.pdf|archive-date=19 August 2006|access-date=2 May 2006|language=it}}; {{In lang|en|it|fr|de}} {{Cite web|title=Secret Warfare: Operation Gladio and NATO's Stay-Behind Armies|url=http://www.isn.ethz.ch/php/collections/coll_gladio.htm#Documents|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20060425182721/http://www.isn.ethz.ch/php/collections/coll_gladio.htm|archive-date=25 April 2006|access-date=2 May 2006|publisher=Swiss Federal Institute of Technology / International Relation and Security Network}}; {{Cite web|date=24 June 2000|title=Clarion: Philip Willan, Guardian, 24 June 2000, p. 19 |url=http://www.cambridgeclarion.org/press_cuttings/us.terrorism_graun_24jun2000.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100329113138/http://www.cambridgeclarion.org/press_cuttings/us.terrorism_graun_24jun2000.html|archive-date=29 March 2010|access-date=24 April 2010|publisher=Cambridgeclarion.org}}</ref> معيشت ٻيهر بحال ٿي ۽ اٽلي 1970ع واري ڏهاڪي ۾ [[جي-7]] ۾ شامل ٿيڻ کان پوءِ دنيا جي پنجين وڏي صنعتي قوم بڻجي ويو. بهرحال، قومي قرض مجموعي ملڪي پيداوار (GDP) جي 100 سيڪڙو کان به وڌي ويو. 1992ع ۽ 1993ع جي وچ ۾، حڪومت جي نون مافيا مخالف قدمن جي نتيجي ۾ اٽلي [[سسلين مافيا]] طرفان ڪيل دهشتگرد حملن کي منهن ڏنو.<ref>{{Cite web|date=8 March 2012|title=New Arrests for Via D'Amelio Bomb Attack|url=https://www.corriere.it/International/english/articoli/2012/03/08/borsellino.shtml|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20121013204755/http://www.corriere.it/International/english/articoli/2012/03/08/borsellino.shtml|archive-date=13 October 2012|access-date=9 February 2019|website=Corriere della Sera}}</ref> ووٽر، جيڪي سياسي جمود، وڏي عوامي قرضي ۽ [[اٽلي ۾ بدعنواني|بدعنواني]] کان مايوس هئا، جيڪا [[ماني پوليتي|صاف هٿن]] واري جاچ ذريعي ظاهر ٿي، بنيادي سڌارن جو مطالبو ڪرڻ لڳا. ڪرسچن ڊيموڪريٽ، جيڪي لڳ ڀڳ 50 سالن تائين حڪومت ڪندا رهيا هئا، بحران جو شڪار ٿيا ۽ ٽٽي مختلف ڌڙن ۾ ورهائجي ويا.<ref>The so-called "Second Republic" was born by forceps: not with a revolt of Algiers, but formally under the same Constitution, with the mere replacement of one ruling class by another: {{Cite journal|last=Buonomo|first=Giampiero|year=2015|title=Tovaglie pulite|journal=Mondoperaio Edizione Online}}</ref> ڪميونسٽن پاڻ کي هڪ [[سماجي جمهوريت پسند]] قوت طور ٻيهر منظم ڪيو. 1990ع ۽ 2000ع واري ڏهاڪن دوران، [[مرڪز-ساڄي اتحاد (اٽلي)|مرڪز-ساڄي اتحاد]] (جنهن تي ميڊيا جي واپاري شخصيت [[سلويو برلسڪوني]] جو غلبو هو) ۽ [[مرڪز-کاٻي اتحاد (اٽلي)|مرڪز-کاٻي اتحاد]] (جنهن جي اڳواڻي پروفيسر [[رومانو پروڊي]] ڪندو هو) باري باري حڪومت ڪندا رهيا. 21هين صديءَ جي شروعات ۾، اٽلي سياسي ۽ معاشي عدم استحڪام جي هڪ ڊگهي دور مان گذريو، جيڪو بين الاقوامي بحرانن کان گهڻو متاثر ٿيو. 2008ع ۾ شروع ٿيندڙ [[عظيم معاشي بحران]] جا اثر ملڪ جي معيشت ۽ عوامي ماليات تي گهرا پيا، جنهن جي نتيجي ۾ [[سخت مالي پاليسيون]] اختيار ڪيون ويون ۽ استحڪام ۽ عالمي اعتبار کي يقيني بڻائڻ لاءِ [[ٽيڪنوڪريٽ]] يا وسيع اتحادي حڪومتن تي وڌيڪ ڀروسو ڪيو ويو.<ref>{{Cite news|last=Hooper|first=John|date=16 November 2011|title=Mario Monti appoints technocrats to steer Italy out of economic crisis|url=https://www.theguardian.com/world/2011/nov/16/mario-monti-technocratic-cabinet-italy|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200319230844/https://www.theguardian.com/world/2011/nov/16/mario-monti-technocratic-cabinet-italy|archive-date=19 March 2020|access-date=19 March 2020|work=The Guardian}}</ref> [[File:Imigrantes salvos no Mar Mediterrâneo - SALVAMAR 2015 (52149723177).jpg|300px|thumb|[[غير قانوني مهاجر]]، جيڪي 5 سيپٽمبر 2015ع تي [[ڪاتانيا]] جي اطالوي بندرگاهه ڏانهن [[بحر روم]] ذريعي سفر ڪري رهيا آهن]] 2010ع واري ڏهاڪي دوران، نئين وزيراعظم [[ماتيو رينزي]] طرفان ادارتي سڌارا متعارف ڪرائڻ جون ڪوششون ڪيون ويون، جن جو مقصد سياسي نظام کي وڌيڪ مؤثر بڻائڻ ۽ انتظامي شاخ کي مضبوط ڪرڻ هو، پر اهي تجويزون [[2016ع جو اطالوي آئيني ريفرنڊم]] ۾ رد ٿي ويون.<ref>{{Cite news|date=12 December 2016|title=New Italian PM Paolo Gentiloni sworn in|url=https://www.bbc.co.uk/news/world-europe-38295549|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20191129122857/https://www.bbc.co.uk/news/world-europe-38295549|archive-date=29 November 2019|access-date=19 March 2020|publisher=BBC News}}</ref> ساڳئي وقت، [[يورپي مهاجر بحران]] اٽلي کي [[يورپي يونين]] ۾ داخل ٿيڻ جي هڪ اهم مرڪزي دروازي جي حيثيت ڏني، ڇاڪاڻ⁠تہ وڏي تعداد ۾ مهاجر ۽ پناهه گهرندڙ [[بحر روم]] رستي يورپ پهتا،<ref>{{Cite news|date=21 May 2018|title=What will Italy's new government mean for migrants?|url=https://www.thelocal.it/20180521/what-will-italys-new-government-mean-for-migrants|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190401231010/https://www.thelocal.it/20180521/what-will-italys-new-government-mean-for-migrants|archive-date=1 April 2019|access-date=8 June 2018|work=The Local Italy}}</ref> خاص طور تي سب-صحارا آفريڪا مان.<ref>{{Cite news|date=18 July 2017|title=African migrants fear for future as Italy struggles with surge in arrivals|url=https://www.reuters.com/article/us-italy-migrants-africa/african-migrants-fear-for-future-as-italy-struggles-with-surge-in-arrivals-idUSKBN1A30QD|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190402002627/https://www.reuters.com/article/us-italy-migrants-africa/african-migrants-fear-for-future-as-italy-struggles-with-surge-in-arrivals-idUSKBN1A30QD|archive-date=2 April 2019|access-date=8 June 2018|work=Reuters}}</ref> هن صورتحال جا اهم سماجي ۽ سياسي اثر ٿيا، جنهن سبب اميگريشن بابت عوامي بحث وڌيو ۽ [[عوام پسند]] سياسي پارٽين جي حمايت ۾ واڌ آئي.<ref>{{Cite news|title=Italy starts to show the strains of migrant influx|url=http://www.thelocal.it/20150519/migrant-surge-tests-italys-humanitarian-instincts|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170429061446/https://www.thelocal.it/20150519/migrant-surge-tests-italys-humanitarian-instincts|archive-date=29 April 2017|access-date=10 January 2017|work=[[The Local]]}}; {{Cite news|title=Italy's far right jolts back from dead|url=http://www.politico.eu/article/italys-other-matteo-salvini-northern-league-politicians-media-effettosalvini|access-date=10 January 2017|work=Politico|date=3 February 2016|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170119122156/http://www.politico.eu/article/italys-other-matteo-salvini-northern-league-politicians-media-effettosalvini|archive-date=19 January 2017}}</ref><ref>{{Cite news|date=24 May 2018|title=Opinion – The Populists Take Rome|url=https://www.nytimes.com/2018/05/24/opinion/populists-rome-five-star-movement.html|url-access=subscription|url-status=live|archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20220103/https://www.nytimes.com/2018/05/24/opinion/populists-rome-five-star-movement.html|archive-date=3 January 2022|access-date=2 June 2018|work=The New York Times}}{{Cbignore}}</ref> [[اٽلي ۾ ڪووڊ-19 وبا|ڪووڊ-19 وبا]]، جيڪا 2020ع ۾ شروع ٿي، ملڪ جي عوامي صحت ۽ معاشي ڪارڪردگي کي سخت متاثر ڪيو، ۽ اڳ ۾ موجود ڍانچائي ڪمزورين کي وڌيڪ نمايان بڻايو.<ref>{{Cite news|last=Ellyatt|first=Holly|date=19 March 2020|title=Italy's lockdown will be extended, prime minister says as death toll spikes and hospitals struggle|url=https://www.cnbc.com/2020/03/19/italys-death-rate-reaches-record-high-hospitals-in-lombardy-struggle.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20200319084719/https://www.cnbc.com/2020/03/19/italys-death-rate-reaches-record-high-hospitals-in-lombardy-struggle.html|archive-date=19 March 2020|access-date=19 March 2020|publisher=CNBC}}</ref> ان جي جواب ۾، [[اٽلي ۾ ڪووڊ-19 لاڪ ڊائون|غير معمولي قدم اختيار ڪيا ويا]] ته جيئن معيشت کي سهارو ملي سگهي، جن مان ڪيترائي يورپي سطح تي گڏيل طور هم آهنگ ڪيا ويا.<ref>[https://www.agi.it/economia/news/2020-04-14/coronavirus-fmi-crisi-economica-8331041/ L'Italia pagherà il conto più salato della crisi post-epidemia] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20200527124958/https://www.agi.it/economia/news/2020-04-14/coronavirus-fmi-crisi-economica-8331041|date=27 May 2020}}, AGI</ref><ref>{{Cite web|date=12 February 2021|title=Mario Draghi's new government to be sworn in on Saturday|url=http://www.theguardian.com/world/2021/feb/12/mario-draghis-new-italian-government-to-be-sworn-in-on-saturday|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210419104552/https://www.theguardian.com/world/2021/feb/12/mario-draghis-new-italian-government-to-be-sworn-in-on-saturday|archive-date=19 April 2021|access-date=19 February 2021|website=The Guardian}}</ref> 2022ع ۾، [[جورجيا ميلوني]] اٽلي جي پهرين خاتون وزيراعظم طور حلف کنيو.<ref>{{Cite news|date=21 October 2022|title=Who is Giorgia Meloni? The rise to power of Italy's new far-right PM|url=https://www.bbc.com/news/world-europe-63351655|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20221024023546/https://www.bbc.com/news/world-europe-63351655|archive-date=24 October 2022|access-date=24 October 2022|publisher=BBC News}}</ref> == جاگرافي == {{Main|اٽلي جي جاگرافي}} {{Further|اٽلي جي ارضيات|اٽلي ۾ آتش فشاني سرگرمي|اٽلي جي دريائن جي فهرست|اٽلي جي ڍنڍن جي فهرست|اٽلي جي ٻيٽن جي فهرست|اٽلي (جاگرافيائي علائقو)}} [[File:Italy relief location map.jpg|thumb|اٽلي جو جاگرافيائي اُڀار وارو نقشو]] اٽلي، جنهن جو علائقو گهڻي حد تائين [[اٽلي (جاگرافيائي علائقو)|ساڳئي نالي واري جاگرافيائي علائقي]] سان ملي ٿو،<ref name="Treccani">{{Citation |title=Italia |volume=VI |page=413 |year=1970 |publisher=[[Treccani]] |language=it |encyclopedia=Dizionario enciclopedico italiano}}</ref> [[ڏکڻ يورپ]] ۾ واقع آهي<ref>{{Cite web |title=Southern Europe, a peninsula extending into the central Mediterranean Sea, northeast of Tunisia |url=https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20210701235642/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy |archive-date=1 July 2021 |access-date=17 August 2021 |website=The World Factbook |publisher=Central Intelligence Agency}}</ref> (۽ [[اولهه يورپ]] جو حصو پڻ سمجهيو ويندو آهي{{efn|name=WE}})، [[35هين اتر متوازي|35° اتر]] ۽ [[47° اتر]] ويڪرائي ڦاڪن، ۽ [[6هين اوڀر نصف النهار|6° اوڀر]] ۽ [[19هين اوڀر نصف النهار|19° اوڀر]] ڊگهائي ڦاڪن جي وچ ۾. اتر ۾، اولهه کان اوڀر طرف، اٽلي جون سرحدون [[فرانس]]، [[سوئٽزرلينڊ]]، [[آسٽريا]] ۽ [[سلووينيا]] سان ملن ٿيون، ۽ تقريباً [[الپس]] جي آبي ورهاست واري حد تائين پکڙيل آهن، جنهن ۾ [[پو ماٿري]] ۽ [[وينيسيائي ميدان]] شامل آهن. ملڪ [[اطالوي اپٻيٽ]]، [[سسلي]] ۽ [[سارڊينيا]] (جيڪي [[بحر روم]] جا سڀ کان وڏا ٻيٽ آهن)، ۽ [[اٽلي جي ٻيٽن جي فهرست|ڪيترن ننڍن ٻيٽن]] تي مشتمل آهي.<ref name="Treccani" /> اٽلي جا ڪي علائقا الپائن حوض کان ٻاهر به پکڙيل آهن، ۽ ڪجهه ٻيٽ [[يوروشيا]] جي براعظمي کنڊ کان ٻاهر واقع آهن. ملڪ جو ڪل پکيڙ {{Convert|301230|km2|0|abbr=out}} آهي، جنهن مان {{Convert|294020|km2|0|abbr=on}} خشڪي ۽ {{Convert|7210|km2|0|abbr=on}} پاڻي آهي.<ref name="Area">{{Cite web|date=30 October 2014|title=Principali dimensioni geostatistiche e grado di urbanizzazione del Paese|url=https://www.istat.it/it/archivio/137001|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141117054950/https://www.istat.it/it/archivio/137001|archive-date=17 November 2014|access-date=22 March 2019|website=istat.it}}</ref> ٻيٽن سميت، اٽلي جي سامونڊي ڪناري جي ڊيگهه {{Convert|7600|km|0|abbr=off}} آهي، جيڪا [[بحر روم]]، [[ليگورين سمنڊ]]، [[ٽيرينين سمنڊ]]، [[آئيونين سمنڊ]]<ref>{{Cite book|url=https://iho.int/uploads/user/pubs/standards/s-23/S-23_Ed3_1953_EN.pdf|title=Limits of Oceans and Seas|publisher=[[Organisation hydrographique internationale]]|year=1953|edition=3rd|access-date=28 December 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20111008191433/http://www.iho.int/iho_pubs/standard/S-23/S-23_Ed3_1953_EN.pdf|archive-date=8 October 2011|issue=28}}</ref> ۽ [[ايڊرياٽڪ سمنڊ]] سان لڳي ٿي.{{Sfn|Cushman-Roisin|Gačić|Poulain|2001|pp=1–2}} فرانس سان سرحد {{Convert|488|km|0|abbr=on}}، سوئٽزرلينڊ سان {{Convert|740|km|0|abbr=on}}، آسٽريا سان {{Convert|430|km|0|abbr=on}} ۽ سلووينيا سان {{Convert|232|km|0|abbr=on}} ڊگهي آهي. [[سان مارينو]] ۽ [[ويٽيڪن سٽي]] (دنيا جو سڀ کان ننڍو ملڪ ۽ [[هولي سي]] جي انتظام هيٺ عالمي [[ڪيٿولڪ چرچ]] جو مرڪز) اٽلي جي اندر واقع [[انڪليو]] آهن،<ref>{{Cite encyclopedia|year=2012|title=San Marino|encyclopedia=Encyclopædia Britannica|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/521449/San-Marino|access-date=1 March 2011|archive-url=https://web.archive.org/web/20110511180105/http://www.britannica.com/EBchecked/topic/521449/San-Marino|archive-date=11 May 2011|url-status=live}}; {{Cite news|url=https://www.bbc.com/news/world-europe-17994868|title=Vatican country profile|year=2018|publisher=BBC News|access-date=24 August 2018|archive-date=25 August 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20180825011001/https://www.bbc.com/news/world-europe-17994868|url-status=live}}</ref> جڏهن ته [[ڪامپيوني ڊي اٽاليا]] سوئٽزرلينڊ جي اندر واقع هڪ اطالوي [[ايڪسڪليو]] آهي.<ref>{{Cite web|title=Democracy in Figures|url=http://demo.istat.it/index_e.php|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210126215040/http://demo.istat.it/index_e.php|archive-date=26 January 2021|access-date=28 May 2021|website=[[Italian National Institute of Statistics]]}}</ref> سان مارينو سان سرحد {{Convert|39|km|0|abbr=on}} ۽ ويٽيڪن سٽي سان {{Convert|3.2|km|1|abbr=on}} ڊگهي آهي.<ref name=Area/> [[File:Monte Bianco DSF1243-m.jpg|thumb|[[مونٽي بيانڪو]] (مون بلان)، [[اوستا وادي]] ۾، جيڪو [[يورپي يونين]] جو سڀ کان اوچو مقام آهي]] اٽلي جي 35 سيڪڙو کان وڌيڪ زمين جبلن تي مشتمل آهي.<ref name="eug92">{{Cite book|last=Riganti|first=dir. da Alberto|title=Enciclopedia universale Garzanti.|publisher=Garzanti|year=1991|isbn=8-8115-0459-7|edition=Nuova ed. aggiornata e ampliata.|location=Milano}}</ref> [[اپينائن جبل]] اپٻيٽ جي مرڪزي ريڙهه آهن، جڏهن ته [[الپس]] اترين سرحد جو وڏو حصو ٺاهين ٿا، جتي اٽلي جو سڀ کان اوچو مقام [[مونٽي بيانڪو]] (مون بلان) جي چوٽيءَ تي {{Cvt|4810|m|ft}} جي اوچائي تي واقع آهي. ٻيا مشهور جبل [[مونٽي چيروينو]] (ميٽرهورن) ۽ [[ڊولومائيٽس]] آهن. اٽلي جا ڪيترائي حصا [[اٽلي ۾ آتش فشاني سرگرمي|آتش فشاني اصل]] جا آهن. ڏکڻ جا گهڻا ننڍا ٻيٽ ۽ ٻيٽ-گروهه [[آتش فشاني ٻيٽ]] آهن. فعال آتش فشانن ۾ [[ايٽنا جبل]] (سسلي ۾ ۽ يورپ جو سڀ کان وڏو فعال آتش فشان)، [[ولڪانو]]، [[اسٽرومبولي]] ۽ [[ويسوويس]] شامل آهن. اٽلي جون اڪثر [[اٽلي جون دريائون|دريائون]] [[ايڊرياٽڪ سمنڊ]] يا [[ٽيرينين سمنڊ]] ۾ ڇوڙ ڪن ٿيون.<ref>{{Cite web|title=List of Italian rivers|url=http://www.comuni-italiani.it/fiumi|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170916010640/http://www.comuni-italiani.it/fiumi|archive-date=16 September 2017|access-date=30 July 2018|publisher=comuni-italiani.it}}</ref> سڀ کان ڊگهي درياهه [[پو درياهه]] آهي، جيڪو الپس مان نڪري [[پادان ميدان]] مان گذري [[ايڊرياٽڪ سمنڊ]] ۾ ڇوڙ ڪري ٿو.<ref>{{Cite magazine|last=Zwingle|first=Erla|date=May 2002|title=Italy's Po River Punished for centuries by destructive floods, northern Italians stubbornly embrace their nation's longest river, which nurtures rice fields, vineyards, fisheries – and legends|url=http://ngm.nationalgeographic.com/ngm/0205/feature6|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20071223133709/http://ngm.nationalgeographic.com/ngm/0205/feature6|archive-date=23 December 2007|access-date=6 April 2009|magazine=National Geographic}}</ref> [[پو ماٿري]] ملڪ جو سڀ کان وڏو ميدان آهي، جنهن جو پکيڙ {{Convert|46000|km2|abbr=on}} آهي، ۽ ملڪ جي 70 سيڪڙو کان وڌيڪ هيٺاهين زمينن تي مشتمل آهي.<ref name=eug92/> سڀ کان وڏيون ڍنڍون، وڏي کان ننڍي ترتيب سان، [[گاردا ڍنڍ]]، [[ماجوري ڍنڍ]] ۽ [[ڪومو ڍنڍ]] آهن.<ref>{{Cite web|title=Morphometric and hydrological characteristics of some important Italian lakes|url=http://www.iii.to.cnr.it/limnol/cicloac/lagit.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20100205043503/http://www.iii.to.cnr.it/limnol/cicloac/lagit.htm|archive-date=5 February 2010|access-date=3 March 2010|publisher=Istituto per lo Studio degli Ecosistemi|location=Verbania Pallanza}}</ref> [[File:C. l. italicus in MNP.jpg|thumb|upright=.7|[[اطالوي بگھڙ]]، اٽلي جو قومي جانور]] [[اطالوي بگھڙ]] اٽلي جو قومي جانور آهي،<ref>{{Cite web|last=Sheri Foster|date=January 2021|title=What is Italy national animal?|url=https://it.yourtripagent.com/4052-what-is-italy-s-national-animal|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20230109172951/https://it.yourtripagent.com/4052-what-is-italy-s-national-animal|archive-date=9 January 2023|access-date=15 November 2021|website=Yourtrip.com}}; {{Cite web|url=https://www.affaritaliani.it/culturaspettacoli/il-lupo-grigio-degli-appennini-e-l-animale-dell-italia-544778.html|title=Il lupo grigio degli appennini e l animale dell Italia|author=James Hansen|date=June 2018|access-date=15 November 2021|archive-date=26 November 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221126224852/https://www.affaritaliani.it/culturaspettacoli/il-lupo-grigio-degli-appennini-e-l-animale-dell-italia-544778.html|url-status=live}}</ref> جڏهن ته قومي وڻ [[اربوٽس يونيڊو|اسٽرابيري وڻ]] آهي.<ref name="altovastese">{{Cite web|date=3 October 2011|title=Il corbezzolo simbolo dell'Unità d'Italia. Una specie che resiste agli incendi|url=http://www.altovastese.it/cultura/il-corbezzolo-simbolo-unita-italia-specie-che-resiste-agli-incendi|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20160205120852/http://www.altovastese.it/cultura/il-corbezzolo-simbolo-unita-italia-specie-che-resiste-agli-incendi|archive-date=5 February 2016|access-date=25 January 2016|language=it}}</ref> ان جو سبب اهو آهي ته اطالوي بگھڙ، جيڪو [[اپينائن جبل]] ۽ اولهندي [[الپس]] ۾ رهندو آهي، لاطيني ۽ اطالوي ثقافتن ۾ نمايان حيثيت رکي ٿو، جهڙوڪ [[روم جو قيام|روم جي بنياد پوڻ]] واري ڏند ڪٿا ۾،<ref>{{Cite book|last=Livy|title=The history of Rome|publisher=Printed for A. Strahan|others=George Baker (trans.)|year=1797}}</ref> جڏهن ته اسٽرابيري وڻ جا ساوا پن، اڇا گل ۽ ڳاڙها ٻير، جيڪي [[بحر روم]] جي علائقي جا مقامي آهن، قومي جهنڊي جي رنگن جي ياد ڏيارين ٿا.<ref name="altovastese"/> قومي پکي [[اطالوي جهرڪي]] آهي،<ref>{{cite web|title=Passero Italiano: L'uccello nazionale d'Italia|date=18 December 2022|url=https://www.concaternanaoggi.it/passero-italiano-luccello-nazionale-ditalia/|publisher=Conca Ternana Oggi|access-date=22 August 2024|archive-date=22 August 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240822123815/https://www.concaternanaoggi.it/passero-italiano-luccello-nazionale-ditalia/|url-status=live}}</ref> جڏهن ته قومي گل اسٽرابيري وڻ جو گل آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.msn.com/it-it/notizie/mondo/qual-%C3%A8-il-fiore-nazionale-dei-paesi-del-mondo/ss-AA1eWqXE#image=25|title=Il fiore nazionale dell'Italia (e quello degli altri Paesi del mondo)|website=[[MSN]]|access-date=26 August 2024|language=it|archive-date=2 October 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20241002211951/https://www.msn.com/it-it/notizie/mondo/qual-%C3%A8-il-fiore-nazionale-dei-paesi-del-mondo/ss-AA1eWqXE#image=25|url-status=live}}</ref> === ماحول === {{See also|اٽلي جي قومي پارڪن جي فهرست|اٽلي جي علائقائي پارڪن جي فهرست|اٽلي جي سامونڊي محفوظ علائقن جي فهرست}} [[File:National and Regional Parks of Italy.svg|thumb|اٽلي جا قومي ۽ علائقائي پارڪ]] تيز صنعتي ترقي کان پوءِ، اٽلي کي پنهنجي ماحولياتي مسئلن کي منهن ڏيڻ ۾ ڪجهه وقت لڳو. بهتري کان پوءِ، اٽلي هاڻي ماحولياتي پائيداري جي لحاظ کان دنيا ۾ 84هين درجي تي آهي.<ref>{{Cite web|title=Italy – Environment|url=http://dev.prenhall.com/divisions/hss/worldreference/IT/environment.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20090701064224/http://dev.prenhall.com/divisions/hss/worldreference/IT/environment.html|archive-date=1 July 2009|access-date=2 August 2010|publisher=Dev.prenhall.com}}</ref> قومي پارڪن، علائقائي پارڪن ۽ قدرتي محفوظ علائقن هيٺ محفوظ ڪيل ڪل زمين اٽلي جي علائقي جي لڳ ڀڳ 11 سيڪڙو تي مشتمل آهي،<ref>{{Cite web|title=Regione e aree protette|url=https://www.treccani.it/enciclopedia/regione-e-aree-protette_%28L%27Italia-e-le-sue-Regioni%29|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220111173345/https://www.treccani.it/enciclopedia/regione-e-aree-protette_%28L%27Italia-e-le-sue-Regioni%29|archive-date=11 January 2022|access-date=11 January 2022|language=it}}</ref> جڏهن ته اٽلي جي سامونڊي ڪناري جو 12 سيڪڙو حصو پڻ محفوظ ڪيو ويو آهي.<ref>{{Cite web|title=Le aree protette in Italia|url=http://www.uccellidaproteggere.it/La-conservazione/Cosa-fa-l-Italia-Le-azioni/Le-aree-protette-in-Italia|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220302220957/http://www.uccellidaproteggere.it/La-conservazione/Cosa-fa-l-Italia-Le-azioni/Le-aree-protette-in-Italia|archive-date=2 March 2022|access-date=2 March 2022|language=it}}</ref> اٽلي دنيا جي اهم [[اٽلي ۾ قابلِ تجديد توانائي|قابلِ تجديد توانائي]] پيدا ڪندڙ ملڪن مان هڪ رهيو آهي. 2010ع ۾ اهو نصب ٿيل [[شمسي توانائي]] جي گنجائش جي لحاظ کان دنيا جو چوٿون وڏو فراهم ڪندڙ هو،<ref>{{Cite web|date=15 July 2010|title=Renewables 2010 Global Status Report |url=http://www.ren21.net/Portals/97/documents/GSR/REN21_GSR2011.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110820095506/http://www.ren21.net/Portals/97/documents/GSR/REN21_GSR2011.pdf|archive-date=20 August 2011|access-date=16 July 2010|publisher=[[REN21]]}}; {{Cite web|title=Photovoltaic energy barometer 2010 – EurObserv'ER |url=https://www.eurobserv-er.org/pdf/baro196.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101011224419/http://www.eurobserv-er.org/pdf/baro196.pdf|archive-date=11 October 2010|access-date=30 October 2010}}</ref> ۽ [[هَوائي توانائي]] جي گنجائش جي لحاظ کان ڇهون وڏو ملڪ هو.<ref>{{Cite web|date=February 2011|title=World Wind Energy Report 2010 |url=http://www.wwindea.org/home/images/stories/pdfs/worldwindenergyreport2010_s.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110904232058/http://www.wwindea.org/home/images/stories/pdfs/worldwindenergyreport2010_s.pdf|archive-date=4 September 2011|access-date=8 August 2011|publisher=[[World Wind Energy Association]]}}</ref> 2020ع ۾ قابلِ تجديد توانائي اٽلي جي ڪل توانائي استعمال جو لڳ ڀڳ 37 سيڪڙو فراهم ڪري رهي هئي.<ref>{{Cite web|date=25 May 2021|title=Renewables provided 37% of Italy's energy in 2020 – English |url=https://www.ansa.it/english/news/2021/05/25/renewables-provided-37-of-italys-energy-in-2020_1a075060-c823-4076-a338-79367427dfd2.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211023040922/https://www.ansa.it/english/news/2021/05/25/renewables-provided-37-of-italys-energy-in-2020_1a075060-c823-4076-a338-79367427dfd2.html|archive-date=23 October 2021|access-date=28 May 2021|website=ANSA.it}}</ref> ملڪ 1963ع کان 1990ع تائين جوهري ريئڪٽر هلائيندو رهيو، پر [[چرنوبل حادثو]] ۽ [[1987ع جا اطالوي ريفرنڊم]] ٿيڻ کان پوءِ جوهري پروگرام ختم ڪيو ويو. 2008ع ۾ حڪومت هن فيصلي کي واپس وٺندي چار تائين جوهري بجلي گهر ٺاهڻ جا منصوبا جوڙيا، پر [[فوكوشيما جوهري حادثو]] کان پوءِ ٿيل ريفرنڊم ذريعي اهي منصوبا به رد ڪيا ويا.<ref>{{Cite web|last=Duncan Kennedy|date=14 June 2011|title=Italy nuclear: Berlusconi accepts referendum blow|url=https://www.bbc.co.uk/news/world-europe-13741105|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110612112154/http://www.bbc.co.uk/news/world-europe-13741105|archive-date=12 June 2011|access-date=20 April 2013|publisher=BBC News}}</ref> هوا جي آلودگي اڃا تائين هڪ سنگين مسئلو آهي، خاص طور تي صنعتي اتر ۾. اٽلي [[ڪاربان ڊاءِ آڪسائيڊ اخراج موجب ملڪن جي فهرست|ڪاربان ڊاءِ آڪسائيڊ]] پيدا ڪندڙ دنيا جو ٻارهون وڏو ملڪ آهي.<ref>United Nations Statistics Division, Millennium Development Goals indicators: [http://mdgs.un.org/unsd/mdg/SeriesDetail.aspx?srid=749&crid= Carbon dioxide emissions ({{CO2}}), thousand metric tons of {{CO2}}] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20091225014715/http://mdgs.un.org/unsd/mdg/SeriesDetail.aspx?srid=749&crid=|date=25 December 2009}}</ref> وڏن شهرن ۾ وڌندڙ ٽرئفڪ ۽ رش ماحولياتي ۽ صحت جا مسئلا پيدا ڪندا رهن ٿا، جيتوڻيڪ 1970ع ۽ 1980ع وارن ڏهاڪن کان پوءِ دونهين ۽ سموگ جي سطح ۾ نمايان گهٽتائي آئي آهي، ۽ [[سلفر ڊاءِ آڪسائيڊ]] جا مقدار پڻ گهٽيا آهن.<ref>{{Cite web|title=Environment and Health in Italy – Executive Summary|url=https://www.euro.who.int/en/home|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20100303051309/http://www.euro.who.int/document/hms/ehiexes_e.pdf|archive-date=3 March 2010|publisher=World Health Organization}}</ref> ٻيلن جي ڪٽائي، غيرقانوني اڏاوتن، ۽ زمين جي ناقص انتظامي پاليسين سبب اٽلي جي جبلستاني علائقن ۾ وڏي پيماني تي زميني ڪٽائي ٿي آهي، جنهن جي نتيجي ۾ ماحولياتي آفتون پيدا ٿيون آهن، جهڙوڪ 1963ع ۾ [[واجونٽ ڊيم]] جي تباهي، 1998ع جو [[سارنو]] سانحو،<ref>{{Cite news|last=Nick Squires|date=2 October 2009|title=Sicily mudslide leaves scores dead|url=https://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6255575/Sicily-mudslide-leaves-scores-dead.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20091006082824/http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6255575/Sicily-mudslide-leaves-scores-dead.html|archive-date=6 October 2009|access-date=2 October 2009|work=The Daily Telegraph|location=London}}</ref> ۽ 2009ع جا [[2009ع ميسينا جا ٻوڏ ۽ مٽيءَ جا ڌوڪڙا|ميسينا جا مٽيءَ جا ڌوڪڙا ۽ ٻوڏون]].<ref>{{Cite news|last=Nick Squires|date=2 October 2009|title=Sicily mudslide leaves scores dead|url=https://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6255575/Sicily-mudslide-leaves-scores-dead.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20091006082824/http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6255575/Sicily-mudslide-leaves-scores-dead.html|archive-date=6 October 2009|access-date=2 October 2009|work=The Daily Telegraph|location=London}}</ref> == سياست == {{Main|اٽلي جي سياست|اٽلي ۾ چونڊون}} اٽلي 1946ع کان هڪ وحداني [[پارلياماني جمهوريه]] آهي، جڏهن بادشاهت کي [[1946ع جو اطالوي ادارياتي ريفرنڊم|1946ع جي ريفرنڊم]] وسيلي ختم ڪيو ويو. [[اٽلي جو صدر|اٽلي جو صدر]]، [[سرجيو ماتاريلا]]، جيڪو 2015ع کان هن عهدي تي فائز آهي، ملڪ جو سربراهه آهي. صدر کي گڏيل اجلاس ۾ [[اٽلي جي پارليامينٽ]] ۽ علائقائي نمائندن طرفان هڪ ستن سالن واري مدي لاءِ چونڊيو ويندو آهي. اٽلي وٽ [[اٽلي جو آئين|هڪ لکيل جمهوري آئين]] موجود آهي، جيڪو [[اٽلي جي آئين ساز اسيمبلي|آئين ساز اسيمبلي]] طرفان تيار ڪيو ويو. اها اسيمبلي انهن [[فاشزم مخالف]] قوتن جي نمائندن تي مشتمل هئي، جن [[ٻي عالمي جنگ]] دوران اٽلي جي آزاديءَ وقت نازي ۽ فاشسٽ قوتن جي شڪست ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو هو.<ref>Smyth, Howard McGaw Italy: From Fascism to the Republic (1943–1946) ''The Western Political Quarterly'' vol. 1 no. 3 (pp. 205–222), September 1948.{{JSTOR|442274}}</ref> اٽلي معاشي، فوجي، ثقافتي ۽ سياسي معاملن ۾ اهم عالمي ڪردار ادا ڪري ٿو ۽ [[يورپي يونين]] جي ٽن وڏين رياستن مان هڪ سمجھيو وڃي ٿو. اهو عام طور تي هڪ [[علائقائي طاقت]] تصور ڪيو ويندو آهي،<ref>Gabriele Abbondanza, ''Italy as a Regional Power: the African Context from National Unification to the Present Day'' (Rome: Aracne, 2016); "''[[Operation Alba]] may be considered one of the most important instances in which Italy has acted as a regional power, taking the lead in executing a technically and politically coherent and determined strategy.''" See Federiga Bindi, ''Italy and the European Union'' (Washington, D.C.: Brookings Institution Press, 2011), p. 171.</ref> جڏهن ته ان جي [[عظيم طاقت]] واري حيثيت بابت عالمن ۽ سياسي تجزيه نگارن ۾ بحث جاري آهي.<ref>{{Cite book |url=https://books.google.com/books?id=nTKBdY5HBeUC&q=Canada%2520Among%2520Nations%252C%25202004%253A%2520Setting%2520Priorities+Straight |title=Canada Among Nations, 2004: Setting Priorities Straight |date=17 January 2005 |publisher=McGill-Queen's Press – MQUP |isbn=978-0-7735-2836-9 |page=85 |quote=The United States is the sole world's superpower. France, Italy, Germany and the United Kingdom are great powers |access-date=13 June 2016 |archive-url=https://web.archive.org/web/20230116145100/https://books.google.com/books?id=nTKBdY5HBeUC&q=Canada%2520Among%2520Nations%252C%25202004%253A%2520Setting%2520Priorities+Straight |archive-date=16 January 2023 |url-status=live}}; {{Cite book |last=Sterio |first=Milena |url=https://books.google.com/books?id=-QuI6n_OVMYC&q=The%20Right%20to%20Self-determination%20Under%20International%20Law%3A%20%22selfistans%22%2C%20Secession%20and%20the%20Rule%20of%20the%20Great%20Powers |title=The right to self-determination under international law: "selfistans", secession and the rule of the great powers |date=2013 |publisher=Routledge |isbn=978-0-4156-6818-7 |location=Milton Park, Abingdon, Oxon |page=xii (preface) |quote=The great powers are super-sovereign states: an exclusive club of the most powerful states economically, militarily, politically and strategically. These states include veto-wielding members of the United Nations Security Council (United States, United Kingdom, France, China, and Russia), as well as economic powerhouses such as Germany, Italy and Japan. |access-date=13 June 2016 |archive-url=https://web.archive.org/web/20240116110143/https://books.google.com/books?id=-QuI6n_OVMYC&q=The%20Right%20to%20Self-determination%20Under%20International%20Law%3A%20%22selfistans%22%2C%20Secession%20and%20the%20Rule%20of%20the%20Great%20Powers#v=snippet&q=The%20Right%20to%20Self-determination%20Under%20International%20Law%3A%20%22selfistans%22%2C%20Secession%20and%20the%20Rule%20of%20the%20Great%20Powers&f=false |archive-date=16 January 2024 |url-status=live}}</ref> [[انٽرنيشنل آئيڊيا]] جي عالمي جمهوريت واري اشاري (GSoD) ۽ جمهوريت ٽريڪر موجب، اٽلي مجموعي جمهوري معيارن ۾ اعليٰ درجي تي ڪارڪردگي ڏيکاري ٿو، جيتوڻيڪ [[قانون جي حڪمراني]] جي شعبي ۾ ڪجهه ڪمزورين جي نشاندهي ڪئي وئي آهي.<ref>{{Cite web |title=Italy {{!}} The Global State of Democracy |url=https://www.idea.int/democracytracker/country/italy |access-date=16 October 2025 |website=www.idea.int |language=en}}</ref> === حڪومت === {{Main|اٽلي جي حڪومت}} {{Multiple image | align = right | caption_align = center | image1 = Sergio Mattarella Official (cropped).jpg | caption1 = [[سرجيو ماتاريلا]]<br/>{{small|[[اٽلي جو صدر|صدر]]}} | image2 = Giorgia Meloni Official 2023 crop.jpg | caption2 = [[جورجيا ميلوني]]<br/>{{small|[[اٽلي جو وزيراعظم|وزيراعظم]]}} | total_width = 320 }} اٽلي ۾ پارلياماني حڪومت آهي، جيڪا [[مخلوط اڪثريتي نمائندگي]] واري چونڊ نظام تي ٻڌل آهي. پارليامينٽ مڪمل طور تي [[ٻه ايواني پارليامينٽ|ٻه ايواني]] آهي ۽ ٻنهي ايوانن وٽ ساڳيا اختيار آهن. اهي ٻه ايوان هي آهن: [[اٽلي جي چيمبر آف ڊپٽيز|چيمبر آف ڊپٽيز]]، جيڪو [[پالازو مونٽيچيٽوريو]] ۾ اجلاس ڪندو آهي، ۽ [[اٽلي جي سينيٽ|سينيٽ آف دي ريپبلڪ]]، جيڪا [[پالازو ماداما]] ۾ اجلاس ڪندي آهي. [[اٽلي جي پارليامينٽ]] جي هڪ خاص خصوصيت اها آهي ته پرڏيهه ۾ مستقل رهندڙ [[اطالوي شهريت جو قانون|اطالوي شهرين]] کي پڻ نمائندگي حاصل آهي؛ 8 ڊپٽيز ۽ 4 سينيٽر چار الڳ [[اٽلي جي پارليامينٽ#اوورسيز حلقو|پرڏيهي حلقن]] مان چونڊيا ويندا آهن. پارليامينٽ ۾ [[تاحيات سينيٽر]] پڻ هوندا آهن، جن کي صدر "سماجي، سائنسي، فني يا ادبي ميدان ۾ غيرمعمولي وطن دوست خدمتن" جي بنياد تي مقرر ڪندو آهي. اڳوڻا صدر خودبخود تاحيات سينيٽر بڻجي ويندا آهن. [[File:Palazzo Madama (Roma).jpg|thumb|[[پالازو ماداما]]، روم، [[اٽلي جي سينيٽ|سينيٽ آف دي ريپبلڪ]] جو صدر مقام]] [[اٽلي جو وزيراعظم]] حڪومت جو سربراهه آهي ۽ انتظامي اختيار رکي ٿو، پر گهڻين پاليسين تي عملدرآمد لاءِ کيس وزيرن جي ڪائونسل جي منظوري حاصل ڪرڻي پوي ٿي. وزيراعظم ۽ ڪابينا کي صدر مقرر ڪندو آهي ۽ پوءِ پارليامينٽ کان اعتماد جو ووٽ وٺڻو پوندو آهي. پنهنجي عهدي تي برقرار رهڻ لاءِ وزيراعظم کي اعتماد جا ووٽ حاصل ڪرڻ ضروري هوندا آهن. اٽلي جا اهم سياسي پارٽيون [[برادرز آف اٽلي]]، [[ڊيموڪريٽڪ پارٽي (اٽلي)|ڊيموڪريٽڪ پارٽي]] ۽ [[فائيو اسٽار موومينٽ]] آهن. 2022ع جي عام چونڊن دوران انهن ٽنهي پارٽين ۽ سندن اتحادين [[چيمبر آف ڊپٽيز]] ۾ 400 مان 357 سيٽون ۽ سينيٽ ۾ 200 مان 187 سيٽون حاصل ڪيون. {{Clear}} === قانون ۽ فوجداري انصاف === {{Main|اٽلي جو قانون|اٽلي جو عدالتي نظام|اٽلي ۾ قانون لاڳو ڪندڙ ادارا|اٽلي ۾ ڏوھ}} [[File:Roma 2011 08 07 Palazzo di Giustizia.jpg|thumb|[[اٽلي جي سپريم ڪورٽ آف ڪيسيشن]]، روم]] اٽلي جي قانون جا ڪيترائي ذريعا آهن. اهي درجابنديءَ جي لحاظ کان ترتيب ڏنل آهن؛ هيٺين درجي جي قانون يا ضابطي کي مٿين درجي جي قانون سان ٽڪراءُ ڪرڻ جي اجازت ناهي.<ref>{{Cite web|title=GERARCHIA DELLE FONTI|url=https://www.dirittoeconomia.net/diritto/fonti_diritto/gerarchia_fonti.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220117194800/https://www.dirittoeconomia.net/diritto/fonti_diritto/gerarchia_fonti.htm|archive-date=17 January 2022|access-date=26 March 2022|language=it}}</ref> [[اٽلي جو آئين|1948ع جو آئين]] سڀ کان اعليٰ قانوني ذريعو آهي.<ref>{{Cite web|title=Guide to Law Online: Italy |url=https://www.loc.gov/law/help/guide/nations/italy.php|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210508132418/https://www.loc.gov/law/help/guide/nations/italy.php|archive-date=8 May 2021|access-date=26 March 2022|website=loc.gov}}</ref> [[اٽلي جي آئيني عدالت]] قانونن جي آئين سان مطابقت بابت فيصلو ڪندي آهي. عدليه پنهنجا فيصلا [[رومي قانون]]، [[نيپولين ڪوڊ]] ۽ بعد وارن قانونن جي بنياد تي ڪري ٿي. [[اٽلي جي سپريم ڪورٽ آف ڪيسيشن]] فوجداري ۽ ديواني اپيلن لاءِ اعليٰ ترين عدالت آهي. اٽلي [[ايل جي بي ٽي حقن]] جي ميدان ۾ ٻين ڪيترن مغربي يورپي ملڪن کان پوئتي سمجهيو ويندو آهي.<ref>{{Cite web|title=Country Ranking – Rainbow Europe|url=https://rainbow-europe.org/country-ranking|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190521004552/https://rainbow-europe.org/country-ranking|archive-date=21 May 2019|access-date=28 October 2021|website=rainbow-europe.org}}</ref> تشدد جي ممانعت بابت اطالوي قانون کي پڻ ڪجهه بين الاقوامي معيارن کان گهٽ تصور ڪيو ويو آهي.<ref>{{Cite web|title=The Struggle against Torture in Italy – The Failure of the Italian Law – English|url=https://www.menschenrechte.org/en/2018/03/06/the-struggle-against-torture-in-italy-the-failure-of-the-italian-law|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20190608005803/https://www.menschenrechte.org/en/2018/03/06/the-struggle-against-torture-in-italy-the-failure-of-the-italian-law|archive-date=8 June 2019|access-date=8 June 2019|website=menschenrechte.org}}</ref> قانون لاڳو ڪندڙ نظام گهڻ رخو آهي ۽ ان ۾ ڪيترائي پوليس ادارا شامل آهن.<ref name="Walters">{{Cite journal|last=Reece Walters|year=2013|editor2-last=Matthew Ball|editor3-last=Erin O'Brien|editor4-last=Juan Tauri|title=Eco Mafia and Environmental Crime|journal=Crime, Justice and Social Democracy: International Perspectives|publisher=Palgrave Macmillan|page=286|doi=10.1057/9781137008695_19|isbn=978-1-3494-3575-3|editor1=Kerry Carrington}}</ref> قومي پوليس ادارن ۾ [[پوليٽسيا دي ستاتو]] ('رياستي پوليس')، [[ڪارابينيئري]]، [[گوارڊيا دي فنانزا]] ('مالي پوليس') ۽ [[پوليٽسيا پينيٽينتسيريا]] ('جيل پوليس') شامل آهن،<ref name="BuonannoMastrobuoni">{{Cite book|last1=Paulo Buonanno|title=Lessons from the Economics of Crime: What Reduces Offending?|last2=Giovanni Mastrobuoni|publisher=MIT Press|year=2013|isbn=978-0-2620-1961-3|editor-last=Philip J. Cook|page=193|chapter=Centralized versus Decentralized Police Hiring in Italy and the United States|doi=10.7551/mitpress/9780262019613.001.0001|editor-last2=Stephen Machin|editor-last3=Olivier Marie|editor-last4=Giovanni Mastrobuoni}}</ref> ان سان گڏ [[گوارڊيا ڪوسٽيرا]] ('[[پاڻي پوليس|سامونڊي ڪناري جي محافظ پوليس]]') پڻ آهي.<ref name=Walters/> جيتوڻيڪ پوليسنگ بنيادي طور قومي سطح تي فراهم ڪئي ويندي آهي،<ref name="BuonannoMastrobuoni"/> پر [[صوبائي پوليس|صوبائي]] ۽ [[ميونسپل پوليس (اٽلي)|ميونسپل]] پوليس پڻ موجود آهن.<ref name="Walters"/> 19هين صديءَ جي وچ ڌاري ظاهر ٿيڻ کان وٺي، [[اٽلي ۾ منظم ڏوھ|اطالوي منظم ڏوھ]] ۽ ڏوهاري تنظيمن ڏکڻ اٽلي جي ڪيترن علائقن جي سماجي ۽ معاشي زندگيءَ ۾ گهڙي وئي آهن؛ انهن مان سڀ کان بدنام سسلي مافيا آهي، جيڪا آمريڪا سميت پرڏيهي ملڪن تائين پکڙجي وئي. مافيا جي آمدني GDP جي 9 سيڪڙو تائين پهچي سگهي ٿي<ref>{{Cite web|last=Claudio Tucci|date=11 November 2008|title=Confesercenti, la crisi economica rende ancor più pericolosa la mafia|url=http://www.ilsole24ore.com/art/SoleOnLine4/Economia%20e%20Lavoro/2008/11/confesercenti-mafia-racket-pizzo.shtml?uuid=20ff3b9c-afe7-11dd-8057-9c09c8bfa449|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110427081220/http://www.ilsole24ore.com/art/SoleOnLine4/Economia%20e%20Lavoro/2008/11/confesercenti-mafia-racket-pizzo.shtml?uuid=20ff3b9c-afe7-11dd-8057-9c09c8bfa449|archive-date=27 April 2011|access-date=21 April 2011|website=Confesercenti|publisher=Ilsole24ore.com|language=it}}; {{Cite news|url=https://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6957240/Italy-claims-finally-defeating-the-mafia.html|title=Italy claims finally defeating the mafia|author=Nick Squires|date=9 January 2010|work=The Daily Telegraph|location=London|access-date=21 April 2011|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110429173631/http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/6957240/Italy-claims-finally-defeating-the-mafia.html|archive-date=29 April 2011}}</ref>.<ref>{{Cite news|last=Kiefer|first=Peter|date=22 October 2007|title=Mafia crime is 7% of GDP in Italy, group reports|url=https://www.nytimes.com/2007/10/22/world/europe/22iht-italy.4.8001812.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110501085052/http://www.nytimes.com/2007/10/22/world/europe/22iht-italy.4.8001812.html|archive-date=1 May 2011|access-date=19 April 2011|work=The New York Times}}</ref> 2009ع جي هڪ رپورٽ 610 [[ڪوموني|{{Lang|it|comuni|nocat=true}}]] جي نشاندهي ڪئي، جتي مافيا جي مضبوط موجودگي آهي، جتي 13 ملين اطالوي رهن ٿا ۽ GDP جو 15 سيڪڙو پيدا ٿئي ٿو.<ref>{{Cite web|last=Maria Loi|date=1 October 2009|title=Rapporto Censis: 13 milioni di italiani convivono con la mafia|url=http://www.antimafiaduemila.com/content/view/20052/78|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110429082416/http://www.antimafiaduemila.com/content/view/20052/78|archive-date=29 April 2011|access-date=21 April 2011|website=Censis|publisher=Antimafia Duemila|language=it}}; {{Cite news|url=https://www.theguardian.com/world/2009/oct/01/mafia-influence-hovers-over-italians|work=The Guardian|location=London|title=Mafia's influence hovers over 13{{spaces}}m Italians, says report|first=Tom|last=Kington|date=1 October 2009|access-date=5 May 2010| url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130908050448/http://www.theguardian.com/world/2009/oct/01/mafia-influence-hovers-over-italians|archive-date=8 September 2013}}</ref> ڪلابريا جي [['ندرنگيتا]]، جيڪا غالباً اٽلي جي سڀ کان طاقتور ڏوهاري تنظيم آهي، اڪيلي GDP جو 3 سيڪڙو حصو رکي ٿي.<ref>{{Cite web|last=ANSA|date=14 March 2011|title=Italy: Anti-mafia police arrest 35 suspects in northern Lombardy region|url=http://mafiatoday.com/sicilian-mafia-ndrangheta/italy-anti-mafia-police-arrest-35-suspects-in-northern-lombardy-region|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110429100220/http://mafiatoday.com/sicilian-mafia-ndrangheta/italy-anti-mafia-police-arrest-35-suspects-in-northern-lombardy-region|archive-date=29 April 2011|access-date=21 April 2011|website=adnkronos.com|publisher=Mafia Today}}</ref> هر 1,000 ماڻهن تي 0.013 جي شرح سان، اٽلي قتل جي شرح ۾ 61 ملڪن جي ڀيٽ ۾ 47هين نمبر تي آهي،<ref>{{Cite web|title=Crime Statistics – Murders (per capita) (more recent) by country|url=http://www.nationmaster.com/graph/cri_mur_percap-crime-murders-per-capita|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20080929181837/http://www.nationmaster.com/graph/cri_mur_percap-crime-murders-per-capita|archive-date=29 September 2008|access-date=4 April 2010|publisher=NationMaster.com}}</ref> ۽ دنيا جي 64 ملڪن جي ڀيٽ ۾ هر 1,000 ماڻهن تي زيادتي جي ڪيسن جي تعداد ۾ 43هين نمبر تي آهي. اهي ترقي يافته ملڪن ۾ نسبتاً گهٽ انگ اکر آهن. === پرڏيهي لاڳاپا === {{Main|اٽلي جا پرڏيهي لاڳاپا}} [[File:G7 Summit 2024 - Family photo - 02.jpg|thumb|[[گروپ آف سيون|جي-7]] اڳواڻن جي [[50هين جي-7 سربراهي اجلاس]]، [[اپوليا]] ۾ گروپ تصوير]] اٽلي [[يورپي اقتصادي ڪميونٽي]] (EEC)، جيڪا هاڻي يورپي يونين (EU) آهي، ۽ [[نيٽو]] جو باني ميمبر آهي. اٽلي کي 1955ع ۾ گڏيل قومن ۾ داخل ڪيو ويو، ۽ اهو بين الاقوامي تنظيمن، جهڙوڪ [[او اي سي ڊي]]، [[ٽيرفن ۽ واپار بابت عام معاهدو]]/[[ورلڊ ٽريڊ آرگنائيزيشن]] (GATT/WTO)، [[يورپ ۾ سلامتي ۽ تعاون جي تنظيم]] (OSCE)، [[يورپ جي ڪائونسل]] ۽ [[مرڪزي يورپي انيشيٽو]] جو ميمبر ۽ مضبوط حامي آهي. بين الاقوامي تنظيمن جي گردشي صدارتن ۾ ان جا وارو شامل آهن: 2018ع ۾ [[يورپ ۾ سلامتي ۽ تعاون جي تنظيم]]، 2017ع ۾ [[جي-7]]، ۽ 2014ع ۾ [[يورپي يونين جي ڪائونسل جي صدارت|يورپي يونين ڪائونسل]]. اٽلي [[گڏيل قومن جي سلامتي ڪائونسل جي ميمبرن جي فهرست|گڏيل قومن جي سلامتي ڪائونسل]] جو بار بار چونڊجندڙ [[گڏيل قومن جي سلامتي ڪائونسل|غير مستقل ميمبر]] آهي. اٽلي گهڻ طرفي بين الاقوامي سياست جي مضبوط حمايت ڪري ٿو، گڏيل قومن ۽ ان جي بين الاقوامي سلامتي سرگرمين جي تائيد ڪري ٿو. 2013ع ۾، اٽلي جا 5,296 فوجي پرڏيهه ۾ مقرر هئا، جيڪي 25 ملڪن ۾ گڏيل قومن ۽ نيٽو جي 33 مشنن ۾ شامل هئا.<ref>{{Cite web|title=Missioni/Attivita' Internazionali DAL 1 October 2013 AL 31 December 2013 – Situazione AL 11 December 2013 |url=http://www.difesa.it/OperazioniMilitari/Documents/SIT%20ANNO%202013%20al%2011%20dicembre%202013.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140201175427/http://www.difesa.it/OperazioniMilitari/Documents/SIT%20ANNO%202013%20al%2011%20dicembre%202013.pdf|archive-date=1 February 2014|access-date=27 January 2014|publisher=Italian Ministry of Defence}}</ref> اٽلي گڏيل قومن جي امن قائم رکڻ وارن مشنن جي حمايت ۾ [[UNITAF|صوماليا]]، [[موزمبيق ۾ گڏيل قومن جو آپريشن|موزمبيق]] ۽ [[اوڀر تيمور ۾ گڏيل قومن جو مربوط مشن|اوڀر تيمور]] ۾ فوجون مقرر ڪيون. اٽلي [[IFOR|بوسنيا]]، [[ڪوسوو فورس|ڪوسوو]] ۽ [[آپريشن سن رائز (البانيا)|البانيا]] ۾ نيٽو ۽ گڏيل قومن جي آپريشنن لاءِ مدد فراهم ڪري ٿو، ۽ 2003ع کان [[آپريشن اينڊيئرنگ فريڊم]] (OEF) جي حمايت ۾ افغانستان ۾ 2,000 کان وڌيڪ فوجي مقرر ڪيا. اٽلي عراق جي ٻيهر تعمير ۽ استحڪام لاءِ بين الاقوامي ڪوششن جي حمايت ڪئي، پر 2006ع تائين پنهنجو 3,200 فوجين وارو [[ملٽي نيشنل فورس – عراق#2006ع واپسيون|فوجي دستو]] واپس وٺي ڇڏيو. آگسٽ 2006ع ۾، اٽلي [[لبنان ۾ گڏيل قومن جي عبوري فورس]] لاءِ لڳ ڀڳ 2,450 فوجي مقرر ڪيا.<ref>[http://www.corriere.it/Primo_Piano/Cronache/2006/08_Agosto/29/libano.shtml "Italian soldiers leave for Lebanon"] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20060902001118/http://www.corriere.it/Primo_Piano/Cronache/2006/08_Agosto/29/libano.shtml|date=2 September 2006}} Corriere della Sera, 30 August 2006</ref> اٽلي [[فلسطيني اٿارٽي]] جو هڪ وڏو مالي مددگار آهي، جنهن صرف 2013ع ۾ €60&nbsp;ملين جو حصو ڏنو.<ref>{{Cite news|date=4 September 2013|title=Italy donates 60 million euros to PA|url=http://www.maannews.net/eng/ViewDetails.aspx?ID=626926|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20141018104825/http://www.maannews.net/eng/ViewDetails.aspx?ID=626926|archive-date=18 October 2014|access-date=27 January 2014|agency=[[Ma'an News Agency]]}}</ref> === فوج === {{Main|اطالوي هٿياربند فوجون|اٽلي جي فوجي تاريخ}} {{See also|اٽلي سان لاڳاپيل جنگين جي فهرست}} [[File:Cavour (550).jpg|thumb|هوائي جهاز بردار ٻيڙو ''[[اطالوي هوائي جهاز بردار ٻيڙو ڪاوير|ڪاوير]]''، [[اطالوي بحريه]] جو [[فليگ شپ]]]] [[File:Centauro01.JPEG|thumb|[[IFOR]] جي حصي طور [[بوسنيا ۽ هرزيگووينا]] ۾ گشت دوران اطالوي فوج جو [[چينتاورو (ٽينڪ تباه ڪندڙ)|چينتاورو]] ٽينڪ تباه ڪندڙ]] [[اٽلي جي فوجي تاريخ]] هڪ وسيع دور کي بيان ڪري ٿي، جيڪو [[اٽلي جون قديم قومون|اٽلي جي قديم قومن]] طرفان وڙهيل فوجي تڪرارن کان شروع ٿئي ٿو، خاص طور تي [[قديم رومن]] طرفان ڀونوچ سمنڊ جي دنيا جي فتح، وچئين دور ۾ اطالوي [[اطالوي شهري رياستون|شهري رياستن]] ۽ [[سامونڊي جمهوريهون|سامونڊي جمهوريهن]] جي واڌ، ۽ [[اٽلي جي تاريخي رياستن جي فهرست|تاريخي اطالوي رياستن]] جي [[اطالوي جنگيون|اطالوي جنگين]] ۽ [[جانشيني جون جنگيون|جانشيني جي جنگين]] ۾ شموليت کان گذري، نيپوليني دور، [[اٽلي جو اتحاد]]، [[اطالوي سلطنت|نوآبادياتي سلطنت]] جي مهمن، ٻنهي [[عالمي جنگون|عالمي جنگين]]، ۽ جديد دور تائين پهچي ٿو، جنهن ۾ [[نيٽو]]، يورپي يونين يا گڏيل قومن جي سرپرستي هيٺ عالمي [[امن قائم رکڻ]] واريون ڪارروائيون شامل آهن. [[اطالوي فوج]]، [[اطالوي بحريه|بحريه]]، [[اطالوي هوائي فوج|هوائي فوج]] ۽ [[ڪارابينيئري]] گڏجي اطالوي هٿياربند فوجون ٺاهين ٿيون، جيڪي [[هاءِ ڪائونسل آف ڊفينس (اٽلي)|هاءِ ڪائونسل آف ڊفينس]] جي حڪم هيٺ آهن، جنهن جي صدارت صدر ڪندو آهي، جيئن [[اٽلي جو آئين]] مقرر ڪري ٿو. آرٽيڪل 78 موجب، [[اٽلي جي پارليامينٽ|پارليامينٽ]] کي جنگ جي حالت جو اعلان ڪرڻ ۽ جنگ لاءِ ضروري اختيار حڪومت کي ڏيڻ جو اختيار آهي. هٿياربند فوجن جي شاخ نه هجڻ باوجود، [[گوارڊيا دي فنانزا]] کي فوجي حيثيت حاصل آهي ۽ اها فوجي بنيادن تي منظم آهي.{{Efn|گوارڊيا دي فنانزا جهازن، هوائي جهازن ۽ هيليڪاپٽرن جو وڏو ٻيڙو هلائي ٿي، جنهن سان اها اٽلي جي پاڻيءَ جي نگراني ڪري سگهي ٿي ۽ جنگي منظرنامن ۾ حصو وٺي سگهي ٿي.}} 2005ع کان فوجي خدمت رضاڪارانه آهي.<ref>{{Cite web|title=Law n°226 of August 23, 2004 |url=http://www.camera.it/parlam/leggi/04226l.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130117013103/http://www.camera.it/parlam/leggi/04226l.htm|archive-date=17 January 2013|access-date=13 July 2012|publisher=Camera.it}}</ref> 2010ع ۾، اطالوي فوج وٽ فعال ڊيوٽي تي 293,202 اهلڪار هئا،<ref>"The Military Balance 2010", pp. 141–145. [[International Institute for Strategic Studies]], 3 February 2010.</ref> جن مان 114,778 ڪارابينيئري هئا.<ref>{{Cite web|last=Italian Ministry of Defence|author-link=Ministry of Defence (Italy)|title=Nota aggiuntiva allo stato di previsione per la Difesa per l'anno 2009 |url=http://www.difesa.it/NR/rdonlyres/5EF11493-59DD-4FB7-8485-F4258D9F5891/0/Nota_Aggiuntiva_2009.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110504073613/http://www.difesa.it/NR/rdonlyres/5EF11493-59DD-4FB7-8485-F4258D9F5891/0/Nota_Aggiuntiva_2009.pdf|archive-date=4 May 2011|access-date=11 July 2014|language=it}}</ref> نيٽو جي [[نيوڪليئر شيئرنگ]] حڪمت عملي جي حصي طور، اٽلي 90 آمريڪي [[B61 نيوڪليئر بم]]ن جي ميزباني ڪري ٿو، جيڪي [[گيدي ايئر بيس|گيدي]] ۽ [[اويانو ايئر بيس|اويانو]] هوائي اڏن تي رکيل آهن.<ref>{{Cite web|last=Hans M. Kristensen / Natural Resources Defense Council|year=2005|title=NRDC: U.S. Nuclear Weapons in Europe – part 1|url=http://www.nrdc.org/nuclear/euro/euro_pt1.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110101060355/http://www.nrdc.org/nuclear/euro/euro_pt1.pdf|archive-date=1 January 2011|access-date=30 May 2011}}</ref> فوج قومي زميني دفاعي قوت آهي. اها 1946ع ۾، اٽلي جي جمهوريه بڻجڻ وقت، "[[رائل اطالوي آرمي]]" جي باقيات مان ٺهي. ان جون مشهور ترين جنگي گاڏيون [[دارڊو آءِ ايف وي|دارڊو]] [[پيادل جنگي گاڏي]]، [[بي 1 چينتاورو]] [[ٽينڪ تباه ڪندڙ]] ۽ [[ارييتي]] [[ٽينڪ]] آهن، ۽ ان جي هوائي جهازن ۾ [[اگوستا A129 مانگوستا|مانگوستا]] [[حملو ڪندڙ هيليڪاپٽر]] شامل آهي، جيڪو يورپي يونين، نيٽو ۽ گڏيل قومن جي مشنن ۾ مقرر ڪيو ويو آهي. ان وٽ [[ليوپارڊ 1]] ۽ [[M113]] بکتر بند گاڏيون پڻ موجود آهن. اطالوي بحريه هڪ [[بليو واٽر نيوي]] آهي. اها پڻ 1946ع ۾ ''[[ريجيا مارينا]]'' ('شاهي بحريه') جي باقيات مان ٺهي. يورپي يونين ۽ نيٽو جي ميمبر طور، بحريه سڄي دنيا ۾ اتحادي امن قائم رکڻ وارن آپريشنن ۾ حصو ورتو آهي. 2014ع ۾، بحريه 154 جهاز هلائي رهي هئي، جن ۾ ننڍا مددگار جهاز پڻ شامل هئا.<ref>{{Cite web|title=La Marina Militare OGGI|url=http://flpdifesa.org/wp-content/uploads/2013/06/Linee-intervento-del-Capo-di-SMM.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220525043355/http://flpdifesa.org/wp-content/uploads/2013/06/Linee-intervento-del-Capo-di-SMM.pdf|archive-date=25 May 2022|access-date=28 April 2022|language=it}}</ref> اطالوي هوائي فوج 1923ع ۾ بادشاهه وڪٽر ايمانوئل ٽئين طرفان هڪ آزاد خدمتي هٿيار طور ''[[ريجيا ايروناوٽيڪا]]'' ('شاهي هوائي فوج') جي نالي سان قائم ڪئي وئي. ٻي عالمي جنگ کان پوءِ، ان جو نالو ''ايروناوٽيڪا ميليتاري'' رکيو ويو. 2021ع ۾، اطالوي هوائي فوج 219 جنگي جيٽ هلائي رهي هئي. ٽرانسپورٽ جي صلاحيت 27 [[لاڪ هيڊ مارٽن C-130J سپر هرڪيولس|C-130J]] ۽ [[C-27J اسپارٽن]] جهازن جي ٻيڙي ذريعي يقيني بڻائي وئي آهي. فضائي ڪرتب ڏيکاريندڙ ٽيم ''[[فريتچي تريڪولوري]]'' ('ترنگا تير') آهي. فوج جو هڪ خودمختيار ڪور، ڪارابينيئري، اٽلي جي [[جينڊارمري]] ۽ [[فوجي پوليس]] آهي، جيڪا [[اٽلي ۾ قانون لاڳو ڪندڙ ادارا|اٽلي جي ٻين پوليس فورسن]] سان گڏ فوجي ۽ شهري آبادي جي پوليسنگ ڪري ٿي. جڏهن ته ڪارابينيئري جون مختلف شاخون الڳ وزارتن کي رپورٽ ڪن ٿيون، پر عوامي امن امان ۽ سلامتي برقرار رکڻ وقت هي ڪور گهرو وزارت کي رپورٽ ڪري ٿو.<ref>{{Cite web|title=The Carabinieri Force is linked to the Ministry of Defence|url=http://www.carabinieri.it/Internet/Multilingua/EN/GoverningBodies|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110430214042/http://www.carabinieri.it/Internet/Multilingua/EN/GoverningBodies|archive-date=30 April 2011|access-date=14 May 2010|publisher=Carabinieri}}</ref> == معيشت == {{Main|اٽلي جي معيشت}} {{See also|وڏين اطالوي ڪمپنين جي فهرست}} اٽلي وٽ هڪ ترقي يافته<ref>{{Cite web|title=Select Country or Country Groups|url=https://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/2017/02/weodata/weoselgr.aspx|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20171022143402/https://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/2017/02/weodata/weoselgr.aspx|archive-date=22 October 2017|access-date=22 October 2017}}</ref> [[مخلوط معيشت]] آهي، جيڪا [[يورو زون]] ۾ ٽين وڏي ۽ [[قوت خريد جي برابري]] سان ترتيب ڏنل GDP موجب دنيا ۾ [[GDP (PPP) موجب ملڪن جي فهرست|11هين وڏي]] معيشت آهي.<ref name="IMFWEO.IT"/> ان وٽ [[ڪل دولت موجب ملڪن جي فهرست|نائين وڏي قومي دولت]] آهي ۽ [[سون جي ذخيرن موجب ملڪن جي فهرست|مرڪزي بئنڪ جي سون جي ذخيرن]] ۾ ٽئين نمبر تي آهي. [[جي-7]]، يورو زون ۽ [[او اي سي ڊي]] جي باني ميمبر طور، اهو سڀ کان وڌيڪ صنعتي ملڪن مان هڪ ۽ يورپ ۾ هڪ اهم [[واپاري قوم]] آهي؛<ref>{{Cite news|last1=Sensenbrenner|first1=Frank|last2=Arcelli|first2=Angelo Federico|title=Italy's Economy Is Much Stronger Than It Seems|url=https://www.huffingtonpost.com/frank-sensenbrenner/italy-economy_b_3401988.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141206190937/http://www.huffingtonpost.com/frank-sensenbrenner/italy-economy_b_3401988.html|archive-date=6 December 2014|access-date=25 November 2014|work=HuffPost}}; {{Cite news|last1=Dadush|first1=Uri|title=Is the Italian Economy on the Mend?|url=http://carnegieeurope.eu/publications/?fa=50565&reloadFlag=1|access-date=25 November 2014|publisher=[[Carnegie Endowment for International Peace|Carnegie Europe]]|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150713124951/http://carnegieeurope.eu/publications/?fa=50565&reloadFlag=1|archive-date=13 July 2015}}; {{Cite web|title=Doing Business in Italy: 2014 Country Commercial Guide for U.S. Companies |url=http://www.export.gov/italy/static/2014%20CCG%20Italy_Latest_eg_it_076513.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20140715152504/http://www.export.gov/italy/static/2014%20CCG%20Italy_Latest_eg_it_076513.pdf|archive-date=15 July 2014|access-date=25 November 2014|publisher=[[United States Commercial Service]]}}</ref> 2024ع تائين، ان €612&nbsp;ارب ماليت جو سامان برآمد ڪيو ۽ €46&nbsp;ارب جو واپاري سرپلس حاصل ڪيو.<ref>[https://www.ft.com/content/1a1f0646-55a0-49ea-a959-fcfd1b1d26b8?utm_social_post_id=634238374&utm_social_handle_id=18949452&fbclid=IwY2xjawO78ZFleHRuA2FlbQIxMABicmlkETFIVTRPNXM4NWFCQ1JjYVQ3c3J0YwZhcHBfaWQQMjIyMDM5MTc4ODIwMDg5MgABHiFr0MoDj_MQ9STlc3S5GUpagM9kFM0GNu8rQGlInWQ_2duT7xdIytOTssGH_aem_yj3Z7vcjITd9u8Tgv436Hg Europe should learn from Italy] ''FT'' (6 November 2025)</ref> [[انساني ترقي اشاري موجب ملڪن جي فهرست|انساني ترقي اشاري]] ۾ 30هين نمبر تي ايندڙ هڪ [[ترقي يافته ملڪ]] طور، اٽلي [[متوقع حياتي]]، [[اٽلي ۾ صحت سنڀال|صحت سنڀال]]،<ref>{{Cite web|title=The World Health Organization's ranking of the world's health systems|url=http://www.photius.com/rankings/healthranks.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100105190014/http://www.photius.com/rankings/healthranks.html|archive-date=5 January 2010|access-date=7 September 2015|publisher=Photius.com}}</ref> ۽ [[تعليم اشاري]] ۾ سٺي ڪارڪردگي ڏيکاري ٿو. اهو پنهنجي تخليقي ۽ جدت پسند ڪاروبارن،<ref>{{Cite web|title=The Global Creativity Index 2011 |url=http://martinprosperity.org/media/GCI%20Report%20Sep%202011.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140930054555/http://martinprosperity.org/media/GCI%20Report%20Sep%202011.pdf|archive-date=30 September 2014|access-date=26 November 2014|publisher=Martin Prosperity Institute}}</ref> مقابلي واري زرعي شعبي،<ref>{{Cite web|last1=Aksoy|first1=M. Ataman|last2=Ng|first2=Francis|title=The Evolution of Agricultural Trade Flows|url=https://openknowledge.worldbank.org/bitstream/handle/10986/3793/WPS5308.pdf?sequence=1|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141129120448/https://openknowledge.worldbank.org/bitstream/handle/10986/3793/WPS5308.pdf?sequence=1|archive-date=29 November 2014|access-date=25 November 2014|publisher=[[The World Bank]]}}</ref> ۽ پنهنجي اثرائتي ۽ اعليٰ معيار واري موٽر گاڏين، مشينري، خوراڪ، ڊزائن ۽ فيشن جي صنعتن لاءِ مشهور آهي.<ref>{{Cite web|title=Automotive Market Sector Profile – Italy|url=http://www.enterprisecanadanetwork.ca/_uploads/resources/Automotive-Market-Sector-Profile-Italy.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20141205163959/http://www.enterprisecanadanetwork.ca/_uploads/resources/Automotive-Market-Sector-Profile-Italy.pdf|archive-date=5 December 2014|access-date=26 November 2014|publisher=[[Trade Commissioner Service|The Canadian Trade Commissioner Service]]}}; {{Cite web|title=Data & Trends of the European Food and Drink Industry 2013–2014 |url=http://www.fooddrinkeurope.eu/uploads/publications_documents/Data__Trends_of_the_European_Food_and_Drink_Industry_2013-2014.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20141206010318/http://www.fooddrinkeurope.eu/uploads/publications_documents/Data__Trends_of_the_European_Food_and_Drink_Industry_2013-2014.pdf|archive-date=6 December 2014|access-date=26 November 2014|publisher=[[FoodDrinkEurope]]}}; {{Cite news|date=10 January 2014|title=Italy fashion industry back to growth in 2014 |url=http://uk.reuters.com/article/uk-italy-fashion-growth-idUKBREA0912220140110|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20141205114140/http://uk.reuters.com/article/2014/01/10/uk-italy-fashion-growth-idUKBREA0912220140110|archive-date=5 December 2014|access-date=26 November 2014|work=Reuters}}</ref> [[File:Milan skyline skyscrapers of Porta Nuova business district.jpg|thumb|[[ميلان]] اٽلي جو معاشي گاديءَ جو هنڌ آهي<ref>{{Cite web|date=18 May 2018|title=Milan, Italy's Industrial and Financial Capital|url=https://www.prologis.it/en/industrial-logistics-warehouse-space/europe/italy/milan-italys-industrial-and-financial-capital|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220707141649/https://www.prologis.it/en/industrial-logistics-warehouse-space/europe/italy/milan-italys-industrial-and-financial-capital|archive-date=7 July 2022|access-date=27 May 2022}}</ref> ۽ هڪ عالمي [[مالي مرڪز]] ۽ [[فيشن گاديءَ جو هنڌ]] آهي.]] [[File:Siena, Piazza Salimbeni (Bank Monte dei Paschi di Siena) (38588876202).jpg|thumb|[[بانڪا مونٽي دي پاسڪي دي سيئنا]]، جيڪا 1472ع ۾ قائم ٿي، دنيا جي [[قديم ترين بئنڪن جي فهرست|سڀ کان قديم يا ٻئي نمبر تي قديم بئنڪ آهي جيڪا مسلسل ڪم ڪري رهي آهي]].]] [[File:The Eni building, Quartiere XXXII Europa, Roma, Lazio, Italy - panoramio.jpg|thumb|[[ايني]] کي دنيا جي تيل ۽ گئس جي [[سپرميجرز]] مان هڪ سمجھيو ويندو آهي.<ref>{{Cite web|url=https://www.globalwitness.org/en/campaigns/oil-gas-and-mining/spotlight-sharpens/|title=The spotlight sharpens: Eni and corruption in Republic of Congo's oil sector|website=Global Witness|access-date=27 April 2020|archive-date=25 July 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20230725204616/https://www.globalwitness.org/en/campaigns/oil-gas-and-mining/spotlight-sharpens/|url-status=dead}}</ref>]] اٽلي دنيا جو [[پيداوار جي پيداوار موجب ملڪن جي فهرست|اٺون وڏو پيداواري ملڪ]] ۽ يورپ ۾ ٻيو وڏو ملڪ آهي،<ref>"[http://databank.worldbank.org/data/reports.aspx?source=2&series=NV.IND.MANF.KD&country= Manufacturing, value added (current US$)] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20171010152014/http://databank.worldbank.org/data/reports.aspx?source=2&series=NV.IND.MANF.KD&country=|date=10 October 2017}}". Retrieved 17 May 2017.</ref> جنهن جي خاصيت اها آهي ته ساڳي ماپ واري ٻين معيشتن جي ڀيٽ ۾ ان ۾ ملٽي نيشنل ڪارپوريشنون گهٽ آهن ۽ ڪيترائي متحرڪ [[ننڍا ۽ وچولي درجي جا ڪاروبار|ننڍا ۽ وچولي درجي جا ڪاروبار]] موجود آهن، جيڪي صنعتي ضلعن ۾ گڏ ٿيل آهن ۽ اطالوي صنعت جي ريڙهه جي هڏي آهن. ان سان هڪ اهڙو پيداوار وارو شعبو پيدا ٿيو آهي، جيڪو اڪثر نچ مارڪيٽن ۽ عياشي شين جي برآمد تي ڌيان ڏئي ٿو. جيتوڻيڪ اهو مقدار جي لحاظ کان مقابلي ۾ گهٽ صلاحيت رکي ٿو، پر اعليٰ معيار جي شين وسيلي انهن ايشيائي معيشتن سان مقابلو ڪري سگهي ٿو، جتي مزدوريءَ جو خرچ گهٽ آهي.<ref>{{Cite news|date=19 May 2005|title=Knowledge Economy Forum 2008: Innovative Small And Medium Enterprises Are Key To Europe & Central Asian Growth |url=http://web.worldbank.org/WBSITE/EXTERNAL/COUNTRIES/ECAEXT/0,,contentMDK:21808326~menuPK:258604~pagePK:2865106~piPK:2865128~theSitePK:258599,00.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20080623065619/http://web.worldbank.org/WBSITE/EXTERNAL/COUNTRIES/ECAEXT/0,,contentMDK:21808326~menuPK:258604~pagePK:2865106~piPK:2865128~theSitePK:258599,00.html|archive-date=23 June 2008|access-date=17 June 2008|publisher=The World Bank}}</ref> اٽلي 2023ع ۾ دنيا جو [[برآمدات موجب ملڪن جي فهرست|9هين وڏو برآمد ڪندڙ]] ملڪ هو. [[اٽلي جي وڏن واپاري ڀائيوارن جي فهرست|ان جا ويجها واپاري لاڳاپا]] ٻين يورپي يونين ملڪن سان آهن، ۽ 2019ع ۾ ان جا سڀ کان وڏا برآمدي ڀائيوار جرمني (12%)، فرانس (11%) ۽ آمريڪا (10%) هئا.<ref name="cia.gov">{{Cite web|title=The World Factbook|url=https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210701235642/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy|archive-date=1 July 2021|access-date=28 May 2021|publisher=Central Intelligence Agency}}</ref> [[اطالوي موٽر گاڏين جي صنعت]] ملڪ جي پيداواري شعبي جو اهم حصو آهي، جنهن ۾ 2015ع ۾ 144,000 کان وڌيڪ ڪمپنيون ۽ لڳ ڀڳ 485,000 ملازم هئا،<ref>{{Cite web|title=Auto: settore da 144mila imprese in Italia e 117 mld fatturato|url=http://www.adnkronos.com/soldi/economia/2015/09/23/auto-settore-mila-imprese-italia-mld-fatturato_WooBmrBqxgxO7mOvIRXUBI.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150925121926/http://www.adnkronos.com/soldi/economia/2015/09/23/auto-settore-mila-imprese-italia-mld-fatturato_WooBmrBqxgxO7mOvIRXUBI.html|archive-date=25 September 2015|access-date=23 September 2015|website=adnkronos.com}}</ref> ۽ اها GDP ۾ 9% حصو وجهي ٿي.<ref>{{Cite web|title=Country Profiles – Italy|url=http://acea.thisconnect.com/index.php/country_profiles/detail/italy|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20080211190839/http://acea.thisconnect.com/index.php/country_profiles/detail/italy|archive-date=11 February 2008|access-date=9 February 2008|website=acea.thisconnect.com}}</ref><ref>{{Cite web|title=Global Auto Market 2021. General Motors Is The Only Group To Report Double-digit Losses |url=https://www.focus2move.com/world-car-group-ranking|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20210701010705/https://www.focus2move.com/world-car-group-ranking|archive-date=1 July 2021|access-date=27 May 2022}}</ref> ملڪ وٽ گاڏين جو وڏو سلسلو آهي، [[ماس مارڪيٽ]] تي ڌيان ڏيندڙ برانڊن جهڙوڪ [[فيات]]، [[پريميئم پيداوار|پريميئم]] برانڊن جهڙوڪ [[الفا روميو]] ۽ [[مازيراتي]] کان وٺي عياشي [[سپر ڪارز]] جهڙوڪ [[پاگاني (ڪمپني)|پاگاني]]، [[لامبورگيني]] ۽ [[فيراري]] تائين. [[بانڪا مونٽي دي پاسڪي دي سيئنا]]، تعريف تي دارومدار رکندي، دنيا جي سڀ کان قديم يا ٻئي نمبر تي قديم بئنڪ آهي جيڪا مسلسل ڪم ڪري رهي آهي، ۽ اٽلي جي چوٿين وڏي تجارتي ۽ ريٽيل بئنڪ آهي.<ref>{{Cite news|date=26 October 2017|title=Italy's fourth-biggest bank returns to the stockmarket|url=https://www.economist.com/news/finance-and-economics/21730672-shares-bailed-out-bank-start-trading-again-italys-fourth-biggest-bank|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20180215112321/https://www.economist.com/news/finance-and-economics/21730672-shares-bailed-out-bank-start-trading-again-italys-fourth-biggest-bank|archive-date=15 February 2018|access-date=26 October 2021|newspaper=[[The Economist]]}}</ref> اٽلي وٽ مضبوط [[ڪوآپريٽو]] شعبو آهي، جنهن ۾ يورپي يونين اندر آباديءَ جو سڀ کان وڏو حصو (4.5%) ڪوآپريٽو ۾ ملازم آهي.<ref>{{Cite web|date=April 2016|title=The Power of Cooperation – Cooperatives Europe key statistics 2015 |url=https://coopseurope.coop/sites/default/files/The%20power%20of%20Cooperation%20-%20Cooperatives%20Europe%20key%20statistics%202015.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20201112034412/https://coopseurope.coop/sites/default/files/The%20power%20of%20Cooperation%20-%20Cooperatives%20Europe%20key%20statistics%202015.pdf|archive-date=12 November 2020|access-date=28 May 2021|website=[[Cooperatives Europe]]}}</ref> [[وال ڊي آڪري تيل جو ميدان|وال ڊي آڪري]] علائقو، بازيليڪاتا، يورپ جو سڀ کان وڏو [[آن شور (هائيڊروڪاربنز)|آن شور]] [[هائيڊروڪاربن ميدان]] رکي ٿو.<ref>{{Cite web|title=In Val d'Agri with Upstream activities|url=https://www.eni.com/en-IT/operations/italy-val-agri-upstream-activities.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20220516034214/https://www.eni.com/en-IT/operations/italy-val-agri-upstream-activities.html|archive-date=16 May 2022|access-date=3 February 2021|publisher=[[Eni]]}}</ref> معتدل قدرتي گئس جا ذخيرا، خاص طور تي [[پو ماٿري]] ۽ ايڊرياٽڪ سمنڊ جي هيٺان آف شور علائقن ۾، دريافت ڪيا ويا آهن ۽ اهي ملڪ جو سڀ کان اهم معدني وسيلو آهن. اٽلي دنيا ۾ [[پومس]]، [[پوزولانا]] ۽ [[فيلڊسپار]] جي اهم پيدا ڪندڙن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite encyclopedia|title=Italy, the economy: Resources and power|encyclopedia=[[Encyclopædia Britannica]]|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297474/Italy/26994/Forestry#toc26986|access-date=9 February 2015|date=3 February 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20150209194536/http://www.britannica.com/EBchecked/topic/297474/Italy/26994/Forestry#toc26986|archive-date=9 February 2015|url-status=live}}</ref> ٻيو قابل ذڪر وسيلو سنگ مرمر آهي، خاص طور تي ٽسڪني مان نڪرندڙ مشهور اڇو [[ڪارارا سنگ مرمر]]. اٽلي هڪ مالي اتحاد، يعني يورو زون، جو حصو آهي، جيڪو لڳ ڀڳ 330 ملين شهرين جي نمائندگي ڪري ٿو، ۽ [[يورپي واحد مارڪيٽ]] جو پڻ حصو آهي، جيڪا 500 ملين کان وڌيڪ صارفين جي نمائندگي ڪري ٿي. ڪيترين ئي ملڪي تجارتي پاليسين جو تعين يورپي يونين جي ميمبر ملڪن جي معاهدن ۽ يورپي يونين جي قانون سازي ذريعي ٿيندو آهي. اٽلي 2002ع ۾ گڏيل يورپي ڪرنسي، [[يورو]]، اختيار ڪئي.<ref>{{Cite news|last=Andrews|first=Edmund L.|date=1 January 2002|title=Germans Say Goodbye to the Mark, a Symbol of Strength and Unity|url=https://www.nytimes.com/2002/01/01/world/germans-say-goodbye-to-the-mark-a-symbol-of-strength-and-unity.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110501031330/http://www.nytimes.com/2002/01/01/world/germans-say-goodbye-to-the-mark-a-symbol-of-strength-and-unity.html|archive-date=1 May 2011|access-date=18 March 2011|work=The New York Times}}; {{Cite news|last=Taylor Martin|first=Susan|date=28 December 1998|title=On Jan.{{spaces}}1, out of many arises one Euro|work=[[St. Petersburg Times]]|page=National, 1.A}}</ref> ان جي مالياتي پاليسي [[يورپي مرڪزي بئنڪ]] طرفان مقرر ڪئي ويندي آهي. اٽلي [[2008ع جو مالي بحران|2008ع جي مالي بحران]] کان متاثر ٿيو، جنهن ڍانچائي مسئلن کي وڌيڪ سنگين بڻايو.<ref>{{Cite web|last=Orsi|first=Roberto|date=23 April 2013|title=The Quiet Collapse of the Italian Economy|work=Euro Crisis in the Press |url=http://blogs.lse.ac.uk/eurocrisispress/2013/04/23/the-quiet-collapse-of-the-italian-economy|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141119075748/http://blogs.lse.ac.uk/eurocrisispress/2013/04/23/the-quiet-collapse-of-the-italian-economy|archive-date=19 November 2014|access-date=24 November 2014|publisher=[[The London School of Economics]]}}</ref> 1950ع واري ڏهاڪي کان 1970ع واري ڏهاڪي جي شروعات تائين هر سال GDP جي 5–6% مضبوط واڌ کان پوءِ،<ref>{{Cite book|last=Nicholas Crafts, Gianni Toniolo|title=Economic growth in Europe since 1945 |publisher=Cambridge University Press|year=1996|isbn=978-0-5214-9627-8|page=428}}</ref> ۽ 1980ع ۽ 1990ع واري ڏهاڪن ۾ تدريجي سستي کان پوءِ، ملڪ 2000ع واري ڏهاڪي ۾ جمود جو شڪار ٿيو.<ref>{{Cite web|last=Balcerowicz|first=Leszek|title=Economic Growth in the European Union|url=http://www.lisboncouncil.net/growth/documents/LISBON_COUNCIL_Economic_Growth_in_the_EU%20(1).pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140714205108/http://www.lisboncouncil.net/growth/documents/LISBON_COUNCIL_Economic_Growth_in_the_EU%20(1).pdf|archive-date=14 July 2014|access-date=8 October 2014|publisher=The Lisbon Council}}; {{Cite news|title="Secular stagnation" in graphics|url=https://www.economist.com/blogs/graphicdetail/2014/11/secular-stagnation-graphics|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141123234145/http://www.economist.com/blogs/graphicdetail/2014/11/secular-stagnation-graphics|archive-date=23 November 2014|access-date=24 November 2014|newspaper=The Economist}}</ref> وڏي سرڪاري خرچ سان واڌ بحال ڪرڻ لاءِ سياسي ڪوششن [[عوامي قرض]] ۾ شديد واڌ پيدا ڪئي، جيڪو 2017ع ۾ GDP جي 132% کان وڌيڪ هو؛<ref>{{Cite web|date=15 May 2018|title=Debito pubblico oltre 2.300 miliardi e all'estero non lo comprano|url=https://www.investireoggi.it/economia/debito-pubblico-oltre-2-300-miliardi-e-litalia-e-sulla-strada-dellautarchia-finanziaria|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20200221072720/https://www.investireoggi.it/economia/debito-pubblico-oltre-2-300-miliardi-e-litalia-e-sulla-strada-dellautarchia-finanziaria|archive-date=21 February 2020|access-date=1 June 2018}}</ref> اهو يورپي يونين ۾ يونان کان پوءِ ٻيو سڀ کان وڏو هو.<ref>{{Cite web|title=Government debt increased to 93.9% of GDP in euro area and to 88.0% in EU28|url=http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_PUBLIC/2-22072014-AP/EN/2-22072014-AP-EN.PDF|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141021162159/http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_PUBLIC/2-22072014-AP/EN/2-22072014-AP-EN.PDF|archive-date=21 October 2014|access-date=24 November 2014|publisher=[[Eurostat]]}}</ref> [[اطالوي سرڪاري قرض|اطالوي عوامي قرض]] جو سڀ کان وڏو حصو قومي ادارن ۽ ماڻهن وٽ آهي، جيڪو اٽلي ۽ يونان جي وچ ۾ هڪ اهم فرق آهي،<ref>{{Cite web|date=18 May 2010|title=Could Italy Be Better Off than its Peers?|url=https://www.cnbc.com/2010/05/18/could-italy-be-better-off-than-its-peers.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110430030613/http://www.cnbc.com/id/37207942/Could_Italy_Be_Better_Off_than_its_Peers|archive-date=30 April 2011|access-date=30 May 2011|publisher=CNBC}}</ref> ۽ [[گهريلو قرض]] جي سطح او اي سي ڊي جي اوسط کان گهڻي گهٽ آهي.<ref>{{Cite web|title=Household debt and the OECD's surveillance of member states|url=http://www.nationalbanken.dk/da/om_nationalbanken/oekonomisk_forskning/Documents/4_Household%20debt%20and%20the%20OECD's%20surveillance%20of%20member%20states%20by%20Christophe%20Andr%C3%A9.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20150109041518/http://www.nationalbanken.dk/da/om_nationalbanken/oekonomisk_forskning/Documents/4_Household%20debt%20and%20the%20OECD%27s%20surveillance%20of%20member%20states%20by%20Christophe%20Andr%C3%A9.pdf|archive-date=9 January 2015|access-date=26 November 2014|publisher=[[OECD]] Economics Department}}</ref> [[ڏکڻ وارو سوال|وڏي اتر–ڏکڻ ورهاست]] سماجي-معاشي ڪمزوريءَ جو هڪ اهم عنصر آهي؛<ref>{{Cite news|title=Oh for a new risorgimento|url=https://www.economist.com/special-report/2011/06/11/oh-for-a-new-risorgimento|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141024163715/http://www.economist.com/node/18780831|archive-date=24 October 2014|access-date=24 November 2014|newspaper=The Economist}}</ref> اتر ۽ ڏکڻ وارن علائقن ۽ ميونسپلٽين جي سرڪاري آمدنيءَ ۾ تمام وڏو فرق آهي.<ref>{{Cite web|title=Comune per Comune, ecco la mappa navigabile dei redditi dichiarati in Italia|url=http://www.lastampa.it/economia/speciali/redditi-italia|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20150405032750/http://www.lastampa.it/economia/speciali/redditi-italia|archive-date=5 April 2015|access-date=4 April 2015|website=lastampa.it}}</ref> سڀ کان امير صوبو، [[آلٽو آديجي-ڏکڻ ٽائرول]]، في فرد قومي GDP جو 152% ڪمائي ٿو، جڏهن ته سڀ کان غريب علائقو، ڪلابريا، 61% ڪمائي ٿو.<ref>{{Cite web|title=GDP per capita at regional level|url=https://www.istat.it/it/files/2016/12/Conti-regionali_2015.pdf?title=Conti+economici+territoriali+-+12%2Fdic%2F2016+-+Testo+integrale+e+nota+metodologica.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20171026054135/https://www.istat.it/it/files/2016/12/Conti-regionali_2015.pdf?title=Conti+economici+territoriali+-+12%2Fdic%2F2016+-+Testo+integrale+e+nota+metodologica.pdf|archive-date=26 October 2017|access-date=25 October 2017|publisher=[[Istat]]}}</ref> بيروزگاريءَ جي شرح (11%) يورو زون جي اوسط کان مٿي آهي،<ref>{{Cite web|title=Euro area unemployment rate at 11%|url=http://ec.europa.eu/eurostat/documents/2995521/8121455/3-31072017-AP-EN.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170731232352/http://ec.europa.eu/eurostat/documents/2995521/8121455/3-31072017-AP-EN.pdf|archive-date=31 July 2017|access-date=26 October 2017|publisher=[[Eurostat]]}}</ref> پر جدا جدا انگن موجب اها اتر ۾ 7% ۽ ڏکڻ ۾ 19% آهي.<ref>{{Cite web|last=Istat|author-link=National Institute of Statistics (Italy)|title=Employment and unemployment: second quarter 2017 |url=http://www.istat.it/it/files/2017/09/Mercato-del-lavoro-II-trim-2017.pdf?title=Il+mercato+del+lavoro+-+12%2Fset%2F2017+-+Testo+integrale+e+nota+metodologica.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20171026054033/http://www.istat.it/it/files/2017/09/Mercato-del-lavoro-II-trim-2017.pdf?title=Il+mercato+del+lavoro+-+12%2Fset%2F2017+-+Testo+integrale+e+nota+metodologica.pdf|archive-date=26 October 2017|access-date=26 October 2017}}</ref> [[درمياني آمدني|درمياني قابلِ خرچ آمدني]] 2021ع ۾ هر سال $27,949 هئي ([[قوت خريد جي برابري|PPP]]).<ref name="y148">{{cite book | author=OECD | title=Society at a Glance 2024: OECD Social Indicators, Figure 4.1 Median income varies by a factor eight across OECD countries | publisher=OECD | date=20 June 2024 | url=https://www.oecd.org/en/publications/2024/06/society-at-a-glance-2024_08001b73/full-report/component-12.html#indicator-d1e8404-8cd0a55a48 | page=}}</ref> [[اٽلي ۾ نوجوانن جي بيروزگاري|نوجوانن جي بيروزگاريءَ جي شرح]] (2018ع ۾ 32%) انتهائي بلند آهي. === زراعت === {{Main|اٽلي ۾ زراعت}} [[File:Vineyards in Piemonte, Italy.jpg|thumb|[[پيڊمونٽ جو انگورن وارو منظر: لانگهي-روئيرو ۽ مونفيراتو|لانگهي ۽ مونفيرات، پيڊمونٽ ۾ انگورن جا باغ]]. اٽلي دنيا جو [[شراب پيدا ڪندڙ ملڪن جي فهرست|سڀ کان وڏو شراب پيدا ڪندڙ ملڪ]] آهي، ۽ ان وٽ مقامي [[انگور جي ول|انگورن جي ولين]] جو سڀ کان وسيع قسم آهي.<ref>{{Cite web|date=25 November 2018|title=L'Italia è il maggiore produttore di vino|url=http://www.inumeridelvino.it/2018/11/la-produzione-di-vino-nel-mondo-2018-prima-stima-oiv.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211111224545/http://www.inumeridelvino.it/2018/11/la-produzione-di-vino-nel-mondo-2018-prima-stima-oiv.html|archive-date=11 November 2021|access-date=11 November 2021|language=it}}; {{Cite web|date=3 June 2017|title=L'Italia è il paese con più vitigni autoctoni al mondo|url=https://giornalevinocibo.com/2017/06/03/italia-prima-assoluta-per-vitgni-autoctoni-ecco-i-dati-dei-vari-stati|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211101044918/https://giornalevinocibo.com/2017/06/03/italia-prima-assoluta-per-vitgni-autoctoni-ecco-i-dati-dei-vari-stati|archive-date=1 November 2021|access-date=11 November 2021|language=it}}</ref>]] آخري زرعي مردم شماري موجب، 2010ع ۾ 1.6&nbsp;ملين فارم هئا (2000ع کان −32%)، جيڪي {{Convert|12700000|ha|0|abbr=on|disp=or}} تي پکڙيل هئا (انهن مان 63% ڏکڻ اٽلي ۾ آهن).<ref name="agrocensus">{{Cite web|date=24 October 2010|title=Censimento Agricoltura 2010|url=http://dati-censimentoagricoltura.istat.it/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150213021626/http://dati-censimentoagricoltura.istat.it/|archive-date=13 February 2015|access-date=11 February 2015|publisher=[[National Institute of Statistics (Italy)|ISTAT]]}}</ref> 99% خاندانن طرفان هلندڙ ۽ ننڍا آهن، جن جو سراسري پکيڙ صرف {{Convert|8|ha|0|abbr=on}} آهي.<ref name="agrocensus"/> زرعي استعمال واري زمين مان، اناج جا کيت 31%، [[زيتون]] جا باغ 8%، [[انگورن جا باغ]] 5%، [[کٽا ميوا]] جا باغ 4%، [[شگر بيٽ]] 2%، ۽ باغباني 2% تي مشتمل آهن. باقي زمين گهڻو ڪري چراگاهن (26%) ۽ چارا اناج (12%) لاءِ مخصوص آهي.<ref name="agrocensus"/> اٽلي دنيا جو [[شراب پيدا ڪندڙ ملڪن جي فهرست|سڀ کان وڏو شراب پيدا ڪندڙ ملڪ]] آهي،<ref>{{Cite web|year=2010|title=OIV report on the State of the vitiviniculture world market|url=http://news.reseau-concept.net/images/oiv_es/Client/DIAPORAMA_STATISTIQUES_Tbilissi_2010_EN.ppt|archive-url=https://web.archive.org/web/20110728145648/http://news.reseau-concept.net/images/oiv_es/Client/DIAPORAMA_STATISTIQUES_Tbilissi_2010_EN.ppt|archive-date=28 July 2011|website=news.reseau-concept.net|publisher=Réseau-CONCEPT|format=PowerPoint presentation}}</ref><ref>{{Cite news |last=Pisa |first=Nick |date=12 June 2011 |title=Italy overtakes France to become world's largest wine producer |url=https://www.telegraph.co.uk/foodanddrink/wine/8571222/Italy-overtakes-France-to-become-worlds-largest-wine-producer.html |url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20110903021833/http://www.telegraph.co.uk/foodanddrink/wine/8571222/Italy-overtakes-France-to-become-worlds-largest-wine-producer.html |archive-date=3 September 2011 |access-date=17 August 2011 |work=The Telegraph}}</ref> ۽ [[زيتون جو تيل]]، ميون (صوف، زيتون، انگور، نارنگيون، ليمون، ناسپاتيون، خوبانيون، هيزل نٽ، آڙون، چيريون، آلوبخارا، اسٽرابيريون ۽ ڪيئي فروٽ) ۽ ڀاڄين (خاص طور تي آرٽچوڪ ۽ ٽماٽا) جو اهم پيدا ڪندڙ آهي. سڀ کان مشهور [[اطالوي شراب]] [[ٽسڪني (شراب)|ٽسڪن]] [[ڪيانتي]] ۽ [[پيڊمونٽ (شراب)|پيڊمونٽي]] [[بارولو]] آهن. ٻيا مشهور شراب [[بارباريسڪو]]، [[باربيرا ڊي آستي]]، [[برونيلو دي مونتالچينو]]، [[فراسڪاتي DOC|فراسڪاتي]]، [[مونٽي پلچانو دابروزو]]، [[موريلينو دي اسڪانسانو]]، ۽ چمڪندڙ شراب [[فرانچياڪورتا DOCG|فرانچياڪورتا]] ۽ [[پروسيڪو]] آهن. معياري شيون جن ۾ اٽلي خاص مهارت رکي ٿو، خاص طور شراب ۽ [[اطالوي DOP پنيرن جي فهرست|علائقائي پنير]]، اڪثر معيار جي ضمانت وارن ليبلن [[Denominazione di origine controllata|DOC/DOP]] هيٺ محفوظ ڪيون وينديون آهن. هي [[يورپي يونين ۾ جاگرافيائي اشارا ۽ روايتي خاصيتون|جاگرافيائي اشاري وارو سرٽيفڪيٽ]]، جيڪو يورپي يونين طرفان منظور ٿيل آهي، [[نقلي شين]] سان مونجهاري کان بچڻ لاءِ اهم سمجھيو ويندو آهي. == آمدرفت == {{Main|اٽلي ۾ آمدرفت}} {{See also|اٽلي ۾ ريلوي اسٽيشنون}} [[File:A8-A26 Besnate.jpg|thumb|آٽوسترادا ديئي لاگي ('ڍنڍن واري موٽر وي'؛ [[آٽوسترادا A8 (اٽلي)|A8]] ۽ [[آٽوسترادا A9 (اٽلي)|A9]] جو حصو)، دنيا ۾ ٺهيل پهرين موٽر وي<ref name="independent"/>]] {{Anchor|Infrastructure}}اٽلي پهريون ملڪ هو جنهن موٽر ويون، ''[[آٽوسترادي]]''، ٺاهيون، جيڪي تيز ٽرئفڪ ۽ موٽر گاڏين لاءِ مخصوص هيون.<ref name="independent">{{Cite news|last=Lenarduzzi|first=Thea|date=30 January 2016|title=The motorway that built Italy: Piero Puricelli's masterpiece|url=http://www.independent.co.uk/travel/europe/the-worlds-first-motorway-piero-puricellis-masterpiece-is-the-focus-of-an-unlikely-pilgrimage-a6840816.html|url-status=live|archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20220526/http://www.independent.co.uk/travel/europe/the-worlds-first-motorway-piero-puricellis-masterpiece-is-the-focus-of-an-unlikely-pilgrimage-a6840816.html|archive-date=26 May 2022|access-date=12 May 2022|work=[[The Independent]]}}</ref> 2002ع ۾ اٽلي ۾ استعمال لائق [[اٽلي ۾ رستا|رستن]] جي ڊيگهه {{Convert|668721|km|mi|abbr=on}} هئي، جنهن ۾ {{Convert|6487|km|mi|abbr=on}} موٽر ويون شامل هيون، جيڪي رياست جي ملڪيت هيون پر [[اٽلانٽيا (ڪمپني)|اٽلانٽيا]] طرفان خانگي طور هلائي وينديون هيون. 2005ع ۾، لڳ ڀڳ 34,667,000 ڪارون (هر 1,000 ماڻهن تي 590) ۽ 4,015,000 مال بردار گاڏيون هن نيٽ ورڪ تي هلنديون هيون.<ref name="European Commission">{{Cite web|last=European Commission|author-link=European Commission|title=Panorama of Transport|url=http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_OFFPUB/KS-DA-07-001/EN/KS-DA-07-001-EN.PDF|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20090407142402/http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_OFFPUB/KS-DA-07-001/EN/KS-DA-07-001-EN.PDF|archive-date=7 April 2009|access-date=3 May 2009}}</ref> [[File:Etr500.JPG|thumb|[[ETR 500]] ريل گاڏي [[فلورنس–روم تيز رفتار ريلوي|فلورنس–روم تيز رفتار لائين]] تي، جيڪا يورپ ۾ ٺهيل پهرين تيز رفتار ريلوي هئي<ref>{{Cite web|title=Special report: A European high-speed rail network|url=https://op.europa.eu/webpub/eca/special-reports/high-speed-rail-19-2018/en/|access-date=22 July 2023|website=op.europa.eu|language=en-GB|archive-date=17 March 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240317233927/https://op.europa.eu/webpub/eca/special-reports/high-speed-rail-19-2018/en/|url-status=live}}</ref>]] [[اٽلي ۾ ريل آمدرفت|ريلوي نيٽ ورڪ]]، جيڪو رياست جي ملڪيت آهي ۽ [[فيروويه ديلو ستاتو|ريتي فيرووياريا ايتاليانا]] (FSI) طرفان هلائجي ٿو، 2024ع ۾ ڪل {{Convert|16879|km|mi|abbr=on}} هو، جنهن مان {{Convert|12277|km|0|abbr=on}} بجليءَ سان هلندڙ هو،<ref>{{Cite web |title=The network today |url=https://www.rfi.it/en/Network/The-network-today.html |access-date=29 September 2025 |website=[[Rete Ferroviaria Italiana]] |publisher=}}</ref> ۽ جنهن تي 4,802 لوڪوموٽو ۽ ريل ڪارون هلن ٿيون. تيز رفتار ريلن جو مکيه عوامي آپريٽر [[ترينيتاليا]] آهي، جيڪو FSI جو حصو آهي. تيز رفتار ريلون ٽن قسمن ۾ آهن: [[فريچياروسا]] ('ڳاڙهو تير') ريلون مخصوص تيز رفتار پٽڙين تي وڌ ۾ وڌ 300{{spaces}}km/h جي رفتار سان هلن ٿيون؛ [[فريچيارجينتو]] ('چانديءَ جو تير') تيز رفتار ۽ مکيه پٽڙين تي وڌ ۾ وڌ 250{{spaces}}km/h سان هلن ٿيون؛ ۽ [[فريچيابيانڪا]] ('اڇو تير') علائقائي تيز رفتار لائينن تي وڌ ۾ وڌ 200{{spaces}}km/h سان هلن ٿيون. اٽلي وٽ پاڙيسري ملڪن سان الپائن جبلن مٿان 11 ريل سرحدي گذرگاهون آهن. هوائي آمدرفت استعمال ڪندڙ مسافرن جي تعداد موجب اٽلي يورپ ۾ پنجين نمبر تي آهي، 2011ع ۾ لڳ ڀڳ 148 ملين مسافرن، يعني يورپ جي ڪل جو تقريباً 10%، سان.<ref>{{Cite web|date=7 January 2013|title=Trasporto aereo in Italia (PDF)|url=http://www.istat.it/it/archivio/78802|access-date=5 August 2013|publisher=ISTAT|archive-date=13 January 2013|archive-url=https://web.archive.org/web/20130113035254/http://www.istat.it/it/archivio/78802|url-status=live}}</ref> 2022ع ۾ 45 شهري هوائي اڏا هئا، جن ۾ [[ميلان مالپينسا ايئرپورٽ]] ۽ [[روم فيوميچينو ايئرپورٽ]] جا مرڪز شامل هئا.<ref>{{Cite web|title=Aeroporti in Italia: quanti sono? Elenco per regione|url=https://gliaeroporti.it/|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20221117184416/https://gliaeroporti.it/|archive-date=17 November 2022|access-date=17 November 2022|language=it}}</ref> 2021ع کان، اٽلي جو قومي هوائي جهاز بردار [[ITA ايئرويز]] آهي، جنهن [[اليتاليا]] جي جاءِ ورتي.<ref>{{Cite news|last=Buckley|first=Julia|date=18 October 2021|title=Italy reveals its new national airline|url=https://edition.cnn.com/travel/article/ita-airways-launch/index.html|access-date=18 October 2021|publisher=CNN|archive-date=18 October 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20211018100255/https://edition.cnn.com/travel/article/ita-airways-launch/index.html|url-status=live}}; {{Cite news|last=Villamizar|first=Helwing|date=15 October 2021|title=Italian Flag Carrier ITA Airways Is Born|url=https://airwaysmag.com/airlines/ita-airways-is-born|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20211016100028/https://airwaysmag.com/airlines/ita-airways-is-born|archive-date=16 October 2021|access-date=18 October 2021|work=Airways Magazine}}</ref> 2004ع ۾ 43 وڏا سامونڊي بندرگاهه هئا، جن ۾ [[جينوا]] شامل آهي، جيڪو ملڪ جو سڀ کان وڏو ۽ بحر روم ۾ ٻيو وڏو بندرگاهه آهي. 2005ع ۾ اٽلي وٽ لڳ ڀڳ 389,000 يونٽن تي مشتمل شهري هوائي ٻيڙو ۽ 581 جهازن تي مشتمل واپاري ٻيڙو هو.<ref name="European Commission"/> قومي اندروني آبي رستن جي نيٽ ورڪ جي ڊيگهه 2012ع ۾ تجارتي آمدرفت لاءِ {{Convert|2400|km|0|abbr=on}} هئي.<ref name="cia.gov"/> اتر اطالوي بندرگاهه، جهڙوڪ ٽريئستي جو گہرے پاڻي وارو بندرگاهه، جنهن جون وچ ۽ اوڀر يورپ سان وسيع ريلوي ڳنڍڻيون آهن، سبسڊين ۽ اهم پرڏيهي سيڙپڪاريءَ جو مرڪز آهن.<ref>Marcus Hernig: Die Renaissance der Seidenstraße (2018) pp 112.; Bernhard Simon: Can The New Silk Road Compete with the Maritime Silk Road? in The Maritime Executive, 1 January 2020.; Chazizam, M. (2018). The Chinese Maritime Silk Road Initiative: The Role of the Mediterranean. Mediterranean Quarterly, 29(2), 54–69.; Guido Santevecchi: Di Maio e la Via della Seta: «Faremo i conti nel 2020», siglato accordo su Trieste in Corriere della Sera: 5. November 2019.; Linda Vierecke, Elisabetta Galla "Triest und die neue Seidenstraße" In: Deutsche Welle, 8 December 2020.; {{Cite web|title=HHLA PLT Italy starting on schedule |url=https://www.hellenicshippingnews.com/hhla-plt-italy-starting-on-schedule|website=hellenicshippingnews.com|access-date=11 January 2021|archive-date=11 January 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210111105059/https://www.hellenicshippingnews.com/hhla-plt-italy-starting-on-schedule/|url-status=live}}</ref> آگسٽ 2025ع ۾، رٿيل [[آبنائے ميسينا پل]] کي ميلوني حڪومت طرفان حتمي منظوري ڏني وئي، جنهن جي تعمير 2025ع جي سرءُ ۾ شروع ٿيڻ مقرر آهي. اهو [[ڪلابريا]] کي [[سسلي]] سان ڳنڍيندو جڏهن اهو 2032ع ۾ کلي ويندو، ۽ اهو [[سڀ کان ڊگهي معلق پلن جي فهرست|دنيا جي سڀ کان ڊگهي معلق پل]] بڻجي ويندو.<ref>{{cite web|title=Italy gives final go-ahead for landmark Sicily bridge project |url=https://www.reuters.com/world/europe/italy-gives-final-go-ahead-landmark-sicily-bridge-project-2025-08-06/ |website=reuters.com |date=6 August 2025 |access-date=6 August 2025}}</ref> == توانائي == {{Main|اٽلي ۾ توانائي}} {{Further|اٽلي ۾ قابل تجديد توانائي|اٽلي ۾ بجلي جو شعبو}} [[File:Pannelli solari Unicoop Tirreno.JPG|thumb|[[پيومبينو]]، ٽسڪني ۾ شمسي پينل. اٽلي دنيا جي قابل تجديد توانائي جي سڀ کان وڏن پيدا ڪندڙ ملڪن مان هڪ آهي.<ref name="legambiente2015">{{Cite web|date=18 May 2015|title=Il rapporto Comuni Rinnovabili 2015|url=http://www.comunirinnovabili.it/il-rapporto-comuni-rinnovabili-2015|access-date=13 March 2016|website=Comuni Rinnovabili|publisher=Legambiente|language=it|archive-date=14 March 2016|archive-url=https://web.archive.org/web/20160314011841/http://www.comunirinnovabili.it/il-rapporto-comuni-rinnovabili-2015/|url-status=live}}</ref>]] اٽلي دنيا جي [[قابل تجديد ذريعن مان بجلي پيداوار موجب ملڪن جي فهرست|قابل تجديد توانائي جي سڀ کان وڏن پيدا ڪندڙن]] مان هڪ بڻجي ويو آهي، جيڪو يورپي يونين ۾ ٻيو ۽ دنيا ۾ نائون نمبر رکي ٿو. [[اٽلي ۾ هوائي توانائي|هوائي توانائي]]، [[اٽلي ۾ پن بجلي|پن بجلي]] ۽ [[اٽلي ۾ ارضي حرارتي توانائي|ارضي حرارتي توانائي]] ملڪ ۾ [[اٽلي ۾ بجلي جو شعبو|بجلي]] جا اهم ذريعا آهن. [[اٽلي ۾ قابل تجديد توانائي|قابل تجديد ذريعا]] پيدا ٿيندڙ سموري بجلي جو 28% فراهم ڪن ٿا، جنهن ۾ صرف پن بجلي 13% تائين پهچي ٿي، ان کان پوءِ شمسي توانائي 6%، هوائي توانائي 4%، بائيو انرجي 3.5% ۽ ارضي حرارتي توانائي 1.6% آهي.<ref name="gse">{{Cite web|date=19 December 2013|title=Rapporto Statistico sugli Impianti a fonti rinnovabili|url=http://www.gse.it/it/Statistiche/RapportiStatistici/Pagine/default.aspx|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20171018022905/http://www.gse.it/it/Statistiche/RapportiStatistici/Pagine/default.aspx|archive-date=18 October 2017|access-date=11 February 2015|publisher=Gestore dei Servizi Energetici}}</ref> قومي طلب جو باقي حصو فوسل ٻارڻن (قدرتي گئس 38%، ڪوئلو 13%، تيل 8%) ۽ درآمدات مان پورو ٿئي ٿو.<ref name="gse"/> [[ايني]]، جيڪا 79 ملڪن ۾ ڪم ڪري ٿي، ست "[[بگ آئل]]" ڪمپنين مان هڪ ۽ دنيا جي سڀ کان وڏين صنعتي ڪمپنين مان هڪ آهي.<ref>{{Cite web|title=Summary for Eni SpA|url=https://finance.yahoo.com/q?s=E|access-date=1 July 2020|archive-date=4 June 2016|archive-url=https://web.archive.org/web/20160604184217/http://finance.yahoo.com/q?s=e|url-status=live}}</ref> [[اٽلي ۾ شمسي توانائي|شمسي توانائي]] جي پيداوار اڪيلي 2014ع ۾ بجلي جو 9% هئي، جنهن سان اٽلي دنيا ۾ شمسي توانائي جي سڀ کان وڏي حصيداري وارو ملڪ بڻيو.<ref name="legambiente2015"/> [[مونتالتو دي ڪاسترو فوٽو وولٽائڪ پاور اسٽيشن]]، جيڪا 2010ع ۾ مڪمل ٿي، اٽلي جي سڀ کان وڏي فوٽو وولٽائڪ (PV) بجلي گهر آهي.<ref>{{Cite web|title=The Italian Montalto di Castro and Rovigo PV plants|url=https://www.solarserver.com/solar-magazine/solar-energy-system-of-the-month/the-italian-montalto-di-castro-and-rovigo-pv-plants.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20180509012719/https://www.solarserver.com/solar-magazine/solar-energy-system-of-the-month/the-italian-montalto-di-castro-and-rovigo-pv-plants.html|archive-date=9 May 2018|access-date=8 May 2018|website=solarserver.com}}</ref> اٽلي پهريون ملڪ هو جنهن بجلي پيدا ڪرڻ لاءِ [[اٽلي ۾ ارضي حرارتي توانائي|ارضي حرارتي توانائي]] جو استعمال ڪيو.<ref>{{Cite web|year=2011|title=Inventario delle risorse geotermiche nazionali|url=http://unmig.sviluppoeconomico.gov.it/unmig/geotermia/inventario/inventario.asp|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110722034736/http://unmig.sviluppoeconomico.gov.it/unmig/geotermia/inventario/inventario.asp|archive-date=22 July 2011|access-date=14 September 2011|publisher=UNMIG}}</ref> [[اٽلي ۾ جوهري توانائي]] [[1987ع جا اطالوي ريفرنڊم|1987ع جي ريفرنڊمن]] کان پوءِ، 1986ع جي [[چرنوبل حادثو]] جي پسمنظر ۾، ڇڏي ڏني وئي، جيتوڻيڪ اٽلي اڃا تائين پرڏيهي علائقن ۾ اطالوي ملڪيت وارن ريئڪٽرن مان جوهري توانائي درآمد ڪري ٿو. == سائنس ۽ ٽيڪنالاجي == {{Main|اٽلي ۾ سائنس ۽ ٽيڪنالاجي}} {{See also|اطالوي ايجادن ۽ دريافتن جي فهرست}} [[File:Justus Sustermans - Portrait of Galileo Galilei, 1636.jpg|thumb|upright=.8|[[گليليو گليلي]]، جنهن کي عام طور جديد سائنس، فزڪس ۽ فلڪيات جو پيءُ سمجھيو ويندو آهي]] صدين کان، اٽلي هڪ اهڙي سائنسي برادريءَ کي فروغ ڏنو آهي، جنهن سائنسن ۾ اهم دريافتون پيدا ڪيون. [[گليليو گليلي]] [[سائنسي انقلاب]] ۾ وڏو ڪردار ادا ڪيو ۽ کيس عام طور [[مشاهداتي فلڪيات]]،<ref>{{Cite book|last=Singer|first=C.|url=https://books.google.com/books?id=mPIgAAAAMAAJ|title=A Short History of Science to the Nineteenth Century|date=1941|publisher=Clarendon Press|page=217|access-date=22 March 2023|archive-date=2 October 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20241002213513/https://books.google.com/books?id=mPIgAAAAMAAJ|url-status=live}}</ref> جديد فزڪس،<ref>{{Cite book|last=Whitehouse|first=D.|url=https://archive.org/details/renaissancegeniu0000whit|title=Renaissance Genius: Galileo Galilei & His Legacy to Modern Science|date=2009|publisher=Sterling Publishing|isbn=978-1-4027-6977-1|page=[https://archive.org/details/renaissancegeniu0000whit/page/219 219]}}</ref> ۽ [[سائنسي طريقو|سائنسي طريقي]] جو پيءُ سمجھيو ويندو آهي.<ref>''Thomas Hobbes: Critical Assessments'', Volume 1. Preston King. 1993. p. 59</ref><ref>{{Cite book|last=Disraeli|first=I.|title=Curiosities of Literature|date=1835|publisher=W. Pearson & Company|page=371}}</ref> [[لابوراتوري ناتسيونالي دل گران ساسو]] (LNGS) دنيا جو سڀ کان وڏو زير زمين تحقيقي مرڪز آهي.<ref>{{Cite web|title=I Laboratori Nazionali del Gran Sasso|url=https://www.lngs.infn.it/it/descrizione-generale|access-date=15 January 2018|language=it}}</ref> ٽريئستي ۾ آباديءَ جي نسبت سان يورپ ۾ محققن جو سڀ کان وڏو سيڪڙو آهي.<ref>G. Bar "Trieste, è record europeo di ricercatori: 37 ogni mille abitanti. Più della Finlandia", In: il Fatto Quotidiano, 26 April 2018.</ref> اٽلي 2025ع ۾ [[عالمي جدت اشاري]] ۾ 28هين نمبر تي هو.<ref>{{Cite web |title=GII Innovation Ecosystems & Data Explorer 2025 |url=https://www.wipo.int/gii-ranking/en/italy |access-date=16 October 2025 |website=WIPO}}</ref><ref>{{Cite book |last1=Dutta |first1=Soumitra |url=https://www.wipo.int/web-publications/global-innovation-index-2025/en/index.html |title=Global Innovation Index 2025: Innovation at a Crossroads |last2=Lanvin |first2=Bruno |publisher=[[World Intellectual Property Organization]] |year=2025 |isbn=978-92-805-3797-0 |page=19 |language=en |doi=10.34667/tind.58864 |access-date=17 October 2025}}</ref> اٽلي ۾ [[ٽيڪنالاجي پارڪ]] آهن، جهڙوڪ سائنس ۽ ٽيڪنالاجي پارڪ ڪلوميٽرو روسو (بيرگامو)، [[AREA سائنس پارڪ]] (ٽريئستي)، ويگا-وينس گيٽ وي فار سائنس اينڊ ٽيڪنالاجي (وينيزيا)، توسڪانا لائيف سائنسز (سيئنا)، ٽيڪنالاجي پارڪ آف لودي ڪلسٽر (لودي)، ۽ ٽيڪنالاجي پارڪ آف ناواڪيو (پيزا)،<ref>{{Cite web|title=Science and Technology Parks in Italy|url=https://www.easst.net/science-and-technology-parks-in-italy|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20230719154033/https://www.easst.net/science-and-technology-parks-in-italy|archive-date=19 July 2023|access-date=28 August 2023}}</ref> گڏوگڏ [[سائنس ميوزيم]]، جهڙوڪ ميلان ۾ [[ميوزيو ناتسيونالي شينتسا ا ٽيڪنالوجيا ليوناردو دا ونچي]]. آمدنيءَ ۾ اتر–ڏکڻ جو وڏو فرق هڪ "[[ڊجيٽل ورهاست]]" پيدا ڪري ٿو.<ref>{{Cite journal|last=Alampi|first=Matteo|date=December 2007|title=Underdevelopment in Southern Italy: Traditional Setbacks and Modern Solutions|url=https://fisherpub.sjf.edu/cgi/viewcontent.cgi?article=1047&context=intlstudies_masters|journal=Fisher Digital Publications|via=International Studies Masters}}</ref><ref>{{Cite journal|last=Di Pietro|first=Giorgio|date=June 2021|title=Changes in Italy's education-related digital divide|journal=Economic Affairs|volume=41|issue=2|pages=252–270|doi=10.1111/ecaf.12471|issn=0265-0665|s2cid=237848271|doi-access=free}}</ref> == سياحت == {{Main|اٽلي ۾ سياحت}} [[File:Positano - Fornillo Beach.jpg|thumb|[[امالفي ساحل]] اٽلي جي اهم سياحتي منزلن مان هڪ آهي.<ref>[http://www.italy24.ilsole24ore.com/art/business-and-economy/2017-05-04/turismo-stranieri-124013.php?uuid=AEVg9GGB "Foreign tourist numbers in Italy head towards new record"] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20170601184213/http://www.italy24.ilsole24ore.com/art/business-and-economy/2017-05-04/turismo-stranieri-124013.php?uuid=AEVg9GGB|date=1 June 2017}}. Retrieved 21 May 2017.</ref>]] ماڻهو صدين کان اٽلي جو دورو ڪندا رهيا آهن، پر [[اٽلي ۾ سياحت|سياحت لاءِ اپٻيٽ جو دورو]] سڀ کان پهريان امير امرا [[گرانڊ ٽور]] دوران ڪرڻ لڳا، جيڪو 17هين صديءَ ۾ شروع ٿيو ۽ 18هين ۽ 19هين صديءَ ۾ عروج تي پهتو.<ref name="grand-tour">{{Cite web|title=Grand Tour|url=https://www.treccani.it/enciclopedia/grand-tour|access-date=6 May 2022|language=it}}</ref> اهو اهڙو دور هو، جنهن ۾ يورپي اشرافيا، جن مان گهڻا برطانوي هئا، يورپ جي حصن جو دورو ڪندا هئا، جن ۾ اٽلي هڪ اهم منزل هوندو هو.<ref name="grand-tour"/> اٽلي لاءِ، هن جو مقصد قديم تعمير، مقامي ثقافت جو مطالعو ڪرڻ ۽ ان جي قدرتي خوبصورتيءَ کي ساراهڻ هو.<ref>{{Cite web|title=Italy on the Grand Tour (Getty Exhibitions)|url=http://www.getty.edu/art/exhibitions/grand_tour/what.html|access-date=9 June 2015}}</ref> اٽلي [[عالمي سياحت درجابندي|دنيا جو پنجون سڀ کان وڌيڪ گهميل ملڪ]] آهي، جتي 2024ع ۾ ڪل 57 ملين سياح آيا.<ref>{{cite web |title=Global and regional tourism performance |url=https://www.unwto.org/tourism-data/un-tourism-tourism-dashboard |access-date=25 May 2025}}</ref> 2014ع ۾ سفر ۽ سياحت مان آمدني EUR163{{spaces}}ارب هئي (GDP جو 10%) ۽ 1,082,000 نوڪريون سڌي طرح ان سان لاڳاپيل هيون (روزگار جو 5%).<ref>{{Cite web|title=Travel & Tourism Economic Impact 2015 Italy |url=https://www.wttc.org/-/media/files/reports/economic%20impact%20research/countries%202015/italy2015.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20171010152616/https://www.wttc.org/-/media/files/reports/economic%20impact%20research/countries%202015/italy2015.pdf|archive-date=10 October 2017|access-date=20 May 2017|publisher=[[World Travel and Tourism Council]]}}</ref> سياحن جي دلچسپي خاص طور [[اٽلي جي ثقافت|ثقافت]]، [[اطالوي کاڌو|کاڌي]]، [[اٽلي جي تاريخ|تاريخ]]، [[اٽلي جي تعميراتي فن|تعميراتي فن]]، [[اطالوي فن|فن]]، مذهبي هنڌن ۽ رستن، شادي سياحت، قدرتي حسن، رات جي زندگي، پاڻيءَ هيٺان هنڌن ۽ اسپا سان آهي.<ref>{{Cite web|date=February 2023|title=In Italia 11mila matrimoni stranieri, un turismo da 599 milioni|url=https://www.ansa.it/canale_viaggiart/it/notizie/speciali/2023/02/01/turismo-wedding-2-milioni-presenze-e-fatturato-599-mln_dcec4ad9-3ab8-4677-a303-6378020ac3a7.html|access-date=2 February 2023|language=it}}; {{Cite web|title=10 Migliori destinazioni italiane per vita notturna|url=https://www.travel365.it/migliori-destinazioni-italiane-per-vita-notturna.htm|access-date=28 December 2021|language=it}}</ref> سياري ۽ اونهاري جي سياحت الپس ۽ [[اپينائن جبلن]] جي هنڌن تي موجود آهي،<ref>{{Cite web|date=30 July 2017|title=VACANZE IN MONTAGNA IN ITALIA: IN INVERNO E IN ESTATE|url=https://www.alloggitaly.it/vacanze-in-montagna-in-italia|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> جڏهن ته سامونڊي سياحت [[بحر روم]] جي ڪناري وارن هنڌن تي وڏي پيماني تي عام آهي.<ref>{{Cite web|date=14 February 2018|title=Il turismo balneare|url=https://www.turismo-oggi.com/il-turismo-balneare.html|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> اٽلي بحر روم ۾ ڪروز سياحت جي اهم منزل آهي.<ref>{{Cite web|date=27 April 2022|title=Crociere, Cemar: 8,8 milioni di passeggeri nei porti italiani|url=https://www.lagenziadiviaggi.it/crociere-cemar-88-milioni-di-passeggeri-nei-porti-italiani|access-date=13 May 2022|language=it}}</ref> ننڍن، تاريخي ۽ فني ڳوٺن کي [[اي بورگي پيو بيلي ديٽاليا]] ({{Literally|اٽلي جا سڀ کان خوبصورت ڳوٺ}}) انجمن وسيلي فروغ ڏنو ويندو آهي. سڀ کان وڌيڪ گهميل علائقا وينيتو، ٽسڪني، لومباردي، ايميليا-رومانيا ۽ لازيو آهن.<ref>{{Cite web|title=Number of nights spent in tourist accommodation establishments in the top 20 EU-28 tourist regions, by NUTS 2 regions, 2015 (million nights spent) RYB17 – Statistics Explained |url=https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php?title=File:Number_of_nights_spent_in_tourist_accommodation_establishments_in_the_top_20_EU-28_tourist_regions,_by_NUTS_2_regions,_2015_(million_nights_spent)_RYB17.png|access-date=17 April 2022|publisher=European Commission}}</ref> روم يورپ جو ٽيون ۽ دنيا جو 12هون سڀ کان وڌيڪ گهميل شهر آهي، جتي 2017ع ۾ 9.4&nbsp;ملين سياح آيا.<ref>{{Cite web|title=Ranking the 30 Most-Visited Cities in the World|url=https://www.travelpulse.com/news/destinations/ranking-the-30-most-visited-cities-in-the-world.html|website=TravelPulse}}</ref> وينس ۽ فلورنس دنيا جي 100 وڏين منزلن مان آهن. اٽلي وٽ ڪنهن به ملڪ جي ڀيٽ ۾ سڀ کان وڌيڪ [[عالمي ورثو ماڳ]] آهن: [[اٽلي ۾ عالمي ورثو ماڳن جي فهرست|61]]،<ref>{{Cite web|title=The World Heritage Convention|url=https://whc.unesco.org/en/convention|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20160827065310/https://whc.unesco.org/en/convention|archive-date=27 August 2016|access-date=1 August 2021|publisher=UNESCO}}</ref> جن مان 55 ثقافتي ۽ 6 قدرتي آهن.<ref>{{Cite web|title=Italy|url=https://whc.unesco.org/en/statesparties/it|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20211201134320/http://whc.unesco.org/en/statesparties/it|archive-date=1 December 2021|access-date=9 April 2019|publisher=UNESCO World Heritage Centre}}</ref> == آبادي == {{Main|اٽلي جي آبادي}} {{See also|اطالوي ماڻهو|اٽلي ۾ اندروني لڏپلاڻ|اطالوي ڊائاسپورا|اٽلي جي جينياتي تاريخ|اٽلي جي شهرن جي فهرست}} [[File:Map of population density in Italy (2011 census) alt colours.jpg|thumb|اٽلي جي آباديءَ جي گهاٽائي جو نقشو (2011ع مردم شماري)]] [[File:Map of the Italian Diaspora in the World.svg|thumb|دنيا ۾ [[اطالوي ڊائاسپورا]]]] 2025ع تائين، اٽلي جي آبادي 58,915,561 آهي.<ref name="population" /> ان جي آباديءَ جي گهاٽائي {{Convert|195|PD/km2}} آهي، جيڪا اڪثر مغربي يورپي ملڪن کان وڌيڪ آهي. تنهن هوندي به ورهاست غير برابر آهي: سڀ کان وڌيڪ گهاٽا آباد علائقا پو ماٿري (لڳ ڀڳ اڌ آبادي) ۽ روم ۽ نيپلز جا ميٽروپوليٽن علائقا آهن، جڏهن ته وڏا علائقا جهڙوڪ الپس ۽ اپينائن جا بلند ميداني علائقا، بازيليڪاتا جا پليٽو، ۽ سارڊينيا ٻيٽ، گڏوگڏ سسلي جو وڏو حصو، گهٽ آباد آهن. 20هين صديءَ دوران اٽلي جي آبادي لڳ ڀڳ ٻيڻي ٿي، پر واڌ جو نمونو غير برابر رهيو، ڇاڪاڻ ته ڳوٺاڻي ڏکڻ کان صنعتي اتر ڏانهن وڏي پيماني تي [[اٽلي ۾ اندروني لڏپلاڻ|اندروني لڏپلاڻ]] ٿي، جيڪا 1950ع–1960ع واري ڏهاڪي جي [[اطالوي معاشي معجزو]] جو نتيجو هئي. بلند زرخيزيءَ جون شرحون 1970ع واري ڏهاڪي تائين برقرار رهيون، جنهن کان پوءِ اهي گهٽجڻ لڳيون؛ [[ڪل زرخيزي شرح]] (TFR) 1995ع ۾ هر عورت تي 1.2 ٻارن جي تاريخي گهٽ ترين سطح تي پهتي، جيڪا 2.1 جي بدلي واري شرح کان گهڻو گهٽ ۽ 1883ع جي 5 واري بلند ترين سطح کان ڪافي گهٽ هئي.<ref>{{Citation|last=Max Roser|title=Total Fertility Rate around the world over the last centuries|work=[[Our World in Data]], [[Gapminder Foundation]]|year=2014|url=https://ourworldindata.org/grapher/children-born-per-woman?year=1800&country=ITA|access-date=7 May 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20180807185906/https://ourworldindata.org/grapher/children-born-per-woman?year=1800&country=ITA|archive-date=7 August 2018|url-status=dead}}</ref> 2008ع کان، جڏهن شرح ٿوري وڌي 1.4 ٿي،<ref>{{Cite web|last=ISTAT|author-link=Istituto Nazionale di Statistica|title=Average number of children born per woman 2005–2008 |url=http://demo.istat.it/altridati/indicatori/2008/Tab_4.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110810171708/http://demo.istat.it/altridati/indicatori/2008/Tab_4.pdf|archive-date=10 August 2011|access-date=3 May 2009|language=it}}</ref><ref>{{Cite web|last=ISTAT|author-link=Istituto Nazionale di Statistica|title=Crude birth rates, mortality rates and marriage rates 2005–2008 |url=http://demo.istat.it/altridati/indicatori/2008/Tab_1.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110810171721/http://demo.istat.it/altridati/indicatori/2008/Tab_1.pdf|archive-date=10 August 2011|access-date=10 May 2009|language=it}}</ref> ڄمڻ جو تعداد هر سال مسلسل گهٽجي رهيو آهي، جيڪو 2023ع ۾ 379,000 جي رڪارڊ گهٽ سطح تي پهتو — 1861ع کان پوءِ سڀ کان گهٽ.<ref name="www.reuters.com">[https://www.reuters.com/world/europe/births-fall-italy-15th-year-running-record-low-2024-03-29/ Births fall in Italy for 15th year running to record low]| Reuters</ref> 2024ع ۾ اها شرح 1.2 هئي.<ref>{{Cite news|last=Jones|first=Tobias|date=3 January 2024|title=Boosting Italy's birthrate has become a patriotic cause for the far right. But it's an idea that's doomed|url=https://www.theguardian.com/commentisfree/2024/jan/03/italy-birthrate-far-right-population-immigration-giorgia-meloni|access-date=29 May 2024|work=The Guardian|language=en-GB|issn=0261-3077}}</ref> انهن رجحانن جي نتيجي ۾، اٽلي جي آبادي تيزيءَ سان پوڙهي ٿي رهي آهي ۽ آهستي آهستي گهٽجي رهي آهي. لڳ ڀڳ هر چئن مان هڪ اطالوي 65 سالن کان مٿي آهي،<ref name="www.reuters.com" /> ۽ ملڪ وٽ [[درمياني عمر موجب ملڪن جي فهرست|دنيا جي چوٿين سڀ کان پوڙهي آبادي]] آهي، جنهن جي درمياني عمر 48 ۽ اوسط عمر 46.6 آهي.<ref name="cia.gov" /><ref>{{Cite web|title=Aging population of Italy|url=https://www.statista.com/topics/8379/aging-population-of-italy/|access-date=29 May 2024|website=Statista|language=en|archive-date=29 May 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240529041428/https://www.statista.com/topics/8379/aging-population-of-italy/|url-status=live}}</ref> مجموعي آبادي 2014ع کان مسلسل گهٽجي رهي آهي ۽ 2024ع ۾ 59 ملين کان ٿوري گهٽ ٿيڻ جو اندازو آهي، جيڪو هڪ ڏهاڪي ۾ 1.36&nbsp;ملين کان وڌيڪ ماڻهن جي گڏيل گهٽتائي ڏيکاري ٿو.<ref>{{Cite web|last1=Nadeau |first1=Barbie Latza |last2=Di Donato |first2=Valentina |last3=Mortensen |first3=Antonia|date=17 May 2023|title='Low fertility trap': Why Italy's falling birth rate is causing alarm|url=https://www.cnn.com/2023/05/17/europe/italy-record-low-birth-rate-intl-cmd/index.html|access-date=29 May 2024|website=CNN|language=en|archive-date=29 May 2024|archive-url=https://web.archive.org/web/20240529041430/https://www.cnn.com/2023/05/17/europe/italy-record-low-birth-rate-intl-cmd/index.html|url-status=live}}</ref> 19هين صديءَ جي آخر کان 1960ع واري ڏهاڪي تائين، اٽلي وڏي پيماني تي هجرت ڪندڙ ملڪ هو. 1898ع ۽ 1914ع جي وچ ۾، [[اطالوي ڊائاسپورا]] جي عروج وارن سالن ۾، لڳ ڀڳ 750,000 اطالوي هر سال هجرت ڪندا هئا.<ref>{{Cite web|date=15 August 1999|title=Causes of the Italian mass emigration|url=http://library.thinkquest.org/26786/en/articles/view.php3?arKey=4&paKey=7&loKey=0&evKey=&toKey=&torKey=&tolKey=|archive-url=https://web.archive.org/web/20090701010600/http://library.thinkquest.org/26786/en/articles/view.php3?arKey=4&paKey=7&loKey=0&evKey=&toKey=&torKey=&tolKey=|archive-date=1 July 2009|access-date=11 August 2014|publisher=ThinkQuest Library}}</ref> ڊائاسپورا ۾ 25 ملين کان وڌيڪ اطالوي شامل هئا ۽ ان کي جديد دور جي سڀ کان وڏي اجتماعي لڏپلاڻ سمجھيو ويندو آهي.<ref>Favero, Luigi e Tassello, Graziano. ''Cent'anni di emigrazione italiana (1861–1961)'' Introduction</ref> === وڏا شهر === {{Largest cities of Italy}} === اميگريشن === {{Main|اٽلي ڏانهن اميگريشن|2015ع يورپي مهاجر بحران}} [[File:Italy, foreign residents as a percentage of the total population, 2011.svg|thumb|علائقائي آباديءَ جي سيڪڙو طور پرڏيهي رهواسي (2011ع مردم شماري)]] 1980ع واري ڏهاڪي ۾، ان وقت تائين لساني ۽ ثقافتي طور هڪجهڙي سماج طور، اٽلي وڏي تعداد ۾ اميگرنٽس کي متوجه ڪرڻ لڳو.<ref>{{Cite book|last=Allen|first=Beverly|url=https://archive.org/details/revisioningitaly00beve|title=Revisioning Italy national identity and global culture|date=1997|publisher=University of Minnesota Press|isbn=978-0-8166-2727-1|location=Minneapolis|page=[https://archive.org/details/revisioningitaly00beve/page/169 169]|url-access=registration}}</ref> [[برلن ديوار جو ڪرڻ|برلن ديوار]] ۽ [[لوهي پردو#زوال|لوهي پردي]] جي زوال کان پوءِ، لڏپلاڻ جون لهرون اوڀر يورپ جي ڪيترن اڳوڻن سوشلسٽ ملڪن مان شروع ٿيون. يورپي يونين [[2004ع ۾ يورپي يونين جي واڌ|2004ع]]، 2007ع (رومانيا ۽ بلغاريا) ۽ 2013ع ([[ڪروشيا]]) ۾ وڌي. اميگريشن جا ٻيا ذريعا پاڙيسري اتر آفريڪا، ايشيا-پئسفڪ علائقو،<ref>"[https://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/6550725.stm Milan police in Chinatown clash] ". BBC News. 13 April 2007.</ref> [[فلپائن]] ۽ لاطيني آمريڪا رهيا آهن. 2010ع ۾، پرڏيهه ڄاول آبادي هيٺين علائقن مان هئي: يورپ (54%)، آفريڪا (22%)، ايشيا (16%)، آمريڪا (8%)، ۽ اوشيانا (0.06%). پرڏيهي آباديءَ جي ورهاست جاگرافيائي طور مختلف آهي: 2020ع ۾، 61% پرڏيهي شهري اتر ۾، 24% مرڪز ۾، 11% ڏکڻ ۾ ۽ 4% ٻيٽن تي رهندا هئا.<ref>{{Cite web|title=XXIX Rapporto Immigrazione 2020|url=https://www.migrantes.it/wp-content/uploads/sites/50/2020/10/RICM_2020_DEF.pdf|access-date=31 December 2021|language=it|archive-date=31 December 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20211231222417/https://www.migrantes.it/wp-content/uploads/sites/50/2020/10/RICM_2020_DEF.pdf|url-status=live}}</ref> 2021ع ۾، اٽلي ۾ لڳ ڀڳ 5.2&nbsp;ملين پرڏيهي رهواسي هئا،<ref name="id2020"/><ref>{{Cite web|title=Population on 1 January by sex, country of birth and broad group of citizenship|url=https://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/submitViewTableAction.do|access-date=28 August 2023|archive-date=21 January 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20230121154457/https://ec.europa.eu/eurostat/web/main/eurostat/web/main/help/faq/data-services|url-status=live}}</ref> جيڪي آباديءَ جو 9% بڻجن ٿا. انهن انگن ۾ پرڏيهي شهرين مان اٽلي ۾ ڄاول اڌ ملين کان وڌيڪ ٻار شامل آهن، پر اهي پرڏيهي شهري شامل ناهن، جن بعد ۾ اطالوي شهريت حاصل ڪئي؛<ref>{{Cite web|title=Immigrants.Stat|url=http://stra-dati.istat.it/Index.aspx|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20170709143540/http://stra-dati.istat.it/Index.aspx|archive-date=9 July 2017|access-date=15 June 2017|publisher=[[Istat]]}}</ref> 2016ع ۾ لڳ ڀڳ 201,000 ماڻهن اطالوي شهريت حاصل ڪئي.<ref>{{Cite web|title=National demographic balance 2016|url=https://www.istat.it/en/archive/201143|access-date=15 June 2017|publisher=[[Istat]]|archive-date=10 October 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20171010180410/https://www.istat.it/en/archive/201143|url-status=live}}</ref> سرڪاري انگن ۾ [[غير قانوني مهاجر]] پڻ شامل ناهن، جن جو 2008ع ۾ اندازو 670,000 لڳايو ويو هو.<ref>Elisabeth Rosenthal, "[https://archive.boston.com/news/world/europe/articles/2008/05/16/italy_cracks_down_on_illegal_immigration/ Italy cracks down on illegal immigration] ". ''[[The Boston Globe]]''. 16 May 2008.</ref> لڳ ڀڳ هڪ ملين [[رومانوي ڊائاسپورا|رومانوي]] شهري اٽلي ۾ رهندڙ طور رجسٽرڊ آهن، جيڪي سڀ کان وڏي مهاجر آباديءَ جي نمائندگي ڪن ٿا. === ٻوليون === {{Main|اٽلي جون ٻوليون|اطالوي ٻولي|علائقائي اطالوي|اطالوي ڳالهائيندڙن جي جاگرافيائي ورهاست}} [[File:Linguistic map of Italy.png|thumb|[[اٽلي جون ٻوليون|اٽلي ۾ ڳالهائي ويندڙ ٻولين]] جو نقشو]] اٽلي جي سرڪاري ٻولي اطالوي آهي.<ref name="lang">{{Cite web|title=Legge 15 Dicembre 1999, n. 482 "Norme in materia di tutela delle minoranze linguistiche storiche" pubblicata nella Gazzetta Ufficiale n. 297 del 20 dicembre 1999 |url=http://www.camera.it/parlam/leggi/99482l.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150512051856/http://www.camera.it/parlam/leggi/99482l.htm|archive-date=12 May 2015|access-date=2 December 2014|publisher=[[Italian Parliament]]}}</ref><ref>Statuto Speciale per il Trentino-Alto Adige, Art. 99</ref> دنيا ۾ اندازاً 64 ملين مقامي اطالوي ڳالهائيندڙ آهن،<ref>[https://www.ethnologue.com/language/ita Italian language] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20150730230004/http://www.ethnologue.com/language/ita|date=30 July 2015}} Ethnologue.com; {{Cite web|date=February 2006|title=Eurobarometer – Europeans and their languages|url=http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/ebs/ebs_243_sum_en.pdf|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110430202903/http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/ebs/ebs_243_sum_en.pdf|archive-date=30 April 2011|format=485{{spaces}}KB}}; [[Nationalencyklopedin]] "Världens 100 största språk 2007" The World's 100 Largest Languages in 2007</ref> ۽ ٻيا 21 ملين ان کي ٻي ٻولي طور استعمال ڪن ٿا.<ref>[http://www2.le.ac.uk/departments/modern-languages/lal/languages%20at%20lal/italian Italian language] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20140502004444/http://www2.le.ac.uk/departments/modern-languages/lal/languages%20at%20lal/italian|date=2 May 2014}} University of Leicester</ref> اطالوي اڪثر مقامي طور [[علائقائي اطالوي|علائقائي لهجي]] طور ڳالهائي ويندي آهي، جنهن کي اٽلي جي علائقائي ۽ اقليتي ٻولين سان نه ملائڻ گهرجي؛<ref>{{Cite web|title=UNESCO Atlas of the World's Languages in danger|url=http://www.unesco.org/languages-atlas/index.php|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20161218184822/http://www.unesco.org/languages-atlas/index.php|archive-date=18 December 2016|access-date=2 January 2018|publisher=UNESCO}}; {{Cite encyclopedia|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297241/Italian-language|title=Italian language|encyclopedia=Encyclopædia Britannica|date=3 November 2008|access-date=19 November 2009|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20091129081859/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/297241/Italian-language|archive-date=29 November 2009}}</ref> تنهن هوندي به، 20هين صديءَ دوران قومي تعليمي نظام جي قيام سان علائقائي لهجن ۾ گهٽتائي آئي. معيار سازي 1950ع ۽ 1960ع واري ڏهاڪن ۾ معاشي واڌ ۽ [[اٽلي جو ميڊيا|ماس ميڊيا]] ۽ ٽيليويزن جي اڀار سبب وڌيڪ پکڙجي وئي. ٻارهن "تاريخي اقليتي ٻوليون" رسمي طور تسليم ٿيل آهن: البانيائي، [[ڪاتالان ٻولي|ڪاتالان]]، جرمن، يوناني، سلووين، ڪروئيشيائي، فرينچ، فرينڪو-پروونسل، فريوليائي، [[لادين ٻولي|لادين]]، [[اوڪسيٽان ٻولي|اوڪسيٽان]]، ۽ سارڊينيائي.<ref name="lang"/> انهن مان چار کي پنهنجي لاڳاپيل علائقن ۾ گڏيل سرڪاري حيثيت حاصل آهي: اوستا وادي ۾ فرينچ؛<ref>L.cost. 26 febbraio 1948, n. 4, Statuto speciale per la Valle d'Aosta</ref> [[ڏکڻ ٽائرول]] ۾ جرمن، ۽ ساڳئي صوبي جي ڪجهه حصن ۽ پاڙيسري ترينتينو جي ڪجهه حصن ۾ لادين؛<ref>L.cost. 26 febbraio 1948, n. 5, Statuto speciale per il Trentino-Alto Adige</ref> ۽ [[سلووين ٻولي|سلووين]] [[ٽريئستي صوبو|ٽريئستي]]، [[گوريزيا صوبو|گوريزيا]] ۽ [[اوديني صوبو|اوديني]] جي صوبن ۾.<ref>L. cost. 31 gennaio 1963, n. 1, Statuto speciale della Regione Friuli-Venezia Giulia</ref> ٻين Ethnologue، ISO ۽ UNESCO ٻولين کي اطالوي قانون تحت تسليم نه ڪيو ويو آهي. فرانس وانگر، اٽلي به [[علائقائي يا اقليتي ٻولين لاءِ يورپي چارٽر]] تي صحيح ڪئي آهي، پر ان جي توثيق نه ڪئي آهي.<ref>{{Cite web|title=Ready for Ratification|url=https://rm.coe.int/European-centre-for-minority-issues-vol-1-/1680737191|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20180103133317/https://rm.coe.int/European-centre-for-minority-issues-vol-1-/1680737191|archive-date=3 January 2018|publisher=[[European Centre for Minority Issues]] }}</ref><ref>elen.ngo: [https://elen.ngo/2023/10/11/elen-calls-on-italy-to-ratify-the-european-charter-for-regional-or-minority-languages-at-its-meeting-in-sardinia/ ''ELEN calls on Italy to ratify the European Charter for Regional or Minority Languages at its meeting in Sardinia''] (11 October 2023)</ref> تازو اميگريشن سبب، اٽلي ۾ اهڙيون وڏيون آباديون آهن جن جي مادري ٻولي اطالوي يا ڪا علائقائي ٻولي نه آهي. [[اطالوي قومي شمارياتي ادارو]] موجب، 2012ع ۾ پرڏيهي رهواسين ۾ رومانوي سڀ کان عام مادري ٻولي هئي: لڳ ڀڳ 800,000 ماڻهو رومانوي کي پنهنجي پهرين ٻولي طور ڳالهائين ٿا (6 سال ۽ ان کان مٿي عمر وارن پرڏيهي رهواسين جو 22%). ٻيون عام مادري ٻوليون عربي (475,000 کان وڌيڪ ماڻهن طرفان ڳالهائي ويندڙ؛ پرڏيهي رهواسين جو 13%)، البانيائي (380,000)، ۽ اسپيني (255,000) هيون.<ref>{{Cite web|date=24 July 2014|title=Linguistic diversity among foreign citizens in Italy|url=http://www.istat.it/en/archive/129304|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140730134706/http://www.istat.it/en/archive/129304|archive-date=30 July 2014|access-date=27 July 2014|publisher=Italian National Institute of Statistics}}</ref> === مذهب === {{Main|اٽلي ۾ مذهب|اٽلي ۾ ڪيٿولڪ چرچ}} {{See also|اٽلي ۾ ڪيٿيڊرلز جي فهرست}} [[File:PonteSantAngeloRom.jpg|thumb|upright=1.1|[[سينٽ پيٽرز بيسيليڪا]] [[ٽائبر]] کان ڏسڻ ۾؛ پٺيان [[ويٽيڪن ٽڪري]] ۽ ساڄي طرف روم ۾ [[ڪاستل سانت اينجلو]]. بيسيليڪا ۽ ٽڪري ٻئي [[ويٽيڪن سٽي]] جي [[گڏيل قومن جي جنرل اسيمبلي جا مبصر|خودمختيار رياست]] جو حصو آهن، جيڪا [[ڪيٿولڪ چرچ]] جي [[هولي سي]] آهي.]] [[هولي سي]]، يعني [[روم جو ڊائوسيس|روم جو اسقفي اختيار]]، [[ويٽيڪن سٽي]] ۽ عالمي [[ڪيٿولڪ چرچ]] جي حڪومت تي مشتمل آهي. ان کي هڪ [[خودمختياري|خودمختيار]] اداري طور تسليم ڪيو ويو آهي، جنهن جو سربراهه پوپ آهي، جيڪو [[روم جو اسقف]] پڻ آهي، جنهن سان سفارتي لاڳاپا برقرار رکي سگهجن ٿا.<ref>Text taken directly from {{Cite web|title=Country Profile: Vatican City State|url=http://www.fco.gov.uk/en/travel-and-living-abroad/travel-advice-by-country/country-profile/europe/holy-see|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20101231084624/http://www.fco.gov.uk/en/travel-and-living-abroad/travel-advice-by-country/country-profile/europe/holy-see|archive-date=31 December 2010|access-date=5 February 2016}} (viewed on 14 December 2011), on the website of the British Foreign & Commonwealth Office.</ref>{{Efn|هولي سي جي خودمختياري ڪيترن ئي بين الاقوامي معاهدن ۾ صراحت سان تسليم ڪئي وئي آهي ۽ خاص طور 11 فيبروري 1929ع جي [[لاٽران معاهدو]] جي آرٽيڪل 2 ۾ زور ڏنو ويو آهي، جنهن ۾ "اٽلي بين الاقوامي معاملن ۾ هولي سي جي خودمختياري کي، ان جي روايتن ۽ دنيا ڏانهن ان جي مشن جي ضرورتن مطابق، هڪ لازمي وصف طور تسليم ڪري ٿو" ([http://www.aloha.net/~mikesch/treaty.htm Lateran Treaty, English translation]).}} اٽلي تاريخي طور ڪيٿولڪ ازم جي غلبي هيٺ رهيو آهي.<ref name="Dell'orto">{{Cite web|last=Dell'orto|first=Giovanna|date=5 October 2023|title=The Nones: Italy|url=https://projects.apnews.com/features/2023/the-nones/the-nones-italy.html|access-date=6 October 2023|work=[[Associated Press News]]|archive-date=5 October 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20231005133701/https://projects.apnews.com/features/2023/the-nones/the-nones-italy.html|url-status=live}}; {{Cite web|last=Dell'orto|first=Giovanna|date=5 October 2023|title=From cradle to casket, life for Italians changes as Catholic faith loses relevance|url=https://apnews.com/article/italy-nonreligious-catholic-life-changes-fb808ce37daba3ce222e57a51c7d9187|access-date=6 October 2023|work=Associated Press News|archive-date=7 October 2023|archive-url=https://web.archive.org/web/20231007220721/https://apnews.com/article/italy-nonreligious-catholic-life-changes-fb808ce37daba3ce222e57a51c7d9187|url-status=live}}</ref> گهڻا ڪيٿولڪ نالي ماتر آهن؛ [[ايسوسيئيٽيڊ پريس]] [[اٽلي ۾ ڪيٿولڪ چرچ|اطالوي ڪيٿولڪ ازم]] کي "نالي ماتر قبول ڪيل پر گهٽ ئي عمل ڪيل" قرار ڏنو.<ref name="Dell'orto"/> لڳ ڀڳ 2010ع ۾، اٽلي وٽ دنيا جي [[ملڪ موجب ڪيٿولڪ چرچ|پنجين وڏي ڪيٿولڪ آبادي]] ۽ يورپ جي سڀ کان وڏي ڪيٿولڪ آبادي هئي.<ref>{{Cite web|date=13 February 2013|title=The Global Catholic Population|url=https://www.pewforum.org/2013/02/13/the-global-catholic-population|website=Pew Research Center's Religion & Public Life Project|access-date=21 November 2020|archive-date=25 November 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20201125003604/https://www.pewforum.org/2013/02/13/the-global-catholic-population/|url-status=live}}</ref><ref>The Holy See publishes a 'Statistical Yearbook of the Church' every year.</ref> 1985ع کان، ڪيٿولڪ ازم هاڻي [[رياستي مذهب]] ناهي رهيو.<ref>{{Cite news|date=4 June 1985|title=Catholicism No Longer Italy's State Religion|url=http://articles.sun-sentinel.com/1985-06-04/news/8501220260_1_italian-state-new-agreement-church|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20131020143004/http://articles.sun-sentinel.com/1985-06-04/news/8501220260_1_italian-state-new-agreement-church|archive-date=20 October 2013|access-date=7 September 2013|work=[[Sun Sentinel]]}}</ref> 2011ع ۾، اقليتي عيسائي عقيدن ۾ اندازاً 15 لک آرتھوڊوڪس عيسائي شامل هئا، جڏهن ته [[پروٽيسٽنٽ ازم]] جي پيروڪارن جو انگ وڌي رهيو آهي.<ref>{{Cite book|last=Leustean|first=Lucian N.|title=Eastern Christianity and Politics in the Twenty-First Century|date=2014|publisher=Routledge|isbn=978-0-4156-8490-3|page=723}}</ref> اٽلي صدين کان انهن يهودين کي پناهه ڏيندو رهيو آهي، جن کي ٻين ملڪن، خاص طور تي [[اسپين]]، مان جلاوطن ڪيو ويو هو. بهرحال، [[هولوڪاسٽ]] دوران تقريباً 20 سيڪڙو اطالوي يهودي ماريا ويا هئا.<ref>{{Cite book |last=Dawidowicz, Lucy S. |title=The war against the Jews, 1933–1945 |publisher=Bantam Books |year=1986 |isbn=978-0-5533-4302-1 |location=New York}} p. 403.</ref> ان سان گڏ ٻي عالمي جنگ کان اڳ ۽ پوءِ لڏپلاڻ جي نتيجي ۾ اڄ اٽلي ۾ لڳ ڀڳ 28,000 يهودي رهجي ويا آهن.<ref>{{Cite web|title=The Jewish Community of Italy (Unione delle Comunita Ebraiche Italiane)|url=http://www.eurojewcong.org/communities/italy.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20130313095857/http://www.eurojewcong.org/communities/italy.html|archive-date=13 March 2013|access-date=25 August 2014|publisher=The European Jewish Congress}}</ref> اٽلي ۾ 120,000 هندو<ref>{{Cite web|date=4 November 2019|title=Eurispes, risultati del primo Rapporto di ricerca su "L'Induismo in Italia"|url=https://eurispes.eu/news/eurispes-risultati-del-primo-rapporto-di-ricerca-su-linduismo-in-italia|access-date=31 December 2021|language=it|archive-date=31 December 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20211231223926/https://eurispes.eu/news/eurispes-risultati-del-primo-rapporto-di-ricerca-su-linduismo-in-italia/|url-status=live}}</ref> ۽ 70,000 سک پڻ رهن ٿا.<ref>{{Cite web|date=15 November 2004|title=NRI Sikhs in Italy|url=http://www.nriinternet.com/EUROPE/ITALY/2004/111604Gurdwara.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110207031755/http://nriinternet.com/EUROPE/ITALY/2004/111604Gurdwara.htm|archive-date=7 February 2011|access-date=30 October 2010|publisher=Nriinternet.com}}</ref> رياست هڪ نظام تحت، جيڪو [[اٺ في هزار]] (''Otto per mille'') جي نالي سان سڃاتو وڃي ٿو، تسليم ٿيل مذهبي برادرين کي آمدني ٽيڪس مان حصو منتقل ڪري ٿي. عيسائي، يهودي، ٻڌ ۽ هندو برادرين کي عطيا ڏيڻ جي اجازت آهي؛ بهرحال، اسلام هن نظام کان ٻاهر آهي، ڇاڪاڻ⁠تہ ڪنهن به مسلم برادري حڪومت سان باضابطه معاهدو نه ڪيو آهي.<ref>{{Cite web|date=7 April 2003|title=Italy: Islam denied income tax revenue – Adnkronos Religion|url=http://www.adnkronos.com/AKI/English/Religion/?id=3.1.880028077|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130620070907/http://www.adnkronos.com/AKI/English/Religion/?id=3.1.880028077|archive-date=20 June 2013|access-date=2 June 2013|publisher=Adnkronos.com}}</ref> جيڪي ٽيڪس ڏيندڙ ڪنهن مذهب جي مالي مدد نٿا ڪرڻ چاهين، تن جو حصو فلاحي نظام ۾ شامل ڪيو ويندو آهي.<ref>[http://documenti.camera.it/Leg16/dossier/Testi/BI0350.htm#_Toc278992388 Camera dei deputati Dossier BI0350] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130927211619/http://documenti.camera.it/Leg16/dossier/Testi/BI0350.htm|date=27 September 2013}}. Documenti.camera.it (10 March 1998). Retrieved 12 July 2013.</ref> === تعليم === {{Main|اٽلي ۾ تعليم}} [[File:Archiginnasio ora blu Bologna.jpg|thumb|[[بولونيا يونيورسٽي]]، جيڪا 1088ع ۾ قائم ٿي، دنيا جي [[مسلسل هلندڙ قديم ترين يونيورسٽين جي فهرست|مسلسل هلندڙ قديم ترين يونيورسٽي]] آهي.]] تعليم ڇهن کان سورهن سالن جي عمر تائين لازمي ۽ مفت آهي،<ref>{{Cite web|title=Law 27 December 2007, n.296 |url=http://www.camera.it/parlam/leggi/06296l.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20121206012402/http://www.camera.it/parlam/leggi/06296l.htm|archive-date=6 December 2012|access-date=30 September 2012|publisher=Italian Parliament}}</ref> ۽ اها پنجن مرحلن تي مشتمل آهي: ڪنڊرگارٽن، پرائمري اسڪول، هيٺيون ثانوي اسڪول، مٿيون ثانوي اسڪول ۽ يونيورسٽي.<ref>{{Cite web|title=Human Development Reports|url=http://hdr.undp.org/en/media/HDR_20072008_EN_Complete.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110429033726/http://hdr.undp.org/en/media/HDR_20072008_EN_Complete.pdf|archive-date=29 April 2011|access-date=18 January 2014|publisher=Hdr.undp.org}}</ref> پرائمري اسڪول اٺ سال هلندو آهي. شاگردن کي اطالوي ٻولي، انگريزي، رياضي، قدرتي سائنسون، تاريخ، جاگرافي، سماجي اڀياس، جسماني تعليم ۽ بصري ۽ موسيقي فنون ۾ بنيادي تعليم ڏني ويندي آهي. ثانوي تعليم پنج سال جاري رهندي آهي ۽ ان ۾ ٽن روايتي قسمن جا اسڪول شامل آهن، جيڪي مختلف علمي سطحن تي ڌيان ڏين ٿا: ''[[اٽلي ۾ ثانوي تعليم#ليچيو|ليچيو]]'' شاگردن کي ڪلاسيڪي يا سائنسي نصاب سان يونيورسٽي تعليم لاءِ تيار ڪري ٿو، جڏهن ته ''[[اِسٽيٽوٽو ٽيڪنيڪو]]'' ۽ ''[[اِسٽيٽوٽو پروفيشونالي]]'' شاگردن کي پيشيوراڻين شعبن لاءِ تيار ڪن ٿا. 2018ع ۾، ثانوي تعليم جو جائزو وٺندي ان کي [[او اي سي ڊي]] ملڪن جي اوسط کان هيٺ قرار ڏنو ويو.<ref name="oecd.org">{{Cite web|title=PISA 2018 results|url=https://www.oecd.org/pisa/publications/pisa-2018-results.htm|access-date=6 April 2021|website=oecd.org|archive-date=3 December 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20191203141933/https://www.oecd.org/pisa/publications/pisa-2018-results.htm|url-status=live}}</ref> اٽلي پڙهائي ۽ سائنس ۾ او اي سي ڊي جي اوسط کان هيٺ ۽ رياضي ۾ اوسط جي ويجهو رهيو.<ref name="oecd.org"></ref> اتر ۽ ڏکڻ جي اسڪولن جي ڪارڪردگيءَ ۾ نمايان فرق موجود آهي؛ اتر جا اسڪول تقريباً اوسط جي برابر نتيجا ڏين ٿا، جڏهن ته ڏکڻ جا نتيجا گهڻو ڪمزور رهيا آهن.<ref>{{Cite web|title=The literacy divide: territorial differences in the Italian education system|url=http://new.sis-statistica.org/wp-content/uploads/2013/10/CO09-The-literacy-divide-territorial-differences-in-the-Italian.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20151117015624/http://new.sis-statistica.org/wp-content/uploads/2013/10/CO09-The-literacy-divide-territorial-differences-in-the-Italian.pdf|archive-date=17 November 2015|access-date=16 November 2015|publisher=Parthenope University of Naples}}</ref> اعليٰ تعليم [[اٽلي جي يونيورسٽين جي فهرست|سرڪاري يونيورسٽين]]، خانگي يونيورسٽين ۽ معزز ۽ چونڊيل [[اٽلي جا اعليٰ گريجوئيٽ اسڪول|اعليٰ گريجوئيٽ اسڪولن]] جي وچ ۾ ورهايل آهي، جهڙوڪ [[اسڪولا نورمالي سپيريئوري دي پيزا]]. 2019ع ۾ 33 اطالوي يونيورسٽيون دنيا جي مٿين 500 يونيورسٽين ۾ شامل هيون.<ref>{{Cite web|year=2019|title=Number of top-ranked universities by country in Europe|url=https://jakubmarian.com/number-of-top-ranked-universities-by-country-in-europe|publisher=jakubmarian.com|access-date=18 May 2019|archive-date=18 May 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20190518113438/https://jakubmarian.com/number-of-top-ranked-universities-by-country-in-europe/|url-status=live}}</ref> [[بولونيا يونيورسٽي]]، جيڪا 1088ع ۾ قائم ٿي، اڃا تائين هلندڙ [[قديم ترين يونيورسٽي]] آهي<ref>Nuria Sanz, Sjur Bergan: "The heritage of European universities", 2nd edition, Higher Education Series No. 7, Council of Europe, 2006. ISBN 978-92-871-6121-5. p. 136.</ref> ۽ يورپ جي اهم علمي ادارن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite news|date=3 July 2017|title=Censis, la classifica delle università: Bologna ancora prima|url=http://bologna.repubblica.it/cronaca/2017/07/03/news/censis_la_classifica_delle_universita_bologna_ancora_prima-169846308|work=La Repubblica|access-date=10 September 2018|archive-date=10 September 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20180910204704/https://bologna.repubblica.it/cronaca/2017/07/03/news/censis_la_classifica_delle_universita_bologna_ancora_prima-169846308/|url-status=live}}</ref> [[بوڪوني يونيورسٽي]]، [[يونيورسيتا ڪاتوليڪا دل ساڪرو ڪوئوري]]، [[لوئيس يونيورسٽي]]، [[پولي ٽيڪنيڪ يونيورسٽي آف ٽورين]]، [[پولي ٽيڪنيڪ يونيورسٽي آف ميلان]]، [[ساپئينزا يونيورسٽي آف روم]] ۽ [[يونيورسٽي آف ميلان]] پڻ بهترين يونيورسٽين ۾ شمار ٿين ٿيون.<ref>{{Cite web|year=2015|title=Academic Ranking of World Universities 2015 |url=http://www.shanghairanking.com/ARWU2015.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20151030134046/http://www.shanghairanking.com/ARWU2015.html|archive-date=30 October 2015|access-date=29 October 2015|publisher=Shanghai Ranking Consultancy}}</ref> === صحت === {{Main|اٽلي ۾ صحت}} {{See also|اٽلي ۾ صحت جي سار سنڀال}} [[File:Oil-1383546 1920.jpg|thumb|right|[[زيتون جو تيل]] ۽ ڀاڄيون بحيرۂ روم واري خوراڪ جو مرڪزي حصو آهن.<ref>{{Cite journal|last1=Duarte, A.|last2=Fernandes, J.|last3=Bernardes, J.|last4=Miguel, G.|year=2016|title=Citrus as a Component of the Mediterranean Diet|url=https://www.researchgate.net/publication/311911612|journal=Journal of Spatial and Organizational Dynamics|volume=4|pages=289–304|access-date=26 January 2021|archive-date=1 October 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20181001220519/https://www.researchgate.net/publication/311911612|url-status=live}}</ref>]] اٽلي ۾ 2015ع دوران مردن جي متوقع عمر 80.5 سال ۽ عورتن جي 84.8 سال هئي، جنهن سبب ملڪ دنيا ۾ [[متوقع عمر موجب ملڪن جي فهرست|پنجين نمبر]] تي رهيو.<ref>{{Cite web|year=2016|title=World Health Statistics 2016: Monitoring health for the SDGs Annex B: tables of health statistics by country, WHO region and globally |url=https://www.who.int/gho/publications/world_health_statistics/2016/Annex_B/en|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20160623023234/http://www.who.int/gho/publications/world_health_statistics/2016/Annex_B/en|archive-date=23 June 2016|access-date=27 June 2016|publisher=World Health Organization}}</ref> ٻين اولهندي ملڪن جي ڀيٽ ۾، اٽلي ۾ بالغن ۾ موٽاپي جي شرح گهٽ آهي، جيڪا 10 سيڪڙو کان گهٽ آهي<ref>{{Cite web|title=Global Prevalence of Adult Obesity|url=http://www.iotf.org/database/documents/GlobalPrevalenceofAdultObesity16thDecember08.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20090327044232/http://www.iotf.org/database/documents/GlobalPrevalenceofAdultObesity16thDecember08.pdf|archive-date=27 March 2009|access-date=29 January 2008|publisher=[[انٽرنيشنل اوبيسٽي ٽاسڪ فورس]]}}</ref>، ڇاڪاڻ⁠تہ [[بحيرۂ روم واري غذا]] جا صحت وارا فائدا تمام اهم آهن.<ref>{{Cite journal|last1=Dinu|first1=M|last2=Pagliai|first2=G|last3=Casini|first3=A|author-link3=اينجلا ڪاسيني|last4=Sofi|first4=F|date=10 May 2017|title=Mediterranean diet and multiple health outcomes: an umbrella review of meta-analyses of observational studies and randomised trials.|journal=European Journal of Clinical Nutrition|volume=72|issue=1|pages=30–43|doi=10.1038/ejcn.2017.58|pmid=28488692|s2cid=7702206|hdl-access=free|hdl=2158/1081996}}</ref> 2013ع ۾، اٽلي جي ترغيب تي [[يونيسڪو]]، بحيرۂ روم واري غذا کي اٽلي، [[مراڪش]]، [[اسپين]]، [[پرتگال]]، [[يونان]]، [[قبرص]] ۽ [[ڪروئيشيا]] جي [[انسانيت جي غير مادي ثقافتي ورثي جي نمائنده فهرست]] ۾ شامل ڪيو.<ref>{{Cite web|title=UNESCO Culture Sector, Eighth Session of the Intergovernmental Committee (8.COM) – from 2 to 7 December 2013 |url=http://www.unesco.org/culture/ich/index.php?lg=en&pg=00473|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131220125948/http://www.unesco.org/culture/ich/index.php?lg=en&pg=00473|archive-date=20 December 2013|access-date=3 April 2014}}; {{Cite web|url=http://www.unesco.org/culture/ich/index.php?lg=en&pg=00011&RL=00884|access-date=3 April 2014|title=UNESCO – Culture – Intangible Heritage – Lists & Register – Inscribed Elements – Mediterranean Diet| url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140415064011/http://www.unesco.org/culture/ich/index.php?lg=en&pg=00011&RL=00884|archive-date=15 April 2014}}</ref> روزانو سگريٽ پيئندڙن جو تناسب 2012ع ۾ 22 سيڪڙو هو، جيڪو 2000ع جي 24 سيڪڙو کان گهٽ هو، پر [[او اي سي ڊي]] جي اوسط کان مٿي هو.<ref>{{Cite web|year=2014|title=OECD Health Statistics 2014 How Does Italy Compare? |url=http://www.oecd.org/els/health-systems/Briefing-Note-ITALY-2014.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20150924133234/http://www.oecd.org/els/health-systems/Briefing-Note-ITALY-2014.pdf|archive-date=24 September 2015|publisher=OECD}}</ref> 2005ع کان وٺي، عوامي هنڌن تي سگريٽ نوشي کي "خاص طور تي هوادار ڪمرن" تائين محدود ڪيو ويو آهي.<ref>{{Cite news|title=Smoking Ban Begins in Italy {{!}} Europe {{!}} DW.COM {{!}} 10 January 2005|url=http://www.dw.com/en/smoking-ban-begins-in-italy/a-1453590|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150621143640/http://www.dw.com/en/smoking-ban-begins-in-italy/a-1453590|archive-date=21 June 2015|access-date=1 August 2010|publisher=[[ڊيوئچے ويلے]]}}</ref> 1978ع کان وٺي، رياست هڪ آفاقي عوامي صحت جو نظام هلائي رهي آهي.<ref>{{Cite web|title=Italy – Health|url=http://dev.prenhall.com/divisions/hss/worldreference/IT/health.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20090701064229/http://dev.prenhall.com/divisions/hss/worldreference/IT/health.html|archive-date=1 July 2009|access-date=2 August 2010|publisher=Dev.prenhall.com}}</ref> بهرحال، صحت جون خدمتون سڀني شهرين ۽ رهواسين کي هڪ گڏيل سرڪاري-خانگي نظام وسيلي مهيا ڪيون وڃن ٿيون. ان جو سرڪاري حصو [[سيرويتسيو سانيتاريو ناتسيونالي]] آهي، جيڪو صحت واري وزارت جي ماتحت منظم آهي ۽ علائقائي اختيارن جي حوالي ٿيل بنيادن تي هلائجي ٿو. 2020ع ۾ صحت تي خرچ [[مجموعي گهريلو پيداوار]] جو 10 سيڪڙو هو. اٽلي جو صحت وارو نظام لڳاتار دنيا جي بهترين نظامن ۾ شمار ٿيندو رهيو آهي؛<ref>{{Cite web|title=The World Health Organization's ranking of the world's health systems|url=http://www.photius.com/rankings/healthranks.html|access-date=7 September 2015|publisher=Photius.com|archive-date=5 January 2010|archive-url=https://web.archive.org/web/20100105190014/http://www.photius.com/rankings/healthranks.html|url-status=live}}; {{Cite news|date=20 March 2017|title=Italy's Struggling Economy Has World's Healthiest People|publisher=Bloomberg News|url=https://www.bloomberg.com/news/articles/2017-03-20/italy-s-struggling-economy-has-world-s-healthiest-people|access-date=9 December 2020|archive-date=6 October 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221006112037/https://www.bloomberg.com/news/articles/2017-03-20/italy-s-struggling-economy-has-world-s-healthiest-people|url-status=live}}</ref> [[عالمي صحت تنظيم]] (WHO) جي 2000ع سان لاڳاپيل تحقيق موجب، خرچن جي ڪارڪردگي ۽ شهرين کي عوامي علاج تائين رسائي جي لحاظ کان، فرانس کان پوءِ اٽلي وٽ دنيا جو ٻيون بهترين صحت وارو نظام هو.<ref>{{Cite journal |last1=Maio |first1=Vittorio |last2=Manzoli |first2=L |date=2002 |title=The Italian health care system: W.H.O. Ranking versus public perception. |url=https://www.researchgate.net/publication/285698246 |journal=P and T |volume=27 |pages=301–308}}</ref> == ثقافت == {{Main|اٽلي جي ثقافت}} اٽلي [[اولهندي تهذيب]] جي بنيادي جنم ڀومن مان هڪ ۽ هڪ [[ثقافتي سپر پاور]] آهي.<ref>Among others, Italy has been described as a "cultural superpower" by [https://www.washingtonpost.com/entertainment/coming-to-the-us-the-year-of-italian-culture-2013/2012/10/15/29f404a8-1703-11e2-9855-71f2b202721b_story.html ''دي واشنگٽن پوسٽ'']، آمريڪي صدر [[بارڪ اوباما]]، ۽ اڳوڻي پرڏيهي معاملن واري وزير [[جوليو تيرتسي دي سانت آگاتا]]. {{Cite web |url=http://www.arabnews.com/italy-cultural-superpower |title=Italy, a cultural superpower |date=2 June 2012 |access-date=25 January 2021 |archive-date=26 December 2014 |archive-url=https://web.archive.org/web/20141226231012/http://www.arabnews.com/italy-cultural-superpower |url-status=bot: unknown }}.</ref> ان جي ثقافت کي ڪيترين ئي علائقائي رسمن، مقامي طاقت جي مرڪزن ۽ سرپرستيءَ جي مرڪزن شڪل ڏني آهي.<ref>{{Cite book|last=Killinger|first=Charles|url=https://archive.org/details/culturecustomsof00char/page/3|title=Culture and customs of Italy|publisher=Greenwood Press|year=2005|isbn=978-0-3133-2489-5|edition=1. publ.|location=Westport, Conn.|page=[https://archive.org/details/culturecustomsof00char/page/3 3]}}</ref> ملڪ يورپ جي [[يورپ جي ثقافت|ثقافتي]] ۽ [[يورپ جي تاريخ|تاريخي]] ورثي ۾ اهم حصو وڌو آهي.<ref>{{Cite book|last=Cole|first=Alison|title=Virtue and magnificence: art of the Italian Renaissance courts|publisher=H.N. Abrams|year=1995|isbn=978-0-8109-2733-9|location=New York}}</ref> === معمارِي === {{Main|اطالوي معمارِي}} [[File:Reggia di Caserta - panoramio - Carlo Pelagalli (2).jpg|thumb|right|[[ڪاسيرتا جو شاهي محل]] دنيا ۾ سڀ کان وڏي اڳوڻي شاهي رهائشگاهه آهي.<ref>{{Cite web |last=Chronopoulou |first=Angeliki |date=23 January 2024 |title=Reggia Di Caserta Historical Overview |url=https://www.academia.edu/44592878 |access-date=23 January 2024 |website=Academia |language=English}}</ref><ref>{{Cite book|url=https://books.google.com/books?id=qTdlAQAAQBAJ|title=Dictionnaire amoureux de Versailles|first=Franck|last=FERRAND|date=24 October 2013|publisher=Place des éditeurs|isbn=9782259222679 |via=Google Books}}</ref>]] اٽلي پنهنجي معمارِي ڪاميابين لاءِ مشهور آهي،<ref>[http://www.justitaly.org/italy/italy-architecture.asp Architecture in Italy] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20120115053940/http://www.justitaly.org/italy/italy-architecture.asp|date=15 January 2012}}, ItalyTravel.com</ref> جهڙوڪ قديم روم طرفان محرابن، گنبذن ۽ ساڳين اڏاوتن جي تعمير، چوڏهين صديءَ جي آخر کان سورهين صديءَ تائين [[نشاۃ ثانيه واري معمارِي|نشاۃ ثانيه واري معمارِي تحريڪ]] جو بنياد، ۽ [[پيلاڊيئن ازم]] جو گهر هجڻ؛ اهو اهڙو انداز هو جنهن [[نوڪلاسيڪي معمارِي]] جهڙين تحريڪن کي متاثر ڪيو ۽ سڄي دنيا ۾ ملڪاڻن گهرن جي ڊزائنن تي اثر وڌو، خاص ڪري برطانيا ۽ آمريڪا ۾ سترهين صديءَ جي آخر کان ويهين صديءَ جي شروعات تائين. ڊزائنن جي هڪ مڃيل سلسلي جي شروعات سڀ کان پهرين يونانين ۽ اِيٽرسڪن ماڻهن ڪئي، جيڪو اڳتي وڌي ڪلاسيڪي رومي انداز تائين پهتو،<ref>Sear, Frank. [https://books.google.com/books?id=Rkdt_p6uvw0C&pg=PA10 ''Roman architecture.''] Cornell University Press, 1983. p. 10. Web. 23 September 2011.</ref> پوءِ نشاۃ ثانيه دوران ڪلاسيڪي رومي دور جي ٻيهر بحالي ٿي، ۽ اهو باروڪ دور تائين ارتقا ڪندو رهيو. باسيليڪا جو عيسائي تصور، جيڪو وچئين دور ۾ غالب معمارِي انداز بڻجي ويو، روم ۾ ايجاد ٿيو هو.<ref>[http://www.justitaly.org/italy/architecture/christian-byzanthine.asp Italy Architecture: Early Christian and Byzanthine] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130328131150/http://www.justitaly.org/italy/architecture/christian-byzanthine.asp|date=28 March 2013}}, ItalyTravel.com</ref> [[رومانسڪ معمارِي]]، جيڪا تقريباً 800ع کان 1100ع تائين عروج تي رهي، اطالوي معمارِي جي سڀ کان وڌيڪ زرخيز ۽ تخليقي دورن مان هڪ هئي، جڏهن [[پيزا جو جهڪيل مينار]] ۽ ميلان ۾ [[سينٽ امبروجيو جي باسيليڪا]] جهڙا شاهڪار تعمير ٿيا. اها رومي محرابن، رنگين شيشي وارن دريچن ۽ وڪڙيل ٿنڀن جي استعمال لاءِ مشهور هئي. اطالوي رومانسڪ معمارِي جي بنيادي جدت [[والٽ (معمارِي)|والٽ]] هئي، جيڪا ان کان اڳ اولهندي معمارِي ۾ ڪڏهن به نه ڏٺي وئي هئي.<ref>[http://www.justitaly.org/italy/architecture/romanesque.asp Italy Architecture: Romanesque] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130328120342/http://www.justitaly.org/italy/architecture/romanesque.asp|date=28 March 2013}}, ItalyTravel.com</ref> اطالوي معمارِي [[نشاۃ ثانيه]] دوران نمايان طور ارتقا ڪئي. [[فليپو برونيلليسڪي]] [[فلورينس گرجاگھر|فلورينس جي گرجاگھر]] لاءِ پنهنجي گنبذ وسيلي معمارِي ڊزائن ۾ حصو وڌو، جيڪو انجنيئرنگ جو اهڙو ڪارنامو هو، جيڪو قديم زماني کان پوءِ نه ڏٺو ويو هو.<ref>{{Cite book|last1=Campbell|first1=Stephen J|title=Italian Renaissance Art|last2=Cole|first2=Michael Wayne|publisher=Thames & Hudson Inc|year=2012|location=New York|pages=95–97}}</ref> اطالوي نشاۃ ثانيه واري معمارِي جي مشهور ڪاميابي [[سينٽ پيٽر جي باسيليڪا]] هئي، جنهن کي [[دوناٽو برامانتي]] سورهين صديءَ جي شروعات ۾ ڊزائن ڪيو. [[اندريا پيلاڊيو]] پنهنجي ڊزائن ڪيل ولاز ۽ محلن وسيلي سڄي اولهندي يورپ جي معمارن تي اثر وڌو.<ref>{{Cite web|title=City of Vicenza and the Palladian Villas of the Veneto|url=https://whc.unesco.org/en/list/712|website=UNESCO World Heritage Centre}}</ref> [[باروڪ معمارِي|باروڪ دور]] شاندار اطالوي معمار پيدا ڪيا. پوئين باروڪ ۽ [[روڪوڪو]] معمارِي جو سڀ کان اصلي ڪم [[ستوپينيجي جو شڪار محل]] آهي.<ref>R. De Fusco, ''A thousand years of architecture in Europe'', pg. 443.</ref> 1752ع ۾، [[لوئيجي وانويتيلي]] [[ڪاسيرتا جو شاهي محل]] تعمير ڪرڻ شروع ڪيو.<ref>{{Cite book|last=Hersey|first=George|title=Architecture and Geometry in the Age of the Baroque|publisher=University of Chicago Press|year=2001|isbn=0-2263-2784-1|location=Chicago|page=119}}</ref> ارڙهين صديءَ جي آخر ۽ اڻويهين صديءَ جي شروعات ۾، اٽلي [[نوڪلاسيڪي معمارِي|نوڪلاسيڪي معمارِي تحريڪ]] کان متاثر ٿيو. ولاز، محل، باغ، اندروني سجاوٽ ۽ فن ٻيهر قديم رومي ۽ يوناني موضوعن تي ٻڌل ٿيڻ لڳا.<ref>[http://www.justitaly.org/italy/architecture/neoclassicism.asp Italy Architecture: Neoclassicism] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20130328084932/http://www.justitaly.org/italy/architecture/neoclassicism.asp|date=28 March 2013}}, ItalyTravel.com</ref> [[اطالوي فاشزم|فاشسٽ دور]] دوران، نام نهاد "[[نويچينتو تحريڪ]]" عروج تي آئي، جيڪا سامراجي روم جي ٻيهر دريافت تي ٻڌل هئي. [[مارچيلو پياچينتيني]]، جيڪو شهرن جي شهري تبديليءَ جو ذميوار هو، سادي بڻايل نوڪلاسيڪيت جو هڪ روپ جوڙيو.<ref>{{Cite news|title=Renzo Piano|url=https://www.nytimes.com/topic/person/renzo-piano|access-date=20 August 2017|work=The New York Times}}</ref> === بصري فن === {{Main|اطالوي فن}} [[File:Leonardo da Vinci (1452-1519) - The Last Supper (1495-1498).jpg|thumb|''[[آخري دعوت (ليونارڊو دا ونچي)|آخري دعوت]]'' (1494–1499)، [[ليونارڊو دا ونچي]]، [[سانتا ماريا ديللي گراتسي، ميلان|سانتا ماريا ديللي گراتسي جو گرجاگھر]]، ميلان]] اطالوي بصري فنن جي تاريخ [[اولهندي مصوري]] لاءِ اهم آهي. [[رومي فن]] يونان کان متاثر هو ۽ ان کي قديم يوناني مصوريءَ جو وارث سمجهي سگهجي ٿو. رومي مصوريءَ مان رڳو ديواري مصوريون باقي بچيون آهن.<ref>{{Cite web|title=Roman Painting|url=http://www.art-and-archaeology.com/roman/painting.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130726163006/http://art-and-archaeology.com/roman/painting.html|archive-date=26 July 2013|publisher=art-and-archaeology.com}}</ref> انهن ۾ [[ٽرومپ لوئيل]]، ڪاذب منظرڪشي ۽ خالص منظرنگاريءَ جا سڀ کان پهريان مثال شامل ٿي سگهن ٿا.<ref>{{Cite web|title=Roman Wall Painting|url=http://www.accd.edu/sac/vat/arthistory/arts1303/Rome4.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20070319123717/http://www.accd.edu/sac/vat/arthistory/arts1303/Rome4.htm|archive-date=19 March 2007|publisher=accd.edu}}</ref> اطالوي نشاۃ ثانيه کي مصوريءَ جو [[سونهري دور (استعارو)|سونهري دور]] سمجهيو وڃي ٿو، جيڪو پندرهين صديءَ کان سورهين صديءَ جي آخر تائين پکڙيل هو ۽ اٽلي کان ٻاهر به وڏو اثر رکندڙ هو. [[مساچچو]]، [[فليپو لپي]]، [[تنتوريتو]]، [[ساندرو بوتيچيللي]]، [[ليونارڊو دا ونچي]]، [[مائيڪل اينجلو]]، [[رافائيل]] ۽ [[تيتسيان]] جهڙن فنڪارن [[منظرڪشي (گرافڪ)|منظرڪشي]] جي استعمال ذريعي مصوريءَ کي وڌيڪ بلند سطح تي پهچايو. مائيڪل اينجلو مجسما ساز طور پڻ سرگرم هو؛ سندس ڪمن ۾ ''[[ڊيوڊ (مائيڪل اينجلو)|ڊيوڊ]]''، ''[[پيتا (مائيڪل اينجلو)|پيتا]]'' ۽ ''[[موسى (مائيڪل اينجلو)|موسى]]'' جهڙا شاهڪار شامل آهن. پندرهين ۽ سورهين صديءَ ۾، [[اعليٰ نشاۃ ثانيه]] هڪ اندازي فن کي جنم ڏنو، جنهن کي [[مينرزم]] چيو وڃي ٿو. سورهين صديءَ جي شروعات واري فن کي نمايان ڪندڙ متوازن ترتيبن ۽ منظرڪشيءَ ڏانهن عقلي طريقيڪار جي جاءِ تي، مينرسٽ فنڪارن بي ثباتي، بناوٽ ۽ شڪ کي اختيار ڪيو. [[پيئرو ديللا فرانچيسڪا]] جا بي چين نه ٿيندڙ چهرا ۽ اشارا ۽ رافائيل جون پرسڪون مريمون، [[پونتورمو]] جي پريشان اظهار ۽ [[ايل گريڪو]] جي جذباتي شدت سان بدلجي ويون. [[File:Sandro Botticelli - La nascita di Venere - Google Art Project - edited.jpg|thumb|''[[وينس جو جنم]]'' (1484–1486)، [[ساندرو بوتيچيللي]]، [[اُففيتسي گيلري]]، فلورينس]] سترهين صديءَ ۾، [[اطالوي باروڪ]] جي عظيم ترين مصورن ۾ [[ڪاراواجو]]، [[آرتيميسيا جينتيليسڪي]]، [[ڪارلو ساراسيني]] ۽ [[بارتولوميو مانفريدي]] شامل آهن. ارڙهين صديءَ ۾، [[اطالوي روڪوڪو فن|اطالوي روڪوڪو]] بنيادي طور [[ارڙهين صديءَ جو فرانسيسي فن|فرانسيسي]] [[روڪوڪو]] کان متاثر هو. اطالوي نوڪلاسيڪي مجسما سازي، [[انتونيو ڪانووا]] جي عريان مجسمن سان گڏ، تحريڪ جي مثالي رخ تي مرڪوز رهي. اڻويهين صديءَ ۾، رومانوي مصورن ۾ [[فرانچيسڪو هايز]] ۽ [[فرانچيسڪو پوديستي]] شامل هئا. [[امپريشنزم]] فرانس کان اٽلي ۾ ''[[ماڪيايولي]]'' وسيلي آيو، ۽ [[حقيقت نگاري (فنون)|حقيقت نگاري]] [[جوآڪينو توما]] ۽ [[جيوسيپي پيلليتسا دا وولپيدو]] وسيلي آئي. ويهين صديءَ ۾، [[مستقبل نگاري]] سان گڏ، اٽلي مصوري ۽ مجسما سازيءَ جي ارتقا ۾ ٻيهر هڪ بنيادي ملڪ طور اڀريو. مستقبل نگاريءَ کان پوءِ [[جورجو دي ڪيريڪو]] جون مابعدالطبيعي مصوريون آيون، جن [[سررئيلسٽن]] تي اثر وڌو.<ref>Gale, Matthew. "Pittura Metafisica". ''Grove Art Online. Oxford Art Online''. Oxford University Press. Web.</ref> === ادب === {{Main|اطالوي ادب}} رسمي لاطيني ادب 240 ق.م. ۾ شروع ٿيو، جڏهن روم ۾ پهريون اسٽيج ڊرامو پيش ڪيو ويو.<ref>Duckworth, George Eckel. [https://books.google.com/books?id=BuLEo5U9sb0C&pg=PA3 ''The nature of Roman comedy: a study in popular entertainment.''] University of Oklahoma Press, 1994. p. 3. Web. 15 October 2011.</ref> لاطيني ادب انتهائي اثرائتو هو ۽ اڄ به آهي، جنهن ۾ ڪيترائي ليکڪ، شاعر، فلسفي ۽ مؤرخ شامل آهن، جهڙوڪ [[پليني دي ايلڊر]]، [[پليني دي ينگر]]، [[ورجل]]، [[هوريس]]، [[پروپرشيس]]، [[اووڊ]] ۽ [[ليوي]]. رومي پنهنجي زباني روايت، شاعري، ڊرامي ۽ قطعات لاءِ مشهور هئا.<ref>{{Cite book|url={{Google books|LHA_SydyKOYC|page=PA39|keywords=|text=|plainurl=yes}}|title=Poetry and Drama: Literary Terms and Concepts.|date=2011|publisher=The Rosen Publishing Group|isbn=978-1-6153-0490-5|access-date=18 October 2011}}</ref> تيرهين صديءَ جي شروعات ۾، [[فرانسس آف اسيسي]] پهريون اطالوي شاعر هو، پنهنجي مذهبي گيت ''[[سج جو گيت]]'' سان.<ref>{{Cite book|url={{Google books|3uq0bObScHMC|keywords=|text=|plainurl=yes}}|title=The Cambridge History of Italian Literature|publisher=Cambridge University Press|year=1999|isbn=978-0-5216-6622-0|editor-last=Brand|editor-first=Peter|chapter=2 – Poetry. Francis of Assisi (pp. 5ff.)|access-date=31 December 2015|editor-last2=Pertile|editor-first2=Lino|editor-link2=لينو پيرتيلي|chapter-url={{Google books|3uq0bObScHMC|page=PA5|keywords=|text=|plainurl=yes}}|archive-url=https://web.archive.org/web/20160610172548/https://books.google.com/books?id=3uq0bObScHMC&printsec=frontcover|archive-date=10 June 2016|url-status=live}}</ref> [[File:Dante03.jpg|thumb|upright=.8|[[دانتي اليگهيئري]]، جنهن جي ڪمن جديد اطالوي ٻوليءَ جي بنياد وجهڻ ۾ مدد ڪئي، [[وچئين دور]] جي عظيم ترين شاعرن مان هڪ سمجهيو وڃي ٿو. سندس رزمي نظم ''[[ڊيوائن ڪاميڊي]]'' [[عالمي ادب]] جي بهترين ڪمن ۾ شمار ٿئي ٿو.]] تيرهين صديءَ ۾، سسلي ۾ [[شهنشاهه فريڊرڪ ٻيون]] جي درٻار ۾، پرووانسال صورتن ۽ موضوعن تي ٻڌل غنائي شاعري مقامي عام ٻوليءَ جي هڪ نفيس صورت ۾ لکي وئي. انهن شاعرن مان هڪ [[جياڪومو دا لينتيني]] هو، جيڪو [[سونٽ]] جي صورت جو موجد هو؛ سڀ کان مشهور ابتدائي سونٽ نگار [[پيٽرارڪ]] هو.<ref>Ernest Hatch Wilkins, ''The invention of the sonnet, and other studies in Italian literature'' (Rome: Edizioni di Storia e letteratura, 1959), 11–39</ref> [[گويڊو گوئينيتسيلي]] ''[[دولچي ستل نووو]]'' جو باني آهي، جيڪا اهڙي شعري مکتب هئي جنهن محبت جي شاعريءَ ۾ فلسفيانه پاسو شامل ڪيو. محبت جي هن نئين سمجهه، جيڪا نرم انداز ۾ ظاهر ڪئي وئي، فلورينس جي شاعر [[دانتي اليگهيئري]] کي متاثر ڪيو، جنهن جديد اطالوي ٻوليءَ جو بنياد وڌو. دانتي جو ڪم، ''[[ڊيوائن ڪاميڊي]]''، ادب جي بهترين ڪمن مان آهي.<ref name="Bloom">{{Cite book|last=Bloom|first=Harold|author-link=هيرلڊ بلوم|url=https://archive.org/details/westerncanonbook00bloorich|title=The Western Canon|publisher=Harcourt Brace|year=1994|isbn=978-0-1519-5747-7|url-access=registration}} See also [[اولهندي ڪينن]] for other "canons" that include the ''Divine Comedy''.</ref> پيٽرارڪ ۽ [[جيوواني بوڪاچچو]] قديم دور جي ڪمن کي ڳوليو ۽ انهن جي پيروي ڪئي ۽ پنهنجي فني شخصيتن کي سنواريو. پيٽرارڪ پنهنجي نظمن جي مجموعي ''[[اِل ڪانتسونيري]]'' وسيلي شهرت ماڻي. بوڪاچچو جو ''[[دي ڊيڪاميرون]]'' پڻ برابر اثرائتو هو، جيڪو ننڍين ڪهاڻين جو تمام مشهور مجموعو آهي.<ref>{{Cite encyclopedia|title=Giovanni Boccaccio: The Decameron.|encyclopedia=[[انسائيڪلوپيڊيا برٽانيڪا]]|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/70836/Giovanni-Boccaccio/755/The-Decameron|access-date=18 December 2013|archive-url=https://web.archive.org/web/20131219020413/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/70836/Giovanni-Boccaccio/755/The-Decameron|archive-date=19 December 2013|url-status=live}}</ref> نشاۃ ثانيه جي ليکڪن جي ڪمن ۾ [[نيڪولو ميڪياويلي]] جو ''[[دي پرنس]]'' شامل آهي، جيڪو سياسي سائنس تي هڪ مضمون آهي، جنهن ۾ "اثرائتي حقيقت" کي ڪنهن به مجرد مثالي تصور کان وڌيڪ اهم سمجهيو ويو آهي. [[جيوواني فرانچيسڪو سترپارولا]] ۽ [[جيمباتيستا باسيلي]]، جن بالترتيب ''[[سترپارولا جون مزاحيه راتيون]]'' (1550–55) ۽ ''[[پينتاميرون]]'' (1634) لکيا، يورپ ۾ پري ڪهاڻين جي سڀ کان پهرين معلوم صورتن مان ڪجهه ڇاپيون.<ref>Steven Swann Jones, ''The Fairy Tale: The Magic Mirror of Imagination'', Twayne Publishers, New York, 1995, {{ISBN|0-8057-0950-9}}, p. 38; Bottigheimer 2012a, 7; Waters 1894, xii; Zipes 2015, 599.; {{Citation|last1=Opie|first1=Iona|title=The Classic Fairy Tales|year=1974|url=https://archive.org/details/classicfairytale00opie_0|place=Oxford and New York|publisher=Oxford University Press|isbn=978-0-1921-1559-1|last2=Opie|first2=Peter|author-link=آئيونا اوپي|author-link2=پيٽر اوپي}} See p. 20. The claim for earliest fairy-tale is still debated, see for example Jan M. Ziolkowski, ''Fairy tales from before fairy tales: the medieval Latin past of wonderful lies'', University of Michigan Press, 2007. Ziolkowski examines [[ايگبرٽ آف ليئج]]'s Latin beast poem ''Fecunda natis'' (''The Richly Laden Ship'', c. 1022/24), the earliest known version of "[[ننڍڙي ڳاڙهي ٽوپي]]". Further info: [https://web.archive.org/web/20071023044216/http://www.leithart.com/archives/003139.php Little Red Pentecostal], Peter J. Leithart, 9 July 2007.</ref> باروڪ دور [[گليليو]] جي صاف سائنسي نثر کي جنم ڏنو. سترهين صديءَ ۾، [[آرڪيڊيا اڪيڊمي|آرڪيڊين]] شاعريءَ ۾ سادگي ۽ ڪلاسيڪي ضبط بحال ڪرڻ لاءِ هڪ تحريڪ شروع ڪئي.<ref>{{Cite web|url=https://www.britannica.com/topic/Academy-of-Arcadia|title=Academy of Arcadia &#124; Neapolitan Poets, Arcadian Shepherds & Arcadian Landscape &#124; Britannica|website=www.britannica.com|accessdate=19 November 2025}}</ref> اطالوي ليکڪن اڻويهين صديءَ ۾ رومانويت کي اختيار ڪيو؛ اها [[ريزورجيمنتو]] جي خيالن سان هم وقت هئي، اها تحريڪ جنهن اطالوي اتحاد آندو. اتحاد جي خبر [[ويتوريو الفيري]]، [[اوگو فوسڪولو]] ۽ [[جياڪومو ليوپاردي]] جهڙن شاعرن اڳواٽ ڏني. اهم اطالوي رومانوي ليکڪ [[اليساندرو مانزوني]] جا ڪم، پنهنجي حب الوطنيءَ واري پيغام ۽ جديد، متحد اطالوي ٻوليءَ جي ترقيءَ ۾ سندس ڪوششن سبب، اطالوي اتحاد جي علامت آهن.<ref>{{Cite web|date=18 May 2023|title=Alessandro Manzoni {{!}} Italian author|url=https://www.britannica.com/biography/Alessandro-Manzoni|website=Encyclopædia Britannica}}</ref> [[File:Portrait of Niccolò Machiavelli.jpg|thumb|upright=.8|[[ميڪياويلي]]، جديد [[سياسي سائنس]] جو باني]] اڻويهين صديءَ جي آخر ۾، ''[[ويرزمو (ادب)|ويرزمو]]'' نالي هڪ ادبي تحريڪ، جنهن حقيقت نگاريءَ کي ساراهيو، اطالوي ادب ۾ اهم ڪردار ادا ڪيو. [[ايميليو سالگاري]]، جيڪو ايڪشن-ايڊوينچر [[سواش بڪلر]]ن جو ليکڪ ۽ سائنس فڪشن جو اڳواڻ هو، پنهنجي ''[[ساندوڪان]]'' سلسلو شايع ڪيو.<ref>{{Cite book|last1=Gaetana Marrone|url={{Google books|d9NcAgAAQBAJ|page=PA1654|keywords=|text=|plainurl=yes}}|title=Encyclopedia of Italian Literary Studies|last2=Paolo Puppa|publisher=Routledge|year=2006|isbn=978-1-1354-5530-9|page=1654}}</ref> 1883ع ۾، [[ڪارلو ڪولودي]] ''[[پنوڪيو جون مهمون]]'' شايع ڪيو، جيڪو ڪنهن اطالوي ليکڪ جو سڀ کان مشهور ٻارن جو ڪلاسيڪي ڪتاب بڻيو ۽ دنيا جي [[ترجمن جي تعداد موجب ادبي ڪمن جي فهرست|سڀ کان وڌيڪ ترجمو ٿيل]] غير مذهبي ڪتابن مان هڪ آهي.<ref>Giovanni Gasparini. ''La corsa di Pinocchio''. Milano, Vita e Pensiero, 1997. p. 117. {{ISBN|8-8343-4889-3}}</ref> [[مستقبل نگاري]] نالي تحريڪ ويهين صديءَ جي شروعات ۾ ادب تي اثر انداز ٿي. [[فليپو توماسو مارينيتي]] ''[[مستقبل نگاري جو منشور]]'' لکيو ۽ اهڙي ٻولي ۽ استعارن جي استعمال جو مطالبو ڪيو، جيڪي مشيني دور جي رفتار، تحرڪ ۽ تشدد کي عظمت ڏين.<ref>{{Cite book|title=The 20th-Century art book.|publisher=Phaidon Press|year=2001|isbn=978-0-7148-3542-6|edition=Reprinted.|location=dsdLondon}}</ref> جديد ادبي شخصيتن ۾ [[گابريئلي دانونتسيو]]، قوم پرست شاعر [[جيوسوئي ڪارڊوچچي]]، 1906ع جو نوبل انعام ماڻيندڙ، حقيقت نگار ليکڪا [[گرازيا ديليدا]]، 1926ع جي انعام يافته، جديد ٿيٽر ليکڪ [[لوئيجي پيرانديللو]]، 1936ع ۾، ننڍين ڪهاڻين جو ليکڪ [[ايتالو ڪالوينو]]، 1960ع ۾، شاعر [[سالوواتوري ڪوازيمودو]]، 1959ع ۾، ۽ [[يوجينيو مونتالي]]، 1975ع ۾، [[امبرتو ايڪو]]، 1980ع ۾، ۽ طنز نگار ۽ ٿيٽر ليکڪ [[داريو فو]]، 1997ع ۾، شامل آهن.<ref>{{Cite web|title=All Nobel Prizes in Literature|url=http://nobelprize.org/nobel_prizes/literature/laureates|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110529091551/http://nobelprize.org/nobel_prizes/literature/laureates|archive-date=29 May 2011|access-date=30 May 2011|publisher=Nobel Foundation}}</ref> === فلسفو === {{Main|اطالوي فلسفو}} اطالوي فلسفي [[اولهندي فلسفو|اولهندي فلسفي]] تي اثر وڌو، جنهن جي شروعات يونانين ۽ رومن کان ٿي، ۽ پوءِ نشاۃ ثانيه جي انسان دوستي، [[روشن خيالي جو دور]] ۽ [[جديد فلسفو]] تائين پهتي.<ref name="Garin">{{Cite book|last=Garin|first=Eugenio|url=https://books.google.com/books?id=sVP3vBmDktQC|title=History of Italian Philosophy|publisher=VIBS|year=2008|isbn=978-9-0420-2321-5}}</ref> اٽلي ۾ باضابطه فلسفو [[فيثاغورث]] متعارف ڪرايو، جيڪو [[ڪروتوني]] ۾ اطالوي فلسفي جي مکتب جو باني هو.<ref>{{Cite book|last=Herodotus|title=The Histories|publisher=Penguin Classics|page=226}}</ref> يوناني دور جي اطالوي فلسفين ۾ [[زينوفينس]]، [[پارمينيدس]] ۽ [[زينو آف ايليا|زينو]] شامل آهن. رومي فلسفين ۾ [[سيسرو]]، [[لوڪريتيوس]]، [[سينيڪا دي ينگر]]، [[پلوٽارڪ]]، [[ايپيڪتيتس]]، [[مارڪس اوريليئس]] ۽ [[آگسٽين آف هيپو]] شامل آهن.<ref name="Garin"></ref> [[File:Famous Italian philosophers.jpg|thumb|مٿي کاٻي پاسي کان گهڙيءَ جي رخ ۾: [[ٿامس اڪوئناس|اڪوئناس]]، ديني عالم؛<ref>{{Cite web|title=St. Thomas Aquinas {{!}} Biography, philosophy, & Facts|url=https://www.britannica.com/biography/Saint-Thomas-Aquinas|access-date=20 January 2020|website=Encyclopædia Britannica}}</ref> [[جورڊانو برونو|برونو]]، [[ڪائناتيات دان]]؛<ref>Gatti, Hilary. ''Giordano Bruno and Renaissance Science: Broken Lives and Organizational Power''. Cornell University Press, 2002, 1. {{ISBN|0-8014-8785-4}}.</ref> [[چيزاري بيڪاريا|بيڪاريا]]، [[جرم شناس]]؛<ref name="Hostettler-2011">{{Cite book|last=Hostettler|first=John|title=Cesare Beccaria: The Genius of 'On Crimes and Punishments'|date=2011|publisher=Waterside Press|isbn=978-1-9043-8063-4|location=Hampshire|page=160}}</ref> ۽ [[ماريا مونٽيسوري|مونٽيسوري]]، [[مونٽيسوري تعليم]] واري<ref name="Montessori">{{Cite web|title=Introduction to Montessori Method|url=https://amshq.org/Montessori-Education/Introduction-to-Montessori|publisher=American Montessori Society}}</ref>]] اطالوي وچئين دور جو فلسفو بنيادي طور عيسائي هو، ۽ ان ۾ [[ٿامس اڪوئناس]] جهڙا ديني عالم شامل هئا، جيڪو [[فطري الٰهيات]] جو ڪلاسيڪي حامي هو، جنهن [[ارسطوي فلسفو]] عيسائيت ۾ ٻيهر متعارف ڪرايو.<ref>{{Cite web|last=Blair|first=Peter|title=Reason and Faith: The Thought of Thomas Aquinas|url=http://www.dartmouthapologia.org/articles/show/125|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20130913011656/http://www.dartmouthapologia.org/articles/show/125|archive-date=13 September 2013|access-date=18 December 2013|website=The Dartmouth Apologia}}</ref> نشاۃ ثانيه جي فلسفين ۾ شامل آهن: [[جورڊانو برونو]]، اولهه جي هڪ اهم سائنسي شخصيت؛ [[مارسيليو فيچينو]]، انسان دوست فلسفي؛ ۽ [[نيڪولو ميڪياويلي]]، جديد [[سياسي سائنس]] جو هڪ باني. ميڪياويلي جو سڀ کان مشهور ڪم ''[[دي پرنس]]'' آهي، جنهن جو سياسي فڪر ۾ حصو سياسي [[مثاليت پسندي]] ۽ [[حقيقت پسندي (بين الاقوامي لاڳاپا)|حقيقت پسندي]] جي وچ ۾ بنيادي وڇوڙو آهي.<ref>Moschovitis Group Inc, Christian D. Von Dehsen and Scott L. Harris, ''Philosophers and religious leaders'', (The Oryx Press, 1999), 117.</ref><ref>{{Cite web|title=The Enlightenment throughout Europe|url=http://history-world.org/enlightenment_throughout_europe.htm|archive-url=https://web.archive.org/web/20130123082708/http://history-world.org/enlightenment_throughout_europe.htm|archive-date=23 January 2013|access-date=12 December 2017|website=International World History Project}}</ref> [[پادووا]]، [[بولونيا]] ۽ [[نيپلز]] جهڙا يونيورسٽي شهر علم ۽ تحقيق جا مرڪز رهيا، جن ۾ [[جيامباتيستا ويڪو]] جهڙا فلسفي شامل هئا.<ref name="maritain.nd.edu">{{Cite web|title=History of Philosophy 70|url=http://maritain.nd.edu/jmc/etext/hop70.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20170525033238/http://maritain.nd.edu/jmc/etext/hop70.htm|archive-date=25 May 2017|access-date=12 December 2017|website=maritain.nd.edu}}</ref> [[چيزاري بيڪاريا]] روشن خياليءَ جي اهم شخصيت ۽ [[ڪلاسيڪي مکتب (جرم شناسي)|ڪلاسيڪي فوجداري نظريي]] ۽ [[سزا شناسي]] جو پيءُ هو.<ref name="Hostettler-2011"></ref> اٽلي ۾ 1800ع واري ڏهاڪي ۾ هڪ مشهور فلسفيانه تحريڪ هئي، جنهن ۾ [[مثاليت پسندي]]، [[حسيت]] ۽ [[تجربيت]] شامل هئا.<ref name="maritain.nd.edu"></ref> اڻويهين صديءَ جي آخر ۽ ويهين صديءَ دوران ٻيون تحريڪون پڻ مقبول ٿيون، جهڙوڪ [[وجودي الٰهيات]]،<ref>{{Cite journal|last=Scarangello|first=Anthony|year=1964|title=Major Catholic-Liberal Educational Philosophers of the Italian Risorgimento|journal=History of Education Quarterly|volume=4|issue=4|pages=232–250|doi=10.2307/367499|jstor=367499|s2cid=147563567}}</ref> [[اٽلي ۾ انارڪزم|انارڪزم]]، ڪميونزم، سوشلزم، مستقبل نگاري، فاشزم ۽ عيسائي جمهوريت.<ref>{{Cite book|last=Pernicone|first=Nunzio|title=Italian Anarchism 1864–1892 |publisher=AK Press|year=2009|pages=111–113}}</ref> [[انتونيو گرامشي]] ڪميونسٽ نظريي اندر اڃا تائين لاڳاپيل فلسفي آهي، جنهن کي [[ثقافتي بالادستي]] جو نظريو ٺاهڻ جو ڪريڊٽ ڏنو وڃي ٿو. اطالوي فلسفين غير مارڪسي [[لبرل سوشلزم]] واري فلسفي جي ترقيءَ ۾ اثر وڌو. 1960ع واري ڏهاڪي ۾، کاٻي ڌر جي ڪارڪنن [[اختيار مخالف]] مزدور نواز نظرين کي اختيار ڪيو، جيڪي [[خودمختيار تحريڪ]] ۽ [[ورڪرزم]] جي نالي سان مشهور ٿيا.<ref>{{Cite book|last1=Balestrini|first1=Nanni|title=L'orda d'oro 1968–1977. La grande ondata rivoluzionaria e creativa, politica ed esistenziale |last2=Moroni|first2=Primo|publisher=SugarCo|year=1997|isbn=8-8078-1462-5}}</ref> [[اطالوي فيمينسٽن]] ۾ [[سيبيلا اليرامو]]، [[الائدي گوالبيرتا بيڪاري]] ۽ [[آنا ماريا موتسوني]] شامل آهن، ۽ پروٽو-فيمينسٽ فلسفن کي اڳ ۾ ئي اطالوي ليکڪن ڇُهيو هو. اطالوي تعليمدان [[ماريا مونٽيسوري]] [[مونٽيسوري تعليم|اهڙو تعليمي فلسفو]] پيدا ڪيو، جيڪو سندس نالي سان سڃاتو وڃي ٿو.<ref name="Montessori"></ref> [[جيوسيپي پيانو]] تجزياتي فلسفي ۽ رياضيات جي جديد فلسفي جو باني هو. تجزياتي فلسفين ۾ [[ڪارلو پينڪو]]، [[گلوريا اوريجي]]، [[پيئرئنا گاراواسو]] ۽ [[لوچانو فلوريدي]] شامل آهن.<ref name="Garin"></ref> === ٿيٽر === {{Main|اٽلي جو ٿيٽر}} [[File:Gemälde des Hieronymus Francken - Die Compagnia dei Comici Gelosi bei einer Aufführung in Paris.jpg|thumb|[[ڪوميڊيا ديل آرٽي]] جو ٽولو [[آئي جيلوسي]] پرفارم ڪندي، [[هيرونيمس فرانڪن اول]] جو ڪم، {{circa|1590}}]] اطالوي ٿيٽر وچئين دور ۾ وجود ۾ آيو، جنهن جا اڳوڻا بنياد ڏکڻ اٽليءَ جي قديم يوناني ڪالونين ([[ميگنا گريشيا]])،<ref>{{Cite web|title=Storia del Teatro nelle città d'Italia|url=https://www.melogranoarte.it/storia-del-teatro-nelle-citta-ditalia|access-date=27 July 2022|language=it}}</ref> گڏوگڏ [[اٽالڪ قومون|اٽالڪ قومن]] جي ٿيٽر<ref>{{Cite web|title=Storia del teatro: lo spazio scenico in Toscana|url=https://brunelleschi.imss.fi.it/itinerari/itinerario/storiateatrospazioscenicotoscana.html|access-date=28 July 2022|language=it}}</ref> ۽ [[قديم روم جو ٿيٽر]] تائين پهچن ٿا. ٻه مکيه رستا هئا، جن وسيلي ٿيٽر ترقي ڪئي. پهريون، ڪيٿولڪ مذهبي عبادتن جي ڊرامائي صورت، ۽ ٻيو، تماشي جي بت پرست صورتن مان ٺهيل هو، جهڙوڪ شهري ميلن لاءِ اسٽيجنگ، درٻاري مسخرن جون تياريون، ۽ [[ٽروباڊور]]ن جا گيت.<ref>Of this second line, Dario Fo speaks of a true alternative culture to the official one: although widespread as an idea, some scholars such as {{Ill|Giovanni Antonucci|it}} do not agree in considering it as such. In this regard, see {{Cite book|last=Antonucci|first=Giovanni|title=Storia del teatro italiano|publisher=Newton Compton Editori|year=1995|isbn=978-8-8798-3974-7|pages=10–14|language=it}}</ref> نشاۃ ثانيه واري ٿيٽر جديد ٿيٽر جي شروعات ڪئي. قديم ٿيٽري متن ترجمو ڪيا ويا ۽ درٻارن ۾ اسٽيج ڪيا ويا، ۽ پوءِ عوامي ٿيٽرن ڏانهن منتقل ٿيا. پندرهين صديءَ جي آخر ۾، [[فيرارا]] ۽ روم جا شهر ٿيٽر جي ٻيهر دريافت ۽ تجديد لاءِ اهم هئا.<ref>{{Cite book|last=Antonucci|first=Giovanni|title=Storia del teatro italiano|publisher=Newton Compton Editori|year=1995|isbn=978-8-8798-3974-7|page=18|language=it}}</ref> سورهين صديءَ کان ارڙهين صديءَ تائين، [[ڪوميڊيا ديل آرٽي]] [[بداهتي ٿيٽر]] جي هڪ صورت هئي، ۽ اڄ به پيش ڪئي وڃي ٿي. اداڪارن جا گهمندڙ ٽولا کليل هنڌن تي اسٽيج لڳائيندا هئا ۽ [[جگلنگ]]، [[اڪروبيٽڪس]] ۽ مزاحيه ڊرامن جي صورت ۾ وندر فراهم ڪندا هئا. ڊراما لکيل ڊرامائي متن مان پيدا نه ٿيندا هئا، پر ''[[لاتسي]]'' نالي منظرنامن مان، جيڪي اهڙا آزاد ڍانچا هئا، جن جي چوڌاري اداڪار بداهت ڪندا هئا. ''ڪوميڊيا'' جا ڪردار عام طور تي مقرر سماجي قسمن ۽ روايتي ڪردارن جي نمائندگي ڪندا هئا، جن مان هر هڪ جو پنهنجو جدا [[ڪوميڊيا ديل آرٽي جا لباس|لباس]] هوندو هو.<ref>{{Cite book|last1=Chaffee, Judith|title=The Routledge Companion to Commedia Dell'Arte|last2=Crick, Olly|publisher=Rutledge Taylor and Francis Group|year=2015|isbn=978-0-4157-4506-2|location=London and New York|page=1}}</ref> ڪوميڊيا ديل آرٽي جي پهرين رڪارڊ ٿيل پرفارمنسون 1551ع جي شروعات ۾ روم مان مليون.<ref>{{Cite book|last=Katritzky|first=M. A.|url=https://books.google.com/books?id=9fV4gz5FmiAC&q=the+art+of+commedia|title=The Art of Commedia: A Study in the Commedia dell'arte 1560–1620 with Special Reference to the Visual Records |publisher=Editions Rodopi|year=2006|isbn=978-9-0420-1798-6|location=New York|page=82}}</ref> عورتن جا ڪردار عورتن ئي ادا ڪيا، جن جو دستاويزي ثبوت 1560ع واري ڏهاڪي جي شروعات کان ملي ٿو، جنهن ڪري اهي قديم دور کان پوءِ يورپ جون پهريون ڄاتل پيشاور اداڪارائون بڻيون. [[لوڪريتسيا دي سينا]]، جنهن جو نالو 1564ع جي هڪ معاهدي ۾ آيو آهي، نالي سان سڃاتل پهرين اطالوي اداڪاره سڏبي آهي، جڏهن ته [[ونچينزا آرماني]] ۽ [[باربرا فلامينيا]] پهريون [[پريما ڊونا]]ون هيون.<ref>Giacomo Oreglia (2002). Commedia dell'arte. Ordfront. {{ISBN|9-1732-4602-6}}.</ref> بيلٽ نشاۃ ثانيه دوران اٽليءَ ۾ پيدا ٿيو، درٻاري نمائش ۽ شان و شوڪت جي واڌ ويجهه طور.<ref>{{Cite web|title=The Ballet|url=http://www.metmuseum.org/toah/hd/balt/hd_balt.htm|website=metmuseum.org|date=October 2004 }}</ref><ref>{{Cite web|title=Andros on Ballet – Catherine Medici De|url=http://www.michaelminn.net/andros/index.php?de_medici_catherine|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20080209205503/http://www.michaelminn.net/andros/index.php?de_medici_catherine|archive-date=9 February 2008|website=michaelminn.net}}</ref> === موسيقي === {{Main|اٽلي جي موسيقي}} {{multiple image | align = right | image1 = Old violin.jpg | width1 = 106 | alt1 = | caption1 = | image2 = Pianoforte Verticale.jpg | width2 = 197 | alt2 = | caption2 = | footer = ڪلاسيڪي موسيقي سان لاڳاپيل ساز، جن ۾ وائلن ۽ پيانو شامل آهن، اٽلي ۾ ايجاد ٿيا.<ref name="Erlich"/> }} [[اطالوي لوڪ موسيقي|لوڪ]] کان [[يورپي ڪلاسيڪي موسيقي|ڪلاسيڪي]] تائين، موسيقي اطالوي ثقافت جو اندروني حصو آهي. ڪلاسيڪي موسيقي سان لاڳاپيل ساز، جن ۾ پيانو ۽ وائلن شامل آهن، اٽلي ۾ ايجاد ٿيا،<ref name="Erlich">{{Cite book|last=Erlich|first=Cyril|title=The Piano: A History|publisher=Oxford University Press, US; Revised edition|year=1990|isbn=978-0-1981-6171-4}}; {{Cite book|last=Allen|first=Edward Heron|title=Violin-making, as it was and is: Being a Historical, Theoretical, and Practical Treatise on the Science and Art of Violin-making, for the Use of Violin Makers and Players, Amateur and Professional. Preceded by An Essay on the Violin and Its Position as a Musical Instrument|date=1914|publisher=E. Howe}} Accessed 5 September 2015.</ref> ۽ ڪيترين موجوده صورتن، جهڙوڪ [[سمفني]]، ڪنسرٽو ۽ [[سوناتا]]، جون پاڙون سورهين ۽ سترهين صديءَ جي اطالوي موسيقيءَ جي نون تجربن تائين پهچن ٿيون. اٽلي جي سڀ کان مشهور موسيقارن ۾ نشاۃ ثانيه جا [[جيوواني پيئرلوئيجي دا پالسترينا|پالسترينا]]، [[مونتيوردي]] ۽ [[ڪارلو جيسوالدو|جيسوالدو]]؛ [[باروڪ موسيقي|باروڪ]] جا [[دومينيڪو اسڪارلاتي|اسڪارلاتي]] ۽ [[ويوالدي]]؛ ڪلاسيڪي جا [[پاگانيني]] ۽ [[روسيني]]؛ ۽ رومانوي دور جا [[ويردي]] ۽ [[پوچيني]] شامل آهن. اٽلي ۾ ڪلاسيڪي موسيقيءَ جي مضبوط حيثيت آهي، جنهن جو ثبوت ان جي اوپيرا گهرن، جهڙوڪ لا اسڪالا، ۽ پيانو نواز [[مائوريتسيو پوليني]] ۽ ٽينر [[لوچانو پاواروتي]] جهڙن فنڪارن جي شهرت مان ملي ٿو. اٽلي اوپيرا جي جنم ڀومي طور سڃاتو وڃي ٿو.<ref name="Kimbell, David R.B.-1994">{{Cite book|last=Kimbell, David R.B.|url={{Google books|C37Gq2GagZIC|keywords=|text=|plainurl=yes}}|title=Italian Opera|publisher=Cambridge University Press|year=1994|isbn=978-0-5214-6643-1|access-date=20 December 2009}}</ref> [[اطالوي اوپيرا]] بابت مڃيو وڃي ٿو ته اهو سترهين صديءَ ۾ قائم ٿيو.<ref name="Kimbell, David R.B.-1994"></ref> 1920ع واري ڏهاڪي جي شروعات ۾ متعارف ٿيڻ کان پوءِ، [[جاز]] اٽلي ۾ مضبوط جڳهه حاصل ڪئي، ۽ فاشسٽن جي غير ملڪي مخالف پاليسين باوجود مقبول رهيو. 1970ع واري ڏهاڪي جي [[پروگريسيو راڪ]] ۽ پاپ تحريڪن ۾ اٽلي جي نمائندگي [[پريمياتا فورنيريا مارڪوني|پي ايف ايم]]، [[بانڪو دل موتوو سوڪورسو]]، [[لي اورمي]]، [[گوبلن (بينڊ)|گوبلن]] ۽ [[پوھ (بينڊ)|پوھ]] جهڙن بينڊن ڪئي.<ref>{{Cite book|last=Keller, Catalano and Colicci|url=https://books.google.com/books?id=Gh03DwAAQBAJ&q=keller%20catalano%20and%20colicci&pg=PT1022|title=Garland Encyclopedia of World Music|date=25 September 2017|publisher=Routledge|isbn=978-1-3515-4426-9|pages=604–625}}</ref> ساڳئي دور ۾ [[اٽلي جو سئنيما|اطالوي سئنيما]] ۾ تنوع آيو، ۽ [[چينيچتا]] جي فلمن ۾ [[اينيو موريڪوني]] سميت موسيقارن جا پيچيده موسيقيائي اسکور شامل هئا. 1980ع واري ڏهاڪي ۾، [[اطالوي هپ هاپ]] مان اڀرندڙ پهريون ستارو ڳائڻو [[جووانوتي]] هو.<ref>{{Cite news|last=Sisario|first=Ben|date=3 October 2012|title=A Roman Rapper Comes to New York, Where He Can Get Real|url=https://www.nytimes.com/2012/10/04/arts/music/jovanotti-italian-rapper-brings-his-act-to-new-york.html|url-access=subscription|url-status=live|archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20220103/https://www.nytimes.com/2012/10/04/arts/music/jovanotti-italian-rapper-brings-his-act-to-new-york.html|archive-date=3 January 2022|access-date=24 February 2014|work=The New York Times}}{{Cbignore}}</ref> اطالوي ميٽل بينڊن ۾ [[ريپسوڊي آف فائر]]، [[لاڪونا ڪوئل]]، [[ايلون ڪنگ (بينڊ)|ايلون ڪنگ]]، [[فارگوٽن ٽومب]] ۽ [[فليش گاڊ اپوڪليپس]] شامل آهن.<ref>{{Cite book|last1=Sharpe-Young|first1= Garry|author-link1= MusicMight|title= A–Z of Power Metal|series= Rockdetector Series|year= 2003|publisher= Cherry Red Books|isbn= 978-1-901447-13-2}}</ref> اٽلي [[ڊسڪو]] ۽ [[اليڪٽرانڪ موسيقي]] جي ترقيءَ ۾ حصو وڌو، جنهن ۾ [[اٽالو ڊسڪو]]، جيڪو پنهنجي مستقبل پسند آواز ۽ سنٿيسائيزرن ۽ ڊرم مشينن جي نمايان استعمال لاءِ مشهور آهي، اليڪٽرانڪ ڊانس جي سڀ کان پهرين صنفن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite news|last=McDonnell|first=John|date=1 September 2008|title=Scene and heard: Italo-disco|url=https://www.theguardian.com/music/musicblog/2008/sep/01/sceneandhearditalodisco|access-date=14 July 2012|work=The Guardian|location=London}}</ref> [[جورجو مورودر]] جهڙا پروڊيوسر، جنهن ٽي اڪيڊمي اوارڊ ۽ چار گولڊن گلوب کٽيا، اليڪٽرانڪ ڊانس موسيقيءَ جي ترقيءَ ۾ اثرائتا رهيا.<ref>"This record was a collaboration between Philip Oakey, the big-voiced lead singer of the techno-pop band the Human League, and Giorgio Moroder, the Italian-born father of disco who spent the '80s writing synth-based pop and film music." {{Cite web|last=Evan Cater|title=Philip Oakey & Giorgio Moroder: Overview|url={{AllMusic|class=album|id=r59464|pure_url=yes}}|access-date=21 December 2009|publisher=[[آل ميوزڪ]]}}</ref> اطالوي پاپ جي نمائندگي هر سال [[سانريمو ميوزڪ فيسٽيول]] وسيلي ٿئي ٿي، جنهن [[يوروويزن سانگ ڪانٽيسٽ]] لاءِ الهام طور ڪم ڪيو.<ref>{{Cite web|last=Yiorgos Kasapoglou|date=27 February 2007|title=Sanremo Music Festival kicks off tonight|url=http://www.esctoday.com/news/read/7817|access-date=18 August 2011|publisher=esctoday.com}}</ref> [[جيگليولا چينڪويتي]]، [[توتو ڪوتونيو]] ۽ [[مونياسڪن]] بالترتيب [[يوروويزن سانگ ڪانٽيسٽ 1964|1964ع]]، [[يوروويزن سانگ ڪانٽيسٽ 1990|1990ع]] ۽ [[يوروويزن سانگ ڪانٽيسٽ 2021|2021ع]] ۾ يوروويزن کٽيو. [[دومينيڪو مودونيو]]، [[مينا (اطالوي ڳائڻي)|مينا]]، [[اندريا بوچيلي]]، [[رافائيلا ڪارا]]، [[اِل وولو]]، [[ال بانو]]، [[توتو ڪوتونيو]]، [[نيڪ]]، [[امبرتو توتسي]]، [[جورجيا (ڳائڻي)|جورجيا]]، گريمي کٽيندڙ [[لائورا پائوسيني]]، [[ايروس رامازوتي]]، [[تيتسيانو فيرو]]، مونياسڪن ۽ ٻين ڳائڻن عالمي شهرت ماڻي آهي.<ref>{{Cite web|first=Federica|last=Cirone|date=29 August 2023|title=Cantanti italiani, quali sono quelli che hanno avuto più successo all'estero|url=https://www.socialboost.it/cantanti-italiani-quali-sono-quelli-che-hanno-avuto-piu-successo-allestero/|access-date=5 June 2024|publisher=socialboost.it|language=it}}</ref> === فيشن ۽ ڊزائن === {{Main|اطالوي فيشن|اطالوي ڊزائن}} [[File:Prada milano.JPG|thumb|ميلان ۾ [[گاليريا ويتوريو ايمانوئلي ٻيون]] ۾ [[پرادا]] جو دڪان]] اطالوي فيشن جي ڊگهي روايت آهي. [[گلوبل لئنگئيج مانيٽر]] جي ''Top Global Fashion Capital Rankings'' (2013ع) ۾ روم کي ڇهين ۽ ميلان کي ٻارهين نمبر تي رکيو ويو.<ref>{{Cite web|title=New York Takes Top Global Fashion Capital Title from London, edging past Paris|url=http://www.languagemonitor.com/fashion/sorry-kate-new-york-edges-paris-and-london-in-top-global-fashion-capital-10th-annual-survey|url-status=usurped|archive-url=https://web.archive.org/web/20140222011026/http://www.languagemonitor.com/fashion/sorry-kate-new-york-edges-paris-and-london-in-top-global-fashion-capital-10th-annual-survey|archive-date=22 February 2014|access-date=25 February 2014|publisher=Languagemonitor.com}}</ref> اهم اطالوي فيشن ليبلز — جهڙوڪ [[گوچي]]، [[ارماني]]، [[پرادا]]، [[ورساچي]]، [[ويلنٽينو ايس پي اي|ويلنٽينو]]، [[ڊولچي اينڊ گبانا]] — دنيا جي بهترين فيشن گهرن ۾ شامل آهن. [[بلغاري]]، [[دامياني (زيورن جي ڪمپني)|دامياني]] ۽ [[بوچيلاتي]] جهڙا زيورن جا ادارا اٽلي ۾ قائم ٿيا. فيشن رسالو ''[[ووگ اٽاليا]]'' دنيا جي سڀ کان وڌيڪ معزز فيشن رسالن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite book|last=Press|first=Debbie|url={{Google books|pkeaOOxb_isC|page=PA16|keywords=|text=|plainurl=yes}}|title=Your Modeling Career: You Don't Have to Be a Superstar to Succeed|publisher=Allworth Press|year=2000|isbn=978-1-58115-045-2}}; {{Cite web|last=Cardini|first=Tiziana|date=28 October 2020|title=Get to Know the Young Winners of the 2020 International Talent Support Awards |url=https://www.vogue.com/article/internationa-talent-support-award-2020-winners|website=Vogue}}</ref> اٽلي ڊزائن جي ميدان ۾ نمايان آهي، خاص طور تي اندروني، معمارِي، صنعتي ۽ شهري ڊزائن ۾.<ref>Miller (2005) p. 486</ref><ref>Insight Guides (2004) p. 220</ref> ميلان ۽ تورين ملڪ ۾ معمارِي ۽ صنعتي ڊزائن جا اڳواڻ آهن. ميلان شهر [[فيرا ميلانو]] جي ميزباني ڪري ٿو، جيڪا يورپ جي سڀ کان وڏي ڊزائن نمائش آهي.<ref>{{Cite web|title=Design City Milan|url=http://www.wiley.com/WileyCDA/WileyTitle/productCd-0470026839.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20101206052654/http://www.wiley.com/WileyCDA/WileyTitle/productCd-0470026839.html|archive-date=6 December 2010|access-date=3 January 2010|publisher=Wiley}}</ref> ميلان ڊزائن ۽ معمارِي سان لاڳاپيل اهم واقعن ۽ هنڌن جي ميزباني ڪري ٿو، جهڙوڪ ''Fuori Salone'' ۽ [[ميلان فرنيچر فيئر]]، ۽ اهو [[برونو موناري]]، [[لوچيو فونتانا]]، [[اينريڪو ڪاستيلاني]] ۽ [[پيئرو مانزوني]] جهڙن ڊزائنرن جو گهر رهيو آهي.<ref>{{Cite web|title=Frieze Magazine – Archive – Milan and Turin|url=http://www.frieze.com/issue/article/milan_turin|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20100110123141/http://www.frieze.com/issue/article/milan_turin|archive-date=10 January 2010|access-date=3 January 2010|website=Frieze}}</ref> === سئنيما === {{Main|اٽلي جو سئنيما}} اطالوي سئنيما [[لوميئر ڀائرن]] طرفان حرڪتي تصويرن جون نمائشون متعارف ڪرائڻ کان ٿوري ئي پوءِ شروع ٿيو.<ref>{{Cite web|title=L'œuvre cinématographique des frères Lumière – Pays: Italie|url=https://catalogue-lumiere.com/pays/italie|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20180320195614/https://catalogue-lumiere.com/pays/italie|archive-date=20 March 2018|access-date=1 January 2022|language=fr}}; {{Cite web|title=Il Cinema Ritrovato – Italia 1896 – Grand Tour Italiano |url=https://festival.ilcinemaritrovato.it/proiezione/italy-1896-in-honor-of-aldo-bernardini|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20180321124127/https://festival.ilcinemaritrovato.it/proiezione/italy-1896-in-honor-of-aldo-bernardini|archive-date=21 March 2018|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> پهريون اطالوي ڊائريڪٽر [[ويتوريو ڪالچينا]] آهي، جنهن 1896ع ۾ [[پوپ ليو تيرهون]] کي فلمبند ڪيو.<ref>{{Cite web|title=26 febbraio 1896 – Papa Leone XIII filmato Fratelli Lumière |url=https://archivio.quirinale.it/aspr/gianni-bisiach/AV-002-000398/26-febbraio-1896-papa-leone-xiii-filmato-fratelli-lumiere|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> 1914ع جي ''[[ڪابيريا]]'' سڀ کان مشهور اطالوي [[خاموش فلم]] آهي.<ref>{{Citation|title=Cinematografia|volume=III|page=226|year=1970|publisher=[[تريڪاني]]|language=it|encyclopedia=Dizionario enciclopedico italiano}}</ref><ref>{{Cite book|last=Andrea Fioravanti|title=La "storia" senza storia. Racconti del passato tra letteratura, cinema e televisione|publisher=Morlacchi Editore|year=2006|isbn=978-8-8607-4066-3|page=121|language=it}}</ref> يورپ جي سڀ کان پراڻي [[اونگارڊ]] سئنيما تحريڪ، [[اطالوي مستقبل نگاري (سئنيما)|اطالوي مستقبل نگاري]]، 1910ع واري ڏهاڪي جي آخر ۾ ٿي.<ref>{{Cite web|date=30 September 2017|title=Il cinema delle avanguardie|url=https://www.brevestoriadelcinema.org/04-4-il-cinema-delle-avanguardie|access-date=13 November 2022|language=it}}</ref> [[File:Federico Fellini NYWTS 2.jpg|thumb|[[فيديريڪو فيليني]]، جيڪو ويهين صديءَ جي سڀ کان وڌيڪ اثرائتن ۽ وڏي پيماني تي عزت ماڻيندڙ فلمسازن مان هڪ سمجهيو وڃي ٿو<ref>{{Cite web|date=20 January 2022|title=Federico Fellini, i 10 migliori film per conoscere il grande regista|url=https://libreriamo.it/intrattenimento/federico-fellini-i-10-film-regista|access-date=10 September 2022|language=it}}</ref>]] 1920ع واري ڏهاڪي ۾ زوال کان پوءِ، صنعت 1930ع واري ڏهاڪي ۾ [[آواز واري فلم|آواز]] جي اچڻ سان ٻيهر متحرڪ ٿي. هڪ مشهور اطالوي صنف، ''[[تيليفوني بيانڪي]]''، دلڪش پس منظرن واريون مزاحيه فلمون هيون.<ref>{{Citation |last=Katz |first=Ephraim |title=Italy |pages=682–685 |year=2001 |publisher=HarperResource |isbn=978-0-0607-4214-0 |encyclopedia=The Film Encyclopedia}}.</ref> ''[[ڪاليگرافزمو]]''، ''تيليفوني بيانڪي''-آمريڪي انداز جي مزاحيه فلمن جي تيز ابتڙ هو؛ اهو وڌيڪ فني، تمام گهڻو رسمي، پيچيدگيءَ ۾ اظهار ڀريو، ۽ بنيادي طور معاصر ادبي مواد سان لاڳاپيل هو.<ref>{{Cite book|last=Brunetta|first=Gian Piero|title=Storia del cinema mondiale|publisher=Einaudi|year=2002|isbn=978-8-8061-4528-6|volume=III|pages=357–359|language=it}}</ref> سئنيما کي موسوليني استعمال ڪيو، جنهن روم جي مشهور [[چينيچتا|چينيچتا اسٽوڊيو]] قائم ڪيو، [[فاشسٽ پروپيگنڊا]] جي پيداوار لاءِ.<ref>{{Cite web|title=The Cinema Under Mussolini|url=http://ccat.sas.upenn.edu/italians/resources/Amiciprize/1996/mussolini.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100731200507/http://ccat.sas.upenn.edu/italians/resources/Amiciprize/1996/mussolini.html|archive-date=31 July 2010|access-date=30 October 2010|publisher=Ccat.sas.upenn.edu}}</ref> ٻي عالمي جنگ کان پوءِ، اطالوي فلم کي وسيع سڃاڻپ ملي ۽ اها برآمد ڪئي وئي، تان جو 1980ع واري ڏهاڪي ۾ فني زوال آيو.<ref>{{Cite web|title=STORIA 'POCONORMALE' DEL CINEMA: ITALIA ANNI '80, IL DECLINO|url=https://www.mymovies.it/cinemanews/2009/16629|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> [[اطالوي فلم ڊائريڪٽرن جي فهرست|اطالوي فلم ڊائريڪٽرن]] ۾ [[فيديريڪو فيليني]]، [[سرجيو ليئوني]]، [[پيئر پاولو پاسوليني]]، [[دوچو تيساري]]، [[لوڪينو ويسڪونتي]]، [[ويتوريو دي سيڪا]]، [[مائيڪل اينجلو انتونيوني]] ۽ [[روبيرتو روسيلليني]] شامل آهن، جن کي هر دور جي عظيم ترين ڊائريڪٽرن مان مڃيو وڃي ٿو.<ref>{{Cite news|last=Ebert|first=Roger|title=The Bicycle Thief / Bicycle Thieves (1949) |url=http://rogerebert.suntimes.com/apps/pbcs.dll/article?AID=/19990319/REVIEWS08/903190306/1023|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20090227023704/http://rogerebert.suntimes.com/apps/pbcs.dll/article?AID=%2F19990319%2FREVIEWS08%2F903190306%2F1023|archive-date=27 February 2009|access-date=8 September 2011|work=Chicago Sun-Times}}; {{Cite web|date=7 July 2002|title=The 25 Most Influential Directors of All Time|url=http://www.moviemaker.com/archives/moviemaking/directing/articles-directing/the-25-most-influential-directors-of-all-time-3358|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20151211230213/http://www.moviemaker.com/archives/moviemaking/directing/articles-directing/the-25-most-influential-directors-of-all-time-3358|archive-date=11 December 2015|access-date=21 February 2017|website=MovieMaker Magazine}}</ref> 1940ع واري ڏهاڪي جي وچ کان 1950ع واري ڏهاڪي جي شروعات تائين [[اطالوي نيو ريئلزم]] جو عروج هو، جيڪو جنگ کان پوءِ واري اٽليءَ جي خراب حالت کي ظاهر ڪندو هو.<ref>{{Cite web|title=Italian Neorealism – Explore – The Criterion Collection|url=https://www.criterion.com/explore/6-italian-neorealism|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20110918102158/http://www.criterion.com/explore/6-italian-neorealism|archive-date=18 September 2011|access-date=7 September 2011|publisher=Criterion.com}}</ref> 1950ع واري ڏهاڪي ۾ جيئن ملڪ وڌيڪ امير ٿيو، نيو ريئلزم جي هڪ صورت، جيڪا گلابي نيو ريئلزم طور مشهور هئي، ان جي جاءِ ورتي، ۽ ''[[ڪوميڊيا آل اطاليانا]]'' صنف ۽ ٻيون [[فلم صنف]]ون، جهڙوڪ [[سورڊ اينڊ سينڊل]] ۽ [[اسپيگيٽي ويسٽرن]]، 1960ع ۽ 1970ع واري ڏهاڪي ۾ مشهور ٿيون.<ref>{{Cite web|title=Western all'italiana|url=https://www.treccani.it/enciclopedia/western-all-italiana_%28Enciclopedia-del-Cinema%29|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> [[صوفيا لورين]] جهڙين اداڪارائن عالمي شهرت حاصل ڪئي. شهوت انگيز اطالوي ٿرلر، يا ''[[جئلي]]''، جيڪي 1970ع واري ڏهاڪي ۾ [[داريو ارجينتو]] جهڙن ڊائريڪٽرن ٺاهيا، خوفناڪ فلمن تي اثرانداز ٿيا.<ref>{{Cite web|title=Tarantino e i film italiani degli anni settanta|url=http://www.corriere.it/solferino/severgnini/09-10-30/09.spm|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> تازو دور ۾، اطالوي منظر کي رڳو ڪڏهن ڪڏهن ڌيان مليو آهي، جهڙوڪ ''[[لائف از بيوٽيفل]]''، ''[[سئنيما پيراڊيسو]]'' ۽ ''[[اِل پوستينو: دي پوسٽمين]]'' جهڙين فلمن سان.<ref>{{Cite news|date=21 May 2013|title=Cannes 2013. La grande bellezza |url=https://stanzedicinema.com/2013/05/21/cannes-2013-la-grande-bellezza|access-date=1 January 2022|work=Stanze di Cinema|language=it}}</ref> چينيچتا اسٽوڊيو يورپ ۾ فلم ۽ ٽيليويزن پيداوار جي سڀ کان وڏي سهولت آهي،<ref>{{Cite web|date=30 December 2021|title=Cinecittà, c'è l'accordo per espandere gli Studios italiani|url=https://www.ciakmagazine.it/news/cinecitta-ce-laccordo-per-espandere-gli-studios-italiani|access-date=10 September 2022|language=it}}</ref> جتي ڪيتريون ئي عالمي باڪس آفيس ڪامياب فلمون فلمبند ٿيون. 1950ع واري ڏهاڪي ۾، اتي ٺاهيل عالمي پيداوارن جي انگ سبب روم کي "[[ٽائبر تي هالي ووڊ]]" سڏيو ويو. ان جي احاطي تي 3,000 کان وڌيڪ پيداوارون ٺهيون، جن مان 90 کي [[اڪيڊمي اوارڊ]] لاءِ نامزدگي ملي، ۽ 47 ڪاميابيون حاصل ٿيون.<ref>{{Cite book|last=Bondanella|first=Peter E.|url=https://books.google.com/books?id=PiTBFMc7tp4C|title=Italian Cinema: From Neorealism to the Present|date=2001|publisher=Continuum|isbn=978-0-8264-1247-8|page=13}}</ref> اٽلي [[بهترين پرڏيهي ٻوليءَ واري فلم لاءِ اڪيڊمي اوارڊ]] ۾ سڀ کان وڌيڪ اوارڊ ماڻيندڙ ملڪ آهي، جنهن 14 ڪاميابيون، 3 [[اعزازی اڪيڊمي اوارڊ|خاص اوارڊ]] ۽ 31 [[بهترين پرڏيهي ٻوليءَ واري فلم لاءِ اڪيڊمي اوارڊ ڏانهن اطالوي موڪلن جي فهرست|نامزدگيون]] حاصل ڪيون آهن.<ref>{{Cite web|date=26 October 2021|title=Oscar 2022: Paolo Sorrentino e gli altri candidati come miglior film internazionale |url=https://www.sorrisi.com/cinema/migliori-film/oscar-2022-paolo-sorrentino-e-gli-altri-candidati-come-miglior-film-internazionale|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> {{As of|2016}}، اطالوي فلمن 12 پام دُور،<ref>{{Cite web|date=13 May 2014|title=10 film italiani che hanno fatto la storia del Festival di Cannes|url=https://www.nanopress.it/articolo/10-film-italiani-che-hanno-fatto-la-storia-del-festival-di-cannes/67505|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> 11 [[گولڊن لائن]]،<ref>{{Cite web|date=28 August 2018|title=I film italiani vincitori del Leone d'Oro al Festival di Venezia|url=https://www.supereva.it/i-film-italiani-vincitori-del-leone-doro-al-festival-di-venezia-51756|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> ۽ 7 [[گولڊن بيئر]] کٽيا آهن.<ref>{{Cite web|title=Film italiani vincitori Orso d'Oro di Berlino|url=https://popcorntv.it/guide/film-italiani-vincitori-orso-doro-di-berlino/32626|access-date=1 January 2022|language=it}}</ref> === کاڌ خوراڪ === {{Main|اطالوي کاڌ خوراڪ|اطالوي کاڌي جو ڍانچو|اطالوي کاڌن ۽ مشروبن جي فهرست}} [[File:Salumi e vino lucchese.JPG|thumb|[[اطالوي شراب]] ۽ ''[[سالومي]]'']] [[اطالوي کاڌ خوراڪ]] تي [[اِيٽرسڪن تهذيب|اِيٽرسڪن]]، [[قديم يوناني کاڌ خوراڪ|قديم يوناني]]، [[قديم رومي کاڌ خوراڪ|قديم رومي]]، [[بازنطيني کاڌ خوراڪ|بازنطيني]]، [[عربي کاڌ خوراڪ|عربي]] ۽ [[يهودي کاڌ خوراڪ|يهودي]] کاڌن جو گهرو اثر آهي.<ref>{{Cite web|date=5 April 2023|title=The History of Italian Cuisine: A Cultural Journey – Italian Cuisine|url=https://italian-cuisine.org/the-history-of-italian-cuisine-a-cultural-journey|access-date=25 February 2024|website=italian-cuisine.org}}; {{Cite web|title=Italian Cooking: History of Food and Cooking in Rome and Lazio Region, Papal Influence, Jewish Influence, The Essence of Roman Italian Cooking|url=http://www.inmamaskitchen.com/ITALIAN_COOKING/rome_Lazio/Rome_LAZIO.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20100410100532/http://www.inmamaskitchen.com/ITALIAN_COOKING/rome_Lazio/Rome_LAZIO.html|archive-date=10 April 2010|access-date=24 April 2010|publisher=Inmamaskitchen.com}}</ref> [[نئين دنيا]] جي دريافت سان اهم تبديليون آيون، جن ۾ آلو، ٽماٽا ۽ مڪئي جهڙيون شيون ارڙهين صديءَ کان بنيادي جز بڻجي ويون.<ref>{{Cite web|title=The Making of Italian Food...From the Beginning|url=http://www.epicurean.com/articles/making-of-italian-food.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100327080045/http://www.epicurean.com/articles/making-of-italian-food.html|archive-date=27 March 2010|access-date=24 April 2010|publisher=Epicurean.com}}; Del Conte, 11–21.</ref> [[بحيرۂ روم واري غذا]] اطالوي کاڌ خوراڪ جو بنياد بڻجي ٿي، جيڪا [[پاستا]]، مڇي، ميون ۽ ڀاڄين سان مالا مال آهي ۽ پنهنجي سادگي ۽ قسمين قسمين هئڻ ڪري سڃاتي وڃي ٿي، جنهن ۾ ڪيترن کاڌن ۾ رڳو چار کان اٺ جز هوندا آهن.<ref>The Silver Spoon {{ISBN|8-8721-2223-6}}, 1997 ed.</ref> اطالوي کاڌ خوراڪ پنهنجي علائقائي تنوع،<ref>{{Cite encyclopedia|title=Italian cuisine – Britannica Online Encyclopedia|encyclopedia=Encyclopædia Britannica|url=https://www.britannica.com/EBchecked/topic/718430/Italian-cuisine|access-date=24 April 2010|date=2 January 2009|archive-url=https://web.archive.org/web/20100716014306/https://www.britannica.com/EBchecked/topic/718430/Italian-cuisine|archive-date=16 July 2010|author=Related Articles|url-status=live}}; {{Cite web|title=Italian Food – Italy's Regional Dishes & Cuisine|url=http://www.indigoguide.com/italy/food.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110102020059/http://www.indigoguide.com/italy/food.htm|archive-date=2 January 2011|access-date=24 April 2010|publisher=Indigoguide.com}}; {{Cite web|title=Regional Italian Cuisine|url=http://www.rusticocooking.com/regions.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100410072851/http://www.rusticocooking.com/regions.htm|archive-date=10 April 2010|access-date=24 April 2010|publisher=Rusticocooking.com}}</ref> ذائقي جي گهڻائي ۽ دنيا جي سڀ کان وڌيڪ مشهور کاڌن مان هڪ هئڻ ڪري نمايان آهي،<ref>{{Cite web|date=6 January 2013|title=Which country has the best food?|url=http://travel.cnn.com/explorations/eat/worlds-best-food-cultures-453528|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130629071154/http://travel.cnn.com/explorations/eat/worlds-best-food-cultures-453528|archive-date=29 June 2013|access-date=14 October 2013|publisher=CNN}}</ref> جنهن جو ٻاهرين ملڪن تي به مضبوط اثر آهي.<ref>{{Cite web|last=Freeman|first=Nancy|date=2 March 2007|title=American Food, Cuisine|url=http://www.sallybernstein.com/food/cuisines/us|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20100418064119/http://sallybernstein.com/food/cuisines/us|archive-date=18 April 2010|access-date=24 April 2010|publisher=Sallybernstein.com}}</ref><ref>{{Cite web|title=Most Americans Have Dined Out in the Past Month and, Among Type of Cuisine, American Food is Tops Followed by Italian|url=http://www.harrisinteractive.com/vault/HarrisPoll18-DiningOut_4-3-13.pdf|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20130520205539/http://www.harrisinteractive.com/vault/HarrisPoll18-DiningOut_4-3-13.pdf|archive-date=20 May 2013|access-date=31 August 2013|publisher=[[هئرس انسائيٽس اينڊ اينالٽڪس|هئرس انٽرايڪٽو]]}}</ref><ref>{{Cite news|last=Kazmin|first=Amy|date=26 March 2013|title=A taste for Italian in New Delhi|url=http://www.ft.com/intl/cms/s/0/7ab87234-9214-11e2-851f-00144feabdc0.html|url-access=subscription|url-status=live|archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221210/http://www.ft.com/intl/cms/s/0/7ab87234-9214-11e2-851f-00144feabdc0.html|archive-date=10 December 2022|access-date=31 August 2013|work=[[فنانشل ٽائيمز]]|location=London}}</ref> اطالوي کاڌ خوراڪ روايتي شين تي گهڻو ڀاڙي ٿي؛ ملڪ وٽ [[يورپي يونين ۾ جاگرافيائي اشارا ۽ روايتي خاصيتون|يورپي يونين جي قانون]] هيٺ محفوظ ڪيل روايتي خاصيتن جو وڏو تعداد آهي.<ref>{{Cite web|last=Keane|first=John|title=Italy leads the way with protected products under EU schemes|url=http://www.bordbia.ie/industryservices/information/alerts/Pages/ItalyleadsthewaywithprotectedproductsunderEUschemes.aspx|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20140329075250/http://www.bordbia.ie/industryservices/information/alerts/Pages/ItalyleadsthewaywithprotectedproductsunderEUschemes.aspx|archive-date=29 March 2014|access-date=5 September 2013|publisher=[[بورڊ بيا]]}}</ref> اٽلي ۾ 395 [[ميشلن اسٽار]] رکندڙ ريسٽورنٽ آهن.<ref>{{cite web|url= https://www.michelin.com/en/publications/products-and-services/michelin-guide-2024-italy-two-new-3-michelin-stars-restaurants|title=Michelin Guide 2024 – Italy – Two new 3 Michelin stars restaurants|access-date=20 November 2024}}</ref> [[اطالوي چيزن جي فهرست|چيز]]، [[سالومي|ٿڌا گوشت]] ۽ [[اطالوي شراب|شراب]] اطالوي کاڌ خوراڪ جا مرڪزي جز آهن، جن سان علائقائي صورتون ۽ [[محفوظ اصل جو نالو]] يا [[محفوظ جاگرافيائي اشارو]] جا ليبل لاڳاپيل آهن؛ ان سان گڏ [[پيزا]] ۽ ڪافي پڻ کاڌي پيتي واري ثقافت جو حصو آهن.<ref>{{Cite news|last=Marshall|first=Lee|date=30 September 2009|title=Italian coffee culture: a guide|url=https://www.telegraph.co.uk/travel/destinations/europe/italy/6246202/Italian-coffee-culture-a-guide.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131010212148/http://www.telegraph.co.uk/travel/destinations/europe/italy/6246202/Italian-coffee-culture-a-guide.html|archive-date=10 October 2013|access-date=5 September 2013|work=The Daily Telegraph|location=London}}</ref> مٺا کاڌا مقامي ذائقن، جهڙوڪ ترش ميون، پسته ۽ بادام، کي [[ماسڪارپوني]] ۽ [[ريڪوٽا]] جهڙن مٺن چيزن يا ڪوڪو، وينلا ۽ دارچيني جهڙن غير ملڪي ذائقن سان ملائڻ جي ڊگهي روايت رکن ٿا. [[جيلاتو]]،<ref>{{Cite news|last=Jewkes|first=Stephen|date=13 October 2012|title=World's first museum about gelato culture opens in Italy|url=http://www.timescolonist.com/life/travel/world-s-first-museum-about-gelato-culture-opens-in-italy-1.15866|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131016062518/http://www.timescolonist.com/life/travel/world-s-first-museum-about-gelato-culture-opens-in-italy-1.15866|archive-date=16 October 2013|access-date=5 September 2013|work=[[ٽائيمز ڪالونسٽ]]}}</ref> [[تيراميسو]]،<ref>{{Cite news|last=Squires|first=Nick|date=23 August 2013|title=Tiramisu claimed by Treviso|url=https://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/10261930/Tiramisu-claimed-by-Treviso.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20130829091009/http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/italy/10261930/Tiramisu-claimed-by-Treviso.html|archive-date=29 August 2013|access-date=5 September 2013|work=The Daily Telegraph|location=London}}</ref> ۽ [[ڪاساتا]] اطالوي مٺن کاڌن جا سڀ کان مشهور مثال آهن. [[اطالوي کاڌي جو ڍانچو]] بحيرۂ روم واري علائقي لاءِ خاص آهي ۽ اتر، وچ ۽ اوڀر يورپي کاڌي جي ڍانچن کان مختلف آهي، جيتوڻيڪ اهو اڃا به اڪثر ناشتي (''[[اطالوي کاڌي جو ڍانچو#ناشتو (ڪولازيوني)|ڪولازيوني]]'')، منجهند جي ماني (''[[اطالوي کاڌي جو ڍانچو#منجهند جي ماني (پرانزو)|پرانزو]]'') ۽ رات جي ماني (''[[اطالوي کاڌي جو ڍانچو#رات جي ماني (چينا)|چينا]]'') تي مشتمل هوندو آهي.<ref>{{Cite web|title=Mangiare all'italiana|url=https://www.studiare-in-italia.it/php5/study-italy.php?idorizz=5&idvert=62|access-date=12 November 2021|language=it|archive-date=12 November 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20211112222610/https://www.studiare-in-italia.it/php5/study-italy.php?idorizz=5&idvert=62|url-status=dead}}</ref> بهرحال، ناشتي تي گهڻو گهٽ زور ڏنو ويندو آهي، جيڪو اڪثر ڇڏيو ويندو آهي يا غير بحيرۂ روم اولهندي ملڪن جي ڀيٽ ۾ هلڪن حصن تي مشتمل هوندو آهي.<ref>{{Cite web|date=29 March 2016|title=Colazioni da incubo in giro per il mondo|url=https://www.lacucinaitaliana.it/news/in-primo-piano/colazioni-strane-nel-mondo|access-date=12 November 2021|language=it}}</ref> صبح دير سان ۽ منجهند کان پوءِ هلڪا کاڌا، جن کي ''[[اطالوي کاڌي جو ڍانچو#منجهند کان پوءِ هلڪو کاڌو (ميريندا)|ميريندا]]'' ({{Plural form}}: ''ميريندي'') چيو وڃي ٿو، اڪثر شامل هوندا آهن.<ref>{{Cite web|date=12 August 2021|title=Merenda, una abitudine tutta italiana: cinque ricette salutari per tutta la famiglia|url=https://www.corriere.it/cook/news/cards/merenda-abitudine-tutta-italiana-cinque-ricette-salutari-tutta-famiglia/merenda-come-deve-essere_principale.shtml|access-date=12 November 2021|language=it}}</ref> === راند === {{Main|اٽلي ۾ راند}} [[File:Italy national football team Euro 2012 final.jpg|thumb|2012ع ۾ [[اٽلي قومي فٽبال ٽيم|''آتسوري'']]. [[اٽلي ۾ فٽبال|فٽبال]] اٽلي ۾ سڀ کان مشهور راند آهي.]] سڀ کان مشهور راند [[اٽلي ۾ فٽبال|فٽبال]] آهي.<ref>{{Cite web|last=Wilson|first=Bill|date=10 March 2014|title=Italian football counts cost of stagnation|url=https://www.bbc.co.uk/news/business-26351331|access-date=12 June 2015|publisher=BBC News}}; {{Cite book|last1=Hamil|first1=Sean|title=Managing football: an international perspective|last2=Chadwick|first2=Simon|publisher=Elsevier/Butterworth-Heinemann|year=2010|isbn=978-1-8561-7544-9|edition=1st ed., dodr.|location=Amsterdam|page=285}}</ref> اٽلي جي [[اٽلي قومي فٽبال ٽيم|ٽيم]] سڀ کان وڌيڪ ڪامياب ٽيمن مان هڪ آهي، جنهن چار [[فيفا ورلڊ ڪپ|ورلڊ ڪپ]] ڪاميابيون ([[1934 فيفا ورلڊ ڪپ|1934]]، [[1938 فيفا ورلڊ ڪپ|1938]]، [[1982 فيفا ورلڊ ڪپ|1982]] ۽ [[2006 فيفا ورلڊ ڪپ|2006]]) ۽ ٻه [[يوئيفا يورو]] ڪاميابيون ([[يوئيفا يورو 1968|1968]] ۽ [[يوئيفا يورو 2020|2020]]) حاصل ڪيون آهن.<ref>{{Cite web|title=Previous FIFA World Cups|url=https://www.fifa.com/worldcup/archive/index.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110125063612/http://www.fifa.com/worldcup/archive/index.html|archive-date=25 January 2011|access-date=8 January 2011|publisher=FIFA}}</ref> اطالوي ڪلبن 48 وڏيون يورپي ٽرافيون کٽيون آهن، جنهن ڪري اٽلي اسپين کان پوءِ يورپ جو ٻيو سڀ کان ڪامياب ملڪ بڻجي ٿو. اٽلي جي مٿئين ليگ [[سيري آ]] آهي، جنهن کي دنيا ڀر ۾ لکين مداح ڏسن ٿا.<ref>{{Cite web|title=Le squadre più tifate al mondo: classifica e numero di fan|url=https://www.sisal.it/scommesse-matchpoint/blog/fuori-campo/squadre-piu-tifate-al-mondo-classifica|access-date=4 January 2022|language=it|archive-date=18 September 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210918004108/https://www.sisal.it/scommesse-matchpoint/blog/fuori-campo/squadre-piu-tifate-al-mondo-classifica|url-status=dead}}</ref> ٻيون مشهور ٽيم واريون رانديون باسڪيٽ بال، والي بال ۽ رگبي آهن.<ref name="sportface">{{Cite web|date=15 March 2021|title=Sport più seguiti: la (forse) sorprendente classifica mondiale|url=https://www.sportface.it/altro/sport-piu-seguiti-la-forse-sorprendente-classifica-mondiale/1318754|access-date=4 January 2022|language=it|archive-date=4 January 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220104135605/https://www.sportface.it/altro/sport-piu-seguiti-la-forse-sorprendente-classifica-mondiale/1318754|url-status=dead}}</ref> اٽلي جون مردن ۽ عورتن جون قومي والي بال ٽيمون اڪثر دنيا جي بهترين ٽيمن ۾ شامل ٿين ٿيون. [[اٽلي مردن جي قومي والي بال ٽيم|مردن جي ٽيم]] لڳاتار ٽي [[ايف آءِ وي بي والي بال مردن جي عالمي چيمپيئن شپ|عالمي چيمپيئن شپون]] کٽيون (1990ع، 1994ع ۽ 1998ع ۾). [[اٽلي مردن جي قومي باسڪيٽ بال ٽيم|اٽلي مردن جي باسڪيٽ بال ٽيم]] جا بهترين نتيجا [[يورو باسڪيٽ 1983]] ۽ [[يورو باسڪيٽ 1999|1999ع]] ۾ سونا تمغا، ۽ [[2004ع گرمائين اولمپڪس ۾ باسڪيٽ بال|2004ع اولمپڪس]] ۾ چاندي جو تمغو هئا. [[ليگا باسڪيٽ سيري آ]] يورپ جي سڀ کان وڌيڪ مقابلي واري ليگن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite web|date=July 2019|title=Basket Eurolega, l'albo d'oro delle squadre più forti e titolate d'Europa|url=https://williamhillnews.it/basket/basket-eurolega|access-date=4 January 2022|language=it}}</ref> [[اٽلي قومي رگبي يونين ٽيم]] [[سڪس نيشنز چيمپيئن شپ]] ۽ [[رگبي ورلڊ ڪپ]] ۾ مقابلو ڪري ٿي. انفرادي راندين ۾، سائيڪل ڊوڙ مشهور آهي؛<ref>{{Cite book|last=Foot|first=John|title=Pedalare! Pedalare!: a history of Italian cycling|publisher=Bloomsbury|year=2012|isbn=978-1-4088-2219-7|location=London|page=312}}</ref> اطالوين [[يو سي آءِ روڊ ورلڊ چيمپيئن شپون – مردن جي روڊ ريس|يو سي آءِ عالمي چيمپيئن شپون]] [[يو سي آءِ روڊ ورلڊ چيمپيئن شپون – مردن جي روڊ ريس#قوم موجب تمغا ماڻيندڙ|بيلجيم کان سواءِ ڪنهن به ٻئي ملڪ کان وڌيڪ]] کٽيون آهن. [[جيرو دي اٽاليا]] هر مئي ۾ ٿيندڙ سائيڪل ريس آهي ۽ ٽن [[گرانڊ ٽورس]] مان هڪ آهي. الپائن اسڪائينگ هڪ وسيع راند آهي، ۽ ملڪ اسڪائينگ لاءِ مشهور منزل آهي.<ref>{{Cite news|last=Hall|first=James|date=23 November 2012|title=Italy is best value skiing country, report finds|url=https://www.telegraph.co.uk/travel/travelnews/9697128/Italy-is-best-value-skiing-country-report-finds.html|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20131003012827/http://www.telegraph.co.uk/travel/travelnews/9697128/Italy-is-best-value-skiing-country-report-finds.html|archive-date=3 October 2013|access-date=29 August 2013|work=The Daily Telegraph|location=London}}</ref> اطالوي اسڪائر [[سياري جون اولمپڪ رانديون]] ۽ [[الپائن اسڪائي ورلڊ ڪپ]] ۾ سٺا نتيجا حاصل ڪن ٿا. ٽينس کي اهم پيروي حاصل آهي: اها چوٿين سڀ کان وڌيڪ کيڏي ويندڙ راند آهي.<ref>{{Cite web|title=Il tennis è il quarto sport in Italia per numero di praticanti|url=http://www.federtennis.it/DettaglioNews.asp?IDNews=55672|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20130927033216/http://www.federtennis.it/DettaglioNews.asp?IDNews=55672|archive-date=27 September 2013|access-date=29 August 2013|publisher=Federazione Italiana Tennis}}</ref> [[روم ماسٽرز]]، جيڪو 1930ع ۾ قائم ٿيو، سڀ کان وڌيڪ معزز ٽينس ٽورنامينٽن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite news|title=Internazionali d'Italia di Tennis – Roma 2021 |url=https://www.faretennis.com/tornei/internazionali-italia-tennis|access-date=4 January 2022|language=it}}</ref> اطالوي رانديگرن [[ڊيويس ڪپ]] 4 ڀيرا (1976، 2023، 2024 ۽ 2025) ۽ [[بلي جين ڪنگ ڪپ]] 6 ڀيرا (2006، 2009، 2010، 2013، 2024 ۽ 2025) کٽيا آهن. [[File:Michael Schumacher 2006 USA 2.jpg|thumb|[[اسڪوديريا فيراري]] جي [[فيراري 248 ايف 1]]، جيڪا [[گرانڊ پري موٽر ريسنگ|گرانڊ پري]] ريسنگ ۾ اڃا تائين موجود سڀ کان پراڻي ٽيم آهي،<ref name="targaflorio"/> جيڪا 1948ع کان مقابلو ڪري رهي آهي، ۽ شمارياتي طور [[فارمولا ون گرانڊ پري فاتحن جي فهرست (تعمير ڪندڙ)|تاريخ جي سڀ کان ڪامياب فارمولا ون ٽيم]] آهي]] موٽر راندون مشهور آهن.<ref name="sportface"></ref> اٽلي، تمام وڏي فرق سان، سڀ کان وڌيڪ موٽو جي پي عالمي چيمپيئن شپون کٽيون آهن. اطالوي [[اسڪوديريا فيراري]] [[گرانڊ پري موٽر ريسنگ|گرانڊ پري]] ريسنگ ۾ اڃا تائين موجود سڀ کان پراڻي ٽيم آهي،<ref name="targaflorio">{{Cite web|title=Enzo Ferrari|url=https://www.targaflorio.info/enzoferrari.htm|access-date=4 January 2022|language=it}}</ref> جيڪا 1948ع کان مقابلو ڪري رهي آهي، ۽ 232 ڪاميابين سان سڀ کان ڪامياب فارمولا ون ٽيم آهي. [[فارمولا ون]] جو [[اطالوي گرانڊ پري]] 1921ع کان منعقد ٿيندو رهيو آهي<ref>{{Cite web|date=3 September 2020|title=GP d'Italia: albo d'oro|url=https://www.motori.it/curiosita/1757728/gp-ditalia-albo-doro.html|access-date=4 January 2022|language=it}}</ref> ۽ هميشه [[آٽوڊرومو ناتسيونالي مونزا]] ۾ ٿيو آهي (سواءِ [[1980 اطالوي گرانڊ پري|1980ع]] جي).<ref>{{Cite web|date=7 September 2021|title=GP Italia: a Monza tra storia e passione|url=https://www.f1world.it/amarcord/gp-ditalia-a-monza-tra-storia-e-passione|access-date=4 January 2022|language=it|archive-date=4 January 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220104135550/https://www.f1world.it/amarcord/gp-ditalia-a-monza-tra-storia-e-passione/|url-status=dead}}</ref> موٽر راندين ۾ ٻيا ڪامياب اطالوي ڪار ٺاهيندڙ [[الفا روميو]]، [[لانچيا]]، [[مازيراتي]] ۽ [[فيات]] آهن.<ref>{{Cite web|date=5 October 2021|title=L'Italia che vince le corse|work=Mauto|url=https://www.museoauto.com/litalia-che-vince-le-corse-la-ferrari-500-f2-del-1952|access-date=4 January 2022|language=it|archive-date=4 January 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220104172543/https://www.museoauto.com/litalia-che-vince-le-corse-la-ferrari-500-f2-del-1952/|url-status=dead}}</ref> اٽلي اولمپڪس ۾ ڪامياب رهيو آهي، [[1896ع گرمائين اولمپڪس|پهرين اولمپياڊ]] کان حصو وٺندو رهيو آهي ۽ 48 مان 47 رانديگرن ۾ شامل ٿيو آهي ([[1904ع گرمائين اولمپڪس|1904ع]] کان سواءِ).<ref>{{Cite web|last=Elio Trifari|title=Che sorpresa: Italia presente a tutti i Giochi|url=http://archiviostorico.gazzetta.it/2008/novembre/28/Che_sorpresa_Italia_presente_tutti_ga_10_081128051.shtml|access-date=4 January 2022|language=it}}</ref> [[اولمپڪس ۾ اٽلي|اطالوين]] [[گرمائين اولمپڪ رانديون]] ۾ 618 تمغا، ۽ سياري جي اولمپڪس ۾ 141 تمغا کٽيا آهن، جن ۾ 259 سونا تمغا شامل آهن، ۽ ڪل تمغن جي لحاظ کان ڇهون سڀ کان ڪامياب ملڪ آهي. ملڪ [[1960ع گرمائين اولمپڪس|1960ع]] ۾ گرمائين اولمپڪس جي ميزباني ڪئي؛ ۽ [[سياري جون اولمپڪ رانديون|سياري جي اولمپڪس]] جي [[1956ع سياري اولمپڪس|1956ع]]، [[2006ع سياري اولمپڪس|2006ع]] ۾ ميزباني ڪئي، ۽ هن وقت [[ميلان]] ۽ [[ڪورتينا دامپيتسو]] ۾ [[2026ع سياري اولمپڪس|2026ع واري ايڊيشن]] جي ميزباني ڪري رهيو آهي. === عام موڪلون، ميلو ۽ لوڪ روايتون === {{Main|اٽلي ۾ عام موڪلون|اٽلي جون روايتون|اٽلي جون لوڪ روايتون}} [[File:Frecce Tricolori 2022.jpg|thumb|روم ۾ ''[[فيستا ديلا ريپوبليڪا]]'' جي جشن دوران [[وڪٽر ايمانوئل ٻيون يادگار]] مٿان ''[[فريچي تريڪولوري]]''، جنهن جي دونهين واري لڪير [[اٽلي جا قومي رنگ]] ڏيکاري ٿي]] عام موڪلن ۾ مذهبي، قومي ۽ علائقائي ڏينهن شامل آهن. اٽلي جو قومي ڏينهن، ''[[فيستا ديلا ريپوبليڪا]]'' ('جمهوريت جو ڏينهن')،<ref>{{Cite web|title=Le feste mobili. Feste religiose e feste civili in Italia|url=http://calendario.eugeniosongia.com/feste.htm|access-date=29 December 2022|language=it}}</ref> 2 جون تي ملهايو ويندو آهي، جنهن جو مکيه جشن روم ۾ ٿيندو آهي، ۽ اهو 1946ع ۾ اطالوي جمهوريه جي جنم جي ياد ۾ ملهايو ويندو آهي.<ref name="Italian Embassy in London">{{Cite web|title=Festività nazionali in Italia|url=http://www.amblondra.esteri.it/Ambasciata_Londra/Menu/In_linea_con_utente/Domande_frequenti/altro.htm|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20120624220055/http://www.amblondra.esteri.it/Ambasciata_Londra/Menu/In_linea_con_utente/Domande_frequenti/altro.htm|archive-date=24 June 2012|access-date=15 April 2012|publisher=Italian Embassy in London|language=it}}</ref> تقريب ۾ [[اڻڄاتل سپاهيءَ جو مقبرو (اٽلي)|اطالوي اڻڄاتل سپاهي]] کي خراج عقيدت طور گلن جي چادر چاڙهڻ ۽ روم ۾ [[ويا ديئي فوري امپيريالي]] سان فوجي پريڊ شامل آهي. [[سينٽ لوسي جو ڏينهن#اٽلي|سينٽ لوسي جو ڏينهن]]، 13 ڊسمبر تي، اٽلي جي ڪجهه علائقن ۾ ٻارن ۾ مشهور آهي، جتي هوءَ سانتا ڪلاز جهڙو ڪردار ادا ڪري ٿي.<ref>{{Cite web|title=Saint Lucy – Sicily's Most Famous Woman – Best of Sicily Magazine|url=http://www.bestofsicily.com/mag/art333.htm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20121015021932/http://bestofsicily.com/mag/art333.htm|archive-date=15 October 2012|website=bestofsicily.com}}</ref> [[ايپيفني (موڪل)|ايپيفني]] [[اطالوي لوڪ روايتون|اطالوي لوڪ روايتن]] جي شخصيت [[بيفانا]] سان لاڳاپيل آهي، جيڪا ٻهاريءَ تي سوار هڪ پوڙهي عورت آهي، جيڪا 5 جنوري جي رات سٺن ٻارن لاءِ تحفا، ۽ خراب ٻارن لاءِ ڪوئلو يا رک جا ٿيلها آڻي ٿي.<ref>{{Cite book|last=Roy|first=Christian|url={{Google books|IKqOUfqt4cIC|page=PA144|keywords=|text=|plainurl=yes}}|title=Traditional Festivals|date=2005|publisher=ABC-CLIO|isbn=978-1-5760-7089-5|page=144|access-date=13 January 2015}}</ref> [[مريم جو آسمان تي کڄڻ]] 15 آگسٽ تي ''[[فيراگوستو]]'' سان گڏ اچي ٿو، جيڪو اونهاري جي موڪلن جو دور آهي.<ref>{{Cite book|last=Jonathan Boardman|url={{Google books|VHAUAQAAIAAJ|keywords=|text=|plainurl=yes}}|title=Rome: A Cultural and Literary Companion|publisher=Signal Books|year=2000|isbn=978-1-902669-15-1|location=University of California|page=219|format=Google Books}}</ref> اطالوي قومي [[سرپرست ڏينهن]]، 4 آڪٽوبر تي، [[سينٽ فرانسس ۽ ڪيٿرائن جو عيد ڏينهن|سينٽ فرانسس ۽ سينٽ ڪيٿرائن]] کي ملهايو ويندو آهي. هر شهر يا ڳوٺ پنهنجي مقامي سرپرست بزرگ جي عيد تي پڻ عام موڪل ملهائيندو آهي.<ref name="Italian Embassy in London"></ref> [[ناتالي دي روما]] ({{literally|روم جو جنم ڏينهن}}) [[روم]] ۾ 21 اپريل تي ٿيندڙ ساليانو ميلو آهي، جيڪو شهر جي ڏند ڪٿائي [[روم جو بنياد|بنياد]] جي خوشيءَ ۾ ملهايو ويندو آهي.<ref name="Plutarch12">[[پلوٽارڪ]]، ''[[متوازي زندگيون]] – رومولس جي زندگي''، [http://penelope.uchicago.edu/Thayer/E/Roman/Texts/Plutarch/Lives/Romulus*.html#12 12.2] ([[لاڪوس ڪورتيوس]] مان)</ref> [[ڏند ڪٿا]] موجب، چيو وڃي ٿو ته [[رومولس]] 21 اپريل 753 ق.م. تي روم شهر جو بنياد وڌو.<ref name="penelope">{{Cite web|url=https://penelope.uchicago.edu/Thayer/L/Roman/Texts/Censorinus/text*.html#17.11|title=LacusCurtius • Censorinus – De Die Natali|website=penelope.uchicago.edu}}</ref> ميلن ۽ جشنن ۾ [[پاليو دي سينا]] گهوڙن جي ڊوڙ، [[مقدس هفتو#اٽلي|مقدس هفتي]] جون رسمون، اريتسو جو [[ساراسين جوسٽ]]، ۽ ''[[ڪالچو ستوريڪو فيورينتينو]]'' شامل آهن. 2013ع ۾، [[يونيسڪو]] [[غير مادي ثقافتي ورثو|غير مادي ثقافتي ورثي]] ۾ اطالوي ميلن ۽ ''[[پاسو (فلوٽ)|پاسو]]'' کي شامل ڪيو، جهڙوڪ [[واريا دي پالمي]]، [[ويتربو]] ۾ [[ماڪينا دي سانتا روزا]]، ۽ [[ساساري]] ۾ ''faradda di li candareri''.<ref>{{Cite web|title=Celebrations of big shoulder-borne processional structures|url=http://www.unesco.org/culture/ich/index.php?lg=en&pg=00011&RL=00721|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20141213122708/http://www.unesco.org/culture/ich/index.php?lg=EN|archive-date=13 December 2014|access-date=29 November 2014|publisher=UNESCO}}</ref> ٻين ميلن ۾ [[اٽلي ۾ ڪارنيول|ڪارنيول]] شامل آهن، جهڙوڪ [[وينس جو ڪارنيول|وينس]]، [[وياريجو جو ڪارنيول|وياريجو]]، [[اِوريا جو ڪارنيول|اِوريا]]، [[فويانو ديلا ڪيانا جو ڪارنيول|فويانو ديلا ڪيانا]]، ۽ [[ساتريانو دي لوڪانيا جو ڪارنيول|ساتريانو دي لوڪانيا]]. [[وينس فلم فيسٽيول]]، جيڪو [[گولڊن لائن]] انعام ڏئي ٿو ۽ 1932ع کان منعقد ٿي رهيو آهي، دنيا جو سڀ کان پراڻو فلمي ميلو آهي ۽ [[ڪانز فلم فيسٽيول|ڪانز]] ۽ [[برلن بين الاقوامي فلم فيسٽيول|برلن]] سان گڏ يورپ جي "وڏن ٽن" فلمي ميلن مان هڪ آهي.<ref>{{Cite web|last=Anderson|first=Ariston|date=24 July 2014|title=Venice: David Gordon Green's 'Manglehorn,' Abel Ferrara's 'Pasolini' in Competition Lineup|url=https://www.hollywoodreporter.com/news/venice-film-festival-unveils-lineup-720770|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20160218220740/http://www.hollywoodreporter.com/news/venice-film-festival-unveils-lineup-720770|archive-date=18 February 2016|website=[[دي هالي ووڊ رپورٽر]]}}; {{Cite magazine|title=Addio, Lido: Last Postcards from the Venice Film Festival|url=https://time.com/3291348/addio-lido-last-postcards-from-the-venice-film-festival/|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20140920162423/http://time.com/3291348/addio-lido-last-postcards-from-the-venice-film-festival|archive-date=20 September 2014|magazine=Time}}</ref> ==انتظامي ورهاستون== <!-- This Anchor tag serves to provide a permanent target for incoming section links. Please do not remove or modify it, except to add another appropriate anchor. If you modify the section title, please anchor the old title. It is always best to anchor an old section header that has been changed so that links to it will not be broken. See [[Template:Anchor]] for details. This template is {{Subst:Anchor comment}}. --> {{Main|اٽلي جا علائقا|اٽلي جا صوبا|اٽلي جا ميٽروپوليٽن شهر|ڪوموني}} اٽلي 20 علائقن (''[[ريجوني]]'') تي مشتمل آهي، جن مان پنجن کي [[خاص قانوني حيثيت وارا خودمختيار علائقا|خاص خودمختيار حيثيت]] حاصل آهي، جيڪا کين اضافي معاملن تي قانون سازي ڪرڻ جي اجازت ڏئي ٿي.<ref name="tuttitalia">{{Cite news|title=Regioni italiane|url=http://www.tuttitalia.it/regioni|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20220509133929/https://www.tuttitalia.it/regioni|archive-date=9 May 2022|access-date=30 April 2022|language=it}}</ref> {{Div col}} * [[ابروزو]] * [[اوستا وادي]] * [[اپوليا]] * [[بازيليڪاتا]] * [[ڪلابريا]] * [[ڪمپانيا]] * [[ايميليا-رومانا]] * [[فريولي-وينيزيا جوليا]] * [[لازيو]] * [[ليگوريا]] * [[لومباردي]] * [[مارڪي]] * [[موليزه]] * [[پيڊمونٽ]] * [[سارڊينيا]] * [[سسلي]] * [[ترنتينو-آلٽو آديجي/سڊٽيرول]] * [[ٽسڪني]] * [[امبريا]] * [[وينيتو]] {{Div col end}} {{Italy Labelled Map Scalable|image-width=400}} ''ريجوني'' ۾ 107 صوبا (''[[اٽلي جا صوبا|پرووينچي]]'') يا ميٽروپوليٽن شهر (''[[اٽلي جا ميٽروپوليٽن شهر|چِتا ميٽروپوليتاني]]'')، ۽ 7,896 ميونسپلٽيون (''[[ڪوموني]]'') شامل آهن.<ref name="tuttitalia"/> {{Clear}} == پڻ ڏسو == {{Portal|اٽلي|ملڪ|يورپ|يورپي يونين }} * [[اٽلي جو خاڪو]] {{Clear}} == نوٽس == {{Notelist|30em}} == ڪتابيات == {{Refbegin|30em}} * {{Cite book|last1=Cushman-Roisin|first1=Benoit|url=https://books.google.com/books?id=OFwkVgQNHlsC|title=Physical oceanography of the Adriatic Sea|last2=Gačić|first2=Miroslav|last3=Poulain|first3=Pierre-Marie|publisher=Springer|year=2001|isbn=978-1-4020-0225-0}} * {{Cite web|date=2004–2007|title=FastiOnline: A database of archaeological excavations since the year 2000 |url=https://www.fastionline.org|access-date=6 March 2010|publisher=International Association of Classical Archaeology (AIAC)}} * Hibberd, Matthew. ''The media in Italy'' (McGraw-Hill International, 2007). * Sarti, Roland, ed. ''Italy: A reference guide from the Renaissance to the present'' (2004). * Sassoon, Donald. ''Contemporary Italy: politics, economy and society since 1945'' (Routledge, 2014). * {{Cite web|date=1995–2010|title=Italy History – Italian History Index|url=http://vlib.iue.it/hist-italy/Index.html|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20210815124837/http://vlib.iue.it/hist-italy/Index.html|archive-date=15 August 2021|access-date=6 March 2010|publisher=European University Institute, The World Wide Web Virtual Library|language=it, en}} {{Refend}} ==حوالا== {{حوالا}} <references group="lower-alpha"/> == ٻاهريان ڳنڍڻا == {{Wikibooks|Wikijunior:Countries A-Z|Italy}} {{Sister project links|voy=Italy|d=Q38}} * [https://www.bbc.com/news/world-europe-17433142 اٽلي] [[بي بي سي نيوز]] مان * [https://web.archive.org/web/20260116052905/https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/italy/ اٽلي]. ''[[دي ورلڊ فيڪٽ بڪ]]''. [[سينٽرل انٽيليجنس ايجنسي]]. * [https://web.archive.org/web/20081216082829/http://ucblibraries.colorado.edu/govpubs/for/italy.htm اٽلي] ''يو سي بي لائبريريز گوو پبس'' مان * [https://www.oecd.org/italy/ اٽلي] [[او اي سي ڊي]] مان * [https://european-union.europa.eu/principles-countries-history/eu-countries/italy_en يورپي يونين جي ويب سائيٽ تي اٽلي جو ملڪي خاڪو] * {{Wikiatlas|Italy}} * {{OSM relation|365331}} * [https://www.ifs.du.edu/IFs/frm_CountryProfile/IT اٽلي لاءِ اهم ترقياتي اڳڪٿيون] [[انٽرنيشنل فيوچرز]] مان * [https://www.governo.it/ سرڪاري ويب سائيٽ] {{In lang|it}} * [https://www.italia.it/en/ اطالوي سياحت جي سرڪاري ويب سائيٽ] {{Italy topics}} {{Navboxes |title = اٽلي سان لاڳاپيل مضمون|list= {{Sovereign states of Europe}} {{Countries and territories bordering the Mediterranean Sea}} {{EU members}} {{European Economic Area (EEA)}} {{Council of Europe members}} {{G8 nations}} {{G20}} {{OSCE}} }} {{Authority control}} {{Coord|43|N|12|E|display=title}} [[زمرو:اٽلي| ]] [[زمرو:ملڪ]] [[زمرو:يورپي ملڪ]] [[زمرو:جمهوريتون]] [[زمرو:ڏاکڻي يورپ جا ملڪ]] [[زمرو:يورپي اتحاد جا رڪن ملڪ]] [[زمرو:اطالوي ٻولي ڳالهائيندڙ ملڪ ۽ علائقا]] [[زمرو:جي 20 ميمبر]] [[زمرو:ڪائونسل آف يورپ جا ميمبر رياستون]] [[زمرو:يورپي يونين جا ميمبر رياستون]] [[زمرو:نيٽو جا ميمبر رياستون]] [[زمرو:يونين فار دي ميڊيٽرينين جا ميمبر رياستون]] [[زمرو:گڏيل قومن جا ميمبر رياستون]] [[زمرو:او اي سي ڊي ميمبر]] [[زمرو:جمهوريتون]] [[زمرو:1861ع ۾ يورپ ۾ قيام]] [[زمرو:اهي ملڪ ۽ علائقا جتي اطالوي سرڪاري ٻولي آهي]] [[زمرو:1861ع ۾ قائم ٿيل رياستون ۽ علائقا]] [[Category:1946ع ۾ يورپ ۾ قائم ٿيل رياستون ۽ علائقا]] {{Italy Labelled Map Scalable|image-width=400}} 22kl2yvo63irv8b0iz8npgmoutuowiu قسطنطنيہ 0 14401 382619 382521 2026-06-04T07:38:21Z Ziv 19611 ([[c:GR|GR]]) [[File:Prise de Constantinople par les croisés (12 avril 1204).jpg]] → [[File:Eugène Delacroix - Prise de Constantinople par les croisés (12 avril 1204) - 2026 restoration.jpg]] [[c:COM:FR#FR2|Criterion 2]] · Artist's name and to make it clear that this is a restored version of the painting 382619 wikitext text/x-wiki {{Short description|رومي سلطنت ۽ عثماني سلطنت جي راڄڌاني}} هي مضمون [[رومي سلطنت|مشرقي رومي سلطنت]] ۽ [[عثماني سلطنت]] جي [[راڄڌاني شھر|راڄڌاني]] تي آهي. قسطنطنيه جي جديد شهر تي مضمون جي لاءِ ڏسو: [[استنبول]] '''قسطنطنيه''' (<small>Constantinople</small>) [[330ع]] کان<small> </small>[[395ع]] تائين [[رومي سلطنت]] ۽ سال [[395ع]] کان [[1453ع]] تائين [[بازنطيني سلطنت]] جو گادي جو هنڌ  رهيو ۽ سال [[1453ع]] ۾ سلطان محمد فاتح پاران فتح کانپوء سال [[1923ع]] تائين [[عثماني سلطنت]] جو گادي جو هنڌ رهيو. قسطنطنيه جي فتح کانپوء سلطان هن شهر جو نالو '''اسلامبول''' رکيو، جيڪو آهستي آهستي '''استنبول ۾''' تبديل ٿي ويو. ھي شهر هاڻ [[استنبول]] جي نالي سان يورپ ۽ [[ايشيا]] جي ميلاپ تي شاخ زرين ۽ مارموره سمنڊ جي ڪناري تي آباد آهي ۽ [[ترڪي|جمهوريه ترڪي]] جي راڄڌاني آهي. [[وچون دور|وچين دؤر]] ۾ يورپ جو سڀ کان وڏو شهر هو. هن زماني ۾ هن کي "<small>'''وازيليوساپولس"'''</small> (<small>'''Vasileousa Polis،'''</small> <small>'''شهرن جي راڻي'''</small>) چيو ويندو هو. [[فائل:Byzantine_Constantinople.png|thumb|بازنطيني دور جي قسطنطنيه جو نقشو]] حڪيم الامت، شاعر مشرق، [[محمد اقبال|علامه محمد اقبال]] پنهنجي ڪلام جي مجموعي "[[بانگ درا]]" جي مشهور نظم، "بلاد اسلاميه" ۾ قسطنطنيه کي ملت اسلاميه جي دل قرار ڏنو ۽ هنن لفظن ۾ هن شهر کي خراج تحسين پيش ڪيو آهي: <div style='text-align: center;'> <small>'''خطۂ قسطنطنيہ يعني قيصر ڪا ديار<br />مهديِ امت ڪي سطوت ڪا نشانِ پائيدار<br />صورتِ خاڪِ [[حرم قدسي شريف|حرم]] يه سرزمين ڀي پاڪ هي<br />آستانِ مسند آرائي [[محمد|شہِ لولاڪ]] هي<br />نڪهتِ گل ڪي طرح پاڪيزه هي اس ڪي هوا<br />[[قبر|تربتِ]] [[ابو ايوب انصاري|ايوب انصاري]] سي آتي هي صدا<br />اي [[مسلمان]]! ملت اسلام ڪا دل هي يه شهر<br />سيڪڙون صديون ڪي [[جنگ|ڪشت و خون]] ڪا حاصل هي يه شهر'''</small> </div> == تاريخ == {{Short description|Capital of the Eastern Roman and Ottoman empires}} {{Infobox ancient site | name = قسطنطنيه<br>Constantinople | native_name = Κωνσταντινούπολις ([[يوناني ٻولي|قديم يوناني]]) <br/>Constantinopolis ([[لاطيني]]<br/>قسطنطينيه ([[عربي ٻولي|عثماني ترڪ]]) | image = Byzantine Constantinople-en.png | alt = | caption = بازنطيني دور ۾ قسطنطنيه جو نقشو (موجوده استنبول جا ضلعا "فتيح" ۽ "بي اوغلو") | map_type = Istanbul#Turkey Marmara#Turkey | map_alt = A map of Byzantine Istanbul | map_size = 275 | map_caption = قسطنطنيه يوناني نوآبادي، بازنطين جي جاء تي ٺهرايو ويو هو، جيڪو هاڻ [[استنبول]]، [[ترڪي]] سان ڄاڻايو ويندو آهي. | coordinates = {{Coord|41|00|45|N|28|58|48|E|type:city_region:TR|display=inline,title}} | location = فتيح ضلعو ۽ بي اوغلو ضلعو، [[استنبول]]، [[ترڪي]] | region = مارمره علائقو | type = شاهي، راڄڌاني شهر | part_of = {{unbulleted list|[[رومي سلطنت]]|[[بازنطيني سلطنت]]|[[رومي سلطنت|لاطيني سلطنت]]|[[عثماني سلطنت]]}} | length = | width = | area = 6 چورس ڪلوميٽر ({{cvt|6|km2}}) قسطنطنيه جي ديوارن جي اندريان جو<br>14 چورس ڪلوميٽر ({{cvt|14|km2}}) ٿيوڊوسي دور جي ديوارن جي اندريان جو | height = | builder = شهنشاهه قسطنطين اعظم | material = | built = 11 مئي 330ع | abandoned = | epochs = قديم ڪلاسيڪي دور کان وچين دؤر | cultures = {{unbulleted list|يوناني تهذيب|لاطيني تهذيب|بازنطيني تهذيب|عثماني تهذيب}} | event = قسطنطنيه جو گهيرو ۽ شهر جي زوال سميت: (1204 ۽ 1453) | occupants = | designation1 = WHS | designation1_offname = [[استنبول]] جا تاريخي علائقا | designation1_type = ثقافتي | designation1_criteria = (i), (ii), (iii), (iv) | designation1_date = 1985ع<small> (9هون سيشن)</small> | designation1_number = [https://whc.unesco.org/en/list/356 356bis] | designation1_free1name = توسيع | designation1_free1value = 2017 | designation1_free2name = پکيڙ | designation1_free2value = 765.5 هيڪٽر | designation1_free3name = يونيسڪو علائقو | designation1_free3value = يورپ ۽ اتر آمريڪا |}} قسطنطنيه (Constantinople) هڪ تاريخي شهر، جيڪو باسپورس پاڻي جي رستي تي واقع هو. اهو رومن، بازنطيني، لاطيني ۽ عثماني سلطنتن جي گاديءَ جي حيثيت سان ڪم ڪندو رهيو (330 ۽ 1922 ۾ ان جي تقدس جي وچ ۾، جڏهن ان جو نالو استنبول رکيو ويو). شروعات ۾ نئين روم جي طور تي. قسطنطنيه 324 ۾ قائم ڪيو ويو (قسطنطنيه عظيم جي دور ۾. بازنطينيه جي موجوده آبادڪاري جي جاءِ تي. ۽ 330 ۾ رومي سلطنت جو گاديءَ جو هنڌ بڻيو). 5 صدي جي آخر ۾ مغربي رومن سلطنت جي خاتمي کان پوءِ. قسطنطنيه بازنطيني/مشرقي رومن سلطنت (330-1204؛ 1261-1453)، لاطيني سلطنت (1204-1261) ۽ عثماني سلطنت (1453-1922) جو گاديءَ جو هنڌ رهيو. ترڪي جي جنگ آزادي کان پوءِ، ترڪي جي گاديءَ جو هنڌ انقره منتقل ٿي ويو. جيتوڻيڪ شهر 1453 کان استنبول جي نالي سان مشهور هو، پر ان جو سرڪاري طور تي نالو 28 مارچ 1930 تي استنبول رکيو ويو. a historical city located on the [[Bosporus]] that served as the capital of the [[Roman Empire|Roman]], [[Byzantine Empire|Byzantine]], [[Latin Empire|Latin]] and [[Ottoman Empire|Ottoman]] empires between its consecration in 330 and 1922, when it was renamed [[Istanbul]]. Initially as [[New Rome]], Constantinople was founded in 324 during the reign of [[Constantine the Great]] on the site of the existing settlement of [[Byzantium]] and in 330 became the capital of the Roman Empire. Following the collapse of the [[Western Roman Empire]] in the late 5th century, Constantinople remained the capital of the Eastern Roman Empire (also known as the Byzantine Empire; 330–1204 and 1261–1453), the Latin Empire (1204–1261) and the Ottoman Empire (1453–1922). Following the [[Turkish War of Independence]], the Turkish capital moved to [[Ankara]]. Although the city had been known as Istanbul since 1453, it was officially renamed [[Istanbul]] on 28 March 1930. The city is today the [[List of European cities by population within city limits|largest city in Europe]], straddling the [[Bosporus strait]] and lying in both Europe and Asia, and the financial center of [[Turkey]]. In 324, following the reunification of the Eastern and Western Roman Empires, the ancient city of Byzantium was selected to serve as the new capital of the Roman Empire, and the city was renamed Nova Roma, or 'New Rome', by Emperor [[Constantine the Great]]. On 11 May 330 it was renamed Constantinople and dedicated to Constantine.<ref name="ODB">{{ODB |title=Constantinople |last=Mango |first=Cyril |author link=Cyril Mango |pages=508–512}}</ref> Constantinople is generally considered to be the center and the "cradle of Orthodox [[Christian civilization]]".<ref>{{Cite book |last=Parry |first=Ken |title=Christianity: Religions of the World |publisher=Infobase Publishing |year=2009 |isbn=9781438106397 |page=139}}</ref><ref>{{Cite book |last=Parry |first=Ken |title=The Blackwell Companion to Eastern Christianity |publisher=John Wiley & Sons |year=2010 |isbn=9781444333619 |page=368}}</ref> From the mid-5th century to the early 13th century Constantinople was the largest and wealthiest city in Europe.<ref>Pounds, Norman John Greville. ''An Historical Geography of Europe, 1500–1840'', p.&nbsp;124. CUP Archive, 1979. {{ISBN|0-521-22379-2}}.</ref> The city became famous for its architectural masterpieces, such as [[Hagia Sophia]], the cathedral of the [[Eastern Orthodox Church]], which served as the seat of the [[Ecumenical Patriarchate of Constantinople|Ecumenical Patriarchate]]; the sacred [[Great Palace of Constantinople|Imperial Palace]], where the emperors lived; the [[Hippodrome of Constantinople|Hippodrome]]; the [[Golden Gate (Constantinople)|Golden Gate]] of the Land Walls; and opulent aristocratic palaces. The [[University of Constantinople]] was founded in the 5th century and contained artistic and literary treasures before it was sacked in 1204 and 1453,<ref>Janin (1964), ''[[passim]]''</ref> including its vast [[Imperial Library of Constantinople|Imperial Library]] which contained more than 100,000 volumes.<ref>{{Cite web |title=Preserving The Intellectual Heritage--Preface|url=https://www.clir.org/pubs/reports/bellagio/bellag1/ |url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20171020090658/https://www.clir.org/pubs/reports/bellagio/bellag1.html |archive-date=2017-10-20 |access-date=2021-06-09 |website=CLIR}}</ref> The city was the home of the [[Ecumenical Patriarch of Constantinople]] and guardian of [[Christendom]]'s holiest relics, such as the [[Crown of Thorns]] and the [[True Cross]]. [[File: Bizansist touchup.jpg|thumb|upright=1.3|Aerial view of Byzantine Constantinople and the Propontis (Sea of Marmara)]] Constantinople was famous for its massive and complex fortifications, which ranked among the most sophisticated defensive architecture of [[Classical antiquity|antiquity]]. The [[Theodosian Walls]] consisted of a double wall lying about {{convert|2|km||abbr=out}} to the west of the first wall and a moat with palisades in front.<ref>{{Cite book |last=Treadgold |first=Warren |url=https://archive.org/details/historybyzantine00trea_749 |title=A History of Byzantine State and Society |publisher=Stanford University Press |year=1997 |location=Stanford, CA |page=[https://archive.org/details/historybyzantine00trea_749/page/n107 89] |url-access=limited}}</ref> Constantinople's location between the [[Golden Horn]] and the [[Sea of Marmara]] reduced the land area that needed defensive walls. The city was built intentionally to rival [[Ancient Rome|Rome]], and it was claimed that several elevations within its walls matched Rome's 'seven hills'.<ref>[[John Julius Norwich]] writes: "To identity them all needs a good deal more credulity and imagination than is required for their Roman counterparts." ''Byzantium: The Early Centuries'' (1989), Guildhall Publishing, p. 76n</ref> The impenetrable defenses enclosed magnificent palaces, domes, and towers, the result of prosperity Constantinople achieved as the gateway between two continents ([[Europe]] and [[Asia]]) and two seas (the Mediterranean and the Black Sea). Although besieged on numerous occasions by various armies, the defenses of Constantinople proved impenetrable for nearly nine hundred years. In 1204, however, the armies of the [[Fourth Crusade]] took and devastated the city, and for six decades its inhabitants resided under [[Latin occupation]] in a dwindling and depopulated city. In 1261, the Byzantine Emperor [[Michael VIII Palaiologos]] liberated the city, and after the restoration under the [[Palaiologos]] dynasty it enjoyed a partial recovery. With the advent of the Ottoman Empire in 1299, the Byzantine Empire began to lose territories, and the city began to lose population. By the early 15th century, the Byzantine Empire was reduced to just Constantinople and its environs, along with the territories of the despotate of [[Morea]], in [[Peloponnese]], Greece, making it an enclave inside the Ottoman Empire. The city was finally [[Fall of Constantinople|besieged and conquered]] by the Ottoman Empire in 1453, remaining under its control until the early 20th century, after which it was renamed Istanbul under the Empire's [[successor state]], Turkey. == مختلف نالا == تاريخ ۾ قسطنطنيه ڪيترائي نالا اختيار ڪيا جن مان بازنطين، نووا روما (نئون روم)، قسطنطنيه ۽ اسلامبول مشهور آهن. == بنياد == [[فائل:Walls_of_Constantinople.JPG|thumb|وچين دؤر ۾ قائم ڪيل شهر جي فصيل]] سال 667 ق.م. ۾ يونان جي وسعت جي ابتدائي ڏينهن ۾ شهر جو بنياد وڌو ويو ۽ ان وقت شهر کي ان جي باني، بائزس جي نالي تي بازنطين جو نالو ڏنو ويو. 11 مئي [[330ع]] تي شهنشاهه روم، قسطنطين (<small>'''Constantine'''</small>) طرفان هن جڳھ تي نئين شهر جي تعمير کانپوء هن کي قسطنطنيه جو نالو ڏنو ويو. سال 363ع کان رومي سلطنت جي ٻن حصن ۾ ورهاست جي ڪري قسطنطنيه جي اهميت ۾ وڌيڪ اضافو ٿيو۔ سال 376ع ۾ جنگ ادرنه ۾ رومي فوجن جي هٿان بدترين شڪست کانپوء، شهنشاهه [[ٿيوڊوسس]] شهر کي 60 فوٽ اچي ٽن فصيلن ۾ بند ڪرائي ڇڏيو. ان فصيل جي مضبوطي جو اندازو هن ڳالھ مان لڳائي سگھجي ٿو ته [[بارود|بارود جي ايجاد]] تائين، ڪو به انکي ڀڃڻ ۾ ڪامياب نه ٿيو. شاهه ٿيودوسس 27 فيبروري 425ع ۾ شهر ۾ يونيورسٽي به قائم ڪيائين. 7هين صدي ۾ وچ ايشيا جي آوار قبيلي (Avars) ۽ پوء بلغار قبيلو (Vulgars) [[بلقان]] جي وڏي حصي کي تباھه ڪري ڇڏيو ۽ اولهه کان قسطنطنيه جي لاءِ وڏو خطرو بڻجي ويو. هن ئي وقت سان [[ساساني سلطنت]] اوڀر ۾ [[مصر]]، [[فلسطين جي رياست|فلسطين]]، [[ليوانت (سر زمين شام)|سر زمين شام]] ۽ [[آرمينيا]] تي قبضو ڪري ورتو. ان مو قعي تي روم شاهه هرقل اقتدار تي قبضو ڪيو ۽ علائقي کي [[يونانيت|يوناني تهذيب]] جو رنگ ڏيڻ شروع ڪيو ۽ [[لاطيني|لاطيني ٻولي]] جي جاء تي [[يوناني ٻولي]] کي قومي ٻولي قرار ڏنو ويو. هرقل، [[فارس صوبو|فارس جي سلطنت]] جي خلاف پنھنجي تاريخي مهم جو آغاز ڪيو ۽ انهن کي عظيم شڪست ڏني، سال 627ع تائين تمام علائقا واپس وٺي ڇڏيا. ان دوران [[اسلام]] قبول ڪرڻ وارن [[عرب|عربن]] جي طاقت اڀري، جنهن فارس ۾ ساساني سلطنت جو خاتمو ڪرڻ کانپوء، بازنطيني سلطنت کان [[ميسوپوٽيميا|بين النهرين]] (Mesopotamia)، سر زمين شام، مصر ۽ [[آفريڪا]] جا علائقا کٽي ورتا. == اسلامي لشڪر پاران محاصرا == خلافت جي دور ۾، اسلامي لشڪر ٻه ڀيرا، 674ع ۽ 717ع ۾ قسطنطنيه جو محاصرو ڪيو۔ ٻيو محاصرو زميني ۽ سامونڊي ٻنهي رستن سان ڪيو ويو، پر ٻنهي ۾ فتح ڪرڻ ۾ ناڪام ٿيو. ان ۾ ناڪامي سان قسطنطنيه جي رومي سلطنت کي هڪ نئين زندگي ملي ۽ مسيحي انکي اسلام جي خلاف عيسائيت جي فتح سان تعبير ڪندا آهن. يارهين صدي ۾ بازنطيني سلطنت ڍيري ڍيري زوال ڏانهن وڃڻ لڳي، خاص ڪري ملازڪرت جي جنگ، جن ۾ سلجوق سلطان، الپ ارسلان جي هٿان تاريخي شڪست کانپوء رومي شهنشاه، رومانوس چوٿين کي گرفتار ڪيو ويو ۽ پوء ڪجهه شرطن تي آزاد ڪيو ويو. موٽن تي رومي فوج، شهنشاهه رومانوس کي قتل ڪري ڇڏيو ۽ نئين حڪمران، مائيڪل اٺيين، ڊوڪاڪس سلجوقين کي خراج ڏيڻ کان انڪار ڪري ڇڏيو. جنهن جي جواب ۾ ترڪ فوجون چڙھائي ڪندي [[اناطوليا]] جو وڏو حصو فتح ڪري ورتو ۽ بازنطيني سلطنت جي 30 هزار چورس ميل وڏي علائقي کي هميش لاء وڃائي ڇڏي. == صليبي فوجن جي هٿان تباهي == [[فائل:Eugène Delacroix - Prise de Constantinople par les croisés (12 avril 1204) - 2026 restoration.jpg|thumb|صليبي فوجن جو قسطنطنيه ۾ داخلو - يوجين ڊي لئڪروئڪس (1840ع) پاران ]] [[صليبي جنگيون|صليبي جنگن]] جي دوران 13 اپريل 1204ع تي صليبي فوجون شهر قسطنطنيه تي قبضو ڪري ورتو ۽ شهر کي سخت نقصان پهتايون. سال 1261ع ۾ بزنطیني فوجون مائيڪل پيلولوگس جي زير نگراني لاطيني حڪمران بالڊون ٻئين کان قسطنطنيه واپس حاصل ڪري ورتو. == ترڪن پاران قسطنطنيه جي فتح == <small>مڪمل مضمون جي لاءِ ڏسو [[فتح قسطنطنيه]]</small> 29 مئي 1453ع تي عثماني سلطنت جي سلطان محمد فاتح جي هٿان بازنطيني سلطنت سان گڏ شاهه قسطنطين يارهن جي اقتدار جو به خاتمو ٿي ويو ۽ قسطنطنيه اسلامي دنيا جي مرڪز جي طور تي اڀريو. مرڪزي گرجا، آيا صوفيا کي مسجد ۾ تبديل ڪيو ويو ۽ شهر ۾ مسيحين کي پرامن طور تي رهڻ جي کليل اجازت ڏني وئي. قسطنطنيه جي فتح اسلامي تاريخ جو هڪ سنهري باب آهي، جڏهن ته عيسائي انکي "قسطنطنيه جي زوال" (Fall of Constantinople) جي نالي سان ياد ڪندا آهن. == قسطنطنيه کان استنبول == شهر 470 سالن تائين [[عثماني سلطنت|سلطنت عثمانيه]] جي گادي جو هنڌ رهيو. سال 1923ع ۾ [[ڪمال اتاترڪ|مصطفيٰ ڪمال اتاترڪ]] [[انقره]] کي نئين ترڪ جمهوريه جي گادي جو هنڌ قرار ڏنو، قسطنطنيه جو نالو تبديل ڪري، [[استنبول]] رکي ڇڏيو. == لاڳاپيل مضمون == [[بازنطيني سلطنت]] [[عثماني سلطنت|سلطنت عثمانيه]] [[سلطان محمد|سلطان محمد فاتح]] [[استنبول]] [[ڪمال اتاترڪ]] ==ٻاهريان ڳنڍڻا== [http://www.pallasweb.com/pantokrator/ قسطنطنيه جون يادگار اڏاوتون] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20060218051306/http://www.pallasweb.com/pantokrator/ |date=2006-02-18 }} [http://www.pallasweb.com/deesis/ اياصوفيه جي ڪاشي ڪاري] [http://www.istan-bul.org/ نقشو، دلچسپ جڳهن جي نشاندهي سان گڏ] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20061109213540/http://www.istan-bul.org/ |date=2006-11-09 }} [[زمرو:تاريخي علائقا]] [[زمرو:ترڪي جي تاريخ]] [[زمرو:ترڪي ۾ تاريخي علائقا]] [[زمرو:يورپ جا تاريخي علائقا]] [[زمرو:سلڪ روڊ سان گڏ آباد هنڌ]] [[زمرو:يونيسڪو عالمي ثقافتي ورثي جا ماڳ]] [[زمرو:ترڪي ۾ يونيسڪو عالمي ثقافتي ورثي جا ماڳ]] [[زمرو:يورپ ۾ يونيسڪو عالمي ثقافتي ورثي جا ماڳ]] ==حوالا== {{حوالا}} jq3ghnc5019cvjad8ud3nzhd7s360gq سانچو:Multiple image 10 14649 382618 372483 2026-06-04T07:25:00Z Intisar Ali 8681 /* */ 382618 wikitext text/x-wiki {{#invoke:Multiple image|render}}<noinclude>{{documentation}}<!-- PLEASE ADD CATEGORIES TO THE /doc SUBPAGE, THANKS --></noinclude> q9oxjh8m7wtojz4v77x8mc2nmpowt0r انگريز 0 23102 382522 374388 2026-06-03T12:12:19Z Ibne maryam 17680 /* */ 382522 wikitext text/x-wiki [[برطانيہ|برطانيه]] جي رھواسين کي انگريز چيو ويندو آھي.<ref>[http://encyclopediasindhiana.org/article.php?Dflt=%D8%A7%D9%86%DA%AF%D8%B1%D9%8A%D8%B2 انگريز : (Sindhianaسنڌيانا)<!-- Bot generated title -->]{{مئل ڳنڍڻو|date=April 2026 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref> {{Short description|Ethnic group native to England}} {{hatnote group| {{About||other uses|Demographics of England|and|English-speaking people|and|Englishman (disambiguation)|and|The English (TV series){{!}}''The English'' (TV series)}} {{Redirect|English nation|the country of the United Kingdom|England}} {{Redirect|Englander|the surname|Englander (surname)}} }} {{Use British English|date=November 2018}} {{Use dmy dates|date=June 2020}} {{Infobox ethnic group | group = English people | native_name = | native_name_lang = | flag = | flag_caption = | image = | population = | tablehdr = ''Significant [[English diaspora]] in'' <!--- Note to editors: If you wish to change the numbers or add a country to this section, PLEASE CITE SOURCES (i.e. use the ref1, ref2, etc parameters) ---->| regions = [[England]] 37.2 million (2011)<ref>{{Cite web |title=Ethnicity and National Identity in England and Wales |publisher=[[Office for National Statistics]] |url=https://www.ons.gov.uk/peoplepopulationandcommunity/culturalidentity/ethnicity/articles/ethnicityandnationalidentityinenglandandwales/2012-12-11 |date=11 December 2012 |access-date=21 February 2022 |website=www.ons.gov.uk |url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20220121012603/https://www.ons.gov.uk/peoplepopulationandcommunity/culturalidentity/ethnicity/articles/ethnicityandnationalidentityinenglandandwales/2012-12-11 |archive-date=21 January 2022 |quote=The 2011 England and Wales census reports that in England and Wales 32.4 million people associated themselves with an English identity alone and 37.6 million identified themselves with an English identity either on its own or combined with other identities, being 57.7% and 67.1% respectively of the population of England and Wales.}}</ref><ref>{{cite web |url=http://www.ons.gov.uk/ons/dcp171778_290982.pdf |publisher=[[Office for National Statistics]] |title=2011 Census: Key Statistics for Wales, March 2011 |date=11 December 2012 |archive-url=https://web.archive.org/web/20160111162200/http://www.ons.gov.uk/ons/dcp171778_290982.pdf |archive-date=11 January 2016 |url-status=live}}</ref> | region2 = [[United States]] | pop2 = [[English Americans|46.6 million]] | ref2 = <ref>{{cite web|url=https://www.census.gov/library/stories/2023/10/2020-census-dhc-a-white-population.html|title=English Most Common Race or Ethnicity in 2020 Census|publisher=[[United States census]]|date= October 10, 2023|access-date=October 21, 2023}}</ref> (2020) | region3 = [[Australia]] | pop3 = [[English Australians|8.4 million]] | ref3 = <ref>{{Cite web|url=https://www.abs.gov.au/census/find-census-data/quickstats/2021/AUS|title=2021 Australia, Census All persons QuickStats &#124; Australian Bureau of Statistics|website=Abs.gov.au}}</ref> (2021) | region4 = [[Canada]] | pop4 = [[English Canadians|6.3 million]] | ref4 = <ref name=census2021>{{cite web|url=https://www12.statcan.gc.ca/census-recensement/2021/dp-pd/prof/details/page.cfm?Lang=E&DGUIDList=2021A000011124&GENDERList=1,2,3&STATISTICList=1&HEADERList=0&SearchText=Canada|title=Census Profile, 2021 Census of Population|date=February 9, 2022 |publisher=Statistics Canada|access-date=3 November 2023}}</ref> (2021) | region5 = [[New Zealand]] | pop5 = [[English New Zealanders|2 million]] | ref5 = <ref>{{Cite web|url=https://tools.summaries.stats.govt.nz/ethnic-group/english|title=Loading..., Place and ethnic group summaries &#124; Stats NZ|website=Tools.summaries.stats.govt.nz|access-date=19 January 2026}}</ref> (2018) | region6 = [[South Africa]] | pop6 = [[British diaspora in Africa|1.6 million]] | ref6 = <ref name="cib11">{{cite book |title=Census 2011: Census in brief |url=https://www.statssa.gov.za/census/census_2011/census_products/Census_2011_Census_in_brief.pdf |page=26 |publisher=Statistics South Africa |location=Pretoria |year=2012 |isbn=978-0-621-41388-5 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150513171240/https://www.statssa.gov.za/census/census_2011/census_products/Census_2011_Census_in_brief.pdf |archive-date=13 May 2015 |url-status=live}} The number of people who described themselves as white in terms of population group and specified their first language as English in South Africa's 2011 Census was 1,603,575. The total white population with a first language specified was 4,461,409 and the total population was 51,770,560.</ref> (2011) | languages = [[English language|English]] | religions = [[Christianity]], traditionally [[Anglicanism]], but also [[Nonconformist (Protestantism)|non-conformist]]s and [[English dissenters|dissenters]] (see [[History of the Church of England]]), as well as other [[Protestants]]; also [[Roman Catholicism]] (see [[Catholic Emancipation]]); [[Islam]] (see [[Islam in England]]); [[Judaism]], [[Irreligion]], and other faiths (see [[Religion in England]]) | related = {{hlist|other [[British people]] | |[[Irish people|Irish]]}} }} {{English people}} The '''English people''' are an [[ethnic group]] and [[nation]] native to [[England]], who speak the [[English language in England|English language]], a [[West Germanic languages|West Germanic]] language, and share a common ancestry, history, and culture.<ref>{{Cite book |last=Cole |first=Jeffrey |url=https://books.google.com/books?id=Wlth0GRi0N0C&q=english+ethnic&pg=PA117 |title=Ethnic Groups of Europe: An Encyclopedia |date=2011 |publisher=[[ABC-CLIO]] |isbn=978-1-59884-302-6 |language=en |access-date=6 July 2021 |archive-date=15 August 2021 |archive-url=https://web.archive.org/web/20210815112238/https://books.google.com/books?id=Wlth0GRi0N0C&q=english+ethnic&pg=PA117 |url-status=live |via=[[Google Books]]}}</ref> The English identity began with the [[History of Anglo-Saxon England|Anglo-Saxons]], when they were known as the {{lang|ang|Angelcynn}}, meaning "Angle kin" or "English people".<ref>{{Citation |last=Atherton |first=Mark |title=Old English |date=2022 |work=A Companion to J. R. R. Tolkien |pages=224–234 |url=https://onlinelibrary.wiley.com/doi/abs/10.1002/9781119691457.ch18 |access-date=2025-03-15 |publisher=John Wiley & Sons, Ltd |language=en |doi=10.1002/9781119691457.ch18 |isbn=978-1-119-69145-7|url-access=subscription }}</ref> Their [[ethnonym]] is derived from the [[Angles (tribe)|Angles]], one of the [[Germanic peoples]] who [[Anglo-Saxon settlement of Britain|settled]] in [[Great Britain|Britain]] around the 5th century AD.<ref>{{cite web |url=https://www.etymonline.com/index.php?term=English |title=English |website=Online Etymology Dictionary |publisher=Etymonline.com |access-date=8 July 2011 |archive-date=20 April 2012 |archive-url=https://web.archive.org/web/20120420193621/http://www.etymonline.com/index.php?term=English |url-status=live}}</ref> The English largely descend from two main historical population groups: the West Germanic tribes, including the Angles, [[Saxons]], [[Frisians]], and [[Jutes]] who settled in eastern and southern Britain following the withdrawal of the [[Western Roman Empire]], and the [[Romano-British culture|Romano-British]] [[Celtic Britons|Brittonic speakers]] who already lived there.<ref name="auto">{{cite journal |title=The fine scale genetic structure of the British population |first1=Stephen |last1=Leslie |first2=Bruce |last2=Winney |first3=Garrett |last3=Hellenthal |first4=Dan |last4=Davison |first5=Abdelhamid |last5=Boumertit |first6=Tammy |last6=Day |first7=Katarzyna |last7=Hutnik |first8=Ellen C. |last8=Royrvik |first9=Barry |last9=Cunliffe |first10=Daniel J. |last10=Lawson |first11=Daniel |last11=Falush |first12=Colin |last12=Freeman |first13=Matti |last13=Pirinen |first14=Simon |last14=Myers |first15=Mark |last15=Robinson |first16=Peter |last16=Donnelly |first17=Walter |last17=Bodmer |date=19 March 2015 |journal=[[Nature (journal)|Nature]] |volume=519 |issue=7543 |pages=309–314|doi=10.1038/nature14230 |pmid=25788095 |pmc=4632200 |bibcode=2015Natur.519..309.}}</ref><ref>{{cite journal |title=Iron Age and Anglo-Saxon genomes from East England reveal British migration history |first1=Stephan |last1=Schiffels |first2=Wolfgang |last2=Haak |first3=Pirita |last3=Paajanen |first4=Bastien |last4=Llamas |first5=Elizabeth |last5=Popescu |first6=Louise |last6=Loe |first7=Rachel |last7=Clarke |first8=Alice |last8=Lyons |first9=Richard |last9=Mortimer |first10=Duncan |last10=Sayer |first11=Chris |last11=Tyler-Smith |first12=Alan |last12=Cooper |first13=Richard |last13=Durbin |date=19 January 2016 |journal=[[Nature Communications]] |volume=7 |article-number=10408 |doi=10.1038/ncomms10408 |pmid=26783965 |pmc=4735688 |bibcode=2016NatCo...710408S}}</ref><ref name="auto5">Martiniano, R., Caffell, A., Holst, M. et al. "Genomic signals of migration and continuity in Britain before the Anglo-Saxons". ''Nat Commun'' 7, 10326 (2016). {{doi|10.1038/ncomms10326}} {{Cite journal |last1=Martiniano |first1=Rui |last2=Caffell |first2=Anwen |last3=Holst |first3=Malin |author-link3=Malin Holst |last4=Hunter-Mann |first4=Kurt |last5=Montgomery |first5=Janet |last6=Müldner |first6=Gundula |last7=McLaughlin |first7=Russell L. |last8=Teasdale |first8=Matthew D. |last9=Van Rheenen |first9=Wouter |last10=Veldink |first10=Jan H. |last11=Van Den Berg |first11=L. H. |last12=Hardiman |first12=Orla |last13=Carroll |first13=Maureen |last14=Roskams |first14=Steve |last15=Oxley |first15=John |date=19 January 2016 |title=Genomic signals of migration and continuity in Britain before the Anglo-Saxons |journal=Nature Communications |volume=7 |issue=1 |article-number=10326 |bibcode=2016NatCo...710326M |doi=10.1038/ncomms10326 |pmc=4735653 |pmid=26783717 |last16=Morgan |first16=Colleen |last17=Thomas |first17=Mark G. |last18=Barnes |first18=Ian |last19=McDonnell |first19=Christine |last20=Collins |first20=Matthew J. |last21=Bradley |first21=Daniel G.}}</ref><ref>Michael E. Weale, Deborah A. Weiss, Rolf F. Jager, Neil Bradman, Mark G. Thomas, Y "Chromosome Evidence for Anglo-Saxon Mass Migration", ''Molecular Biology and Evolution'', Volume 19, Issue 7, July 2002, pp. 1008–1021, https://doi.org/10.1093/oxfordjournals.molbev.a004160 {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20220221140807/https://academic.oup.com/mbe/article/19/7/1008/1068561 |date=21 February 2022}}</ref> Collectively known as the [[Anglo-Saxons]], they founded what was to become the [[Kingdom of England]] by the 10th century, in response to the [[Danelaw|invasion and extensive settlement]] of [[Danes (tribe)|Danes]] and other [[Norsemen]] that began in the late 9th century.<ref>{{Cite web |last=Brix |first=Lise |date=20 February 2017 |title=New study reignites debate over Viking settlements in England |url=https://sciencenordic.com/ancient-dna-denmark-videnskabdk/new-study-reignites-debate-over-viking-settlements-in-england/1442782 |access-date=8 May 2022 |website=sciencenordic.com |language=nb-no}}</ref><ref>{{Cite journal |last1=Kershaw |first1=Jane |last2=Røyrvik |first2=Ellen C. |date=December 2016 |title=The 'People of the British Isles' project and Viking settlement in England |journal=[[Antiquity (journal)|Antiquity]] |language=en |volume=90 |issue=354 |pages=1670–1680 |doi=10.15184/aqy.2016.193 |s2cid=52266574 |issn=0003-598X|doi-access=free }}</ref> This was followed by the [[Norman Conquest]] and limited settlement of [[Normans]] in England in the late 11th century and a sizeable number of [[Huguenots|French Protestants]] who emigrated between the 16th and 18th centuries.<ref>{{Cite web |date=2019-08-31 |title=Huguenots {{!}} The History of London |url=https://www.thehistoryoflondon.co.uk/huguenots/ |access-date=2023-12-31 |website=Thehistoryoflondon.co.uk |language=en-GB}}</ref><ref name=campbell10>Campbell. ''The Anglo-Saxon State''. p. 10</ref><ref>{{cite journal |last1=Ward-Perkins |first1=Bryan |year=2000 |title=Why did the Anglo-Saxons not become more British?|journal=[[The English Historical Review]] |volume=115 |issue=462 |pages=513–533 |doi=10.1093/ehr/115.462.513 |doi-access=free}}</ref><ref>Hills, C. (2003) ''Origins of the English'' Duckworth, London. {{ISBN|0-7156-3191-8}}, p. 67</ref><ref name="auto"/><ref name="Higham, Nicholas J. 2013. p7-19">Higham, Nicholas J., and Martin J. Ryan. ''The Anglo-Saxon World''. Yale University Press, 2013. pp. 7–19</ref> Some definitions of English people include, while others exclude, people descended from later migration into England.<ref>{{Cite web |url=https://chambers.co.uk/search/|title=Chambers – Search Chambers |quote=the citizens or inhabitants of, or people born in, England, considered as a group |access-date=7 February 2022 |archive-date=11 May 2020 |archive-url=https://web.archive.org/web/20200511160108/https://chambers.co.uk/search/ |url-status=live}}</ref> England is the largest and most populated [[Countries of the United Kingdom|country of the United Kingdom]]. The majority of people living in England are [[British nationality law|British]] citizens. In the [[Acts of Union 1707]], the [[Kingdom of England]] and the [[Kingdom of Scotland]] merged to become the [[Kingdom of Great Britain]].<ref>{{cite web |url=https://www.parliament.uk/actofunion/ |publisher=parliament.uk |title=Act of Union 1707 |access-date=26 August 2010 |archive-url=https://web.archive.org/web/20100921194331/https://collections.europarchive.org/ukparliament/20090701100701/https://www.parliament.uk/actofunion/ |archive-date=21 September 2010}}</ref> Over the years, [[Culture of England|English customs and identity]] have become fairly closely aligned with [[Culture of the United Kingdom|British customs and identity]] in general. The demonyms for men and women from England are Englishman<ref>[https://dictionary.cambridge.org/dictionary/english/englishman?q=Englishman ''Englishman''] at dictionary.cambridge.org. Retrieved 13 November 2023.</ref> and Englishwoman.<ref>[https://dictionary.cambridge.org/dictionary/english/englishwoman?q=Englishwoman ''Englishwoman''] at dictionary.cambridge.org. Retrieved 13 November 2023.</ref> == حوالا == {{حوالا}} eb1zrqyox3ecuvojnbt02kfimyl8839 382523 382522 2026-06-03T12:20:49Z Ibne maryam 17680 382523 wikitext text/x-wiki [[برطانيہ|برطانيه]] جي رھواسين کي انگريز چيو ويندو آھي.<ref>[http://encyclopediasindhiana.org/article.php?Dflt=%D8%A7%D9%86%DA%AF%D8%B1%D9%8A%D8%B2 انگريز : (Sindhianaسنڌيانا)<!-- Bot generated title -->]{{مئل ڳنڍڻو|date=April 2026 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref> {{Short description|Ethnic group native to England}} {{hatnote group| {{About||other uses|Demographics of England|and|English-speaking people|and|Englishman (disambiguation)|and|The English (TV series){{!}}''The English'' (TV series)}} {{Redirect|English nation|the country of the United Kingdom|England}} {{Redirect|Englander|the surname|Englander (surname)}} }} {{Use British English|date=November 2018}} {{Use dmy dates|date=June 2020}} {{Infobox ethnic group | group = English people | native_name = | native_name_lang = | flag = | flag_caption = | image = | population = | tablehdr = ''Significant [[English diaspora]] in'' <!--- Note to editors: If you wish to change the numbers or add a country to this section, PLEASE CITE SOURCES (i.e. use the ref1, ref2, etc parameters) ---->| regions = [[England]] 37.2 million (2011)<ref>{{Cite web |title=Ethnicity and National Identity in England and Wales |publisher=[[Office for National Statistics]] |url=https://www.ons.gov.uk/peoplepopulationandcommunity/culturalidentity/ethnicity/articles/ethnicityandnationalidentityinenglandandwales/2012-12-11 |date=11 December 2012 |access-date=21 February 2022 |website=www.ons.gov.uk |url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20220121012603/https://www.ons.gov.uk/peoplepopulationandcommunity/culturalidentity/ethnicity/articles/ethnicityandnationalidentityinenglandandwales/2012-12-11 |archive-date=21 January 2022 |quote=The 2011 England and Wales census reports that in England and Wales 32.4 million people associated themselves with an English identity alone and 37.6 million identified themselves with an English identity either on its own or combined with other identities, being 57.7% and 67.1% respectively of the population of England and Wales.}}</ref><ref>{{cite web |url=http://www.ons.gov.uk/ons/dcp171778_290982.pdf |publisher=[[Office for National Statistics]] |title=2011 Census: Key Statistics for Wales, March 2011 |date=11 December 2012 |archive-url=https://web.archive.org/web/20160111162200/http://www.ons.gov.uk/ons/dcp171778_290982.pdf |archive-date=11 January 2016 |url-status=live}}</ref> | region2 = [[United States]] | pop2 = [[English Americans|46.6 million]] | ref2 = <ref>{{cite web|url=https://www.census.gov/library/stories/2023/10/2020-census-dhc-a-white-population.html|title=English Most Common Race or Ethnicity in 2020 Census|publisher=[[United States census]]|date= October 10, 2023|access-date=October 21, 2023}}</ref> (2020) | region3 = [[Australia]] | pop3 = [[English Australians|8.4 million]] | ref3 = <ref>{{Cite web|url=https://www.abs.gov.au/census/find-census-data/quickstats/2021/AUS|title=2021 Australia, Census All persons QuickStats &#124; Australian Bureau of Statistics|website=Abs.gov.au}}</ref> (2021) | region4 = [[Canada]] | pop4 = [[English Canadians|6.3 million]] | ref4 = <ref name=census2021>{{cite web|url=https://www12.statcan.gc.ca/census-recensement/2021/dp-pd/prof/details/page.cfm?Lang=E&DGUIDList=2021A000011124&GENDERList=1,2,3&STATISTICList=1&HEADERList=0&SearchText=Canada|title=Census Profile, 2021 Census of Population|date=February 9, 2022 |publisher=Statistics Canada|access-date=3 November 2023}}</ref> (2021) | region5 = [[New Zealand]] | pop5 = [[English New Zealanders|2 million]] | ref5 = <ref>{{Cite web|url=https://tools.summaries.stats.govt.nz/ethnic-group/english|title=Loading..., Place and ethnic group summaries &#124; Stats NZ|website=Tools.summaries.stats.govt.nz|access-date=19 January 2026}}</ref> (2018) | region6 = [[South Africa]] | pop6 = [[British diaspora in Africa|1.6 million]] | ref6 = <ref name="cib11">{{cite book |title=Census 2011: Census in brief |url=https://www.statssa.gov.za/census/census_2011/census_products/Census_2011_Census_in_brief.pdf |page=26 |publisher=Statistics South Africa |location=Pretoria |year=2012 |isbn=978-0-621-41388-5 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150513171240/https://www.statssa.gov.za/census/census_2011/census_products/Census_2011_Census_in_brief.pdf |archive-date=13 May 2015 |url-status=live}} The number of people who described themselves as white in terms of population group and specified their first language as English in South Africa's 2011 Census was 1,603,575. The total white population with a first language specified was 4,461,409 and the total population was 51,770,560.</ref> (2011) | languages = [[English language|English]] | religions = [[Christianity]], traditionally [[Anglicanism]], but also [[Nonconformist (Protestantism)|non-conformist]]s and [[English dissenters|dissenters]] (see [[History of the Church of England]]), as well as other [[Protestants]]; also [[Roman Catholicism]] (see [[Catholic Emancipation]]); [[Islam]] (see [[Islam in England]]); [[Judaism]], [[Irreligion]], and other faiths (see [[Religion in England]]) | related = {{hlist|other [[British people]] | |[[Irish people|Irish]]}} }} {{English people}} The '''English people''' are an [[ethnic group]] and [[nation]] native to [[England]], who speak the [[English language in England|English language]], a [[West Germanic languages|West Germanic]] language, and share a common ancestry, history, and culture.<ref>{{Cite book |last=Cole |first=Jeffrey |url=https://books.google.com/books?id=Wlth0GRi0N0C&q=english+ethnic&pg=PA117 |title=Ethnic Groups of Europe: An Encyclopedia |date=2011 |publisher=[[ABC-CLIO]] |isbn=978-1-59884-302-6 |language=en |access-date=6 July 2021 |archive-date=15 August 2021 |archive-url=https://web.archive.org/web/20210815112238/https://books.google.com/books?id=Wlth0GRi0N0C&q=english+ethnic&pg=PA117 |url-status=live |via=[[Google Books]]}}</ref> The English identity began with the [[History of Anglo-Saxon England|Anglo-Saxons]], when they were known as the {{lang|ang|Angelcynn}}, meaning "Angle kin" or "English people".<ref>{{Citation |last=Atherton |first=Mark |title=Old English |date=2022 |work=A Companion to J. R. R. Tolkien |pages=224–234 |url=https://onlinelibrary.wiley.com/doi/abs/10.1002/9781119691457.ch18 |access-date=2025-03-15 |publisher=John Wiley & Sons, Ltd |language=en |doi=10.1002/9781119691457.ch18 |isbn=978-1-119-69145-7|url-access=subscription }}</ref> Their [[ethnonym]] is derived from the [[Angles (tribe)|Angles]], one of the [[Germanic peoples]] who [[Anglo-Saxon settlement of Britain|settled]] in [[Great Britain|Britain]] around the 5th century AD.<ref>{{cite web |url=https://www.etymonline.com/index.php?term=English |title=English |website=Online Etymology Dictionary |publisher=Etymonline.com |access-date=8 July 2011 |archive-date=20 April 2012 |archive-url=https://web.archive.org/web/20120420193621/http://www.etymonline.com/index.php?term=English |url-status=live}}</ref> The English largely descend from two main historical population groups: the West Germanic tribes, including the Angles, [[Saxons]], [[Frisians]], and [[Jutes]] who settled in eastern and southern Britain following the withdrawal of the [[Western Roman Empire]], and the [[Romano-British culture|Romano-British]] [[Celtic Britons|Brittonic speakers]] who already lived there.<ref name="auto">{{cite journal |title=The fine scale genetic structure of the British population |first1=Stephen |last1=Leslie |first2=Bruce |last2=Winney |first3=Garrett |last3=Hellenthal |first4=Dan |last4=Davison |first5=Abdelhamid |last5=Boumertit |first6=Tammy |last6=Day |first7=Katarzyna |last7=Hutnik |first8=Ellen C. |last8=Royrvik |first9=Barry |last9=Cunliffe |first10=Daniel J. |last10=Lawson |first11=Daniel |last11=Falush |first12=Colin |last12=Freeman |first13=Matti |last13=Pirinen |first14=Simon |last14=Myers |first15=Mark |last15=Robinson |first16=Peter |last16=Donnelly |first17=Walter |last17=Bodmer |date=19 March 2015 |journal=[[Nature (journal)|Nature]] |volume=519 |issue=7543 |pages=309–314|doi=10.1038/nature14230 |pmid=25788095 |pmc=4632200 |bibcode=2015Natur.519..309.}}</ref><ref>{{cite journal |title=Iron Age and Anglo-Saxon genomes from East England reveal British migration history |first1=Stephan |last1=Schiffels |first2=Wolfgang |last2=Haak |first3=Pirita |last3=Paajanen |first4=Bastien |last4=Llamas |first5=Elizabeth |last5=Popescu |first6=Louise |last6=Loe |first7=Rachel |last7=Clarke |first8=Alice |last8=Lyons |first9=Richard |last9=Mortimer |first10=Duncan |last10=Sayer |first11=Chris |last11=Tyler-Smith |first12=Alan |last12=Cooper |first13=Richard |last13=Durbin |date=19 January 2016 |journal=[[Nature Communications]] |volume=7 |article-number=10408 |doi=10.1038/ncomms10408 |pmid=26783965 |pmc=4735688 |bibcode=2016NatCo...710408S}}</ref><ref name="auto5">Martiniano, R., Caffell, A., Holst, M. et al. "Genomic signals of migration and continuity in Britain before the Anglo-Saxons". ''Nat Commun'' 7, 10326 (2016). {{doi|10.1038/ncomms10326}} {{Cite journal |last1=Martiniano |first1=Rui |last2=Caffell |first2=Anwen |last3=Holst |first3=Malin |author-link3=Malin Holst |last4=Hunter-Mann |first4=Kurt |last5=Montgomery |first5=Janet |last6=Müldner |first6=Gundula |last7=McLaughlin |first7=Russell L. |last8=Teasdale |first8=Matthew D. |last9=Van Rheenen |first9=Wouter |last10=Veldink |first10=Jan H. |last11=Van Den Berg |first11=L. H. |last12=Hardiman |first12=Orla |last13=Carroll |first13=Maureen |last14=Roskams |first14=Steve |last15=Oxley |first15=John |date=19 January 2016 |title=Genomic signals of migration and continuity in Britain before the Anglo-Saxons |journal=Nature Communications |volume=7 |issue=1 |article-number=10326 |bibcode=2016NatCo...710326M |doi=10.1038/ncomms10326 |pmc=4735653 |pmid=26783717 |last16=Morgan |first16=Colleen |last17=Thomas |first17=Mark G. |last18=Barnes |first18=Ian |last19=McDonnell |first19=Christine |last20=Collins |first20=Matthew J. |last21=Bradley |first21=Daniel G.}}</ref><ref>Michael E. Weale, Deborah A. Weiss, Rolf F. Jager, Neil Bradman, Mark G. Thomas, Y "Chromosome Evidence for Anglo-Saxon Mass Migration", ''Molecular Biology and Evolution'', Volume 19, Issue 7, July 2002, pp. 1008–1021, https://doi.org/10.1093/oxfordjournals.molbev.a004160 {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20220221140807/https://academic.oup.com/mbe/article/19/7/1008/1068561 |date=21 February 2022}}</ref> Collectively known as the [[Anglo-Saxons]], they founded what was to become the [[Kingdom of England]] by the 10th century, in response to the [[Danelaw|invasion and extensive settlement]] of [[Danes (tribe)|Danes]] and other [[Norsemen]] that began in the late 9th century.<ref>{{Cite web |last=Brix |first=Lise |date=20 February 2017 |title=New study reignites debate over Viking settlements in England |url=https://sciencenordic.com/ancient-dna-denmark-videnskabdk/new-study-reignites-debate-over-viking-settlements-in-england/1442782 |access-date=8 May 2022 |website=sciencenordic.com |language=nb-no}}</ref><ref>{{Cite journal |last1=Kershaw |first1=Jane |last2=Røyrvik |first2=Ellen C. |date=December 2016 |title=The 'People of the British Isles' project and Viking settlement in England |journal=[[Antiquity (journal)|Antiquity]] |language=en |volume=90 |issue=354 |pages=1670–1680 |doi=10.15184/aqy.2016.193 |s2cid=52266574 |issn=0003-598X|doi-access=free }}</ref> This was followed by the [[Norman Conquest]] and limited settlement of [[Normans]] in England in the late 11th century and a sizeable number of [[Huguenots|French Protestants]] who emigrated between the 16th and 18th centuries.<ref>{{Cite web |date=2019-08-31 |title=Huguenots {{!}} The History of London |url=https://www.thehistoryoflondon.co.uk/huguenots/ |access-date=2023-12-31 |website=Thehistoryoflondon.co.uk |language=en-GB}}</ref><ref name=campbell10>Campbell. ''The Anglo-Saxon State''. p. 10</ref><ref>{{cite journal |last1=Ward-Perkins |first1=Bryan |year=2000 |title=Why did the Anglo-Saxons not become more British?|journal=[[The English Historical Review]] |volume=115 |issue=462 |pages=513–533 |doi=10.1093/ehr/115.462.513 |doi-access=free}}</ref><ref>Hills, C. (2003) ''Origins of the English'' Duckworth, London. {{ISBN|0-7156-3191-8}}, p. 67</ref><ref name="auto"/><ref name="Higham, Nicholas J. 2013. p7-19">Higham, Nicholas J., and Martin J. Ryan. ''The Anglo-Saxon World''. Yale University Press, 2013. pp. 7–19</ref> Some definitions of English people include, while others exclude, people descended from later migration into England.<ref>{{Cite web |url=https://chambers.co.uk/search/|title=Chambers – Search Chambers |quote=the citizens or inhabitants of, or people born in, England, considered as a group |access-date=7 February 2022 |archive-date=11 May 2020 |archive-url=https://web.archive.org/web/20200511160108/https://chambers.co.uk/search/ |url-status=live}}</ref> England is the largest and most populated [[Countries of the United Kingdom|country of the United Kingdom]]. The majority of people living in England are [[British nationality law|British]] citizens. In the [[Acts of Union 1707]], the [[Kingdom of England]] and the [[Kingdom of Scotland]] merged to become the [[Kingdom of Great Britain]].<ref>{{cite web |url=https://www.parliament.uk/actofunion/ |publisher=parliament.uk |title=Act of Union 1707 |access-date=26 August 2010 |archive-url=https://web.archive.org/web/20100921194331/https://collections.europarchive.org/ukparliament/20090701100701/https://www.parliament.uk/actofunion/ |archive-date=21 September 2010}}</ref> Over the years, [[Culture of England|English customs and identity]] have become fairly closely aligned with [[Culture of the United Kingdom|British customs and identity]] in general. The demonyms for men and women from England are Englishman<ref>[https://dictionary.cambridge.org/dictionary/english/englishman?q=Englishman ''Englishman''] at dictionary.cambridge.org. Retrieved 13 November 2023.</ref> and Englishwoman.<ref>[https://dictionary.cambridge.org/dictionary/english/englishwoman?q=Englishwoman ''Englishwoman''] at dictionary.cambridge.org. Retrieved 13 November 2023.</ref> ==حوالا== {{حوالا}} ==ٻاهريان ڳنڍڻا== {{Wikiquote}} {{Commonscat}} * [https://www.ons.gov.uk/peoplepopulationandcommunity/culturalidentity/ethnicity/bulletins/ethnicgroupenglandandwales/census2021 Ethnic group, England and Wales:[5^4 Census97 2021] {{Authority control}} {{DEFAULTSORT:English People}} [[زمرو:انگريز]] [[زمرو:ماڻهو]] [[زمرو:يورپي ماڻهو]] [[زمرو:نسلي گروه]] [[زمرو:انگلينڊ جا ماڻهو]] [[زمرو:برطانيه جا ماڻهو]] [[زمرو:انگلينڊ جا نسلي گروهه]] [[زمرو:برطانوي ٻيٽن جا نسلي گروهه]] [[زمرو:گڏيل بادشاھت جا نسلي گروهه]] lm6s3651lw2iobv0196a40vuh3ng85d 382529 382523 2026-06-03T12:25:25Z Ibne maryam 17680 removed [[Category:نسلي گروه]]; added [[Category:نسلي گروہ]] [[وڪيپيڊيا:ھاٽ ڪيٽ|ھاٽ ڪيت]] جي مدد سان 382529 wikitext text/x-wiki [[برطانيہ|برطانيه]] جي رھواسين کي انگريز چيو ويندو آھي.<ref>[http://encyclopediasindhiana.org/article.php?Dflt=%D8%A7%D9%86%DA%AF%D8%B1%D9%8A%D8%B2 انگريز : (Sindhianaسنڌيانا)<!-- Bot generated title -->]{{مئل ڳنڍڻو|date=April 2026 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref> {{Short description|Ethnic group native to England}} {{hatnote group| {{About||other uses|Demographics of England|and|English-speaking people|and|Englishman (disambiguation)|and|The English (TV series){{!}}''The English'' (TV series)}} {{Redirect|English nation|the country of the United Kingdom|England}} {{Redirect|Englander|the surname|Englander (surname)}} }} {{Use British English|date=November 2018}} {{Use dmy dates|date=June 2020}} {{Infobox ethnic group | group = English people | native_name = | native_name_lang = | flag = | flag_caption = | image = | population = | tablehdr = ''Significant [[English diaspora]] in'' <!--- Note to editors: If you wish to change the numbers or add a country to this section, PLEASE CITE SOURCES (i.e. use the ref1, ref2, etc parameters) ---->| regions = [[England]] 37.2 million (2011)<ref>{{Cite web |title=Ethnicity and National Identity in England and Wales |publisher=[[Office for National Statistics]] |url=https://www.ons.gov.uk/peoplepopulationandcommunity/culturalidentity/ethnicity/articles/ethnicityandnationalidentityinenglandandwales/2012-12-11 |date=11 December 2012 |access-date=21 February 2022 |website=www.ons.gov.uk |url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20220121012603/https://www.ons.gov.uk/peoplepopulationandcommunity/culturalidentity/ethnicity/articles/ethnicityandnationalidentityinenglandandwales/2012-12-11 |archive-date=21 January 2022 |quote=The 2011 England and Wales census reports that in England and Wales 32.4 million people associated themselves with an English identity alone and 37.6 million identified themselves with an English identity either on its own or combined with other identities, being 57.7% and 67.1% respectively of the population of England and Wales.}}</ref><ref>{{cite web |url=http://www.ons.gov.uk/ons/dcp171778_290982.pdf |publisher=[[Office for National Statistics]] |title=2011 Census: Key Statistics for Wales, March 2011 |date=11 December 2012 |archive-url=https://web.archive.org/web/20160111162200/http://www.ons.gov.uk/ons/dcp171778_290982.pdf |archive-date=11 January 2016 |url-status=live}}</ref> | region2 = [[United States]] | pop2 = [[English Americans|46.6 million]] | ref2 = <ref>{{cite web|url=https://www.census.gov/library/stories/2023/10/2020-census-dhc-a-white-population.html|title=English Most Common Race or Ethnicity in 2020 Census|publisher=[[United States census]]|date= October 10, 2023|access-date=October 21, 2023}}</ref> (2020) | region3 = [[Australia]] | pop3 = [[English Australians|8.4 million]] | ref3 = <ref>{{Cite web|url=https://www.abs.gov.au/census/find-census-data/quickstats/2021/AUS|title=2021 Australia, Census All persons QuickStats &#124; Australian Bureau of Statistics|website=Abs.gov.au}}</ref> (2021) | region4 = [[Canada]] | pop4 = [[English Canadians|6.3 million]] | ref4 = <ref name=census2021>{{cite web|url=https://www12.statcan.gc.ca/census-recensement/2021/dp-pd/prof/details/page.cfm?Lang=E&DGUIDList=2021A000011124&GENDERList=1,2,3&STATISTICList=1&HEADERList=0&SearchText=Canada|title=Census Profile, 2021 Census of Population|date=February 9, 2022 |publisher=Statistics Canada|access-date=3 November 2023}}</ref> (2021) | region5 = [[New Zealand]] | pop5 = [[English New Zealanders|2 million]] | ref5 = <ref>{{Cite web|url=https://tools.summaries.stats.govt.nz/ethnic-group/english|title=Loading..., Place and ethnic group summaries &#124; Stats NZ|website=Tools.summaries.stats.govt.nz|access-date=19 January 2026}}</ref> (2018) | region6 = [[South Africa]] | pop6 = [[British diaspora in Africa|1.6 million]] | ref6 = <ref name="cib11">{{cite book |title=Census 2011: Census in brief |url=https://www.statssa.gov.za/census/census_2011/census_products/Census_2011_Census_in_brief.pdf |page=26 |publisher=Statistics South Africa |location=Pretoria |year=2012 |isbn=978-0-621-41388-5 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150513171240/https://www.statssa.gov.za/census/census_2011/census_products/Census_2011_Census_in_brief.pdf |archive-date=13 May 2015 |url-status=live}} The number of people who described themselves as white in terms of population group and specified their first language as English in South Africa's 2011 Census was 1,603,575. The total white population with a first language specified was 4,461,409 and the total population was 51,770,560.</ref> (2011) | languages = [[English language|English]] | religions = [[Christianity]], traditionally [[Anglicanism]], but also [[Nonconformist (Protestantism)|non-conformist]]s and [[English dissenters|dissenters]] (see [[History of the Church of England]]), as well as other [[Protestants]]; also [[Roman Catholicism]] (see [[Catholic Emancipation]]); [[Islam]] (see [[Islam in England]]); [[Judaism]], [[Irreligion]], and other faiths (see [[Religion in England]]) | related = {{hlist|other [[British people]] | |[[Irish people|Irish]]}} }} {{English people}} The '''English people''' are an [[ethnic group]] and [[nation]] native to [[England]], who speak the [[English language in England|English language]], a [[West Germanic languages|West Germanic]] language, and share a common ancestry, history, and culture.<ref>{{Cite book |last=Cole |first=Jeffrey |url=https://books.google.com/books?id=Wlth0GRi0N0C&q=english+ethnic&pg=PA117 |title=Ethnic Groups of Europe: An Encyclopedia |date=2011 |publisher=[[ABC-CLIO]] |isbn=978-1-59884-302-6 |language=en |access-date=6 July 2021 |archive-date=15 August 2021 |archive-url=https://web.archive.org/web/20210815112238/https://books.google.com/books?id=Wlth0GRi0N0C&q=english+ethnic&pg=PA117 |url-status=live |via=[[Google Books]]}}</ref> The English identity began with the [[History of Anglo-Saxon England|Anglo-Saxons]], when they were known as the {{lang|ang|Angelcynn}}, meaning "Angle kin" or "English people".<ref>{{Citation |last=Atherton |first=Mark |title=Old English |date=2022 |work=A Companion to J. R. R. Tolkien |pages=224–234 |url=https://onlinelibrary.wiley.com/doi/abs/10.1002/9781119691457.ch18 |access-date=2025-03-15 |publisher=John Wiley & Sons, Ltd |language=en |doi=10.1002/9781119691457.ch18 |isbn=978-1-119-69145-7|url-access=subscription }}</ref> Their [[ethnonym]] is derived from the [[Angles (tribe)|Angles]], one of the [[Germanic peoples]] who [[Anglo-Saxon settlement of Britain|settled]] in [[Great Britain|Britain]] around the 5th century AD.<ref>{{cite web |url=https://www.etymonline.com/index.php?term=English |title=English |website=Online Etymology Dictionary |publisher=Etymonline.com |access-date=8 July 2011 |archive-date=20 April 2012 |archive-url=https://web.archive.org/web/20120420193621/http://www.etymonline.com/index.php?term=English |url-status=live}}</ref> The English largely descend from two main historical population groups: the West Germanic tribes, including the Angles, [[Saxons]], [[Frisians]], and [[Jutes]] who settled in eastern and southern Britain following the withdrawal of the [[Western Roman Empire]], and the [[Romano-British culture|Romano-British]] [[Celtic Britons|Brittonic speakers]] who already lived there.<ref name="auto">{{cite journal |title=The fine scale genetic structure of the British population |first1=Stephen |last1=Leslie |first2=Bruce |last2=Winney |first3=Garrett |last3=Hellenthal |first4=Dan |last4=Davison |first5=Abdelhamid |last5=Boumertit |first6=Tammy |last6=Day |first7=Katarzyna |last7=Hutnik |first8=Ellen C. |last8=Royrvik |first9=Barry |last9=Cunliffe |first10=Daniel J. |last10=Lawson |first11=Daniel |last11=Falush |first12=Colin |last12=Freeman |first13=Matti |last13=Pirinen |first14=Simon |last14=Myers |first15=Mark |last15=Robinson |first16=Peter |last16=Donnelly |first17=Walter |last17=Bodmer |date=19 March 2015 |journal=[[Nature (journal)|Nature]] |volume=519 |issue=7543 |pages=309–314|doi=10.1038/nature14230 |pmid=25788095 |pmc=4632200 |bibcode=2015Natur.519..309.}}</ref><ref>{{cite journal |title=Iron Age and Anglo-Saxon genomes from East England reveal British migration history |first1=Stephan |last1=Schiffels |first2=Wolfgang |last2=Haak |first3=Pirita |last3=Paajanen |first4=Bastien |last4=Llamas |first5=Elizabeth |last5=Popescu |first6=Louise |last6=Loe |first7=Rachel |last7=Clarke |first8=Alice |last8=Lyons |first9=Richard |last9=Mortimer |first10=Duncan |last10=Sayer |first11=Chris |last11=Tyler-Smith |first12=Alan |last12=Cooper |first13=Richard |last13=Durbin |date=19 January 2016 |journal=[[Nature Communications]] |volume=7 |article-number=10408 |doi=10.1038/ncomms10408 |pmid=26783965 |pmc=4735688 |bibcode=2016NatCo...710408S}}</ref><ref name="auto5">Martiniano, R., Caffell, A., Holst, M. et al. "Genomic signals of migration and continuity in Britain before the Anglo-Saxons". ''Nat Commun'' 7, 10326 (2016). {{doi|10.1038/ncomms10326}} {{Cite journal |last1=Martiniano |first1=Rui |last2=Caffell |first2=Anwen |last3=Holst |first3=Malin |author-link3=Malin Holst |last4=Hunter-Mann |first4=Kurt |last5=Montgomery |first5=Janet |last6=Müldner |first6=Gundula |last7=McLaughlin |first7=Russell L. |last8=Teasdale |first8=Matthew D. |last9=Van Rheenen |first9=Wouter |last10=Veldink |first10=Jan H. |last11=Van Den Berg |first11=L. H. |last12=Hardiman |first12=Orla |last13=Carroll |first13=Maureen |last14=Roskams |first14=Steve |last15=Oxley |first15=John |date=19 January 2016 |title=Genomic signals of migration and continuity in Britain before the Anglo-Saxons |journal=Nature Communications |volume=7 |issue=1 |article-number=10326 |bibcode=2016NatCo...710326M |doi=10.1038/ncomms10326 |pmc=4735653 |pmid=26783717 |last16=Morgan |first16=Colleen |last17=Thomas |first17=Mark G. |last18=Barnes |first18=Ian |last19=McDonnell |first19=Christine |last20=Collins |first20=Matthew J. |last21=Bradley |first21=Daniel G.}}</ref><ref>Michael E. Weale, Deborah A. Weiss, Rolf F. Jager, Neil Bradman, Mark G. Thomas, Y "Chromosome Evidence for Anglo-Saxon Mass Migration", ''Molecular Biology and Evolution'', Volume 19, Issue 7, July 2002, pp. 1008–1021, https://doi.org/10.1093/oxfordjournals.molbev.a004160 {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20220221140807/https://academic.oup.com/mbe/article/19/7/1008/1068561 |date=21 February 2022}}</ref> Collectively known as the [[Anglo-Saxons]], they founded what was to become the [[Kingdom of England]] by the 10th century, in response to the [[Danelaw|invasion and extensive settlement]] of [[Danes (tribe)|Danes]] and other [[Norsemen]] that began in the late 9th century.<ref>{{Cite web |last=Brix |first=Lise |date=20 February 2017 |title=New study reignites debate over Viking settlements in England |url=https://sciencenordic.com/ancient-dna-denmark-videnskabdk/new-study-reignites-debate-over-viking-settlements-in-england/1442782 |access-date=8 May 2022 |website=sciencenordic.com |language=nb-no}}</ref><ref>{{Cite journal |last1=Kershaw |first1=Jane |last2=Røyrvik |first2=Ellen C. |date=December 2016 |title=The 'People of the British Isles' project and Viking settlement in England |journal=[[Antiquity (journal)|Antiquity]] |language=en |volume=90 |issue=354 |pages=1670–1680 |doi=10.15184/aqy.2016.193 |s2cid=52266574 |issn=0003-598X|doi-access=free }}</ref> This was followed by the [[Norman Conquest]] and limited settlement of [[Normans]] in England in the late 11th century and a sizeable number of [[Huguenots|French Protestants]] who emigrated between the 16th and 18th centuries.<ref>{{Cite web |date=2019-08-31 |title=Huguenots {{!}} The History of London |url=https://www.thehistoryoflondon.co.uk/huguenots/ |access-date=2023-12-31 |website=Thehistoryoflondon.co.uk |language=en-GB}}</ref><ref name=campbell10>Campbell. ''The Anglo-Saxon State''. p. 10</ref><ref>{{cite journal |last1=Ward-Perkins |first1=Bryan |year=2000 |title=Why did the Anglo-Saxons not become more British?|journal=[[The English Historical Review]] |volume=115 |issue=462 |pages=513–533 |doi=10.1093/ehr/115.462.513 |doi-access=free}}</ref><ref>Hills, C. (2003) ''Origins of the English'' Duckworth, London. {{ISBN|0-7156-3191-8}}, p. 67</ref><ref name="auto"/><ref name="Higham, Nicholas J. 2013. p7-19">Higham, Nicholas J., and Martin J. Ryan. ''The Anglo-Saxon World''. Yale University Press, 2013. pp. 7–19</ref> Some definitions of English people include, while others exclude, people descended from later migration into England.<ref>{{Cite web |url=https://chambers.co.uk/search/|title=Chambers – Search Chambers |quote=the citizens or inhabitants of, or people born in, England, considered as a group |access-date=7 February 2022 |archive-date=11 May 2020 |archive-url=https://web.archive.org/web/20200511160108/https://chambers.co.uk/search/ |url-status=live}}</ref> England is the largest and most populated [[Countries of the United Kingdom|country of the United Kingdom]]. The majority of people living in England are [[British nationality law|British]] citizens. In the [[Acts of Union 1707]], the [[Kingdom of England]] and the [[Kingdom of Scotland]] merged to become the [[Kingdom of Great Britain]].<ref>{{cite web |url=https://www.parliament.uk/actofunion/ |publisher=parliament.uk |title=Act of Union 1707 |access-date=26 August 2010 |archive-url=https://web.archive.org/web/20100921194331/https://collections.europarchive.org/ukparliament/20090701100701/https://www.parliament.uk/actofunion/ |archive-date=21 September 2010}}</ref> Over the years, [[Culture of England|English customs and identity]] have become fairly closely aligned with [[Culture of the United Kingdom|British customs and identity]] in general. The demonyms for men and women from England are Englishman<ref>[https://dictionary.cambridge.org/dictionary/english/englishman?q=Englishman ''Englishman''] at dictionary.cambridge.org. Retrieved 13 November 2023.</ref> and Englishwoman.<ref>[https://dictionary.cambridge.org/dictionary/english/englishwoman?q=Englishwoman ''Englishwoman''] at dictionary.cambridge.org. Retrieved 13 November 2023.</ref> ==حوالا== {{حوالا}} ==ٻاهريان ڳنڍڻا== {{Wikiquote}} {{Commonscat}} * [https://www.ons.gov.uk/peoplepopulationandcommunity/culturalidentity/ethnicity/bulletins/ethnicgroupenglandandwales/census2021 Ethnic group, England and Wales:[5^4 Census97 2021] {{Authority control}} {{DEFAULTSORT:English People}} [[زمرو:انگريز]] [[زمرو:ماڻهو]] [[زمرو:يورپي ماڻهو]] [[زمرو:نسلي گروہ]] [[زمرو:انگلينڊ جا ماڻهو]] [[زمرو:برطانيه جا ماڻهو]] [[زمرو:انگلينڊ جا نسلي گروهه]] [[زمرو:برطانوي ٻيٽن جا نسلي گروهه]] [[زمرو:گڏيل بادشاھت جا نسلي گروهه]] tbrg94m6o3ptd89eha15k76518szed4 382539 382529 2026-06-03T12:33:29Z Ibne maryam 17680 382539 wikitext text/x-wiki [[برطانيہ|برطانيه]] جي رھواسين کي انگريز چيو ويندو آھي.<ref>[http://encyclopediasindhiana.org/article.php?Dflt=%D8%A7%D9%86%DA%AF%D8%B1%D9%8A%D8%B2 انگريز : (Sindhianaسنڌيانا)<!-- Bot generated title -->]{{مئل ڳنڍڻو|date=April 2026 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref> {{Short description|Ethnic group native to England}} {{hatnote group| {{About||other uses|Demographics of England|and|English-speaking people|and|Englishman (disambiguation)|and|The English (TV series){{!}}''The English'' (TV series)}} {{Redirect|English nation|the country of the United Kingdom|England}} {{Redirect|Englander|the surname|Englander (surname)}} }} {{Use British English|date=November 2018}} {{Use dmy dates|date=June 2020}} {{Infobox ethnic group | group = English people | native_name = | native_name_lang = | flag = | flag_caption = | image = | population = | tablehdr = ''Significant [[English diaspora]] in'' <!--- Note to editors: If you wish to change the numbers or add a country to this section, PLEASE CITE SOURCES (i.e. use the ref1, ref2, etc parameters) ---->| regions = [[England]] 37.2 million (2011)<ref>{{Cite web |title=Ethnicity and National Identity in England and Wales |publisher=[[Office for National Statistics]] |url=https://www.ons.gov.uk/peoplepopulationandcommunity/culturalidentity/ethnicity/articles/ethnicityandnationalidentityinenglandandwales/2012-12-11 |date=11 December 2012 |access-date=21 February 2022 |website=www.ons.gov.uk |url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20220121012603/https://www.ons.gov.uk/peoplepopulationandcommunity/culturalidentity/ethnicity/articles/ethnicityandnationalidentityinenglandandwales/2012-12-11 |archive-date=21 January 2022 |quote=The 2011 England and Wales census reports that in England and Wales 32.4 million people associated themselves with an English identity alone and 37.6 million identified themselves with an English identity either on its own or combined with other identities, being 57.7% and 67.1% respectively of the population of England and Wales.}}</ref><ref>{{cite web |url=http://www.ons.gov.uk/ons/dcp171778_290982.pdf |publisher=[[Office for National Statistics]] |title=2011 Census: Key Statistics for Wales, March 2011 |date=11 December 2012 |archive-url=https://web.archive.org/web/20160111162200/http://www.ons.gov.uk/ons/dcp171778_290982.pdf |archive-date=11 January 2016 |url-status=live}}</ref> | region2 = [[United States]] | pop2 = [[English Americans|46.6 million]] | ref2 = <ref>{{cite web|url=https://www.census.gov/library/stories/2023/10/2020-census-dhc-a-white-population.html|title=English Most Common Race or Ethnicity in 2020 Census|publisher=[[United States census]]|date= October 10, 2023|access-date=October 21, 2023}}</ref> (2020) | region3 = [[Australia]] | pop3 = [[English Australians|8.4 million]] | ref3 = <ref>{{Cite web|url=https://www.abs.gov.au/census/find-census-data/quickstats/2021/AUS|title=2021 Australia, Census All persons QuickStats &#124; Australian Bureau of Statistics|website=Abs.gov.au}}</ref> (2021) | region4 = [[Canada]] | pop4 = [[English Canadians|6.3 million]] | ref4 = <ref name=census2021>{{cite web|url=https://www12.statcan.gc.ca/census-recensement/2021/dp-pd/prof/details/page.cfm?Lang=E&DGUIDList=2021A000011124&GENDERList=1,2,3&STATISTICList=1&HEADERList=0&SearchText=Canada|title=Census Profile, 2021 Census of Population|date=February 9, 2022 |publisher=Statistics Canada|access-date=3 November 2023}}</ref> (2021) | region5 = [[New Zealand]] | pop5 = [[English New Zealanders|2 million]] | ref5 = <ref>{{Cite web|url=https://tools.summaries.stats.govt.nz/ethnic-group/english|title=Loading..., Place and ethnic group summaries &#124; Stats NZ|website=Tools.summaries.stats.govt.nz|access-date=19 January 2026}}</ref> (2018) | region6 = [[South Africa]] | pop6 = [[British diaspora in Africa|1.6 million]] | ref6 = <ref name="cib11">{{cite book |title=Census 2011: Census in brief |url=https://www.statssa.gov.za/census/census_2011/census_products/Census_2011_Census_in_brief.pdf |page=26 |publisher=Statistics South Africa |location=Pretoria |year=2012 |isbn=978-0-621-41388-5 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150513171240/https://www.statssa.gov.za/census/census_2011/census_products/Census_2011_Census_in_brief.pdf |archive-date=13 May 2015 |url-status=live}} The number of people who described themselves as white in terms of population group and specified their first language as English in South Africa's 2011 Census was 1,603,575. The total white population with a first language specified was 4,461,409 and the total population was 51,770,560.</ref> (2011) | languages = [[English language|English]] | religions = [[Christianity]], traditionally [[Anglicanism]], but also [[Nonconformist (Protestantism)|non-conformist]]s and [[English dissenters|dissenters]] (see [[History of the Church of England]]), as well as other [[Protestants]]; also [[Roman Catholicism]] (see [[Catholic Emancipation]]); [[Islam]] (see [[Islam in England]]); [[Judaism]], [[Irreligion]], and other faiths (see [[Religion in England]]) | related = {{hlist|other [[British people]] | |[[Irish people|Irish]]}} }} {{English people}} The '''English people''' are an [[ethnic group]] and [[nation]] native to [[England]], who speak the [[English language in England|English language]], a [[West Germanic languages|West Germanic]] language, and share a common ancestry, history, and culture.<ref>{{Cite book |last=Cole |first=Jeffrey |url=https://books.google.com/books?id=Wlth0GRi0N0C&q=english+ethnic&pg=PA117 |title=Ethnic Groups of Europe: An Encyclopedia |date=2011 |publisher=[[ABC-CLIO]] |isbn=978-1-59884-302-6 |language=en |access-date=6 July 2021 |archive-date=15 August 2021 |archive-url=https://web.archive.org/web/20210815112238/https://books.google.com/books?id=Wlth0GRi0N0C&q=english+ethnic&pg=PA117 |url-status=live |via=[[Google Books]]}}</ref> The English identity began with the [[History of Anglo-Saxon England|Anglo-Saxons]], when they were known as the {{lang|ang|Angelcynn}}, meaning "Angle kin" or "English people".<ref>{{Citation |last=Atherton |first=Mark |title=Old English |date=2022 |work=A Companion to J. R. R. Tolkien |pages=224–234 |url=https://onlinelibrary.wiley.com/doi/abs/10.1002/9781119691457.ch18 |access-date=2025-03-15 |publisher=John Wiley & Sons, Ltd |language=en |doi=10.1002/9781119691457.ch18 |isbn=978-1-119-69145-7|url-access=subscription }}</ref> Their [[ethnonym]] is derived from the [[Angles (tribe)|Angles]], one of the [[Germanic peoples]] who [[Anglo-Saxon settlement of Britain|settled]] in [[Great Britain|Britain]] around the 5th century AD.<ref>{{cite web |url=https://www.etymonline.com/index.php?term=English |title=English |website=Online Etymology Dictionary |publisher=Etymonline.com |access-date=8 July 2011 |archive-date=20 April 2012 |archive-url=https://web.archive.org/web/20120420193621/http://www.etymonline.com/index.php?term=English |url-status=live}}</ref> The English largely descend from two main historical population groups: the West Germanic tribes, including the Angles, [[Saxons]], [[Frisians]], and [[Jutes]] who settled in eastern and southern Britain following the withdrawal of the [[Western Roman Empire]], and the [[Romano-British culture|Romano-British]] [[Celtic Britons|Brittonic speakers]] who already lived there.<ref name="auto">{{cite journal |title=The fine scale genetic structure of the British population |first1=Stephen |last1=Leslie |first2=Bruce |last2=Winney |first3=Garrett |last3=Hellenthal |first4=Dan |last4=Davison |first5=Abdelhamid |last5=Boumertit |first6=Tammy |last6=Day |first7=Katarzyna |last7=Hutnik |first8=Ellen C. |last8=Royrvik |first9=Barry |last9=Cunliffe |first10=Daniel J. |last10=Lawson |first11=Daniel |last11=Falush |first12=Colin |last12=Freeman |first13=Matti |last13=Pirinen |first14=Simon |last14=Myers |first15=Mark |last15=Robinson |first16=Peter |last16=Donnelly |first17=Walter |last17=Bodmer |date=19 March 2015 |journal=[[Nature (journal)|Nature]] |volume=519 |issue=7543 |pages=309–314|doi=10.1038/nature14230 |pmid=25788095 |pmc=4632200 |bibcode=2015Natur.519..309.}}</ref><ref>{{cite journal |title=Iron Age and Anglo-Saxon genomes from East England reveal British migration history |first1=Stephan |last1=Schiffels |first2=Wolfgang |last2=Haak |first3=Pirita |last3=Paajanen |first4=Bastien |last4=Llamas |first5=Elizabeth |last5=Popescu |first6=Louise |last6=Loe |first7=Rachel |last7=Clarke |first8=Alice |last8=Lyons |first9=Richard |last9=Mortimer |first10=Duncan |last10=Sayer |first11=Chris |last11=Tyler-Smith |first12=Alan |last12=Cooper |first13=Richard |last13=Durbin |date=19 January 2016 |journal=[[Nature Communications]] |volume=7 |article-number=10408 |doi=10.1038/ncomms10408 |pmid=26783965 |pmc=4735688 |bibcode=2016NatCo...710408S}}</ref><ref name="auto5">Martiniano, R., Caffell, A., Holst, M. et al. "Genomic signals of migration and continuity in Britain before the Anglo-Saxons". ''Nat Commun'' 7, 10326 (2016). {{doi|10.1038/ncomms10326}} {{Cite journal |last1=Martiniano |first1=Rui |last2=Caffell |first2=Anwen |last3=Holst |first3=Malin |author-link3=Malin Holst |last4=Hunter-Mann |first4=Kurt |last5=Montgomery |first5=Janet |last6=Müldner |first6=Gundula |last7=McLaughlin |first7=Russell L. |last8=Teasdale |first8=Matthew D. |last9=Van Rheenen |first9=Wouter |last10=Veldink |first10=Jan H. |last11=Van Den Berg |first11=L. H. |last12=Hardiman |first12=Orla |last13=Carroll |first13=Maureen |last14=Roskams |first14=Steve |last15=Oxley |first15=John |date=19 January 2016 |title=Genomic signals of migration and continuity in Britain before the Anglo-Saxons |journal=Nature Communications |volume=7 |issue=1 |article-number=10326 |bibcode=2016NatCo...710326M |doi=10.1038/ncomms10326 |pmc=4735653 |pmid=26783717 |last16=Morgan |first16=Colleen |last17=Thomas |first17=Mark G. |last18=Barnes |first18=Ian |last19=McDonnell |first19=Christine |last20=Collins |first20=Matthew J. |last21=Bradley |first21=Daniel G.}}</ref><ref>Michael E. Weale, Deborah A. Weiss, Rolf F. Jager, Neil Bradman, Mark G. Thomas, Y "Chromosome Evidence for Anglo-Saxon Mass Migration", ''Molecular Biology and Evolution'', Volume 19, Issue 7, July 2002, pp. 1008–1021, https://doi.org/10.1093/oxfordjournals.molbev.a004160 {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20220221140807/https://academic.oup.com/mbe/article/19/7/1008/1068561 |date=21 February 2022}}</ref> Collectively known as the [[Anglo-Saxons]], they founded what was to become the [[Kingdom of England]] by the 10th century, in response to the [[Danelaw|invasion and extensive settlement]] of [[Danes (tribe)|Danes]] and other [[Norsemen]] that began in the late 9th century.<ref>{{Cite web |last=Brix |first=Lise |date=20 February 2017 |title=New study reignites debate over Viking settlements in England |url=https://sciencenordic.com/ancient-dna-denmark-videnskabdk/new-study-reignites-debate-over-viking-settlements-in-england/1442782 |access-date=8 May 2022 |website=sciencenordic.com |language=nb-no}}</ref><ref>{{Cite journal |last1=Kershaw |first1=Jane |last2=Røyrvik |first2=Ellen C. |date=December 2016 |title=The 'People of the British Isles' project and Viking settlement in England |journal=[[Antiquity (journal)|Antiquity]] |language=en |volume=90 |issue=354 |pages=1670–1680 |doi=10.15184/aqy.2016.193 |s2cid=52266574 |issn=0003-598X|doi-access=free }}</ref> This was followed by the [[Norman Conquest]] and limited settlement of [[Normans]] in England in the late 11th century and a sizeable number of [[Huguenots|French Protestants]] who emigrated between the 16th and 18th centuries.<ref>{{Cite web |date=2019-08-31 |title=Huguenots {{!}} The History of London |url=https://www.thehistoryoflondon.co.uk/huguenots/ |access-date=2023-12-31 |website=Thehistoryoflondon.co.uk |language=en-GB}}</ref><ref name=campbell10>Campbell. ''The Anglo-Saxon State''. p. 10</ref><ref>{{cite journal |last1=Ward-Perkins |first1=Bryan |year=2000 |title=Why did the Anglo-Saxons not become more British?|journal=[[The English Historical Review]] |volume=115 |issue=462 |pages=513–533 |doi=10.1093/ehr/115.462.513 |doi-access=free}}</ref><ref>Hills, C. (2003) ''Origins of the English'' Duckworth, London. {{ISBN|0-7156-3191-8}}, p. 67</ref><ref name="auto"/><ref name="Higham, Nicholas J. 2013. p7-19">Higham, Nicholas J., and Martin J. Ryan. ''The Anglo-Saxon World''. Yale University Press, 2013. pp. 7–19</ref> Some definitions of English people include, while others exclude, people descended from later migration into England.<ref>{{Cite web |url=https://chambers.co.uk/search/|title=Chambers – Search Chambers |quote=the citizens or inhabitants of, or people born in, England, considered as a group |access-date=7 February 2022 |archive-date=11 May 2020 |archive-url=https://web.archive.org/web/20200511160108/https://chambers.co.uk/search/ |url-status=live}}</ref> England is the largest and most populated [[Countries of the United Kingdom|country of the United Kingdom]]. The majority of people living in England are [[British nationality law|British]] citizens. In the [[Acts of Union 1707]], the [[Kingdom of England]] and the [[Kingdom of Scotland]] merged to become the [[Kingdom of Great Britain]].<ref>{{cite web |url=https://www.parliament.uk/actofunion/ |publisher=parliament.uk |title=Act of Union 1707 |access-date=26 August 2010 |archive-url=https://web.archive.org/web/20100921194331/https://collections.europarchive.org/ukparliament/20090701100701/https://www.parliament.uk/actofunion/ |archive-date=21 September 2010}}</ref> Over the years, [[Culture of England|English customs and identity]] have become fairly closely aligned with [[Culture of the United Kingdom|British customs and identity]] in general. The demonyms for men and women from England are Englishman<ref>[https://dictionary.cambridge.org/dictionary/english/englishman?q=Englishman ''Englishman''] at dictionary.cambridge.org. Retrieved 13 November 2023.</ref> and Englishwoman.<ref>[https://dictionary.cambridge.org/dictionary/english/englishwoman?q=Englishwoman ''Englishwoman''] at dictionary.cambridge.org. Retrieved 13 November 2023.</ref> ==حوالا== {{حوالا}} ==ٻاهريان ڳنڍڻا== {{Wikiquote}} {{Commonscat}} * [https://www.ons.gov.uk/peoplepopulationandcommunity/culturalidentity/ethnicity/bulletins/ethnicgroupenglandandwales/census2021 Ethnic group, England and Wales:[5^4 Census97 2021] {{Authority control}} {{DEFAULTSORT:English People}} [[زمرو:انگريز]] [[زمرو:ماڻھو]] [[زمرو:يورپي ماڻهو]] [[زمرو:نسلي گروہ]] [[زمرو:انگلينڊ جا ماڻهو]] [[زمرو:برطانيه جا ماڻهو]] [[زمرو:انگلينڊ جا نسلي گروهه]] [[زمرو:برطانوي ٻيٽن جا نسلي گروهه]] [[زمرو:گڏيل بادشاھت جا نسلي گروهه]] sikmpe2jyo4o9a0p0yv4emfdaxiezco 382542 382539 2026-06-03T12:36:16Z Ibne maryam 17680 382542 wikitext text/x-wiki [[برطانيہ|برطانيه]] جي رھواسين کي انگريز چيو ويندو آھي.<ref>[http://encyclopediasindhiana.org/article.php?Dflt=%D8%A7%D9%86%DA%AF%D8%B1%D9%8A%D8%B2 انگريز : (Sindhianaسنڌيانا)<!-- Bot generated title -->]{{مئل ڳنڍڻو|date=April 2026 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref> {{Short description|Ethnic group native to England}} {{hatnote group| {{About||other uses|Demographics of England|and|English-speaking people|and|Englishman (disambiguation)|and|The English (TV series){{!}}''The English'' (TV series)}} {{Redirect|English nation|the country of the United Kingdom|England}} {{Redirect|Englander|the surname|Englander (surname)}} }} {{Use British English|date=November 2018}} {{Use dmy dates|date=June 2020}} {{Infobox ethnic group | group = English people | native_name = | native_name_lang = | flag = | flag_caption = | image = | population = | tablehdr = ''Significant [[English diaspora]] in'' <!--- Note to editors: If you wish to change the numbers or add a country to this section, PLEASE CITE SOURCES (i.e. use the ref1, ref2, etc parameters) ---->| regions = [[England]] 37.2 million (2011)<ref>{{Cite web |title=Ethnicity and National Identity in England and Wales |publisher=[[Office for National Statistics]] |url=https://www.ons.gov.uk/peoplepopulationandcommunity/culturalidentity/ethnicity/articles/ethnicityandnationalidentityinenglandandwales/2012-12-11 |date=11 December 2012 |access-date=21 February 2022 |website=www.ons.gov.uk |url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20220121012603/https://www.ons.gov.uk/peoplepopulationandcommunity/culturalidentity/ethnicity/articles/ethnicityandnationalidentityinenglandandwales/2012-12-11 |archive-date=21 January 2022 |quote=The 2011 England and Wales census reports that in England and Wales 32.4 million people associated themselves with an English identity alone and 37.6 million identified themselves with an English identity either on its own or combined with other identities, being 57.7% and 67.1% respectively of the population of England and Wales.}}</ref><ref>{{cite web |url=http://www.ons.gov.uk/ons/dcp171778_290982.pdf |publisher=[[Office for National Statistics]] |title=2011 Census: Key Statistics for Wales, March 2011 |date=11 December 2012 |archive-url=https://web.archive.org/web/20160111162200/http://www.ons.gov.uk/ons/dcp171778_290982.pdf |archive-date=11 January 2016 |url-status=live}}</ref> | region2 = [[United States]] | pop2 = [[English Americans|46.6 million]] | ref2 = <ref>{{cite web|url=https://www.census.gov/library/stories/2023/10/2020-census-dhc-a-white-population.html|title=English Most Common Race or Ethnicity in 2020 Census|publisher=[[United States census]]|date= October 10, 2023|access-date=October 21, 2023}}</ref> (2020) | region3 = [[Australia]] | pop3 = [[English Australians|8.4 million]] | ref3 = <ref>{{Cite web|url=https://www.abs.gov.au/census/find-census-data/quickstats/2021/AUS|title=2021 Australia, Census All persons QuickStats &#124; Australian Bureau of Statistics|website=Abs.gov.au}}</ref> (2021) | region4 = [[Canada]] | pop4 = [[English Canadians|6.3 million]] | ref4 = <ref name=census2021>{{cite web|url=https://www12.statcan.gc.ca/census-recensement/2021/dp-pd/prof/details/page.cfm?Lang=E&DGUIDList=2021A000011124&GENDERList=1,2,3&STATISTICList=1&HEADERList=0&SearchText=Canada|title=Census Profile, 2021 Census of Population|date=February 9, 2022 |publisher=Statistics Canada|access-date=3 November 2023}}</ref> (2021) | region5 = [[New Zealand]] | pop5 = [[English New Zealanders|2 million]] | ref5 = <ref>{{Cite web|url=https://tools.summaries.stats.govt.nz/ethnic-group/english|title=Loading..., Place and ethnic group summaries &#124; Stats NZ|website=Tools.summaries.stats.govt.nz|access-date=19 January 2026}}</ref> (2018) | region6 = [[South Africa]] | pop6 = [[British diaspora in Africa|1.6 million]] | ref6 = <ref name="cib11">{{cite book |title=Census 2011: Census in brief |url=https://www.statssa.gov.za/census/census_2011/census_products/Census_2011_Census_in_brief.pdf |page=26 |publisher=Statistics South Africa |location=Pretoria |year=2012 |isbn=978-0-621-41388-5 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150513171240/https://www.statssa.gov.za/census/census_2011/census_products/Census_2011_Census_in_brief.pdf |archive-date=13 May 2015 |url-status=live}} The number of people who described themselves as white in terms of population group and specified their first language as English in South Africa's 2011 Census was 1,603,575. The total white population with a first language specified was 4,461,409 and the total population was 51,770,560.</ref> (2011) | languages = [[English language|English]] | religions = [[Christianity]], traditionally [[Anglicanism]], but also [[Nonconformist (Protestantism)|non-conformist]]s and [[English dissenters|dissenters]] (see [[History of the Church of England]]), as well as other [[Protestants]]; also [[Roman Catholicism]] (see [[Catholic Emancipation]]); [[Islam]] (see [[Islam in England]]); [[Judaism]], [[Irreligion]], and other faiths (see [[Religion in England]]) | related = {{hlist|other [[British people]] | |[[Irish people|Irish]]}} }} {{English people}} The '''English people''' are an [[ethnic group]] and [[nation]] native to [[England]], who speak the [[English language in England|English language]], a [[West Germanic languages|West Germanic]] language, and share a common ancestry, history, and culture.<ref>{{Cite book |last=Cole |first=Jeffrey |url=https://books.google.com/books?id=Wlth0GRi0N0C&q=english+ethnic&pg=PA117 |title=Ethnic Groups of Europe: An Encyclopedia |date=2011 |publisher=[[ABC-CLIO]] |isbn=978-1-59884-302-6 |language=en |access-date=6 July 2021 |archive-date=15 August 2021 |archive-url=https://web.archive.org/web/20210815112238/https://books.google.com/books?id=Wlth0GRi0N0C&q=english+ethnic&pg=PA117 |url-status=live |via=[[Google Books]]}}</ref> The English identity began with the [[History of Anglo-Saxon England|Anglo-Saxons]], when they were known as the {{lang|ang|Angelcynn}}, meaning "Angle kin" or "English people".<ref>{{Citation |last=Atherton |first=Mark |title=Old English |date=2022 |work=A Companion to J. R. R. Tolkien |pages=224–234 |url=https://onlinelibrary.wiley.com/doi/abs/10.1002/9781119691457.ch18 |access-date=2025-03-15 |publisher=John Wiley & Sons, Ltd |language=en |doi=10.1002/9781119691457.ch18 |isbn=978-1-119-69145-7|url-access=subscription }}</ref> Their [[ethnonym]] is derived from the [[Angles (tribe)|Angles]], one of the [[Germanic peoples]] who [[Anglo-Saxon settlement of Britain|settled]] in [[Great Britain|Britain]] around the 5th century AD.<ref>{{cite web |url=https://www.etymonline.com/index.php?term=English |title=English |website=Online Etymology Dictionary |publisher=Etymonline.com |access-date=8 July 2011 |archive-date=20 April 2012 |archive-url=https://web.archive.org/web/20120420193621/http://www.etymonline.com/index.php?term=English |url-status=live}}</ref> The English largely descend from two main historical population groups: the West Germanic tribes, including the Angles, [[Saxons]], [[Frisians]], and [[Jutes]] who settled in eastern and southern Britain following the withdrawal of the [[Western Roman Empire]], and the [[Romano-British culture|Romano-British]] [[Celtic Britons|Brittonic speakers]] who already lived there.<ref name="auto">{{cite journal |title=The fine scale genetic structure of the British population |first1=Stephen |last1=Leslie |first2=Bruce |last2=Winney |first3=Garrett |last3=Hellenthal |first4=Dan |last4=Davison |first5=Abdelhamid |last5=Boumertit |first6=Tammy |last6=Day |first7=Katarzyna |last7=Hutnik |first8=Ellen C. |last8=Royrvik |first9=Barry |last9=Cunliffe |first10=Daniel J. |last10=Lawson |first11=Daniel |last11=Falush |first12=Colin |last12=Freeman |first13=Matti |last13=Pirinen |first14=Simon |last14=Myers |first15=Mark |last15=Robinson |first16=Peter |last16=Donnelly |first17=Walter |last17=Bodmer |date=19 March 2015 |journal=[[Nature (journal)|Nature]] |volume=519 |issue=7543 |pages=309–314|doi=10.1038/nature14230 |pmid=25788095 |pmc=4632200 |bibcode=2015Natur.519..309.}}</ref><ref>{{cite journal |title=Iron Age and Anglo-Saxon genomes from East England reveal British migration history |first1=Stephan |last1=Schiffels |first2=Wolfgang |last2=Haak |first3=Pirita |last3=Paajanen |first4=Bastien |last4=Llamas |first5=Elizabeth |last5=Popescu |first6=Louise |last6=Loe |first7=Rachel |last7=Clarke |first8=Alice |last8=Lyons |first9=Richard |last9=Mortimer |first10=Duncan |last10=Sayer |first11=Chris |last11=Tyler-Smith |first12=Alan |last12=Cooper |first13=Richard |last13=Durbin |date=19 January 2016 |journal=[[Nature Communications]] |volume=7 |article-number=10408 |doi=10.1038/ncomms10408 |pmid=26783965 |pmc=4735688 |bibcode=2016NatCo...710408S}}</ref><ref name="auto5">Martiniano, R., Caffell, A., Holst, M. et al. "Genomic signals of migration and continuity in Britain before the Anglo-Saxons". ''Nat Commun'' 7, 10326 (2016). {{doi|10.1038/ncomms10326}} {{Cite journal |last1=Martiniano |first1=Rui |last2=Caffell |first2=Anwen |last3=Holst |first3=Malin |author-link3=Malin Holst |last4=Hunter-Mann |first4=Kurt |last5=Montgomery |first5=Janet |last6=Müldner |first6=Gundula |last7=McLaughlin |first7=Russell L. |last8=Teasdale |first8=Matthew D. |last9=Van Rheenen |first9=Wouter |last10=Veldink |first10=Jan H. |last11=Van Den Berg |first11=L. H. |last12=Hardiman |first12=Orla |last13=Carroll |first13=Maureen |last14=Roskams |first14=Steve |last15=Oxley |first15=John |date=19 January 2016 |title=Genomic signals of migration and continuity in Britain before the Anglo-Saxons |journal=Nature Communications |volume=7 |issue=1 |article-number=10326 |bibcode=2016NatCo...710326M |doi=10.1038/ncomms10326 |pmc=4735653 |pmid=26783717 |last16=Morgan |first16=Colleen |last17=Thomas |first17=Mark G. |last18=Barnes |first18=Ian |last19=McDonnell |first19=Christine |last20=Collins |first20=Matthew J. |last21=Bradley |first21=Daniel G.}}</ref><ref>Michael E. Weale, Deborah A. Weiss, Rolf F. Jager, Neil Bradman, Mark G. Thomas, Y "Chromosome Evidence for Anglo-Saxon Mass Migration", ''Molecular Biology and Evolution'', Volume 19, Issue 7, July 2002, pp. 1008–1021, https://doi.org/10.1093/oxfordjournals.molbev.a004160 {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20220221140807/https://academic.oup.com/mbe/article/19/7/1008/1068561 |date=21 February 2022}}</ref> Collectively known as the [[Anglo-Saxons]], they founded what was to become the [[Kingdom of England]] by the 10th century, in response to the [[Danelaw|invasion and extensive settlement]] of [[Danes (tribe)|Danes]] and other [[Norsemen]] that began in the late 9th century.<ref>{{Cite web |last=Brix |first=Lise |date=20 February 2017 |title=New study reignites debate over Viking settlements in England |url=https://sciencenordic.com/ancient-dna-denmark-videnskabdk/new-study-reignites-debate-over-viking-settlements-in-england/1442782 |access-date=8 May 2022 |website=sciencenordic.com |language=nb-no}}</ref><ref>{{Cite journal |last1=Kershaw |first1=Jane |last2=Røyrvik |first2=Ellen C. |date=December 2016 |title=The 'People of the British Isles' project and Viking settlement in England |journal=[[Antiquity (journal)|Antiquity]] |language=en |volume=90 |issue=354 |pages=1670–1680 |doi=10.15184/aqy.2016.193 |s2cid=52266574 |issn=0003-598X|doi-access=free }}</ref> This was followed by the [[Norman Conquest]] and limited settlement of [[Normans]] in England in the late 11th century and a sizeable number of [[Huguenots|French Protestants]] who emigrated between the 16th and 18th centuries.<ref>{{Cite web |date=2019-08-31 |title=Huguenots {{!}} The History of London |url=https://www.thehistoryoflondon.co.uk/huguenots/ |access-date=2023-12-31 |website=Thehistoryoflondon.co.uk |language=en-GB}}</ref><ref name=campbell10>Campbell. ''The Anglo-Saxon State''. p. 10</ref><ref>{{cite journal |last1=Ward-Perkins |first1=Bryan |year=2000 |title=Why did the Anglo-Saxons not become more British?|journal=[[The English Historical Review]] |volume=115 |issue=462 |pages=513–533 |doi=10.1093/ehr/115.462.513 |doi-access=free}}</ref><ref>Hills, C. (2003) ''Origins of the English'' Duckworth, London. {{ISBN|0-7156-3191-8}}, p. 67</ref><ref name="auto"/><ref name="Higham, Nicholas J. 2013. p7-19">Higham, Nicholas J., and Martin J. Ryan. ''The Anglo-Saxon World''. Yale University Press, 2013. pp. 7–19</ref> Some definitions of English people include, while others exclude, people descended from later migration into England.<ref>{{Cite web |url=https://chambers.co.uk/search/|title=Chambers – Search Chambers |quote=the citizens or inhabitants of, or people born in, England, considered as a group |access-date=7 February 2022 |archive-date=11 May 2020 |archive-url=https://web.archive.org/web/20200511160108/https://chambers.co.uk/search/ |url-status=live}}</ref> England is the largest and most populated [[Countries of the United Kingdom|country of the United Kingdom]]. The majority of people living in England are [[British nationality law|British]] citizens. In the [[Acts of Union 1707]], the [[Kingdom of England]] and the [[Kingdom of Scotland]] merged to become the [[Kingdom of Great Britain]].<ref>{{cite web |url=https://www.parliament.uk/actofunion/ |publisher=parliament.uk |title=Act of Union 1707 |access-date=26 August 2010 |archive-url=https://web.archive.org/web/20100921194331/https://collections.europarchive.org/ukparliament/20090701100701/https://www.parliament.uk/actofunion/ |archive-date=21 September 2010}}</ref> Over the years, [[Culture of England|English customs and identity]] have become fairly closely aligned with [[Culture of the United Kingdom|British customs and identity]] in general. The demonyms for men and women from England are Englishman<ref>[https://dictionary.cambridge.org/dictionary/english/englishman?q=Englishman ''Englishman''] at dictionary.cambridge.org. Retrieved 13 November 2023.</ref> and Englishwoman.<ref>[https://dictionary.cambridge.org/dictionary/english/englishwoman?q=Englishwoman ''Englishwoman''] at dictionary.cambridge.org. Retrieved 13 November 2023.</ref> ==حوالا== {{حوالا}} ==ٻاهريان ڳنڍڻا== {{Wikiquote}} {{Commonscat}} * [https://www.ons.gov.uk/peoplepopulationandcommunity/culturalidentity/ethnicity/bulletins/ethnicgroupenglandandwales/census2021 Ethnic group, England and Wales:[5^4 Census97 2021] {{Authority control}} {{DEFAULTSORT:English People}} [[زمرو:انگريز]] [[زمرو:ماڻھو]] [[زمرو:يورپي ماڻهو]] [[زمرو:نسلي گروہ]] [[زمرو:انگلينڊ جا ماڻهو]] [[زمرو:برطانيه جا ماڻهو]] [[زمرو:ماڻھو بلحاظ نسل]] [[زمرو:انگلينڊ جا نسلي گروهه]] [[زمرو:برطانوي ٻيٽن جا نسلي گروهه]] [[زمرو:گڏيل بادشاھت جا نسلي گروهه]] o4dmiyno9qiplpuxmdu5p8vpispbrlz 382543 382542 2026-06-03T12:37:02Z Ibne maryam 17680 /* */ 382543 wikitext text/x-wiki [[برطانيہ|برطانيه]] جي رھواسين کي انگريز چيو ويندو آھي.<ref>[http://encyclopediasindhiana.org/article.php?Dflt=%D8%A7%D9%86%DA%AF%D8%B1%D9%8A%D8%B2 انگريز : (Sindhianaسنڌيانا)<!-- Bot generated title -->]{{مئل ڳنڍڻو|date=April 2026 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref> {{Short description|Ethnic group native to England}} {{Infobox ethnic group | group = English people | native_name = | native_name_lang = | flag = | flag_caption = | image = | population = | tablehdr = ''Significant [[English diaspora]] in'' <!--- Note to editors: If you wish to change the numbers or add a country to this section, PLEASE CITE SOURCES (i.e. use the ref1, ref2, etc parameters) ---->| regions = [[England]] 37.2 million (2011)<ref>{{Cite web |title=Ethnicity and National Identity in England and Wales |publisher=[[Office for National Statistics]] |url=https://www.ons.gov.uk/peoplepopulationandcommunity/culturalidentity/ethnicity/articles/ethnicityandnationalidentityinenglandandwales/2012-12-11 |date=11 December 2012 |access-date=21 February 2022 |website=www.ons.gov.uk |url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20220121012603/https://www.ons.gov.uk/peoplepopulationandcommunity/culturalidentity/ethnicity/articles/ethnicityandnationalidentityinenglandandwales/2012-12-11 |archive-date=21 January 2022 |quote=The 2011 England and Wales census reports that in England and Wales 32.4 million people associated themselves with an English identity alone and 37.6 million identified themselves with an English identity either on its own or combined with other identities, being 57.7% and 67.1% respectively of the population of England and Wales.}}</ref><ref>{{cite web |url=http://www.ons.gov.uk/ons/dcp171778_290982.pdf |publisher=[[Office for National Statistics]] |title=2011 Census: Key Statistics for Wales, March 2011 |date=11 December 2012 |archive-url=https://web.archive.org/web/20160111162200/http://www.ons.gov.uk/ons/dcp171778_290982.pdf |archive-date=11 January 2016 |url-status=live}}</ref> | region2 = [[United States]] | pop2 = [[English Americans|46.6 million]] | ref2 = <ref>{{cite web|url=https://www.census.gov/library/stories/2023/10/2020-census-dhc-a-white-population.html|title=English Most Common Race or Ethnicity in 2020 Census|publisher=[[United States census]]|date= October 10, 2023|access-date=October 21, 2023}}</ref> (2020) | region3 = [[Australia]] | pop3 = [[English Australians|8.4 million]] | ref3 = <ref>{{Cite web|url=https://www.abs.gov.au/census/find-census-data/quickstats/2021/AUS|title=2021 Australia, Census All persons QuickStats &#124; Australian Bureau of Statistics|website=Abs.gov.au}}</ref> (2021) | region4 = [[Canada]] | pop4 = [[English Canadians|6.3 million]] | ref4 = <ref name=census2021>{{cite web|url=https://www12.statcan.gc.ca/census-recensement/2021/dp-pd/prof/details/page.cfm?Lang=E&DGUIDList=2021A000011124&GENDERList=1,2,3&STATISTICList=1&HEADERList=0&SearchText=Canada|title=Census Profile, 2021 Census of Population|date=February 9, 2022 |publisher=Statistics Canada|access-date=3 November 2023}}</ref> (2021) | region5 = [[New Zealand]] | pop5 = [[English New Zealanders|2 million]] | ref5 = <ref>{{Cite web|url=https://tools.summaries.stats.govt.nz/ethnic-group/english|title=Loading..., Place and ethnic group summaries &#124; Stats NZ|website=Tools.summaries.stats.govt.nz|access-date=19 January 2026}}</ref> (2018) | region6 = [[South Africa]] | pop6 = [[British diaspora in Africa|1.6 million]] | ref6 = <ref name="cib11">{{cite book |title=Census 2011: Census in brief |url=https://www.statssa.gov.za/census/census_2011/census_products/Census_2011_Census_in_brief.pdf |page=26 |publisher=Statistics South Africa |location=Pretoria |year=2012 |isbn=978-0-621-41388-5 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150513171240/https://www.statssa.gov.za/census/census_2011/census_products/Census_2011_Census_in_brief.pdf |archive-date=13 May 2015 |url-status=live}} The number of people who described themselves as white in terms of population group and specified their first language as English in South Africa's 2011 Census was 1,603,575. The total white population with a first language specified was 4,461,409 and the total population was 51,770,560.</ref> (2011) | languages = [[English language|English]] | religions = [[Christianity]], traditionally [[Anglicanism]], but also [[Nonconformist (Protestantism)|non-conformist]]s and [[English dissenters|dissenters]] (see [[History of the Church of England]]), as well as other [[Protestants]]; also [[Roman Catholicism]] (see [[Catholic Emancipation]]); [[Islam]] (see [[Islam in England]]); [[Judaism]], [[Irreligion]], and other faiths (see [[Religion in England]]) | related = {{hlist|other [[British people]] | |[[Irish people|Irish]]}} }} {{English people}} The '''English people''' are an [[ethnic group]] and [[nation]] native to [[England]], who speak the [[English language in England|English language]], a [[West Germanic languages|West Germanic]] language, and share a common ancestry, history, and culture.<ref>{{Cite book |last=Cole |first=Jeffrey |url=https://books.google.com/books?id=Wlth0GRi0N0C&q=english+ethnic&pg=PA117 |title=Ethnic Groups of Europe: An Encyclopedia |date=2011 |publisher=[[ABC-CLIO]] |isbn=978-1-59884-302-6 |language=en |access-date=6 July 2021 |archive-date=15 August 2021 |archive-url=https://web.archive.org/web/20210815112238/https://books.google.com/books?id=Wlth0GRi0N0C&q=english+ethnic&pg=PA117 |url-status=live |via=[[Google Books]]}}</ref> The English identity began with the [[History of Anglo-Saxon England|Anglo-Saxons]], when they were known as the {{lang|ang|Angelcynn}}, meaning "Angle kin" or "English people".<ref>{{Citation |last=Atherton |first=Mark |title=Old English |date=2022 |work=A Companion to J. R. R. Tolkien |pages=224–234 |url=https://onlinelibrary.wiley.com/doi/abs/10.1002/9781119691457.ch18 |access-date=2025-03-15 |publisher=John Wiley & Sons, Ltd |language=en |doi=10.1002/9781119691457.ch18 |isbn=978-1-119-69145-7|url-access=subscription }}</ref> Their [[ethnonym]] is derived from the [[Angles (tribe)|Angles]], one of the [[Germanic peoples]] who [[Anglo-Saxon settlement of Britain|settled]] in [[Great Britain|Britain]] around the 5th century AD.<ref>{{cite web |url=https://www.etymonline.com/index.php?term=English |title=English |website=Online Etymology Dictionary |publisher=Etymonline.com |access-date=8 July 2011 |archive-date=20 April 2012 |archive-url=https://web.archive.org/web/20120420193621/http://www.etymonline.com/index.php?term=English |url-status=live}}</ref> The English largely descend from two main historical population groups: the West Germanic tribes, including the Angles, [[Saxons]], [[Frisians]], and [[Jutes]] who settled in eastern and southern Britain following the withdrawal of the [[Western Roman Empire]], and the [[Romano-British culture|Romano-British]] [[Celtic Britons|Brittonic speakers]] who already lived there.<ref name="auto">{{cite journal |title=The fine scale genetic structure of the British population |first1=Stephen |last1=Leslie |first2=Bruce |last2=Winney |first3=Garrett |last3=Hellenthal |first4=Dan |last4=Davison |first5=Abdelhamid |last5=Boumertit |first6=Tammy |last6=Day |first7=Katarzyna |last7=Hutnik |first8=Ellen C. |last8=Royrvik |first9=Barry |last9=Cunliffe |first10=Daniel J. |last10=Lawson |first11=Daniel |last11=Falush |first12=Colin |last12=Freeman |first13=Matti |last13=Pirinen |first14=Simon |last14=Myers |first15=Mark |last15=Robinson |first16=Peter |last16=Donnelly |first17=Walter |last17=Bodmer |date=19 March 2015 |journal=[[Nature (journal)|Nature]] |volume=519 |issue=7543 |pages=309–314|doi=10.1038/nature14230 |pmid=25788095 |pmc=4632200 |bibcode=2015Natur.519..309.}}</ref><ref>{{cite journal |title=Iron Age and Anglo-Saxon genomes from East England reveal British migration history |first1=Stephan |last1=Schiffels |first2=Wolfgang |last2=Haak |first3=Pirita |last3=Paajanen |first4=Bastien |last4=Llamas |first5=Elizabeth |last5=Popescu |first6=Louise |last6=Loe |first7=Rachel |last7=Clarke |first8=Alice |last8=Lyons |first9=Richard |last9=Mortimer |first10=Duncan |last10=Sayer |first11=Chris |last11=Tyler-Smith |first12=Alan |last12=Cooper |first13=Richard |last13=Durbin |date=19 January 2016 |journal=[[Nature Communications]] |volume=7 |article-number=10408 |doi=10.1038/ncomms10408 |pmid=26783965 |pmc=4735688 |bibcode=2016NatCo...710408S}}</ref><ref name="auto5">Martiniano, R., Caffell, A., Holst, M. et al. "Genomic signals of migration and continuity in Britain before the Anglo-Saxons". ''Nat Commun'' 7, 10326 (2016). {{doi|10.1038/ncomms10326}} {{Cite journal |last1=Martiniano |first1=Rui |last2=Caffell |first2=Anwen |last3=Holst |first3=Malin |author-link3=Malin Holst |last4=Hunter-Mann |first4=Kurt |last5=Montgomery |first5=Janet |last6=Müldner |first6=Gundula |last7=McLaughlin |first7=Russell L. |last8=Teasdale |first8=Matthew D. |last9=Van Rheenen |first9=Wouter |last10=Veldink |first10=Jan H. |last11=Van Den Berg |first11=L. H. |last12=Hardiman |first12=Orla |last13=Carroll |first13=Maureen |last14=Roskams |first14=Steve |last15=Oxley |first15=John |date=19 January 2016 |title=Genomic signals of migration and continuity in Britain before the Anglo-Saxons |journal=Nature Communications |volume=7 |issue=1 |article-number=10326 |bibcode=2016NatCo...710326M |doi=10.1038/ncomms10326 |pmc=4735653 |pmid=26783717 |last16=Morgan |first16=Colleen |last17=Thomas |first17=Mark G. |last18=Barnes |first18=Ian |last19=McDonnell |first19=Christine |last20=Collins |first20=Matthew J. |last21=Bradley |first21=Daniel G.}}</ref><ref>Michael E. Weale, Deborah A. Weiss, Rolf F. Jager, Neil Bradman, Mark G. Thomas, Y "Chromosome Evidence for Anglo-Saxon Mass Migration", ''Molecular Biology and Evolution'', Volume 19, Issue 7, July 2002, pp. 1008–1021, https://doi.org/10.1093/oxfordjournals.molbev.a004160 {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20220221140807/https://academic.oup.com/mbe/article/19/7/1008/1068561 |date=21 February 2022}}</ref> Collectively known as the [[Anglo-Saxons]], they founded what was to become the [[Kingdom of England]] by the 10th century, in response to the [[Danelaw|invasion and extensive settlement]] of [[Danes (tribe)|Danes]] and other [[Norsemen]] that began in the late 9th century.<ref>{{Cite web |last=Brix |first=Lise |date=20 February 2017 |title=New study reignites debate over Viking settlements in England |url=https://sciencenordic.com/ancient-dna-denmark-videnskabdk/new-study-reignites-debate-over-viking-settlements-in-england/1442782 |access-date=8 May 2022 |website=sciencenordic.com |language=nb-no}}</ref><ref>{{Cite journal |last1=Kershaw |first1=Jane |last2=Røyrvik |first2=Ellen C. |date=December 2016 |title=The 'People of the British Isles' project and Viking settlement in England |journal=[[Antiquity (journal)|Antiquity]] |language=en |volume=90 |issue=354 |pages=1670–1680 |doi=10.15184/aqy.2016.193 |s2cid=52266574 |issn=0003-598X|doi-access=free }}</ref> This was followed by the [[Norman Conquest]] and limited settlement of [[Normans]] in England in the late 11th century and a sizeable number of [[Huguenots|French Protestants]] who emigrated between the 16th and 18th centuries.<ref>{{Cite web |date=2019-08-31 |title=Huguenots {{!}} The History of London |url=https://www.thehistoryoflondon.co.uk/huguenots/ |access-date=2023-12-31 |website=Thehistoryoflondon.co.uk |language=en-GB}}</ref><ref name=campbell10>Campbell. ''The Anglo-Saxon State''. p. 10</ref><ref>{{cite journal |last1=Ward-Perkins |first1=Bryan |year=2000 |title=Why did the Anglo-Saxons not become more British?|journal=[[The English Historical Review]] |volume=115 |issue=462 |pages=513–533 |doi=10.1093/ehr/115.462.513 |doi-access=free}}</ref><ref>Hills, C. (2003) ''Origins of the English'' Duckworth, London. {{ISBN|0-7156-3191-8}}, p. 67</ref><ref name="auto"/><ref name="Higham, Nicholas J. 2013. p7-19">Higham, Nicholas J., and Martin J. Ryan. ''The Anglo-Saxon World''. Yale University Press, 2013. pp. 7–19</ref> Some definitions of English people include, while others exclude, people descended from later migration into England.<ref>{{Cite web |url=https://chambers.co.uk/search/|title=Chambers – Search Chambers |quote=the citizens or inhabitants of, or people born in, England, considered as a group |access-date=7 February 2022 |archive-date=11 May 2020 |archive-url=https://web.archive.org/web/20200511160108/https://chambers.co.uk/search/ |url-status=live}}</ref> England is the largest and most populated [[Countries of the United Kingdom|country of the United Kingdom]]. The majority of people living in England are [[British nationality law|British]] citizens. In the [[Acts of Union 1707]], the [[Kingdom of England]] and the [[Kingdom of Scotland]] merged to become the [[Kingdom of Great Britain]].<ref>{{cite web |url=https://www.parliament.uk/actofunion/ |publisher=parliament.uk |title=Act of Union 1707 |access-date=26 August 2010 |archive-url=https://web.archive.org/web/20100921194331/https://collections.europarchive.org/ukparliament/20090701100701/https://www.parliament.uk/actofunion/ |archive-date=21 September 2010}}</ref> Over the years, [[Culture of England|English customs and identity]] have become fairly closely aligned with [[Culture of the United Kingdom|British customs and identity]] in general. The demonyms for men and women from England are Englishman<ref>[https://dictionary.cambridge.org/dictionary/english/englishman?q=Englishman ''Englishman''] at dictionary.cambridge.org. Retrieved 13 November 2023.</ref> and Englishwoman.<ref>[https://dictionary.cambridge.org/dictionary/english/englishwoman?q=Englishwoman ''Englishwoman''] at dictionary.cambridge.org. Retrieved 13 November 2023.</ref> ==حوالا== {{حوالا}} ==ٻاهريان ڳنڍڻا== {{Wikiquote}} {{Commonscat}} * [https://www.ons.gov.uk/peoplepopulationandcommunity/culturalidentity/ethnicity/bulletins/ethnicgroupenglandandwales/census2021 Ethnic group, England and Wales:[5^4 Census97 2021] {{Authority control}} {{DEFAULTSORT:English People}} [[زمرو:انگريز]] [[زمرو:ماڻھو]] [[زمرو:يورپي ماڻهو]] [[زمرو:نسلي گروہ]] [[زمرو:انگلينڊ جا ماڻهو]] [[زمرو:برطانيه جا ماڻهو]] [[زمرو:ماڻھو بلحاظ نسل]] [[زمرو:انگلينڊ جا نسلي گروهه]] [[زمرو:برطانوي ٻيٽن جا نسلي گروهه]] [[زمرو:گڏيل بادشاھت جا نسلي گروهه]] fsz8glmvzd4ueyta6m6i5hf9ocpgi8c 382544 382543 2026-06-03T13:05:51Z Ibne maryam 17680 /* */ 382544 wikitext text/x-wiki [[برطانيہ|برطانيه]] جي رھواسين کي انگريز چيو ويندو آھي.<ref>[http://encyclopediasindhiana.org/article.php?Dflt=%D8%A7%D9%86%DA%AF%D8%B1%D9%8A%D8%B2 انگريز : (Sindhianaسنڌيانا)<!-- Bot generated title -->]{{مئل ڳنڍڻو|date=April 2026 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref> {{Short description|Ethnic group native to England}} {{Infobox ethnic group | group = انگريز ماڻهو<br> English people | native_name = | native_name_lang = | flag = | flag_caption = | image = | population = | tablehdr = ''Significant [[English diaspora]] in'' <!--- Note to editors: If you wish to change the numbers or add a country to this section, PLEASE CITE SOURCES (i.e. use the ref1, ref2, etc parameters) ---->| regions = [[انگلينڊ]] ٽي ڪروڙ 72 لک (37.2 ملين) (2011ع)<ref>{{Cite web |title=Ethnicity and National Identity in England and Wales |publisher=[[Office for National Statistics]] |url=https://www.ons.gov.uk/peoplepopulationandcommunity/culturalidentity/ethnicity/articles/ethnicityandnationalidentityinenglandandwales/2012-12-11 |date=11 December 2012 |access-date=21 February 2022 |website=www.ons.gov.uk |url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20220121012603/https://www.ons.gov.uk/peoplepopulationandcommunity/culturalidentity/ethnicity/articles/ethnicityandnationalidentityinenglandandwales/2012-12-11 |archive-date=21 January 2022 |quote=The 2011 England and Wales census reports that in England and Wales 32.4 million people associated themselves with an English identity alone and 37.6 million identified themselves with an English identity either on its own or combined with other identities, being 57.7% and 67.1% respectively of the population of England and Wales.}}</ref><ref>{{cite web |url=http://www.ons.gov.uk/ons/dcp171778_290982.pdf |publisher=[[Office for National Statistics]] |title=2011 Census: Key Statistics for Wales, March 2011 |date=11 December 2012 |archive-url=https://web.archive.org/web/20160111162200/http://www.ons.gov.uk/ons/dcp171778_290982.pdf |archive-date=11 January 2016 |url-status=live}}</ref> | region2 = [[United States]] | pop2 = [[English Americans|46.6 million]] | ref2 = <ref>{{cite web|url=https://www.census.gov/library/stories/2023/10/2020-census-dhc-a-white-population.html|title=English Most Common Race or Ethnicity in 2020 Census|publisher=[[United States census]]|date= October 10, 2023|access-date=October 21, 2023}}</ref> (2020) | region3 = [[Australia]] | pop3 = [[English Australians|8.4 million]] | ref3 = <ref>{{Cite web|url=https://www.abs.gov.au/census/find-census-data/quickstats/2021/AUS|title=2021 Australia, Census All persons QuickStats &#124; Australian Bureau of Statistics|website=Abs.gov.au}}</ref> (2021) | region4 = [[Canada]] | pop4 = [[English Canadians|6.3 million]] | ref4 = <ref name=census2021>{{cite web|url=https://www12.statcan.gc.ca/census-recensement/2021/dp-pd/prof/details/page.cfm?Lang=E&DGUIDList=2021A000011124&GENDERList=1,2,3&STATISTICList=1&HEADERList=0&SearchText=Canada|title=Census Profile, 2021 Census of Population|date=February 9, 2022 |publisher=Statistics Canada|access-date=3 November 2023}}</ref> (2021) | region5 = [[New Zealand]] | pop5 = [[English New Zealanders|2 million]] | ref5 = <ref>{{Cite web|url=https://tools.summaries.stats.govt.nz/ethnic-group/english|title=Loading..., Place and ethnic group summaries &#124; Stats NZ|website=Tools.summaries.stats.govt.nz|access-date=19 January 2026}}</ref> (2018) | region6 = [[South Africa]] | pop6 = [[British diaspora in Africa|1.6 million]] | ref6 = <ref name="cib11">{{cite book |title=Census 2011: Census in brief |url=https://www.statssa.gov.za/census/census_2011/census_products/Census_2011_Census_in_brief.pdf |page=26 |publisher=Statistics South Africa |location=Pretoria |year=2012 |isbn=978-0-621-41388-5 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150513171240/https://www.statssa.gov.za/census/census_2011/census_products/Census_2011_Census_in_brief.pdf |archive-date=13 May 2015 |url-status=live}} The number of people who described themselves as white in terms of population group and specified their first language as English in South Africa's 2011 Census was 1,603,575. The total white population with a first language specified was 4,461,409 and the total population was 51,770,560.</ref> (2011) | languages = [[انگريزي ٻولي|انگريزي]] | religions = [[عيسائيت]]، روايتي طور تي اينگليڪن، گڏوگڏ ٻيا پروٽسٽنٽ ۽ رومن ڪيٿولڪ پڻ؛ [[اسلام]] (ڏسو: انگلينڊ ۾ اسلام)؛ [[يهوديت]]، غير مذهب ۽ ٻيا عقيدا (ڏسو: انگلينڊ ۾ مذهب ڏسو) | related = {{hlist|ٻيا برطانوي ماڻهو| آئرش|ويلش|اسڪاٽش}} }}'''انگريز ماڻهو''' (English people) هڪ نسلي گروهه ۽ انگلينڊ جي رهاڪو قوم آهي، جيڪي انگريزي ٻولي، هڪ اولھه جرمن ٻولي، ڳالهائي ٿي ۽ هڪ عام نسب، تاريخ ۽ ثقافت شيئر ڪن ٿا. انگريزي سڃاڻپ اينگلو-سيڪسن سان شروع ٿي، جڏهن اها ""اينگلسين" جي نالي سان سڃاتا ويندا هئا. مطلب ته "اينگلز رشتي دار" يا "انگريز ماڻهو". انهن جو نسلي نالو "اينگلز" مان نڪتل آهي. جرمن ماڻهن مان هڪ جيڪو 5هيب صدي عيسوي جي آس پاس برطانيه ۾ آباد ٿيو. انگريز گهڻو ڪري ٻن مکيه تاريخي آبادي گروپن مان نڪتل آهن. اولهائين جرمن قبيلا، جن ۾ اينگلز، سيڪسن، فريسين ۽ جوٽ شامل آهن، جيڪي مغربي رومن سلطنت جي واپسي کان پوءِ اوڀر ۽ ڏکڻ برطانيه ۾ آباد ٿيا ۽ رومانو-برطانوي برٽونڪ ڳالهائيندڙ، جيڪي اڳ ۾ ئي اتي رهندا هئا ۽ گڏيل طور تي اينگلو-سيڪسن جي نالي سان سڃاتا ويندا هئا. انهن 10هين صدي تائين، ڊينز ۽ ٻين نارسمين جي حملن ۽ وسيع آبادڪاري جي جواب ۾، جيڪا 9هين صدي جي آخر ۾ شروع ٿي ان کان پوءِ نارمن فتح ٿي ۽ 11هين صدي جي آخر ۾ انگلينڊ ۾ نارمن جي محدود آبادڪاري ۽ فرانسيسي پروٽسٽنٽ جو هڪ وڏو تعداد، جيڪي 16 ۽ 18 صدي جي وچ ۾ هجرت ڪئي، انگلينڊ جي بادشاهت قائم ڪئي. ماڻهو جيڪا بعد ۾ انگلينڊ ۾ لڏپلاڻ مان نڪتل آهن، انگريز ماڻهن جي ڪجهه تعريفن ۾ شامل آهن، جڏهن ته ٻيا خارج ڪن ٿا. انگلينڊ برطانيه جو سڀ کان وڏو ۽ سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو ملڪ آهي. انگلينڊ ۾ رهندڙ ماڻهن جي اڪثريت برطانوي شهري آهي. سال 1707ع جي يونين جي قانونن ۾، انگلينڊ جي بادشاهت ۽ اسڪاٽلينڊ جي بادشاهت کي ملائي برطانيه جي بادشاهت بڻايو ويو. سالن کان وٺي، انگريزي رسم و رواج ۽ سڃاڻپ برطانوي رسم و رواج سان ڪافي ويجهڙائي سان ملائي وئي آهي ۽ انگلينڊ جي مردن ۽ عورتن لاءِ عام طور تي سڃاڻپ ۽ علامتون انگريز (Englishman) ۽ انگريزي عورت (Englishwoman) آهن. he '''English people''' are an [[ethnic group]] and [[nation]] native to [[England]], who speak the [[English language in England|English language]], a [[West Germanic languages|West Germanic]] language, and share a common ancestry, history, and culture.<ref>{{Cite book |last=Cole |first=Jeffrey |url=https://books.google.com/books?id=Wlth0GRi0N0C&q=english+ethnic&pg=PA117 |title=Ethnic Groups of Europe: An Encyclopedia |date=2011 |publisher=[[ABC-CLIO]] |isbn=978-1-59884-302-6 |language=en |access-date=6 July 2021 |archive-date=15 August 2021 |archive-url=https://web.archive.org/web/20210815112238/https://books.google.com/books?id=Wlth0GRi0N0C&q=english+ethnic&pg=PA117 |url-status=live |via=[[Google Books]]}}</ref> The English identity began with the [[History of Anglo-Saxon England|Anglo-Saxons]], when they were known as the {{lang|ang|Angelcynn}}, meaning "Angle kin" or "English people".<ref>{{Citation |last=Atherton |first=Mark |title=Old English |date=2022 |work=A Companion to J. R. R. Tolkien |pages=224–234 |url=https://onlinelibrary.wiley.com/doi/abs/10.1002/9781119691457.ch18 |access-date=2025-03-15 |publisher=John Wiley & Sons, Ltd |language=en |doi=10.1002/9781119691457.ch18 |isbn=978-1-119-69145-7|url-access=subscription }}</ref> Their [[ethnonym]] is derived from the [[Angles (tribe)|Angles]], one of the [[Germanic peoples]] who [[Anglo-Saxon settlement of Britain|settled]] in [[Great Britain|Britain]] around the 5th century AD.<ref>{{cite web |url=https://www.etymonline.com/index.php?term=English |title=English |website=Online Etymology Dictionary |publisher=Etymonline.com |access-date=8 July 2011 |archive-date=20 April 2012 |archive-url=https://web.archive.org/web/20120420193621/http://www.etymonline.com/index.php?term=English |url-status=live}}</ref> The English largely descend from two main historical population groups: the West Germanic tribes, including the Angles, [[Saxons]], [[Frisians]], and [[Jutes]] who settled in eastern and southern Britain following the withdrawal of the [[Western Roman Empire]], and the [[Romano-British culture|Romano-British]] [[Celtic Britons|Brittonic speakers]] who already lived there.<ref name="auto">{{cite journal |title=The fine scale genetic structure of the British population |first1=Stephen |last1=Leslie |first2=Bruce |last2=Winney |first3=Garrett |last3=Hellenthal |first4=Dan |last4=Davison |first5=Abdelhamid |last5=Boumertit |first6=Tammy |last6=Day |first7=Katarzyna |last7=Hutnik |first8=Ellen C. |last8=Royrvik |first9=Barry |last9=Cunliffe |first10=Daniel J. |last10=Lawson |first11=Daniel |last11=Falush |first12=Colin |last12=Freeman |first13=Matti |last13=Pirinen |first14=Simon |last14=Myers |first15=Mark |last15=Robinson |first16=Peter |last16=Donnelly |first17=Walter |last17=Bodmer |date=19 March 2015 |journal=[[Nature (journal)|Nature]] |volume=519 |issue=7543 |pages=309–314|doi=10.1038/nature14230 |pmid=25788095 |pmc=4632200 |bibcode=2015Natur.519..309.}}</ref><ref>{{cite journal |title=Iron Age and Anglo-Saxon genomes from East England reveal British migration history |first1=Stephan |last1=Schiffels |first2=Wolfgang |last2=Haak |first3=Pirita |last3=Paajanen |first4=Bastien |last4=Llamas |first5=Elizabeth |last5=Popescu |first6=Louise |last6=Loe |first7=Rachel |last7=Clarke |first8=Alice |last8=Lyons |first9=Richard |last9=Mortimer |first10=Duncan |last10=Sayer |first11=Chris |last11=Tyler-Smith |first12=Alan |last12=Cooper |first13=Richard |last13=Durbin |date=19 January 2016 |journal=[[Nature Communications]] |volume=7 |article-number=10408 |doi=10.1038/ncomms10408 |pmid=26783965 |pmc=4735688 |bibcode=2016NatCo...710408S}}</ref><ref name="auto5">Martiniano, R., Caffell, A., Holst, M. et al. "Genomic signals of migration and continuity in Britain before the Anglo-Saxons". ''Nat Commun'' 7, 10326 (2016). {{doi|10.1038/ncomms10326}} {{Cite journal |last1=Martiniano |first1=Rui |last2=Caffell |first2=Anwen |last3=Holst |first3=Malin |author-link3=Malin Holst |last4=Hunter-Mann |first4=Kurt |last5=Montgomery |first5=Janet |last6=Müldner |first6=Gundula |last7=McLaughlin |first7=Russell L. |last8=Teasdale |first8=Matthew D. |last9=Van Rheenen |first9=Wouter |last10=Veldink |first10=Jan H. |last11=Van Den Berg |first11=L. H. |last12=Hardiman |first12=Orla |last13=Carroll |first13=Maureen |last14=Roskams |first14=Steve |last15=Oxley |first15=John |date=19 January 2016 |title=Genomic signals of migration and continuity in Britain before the Anglo-Saxons |journal=Nature Communications |volume=7 |issue=1 |article-number=10326 |bibcode=2016NatCo...710326M |doi=10.1038/ncomms10326 |pmc=4735653 |pmid=26783717 |last16=Morgan |first16=Colleen |last17=Thomas |first17=Mark G. |last18=Barnes |first18=Ian |last19=McDonnell |first19=Christine |last20=Collins |first20=Matthew J. |last21=Bradley |first21=Daniel G.}}</ref><ref>Michael E. Weale, Deborah A. Weiss, Rolf F. Jager, Neil Bradman, Mark G. Thomas, Y "Chromosome Evidence for Anglo-Saxon Mass Migration", ''Molecular Biology and Evolution'', Volume 19, Issue 7, July 2002, pp. 1008–1021, https://doi.org/10.1093/oxfordjournals.molbev.a004160 {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20220221140807/https://academic.oup.com/mbe/article/19/7/1008/1068561 |date=21 February 2022}}</ref> Collectively known as the [[Anglo-Saxons]], they founded what was to become the [[Kingdom of England]] by the 10th century, in response to the [[Danelaw|invasion and extensive settlement]] of [[Danes (tribe)|Danes]] and other [[Norsemen]] that began in the late 9th century.<ref>{{Cite web |last=Brix |first=Lise |date=20 February 2017 |title=New study reignites debate over Viking settlements in England |url=https://sciencenordic.com/ancient-dna-denmark-videnskabdk/new-study-reignites-debate-over-viking-settlements-in-england/1442782 |access-date=8 May 2022 |website=sciencenordic.com |language=nb-no}}</ref><ref>{{Cite journal |last1=Kershaw |first1=Jane |last2=Røyrvik |first2=Ellen C. |date=December 2016 |title=The 'People of the British Isles' project and Viking settlement in England |journal=[[Antiquity (journal)|Antiquity]] |language=en |volume=90 |issue=354 |pages=1670–1680 |doi=10.15184/aqy.2016.193 |s2cid=52266574 |issn=0003-598X|doi-access=free }}</ref> This was followed by the [[Norman Conquest]] and limited settlement of [[Normans]] in England in the late 11th century and a sizeable number of [[Huguenots|French Protestants]] who emigrated between the 16th and 18th centuries.<ref>{{Cite web |date=2019-08-31 |title=Huguenots {{!}} The History of London |url=https://www.thehistoryoflondon.co.uk/huguenots/ |access-date=2023-12-31 |website=Thehistoryoflondon.co.uk |language=en-GB}}</ref><ref name=campbell10>Campbell. ''The Anglo-Saxon State''. p. 10</ref><ref>{{cite journal |last1=Ward-Perkins |first1=Bryan |year=2000 |title=Why did the Anglo-Saxons not become more British?|journal=[[The English Historical Review]] |volume=115 |issue=462 |pages=513–533 |doi=10.1093/ehr/115.462.513 |doi-access=free}}</ref><ref>Hills, C. (2003) ''Origins of the English'' Duckworth, London. {{ISBN|0-7156-3191-8}}, p. 67</ref><ref name="auto"/><ref name="Higham, Nicholas J. 2013. p7-19">Higham, Nicholas J., and Martin J. Ryan. ''The Anglo-Saxon World''. Yale University Press, 2013. pp. 7–19</ref> Some definitions of English people include, while others exclude, people descended from later migration into England.<ref>{{Cite web |url=https://chambers.co.uk/search/|title=Chambers – Search Chambers |quote=the citizens or inhabitants of, or people born in, England, considered as a group |access-date=7 February 2022 |archive-date=11 May 2020 |archive-url=https://web.archive.org/web/20200511160108/https://chambers.co.uk/search/ |url-status=live}}</ref> England is the largest and most populated [[Countries of the United Kingdom|country of the United Kingdom]]. The majority of people living in England are [[British nationality law|British]] citizens. In the [[Acts of Union 1707]], the [[Kingdom of England]] and the [[Kingdom of Scotland]] merged to become the [[Kingdom of Great Britain]].<ref>{{cite web |url=https://www.parliament.uk/actofunion/ |publisher=parliament.uk |title=Act of Union 1707 |access-date=26 August 2010 |archive-url=https://web.archive.org/web/20100921194331/https://collections.europarchive.org/ukparliament/20090701100701/https://www.parliament.uk/actofunion/ |archive-date=21 September 2010}}</ref> Over the years, [[Culture of England|English customs and identity]] have become fairly closely aligned with [[Culture of the United Kingdom|British customs and identity]] in general. The demonyms for men and women from England are Englishman<ref>[https://dictionary.cambridge.org/dictionary/english/englishman?q=Englishman ''Englishman''] at dictionary.cambridge.org. Retrieved 13 November 2023.</ref> and Englishwoman.<ref>[https://dictionary.cambridge.org/dictionary/english/englishwoman?q=Englishwoman ''Englishwoman''] at dictionary.cambridge.org. Retrieved 13 November 2023.</ref> ==حوالا== {{حوالا}} ==ٻاهريان ڳنڍڻا== {{Wikiquote}} {{Commonscat}} * [https://www.ons.gov.uk/peoplepopulationandcommunity/culturalidentity/ethnicity/bulletins/ethnicgroupenglandandwales/census2021 Ethnic group, England and Wales:[5^4 Census97 2021] {{Authority control}} {{DEFAULTSORT:English People}} [[زمرو:انگريز]] [[زمرو:ماڻھو]] [[زمرو:يورپي ماڻهو]] [[زمرو:نسلي گروہ]] [[زمرو:انگلينڊ جا ماڻهو]] [[زمرو:برطانيه جا ماڻهو]] [[زمرو:ماڻھو بلحاظ نسل]] [[زمرو:انگلينڊ جا نسلي گروهه]] [[زمرو:برطانوي ٻيٽن جا نسلي گروهه]] [[زمرو:گڏيل بادشاھت جا نسلي گروهه]] 5bxohjq41zwwbe75ntg4kihlw1fjziy 382545 382544 2026-06-03T13:08:01Z Ibne maryam 17680 /* */ 382545 wikitext text/x-wiki {{Short description|Ethnic group native to England}} {{Infobox ethnic group | group = انگريز ماڻهو<br> English people | native_name = | native_name_lang = | flag = | flag_caption = | image = | population = | tablehdr = ''Significant [[English diaspora]] in'' <!--- Note to editors: If you wish to change the numbers or add a country to this section, PLEASE CITE SOURCES (i.e. use the ref1, ref2, etc parameters) ---->| regions = [[انگلينڊ]] ٽي ڪروڙ 72 لک (37.2 ملين) (2011ع)<ref>{{Cite web |title=Ethnicity and National Identity in England and Wales |publisher=[[Office for National Statistics]] |url=https://www.ons.gov.uk/peoplepopulationandcommunity/culturalidentity/ethnicity/articles/ethnicityandnationalidentityinenglandandwales/2012-12-11 |date=11 December 2012 |access-date=21 February 2022 |website=www.ons.gov.uk |url-status=live |archive-url=https://web.archive.org/web/20220121012603/https://www.ons.gov.uk/peoplepopulationandcommunity/culturalidentity/ethnicity/articles/ethnicityandnationalidentityinenglandandwales/2012-12-11 |archive-date=21 January 2022 |quote=The 2011 England and Wales census reports that in England and Wales 32.4 million people associated themselves with an English identity alone and 37.6 million identified themselves with an English identity either on its own or combined with other identities, being 57.7% and 67.1% respectively of the population of England and Wales.}}</ref><ref>{{cite web |url=http://www.ons.gov.uk/ons/dcp171778_290982.pdf |publisher=[[Office for National Statistics]] |title=2011 Census: Key Statistics for Wales, March 2011 |date=11 December 2012 |archive-url=https://web.archive.org/web/20160111162200/http://www.ons.gov.uk/ons/dcp171778_290982.pdf |archive-date=11 January 2016 |url-status=live}}</ref> | region2 = [[United States]] | pop2 = [[English Americans|46.6 million]] | ref2 = <ref>{{cite web|url=https://www.census.gov/library/stories/2023/10/2020-census-dhc-a-white-population.html|title=English Most Common Race or Ethnicity in 2020 Census|publisher=[[United States census]]|date= October 10, 2023|access-date=October 21, 2023}}</ref> (2020) | region3 = [[Australia]] | pop3 = [[English Australians|8.4 million]] | ref3 = <ref>{{Cite web|url=https://www.abs.gov.au/census/find-census-data/quickstats/2021/AUS|title=2021 Australia, Census All persons QuickStats &#124; Australian Bureau of Statistics|website=Abs.gov.au}}</ref> (2021) | region4 = [[Canada]] | pop4 = [[English Canadians|6.3 million]] | ref4 = <ref name=census2021>{{cite web|url=https://www12.statcan.gc.ca/census-recensement/2021/dp-pd/prof/details/page.cfm?Lang=E&DGUIDList=2021A000011124&GENDERList=1,2,3&STATISTICList=1&HEADERList=0&SearchText=Canada|title=Census Profile, 2021 Census of Population|date=February 9, 2022 |publisher=Statistics Canada|access-date=3 November 2023}}</ref> (2021) | region5 = [[New Zealand]] | pop5 = [[English New Zealanders|2 million]] | ref5 = <ref>{{Cite web|url=https://tools.summaries.stats.govt.nz/ethnic-group/english|title=Loading..., Place and ethnic group summaries &#124; Stats NZ|website=Tools.summaries.stats.govt.nz|access-date=19 January 2026}}</ref> (2018) | region6 = [[South Africa]] | pop6 = [[British diaspora in Africa|1.6 million]] | ref6 = <ref name="cib11">{{cite book |title=Census 2011: Census in brief |url=https://www.statssa.gov.za/census/census_2011/census_products/Census_2011_Census_in_brief.pdf |page=26 |publisher=Statistics South Africa |location=Pretoria |year=2012 |isbn=978-0-621-41388-5 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150513171240/https://www.statssa.gov.za/census/census_2011/census_products/Census_2011_Census_in_brief.pdf |archive-date=13 May 2015 |url-status=live}} The number of people who described themselves as white in terms of population group and specified their first language as English in South Africa's 2011 Census was 1,603,575. The total white population with a first language specified was 4,461,409 and the total population was 51,770,560.</ref> (2011) | languages = [[انگريزي ٻولي|انگريزي]] | religions = [[عيسائيت]]، روايتي طور تي اينگليڪن، گڏوگڏ ٻيا پروٽسٽنٽ ۽ رومن ڪيٿولڪ پڻ؛ [[اسلام]] (ڏسو: انگلينڊ ۾ اسلام)؛ [[يهوديت]]، غير مذهب ۽ ٻيا عقيدا (ڏسو: انگلينڊ ۾ مذهب ڏسو) | related = {{hlist|ٻيا برطانوي ماڻهو|آئرش|ويلش|اسڪاٽش}} }} '''انگريز ماڻهو''' (English people) هڪ نسلي گروهه ۽ انگلينڊ جي رهاڪو قوم آهي، جيڪي انگريزي ٻولي، هڪ اولھه جرمن ٻولي، ڳالهائي ٿي ۽ هڪ عام نسب، تاريخ ۽ ثقافت شيئر ڪن ٿا.<ref>[http://encyclopediasindhiana.org/article.php?Dflt=%D8%A7%D9%86%DA%AF%D8%B1%D9%8A%D8%B2 انگريز : (Sindhianaسنڌيانا)<!-- Bot generated title -->]{{مئل ڳنڍڻو|date=April 2026 |bot=InternetArchiveBot |fix-attempted=yes }}</ref> انگريزي سڃاڻپ اينگلو-سيڪسن سان شروع ٿي، جڏهن اها ""اينگلسين" جي نالي سان سڃاتا ويندا هئا. مطلب ته "اينگلز رشتي دار" يا "انگريز ماڻهو". انهن جو نسلي نالو "اينگلز" مان نڪتل آهي. جرمن ماڻهن مان هڪ جيڪو 5هين صدي عيسوي جي آس پاس برطانيه ۾ آباد ٿيو. انگريز گهڻو ڪري ٻن مکيه تاريخي آبادي گروپن مان نڪتل آهن. اولهائين جرمن قبيلا، جن ۾ اينگلز، سيڪسن، فريسين ۽ جوٽ شامل آهن، جيڪي مغربي رومن سلطنت جي واپسي کان پوءِ اوڀر ۽ ڏکڻ برطانيه ۾ آباد ٿيا ۽ رومانو-برطانوي برٽونڪ ڳالهائيندڙ، جيڪي اڳ ۾ ئي اتي رهندا هئا ۽ گڏيل طور تي اينگلو-سيڪسن جي نالي سان سڃاتا ويندا هئا. انهن 10هين صدي تائين، ڊينز ۽ ٻين نارسمين جي حملن ۽ وسيع آبادڪاري جي جواب ۾، جيڪا 9هين صدي جي آخر ۾ شروع ٿي ان کان پوءِ نارمن فتح ٿي ۽ 11هين صدي جي آخر ۾ انگلينڊ ۾ نارمن جي محدود آبادڪاري ۽ فرانسيسي پروٽسٽنٽ جو هڪ وڏو تعداد، جيڪي 16 ۽ 18 صدي جي وچ ۾ هجرت ڪئي، انگلينڊ جي بادشاهت قائم ڪئي. ماڻهو جيڪا بعد ۾ انگلينڊ ۾ لڏپلاڻ مان نڪتل آهن، انگريز ماڻهن جي ڪجهه تعريفن ۾ شامل آهن، جڏهن ته ٻيا خارج ڪن ٿا. انگلينڊ برطانيه جو سڀ کان وڏو ۽ سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو ملڪ آهي. انگلينڊ ۾ رهندڙ ماڻهن جي اڪثريت برطانوي شهري آهي. سال 1707ع جي يونين جي قانونن ۾، انگلينڊ جي بادشاهت ۽ اسڪاٽلينڊ جي بادشاهت کي ملائي برطانيه جي بادشاهت بڻايو ويو. سالن کان وٺي، انگريزي رسم و رواج ۽ سڃاڻپ برطانوي رسم و رواج سان ڪافي ويجهڙائي سان ملائي وئي آهي ۽ انگلينڊ جي مردن ۽ عورتن لاءِ عام طور تي سڃاڻپ ۽ علامتون انگريز (Englishman) ۽ انگريزي عورت (Englishwoman) آهن. he '''English people''' are an [[ethnic group]] and [[nation]] native to [[England]], who speak the [[English language in England|English language]], a [[West Germanic languages|West Germanic]] language, and share a common ancestry, history, and culture.<ref>{{Cite book |last=Cole |first=Jeffrey |url=https://books.google.com/books?id=Wlth0GRi0N0C&q=english+ethnic&pg=PA117 |title=Ethnic Groups of Europe: An Encyclopedia |date=2011 |publisher=[[ABC-CLIO]] |isbn=978-1-59884-302-6 |language=en |access-date=6 July 2021 |archive-date=15 August 2021 |archive-url=https://web.archive.org/web/20210815112238/https://books.google.com/books?id=Wlth0GRi0N0C&q=english+ethnic&pg=PA117 |url-status=live |via=[[Google Books]]}}</ref> The English identity began with the [[History of Anglo-Saxon England|Anglo-Saxons]], when they were known as the {{lang|ang|Angelcynn}}, meaning "Angle kin" or "English people".<ref>{{Citation |last=Atherton |first=Mark |title=Old English |date=2022 |work=A Companion to J. R. R. Tolkien |pages=224–234 |url=https://onlinelibrary.wiley.com/doi/abs/10.1002/9781119691457.ch18 |access-date=2025-03-15 |publisher=John Wiley & Sons, Ltd |language=en |doi=10.1002/9781119691457.ch18 |isbn=978-1-119-69145-7|url-access=subscription }}</ref> Their [[ethnonym]] is derived from the [[Angles (tribe)|Angles]], one of the [[Germanic peoples]] who [[Anglo-Saxon settlement of Britain|settled]] in [[Great Britain|Britain]] around the 5th century AD.<ref>{{cite web |url=https://www.etymonline.com/index.php?term=English |title=English |website=Online Etymology Dictionary |publisher=Etymonline.com |access-date=8 July 2011 |archive-date=20 April 2012 |archive-url=https://web.archive.org/web/20120420193621/http://www.etymonline.com/index.php?term=English |url-status=live}}</ref> The English largely descend from two main historical population groups: the West Germanic tribes, including the Angles, [[Saxons]], [[Frisians]], and [[Jutes]] who settled in eastern and southern Britain following the withdrawal of the [[Western Roman Empire]], and the [[Romano-British culture|Romano-British]] [[Celtic Britons|Brittonic speakers]] who already lived there.<ref name="auto">{{cite journal |title=The fine scale genetic structure of the British population |first1=Stephen |last1=Leslie |first2=Bruce |last2=Winney |first3=Garrett |last3=Hellenthal |first4=Dan |last4=Davison |first5=Abdelhamid |last5=Boumertit |first6=Tammy |last6=Day |first7=Katarzyna |last7=Hutnik |first8=Ellen C. |last8=Royrvik |first9=Barry |last9=Cunliffe |first10=Daniel J. |last10=Lawson |first11=Daniel |last11=Falush |first12=Colin |last12=Freeman |first13=Matti |last13=Pirinen |first14=Simon |last14=Myers |first15=Mark |last15=Robinson |first16=Peter |last16=Donnelly |first17=Walter |last17=Bodmer |date=19 March 2015 |journal=[[Nature (journal)|Nature]] |volume=519 |issue=7543 |pages=309–314|doi=10.1038/nature14230 |pmid=25788095 |pmc=4632200 |bibcode=2015Natur.519..309.}}</ref><ref>{{cite journal |title=Iron Age and Anglo-Saxon genomes from East England reveal British migration history |first1=Stephan |last1=Schiffels |first2=Wolfgang |last2=Haak |first3=Pirita |last3=Paajanen |first4=Bastien |last4=Llamas |first5=Elizabeth |last5=Popescu |first6=Louise |last6=Loe |first7=Rachel |last7=Clarke |first8=Alice |last8=Lyons |first9=Richard |last9=Mortimer |first10=Duncan |last10=Sayer |first11=Chris |last11=Tyler-Smith |first12=Alan |last12=Cooper |first13=Richard |last13=Durbin |date=19 January 2016 |journal=[[Nature Communications]] |volume=7 |article-number=10408 |doi=10.1038/ncomms10408 |pmid=26783965 |pmc=4735688 |bibcode=2016NatCo...710408S}}</ref><ref name="auto5">Martiniano, R., Caffell, A., Holst, M. et al. "Genomic signals of migration and continuity in Britain before the Anglo-Saxons". ''Nat Commun'' 7, 10326 (2016). {{doi|10.1038/ncomms10326}} {{Cite journal |last1=Martiniano |first1=Rui |last2=Caffell |first2=Anwen |last3=Holst |first3=Malin |author-link3=Malin Holst |last4=Hunter-Mann |first4=Kurt |last5=Montgomery |first5=Janet |last6=Müldner |first6=Gundula |last7=McLaughlin |first7=Russell L. |last8=Teasdale |first8=Matthew D. |last9=Van Rheenen |first9=Wouter |last10=Veldink |first10=Jan H. |last11=Van Den Berg |first11=L. H. |last12=Hardiman |first12=Orla |last13=Carroll |first13=Maureen |last14=Roskams |first14=Steve |last15=Oxley |first15=John |date=19 January 2016 |title=Genomic signals of migration and continuity in Britain before the Anglo-Saxons |journal=Nature Communications |volume=7 |issue=1 |article-number=10326 |bibcode=2016NatCo...710326M |doi=10.1038/ncomms10326 |pmc=4735653 |pmid=26783717 |last16=Morgan |first16=Colleen |last17=Thomas |first17=Mark G. |last18=Barnes |first18=Ian |last19=McDonnell |first19=Christine |last20=Collins |first20=Matthew J. |last21=Bradley |first21=Daniel G.}}</ref><ref>Michael E. Weale, Deborah A. Weiss, Rolf F. Jager, Neil Bradman, Mark G. Thomas, Y "Chromosome Evidence for Anglo-Saxon Mass Migration", ''Molecular Biology and Evolution'', Volume 19, Issue 7, July 2002, pp. 1008–1021, https://doi.org/10.1093/oxfordjournals.molbev.a004160 {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20220221140807/https://academic.oup.com/mbe/article/19/7/1008/1068561 |date=21 February 2022}}</ref> Collectively known as the [[Anglo-Saxons]], they founded what was to become the [[Kingdom of England]] by the 10th century, in response to the [[Danelaw|invasion and extensive settlement]] of [[Danes (tribe)|Danes]] and other [[Norsemen]] that began in the late 9th century.<ref>{{Cite web |last=Brix |first=Lise |date=20 February 2017 |title=New study reignites debate over Viking settlements in England |url=https://sciencenordic.com/ancient-dna-denmark-videnskabdk/new-study-reignites-debate-over-viking-settlements-in-england/1442782 |access-date=8 May 2022 |website=sciencenordic.com |language=nb-no}}</ref><ref>{{Cite journal |last1=Kershaw |first1=Jane |last2=Røyrvik |first2=Ellen C. |date=December 2016 |title=The 'People of the British Isles' project and Viking settlement in England |journal=[[Antiquity (journal)|Antiquity]] |language=en |volume=90 |issue=354 |pages=1670–1680 |doi=10.15184/aqy.2016.193 |s2cid=52266574 |issn=0003-598X|doi-access=free }}</ref> This was followed by the [[Norman Conquest]] and limited settlement of [[Normans]] in England in the late 11th century and a sizeable number of [[Huguenots|French Protestants]] who emigrated between the 16th and 18th centuries.<ref>{{Cite web |date=2019-08-31 |title=Huguenots {{!}} The History of London |url=https://www.thehistoryoflondon.co.uk/huguenots/ |access-date=2023-12-31 |website=Thehistoryoflondon.co.uk |language=en-GB}}</ref><ref name=campbell10>Campbell. ''The Anglo-Saxon State''. p. 10</ref><ref>{{cite journal |last1=Ward-Perkins |first1=Bryan |year=2000 |title=Why did the Anglo-Saxons not become more British?|journal=[[The English Historical Review]] |volume=115 |issue=462 |pages=513–533 |doi=10.1093/ehr/115.462.513 |doi-access=free}}</ref><ref>Hills, C. (2003) ''Origins of the English'' Duckworth, London. {{ISBN|0-7156-3191-8}}, p. 67</ref><ref name="auto"/><ref name="Higham, Nicholas J. 2013. p7-19">Higham, Nicholas J., and Martin J. Ryan. ''The Anglo-Saxon World''. Yale University Press, 2013. pp. 7–19</ref> Some definitions of English people include, while others exclude, people descended from later migration into England.<ref>{{Cite web |url=https://chambers.co.uk/search/|title=Chambers – Search Chambers |quote=the citizens or inhabitants of, or people born in, England, considered as a group |access-date=7 February 2022 |archive-date=11 May 2020 |archive-url=https://web.archive.org/web/20200511160108/https://chambers.co.uk/search/ |url-status=live}}</ref> England is the largest and most populated [[Countries of the United Kingdom|country of the United Kingdom]]. The majority of people living in England are [[British nationality law|British]] citizens. In the [[Acts of Union 1707]], the [[Kingdom of England]] and the [[Kingdom of Scotland]] merged to become the [[Kingdom of Great Britain]].<ref>{{cite web |url=https://www.parliament.uk/actofunion/ |publisher=parliament.uk |title=Act of Union 1707 |access-date=26 August 2010 |archive-url=https://web.archive.org/web/20100921194331/https://collections.europarchive.org/ukparliament/20090701100701/https://www.parliament.uk/actofunion/ |archive-date=21 September 2010}}</ref> Over the years, [[Culture of England|English customs and identity]] have become fairly closely aligned with [[Culture of the United Kingdom|British customs and identity]] in general. The demonyms for men and women from England are Englishman<ref>[https://dictionary.cambridge.org/dictionary/english/englishman?q=Englishman ''Englishman''] at dictionary.cambridge.org. Retrieved 13 November 2023.</ref> and Englishwoman.<ref>[https://dictionary.cambridge.org/dictionary/english/englishwoman?q=Englishwoman ''Englishwoman''] at dictionary.cambridge.org. Retrieved 13 November 2023.</ref> ==حوالا== {{حوالا}} ==ٻاهريان ڳنڍڻا== {{Wikiquote}} {{Commonscat}} * [https://www.ons.gov.uk/peoplepopulationandcommunity/culturalidentity/ethnicity/bulletins/ethnicgroupenglandandwales/census2021 Ethnic group, England and Wales:[5^4 Census97 2021] {{Authority control}} {{DEFAULTSORT:English People}} [[زمرو:انگريز]] [[زمرو:ماڻھو]] [[زمرو:يورپي ماڻهو]] [[زمرو:نسلي گروہ]] [[زمرو:انگلينڊ جا ماڻهو]] [[زمرو:برطانيه جا ماڻهو]] [[زمرو:ماڻھو بلحاظ نسل]] [[زمرو:انگلينڊ جا نسلي گروهه]] [[زمرو:برطانوي ٻيٽن جا نسلي گروهه]] [[زمرو:گڏيل بادشاھت جا نسلي گروهه]] kplbzy5mnquh68mepzsbavil8zvrtd7 سوشلزم 0 40530 382546 367340 2026-06-03T13:15:54Z Ibne maryam 17680 382546 wikitext text/x-wiki سوشلزم __(Socialism):سوشلزم يا سماجواد جو سائنسي تصور اُن وقت اُڀريو، جڏهن [[صنعت]] جو آغاز ٿيو. صنعت سرماياداري نظام کي جنم ڏنو، جنهن ۾ وڏا جديد ڪارخانا قائم ٿيا ۽ محنت اجتماعي شڪل اختيار ڪري ورتي. پورهيت طبقي ۾ بہ جدت آئي ۽ پرولتاري جي صورت ۾ هڪ اهڙي پورهيت جو جنم ٿيو، جنهن وٽ ڪا به ملڪيت نہ هئي ۽ هو فقط پنهنجي قوت محنت وڪڻي رهيو هو. صنعتي نظام ۾ پوءِ جديد سائنسي ۽ فني انقلاب پورهيت کان هر قِسم جو اوزار کسي ورتو ۽ محنت اجتماعي ٿي وئي. [[ڪارل مارڪس]] ۽ [[فريڊرڪ اينگلس]] 1848ع ۾ [[ڪميونسٽ مينيفسٽو]] لکي سوشلزم جو خاڪو پيش ڪيو. هنن اهو چيو تہ هاڻي جڏهن محنت اجتماعي ٿي چڪي آهي، تڏهن اهو ضروري ٿي ويو آهي تہ اُن محنت جو ڦل بہ اجتماعي طور کنيو وڃي، وڏن سرمائيدارن جو خاتمو ڪري محنت جي مالڪي سموري سماج کي ڏني وڃي، اهڙي نظام کي سوشلزم چيو وڃي ٿو. <ref>.ڪتاب:ادبي اصطلاحن جي تشريحي لغت؛مرتب: مختيار احمد ملاح؛پبلشر:سنڌ لئنگئيج اٿارٽي</ref> ==حوالا== {{حوالا}} ==ٻاهريان ڳنڍڻا== * [https://www.britannica.com/topic/socialism Socialism] – entry at the ''[[Encyclopædia Britannica]]'' * {{IEP|url-id=socialis}} * {{Cite EB9 |wstitle=Socialism |volume=XXII |last= Kirkup |first= Thomas |short=1}} * {{Cite NIE |last1=Ely |first1=Richard T. |author1-link=Richard T. Ely |last2=Adams |first2=Thomas Sewall |author2-link=Thomas Sewall Adams |wstitle=Socialism |short=x}} * {{Cite EB1911 |wstitle=Socialism |volume=25 |last=Bonar |first=James |pages=301–308 |short=1}} * {{Cite EB1922 |last=Cole |first=G. D. H. |author-link=G. D. H. Cole |wstitle=Socialism |short=x}} {{Authority control}} [[زمرو:سوشلزم]] [[زمرو:معاشي نظريا]] [[زمرو:معاشي نظام]] [[زمرو:سياسي تحريڪون]] {{Subject bar|portal1=Socialism||portal2=Communism|portal3=Organized Labour|portal4=Anarchism|portal5=Libertarianism|portal6=Society|portal7=Politics|portal8=Economics|wikt=yes|commons=yes|commons-search=Category:Socialism|q=yes|s=yes|s-search=Portal:Socialism|b=yes|d=yes|d-search=Q7272}} 9dhxjunuj0eibjltukq41hc9sgy754f 382547 382546 2026-06-03T13:22:46Z Ibne maryam 17680 382547 wikitext text/x-wiki سوشلزم __(Socialism):سوشلزم يا سماجواد جو سائنسي تصور اُن وقت اُڀريو، جڏهن [[صنعت]] جو آغاز ٿيو. صنعت سرماياداري نظام کي جنم ڏنو، جنهن ۾ وڏا جديد ڪارخانا قائم ٿيا ۽ محنت اجتماعي شڪل اختيار ڪري ورتي. پورهيت طبقي ۾ بہ جدت آئي ۽ پرولتاري جي صورت ۾ هڪ اهڙي پورهيت جو جنم ٿيو، جنهن وٽ ڪا به ملڪيت نہ هئي ۽ هو فقط پنهنجي قوت محنت وڪڻي رهيو هو. صنعتي نظام ۾ پوءِ جديد سائنسي ۽ فني انقلاب پورهيت کان هر قِسم جو اوزار کسي ورتو ۽ محنت اجتماعي ٿي وئي. [[ڪارل مارڪس]] ۽ [[فريڊرڪ اينگلس]] 1848ع ۾ [[ڪميونسٽ مينيفسٽو]] لکي سوشلزم جو خاڪو پيش ڪيو. هنن اهو چيو تہ هاڻي جڏهن محنت اجتماعي ٿي چڪي آهي، تڏهن اهو ضروري ٿي ويو آهي تہ اُن محنت جو ڦل بہ اجتماعي طور کنيو وڃي، وڏن سرمائيدارن جو خاتمو ڪري محنت جي مالڪي سموري سماج کي ڏني وڃي، اهڙي نظام کي سوشلزم چيو وڃي ٿو. <ref>.ڪتاب:ادبي اصطلاحن جي تشريحي لغت؛مرتب: مختيار احمد ملاح؛پبلشر:سنڌ لئنگئيج اٿارٽي</ref> ==حوالا== {{حوالا}} ==ٻاهريان ڳنڍڻا== * [https://www.britannica.com/topic/socialism Socialism] – entry at the ''[[Encyclopædia Britannica]]'' * {{IEP|url-id=socialis}} * {{Cite EB9 |wstitle=Socialism |volume=XXII |last= Kirkup |first= Thomas |short=1}} * {{Cite NIE |last1=Ely |first1=Richard T. |author1-link=Richard T. Ely |last2=Adams |first2=Thomas Sewall |author2-link=Thomas Sewall Adams |wstitle=Socialism |short=x}} * {{Cite EB1911 |wstitle=Socialism |volume=25 |last=Bonar |first=James |pages=301–308 |short=1}} * {{Cite EB1922 |last=Cole |first=G. D. H. |author-link=G. D. H. Cole |wstitle=Socialism |short=x}} {{Subject bar|portal1=Socialism||portal2=Communism|portal3=Organized Labour|portal4=Anarchism|portal5=Libertarianism|portal6=Society|portal7=Politics|portal8=Economics|wikt=yes|commons=yes|commons-search=Category:Socialism|q=yes|s=yes|s-search=Portal:Socialism|b=yes|d=yes|d-search=Q7272}} {{Authority control}} [[زمرو:سوشلزم| ]] [[زمرو:معاشي نظريا]] [[زمرو:معاشي نظام]] [[زمرو:سياسي نظريا]] [[زمرو:سياسي فلسفو]] [[زمرو:فاشزم مخالف]] [[زمرو:سامراجيت مخالف]] [[زمرو:اولهائيندي تهذيب]] [[زمرو:کاٻي ڌر جا نظريا]] [[زمرو:سرمائيداري مخالف]] [[زمرو:سياسي تحريڪون]] [[زمرو:ڪيپيٽلزم مخالف نظريا]] rcqmvk92e19fqejpzkloac2z0emz9ji 382548 382547 2026-06-03T13:25:00Z Ibne maryam 17680 /* */ 382548 wikitext text/x-wiki [[File:Socialist Alternative Protest1.jpg|thumbnail|[[Socialist Alternative (United States)|Socialist Alternative]] holding a mass anti-war protest, 2007]] '''سوشلزم''' (Socialism) يا سماجواد جو سائنسي تصور اُن وقت اُڀريو، جڏهن [[صنعت]] جو آغاز ٿيو. صنعت سرماياداري نظام کي جنم ڏنو، جنهن ۾ وڏا جديد ڪارخانا قائم ٿيا ۽ محنت اجتماعي شڪل اختيار ڪري ورتي. پورهيت طبقي ۾ بہ جدت آئي ۽ پرولتاري جي صورت ۾ هڪ اهڙي پورهيت جو جنم ٿيو، جنهن وٽ ڪا به ملڪيت نہ هئي ۽ هو فقط پنهنجي قوت محنت وڪڻي رهيو هو. صنعتي نظام ۾ پوءِ جديد سائنسي ۽ فني انقلاب پورهيت کان هر قِسم جو اوزار کسي ورتو ۽ محنت اجتماعي ٿي وئي. [[ڪارل مارڪس]] ۽ [[فريڊرڪ اينگلس]] 1848ع ۾ [[ڪميونسٽ مينيفسٽو]] لکي سوشلزم جو خاڪو پيش ڪيو. هنن اهو چيو تہ هاڻي جڏهن محنت اجتماعي ٿي چڪي آهي، تڏهن اهو ضروري ٿي ويو آهي تہ اُن محنت جو ڦل بہ اجتماعي طور کنيو وڃي، وڏن سرمائيدارن جو خاتمو ڪري محنت جي مالڪي سموري سماج کي ڏني وڃي، اهڙي نظام کي سوشلزم چيو وڃي ٿو. <ref>.ڪتاب:ادبي اصطلاحن جي تشريحي لغت؛مرتب: مختيار احمد ملاح؛پبلشر:سنڌ لئنگئيج اٿارٽي</ref> ==حوالا== {{حوالا}} ==ٻاهريان ڳنڍڻا== * [https://www.britannica.com/topic/socialism Socialism] – entry at the ''[[Encyclopædia Britannica]]'' * {{IEP|url-id=socialis}} * {{Cite EB9 |wstitle=Socialism |volume=XXII |last= Kirkup |first= Thomas |short=1}} * {{Cite NIE |last1=Ely |first1=Richard T. |author1-link=Richard T. Ely |last2=Adams |first2=Thomas Sewall |author2-link=Thomas Sewall Adams |wstitle=Socialism |short=x}} * {{Cite EB1911 |wstitle=Socialism |volume=25 |last=Bonar |first=James |pages=301–308 |short=1}} * {{Cite EB1922 |last=Cole |first=G. D. H. |author-link=G. D. H. Cole |wstitle=Socialism |short=x}} {{Subject bar|portal1=Socialism||portal2=Communism|portal3=Organized Labour|portal4=Anarchism|portal5=Libertarianism|portal6=Society|portal7=Politics|portal8=Economics|wikt=yes|commons=yes|commons-search=Category:Socialism|q=yes|s=yes|s-search=Portal:Socialism|b=yes|d=yes|d-search=Q7272}} {{Authority control}} [[زمرو:سوشلزم| ]] [[زمرو:معاشي نظريا]] [[زمرو:معاشي نظام]] [[زمرو:سياسي نظريا]] [[زمرو:سياسي فلسفو]] [[زمرو:فاشزم مخالف]] [[زمرو:سامراجيت مخالف]] [[زمرو:اولهائيندي تهذيب]] [[زمرو:کاٻي ڌر جا نظريا]] [[زمرو:سرمائيداري مخالف]] [[زمرو:سياسي تحريڪون]] [[زمرو:ڪيپيٽلزم مخالف نظريا]] nnxmb1ilh1veilozvi6x0vt1df9ramf زمرو:گڏيل بادشاھت ۾ مذھب ۽ سماج 14 58337 382631 192679 2026-06-04T08:43:31Z Ibne maryam 17680 /* */ 382631 wikitext text/x-wiki [[زمرو:گڏيل بادشاھت]] [[زمرو:ملڪي لحاظ کان مذھب ۽ سماج]] 6jxfc8t495vmu9f4ke109p904n818eu زمرو:سسلي 14 85562 382672 335132 2026-06-04T10:40:56Z Memon2025 21315 /* */ 382672 wikitext text/x-wiki [[زمرو:اٽلي جي جاگرافي]] [[زمرو:يورپ جا تاريخي علائقا]] sdmcdx059a6hrmdlcdzv4jm8bg820dn زمرو:انگريز ماڻهو 14 89809 382540 354529 2026-06-03T12:35:07Z Ibne maryam 17680 /* */ 382540 wikitext text/x-wiki [[زمرو:يورپي ماڻهو]] [[زمرو:ماڻھو بلحاظ نسل]] [[زمرو:انگلينڊ]] [[زمرو:انگريز]] jnpv4qhq9r1x9awuttfnab7wt5i4doz رائيپور 0 90594 382549 382402 2026-06-03T13:30:49Z KaleemBot 10779 خودڪار: [[زمرو:ڀارت ۾ اڳوڻا ڳاديءَ جا ھنڌ]] جو اضافو + ترتيب 382549 wikitext text/x-wiki {{Infobox settlement | name = رائيپور | official_name = | settlement_type = ميٽروپولس | image_skyline = {{multiple image | border = infobox | total_width = 270 | image_style = | perrow = 1/1/2/2/2/2/1 | image1 = | caption1 = جواهر بازار (گول بازار) | image3 = | caption3 = [[رائيپور بين الریاستي بس ٽرمينل|آءِ ايس بي ٽي ڀاٽاڳاؤں]] | image4 = Swami vivekananda Airport terminal Raipur. Night view.jpg | caption4 = سوامي وويڪانند هوائي اڏو | image5 = Raipur Railway Station Entrance.jpg | caption5 = رائيپور جنڪشن ريلوي اسٽيشن | image6 = | caption6 = مهاديَو گهاٽ | image7 = | caption7 = وويڪانند سروور | image8 = | caption8 = مھا مايا مندر | image9 = Lockdown in Raipur due to Covid-19 Pandemic.png | caption9 = مرين ڊرائيو، تيلي بنڌا | image10 = | caption10 = آل انڊيا انسٽيٽيوٽ آف ميڊيڪل سائنسز، رائيپور }} | blank_emblem_type = مهر | image_blank_emblem = | image_map ={{Maplink |frame=yes |zoom=12 |type=point |id=Q6730 }} | map_caption = | pushpin_map = India Chhattisgarh#India | pushpin_label_position = right | pushpin_map_caption = ڇتيس ڳڙھ ۾ رائيپور | coordinates = {{coord|21|14|40|N|81|37|50|E|display=inline,title}} | subdivision_type = [[ملڪ]] | subdivision_name = {{flag|India}} | subdivision_type1 = [[ڀارت جون رياستون ۽ يونين علائقا|رياست]] | subdivision_type2 = [[ڀارت جا ضلعا|ضلعا]] | subdivision_name1 = [[ڇتيس ڳڙھ]] | subdivision_name2 = [[رائيپور ضلعو|رائيپور]] | established_title = <!-- قائم ٿيو --> | established_date = | named_for = برهما ديو رائي | founder = برهما ديو رائي | government_type = ميونسپل ڪارپوريشن | governing_body = رائيپور ميونسپل ڪارپوريشن (آر ايم سي)<br>رائيپور ڊولپمينٽ اٿارٽي (آر ڊي اي)<br>نيو رائيپور ڊولپمينٽ اٿارٽي (اين آر ڊي اي) | leader_title = ميئر | leader_name = مينال چوبي، [[ڀارتيه جنتا پارٽي|بي جي پي]] | leader_title1 = ضلعي مجسٽريٽ ۽ ايڊمنسٽريٽر | leader_name1 = ڊاڪٽر گوروَ ڪُمار سنگھ (آءِ اي ايس) | leader_title2 = سپرنٽنڊنٽ آف پوليس | leader_name2 = پرشانت اگروال (آءِ پي ايس) | leader_title3 = پارليامينٽ جا ميمبر | leader_name3 = برجموهن اگروال، [[ڀارتيه جنتا پارٽي|بي جي پي]] | leader_title4 = قانون ساز اسيمبلي جا ميمبر | leader_name4 = {{Collapsible list|پورندر مشرا، [[ڀارتيه جنتا پارٽي|بي جي پي]] (رائيپور اتر)<br/>سنيل ڪمار سوني، [[ڀارتيه جنتا پارٽي|بي جي پي]] (رائيپور ڏکڻ)<br/>راجيش منات، [[ڀارتيه جنتا پارٽي|بي جي پي]]<br/>(رائيپور اولهه)<br/>موتي لال ساهو، [[ڀارتيه جنتا پارٽي|بي جي پي]]<br/>(رائيپور ڳوٺاڻو)<br/>انُج شرما، [[ڀارتيه جنتا پارٽي|بي جي پي]]<br/>(ڌرسيوَا) }} | unit_pref = ميٽرڪ | area_footnotes = <ref name='Raipur City'>{{cite web|title=Raipur City|url=http://www.itestweb.in/ch78/raipur|access-date=22 November 2020|archive-date=29 November 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20201129153409/http://www.itestweb.in/ch78/raipur|url-status=dead}}</ref> | area_total_km2 = 503.67 | elevation_footnotes = | elevation_m = 298.15 | population_total = 10,10,087 | population_as_of = 2011 | population_footnotes = <ref name=population>{{cite web|url=http://www.censusindia.gov.in/2011-prov-results/paper2/data_files/India2/Table_2_PR_Cities_1Lakh_and_Above.pdf|title=Cities having population 1 lakh and above, Census 2011|publisher=The Registrar General & Census Commissioner, India|access-date=25 June 2014|archive-url=https://web.archive.org/web/20120507135928/http://www.censusindia.gov.in/2011-prov-results/paper2/data_files/India2/Table_2_PR_Cities_1Lakh_and_Above.pdf|archive-date=7 May 2012|url-status=live|df=dmy-all}}</ref> | population_density_km2 = auto | population_est = 1,475,000<ref>{{Cite web |title=Raipur City Population 2025 {{!}} Literacy and Hindu Muslim Population |url=https://www.census2011.co.in/census/city/280-raipur.html |access-date=2025-02-28 |website=www.census2011.co.in}}</ref> | pop_est_as_of = 2025 | population_metro = 1641000 (2025 اندازو)<br/>1122555 (2011) | population_metro_footnotes = <ref name="UA">{{cite web|title=Urban Agglomerations/Cities having population 1 lakh and above|url=http://censusindia.gov.in/2011-prov-results/paper2/data_files/India2/Table_3_PR_UA_Citiees_1Lakh_and_Above.pdf|website=censusindia|publisher=The Registrar General & Census Commissioner, India|access-date=25 June 2014|archive-url=https://web.archive.org/web/20131017153124/http://censusindia.gov.in/2011-prov-results/paper2/data_files/India2/Table_3_PR_UA_Citiees_1Lakh_and_Above.pdf|archive-date=17 October 2013|url-status=live|df=dmy-all}}</ref> | population_rank = ڀارت: [[ڀارت جي شهرن جي آبادي موجب فهرست|45هون]]<br /> [[ڇتيس ڳڙھ جي شهرن جي فهرست|ڇتيس ڳڙھ: 1هون]] | population_blank1_title = ميٽرو درجو | population_blank1 = [[ڀارت ۾ ڏهه لک کان وڌيڪ آبادي وارا شهري گڏيل علائقا|44هون]] | population_demonym = رائيپوريَن، رائيپوريا | timezone1 = [[ڀارتي معياري وقت|آءِ ايس ٽي]] | utc_offset1 = +5:30 | postal_code_type = [[پوسٽل انڊيڪس نمبر|پي آءِ اين]] | postal_code = 492001-22, 493111-211 (رائيپور)<ref>[https://indiapincodes.net/Chhattisgarh/Raipur/ Raipur]</ref> | registration_plate = CG-04 | area_code = 0771 | area_code_type = ٽيليفون ڪوڊ | unemployment_rate = | blank_name_sec1 = [[UN/LOCODE]] | blank_info_sec1 = IN RPR | website = {{URL|https://raipur.gov.in}} | footnotes = | blank_name = [[ڪوپن آبھوا درجابندي|آبهوا]] | blank_info = [[اڀرندي اڀرندڙ ساوانا آبهوا|Aw]] | blank_name_sec2 = [[هوائي اڏو]] | blank_info_sec2 = [[سوامي وويڪانند هوائي اڏو]] (RPR) | blank1_name_sec2 = [[ريلوي اسٽيشن]] | blank1_info_sec2 = [[رائيپور جنڪشن ريلوي اسٽيشن|رائيپور جنڪشن]] (R) | blank2_name_sec2 = [[بس اسٽينڊ]] | blank2_info_sec2 = [[رائيپور بين الریاستي بس ٽرمينل|آءِ ايس بي ٽي ڀاٽاڳاؤں]] | blank3_name_sec2 = [[تيز آمدورفت وارو نظام]] | blank3_info_sec2 = [[رائيپور ۽ نَيا رائيپور بس ريپڊ ٽرانزٽ سسٽم|رائيپور بي آر ٽي ايس]] }} '''رائيپور''' (<small>Raipur</small>) [[ڇتيس ڳڙھ]] رياست جو گاديءَ جو شهر آهي. رائيپور [[رائيپور ضلعو]] ۽ رائيپور ڊويزن جو به انتظامي صدر مقام آهي، ۽ رياست جو سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو شهر آهي۔ [[ڇتيس ڳڙھ]] رياست 1 نومبر <small>2000</small>ع تي ٺهڻ کان اڳ رائيپور [[مڌيا پرديش]] جو حصو هو.<ref name="IT_2018-07-08">{{cite web |url= https://www.indiatoday.in/magazine/state-of-the-states/story/20180716-credible-chhattisgarh-1277912-2018-07-08 |title= Credible Chhattisgarh |author= Ajit Kumar Jha |date= 8 July 2018 |language= en |via= INDIATODAY.IN |department= State of the States |publisher= India Today |access-date= 8 January 2019 |archive-url= https://web.archive.org/web/20180714100502/https://www.indiatoday.in/magazine/state-of-the-states/story/20180716-credible-chhattisgarh-1277912-2018-07-08 |archive-date= 14 July 2018 |url-status= live }}</ref> اهو علائقي ۾ واپار ۽ ڪاروبار لاءِ هڪ وڏو مرڪز آهي. هتي صنعتن ۾ تيز رفتاري سان واڌ ٿي آهي ۽ اهو مرڪزي ڀارت ۾ هڪ وڏو ڪاروباري مرڪز بڻجي چڪو آهي۔ سواڇ سرويڪشن <small>2021</small>ع موجب رائيپور کي ڀارت جو 6هون سڀ کان صاف شهر قرار ڏنو ويو.<ref>{{cite web |url=https://www.hindustantimes.com/india-news/indore-awarded-cleanest-city-in-annual-survey-varanasi-tops-ganga-town-category-top-10-list-101637390051543.html |title=Swachh Survekshan 2021: Here are top 10 cleanest cities in annual govt survey |date= 20 November 2021 |access-date= 6 May 2022}}</ref> سواڇ سرويڪشن ايوارڊز- <small>2023</small>ع ۾، ‘بهترين ڪارڪردگي ڏيکاريندڙ رياستن’ واري زمري ۾ [[ڇتيسڳڙھ]] کي ٽيون درجو مليو.<ref>{{Cite web |title=Swachh Survekshan Awards 2023 conferred |url=https://pib.gov.in/pib.gov.in/Pressreleaseshare.aspx?PRID=1995159 |access-date= |website=pib.gov.in}}</ref> گهر ۽ شهري معاملن واري وزارت جي ٻن اشاريَن موجب رائيپور کي <small>2022</small>ع جي "ايز آف لِونگ انڊيڪس" ۾ ۽ سال <small>2020</small>ع جي ميونسپل پرفارمنس انڊيڪس ۾، ٻنهي ۾ 7هون درجو ڏنو ويو.<ref>{{Cite web |title=Raipur among best cities on Ease of Living Index in Central India |url=https://www.thehitavada.com/Encyc/2022/9/8/Raipur-among-best-cities-on-Ease-of-Living-Index-in-Central-India.html |access-date= |website=www.thehitavada.com |language=en}}</ref><ref>{{Cite web|last=Pioneer|first=The|title=Raipur, Bilaspur excel in Municipal Performance Index|url=https://www.dailypioneer.com/2021/state-editions/raipur--bilaspur-excel-in-municipal-performance-index.html|access-date=2021-05-24|website=The Pioneer|language=en}}</ref> اهو ملڪ ۾ اسٽيل ۽ لوهه جي وڏن پيدا ڪندڙن شھرن مان آهي۔ شهر ۾ لڳ ڀڳ <small>200</small> اسٽيل رولنگ ملون، <small>195</small> اسپنج آئرن پلانٽ، گهٽ ۾ گهٽ <small>6</small> اسٽيل پلانٽ، <small>60</small> پلاءِ ووڊ ڪارخانا، <small>35</small> فيرو-الاءِ پلانٽ ۽ <small>500</small> زرعي صنعتون موجود آهن۔ ان کانسواءِ، رائيپور ۾ <small>800</small> کان وڌيڪ چانور ملنگ پلانٽ پڻ آهن۔<ref name=":6">{{Cite web |title=Business and Economy of Raipur, Industries in Raipur |url=https://www.raipuronline.in/city-guide/business-and-economy-of-raipur |access-date=2022-04-08 |website=www.raipuronline.in}}</ref> == تاريخ == رائيپور ضلعو، جيئن [[ڇتيس ڳڙھ]] جي ميدانن جو باقي حصو، اڳي “دڪشِڻا ڪوسلا” جي نالي سان سڃاتو ويندو هو ۽ ان کي [[موريه سلطنت]] جي ماتحت سمجهيو ويندو هو۔{{cn|date=September 2024}} رائيپور ڀرسان آرنگ ۾، 6هين صدي عيسويءَ جي هڪ گپتا لکت علائقي تي گپتا بالادستي ڏيکاري ٿي۔{{cn|date=September 2024}} 7هين صدي عيسويءَ ۾ علائقو جديد مهاراشٽر جي ڀانڊڪ ۾ هڪ بودڌ بادشاهي جي هٿ هيٺ هو، ۽ ان جو ذڪر [[شيوانزانگ]] پڻ ڪيو۔{{cn|date=September 2024}} هن خاندان جي هڪ شاخ پوءِ موجوده مهاسمند ضلعي جي سِرپور ڏانهن لڏي وئي ۽ پوءِ دڪشِڻا ڪوسلا جي سڄي علائقي تي ڪنٽرول حاصل ڪيو۔{{cn|date=September 2024}} هن بادشاهيءَ جي خوشحالي تِيوارديوا جي دور ۾ پنهنجي اوج تي پهتي۔ سندس پٽ سِرپور جي لڳ ڀڳ سڀني مندرن تي لکتون ڪرايون۔{{cn|date=September 2024}} پوءِ کين شارڀاپوريه خاندان اقتدار مان هٽايو، جن [[ڇتيس ڳڙھ]] جي باقي حصي تي ڪنٽرول حاصل ڪيو ۽ ڪيترن صدين تائين حڪومت ڪئي۔{{cn|date=September 2024}} 9هين صديءَ جي شروعات تائين ڪلاچورين علائقي تي ڪنٽرول حاصل ڪري ورتو۔ [[رتنپورا جا ڪلاچوري]] 13هين صديءَ تائين رتنپور تي حڪمران رهيا۔ 14هين صديءَ تائين رائيپور شاخ جا ڪلاچوري طاقتور بڻيا۔ رائيپور شاخ جي هڪ بادشاهه دشمن جي 18 ڳڙهن (قلعن) تي فتح حاصل ڪئي—جنهن مان [[ڇتيس ڳڙھ]] جي نالي (36 قلعا) بابت هڪ تشريح به ڏني ويندي آهي۔ 18هين صديءَ تائين ڪلاچوري [[ڇتيس ڳڙھ]] جي پوري علائقي جا بالادست بڻجي چڪا هئا۔{{cn|date=September 2024}} == آبادي == {{See also|ڇتيسڳڙھ جا شھر}} <!-- ضلعي لاءِ الڳ مضمون موجود آھي، تنھنڪري انگ اکر صرف ميونسپل ڪارپوريشن جا ھجن --> {{Historical population | source = <ref name="censusindia1">{{cite web |url=http://www.populstat.info/Asia/indiat.htm |title=Historical Census of India |access-date=29 December 2014 |archive-url=https://web.archive.org/web/20130217053707/http://www.populstat.info/Asia/indiat.htm|archive-date=17 February 2013 |url-status=dead}}</ref> | 1901 | 32114 | 1911 | 35335 | 1921 | 38341 | 1931 | 45390 | 1941 | 63465 | 1951 | 89804 | 1961 | 139792 | 1971 | 205986 | 1981 | 338245 | 1991 | 452301 | 2001 | 707469 | 2011 | 1010433 }} {{As of|2011|alt=2011 جي مطابق}} [[2011 جي ڀارتي مردم شماري|2011 مردم شماري]] مطابق، رائيپور ميونسپل ڪارپوريشن جي آبادي 1,010,433 ھئي، جنھن مان 519,286 مرد ۽ 490,801 عورتون ھيون — يعني 945 عورتون في 1000 مرد، جيڪو قومي اوسط 940 کان وڌيڪ آھي۔<ref>{{cite web|title=Sex Ratio|url=http://censusindia.gov.in/2011-prov-results/indiaatglance.html|publisher=The Registrar General & Census Commissioner, India|access-date=2 September 2014|archive-url=https://web.archive.org/web/20140922103426/http://censusindia.gov.in/2011-prov-results/indiaatglance.html|archive-date=22 September 2014|url-status=live}}</ref> 0–6 سالن جي عمر وارن ٻارن جو انگ 124,471 ھو، جنھن مان 64,522 ڇوڪرا ۽ 59,949 ڇوڪريون ھيون — يعني 929 ڇوڪريون في 1000 ڇوڪرا۔ ڪُل پڙھيل لکيل ماڻھو 769,593 ھئا (420,155 مرد، 349,438 عورتون)۔ مؤثر خواندگي جي شرح 86.90٪ ھئي؛ مردن جي 92.39٪ ۽ عورتن جي 81.10٪، جيڪا قومي اوسط 73.00٪ کان گھڻي آھي۔<ref name=population /><ref>{{cite web|title=Chapter–3 (Literates and Literacy rate)|url=http://www.censusindia.gov.in/2011census/PCA/PCA_Highlights/pca_highlights_file/India/Chapter-3.pdf|publisher=Registrar General and Census Commissioner of India|access-date=2 September 2014|archive-url=https://web.archive.org/web/20131113231419/http://www.censusindia.gov.in/2011census/PCA/PCA_Highlights/pca_highlights_file/India/Chapter-3.pdf|archive-date=13 November 2013|url-status=live}}</ref> شهري گڏيل آبادي (Urban Agglomeration) 1,122,555 ھئي، جنھن مان 578,339 مرد ۽ 544,216 عورتون ھيون — يعني 941 عورتون في 1000 مرد۔ 0–6 سالن جي ٻارن جو انگ 142,826 ھو۔ ڪُل پڙھيل لکيل ماڻھو 846,952 ھئا ۽ مؤثر خواندگي جي شرح 86.45٪ ھئي۔ == جاگرافي ۽ آبهوا == {{climate chart |Raipur |13.3|27.5|6.7 |16.5|31.1|12.3 |20.8|35.5|24.6 |25.3|39.6|15.7 |28.3|42.0|18.8 |26.5|37.4|189.8 |24.0|30.8|381.0 |23.9|30.2|344.7 |23.9|31.3|230.2 |21.5|31.6|53.9 |16.5|29.6|7.4 |13.2|27.3|3.7 |source=[http://www.imd.gov.in/section/climate/raipur1.htm IMD] |float=left |clear=left }} === جاگرافي === رائيپور ھندستان جي وڏي ميداني علائقي جي مرڪز جي ويجھو واقع آھي، جنھن کي ڪڏهن ڪڏهن "ڀارت جو چانورن جو پيالو" چيو ويندو آھي، جتي سوين قسمن جا [[چانور]] پوکيا وڃن ٿا۔<ref>{{cite web |url=http://www.walkincg.com/Chhattisgarh/ChhattisgarhState.aspx |title=Chhattisgarh Details, Chhattisgarh Online, Chhattisgarh Information, Chhattisgarh State |publisher=Walkincg.com |access-date=2012-10-04 |url-status=usurped |archive-url=https://web.archive.org/web/20130304012724/http://www.walkincg.com/Chhattisgarh/ChhattisgarhState.aspx |archive-date=4 March 2013}}</ref> [[مھاندي ندي]] رائيپور شھر جي اوڀر طرف وهي ٿي، جڏهن ته ڏکڻ طرف گھاٽا ٻيلا موجود آھن۔ اتر-اولهه طرف [[ميڪل جبل]] واقع آھن؛ اتر ۾ زمين مٿي چڙھي [[ڇوٽا ناگپور پليٽو]] سان ملي ٿي، جيڪو اتر-اوڀر طرف [[جھارکنڊ]] رياست تائين پکڙيل آھي۔ رائيپور جي ڏکڻ ۾ [[ڊيڪن پليٽو]] واقع آھي۔{{citation needed|date=January 2022}} === آبهوا === رائيپور ۾ [[گرم ۽ خشڪ اڀرندي آبهوا]] موجود آھي، ۽ سڄي سال گرمي پد معتدل رھي ٿو، سواءِ مارچ کان جون تائين، جڏھن گرمي تمام تيز ٿي سگھي ٿي۔ اپريل–مئي ۾ گرمي پد ڪڏهن ڪڏهن {{convert|48|°C}} کان وڌيڪ ٿي وڃي ٿو۔ اونهاري جي انهن مهينن دوران گرم ۽ خشڪ ھوائون پڻ ھلنديون آھن۔ شھر کي لڳ ڀڳ {{convert|1300|mm}} برسات ملي ٿي، جيڪا گھڻو ڪري [[مون سون]] جي موسم دوران، يعني جون جي وچ کان آڪٽوبر جي شروعات تائين پوي ٿي۔ سياري جو موسم نومبر کان فيبروري تائين رھي ٿو ۽ عام طور تي معتدل ھوندو آھي، جيتوڻيڪ گھٽ گرمي پد {{convert|5|°C}} تائين ڪري سگھي ٿو، جيڪو موسم کي ٿڌو بڻائي ٿو۔<ref>{{Cite web |title=Geography & Climate |url=https://nagarnigamraipur.nic.in/en/geography-climate|access-date=2024-04-12}}</ref> {{Weather box | location = Raipur (1991–2020, extremes 1901–present) | metric first = Y | single line = Y | Jan record high C = 36.5 | Feb record high C = 38.0 | Mar record high C = 43.3 | Apr record high C = 46.1 | May record high C = 47.9 | Jun record high C = 47.2 | Jul record high C = 41.2 | Aug record high C = 37.5 | Sep record high C = 37.2 | Oct record high C = 37.9 | Nov record high C = 35.6 | Dec record high C = 34.1 | year record high C = 47.9 | Jan high C = 28.0 | Feb high C = 31.1 | Mar high C = 35.2 | Apr high C = 39.5 | May high C = 41.8 | Jun high C = 37.1 | Jul high C = 31.3 | Aug high C = 30.4 | Sep high C = 31.6 | Oct high C = 31.9 | Nov high C = 30.4 | Dec high C = 28.5 | year high C = 33.0 | Jan mean C = 20.8 | Feb mean C = 23.8 | Mar mean C = 26.5 | Apr mean C = 32.1 | May mean C = 35.1 | Jun mean C = 32.0 | Jul mean C = 27.8 | Aug mean C = 27.2 | Sep mean C = 27.9 | Oct mean C = 26.9 | Nov mean C = 23.7 | Dec mean C = 21.0 | Jan low C = 13.9 | Feb low C = 16.9 | Mar low C = 20.9 | Apr low C = 24.8 | May low C = 27.8 | Jun low C = 26.7 | Jul low C = 24.6 | Aug low C = 24.5 | Sep low C = 24.4 | Oct low C = 22.0 | Nov low C = 17.4 | Dec low C = 13.8 | Jan record low C = 5.0 | Feb record low C = 5.0 | Mar record low C = 8.3 | Apr record low C = 15.0 | May record low C = 14.4 | Jun record low C = 16.1 | Jul record low C = 17.1 | Aug record low C = 20.0 | Sep record low C = 18.3 | Oct record low C = 13.9 | Nov record low C = 8.3 | Dec record low C = 3.9 | rain colour = green | Jan rain mm = 14.4 | Feb rain mm = 16.3 | Mar rain mm = 13.2 | Apr rain mm = 15.7 | May rain mm = 23.8 | Jun rain mm = 197.8 | Jul rain mm = 377.4 | Aug rain mm = 334.2 | Sep rain mm = 235.5 | Oct rain mm = 46.9 | Nov rain mm = 8.2 | Dec rain mm = 6.9 | year rain mm = 1290.3 | Jan rain days = 1.2 | Feb rain days = 1.2 | Mar rain days = 1.5 | Apr rain days = 1.7 | May rain days = 1.9 | Jun rain days = 9.1 | Jul rain days = 14.4 | Aug rain days = 14.4 | Sep rain days = 9.6 | Oct rain days = 2.8 | Nov rain days = 0.5 | Dec rain days = 0.3 | year rain days = 58.6 |time day = 17:30 [[ڀارتي معياري وقت]] | Jan humidity = 43 | Feb humidity = 35 | Mar humidity = 29 | Apr humidity = 24 | May humidity = 26 | Jun humidity = 52 | Jul humidity = 76 | Aug humidity = 79 | Sep humidity = 74 | Oct humidity = 62 | Nov humidity = 53 | Dec humidity = 47 |year humidity = 50 |source 1 = [[ڀارتي موسميات کاتو]] }} رائيپور کي 2024 جي "سواڇ وائيُ سرويڪشن" جي نتيجن مطابق، ھندستان ۾ قومي سطح تي صاف هوا وارن شھرن ۾ اٺين نمبر تي رکيو ويو (ڪيٽيگري I: 10 لک کان وڌيڪ آبادي وارا شھر)۔<ref>{{Cite web |date=7 September 2024 |title=Swachh Vayu Sarvekshan 2024 |url=https://prana.cpcb.gov.in/ncapServices/robust/fetchFilesFromDrive/Swachh_Vayu_Survekshan_2024_Result.pdf |website=Central Pollution Control Board|access-date=19 September 2024}}</ref> == حڪومت ۽ سياست == === شهري انتظام === {{اصل مضمون|رائيپور ميونسپل ڪارپوريشن}} رائيپور شهر ۾ هڪ ميونسپل ڪارپوريشن موجود آهي۔ ان کي برطانوي دور ۾ 17 مئي 1867ع تي قائم ڪيو ويو، جنهن جو ابتدائي نالو رائيپور ميونسپل ڪاميٽي هو۔<ref name=":5">{{Cite web|last=Yumpu.com|title=RAIPUR MUNICIPAL CORPORATION - Nagar Nigam Raipur|url=https://www.yumpu.com/en/document/read/7702767/raipur-municipal-corporation-nagar-nigam-raipur|access-date=2020-11-09|website=yumpu.com|language=en}}</ref> سن 1973ع ۾ ان کي رائيپور ميونسپل ڪارپوريشن جو درجو ڏنو ويو۔<ref name=":5"/> ميونسپل ڪارپوريشن جو علائقو 503.67&nbsp;ڪلوميٽر مربع (194.47 اسڪوائر ميل) آهي۔<ref name='Raipur City'/><ref name=":0">{{Cite web|last=Raipur MC|title=Raipur MC|url=http://nagarnigamraipur.nic.in/rmcwebsite.aspx?pageid=1012|access-date=9 November 2020|archive-date=30 December 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20211230012443/https://nagarnigamraipur.nic.in//rmcwebsite.aspx?pageid=1012|url-status=dead}}</ref> رائيپور ميونسپل ڪارپوريشن، 1961ع جي ڇتيسڳڙھ ميونسپلٽي ايڪٽ جي هدايتن موجب هلي ٿي۔<ref name=":0" /> 2011ع جي مردم شماري مطابق، رائيپور–درگ–ڀلائي شهري گڏيل آبادي 3,186,632 هئي۔ ڇتيسڳڙھ جي اولهه-مرڪزي علائقي جا ٽي شهري مرڪز ــ رائيپور، ڀلائي ۽ درگ ــ گڏجي رائيپور–ڀلائي–درگ ٽرائي سٽي ميٽرو علائقو ٺاهين ٿا۔ ميونسپل ڪارپوريشن جا اهم ڪم صحت مرڪزن، تعليمي ادارن ۽ اسڪولن جي تعمير، ۽ رهائشي عمارتن جي وقت بوقت سار سنڀال آهن۔<ref name=":1">{{Cite web|title=Raipur MC Website|url=http://nagarnigamraipur.nic.in/}}</ref> بنيادي شهري ڍانچي، فلائي اوور ۽ روڊن جي تعمير کان علاوه، اها تفريحي مرڪزن جهڙوڪ ميوزيم، ڪميونٽي هال ۽ پارڪن جي ترقي به ڪري ٿي۔<ref name=":1" /> انتظامي ڪاميٽي ۾ ميونسپل ڪمشنر، ڊپٽي ڪمشنر، شهر جا صحت آفيسر، ايگزيڪيوٽو انجنيئر، زونل ڪمشنر ۽ ٻيا عملدار شامل آهن۔<ref name=":2">{{Cite web|title=Raipur Nagar Nigam|url=http://nagarnigamraipur.nic.in/rmcwebsite.aspx?pageid=1011|access-date=9 November 2020|archive-date=30 December 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20211230012330/https://nagarnigamraipur.nic.in//rmcwebsite.aspx?pageid=1011|url-status=dead}}</ref> رائيپور جو ميونسپل ڪمشنر وشو ديپ (آءِ اي ايس) آهي۔<ref>{{Cite web|title=Raipur Mun C|url=http://nagarnigamraipur.nic.in/rmcwebsite.aspx?pageid=22|access-date=9 November 2020|archive-date=29 November 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20171129060730/http://nagarnigamraipur.nic.in/rmcwebsite.aspx?pageid=22|url-status=dead}}</ref> موجوده ميئر [[مينل چوبے]] آهي، جيڪا [[ڀارتيه جنتا پارٽي]] سان لاڳاپيل آهي۔ ميئر ڪائونسل جي اڳواڻ طور ڪم ڪري ٿو ۽ چونڊيل ڪائونسلرن مان ڪاميٽي جا ميمبر مقرر ڪري ٿو۔<ref name=":2" /> رائيپور ميونسپل ڪارپوريشن ۾ 70 وارڊ ۽ 8 زون شامل آهن۔<ref name=":1" /> زونل وارڊ ڪاميٽين جي سربراهي چيئرمين ڪن ٿا، جيڪي لاڳاپيل زون جي ڪائونسلرن پاران چونڊيا وڃن ٿا۔<ref>{{Cite web|title=Raipur city data|url=http://nagarnigamraipur.nic.in/Document/2cf1d7f1-4c2f-4aa0-ab96-07b286039031____Citizen_Charter_English_n.pdf|access-date=9 November 2020|archive-date=21 September 2017|archive-url=https://web.archive.org/web/20170921130044/http://nagarnigamraipur.nic.in/Document/2cf1d7f1-4c2f-4aa0-ab96-07b286039031____Citizen_Charter_English_n.pdf|url-status=dead}}</ref> تازيون ميونسپل چونڊون [[2025 رائيپور ميونسپل ڪارپوريشن چونڊ]] 11 فيبروري 2025ع تي ٿيون۔ ميونسپل سطح تي اڪثريت رکندڙ سياسي پارٽيون ڀارتيه جنتا پارٽي ۽ انڊين نيشنل ڪانگريس آهن۔ 2017–2018ع لاءِ اندازي مطابق ميونسپل بجيٽ {{INR}} 2,612,667 هئي۔ آمدني جا اهم ذريعا ٽيڪس، فيس ۽ چارجز، صفائي چارجز، گرانٽ ۽ چندا، ۽ سرمائي آمدني آهن۔<ref>{{Cite web|title=Budget Raipur|url=http://nagarnigamraipur.nic.in/Budget/Budget%202017-18.pdf}}</ref> رائيپور ضلعو، گورو ڪمار سنگهه (آءِ اي ايس)، ضلعي ڪليڪٽر ۽ ڊپٽي ڪمشنر جي سربراهي هيٺ آهي۔<ref name="raipur.gov.in">{{Cite web|title=Organisation Chart |url=https://raipur.gov.in/organisation-chart/|access-date=2020-11-09|language=en-US}}</ref> ضلعي ڪليڪٽر ضلعي انتظاميه جو سربراهه هوندو آهي، جنهن جي مدد اپر ڪليڪٽر، ڊپٽي ڪليڪٽر ۽ گڏيل ڊپٽي ڪندا آهن۔ شهر ۾ شهري انتظام ۽ ترقي کاتو پڻ فعال آهي۔<ref name="raipur.gov.in"/> === ماسٽر پلان === رائيپور ماسٽر پلان 2021ع منظم شهري ترقي جي ضرورت کي تسليم ڪري ٿو ته جيئن شهر جي مرڪزي واپاري علائقي تي دٻاءُ گهٽايو وڃي ۽ ان علائقي ۾ سائي جڳهن ۽ پاڻيءَ جي ذخيرن جي ضرورت پوري ڪئي وڃي۔ منصوبي تحت شهر جي ٻاهرئين علائقن ۾ نون رهائشي حصن ۾ گهڻي آبادي وارا گهر ٺاهڻ ۽ بهتر رٿابندي سان اوچيون تجارتي ۽ صنعتي عمارتون تعمير ڪرڻ جي تجويز ڏني وئي آهي، خاص طور تي [[نيشنل هاءِ وي 6]] سان گڏوگڏ شهر جي اترئين حصي ۾۔<ref>{{Cite web|date=2017-05-30|title=Raipur Master Plan 2021 Report, Raipur Master Plan 2021 Map, Details|url=https://affordablehousing.live/raipur-master-plan-2021.html|access-date=2020-11-09|website=Affordable Housing Live|language=en-US}}</ref> === قانون ساز اسيمبلي ۽ رياستي ادارا === رائيپور مرڪزي [[ڇتيسڳڙھ]] ۾ هڪ لوڪ سڀا (پارلياماني) تڪ آهي۔ رائيپور جي لوڪ سڀا سيٽ عام درجي جي آهي۔ [[برجموهن اگروال]]، جيڪو [[ڀارتيه جنتا پارٽي]] سان لاڳاپيل آهي، هن وقت شهر مان [[لوڪ سڀا جو ميمبر]] آهي۔<ref name="news18.com">{{Cite web|title=Live Results: Raipur Lok Sabha Constituency (CHHATTISGARH)|url=https://www.news18.com/lok-sabha-elections-2019/chhattisgarh-raipur-results-s26p08/|access-date=2020-11-09|website=News18}}</ref> رائيپور ضلعي ۾ ست ودھان سڀا تڪ آهن، جن مان ٽي رائيپور شهر ۾، هڪ رائيپور ڳوٺاڻو علائقي ۾ ۽ ٽي ٻاهرين تحصيلن ۾ واقع آهن۔<ref>{{Cite web|title=Raipur City West Assembly constituency (Chhattisgarh): Full details, live and past results|url=https://www.news18.com/assembly-elections-2018/chhattisgarh/raipur-city-west-election-result-s26a049/|access-date=2020-11-09|website=News18}}</ref> == معيشت == رائيپور، جيڪو [[ڇتيسڳڙھ]] جو گاديءَ جو هنڌ آهي، وڏي پيماني تي صنعتي ترقي کي متوجه ڪيو آهي۔ رياستي گاديءَ جو هنڌ هئڻ سبب حڪومت ۽ خدمتي شعبي شهر جي معيشت ۽ افرادي قوت جو وڏو حصو ٺاهين ٿا۔ شهر ۾ پيداوار ڪندڙ صنعتون به چڱيءَ ريت ترقي يافته آهن ۽ هتي ڪيترائي صنعتي علائقا قائم آهن۔ رائيپور کي واپار لاءِ ملڪ جي بهترين شهرن مان هڪ سمجهيو وڃي ٿو۔ هي شهر معدني وسيلن سان مالا مال آهي ۽ ملڪ ۾ فولاد ۽ لوھ جي وڏي پيداوار ڪندڙ علائقن مان هڪ آهي۔ شهر ۾ لڳ ڀڳ 200 فولاد رولنگ ملون، 195 اسپنج آئرن ڪارخانا، گهٽ ۾ گهٽ 6 فولاد ڪارخانا، 60 پلائيووڊ ڪارخانا، 35 فيرو ايلوئي ڪارخانا ۽ 500 زرعي صنعتون موجود آهن۔ ان کان علاوه رائيپور ۾ 800 کان وڌيڪ چانورن جون ملون پڻ آهن۔<ref name=":6" /> ڊالميا سيمينٽ (ڀارت) رائيپور ۾ 2.5 ملين ٽن في سال گنجائش واري گڏيل سيمينٽ تياري يونٽ قائم ڪرڻ جو ارادو رکي ٿي۔<ref>{{Cite web |date=2019-05-15 |title=Dalmia Cement plans new unit in Kharora - Chhattisgarh Industry News |url=https://chhattisgarh.industry-focus.net/2019/05/15/dalmia-cement-plans-new-unit-in-kharora/ |access-date=2022-04-08 |website=chhattisgarh.industry-focus.net |language=en-US}}</ref> ڏکڻ ڪوريا جي هڪ گهڻ قومي ڪمپني سنگ ها ٽيليڪام پڻ نيا رائيپور ۾ ڪارخانو قائم ڪرڻ جي رٿابندي ڪري رهي آهي۔<ref>{{Cite web |date=2017-05-30 |title=South Korea's Sung Ha Telecom to set up mobile phone manufacturing plant in Chhattisgarh |url=https://www.livemint.com/Companies/8gmDbMAIyNja94xtwzND6O/South-Koreas-Sung-Ha-Telecom-to-set-up-mobile-phone-manufac.html |access-date=2022-04-08 |website=mint |language=en}}</ref> [[جي ايس ڊبليو اسٽيل]] جو فولاد ڪارخانو رائيپور ۾ واقع آهي۔ اي پي ايل اپولو، سنگاپور جي هڪ ڪمپني سان گڏيل سهڪار تحت، رائيپور ۾ پيداوار يونٽ قائم ڪرڻ جو منصوبو ٺاهيو آهي۔<ref>{{Cite web |title=APL Apollo's JV with Singapore company plans manufacturing unit in Raipur |url=https://www.moneycontrol.com/news/business/companies/apl-apollos-jv-with-singapore-company-plans-manufacturing-unit-in-raipur-2413395.html |access-date=2022-04-08 |website=Moneycontrol |language=en}}</ref> [[گراسم انڊسٽريز]] رائيپور جي راون علائقي ۾ سيمينٽ ڪارخانو هلائي ٿي۔<ref>{{Cite web |last=Research |first=Ibis |title=Grasim Cement to expand its Rewan cement plant at Raipur |url=https://cement.industry-focus.net/chhattisgarh-cement-projects/114-grasim-cement-to-expand-its-rewan-cement-plant-at-raipur.html |access-date=2022-04-08 |website=Cement - Industry Focus |language=en-gb}}</ref> [[امبوجا سيمينٽس]] جو ڪارخانو [[ڀٽاپارا]] ۾ موجود آهي۔<ref>{{Cite web |title=Ambuja Cement Plant Bhatapara |url=https://swapdial.com/public/knowledge-contents/industrial-data/ambuja-cement-plant-bhatapara/ |access-date=2022-04-08 |website=swapdial.com}}</ref> ان کان علاوه، رائيپور ۾ هڪ وڏو ڪيميڪل ڪارخانو به موجود آهي جيڪو فارملين تيار ڪري ملڪ جي مختلف حصن ۾ فراهم ڪري ٿو۔<ref>{{Cite web |title=RAIPUR - Market Research and Opportunity Analysis Report by MeticulousBPlans - Issuu |url=https://issuu.com/meticulousbplans/docs/raipur_mroar.pptx |access-date=2022-04-08 |website=issuu.com}}</ref> ڀارت پيٽروليم ۽ هندوستان پيٽروليم جي ايل پي جي بوتل بندي جا ڪارخانا پڻ رائيپور ۾ آهن۔<ref>{{Cite web |title=BPCL Stories |url=https://www.bharatpetroleum.in/about-bpcl/infoline-detail.aspx?id=infoline/mou-with-chhattisgarh-state-government-/ |access-date=2022-04-08 |website=www.bharatpetroleum.in}}</ref> گوداوري اي-موبيليٽي پڻ شهر ۾ پيداوار يونٽ قائم ڪرڻ جي رٿابندي ڪري رهي آهي۔<ref>{{Cite web |title=Godawari E-mobility to pump in Rs 150 cr by 2023 for setting up EV manufacturing unit in Raipur |url=https://www.businesstoday.in/auto/story/godawari-e-mobility-to-pump-in-rs-150-cr-by-2023-for-setting-up-ev-manufacturing-unit-in-raipur-310264-2021-10-24 |access-date=2022-04-08 |website=Business Today}}</ref> [[جندل اسٽيل اينڊ پاور گروپ]] جو ڳرو مشينري ڪارخانو پڻ رائيپور ۾ آهي۔<ref>{{Cite web |title=Jindal Machinery |url=https://jindalsteelmachinery.in/ |access-date=2022-04-08 |website=jindalsteelmachinery.in}}</ref> معلوماتي ٽيڪنالاجي ۽ سائبر مرڪز طور ڪم ڪندي، ڇتيسڳڙھ جي نئين گادي نيا رائيپور ۾ هڪ ٽيڪنالاجي پارڪ قائم ڪيو ويو آهي۔<ref>{{Cite web |author=Cherrupreet Kaur|date=Feb 19, 2020 |title=IT Park fails to click in Naya Raipur, lacks basic infrastructure and power |url=https://timesofindia.indiatimes.com/city/raipur/it-park-fails-to-click-in-naya-raipur-lacks-basic-infrastructure-and-power/articleshow/74203762.cms |access-date=2022-04-08 |website=The Times of India}}</ref> ڇتيسڳڙھ اسٽيٽ انڊسٽريل ڊيولپمينٽ ڪارپوريشن (سي ايس آءِ ڊي سي) رائيپور ڀرسان ٽلدا ۾ ننڍين ۽ وچولي صنعتن لاءِ سهولتون فراهم ڪرڻ خاطر نئون صنعتي علائقو ترقي ڏئي رهي آهي۔ رائيپور ۾ ڪپڙي ۽ ڌاتو صنعتن لاءِ ٻه نوان صنعتي پارڪ پڻ تعمير هيٺ آهن۔<ref>{{Cite web |last=Network |first=Knn India-Knowledge & News |title=New industrial area to come up near Raipur in Chhattisgarh |url=https://knnindia.co.in/news/newsdetails/msme/new-industrial-area-to-come-up-near-raipur-in-chhattisgarh |access-date=2022-04-08 |website=knnindia.co.in}}</ref> == شهري سهولتون == === آمدرفت جون خدمتون === انجنيئرن جو سپرنٽنڊنٽ، ايگزيڪيوٽو انجنيئر، انجنيئرن جي ٽيم ۽ روڊ کاتي سان لاڳاپيل عملي پبلڪ ورڪس ڊپارٽمينٽ جي اڳواڻي ڪن ٿا۔<ref name=":5" /> انهن جا بنيادي مقصد روڊن ۽ برساتي پاڻيءَ جي نيڪال لاءِ نالن جي رٿابندي ۽ ڊزائن، روڊن ۽ گهٽين جي سار سنڀال، باغن ۽ پارڪن جي سنڀال، روڊن جي ٻيهر سرفيسنگ ۽ کڏن ۽ خراب حصن جي مرمت ڪرڻ آهن۔<ref name=":5"/> رائيپور شهر جي بس ٽرانسپورٽ نظام ۾ ڪل 157 بسون شهر اندر هلن ٿيون۔<ref>{{Cite web|title=Data Raipur|url=http://nagarnigamraipur.nic.in/RaipurDataSet.aspx}}</ref> === باهه وسائڻ جون خدمتون ۽ بجلي === شهر کي بجلي ڇتيسڳڙھ اسٽيٽ پاور ڊسٽريبيوشن ڪمپني لميٽيڊ طرفان فراهم ڪئي وڃي ٿي۔ باهه ۽ هنگامي حالتن جون خدمتون 2016ع ۾ قائم ڪيون ويون ته جيئن رياست ۾ باهه جي واقعن کان تحفظ فراهم ڪري سگهجي۔<ref name="cghgcd.gov.in">{{Cite web|title=Official website of Director General Home Guards, CD, F & E Services and SDRF.gov.of C.G, India |url=http://cghgcd.gov.in/|access-date=2020-11-09|website=cghgcd.gov.in}}</ref> حڪومتي هدايتن مطابق شهري اداري جي فائر اسٽيشنن کي باهه ۽ هنگامي خدمتن جي انتظام هيٺ آندو پيو وڃي۔<ref name="cghgcd.gov.in"/> === پاڻي، نيڪال ۽ سيوريج === غير فلٽر ٿيل پاڻي جو موجوده ذريعو [[کهرون ندي]] آهي، ۽ روزانو لڳ ڀڳ 170 ملين ليٽر پاڻي صاف ڪيو وڃي ٿو، جڏهن ته پلانٽ جي صفائي گنجائش 275 ملين ليٽر في ڏينهن آهي۔ رائيپور شهر ۾ في فرد پاڻي فراهمي 135 ليٽر في ڏينهن آهي۔ ڪل 50,000 گهرن کي پاڻيءَ جا ڪنيڪشن مهيا ڪيا ويا آهن۔ کهرون ندي (27 ملين ليٽر في ڏينهن) کان علاوه ٻيو ذريعو زير زمين پاڻي آهي، جنهن مان 22 ملين ليٽر في ڏينهن استعمال ڪيو وڃي ٿو۔ شهر ۾ ڪل 1,133 هٿ پمپ موجود آهن۔ رائيپور شهر ۾ سيوريج نظام جي کوٽ موجود آهي۔ سيوريج نيٽ ورڪ سان ڳنڍيل گهرن بابت انگ اکر موجود ناهن،<ref name=":3">{{Cite web|title=Raipur Waste|url=http://nagarnigamraipur.nic.in/Document/01566b4c-78f4-4525-bace-508b36c44eb2__Raipur_SLIP_Sewerage_4.11.15.pdf|access-date=10 November 2020}}</ref> جڏهن ته سيپٽڪ ٽينڪن وارا گهر 1,44,882 آهن ۽ اهڙا گهر جن وٽ بيت الخلا لاءِ ڪو به نيڪال جو بندوبست ناهي، انهن جو تعداد 5,649 آهي۔<ref name=":3" /> شهر ۾ الڳ سيوريج لائينون موجود ناهن، پر ضرورت موجب برساتي پاڻيءَ لاءِ الڳ نيڪال جو نظام قائم ڪيو ويو آهي۔<ref name=":3" /> === ٺوس فضلي جو انتظام === شهر ۾ فضلي جي انتظام جي ذميواري شهر جي صحت آفيسر، انچارج صحت آفيسر، زونل صحت آفيسر ۽ صفائي سپروائيزرن ۽ وارڊ سپروائيزرن جي ٽيم تي آهي۔<ref name=":5"/> ڪل 3,56,490 گهرن ۾ ذريعي تي فضلي جي الڳ ڪرڻ جو عمل ڪاميابي سان لاڳو ڪيو ويو آهي ۽ دروازي تي گڏ ڪرڻ واري نظام ۾ شامل آهن۔<ref name=":4">{{Cite web|title=RaipurDataSet|url=http://nagarnigamraipur.nic.in/RaipurDataSet.aspx}}</ref> رائيپور جو اهم [[فضلي جو انتظام|فضلي جي نيڪال]] جو هنڌ سارونا سائيٽ آهي، جيڪا شهر جي مرڪز کان لڳ ڀڳ 12 ڪلوميٽر پري واقع آهي۔<ref name=":4" /> == آمدرفت == === روڊ رستا === رائيپور جا ڪجهه اهم روڊ آهن: [[نيشنل هاءِ وي 53]] (اين ايڇ-53)، [[نيشنل هاءِ وي 30]] (اين ايڇ-30)، گريٽ ايسٽرن روڊ، پانڊري روڊ، بالودا بازار روڊ، نرده رائيپور روڊ، وي آءِ پي روڊ، ۽ [[اٽل پٿ ايڪسپريس وي]]۔ [[رائيپور–نيا رائيپور ايڪسپريس وي]]، جنهن کي ’’اٽل پٿ ايڪسپريس وي‘‘ پڻ چيو وڃي ٿو، {{cvt|12.7|km}} ڊگهو ڪنٽرول ٿيل داخلا وارو تيز رفتار شاهراهه آهي جيڪو رائيپور کي [[نيا رائيپور]] سان ڳنڍي ٿو۔ اهو جي اي روڊ تي ٽريفڪ گهٽائڻ ۽ [[رائيپور ريلوي اسٽيشن]] کان ڌمتري روڊ تائين تيز رسائي مهيا ڪرڻ لاءِ تعمير ڪيو ويو آهي۔ هن ايڪسپريس وي ۾ 4 فلائي اوور ۽ 1 اوچو رستو شامل آهي، جيڪو ٻنهي ڇيڙن جي وچ ۾ جي اي روڊ ۽ نيشنل هاءِ وي 53 مٿان گذري ٿو۔ تجويز ڪيل [[درگ–رائيپور–ارانگ ايڪسپريس وي]]، [[رائيپور–رانچي–ڌنبد ايڪسپريس وي]] ۽ تعمير هيٺ [[رائيپور–وشاکھاپٽنم ايڪسپريس وي]] رائيپور مان گذرندا ۽ شروع ٿيندا، جيڪي مڪمل ٿيڻ بعد ٻين شهرن سان رابطي ۽ سفر کي وڌيڪ بهتر بڻائيندا۔ === بس ٽرانسپورٽ === [[انٽر اسٽيٽ بس ٽرمينل، رائيپور|شري بالاجي سوامي ٽرسٽ شري دودھڌاري مٺ انٽر اسٽيٽ بس ٽرمينل]] راونڀانٿا ۾ واقع آهي ۽ شهر جو مکيه بس اسٽيشن آهي۔ هن نئين ٽرمينل پراڻي منيماتا بس اسٽينڊ يا پانڊري اسٽينڊ جي جاءِ ورتي، جيڪو سخت ٽريفڪ مسئلن جو سبب بڻجي رهيو هو۔ نئين آءِ ايس بي ٽي جون خدمتون 15 نومبر 2021ع تي شروع ٿيون۔ شهر ۾ واحد [[بس ريپڊ ٽرانزٽ سسٽم]] آهي، جيڪو [[رائيپور ۽ نيا رائيپور بي آر ٽي ايس]] آهي۔ === ميٽرو === هڪ [[هلڪو ريل نظام]]، جنهن کي ڀارت ۾ ميٽرولائيٽ يا لائيٽ ميٽرو پڻ سڏيو وڃي ٿو، [[ڇتيسڳڙھ حڪومت]] طرفان تجويز ڪيو ويو آهي، جيڪو نيا رائيپور کان رائيپور ۽ [[ڀلائي]] ذريعي [[درگ]] تائين هلندو۔<ref>{{cite news|title=Monthly Allowance To Unemployed Youth, Focus On Metro, Sports & Infra: CM Baghel Tabels Chhattisgarh Budget|url=https://news.abplive.com/states/chhattisgarh-budget-2023-announcement-for-health-education-agriculture-budget-highlights-cm-bhupesh-baghel-1586508|work=[[اي بي پي نيوز]]|date=6 March 2023|access-date=9 March 2023|language=en}}</ref> === ريلوي === [[File:Raipur Railway station.png|thumb|ريلوي اسٽيشن جو مکيه ڏيک]] [[File:A view of Raipur Junction railway station.jpg|thumb|[[رائيپور جنڪشن ريلوي اسٽيشن]]]] [[رائيپور جنڪشن ريلوي اسٽيشن]] شهر جو بنيادي ريلوي اسٽيشن آهي، جيڪو [[هاوڙا–ناگپور–ممبئي لائين]] تي واقع آهي، جيڪا [[ڀوساول]]، [[ناگپور]]، [[گونڊيا]]، [[درگ (ڀلائي)، بلاسپور]]، [[رورڪيلا]] ۽ [[کڙگپور]] جهڙن شهرن مان گذري ٿي۔ اهڙيءَ طرح رائيپور ڪيترن وڏن شهرن سان ڳنڍيل آهي۔ ڀارتي ريلوي طرفان هن اسٽيشن کي اي-1 درجي ۾ شامل ڪيو ويو آهي۔ رائيپور ۾ سارونا، سارسوتي نگر ۽ ڊبليو آر ايس ڪالوني جهڙا ننڍا ريلوي اسٽيشن پڻ موجود آهن، جيڪي ساڳئي ريلوي لائين تي آهن۔ === هوائي اڏو === [[File:Swami vivekananda Airport terminal Raipur. Night view.jpg|thumb|[[سوامي ووِيڪانند بين الاقوامي هوائي اڏو، رائيپور]]]] [[سوامي ووِيڪانند بين الاقوامي هوائي اڏو]] (اڳوڻو نالو مانا هوائي اڏو) ڇتيسڳڙھ رياست جو بنيادي هوائي اڏو آهي۔ هي هوائي اڏو رائيپور کان {{cvt|15|km}} ڏکڻ ۽ نيا رائيپور کان {{cvt|10|km}} مفاصلي تي واقع آهي۔ هتان روزاني سڌيون اڏامون [[ممبئي]]، [[دهلي]]، [[ڪولڪتا]]، [[بنگلور]]، [[پوني]]، [[چينئي]]، [[گوا]]، [[لکنؤ]]، [[اندور]]، [[جيپور]]، [[پٽنا]]، [[احمدآباد]]، [[ڀوپال]]، [[ڀونيشور]]، [[حيدرآباد]]، [[پرياگراج]] ۽ [[جگدلپور]] ڏانهن هلن ٿيون، جيڪي [[الائنس ايئر]]، [[انڊيگو]] ۽ [[وسٽارا]] طرفان هلائيون وڃن ٿيون۔<ref>{{cite web|url=https://www.dailypioneer.com/2021/state-editions/raipur-gets-air-connectivity-with-17-cities-in-country.html|title=Raipur gets air connectivity with 17 cities in country|website=The Pioneer|date=1 November 2021|access-date=15 November 2021}}</ref> == ميئرز جي فھرست== {| class="wikitable" !مدو !نالو ! پارٽي ! حوالو |- |شروعاتي 1890s–1980 |'''N/A''' |'''N/A''' |'''N/A''' |- |27.02.1980 to 27.02.1981 |سواروپ چند جين |[[انڊين نيشنل ڪانگريس]] |شھر جو پھريون ميئر |- |27.02.1981 کان 27.02.1982 |ايس آر مورتي |[[انڊين نيشنل ڪانگريس]] | |- |27.02.1982 کان 26.02.1983 |ايس آر مورتي |[[انڊين نيشنل ڪانگريس]] |ٻئي مدي لاء |- |27.02.1983 کان 10.09.1984 |[[تارون پرساد چيترجي ]] |[[انڊين نيشنل ڪانگريس]] | |- |11.09.1984 کان 26.02.1985 |سنتوش اگروال |[[انڊين نيشنل ڪانگريس]] | |- |27.02.1985 کان 04.01.1995 |[[پبلڪ ايڊمنسٽريشن|پبلڪ ايڊمنسٽريٽر]] | |ڊسٽرڪٽ ماجسٽريٽ جي نگراني ۾ |- |05.01.1995 کان 04.01.2000 |بلبير جونيجا |[[انڊين نيشنل ڪانگريس]] | |- |04.01.2000 کان 25.12.2003 984 |[[تارون پرساد چيترجي ]] |[[انڊين نيشنل ڪانگريس]] |ڇتيس ڳڙھ جي قيام بعد پھريون ميئر ۽ ٻي مدت |- |05.01.2004 کان 05.01.2010 |[[سنيل ڪمار سوني ]] |[[ڀارتيه جنتا پارٽي]] |پھريون غير ڪانگريس ميمبر |- |05.01.2010 کان 07.01.2015 |ڪرن مايي نايڪ |[[انڊين نيشنل ڪانگريس ]] |پھرين عورت ميئر |- |07.01.2015 کان 07.01.2020 |پرمود ڊوبي |[[انڊين نيشنل ڪانگريس]] | |- |07.01.2020 کان 06.01.2025 |اعجاز ڌيبر |[[انڊين نيشنل ڪانگريس ]] | |- |07.01.2025 کان 26.02.2025 |[[ڊسٽرڪٽ ماجسٽريٽ |ايڊمنسٽريٽر]] | |ڊسٽرڪٽ ماجسٽريٽ جي نگراني ۾ |- |27.02.2025 کان ''ھاڻي تائين'' |[[مينال چوبي]] |[[ڀارتيه جنتا پارٽي ]] |ٻين عورت ۽ غير ڪانگريسي ميئر |} == دلچسپ جايون == {{mapframe|frame=yes|type=point|text=Raipur|zoom=SWITCH:4,6,10|switch=zoomed out, zoomed mid, zoomed in}} * [[ماتا ڪوشليا مندر]] دنيا جو واحد مندر آهي جيڪو ديوي ماتا ڪوشليا جي نالي سان منسوب آهي۔ * [[پورخوتي مڪتنگن، نوا رائيپور]] هڪ کليل هوا ۾ ثقافتي باغ آهي، جيڪو [[ڇتيسڳڙھ]] جي ثقافت کي پيش ڪري ٿو۔ * [[نندن ون جنگل سفاري، نوا رائيپور]] ايشيا جو سڀ کان وڏو انسان ٺهيل جنگل سفاري آهي۔ * [[شري رام مندر]]، وي آءِ پي اسڪوائر۔ * [[مهنت گهسي داس يادگاري ميوزيم]]، گهڙي چوڪ۔ * [[سوامي ووِيكانند سرور]] (ٻُڌا تلاءُ)۔ * [[ٽيلي بندها ڍنڍ]] (مرين ڊرائيو)۔ == تعليم == رائيپور، [[ڇتيسڳڙھ]] اندر هڪ وڏو تعليمي مرڪز بڻجي چڪو آهي، جتي [[انجنيئرنگ]]، [[انتظام]]، [[طبي]] ۽ [[قانون]] جي شعبن ۾ قومي اهميت وارا ڪيترائي ادارا موجود آهن، جن ۾ [[انڊين انسٽيٽيوٽ آف مينيجمينٽ رائيپور|انڊين انسٽيٽيوٽ آف مينيجمينٽ]]، [[نيشنل انسٽيٽيوٽ آف ٽيڪنالاجي رائيپور|نيشنل انسٽيٽيوٽ آف ٽيڪنالاجي]]، [[آل انڊيا انسٽيٽيوٽ آف ميڊيڪل سائنسز رائيپور|آل انڊيا انسٽيٽيوٽ آف ميڊيڪل سائنسز]]، [[هدايت الله نيشنل لا يونيورسٽي]]، [[سينٽرل انسٽيٽيوٽ آف پيٽروڪيميڪلز انجنيئرنگ اينڊ ٽيڪنالاجي، رائيپور|سينٽرل انسٽيٽيوٽ آف پيٽروڪيميڪلز انجنيئرنگ اينڊ ٽيڪنالاجي]]، [[نيشنل انسٽيٽيوٽ آف فارماسيوٽيڪل ايڊيوڪيشن اينڊ ريسرچ]] (تجويز ڪيل) ۽ [[انٽرنيشنل انسٽيٽيوٽ آف انفارميشن ٽيڪنالاجي، نوا رائيپور]] شامل آهن۔<ref>{{cite web |url=http://iiitnr.choice.gov.in/ |title=انٽرنيشنل انسٽيٽيوٽ آف انفارميشن ٽيڪنالاجي – نوا رائيپور |access-date=2014-08-12 |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20140812211312/http://iiitnr.choice.gov.in/ |archive-date=12 آگسٽ 2014}}</ref> [[File:Rajkumar College Raipur.jpg|thumb|[[راجڪمار ڪاليج، رائيپور]] جو منظر]] === اهم ادارا === * [[آل انڊيا انسٽيٽيوٽ آف ميڊيڪل سائنسز، رائيپور]] * [[سينٽرل انسٽيٽيوٽ آف پيٽروڪيميڪلز انجنيئرنگ اينڊ ٽيڪنالاجي]] * [[هدايت الله نيشنل لا يونيورسٽي]] * [[انڊين انسٽيٽيوٽ آف مينيجمينٽ، رائيپور]] * [[انٽرنيشنل انسٽيٽيوٽ آف انفارميشن ٽيڪنالاجي، نوا رائيپور]] * [[نيشنل انسٽيٽيوٽ آف ٽيڪنالاجي، رائيپور]] * [[نيشنل انسٽيٽيوٽ آف فارماسيوٽيڪل ايڊيوڪيشن اينڊ ريسرچ]] (تجويز ڪيل)، [[نوا رائيپور]] === سرڪاري يونيورسٽيون === * [[چندولال چندراڪر پترڪارِتا اوَم جنسنچار وشوودياليه]] * [[ڇتيسڳڙھ ڪمڌينو وشوودياليه]] * [[ڇتيسڳڙھ سوامي ووِيكانند ٽيڪنيڪل يونيورسٽي]] * [[پنڊت روي شنڪر شکلا يونيورسٽي]] * [[پنڊت دين ديال اُپادهياءِ ميموريل هيلٿ سائنسز اينڊ آيوش يونيورسٽي آف ڇتيسڳڙھ]] === نجي ۽ ڊيمڊ يونيورسٽيون === * [[اميٽي يونيورسٽي، رائيپور]] * [[آءِ ٽي ايم يونيورسٽي، رائيپور]] * [[ڪالنگا يونيورسٽي]] * [[ميٽس يونيورسٽي]] === واپار، انجنيئرنگ ۽ انتظام جا ڪاليج === * [[گورنمينٽ انجنيئرنگ ڪاليج، رائيپور]] * [[پراگتي ڪاليج آف انجنيئرنگ اينڊ مينيجمينٽ، رائيپور]] * [[رائيپور انسٽيٽيوٽ آف ٽيڪنالاجي]] * [[شري شنڪر آچاريه انسٽيٽيوٽ آف پروفيشنل مينيجمينٽ اينڊ ٽيڪنالاجي]] === ثانوي تعليم === * [[ڀارتيه وِديا ڀون]] * [[ڊي اي وي پبلڪ اسڪول]] * [[ڪيندريه ودياليه]] * [[راجڪمار ڪاليج، رائيپور]]، 1882ع ۾ قائم ٿيو، جيڪو [[برطانوي راڄ]] دوران قائم ڪيل سردارن جي ڪاليجن مان هڪ هو۔<ref>{{cite web|url=https://www.rajkumarcollege.com/member.php|title=راجڪمار ڪاليج سوسائٽي|website=راجڪمار ڪاليج|access-date=18 فيبروري 2024}}</ref> * [[ريان انٽرنيشنل اسڪول]] * [[دهلي پبلڪ اسڪول]] == ميڊيا == === خبرون چينلز === رائيپور مان ڪيترائي مقامي خبرون چينلز هندي ٻوليءَ ۾ نشر ڪيا وڃن ٿا: {| class="wikitable sortable" |- ! خبرون چينلز !! ٻولي |- | CG 24 نيوز چينل CG || [[هندي]] |- | IBC24 || هندي |- | [[خبر ڀارتي]] || هندي |- | گرانڊ نيوز (ڪيبل نيٽ ورڪ) || هندي |- | نيوز18 ايم پي سي جي || هندي |- | [[سادھنا نيوز]] || هندي |- | سهارا سميه چينل || هندي |- | زي ايم پي سي جي || هندي |- | انڊيا نيوز ايم پي سي جي || هندي |- | بنسال نيوز || هندي |- | اڀي تائين (ڪيبل نيٽ ورڪ) || هندي |- | اِن ايڇ نيوز || هندي |} === اخبارون === رائيپور مان ڪيترائي قومي ۽ مقامي اخبارون هندي ۽ انگريزي ٻولين ۾ شايع ٿين ٿيون: {| class="wikitable sortable" |- ! اخبار !! ٻولي |- | ''[[دينڪ ڀاسڪر]]'' || هندي |- | ''دينڪ وشو پريوار'' || هندي |- | ''[[راجسٿان پترڪا|پترڪا]]'' || هندي |- | ''[[نو ڀارت]]'' || هندي |- | ''[[ديش بندھو (اخبار)|ديش بندھو]]'' || هندي |- | ''[[نائي دنيا]]'' || هندي |- | ''هريڀومي'' || هندي |- | ''[[دي ٽائيمز آف انڊيا]]'' || [[انگريزي ٻولي|انگريزي]] |- | ''دي سينٽرل ڪرانيڪل'' || [[انگريزي ٻولي|انگريزي]] |- | ''[[هندوستان ٽائيمز]]'' || انگريزي |- | ''[[هندوستان (اخبار)|هندوستان]]'' || هندي |- | ''[[دي هتاوادا]]'' || انگريزي |- | ''[[دي پائينئر (ڀارتي اخبار)|دي پائينئر]]'' || انگريزي |- | ''[[بزنس اسٽينڊرڊ]]'' || انگريزي، هندي |- | ''بزنس ڀاسڪر'' || انگريزي، هندي |} === ريڊيو === رائيپور شهر ۾ پنج ايف ايم ريڊيو اسٽيشنون موجود آهن: {| class="wikitable" |- ! فريڪئنسي موڊوليشن !! چينل !! نعرو |- | 94.3 ايف ايم || مائي ايف ايم || جيو دل سي |- | 95.0 ايف ايم || ايف ايم تڙڪا || ساؤنڊس گوڊ |- | 98.3 ايف ايم || ريڊيو مرچي || مرچي سڻڻ وارا هميشه خوش |- | 101.6 ايف ايم || آل انڊيا ريڊيو رائيپور & '''[[وِوِڌ ڀارتي]]''' || ديش ڪي سرلي ڌڙڪن |- | 104.8 ايف ايم || ريڊيو رنگيلا || ڄم ڪري سڻو |- |} == نمايان شخصيتون == * [[لڪي علي]]، بالي ووڊ ڳائڪ، موسيقار ۽ اداڪار، پنهنجي تعليم جو هڪ حصو [[راجڪمار ڪاليج، رائيپور]] مان حاصل ڪيو<ref>{{cite web|url=http://jhunkar.com/songs-of-lucky-ali/|title=Songs of Lucky Ali Bollywood Songs|publisher=Jhunkar.com|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20120214183904/http://jhunkar.com/songs-of-lucky-ali/|archive-date=14 February 2012|access-date=2012-10-04}}</ref> * [[تيجن بائي]]، پانڊواني جي روايتي لوڪ فنڪارا. * [[انوراگ باسو]]، مشهور بالي ووڊ فلم ڊائريڪٽر، رائيپور ۾ ڄائو ۽ پوءِ پاڙيسري شهر [[ڀلائي]] ڏانهن منتقل ٿيو. * [[هريناتھ ڊي]]، ڀارتي مؤرخ، عالم ۽ گهڻ لساني ماهر، جيڪو بعد ۾ نيشنل لائبريري آف انڊيا (اڳوڻي امپيريل لائبريري) جو پهريون ڀارتي لائبريرين بڻيو، پنهنجي ٻالڪپڻ رائيپور ۾ گذاريو ۽ شروعاتي تعليم به هتي حاصل ڪئي. * [[محمد هدايت الله]]، ڀارت جو اڳوڻو چيف جسٽس ۽ اڳوڻو قائم مقام صدر، 1922 تائين رائيپور جي گورنمينٽ هاءِ اسڪول مان بنيادي تعليم حاصل ڪئي. * [[اختر حسين]]، پاڪستاني عالم، صحافي ۽ لغت نويس. * [[هرشاد مهتا]]، بدنام اسٽاڪ بروڪر، پنهنجي ٻالڪپڻ رائيپور ۾ گذاريو، جتي سندس والدين [[ممبئي]] مان لڏي آيا هئا. * [[رجنيش]]، ڀارتي فلسفي، 1957ع ۾ رائيپور ۾ رهيو ۽ رائيپور سنسڪرت ڪاليج ۾ فلسفو پڙهايو<ref>{{cite web | url=https://www.etvbharat.com/hindi/chhattisgarh/state/raipur/osho-enlightenment-day-osho-sambodhi-divas-osho-rajneesh-was-philosophy-professor-of-sanskrit-college-raipur/ct20230321092144277277104 | title=Osho Enlightenment Day: प्रोफेसर रजनीश ऐसे बने ओशो, रायपुर से रहा है गहरा नाता | date=21 March 2023 }}</ref> * [[شيکر سين]]، موسيقياتي مونو ايڪٽ فنڪار، رائيپور ۾ ڄائو ۽ هتي ئي پرورش پاتي. * [[روي شنڪر شکلا]]، [[مدهيه پرديش]] رياست جو پهريون [[وزيراعليٰ]]، پنهنجي ٻالڪپڻ رائيپور ۾ گذاريو ۽ هتي تعليم حاصل ڪئي. * [[وديا چرن شکلا]]، اڳوڻو وفاقي وزير ۽ نَو ڀيرا چونڊيل پارليامينٽ ميمبر، رائيپور ۾ ڄائو. * [[وير نارائن سنگھ]]، آزاديءَ جو مجاهد، انگريزن پاران رائيپور ۾ قيد ڪيو ويو<ref>{{cite web|url=http://www.indianpost.com/viewstamp.php/Color/Dark%20Brown/EXECUTION%20OF%20VEER%20NARAYAN%20SINGH|title=EXECUTION OF VEER NARAYAN SINGH|work=indianpost.com|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20150118104539/http://www.indianpost.com/viewstamp.php/Color/Dark%20Brown/EXECUTION%20OF%20VEER%20NARAYAN%20SINGH|archive-date=18 January 2015|access-date=21 January 2015}}</ref> * [[ڪي ايس سدرشن]]، [[راشٽريه سويم سيواڪ سنگھ]] جو اڳوڻو سربراهه، 1931ع ۾ رائيپور ۾ ڄائو. * [[حبيب تنوير]]، مشهور ٿيٽر فنڪار ۽ ناٽڪ نويس، 1923ع ۾ رائيپور ۾ ڄائو. * [[سوامي وويڪانند]]، 1877ع کان 1879ع تائين پنهنجي نوجواني جا ٻه سال رائيپور ۾ گذاريا، جڏهن سندس والد هتي بدلي ٿي آيو هو<ref>{{cite web|url=http://www.vivekananda.net/ReminiscenesOnSwami/BhupendranathDatta.html|title=Reminiscences of Swami Vivekananda – Frank Parlato Jr. - Bhupendranath Datta|publisher=Vivekananda.net|url-status=live|archive-url=https://web.archive.org/web/20120125031117/http://www.vivekananda.net/ReminiscenesOnSwami/BhupendranathDatta.html|archive-date=25 January 2012|access-date=2012-10-04}}</ref> [[File:Vivekananda Raipur.JPG|thumb|right|سوامي وويڪانند رائيپور ۾ هن عمارت ۾ پنهنجي نوجواني جا ٻه سال گذاريا]] == پڻ ڏسو == * [[نوا رائيپور]] * [[شهيد وير نارائن سنگھ انٽرنيشنل ڪرڪيٽ اسٽيڊيم]] * [[سمتا ڪالوني]] * [[رامن سنگھ]] * [[ڀوپيش بگيل]] * [[ڀارت جا سڀ کان وڏا شهر مجموعي گهريلو پيداوار موجب]] ==حوالا== {{حوالا}} ==ٻاهريان ڳنڍڻا== {{Commons category|Raipur}} * [https://web.archive.org/web/20050324005938/http://raipur.nic.in/Default.htm رائيپور ضلعي جي انتظاميه] * [http://dprcg.gov.in/ ڊي پي آر ڇتيسڳڙھ] * [https://web.archive.org/web/20110625042506/http://dpr.choice.gov.in/ ڊي پي آر رائيپور ضلعو] {{ڇتيسڳڙھ}} {{ڀارت جا ملين کان وڌيڪ آبادي وارا شهر}} {{ڀارت جون رياستي ۽ مرڪزي علائقائي راڄڌانيون}} {{Authority control}} [[زمرو:ڀارتي رياستن جون راجڌانيون]] [[زمرو:ڀارت جا شهر]] [[زمرو:ڀارت ۾ اڳوڻا ڳاديءَ جا ھنڌ]] [[زمرو:ڇتيس ڳڙھه]] [[زمرو:ڇتيس ڳڙھه جا شهر]] [[زمرو:رائيپور، ڇتيسڳڙھه]] lmwbdt9yf7vwv6fbwbhvqit5hcbgryq زمرو:انگلينڊ جو سماج 14 91006 382537 358497 2026-06-03T12:30:59Z Ibne maryam 17680 /* */ 382537 wikitext text/x-wiki [[زمرو:انگلينڊ]] [[زمرو:سماج بلحاظ ملڪ]] [[زمرو:انگلينڊ]] [[زمرو:گڏيل بادشاھت ۾ مذھب ۽ سماج]] jr9pfzi1qybzpa72xd4vu8m5rsd0g1i زمرو:روماني ماڻهو 14 97826 382538 380744 2026-06-03T12:32:22Z Ibne maryam 17680 /* */ 382538 wikitext text/x-wiki [[زمرو:ماڻھو]] [[زمرو:يورپ جا نسلي گروهه]] c7wfa0tu1692ewte0z84wf8coirfv7m زمرو:لنڊن ۾ مسجدون 14 97916 382632 381217 2026-06-04T08:46:08Z Ibne maryam 17680 /* */ 382632 wikitext text/x-wiki [[زمرو:لنڊن]] [[زمرو:انگلينڊ ۾ مسجدون]] [[زمرو:مسجدون بلحاظ شهر]] 1hmhgxw6n3d09rddpeoh6topf3ej4x8 بولونيا 0 98179 382660 382510 2026-06-04T09:57:56Z Memon2025 21315 /* */ 382660 wikitext text/x-wiki {{Short description|[[ايميليا-روماگنا]]، [[اٽلي]] جو گاديءَ وارو ۽ سڀ کان وڏو شھر}} {{About|[[اٽلي]] جي شھر بابت|ٻين استعمالن لاءِ}} {{Infobox settlement | name = بولونيا<br>Bologna | official_name = Comune di Bologna | native_name = {{native name|egl|Bulåggna}} | settlement_type = ڪوموني (بلديہ) | image_skyline = {{Multiple image | perrow = 1/2/2/3 | border = infobox | total_width = 280 | caption_align = center | image1 = Torri di Bologna, Bologna.jpg | caption1 = ڊيو ٽوري (ٻه ٽاور) سان بولونيا جو منظر | image2 = Santuario della Madonna di San Luca - Bologna - 2023-09-09 15-10-48 001.jpeg | caption2 = ميڊونا دي سان لوڪا | image3 = Bologna fontana del Nettuno 07feb08 03.jpg | caption3 = نيپچون جو فوارو | image4 = Bologna - Basilica di San Petronio - 202109132319.jpg | caption4 = سان پيٽرونيو | image5 = Bologna - Basilica di Santo Stefano - 2025-09-03 07-56-55 001.jpg | caption5 = پياتسا سانتو اسٽيفانو | image6 = Palazzo d'Accursio -- Bologna.jpg | caption6 = پياتسا ماجيوري | image7 = Archiginnasio ora blu Bologna.jpg | caption7 = آرڪي جينازيو آف بولونيا }} | pushpin_label_position = right | subdivision_type = [[ملڪ]] | subdivision_name = {{flag|Italy}} | subdivision_type2 = علائقو | subdivision_name2 = ايميليا-روماگنا ([[اٽلي]]) | subdivision_type3 = ميٽرو | subdivision_name3 = ميٽروپوليٽن سٽي آف بولونيا (BO) | government_footnotes = | governing_body = بولونيا سٽي ڪائونسل | leader_title = ميئر | leader_name = ميٽيو ليپوري ([[ڊيموڪريٽڪ پارٽي (اٽلي)|PD]]) | elevation_footnotes = | area_blank1_title = ميٽروپوليٽن شھر | area_blank1_km2 = 3702.32 | elevation_m = 54 | area_footnotes = <ref name="area">{{cite web|url=https://www.istat.it/it/archivio/156224|title=Superficie di Comuni Province e Regioni italiane al 9 ottobre 2011|language=it|publisher=[[Italian National Institute of Statistics|ISTAT]]}}</ref> | area_total_km2 = 140.86 | population_total = 3,90,734 (7هون) | population_footnotes = <ref name="population" /> | population_metro = | population_metro_footnotes = | population_blank1_title = ميٽروپوليٽن سٽي آف بولونيا | population_blank1 = 1020865 | population_as_of = 2025 | population_density_km2 = auto | population_density_blank1_km2 = auto | population_demonym = بولونيائي | demographics_type2 = جي ڊي پي | demographics2_footnotes = | demographics2_title1 = ميٽرو | demographics2_info1 = €39.502 ارب (2015) | demographics2_title2 = في فرد | demographics2_info2 = €38,918 (2015) | postalcode = | website = {{URL|https://www.comune.bologna.it/|comune.bologna.it}} | mapframe = yes | mapframe-shape = yes | mapframe-caption = نقشي کي مڪمل اسڪرين ۾ ڏسڻ لاءِ ان تي ڪلڪ ڪريو | coordinates = {{coord|44|29|38|N|11|20|34|E|display=inline,title}} | imagesize = | image_alt = | image_flag = Flag of Bologna.svg | image_shield = Coat of arms of Bologna.svg | nicknames = ''لا ڊوٽا'' (دانا شھر)، ''لا گراسا'' (موٽو شھر)، ''لا روسا'' (ڳاڙهو شھر)، ''چيتا توريتا'' (برجن وارو شھر) | map_alt = | map_caption = | pushpin_map = Italy#Italy Emilia-Romagna#Europe | pushpin_relief = yes | coordinates_footnotes = | twin1 = | twin1_country = | postal_code = 40121–40121 | area_code = 0039 051 }} '''بولونيا''' (انگريزي: <small>Bologna</small>؛ اچار،{{IPA|it|boˈloɲɲa|lang|It-Bologna.ogg}}، {{IPAc-en|b|ə|ˈ|l|oʊ|n|j|ə}}) [[اٽلي|اتر اٽلي]] ۾ واقع ايميليا-روماگنا علائقي جو گاديءَ وارو ۽ سڀ کان وڏو شھر آھي. اھو اٽلي جو ستون سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو شھر آھي، جنھن جي آبادي <small>3,90,734</small> آھي ۽ ھتي <small>150</small> مختلف نسلي گروهه رھن ٿا.<ref>{{cite web|url=https://sociale.regione.emilia-romagna.it/notizie/2019/aprile/la-fotografia-dei-cittadini-stranieri-a-bologna-150-le-nazionalita|title=Ufficio statistica regionale|date=10 April 2019|publisher=Regione Emilia Romagna|language=it}}</ref> ان جي ميٽروپوليٽن صوبي ۾ <small>2025</small>ع تائين 10 لک کان وڌيڪ ماڻهو رهن ٿا.<ref name="population">{{cite web|title=Monthly Demographic Balance|url=https://demo.istat.it/app/?l=en&a=&i=D7B|publisher=[[Italian National Institute of Statistics|ISTAT]]}}</ref> بولونيا سڀ کان وڌيڪ ان ڪري مشهور آهي جو دنيا جي مسلسل هلندڙ قديم ترين يونيورسٽي، بولونيا يونيورسٽي، جيڪا 1088ع ۾ قائم ٿي، هتي واقع آهي.<ref name="Top Universities">[http://www.topuniversities.com/worlduniversityrankings/results/2007/overall_rankings/worlds_oldest_universities/ Top Universities] {{webarchive|url=https://web.archive.org/web/20090117202932/http://www.topuniversities.com/worlduniversityrankings/results/2007/overall_rankings/worlds_oldest_universities/|date=17 January 2009}} ''World University Rankings'' Retrieved 6 January 2010</ref><ref>[https://www.unibo.it/en/university/who-we-are/our-history Our History] – Università di Bologna</ref><ref>{{cite book |last=Gaston |first=Paul L. |url=https://books.google.com/books?id=wyjnHZ1IIlgC&pg=PA18 |title=The Challenge of Bologna: What United States Higher Education Has to Learn from Europe, and Why It Matters That We Learn It |publisher=Stylus Publishing, LLC. |year=2012 |isbn=978-1-57922-502-5 |page=18}}</ref><ref name="Hunt Janin 2008">Hunt Janin: "The university in medieval life, 1179–1499", McFarland, 2008, {{ISBN|0-7864-3462-7}}, p. 55f.</ref><ref name="Ridder-Symoens 1992">de Ridder-Symoens, Hilde: [https://books.google.com/books?id=5Z1VBEbF0HAC ''A History of the University in Europe: Volume 1, Universities in the Middle Ages''], Cambridge University Press, 1992, {{ISBN|0-521-36105-2}}, pp. 47–55</ref> هي شهر صدين کان هڪ اهم شهري مرڪز رهيو آهي. ايٽرسڪن ان کي پهرين ''فيلسينا'' سڏيندا هئا، پوءِ سيلٽ قومن وٽ ''بونا'' جي نالي سان مشهور ٿيو، بعد ۾ [[رومي سلطنت|رومنن]] ان کي ''بونونيا'' سڏيو. [[وچين دور]] ۾ هي هڪ آزاد بلدياتي رياست ۽ پوءِ سينيوريا طور ترقي ڪئي، جتي اهو آبادي جي لحاظ کان يورپ جي سڀ کان وڏن شهرن مان هڪ هو. پنهنجي ٽاورن، گرجائن ۽ ڊگهن محرابي رستن جي ڪري مشهور، بولونيا جو تاريخي مرڪز تمام سٺي نموني محفوظ ٿيل آهي، جنهن جو سبب <small>1970</small>ع واري ڏهاڪي جي آخر ۾ شروع ٿيل محتاط بحالي ۽ تحفظ واري پاليسي آهي.<ref>Romy Grieco (1976), ''Bologna: a city to discover'', pp. 8–12, 138–45.</ref> سال <small>2000</small>ع ۾ هن کي يورپي ثقافتي گاديءَ وارو شهر قرار ڏنو ويو،<ref>{{cite web|url=http://www.travelplan.it/bologna_guide_history_culture.htm |title=Bologna history – Bologna culture – Bologna – attractions in Bologna – art Bologna – history guide Bologna |publisher=Travelplan.it |access-date=19 April 2010}}</ref> ۽ <small>2006</small>ع ۾ [[يونيسڪو]] ان کي "موسيقي جو شهر" قرار ڏئي تخليقي شهرن جي نيٽ ورڪ ۾ شامل ڪيو.<ref>{{Cite web|url=http://cittadellamusica.comune.bologna.it/en/italian-unesco-creative-cities-lead-bologna/|title=The Italian UNESCO Creative Cities under the lead of Bologna – Bologna Città della Musica|website=cittadellamusica.comune.bologna.it|date=26 October 2016|language=en-US|access-date=3 October 2018|archive-date=23 September 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20200923100537/http://cittadellamusica.comune.bologna.it/en/italian-unesco-creative-cities-lead-bologna/|url-status=dead}}</ref> <small>2021</small>ع ۾ [[يونيسڪو]] شهر جي ڊگهن محرابي رستن کي [[عالمي ورثو ماڳ]] طور تسليم ڪيو.<ref name="unesco" /><ref>{{Cite web|last=Dubois|first=Silvia Maria|title=I portici di Bologna sono stati nominati patrimonio dell'Unesco|url=https://corrieredibologna.corriere.it/bologna/cronaca/21_luglio_28/i-portici-bologna-sono-stati-nominati-patrimonio-dell-unesco-cce2a372-ef8f-11eb-919c-80bc3c7a9e47.shtml|publisher=[[Corriere della Sera]]|date=28 July 2021|access-date=28 July 2021|language=it}}</ref> بولونيا هڪ اهم زرعي، صنعتي، مالي ۽ ٽرانسپورٽ مرڪز پڻ آهي، جتي ڪيترين وڏين مشيني، برقي ۽ کادي خوراڪ جي صنعتن جي ڪمپنين جا هيڊڪوارٽر واقع آهن ۽ هتي يورپ جي سڀ کان وڏين مستقل واپاري نمائشن مان هڪ به لڳندي آهي. 2022ع ۾ {{Lang|it|[[Il Sole 24 Ore]]}} بولونيا کي زندگيءَ جي مجموعي معيار جي لحاظ کان اٽلي جو بهترين شهر قرار ڏنو،<ref>{{cite web | url=https://lab24.ilsole24ore.com/qualita-della-vita/tabelle/ | title=Qualità della vita 2022: La classifica delle province italiane dove si vive meglio. Bologna la migliore nel 2022 &#124; Il Sole 24 ORE }}</ref> جيتوڻيڪ 2025ع ۾ اهو چوٿين نمبر تي اچي ويو.<ref>{{Cite web |title=Qualità della vita 2025: tutte le classifiche dal 1990 a oggi {{!}} Il Sole 24 ORE |url=https://lab24.ilsole24ore.com/qualita-della-vita/tabelle/?refresh_ce=1 |access-date=2026-04-03 |website=www.ilsole24ore.com |language=it}}</ref> ==تاريخ== {{For timeline}} ===قديم دور ۽ وچين دور=== [[File:2tours bologne 082005.jpg|thumb|left|upright=0.7|مشهور [[ٻه ٽاور، بولونيا|ڊيو ٽوري]]]] بولونيا جي علائقي ۾ انساني رهائش جا آثار ٽئين هزار سال قبل مسيح تائين ملن ٿا، جڏهن ته لڳ ڀڳ نائين صدي قبل مسيح کان هتي اهم آباديون موجود هيون ([[ويلانووان ثقافت]]). [[ايٽرسڪن تهذيب|ايٽرسڪن]] اثر ستين ۽ ڇهين صدي قبل مسيح دوران هتي پهتو، ۽ ڇهين صدي قبل مسيح جي آخر تائين هتي ''فيلسينا'' نالي ايٽرسڪن شهر قائم ٿي ويو. چوٿين صدي قبل مسيح تائين هن ماڳ تي [[گال]] قوم جي [[بوئي]] قبيلي قبضو ڪري ورتو، ۽ 196 قبل مسيح ۾ اهو ''بونونيا'' نالي سان رومي نوآبادي ۽ ''[[ميونسپيم]]'' بڻيو.<ref>{{cite book|last1=Hornblower|display-authors=et al|first1=Simon|title=The Oxford classical dictionary.|date=2012|publisher=Oxford University Press|location=Oxford|isbn=978-0-19-954556-8|page=230|edition=3rd}}</ref> مغربي رومي سلطنت جي زوال وارن آخري سالن دوران بولونيا تي بار بار [[گوٿ]] قومن جا حملا ٿيا ۽ شهر کي لُٽيو ويو. روايتي تاريخي بيانن موجب، انهيءَ دور ۾ بشپ [[سينٽ پيٽرونيوس]] (Petronius) تباهه ٿيل شهر کي ٻيهر آباد ڪيو، ڪيترين عمارتن جي مرمت ڪرائي ۽ [[سانتو اسٽيفانو، بولونيا|سينٽ اسٽيفن جي بيسيليڪا]] جو بنياد وڌو.<ref>{{cite book|last1=Butler|first1=Alban|title=The Lives of the Fathers, Martyrs, And Other Principal Saints|date=1814|publisher=John Murphy|location=London}}</ref> پيٽرونيوس اڄ به بولونيا جو سرپرست بزرگ (Patron Saint) سمجهيو وڃي ٿو. 727ع–728ع ۾ [[لومبارڊ]] بادشاهه [[ليوٽپراند]] جي اڳواڻي ۾ شهر تي حملو ڪري ان تي قبضو ڪيو ويو ۽ اهو [[لومبارڊ بادشاھت]] جو حصو بڻجي ويو. انهن جرمن فاتحن شهر ۾ هڪ اهم نئون پاڙو تعمير ڪيو، جنهن کي ''اڊيزيوني لونگوباردا'' (Longobard Addition) چيو ويو، جيڪو سينٽ اسٽيفن جي مذهبي احاطي جي ويجهو واقع هو.<ref>{{cite book|last1=Heers|first1=Jacques|title=La città nel medioevo in Occidente : paesaggi, poteri e conflitti|date=1995|publisher=Jaca Book|location=Milano|isbn=978-88-16-40374-1|page=63}}</ref> اٺين صديءَ جي آخري چوٿين حصي ۾ [[شارليمان]]، [[پوپ ايڊرين پهريون]] جي درخواست تي، لومبارڊ بادشاهت تي حملو ڪيو، جنهن جي نتيجي ۾ اها بادشاهت ختم ٿي وئي. 774ع ۾ پاپائي اختيار جي نالي تي فرئنڪي فوجن شهر تي قبضو ڪيو، پر بولونيا عملي طور شهنشاهي اختيار هيٺ رهيو ۽ [[ڪارولينجي سلطنت]] جي سرحدي ''مارچ'' (حدي علائقو) طور ترقي ڪندو رهيو.<ref name="Kleinhenz">{{cite book|last1=Kleinhenz|first1=Christopher|title=Medieval Italy : an encyclopedia|date=2004|publisher=Routledge|location=New York|isbn=978-0-415-93929-4|page=134}}</ref> بولونيا قانون جي مطالعي جي نئين دور جو مرڪز بڻجي ويو، جتي مشهور قانوني عالم [[ايرنيريوس]]<ref>For a detailed account of how the relevant manuscripts and their transmission, see Charles M. Radding & Antonio Ciaralli, ''The Corpus iuris civilis in the Middle Ages: Manuscripts and Transmission from the Sixth Century to the Juristic Revival'' (Leiden: Brill, 2007).</ref> (تقريباً 1050ع – 1125ع کان پوءِ) ۽ سندس مشهور شاگردن، [[بولونيا جا چار ڊاڪٽر]]، تدريس ۽ تحقيق ڪئي. بولونيا کي مغربي دنيا جي قديم ترين يونيورسٽين مان هڪ، [[بولونيا يونيورسٽي]]، تي فخر آهي، جيڪا 1088ع کان بنا وقفي جي هلندي اچي رهي آهي ۽ اعليٰ تعليم ۽ ڊگري ڏيڻ واري اداري جي جديد تصور مطابق دنيا جي پهرين يونيورسٽي سمجهي وڃي ٿي.<ref>{{cite book|title=[[A History of the University in Europe]]|volume=1, Universities in the Middle Ages|page=48|chapter=Patterns|author=Jacques Verger|editor1=Hilde de Ridder-Symoens|editor2=Walter Rüegg|publisher=[[Cambridge University Press]]|date=16 October 2003|isbn=9780521541138|chapter-url=https://books.google.com/books?id=5Z1VBEbF0HAC&pg=PA48}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.unibo.it/en/university/who-we-are/our-history/university-from-12th-to-20th-century|title=The University from the 12th to the 20th century|publisher=University of Bologna|access-date=14 February 2021|archive-date=5 April 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210405221329/https://www.unibo.it/en/university/who-we-are/our-history/university-from-12th-to-20th-century|url-status=live}}</ref><ref name="Hunt Janin 2008"/><ref name="Ridder-Symoens 1992"/> هي يونيورسٽي اصل ۾ وچئين دور جي [[رومي قانون]] جي مطالعي لاءِ قائم ٿي، جتي مشهور [[گلاسٽر]] (Glossators) عالمن، خاص طور ايرنيريوس، تدريس ڪئي. هن يونيورسٽي جي شاگردن ۾ [[دانتي اليگھيري]]، [[جيوواني بوڪاچيو]] ۽ [[فرانچيسڪو پيٽرارڪ]] جهڙا عظيم ادبي شخصيتون پڻ شامل هيون.<ref name=unibo>[https://www.unibo.it/Portale/Ateneo/La+nostra+storia/NoveSecoli.htm Nove secoli di storia] – Università di Bologna</ref> ان جي طبي درسگاهه خاص طور تي سڄي يورپ ۾ مشهور هئي.<ref>Nancy G. Siraisi, ''Taddeo Alderotti and his pupils: two generations of Italian medical learning'' (Princeton University Press, 1981).</ref> 1200ع تائين بولونيا تقريباً 10,000 ماڻهن تي مشتمل هڪ خوشحال واپاري ۽ دستڪاري مرڪز بڻجي چڪو هو.<ref>{{cite book|last1=Janin|first1=Hunt|title=The university in medieval life, 1179–1499|date=2008|publisher=McFarland & Co.|location=Jefferson, NC|isbn=978-0-7864-3462-6|page=56}}</ref> [[File:Bologna. Porta Maggiore. Strada Magiore. Torre degli Asinelli IMG 3874.JPG|thumb|پورٽا ماجيوري، بولونيا جي وچئين دور جي ٻارهن شهري دروازن مان هڪ]] [[File:Communal fight in Bologna (Sercambi).jpg|thumb|چوڏهين صديءَ ۾ بولونيا اندر [[گويلف]] ۽ [[گيبيلين]] ڌرين جي وچ ۾ ٿيندڙ ويڙهه جي تصوير، جيوواني سيرڪامبي آف لوڪا جي ''ڪرونيڪي'' مان]] 1115ع ۾ [[ماٽلڊا آف ٽسڪني]] جي وفات کان پوءِ بولونيا کي شهنشاهه [[هينري پنجون، پاڪ رومي شهنشاهه|هينري پنجين]] کان اهم رعايتون حاصل ٿيون. جڏهن بعد ۾ [[فريڊرڪ بارباروسا]] انهن رعايتن کي ختم ڪرڻ جي ڪوشش ڪئي ته بولونيا [[لومبارڊ ليگ]] ۾ شامل ٿي ويو. هن اتحاد [[ليگنانو جي جنگ]] ۾ شهنشاهي فوجن کي شڪست ڏني ۽ 1183ع ۾ [[صلحِ قسطنطيا]] (Peace of Constance) وسيلي عملي خودمختياري حاصل ڪئي. ان کان پوءِ شهر تيزيءَ سان وڌڻ لڳو ۽ اتر اٽلي جي اهم تجارتي مرڪزن مان هڪ بڻجي ويو. هن ترقي جو وڏو سبب واھَن ۽ نهرن جو اهو نظام هو، جنهن ذريعي ٻيڙيون ۽ مال بردار جهاز شهر تائين پهچي سگهندا هئا.<ref>{{cite book|last1=Luzzatto|first1=Gino|title=An Economic History of Italy: From the Fall of the Empire to the Beginning of the 16th Century|date=2015|publisher=Routledge|location=Abingdon-on-Thames|isbn=978-1-138-86495-5|page=111|edition=1st}}</ref> [[فريڊرڪ ٻيون، پاڪ رومي شهنشاهه|فريڊرڪ ٻئي]] جي پٽ [[سارڊينيا جو بادشاهه اينزو]]، بولونيا جي خلاف [[موڊينا]] ۽ [[ڪريمونا]] جي شهنشاهي حامي شهرن جي مدد لاءِ مهم هلائي. 26 مئي 1249ع تي [[فوسالٽا جي جنگ]] ۾ کيس شڪست ملي ۽ هو گرفتار ٿي ويو. شهنشاهه سندس آزادي جو مطالبو ڪيو، پر اينزو کي بولونيا ۾ قيد رکيو ويو. جنهن محل ۾ کيس رکيو ويو، اهو بعد ۾ [[پالاتسو ري اينزو]] (Palazzo Re Enzo) جي نالي سان مشهور ٿيو.<ref>{{cite book|last1=Arnaldi|first1=Girolamo|title=Italy and its invaders|date=2008|publisher=Harvard University Press|location=Cambridge, Mass.|isbn=978-0-674-03033-6|page=111}}</ref> اينزو جي فرار يا آزادي لاءِ ڪيل سڀئي ڪوششون ناڪام ٿيون، ۽ هو 22 سالن کان وڌيڪ قيد ۾ رهڻ بعد وفات ڪري ويو. سندس سڳن اڌ ڀائر [[ڪانراڊ چوٿون]] (1254ع)، [[فريڊرڪ آف اينٽياڪ]] (1256ع)، [[منفريڊ، سسلي جو بادشاهه]] (1266ع) ۽ ڀائيٽو [[ڪانراڊن]] (1268ع ۾ قتل) کان پوءِ، اينزو [[هوهن اسٽافن خاندان]] جو آخري زنده وارث هو. تيرهين صديءَ جي آخري دور ۾ بولونيا سياسي عدم استحڪام جو شڪار ٿي ويو، ڇاڪاڻ⁠تہ شهر جا طاقتور خاندان اقتدار لاءِ لڳاتار پاڻ ۾ وڙهندا رهيا. ڏهاڪن جي اندروني تڪرارن آزاد بلدياتي نظام کي ڪمزور ڪري ڇڏيو، جنهن جو فائدو وٺندي پوپ پنهنجي نمائندي ڪارڊينل [[برٽران دو پوگيه]] کي 1327ع ۾ اقتدار ڏياريو.<ref name="Partner">{{cite book|last1=Partner|first1=Peter|title=The lands of St. Peter: the papal state in the Middle Ages and the early Renaissance|date=1972|publisher=Univ. of California Pr.|location=Berkeley|isbn=978-0-520-02181-5|pages=[https://archive.org/details/landsofstpeterpa0000part/page/318 318–327]|url=https://archive.org/details/landsofstpeterpa0000part/page/318}}</ref> بعد ۾ هڪ عوامي بغاوت ذريعي دو پوگيه کي شهر مان ڪڍيو ويو، ۽ 1334ع ۾ بولونيا [[تاديو پيپولي]] جي حڪمراني هيٺ هڪ ''[[سينيوريا]]'' بڻجي ويو. جڏهن 1348ع ۾ [[ڪاري موت]] (Black Death) جي وبا پهتي ته بولونيا جي آبادي لڳ ڀڳ 40,000 کان 50,000 جي وچ ۾ هئي، جيڪا وبا کان پوءِ گهٽجي صرف 20,000 کان 25,000 رهجي وئي.<ref>{{cite book|last1=Wray|first1=Shona Kelly|title=Communities and crisis : Bologna during the Black Death|date=2009|publisher=Brill|location=Leiden|isbn=978-90-04-17634-8|pages=95–96}}</ref> 1350ع ۾ بولونيا تي [[ميلان جو آرچ بشپ جيوواني ويسڪونتي|جيوواني ويسڪونتي]]، جيڪو ان وقت ميلان جو نئون حڪمران هو، قبضو ڪري ورتو. پر ويسڪونتي خاندان جي هڪ باغي ميمبر طرفان مقرر ڪيل شهري گورنر جي بغاوت کان پوءِ، 1363ع ۾ ڪارڊينل [[گيل آلواريس ڪارييو دي البورنوز]] هڪ ڊگهي ڳالهين واري عمل کان پوءِ شهر کي ٻيهر پاپائي اختيار هيٺ آندو. ان مقصد لاءِ [[برنابو ويسڪونتي]]، جيڪو جيوواني جو وارث هو ۽ 1354ع ۾ فوت ٿيو، کي وڏي رقم بطور معاوضي ادا ڪئي وئي.<ref name="Partner"/> 1376ع ۾ بولونيا هڪ ڀيرو ٻيهر پاپائي حڪمراني خلاف بغاوت ڪئي ۽ [[فلورينس]] سان گڏجي ناڪام [[اٺن مقدس شخصيتن جي جنگ]] (War of the Eight Saints) ۾ شامل ٿيو. بهرحال، [[مغربي ڪليسا جي ڦوٽ]] (Western Schism) کان پوءِ مقدس ڪرسي (Holy See) اندر شديد اختلافن سبب پاپائي حڪومت بولونيا تي پنهنجو ڪنٽرول بحال نه ڪري سگهي، جنهن ڪري شهر ڪجهه ڏهاڪن تائين هڪ نسبتاً آزاد اشرافي جمهوريه (oligarchic republic) طور قائم رهيو. 1401ع ۾ [[جيوواني پهريون بينٽيووليو]] ميلان جي حمايت سان بغاوت ذريعي اقتدار حاصل ڪيو، پر جڏهن هن ميلان سان تعلق ٽوڙي [[فلورينس]] سان اتحاد ڪيو ته ميلاني فوجن بولونيا تي چڙهائي ڪئي ۽ ايندڙ سال جيوواني کي قتل ڪري ڇڏيو. 1442ع ۾ [[اينيبال پهريون بينٽيووليو]]، جيڪو جيوواني جو ڀائيٽو هو، ميلاني فوجن کان بولونيا واپس حاصل ڪيو، پر ٽن سالن کان پوءِ [[پوپ يوجين چوٿون]] جي رٿيل سازش ۾ قتل ڪيو ويو. ان جي باوجود [[بينٽيووليو خاندان]] جي ''سينيوريا'' مضبوط ٿي چڪي هئي، ۽ اقتدار سندس سؤٽ [[سانتي بينٽيووليو]] کي مليو، جنهن 1462ع تائين حڪومت ڪئي. ان کان پوءِ [[جيوواني ٻيون بينٽيووليو]] حڪمران بڻيو. جيوواني ٻيون ڪجهه عرصي تائين [[چيزاري بورجيا]] جي توسيع پسند منصوبن جي مزاحمت ڪرڻ ۾ ڪامياب رهيو، پر 7 آڪٽوبر 1506ع تي [[پوپ جوليس ٻيون]] هڪ پاپائي فرمان جاري ڪري بينٽيووليو کي معزول ۽ [[اخراجِ ڪليسا]] (Excommunication) جو سزاوار قرار ڏنو ۽ شهر کي [[انٽرڊڪٽ]] هيٺ رکيو. جڏهن پاپائي فوجون، [[فرانس جو لوئي ٻارهون]] موڪليل دستي سان گڏ، بولونيا ڏانهن وڌيون ته بينٽيووليو ۽ سندس خاندان شهر ڇڏي ڀڄي ويا. 10 نومبر تي جوليس ٻيون فاتح جي حيثيت سان شهر ۾ داخل ٿيو. ===شروعاتي جديد دور=== [[File:Mappa di Bologna del Blaeu.jpg|thumb|1640ع ۾ بولونيا]] بولونيا تي پاپائي حڪمراني (1506ع–1796ع) کي مورخن عام طور شهر جي شديد زوال واري دور طور بيان ڪيو آهي. بهرحال، 1500ع واري صديءَ ۾ اهڙو زوال واضح نه هو، ڇاڪاڻ⁠تہ ان دور ۾ شهر اندر ڪيتريون اهم ترقيون ٿيون. 1530ع ۾ [[پاڪ رومي سلطنت]] جي شهنشاهه [[چارلس پنجون، پاڪ رومي شهنشاهه|چارلس پنجون]] کي بولونيا ۾ تاج پارايو ويو، ۽ هو آخري شهنشاهه هو جنهن کي پوپ ذاتي طور تاج پارايو.<ref group="note">اصل متن ۾ Coronation of the Holy Roman Emperor جو حوالو موجود آهي.</ref> 1564ع ۾ [[پياتسا دل نيٽونو]] (Piazza del Nettuno)، [[پالاتسو دي بانڪي]] (Palazzo dei Banchi) ۽ يونيورسٽي جي مرڪزي عمارت [[آرڪي جينازيو]] تعمير ڪيا ويا. پاپائي حڪمراني جي هن دور ۾ ڪيترائي گرجاگھر، خانقاھون ۽ ٻيا مذهبي ادارا پڻ تعمير ڪيا ويا، جڏهن ته پراڻين عمارتن جي مرمت ۽ بحالي به ٿي. ان وقت بولونيا ۾ 96 خانقاھون موجود هيون، جيڪي ڪنهن به ٻئي اطالوي شهر کان وڌيڪ هيون. هن دور ۾ بولونيا سان لاڳاپيل مصورن هڪ ممتاز فني روايت کي جنم ڏنو، جيڪا [[بولونيائي مصوري جو اسڪول]] (Bolognese School) جي نالي سان مشهور ٿي. ان ۾ [[اينيبال ڪاراچي]]، [[ڊومينيڪينو]] ۽ [[گويرچينو]] جهڙا يورپ جي شهرت يافته فنڪار شامل هئا.<ref name="Raimond Van Marle 1924 pp 394-481">[[Raimond Van Marle]]. ''The Development of the Italian Schools of Painting, Volume 4'' (1924) pp 394–481.</ref> [[File:Alberti History of Bologna 1590.jpg|thumb|[[لياندرو البرتي]] جي ڪتاب ''History of Bologna'' (1590ع) مان بولونيا جو نقشو، جنهن ۾ ٻه بچيل ٽاور ۽ ڪيترائي ٻيا ٽاور ڏيکاريل آهن]] سورهين صديءَ جي آخر ڌاري زوال جا واضح آثار ظاهر ٿيڻ شروع ٿيا. سورهين صديءَ جي آخر ۽ سترهين صديءَ جي شروعات ۾ وبائن جي هڪ سلسلي سبب شهر جي آبادي، جيڪا سورهين صديءَ جي وچ ۾ تقريباً 72,000 هئي، گهٽجي 1630ع تائين تقريباً 47,000 رهجي وئي. صرف [[1629–1631ع جي اطالوي طاعون]] دوران ئي بولونيا پنهنجي آبادي جو لڳ ڀڳ هڪ ٽيون حصو وڃائي ويٺو.<ref>{{cite book|last1=Black |first1=Christopher F.|title=Early Modern Italy a Social History |date=2001 |publisher=Routledge|location=New York|isbn=978-0-415-21434-6|page=23|edition=[Online-Ausg.]}}</ref> سترهين صديءَ جي وچ تائين آبادي لڳ ڀڳ 60,000 تي مستحڪم ٿي وئي، جيڪا آهستي آهستي وڌندي ارڙهين صديءَ جي وچ تائين تقريباً 70,000 تائين پهتي. ساڳئي وقت بولونيا جي معيشت ۾ به سخت زوال جا آثار ظاهر ٿيڻ لڳا، ڇاڪاڻ⁠تہ عالمي واپار جا مرڪز [[ائٽلانٽڪ سمنڊ]] جي ڪنارن ڏانهن منتقل ٿي رهيا هئا. ريشم جي روايتي صنعت بحران جو شڪار ٿي وئي.<ref>{{cite book |editor-last=Pullan |editor-first=Brian |title=Crisis and change in the Venetian economy in the sixteenth and seventeenth centuries |date=2006| publisher=Routledge |location=London |isbn=978-0-415-37700-3 |page=132}}</ref> [[بولونيا يونيورسٽي]] به پنهنجي ڪيترن شاگردن کي وڃائڻ لڳي، جيڪي اڳ سڄي يورپ مان تعليم حاصل ڪرڻ لاءِ ايندا هئا. ان جو هڪ اهم سبب ثقافت ۽ سائنس بابت ڪليسا جا غير لبرل رويا هئا، خاص طور تي [[گليليو جو مقدمو]] (Galileo affair) کان پوءِ.<ref>{{cite book|last1=Gross |first1=Hanns|title=Rome in the Age of Enlightenment : the Post-Tridentine Syndrome and the Ancien Regime |date=2002|publisher=Cambridge University Press |location=Cambridge |isbn=978-0-521-89378-7|page=238}}</ref> بولونيا ارڙهين صديءَ دوران به آهستي آهستي صنعتن جي گهٽتائي (deindustrialisation) جو شڪار رهيو.<ref>{{cite book |last=Gross |first=Hanns |title=Rome in the Age of Enlightenment : the Post-Tridentine Syndrome and the Ancien Regime|date=2002 |publisher=Cambridge University Press |location=Cambridge |isbn=978-0-521-89378-7 |page=89}}</ref> ارڙهين صديءَ جي وچ ڌاري [[پوپ بينيڊڪٽ چوڏهون]]، جيڪو پاڻ بولونيا سان تعلق رکندو هو، شهر جي زوال کي روڪڻ لاءِ ڪيترين سڌارن جو آغاز ڪيو. انهن سڌارن جو مقصد معيشت کي هٿي ڏيڻ ۽ فنونِ لطيفه کي فروغ ڏيڻ هو. بهرحال، انهن قدمن جا نتيجا ملي جلي نوعيت جا رهيا. شهر جي زوال پذير ڪپڙي جي صنعت کي ٻيهر بحال ڪرڻ جون ڪوششون گهڻي حد تائين ناڪام رهيون، جڏهن ته ٽيڪسن جي نظام ۾ سڌارا، واپار جي آزادي<ref>{{cite book|last1=Wright|first1=A.D.|title=The early modern papacy : from the Council of Trent to the French Revolution, 1564–1789|date=2000|publisher=Longman|location=Harlow, England |isbn=978-0-582-08747-7 |page=261}}</ref> ۽ سخت سنسرشپ واري نظام ۾ نرمي آڻڻ ۾ هو نسبتاً وڌيڪ ڪامياب رهيو.<ref>{{cite book|last1=Messberger |display-authors=et al |first1=Rebecca|title=Benedict XIV and the Enlightenment: Art, Science, and Spirituality|date=2016 |publisher=University of Toronto Press|location=Toronto |isbn=978-1-4426-3718-4 |page=211}}</ref> بولونيا جي اقتصادي ۽ آباديءَ واري زوال ۾ ارڙهين صديءَ جي ٻئي اڌ کان پوءِ وڌيڪ تيزي اچي وئي. 1790ع ۾ شهر جي آبادي 72,000 هئي، جنهن جي بنياد تي اهو [[پاپائي رياست]] جو ٻيون سڀ کان وڏو شهر هو؛ پر حقيقت ۾ هي انگ ڪيترن ڏهاڪن کان تقريباً ساڳيو رهيو هو.<ref name=":0">[https://stats.oecd.org/ Regions and Cities > Regional Statistics > Regional Economy > Regional Gross Domestic Product (Small regions TL3)], OECD.Stats. Accessed on 16 November 2018.</ref><ref name=":01"/> هن دور ۾ پاپائي معاشي پاليسين ۾ ڳريون محصولون (customs duties) ۽ اڪيلي ٺاهيندڙن کي اجاراداري (monopoly) جون رعايتون ڏيڻ شامل هو.<ref name=":01">{{cite book|last1=Hearder|first1=Harry|title=Italy in the age of the Risorgimento : 1790 – 1870|date=1994|publisher=Longman|location=London|isbn=978-0-582-49146-5|page=121|edition=7. impr.}}</ref> ===جديد تاريخ=== [[File:Bologna Piazza Maggiore c1855.jpg|thumb|1855ع ۾ پياتسا دل نيٽونو، پياتسا ماجيوري ڏانهن ڏسندي]] [[نيپولين بوناپارٽ]] 19 جون 1796ع تي بولونيا ۾ داخل ٿيو. نيپولين مختصر عرصي لاءِ شهر جي قديم حڪومتي نظام کي ٻيهر بحال ڪيو ۽ اقتدار [[بولونيا جي سينيٽ]] جي حوالي ڪيو، پر سينيٽ کي نئين قائم ڪيل [[چيسپاداني جمهوريه]] سان وفاداري جو قسم کڻڻو پيو، جيڪا [[فرانسيسي پهرين جمهوريه]] جي تابع (client state) رياست طور [[ريجيو]] جي ڪانگريس (27 ڊسمبر 1796ع – 9 جنوري 1797ع) دوران وجود ۾ آئي هئي. 9 جولاءِ 1797ع تي چيسپاداني جمهوريه جي جاءِ [[چيسالپائن جمهوريه]] اچي وئي، جنهن کان پوءِ [[نيپوليني اطالوي جمهوريه]] ۽ آخرڪار [[نيپوليني اٽلي جي بادشاھت]] قائم ٿي. نيپولين جي زوال کان پوءِ [[ويانا ڪانگريس]] (1815ع) بولونيا کي ٻيهر [[پاپائي رياست]] جي حوالي ڪيو. پر پاپائي حڪمراني کي [[1831ع جون بغاوتون]] چئلينج ڪنديون رهيون. باغي صوبن ''[[گڏيل اطالوي صوبا]]'' (Province Italiane Unite) نالي هڪ نئين رياست ٺاهڻ جو منصوبو تيار ڪيو، جنهن جو گاديءَ وارو شهر بولونيا هجڻ وارو هو. [[پوپ گريگوري سورهون]] باغين خلاف [[آسٽريا جي سلطنت]] کان فوجي مدد گهري. آسٽريا جي مشهور سياستدان [[ڪليمنس فان ميٽرنخ]] فرانس جي بادشاهه [[لوئي فلپ پهريون]] کي اطالوي معاملن ۾ مداخلت کان خبردار ڪيو، ۽ 1831ع جي بهار ۾ آسٽريا جون فوجون اطالوي ٻيٽ نما تي چڙهي آيون ۽ 26 اپريل تائين بغاوت کي شڪست ڏئي ختم ڪري ڇڏيو.<ref>{{cite web |url=http://www.experiencefestival.com/a/Italian_unification_-_Early_revolutionary_activity_1820_to_1830/id/1517955 |title=Italian unification - Early revolutionary activity 1820 to 1830 - |access-date=18 March 2014 |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20131202221914/http://www.experiencefestival.com/a/Italian_unification_-_Early_revolutionary_activity_1820_to_1830/id/1517955 |archive-date=2 December 2013 }}</ref> 1840ع واري ڏهاڪي جي وچ تائين شهر ۾ بيروزگاري تمام وڏي سطح تي پهچي وئي. روايتي صنعتون يا ته زوال پذير ٿي ويون يا مڪمل طور ختم ٿيڻ لڳيون. بولونيا معاشي تفاوت جو شهر بڻجي ويو: * مٿيان 10 سيڪڙو ماڻهو ڪرائي ۽ ملڪيتن جي آمدنيءَ تي زندگي گذاريندا هئا؛ * ٻيا 20 سيڪڙو واپار يا پيشاور خدمتن سان لاڳاپيل هئا؛ * جڏهن ته 70 سيڪڙو آبادي گهٽ اجرت ۽ غير محفوظ هٿ جي محنت تي ڀاڙيندي هئي. 1841ع جي پاپائي مردم شماري موجب شهر ۾ 10,000 مستقل فقير موجود هئا، جڏهن ته وڌيڪ 30,000 ماڻهو (70,000 جي ڪل آبادي مان) غربت ۾ زندگي گذاري رهيا هئا.<ref>{{cite book|last1=Hughes|first1=Steven C.|title=Crime, disorder, and the Risorgimento: the politics of policing in Bologna|date=1993|publisher=Cambridge University Press|location=Cambridge|isbn=978-0-521-44450-7|page=17|edition=1. publ.}}</ref> [[1848ع جا يورپي انقلاب|1848ع جي انقلابن]] دوران آسٽريا جي فوجي دستن، جيڪي پوپ جي طرفان شهر تي ڪنٽرول رکندا هئا، کي عارضي طور شهر مان ڪڍيو ويو، پر جلد ئي اهي واپس آيا ۽ انقلابي قوتن کي شڪست ڏئي ڇڏيائون. پاپائي حڪمراني جو خاتمو آخرڪار [[اطالوي آزاديءَ جي ٻي جنگ]] جي نتيجي ۾ ٿيو، جڏهن فرانسيسي ۽ پيڊمونٽي فوجن آسٽرين کي اطالوي علائقن مان ٻاهر ڪڍيو. 11 ۽ 12 مارچ 1860ع تي بولونيا جي ماڻهن ووٽ ڏئي نئين [[اٽلي جي بادشاھت]] ۾ شامل ٿيڻ جو فيصلو ڪيو. اوڻيهين صديءَ جي آخري ڏهاڪن ۾ بولونيا هڪ ڀيرو ٻيهر اقتصادي ۽ سماجي ترقي حاصل ڪرڻ لڳو. 1863ع ۾ [[نيپلز]] کي [[روم]] سان ريلوي ذريعي ڳنڍيو ويو ۽ ايندڙ سال بولونيا کي [[فلورينس]] سان ريلوي رابطو ملي ويو.<ref>{{cite book|last1=Toniolo|first1=Gianni|title=An Economic History of Liberal Italy: 1850–1918|publisher=[[Routledge]]|location=Abingdon-on-Thames|isbn=978-1-138-83052-3|page=46|date=8 April 2016}}</ref> بولونيا جا معتدل زرعي اشرافيه طبقا، جيڪي پاپائي حڪمراني خلاف لبرل تحريڪن جا حامي هئا ۽ [[برطانيا]] جي سياسي نظام ۽ آزاد واپار جا مداح هئا، هڪ گڏيل قومي رياست جا حامي بڻيا، ڇاڪاڻ⁠تہ اهڙي رياست [[ايميليا]] جي ميداني علائقن جي وڏي زرعي پيداوار لاءِ وڌيڪ وسيع منڊي مهيا ڪري سگهي ٿي.<ref>{{cite book|last1=Cardoza|first1=Anthony L.|title=Agrarian Elites and Italian Fascism: The Province of Bologna, 1901–1926|date=2016|publisher=Princeton University Press|location=Princeton, New Jersey|isbn=978-0-691-64140-9|pages=32–40}}</ref> بولونيا اٽلي کي پنهنجي شروعاتي وزيراعظمن مان هڪ، [[مارڪو منگيٽي]]، پڻ ڏنو. [[پهرين عالمي جنگ]] کان پوءِ بولونيا [[ٻن ڳاڙهن سالن]] (''Biennio Rosso'') دوران ٿيندڙ سوشلسٽ بغاوتن ۽ مزدور تحريڪن ۾ گهڻي حد تائين شامل رهيو. نتيجي طور شهر جا روايتي طور معتدل اشرافيه طبقا ترقي پسند سياسي ڌرين کان پري ٿي ويا ۽ [[بينيتو موسوليني]] جي اڀرندڙ [[اطالوي فاشزم|فاشسٽ تحريڪ]] جي حمايت ڪرڻ لڳا.<ref>{{cite book|last1=Cardoza|first1=Anthony L.|title=Agrarian Elites and Italian Fascism: The Province of Bologna, 1901–1926|date=2016|publisher=Princeton University Press|location=Princeton, New Jersey|isbn=978-0-691-64140-9|pages=387–88}}</ref> [[ڊينو گراندي]]، جيڪو فاشسٽ پارٽي جو اعليٰ عهديدار ۽ پرڏيهي معاملن واري وزارت جو اهم شخص هو ۽ پنهنجي انگريز دوستي (Anglophile) لاءِ مشهور هو، بولونيا سان تعلق رکندو هو. [[ٻن عالمي جنگن جي وچ وارو دور]] دوران بولونيا خوراڪ جي پروسيسنگ، زرعي مشينري ۽ ڌاتوڪاري (metalworking) جي صنعتن جو هڪ اهم مرڪز بڻجي ويو. فاشسٽ حڪومت شهر ۾ وڏي پئماني تي سيڙپڪاري ڪئي، جنهن ۾ 1937ع ۾ هڪ وڏي تمباڪو ٺاهڻ واري ڪارخاني جو قيام به شامل هو.<ref>{{cite book|last1=Sabel|display-authors=et al|first1=Charles F.|title=World of possibilities : flexibility and mass production in western industrialization|date=1997|publisher=Cambridge Univ. Press|location=Cambridge [u.a.]|isbn=978-0-521-49555-4|pages=382–88|edition=1. publ.}}</ref> ====ٻي عالمي جنگ==== [[File:A week before the German surrender in Italy, sappers of 136 Indian Railway Maintenance Company set about repairing some of the extensive damage in the railyards of Bologna, Italy.jpg|thumb|1945ع ۾ 136 هين انڊين ريلوي مينٽيننس ڪمپني جا انجنيئر بولونيا جي ريلوي يارڊن ۾ ٿيل وڏي نقصان جي مرمت ڪندي.]] بولونيا کي [[ٻي عالمي جنگ]] دوران تمام گهڻو نقصان پهتو. شهر جي صنعتي ۽ ريلوي مرڪز طور حڪمتِ عملي واري اهميت، جيڪا اتر ۽ وچ اٽلي کي پاڻ ۾ ڳنڍيندي هئي، ان کي [[ٻي عالمي جنگ دوران بولونيا تي بمباري|اتحادي فوجن جي بمباري]] جو اهم هدف بڻايو. 24 جولاءِ 1943ع تي هڪ وڏي هوائي بمباري شهر جي تاريخي مرڪز جو وڏو حصو تباهه ڪري ڇڏيو ۽ تقريباً 200 ماڻهو مارجي ويا. مرڪزي ريلوي اسٽيشن ۽ ان جي ڀرپاسي وارا علائقا سخت متاثر ٿيا، ۽ شهر جي مرڪزي حصي جي 44 سيڪڙو عمارتن کي تباهه يا سخت نقصان پهتل قرار ڏنو ويو. 25 سيپٽمبر تي شهر تي ٻيهر وڏي پيماني تي بمباري ڪئي وئي. هن ڀيري حملا صرف شهر جي مرڪز تائين محدود نه رهيا، جنهن جي نتيجي ۾ 2,481 ماڻهو مارجي ويا ۽ 2,000 زخمي ٿيا.<ref>{{Cite web|url=https://www.storiaememoriadibologna.it/bombardamenti-aerei-subiti-da-bologna-95-evento|title=Bombardamenti aerei subiti da Bologna - Storia e Memoria di Bologna|website=www.storiaememoriadibologna.it}}</ref><ref>{{cite book|last1=Manaresi|first1=Filippo D'Ajutolo. Testi di Franco|title=Bologna ferita : fotografie inedite 1943–1945|date=1999|publisher=Ed. Pendragon|location=Bologna|isbn=978-88-8342-017-7|page=18}}</ref> جنگ جي پڄاڻي تائين بولونيا جي 43 سيڪڙو عمارتون يا ته مڪمل تباهه ٿي چڪيون هيون يا سخت متاثر ٿيون هيون.<ref>{{cite book|first=Bernardino|last=Salvati|title=Bologna trema: 1943-1944|url=https://books.google.com/books?id=hKuPOTP7wq8C&pg=PA105|year=2003|publisher=Edizioni Pendragon|isbn=978-88-8342-243-0|page=105}}</ref><ref>{{cite book|first=Luca|last=Baccolini|title=Storie segrete della storia di Bologna|url=https://books.google.com/books?id=uCxADwAAQBAJ&pg=PT38|year=2017|publisher=Newton Compton Editori|isbn=978-88-227-1332-2|page=38}}</ref> 1943ع واري [[ڪاسيبلي جي جنگبندي]] کان پوءِ شهر [[اطالوي مزاحمتي تحريڪ]] (Italian Resistance) جو هڪ اهم مرڪز بڻجي ويو. 7 نومبر 1944ع تي [[پورٽا لامي، بولونيا|پورٽا لامي]] جي چوڌاري هڪ شديد جنگ ٿي، جنهن ۾ ''گروپي داتسيوني پاتريوتيڪا'' (Gruppi d'Azione Patriottica) جي ستين برگيڊ جي پارٽيزن ويڙهاڪن فاشسٽ ۽ نازي قبضي واري فوجن سان مقابلو ڪيو. جيتوڻيڪ هي يورپي محاذ تي مزاحمتي تحريڪ جي اڳواڻي هيٺ ٿيندڙ سڀ کان وڏين شهري ويڙهن مان هڪ هئي، پر اها عام بغاوت شروع ڪرائڻ ۾ ڪامياب نه ٿي سگهي.<ref>{{cite web |url=http://certosa.cineca.it/2/eventi.php?TBL=EVENTI_STORICI&ID=21 |title=7 novembre 1944&nbsp;–&nbsp;Battaglia di Porta Lame |work=Il Museo Virtuale della Certosa |publisher=Certosa.cineca.it |language=it |access-date=2 May 2012 |archive-url=https://archive.today/20120707025053/http://certosa.cineca.it/2/eventi.php?TBL=EVENTI_STORICI&ID=21 |archive-date=7 July 2012 |url-status=dead}}</ref> 21 اپريل 1945ع جي صبح مزاحمتي قوتون بولونيا ۾ داخل ٿيون. ان وقت تائين جرمن فوجون اتحادي فوجن جي اڳڀرائي سبب گهڻو ڪري شهر ڇڏي چڪيون هيون. اوڀر کان اڳتي وڌندڙ پولش فوجن جي قيادت هيٺ [[بولونيا جي جنگ]] 9 اپريل کان جاري هئي. شهر جي مرڪز ۾ سڀ کان پهرين جنرل [[آرتورو اسڪاٽيني]] جي ماتحت ''فريولي جنگي گروپ'' جي 87 هين پيادل رجيمينٽ پهتي، جيڪا ڏکڻ طرف کان [[پورٽا ماجيوري]] ذريعي اندر داخل ٿي. ڇاڪاڻ⁠تہ انهن سپاهين يونيفارم برطانوي فوجين جهڙا پاتا هئا، ان ڪري شروعات ۾ مقامي ماڻهن سمجهيو ته اهي اتحادي فوجن جا سپاهي آهن. پر جڏهن ماڻهن ٻڌو ته اهي اطالوي ٻولي ڳالهائي رهيا آهن ته شهر جا رهواسي جشن ملهائڻ لاءِ وڏي تعداد ۾ رستن تي نڪري آيا.{{Citation needed|date=April 2018}} ====سرد جنگ جو دور==== [[File:Stragedibologna-2.jpg|thumb|1980ع جي دهشتگرد حملي کان پوءِ جو منظر]] جنگ کان پوءِ وارن سالن ۾ بولونيا هڪ خوشحال صنعتي مرڪز بڻجي ويو ۽ ساڳئي وقت [[اطالوي ڪميونسٽ پارٽي]] جو مضبوط سياسي ڳڙهه پڻ رهيو. 1945ع کان 1999ع تائين شهر جي قيادت مسلسل انهن ميئرن وٽ رهي جيڪي يا ته اطالوي ڪميونسٽ پارٽي (PCI) سان لاڳاپيل هئا يا ان جي جانشين جماعتن [[کاٻي ڌر جي ڊيموڪريٽڪ پارٽي]] ۽ [[کاٻي ڌر جا ڊيموڪريٽس]] سان تعلق رکندا هئا. انهن ميئرن مان پهريون [[جوزيپي دوزا]] هو. 1960ع واري ڏهاڪي جي آخر ۾، شهر جي اختيارين کي وڏي پيماني تي ٿيندڙ [[اشرافيائي شهري تبديلي]] (gentrification) ۽ مضافاتي علائقن ڏانهن آبادي جي منتقلي بابت ڳڻتي ٿي. انهيءَ ڪري انهن مشهور جاپاني معمار [[ڪينزو ٽانگي]] کان بولونيا جي اتر ۾ هڪ نئين رٿابندي ڪيل شهر (new town) جو جامع منصوبو تيار ڪرائڻ جي درخواست ڪئي. بهرحال، 1970ع ۾ پيش ڪيل منصوبو حد کان وڌيڪ مهانگو ۽ غير عملي سمجهيو ويو.<ref>{{cite book|last1=Heath|display-authors=et al|first1=Tim|title=Revitalizing historic urban quarters|date=2001|publisher=Architectural Press|location=Oxford|isbn=978-0-7506-2890-7|page=[https://archive.org/details/revitalizinghist0000ties/page/107 107]|edition=Reprinted.|url=https://archive.org/details/revitalizinghist0000ties/page/107}}</ref> تنهن هوندي به شهر جي ڪائونسل، ٽانگي جي اصل ماسٽر پلان کي رد ڪرڻ باوجود، سندس نئين [[نمائشي ضلعو]] (Fiera District) ۽ ڪاروباري مرڪز واري تجويز برقرار رکي.<ref>{{cite book|last1=Ghirardo|first1=Diane Yvonne|title=Italy: Modern Architectures in History|date=2013|publisher=Reaktion|location=London|isbn=978-1-86189-864-7|page=283|edition=1. publ.}}</ref> 1978ع جي آخر ۾ هڪ اوچي ٽاور عمارت ۽ ڪيترين ٻين عمارتن ۽ اڏاوتن جي تعمير شروع ڪئي وئي.<ref>{{cite web|title="Chronology of Bologna: 1927" (in Italian)|url=http://www.bibliotecasalaborsa.it/cronologia/bologna/1978/929|website=www.bibliotecasalaborsa.it|publisher=[[Biblioteca Salaborsa|سالابورسا لائبريري]]|access-date=30 November 2017|archive-date=24 September 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210924020513/https://www.bibliotecasalaborsa.it/cronologia/bologna/1978/929|url-status=dead}}</ref> 1985ع ۾ [[ايميليا-روماگنا]] جي علائقائي حڪومت جو هيڊڪوارٽر هن نئين ضلعي ۾ منتقل ڪيو ويو.<ref>{{cite web|title="La Regione e la sua storia – le sedi della regione" (in Italian)|url=https://www.regione.emilia-romagna.it/storia/sedi|website=www.regione.emilia-romagna.it|publisher=Emilia-Romagna region|access-date=1 December 2017}}</ref> 1977ع ۾ بولونيا [[1977ع جي تحريڪ]] سان لاڳاپيل احتجاجن ۽ هنگامن جو مرڪز بڻيو، جيڪا ان وقت جي هڪ خودمختيار ۽ اوچتي سياسي تحريڪ هئي. کاٻي ڌر سان تعلق رکندڙ ڪارڪن [[فرانچيسڪو لوروسو]] کي پوليس طرفان گولي هڻڻ کان پوءِ شهر ۾ ٻن ڏينهن تائين سخت گهٽي ويڙهون ۽ احتجاج جاري رهيا. 2 آگسٽ 1980ع تي، [[ليڊ جا سال (اٽلي)|"ليڊ جا سال"]] (Years of Lead) جي انتها تي، بولونيا جي مرڪزي ريلوي اسٽيشن تي هڪ دهشتگرد بم ڌماڪو ڪيو ويو، جنهن ۾ 85 ماڻهو مارجي ويا ۽ 200 زخمي ٿيا. هي واقعو اٽلي ۾ [[بولونيا قتلِ عام]] (Bologna Massacre) جي نالي سان مشهور آهي. 1995ع ۾ نو-فاشسٽ تنظيم [[انقلابي هٿياربند مرڪز]] (Nuclei Armati Rivoluzionari) جي ميمبرن کي هن حملي جي ذميواريءَ ۾ سزا ڏني وئي. ساڳئي وقت زيرِ زمين فري ميسن تنظيم [[پروپاگاندا دوئي]] (Propaganda Due يا P2) جي گرينڊ ماسٽر [[ليچو جيلي]] کي جاچ ۾ رنڊڪ وجهڻ جي ڏوهه ۾ سزا ڏني وئي. هن سان گڏ فوجي خفيه اداري [[SISMI]] جي ٽن اهلڪارن کي به ڏوهاري قرار ڏنو ويو، جن ۾ [[فرانچيسڪو پاتسينتسا]] ۽ [[پيترو موسوميچي]] شامل هئا. هر سال 2 آگسٽ تي بولونيا ۾ هن سانحي جي ياد ۾ تقريبون منعقد ڪيون وينديون آهن، جن جي پڄاڻي عام طور شهر جي مرڪزي چوڪ تي هڪ وڏي موسيقي تقريب سان ٿيندي آهي. ====21هين صدي==== 1999ع ۾ کاٻي ڌر جي ميئرن واري ڊگهي روايت آزاد مرڪز-ساڄي ڌر جي اميدوار [[جورجيو گواتسالواڪا]] جي فتح سان ٽٽي وئي. بهرحال، 2004ع ۾ بولونيا ٻيهر پنهنجي اڳوڻي سياسي رخ ڏانهن موٽي آيو، جڏهن اڳوڻي ٽريڊ يونين اڳواڻ [[سرجيو ڪوفيراتي]]، گواتسالواڪا کي شڪست ڏني. ايندڙ مرڪز-کاٻي ڌر جي ميئر [[فلاويو ديلبونو]]، جيڪو جون 2009ع ۾ چونڊيو ويو، جنوري 2010ع ۾ ڪرپشن اسڪينڊل ۾ ملوث ٿيڻ کان پوءِ استعيفيٰ ڏئي ڇڏي. 15 مهينن جي عرصي کان پوءِ، جنهن دوران شهر کي [[انا ماريا ڪانچيليري]] رياست طرفان مقرر ڪيل [[پريفڪٽ#جديد ذيلي قومي انتظاميا|پريفڪٽ]] طور هلائيندي رهي، [[ورجينو ميرولا]] ميئر چونڊيو ويو. هن هڪ کاٻي ڌر جي اتحاد جي اڳواڻي ڪئي، جنهن ۾ [[ڊيموڪريٽڪ پارٽي (اٽلي)|ڊيموڪريٽڪ پارٽي]]، [[کاٻي ڌر، ماحوليات ۽ آزادي]] ۽ [[اٽلي آف ويليوز]] شامل هئا.<ref>See [http://www.bipr.eu/eventprofile.cfm/idevent=4C9098ED-F72A-7A24-FA7CEF9C574BD7D9/Virginio-Merola---Mayor-of-Bologna-Benvenuti-a-Bologna---Welcome-to-Bologna&zdyx=1 Virginio Merola. "Benvenuti a Bologna – Welcome to Bologna" Oct 18, 2016] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20170112001055/http://www.bipr.eu/eventprofile.cfm/idevent%3D4C9098ED-F72A-7A24-FA7CEF9C574BD7D9/Virginio-Merola---Mayor-of-Bologna-Benvenuti-a-Bologna---Welcome-to-Bologna%26zdyx%3D1 |date=12 January 2017 }}</ref> [[2016ع جي بولونيا ميونسپل چونڊ|2016ع]] ۾ ميرولا ٻيهر ميئر طور برقرار رهيو ۽ قدامت پسند اميدوار [[لوچيا بورگونزوني]] کي شڪست ڏنائين. 2021ع ۾ ميرولا جي ڏهن سالن واري ميئري کان پوءِ، سندس ويجهن اتحادين مان هڪ، [[ميٽيو ليپوري]]، [[2021ع جي بولونيا ميونسپل چونڊ|ميئر چونڊيو ويو]]، جنهن 61.9٪ ووٽ حاصل ڪيا، ۽ 1995ع ۾ سڌي چونڊن جي شروعات کان پوءِ بولونيا جو سڀ کان وڌيڪ ووٽ حاصل ڪندڙ ميئر بڻيو.<ref name="ansa.it">[https://www.ansa.it/emiliaromagna/notizie/2021/10/04/per-exit-lepore-verso-la-vittoria-al-primo-turno-a-bologna_24ffc35d-7b30-4ecc-b9ac-f115059c27d9.html Elezioni 2021: Lepore vince a Bologna con una percentuale travolgente], ''ANSA''</ref> ==جاگرافي== ===علائقو=== [[File:Luftbild Bologna 01 (RaBoe).jpg|thumb|بولونيا جي فضائي تصوير؛ اتر ساڄي پاسي آهي]] بولونيا [[پو ميدان]] جي ڪناري تي، [[اپينائن جبلن]] جي دامن ۾، [[رينو (درياھ)|رينو]] ۽ [[ساوينا]] دريائي ماٿرين جي ملڻ واري هنڌ واقع آهي. جيئن ته بولونيا جا ٻه مکيه آبي وهڪرا سڌو سمنڊ ڏانهن وهن ٿا، تنهنڪري شهر [[پو درياھ]] جي نيڪال واري حوض کان ٻاهر واقع آهي. [[بولونيا صوبو]]، [[فيرارا]] سان سرحد تي پو ميدان جي اولهه ڪناري کان وٺي ٽسڪني-ايميليائي اپينائن تائين پکڙيل آهي. شهر جو مرڪز {{convert|54|m|ft}} [[سمنڊ جي سطح کان مٿي]] آهي، جڏهن ته ميونسپلٽي اندر اوچائي ڪورٽيچيلا جي مضافاتي علائقي ۾ {{convert|29|m|ft}} کان وٺي ساببيونو ۽ ڪولي ديلا گوارڊيا ۾ {{convert|300|m|ft}} تائين آهي. بولونيا صوبو پو ميدان کان اپينائن تائين پکڙيل آهي؛ صوبي جو سڀ کان اوچو هنڌ ڪورنو آلي اسڪالي جي چوٽي آهي، جيڪا [[ليتسانو اِن بيلويري]] ۾ {{convert|1945|m|ft}} سمنڊ جي سطح کان مٿي آهي. ===آبهوا=== بولونيا ۾ [[وچولي ويڪرائي ڦاڪ]] واري، چئن موسمن واري ذيلي استوائي آبهوا آهي ([[ڪوپن آبهوا درجابندي]]: ''Cfa''). هن شهر جي آبهوا بابت ٻيون درجابنديون هيٺ ڏجن ٿيون: {{Schemebox |city =Bologna | source_k =<ref name="auto"/> | initial_k ={{KoppenClimate|Cfa}} | description_k =[[نمي واري ذيلي استوائي آبهوا]] | source_t =<ref>{{Cite web|url=https://kkh.ltrr.arizona.edu/kkh/climate/trewartha_maps.htm|title=Trewartha maps|website=kkh.ltrr.arizona.edu|access-date=27 June 2020}}</ref> | initial_t ={{TrewarthaClimate|Do}} | description_t =معتدل [[سامونڊي آبهوا]] | source_a =<ref>{{Citation|last=Cmapm|first=Kliimavöötmed svg: Urmasderivative work|title=Русский: Климатические пояса Земли по Б. П. Алисову.|date=2011-06-16|url=https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Alisov%27s_classification_of_climate_ru.jpg|access-date=27 June 2020}}</ref> | initial_a ={{n/a}} | description_a =[[معتدل آبهوا]] | source_s =<ref>{{Cite web|url=https://i.pinimg.com/originals/c5/16/b8/c516b8c463fa99df0da778f768c85965.jpg|title=World Strahler Climate Map|access-date=27 June 2020}}</ref> | initial_s = {{center|''10''}} | description_s =[[نمي واري براعظمي آبهوا|نمي واري براعظمي آبهوا]] | source_tw =<ref>{{Cite journal|last=Feddema|first=Johannes J.|date=January 2005|title=A Revised Thornthwaite-Type Global Climate Classification|journal=Physical Geography|language=en|volume=26|issue=6|pages=442–466|doi=10.2747/0272-3646.26.6.442|bibcode=2005PhGeo..26..442F |s2cid=128745497|issn=0272-3646}}</ref> | initial_tw ={{center|''C2 s B'2 b'3''}} | description_tw =نمي واري ذيلي نمي [[ميسوٿرمل]] آبهوا | source_n =<ref>{{Cite web|url=https://www.spektrum.de/lexikon/geographie/klimaklassifikation/4159|title=Klimaklassifikation|website=www.spektrum.de|language=de|access-date=27 June 2020}}</ref> | initial_n ={{center|''3b''}} | description_n =سامونڊي-براعظمي عبوري معتدل آبهوا }} سالياني برسات لڳ ڀڳ 650–750&nbsp;mm (25.5–29.5&nbsp;in) آهي،<ref name="stat">{{cite web|url=https://www.comune.bologna.it/iperbole/piancont/dati_statistici/Indici/Ambiente%20e%20territorio/index.htm |title=Dati statistici temperature e precipitazioni dal 1991 al 2009 |publisher=comune.bologna.it |access-date=24 January 2014}}</ref> جنهن جو وڏو حصو عام طور بهار ۽ سرءُ ۾ پوي ٿو. نومبر جي آخر کان مارچ جي شروعات تائين برفباري غير معمولي ڳالهه نه آهي؛ گذريل ڏهاڪي جي سڀ کان وڌيڪ برفباري وارن مهينن مان هڪ فيبروري 2012ع هو.<ref>{{cite web |url=http://www.arpa.emr.it/cms3/documenti/_cerca_doc/ecoscienza/ecoscienza2012_1/nanni_es1_12.pdf |title=Febbraio 2012, ma quanta neve è caduta? |publisher=ARPA Emilia-Romagna |access-date=5 March 2014 |archive-date=5 March 2016 |archive-url=https://web.archive.org/web/20160305021448/http://www.arpa.emr.it/cms3/documenti/_cerca_doc/ecoscienza/ecoscienza2012_1/nanni_es1_12.pdf |url-status=dead }}</ref> هيٺ بولونيا بورگو پانيگالي جي موسمي اسٽيشن، جيڪا هوائي اڏي تي آهي ۽ شهر جي گرمي واري گنبذ کان متاثر نه آهي، لاءِ 1961–1990ع ۽ 1991–2020ع ٻنهي دورن جا [[آبهوا معمولات]] ڏنا ويا آهن، ته جيئن ٻنهي دورن جي تبديلي واضح ٿي سگهي. [[برف]] جا اوسط بولونيا شهر سان لاڳاپيل آهن، ڇاڪاڻ⁠تہ بورگو پانيگالي علائقي لاءِ مڪمل محفوظ رڪارڊ موجود نه آهي: {{Weather box | width = auto | location = Bologna, Guglielmo Marconi Airport (1991–2020 normals, extremes 1991–2020) | metric first = Yes | single line = Yes | Jan record high C = 21 | Feb record high C = 25 | Mar record high C = 27 | Apr record high C = 31 | May record high C = 35 | Jun record high C = 38 | Jul record high C = 40 | Aug record high C = 40 | Sep record high C = 35 | Oct record high C = 30 | Nov record high C = 24 | Dec record high C = 19 | year record high C = 40 | Jan avg record high C = 13.7 | Feb avg record high C = 16.8 | Mar avg record high C = 22.6 | Apr avg record high C = 26.1 | May avg record high C = 30.5 | Jun avg record high C = 34.6 | Jul avg record high C = 36.6 | Aug avg record high C = 36.3 | Sep avg record high C = 31.8 | Oct avg record high C = 26.4 | Nov avg record high C = 19.8 | Dec avg record high C = 14.2 | Jan high C = 7.2 | Feb high C = 9.9 | Mar high C = 15.1 | Apr high C = 19.1 | May high C = 23.9 | Jun high C = 28.5 | Jul high C = 31.4 | Aug high C = 31.3 | Sep high C = 25.7 | Oct high C = 19.3 | Nov high C = 12.6 | Dec high C = 7.7 | Jan mean C = 3.3 | Feb mean C = 5.2 | Mar mean C = 9.6 | Apr mean C = 13.4 | May mean C = 18.2 | Jun mean C = 22.7 | Jul mean C = 25.2 | Aug mean C = 25.1 | Sep mean C = 20.2 | Oct mean C = 14.9 | Nov mean C = 9.0 | Dec mean C = 4.1 | Jan low C = -0.5 | Feb low C = 0.4 | Mar low C = 4.0 | Apr low C = 7.8 | May low C = 12.5 | Jun low C = 16.8 | Jul low C = 19.1 | Aug low C = 19.0 | Sep low C = 14.6 | Oct low C = 10.5 | Nov low C = 5.4 | Dec low C = 0.5 | Jan avg record low C = -5.4 | Feb avg record low C = -4.9 | Mar avg record low C = -1.6 | Apr avg record low C = 2.6 | May avg record low C = 7.5 | Jun avg record low C = 11.7 | Jul avg record low C = 14.4 | Aug avg record low C = 14 | Sep avg record low C = 9.6 | Oct avg record low C = 5 | Nov avg record low C = -0.7 | Dec avg record low C = -5.2 | Jan record low C = -10 | Feb record low C = -17 | Mar record low C = -10 | Apr record low C = -3 | May record low C = 1 | Jun record low C = 7 | Jul record low C = 9 | Aug record low C = 9 | Sep record low C = 6 | Oct record low C = -3 | Nov record low C = -8 | Dec record low C = -13 | year record low C = -17 | precipitation colour = green | Jan precipitation mm = 34 | Feb precipitation mm = 56.4 | Mar precipitation mm = 50.3 | Apr precipitation mm = 63.7 | May precipitation mm = 60.6 | Jun precipitation mm = 65.6 | Jul precipitation mm = 32.1 | Aug precipitation mm = 35 | Sep precipitation mm = 60.7 | Oct precipitation mm = 75.4 | Nov precipitation mm = 77.2 | Dec precipitation mm = 56.6 | unit precipitation days = 1.0 mm | Jan precipitation days = 5.3 | Feb precipitation days = 5.8 | Mar precipitation days = 6.1 | Apr precipitation days = 7.8 | May precipitation days = 6.9 | Jun precipitation days = 5.9 | Jul precipitation days = 3.2 | Aug precipitation days = 4.1 | Sep precipitation days = 5.7 | Oct precipitation days = 6.9 | Nov precipitation days = 8.2 | Dec precipitation days = 7.1 | unit snow days = 1.0 cm | Jan humidity = 79.2 | Feb humidity = 72.2 | Mar humidity = 67.5 | Apr humidity = 67.2 | May humidity = 65.1 | Jun humidity = 62.3 | Jul humidity = 59.1 | Aug humidity = 59.8 | Sep humidity = 66.5 | Oct humidity = 75.6 | Nov humidity = 81 | Dec humidity = 80.7 | year humidity = | source 1 = https://inumeridibolognametropolitana.it/dati-statistici/temperature-e-precipitazioni-stazione-di-bologna-borgo-panigale-dati-mensili | source 2 = https://centrometeobolognese.com | date = August 2010<ref>{{cite web |url = https://centrometeobolognese.com |title = Nevosità media a Bologna città 1991-2020 |publisher = Centro Meteorologico Bolognese |access-date = 1 February 2024}}</ref> | source = }} {{Weather box | width = auto | location = Bologna, Guglielmo Marconi Airport (1961–1990 normals, extremes 1961–1990) | metric first = Yes | single line = Yes | collapsed = Yes | Jan record high C = 20 | Feb record high C = 24.8 | Mar record high C = 25.6 | Apr record high C = 28.4 | May record high C = 31.9 | Jun record high C = 35.6 | Jul record high C = 39.6 | Aug record high C = 38.3 | Sep record high C = 34.1 | Oct record high C = 28.2 | Nov record high C = 24 | Dec record high C = 22.8 | year record high C = 39.6 | Jan high C = 4.8 | Feb high C = 8.2 | Mar high C = 13.4 | Apr high C = 17.8 | May high C = 22.7 | Jun high C = 26.8 | Jul high C = 29.9 | Aug high C = 29.2 | Sep high C = 25.3 | Oct high C = 18.9 | Nov high C = 11.1 | Dec high C = 5.9 | Jan mean C = 1.6 | Feb mean C = 4.5 | Mar mean C = 8.7 | Apr mean C = 12.7 | May mean C = 17.3 | Jun mean C = 21.2 | Jul mean C = 24.1 | Aug mean C = 23.6 | Sep mean C = 20.1 | Oct mean C = 14.5 | Nov mean C = 7.7 | Dec mean C = 2.8 | Jan low C = -1.5 | Feb low C = 0.8 | Mar low C = 3.9 | Apr low C = 7.6 | May low C = 11.8 | Jun low C = 15.6 | Jul low C = 18.2 | Aug low C = 17.9 | Sep low C = 14.8 | Oct low C = 10.1 | Nov low C = 4.3 | Dec low C = -0.3 | Jan record low C = -18.8 | Feb record low C = -12.6 | Mar record low C = -8.6 | Apr record low C = -1 | May record low C = 0.8 | Jun record low C = 7 | Jul record low C = 9 | Aug record low C = 9.7 | Sep record low C = 4.5 | Oct record low C = 0.2 | Nov record low C = -9 | Dec record low C = -13.4 | year record low C = -18.8 | precipitation colour = green | Jan precipitation mm = 42.9 | Feb precipitation mm = 44.9 | Mar precipitation mm = 60.4 | Apr precipitation mm = 67.0 | May precipitation mm = 65.0 | Jun precipitation mm = 52.6 | Jul precipitation mm = 42.8 | Aug precipitation mm = 57.9 | Sep precipitation mm = 61.0 | Oct precipitation mm = 71.6 | Nov precipitation mm = 81.3 | Dec precipitation mm = 61.0 | unit precipitation days = 1.0 mm | Jan precipitation days = 7 | Feb precipitation days = 6 | Mar precipitation days = 8 | Apr precipitation days = 7 | May precipitation days = 8 | Jun precipitation days = 7 | Jul precipitation days = 5 | Aug precipitation days = 6 | Sep precipitation days = 5 | Oct precipitation days = 7 | Nov precipitation days = 8 | Dec precipitation days = 7 | Jan snow days = 2.4 | Feb snow days = 1.2 | Mar snow days = 0.5 | Apr snow days = 0.05 | May snow days = 0 | Jun snow days = 0 | Jul snow days = 0 | Aug snow days = 0 | Sep snow days = 0 | Oct snow days = 0 | Nov snow days = 0.5 | Dec snow days = 1.7 | Jan humidity = 83 | Feb humidity = 78 | Mar humidity = 70 | Apr humidity = 71 | May humidity = 69 | Jun humidity = 68 | Jul humidity = 65 | Aug humidity = 66 | Sep humidity = 69 | Oct humidity = 76 | Nov humidity = 84 | Dec humidity = 84 | year humidity = | Jand sun = 2.5 | Febd sun = 3.4 | Mard sun = 4.9 | Aprd sun = 5.8 | Mayd sun = 7.4 | Jund sun = 8.5 | Juld sun = 9.4 | Augd sun = 8.4 | Sepd sun = 6.7 | Octd sun = 4.8 | Novd sun = 2.7 | Decd sun = 2.4 | yeard sun = | Jan sun = 77.5 | Feb sun = 96.05 | Mar sun = 151.9 | Apr sun = 174 | May sun = 229.4 | Jun sun = 255 | Jul sun = 291.4 | Aug sun = 260.4 | Sep sun = 201 | Oct sun = 148.8 | Nov sun = 81 | Dec sun = 74.4 | year sun = | Jan percentsun = 27 | Feb percentsun = 33 | Mar percentsun = 41 | Apr percentsun = 43 | May percentsun = 50 | Jun percentsun = 55 | Jul percentsun = 62 | Aug percentsun = 60 | Sep percentsun = 53 | Oct percentsun = 44 | Nov percentsun = 28 | Dec percentsun = 27 | year percentsun = | source 1 = https://it.wikipedia.org/wiki/Stazione_meteorologica_di_Bologna_Borgo_Panigale | date = August 2010<ref>{{cite web |url = https://centrometeobolognese.com |title = Nevosità media a Bologna città 1961-1990 |publisher = Centro Meteorologico Bolognese |access-date = 1 February 2024}}</ref> | source = | source 2 = https://centrometeobolognese.com }} ==حڪومت== {{See also|بولونيا جو ميئر}} ===ميونسپل حڪومت=== [[ڪوموني|ميونسپلٽي]] جو قانونساز ادارو سٽي ڪائونسل ({{lang|it|Consiglio Comunale}}) آهي، جيڪا 48 ڪائونسلرن تي مشتمل هوندي آهي. اهي هر پنجن سالن کان پوءِ درست ڪيل متناسب نظام تحت چونڊيا ويندا آهن، جنهن ۾ وڌيڪ ووٽ حاصل ڪندڙ فهرست يا فهرستن جي اتحاد کي اڪثريت ڏني ويندي آهي، ۽ چونڊون ميئر جي چونڊن سان گڏ ٿينديون آهن. ايگزيڪيوٽو ادارو سٽي ڪميٽي (''Giunta Comunale'') آهي، جيڪا 12 [[اسيسور (اٽلي)|اسيسورن]] تي مشتمل هوندي آهي؛ ان کي سڌي طرح چونڊيل [[بولونيا جو ميئر|ميئر]] نامزد ڪندو ۽ ان جي صدارت ڪندو آهي. بولونيا جو موجوده ميئر ميٽيو ليپوري ([[ڊيموڪريٽڪ پارٽي (اٽلي)|PD]]) آهي، جيڪو 4 آڪٽوبر 2021ع تي 61.9٪ ووٽن سان چونڊيو ويو.<ref name="ansa.it"/> بولونيا جي ميونسپلٽي ڇهن انتظامي ضلعن (''quartieri'') ۾ ورهايل آهي، جڏهن ته 2015ع جي انتظامي سڌاري کان اڳ اهي نو هئا. هر ضلعي کي هڪ ڪائونسل (''Consiglio'') ۽ هڪ صدر هلائيندا آهن، جيڪي شهر جي ميئر سان گڏ چونڊيا ويندا آهن. شهري تنظيم اٽلي جي آئين جي آرٽيڪل 114 تحت منظم ٿئي ٿي. ضلعن کي اختيار آهي ته اهي ميئر کي ماحول، تعمير، عوامي صحت، مقامي مارڪيٽن ۽ ٻين ڪيترن معاملن بابت غير پابند راءِ ڏين، ۽ اهي ڪم سرانجام ڏين جيڪي سٽي ڪائونسل طرفان کين سونپيا وڃن. ان کان علاوه، مقامي سرگرمين جي مالي مدد لاءِ انهن کي خودمختيار فنڊنگ پڻ ڏني ويندي آهي. ===صوبائي ۽ علائقائي حڪومت=== [[File:Grattacieli Bologna.jpg|thumb|left|فيئرا ضلعو، ايميليا-روماگنا جي علائقائي حڪومت جو مرڪز]] بولونيا ساڳئي نالي واري ميٽروپوليٽن شهر ۽ [[ايميليا-روماگنا]]، يعني اٽلي جي ويهن [[اٽلي جا علائقا|علائقن]] مان هڪ، جو گاديءَ وارو شهر آهي. جڏهن ته بولونيا صوبي جي آبادي 1,007,644 آهي،<ref>{{cite web|title=Demographic Balance for the year 2017 (provisional data)|url=http://demo.istat.it/bilmens2017gen/index.html|publisher=[[Istituto Nazionale di Statistica|Istat]]|access-date=4 November 2017|archive-date=16 July 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20180716065929/http://demo.istat.it/bilmens2017gen/index.html|url-status=dead}}</ref> جنهن ڪري اهو اٽلي جو ٻارهون سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو صوبو بڻجي ٿو، ايميليا-روماگنا اٽلي جو ڇهون سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو علائقو آهي، جنهن جي آبادي لڳ ڀڳ 4.5&nbsp;ملين آهي، يعني قومي ڪل آبادي جو 7٪ کان وڌيڪ. علائقائي حڪومت جو مرڪز [[فيئرا ضلعو]] آهي، جيڪو جاپاني معمار [[ڪينزو ٽانگي]] 1985ع ۾ ڊزائن ڪيل ٽاورن جو احاطو آهي. انتظامي تنظيمِ نو بابت تازين حڪومتي هدايتن موجب، بولونيا جو شهري علائقو اٽلي جي 15 [[اٽلي جا ميٽروپوليٽن شهر|ميٽروپوليٽن ميونسپلٽين]] (''città metropolitane'') مان هڪ آهي، جيڪي نوان انتظامي ادارا آهن ۽ 1 جنوري 2015ع کان مڪمل طور ڪم ڪري رهيا آهن.<ref>{{cite web|title=Spending Review Act |url=http://www.governo.it/Presidenza/Comunicati/dettaglio.asp?d=68656 |publisher=Italian Government |access-date=18 October 2012 |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20120714005846/http://www.governo.it/Presidenza/Comunicati/dettaglio.asp?d=68656 |archive-date=14 July 2012}}</ref> نيون ميٽرو ميونسپلٽيون، جيڪي وڏن شهري علائقن کي صوبي جهڙا انتظامي اختيار ڏين ٿيون، مقامي انتظاميا جي ڪارڪردگي بهتر ڪرڻ ۽ بنيادي خدمتون، جن ۾ ٽرانسپورٽ، اسڪول ۽ سماجي پروگرام شامل آهن، ۽ ماحولياتي تحفظ ۾ ميونسپلٽين جي بهتر هم آهنگي ذريعي مقامي خرچ گهٽائڻ لاءِ ٺاهيون ويون آهن.<ref name="Ferri">{{cite web|url=http://www.unicreditreviews.com/uploads/03_ferri_ing_201-236.pdf |title=Metropolitan cities in Italy. An institution of federalism |publisher=University of Milan-Bicocca |first=Vittorio |last=Ferri |year=2009 |access-date=23 May 2011}} {{Dead link|date=June 2016|bot=medic}}{{cbignore|bot=medic}}</ref> هن پاليسي ڍانچي ۾، بولونيا جي ميئر کي ميٽروپوليٽن ميئر (''sindaco metropolitano'') جا ڪم سرانجام ڏيڻ لاءِ مقرر ڪيو ويو آهي، جيڪو ميٽرو ميونسپلٽي اندر شامل ميونسپلٽين جي 18 ميئرن تي ٻڌل ميٽروپوليٽن ڪائونسل جي صدارت ڪندو آهي. بولونيا جي ميٽروپوليٽن شهر جي سربراهي ميٽروپوليٽن ميئر (''sindaco metropolitano'') ۽ ميٽروپوليٽن ڪائونسل (''Consiglio metropolitano'') ڪندا آهن. 11 آڪٽوبر 2021ع کان [[ميٽيو ليپوري]]، گاديءَ واري شهر جي ميئر جي حيثيت ۾، ميٽروپوليٽن شهر جو ميئر پڻ آهي. ==شھري منظرنامو== {{Further|زمرو:بولونيا جون عمارتون ۽ اڏاوتون}} {{see also|بولونيا جا ٽاور}} [[File:View_from_the_Torre_degli_Asinelli,_Bologna_3.jpg|thumb|مرڪزي بولونيا جو وسيع منظر]] [[File:Piazza Maggiore - Panoramica.jpg|thumb|[[پياتسا ماجيوري]]، [[سان پيٽرونيو بيسيليڪا]]، [[پالاتسو دي بانڪي]] ۽ [[پالاتسو دل پوديستا، بولونيا|پالاتسو دل پوديستا]] سان]] [[File:Bologna Via Pescherie Vecchie 01.jpg|thumb|ويا پيسڪري وِيڪي جي رنگين کليل هوا واري بازار]] [[File:Bologna, Santuario della Madonna di San Luca 004.JPG|thumb|right|[[ميڊونا دي سان لوڪا، بولونيا|ميڊونا دي سان لوڪا جو مقدس ماڳ]]]] [[File:Walkway,_Bologna.jpg|thumb|160px|بولونيا جا [[بولونيا جا محرابي رستا|محرابي رستا]] شهر جي علامت آهن.]] اوڻيهين صديءَ جي آخر تائين، جڏهن وڏي پيماني تي شهري نئين سر تعمير جو منصوبو شروع ڪيو ويو، بولونيا يورپ جي انهن چند وڏن شهرن مان هڪ هو، جيڪي اڃا تائين فصيلن سان گهيريل هئا. اڄ تائين، ۽ 1944ع ۾ ڪافي بمباريءَ جو نقصان سهڻ باوجود، بولونيا جو {{convert|350|acre|0|order=flip}} تاريخي مرڪز يورپ جو ٻيون سڀ کان وڏو تاريخي مرڪز آهي،<ref>{{Cite book|author = National League of Cities, American Municipal Association|title = Nation's cities, Volume 14|publisher = National League of Cities |year = 1976 |location = United States }}</ref> جنهن ۾ وچئين دور، نشاةِ ثانيه ۽ باروڪ فن جا بي شمار اهم يادگار موجود آهن. بولونيا [[ويا ايميليا]] سان گڏ ايٽرسڪن ۽ پوءِ رومي نوآبادي طور ترقي ڪئي؛ ويا ايميليا اڄ به شهر مان سڌي گذري ٿي، پر شهر اندر ان جا نالا تبديل ٿيندا رهن ٿا: سترادا ماجيوري، رتسولي، اوگو باسي ۽ سان فيليچي. پنهنجي رومي ورثي سبب، بولونيا جون مرڪزي گهٽيون، جيڪي اڄ وڏي حد تائين پيادل هلڻ لاءِ مخصوص آهن، رومي آبادڪاري جي جالي نما ترتيب جي پيروي ڪن ٿيون. اصل رومي فصيلن جي جاءِ وچئين دور جي بلند قلعي بندين ورتي، جن جا آثار اڄ به نظر اچن ٿا، ۽ آخرڪار تيرهين صديءَ ۾ ٽئين ۽ آخري فصيلن جو نظام تعمير ڪيو ويو، جنهن جا ڪيترائي حصا اڃا تائين موجود آهن. ٻارهين ۽ تيرهين صديءَ ۾، متحد شهري حڪومت جي اچڻ کان اڳ، تعمير ڪيل لڳ ڀڳ 180 دفاعي ٽاورن مان اڄ ويهن کان وڌيڪ وچئين دور جا دفاعي ٽاور باقي نه رهيا آهن. [[بولونيا جا ٽاور|بولونيا جي ٽاورن]] مان سڀ کان مشهور مرڪزي ''ڊيو ٽوري''، يعني ''اسينيلي'' ۽ ''گاريسيندا'' آهن، جن جون مشهور جهڪيل شڪلون شهر جي عام سڃاڻپ بڻجي چڪيون آهن.<ref>{{cite web|title=The Two Towers: Garisenda e degli Asinelli|url=http://www.artcityemiliaromagna.com/places/bologna/the-two-towers-garisenda-e-degli-asinelli|website=artcityemiliaromagna.com|publisher=Official tourism promotion website of Emilia-Romagna region|access-date=4 November 2017}}</ref> شهر جو منظرنامو وڌيڪ خوبصورت ۽ وسيع [[بولونيا جا محرابي رستا|محرابي رستن]] سان مالامال آهي، جن جي ڪري شهر مشهور آهي. شهر جي تاريخي مرڪز ۾ مجموعي طور تي لڳ ڀڳ {{convert|38|km|0|abbr=off}} [[محرابي رستو|محرابي رستا]] موجود آهن<ref name="unesco">{{cite web|title=The Porticoes of Bologna|url= https://whc.unesco.org/en/tentativelists/5010/|type = [[عالمي ورثو ماڳ]] submission |publisher = [[يونيسڪو]] World Heritage Centre|date = 1 June 2006|access-date = 29 June 2012}}</ref>، جڏهن ته پوري شهر اندر انهن جي ڊيگهه {{convert|45|km|0|abbr=on}} کان وڌيڪ آهي، جنهن ڪري موسم جي اثرن کان بچندي ڊگهي فاصلي تائين پنڌ ڪرڻ ممڪن ٿئي ٿو. پورتيڪو دي سان لوڪا شايد دنيا جو سڀ کان ڊگهو محرابي رستو آهي.<ref>{{cite news|last=Caird|first=Joe|title=Bologna city guide: top five sights|url=https://www.telegraph.co.uk/travel/citybreaks/4223609/Bologna-city-guide-top-five-sights.html |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20220111/https://www.telegraph.co.uk/travel/citybreaks/4223609/Bologna-city-guide-top-five-sights.html |archive-date=11 January 2022 |url-access=subscription |url-status=live|access-date=1 June 2013|newspaper=The Daily Telegraph|date=16 January 2009}}{{cbignore}}</ref> اهو [[پورٽا ساراغوتسا]]، يعني وچئين دور ۾ ٺهيل قديم فصيلن جي ٻارهن دروازن مان هڪ، جيڪو شهر جي {{convert|7.5|km|1|abbr=on}} حصي کي گهيريندو هو، کي [[ميڊونا دي سان لوڪا، بولونيا|ميڊونا دي سان لوڪا جي مقدس ماڳ]] سان ڳنڍي ٿو. هي گرجاگھر 1723ع ۾ يارهين صديءَ جي هڪ عمارت جي هنڌ تي شروع ڪيو ويو، جيڪا اڳ ئي چوڏهين صديءَ ۾ وڌائي وئي هئي. اهو شهر مٿان نظر رکندڙ هڪ نمايان ٽڪريءَ تي ({{convert|289|m|0|abbr=off}}) واقع آهي ۽ بولونيا جي مکيه سڃاڻپن مان هڪ آهي. 666 خميدار محرابن تي ٻڌل، لڳ ڀڳ چار ڪلوميٽر ({{convert|3796|m|ft|disp=or|abbr=on}}) ڊگهو هي رستو، ''سان لوڪا''، جيئن گرجاگھر کي عام طور سڏيو ويندو آهي، کي شهر جي مرڪز سان مؤثر نموني ڳنڍي ٿو. ان جا محرابي رستا ان روايتي جلوس کي پناهه ڏين ٿا، جيڪو 1433ع کان هر سال [[عيدِ معراج]] دوران [[لوقا مبشر]] سان منسوب ٻار سان گڏ ميڊونا جي بازنطيني شبيھه کي هيٺ [[بولونيا ڪيٿيڊرل]] تائين کڻي ايندو آهي.<ref name="unesco"/> 2021ع ۾ محرابي رستن کي [[يونيسڪو عالمي ورثو ماڳ]] قرار ڏنو ويو.<ref name="unesco"/> [[سان پيٽرونيو بيسيليڪا]]، جيڪا 1388ع کان 1479ع تائين تعمير ڪئي وئي پر اڃا تائين اڻپوري آهي، حجم جي لحاظ کان دنيا جو ڏهون سڀ کان وڏو گرجاگھر آهي. اهو 132 ميٽر ڊگهو ۽ 66 ميٽر ويڪرو آهي، جڏهن ته گنبذ اندر 45 ميٽر ۽ اڳئين رخ تي 51 ميٽر تائين پهچي ٿو. 258,000&nbsp;m<sup>3</sup> حجم سان، اهو دنيا جو سرن مان ٺهيل سڀ کان وڏو، گوٿڪ يا غير گوٿڪ، گرجاگھر آهي.<ref>data from [https://www.bolognawelcome.com/en/places-to-see/history-art/params/CategorieLuoghi_34/Luoghi_129/ref/Basilica%20of%20San%20Petronio http://www.bolognawelcome.com, ''Basilica di San Petronio''] plus calculations as follows: * San Petronio de Bologna: The floorplan of the building is a simple rectangle ** Area = length of the building x width of the building = 132 m x 60 m * The volume, without the roofs, can be calculated as a sum of five cuboids, one single (the central nave) and two pairs (the aisles and the files of chapels). The sum of each of the pairs can be calculated as one cuboid of double width. Knowing the height of the central nave and the width of the building, the measures of the sections can be calculated by measuring an orthograde photo of the facade. ** Volume = (traverse section of the central nave [width = 22 m, height = 44.27 m] + sum of the traverse sections of the two aisles [width = 20 m, height = 29.06 m] + sum of the traverse sections of the two files of chapels [width = 18 m, height = 22.38 m]) x length of the building [132 m] ** (973.94 + 581.2 + 402.84) x 132 = 1,957.98 x 132 = 258,453.36</ref> [[سانتو اسٽيفانو، بولونيا|سينٽ اسٽيفن]] جي بيسيليڪا ۽ ان جو مقدس احاطو بولونيا جي قديم ترين اڏاوتن مان آهن؛ روايت موجب اهي اٺين صديءَ کان تعمير ٿيڻ شروع ٿيا، ان هنڌ تي جتي مصري ديوي [[آئيسس]] لاءِ وقف هڪ قديم مندر موجود هو. [[سان ڊومينيڪو بيسيليڪا|سينٽ ڊومينڪ جي بيسيليڪا]] تيرهين صديءَ جي رومانڪ تعمير جو مثال آهي، جنهن کي عظيم بولونيائي [[گلاسٽر|گلاسٽرن]] رولاندينو دي پاسسيجيري ۽ ايجيديو فوسڪيراري جي يادگار مقبرن سان سينگاريو ويو آهي. [[سان فرانچيسڪو، بولونيا|سينٽ فرانسس]]، [[سانتا ماريا ديئي سروي، بولونيا|سانتا ماريا ديئي سروي]] ۽ [[سان جياڪومو ماجيوري]] جون بيسيليڪائون چوڏهين صديءَ جي تعمير جا ٻيا شاندار مثال آهن؛ آخري گرجاگھر ۾ نشاةِ ثانيه جا فن پارا به موجود آهن، جهڙوڪ [[بينٽيووليو قربانگاھه واري تصوير]]، جيڪا [[لورينزو ڪوسٽا]] ٺاهي. آخر ۾، [[سان ميڪيلي اِن بوسڪو]] جو گرجاگھر پندرهين صديءَ جو مذهبي احاطو آهي، جيڪو شهر جي تاريخي مرڪز کان گهڻو پري نه هڪ ٽڪريءَ تي واقع آهي. [[File:Bologna Panorama.jpg|thumb|center|upright=3.2|سان پيٽرونيو بيسيليڪا جي مٿئين حصي تان منظر: سانتواريو دي سانتا ماريا ديلا ويتا جو گنبذ سامهون واري حصي تي غالب نظر اچي ٿو؛ ساڄي پاسي ''اسينيلي''، جيڪو اوچو آهي، ۽ ''گاريسيندا'' ٽاور، يعني ''ڊيو ٽوري''، ڏسجن ٿا.]] ==معيشت== [[File:Unipol Tower 02.JPG|thumb|upright|[[يونيپول ٽاور]]، جنهن جي اوچائي {{Convert|127|m|ft|abbr=on}} آهي، شهر جي سڀ کان اوچي عمارت آهي.]] مجموعي گهريلو پيداوار (GDP) جي لحاظ کان، [[بولونيا ميٽروپوليٽن شهر]] 2017ع ۾ تقريباً 35 ارب يورو (40.6 ارب آمريڪي ڊالر) جي معيشت پيدا ڪئي، جيڪا في فرد 34,251 يورو (40,165 آمريڪي ڊالر) جي برابر هئي. هي انگ اٽلي جي صوبن ۾ ٽئين نمبر تي هو، [[ميلان ميٽروپوليٽن شهر|ميلان]] ۽ [[ڏکڻ ٽائرول|بولتسانو/بوتسين]] کان پوءِ.<ref>{{cite web|title=Dossier on the Metropolitan City of Bologna|url=https://www.affariregionali.it/media/170175/dossier-citt%C3%A0-metropolitana-di-bologna.pdf|publisher=[[Istituto Nazionale di Statistica|Istat]]|access-date=4 November 2017}}</ref> بولونيا جي معيشت هڪ مضبوط صنعتي شعبي سان سڃاتي وڃي ٿي، جيڪو روايتي طور زرعي ۽ مالداري شين جي پروسيسنگ ([[:it:Eridania|ايريدانيا]]، [[گرانارولو (ڪمپني)|گرانارولو]]، [[سيگافريدو زانيتي]]، {{ill|Conserve Italia|it}})، مشينري ({{ill|Coesia|it}}، [[IMA (company)|آئي ايم اي]]، [[Sacmi|ساڪمي]])، تعميراتي سامان ([[Maccaferri|ماڪافيري]])، توانائي ([[Hera Group|هيرا گروپ]])، گاڏين جي صنعت ([[Ducati|دوڪاٽي]]، [[Lamborghini|ليمبورگيني]])، جوتا سازي، ڪپڙي، انجنيئرنگ، ڪيميائي صنعت، ڇپائي ۽ اشاعت ([[:it:Cappelli (editore)|ڪاپيلي]]، [[:it:il Mulino|اِل مولينو]]، {{ill|Monrif Group|it|مونريف گروپ}}، [[:it:Zanichelli|زانيڪيلي]]) تي مرڪوز آهي. خاص طور تي، بولونيا کي نام نهاد "پيڪيجنگ وادي" (Packaging Valley) جو مرڪز سمجهيو ويندو آهي، جيڪو اهڙو علائقو آهي جتي خودڪار [[پيڪنگ مشين]] ٺاهيندڙ ڪمپنين جي وڏي تعداد موجود آهي ({{ill|Coesia|it}}، [[IMA (company)|آئي ايم اي]] وغيره).<ref>{{cite book|last1=Fotis|display-authors=et al|first1=Marco|title=The Automatic Packaging Machinery Sector in Italy and Germany|date=2014|publisher=[[Springer Publishing|Springer]]|isbn=978-3-319-12762-0|pages=1–2}}</ref> ان کان علاوه، بولونيا پنهنجي [[تعاوني تنظيم|تعاوني ادارن]] جي گهڻائي لاءِ پڻ مشهور آهي. هي روايت اوڻيهين صديءَ دوران هارين ۽ مزدورن جي سماجي جدوجهدن مان پيدا ٿي. اڄ اهي تعاوني ادارا علائقي جي مجموعي گهريلو پيداوار جو لڳ ڀڳ هڪ ٽيون حصو پيدا ڪن ٿا<ref>{{cite news|last=Duda|first=John|title=The Italian Region Where Co-ops Produce a Third of Its GDP|url=https://www.yesmagazine.org/economy/2016/07/05/the-italian-place-where-co-ops-drive-the-economy-and-most-people-are-members|access-date=4 November 2017|publisher=[[Yes! (U.S. magazine)|YES! Magazine]]|date=5 July 2016|language=en}}</ref> ۽ [[ايميليا-روماگنا]] علائقي ۾ 265,000 ماڻهن کي روزگار فراهم ڪن ٿا.<ref>{{cite web|last=Caselli|first=Guido|title=Osservatorio della cooperazione in Emilia-Romagna|url=https://imprese.regione.emilia-romagna.it/industria-artigianato-cooperazione-servizi/doc/file/osservatorio-della-cooperazione-in-emilia-romagna|publisher=Chamber of Commerce of Emilia-Romagna|access-date=4 November 2017}}</ref> ==آمدورفت== [[File:Irisbus Crealis trolley TPER 107 1.jpg|thumb|[[ٽي پي اي آر]] طرفان هلندڙ [[بولونيا جا ٽرالي بس نظام|شهري ٽرالي بس نظام]] جي هڪ [[ٽرالي بس]]، جيڪا ويا سافي ۾ تصويربند ڪئي وئي.]] [[بولونيا گوگليئلمو مارڪوني هوائي اڏو]] مسافرن جي آمدرفت جي لحاظ کان اٽلي جو ستون مصروف ترين هوائي اڏو آهي (2025ع ۾ 11 ملين مسافر). [[بولونيا چنترالي ريلوي اسٽيشن]] اٽلي جي سڀ کان اهم ريلوي مرڪزن مان هڪ آهي، ڇاڪاڻ⁠تہ شهر اتر-ڏکڻ ۽ اوڀر-اولهه رستن جي سنگم تي واقع آهي. هي اسٽيشن هر سال 58 ملين مسافرن کي خدمتون فراهم ڪري ٿي.<ref name=gs1>{{cite web|title=Bologna Centrale|url=http://www.grandistazioni.it/cms/v/index.jsp?vgnextoid=d77f0d935b09a110VgnVCM1000003f16f90aRCRD|publisher=Grandi Stazioni|access-date=30 December 2011|archive-url=https://web.archive.org/web/20120210084923/http://www.grandistazioni.it/cms/v/index.jsp?vgnextoid=d77f0d935b09a110VgnVCM1000003f16f90aRCRD|archive-date=10 February 2012|url-status=dead}}</ref> شهر ۾ ڪيترائي ننڍا ريلوي اسٽيشن پڻ موجود آهن (ڏسو [[بولونيا جي ريلوي اسٽيشنن جي فهرست]]). بولونيا سان دوناتو [[ريلوي درجابندي يارڊ]]، جنهن ۾ 33 ريلوي لائينون آهن، ماضيءَ ۾ اٽلي جو سڀ کان وڏو مال بردار ريل مرڪز هو.<ref>{{cite web|title=The Bologna Freight Village |url=http://www.interporto.it/imgup/Company%20profile%202013%20v2.pdf |publisher=Bologna Interporto S.p.a. |access-date=1 June 2013 |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20131212140125/http://www.interporto.it/imgup/Company%20profile%202013%20v2.pdf |archive-date=12 December 2013}}</ref> 2018ع کان پوءِ ان کي [[بولونيا سان دوناتو ريلوي آزمائشي سرڪٽ]] ۾ تبديل ڪيو ويو.<ref name="I treni 434">Gian Guido Turchi, ''Bologna San Donato: metamorfosi di un impianto'', in I Treni 434 (2020), pages 12–17, Editrice Trasporti su Rotaie, ISSN 0392-4602.</ref> شهر کي عوامي بس رستن جي هڪ وڏي ڄار ذريعي پڻ خدمتون فراهم ڪيون وڃن ٿيون، جن ۾ [[بولونيا جا ٽرالي بس نظام|ٽرالي بس رستا]] پڻ شامل آهن، جيڪي 2012ع کان [[ٽراسپورٽو پاسيجيري ايميليا-روماگنا]] (TPER) هلائي رهيو آهي. مئي 2023ع تائين، نئين [[بولونيا ٽرام نظام]] جي پهرين لائين تعمير هيٺ هئي.<ref name="avviolavori">{{Cite web|url=https://www.trambologna.it/2023/04/26/partono-cantieri-realizzazione-linea-rossa-tram-deposito-borgo-panigale-terminal-michelino-fiera/|title = Partono i cantieri per la realizzazione della linea rossa del tram, il via dal deposito di Borgo Panigale e dal Terminal Michelino-Fiera|date=2023-04-26|access-date=2023-05-10|language=it}}</ref> مجموعي طور شهر لاءِ چار لائينن تي مشتمل ٽرام نيٽورڪ جو منصوبو تيار ڪيو ويو آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.metro-report.com/news/news-by-region/europe/single-view/view/four-tram-lines-planned-for-bologna.html|title=Four tram lines planned for Bologna|website=Metro Report|date=13 March 2019|access-date=17 March 2019}}</ref> بولونيا جي چوڌاري ڪم ڪندڙ وڏي [[مضافاتي ريل]] سروس کي [[بولونيا ميٽروپوليٽن ريلوي سروس]] جي نالي سان سڃاتو وڃي ٿو. ===عوامي آمدورفت جا انگ اکر=== بولونيا ۾ ماڻهو هفتي جي عام ڪم واري ڏينهن تي عوامي آمدورفت ذريعي اچ وڃ ۾ سراسري طور 53 منٽ خرچ ڪن ٿا. عوامي آمدورفت استعمال ڪندڙن مان 9٪ ماڻهو روزانو ٻن ڪلاڪن کان وڌيڪ سفر ڪن ٿا. بس اسٽاپ يا ريلوي اسٽيشن تي انتظار جو سراسري وقت 12 منٽ آهي، جڏهن ته 16٪ مسافر روزانو اوسطاً 20 منٽن کان وڌيڪ انتظار ڪن ٿا. هڪ سفر دوران عوامي آمدورفت ذريعي طئي ڪيل سراسري فاصلو {{Convert|5.4|km|mi|abbr=on}} آهي، جڏهن ته 7٪ ماڻهو هڪ طرفي سفر ۾ {{Convert|12|km|mi|abbr=on}} کان وڌيڪ فاصلو طئي ڪن ٿا.<ref>{{cite web|title=Bologna Public Transportation Statistics|publisher= Global Public Transit Index by Moovit|url=https://moovitapp.com/insights/en/Moovit_Insights_Public_Transit_Index_Italy_Bologna_e_Romagna-1783|access-date=19 June 2017}} [[File:CC-BY icon.svg|50px|class=noviewer]] Material was copied from this source, which is available under a [https://creativecommons.org/licenses/by/4.0/ Creative Commons Attribution 4.0 International License].</ref> ==آبادي== {{Historical populations|1861|116874|1871|118217|1881|126178|1901|153271|1911|179311|1921|212754|1931|249226|1936|281162|1951|340526|1961|444872|1971|490528|1981|459080|1991|404378|2001|371217|2011|371337|2021|387842|cols=1|align=right|source=[[اٽلي جو قومي شماريات ادارو|ISTAT]]<ref>{{cite web |title=Popolazione residente e presente dei comuni. Censimenti dal 1861 al 1971|trans-title=Resident and present population of the municipalities. Censuses from 1861 to 1971|url=https://ebiblio.istat.it/digibib/Censimenti%20popolazione/Censimentipopolazioneresidentedal1861/PUV0027177Pop_res_pres_cens_1861_1971_Tomo1.pdf|date=1971-10-24|lang=it|publisher=[[National Institute of Statistics (Italy)|ISTAT]]}}</ref><ref name="timeseries" />}} 2025ع تائين، شهر جي اصل آبادي 390,734 هئي، جنهن مان 47.9٪ مرد ۽ 52.1٪ عورتون هيون.{{cn|date=February 2026}} 2016ع ۾ نابالغن (18 سالن يا ان کان گهٽ عمر وارن ٻارن) جو تناسب ڪل آبادي جو 12.86٪ هو، جڏهن ته پينشن وٺندڙن جو تناسب 27.02٪ هو. هي انگ اٽلي جي اوسط 18.06٪ (نابالغ) ۽ 19.94٪ (پينشن وٺندڙ) سان ڀيٽيو وڃي ٿو. بولونيا جي رهواسين جي سراسري عمر 51 سال آهي، جڏهن ته اٽلي جي سراسري عمر 42 سال آهي. 2011ع ۽ 2021ع جي وچ ۾ بولونيا جي آبادي ۾ 4.4٪ واڌ ٿي، جڏهن ته ساڳئي عرصي دوران سڄي اٽلي جي آبادي 0.7٪ گهٽجي وئي.<ref name="timeseries">{{cite web |title=Dashboard Permanent census of population and housing|url=https://esploradati.censimentopopolazione.istat.it/databrowser/#/en/censtest/dashboards|publisher=[[National Institute of Statistics (Italy)|ISTAT]]}}</ref> بولونيا جي موجوده پيدائش جي شرح هر 1,000 رهواسين تي 8.07 ڄمڻ آهي، جڏهن ته اٽلي جي سراسري شرح 9.45 ڄمڻ في 1,000 رهواسي آهي. ==تعليم== [[File:Archiginnasio ora blu Bologna.jpg|thumb|[[بولونيا يونيورسٽي]]، جيڪا 1088ع ۾ قائم ٿي، [[مسلسل هلندڙ قديم ترين يونيورسٽين جي فهرست|دنيا جي مسلسل هلندڙ قديم ترين يونيورسٽي]] آهي.]] [[بولونيا يونيورسٽي]]، جنهن بابت روايتي طور چيو وڃي ٿو ته اها 1088ع ۾ [[گلاسٽر|گلاسٽرن]] [[ايرنيريوس]] ۽ [[پيپو (قانوندان)|پيپو]] قائم ڪئي،<ref>{{cite book|last1=Rashdall|first1=Hastings|title=The universities of Europe in the Middle Ages|date=2010|publisher=Cambridge university press|location=Cambridge|isbn=978-1-108-01810-4|pages=119–121}}</ref> [[مسلسل هلندڙ قديم ترين يونيورسٽين جي فهرست|مسلسل هلندڙ قديم ترين يونيورسٽي]] آهي، ۽ اعليٰ تعليم ۽ ڊگري ڏيندڙ اداري جي معنيٰ ۾ پهرين يونيورسٽي پڻ آهي، ڇاڪاڻ⁠تہ لفظ ''universitas'' به ان جي قيام وقت استعمال ٿيو،<ref name="Top Universities"/><ref>{{cite book |url=https://books.google.com/books?id=wyjnHZ1IIlgC&q=the+oldest+university+in+the+world+Bologna&pg=PA18 |title=The Challenge of Bologna|author=Paul L. Gaston |year=2010 |page=18 |publisher=Stylus |isbn=978-1-57922-366-3 |access-date=7 July 2016}}</ref><ref name="Hunt Janin 2008"/><ref name="Ridder-Symoens 1992"/> ۽ اها اٽلي ۽ يورپ جي اهم علمي ادارن مان هڪ آهي.<ref>{{cite web |url=https://bologna.repubblica.it/cronaca/2017/07/03/news/censis_la_classifica_delle_universita_bologna_ancora_prima-169846308/ |title=Censis, la classifica delle università: Bologna ancora prima |date=3 July 2017}}</ref> وچئين دور ۾ اها يورپي فڪري زندگيءَ جو هڪ اهم مرڪز هئي، جيڪا اٽلي ۽ سڄي يورپ مان عالمن کي پاڻ ڏانهن ڇڪيندي هئي.<ref>{{cite book|editor-last=Ridder-Symoens|editor-first= Hilde de|title=A history of the university in Europe.|date=2003|publisher=Cambridge University Press|location=Cambridge|isbn=978-0-521-54113-8|page=12|edition=1st pbk.}}</ref> ''Studium''، جيئن اها اصل ۾ سڏي ويندي هئي، هڪ نسبتاً غير رسمي تدريسي نظام طور شروع ٿي، جنهن ۾ هر استاد شاگردن کان الڳ الڳ فيس وٺندو هو. ان ڪري شروعاتي يونيورسٽي جو هنڌ سڄي شهر ۾ پکڙيل هو، ۽ مختلف قوميتن جي شاگردن جي مدد لاءِ مختلف ڪاليج قائم ڪيا ويا. [[File:Bologna,_Archiginnasio,_Teatro_anatomico_(6).jpg|thumb|[[آرڪي جينازيو جو اناٽوميڪل ٿيٽر]]، جيڪو 1637ع جو آهي]] نيپوليني دور ۾ يونيورسٽي جو مرڪز شهر جي مرڪز جي اتر-اوڀر حصي ۾ [[ويا زامبوني]] تي موجوده هنڌ منتقل ڪيو ويو. اڄ يونيورسٽي جا 11 اسڪول، 33 شعبا ۽ 93 لائبريريون سڄي شهر ۾ پکڙيل آهن، ۽ ويجهن شهرن [[چيزينا]]، [[فورلي]]، [[راويننا]] ۽ [[ريميني]] ۾ ان جا چار ماتحت ڪيمپس پڻ آهن. گذريل صدين ۾ هن يونيورسٽي سان لاڳاپيل اهم شاگردن ۾ [[دانتي]]، [[پيٽرارڪ]]، [[ٿامس بيڪيٽ]]، [[پوپ نڪولس پنجون]]، [[ايراسمس آف روٽرڊيم]]، [[پيٽر مارٽر ورميگلي]] ۽ [[ڪوپرنيڪس]] شامل هئا. [[لاورا باسي]]، جنهن کي 1732ع ۾ مقرر ڪيو ويو، يورپ ۾ ڪنهن يونيورسٽي ۾ سرڪاري طور پڙهائڻ واري پهرين عورت بڻجي. ويجهي تاريخ ۾ [[لوئيجي گالواني]]، [[حياتي برقي مقناطيسيت]] جو دريافت ڪندڙ، ۽ [[گوگليئلمو مارڪوني]]، ريڊيو ٽيڪنالاجي جو باني، پڻ هن يونيورسٽي ۾ ڪم ڪيو. بولونيا يونيورسٽي اڄ به اٽلي جي سڀ کان وڌيڪ معزز ۽ متحرڪ اعليٰ تعليمي ادارن مان هڪ آهي. اڄ تائين بولونيا گهڻي حد تائين يونيورسٽي وارو شهر آهي، جتي 2015ع ۾ 80,000 کان وڌيڪ شاگرد داخل هئا. هن شاگردي برادري ۾ ايراسموس، سقراط ۽ پرڏيهي شاگردن جو وڏو انگ شامل آهي.<ref>{{cite web|title=THE UNIVERSITY TODAY: NUMBERS AND INNOVATION|url=https://www.unibo.it/en/university/who-we-are/university-today|publisher=University of Bologna|access-date=4 November 2017}}</ref> يونيورسٽي جو [[نباتاتي باغ]]، [[بولونيا يونيورسٽي جو نباتاتي باغ]]، 1568ع ۾ قائم ٿيو؛ اهو يورپ جو چوٿون قديم ترين نباتاتي باغ آهي. [[جانز هاپڪنز يونيورسٽي]] شهر ۾ پنهنجو [[بولونيا سينٽر]] هلائي ٿي، جتي اسڪول آف ايڊوانسڊ انٽرنيشنل اسٽڊيز (SAIS) جي پرڏيهي ڪيمپسن مان هڪ موجود آهي. SAIS بولونيا 1955ع ۾ يورپ ۾ کليل آمريڪي پوسٽ گريجوئيٽ اسڪول جو پهريون ڪيمپس طور قائم ٿيو.<ref>{{cite web|url=https://www.unibo.it/en/international/agreements-and-networks/american-centres |title=American Centres – University of Bologna |website=Unibo.it |access-date=18 January 2016}}</ref> اهو مارشل پلان جي انهن ڪوششن کان متاثر هو، جن جو مقصد آمريڪا ۽ يورپ جي وچ ۾ ثقافتي پل تعمير ڪرڻ هو.<ref>{{cite web|url=http://2001-2009.state.gov/p/us/rm/2005/46551.htm |title=Remarks at the 50th Anniversary of SAIS in Bologna |website=2001-2009.state.gov |date=19 May 2005 |access-date=18 January 2016}}</ref> اڄ بولونيا سينٽر ''Associazione italo-americana "Luciano Finelli"'' جي ميزباني پڻ ڪري ٿو، جيڪا اٽلي ۽ آمريڪا وچ ۾ بين الثقافتي شعور ۽ مٽاسٽا کي هٿي ڏئي ٿي.<ref>{{cite web|url=http://www.italo-americana.org/wp/about-us/ |title=About Us &#124; Associazione Italo Americana Luciano Finelli |access-date=18 April 2014 |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20140121074742/http://www.italo-americana.org/wp/about-us/ |archive-date=21 January 2014}}</ref> ايسٽرن ڪاليج ڪنسورشيم (E.C.Co.)، جنهن ۾ [[واسار ڪاليج]]، [[ويلزلي ڪاليج]] ۽ [[ويسليئن يونيورسٽي]] شامل آهن، بولونيا يونيورسٽي سان گڏجي شهر ۾ ٻاهرين ملڪ پڙهائيءَ جو پروگرام پيش ڪري ٿو. [[ڊڪنسن ڪاليج]]، [[انڊيانا يونيورسٽي]]، [[براون يونيورسٽي]] ۽ [[ڪيليفورنيا يونيورسٽي]] جا پڻ شهر ۾ ڪيمپس يا نمائنده مرڪز موجود آهن. ان کان علاوه، بولونيا ۾ هڪ موسيقي اسڪول، [[ڪونسرواتوريو جيوواني باتيستا مارٽيني]]، موجود آهي، جيڪو 1804ع ۾ قائم ٿيو، ۽ هڪ فنون لطيفه جو اسڪول، [[اڪاديميا دي بيلي آرتي دي بولونيا]]، موجود آهي، جيڪو 1802ع ۾ قائم ٿيو. ٻئي ادارا نيپولين بوناپارٽ طرفان متعارف ڪرايل سڌارن جي حصي طور وجود ۾ آيا. ==ثقافت== [[File:Museomusicabosala7.jpg|thumb|left|[[موسيقي جو بين الاقوامي عجائب گھر ۽ لائبريري]] سورهين کان ويهين صديءَ تائين جا قديم موسيقي اوزار ۽ منفرد موسيقي نوٽ ڏيکاري ٿي.]] صدين دوران بولونيا ڪيترائي لقب حاصل ڪيا آهن: "موٽو شهر" (''la grassa'') ان جي کاڌي ڏانهن اشارو ڪري ٿو، جنهن ۾ مشهور خاصيتون گهڻي گوشت، خاص طور تي سوئر جي گوشت، انڊن واري پاستا ۽ کير مان ٺهندڙ شين، جهڙوڪ مکڻ ۽ پارميزان، سان تيار ٿينديون آهن. شهر کي ڏنل ٻيو لقب "ڳاڙهو شهر" (''la rossa'') آهي، جيڪو اصل ۾ شهر جي مرڪز جي عمارتن جي رنگ ڏانهن اشارو طور استعمال ٿيندو هو، پر پوءِ اهو شهر جي آبادي جي اڪثريت طرفان حمايت ڪيل ڪميونسٽ نظريي سان ڳنڍجي ويو، خاص طور تي ٻي عالمي جنگ کان پوءِ. 1999ع ۾ مرڪز-ساڄي ڌر جي ميئر جي چونڊ تائين شهر [[اطالوي ڪميونسٽ پارٽي]] جي مضبوط قلعي طور مشهور هو.<ref>{{cite web|title=The red, the fat, and the learned: The story behind Bologna's curious nicknames|url=https://www.thelocal.it/20170510/bologna-dotta-grassa-rassa-red-fat-learned-studious-travel-italy-vacation|access-date=4 November 2017|website=[[The Local]]|date=10 May 2017}}</ref> 2004ع جي ميئر چونڊن ۾ [[سرجيو ڪوفيراٽي]] جي چونڊ سان مرڪز-کاٻي ڌر ٻيهر اقتدار ۾ اچي وئي. بولونيا [[مفت عوامي آمدورفت]] جي تصور تي تجربو ڪندڙ يورپ جي شروعاتي شهرن مان هڪ هو.<ref>{{cite web|url=http://www.csi.ensmp.fr/WebCSI/4S/download_paper/download_paper.php?paper=nahuis_van_lente.pdf |title=Repertoires of Democracy: The Case for Public Transport |access-date=19 April 2010 |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20090325224146/http://www.csi.ensmp.fr/WebCSI/4S/download_paper/download_paper.php?paper=nahuis_van_lente.pdf |archive-date=25 March 2009}}</ref> بولونيا جا ٻه ٻيا لقب پڻ آهن: پهريون "ٽاورن وارو شهر" (''la turrita'') آهي، جيڪو شهر ۾ موجود وچئين دور جي وڏي تعداد ۾ ٽاورن ڏانهن اشارو ڪري ٿو، جيتوڻيڪ اڄ صرف 24 ٽاور بيٺل آهن. ٻيو "علم وارو شهر" (''la dotta'') آهي، جيڪو ان جي يونيورسٽي ڏانهن اشارو ڪري ٿو. ===يونيورسٽي=== بولونيا جي [[بولونيا يونيورسٽي|يونيورسٽي]] 1088ع ۾ قائم ٿي ۽ دنيا جي قديم ترين يونيورسٽي سمجهي وڃي ٿي. QS يونيورسٽي رينڪنگ موجب، بولونيا يونيورسٽي اٽلي ۾ ٽئين نمبر تي ۽ دنيا ۾ 138هين نمبر تي آهي. اٽلي ۽ سڄي دنيا مان ايندڙ شاگردن جو وڏو انگ، ڇاڪاڻ⁠تہ بولونيا ۾ ڪيترين غير ملڪي يونيورسٽين جا ڪيمپس موجود آهن، جن ۾ جانز هاپڪنز يونيورسٽي، ڊڪنسن ڪاليج، انڊيانا يونيورسٽي، براون يونيورسٽي، ڪيليفورنيا يونيورسٽي ۽ ٻيا شامل آهن، شهر جي روزمره زندگيءَ تي وڏو اثر وجهي ٿو. هڪ پاسي اهو شهر جي مرڪز کي وڌيڪ زنده دل بڻائي ٿو، جتي رهواسين جي سراسري عمر تمام گهڻي آهي، ۽ ثقافتي سرگرمين کي به هٿي ڏئي ٿو؛ ٻئي پاسي، اهو عوامي نظم ۽ ڪچري جي انتظام جا مسئلا پيدا ڪري ٿو، جيڪي يونيورسٽي ضلعي جي سرگرم رات جي زندگيءَ مان پيدا ٿين ٿا. ===تفريح ۽ پرفارمنگ آرٽس=== [[File:Arena_del_Sole_(cropped).jpg|thumb|ارينا دل سولي ٿيٽر جو اڳيون رخ]] بولونيا شهر 26 مئي 2006ع تي [[يونيسڪو]] جو موسيقي شهر بڻيو. يونيسڪو موجب، "نيٽ ورڪ ۾ شامل ٿيڻ واري پهرين اطالوي شهر طور، بولونيا هڪ شاهوڪار موسيقي روايت ڏيکاري آهي، جيڪا جديد زندگي ۽ تخليق جي هڪ متحرڪ عنصر طور مسلسل ترقي ڪري رهي آهي. هن موسيقي کي نسل پرستي خلاف جدوجهد ۾ شموليت جي اهم وسيلي طور فروغ ڏيڻ ۽ اقتصادي ۽ سماجي ترقي کي هٿي ڏيڻ لاءِ مضبوط عزم پڻ ڏيکاريو آهي. ڪلاسيڪي کان اليڪٽرانڪ، جاز، لوڪ ۽ اوپيرا تائين مختلف صنفن کي هٿي ڏيندي، بولونيا پنهنجي شهرين کي اهڙي موسيقي توانائي فراهم ڪري ٿو، جيڪا شهر جي پيشاور، علمي، سماجي ۽ ثقافتي پاسن ۾ گهري طرح داخل ٿيل آهي."<ref>{{cite web |url=http://portal.unesco.org/culture/en/ev.php-URL_ID=24544&URL_DO=DO_TOPIC&URL_SECTION=201.html |archive-url=https://archive.today/20120713153427/http://portal.unesco.org/culture/en/ev.php-URL_ID=24544&URL_DO=DO_TOPIC&URL_SECTION=201.html |url-status=dead |archive-date=13 July 2012 |title=The Creative Cities Network: UNESCO Culture Sector |publisher=Portal.unesco.org |access-date=19 April 2010 }}</ref> سورهين صديءَ تائين ٿيٽر بولونيا ۾ تفريح جو هڪ مشهور ذريعو هو. پهريون عوامي ٿيٽر تياترو الا اسڪالا هو، جيڪو 1547ع کان [[پالاتسو دل پوديستا، بولونيا|پالاتسو دل پوديستا]] ۾ سرگرم هو. اطالوي بولونيائي ٿيٽر جي هڪ اهم شخصيت [[الفريدو ٽيسٽوني]] هو، جيڪو ڊراما نگار ۽ ''[[ڪارڊينل لامبرٽيني (ڊرامو)|ڪارڊينل لامبرٽيني]]'' جو ليکڪ هو، جنهن کي 1905ع کان وڏي ٿيٽر ڪاميابي ملي، ۽ بعد ۾ بولونيائي اداڪار [[جينو چروي]] ان کي فلمي پردي تي پڻ ورجايو. 1998ع ۾ بولونيا شهر "بولونيا ديئي تياتري" ('ٿيٽرن جو بولونيا') منصوبو شروع ڪيو، جيڪو شهر جي وڏن ٿيٽر ادارن جي انجمن آهي. هي ٿيٽرن جو هڪ سلسلو آهي، جيڪو بولونيائي لهجي کان وٺي همعصر رقص تائين مختلف ٿيٽر موقعا فراهم ڪري ٿو، پر گڏيل رابطي واري حڪمت عملي ۽ اتحاد کي پڻ هٿي ڏئي ٿو. خاص طور تي، منصوبي ۾ شامل مختلف ٿيٽرن ۾ هفتي دوران پيش ٿيندڙ ڊرامن جو اشتهار هڪ ئي پوسٽر ذريعي ڏنو ويندو آهي. بولونيا جو اوپيرا گهر [[تياترو ڪومونالي دي بولونيا]] آهي. [[آرڪيسٽرا موزارٽ]]، جنهن جو موسيقي ڊائريڪٽر 2014ع ۾ پنهنجي وفات تائين [[ڪلاڊيو ابادو]] هو، 2004ع ۾ ٺاهي وئي. بولونيا ڪيترن بين الاقوامي موسيقي، فن، رقص ۽ فلمي ميلن جي ميزباني ڪري ٿو، جن ۾ اينجيليڪا،<ref>{{cite web|url=https://www.aaa-angelica.com/ |title=Angelica |publisher=Aaa-angelica.com |access-date=19 April 2010}}</ref> ''بولونيا'' ۽ ''ڪونتيمپورانيا''، جيڪي همعصر موسيقيءَ جا ميلا آهن،<ref>{{cite web|url=http://www.bolognacontemporanea.it/ |title=Eventi Arte Contemporanea &#124; Bologna contemporanea |website=Bolognacontemporanea.it |access-date=18 January 2016}}</ref> بولونيا فيسٽيول، جيڪو بين الاقوامي ڪلاسيڪي موسيقي ميلو آهي،<ref>{{cite web|url=https://www.bolognafestival.it |title=Bolonafestival |publisher=Bolognafestival.it |access-date=19 April 2010}}</ref> بولونيا جاز فيسٽيول،<ref>{{cite web|url=http://www.bolognajazzfestival.it |title=BolognaJazzFestival |publisher=BolognaJazzFestival.it |access-date=19 April 2010}}</ref> بائيوگرافلم فيسٽيول، جيڪو سوانحي فلمن لاءِ مخصوص آهي،<ref>{{cite web|url=https://www.biografilm.it |title=Biografilm Festival |language= it |publisher=Biografilm.it |access-date=19 April 2010}}</ref> بل بول بل، جيڪو ڪامڪس ميلو آهي،<ref>{{cite web|url=https://www.bilbolbul.net |title=BilBolBul |publisher=BilBolBul |access-date=19 April 2010}}</ref> دانزا اربانا، جيڪو گهٽيءَ جي همعصر رقص جو ميلو آهي،<ref>{{cite web|url=http://www.danzaurbana.it |title=Danza Urbana |publisher=Danzaurbana.it |access-date=19 April 2010}}</ref> [[F.I.S.Co.|F.I.S.Co]]، جيڪو همعصر فن جو ميلو هو ۽ هاڻي [[لائيو آرٽس ويڪ]] ۾ ضم ٿي چڪو آهي، فيوچر فلم فيسٽيول، جيڪو اينيميشن ۽ خاص اثرن بابت آهي،<ref>{{cite web|url=http://www.futurefilmfestival.org |title=futurefilmfestival |website=Futurefilmfestival.org |access-date=19 April 2010}}</ref> ''اِل چينيما ريتروواتو''، جيڪو ناياب ۽ وساريل فلمن بابت فلمي ميلو آهي،<ref>{{cite web|url=http://www.cinetecadibologna.it/vedere/festival |title=Il CInema Ritrovato |publisher=Cinetecadibologna.it |access-date=19 April 2010}}</ref> [[لائيو آرٽس ويڪ]]، جينڊر بينڊر، جيڪو صنفي سڃاڻپ، جنسي رجحان ۽ جسماني نمائندگي بابت ميلو آهي،<ref>{{cite web|url=https://www.genderbender.it |title=Gender Bender |publisher=Genderbender.it |access-date=19 April 2010}}</ref> هوم ورڪ فيسٽيول، جيڪو اليڪٽرانڪ موسيقي جو ميلو آهي،<ref>{{cite web |url=http://www.homeworkfestival.net/ |title=homeworkfestival |publisher=homeworkfestival |access-date=19 April 2010 |archive-url=https://web.archive.org/web/20101228154815/http://www.homeworkfestival.net/ |archive-date=28 December 2010 |url-status=dead }}</ref> هيومن رائيٽس فلم فيسٽيول،<ref>{{cite web|url=http://www.cinetecadibologna.it/vedere/festival |title=Human Rights Film Festival |publisher=Cinetecadibologna.it |access-date=19 April 2010}}</ref> سم پريفر ڪيڪ، جيڪو هم جنس پرست عورتن جي فلمي ميلو آهي،<ref>{{cite web|url=http://www.someprefercakefestival.com/index_en.htm |title=Some Prefer Cake Lesbian Film Festival |access-date=19 August 2011 |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20120209111233/http://www.someprefercakefestival.com/index_en.htm |archive-date=9 February 2012}}</ref> ۽ [[زڪينو دئورو]]، جيڪو ٻارن جي گيتن جو مقابلو آهي، شامل آهن. ===کاڌو=== [[File:Tagliatelle_al_ragù_(image_modified).jpg|thumb|''تالياتيللي الرڳو''، جيئن بولونيا ۾ پيش ڪيو ويندو آهي]] بولونيا پنهنجي کاڌي جي روايت لاءِ مشهور آهي. اهو مشهور [[بولونيائي ساس]] جو گهر آهي، جيڪو گوشت تي ٻڌل پاستا ساس آهي. اٽلي ۾ ان کي [[رڳو]] سڏيو ويندو آهي ۽ اهو دنيا ۾ ملندڙ قسم کان ڪافي مختلف آهي. بولونيا ۾ هي ساس بنيادي طور [[تالياتيللي]] سان پيش ڪيو ويندو آهي، ۽ ان کي [[اسپاگيٽي]] سان پيش ڪرڻ عجيب سمجهيو ويندو آهي.<ref>{{cite news|last=Cesarato|first=Monica|title=Why you won't find spaghetti bolognese in Italy|url=https://www.thelocal.it/20160914/the-truth-about-spaghetti-bolognese-ragu-pasta|access-date=November 5, 2017|website=[[The Local]]|date=September 14, 2016}}</ref> زرخيز [[پو وادي]] ۾ واقع هجڻ سبب، مقامي شاهوڪار کاڌو وڏي حد تائين گوشت ۽ پنير تي ڀاڙيندو آهي. سڄي ايميليا-روماگنا وانگر، [[نمڪين سڪل سوئر جو گوشت|محفوظ ڪيل سوئر جو گوشت]]، جهڙوڪ [[پروشوتو]]، [[مورتاديلا]] ۽ ''[[سالومي]]''، مقامي خوراڪ صنعت جو اهم حصو آهي.<ref>{{cite book|last1=Pauls|first1=Dana Facaros & Michael|title=Italy : Bologna & Emilia Romagna|date=2000|publisher=Cadogan|location=London|isbn=978-1-86011-977-4|page=[https://archive.org/details/isbn_9781860119774/page/57 57]|url=https://archive.org/details/isbn_9781860119774/page/57}}</ref> ويجها مشهور انگورن جا باغ [[پينوليتو]] ديئي ڪولي بولونيسي، [[لامبروسڪو]] دي مودينا ۽ [[سانجيوويزي]] دي روماگنا شامل آهن.<ref>{{cite book|last1=Anderson|first1=Burton|title=The Wines of Italy. An endless adventure in taste|date=2006|publisher=The Italian Trade Commission|asin=B002H6TK9C|pages=85–89|edition=8th}}</ref> رڳو سان تالياتيللي، شوربي ۾ پيش ٿيندڙ [[تورتيلليني]]، [[لازانيا]] ۽ مورتاديلا بولونيا مقامي خاصيتن ۾ شامل آهن.<ref>{{cite book|last1=Pauls|first1=Dana Facaros & Michael|title=Italy : Bologna & Emilia Romagna|date=2000|publisher=Cadogan|location=London|isbn=978-1-86011-977-4|page=[https://archive.org/details/isbn_9781860119774/page/52 52]|url=https://archive.org/details/isbn_9781860119774/page/52}}</ref> روايتي بولونيائي مٺايون اڪثر عيدن سان لاڳاپيل هونديون آهن، جهڙوڪ ''فاوي ديئي مورتي''، جيڪا [[سڀني مقدسن جو ڏينهن|آل سينٽس ڊي]] لاءِ ٺهندڙ رنگ برنگي [[بادام پيسٽ]] بسڪيٽ آهن؛ جام سان ڀريل راويولي بسڪيٽ، جيڪي [[سينٽ جوزف جو ڏينهن|سينٽ جوزف ڊي]] تي پيش ڪيا ويندا آهن؛ ۽ ڪارنيول جون مٺايون، جن کي ''سفراپولي'' چيو ويندو آهي، جيڪي هلڪي ۽ نازڪ تريل پيسٽري هونديون آهن ۽ انهن مٿان پائوڊر کنڊ وڌي ويندي آهي. ''چيرتوسينو'' يا ''پانسپيتسيالي''، يعني 'ڪارٿوسيائي' يا 'دواساز ڪيڪ'، هڪ مصالحيدار ڪيڪ آهي، جيڪو ڪرسمس تي پيش ڪيو ويندو آهي. ''تورتا دي ريسو''، جيڪا بادامن، چانورن ۽ اماريتو مان ٺهندڙ ڪسٽرڊ جهڙي ڪيڪ آهي، سڄو سال تيار ڪئي ويندي آهي،<ref>{{cite book|last1=Pauls|first1=Dana Facaros & Michael|title=Italy : Bologna & Emilia Romagna|date=2000|publisher=Cadogan|location=London|isbn=978-1-86011-977-4|page=[https://archive.org/details/isbn_9781860119774/page/60 60]|url=https://archive.org/details/isbn_9781860119774/page/60}}</ref> جيئن [[زوپا انگليزي]] پڻ. ==راند== [[File:PalaDozza 2022.jpg|thumb|right|پالا دوتسا، بولونيا جو تاريخي باسڪيٽ بال ميدان]] بولونيا ۾، اٽلي جي گهڻن شهرن جي ابتڙ، [[باسڪيٽ بال]] سڀ کان وڌيڪ پسند ڪئي ويندڙ راند آهي. حقيقت ۾ بولونيا جو راندين وارو لقب ''باسڪيٽ سٽي'' آهي، جيڪو شهر جي ٻن تاريخي حريف باسڪيٽ بال ڪلبن، [[ويرتوس بولونيا|ويرتوس]] ۽ [[فورتيتودو بولونيا|فورتيتودو]]، جي ڪاميابين ڏانهن اشارو ڪري ٿو.<ref name="Wolff2003">{{cite book |first = Alexander |last = Wolff |title = Big Game, Small World: A Basketball Adventure |year = 2003 |chapter = 6 |publisher = Grand Central Publishing |isbn= 978-0-446-67989-3}}</ref> انهن ٻنهي مان پهرين ڪلب، ٻين اعزازن سان گڏ، 17 [[سيري اي (باسڪيٽ بال)|اطالوي باسڪيٽ بال چيمپيئن شپون]]، ٻه [[يورو ليگ]]، هڪ [[يوروڪپ باسڪيٽ بال|يوروڪپ]] ۽ هڪ [[فيبا ساپورتا ڪپ]] کٽيو آهي، جنهن ڪري اها يورپ جي سڀ کان ڪامياب باسڪيٽ بال ڪلبن مان هڪ آهي؛ جڏهن ته ٻي ڪلب 2000ع ۽ 2005ع ۾ ٻه ليگ عنوان کٽيا آهن. اطالوي باسڪيٽ بال ليگ، جيڪا [[ليگا باسڪيٽ سيري اي|سيري اي]] ۽ [[سيري اي2 (باسڪيٽ بال)|سيري اي2]] ٻنهي کي هلائي ٿي، ان جو هيڊڪوارٽر بولونيا ۾ آهي. شهر ۾ ٻه اندروني ميدان آهن: [[پالا دوتسا]] سڀ کان پراڻو آهي، جنهن ۾ 5,570 سيٽن جي گنجائش آهي، جڏهن ته [[ويرتوس ارينا]] عارضي ميدان آهي، جنهن ۾ 9,980 سيٽن جي گنجائش آهي. 11,000 سيٽن جي گنجائش وارو ٽيون ميدان، [[يونيپول ارينا]]، پاڙيسري شهر [[ڪاساليڪيو دي رينو]] ۾ واقع آهي. [[File:Stadio Dall'Ara 01-02-2020.jpg|thumb|left|32,000 گنجائش وارو اسٽيڊيو ريناٽو دال آرا، بولونيا ايف سي 1909 جو گهر آهي.]] [[ايسوسيئيشن فٽبال|فٽبال]] جي پڻ بولونيا ۾ مضبوط روايت آهي. شهر جي مکيه ڪلب، [[بولونيا ايف سي 1909]]، ست اطالوي ليگ چيمپيئن شپون کٽيون آهن، جن مان تازي [[1963–64 سيري اي|1963–64ع]] ۾ هئي، جنهن ڪري اها ليگ جي تاريخ ۾ ڇهين سڀ کان ڪامياب ٽيم آهي؛ ان کان علاوه، هن ٽي [[ڪوپا اٽاليا]] عنوان پڻ کٽيا آهن، جن مان تازو [[2024–25 ڪوپا اٽاليا|2024–2025ع جي موسم]] ۾ حاصل ٿيو. 1930ع واري ڏهاڪي جي عروج واري دور ۾ بولونيا ايف سي کي "''Lo squadrone che tremare il mondo fa''"، يعني "اها ٽيم جيڪا دنيا کي ڌوڏي ڇڏي ٿي"، جي نالي سان سڃاتو ويندو هو. ڪلب 38,000 گنجائش واري [[اسٽيڊيو ريناٽو دال آرا]] ۾ کيڏندي آهي، جتي اطالوي قومي ٽيم فٽبال ۽ [[رگبي يونين]] ٻنهي ۾ کيڏي چڪي آهي، ۽ [[سان مارينو قومي فٽبال ٽيم]] پڻ هتي کيڏي آهي. اهو [[1990ع فيفا ورلڊ ڪپ]] جو پڻ هڪ ميدان هو. [[رگبي يونين]] پڻ شهر ۾ موجود آهي: رگبي بولونيا 1928 اٽلي ۾ قائم ٿيندڙ پهرين رگبي يونين ڪلبن مان هڪ هئي ۽ [[اطالوي رگبي فيڊريشن|اطالوي رگبي يونين فيڊريشن]] سان لاڳاپيل ٿيڻ واري پهرين ڪلب هئي.<ref>{{cite web |url= http://www.air.it/modules.php?name=News&file=article&sid=18003 |title = Rugby Bologna 1928: quale futuro? |last = Zanasi |first = Gianni |date = 6 March 2009 |website = air.it |publisher = Associazione Italiana Rugbysti |language = it |trans-title = What Future for Rugby Bologna 1928? |archive-url = https://web.archive.org/web/20141105161150/http://www.air.it/modules.php?name=News&file=print&sid=18003 |archive-date = 5 November 2014 |access-date = 5 November 2014}}</ref> 2026ع تائين اها اٽلي جي سڀ کان پراڻي رگبي يونين ڪلب آهي جيڪا اڃا تائين ڪم ڪري رهي آهي. ڪلب پنهنجي تاريخ جي پهرين 25 سالن تائين اطالوي چيمپيئن شپ جي مٿئين درجي ۾ حصو ورتو، ڪڏهن به عنوان نه کٽيائين پر ڪيترائي ڀيرا ٻئي نمبر تي رهي؛ اها 1990ع واري ڏهاڪي جي آخر ۾ [[سيري اي ايليٽ (رگبي يونين)|مٿئين ڊويزن]] ۾ واپس آئي ۽ سنگين مالي مسئلن کي منهن ڏنو، جن سبب ان جي تنزلي ٿي ۽ اها لڳ ڀڳ ختم ٿيڻ جي ڪناري تي پهچي وئي.{{citation needed|date=May 2016}} [[جاني فالڪي اسٽيڊيم]] هڪ [[بيس بال اسٽيڊيم]] آهي، جيڪو بولونيا ۾ واقع آهي.<ref name="auto">{{Cite web|url=https://www.fortitudobaseball.com/falchi.htm|title=Fortitudo Baseball Bologna – Stadio Gianni Falchi|website=www.fortitudobaseball.com}}</ref><ref>[https://www.espn.com/mlb/worldclassic2006/news/story?id=2291227 "Welcome to Italy,"] ESPN.</ref><ref>{{Cite web|url=https://www.baseballprospectus.com/news/article/17678/punk-hits-baseball-in-the-old-country/|title=Punk Hits: Baseball in the Old Country|date=18 July 2012|website=Baseball Prospectus}}</ref> اهو [[اطالوي بيس بال ليگ]] ۾ [[فورتيتودو بيس بال بولونيا]] جي گهر وارن ميچن جو ميدان آهي.<ref name="auto"/><ref>{{Cite web|url=https://www.fortitudobaseball.it/|title=Fortitudo Baseball|website=Fortitudo Baseball}}</ref> ==ماڻھو== {{Main category|بولونيا جا ماڻھو}} [[File:Giovanni Artusi.jpg|thumb|140px|[[جيوواني آرتوسي]]]] [[File:Benoit XIV.jpg|thumb|140px|[[پوپ بينيڊڪٽ چوڏهون]]، جيڪو 1675ع ۾ بولونيا ۾ ڄائو]] [[File:Annibale Carracci, Autoritratto .jpg|thumb|140px|[[اينيبال ڪاراچي]]، {{circa|1580}}]] [[File:Chiara Caselli 2002.jpg|thumb|140px|[[ڪيارا ڪاسيلي]]، 2002ع]] [[File:Pier Ferdinando Casini 2016.jpg|thumb|140px|[[پيئر فرديناندو ڪاسيني]]، 2016ع]] [[File:Luigi Galvani, oil-painting.jpg|thumb|140px|[[لوئيجي گالواني]]]] [[File:Ritratto di Gregorio XIII - Passarotti.jpg|thumb|140px|[[پوپ گريگوري تيرهون]]، 1586ع]] [[File:Gregorius XV, by Guercino, 1622.jpg|thumb|140px|[[پوپ گريگوري پندرهون]]، 1622ع]] [[File:Guglielmo Marconi.jpg|thumb|140px|[[گوگليئلمو مارڪوني]]، 1908ع]] [[File:Tagliacozzi Portrait.jpg|thumb|140px|[[گاسپاري تالياتسوتسي]]]] ; * [[ماريا گائيتانا انييسي]] (1718–1799)، رياضيدان ۽ انسان دوست * [[ڪيمي انتونيلي]] (ڄائو 2006ع)، مرسڊيز لاءِ فارمولا 1 ريسر * [[فرانچيسڪو الباني]] (1578–1660)، باروڪ مصور<ref>{{Cite EB1911 |wstitle= Albani, Francesco |volume = 1 |last= |first= |author-link= |page= 481 |short=1}}</ref> * [[جيوواني الديني]] (1762–1834)، طبيب ۽ طبيعيات دان<ref>{{Cite EB1911 |wstitle= Aldini, Giovanni |volume = 1 |last= |first= |author-link= |page= 536 |short=1}}</ref> * [[اوليسه الدروواندي]] (1522–1605)، فطرت شناس * [[انتونيو اليساندريني]] (1786–1861)، اناٽومسٽ ۽ پيراسائٽولوجسٽ * [[اليسانڊرو الگاردي]] (1598–1654)، اعليٰ باروڪ سنگتراش<ref>{{Cite EB1911 |wstitle= Algardi, Alessandro |volume = 1 |last= |first= |author-link= |page= 598 |short=1}}</ref> * [[وڪٽر اريموندي]] (1942–2001)، فوٽوگرافر * [[جيوواني ماريا آرتوسي]] ({{circa|1540–1613}})، موسيقي نظريه دان، موسيقار ۽ ليکڪ<ref>{{Cite EB1911 |wstitle= Artusi, Giovanni Maria |volume = 2 |last= |first= |author-link= |page= 705 |short=1}}</ref> * [[اميڪو اسپرتيني]] ({{circa|1474–1552}})، مصور * [[پوپي آواتي]] (ڄائو 1938ع)، ڊائريڪٽر * [[بولونيا جو آزو]] (سرگرم 1150–1230)، قانوندان ۽ [[گلاسٽر]]<ref>{{Cite EB1911 |wstitle= Azo |volume = 3 |last= |first= |author-link= |page= 81 |short=1}}</ref> * [[ريڪاردو باڪيللي]] (1891–1985)، ليکڪ * [[ادريانو بانڪيري]] (1568–1634)، موسيقار * [[اگوستينو باريللي]] (1627–1687)، معمار * [[ماسيميليانو بارتولي]]، شيف ۽ ريسٽورنٽ مالڪ * [[انتونيو باسولي]] (1774–1848)، مصور ۽ منظر ڊزائنر * [[لاورا باسي]] (1711–1788)، سائنسدان، يورپ ۾ يونيورسٽي چيئر تي مقرر ٿيندڙ پهرين عورت<ref>{{Cite EB1911 |wstitle= Bassi, Laura Maria Caterina |volume = 3 |last= |first= |author-link= |page= 494 |short=1}}</ref> * [[اوگو باسي]] (1800–1849)، اطالوي قومپرست هيرو، 1848ع جي بغاوتن ۾ ڪردار سبب ڦاسي ڏنو ويو * [[پيئر فرانچيسڪو باتيستيلي]] (17هين صدي)، [[فريبي ڇت واري مصوري|ڪواڊراتورا]] جو مصور * [[ستيفانو بينني]] (1947–2025)، ليکڪ * [[پوپ بينيڊڪٽ چوڏهون]] (1675–1758) (پروسپيرو لورينزو لامبرٽيني)، پوپ 1740–58ع.<ref>{{Cite EB1911 |wstitle= Benedict |volume = 3 |last= Rockwell |first= William Walker |author-link= |pages= 718-719; see page 719 penultimate para. |short=1}}</ref> * [[جيوواني ٻيون بينٽيووليو]] (1443–1508)، امير. هن 1463ع کان 1506ع تائين بولونيا تي جابر حڪمران طور حڪومت ڪئي. * [[اميديو بياواتي]] (1915–1979)، فٽبالر، [[اسٽيپ اوور]] جي ايجاد سان منسوب، 1938ع جو عالمي چيمپيئن. هن رڳو [[بولونيا ايف سي 1909|بولونيا ايف سي]] لاءِ کيڏيو * [[سيموني بوليللي]] (ڄائو 1985ع)، پيشاور ٽينس رانديگر * [[جياڪومو بولونيني]] (1664–1734)، مصور * [[رافائيل بومبيللي]] (1526–1572)، رياضيدان * [[روسانو براتسي]] (1916–1994)، اداڪار * [[بلغاروس]] (وفات 1166ع)، بلغاريائي اصل جو ٻارهين صديءَ جو قانوندان<ref>{{Cite EB1911 |wstitle= Bulgarus |volume = 4 |last= |first= |author-link= |page= 786 |short=1}}</ref> * [[فلوريانو بوروني]] (17هين صدي)، نقش ڪَندڙ * [[ليوپولدو مارڪو انتونيو ڪالداني]] (1725–1813)، اناٽومسٽ ۽ فزيولوجسٽ<ref>{{Cite EB1911 |wstitle= Caldani, Leopoldo Marco Antonio |volume = 4 |last= |first= |author-link= |page= 983 |short=1}}</ref> * [[آرڪانجيلو ڪانيتولي]] (1460–1513)، رومن ڪيٿولڪ پادري، ڪينن ريگيولر * [[اليسانڊرو ڪارلوني]] (ڄائو 1978ع)، ڊائريڪٽر، اينيميٽر ۽ فنڪار، جنهن ''[[ڪنگ فو پانڊا]]'' ۽ ''[[دي ڪروڊز]]'' جهڙين فلمن تي ڪم ڪيو * [[لوڪا ڪاربوني]] (ڄائو 1962ع)، ڳائڻو-گيتڪار * [[رافائيلا ڪارا]] (1943–2021)، ڳائڻي * [[اينيبال ڪاراچي]] (1560–1609)، مصور<ref name="Rossetti 298-299">{{Cite EB1911 |wstitle= Caracci, Lodovico, Agostino, and Annibale |volume = 5 |last= Rossetti |first= William Michael |author-link= William Michael Rossetti |pages= 298-299 |short=1}}</ref> * [[لودووڪو ڪاراچي]] (1555–1619)، مصور<ref name="Rossetti 298-299"/> * [[اگوستينو ڪاراچي]] (1557–1602)، مصور<ref name="Rossetti 298-299"/> * [[ڪورادو ڪاساليني]] (ڄائو 1914ع، وفات جي تاريخ نامعلوم)، فٽبالر * [[ڪيارا ڪاسيلي]] (ڄائي 1967ع)، اداڪارا * [[بولونيا جي سينٽ ڪيٿرين]] (1413–1463)، (ڪاترينا دي وگري)، غريب ڪلئير نَن، ليکڪا، صوفيه ۽ فنڪارا * [[پيئر فرديناندو ڪاسيني]] (ڄائو 1955ع)، سياستدان * [[پييترو ڪاتالدي]] (1548–1626)، رياضيدان * [[ڪرونڪس]]، راڪ بينڊ * [[پيئرلوئيجي ڪولينا]] (ڄائو 1960ع)، فٽبال ريفري * [[ڪارلو ڪولومبارا]] (ڄائو 1964ع)، اوپيرا بيس * [[جيوواني پاولو ڪولونا]] (1637–1695)، موسيقار، استاد، آرگن وڄائيندڙ ۽ آرگن ٺاهيندڙ<ref>{{Cite EB1911 |wstitle= Colonna, Giovanni Paolo |volume = 6 |last= |first= |author-link= |page= 715 |short=1}}</ref> * [[اليسانڊرو ڪورتيني]] (ڄائو 1976ع)، موسيقار * [[چيزاري ڪريمونيني (موسيقار)|چيزاري ڪريمونيني]] (ڄائو 1980ع)، ڳائڻو-گيتڪار * [[جوزيپي ماريا ڪريسپي]] (1665–1747)، مصور<ref>{{Cite EB1911 |wstitle= Crespi, Giuseppe Maria |volume = 7 |last= |first= |author-link= |page= 412 |short=1}}</ref> * [[دوناتو ڪريتي]] (1671–1749)، مصور * [[جوليو چيزاري ڪروچي]] (1550–1609)، ''[[ڪانتاسٽوريا|ڪانتستوريي]]'' ۽ ليکڪ * [[لوچو دالا]] (1943–2012)، ڳائڻو-گيتڪار * [[ڪرسٽينا داوينا]] (ڄائي 1964ع)، اداڪارا ۽ ڳائڻي * [[دومينيڪينو]] (1581–1641) (دومينيڪو زامپيري)، مصور<ref>{{Cite EB1911 |wstitle= Domenichino Zampieri |volume = 8 |last= Rossetti |first= William Michael |author-link= William Michael Rossetti|pages= 397-398 |short=1}}</ref> * [[ايلينا دوگليولي]] (1472–1520)، [[ڪيٿولڪ ڪليسا|رومن ڪيٿولڪ]] اشرافي عورت * [[سارا ايراني]] (ڄائي 1987ع)، ٽينس رانديگرياڻي * [[لوئيجي فيري]] (1826–1895)، فلسفي<ref>{{Cite EB1911 |wstitle= Ferri, Luigi |volume = 10 |last= |first= |author-link= |page= 287 |short=1}}</ref> * [[سچيپيوني دل فيرو]] (1465–1526)، رياضيدان. هن [[ڪيوبيڪ مساوات]] حل ڪئي. * [[جيانفرانڪو فيني]] (ڄائو 1952ع)، سياستدان * [[ارسطوتيلي فيوراوانتي]] ({{circa|1415}} – {{circa|1486}})، معمار * [[پروسپيرو فونتانا]] (1512–1597)، ديرين نشاةِ ثانيه ۽ مينرسٽ فن جو مصور<ref>{{Cite EB1911 |wstitle= Fontana, Prospero |volume = 10 |last= |first= |author-link= |pages= 607-608 |short=1}}</ref> * [[ڪارلو فورناسيني]] (1854–1931)، [[مائڪرو پيليئنٽولوجسٽ]]، جنهن [[فورامنيفرا]] جو مطالعو ڪيو * [[فرانچيسڪو فرانچيا]] ({{circa|1450–1517}}) (فرانچيسڪو رائ بوليني)، مصور * [[لوئيجي گالواني]] (1737–1798)، سائنسدان، [[حياتي برقيت]] جو دريافت ڪندڙ<ref>{{Cite EB1911 |wstitle= Galvani, Luigi |volume = 11 |last= |first= |author-link= |page= 428 |short=1}}</ref> * [[اليسانڊرو گامبيريني]] (ڄائو 1981ع)، فٽبالر * [[اليسانڊرو گواتسي]] (1809–1889)، واعظ ڪندڙ، محب وطن ۽ راهب<ref>{{Cite EB1911 |wstitle= Gavazzi, Alessandro |volume = 11 |last= |first= |author-link= |page= 538 |short=1}}</ref> * [[سيرينا گراندي]] (ڄائي 1958ع)، اداڪارا * [[پوپ گريگوري تيرهون]] (1502–1585) (اوگو بونڪومپاني)، پوپ 1572–85ع. هن [[گريگورين ڪئلينڊر]] رائج ڪيو.<ref>{{cite EB9 |wstitle = Gregory XIII. |volume= XI | pages= 178 |short= 1}}</ref> * [[پوپ گريگوري پندرهون]] (1554–1623) (اليسانڊرو لودوويزي)، پوپ 1621–3ع<ref>{{cite EB9 |wstitle = Gregory XV. |volume= XI | pages= 178-179 |short= 1}}</ref> * [[گويرچينو|اِل گويرچينو]] (1591–1666) (جيوواني باربيئري)، مصور * [[ايرنيريوس]] ({{circa|1050}} – 1125ع کان پوءِ)، قانوندان * [[ايميلدا لامبرٽيني|مبارڪ ايميلدا لامبرٽيني]] ({{circa|1322–1333}})، ڊومينيڪن نو آموز، يوخرستي صوفيه ۽ ٻار ولي * [[ڪلاڊيو لوللي]] (1950–2018)، ڳائڻو-گيتڪار * [[پوپ لوشيوس ٻيون]] (وفات 1145ع) (گهيراردو ڪاتچانييميچي دل اورسو)، پوپ 1144–5ع * [[مارچيلو مالپيگي]] (1628–1694)، فزيولوجسٽ، اناٽومسٽ ۽ هسٽولوجسٽ * [[گوگليئلمو مارڪوني]] (1874–1937)، انجنيئر، [[وائرليس ٽيليگرافي]] جو اڳواڻ، طبيعيات جو نوبل انعام * [[لوئيجي فرديناندو مارسيلي]] (1658–1730)، عالم ۽ ممتاز فطري سائنسدان<ref>{{cite EB9 |wstitle = Marsigli, Luigi Ferdinand |volume= XV | page= 575 |short= 1}}</ref> * [[جوزيپي مارسيلي (ٽينر)|جوزيپي مارسيلي]] ({{flourished|1677|1727}})، اوپيرا ٽينر<ref>{{Cite encyclopedia |author=Paola Besutti|title=Marsigli &#91;Marsiglio, Marsili&#93;, Giuseppe |date=2002|entry=Marsigli [Marsiglio, Marsili], Giuseppe|encyclopedia=Grove Music Online|publisher=[[Oxford University Press]] |doi=10.1093/gmo/9781561592630.article.O008481}}</ref> * [[جيوواني باتيستا مارٽيني]] (1706–1784)، موسيقي نظريه دان<ref>{{Cite EB1911 |wstitle= Martini, Giovanni Battista |volume = 17 |last= |first= |author-link= |page= 800 |short=1}}</ref> * [[جوزيپي ڪاسپار ميزوفانتي|جوزيپي ميزوفانتي]] (1774–1839)، ڪارڊينل، لسانيات دان ۽ گھڻ ٻولين جو ماهر * [[مارڪو منگيٽي]] (1818–1886)، معاشيات دان ۽ سياستدان<ref>{{Cite EB1911 |wstitle= Minghetti, Marco |volume = 18 |last= |first= |author-link= |page= 523 |short=1}}</ref> * [[جورجيو موراندي]] (1890–1964)، مصور * [[جاني موراندي]] (ڄائو 1944ع)، ڳائڻو * [[لودووڪو موربيولي]] (1433–1485)، ڪيٿولڪ عام شخص، جنهن کي مبارڪ قرار ڏنو ويو * [[ايدگاردو مورتارا]] (1851–1940)، ڪيٿولڪ پادري، جيڪو ''مورتارا ڪيس'' جو موضوع هو، ''[[اٽلي جو اتحاد|ريسورجي مينتو]]'' دوران * [[نيلا نوبيلي]] (1926–1985)، شاعره ۽ ليکڪا * [[جيانلوڪا پاليئوڪا]] (ڄائو 1966ع)، فٽبالر * [[پيئر پاولو پاسوليني]] (1922–1975)، ليکڪ، شاعر ۽ ڊائريڪٽر * [[جيمز پريماڊيتشي]] (وفات–1460)، پاپائي سفارتڪار * [[اگوستينو ديلي پروسپيتي وي]] (1525)، مصور * [[امبيرتو پوپيني]] (1884–1946)، رياضيدان * [[روبيرتو ريگاتسي]] (ڄائو 1956ع)، لوتيئر * [[گيدو ريني]] (1575–1642)، مصور * [[اوتورينو ريسپيگي]] (1879–1936)، موسيقار * [[فرانچيسڪو رچي بيتي]] (ڄائو 1942ع)، اطالوي راندين جو منتظم * [[اوگوستو ريگي]] (1850–1920)، طبيعيات دان، [[برقي مقناطيسيت]] جو ماهر * [[ڪارلو روئيني]] (1530–1598)، گهوڙن جو اناٽومسٽ * [[اينجلو اسڪياويو]] (1905–1990)، فٽبالر. هن 1934ع ۾ بولونيا ايف سي لاءِ اضافي وقت ۾ کٽيندڙ گول ڪيو. * [[سينيٽ (ڳائڻي)|سينيٽ]] (ڄائي 1979ع)، ڳائڻي * [[اليزابيٽا سيراني]] (1638–1665)، مصور * [[روبين ماريا سوريڪيز]] (ڄائو 1971ع)، فلم اداڪار، ڊائريڪٽر، پروڊيوسر * [[گاسپاري تالياتسوتسي]] (1545–1599)، سرجن، پلاسٽڪ ۽ تعميري سرجري جو اڳواڻ<ref>{{cite EB9 |wstitle = Gasparo Tagliacozzi |volume= XIII | page= 21 |short= 1}}</ref> * [[البرتو تومبا]] (ڄائو 1966ع)، اسڪائر * [[اوندينا والا]] (1916–2006)، اولمپڪ سون جو تمغو کٽيندڙ پهرين اطالوي عورت * [[ماريئيلي وينتري]] (1939–1995)، استاد ۽ تعليم دان، پڪولو ڪورو دل انتونيانو ڪائر جي باني * [[ڪرسچين ويري]] (ڄائو 1973ع)، فٽبالر * [[ويتالي دا بولونيا]] (سرگرم 1330ع، وفات 1361ع)، مصور * [[بينيتو موسوليني تي قاتلاڻيون ڪوششون|انتيو زامبوني]] (1911–1926)، انتشار پسند، جنهن 15 سالن جي عمر ۾ بينيتو موسوليني کي قتل ڪرڻ جي ڪوشش ڪئي * [[اليڪس زاناردي]] (ڄائو 1966ع)، ريسنگ ڊرائيور * [[مارڪو اوريليو زاني دي فيرانتي]] (1801–1878)، ليکڪ، موسيقار ۽ ڪمپوزر * [[ماتيلدا دي اينجيليس]] (ڄائي 1995ع)، اداڪارا ۽ ڳائڻي ; هيٺين ماڻهن بولونيا کي پنهنجو گهر بڻايو: [[File:Ubaldo Gandolfi - Saint Petronius of Bologna.jpg|thumb|140px|[[بولونيا جو پيٽرونيوس]]]] [[File:Olha Kharlan - 2016-10-05 - 4.jpg|thumb|140px|[[اولها خارلان]]، عورتن جي سيبر ۾ 4 ڀيرا عالمي چيمپيئن]] * [[جيوسوي ڪاردوتشي]] (1835–1907)، شاعر ۽ اڪيڊمڪ، ادب جو نوبل انعام، لوڪا، ٽسڪني جي ويجهو ڄائو * [[ڪارلو فيليچي چيلاريو]] (1915–2007)، بين الاقوامي شهرت وارو اطالوي ڪنڊڪٽر، 1946ع ۾ بولونيا چيمبر آرڪيسٽرا جو باني * [[نيڪولو ديل آرڪا]] ({{circa|1435/1440}}–1494)، سنگتراش، باري، اپوليا ۾ ڄائو * [[ٿامس ڊيمپسٽر]] (1579–1625)، اسڪاٽش عالم ۽ مؤرخ؛ ايبرڊين شائر ۾ ڄائو، بولونيا ۾ وفات ڪئي<ref>{{cite EB9 |wstitle = Thomas Dempster |volume= VII | pages= 74-75 |short= 1}}</ref> * [[امبيرتو ايڪو]] (1932–2016)، ليکڪ ۽ اڪيڊمڪ، اليسانڊريا، پيڊمونٽ ۾ ڄائو * [[سارڊينيا جو اينزو|سارڊينيا جو اينزيو]] (ڄائو {{circa|1218}})، [[سارڊينيا جي بادشاهت|سارڊينيا]] جو بادشاهه ۽ شهنشاهه فريڊرڪ ٻئي جو ناجائز پٽ. هو 1249ع کان 1272ع ۾ پنهنجي وفات تائين [[پالاتسو ري اينزو]] ۾ قيد رهيو. * [[واسڪو ايراني]] (ڄائو 1955ع)، سياستدان * [[فارينيلي]] (ڪارلو بروسڪي، 1705–1782)، ڪاستراتو اوپيرا ڳائڻو * [[وليم جيروميتي]] (1924–1998)، مصور، ميلان، لومباردي ۾ ڄائو * [[اولها خارلان]]، يوڪريني، عورتن جي سيبر ۾ 4 ڀيرا عالمي چيمپيئن * [[الفونسو لومباردي]] ({{circa|1497}}–1537)، سنگتراش، فيرارا، ايميليا-روماگنا ۾ ڄائو * [[وو منگ]] (2000ع ۾ ٺهيو)، ليکڪن جو اجتماعي گروهه * [[خوان اگناسيو مولينا]] (1740–1829)، فطرت شناس، چلي ۾ ڄائو * [[اودوفريدوس]] (وفات 1265ع)، قانوندان، اوستيا ۾ ڄائو ۽ 1228ع ۾ بولونيا منتقل ٿيو * [[جيوواني پاسڪولي]] (1855–1912)، شاعر ۽ اڪيڊمڪ، سان مائورو پاسڪولي، ايميليا-روماگنا ۾ ڄائو * [[بولونيا جو پيٽرونيوس|سينٽ پيٽرونيوس]] (سان پيٽرونيو، جنم هنڌ نامعلوم، وفات {{circa|450 AD}})، [[بولونيا جو رومن ڪيٿولڪ آرچ ڊائوسس|بولونيا]] جو بشپ ۽ شهر جو سرپرست بزرگ * [[رومانو پرودي]] (ڄائو 1939ع)، معاشيات دان ۽ سياستدان، اسڪانديانو، ريجيو ايميليا ۾ ڄائو * [[روز آئي لينڊ جي جمهوريه|جورجيو روزا]] (1925–2017)، انجنيئر، مختصر مدي واري [[مائڪرو قوم]] [[روز آئي لينڊ جي جمهوريه]] جو صدر * [[جواڪينو روسيني]] (1792–1868)، اوپيرا ڪمپوزر، پيزارو، مارڪي ۾ ڄائو * [[لوئيجي ساميلي (فencer)|لوئيجي ساميلي]] (ڄائو 1987ع)، اولمپڪ سيبر فencer * [[جوزيپي توريللي]] (1658–1709)، موسيقار، ويرونا، وينيتو ۾ ڄائو. ==بين الاقوامي لاڳاپا== {{See also|اٽلي جي جاڙن شهرن ۽ ڀيڻ شهرن جي فهرست}} بولونيا هيٺين شهرن سان [[جاڙا شهر ۽ ڀيڻ شهر|جاڙو شهر]] آهي:<ref>{{cite web |title=Gemellaggi del Comune di Bologna|url=https://www.comune.bologna.it/relazioniinternazionali/servizio_singolo/159:14328/|website=comune.bologna.it|publisher=Bologna|language=it|access-date=13 December 2019}}</ref> {{div col|colwidth=20em}} *[[ڪووينٽري]]، انگلينڊ، 1984ع کان *[[خارڪيف]]، يوڪرين، 1966ع کان *[[لائپزگ]]، جرمني، 1962ع کان *[[لا پلاتا]]، ارجنٽينا، 1988ع کان *[[پورٽلينڊ، اوريگون]]، گڏيل رياستون، 2003ع کان *[[پرييپوليي]]، سربيا، 1966ع کان *[[سينٽ لوئس، سينيگال|سينٽ لوئس]]، سينيگال، 1991ع کان *[[سينٽ لوئس]]، گڏيل رياستون، 1987ع کان *[[سان ڪارلوس، ريو سان خوان|سان ڪارلوس]]، نڪاراگوا، 1988ع کان *[[ٿيسالونيڪي]]، يونان، 1981ع کان *[[تولوز]]، فرانس، 1981ع کان *[[توزلا]]، بوسنيا ۽ هرزيگووينا، 1994ع کان *[[والينسيا]]، اسپين، 1980ع کان *[[زغرب]]، ڪروشيا، 1961ع کان {{div col end}} ==پڻ ڏسو== {{Portal|Italy|European Union|Cities}} * [[بولونيا اعلان]] * [[بولونيا ميٽروپوليٽن علائقو]] * [[بولونيا عمل]] * [[بولونيائي گھنٽي وڄائڻ]] * [[بولونيا جي سڀ کان اوچين عمارتن جي فهرست]] * [[اوپيرا پيا ديئي پوويري مينديڪانتي]] * [[سان جيرولامو ديل آرڪوويدجو]] * [[سانتا ماريا اننزياتا دي فوسولو، بولونيا|سانتا ماريا اننزياتا دي فوسولو]] ==وڌيڪ پڙهڻ== {{See also|Timeline of Bologna#Bibliography|l1=بولونيا جي تاريخ جي ببليوگرافي}} * Mancini, Giorgia, and Nicholas Penny, eds. ''The Sixteenth Century Italian Paintings: Volume III: Ferrara and Bologna'' (National Gallery Catalogues) (2016). * Rashdall, Hastings. ''The Universities of Europe in the Middle Ages: Volume 1, Salerno, Bologna, Paris'' (2010). * Robertson, Anne Walters. ''Tyranny under the Mantle of St Peter: Pope Paul II and Bologna'' (2002) ===رهنما ڪتاب=== * Grieco, Romy. ''Bologna: a city to discover'' (1976) * Insight Guides. ''Pocket Bologna'' (2016). * Noyes, Mary Tolaro. ''Bologna Reflections'' (2009). * Uras, Martina. "Bologna Photo Guide" ===پراڻا رهنما=== * {{Citation|publisher=Karl Baedeker|location=Coblenz|title=Italy|edition=2nd|date=1870|chapter-url=https://archive.org/stream/italyhandbookfor04karl#page/n329/mode/2up|chapter=Bologna|ol=24140254M}}** {{Citation |publisher = John Murray |location = London |title = Hand-book for Travellers in Northern Italy |edition = 16th |date = 1897 |oclc = 2231483 |chapter-url =https://archive.org/stream/hand00bookfortravejohnrich#page/366/mode/2up |chapter= Bologna|ol = 6936521M }} * {{Citation |publisher = Laurie |location = London |title = The Cathedrals and Churches of Northern Italy |date = 1900 |author=T. Francis Bumpus |chapter-url=https://archive.org/stream/cathedralschurch00bumpuoft#page/n263/mode/2up |chapter=Ferrara and Bologna|ol = 7201313M|ref=none }} * {{Citation |publisher = Karl Baedeker |location = Leipzig |edition=14th |title = Northern Italy |date = 1913 |chapter-url= https://archive.org/stream/northernitalyi00karl#page/468/mode/2up |chapter= Bologna|ol = 16015532M }} ==حوالا== {{reflist|group=lower-alpha}} {{Reflist}} <references group="lower-alpha"/> <ref> آهن، پر لاڳاپيل ٽيگ <references group="note"/> ==ٻاهريان ڳنڍڻا== {{Sister project links|voy=Bologna|Bologna}} * {{Official website|https://www.comune.bologna.it/home}} * [https://www.bolognameteo.it/ بولونيا جي موسم] * [https://web.archive.org/web/20140903111342/http://www.bolognamagazine.com/content/palazzo-pepoli-museum-history-bologna-arte-fiera-2012 بولونيا جي تاريخ جو عجائب گھر] * [http://www.museibologna.it/musicaen بولونيا جو موسيقي جو بين الاقوامي عجائب گھر ۽ لائبريري] * [http://insecam.org/en/bycity/Bologna/ بولونيا آن لائين ڪيمرائون] {{Navboxes |list = {{Province of Bologna}} {{Regional capitals of Italy}} {{European Capital of Culture}} {{Cities in Italy}} }} {{Authority control}} [[زمرو:بولونيا| ]] [[زمرو:اٽلي]] [[زمرو:اٽلي ۾ شهر]] [[زمرو:يونيسڪو عالمي ثقافتي ورثي جا ماڳ]] [[زمرو:اٽلي ۾ يونيسڪو عالمي ثقافتي ورثي جا ماڳ]] [[زمرو:پاپائي رياستون]] [[زمرو:ايميليا-روماگنا جا شهر ۽ ڳوٺ]] [[زمرو:ايميليا-روماگنا ۾ رومي ماڳ]] [[زمرو:اٽلي جا 6هين صدي ق م جا ادارا]] [[زمرو:530ع ق م جا ڏهاڪا]] [[زمرو:بوئي]] r7kautwl8qgfah0w7cfndyx2g5w2ns0 382666 382660 2026-06-04T10:35:29Z Memon2025 21315 382666 wikitext text/x-wiki {{Short description|[[ايميليا-روماگنا]]، [[اٽلي]] جو گاديءَ وارو ۽ سڀ کان وڏو شھر}} {{About|[[اٽلي]] جي شھر بابت|ٻين استعمالن لاءِ}} {{Infobox settlement | name = بولونيا<br>Bologna | official_name = Comune di Bologna | native_name = {{native name|egl|Bulåggna}} | settlement_type = ڪوموني (بلديہ) | image_skyline = {{Multiple image | perrow = 1/2/2/3 | border = infobox | total_width = 280 | caption_align = center | image1 = Torri di Bologna, Bologna.jpg | caption1 = ڊيو ٽوري (ٻه ٽاور) سان بولونيا جو منظر | image2 = Santuario della Madonna di San Luca - Bologna - 2023-09-09 15-10-48 001.jpeg | caption2 = ميڊونا دي سان لوڪا | image3 = Bologna fontana del Nettuno 07feb08 03.jpg | caption3 = نيپچون جو فوارو | image4 = Bologna - Basilica di San Petronio - 202109132319.jpg | caption4 = سان پيٽرونيو | image5 = Bologna - Basilica di Santo Stefano - 2025-09-03 07-56-55 001.jpg | caption5 = پياتسا سانتو اسٽيفانو | image6 = Palazzo d'Accursio -- Bologna.jpg | caption6 = پياتسا ماجيوري | image7 = Archiginnasio ora blu Bologna.jpg | caption7 = آرڪي جينازيو آف بولونيا }} | pushpin_label_position = right | subdivision_type = [[ملڪ]] | subdivision_name = {{flag|Italy}} | subdivision_type2 = علائقو | subdivision_name2 = ايميليا-روماگنا ([[اٽلي]]) | subdivision_type3 = ميٽرو | subdivision_name3 = ميٽروپوليٽن سٽي آف بولونيا (BO) | government_footnotes = | governing_body = بولونيا سٽي ڪائونسل | leader_title = ميئر | leader_name = ميٽيو ليپوري ([[ڊيموڪريٽڪ پارٽي (اٽلي)|PD]]) | elevation_footnotes = | area_blank1_title = ميٽروپوليٽن شھر | area_blank1_km2 = 3702.32 | elevation_m = 54 | area_footnotes = <ref name="area">{{cite web|url=https://www.istat.it/it/archivio/156224|title=Superficie di Comuni Province e Regioni italiane al 9 ottobre 2011|language=it|publisher=[[Italian National Institute of Statistics|ISTAT]]}}</ref> | area_total_km2 = 140.86 | population_total = 3,90,734 (7هون) | population_footnotes = <ref name="population" /> | population_metro = | population_metro_footnotes = | population_blank1_title = ميٽروپوليٽن سٽي آف بولونيا | population_blank1 = 1020865 | population_as_of = 2025 | population_density_km2 = auto | population_density_blank1_km2 = auto | population_demonym = بولونيائي | demographics_type2 = جي ڊي پي | demographics2_footnotes = | demographics2_title1 = ميٽرو | demographics2_info1 = €39.502 ارب (2015) | demographics2_title2 = في فرد | demographics2_info2 = €38,918 (2015) | postalcode = | website = {{URL|https://www.comune.bologna.it/|comune.bologna.it}} | mapframe = yes | mapframe-shape = yes | mapframe-caption = نقشي کي مڪمل اسڪرين ۾ ڏسڻ لاءِ ان تي ڪلڪ ڪريو | coordinates = {{coord|44|29|38|N|11|20|34|E|display=inline,title}} | imagesize = | image_alt = | image_flag = Flag of Bologna.svg | image_shield = Coat of arms of Bologna.svg | nicknames = ''لا ڊوٽا'' (دانا شھر)، ''لا گراسا'' (موٽو شھر)، ''لا روسا'' (ڳاڙهو شھر)، ''چيتا توريتا'' (برجن وارو شھر) | map_alt = | map_caption = | pushpin_map = Italy#Italy Emilia-Romagna#Europe | pushpin_relief = yes | coordinates_footnotes = | twin1 = | twin1_country = | postal_code = 40121–40121 | area_code = 0039 051 }} '''بولونيا''' (انگريزي: <small>Bologna</small>؛ اچار،{{IPA|it|boˈloɲɲa|lang|It-Bologna.ogg}}، {{IPAc-en|b|ə|ˈ|l|oʊ|n|j|ə}}) [[اٽلي|اتر اٽلي]] ۾ واقع ايميليا-روماگنا علائقي جو گاديءَ وارو ۽ سڀ کان وڏو شھر آھي. اھو اٽلي جو ستون سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو شھر آھي، جنھن جي آبادي <small>3,90,734</small> آھي ۽ ھتي <small>150</small> مختلف نسلي گروهه رھن ٿا.<ref>{{cite web|url=https://sociale.regione.emilia-romagna.it/notizie/2019/aprile/la-fotografia-dei-cittadini-stranieri-a-bologna-150-le-nazionalita|title=Ufficio statistica regionale|date=10 April 2019|publisher=Regione Emilia Romagna|language=it}}</ref> ان جي ميٽروپوليٽن صوبي ۾ <small>2025</small>ع تائين 10 لک کان وڌيڪ ماڻهو رهن ٿا.<ref name="population">{{cite web|title=Monthly Demographic Balance|url=https://demo.istat.it/app/?l=en&a=&i=D7B|publisher=[[Italian National Institute of Statistics|ISTAT]]}}</ref> بولونيا سڀ کان وڌيڪ ان ڪري مشهور آهي جو دنيا جي مسلسل هلندڙ قديم ترين يونيورسٽي، بولونيا يونيورسٽي، جيڪا 1088ع ۾ قائم ٿي، هتي واقع آهي.<ref name="Top Universities">[http://www.topuniversities.com/worlduniversityrankings/results/2007/overall_rankings/worlds_oldest_universities/ Top Universities] {{webarchive|url=https://web.archive.org/web/20090117202932/http://www.topuniversities.com/worlduniversityrankings/results/2007/overall_rankings/worlds_oldest_universities/|date=17 January 2009}} ''World University Rankings'' Retrieved 6 January 2010</ref><ref>[https://www.unibo.it/en/university/who-we-are/our-history Our History] – Università di Bologna</ref><ref>{{cite book |last=Gaston |first=Paul L. |url=https://books.google.com/books?id=wyjnHZ1IIlgC&pg=PA18 |title=The Challenge of Bologna: What United States Higher Education Has to Learn from Europe, and Why It Matters That We Learn It |publisher=Stylus Publishing, LLC. |year=2012 |isbn=978-1-57922-502-5 |page=18}}</ref><ref name="Hunt Janin 2008">Hunt Janin: "The university in medieval life, 1179–1499", McFarland, 2008, {{ISBN|0-7864-3462-7}}, p. 55f.</ref><ref name="Ridder-Symoens 1992">de Ridder-Symoens, Hilde: [https://books.google.com/books?id=5Z1VBEbF0HAC ''A History of the University in Europe: Volume 1, Universities in the Middle Ages''], Cambridge University Press, 1992, {{ISBN|0-521-36105-2}}, pp. 47–55</ref> هي شهر صدين کان هڪ اهم شهري مرڪز رهيو آهي. ايٽرسڪن ان کي پهرين ''فيلسينا'' سڏيندا هئا، پوءِ سيلٽ قومن وٽ ''بونا'' جي نالي سان مشهور ٿيو، بعد ۾ [[رومي سلطنت|رومنن]] ان کي ''بونونيا'' سڏيو. [[وچين دور]] ۾ هي هڪ آزاد بلدياتي رياست ۽ پوءِ سينيوريا طور ترقي ڪئي، جتي اهو آبادي جي لحاظ کان يورپ جي سڀ کان وڏن شهرن مان هڪ هو. پنهنجي ٽاورن، گرجائن ۽ ڊگهن محرابي رستن جي ڪري مشهور، بولونيا جو تاريخي مرڪز تمام سٺي نموني محفوظ ٿيل آهي، جنهن جو سبب <small>1970</small>ع واري ڏهاڪي جي آخر ۾ شروع ٿيل محتاط بحالي ۽ تحفظ واري پاليسي آهي.<ref>Romy Grieco (1976), ''Bologna: a city to discover'', pp. 8–12, 138–45.</ref> سال <small>2000</small>ع ۾ هن کي يورپي ثقافتي گاديءَ وارو شهر قرار ڏنو ويو،<ref>{{cite web|url=http://www.travelplan.it/bologna_guide_history_culture.htm |title=Bologna history – Bologna culture – Bologna – attractions in Bologna – art Bologna – history guide Bologna |publisher=Travelplan.it |access-date=19 April 2010}}</ref> ۽ <small>2006</small>ع ۾ [[يونيسڪو]] ان کي "موسيقي جو شهر" قرار ڏئي تخليقي شهرن جي نيٽ ورڪ ۾ شامل ڪيو.<ref>{{Cite web|url=http://cittadellamusica.comune.bologna.it/en/italian-unesco-creative-cities-lead-bologna/|title=The Italian UNESCO Creative Cities under the lead of Bologna – Bologna Città della Musica|website=cittadellamusica.comune.bologna.it|date=26 October 2016|language=en-US|access-date=3 October 2018|archive-date=23 September 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20200923100537/http://cittadellamusica.comune.bologna.it/en/italian-unesco-creative-cities-lead-bologna/|url-status=dead}}</ref> <small>2021</small>ع ۾ [[يونيسڪو]] شهر جي ڊگهن محرابي رستن کي [[عالمي ورثو ماڳ]] طور تسليم ڪيو.<ref name="unesco" /><ref>{{Cite web|last=Dubois|first=Silvia Maria|title=I portici di Bologna sono stati nominati patrimonio dell'Unesco|url=https://corrieredibologna.corriere.it/bologna/cronaca/21_luglio_28/i-portici-bologna-sono-stati-nominati-patrimonio-dell-unesco-cce2a372-ef8f-11eb-919c-80bc3c7a9e47.shtml|publisher=[[Corriere della Sera]]|date=28 July 2021|access-date=28 July 2021|language=it}}</ref> بولونيا هڪ اهم زرعي، صنعتي، مالي ۽ ٽرانسپورٽ مرڪز پڻ آهي، جتي ڪيترين وڏين مشيني، برقي ۽ کادي خوراڪ جي صنعتن جي ڪمپنين جا هيڊڪوارٽر واقع آهن ۽ هتي يورپ جي سڀ کان وڏين مستقل واپاري نمائشن مان هڪ به لڳندي آهي. 2022ع ۾ {{Lang|it|[[Il Sole 24 Ore]]}} بولونيا کي زندگيءَ جي مجموعي معيار جي لحاظ کان اٽلي جو بهترين شهر قرار ڏنو،<ref>{{cite web | url=https://lab24.ilsole24ore.com/qualita-della-vita/tabelle/ | title=Qualità della vita 2022: La classifica delle province italiane dove si vive meglio. Bologna la migliore nel 2022 &#124; Il Sole 24 ORE }}</ref> جيتوڻيڪ 2025ع ۾ اهو چوٿين نمبر تي اچي ويو.<ref>{{Cite web |title=Qualità della vita 2025: tutte le classifiche dal 1990 a oggi {{!}} Il Sole 24 ORE |url=https://lab24.ilsole24ore.com/qualita-della-vita/tabelle/?refresh_ce=1 |access-date=2026-04-03 |website=www.ilsole24ore.com |language=it}}</ref> ==تاريخ== {{For timeline}} ===قديم دور ۽ وچين دور=== [[File:2tours bologne 082005.jpg|thumb|left|upright=0.7|مشهور [[ٻه ٽاور، بولونيا|ڊيو ٽوري]]]] بولونيا جي علائقي ۾ انساني رهائش جا آثار ٽئين هزار سال قبل مسيح تائين ملن ٿا، جڏهن ته لڳ ڀڳ نائين صدي قبل مسيح کان هتي اهم آباديون موجود هيون ([[ويلانووان ثقافت]]). [[ايٽرسڪن تهذيب|ايٽرسڪن]] اثر ستين ۽ ڇهين صدي قبل مسيح دوران هتي پهتو، ۽ ڇهين صدي قبل مسيح جي آخر تائين هتي ''فيلسينا'' نالي ايٽرسڪن شهر قائم ٿي ويو. چوٿين صدي قبل مسيح تائين هن ماڳ تي [[گال]] قوم جي [[بوئي]] قبيلي قبضو ڪري ورتو، ۽ 196 قبل مسيح ۾ اهو ''بونونيا'' نالي سان رومي نوآبادي ۽ ''[[ميونسپيم]]'' بڻيو.<ref>{{cite book|last1=Hornblower|display-authors=et al|first1=Simon|title=The Oxford classical dictionary.|date=2012|publisher=Oxford University Press|location=Oxford|isbn=978-0-19-954556-8|page=230|edition=3rd}}</ref> مغربي رومي سلطنت جي زوال وارن آخري سالن دوران بولونيا تي بار بار [[گوٿ]] قومن جا حملا ٿيا ۽ شهر کي لُٽيو ويو. روايتي تاريخي بيانن موجب، انهيءَ دور ۾ بشپ [[سينٽ پيٽرونيوس]] (Petronius) تباهه ٿيل شهر کي ٻيهر آباد ڪيو، ڪيترين عمارتن جي مرمت ڪرائي ۽ [[سانتو اسٽيفانو، بولونيا|سينٽ اسٽيفن جي بيسيليڪا]] جو بنياد وڌو.<ref>{{cite book|last1=Butler|first1=Alban|title=The Lives of the Fathers, Martyrs, And Other Principal Saints|date=1814|publisher=John Murphy|location=London}}</ref> پيٽرونيوس اڄ به بولونيا جو سرپرست بزرگ (Patron Saint) سمجهيو وڃي ٿو. 727ع–728ع ۾ [[لومبارڊ]] بادشاهه [[ليوٽپراند]] جي اڳواڻي ۾ شهر تي حملو ڪري ان تي قبضو ڪيو ويو ۽ اهو [[لومبارڊ بادشاھت]] جو حصو بڻجي ويو. انهن جرمن فاتحن شهر ۾ هڪ اهم نئون پاڙو تعمير ڪيو، جنهن کي ''اڊيزيوني لونگوباردا'' (Longobard Addition) چيو ويو، جيڪو سينٽ اسٽيفن جي مذهبي احاطي جي ويجهو واقع هو.<ref>{{cite book|last1=Heers|first1=Jacques|title=La città nel medioevo in Occidente : paesaggi, poteri e conflitti|date=1995|publisher=Jaca Book|location=Milano|isbn=978-88-16-40374-1|page=63}}</ref> اٺين صديءَ جي آخري چوٿين حصي ۾ [[شارليمان]]، [[پوپ ايڊرين پهريون]] جي درخواست تي، لومبارڊ بادشاهت تي حملو ڪيو، جنهن جي نتيجي ۾ اها بادشاهت ختم ٿي وئي. 774ع ۾ پاپائي اختيار جي نالي تي فرئنڪي فوجن شهر تي قبضو ڪيو، پر بولونيا عملي طور شهنشاهي اختيار هيٺ رهيو ۽ [[ڪارولينجي سلطنت]] جي سرحدي ''مارچ'' (حدي علائقو) طور ترقي ڪندو رهيو.<ref name="Kleinhenz">{{cite book|last1=Kleinhenz|first1=Christopher|title=Medieval Italy : an encyclopedia|date=2004|publisher=Routledge|location=New York|isbn=978-0-415-93929-4|page=134}}</ref> بولونيا قانون جي مطالعي جي نئين دور جو مرڪز بڻجي ويو، جتي مشهور قانوني عالم [[ايرنيريوس]]<ref>For a detailed account of how the relevant manuscripts and their transmission, see Charles M. Radding & Antonio Ciaralli, ''The Corpus iuris civilis in the Middle Ages: Manuscripts and Transmission from the Sixth Century to the Juristic Revival'' (Leiden: Brill, 2007).</ref> (تقريباً 1050ع – 1125ع کان پوءِ) ۽ سندس مشهور شاگردن، [[بولونيا جا چار ڊاڪٽر]]، تدريس ۽ تحقيق ڪئي. بولونيا کي مغربي دنيا جي قديم ترين يونيورسٽين مان هڪ، [[بولونيا يونيورسٽي]]، تي فخر آهي، جيڪا 1088ع کان بنا وقفي جي هلندي اچي رهي آهي ۽ اعليٰ تعليم ۽ ڊگري ڏيڻ واري اداري جي جديد تصور مطابق دنيا جي پهرين يونيورسٽي سمجهي وڃي ٿي.<ref>{{cite book|title=[[A History of the University in Europe]]|volume=1, Universities in the Middle Ages|page=48|chapter=Patterns|author=Jacques Verger|editor1=Hilde de Ridder-Symoens|editor2=Walter Rüegg|publisher=[[Cambridge University Press]]|date=16 October 2003|isbn=9780521541138|chapter-url=https://books.google.com/books?id=5Z1VBEbF0HAC&pg=PA48}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.unibo.it/en/university/who-we-are/our-history/university-from-12th-to-20th-century|title=The University from the 12th to the 20th century|publisher=University of Bologna|access-date=14 February 2021|archive-date=5 April 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210405221329/https://www.unibo.it/en/university/who-we-are/our-history/university-from-12th-to-20th-century|url-status=live}}</ref><ref name="Hunt Janin 2008"/><ref name="Ridder-Symoens 1992"/> هي يونيورسٽي اصل ۾ وچئين دور جي [[رومي قانون]] جي مطالعي لاءِ قائم ٿي، جتي مشهور [[گلاسٽر]] (Glossators) عالمن، خاص طور ايرنيريوس، تدريس ڪئي. هن يونيورسٽي جي شاگردن ۾ [[دانتي اليگھيري]]، [[جيوواني بوڪاچيو]] ۽ [[فرانچيسڪو پيٽرارڪ]] جهڙا عظيم ادبي شخصيتون پڻ شامل هيون.<ref name=unibo>[https://www.unibo.it/Portale/Ateneo/La+nostra+storia/NoveSecoli.htm Nove secoli di storia] – Università di Bologna</ref> ان جي طبي درسگاهه خاص طور تي سڄي يورپ ۾ مشهور هئي.<ref>Nancy G. Siraisi, ''Taddeo Alderotti and his pupils: two generations of Italian medical learning'' (Princeton University Press, 1981).</ref> 1200ع تائين بولونيا تقريباً 10,000 ماڻهن تي مشتمل هڪ خوشحال واپاري ۽ دستڪاري مرڪز بڻجي چڪو هو.<ref>{{cite book|last1=Janin|first1=Hunt|title=The university in medieval life, 1179–1499|date=2008|publisher=McFarland & Co.|location=Jefferson, NC|isbn=978-0-7864-3462-6|page=56}}</ref> [[File:Bologna. Porta Maggiore. Strada Magiore. Torre degli Asinelli IMG 3874.JPG|thumb|پورٽا ماجيوري، بولونيا جي وچئين دور جي ٻارهن شهري دروازن مان هڪ]] [[File:Communal fight in Bologna (Sercambi).jpg|thumb|چوڏهين صديءَ ۾ بولونيا اندر [[گويلف]] ۽ [[گيبيلين]] ڌرين جي وچ ۾ ٿيندڙ ويڙهه جي تصوير، جيوواني سيرڪامبي آف لوڪا جي ''ڪرونيڪي'' مان]] 1115ع ۾ [[ماٽلڊا آف ٽسڪني]] جي وفات کان پوءِ بولونيا کي شهنشاهه [[هينري پنجون، پاڪ رومي شهنشاهه|هينري پنجين]] کان اهم رعايتون حاصل ٿيون. جڏهن بعد ۾ [[فريڊرڪ بارباروسا]] انهن رعايتن کي ختم ڪرڻ جي ڪوشش ڪئي ته بولونيا [[لومبارڊ ليگ]] ۾ شامل ٿي ويو. هن اتحاد [[ليگنانو جي جنگ]] ۾ شهنشاهي فوجن کي شڪست ڏني ۽ 1183ع ۾ [[صلحِ قسطنطيا]] (Peace of Constance) وسيلي عملي خودمختياري حاصل ڪئي. ان کان پوءِ شهر تيزيءَ سان وڌڻ لڳو ۽ اتر اٽلي جي اهم تجارتي مرڪزن مان هڪ بڻجي ويو. هن ترقي جو وڏو سبب واھَن ۽ نهرن جو اهو نظام هو، جنهن ذريعي ٻيڙيون ۽ مال بردار جهاز شهر تائين پهچي سگهندا هئا.<ref>{{cite book|last1=Luzzatto|first1=Gino|title=An Economic History of Italy: From the Fall of the Empire to the Beginning of the 16th Century|date=2015|publisher=Routledge|location=Abingdon-on-Thames|isbn=978-1-138-86495-5|page=111|edition=1st}}</ref> [[فريڊرڪ ٻيون، پاڪ رومي شهنشاهه|فريڊرڪ ٻئي]] جي پٽ [[سارڊينيا جو بادشاهه اينزو]]، بولونيا جي خلاف [[موڊينا]] ۽ [[ڪريمونا]] جي شهنشاهي حامي شهرن جي مدد لاءِ مهم هلائي. 26 مئي 1249ع تي [[فوسالٽا جي جنگ]] ۾ کيس شڪست ملي ۽ هو گرفتار ٿي ويو. شهنشاهه سندس آزادي جو مطالبو ڪيو، پر اينزو کي بولونيا ۾ قيد رکيو ويو. جنهن محل ۾ کيس رکيو ويو، اهو بعد ۾ [[پالاتسو ري اينزو]] (Palazzo Re Enzo) جي نالي سان مشهور ٿيو.<ref>{{cite book|last1=Arnaldi|first1=Girolamo|title=Italy and its invaders|date=2008|publisher=Harvard University Press|location=Cambridge, Mass.|isbn=978-0-674-03033-6|page=111}}</ref> اينزو جي فرار يا آزادي لاءِ ڪيل سڀئي ڪوششون ناڪام ٿيون، ۽ هو 22 سالن کان وڌيڪ قيد ۾ رهڻ بعد وفات ڪري ويو. سندس سڳن اڌ ڀائر [[ڪانراڊ چوٿون]] (1254ع)، [[فريڊرڪ آف اينٽياڪ]] (1256ع)، [[منفريڊ، سسلي جو بادشاهه]] (1266ع) ۽ ڀائيٽو [[ڪانراڊن]] (1268ع ۾ قتل) کان پوءِ، اينزو [[هوهن اسٽافن خاندان]] جو آخري زنده وارث هو. تيرهين صديءَ جي آخري دور ۾ بولونيا سياسي عدم استحڪام جو شڪار ٿي ويو، ڇاڪاڻ⁠تہ شهر جا طاقتور خاندان اقتدار لاءِ لڳاتار پاڻ ۾ وڙهندا رهيا. ڏهاڪن جي اندروني تڪرارن آزاد بلدياتي نظام کي ڪمزور ڪري ڇڏيو، جنهن جو فائدو وٺندي پوپ پنهنجي نمائندي ڪارڊينل [[برٽران دو پوگيه]] کي 1327ع ۾ اقتدار ڏياريو.<ref name="Partner">{{cite book|last1=Partner|first1=Peter|title=The lands of St. Peter: the papal state in the Middle Ages and the early Renaissance|date=1972|publisher=Univ. of California Pr.|location=Berkeley|isbn=978-0-520-02181-5|pages=[https://archive.org/details/landsofstpeterpa0000part/page/318 318–327]|url=https://archive.org/details/landsofstpeterpa0000part/page/318}}</ref> بعد ۾ هڪ عوامي بغاوت ذريعي دو پوگيه کي شهر مان ڪڍيو ويو، ۽ 1334ع ۾ بولونيا [[تاديو پيپولي]] جي حڪمراني هيٺ هڪ ''[[سينيوريا]]'' بڻجي ويو. جڏهن 1348ع ۾ [[ڪاري موت]] (Black Death) جي وبا پهتي ته بولونيا جي آبادي لڳ ڀڳ 40,000 کان 50,000 جي وچ ۾ هئي، جيڪا وبا کان پوءِ گهٽجي صرف 20,000 کان 25,000 رهجي وئي.<ref>{{cite book|last1=Wray|first1=Shona Kelly|title=Communities and crisis : Bologna during the Black Death|date=2009|publisher=Brill|location=Leiden|isbn=978-90-04-17634-8|pages=95–96}}</ref> 1350ع ۾ بولونيا تي [[ميلان جو آرچ بشپ جيوواني ويسڪونتي|جيوواني ويسڪونتي]]، جيڪو ان وقت ميلان جو نئون حڪمران هو، قبضو ڪري ورتو. پر ويسڪونتي خاندان جي هڪ باغي ميمبر طرفان مقرر ڪيل شهري گورنر جي بغاوت کان پوءِ، 1363ع ۾ ڪارڊينل [[گيل آلواريس ڪارييو دي البورنوز]] هڪ ڊگهي ڳالهين واري عمل کان پوءِ شهر کي ٻيهر پاپائي اختيار هيٺ آندو. ان مقصد لاءِ [[برنابو ويسڪونتي]]، جيڪو جيوواني جو وارث هو ۽ 1354ع ۾ فوت ٿيو، کي وڏي رقم بطور معاوضي ادا ڪئي وئي.<ref name="Partner"/> 1376ع ۾ بولونيا هڪ ڀيرو ٻيهر پاپائي حڪمراني خلاف بغاوت ڪئي ۽ [[فلورينس]] سان گڏجي ناڪام [[اٺن مقدس شخصيتن جي جنگ]] (War of the Eight Saints) ۾ شامل ٿيو. بهرحال، [[مغربي ڪليسا جي ڦوٽ]] (Western Schism) کان پوءِ مقدس ڪرسي (Holy See) اندر شديد اختلافن سبب پاپائي حڪومت بولونيا تي پنهنجو ڪنٽرول بحال نه ڪري سگهي، جنهن ڪري شهر ڪجهه ڏهاڪن تائين هڪ نسبتاً آزاد اشرافي جمهوريه (oligarchic republic) طور قائم رهيو. 1401ع ۾ [[جيوواني پهريون بينٽيووليو]] ميلان جي حمايت سان بغاوت ذريعي اقتدار حاصل ڪيو، پر جڏهن هن ميلان سان تعلق ٽوڙي [[فلورينس]] سان اتحاد ڪيو ته ميلاني فوجن بولونيا تي چڙهائي ڪئي ۽ ايندڙ سال جيوواني کي قتل ڪري ڇڏيو. 1442ع ۾ [[اينيبال پهريون بينٽيووليو]]، جيڪو جيوواني جو ڀائيٽو هو، ميلاني فوجن کان بولونيا واپس حاصل ڪيو، پر ٽن سالن کان پوءِ [[پوپ يوجين چوٿون]] جي رٿيل سازش ۾ قتل ڪيو ويو. ان جي باوجود [[بينٽيووليو خاندان]] جي ''سينيوريا'' مضبوط ٿي چڪي هئي، ۽ اقتدار سندس سؤٽ [[سانتي بينٽيووليو]] کي مليو، جنهن 1462ع تائين حڪومت ڪئي. ان کان پوءِ [[جيوواني ٻيون بينٽيووليو]] حڪمران بڻيو. جيوواني ٻيون ڪجهه عرصي تائين [[چيزاري بورجيا]] جي توسيع پسند منصوبن جي مزاحمت ڪرڻ ۾ ڪامياب رهيو، پر 7 آڪٽوبر 1506ع تي [[پوپ جوليس ٻيون]] هڪ پاپائي فرمان جاري ڪري بينٽيووليو کي معزول ۽ [[اخراجِ ڪليسا]] (Excommunication) جو سزاوار قرار ڏنو ۽ شهر کي [[انٽرڊڪٽ]] هيٺ رکيو. جڏهن پاپائي فوجون، [[فرانس جو لوئي ٻارهون]] موڪليل دستي سان گڏ، بولونيا ڏانهن وڌيون ته بينٽيووليو ۽ سندس خاندان شهر ڇڏي ڀڄي ويا. 10 نومبر تي جوليس ٻيون فاتح جي حيثيت سان شهر ۾ داخل ٿيو. ===شروعاتي جديد دور=== [[File:Mappa di Bologna del Blaeu.jpg|thumb|1640ع ۾ بولونيا]] بولونيا تي پاپائي حڪمراني (1506ع–1796ع) کي مورخن عام طور شهر جي شديد زوال واري دور طور بيان ڪيو آهي. بهرحال، 1500ع واري صديءَ ۾ اهڙو زوال واضح نه هو، ڇاڪاڻ⁠تہ ان دور ۾ شهر اندر ڪيتريون اهم ترقيون ٿيون. 1530ع ۾ [[پاڪ رومي سلطنت]] جي شهنشاهه [[چارلس پنجون، پاڪ رومي شهنشاهه|چارلس پنجون]] کي بولونيا ۾ تاج پارايو ويو، ۽ هو آخري شهنشاهه هو جنهن کي پوپ ذاتي طور تاج پارايو.<ref group="note">اصل متن ۾ Coronation of the Holy Roman Emperor جو حوالو موجود آهي.</ref> 1564ع ۾ [[پياتسا دل نيٽونو]] (Piazza del Nettuno)، [[پالاتسو دي بانڪي]] (Palazzo dei Banchi) ۽ يونيورسٽي جي مرڪزي عمارت [[آرڪي جينازيو]] تعمير ڪيا ويا. پاپائي حڪمراني جي هن دور ۾ ڪيترائي گرجاگھر، خانقاھون ۽ ٻيا مذهبي ادارا پڻ تعمير ڪيا ويا، جڏهن ته پراڻين عمارتن جي مرمت ۽ بحالي به ٿي. ان وقت بولونيا ۾ 96 خانقاھون موجود هيون، جيڪي ڪنهن به ٻئي اطالوي شهر کان وڌيڪ هيون. هن دور ۾ بولونيا سان لاڳاپيل مصورن هڪ ممتاز فني روايت کي جنم ڏنو، جيڪا [[بولونيائي مصوري جو اسڪول]] (Bolognese School) جي نالي سان مشهور ٿي. ان ۾ [[اينيبال ڪاراچي]]، [[ڊومينيڪينو]] ۽ [[گويرچينو]] جهڙا يورپ جي شهرت يافته فنڪار شامل هئا.<ref name="Raimond Van Marle 1924 pp 394-481">[[Raimond Van Marle]]. ''The Development of the Italian Schools of Painting, Volume 4'' (1924) pp 394–481.</ref> [[File:Alberti History of Bologna 1590.jpg|thumb|[[لياندرو البرتي]] جي ڪتاب ''History of Bologna'' (1590ع) مان بولونيا جو نقشو، جنهن ۾ ٻه بچيل ٽاور ۽ ڪيترائي ٻيا ٽاور ڏيکاريل آهن]] سورهين صديءَ جي آخر ڌاري زوال جا واضح آثار ظاهر ٿيڻ شروع ٿيا. سورهين صديءَ جي آخر ۽ سترهين صديءَ جي شروعات ۾ وبائن جي هڪ سلسلي سبب شهر جي آبادي، جيڪا سورهين صديءَ جي وچ ۾ تقريباً 72,000 هئي، گهٽجي 1630ع تائين تقريباً 47,000 رهجي وئي. صرف [[1629–1631ع جي اطالوي طاعون]] دوران ئي بولونيا پنهنجي آبادي جو لڳ ڀڳ هڪ ٽيون حصو وڃائي ويٺو.<ref>{{cite book|last1=Black |first1=Christopher F.|title=Early Modern Italy a Social History |date=2001 |publisher=Routledge|location=New York|isbn=978-0-415-21434-6|page=23|edition=[Online-Ausg.]}}</ref> سترهين صديءَ جي وچ تائين آبادي لڳ ڀڳ 60,000 تي مستحڪم ٿي وئي، جيڪا آهستي آهستي وڌندي ارڙهين صديءَ جي وچ تائين تقريباً 70,000 تائين پهتي. ساڳئي وقت بولونيا جي معيشت ۾ به سخت زوال جا آثار ظاهر ٿيڻ لڳا، ڇاڪاڻ⁠تہ عالمي واپار جا مرڪز [[ائٽلانٽڪ سمنڊ]] جي ڪنارن ڏانهن منتقل ٿي رهيا هئا. ريشم جي روايتي صنعت بحران جو شڪار ٿي وئي.<ref>{{cite book |editor-last=Pullan |editor-first=Brian |title=Crisis and change in the Venetian economy in the sixteenth and seventeenth centuries |date=2006| publisher=Routledge |location=London |isbn=978-0-415-37700-3 |page=132}}</ref> [[بولونيا يونيورسٽي]] به پنهنجي ڪيترن شاگردن کي وڃائڻ لڳي، جيڪي اڳ سڄي يورپ مان تعليم حاصل ڪرڻ لاءِ ايندا هئا. ان جو هڪ اهم سبب ثقافت ۽ سائنس بابت ڪليسا جا غير لبرل رويا هئا، خاص طور تي [[گليليو جو مقدمو]] (Galileo affair) کان پوءِ.<ref>{{cite book|last1=Gross |first1=Hanns|title=Rome in the Age of Enlightenment : the Post-Tridentine Syndrome and the Ancien Regime |date=2002|publisher=Cambridge University Press |location=Cambridge |isbn=978-0-521-89378-7|page=238}}</ref> بولونيا ارڙهين صديءَ دوران به آهستي آهستي صنعتن جي گهٽتائي (deindustrialisation) جو شڪار رهيو.<ref>{{cite book |last=Gross |first=Hanns |title=Rome in the Age of Enlightenment : the Post-Tridentine Syndrome and the Ancien Regime|date=2002 |publisher=Cambridge University Press |location=Cambridge |isbn=978-0-521-89378-7 |page=89}}</ref> ارڙهين صديءَ جي وچ ڌاري [[پوپ بينيڊڪٽ چوڏهون]]، جيڪو پاڻ بولونيا سان تعلق رکندو هو، شهر جي زوال کي روڪڻ لاءِ ڪيترين سڌارن جو آغاز ڪيو. انهن سڌارن جو مقصد معيشت کي هٿي ڏيڻ ۽ فنونِ لطيفه کي فروغ ڏيڻ هو. بهرحال، انهن قدمن جا نتيجا ملي جلي نوعيت جا رهيا. شهر جي زوال پذير ڪپڙي جي صنعت کي ٻيهر بحال ڪرڻ جون ڪوششون گهڻي حد تائين ناڪام رهيون، جڏهن ته ٽيڪسن جي نظام ۾ سڌارا، واپار جي آزادي<ref>{{cite book|last1=Wright|first1=A.D.|title=The early modern papacy : from the Council of Trent to the French Revolution, 1564–1789|date=2000|publisher=Longman|location=Harlow, England |isbn=978-0-582-08747-7 |page=261}}</ref> ۽ سخت سنسرشپ واري نظام ۾ نرمي آڻڻ ۾ هو نسبتاً وڌيڪ ڪامياب رهيو.<ref>{{cite book|last1=Messberger |display-authors=et al |first1=Rebecca|title=Benedict XIV and the Enlightenment: Art, Science, and Spirituality|date=2016 |publisher=University of Toronto Press|location=Toronto |isbn=978-1-4426-3718-4 |page=211}}</ref> بولونيا جي اقتصادي ۽ آباديءَ واري زوال ۾ ارڙهين صديءَ جي ٻئي اڌ کان پوءِ وڌيڪ تيزي اچي وئي. 1790ع ۾ شهر جي آبادي 72,000 هئي، جنهن جي بنياد تي اهو [[پاپائي رياست]] جو ٻيون سڀ کان وڏو شهر هو؛ پر حقيقت ۾ هي انگ ڪيترن ڏهاڪن کان تقريباً ساڳيو رهيو هو.<ref name=":0">[https://stats.oecd.org/ Regions and Cities > Regional Statistics > Regional Economy > Regional Gross Domestic Product (Small regions TL3)], OECD.Stats. Accessed on 16 November 2018.</ref><ref name=":01"/> هن دور ۾ پاپائي معاشي پاليسين ۾ ڳريون محصولون (customs duties) ۽ اڪيلي ٺاهيندڙن کي اجاراداري (monopoly) جون رعايتون ڏيڻ شامل هو.<ref name=":01">{{cite book|last1=Hearder|first1=Harry|title=Italy in the age of the Risorgimento : 1790 – 1870|date=1994|publisher=Longman|location=London|isbn=978-0-582-49146-5|page=121|edition=7. impr.}}</ref> ===جديد تاريخ=== [[File:Bologna Piazza Maggiore c1855.jpg|thumb|1855ع ۾ پياتسا دل نيٽونو، پياتسا ماجيوري ڏانهن ڏسندي]] [[نيپولين بوناپارٽ]] 19 جون 1796ع تي بولونيا ۾ داخل ٿيو. نيپولين مختصر عرصي لاءِ شهر جي قديم حڪومتي نظام کي ٻيهر بحال ڪيو ۽ اقتدار [[بولونيا جي سينيٽ]] جي حوالي ڪيو، پر سينيٽ کي نئين قائم ڪيل [[چيسپاداني جمهوريه]] سان وفاداري جو قسم کڻڻو پيو، جيڪا [[فرانسيسي پهرين جمهوريه]] جي تابع (client state) رياست طور [[ريجيو]] جي ڪانگريس (27 ڊسمبر 1796ع – 9 جنوري 1797ع) دوران وجود ۾ آئي هئي. 9 جولاءِ 1797ع تي چيسپاداني جمهوريه جي جاءِ [[چيسالپائن جمهوريه]] اچي وئي، جنهن کان پوءِ [[نيپوليني اطالوي جمهوريه]] ۽ آخرڪار [[نيپوليني اٽلي جي بادشاھت]] قائم ٿي. نيپولين جي زوال کان پوءِ [[ويانا ڪانگريس]] (1815ع) بولونيا کي ٻيهر [[پاپائي رياست]] جي حوالي ڪيو. پر پاپائي حڪمراني کي [[1831ع جون بغاوتون]] چئلينج ڪنديون رهيون. باغي صوبن ''[[گڏيل اطالوي صوبا]]'' (Province Italiane Unite) نالي هڪ نئين رياست ٺاهڻ جو منصوبو تيار ڪيو، جنهن جو گاديءَ وارو شهر بولونيا هجڻ وارو هو. [[پوپ گريگوري سورهون]] باغين خلاف [[آسٽريا جي سلطنت]] کان فوجي مدد گهري. آسٽريا جي مشهور سياستدان [[ڪليمنس فان ميٽرنخ]] فرانس جي بادشاهه [[لوئي فلپ پهريون]] کي اطالوي معاملن ۾ مداخلت کان خبردار ڪيو، ۽ 1831ع جي بهار ۾ آسٽريا جون فوجون اطالوي ٻيٽ نما تي چڙهي آيون ۽ 26 اپريل تائين بغاوت کي شڪست ڏئي ختم ڪري ڇڏيو.<ref>{{cite web |url=http://www.experiencefestival.com/a/Italian_unification_-_Early_revolutionary_activity_1820_to_1830/id/1517955 |title=Italian unification - Early revolutionary activity 1820 to 1830 - |access-date=18 March 2014 |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20131202221914/http://www.experiencefestival.com/a/Italian_unification_-_Early_revolutionary_activity_1820_to_1830/id/1517955 |archive-date=2 December 2013 }}</ref> 1840ع واري ڏهاڪي جي وچ تائين شهر ۾ بيروزگاري تمام وڏي سطح تي پهچي وئي. روايتي صنعتون يا ته زوال پذير ٿي ويون يا مڪمل طور ختم ٿيڻ لڳيون. بولونيا معاشي تفاوت جو شهر بڻجي ويو: * مٿيان 10 سيڪڙو ماڻهو ڪرائي ۽ ملڪيتن جي آمدنيءَ تي زندگي گذاريندا هئا؛ * ٻيا 20 سيڪڙو واپار يا پيشاور خدمتن سان لاڳاپيل هئا؛ * جڏهن ته 70 سيڪڙو آبادي گهٽ اجرت ۽ غير محفوظ هٿ جي محنت تي ڀاڙيندي هئي. 1841ع جي پاپائي مردم شماري موجب شهر ۾ 10,000 مستقل فقير موجود هئا، جڏهن ته وڌيڪ 30,000 ماڻهو (70,000 جي ڪل آبادي مان) غربت ۾ زندگي گذاري رهيا هئا.<ref>{{cite book|last1=Hughes|first1=Steven C.|title=Crime, disorder, and the Risorgimento: the politics of policing in Bologna|date=1993|publisher=Cambridge University Press|location=Cambridge|isbn=978-0-521-44450-7|page=17|edition=1. publ.}}</ref> [[1848ع جا يورپي انقلاب|1848ع جي انقلابن]] دوران آسٽريا جي فوجي دستن، جيڪي پوپ جي طرفان شهر تي ڪنٽرول رکندا هئا، کي عارضي طور شهر مان ڪڍيو ويو، پر جلد ئي اهي واپس آيا ۽ انقلابي قوتن کي شڪست ڏئي ڇڏيائون. پاپائي حڪمراني جو خاتمو آخرڪار [[اطالوي آزاديءَ جي ٻي جنگ]] جي نتيجي ۾ ٿيو، جڏهن فرانسيسي ۽ پيڊمونٽي فوجن آسٽرين کي اطالوي علائقن مان ٻاهر ڪڍيو. 11 ۽ 12 مارچ 1860ع تي بولونيا جي ماڻهن ووٽ ڏئي نئين [[اٽلي جي بادشاھت]] ۾ شامل ٿيڻ جو فيصلو ڪيو. اوڻيهين صديءَ جي آخري ڏهاڪن ۾ بولونيا هڪ ڀيرو ٻيهر اقتصادي ۽ سماجي ترقي حاصل ڪرڻ لڳو. 1863ع ۾ [[نيپلز]] کي [[روم]] سان ريلوي ذريعي ڳنڍيو ويو ۽ ايندڙ سال بولونيا کي [[فلورينس]] سان ريلوي رابطو ملي ويو.<ref>{{cite book|last1=Toniolo|first1=Gianni|title=An Economic History of Liberal Italy: 1850–1918|publisher=[[Routledge]]|location=Abingdon-on-Thames|isbn=978-1-138-83052-3|page=46|date=8 April 2016}}</ref> بولونيا جا معتدل زرعي اشرافيه طبقا، جيڪي پاپائي حڪمراني خلاف لبرل تحريڪن جا حامي هئا ۽ [[برطانيا]] جي سياسي نظام ۽ آزاد واپار جا مداح هئا، هڪ گڏيل قومي رياست جا حامي بڻيا، ڇاڪاڻ⁠تہ اهڙي رياست [[ايميليا]] جي ميداني علائقن جي وڏي زرعي پيداوار لاءِ وڌيڪ وسيع منڊي مهيا ڪري سگهي ٿي.<ref>{{cite book|last1=Cardoza|first1=Anthony L.|title=Agrarian Elites and Italian Fascism: The Province of Bologna, 1901–1926|date=2016|publisher=Princeton University Press|location=Princeton, New Jersey|isbn=978-0-691-64140-9|pages=32–40}}</ref> بولونيا اٽلي کي پنهنجي شروعاتي وزيراعظمن مان هڪ، [[مارڪو منگيٽي]]، پڻ ڏنو. [[پهرين عالمي جنگ]] کان پوءِ بولونيا [[ٻن ڳاڙهن سالن]] (''Biennio Rosso'') دوران ٿيندڙ سوشلسٽ بغاوتن ۽ مزدور تحريڪن ۾ گهڻي حد تائين شامل رهيو. نتيجي طور شهر جا روايتي طور معتدل اشرافيه طبقا ترقي پسند سياسي ڌرين کان پري ٿي ويا ۽ [[بينيتو موسوليني]] جي اڀرندڙ [[اطالوي فاشزم|فاشسٽ تحريڪ]] جي حمايت ڪرڻ لڳا.<ref>{{cite book|last1=Cardoza|first1=Anthony L.|title=Agrarian Elites and Italian Fascism: The Province of Bologna, 1901–1926|date=2016|publisher=Princeton University Press|location=Princeton, New Jersey|isbn=978-0-691-64140-9|pages=387–88}}</ref> [[ڊينو گراندي]]، جيڪو فاشسٽ پارٽي جو اعليٰ عهديدار ۽ پرڏيهي معاملن واري وزارت جو اهم شخص هو ۽ پنهنجي انگريز دوستي (Anglophile) لاءِ مشهور هو، بولونيا سان تعلق رکندو هو. [[ٻن عالمي جنگن جي وچ وارو دور]] دوران بولونيا خوراڪ جي پروسيسنگ، زرعي مشينري ۽ ڌاتوڪاري (metalworking) جي صنعتن جو هڪ اهم مرڪز بڻجي ويو. فاشسٽ حڪومت شهر ۾ وڏي پئماني تي سيڙپڪاري ڪئي، جنهن ۾ 1937ع ۾ هڪ وڏي تمباڪو ٺاهڻ واري ڪارخاني جو قيام به شامل هو.<ref>{{cite book|last1=Sabel|display-authors=et al|first1=Charles F.|title=World of possibilities : flexibility and mass production in western industrialization|date=1997|publisher=Cambridge Univ. Press|location=Cambridge [u.a.]|isbn=978-0-521-49555-4|pages=382–88|edition=1. publ.}}</ref> ====ٻي عالمي جنگ==== [[File:A week before the German surrender in Italy, sappers of 136 Indian Railway Maintenance Company set about repairing some of the extensive damage in the railyards of Bologna, Italy.jpg|thumb|1945ع ۾ 136 هين انڊين ريلوي مينٽيننس ڪمپني جا انجنيئر بولونيا جي ريلوي يارڊن ۾ ٿيل وڏي نقصان جي مرمت ڪندي.]] بولونيا کي [[ٻي عالمي جنگ]] دوران تمام گهڻو نقصان پهتو. شهر جي صنعتي ۽ ريلوي مرڪز طور حڪمتِ عملي واري اهميت، جيڪا اتر ۽ وچ اٽلي کي پاڻ ۾ ڳنڍيندي هئي، ان کي [[ٻي عالمي جنگ دوران بولونيا تي بمباري|اتحادي فوجن جي بمباري]] جو اهم هدف بڻايو. 24 جولاءِ 1943ع تي هڪ وڏي هوائي بمباري شهر جي تاريخي مرڪز جو وڏو حصو تباهه ڪري ڇڏيو ۽ تقريباً 200 ماڻهو مارجي ويا. مرڪزي ريلوي اسٽيشن ۽ ان جي ڀرپاسي وارا علائقا سخت متاثر ٿيا، ۽ شهر جي مرڪزي حصي جي 44 سيڪڙو عمارتن کي تباهه يا سخت نقصان پهتل قرار ڏنو ويو. 25 سيپٽمبر تي شهر تي ٻيهر وڏي پيماني تي بمباري ڪئي وئي. هن ڀيري حملا صرف شهر جي مرڪز تائين محدود نه رهيا، جنهن جي نتيجي ۾ 2,481 ماڻهو مارجي ويا ۽ 2,000 زخمي ٿيا.<ref>{{Cite web|url=https://www.storiaememoriadibologna.it/bombardamenti-aerei-subiti-da-bologna-95-evento|title=Bombardamenti aerei subiti da Bologna - Storia e Memoria di Bologna|website=www.storiaememoriadibologna.it}}</ref><ref>{{cite book|last1=Manaresi|first1=Filippo D'Ajutolo. Testi di Franco|title=Bologna ferita : fotografie inedite 1943–1945|date=1999|publisher=Ed. Pendragon|location=Bologna|isbn=978-88-8342-017-7|page=18}}</ref> جنگ جي پڄاڻي تائين بولونيا جي 43 سيڪڙو عمارتون يا ته مڪمل تباهه ٿي چڪيون هيون يا سخت متاثر ٿيون هيون.<ref>{{cite book|first=Bernardino|last=Salvati|title=Bologna trema: 1943-1944|url=https://books.google.com/books?id=hKuPOTP7wq8C&pg=PA105|year=2003|publisher=Edizioni Pendragon|isbn=978-88-8342-243-0|page=105}}</ref><ref>{{cite book|first=Luca|last=Baccolini|title=Storie segrete della storia di Bologna|url=https://books.google.com/books?id=uCxADwAAQBAJ&pg=PT38|year=2017|publisher=Newton Compton Editori|isbn=978-88-227-1332-2|page=38}}</ref> 1943ع واري [[ڪاسيبلي جي جنگبندي]] کان پوءِ شهر [[اطالوي مزاحمتي تحريڪ]] (Italian Resistance) جو هڪ اهم مرڪز بڻجي ويو. 7 نومبر 1944ع تي [[پورٽا لامي، بولونيا|پورٽا لامي]] جي چوڌاري هڪ شديد جنگ ٿي، جنهن ۾ ''گروپي داتسيوني پاتريوتيڪا'' (Gruppi d'Azione Patriottica) جي ستين برگيڊ جي پارٽيزن ويڙهاڪن فاشسٽ ۽ نازي قبضي واري فوجن سان مقابلو ڪيو. جيتوڻيڪ هي يورپي محاذ تي مزاحمتي تحريڪ جي اڳواڻي هيٺ ٿيندڙ سڀ کان وڏين شهري ويڙهن مان هڪ هئي، پر اها عام بغاوت شروع ڪرائڻ ۾ ڪامياب نه ٿي سگهي.<ref>{{cite web |url=http://certosa.cineca.it/2/eventi.php?TBL=EVENTI_STORICI&ID=21 |title=7 novembre 1944&nbsp;–&nbsp;Battaglia di Porta Lame |work=Il Museo Virtuale della Certosa |publisher=Certosa.cineca.it |language=it |access-date=2 May 2012 |archive-url=https://archive.today/20120707025053/http://certosa.cineca.it/2/eventi.php?TBL=EVENTI_STORICI&ID=21 |archive-date=7 July 2012 |url-status=dead}}</ref> 21 اپريل 1945ع جي صبح مزاحمتي قوتون بولونيا ۾ داخل ٿيون. ان وقت تائين جرمن فوجون اتحادي فوجن جي اڳڀرائي سبب گهڻو ڪري شهر ڇڏي چڪيون هيون. اوڀر کان اڳتي وڌندڙ پولش فوجن جي قيادت هيٺ [[بولونيا جي جنگ]] 9 اپريل کان جاري هئي. شهر جي مرڪز ۾ سڀ کان پهرين جنرل [[آرتورو اسڪاٽيني]] جي ماتحت ''فريولي جنگي گروپ'' جي 87 هين پيادل رجيمينٽ پهتي، جيڪا ڏکڻ طرف کان [[پورٽا ماجيوري]] ذريعي اندر داخل ٿي. ڇاڪاڻ⁠تہ انهن سپاهين يونيفارم برطانوي فوجين جهڙا پاتا هئا، ان ڪري شروعات ۾ مقامي ماڻهن سمجهيو ته اهي اتحادي فوجن جا سپاهي آهن. پر جڏهن ماڻهن ٻڌو ته اهي اطالوي ٻولي ڳالهائي رهيا آهن ته شهر جا رهواسي جشن ملهائڻ لاءِ وڏي تعداد ۾ رستن تي نڪري آيا.{{Citation needed|date=April 2018}} ====سرد جنگ جو دور==== [[File:Stragedibologna-2.jpg|thumb|1980ع جي دهشتگرد حملي کان پوءِ جو منظر]] جنگ کان پوءِ وارن سالن ۾ بولونيا هڪ خوشحال صنعتي مرڪز بڻجي ويو ۽ ساڳئي وقت [[اطالوي ڪميونسٽ پارٽي]] جو مضبوط سياسي ڳڙهه پڻ رهيو. 1945ع کان 1999ع تائين شهر جي قيادت مسلسل انهن ميئرن وٽ رهي جيڪي يا ته اطالوي ڪميونسٽ پارٽي (PCI) سان لاڳاپيل هئا يا ان جي جانشين جماعتن [[کاٻي ڌر جي ڊيموڪريٽڪ پارٽي]] ۽ [[کاٻي ڌر جا ڊيموڪريٽس]] سان تعلق رکندا هئا. انهن ميئرن مان پهريون [[جوزيپي دوزا]] هو. 1960ع واري ڏهاڪي جي آخر ۾، شهر جي اختيارين کي وڏي پيماني تي ٿيندڙ [[اشرافيائي شهري تبديلي]] (gentrification) ۽ مضافاتي علائقن ڏانهن آبادي جي منتقلي بابت ڳڻتي ٿي. انهيءَ ڪري انهن مشهور جاپاني معمار [[ڪينزو ٽانگي]] کان بولونيا جي اتر ۾ هڪ نئين رٿابندي ڪيل شهر (new town) جو جامع منصوبو تيار ڪرائڻ جي درخواست ڪئي. بهرحال، 1970ع ۾ پيش ڪيل منصوبو حد کان وڌيڪ مهانگو ۽ غير عملي سمجهيو ويو.<ref>{{cite book|last1=Heath|display-authors=et al|first1=Tim|title=Revitalizing historic urban quarters|date=2001|publisher=Architectural Press|location=Oxford|isbn=978-0-7506-2890-7|page=[https://archive.org/details/revitalizinghist0000ties/page/107 107]|edition=Reprinted.|url=https://archive.org/details/revitalizinghist0000ties/page/107}}</ref> تنهن هوندي به شهر جي ڪائونسل، ٽانگي جي اصل ماسٽر پلان کي رد ڪرڻ باوجود، سندس نئين [[نمائشي ضلعو]] (Fiera District) ۽ ڪاروباري مرڪز واري تجويز برقرار رکي.<ref>{{cite book|last1=Ghirardo|first1=Diane Yvonne|title=Italy: Modern Architectures in History|date=2013|publisher=Reaktion|location=London|isbn=978-1-86189-864-7|page=283|edition=1. publ.}}</ref> 1978ع جي آخر ۾ هڪ اوچي ٽاور عمارت ۽ ڪيترين ٻين عمارتن ۽ اڏاوتن جي تعمير شروع ڪئي وئي.<ref>{{cite web|title="Chronology of Bologna: 1927" (in Italian)|url=http://www.bibliotecasalaborsa.it/cronologia/bologna/1978/929|website=www.bibliotecasalaborsa.it|publisher=[[Biblioteca Salaborsa|سالابورسا لائبريري]]|access-date=30 November 2017|archive-date=24 September 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210924020513/https://www.bibliotecasalaborsa.it/cronologia/bologna/1978/929|url-status=dead}}</ref> 1985ع ۾ [[ايميليا-روماگنا]] جي علائقائي حڪومت جو هيڊڪوارٽر هن نئين ضلعي ۾ منتقل ڪيو ويو.<ref>{{cite web|title="La Regione e la sua storia – le sedi della regione" (in Italian)|url=https://www.regione.emilia-romagna.it/storia/sedi|website=www.regione.emilia-romagna.it|publisher=Emilia-Romagna region|access-date=1 December 2017}}</ref> 1977ع ۾ بولونيا [[1977ع جي تحريڪ]] سان لاڳاپيل احتجاجن ۽ هنگامن جو مرڪز بڻيو، جيڪا ان وقت جي هڪ خودمختيار ۽ اوچتي سياسي تحريڪ هئي. کاٻي ڌر سان تعلق رکندڙ ڪارڪن [[فرانچيسڪو لوروسو]] کي پوليس طرفان گولي هڻڻ کان پوءِ شهر ۾ ٻن ڏينهن تائين سخت گهٽي ويڙهون ۽ احتجاج جاري رهيا. 2 آگسٽ 1980ع تي، [[ليڊ جا سال (اٽلي)|"ليڊ جا سال"]] (Years of Lead) جي انتها تي، بولونيا جي مرڪزي ريلوي اسٽيشن تي هڪ دهشتگرد بم ڌماڪو ڪيو ويو، جنهن ۾ 85 ماڻهو مارجي ويا ۽ 200 زخمي ٿيا. هي واقعو اٽلي ۾ [[بولونيا قتلِ عام]] (Bologna Massacre) جي نالي سان مشهور آهي. 1995ع ۾ نو-فاشسٽ تنظيم [[انقلابي هٿياربند مرڪز]] (Nuclei Armati Rivoluzionari) جي ميمبرن کي هن حملي جي ذميواريءَ ۾ سزا ڏني وئي. ساڳئي وقت زيرِ زمين فري ميسن تنظيم [[پروپاگاندا دوئي]] (Propaganda Due يا P2) جي گرينڊ ماسٽر [[ليچو جيلي]] کي جاچ ۾ رنڊڪ وجهڻ جي ڏوهه ۾ سزا ڏني وئي. هن سان گڏ فوجي خفيه اداري [[SISMI]] جي ٽن اهلڪارن کي به ڏوهاري قرار ڏنو ويو، جن ۾ [[فرانچيسڪو پاتسينتسا]] ۽ [[پيترو موسوميچي]] شامل هئا. هر سال 2 آگسٽ تي بولونيا ۾ هن سانحي جي ياد ۾ تقريبون منعقد ڪيون وينديون آهن، جن جي پڄاڻي عام طور شهر جي مرڪزي چوڪ تي هڪ وڏي موسيقي تقريب سان ٿيندي آهي. ====21هين صدي==== 1999ع ۾ کاٻي ڌر جي ميئرن واري ڊگهي روايت آزاد مرڪز-ساڄي ڌر جي اميدوار [[جورجيو گواتسالواڪا]] جي فتح سان ٽٽي وئي. بهرحال، 2004ع ۾ بولونيا ٻيهر پنهنجي اڳوڻي سياسي رخ ڏانهن موٽي آيو، جڏهن اڳوڻي ٽريڊ يونين اڳواڻ [[سرجيو ڪوفيراتي]]، گواتسالواڪا کي شڪست ڏني. ايندڙ مرڪز-کاٻي ڌر جي ميئر [[فلاويو ديلبونو]]، جيڪو جون 2009ع ۾ چونڊيو ويو، جنوري 2010ع ۾ ڪرپشن اسڪينڊل ۾ ملوث ٿيڻ کان پوءِ استعيفيٰ ڏئي ڇڏي. 15 مهينن جي عرصي کان پوءِ، جنهن دوران شهر کي [[انا ماريا ڪانچيليري]] رياست طرفان مقرر ڪيل [[پريفڪٽ#جديد ذيلي قومي انتظاميا|پريفڪٽ]] طور هلائيندي رهي، [[ورجينو ميرولا]] ميئر چونڊيو ويو. هن هڪ کاٻي ڌر جي اتحاد جي اڳواڻي ڪئي، جنهن ۾ [[ڊيموڪريٽڪ پارٽي (اٽلي)|ڊيموڪريٽڪ پارٽي]]، [[کاٻي ڌر، ماحوليات ۽ آزادي]] ۽ [[اٽلي آف ويليوز]] شامل هئا.<ref>See [http://www.bipr.eu/eventprofile.cfm/idevent=4C9098ED-F72A-7A24-FA7CEF9C574BD7D9/Virginio-Merola---Mayor-of-Bologna-Benvenuti-a-Bologna---Welcome-to-Bologna&zdyx=1 Virginio Merola. "Benvenuti a Bologna – Welcome to Bologna" Oct 18, 2016] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20170112001055/http://www.bipr.eu/eventprofile.cfm/idevent%3D4C9098ED-F72A-7A24-FA7CEF9C574BD7D9/Virginio-Merola---Mayor-of-Bologna-Benvenuti-a-Bologna---Welcome-to-Bologna%26zdyx%3D1 |date=12 January 2017 }}</ref> [[2016ع جي بولونيا ميونسپل چونڊ|2016ع]] ۾ ميرولا ٻيهر ميئر طور برقرار رهيو ۽ قدامت پسند اميدوار [[لوچيا بورگونزوني]] کي شڪست ڏنائين. 2021ع ۾ ميرولا جي ڏهن سالن واري ميئري کان پوءِ، سندس ويجهن اتحادين مان هڪ، [[ميٽيو ليپوري]]، [[2021ع جي بولونيا ميونسپل چونڊ|ميئر چونڊيو ويو]]، جنهن 61.9٪ ووٽ حاصل ڪيا، ۽ 1995ع ۾ سڌي چونڊن جي شروعات کان پوءِ بولونيا جو سڀ کان وڌيڪ ووٽ حاصل ڪندڙ ميئر بڻيو.<ref name="ansa.it">[https://www.ansa.it/emiliaromagna/notizie/2021/10/04/per-exit-lepore-verso-la-vittoria-al-primo-turno-a-bologna_24ffc35d-7b30-4ecc-b9ac-f115059c27d9.html Elezioni 2021: Lepore vince a Bologna con una percentuale travolgente], ''ANSA''</ref> ==جاگرافي== ===علائقو=== [[File:Luftbild Bologna 01 (RaBoe).jpg|thumb|بولونيا جي فضائي تصوير؛ اتر ساڄي پاسي آهي]] بولونيا [[پو ميدان]] جي ڪناري تي، [[اپينائن جبلن]] جي دامن ۾، [[رينو (درياھ)|رينو]] ۽ [[ساوينا]] دريائي ماٿرين جي ملڻ واري هنڌ واقع آهي. جيئن ته بولونيا جا ٻه مکيه آبي وهڪرا سڌو سمنڊ ڏانهن وهن ٿا، تنهنڪري شهر [[پو درياھ]] جي نيڪال واري حوض کان ٻاهر واقع آهي. [[بولونيا صوبو]]، [[فيرارا]] سان سرحد تي پو ميدان جي اولهه ڪناري کان وٺي ٽسڪني-ايميليائي اپينائن تائين پکڙيل آهي. شهر جو مرڪز {{convert|54|m|ft}} [[سمنڊ جي سطح کان مٿي]] آهي، جڏهن ته ميونسپلٽي اندر اوچائي ڪورٽيچيلا جي مضافاتي علائقي ۾ {{convert|29|m|ft}} کان وٺي ساببيونو ۽ ڪولي ديلا گوارڊيا ۾ {{convert|300|m|ft}} تائين آهي. بولونيا صوبو پو ميدان کان اپينائن تائين پکڙيل آهي؛ صوبي جو سڀ کان اوچو هنڌ ڪورنو آلي اسڪالي جي چوٽي آهي، جيڪا [[ليتسانو اِن بيلويري]] ۾ {{convert|1945|m|ft}} سمنڊ جي سطح کان مٿي آهي. ===آبهوا=== بولونيا ۾ [[وچولي ويڪرائي ڦاڪ]] واري، چئن موسمن واري ذيلي استوائي آبهوا آهي ([[ڪوپن آبهوا درجابندي]]: ''Cfa''). هن شهر جي آبهوا بابت ٻيون درجابنديون هيٺ ڏجن ٿيون: {{Schemebox |city =Bologna | source_k =<ref name="auto"/> | initial_k ={{KoppenClimate|Cfa}} | description_k =[[نمي واري ذيلي استوائي آبهوا]] | source_t =<ref>{{Cite web|url=https://kkh.ltrr.arizona.edu/kkh/climate/trewartha_maps.htm|title=Trewartha maps|website=kkh.ltrr.arizona.edu|access-date=27 June 2020}}</ref> | initial_t ={{TrewarthaClimate|Do}} | description_t =معتدل [[سامونڊي آبهوا]] | source_a =<ref>{{Citation|last=Cmapm|first=Kliimavöötmed svg: Urmasderivative work|title=Русский: Климатические пояса Земли по Б. П. Алисову.|date=2011-06-16|url=https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Alisov%27s_classification_of_climate_ru.jpg|access-date=27 June 2020}}</ref> | initial_a ={{n/a}} | description_a =[[معتدل آبهوا]] | source_s =<ref>{{Cite web|url=https://i.pinimg.com/originals/c5/16/b8/c516b8c463fa99df0da778f768c85965.jpg|title=World Strahler Climate Map|access-date=27 June 2020}}</ref> | initial_s = {{center|''10''}} | description_s =[[نمي واري براعظمي آبهوا|نمي واري براعظمي آبهوا]] | source_tw =<ref>{{Cite journal|last=Feddema|first=Johannes J.|date=January 2005|title=A Revised Thornthwaite-Type Global Climate Classification|journal=Physical Geography|language=en|volume=26|issue=6|pages=442–466|doi=10.2747/0272-3646.26.6.442|bibcode=2005PhGeo..26..442F |s2cid=128745497|issn=0272-3646}}</ref> | initial_tw ={{center|''C2 s B'2 b'3''}} | description_tw =نمي واري ذيلي نمي [[ميسوٿرمل]] آبهوا | source_n =<ref>{{Cite web|url=https://www.spektrum.de/lexikon/geographie/klimaklassifikation/4159|title=Klimaklassifikation|website=www.spektrum.de|language=de|access-date=27 June 2020}}</ref> | initial_n ={{center|''3b''}} | description_n =سامونڊي-براعظمي عبوري معتدل آبهوا }} سالياني برسات لڳ ڀڳ 650–750&nbsp;mm (25.5–29.5&nbsp;in) آهي،<ref name="stat">{{cite web|url=https://www.comune.bologna.it/iperbole/piancont/dati_statistici/Indici/Ambiente%20e%20territorio/index.htm |title=Dati statistici temperature e precipitazioni dal 1991 al 2009 |publisher=comune.bologna.it |access-date=24 January 2014}}</ref> جنهن جو وڏو حصو عام طور بهار ۽ سرءُ ۾ پوي ٿو. نومبر جي آخر کان مارچ جي شروعات تائين برفباري غير معمولي ڳالهه نه آهي؛ گذريل ڏهاڪي جي سڀ کان وڌيڪ برفباري وارن مهينن مان هڪ فيبروري 2012ع هو.<ref>{{cite web |url=http://www.arpa.emr.it/cms3/documenti/_cerca_doc/ecoscienza/ecoscienza2012_1/nanni_es1_12.pdf |title=Febbraio 2012, ma quanta neve è caduta? |publisher=ARPA Emilia-Romagna |access-date=5 March 2014 |archive-date=5 March 2016 |archive-url=https://web.archive.org/web/20160305021448/http://www.arpa.emr.it/cms3/documenti/_cerca_doc/ecoscienza/ecoscienza2012_1/nanni_es1_12.pdf |url-status=dead }}</ref> هيٺ بولونيا بورگو پانيگالي جي موسمي اسٽيشن، جيڪا هوائي اڏي تي آهي ۽ شهر جي گرمي واري گنبذ کان متاثر نه آهي، لاءِ 1961–1990ع ۽ 1991–2020ع ٻنهي دورن جا [[آبهوا معمولات]] ڏنا ويا آهن، ته جيئن ٻنهي دورن جي تبديلي واضح ٿي سگهي. [[برف]] جا اوسط بولونيا شهر سان لاڳاپيل آهن، ڇاڪاڻ⁠تہ بورگو پانيگالي علائقي لاءِ مڪمل محفوظ رڪارڊ موجود نه آهي: {{Weather box | width = auto | location = Bologna, Guglielmo Marconi Airport (1991–2020 normals, extremes 1991–2020) | metric first = Yes | single line = Yes | Jan record high C = 21 | Feb record high C = 25 | Mar record high C = 27 | Apr record high C = 31 | May record high C = 35 | Jun record high C = 38 | Jul record high C = 40 | Aug record high C = 40 | Sep record high C = 35 | Oct record high C = 30 | Nov record high C = 24 | Dec record high C = 19 | year record high C = 40 | Jan avg record high C = 13.7 | Feb avg record high C = 16.8 | Mar avg record high C = 22.6 | Apr avg record high C = 26.1 | May avg record high C = 30.5 | Jun avg record high C = 34.6 | Jul avg record high C = 36.6 | Aug avg record high C = 36.3 | Sep avg record high C = 31.8 | Oct avg record high C = 26.4 | Nov avg record high C = 19.8 | Dec avg record high C = 14.2 | Jan high C = 7.2 | Feb high C = 9.9 | Mar high C = 15.1 | Apr high C = 19.1 | May high C = 23.9 | Jun high C = 28.5 | Jul high C = 31.4 | Aug high C = 31.3 | Sep high C = 25.7 | Oct high C = 19.3 | Nov high C = 12.6 | Dec high C = 7.7 | Jan mean C = 3.3 | Feb mean C = 5.2 | Mar mean C = 9.6 | Apr mean C = 13.4 | May mean C = 18.2 | Jun mean C = 22.7 | Jul mean C = 25.2 | Aug mean C = 25.1 | Sep mean C = 20.2 | Oct mean C = 14.9 | Nov mean C = 9.0 | Dec mean C = 4.1 | Jan low C = -0.5 | Feb low C = 0.4 | Mar low C = 4.0 | Apr low C = 7.8 | May low C = 12.5 | Jun low C = 16.8 | Jul low C = 19.1 | Aug low C = 19.0 | Sep low C = 14.6 | Oct low C = 10.5 | Nov low C = 5.4 | Dec low C = 0.5 | Jan avg record low C = -5.4 | Feb avg record low C = -4.9 | Mar avg record low C = -1.6 | Apr avg record low C = 2.6 | May avg record low C = 7.5 | Jun avg record low C = 11.7 | Jul avg record low C = 14.4 | Aug avg record low C = 14 | Sep avg record low C = 9.6 | Oct avg record low C = 5 | Nov avg record low C = -0.7 | Dec avg record low C = -5.2 | Jan record low C = -10 | Feb record low C = -17 | Mar record low C = -10 | Apr record low C = -3 | May record low C = 1 | Jun record low C = 7 | Jul record low C = 9 | Aug record low C = 9 | Sep record low C = 6 | Oct record low C = -3 | Nov record low C = -8 | Dec record low C = -13 | year record low C = -17 | precipitation colour = green | Jan precipitation mm = 34 | Feb precipitation mm = 56.4 | Mar precipitation mm = 50.3 | Apr precipitation mm = 63.7 | May precipitation mm = 60.6 | Jun precipitation mm = 65.6 | Jul precipitation mm = 32.1 | Aug precipitation mm = 35 | Sep precipitation mm = 60.7 | Oct precipitation mm = 75.4 | Nov precipitation mm = 77.2 | Dec precipitation mm = 56.6 | unit precipitation days = 1.0 mm | Jan precipitation days = 5.3 | Feb precipitation days = 5.8 | Mar precipitation days = 6.1 | Apr precipitation days = 7.8 | May precipitation days = 6.9 | Jun precipitation days = 5.9 | Jul precipitation days = 3.2 | Aug precipitation days = 4.1 | Sep precipitation days = 5.7 | Oct precipitation days = 6.9 | Nov precipitation days = 8.2 | Dec precipitation days = 7.1 | unit snow days = 1.0 cm | Jan humidity = 79.2 | Feb humidity = 72.2 | Mar humidity = 67.5 | Apr humidity = 67.2 | May humidity = 65.1 | Jun humidity = 62.3 | Jul humidity = 59.1 | Aug humidity = 59.8 | Sep humidity = 66.5 | Oct humidity = 75.6 | Nov humidity = 81 | Dec humidity = 80.7 | year humidity = | source 1 = https://inumeridibolognametropolitana.it/dati-statistici/temperature-e-precipitazioni-stazione-di-bologna-borgo-panigale-dati-mensili | source 2 = https://centrometeobolognese.com | date = August 2010<ref>{{cite web |url = https://centrometeobolognese.com |title = Nevosità media a Bologna città 1991-2020 |publisher = Centro Meteorologico Bolognese |access-date = 1 February 2024}}</ref> | source = }} {{Weather box | width = auto | location = Bologna, Guglielmo Marconi Airport (1961–1990 normals, extremes 1961–1990) | metric first = Yes | single line = Yes | collapsed = Yes | Jan record high C = 20 | Feb record high C = 24.8 | Mar record high C = 25.6 | Apr record high C = 28.4 | May record high C = 31.9 | Jun record high C = 35.6 | Jul record high C = 39.6 | Aug record high C = 38.3 | Sep record high C = 34.1 | Oct record high C = 28.2 | Nov record high C = 24 | Dec record high C = 22.8 | year record high C = 39.6 | Jan high C = 4.8 | Feb high C = 8.2 | Mar high C = 13.4 | Apr high C = 17.8 | May high C = 22.7 | Jun high C = 26.8 | Jul high C = 29.9 | Aug high C = 29.2 | Sep high C = 25.3 | Oct high C = 18.9 | Nov high C = 11.1 | Dec high C = 5.9 | Jan mean C = 1.6 | Feb mean C = 4.5 | Mar mean C = 8.7 | Apr mean C = 12.7 | May mean C = 17.3 | Jun mean C = 21.2 | Jul mean C = 24.1 | Aug mean C = 23.6 | Sep mean C = 20.1 | Oct mean C = 14.5 | Nov mean C = 7.7 | Dec mean C = 2.8 | Jan low C = -1.5 | Feb low C = 0.8 | Mar low C = 3.9 | Apr low C = 7.6 | May low C = 11.8 | Jun low C = 15.6 | Jul low C = 18.2 | Aug low C = 17.9 | Sep low C = 14.8 | Oct low C = 10.1 | Nov low C = 4.3 | Dec low C = -0.3 | Jan record low C = -18.8 | Feb record low C = -12.6 | Mar record low C = -8.6 | Apr record low C = -1 | May record low C = 0.8 | Jun record low C = 7 | Jul record low C = 9 | Aug record low C = 9.7 | Sep record low C = 4.5 | Oct record low C = 0.2 | Nov record low C = -9 | Dec record low C = -13.4 | year record low C = -18.8 | precipitation colour = green | Jan precipitation mm = 42.9 | Feb precipitation mm = 44.9 | Mar precipitation mm = 60.4 | Apr precipitation mm = 67.0 | May precipitation mm = 65.0 | Jun precipitation mm = 52.6 | Jul precipitation mm = 42.8 | Aug precipitation mm = 57.9 | Sep precipitation mm = 61.0 | Oct precipitation mm = 71.6 | Nov precipitation mm = 81.3 | Dec precipitation mm = 61.0 | unit precipitation days = 1.0 mm | Jan precipitation days = 7 | Feb precipitation days = 6 | Mar precipitation days = 8 | Apr precipitation days = 7 | May precipitation days = 8 | Jun precipitation days = 7 | Jul precipitation days = 5 | Aug precipitation days = 6 | Sep precipitation days = 5 | Oct precipitation days = 7 | Nov precipitation days = 8 | Dec precipitation days = 7 | Jan snow days = 2.4 | Feb snow days = 1.2 | Mar snow days = 0.5 | Apr snow days = 0.05 | May snow days = 0 | Jun snow days = 0 | Jul snow days = 0 | Aug snow days = 0 | Sep snow days = 0 | Oct snow days = 0 | Nov snow days = 0.5 | Dec snow days = 1.7 | Jan humidity = 83 | Feb humidity = 78 | Mar humidity = 70 | Apr humidity = 71 | May humidity = 69 | Jun humidity = 68 | Jul humidity = 65 | Aug humidity = 66 | Sep humidity = 69 | Oct humidity = 76 | Nov humidity = 84 | Dec humidity = 84 | year humidity = | Jand sun = 2.5 | Febd sun = 3.4 | Mard sun = 4.9 | Aprd sun = 5.8 | Mayd sun = 7.4 | Jund sun = 8.5 | Juld sun = 9.4 | Augd sun = 8.4 | Sepd sun = 6.7 | Octd sun = 4.8 | Novd sun = 2.7 | Decd sun = 2.4 | yeard sun = | Jan sun = 77.5 | Feb sun = 96.05 | Mar sun = 151.9 | Apr sun = 174 | May sun = 229.4 | Jun sun = 255 | Jul sun = 291.4 | Aug sun = 260.4 | Sep sun = 201 | Oct sun = 148.8 | Nov sun = 81 | Dec sun = 74.4 | year sun = | Jan percentsun = 27 | Feb percentsun = 33 | Mar percentsun = 41 | Apr percentsun = 43 | May percentsun = 50 | Jun percentsun = 55 | Jul percentsun = 62 | Aug percentsun = 60 | Sep percentsun = 53 | Oct percentsun = 44 | Nov percentsun = 28 | Dec percentsun = 27 | year percentsun = | source 1 = https://it.wikipedia.org/wiki/Stazione_meteorologica_di_Bologna_Borgo_Panigale | date = August 2010<ref>{{cite web |url = https://centrometeobolognese.com |title = Nevosità media a Bologna città 1961-1990 |publisher = Centro Meteorologico Bolognese |access-date = 1 February 2024}}</ref> | source = | source 2 = https://centrometeobolognese.com }} ==حڪومت== {{See also|بولونيا جو ميئر}} ===ميونسپل حڪومت=== [[ڪوموني|ميونسپلٽي]] جو قانونساز ادارو سٽي ڪائونسل ({{lang|it|Consiglio Comunale}}) آهي، جيڪا 48 ڪائونسلرن تي مشتمل هوندي آهي. اهي هر پنجن سالن کان پوءِ درست ڪيل متناسب نظام تحت چونڊيا ويندا آهن، جنهن ۾ وڌيڪ ووٽ حاصل ڪندڙ فهرست يا فهرستن جي اتحاد کي اڪثريت ڏني ويندي آهي، ۽ چونڊون ميئر جي چونڊن سان گڏ ٿينديون آهن. ايگزيڪيوٽو ادارو سٽي ڪميٽي (''Giunta Comunale'') آهي، جيڪا 12 [[اسيسور (اٽلي)|اسيسورن]] تي مشتمل هوندي آهي؛ ان کي سڌي طرح چونڊيل [[بولونيا جو ميئر|ميئر]] نامزد ڪندو ۽ ان جي صدارت ڪندو آهي. بولونيا جو موجوده ميئر ميٽيو ليپوري ([[ڊيموڪريٽڪ پارٽي (اٽلي)|PD]]) آهي، جيڪو 4 آڪٽوبر 2021ع تي 61.9٪ ووٽن سان چونڊيو ويو.<ref name="ansa.it"/> بولونيا جي ميونسپلٽي ڇهن انتظامي ضلعن (''quartieri'') ۾ ورهايل آهي، جڏهن ته 2015ع جي انتظامي سڌاري کان اڳ اهي نو هئا. هر ضلعي کي هڪ ڪائونسل (''Consiglio'') ۽ هڪ صدر هلائيندا آهن، جيڪي شهر جي ميئر سان گڏ چونڊيا ويندا آهن. شهري تنظيم اٽلي جي آئين جي آرٽيڪل 114 تحت منظم ٿئي ٿي. ضلعن کي اختيار آهي ته اهي ميئر کي ماحول، تعمير، عوامي صحت، مقامي مارڪيٽن ۽ ٻين ڪيترن معاملن بابت غير پابند راءِ ڏين، ۽ اهي ڪم سرانجام ڏين جيڪي سٽي ڪائونسل طرفان کين سونپيا وڃن. ان کان علاوه، مقامي سرگرمين جي مالي مدد لاءِ انهن کي خودمختيار فنڊنگ پڻ ڏني ويندي آهي. ===صوبائي ۽ علائقائي حڪومت=== [[File:Grattacieli Bologna.jpg|thumb|left|فيئرا ضلعو، ايميليا-روماگنا جي علائقائي حڪومت جو مرڪز]] بولونيا ساڳئي نالي واري ميٽروپوليٽن شهر ۽ [[ايميليا-روماگنا]]، يعني اٽلي جي ويهن [[اٽلي جا علائقا|علائقن]] مان هڪ، جو گاديءَ وارو شهر آهي. جڏهن ته بولونيا صوبي جي آبادي 1,007,644 آهي،<ref>{{cite web|title=Demographic Balance for the year 2017 (provisional data)|url=http://demo.istat.it/bilmens2017gen/index.html|publisher=[[Istituto Nazionale di Statistica|Istat]]|access-date=4 November 2017|archive-date=16 July 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20180716065929/http://demo.istat.it/bilmens2017gen/index.html|url-status=dead}}</ref> جنهن ڪري اهو اٽلي جو ٻارهون سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو صوبو بڻجي ٿو، ايميليا-روماگنا اٽلي جو ڇهون سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو علائقو آهي، جنهن جي آبادي لڳ ڀڳ 4.5&nbsp;ملين آهي، يعني قومي ڪل آبادي جو 7٪ کان وڌيڪ. علائقائي حڪومت جو مرڪز [[فيئرا ضلعو]] آهي، جيڪو جاپاني معمار [[ڪينزو ٽانگي]] 1985ع ۾ ڊزائن ڪيل ٽاورن جو احاطو آهي. انتظامي تنظيمِ نو بابت تازين حڪومتي هدايتن موجب، بولونيا جو شهري علائقو اٽلي جي 15 [[اٽلي جا ميٽروپوليٽن شهر|ميٽروپوليٽن ميونسپلٽين]] (''città metropolitane'') مان هڪ آهي، جيڪي نوان انتظامي ادارا آهن ۽ 1 جنوري 2015ع کان مڪمل طور ڪم ڪري رهيا آهن.<ref>{{cite web|title=Spending Review Act |url=http://www.governo.it/Presidenza/Comunicati/dettaglio.asp?d=68656 |publisher=Italian Government |access-date=18 October 2012 |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20120714005846/http://www.governo.it/Presidenza/Comunicati/dettaglio.asp?d=68656 |archive-date=14 July 2012}}</ref> نيون ميٽرو ميونسپلٽيون، جيڪي وڏن شهري علائقن کي صوبي جهڙا انتظامي اختيار ڏين ٿيون، مقامي انتظاميا جي ڪارڪردگي بهتر ڪرڻ ۽ بنيادي خدمتون، جن ۾ ٽرانسپورٽ، اسڪول ۽ سماجي پروگرام شامل آهن، ۽ ماحولياتي تحفظ ۾ ميونسپلٽين جي بهتر هم آهنگي ذريعي مقامي خرچ گهٽائڻ لاءِ ٺاهيون ويون آهن.<ref name="Ferri">{{cite web|url=http://www.unicreditreviews.com/uploads/03_ferri_ing_201-236.pdf |title=Metropolitan cities in Italy. An institution of federalism |publisher=University of Milan-Bicocca |first=Vittorio |last=Ferri |year=2009 |access-date=23 May 2011}} {{Dead link|date=June 2016|bot=medic}}{{cbignore|bot=medic}}</ref> هن پاليسي ڍانچي ۾، بولونيا جي ميئر کي ميٽروپوليٽن ميئر (''sindaco metropolitano'') جا ڪم سرانجام ڏيڻ لاءِ مقرر ڪيو ويو آهي، جيڪو ميٽرو ميونسپلٽي اندر شامل ميونسپلٽين جي 18 ميئرن تي ٻڌل ميٽروپوليٽن ڪائونسل جي صدارت ڪندو آهي. بولونيا جي ميٽروپوليٽن شهر جي سربراهي ميٽروپوليٽن ميئر (''sindaco metropolitano'') ۽ ميٽروپوليٽن ڪائونسل (''Consiglio metropolitano'') ڪندا آهن. 11 آڪٽوبر 2021ع کان [[ميٽيو ليپوري]]، گاديءَ واري شهر جي ميئر جي حيثيت ۾، ميٽروپوليٽن شهر جو ميئر پڻ آهي. ==شھري منظرنامو== {{Further|زمرو:بولونيا جون عمارتون ۽ اڏاوتون}} {{see also|بولونيا جا ٽاور}} [[File:View_from_the_Torre_degli_Asinelli,_Bologna_3.jpg|thumb|مرڪزي بولونيا جو وسيع منظر]] [[File:Piazza Maggiore - Panoramica.jpg|thumb|[[پياتسا ماجيوري]]، [[سان پيٽرونيو بيسيليڪا]]، [[پالاتسو دي بانڪي]] ۽ [[پالاتسو دل پوديستا، بولونيا|پالاتسو دل پوديستا]] سان]] [[File:Bologna Via Pescherie Vecchie 01.jpg|thumb|ويا پيسڪري وِيڪي جي رنگين کليل هوا واري بازار]] [[File:Bologna, Santuario della Madonna di San Luca 004.JPG|thumb|right|[[ميڊونا دي سان لوڪا، بولونيا|ميڊونا دي سان لوڪا جو مقدس ماڳ]]]] [[File:Walkway,_Bologna.jpg|thumb|160px|بولونيا جا [[بولونيا جا محرابي رستا|محرابي رستا]] شهر جي علامت آهن.]] اوڻيهين صديءَ جي آخر تائين، جڏهن وڏي پيماني تي شهري نئين سر تعمير جو منصوبو شروع ڪيو ويو، بولونيا يورپ جي انهن چند وڏن شهرن مان هڪ هو، جيڪي اڃا تائين فصيلن سان گهيريل هئا. اڄ تائين، ۽ 1944ع ۾ ڪافي بمباريءَ جو نقصان سهڻ باوجود، بولونيا جو {{convert|350|acre|0|order=flip}} تاريخي مرڪز يورپ جو ٻيون سڀ کان وڏو تاريخي مرڪز آهي،<ref>{{Cite book|author = National League of Cities, American Municipal Association|title = Nation's cities, Volume 14|publisher = National League of Cities |year = 1976 |location = United States }}</ref> جنهن ۾ وچئين دور، نشاةِ ثانيه ۽ باروڪ فن جا بي شمار اهم يادگار موجود آهن. بولونيا [[ويا ايميليا]] سان گڏ ايٽرسڪن ۽ پوءِ رومي نوآبادي طور ترقي ڪئي؛ ويا ايميليا اڄ به شهر مان سڌي گذري ٿي، پر شهر اندر ان جا نالا تبديل ٿيندا رهن ٿا: سترادا ماجيوري، رتسولي، اوگو باسي ۽ سان فيليچي. پنهنجي رومي ورثي سبب، بولونيا جون مرڪزي گهٽيون، جيڪي اڄ وڏي حد تائين پيادل هلڻ لاءِ مخصوص آهن، رومي آبادڪاري جي جالي نما ترتيب جي پيروي ڪن ٿيون. اصل رومي فصيلن جي جاءِ وچئين دور جي بلند قلعي بندين ورتي، جن جا آثار اڄ به نظر اچن ٿا، ۽ آخرڪار تيرهين صديءَ ۾ ٽئين ۽ آخري فصيلن جو نظام تعمير ڪيو ويو، جنهن جا ڪيترائي حصا اڃا تائين موجود آهن. ٻارهين ۽ تيرهين صديءَ ۾، متحد شهري حڪومت جي اچڻ کان اڳ، تعمير ڪيل لڳ ڀڳ 180 دفاعي ٽاورن مان اڄ ويهن کان وڌيڪ وچئين دور جا دفاعي ٽاور باقي نه رهيا آهن. [[بولونيا جا ٽاور|بولونيا جي ٽاورن]] مان سڀ کان مشهور مرڪزي ''ڊيو ٽوري''، يعني ''اسينيلي'' ۽ ''گاريسيندا'' آهن، جن جون مشهور جهڪيل شڪلون شهر جي عام سڃاڻپ بڻجي چڪيون آهن.<ref>{{cite web|title=The Two Towers: Garisenda e degli Asinelli|url=http://www.artcityemiliaromagna.com/places/bologna/the-two-towers-garisenda-e-degli-asinelli|website=artcityemiliaromagna.com|publisher=Official tourism promotion website of Emilia-Romagna region|access-date=4 November 2017}}</ref> شهر جو منظرنامو وڌيڪ خوبصورت ۽ وسيع [[بولونيا جا محرابي رستا|محرابي رستن]] سان مالامال آهي، جن جي ڪري شهر مشهور آهي. شهر جي تاريخي مرڪز ۾ مجموعي طور تي لڳ ڀڳ {{convert|38|km|0|abbr=off}} [[محرابي رستو|محرابي رستا]] موجود آهن<ref name="unesco">{{cite web|title=The Porticoes of Bologna|url= https://whc.unesco.org/en/tentativelists/5010/|type = [[عالمي ورثو ماڳ]] submission |publisher = [[يونيسڪو]] World Heritage Centre|date = 1 June 2006|access-date = 29 June 2012}}</ref>، جڏهن ته پوري شهر اندر انهن جي ڊيگهه {{convert|45|km|0|abbr=on}} کان وڌيڪ آهي، جنهن ڪري موسم جي اثرن کان بچندي ڊگهي فاصلي تائين پنڌ ڪرڻ ممڪن ٿئي ٿو. پورتيڪو دي سان لوڪا شايد دنيا جو سڀ کان ڊگهو محرابي رستو آهي.<ref>{{cite news|last=Caird|first=Joe|title=Bologna city guide: top five sights|url=https://www.telegraph.co.uk/travel/citybreaks/4223609/Bologna-city-guide-top-five-sights.html |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20220111/https://www.telegraph.co.uk/travel/citybreaks/4223609/Bologna-city-guide-top-five-sights.html |archive-date=11 January 2022 |url-access=subscription |url-status=live|access-date=1 June 2013|newspaper=The Daily Telegraph|date=16 January 2009}}{{cbignore}}</ref> اهو [[پورٽا ساراغوتسا]]، يعني وچئين دور ۾ ٺهيل قديم فصيلن جي ٻارهن دروازن مان هڪ، جيڪو شهر جي {{convert|7.5|km|1|abbr=on}} حصي کي گهيريندو هو، کي [[ميڊونا دي سان لوڪا، بولونيا|ميڊونا دي سان لوڪا جي مقدس ماڳ]] سان ڳنڍي ٿو. هي گرجاگھر 1723ع ۾ يارهين صديءَ جي هڪ عمارت جي هنڌ تي شروع ڪيو ويو، جيڪا اڳ ئي چوڏهين صديءَ ۾ وڌائي وئي هئي. اهو شهر مٿان نظر رکندڙ هڪ نمايان ٽڪريءَ تي ({{convert|289|m|0|abbr=off}}) واقع آهي ۽ بولونيا جي مکيه سڃاڻپن مان هڪ آهي. 666 خميدار محرابن تي ٻڌل، لڳ ڀڳ چار ڪلوميٽر ({{convert|3796|m|ft|disp=or|abbr=on}}) ڊگهو هي رستو، ''سان لوڪا''، جيئن گرجاگھر کي عام طور سڏيو ويندو آهي، کي شهر جي مرڪز سان مؤثر نموني ڳنڍي ٿو. ان جا محرابي رستا ان روايتي جلوس کي پناهه ڏين ٿا، جيڪو 1433ع کان هر سال [[عيدِ معراج]] دوران [[لوقا مبشر]] سان منسوب ٻار سان گڏ ميڊونا جي بازنطيني شبيھه کي هيٺ [[بولونيا ڪيٿيڊرل]] تائين کڻي ايندو آهي.<ref name="unesco"/> 2021ع ۾ محرابي رستن کي [[يونيسڪو عالمي ورثو ماڳ]] قرار ڏنو ويو.<ref name="unesco"/> [[سان پيٽرونيو بيسيليڪا]]، جيڪا 1388ع کان 1479ع تائين تعمير ڪئي وئي پر اڃا تائين اڻپوري آهي، حجم جي لحاظ کان دنيا جو ڏهون سڀ کان وڏو گرجاگھر آهي. اهو 132 ميٽر ڊگهو ۽ 66 ميٽر ويڪرو آهي، جڏهن ته گنبذ اندر 45 ميٽر ۽ اڳئين رخ تي 51 ميٽر تائين پهچي ٿو. 258,000&nbsp;m<sup>3</sup> حجم سان، اهو دنيا جو سرن مان ٺهيل سڀ کان وڏو، گوٿڪ يا غير گوٿڪ، گرجاگھر آهي.<ref>data from [https://www.bolognawelcome.com/en/places-to-see/history-art/params/CategorieLuoghi_34/Luoghi_129/ref/Basilica%20of%20San%20Petronio http://www.bolognawelcome.com, ''Basilica di San Petronio''] plus calculations as follows: * San Petronio de Bologna: The floorplan of the building is a simple rectangle ** Area = length of the building x width of the building = 132 m x 60 m * The volume, without the roofs, can be calculated as a sum of five cuboids, one single (the central nave) and two pairs (the aisles and the files of chapels). The sum of each of the pairs can be calculated as one cuboid of double width. Knowing the height of the central nave and the width of the building, the measures of the sections can be calculated by measuring an orthograde photo of the facade. ** Volume = (traverse section of the central nave [width = 22 m, height = 44.27 m] + sum of the traverse sections of the two aisles [width = 20 m, height = 29.06 m] + sum of the traverse sections of the two files of chapels [width = 18 m, height = 22.38 m]) x length of the building [132 m] ** (973.94 + 581.2 + 402.84) x 132 = 1,957.98 x 132 = 258,453.36</ref> [[سانتو اسٽيفانو، بولونيا|سينٽ اسٽيفن]] جي بيسيليڪا ۽ ان جو مقدس احاطو بولونيا جي قديم ترين اڏاوتن مان آهن؛ روايت موجب اهي اٺين صديءَ کان تعمير ٿيڻ شروع ٿيا، ان هنڌ تي جتي مصري ديوي [[آئيسس]] لاءِ وقف هڪ قديم مندر موجود هو. [[سان ڊومينيڪو بيسيليڪا|سينٽ ڊومينڪ جي بيسيليڪا]] تيرهين صديءَ جي رومانڪ تعمير جو مثال آهي، جنهن کي عظيم بولونيائي [[گلاسٽر|گلاسٽرن]] رولاندينو دي پاسسيجيري ۽ ايجيديو فوسڪيراري جي يادگار مقبرن سان سينگاريو ويو آهي. [[سان فرانچيسڪو، بولونيا|سينٽ فرانسس]]، [[سانتا ماريا ديئي سروي، بولونيا|سانتا ماريا ديئي سروي]] ۽ [[سان جياڪومو ماجيوري]] جون بيسيليڪائون چوڏهين صديءَ جي تعمير جا ٻيا شاندار مثال آهن؛ آخري گرجاگھر ۾ نشاةِ ثانيه جا فن پارا به موجود آهن، جهڙوڪ [[بينٽيووليو قربانگاھه واري تصوير]]، جيڪا [[لورينزو ڪوسٽا]] ٺاهي. آخر ۾، [[سان ميڪيلي اِن بوسڪو]] جو گرجاگھر پندرهين صديءَ جو مذهبي احاطو آهي، جيڪو شهر جي تاريخي مرڪز کان گهڻو پري نه هڪ ٽڪريءَ تي واقع آهي. [[File:Bologna Panorama.jpg|thumb|center|upright=3.2|سان پيٽرونيو بيسيليڪا جي مٿئين حصي تان منظر: سانتواريو دي سانتا ماريا ديلا ويتا جو گنبذ سامهون واري حصي تي غالب نظر اچي ٿو؛ ساڄي پاسي ''اسينيلي''، جيڪو اوچو آهي، ۽ ''گاريسيندا'' ٽاور، يعني ''ڊيو ٽوري''، ڏسجن ٿا.]] ==معيشت== [[File:Unipol Tower 02.JPG|thumb|upright|[[يونيپول ٽاور]]، جنهن جي اوچائي {{Convert|127|m|ft|abbr=on}} آهي، شهر جي سڀ کان اوچي عمارت آهي.]] مجموعي گهريلو پيداوار (GDP) جي لحاظ کان، [[بولونيا ميٽروپوليٽن شهر]] 2017ع ۾ تقريباً 35 ارب يورو (40.6 ارب آمريڪي ڊالر) جي معيشت پيدا ڪئي، جيڪا في فرد 34,251 يورو (40,165 آمريڪي ڊالر) جي برابر هئي. هي انگ اٽلي جي صوبن ۾ ٽئين نمبر تي هو، [[ميلان ميٽروپوليٽن شهر|ميلان]] ۽ [[ڏکڻ ٽائرول|بولتسانو/بوتسين]] کان پوءِ.<ref>{{cite web|title=Dossier on the Metropolitan City of Bologna|url=https://www.affariregionali.it/media/170175/dossier-citt%C3%A0-metropolitana-di-bologna.pdf|publisher=[[Istituto Nazionale di Statistica|Istat]]|access-date=4 November 2017}}</ref> بولونيا جي معيشت هڪ مضبوط صنعتي شعبي سان سڃاتي وڃي ٿي، جيڪو روايتي طور زرعي ۽ مالداري شين جي پروسيسنگ ([[:it:Eridania|ايريدانيا]]، [[گرانارولو (ڪمپني)|گرانارولو]]، [[سيگافريدو زانيتي]]، {{ill|Conserve Italia|it}})، مشينري ({{ill|Coesia|it}}، [[IMA (company)|آئي ايم اي]]، [[Sacmi|ساڪمي]])، تعميراتي سامان ([[Maccaferri|ماڪافيري]])، توانائي ([[Hera Group|هيرا گروپ]])، گاڏين جي صنعت ([[Ducati|دوڪاٽي]]، [[Lamborghini|ليمبورگيني]])، جوتا سازي، ڪپڙي، انجنيئرنگ، ڪيميائي صنعت، ڇپائي ۽ اشاعت ([[:it:Cappelli (editore)|ڪاپيلي]]، [[:it:il Mulino|اِل مولينو]]، {{ill|Monrif Group|it|مونريف گروپ}}، [[:it:Zanichelli|زانيڪيلي]]) تي مرڪوز آهي. خاص طور تي، بولونيا کي نام نهاد "پيڪيجنگ وادي" (Packaging Valley) جو مرڪز سمجهيو ويندو آهي، جيڪو اهڙو علائقو آهي جتي خودڪار [[پيڪنگ مشين]] ٺاهيندڙ ڪمپنين جي وڏي تعداد موجود آهي ({{ill|Coesia|it}}، [[IMA (company)|آئي ايم اي]] وغيره).<ref>{{cite book|last1=Fotis|display-authors=et al|first1=Marco|title=The Automatic Packaging Machinery Sector in Italy and Germany|date=2014|publisher=[[Springer Publishing|Springer]]|isbn=978-3-319-12762-0|pages=1–2}}</ref> ان کان علاوه، بولونيا پنهنجي [[تعاوني تنظيم|تعاوني ادارن]] جي گهڻائي لاءِ پڻ مشهور آهي. هي روايت اوڻيهين صديءَ دوران هارين ۽ مزدورن جي سماجي جدوجهدن مان پيدا ٿي. اڄ اهي تعاوني ادارا علائقي جي مجموعي گهريلو پيداوار جو لڳ ڀڳ هڪ ٽيون حصو پيدا ڪن ٿا<ref>{{cite news|last=Duda|first=John|title=The Italian Region Where Co-ops Produce a Third of Its GDP|url=https://www.yesmagazine.org/economy/2016/07/05/the-italian-place-where-co-ops-drive-the-economy-and-most-people-are-members|access-date=4 November 2017|publisher=[[Yes! (U.S. magazine)|YES! Magazine]]|date=5 July 2016|language=en}}</ref> ۽ [[ايميليا-روماگنا]] علائقي ۾ 265,000 ماڻهن کي روزگار فراهم ڪن ٿا.<ref>{{cite web|last=Caselli|first=Guido|title=Osservatorio della cooperazione in Emilia-Romagna|url=https://imprese.regione.emilia-romagna.it/industria-artigianato-cooperazione-servizi/doc/file/osservatorio-della-cooperazione-in-emilia-romagna|publisher=Chamber of Commerce of Emilia-Romagna|access-date=4 November 2017}}</ref> ==آمدورفت== [[File:Irisbus Crealis trolley TPER 107 1.jpg|thumb|[[ٽي پي اي آر]] طرفان هلندڙ [[بولونيا جا ٽرالي بس نظام|شهري ٽرالي بس نظام]] جي هڪ [[ٽرالي بس]]، جيڪا ويا سافي ۾ تصويربند ڪئي وئي.]] [[بولونيا گوگليئلمو مارڪوني هوائي اڏو]] مسافرن جي آمدرفت جي لحاظ کان اٽلي جو ستون مصروف ترين هوائي اڏو آهي (2025ع ۾ 11 ملين مسافر). [[بولونيا چنترالي ريلوي اسٽيشن]] اٽلي جي سڀ کان اهم ريلوي مرڪزن مان هڪ آهي، ڇاڪاڻ⁠تہ شهر اتر-ڏکڻ ۽ اوڀر-اولهه رستن جي سنگم تي واقع آهي. هي اسٽيشن هر سال 58 ملين مسافرن کي خدمتون فراهم ڪري ٿي.<ref name=gs1>{{cite web|title=Bologna Centrale|url=http://www.grandistazioni.it/cms/v/index.jsp?vgnextoid=d77f0d935b09a110VgnVCM1000003f16f90aRCRD|publisher=Grandi Stazioni|access-date=30 December 2011|archive-url=https://web.archive.org/web/20120210084923/http://www.grandistazioni.it/cms/v/index.jsp?vgnextoid=d77f0d935b09a110VgnVCM1000003f16f90aRCRD|archive-date=10 February 2012|url-status=dead}}</ref> شهر ۾ ڪيترائي ننڍا ريلوي اسٽيشن پڻ موجود آهن (ڏسو [[بولونيا جي ريلوي اسٽيشنن جي فهرست]]). بولونيا سان دوناتو [[ريلوي درجابندي يارڊ]]، جنهن ۾ 33 ريلوي لائينون آهن، ماضيءَ ۾ اٽلي جو سڀ کان وڏو مال بردار ريل مرڪز هو.<ref>{{cite web|title=The Bologna Freight Village |url=http://www.interporto.it/imgup/Company%20profile%202013%20v2.pdf |publisher=Bologna Interporto S.p.a. |access-date=1 June 2013 |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20131212140125/http://www.interporto.it/imgup/Company%20profile%202013%20v2.pdf |archive-date=12 December 2013}}</ref> 2018ع کان پوءِ ان کي [[بولونيا سان دوناتو ريلوي آزمائشي سرڪٽ]] ۾ تبديل ڪيو ويو.<ref name="I treni 434">Gian Guido Turchi, ''Bologna San Donato: metamorfosi di un impianto'', in I Treni 434 (2020), pages 12–17, Editrice Trasporti su Rotaie, ISSN 0392-4602.</ref> شهر کي عوامي بس رستن جي هڪ وڏي ڄار ذريعي پڻ خدمتون فراهم ڪيون وڃن ٿيون، جن ۾ [[بولونيا جا ٽرالي بس نظام|ٽرالي بس رستا]] پڻ شامل آهن، جيڪي 2012ع کان [[ٽراسپورٽو پاسيجيري ايميليا-روماگنا]] (TPER) هلائي رهيو آهي. مئي 2023ع تائين، نئين [[بولونيا ٽرام نظام]] جي پهرين لائين تعمير هيٺ هئي.<ref name="avviolavori">{{Cite web|url=https://www.trambologna.it/2023/04/26/partono-cantieri-realizzazione-linea-rossa-tram-deposito-borgo-panigale-terminal-michelino-fiera/|title = Partono i cantieri per la realizzazione della linea rossa del tram, il via dal deposito di Borgo Panigale e dal Terminal Michelino-Fiera|date=2023-04-26|access-date=2023-05-10|language=it}}</ref> مجموعي طور شهر لاءِ چار لائينن تي مشتمل ٽرام نيٽورڪ جو منصوبو تيار ڪيو ويو آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.metro-report.com/news/news-by-region/europe/single-view/view/four-tram-lines-planned-for-bologna.html|title=Four tram lines planned for Bologna|website=Metro Report|date=13 March 2019|access-date=17 March 2019}}</ref> بولونيا جي چوڌاري ڪم ڪندڙ وڏي [[مضافاتي ريل]] سروس کي [[بولونيا ميٽروپوليٽن ريلوي سروس]] جي نالي سان سڃاتو وڃي ٿو. ===عوامي آمدورفت جا انگ اکر=== بولونيا ۾ ماڻهو هفتي جي عام ڪم واري ڏينهن تي عوامي آمدورفت ذريعي اچ وڃ ۾ سراسري طور 53 منٽ خرچ ڪن ٿا. عوامي آمدورفت استعمال ڪندڙن مان 9٪ ماڻهو روزانو ٻن ڪلاڪن کان وڌيڪ سفر ڪن ٿا. بس اسٽاپ يا ريلوي اسٽيشن تي انتظار جو سراسري وقت 12 منٽ آهي، جڏهن ته 16٪ مسافر روزانو اوسطاً 20 منٽن کان وڌيڪ انتظار ڪن ٿا. هڪ سفر دوران عوامي آمدورفت ذريعي طئي ڪيل سراسري فاصلو {{Convert|5.4|km|mi|abbr=on}} آهي، جڏهن ته 7٪ ماڻهو هڪ طرفي سفر ۾ {{Convert|12|km|mi|abbr=on}} کان وڌيڪ فاصلو طئي ڪن ٿا.<ref>{{cite web|title=Bologna Public Transportation Statistics|publisher= Global Public Transit Index by Moovit|url=https://moovitapp.com/insights/en/Moovit_Insights_Public_Transit_Index_Italy_Bologna_e_Romagna-1783|access-date=19 June 2017}} [[File:CC-BY icon.svg|50px|class=noviewer]] Material was copied from this source, which is available under a [https://creativecommons.org/licenses/by/4.0/ Creative Commons Attribution 4.0 International License].</ref> ==آبادي== {{Historical populations|1861|116874|1871|118217|1881|126178|1901|153271|1911|179311|1921|212754|1931|249226|1936|281162|1951|340526|1961|444872|1971|490528|1981|459080|1991|404378|2001|371217|2011|371337|2021|387842|cols=1|align=right|source=[[اٽلي جو قومي شماريات ادارو|ISTAT]]<ref>{{cite web |title=Popolazione residente e presente dei comuni. Censimenti dal 1861 al 1971|trans-title=Resident and present population of the municipalities. Censuses from 1861 to 1971|url=https://ebiblio.istat.it/digibib/Censimenti%20popolazione/Censimentipopolazioneresidentedal1861/PUV0027177Pop_res_pres_cens_1861_1971_Tomo1.pdf|date=1971-10-24|lang=it|publisher=[[National Institute of Statistics (Italy)|ISTAT]]}}</ref><ref name="timeseries" />}} 2025ع تائين، شهر جي اصل آبادي 390,734 هئي، جنهن مان 47.9٪ مرد ۽ 52.1٪ عورتون هيون.{{cn|date=February 2026}} 2016ع ۾ نابالغن (18 سالن يا ان کان گهٽ عمر وارن ٻارن) جو تناسب ڪل آبادي جو 12.86٪ هو، جڏهن ته پينشن وٺندڙن جو تناسب 27.02٪ هو. هي انگ اٽلي جي اوسط 18.06٪ (نابالغ) ۽ 19.94٪ (پينشن وٺندڙ) سان ڀيٽيو وڃي ٿو. بولونيا جي رهواسين جي سراسري عمر 51 سال آهي، جڏهن ته اٽلي جي سراسري عمر 42 سال آهي. 2011ع ۽ 2021ع جي وچ ۾ بولونيا جي آبادي ۾ 4.4٪ واڌ ٿي، جڏهن ته ساڳئي عرصي دوران سڄي اٽلي جي آبادي 0.7٪ گهٽجي وئي.<ref name="timeseries">{{cite web |title=Dashboard Permanent census of population and housing|url=https://esploradati.censimentopopolazione.istat.it/databrowser/#/en/censtest/dashboards|publisher=[[National Institute of Statistics (Italy)|ISTAT]]}}</ref> بولونيا جي موجوده پيدائش جي شرح هر 1,000 رهواسين تي 8.07 ڄمڻ آهي، جڏهن ته اٽلي جي سراسري شرح 9.45 ڄمڻ في 1,000 رهواسي آهي. ==تعليم== [[File:Archiginnasio ora blu Bologna.jpg|thumb|[[بولونيا يونيورسٽي]]، جيڪا 1088ع ۾ قائم ٿي، [[مسلسل هلندڙ قديم ترين يونيورسٽين جي فهرست|دنيا جي مسلسل هلندڙ قديم ترين يونيورسٽي]] آهي.]] [[بولونيا يونيورسٽي]]، جنهن بابت روايتي طور چيو وڃي ٿو ته اها 1088ع ۾ [[گلاسٽر|گلاسٽرن]] [[ايرنيريوس]] ۽ [[پيپو (قانوندان)|پيپو]] قائم ڪئي،<ref>{{cite book|last1=Rashdall|first1=Hastings|title=The universities of Europe in the Middle Ages|date=2010|publisher=Cambridge university press|location=Cambridge|isbn=978-1-108-01810-4|pages=119–121}}</ref> [[مسلسل هلندڙ قديم ترين يونيورسٽين جي فهرست|مسلسل هلندڙ قديم ترين يونيورسٽي]] آهي، ۽ اعليٰ تعليم ۽ ڊگري ڏيندڙ اداري جي معنيٰ ۾ پهرين يونيورسٽي پڻ آهي، ڇاڪاڻ⁠تہ لفظ ''universitas'' به ان جي قيام وقت استعمال ٿيو،<ref name="Top Universities"/><ref>{{cite book |url=https://books.google.com/books?id=wyjnHZ1IIlgC&q=the+oldest+university+in+the+world+Bologna&pg=PA18 |title=The Challenge of Bologna|author=Paul L. Gaston |year=2010 |page=18 |publisher=Stylus |isbn=978-1-57922-366-3 |access-date=7 July 2016}}</ref><ref name="Hunt Janin 2008"/><ref name="Ridder-Symoens 1992"/> ۽ اها اٽلي ۽ يورپ جي اهم علمي ادارن مان هڪ آهي.<ref>{{cite web |url=https://bologna.repubblica.it/cronaca/2017/07/03/news/censis_la_classifica_delle_universita_bologna_ancora_prima-169846308/ |title=Censis, la classifica delle università: Bologna ancora prima |date=3 July 2017}}</ref> وچئين دور ۾ اها يورپي فڪري زندگيءَ جو هڪ اهم مرڪز هئي، جيڪا اٽلي ۽ سڄي يورپ مان عالمن کي پاڻ ڏانهن ڇڪيندي هئي.<ref>{{cite book|editor-last=Ridder-Symoens|editor-first= Hilde de|title=A history of the university in Europe.|date=2003|publisher=Cambridge University Press|location=Cambridge|isbn=978-0-521-54113-8|page=12|edition=1st pbk.}}</ref> ''Studium''، جيئن اها اصل ۾ سڏي ويندي هئي، هڪ نسبتاً غير رسمي تدريسي نظام طور شروع ٿي، جنهن ۾ هر استاد شاگردن کان الڳ الڳ فيس وٺندو هو. ان ڪري شروعاتي يونيورسٽي جو هنڌ سڄي شهر ۾ پکڙيل هو، ۽ مختلف قوميتن جي شاگردن جي مدد لاءِ مختلف ڪاليج قائم ڪيا ويا. [[File:Bologna,_Archiginnasio,_Teatro_anatomico_(6).jpg|thumb|[[آرڪي جينازيو جو اناٽوميڪل ٿيٽر]]، جيڪو 1637ع جو آهي]] نيپوليني دور ۾ يونيورسٽي جو مرڪز شهر جي مرڪز جي اتر-اوڀر حصي ۾ [[ويا زامبوني]] تي موجوده هنڌ منتقل ڪيو ويو. اڄ يونيورسٽي جا 11 اسڪول، 33 شعبا ۽ 93 لائبريريون سڄي شهر ۾ پکڙيل آهن، ۽ ويجهن شهرن [[چيزينا]]، [[فورلي]]، [[راويننا]] ۽ [[ريميني]] ۾ ان جا چار ماتحت ڪيمپس پڻ آهن. گذريل صدين ۾ هن يونيورسٽي سان لاڳاپيل اهم شاگردن ۾ [[دانتي]]، [[پيٽرارڪ]]، [[ٿامس بيڪيٽ]]، [[پوپ نڪولس پنجون]]، [[ايراسمس آف روٽرڊيم]]، [[پيٽر مارٽر ورميگلي]] ۽ [[ڪوپرنيڪس]] شامل هئا. [[لاورا باسي]]، جنهن کي 1732ع ۾ مقرر ڪيو ويو، يورپ ۾ ڪنهن يونيورسٽي ۾ سرڪاري طور پڙهائڻ واري پهرين عورت بڻجي. ويجهي تاريخ ۾ [[لوئيجي گالواني]]، [[حياتي برقي مقناطيسيت]] جو دريافت ڪندڙ، ۽ [[گوگليئلمو مارڪوني]]، ريڊيو ٽيڪنالاجي جو باني، پڻ هن يونيورسٽي ۾ ڪم ڪيو. بولونيا يونيورسٽي اڄ به اٽلي جي سڀ کان وڌيڪ معزز ۽ متحرڪ اعليٰ تعليمي ادارن مان هڪ آهي. اڄ تائين بولونيا گهڻي حد تائين يونيورسٽي وارو شهر آهي، جتي 2015ع ۾ 80,000 کان وڌيڪ شاگرد داخل هئا. هن شاگردي برادري ۾ ايراسموس، سقراط ۽ پرڏيهي شاگردن جو وڏو انگ شامل آهي.<ref>{{cite web|title=THE UNIVERSITY TODAY: NUMBERS AND INNOVATION|url=https://www.unibo.it/en/university/who-we-are/university-today|publisher=University of Bologna|access-date=4 November 2017}}</ref> يونيورسٽي جو [[نباتاتي باغ]]، [[بولونيا يونيورسٽي جو نباتاتي باغ]]، 1568ع ۾ قائم ٿيو؛ اهو يورپ جو چوٿون قديم ترين نباتاتي باغ آهي. [[جانز هاپڪنز يونيورسٽي]] شهر ۾ پنهنجو [[بولونيا سينٽر]] هلائي ٿي، جتي اسڪول آف ايڊوانسڊ انٽرنيشنل اسٽڊيز (SAIS) جي پرڏيهي ڪيمپسن مان هڪ موجود آهي. SAIS بولونيا 1955ع ۾ يورپ ۾ کليل آمريڪي پوسٽ گريجوئيٽ اسڪول جو پهريون ڪيمپس طور قائم ٿيو.<ref>{{cite web|url=https://www.unibo.it/en/international/agreements-and-networks/american-centres |title=American Centres – University of Bologna |website=Unibo.it |access-date=18 January 2016}}</ref> اهو مارشل پلان جي انهن ڪوششن کان متاثر هو، جن جو مقصد آمريڪا ۽ يورپ جي وچ ۾ ثقافتي پل تعمير ڪرڻ هو.<ref>{{cite web|url=http://2001-2009.state.gov/p/us/rm/2005/46551.htm |title=Remarks at the 50th Anniversary of SAIS in Bologna |website=2001-2009.state.gov |date=19 May 2005 |access-date=18 January 2016}}</ref> اڄ بولونيا سينٽر ''Associazione italo-americana "Luciano Finelli"'' جي ميزباني پڻ ڪري ٿو، جيڪا اٽلي ۽ آمريڪا وچ ۾ بين الثقافتي شعور ۽ مٽاسٽا کي هٿي ڏئي ٿي.<ref>{{cite web|url=http://www.italo-americana.org/wp/about-us/ |title=About Us &#124; Associazione Italo Americana Luciano Finelli |access-date=18 April 2014 |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20140121074742/http://www.italo-americana.org/wp/about-us/ |archive-date=21 January 2014}}</ref> ايسٽرن ڪاليج ڪنسورشيم (E.C.Co.)، جنهن ۾ [[واسار ڪاليج]]، [[ويلزلي ڪاليج]] ۽ [[ويسليئن يونيورسٽي]] شامل آهن، بولونيا يونيورسٽي سان گڏجي شهر ۾ ٻاهرين ملڪ پڙهائيءَ جو پروگرام پيش ڪري ٿو. [[ڊڪنسن ڪاليج]]، [[انڊيانا يونيورسٽي]]، [[براون يونيورسٽي]] ۽ [[ڪيليفورنيا يونيورسٽي]] جا پڻ شهر ۾ ڪيمپس يا نمائنده مرڪز موجود آهن. ان کان علاوه، بولونيا ۾ هڪ موسيقي اسڪول، [[ڪونسرواتوريو جيوواني باتيستا مارٽيني]]، موجود آهي، جيڪو 1804ع ۾ قائم ٿيو، ۽ هڪ فنون لطيفه جو اسڪول، [[اڪاديميا دي بيلي آرتي دي بولونيا]]، موجود آهي، جيڪو 1802ع ۾ قائم ٿيو. ٻئي ادارا نيپولين بوناپارٽ طرفان متعارف ڪرايل سڌارن جي حصي طور وجود ۾ آيا. ==ثقافت== [[File:Museomusicabosala7.jpg|thumb|left|[[موسيقي جو بين الاقوامي عجائب گھر ۽ لائبريري]] سورهين کان ويهين صديءَ تائين جا قديم موسيقي اوزار ۽ منفرد موسيقي نوٽ ڏيکاري ٿي.]] صدين دوران بولونيا ڪيترائي لقب حاصل ڪيا آهن: "موٽو شهر" (''la grassa'') ان جي کاڌي ڏانهن اشارو ڪري ٿو، جنهن ۾ مشهور خاصيتون گهڻي گوشت، خاص طور تي سوئر جي گوشت، انڊن واري پاستا ۽ کير مان ٺهندڙ شين، جهڙوڪ مکڻ ۽ پارميزان، سان تيار ٿينديون آهن. شهر کي ڏنل ٻيو لقب "ڳاڙهو شهر" (''la rossa'') آهي، جيڪو اصل ۾ شهر جي مرڪز جي عمارتن جي رنگ ڏانهن اشارو طور استعمال ٿيندو هو، پر پوءِ اهو شهر جي آبادي جي اڪثريت طرفان حمايت ڪيل ڪميونسٽ نظريي سان ڳنڍجي ويو، خاص طور تي ٻي عالمي جنگ کان پوءِ. 1999ع ۾ مرڪز-ساڄي ڌر جي ميئر جي چونڊ تائين شهر [[اطالوي ڪميونسٽ پارٽي]] جي مضبوط قلعي طور مشهور هو.<ref>{{cite web|title=The red, the fat, and the learned: The story behind Bologna's curious nicknames|url=https://www.thelocal.it/20170510/bologna-dotta-grassa-rassa-red-fat-learned-studious-travel-italy-vacation|access-date=4 November 2017|website=[[The Local]]|date=10 May 2017}}</ref> 2004ع جي ميئر چونڊن ۾ [[سرجيو ڪوفيراٽي]] جي چونڊ سان مرڪز-کاٻي ڌر ٻيهر اقتدار ۾ اچي وئي. بولونيا [[مفت عوامي آمدورفت]] جي تصور تي تجربو ڪندڙ يورپ جي شروعاتي شهرن مان هڪ هو.<ref>{{cite web|url=http://www.csi.ensmp.fr/WebCSI/4S/download_paper/download_paper.php?paper=nahuis_van_lente.pdf |title=Repertoires of Democracy: The Case for Public Transport |access-date=19 April 2010 |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20090325224146/http://www.csi.ensmp.fr/WebCSI/4S/download_paper/download_paper.php?paper=nahuis_van_lente.pdf |archive-date=25 March 2009}}</ref> بولونيا جا ٻه ٻيا لقب پڻ آهن: پهريون "ٽاورن وارو شهر" (''la turrita'') آهي، جيڪو شهر ۾ موجود وچئين دور جي وڏي تعداد ۾ ٽاورن ڏانهن اشارو ڪري ٿو، جيتوڻيڪ اڄ صرف 24 ٽاور بيٺل آهن. ٻيو "علم وارو شهر" (''la dotta'') آهي، جيڪو ان جي يونيورسٽي ڏانهن اشارو ڪري ٿو. ===يونيورسٽي=== بولونيا جي [[بولونيا يونيورسٽي|يونيورسٽي]] 1088ع ۾ قائم ٿي ۽ دنيا جي قديم ترين يونيورسٽي سمجهي وڃي ٿي. QS يونيورسٽي رينڪنگ موجب، بولونيا يونيورسٽي اٽلي ۾ ٽئين نمبر تي ۽ دنيا ۾ 138هين نمبر تي آهي. اٽلي ۽ سڄي دنيا مان ايندڙ شاگردن جو وڏو انگ، ڇاڪاڻ⁠تہ بولونيا ۾ ڪيترين غير ملڪي يونيورسٽين جا ڪيمپس موجود آهن، جن ۾ جانز هاپڪنز يونيورسٽي، ڊڪنسن ڪاليج، انڊيانا يونيورسٽي، براون يونيورسٽي، ڪيليفورنيا يونيورسٽي ۽ ٻيا شامل آهن، شهر جي روزمره زندگيءَ تي وڏو اثر وجهي ٿو. هڪ پاسي اهو شهر جي مرڪز کي وڌيڪ زنده دل بڻائي ٿو، جتي رهواسين جي سراسري عمر تمام گهڻي آهي، ۽ ثقافتي سرگرمين کي به هٿي ڏئي ٿو؛ ٻئي پاسي، اهو عوامي نظم ۽ ڪچري جي انتظام جا مسئلا پيدا ڪري ٿو، جيڪي يونيورسٽي ضلعي جي سرگرم رات جي زندگيءَ مان پيدا ٿين ٿا. ===تفريح ۽ پرفارمنگ آرٽس=== [[File:Arena_del_Sole_(cropped).jpg|thumb|ارينا دل سولي ٿيٽر جو اڳيون رخ]] بولونيا شهر 26 مئي 2006ع تي [[يونيسڪو]] جو موسيقي شهر بڻيو. يونيسڪو موجب، "نيٽ ورڪ ۾ شامل ٿيڻ واري پهرين اطالوي شهر طور، بولونيا هڪ شاهوڪار موسيقي روايت ڏيکاري آهي، جيڪا جديد زندگي ۽ تخليق جي هڪ متحرڪ عنصر طور مسلسل ترقي ڪري رهي آهي. هن موسيقي کي نسل پرستي خلاف جدوجهد ۾ شموليت جي اهم وسيلي طور فروغ ڏيڻ ۽ اقتصادي ۽ سماجي ترقي کي هٿي ڏيڻ لاءِ مضبوط عزم پڻ ڏيکاريو آهي. ڪلاسيڪي کان اليڪٽرانڪ، جاز، لوڪ ۽ اوپيرا تائين مختلف صنفن کي هٿي ڏيندي، بولونيا پنهنجي شهرين کي اهڙي موسيقي توانائي فراهم ڪري ٿو، جيڪا شهر جي پيشاور، علمي، سماجي ۽ ثقافتي پاسن ۾ گهري طرح داخل ٿيل آهي."<ref>{{cite web |url=http://portal.unesco.org/culture/en/ev.php-URL_ID=24544&URL_DO=DO_TOPIC&URL_SECTION=201.html |archive-url=https://archive.today/20120713153427/http://portal.unesco.org/culture/en/ev.php-URL_ID=24544&URL_DO=DO_TOPIC&URL_SECTION=201.html |url-status=dead |archive-date=13 July 2012 |title=The Creative Cities Network: UNESCO Culture Sector |publisher=Portal.unesco.org |access-date=19 April 2010 }}</ref> سورهين صديءَ تائين ٿيٽر بولونيا ۾ تفريح جو هڪ مشهور ذريعو هو. پهريون عوامي ٿيٽر تياترو الا اسڪالا هو، جيڪو 1547ع کان [[پالاتسو دل پوديستا، بولونيا|پالاتسو دل پوديستا]] ۾ سرگرم هو. اطالوي بولونيائي ٿيٽر جي هڪ اهم شخصيت [[الفريدو ٽيسٽوني]] هو، جيڪو ڊراما نگار ۽ ''[[ڪارڊينل لامبرٽيني (ڊرامو)|ڪارڊينل لامبرٽيني]]'' جو ليکڪ هو، جنهن کي 1905ع کان وڏي ٿيٽر ڪاميابي ملي، ۽ بعد ۾ بولونيائي اداڪار [[جينو چروي]] ان کي فلمي پردي تي پڻ ورجايو. 1998ع ۾ بولونيا شهر "بولونيا ديئي تياتري" ('ٿيٽرن جو بولونيا') منصوبو شروع ڪيو، جيڪو شهر جي وڏن ٿيٽر ادارن جي انجمن آهي. هي ٿيٽرن جو هڪ سلسلو آهي، جيڪو بولونيائي لهجي کان وٺي همعصر رقص تائين مختلف ٿيٽر موقعا فراهم ڪري ٿو، پر گڏيل رابطي واري حڪمت عملي ۽ اتحاد کي پڻ هٿي ڏئي ٿو. خاص طور تي، منصوبي ۾ شامل مختلف ٿيٽرن ۾ هفتي دوران پيش ٿيندڙ ڊرامن جو اشتهار هڪ ئي پوسٽر ذريعي ڏنو ويندو آهي. بولونيا جو اوپيرا گهر [[تياترو ڪومونالي دي بولونيا]] آهي. [[آرڪيسٽرا موزارٽ]]، جنهن جو موسيقي ڊائريڪٽر 2014ع ۾ پنهنجي وفات تائين [[ڪلاڊيو ابادو]] هو، 2004ع ۾ ٺاهي وئي. بولونيا ڪيترن بين الاقوامي موسيقي، فن، رقص ۽ فلمي ميلن جي ميزباني ڪري ٿو، جن ۾ اينجيليڪا،<ref>{{cite web|url=https://www.aaa-angelica.com/ |title=Angelica |publisher=Aaa-angelica.com |access-date=19 April 2010}}</ref> ''بولونيا'' ۽ ''ڪونتيمپورانيا''، جيڪي همعصر موسيقيءَ جا ميلا آهن،<ref>{{cite web|url=http://www.bolognacontemporanea.it/ |title=Eventi Arte Contemporanea &#124; Bologna contemporanea |website=Bolognacontemporanea.it |access-date=18 January 2016}}</ref> بولونيا فيسٽيول، جيڪو بين الاقوامي ڪلاسيڪي موسيقي ميلو آهي،<ref>{{cite web|url=https://www.bolognafestival.it |title=Bolonafestival |publisher=Bolognafestival.it |access-date=19 April 2010}}</ref> بولونيا جاز فيسٽيول،<ref>{{cite web|url=http://www.bolognajazzfestival.it |title=BolognaJazzFestival |publisher=BolognaJazzFestival.it |access-date=19 April 2010}}</ref> بائيوگرافلم فيسٽيول، جيڪو سوانحي فلمن لاءِ مخصوص آهي،<ref>{{cite web|url=https://www.biografilm.it |title=Biografilm Festival |language= it |publisher=Biografilm.it |access-date=19 April 2010}}</ref> بل بول بل، جيڪو ڪامڪس ميلو آهي،<ref>{{cite web|url=https://www.bilbolbul.net |title=BilBolBul |publisher=BilBolBul |access-date=19 April 2010}}</ref> دانزا اربانا، جيڪو گهٽيءَ جي همعصر رقص جو ميلو آهي،<ref>{{cite web|url=http://www.danzaurbana.it |title=Danza Urbana |publisher=Danzaurbana.it |access-date=19 April 2010}}</ref> [[F.I.S.Co.|F.I.S.Co]]، جيڪو همعصر فن جو ميلو هو ۽ هاڻي [[لائيو آرٽس ويڪ]] ۾ ضم ٿي چڪو آهي، فيوچر فلم فيسٽيول، جيڪو اينيميشن ۽ خاص اثرن بابت آهي،<ref>{{cite web|url=http://www.futurefilmfestival.org |title=futurefilmfestival |website=Futurefilmfestival.org |access-date=19 April 2010}}</ref> ''اِل چينيما ريتروواتو''، جيڪو ناياب ۽ وساريل فلمن بابت فلمي ميلو آهي،<ref>{{cite web|url=http://www.cinetecadibologna.it/vedere/festival |title=Il CInema Ritrovato |publisher=Cinetecadibologna.it |access-date=19 April 2010}}</ref> [[لائيو آرٽس ويڪ]]، جينڊر بينڊر، جيڪو صنفي سڃاڻپ، جنسي رجحان ۽ جسماني نمائندگي بابت ميلو آهي،<ref>{{cite web|url=https://www.genderbender.it |title=Gender Bender |publisher=Genderbender.it |access-date=19 April 2010}}</ref> هوم ورڪ فيسٽيول، جيڪو اليڪٽرانڪ موسيقي جو ميلو آهي،<ref>{{cite web |url=http://www.homeworkfestival.net/ |title=homeworkfestival |publisher=homeworkfestival |access-date=19 April 2010 |archive-url=https://web.archive.org/web/20101228154815/http://www.homeworkfestival.net/ |archive-date=28 December 2010 |url-status=dead }}</ref> هيومن رائيٽس فلم فيسٽيول،<ref>{{cite web|url=http://www.cinetecadibologna.it/vedere/festival |title=Human Rights Film Festival |publisher=Cinetecadibologna.it |access-date=19 April 2010}}</ref> سم پريفر ڪيڪ، جيڪو هم جنس پرست عورتن جي فلمي ميلو آهي،<ref>{{cite web|url=http://www.someprefercakefestival.com/index_en.htm |title=Some Prefer Cake Lesbian Film Festival |access-date=19 August 2011 |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20120209111233/http://www.someprefercakefestival.com/index_en.htm |archive-date=9 February 2012}}</ref> ۽ [[زڪينو دئورو]]، جيڪو ٻارن جي گيتن جو مقابلو آهي، شامل آهن. ===کاڌو=== [[File:Tagliatelle_al_ragù_(image_modified).jpg|thumb|''تالياتيللي الرڳو''، جيئن بولونيا ۾ پيش ڪيو ويندو آهي]] بولونيا پنهنجي کاڌي جي روايت لاءِ مشهور آهي. اهو مشهور [[بولونيائي ساس]] جو گهر آهي، جيڪو گوشت تي ٻڌل پاستا ساس آهي. اٽلي ۾ ان کي [[رڳو]] سڏيو ويندو آهي ۽ اهو دنيا ۾ ملندڙ قسم کان ڪافي مختلف آهي. بولونيا ۾ هي ساس بنيادي طور [[تالياتيللي]] سان پيش ڪيو ويندو آهي، ۽ ان کي [[اسپاگيٽي]] سان پيش ڪرڻ عجيب سمجهيو ويندو آهي.<ref>{{cite news|last=Cesarato|first=Monica|title=Why you won't find spaghetti bolognese in Italy|url=https://www.thelocal.it/20160914/the-truth-about-spaghetti-bolognese-ragu-pasta|access-date=November 5, 2017|website=[[The Local]]|date=September 14, 2016}}</ref> زرخيز [[پو وادي]] ۾ واقع هجڻ سبب، مقامي شاهوڪار کاڌو وڏي حد تائين گوشت ۽ پنير تي ڀاڙيندو آهي. سڄي ايميليا-روماگنا وانگر، [[نمڪين سڪل سوئر جو گوشت|محفوظ ڪيل سوئر جو گوشت]]، جهڙوڪ [[پروشوتو]]، [[مورتاديلا]] ۽ ''[[سالومي]]''، مقامي خوراڪ صنعت جو اهم حصو آهي.<ref>{{cite book|last1=Pauls|first1=Dana Facaros & Michael|title=Italy : Bologna & Emilia Romagna|date=2000|publisher=Cadogan|location=London|isbn=978-1-86011-977-4|page=[https://archive.org/details/isbn_9781860119774/page/57 57]|url=https://archive.org/details/isbn_9781860119774/page/57}}</ref> ويجها مشهور انگورن جا باغ [[پينوليتو]] ديئي ڪولي بولونيسي، [[لامبروسڪو]] دي مودينا ۽ [[سانجيوويزي]] دي روماگنا شامل آهن.<ref>{{cite book|last1=Anderson|first1=Burton|title=The Wines of Italy. An endless adventure in taste|date=2006|publisher=The Italian Trade Commission|asin=B002H6TK9C|pages=85–89|edition=8th}}</ref> رڳو سان تالياتيللي، شوربي ۾ پيش ٿيندڙ [[تورتيلليني]]، [[لازانيا]] ۽ مورتاديلا بولونيا مقامي خاصيتن ۾ شامل آهن.<ref>{{cite book|last1=Pauls|first1=Dana Facaros & Michael|title=Italy : Bologna & Emilia Romagna|date=2000|publisher=Cadogan|location=London|isbn=978-1-86011-977-4|page=[https://archive.org/details/isbn_9781860119774/page/52 52]|url=https://archive.org/details/isbn_9781860119774/page/52}}</ref> روايتي بولونيائي مٺايون اڪثر عيدن سان لاڳاپيل هونديون آهن، جهڙوڪ ''فاوي ديئي مورتي''، جيڪا [[سڀني مقدسن جو ڏينهن|آل سينٽس ڊي]] لاءِ ٺهندڙ رنگ برنگي [[بادام پيسٽ]] بسڪيٽ آهن؛ جام سان ڀريل راويولي بسڪيٽ، جيڪي [[سينٽ جوزف جو ڏينهن|سينٽ جوزف ڊي]] تي پيش ڪيا ويندا آهن؛ ۽ ڪارنيول جون مٺايون، جن کي ''سفراپولي'' چيو ويندو آهي، جيڪي هلڪي ۽ نازڪ تريل پيسٽري هونديون آهن ۽ انهن مٿان پائوڊر کنڊ وڌي ويندي آهي. ''چيرتوسينو'' يا ''پانسپيتسيالي''، يعني 'ڪارٿوسيائي' يا 'دواساز ڪيڪ'، هڪ مصالحيدار ڪيڪ آهي، جيڪو ڪرسمس تي پيش ڪيو ويندو آهي. ''تورتا دي ريسو''، جيڪا بادامن، چانورن ۽ اماريتو مان ٺهندڙ ڪسٽرڊ جهڙي ڪيڪ آهي، سڄو سال تيار ڪئي ويندي آهي،<ref>{{cite book|last1=Pauls|first1=Dana Facaros & Michael|title=Italy : Bologna & Emilia Romagna|date=2000|publisher=Cadogan|location=London|isbn=978-1-86011-977-4|page=[https://archive.org/details/isbn_9781860119774/page/60 60]|url=https://archive.org/details/isbn_9781860119774/page/60}}</ref> جيئن [[زوپا انگليزي]] پڻ. ==راند== [[File:PalaDozza 2022.jpg|thumb|right|پالا دوتسا، بولونيا جو تاريخي باسڪيٽ بال ميدان]] بولونيا ۾، اٽلي جي گهڻن شهرن جي ابتڙ، [[باسڪيٽ بال]] سڀ کان وڌيڪ پسند ڪئي ويندڙ راند آهي. حقيقت ۾ بولونيا جو راندين وارو لقب ''باسڪيٽ سٽي'' آهي، جيڪو شهر جي ٻن تاريخي حريف باسڪيٽ بال ڪلبن، [[ويرتوس بولونيا|ويرتوس]] ۽ [[فورتيتودو بولونيا|فورتيتودو]]، جي ڪاميابين ڏانهن اشارو ڪري ٿو.<ref name="Wolff2003">{{cite book |first = Alexander |last = Wolff |title = Big Game, Small World: A Basketball Adventure |year = 2003 |chapter = 6 |publisher = Grand Central Publishing |isbn= 978-0-446-67989-3}}</ref> انهن ٻنهي مان پهرين ڪلب، ٻين اعزازن سان گڏ، 17 [[سيري اي (باسڪيٽ بال)|اطالوي باسڪيٽ بال چيمپيئن شپون]]، ٻه [[يورو ليگ]]، هڪ [[يوروڪپ باسڪيٽ بال|يوروڪپ]] ۽ هڪ [[فيبا ساپورتا ڪپ]] کٽيو آهي، جنهن ڪري اها يورپ جي سڀ کان ڪامياب باسڪيٽ بال ڪلبن مان هڪ آهي؛ جڏهن ته ٻي ڪلب 2000ع ۽ 2005ع ۾ ٻه ليگ عنوان کٽيا آهن. اطالوي باسڪيٽ بال ليگ، جيڪا [[ليگا باسڪيٽ سيري اي|سيري اي]] ۽ [[سيري اي2 (باسڪيٽ بال)|سيري اي2]] ٻنهي کي هلائي ٿي، ان جو هيڊڪوارٽر بولونيا ۾ آهي. شهر ۾ ٻه اندروني ميدان آهن: [[پالا دوتسا]] سڀ کان پراڻو آهي، جنهن ۾ 5,570 سيٽن جي گنجائش آهي، جڏهن ته [[ويرتوس ارينا]] عارضي ميدان آهي، جنهن ۾ 9,980 سيٽن جي گنجائش آهي. 11,000 سيٽن جي گنجائش وارو ٽيون ميدان، [[يونيپول ارينا]]، پاڙيسري شهر [[ڪاساليڪيو دي رينو]] ۾ واقع آهي. [[File:Stadio Dall'Ara 01-02-2020.jpg|thumb|left|32,000 گنجائش وارو اسٽيڊيو ريناٽو دال آرا، بولونيا ايف سي 1909 جو گهر آهي.]] [[ايسوسيئيشن فٽبال|فٽبال]] جي پڻ بولونيا ۾ مضبوط روايت آهي. شهر جي مکيه ڪلب، [[بولونيا ايف سي 1909]]، ست اطالوي ليگ چيمپيئن شپون کٽيون آهن، جن مان تازي [[1963–64 سيري اي|1963–64ع]] ۾ هئي، جنهن ڪري اها ليگ جي تاريخ ۾ ڇهين سڀ کان ڪامياب ٽيم آهي؛ ان کان علاوه، هن ٽي [[ڪوپا اٽاليا]] عنوان پڻ کٽيا آهن، جن مان تازو [[2024–25 ڪوپا اٽاليا|2024–2025ع جي موسم]] ۾ حاصل ٿيو. 1930ع واري ڏهاڪي جي عروج واري دور ۾ بولونيا ايف سي کي "''Lo squadrone che tremare il mondo fa''"، يعني "اها ٽيم جيڪا دنيا کي ڌوڏي ڇڏي ٿي"، جي نالي سان سڃاتو ويندو هو. ڪلب 38,000 گنجائش واري [[اسٽيڊيو ريناٽو دال آرا]] ۾ کيڏندي آهي، جتي اطالوي قومي ٽيم فٽبال ۽ [[رگبي يونين]] ٻنهي ۾ کيڏي چڪي آهي، ۽ [[سان مارينو قومي فٽبال ٽيم]] پڻ هتي کيڏي آهي. اهو [[1990ع فيفا ورلڊ ڪپ]] جو پڻ هڪ ميدان هو. [[رگبي يونين]] پڻ شهر ۾ موجود آهي: رگبي بولونيا 1928 اٽلي ۾ قائم ٿيندڙ پهرين رگبي يونين ڪلبن مان هڪ هئي ۽ [[اطالوي رگبي فيڊريشن|اطالوي رگبي يونين فيڊريشن]] سان لاڳاپيل ٿيڻ واري پهرين ڪلب هئي.<ref>{{cite web |url= http://www.air.it/modules.php?name=News&file=article&sid=18003 |title = Rugby Bologna 1928: quale futuro? |last = Zanasi |first = Gianni |date = 6 March 2009 |website = air.it |publisher = Associazione Italiana Rugbysti |language = it |trans-title = What Future for Rugby Bologna 1928? |archive-url = https://web.archive.org/web/20141105161150/http://www.air.it/modules.php?name=News&file=print&sid=18003 |archive-date = 5 November 2014 |access-date = 5 November 2014}}</ref> 2026ع تائين اها اٽلي جي سڀ کان پراڻي رگبي يونين ڪلب آهي جيڪا اڃا تائين ڪم ڪري رهي آهي. ڪلب پنهنجي تاريخ جي پهرين 25 سالن تائين اطالوي چيمپيئن شپ جي مٿئين درجي ۾ حصو ورتو، ڪڏهن به عنوان نه کٽيائين پر ڪيترائي ڀيرا ٻئي نمبر تي رهي؛ اها 1990ع واري ڏهاڪي جي آخر ۾ [[سيري اي ايليٽ (رگبي يونين)|مٿئين ڊويزن]] ۾ واپس آئي ۽ سنگين مالي مسئلن کي منهن ڏنو، جن سبب ان جي تنزلي ٿي ۽ اها لڳ ڀڳ ختم ٿيڻ جي ڪناري تي پهچي وئي.{{citation needed|date=May 2016}} [[جاني فالڪي اسٽيڊيم]] هڪ [[بيس بال اسٽيڊيم]] آهي، جيڪو بولونيا ۾ واقع آهي.<ref name="auto">{{Cite web|url=https://www.fortitudobaseball.com/falchi.htm|title=Fortitudo Baseball Bologna – Stadio Gianni Falchi|website=www.fortitudobaseball.com}}</ref><ref>[https://www.espn.com/mlb/worldclassic2006/news/story?id=2291227 "Welcome to Italy,"] ESPN.</ref><ref>{{Cite web|url=https://www.baseballprospectus.com/news/article/17678/punk-hits-baseball-in-the-old-country/|title=Punk Hits: Baseball in the Old Country|date=18 July 2012|website=Baseball Prospectus}}</ref> اهو [[اطالوي بيس بال ليگ]] ۾ [[فورتيتودو بيس بال بولونيا]] جي گهر وارن ميچن جو ميدان آهي.<ref name="auto"/><ref>{{Cite web|url=https://www.fortitudobaseball.it/|title=Fortitudo Baseball|website=Fortitudo Baseball}}</ref> ==ماڻھو== {{Main category|بولونيا جا ماڻھو}} [[File:Giovanni Artusi.jpg|thumb|140px|[[جيوواني آرتوسي]]]] [[File:Benoit XIV.jpg|thumb|140px|[[پوپ بينيڊڪٽ چوڏهون]]، جيڪو 1675ع ۾ بولونيا ۾ ڄائو]] [[File:Annibale Carracci, Autoritratto .jpg|thumb|140px|[[اينيبال ڪاراچي]]، {{circa|1580}}]] [[File:Chiara Caselli 2002.jpg|thumb|140px|[[ڪيارا ڪاسيلي]]، 2002ع]] [[File:Pier Ferdinando Casini 2016.jpg|thumb|140px|[[پيئر فرديناندو ڪاسيني]]، 2016ع]] [[File:Luigi Galvani, oil-painting.jpg|thumb|140px|[[لوئيجي گالواني]]]] [[File:Ritratto di Gregorio XIII - Passarotti.jpg|thumb|140px|[[پوپ گريگوري تيرهون]]، 1586ع]] [[File:Gregorius XV, by Guercino, 1622.jpg|thumb|140px|[[پوپ گريگوري پندرهون]]، 1622ع]] [[File:Guglielmo Marconi.jpg|thumb|140px|[[گوگليئلمو مارڪوني]]، 1908ع]] [[File:Tagliacozzi Portrait.jpg|thumb|140px|[[گاسپاري تالياتسوتسي]]]] ; * [[ماريا گائيتانا انييسي]] (1718–1799)، رياضيدان ۽ انسان دوست * [[ڪيمي انتونيلي]] (ڄائو 2006ع)، مرسڊيز لاءِ فارمولا 1 ريسر * [[فرانچيسڪو الباني]] (1578–1660)، باروڪ مصور<ref>{{Cite EB1911 |wstitle= Albani, Francesco |volume = 1 |last= |first= |author-link= |page= 481 |short=1}}</ref> * [[جيوواني الديني]] (1762–1834)، طبيب ۽ طبيعيات دان<ref>{{Cite EB1911 |wstitle= Aldini, Giovanni |volume = 1 |last= |first= |author-link= |page= 536 |short=1}}</ref> * [[اوليسه الدروواندي]] (1522–1605)، فطرت شناس * [[انتونيو اليساندريني]] (1786–1861)، اناٽومسٽ ۽ پيراسائٽولوجسٽ * [[اليسانڊرو الگاردي]] (1598–1654)، اعليٰ باروڪ سنگتراش<ref>{{Cite EB1911 |wstitle= Algardi, Alessandro |volume = 1 |last= |first= |author-link= |page= 598 |short=1}}</ref> * [[وڪٽر اريموندي]] (1942–2001)، فوٽوگرافر * [[جيوواني ماريا آرتوسي]] ({{circa|1540–1613}})، موسيقي نظريه دان، موسيقار ۽ ليکڪ<ref>{{Cite EB1911 |wstitle= Artusi, Giovanni Maria |volume = 2 |last= |first= |author-link= |page= 705 |short=1}}</ref> * [[اميڪو اسپرتيني]] ({{circa|1474–1552}})، مصور * [[پوپي آواتي]] (ڄائو 1938ع)، ڊائريڪٽر * [[بولونيا جو آزو]] (سرگرم 1150–1230)، قانوندان ۽ [[گلاسٽر]]<ref>{{Cite EB1911 |wstitle= Azo |volume = 3 |last= |first= |author-link= |page= 81 |short=1}}</ref> * [[ريڪاردو باڪيللي]] (1891–1985)، ليکڪ * [[ادريانو بانڪيري]] (1568–1634)، موسيقار * [[اگوستينو باريللي]] (1627–1687)، معمار * [[ماسيميليانو بارتولي]]، شيف ۽ ريسٽورنٽ مالڪ * [[انتونيو باسولي]] (1774–1848)، مصور ۽ منظر ڊزائنر * [[لاورا باسي]] (1711–1788)، سائنسدان، يورپ ۾ يونيورسٽي چيئر تي مقرر ٿيندڙ پهرين عورت<ref>{{Cite EB1911 |wstitle= Bassi, Laura Maria Caterina |volume = 3 |last= |first= |author-link= |page= 494 |short=1}}</ref> * [[اوگو باسي]] (1800–1849)، اطالوي قومپرست هيرو، 1848ع جي بغاوتن ۾ ڪردار سبب ڦاسي ڏنو ويو * [[پيئر فرانچيسڪو باتيستيلي]] (17هين صدي)، [[فريبي ڇت واري مصوري|ڪواڊراتورا]] جو مصور * [[ستيفانو بينني]] (1947–2025)، ليکڪ * [[پوپ بينيڊڪٽ چوڏهون]] (1675–1758) (پروسپيرو لورينزو لامبرٽيني)، پوپ 1740–58ع.<ref>{{Cite EB1911 |wstitle= Benedict |volume = 3 |last= Rockwell |first= William Walker |author-link= |pages= 718-719; see page 719 penultimate para. |short=1}}</ref> * [[جيوواني ٻيون بينٽيووليو]] (1443–1508)، امير. هن 1463ع کان 1506ع تائين بولونيا تي جابر حڪمران طور حڪومت ڪئي. * [[اميديو بياواتي]] (1915–1979)، فٽبالر، [[اسٽيپ اوور]] جي ايجاد سان منسوب، 1938ع جو عالمي چيمپيئن. هن رڳو [[بولونيا ايف سي 1909|بولونيا ايف سي]] لاءِ کيڏيو * [[سيموني بوليللي]] (ڄائو 1985ع)، پيشاور ٽينس رانديگر * [[جياڪومو بولونيني]] (1664–1734)، مصور * [[رافائيل بومبيللي]] (1526–1572)، رياضيدان * [[روسانو براتسي]] (1916–1994)، اداڪار * [[بلغاروس]] (وفات 1166ع)، بلغاريائي اصل جو ٻارهين صديءَ جو قانوندان<ref>{{Cite EB1911 |wstitle= Bulgarus |volume = 4 |last= |first= |author-link= |page= 786 |short=1}}</ref> * [[فلوريانو بوروني]] (17هين صدي)، نقش ڪَندڙ * [[ليوپولدو مارڪو انتونيو ڪالداني]] (1725–1813)، اناٽومسٽ ۽ فزيولوجسٽ<ref>{{Cite EB1911 |wstitle= Caldani, Leopoldo Marco Antonio |volume = 4 |last= |first= |author-link= |page= 983 |short=1}}</ref> * [[آرڪانجيلو ڪانيتولي]] (1460–1513)، رومن ڪيٿولڪ پادري، ڪينن ريگيولر * [[اليسانڊرو ڪارلوني]] (ڄائو 1978ع)، ڊائريڪٽر، اينيميٽر ۽ فنڪار، جنهن ''[[ڪنگ فو پانڊا]]'' ۽ ''[[دي ڪروڊز]]'' جهڙين فلمن تي ڪم ڪيو * [[لوڪا ڪاربوني]] (ڄائو 1962ع)، ڳائڻو-گيتڪار * [[رافائيلا ڪارا]] (1943–2021)، ڳائڻي * [[اينيبال ڪاراچي]] (1560–1609)، مصور<ref name="Rossetti 298-299">{{Cite EB1911 |wstitle= Caracci, Lodovico, Agostino, and Annibale |volume = 5 |last= Rossetti |first= William Michael |author-link= William Michael Rossetti |pages= 298-299 |short=1}}</ref> * [[لودووڪو ڪاراچي]] (1555–1619)، مصور<ref name="Rossetti 298-299"/> * [[اگوستينو ڪاراچي]] (1557–1602)، مصور<ref name="Rossetti 298-299"/> * [[ڪورادو ڪاساليني]] (ڄائو 1914ع، وفات جي تاريخ نامعلوم)، فٽبالر * [[ڪيارا ڪاسيلي]] (ڄائي 1967ع)، اداڪارا * [[بولونيا جي سينٽ ڪيٿرين]] (1413–1463)، (ڪاترينا دي وگري)، غريب ڪلئير نَن، ليکڪا، صوفيه ۽ فنڪارا * [[پيئر فرديناندو ڪاسيني]] (ڄائو 1955ع)، سياستدان * [[پييترو ڪاتالدي]] (1548–1626)، رياضيدان * [[ڪرونڪس]]، راڪ بينڊ * [[پيئرلوئيجي ڪولينا]] (ڄائو 1960ع)، فٽبال ريفري * [[ڪارلو ڪولومبارا]] (ڄائو 1964ع)، اوپيرا بيس * [[جيوواني پاولو ڪولونا]] (1637–1695)، موسيقار، استاد، آرگن وڄائيندڙ ۽ آرگن ٺاهيندڙ<ref>{{Cite EB1911 |wstitle= Colonna, Giovanni Paolo |volume = 6 |last= |first= |author-link= |page= 715 |short=1}}</ref> * [[اليسانڊرو ڪورتيني]] (ڄائو 1976ع)، موسيقار * [[چيزاري ڪريمونيني (موسيقار)|چيزاري ڪريمونيني]] (ڄائو 1980ع)، ڳائڻو-گيتڪار * [[جوزيپي ماريا ڪريسپي]] (1665–1747)، مصور<ref>{{Cite EB1911 |wstitle= Crespi, Giuseppe Maria |volume = 7 |last= |first= |author-link= |page= 412 |short=1}}</ref> * [[دوناتو ڪريتي]] (1671–1749)، مصور * [[جوليو چيزاري ڪروچي]] (1550–1609)، ''[[ڪانتاسٽوريا|ڪانتستوريي]]'' ۽ ليکڪ * [[لوچو دالا]] (1943–2012)، ڳائڻو-گيتڪار * [[ڪرسٽينا داوينا]] (ڄائي 1964ع)، اداڪارا ۽ ڳائڻي * [[دومينيڪينو]] (1581–1641) (دومينيڪو زامپيري)، مصور<ref>{{Cite EB1911 |wstitle= Domenichino Zampieri |volume = 8 |last= Rossetti |first= William Michael |author-link= William Michael Rossetti|pages= 397-398 |short=1}}</ref> * [[ايلينا دوگليولي]] (1472–1520)، [[ڪيٿولڪ ڪليسا|رومن ڪيٿولڪ]] اشرافي عورت * [[سارا ايراني]] (ڄائي 1987ع)، ٽينس رانديگرياڻي * [[لوئيجي فيري]] (1826–1895)، فلسفي<ref>{{Cite EB1911 |wstitle= Ferri, Luigi |volume = 10 |last= |first= |author-link= |page= 287 |short=1}}</ref> * [[سچيپيوني دل فيرو]] (1465–1526)، رياضيدان. هن [[ڪيوبيڪ مساوات]] حل ڪئي. * [[جيانفرانڪو فيني]] (ڄائو 1952ع)، سياستدان * [[ارسطوتيلي فيوراوانتي]] ({{circa|1415}} – {{circa|1486}})، معمار * [[پروسپيرو فونتانا]] (1512–1597)، ديرين نشاةِ ثانيه ۽ مينرسٽ فن جو مصور<ref>{{Cite EB1911 |wstitle= Fontana, Prospero |volume = 10 |last= |first= |author-link= |pages= 607-608 |short=1}}</ref> * [[ڪارلو فورناسيني]] (1854–1931)، [[مائڪرو پيليئنٽولوجسٽ]]، جنهن [[فورامنيفرا]] جو مطالعو ڪيو * [[فرانچيسڪو فرانچيا]] ({{circa|1450–1517}}) (فرانچيسڪو رائ بوليني)، مصور * [[لوئيجي گالواني]] (1737–1798)، سائنسدان، [[حياتي برقيت]] جو دريافت ڪندڙ<ref>{{Cite EB1911 |wstitle= Galvani, Luigi |volume = 11 |last= |first= |author-link= |page= 428 |short=1}}</ref> * [[اليسانڊرو گامبيريني]] (ڄائو 1981ع)، فٽبالر * [[اليسانڊرو گواتسي]] (1809–1889)، واعظ ڪندڙ، محب وطن ۽ راهب<ref>{{Cite EB1911 |wstitle= Gavazzi, Alessandro |volume = 11 |last= |first= |author-link= |page= 538 |short=1}}</ref> * [[سيرينا گراندي]] (ڄائي 1958ع)، اداڪارا * [[پوپ گريگوري تيرهون]] (1502–1585) (اوگو بونڪومپاني)، پوپ 1572–85ع. هن [[گريگورين ڪئلينڊر]] رائج ڪيو.<ref>{{cite EB9 |wstitle = Gregory XIII. |volume= XI | pages= 178 |short= 1}}</ref> * [[پوپ گريگوري پندرهون]] (1554–1623) (اليسانڊرو لودوويزي)، پوپ 1621–3ع<ref>{{cite EB9 |wstitle = Gregory XV. |volume= XI | pages= 178-179 |short= 1}}</ref> * [[گويرچينو|اِل گويرچينو]] (1591–1666) (جيوواني باربيئري)، مصور * [[ايرنيريوس]] ({{circa|1050}} – 1125ع کان پوءِ)، قانوندان * [[ايميلدا لامبرٽيني|مبارڪ ايميلدا لامبرٽيني]] ({{circa|1322–1333}})، ڊومينيڪن نو آموز، يوخرستي صوفيه ۽ ٻار ولي * [[ڪلاڊيو لوللي]] (1950–2018)، ڳائڻو-گيتڪار * [[پوپ لوشيوس ٻيون]] (وفات 1145ع) (گهيراردو ڪاتچانييميچي دل اورسو)، پوپ 1144–5ع * [[مارچيلو مالپيگي]] (1628–1694)، فزيولوجسٽ، اناٽومسٽ ۽ هسٽولوجسٽ * [[گوگليئلمو مارڪوني]] (1874–1937)، انجنيئر، [[وائرليس ٽيليگرافي]] جو اڳواڻ، طبيعيات جو نوبل انعام * [[لوئيجي فرديناندو مارسيلي]] (1658–1730)، عالم ۽ ممتاز فطري سائنسدان<ref>{{cite EB9 |wstitle = Marsigli, Luigi Ferdinand |volume= XV | page= 575 |short= 1}}</ref> * [[جوزيپي مارسيلي (ٽينر)|جوزيپي مارسيلي]] ({{flourished|1677|1727}})، اوپيرا ٽينر<ref>{{Cite encyclopedia |author=Paola Besutti|title=Marsigli &#91;Marsiglio, Marsili&#93;, Giuseppe |date=2002|entry=Marsigli [Marsiglio, Marsili], Giuseppe|encyclopedia=Grove Music Online|publisher=[[Oxford University Press]] |doi=10.1093/gmo/9781561592630.article.O008481}}</ref> * [[جيوواني باتيستا مارٽيني]] (1706–1784)، موسيقي نظريه دان<ref>{{Cite EB1911 |wstitle= Martini, Giovanni Battista |volume = 17 |last= |first= |author-link= |page= 800 |short=1}}</ref> * [[جوزيپي ڪاسپار ميزوفانتي|جوزيپي ميزوفانتي]] (1774–1839)، ڪارڊينل، لسانيات دان ۽ گھڻ ٻولين جو ماهر * [[مارڪو منگيٽي]] (1818–1886)، معاشيات دان ۽ سياستدان<ref>{{Cite EB1911 |wstitle= Minghetti, Marco |volume = 18 |last= |first= |author-link= |page= 523 |short=1}}</ref> * [[جورجيو موراندي]] (1890–1964)، مصور * [[جاني موراندي]] (ڄائو 1944ع)، ڳائڻو * [[لودووڪو موربيولي]] (1433–1485)، ڪيٿولڪ عام شخص، جنهن کي مبارڪ قرار ڏنو ويو * [[ايدگاردو مورتارا]] (1851–1940)، ڪيٿولڪ پادري، جيڪو ''مورتارا ڪيس'' جو موضوع هو، ''[[اٽلي جو اتحاد|ريسورجي مينتو]]'' دوران * [[نيلا نوبيلي]] (1926–1985)، شاعره ۽ ليکڪا * [[جيانلوڪا پاليئوڪا]] (ڄائو 1966ع)، فٽبالر * [[پيئر پاولو پاسوليني]] (1922–1975)، ليکڪ، شاعر ۽ ڊائريڪٽر * [[جيمز پريماڊيتشي]] (وفات–1460)، پاپائي سفارتڪار * [[اگوستينو ديلي پروسپيتي وي]] (1525)، مصور * [[امبيرتو پوپيني]] (1884–1946)، رياضيدان * [[روبيرتو ريگاتسي]] (ڄائو 1956ع)، لوتيئر * [[گيدو ريني]] (1575–1642)، مصور * [[اوتورينو ريسپيگي]] (1879–1936)، موسيقار * [[فرانچيسڪو رچي بيتي]] (ڄائو 1942ع)، اطالوي راندين جو منتظم * [[اوگوستو ريگي]] (1850–1920)، طبيعيات دان، [[برقي مقناطيسيت]] جو ماهر * [[ڪارلو روئيني]] (1530–1598)، گهوڙن جو اناٽومسٽ * [[اينجلو اسڪياويو]] (1905–1990)، فٽبالر. هن 1934ع ۾ بولونيا ايف سي لاءِ اضافي وقت ۾ کٽيندڙ گول ڪيو. * [[سينيٽ (ڳائڻي)|سينيٽ]] (ڄائي 1979ع)، ڳائڻي * [[اليزابيٽا سيراني]] (1638–1665)، مصور * [[روبين ماريا سوريڪيز]] (ڄائو 1971ع)، فلم اداڪار، ڊائريڪٽر، پروڊيوسر * [[گاسپاري تالياتسوتسي]] (1545–1599)، سرجن، پلاسٽڪ ۽ تعميري سرجري جو اڳواڻ<ref>{{cite EB9 |wstitle = Gasparo Tagliacozzi |volume= XIII | page= 21 |short= 1}}</ref> * [[البرتو تومبا]] (ڄائو 1966ع)، اسڪائر * [[اوندينا والا]] (1916–2006)، اولمپڪ سون جو تمغو کٽيندڙ پهرين اطالوي عورت * [[ماريئيلي وينتري]] (1939–1995)، استاد ۽ تعليم دان، پڪولو ڪورو دل انتونيانو ڪائر جي باني * [[ڪرسچين ويري]] (ڄائو 1973ع)، فٽبالر * [[ويتالي دا بولونيا]] (سرگرم 1330ع، وفات 1361ع)، مصور * [[بينيتو موسوليني تي قاتلاڻيون ڪوششون|انتيو زامبوني]] (1911–1926)، انتشار پسند، جنهن 15 سالن جي عمر ۾ بينيتو موسوليني کي قتل ڪرڻ جي ڪوشش ڪئي * [[اليڪس زاناردي]] (ڄائو 1966ع)، ريسنگ ڊرائيور * [[مارڪو اوريليو زاني دي فيرانتي]] (1801–1878)، ليکڪ، موسيقار ۽ ڪمپوزر * [[ماتيلدا دي اينجيليس]] (ڄائي 1995ع)، اداڪارا ۽ ڳائڻي ; هيٺين ماڻهن بولونيا کي پنهنجو گهر بڻايو: [[File:Ubaldo Gandolfi - Saint Petronius of Bologna.jpg|thumb|140px|[[بولونيا جو پيٽرونيوس]]]] [[File:Olha Kharlan - 2016-10-05 - 4.jpg|thumb|140px|[[اولها خارلان]]، عورتن جي سيبر ۾ 4 ڀيرا عالمي چيمپيئن]] * [[جيوسوي ڪاردوتشي]] (1835–1907)، شاعر ۽ اڪيڊمڪ، ادب جو نوبل انعام، لوڪا، ٽسڪني جي ويجهو ڄائو * [[ڪارلو فيليچي چيلاريو]] (1915–2007)، بين الاقوامي شهرت وارو اطالوي ڪنڊڪٽر، 1946ع ۾ بولونيا چيمبر آرڪيسٽرا جو باني * [[نيڪولو ديل آرڪا]] ({{circa|1435/1440}}–1494)، سنگتراش، باري، اپوليا ۾ ڄائو * [[ٿامس ڊيمپسٽر]] (1579–1625)، اسڪاٽش عالم ۽ مؤرخ؛ ايبرڊين شائر ۾ ڄائو، بولونيا ۾ وفات ڪئي<ref>{{cite EB9 |wstitle = Thomas Dempster |volume= VII | pages= 74-75 |short= 1}}</ref> * [[امبيرتو ايڪو]] (1932–2016)، ليکڪ ۽ اڪيڊمڪ، اليسانڊريا، پيڊمونٽ ۾ ڄائو * [[سارڊينيا جو اينزو|سارڊينيا جو اينزيو]] (ڄائو {{circa|1218}})، [[سارڊينيا جي بادشاهت|سارڊينيا]] جو بادشاهه ۽ شهنشاهه فريڊرڪ ٻئي جو ناجائز پٽ. هو 1249ع کان 1272ع ۾ پنهنجي وفات تائين [[پالاتسو ري اينزو]] ۾ قيد رهيو. * [[واسڪو ايراني]] (ڄائو 1955ع)، سياستدان * [[فارينيلي]] (ڪارلو بروسڪي، 1705–1782)، ڪاستراتو اوپيرا ڳائڻو * [[وليم جيروميتي]] (1924–1998)، مصور، ميلان، لومباردي ۾ ڄائو * [[اولها خارلان]]، يوڪريني، عورتن جي سيبر ۾ 4 ڀيرا عالمي چيمپيئن * [[الفونسو لومباردي]] ({{circa|1497}}–1537)، سنگتراش، فيرارا، ايميليا-روماگنا ۾ ڄائو * [[وو منگ]] (2000ع ۾ ٺهيو)، ليکڪن جو اجتماعي گروهه * [[خوان اگناسيو مولينا]] (1740–1829)، فطرت شناس، چلي ۾ ڄائو * [[اودوفريدوس]] (وفات 1265ع)، قانوندان، اوستيا ۾ ڄائو ۽ 1228ع ۾ بولونيا منتقل ٿيو * [[جيوواني پاسڪولي]] (1855–1912)، شاعر ۽ اڪيڊمڪ، سان مائورو پاسڪولي، ايميليا-روماگنا ۾ ڄائو * [[بولونيا جو پيٽرونيوس|سينٽ پيٽرونيوس]] (سان پيٽرونيو، جنم هنڌ نامعلوم، وفات {{circa|450 AD}})، [[بولونيا جو رومن ڪيٿولڪ آرچ ڊائوسس|بولونيا]] جو بشپ ۽ شهر جو سرپرست بزرگ * [[رومانو پرودي]] (ڄائو 1939ع)، معاشيات دان ۽ سياستدان، اسڪانديانو، ريجيو ايميليا ۾ ڄائو * [[روز آئي لينڊ جي جمهوريه|جورجيو روزا]] (1925–2017)، انجنيئر، مختصر مدي واري [[مائڪرو قوم]] [[روز آئي لينڊ جي جمهوريه]] جو صدر * [[جواڪينو روسيني]] (1792–1868)، اوپيرا ڪمپوزر، پيزارو، مارڪي ۾ ڄائو * [[لوئيجي ساميلي (فencer)|لوئيجي ساميلي]] (ڄائو 1987ع)، اولمپڪ سيبر فencer * [[جوزيپي توريللي]] (1658–1709)، موسيقار، ويرونا، وينيتو ۾ ڄائو. ==بين الاقوامي لاڳاپا== {{See also|اٽلي جي جاڙن شهرن ۽ ڀيڻ شهرن جي فهرست}} بولونيا هيٺين شهرن سان [[جاڙا شهر ۽ ڀيڻ شهر|جاڙو شهر]] آهي:<ref>{{cite web |title=Gemellaggi del Comune di Bologna|url=https://www.comune.bologna.it/relazioniinternazionali/servizio_singolo/159:14328/|website=comune.bologna.it|publisher=Bologna|language=it|access-date=13 December 2019}}</ref> {{div col|colwidth=20em}} *[[ڪووينٽري]]، انگلينڊ، 1984ع کان *[[خارڪيف]]، يوڪرين، 1966ع کان *[[لائپزگ]]، جرمني، 1962ع کان *[[لا پلاتا]]، ارجنٽينا، 1988ع کان *[[پورٽلينڊ، اوريگون]]، گڏيل رياستون، 2003ع کان *[[پرييپوليي]]، سربيا، 1966ع کان *[[سينٽ لوئس، سينيگال|سينٽ لوئس]]، سينيگال، 1991ع کان *[[سينٽ لوئس]]، گڏيل رياستون، 1987ع کان *[[سان ڪارلوس، ريو سان خوان|سان ڪارلوس]]، نڪاراگوا، 1988ع کان *[[ٿيسالونيڪي]]، يونان، 1981ع کان *[[تولوز]]، فرانس، 1981ع کان *[[توزلا]]، بوسنيا ۽ هرزيگووينا، 1994ع کان *[[والينسيا]]، اسپين، 1980ع کان *[[زغرب]]، ڪروشيا، 1961ع کان {{div col end}} ==پڻ ڏسو== {{Portal|Italy|European Union|Cities}} * [[بولونيا اعلان]] * [[بولونيا ميٽروپوليٽن علائقو]] * [[بولونيا عمل]] * [[بولونيائي گھنٽي وڄائڻ]] * [[بولونيا جي سڀ کان اوچين عمارتن جي فهرست]] * [[اوپيرا پيا ديئي پوويري مينديڪانتي]] * [[سان جيرولامو ديل آرڪوويدجو]] * [[سانتا ماريا اننزياتا دي فوسولو، بولونيا|سانتا ماريا اننزياتا دي فوسولو]] ==وڌيڪ پڙهڻ== {{See also|Timeline of Bologna#Bibliography|l1=بولونيا جي تاريخ جي ببليوگرافي}} * Mancini, Giorgia, and Nicholas Penny, eds. ''The Sixteenth Century Italian Paintings: Volume III: Ferrara and Bologna'' (National Gallery Catalogues) (2016). * Rashdall, Hastings. ''The Universities of Europe in the Middle Ages: Volume 1, Salerno, Bologna, Paris'' (2010). * Robertson, Anne Walters. ''Tyranny under the Mantle of St Peter: Pope Paul II and Bologna'' (2002) ===رهنما ڪتاب=== * Grieco, Romy. ''Bologna: a city to discover'' (1976) * Insight Guides. ''Pocket Bologna'' (2016). * Noyes, Mary Tolaro. ''Bologna Reflections'' (2009). * Uras, Martina. "Bologna Photo Guide" ===پراڻا رهنما=== * {{Citation|publisher=Karl Baedeker|location=Coblenz|title=Italy|edition=2nd|date=1870|chapter-url=https://archive.org/stream/italyhandbookfor04karl#page/n329/mode/2up|chapter=Bologna|ol=24140254M}}** {{Citation |publisher = John Murray |location = London |title = Hand-book for Travellers in Northern Italy |edition = 16th |date = 1897 |oclc = 2231483 |chapter-url =https://archive.org/stream/hand00bookfortravejohnrich#page/366/mode/2up |chapter= Bologna|ol = 6936521M }} * {{Citation |publisher = Laurie |location = London |title = The Cathedrals and Churches of Northern Italy |date = 1900 |author=T. Francis Bumpus |chapter-url=https://archive.org/stream/cathedralschurch00bumpuoft#page/n263/mode/2up |chapter=Ferrara and Bologna|ol = 7201313M|ref=none }} * {{Citation |publisher = Karl Baedeker |location = Leipzig |edition=14th |title = Northern Italy |date = 1913 |chapter-url= https://archive.org/stream/northernitalyi00karl#page/468/mode/2up |chapter= Bologna|ol = 16015532M }} ==حوالا== {{reflist|group=lower-alpha}} {{Reflist}} <references group="lower-alpha"/> <ref> آهن، پر لاڳاپيل ٽيگ <references group="note"/> ==ٻاهريان ڳنڍڻا== {{Sister project links|voy=Bologna|Bologna}} * {{Official website|https://www.comune.bologna.it/home}} * [https://www.bolognameteo.it/ بولونيا جي موسم] * [https://web.archive.org/web/20140903111342/http://www.bolognamagazine.com/content/palazzo-pepoli-museum-history-bologna-arte-fiera-2012 بولونيا جي تاريخ جو عجائب گھر] * [http://www.museibologna.it/musicaen بولونيا جو موسيقي جو بين الاقوامي عجائب گھر ۽ لائبريري] * [http://insecam.org/en/bycity/Bologna/ بولونيا آن لائين ڪيمرائون] {{Navboxes |list = {{Province of Bologna}} {{Regional capitals of Italy}} {{European Capital of Culture}} {{Cities in Italy}} }} {{Authority control}} [[زمرو:بولونيا| ]] [[زمرو:اٽلي]] [[زمرو:ايميليا-رومانا]] [[زمرو:اٽلي ۾ شهر]] [[زمرو:ايميليا-روماگنا جا شهر]] [[زمرو:يونيسڪو عالمي ثقافتي ورثي جا ماڳ]] [[زمرو:اٽلي ۾ يونيسڪو عالمي ثقافتي ورثي جا ماڳ]] [[زمرو:پاپائي رياستون]] [[زمرو:ايميليا-روماگنا جا شهر ۽ ڳوٺ]] [[زمرو:ايميليا-روماگنا ۾ رومي ماڳ]] [[زمرو:اٽلي جا 6هين صدي ق م جا ادارا]] [[زمرو:530ع ق م جا ڏهاڪا]] [[زمرو:بوئي]] ricrdmzr1r15y4kvnxgzi91v9e0rnec 382669 382666 2026-06-04T10:38:32Z Memon2025 21315 382669 wikitext text/x-wiki {{Short description|[[ايميليا-روماگنا]]، [[اٽلي]] جو گاديءَ وارو ۽ سڀ کان وڏو شھر}} {{About|[[اٽلي]] جي شھر بابت|ٻين استعمالن لاءِ}} {{Infobox settlement | name = بولونيا<br>Bologna | official_name = Comune di Bologna | native_name = {{native name|egl|Bulåggna}} | settlement_type = ڪوموني (بلديہ) | image_skyline = {{Multiple image | perrow = 1/2/2/3 | border = infobox | total_width = 280 | caption_align = center | image1 = Torri di Bologna, Bologna.jpg | caption1 = ڊيو ٽوري (ٻه ٽاور) سان بولونيا جو منظر | image2 = Santuario della Madonna di San Luca - Bologna - 2023-09-09 15-10-48 001.jpeg | caption2 = ميڊونا دي سان لوڪا | image3 = Bologna fontana del Nettuno 07feb08 03.jpg | caption3 = نيپچون جو فوارو | image4 = Bologna - Basilica di San Petronio - 202109132319.jpg | caption4 = سان پيٽرونيو | image5 = Bologna - Basilica di Santo Stefano - 2025-09-03 07-56-55 001.jpg | caption5 = پياتسا سانتو اسٽيفانو | image6 = Palazzo d'Accursio -- Bologna.jpg | caption6 = پياتسا ماجيوري | image7 = Archiginnasio ora blu Bologna.jpg | caption7 = آرڪي جينازيو آف بولونيا }} | pushpin_label_position = right | subdivision_type = [[ملڪ]] | subdivision_name = {{flag|Italy}} | subdivision_type2 = علائقو | subdivision_name2 = ايميليا-روماگنا ([[اٽلي]]) | subdivision_type3 = ميٽرو | subdivision_name3 = ميٽروپوليٽن سٽي آف بولونيا (BO) | government_footnotes = | governing_body = بولونيا سٽي ڪائونسل | leader_title = ميئر | leader_name = ميٽيو ليپوري ([[ڊيموڪريٽڪ پارٽي (اٽلي)|PD]]) | elevation_footnotes = | area_blank1_title = ميٽروپوليٽن شھر | area_blank1_km2 = 3702.32 | elevation_m = 54 | area_footnotes = <ref name="area">{{cite web|url=https://www.istat.it/it/archivio/156224|title=Superficie di Comuni Province e Regioni italiane al 9 ottobre 2011|language=it|publisher=[[Italian National Institute of Statistics|ISTAT]]}}</ref> | area_total_km2 = 140.86 | population_total = 3,90,734 (7هون) | population_footnotes = <ref name="population" /> | population_metro = | population_metro_footnotes = | population_blank1_title = ميٽروپوليٽن سٽي آف بولونيا | population_blank1 = 1020865 | population_as_of = 2025 | population_density_km2 = auto | population_density_blank1_km2 = auto | population_demonym = بولونيائي | demographics_type2 = جي ڊي پي | demographics2_footnotes = | demographics2_title1 = ميٽرو | demographics2_info1 = €39.502 ارب (2015) | demographics2_title2 = في فرد | demographics2_info2 = €38,918 (2015) | postalcode = | website = {{URL|https://www.comune.bologna.it/|comune.bologna.it}} | mapframe = yes | mapframe-shape = yes | mapframe-caption = نقشي کي مڪمل اسڪرين ۾ ڏسڻ لاءِ ان تي ڪلڪ ڪريو | coordinates = {{coord|44|29|38|N|11|20|34|E|display=inline,title}} | imagesize = | image_alt = | image_flag = Flag of Bologna.svg | image_shield = Coat of arms of Bologna.svg | nicknames = ''لا ڊوٽا'' (دانا شھر)، ''لا گراسا'' (موٽو شھر)، ''لا روسا'' (ڳاڙهو شھر)، ''چيتا توريتا'' (برجن وارو شھر) | map_alt = | map_caption = | pushpin_map = Italy#Italy Emilia-Romagna#Europe | pushpin_relief = yes | coordinates_footnotes = | twin1 = | twin1_country = | postal_code = 40121–40121 | area_code = 0039 051 }} '''بولونيا''' (انگريزي: <small>Bologna</small>؛ اچار،{{IPA|it|boˈloɲɲa|lang|It-Bologna.ogg}}، {{IPAc-en|b|ə|ˈ|l|oʊ|n|j|ə}}) [[اٽلي|اتر اٽلي]] ۾ واقع ايميليا-روماگنا علائقي جو گاديءَ وارو ۽ سڀ کان وڏو شھر آھي. اھو اٽلي جو ستون سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو شھر آھي، جنھن جي آبادي <small>3,90,734</small> آھي ۽ ھتي <small>150</small> مختلف نسلي گروهه رھن ٿا.<ref>{{cite web|url=https://sociale.regione.emilia-romagna.it/notizie/2019/aprile/la-fotografia-dei-cittadini-stranieri-a-bologna-150-le-nazionalita|title=Ufficio statistica regionale|date=10 April 2019|publisher=Regione Emilia Romagna|language=it}}</ref> ان جي ميٽروپوليٽن صوبي ۾ <small>2025</small>ع تائين 10 لک کان وڌيڪ ماڻهو رهن ٿا.<ref name="population">{{cite web|title=Monthly Demographic Balance|url=https://demo.istat.it/app/?l=en&a=&i=D7B|publisher=[[Italian National Institute of Statistics|ISTAT]]}}</ref> بولونيا سڀ کان وڌيڪ ان ڪري مشهور آهي جو دنيا جي مسلسل هلندڙ قديم ترين يونيورسٽي، بولونيا يونيورسٽي، جيڪا 1088ع ۾ قائم ٿي، هتي واقع آهي.<ref name="Top Universities">[http://www.topuniversities.com/worlduniversityrankings/results/2007/overall_rankings/worlds_oldest_universities/ Top Universities] {{webarchive|url=https://web.archive.org/web/20090117202932/http://www.topuniversities.com/worlduniversityrankings/results/2007/overall_rankings/worlds_oldest_universities/|date=17 January 2009}} ''World University Rankings'' Retrieved 6 January 2010</ref><ref>[https://www.unibo.it/en/university/who-we-are/our-history Our History] – Università di Bologna</ref><ref>{{cite book |last=Gaston |first=Paul L. |url=https://books.google.com/books?id=wyjnHZ1IIlgC&pg=PA18 |title=The Challenge of Bologna: What United States Higher Education Has to Learn from Europe, and Why It Matters That We Learn It |publisher=Stylus Publishing, LLC. |year=2012 |isbn=978-1-57922-502-5 |page=18}}</ref><ref name="Hunt Janin 2008">Hunt Janin: "The university in medieval life, 1179–1499", McFarland, 2008, {{ISBN|0-7864-3462-7}}, p. 55f.</ref><ref name="Ridder-Symoens 1992">de Ridder-Symoens, Hilde: [https://books.google.com/books?id=5Z1VBEbF0HAC ''A History of the University in Europe: Volume 1, Universities in the Middle Ages''], Cambridge University Press, 1992, {{ISBN|0-521-36105-2}}, pp. 47–55</ref> هي شهر صدين کان هڪ اهم شهري مرڪز رهيو آهي. ايٽرسڪن ان کي پهرين ''فيلسينا'' سڏيندا هئا، پوءِ سيلٽ قومن وٽ ''بونا'' جي نالي سان مشهور ٿيو، بعد ۾ [[رومي سلطنت|رومنن]] ان کي ''بونونيا'' سڏيو. [[وچين دور]] ۾ هي هڪ آزاد بلدياتي رياست ۽ پوءِ سينيوريا طور ترقي ڪئي، جتي اهو آبادي جي لحاظ کان يورپ جي سڀ کان وڏن شهرن مان هڪ هو. پنهنجي ٽاورن، گرجائن ۽ ڊگهن محرابي رستن جي ڪري مشهور، بولونيا جو تاريخي مرڪز تمام سٺي نموني محفوظ ٿيل آهي، جنهن جو سبب <small>1970</small>ع واري ڏهاڪي جي آخر ۾ شروع ٿيل محتاط بحالي ۽ تحفظ واري پاليسي آهي.<ref>Romy Grieco (1976), ''Bologna: a city to discover'', pp. 8–12, 138–45.</ref> سال <small>2000</small>ع ۾ هن کي يورپي ثقافتي گاديءَ وارو شهر قرار ڏنو ويو،<ref>{{cite web|url=http://www.travelplan.it/bologna_guide_history_culture.htm |title=Bologna history – Bologna culture – Bologna – attractions in Bologna – art Bologna – history guide Bologna |publisher=Travelplan.it |access-date=19 April 2010}}</ref> ۽ <small>2006</small>ع ۾ [[يونيسڪو]] ان کي "موسيقي جو شهر" قرار ڏئي تخليقي شهرن جي نيٽ ورڪ ۾ شامل ڪيو.<ref>{{Cite web|url=http://cittadellamusica.comune.bologna.it/en/italian-unesco-creative-cities-lead-bologna/|title=The Italian UNESCO Creative Cities under the lead of Bologna – Bologna Città della Musica|website=cittadellamusica.comune.bologna.it|date=26 October 2016|language=en-US|access-date=3 October 2018|archive-date=23 September 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20200923100537/http://cittadellamusica.comune.bologna.it/en/italian-unesco-creative-cities-lead-bologna/|url-status=dead}}</ref> <small>2021</small>ع ۾ [[يونيسڪو]] شهر جي ڊگهن محرابي رستن کي [[عالمي ورثو ماڳ]] طور تسليم ڪيو.<ref name="unesco" /><ref>{{Cite web|last=Dubois|first=Silvia Maria|title=I portici di Bologna sono stati nominati patrimonio dell'Unesco|url=https://corrieredibologna.corriere.it/bologna/cronaca/21_luglio_28/i-portici-bologna-sono-stati-nominati-patrimonio-dell-unesco-cce2a372-ef8f-11eb-919c-80bc3c7a9e47.shtml|publisher=[[Corriere della Sera]]|date=28 July 2021|access-date=28 July 2021|language=it}}</ref> بولونيا هڪ اهم زرعي، صنعتي، مالي ۽ ٽرانسپورٽ مرڪز پڻ آهي، جتي ڪيترين وڏين مشيني، برقي ۽ کادي خوراڪ جي صنعتن جي ڪمپنين جا هيڊڪوارٽر واقع آهن ۽ هتي يورپ جي سڀ کان وڏين مستقل واپاري نمائشن مان هڪ به لڳندي آهي. 2022ع ۾ {{Lang|it|[[Il Sole 24 Ore]]}} بولونيا کي زندگيءَ جي مجموعي معيار جي لحاظ کان اٽلي جو بهترين شهر قرار ڏنو،<ref>{{cite web | url=https://lab24.ilsole24ore.com/qualita-della-vita/tabelle/ | title=Qualità della vita 2022: La classifica delle province italiane dove si vive meglio. Bologna la migliore nel 2022 &#124; Il Sole 24 ORE }}</ref> جيتوڻيڪ 2025ع ۾ اهو چوٿين نمبر تي اچي ويو.<ref>{{Cite web |title=Qualità della vita 2025: tutte le classifiche dal 1990 a oggi {{!}} Il Sole 24 ORE |url=https://lab24.ilsole24ore.com/qualita-della-vita/tabelle/?refresh_ce=1 |access-date=2026-04-03 |website=www.ilsole24ore.com |language=it}}</ref> ==تاريخ== {{For timeline}} ===قديم دور ۽ وچين دور=== [[File:2tours bologne 082005.jpg|thumb|left|upright=0.7|مشهور [[ٻه ٽاور، بولونيا|ڊيو ٽوري]]]] بولونيا جي علائقي ۾ انساني رهائش جا آثار ٽئين هزار سال قبل مسيح تائين ملن ٿا، جڏهن ته لڳ ڀڳ نائين صدي قبل مسيح کان هتي اهم آباديون موجود هيون ([[ويلانووان ثقافت]]). [[ايٽرسڪن تهذيب|ايٽرسڪن]] اثر ستين ۽ ڇهين صدي قبل مسيح دوران هتي پهتو، ۽ ڇهين صدي قبل مسيح جي آخر تائين هتي ''فيلسينا'' نالي ايٽرسڪن شهر قائم ٿي ويو. چوٿين صدي قبل مسيح تائين هن ماڳ تي [[گال]] قوم جي [[بوئي]] قبيلي قبضو ڪري ورتو، ۽ 196 قبل مسيح ۾ اهو ''بونونيا'' نالي سان رومي نوآبادي ۽ ''[[ميونسپيم]]'' بڻيو.<ref>{{cite book|last1=Hornblower|display-authors=et al|first1=Simon|title=The Oxford classical dictionary.|date=2012|publisher=Oxford University Press|location=Oxford|isbn=978-0-19-954556-8|page=230|edition=3rd}}</ref> مغربي رومي سلطنت جي زوال وارن آخري سالن دوران بولونيا تي بار بار [[گوٿ]] قومن جا حملا ٿيا ۽ شهر کي لُٽيو ويو. روايتي تاريخي بيانن موجب، انهيءَ دور ۾ بشپ [[سينٽ پيٽرونيوس]] (Petronius) تباهه ٿيل شهر کي ٻيهر آباد ڪيو، ڪيترين عمارتن جي مرمت ڪرائي ۽ [[سانتو اسٽيفانو، بولونيا|سينٽ اسٽيفن جي بيسيليڪا]] جو بنياد وڌو.<ref>{{cite book|last1=Butler|first1=Alban|title=The Lives of the Fathers, Martyrs, And Other Principal Saints|date=1814|publisher=John Murphy|location=London}}</ref> پيٽرونيوس اڄ به بولونيا جو سرپرست بزرگ (Patron Saint) سمجهيو وڃي ٿو. 727ع–728ع ۾ [[لومبارڊ]] بادشاهه [[ليوٽپراند]] جي اڳواڻي ۾ شهر تي حملو ڪري ان تي قبضو ڪيو ويو ۽ اهو [[لومبارڊ بادشاھت]] جو حصو بڻجي ويو. انهن جرمن فاتحن شهر ۾ هڪ اهم نئون پاڙو تعمير ڪيو، جنهن کي ''اڊيزيوني لونگوباردا'' (Longobard Addition) چيو ويو، جيڪو سينٽ اسٽيفن جي مذهبي احاطي جي ويجهو واقع هو.<ref>{{cite book|last1=Heers|first1=Jacques|title=La città nel medioevo in Occidente : paesaggi, poteri e conflitti|date=1995|publisher=Jaca Book|location=Milano|isbn=978-88-16-40374-1|page=63}}</ref> اٺين صديءَ جي آخري چوٿين حصي ۾ [[شارليمان]]، [[پوپ ايڊرين پهريون]] جي درخواست تي، لومبارڊ بادشاهت تي حملو ڪيو، جنهن جي نتيجي ۾ اها بادشاهت ختم ٿي وئي. 774ع ۾ پاپائي اختيار جي نالي تي فرئنڪي فوجن شهر تي قبضو ڪيو، پر بولونيا عملي طور شهنشاهي اختيار هيٺ رهيو ۽ [[ڪارولينجي سلطنت]] جي سرحدي ''مارچ'' (حدي علائقو) طور ترقي ڪندو رهيو.<ref name="Kleinhenz">{{cite book|last1=Kleinhenz|first1=Christopher|title=Medieval Italy : an encyclopedia|date=2004|publisher=Routledge|location=New York|isbn=978-0-415-93929-4|page=134}}</ref> بولونيا قانون جي مطالعي جي نئين دور جو مرڪز بڻجي ويو، جتي مشهور قانوني عالم [[ايرنيريوس]]<ref>For a detailed account of how the relevant manuscripts and their transmission, see Charles M. Radding & Antonio Ciaralli, ''The Corpus iuris civilis in the Middle Ages: Manuscripts and Transmission from the Sixth Century to the Juristic Revival'' (Leiden: Brill, 2007).</ref> (تقريباً 1050ع – 1125ع کان پوءِ) ۽ سندس مشهور شاگردن، [[بولونيا جا چار ڊاڪٽر]]، تدريس ۽ تحقيق ڪئي. بولونيا کي مغربي دنيا جي قديم ترين يونيورسٽين مان هڪ، [[بولونيا يونيورسٽي]]، تي فخر آهي، جيڪا 1088ع کان بنا وقفي جي هلندي اچي رهي آهي ۽ اعليٰ تعليم ۽ ڊگري ڏيڻ واري اداري جي جديد تصور مطابق دنيا جي پهرين يونيورسٽي سمجهي وڃي ٿي.<ref>{{cite book|title=[[A History of the University in Europe]]|volume=1, Universities in the Middle Ages|page=48|chapter=Patterns|author=Jacques Verger|editor1=Hilde de Ridder-Symoens|editor2=Walter Rüegg|publisher=[[Cambridge University Press]]|date=16 October 2003|isbn=9780521541138|chapter-url=https://books.google.com/books?id=5Z1VBEbF0HAC&pg=PA48}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.unibo.it/en/university/who-we-are/our-history/university-from-12th-to-20th-century|title=The University from the 12th to the 20th century|publisher=University of Bologna|access-date=14 February 2021|archive-date=5 April 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210405221329/https://www.unibo.it/en/university/who-we-are/our-history/university-from-12th-to-20th-century|url-status=live}}</ref><ref name="Hunt Janin 2008"/><ref name="Ridder-Symoens 1992"/> هي يونيورسٽي اصل ۾ وچئين دور جي [[رومي قانون]] جي مطالعي لاءِ قائم ٿي، جتي مشهور [[گلاسٽر]] (Glossators) عالمن، خاص طور ايرنيريوس، تدريس ڪئي. هن يونيورسٽي جي شاگردن ۾ [[دانتي اليگھيري]]، [[جيوواني بوڪاچيو]] ۽ [[فرانچيسڪو پيٽرارڪ]] جهڙا عظيم ادبي شخصيتون پڻ شامل هيون.<ref name=unibo>[https://www.unibo.it/Portale/Ateneo/La+nostra+storia/NoveSecoli.htm Nove secoli di storia] – Università di Bologna</ref> ان جي طبي درسگاهه خاص طور تي سڄي يورپ ۾ مشهور هئي.<ref>Nancy G. Siraisi, ''Taddeo Alderotti and his pupils: two generations of Italian medical learning'' (Princeton University Press, 1981).</ref> 1200ع تائين بولونيا تقريباً 10,000 ماڻهن تي مشتمل هڪ خوشحال واپاري ۽ دستڪاري مرڪز بڻجي چڪو هو.<ref>{{cite book|last1=Janin|first1=Hunt|title=The university in medieval life, 1179–1499|date=2008|publisher=McFarland & Co.|location=Jefferson, NC|isbn=978-0-7864-3462-6|page=56}}</ref> [[File:Bologna. Porta Maggiore. Strada Magiore. Torre degli Asinelli IMG 3874.JPG|thumb|پورٽا ماجيوري، بولونيا جي وچئين دور جي ٻارهن شهري دروازن مان هڪ]] [[File:Communal fight in Bologna (Sercambi).jpg|thumb|چوڏهين صديءَ ۾ بولونيا اندر [[گويلف]] ۽ [[گيبيلين]] ڌرين جي وچ ۾ ٿيندڙ ويڙهه جي تصوير، جيوواني سيرڪامبي آف لوڪا جي ''ڪرونيڪي'' مان]] 1115ع ۾ [[ماٽلڊا آف ٽسڪني]] جي وفات کان پوءِ بولونيا کي شهنشاهه [[هينري پنجون، پاڪ رومي شهنشاهه|هينري پنجين]] کان اهم رعايتون حاصل ٿيون. جڏهن بعد ۾ [[فريڊرڪ بارباروسا]] انهن رعايتن کي ختم ڪرڻ جي ڪوشش ڪئي ته بولونيا [[لومبارڊ ليگ]] ۾ شامل ٿي ويو. هن اتحاد [[ليگنانو جي جنگ]] ۾ شهنشاهي فوجن کي شڪست ڏني ۽ 1183ع ۾ [[صلحِ قسطنطيا]] (Peace of Constance) وسيلي عملي خودمختياري حاصل ڪئي. ان کان پوءِ شهر تيزيءَ سان وڌڻ لڳو ۽ اتر اٽلي جي اهم تجارتي مرڪزن مان هڪ بڻجي ويو. هن ترقي جو وڏو سبب واھَن ۽ نهرن جو اهو نظام هو، جنهن ذريعي ٻيڙيون ۽ مال بردار جهاز شهر تائين پهچي سگهندا هئا.<ref>{{cite book|last1=Luzzatto|first1=Gino|title=An Economic History of Italy: From the Fall of the Empire to the Beginning of the 16th Century|date=2015|publisher=Routledge|location=Abingdon-on-Thames|isbn=978-1-138-86495-5|page=111|edition=1st}}</ref> [[فريڊرڪ ٻيون، پاڪ رومي شهنشاهه|فريڊرڪ ٻئي]] جي پٽ [[سارڊينيا جو بادشاهه اينزو]]، بولونيا جي خلاف [[موڊينا]] ۽ [[ڪريمونا]] جي شهنشاهي حامي شهرن جي مدد لاءِ مهم هلائي. 26 مئي 1249ع تي [[فوسالٽا جي جنگ]] ۾ کيس شڪست ملي ۽ هو گرفتار ٿي ويو. شهنشاهه سندس آزادي جو مطالبو ڪيو، پر اينزو کي بولونيا ۾ قيد رکيو ويو. جنهن محل ۾ کيس رکيو ويو، اهو بعد ۾ [[پالاتسو ري اينزو]] (Palazzo Re Enzo) جي نالي سان مشهور ٿيو.<ref>{{cite book|last1=Arnaldi|first1=Girolamo|title=Italy and its invaders|date=2008|publisher=Harvard University Press|location=Cambridge, Mass.|isbn=978-0-674-03033-6|page=111}}</ref> اينزو جي فرار يا آزادي لاءِ ڪيل سڀئي ڪوششون ناڪام ٿيون، ۽ هو 22 سالن کان وڌيڪ قيد ۾ رهڻ بعد وفات ڪري ويو. سندس سڳن اڌ ڀائر [[ڪانراڊ چوٿون]] (1254ع)، [[فريڊرڪ آف اينٽياڪ]] (1256ع)، [[منفريڊ، سسلي جو بادشاهه]] (1266ع) ۽ ڀائيٽو [[ڪانراڊن]] (1268ع ۾ قتل) کان پوءِ، اينزو [[هوهن اسٽافن خاندان]] جو آخري زنده وارث هو. تيرهين صديءَ جي آخري دور ۾ بولونيا سياسي عدم استحڪام جو شڪار ٿي ويو، ڇاڪاڻ⁠تہ شهر جا طاقتور خاندان اقتدار لاءِ لڳاتار پاڻ ۾ وڙهندا رهيا. ڏهاڪن جي اندروني تڪرارن آزاد بلدياتي نظام کي ڪمزور ڪري ڇڏيو، جنهن جو فائدو وٺندي پوپ پنهنجي نمائندي ڪارڊينل [[برٽران دو پوگيه]] کي 1327ع ۾ اقتدار ڏياريو.<ref name="Partner">{{cite book|last1=Partner|first1=Peter|title=The lands of St. Peter: the papal state in the Middle Ages and the early Renaissance|date=1972|publisher=Univ. of California Pr.|location=Berkeley|isbn=978-0-520-02181-5|pages=[https://archive.org/details/landsofstpeterpa0000part/page/318 318–327]|url=https://archive.org/details/landsofstpeterpa0000part/page/318}}</ref> بعد ۾ هڪ عوامي بغاوت ذريعي دو پوگيه کي شهر مان ڪڍيو ويو، ۽ 1334ع ۾ بولونيا [[تاديو پيپولي]] جي حڪمراني هيٺ هڪ ''[[سينيوريا]]'' بڻجي ويو. جڏهن 1348ع ۾ [[ڪاري موت]] (Black Death) جي وبا پهتي ته بولونيا جي آبادي لڳ ڀڳ 40,000 کان 50,000 جي وچ ۾ هئي، جيڪا وبا کان پوءِ گهٽجي صرف 20,000 کان 25,000 رهجي وئي.<ref>{{cite book|last1=Wray|first1=Shona Kelly|title=Communities and crisis : Bologna during the Black Death|date=2009|publisher=Brill|location=Leiden|isbn=978-90-04-17634-8|pages=95–96}}</ref> 1350ع ۾ بولونيا تي [[ميلان جو آرچ بشپ جيوواني ويسڪونتي|جيوواني ويسڪونتي]]، جيڪو ان وقت ميلان جو نئون حڪمران هو، قبضو ڪري ورتو. پر ويسڪونتي خاندان جي هڪ باغي ميمبر طرفان مقرر ڪيل شهري گورنر جي بغاوت کان پوءِ، 1363ع ۾ ڪارڊينل [[گيل آلواريس ڪارييو دي البورنوز]] هڪ ڊگهي ڳالهين واري عمل کان پوءِ شهر کي ٻيهر پاپائي اختيار هيٺ آندو. ان مقصد لاءِ [[برنابو ويسڪونتي]]، جيڪو جيوواني جو وارث هو ۽ 1354ع ۾ فوت ٿيو، کي وڏي رقم بطور معاوضي ادا ڪئي وئي.<ref name="Partner"/> 1376ع ۾ بولونيا هڪ ڀيرو ٻيهر پاپائي حڪمراني خلاف بغاوت ڪئي ۽ [[فلورينس]] سان گڏجي ناڪام [[اٺن مقدس شخصيتن جي جنگ]] (War of the Eight Saints) ۾ شامل ٿيو. بهرحال، [[مغربي ڪليسا جي ڦوٽ]] (Western Schism) کان پوءِ مقدس ڪرسي (Holy See) اندر شديد اختلافن سبب پاپائي حڪومت بولونيا تي پنهنجو ڪنٽرول بحال نه ڪري سگهي، جنهن ڪري شهر ڪجهه ڏهاڪن تائين هڪ نسبتاً آزاد اشرافي جمهوريه (oligarchic republic) طور قائم رهيو. 1401ع ۾ [[جيوواني پهريون بينٽيووليو]] ميلان جي حمايت سان بغاوت ذريعي اقتدار حاصل ڪيو، پر جڏهن هن ميلان سان تعلق ٽوڙي [[فلورينس]] سان اتحاد ڪيو ته ميلاني فوجن بولونيا تي چڙهائي ڪئي ۽ ايندڙ سال جيوواني کي قتل ڪري ڇڏيو. 1442ع ۾ [[اينيبال پهريون بينٽيووليو]]، جيڪو جيوواني جو ڀائيٽو هو، ميلاني فوجن کان بولونيا واپس حاصل ڪيو، پر ٽن سالن کان پوءِ [[پوپ يوجين چوٿون]] جي رٿيل سازش ۾ قتل ڪيو ويو. ان جي باوجود [[بينٽيووليو خاندان]] جي ''سينيوريا'' مضبوط ٿي چڪي هئي، ۽ اقتدار سندس سؤٽ [[سانتي بينٽيووليو]] کي مليو، جنهن 1462ع تائين حڪومت ڪئي. ان کان پوءِ [[جيوواني ٻيون بينٽيووليو]] حڪمران بڻيو. جيوواني ٻيون ڪجهه عرصي تائين [[چيزاري بورجيا]] جي توسيع پسند منصوبن جي مزاحمت ڪرڻ ۾ ڪامياب رهيو، پر 7 آڪٽوبر 1506ع تي [[پوپ جوليس ٻيون]] هڪ پاپائي فرمان جاري ڪري بينٽيووليو کي معزول ۽ [[اخراجِ ڪليسا]] (Excommunication) جو سزاوار قرار ڏنو ۽ شهر کي [[انٽرڊڪٽ]] هيٺ رکيو. جڏهن پاپائي فوجون، [[فرانس جو لوئي ٻارهون]] موڪليل دستي سان گڏ، بولونيا ڏانهن وڌيون ته بينٽيووليو ۽ سندس خاندان شهر ڇڏي ڀڄي ويا. 10 نومبر تي جوليس ٻيون فاتح جي حيثيت سان شهر ۾ داخل ٿيو. ===شروعاتي جديد دور=== [[File:Mappa di Bologna del Blaeu.jpg|thumb|1640ع ۾ بولونيا]] بولونيا تي پاپائي حڪمراني (1506ع–1796ع) کي مورخن عام طور شهر جي شديد زوال واري دور طور بيان ڪيو آهي. بهرحال، 1500ع واري صديءَ ۾ اهڙو زوال واضح نه هو، ڇاڪاڻ⁠تہ ان دور ۾ شهر اندر ڪيتريون اهم ترقيون ٿيون. 1530ع ۾ [[پاڪ رومي سلطنت]] جي شهنشاهه [[چارلس پنجون، پاڪ رومي شهنشاهه|چارلس پنجون]] کي بولونيا ۾ تاج پارايو ويو، ۽ هو آخري شهنشاهه هو جنهن کي پوپ ذاتي طور تاج پارايو.<ref group="note">اصل متن ۾ Coronation of the Holy Roman Emperor جو حوالو موجود آهي.</ref> 1564ع ۾ [[پياتسا دل نيٽونو]] (Piazza del Nettuno)، [[پالاتسو دي بانڪي]] (Palazzo dei Banchi) ۽ يونيورسٽي جي مرڪزي عمارت [[آرڪي جينازيو]] تعمير ڪيا ويا. پاپائي حڪمراني جي هن دور ۾ ڪيترائي گرجاگھر، خانقاھون ۽ ٻيا مذهبي ادارا پڻ تعمير ڪيا ويا، جڏهن ته پراڻين عمارتن جي مرمت ۽ بحالي به ٿي. ان وقت بولونيا ۾ 96 خانقاھون موجود هيون، جيڪي ڪنهن به ٻئي اطالوي شهر کان وڌيڪ هيون. هن دور ۾ بولونيا سان لاڳاپيل مصورن هڪ ممتاز فني روايت کي جنم ڏنو، جيڪا [[بولونيائي مصوري جو اسڪول]] (Bolognese School) جي نالي سان مشهور ٿي. ان ۾ [[اينيبال ڪاراچي]]، [[ڊومينيڪينو]] ۽ [[گويرچينو]] جهڙا يورپ جي شهرت يافته فنڪار شامل هئا.<ref name="Raimond Van Marle 1924 pp 394-481">[[Raimond Van Marle]]. ''The Development of the Italian Schools of Painting, Volume 4'' (1924) pp 394–481.</ref> [[File:Alberti History of Bologna 1590.jpg|thumb|[[لياندرو البرتي]] جي ڪتاب ''History of Bologna'' (1590ع) مان بولونيا جو نقشو، جنهن ۾ ٻه بچيل ٽاور ۽ ڪيترائي ٻيا ٽاور ڏيکاريل آهن]] سورهين صديءَ جي آخر ڌاري زوال جا واضح آثار ظاهر ٿيڻ شروع ٿيا. سورهين صديءَ جي آخر ۽ سترهين صديءَ جي شروعات ۾ وبائن جي هڪ سلسلي سبب شهر جي آبادي، جيڪا سورهين صديءَ جي وچ ۾ تقريباً 72,000 هئي، گهٽجي 1630ع تائين تقريباً 47,000 رهجي وئي. صرف [[1629–1631ع جي اطالوي طاعون]] دوران ئي بولونيا پنهنجي آبادي جو لڳ ڀڳ هڪ ٽيون حصو وڃائي ويٺو.<ref>{{cite book|last1=Black |first1=Christopher F.|title=Early Modern Italy a Social History |date=2001 |publisher=Routledge|location=New York|isbn=978-0-415-21434-6|page=23|edition=[Online-Ausg.]}}</ref> سترهين صديءَ جي وچ تائين آبادي لڳ ڀڳ 60,000 تي مستحڪم ٿي وئي، جيڪا آهستي آهستي وڌندي ارڙهين صديءَ جي وچ تائين تقريباً 70,000 تائين پهتي. ساڳئي وقت بولونيا جي معيشت ۾ به سخت زوال جا آثار ظاهر ٿيڻ لڳا، ڇاڪاڻ⁠تہ عالمي واپار جا مرڪز [[ائٽلانٽڪ سمنڊ]] جي ڪنارن ڏانهن منتقل ٿي رهيا هئا. ريشم جي روايتي صنعت بحران جو شڪار ٿي وئي.<ref>{{cite book |editor-last=Pullan |editor-first=Brian |title=Crisis and change in the Venetian economy in the sixteenth and seventeenth centuries |date=2006| publisher=Routledge |location=London |isbn=978-0-415-37700-3 |page=132}}</ref> [[بولونيا يونيورسٽي]] به پنهنجي ڪيترن شاگردن کي وڃائڻ لڳي، جيڪي اڳ سڄي يورپ مان تعليم حاصل ڪرڻ لاءِ ايندا هئا. ان جو هڪ اهم سبب ثقافت ۽ سائنس بابت ڪليسا جا غير لبرل رويا هئا، خاص طور تي [[گليليو جو مقدمو]] (Galileo affair) کان پوءِ.<ref>{{cite book|last1=Gross |first1=Hanns|title=Rome in the Age of Enlightenment : the Post-Tridentine Syndrome and the Ancien Regime |date=2002|publisher=Cambridge University Press |location=Cambridge |isbn=978-0-521-89378-7|page=238}}</ref> بولونيا ارڙهين صديءَ دوران به آهستي آهستي صنعتن جي گهٽتائي (deindustrialisation) جو شڪار رهيو.<ref>{{cite book |last=Gross |first=Hanns |title=Rome in the Age of Enlightenment : the Post-Tridentine Syndrome and the Ancien Regime|date=2002 |publisher=Cambridge University Press |location=Cambridge |isbn=978-0-521-89378-7 |page=89}}</ref> ارڙهين صديءَ جي وچ ڌاري [[پوپ بينيڊڪٽ چوڏهون]]، جيڪو پاڻ بولونيا سان تعلق رکندو هو، شهر جي زوال کي روڪڻ لاءِ ڪيترين سڌارن جو آغاز ڪيو. انهن سڌارن جو مقصد معيشت کي هٿي ڏيڻ ۽ فنونِ لطيفه کي فروغ ڏيڻ هو. بهرحال، انهن قدمن جا نتيجا ملي جلي نوعيت جا رهيا. شهر جي زوال پذير ڪپڙي جي صنعت کي ٻيهر بحال ڪرڻ جون ڪوششون گهڻي حد تائين ناڪام رهيون، جڏهن ته ٽيڪسن جي نظام ۾ سڌارا، واپار جي آزادي<ref>{{cite book|last1=Wright|first1=A.D.|title=The early modern papacy : from the Council of Trent to the French Revolution, 1564–1789|date=2000|publisher=Longman|location=Harlow, England |isbn=978-0-582-08747-7 |page=261}}</ref> ۽ سخت سنسرشپ واري نظام ۾ نرمي آڻڻ ۾ هو نسبتاً وڌيڪ ڪامياب رهيو.<ref>{{cite book|last1=Messberger |display-authors=et al |first1=Rebecca|title=Benedict XIV and the Enlightenment: Art, Science, and Spirituality|date=2016 |publisher=University of Toronto Press|location=Toronto |isbn=978-1-4426-3718-4 |page=211}}</ref> بولونيا جي اقتصادي ۽ آباديءَ واري زوال ۾ ارڙهين صديءَ جي ٻئي اڌ کان پوءِ وڌيڪ تيزي اچي وئي. 1790ع ۾ شهر جي آبادي 72,000 هئي، جنهن جي بنياد تي اهو [[پاپائي رياست]] جو ٻيون سڀ کان وڏو شهر هو؛ پر حقيقت ۾ هي انگ ڪيترن ڏهاڪن کان تقريباً ساڳيو رهيو هو.<ref name=":0">[https://stats.oecd.org/ Regions and Cities > Regional Statistics > Regional Economy > Regional Gross Domestic Product (Small regions TL3)], OECD.Stats. Accessed on 16 November 2018.</ref><ref name=":01"/> هن دور ۾ پاپائي معاشي پاليسين ۾ ڳريون محصولون (customs duties) ۽ اڪيلي ٺاهيندڙن کي اجاراداري (monopoly) جون رعايتون ڏيڻ شامل هو.<ref name=":01">{{cite book|last1=Hearder|first1=Harry|title=Italy in the age of the Risorgimento : 1790 – 1870|date=1994|publisher=Longman|location=London|isbn=978-0-582-49146-5|page=121|edition=7. impr.}}</ref> ===جديد تاريخ=== [[File:Bologna Piazza Maggiore c1855.jpg|thumb|1855ع ۾ پياتسا دل نيٽونو، پياتسا ماجيوري ڏانهن ڏسندي]] [[نيپولين بوناپارٽ]] 19 جون 1796ع تي بولونيا ۾ داخل ٿيو. نيپولين مختصر عرصي لاءِ شهر جي قديم حڪومتي نظام کي ٻيهر بحال ڪيو ۽ اقتدار [[بولونيا جي سينيٽ]] جي حوالي ڪيو، پر سينيٽ کي نئين قائم ڪيل [[چيسپاداني جمهوريه]] سان وفاداري جو قسم کڻڻو پيو، جيڪا [[فرانسيسي پهرين جمهوريه]] جي تابع (client state) رياست طور [[ريجيو]] جي ڪانگريس (27 ڊسمبر 1796ع – 9 جنوري 1797ع) دوران وجود ۾ آئي هئي. 9 جولاءِ 1797ع تي چيسپاداني جمهوريه جي جاءِ [[چيسالپائن جمهوريه]] اچي وئي، جنهن کان پوءِ [[نيپوليني اطالوي جمهوريه]] ۽ آخرڪار [[نيپوليني اٽلي جي بادشاھت]] قائم ٿي. نيپولين جي زوال کان پوءِ [[ويانا ڪانگريس]] (1815ع) بولونيا کي ٻيهر [[پاپائي رياست]] جي حوالي ڪيو. پر پاپائي حڪمراني کي [[1831ع جون بغاوتون]] چئلينج ڪنديون رهيون. باغي صوبن ''[[گڏيل اطالوي صوبا]]'' (Province Italiane Unite) نالي هڪ نئين رياست ٺاهڻ جو منصوبو تيار ڪيو، جنهن جو گاديءَ وارو شهر بولونيا هجڻ وارو هو. [[پوپ گريگوري سورهون]] باغين خلاف [[آسٽريا جي سلطنت]] کان فوجي مدد گهري. آسٽريا جي مشهور سياستدان [[ڪليمنس فان ميٽرنخ]] فرانس جي بادشاهه [[لوئي فلپ پهريون]] کي اطالوي معاملن ۾ مداخلت کان خبردار ڪيو، ۽ 1831ع جي بهار ۾ آسٽريا جون فوجون اطالوي ٻيٽ نما تي چڙهي آيون ۽ 26 اپريل تائين بغاوت کي شڪست ڏئي ختم ڪري ڇڏيو.<ref>{{cite web |url=http://www.experiencefestival.com/a/Italian_unification_-_Early_revolutionary_activity_1820_to_1830/id/1517955 |title=Italian unification - Early revolutionary activity 1820 to 1830 - |access-date=18 March 2014 |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20131202221914/http://www.experiencefestival.com/a/Italian_unification_-_Early_revolutionary_activity_1820_to_1830/id/1517955 |archive-date=2 December 2013 }}</ref> 1840ع واري ڏهاڪي جي وچ تائين شهر ۾ بيروزگاري تمام وڏي سطح تي پهچي وئي. روايتي صنعتون يا ته زوال پذير ٿي ويون يا مڪمل طور ختم ٿيڻ لڳيون. بولونيا معاشي تفاوت جو شهر بڻجي ويو: * مٿيان 10 سيڪڙو ماڻهو ڪرائي ۽ ملڪيتن جي آمدنيءَ تي زندگي گذاريندا هئا؛ * ٻيا 20 سيڪڙو واپار يا پيشاور خدمتن سان لاڳاپيل هئا؛ * جڏهن ته 70 سيڪڙو آبادي گهٽ اجرت ۽ غير محفوظ هٿ جي محنت تي ڀاڙيندي هئي. 1841ع جي پاپائي مردم شماري موجب شهر ۾ 10,000 مستقل فقير موجود هئا، جڏهن ته وڌيڪ 30,000 ماڻهو (70,000 جي ڪل آبادي مان) غربت ۾ زندگي گذاري رهيا هئا.<ref>{{cite book|last1=Hughes|first1=Steven C.|title=Crime, disorder, and the Risorgimento: the politics of policing in Bologna|date=1993|publisher=Cambridge University Press|location=Cambridge|isbn=978-0-521-44450-7|page=17|edition=1. publ.}}</ref> [[1848ع جا يورپي انقلاب|1848ع جي انقلابن]] دوران آسٽريا جي فوجي دستن، جيڪي پوپ جي طرفان شهر تي ڪنٽرول رکندا هئا، کي عارضي طور شهر مان ڪڍيو ويو، پر جلد ئي اهي واپس آيا ۽ انقلابي قوتن کي شڪست ڏئي ڇڏيائون. پاپائي حڪمراني جو خاتمو آخرڪار [[اطالوي آزاديءَ جي ٻي جنگ]] جي نتيجي ۾ ٿيو، جڏهن فرانسيسي ۽ پيڊمونٽي فوجن آسٽرين کي اطالوي علائقن مان ٻاهر ڪڍيو. 11 ۽ 12 مارچ 1860ع تي بولونيا جي ماڻهن ووٽ ڏئي نئين [[اٽلي جي بادشاھت]] ۾ شامل ٿيڻ جو فيصلو ڪيو. اوڻيهين صديءَ جي آخري ڏهاڪن ۾ بولونيا هڪ ڀيرو ٻيهر اقتصادي ۽ سماجي ترقي حاصل ڪرڻ لڳو. 1863ع ۾ [[نيپلز]] کي [[روم]] سان ريلوي ذريعي ڳنڍيو ويو ۽ ايندڙ سال بولونيا کي [[فلورينس]] سان ريلوي رابطو ملي ويو.<ref>{{cite book|last1=Toniolo|first1=Gianni|title=An Economic History of Liberal Italy: 1850–1918|publisher=[[Routledge]]|location=Abingdon-on-Thames|isbn=978-1-138-83052-3|page=46|date=8 April 2016}}</ref> بولونيا جا معتدل زرعي اشرافيه طبقا، جيڪي پاپائي حڪمراني خلاف لبرل تحريڪن جا حامي هئا ۽ [[برطانيا]] جي سياسي نظام ۽ آزاد واپار جا مداح هئا، هڪ گڏيل قومي رياست جا حامي بڻيا، ڇاڪاڻ⁠تہ اهڙي رياست [[ايميليا]] جي ميداني علائقن جي وڏي زرعي پيداوار لاءِ وڌيڪ وسيع منڊي مهيا ڪري سگهي ٿي.<ref>{{cite book|last1=Cardoza|first1=Anthony L.|title=Agrarian Elites and Italian Fascism: The Province of Bologna, 1901–1926|date=2016|publisher=Princeton University Press|location=Princeton, New Jersey|isbn=978-0-691-64140-9|pages=32–40}}</ref> بولونيا اٽلي کي پنهنجي شروعاتي وزيراعظمن مان هڪ، [[مارڪو منگيٽي]]، پڻ ڏنو. [[پهرين عالمي جنگ]] کان پوءِ بولونيا [[ٻن ڳاڙهن سالن]] (''Biennio Rosso'') دوران ٿيندڙ سوشلسٽ بغاوتن ۽ مزدور تحريڪن ۾ گهڻي حد تائين شامل رهيو. نتيجي طور شهر جا روايتي طور معتدل اشرافيه طبقا ترقي پسند سياسي ڌرين کان پري ٿي ويا ۽ [[بينيتو موسوليني]] جي اڀرندڙ [[اطالوي فاشزم|فاشسٽ تحريڪ]] جي حمايت ڪرڻ لڳا.<ref>{{cite book|last1=Cardoza|first1=Anthony L.|title=Agrarian Elites and Italian Fascism: The Province of Bologna, 1901–1926|date=2016|publisher=Princeton University Press|location=Princeton, New Jersey|isbn=978-0-691-64140-9|pages=387–88}}</ref> [[ڊينو گراندي]]، جيڪو فاشسٽ پارٽي جو اعليٰ عهديدار ۽ پرڏيهي معاملن واري وزارت جو اهم شخص هو ۽ پنهنجي انگريز دوستي (Anglophile) لاءِ مشهور هو، بولونيا سان تعلق رکندو هو. [[ٻن عالمي جنگن جي وچ وارو دور]] دوران بولونيا خوراڪ جي پروسيسنگ، زرعي مشينري ۽ ڌاتوڪاري (metalworking) جي صنعتن جو هڪ اهم مرڪز بڻجي ويو. فاشسٽ حڪومت شهر ۾ وڏي پئماني تي سيڙپڪاري ڪئي، جنهن ۾ 1937ع ۾ هڪ وڏي تمباڪو ٺاهڻ واري ڪارخاني جو قيام به شامل هو.<ref>{{cite book|last1=Sabel|display-authors=et al|first1=Charles F.|title=World of possibilities : flexibility and mass production in western industrialization|date=1997|publisher=Cambridge Univ. Press|location=Cambridge [u.a.]|isbn=978-0-521-49555-4|pages=382–88|edition=1. publ.}}</ref> ====ٻي عالمي جنگ==== [[File:A week before the German surrender in Italy, sappers of 136 Indian Railway Maintenance Company set about repairing some of the extensive damage in the railyards of Bologna, Italy.jpg|thumb|1945ع ۾ 136 هين انڊين ريلوي مينٽيننس ڪمپني جا انجنيئر بولونيا جي ريلوي يارڊن ۾ ٿيل وڏي نقصان جي مرمت ڪندي.]] بولونيا کي [[ٻي عالمي جنگ]] دوران تمام گهڻو نقصان پهتو. شهر جي صنعتي ۽ ريلوي مرڪز طور حڪمتِ عملي واري اهميت، جيڪا اتر ۽ وچ اٽلي کي پاڻ ۾ ڳنڍيندي هئي، ان کي [[ٻي عالمي جنگ دوران بولونيا تي بمباري|اتحادي فوجن جي بمباري]] جو اهم هدف بڻايو. 24 جولاءِ 1943ع تي هڪ وڏي هوائي بمباري شهر جي تاريخي مرڪز جو وڏو حصو تباهه ڪري ڇڏيو ۽ تقريباً 200 ماڻهو مارجي ويا. مرڪزي ريلوي اسٽيشن ۽ ان جي ڀرپاسي وارا علائقا سخت متاثر ٿيا، ۽ شهر جي مرڪزي حصي جي 44 سيڪڙو عمارتن کي تباهه يا سخت نقصان پهتل قرار ڏنو ويو. 25 سيپٽمبر تي شهر تي ٻيهر وڏي پيماني تي بمباري ڪئي وئي. هن ڀيري حملا صرف شهر جي مرڪز تائين محدود نه رهيا، جنهن جي نتيجي ۾ 2,481 ماڻهو مارجي ويا ۽ 2,000 زخمي ٿيا.<ref>{{Cite web|url=https://www.storiaememoriadibologna.it/bombardamenti-aerei-subiti-da-bologna-95-evento|title=Bombardamenti aerei subiti da Bologna - Storia e Memoria di Bologna|website=www.storiaememoriadibologna.it}}</ref><ref>{{cite book|last1=Manaresi|first1=Filippo D'Ajutolo. Testi di Franco|title=Bologna ferita : fotografie inedite 1943–1945|date=1999|publisher=Ed. Pendragon|location=Bologna|isbn=978-88-8342-017-7|page=18}}</ref> جنگ جي پڄاڻي تائين بولونيا جي 43 سيڪڙو عمارتون يا ته مڪمل تباهه ٿي چڪيون هيون يا سخت متاثر ٿيون هيون.<ref>{{cite book|first=Bernardino|last=Salvati|title=Bologna trema: 1943-1944|url=https://books.google.com/books?id=hKuPOTP7wq8C&pg=PA105|year=2003|publisher=Edizioni Pendragon|isbn=978-88-8342-243-0|page=105}}</ref><ref>{{cite book|first=Luca|last=Baccolini|title=Storie segrete della storia di Bologna|url=https://books.google.com/books?id=uCxADwAAQBAJ&pg=PT38|year=2017|publisher=Newton Compton Editori|isbn=978-88-227-1332-2|page=38}}</ref> 1943ع واري [[ڪاسيبلي جي جنگبندي]] کان پوءِ شهر [[اطالوي مزاحمتي تحريڪ]] (Italian Resistance) جو هڪ اهم مرڪز بڻجي ويو. 7 نومبر 1944ع تي [[پورٽا لامي، بولونيا|پورٽا لامي]] جي چوڌاري هڪ شديد جنگ ٿي، جنهن ۾ ''گروپي داتسيوني پاتريوتيڪا'' (Gruppi d'Azione Patriottica) جي ستين برگيڊ جي پارٽيزن ويڙهاڪن فاشسٽ ۽ نازي قبضي واري فوجن سان مقابلو ڪيو. جيتوڻيڪ هي يورپي محاذ تي مزاحمتي تحريڪ جي اڳواڻي هيٺ ٿيندڙ سڀ کان وڏين شهري ويڙهن مان هڪ هئي، پر اها عام بغاوت شروع ڪرائڻ ۾ ڪامياب نه ٿي سگهي.<ref>{{cite web |url=http://certosa.cineca.it/2/eventi.php?TBL=EVENTI_STORICI&ID=21 |title=7 novembre 1944&nbsp;–&nbsp;Battaglia di Porta Lame |work=Il Museo Virtuale della Certosa |publisher=Certosa.cineca.it |language=it |access-date=2 May 2012 |archive-url=https://archive.today/20120707025053/http://certosa.cineca.it/2/eventi.php?TBL=EVENTI_STORICI&ID=21 |archive-date=7 July 2012 |url-status=dead}}</ref> 21 اپريل 1945ع جي صبح مزاحمتي قوتون بولونيا ۾ داخل ٿيون. ان وقت تائين جرمن فوجون اتحادي فوجن جي اڳڀرائي سبب گهڻو ڪري شهر ڇڏي چڪيون هيون. اوڀر کان اڳتي وڌندڙ پولش فوجن جي قيادت هيٺ [[بولونيا جي جنگ]] 9 اپريل کان جاري هئي. شهر جي مرڪز ۾ سڀ کان پهرين جنرل [[آرتورو اسڪاٽيني]] جي ماتحت ''فريولي جنگي گروپ'' جي 87 هين پيادل رجيمينٽ پهتي، جيڪا ڏکڻ طرف کان [[پورٽا ماجيوري]] ذريعي اندر داخل ٿي. ڇاڪاڻ⁠تہ انهن سپاهين يونيفارم برطانوي فوجين جهڙا پاتا هئا، ان ڪري شروعات ۾ مقامي ماڻهن سمجهيو ته اهي اتحادي فوجن جا سپاهي آهن. پر جڏهن ماڻهن ٻڌو ته اهي اطالوي ٻولي ڳالهائي رهيا آهن ته شهر جا رهواسي جشن ملهائڻ لاءِ وڏي تعداد ۾ رستن تي نڪري آيا.{{Citation needed|date=April 2018}} ====سرد جنگ جو دور==== [[File:Stragedibologna-2.jpg|thumb|1980ع جي دهشتگرد حملي کان پوءِ جو منظر]] جنگ کان پوءِ وارن سالن ۾ بولونيا هڪ خوشحال صنعتي مرڪز بڻجي ويو ۽ ساڳئي وقت [[اطالوي ڪميونسٽ پارٽي]] جو مضبوط سياسي ڳڙهه پڻ رهيو. 1945ع کان 1999ع تائين شهر جي قيادت مسلسل انهن ميئرن وٽ رهي جيڪي يا ته اطالوي ڪميونسٽ پارٽي (PCI) سان لاڳاپيل هئا يا ان جي جانشين جماعتن [[کاٻي ڌر جي ڊيموڪريٽڪ پارٽي]] ۽ [[کاٻي ڌر جا ڊيموڪريٽس]] سان تعلق رکندا هئا. انهن ميئرن مان پهريون [[جوزيپي دوزا]] هو. 1960ع واري ڏهاڪي جي آخر ۾، شهر جي اختيارين کي وڏي پيماني تي ٿيندڙ [[اشرافيائي شهري تبديلي]] (gentrification) ۽ مضافاتي علائقن ڏانهن آبادي جي منتقلي بابت ڳڻتي ٿي. انهيءَ ڪري انهن مشهور جاپاني معمار [[ڪينزو ٽانگي]] کان بولونيا جي اتر ۾ هڪ نئين رٿابندي ڪيل شهر (new town) جو جامع منصوبو تيار ڪرائڻ جي درخواست ڪئي. بهرحال، 1970ع ۾ پيش ڪيل منصوبو حد کان وڌيڪ مهانگو ۽ غير عملي سمجهيو ويو.<ref>{{cite book|last1=Heath|display-authors=et al|first1=Tim|title=Revitalizing historic urban quarters|date=2001|publisher=Architectural Press|location=Oxford|isbn=978-0-7506-2890-7|page=[https://archive.org/details/revitalizinghist0000ties/page/107 107]|edition=Reprinted.|url=https://archive.org/details/revitalizinghist0000ties/page/107}}</ref> تنهن هوندي به شهر جي ڪائونسل، ٽانگي جي اصل ماسٽر پلان کي رد ڪرڻ باوجود، سندس نئين [[نمائشي ضلعو]] (Fiera District) ۽ ڪاروباري مرڪز واري تجويز برقرار رکي.<ref>{{cite book|last1=Ghirardo|first1=Diane Yvonne|title=Italy: Modern Architectures in History|date=2013|publisher=Reaktion|location=London|isbn=978-1-86189-864-7|page=283|edition=1. publ.}}</ref> 1978ع جي آخر ۾ هڪ اوچي ٽاور عمارت ۽ ڪيترين ٻين عمارتن ۽ اڏاوتن جي تعمير شروع ڪئي وئي.<ref>{{cite web|title="Chronology of Bologna: 1927" (in Italian)|url=http://www.bibliotecasalaborsa.it/cronologia/bologna/1978/929|website=www.bibliotecasalaborsa.it|publisher=[[Biblioteca Salaborsa|سالابورسا لائبريري]]|access-date=30 November 2017|archive-date=24 September 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210924020513/https://www.bibliotecasalaborsa.it/cronologia/bologna/1978/929|url-status=dead}}</ref> 1985ع ۾ [[ايميليا-روماگنا]] جي علائقائي حڪومت جو هيڊڪوارٽر هن نئين ضلعي ۾ منتقل ڪيو ويو.<ref>{{cite web|title="La Regione e la sua storia – le sedi della regione" (in Italian)|url=https://www.regione.emilia-romagna.it/storia/sedi|website=www.regione.emilia-romagna.it|publisher=Emilia-Romagna region|access-date=1 December 2017}}</ref> 1977ع ۾ بولونيا [[1977ع جي تحريڪ]] سان لاڳاپيل احتجاجن ۽ هنگامن جو مرڪز بڻيو، جيڪا ان وقت جي هڪ خودمختيار ۽ اوچتي سياسي تحريڪ هئي. کاٻي ڌر سان تعلق رکندڙ ڪارڪن [[فرانچيسڪو لوروسو]] کي پوليس طرفان گولي هڻڻ کان پوءِ شهر ۾ ٻن ڏينهن تائين سخت گهٽي ويڙهون ۽ احتجاج جاري رهيا. 2 آگسٽ 1980ع تي، [[ليڊ جا سال (اٽلي)|"ليڊ جا سال"]] (Years of Lead) جي انتها تي، بولونيا جي مرڪزي ريلوي اسٽيشن تي هڪ دهشتگرد بم ڌماڪو ڪيو ويو، جنهن ۾ 85 ماڻهو مارجي ويا ۽ 200 زخمي ٿيا. هي واقعو اٽلي ۾ [[بولونيا قتلِ عام]] (Bologna Massacre) جي نالي سان مشهور آهي. 1995ع ۾ نو-فاشسٽ تنظيم [[انقلابي هٿياربند مرڪز]] (Nuclei Armati Rivoluzionari) جي ميمبرن کي هن حملي جي ذميواريءَ ۾ سزا ڏني وئي. ساڳئي وقت زيرِ زمين فري ميسن تنظيم [[پروپاگاندا دوئي]] (Propaganda Due يا P2) جي گرينڊ ماسٽر [[ليچو جيلي]] کي جاچ ۾ رنڊڪ وجهڻ جي ڏوهه ۾ سزا ڏني وئي. هن سان گڏ فوجي خفيه اداري [[SISMI]] جي ٽن اهلڪارن کي به ڏوهاري قرار ڏنو ويو، جن ۾ [[فرانچيسڪو پاتسينتسا]] ۽ [[پيترو موسوميچي]] شامل هئا. هر سال 2 آگسٽ تي بولونيا ۾ هن سانحي جي ياد ۾ تقريبون منعقد ڪيون وينديون آهن، جن جي پڄاڻي عام طور شهر جي مرڪزي چوڪ تي هڪ وڏي موسيقي تقريب سان ٿيندي آهي. ====21هين صدي==== 1999ع ۾ کاٻي ڌر جي ميئرن واري ڊگهي روايت آزاد مرڪز-ساڄي ڌر جي اميدوار [[جورجيو گواتسالواڪا]] جي فتح سان ٽٽي وئي. بهرحال، 2004ع ۾ بولونيا ٻيهر پنهنجي اڳوڻي سياسي رخ ڏانهن موٽي آيو، جڏهن اڳوڻي ٽريڊ يونين اڳواڻ [[سرجيو ڪوفيراتي]]، گواتسالواڪا کي شڪست ڏني. ايندڙ مرڪز-کاٻي ڌر جي ميئر [[فلاويو ديلبونو]]، جيڪو جون 2009ع ۾ چونڊيو ويو، جنوري 2010ع ۾ ڪرپشن اسڪينڊل ۾ ملوث ٿيڻ کان پوءِ استعيفيٰ ڏئي ڇڏي. 15 مهينن جي عرصي کان پوءِ، جنهن دوران شهر کي [[انا ماريا ڪانچيليري]] رياست طرفان مقرر ڪيل [[پريفڪٽ#جديد ذيلي قومي انتظاميا|پريفڪٽ]] طور هلائيندي رهي، [[ورجينو ميرولا]] ميئر چونڊيو ويو. هن هڪ کاٻي ڌر جي اتحاد جي اڳواڻي ڪئي، جنهن ۾ [[ڊيموڪريٽڪ پارٽي (اٽلي)|ڊيموڪريٽڪ پارٽي]]، [[کاٻي ڌر، ماحوليات ۽ آزادي]] ۽ [[اٽلي آف ويليوز]] شامل هئا.<ref>See [http://www.bipr.eu/eventprofile.cfm/idevent=4C9098ED-F72A-7A24-FA7CEF9C574BD7D9/Virginio-Merola---Mayor-of-Bologna-Benvenuti-a-Bologna---Welcome-to-Bologna&zdyx=1 Virginio Merola. "Benvenuti a Bologna – Welcome to Bologna" Oct 18, 2016] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20170112001055/http://www.bipr.eu/eventprofile.cfm/idevent%3D4C9098ED-F72A-7A24-FA7CEF9C574BD7D9/Virginio-Merola---Mayor-of-Bologna-Benvenuti-a-Bologna---Welcome-to-Bologna%26zdyx%3D1 |date=12 January 2017 }}</ref> [[2016ع جي بولونيا ميونسپل چونڊ|2016ع]] ۾ ميرولا ٻيهر ميئر طور برقرار رهيو ۽ قدامت پسند اميدوار [[لوچيا بورگونزوني]] کي شڪست ڏنائين. 2021ع ۾ ميرولا جي ڏهن سالن واري ميئري کان پوءِ، سندس ويجهن اتحادين مان هڪ، [[ميٽيو ليپوري]]، [[2021ع جي بولونيا ميونسپل چونڊ|ميئر چونڊيو ويو]]، جنهن 61.9٪ ووٽ حاصل ڪيا، ۽ 1995ع ۾ سڌي چونڊن جي شروعات کان پوءِ بولونيا جو سڀ کان وڌيڪ ووٽ حاصل ڪندڙ ميئر بڻيو.<ref name="ansa.it">[https://www.ansa.it/emiliaromagna/notizie/2021/10/04/per-exit-lepore-verso-la-vittoria-al-primo-turno-a-bologna_24ffc35d-7b30-4ecc-b9ac-f115059c27d9.html Elezioni 2021: Lepore vince a Bologna con una percentuale travolgente], ''ANSA''</ref> ==جاگرافي== ===علائقو=== [[File:Luftbild Bologna 01 (RaBoe).jpg|thumb|بولونيا جي فضائي تصوير؛ اتر ساڄي پاسي آهي]] بولونيا [[پو ميدان]] جي ڪناري تي، [[اپينائن جبلن]] جي دامن ۾، [[رينو (درياھ)|رينو]] ۽ [[ساوينا]] دريائي ماٿرين جي ملڻ واري هنڌ واقع آهي. جيئن ته بولونيا جا ٻه مکيه آبي وهڪرا سڌو سمنڊ ڏانهن وهن ٿا، تنهنڪري شهر [[پو درياھ]] جي نيڪال واري حوض کان ٻاهر واقع آهي. [[بولونيا صوبو]]، [[فيرارا]] سان سرحد تي پو ميدان جي اولهه ڪناري کان وٺي ٽسڪني-ايميليائي اپينائن تائين پکڙيل آهي. شهر جو مرڪز {{convert|54|m|ft}} [[سمنڊ جي سطح کان مٿي]] آهي، جڏهن ته ميونسپلٽي اندر اوچائي ڪورٽيچيلا جي مضافاتي علائقي ۾ {{convert|29|m|ft}} کان وٺي ساببيونو ۽ ڪولي ديلا گوارڊيا ۾ {{convert|300|m|ft}} تائين آهي. بولونيا صوبو پو ميدان کان اپينائن تائين پکڙيل آهي؛ صوبي جو سڀ کان اوچو هنڌ ڪورنو آلي اسڪالي جي چوٽي آهي، جيڪا [[ليتسانو اِن بيلويري]] ۾ {{convert|1945|m|ft}} سمنڊ جي سطح کان مٿي آهي. ===آبهوا=== بولونيا ۾ [[وچولي ويڪرائي ڦاڪ]] واري، چئن موسمن واري ذيلي استوائي آبهوا آهي ([[ڪوپن آبهوا درجابندي]]: ''Cfa''). هن شهر جي آبهوا بابت ٻيون درجابنديون هيٺ ڏجن ٿيون: {{Schemebox |city =Bologna | source_k =<ref name="auto"/> | initial_k ={{KoppenClimate|Cfa}} | description_k =[[نمي واري ذيلي استوائي آبهوا]] | source_t =<ref>{{Cite web|url=https://kkh.ltrr.arizona.edu/kkh/climate/trewartha_maps.htm|title=Trewartha maps|website=kkh.ltrr.arizona.edu|access-date=27 June 2020}}</ref> | initial_t ={{TrewarthaClimate|Do}} | description_t =معتدل [[سامونڊي آبهوا]] | source_a =<ref>{{Citation|last=Cmapm|first=Kliimavöötmed svg: Urmasderivative work|title=Русский: Климатические пояса Земли по Б. П. Алисову.|date=2011-06-16|url=https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Alisov%27s_classification_of_climate_ru.jpg|access-date=27 June 2020}}</ref> | initial_a ={{n/a}} | description_a =[[معتدل آبهوا]] | source_s =<ref>{{Cite web|url=https://i.pinimg.com/originals/c5/16/b8/c516b8c463fa99df0da778f768c85965.jpg|title=World Strahler Climate Map|access-date=27 June 2020}}</ref> | initial_s = {{center|''10''}} | description_s =[[نمي واري براعظمي آبهوا|نمي واري براعظمي آبهوا]] | source_tw =<ref>{{Cite journal|last=Feddema|first=Johannes J.|date=January 2005|title=A Revised Thornthwaite-Type Global Climate Classification|journal=Physical Geography|language=en|volume=26|issue=6|pages=442–466|doi=10.2747/0272-3646.26.6.442|bibcode=2005PhGeo..26..442F |s2cid=128745497|issn=0272-3646}}</ref> | initial_tw ={{center|''C2 s B'2 b'3''}} | description_tw =نمي واري ذيلي نمي [[ميسوٿرمل]] آبهوا | source_n =<ref>{{Cite web|url=https://www.spektrum.de/lexikon/geographie/klimaklassifikation/4159|title=Klimaklassifikation|website=www.spektrum.de|language=de|access-date=27 June 2020}}</ref> | initial_n ={{center|''3b''}} | description_n =سامونڊي-براعظمي عبوري معتدل آبهوا }} سالياني برسات لڳ ڀڳ 650–750&nbsp;mm (25.5–29.5&nbsp;in) آهي،<ref name="stat">{{cite web|url=https://www.comune.bologna.it/iperbole/piancont/dati_statistici/Indici/Ambiente%20e%20territorio/index.htm |title=Dati statistici temperature e precipitazioni dal 1991 al 2009 |publisher=comune.bologna.it |access-date=24 January 2014}}</ref> جنهن جو وڏو حصو عام طور بهار ۽ سرءُ ۾ پوي ٿو. نومبر جي آخر کان مارچ جي شروعات تائين برفباري غير معمولي ڳالهه نه آهي؛ گذريل ڏهاڪي جي سڀ کان وڌيڪ برفباري وارن مهينن مان هڪ فيبروري 2012ع هو.<ref>{{cite web |url=http://www.arpa.emr.it/cms3/documenti/_cerca_doc/ecoscienza/ecoscienza2012_1/nanni_es1_12.pdf |title=Febbraio 2012, ma quanta neve è caduta? |publisher=ARPA Emilia-Romagna |access-date=5 March 2014 |archive-date=5 March 2016 |archive-url=https://web.archive.org/web/20160305021448/http://www.arpa.emr.it/cms3/documenti/_cerca_doc/ecoscienza/ecoscienza2012_1/nanni_es1_12.pdf |url-status=dead }}</ref> هيٺ بولونيا بورگو پانيگالي جي موسمي اسٽيشن، جيڪا هوائي اڏي تي آهي ۽ شهر جي گرمي واري گنبذ کان متاثر نه آهي، لاءِ 1961–1990ع ۽ 1991–2020ع ٻنهي دورن جا [[آبهوا معمولات]] ڏنا ويا آهن، ته جيئن ٻنهي دورن جي تبديلي واضح ٿي سگهي. [[برف]] جا اوسط بولونيا شهر سان لاڳاپيل آهن، ڇاڪاڻ⁠تہ بورگو پانيگالي علائقي لاءِ مڪمل محفوظ رڪارڊ موجود نه آهي: {{Weather box | width = auto | location = Bologna, Guglielmo Marconi Airport (1991–2020 normals, extremes 1991–2020) | metric first = Yes | single line = Yes | Jan record high C = 21 | Feb record high C = 25 | Mar record high C = 27 | Apr record high C = 31 | May record high C = 35 | Jun record high C = 38 | Jul record high C = 40 | Aug record high C = 40 | Sep record high C = 35 | Oct record high C = 30 | Nov record high C = 24 | Dec record high C = 19 | year record high C = 40 | Jan avg record high C = 13.7 | Feb avg record high C = 16.8 | Mar avg record high C = 22.6 | Apr avg record high C = 26.1 | May avg record high C = 30.5 | Jun avg record high C = 34.6 | Jul avg record high C = 36.6 | Aug avg record high C = 36.3 | Sep avg record high C = 31.8 | Oct avg record high C = 26.4 | Nov avg record high C = 19.8 | Dec avg record high C = 14.2 | Jan high C = 7.2 | Feb high C = 9.9 | Mar high C = 15.1 | Apr high C = 19.1 | May high C = 23.9 | Jun high C = 28.5 | Jul high C = 31.4 | Aug high C = 31.3 | Sep high C = 25.7 | Oct high C = 19.3 | Nov high C = 12.6 | Dec high C = 7.7 | Jan mean C = 3.3 | Feb mean C = 5.2 | Mar mean C = 9.6 | Apr mean C = 13.4 | May mean C = 18.2 | Jun mean C = 22.7 | Jul mean C = 25.2 | Aug mean C = 25.1 | Sep mean C = 20.2 | Oct mean C = 14.9 | Nov mean C = 9.0 | Dec mean C = 4.1 | Jan low C = -0.5 | Feb low C = 0.4 | Mar low C = 4.0 | Apr low C = 7.8 | May low C = 12.5 | Jun low C = 16.8 | Jul low C = 19.1 | Aug low C = 19.0 | Sep low C = 14.6 | Oct low C = 10.5 | Nov low C = 5.4 | Dec low C = 0.5 | Jan avg record low C = -5.4 | Feb avg record low C = -4.9 | Mar avg record low C = -1.6 | Apr avg record low C = 2.6 | May avg record low C = 7.5 | Jun avg record low C = 11.7 | Jul avg record low C = 14.4 | Aug avg record low C = 14 | Sep avg record low C = 9.6 | Oct avg record low C = 5 | Nov avg record low C = -0.7 | Dec avg record low C = -5.2 | Jan record low C = -10 | Feb record low C = -17 | Mar record low C = -10 | Apr record low C = -3 | May record low C = 1 | Jun record low C = 7 | Jul record low C = 9 | Aug record low C = 9 | Sep record low C = 6 | Oct record low C = -3 | Nov record low C = -8 | Dec record low C = -13 | year record low C = -17 | precipitation colour = green | Jan precipitation mm = 34 | Feb precipitation mm = 56.4 | Mar precipitation mm = 50.3 | Apr precipitation mm = 63.7 | May precipitation mm = 60.6 | Jun precipitation mm = 65.6 | Jul precipitation mm = 32.1 | Aug precipitation mm = 35 | Sep precipitation mm = 60.7 | Oct precipitation mm = 75.4 | Nov precipitation mm = 77.2 | Dec precipitation mm = 56.6 | unit precipitation days = 1.0 mm | Jan precipitation days = 5.3 | Feb precipitation days = 5.8 | Mar precipitation days = 6.1 | Apr precipitation days = 7.8 | May precipitation days = 6.9 | Jun precipitation days = 5.9 | Jul precipitation days = 3.2 | Aug precipitation days = 4.1 | Sep precipitation days = 5.7 | Oct precipitation days = 6.9 | Nov precipitation days = 8.2 | Dec precipitation days = 7.1 | unit snow days = 1.0 cm | Jan humidity = 79.2 | Feb humidity = 72.2 | Mar humidity = 67.5 | Apr humidity = 67.2 | May humidity = 65.1 | Jun humidity = 62.3 | Jul humidity = 59.1 | Aug humidity = 59.8 | Sep humidity = 66.5 | Oct humidity = 75.6 | Nov humidity = 81 | Dec humidity = 80.7 | year humidity = | source 1 = https://inumeridibolognametropolitana.it/dati-statistici/temperature-e-precipitazioni-stazione-di-bologna-borgo-panigale-dati-mensili | source 2 = https://centrometeobolognese.com | date = August 2010<ref>{{cite web |url = https://centrometeobolognese.com |title = Nevosità media a Bologna città 1991-2020 |publisher = Centro Meteorologico Bolognese |access-date = 1 February 2024}}</ref> | source = }} {{Weather box | width = auto | location = Bologna, Guglielmo Marconi Airport (1961–1990 normals, extremes 1961–1990) | metric first = Yes | single line = Yes | collapsed = Yes | Jan record high C = 20 | Feb record high C = 24.8 | Mar record high C = 25.6 | Apr record high C = 28.4 | May record high C = 31.9 | Jun record high C = 35.6 | Jul record high C = 39.6 | Aug record high C = 38.3 | Sep record high C = 34.1 | Oct record high C = 28.2 | Nov record high C = 24 | Dec record high C = 22.8 | year record high C = 39.6 | Jan high C = 4.8 | Feb high C = 8.2 | Mar high C = 13.4 | Apr high C = 17.8 | May high C = 22.7 | Jun high C = 26.8 | Jul high C = 29.9 | Aug high C = 29.2 | Sep high C = 25.3 | Oct high C = 18.9 | Nov high C = 11.1 | Dec high C = 5.9 | Jan mean C = 1.6 | Feb mean C = 4.5 | Mar mean C = 8.7 | Apr mean C = 12.7 | May mean C = 17.3 | Jun mean C = 21.2 | Jul mean C = 24.1 | Aug mean C = 23.6 | Sep mean C = 20.1 | Oct mean C = 14.5 | Nov mean C = 7.7 | Dec mean C = 2.8 | Jan low C = -1.5 | Feb low C = 0.8 | Mar low C = 3.9 | Apr low C = 7.6 | May low C = 11.8 | Jun low C = 15.6 | Jul low C = 18.2 | Aug low C = 17.9 | Sep low C = 14.8 | Oct low C = 10.1 | Nov low C = 4.3 | Dec low C = -0.3 | Jan record low C = -18.8 | Feb record low C = -12.6 | Mar record low C = -8.6 | Apr record low C = -1 | May record low C = 0.8 | Jun record low C = 7 | Jul record low C = 9 | Aug record low C = 9.7 | Sep record low C = 4.5 | Oct record low C = 0.2 | Nov record low C = -9 | Dec record low C = -13.4 | year record low C = -18.8 | precipitation colour = green | Jan precipitation mm = 42.9 | Feb precipitation mm = 44.9 | Mar precipitation mm = 60.4 | Apr precipitation mm = 67.0 | May precipitation mm = 65.0 | Jun precipitation mm = 52.6 | Jul precipitation mm = 42.8 | Aug precipitation mm = 57.9 | Sep precipitation mm = 61.0 | Oct precipitation mm = 71.6 | Nov precipitation mm = 81.3 | Dec precipitation mm = 61.0 | unit precipitation days = 1.0 mm | Jan precipitation days = 7 | Feb precipitation days = 6 | Mar precipitation days = 8 | Apr precipitation days = 7 | May precipitation days = 8 | Jun precipitation days = 7 | Jul precipitation days = 5 | Aug precipitation days = 6 | Sep precipitation days = 5 | Oct precipitation days = 7 | Nov precipitation days = 8 | Dec precipitation days = 7 | Jan snow days = 2.4 | Feb snow days = 1.2 | Mar snow days = 0.5 | Apr snow days = 0.05 | May snow days = 0 | Jun snow days = 0 | Jul snow days = 0 | Aug snow days = 0 | Sep snow days = 0 | Oct snow days = 0 | Nov snow days = 0.5 | Dec snow days = 1.7 | Jan humidity = 83 | Feb humidity = 78 | Mar humidity = 70 | Apr humidity = 71 | May humidity = 69 | Jun humidity = 68 | Jul humidity = 65 | Aug humidity = 66 | Sep humidity = 69 | Oct humidity = 76 | Nov humidity = 84 | Dec humidity = 84 | year humidity = | Jand sun = 2.5 | Febd sun = 3.4 | Mard sun = 4.9 | Aprd sun = 5.8 | Mayd sun = 7.4 | Jund sun = 8.5 | Juld sun = 9.4 | Augd sun = 8.4 | Sepd sun = 6.7 | Octd sun = 4.8 | Novd sun = 2.7 | Decd sun = 2.4 | yeard sun = | Jan sun = 77.5 | Feb sun = 96.05 | Mar sun = 151.9 | Apr sun = 174 | May sun = 229.4 | Jun sun = 255 | Jul sun = 291.4 | Aug sun = 260.4 | Sep sun = 201 | Oct sun = 148.8 | Nov sun = 81 | Dec sun = 74.4 | year sun = | Jan percentsun = 27 | Feb percentsun = 33 | Mar percentsun = 41 | Apr percentsun = 43 | May percentsun = 50 | Jun percentsun = 55 | Jul percentsun = 62 | Aug percentsun = 60 | Sep percentsun = 53 | Oct percentsun = 44 | Nov percentsun = 28 | Dec percentsun = 27 | year percentsun = | source 1 = https://it.wikipedia.org/wiki/Stazione_meteorologica_di_Bologna_Borgo_Panigale | date = August 2010<ref>{{cite web |url = https://centrometeobolognese.com |title = Nevosità media a Bologna città 1961-1990 |publisher = Centro Meteorologico Bolognese |access-date = 1 February 2024}}</ref> | source = | source 2 = https://centrometeobolognese.com }} ==حڪومت== {{See also|بولونيا جو ميئر}} ===ميونسپل حڪومت=== [[ڪوموني|ميونسپلٽي]] جو قانونساز ادارو سٽي ڪائونسل ({{lang|it|Consiglio Comunale}}) آهي، جيڪا 48 ڪائونسلرن تي مشتمل هوندي آهي. اهي هر پنجن سالن کان پوءِ درست ڪيل متناسب نظام تحت چونڊيا ويندا آهن، جنهن ۾ وڌيڪ ووٽ حاصل ڪندڙ فهرست يا فهرستن جي اتحاد کي اڪثريت ڏني ويندي آهي، ۽ چونڊون ميئر جي چونڊن سان گڏ ٿينديون آهن. ايگزيڪيوٽو ادارو سٽي ڪميٽي (''Giunta Comunale'') آهي، جيڪا 12 [[اسيسور (اٽلي)|اسيسورن]] تي مشتمل هوندي آهي؛ ان کي سڌي طرح چونڊيل [[بولونيا جو ميئر|ميئر]] نامزد ڪندو ۽ ان جي صدارت ڪندو آهي. بولونيا جو موجوده ميئر ميٽيو ليپوري ([[ڊيموڪريٽڪ پارٽي (اٽلي)|PD]]) آهي، جيڪو 4 آڪٽوبر 2021ع تي 61.9٪ ووٽن سان چونڊيو ويو.<ref name="ansa.it"/> بولونيا جي ميونسپلٽي ڇهن انتظامي ضلعن (''quartieri'') ۾ ورهايل آهي، جڏهن ته 2015ع جي انتظامي سڌاري کان اڳ اهي نو هئا. هر ضلعي کي هڪ ڪائونسل (''Consiglio'') ۽ هڪ صدر هلائيندا آهن، جيڪي شهر جي ميئر سان گڏ چونڊيا ويندا آهن. شهري تنظيم اٽلي جي آئين جي آرٽيڪل 114 تحت منظم ٿئي ٿي. ضلعن کي اختيار آهي ته اهي ميئر کي ماحول، تعمير، عوامي صحت، مقامي مارڪيٽن ۽ ٻين ڪيترن معاملن بابت غير پابند راءِ ڏين، ۽ اهي ڪم سرانجام ڏين جيڪي سٽي ڪائونسل طرفان کين سونپيا وڃن. ان کان علاوه، مقامي سرگرمين جي مالي مدد لاءِ انهن کي خودمختيار فنڊنگ پڻ ڏني ويندي آهي. ===صوبائي ۽ علائقائي حڪومت=== [[File:Grattacieli Bologna.jpg|thumb|left|فيئرا ضلعو، ايميليا-روماگنا جي علائقائي حڪومت جو مرڪز]] بولونيا ساڳئي نالي واري ميٽروپوليٽن شهر ۽ [[ايميليا-روماگنا]]، يعني اٽلي جي ويهن [[اٽلي جا علائقا|علائقن]] مان هڪ، جو گاديءَ وارو شهر آهي. جڏهن ته بولونيا صوبي جي آبادي 1,007,644 آهي،<ref>{{cite web|title=Demographic Balance for the year 2017 (provisional data)|url=http://demo.istat.it/bilmens2017gen/index.html|publisher=[[Istituto Nazionale di Statistica|Istat]]|access-date=4 November 2017|archive-date=16 July 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20180716065929/http://demo.istat.it/bilmens2017gen/index.html|url-status=dead}}</ref> جنهن ڪري اهو اٽلي جو ٻارهون سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو صوبو بڻجي ٿو، ايميليا-روماگنا اٽلي جو ڇهون سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو علائقو آهي، جنهن جي آبادي لڳ ڀڳ 4.5&nbsp;ملين آهي، يعني قومي ڪل آبادي جو 7٪ کان وڌيڪ. علائقائي حڪومت جو مرڪز [[فيئرا ضلعو]] آهي، جيڪو جاپاني معمار [[ڪينزو ٽانگي]] 1985ع ۾ ڊزائن ڪيل ٽاورن جو احاطو آهي. انتظامي تنظيمِ نو بابت تازين حڪومتي هدايتن موجب، بولونيا جو شهري علائقو اٽلي جي 15 [[اٽلي جا ميٽروپوليٽن شهر|ميٽروپوليٽن ميونسپلٽين]] (''città metropolitane'') مان هڪ آهي، جيڪي نوان انتظامي ادارا آهن ۽ 1 جنوري 2015ع کان مڪمل طور ڪم ڪري رهيا آهن.<ref>{{cite web|title=Spending Review Act |url=http://www.governo.it/Presidenza/Comunicati/dettaglio.asp?d=68656 |publisher=Italian Government |access-date=18 October 2012 |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20120714005846/http://www.governo.it/Presidenza/Comunicati/dettaglio.asp?d=68656 |archive-date=14 July 2012}}</ref> نيون ميٽرو ميونسپلٽيون، جيڪي وڏن شهري علائقن کي صوبي جهڙا انتظامي اختيار ڏين ٿيون، مقامي انتظاميا جي ڪارڪردگي بهتر ڪرڻ ۽ بنيادي خدمتون، جن ۾ ٽرانسپورٽ، اسڪول ۽ سماجي پروگرام شامل آهن، ۽ ماحولياتي تحفظ ۾ ميونسپلٽين جي بهتر هم آهنگي ذريعي مقامي خرچ گهٽائڻ لاءِ ٺاهيون ويون آهن.<ref name="Ferri">{{cite web|url=http://www.unicreditreviews.com/uploads/03_ferri_ing_201-236.pdf |title=Metropolitan cities in Italy. An institution of federalism |publisher=University of Milan-Bicocca |first=Vittorio |last=Ferri |year=2009 |access-date=23 May 2011}} {{Dead link|date=June 2016|bot=medic}}{{cbignore|bot=medic}}</ref> هن پاليسي ڍانچي ۾، بولونيا جي ميئر کي ميٽروپوليٽن ميئر (''sindaco metropolitano'') جا ڪم سرانجام ڏيڻ لاءِ مقرر ڪيو ويو آهي، جيڪو ميٽرو ميونسپلٽي اندر شامل ميونسپلٽين جي 18 ميئرن تي ٻڌل ميٽروپوليٽن ڪائونسل جي صدارت ڪندو آهي. بولونيا جي ميٽروپوليٽن شهر جي سربراهي ميٽروپوليٽن ميئر (''sindaco metropolitano'') ۽ ميٽروپوليٽن ڪائونسل (''Consiglio metropolitano'') ڪندا آهن. 11 آڪٽوبر 2021ع کان [[ميٽيو ليپوري]]، گاديءَ واري شهر جي ميئر جي حيثيت ۾، ميٽروپوليٽن شهر جو ميئر پڻ آهي. ==شھري منظرنامو== {{Further|زمرو:بولونيا جون عمارتون ۽ اڏاوتون}} {{see also|بولونيا جا ٽاور}} [[File:View_from_the_Torre_degli_Asinelli,_Bologna_3.jpg|thumb|مرڪزي بولونيا جو وسيع منظر]] [[File:Piazza Maggiore - Panoramica.jpg|thumb|[[پياتسا ماجيوري]]، [[سان پيٽرونيو بيسيليڪا]]، [[پالاتسو دي بانڪي]] ۽ [[پالاتسو دل پوديستا، بولونيا|پالاتسو دل پوديستا]] سان]] [[File:Bologna Via Pescherie Vecchie 01.jpg|thumb|ويا پيسڪري وِيڪي جي رنگين کليل هوا واري بازار]] [[File:Bologna, Santuario della Madonna di San Luca 004.JPG|thumb|right|[[ميڊونا دي سان لوڪا، بولونيا|ميڊونا دي سان لوڪا جو مقدس ماڳ]]]] [[File:Walkway,_Bologna.jpg|thumb|160px|بولونيا جا [[بولونيا جا محرابي رستا|محرابي رستا]] شهر جي علامت آهن.]] اوڻيهين صديءَ جي آخر تائين، جڏهن وڏي پيماني تي شهري نئين سر تعمير جو منصوبو شروع ڪيو ويو، بولونيا يورپ جي انهن چند وڏن شهرن مان هڪ هو، جيڪي اڃا تائين فصيلن سان گهيريل هئا. اڄ تائين، ۽ 1944ع ۾ ڪافي بمباريءَ جو نقصان سهڻ باوجود، بولونيا جو {{convert|350|acre|0|order=flip}} تاريخي مرڪز يورپ جو ٻيون سڀ کان وڏو تاريخي مرڪز آهي،<ref>{{Cite book|author = National League of Cities, American Municipal Association|title = Nation's cities, Volume 14|publisher = National League of Cities |year = 1976 |location = United States }}</ref> جنهن ۾ وچئين دور، نشاةِ ثانيه ۽ باروڪ فن جا بي شمار اهم يادگار موجود آهن. بولونيا [[ويا ايميليا]] سان گڏ ايٽرسڪن ۽ پوءِ رومي نوآبادي طور ترقي ڪئي؛ ويا ايميليا اڄ به شهر مان سڌي گذري ٿي، پر شهر اندر ان جا نالا تبديل ٿيندا رهن ٿا: سترادا ماجيوري، رتسولي، اوگو باسي ۽ سان فيليچي. پنهنجي رومي ورثي سبب، بولونيا جون مرڪزي گهٽيون، جيڪي اڄ وڏي حد تائين پيادل هلڻ لاءِ مخصوص آهن، رومي آبادڪاري جي جالي نما ترتيب جي پيروي ڪن ٿيون. اصل رومي فصيلن جي جاءِ وچئين دور جي بلند قلعي بندين ورتي، جن جا آثار اڄ به نظر اچن ٿا، ۽ آخرڪار تيرهين صديءَ ۾ ٽئين ۽ آخري فصيلن جو نظام تعمير ڪيو ويو، جنهن جا ڪيترائي حصا اڃا تائين موجود آهن. ٻارهين ۽ تيرهين صديءَ ۾، متحد شهري حڪومت جي اچڻ کان اڳ، تعمير ڪيل لڳ ڀڳ 180 دفاعي ٽاورن مان اڄ ويهن کان وڌيڪ وچئين دور جا دفاعي ٽاور باقي نه رهيا آهن. [[بولونيا جا ٽاور|بولونيا جي ٽاورن]] مان سڀ کان مشهور مرڪزي ''ڊيو ٽوري''، يعني ''اسينيلي'' ۽ ''گاريسيندا'' آهن، جن جون مشهور جهڪيل شڪلون شهر جي عام سڃاڻپ بڻجي چڪيون آهن.<ref>{{cite web|title=The Two Towers: Garisenda e degli Asinelli|url=http://www.artcityemiliaromagna.com/places/bologna/the-two-towers-garisenda-e-degli-asinelli|website=artcityemiliaromagna.com|publisher=Official tourism promotion website of Emilia-Romagna region|access-date=4 November 2017}}</ref> شهر جو منظرنامو وڌيڪ خوبصورت ۽ وسيع [[بولونيا جا محرابي رستا|محرابي رستن]] سان مالامال آهي، جن جي ڪري شهر مشهور آهي. شهر جي تاريخي مرڪز ۾ مجموعي طور تي لڳ ڀڳ {{convert|38|km|0|abbr=off}} [[محرابي رستو|محرابي رستا]] موجود آهن<ref name="unesco">{{cite web|title=The Porticoes of Bologna|url= https://whc.unesco.org/en/tentativelists/5010/|type = [[عالمي ورثو ماڳ]] submission |publisher = [[يونيسڪو]] World Heritage Centre|date = 1 June 2006|access-date = 29 June 2012}}</ref>، جڏهن ته پوري شهر اندر انهن جي ڊيگهه {{convert|45|km|0|abbr=on}} کان وڌيڪ آهي، جنهن ڪري موسم جي اثرن کان بچندي ڊگهي فاصلي تائين پنڌ ڪرڻ ممڪن ٿئي ٿو. پورتيڪو دي سان لوڪا شايد دنيا جو سڀ کان ڊگهو محرابي رستو آهي.<ref>{{cite news|last=Caird|first=Joe|title=Bologna city guide: top five sights|url=https://www.telegraph.co.uk/travel/citybreaks/4223609/Bologna-city-guide-top-five-sights.html |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20220111/https://www.telegraph.co.uk/travel/citybreaks/4223609/Bologna-city-guide-top-five-sights.html |archive-date=11 January 2022 |url-access=subscription |url-status=live|access-date=1 June 2013|newspaper=The Daily Telegraph|date=16 January 2009}}{{cbignore}}</ref> اهو [[پورٽا ساراغوتسا]]، يعني وچئين دور ۾ ٺهيل قديم فصيلن جي ٻارهن دروازن مان هڪ، جيڪو شهر جي {{convert|7.5|km|1|abbr=on}} حصي کي گهيريندو هو، کي [[ميڊونا دي سان لوڪا، بولونيا|ميڊونا دي سان لوڪا جي مقدس ماڳ]] سان ڳنڍي ٿو. هي گرجاگھر 1723ع ۾ يارهين صديءَ جي هڪ عمارت جي هنڌ تي شروع ڪيو ويو، جيڪا اڳ ئي چوڏهين صديءَ ۾ وڌائي وئي هئي. اهو شهر مٿان نظر رکندڙ هڪ نمايان ٽڪريءَ تي ({{convert|289|m|0|abbr=off}}) واقع آهي ۽ بولونيا جي مکيه سڃاڻپن مان هڪ آهي. 666 خميدار محرابن تي ٻڌل، لڳ ڀڳ چار ڪلوميٽر ({{convert|3796|m|ft|disp=or|abbr=on}}) ڊگهو هي رستو، ''سان لوڪا''، جيئن گرجاگھر کي عام طور سڏيو ويندو آهي، کي شهر جي مرڪز سان مؤثر نموني ڳنڍي ٿو. ان جا محرابي رستا ان روايتي جلوس کي پناهه ڏين ٿا، جيڪو 1433ع کان هر سال [[عيدِ معراج]] دوران [[لوقا مبشر]] سان منسوب ٻار سان گڏ ميڊونا جي بازنطيني شبيھه کي هيٺ [[بولونيا ڪيٿيڊرل]] تائين کڻي ايندو آهي.<ref name="unesco"/> 2021ع ۾ محرابي رستن کي [[يونيسڪو عالمي ورثو ماڳ]] قرار ڏنو ويو.<ref name="unesco"/> [[سان پيٽرونيو بيسيليڪا]]، جيڪا 1388ع کان 1479ع تائين تعمير ڪئي وئي پر اڃا تائين اڻپوري آهي، حجم جي لحاظ کان دنيا جو ڏهون سڀ کان وڏو گرجاگھر آهي. اهو 132 ميٽر ڊگهو ۽ 66 ميٽر ويڪرو آهي، جڏهن ته گنبذ اندر 45 ميٽر ۽ اڳئين رخ تي 51 ميٽر تائين پهچي ٿو. 258,000&nbsp;m<sup>3</sup> حجم سان، اهو دنيا جو سرن مان ٺهيل سڀ کان وڏو، گوٿڪ يا غير گوٿڪ، گرجاگھر آهي.<ref>data from [https://www.bolognawelcome.com/en/places-to-see/history-art/params/CategorieLuoghi_34/Luoghi_129/ref/Basilica%20of%20San%20Petronio http://www.bolognawelcome.com, ''Basilica di San Petronio''] plus calculations as follows: * San Petronio de Bologna: The floorplan of the building is a simple rectangle ** Area = length of the building x width of the building = 132 m x 60 m * The volume, without the roofs, can be calculated as a sum of five cuboids, one single (the central nave) and two pairs (the aisles and the files of chapels). The sum of each of the pairs can be calculated as one cuboid of double width. Knowing the height of the central nave and the width of the building, the measures of the sections can be calculated by measuring an orthograde photo of the facade. ** Volume = (traverse section of the central nave [width = 22 m, height = 44.27 m] + sum of the traverse sections of the two aisles [width = 20 m, height = 29.06 m] + sum of the traverse sections of the two files of chapels [width = 18 m, height = 22.38 m]) x length of the building [132 m] ** (973.94 + 581.2 + 402.84) x 132 = 1,957.98 x 132 = 258,453.36</ref> [[سانتو اسٽيفانو، بولونيا|سينٽ اسٽيفن]] جي بيسيليڪا ۽ ان جو مقدس احاطو بولونيا جي قديم ترين اڏاوتن مان آهن؛ روايت موجب اهي اٺين صديءَ کان تعمير ٿيڻ شروع ٿيا، ان هنڌ تي جتي مصري ديوي [[آئيسس]] لاءِ وقف هڪ قديم مندر موجود هو. [[سان ڊومينيڪو بيسيليڪا|سينٽ ڊومينڪ جي بيسيليڪا]] تيرهين صديءَ جي رومانڪ تعمير جو مثال آهي، جنهن کي عظيم بولونيائي [[گلاسٽر|گلاسٽرن]] رولاندينو دي پاسسيجيري ۽ ايجيديو فوسڪيراري جي يادگار مقبرن سان سينگاريو ويو آهي. [[سان فرانچيسڪو، بولونيا|سينٽ فرانسس]]، [[سانتا ماريا ديئي سروي، بولونيا|سانتا ماريا ديئي سروي]] ۽ [[سان جياڪومو ماجيوري]] جون بيسيليڪائون چوڏهين صديءَ جي تعمير جا ٻيا شاندار مثال آهن؛ آخري گرجاگھر ۾ نشاةِ ثانيه جا فن پارا به موجود آهن، جهڙوڪ [[بينٽيووليو قربانگاھه واري تصوير]]، جيڪا [[لورينزو ڪوسٽا]] ٺاهي. آخر ۾، [[سان ميڪيلي اِن بوسڪو]] جو گرجاگھر پندرهين صديءَ جو مذهبي احاطو آهي، جيڪو شهر جي تاريخي مرڪز کان گهڻو پري نه هڪ ٽڪريءَ تي واقع آهي. [[File:Bologna Panorama.jpg|thumb|center|upright=3.2|سان پيٽرونيو بيسيليڪا جي مٿئين حصي تان منظر: سانتواريو دي سانتا ماريا ديلا ويتا جو گنبذ سامهون واري حصي تي غالب نظر اچي ٿو؛ ساڄي پاسي ''اسينيلي''، جيڪو اوچو آهي، ۽ ''گاريسيندا'' ٽاور، يعني ''ڊيو ٽوري''، ڏسجن ٿا.]] ==معيشت== [[File:Unipol Tower 02.JPG|thumb|upright|[[يونيپول ٽاور]]، جنهن جي اوچائي {{Convert|127|m|ft|abbr=on}} آهي، شهر جي سڀ کان اوچي عمارت آهي.]] مجموعي گهريلو پيداوار (GDP) جي لحاظ کان، [[بولونيا ميٽروپوليٽن شهر]] 2017ع ۾ تقريباً 35 ارب يورو (40.6 ارب آمريڪي ڊالر) جي معيشت پيدا ڪئي، جيڪا في فرد 34,251 يورو (40,165 آمريڪي ڊالر) جي برابر هئي. هي انگ اٽلي جي صوبن ۾ ٽئين نمبر تي هو، [[ميلان ميٽروپوليٽن شهر|ميلان]] ۽ [[ڏکڻ ٽائرول|بولتسانو/بوتسين]] کان پوءِ.<ref>{{cite web|title=Dossier on the Metropolitan City of Bologna|url=https://www.affariregionali.it/media/170175/dossier-citt%C3%A0-metropolitana-di-bologna.pdf|publisher=[[Istituto Nazionale di Statistica|Istat]]|access-date=4 November 2017}}</ref> بولونيا جي معيشت هڪ مضبوط صنعتي شعبي سان سڃاتي وڃي ٿي، جيڪو روايتي طور زرعي ۽ مالداري شين جي پروسيسنگ ([[:it:Eridania|ايريدانيا]]، [[گرانارولو (ڪمپني)|گرانارولو]]، [[سيگافريدو زانيتي]]، {{ill|Conserve Italia|it}})، مشينري ({{ill|Coesia|it}}، [[IMA (company)|آئي ايم اي]]، [[Sacmi|ساڪمي]])، تعميراتي سامان ([[Maccaferri|ماڪافيري]])، توانائي ([[Hera Group|هيرا گروپ]])، گاڏين جي صنعت ([[Ducati|دوڪاٽي]]، [[Lamborghini|ليمبورگيني]])، جوتا سازي، ڪپڙي، انجنيئرنگ، ڪيميائي صنعت، ڇپائي ۽ اشاعت ([[:it:Cappelli (editore)|ڪاپيلي]]، [[:it:il Mulino|اِل مولينو]]، {{ill|Monrif Group|it|مونريف گروپ}}، [[:it:Zanichelli|زانيڪيلي]]) تي مرڪوز آهي. خاص طور تي، بولونيا کي نام نهاد "پيڪيجنگ وادي" (Packaging Valley) جو مرڪز سمجهيو ويندو آهي، جيڪو اهڙو علائقو آهي جتي خودڪار [[پيڪنگ مشين]] ٺاهيندڙ ڪمپنين جي وڏي تعداد موجود آهي ({{ill|Coesia|it}}، [[IMA (company)|آئي ايم اي]] وغيره).<ref>{{cite book|last1=Fotis|display-authors=et al|first1=Marco|title=The Automatic Packaging Machinery Sector in Italy and Germany|date=2014|publisher=[[Springer Publishing|Springer]]|isbn=978-3-319-12762-0|pages=1–2}}</ref> ان کان علاوه، بولونيا پنهنجي [[تعاوني تنظيم|تعاوني ادارن]] جي گهڻائي لاءِ پڻ مشهور آهي. هي روايت اوڻيهين صديءَ دوران هارين ۽ مزدورن جي سماجي جدوجهدن مان پيدا ٿي. اڄ اهي تعاوني ادارا علائقي جي مجموعي گهريلو پيداوار جو لڳ ڀڳ هڪ ٽيون حصو پيدا ڪن ٿا<ref>{{cite news|last=Duda|first=John|title=The Italian Region Where Co-ops Produce a Third of Its GDP|url=https://www.yesmagazine.org/economy/2016/07/05/the-italian-place-where-co-ops-drive-the-economy-and-most-people-are-members|access-date=4 November 2017|publisher=[[Yes! (U.S. magazine)|YES! Magazine]]|date=5 July 2016|language=en}}</ref> ۽ [[ايميليا-روماگنا]] علائقي ۾ 265,000 ماڻهن کي روزگار فراهم ڪن ٿا.<ref>{{cite web|last=Caselli|first=Guido|title=Osservatorio della cooperazione in Emilia-Romagna|url=https://imprese.regione.emilia-romagna.it/industria-artigianato-cooperazione-servizi/doc/file/osservatorio-della-cooperazione-in-emilia-romagna|publisher=Chamber of Commerce of Emilia-Romagna|access-date=4 November 2017}}</ref> ==آمدورفت== [[File:Irisbus Crealis trolley TPER 107 1.jpg|thumb|[[ٽي پي اي آر]] طرفان هلندڙ [[بولونيا جا ٽرالي بس نظام|شهري ٽرالي بس نظام]] جي هڪ [[ٽرالي بس]]، جيڪا ويا سافي ۾ تصويربند ڪئي وئي.]] [[بولونيا گوگليئلمو مارڪوني هوائي اڏو]] مسافرن جي آمدرفت جي لحاظ کان اٽلي جو ستون مصروف ترين هوائي اڏو آهي (2025ع ۾ 11 ملين مسافر). [[بولونيا چنترالي ريلوي اسٽيشن]] اٽلي جي سڀ کان اهم ريلوي مرڪزن مان هڪ آهي، ڇاڪاڻ⁠تہ شهر اتر-ڏکڻ ۽ اوڀر-اولهه رستن جي سنگم تي واقع آهي. هي اسٽيشن هر سال 58 ملين مسافرن کي خدمتون فراهم ڪري ٿي.<ref name=gs1>{{cite web|title=Bologna Centrale|url=http://www.grandistazioni.it/cms/v/index.jsp?vgnextoid=d77f0d935b09a110VgnVCM1000003f16f90aRCRD|publisher=Grandi Stazioni|access-date=30 December 2011|archive-url=https://web.archive.org/web/20120210084923/http://www.grandistazioni.it/cms/v/index.jsp?vgnextoid=d77f0d935b09a110VgnVCM1000003f16f90aRCRD|archive-date=10 February 2012|url-status=dead}}</ref> شهر ۾ ڪيترائي ننڍا ريلوي اسٽيشن پڻ موجود آهن (ڏسو [[بولونيا جي ريلوي اسٽيشنن جي فهرست]]). بولونيا سان دوناتو [[ريلوي درجابندي يارڊ]]، جنهن ۾ 33 ريلوي لائينون آهن، ماضيءَ ۾ اٽلي جو سڀ کان وڏو مال بردار ريل مرڪز هو.<ref>{{cite web|title=The Bologna Freight Village |url=http://www.interporto.it/imgup/Company%20profile%202013%20v2.pdf |publisher=Bologna Interporto S.p.a. |access-date=1 June 2013 |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20131212140125/http://www.interporto.it/imgup/Company%20profile%202013%20v2.pdf |archive-date=12 December 2013}}</ref> 2018ع کان پوءِ ان کي [[بولونيا سان دوناتو ريلوي آزمائشي سرڪٽ]] ۾ تبديل ڪيو ويو.<ref name="I treni 434">Gian Guido Turchi, ''Bologna San Donato: metamorfosi di un impianto'', in I Treni 434 (2020), pages 12–17, Editrice Trasporti su Rotaie, ISSN 0392-4602.</ref> شهر کي عوامي بس رستن جي هڪ وڏي ڄار ذريعي پڻ خدمتون فراهم ڪيون وڃن ٿيون، جن ۾ [[بولونيا جا ٽرالي بس نظام|ٽرالي بس رستا]] پڻ شامل آهن، جيڪي 2012ع کان [[ٽراسپورٽو پاسيجيري ايميليا-روماگنا]] (TPER) هلائي رهيو آهي. مئي 2023ع تائين، نئين [[بولونيا ٽرام نظام]] جي پهرين لائين تعمير هيٺ هئي.<ref name="avviolavori">{{Cite web|url=https://www.trambologna.it/2023/04/26/partono-cantieri-realizzazione-linea-rossa-tram-deposito-borgo-panigale-terminal-michelino-fiera/|title = Partono i cantieri per la realizzazione della linea rossa del tram, il via dal deposito di Borgo Panigale e dal Terminal Michelino-Fiera|date=2023-04-26|access-date=2023-05-10|language=it}}</ref> مجموعي طور شهر لاءِ چار لائينن تي مشتمل ٽرام نيٽورڪ جو منصوبو تيار ڪيو ويو آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.metro-report.com/news/news-by-region/europe/single-view/view/four-tram-lines-planned-for-bologna.html|title=Four tram lines planned for Bologna|website=Metro Report|date=13 March 2019|access-date=17 March 2019}}</ref> بولونيا جي چوڌاري ڪم ڪندڙ وڏي [[مضافاتي ريل]] سروس کي [[بولونيا ميٽروپوليٽن ريلوي سروس]] جي نالي سان سڃاتو وڃي ٿو. ===عوامي آمدورفت جا انگ اکر=== بولونيا ۾ ماڻهو هفتي جي عام ڪم واري ڏينهن تي عوامي آمدورفت ذريعي اچ وڃ ۾ سراسري طور 53 منٽ خرچ ڪن ٿا. عوامي آمدورفت استعمال ڪندڙن مان 9٪ ماڻهو روزانو ٻن ڪلاڪن کان وڌيڪ سفر ڪن ٿا. بس اسٽاپ يا ريلوي اسٽيشن تي انتظار جو سراسري وقت 12 منٽ آهي، جڏهن ته 16٪ مسافر روزانو اوسطاً 20 منٽن کان وڌيڪ انتظار ڪن ٿا. هڪ سفر دوران عوامي آمدورفت ذريعي طئي ڪيل سراسري فاصلو {{Convert|5.4|km|mi|abbr=on}} آهي، جڏهن ته 7٪ ماڻهو هڪ طرفي سفر ۾ {{Convert|12|km|mi|abbr=on}} کان وڌيڪ فاصلو طئي ڪن ٿا.<ref>{{cite web|title=Bologna Public Transportation Statistics|publisher= Global Public Transit Index by Moovit|url=https://moovitapp.com/insights/en/Moovit_Insights_Public_Transit_Index_Italy_Bologna_e_Romagna-1783|access-date=19 June 2017}} [[File:CC-BY icon.svg|50px|class=noviewer]] Material was copied from this source, which is available under a [https://creativecommons.org/licenses/by/4.0/ Creative Commons Attribution 4.0 International License].</ref> ==آبادي== {{Historical populations|1861|116874|1871|118217|1881|126178|1901|153271|1911|179311|1921|212754|1931|249226|1936|281162|1951|340526|1961|444872|1971|490528|1981|459080|1991|404378|2001|371217|2011|371337|2021|387842|cols=1|align=right|source=[[اٽلي جو قومي شماريات ادارو|ISTAT]]<ref>{{cite web |title=Popolazione residente e presente dei comuni. Censimenti dal 1861 al 1971|trans-title=Resident and present population of the municipalities. Censuses from 1861 to 1971|url=https://ebiblio.istat.it/digibib/Censimenti%20popolazione/Censimentipopolazioneresidentedal1861/PUV0027177Pop_res_pres_cens_1861_1971_Tomo1.pdf|date=1971-10-24|lang=it|publisher=[[National Institute of Statistics (Italy)|ISTAT]]}}</ref><ref name="timeseries" />}} 2025ع تائين، شهر جي اصل آبادي 390,734 هئي، جنهن مان 47.9٪ مرد ۽ 52.1٪ عورتون هيون.{{cn|date=February 2026}} 2016ع ۾ نابالغن (18 سالن يا ان کان گهٽ عمر وارن ٻارن) جو تناسب ڪل آبادي جو 12.86٪ هو، جڏهن ته پينشن وٺندڙن جو تناسب 27.02٪ هو. هي انگ اٽلي جي اوسط 18.06٪ (نابالغ) ۽ 19.94٪ (پينشن وٺندڙ) سان ڀيٽيو وڃي ٿو. بولونيا جي رهواسين جي سراسري عمر 51 سال آهي، جڏهن ته اٽلي جي سراسري عمر 42 سال آهي. 2011ع ۽ 2021ع جي وچ ۾ بولونيا جي آبادي ۾ 4.4٪ واڌ ٿي، جڏهن ته ساڳئي عرصي دوران سڄي اٽلي جي آبادي 0.7٪ گهٽجي وئي.<ref name="timeseries">{{cite web |title=Dashboard Permanent census of population and housing|url=https://esploradati.censimentopopolazione.istat.it/databrowser/#/en/censtest/dashboards|publisher=[[National Institute of Statistics (Italy)|ISTAT]]}}</ref> بولونيا جي موجوده پيدائش جي شرح هر 1,000 رهواسين تي 8.07 ڄمڻ آهي، جڏهن ته اٽلي جي سراسري شرح 9.45 ڄمڻ في 1,000 رهواسي آهي. ==تعليم== [[File:Archiginnasio ora blu Bologna.jpg|thumb|[[بولونيا يونيورسٽي]]، جيڪا 1088ع ۾ قائم ٿي، [[مسلسل هلندڙ قديم ترين يونيورسٽين جي فهرست|دنيا جي مسلسل هلندڙ قديم ترين يونيورسٽي]] آهي.]] [[بولونيا يونيورسٽي]]، جنهن بابت روايتي طور چيو وڃي ٿو ته اها 1088ع ۾ [[گلاسٽر|گلاسٽرن]] [[ايرنيريوس]] ۽ [[پيپو (قانوندان)|پيپو]] قائم ڪئي،<ref>{{cite book|last1=Rashdall|first1=Hastings|title=The universities of Europe in the Middle Ages|date=2010|publisher=Cambridge university press|location=Cambridge|isbn=978-1-108-01810-4|pages=119–121}}</ref> [[مسلسل هلندڙ قديم ترين يونيورسٽين جي فهرست|مسلسل هلندڙ قديم ترين يونيورسٽي]] آهي، ۽ اعليٰ تعليم ۽ ڊگري ڏيندڙ اداري جي معنيٰ ۾ پهرين يونيورسٽي پڻ آهي، ڇاڪاڻ⁠تہ لفظ ''universitas'' به ان جي قيام وقت استعمال ٿيو،<ref name="Top Universities"/><ref>{{cite book |url=https://books.google.com/books?id=wyjnHZ1IIlgC&q=the+oldest+university+in+the+world+Bologna&pg=PA18 |title=The Challenge of Bologna|author=Paul L. Gaston |year=2010 |page=18 |publisher=Stylus |isbn=978-1-57922-366-3 |access-date=7 July 2016}}</ref><ref name="Hunt Janin 2008"/><ref name="Ridder-Symoens 1992"/> ۽ اها اٽلي ۽ يورپ جي اهم علمي ادارن مان هڪ آهي.<ref>{{cite web |url=https://bologna.repubblica.it/cronaca/2017/07/03/news/censis_la_classifica_delle_universita_bologna_ancora_prima-169846308/ |title=Censis, la classifica delle università: Bologna ancora prima |date=3 July 2017}}</ref> وچئين دور ۾ اها يورپي فڪري زندگيءَ جو هڪ اهم مرڪز هئي، جيڪا اٽلي ۽ سڄي يورپ مان عالمن کي پاڻ ڏانهن ڇڪيندي هئي.<ref>{{cite book|editor-last=Ridder-Symoens|editor-first= Hilde de|title=A history of the university in Europe.|date=2003|publisher=Cambridge University Press|location=Cambridge|isbn=978-0-521-54113-8|page=12|edition=1st pbk.}}</ref> ''Studium''، جيئن اها اصل ۾ سڏي ويندي هئي، هڪ نسبتاً غير رسمي تدريسي نظام طور شروع ٿي، جنهن ۾ هر استاد شاگردن کان الڳ الڳ فيس وٺندو هو. ان ڪري شروعاتي يونيورسٽي جو هنڌ سڄي شهر ۾ پکڙيل هو، ۽ مختلف قوميتن جي شاگردن جي مدد لاءِ مختلف ڪاليج قائم ڪيا ويا. [[File:Bologna,_Archiginnasio,_Teatro_anatomico_(6).jpg|thumb|[[آرڪي جينازيو جو اناٽوميڪل ٿيٽر]]، جيڪو 1637ع جو آهي]] نيپوليني دور ۾ يونيورسٽي جو مرڪز شهر جي مرڪز جي اتر-اوڀر حصي ۾ [[ويا زامبوني]] تي موجوده هنڌ منتقل ڪيو ويو. اڄ يونيورسٽي جا 11 اسڪول، 33 شعبا ۽ 93 لائبريريون سڄي شهر ۾ پکڙيل آهن، ۽ ويجهن شهرن [[چيزينا]]، [[فورلي]]، [[راويننا]] ۽ [[ريميني]] ۾ ان جا چار ماتحت ڪيمپس پڻ آهن. گذريل صدين ۾ هن يونيورسٽي سان لاڳاپيل اهم شاگردن ۾ [[دانتي]]، [[پيٽرارڪ]]، [[ٿامس بيڪيٽ]]، [[پوپ نڪولس پنجون]]، [[ايراسمس آف روٽرڊيم]]، [[پيٽر مارٽر ورميگلي]] ۽ [[ڪوپرنيڪس]] شامل هئا. [[لاورا باسي]]، جنهن کي 1732ع ۾ مقرر ڪيو ويو، يورپ ۾ ڪنهن يونيورسٽي ۾ سرڪاري طور پڙهائڻ واري پهرين عورت بڻجي. ويجهي تاريخ ۾ [[لوئيجي گالواني]]، [[حياتي برقي مقناطيسيت]] جو دريافت ڪندڙ، ۽ [[گوگليئلمو مارڪوني]]، ريڊيو ٽيڪنالاجي جو باني، پڻ هن يونيورسٽي ۾ ڪم ڪيو. بولونيا يونيورسٽي اڄ به اٽلي جي سڀ کان وڌيڪ معزز ۽ متحرڪ اعليٰ تعليمي ادارن مان هڪ آهي. اڄ تائين بولونيا گهڻي حد تائين يونيورسٽي وارو شهر آهي، جتي 2015ع ۾ 80,000 کان وڌيڪ شاگرد داخل هئا. هن شاگردي برادري ۾ ايراسموس، سقراط ۽ پرڏيهي شاگردن جو وڏو انگ شامل آهي.<ref>{{cite web|title=THE UNIVERSITY TODAY: NUMBERS AND INNOVATION|url=https://www.unibo.it/en/university/who-we-are/university-today|publisher=University of Bologna|access-date=4 November 2017}}</ref> يونيورسٽي جو [[نباتاتي باغ]]، [[بولونيا يونيورسٽي جو نباتاتي باغ]]، 1568ع ۾ قائم ٿيو؛ اهو يورپ جو چوٿون قديم ترين نباتاتي باغ آهي. [[جانز هاپڪنز يونيورسٽي]] شهر ۾ پنهنجو [[بولونيا سينٽر]] هلائي ٿي، جتي اسڪول آف ايڊوانسڊ انٽرنيشنل اسٽڊيز (SAIS) جي پرڏيهي ڪيمپسن مان هڪ موجود آهي. SAIS بولونيا 1955ع ۾ يورپ ۾ کليل آمريڪي پوسٽ گريجوئيٽ اسڪول جو پهريون ڪيمپس طور قائم ٿيو.<ref>{{cite web|url=https://www.unibo.it/en/international/agreements-and-networks/american-centres |title=American Centres – University of Bologna |website=Unibo.it |access-date=18 January 2016}}</ref> اهو مارشل پلان جي انهن ڪوششن کان متاثر هو، جن جو مقصد آمريڪا ۽ يورپ جي وچ ۾ ثقافتي پل تعمير ڪرڻ هو.<ref>{{cite web|url=http://2001-2009.state.gov/p/us/rm/2005/46551.htm |title=Remarks at the 50th Anniversary of SAIS in Bologna |website=2001-2009.state.gov |date=19 May 2005 |access-date=18 January 2016}}</ref> اڄ بولونيا سينٽر ''Associazione italo-americana "Luciano Finelli"'' جي ميزباني پڻ ڪري ٿو، جيڪا اٽلي ۽ آمريڪا وچ ۾ بين الثقافتي شعور ۽ مٽاسٽا کي هٿي ڏئي ٿي.<ref>{{cite web|url=http://www.italo-americana.org/wp/about-us/ |title=About Us &#124; Associazione Italo Americana Luciano Finelli |access-date=18 April 2014 |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20140121074742/http://www.italo-americana.org/wp/about-us/ |archive-date=21 January 2014}}</ref> ايسٽرن ڪاليج ڪنسورشيم (E.C.Co.)، جنهن ۾ [[واسار ڪاليج]]، [[ويلزلي ڪاليج]] ۽ [[ويسليئن يونيورسٽي]] شامل آهن، بولونيا يونيورسٽي سان گڏجي شهر ۾ ٻاهرين ملڪ پڙهائيءَ جو پروگرام پيش ڪري ٿو. [[ڊڪنسن ڪاليج]]، [[انڊيانا يونيورسٽي]]، [[براون يونيورسٽي]] ۽ [[ڪيليفورنيا يونيورسٽي]] جا پڻ شهر ۾ ڪيمپس يا نمائنده مرڪز موجود آهن. ان کان علاوه، بولونيا ۾ هڪ موسيقي اسڪول، [[ڪونسرواتوريو جيوواني باتيستا مارٽيني]]، موجود آهي، جيڪو 1804ع ۾ قائم ٿيو، ۽ هڪ فنون لطيفه جو اسڪول، [[اڪاديميا دي بيلي آرتي دي بولونيا]]، موجود آهي، جيڪو 1802ع ۾ قائم ٿيو. ٻئي ادارا نيپولين بوناپارٽ طرفان متعارف ڪرايل سڌارن جي حصي طور وجود ۾ آيا. ==ثقافت== [[File:Museomusicabosala7.jpg|thumb|left|[[موسيقي جو بين الاقوامي عجائب گھر ۽ لائبريري]] سورهين کان ويهين صديءَ تائين جا قديم موسيقي اوزار ۽ منفرد موسيقي نوٽ ڏيکاري ٿي.]] صدين دوران بولونيا ڪيترائي لقب حاصل ڪيا آهن: "موٽو شهر" (''la grassa'') ان جي کاڌي ڏانهن اشارو ڪري ٿو، جنهن ۾ مشهور خاصيتون گهڻي گوشت، خاص طور تي سوئر جي گوشت، انڊن واري پاستا ۽ کير مان ٺهندڙ شين، جهڙوڪ مکڻ ۽ پارميزان، سان تيار ٿينديون آهن. شهر کي ڏنل ٻيو لقب "ڳاڙهو شهر" (''la rossa'') آهي، جيڪو اصل ۾ شهر جي مرڪز جي عمارتن جي رنگ ڏانهن اشارو طور استعمال ٿيندو هو، پر پوءِ اهو شهر جي آبادي جي اڪثريت طرفان حمايت ڪيل ڪميونسٽ نظريي سان ڳنڍجي ويو، خاص طور تي ٻي عالمي جنگ کان پوءِ. 1999ع ۾ مرڪز-ساڄي ڌر جي ميئر جي چونڊ تائين شهر [[اطالوي ڪميونسٽ پارٽي]] جي مضبوط قلعي طور مشهور هو.<ref>{{cite web|title=The red, the fat, and the learned: The story behind Bologna's curious nicknames|url=https://www.thelocal.it/20170510/bologna-dotta-grassa-rassa-red-fat-learned-studious-travel-italy-vacation|access-date=4 November 2017|website=[[The Local]]|date=10 May 2017}}</ref> 2004ع جي ميئر چونڊن ۾ [[سرجيو ڪوفيراٽي]] جي چونڊ سان مرڪز-کاٻي ڌر ٻيهر اقتدار ۾ اچي وئي. بولونيا [[مفت عوامي آمدورفت]] جي تصور تي تجربو ڪندڙ يورپ جي شروعاتي شهرن مان هڪ هو.<ref>{{cite web|url=http://www.csi.ensmp.fr/WebCSI/4S/download_paper/download_paper.php?paper=nahuis_van_lente.pdf |title=Repertoires of Democracy: The Case for Public Transport |access-date=19 April 2010 |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20090325224146/http://www.csi.ensmp.fr/WebCSI/4S/download_paper/download_paper.php?paper=nahuis_van_lente.pdf |archive-date=25 March 2009}}</ref> بولونيا جا ٻه ٻيا لقب پڻ آهن: پهريون "ٽاورن وارو شهر" (''la turrita'') آهي، جيڪو شهر ۾ موجود وچئين دور جي وڏي تعداد ۾ ٽاورن ڏانهن اشارو ڪري ٿو، جيتوڻيڪ اڄ صرف 24 ٽاور بيٺل آهن. ٻيو "علم وارو شهر" (''la dotta'') آهي، جيڪو ان جي يونيورسٽي ڏانهن اشارو ڪري ٿو. ===يونيورسٽي=== بولونيا جي [[بولونيا يونيورسٽي|يونيورسٽي]] 1088ع ۾ قائم ٿي ۽ دنيا جي قديم ترين يونيورسٽي سمجهي وڃي ٿي. QS يونيورسٽي رينڪنگ موجب، بولونيا يونيورسٽي اٽلي ۾ ٽئين نمبر تي ۽ دنيا ۾ 138هين نمبر تي آهي. اٽلي ۽ سڄي دنيا مان ايندڙ شاگردن جو وڏو انگ، ڇاڪاڻ⁠تہ بولونيا ۾ ڪيترين غير ملڪي يونيورسٽين جا ڪيمپس موجود آهن، جن ۾ جانز هاپڪنز يونيورسٽي، ڊڪنسن ڪاليج، انڊيانا يونيورسٽي، براون يونيورسٽي، ڪيليفورنيا يونيورسٽي ۽ ٻيا شامل آهن، شهر جي روزمره زندگيءَ تي وڏو اثر وجهي ٿو. هڪ پاسي اهو شهر جي مرڪز کي وڌيڪ زنده دل بڻائي ٿو، جتي رهواسين جي سراسري عمر تمام گهڻي آهي، ۽ ثقافتي سرگرمين کي به هٿي ڏئي ٿو؛ ٻئي پاسي، اهو عوامي نظم ۽ ڪچري جي انتظام جا مسئلا پيدا ڪري ٿو، جيڪي يونيورسٽي ضلعي جي سرگرم رات جي زندگيءَ مان پيدا ٿين ٿا. ===تفريح ۽ پرفارمنگ آرٽس=== [[File:Arena_del_Sole_(cropped).jpg|thumb|ارينا دل سولي ٿيٽر جو اڳيون رخ]] بولونيا شهر 26 مئي 2006ع تي [[يونيسڪو]] جو موسيقي شهر بڻيو. يونيسڪو موجب، "نيٽ ورڪ ۾ شامل ٿيڻ واري پهرين اطالوي شهر طور، بولونيا هڪ شاهوڪار موسيقي روايت ڏيکاري آهي، جيڪا جديد زندگي ۽ تخليق جي هڪ متحرڪ عنصر طور مسلسل ترقي ڪري رهي آهي. هن موسيقي کي نسل پرستي خلاف جدوجهد ۾ شموليت جي اهم وسيلي طور فروغ ڏيڻ ۽ اقتصادي ۽ سماجي ترقي کي هٿي ڏيڻ لاءِ مضبوط عزم پڻ ڏيکاريو آهي. ڪلاسيڪي کان اليڪٽرانڪ، جاز، لوڪ ۽ اوپيرا تائين مختلف صنفن کي هٿي ڏيندي، بولونيا پنهنجي شهرين کي اهڙي موسيقي توانائي فراهم ڪري ٿو، جيڪا شهر جي پيشاور، علمي، سماجي ۽ ثقافتي پاسن ۾ گهري طرح داخل ٿيل آهي."<ref>{{cite web |url=http://portal.unesco.org/culture/en/ev.php-URL_ID=24544&URL_DO=DO_TOPIC&URL_SECTION=201.html |archive-url=https://archive.today/20120713153427/http://portal.unesco.org/culture/en/ev.php-URL_ID=24544&URL_DO=DO_TOPIC&URL_SECTION=201.html |url-status=dead |archive-date=13 July 2012 |title=The Creative Cities Network: UNESCO Culture Sector |publisher=Portal.unesco.org |access-date=19 April 2010 }}</ref> سورهين صديءَ تائين ٿيٽر بولونيا ۾ تفريح جو هڪ مشهور ذريعو هو. پهريون عوامي ٿيٽر تياترو الا اسڪالا هو، جيڪو 1547ع کان [[پالاتسو دل پوديستا، بولونيا|پالاتسو دل پوديستا]] ۾ سرگرم هو. اطالوي بولونيائي ٿيٽر جي هڪ اهم شخصيت [[الفريدو ٽيسٽوني]] هو، جيڪو ڊراما نگار ۽ ''[[ڪارڊينل لامبرٽيني (ڊرامو)|ڪارڊينل لامبرٽيني]]'' جو ليکڪ هو، جنهن کي 1905ع کان وڏي ٿيٽر ڪاميابي ملي، ۽ بعد ۾ بولونيائي اداڪار [[جينو چروي]] ان کي فلمي پردي تي پڻ ورجايو. 1998ع ۾ بولونيا شهر "بولونيا ديئي تياتري" ('ٿيٽرن جو بولونيا') منصوبو شروع ڪيو، جيڪو شهر جي وڏن ٿيٽر ادارن جي انجمن آهي. هي ٿيٽرن جو هڪ سلسلو آهي، جيڪو بولونيائي لهجي کان وٺي همعصر رقص تائين مختلف ٿيٽر موقعا فراهم ڪري ٿو، پر گڏيل رابطي واري حڪمت عملي ۽ اتحاد کي پڻ هٿي ڏئي ٿو. خاص طور تي، منصوبي ۾ شامل مختلف ٿيٽرن ۾ هفتي دوران پيش ٿيندڙ ڊرامن جو اشتهار هڪ ئي پوسٽر ذريعي ڏنو ويندو آهي. بولونيا جو اوپيرا گهر [[تياترو ڪومونالي دي بولونيا]] آهي. [[آرڪيسٽرا موزارٽ]]، جنهن جو موسيقي ڊائريڪٽر 2014ع ۾ پنهنجي وفات تائين [[ڪلاڊيو ابادو]] هو، 2004ع ۾ ٺاهي وئي. بولونيا ڪيترن بين الاقوامي موسيقي، فن، رقص ۽ فلمي ميلن جي ميزباني ڪري ٿو، جن ۾ اينجيليڪا،<ref>{{cite web|url=https://www.aaa-angelica.com/ |title=Angelica |publisher=Aaa-angelica.com |access-date=19 April 2010}}</ref> ''بولونيا'' ۽ ''ڪونتيمپورانيا''، جيڪي همعصر موسيقيءَ جا ميلا آهن،<ref>{{cite web|url=http://www.bolognacontemporanea.it/ |title=Eventi Arte Contemporanea &#124; Bologna contemporanea |website=Bolognacontemporanea.it |access-date=18 January 2016}}</ref> بولونيا فيسٽيول، جيڪو بين الاقوامي ڪلاسيڪي موسيقي ميلو آهي،<ref>{{cite web|url=https://www.bolognafestival.it |title=Bolonafestival |publisher=Bolognafestival.it |access-date=19 April 2010}}</ref> بولونيا جاز فيسٽيول،<ref>{{cite web|url=http://www.bolognajazzfestival.it |title=BolognaJazzFestival |publisher=BolognaJazzFestival.it |access-date=19 April 2010}}</ref> بائيوگرافلم فيسٽيول، جيڪو سوانحي فلمن لاءِ مخصوص آهي،<ref>{{cite web|url=https://www.biografilm.it |title=Biografilm Festival |language= it |publisher=Biografilm.it |access-date=19 April 2010}}</ref> بل بول بل، جيڪو ڪامڪس ميلو آهي،<ref>{{cite web|url=https://www.bilbolbul.net |title=BilBolBul |publisher=BilBolBul |access-date=19 April 2010}}</ref> دانزا اربانا، جيڪو گهٽيءَ جي همعصر رقص جو ميلو آهي،<ref>{{cite web|url=http://www.danzaurbana.it |title=Danza Urbana |publisher=Danzaurbana.it |access-date=19 April 2010}}</ref> [[F.I.S.Co.|F.I.S.Co]]، جيڪو همعصر فن جو ميلو هو ۽ هاڻي [[لائيو آرٽس ويڪ]] ۾ ضم ٿي چڪو آهي، فيوچر فلم فيسٽيول، جيڪو اينيميشن ۽ خاص اثرن بابت آهي،<ref>{{cite web|url=http://www.futurefilmfestival.org |title=futurefilmfestival |website=Futurefilmfestival.org |access-date=19 April 2010}}</ref> ''اِل چينيما ريتروواتو''، جيڪو ناياب ۽ وساريل فلمن بابت فلمي ميلو آهي،<ref>{{cite web|url=http://www.cinetecadibologna.it/vedere/festival |title=Il CInema Ritrovato |publisher=Cinetecadibologna.it |access-date=19 April 2010}}</ref> [[لائيو آرٽس ويڪ]]، جينڊر بينڊر، جيڪو صنفي سڃاڻپ، جنسي رجحان ۽ جسماني نمائندگي بابت ميلو آهي،<ref>{{cite web|url=https://www.genderbender.it |title=Gender Bender |publisher=Genderbender.it |access-date=19 April 2010}}</ref> هوم ورڪ فيسٽيول، جيڪو اليڪٽرانڪ موسيقي جو ميلو آهي،<ref>{{cite web |url=http://www.homeworkfestival.net/ |title=homeworkfestival |publisher=homeworkfestival |access-date=19 April 2010 |archive-url=https://web.archive.org/web/20101228154815/http://www.homeworkfestival.net/ |archive-date=28 December 2010 |url-status=dead }}</ref> هيومن رائيٽس فلم فيسٽيول،<ref>{{cite web|url=http://www.cinetecadibologna.it/vedere/festival |title=Human Rights Film Festival |publisher=Cinetecadibologna.it |access-date=19 April 2010}}</ref> سم پريفر ڪيڪ، جيڪو هم جنس پرست عورتن جي فلمي ميلو آهي،<ref>{{cite web|url=http://www.someprefercakefestival.com/index_en.htm |title=Some Prefer Cake Lesbian Film Festival |access-date=19 August 2011 |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20120209111233/http://www.someprefercakefestival.com/index_en.htm |archive-date=9 February 2012}}</ref> ۽ [[زڪينو دئورو]]، جيڪو ٻارن جي گيتن جو مقابلو آهي، شامل آهن. ===کاڌو=== [[File:Tagliatelle_al_ragù_(image_modified).jpg|thumb|''تالياتيللي الرڳو''، جيئن بولونيا ۾ پيش ڪيو ويندو آهي]] بولونيا پنهنجي کاڌي جي روايت لاءِ مشهور آهي. اهو مشهور [[بولونيائي ساس]] جو گهر آهي، جيڪو گوشت تي ٻڌل پاستا ساس آهي. اٽلي ۾ ان کي [[رڳو]] سڏيو ويندو آهي ۽ اهو دنيا ۾ ملندڙ قسم کان ڪافي مختلف آهي. بولونيا ۾ هي ساس بنيادي طور [[تالياتيللي]] سان پيش ڪيو ويندو آهي، ۽ ان کي [[اسپاگيٽي]] سان پيش ڪرڻ عجيب سمجهيو ويندو آهي.<ref>{{cite news|last=Cesarato|first=Monica|title=Why you won't find spaghetti bolognese in Italy|url=https://www.thelocal.it/20160914/the-truth-about-spaghetti-bolognese-ragu-pasta|access-date=November 5, 2017|website=[[The Local]]|date=September 14, 2016}}</ref> زرخيز [[پو وادي]] ۾ واقع هجڻ سبب، مقامي شاهوڪار کاڌو وڏي حد تائين گوشت ۽ پنير تي ڀاڙيندو آهي. سڄي ايميليا-روماگنا وانگر، [[نمڪين سڪل سوئر جو گوشت|محفوظ ڪيل سوئر جو گوشت]]، جهڙوڪ [[پروشوتو]]، [[مورتاديلا]] ۽ ''[[سالومي]]''، مقامي خوراڪ صنعت جو اهم حصو آهي.<ref>{{cite book|last1=Pauls|first1=Dana Facaros & Michael|title=Italy : Bologna & Emilia Romagna|date=2000|publisher=Cadogan|location=London|isbn=978-1-86011-977-4|page=[https://archive.org/details/isbn_9781860119774/page/57 57]|url=https://archive.org/details/isbn_9781860119774/page/57}}</ref> ويجها مشهور انگورن جا باغ [[پينوليتو]] ديئي ڪولي بولونيسي، [[لامبروسڪو]] دي مودينا ۽ [[سانجيوويزي]] دي روماگنا شامل آهن.<ref>{{cite book|last1=Anderson|first1=Burton|title=The Wines of Italy. An endless adventure in taste|date=2006|publisher=The Italian Trade Commission|asin=B002H6TK9C|pages=85–89|edition=8th}}</ref> رڳو سان تالياتيللي، شوربي ۾ پيش ٿيندڙ [[تورتيلليني]]، [[لازانيا]] ۽ مورتاديلا بولونيا مقامي خاصيتن ۾ شامل آهن.<ref>{{cite book|last1=Pauls|first1=Dana Facaros & Michael|title=Italy : Bologna & Emilia Romagna|date=2000|publisher=Cadogan|location=London|isbn=978-1-86011-977-4|page=[https://archive.org/details/isbn_9781860119774/page/52 52]|url=https://archive.org/details/isbn_9781860119774/page/52}}</ref> روايتي بولونيائي مٺايون اڪثر عيدن سان لاڳاپيل هونديون آهن، جهڙوڪ ''فاوي ديئي مورتي''، جيڪا [[سڀني مقدسن جو ڏينهن|آل سينٽس ڊي]] لاءِ ٺهندڙ رنگ برنگي [[بادام پيسٽ]] بسڪيٽ آهن؛ جام سان ڀريل راويولي بسڪيٽ، جيڪي [[سينٽ جوزف جو ڏينهن|سينٽ جوزف ڊي]] تي پيش ڪيا ويندا آهن؛ ۽ ڪارنيول جون مٺايون، جن کي ''سفراپولي'' چيو ويندو آهي، جيڪي هلڪي ۽ نازڪ تريل پيسٽري هونديون آهن ۽ انهن مٿان پائوڊر کنڊ وڌي ويندي آهي. ''چيرتوسينو'' يا ''پانسپيتسيالي''، يعني 'ڪارٿوسيائي' يا 'دواساز ڪيڪ'، هڪ مصالحيدار ڪيڪ آهي، جيڪو ڪرسمس تي پيش ڪيو ويندو آهي. ''تورتا دي ريسو''، جيڪا بادامن، چانورن ۽ اماريتو مان ٺهندڙ ڪسٽرڊ جهڙي ڪيڪ آهي، سڄو سال تيار ڪئي ويندي آهي،<ref>{{cite book|last1=Pauls|first1=Dana Facaros & Michael|title=Italy : Bologna & Emilia Romagna|date=2000|publisher=Cadogan|location=London|isbn=978-1-86011-977-4|page=[https://archive.org/details/isbn_9781860119774/page/60 60]|url=https://archive.org/details/isbn_9781860119774/page/60}}</ref> جيئن [[زوپا انگليزي]] پڻ. ==راند== [[File:PalaDozza 2022.jpg|thumb|right|پالا دوتسا، بولونيا جو تاريخي باسڪيٽ بال ميدان]] بولونيا ۾، اٽلي جي گهڻن شهرن جي ابتڙ، [[باسڪيٽ بال]] سڀ کان وڌيڪ پسند ڪئي ويندڙ راند آهي. حقيقت ۾ بولونيا جو راندين وارو لقب ''باسڪيٽ سٽي'' آهي، جيڪو شهر جي ٻن تاريخي حريف باسڪيٽ بال ڪلبن، [[ويرتوس بولونيا|ويرتوس]] ۽ [[فورتيتودو بولونيا|فورتيتودو]]، جي ڪاميابين ڏانهن اشارو ڪري ٿو.<ref name="Wolff2003">{{cite book |first = Alexander |last = Wolff |title = Big Game, Small World: A Basketball Adventure |year = 2003 |chapter = 6 |publisher = Grand Central Publishing |isbn= 978-0-446-67989-3}}</ref> انهن ٻنهي مان پهرين ڪلب، ٻين اعزازن سان گڏ، 17 [[سيري اي (باسڪيٽ بال)|اطالوي باسڪيٽ بال چيمپيئن شپون]]، ٻه [[يورو ليگ]]، هڪ [[يوروڪپ باسڪيٽ بال|يوروڪپ]] ۽ هڪ [[فيبا ساپورتا ڪپ]] کٽيو آهي، جنهن ڪري اها يورپ جي سڀ کان ڪامياب باسڪيٽ بال ڪلبن مان هڪ آهي؛ جڏهن ته ٻي ڪلب 2000ع ۽ 2005ع ۾ ٻه ليگ عنوان کٽيا آهن. اطالوي باسڪيٽ بال ليگ، جيڪا [[ليگا باسڪيٽ سيري اي|سيري اي]] ۽ [[سيري اي2 (باسڪيٽ بال)|سيري اي2]] ٻنهي کي هلائي ٿي، ان جو هيڊڪوارٽر بولونيا ۾ آهي. شهر ۾ ٻه اندروني ميدان آهن: [[پالا دوتسا]] سڀ کان پراڻو آهي، جنهن ۾ 5,570 سيٽن جي گنجائش آهي، جڏهن ته [[ويرتوس ارينا]] عارضي ميدان آهي، جنهن ۾ 9,980 سيٽن جي گنجائش آهي. 11,000 سيٽن جي گنجائش وارو ٽيون ميدان، [[يونيپول ارينا]]، پاڙيسري شهر [[ڪاساليڪيو دي رينو]] ۾ واقع آهي. [[File:Stadio Dall'Ara 01-02-2020.jpg|thumb|left|32,000 گنجائش وارو اسٽيڊيو ريناٽو دال آرا، بولونيا ايف سي 1909 جو گهر آهي.]] [[ايسوسيئيشن فٽبال|فٽبال]] جي پڻ بولونيا ۾ مضبوط روايت آهي. شهر جي مکيه ڪلب، [[بولونيا ايف سي 1909]]، ست اطالوي ليگ چيمپيئن شپون کٽيون آهن، جن مان تازي [[1963–64 سيري اي|1963–64ع]] ۾ هئي، جنهن ڪري اها ليگ جي تاريخ ۾ ڇهين سڀ کان ڪامياب ٽيم آهي؛ ان کان علاوه، هن ٽي [[ڪوپا اٽاليا]] عنوان پڻ کٽيا آهن، جن مان تازو [[2024–25 ڪوپا اٽاليا|2024–2025ع جي موسم]] ۾ حاصل ٿيو. 1930ع واري ڏهاڪي جي عروج واري دور ۾ بولونيا ايف سي کي "''Lo squadrone che tremare il mondo fa''"، يعني "اها ٽيم جيڪا دنيا کي ڌوڏي ڇڏي ٿي"، جي نالي سان سڃاتو ويندو هو. ڪلب 38,000 گنجائش واري [[اسٽيڊيو ريناٽو دال آرا]] ۾ کيڏندي آهي، جتي اطالوي قومي ٽيم فٽبال ۽ [[رگبي يونين]] ٻنهي ۾ کيڏي چڪي آهي، ۽ [[سان مارينو قومي فٽبال ٽيم]] پڻ هتي کيڏي آهي. اهو [[1990ع فيفا ورلڊ ڪپ]] جو پڻ هڪ ميدان هو. [[رگبي يونين]] پڻ شهر ۾ موجود آهي: رگبي بولونيا 1928 اٽلي ۾ قائم ٿيندڙ پهرين رگبي يونين ڪلبن مان هڪ هئي ۽ [[اطالوي رگبي فيڊريشن|اطالوي رگبي يونين فيڊريشن]] سان لاڳاپيل ٿيڻ واري پهرين ڪلب هئي.<ref>{{cite web |url= http://www.air.it/modules.php?name=News&file=article&sid=18003 |title = Rugby Bologna 1928: quale futuro? |last = Zanasi |first = Gianni |date = 6 March 2009 |website = air.it |publisher = Associazione Italiana Rugbysti |language = it |trans-title = What Future for Rugby Bologna 1928? |archive-url = https://web.archive.org/web/20141105161150/http://www.air.it/modules.php?name=News&file=print&sid=18003 |archive-date = 5 November 2014 |access-date = 5 November 2014}}</ref> 2026ع تائين اها اٽلي جي سڀ کان پراڻي رگبي يونين ڪلب آهي جيڪا اڃا تائين ڪم ڪري رهي آهي. ڪلب پنهنجي تاريخ جي پهرين 25 سالن تائين اطالوي چيمپيئن شپ جي مٿئين درجي ۾ حصو ورتو، ڪڏهن به عنوان نه کٽيائين پر ڪيترائي ڀيرا ٻئي نمبر تي رهي؛ اها 1990ع واري ڏهاڪي جي آخر ۾ [[سيري اي ايليٽ (رگبي يونين)|مٿئين ڊويزن]] ۾ واپس آئي ۽ سنگين مالي مسئلن کي منهن ڏنو، جن سبب ان جي تنزلي ٿي ۽ اها لڳ ڀڳ ختم ٿيڻ جي ڪناري تي پهچي وئي.{{citation needed|date=May 2016}} [[جاني فالڪي اسٽيڊيم]] هڪ [[بيس بال اسٽيڊيم]] آهي، جيڪو بولونيا ۾ واقع آهي.<ref name="auto">{{Cite web|url=https://www.fortitudobaseball.com/falchi.htm|title=Fortitudo Baseball Bologna – Stadio Gianni Falchi|website=www.fortitudobaseball.com}}</ref><ref>[https://www.espn.com/mlb/worldclassic2006/news/story?id=2291227 "Welcome to Italy,"] ESPN.</ref><ref>{{Cite web|url=https://www.baseballprospectus.com/news/article/17678/punk-hits-baseball-in-the-old-country/|title=Punk Hits: Baseball in the Old Country|date=18 July 2012|website=Baseball Prospectus}}</ref> اهو [[اطالوي بيس بال ليگ]] ۾ [[فورتيتودو بيس بال بولونيا]] جي گهر وارن ميچن جو ميدان آهي.<ref name="auto"/><ref>{{Cite web|url=https://www.fortitudobaseball.it/|title=Fortitudo Baseball|website=Fortitudo Baseball}}</ref> ==ماڻھو== {{Main category|بولونيا جا ماڻھو}} [[File:Giovanni Artusi.jpg|thumb|140px|[[جيوواني آرتوسي]]]] [[File:Benoit XIV.jpg|thumb|140px|[[پوپ بينيڊڪٽ چوڏهون]]، جيڪو 1675ع ۾ بولونيا ۾ ڄائو]] [[File:Annibale Carracci, Autoritratto .jpg|thumb|140px|[[اينيبال ڪاراچي]]، {{circa|1580}}]] [[File:Chiara Caselli 2002.jpg|thumb|140px|[[ڪيارا ڪاسيلي]]، 2002ع]] [[File:Pier Ferdinando Casini 2016.jpg|thumb|140px|[[پيئر فرديناندو ڪاسيني]]، 2016ع]] [[File:Luigi Galvani, oil-painting.jpg|thumb|140px|[[لوئيجي گالواني]]]] [[File:Ritratto di Gregorio XIII - Passarotti.jpg|thumb|140px|[[پوپ گريگوري تيرهون]]، 1586ع]] [[File:Gregorius XV, by Guercino, 1622.jpg|thumb|140px|[[پوپ گريگوري پندرهون]]، 1622ع]] [[File:Guglielmo Marconi.jpg|thumb|140px|[[گوگليئلمو مارڪوني]]، 1908ع]] [[File:Tagliacozzi Portrait.jpg|thumb|140px|[[گاسپاري تالياتسوتسي]]]] ; * [[ماريا گائيتانا انييسي]] (1718–1799)، رياضيدان ۽ انسان دوست * [[ڪيمي انتونيلي]] (ڄائو 2006ع)، مرسڊيز لاءِ فارمولا 1 ريسر * [[فرانچيسڪو الباني]] (1578–1660)، باروڪ مصور<ref>{{Cite EB1911 |wstitle= Albani, Francesco |volume = 1 |last= |first= |author-link= |page= 481 |short=1}}</ref> * [[جيوواني الديني]] (1762–1834)، طبيب ۽ طبيعيات دان<ref>{{Cite EB1911 |wstitle= Aldini, Giovanni |volume = 1 |last= |first= |author-link= |page= 536 |short=1}}</ref> * [[اوليسه الدروواندي]] (1522–1605)، فطرت شناس * [[انتونيو اليساندريني]] (1786–1861)، اناٽومسٽ ۽ پيراسائٽولوجسٽ * [[اليسانڊرو الگاردي]] (1598–1654)، اعليٰ باروڪ سنگتراش<ref>{{Cite EB1911 |wstitle= Algardi, Alessandro |volume = 1 |last= |first= |author-link= |page= 598 |short=1}}</ref> * [[وڪٽر اريموندي]] (1942–2001)، فوٽوگرافر * [[جيوواني ماريا آرتوسي]] ({{circa|1540–1613}})، موسيقي نظريه دان، موسيقار ۽ ليکڪ<ref>{{Cite EB1911 |wstitle= Artusi, Giovanni Maria |volume = 2 |last= |first= |author-link= |page= 705 |short=1}}</ref> * [[اميڪو اسپرتيني]] ({{circa|1474–1552}})، مصور * [[پوپي آواتي]] (ڄائو 1938ع)، ڊائريڪٽر * [[بولونيا جو آزو]] (سرگرم 1150–1230)، قانوندان ۽ [[گلاسٽر]]<ref>{{Cite EB1911 |wstitle= Azo |volume = 3 |last= |first= |author-link= |page= 81 |short=1}}</ref> * [[ريڪاردو باڪيللي]] (1891–1985)، ليکڪ * [[ادريانو بانڪيري]] (1568–1634)، موسيقار * [[اگوستينو باريللي]] (1627–1687)، معمار * [[ماسيميليانو بارتولي]]، شيف ۽ ريسٽورنٽ مالڪ * [[انتونيو باسولي]] (1774–1848)، مصور ۽ منظر ڊزائنر * [[لاورا باسي]] (1711–1788)، سائنسدان، يورپ ۾ يونيورسٽي چيئر تي مقرر ٿيندڙ پهرين عورت<ref>{{Cite EB1911 |wstitle= Bassi, Laura Maria Caterina |volume = 3 |last= |first= |author-link= |page= 494 |short=1}}</ref> * [[اوگو باسي]] (1800–1849)، اطالوي قومپرست هيرو، 1848ع جي بغاوتن ۾ ڪردار سبب ڦاسي ڏنو ويو * [[پيئر فرانچيسڪو باتيستيلي]] (17هين صدي)، [[فريبي ڇت واري مصوري|ڪواڊراتورا]] جو مصور * [[ستيفانو بينني]] (1947–2025)، ليکڪ * [[پوپ بينيڊڪٽ چوڏهون]] (1675–1758) (پروسپيرو لورينزو لامبرٽيني)، پوپ 1740–58ع.<ref>{{Cite EB1911 |wstitle= Benedict |volume = 3 |last= Rockwell |first= William Walker |author-link= |pages= 718-719; see page 719 penultimate para. |short=1}}</ref> * [[جيوواني ٻيون بينٽيووليو]] (1443–1508)، امير. هن 1463ع کان 1506ع تائين بولونيا تي جابر حڪمران طور حڪومت ڪئي. * [[اميديو بياواتي]] (1915–1979)، فٽبالر، [[اسٽيپ اوور]] جي ايجاد سان منسوب، 1938ع جو عالمي چيمپيئن. هن رڳو [[بولونيا ايف سي 1909|بولونيا ايف سي]] لاءِ کيڏيو * [[سيموني بوليللي]] (ڄائو 1985ع)، پيشاور ٽينس رانديگر * [[جياڪومو بولونيني]] (1664–1734)، مصور * [[رافائيل بومبيللي]] (1526–1572)، رياضيدان * [[روسانو براتسي]] (1916–1994)، اداڪار * [[بلغاروس]] (وفات 1166ع)، بلغاريائي اصل جو ٻارهين صديءَ جو قانوندان<ref>{{Cite EB1911 |wstitle= Bulgarus |volume = 4 |last= |first= |author-link= |page= 786 |short=1}}</ref> * [[فلوريانو بوروني]] (17هين صدي)، نقش ڪَندڙ * [[ليوپولدو مارڪو انتونيو ڪالداني]] (1725–1813)، اناٽومسٽ ۽ فزيولوجسٽ<ref>{{Cite EB1911 |wstitle= Caldani, Leopoldo Marco Antonio |volume = 4 |last= |first= |author-link= |page= 983 |short=1}}</ref> * [[آرڪانجيلو ڪانيتولي]] (1460–1513)، رومن ڪيٿولڪ پادري، ڪينن ريگيولر * [[اليسانڊرو ڪارلوني]] (ڄائو 1978ع)، ڊائريڪٽر، اينيميٽر ۽ فنڪار، جنهن ''[[ڪنگ فو پانڊا]]'' ۽ ''[[دي ڪروڊز]]'' جهڙين فلمن تي ڪم ڪيو * [[لوڪا ڪاربوني]] (ڄائو 1962ع)، ڳائڻو-گيتڪار * [[رافائيلا ڪارا]] (1943–2021)، ڳائڻي * [[اينيبال ڪاراچي]] (1560–1609)، مصور<ref name="Rossetti 298-299">{{Cite EB1911 |wstitle= Caracci, Lodovico, Agostino, and Annibale |volume = 5 |last= Rossetti |first= William Michael |author-link= William Michael Rossetti |pages= 298-299 |short=1}}</ref> * [[لودووڪو ڪاراچي]] (1555–1619)، مصور<ref name="Rossetti 298-299"/> * [[اگوستينو ڪاراچي]] (1557–1602)، مصور<ref name="Rossetti 298-299"/> * [[ڪورادو ڪاساليني]] (ڄائو 1914ع، وفات جي تاريخ نامعلوم)، فٽبالر * [[ڪيارا ڪاسيلي]] (ڄائي 1967ع)، اداڪارا * [[بولونيا جي سينٽ ڪيٿرين]] (1413–1463)، (ڪاترينا دي وگري)، غريب ڪلئير نَن، ليکڪا، صوفيه ۽ فنڪارا * [[پيئر فرديناندو ڪاسيني]] (ڄائو 1955ع)، سياستدان * [[پييترو ڪاتالدي]] (1548–1626)، رياضيدان * [[ڪرونڪس]]، راڪ بينڊ * [[پيئرلوئيجي ڪولينا]] (ڄائو 1960ع)، فٽبال ريفري * [[ڪارلو ڪولومبارا]] (ڄائو 1964ع)، اوپيرا بيس * [[جيوواني پاولو ڪولونا]] (1637–1695)، موسيقار، استاد، آرگن وڄائيندڙ ۽ آرگن ٺاهيندڙ<ref>{{Cite EB1911 |wstitle= Colonna, Giovanni Paolo |volume = 6 |last= |first= |author-link= |page= 715 |short=1}}</ref> * [[اليسانڊرو ڪورتيني]] (ڄائو 1976ع)، موسيقار * [[چيزاري ڪريمونيني (موسيقار)|چيزاري ڪريمونيني]] (ڄائو 1980ع)، ڳائڻو-گيتڪار * [[جوزيپي ماريا ڪريسپي]] (1665–1747)، مصور<ref>{{Cite EB1911 |wstitle= Crespi, Giuseppe Maria |volume = 7 |last= |first= |author-link= |page= 412 |short=1}}</ref> * [[دوناتو ڪريتي]] (1671–1749)، مصور * [[جوليو چيزاري ڪروچي]] (1550–1609)، ''[[ڪانتاسٽوريا|ڪانتستوريي]]'' ۽ ليکڪ * [[لوچو دالا]] (1943–2012)، ڳائڻو-گيتڪار * [[ڪرسٽينا داوينا]] (ڄائي 1964ع)، اداڪارا ۽ ڳائڻي * [[دومينيڪينو]] (1581–1641) (دومينيڪو زامپيري)، مصور<ref>{{Cite EB1911 |wstitle= Domenichino Zampieri |volume = 8 |last= Rossetti |first= William Michael |author-link= William Michael Rossetti|pages= 397-398 |short=1}}</ref> * [[ايلينا دوگليولي]] (1472–1520)، [[ڪيٿولڪ ڪليسا|رومن ڪيٿولڪ]] اشرافي عورت * [[سارا ايراني]] (ڄائي 1987ع)، ٽينس رانديگرياڻي * [[لوئيجي فيري]] (1826–1895)، فلسفي<ref>{{Cite EB1911 |wstitle= Ferri, Luigi |volume = 10 |last= |first= |author-link= |page= 287 |short=1}}</ref> * [[سچيپيوني دل فيرو]] (1465–1526)، رياضيدان. هن [[ڪيوبيڪ مساوات]] حل ڪئي. * [[جيانفرانڪو فيني]] (ڄائو 1952ع)، سياستدان * [[ارسطوتيلي فيوراوانتي]] ({{circa|1415}} – {{circa|1486}})، معمار * [[پروسپيرو فونتانا]] (1512–1597)، ديرين نشاةِ ثانيه ۽ مينرسٽ فن جو مصور<ref>{{Cite EB1911 |wstitle= Fontana, Prospero |volume = 10 |last= |first= |author-link= |pages= 607-608 |short=1}}</ref> * [[ڪارلو فورناسيني]] (1854–1931)، [[مائڪرو پيليئنٽولوجسٽ]]، جنهن [[فورامنيفرا]] جو مطالعو ڪيو * [[فرانچيسڪو فرانچيا]] ({{circa|1450–1517}}) (فرانچيسڪو رائ بوليني)، مصور * [[لوئيجي گالواني]] (1737–1798)، سائنسدان، [[حياتي برقيت]] جو دريافت ڪندڙ<ref>{{Cite EB1911 |wstitle= Galvani, Luigi |volume = 11 |last= |first= |author-link= |page= 428 |short=1}}</ref> * [[اليسانڊرو گامبيريني]] (ڄائو 1981ع)، فٽبالر * [[اليسانڊرو گواتسي]] (1809–1889)، واعظ ڪندڙ، محب وطن ۽ راهب<ref>{{Cite EB1911 |wstitle= Gavazzi, Alessandro |volume = 11 |last= |first= |author-link= |page= 538 |short=1}}</ref> * [[سيرينا گراندي]] (ڄائي 1958ع)، اداڪارا * [[پوپ گريگوري تيرهون]] (1502–1585) (اوگو بونڪومپاني)، پوپ 1572–85ع. هن [[گريگورين ڪئلينڊر]] رائج ڪيو.<ref>{{cite EB9 |wstitle = Gregory XIII. |volume= XI | pages= 178 |short= 1}}</ref> * [[پوپ گريگوري پندرهون]] (1554–1623) (اليسانڊرو لودوويزي)، پوپ 1621–3ع<ref>{{cite EB9 |wstitle = Gregory XV. |volume= XI | pages= 178-179 |short= 1}}</ref> * [[گويرچينو|اِل گويرچينو]] (1591–1666) (جيوواني باربيئري)، مصور * [[ايرنيريوس]] ({{circa|1050}} – 1125ع کان پوءِ)، قانوندان * [[ايميلدا لامبرٽيني|مبارڪ ايميلدا لامبرٽيني]] ({{circa|1322–1333}})، ڊومينيڪن نو آموز، يوخرستي صوفيه ۽ ٻار ولي * [[ڪلاڊيو لوللي]] (1950–2018)، ڳائڻو-گيتڪار * [[پوپ لوشيوس ٻيون]] (وفات 1145ع) (گهيراردو ڪاتچانييميچي دل اورسو)، پوپ 1144–5ع * [[مارچيلو مالپيگي]] (1628–1694)، فزيولوجسٽ، اناٽومسٽ ۽ هسٽولوجسٽ * [[گوگليئلمو مارڪوني]] (1874–1937)، انجنيئر، [[وائرليس ٽيليگرافي]] جو اڳواڻ، طبيعيات جو نوبل انعام * [[لوئيجي فرديناندو مارسيلي]] (1658–1730)، عالم ۽ ممتاز فطري سائنسدان<ref>{{cite EB9 |wstitle = Marsigli, Luigi Ferdinand |volume= XV | page= 575 |short= 1}}</ref> * [[جوزيپي مارسيلي (ٽينر)|جوزيپي مارسيلي]] ({{flourished|1677|1727}})، اوپيرا ٽينر<ref>{{Cite encyclopedia |author=Paola Besutti|title=Marsigli &#91;Marsiglio, Marsili&#93;, Giuseppe |date=2002|entry=Marsigli [Marsiglio, Marsili], Giuseppe|encyclopedia=Grove Music Online|publisher=[[Oxford University Press]] |doi=10.1093/gmo/9781561592630.article.O008481}}</ref> * [[جيوواني باتيستا مارٽيني]] (1706–1784)، موسيقي نظريه دان<ref>{{Cite EB1911 |wstitle= Martini, Giovanni Battista |volume = 17 |last= |first= |author-link= |page= 800 |short=1}}</ref> * [[جوزيپي ڪاسپار ميزوفانتي|جوزيپي ميزوفانتي]] (1774–1839)، ڪارڊينل، لسانيات دان ۽ گھڻ ٻولين جو ماهر * [[مارڪو منگيٽي]] (1818–1886)، معاشيات دان ۽ سياستدان<ref>{{Cite EB1911 |wstitle= Minghetti, Marco |volume = 18 |last= |first= |author-link= |page= 523 |short=1}}</ref> * [[جورجيو موراندي]] (1890–1964)، مصور * [[جاني موراندي]] (ڄائو 1944ع)، ڳائڻو * [[لودووڪو موربيولي]] (1433–1485)، ڪيٿولڪ عام شخص، جنهن کي مبارڪ قرار ڏنو ويو * [[ايدگاردو مورتارا]] (1851–1940)، ڪيٿولڪ پادري، جيڪو ''مورتارا ڪيس'' جو موضوع هو، ''[[اٽلي جو اتحاد|ريسورجي مينتو]]'' دوران * [[نيلا نوبيلي]] (1926–1985)، شاعره ۽ ليکڪا * [[جيانلوڪا پاليئوڪا]] (ڄائو 1966ع)، فٽبالر * [[پيئر پاولو پاسوليني]] (1922–1975)، ليکڪ، شاعر ۽ ڊائريڪٽر * [[جيمز پريماڊيتشي]] (وفات–1460)، پاپائي سفارتڪار * [[اگوستينو ديلي پروسپيتي وي]] (1525)، مصور * [[امبيرتو پوپيني]] (1884–1946)، رياضيدان * [[روبيرتو ريگاتسي]] (ڄائو 1956ع)، لوتيئر * [[گيدو ريني]] (1575–1642)، مصور * [[اوتورينو ريسپيگي]] (1879–1936)، موسيقار * [[فرانچيسڪو رچي بيتي]] (ڄائو 1942ع)، اطالوي راندين جو منتظم * [[اوگوستو ريگي]] (1850–1920)، طبيعيات دان، [[برقي مقناطيسيت]] جو ماهر * [[ڪارلو روئيني]] (1530–1598)، گهوڙن جو اناٽومسٽ * [[اينجلو اسڪياويو]] (1905–1990)، فٽبالر. هن 1934ع ۾ بولونيا ايف سي لاءِ اضافي وقت ۾ کٽيندڙ گول ڪيو. * [[سينيٽ (ڳائڻي)|سينيٽ]] (ڄائي 1979ع)، ڳائڻي * [[اليزابيٽا سيراني]] (1638–1665)، مصور * [[روبين ماريا سوريڪيز]] (ڄائو 1971ع)، فلم اداڪار، ڊائريڪٽر، پروڊيوسر * [[گاسپاري تالياتسوتسي]] (1545–1599)، سرجن، پلاسٽڪ ۽ تعميري سرجري جو اڳواڻ<ref>{{cite EB9 |wstitle = Gasparo Tagliacozzi |volume= XIII | page= 21 |short= 1}}</ref> * [[البرتو تومبا]] (ڄائو 1966ع)، اسڪائر * [[اوندينا والا]] (1916–2006)، اولمپڪ سون جو تمغو کٽيندڙ پهرين اطالوي عورت * [[ماريئيلي وينتري]] (1939–1995)، استاد ۽ تعليم دان، پڪولو ڪورو دل انتونيانو ڪائر جي باني * [[ڪرسچين ويري]] (ڄائو 1973ع)، فٽبالر * [[ويتالي دا بولونيا]] (سرگرم 1330ع، وفات 1361ع)، مصور * [[بينيتو موسوليني تي قاتلاڻيون ڪوششون|انتيو زامبوني]] (1911–1926)، انتشار پسند، جنهن 15 سالن جي عمر ۾ بينيتو موسوليني کي قتل ڪرڻ جي ڪوشش ڪئي * [[اليڪس زاناردي]] (ڄائو 1966ع)، ريسنگ ڊرائيور * [[مارڪو اوريليو زاني دي فيرانتي]] (1801–1878)، ليکڪ، موسيقار ۽ ڪمپوزر * [[ماتيلدا دي اينجيليس]] (ڄائي 1995ع)، اداڪارا ۽ ڳائڻي ; هيٺين ماڻهن بولونيا کي پنهنجو گهر بڻايو: [[File:Ubaldo Gandolfi - Saint Petronius of Bologna.jpg|thumb|140px|[[بولونيا جو پيٽرونيوس]]]] [[File:Olha Kharlan - 2016-10-05 - 4.jpg|thumb|140px|[[اولها خارلان]]، عورتن جي سيبر ۾ 4 ڀيرا عالمي چيمپيئن]] * [[جيوسوي ڪاردوتشي]] (1835–1907)، شاعر ۽ اڪيڊمڪ، ادب جو نوبل انعام، لوڪا، ٽسڪني جي ويجهو ڄائو * [[ڪارلو فيليچي چيلاريو]] (1915–2007)، بين الاقوامي شهرت وارو اطالوي ڪنڊڪٽر، 1946ع ۾ بولونيا چيمبر آرڪيسٽرا جو باني * [[نيڪولو ديل آرڪا]] ({{circa|1435/1440}}–1494)، سنگتراش، باري، اپوليا ۾ ڄائو * [[ٿامس ڊيمپسٽر]] (1579–1625)، اسڪاٽش عالم ۽ مؤرخ؛ ايبرڊين شائر ۾ ڄائو، بولونيا ۾ وفات ڪئي<ref>{{cite EB9 |wstitle = Thomas Dempster |volume= VII | pages= 74-75 |short= 1}}</ref> * [[امبيرتو ايڪو]] (1932–2016)، ليکڪ ۽ اڪيڊمڪ، اليسانڊريا، پيڊمونٽ ۾ ڄائو * [[سارڊينيا جو اينزو|سارڊينيا جو اينزيو]] (ڄائو {{circa|1218}})، [[سارڊينيا جي بادشاهت|سارڊينيا]] جو بادشاهه ۽ شهنشاهه فريڊرڪ ٻئي جو ناجائز پٽ. هو 1249ع کان 1272ع ۾ پنهنجي وفات تائين [[پالاتسو ري اينزو]] ۾ قيد رهيو. * [[واسڪو ايراني]] (ڄائو 1955ع)، سياستدان * [[فارينيلي]] (ڪارلو بروسڪي، 1705–1782)، ڪاستراتو اوپيرا ڳائڻو * [[وليم جيروميتي]] (1924–1998)، مصور، ميلان، لومباردي ۾ ڄائو * [[اولها خارلان]]، يوڪريني، عورتن جي سيبر ۾ 4 ڀيرا عالمي چيمپيئن * [[الفونسو لومباردي]] ({{circa|1497}}–1537)، سنگتراش، فيرارا، ايميليا-روماگنا ۾ ڄائو * [[وو منگ]] (2000ع ۾ ٺهيو)، ليکڪن جو اجتماعي گروهه * [[خوان اگناسيو مولينا]] (1740–1829)، فطرت شناس، چلي ۾ ڄائو * [[اودوفريدوس]] (وفات 1265ع)، قانوندان، اوستيا ۾ ڄائو ۽ 1228ع ۾ بولونيا منتقل ٿيو * [[جيوواني پاسڪولي]] (1855–1912)، شاعر ۽ اڪيڊمڪ، سان مائورو پاسڪولي، ايميليا-روماگنا ۾ ڄائو * [[بولونيا جو پيٽرونيوس|سينٽ پيٽرونيوس]] (سان پيٽرونيو، جنم هنڌ نامعلوم، وفات {{circa|450 AD}})، [[بولونيا جو رومن ڪيٿولڪ آرچ ڊائوسس|بولونيا]] جو بشپ ۽ شهر جو سرپرست بزرگ * [[رومانو پرودي]] (ڄائو 1939ع)، معاشيات دان ۽ سياستدان، اسڪانديانو، ريجيو ايميليا ۾ ڄائو * [[روز آئي لينڊ جي جمهوريه|جورجيو روزا]] (1925–2017)، انجنيئر، مختصر مدي واري [[مائڪرو قوم]] [[روز آئي لينڊ جي جمهوريه]] جو صدر * [[جواڪينو روسيني]] (1792–1868)، اوپيرا ڪمپوزر، پيزارو، مارڪي ۾ ڄائو * [[لوئيجي ساميلي (فencer)|لوئيجي ساميلي]] (ڄائو 1987ع)، اولمپڪ سيبر فencer * [[جوزيپي توريللي]] (1658–1709)، موسيقار، ويرونا، وينيتو ۾ ڄائو. ==بين الاقوامي لاڳاپا== {{See also|اٽلي جي جاڙن شهرن ۽ ڀيڻ شهرن جي فهرست}} بولونيا هيٺين شهرن سان [[جاڙا شهر ۽ ڀيڻ شهر|جاڙو شهر]] آهي:<ref>{{cite web |title=Gemellaggi del Comune di Bologna|url=https://www.comune.bologna.it/relazioniinternazionali/servizio_singolo/159:14328/|website=comune.bologna.it|publisher=Bologna|language=it|access-date=13 December 2019}}</ref> {{div col|colwidth=20em}} *[[ڪووينٽري]]، انگلينڊ، 1984ع کان *[[خارڪيف]]، يوڪرين، 1966ع کان *[[لائپزگ]]، جرمني، 1962ع کان *[[لا پلاتا]]، ارجنٽينا، 1988ع کان *[[پورٽلينڊ، اوريگون]]، گڏيل رياستون، 2003ع کان *[[پرييپوليي]]، سربيا، 1966ع کان *[[سينٽ لوئس، سينيگال|سينٽ لوئس]]، سينيگال، 1991ع کان *[[سينٽ لوئس]]، گڏيل رياستون، 1987ع کان *[[سان ڪارلوس، ريو سان خوان|سان ڪارلوس]]، نڪاراگوا، 1988ع کان *[[ٿيسالونيڪي]]، يونان، 1981ع کان *[[تولوز]]، فرانس، 1981ع کان *[[توزلا]]، بوسنيا ۽ هرزيگووينا، 1994ع کان *[[والينسيا]]، اسپين، 1980ع کان *[[زغرب]]، ڪروشيا، 1961ع کان {{div col end}} ==پڻ ڏسو== {{Portal|Italy|European Union|Cities}} * [[بولونيا اعلان]] * [[بولونيا ميٽروپوليٽن علائقو]] * [[بولونيا عمل]] * [[بولونيائي گھنٽي وڄائڻ]] * [[بولونيا جي سڀ کان اوچين عمارتن جي فهرست]] * [[اوپيرا پيا ديئي پوويري مينديڪانتي]] * [[سان جيرولامو ديل آرڪوويدجو]] * [[سانتا ماريا اننزياتا دي فوسولو، بولونيا|سانتا ماريا اننزياتا دي فوسولو]] ==وڌيڪ پڙهڻ== {{See also|Timeline of Bologna#Bibliography|l1=بولونيا جي تاريخ جي ببليوگرافي}} * Mancini, Giorgia, and Nicholas Penny, eds. ''The Sixteenth Century Italian Paintings: Volume III: Ferrara and Bologna'' (National Gallery Catalogues) (2016). * Rashdall, Hastings. ''The Universities of Europe in the Middle Ages: Volume 1, Salerno, Bologna, Paris'' (2010). * Robertson, Anne Walters. ''Tyranny under the Mantle of St Peter: Pope Paul II and Bologna'' (2002) ===رهنما ڪتاب=== * Grieco, Romy. ''Bologna: a city to discover'' (1976) * Insight Guides. ''Pocket Bologna'' (2016). * Noyes, Mary Tolaro. ''Bologna Reflections'' (2009). * Uras, Martina. "Bologna Photo Guide" ===پراڻا رهنما=== * {{Citation|publisher=Karl Baedeker|location=Coblenz|title=Italy|edition=2nd|date=1870|chapter-url=https://archive.org/stream/italyhandbookfor04karl#page/n329/mode/2up|chapter=Bologna|ol=24140254M}}** {{Citation |publisher = John Murray |location = London |title = Hand-book for Travellers in Northern Italy |edition = 16th |date = 1897 |oclc = 2231483 |chapter-url =https://archive.org/stream/hand00bookfortravejohnrich#page/366/mode/2up |chapter= Bologna|ol = 6936521M }} * {{Citation |publisher = Laurie |location = London |title = The Cathedrals and Churches of Northern Italy |date = 1900 |author=T. Francis Bumpus |chapter-url=https://archive.org/stream/cathedralschurch00bumpuoft#page/n263/mode/2up |chapter=Ferrara and Bologna|ol = 7201313M|ref=none }} * {{Citation |publisher = Karl Baedeker |location = Leipzig |edition=14th |title = Northern Italy |date = 1913 |chapter-url= https://archive.org/stream/northernitalyi00karl#page/468/mode/2up |chapter= Bologna|ol = 16015532M }} ==حوالا== {{reflist|group=lower-alpha}} {{Reflist}} <references group="lower-alpha"/> <ref> آهن، پر لاڳاپيل ٽيگ <references group="note"/> ==ٻاهريان ڳنڍڻا== {{Sister project links|voy=Bologna|Bologna}} * {{Official website|https://www.comune.bologna.it/home}} * [https://www.bolognameteo.it/ بولونيا جي موسم] * [https://web.archive.org/web/20140903111342/http://www.bolognamagazine.com/content/palazzo-pepoli-museum-history-bologna-arte-fiera-2012 بولونيا جي تاريخ جو عجائب گھر] * [http://www.museibologna.it/musicaen بولونيا جو موسيقي جو بين الاقوامي عجائب گھر ۽ لائبريري] * [http://insecam.org/en/bycity/Bologna/ بولونيا آن لائين ڪيمرائون] {{Navboxes |list = {{Province of Bologna}} {{Regional capitals of Italy}} {{European Capital of Culture}} {{Cities in Italy}} }} {{Authority control}} [[زمرو:بولونيا| ]] [[زمرو:اٽلي]] [[زمرو:ايميليا-رومانا]] [[زمرو:اٽلي ۾ شهر]] [[زمرو:ايميليا-رومانا جا شهر]] [[زمرو:يونيسڪو عالمي ثقافتي ورثي جا ماڳ]] [[زمرو:اٽلي ۾ يونيسڪو عالمي ثقافتي ورثي جا ماڳ]] [[زمرو:پاپائي رياستون]] [[زمرو:ايميليا-روماگنا جا شهر ۽ ڳوٺ]] [[زمرو:ايميليا-روماگنا ۾ رومي ماڳ]] [[زمرو:اٽلي جا 6هين صدي ق م جا ادارا]] [[زمرو:530ع ق م جا ڏهاڪا]] [[زمرو:بوئي]] 70k206oawazkdvcilnkvq551ia6e0is 382676 382669 2026-06-04T10:46:12Z Memon2025 21315 /* */ 382676 wikitext text/x-wiki {{Short description|[[ايميليا-روماگنا]]، [[اٽلي]] جو گاديءَ وارو ۽ سڀ کان وڏو شھر}} {{About|[[اٽلي]] جي شھر بابت|ٻين استعمالن لاءِ}} {{Infobox settlement | name = بولونيا<br>Bologna | official_name = Comune di Bologna | native_name = {{native name|egl|Bulåggna}} | settlement_type = ڪوموني (بلديہ) | image_skyline = {{Multiple image | perrow = 1/2/2/3 | border = infobox | total_width = 280 | caption_align = center | image1 = Torri di Bologna, Bologna.jpg | caption1 = ڊيو ٽوري (ٻه ٽاور) سان بولونيا جو منظر | image2 = Santuario della Madonna di San Luca - Bologna - 2023-09-09 15-10-48 001.jpeg | caption2 = ميڊونا دي سان لوڪا | image3 = Bologna fontana del Nettuno 07feb08 03.jpg | caption3 = نيپچون جو فوارو | image4 = Bologna - Basilica di San Petronio - 202109132319.jpg | caption4 = سان پيٽرونيو | image5 = Bologna - Basilica di Santo Stefano - 2025-09-03 07-56-55 001.jpg | caption5 = پياتسا سانتو اسٽيفانو | image6 = Palazzo d'Accursio -- Bologna.jpg | caption6 = پياتسا ماجيوري | image7 = Archiginnasio ora blu Bologna.jpg | caption7 = آرڪي جينازيو آف بولونيا }} | pushpin_label_position = right | subdivision_type = [[ملڪ]] | subdivision_name = {{flag|Italy}} | subdivision_type2 = علائقو | subdivision_name2 = [[ايميليا-رومانا]] ([[اٽلي]]) | subdivision_type3 = ميٽرو | subdivision_name3 = ميٽروپوليٽن سٽي آف بولونيا (BO) | government_footnotes = | governing_body = بولونيا سٽي ڪائونسل | leader_title = ميئر | leader_name = ميٽيو ليپوري ([[ڊيموڪريٽڪ پارٽي (اٽلي)|PD]]) | elevation_footnotes = | area_blank1_title = ميٽروپوليٽن شھر | area_blank1_km2 = 3702.32 | elevation_m = 54 | area_footnotes = <ref name="area">{{cite web|url=https://www.istat.it/it/archivio/156224|title=Superficie di Comuni Province e Regioni italiane al 9 ottobre 2011|language=it|publisher=[[Italian National Institute of Statistics|ISTAT]]}}</ref> | area_total_km2 = 140.86 | population_total = 3,90,734 (7هون) | population_footnotes = <ref name="population" /> | population_metro = | population_metro_footnotes = | population_blank1_title = ميٽروپوليٽن سٽي آف بولونيا | population_blank1 = 1020865 | population_as_of = 2025 | population_density_km2 = auto | population_density_blank1_km2 = auto | population_demonym = بولونيائي | demographics_type2 = جي ڊي پي | demographics2_footnotes = | demographics2_title1 = ميٽرو | demographics2_info1 = €39.502 ارب (2015) | demographics2_title2 = في فرد | demographics2_info2 = €38,918 (2015) | postalcode = | website = {{URL|https://www.comune.bologna.it/|comune.bologna.it}} | mapframe = yes | mapframe-shape = yes | mapframe-caption = نقشي کي مڪمل اسڪرين ۾ ڏسڻ لاءِ ان تي ڪلڪ ڪريو | coordinates = {{coord|44|29|38|N|11|20|34|E|display=inline,title}} | imagesize = | image_alt = | image_flag = Flag of Bologna.svg | image_shield = Coat of arms of Bologna.svg | nicknames = ''لا ڊوٽا'' (دانا شھر)، ''لا گراسا'' (موٽو شھر)، ''لا روسا'' (ڳاڙهو شھر)، ''چيتا توريتا'' (برجن وارو شھر) | map_alt = | map_caption = | pushpin_map = Italy#Italy Emilia-Romagna#Europe | pushpin_relief = yes | coordinates_footnotes = | twin1 = | twin1_country = | postal_code = 40121–40121 | area_code = 0039 051 }} '''بولونيا''' (انگريزي: <small>Bologna</small>؛ اچار،{{IPA|it|boˈloɲɲa|lang|It-Bologna.ogg}}، {{IPAc-en|b|ə|ˈ|l|oʊ|n|j|ə}}) [[اٽلي|اتر اٽلي]] ۾ واقع [[ايميليا-رومانا]] علائقي جو گاديءَ وارو ۽ سڀ کان وڏو شھر آھي. اھو اٽلي جو ستون سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو شھر آھي، جنھن جي آبادي <small>3,90,734</small> آھي ۽ ھتي <small>150</small> مختلف نسلي گروهه رھن ٿا.<ref>{{cite web|url=https://sociale.regione.emilia-romagna.it/notizie/2019/aprile/la-fotografia-dei-cittadini-stranieri-a-bologna-150-le-nazionalita|title=Ufficio statistica regionale|date=10 April 2019|publisher=Regione Emilia Romagna|language=it}}</ref> ان جي ميٽروپوليٽن صوبي ۾ <small>2025</small>ع تائين 10 لک کان وڌيڪ ماڻهو رهن ٿا.<ref name="population">{{cite web|title=Monthly Demographic Balance|url=https://demo.istat.it/app/?l=en&a=&i=D7B|publisher=[[Italian National Institute of Statistics|ISTAT]]}}</ref> بولونيا سڀ کان وڌيڪ ان ڪري مشهور آهي جو دنيا جي مسلسل هلندڙ قديم ترين يونيورسٽي، بولونيا يونيورسٽي، جيڪا 1088ع ۾ قائم ٿي، هتي واقع آهي.<ref name="Top Universities">[http://www.topuniversities.com/worlduniversityrankings/results/2007/overall_rankings/worlds_oldest_universities/ Top Universities] {{webarchive|url=https://web.archive.org/web/20090117202932/http://www.topuniversities.com/worlduniversityrankings/results/2007/overall_rankings/worlds_oldest_universities/|date=17 January 2009}} ''World University Rankings'' Retrieved 6 January 2010</ref><ref>[https://www.unibo.it/en/university/who-we-are/our-history Our History] – Università di Bologna</ref><ref>{{cite book |last=Gaston |first=Paul L. |url=https://books.google.com/books?id=wyjnHZ1IIlgC&pg=PA18 |title=The Challenge of Bologna: What United States Higher Education Has to Learn from Europe, and Why It Matters That We Learn It |publisher=Stylus Publishing, LLC. |year=2012 |isbn=978-1-57922-502-5 |page=18}}</ref><ref name="Hunt Janin 2008">Hunt Janin: "The university in medieval life, 1179–1499", McFarland, 2008, {{ISBN|0-7864-3462-7}}, p. 55f.</ref><ref name="Ridder-Symoens 1992">de Ridder-Symoens, Hilde: [https://books.google.com/books?id=5Z1VBEbF0HAC ''A History of the University in Europe: Volume 1, Universities in the Middle Ages''], Cambridge University Press, 1992, {{ISBN|0-521-36105-2}}, pp. 47–55</ref> هي شهر صدين کان هڪ اهم شهري مرڪز رهيو آهي. ايٽرسڪن ان کي پهرين ''فيلسينا'' سڏيندا هئا، پوءِ سيلٽ قومن وٽ ''بونا'' جي نالي سان مشهور ٿيو، بعد ۾ [[رومي سلطنت|رومنن]] ان کي ''بونونيا'' سڏيو. [[وچين دور]] ۾ هي هڪ آزاد بلدياتي رياست ۽ پوءِ سينيوريا طور ترقي ڪئي، جتي اهو آبادي جي لحاظ کان يورپ جي سڀ کان وڏن شهرن مان هڪ هو. پنهنجي ٽاورن، گرجائن ۽ ڊگهن محرابي رستن جي ڪري مشهور، بولونيا جو تاريخي مرڪز تمام سٺي نموني محفوظ ٿيل آهي، جنهن جو سبب <small>1970</small>ع واري ڏهاڪي جي آخر ۾ شروع ٿيل محتاط بحالي ۽ تحفظ واري پاليسي آهي.<ref>Romy Grieco (1976), ''Bologna: a city to discover'', pp. 8–12, 138–45.</ref> سال <small>2000</small>ع ۾ هن کي يورپي ثقافتي گاديءَ وارو شهر قرار ڏنو ويو،<ref>{{cite web|url=http://www.travelplan.it/bologna_guide_history_culture.htm |title=Bologna history – Bologna culture – Bologna – attractions in Bologna – art Bologna – history guide Bologna |publisher=Travelplan.it |access-date=19 April 2010}}</ref> ۽ <small>2006</small>ع ۾ [[يونيسڪو]] ان کي "موسيقي جو شهر" قرار ڏئي تخليقي شهرن جي نيٽ ورڪ ۾ شامل ڪيو.<ref>{{Cite web|url=http://cittadellamusica.comune.bologna.it/en/italian-unesco-creative-cities-lead-bologna/|title=The Italian UNESCO Creative Cities under the lead of Bologna – Bologna Città della Musica|website=cittadellamusica.comune.bologna.it|date=26 October 2016|language=en-US|access-date=3 October 2018|archive-date=23 September 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20200923100537/http://cittadellamusica.comune.bologna.it/en/italian-unesco-creative-cities-lead-bologna/|url-status=dead}}</ref> <small>2021</small>ع ۾ [[يونيسڪو]] شهر جي ڊگهن محرابي رستن کي [[عالمي ورثو ماڳ]] طور تسليم ڪيو.<ref name="unesco" /><ref>{{Cite web|last=Dubois|first=Silvia Maria|title=I portici di Bologna sono stati nominati patrimonio dell'Unesco|url=https://corrieredibologna.corriere.it/bologna/cronaca/21_luglio_28/i-portici-bologna-sono-stati-nominati-patrimonio-dell-unesco-cce2a372-ef8f-11eb-919c-80bc3c7a9e47.shtml|publisher=[[Corriere della Sera]]|date=28 July 2021|access-date=28 July 2021|language=it}}</ref> بولونيا هڪ اهم زرعي، صنعتي، مالي ۽ ٽرانسپورٽ مرڪز پڻ آهي، جتي ڪيترين وڏين مشيني، برقي ۽ کادي خوراڪ جي صنعتن جي ڪمپنين جا هيڊڪوارٽر واقع آهن ۽ هتي يورپ جي سڀ کان وڏين مستقل واپاري نمائشن مان هڪ به لڳندي آهي. 2022ع ۾ {{Lang|it|[[Il Sole 24 Ore]]}} بولونيا کي زندگيءَ جي مجموعي معيار جي لحاظ کان اٽلي جو بهترين شهر قرار ڏنو،<ref>{{cite web | url=https://lab24.ilsole24ore.com/qualita-della-vita/tabelle/ | title=Qualità della vita 2022: La classifica delle province italiane dove si vive meglio. Bologna la migliore nel 2022 &#124; Il Sole 24 ORE }}</ref> جيتوڻيڪ 2025ع ۾ اهو چوٿين نمبر تي اچي ويو.<ref>{{Cite web |title=Qualità della vita 2025: tutte le classifiche dal 1990 a oggi {{!}} Il Sole 24 ORE |url=https://lab24.ilsole24ore.com/qualita-della-vita/tabelle/?refresh_ce=1 |access-date=2026-04-03 |website=www.ilsole24ore.com |language=it}}</ref> ==تاريخ== {{For timeline}} ===قديم دور ۽ وچين دور=== [[File:2tours bologne 082005.jpg|thumb|left|upright=0.7|مشهور [[ٻه ٽاور، بولونيا|ڊيو ٽوري]]]] بولونيا جي علائقي ۾ انساني رهائش جا آثار ٽئين هزار سال قبل مسيح تائين ملن ٿا، جڏهن ته لڳ ڀڳ نائين صدي قبل مسيح کان هتي اهم آباديون موجود هيون ([[ويلانووان ثقافت]]). [[ايٽرسڪن تهذيب|ايٽرسڪن]] اثر ستين ۽ ڇهين صدي قبل مسيح دوران هتي پهتو، ۽ ڇهين صدي قبل مسيح جي آخر تائين هتي ''فيلسينا'' نالي ايٽرسڪن شهر قائم ٿي ويو. چوٿين صدي قبل مسيح تائين هن ماڳ تي [[گال]] قوم جي [[بوئي]] قبيلي قبضو ڪري ورتو، ۽ 196 قبل مسيح ۾ اهو ''بونونيا'' نالي سان رومي نوآبادي ۽ ''[[ميونسپيم]]'' بڻيو.<ref>{{cite book|last1=Hornblower|display-authors=et al|first1=Simon|title=The Oxford classical dictionary.|date=2012|publisher=Oxford University Press|location=Oxford|isbn=978-0-19-954556-8|page=230|edition=3rd}}</ref> مغربي رومي سلطنت جي زوال وارن آخري سالن دوران بولونيا تي بار بار [[گوٿ]] قومن جا حملا ٿيا ۽ شهر کي لُٽيو ويو. روايتي تاريخي بيانن موجب، انهيءَ دور ۾ بشپ [[سينٽ پيٽرونيوس]] (Petronius) تباهه ٿيل شهر کي ٻيهر آباد ڪيو، ڪيترين عمارتن جي مرمت ڪرائي ۽ [[سانتو اسٽيفانو، بولونيا|سينٽ اسٽيفن جي بيسيليڪا]] جو بنياد وڌو.<ref>{{cite book|last1=Butler|first1=Alban|title=The Lives of the Fathers, Martyrs, And Other Principal Saints|date=1814|publisher=John Murphy|location=London}}</ref> پيٽرونيوس اڄ به بولونيا جو سرپرست بزرگ (Patron Saint) سمجهيو وڃي ٿو. 727ع–728ع ۾ [[لومبارڊ]] بادشاهه [[ليوٽپراند]] جي اڳواڻي ۾ شهر تي حملو ڪري ان تي قبضو ڪيو ويو ۽ اهو [[لومبارڊ بادشاھت]] جو حصو بڻجي ويو. انهن جرمن فاتحن شهر ۾ هڪ اهم نئون پاڙو تعمير ڪيو، جنهن کي ''اڊيزيوني لونگوباردا'' (Longobard Addition) چيو ويو، جيڪو سينٽ اسٽيفن جي مذهبي احاطي جي ويجهو واقع هو.<ref>{{cite book|last1=Heers|first1=Jacques|title=La città nel medioevo in Occidente : paesaggi, poteri e conflitti|date=1995|publisher=Jaca Book|location=Milano|isbn=978-88-16-40374-1|page=63}}</ref> اٺين صديءَ جي آخري چوٿين حصي ۾ [[شارليمان]]، [[پوپ ايڊرين پهريون]] جي درخواست تي، لومبارڊ بادشاهت تي حملو ڪيو، جنهن جي نتيجي ۾ اها بادشاهت ختم ٿي وئي. 774ع ۾ پاپائي اختيار جي نالي تي فرئنڪي فوجن شهر تي قبضو ڪيو، پر بولونيا عملي طور شهنشاهي اختيار هيٺ رهيو ۽ [[ڪارولينجي سلطنت]] جي سرحدي ''مارچ'' (حدي علائقو) طور ترقي ڪندو رهيو.<ref name="Kleinhenz">{{cite book|last1=Kleinhenz|first1=Christopher|title=Medieval Italy : an encyclopedia|date=2004|publisher=Routledge|location=New York|isbn=978-0-415-93929-4|page=134}}</ref> بولونيا قانون جي مطالعي جي نئين دور جو مرڪز بڻجي ويو، جتي مشهور قانوني عالم [[ايرنيريوس]]<ref>For a detailed account of how the relevant manuscripts and their transmission, see Charles M. Radding & Antonio Ciaralli, ''The Corpus iuris civilis in the Middle Ages: Manuscripts and Transmission from the Sixth Century to the Juristic Revival'' (Leiden: Brill, 2007).</ref> (تقريباً 1050ع – 1125ع کان پوءِ) ۽ سندس مشهور شاگردن، [[بولونيا جا چار ڊاڪٽر]]، تدريس ۽ تحقيق ڪئي. بولونيا کي مغربي دنيا جي قديم ترين يونيورسٽين مان هڪ، [[بولونيا يونيورسٽي]]، تي فخر آهي، جيڪا 1088ع کان بنا وقفي جي هلندي اچي رهي آهي ۽ اعليٰ تعليم ۽ ڊگري ڏيڻ واري اداري جي جديد تصور مطابق دنيا جي پهرين يونيورسٽي سمجهي وڃي ٿي.<ref>{{cite book|title=[[A History of the University in Europe]]|volume=1, Universities in the Middle Ages|page=48|chapter=Patterns|author=Jacques Verger|editor1=Hilde de Ridder-Symoens|editor2=Walter Rüegg|publisher=[[Cambridge University Press]]|date=16 October 2003|isbn=9780521541138|chapter-url=https://books.google.com/books?id=5Z1VBEbF0HAC&pg=PA48}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.unibo.it/en/university/who-we-are/our-history/university-from-12th-to-20th-century|title=The University from the 12th to the 20th century|publisher=University of Bologna|access-date=14 February 2021|archive-date=5 April 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210405221329/https://www.unibo.it/en/university/who-we-are/our-history/university-from-12th-to-20th-century|url-status=live}}</ref><ref name="Hunt Janin 2008"/><ref name="Ridder-Symoens 1992"/> هي يونيورسٽي اصل ۾ وچئين دور جي [[رومي قانون]] جي مطالعي لاءِ قائم ٿي، جتي مشهور [[گلاسٽر]] (Glossators) عالمن، خاص طور ايرنيريوس، تدريس ڪئي. هن يونيورسٽي جي شاگردن ۾ [[دانتي اليگھيري]]، [[جيوواني بوڪاچيو]] ۽ [[فرانچيسڪو پيٽرارڪ]] جهڙا عظيم ادبي شخصيتون پڻ شامل هيون.<ref name=unibo>[https://www.unibo.it/Portale/Ateneo/La+nostra+storia/NoveSecoli.htm Nove secoli di storia] – Università di Bologna</ref> ان جي طبي درسگاهه خاص طور تي سڄي يورپ ۾ مشهور هئي.<ref>Nancy G. Siraisi, ''Taddeo Alderotti and his pupils: two generations of Italian medical learning'' (Princeton University Press, 1981).</ref> 1200ع تائين بولونيا تقريباً 10,000 ماڻهن تي مشتمل هڪ خوشحال واپاري ۽ دستڪاري مرڪز بڻجي چڪو هو.<ref>{{cite book|last1=Janin|first1=Hunt|title=The university in medieval life, 1179–1499|date=2008|publisher=McFarland & Co.|location=Jefferson, NC|isbn=978-0-7864-3462-6|page=56}}</ref> [[File:Bologna. Porta Maggiore. Strada Magiore. Torre degli Asinelli IMG 3874.JPG|thumb|پورٽا ماجيوري، بولونيا جي وچئين دور جي ٻارهن شهري دروازن مان هڪ]] [[File:Communal fight in Bologna (Sercambi).jpg|thumb|چوڏهين صديءَ ۾ بولونيا اندر [[گويلف]] ۽ [[گيبيلين]] ڌرين جي وچ ۾ ٿيندڙ ويڙهه جي تصوير، جيوواني سيرڪامبي آف لوڪا جي ''ڪرونيڪي'' مان]] 1115ع ۾ [[ماٽلڊا آف ٽسڪني]] جي وفات کان پوءِ بولونيا کي شهنشاهه [[هينري پنجون، پاڪ رومي شهنشاهه|هينري پنجين]] کان اهم رعايتون حاصل ٿيون. جڏهن بعد ۾ [[فريڊرڪ بارباروسا]] انهن رعايتن کي ختم ڪرڻ جي ڪوشش ڪئي ته بولونيا [[لومبارڊ ليگ]] ۾ شامل ٿي ويو. هن اتحاد [[ليگنانو جي جنگ]] ۾ شهنشاهي فوجن کي شڪست ڏني ۽ 1183ع ۾ [[صلحِ قسطنطيا]] (Peace of Constance) وسيلي عملي خودمختياري حاصل ڪئي. ان کان پوءِ شهر تيزيءَ سان وڌڻ لڳو ۽ اتر اٽلي جي اهم تجارتي مرڪزن مان هڪ بڻجي ويو. هن ترقي جو وڏو سبب واھَن ۽ نهرن جو اهو نظام هو، جنهن ذريعي ٻيڙيون ۽ مال بردار جهاز شهر تائين پهچي سگهندا هئا.<ref>{{cite book|last1=Luzzatto|first1=Gino|title=An Economic History of Italy: From the Fall of the Empire to the Beginning of the 16th Century|date=2015|publisher=Routledge|location=Abingdon-on-Thames|isbn=978-1-138-86495-5|page=111|edition=1st}}</ref> [[فريڊرڪ ٻيون، پاڪ رومي شهنشاهه|فريڊرڪ ٻئي]] جي پٽ [[سارڊينيا جو بادشاهه اينزو]]، بولونيا جي خلاف [[موڊينا]] ۽ [[ڪريمونا]] جي شهنشاهي حامي شهرن جي مدد لاءِ مهم هلائي. 26 مئي 1249ع تي [[فوسالٽا جي جنگ]] ۾ کيس شڪست ملي ۽ هو گرفتار ٿي ويو. شهنشاهه سندس آزادي جو مطالبو ڪيو، پر اينزو کي بولونيا ۾ قيد رکيو ويو. جنهن محل ۾ کيس رکيو ويو، اهو بعد ۾ [[پالاتسو ري اينزو]] (Palazzo Re Enzo) جي نالي سان مشهور ٿيو.<ref>{{cite book|last1=Arnaldi|first1=Girolamo|title=Italy and its invaders|date=2008|publisher=Harvard University Press|location=Cambridge, Mass.|isbn=978-0-674-03033-6|page=111}}</ref> اينزو جي فرار يا آزادي لاءِ ڪيل سڀئي ڪوششون ناڪام ٿيون، ۽ هو 22 سالن کان وڌيڪ قيد ۾ رهڻ بعد وفات ڪري ويو. سندس سڳن اڌ ڀائر [[ڪانراڊ چوٿون]] (1254ع)، [[فريڊرڪ آف اينٽياڪ]] (1256ع)، [[منفريڊ، سسلي جو بادشاهه]] (1266ع) ۽ ڀائيٽو [[ڪانراڊن]] (1268ع ۾ قتل) کان پوءِ، اينزو [[هوهن اسٽافن خاندان]] جو آخري زنده وارث هو. تيرهين صديءَ جي آخري دور ۾ بولونيا سياسي عدم استحڪام جو شڪار ٿي ويو، ڇاڪاڻ⁠تہ شهر جا طاقتور خاندان اقتدار لاءِ لڳاتار پاڻ ۾ وڙهندا رهيا. ڏهاڪن جي اندروني تڪرارن آزاد بلدياتي نظام کي ڪمزور ڪري ڇڏيو، جنهن جو فائدو وٺندي پوپ پنهنجي نمائندي ڪارڊينل [[برٽران دو پوگيه]] کي 1327ع ۾ اقتدار ڏياريو.<ref name="Partner">{{cite book|last1=Partner|first1=Peter|title=The lands of St. Peter: the papal state in the Middle Ages and the early Renaissance|date=1972|publisher=Univ. of California Pr.|location=Berkeley|isbn=978-0-520-02181-5|pages=[https://archive.org/details/landsofstpeterpa0000part/page/318 318–327]|url=https://archive.org/details/landsofstpeterpa0000part/page/318}}</ref> بعد ۾ هڪ عوامي بغاوت ذريعي دو پوگيه کي شهر مان ڪڍيو ويو، ۽ 1334ع ۾ بولونيا [[تاديو پيپولي]] جي حڪمراني هيٺ هڪ ''[[سينيوريا]]'' بڻجي ويو. جڏهن 1348ع ۾ [[ڪاري موت]] (Black Death) جي وبا پهتي ته بولونيا جي آبادي لڳ ڀڳ 40,000 کان 50,000 جي وچ ۾ هئي، جيڪا وبا کان پوءِ گهٽجي صرف 20,000 کان 25,000 رهجي وئي.<ref>{{cite book|last1=Wray|first1=Shona Kelly|title=Communities and crisis : Bologna during the Black Death|date=2009|publisher=Brill|location=Leiden|isbn=978-90-04-17634-8|pages=95–96}}</ref> 1350ع ۾ بولونيا تي [[ميلان جو آرچ بشپ جيوواني ويسڪونتي|جيوواني ويسڪونتي]]، جيڪو ان وقت ميلان جو نئون حڪمران هو، قبضو ڪري ورتو. پر ويسڪونتي خاندان جي هڪ باغي ميمبر طرفان مقرر ڪيل شهري گورنر جي بغاوت کان پوءِ، 1363ع ۾ ڪارڊينل [[گيل آلواريس ڪارييو دي البورنوز]] هڪ ڊگهي ڳالهين واري عمل کان پوءِ شهر کي ٻيهر پاپائي اختيار هيٺ آندو. ان مقصد لاءِ [[برنابو ويسڪونتي]]، جيڪو جيوواني جو وارث هو ۽ 1354ع ۾ فوت ٿيو، کي وڏي رقم بطور معاوضي ادا ڪئي وئي.<ref name="Partner"/> 1376ع ۾ بولونيا هڪ ڀيرو ٻيهر پاپائي حڪمراني خلاف بغاوت ڪئي ۽ [[فلورينس]] سان گڏجي ناڪام [[اٺن مقدس شخصيتن جي جنگ]] (War of the Eight Saints) ۾ شامل ٿيو. بهرحال، [[مغربي ڪليسا جي ڦوٽ]] (Western Schism) کان پوءِ مقدس ڪرسي (Holy See) اندر شديد اختلافن سبب پاپائي حڪومت بولونيا تي پنهنجو ڪنٽرول بحال نه ڪري سگهي، جنهن ڪري شهر ڪجهه ڏهاڪن تائين هڪ نسبتاً آزاد اشرافي جمهوريه (oligarchic republic) طور قائم رهيو. 1401ع ۾ [[جيوواني پهريون بينٽيووليو]] ميلان جي حمايت سان بغاوت ذريعي اقتدار حاصل ڪيو، پر جڏهن هن ميلان سان تعلق ٽوڙي [[فلورينس]] سان اتحاد ڪيو ته ميلاني فوجن بولونيا تي چڙهائي ڪئي ۽ ايندڙ سال جيوواني کي قتل ڪري ڇڏيو. 1442ع ۾ [[اينيبال پهريون بينٽيووليو]]، جيڪو جيوواني جو ڀائيٽو هو، ميلاني فوجن کان بولونيا واپس حاصل ڪيو، پر ٽن سالن کان پوءِ [[پوپ يوجين چوٿون]] جي رٿيل سازش ۾ قتل ڪيو ويو. ان جي باوجود [[بينٽيووليو خاندان]] جي ''سينيوريا'' مضبوط ٿي چڪي هئي، ۽ اقتدار سندس سؤٽ [[سانتي بينٽيووليو]] کي مليو، جنهن 1462ع تائين حڪومت ڪئي. ان کان پوءِ [[جيوواني ٻيون بينٽيووليو]] حڪمران بڻيو. جيوواني ٻيون ڪجهه عرصي تائين [[چيزاري بورجيا]] جي توسيع پسند منصوبن جي مزاحمت ڪرڻ ۾ ڪامياب رهيو، پر 7 آڪٽوبر 1506ع تي [[پوپ جوليس ٻيون]] هڪ پاپائي فرمان جاري ڪري بينٽيووليو کي معزول ۽ [[اخراجِ ڪليسا]] (Excommunication) جو سزاوار قرار ڏنو ۽ شهر کي [[انٽرڊڪٽ]] هيٺ رکيو. جڏهن پاپائي فوجون، [[فرانس جو لوئي ٻارهون]] موڪليل دستي سان گڏ، بولونيا ڏانهن وڌيون ته بينٽيووليو ۽ سندس خاندان شهر ڇڏي ڀڄي ويا. 10 نومبر تي جوليس ٻيون فاتح جي حيثيت سان شهر ۾ داخل ٿيو. ===شروعاتي جديد دور=== [[File:Mappa di Bologna del Blaeu.jpg|thumb|1640ع ۾ بولونيا]] بولونيا تي پاپائي حڪمراني (1506ع–1796ع) کي مورخن عام طور شهر جي شديد زوال واري دور طور بيان ڪيو آهي. بهرحال، 1500ع واري صديءَ ۾ اهڙو زوال واضح نه هو، ڇاڪاڻ⁠تہ ان دور ۾ شهر اندر ڪيتريون اهم ترقيون ٿيون. 1530ع ۾ [[پاڪ رومي سلطنت]] جي شهنشاهه [[چارلس پنجون، پاڪ رومي شهنشاهه|چارلس پنجون]] کي بولونيا ۾ تاج پارايو ويو، ۽ هو آخري شهنشاهه هو جنهن کي پوپ ذاتي طور تاج پارايو.<ref group="note">اصل متن ۾ Coronation of the Holy Roman Emperor جو حوالو موجود آهي.</ref> 1564ع ۾ [[پياتسا دل نيٽونو]] (Piazza del Nettuno)، [[پالاتسو دي بانڪي]] (Palazzo dei Banchi) ۽ يونيورسٽي جي مرڪزي عمارت [[آرڪي جينازيو]] تعمير ڪيا ويا. پاپائي حڪمراني جي هن دور ۾ ڪيترائي گرجاگھر، خانقاھون ۽ ٻيا مذهبي ادارا پڻ تعمير ڪيا ويا، جڏهن ته پراڻين عمارتن جي مرمت ۽ بحالي به ٿي. ان وقت بولونيا ۾ 96 خانقاھون موجود هيون، جيڪي ڪنهن به ٻئي اطالوي شهر کان وڌيڪ هيون. هن دور ۾ بولونيا سان لاڳاپيل مصورن هڪ ممتاز فني روايت کي جنم ڏنو، جيڪا [[بولونيائي مصوري جو اسڪول]] (Bolognese School) جي نالي سان مشهور ٿي. ان ۾ [[اينيبال ڪاراچي]]، [[ڊومينيڪينو]] ۽ [[گويرچينو]] جهڙا يورپ جي شهرت يافته فنڪار شامل هئا.<ref name="Raimond Van Marle 1924 pp 394-481">[[Raimond Van Marle]]. ''The Development of the Italian Schools of Painting, Volume 4'' (1924) pp 394–481.</ref> [[File:Alberti History of Bologna 1590.jpg|thumb|[[لياندرو البرتي]] جي ڪتاب ''History of Bologna'' (1590ع) مان بولونيا جو نقشو، جنهن ۾ ٻه بچيل ٽاور ۽ ڪيترائي ٻيا ٽاور ڏيکاريل آهن]] سورهين صديءَ جي آخر ڌاري زوال جا واضح آثار ظاهر ٿيڻ شروع ٿيا. سورهين صديءَ جي آخر ۽ سترهين صديءَ جي شروعات ۾ وبائن جي هڪ سلسلي سبب شهر جي آبادي، جيڪا سورهين صديءَ جي وچ ۾ تقريباً 72,000 هئي، گهٽجي 1630ع تائين تقريباً 47,000 رهجي وئي. صرف [[1629–1631ع جي اطالوي طاعون]] دوران ئي بولونيا پنهنجي آبادي جو لڳ ڀڳ هڪ ٽيون حصو وڃائي ويٺو.<ref>{{cite book|last1=Black |first1=Christopher F.|title=Early Modern Italy a Social History |date=2001 |publisher=Routledge|location=New York|isbn=978-0-415-21434-6|page=23|edition=[Online-Ausg.]}}</ref> سترهين صديءَ جي وچ تائين آبادي لڳ ڀڳ 60,000 تي مستحڪم ٿي وئي، جيڪا آهستي آهستي وڌندي ارڙهين صديءَ جي وچ تائين تقريباً 70,000 تائين پهتي. ساڳئي وقت بولونيا جي معيشت ۾ به سخت زوال جا آثار ظاهر ٿيڻ لڳا، ڇاڪاڻ⁠تہ عالمي واپار جا مرڪز [[ائٽلانٽڪ سمنڊ]] جي ڪنارن ڏانهن منتقل ٿي رهيا هئا. ريشم جي روايتي صنعت بحران جو شڪار ٿي وئي.<ref>{{cite book |editor-last=Pullan |editor-first=Brian |title=Crisis and change in the Venetian economy in the sixteenth and seventeenth centuries |date=2006| publisher=Routledge |location=London |isbn=978-0-415-37700-3 |page=132}}</ref> [[بولونيا يونيورسٽي]] به پنهنجي ڪيترن شاگردن کي وڃائڻ لڳي، جيڪي اڳ سڄي يورپ مان تعليم حاصل ڪرڻ لاءِ ايندا هئا. ان جو هڪ اهم سبب ثقافت ۽ سائنس بابت ڪليسا جا غير لبرل رويا هئا، خاص طور تي [[گليليو جو مقدمو]] (Galileo affair) کان پوءِ.<ref>{{cite book|last1=Gross |first1=Hanns|title=Rome in the Age of Enlightenment : the Post-Tridentine Syndrome and the Ancien Regime |date=2002|publisher=Cambridge University Press |location=Cambridge |isbn=978-0-521-89378-7|page=238}}</ref> بولونيا ارڙهين صديءَ دوران به آهستي آهستي صنعتن جي گهٽتائي (deindustrialisation) جو شڪار رهيو.<ref>{{cite book |last=Gross |first=Hanns |title=Rome in the Age of Enlightenment : the Post-Tridentine Syndrome and the Ancien Regime|date=2002 |publisher=Cambridge University Press |location=Cambridge |isbn=978-0-521-89378-7 |page=89}}</ref> ارڙهين صديءَ جي وچ ڌاري [[پوپ بينيڊڪٽ چوڏهون]]، جيڪو پاڻ بولونيا سان تعلق رکندو هو، شهر جي زوال کي روڪڻ لاءِ ڪيترين سڌارن جو آغاز ڪيو. انهن سڌارن جو مقصد معيشت کي هٿي ڏيڻ ۽ فنونِ لطيفه کي فروغ ڏيڻ هو. بهرحال، انهن قدمن جا نتيجا ملي جلي نوعيت جا رهيا. شهر جي زوال پذير ڪپڙي جي صنعت کي ٻيهر بحال ڪرڻ جون ڪوششون گهڻي حد تائين ناڪام رهيون، جڏهن ته ٽيڪسن جي نظام ۾ سڌارا، واپار جي آزادي<ref>{{cite book|last1=Wright|first1=A.D.|title=The early modern papacy : from the Council of Trent to the French Revolution, 1564–1789|date=2000|publisher=Longman|location=Harlow, England |isbn=978-0-582-08747-7 |page=261}}</ref> ۽ سخت سنسرشپ واري نظام ۾ نرمي آڻڻ ۾ هو نسبتاً وڌيڪ ڪامياب رهيو.<ref>{{cite book|last1=Messberger |display-authors=et al |first1=Rebecca|title=Benedict XIV and the Enlightenment: Art, Science, and Spirituality|date=2016 |publisher=University of Toronto Press|location=Toronto |isbn=978-1-4426-3718-4 |page=211}}</ref> بولونيا جي اقتصادي ۽ آباديءَ واري زوال ۾ ارڙهين صديءَ جي ٻئي اڌ کان پوءِ وڌيڪ تيزي اچي وئي. 1790ع ۾ شهر جي آبادي 72,000 هئي، جنهن جي بنياد تي اهو [[پاپائي رياست]] جو ٻيون سڀ کان وڏو شهر هو؛ پر حقيقت ۾ هي انگ ڪيترن ڏهاڪن کان تقريباً ساڳيو رهيو هو.<ref name=":0">[https://stats.oecd.org/ Regions and Cities > Regional Statistics > Regional Economy > Regional Gross Domestic Product (Small regions TL3)], OECD.Stats. Accessed on 16 November 2018.</ref><ref name=":01"/> هن دور ۾ پاپائي معاشي پاليسين ۾ ڳريون محصولون (customs duties) ۽ اڪيلي ٺاهيندڙن کي اجاراداري (monopoly) جون رعايتون ڏيڻ شامل هو.<ref name=":01">{{cite book|last1=Hearder|first1=Harry|title=Italy in the age of the Risorgimento : 1790 – 1870|date=1994|publisher=Longman|location=London|isbn=978-0-582-49146-5|page=121|edition=7. impr.}}</ref> ===جديد تاريخ=== [[File:Bologna Piazza Maggiore c1855.jpg|thumb|1855ع ۾ پياتسا دل نيٽونو، پياتسا ماجيوري ڏانهن ڏسندي]] [[نيپولين بوناپارٽ]] 19 جون 1796ع تي بولونيا ۾ داخل ٿيو. نيپولين مختصر عرصي لاءِ شهر جي قديم حڪومتي نظام کي ٻيهر بحال ڪيو ۽ اقتدار [[بولونيا جي سينيٽ]] جي حوالي ڪيو، پر سينيٽ کي نئين قائم ڪيل [[چيسپاداني جمهوريه]] سان وفاداري جو قسم کڻڻو پيو، جيڪا [[فرانسيسي پهرين جمهوريه]] جي تابع (client state) رياست طور [[ريجيو]] جي ڪانگريس (27 ڊسمبر 1796ع – 9 جنوري 1797ع) دوران وجود ۾ آئي هئي. 9 جولاءِ 1797ع تي چيسپاداني جمهوريه جي جاءِ [[چيسالپائن جمهوريه]] اچي وئي، جنهن کان پوءِ [[نيپوليني اطالوي جمهوريه]] ۽ آخرڪار [[نيپوليني اٽلي جي بادشاھت]] قائم ٿي. نيپولين جي زوال کان پوءِ [[ويانا ڪانگريس]] (1815ع) بولونيا کي ٻيهر [[پاپائي رياست]] جي حوالي ڪيو. پر پاپائي حڪمراني کي [[1831ع جون بغاوتون]] چئلينج ڪنديون رهيون. باغي صوبن ''[[گڏيل اطالوي صوبا]]'' (Province Italiane Unite) نالي هڪ نئين رياست ٺاهڻ جو منصوبو تيار ڪيو، جنهن جو گاديءَ وارو شهر بولونيا هجڻ وارو هو. [[پوپ گريگوري سورهون]] باغين خلاف [[آسٽريا جي سلطنت]] کان فوجي مدد گهري. آسٽريا جي مشهور سياستدان [[ڪليمنس فان ميٽرنخ]] فرانس جي بادشاهه [[لوئي فلپ پهريون]] کي اطالوي معاملن ۾ مداخلت کان خبردار ڪيو، ۽ 1831ع جي بهار ۾ آسٽريا جون فوجون اطالوي ٻيٽ نما تي چڙهي آيون ۽ 26 اپريل تائين بغاوت کي شڪست ڏئي ختم ڪري ڇڏيو.<ref>{{cite web |url=http://www.experiencefestival.com/a/Italian_unification_-_Early_revolutionary_activity_1820_to_1830/id/1517955 |title=Italian unification - Early revolutionary activity 1820 to 1830 - |access-date=18 March 2014 |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20131202221914/http://www.experiencefestival.com/a/Italian_unification_-_Early_revolutionary_activity_1820_to_1830/id/1517955 |archive-date=2 December 2013 }}</ref> 1840ع واري ڏهاڪي جي وچ تائين شهر ۾ بيروزگاري تمام وڏي سطح تي پهچي وئي. روايتي صنعتون يا ته زوال پذير ٿي ويون يا مڪمل طور ختم ٿيڻ لڳيون. بولونيا معاشي تفاوت جو شهر بڻجي ويو: * مٿيان 10 سيڪڙو ماڻهو ڪرائي ۽ ملڪيتن جي آمدنيءَ تي زندگي گذاريندا هئا؛ * ٻيا 20 سيڪڙو واپار يا پيشاور خدمتن سان لاڳاپيل هئا؛ * جڏهن ته 70 سيڪڙو آبادي گهٽ اجرت ۽ غير محفوظ هٿ جي محنت تي ڀاڙيندي هئي. 1841ع جي پاپائي مردم شماري موجب شهر ۾ 10,000 مستقل فقير موجود هئا، جڏهن ته وڌيڪ 30,000 ماڻهو (70,000 جي ڪل آبادي مان) غربت ۾ زندگي گذاري رهيا هئا.<ref>{{cite book|last1=Hughes|first1=Steven C.|title=Crime, disorder, and the Risorgimento: the politics of policing in Bologna|date=1993|publisher=Cambridge University Press|location=Cambridge|isbn=978-0-521-44450-7|page=17|edition=1. publ.}}</ref> [[1848ع جا يورپي انقلاب|1848ع جي انقلابن]] دوران آسٽريا جي فوجي دستن، جيڪي پوپ جي طرفان شهر تي ڪنٽرول رکندا هئا، کي عارضي طور شهر مان ڪڍيو ويو، پر جلد ئي اهي واپس آيا ۽ انقلابي قوتن کي شڪست ڏئي ڇڏيائون. پاپائي حڪمراني جو خاتمو آخرڪار [[اطالوي آزاديءَ جي ٻي جنگ]] جي نتيجي ۾ ٿيو، جڏهن فرانسيسي ۽ پيڊمونٽي فوجن آسٽرين کي اطالوي علائقن مان ٻاهر ڪڍيو. 11 ۽ 12 مارچ 1860ع تي بولونيا جي ماڻهن ووٽ ڏئي نئين [[اٽلي جي بادشاھت]] ۾ شامل ٿيڻ جو فيصلو ڪيو. اوڻيهين صديءَ جي آخري ڏهاڪن ۾ بولونيا هڪ ڀيرو ٻيهر اقتصادي ۽ سماجي ترقي حاصل ڪرڻ لڳو. 1863ع ۾ [[نيپلز]] کي [[روم]] سان ريلوي ذريعي ڳنڍيو ويو ۽ ايندڙ سال بولونيا کي [[فلورينس]] سان ريلوي رابطو ملي ويو.<ref>{{cite book|last1=Toniolo|first1=Gianni|title=An Economic History of Liberal Italy: 1850–1918|publisher=[[Routledge]]|location=Abingdon-on-Thames|isbn=978-1-138-83052-3|page=46|date=8 April 2016}}</ref> بولونيا جا معتدل زرعي اشرافيه طبقا، جيڪي پاپائي حڪمراني خلاف لبرل تحريڪن جا حامي هئا ۽ [[برطانيا]] جي سياسي نظام ۽ آزاد واپار جا مداح هئا، هڪ گڏيل قومي رياست جا حامي بڻيا، ڇاڪاڻ⁠تہ اهڙي رياست [[ايميليا]] جي ميداني علائقن جي وڏي زرعي پيداوار لاءِ وڌيڪ وسيع منڊي مهيا ڪري سگهي ٿي.<ref>{{cite book|last1=Cardoza|first1=Anthony L.|title=Agrarian Elites and Italian Fascism: The Province of Bologna, 1901–1926|date=2016|publisher=Princeton University Press|location=Princeton, New Jersey|isbn=978-0-691-64140-9|pages=32–40}}</ref> بولونيا اٽلي کي پنهنجي شروعاتي وزيراعظمن مان هڪ، [[مارڪو منگيٽي]]، پڻ ڏنو. [[پهرين عالمي جنگ]] کان پوءِ بولونيا [[ٻن ڳاڙهن سالن]] (''Biennio Rosso'') دوران ٿيندڙ سوشلسٽ بغاوتن ۽ مزدور تحريڪن ۾ گهڻي حد تائين شامل رهيو. نتيجي طور شهر جا روايتي طور معتدل اشرافيه طبقا ترقي پسند سياسي ڌرين کان پري ٿي ويا ۽ [[بينيتو موسوليني]] جي اڀرندڙ [[اطالوي فاشزم|فاشسٽ تحريڪ]] جي حمايت ڪرڻ لڳا.<ref>{{cite book|last1=Cardoza|first1=Anthony L.|title=Agrarian Elites and Italian Fascism: The Province of Bologna, 1901–1926|date=2016|publisher=Princeton University Press|location=Princeton, New Jersey|isbn=978-0-691-64140-9|pages=387–88}}</ref> [[ڊينو گراندي]]، جيڪو فاشسٽ پارٽي جو اعليٰ عهديدار ۽ پرڏيهي معاملن واري وزارت جو اهم شخص هو ۽ پنهنجي انگريز دوستي (Anglophile) لاءِ مشهور هو، بولونيا سان تعلق رکندو هو. [[ٻن عالمي جنگن جي وچ وارو دور]] دوران بولونيا خوراڪ جي پروسيسنگ، زرعي مشينري ۽ ڌاتوڪاري (metalworking) جي صنعتن جو هڪ اهم مرڪز بڻجي ويو. فاشسٽ حڪومت شهر ۾ وڏي پئماني تي سيڙپڪاري ڪئي، جنهن ۾ 1937ع ۾ هڪ وڏي تمباڪو ٺاهڻ واري ڪارخاني جو قيام به شامل هو.<ref>{{cite book|last1=Sabel|display-authors=et al|first1=Charles F.|title=World of possibilities : flexibility and mass production in western industrialization|date=1997|publisher=Cambridge Univ. Press|location=Cambridge [u.a.]|isbn=978-0-521-49555-4|pages=382–88|edition=1. publ.}}</ref> ====ٻي عالمي جنگ==== [[File:A week before the German surrender in Italy, sappers of 136 Indian Railway Maintenance Company set about repairing some of the extensive damage in the railyards of Bologna, Italy.jpg|thumb|1945ع ۾ 136 هين انڊين ريلوي مينٽيننس ڪمپني جا انجنيئر بولونيا جي ريلوي يارڊن ۾ ٿيل وڏي نقصان جي مرمت ڪندي.]] بولونيا کي [[ٻي عالمي جنگ]] دوران تمام گهڻو نقصان پهتو. شهر جي صنعتي ۽ ريلوي مرڪز طور حڪمتِ عملي واري اهميت، جيڪا اتر ۽ وچ اٽلي کي پاڻ ۾ ڳنڍيندي هئي، ان کي [[ٻي عالمي جنگ دوران بولونيا تي بمباري|اتحادي فوجن جي بمباري]] جو اهم هدف بڻايو. 24 جولاءِ 1943ع تي هڪ وڏي هوائي بمباري شهر جي تاريخي مرڪز جو وڏو حصو تباهه ڪري ڇڏيو ۽ تقريباً 200 ماڻهو مارجي ويا. مرڪزي ريلوي اسٽيشن ۽ ان جي ڀرپاسي وارا علائقا سخت متاثر ٿيا، ۽ شهر جي مرڪزي حصي جي 44 سيڪڙو عمارتن کي تباهه يا سخت نقصان پهتل قرار ڏنو ويو. 25 سيپٽمبر تي شهر تي ٻيهر وڏي پيماني تي بمباري ڪئي وئي. هن ڀيري حملا صرف شهر جي مرڪز تائين محدود نه رهيا، جنهن جي نتيجي ۾ 2,481 ماڻهو مارجي ويا ۽ 2,000 زخمي ٿيا.<ref>{{Cite web|url=https://www.storiaememoriadibologna.it/bombardamenti-aerei-subiti-da-bologna-95-evento|title=Bombardamenti aerei subiti da Bologna - Storia e Memoria di Bologna|website=www.storiaememoriadibologna.it}}</ref><ref>{{cite book|last1=Manaresi|first1=Filippo D'Ajutolo. Testi di Franco|title=Bologna ferita : fotografie inedite 1943–1945|date=1999|publisher=Ed. Pendragon|location=Bologna|isbn=978-88-8342-017-7|page=18}}</ref> جنگ جي پڄاڻي تائين بولونيا جي 43 سيڪڙو عمارتون يا ته مڪمل تباهه ٿي چڪيون هيون يا سخت متاثر ٿيون هيون.<ref>{{cite book|first=Bernardino|last=Salvati|title=Bologna trema: 1943-1944|url=https://books.google.com/books?id=hKuPOTP7wq8C&pg=PA105|year=2003|publisher=Edizioni Pendragon|isbn=978-88-8342-243-0|page=105}}</ref><ref>{{cite book|first=Luca|last=Baccolini|title=Storie segrete della storia di Bologna|url=https://books.google.com/books?id=uCxADwAAQBAJ&pg=PT38|year=2017|publisher=Newton Compton Editori|isbn=978-88-227-1332-2|page=38}}</ref> 1943ع واري [[ڪاسيبلي جي جنگبندي]] کان پوءِ شهر [[اطالوي مزاحمتي تحريڪ]] (Italian Resistance) جو هڪ اهم مرڪز بڻجي ويو. 7 نومبر 1944ع تي [[پورٽا لامي، بولونيا|پورٽا لامي]] جي چوڌاري هڪ شديد جنگ ٿي، جنهن ۾ ''گروپي داتسيوني پاتريوتيڪا'' (Gruppi d'Azione Patriottica) جي ستين برگيڊ جي پارٽيزن ويڙهاڪن فاشسٽ ۽ نازي قبضي واري فوجن سان مقابلو ڪيو. جيتوڻيڪ هي يورپي محاذ تي مزاحمتي تحريڪ جي اڳواڻي هيٺ ٿيندڙ سڀ کان وڏين شهري ويڙهن مان هڪ هئي، پر اها عام بغاوت شروع ڪرائڻ ۾ ڪامياب نه ٿي سگهي.<ref>{{cite web |url=http://certosa.cineca.it/2/eventi.php?TBL=EVENTI_STORICI&ID=21 |title=7 novembre 1944&nbsp;–&nbsp;Battaglia di Porta Lame |work=Il Museo Virtuale della Certosa |publisher=Certosa.cineca.it |language=it |access-date=2 May 2012 |archive-url=https://archive.today/20120707025053/http://certosa.cineca.it/2/eventi.php?TBL=EVENTI_STORICI&ID=21 |archive-date=7 July 2012 |url-status=dead}}</ref> 21 اپريل 1945ع جي صبح مزاحمتي قوتون بولونيا ۾ داخل ٿيون. ان وقت تائين جرمن فوجون اتحادي فوجن جي اڳڀرائي سبب گهڻو ڪري شهر ڇڏي چڪيون هيون. اوڀر کان اڳتي وڌندڙ پولش فوجن جي قيادت هيٺ [[بولونيا جي جنگ]] 9 اپريل کان جاري هئي. شهر جي مرڪز ۾ سڀ کان پهرين جنرل [[آرتورو اسڪاٽيني]] جي ماتحت ''فريولي جنگي گروپ'' جي 87 هين پيادل رجيمينٽ پهتي، جيڪا ڏکڻ طرف کان [[پورٽا ماجيوري]] ذريعي اندر داخل ٿي. ڇاڪاڻ⁠تہ انهن سپاهين يونيفارم برطانوي فوجين جهڙا پاتا هئا، ان ڪري شروعات ۾ مقامي ماڻهن سمجهيو ته اهي اتحادي فوجن جا سپاهي آهن. پر جڏهن ماڻهن ٻڌو ته اهي اطالوي ٻولي ڳالهائي رهيا آهن ته شهر جا رهواسي جشن ملهائڻ لاءِ وڏي تعداد ۾ رستن تي نڪري آيا.{{Citation needed|date=April 2018}} ====سرد جنگ جو دور==== [[File:Stragedibologna-2.jpg|thumb|1980ع جي دهشتگرد حملي کان پوءِ جو منظر]] جنگ کان پوءِ وارن سالن ۾ بولونيا هڪ خوشحال صنعتي مرڪز بڻجي ويو ۽ ساڳئي وقت [[اطالوي ڪميونسٽ پارٽي]] جو مضبوط سياسي ڳڙهه پڻ رهيو. 1945ع کان 1999ع تائين شهر جي قيادت مسلسل انهن ميئرن وٽ رهي جيڪي يا ته اطالوي ڪميونسٽ پارٽي (PCI) سان لاڳاپيل هئا يا ان جي جانشين جماعتن [[کاٻي ڌر جي ڊيموڪريٽڪ پارٽي]] ۽ [[کاٻي ڌر جا ڊيموڪريٽس]] سان تعلق رکندا هئا. انهن ميئرن مان پهريون [[جوزيپي دوزا]] هو. 1960ع واري ڏهاڪي جي آخر ۾، شهر جي اختيارين کي وڏي پيماني تي ٿيندڙ [[اشرافيائي شهري تبديلي]] (gentrification) ۽ مضافاتي علائقن ڏانهن آبادي جي منتقلي بابت ڳڻتي ٿي. انهيءَ ڪري انهن مشهور جاپاني معمار [[ڪينزو ٽانگي]] کان بولونيا جي اتر ۾ هڪ نئين رٿابندي ڪيل شهر (new town) جو جامع منصوبو تيار ڪرائڻ جي درخواست ڪئي. بهرحال، 1970ع ۾ پيش ڪيل منصوبو حد کان وڌيڪ مهانگو ۽ غير عملي سمجهيو ويو.<ref>{{cite book|last1=Heath|display-authors=et al|first1=Tim|title=Revitalizing historic urban quarters|date=2001|publisher=Architectural Press|location=Oxford|isbn=978-0-7506-2890-7|page=[https://archive.org/details/revitalizinghist0000ties/page/107 107]|edition=Reprinted.|url=https://archive.org/details/revitalizinghist0000ties/page/107}}</ref> تنهن هوندي به شهر جي ڪائونسل، ٽانگي جي اصل ماسٽر پلان کي رد ڪرڻ باوجود، سندس نئين [[نمائشي ضلعو]] (Fiera District) ۽ ڪاروباري مرڪز واري تجويز برقرار رکي.<ref>{{cite book|last1=Ghirardo|first1=Diane Yvonne|title=Italy: Modern Architectures in History|date=2013|publisher=Reaktion|location=London|isbn=978-1-86189-864-7|page=283|edition=1. publ.}}</ref> 1978ع جي آخر ۾ هڪ اوچي ٽاور عمارت ۽ ڪيترين ٻين عمارتن ۽ اڏاوتن جي تعمير شروع ڪئي وئي.<ref>{{cite web|title="Chronology of Bologna: 1927" (in Italian)|url=http://www.bibliotecasalaborsa.it/cronologia/bologna/1978/929|website=www.bibliotecasalaborsa.it|publisher=[[Biblioteca Salaborsa|سالابورسا لائبريري]]|access-date=30 November 2017|archive-date=24 September 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210924020513/https://www.bibliotecasalaborsa.it/cronologia/bologna/1978/929|url-status=dead}}</ref> 1985ع ۾ [[ايميليا-روماگنا]] جي علائقائي حڪومت جو هيڊڪوارٽر هن نئين ضلعي ۾ منتقل ڪيو ويو.<ref>{{cite web|title="La Regione e la sua storia – le sedi della regione" (in Italian)|url=https://www.regione.emilia-romagna.it/storia/sedi|website=www.regione.emilia-romagna.it|publisher=Emilia-Romagna region|access-date=1 December 2017}}</ref> 1977ع ۾ بولونيا [[1977ع جي تحريڪ]] سان لاڳاپيل احتجاجن ۽ هنگامن جو مرڪز بڻيو، جيڪا ان وقت جي هڪ خودمختيار ۽ اوچتي سياسي تحريڪ هئي. کاٻي ڌر سان تعلق رکندڙ ڪارڪن [[فرانچيسڪو لوروسو]] کي پوليس طرفان گولي هڻڻ کان پوءِ شهر ۾ ٻن ڏينهن تائين سخت گهٽي ويڙهون ۽ احتجاج جاري رهيا. 2 آگسٽ 1980ع تي، [[ليڊ جا سال (اٽلي)|"ليڊ جا سال"]] (Years of Lead) جي انتها تي، بولونيا جي مرڪزي ريلوي اسٽيشن تي هڪ دهشتگرد بم ڌماڪو ڪيو ويو، جنهن ۾ 85 ماڻهو مارجي ويا ۽ 200 زخمي ٿيا. هي واقعو اٽلي ۾ [[بولونيا قتلِ عام]] (Bologna Massacre) جي نالي سان مشهور آهي. 1995ع ۾ نو-فاشسٽ تنظيم [[انقلابي هٿياربند مرڪز]] (Nuclei Armati Rivoluzionari) جي ميمبرن کي هن حملي جي ذميواريءَ ۾ سزا ڏني وئي. ساڳئي وقت زيرِ زمين فري ميسن تنظيم [[پروپاگاندا دوئي]] (Propaganda Due يا P2) جي گرينڊ ماسٽر [[ليچو جيلي]] کي جاچ ۾ رنڊڪ وجهڻ جي ڏوهه ۾ سزا ڏني وئي. هن سان گڏ فوجي خفيه اداري [[SISMI]] جي ٽن اهلڪارن کي به ڏوهاري قرار ڏنو ويو، جن ۾ [[فرانچيسڪو پاتسينتسا]] ۽ [[پيترو موسوميچي]] شامل هئا. هر سال 2 آگسٽ تي بولونيا ۾ هن سانحي جي ياد ۾ تقريبون منعقد ڪيون وينديون آهن، جن جي پڄاڻي عام طور شهر جي مرڪزي چوڪ تي هڪ وڏي موسيقي تقريب سان ٿيندي آهي. ====21هين صدي==== 1999ع ۾ کاٻي ڌر جي ميئرن واري ڊگهي روايت آزاد مرڪز-ساڄي ڌر جي اميدوار [[جورجيو گواتسالواڪا]] جي فتح سان ٽٽي وئي. بهرحال، 2004ع ۾ بولونيا ٻيهر پنهنجي اڳوڻي سياسي رخ ڏانهن موٽي آيو، جڏهن اڳوڻي ٽريڊ يونين اڳواڻ [[سرجيو ڪوفيراتي]]، گواتسالواڪا کي شڪست ڏني. ايندڙ مرڪز-کاٻي ڌر جي ميئر [[فلاويو ديلبونو]]، جيڪو جون 2009ع ۾ چونڊيو ويو، جنوري 2010ع ۾ ڪرپشن اسڪينڊل ۾ ملوث ٿيڻ کان پوءِ استعيفيٰ ڏئي ڇڏي. 15 مهينن جي عرصي کان پوءِ، جنهن دوران شهر کي [[انا ماريا ڪانچيليري]] رياست طرفان مقرر ڪيل [[پريفڪٽ#جديد ذيلي قومي انتظاميا|پريفڪٽ]] طور هلائيندي رهي، [[ورجينو ميرولا]] ميئر چونڊيو ويو. هن هڪ کاٻي ڌر جي اتحاد جي اڳواڻي ڪئي، جنهن ۾ [[ڊيموڪريٽڪ پارٽي (اٽلي)|ڊيموڪريٽڪ پارٽي]]، [[کاٻي ڌر، ماحوليات ۽ آزادي]] ۽ [[اٽلي آف ويليوز]] شامل هئا.<ref>See [http://www.bipr.eu/eventprofile.cfm/idevent=4C9098ED-F72A-7A24-FA7CEF9C574BD7D9/Virginio-Merola---Mayor-of-Bologna-Benvenuti-a-Bologna---Welcome-to-Bologna&zdyx=1 Virginio Merola. "Benvenuti a Bologna – Welcome to Bologna" Oct 18, 2016] {{Webarchive|url=https://web.archive.org/web/20170112001055/http://www.bipr.eu/eventprofile.cfm/idevent%3D4C9098ED-F72A-7A24-FA7CEF9C574BD7D9/Virginio-Merola---Mayor-of-Bologna-Benvenuti-a-Bologna---Welcome-to-Bologna%26zdyx%3D1 |date=12 January 2017 }}</ref> [[2016ع جي بولونيا ميونسپل چونڊ|2016ع]] ۾ ميرولا ٻيهر ميئر طور برقرار رهيو ۽ قدامت پسند اميدوار [[لوچيا بورگونزوني]] کي شڪست ڏنائين. 2021ع ۾ ميرولا جي ڏهن سالن واري ميئري کان پوءِ، سندس ويجهن اتحادين مان هڪ، [[ميٽيو ليپوري]]، [[2021ع جي بولونيا ميونسپل چونڊ|ميئر چونڊيو ويو]]، جنهن 61.9٪ ووٽ حاصل ڪيا، ۽ 1995ع ۾ سڌي چونڊن جي شروعات کان پوءِ بولونيا جو سڀ کان وڌيڪ ووٽ حاصل ڪندڙ ميئر بڻيو.<ref name="ansa.it">[https://www.ansa.it/emiliaromagna/notizie/2021/10/04/per-exit-lepore-verso-la-vittoria-al-primo-turno-a-bologna_24ffc35d-7b30-4ecc-b9ac-f115059c27d9.html Elezioni 2021: Lepore vince a Bologna con una percentuale travolgente], ''ANSA''</ref> ==جاگرافي== ===علائقو=== [[File:Luftbild Bologna 01 (RaBoe).jpg|thumb|بولونيا جي فضائي تصوير؛ اتر ساڄي پاسي آهي]] بولونيا [[پو ميدان]] جي ڪناري تي، [[اپينائن جبلن]] جي دامن ۾، [[رينو (درياھ)|رينو]] ۽ [[ساوينا]] دريائي ماٿرين جي ملڻ واري هنڌ واقع آهي. جيئن ته بولونيا جا ٻه مکيه آبي وهڪرا سڌو سمنڊ ڏانهن وهن ٿا، تنهنڪري شهر [[پو درياھ]] جي نيڪال واري حوض کان ٻاهر واقع آهي. [[بولونيا صوبو]]، [[فيرارا]] سان سرحد تي پو ميدان جي اولهه ڪناري کان وٺي ٽسڪني-ايميليائي اپينائن تائين پکڙيل آهي. شهر جو مرڪز {{convert|54|m|ft}} [[سمنڊ جي سطح کان مٿي]] آهي، جڏهن ته ميونسپلٽي اندر اوچائي ڪورٽيچيلا جي مضافاتي علائقي ۾ {{convert|29|m|ft}} کان وٺي ساببيونو ۽ ڪولي ديلا گوارڊيا ۾ {{convert|300|m|ft}} تائين آهي. بولونيا صوبو پو ميدان کان اپينائن تائين پکڙيل آهي؛ صوبي جو سڀ کان اوچو هنڌ ڪورنو آلي اسڪالي جي چوٽي آهي، جيڪا [[ليتسانو اِن بيلويري]] ۾ {{convert|1945|m|ft}} سمنڊ جي سطح کان مٿي آهي. ===آبهوا=== بولونيا ۾ [[وچولي ويڪرائي ڦاڪ]] واري، چئن موسمن واري ذيلي استوائي آبهوا آهي ([[ڪوپن آبهوا درجابندي]]: ''Cfa''). هن شهر جي آبهوا بابت ٻيون درجابنديون هيٺ ڏجن ٿيون: {{Schemebox |city =Bologna | source_k =<ref name="auto"/> | initial_k ={{KoppenClimate|Cfa}} | description_k =[[نمي واري ذيلي استوائي آبهوا]] | source_t =<ref>{{Cite web|url=https://kkh.ltrr.arizona.edu/kkh/climate/trewartha_maps.htm|title=Trewartha maps|website=kkh.ltrr.arizona.edu|access-date=27 June 2020}}</ref> | initial_t ={{TrewarthaClimate|Do}} | description_t =معتدل [[سامونڊي آبهوا]] | source_a =<ref>{{Citation|last=Cmapm|first=Kliimavöötmed svg: Urmasderivative work|title=Русский: Климатические пояса Земли по Б. П. Алисову.|date=2011-06-16|url=https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Alisov%27s_classification_of_climate_ru.jpg|access-date=27 June 2020}}</ref> | initial_a ={{n/a}} | description_a =[[معتدل آبهوا]] | source_s =<ref>{{Cite web|url=https://i.pinimg.com/originals/c5/16/b8/c516b8c463fa99df0da778f768c85965.jpg|title=World Strahler Climate Map|access-date=27 June 2020}}</ref> | initial_s = {{center|''10''}} | description_s =[[نمي واري براعظمي آبهوا|نمي واري براعظمي آبهوا]] | source_tw =<ref>{{Cite journal|last=Feddema|first=Johannes J.|date=January 2005|title=A Revised Thornthwaite-Type Global Climate Classification|journal=Physical Geography|language=en|volume=26|issue=6|pages=442–466|doi=10.2747/0272-3646.26.6.442|bibcode=2005PhGeo..26..442F |s2cid=128745497|issn=0272-3646}}</ref> | initial_tw ={{center|''C2 s B'2 b'3''}} | description_tw =نمي واري ذيلي نمي [[ميسوٿرمل]] آبهوا | source_n =<ref>{{Cite web|url=https://www.spektrum.de/lexikon/geographie/klimaklassifikation/4159|title=Klimaklassifikation|website=www.spektrum.de|language=de|access-date=27 June 2020}}</ref> | initial_n ={{center|''3b''}} | description_n =سامونڊي-براعظمي عبوري معتدل آبهوا }} سالياني برسات لڳ ڀڳ 650–750&nbsp;mm (25.5–29.5&nbsp;in) آهي،<ref name="stat">{{cite web|url=https://www.comune.bologna.it/iperbole/piancont/dati_statistici/Indici/Ambiente%20e%20territorio/index.htm |title=Dati statistici temperature e precipitazioni dal 1991 al 2009 |publisher=comune.bologna.it |access-date=24 January 2014}}</ref> جنهن جو وڏو حصو عام طور بهار ۽ سرءُ ۾ پوي ٿو. نومبر جي آخر کان مارچ جي شروعات تائين برفباري غير معمولي ڳالهه نه آهي؛ گذريل ڏهاڪي جي سڀ کان وڌيڪ برفباري وارن مهينن مان هڪ فيبروري 2012ع هو.<ref>{{cite web |url=http://www.arpa.emr.it/cms3/documenti/_cerca_doc/ecoscienza/ecoscienza2012_1/nanni_es1_12.pdf |title=Febbraio 2012, ma quanta neve è caduta? |publisher=ARPA Emilia-Romagna |access-date=5 March 2014 |archive-date=5 March 2016 |archive-url=https://web.archive.org/web/20160305021448/http://www.arpa.emr.it/cms3/documenti/_cerca_doc/ecoscienza/ecoscienza2012_1/nanni_es1_12.pdf |url-status=dead }}</ref> هيٺ بولونيا بورگو پانيگالي جي موسمي اسٽيشن، جيڪا هوائي اڏي تي آهي ۽ شهر جي گرمي واري گنبذ کان متاثر نه آهي، لاءِ 1961–1990ع ۽ 1991–2020ع ٻنهي دورن جا [[آبهوا معمولات]] ڏنا ويا آهن، ته جيئن ٻنهي دورن جي تبديلي واضح ٿي سگهي. [[برف]] جا اوسط بولونيا شهر سان لاڳاپيل آهن، ڇاڪاڻ⁠تہ بورگو پانيگالي علائقي لاءِ مڪمل محفوظ رڪارڊ موجود نه آهي: {{Weather box | width = auto | location = Bologna, Guglielmo Marconi Airport (1991–2020 normals, extremes 1991–2020) | metric first = Yes | single line = Yes | Jan record high C = 21 | Feb record high C = 25 | Mar record high C = 27 | Apr record high C = 31 | May record high C = 35 | Jun record high C = 38 | Jul record high C = 40 | Aug record high C = 40 | Sep record high C = 35 | Oct record high C = 30 | Nov record high C = 24 | Dec record high C = 19 | year record high C = 40 | Jan avg record high C = 13.7 | Feb avg record high C = 16.8 | Mar avg record high C = 22.6 | Apr avg record high C = 26.1 | May avg record high C = 30.5 | Jun avg record high C = 34.6 | Jul avg record high C = 36.6 | Aug avg record high C = 36.3 | Sep avg record high C = 31.8 | Oct avg record high C = 26.4 | Nov avg record high C = 19.8 | Dec avg record high C = 14.2 | Jan high C = 7.2 | Feb high C = 9.9 | Mar high C = 15.1 | Apr high C = 19.1 | May high C = 23.9 | Jun high C = 28.5 | Jul high C = 31.4 | Aug high C = 31.3 | Sep high C = 25.7 | Oct high C = 19.3 | Nov high C = 12.6 | Dec high C = 7.7 | Jan mean C = 3.3 | Feb mean C = 5.2 | Mar mean C = 9.6 | Apr mean C = 13.4 | May mean C = 18.2 | Jun mean C = 22.7 | Jul mean C = 25.2 | Aug mean C = 25.1 | Sep mean C = 20.2 | Oct mean C = 14.9 | Nov mean C = 9.0 | Dec mean C = 4.1 | Jan low C = -0.5 | Feb low C = 0.4 | Mar low C = 4.0 | Apr low C = 7.8 | May low C = 12.5 | Jun low C = 16.8 | Jul low C = 19.1 | Aug low C = 19.0 | Sep low C = 14.6 | Oct low C = 10.5 | Nov low C = 5.4 | Dec low C = 0.5 | Jan avg record low C = -5.4 | Feb avg record low C = -4.9 | Mar avg record low C = -1.6 | Apr avg record low C = 2.6 | May avg record low C = 7.5 | Jun avg record low C = 11.7 | Jul avg record low C = 14.4 | Aug avg record low C = 14 | Sep avg record low C = 9.6 | Oct avg record low C = 5 | Nov avg record low C = -0.7 | Dec avg record low C = -5.2 | Jan record low C = -10 | Feb record low C = -17 | Mar record low C = -10 | Apr record low C = -3 | May record low C = 1 | Jun record low C = 7 | Jul record low C = 9 | Aug record low C = 9 | Sep record low C = 6 | Oct record low C = -3 | Nov record low C = -8 | Dec record low C = -13 | year record low C = -17 | precipitation colour = green | Jan precipitation mm = 34 | Feb precipitation mm = 56.4 | Mar precipitation mm = 50.3 | Apr precipitation mm = 63.7 | May precipitation mm = 60.6 | Jun precipitation mm = 65.6 | Jul precipitation mm = 32.1 | Aug precipitation mm = 35 | Sep precipitation mm = 60.7 | Oct precipitation mm = 75.4 | Nov precipitation mm = 77.2 | Dec precipitation mm = 56.6 | unit precipitation days = 1.0 mm | Jan precipitation days = 5.3 | Feb precipitation days = 5.8 | Mar precipitation days = 6.1 | Apr precipitation days = 7.8 | May precipitation days = 6.9 | Jun precipitation days = 5.9 | Jul precipitation days = 3.2 | Aug precipitation days = 4.1 | Sep precipitation days = 5.7 | Oct precipitation days = 6.9 | Nov precipitation days = 8.2 | Dec precipitation days = 7.1 | unit snow days = 1.0 cm | Jan humidity = 79.2 | Feb humidity = 72.2 | Mar humidity = 67.5 | Apr humidity = 67.2 | May humidity = 65.1 | Jun humidity = 62.3 | Jul humidity = 59.1 | Aug humidity = 59.8 | Sep humidity = 66.5 | Oct humidity = 75.6 | Nov humidity = 81 | Dec humidity = 80.7 | year humidity = | source 1 = https://inumeridibolognametropolitana.it/dati-statistici/temperature-e-precipitazioni-stazione-di-bologna-borgo-panigale-dati-mensili | source 2 = https://centrometeobolognese.com | date = August 2010<ref>{{cite web |url = https://centrometeobolognese.com |title = Nevosità media a Bologna città 1991-2020 |publisher = Centro Meteorologico Bolognese |access-date = 1 February 2024}}</ref> | source = }} {{Weather box | width = auto | location = Bologna, Guglielmo Marconi Airport (1961–1990 normals, extremes 1961–1990) | metric first = Yes | single line = Yes | collapsed = Yes | Jan record high C = 20 | Feb record high C = 24.8 | Mar record high C = 25.6 | Apr record high C = 28.4 | May record high C = 31.9 | Jun record high C = 35.6 | Jul record high C = 39.6 | Aug record high C = 38.3 | Sep record high C = 34.1 | Oct record high C = 28.2 | Nov record high C = 24 | Dec record high C = 22.8 | year record high C = 39.6 | Jan high C = 4.8 | Feb high C = 8.2 | Mar high C = 13.4 | Apr high C = 17.8 | May high C = 22.7 | Jun high C = 26.8 | Jul high C = 29.9 | Aug high C = 29.2 | Sep high C = 25.3 | Oct high C = 18.9 | Nov high C = 11.1 | Dec high C = 5.9 | Jan mean C = 1.6 | Feb mean C = 4.5 | Mar mean C = 8.7 | Apr mean C = 12.7 | May mean C = 17.3 | Jun mean C = 21.2 | Jul mean C = 24.1 | Aug mean C = 23.6 | Sep mean C = 20.1 | Oct mean C = 14.5 | Nov mean C = 7.7 | Dec mean C = 2.8 | Jan low C = -1.5 | Feb low C = 0.8 | Mar low C = 3.9 | Apr low C = 7.6 | May low C = 11.8 | Jun low C = 15.6 | Jul low C = 18.2 | Aug low C = 17.9 | Sep low C = 14.8 | Oct low C = 10.1 | Nov low C = 4.3 | Dec low C = -0.3 | Jan record low C = -18.8 | Feb record low C = -12.6 | Mar record low C = -8.6 | Apr record low C = -1 | May record low C = 0.8 | Jun record low C = 7 | Jul record low C = 9 | Aug record low C = 9.7 | Sep record low C = 4.5 | Oct record low C = 0.2 | Nov record low C = -9 | Dec record low C = -13.4 | year record low C = -18.8 | precipitation colour = green | Jan precipitation mm = 42.9 | Feb precipitation mm = 44.9 | Mar precipitation mm = 60.4 | Apr precipitation mm = 67.0 | May precipitation mm = 65.0 | Jun precipitation mm = 52.6 | Jul precipitation mm = 42.8 | Aug precipitation mm = 57.9 | Sep precipitation mm = 61.0 | Oct precipitation mm = 71.6 | Nov precipitation mm = 81.3 | Dec precipitation mm = 61.0 | unit precipitation days = 1.0 mm | Jan precipitation days = 7 | Feb precipitation days = 6 | Mar precipitation days = 8 | Apr precipitation days = 7 | May precipitation days = 8 | Jun precipitation days = 7 | Jul precipitation days = 5 | Aug precipitation days = 6 | Sep precipitation days = 5 | Oct precipitation days = 7 | Nov precipitation days = 8 | Dec precipitation days = 7 | Jan snow days = 2.4 | Feb snow days = 1.2 | Mar snow days = 0.5 | Apr snow days = 0.05 | May snow days = 0 | Jun snow days = 0 | Jul snow days = 0 | Aug snow days = 0 | Sep snow days = 0 | Oct snow days = 0 | Nov snow days = 0.5 | Dec snow days = 1.7 | Jan humidity = 83 | Feb humidity = 78 | Mar humidity = 70 | Apr humidity = 71 | May humidity = 69 | Jun humidity = 68 | Jul humidity = 65 | Aug humidity = 66 | Sep humidity = 69 | Oct humidity = 76 | Nov humidity = 84 | Dec humidity = 84 | year humidity = | Jand sun = 2.5 | Febd sun = 3.4 | Mard sun = 4.9 | Aprd sun = 5.8 | Mayd sun = 7.4 | Jund sun = 8.5 | Juld sun = 9.4 | Augd sun = 8.4 | Sepd sun = 6.7 | Octd sun = 4.8 | Novd sun = 2.7 | Decd sun = 2.4 | yeard sun = | Jan sun = 77.5 | Feb sun = 96.05 | Mar sun = 151.9 | Apr sun = 174 | May sun = 229.4 | Jun sun = 255 | Jul sun = 291.4 | Aug sun = 260.4 | Sep sun = 201 | Oct sun = 148.8 | Nov sun = 81 | Dec sun = 74.4 | year sun = | Jan percentsun = 27 | Feb percentsun = 33 | Mar percentsun = 41 | Apr percentsun = 43 | May percentsun = 50 | Jun percentsun = 55 | Jul percentsun = 62 | Aug percentsun = 60 | Sep percentsun = 53 | Oct percentsun = 44 | Nov percentsun = 28 | Dec percentsun = 27 | year percentsun = | source 1 = https://it.wikipedia.org/wiki/Stazione_meteorologica_di_Bologna_Borgo_Panigale | date = August 2010<ref>{{cite web |url = https://centrometeobolognese.com |title = Nevosità media a Bologna città 1961-1990 |publisher = Centro Meteorologico Bolognese |access-date = 1 February 2024}}</ref> | source = | source 2 = https://centrometeobolognese.com }} ==حڪومت== {{See also|بولونيا جو ميئر}} ===ميونسپل حڪومت=== [[ڪوموني|ميونسپلٽي]] جو قانونساز ادارو سٽي ڪائونسل ({{lang|it|Consiglio Comunale}}) آهي، جيڪا 48 ڪائونسلرن تي مشتمل هوندي آهي. اهي هر پنجن سالن کان پوءِ درست ڪيل متناسب نظام تحت چونڊيا ويندا آهن، جنهن ۾ وڌيڪ ووٽ حاصل ڪندڙ فهرست يا فهرستن جي اتحاد کي اڪثريت ڏني ويندي آهي، ۽ چونڊون ميئر جي چونڊن سان گڏ ٿينديون آهن. ايگزيڪيوٽو ادارو سٽي ڪميٽي (''Giunta Comunale'') آهي، جيڪا 12 [[اسيسور (اٽلي)|اسيسورن]] تي مشتمل هوندي آهي؛ ان کي سڌي طرح چونڊيل [[بولونيا جو ميئر|ميئر]] نامزد ڪندو ۽ ان جي صدارت ڪندو آهي. بولونيا جو موجوده ميئر ميٽيو ليپوري ([[ڊيموڪريٽڪ پارٽي (اٽلي)|PD]]) آهي، جيڪو 4 آڪٽوبر 2021ع تي 61.9٪ ووٽن سان چونڊيو ويو.<ref name="ansa.it"/> بولونيا جي ميونسپلٽي ڇهن انتظامي ضلعن (''quartieri'') ۾ ورهايل آهي، جڏهن ته 2015ع جي انتظامي سڌاري کان اڳ اهي نو هئا. هر ضلعي کي هڪ ڪائونسل (''Consiglio'') ۽ هڪ صدر هلائيندا آهن، جيڪي شهر جي ميئر سان گڏ چونڊيا ويندا آهن. شهري تنظيم اٽلي جي آئين جي آرٽيڪل 114 تحت منظم ٿئي ٿي. ضلعن کي اختيار آهي ته اهي ميئر کي ماحول، تعمير، عوامي صحت، مقامي مارڪيٽن ۽ ٻين ڪيترن معاملن بابت غير پابند راءِ ڏين، ۽ اهي ڪم سرانجام ڏين جيڪي سٽي ڪائونسل طرفان کين سونپيا وڃن. ان کان علاوه، مقامي سرگرمين جي مالي مدد لاءِ انهن کي خودمختيار فنڊنگ پڻ ڏني ويندي آهي. ===صوبائي ۽ علائقائي حڪومت=== [[File:Grattacieli Bologna.jpg|thumb|left|فيئرا ضلعو، ايميليا-روماگنا جي علائقائي حڪومت جو مرڪز]] بولونيا ساڳئي نالي واري ميٽروپوليٽن شهر ۽ [[ايميليا-روماگنا]]، يعني اٽلي جي ويهن [[اٽلي جا علائقا|علائقن]] مان هڪ، جو گاديءَ وارو شهر آهي. جڏهن ته بولونيا صوبي جي آبادي 1,007,644 آهي،<ref>{{cite web|title=Demographic Balance for the year 2017 (provisional data)|url=http://demo.istat.it/bilmens2017gen/index.html|publisher=[[Istituto Nazionale di Statistica|Istat]]|access-date=4 November 2017|archive-date=16 July 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20180716065929/http://demo.istat.it/bilmens2017gen/index.html|url-status=dead}}</ref> جنهن ڪري اهو اٽلي جو ٻارهون سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو صوبو بڻجي ٿو، ايميليا-روماگنا اٽلي جو ڇهون سڀ کان وڌيڪ آبادي وارو علائقو آهي، جنهن جي آبادي لڳ ڀڳ 4.5&nbsp;ملين آهي، يعني قومي ڪل آبادي جو 7٪ کان وڌيڪ. علائقائي حڪومت جو مرڪز [[فيئرا ضلعو]] آهي، جيڪو جاپاني معمار [[ڪينزو ٽانگي]] 1985ع ۾ ڊزائن ڪيل ٽاورن جو احاطو آهي. انتظامي تنظيمِ نو بابت تازين حڪومتي هدايتن موجب، بولونيا جو شهري علائقو اٽلي جي 15 [[اٽلي جا ميٽروپوليٽن شهر|ميٽروپوليٽن ميونسپلٽين]] (''città metropolitane'') مان هڪ آهي، جيڪي نوان انتظامي ادارا آهن ۽ 1 جنوري 2015ع کان مڪمل طور ڪم ڪري رهيا آهن.<ref>{{cite web|title=Spending Review Act |url=http://www.governo.it/Presidenza/Comunicati/dettaglio.asp?d=68656 |publisher=Italian Government |access-date=18 October 2012 |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20120714005846/http://www.governo.it/Presidenza/Comunicati/dettaglio.asp?d=68656 |archive-date=14 July 2012}}</ref> نيون ميٽرو ميونسپلٽيون، جيڪي وڏن شهري علائقن کي صوبي جهڙا انتظامي اختيار ڏين ٿيون، مقامي انتظاميا جي ڪارڪردگي بهتر ڪرڻ ۽ بنيادي خدمتون، جن ۾ ٽرانسپورٽ، اسڪول ۽ سماجي پروگرام شامل آهن، ۽ ماحولياتي تحفظ ۾ ميونسپلٽين جي بهتر هم آهنگي ذريعي مقامي خرچ گهٽائڻ لاءِ ٺاهيون ويون آهن.<ref name="Ferri">{{cite web|url=http://www.unicreditreviews.com/uploads/03_ferri_ing_201-236.pdf |title=Metropolitan cities in Italy. An institution of federalism |publisher=University of Milan-Bicocca |first=Vittorio |last=Ferri |year=2009 |access-date=23 May 2011}} {{Dead link|date=June 2016|bot=medic}}{{cbignore|bot=medic}}</ref> هن پاليسي ڍانچي ۾، بولونيا جي ميئر کي ميٽروپوليٽن ميئر (''sindaco metropolitano'') جا ڪم سرانجام ڏيڻ لاءِ مقرر ڪيو ويو آهي، جيڪو ميٽرو ميونسپلٽي اندر شامل ميونسپلٽين جي 18 ميئرن تي ٻڌل ميٽروپوليٽن ڪائونسل جي صدارت ڪندو آهي. بولونيا جي ميٽروپوليٽن شهر جي سربراهي ميٽروپوليٽن ميئر (''sindaco metropolitano'') ۽ ميٽروپوليٽن ڪائونسل (''Consiglio metropolitano'') ڪندا آهن. 11 آڪٽوبر 2021ع کان [[ميٽيو ليپوري]]، گاديءَ واري شهر جي ميئر جي حيثيت ۾، ميٽروپوليٽن شهر جو ميئر پڻ آهي. ==شھري منظرنامو== {{Further|زمرو:بولونيا جون عمارتون ۽ اڏاوتون}} {{see also|بولونيا جا ٽاور}} [[File:View_from_the_Torre_degli_Asinelli,_Bologna_3.jpg|thumb|مرڪزي بولونيا جو وسيع منظر]] [[File:Piazza Maggiore - Panoramica.jpg|thumb|[[پياتسا ماجيوري]]، [[سان پيٽرونيو بيسيليڪا]]، [[پالاتسو دي بانڪي]] ۽ [[پالاتسو دل پوديستا، بولونيا|پالاتسو دل پوديستا]] سان]] [[File:Bologna Via Pescherie Vecchie 01.jpg|thumb|ويا پيسڪري وِيڪي جي رنگين کليل هوا واري بازار]] [[File:Bologna, Santuario della Madonna di San Luca 004.JPG|thumb|right|[[ميڊونا دي سان لوڪا، بولونيا|ميڊونا دي سان لوڪا جو مقدس ماڳ]]]] [[File:Walkway,_Bologna.jpg|thumb|160px|بولونيا جا [[بولونيا جا محرابي رستا|محرابي رستا]] شهر جي علامت آهن.]] اوڻيهين صديءَ جي آخر تائين، جڏهن وڏي پيماني تي شهري نئين سر تعمير جو منصوبو شروع ڪيو ويو، بولونيا يورپ جي انهن چند وڏن شهرن مان هڪ هو، جيڪي اڃا تائين فصيلن سان گهيريل هئا. اڄ تائين، ۽ 1944ع ۾ ڪافي بمباريءَ جو نقصان سهڻ باوجود، بولونيا جو {{convert|350|acre|0|order=flip}} تاريخي مرڪز يورپ جو ٻيون سڀ کان وڏو تاريخي مرڪز آهي،<ref>{{Cite book|author = National League of Cities, American Municipal Association|title = Nation's cities, Volume 14|publisher = National League of Cities |year = 1976 |location = United States }}</ref> جنهن ۾ وچئين دور، نشاةِ ثانيه ۽ باروڪ فن جا بي شمار اهم يادگار موجود آهن. بولونيا [[ويا ايميليا]] سان گڏ ايٽرسڪن ۽ پوءِ رومي نوآبادي طور ترقي ڪئي؛ ويا ايميليا اڄ به شهر مان سڌي گذري ٿي، پر شهر اندر ان جا نالا تبديل ٿيندا رهن ٿا: سترادا ماجيوري، رتسولي، اوگو باسي ۽ سان فيليچي. پنهنجي رومي ورثي سبب، بولونيا جون مرڪزي گهٽيون، جيڪي اڄ وڏي حد تائين پيادل هلڻ لاءِ مخصوص آهن، رومي آبادڪاري جي جالي نما ترتيب جي پيروي ڪن ٿيون. اصل رومي فصيلن جي جاءِ وچئين دور جي بلند قلعي بندين ورتي، جن جا آثار اڄ به نظر اچن ٿا، ۽ آخرڪار تيرهين صديءَ ۾ ٽئين ۽ آخري فصيلن جو نظام تعمير ڪيو ويو، جنهن جا ڪيترائي حصا اڃا تائين موجود آهن. ٻارهين ۽ تيرهين صديءَ ۾، متحد شهري حڪومت جي اچڻ کان اڳ، تعمير ڪيل لڳ ڀڳ 180 دفاعي ٽاورن مان اڄ ويهن کان وڌيڪ وچئين دور جا دفاعي ٽاور باقي نه رهيا آهن. [[بولونيا جا ٽاور|بولونيا جي ٽاورن]] مان سڀ کان مشهور مرڪزي ''ڊيو ٽوري''، يعني ''اسينيلي'' ۽ ''گاريسيندا'' آهن، جن جون مشهور جهڪيل شڪلون شهر جي عام سڃاڻپ بڻجي چڪيون آهن.<ref>{{cite web|title=The Two Towers: Garisenda e degli Asinelli|url=http://www.artcityemiliaromagna.com/places/bologna/the-two-towers-garisenda-e-degli-asinelli|website=artcityemiliaromagna.com|publisher=Official tourism promotion website of Emilia-Romagna region|access-date=4 November 2017}}</ref> شهر جو منظرنامو وڌيڪ خوبصورت ۽ وسيع [[بولونيا جا محرابي رستا|محرابي رستن]] سان مالامال آهي، جن جي ڪري شهر مشهور آهي. شهر جي تاريخي مرڪز ۾ مجموعي طور تي لڳ ڀڳ {{convert|38|km|0|abbr=off}} [[محرابي رستو|محرابي رستا]] موجود آهن<ref name="unesco">{{cite web|title=The Porticoes of Bologna|url= https://whc.unesco.org/en/tentativelists/5010/|type = [[عالمي ورثو ماڳ]] submission |publisher = [[يونيسڪو]] World Heritage Centre|date = 1 June 2006|access-date = 29 June 2012}}</ref>، جڏهن ته پوري شهر اندر انهن جي ڊيگهه {{convert|45|km|0|abbr=on}} کان وڌيڪ آهي، جنهن ڪري موسم جي اثرن کان بچندي ڊگهي فاصلي تائين پنڌ ڪرڻ ممڪن ٿئي ٿو. پورتيڪو دي سان لوڪا شايد دنيا جو سڀ کان ڊگهو محرابي رستو آهي.<ref>{{cite news|last=Caird|first=Joe|title=Bologna city guide: top five sights|url=https://www.telegraph.co.uk/travel/citybreaks/4223609/Bologna-city-guide-top-five-sights.html |archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20220111/https://www.telegraph.co.uk/travel/citybreaks/4223609/Bologna-city-guide-top-five-sights.html |archive-date=11 January 2022 |url-access=subscription |url-status=live|access-date=1 June 2013|newspaper=The Daily Telegraph|date=16 January 2009}}{{cbignore}}</ref> اهو [[پورٽا ساراغوتسا]]، يعني وچئين دور ۾ ٺهيل قديم فصيلن جي ٻارهن دروازن مان هڪ، جيڪو شهر جي {{convert|7.5|km|1|abbr=on}} حصي کي گهيريندو هو، کي [[ميڊونا دي سان لوڪا، بولونيا|ميڊونا دي سان لوڪا جي مقدس ماڳ]] سان ڳنڍي ٿو. هي گرجاگھر 1723ع ۾ يارهين صديءَ جي هڪ عمارت جي هنڌ تي شروع ڪيو ويو، جيڪا اڳ ئي چوڏهين صديءَ ۾ وڌائي وئي هئي. اهو شهر مٿان نظر رکندڙ هڪ نمايان ٽڪريءَ تي ({{convert|289|m|0|abbr=off}}) واقع آهي ۽ بولونيا جي مکيه سڃاڻپن مان هڪ آهي. 666 خميدار محرابن تي ٻڌل، لڳ ڀڳ چار ڪلوميٽر ({{convert|3796|m|ft|disp=or|abbr=on}}) ڊگهو هي رستو، ''سان لوڪا''، جيئن گرجاگھر کي عام طور سڏيو ويندو آهي، کي شهر جي مرڪز سان مؤثر نموني ڳنڍي ٿو. ان جا محرابي رستا ان روايتي جلوس کي پناهه ڏين ٿا، جيڪو 1433ع کان هر سال [[عيدِ معراج]] دوران [[لوقا مبشر]] سان منسوب ٻار سان گڏ ميڊونا جي بازنطيني شبيھه کي هيٺ [[بولونيا ڪيٿيڊرل]] تائين کڻي ايندو آهي.<ref name="unesco"/> 2021ع ۾ محرابي رستن کي [[يونيسڪو عالمي ورثو ماڳ]] قرار ڏنو ويو.<ref name="unesco"/> [[سان پيٽرونيو بيسيليڪا]]، جيڪا 1388ع کان 1479ع تائين تعمير ڪئي وئي پر اڃا تائين اڻپوري آهي، حجم جي لحاظ کان دنيا جو ڏهون سڀ کان وڏو گرجاگھر آهي. اهو 132 ميٽر ڊگهو ۽ 66 ميٽر ويڪرو آهي، جڏهن ته گنبذ اندر 45 ميٽر ۽ اڳئين رخ تي 51 ميٽر تائين پهچي ٿو. 258,000&nbsp;m<sup>3</sup> حجم سان، اهو دنيا جو سرن مان ٺهيل سڀ کان وڏو، گوٿڪ يا غير گوٿڪ، گرجاگھر آهي.<ref>data from [https://www.bolognawelcome.com/en/places-to-see/history-art/params/CategorieLuoghi_34/Luoghi_129/ref/Basilica%20of%20San%20Petronio http://www.bolognawelcome.com, ''Basilica di San Petronio''] plus calculations as follows: * San Petronio de Bologna: The floorplan of the building is a simple rectangle ** Area = length of the building x width of the building = 132 m x 60 m * The volume, without the roofs, can be calculated as a sum of five cuboids, one single (the central nave) and two pairs (the aisles and the files of chapels). The sum of each of the pairs can be calculated as one cuboid of double width. Knowing the height of the central nave and the width of the building, the measures of the sections can be calculated by measuring an orthograde photo of the facade. ** Volume = (traverse section of the central nave [width = 22 m, height = 44.27 m] + sum of the traverse sections of the two aisles [width = 20 m, height = 29.06 m] + sum of the traverse sections of the two files of chapels [width = 18 m, height = 22.38 m]) x length of the building [132 m] ** (973.94 + 581.2 + 402.84) x 132 = 1,957.98 x 132 = 258,453.36</ref> [[سانتو اسٽيفانو، بولونيا|سينٽ اسٽيفن]] جي بيسيليڪا ۽ ان جو مقدس احاطو بولونيا جي قديم ترين اڏاوتن مان آهن؛ روايت موجب اهي اٺين صديءَ کان تعمير ٿيڻ شروع ٿيا، ان هنڌ تي جتي مصري ديوي [[آئيسس]] لاءِ وقف هڪ قديم مندر موجود هو. [[سان ڊومينيڪو بيسيليڪا|سينٽ ڊومينڪ جي بيسيليڪا]] تيرهين صديءَ جي رومانڪ تعمير جو مثال آهي، جنهن کي عظيم بولونيائي [[گلاسٽر|گلاسٽرن]] رولاندينو دي پاسسيجيري ۽ ايجيديو فوسڪيراري جي يادگار مقبرن سان سينگاريو ويو آهي. [[سان فرانچيسڪو، بولونيا|سينٽ فرانسس]]، [[سانتا ماريا ديئي سروي، بولونيا|سانتا ماريا ديئي سروي]] ۽ [[سان جياڪومو ماجيوري]] جون بيسيليڪائون چوڏهين صديءَ جي تعمير جا ٻيا شاندار مثال آهن؛ آخري گرجاگھر ۾ نشاةِ ثانيه جا فن پارا به موجود آهن، جهڙوڪ [[بينٽيووليو قربانگاھه واري تصوير]]، جيڪا [[لورينزو ڪوسٽا]] ٺاهي. آخر ۾، [[سان ميڪيلي اِن بوسڪو]] جو گرجاگھر پندرهين صديءَ جو مذهبي احاطو آهي، جيڪو شهر جي تاريخي مرڪز کان گهڻو پري نه هڪ ٽڪريءَ تي واقع آهي. [[File:Bologna Panorama.jpg|thumb|center|upright=3.2|سان پيٽرونيو بيسيليڪا جي مٿئين حصي تان منظر: سانتواريو دي سانتا ماريا ديلا ويتا جو گنبذ سامهون واري حصي تي غالب نظر اچي ٿو؛ ساڄي پاسي ''اسينيلي''، جيڪو اوچو آهي، ۽ ''گاريسيندا'' ٽاور، يعني ''ڊيو ٽوري''، ڏسجن ٿا.]] ==معيشت== [[File:Unipol Tower 02.JPG|thumb|upright|[[يونيپول ٽاور]]، جنهن جي اوچائي {{Convert|127|m|ft|abbr=on}} آهي، شهر جي سڀ کان اوچي عمارت آهي.]] مجموعي گهريلو پيداوار (GDP) جي لحاظ کان، [[بولونيا ميٽروپوليٽن شهر]] 2017ع ۾ تقريباً 35 ارب يورو (40.6 ارب آمريڪي ڊالر) جي معيشت پيدا ڪئي، جيڪا في فرد 34,251 يورو (40,165 آمريڪي ڊالر) جي برابر هئي. هي انگ اٽلي جي صوبن ۾ ٽئين نمبر تي هو، [[ميلان ميٽروپوليٽن شهر|ميلان]] ۽ [[ڏکڻ ٽائرول|بولتسانو/بوتسين]] کان پوءِ.<ref>{{cite web|title=Dossier on the Metropolitan City of Bologna|url=https://www.affariregionali.it/media/170175/dossier-citt%C3%A0-metropolitana-di-bologna.pdf|publisher=[[Istituto Nazionale di Statistica|Istat]]|access-date=4 November 2017}}</ref> بولونيا جي معيشت هڪ مضبوط صنعتي شعبي سان سڃاتي وڃي ٿي، جيڪو روايتي طور زرعي ۽ مالداري شين جي پروسيسنگ ([[:it:Eridania|ايريدانيا]]، [[گرانارولو (ڪمپني)|گرانارولو]]، [[سيگافريدو زانيتي]]، {{ill|Conserve Italia|it}})، مشينري ({{ill|Coesia|it}}، [[IMA (company)|آئي ايم اي]]، [[Sacmi|ساڪمي]])، تعميراتي سامان ([[Maccaferri|ماڪافيري]])، توانائي ([[Hera Group|هيرا گروپ]])، گاڏين جي صنعت ([[Ducati|دوڪاٽي]]، [[Lamborghini|ليمبورگيني]])، جوتا سازي، ڪپڙي، انجنيئرنگ، ڪيميائي صنعت، ڇپائي ۽ اشاعت ([[:it:Cappelli (editore)|ڪاپيلي]]، [[:it:il Mulino|اِل مولينو]]، {{ill|Monrif Group|it|مونريف گروپ}}، [[:it:Zanichelli|زانيڪيلي]]) تي مرڪوز آهي. خاص طور تي، بولونيا کي نام نهاد "پيڪيجنگ وادي" (Packaging Valley) جو مرڪز سمجهيو ويندو آهي، جيڪو اهڙو علائقو آهي جتي خودڪار [[پيڪنگ مشين]] ٺاهيندڙ ڪمپنين جي وڏي تعداد موجود آهي ({{ill|Coesia|it}}، [[IMA (company)|آئي ايم اي]] وغيره).<ref>{{cite book|last1=Fotis|display-authors=et al|first1=Marco|title=The Automatic Packaging Machinery Sector in Italy and Germany|date=2014|publisher=[[Springer Publishing|Springer]]|isbn=978-3-319-12762-0|pages=1–2}}</ref> ان کان علاوه، بولونيا پنهنجي [[تعاوني تنظيم|تعاوني ادارن]] جي گهڻائي لاءِ پڻ مشهور آهي. هي روايت اوڻيهين صديءَ دوران هارين ۽ مزدورن جي سماجي جدوجهدن مان پيدا ٿي. اڄ اهي تعاوني ادارا علائقي جي مجموعي گهريلو پيداوار جو لڳ ڀڳ هڪ ٽيون حصو پيدا ڪن ٿا<ref>{{cite news|last=Duda|first=John|title=The Italian Region Where Co-ops Produce a Third of Its GDP|url=https://www.yesmagazine.org/economy/2016/07/05/the-italian-place-where-co-ops-drive-the-economy-and-most-people-are-members|access-date=4 November 2017|publisher=[[Yes! (U.S. magazine)|YES! Magazine]]|date=5 July 2016|language=en}}</ref> ۽ [[ايميليا-روماگنا]] علائقي ۾ 265,000 ماڻهن کي روزگار فراهم ڪن ٿا.<ref>{{cite web|last=Caselli|first=Guido|title=Osservatorio della cooperazione in Emilia-Romagna|url=https://imprese.regione.emilia-romagna.it/industria-artigianato-cooperazione-servizi/doc/file/osservatorio-della-cooperazione-in-emilia-romagna|publisher=Chamber of Commerce of Emilia-Romagna|access-date=4 November 2017}}</ref> ==آمدورفت== [[File:Irisbus Crealis trolley TPER 107 1.jpg|thumb|[[ٽي پي اي آر]] طرفان هلندڙ [[بولونيا جا ٽرالي بس نظام|شهري ٽرالي بس نظام]] جي هڪ [[ٽرالي بس]]، جيڪا ويا سافي ۾ تصويربند ڪئي وئي.]] [[بولونيا گوگليئلمو مارڪوني هوائي اڏو]] مسافرن جي آمدرفت جي لحاظ کان اٽلي جو ستون مصروف ترين هوائي اڏو آهي (2025ع ۾ 11 ملين مسافر). [[بولونيا چنترالي ريلوي اسٽيشن]] اٽلي جي سڀ کان اهم ريلوي مرڪزن مان هڪ آهي، ڇاڪاڻ⁠تہ شهر اتر-ڏکڻ ۽ اوڀر-اولهه رستن جي سنگم تي واقع آهي. هي اسٽيشن هر سال 58 ملين مسافرن کي خدمتون فراهم ڪري ٿي.<ref name=gs1>{{cite web|title=Bologna Centrale|url=http://www.grandistazioni.it/cms/v/index.jsp?vgnextoid=d77f0d935b09a110VgnVCM1000003f16f90aRCRD|publisher=Grandi Stazioni|access-date=30 December 2011|archive-url=https://web.archive.org/web/20120210084923/http://www.grandistazioni.it/cms/v/index.jsp?vgnextoid=d77f0d935b09a110VgnVCM1000003f16f90aRCRD|archive-date=10 February 2012|url-status=dead}}</ref> شهر ۾ ڪيترائي ننڍا ريلوي اسٽيشن پڻ موجود آهن (ڏسو [[بولونيا جي ريلوي اسٽيشنن جي فهرست]]). بولونيا سان دوناتو [[ريلوي درجابندي يارڊ]]، جنهن ۾ 33 ريلوي لائينون آهن، ماضيءَ ۾ اٽلي جو سڀ کان وڏو مال بردار ريل مرڪز هو.<ref>{{cite web|title=The Bologna Freight Village |url=http://www.interporto.it/imgup/Company%20profile%202013%20v2.pdf |publisher=Bologna Interporto S.p.a. |access-date=1 June 2013 |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20131212140125/http://www.interporto.it/imgup/Company%20profile%202013%20v2.pdf |archive-date=12 December 2013}}</ref> 2018ع کان پوءِ ان کي [[بولونيا سان دوناتو ريلوي آزمائشي سرڪٽ]] ۾ تبديل ڪيو ويو.<ref name="I treni 434">Gian Guido Turchi, ''Bologna San Donato: metamorfosi di un impianto'', in I Treni 434 (2020), pages 12–17, Editrice Trasporti su Rotaie, ISSN 0392-4602.</ref> شهر کي عوامي بس رستن جي هڪ وڏي ڄار ذريعي پڻ خدمتون فراهم ڪيون وڃن ٿيون، جن ۾ [[بولونيا جا ٽرالي بس نظام|ٽرالي بس رستا]] پڻ شامل آهن، جيڪي 2012ع کان [[ٽراسپورٽو پاسيجيري ايميليا-روماگنا]] (TPER) هلائي رهيو آهي. مئي 2023ع تائين، نئين [[بولونيا ٽرام نظام]] جي پهرين لائين تعمير هيٺ هئي.<ref name="avviolavori">{{Cite web|url=https://www.trambologna.it/2023/04/26/partono-cantieri-realizzazione-linea-rossa-tram-deposito-borgo-panigale-terminal-michelino-fiera/|title = Partono i cantieri per la realizzazione della linea rossa del tram, il via dal deposito di Borgo Panigale e dal Terminal Michelino-Fiera|date=2023-04-26|access-date=2023-05-10|language=it}}</ref> مجموعي طور شهر لاءِ چار لائينن تي مشتمل ٽرام نيٽورڪ جو منصوبو تيار ڪيو ويو آهي.<ref>{{cite web|url=https://www.metro-report.com/news/news-by-region/europe/single-view/view/four-tram-lines-planned-for-bologna.html|title=Four tram lines planned for Bologna|website=Metro Report|date=13 March 2019|access-date=17 March 2019}}</ref> بولونيا جي چوڌاري ڪم ڪندڙ وڏي [[مضافاتي ريل]] سروس کي [[بولونيا ميٽروپوليٽن ريلوي سروس]] جي نالي سان سڃاتو وڃي ٿو. ===عوامي آمدورفت جا انگ اکر=== بولونيا ۾ ماڻهو هفتي جي عام ڪم واري ڏينهن تي عوامي آمدورفت ذريعي اچ وڃ ۾ سراسري طور 53 منٽ خرچ ڪن ٿا. عوامي آمدورفت استعمال ڪندڙن مان 9٪ ماڻهو روزانو ٻن ڪلاڪن کان وڌيڪ سفر ڪن ٿا. بس اسٽاپ يا ريلوي اسٽيشن تي انتظار جو سراسري وقت 12 منٽ آهي، جڏهن ته 16٪ مسافر روزانو اوسطاً 20 منٽن کان وڌيڪ انتظار ڪن ٿا. هڪ سفر دوران عوامي آمدورفت ذريعي طئي ڪيل سراسري فاصلو {{Convert|5.4|km|mi|abbr=on}} آهي، جڏهن ته 7٪ ماڻهو هڪ طرفي سفر ۾ {{Convert|12|km|mi|abbr=on}} کان وڌيڪ فاصلو طئي ڪن ٿا.<ref>{{cite web|title=Bologna Public Transportation Statistics|publisher= Global Public Transit Index by Moovit|url=https://moovitapp.com/insights/en/Moovit_Insights_Public_Transit_Index_Italy_Bologna_e_Romagna-1783|access-date=19 June 2017}} [[File:CC-BY icon.svg|50px|class=noviewer]] Material was copied from this source, which is available under a [https://creativecommons.org/licenses/by/4.0/ Creative Commons Attribution 4.0 International License].</ref> ==آبادي== {{Historical populations|1861|116874|1871|118217|1881|126178|1901|153271|1911|179311|1921|212754|1931|249226|1936|281162|1951|340526|1961|444872|1971|490528|1981|459080|1991|404378|2001|371217|2011|371337|2021|387842|cols=1|align=right|source=[[اٽلي جو قومي شماريات ادارو|ISTAT]]<ref>{{cite web |title=Popolazione residente e presente dei comuni. Censimenti dal 1861 al 1971|trans-title=Resident and present population of the municipalities. Censuses from 1861 to 1971|url=https://ebiblio.istat.it/digibib/Censimenti%20popolazione/Censimentipopolazioneresidentedal1861/PUV0027177Pop_res_pres_cens_1861_1971_Tomo1.pdf|date=1971-10-24|lang=it|publisher=[[National Institute of Statistics (Italy)|ISTAT]]}}</ref><ref name="timeseries" />}} 2025ع تائين، شهر جي اصل آبادي 390,734 هئي، جنهن مان 47.9٪ مرد ۽ 52.1٪ عورتون هيون.{{cn|date=February 2026}} 2016ع ۾ نابالغن (18 سالن يا ان کان گهٽ عمر وارن ٻارن) جو تناسب ڪل آبادي جو 12.86٪ هو، جڏهن ته پينشن وٺندڙن جو تناسب 27.02٪ هو. هي انگ اٽلي جي اوسط 18.06٪ (نابالغ) ۽ 19.94٪ (پينشن وٺندڙ) سان ڀيٽيو وڃي ٿو. بولونيا جي رهواسين جي سراسري عمر 51 سال آهي، جڏهن ته اٽلي جي سراسري عمر 42 سال آهي. 2011ع ۽ 2021ع جي وچ ۾ بولونيا جي آبادي ۾ 4.4٪ واڌ ٿي، جڏهن ته ساڳئي عرصي دوران سڄي اٽلي جي آبادي 0.7٪ گهٽجي وئي.<ref name="timeseries">{{cite web |title=Dashboard Permanent census of population and housing|url=https://esploradati.censimentopopolazione.istat.it/databrowser/#/en/censtest/dashboards|publisher=[[National Institute of Statistics (Italy)|ISTAT]]}}</ref> بولونيا جي موجوده پيدائش جي شرح هر 1,000 رهواسين تي 8.07 ڄمڻ آهي، جڏهن ته اٽلي جي سراسري شرح 9.45 ڄمڻ في 1,000 رهواسي آهي. ==تعليم== [[File:Archiginnasio ora blu Bologna.jpg|thumb|[[بولونيا يونيورسٽي]]، جيڪا 1088ع ۾ قائم ٿي، [[مسلسل هلندڙ قديم ترين يونيورسٽين جي فهرست|دنيا جي مسلسل هلندڙ قديم ترين يونيورسٽي]] آهي.]] [[بولونيا يونيورسٽي]]، جنهن بابت روايتي طور چيو وڃي ٿو ته اها 1088ع ۾ [[گلاسٽر|گلاسٽرن]] [[ايرنيريوس]] ۽ [[پيپو (قانوندان)|پيپو]] قائم ڪئي،<ref>{{cite book|last1=Rashdall|first1=Hastings|title=The universities of Europe in the Middle Ages|date=2010|publisher=Cambridge university press|location=Cambridge|isbn=978-1-108-01810-4|pages=119–121}}</ref> [[مسلسل هلندڙ قديم ترين يونيورسٽين جي فهرست|مسلسل هلندڙ قديم ترين يونيورسٽي]] آهي، ۽ اعليٰ تعليم ۽ ڊگري ڏيندڙ اداري جي معنيٰ ۾ پهرين يونيورسٽي پڻ آهي، ڇاڪاڻ⁠تہ لفظ ''universitas'' به ان جي قيام وقت استعمال ٿيو،<ref name="Top Universities"/><ref>{{cite book |url=https://books.google.com/books?id=wyjnHZ1IIlgC&q=the+oldest+university+in+the+world+Bologna&pg=PA18 |title=The Challenge of Bologna|author=Paul L. Gaston |year=2010 |page=18 |publisher=Stylus |isbn=978-1-57922-366-3 |access-date=7 July 2016}}</ref><ref name="Hunt Janin 2008"/><ref name="Ridder-Symoens 1992"/> ۽ اها اٽلي ۽ يورپ جي اهم علمي ادارن مان هڪ آهي.<ref>{{cite web |url=https://bologna.repubblica.it/cronaca/2017/07/03/news/censis_la_classifica_delle_universita_bologna_ancora_prima-169846308/ |title=Censis, la classifica delle università: Bologna ancora prima |date=3 July 2017}}</ref> وچئين دور ۾ اها يورپي فڪري زندگيءَ جو هڪ اهم مرڪز هئي، جيڪا اٽلي ۽ سڄي يورپ مان عالمن کي پاڻ ڏانهن ڇڪيندي هئي.<ref>{{cite book|editor-last=Ridder-Symoens|editor-first= Hilde de|title=A history of the university in Europe.|date=2003|publisher=Cambridge University Press|location=Cambridge|isbn=978-0-521-54113-8|page=12|edition=1st pbk.}}</ref> ''Studium''، جيئن اها اصل ۾ سڏي ويندي هئي، هڪ نسبتاً غير رسمي تدريسي نظام طور شروع ٿي، جنهن ۾ هر استاد شاگردن کان الڳ الڳ فيس وٺندو هو. ان ڪري شروعاتي يونيورسٽي جو هنڌ سڄي شهر ۾ پکڙيل هو، ۽ مختلف قوميتن جي شاگردن جي مدد لاءِ مختلف ڪاليج قائم ڪيا ويا. [[File:Bologna,_Archiginnasio,_Teatro_anatomico_(6).jpg|thumb|[[آرڪي جينازيو جو اناٽوميڪل ٿيٽر]]، جيڪو 1637ع جو آهي]] نيپوليني دور ۾ يونيورسٽي جو مرڪز شهر جي مرڪز جي اتر-اوڀر حصي ۾ [[ويا زامبوني]] تي موجوده هنڌ منتقل ڪيو ويو. اڄ يونيورسٽي جا 11 اسڪول، 33 شعبا ۽ 93 لائبريريون سڄي شهر ۾ پکڙيل آهن، ۽ ويجهن شهرن [[چيزينا]]، [[فورلي]]، [[راويننا]] ۽ [[ريميني]] ۾ ان جا چار ماتحت ڪيمپس پڻ آهن. گذريل صدين ۾ هن يونيورسٽي سان لاڳاپيل اهم شاگردن ۾ [[دانتي]]، [[پيٽرارڪ]]، [[ٿامس بيڪيٽ]]، [[پوپ نڪولس پنجون]]، [[ايراسمس آف روٽرڊيم]]، [[پيٽر مارٽر ورميگلي]] ۽ [[ڪوپرنيڪس]] شامل هئا. [[لاورا باسي]]، جنهن کي 1732ع ۾ مقرر ڪيو ويو، يورپ ۾ ڪنهن يونيورسٽي ۾ سرڪاري طور پڙهائڻ واري پهرين عورت بڻجي. ويجهي تاريخ ۾ [[لوئيجي گالواني]]، [[حياتي برقي مقناطيسيت]] جو دريافت ڪندڙ، ۽ [[گوگليئلمو مارڪوني]]، ريڊيو ٽيڪنالاجي جو باني، پڻ هن يونيورسٽي ۾ ڪم ڪيو. بولونيا يونيورسٽي اڄ به اٽلي جي سڀ کان وڌيڪ معزز ۽ متحرڪ اعليٰ تعليمي ادارن مان هڪ آهي. اڄ تائين بولونيا گهڻي حد تائين يونيورسٽي وارو شهر آهي، جتي 2015ع ۾ 80,000 کان وڌيڪ شاگرد داخل هئا. هن شاگردي برادري ۾ ايراسموس، سقراط ۽ پرڏيهي شاگردن جو وڏو انگ شامل آهي.<ref>{{cite web|title=THE UNIVERSITY TODAY: NUMBERS AND INNOVATION|url=https://www.unibo.it/en/university/who-we-are/university-today|publisher=University of Bologna|access-date=4 November 2017}}</ref> يونيورسٽي جو [[نباتاتي باغ]]، [[بولونيا يونيورسٽي جو نباتاتي باغ]]، 1568ع ۾ قائم ٿيو؛ اهو يورپ جو چوٿون قديم ترين نباتاتي باغ آهي. [[جانز هاپڪنز يونيورسٽي]] شهر ۾ پنهنجو [[بولونيا سينٽر]] هلائي ٿي، جتي اسڪول آف ايڊوانسڊ انٽرنيشنل اسٽڊيز (SAIS) جي پرڏيهي ڪيمپسن مان هڪ موجود آهي. SAIS بولونيا 1955ع ۾ يورپ ۾ کليل آمريڪي پوسٽ گريجوئيٽ اسڪول جو پهريون ڪيمپس طور قائم ٿيو.<ref>{{cite web|url=https://www.unibo.it/en/international/agreements-and-networks/american-centres |title=American Centres – University of Bologna |website=Unibo.it |access-date=18 January 2016}}</ref> اهو مارشل پلان جي انهن ڪوششن کان متاثر هو، جن جو مقصد آمريڪا ۽ يورپ جي وچ ۾ ثقافتي پل تعمير ڪرڻ هو.<ref>{{cite web|url=http://2001-2009.state.gov/p/us/rm/2005/46551.htm |title=Remarks at the 50th Anniversary of SAIS in Bologna |website=2001-2009.state.gov |date=19 May 2005 |access-date=18 January 2016}}</ref> اڄ بولونيا سينٽر ''Associazione italo-americana "Luciano Finelli"'' جي ميزباني پڻ ڪري ٿو، جيڪا اٽلي ۽ آمريڪا وچ ۾ بين الثقافتي شعور ۽ مٽاسٽا کي هٿي ڏئي ٿي.<ref>{{cite web|url=http://www.italo-americana.org/wp/about-us/ |title=About Us &#124; Associazione Italo Americana Luciano Finelli |access-date=18 April 2014 |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20140121074742/http://www.italo-americana.org/wp/about-us/ |archive-date=21 January 2014}}</ref> ايسٽرن ڪاليج ڪنسورشيم (E.C.Co.)، جنهن ۾ [[واسار ڪاليج]]، [[ويلزلي ڪاليج]] ۽ [[ويسليئن يونيورسٽي]] شامل آهن، بولونيا يونيورسٽي سان گڏجي شهر ۾ ٻاهرين ملڪ پڙهائيءَ جو پروگرام پيش ڪري ٿو. [[ڊڪنسن ڪاليج]]، [[انڊيانا يونيورسٽي]]، [[براون يونيورسٽي]] ۽ [[ڪيليفورنيا يونيورسٽي]] جا پڻ شهر ۾ ڪيمپس يا نمائنده مرڪز موجود آهن. ان کان علاوه، بولونيا ۾ هڪ موسيقي اسڪول، [[ڪونسرواتوريو جيوواني باتيستا مارٽيني]]، موجود آهي، جيڪو 1804ع ۾ قائم ٿيو، ۽ هڪ فنون لطيفه جو اسڪول، [[اڪاديميا دي بيلي آرتي دي بولونيا]]، موجود آهي، جيڪو 1802ع ۾ قائم ٿيو. ٻئي ادارا نيپولين بوناپارٽ طرفان متعارف ڪرايل سڌارن جي حصي طور وجود ۾ آيا. ==ثقافت== [[File:Museomusicabosala7.jpg|thumb|left|[[موسيقي جو بين الاقوامي عجائب گھر ۽ لائبريري]] سورهين کان ويهين صديءَ تائين جا قديم موسيقي اوزار ۽ منفرد موسيقي نوٽ ڏيکاري ٿي.]] صدين دوران بولونيا ڪيترائي لقب حاصل ڪيا آهن: "موٽو شهر" (''la grassa'') ان جي کاڌي ڏانهن اشارو ڪري ٿو، جنهن ۾ مشهور خاصيتون گهڻي گوشت، خاص طور تي سوئر جي گوشت، انڊن واري پاستا ۽ کير مان ٺهندڙ شين، جهڙوڪ مکڻ ۽ پارميزان، سان تيار ٿينديون آهن. شهر کي ڏنل ٻيو لقب "ڳاڙهو شهر" (''la rossa'') آهي، جيڪو اصل ۾ شهر جي مرڪز جي عمارتن جي رنگ ڏانهن اشارو طور استعمال ٿيندو هو، پر پوءِ اهو شهر جي آبادي جي اڪثريت طرفان حمايت ڪيل ڪميونسٽ نظريي سان ڳنڍجي ويو، خاص طور تي ٻي عالمي جنگ کان پوءِ. 1999ع ۾ مرڪز-ساڄي ڌر جي ميئر جي چونڊ تائين شهر [[اطالوي ڪميونسٽ پارٽي]] جي مضبوط قلعي طور مشهور هو.<ref>{{cite web|title=The red, the fat, and the learned: The story behind Bologna's curious nicknames|url=https://www.thelocal.it/20170510/bologna-dotta-grassa-rassa-red-fat-learned-studious-travel-italy-vacation|access-date=4 November 2017|website=[[The Local]]|date=10 May 2017}}</ref> 2004ع جي ميئر چونڊن ۾ [[سرجيو ڪوفيراٽي]] جي چونڊ سان مرڪز-کاٻي ڌر ٻيهر اقتدار ۾ اچي وئي. بولونيا [[مفت عوامي آمدورفت]] جي تصور تي تجربو ڪندڙ يورپ جي شروعاتي شهرن مان هڪ هو.<ref>{{cite web|url=http://www.csi.ensmp.fr/WebCSI/4S/download_paper/download_paper.php?paper=nahuis_van_lente.pdf |title=Repertoires of Democracy: The Case for Public Transport |access-date=19 April 2010 |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20090325224146/http://www.csi.ensmp.fr/WebCSI/4S/download_paper/download_paper.php?paper=nahuis_van_lente.pdf |archive-date=25 March 2009}}</ref> بولونيا جا ٻه ٻيا لقب پڻ آهن: پهريون "ٽاورن وارو شهر" (''la turrita'') آهي، جيڪو شهر ۾ موجود وچئين دور جي وڏي تعداد ۾ ٽاورن ڏانهن اشارو ڪري ٿو، جيتوڻيڪ اڄ صرف 24 ٽاور بيٺل آهن. ٻيو "علم وارو شهر" (''la dotta'') آهي، جيڪو ان جي يونيورسٽي ڏانهن اشارو ڪري ٿو. ===يونيورسٽي=== بولونيا جي [[بولونيا يونيورسٽي|يونيورسٽي]] 1088ع ۾ قائم ٿي ۽ دنيا جي قديم ترين يونيورسٽي سمجهي وڃي ٿي. QS يونيورسٽي رينڪنگ موجب، بولونيا يونيورسٽي اٽلي ۾ ٽئين نمبر تي ۽ دنيا ۾ 138هين نمبر تي آهي. اٽلي ۽ سڄي دنيا مان ايندڙ شاگردن جو وڏو انگ، ڇاڪاڻ⁠تہ بولونيا ۾ ڪيترين غير ملڪي يونيورسٽين جا ڪيمپس موجود آهن، جن ۾ جانز هاپڪنز يونيورسٽي، ڊڪنسن ڪاليج، انڊيانا يونيورسٽي، براون يونيورسٽي، ڪيليفورنيا يونيورسٽي ۽ ٻيا شامل آهن، شهر جي روزمره زندگيءَ تي وڏو اثر وجهي ٿو. هڪ پاسي اهو شهر جي مرڪز کي وڌيڪ زنده دل بڻائي ٿو، جتي رهواسين جي سراسري عمر تمام گهڻي آهي، ۽ ثقافتي سرگرمين کي به هٿي ڏئي ٿو؛ ٻئي پاسي، اهو عوامي نظم ۽ ڪچري جي انتظام جا مسئلا پيدا ڪري ٿو، جيڪي يونيورسٽي ضلعي جي سرگرم رات جي زندگيءَ مان پيدا ٿين ٿا. ===تفريح ۽ پرفارمنگ آرٽس=== [[File:Arena_del_Sole_(cropped).jpg|thumb|ارينا دل سولي ٿيٽر جو اڳيون رخ]] بولونيا شهر 26 مئي 2006ع تي [[يونيسڪو]] جو موسيقي شهر بڻيو. يونيسڪو موجب، "نيٽ ورڪ ۾ شامل ٿيڻ واري پهرين اطالوي شهر طور، بولونيا هڪ شاهوڪار موسيقي روايت ڏيکاري آهي، جيڪا جديد زندگي ۽ تخليق جي هڪ متحرڪ عنصر طور مسلسل ترقي ڪري رهي آهي. هن موسيقي کي نسل پرستي خلاف جدوجهد ۾ شموليت جي اهم وسيلي طور فروغ ڏيڻ ۽ اقتصادي ۽ سماجي ترقي کي هٿي ڏيڻ لاءِ مضبوط عزم پڻ ڏيکاريو آهي. ڪلاسيڪي کان اليڪٽرانڪ، جاز، لوڪ ۽ اوپيرا تائين مختلف صنفن کي هٿي ڏيندي، بولونيا پنهنجي شهرين کي اهڙي موسيقي توانائي فراهم ڪري ٿو، جيڪا شهر جي پيشاور، علمي، سماجي ۽ ثقافتي پاسن ۾ گهري طرح داخل ٿيل آهي."<ref>{{cite web |url=http://portal.unesco.org/culture/en/ev.php-URL_ID=24544&URL_DO=DO_TOPIC&URL_SECTION=201.html |archive-url=https://archive.today/20120713153427/http://portal.unesco.org/culture/en/ev.php-URL_ID=24544&URL_DO=DO_TOPIC&URL_SECTION=201.html |url-status=dead |archive-date=13 July 2012 |title=The Creative Cities Network: UNESCO Culture Sector |publisher=Portal.unesco.org |access-date=19 April 2010 }}</ref> سورهين صديءَ تائين ٿيٽر بولونيا ۾ تفريح جو هڪ مشهور ذريعو هو. پهريون عوامي ٿيٽر تياترو الا اسڪالا هو، جيڪو 1547ع کان [[پالاتسو دل پوديستا، بولونيا|پالاتسو دل پوديستا]] ۾ سرگرم هو. اطالوي بولونيائي ٿيٽر جي هڪ اهم شخصيت [[الفريدو ٽيسٽوني]] هو، جيڪو ڊراما نگار ۽ ''[[ڪارڊينل لامبرٽيني (ڊرامو)|ڪارڊينل لامبرٽيني]]'' جو ليکڪ هو، جنهن کي 1905ع کان وڏي ٿيٽر ڪاميابي ملي، ۽ بعد ۾ بولونيائي اداڪار [[جينو چروي]] ان کي فلمي پردي تي پڻ ورجايو. 1998ع ۾ بولونيا شهر "بولونيا ديئي تياتري" ('ٿيٽرن جو بولونيا') منصوبو شروع ڪيو، جيڪو شهر جي وڏن ٿيٽر ادارن جي انجمن آهي. هي ٿيٽرن جو هڪ سلسلو آهي، جيڪو بولونيائي لهجي کان وٺي همعصر رقص تائين مختلف ٿيٽر موقعا فراهم ڪري ٿو، پر گڏيل رابطي واري حڪمت عملي ۽ اتحاد کي پڻ هٿي ڏئي ٿو. خاص طور تي، منصوبي ۾ شامل مختلف ٿيٽرن ۾ هفتي دوران پيش ٿيندڙ ڊرامن جو اشتهار هڪ ئي پوسٽر ذريعي ڏنو ويندو آهي. بولونيا جو اوپيرا گهر [[تياترو ڪومونالي دي بولونيا]] آهي. [[آرڪيسٽرا موزارٽ]]، جنهن جو موسيقي ڊائريڪٽر 2014ع ۾ پنهنجي وفات تائين [[ڪلاڊيو ابادو]] هو، 2004ع ۾ ٺاهي وئي. بولونيا ڪيترن بين الاقوامي موسيقي، فن، رقص ۽ فلمي ميلن جي ميزباني ڪري ٿو، جن ۾ اينجيليڪا،<ref>{{cite web|url=https://www.aaa-angelica.com/ |title=Angelica |publisher=Aaa-angelica.com |access-date=19 April 2010}}</ref> ''بولونيا'' ۽ ''ڪونتيمپورانيا''، جيڪي همعصر موسيقيءَ جا ميلا آهن،<ref>{{cite web|url=http://www.bolognacontemporanea.it/ |title=Eventi Arte Contemporanea &#124; Bologna contemporanea |website=Bolognacontemporanea.it |access-date=18 January 2016}}</ref> بولونيا فيسٽيول، جيڪو بين الاقوامي ڪلاسيڪي موسيقي ميلو آهي،<ref>{{cite web|url=https://www.bolognafestival.it |title=Bolonafestival |publisher=Bolognafestival.it |access-date=19 April 2010}}</ref> بولونيا جاز فيسٽيول،<ref>{{cite web|url=http://www.bolognajazzfestival.it |title=BolognaJazzFestival |publisher=BolognaJazzFestival.it |access-date=19 April 2010}}</ref> بائيوگرافلم فيسٽيول، جيڪو سوانحي فلمن لاءِ مخصوص آهي،<ref>{{cite web|url=https://www.biografilm.it |title=Biografilm Festival |language= it |publisher=Biografilm.it |access-date=19 April 2010}}</ref> بل بول بل، جيڪو ڪامڪس ميلو آهي،<ref>{{cite web|url=https://www.bilbolbul.net |title=BilBolBul |publisher=BilBolBul |access-date=19 April 2010}}</ref> دانزا اربانا، جيڪو گهٽيءَ جي همعصر رقص جو ميلو آهي،<ref>{{cite web|url=http://www.danzaurbana.it |title=Danza Urbana |publisher=Danzaurbana.it |access-date=19 April 2010}}</ref> [[F.I.S.Co.|F.I.S.Co]]، جيڪو همعصر فن جو ميلو هو ۽ هاڻي [[لائيو آرٽس ويڪ]] ۾ ضم ٿي چڪو آهي، فيوچر فلم فيسٽيول، جيڪو اينيميشن ۽ خاص اثرن بابت آهي،<ref>{{cite web|url=http://www.futurefilmfestival.org |title=futurefilmfestival |website=Futurefilmfestival.org |access-date=19 April 2010}}</ref> ''اِل چينيما ريتروواتو''، جيڪو ناياب ۽ وساريل فلمن بابت فلمي ميلو آهي،<ref>{{cite web|url=http://www.cinetecadibologna.it/vedere/festival |title=Il CInema Ritrovato |publisher=Cinetecadibologna.it |access-date=19 April 2010}}</ref> [[لائيو آرٽس ويڪ]]، جينڊر بينڊر، جيڪو صنفي سڃاڻپ، جنسي رجحان ۽ جسماني نمائندگي بابت ميلو آهي،<ref>{{cite web|url=https://www.genderbender.it |title=Gender Bender |publisher=Genderbender.it |access-date=19 April 2010}}</ref> هوم ورڪ فيسٽيول، جيڪو اليڪٽرانڪ موسيقي جو ميلو آهي،<ref>{{cite web |url=http://www.homeworkfestival.net/ |title=homeworkfestival |publisher=homeworkfestival |access-date=19 April 2010 |archive-url=https://web.archive.org/web/20101228154815/http://www.homeworkfestival.net/ |archive-date=28 December 2010 |url-status=dead }}</ref> هيومن رائيٽس فلم فيسٽيول،<ref>{{cite web|url=http://www.cinetecadibologna.it/vedere/festival |title=Human Rights Film Festival |publisher=Cinetecadibologna.it |access-date=19 April 2010}}</ref> سم پريفر ڪيڪ، جيڪو هم جنس پرست عورتن جي فلمي ميلو آهي،<ref>{{cite web|url=http://www.someprefercakefestival.com/index_en.htm |title=Some Prefer Cake Lesbian Film Festival |access-date=19 August 2011 |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20120209111233/http://www.someprefercakefestival.com/index_en.htm |archive-date=9 February 2012}}</ref> ۽ [[زڪينو دئورو]]، جيڪو ٻارن جي گيتن جو مقابلو آهي، شامل آهن. ===کاڌو=== [[File:Tagliatelle_al_ragù_(image_modified).jpg|thumb|''تالياتيللي الرڳو''، جيئن بولونيا ۾ پيش ڪيو ويندو آهي]] بولونيا پنهنجي کاڌي جي روايت لاءِ مشهور آهي. اهو مشهور [[بولونيائي ساس]] جو گهر آهي، جيڪو گوشت تي ٻڌل پاستا ساس آهي. اٽلي ۾ ان کي [[رڳو]] سڏيو ويندو آهي ۽ اهو دنيا ۾ ملندڙ قسم کان ڪافي مختلف آهي. بولونيا ۾ هي ساس بنيادي طور [[تالياتيللي]] سان پيش ڪيو ويندو آهي، ۽ ان کي [[اسپاگيٽي]] سان پيش ڪرڻ عجيب سمجهيو ويندو آهي.<ref>{{cite news|last=Cesarato|first=Monica|title=Why you won't find spaghetti bolognese in Italy|url=https://www.thelocal.it/20160914/the-truth-about-spaghetti-bolognese-ragu-pasta|access-date=November 5, 2017|website=[[The Local]]|date=September 14, 2016}}</ref> زرخيز [[پو وادي]] ۾ واقع هجڻ سبب، مقامي شاهوڪار کاڌو وڏي حد تائين گوشت ۽ پنير تي ڀاڙيندو آهي. سڄي ايميليا-روماگنا وانگر، [[نمڪين سڪل سوئر جو گوشت|محفوظ ڪيل سوئر جو گوشت]]، جهڙوڪ [[پروشوتو]]، [[مورتاديلا]] ۽ ''[[سالومي]]''، مقامي خوراڪ صنعت جو اهم حصو آهي.<ref>{{cite book|last1=Pauls|first1=Dana Facaros & Michael|title=Italy : Bologna & Emilia Romagna|date=2000|publisher=Cadogan|location=London|isbn=978-1-86011-977-4|page=[https://archive.org/details/isbn_9781860119774/page/57 57]|url=https://archive.org/details/isbn_9781860119774/page/57}}</ref> ويجها مشهور انگورن جا باغ [[پينوليتو]] ديئي ڪولي بولونيسي، [[لامبروسڪو]] دي مودينا ۽ [[سانجيوويزي]] دي روماگنا شامل آهن.<ref>{{cite book|last1=Anderson|first1=Burton|title=The Wines of Italy. An endless adventure in taste|date=2006|publisher=The Italian Trade Commission|asin=B002H6TK9C|pages=85–89|edition=8th}}</ref> رڳو سان تالياتيللي، شوربي ۾ پيش ٿيندڙ [[تورتيلليني]]، [[لازانيا]] ۽ مورتاديلا بولونيا مقامي خاصيتن ۾ شامل آهن.<ref>{{cite book|last1=Pauls|first1=Dana Facaros & Michael|title=Italy : Bologna & Emilia Romagna|date=2000|publisher=Cadogan|location=London|isbn=978-1-86011-977-4|page=[https://archive.org/details/isbn_9781860119774/page/52 52]|url=https://archive.org/details/isbn_9781860119774/page/52}}</ref> روايتي بولونيائي مٺايون اڪثر عيدن سان لاڳاپيل هونديون آهن، جهڙوڪ ''فاوي ديئي مورتي''، جيڪا [[سڀني مقدسن جو ڏينهن|آل سينٽس ڊي]] لاءِ ٺهندڙ رنگ برنگي [[بادام پيسٽ]] بسڪيٽ آهن؛ جام سان ڀريل راويولي بسڪيٽ، جيڪي [[سينٽ جوزف جو ڏينهن|سينٽ جوزف ڊي]] تي پيش ڪيا ويندا آهن؛ ۽ ڪارنيول جون مٺايون، جن کي ''سفراپولي'' چيو ويندو آهي، جيڪي هلڪي ۽ نازڪ تريل پيسٽري هونديون آهن ۽ انهن مٿان پائوڊر کنڊ وڌي ويندي آهي. ''چيرتوسينو'' يا ''پانسپيتسيالي''، يعني 'ڪارٿوسيائي' يا 'دواساز ڪيڪ'، هڪ مصالحيدار ڪيڪ آهي، جيڪو ڪرسمس تي پيش ڪيو ويندو آهي. ''تورتا دي ريسو''، جيڪا بادامن، چانورن ۽ اماريتو مان ٺهندڙ ڪسٽرڊ جهڙي ڪيڪ آهي، سڄو سال تيار ڪئي ويندي آهي،<ref>{{cite book|last1=Pauls|first1=Dana Facaros & Michael|title=Italy : Bologna & Emilia Romagna|date=2000|publisher=Cadogan|location=London|isbn=978-1-86011-977-4|page=[https://archive.org/details/isbn_9781860119774/page/60 60]|url=https://archive.org/details/isbn_9781860119774/page/60}}</ref> جيئن [[زوپا انگليزي]] پڻ. ==راند== [[File:PalaDozza 2022.jpg|thumb|right|پالا دوتسا، بولونيا جو تاريخي باسڪيٽ بال ميدان]] بولونيا ۾، اٽلي جي گهڻن شهرن جي ابتڙ، [[باسڪيٽ بال]] سڀ کان وڌيڪ پسند ڪئي ويندڙ راند آهي. حقيقت ۾ بولونيا جو راندين وارو لقب ''باسڪيٽ سٽي'' آهي، جيڪو شهر جي ٻن تاريخي حريف باسڪيٽ بال ڪلبن، [[ويرتوس بولونيا|ويرتوس]] ۽ [[فورتيتودو بولونيا|فورتيتودو]]، جي ڪاميابين ڏانهن اشارو ڪري ٿو.<ref name="Wolff2003">{{cite book |first = Alexander |last = Wolff |title = Big Game, Small World: A Basketball Adventure |year = 2003 |chapter = 6 |publisher = Grand Central Publishing |isbn= 978-0-446-67989-3}}</ref> انهن ٻنهي مان پهرين ڪلب، ٻين اعزازن سان گڏ، 17 [[سيري اي (باسڪيٽ بال)|اطالوي باسڪيٽ بال چيمپيئن شپون]]، ٻه [[يورو ليگ]]، هڪ [[يوروڪپ باسڪيٽ بال|يوروڪپ]] ۽ هڪ [[فيبا ساپورتا ڪپ]] کٽيو آهي، جنهن ڪري اها يورپ جي سڀ کان ڪامياب باسڪيٽ بال ڪلبن مان هڪ آهي؛ جڏهن ته ٻي ڪلب 2000ع ۽ 2005ع ۾ ٻه ليگ عنوان کٽيا آهن. اطالوي باسڪيٽ بال ليگ، جيڪا [[ليگا باسڪيٽ سيري اي|سيري اي]] ۽ [[سيري اي2 (باسڪيٽ بال)|سيري اي2]] ٻنهي کي هلائي ٿي، ان جو هيڊڪوارٽر بولونيا ۾ آهي. شهر ۾ ٻه اندروني ميدان آهن: [[پالا دوتسا]] سڀ کان پراڻو آهي، جنهن ۾ 5,570 سيٽن جي گنجائش آهي، جڏهن ته [[ويرتوس ارينا]] عارضي ميدان آهي، جنهن ۾ 9,980 سيٽن جي گنجائش آهي. 11,000 سيٽن جي گنجائش وارو ٽيون ميدان، [[يونيپول ارينا]]، پاڙيسري شهر [[ڪاساليڪيو دي رينو]] ۾ واقع آهي. [[File:Stadio Dall'Ara 01-02-2020.jpg|thumb|left|32,000 گنجائش وارو اسٽيڊيو ريناٽو دال آرا، بولونيا ايف سي 1909 جو گهر آهي.]] [[ايسوسيئيشن فٽبال|فٽبال]] جي پڻ بولونيا ۾ مضبوط روايت آهي. شهر جي مکيه ڪلب، [[بولونيا ايف سي 1909]]، ست اطالوي ليگ چيمپيئن شپون کٽيون آهن، جن مان تازي [[1963–64 سيري اي|1963–64ع]] ۾ هئي، جنهن ڪري اها ليگ جي تاريخ ۾ ڇهين سڀ کان ڪامياب ٽيم آهي؛ ان کان علاوه، هن ٽي [[ڪوپا اٽاليا]] عنوان پڻ کٽيا آهن، جن مان تازو [[2024–25 ڪوپا اٽاليا|2024–2025ع جي موسم]] ۾ حاصل ٿيو. 1930ع واري ڏهاڪي جي عروج واري دور ۾ بولونيا ايف سي کي "''Lo squadrone che tremare il mondo fa''"، يعني "اها ٽيم جيڪا دنيا کي ڌوڏي ڇڏي ٿي"، جي نالي سان سڃاتو ويندو هو. ڪلب 38,000 گنجائش واري [[اسٽيڊيو ريناٽو دال آرا]] ۾ کيڏندي آهي، جتي اطالوي قومي ٽيم فٽبال ۽ [[رگبي يونين]] ٻنهي ۾ کيڏي چڪي آهي، ۽ [[سان مارينو قومي فٽبال ٽيم]] پڻ هتي کيڏي آهي. اهو [[1990ع فيفا ورلڊ ڪپ]] جو پڻ هڪ ميدان هو. [[رگبي يونين]] پڻ شهر ۾ موجود آهي: رگبي بولونيا 1928 اٽلي ۾ قائم ٿيندڙ پهرين رگبي يونين ڪلبن مان هڪ هئي ۽ [[اطالوي رگبي فيڊريشن|اطالوي رگبي يونين فيڊريشن]] سان لاڳاپيل ٿيڻ واري پهرين ڪلب هئي.<ref>{{cite web |url= http://www.air.it/modules.php?name=News&file=article&sid=18003 |title = Rugby Bologna 1928: quale futuro? |last = Zanasi |first = Gianni |date = 6 March 2009 |website = air.it |publisher = Associazione Italiana Rugbysti |language = it |trans-title = What Future for Rugby Bologna 1928? |archive-url = https://web.archive.org/web/20141105161150/http://www.air.it/modules.php?name=News&file=print&sid=18003 |archive-date = 5 November 2014 |access-date = 5 November 2014}}</ref> 2026ع تائين اها اٽلي جي سڀ کان پراڻي رگبي يونين ڪلب آهي جيڪا اڃا تائين ڪم ڪري رهي آهي. ڪلب پنهنجي تاريخ جي پهرين 25 سالن تائين اطالوي چيمپيئن شپ جي مٿئين درجي ۾ حصو ورتو، ڪڏهن به عنوان نه کٽيائين پر ڪيترائي ڀيرا ٻئي نمبر تي رهي؛ اها 1990ع واري ڏهاڪي جي آخر ۾ [[سيري اي ايليٽ (رگبي يونين)|مٿئين ڊويزن]] ۾ واپس آئي ۽ سنگين مالي مسئلن کي منهن ڏنو، جن سبب ان جي تنزلي ٿي ۽ اها لڳ ڀڳ ختم ٿيڻ جي ڪناري تي پهچي وئي.{{citation needed|date=May 2016}} [[جاني فالڪي اسٽيڊيم]] هڪ [[بيس بال اسٽيڊيم]] آهي، جيڪو بولونيا ۾ واقع آهي.<ref name="auto">{{Cite web|url=https://www.fortitudobaseball.com/falchi.htm|title=Fortitudo Baseball Bologna – Stadio Gianni Falchi|website=www.fortitudobaseball.com}}</ref><ref>[https://www.espn.com/mlb/worldclassic2006/news/story?id=2291227 "Welcome to Italy,"] ESPN.</ref><ref>{{Cite web|url=https://www.baseballprospectus.com/news/article/17678/punk-hits-baseball-in-the-old-country/|title=Punk Hits: Baseball in the Old Country|date=18 July 2012|website=Baseball Prospectus}}</ref> اهو [[اطالوي بيس بال ليگ]] ۾ [[فورتيتودو بيس بال بولونيا]] جي گهر وارن ميچن جو ميدان آهي.<ref name="auto"/><ref>{{Cite web|url=https://www.fortitudobaseball.it/|title=Fortitudo Baseball|website=Fortitudo Baseball}}</ref> ==ماڻھو== {{Main category|بولونيا جا ماڻھو}} [[File:Giovanni Artusi.jpg|thumb|140px|[[جيوواني آرتوسي]]]] [[File:Benoit XIV.jpg|thumb|140px|[[پوپ بينيڊڪٽ چوڏهون]]، جيڪو 1675ع ۾ بولونيا ۾ ڄائو]] [[File:Annibale Carracci, Autoritratto .jpg|thumb|140px|[[اينيبال ڪاراچي]]، {{circa|1580}}]] [[File:Chiara Caselli 2002.jpg|thumb|140px|[[ڪيارا ڪاسيلي]]، 2002ع]] [[File:Pier Ferdinando Casini 2016.jpg|thumb|140px|[[پيئر فرديناندو ڪاسيني]]، 2016ع]] [[File:Luigi Galvani, oil-painting.jpg|thumb|140px|[[لوئيجي گالواني]]]] [[File:Ritratto di Gregorio XIII - Passarotti.jpg|thumb|140px|[[پوپ گريگوري تيرهون]]، 1586ع]] [[File:Gregorius XV, by Guercino, 1622.jpg|thumb|140px|[[پوپ گريگوري پندرهون]]، 1622ع]] [[File:Guglielmo Marconi.jpg|thumb|140px|[[گوگليئلمو مارڪوني]]، 1908ع]] [[File:Tagliacozzi Portrait.jpg|thumb|140px|[[گاسپاري تالياتسوتسي]]]] ; * [[ماريا گائيتانا انييسي]] (1718–1799)، رياضيدان ۽ انسان دوست * [[ڪيمي انتونيلي]] (ڄائو 2006ع)، مرسڊيز لاءِ فارمولا 1 ريسر * [[فرانچيسڪو الباني]] (1578–1660)، باروڪ مصور<ref>{{Cite EB1911 |wstitle= Albani, Francesco |volume = 1 |last= |first= |author-link= |page= 481 |short=1}}</ref> * [[جيوواني الديني]] (1762–1834)، طبيب ۽ طبيعيات دان<ref>{{Cite EB1911 |wstitle= Aldini, Giovanni |volume = 1 |last= |first= |author-link= |page= 536 |short=1}}</ref> * [[اوليسه الدروواندي]] (1522–1605)، فطرت شناس * [[انتونيو اليساندريني]] (1786–1861)، اناٽومسٽ ۽ پيراسائٽولوجسٽ * [[اليسانڊرو الگاردي]] (1598–1654)، اعليٰ باروڪ سنگتراش<ref>{{Cite EB1911 |wstitle= Algardi, Alessandro |volume = 1 |last= |first= |author-link= |page= 598 |short=1}}</ref> * [[وڪٽر اريموندي]] (1942–2001)، فوٽوگرافر * [[جيوواني ماريا آرتوسي]] ({{circa|1540–1613}})، موسيقي نظريه دان، موسيقار ۽ ليکڪ<ref>{{Cite EB1911 |wstitle= Artusi, Giovanni Maria |volume = 2 |last= |first= |author-link= |page= 705 |short=1}}</ref> * [[اميڪو اسپرتيني]] ({{circa|1474–1552}})، مصور * [[پوپي آواتي]] (ڄائو 1938ع)، ڊائريڪٽر * [[بولونيا جو آزو]] (سرگرم 1150–1230)، قانوندان ۽ [[گلاسٽر]]<ref>{{Cite EB1911 |wstitle= Azo |volume = 3 |last= |first= |author-link= |page= 81 |short=1}}</ref> * [[ريڪاردو باڪيللي]] (1891–1985)، ليکڪ * [[ادريانو بانڪيري]] (1568–1634)، موسيقار * [[اگوستينو باريللي]] (1627–1687)، معمار * [[ماسيميليانو بارتولي]]، شيف ۽ ريسٽورنٽ مالڪ * [[انتونيو باسولي]] (1774–1848)، مصور ۽ منظر ڊزائنر * [[لاورا باسي]] (1711–1788)، سائنسدان، يورپ ۾ يونيورسٽي چيئر تي مقرر ٿيندڙ پهرين عورت<ref>{{Cite EB1911 |wstitle= Bassi, Laura Maria Caterina |volume = 3 |last= |first= |author-link= |page= 494 |short=1}}</ref> * [[اوگو باسي]] (1800–1849)، اطالوي قومپرست هيرو، 1848ع جي بغاوتن ۾ ڪردار سبب ڦاسي ڏنو ويو * [[پيئر فرانچيسڪو باتيستيلي]] (17هين صدي)، [[فريبي ڇت واري مصوري|ڪواڊراتورا]] جو مصور * [[ستيفانو بينني]] (1947–2025)، ليکڪ * [[پوپ بينيڊڪٽ چوڏهون]] (1675–1758) (پروسپيرو لورينزو لامبرٽيني)، پوپ 1740–58ع.<ref>{{Cite EB1911 |wstitle= Benedict |volume = 3 |last= Rockwell |first= William Walker |author-link= |pages= 718-719; see page 719 penultimate para. |short=1}}</ref> * [[جيوواني ٻيون بينٽيووليو]] (1443–1508)، امير. هن 1463ع کان 1506ع تائين بولونيا تي جابر حڪمران طور حڪومت ڪئي. * [[اميديو بياواتي]] (1915–1979)، فٽبالر، [[اسٽيپ اوور]] جي ايجاد سان منسوب، 1938ع جو عالمي چيمپيئن. هن رڳو [[بولونيا ايف سي 1909|بولونيا ايف سي]] لاءِ کيڏيو * [[سيموني بوليللي]] (ڄائو 1985ع)، پيشاور ٽينس رانديگر * [[جياڪومو بولونيني]] (1664–1734)، مصور * [[رافائيل بومبيللي]] (1526–1572)، رياضيدان * [[روسانو براتسي]] (1916–1994)، اداڪار * [[بلغاروس]] (وفات 1166ع)، بلغاريائي اصل جو ٻارهين صديءَ جو قانوندان<ref>{{Cite EB1911 |wstitle= Bulgarus |volume = 4 |last= |first= |author-link= |page= 786 |short=1}}</ref> * [[فلوريانو بوروني]] (17هين صدي)، نقش ڪَندڙ * [[ليوپولدو مارڪو انتونيو ڪالداني]] (1725–1813)، اناٽومسٽ ۽ فزيولوجسٽ<ref>{{Cite EB1911 |wstitle= Caldani, Leopoldo Marco Antonio |volume = 4 |last= |first= |author-link= |page= 983 |short=1}}</ref> * [[آرڪانجيلو ڪانيتولي]] (1460–1513)، رومن ڪيٿولڪ پادري، ڪينن ريگيولر * [[اليسانڊرو ڪارلوني]] (ڄائو 1978ع)، ڊائريڪٽر، اينيميٽر ۽ فنڪار، جنهن ''[[ڪنگ فو پانڊا]]'' ۽ ''[[دي ڪروڊز]]'' جهڙين فلمن تي ڪم ڪيو * [[لوڪا ڪاربوني]] (ڄائو 1962ع)، ڳائڻو-گيتڪار * [[رافائيلا ڪارا]] (1943–2021)، ڳائڻي * [[اينيبال ڪاراچي]] (1560–1609)، مصور<ref name="Rossetti 298-299">{{Cite EB1911 |wstitle= Caracci, Lodovico, Agostino, and Annibale |volume = 5 |last= Rossetti |first= William Michael |author-link= William Michael Rossetti |pages= 298-299 |short=1}}</ref> * [[لودووڪو ڪاراچي]] (1555–1619)، مصور<ref name="Rossetti 298-299"/> * [[اگوستينو ڪاراچي]] (1557–1602)، مصور<ref name="Rossetti 298-299"/> * [[ڪورادو ڪاساليني]] (ڄائو 1914ع، وفات جي تاريخ نامعلوم)، فٽبالر * [[ڪيارا ڪاسيلي]] (ڄائي 1967ع)، اداڪارا * [[بولونيا جي سينٽ ڪيٿرين]] (1413–1463)، (ڪاترينا دي وگري)، غريب ڪلئير نَن، ليکڪا، صوفيه ۽ فنڪارا * [[پيئر فرديناندو ڪاسيني]] (ڄائو 1955ع)، سياستدان * [[پييترو ڪاتالدي]] (1548–1626)، رياضيدان * [[ڪرونڪس]]، راڪ بينڊ * [[پيئرلوئيجي ڪولينا]] (ڄائو 1960ع)، فٽبال ريفري * [[ڪارلو ڪولومبارا]] (ڄائو 1964ع)، اوپيرا بيس * [[جيوواني پاولو ڪولونا]] (1637–1695)، موسيقار، استاد، آرگن وڄائيندڙ ۽ آرگن ٺاهيندڙ<ref>{{Cite EB1911 |wstitle= Colonna, Giovanni Paolo |volume = 6 |last= |first= |author-link= |page= 715 |short=1}}</ref> * [[اليسانڊرو ڪورتيني]] (ڄائو 1976ع)، موسيقار * [[چيزاري ڪريمونيني (موسيقار)|چيزاري ڪريمونيني]] (ڄائو 1980ع)، ڳائڻو-گيتڪار * [[جوزيپي ماريا ڪريسپي]] (1665–1747)، مصور<ref>{{Cite EB1911 |wstitle= Crespi, Giuseppe Maria |volume = 7 |last= |first= |author-link= |page= 412 |short=1}}</ref> * [[دوناتو ڪريتي]] (1671–1749)، مصور * [[جوليو چيزاري ڪروچي]] (1550–1609)، ''[[ڪانتاسٽوريا|ڪانتستوريي]]'' ۽ ليکڪ * [[لوچو دالا]] (1943–2012)، ڳائڻو-گيتڪار * [[ڪرسٽينا داوينا]] (ڄائي 1964ع)، اداڪارا ۽ ڳائڻي * [[دومينيڪينو]] (1581–1641) (دومينيڪو زامپيري)، مصور<ref>{{Cite EB1911 |wstitle= Domenichino Zampieri |volume = 8 |last= Rossetti |first= William Michael |author-link= William Michael Rossetti|pages= 397-398 |short=1}}</ref> * [[ايلينا دوگليولي]] (1472–1520)، [[ڪيٿولڪ ڪليسا|رومن ڪيٿولڪ]] اشرافي عورت * [[سارا ايراني]] (ڄائي 1987ع)، ٽينس رانديگرياڻي * [[لوئيجي فيري]] (1826–1895)، فلسفي<ref>{{Cite EB1911 |wstitle= Ferri, Luigi |volume = 10 |last= |first= |author-link= |page= 287 |short=1}}</ref> * [[سچيپيوني دل فيرو]] (1465–1526)، رياضيدان. هن [[ڪيوبيڪ مساوات]] حل ڪئي. * [[جيانفرانڪو فيني]] (ڄائو 1952ع)، سياستدان * [[ارسطوتيلي فيوراوانتي]] ({{circa|1415}} – {{circa|1486}})، معمار * [[پروسپيرو فونتانا]] (1512–1597)، ديرين نشاةِ ثانيه ۽ مينرسٽ فن جو مصور<ref>{{Cite EB1911 |wstitle= Fontana, Prospero |volume = 10 |last= |first= |author-link= |pages= 607-608 |short=1}}</ref> * [[ڪارلو فورناسيني]] (1854–1931)، [[مائڪرو پيليئنٽولوجسٽ]]، جنهن [[فورامنيفرا]] جو مطالعو ڪيو * [[فرانچيسڪو فرانچيا]] ({{circa|1450–1517}}) (فرانچيسڪو رائ بوليني)، مصور * [[لوئيجي گالواني]] (1737–1798)، سائنسدان، [[حياتي برقيت]] جو دريافت ڪندڙ<ref>{{Cite EB1911 |wstitle= Galvani, Luigi |volume = 11 |last= |first= |author-link= |page= 428 |short=1}}</ref> * [[اليسانڊرو گامبيريني]] (ڄائو 1981ع)، فٽبالر * [[اليسانڊرو گواتسي]] (1809–1889)، واعظ ڪندڙ، محب وطن ۽ راهب<ref>{{Cite EB1911 |wstitle= Gavazzi, Alessandro |volume = 11 |last= |first= |author-link= |page= 538 |short=1}}</ref> * [[سيرينا گراندي]] (ڄائي 1958ع)، اداڪارا * [[پوپ گريگوري تيرهون]] (1502–1585) (اوگو بونڪومپاني)، پوپ 1572–85ع. هن [[گريگورين ڪئلينڊر]] رائج ڪيو.<ref>{{cite EB9 |wstitle = Gregory XIII. |volume= XI | pages= 178 |short= 1}}</ref> * [[پوپ گريگوري پندرهون]] (1554–1623) (اليسانڊرو لودوويزي)، پوپ 1621–3ع<ref>{{cite EB9 |wstitle = Gregory XV. |volume= XI | pages= 178-179 |short= 1}}</ref> * [[گويرچينو|اِل گويرچينو]] (1591–1666) (جيوواني باربيئري)، مصور * [[ايرنيريوس]] ({{circa|1050}} – 1125ع کان پوءِ)، قانوندان * [[ايميلدا لامبرٽيني|مبارڪ ايميلدا لامبرٽيني]] ({{circa|1322–1333}})، ڊومينيڪن نو آموز، يوخرستي صوفيه ۽ ٻار ولي * [[ڪلاڊيو لوللي]] (1950–2018)، ڳائڻو-گيتڪار * [[پوپ لوشيوس ٻيون]] (وفات 1145ع) (گهيراردو ڪاتچانييميچي دل اورسو)، پوپ 1144–5ع * [[مارچيلو مالپيگي]] (1628–1694)، فزيولوجسٽ، اناٽومسٽ ۽ هسٽولوجسٽ * [[گوگليئلمو مارڪوني]] (1874–1937)، انجنيئر، [[وائرليس ٽيليگرافي]] جو اڳواڻ، طبيعيات جو نوبل انعام * [[لوئيجي فرديناندو مارسيلي]] (1658–1730)، عالم ۽ ممتاز فطري سائنسدان<ref>{{cite EB9 |wstitle = Marsigli, Luigi Ferdinand |volume= XV | page= 575 |short= 1}}</ref> * [[جوزيپي مارسيلي (ٽينر)|جوزيپي مارسيلي]] ({{flourished|1677|1727}})، اوپيرا ٽينر<ref>{{Cite encyclopedia |author=Paola Besutti|title=Marsigli &#91;Marsiglio, Marsili&#93;, Giuseppe |date=2002|entry=Marsigli [Marsiglio, Marsili], Giuseppe|encyclopedia=Grove Music Online|publisher=[[Oxford University Press]] |doi=10.1093/gmo/9781561592630.article.O008481}}</ref> * [[جيوواني باتيستا مارٽيني]] (1706–1784)، موسيقي نظريه دان<ref>{{Cite EB1911 |wstitle= Martini, Giovanni Battista |volume = 17 |last= |first= |author-link= |page= 800 |short=1}}</ref> * [[جوزيپي ڪاسپار ميزوفانتي|جوزيپي ميزوفانتي]] (1774–1839)، ڪارڊينل، لسانيات دان ۽ گھڻ ٻولين جو ماهر * [[مارڪو منگيٽي]] (1818–1886)، معاشيات دان ۽ سياستدان<ref>{{Cite EB1911 |wstitle= Minghetti, Marco |volume = 18 |last= |first= |author-link= |page= 523 |short=1}}</ref> * [[جورجيو موراندي]] (1890–1964)، مصور * [[جاني موراندي]] (ڄائو 1944ع)، ڳائڻو * [[لودووڪو موربيولي]] (1433–1485)، ڪيٿولڪ عام شخص، جنهن کي مبارڪ قرار ڏنو ويو * [[ايدگاردو مورتارا]] (1851–1940)، ڪيٿولڪ پادري، جيڪو ''مورتارا ڪيس'' جو موضوع هو، ''[[اٽلي جو اتحاد|ريسورجي مينتو]]'' دوران * [[نيلا نوبيلي]] (1926–1985)، شاعره ۽ ليکڪا * [[جيانلوڪا پاليئوڪا]] (ڄائو 1966ع)، فٽبالر * [[پيئر پاولو پاسوليني]] (1922–1975)، ليکڪ، شاعر ۽ ڊائريڪٽر * [[جيمز پريماڊيتشي]] (وفات–1460)، پاپائي سفارتڪار * [[اگوستينو ديلي پروسپيتي وي]] (1525)، مصور * [[امبيرتو پوپيني]] (1884–1946)، رياضيدان * [[روبيرتو ريگاتسي]] (ڄائو 1956ع)، لوتيئر * [[گيدو ريني]] (1575–1642)، مصور * [[اوتورينو ريسپيگي]] (1879–1936)، موسيقار * [[فرانچيسڪو رچي بيتي]] (ڄائو 1942ع)، اطالوي راندين جو منتظم * [[اوگوستو ريگي]] (1850–1920)، طبيعيات دان، [[برقي مقناطيسيت]] جو ماهر * [[ڪارلو روئيني]] (1530–1598)، گهوڙن جو اناٽومسٽ * [[اينجلو اسڪياويو]] (1905–1990)، فٽبالر. هن 1934ع ۾ بولونيا ايف سي لاءِ اضافي وقت ۾ کٽيندڙ گول ڪيو. * [[سينيٽ (ڳائڻي)|سينيٽ]] (ڄائي 1979ع)، ڳائڻي * [[اليزابيٽا سيراني]] (1638–1665)، مصور * [[روبين ماريا سوريڪيز]] (ڄائو 1971ع)، فلم اداڪار، ڊائريڪٽر، پروڊيوسر * [[گاسپاري تالياتسوتسي]] (1545–1599)، سرجن، پلاسٽڪ ۽ تعميري سرجري جو اڳواڻ<ref>{{cite EB9 |wstitle = Gasparo Tagliacozzi |volume= XIII | page= 21 |short= 1}}</ref> * [[البرتو تومبا]] (ڄائو 1966ع)، اسڪائر * [[اوندينا والا]] (1916–2006)، اولمپڪ سون جو تمغو کٽيندڙ پهرين اطالوي عورت * [[ماريئيلي وينتري]] (1939–1995)، استاد ۽ تعليم دان، پڪولو ڪورو دل انتونيانو ڪائر جي باني * [[ڪرسچين ويري]] (ڄائو 1973ع)، فٽبالر * [[ويتالي دا بولونيا]] (سرگرم 1330ع، وفات 1361ع)، مصور * [[بينيتو موسوليني تي قاتلاڻيون ڪوششون|انتيو زامبوني]] (1911–1926)، انتشار پسند، جنهن 15 سالن جي عمر ۾ بينيتو موسوليني کي قتل ڪرڻ جي ڪوشش ڪئي * [[اليڪس زاناردي]] (ڄائو 1966ع)، ريسنگ ڊرائيور * [[مارڪو اوريليو زاني دي فيرانتي]] (1801–1878)، ليکڪ، موسيقار ۽ ڪمپوزر * [[ماتيلدا دي اينجيليس]] (ڄائي 1995ع)، اداڪارا ۽ ڳائڻي ; هيٺين ماڻهن بولونيا کي پنهنجو گهر بڻايو: [[File:Ubaldo Gandolfi - Saint Petronius of Bologna.jpg|thumb|140px|[[بولونيا جو پيٽرونيوس]]]] [[File:Olha Kharlan - 2016-10-05 - 4.jpg|thumb|140px|[[اولها خارلان]]، عورتن جي سيبر ۾ 4 ڀيرا عالمي چيمپيئن]] * [[جيوسوي ڪاردوتشي]] (1835–1907)، شاعر ۽ اڪيڊمڪ، ادب جو نوبل انعام، لوڪا، ٽسڪني جي ويجهو ڄائو * [[ڪارلو فيليچي چيلاريو]] (1915–2007)، بين الاقوامي شهرت وارو اطالوي ڪنڊڪٽر، 1946ع ۾ بولونيا چيمبر آرڪيسٽرا جو باني * [[نيڪولو ديل آرڪا]] ({{circa|1435/1440}}–1494)، سنگتراش، باري، اپوليا ۾ ڄائو * [[ٿامس ڊيمپسٽر]] (1579–1625)، اسڪاٽش عالم ۽ مؤرخ؛ ايبرڊين شائر ۾ ڄائو، بولونيا ۾ وفات ڪئي<ref>{{cite EB9 |wstitle = Thomas Dempster |volume= VII | pages= 74-75 |short= 1}}</ref> * [[امبيرتو ايڪو]] (1932–2016)، ليکڪ ۽ اڪيڊمڪ، اليسانڊريا، پيڊمونٽ ۾ ڄائو * [[سارڊينيا جو اينزو|سارڊينيا جو اينزيو]] (ڄائو {{circa|1218}})، [[سارڊينيا جي بادشاهت|سارڊينيا]] جو بادشاهه ۽ شهنشاهه فريڊرڪ ٻئي جو ناجائز پٽ. هو 1249ع کان 1272ع ۾ پنهنجي وفات تائين [[پالاتسو ري اينزو]] ۾ قيد رهيو. * [[واسڪو ايراني]] (ڄائو 1955ع)، سياستدان * [[فارينيلي]] (ڪارلو بروسڪي، 1705–1782)، ڪاستراتو اوپيرا ڳائڻو * [[وليم جيروميتي]] (1924–1998)، مصور، ميلان، لومباردي ۾ ڄائو * [[اولها خارلان]]، يوڪريني، عورتن جي سيبر ۾ 4 ڀيرا عالمي چيمپيئن * [[الفونسو لومباردي]] ({{circa|1497}}–1537)، سنگتراش، فيرارا، ايميليا-روماگنا ۾ ڄائو * [[وو منگ]] (2000ع ۾ ٺهيو)، ليکڪن جو اجتماعي گروهه * [[خوان اگناسيو مولينا]] (1740–1829)، فطرت شناس، چلي ۾ ڄائو * [[اودوفريدوس]] (وفات 1265ع)، قانوندان، اوستيا ۾ ڄائو ۽ 1228ع ۾ بولونيا منتقل ٿيو * [[جيوواني پاسڪولي]] (1855–1912)، شاعر ۽ اڪيڊمڪ، سان مائورو پاسڪولي، ايميليا-روماگنا ۾ ڄائو * [[بولونيا جو پيٽرونيوس|سينٽ پيٽرونيوس]] (سان پيٽرونيو، جنم هنڌ نامعلوم، وفات {{circa|450 AD}})، [[بولونيا جو رومن ڪيٿولڪ آرچ ڊائوسس|بولونيا]] جو بشپ ۽ شهر جو سرپرست بزرگ * [[رومانو پرودي]] (ڄائو 1939ع)، معاشيات دان ۽ سياستدان، اسڪانديانو، ريجيو ايميليا ۾ ڄائو * [[روز آئي لينڊ جي جمهوريه|جورجيو روزا]] (1925–2017)، انجنيئر، مختصر مدي واري [[مائڪرو قوم]] [[روز آئي لينڊ جي جمهوريه]] جو صدر * [[جواڪينو روسيني]] (1792–1868)، اوپيرا ڪمپوزر، پيزارو، مارڪي ۾ ڄائو * [[لوئيجي ساميلي (فencer)|لوئيجي ساميلي]] (ڄائو 1987ع)، اولمپڪ سيبر فencer * [[جوزيپي توريللي]] (1658–1709)، موسيقار، ويرونا، وينيتو ۾ ڄائو. ==بين الاقوامي لاڳاپا== {{See also|اٽلي جي جاڙن شهرن ۽ ڀيڻ شهرن جي فهرست}} بولونيا هيٺين شهرن سان [[جاڙا شهر ۽ ڀيڻ شهر|جاڙو شهر]] آهي:<ref>{{cite web |title=Gemellaggi del Comune di Bologna|url=https://www.comune.bologna.it/relazioniinternazionali/servizio_singolo/159:14328/|website=comune.bologna.it|publisher=Bologna|language=it|access-date=13 December 2019}}</ref> {{div col|colwidth=20em}} *[[ڪووينٽري]]، انگلينڊ، 1984ع کان *[[خارڪيف]]، يوڪرين، 1966ع کان *[[لائپزگ]]، جرمني، 1962ع کان *[[لا پلاتا]]، ارجنٽينا، 1988ع کان *[[پورٽلينڊ، اوريگون]]، گڏيل رياستون، 2003ع کان *[[پرييپوليي]]، سربيا، 1966ع کان *[[سينٽ لوئس، سينيگال|سينٽ لوئس]]، سينيگال، 1991ع کان *[[سينٽ لوئس]]، گڏيل رياستون، 1987ع کان *[[سان ڪارلوس، ريو سان خوان|سان ڪارلوس]]، نڪاراگوا، 1988ع کان *[[ٿيسالونيڪي]]، يونان، 1981ع کان *[[تولوز]]، فرانس، 1981ع کان *[[توزلا]]، بوسنيا ۽ هرزيگووينا، 1994ع کان *[[والينسيا]]، اسپين، 1980ع کان *[[زغرب]]، ڪروشيا، 1961ع کان {{div col end}} ==پڻ ڏسو== {{Portal|Italy|European Union|Cities}} * [[بولونيا اعلان]] * [[بولونيا ميٽروپوليٽن علائقو]] * [[بولونيا عمل]] * [[بولونيائي گھنٽي وڄائڻ]] * [[بولونيا جي سڀ کان اوچين عمارتن جي فهرست]] * [[اوپيرا پيا ديئي پوويري مينديڪانتي]] * [[سان جيرولامو ديل آرڪوويدجو]] * [[سانتا ماريا اننزياتا دي فوسولو، بولونيا|سانتا ماريا اننزياتا دي فوسولو]] ==وڌيڪ پڙهڻ== {{See also|Timeline of Bologna#Bibliography|l1=بولونيا جي تاريخ جي ببليوگرافي}} * Mancini, Giorgia, and Nicholas Penny, eds. ''The Sixteenth Century Italian Paintings: Volume III: Ferrara and Bologna'' (National Gallery Catalogues) (2016). * Rashdall, Hastings. ''The Universities of Europe in the Middle Ages: Volume 1, Salerno, Bologna, Paris'' (2010). * Robertson, Anne Walters. ''Tyranny under the Mantle of St Peter: Pope Paul II and Bologna'' (2002) ===رهنما ڪتاب=== * Grieco, Romy. ''Bologna: a city to discover'' (1976) * Insight Guides. ''Pocket Bologna'' (2016). * Noyes, Mary Tolaro. ''Bologna Reflections'' (2009). * Uras, Martina. "Bologna Photo Guide" ===پراڻا رهنما=== * {{Citation|publisher=Karl Baedeker|location=Coblenz|title=Italy|edition=2nd|date=1870|chapter-url=https://archive.org/stream/italyhandbookfor04karl#page/n329/mode/2up|chapter=Bologna|ol=24140254M}}** {{Citation |publisher = John Murray |location = London |title = Hand-book for Travellers in Northern Italy |edition = 16th |date = 1897 |oclc = 2231483 |chapter-url =https://archive.org/stream/hand00bookfortravejohnrich#page/366/mode/2up |chapter= Bologna|ol = 6936521M }} * {{Citation |publisher = Laurie |location = London |title = The Cathedrals and Churches of Northern Italy |date = 1900 |author=T. Francis Bumpus |chapter-url=https://archive.org/stream/cathedralschurch00bumpuoft#page/n263/mode/2up |chapter=Ferrara and Bologna|ol = 7201313M|ref=none }} * {{Citation |publisher = Karl Baedeker |location = Leipzig |edition=14th |title = Northern Italy |date = 1913 |chapter-url= https://archive.org/stream/northernitalyi00karl#page/468/mode/2up |chapter= Bologna|ol = 16015532M }} ==حوالا== {{reflist|group=lower-alpha}} {{Reflist}} <references group="lower-alpha"/> <ref> آهن، پر لاڳاپيل ٽيگ <references group="note"/> ==ٻاهريان ڳنڍڻا== {{Sister project links|voy=Bologna|Bologna}} * {{Official website|https://www.comune.bologna.it/home}} * [https://www.bolognameteo.it/ بولونيا جي موسم] * [https://web.archive.org/web/20140903111342/http://www.bolognamagazine.com/content/palazzo-pepoli-museum-history-bologna-arte-fiera-2012 بولونيا جي تاريخ جو عجائب گھر] * [http://www.museibologna.it/musicaen بولونيا جو موسيقي جو بين الاقوامي عجائب گھر ۽ لائبريري] * [http://insecam.org/en/bycity/Bologna/ بولونيا آن لائين ڪيمرائون] {{Navboxes |list = {{Province of Bologna}} {{Regional capitals of Italy}} {{European Capital of Culture}} {{Cities in Italy}} }} {{Authority control}} [[زمرو:بولونيا| ]] [[زمرو:اٽلي]] [[زمرو:ايميليا-رومانا]] [[زمرو:اٽلي ۾ شهر]] [[زمرو:ايميليا-رومانا جا شهر]] [[زمرو:يونيسڪو عالمي ثقافتي ورثي جا ماڳ]] [[زمرو:اٽلي ۾ يونيسڪو عالمي ثقافتي ورثي جا ماڳ]] [[زمرو:پاپائي رياستون]] [[زمرو:ايميليا-روماگنا جا شهر ۽ ڳوٺ]] [[زمرو:ايميليا-روماگنا ۾ رومي ماڳ]] [[زمرو:اٽلي جا 6هين صدي ق م جا ادارا]] [[زمرو:530ع ق م جا ڏهاڪا]] [[زمرو:بوئي]] gv86wkh2g1rvngw8dzp4rkn0y3h8pjn زمرو:بولونيا 14 98200 382667 382506 2026-06-04T10:37:30Z Memon2025 21315 /* */ 382667 wikitext text/x-wiki [[زمرو:ايميليا-رومانا]] [[زمرو:ايميليا-روماگنا جا شهر]] [[زمرو:اٽلي ۾ شهر]] hpsyedoyj8glevddoh2rxppn2wk9qbx 382668 382667 2026-06-04T10:37:49Z Memon2025 21315 /* */ 382668 wikitext text/x-wiki [[زمرو:ايميليا-رومانا]] [[زمرو:ايميليا-رومانا جا شهر]] [[زمرو:اٽلي ۾ شهر]] ohdmcmwqnxb7rdw363jbztfxxg0ebqx زمرو:انگريز 14 98206 382524 2026-06-03T12:21:30Z Ibne maryam 17680 نئون صفحو: [[زمرو:يورپي ماڻهو]] [[زمرو:نسلي گروه]] [[زمرو:انگلينڊ جا ماڻهو]] [[زمرو:برطانيه جا ماڻهو]] [[زمرو:انگلينڊ جا نسلي گروهه]] [[زمرو:برطانوي ٻيٽن جا نسلي گروهه]] [[زمرو:گڏيل بادشاھت جا نسلي گروهه]] 382524 wikitext text/x-wiki [[زمرو:يورپي ماڻهو]] [[زمرو:نسلي گروه]] [[زمرو:انگلينڊ جا ماڻهو]] [[زمرو:برطانيه جا ماڻهو]] [[زمرو:انگلينڊ جا نسلي گروهه]] [[زمرو:برطانوي ٻيٽن جا نسلي گروهه]] [[زمرو:گڏيل بادشاھت جا نسلي گروهه]] mphj0t6pv6tsmaph6l43b7oaz1epbcf 382527 382524 2026-06-03T12:24:15Z Ibne maryam 17680 /* */ 382527 wikitext text/x-wiki [[زمرو:يورپي ماڻهو]] [[زمرو:نسلي گروهه]] [[زمرو:انگلينڊ جا ماڻهو]] [[زمرو:برطانيه جا ماڻهو]] [[زمرو:انگلينڊ جا نسلي گروهه]] [[زمرو:برطانوي ٻيٽن جا نسلي گروهه]] [[زمرو:گڏيل بادشاھت جا نسلي گروهه]] c2etpbzf0wyvswzwu6kxi5l3nhaovt3 382528 382527 2026-06-03T12:24:47Z Ibne maryam 17680 removed [[Category:نسلي گروهه]]; added [[Category:نسلي گروہ]] [[وڪيپيڊيا:ھاٽ ڪيٽ|ھاٽ ڪيت]] جي مدد سان 382528 wikitext text/x-wiki [[زمرو:يورپي ماڻهو]] [[زمرو:نسلي گروہ]] [[زمرو:انگلينڊ جا ماڻهو]] [[زمرو:برطانيه جا ماڻهو]] [[زمرو:انگلينڊ جا نسلي گروهه]] [[زمرو:برطانوي ٻيٽن جا نسلي گروهه]] [[زمرو:گڏيل بادشاھت جا نسلي گروهه]] nsrq5y4dhrz2k6jtpbzcaytbdhq25xx 382541 382528 2026-06-03T12:35:39Z Ibne maryam 17680 /* */ 382541 wikitext text/x-wiki [[زمرو:ماڻھو بلحاظ نسل]] [[زمرو:يورپي ماڻهو]] [[زمرو:نسلي گروہ]] [[زمرو:انگلينڊ جا ماڻهو]] [[زمرو:برطانيه جا ماڻهو]] [[زمرو:انگلينڊ جا نسلي گروهه]] [[زمرو:برطانوي ٻيٽن جا نسلي گروهه]] [[زمرو:گڏيل بادشاھت جا نسلي گروهه]] slaelr646dcvdmuqpqu355tkxqvf24y زمرو:انگلينڊ جا ماڻهو 14 98207 382525 2026-06-03T12:22:31Z Ibne maryam 17680 نئون صفحو: [[زمرو:برطانيه جا ماڻهو]] [[زمرو:انگلينڊ جا نسلي گروهه]] 382525 wikitext text/x-wiki [[زمرو:برطانيه جا ماڻهو]] [[زمرو:انگلينڊ جا نسلي گروهه]] 45iqmac5imbs129x4w38h6laqlyhf1p زمرو:برطانيه جا ماڻهو 14 98208 382526 2026-06-03T12:23:29Z Ibne maryam 17680 نئون صفحو: [[زمرو:يورپي ماڻهو]] [[زمرو:گڏيل بادشاھت]] 382526 wikitext text/x-wiki [[زمرو:يورپي ماڻهو]] [[زمرو:گڏيل بادشاھت]] 0dyvfcyq5hxq4g6zd5is67a2smutjb1 زمرو:گڏيل بادشاھت جا نسلي گروهه 14 98209 382530 2026-06-03T12:26:44Z Ibne maryam 17680 نئون صفحو: [[زمرو:نسلي گروه]] [[زمرو:يورپ]] [[زمرو:گڏيل بادشاھت]] 382530 wikitext text/x-wiki [[زمرو:نسلي گروه]] [[زمرو:يورپ]] [[زمرو:گڏيل بادشاھت]] 2jv8954u2i3ndj1bem1emv7mxi6t29c 382531 382530 2026-06-03T12:27:15Z Ibne maryam 17680 removed [[Category:يورپ]]; added [[Category:يورپ جا نسلي گروهه]] [[وڪيپيڊيا:ھاٽ ڪيٽ|ھاٽ ڪيت]] جي مدد سان 382531 wikitext text/x-wiki [[زمرو:نسلي گروه]] [[زمرو:يورپ جا نسلي گروهه]] [[زمرو:گڏيل بادشاھت]] aeauljibeo84896xa5dm3xyz63ml3og 382532 382531 2026-06-03T12:27:38Z Ibne maryam 17680 removed [[Category:گڏيل بادشاھت]]; added [[Category:گڏيل بادشاھت ۾ مذھب ۽ سماج]] [[وڪيپيڊيا:ھاٽ ڪيٽ|ھاٽ ڪيت]] جي مدد سان 382532 wikitext text/x-wiki [[زمرو:نسلي گروه]] [[زمرو:يورپ جا نسلي گروهه]] [[زمرو:گڏيل بادشاھت ۾ مذھب ۽ سماج]] 4n0q4qstu1svghrvspnvrsg8qm5rpkh 382533 382532 2026-06-03T12:28:02Z Ibne maryam 17680 removed [[Category:نسلي گروه]] [[وڪيپيڊيا:ھاٽ ڪيٽ|ھاٽ ڪيت]] جي مدد سان 382533 wikitext text/x-wiki [[زمرو:يورپ جا نسلي گروهه]] [[زمرو:گڏيل بادشاھت ۾ مذھب ۽ سماج]] 8ratz74tya33p58ia0k6fif23ai11id زمرو:انگلينڊ جا نسلي گروهه 14 98210 382534 2026-06-03T12:29:35Z Ibne maryam 17680 نئون صفحو: [[زمرو:انگلينڊ]] [[زمرو:انگلينڊ جو سماج]] [[زمرو:گڏيل بادشاھت جا نسلي گروهه]] 382534 wikitext text/x-wiki [[زمرو:انگلينڊ]] [[زمرو:انگلينڊ جو سماج]] [[زمرو:گڏيل بادشاھت جا نسلي گروهه]] kacnqn2pve8ht9hrux840fg0yuvaqm5 382535 382534 2026-06-03T12:30:00Z Ibne maryam 17680 added [[Category:گڏيل بادشاھت ۾ مذھب ۽ سماج]] [[وڪيپيڊيا:ھاٽ ڪيٽ|ھاٽ ڪيت]] جي مدد سان 382535 wikitext text/x-wiki [[زمرو:انگلينڊ]] [[زمرو:انگلينڊ جو سماج]] [[زمرو:گڏيل بادشاھت جا نسلي گروهه]] [[زمرو:گڏيل بادشاھت ۾ مذھب ۽ سماج]] 4uy958ukuknfka1gdsh4i190oyimat0 382536 382535 2026-06-03T12:30:35Z Ibne maryam 17680 /* */ 382536 wikitext text/x-wiki [[زمرو:انگلينڊ جو سماج]] [[زمرو:گڏيل بادشاھت جا نسلي گروهه]] aoihjzo61jcgzlwgfv1sxrv59wi9y7q هندو فن تعمير 0 98211 382550 2026-06-03T13:49:53Z Memon2025 21315 نئون صفحو: '''هندو فن تعمير''' (Hindu Architecture) هندستاني فن تعمير جو روايتي نظام آهي جيڪو عمارتن جهڙوڪ مندر، خانقاهون، مجسما، گهر، مارڪيٽ جا هنڌ، باغ ۽ شهر جي منصوبه بندي لاءِ آهي، جيئن هندو متنن ۾ بيان ڪيو ويو آهي. فن تعمير جون هدايتون سنسڪرت جي نسخن ۾ ۽ ڪجهه حالتن ۾ ٻين علائقائي ٻو... 382550 wikitext text/x-wiki '''هندو فن تعمير''' (Hindu Architecture) هندستاني فن تعمير جو روايتي نظام آهي جيڪو عمارتن جهڙوڪ مندر، خانقاهون، مجسما، گهر، مارڪيٽ جا هنڌ، باغ ۽ شهر جي منصوبه بندي لاءِ آهي، جيئن هندو متنن ۾ بيان ڪيو ويو آهي. فن تعمير جون هدايتون سنسڪرت جي نسخن ۾ ۽ ڪجهه حالتن ۾ ٻين علائقائي ٻولين ۾ پڻ زنده آهن. انهن متنن ۾ واستو شاستر، شلپا شاستر، برهت سمهتا، پرانا ۽ اگاما جا تعميراتي حصا ۽ علائقائي متن جهڙوڪ مانسارا شامل آهن. b9ow0tf7xrn60livxfwmhsvtfv4v6y0 382551 382550 2026-06-03T13:52:47Z Memon2025 21315 /* */ 382551 wikitext text/x-wiki '''هندو فن تعمير''' (Hindu Architecture) هندستاني فن تعمير جو روايتي نظام آهي جيڪو عمارتن جهڙوڪ مندر، خانقاهون، مجسما، گهر، مارڪيٽ جا هنڌ، باغ ۽ شهر جي منصوبه بندي لاءِ آهي، جيئن هندو متنن ۾ بيان ڪيو ويو آهي. فن تعمير جون هدايتون سنسڪرت جي نسخن ۾ ۽ ڪجهه حالتن ۾ ٻين علائقائي ٻولين ۾ پڻ زنده آهن. انهن متنن ۾ واستو شاستر، شلپا شاستر، برهت سمهتا، پرانا ۽ اگاما جا تعميراتي حصا ۽ علائقائي متن جهڙوڪ مانسارا شامل آهن. [[زمرو:هندو فن تعمير]] [[زمرو:فن تعمير]] a9cefzfzm00vkkbffxcdpb6p22q8g0q 382553 382551 2026-06-03T13:53:45Z Memon2025 21315 Memon2025 صفحي [[Hindu Architecture]] کي [[هندو فن تعمير]] ڏانھن چوريو 382551 wikitext text/x-wiki '''هندو فن تعمير''' (Hindu Architecture) هندستاني فن تعمير جو روايتي نظام آهي جيڪو عمارتن جهڙوڪ مندر، خانقاهون، مجسما، گهر، مارڪيٽ جا هنڌ، باغ ۽ شهر جي منصوبه بندي لاءِ آهي، جيئن هندو متنن ۾ بيان ڪيو ويو آهي. فن تعمير جون هدايتون سنسڪرت جي نسخن ۾ ۽ ڪجهه حالتن ۾ ٻين علائقائي ٻولين ۾ پڻ زنده آهن. انهن متنن ۾ واستو شاستر، شلپا شاستر، برهت سمهتا، پرانا ۽ اگاما جا تعميراتي حصا ۽ علائقائي متن جهڙوڪ مانسارا شامل آهن. [[زمرو:هندو فن تعمير]] [[زمرو:فن تعمير]] a9cefzfzm00vkkbffxcdpb6p22q8g0q 382555 382553 2026-06-03T13:56:31Z Memon2025 21315 /* */ 382555 wikitext text/x-wiki '''هندو فن تعمير''' (Hindu Architecture) هندستاني فن تعمير جو روايتي نظام آهي جيڪو عمارتن جهڙوڪ مندر، خانقاهون، مجسما، گهر، مارڪيٽ جا هنڌ، باغ ۽ شهر جي منصوبه بندي لاءِ آهي، جيئن هندو متنن ۾ بيان ڪيو ويو آهي. فن تعمير جون هدايتون سنسڪرت جي نسخن ۾ ۽ ڪجهه حالتن ۾ ٻين علائقائي ٻولين ۾ پڻ زنده آهن. انهن متنن ۾ واستو شاستر، شلپا شاستر، برهت سمهتا، پرانا ۽ اگاما جا تعميراتي حصا ۽ علائقائي متن جهڙوڪ مانسارا شامل آهن. {{Short description|Traditional system of Indian architecture as described in Hindu texts}} {{Use dmy dates|date=June 2021}} [[File:10th century Nilakantha Mahadeva Hindu temple, Nagara architecture, Sunak, Gujarat.jpg|thumb|The architecture of a Hindu temple in Sunak, Gujarat]] {{Hinduism}} '''Hindu architecture''' is the traditional system of Indian architecture for structures such as temples, monasteries, statues, homes, market places, gardens and town planning as described in [[Hindu texts]].{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}<ref name="Sinha 1998 pp. 27–41">{{harvnb|Sinha|1998|pages=27–41}}</ref> The architectural guidelines survive in Sanskrit manuscripts and in some cases also in other regional languages. These texts include the [[Vastu shastra]]s, [[Shilpa Shastras]], the ''Brihat Samhita'', architectural portions of the Puranas and the Agamas, and regional texts such as the [[Manasara]] among others.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx, Appendix I lists hundreds of Hindu architectural texts}}{{sfn|Shukla|1993|p=}} By far the most important, characteristic and numerous surviving examples of Hindu architecture are [[Hindu temple]]s, with an [[Hindu temple architecture|architectural tradition]] that has left surviving examples in stone, brick, and [[Indian rock-cut architecture|rock-cut architecture]] dating back to the [[Gupta Empire]]. These architectures had influence of Ancient Persian and [[Hellenistic influence on Indian art|Hellenistic]] architecture.<ref>{{Cite book|last=Smith|first=Vincent Arthur|url=https://books.google.com/books?id=IPstAAAAMAAJ&q=%22The+Hellenistic+is+not+the+only+foreign+element+in+ancient+Indian+art+.+The+influence+of+Persia+is+apparent+,+and+the+columnar+architecture+of+the+Achaemenian+monarchy+supplied+the+models+for+Asoka's+monolithic+pillars+and+many%22|title=Research Articles in Epigraphy, Archaeology, and Numismatics of India|date=1977|publisher=Sheikh Mubarak Ali|language=en}}</ref> Far fewer secular Hindu architecture have survived into the modern era, such as palaces, homes and cities. Ruins and archaeological studies provide a view of early secular architecture in India.<ref name="Murthy1987">{{cite book|author=K. Krishna Murthy|title=Early Indian Secular Architecture|url=https://books.google.com/books?id=0gsNAQAAIAAJ|year=1987|isbn=978-81-85067-01-8|pages=5–16|publisher=Sundeep Prakashan }}</ref> Studies on Indian palaces and civic architectural history have largely focussed on the Mughal and Indo-Islamic architecture particularly of the northern and western India given their relative abundance. In other regions of India, particularly the South, Hindu architecture continued to thrive through the 16th-century, such as those exemplified by the temples, ruined cities and secular spaces of the Vijayanagara Empire and the Nayakas.<ref name="Branfoot 2008 pp. 171–194">{{cite journal | last=Branfoot | first=Crispin | title=Imperial Frontiers: Building Sacred Space in Sixteenth-Century South India | journal=The Art Bulletin | publisher=Taylor & Francis| volume=90 | issue=2 | year=2008 | doi=10.1080/00043079.2008.10786389 | pages=171–194| s2cid=154135978 }}</ref><ref name=harle331>{{cite book|author=James C. Harle|title=The Art and Architecture of the Indian Subcontinent|url=https://books.google.com/books?id=LwcBVvdqyBkC |year=1994|publisher=Yale University Press|isbn=978-0-300-06217-5|pages=330–331}}</ref> The secular architecture was never opposed to the religious in India, and it is the sacred architecture such as those found in the Hindu temples which were inspired by and adaptations of the secular ones. Further, states Harle, it is in the reliefs on temple walls, pillars, toranas and madapams where miniature version of the secular architecture can be found.<ref name="Harle1994">{{cite book|author=James C. Harle|title=The Art and Architecture of the Indian Subcontinent|url=https://books.google.com/books?id=LwcBVvdqyBkC |year=1994|publisher=Yale University Press|isbn=978-0-300-06217-5|pages=43–47, 67–68, 467–480}}</ref> == Texts == [[File:17th century copy of folio 2 of Visvakarmaprakasa, a Vastu sastra Nepal, Sanskrit Devanagari - 1.jpg|thumb|left|A folio of Visvakarmaprakasa, a minor Hindu architecture text discovered in Kathmandu valley, Nepal (Sanskrit Devanagari)]] Vaastu Shastras and Shilpa Shastras are listed as one of 64 divine arts in ancient Indian texts. They are design manuals covering the art and science of architecture, typically mixing form, function with Hindu symbolism.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}<ref name="Sinha 1998 pp. 27–41"/> The earliest, archaic and distilled version of Hindu architecture principles are found in the Vedic literature, traditionally considered as the ''Upavedas'' (lesser appendices to the Vedas), and called the ''Sthapatya Veda''.<ref name="Patra 2006 pp. 199–218">{{harvnb|Patra|2006}}</ref> Acharya's ''Encyclopedia of Hindu Architecture'' lists hundreds of Sanskrit manuscripts with more details on Hindu architecture that have survived into the modern age.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}} They cover the architectural aspects of a wide range of subjects: ornaments, furniture, vehicles (wagons, carts), gateways, water tanks, drains, cities, streets, homes, palaces, temples and others.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}<ref name="Sinha 1998 pp. 27–41"/> The most studied texts in the contemporary era are Sanskrit manuscripts in different Indic scripts. These include the ''[[Brihat Samhita]]'' (chapters 53, 56–58 and 79), the ''[[Manasara|Manasara Shilpa Sastra]]'', the ''Mayamata Vastu Sastra'' with commentaries in Telugu and Tamil, the Puranas (for example, chapters 42–62 and 104–106 of ''Agni Purana'', chapter 7 of ''Brahmanda Purana'') and the Hindu Agamas.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx with Appendix 1}} {{Clear}} == Villages, towns and cities == [[File:700 CE Manasara Sanskrit text, Hindu architecture, town village plans.jpg|thumb|Some town plans recommended in the 700 CE ''Manasara'' Sanskrit text on Hindu architecture.{{sfn|Sinha|1998|pp=27–40}}{{sfn|Ram Raz|1834}}{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}}]] Hindu texts recommend architectural guidelines for homes, market places, gardens and town planning.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}{{sfn|Sinha|1998|pp=27–40}} The best site for human settlement, declares ''[[Manasara]]'', seeks the right terrain with thick soil that slopes to open skies eastward so that the residents can appreciate the sunrise.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}} It is near a river or significant water stream, and has enough ground water for wells – a second source of water.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}} The soil, states ''Manasara'', should be firm, rich for growing flowers, vegetables and fruit trees, and of agreeable odor. The text recommends that the town planners dig and check the [[soil quality]] for a stable foundation to homes and public buildings.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}} Once the location is accepted, the text describes forty plans for laying out the streets, the homes, markets, gardens and other infrastructure necessary for the settlement. Example architectural plans include Dandaka, Prastara, Chaturmukha, Padmaka, Karmuka, Swastika and others.{{sfn|Sinha|1998|pp=27–40}} The Hindu texts vary, with five shared principles:{{sfn|Patra|2006|pp=201–203}} *''Diknirnaya'': principles of orientation *''Padavinyasa'' : site planning *''Hastalakshana'' : proportionate measurement ratios of sections *''Ayadi'' : six canonical principles of architecture *''Patakadi'' : aesthetics or character of each building or part of the overall plan The guidelines combine principles of early Hindu understanding of science, spiritual beliefs, astrology and astronomy.{{sfn|Patra|2006|pp=201–203}} In practice, these guidelines favor symmetry set to the cardinal directions, with many plans favoring the streets to be aligned with seasonal winds direction, integrated with the terrain and the needs of the local weather.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}}{{sfn|Patra|2006|pp=201–203}} A temple or public assembly hall at the center of the town is recommended in ''Manasara''.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}} ==Hospitals, hospices== The early Hindu texts on medicine and surgery mention dedicated buildings and halls to take care of sick people, and recommend that architects with ''Vastu Vidya'' (वास्तुविद्या) expertise should construct these. The ''[[Charaka Samhita]]'' dated between 100 BCE to 150 CE, for example, in book 1, verse 15.6 (''sutrasthana'') states:<ref name=Wujastyk1>Dominik Wujastyk (2003), The Roots of Āyurveda: Selections from Sanskrit Medical Writings, 3rd edition, Penguin, pages 35–36, 10–12</ref><ref name=Kaviratna1>AV Kaviratna (1913), Charaka-samhita : translated into English, Part 1, {{oclc|67906513}}, pages 168–169</ref><ref name=sharma1>Priya V Sharma (1981), Charaka Samhita Volume 1: Sanskrit Text, with an English Translation, Chaukhamba Orientalia, {{ISBN|9788176370127}}, page 104</ref>{{refn|group=note|The verse 1.15.7 describes how this hospital building should be furnished with beds, chairs, bedsheets, pillows, spitoon, drug grinders, affectionate nurses, pharmacy, supplies, patient care equipment etc.<ref name=Wujastyk1/><ref name=sharma1/>}} {{Quote| {{lang|sa-Deva| [...] दृढं निवातं प्रवातैकदेशं सुखप्रविचारमनुपत्यकं धूमातपजलरजसामनभिगमनीयमनिष्ठानां च शब्दस्पर्शरसरूपगन्धानां सोदपानोदूखलमुसलवर्चःस्थानस्नानभूमिमहानसं '''वास्तुविद्याकुशलः''' प्रशस्तं गृहमेव तावत् पूर्वमुपकल्पयेत्<nowiki>।||६||</nowiki>}}<br> [...] – In the first place a mansion must be constructed under the supervision of an engineer well-conversant with the science of building mansions and houses. It should be spacious and roomy. The element of strength should not be wanting in it. Every part of it should not be exposed to strong winds or breezes. One portion at least should be open to the currents of wind. It should be such that one may move or walk through it with ease. It should not be exposed to smoke, or the sun, or dust, or injurious sound and taste and form and scent. It should be furnished with staircases, with pestles and mortars, privies, accommodation for belting, and cook-rooms.<br>– Translated by Avinash Kaviratna<ref name=Kaviratna1/><br> [...] – the one expert in architecture should, first of all, arrange for an auspicious house which should be strong, wind-free (isolated from wind), ventilated, having comfortable moving space, not situated in a valley, inaccessible to smoke (or) sun (or) water (or) taste (or) sight (or) smell, and provided with water reservoir, mortar pestle, lavatory, bathroom and kitchen.<br>– Translated by Priya Sharma<ref name=sharma1/><br> [...] – Thus, '''an expert in the science of building''' should first construct a worthy building. It should be strong, out of the wind, and part of it should be open to the air. It should be easy to get about in, and should not be in a depression. It should be out of the path of smoke, sunlight, water, or dust, as well as unwanted noise, feelings, tastes, sights and smells. It should have water supply, pestle and mortar, lavatory, bathing area, and a kitchen.<br>– Translated by Dominik Wujastyk (under subtitle: The [[Hospital]] Building)<ref name=Wujastyk1/> |Caraka Samhita, 1.15.6}} == Arts and civic buildings == The ''Narada Shilpasastra'' is another early Sanskrit treatise on architecture. It has 83 chapters, with chapters on plans for villages and cities, on architectural guidelines for palaces and houses, on public water tanks, on Hindu temples, as well as construction of public civic buildings.<ref name=Raghavan>V. Raghavan (1935), ''Two chapters on painting in the Narada Silpa Sastra'', Journal of the Indian Society of Oriental Art, Editors: Stella Kramrisch, Volume III, Number 1, pp. 15–32</ref><ref name=Iyengar/> Chapters 60 through 66 of ''Narada Silpa'' discuss special [[Śālā]] for community services and enjoyment, with chapter 61 on ''Bhojan-sala'' (feeding house), chapter 65 on ''Nataka'' (performance arts), and chapter 66 discussing a building to display arts and paintings. Chapter 71 discusses how ''chitra'' (painting) should be used to enliven homes and civic buildings.<ref name=Raghavan/><ref name=Iyengar>RN Iyengar, KS Kannan and SY Wakankar (2018), ''Narada Silpasastra: Sanskrit Text on Architectural Civil Engineering'', Jain University Press, {{ISBN|978-9385327582}}, pp. 197–220, 233–238</ref> ''Chitra-sala'' and other "entertainment houses", states ''Narada Silpasastra'', should be located in the middle of a city, preferably the main street or where major roads of the city cross or near major temples or palace.<ref name=Raghavan/><ref>C. Sivaramamurti (1934), ''[https://archive.org/details/in.ernet.dli.2015.44001/page/n189/mode/2up Chitrasalas]'', Triveni, Volume 7, Number 2, pp. 180–185</ref> This building's ''mandapam'' (hall) must be spacious and ventilated. It should have pictures that "captivate our minds" and "give joy to the eyes", laid out by rules of proportion and rules of "pose-determining lines", according to a translation by Raghavan.<ref name=Raghavan/> Chapter 66 further recommends specific designs. For example, it describes a civic building for display of art that is circular (''mardala'', drum-like), with main entrance and smaller ones enclosing a court-like space, terraces, and halls to divide the building into sections. These halls should itself display some items of pleasure such as carvings, colorful patterns on the floor, and brightly colored Devas, Gandharvas and Kinnaras.<ref>V. Raghavan (1935), ''Two chapters on painting in the Narada Silpa Sastra'', Journal of the Indian Society of Oriental Art, Editors: Stella Kramrisch, Volume III, Number 1, pp. 23–32</ref><ref name=Iyengar/> Another group of civic buildings described in Hindu texts are the ''preksha-sala'' (building for drama/stage performance) and ''sangita-sala or natya-sala'' (dance performance).<ref name=Raghavan357>V. Raghavan (1934), ''Theatre Architecture in Ancient India'', Triveni, Volume 5, Number 4, pp. 357–363</ref> These are categorized in three: those in temples for religious arts, in city for general entertainment, or in a palace for the king and his guests. The ''Samarangana Sutradhara'' of Bhoja, for example, dedicates its chapter 34 to these buildings and adds that the walls of the performance hall should adorned pictures of damsels dancing or playing instruments.<ref name=Raghavan357/> The plan for ''Natya-mandapa'' with space for the dancers, space for the musicians that co-perform with the dancers, space where the dance-drama artists can change their dress for different acts (''Nepathya-dhama'') and for the ''prekshaka'' (audience) are discussed in chapter 39 of Kumara's ''Silpa Ratna''. The ''Narada Silpasastra'' uses the term "Nataka-salas", recommending that the performance stage should be raised on a platform so that the audience can get a better view, the audience hall should be decorated for the audience to admire before and after the performance.<ref name=Raghavan357/> These arts and architectural principles may have evolved out of more ancient Indian traditions for performance arts, states Varadpande, as is implied in the Buddhist text ''[[Brahmajāla Sutta]]'' where the Buddha forbids his ''bhikshus'' (monks) from watching dances, music performances and similar public shows in ''Majjhima-sila''.<ref name="Varadpande1987">{{cite book|author=Manohar Laxman Varadpande|title=History of Indian Theatre|url=https://books.google.com/books?id=SyxOHOCVcVkC|year=1987|publisher=Abhinav Publications|isbn=978-81-7017-221-5|pages=105–114}}; for another translation of the Buddhist canonical text, see: {{cite book|author=Martine Batchelor|title=The Spirit of the Buddha |url=https://books.google.com/books?id=fL3mykqlOJcC&pg=PT25 |year=2010|publisher=Yale University Press|isbn=9780300175004|pages=25 (Majjhima Nikaya 27)}}</ref> The text ''[[Natyasastra]]'' recommends architectural guidelines for the ''Natya'' theatre, but without drawings and plans. The theatre mentioned in ''Natyasastra'' probably housed an audience of 200 to 500 patrons comfortably seated, states Farley Richmond – a scholar of Indian theatre.<ref name="Kale2019">{{cite book|author=Farley Richmond|editor=M. R. Kale|title=The Mrichchhakatika of Sudraka: With Introduction, Critical Essays and a Photo-Essay |url=https://books.google.com/books?id=Dv_oDwAAQBAJ |year=2019|publisher=Motilal Banarsidass|isbn=978-81-208-4010-2|pages=31–33}}</ref> == Temples (mandirs) == [[File:Architecture of the Khajuraho temples.jpg|thumb|right|Elements of a North Indian temple (Madhya Pradesh)]] [[File:1910 sketches, Gondeshwar temple Sinnar, Nashik temple overview, cross section and plan.jpg|thumb|The architectural plan of the Gondeshwar temple near Nashik (Maharashtra)]] {{main|Hindu temple architecture}} [[Hindu temple architecture]] has many varieties of style whose historic role has been to provide "a focus for both the social and spiritual life" for the Hindu community it serves, states George Michell.{{sfn|Michell|1988|p=14}} Every [[Hindu temple]] ("mandir") is imbued with symbolism, yet the basic structure of each stays the same. Each temple has an inner sanctum or the sacred space, the ''[[Garbhagriha|garbha griha]]'' or womb-chamber, where the primary ''[[murti]]'' or the image of a deity is housed in a simple bare cell for ''darshana'' (view, meditative focus).{{sfn|Shilpa Sharma|Shireesh Deshpande|2017|pp=309-317}} Above the garbhagriha is a tower-like ''[[shikhara]]'', called the ''[[Vimana (architectural feature)|vimana]]'' in south India. This sanctum is surrounded by a closed or open path for ''pradakshina'' (also called ''parikrama'', circumambulation) that is typically intricately carved with symbolic art depicting Hindu legends, themes of artha, dharma and kama as well as the statues of significant deities of three major Hindu traditions (Vishnu, Shiva and Shakti).{{sfn|Michell|1988|pp=66–76, 86–126}} The sanctums of significant temples have a ''[[mandapa]]'' congregation hall, and sometimes an ''[[antarala]]'' antechamber and porch between garbhagriha and mandapa. Major temples that attract pilgrims from far typically have mandapas or other buildings that service the pilgrims. These may be connected or detached from the temple. The main temple may exist with other smaller temples or shrines in the temple compound. The streets around the temple are markets and hubs of economic activity.{{sfn|Michell|1988|pp=66–76, 86–126}} There are examples of special dance pavilions (''Nata Mandir''), like in the [[Konark Sun Temple]]. The pool, temple tank (''Kunda'') is also part of large temples, and they traditionally have served as a place for a bath dip and ablutions for pilgrims.{{sfn|Acharya|2010|p=74}} The same essential architectural principles are found in the historic Hindu temples of southeast Asia.{{sfn|Michell|1988|pp=159–182}} === Gopurams === {{Main|Gopuram}} Essentially independent architectural structure is an element of the temple complex as ''[[gopuram]]'', viz., gatehouse towers, usually ornate, othen with colossal size, at the entrance of a Hindu temple of [[Southern India]].<ref name=britgopuram>{{cite web|url=http://www.britannica.com/eb/article-9037402/gopura|title=Gopura|publisher=Encyclopædia Britannica|access-date=2008-01-20}}</ref> == Monasteries (mathas) == {{see also|Matha|Ashram|Bhajana Kutir}} Hindu monasteries such as [[matha]]s and hermitages ([[ashram]]s) are complexes of buildings include temples, monastic cells or the communal house and ancillary facilities.{{sfn|Sears|2014|pp=4—9}} == Rathas == {{main|Ratha}} In some Hindu sites, there are shrines or buildings named [[ratha]]s because they have the shape of a huge chariot.{{sfn|Harle|1994|p=153}} == Toranas (archways) == {{main|Torana}} [[Torana]] is a free-standing archway for ceremonial purposes seen in the Hindu, [[Buddhist]] and [[Jain]] architecture in front of the temples, monasteries and other objects, sometimes as single building.<ref>{{Cite web|url=http://www.oxfordartonline.com/view/10.1093/gao/9781884446054.001.0001/oao-9781884446054-e-7000085631|title=Toraṇa |work= Grove Art|year=2003 |doi=10.1093/gao/9781884446054.article.T085631|access-date=2018-08-08|last1=Hardy |first1=Adam |isbn=978-1-884446-05-4 }}</ref>{{sfn|Dhar|2010|p=}} == Stambhas (columns) == {{main|Stambha|Dhvaja}} [[Stambha]] denotes a pillar or column, and is also known as ''jangha'', ''stali'', ''angrika'', ''sthanu'', ''arani'', ''bharaka'' or ''dharana''.{{sfn|Acharya|2010|p=533}} It is described in ''Manasara'' to consist of a pedestal, base, column and a capital. It can be made from wood or stone, be independent or be a pilaster joined to one of the walls. The text describes different proportions for different materials of construction.{{sfn|Acharya|2010|p=533}} The length of column is divided into''matras'' (portions), and these may be decorated with artwork. The ''Manasara'' suggests rules for tapering the top portions of the ''stambha''.{{sfn|Acharya|2010|p=533}} Illustrative stambhas include the [[Vijay Stambha]] (Tower of victory) at [[Chittorgarh fort]], [[Rajasthan]]. It is dedicated to [[Vishnu]]. The [[Dhvaja|Dhvaja-stambhas]] are found at the entrance of temples as flagstaffs, often with the image of [[lingam]] and sacred animals. == Chhatris == {{main|Chhatri}} [[Chhatri]]s are elevated, dome-shaped pavilions used as an element in [[Indian architecture]], originating in [[Rajasthani architecture]]. They are widely used in palaces, in forts, or to demarcate funerary sites, etc.<ref>{{Cite journal|last=Zajadacz-Hastenrath|first=Salome|date=1997|title=A Note on Babur's Lost Funerary Enclosure at Kabul|url=http://dx.doi.org/10.2307/1523241|journal=Muqarnas|volume=14|pages=135–142|doi=10.2307/1523241|jstor=1523241 |issn=0732-2992|url-access=subscription}}</ref> == Outside of South Asia == === Indonesia === {{main|Candi of Indonesia}} Historically, [[Hinduism in Indonesia|Hinduism]] was once the predominant [[religion|religious take]] of some Native Indonesians (chiefly Western Indonesians) in [[Indonesia]], predates the existence of [[Buddhism in Indonesia|Buddhism]], [[Islam in Indonesia|Islamism]], and [[Christianity in Indonesia|Christianity]]. The country was enriched with abundance of Hindu architecture, mainly served as [[Hindu temple|religious purpose]] (place of worship, etc.). According to Indonesian categorization, Hindu architecture temples could be divided into 3 main types with different terminology attached to its respective identity, the first one is called {{lang|jv|[[Candi of Indonesia|Candi]]}} ({{ety|Old Javanese|caṇḍi}}),<ref name="Old Javanese2">{{citation |last=Zoetmulder |first=P.J. |title=Old Javanese-English Dictionary |language=kaw, en|year=1982 |publisher=[[Royal Netherlands Institute of Southeast Asian and Caribbean Studies|Koninklijk Instituut voor Taal-, Land- en Volkenkunde]]}}</ref> specifically refers to the Hindu temple architecture of [[Hinduism in Java|Java]]-origin. The second one is known as {{lang|ban|[[Balinese temple|Pura]]}} ({{ety|ban|ᬧᬸᬭ|pura}}), refers to an architecture style of Balinese to perform their [[Balinese Hinduism]] worship. The last one, similar to Hindu majority globally, known in [[Indonesian language|Indonesian]] as {{lang|id|[[Kovil|Kuil]]}}, specifically refers to Hindu of [[Dravidian architecture|Dravidian]]-origin temple architecture, usually represent the [[Indian Indonesians|Indian Indonesian]] community (as opposed to Native Indonesian form of Hinduism). All types of Hindu architecture in Indonesia are functioned as place of worship, but also could be used as the place of historical observance to broaden the knowledge and awareness about Hinduism amongst the non-Hindu population, to draw the sense of tolerance and [[Bhinneka Tunggal Ika|unity]] within the country (it is also applied to every worship places of diverse religious background in Indonesia). == Gallery == ;Some folios from surviving manuscripts on Hindu architecture <gallery> File:A folio from Vastu sastra hiti dayeka manuscript, water spout design, Sanskrit language, Newari script - 3.jpg|Drawing and notes on Hiti, a public water spout File:A folio from Vastu sastra hiti dayeka manuscript, water spout design, Sanskrit language, Newari script - 1.jpg|Drawing and notes on Hiti, a public water spout, part 2 File:A folio from Vastu sastra hiti dayeka manuscript, mandala, Sanskrit language, Newari script - 2.jpg|A mandala in ''Vastu Sastra Hiti Dayeka'' File:A folio with Harihara Shiva-Vishnu sketch from Samkrantiyajnavidhi manuscript, Sanskrit language, Nepali script.jpg|Two leaves in ''Samkrantiyajnavidhi'' illustrating proportions for [[Harihara]] – half Shiva, half Vishnu File:A folio from minor Vastu sastra manuscript, home design and decoration, Sanskrit language, Devanagari script.jpg|A Vastu sastra page on home design, first line mentions ''vastu sastra'' </gallery> ;Some temples and public stepwells <gallery> File:Lingaraj Temple Complex.jpg | [[Lingaraja Temple]] ([[Bhubaneswar]], Odisha) File:Veera Narayana temple at the Chennakeshava temple complex.jpg | [[Chennakeshava Temple, Belur]] (Karnataka) File:Radhashyam Temple at Bishnupur 2.jpg | Lalji temple ([[Bishnupur, Bankura]], West Bengal) File:Konark Nat Mandir.jpg | Nata Mandir of [[Konark Sun Temple]] (Odisha) File:Madurai Meenakshi temple 2.jpg | [[Meenakshiamman Temple]] Gopuram ([[Madurai]], Tamil Nadu) File:Rani ki vav - Gujarat - 07.jpg|Rani ka vav Gujarat, a historic public water tank with Hindu arts File:Sringeritemple.jpg | [[Advaita Vedanta]] Monastery ([[Sringeri]], Karnataka) File:Mahabalipuram, Pancha Rathas, Tamil Nadu, India.jpg | [[Pancha Rathas]] ([[Mahabalipuram]], Tamil Nadu) File:Nagda(Rajasthan)Torana.jpg | [[Sahastra Bahu Temples]] Torana ([[Nagda, Rajasthan]]) File:Mukteshwar torana.jpg | Torana of [[Mukteshvara Temple, Bhubaneswar]] (Orisha) File:Arunachaleshvara Temple Tiruvannamalai.JPG|A gopuram at the Arunachaleshvara Temple, Tiruvannamalai (Tamil Nadu) </gallery> == See also == * [[Hindu temple architecture]] * [[Indian rock-cut architecture]] * [[Indian architecture]] * [[Dravidian architecture]] * [[Nagara architecture]] == Note == {{reflist|group=note}} == References == {{reflist}} == Bibliography == * {{cite book|first=P. K.|last=Acharya|year=2010|title=An encyclopaedia of Hindu architecture | url=https://archive.org/stream/encyclopaediaofh07achauoft#page/n9/mode/2up |publisher=Oxford University Press (Republished by Motilal Banarsidass)|location=New Delhi|isbn=978-81-85990-03-3}} * {{cite book|first=P. K.|last=Acharya|year=1927|title=Indian Architecture according to the Manasara Shilpa Shastra|url=https://archive.org/stream/encyclopaediaofh07achauoft#page/n9/mode/2up |publisher=Oxford University Press (Republished by Motilal Banarsidass)|location=London|isbn=0300062176}} * {{cite book|first=P. D.|last=Dhar|year=2010|title=The Torana in Indian and Southeast Asian Architecture|publisher=D K Printworld|location=New Delhi|isbn=978-8124605349}} * {{cite book|first=I.|last=Glushkova|year=2014|title=Objects of Worship in South Asian Religions: Forms, Practices and Meanings|url=https://books.google.com/books?id=oqReBAAAQBAJ&pg=PA116 |publisher=Routledge|isbn=978-1-317-67595-2}} * {{cite book|first=S. R.|last=Goel|year=1991|title=[[Hindu Temples – What Happened to Them]]|publisher=Voice of India|location=New Delhi|volume=2|isbn=81-85990-03-4}} * {{cite book|first=J. C.|last=Harle|year=1994|title=The Art and Architecture of the Indian Subcontinent|url=https://archive.org/details/artarchitectureo00harl|edition=2nd|publisher=Yale University Press Pelican History of Art|isbn=0300062176|url-access=registration}} *{{cite book|author=Ernest Havell|title=The Ancient and Medieval Architecture of India|url=https://books.google.com/books?id=xHM-7CaV5zYC|year=1972|publisher=John Murray, London (Reprinted S. Chand)}} * {{cite book|first=M.|last=Juneja|year=2001|title=Architecture in Medieval India: Forms, Contexts, Histories|url=https://books.google.com/books?id=7N7VAAAAMAAJ |edition=2nd|publisher=Orient Blackswan|isbn=978-8178242286}} * {{cite book|first=G.|last=Michell|year=1988|title=The Hindu Temple: An Introduction to its Meaning and Forms|url=https://books.google.com/books?id=ajgImLs62gwC&pg=PA61 |edition=2nd |publisher=University of Chicago Press|location=Chicago/London|isbn=0-226-53230-5}} *{{cite journal | last=Patra | first=Reena | title=A Comparative Study on Vaastu Shastra and Heidegger's 'Building, Dwelling and Thinking' | journal=Asian Philosophy | publisher=Taylor & Francis | volume=16 | issue=3 | year=2006 | doi=10.1080/09552360600979430 | pages=199–218| s2cid=144592593 }} *{{cite book|author=Ram Raz|title=Essay on the Architecture of the Hindús|url=https://books.google.com/books?id=DSg5AQAAMAAJ|year=1834 |publisher=Royal Asiatic Society of Great Britain and Ireland}} *{{cite journal|author1=Shilpa Sharma|author2=Shireesh Deshpande|title=Architectural Strategies Used in Hindu Temples to Emphasize Sacredness| journal = Journal of Architectural and Planning Research| volume= 34| number= 4 | year= 2017| pages= 309–319|jstor=44987239}} *{{cite journal | last=Sinha | first=Amita | title=Design of Settlements in the Vaastu Shastras | journal=Journal of Cultural Geography | publisher=Taylor & Francis | volume=17 | issue=2 | year=1998 | doi=10.1080/08873639809478319 | pages=27–41}} * {{cite book|first=D. N.|last=Shukla|year=1993|title=Vastu-Sastra: Hindu Science of Architecture|publisher=Munshiram Manoharial Publishers|isbn=978-81-215-0611-3}} * {{cite book|first=T.|last=Sears|year=2014|title=Worldly Gurus and Spiritual Kings: Architecture and Asceticism in Medieval India|publisher=Yale University Press|isbn=978-0-300-19844-7}} * {{cite book|first=B.|last=Thapar|year=2004|title=Introduction to Indian Architecture|publisher=Periplus Editions|location=Singapore|isbn=0-7946-0011-5|ref=Thapar}} ==External links== {{Commons category|Hindu architecture}} *[https://web.archive.org/web/20100218153644/http://www.hampi.in/architecture.htm Vijayanagara architecture] *[http://www.hindupedia.com/en/Sthapatyaveda Sthapatyaveda] (Temple Architecture) on Hindupedia, the Hindu Encyclopedia [[زمرو:هندو فن تعمير]] [[زمرو:فن تعمير]] srevvx3ntmb7jocwz403hihu1nglxze 382556 382555 2026-06-03T13:59:46Z Memon2025 21315 382556 wikitext text/x-wiki '''هندو فن تعمير''' (Hindu Architecture) هندستاني فن تعمير جو روايتي نظام آهي جيڪو عمارتن جهڙوڪ مندر، خانقاهون، مجسما، گهر، مارڪيٽ جا هنڌ، باغ ۽ شهر جي منصوبه بندي لاءِ آهي، جيئن هندو متنن ۾ بيان ڪيو ويو آهي. فن تعمير جون هدايتون سنسڪرت جي نسخن ۾ ۽ ڪجهه حالتن ۾ ٻين علائقائي ٻولين ۾ پڻ زنده آهن. انهن متنن ۾ واستو شاستر، شلپا شاستر، برهت سمهتا، پرانا ۽ اگاما جا تعميراتي حصا ۽ علائقائي متن جهڙوڪ مانسارا شامل آهن. {{Short description|Traditional system of Indian architecture as described in Hindu texts}} {{Use dmy dates|date=June 2021}} [[File:10th century Nilakantha Mahadeva Hindu temple, Nagara architecture, Sunak, Gujarat.jpg|thumb|The architecture of a Hindu temple in Sunak, Gujarat]] {{Hinduism}} '''Hindu architecture''' is the traditional system of Indian architecture for structures such as temples, monasteries, statues, homes, market places, gardens and town planning as described in [[Hindu texts]].{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}<ref name="Sinha 1998 pp. 27–41">{{harvnb|Sinha|1998|pages=27–41}}</ref> The architectural guidelines survive in Sanskrit manuscripts and in some cases also in other regional languages. These texts include the [[Vastu shastra]]s, [[Shilpa Shastras]], the ''Brihat Samhita'', architectural portions of the Puranas and the Agamas, and regional texts such as the [[Manasara]] among others.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx, Appendix I lists hundreds of Hindu architectural texts}}{{sfn|Shukla|1993|p=}} By far the most important, characteristic and numerous surviving examples of Hindu architecture are [[Hindu temple]]s, with an [[Hindu temple architecture|architectural tradition]] that has left surviving examples in stone, brick, and [[Indian rock-cut architecture|rock-cut architecture]] dating back to the [[Gupta Empire]]. These architectures had influence of Ancient Persian and [[Hellenistic influence on Indian art|Hellenistic]] architecture.<ref>{{Cite book|last=Smith|first=Vincent Arthur|url=https://books.google.com/books?id=IPstAAAAMAAJ&q=%22The+Hellenistic+is+not+the+only+foreign+element+in+ancient+Indian+art+.+The+influence+of+Persia+is+apparent+,+and+the+columnar+architecture+of+the+Achaemenian+monarchy+supplied+the+models+for+Asoka's+monolithic+pillars+and+many%22|title=Research Articles in Epigraphy, Archaeology, and Numismatics of India|date=1977|publisher=Sheikh Mubarak Ali|language=en}}</ref> Far fewer secular Hindu architecture have survived into the modern era, such as palaces, homes and cities. Ruins and archaeological studies provide a view of early secular architecture in India.<ref name="Murthy1987">{{cite book|author=K. Krishna Murthy|title=Early Indian Secular Architecture|url=https://books.google.com/books?id=0gsNAQAAIAAJ|year=1987|isbn=978-81-85067-01-8|pages=5–16|publisher=Sundeep Prakashan }}</ref> Studies on Indian palaces and civic architectural history have largely focussed on the Mughal and Indo-Islamic architecture particularly of the northern and western India given their relative abundance. In other regions of India, particularly the South, Hindu architecture continued to thrive through the 16th-century, such as those exemplified by the temples, ruined cities and secular spaces of the Vijayanagara Empire and the Nayakas.<ref name="Branfoot 2008 pp. 171–194">{{cite journal | last=Branfoot | first=Crispin | title=Imperial Frontiers: Building Sacred Space in Sixteenth-Century South India | journal=The Art Bulletin | publisher=Taylor & Francis| volume=90 | issue=2 | year=2008 | doi=10.1080/00043079.2008.10786389 | pages=171–194| s2cid=154135978 }}</ref><ref name=harle331>{{cite book|author=James C. Harle|title=The Art and Architecture of the Indian Subcontinent|url=https://books.google.com/books?id=LwcBVvdqyBkC |year=1994|publisher=Yale University Press|isbn=978-0-300-06217-5|pages=330–331}}</ref> The secular architecture was never opposed to the religious in India, and it is the sacred architecture such as those found in the Hindu temples which were inspired by and adaptations of the secular ones. Further, states Harle, it is in the reliefs on temple walls, pillars, toranas and madapams where miniature version of the secular architecture can be found.<ref name="Harle1994">{{cite book|author=James C. Harle|title=The Art and Architecture of the Indian Subcontinent|url=https://books.google.com/books?id=LwcBVvdqyBkC |year=1994|publisher=Yale University Press|isbn=978-0-300-06217-5|pages=43–47, 67–68, 467–480}}</ref> == Texts == [[File:17th century copy of folio 2 of Visvakarmaprakasa, a Vastu sastra Nepal, Sanskrit Devanagari - 1.jpg|thumb|left|A folio of Visvakarmaprakasa, a minor Hindu architecture text discovered in Kathmandu valley, Nepal (Sanskrit Devanagari)]] Vaastu Shastras and Shilpa Shastras are listed as one of 64 divine arts in ancient Indian texts. They are design manuals covering the art and science of architecture, typically mixing form, function with Hindu symbolism.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}<ref name="Sinha 1998 pp. 27–41"/> The earliest, archaic and distilled version of Hindu architecture principles are found in the Vedic literature, traditionally considered as the ''Upavedas'' (lesser appendices to the Vedas), and called the ''Sthapatya Veda''.<ref name="Patra 2006 pp. 199–218">{{harvnb|Patra|2006}}</ref> Acharya's ''Encyclopedia of Hindu Architecture'' lists hundreds of Sanskrit manuscripts with more details on Hindu architecture that have survived into the modern age.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}} They cover the architectural aspects of a wide range of subjects: ornaments, furniture, vehicles (wagons, carts), gateways, water tanks, drains, cities, streets, homes, palaces, temples and others.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}<ref name="Sinha 1998 pp. 27–41"/> The most studied texts in the contemporary era are Sanskrit manuscripts in different Indic scripts. These include the ''[[Brihat Samhita]]'' (chapters 53, 56–58 and 79), the ''[[Manasara|Manasara Shilpa Sastra]]'', the ''Mayamata Vastu Sastra'' with commentaries in Telugu and Tamil, the Puranas (for example, chapters 42–62 and 104–106 of ''Agni Purana'', chapter 7 of ''Brahmanda Purana'') and the Hindu Agamas.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx with Appendix 1}} {{Clear}} == Villages, towns and cities == [[File:700 CE Manasara Sanskrit text, Hindu architecture, town village plans.jpg|thumb|Some town plans recommended in the 700 CE ''Manasara'' Sanskrit text on Hindu architecture.{{sfn|Sinha|1998|pp=27–40}}{{sfn|Ram Raz|1834}}{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}}]] Hindu texts recommend architectural guidelines for homes, market places, gardens and town planning.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}{{sfn|Sinha|1998|pp=27–40}} The best site for human settlement, declares ''[[Manasara]]'', seeks the right terrain with thick soil that slopes to open skies eastward so that the residents can appreciate the sunrise.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}} It is near a river or significant water stream, and has enough ground water for wells – a second source of water.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}} The soil, states ''Manasara'', should be firm, rich for growing flowers, vegetables and fruit trees, and of agreeable odor. The text recommends that the town planners dig and check the [[soil quality]] for a stable foundation to homes and public buildings.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}} Once the location is accepted, the text describes forty plans for laying out the streets, the homes, markets, gardens and other infrastructure necessary for the settlement. Example architectural plans include Dandaka, Prastara, Chaturmukha, Padmaka, Karmuka, Swastika and others.{{sfn|Sinha|1998|pp=27–40}} The Hindu texts vary, with five shared principles:{{sfn|Patra|2006|pp=201–203}} *''Diknirnaya'': principles of orientation *''Padavinyasa'' : site planning *''Hastalakshana'' : proportionate measurement ratios of sections *''Ayadi'' : six canonical principles of architecture *''Patakadi'' : aesthetics or character of each building or part of the overall plan The guidelines combine principles of early Hindu understanding of science, spiritual beliefs, astrology and astronomy.{{sfn|Patra|2006|pp=201–203}} In practice, these guidelines favor symmetry set to the cardinal directions, with many plans favoring the streets to be aligned with seasonal winds direction, integrated with the terrain and the needs of the local weather.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}}{{sfn|Patra|2006|pp=201–203}} A temple or public assembly hall at the center of the town is recommended in ''Manasara''.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}} ==Hospitals, hospices== The early Hindu texts on medicine and surgery mention dedicated buildings and halls to take care of sick people, and recommend that architects with ''Vastu Vidya'' (वास्तुविद्या) expertise should construct these. The ''[[Charaka Samhita]]'' dated between 100 BCE to 150 CE, for example, in book 1, verse 15.6 (''sutrasthana'') states:<ref name=Wujastyk1>Dominik Wujastyk (2003), The Roots of Āyurveda: Selections from Sanskrit Medical Writings, 3rd edition, Penguin, pages 35–36, 10–12</ref><ref name=Kaviratna1>AV Kaviratna (1913), Charaka-samhita : translated into English, Part 1, {{oclc|67906513}}, pages 168–169</ref><ref name=sharma1>Priya V Sharma (1981), Charaka Samhita Volume 1: Sanskrit Text, with an English Translation, Chaukhamba Orientalia, {{ISBN|9788176370127}}, page 104</ref>{{refn|group=note|The verse 1.15.7 describes how this hospital building should be furnished with beds, chairs, bedsheets, pillows, spitoon, drug grinders, affectionate nurses, pharmacy, supplies, patient care equipment etc.<ref name=Wujastyk1/><ref name=sharma1/>}} {{Quote| {{lang|sa-Deva| [...] दृढं निवातं प्रवातैकदेशं सुखप्रविचारमनुपत्यकं धूमातपजलरजसामनभिगमनीयमनिष्ठानां च शब्दस्पर्शरसरूपगन्धानां सोदपानोदूखलमुसलवर्चःस्थानस्नानभूमिमहानसं '''वास्तुविद्याकुशलः''' प्रशस्तं गृहमेव तावत् पूर्वमुपकल्पयेत्<nowiki>।||६||</nowiki>}}<br> [...] – In the first place a mansion must be constructed under the supervision of an engineer well-conversant with the science of building mansions and houses. It should be spacious and roomy. The element of strength should not be wanting in it. Every part of it should not be exposed to strong winds or breezes. One portion at least should be open to the currents of wind. It should be such that one may move or walk through it with ease. It should not be exposed to smoke, or the sun, or dust, or injurious sound and taste and form and scent. It should be furnished with staircases, with pestles and mortars, privies, accommodation for belting, and cook-rooms.<br>– Translated by Avinash Kaviratna<ref name=Kaviratna1/><br> [...] – the one expert in architecture should, first of all, arrange for an auspicious house which should be strong, wind-free (isolated from wind), ventilated, having comfortable moving space, not situated in a valley, inaccessible to smoke (or) sun (or) water (or) taste (or) sight (or) smell, and provided with water reservoir, mortar pestle, lavatory, bathroom and kitchen.<br>– Translated by Priya Sharma<ref name=sharma1/><br> [...] – Thus, '''an expert in the science of building''' should first construct a worthy building. It should be strong, out of the wind, and part of it should be open to the air. It should be easy to get about in, and should not be in a depression. It should be out of the path of smoke, sunlight, water, or dust, as well as unwanted noise, feelings, tastes, sights and smells. It should have water supply, pestle and mortar, lavatory, bathing area, and a kitchen.<br>– Translated by Dominik Wujastyk (under subtitle: The [[Hospital]] Building)<ref name=Wujastyk1/> |Caraka Samhita, 1.15.6}} == Arts and civic buildings == The ''Narada Shilpasastra'' is another early Sanskrit treatise on architecture. It has 83 chapters, with chapters on plans for villages and cities, on architectural guidelines for palaces and houses, on public water tanks, on Hindu temples, as well as construction of public civic buildings.<ref name=Raghavan>V. Raghavan (1935), ''Two chapters on painting in the Narada Silpa Sastra'', Journal of the Indian Society of Oriental Art, Editors: Stella Kramrisch, Volume III, Number 1, pp. 15–32</ref><ref name=Iyengar/> Chapters 60 through 66 of ''Narada Silpa'' discuss special [[Śālā]] for community services and enjoyment, with chapter 61 on ''Bhojan-sala'' (feeding house), chapter 65 on ''Nataka'' (performance arts), and chapter 66 discussing a building to display arts and paintings. Chapter 71 discusses how ''chitra'' (painting) should be used to enliven homes and civic buildings.<ref name=Raghavan/><ref name=Iyengar>RN Iyengar, KS Kannan and SY Wakankar (2018), ''Narada Silpasastra: Sanskrit Text on Architectural Civil Engineering'', Jain University Press, {{ISBN|978-9385327582}}, pp. 197–220, 233–238</ref> ''Chitra-sala'' and other "entertainment houses", states ''Narada Silpasastra'', should be located in the middle of a city, preferably the main street or where major roads of the city cross or near major temples or palace.<ref name=Raghavan/><ref>C. Sivaramamurti (1934), ''[https://archive.org/details/in.ernet.dli.2015.44001/page/n189/mode/2up Chitrasalas]'', Triveni, Volume 7, Number 2, pp. 180–185</ref> This building's ''mandapam'' (hall) must be spacious and ventilated. It should have pictures that "captivate our minds" and "give joy to the eyes", laid out by rules of proportion and rules of "pose-determining lines", according to a translation by Raghavan.<ref name=Raghavan/> Chapter 66 further recommends specific designs. For example, it describes a civic building for display of art that is circular (''mardala'', drum-like), with main entrance and smaller ones enclosing a court-like space, terraces, and halls to divide the building into sections. These halls should itself display some items of pleasure such as carvings, colorful patterns on the floor, and brightly colored Devas, Gandharvas and Kinnaras.<ref>V. Raghavan (1935), ''Two chapters on painting in the Narada Silpa Sastra'', Journal of the Indian Society of Oriental Art, Editors: Stella Kramrisch, Volume III, Number 1, pp. 23–32</ref><ref name=Iyengar/> Another group of civic buildings described in Hindu texts are the ''preksha-sala'' (building for drama/stage performance) and ''sangita-sala or natya-sala'' (dance performance).<ref name=Raghavan357>V. Raghavan (1934), ''Theatre Architecture in Ancient India'', Triveni, Volume 5, Number 4, pp. 357–363</ref> These are categorized in three: those in temples for religious arts, in city for general entertainment, or in a palace for the king and his guests. The ''Samarangana Sutradhara'' of Bhoja, for example, dedicates its chapter 34 to these buildings and adds that the walls of the performance hall should adorned pictures of damsels dancing or playing instruments.<ref name=Raghavan357/> The plan for ''Natya-mandapa'' with space for the dancers, space for the musicians that co-perform with the dancers, space where the dance-drama artists can change their dress for different acts (''Nepathya-dhama'') and for the ''prekshaka'' (audience) are discussed in chapter 39 of Kumara's ''Silpa Ratna''. The ''Narada Silpasastra'' uses the term "Nataka-salas", recommending that the performance stage should be raised on a platform so that the audience can get a better view, the audience hall should be decorated for the audience to admire before and after the performance.<ref name=Raghavan357/> These arts and architectural principles may have evolved out of more ancient Indian traditions for performance arts, states Varadpande, as is implied in the Buddhist text ''[[Brahmajāla Sutta]]'' where the Buddha forbids his ''bhikshus'' (monks) from watching dances, music performances and similar public shows in ''Majjhima-sila''.<ref name="Varadpande1987">{{cite book|author=Manohar Laxman Varadpande|title=History of Indian Theatre|url=https://books.google.com/books?id=SyxOHOCVcVkC|year=1987|publisher=Abhinav Publications|isbn=978-81-7017-221-5|pages=105–114}}; for another translation of the Buddhist canonical text, see: {{cite book|author=Martine Batchelor|title=The Spirit of the Buddha |url=https://books.google.com/books?id=fL3mykqlOJcC&pg=PT25 |year=2010|publisher=Yale University Press|isbn=9780300175004|pages=25 (Majjhima Nikaya 27)}}</ref> The text ''[[Natyasastra]]'' recommends architectural guidelines for the ''Natya'' theatre, but without drawings and plans. The theatre mentioned in ''Natyasastra'' probably housed an audience of 200 to 500 patrons comfortably seated, states Farley Richmond – a scholar of Indian theatre.<ref name="Kale2019">{{cite book|author=Farley Richmond|editor=M. R. Kale|title=The Mrichchhakatika of Sudraka: With Introduction, Critical Essays and a Photo-Essay |url=https://books.google.com/books?id=Dv_oDwAAQBAJ |year=2019|publisher=Motilal Banarsidass|isbn=978-81-208-4010-2|pages=31–33}}</ref> == Temples (mandirs) == [[File:Architecture of the Khajuraho temples.jpg|thumb|right|Elements of a North Indian temple (Madhya Pradesh)]] [[File:1910 sketches, Gondeshwar temple Sinnar, Nashik temple overview, cross section and plan.jpg|thumb|The architectural plan of the Gondeshwar temple near Nashik (Maharashtra)]] {{main|Hindu temple architecture}} [[Hindu temple architecture]] has many varieties of style whose historic role has been to provide "a focus for both the social and spiritual life" for the Hindu community it serves, states George Michell.{{sfn|Michell|1988|p=14}} Every [[Hindu temple]] ("mandir") is imbued with symbolism, yet the basic structure of each stays the same. Each temple has an inner sanctum or the sacred space, the ''[[Garbhagriha|garbha griha]]'' or womb-chamber, where the primary ''[[murti]]'' or the image of a deity is housed in a simple bare cell for ''darshana'' (view, meditative focus).{{sfn|Shilpa Sharma|Shireesh Deshpande|2017|pp=309-317}} Above the garbhagriha is a tower-like ''[[shikhara]]'', called the ''[[Vimana (architectural feature)|vimana]]'' in south India. This sanctum is surrounded by a closed or open path for ''pradakshina'' (also called ''parikrama'', circumambulation) that is typically intricately carved with symbolic art depicting Hindu legends, themes of artha, dharma and kama as well as the statues of significant deities of three major Hindu traditions (Vishnu, Shiva and Shakti).{{sfn|Michell|1988|pp=66–76, 86–126}} The sanctums of significant temples have a ''[[mandapa]]'' congregation hall, and sometimes an ''[[antarala]]'' antechamber and porch between garbhagriha and mandapa. Major temples that attract pilgrims from far typically have mandapas or other buildings that service the pilgrims. These may be connected or detached from the temple. The main temple may exist with other smaller temples or shrines in the temple compound. The streets around the temple are markets and hubs of economic activity.{{sfn|Michell|1988|pp=66–76, 86–126}} There are examples of special dance pavilions (''Nata Mandir''), like in the [[Konark Sun Temple]]. The pool, temple tank (''Kunda'') is also part of large temples, and they traditionally have served as a place for a bath dip and ablutions for pilgrims.{{sfn|Acharya|2010|p=74}} The same essential architectural principles are found in the historic Hindu temples of southeast Asia.{{sfn|Michell|1988|pp=159–182}} === Gopurams === {{Main|Gopuram}} Essentially independent architectural structure is an element of the temple complex as ''[[gopuram]]'', viz., gatehouse towers, usually ornate, othen with colossal size, at the entrance of a Hindu temple of [[Southern India]].<ref name=britgopuram>{{cite web|url=http://www.britannica.com/eb/article-9037402/gopura|title=Gopura|publisher=Encyclopædia Britannica|access-date=2008-01-20}}</ref> == Monasteries (mathas) == {{see also|Matha|Ashram|Bhajana Kutir}} Hindu monasteries such as [[matha]]s and hermitages ([[ashram]]s) are complexes of buildings include temples, monastic cells or the communal house and ancillary facilities.{{sfn|Sears|2014|pp=4—9}} == Rathas == {{main|Ratha}} In some Hindu sites, there are shrines or buildings named [[ratha]]s because they have the shape of a huge chariot.{{sfn|Harle|1994|p=153}} == Toranas (archways) == {{main|Torana}} [[Torana]] is a free-standing archway for ceremonial purposes seen in the Hindu, [[Buddhist]] and [[Jain]] architecture in front of the temples, monasteries and other objects, sometimes as single building.<ref>{{Cite web|url=http://www.oxfordartonline.com/view/10.1093/gao/9781884446054.001.0001/oao-9781884446054-e-7000085631|title=Toraṇa |work= Grove Art|year=2003 |doi=10.1093/gao/9781884446054.article.T085631|access-date=2018-08-08|last1=Hardy |first1=Adam |isbn=978-1-884446-05-4 }}</ref>{{sfn|Dhar|2010|p=}} == Stambhas (columns) == {{main|Stambha|Dhvaja}} [[Stambha]] denotes a pillar or column, and is also known as ''jangha'', ''stali'', ''angrika'', ''sthanu'', ''arani'', ''bharaka'' or ''dharana''.{{sfn|Acharya|2010|p=533}} It is described in ''Manasara'' to consist of a pedestal, base, column and a capital. It can be made from wood or stone, be independent or be a pilaster joined to one of the walls. The text describes different proportions for different materials of construction.{{sfn|Acharya|2010|p=533}} The length of column is divided into''matras'' (portions), and these may be decorated with artwork. The ''Manasara'' suggests rules for tapering the top portions of the ''stambha''.{{sfn|Acharya|2010|p=533}} Illustrative stambhas include the [[Vijay Stambha]] (Tower of victory) at [[Chittorgarh fort]], [[Rajasthan]]. It is dedicated to [[Vishnu]]. The [[Dhvaja|Dhvaja-stambhas]] are found at the entrance of temples as flagstaffs, often with the image of [[lingam]] and sacred animals. == Chhatris == {{main|Chhatri}} [[Chhatri]]s are elevated, dome-shaped pavilions used as an element in [[Indian architecture]], originating in [[Rajasthani architecture]]. They are widely used in palaces, in forts, or to demarcate funerary sites, etc.<ref>{{Cite journal|last=Zajadacz-Hastenrath|first=Salome|date=1997|title=A Note on Babur's Lost Funerary Enclosure at Kabul|url=http://dx.doi.org/10.2307/1523241|journal=Muqarnas|volume=14|pages=135–142|doi=10.2307/1523241|jstor=1523241 |issn=0732-2992|url-access=subscription}}</ref> == Outside of South Asia == === Indonesia === {{main|Candi of Indonesia}} Historically, [[Hinduism in Indonesia|Hinduism]] was once the predominant [[religion|religious take]] of some Native Indonesians (chiefly Western Indonesians) in [[Indonesia]], predates the existence of [[Buddhism in Indonesia|Buddhism]], [[Islam in Indonesia|Islamism]], and [[Christianity in Indonesia|Christianity]]. The country was enriched with abundance of Hindu architecture, mainly served as [[Hindu temple|religious purpose]] (place of worship, etc.). According to Indonesian categorization, Hindu architecture temples could be divided into 3 main types with different terminology attached to its respective identity, the first one is called {{lang|jv|[[Candi of Indonesia|Candi]]}} ({{ety|Old Javanese|caṇḍi}}),<ref name="Old Javanese2">{{citation |last=Zoetmulder |first=P.J. |title=Old Javanese-English Dictionary |language=kaw, en|year=1982 |publisher=[[Royal Netherlands Institute of Southeast Asian and Caribbean Studies|Koninklijk Instituut voor Taal-, Land- en Volkenkunde]]}}</ref> specifically refers to the Hindu temple architecture of [[Hinduism in Java|Java]]-origin. The second one is known as {{lang|ban|[[Balinese temple|Pura]]}} ({{ety|ban|ᬧᬸᬭ|pura}}), refers to an architecture style of Balinese to perform their [[Balinese Hinduism]] worship. The last one, similar to Hindu majority globally, known in [[Indonesian language|Indonesian]] as {{lang|id|[[Kovil|Kuil]]}}, specifically refers to Hindu of [[Dravidian architecture|Dravidian]]-origin temple architecture, usually represent the [[Indian Indonesians|Indian Indonesian]] community (as opposed to Native Indonesian form of Hinduism). All types of Hindu architecture in Indonesia are functioned as place of worship, but also could be used as the place of historical observance to broaden the knowledge and awareness about Hinduism amongst the non-Hindu population, to draw the sense of tolerance and [[Bhinneka Tunggal Ika|unity]] within the country (it is also applied to every worship places of diverse religious background in Indonesia). == Gallery == ;Some folios from surviving manuscripts on Hindu architecture <gallery> File:A folio from Vastu sastra hiti dayeka manuscript, water spout design, Sanskrit language, Newari script - 3.jpg|Drawing and notes on Hiti, a public water spout File:A folio from Vastu sastra hiti dayeka manuscript, water spout design, Sanskrit language, Newari script - 1.jpg|Drawing and notes on Hiti, a public water spout, part 2 File:A folio from Vastu sastra hiti dayeka manuscript, mandala, Sanskrit language, Newari script - 2.jpg|A mandala in ''Vastu Sastra Hiti Dayeka'' File:A folio with Harihara Shiva-Vishnu sketch from Samkrantiyajnavidhi manuscript, Sanskrit language, Nepali script.jpg|Two leaves in ''Samkrantiyajnavidhi'' illustrating proportions for [[Harihara]] – half Shiva, half Vishnu File:A folio from minor Vastu sastra manuscript, home design and decoration, Sanskrit language, Devanagari script.jpg|A Vastu sastra page on home design, first line mentions ''vastu sastra'' </gallery> ;Some temples and public stepwells <gallery> File:Lingaraj Temple Complex.jpg | [[Lingaraja Temple]] ([[Bhubaneswar]], Odisha) File:Veera Narayana temple at the Chennakeshava temple complex.jpg | [[Chennakeshava Temple, Belur]] (Karnataka) File:Radhashyam Temple at Bishnupur 2.jpg | Lalji temple ([[Bishnupur, Bankura]], West Bengal) File:Konark Nat Mandir.jpg | Nata Mandir of [[Konark Sun Temple]] (Odisha) File:Madurai Meenakshi temple 2.jpg | [[Meenakshiamman Temple]] Gopuram ([[Madurai]], Tamil Nadu) File:Rani ki vav - Gujarat - 07.jpg|Rani ka vav Gujarat, a historic public water tank with Hindu arts File:Sringeritemple.jpg | [[Advaita Vedanta]] Monastery ([[Sringeri]], Karnataka) File:Mahabalipuram, Pancha Rathas, Tamil Nadu, India.jpg | [[Pancha Rathas]] ([[Mahabalipuram]], Tamil Nadu) File:Nagda(Rajasthan)Torana.jpg | [[Sahastra Bahu Temples]] Torana ([[Nagda, Rajasthan]]) File:Mukteshwar torana.jpg | Torana of [[Mukteshvara Temple, Bhubaneswar]] (Orisha) File:Arunachaleshvara Temple Tiruvannamalai.JPG|A gopuram at the Arunachaleshvara Temple, Tiruvannamalai (Tamil Nadu) </gallery> == See also == * [[Hindu temple architecture]] * [[Indian rock-cut architecture]] * [[Indian architecture]] * [[Dravidian architecture]] * [[Nagara architecture]] == Note == {{reflist|group=note}} == References == {{reflist}} == Bibliography == * {{cite book|first=P. K.|last=Acharya|year=2010|title=An encyclopaedia of Hindu architecture | url=https://archive.org/stream/encyclopaediaofh07achauoft#page/n9/mode/2up |publisher=Oxford University Press (Republished by Motilal Banarsidass)|location=New Delhi|isbn=978-81-85990-03-3}} * {{cite book|first=P. K.|last=Acharya|year=1927|title=Indian Architecture according to the Manasara Shilpa Shastra|url=https://archive.org/stream/encyclopaediaofh07achauoft#page/n9/mode/2up |publisher=Oxford University Press (Republished by Motilal Banarsidass)|location=London|isbn=0300062176}} * {{cite book|first=P. D.|last=Dhar|year=2010|title=The Torana in Indian and Southeast Asian Architecture|publisher=D K Printworld|location=New Delhi|isbn=978-8124605349}} * {{cite book|first=I.|last=Glushkova|year=2014|title=Objects of Worship in South Asian Religions: Forms, Practices and Meanings|url=https://books.google.com/books?id=oqReBAAAQBAJ&pg=PA116 |publisher=Routledge|isbn=978-1-317-67595-2}} * {{cite book|first=S. R.|last=Goel|year=1991|title=[[Hindu Temples – What Happened to Them]]|publisher=Voice of India|location=New Delhi|volume=2|isbn=81-85990-03-4}} * {{cite book|first=J. C.|last=Harle|year=1994|title=The Art and Architecture of the Indian Subcontinent|url=https://archive.org/details/artarchitectureo00harl|edition=2nd|publisher=Yale University Press Pelican History of Art|isbn=0300062176|url-access=registration}} *{{cite book|author=Ernest Havell|title=The Ancient and Medieval Architecture of India|url=https://books.google.com/books?id=xHM-7CaV5zYC|year=1972|publisher=John Murray, London (Reprinted S. Chand)}} * {{cite book|first=M.|last=Juneja|year=2001|title=Architecture in Medieval India: Forms, Contexts, Histories|url=https://books.google.com/books?id=7N7VAAAAMAAJ |edition=2nd|publisher=Orient Blackswan|isbn=978-8178242286}} * {{cite book|first=G.|last=Michell|year=1988|title=The Hindu Temple: An Introduction to its Meaning and Forms|url=https://books.google.com/books?id=ajgImLs62gwC&pg=PA61 |edition=2nd |publisher=University of Chicago Press|location=Chicago/London|isbn=0-226-53230-5}} *{{cite journal | last=Patra | first=Reena | title=A Comparative Study on Vaastu Shastra and Heidegger's 'Building, Dwelling and Thinking' | journal=Asian Philosophy | publisher=Taylor & Francis | volume=16 | issue=3 | year=2006 | doi=10.1080/09552360600979430 | pages=199–218| s2cid=144592593 }} *{{cite book|author=Ram Raz|title=Essay on the Architecture of the Hindús|url=https://books.google.com/books?id=DSg5AQAAMAAJ|year=1834 |publisher=Royal Asiatic Society of Great Britain and Ireland}} *{{cite journal|author1=Shilpa Sharma|author2=Shireesh Deshpande|title=Architectural Strategies Used in Hindu Temples to Emphasize Sacredness| journal = Journal of Architectural and Planning Research| volume= 34| number= 4 | year= 2017| pages= 309–319|jstor=44987239}} *{{cite journal | last=Sinha | first=Amita | title=Design of Settlements in the Vaastu Shastras | journal=Journal of Cultural Geography | publisher=Taylor & Francis | volume=17 | issue=2 | year=1998 | doi=10.1080/08873639809478319 | pages=27–41}} * {{cite book|first=D. N.|last=Shukla|year=1993|title=Vastu-Sastra: Hindu Science of Architecture|publisher=Munshiram Manoharial Publishers|isbn=978-81-215-0611-3}} * {{cite book|first=T.|last=Sears|year=2014|title=Worldly Gurus and Spiritual Kings: Architecture and Asceticism in Medieval India|publisher=Yale University Press|isbn=978-0-300-19844-7}} * {{cite book|first=B.|last=Thapar|year=2004|title=Introduction to Indian Architecture|publisher=Periplus Editions|location=Singapore|isbn=0-7946-0011-5|ref=Thapar}} ==External links== {{Commons category|Hindu architecture}} *[https://web.archive.org/web/20100218153644/http://www.hampi.in/architecture.htm Vijayanagara architecture] *[http://www.hindupedia.com/en/Sthapatyaveda Sthapatyaveda] (Temple Architecture) on Hindupedia, the Hindu Encyclopedia [[زمرو:هندو فن تعمير| ]] [[زمرو:فن تعمير]] [[زمرو:هندو مندر فن تعمير]] [[زمرو:هندستاني فن تعمير]] [[زمرو:هندو عبادت جا هنڌ]] [[زمرو:ايشيا ۾ فن تعمير]] [[زمرو:هندستان جو فن تعمير]] 79im6yqzti1mblc9p5977ulifmqz3zi 382557 382556 2026-06-03T15:14:57Z Memon2025 21315 /* */ 382557 wikitext text/x-wiki '''هندو فن تعمير''' (Hindu Architecture) هندستاني فن تعمير جو روايتي نظام آهي جيڪو عمارتن جهڙوڪ مندر، خانقاهون، مجسما، گهر، مارڪيٽ جا هنڌ، باغ ۽ شهر جي منصوبه بندي لاءِ آهي، جيئن هندو متنن ۾ بيان ڪيو ويو آهي. فن تعمير جون هدايتون سنسڪرت جي نسخن ۾ ۽ ڪجهه حالتن ۾ ٻين علائقائي ٻولين ۾ پڻ زنده آهن. انهن متنن ۾ واستو شاستر، شلپا شاستر، برهت سمهتا، پرانا ۽ اگاما جا تعميراتي حصا ۽ علائقائي متن جهڙوڪ مانسارا شامل آهن. {{Short description|Traditional system of Indian architecture as described in Hindu texts}} [[File:10th century Nilakantha Mahadeva Hindu temple, Nagara architecture, Sunak, Gujarat.jpg|thumb|The architecture of a Hindu temple in Sunak, Gujarat]] {{Hinduism}} '''Hindu architecture''' is the traditional system of Indian architecture for structures such as temples, monasteries, statues, homes, market places, gardens and town planning as described in [[Hindu texts]].{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}<ref name="Sinha 1998 pp. 27–41">{{harvnb|Sinha|1998|pages=27–41}}</ref> The architectural guidelines survive in Sanskrit manuscripts and in some cases also in other regional languages. These texts include the [[Vastu shastra]]s, [[Shilpa Shastras]], the ''Brihat Samhita'', architectural portions of the Puranas and the Agamas, and regional texts such as the [[Manasara]] among others.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx, Appendix I lists hundreds of Hindu architectural texts}}{{sfn|Shukla|1993|p=}} گجرات جي سُنڪ ۾ هڪ هندو مندر جي اڏاوت. * هندو فن تعمير جي سڀ کان اهم خصوصيت (۽ ڪيتريون ئي بچيل مثال) هندو مندر آهن، هڪ اهڙي اڏاوتي روايت سان جيڪا پٿر، اينٽن ۽ پٿر جي ڪٽ واري فن تعمير ۾ بچيل مثال ڇڏي وئي آهي جيڪا گپتا سلطنت جي دور جي آهي. انهن فن تعمير تي قديم فارسي ۽ هيلينسٽڪ فن تعمير جو اثر هو. جديد دور ۾ تمام گهٽ سيڪيولر هندو فن تعمير بچيل آهي، جهڙوڪ محلات، گهر ۽ شهر. برباد ۽ آثار قديمه جا مطالعو هندستان ۾ ابتدائي سيڪيولر فن تعمير جو نظارو پيش ڪن ٿا. هندستاني محلات ۽ شهري فن تعمير جي تاريخ تي مطالعي گهڻو ڪري مغل ۽ هند-اسلامي فن تعمير تي ڌيان ڏنو آهي خاص طور تي اتر ۽ اولهه هندستان جي، انهن جي نسبتاً گهڻائي جي ڪري. هندستان جي ٻين علائقن ۾، خاص طور تي ڏکڻ ۾، هندو فن تعمير 16 صدي تائين ترقي ڪندو رهيو، جهڙوڪ اهي جيڪي مندرن، برباد شهرن ۽ وجياناگر سلطنت ۽ نائڪا جي سيڪيولر جڳهن پاران مثال طور پيش ڪيا ويا آهن. سيڪيولر فن تعمير ڪڏهن به هندستان ۾ مذهبي جي مخالفت نه ڪئي وئي، ۽ اهو مقدس فن تعمير آهي جهڙوڪ اهي جيڪي هندو مندرن ۾ مليا آهن جيڪي سيڪيولر ماڻهن کان متاثر ۽ موافقت هئا. وڌيڪ، هارل چوي ٿو، اهو آهي مندر جي ڀتين، ٿنڀن، تورانن ۽ مدپام تي ٺهيل نقش جتي سيڪيولر فن تعمير جو ننڍڙو نسخو ملي سگهي ٿو. By far the most important, characteristic and numerous surviving examples of Hindu architecture are [[Hindu temple]]s, with an [[Hindu temple architecture|architectural tradition]] that has left surviving examples in stone, brick, and [[Indian rock-cut architecture|rock-cut architecture]] dating back to the [[Gupta Empire]]. These architectures had influence of Ancient Persian and [[Hellenistic influence on Indian art|Hellenistic]] architecture.<ref>{{Cite book|last=Smith|first=Vincent Arthur|url=https://books.google.com/books?id=IPstAAAAMAAJ&q=%22The+Hellenistic+is+not+the+only+foreign+element+in+ancient+Indian+art+.+The+influence+of+Persia+is+apparent+,+and+the+columnar+architecture+of+the+Achaemenian+monarchy+supplied+the+models+for+Asoka's+monolithic+pillars+and+many%22|title=Research Articles in Epigraphy, Archaeology, and Numismatics of India|date=1977|publisher=Sheikh Mubarak Ali|language=en}}</ref> Far fewer secular Hindu architecture have survived into the modern era, such as palaces, homes and cities. Ruins and archaeological studies provide a view of early secular architecture in India.<ref name="Murthy1987">{{cite book|author=K. Krishna Murthy|title=Early Indian Secular Architecture|url=https://books.google.com/books?id=0gsNAQAAIAAJ|year=1987|isbn=978-81-85067-01-8|pages=5–16|publisher=Sundeep Prakashan }}</ref> Studies on Indian palaces and civic architectural history have largely focussed on the Mughal and Indo-Islamic architecture particularly of the northern and western India given their relative abundance. In other regions of India, particularly the South, Hindu architecture continued to thrive through the 16th-century, such as those exemplified by the temples, ruined cities and secular spaces of the Vijayanagara Empire and the Nayakas.<ref name="Branfoot 2008 pp. 171–194">{{cite journal | last=Branfoot | first=Crispin | title=Imperial Frontiers: Building Sacred Space in Sixteenth-Century South India | journal=The Art Bulletin | publisher=Taylor & Francis| volume=90 | issue=2 | year=2008 | doi=10.1080/00043079.2008.10786389 | pages=171–194| s2cid=154135978 }}</ref><ref name=harle331>{{cite book|author=James C. Harle|title=The Art and Architecture of the Indian Subcontinent|url=https://books.google.com/books?id=LwcBVvdqyBkC |year=1994|publisher=Yale University Press|isbn=978-0-300-06217-5|pages=330–331}}</ref> The secular architecture was never opposed to the religious in India, and it is the sacred architecture such as those found in the Hindu temples which were inspired by and adaptations of the secular ones. Further, states Harle, it is in the reliefs on temple walls, pillars, toranas and madapams where miniature version of the secular architecture can be found.<ref name="Harle1994">{{cite book|author=James C. Harle|title=The Art and Architecture of the Indian Subcontinent|url=https://books.google.com/books?id=LwcBVvdqyBkC |year=1994|publisher=Yale University Press|isbn=978-0-300-06217-5|pages=43–47, 67–68, 467–480}}</ref> ==متن== ==ڳوٺ ۽ شهر== ==اسپتالون ۽ شفاخانا== ==آرٽ ۽ شهري عمارتون== ==مندر== ==خانقاهون== هندو خانقاهون جهڙوڪ مٺا ۽ هرميٽيج (آشرم) عمارتن جا ڪمپليڪس آهن جن ۾ مندر، خانقاه خانا يا اجتماعي گهر ۽ معاون سهولتون شامل آهن. ==راٺا== ڪجهه هندو جڳهن ۾، مندر يا عمارتون آهن جن کي راٺا سڏيو ويندو آهي ڇاڪاڻ ته انهن جي شڪل هڪ وڏي رته جي هوندي آهي. ==تورا (محراب)== توران هڪ آزاد بيٺل محراب آهي جيڪو رسمن جي مقصدن لاءِ هندو، ٻڌ ۽ جين فن تعمير ۾ مندرن، خانقاهن ۽ ٻين شين جي سامهون ڏٺو ويندو آهي، ڪڏهن ڪڏهن هڪ عمارت جي طور تي. ==ستمبه (ڪالم)== ==ڇتريون== ڇتريون بلند، گنبد جي شڪل وارا منڊ آهن جيڪي هندستاني فن تعمير ۾ هڪ عنصر طور استعمال ڪيا ويندا آهن، جيڪي راجسٿاني فن تعمير ۾ پيدا ٿين ٿا. اهي محلات ۾ وڏي پيماني تي استعمال ٿيندا آهن، قلعا، يا جنازي جي جڳهن جي حد بندي ڪرڻ، وغيره. == Texts == [[File:17th century copy of folio 2 of Visvakarmaprakasa, a Vastu sastra Nepal, Sanskrit Devanagari - 1.jpg|thumb|left|A folio of Visvakarmaprakasa, a minor Hindu architecture text discovered in Kathmandu valley, Nepal (Sanskrit Devanagari)]] Vaastu Shastras and Shilpa Shastras are listed as one of 64 divine arts in ancient Indian texts. They are design manuals covering the art and science of architecture, typically mixing form, function with Hindu symbolism.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}<ref name="Sinha 1998 pp. 27–41"/> The earliest, archaic and distilled version of Hindu architecture principles are found in the Vedic literature, traditionally considered as the ''Upavedas'' (lesser appendices to the Vedas), and called the ''Sthapatya Veda''.<ref name="Patra 2006 pp. 199–218">{{harvnb|Patra|2006}}</ref> Acharya's ''Encyclopedia of Hindu Architecture'' lists hundreds of Sanskrit manuscripts with more details on Hindu architecture that have survived into the modern age.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}} They cover the architectural aspects of a wide range of subjects: ornaments, furniture, vehicles (wagons, carts), gateways, water tanks, drains, cities, streets, homes, palaces, temples and others.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}<ref name="Sinha 1998 pp. 27–41"/> The most studied texts in the contemporary era are Sanskrit manuscripts in different Indic scripts. These include the ''[[Brihat Samhita]]'' (chapters 53, 56–58 and 79), the ''[[Manasara|Manasara Shilpa Sastra]]'', the ''Mayamata Vastu Sastra'' with commentaries in Telugu and Tamil, the Puranas (for example, chapters 42–62 and 104–106 of ''Agni Purana'', chapter 7 of ''Brahmanda Purana'') and the Hindu Agamas.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx with Appendix 1}} {{Clear}} == Villages, towns and cities == [[File:700 CE Manasara Sanskrit text, Hindu architecture, town village plans.jpg|thumb|Some town plans recommended in the 700 CE ''Manasara'' Sanskrit text on Hindu architecture.{{sfn|Sinha|1998|pp=27–40}}{{sfn|Ram Raz|1834}}{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}}]] Hindu texts recommend architectural guidelines for homes, market places, gardens and town planning.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}{{sfn|Sinha|1998|pp=27–40}} The best site for human settlement, declares ''[[Manasara]]'', seeks the right terrain with thick soil that slopes to open skies eastward so that the residents can appreciate the sunrise.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}} It is near a river or significant water stream, and has enough ground water for wells – a second source of water.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}} The soil, states ''Manasara'', should be firm, rich for growing flowers, vegetables and fruit trees, and of agreeable odor. The text recommends that the town planners dig and check the [[soil quality]] for a stable foundation to homes and public buildings.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}} Once the location is accepted, the text describes forty plans for laying out the streets, the homes, markets, gardens and other infrastructure necessary for the settlement. Example architectural plans include Dandaka, Prastara, Chaturmukha, Padmaka, Karmuka, Swastika and others.{{sfn|Sinha|1998|pp=27–40}} The Hindu texts vary, with five shared principles:{{sfn|Patra|2006|pp=201–203}} *''Diknirnaya'': principles of orientation *''Padavinyasa'' : site planning *''Hastalakshana'' : proportionate measurement ratios of sections *''Ayadi'' : six canonical principles of architecture *''Patakadi'' : aesthetics or character of each building or part of the overall plan The guidelines combine principles of early Hindu understanding of science, spiritual beliefs, astrology and astronomy.{{sfn|Patra|2006|pp=201–203}} In practice, these guidelines favor symmetry set to the cardinal directions, with many plans favoring the streets to be aligned with seasonal winds direction, integrated with the terrain and the needs of the local weather.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}}{{sfn|Patra|2006|pp=201–203}} A temple or public assembly hall at the center of the town is recommended in ''Manasara''.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}} ==Hospitals, hospices== The early Hindu texts on medicine and surgery mention dedicated buildings and halls to take care of sick people, and recommend that architects with ''Vastu Vidya'' (वास्तुविद्या) expertise should construct these. The ''[[Charaka Samhita]]'' dated between 100 BCE to 150 CE, for example, in book 1, verse 15.6 (''sutrasthana'') states:<ref name=Wujastyk1>Dominik Wujastyk (2003), The Roots of Āyurveda: Selections from Sanskrit Medical Writings, 3rd edition, Penguin, pages 35–36, 10–12</ref><ref name=Kaviratna1>AV Kaviratna (1913), Charaka-samhita : translated into English, Part 1, {{oclc|67906513}}, pages 168–169</ref><ref name=sharma1>Priya V Sharma (1981), Charaka Samhita Volume 1: Sanskrit Text, with an English Translation, Chaukhamba Orientalia, {{ISBN|9788176370127}}, page 104</ref>{{refn|group=note|The verse 1.15.7 describes how this hospital building should be furnished with beds, chairs, bedsheets, pillows, spitoon, drug grinders, affectionate nurses, pharmacy, supplies, patient care equipment etc.<ref name=Wujastyk1/><ref name=sharma1/>}} {{Quote| {{lang|sa-Deva| [...] दृढं निवातं प्रवातैकदेशं सुखप्रविचारमनुपत्यकं धूमातपजलरजसामनभिगमनीयमनिष्ठानां च शब्दस्पर्शरसरूपगन्धानां सोदपानोदूखलमुसलवर्चःस्थानस्नानभूमिमहानसं '''वास्तुविद्याकुशलः''' प्रशस्तं गृहमेव तावत् पूर्वमुपकल्पयेत्<nowiki>।||६||</nowiki>}}<br> [...] – In the first place a mansion must be constructed under the supervision of an engineer well-conversant with the science of building mansions and houses. It should be spacious and roomy. The element of strength should not be wanting in it. Every part of it should not be exposed to strong winds or breezes. One portion at least should be open to the currents of wind. It should be such that one may move or walk through it with ease. It should not be exposed to smoke, or the sun, or dust, or injurious sound and taste and form and scent. It should be furnished with staircases, with pestles and mortars, privies, accommodation for belting, and cook-rooms.<br>– Translated by Avinash Kaviratna<ref name=Kaviratna1/><br> [...] – the one expert in architecture should, first of all, arrange for an auspicious house which should be strong, wind-free (isolated from wind), ventilated, having comfortable moving space, not situated in a valley, inaccessible to smoke (or) sun (or) water (or) taste (or) sight (or) smell, and provided with water reservoir, mortar pestle, lavatory, bathroom and kitchen.<br>– Translated by Priya Sharma<ref name=sharma1/><br> [...] – Thus, '''an expert in the science of building''' should first construct a worthy building. It should be strong, out of the wind, and part of it should be open to the air. It should be easy to get about in, and should not be in a depression. It should be out of the path of smoke, sunlight, water, or dust, as well as unwanted noise, feelings, tastes, sights and smells. It should have water supply, pestle and mortar, lavatory, bathing area, and a kitchen.<br>– Translated by Dominik Wujastyk (under subtitle: The [[Hospital]] Building)<ref name=Wujastyk1/> |Caraka Samhita, 1.15.6}} == Arts and civic buildings == The ''Narada Shilpasastra'' is another early Sanskrit treatise on architecture. It has 83 chapters, with chapters on plans for villages and cities, on architectural guidelines for palaces and houses, on public water tanks, on Hindu temples, as well as construction of public civic buildings.<ref name=Raghavan>V. Raghavan (1935), ''Two chapters on painting in the Narada Silpa Sastra'', Journal of the Indian Society of Oriental Art, Editors: Stella Kramrisch, Volume III, Number 1, pp. 15–32</ref><ref name=Iyengar/> Chapters 60 through 66 of ''Narada Silpa'' discuss special [[Śālā]] for community services and enjoyment, with chapter 61 on ''Bhojan-sala'' (feeding house), chapter 65 on ''Nataka'' (performance arts), and chapter 66 discussing a building to display arts and paintings. Chapter 71 discusses how ''chitra'' (painting) should be used to enliven homes and civic buildings.<ref name=Raghavan/><ref name=Iyengar>RN Iyengar, KS Kannan and SY Wakankar (2018), ''Narada Silpasastra: Sanskrit Text on Architectural Civil Engineering'', Jain University Press, {{ISBN|978-9385327582}}, pp. 197–220, 233–238</ref> ''Chitra-sala'' and other "entertainment houses", states ''Narada Silpasastra'', should be located in the middle of a city, preferably the main street or where major roads of the city cross or near major temples or palace.<ref name=Raghavan/><ref>C. Sivaramamurti (1934), ''[https://archive.org/details/in.ernet.dli.2015.44001/page/n189/mode/2up Chitrasalas]'', Triveni, Volume 7, Number 2, pp. 180–185</ref> This building's ''mandapam'' (hall) must be spacious and ventilated. It should have pictures that "captivate our minds" and "give joy to the eyes", laid out by rules of proportion and rules of "pose-determining lines", according to a translation by Raghavan.<ref name=Raghavan/> Chapter 66 further recommends specific designs. For example, it describes a civic building for display of art that is circular (''mardala'', drum-like), with main entrance and smaller ones enclosing a court-like space, terraces, and halls to divide the building into sections. These halls should itself display some items of pleasure such as carvings, colorful patterns on the floor, and brightly colored Devas, Gandharvas and Kinnaras.<ref>V. Raghavan (1935), ''Two chapters on painting in the Narada Silpa Sastra'', Journal of the Indian Society of Oriental Art, Editors: Stella Kramrisch, Volume III, Number 1, pp. 23–32</ref><ref name=Iyengar/> Another group of civic buildings described in Hindu texts are the ''preksha-sala'' (building for drama/stage performance) and ''sangita-sala or natya-sala'' (dance performance).<ref name=Raghavan357>V. Raghavan (1934), ''Theatre Architecture in Ancient India'', Triveni, Volume 5, Number 4, pp. 357–363</ref> These are categorized in three: those in temples for religious arts, in city for general entertainment, or in a palace for the king and his guests. The ''Samarangana Sutradhara'' of Bhoja, for example, dedicates its chapter 34 to these buildings and adds that the walls of the performance hall should adorned pictures of damsels dancing or playing instruments.<ref name=Raghavan357/> The plan for ''Natya-mandapa'' with space for the dancers, space for the musicians that co-perform with the dancers, space where the dance-drama artists can change their dress for different acts (''Nepathya-dhama'') and for the ''prekshaka'' (audience) are discussed in chapter 39 of Kumara's ''Silpa Ratna''. The ''Narada Silpasastra'' uses the term "Nataka-salas", recommending that the performance stage should be raised on a platform so that the audience can get a better view, the audience hall should be decorated for the audience to admire before and after the performance.<ref name=Raghavan357/> These arts and architectural principles may have evolved out of more ancient Indian traditions for performance arts, states Varadpande, as is implied in the Buddhist text ''[[Brahmajāla Sutta]]'' where the Buddha forbids his ''bhikshus'' (monks) from watching dances, music performances and similar public shows in ''Majjhima-sila''.<ref name="Varadpande1987">{{cite book|author=Manohar Laxman Varadpande|title=History of Indian Theatre|url=https://books.google.com/books?id=SyxOHOCVcVkC|year=1987|publisher=Abhinav Publications|isbn=978-81-7017-221-5|pages=105–114}}; for another translation of the Buddhist canonical text, see: {{cite book|author=Martine Batchelor|title=The Spirit of the Buddha |url=https://books.google.com/books?id=fL3mykqlOJcC&pg=PT25 |year=2010|publisher=Yale University Press|isbn=9780300175004|pages=25 (Majjhima Nikaya 27)}}</ref> The text ''[[Natyasastra]]'' recommends architectural guidelines for the ''Natya'' theatre, but without drawings and plans. The theatre mentioned in ''Natyasastra'' probably housed an audience of 200 to 500 patrons comfortably seated, states Farley Richmond – a scholar of Indian theatre.<ref name="Kale2019">{{cite book|author=Farley Richmond|editor=M. R. Kale|title=The Mrichchhakatika of Sudraka: With Introduction, Critical Essays and a Photo-Essay |url=https://books.google.com/books?id=Dv_oDwAAQBAJ |year=2019|publisher=Motilal Banarsidass|isbn=978-81-208-4010-2|pages=31–33}}</ref> == Temples (mandirs) == [[File:Architecture of the Khajuraho temples.jpg|thumb|right|Elements of a North Indian temple (Madhya Pradesh)]] [[File:1910 sketches, Gondeshwar temple Sinnar, Nashik temple overview, cross section and plan.jpg|thumb|The architectural plan of the Gondeshwar temple near Nashik (Maharashtra)]] {{main|Hindu temple architecture}} [[Hindu temple architecture]] has many varieties of style whose historic role has been to provide "a focus for both the social and spiritual life" for the Hindu community it serves, states George Michell.{{sfn|Michell|1988|p=14}} Every [[Hindu temple]] ("mandir") is imbued with symbolism, yet the basic structure of each stays the same. Each temple has an inner sanctum or the sacred space, the ''[[Garbhagriha|garbha griha]]'' or womb-chamber, where the primary ''[[murti]]'' or the image of a deity is housed in a simple bare cell for ''darshana'' (view, meditative focus).{{sfn|Shilpa Sharma|Shireesh Deshpande|2017|pp=309-317}} Above the garbhagriha is a tower-like ''[[shikhara]]'', called the ''[[Vimana (architectural feature)|vimana]]'' in south India. This sanctum is surrounded by a closed or open path for ''pradakshina'' (also called ''parikrama'', circumambulation) that is typically intricately carved with symbolic art depicting Hindu legends, themes of artha, dharma and kama as well as the statues of significant deities of three major Hindu traditions (Vishnu, Shiva and Shakti).{{sfn|Michell|1988|pp=66–76, 86–126}} The sanctums of significant temples have a ''[[mandapa]]'' congregation hall, and sometimes an ''[[antarala]]'' antechamber and porch between garbhagriha and mandapa. Major temples that attract pilgrims from far typically have mandapas or other buildings that service the pilgrims. These may be connected or detached from the temple. The main temple may exist with other smaller temples or shrines in the temple compound. The streets around the temple are markets and hubs of economic activity.{{sfn|Michell|1988|pp=66–76, 86–126}} There are examples of special dance pavilions (''Nata Mandir''), like in the [[Konark Sun Temple]]. The pool, temple tank (''Kunda'') is also part of large temples, and they traditionally have served as a place for a bath dip and ablutions for pilgrims.{{sfn|Acharya|2010|p=74}} The same essential architectural principles are found in the historic Hindu temples of southeast Asia.{{sfn|Michell|1988|pp=159–182}} === Gopurams === {{Main|Gopuram}} Essentially independent architectural structure is an element of the temple complex as ''[[gopuram]]'', viz., gatehouse towers, usually ornate, othen with colossal size, at the entrance of a Hindu temple of [[Southern India]].<ref name=britgopuram>{{cite web|url=http://www.britannica.com/eb/article-9037402/gopura|title=Gopura|publisher=Encyclopædia Britannica|access-date=2008-01-20}}</ref> == Monasteries (mathas) == {{see also|Matha|Ashram|Bhajana Kutir}} Hindu monasteries such as [[matha]]s and hermitages ([[ashram]]s) are complexes of buildings include temples, monastic cells or the communal house and ancillary facilities.{{sfn|Sears|2014|pp=4—9}} == Rathas == {{main|Ratha}} In some Hindu sites, there are shrines or buildings named [[ratha]]s because they have the shape of a huge chariot.{{sfn|Harle|1994|p=153}} == Toranas (archways) == {{main|Torana}} [[Torana]] is a free-standing archway for ceremonial purposes seen in the Hindu, [[Buddhist]] and [[Jain]] architecture in front of the temples, monasteries and other objects, sometimes as single building.<ref>{{Cite web|url=http://www.oxfordartonline.com/view/10.1093/gao/9781884446054.001.0001/oao-9781884446054-e-7000085631|title=Toraṇa |work= Grove Art|year=2003 |doi=10.1093/gao/9781884446054.article.T085631|access-date=2018-08-08|last1=Hardy |first1=Adam |isbn=978-1-884446-05-4 }}</ref>{{sfn|Dhar|2010|p=}} == Stambhas (columns) == {{main|Stambha|Dhvaja}} [[Stambha]] denotes a pillar or column, and is also known as ''jangha'', ''stali'', ''angrika'', ''sthanu'', ''arani'', ''bharaka'' or ''dharana''.{{sfn|Acharya|2010|p=533}} It is described in ''Manasara'' to consist of a pedestal, base, column and a capital. It can be made from wood or stone, be independent or be a pilaster joined to one of the walls. The text describes different proportions for different materials of construction.{{sfn|Acharya|2010|p=533}} The length of column is divided into''matras'' (portions), and these may be decorated with artwork. The ''Manasara'' suggests rules for tapering the top portions of the ''stambha''.{{sfn|Acharya|2010|p=533}} Illustrative stambhas include the [[Vijay Stambha]] (Tower of victory) at [[Chittorgarh fort]], [[Rajasthan]]. It is dedicated to [[Vishnu]]. The [[Dhvaja|Dhvaja-stambhas]] are found at the entrance of temples as flagstaffs, often with the image of [[lingam]] and sacred animals. == Chhatris == {{main|Chhatri}} [[Chhatri]]s are elevated, dome-shaped pavilions used as an element in [[Indian architecture]], originating in [[Rajasthani architecture]]. They are widely used in palaces, in forts, or to demarcate funerary sites, etc.<ref>{{Cite journal|last=Zajadacz-Hastenrath|first=Salome|date=1997|title=A Note on Babur's Lost Funerary Enclosure at Kabul|url=http://dx.doi.org/10.2307/1523241|journal=Muqarnas|volume=14|pages=135–142|doi=10.2307/1523241|jstor=1523241 |issn=0732-2992|url-access=subscription}}</ref> == Outside of South Asia == === Indonesia === {{main|Candi of Indonesia}} Historically, [[Hinduism in Indonesia|Hinduism]] was once the predominant [[religion|religious take]] of some Native Indonesians (chiefly Western Indonesians) in [[Indonesia]], predates the existence of [[Buddhism in Indonesia|Buddhism]], [[Islam in Indonesia|Islamism]], and [[Christianity in Indonesia|Christianity]]. The country was enriched with abundance of Hindu architecture, mainly served as [[Hindu temple|religious purpose]] (place of worship, etc.). According to Indonesian categorization, Hindu architecture temples could be divided into 3 main types with different terminology attached to its respective identity, the first one is called {{lang|jv|[[Candi of Indonesia|Candi]]}} ({{ety|Old Javanese|caṇḍi}}),<ref name="Old Javanese2">{{citation |last=Zoetmulder |first=P.J. |title=Old Javanese-English Dictionary |language=kaw, en|year=1982 |publisher=[[Royal Netherlands Institute of Southeast Asian and Caribbean Studies|Koninklijk Instituut voor Taal-, Land- en Volkenkunde]]}}</ref> specifically refers to the Hindu temple architecture of [[Hinduism in Java|Java]]-origin. The second one is known as {{lang|ban|[[Balinese temple|Pura]]}} ({{ety|ban|ᬧᬸᬭ|pura}}), refers to an architecture style of Balinese to perform their [[Balinese Hinduism]] worship. The last one, similar to Hindu majority globally, known in [[Indonesian language|Indonesian]] as {{lang|id|[[Kovil|Kuil]]}}, specifically refers to Hindu of [[Dravidian architecture|Dravidian]]-origin temple architecture, usually represent the [[Indian Indonesians|Indian Indonesian]] community (as opposed to Native Indonesian form of Hinduism). All types of Hindu architecture in Indonesia are functioned as place of worship, but also could be used as the place of historical observance to broaden the knowledge and awareness about Hinduism amongst the non-Hindu population, to draw the sense of tolerance and [[Bhinneka Tunggal Ika|unity]] within the country (it is also applied to every worship places of diverse religious background in Indonesia). == Gallery == ;Some folios from surviving manuscripts on Hindu architecture <gallery> File:A folio from Vastu sastra hiti dayeka manuscript, water spout design, Sanskrit language, Newari script - 3.jpg|Drawing and notes on Hiti, a public water spout File:A folio from Vastu sastra hiti dayeka manuscript, water spout design, Sanskrit language, Newari script - 1.jpg|Drawing and notes on Hiti, a public water spout, part 2 File:A folio from Vastu sastra hiti dayeka manuscript, mandala, Sanskrit language, Newari script - 2.jpg|A mandala in ''Vastu Sastra Hiti Dayeka'' File:A folio with Harihara Shiva-Vishnu sketch from Samkrantiyajnavidhi manuscript, Sanskrit language, Nepali script.jpg|Two leaves in ''Samkrantiyajnavidhi'' illustrating proportions for [[Harihara]] – half Shiva, half Vishnu File:A folio from minor Vastu sastra manuscript, home design and decoration, Sanskrit language, Devanagari script.jpg|A Vastu sastra page on home design, first line mentions ''vastu sastra'' </gallery> ;Some temples and public stepwells <gallery> File:Lingaraj Temple Complex.jpg | [[Lingaraja Temple]] ([[Bhubaneswar]], Odisha) File:Veera Narayana temple at the Chennakeshava temple complex.jpg | [[Chennakeshava Temple, Belur]] (Karnataka) File:Radhashyam Temple at Bishnupur 2.jpg | Lalji temple ([[Bishnupur, Bankura]], West Bengal) File:Konark Nat Mandir.jpg | Nata Mandir of [[Konark Sun Temple]] (Odisha) File:Madurai Meenakshi temple 2.jpg | [[Meenakshiamman Temple]] Gopuram ([[Madurai]], Tamil Nadu) File:Rani ki vav - Gujarat - 07.jpg|Rani ka vav Gujarat, a historic public water tank with Hindu arts File:Sringeritemple.jpg | [[Advaita Vedanta]] Monastery ([[Sringeri]], Karnataka) File:Mahabalipuram, Pancha Rathas, Tamil Nadu, India.jpg | [[Pancha Rathas]] ([[Mahabalipuram]], Tamil Nadu) File:Nagda(Rajasthan)Torana.jpg | [[Sahastra Bahu Temples]] Torana ([[Nagda, Rajasthan]]) File:Mukteshwar torana.jpg | Torana of [[Mukteshvara Temple, Bhubaneswar]] (Orisha) File:Arunachaleshvara Temple Tiruvannamalai.JPG|A gopuram at the Arunachaleshvara Temple, Tiruvannamalai (Tamil Nadu) </gallery> == See also == * [[Hindu temple architecture]] * [[Indian rock-cut architecture]] * [[Indian architecture]] * [[Dravidian architecture]] * [[Nagara architecture]] == Note == {{reflist|group=note}} == References == {{reflist}} == Bibliography == * {{cite book|first=P. K.|last=Acharya|year=2010|title=An encyclopaedia of Hindu architecture | url=https://archive.org/stream/encyclopaediaofh07achauoft#page/n9/mode/2up |publisher=Oxford University Press (Republished by Motilal Banarsidass)|location=New Delhi|isbn=978-81-85990-03-3}} * {{cite book|first=P. K.|last=Acharya|year=1927|title=Indian Architecture according to the Manasara Shilpa Shastra|url=https://archive.org/stream/encyclopaediaofh07achauoft#page/n9/mode/2up |publisher=Oxford University Press (Republished by Motilal Banarsidass)|location=London|isbn=0300062176}} * {{cite book|first=P. D.|last=Dhar|year=2010|title=The Torana in Indian and Southeast Asian Architecture|publisher=D K Printworld|location=New Delhi|isbn=978-8124605349}} * {{cite book|first=I.|last=Glushkova|year=2014|title=Objects of Worship in South Asian Religions: Forms, Practices and Meanings|url=https://books.google.com/books?id=oqReBAAAQBAJ&pg=PA116 |publisher=Routledge|isbn=978-1-317-67595-2}} * {{cite book|first=S. R.|last=Goel|year=1991|title=[[Hindu Temples – What Happened to Them]]|publisher=Voice of India|location=New Delhi|volume=2|isbn=81-85990-03-4}} * {{cite book|first=J. C.|last=Harle|year=1994|title=The Art and Architecture of the Indian Subcontinent|url=https://archive.org/details/artarchitectureo00harl|edition=2nd|publisher=Yale University Press Pelican History of Art|isbn=0300062176|url-access=registration}} *{{cite book|author=Ernest Havell|title=The Ancient and Medieval Architecture of India|url=https://books.google.com/books?id=xHM-7CaV5zYC|year=1972|publisher=John Murray, London (Reprinted S. Chand)}} * {{cite book|first=M.|last=Juneja|year=2001|title=Architecture in Medieval India: Forms, Contexts, Histories|url=https://books.google.com/books?id=7N7VAAAAMAAJ |edition=2nd|publisher=Orient Blackswan|isbn=978-8178242286}} * {{cite book|first=G.|last=Michell|year=1988|title=The Hindu Temple: An Introduction to its Meaning and Forms|url=https://books.google.com/books?id=ajgImLs62gwC&pg=PA61 |edition=2nd |publisher=University of Chicago Press|location=Chicago/London|isbn=0-226-53230-5}} *{{cite journal | last=Patra | first=Reena | title=A Comparative Study on Vaastu Shastra and Heidegger's 'Building, Dwelling and Thinking' | journal=Asian Philosophy | publisher=Taylor & Francis | volume=16 | issue=3 | year=2006 | doi=10.1080/09552360600979430 | pages=199–218| s2cid=144592593 }} *{{cite book|author=Ram Raz|title=Essay on the Architecture of the Hindús|url=https://books.google.com/books?id=DSg5AQAAMAAJ|year=1834 |publisher=Royal Asiatic Society of Great Britain and Ireland}} *{{cite journal|author1=Shilpa Sharma|author2=Shireesh Deshpande|title=Architectural Strategies Used in Hindu Temples to Emphasize Sacredness| journal = Journal of Architectural and Planning Research| volume= 34| number= 4 | year= 2017| pages= 309–319|jstor=44987239}} *{{cite journal | last=Sinha | first=Amita | title=Design of Settlements in the Vaastu Shastras | journal=Journal of Cultural Geography | publisher=Taylor & Francis | volume=17 | issue=2 | year=1998 | doi=10.1080/08873639809478319 | pages=27–41}} * {{cite book|first=D. N.|last=Shukla|year=1993|title=Vastu-Sastra: Hindu Science of Architecture|publisher=Munshiram Manoharial Publishers|isbn=978-81-215-0611-3}} * {{cite book|first=T.|last=Sears|year=2014|title=Worldly Gurus and Spiritual Kings: Architecture and Asceticism in Medieval India|publisher=Yale University Press|isbn=978-0-300-19844-7}} * {{cite book|first=B.|last=Thapar|year=2004|title=Introduction to Indian Architecture|publisher=Periplus Editions|location=Singapore|isbn=0-7946-0011-5|ref=Thapar}} ==External links== {{Commons category|Hindu architecture}} *[https://web.archive.org/web/20100218153644/http://www.hampi.in/architecture.htm Vijayanagara architecture] *[http://www.hindupedia.com/en/Sthapatyaveda Sthapatyaveda] (Temple Architecture) on Hindupedia, the Hindu Encyclopedia [[زمرو:هندو فن تعمير| ]] [[زمرو:فن تعمير]] [[زمرو:هندو مندر فن تعمير]] [[زمرو:هندستاني فن تعمير]] [[زمرو:هندو عبادت جا هنڌ]] [[زمرو:ايشيا ۾ فن تعمير]] [[زمرو:هندستان جو فن تعمير]] j3k008qffoyrr496eciv5qj7p88cw9u 382558 382557 2026-06-03T15:15:40Z Memon2025 21315 /* ڏکڻ ايشيا کان ٻاهر */ 382558 wikitext text/x-wiki '''هندو فن تعمير''' (Hindu Architecture) هندستاني فن تعمير جو روايتي نظام آهي جيڪو عمارتن جهڙوڪ مندر، خانقاهون، مجسما، گهر، مارڪيٽ جا هنڌ، باغ ۽ شهر جي منصوبه بندي لاءِ آهي، جيئن هندو متنن ۾ بيان ڪيو ويو آهي. فن تعمير جون هدايتون سنسڪرت جي نسخن ۾ ۽ ڪجهه حالتن ۾ ٻين علائقائي ٻولين ۾ پڻ زنده آهن. انهن متنن ۾ واستو شاستر، شلپا شاستر، برهت سمهتا، پرانا ۽ اگاما جا تعميراتي حصا ۽ علائقائي متن جهڙوڪ مانسارا شامل آهن. {{Short description|Traditional system of Indian architecture as described in Hindu texts}} [[File:10th century Nilakantha Mahadeva Hindu temple, Nagara architecture, Sunak, Gujarat.jpg|thumb|The architecture of a Hindu temple in Sunak, Gujarat]] {{Hinduism}} '''Hindu architecture''' is the traditional system of Indian architecture for structures such as temples, monasteries, statues, homes, market places, gardens and town planning as described in [[Hindu texts]].{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}<ref name="Sinha 1998 pp. 27–41">{{harvnb|Sinha|1998|pages=27–41}}</ref> The architectural guidelines survive in Sanskrit manuscripts and in some cases also in other regional languages. These texts include the [[Vastu shastra]]s, [[Shilpa Shastras]], the ''Brihat Samhita'', architectural portions of the Puranas and the Agamas, and regional texts such as the [[Manasara]] among others.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx, Appendix I lists hundreds of Hindu architectural texts}}{{sfn|Shukla|1993|p=}} گجرات جي سُنڪ ۾ هڪ هندو مندر جي اڏاوت. * هندو فن تعمير جي سڀ کان اهم خصوصيت (۽ ڪيتريون ئي بچيل مثال) هندو مندر آهن، هڪ اهڙي اڏاوتي روايت سان جيڪا پٿر، اينٽن ۽ پٿر جي ڪٽ واري فن تعمير ۾ بچيل مثال ڇڏي وئي آهي جيڪا گپتا سلطنت جي دور جي آهي. انهن فن تعمير تي قديم فارسي ۽ هيلينسٽڪ فن تعمير جو اثر هو. جديد دور ۾ تمام گهٽ سيڪيولر هندو فن تعمير بچيل آهي، جهڙوڪ محلات، گهر ۽ شهر. برباد ۽ آثار قديمه جا مطالعو هندستان ۾ ابتدائي سيڪيولر فن تعمير جو نظارو پيش ڪن ٿا. هندستاني محلات ۽ شهري فن تعمير جي تاريخ تي مطالعي گهڻو ڪري مغل ۽ هند-اسلامي فن تعمير تي ڌيان ڏنو آهي خاص طور تي اتر ۽ اولهه هندستان جي، انهن جي نسبتاً گهڻائي جي ڪري. هندستان جي ٻين علائقن ۾، خاص طور تي ڏکڻ ۾، هندو فن تعمير 16 صدي تائين ترقي ڪندو رهيو، جهڙوڪ اهي جيڪي مندرن، برباد شهرن ۽ وجياناگر سلطنت ۽ نائڪا جي سيڪيولر جڳهن پاران مثال طور پيش ڪيا ويا آهن. سيڪيولر فن تعمير ڪڏهن به هندستان ۾ مذهبي جي مخالفت نه ڪئي وئي، ۽ اهو مقدس فن تعمير آهي جهڙوڪ اهي جيڪي هندو مندرن ۾ مليا آهن جيڪي سيڪيولر ماڻهن کان متاثر ۽ موافقت هئا. وڌيڪ، هارل چوي ٿو، اهو آهي مندر جي ڀتين، ٿنڀن، تورانن ۽ مدپام تي ٺهيل نقش جتي سيڪيولر فن تعمير جو ننڍڙو نسخو ملي سگهي ٿو. By far the most important, characteristic and numerous surviving examples of Hindu architecture are [[Hindu temple]]s, with an [[Hindu temple architecture|architectural tradition]] that has left surviving examples in stone, brick, and [[Indian rock-cut architecture|rock-cut architecture]] dating back to the [[Gupta Empire]]. These architectures had influence of Ancient Persian and [[Hellenistic influence on Indian art|Hellenistic]] architecture.<ref>{{Cite book|last=Smith|first=Vincent Arthur|url=https://books.google.com/books?id=IPstAAAAMAAJ&q=%22The+Hellenistic+is+not+the+only+foreign+element+in+ancient+Indian+art+.+The+influence+of+Persia+is+apparent+,+and+the+columnar+architecture+of+the+Achaemenian+monarchy+supplied+the+models+for+Asoka's+monolithic+pillars+and+many%22|title=Research Articles in Epigraphy, Archaeology, and Numismatics of India|date=1977|publisher=Sheikh Mubarak Ali|language=en}}</ref> Far fewer secular Hindu architecture have survived into the modern era, such as palaces, homes and cities. Ruins and archaeological studies provide a view of early secular architecture in India.<ref name="Murthy1987">{{cite book|author=K. Krishna Murthy|title=Early Indian Secular Architecture|url=https://books.google.com/books?id=0gsNAQAAIAAJ|year=1987|isbn=978-81-85067-01-8|pages=5–16|publisher=Sundeep Prakashan }}</ref> Studies on Indian palaces and civic architectural history have largely focussed on the Mughal and Indo-Islamic architecture particularly of the northern and western India given their relative abundance. In other regions of India, particularly the South, Hindu architecture continued to thrive through the 16th-century, such as those exemplified by the temples, ruined cities and secular spaces of the Vijayanagara Empire and the Nayakas.<ref name="Branfoot 2008 pp. 171–194">{{cite journal | last=Branfoot | first=Crispin | title=Imperial Frontiers: Building Sacred Space in Sixteenth-Century South India | journal=The Art Bulletin | publisher=Taylor & Francis| volume=90 | issue=2 | year=2008 | doi=10.1080/00043079.2008.10786389 | pages=171–194| s2cid=154135978 }}</ref><ref name=harle331>{{cite book|author=James C. Harle|title=The Art and Architecture of the Indian Subcontinent|url=https://books.google.com/books?id=LwcBVvdqyBkC |year=1994|publisher=Yale University Press|isbn=978-0-300-06217-5|pages=330–331}}</ref> The secular architecture was never opposed to the religious in India, and it is the sacred architecture such as those found in the Hindu temples which were inspired by and adaptations of the secular ones. Further, states Harle, it is in the reliefs on temple walls, pillars, toranas and madapams where miniature version of the secular architecture can be found.<ref name="Harle1994">{{cite book|author=James C. Harle|title=The Art and Architecture of the Indian Subcontinent|url=https://books.google.com/books?id=LwcBVvdqyBkC |year=1994|publisher=Yale University Press|isbn=978-0-300-06217-5|pages=43–47, 67–68, 467–480}}</ref> ==متن== ==ڳوٺ ۽ شهر== ==اسپتالون ۽ شفاخانا== ==آرٽ ۽ شهري عمارتون== ==مندر== ==خانقاهون== هندو خانقاهون جهڙوڪ مٺا ۽ هرميٽيج (آشرم) عمارتن جا ڪمپليڪس آهن جن ۾ مندر، خانقاه خانا يا اجتماعي گهر ۽ معاون سهولتون شامل آهن. ==راٺا== ڪجهه هندو جڳهن ۾، مندر يا عمارتون آهن جن کي راٺا سڏيو ويندو آهي ڇاڪاڻ ته انهن جي شڪل هڪ وڏي رته جي هوندي آهي. ==تورا (محراب)== توران هڪ آزاد بيٺل محراب آهي جيڪو رسمن جي مقصدن لاءِ هندو، ٻڌ ۽ جين فن تعمير ۾ مندرن، خانقاهن ۽ ٻين شين جي سامهون ڏٺو ويندو آهي، ڪڏهن ڪڏهن هڪ عمارت جي طور تي. ==ستمبه (ڪالم)== ==ڇتريون== ڇتريون بلند، گنبد جي شڪل وارا منڊ آهن جيڪي هندستاني فن تعمير ۾ هڪ عنصر طور استعمال ڪيا ويندا آهن، جيڪي راجسٿاني فن تعمير ۾ پيدا ٿين ٿا. اهي محلات ۾ وڏي پيماني تي استعمال ٿيندا آهن، قلعا، يا جنازي جي جڳهن جي حد بندي ڪرڻ، وغيره. == Texts == [[File:17th century copy of folio 2 of Visvakarmaprakasa, a Vastu sastra Nepal, Sanskrit Devanagari - 1.jpg|thumb|left|A folio of Visvakarmaprakasa, a minor Hindu architecture text discovered in Kathmandu valley, Nepal (Sanskrit Devanagari)]] Vaastu Shastras and Shilpa Shastras are listed as one of 64 divine arts in ancient Indian texts. They are design manuals covering the art and science of architecture, typically mixing form, function with Hindu symbolism.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}<ref name="Sinha 1998 pp. 27–41"/> The earliest, archaic and distilled version of Hindu architecture principles are found in the Vedic literature, traditionally considered as the ''Upavedas'' (lesser appendices to the Vedas), and called the ''Sthapatya Veda''.<ref name="Patra 2006 pp. 199–218">{{harvnb|Patra|2006}}</ref> Acharya's ''Encyclopedia of Hindu Architecture'' lists hundreds of Sanskrit manuscripts with more details on Hindu architecture that have survived into the modern age.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}} They cover the architectural aspects of a wide range of subjects: ornaments, furniture, vehicles (wagons, carts), gateways, water tanks, drains, cities, streets, homes, palaces, temples and others.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}<ref name="Sinha 1998 pp. 27–41"/> The most studied texts in the contemporary era are Sanskrit manuscripts in different Indic scripts. These include the ''[[Brihat Samhita]]'' (chapters 53, 56–58 and 79), the ''[[Manasara|Manasara Shilpa Sastra]]'', the ''Mayamata Vastu Sastra'' with commentaries in Telugu and Tamil, the Puranas (for example, chapters 42–62 and 104–106 of ''Agni Purana'', chapter 7 of ''Brahmanda Purana'') and the Hindu Agamas.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx with Appendix 1}} {{Clear}} == Villages, towns and cities == [[File:700 CE Manasara Sanskrit text, Hindu architecture, town village plans.jpg|thumb|Some town plans recommended in the 700 CE ''Manasara'' Sanskrit text on Hindu architecture.{{sfn|Sinha|1998|pp=27–40}}{{sfn|Ram Raz|1834}}{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}}]] Hindu texts recommend architectural guidelines for homes, market places, gardens and town planning.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}{{sfn|Sinha|1998|pp=27–40}} The best site for human settlement, declares ''[[Manasara]]'', seeks the right terrain with thick soil that slopes to open skies eastward so that the residents can appreciate the sunrise.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}} It is near a river or significant water stream, and has enough ground water for wells – a second source of water.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}} The soil, states ''Manasara'', should be firm, rich for growing flowers, vegetables and fruit trees, and of agreeable odor. The text recommends that the town planners dig and check the [[soil quality]] for a stable foundation to homes and public buildings.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}} Once the location is accepted, the text describes forty plans for laying out the streets, the homes, markets, gardens and other infrastructure necessary for the settlement. Example architectural plans include Dandaka, Prastara, Chaturmukha, Padmaka, Karmuka, Swastika and others.{{sfn|Sinha|1998|pp=27–40}} The Hindu texts vary, with five shared principles:{{sfn|Patra|2006|pp=201–203}} *''Diknirnaya'': principles of orientation *''Padavinyasa'' : site planning *''Hastalakshana'' : proportionate measurement ratios of sections *''Ayadi'' : six canonical principles of architecture *''Patakadi'' : aesthetics or character of each building or part of the overall plan The guidelines combine principles of early Hindu understanding of science, spiritual beliefs, astrology and astronomy.{{sfn|Patra|2006|pp=201–203}} In practice, these guidelines favor symmetry set to the cardinal directions, with many plans favoring the streets to be aligned with seasonal winds direction, integrated with the terrain and the needs of the local weather.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}}{{sfn|Patra|2006|pp=201–203}} A temple or public assembly hall at the center of the town is recommended in ''Manasara''.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}} ==Hospitals, hospices== The early Hindu texts on medicine and surgery mention dedicated buildings and halls to take care of sick people, and recommend that architects with ''Vastu Vidya'' (वास्तुविद्या) expertise should construct these. The ''[[Charaka Samhita]]'' dated between 100 BCE to 150 CE, for example, in book 1, verse 15.6 (''sutrasthana'') states:<ref name=Wujastyk1>Dominik Wujastyk (2003), The Roots of Āyurveda: Selections from Sanskrit Medical Writings, 3rd edition, Penguin, pages 35–36, 10–12</ref><ref name=Kaviratna1>AV Kaviratna (1913), Charaka-samhita : translated into English, Part 1, {{oclc|67906513}}, pages 168–169</ref><ref name=sharma1>Priya V Sharma (1981), Charaka Samhita Volume 1: Sanskrit Text, with an English Translation, Chaukhamba Orientalia, {{ISBN|9788176370127}}, page 104</ref>{{refn|group=note|The verse 1.15.7 describes how this hospital building should be furnished with beds, chairs, bedsheets, pillows, spitoon, drug grinders, affectionate nurses, pharmacy, supplies, patient care equipment etc.<ref name=Wujastyk1/><ref name=sharma1/>}} {{Quote| {{lang|sa-Deva| [...] दृढं निवातं प्रवातैकदेशं सुखप्रविचारमनुपत्यकं धूमातपजलरजसामनभिगमनीयमनिष्ठानां च शब्दस्पर्शरसरूपगन्धानां सोदपानोदूखलमुसलवर्चःस्थानस्नानभूमिमहानसं '''वास्तुविद्याकुशलः''' प्रशस्तं गृहमेव तावत् पूर्वमुपकल्पयेत्<nowiki>।||६||</nowiki>}}<br> [...] – In the first place a mansion must be constructed under the supervision of an engineer well-conversant with the science of building mansions and houses. It should be spacious and roomy. The element of strength should not be wanting in it. Every part of it should not be exposed to strong winds or breezes. One portion at least should be open to the currents of wind. It should be such that one may move or walk through it with ease. It should not be exposed to smoke, or the sun, or dust, or injurious sound and taste and form and scent. It should be furnished with staircases, with pestles and mortars, privies, accommodation for belting, and cook-rooms.<br>– Translated by Avinash Kaviratna<ref name=Kaviratna1/><br> [...] – the one expert in architecture should, first of all, arrange for an auspicious house which should be strong, wind-free (isolated from wind), ventilated, having comfortable moving space, not situated in a valley, inaccessible to smoke (or) sun (or) water (or) taste (or) sight (or) smell, and provided with water reservoir, mortar pestle, lavatory, bathroom and kitchen.<br>– Translated by Priya Sharma<ref name=sharma1/><br> [...] – Thus, '''an expert in the science of building''' should first construct a worthy building. It should be strong, out of the wind, and part of it should be open to the air. It should be easy to get about in, and should not be in a depression. It should be out of the path of smoke, sunlight, water, or dust, as well as unwanted noise, feelings, tastes, sights and smells. It should have water supply, pestle and mortar, lavatory, bathing area, and a kitchen.<br>– Translated by Dominik Wujastyk (under subtitle: The [[Hospital]] Building)<ref name=Wujastyk1/> |Caraka Samhita, 1.15.6}} == Arts and civic buildings == The ''Narada Shilpasastra'' is another early Sanskrit treatise on architecture. It has 83 chapters, with chapters on plans for villages and cities, on architectural guidelines for palaces and houses, on public water tanks, on Hindu temples, as well as construction of public civic buildings.<ref name=Raghavan>V. Raghavan (1935), ''Two chapters on painting in the Narada Silpa Sastra'', Journal of the Indian Society of Oriental Art, Editors: Stella Kramrisch, Volume III, Number 1, pp. 15–32</ref><ref name=Iyengar/> Chapters 60 through 66 of ''Narada Silpa'' discuss special [[Śālā]] for community services and enjoyment, with chapter 61 on ''Bhojan-sala'' (feeding house), chapter 65 on ''Nataka'' (performance arts), and chapter 66 discussing a building to display arts and paintings. Chapter 71 discusses how ''chitra'' (painting) should be used to enliven homes and civic buildings.<ref name=Raghavan/><ref name=Iyengar>RN Iyengar, KS Kannan and SY Wakankar (2018), ''Narada Silpasastra: Sanskrit Text on Architectural Civil Engineering'', Jain University Press, {{ISBN|978-9385327582}}, pp. 197–220, 233–238</ref> ''Chitra-sala'' and other "entertainment houses", states ''Narada Silpasastra'', should be located in the middle of a city, preferably the main street or where major roads of the city cross or near major temples or palace.<ref name=Raghavan/><ref>C. Sivaramamurti (1934), ''[https://archive.org/details/in.ernet.dli.2015.44001/page/n189/mode/2up Chitrasalas]'', Triveni, Volume 7, Number 2, pp. 180–185</ref> This building's ''mandapam'' (hall) must be spacious and ventilated. It should have pictures that "captivate our minds" and "give joy to the eyes", laid out by rules of proportion and rules of "pose-determining lines", according to a translation by Raghavan.<ref name=Raghavan/> Chapter 66 further recommends specific designs. For example, it describes a civic building for display of art that is circular (''mardala'', drum-like), with main entrance and smaller ones enclosing a court-like space, terraces, and halls to divide the building into sections. These halls should itself display some items of pleasure such as carvings, colorful patterns on the floor, and brightly colored Devas, Gandharvas and Kinnaras.<ref>V. Raghavan (1935), ''Two chapters on painting in the Narada Silpa Sastra'', Journal of the Indian Society of Oriental Art, Editors: Stella Kramrisch, Volume III, Number 1, pp. 23–32</ref><ref name=Iyengar/> Another group of civic buildings described in Hindu texts are the ''preksha-sala'' (building for drama/stage performance) and ''sangita-sala or natya-sala'' (dance performance).<ref name=Raghavan357>V. Raghavan (1934), ''Theatre Architecture in Ancient India'', Triveni, Volume 5, Number 4, pp. 357–363</ref> These are categorized in three: those in temples for religious arts, in city for general entertainment, or in a palace for the king and his guests. The ''Samarangana Sutradhara'' of Bhoja, for example, dedicates its chapter 34 to these buildings and adds that the walls of the performance hall should adorned pictures of damsels dancing or playing instruments.<ref name=Raghavan357/> The plan for ''Natya-mandapa'' with space for the dancers, space for the musicians that co-perform with the dancers, space where the dance-drama artists can change their dress for different acts (''Nepathya-dhama'') and for the ''prekshaka'' (audience) are discussed in chapter 39 of Kumara's ''Silpa Ratna''. The ''Narada Silpasastra'' uses the term "Nataka-salas", recommending that the performance stage should be raised on a platform so that the audience can get a better view, the audience hall should be decorated for the audience to admire before and after the performance.<ref name=Raghavan357/> These arts and architectural principles may have evolved out of more ancient Indian traditions for performance arts, states Varadpande, as is implied in the Buddhist text ''[[Brahmajāla Sutta]]'' where the Buddha forbids his ''bhikshus'' (monks) from watching dances, music performances and similar public shows in ''Majjhima-sila''.<ref name="Varadpande1987">{{cite book|author=Manohar Laxman Varadpande|title=History of Indian Theatre|url=https://books.google.com/books?id=SyxOHOCVcVkC|year=1987|publisher=Abhinav Publications|isbn=978-81-7017-221-5|pages=105–114}}; for another translation of the Buddhist canonical text, see: {{cite book|author=Martine Batchelor|title=The Spirit of the Buddha |url=https://books.google.com/books?id=fL3mykqlOJcC&pg=PT25 |year=2010|publisher=Yale University Press|isbn=9780300175004|pages=25 (Majjhima Nikaya 27)}}</ref> The text ''[[Natyasastra]]'' recommends architectural guidelines for the ''Natya'' theatre, but without drawings and plans. The theatre mentioned in ''Natyasastra'' probably housed an audience of 200 to 500 patrons comfortably seated, states Farley Richmond – a scholar of Indian theatre.<ref name="Kale2019">{{cite book|author=Farley Richmond|editor=M. R. Kale|title=The Mrichchhakatika of Sudraka: With Introduction, Critical Essays and a Photo-Essay |url=https://books.google.com/books?id=Dv_oDwAAQBAJ |year=2019|publisher=Motilal Banarsidass|isbn=978-81-208-4010-2|pages=31–33}}</ref> == Temples (mandirs) == [[File:Architecture of the Khajuraho temples.jpg|thumb|right|Elements of a North Indian temple (Madhya Pradesh)]] [[File:1910 sketches, Gondeshwar temple Sinnar, Nashik temple overview, cross section and plan.jpg|thumb|The architectural plan of the Gondeshwar temple near Nashik (Maharashtra)]] {{main|Hindu temple architecture}} [[Hindu temple architecture]] has many varieties of style whose historic role has been to provide "a focus for both the social and spiritual life" for the Hindu community it serves, states George Michell.{{sfn|Michell|1988|p=14}} Every [[Hindu temple]] ("mandir") is imbued with symbolism, yet the basic structure of each stays the same. Each temple has an inner sanctum or the sacred space, the ''[[Garbhagriha|garbha griha]]'' or womb-chamber, where the primary ''[[murti]]'' or the image of a deity is housed in a simple bare cell for ''darshana'' (view, meditative focus).{{sfn|Shilpa Sharma|Shireesh Deshpande|2017|pp=309-317}} Above the garbhagriha is a tower-like ''[[shikhara]]'', called the ''[[Vimana (architectural feature)|vimana]]'' in south India. This sanctum is surrounded by a closed or open path for ''pradakshina'' (also called ''parikrama'', circumambulation) that is typically intricately carved with symbolic art depicting Hindu legends, themes of artha, dharma and kama as well as the statues of significant deities of three major Hindu traditions (Vishnu, Shiva and Shakti).{{sfn|Michell|1988|pp=66–76, 86–126}} The sanctums of significant temples have a ''[[mandapa]]'' congregation hall, and sometimes an ''[[antarala]]'' antechamber and porch between garbhagriha and mandapa. Major temples that attract pilgrims from far typically have mandapas or other buildings that service the pilgrims. These may be connected or detached from the temple. The main temple may exist with other smaller temples or shrines in the temple compound. The streets around the temple are markets and hubs of economic activity.{{sfn|Michell|1988|pp=66–76, 86–126}} There are examples of special dance pavilions (''Nata Mandir''), like in the [[Konark Sun Temple]]. The pool, temple tank (''Kunda'') is also part of large temples, and they traditionally have served as a place for a bath dip and ablutions for pilgrims.{{sfn|Acharya|2010|p=74}} The same essential architectural principles are found in the historic Hindu temples of southeast Asia.{{sfn|Michell|1988|pp=159–182}} === Gopurams === {{Main|Gopuram}} Essentially independent architectural structure is an element of the temple complex as ''[[gopuram]]'', viz., gatehouse towers, usually ornate, othen with colossal size, at the entrance of a Hindu temple of [[Southern India]].<ref name=britgopuram>{{cite web|url=http://www.britannica.com/eb/article-9037402/gopura|title=Gopura|publisher=Encyclopædia Britannica|access-date=2008-01-20}}</ref> == Monasteries (mathas) == {{see also|Matha|Ashram|Bhajana Kutir}} Hindu monasteries such as [[matha]]s and hermitages ([[ashram]]s) are complexes of buildings include temples, monastic cells or the communal house and ancillary facilities.{{sfn|Sears|2014|pp=4—9}} == Rathas == {{main|Ratha}} In some Hindu sites, there are shrines or buildings named [[ratha]]s because they have the shape of a huge chariot.{{sfn|Harle|1994|p=153}} == Toranas (archways) == {{main|Torana}} [[Torana]] is a free-standing archway for ceremonial purposes seen in the Hindu, [[Buddhist]] and [[Jain]] architecture in front of the temples, monasteries and other objects, sometimes as single building.<ref>{{Cite web|url=http://www.oxfordartonline.com/view/10.1093/gao/9781884446054.001.0001/oao-9781884446054-e-7000085631|title=Toraṇa |work= Grove Art|year=2003 |doi=10.1093/gao/9781884446054.article.T085631|access-date=2018-08-08|last1=Hardy |first1=Adam |isbn=978-1-884446-05-4 }}</ref>{{sfn|Dhar|2010|p=}} == Stambhas (columns) == {{main|Stambha|Dhvaja}} [[Stambha]] denotes a pillar or column, and is also known as ''jangha'', ''stali'', ''angrika'', ''sthanu'', ''arani'', ''bharaka'' or ''dharana''.{{sfn|Acharya|2010|p=533}} It is described in ''Manasara'' to consist of a pedestal, base, column and a capital. It can be made from wood or stone, be independent or be a pilaster joined to one of the walls. The text describes different proportions for different materials of construction.{{sfn|Acharya|2010|p=533}} The length of column is divided into''matras'' (portions), and these may be decorated with artwork. The ''Manasara'' suggests rules for tapering the top portions of the ''stambha''.{{sfn|Acharya|2010|p=533}} Illustrative stambhas include the [[Vijay Stambha]] (Tower of victory) at [[Chittorgarh fort]], [[Rajasthan]]. It is dedicated to [[Vishnu]]. The [[Dhvaja|Dhvaja-stambhas]] are found at the entrance of temples as flagstaffs, often with the image of [[lingam]] and sacred animals. == Chhatris == {{main|Chhatri}} [[Chhatri]]s are elevated, dome-shaped pavilions used as an element in [[Indian architecture]], originating in [[Rajasthani architecture]]. They are widely used in palaces, in forts, or to demarcate funerary sites, etc.<ref>{{Cite journal|last=Zajadacz-Hastenrath|first=Salome|date=1997|title=A Note on Babur's Lost Funerary Enclosure at Kabul|url=http://dx.doi.org/10.2307/1523241|journal=Muqarnas|volume=14|pages=135–142|doi=10.2307/1523241|jstor=1523241 |issn=0732-2992|url-access=subscription}}</ref> == Outside of South Asia == === Indonesia === {{main|Candi of Indonesia}} Historically, [[Hinduism in Indonesia|Hinduism]] was once the predominant [[religion|religious take]] of some Native Indonesians (chiefly Western Indonesians) in [[Indonesia]], predates the existence of [[Buddhism in Indonesia|Buddhism]], [[Islam in Indonesia|Islamism]], and [[Christianity in Indonesia|Christianity]]. The country was enriched with abundance of Hindu architecture, mainly served as [[Hindu temple|religious purpose]] (place of worship, etc.). According to Indonesian categorization, Hindu architecture temples could be divided into 3 main types with different terminology attached to its respective identity, the first one is called {{lang|jv|[[Candi of Indonesia|Candi]]}} ({{ety|Old Javanese|caṇḍi}}),<ref name="Old Javanese2">{{citation |last=Zoetmulder |first=P.J. |title=Old Javanese-English Dictionary |language=kaw, en|year=1982 |publisher=[[Royal Netherlands Institute of Southeast Asian and Caribbean Studies|Koninklijk Instituut voor Taal-, Land- en Volkenkunde]]}}</ref> specifically refers to the Hindu temple architecture of [[Hinduism in Java|Java]]-origin. The second one is known as {{lang|ban|[[Balinese temple|Pura]]}} ({{ety|ban|ᬧᬸᬭ|pura}}), refers to an architecture style of Balinese to perform their [[Balinese Hinduism]] worship. The last one, similar to Hindu majority globally, known in [[Indonesian language|Indonesian]] as {{lang|id|[[Kovil|Kuil]]}}, specifically refers to Hindu of [[Dravidian architecture|Dravidian]]-origin temple architecture, usually represent the [[Indian Indonesians|Indian Indonesian]] community (as opposed to Native Indonesian form of Hinduism). All types of Hindu architecture in Indonesia are functioned as place of worship, but also could be used as the place of historical observance to broaden the knowledge and awareness about Hinduism amongst the non-Hindu population, to draw the sense of tolerance and [[Bhinneka Tunggal Ika|unity]] within the country (it is also applied to every worship places of diverse religious background in Indonesia). == Gallery == ;Some folios from surviving manuscripts on Hindu architecture <gallery> File:A folio from Vastu sastra hiti dayeka manuscript, water spout design, Sanskrit language, Newari script - 3.jpg|Drawing and notes on Hiti, a public water spout File:A folio from Vastu sastra hiti dayeka manuscript, water spout design, Sanskrit language, Newari script - 1.jpg|Drawing and notes on Hiti, a public water spout, part 2 File:A folio from Vastu sastra hiti dayeka manuscript, mandala, Sanskrit language, Newari script - 2.jpg|A mandala in ''Vastu Sastra Hiti Dayeka'' File:A folio with Harihara Shiva-Vishnu sketch from Samkrantiyajnavidhi manuscript, Sanskrit language, Nepali script.jpg|Two leaves in ''Samkrantiyajnavidhi'' illustrating proportions for [[Harihara]] – half Shiva, half Vishnu File:A folio from minor Vastu sastra manuscript, home design and decoration, Sanskrit language, Devanagari script.jpg|A Vastu sastra page on home design, first line mentions ''vastu sastra'' </gallery> ;Some temples and public stepwells <gallery> File:Lingaraj Temple Complex.jpg | [[Lingaraja Temple]] ([[Bhubaneswar]], Odisha) File:Veera Narayana temple at the Chennakeshava temple complex.jpg | [[Chennakeshava Temple, Belur]] (Karnataka) File:Radhashyam Temple at Bishnupur 2.jpg | Lalji temple ([[Bishnupur, Bankura]], West Bengal) File:Konark Nat Mandir.jpg | Nata Mandir of [[Konark Sun Temple]] (Odisha) File:Madurai Meenakshi temple 2.jpg | [[Meenakshiamman Temple]] Gopuram ([[Madurai]], Tamil Nadu) File:Rani ki vav - Gujarat - 07.jpg|Rani ka vav Gujarat, a historic public water tank with Hindu arts File:Sringeritemple.jpg | [[Advaita Vedanta]] Monastery ([[Sringeri]], Karnataka) File:Mahabalipuram, Pancha Rathas, Tamil Nadu, India.jpg | [[Pancha Rathas]] ([[Mahabalipuram]], Tamil Nadu) File:Nagda(Rajasthan)Torana.jpg | [[Sahastra Bahu Temples]] Torana ([[Nagda, Rajasthan]]) File:Mukteshwar torana.jpg | Torana of [[Mukteshvara Temple, Bhubaneswar]] (Orisha) File:Arunachaleshvara Temple Tiruvannamalai.JPG|A gopuram at the Arunachaleshvara Temple, Tiruvannamalai (Tamil Nadu) </gallery> == See also == * [[Hindu temple architecture]] * [[Indian rock-cut architecture]] * [[Indian architecture]] * [[Dravidian architecture]] * [[Nagara architecture]] == Note == {{reflist|group=note}} ==ڏکڻ ايشيا کان ٻاهر== ==گيلري== ==پڻ ڏسو== ==حوالا== {{حوالا}} == Bibliography == * {{cite book|first=P. K.|last=Acharya|year=2010|title=An encyclopaedia of Hindu architecture | url=https://archive.org/stream/encyclopaediaofh07achauoft#page/n9/mode/2up |publisher=Oxford University Press (Republished by Motilal Banarsidass)|location=New Delhi|isbn=978-81-85990-03-3}} * {{cite book|first=P. K.|last=Acharya|year=1927|title=Indian Architecture according to the Manasara Shilpa Shastra|url=https://archive.org/stream/encyclopaediaofh07achauoft#page/n9/mode/2up |publisher=Oxford University Press (Republished by Motilal Banarsidass)|location=London|isbn=0300062176}} * {{cite book|first=P. D.|last=Dhar|year=2010|title=The Torana in Indian and Southeast Asian Architecture|publisher=D K Printworld|location=New Delhi|isbn=978-8124605349}} * {{cite book|first=I.|last=Glushkova|year=2014|title=Objects of Worship in South Asian Religions: Forms, Practices and Meanings|url=https://books.google.com/books?id=oqReBAAAQBAJ&pg=PA116 |publisher=Routledge|isbn=978-1-317-67595-2}} * {{cite book|first=S. R.|last=Goel|year=1991|title=[[Hindu Temples – What Happened to Them]]|publisher=Voice of India|location=New Delhi|volume=2|isbn=81-85990-03-4}} * {{cite book|first=J. C.|last=Harle|year=1994|title=The Art and Architecture of the Indian Subcontinent|url=https://archive.org/details/artarchitectureo00harl|edition=2nd|publisher=Yale University Press Pelican History of Art|isbn=0300062176|url-access=registration}} *{{cite book|author=Ernest Havell|title=The Ancient and Medieval Architecture of India|url=https://books.google.com/books?id=xHM-7CaV5zYC|year=1972|publisher=John Murray, London (Reprinted S. Chand)}} * {{cite book|first=M.|last=Juneja|year=2001|title=Architecture in Medieval India: Forms, Contexts, Histories|url=https://books.google.com/books?id=7N7VAAAAMAAJ |edition=2nd|publisher=Orient Blackswan|isbn=978-8178242286}} * {{cite book|first=G.|last=Michell|year=1988|title=The Hindu Temple: An Introduction to its Meaning and Forms|url=https://books.google.com/books?id=ajgImLs62gwC&pg=PA61 |edition=2nd |publisher=University of Chicago Press|location=Chicago/London|isbn=0-226-53230-5}} *{{cite journal | last=Patra | first=Reena | title=A Comparative Study on Vaastu Shastra and Heidegger's 'Building, Dwelling and Thinking' | journal=Asian Philosophy | publisher=Taylor & Francis | volume=16 | issue=3 | year=2006 | doi=10.1080/09552360600979430 | pages=199–218| s2cid=144592593 }} *{{cite book|author=Ram Raz|title=Essay on the Architecture of the Hindús|url=https://books.google.com/books?id=DSg5AQAAMAAJ|year=1834 |publisher=Royal Asiatic Society of Great Britain and Ireland}} *{{cite journal|author1=Shilpa Sharma|author2=Shireesh Deshpande|title=Architectural Strategies Used in Hindu Temples to Emphasize Sacredness| journal = Journal of Architectural and Planning Research| volume= 34| number= 4 | year= 2017| pages= 309–319|jstor=44987239}} *{{cite journal | last=Sinha | first=Amita | title=Design of Settlements in the Vaastu Shastras | journal=Journal of Cultural Geography | publisher=Taylor & Francis | volume=17 | issue=2 | year=1998 | doi=10.1080/08873639809478319 | pages=27–41}} * {{cite book|first=D. N.|last=Shukla|year=1993|title=Vastu-Sastra: Hindu Science of Architecture|publisher=Munshiram Manoharial Publishers|isbn=978-81-215-0611-3}} * {{cite book|first=T.|last=Sears|year=2014|title=Worldly Gurus and Spiritual Kings: Architecture and Asceticism in Medieval India|publisher=Yale University Press|isbn=978-0-300-19844-7}} * {{cite book|first=B.|last=Thapar|year=2004|title=Introduction to Indian Architecture|publisher=Periplus Editions|location=Singapore|isbn=0-7946-0011-5|ref=Thapar}} ==External links== {{Commons category|Hindu architecture}} *[https://web.archive.org/web/20100218153644/http://www.hampi.in/architecture.htm Vijayanagara architecture] *[http://www.hindupedia.com/en/Sthapatyaveda Sthapatyaveda] (Temple Architecture) on Hindupedia, the Hindu Encyclopedia [[زمرو:هندو فن تعمير| ]] [[زمرو:فن تعمير]] [[زمرو:هندو مندر فن تعمير]] [[زمرو:هندستاني فن تعمير]] [[زمرو:هندو عبادت جا هنڌ]] [[زمرو:ايشيا ۾ فن تعمير]] [[زمرو:هندستان جو فن تعمير]] pmt85zg9aon2kj4gr1qr2i2ut874uen 382559 382558 2026-06-03T15:17:12Z Memon2025 21315 382559 wikitext text/x-wiki '''هندو فن تعمير''' (Hindu Architecture) هندستاني فن تعمير جو روايتي نظام آهي جيڪو عمارتن جهڙوڪ مندر، خانقاهون، مجسما، گهر، مارڪيٽ جا هنڌ، باغ ۽ شهر جي منصوبه بندي لاءِ آهي، جيئن هندو متنن ۾ بيان ڪيو ويو آهي. فن تعمير جون هدايتون سنسڪرت جي نسخن ۾ ۽ ڪجهه حالتن ۾ ٻين علائقائي ٻولين ۾ پڻ زنده آهن. انهن متنن ۾ واستو شاستر، شلپا شاستر، برهت سمهتا، پرانا ۽ اگاما جا تعميراتي حصا ۽ علائقائي متن جهڙوڪ مانسارا شامل آهن. {{Short description|Traditional system of Indian architecture as described in Hindu texts}} [[File:10th century Nilakantha Mahadeva Hindu temple, Nagara architecture, Sunak, Gujarat.jpg|thumb|The architecture of a Hindu temple in Sunak, Gujarat]] {{Hinduism}} '''Hindu architecture''' is the traditional system of Indian architecture for structures such as temples, monasteries, statues, homes, market places, gardens and town planning as described in [[Hindu texts]].{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}<ref name="Sinha 1998 pp. 27–41">{{harvnb|Sinha|1998|pages=27–41}}</ref> The architectural guidelines survive in Sanskrit manuscripts and in some cases also in other regional languages. These texts include the [[Vastu shastra]]s, [[Shilpa Shastras]], the ''Brihat Samhita'', architectural portions of the Puranas and the Agamas, and regional texts such as the [[Manasara]] among others.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx, Appendix I lists hundreds of Hindu architectural texts}}{{sfn|Shukla|1993|p=}} گجرات جي سُنڪ ۾ هڪ هندو مندر جي اڏاوت. * هندو فن تعمير جي سڀ کان اهم خصوصيت (۽ ڪيتريون ئي بچيل مثال) هندو مندر آهن، هڪ اهڙي اڏاوتي روايت سان جيڪا پٿر، اينٽن ۽ پٿر جي ڪٽ واري فن تعمير ۾ بچيل مثال ڇڏي وئي آهي جيڪا گپتا سلطنت جي دور جي آهي. انهن فن تعمير تي قديم فارسي ۽ هيلينسٽڪ فن تعمير جو اثر هو. جديد دور ۾ تمام گهٽ سيڪيولر هندو فن تعمير بچيل آهي، جهڙوڪ محلات، گهر ۽ شهر. برباد ۽ آثار قديمه جا مطالعو هندستان ۾ ابتدائي سيڪيولر فن تعمير جو نظارو پيش ڪن ٿا. هندستاني محلات ۽ شهري فن تعمير جي تاريخ تي مطالعي گهڻو ڪري مغل ۽ هند-اسلامي فن تعمير تي ڌيان ڏنو آهي خاص طور تي اتر ۽ اولهه هندستان جي، انهن جي نسبتاً گهڻائي جي ڪري. هندستان جي ٻين علائقن ۾، خاص طور تي ڏکڻ ۾، هندو فن تعمير 16 صدي تائين ترقي ڪندو رهيو، جهڙوڪ اهي جيڪي مندرن، برباد شهرن ۽ وجياناگر سلطنت ۽ نائڪا جي سيڪيولر جڳهن پاران مثال طور پيش ڪيا ويا آهن. سيڪيولر فن تعمير ڪڏهن به هندستان ۾ مذهبي جي مخالفت نه ڪئي وئي، ۽ اهو مقدس فن تعمير آهي جهڙوڪ اهي جيڪي هندو مندرن ۾ مليا آهن جيڪي سيڪيولر ماڻهن کان متاثر ۽ موافقت هئا. وڌيڪ، هارل چوي ٿو، اهو آهي مندر جي ڀتين، ٿنڀن، تورانن ۽ مدپام تي ٺهيل نقش جتي سيڪيولر فن تعمير جو ننڍڙو نسخو ملي سگهي ٿو. By far the most important, characteristic and numerous surviving examples of Hindu architecture are [[Hindu temple]]s, with an [[Hindu temple architecture|architectural tradition]] that has left surviving examples in stone, brick, and [[Indian rock-cut architecture|rock-cut architecture]] dating back to the [[Gupta Empire]]. These architectures had influence of Ancient Persian and [[Hellenistic influence on Indian art|Hellenistic]] architecture.<ref>{{Cite book|last=Smith|first=Vincent Arthur|url=https://books.google.com/books?id=IPstAAAAMAAJ&q=%22The+Hellenistic+is+not+the+only+foreign+element+in+ancient+Indian+art+.+The+influence+of+Persia+is+apparent+,+and+the+columnar+architecture+of+the+Achaemenian+monarchy+supplied+the+models+for+Asoka's+monolithic+pillars+and+many%22|title=Research Articles in Epigraphy, Archaeology, and Numismatics of India|date=1977|publisher=Sheikh Mubarak Ali|language=en}}</ref> Far fewer secular Hindu architecture have survived into the modern era, such as palaces, homes and cities. Ruins and archaeological studies provide a view of early secular architecture in India.<ref name="Murthy1987">{{cite book|author=K. Krishna Murthy|title=Early Indian Secular Architecture|url=https://books.google.com/books?id=0gsNAQAAIAAJ|year=1987|isbn=978-81-85067-01-8|pages=5–16|publisher=Sundeep Prakashan }}</ref> Studies on Indian palaces and civic architectural history have largely focussed on the Mughal and Indo-Islamic architecture particularly of the northern and western India given their relative abundance. In other regions of India, particularly the South, Hindu architecture continued to thrive through the 16th-century, such as those exemplified by the temples, ruined cities and secular spaces of the Vijayanagara Empire and the Nayakas.<ref name="Branfoot 2008 pp. 171–194">{{cite journal | last=Branfoot | first=Crispin | title=Imperial Frontiers: Building Sacred Space in Sixteenth-Century South India | journal=The Art Bulletin | publisher=Taylor & Francis| volume=90 | issue=2 | year=2008 | doi=10.1080/00043079.2008.10786389 | pages=171–194| s2cid=154135978 }}</ref><ref name=harle331>{{cite book|author=James C. Harle|title=The Art and Architecture of the Indian Subcontinent|url=https://books.google.com/books?id=LwcBVvdqyBkC |year=1994|publisher=Yale University Press|isbn=978-0-300-06217-5|pages=330–331}}</ref> The secular architecture was never opposed to the religious in India, and it is the sacred architecture such as those found in the Hindu temples which were inspired by and adaptations of the secular ones. Further, states Harle, it is in the reliefs on temple walls, pillars, toranas and madapams where miniature version of the secular architecture can be found.<ref name="Harle1994">{{cite book|author=James C. Harle|title=The Art and Architecture of the Indian Subcontinent|url=https://books.google.com/books?id=LwcBVvdqyBkC |year=1994|publisher=Yale University Press|isbn=978-0-300-06217-5|pages=43–47, 67–68, 467–480}}</ref> ==متن== ==ڳوٺ ۽ شهر== ==اسپتالون ۽ شفاخانا== ==آرٽ ۽ شهري عمارتون== ==مندر== ==خانقاهون== هندو خانقاهون جهڙوڪ مٺا ۽ هرميٽيج (آشرم) عمارتن جا ڪمپليڪس آهن جن ۾ مندر، خانقاه خانا يا اجتماعي گهر ۽ معاون سهولتون شامل آهن. ==راٺا== ڪجهه هندو جڳهن ۾، مندر يا عمارتون آهن جن کي راٺا سڏيو ويندو آهي ڇاڪاڻ ته انهن جي شڪل هڪ وڏي رته جي هوندي آهي. ==تورا (محراب)== توران هڪ آزاد بيٺل محراب آهي جيڪو رسمن جي مقصدن لاءِ هندو، ٻڌ ۽ جين فن تعمير ۾ مندرن، خانقاهن ۽ ٻين شين جي سامهون ڏٺو ويندو آهي، ڪڏهن ڪڏهن هڪ عمارت جي طور تي. ==ستمبه (ڪالم)== ==ڇتريون== ڇتريون بلند، گنبد جي شڪل وارا منڊ آهن جيڪي هندستاني فن تعمير ۾ هڪ عنصر طور استعمال ڪيا ويندا آهن، جيڪي راجسٿاني فن تعمير ۾ پيدا ٿين ٿا. اهي محلات ۾ وڏي پيماني تي استعمال ٿيندا آهن، قلعا، يا جنازي جي جڳهن جي حد بندي ڪرڻ، وغيره. == Texts == [[File:17th century copy of folio 2 of Visvakarmaprakasa, a Vastu sastra Nepal, Sanskrit Devanagari - 1.jpg|thumb|left|A folio of Visvakarmaprakasa, a minor Hindu architecture text discovered in Kathmandu valley, Nepal (Sanskrit Devanagari)]] Vaastu Shastras and Shilpa Shastras are listed as one of 64 divine arts in ancient Indian texts. They are design manuals covering the art and science of architecture, typically mixing form, function with Hindu symbolism.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}<ref name="Sinha 1998 pp. 27–41"/> The earliest, archaic and distilled version of Hindu architecture principles are found in the Vedic literature, traditionally considered as the ''Upavedas'' (lesser appendices to the Vedas), and called the ''Sthapatya Veda''.<ref name="Patra 2006 pp. 199–218">{{harvnb|Patra|2006}}</ref> Acharya's ''Encyclopedia of Hindu Architecture'' lists hundreds of Sanskrit manuscripts with more details on Hindu architecture that have survived into the modern age.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}} They cover the architectural aspects of a wide range of subjects: ornaments, furniture, vehicles (wagons, carts), gateways, water tanks, drains, cities, streets, homes, palaces, temples and others.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}<ref name="Sinha 1998 pp. 27–41"/> The most studied texts in the contemporary era are Sanskrit manuscripts in different Indic scripts. These include the ''[[Brihat Samhita]]'' (chapters 53, 56–58 and 79), the ''[[Manasara|Manasara Shilpa Sastra]]'', the ''Mayamata Vastu Sastra'' with commentaries in Telugu and Tamil, the Puranas (for example, chapters 42–62 and 104–106 of ''Agni Purana'', chapter 7 of ''Brahmanda Purana'') and the Hindu Agamas.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx with Appendix 1}} {{Clear}} == Villages, towns and cities == [[File:700 CE Manasara Sanskrit text, Hindu architecture, town village plans.jpg|thumb|Some town plans recommended in the 700 CE ''Manasara'' Sanskrit text on Hindu architecture.{{sfn|Sinha|1998|pp=27–40}}{{sfn|Ram Raz|1834}}{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}}]] Hindu texts recommend architectural guidelines for homes, market places, gardens and town planning.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}{{sfn|Sinha|1998|pp=27–40}} The best site for human settlement, declares ''[[Manasara]]'', seeks the right terrain with thick soil that slopes to open skies eastward so that the residents can appreciate the sunrise.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}} It is near a river or significant water stream, and has enough ground water for wells – a second source of water.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}} The soil, states ''Manasara'', should be firm, rich for growing flowers, vegetables and fruit trees, and of agreeable odor. The text recommends that the town planners dig and check the [[soil quality]] for a stable foundation to homes and public buildings.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}} Once the location is accepted, the text describes forty plans for laying out the streets, the homes, markets, gardens and other infrastructure necessary for the settlement. Example architectural plans include Dandaka, Prastara, Chaturmukha, Padmaka, Karmuka, Swastika and others.{{sfn|Sinha|1998|pp=27–40}} The Hindu texts vary, with five shared principles:{{sfn|Patra|2006|pp=201–203}} *''Diknirnaya'': principles of orientation *''Padavinyasa'' : site planning *''Hastalakshana'' : proportionate measurement ratios of sections *''Ayadi'' : six canonical principles of architecture *''Patakadi'' : aesthetics or character of each building or part of the overall plan The guidelines combine principles of early Hindu understanding of science, spiritual beliefs, astrology and astronomy.{{sfn|Patra|2006|pp=201–203}} In practice, these guidelines favor symmetry set to the cardinal directions, with many plans favoring the streets to be aligned with seasonal winds direction, integrated with the terrain and the needs of the local weather.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}}{{sfn|Patra|2006|pp=201–203}} A temple or public assembly hall at the center of the town is recommended in ''Manasara''.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}} ==Hospitals, hospices== The early Hindu texts on medicine and surgery mention dedicated buildings and halls to take care of sick people, and recommend that architects with ''Vastu Vidya'' (वास्तुविद्या) expertise should construct these. The ''[[Charaka Samhita]]'' dated between 100 BCE to 150 CE, for example, in book 1, verse 15.6 (''sutrasthana'') states:<ref name=Wujastyk1>Dominik Wujastyk (2003), The Roots of Āyurveda: Selections from Sanskrit Medical Writings, 3rd edition, Penguin, pages 35–36, 10–12</ref><ref name=Kaviratna1>AV Kaviratna (1913), Charaka-samhita : translated into English, Part 1, {{oclc|67906513}}, pages 168–169</ref><ref name=sharma1>Priya V Sharma (1981), Charaka Samhita Volume 1: Sanskrit Text, with an English Translation, Chaukhamba Orientalia, {{ISBN|9788176370127}}, page 104</ref>{{refn|group=note|The verse 1.15.7 describes how this hospital building should be furnished with beds, chairs, bedsheets, pillows, spitoon, drug grinders, affectionate nurses, pharmacy, supplies, patient care equipment etc.<ref name=Wujastyk1/><ref name=sharma1/>}} {{Quote| {{lang|sa-Deva| [...] दृढं निवातं प्रवातैकदेशं सुखप्रविचारमनुपत्यकं धूमातपजलरजसामनभिगमनीयमनिष्ठानां च शब्दस्पर्शरसरूपगन्धानां सोदपानोदूखलमुसलवर्चःस्थानस्नानभूमिमहानसं '''वास्तुविद्याकुशलः''' प्रशस्तं गृहमेव तावत् पूर्वमुपकल्पयेत्<nowiki>।||६||</nowiki>}}<br> [...] – In the first place a mansion must be constructed under the supervision of an engineer well-conversant with the science of building mansions and houses. It should be spacious and roomy. The element of strength should not be wanting in it. Every part of it should not be exposed to strong winds or breezes. One portion at least should be open to the currents of wind. It should be such that one may move or walk through it with ease. It should not be exposed to smoke, or the sun, or dust, or injurious sound and taste and form and scent. It should be furnished with staircases, with pestles and mortars, privies, accommodation for belting, and cook-rooms.<br>– Translated by Avinash Kaviratna<ref name=Kaviratna1/><br> [...] – the one expert in architecture should, first of all, arrange for an auspicious house which should be strong, wind-free (isolated from wind), ventilated, having comfortable moving space, not situated in a valley, inaccessible to smoke (or) sun (or) water (or) taste (or) sight (or) smell, and provided with water reservoir, mortar pestle, lavatory, bathroom and kitchen.<br>– Translated by Priya Sharma<ref name=sharma1/><br> [...] – Thus, '''an expert in the science of building''' should first construct a worthy building. It should be strong, out of the wind, and part of it should be open to the air. It should be easy to get about in, and should not be in a depression. It should be out of the path of smoke, sunlight, water, or dust, as well as unwanted noise, feelings, tastes, sights and smells. It should have water supply, pestle and mortar, lavatory, bathing area, and a kitchen.<br>– Translated by Dominik Wujastyk (under subtitle: The [[Hospital]] Building)<ref name=Wujastyk1/> |Caraka Samhita, 1.15.6}} == Arts and civic buildings == The ''Narada Shilpasastra'' is another early Sanskrit treatise on architecture. It has 83 chapters, with chapters on plans for villages and cities, on architectural guidelines for palaces and houses, on public water tanks, on Hindu temples, as well as construction of public civic buildings.<ref name=Raghavan>V. Raghavan (1935), ''Two chapters on painting in the Narada Silpa Sastra'', Journal of the Indian Society of Oriental Art, Editors: Stella Kramrisch, Volume III, Number 1, pp. 15–32</ref><ref name=Iyengar/> Chapters 60 through 66 of ''Narada Silpa'' discuss special [[Śālā]] for community services and enjoyment, with chapter 61 on ''Bhojan-sala'' (feeding house), chapter 65 on ''Nataka'' (performance arts), and chapter 66 discussing a building to display arts and paintings. Chapter 71 discusses how ''chitra'' (painting) should be used to enliven homes and civic buildings.<ref name=Raghavan/><ref name=Iyengar>RN Iyengar, KS Kannan and SY Wakankar (2018), ''Narada Silpasastra: Sanskrit Text on Architectural Civil Engineering'', Jain University Press, {{ISBN|978-9385327582}}, pp. 197–220, 233–238</ref> ''Chitra-sala'' and other "entertainment houses", states ''Narada Silpasastra'', should be located in the middle of a city, preferably the main street or where major roads of the city cross or near major temples or palace.<ref name=Raghavan/><ref>C. Sivaramamurti (1934), ''[https://archive.org/details/in.ernet.dli.2015.44001/page/n189/mode/2up Chitrasalas]'', Triveni, Volume 7, Number 2, pp. 180–185</ref> This building's ''mandapam'' (hall) must be spacious and ventilated. It should have pictures that "captivate our minds" and "give joy to the eyes", laid out by rules of proportion and rules of "pose-determining lines", according to a translation by Raghavan.<ref name=Raghavan/> Chapter 66 further recommends specific designs. For example, it describes a civic building for display of art that is circular (''mardala'', drum-like), with main entrance and smaller ones enclosing a court-like space, terraces, and halls to divide the building into sections. These halls should itself display some items of pleasure such as carvings, colorful patterns on the floor, and brightly colored Devas, Gandharvas and Kinnaras.<ref>V. Raghavan (1935), ''Two chapters on painting in the Narada Silpa Sastra'', Journal of the Indian Society of Oriental Art, Editors: Stella Kramrisch, Volume III, Number 1, pp. 23–32</ref><ref name=Iyengar/> Another group of civic buildings described in Hindu texts are the ''preksha-sala'' (building for drama/stage performance) and ''sangita-sala or natya-sala'' (dance performance).<ref name=Raghavan357>V. Raghavan (1934), ''Theatre Architecture in Ancient India'', Triveni, Volume 5, Number 4, pp. 357–363</ref> These are categorized in three: those in temples for religious arts, in city for general entertainment, or in a palace for the king and his guests. The ''Samarangana Sutradhara'' of Bhoja, for example, dedicates its chapter 34 to these buildings and adds that the walls of the performance hall should adorned pictures of damsels dancing or playing instruments.<ref name=Raghavan357/> The plan for ''Natya-mandapa'' with space for the dancers, space for the musicians that co-perform with the dancers, space where the dance-drama artists can change their dress for different acts (''Nepathya-dhama'') and for the ''prekshaka'' (audience) are discussed in chapter 39 of Kumara's ''Silpa Ratna''. The ''Narada Silpasastra'' uses the term "Nataka-salas", recommending that the performance stage should be raised on a platform so that the audience can get a better view, the audience hall should be decorated for the audience to admire before and after the performance.<ref name=Raghavan357/> These arts and architectural principles may have evolved out of more ancient Indian traditions for performance arts, states Varadpande, as is implied in the Buddhist text ''[[Brahmajāla Sutta]]'' where the Buddha forbids his ''bhikshus'' (monks) from watching dances, music performances and similar public shows in ''Majjhima-sila''.<ref name="Varadpande1987">{{cite book|author=Manohar Laxman Varadpande|title=History of Indian Theatre|url=https://books.google.com/books?id=SyxOHOCVcVkC|year=1987|publisher=Abhinav Publications|isbn=978-81-7017-221-5|pages=105–114}}; for another translation of the Buddhist canonical text, see: {{cite book|author=Martine Batchelor|title=The Spirit of the Buddha |url=https://books.google.com/books?id=fL3mykqlOJcC&pg=PT25 |year=2010|publisher=Yale University Press|isbn=9780300175004|pages=25 (Majjhima Nikaya 27)}}</ref> The text ''[[Natyasastra]]'' recommends architectural guidelines for the ''Natya'' theatre, but without drawings and plans. The theatre mentioned in ''Natyasastra'' probably housed an audience of 200 to 500 patrons comfortably seated, states Farley Richmond – a scholar of Indian theatre.<ref name="Kale2019">{{cite book|author=Farley Richmond|editor=M. R. Kale|title=The Mrichchhakatika of Sudraka: With Introduction, Critical Essays and a Photo-Essay |url=https://books.google.com/books?id=Dv_oDwAAQBAJ |year=2019|publisher=Motilal Banarsidass|isbn=978-81-208-4010-2|pages=31–33}}</ref> == Temples (mandirs) == [[File:Architecture of the Khajuraho temples.jpg|thumb|right|Elements of a North Indian temple (Madhya Pradesh)]] [[File:1910 sketches, Gondeshwar temple Sinnar, Nashik temple overview, cross section and plan.jpg|thumb|The architectural plan of the Gondeshwar temple near Nashik (Maharashtra)]] {{main|Hindu temple architecture}} [[Hindu temple architecture]] has many varieties of style whose historic role has been to provide "a focus for both the social and spiritual life" for the Hindu community it serves, states George Michell.{{sfn|Michell|1988|p=14}} Every [[Hindu temple]] ("mandir") is imbued with symbolism, yet the basic structure of each stays the same. Each temple has an inner sanctum or the sacred space, the ''[[Garbhagriha|garbha griha]]'' or womb-chamber, where the primary ''[[murti]]'' or the image of a deity is housed in a simple bare cell for ''darshana'' (view, meditative focus).{{sfn|Shilpa Sharma|Shireesh Deshpande|2017|pp=309-317}} Above the garbhagriha is a tower-like ''[[shikhara]]'', called the ''[[Vimana (architectural feature)|vimana]]'' in south India. This sanctum is surrounded by a closed or open path for ''pradakshina'' (also called ''parikrama'', circumambulation) that is typically intricately carved with symbolic art depicting Hindu legends, themes of artha, dharma and kama as well as the statues of significant deities of three major Hindu traditions (Vishnu, Shiva and Shakti).{{sfn|Michell|1988|pp=66–76, 86–126}} The sanctums of significant temples have a ''[[mandapa]]'' congregation hall, and sometimes an ''[[antarala]]'' antechamber and porch between garbhagriha and mandapa. Major temples that attract pilgrims from far typically have mandapas or other buildings that service the pilgrims. These may be connected or detached from the temple. The main temple may exist with other smaller temples or shrines in the temple compound. The streets around the temple are markets and hubs of economic activity.{{sfn|Michell|1988|pp=66–76, 86–126}} There are examples of special dance pavilions (''Nata Mandir''), like in the [[Konark Sun Temple]]. The pool, temple tank (''Kunda'') is also part of large temples, and they traditionally have served as a place for a bath dip and ablutions for pilgrims.{{sfn|Acharya|2010|p=74}} The same essential architectural principles are found in the historic Hindu temples of southeast Asia.{{sfn|Michell|1988|pp=159–182}} === Gopurams === {{Main|Gopuram}} Essentially independent architectural structure is an element of the temple complex as ''[[gopuram]]'', viz., gatehouse towers, usually ornate, othen with colossal size, at the entrance of a Hindu temple of [[Southern India]].<ref name=britgopuram>{{cite web|url=http://www.britannica.com/eb/article-9037402/gopura|title=Gopura|publisher=Encyclopædia Britannica|access-date=2008-01-20}}</ref> == Monasteries (mathas) == {{see also|Matha|Ashram|Bhajana Kutir}} Hindu monasteries such as [[matha]]s and hermitages ([[ashram]]s) are complexes of buildings include temples, monastic cells or the communal house and ancillary facilities.{{sfn|Sears|2014|pp=4—9}} == Rathas == {{main|Ratha}} In some Hindu sites, there are shrines or buildings named [[ratha]]s because they have the shape of a huge chariot.{{sfn|Harle|1994|p=153}} == Toranas (archways) == {{main|Torana}} [[Torana]] is a free-standing archway for ceremonial purposes seen in the Hindu, [[Buddhist]] and [[Jain]] architecture in front of the temples, monasteries and other objects, sometimes as single building.<ref>{{Cite web|url=http://www.oxfordartonline.com/view/10.1093/gao/9781884446054.001.0001/oao-9781884446054-e-7000085631|title=Toraṇa |work= Grove Art|year=2003 |doi=10.1093/gao/9781884446054.article.T085631|access-date=2018-08-08|last1=Hardy |first1=Adam |isbn=978-1-884446-05-4 }}</ref>{{sfn|Dhar|2010|p=}} == Stambhas (columns) == {{main|Stambha|Dhvaja}} [[Stambha]] denotes a pillar or column, and is also known as ''jangha'', ''stali'', ''angrika'', ''sthanu'', ''arani'', ''bharaka'' or ''dharana''.{{sfn|Acharya|2010|p=533}} It is described in ''Manasara'' to consist of a pedestal, base, column and a capital. It can be made from wood or stone, be independent or be a pilaster joined to one of the walls. The text describes different proportions for different materials of construction.{{sfn|Acharya|2010|p=533}} The length of column is divided into''matras'' (portions), and these may be decorated with artwork. The ''Manasara'' suggests rules for tapering the top portions of the ''stambha''.{{sfn|Acharya|2010|p=533}} Illustrative stambhas include the [[Vijay Stambha]] (Tower of victory) at [[Chittorgarh fort]], [[Rajasthan]]. It is dedicated to [[Vishnu]]. The [[Dhvaja|Dhvaja-stambhas]] are found at the entrance of temples as flagstaffs, often with the image of [[lingam]] and sacred animals. == Chhatris == {{main|Chhatri}} [[Chhatri]]s are elevated, dome-shaped pavilions used as an element in [[Indian architecture]], originating in [[Rajasthani architecture]]. They are widely used in palaces, in forts, or to demarcate funerary sites, etc.<ref>{{Cite journal|last=Zajadacz-Hastenrath|first=Salome|date=1997|title=A Note on Babur's Lost Funerary Enclosure at Kabul|url=http://dx.doi.org/10.2307/1523241|journal=Muqarnas|volume=14|pages=135–142|doi=10.2307/1523241|jstor=1523241 |issn=0732-2992|url-access=subscription}}</ref> == Outside of South Asia == === Indonesia === {{main|Candi of Indonesia}} Historically, [[Hinduism in Indonesia|Hinduism]] was once the predominant [[religion|religious take]] of some Native Indonesians (chiefly Western Indonesians) in [[Indonesia]], predates the existence of [[Buddhism in Indonesia|Buddhism]], [[Islam in Indonesia|Islamism]], and [[Christianity in Indonesia|Christianity]]. The country was enriched with abundance of Hindu architecture, mainly served as [[Hindu temple|religious purpose]] (place of worship, etc.). According to Indonesian categorization, Hindu architecture temples could be divided into 3 main types with different terminology attached to its respective identity, the first one is called {{lang|jv|[[Candi of Indonesia|Candi]]}} ({{ety|Old Javanese|caṇḍi}}),<ref name="Old Javanese2">{{citation |last=Zoetmulder |first=P.J. |title=Old Javanese-English Dictionary |language=kaw, en|year=1982 |publisher=[[Royal Netherlands Institute of Southeast Asian and Caribbean Studies|Koninklijk Instituut voor Taal-, Land- en Volkenkunde]]}}</ref> specifically refers to the Hindu temple architecture of [[Hinduism in Java|Java]]-origin. The second one is known as {{lang|ban|[[Balinese temple|Pura]]}} ({{ety|ban|ᬧᬸᬭ|pura}}), refers to an architecture style of Balinese to perform their [[Balinese Hinduism]] worship. The last one, similar to Hindu majority globally, known in [[Indonesian language|Indonesian]] as {{lang|id|[[Kovil|Kuil]]}}, specifically refers to Hindu of [[Dravidian architecture|Dravidian]]-origin temple architecture, usually represent the [[Indian Indonesians|Indian Indonesian]] community (as opposed to Native Indonesian form of Hinduism). All types of Hindu architecture in Indonesia are functioned as place of worship, but also could be used as the place of historical observance to broaden the knowledge and awareness about Hinduism amongst the non-Hindu population, to draw the sense of tolerance and [[Bhinneka Tunggal Ika|unity]] within the country (it is also applied to every worship places of diverse religious background in Indonesia). == Gallery == ;Some folios from surviving manuscripts on Hindu architecture <gallery> File:A folio from Vastu sastra hiti dayeka manuscript, water spout design, Sanskrit language, Newari script - 3.jpg|Drawing and notes on Hiti, a public water spout File:A folio from Vastu sastra hiti dayeka manuscript, water spout design, Sanskrit language, Newari script - 1.jpg|Drawing and notes on Hiti, a public water spout, part 2 File:A folio from Vastu sastra hiti dayeka manuscript, mandala, Sanskrit language, Newari script - 2.jpg|A mandala in ''Vastu Sastra Hiti Dayeka'' File:A folio with Harihara Shiva-Vishnu sketch from Samkrantiyajnavidhi manuscript, Sanskrit language, Nepali script.jpg|Two leaves in ''Samkrantiyajnavidhi'' illustrating proportions for [[Harihara]] – half Shiva, half Vishnu File:A folio from minor Vastu sastra manuscript, home design and decoration, Sanskrit language, Devanagari script.jpg|A Vastu sastra page on home design, first line mentions ''vastu sastra'' </gallery> ;Some temples and public stepwells <gallery> File:Lingaraj Temple Complex.jpg | [[Lingaraja Temple]] ([[Bhubaneswar]], Odisha) File:Veera Narayana temple at the Chennakeshava temple complex.jpg | [[Chennakeshava Temple, Belur]] (Karnataka) File:Radhashyam Temple at Bishnupur 2.jpg | Lalji temple ([[Bishnupur, Bankura]], West Bengal) File:Konark Nat Mandir.jpg | Nata Mandir of [[Konark Sun Temple]] (Odisha) File:Madurai Meenakshi temple 2.jpg | [[Meenakshiamman Temple]] Gopuram ([[Madurai]], Tamil Nadu) File:Rani ki vav - Gujarat - 07.jpg|Rani ka vav Gujarat, a historic public water tank with Hindu arts File:Sringeritemple.jpg | [[Advaita Vedanta]] Monastery ([[Sringeri]], Karnataka) File:Mahabalipuram, Pancha Rathas, Tamil Nadu, India.jpg | [[Pancha Rathas]] ([[Mahabalipuram]], Tamil Nadu) File:Nagda(Rajasthan)Torana.jpg | [[Sahastra Bahu Temples]] Torana ([[Nagda, Rajasthan]]) File:Mukteshwar torana.jpg | Torana of [[Mukteshvara Temple, Bhubaneswar]] (Orisha) File:Arunachaleshvara Temple Tiruvannamalai.JPG|A gopuram at the Arunachaleshvara Temple, Tiruvannamalai (Tamil Nadu) </gallery> == See also == * [[Hindu temple architecture]] * [[Indian rock-cut architecture]] * [[Indian architecture]] * [[Dravidian architecture]] * [[Nagara architecture]] ==ڏکڻ ايشيا کان ٻاهر== ==گيلري== ==پڻ ڏسو== ==حوالا== {{حوالا}} == Bibliography == * {{cite book|first=P. K.|last=Acharya|year=2010|title=An encyclopaedia of Hindu architecture | url=https://archive.org/stream/encyclopaediaofh07achauoft#page/n9/mode/2up |publisher=Oxford University Press (Republished by Motilal Banarsidass)|location=New Delhi|isbn=978-81-85990-03-3}} * {{cite book|first=P. K.|last=Acharya|year=1927|title=Indian Architecture according to the Manasara Shilpa Shastra|url=https://archive.org/stream/encyclopaediaofh07achauoft#page/n9/mode/2up |publisher=Oxford University Press (Republished by Motilal Banarsidass)|location=London|isbn=0300062176}} * {{cite book|first=P. D.|last=Dhar|year=2010|title=The Torana in Indian and Southeast Asian Architecture|publisher=D K Printworld|location=New Delhi|isbn=978-8124605349}} * {{cite book|first=I.|last=Glushkova|year=2014|title=Objects of Worship in South Asian Religions: Forms, Practices and Meanings|url=https://books.google.com/books?id=oqReBAAAQBAJ&pg=PA116 |publisher=Routledge|isbn=978-1-317-67595-2}} * {{cite book|first=S. R.|last=Goel|year=1991|title=[[Hindu Temples – What Happened to Them]]|publisher=Voice of India|location=New Delhi|volume=2|isbn=81-85990-03-4}} * {{cite book|first=J. C.|last=Harle|year=1994|title=The Art and Architecture of the Indian Subcontinent|url=https://archive.org/details/artarchitectureo00harl|edition=2nd|publisher=Yale University Press Pelican History of Art|isbn=0300062176|url-access=registration}} *{{cite book|author=Ernest Havell|title=The Ancient and Medieval Architecture of India|url=https://books.google.com/books?id=xHM-7CaV5zYC|year=1972|publisher=John Murray, London (Reprinted S. Chand)}} * {{cite book|first=M.|last=Juneja|year=2001|title=Architecture in Medieval India: Forms, Contexts, Histories|url=https://books.google.com/books?id=7N7VAAAAMAAJ |edition=2nd|publisher=Orient Blackswan|isbn=978-8178242286}} * {{cite book|first=G.|last=Michell|year=1988|title=The Hindu Temple: An Introduction to its Meaning and Forms|url=https://books.google.com/books?id=ajgImLs62gwC&pg=PA61 |edition=2nd |publisher=University of Chicago Press|location=Chicago/London|isbn=0-226-53230-5}} *{{cite journal | last=Patra | first=Reena | title=A Comparative Study on Vaastu Shastra and Heidegger's 'Building, Dwelling and Thinking' | journal=Asian Philosophy | publisher=Taylor & Francis | volume=16 | issue=3 | year=2006 | doi=10.1080/09552360600979430 | pages=199–218| s2cid=144592593 }} *{{cite book|author=Ram Raz|title=Essay on the Architecture of the Hindús|url=https://books.google.com/books?id=DSg5AQAAMAAJ|year=1834 |publisher=Royal Asiatic Society of Great Britain and Ireland}} *{{cite journal|author1=Shilpa Sharma|author2=Shireesh Deshpande|title=Architectural Strategies Used in Hindu Temples to Emphasize Sacredness| journal = Journal of Architectural and Planning Research| volume= 34| number= 4 | year= 2017| pages= 309–319|jstor=44987239}} *{{cite journal | last=Sinha | first=Amita | title=Design of Settlements in the Vaastu Shastras | journal=Journal of Cultural Geography | publisher=Taylor & Francis | volume=17 | issue=2 | year=1998 | doi=10.1080/08873639809478319 | pages=27–41}} * {{cite book|first=D. N.|last=Shukla|year=1993|title=Vastu-Sastra: Hindu Science of Architecture|publisher=Munshiram Manoharial Publishers|isbn=978-81-215-0611-3}} * {{cite book|first=T.|last=Sears|year=2014|title=Worldly Gurus and Spiritual Kings: Architecture and Asceticism in Medieval India|publisher=Yale University Press|isbn=978-0-300-19844-7}} * {{cite book|first=B.|last=Thapar|year=2004|title=Introduction to Indian Architecture|publisher=Periplus Editions|location=Singapore|isbn=0-7946-0011-5|ref=Thapar}} ==External links== {{Commons category|Hindu architecture}} *[https://web.archive.org/web/20100218153644/http://www.hampi.in/architecture.htm Vijayanagara architecture] *[http://www.hindupedia.com/en/Sthapatyaveda Sthapatyaveda] (Temple Architecture) on Hindupedia, the Hindu Encyclopedia [[زمرو:هندو فن تعمير| ]] [[زمرو:فن تعمير]] [[زمرو:هندو مندر فن تعمير]] [[زمرو:هندستاني فن تعمير]] [[زمرو:هندو عبادت جا هنڌ]] [[زمرو:ايشيا ۾ فن تعمير]] [[زمرو:هندستان جو فن تعمير]] e14nlte87gbrc233790235klj221jp1 382560 382559 2026-06-03T15:17:44Z Memon2025 21315 /* پڻ ڏسو */ 382560 wikitext text/x-wiki '''هندو فن تعمير''' (Hindu Architecture) هندستاني فن تعمير جو روايتي نظام آهي جيڪو عمارتن جهڙوڪ مندر، خانقاهون، مجسما، گهر، مارڪيٽ جا هنڌ، باغ ۽ شهر جي منصوبه بندي لاءِ آهي، جيئن هندو متنن ۾ بيان ڪيو ويو آهي. فن تعمير جون هدايتون سنسڪرت جي نسخن ۾ ۽ ڪجهه حالتن ۾ ٻين علائقائي ٻولين ۾ پڻ زنده آهن. انهن متنن ۾ واستو شاستر، شلپا شاستر، برهت سمهتا، پرانا ۽ اگاما جا تعميراتي حصا ۽ علائقائي متن جهڙوڪ مانسارا شامل آهن. {{Short description|Traditional system of Indian architecture as described in Hindu texts}} [[File:10th century Nilakantha Mahadeva Hindu temple, Nagara architecture, Sunak, Gujarat.jpg|thumb|The architecture of a Hindu temple in Sunak, Gujarat]] {{Hinduism}} '''Hindu architecture''' is the traditional system of Indian architecture for structures such as temples, monasteries, statues, homes, market places, gardens and town planning as described in [[Hindu texts]].{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}<ref name="Sinha 1998 pp. 27–41">{{harvnb|Sinha|1998|pages=27–41}}</ref> The architectural guidelines survive in Sanskrit manuscripts and in some cases also in other regional languages. These texts include the [[Vastu shastra]]s, [[Shilpa Shastras]], the ''Brihat Samhita'', architectural portions of the Puranas and the Agamas, and regional texts such as the [[Manasara]] among others.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx, Appendix I lists hundreds of Hindu architectural texts}}{{sfn|Shukla|1993|p=}} گجرات جي سُنڪ ۾ هڪ هندو مندر جي اڏاوت. * هندو فن تعمير جي سڀ کان اهم خصوصيت (۽ ڪيتريون ئي بچيل مثال) هندو مندر آهن، هڪ اهڙي اڏاوتي روايت سان جيڪا پٿر، اينٽن ۽ پٿر جي ڪٽ واري فن تعمير ۾ بچيل مثال ڇڏي وئي آهي جيڪا گپتا سلطنت جي دور جي آهي. انهن فن تعمير تي قديم فارسي ۽ هيلينسٽڪ فن تعمير جو اثر هو. جديد دور ۾ تمام گهٽ سيڪيولر هندو فن تعمير بچيل آهي، جهڙوڪ محلات، گهر ۽ شهر. برباد ۽ آثار قديمه جا مطالعو هندستان ۾ ابتدائي سيڪيولر فن تعمير جو نظارو پيش ڪن ٿا. هندستاني محلات ۽ شهري فن تعمير جي تاريخ تي مطالعي گهڻو ڪري مغل ۽ هند-اسلامي فن تعمير تي ڌيان ڏنو آهي خاص طور تي اتر ۽ اولهه هندستان جي، انهن جي نسبتاً گهڻائي جي ڪري. هندستان جي ٻين علائقن ۾، خاص طور تي ڏکڻ ۾، هندو فن تعمير 16 صدي تائين ترقي ڪندو رهيو، جهڙوڪ اهي جيڪي مندرن، برباد شهرن ۽ وجياناگر سلطنت ۽ نائڪا جي سيڪيولر جڳهن پاران مثال طور پيش ڪيا ويا آهن. سيڪيولر فن تعمير ڪڏهن به هندستان ۾ مذهبي جي مخالفت نه ڪئي وئي، ۽ اهو مقدس فن تعمير آهي جهڙوڪ اهي جيڪي هندو مندرن ۾ مليا آهن جيڪي سيڪيولر ماڻهن کان متاثر ۽ موافقت هئا. وڌيڪ، هارل چوي ٿو، اهو آهي مندر جي ڀتين، ٿنڀن، تورانن ۽ مدپام تي ٺهيل نقش جتي سيڪيولر فن تعمير جو ننڍڙو نسخو ملي سگهي ٿو. By far the most important, characteristic and numerous surviving examples of Hindu architecture are [[Hindu temple]]s, with an [[Hindu temple architecture|architectural tradition]] that has left surviving examples in stone, brick, and [[Indian rock-cut architecture|rock-cut architecture]] dating back to the [[Gupta Empire]]. These architectures had influence of Ancient Persian and [[Hellenistic influence on Indian art|Hellenistic]] architecture.<ref>{{Cite book|last=Smith|first=Vincent Arthur|url=https://books.google.com/books?id=IPstAAAAMAAJ&q=%22The+Hellenistic+is+not+the+only+foreign+element+in+ancient+Indian+art+.+The+influence+of+Persia+is+apparent+,+and+the+columnar+architecture+of+the+Achaemenian+monarchy+supplied+the+models+for+Asoka's+monolithic+pillars+and+many%22|title=Research Articles in Epigraphy, Archaeology, and Numismatics of India|date=1977|publisher=Sheikh Mubarak Ali|language=en}}</ref> Far fewer secular Hindu architecture have survived into the modern era, such as palaces, homes and cities. Ruins and archaeological studies provide a view of early secular architecture in India.<ref name="Murthy1987">{{cite book|author=K. Krishna Murthy|title=Early Indian Secular Architecture|url=https://books.google.com/books?id=0gsNAQAAIAAJ|year=1987|isbn=978-81-85067-01-8|pages=5–16|publisher=Sundeep Prakashan }}</ref> Studies on Indian palaces and civic architectural history have largely focussed on the Mughal and Indo-Islamic architecture particularly of the northern and western India given their relative abundance. In other regions of India, particularly the South, Hindu architecture continued to thrive through the 16th-century, such as those exemplified by the temples, ruined cities and secular spaces of the Vijayanagara Empire and the Nayakas.<ref name="Branfoot 2008 pp. 171–194">{{cite journal | last=Branfoot | first=Crispin | title=Imperial Frontiers: Building Sacred Space in Sixteenth-Century South India | journal=The Art Bulletin | publisher=Taylor & Francis| volume=90 | issue=2 | year=2008 | doi=10.1080/00043079.2008.10786389 | pages=171–194| s2cid=154135978 }}</ref><ref name=harle331>{{cite book|author=James C. Harle|title=The Art and Architecture of the Indian Subcontinent|url=https://books.google.com/books?id=LwcBVvdqyBkC |year=1994|publisher=Yale University Press|isbn=978-0-300-06217-5|pages=330–331}}</ref> The secular architecture was never opposed to the religious in India, and it is the sacred architecture such as those found in the Hindu temples which were inspired by and adaptations of the secular ones. Further, states Harle, it is in the reliefs on temple walls, pillars, toranas and madapams where miniature version of the secular architecture can be found.<ref name="Harle1994">{{cite book|author=James C. Harle|title=The Art and Architecture of the Indian Subcontinent|url=https://books.google.com/books?id=LwcBVvdqyBkC |year=1994|publisher=Yale University Press|isbn=978-0-300-06217-5|pages=43–47, 67–68, 467–480}}</ref> ==متن== ==ڳوٺ ۽ شهر== ==اسپتالون ۽ شفاخانا== ==آرٽ ۽ شهري عمارتون== ==مندر== ==خانقاهون== هندو خانقاهون جهڙوڪ مٺا ۽ هرميٽيج (آشرم) عمارتن جا ڪمپليڪس آهن جن ۾ مندر، خانقاه خانا يا اجتماعي گهر ۽ معاون سهولتون شامل آهن. ==راٺا== ڪجهه هندو جڳهن ۾، مندر يا عمارتون آهن جن کي راٺا سڏيو ويندو آهي ڇاڪاڻ ته انهن جي شڪل هڪ وڏي رته جي هوندي آهي. ==تورا (محراب)== توران هڪ آزاد بيٺل محراب آهي جيڪو رسمن جي مقصدن لاءِ هندو، ٻڌ ۽ جين فن تعمير ۾ مندرن، خانقاهن ۽ ٻين شين جي سامهون ڏٺو ويندو آهي، ڪڏهن ڪڏهن هڪ عمارت جي طور تي. ==ستمبه (ڪالم)== ==ڇتريون== ڇتريون بلند، گنبد جي شڪل وارا منڊ آهن جيڪي هندستاني فن تعمير ۾ هڪ عنصر طور استعمال ڪيا ويندا آهن، جيڪي راجسٿاني فن تعمير ۾ پيدا ٿين ٿا. اهي محلات ۾ وڏي پيماني تي استعمال ٿيندا آهن، قلعا، يا جنازي جي جڳهن جي حد بندي ڪرڻ، وغيره. == Texts == [[File:17th century copy of folio 2 of Visvakarmaprakasa, a Vastu sastra Nepal, Sanskrit Devanagari - 1.jpg|thumb|left|A folio of Visvakarmaprakasa, a minor Hindu architecture text discovered in Kathmandu valley, Nepal (Sanskrit Devanagari)]] Vaastu Shastras and Shilpa Shastras are listed as one of 64 divine arts in ancient Indian texts. They are design manuals covering the art and science of architecture, typically mixing form, function with Hindu symbolism.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}<ref name="Sinha 1998 pp. 27–41"/> The earliest, archaic and distilled version of Hindu architecture principles are found in the Vedic literature, traditionally considered as the ''Upavedas'' (lesser appendices to the Vedas), and called the ''Sthapatya Veda''.<ref name="Patra 2006 pp. 199–218">{{harvnb|Patra|2006}}</ref> Acharya's ''Encyclopedia of Hindu Architecture'' lists hundreds of Sanskrit manuscripts with more details on Hindu architecture that have survived into the modern age.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}} They cover the architectural aspects of a wide range of subjects: ornaments, furniture, vehicles (wagons, carts), gateways, water tanks, drains, cities, streets, homes, palaces, temples and others.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}<ref name="Sinha 1998 pp. 27–41"/> The most studied texts in the contemporary era are Sanskrit manuscripts in different Indic scripts. These include the ''[[Brihat Samhita]]'' (chapters 53, 56–58 and 79), the ''[[Manasara|Manasara Shilpa Sastra]]'', the ''Mayamata Vastu Sastra'' with commentaries in Telugu and Tamil, the Puranas (for example, chapters 42–62 and 104–106 of ''Agni Purana'', chapter 7 of ''Brahmanda Purana'') and the Hindu Agamas.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx with Appendix 1}} {{Clear}} == Villages, towns and cities == [[File:700 CE Manasara Sanskrit text, Hindu architecture, town village plans.jpg|thumb|Some town plans recommended in the 700 CE ''Manasara'' Sanskrit text on Hindu architecture.{{sfn|Sinha|1998|pp=27–40}}{{sfn|Ram Raz|1834}}{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}}]] Hindu texts recommend architectural guidelines for homes, market places, gardens and town planning.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}{{sfn|Sinha|1998|pp=27–40}} The best site for human settlement, declares ''[[Manasara]]'', seeks the right terrain with thick soil that slopes to open skies eastward so that the residents can appreciate the sunrise.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}} It is near a river or significant water stream, and has enough ground water for wells – a second source of water.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}} The soil, states ''Manasara'', should be firm, rich for growing flowers, vegetables and fruit trees, and of agreeable odor. The text recommends that the town planners dig and check the [[soil quality]] for a stable foundation to homes and public buildings.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}} Once the location is accepted, the text describes forty plans for laying out the streets, the homes, markets, gardens and other infrastructure necessary for the settlement. Example architectural plans include Dandaka, Prastara, Chaturmukha, Padmaka, Karmuka, Swastika and others.{{sfn|Sinha|1998|pp=27–40}} The Hindu texts vary, with five shared principles:{{sfn|Patra|2006|pp=201–203}} *''Diknirnaya'': principles of orientation *''Padavinyasa'' : site planning *''Hastalakshana'' : proportionate measurement ratios of sections *''Ayadi'' : six canonical principles of architecture *''Patakadi'' : aesthetics or character of each building or part of the overall plan The guidelines combine principles of early Hindu understanding of science, spiritual beliefs, astrology and astronomy.{{sfn|Patra|2006|pp=201–203}} In practice, these guidelines favor symmetry set to the cardinal directions, with many plans favoring the streets to be aligned with seasonal winds direction, integrated with the terrain and the needs of the local weather.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}}{{sfn|Patra|2006|pp=201–203}} A temple or public assembly hall at the center of the town is recommended in ''Manasara''.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}} ==Hospitals, hospices== The early Hindu texts on medicine and surgery mention dedicated buildings and halls to take care of sick people, and recommend that architects with ''Vastu Vidya'' (वास्तुविद्या) expertise should construct these. The ''[[Charaka Samhita]]'' dated between 100 BCE to 150 CE, for example, in book 1, verse 15.6 (''sutrasthana'') states:<ref name=Wujastyk1>Dominik Wujastyk (2003), The Roots of Āyurveda: Selections from Sanskrit Medical Writings, 3rd edition, Penguin, pages 35–36, 10–12</ref><ref name=Kaviratna1>AV Kaviratna (1913), Charaka-samhita : translated into English, Part 1, {{oclc|67906513}}, pages 168–169</ref><ref name=sharma1>Priya V Sharma (1981), Charaka Samhita Volume 1: Sanskrit Text, with an English Translation, Chaukhamba Orientalia, {{ISBN|9788176370127}}, page 104</ref>{{refn|group=note|The verse 1.15.7 describes how this hospital building should be furnished with beds, chairs, bedsheets, pillows, spitoon, drug grinders, affectionate nurses, pharmacy, supplies, patient care equipment etc.<ref name=Wujastyk1/><ref name=sharma1/>}} {{Quote| {{lang|sa-Deva| [...] दृढं निवातं प्रवातैकदेशं सुखप्रविचारमनुपत्यकं धूमातपजलरजसामनभिगमनीयमनिष्ठानां च शब्दस्पर्शरसरूपगन्धानां सोदपानोदूखलमुसलवर्चःस्थानस्नानभूमिमहानसं '''वास्तुविद्याकुशलः''' प्रशस्तं गृहमेव तावत् पूर्वमुपकल्पयेत्<nowiki>।||६||</nowiki>}}<br> [...] – In the first place a mansion must be constructed under the supervision of an engineer well-conversant with the science of building mansions and houses. It should be spacious and roomy. The element of strength should not be wanting in it. Every part of it should not be exposed to strong winds or breezes. One portion at least should be open to the currents of wind. It should be such that one may move or walk through it with ease. It should not be exposed to smoke, or the sun, or dust, or injurious sound and taste and form and scent. It should be furnished with staircases, with pestles and mortars, privies, accommodation for belting, and cook-rooms.<br>– Translated by Avinash Kaviratna<ref name=Kaviratna1/><br> [...] – the one expert in architecture should, first of all, arrange for an auspicious house which should be strong, wind-free (isolated from wind), ventilated, having comfortable moving space, not situated in a valley, inaccessible to smoke (or) sun (or) water (or) taste (or) sight (or) smell, and provided with water reservoir, mortar pestle, lavatory, bathroom and kitchen.<br>– Translated by Priya Sharma<ref name=sharma1/><br> [...] – Thus, '''an expert in the science of building''' should first construct a worthy building. It should be strong, out of the wind, and part of it should be open to the air. It should be easy to get about in, and should not be in a depression. It should be out of the path of smoke, sunlight, water, or dust, as well as unwanted noise, feelings, tastes, sights and smells. It should have water supply, pestle and mortar, lavatory, bathing area, and a kitchen.<br>– Translated by Dominik Wujastyk (under subtitle: The [[Hospital]] Building)<ref name=Wujastyk1/> |Caraka Samhita, 1.15.6}} == Arts and civic buildings == The ''Narada Shilpasastra'' is another early Sanskrit treatise on architecture. It has 83 chapters, with chapters on plans for villages and cities, on architectural guidelines for palaces and houses, on public water tanks, on Hindu temples, as well as construction of public civic buildings.<ref name=Raghavan>V. Raghavan (1935), ''Two chapters on painting in the Narada Silpa Sastra'', Journal of the Indian Society of Oriental Art, Editors: Stella Kramrisch, Volume III, Number 1, pp. 15–32</ref><ref name=Iyengar/> Chapters 60 through 66 of ''Narada Silpa'' discuss special [[Śālā]] for community services and enjoyment, with chapter 61 on ''Bhojan-sala'' (feeding house), chapter 65 on ''Nataka'' (performance arts), and chapter 66 discussing a building to display arts and paintings. Chapter 71 discusses how ''chitra'' (painting) should be used to enliven homes and civic buildings.<ref name=Raghavan/><ref name=Iyengar>RN Iyengar, KS Kannan and SY Wakankar (2018), ''Narada Silpasastra: Sanskrit Text on Architectural Civil Engineering'', Jain University Press, {{ISBN|978-9385327582}}, pp. 197–220, 233–238</ref> ''Chitra-sala'' and other "entertainment houses", states ''Narada Silpasastra'', should be located in the middle of a city, preferably the main street or where major roads of the city cross or near major temples or palace.<ref name=Raghavan/><ref>C. Sivaramamurti (1934), ''[https://archive.org/details/in.ernet.dli.2015.44001/page/n189/mode/2up Chitrasalas]'', Triveni, Volume 7, Number 2, pp. 180–185</ref> This building's ''mandapam'' (hall) must be spacious and ventilated. It should have pictures that "captivate our minds" and "give joy to the eyes", laid out by rules of proportion and rules of "pose-determining lines", according to a translation by Raghavan.<ref name=Raghavan/> Chapter 66 further recommends specific designs. For example, it describes a civic building for display of art that is circular (''mardala'', drum-like), with main entrance and smaller ones enclosing a court-like space, terraces, and halls to divide the building into sections. These halls should itself display some items of pleasure such as carvings, colorful patterns on the floor, and brightly colored Devas, Gandharvas and Kinnaras.<ref>V. Raghavan (1935), ''Two chapters on painting in the Narada Silpa Sastra'', Journal of the Indian Society of Oriental Art, Editors: Stella Kramrisch, Volume III, Number 1, pp. 23–32</ref><ref name=Iyengar/> Another group of civic buildings described in Hindu texts are the ''preksha-sala'' (building for drama/stage performance) and ''sangita-sala or natya-sala'' (dance performance).<ref name=Raghavan357>V. Raghavan (1934), ''Theatre Architecture in Ancient India'', Triveni, Volume 5, Number 4, pp. 357–363</ref> These are categorized in three: those in temples for religious arts, in city for general entertainment, or in a palace for the king and his guests. The ''Samarangana Sutradhara'' of Bhoja, for example, dedicates its chapter 34 to these buildings and adds that the walls of the performance hall should adorned pictures of damsels dancing or playing instruments.<ref name=Raghavan357/> The plan for ''Natya-mandapa'' with space for the dancers, space for the musicians that co-perform with the dancers, space where the dance-drama artists can change their dress for different acts (''Nepathya-dhama'') and for the ''prekshaka'' (audience) are discussed in chapter 39 of Kumara's ''Silpa Ratna''. The ''Narada Silpasastra'' uses the term "Nataka-salas", recommending that the performance stage should be raised on a platform so that the audience can get a better view, the audience hall should be decorated for the audience to admire before and after the performance.<ref name=Raghavan357/> These arts and architectural principles may have evolved out of more ancient Indian traditions for performance arts, states Varadpande, as is implied in the Buddhist text ''[[Brahmajāla Sutta]]'' where the Buddha forbids his ''bhikshus'' (monks) from watching dances, music performances and similar public shows in ''Majjhima-sila''.<ref name="Varadpande1987">{{cite book|author=Manohar Laxman Varadpande|title=History of Indian Theatre|url=https://books.google.com/books?id=SyxOHOCVcVkC|year=1987|publisher=Abhinav Publications|isbn=978-81-7017-221-5|pages=105–114}}; for another translation of the Buddhist canonical text, see: {{cite book|author=Martine Batchelor|title=The Spirit of the Buddha |url=https://books.google.com/books?id=fL3mykqlOJcC&pg=PT25 |year=2010|publisher=Yale University Press|isbn=9780300175004|pages=25 (Majjhima Nikaya 27)}}</ref> The text ''[[Natyasastra]]'' recommends architectural guidelines for the ''Natya'' theatre, but without drawings and plans. The theatre mentioned in ''Natyasastra'' probably housed an audience of 200 to 500 patrons comfortably seated, states Farley Richmond – a scholar of Indian theatre.<ref name="Kale2019">{{cite book|author=Farley Richmond|editor=M. R. Kale|title=The Mrichchhakatika of Sudraka: With Introduction, Critical Essays and a Photo-Essay |url=https://books.google.com/books?id=Dv_oDwAAQBAJ |year=2019|publisher=Motilal Banarsidass|isbn=978-81-208-4010-2|pages=31–33}}</ref> == Temples (mandirs) == [[File:Architecture of the Khajuraho temples.jpg|thumb|right|Elements of a North Indian temple (Madhya Pradesh)]] [[File:1910 sketches, Gondeshwar temple Sinnar, Nashik temple overview, cross section and plan.jpg|thumb|The architectural plan of the Gondeshwar temple near Nashik (Maharashtra)]] {{main|Hindu temple architecture}} [[Hindu temple architecture]] has many varieties of style whose historic role has been to provide "a focus for both the social and spiritual life" for the Hindu community it serves, states George Michell.{{sfn|Michell|1988|p=14}} Every [[Hindu temple]] ("mandir") is imbued with symbolism, yet the basic structure of each stays the same. Each temple has an inner sanctum or the sacred space, the ''[[Garbhagriha|garbha griha]]'' or womb-chamber, where the primary ''[[murti]]'' or the image of a deity is housed in a simple bare cell for ''darshana'' (view, meditative focus).{{sfn|Shilpa Sharma|Shireesh Deshpande|2017|pp=309-317}} Above the garbhagriha is a tower-like ''[[shikhara]]'', called the ''[[Vimana (architectural feature)|vimana]]'' in south India. This sanctum is surrounded by a closed or open path for ''pradakshina'' (also called ''parikrama'', circumambulation) that is typically intricately carved with symbolic art depicting Hindu legends, themes of artha, dharma and kama as well as the statues of significant deities of three major Hindu traditions (Vishnu, Shiva and Shakti).{{sfn|Michell|1988|pp=66–76, 86–126}} The sanctums of significant temples have a ''[[mandapa]]'' congregation hall, and sometimes an ''[[antarala]]'' antechamber and porch between garbhagriha and mandapa. Major temples that attract pilgrims from far typically have mandapas or other buildings that service the pilgrims. These may be connected or detached from the temple. The main temple may exist with other smaller temples or shrines in the temple compound. The streets around the temple are markets and hubs of economic activity.{{sfn|Michell|1988|pp=66–76, 86–126}} There are examples of special dance pavilions (''Nata Mandir''), like in the [[Konark Sun Temple]]. The pool, temple tank (''Kunda'') is also part of large temples, and they traditionally have served as a place for a bath dip and ablutions for pilgrims.{{sfn|Acharya|2010|p=74}} The same essential architectural principles are found in the historic Hindu temples of southeast Asia.{{sfn|Michell|1988|pp=159–182}} === Gopurams === {{Main|Gopuram}} Essentially independent architectural structure is an element of the temple complex as ''[[gopuram]]'', viz., gatehouse towers, usually ornate, othen with colossal size, at the entrance of a Hindu temple of [[Southern India]].<ref name=britgopuram>{{cite web|url=http://www.britannica.com/eb/article-9037402/gopura|title=Gopura|publisher=Encyclopædia Britannica|access-date=2008-01-20}}</ref> == Monasteries (mathas) == {{see also|Matha|Ashram|Bhajana Kutir}} Hindu monasteries such as [[matha]]s and hermitages ([[ashram]]s) are complexes of buildings include temples, monastic cells or the communal house and ancillary facilities.{{sfn|Sears|2014|pp=4—9}} == Rathas == {{main|Ratha}} In some Hindu sites, there are shrines or buildings named [[ratha]]s because they have the shape of a huge chariot.{{sfn|Harle|1994|p=153}} == Toranas (archways) == {{main|Torana}} [[Torana]] is a free-standing archway for ceremonial purposes seen in the Hindu, [[Buddhist]] and [[Jain]] architecture in front of the temples, monasteries and other objects, sometimes as single building.<ref>{{Cite web|url=http://www.oxfordartonline.com/view/10.1093/gao/9781884446054.001.0001/oao-9781884446054-e-7000085631|title=Toraṇa |work= Grove Art|year=2003 |doi=10.1093/gao/9781884446054.article.T085631|access-date=2018-08-08|last1=Hardy |first1=Adam |isbn=978-1-884446-05-4 }}</ref>{{sfn|Dhar|2010|p=}} == Stambhas (columns) == {{main|Stambha|Dhvaja}} [[Stambha]] denotes a pillar or column, and is also known as ''jangha'', ''stali'', ''angrika'', ''sthanu'', ''arani'', ''bharaka'' or ''dharana''.{{sfn|Acharya|2010|p=533}} It is described in ''Manasara'' to consist of a pedestal, base, column and a capital. It can be made from wood or stone, be independent or be a pilaster joined to one of the walls. The text describes different proportions for different materials of construction.{{sfn|Acharya|2010|p=533}} The length of column is divided into''matras'' (portions), and these may be decorated with artwork. The ''Manasara'' suggests rules for tapering the top portions of the ''stambha''.{{sfn|Acharya|2010|p=533}} Illustrative stambhas include the [[Vijay Stambha]] (Tower of victory) at [[Chittorgarh fort]], [[Rajasthan]]. It is dedicated to [[Vishnu]]. The [[Dhvaja|Dhvaja-stambhas]] are found at the entrance of temples as flagstaffs, often with the image of [[lingam]] and sacred animals. == Chhatris == {{main|Chhatri}} [[Chhatri]]s are elevated, dome-shaped pavilions used as an element in [[Indian architecture]], originating in [[Rajasthani architecture]]. They are widely used in palaces, in forts, or to demarcate funerary sites, etc.<ref>{{Cite journal|last=Zajadacz-Hastenrath|first=Salome|date=1997|title=A Note on Babur's Lost Funerary Enclosure at Kabul|url=http://dx.doi.org/10.2307/1523241|journal=Muqarnas|volume=14|pages=135–142|doi=10.2307/1523241|jstor=1523241 |issn=0732-2992|url-access=subscription}}</ref> == Outside of South Asia == === Indonesia === {{main|Candi of Indonesia}} Historically, [[Hinduism in Indonesia|Hinduism]] was once the predominant [[religion|religious take]] of some Native Indonesians (chiefly Western Indonesians) in [[Indonesia]], predates the existence of [[Buddhism in Indonesia|Buddhism]], [[Islam in Indonesia|Islamism]], and [[Christianity in Indonesia|Christianity]]. The country was enriched with abundance of Hindu architecture, mainly served as [[Hindu temple|religious purpose]] (place of worship, etc.). According to Indonesian categorization, Hindu architecture temples could be divided into 3 main types with different terminology attached to its respective identity, the first one is called {{lang|jv|[[Candi of Indonesia|Candi]]}} ({{ety|Old Javanese|caṇḍi}}),<ref name="Old Javanese2">{{citation |last=Zoetmulder |first=P.J. |title=Old Javanese-English Dictionary |language=kaw, en|year=1982 |publisher=[[Royal Netherlands Institute of Southeast Asian and Caribbean Studies|Koninklijk Instituut voor Taal-, Land- en Volkenkunde]]}}</ref> specifically refers to the Hindu temple architecture of [[Hinduism in Java|Java]]-origin. The second one is known as {{lang|ban|[[Balinese temple|Pura]]}} ({{ety|ban|ᬧᬸᬭ|pura}}), refers to an architecture style of Balinese to perform their [[Balinese Hinduism]] worship. The last one, similar to Hindu majority globally, known in [[Indonesian language|Indonesian]] as {{lang|id|[[Kovil|Kuil]]}}, specifically refers to Hindu of [[Dravidian architecture|Dravidian]]-origin temple architecture, usually represent the [[Indian Indonesians|Indian Indonesian]] community (as opposed to Native Indonesian form of Hinduism). All types of Hindu architecture in Indonesia are functioned as place of worship, but also could be used as the place of historical observance to broaden the knowledge and awareness about Hinduism amongst the non-Hindu population, to draw the sense of tolerance and [[Bhinneka Tunggal Ika|unity]] within the country (it is also applied to every worship places of diverse religious background in Indonesia). == Gallery == ;Some folios from surviving manuscripts on Hindu architecture <gallery> File:A folio from Vastu sastra hiti dayeka manuscript, water spout design, Sanskrit language, Newari script - 3.jpg|Drawing and notes on Hiti, a public water spout File:A folio from Vastu sastra hiti dayeka manuscript, water spout design, Sanskrit language, Newari script - 1.jpg|Drawing and notes on Hiti, a public water spout, part 2 File:A folio from Vastu sastra hiti dayeka manuscript, mandala, Sanskrit language, Newari script - 2.jpg|A mandala in ''Vastu Sastra Hiti Dayeka'' File:A folio with Harihara Shiva-Vishnu sketch from Samkrantiyajnavidhi manuscript, Sanskrit language, Nepali script.jpg|Two leaves in ''Samkrantiyajnavidhi'' illustrating proportions for [[Harihara]] – half Shiva, half Vishnu File:A folio from minor Vastu sastra manuscript, home design and decoration, Sanskrit language, Devanagari script.jpg|A Vastu sastra page on home design, first line mentions ''vastu sastra'' </gallery> ;Some temples and public stepwells <gallery> File:Lingaraj Temple Complex.jpg | [[Lingaraja Temple]] ([[Bhubaneswar]], Odisha) File:Veera Narayana temple at the Chennakeshava temple complex.jpg | [[Chennakeshava Temple, Belur]] (Karnataka) File:Radhashyam Temple at Bishnupur 2.jpg | Lalji temple ([[Bishnupur, Bankura]], West Bengal) File:Konark Nat Mandir.jpg | Nata Mandir of [[Konark Sun Temple]] (Odisha) File:Madurai Meenakshi temple 2.jpg | [[Meenakshiamman Temple]] Gopuram ([[Madurai]], Tamil Nadu) File:Rani ki vav - Gujarat - 07.jpg|Rani ka vav Gujarat, a historic public water tank with Hindu arts File:Sringeritemple.jpg | [[Advaita Vedanta]] Monastery ([[Sringeri]], Karnataka) File:Mahabalipuram, Pancha Rathas, Tamil Nadu, India.jpg | [[Pancha Rathas]] ([[Mahabalipuram]], Tamil Nadu) File:Nagda(Rajasthan)Torana.jpg | [[Sahastra Bahu Temples]] Torana ([[Nagda, Rajasthan]]) File:Mukteshwar torana.jpg | Torana of [[Mukteshvara Temple, Bhubaneswar]] (Orisha) File:Arunachaleshvara Temple Tiruvannamalai.JPG|A gopuram at the Arunachaleshvara Temple, Tiruvannamalai (Tamil Nadu) </gallery> == See also == * [[Hindu temple architecture]] * [[Indian rock-cut architecture]] * [[Indian architecture]] * [[Dravidian architecture]] * [[Nagara architecture]] ==ڏکڻ ايشيا کان ٻاهر== ==گيلري== ==پڻ ڏسو== == Note == {{reflist|group=note}} ==حوالا== {{حوالا}} == Bibliography == * {{cite book|first=P. K.|last=Acharya|year=2010|title=An encyclopaedia of Hindu architecture | url=https://archive.org/stream/encyclopaediaofh07achauoft#page/n9/mode/2up |publisher=Oxford University Press (Republished by Motilal Banarsidass)|location=New Delhi|isbn=978-81-85990-03-3}} * {{cite book|first=P. K.|last=Acharya|year=1927|title=Indian Architecture according to the Manasara Shilpa Shastra|url=https://archive.org/stream/encyclopaediaofh07achauoft#page/n9/mode/2up |publisher=Oxford University Press (Republished by Motilal Banarsidass)|location=London|isbn=0300062176}} * {{cite book|first=P. D.|last=Dhar|year=2010|title=The Torana in Indian and Southeast Asian Architecture|publisher=D K Printworld|location=New Delhi|isbn=978-8124605349}} * {{cite book|first=I.|last=Glushkova|year=2014|title=Objects of Worship in South Asian Religions: Forms, Practices and Meanings|url=https://books.google.com/books?id=oqReBAAAQBAJ&pg=PA116 |publisher=Routledge|isbn=978-1-317-67595-2}} * {{cite book|first=S. R.|last=Goel|year=1991|title=[[Hindu Temples – What Happened to Them]]|publisher=Voice of India|location=New Delhi|volume=2|isbn=81-85990-03-4}} * {{cite book|first=J. C.|last=Harle|year=1994|title=The Art and Architecture of the Indian Subcontinent|url=https://archive.org/details/artarchitectureo00harl|edition=2nd|publisher=Yale University Press Pelican History of Art|isbn=0300062176|url-access=registration}} *{{cite book|author=Ernest Havell|title=The Ancient and Medieval Architecture of India|url=https://books.google.com/books?id=xHM-7CaV5zYC|year=1972|publisher=John Murray, London (Reprinted S. Chand)}} * {{cite book|first=M.|last=Juneja|year=2001|title=Architecture in Medieval India: Forms, Contexts, Histories|url=https://books.google.com/books?id=7N7VAAAAMAAJ |edition=2nd|publisher=Orient Blackswan|isbn=978-8178242286}} * {{cite book|first=G.|last=Michell|year=1988|title=The Hindu Temple: An Introduction to its Meaning and Forms|url=https://books.google.com/books?id=ajgImLs62gwC&pg=PA61 |edition=2nd |publisher=University of Chicago Press|location=Chicago/London|isbn=0-226-53230-5}} *{{cite journal | last=Patra | first=Reena | title=A Comparative Study on Vaastu Shastra and Heidegger's 'Building, Dwelling and Thinking' | journal=Asian Philosophy | publisher=Taylor & Francis | volume=16 | issue=3 | year=2006 | doi=10.1080/09552360600979430 | pages=199–218| s2cid=144592593 }} *{{cite book|author=Ram Raz|title=Essay on the Architecture of the Hindús|url=https://books.google.com/books?id=DSg5AQAAMAAJ|year=1834 |publisher=Royal Asiatic Society of Great Britain and Ireland}} *{{cite journal|author1=Shilpa Sharma|author2=Shireesh Deshpande|title=Architectural Strategies Used in Hindu Temples to Emphasize Sacredness| journal = Journal of Architectural and Planning Research| volume= 34| number= 4 | year= 2017| pages= 309–319|jstor=44987239}} *{{cite journal | last=Sinha | first=Amita | title=Design of Settlements in the Vaastu Shastras | journal=Journal of Cultural Geography | publisher=Taylor & Francis | volume=17 | issue=2 | year=1998 | doi=10.1080/08873639809478319 | pages=27–41}} * {{cite book|first=D. N.|last=Shukla|year=1993|title=Vastu-Sastra: Hindu Science of Architecture|publisher=Munshiram Manoharial Publishers|isbn=978-81-215-0611-3}} * {{cite book|first=T.|last=Sears|year=2014|title=Worldly Gurus and Spiritual Kings: Architecture and Asceticism in Medieval India|publisher=Yale University Press|isbn=978-0-300-19844-7}} * {{cite book|first=B.|last=Thapar|year=2004|title=Introduction to Indian Architecture|publisher=Periplus Editions|location=Singapore|isbn=0-7946-0011-5|ref=Thapar}} ==External links== {{Commons category|Hindu architecture}} *[https://web.archive.org/web/20100218153644/http://www.hampi.in/architecture.htm Vijayanagara architecture] *[http://www.hindupedia.com/en/Sthapatyaveda Sthapatyaveda] (Temple Architecture) on Hindupedia, the Hindu Encyclopedia [[زمرو:هندو فن تعمير| ]] [[زمرو:فن تعمير]] [[زمرو:هندو مندر فن تعمير]] [[زمرو:هندستاني فن تعمير]] [[زمرو:هندو عبادت جا هنڌ]] [[زمرو:ايشيا ۾ فن تعمير]] [[زمرو:هندستان جو فن تعمير]] dknxeww9p82tkjgmhq2www4j0gi63dp 382561 382560 2026-06-03T15:18:05Z Memon2025 21315 382561 wikitext text/x-wiki '''هندو فن تعمير''' (Hindu Architecture) هندستاني فن تعمير جو روايتي نظام آهي جيڪو عمارتن جهڙوڪ مندر، خانقاهون، مجسما، گهر، مارڪيٽ جا هنڌ، باغ ۽ شهر جي منصوبه بندي لاءِ آهي، جيئن هندو متنن ۾ بيان ڪيو ويو آهي. فن تعمير جون هدايتون سنسڪرت جي نسخن ۾ ۽ ڪجهه حالتن ۾ ٻين علائقائي ٻولين ۾ پڻ زنده آهن. انهن متنن ۾ واستو شاستر، شلپا شاستر، برهت سمهتا، پرانا ۽ اگاما جا تعميراتي حصا ۽ علائقائي متن جهڙوڪ مانسارا شامل آهن. {{Short description|Traditional system of Indian architecture as described in Hindu texts}} [[File:10th century Nilakantha Mahadeva Hindu temple, Nagara architecture, Sunak, Gujarat.jpg|thumb|The architecture of a Hindu temple in Sunak, Gujarat]] {{Hinduism}} '''Hindu architecture''' is the traditional system of Indian architecture for structures such as temples, monasteries, statues, homes, market places, gardens and town planning as described in [[Hindu texts]].{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}<ref name="Sinha 1998 pp. 27–41">{{harvnb|Sinha|1998|pages=27–41}}</ref> The architectural guidelines survive in Sanskrit manuscripts and in some cases also in other regional languages. These texts include the [[Vastu shastra]]s, [[Shilpa Shastras]], the ''Brihat Samhita'', architectural portions of the Puranas and the Agamas, and regional texts such as the [[Manasara]] among others.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx, Appendix I lists hundreds of Hindu architectural texts}}{{sfn|Shukla|1993|p=}} گجرات جي سُنڪ ۾ هڪ هندو مندر جي اڏاوت. * هندو فن تعمير جي سڀ کان اهم خصوصيت (۽ ڪيتريون ئي بچيل مثال) هندو مندر آهن، هڪ اهڙي اڏاوتي روايت سان جيڪا پٿر، اينٽن ۽ پٿر جي ڪٽ واري فن تعمير ۾ بچيل مثال ڇڏي وئي آهي جيڪا گپتا سلطنت جي دور جي آهي. انهن فن تعمير تي قديم فارسي ۽ هيلينسٽڪ فن تعمير جو اثر هو. جديد دور ۾ تمام گهٽ سيڪيولر هندو فن تعمير بچيل آهي، جهڙوڪ محلات، گهر ۽ شهر. برباد ۽ آثار قديمه جا مطالعو هندستان ۾ ابتدائي سيڪيولر فن تعمير جو نظارو پيش ڪن ٿا. هندستاني محلات ۽ شهري فن تعمير جي تاريخ تي مطالعي گهڻو ڪري مغل ۽ هند-اسلامي فن تعمير تي ڌيان ڏنو آهي خاص طور تي اتر ۽ اولهه هندستان جي، انهن جي نسبتاً گهڻائي جي ڪري. هندستان جي ٻين علائقن ۾، خاص طور تي ڏکڻ ۾، هندو فن تعمير 16 صدي تائين ترقي ڪندو رهيو، جهڙوڪ اهي جيڪي مندرن، برباد شهرن ۽ وجياناگر سلطنت ۽ نائڪا جي سيڪيولر جڳهن پاران مثال طور پيش ڪيا ويا آهن. سيڪيولر فن تعمير ڪڏهن به هندستان ۾ مذهبي جي مخالفت نه ڪئي وئي، ۽ اهو مقدس فن تعمير آهي جهڙوڪ اهي جيڪي هندو مندرن ۾ مليا آهن جيڪي سيڪيولر ماڻهن کان متاثر ۽ موافقت هئا. وڌيڪ، هارل چوي ٿو، اهو آهي مندر جي ڀتين، ٿنڀن، تورانن ۽ مدپام تي ٺهيل نقش جتي سيڪيولر فن تعمير جو ننڍڙو نسخو ملي سگهي ٿو. By far the most important, characteristic and numerous surviving examples of Hindu architecture are [[Hindu temple]]s, with an [[Hindu temple architecture|architectural tradition]] that has left surviving examples in stone, brick, and [[Indian rock-cut architecture|rock-cut architecture]] dating back to the [[Gupta Empire]]. These architectures had influence of Ancient Persian and [[Hellenistic influence on Indian art|Hellenistic]] architecture.<ref>{{Cite book|last=Smith|first=Vincent Arthur|url=https://books.google.com/books?id=IPstAAAAMAAJ&q=%22The+Hellenistic+is+not+the+only+foreign+element+in+ancient+Indian+art+.+The+influence+of+Persia+is+apparent+,+and+the+columnar+architecture+of+the+Achaemenian+monarchy+supplied+the+models+for+Asoka's+monolithic+pillars+and+many%22|title=Research Articles in Epigraphy, Archaeology, and Numismatics of India|date=1977|publisher=Sheikh Mubarak Ali|language=en}}</ref> Far fewer secular Hindu architecture have survived into the modern era, such as palaces, homes and cities. Ruins and archaeological studies provide a view of early secular architecture in India.<ref name="Murthy1987">{{cite book|author=K. Krishna Murthy|title=Early Indian Secular Architecture|url=https://books.google.com/books?id=0gsNAQAAIAAJ|year=1987|isbn=978-81-85067-01-8|pages=5–16|publisher=Sundeep Prakashan }}</ref> Studies on Indian palaces and civic architectural history have largely focussed on the Mughal and Indo-Islamic architecture particularly of the northern and western India given their relative abundance. In other regions of India, particularly the South, Hindu architecture continued to thrive through the 16th-century, such as those exemplified by the temples, ruined cities and secular spaces of the Vijayanagara Empire and the Nayakas.<ref name="Branfoot 2008 pp. 171–194">{{cite journal | last=Branfoot | first=Crispin | title=Imperial Frontiers: Building Sacred Space in Sixteenth-Century South India | journal=The Art Bulletin | publisher=Taylor & Francis| volume=90 | issue=2 | year=2008 | doi=10.1080/00043079.2008.10786389 | pages=171–194| s2cid=154135978 }}</ref><ref name=harle331>{{cite book|author=James C. Harle|title=The Art and Architecture of the Indian Subcontinent|url=https://books.google.com/books?id=LwcBVvdqyBkC |year=1994|publisher=Yale University Press|isbn=978-0-300-06217-5|pages=330–331}}</ref> The secular architecture was never opposed to the religious in India, and it is the sacred architecture such as those found in the Hindu temples which were inspired by and adaptations of the secular ones. Further, states Harle, it is in the reliefs on temple walls, pillars, toranas and madapams where miniature version of the secular architecture can be found.<ref name="Harle1994">{{cite book|author=James C. Harle|title=The Art and Architecture of the Indian Subcontinent|url=https://books.google.com/books?id=LwcBVvdqyBkC |year=1994|publisher=Yale University Press|isbn=978-0-300-06217-5|pages=43–47, 67–68, 467–480}}</ref> ==متن== ==ڳوٺ ۽ شهر== ==اسپتالون ۽ شفاخانا== ==آرٽ ۽ شهري عمارتون== ==مندر== ==خانقاهون== هندو خانقاهون جهڙوڪ مٺا ۽ هرميٽيج (آشرم) عمارتن جا ڪمپليڪس آهن جن ۾ مندر، خانقاه خانا يا اجتماعي گهر ۽ معاون سهولتون شامل آهن. ==راٺا== ڪجهه هندو جڳهن ۾، مندر يا عمارتون آهن جن کي راٺا سڏيو ويندو آهي ڇاڪاڻ ته انهن جي شڪل هڪ وڏي رته جي هوندي آهي. ==تورا (محراب)== توران هڪ آزاد بيٺل محراب آهي جيڪو رسمن جي مقصدن لاءِ هندو، ٻڌ ۽ جين فن تعمير ۾ مندرن، خانقاهن ۽ ٻين شين جي سامهون ڏٺو ويندو آهي، ڪڏهن ڪڏهن هڪ عمارت جي طور تي. ==ستمبه (ڪالم)== ==ڇتريون== ڇتريون بلند، گنبد جي شڪل وارا منڊ آهن جيڪي هندستاني فن تعمير ۾ هڪ عنصر طور استعمال ڪيا ويندا آهن، جيڪي راجسٿاني فن تعمير ۾ پيدا ٿين ٿا. اهي محلات ۾ وڏي پيماني تي استعمال ٿيندا آهن، قلعا، يا جنازي جي جڳهن جي حد بندي ڪرڻ، وغيره. == Texts == [[File:17th century copy of folio 2 of Visvakarmaprakasa, a Vastu sastra Nepal, Sanskrit Devanagari - 1.jpg|thumb|left|A folio of Visvakarmaprakasa, a minor Hindu architecture text discovered in Kathmandu valley, Nepal (Sanskrit Devanagari)]] Vaastu Shastras and Shilpa Shastras are listed as one of 64 divine arts in ancient Indian texts. They are design manuals covering the art and science of architecture, typically mixing form, function with Hindu symbolism.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}<ref name="Sinha 1998 pp. 27–41"/> The earliest, archaic and distilled version of Hindu architecture principles are found in the Vedic literature, traditionally considered as the ''Upavedas'' (lesser appendices to the Vedas), and called the ''Sthapatya Veda''.<ref name="Patra 2006 pp. 199–218">{{harvnb|Patra|2006}}</ref> Acharya's ''Encyclopedia of Hindu Architecture'' lists hundreds of Sanskrit manuscripts with more details on Hindu architecture that have survived into the modern age.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}} They cover the architectural aspects of a wide range of subjects: ornaments, furniture, vehicles (wagons, carts), gateways, water tanks, drains, cities, streets, homes, palaces, temples and others.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}<ref name="Sinha 1998 pp. 27–41"/> The most studied texts in the contemporary era are Sanskrit manuscripts in different Indic scripts. These include the ''[[Brihat Samhita]]'' (chapters 53, 56–58 and 79), the ''[[Manasara|Manasara Shilpa Sastra]]'', the ''Mayamata Vastu Sastra'' with commentaries in Telugu and Tamil, the Puranas (for example, chapters 42–62 and 104–106 of ''Agni Purana'', chapter 7 of ''Brahmanda Purana'') and the Hindu Agamas.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx with Appendix 1}} {{Clear}} == Villages, towns and cities == [[File:700 CE Manasara Sanskrit text, Hindu architecture, town village plans.jpg|thumb|Some town plans recommended in the 700 CE ''Manasara'' Sanskrit text on Hindu architecture.{{sfn|Sinha|1998|pp=27–40}}{{sfn|Ram Raz|1834}}{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}}]] Hindu texts recommend architectural guidelines for homes, market places, gardens and town planning.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}{{sfn|Sinha|1998|pp=27–40}} The best site for human settlement, declares ''[[Manasara]]'', seeks the right terrain with thick soil that slopes to open skies eastward so that the residents can appreciate the sunrise.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}} It is near a river or significant water stream, and has enough ground water for wells – a second source of water.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}} The soil, states ''Manasara'', should be firm, rich for growing flowers, vegetables and fruit trees, and of agreeable odor. The text recommends that the town planners dig and check the [[soil quality]] for a stable foundation to homes and public buildings.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}} Once the location is accepted, the text describes forty plans for laying out the streets, the homes, markets, gardens and other infrastructure necessary for the settlement. Example architectural plans include Dandaka, Prastara, Chaturmukha, Padmaka, Karmuka, Swastika and others.{{sfn|Sinha|1998|pp=27–40}} The Hindu texts vary, with five shared principles:{{sfn|Patra|2006|pp=201–203}} *''Diknirnaya'': principles of orientation *''Padavinyasa'' : site planning *''Hastalakshana'' : proportionate measurement ratios of sections *''Ayadi'' : six canonical principles of architecture *''Patakadi'' : aesthetics or character of each building or part of the overall plan The guidelines combine principles of early Hindu understanding of science, spiritual beliefs, astrology and astronomy.{{sfn|Patra|2006|pp=201–203}} In practice, these guidelines favor symmetry set to the cardinal directions, with many plans favoring the streets to be aligned with seasonal winds direction, integrated with the terrain and the needs of the local weather.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}}{{sfn|Patra|2006|pp=201–203}} A temple or public assembly hall at the center of the town is recommended in ''Manasara''.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}} ==Hospitals, hospices== The early Hindu texts on medicine and surgery mention dedicated buildings and halls to take care of sick people, and recommend that architects with ''Vastu Vidya'' (वास्तुविद्या) expertise should construct these. The ''[[Charaka Samhita]]'' dated between 100 BCE to 150 CE, for example, in book 1, verse 15.6 (''sutrasthana'') states:<ref name=Wujastyk1>Dominik Wujastyk (2003), The Roots of Āyurveda: Selections from Sanskrit Medical Writings, 3rd edition, Penguin, pages 35–36, 10–12</ref><ref name=Kaviratna1>AV Kaviratna (1913), Charaka-samhita : translated into English, Part 1, {{oclc|67906513}}, pages 168–169</ref><ref name=sharma1>Priya V Sharma (1981), Charaka Samhita Volume 1: Sanskrit Text, with an English Translation, Chaukhamba Orientalia, {{ISBN|9788176370127}}, page 104</ref>{{refn|group=note|The verse 1.15.7 describes how this hospital building should be furnished with beds, chairs, bedsheets, pillows, spitoon, drug grinders, affectionate nurses, pharmacy, supplies, patient care equipment etc.<ref name=Wujastyk1/><ref name=sharma1/>}} {{Quote| {{lang|sa-Deva| [...] दृढं निवातं प्रवातैकदेशं सुखप्रविचारमनुपत्यकं धूमातपजलरजसामनभिगमनीयमनिष्ठानां च शब्दस्पर्शरसरूपगन्धानां सोदपानोदूखलमुसलवर्चःस्थानस्नानभूमिमहानसं '''वास्तुविद्याकुशलः''' प्रशस्तं गृहमेव तावत् पूर्वमुपकल्पयेत्<nowiki>।||६||</nowiki>}}<br> [...] – In the first place a mansion must be constructed under the supervision of an engineer well-conversant with the science of building mansions and houses. It should be spacious and roomy. The element of strength should not be wanting in it. Every part of it should not be exposed to strong winds or breezes. One portion at least should be open to the currents of wind. It should be such that one may move or walk through it with ease. It should not be exposed to smoke, or the sun, or dust, or injurious sound and taste and form and scent. It should be furnished with staircases, with pestles and mortars, privies, accommodation for belting, and cook-rooms.<br>– Translated by Avinash Kaviratna<ref name=Kaviratna1/><br> [...] – the one expert in architecture should, first of all, arrange for an auspicious house which should be strong, wind-free (isolated from wind), ventilated, having comfortable moving space, not situated in a valley, inaccessible to smoke (or) sun (or) water (or) taste (or) sight (or) smell, and provided with water reservoir, mortar pestle, lavatory, bathroom and kitchen.<br>– Translated by Priya Sharma<ref name=sharma1/><br> [...] – Thus, '''an expert in the science of building''' should first construct a worthy building. It should be strong, out of the wind, and part of it should be open to the air. It should be easy to get about in, and should not be in a depression. It should be out of the path of smoke, sunlight, water, or dust, as well as unwanted noise, feelings, tastes, sights and smells. It should have water supply, pestle and mortar, lavatory, bathing area, and a kitchen.<br>– Translated by Dominik Wujastyk (under subtitle: The [[Hospital]] Building)<ref name=Wujastyk1/> |Caraka Samhita, 1.15.6}} == Arts and civic buildings == The ''Narada Shilpasastra'' is another early Sanskrit treatise on architecture. It has 83 chapters, with chapters on plans for villages and cities, on architectural guidelines for palaces and houses, on public water tanks, on Hindu temples, as well as construction of public civic buildings.<ref name=Raghavan>V. Raghavan (1935), ''Two chapters on painting in the Narada Silpa Sastra'', Journal of the Indian Society of Oriental Art, Editors: Stella Kramrisch, Volume III, Number 1, pp. 15–32</ref><ref name=Iyengar/> Chapters 60 through 66 of ''Narada Silpa'' discuss special [[Śālā]] for community services and enjoyment, with chapter 61 on ''Bhojan-sala'' (feeding house), chapter 65 on ''Nataka'' (performance arts), and chapter 66 discussing a building to display arts and paintings. Chapter 71 discusses how ''chitra'' (painting) should be used to enliven homes and civic buildings.<ref name=Raghavan/><ref name=Iyengar>RN Iyengar, KS Kannan and SY Wakankar (2018), ''Narada Silpasastra: Sanskrit Text on Architectural Civil Engineering'', Jain University Press, {{ISBN|978-9385327582}}, pp. 197–220, 233–238</ref> ''Chitra-sala'' and other "entertainment houses", states ''Narada Silpasastra'', should be located in the middle of a city, preferably the main street or where major roads of the city cross or near major temples or palace.<ref name=Raghavan/><ref>C. Sivaramamurti (1934), ''[https://archive.org/details/in.ernet.dli.2015.44001/page/n189/mode/2up Chitrasalas]'', Triveni, Volume 7, Number 2, pp. 180–185</ref> This building's ''mandapam'' (hall) must be spacious and ventilated. It should have pictures that "captivate our minds" and "give joy to the eyes", laid out by rules of proportion and rules of "pose-determining lines", according to a translation by Raghavan.<ref name=Raghavan/> Chapter 66 further recommends specific designs. For example, it describes a civic building for display of art that is circular (''mardala'', drum-like), with main entrance and smaller ones enclosing a court-like space, terraces, and halls to divide the building into sections. These halls should itself display some items of pleasure such as carvings, colorful patterns on the floor, and brightly colored Devas, Gandharvas and Kinnaras.<ref>V. Raghavan (1935), ''Two chapters on painting in the Narada Silpa Sastra'', Journal of the Indian Society of Oriental Art, Editors: Stella Kramrisch, Volume III, Number 1, pp. 23–32</ref><ref name=Iyengar/> Another group of civic buildings described in Hindu texts are the ''preksha-sala'' (building for drama/stage performance) and ''sangita-sala or natya-sala'' (dance performance).<ref name=Raghavan357>V. Raghavan (1934), ''Theatre Architecture in Ancient India'', Triveni, Volume 5, Number 4, pp. 357–363</ref> These are categorized in three: those in temples for religious arts, in city for general entertainment, or in a palace for the king and his guests. The ''Samarangana Sutradhara'' of Bhoja, for example, dedicates its chapter 34 to these buildings and adds that the walls of the performance hall should adorned pictures of damsels dancing or playing instruments.<ref name=Raghavan357/> The plan for ''Natya-mandapa'' with space for the dancers, space for the musicians that co-perform with the dancers, space where the dance-drama artists can change their dress for different acts (''Nepathya-dhama'') and for the ''prekshaka'' (audience) are discussed in chapter 39 of Kumara's ''Silpa Ratna''. The ''Narada Silpasastra'' uses the term "Nataka-salas", recommending that the performance stage should be raised on a platform so that the audience can get a better view, the audience hall should be decorated for the audience to admire before and after the performance.<ref name=Raghavan357/> These arts and architectural principles may have evolved out of more ancient Indian traditions for performance arts, states Varadpande, as is implied in the Buddhist text ''[[Brahmajāla Sutta]]'' where the Buddha forbids his ''bhikshus'' (monks) from watching dances, music performances and similar public shows in ''Majjhima-sila''.<ref name="Varadpande1987">{{cite book|author=Manohar Laxman Varadpande|title=History of Indian Theatre|url=https://books.google.com/books?id=SyxOHOCVcVkC|year=1987|publisher=Abhinav Publications|isbn=978-81-7017-221-5|pages=105–114}}; for another translation of the Buddhist canonical text, see: {{cite book|author=Martine Batchelor|title=The Spirit of the Buddha |url=https://books.google.com/books?id=fL3mykqlOJcC&pg=PT25 |year=2010|publisher=Yale University Press|isbn=9780300175004|pages=25 (Majjhima Nikaya 27)}}</ref> The text ''[[Natyasastra]]'' recommends architectural guidelines for the ''Natya'' theatre, but without drawings and plans. The theatre mentioned in ''Natyasastra'' probably housed an audience of 200 to 500 patrons comfortably seated, states Farley Richmond – a scholar of Indian theatre.<ref name="Kale2019">{{cite book|author=Farley Richmond|editor=M. R. Kale|title=The Mrichchhakatika of Sudraka: With Introduction, Critical Essays and a Photo-Essay |url=https://books.google.com/books?id=Dv_oDwAAQBAJ |year=2019|publisher=Motilal Banarsidass|isbn=978-81-208-4010-2|pages=31–33}}</ref> == Temples (mandirs) == [[File:Architecture of the Khajuraho temples.jpg|thumb|right|Elements of a North Indian temple (Madhya Pradesh)]] [[File:1910 sketches, Gondeshwar temple Sinnar, Nashik temple overview, cross section and plan.jpg|thumb|The architectural plan of the Gondeshwar temple near Nashik (Maharashtra)]] {{main|Hindu temple architecture}} [[Hindu temple architecture]] has many varieties of style whose historic role has been to provide "a focus for both the social and spiritual life" for the Hindu community it serves, states George Michell.{{sfn|Michell|1988|p=14}} Every [[Hindu temple]] ("mandir") is imbued with symbolism, yet the basic structure of each stays the same. Each temple has an inner sanctum or the sacred space, the ''[[Garbhagriha|garbha griha]]'' or womb-chamber, where the primary ''[[murti]]'' or the image of a deity is housed in a simple bare cell for ''darshana'' (view, meditative focus).{{sfn|Shilpa Sharma|Shireesh Deshpande|2017|pp=309-317}} Above the garbhagriha is a tower-like ''[[shikhara]]'', called the ''[[Vimana (architectural feature)|vimana]]'' in south India. This sanctum is surrounded by a closed or open path for ''pradakshina'' (also called ''parikrama'', circumambulation) that is typically intricately carved with symbolic art depicting Hindu legends, themes of artha, dharma and kama as well as the statues of significant deities of three major Hindu traditions (Vishnu, Shiva and Shakti).{{sfn|Michell|1988|pp=66–76, 86–126}} The sanctums of significant temples have a ''[[mandapa]]'' congregation hall, and sometimes an ''[[antarala]]'' antechamber and porch between garbhagriha and mandapa. Major temples that attract pilgrims from far typically have mandapas or other buildings that service the pilgrims. These may be connected or detached from the temple. The main temple may exist with other smaller temples or shrines in the temple compound. The streets around the temple are markets and hubs of economic activity.{{sfn|Michell|1988|pp=66–76, 86–126}} There are examples of special dance pavilions (''Nata Mandir''), like in the [[Konark Sun Temple]]. The pool, temple tank (''Kunda'') is also part of large temples, and they traditionally have served as a place for a bath dip and ablutions for pilgrims.{{sfn|Acharya|2010|p=74}} The same essential architectural principles are found in the historic Hindu temples of southeast Asia.{{sfn|Michell|1988|pp=159–182}} === Gopurams === {{Main|Gopuram}} Essentially independent architectural structure is an element of the temple complex as ''[[gopuram]]'', viz., gatehouse towers, usually ornate, othen with colossal size, at the entrance of a Hindu temple of [[Southern India]].<ref name=britgopuram>{{cite web|url=http://www.britannica.com/eb/article-9037402/gopura|title=Gopura|publisher=Encyclopædia Britannica|access-date=2008-01-20}}</ref> == Monasteries (mathas) == {{see also|Matha|Ashram|Bhajana Kutir}} Hindu monasteries such as [[matha]]s and hermitages ([[ashram]]s) are complexes of buildings include temples, monastic cells or the communal house and ancillary facilities.{{sfn|Sears|2014|pp=4—9}} == Rathas == {{main|Ratha}} In some Hindu sites, there are shrines or buildings named [[ratha]]s because they have the shape of a huge chariot.{{sfn|Harle|1994|p=153}} == Toranas (archways) == {{main|Torana}} [[Torana]] is a free-standing archway for ceremonial purposes seen in the Hindu, [[Buddhist]] and [[Jain]] architecture in front of the temples, monasteries and other objects, sometimes as single building.<ref>{{Cite web|url=http://www.oxfordartonline.com/view/10.1093/gao/9781884446054.001.0001/oao-9781884446054-e-7000085631|title=Toraṇa |work= Grove Art|year=2003 |doi=10.1093/gao/9781884446054.article.T085631|access-date=2018-08-08|last1=Hardy |first1=Adam |isbn=978-1-884446-05-4 }}</ref>{{sfn|Dhar|2010|p=}} == Stambhas (columns) == {{main|Stambha|Dhvaja}} [[Stambha]] denotes a pillar or column, and is also known as ''jangha'', ''stali'', ''angrika'', ''sthanu'', ''arani'', ''bharaka'' or ''dharana''.{{sfn|Acharya|2010|p=533}} It is described in ''Manasara'' to consist of a pedestal, base, column and a capital. It can be made from wood or stone, be independent or be a pilaster joined to one of the walls. The text describes different proportions for different materials of construction.{{sfn|Acharya|2010|p=533}} The length of column is divided into''matras'' (portions), and these may be decorated with artwork. The ''Manasara'' suggests rules for tapering the top portions of the ''stambha''.{{sfn|Acharya|2010|p=533}} Illustrative stambhas include the [[Vijay Stambha]] (Tower of victory) at [[Chittorgarh fort]], [[Rajasthan]]. It is dedicated to [[Vishnu]]. The [[Dhvaja|Dhvaja-stambhas]] are found at the entrance of temples as flagstaffs, often with the image of [[lingam]] and sacred animals. == Chhatris == {{main|Chhatri}} [[Chhatri]]s are elevated, dome-shaped pavilions used as an element in [[Indian architecture]], originating in [[Rajasthani architecture]]. They are widely used in palaces, in forts, or to demarcate funerary sites, etc.<ref>{{Cite journal|last=Zajadacz-Hastenrath|first=Salome|date=1997|title=A Note on Babur's Lost Funerary Enclosure at Kabul|url=http://dx.doi.org/10.2307/1523241|journal=Muqarnas|volume=14|pages=135–142|doi=10.2307/1523241|jstor=1523241 |issn=0732-2992|url-access=subscription}}</ref> == Outside of South Asia == === Indonesia === {{main|Candi of Indonesia}} Historically, [[Hinduism in Indonesia|Hinduism]] was once the predominant [[religion|religious take]] of some Native Indonesians (chiefly Western Indonesians) in [[Indonesia]], predates the existence of [[Buddhism in Indonesia|Buddhism]], [[Islam in Indonesia|Islamism]], and [[Christianity in Indonesia|Christianity]]. The country was enriched with abundance of Hindu architecture, mainly served as [[Hindu temple|religious purpose]] (place of worship, etc.). According to Indonesian categorization, Hindu architecture temples could be divided into 3 main types with different terminology attached to its respective identity, the first one is called {{lang|jv|[[Candi of Indonesia|Candi]]}} ({{ety|Old Javanese|caṇḍi}}),<ref name="Old Javanese2">{{citation |last=Zoetmulder |first=P.J. |title=Old Javanese-English Dictionary |language=kaw, en|year=1982 |publisher=[[Royal Netherlands Institute of Southeast Asian and Caribbean Studies|Koninklijk Instituut voor Taal-, Land- en Volkenkunde]]}}</ref> specifically refers to the Hindu temple architecture of [[Hinduism in Java|Java]]-origin. The second one is known as {{lang|ban|[[Balinese temple|Pura]]}} ({{ety|ban|ᬧᬸᬭ|pura}}), refers to an architecture style of Balinese to perform their [[Balinese Hinduism]] worship. The last one, similar to Hindu majority globally, known in [[Indonesian language|Indonesian]] as {{lang|id|[[Kovil|Kuil]]}}, specifically refers to Hindu of [[Dravidian architecture|Dravidian]]-origin temple architecture, usually represent the [[Indian Indonesians|Indian Indonesian]] community (as opposed to Native Indonesian form of Hinduism). All types of Hindu architecture in Indonesia are functioned as place of worship, but also could be used as the place of historical observance to broaden the knowledge and awareness about Hinduism amongst the non-Hindu population, to draw the sense of tolerance and [[Bhinneka Tunggal Ika|unity]] within the country (it is also applied to every worship places of diverse religious background in Indonesia). == Gallery == ;Some folios from surviving manuscripts on Hindu architecture <gallery> File:A folio from Vastu sastra hiti dayeka manuscript, water spout design, Sanskrit language, Newari script - 3.jpg|Drawing and notes on Hiti, a public water spout File:A folio from Vastu sastra hiti dayeka manuscript, water spout design, Sanskrit language, Newari script - 1.jpg|Drawing and notes on Hiti, a public water spout, part 2 File:A folio from Vastu sastra hiti dayeka manuscript, mandala, Sanskrit language, Newari script - 2.jpg|A mandala in ''Vastu Sastra Hiti Dayeka'' File:A folio with Harihara Shiva-Vishnu sketch from Samkrantiyajnavidhi manuscript, Sanskrit language, Nepali script.jpg|Two leaves in ''Samkrantiyajnavidhi'' illustrating proportions for [[Harihara]] – half Shiva, half Vishnu File:A folio from minor Vastu sastra manuscript, home design and decoration, Sanskrit language, Devanagari script.jpg|A Vastu sastra page on home design, first line mentions ''vastu sastra'' </gallery> ;Some temples and public stepwells <gallery> File:Lingaraj Temple Complex.jpg | [[Lingaraja Temple]] ([[Bhubaneswar]], Odisha) File:Veera Narayana temple at the Chennakeshava temple complex.jpg | [[Chennakeshava Temple, Belur]] (Karnataka) File:Radhashyam Temple at Bishnupur 2.jpg | Lalji temple ([[Bishnupur, Bankura]], West Bengal) File:Konark Nat Mandir.jpg | Nata Mandir of [[Konark Sun Temple]] (Odisha) File:Madurai Meenakshi temple 2.jpg | [[Meenakshiamman Temple]] Gopuram ([[Madurai]], Tamil Nadu) File:Rani ki vav - Gujarat - 07.jpg|Rani ka vav Gujarat, a historic public water tank with Hindu arts File:Sringeritemple.jpg | [[Advaita Vedanta]] Monastery ([[Sringeri]], Karnataka) File:Mahabalipuram, Pancha Rathas, Tamil Nadu, India.jpg | [[Pancha Rathas]] ([[Mahabalipuram]], Tamil Nadu) File:Nagda(Rajasthan)Torana.jpg | [[Sahastra Bahu Temples]] Torana ([[Nagda, Rajasthan]]) File:Mukteshwar torana.jpg | Torana of [[Mukteshvara Temple, Bhubaneswar]] (Orisha) File:Arunachaleshvara Temple Tiruvannamalai.JPG|A gopuram at the Arunachaleshvara Temple, Tiruvannamalai (Tamil Nadu) </gallery> ==ڏکڻ ايشيا کان ٻاهر== ==گيلري== ==پڻ ڏسو== == Note == {{reflist|group=note}} ==حوالا== {{حوالا}} == Bibliography == * {{cite book|first=P. K.|last=Acharya|year=2010|title=An encyclopaedia of Hindu architecture | url=https://archive.org/stream/encyclopaediaofh07achauoft#page/n9/mode/2up |publisher=Oxford University Press (Republished by Motilal Banarsidass)|location=New Delhi|isbn=978-81-85990-03-3}} * {{cite book|first=P. K.|last=Acharya|year=1927|title=Indian Architecture according to the Manasara Shilpa Shastra|url=https://archive.org/stream/encyclopaediaofh07achauoft#page/n9/mode/2up |publisher=Oxford University Press (Republished by Motilal Banarsidass)|location=London|isbn=0300062176}} * {{cite book|first=P. D.|last=Dhar|year=2010|title=The Torana in Indian and Southeast Asian Architecture|publisher=D K Printworld|location=New Delhi|isbn=978-8124605349}} * {{cite book|first=I.|last=Glushkova|year=2014|title=Objects of Worship in South Asian Religions: Forms, Practices and Meanings|url=https://books.google.com/books?id=oqReBAAAQBAJ&pg=PA116 |publisher=Routledge|isbn=978-1-317-67595-2}} * {{cite book|first=S. R.|last=Goel|year=1991|title=[[Hindu Temples – What Happened to Them]]|publisher=Voice of India|location=New Delhi|volume=2|isbn=81-85990-03-4}} * {{cite book|first=J. C.|last=Harle|year=1994|title=The Art and Architecture of the Indian Subcontinent|url=https://archive.org/details/artarchitectureo00harl|edition=2nd|publisher=Yale University Press Pelican History of Art|isbn=0300062176|url-access=registration}} *{{cite book|author=Ernest Havell|title=The Ancient and Medieval Architecture of India|url=https://books.google.com/books?id=xHM-7CaV5zYC|year=1972|publisher=John Murray, London (Reprinted S. Chand)}} * {{cite book|first=M.|last=Juneja|year=2001|title=Architecture in Medieval India: Forms, Contexts, Histories|url=https://books.google.com/books?id=7N7VAAAAMAAJ |edition=2nd|publisher=Orient Blackswan|isbn=978-8178242286}} * {{cite book|first=G.|last=Michell|year=1988|title=The Hindu Temple: An Introduction to its Meaning and Forms|url=https://books.google.com/books?id=ajgImLs62gwC&pg=PA61 |edition=2nd |publisher=University of Chicago Press|location=Chicago/London|isbn=0-226-53230-5}} *{{cite journal | last=Patra | first=Reena | title=A Comparative Study on Vaastu Shastra and Heidegger's 'Building, Dwelling and Thinking' | journal=Asian Philosophy | publisher=Taylor & Francis | volume=16 | issue=3 | year=2006 | doi=10.1080/09552360600979430 | pages=199–218| s2cid=144592593 }} *{{cite book|author=Ram Raz|title=Essay on the Architecture of the Hindús|url=https://books.google.com/books?id=DSg5AQAAMAAJ|year=1834 |publisher=Royal Asiatic Society of Great Britain and Ireland}} *{{cite journal|author1=Shilpa Sharma|author2=Shireesh Deshpande|title=Architectural Strategies Used in Hindu Temples to Emphasize Sacredness| journal = Journal of Architectural and Planning Research| volume= 34| number= 4 | year= 2017| pages= 309–319|jstor=44987239}} *{{cite journal | last=Sinha | first=Amita | title=Design of Settlements in the Vaastu Shastras | journal=Journal of Cultural Geography | publisher=Taylor & Francis | volume=17 | issue=2 | year=1998 | doi=10.1080/08873639809478319 | pages=27–41}} * {{cite book|first=D. N.|last=Shukla|year=1993|title=Vastu-Sastra: Hindu Science of Architecture|publisher=Munshiram Manoharial Publishers|isbn=978-81-215-0611-3}} * {{cite book|first=T.|last=Sears|year=2014|title=Worldly Gurus and Spiritual Kings: Architecture and Asceticism in Medieval India|publisher=Yale University Press|isbn=978-0-300-19844-7}} * {{cite book|first=B.|last=Thapar|year=2004|title=Introduction to Indian Architecture|publisher=Periplus Editions|location=Singapore|isbn=0-7946-0011-5|ref=Thapar}} ==External links== {{Commons category|Hindu architecture}} *[https://web.archive.org/web/20100218153644/http://www.hampi.in/architecture.htm Vijayanagara architecture] *[http://www.hindupedia.com/en/Sthapatyaveda Sthapatyaveda] (Temple Architecture) on Hindupedia, the Hindu Encyclopedia [[زمرو:هندو فن تعمير| ]] [[زمرو:فن تعمير]] [[زمرو:هندو مندر فن تعمير]] [[زمرو:هندستاني فن تعمير]] [[زمرو:هندو عبادت جا هنڌ]] [[زمرو:ايشيا ۾ فن تعمير]] [[زمرو:هندستان جو فن تعمير]] fscz025ai99d7q0z4ld05633hy5g3a2 382562 382561 2026-06-03T15:18:46Z Memon2025 21315 /* پڻ ڏسو */ 382562 wikitext text/x-wiki '''هندو فن تعمير''' (Hindu Architecture) هندستاني فن تعمير جو روايتي نظام آهي جيڪو عمارتن جهڙوڪ مندر، خانقاهون، مجسما، گهر، مارڪيٽ جا هنڌ، باغ ۽ شهر جي منصوبه بندي لاءِ آهي، جيئن هندو متنن ۾ بيان ڪيو ويو آهي. فن تعمير جون هدايتون سنسڪرت جي نسخن ۾ ۽ ڪجهه حالتن ۾ ٻين علائقائي ٻولين ۾ پڻ زنده آهن. انهن متنن ۾ واستو شاستر، شلپا شاستر، برهت سمهتا، پرانا ۽ اگاما جا تعميراتي حصا ۽ علائقائي متن جهڙوڪ مانسارا شامل آهن. {{Short description|Traditional system of Indian architecture as described in Hindu texts}} [[File:10th century Nilakantha Mahadeva Hindu temple, Nagara architecture, Sunak, Gujarat.jpg|thumb|The architecture of a Hindu temple in Sunak, Gujarat]] {{Hinduism}} '''Hindu architecture''' is the traditional system of Indian architecture for structures such as temples, monasteries, statues, homes, market places, gardens and town planning as described in [[Hindu texts]].{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}<ref name="Sinha 1998 pp. 27–41">{{harvnb|Sinha|1998|pages=27–41}}</ref> The architectural guidelines survive in Sanskrit manuscripts and in some cases also in other regional languages. These texts include the [[Vastu shastra]]s, [[Shilpa Shastras]], the ''Brihat Samhita'', architectural portions of the Puranas and the Agamas, and regional texts such as the [[Manasara]] among others.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx, Appendix I lists hundreds of Hindu architectural texts}}{{sfn|Shukla|1993|p=}} گجرات جي سُنڪ ۾ هڪ هندو مندر جي اڏاوت. * هندو فن تعمير جي سڀ کان اهم خصوصيت (۽ ڪيتريون ئي بچيل مثال) هندو مندر آهن، هڪ اهڙي اڏاوتي روايت سان جيڪا پٿر، اينٽن ۽ پٿر جي ڪٽ واري فن تعمير ۾ بچيل مثال ڇڏي وئي آهي جيڪا گپتا سلطنت جي دور جي آهي. انهن فن تعمير تي قديم فارسي ۽ هيلينسٽڪ فن تعمير جو اثر هو. جديد دور ۾ تمام گهٽ سيڪيولر هندو فن تعمير بچيل آهي، جهڙوڪ محلات، گهر ۽ شهر. برباد ۽ آثار قديمه جا مطالعو هندستان ۾ ابتدائي سيڪيولر فن تعمير جو نظارو پيش ڪن ٿا. هندستاني محلات ۽ شهري فن تعمير جي تاريخ تي مطالعي گهڻو ڪري مغل ۽ هند-اسلامي فن تعمير تي ڌيان ڏنو آهي خاص طور تي اتر ۽ اولهه هندستان جي، انهن جي نسبتاً گهڻائي جي ڪري. هندستان جي ٻين علائقن ۾، خاص طور تي ڏکڻ ۾، هندو فن تعمير 16 صدي تائين ترقي ڪندو رهيو، جهڙوڪ اهي جيڪي مندرن، برباد شهرن ۽ وجياناگر سلطنت ۽ نائڪا جي سيڪيولر جڳهن پاران مثال طور پيش ڪيا ويا آهن. سيڪيولر فن تعمير ڪڏهن به هندستان ۾ مذهبي جي مخالفت نه ڪئي وئي، ۽ اهو مقدس فن تعمير آهي جهڙوڪ اهي جيڪي هندو مندرن ۾ مليا آهن جيڪي سيڪيولر ماڻهن کان متاثر ۽ موافقت هئا. وڌيڪ، هارل چوي ٿو، اهو آهي مندر جي ڀتين، ٿنڀن، تورانن ۽ مدپام تي ٺهيل نقش جتي سيڪيولر فن تعمير جو ننڍڙو نسخو ملي سگهي ٿو. By far the most important, characteristic and numerous surviving examples of Hindu architecture are [[Hindu temple]]s, with an [[Hindu temple architecture|architectural tradition]] that has left surviving examples in stone, brick, and [[Indian rock-cut architecture|rock-cut architecture]] dating back to the [[Gupta Empire]]. These architectures had influence of Ancient Persian and [[Hellenistic influence on Indian art|Hellenistic]] architecture.<ref>{{Cite book|last=Smith|first=Vincent Arthur|url=https://books.google.com/books?id=IPstAAAAMAAJ&q=%22The+Hellenistic+is+not+the+only+foreign+element+in+ancient+Indian+art+.+The+influence+of+Persia+is+apparent+,+and+the+columnar+architecture+of+the+Achaemenian+monarchy+supplied+the+models+for+Asoka's+monolithic+pillars+and+many%22|title=Research Articles in Epigraphy, Archaeology, and Numismatics of India|date=1977|publisher=Sheikh Mubarak Ali|language=en}}</ref> Far fewer secular Hindu architecture have survived into the modern era, such as palaces, homes and cities. Ruins and archaeological studies provide a view of early secular architecture in India.<ref name="Murthy1987">{{cite book|author=K. Krishna Murthy|title=Early Indian Secular Architecture|url=https://books.google.com/books?id=0gsNAQAAIAAJ|year=1987|isbn=978-81-85067-01-8|pages=5–16|publisher=Sundeep Prakashan }}</ref> Studies on Indian palaces and civic architectural history have largely focussed on the Mughal and Indo-Islamic architecture particularly of the northern and western India given their relative abundance. In other regions of India, particularly the South, Hindu architecture continued to thrive through the 16th-century, such as those exemplified by the temples, ruined cities and secular spaces of the Vijayanagara Empire and the Nayakas.<ref name="Branfoot 2008 pp. 171–194">{{cite journal | last=Branfoot | first=Crispin | title=Imperial Frontiers: Building Sacred Space in Sixteenth-Century South India | journal=The Art Bulletin | publisher=Taylor & Francis| volume=90 | issue=2 | year=2008 | doi=10.1080/00043079.2008.10786389 | pages=171–194| s2cid=154135978 }}</ref><ref name=harle331>{{cite book|author=James C. Harle|title=The Art and Architecture of the Indian Subcontinent|url=https://books.google.com/books?id=LwcBVvdqyBkC |year=1994|publisher=Yale University Press|isbn=978-0-300-06217-5|pages=330–331}}</ref> The secular architecture was never opposed to the religious in India, and it is the sacred architecture such as those found in the Hindu temples which were inspired by and adaptations of the secular ones. Further, states Harle, it is in the reliefs on temple walls, pillars, toranas and madapams where miniature version of the secular architecture can be found.<ref name="Harle1994">{{cite book|author=James C. Harle|title=The Art and Architecture of the Indian Subcontinent|url=https://books.google.com/books?id=LwcBVvdqyBkC |year=1994|publisher=Yale University Press|isbn=978-0-300-06217-5|pages=43–47, 67–68, 467–480}}</ref> ==متن== ==ڳوٺ ۽ شهر== ==اسپتالون ۽ شفاخانا== ==آرٽ ۽ شهري عمارتون== ==مندر== ==خانقاهون== هندو خانقاهون جهڙوڪ مٺا ۽ هرميٽيج (آشرم) عمارتن جا ڪمپليڪس آهن جن ۾ مندر، خانقاه خانا يا اجتماعي گهر ۽ معاون سهولتون شامل آهن. ==راٺا== ڪجهه هندو جڳهن ۾، مندر يا عمارتون آهن جن کي راٺا سڏيو ويندو آهي ڇاڪاڻ ته انهن جي شڪل هڪ وڏي رته جي هوندي آهي. ==تورا (محراب)== توران هڪ آزاد بيٺل محراب آهي جيڪو رسمن جي مقصدن لاءِ هندو، ٻڌ ۽ جين فن تعمير ۾ مندرن، خانقاهن ۽ ٻين شين جي سامهون ڏٺو ويندو آهي، ڪڏهن ڪڏهن هڪ عمارت جي طور تي. ==ستمبه (ڪالم)== ==ڇتريون== ڇتريون بلند، گنبد جي شڪل وارا منڊ آهن جيڪي هندستاني فن تعمير ۾ هڪ عنصر طور استعمال ڪيا ويندا آهن، جيڪي راجسٿاني فن تعمير ۾ پيدا ٿين ٿا. اهي محلات ۾ وڏي پيماني تي استعمال ٿيندا آهن، قلعا، يا جنازي جي جڳهن جي حد بندي ڪرڻ، وغيره. == Texts == [[File:17th century copy of folio 2 of Visvakarmaprakasa, a Vastu sastra Nepal, Sanskrit Devanagari - 1.jpg|thumb|left|A folio of Visvakarmaprakasa, a minor Hindu architecture text discovered in Kathmandu valley, Nepal (Sanskrit Devanagari)]] Vaastu Shastras and Shilpa Shastras are listed as one of 64 divine arts in ancient Indian texts. They are design manuals covering the art and science of architecture, typically mixing form, function with Hindu symbolism.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}<ref name="Sinha 1998 pp. 27–41"/> The earliest, archaic and distilled version of Hindu architecture principles are found in the Vedic literature, traditionally considered as the ''Upavedas'' (lesser appendices to the Vedas), and called the ''Sthapatya Veda''.<ref name="Patra 2006 pp. 199–218">{{harvnb|Patra|2006}}</ref> Acharya's ''Encyclopedia of Hindu Architecture'' lists hundreds of Sanskrit manuscripts with more details on Hindu architecture that have survived into the modern age.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}} They cover the architectural aspects of a wide range of subjects: ornaments, furniture, vehicles (wagons, carts), gateways, water tanks, drains, cities, streets, homes, palaces, temples and others.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}<ref name="Sinha 1998 pp. 27–41"/> The most studied texts in the contemporary era are Sanskrit manuscripts in different Indic scripts. These include the ''[[Brihat Samhita]]'' (chapters 53, 56–58 and 79), the ''[[Manasara|Manasara Shilpa Sastra]]'', the ''Mayamata Vastu Sastra'' with commentaries in Telugu and Tamil, the Puranas (for example, chapters 42–62 and 104–106 of ''Agni Purana'', chapter 7 of ''Brahmanda Purana'') and the Hindu Agamas.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx with Appendix 1}} {{Clear}} == Villages, towns and cities == [[File:700 CE Manasara Sanskrit text, Hindu architecture, town village plans.jpg|thumb|Some town plans recommended in the 700 CE ''Manasara'' Sanskrit text on Hindu architecture.{{sfn|Sinha|1998|pp=27–40}}{{sfn|Ram Raz|1834}}{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}}]] Hindu texts recommend architectural guidelines for homes, market places, gardens and town planning.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}{{sfn|Sinha|1998|pp=27–40}} The best site for human settlement, declares ''[[Manasara]]'', seeks the right terrain with thick soil that slopes to open skies eastward so that the residents can appreciate the sunrise.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}} It is near a river or significant water stream, and has enough ground water for wells – a second source of water.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}} The soil, states ''Manasara'', should be firm, rich for growing flowers, vegetables and fruit trees, and of agreeable odor. The text recommends that the town planners dig and check the [[soil quality]] for a stable foundation to homes and public buildings.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}} Once the location is accepted, the text describes forty plans for laying out the streets, the homes, markets, gardens and other infrastructure necessary for the settlement. Example architectural plans include Dandaka, Prastara, Chaturmukha, Padmaka, Karmuka, Swastika and others.{{sfn|Sinha|1998|pp=27–40}} The Hindu texts vary, with five shared principles:{{sfn|Patra|2006|pp=201–203}} *''Diknirnaya'': principles of orientation *''Padavinyasa'' : site planning *''Hastalakshana'' : proportionate measurement ratios of sections *''Ayadi'' : six canonical principles of architecture *''Patakadi'' : aesthetics or character of each building or part of the overall plan The guidelines combine principles of early Hindu understanding of science, spiritual beliefs, astrology and astronomy.{{sfn|Patra|2006|pp=201–203}} In practice, these guidelines favor symmetry set to the cardinal directions, with many plans favoring the streets to be aligned with seasonal winds direction, integrated with the terrain and the needs of the local weather.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}}{{sfn|Patra|2006|pp=201–203}} A temple or public assembly hall at the center of the town is recommended in ''Manasara''.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}} ==Hospitals, hospices== The early Hindu texts on medicine and surgery mention dedicated buildings and halls to take care of sick people, and recommend that architects with ''Vastu Vidya'' (वास्तुविद्या) expertise should construct these. The ''[[Charaka Samhita]]'' dated between 100 BCE to 150 CE, for example, in book 1, verse 15.6 (''sutrasthana'') states:<ref name=Wujastyk1>Dominik Wujastyk (2003), The Roots of Āyurveda: Selections from Sanskrit Medical Writings, 3rd edition, Penguin, pages 35–36, 10–12</ref><ref name=Kaviratna1>AV Kaviratna (1913), Charaka-samhita : translated into English, Part 1, {{oclc|67906513}}, pages 168–169</ref><ref name=sharma1>Priya V Sharma (1981), Charaka Samhita Volume 1: Sanskrit Text, with an English Translation, Chaukhamba Orientalia, {{ISBN|9788176370127}}, page 104</ref>{{refn|group=note|The verse 1.15.7 describes how this hospital building should be furnished with beds, chairs, bedsheets, pillows, spitoon, drug grinders, affectionate nurses, pharmacy, supplies, patient care equipment etc.<ref name=Wujastyk1/><ref name=sharma1/>}} {{Quote| {{lang|sa-Deva| [...] दृढं निवातं प्रवातैकदेशं सुखप्रविचारमनुपत्यकं धूमातपजलरजसामनभिगमनीयमनिष्ठानां च शब्दस्पर्शरसरूपगन्धानां सोदपानोदूखलमुसलवर्चःस्थानस्नानभूमिमहानसं '''वास्तुविद्याकुशलः''' प्रशस्तं गृहमेव तावत् पूर्वमुपकल्पयेत्<nowiki>।||६||</nowiki>}}<br> [...] – In the first place a mansion must be constructed under the supervision of an engineer well-conversant with the science of building mansions and houses. It should be spacious and roomy. The element of strength should not be wanting in it. Every part of it should not be exposed to strong winds or breezes. One portion at least should be open to the currents of wind. It should be such that one may move or walk through it with ease. It should not be exposed to smoke, or the sun, or dust, or injurious sound and taste and form and scent. It should be furnished with staircases, with pestles and mortars, privies, accommodation for belting, and cook-rooms.<br>– Translated by Avinash Kaviratna<ref name=Kaviratna1/><br> [...] – the one expert in architecture should, first of all, arrange for an auspicious house which should be strong, wind-free (isolated from wind), ventilated, having comfortable moving space, not situated in a valley, inaccessible to smoke (or) sun (or) water (or) taste (or) sight (or) smell, and provided with water reservoir, mortar pestle, lavatory, bathroom and kitchen.<br>– Translated by Priya Sharma<ref name=sharma1/><br> [...] – Thus, '''an expert in the science of building''' should first construct a worthy building. It should be strong, out of the wind, and part of it should be open to the air. It should be easy to get about in, and should not be in a depression. It should be out of the path of smoke, sunlight, water, or dust, as well as unwanted noise, feelings, tastes, sights and smells. It should have water supply, pestle and mortar, lavatory, bathing area, and a kitchen.<br>– Translated by Dominik Wujastyk (under subtitle: The [[Hospital]] Building)<ref name=Wujastyk1/> |Caraka Samhita, 1.15.6}} == Arts and civic buildings == The ''Narada Shilpasastra'' is another early Sanskrit treatise on architecture. It has 83 chapters, with chapters on plans for villages and cities, on architectural guidelines for palaces and houses, on public water tanks, on Hindu temples, as well as construction of public civic buildings.<ref name=Raghavan>V. Raghavan (1935), ''Two chapters on painting in the Narada Silpa Sastra'', Journal of the Indian Society of Oriental Art, Editors: Stella Kramrisch, Volume III, Number 1, pp. 15–32</ref><ref name=Iyengar/> Chapters 60 through 66 of ''Narada Silpa'' discuss special [[Śālā]] for community services and enjoyment, with chapter 61 on ''Bhojan-sala'' (feeding house), chapter 65 on ''Nataka'' (performance arts), and chapter 66 discussing a building to display arts and paintings. Chapter 71 discusses how ''chitra'' (painting) should be used to enliven homes and civic buildings.<ref name=Raghavan/><ref name=Iyengar>RN Iyengar, KS Kannan and SY Wakankar (2018), ''Narada Silpasastra: Sanskrit Text on Architectural Civil Engineering'', Jain University Press, {{ISBN|978-9385327582}}, pp. 197–220, 233–238</ref> ''Chitra-sala'' and other "entertainment houses", states ''Narada Silpasastra'', should be located in the middle of a city, preferably the main street or where major roads of the city cross or near major temples or palace.<ref name=Raghavan/><ref>C. Sivaramamurti (1934), ''[https://archive.org/details/in.ernet.dli.2015.44001/page/n189/mode/2up Chitrasalas]'', Triveni, Volume 7, Number 2, pp. 180–185</ref> This building's ''mandapam'' (hall) must be spacious and ventilated. It should have pictures that "captivate our minds" and "give joy to the eyes", laid out by rules of proportion and rules of "pose-determining lines", according to a translation by Raghavan.<ref name=Raghavan/> Chapter 66 further recommends specific designs. For example, it describes a civic building for display of art that is circular (''mardala'', drum-like), with main entrance and smaller ones enclosing a court-like space, terraces, and halls to divide the building into sections. These halls should itself display some items of pleasure such as carvings, colorful patterns on the floor, and brightly colored Devas, Gandharvas and Kinnaras.<ref>V. Raghavan (1935), ''Two chapters on painting in the Narada Silpa Sastra'', Journal of the Indian Society of Oriental Art, Editors: Stella Kramrisch, Volume III, Number 1, pp. 23–32</ref><ref name=Iyengar/> Another group of civic buildings described in Hindu texts are the ''preksha-sala'' (building for drama/stage performance) and ''sangita-sala or natya-sala'' (dance performance).<ref name=Raghavan357>V. Raghavan (1934), ''Theatre Architecture in Ancient India'', Triveni, Volume 5, Number 4, pp. 357–363</ref> These are categorized in three: those in temples for religious arts, in city for general entertainment, or in a palace for the king and his guests. The ''Samarangana Sutradhara'' of Bhoja, for example, dedicates its chapter 34 to these buildings and adds that the walls of the performance hall should adorned pictures of damsels dancing or playing instruments.<ref name=Raghavan357/> The plan for ''Natya-mandapa'' with space for the dancers, space for the musicians that co-perform with the dancers, space where the dance-drama artists can change their dress for different acts (''Nepathya-dhama'') and for the ''prekshaka'' (audience) are discussed in chapter 39 of Kumara's ''Silpa Ratna''. The ''Narada Silpasastra'' uses the term "Nataka-salas", recommending that the performance stage should be raised on a platform so that the audience can get a better view, the audience hall should be decorated for the audience to admire before and after the performance.<ref name=Raghavan357/> These arts and architectural principles may have evolved out of more ancient Indian traditions for performance arts, states Varadpande, as is implied in the Buddhist text ''[[Brahmajāla Sutta]]'' where the Buddha forbids his ''bhikshus'' (monks) from watching dances, music performances and similar public shows in ''Majjhima-sila''.<ref name="Varadpande1987">{{cite book|author=Manohar Laxman Varadpande|title=History of Indian Theatre|url=https://books.google.com/books?id=SyxOHOCVcVkC|year=1987|publisher=Abhinav Publications|isbn=978-81-7017-221-5|pages=105–114}}; for another translation of the Buddhist canonical text, see: {{cite book|author=Martine Batchelor|title=The Spirit of the Buddha |url=https://books.google.com/books?id=fL3mykqlOJcC&pg=PT25 |year=2010|publisher=Yale University Press|isbn=9780300175004|pages=25 (Majjhima Nikaya 27)}}</ref> The text ''[[Natyasastra]]'' recommends architectural guidelines for the ''Natya'' theatre, but without drawings and plans. The theatre mentioned in ''Natyasastra'' probably housed an audience of 200 to 500 patrons comfortably seated, states Farley Richmond – a scholar of Indian theatre.<ref name="Kale2019">{{cite book|author=Farley Richmond|editor=M. R. Kale|title=The Mrichchhakatika of Sudraka: With Introduction, Critical Essays and a Photo-Essay |url=https://books.google.com/books?id=Dv_oDwAAQBAJ |year=2019|publisher=Motilal Banarsidass|isbn=978-81-208-4010-2|pages=31–33}}</ref> == Temples (mandirs) == [[File:Architecture of the Khajuraho temples.jpg|thumb|right|Elements of a North Indian temple (Madhya Pradesh)]] [[File:1910 sketches, Gondeshwar temple Sinnar, Nashik temple overview, cross section and plan.jpg|thumb|The architectural plan of the Gondeshwar temple near Nashik (Maharashtra)]] {{main|Hindu temple architecture}} [[Hindu temple architecture]] has many varieties of style whose historic role has been to provide "a focus for both the social and spiritual life" for the Hindu community it serves, states George Michell.{{sfn|Michell|1988|p=14}} Every [[Hindu temple]] ("mandir") is imbued with symbolism, yet the basic structure of each stays the same. Each temple has an inner sanctum or the sacred space, the ''[[Garbhagriha|garbha griha]]'' or womb-chamber, where the primary ''[[murti]]'' or the image of a deity is housed in a simple bare cell for ''darshana'' (view, meditative focus).{{sfn|Shilpa Sharma|Shireesh Deshpande|2017|pp=309-317}} Above the garbhagriha is a tower-like ''[[shikhara]]'', called the ''[[Vimana (architectural feature)|vimana]]'' in south India. This sanctum is surrounded by a closed or open path for ''pradakshina'' (also called ''parikrama'', circumambulation) that is typically intricately carved with symbolic art depicting Hindu legends, themes of artha, dharma and kama as well as the statues of significant deities of three major Hindu traditions (Vishnu, Shiva and Shakti).{{sfn|Michell|1988|pp=66–76, 86–126}} The sanctums of significant temples have a ''[[mandapa]]'' congregation hall, and sometimes an ''[[antarala]]'' antechamber and porch between garbhagriha and mandapa. Major temples that attract pilgrims from far typically have mandapas or other buildings that service the pilgrims. These may be connected or detached from the temple. The main temple may exist with other smaller temples or shrines in the temple compound. The streets around the temple are markets and hubs of economic activity.{{sfn|Michell|1988|pp=66–76, 86–126}} There are examples of special dance pavilions (''Nata Mandir''), like in the [[Konark Sun Temple]]. The pool, temple tank (''Kunda'') is also part of large temples, and they traditionally have served as a place for a bath dip and ablutions for pilgrims.{{sfn|Acharya|2010|p=74}} The same essential architectural principles are found in the historic Hindu temples of southeast Asia.{{sfn|Michell|1988|pp=159–182}} === Gopurams === {{Main|Gopuram}} Essentially independent architectural structure is an element of the temple complex as ''[[gopuram]]'', viz., gatehouse towers, usually ornate, othen with colossal size, at the entrance of a Hindu temple of [[Southern India]].<ref name=britgopuram>{{cite web|url=http://www.britannica.com/eb/article-9037402/gopura|title=Gopura|publisher=Encyclopædia Britannica|access-date=2008-01-20}}</ref> == Monasteries (mathas) == {{see also|Matha|Ashram|Bhajana Kutir}} Hindu monasteries such as [[matha]]s and hermitages ([[ashram]]s) are complexes of buildings include temples, monastic cells or the communal house and ancillary facilities.{{sfn|Sears|2014|pp=4—9}} == Rathas == {{main|Ratha}} In some Hindu sites, there are shrines or buildings named [[ratha]]s because they have the shape of a huge chariot.{{sfn|Harle|1994|p=153}} == Toranas (archways) == {{main|Torana}} [[Torana]] is a free-standing archway for ceremonial purposes seen in the Hindu, [[Buddhist]] and [[Jain]] architecture in front of the temples, monasteries and other objects, sometimes as single building.<ref>{{Cite web|url=http://www.oxfordartonline.com/view/10.1093/gao/9781884446054.001.0001/oao-9781884446054-e-7000085631|title=Toraṇa |work= Grove Art|year=2003 |doi=10.1093/gao/9781884446054.article.T085631|access-date=2018-08-08|last1=Hardy |first1=Adam |isbn=978-1-884446-05-4 }}</ref>{{sfn|Dhar|2010|p=}} == Stambhas (columns) == {{main|Stambha|Dhvaja}} [[Stambha]] denotes a pillar or column, and is also known as ''jangha'', ''stali'', ''angrika'', ''sthanu'', ''arani'', ''bharaka'' or ''dharana''.{{sfn|Acharya|2010|p=533}} It is described in ''Manasara'' to consist of a pedestal, base, column and a capital. It can be made from wood or stone, be independent or be a pilaster joined to one of the walls. The text describes different proportions for different materials of construction.{{sfn|Acharya|2010|p=533}} The length of column is divided into''matras'' (portions), and these may be decorated with artwork. The ''Manasara'' suggests rules for tapering the top portions of the ''stambha''.{{sfn|Acharya|2010|p=533}} Illustrative stambhas include the [[Vijay Stambha]] (Tower of victory) at [[Chittorgarh fort]], [[Rajasthan]]. It is dedicated to [[Vishnu]]. The [[Dhvaja|Dhvaja-stambhas]] are found at the entrance of temples as flagstaffs, often with the image of [[lingam]] and sacred animals. == Chhatris == {{main|Chhatri}} [[Chhatri]]s are elevated, dome-shaped pavilions used as an element in [[Indian architecture]], originating in [[Rajasthani architecture]]. They are widely used in palaces, in forts, or to demarcate funerary sites, etc.<ref>{{Cite journal|last=Zajadacz-Hastenrath|first=Salome|date=1997|title=A Note on Babur's Lost Funerary Enclosure at Kabul|url=http://dx.doi.org/10.2307/1523241|journal=Muqarnas|volume=14|pages=135–142|doi=10.2307/1523241|jstor=1523241 |issn=0732-2992|url-access=subscription}}</ref> == Outside of South Asia == === Indonesia === {{main|Candi of Indonesia}} Historically, [[Hinduism in Indonesia|Hinduism]] was once the predominant [[religion|religious take]] of some Native Indonesians (chiefly Western Indonesians) in [[Indonesia]], predates the existence of [[Buddhism in Indonesia|Buddhism]], [[Islam in Indonesia|Islamism]], and [[Christianity in Indonesia|Christianity]]. The country was enriched with abundance of Hindu architecture, mainly served as [[Hindu temple|religious purpose]] (place of worship, etc.). According to Indonesian categorization, Hindu architecture temples could be divided into 3 main types with different terminology attached to its respective identity, the first one is called {{lang|jv|[[Candi of Indonesia|Candi]]}} ({{ety|Old Javanese|caṇḍi}}),<ref name="Old Javanese2">{{citation |last=Zoetmulder |first=P.J. |title=Old Javanese-English Dictionary |language=kaw, en|year=1982 |publisher=[[Royal Netherlands Institute of Southeast Asian and Caribbean Studies|Koninklijk Instituut voor Taal-, Land- en Volkenkunde]]}}</ref> specifically refers to the Hindu temple architecture of [[Hinduism in Java|Java]]-origin. The second one is known as {{lang|ban|[[Balinese temple|Pura]]}} ({{ety|ban|ᬧᬸᬭ|pura}}), refers to an architecture style of Balinese to perform their [[Balinese Hinduism]] worship. The last one, similar to Hindu majority globally, known in [[Indonesian language|Indonesian]] as {{lang|id|[[Kovil|Kuil]]}}, specifically refers to Hindu of [[Dravidian architecture|Dravidian]]-origin temple architecture, usually represent the [[Indian Indonesians|Indian Indonesian]] community (as opposed to Native Indonesian form of Hinduism). All types of Hindu architecture in Indonesia are functioned as place of worship, but also could be used as the place of historical observance to broaden the knowledge and awareness about Hinduism amongst the non-Hindu population, to draw the sense of tolerance and [[Bhinneka Tunggal Ika|unity]] within the country (it is also applied to every worship places of diverse religious background in Indonesia). == Gallery == ;Some folios from surviving manuscripts on Hindu architecture <gallery> File:A folio from Vastu sastra hiti dayeka manuscript, water spout design, Sanskrit language, Newari script - 3.jpg|Drawing and notes on Hiti, a public water spout File:A folio from Vastu sastra hiti dayeka manuscript, water spout design, Sanskrit language, Newari script - 1.jpg|Drawing and notes on Hiti, a public water spout, part 2 File:A folio from Vastu sastra hiti dayeka manuscript, mandala, Sanskrit language, Newari script - 2.jpg|A mandala in ''Vastu Sastra Hiti Dayeka'' File:A folio with Harihara Shiva-Vishnu sketch from Samkrantiyajnavidhi manuscript, Sanskrit language, Nepali script.jpg|Two leaves in ''Samkrantiyajnavidhi'' illustrating proportions for [[Harihara]] – half Shiva, half Vishnu File:A folio from minor Vastu sastra manuscript, home design and decoration, Sanskrit language, Devanagari script.jpg|A Vastu sastra page on home design, first line mentions ''vastu sastra'' </gallery> ;Some temples and public stepwells <gallery> File:Lingaraj Temple Complex.jpg | [[Lingaraja Temple]] ([[Bhubaneswar]], Odisha) File:Veera Narayana temple at the Chennakeshava temple complex.jpg | [[Chennakeshava Temple, Belur]] (Karnataka) File:Radhashyam Temple at Bishnupur 2.jpg | Lalji temple ([[Bishnupur, Bankura]], West Bengal) File:Konark Nat Mandir.jpg | Nata Mandir of [[Konark Sun Temple]] (Odisha) File:Madurai Meenakshi temple 2.jpg | [[Meenakshiamman Temple]] Gopuram ([[Madurai]], Tamil Nadu) File:Rani ki vav - Gujarat - 07.jpg|Rani ka vav Gujarat, a historic public water tank with Hindu arts File:Sringeritemple.jpg | [[Advaita Vedanta]] Monastery ([[Sringeri]], Karnataka) File:Mahabalipuram, Pancha Rathas, Tamil Nadu, India.jpg | [[Pancha Rathas]] ([[Mahabalipuram]], Tamil Nadu) File:Nagda(Rajasthan)Torana.jpg | [[Sahastra Bahu Temples]] Torana ([[Nagda, Rajasthan]]) File:Mukteshwar torana.jpg | Torana of [[Mukteshvara Temple, Bhubaneswar]] (Orisha) File:Arunachaleshvara Temple Tiruvannamalai.JPG|A gopuram at the Arunachaleshvara Temple, Tiruvannamalai (Tamil Nadu) </gallery> ==ڏکڻ ايشيا کان ٻاهر== ==گيلري== ==پڻ ڏسو== * [[Hindu temple architecture]] * [[Indian rock-cut architecture]] * [[Indian architecture]] * [[Dravidian architecture]] * [[Nagara architecture]] == Note == {{reflist|group=note}} ==حوالا== {{حوالا}} == Bibliography == * {{cite book|first=P. K.|last=Acharya|year=2010|title=An encyclopaedia of Hindu architecture | url=https://archive.org/stream/encyclopaediaofh07achauoft#page/n9/mode/2up |publisher=Oxford University Press (Republished by Motilal Banarsidass)|location=New Delhi|isbn=978-81-85990-03-3}} * {{cite book|first=P. K.|last=Acharya|year=1927|title=Indian Architecture according to the Manasara Shilpa Shastra|url=https://archive.org/stream/encyclopaediaofh07achauoft#page/n9/mode/2up |publisher=Oxford University Press (Republished by Motilal Banarsidass)|location=London|isbn=0300062176}} * {{cite book|first=P. D.|last=Dhar|year=2010|title=The Torana in Indian and Southeast Asian Architecture|publisher=D K Printworld|location=New Delhi|isbn=978-8124605349}} * {{cite book|first=I.|last=Glushkova|year=2014|title=Objects of Worship in South Asian Religions: Forms, Practices and Meanings|url=https://books.google.com/books?id=oqReBAAAQBAJ&pg=PA116 |publisher=Routledge|isbn=978-1-317-67595-2}} * {{cite book|first=S. R.|last=Goel|year=1991|title=[[Hindu Temples – What Happened to Them]]|publisher=Voice of India|location=New Delhi|volume=2|isbn=81-85990-03-4}} * {{cite book|first=J. C.|last=Harle|year=1994|title=The Art and Architecture of the Indian Subcontinent|url=https://archive.org/details/artarchitectureo00harl|edition=2nd|publisher=Yale University Press Pelican History of Art|isbn=0300062176|url-access=registration}} *{{cite book|author=Ernest Havell|title=The Ancient and Medieval Architecture of India|url=https://books.google.com/books?id=xHM-7CaV5zYC|year=1972|publisher=John Murray, London (Reprinted S. Chand)}} * {{cite book|first=M.|last=Juneja|year=2001|title=Architecture in Medieval India: Forms, Contexts, Histories|url=https://books.google.com/books?id=7N7VAAAAMAAJ |edition=2nd|publisher=Orient Blackswan|isbn=978-8178242286}} * {{cite book|first=G.|last=Michell|year=1988|title=The Hindu Temple: An Introduction to its Meaning and Forms|url=https://books.google.com/books?id=ajgImLs62gwC&pg=PA61 |edition=2nd |publisher=University of Chicago Press|location=Chicago/London|isbn=0-226-53230-5}} *{{cite journal | last=Patra | first=Reena | title=A Comparative Study on Vaastu Shastra and Heidegger's 'Building, Dwelling and Thinking' | journal=Asian Philosophy | publisher=Taylor & Francis | volume=16 | issue=3 | year=2006 | doi=10.1080/09552360600979430 | pages=199–218| s2cid=144592593 }} *{{cite book|author=Ram Raz|title=Essay on the Architecture of the Hindús|url=https://books.google.com/books?id=DSg5AQAAMAAJ|year=1834 |publisher=Royal Asiatic Society of Great Britain and Ireland}} *{{cite journal|author1=Shilpa Sharma|author2=Shireesh Deshpande|title=Architectural Strategies Used in Hindu Temples to Emphasize Sacredness| journal = Journal of Architectural and Planning Research| volume= 34| number= 4 | year= 2017| pages= 309–319|jstor=44987239}} *{{cite journal | last=Sinha | first=Amita | title=Design of Settlements in the Vaastu Shastras | journal=Journal of Cultural Geography | publisher=Taylor & Francis | volume=17 | issue=2 | year=1998 | doi=10.1080/08873639809478319 | pages=27–41}} * {{cite book|first=D. N.|last=Shukla|year=1993|title=Vastu-Sastra: Hindu Science of Architecture|publisher=Munshiram Manoharial Publishers|isbn=978-81-215-0611-3}} * {{cite book|first=T.|last=Sears|year=2014|title=Worldly Gurus and Spiritual Kings: Architecture and Asceticism in Medieval India|publisher=Yale University Press|isbn=978-0-300-19844-7}} * {{cite book|first=B.|last=Thapar|year=2004|title=Introduction to Indian Architecture|publisher=Periplus Editions|location=Singapore|isbn=0-7946-0011-5|ref=Thapar}} ==External links== {{Commons category|Hindu architecture}} *[https://web.archive.org/web/20100218153644/http://www.hampi.in/architecture.htm Vijayanagara architecture] *[http://www.hindupedia.com/en/Sthapatyaveda Sthapatyaveda] (Temple Architecture) on Hindupedia, the Hindu Encyclopedia [[زمرو:هندو فن تعمير| ]] [[زمرو:فن تعمير]] [[زمرو:هندو مندر فن تعمير]] [[زمرو:هندستاني فن تعمير]] [[زمرو:هندو عبادت جا هنڌ]] [[زمرو:ايشيا ۾ فن تعمير]] [[زمرو:هندستان جو فن تعمير]] 9ixj7ttwwoc2gdk4pff1iiq8e0qqu93 382563 382562 2026-06-03T15:19:35Z Memon2025 21315 382563 wikitext text/x-wiki '''هندو فن تعمير''' (Hindu Architecture) هندستاني فن تعمير جو روايتي نظام آهي جيڪو عمارتن جهڙوڪ مندر، خانقاهون، مجسما، گهر، مارڪيٽ جا هنڌ، باغ ۽ شهر جي منصوبه بندي لاءِ آهي، جيئن هندو متنن ۾ بيان ڪيو ويو آهي. فن تعمير جون هدايتون سنسڪرت جي نسخن ۾ ۽ ڪجهه حالتن ۾ ٻين علائقائي ٻولين ۾ پڻ زنده آهن. انهن متنن ۾ واستو شاستر، شلپا شاستر، برهت سمهتا، پرانا ۽ اگاما جا تعميراتي حصا ۽ علائقائي متن جهڙوڪ مانسارا شامل آهن. {{Short description|Traditional system of Indian architecture as described in Hindu texts}} [[File:10th century Nilakantha Mahadeva Hindu temple, Nagara architecture, Sunak, Gujarat.jpg|thumb|The architecture of a Hindu temple in Sunak, Gujarat]] {{Hinduism}} '''Hindu architecture''' is the traditional system of Indian architecture for structures such as temples, monasteries, statues, homes, market places, gardens and town planning as described in [[Hindu texts]].{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}<ref name="Sinha 1998 pp. 27–41">{{harvnb|Sinha|1998|pages=27–41}}</ref> The architectural guidelines survive in Sanskrit manuscripts and in some cases also in other regional languages. These texts include the [[Vastu shastra]]s, [[Shilpa Shastras]], the ''Brihat Samhita'', architectural portions of the Puranas and the Agamas, and regional texts such as the [[Manasara]] among others.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx, Appendix I lists hundreds of Hindu architectural texts}}{{sfn|Shukla|1993|p=}} گجرات جي سُنڪ ۾ هڪ هندو مندر جي اڏاوت. * هندو فن تعمير جي سڀ کان اهم خصوصيت (۽ ڪيتريون ئي بچيل مثال) هندو مندر آهن، هڪ اهڙي اڏاوتي روايت سان جيڪا پٿر، اينٽن ۽ پٿر جي ڪٽ واري فن تعمير ۾ بچيل مثال ڇڏي وئي آهي جيڪا گپتا سلطنت جي دور جي آهي. انهن فن تعمير تي قديم فارسي ۽ هيلينسٽڪ فن تعمير جو اثر هو. جديد دور ۾ تمام گهٽ سيڪيولر هندو فن تعمير بچيل آهي، جهڙوڪ محلات، گهر ۽ شهر. برباد ۽ آثار قديمه جا مطالعو هندستان ۾ ابتدائي سيڪيولر فن تعمير جو نظارو پيش ڪن ٿا. هندستاني محلات ۽ شهري فن تعمير جي تاريخ تي مطالعي گهڻو ڪري مغل ۽ هند-اسلامي فن تعمير تي ڌيان ڏنو آهي خاص طور تي اتر ۽ اولهه هندستان جي، انهن جي نسبتاً گهڻائي جي ڪري. هندستان جي ٻين علائقن ۾، خاص طور تي ڏکڻ ۾، هندو فن تعمير 16 صدي تائين ترقي ڪندو رهيو، جهڙوڪ اهي جيڪي مندرن، برباد شهرن ۽ وجياناگر سلطنت ۽ نائڪا جي سيڪيولر جڳهن پاران مثال طور پيش ڪيا ويا آهن. سيڪيولر فن تعمير ڪڏهن به هندستان ۾ مذهبي جي مخالفت نه ڪئي وئي، ۽ اهو مقدس فن تعمير آهي جهڙوڪ اهي جيڪي هندو مندرن ۾ مليا آهن جيڪي سيڪيولر ماڻهن کان متاثر ۽ موافقت هئا. وڌيڪ، هارل چوي ٿو، اهو آهي مندر جي ڀتين، ٿنڀن، تورانن ۽ مدپام تي ٺهيل نقش جتي سيڪيولر فن تعمير جو ننڍڙو نسخو ملي سگهي ٿو. By far the most important, characteristic and numerous surviving examples of Hindu architecture are [[Hindu temple]]s, with an [[Hindu temple architecture|architectural tradition]] that has left surviving examples in stone, brick, and [[Indian rock-cut architecture|rock-cut architecture]] dating back to the [[Gupta Empire]]. These architectures had influence of Ancient Persian and [[Hellenistic influence on Indian art|Hellenistic]] architecture.<ref>{{Cite book|last=Smith|first=Vincent Arthur|url=https://books.google.com/books?id=IPstAAAAMAAJ&q=%22The+Hellenistic+is+not+the+only+foreign+element+in+ancient+Indian+art+.+The+influence+of+Persia+is+apparent+,+and+the+columnar+architecture+of+the+Achaemenian+monarchy+supplied+the+models+for+Asoka's+monolithic+pillars+and+many%22|title=Research Articles in Epigraphy, Archaeology, and Numismatics of India|date=1977|publisher=Sheikh Mubarak Ali|language=en}}</ref> Far fewer secular Hindu architecture have survived into the modern era, such as palaces, homes and cities. Ruins and archaeological studies provide a view of early secular architecture in India.<ref name="Murthy1987">{{cite book|author=K. Krishna Murthy|title=Early Indian Secular Architecture|url=https://books.google.com/books?id=0gsNAQAAIAAJ|year=1987|isbn=978-81-85067-01-8|pages=5–16|publisher=Sundeep Prakashan }}</ref> Studies on Indian palaces and civic architectural history have largely focussed on the Mughal and Indo-Islamic architecture particularly of the northern and western India given their relative abundance. In other regions of India, particularly the South, Hindu architecture continued to thrive through the 16th-century, such as those exemplified by the temples, ruined cities and secular spaces of the Vijayanagara Empire and the Nayakas.<ref name="Branfoot 2008 pp. 171–194">{{cite journal | last=Branfoot | first=Crispin | title=Imperial Frontiers: Building Sacred Space in Sixteenth-Century South India | journal=The Art Bulletin | publisher=Taylor & Francis| volume=90 | issue=2 | year=2008 | doi=10.1080/00043079.2008.10786389 | pages=171–194| s2cid=154135978 }}</ref><ref name=harle331>{{cite book|author=James C. Harle|title=The Art and Architecture of the Indian Subcontinent|url=https://books.google.com/books?id=LwcBVvdqyBkC |year=1994|publisher=Yale University Press|isbn=978-0-300-06217-5|pages=330–331}}</ref> The secular architecture was never opposed to the religious in India, and it is the sacred architecture such as those found in the Hindu temples which were inspired by and adaptations of the secular ones. Further, states Harle, it is in the reliefs on temple walls, pillars, toranas and madapams where miniature version of the secular architecture can be found.<ref name="Harle1994">{{cite book|author=James C. Harle|title=The Art and Architecture of the Indian Subcontinent|url=https://books.google.com/books?id=LwcBVvdqyBkC |year=1994|publisher=Yale University Press|isbn=978-0-300-06217-5|pages=43–47, 67–68, 467–480}}</ref> ==متن== ==ڳوٺ ۽ شهر== ==اسپتالون ۽ شفاخانا== ==آرٽ ۽ شهري عمارتون== ==مندر== ==خانقاهون== هندو خانقاهون جهڙوڪ مٺا ۽ هرميٽيج (آشرم) عمارتن جا ڪمپليڪس آهن جن ۾ مندر، خانقاه خانا يا اجتماعي گهر ۽ معاون سهولتون شامل آهن. ==راٺا== ڪجهه هندو جڳهن ۾، مندر يا عمارتون آهن جن کي راٺا سڏيو ويندو آهي ڇاڪاڻ ته انهن جي شڪل هڪ وڏي رته جي هوندي آهي. ==تورا (محراب)== توران هڪ آزاد بيٺل محراب آهي جيڪو رسمن جي مقصدن لاءِ هندو، ٻڌ ۽ جين فن تعمير ۾ مندرن، خانقاهن ۽ ٻين شين جي سامهون ڏٺو ويندو آهي، ڪڏهن ڪڏهن هڪ عمارت جي طور تي. ==ستمبه (ڪالم)== ==ڇتريون== ڇتريون بلند، گنبد جي شڪل وارا منڊ آهن جيڪي هندستاني فن تعمير ۾ هڪ عنصر طور استعمال ڪيا ويندا آهن، جيڪي راجسٿاني فن تعمير ۾ پيدا ٿين ٿا. اهي محلات ۾ وڏي پيماني تي استعمال ٿيندا آهن، قلعا، يا جنازي جي جڳهن جي حد بندي ڪرڻ، وغيره. == Texts == [[File:17th century copy of folio 2 of Visvakarmaprakasa, a Vastu sastra Nepal, Sanskrit Devanagari - 1.jpg|thumb|left|A folio of Visvakarmaprakasa, a minor Hindu architecture text discovered in Kathmandu valley, Nepal (Sanskrit Devanagari)]] Vaastu Shastras and Shilpa Shastras are listed as one of 64 divine arts in ancient Indian texts. They are design manuals covering the art and science of architecture, typically mixing form, function with Hindu symbolism.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}<ref name="Sinha 1998 pp. 27–41"/> The earliest, archaic and distilled version of Hindu architecture principles are found in the Vedic literature, traditionally considered as the ''Upavedas'' (lesser appendices to the Vedas), and called the ''Sthapatya Veda''.<ref name="Patra 2006 pp. 199–218">{{harvnb|Patra|2006}}</ref> Acharya's ''Encyclopedia of Hindu Architecture'' lists hundreds of Sanskrit manuscripts with more details on Hindu architecture that have survived into the modern age.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}} They cover the architectural aspects of a wide range of subjects: ornaments, furniture, vehicles (wagons, carts), gateways, water tanks, drains, cities, streets, homes, palaces, temples and others.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}<ref name="Sinha 1998 pp. 27–41"/> The most studied texts in the contemporary era are Sanskrit manuscripts in different Indic scripts. These include the ''[[Brihat Samhita]]'' (chapters 53, 56–58 and 79), the ''[[Manasara|Manasara Shilpa Sastra]]'', the ''Mayamata Vastu Sastra'' with commentaries in Telugu and Tamil, the Puranas (for example, chapters 42–62 and 104–106 of ''Agni Purana'', chapter 7 of ''Brahmanda Purana'') and the Hindu Agamas.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx with Appendix 1}} {{Clear}} == Villages, towns and cities == [[File:700 CE Manasara Sanskrit text, Hindu architecture, town village plans.jpg|thumb|Some town plans recommended in the 700 CE ''Manasara'' Sanskrit text on Hindu architecture.{{sfn|Sinha|1998|pp=27–40}}{{sfn|Ram Raz|1834}}{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}}]] Hindu texts recommend architectural guidelines for homes, market places, gardens and town planning.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}{{sfn|Sinha|1998|pp=27–40}} The best site for human settlement, declares ''[[Manasara]]'', seeks the right terrain with thick soil that slopes to open skies eastward so that the residents can appreciate the sunrise.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}} It is near a river or significant water stream, and has enough ground water for wells – a second source of water.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}} The soil, states ''Manasara'', should be firm, rich for growing flowers, vegetables and fruit trees, and of agreeable odor. The text recommends that the town planners dig and check the [[soil quality]] for a stable foundation to homes and public buildings.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}} Once the location is accepted, the text describes forty plans for laying out the streets, the homes, markets, gardens and other infrastructure necessary for the settlement. Example architectural plans include Dandaka, Prastara, Chaturmukha, Padmaka, Karmuka, Swastika and others.{{sfn|Sinha|1998|pp=27–40}} The Hindu texts vary, with five shared principles:{{sfn|Patra|2006|pp=201–203}} *''Diknirnaya'': principles of orientation *''Padavinyasa'' : site planning *''Hastalakshana'' : proportionate measurement ratios of sections *''Ayadi'' : six canonical principles of architecture *''Patakadi'' : aesthetics or character of each building or part of the overall plan The guidelines combine principles of early Hindu understanding of science, spiritual beliefs, astrology and astronomy.{{sfn|Patra|2006|pp=201–203}} In practice, these guidelines favor symmetry set to the cardinal directions, with many plans favoring the streets to be aligned with seasonal winds direction, integrated with the terrain and the needs of the local weather.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}}{{sfn|Patra|2006|pp=201–203}} A temple or public assembly hall at the center of the town is recommended in ''Manasara''.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}} ==Hospitals, hospices== The early Hindu texts on medicine and surgery mention dedicated buildings and halls to take care of sick people, and recommend that architects with ''Vastu Vidya'' (वास्तुविद्या) expertise should construct these. The ''[[Charaka Samhita]]'' dated between 100 BCE to 150 CE, for example, in book 1, verse 15.6 (''sutrasthana'') states:<ref name=Wujastyk1>Dominik Wujastyk (2003), The Roots of Āyurveda: Selections from Sanskrit Medical Writings, 3rd edition, Penguin, pages 35–36, 10–12</ref><ref name=Kaviratna1>AV Kaviratna (1913), Charaka-samhita : translated into English, Part 1, {{oclc|67906513}}, pages 168–169</ref><ref name=sharma1>Priya V Sharma (1981), Charaka Samhita Volume 1: Sanskrit Text, with an English Translation, Chaukhamba Orientalia, {{ISBN|9788176370127}}, page 104</ref>{{refn|group=note|The verse 1.15.7 describes how this hospital building should be furnished with beds, chairs, bedsheets, pillows, spitoon, drug grinders, affectionate nurses, pharmacy, supplies, patient care equipment etc.<ref name=Wujastyk1/><ref name=sharma1/>}} {{Quote| {{lang|sa-Deva| [...] दृढं निवातं प्रवातैकदेशं सुखप्रविचारमनुपत्यकं धूमातपजलरजसामनभिगमनीयमनिष्ठानां च शब्दस्पर्शरसरूपगन्धानां सोदपानोदूखलमुसलवर्चःस्थानस्नानभूमिमहानसं '''वास्तुविद्याकुशलः''' प्रशस्तं गृहमेव तावत् पूर्वमुपकल्पयेत्<nowiki>।||६||</nowiki>}}<br> [...] – In the first place a mansion must be constructed under the supervision of an engineer well-conversant with the science of building mansions and houses. It should be spacious and roomy. The element of strength should not be wanting in it. Every part of it should not be exposed to strong winds or breezes. One portion at least should be open to the currents of wind. It should be such that one may move or walk through it with ease. It should not be exposed to smoke, or the sun, or dust, or injurious sound and taste and form and scent. It should be furnished with staircases, with pestles and mortars, privies, accommodation for belting, and cook-rooms.<br>– Translated by Avinash Kaviratna<ref name=Kaviratna1/><br> [...] – the one expert in architecture should, first of all, arrange for an auspicious house which should be strong, wind-free (isolated from wind), ventilated, having comfortable moving space, not situated in a valley, inaccessible to smoke (or) sun (or) water (or) taste (or) sight (or) smell, and provided with water reservoir, mortar pestle, lavatory, bathroom and kitchen.<br>– Translated by Priya Sharma<ref name=sharma1/><br> [...] – Thus, '''an expert in the science of building''' should first construct a worthy building. It should be strong, out of the wind, and part of it should be open to the air. It should be easy to get about in, and should not be in a depression. It should be out of the path of smoke, sunlight, water, or dust, as well as unwanted noise, feelings, tastes, sights and smells. It should have water supply, pestle and mortar, lavatory, bathing area, and a kitchen.<br>– Translated by Dominik Wujastyk (under subtitle: The [[Hospital]] Building)<ref name=Wujastyk1/> |Caraka Samhita, 1.15.6}} == Arts and civic buildings == The ''Narada Shilpasastra'' is another early Sanskrit treatise on architecture. It has 83 chapters, with chapters on plans for villages and cities, on architectural guidelines for palaces and houses, on public water tanks, on Hindu temples, as well as construction of public civic buildings.<ref name=Raghavan>V. Raghavan (1935), ''Two chapters on painting in the Narada Silpa Sastra'', Journal of the Indian Society of Oriental Art, Editors: Stella Kramrisch, Volume III, Number 1, pp. 15–32</ref><ref name=Iyengar/> Chapters 60 through 66 of ''Narada Silpa'' discuss special [[Śālā]] for community services and enjoyment, with chapter 61 on ''Bhojan-sala'' (feeding house), chapter 65 on ''Nataka'' (performance arts), and chapter 66 discussing a building to display arts and paintings. Chapter 71 discusses how ''chitra'' (painting) should be used to enliven homes and civic buildings.<ref name=Raghavan/><ref name=Iyengar>RN Iyengar, KS Kannan and SY Wakankar (2018), ''Narada Silpasastra: Sanskrit Text on Architectural Civil Engineering'', Jain University Press, {{ISBN|978-9385327582}}, pp. 197–220, 233–238</ref> ''Chitra-sala'' and other "entertainment houses", states ''Narada Silpasastra'', should be located in the middle of a city, preferably the main street or where major roads of the city cross or near major temples or palace.<ref name=Raghavan/><ref>C. Sivaramamurti (1934), ''[https://archive.org/details/in.ernet.dli.2015.44001/page/n189/mode/2up Chitrasalas]'', Triveni, Volume 7, Number 2, pp. 180–185</ref> This building's ''mandapam'' (hall) must be spacious and ventilated. It should have pictures that "captivate our minds" and "give joy to the eyes", laid out by rules of proportion and rules of "pose-determining lines", according to a translation by Raghavan.<ref name=Raghavan/> Chapter 66 further recommends specific designs. For example, it describes a civic building for display of art that is circular (''mardala'', drum-like), with main entrance and smaller ones enclosing a court-like space, terraces, and halls to divide the building into sections. These halls should itself display some items of pleasure such as carvings, colorful patterns on the floor, and brightly colored Devas, Gandharvas and Kinnaras.<ref>V. Raghavan (1935), ''Two chapters on painting in the Narada Silpa Sastra'', Journal of the Indian Society of Oriental Art, Editors: Stella Kramrisch, Volume III, Number 1, pp. 23–32</ref><ref name=Iyengar/> Another group of civic buildings described in Hindu texts are the ''preksha-sala'' (building for drama/stage performance) and ''sangita-sala or natya-sala'' (dance performance).<ref name=Raghavan357>V. Raghavan (1934), ''Theatre Architecture in Ancient India'', Triveni, Volume 5, Number 4, pp. 357–363</ref> These are categorized in three: those in temples for religious arts, in city for general entertainment, or in a palace for the king and his guests. The ''Samarangana Sutradhara'' of Bhoja, for example, dedicates its chapter 34 to these buildings and adds that the walls of the performance hall should adorned pictures of damsels dancing or playing instruments.<ref name=Raghavan357/> The plan for ''Natya-mandapa'' with space for the dancers, space for the musicians that co-perform with the dancers, space where the dance-drama artists can change their dress for different acts (''Nepathya-dhama'') and for the ''prekshaka'' (audience) are discussed in chapter 39 of Kumara's ''Silpa Ratna''. The ''Narada Silpasastra'' uses the term "Nataka-salas", recommending that the performance stage should be raised on a platform so that the audience can get a better view, the audience hall should be decorated for the audience to admire before and after the performance.<ref name=Raghavan357/> These arts and architectural principles may have evolved out of more ancient Indian traditions for performance arts, states Varadpande, as is implied in the Buddhist text ''[[Brahmajāla Sutta]]'' where the Buddha forbids his ''bhikshus'' (monks) from watching dances, music performances and similar public shows in ''Majjhima-sila''.<ref name="Varadpande1987">{{cite book|author=Manohar Laxman Varadpande|title=History of Indian Theatre|url=https://books.google.com/books?id=SyxOHOCVcVkC|year=1987|publisher=Abhinav Publications|isbn=978-81-7017-221-5|pages=105–114}}; for another translation of the Buddhist canonical text, see: {{cite book|author=Martine Batchelor|title=The Spirit of the Buddha |url=https://books.google.com/books?id=fL3mykqlOJcC&pg=PT25 |year=2010|publisher=Yale University Press|isbn=9780300175004|pages=25 (Majjhima Nikaya 27)}}</ref> The text ''[[Natyasastra]]'' recommends architectural guidelines for the ''Natya'' theatre, but without drawings and plans. The theatre mentioned in ''Natyasastra'' probably housed an audience of 200 to 500 patrons comfortably seated, states Farley Richmond – a scholar of Indian theatre.<ref name="Kale2019">{{cite book|author=Farley Richmond|editor=M. R. Kale|title=The Mrichchhakatika of Sudraka: With Introduction, Critical Essays and a Photo-Essay |url=https://books.google.com/books?id=Dv_oDwAAQBAJ |year=2019|publisher=Motilal Banarsidass|isbn=978-81-208-4010-2|pages=31–33}}</ref> == Temples (mandirs) == [[File:Architecture of the Khajuraho temples.jpg|thumb|right|Elements of a North Indian temple (Madhya Pradesh)]] [[File:1910 sketches, Gondeshwar temple Sinnar, Nashik temple overview, cross section and plan.jpg|thumb|The architectural plan of the Gondeshwar temple near Nashik (Maharashtra)]] {{main|Hindu temple architecture}} [[Hindu temple architecture]] has many varieties of style whose historic role has been to provide "a focus for both the social and spiritual life" for the Hindu community it serves, states George Michell.{{sfn|Michell|1988|p=14}} Every [[Hindu temple]] ("mandir") is imbued with symbolism, yet the basic structure of each stays the same. Each temple has an inner sanctum or the sacred space, the ''[[Garbhagriha|garbha griha]]'' or womb-chamber, where the primary ''[[murti]]'' or the image of a deity is housed in a simple bare cell for ''darshana'' (view, meditative focus).{{sfn|Shilpa Sharma|Shireesh Deshpande|2017|pp=309-317}} Above the garbhagriha is a tower-like ''[[shikhara]]'', called the ''[[Vimana (architectural feature)|vimana]]'' in south India. This sanctum is surrounded by a closed or open path for ''pradakshina'' (also called ''parikrama'', circumambulation) that is typically intricately carved with symbolic art depicting Hindu legends, themes of artha, dharma and kama as well as the statues of significant deities of three major Hindu traditions (Vishnu, Shiva and Shakti).{{sfn|Michell|1988|pp=66–76, 86–126}} The sanctums of significant temples have a ''[[mandapa]]'' congregation hall, and sometimes an ''[[antarala]]'' antechamber and porch between garbhagriha and mandapa. Major temples that attract pilgrims from far typically have mandapas or other buildings that service the pilgrims. These may be connected or detached from the temple. The main temple may exist with other smaller temples or shrines in the temple compound. The streets around the temple are markets and hubs of economic activity.{{sfn|Michell|1988|pp=66–76, 86–126}} There are examples of special dance pavilions (''Nata Mandir''), like in the [[Konark Sun Temple]]. The pool, temple tank (''Kunda'') is also part of large temples, and they traditionally have served as a place for a bath dip and ablutions for pilgrims.{{sfn|Acharya|2010|p=74}} The same essential architectural principles are found in the historic Hindu temples of southeast Asia.{{sfn|Michell|1988|pp=159–182}} === Gopurams === {{Main|Gopuram}} Essentially independent architectural structure is an element of the temple complex as ''[[gopuram]]'', viz., gatehouse towers, usually ornate, othen with colossal size, at the entrance of a Hindu temple of [[Southern India]].<ref name=britgopuram>{{cite web|url=http://www.britannica.com/eb/article-9037402/gopura|title=Gopura|publisher=Encyclopædia Britannica|access-date=2008-01-20}}</ref> == Monasteries (mathas) == {{see also|Matha|Ashram|Bhajana Kutir}} Hindu monasteries such as [[matha]]s and hermitages ([[ashram]]s) are complexes of buildings include temples, monastic cells or the communal house and ancillary facilities.{{sfn|Sears|2014|pp=4—9}} == Rathas == {{main|Ratha}} In some Hindu sites, there are shrines or buildings named [[ratha]]s because they have the shape of a huge chariot.{{sfn|Harle|1994|p=153}} == Toranas (archways) == {{main|Torana}} [[Torana]] is a free-standing archway for ceremonial purposes seen in the Hindu, [[Buddhist]] and [[Jain]] architecture in front of the temples, monasteries and other objects, sometimes as single building.<ref>{{Cite web|url=http://www.oxfordartonline.com/view/10.1093/gao/9781884446054.001.0001/oao-9781884446054-e-7000085631|title=Toraṇa |work= Grove Art|year=2003 |doi=10.1093/gao/9781884446054.article.T085631|access-date=2018-08-08|last1=Hardy |first1=Adam |isbn=978-1-884446-05-4 }}</ref>{{sfn|Dhar|2010|p=}} == Stambhas (columns) == {{main|Stambha|Dhvaja}} [[Stambha]] denotes a pillar or column, and is also known as ''jangha'', ''stali'', ''angrika'', ''sthanu'', ''arani'', ''bharaka'' or ''dharana''.{{sfn|Acharya|2010|p=533}} It is described in ''Manasara'' to consist of a pedestal, base, column and a capital. It can be made from wood or stone, be independent or be a pilaster joined to one of the walls. The text describes different proportions for different materials of construction.{{sfn|Acharya|2010|p=533}} The length of column is divided into''matras'' (portions), and these may be decorated with artwork. The ''Manasara'' suggests rules for tapering the top portions of the ''stambha''.{{sfn|Acharya|2010|p=533}} Illustrative stambhas include the [[Vijay Stambha]] (Tower of victory) at [[Chittorgarh fort]], [[Rajasthan]]. It is dedicated to [[Vishnu]]. The [[Dhvaja|Dhvaja-stambhas]] are found at the entrance of temples as flagstaffs, often with the image of [[lingam]] and sacred animals. == Chhatris == {{main|Chhatri}} [[Chhatri]]s are elevated, dome-shaped pavilions used as an element in [[Indian architecture]], originating in [[Rajasthani architecture]]. They are widely used in palaces, in forts, or to demarcate funerary sites, etc.<ref>{{Cite journal|last=Zajadacz-Hastenrath|first=Salome|date=1997|title=A Note on Babur's Lost Funerary Enclosure at Kabul|url=http://dx.doi.org/10.2307/1523241|journal=Muqarnas|volume=14|pages=135–142|doi=10.2307/1523241|jstor=1523241 |issn=0732-2992|url-access=subscription}}</ref> == Outside of South Asia == === Indonesia === {{main|Candi of Indonesia}} Historically, [[Hinduism in Indonesia|Hinduism]] was once the predominant [[religion|religious take]] of some Native Indonesians (chiefly Western Indonesians) in [[Indonesia]], predates the existence of [[Buddhism in Indonesia|Buddhism]], [[Islam in Indonesia|Islamism]], and [[Christianity in Indonesia|Christianity]]. The country was enriched with abundance of Hindu architecture, mainly served as [[Hindu temple|religious purpose]] (place of worship, etc.). According to Indonesian categorization, Hindu architecture temples could be divided into 3 main types with different terminology attached to its respective identity, the first one is called {{lang|jv|[[Candi of Indonesia|Candi]]}} ({{ety|Old Javanese|caṇḍi}}),<ref name="Old Javanese2">{{citation |last=Zoetmulder |first=P.J. |title=Old Javanese-English Dictionary |language=kaw, en|year=1982 |publisher=[[Royal Netherlands Institute of Southeast Asian and Caribbean Studies|Koninklijk Instituut voor Taal-, Land- en Volkenkunde]]}}</ref> specifically refers to the Hindu temple architecture of [[Hinduism in Java|Java]]-origin. The second one is known as {{lang|ban|[[Balinese temple|Pura]]}} ({{ety|ban|ᬧᬸᬭ|pura}}), refers to an architecture style of Balinese to perform their [[Balinese Hinduism]] worship. The last one, similar to Hindu majority globally, known in [[Indonesian language|Indonesian]] as {{lang|id|[[Kovil|Kuil]]}}, specifically refers to Hindu of [[Dravidian architecture|Dravidian]]-origin temple architecture, usually represent the [[Indian Indonesians|Indian Indonesian]] community (as opposed to Native Indonesian form of Hinduism). All types of Hindu architecture in Indonesia are functioned as place of worship, but also could be used as the place of historical observance to broaden the knowledge and awareness about Hinduism amongst the non-Hindu population, to draw the sense of tolerance and [[Bhinneka Tunggal Ika|unity]] within the country (it is also applied to every worship places of diverse religious background in Indonesia). ==ڏکڻ ايشيا کان ٻاهر== ==گيلري== ==پڻ ڏسو== * [[Hindu temple architecture]] * [[Indian rock-cut architecture]] * [[Indian architecture]] * [[Dravidian architecture]] * [[Nagara architecture]] == Note == {{reflist|group=note}} ==حوالا== {{حوالا}} == Bibliography == * {{cite book|first=P. K.|last=Acharya|year=2010|title=An encyclopaedia of Hindu architecture | url=https://archive.org/stream/encyclopaediaofh07achauoft#page/n9/mode/2up |publisher=Oxford University Press (Republished by Motilal Banarsidass)|location=New Delhi|isbn=978-81-85990-03-3}} * {{cite book|first=P. K.|last=Acharya|year=1927|title=Indian Architecture according to the Manasara Shilpa Shastra|url=https://archive.org/stream/encyclopaediaofh07achauoft#page/n9/mode/2up |publisher=Oxford University Press (Republished by Motilal Banarsidass)|location=London|isbn=0300062176}} * {{cite book|first=P. D.|last=Dhar|year=2010|title=The Torana in Indian and Southeast Asian Architecture|publisher=D K Printworld|location=New Delhi|isbn=978-8124605349}} * {{cite book|first=I.|last=Glushkova|year=2014|title=Objects of Worship in South Asian Religions: Forms, Practices and Meanings|url=https://books.google.com/books?id=oqReBAAAQBAJ&pg=PA116 |publisher=Routledge|isbn=978-1-317-67595-2}} * {{cite book|first=S. R.|last=Goel|year=1991|title=[[Hindu Temples – What Happened to Them]]|publisher=Voice of India|location=New Delhi|volume=2|isbn=81-85990-03-4}} * {{cite book|first=J. C.|last=Harle|year=1994|title=The Art and Architecture of the Indian Subcontinent|url=https://archive.org/details/artarchitectureo00harl|edition=2nd|publisher=Yale University Press Pelican History of Art|isbn=0300062176|url-access=registration}} *{{cite book|author=Ernest Havell|title=The Ancient and Medieval Architecture of India|url=https://books.google.com/books?id=xHM-7CaV5zYC|year=1972|publisher=John Murray, London (Reprinted S. Chand)}} * {{cite book|first=M.|last=Juneja|year=2001|title=Architecture in Medieval India: Forms, Contexts, Histories|url=https://books.google.com/books?id=7N7VAAAAMAAJ |edition=2nd|publisher=Orient Blackswan|isbn=978-8178242286}} * {{cite book|first=G.|last=Michell|year=1988|title=The Hindu Temple: An Introduction to its Meaning and Forms|url=https://books.google.com/books?id=ajgImLs62gwC&pg=PA61 |edition=2nd |publisher=University of Chicago Press|location=Chicago/London|isbn=0-226-53230-5}} *{{cite journal | last=Patra | first=Reena | title=A Comparative Study on Vaastu Shastra and Heidegger's 'Building, Dwelling and Thinking' | journal=Asian Philosophy | publisher=Taylor & Francis | volume=16 | issue=3 | year=2006 | doi=10.1080/09552360600979430 | pages=199–218| s2cid=144592593 }} *{{cite book|author=Ram Raz|title=Essay on the Architecture of the Hindús|url=https://books.google.com/books?id=DSg5AQAAMAAJ|year=1834 |publisher=Royal Asiatic Society of Great Britain and Ireland}} *{{cite journal|author1=Shilpa Sharma|author2=Shireesh Deshpande|title=Architectural Strategies Used in Hindu Temples to Emphasize Sacredness| journal = Journal of Architectural and Planning Research| volume= 34| number= 4 | year= 2017| pages= 309–319|jstor=44987239}} *{{cite journal | last=Sinha | first=Amita | title=Design of Settlements in the Vaastu Shastras | journal=Journal of Cultural Geography | publisher=Taylor & Francis | volume=17 | issue=2 | year=1998 | doi=10.1080/08873639809478319 | pages=27–41}} * {{cite book|first=D. N.|last=Shukla|year=1993|title=Vastu-Sastra: Hindu Science of Architecture|publisher=Munshiram Manoharial Publishers|isbn=978-81-215-0611-3}} * {{cite book|first=T.|last=Sears|year=2014|title=Worldly Gurus and Spiritual Kings: Architecture and Asceticism in Medieval India|publisher=Yale University Press|isbn=978-0-300-19844-7}} * {{cite book|first=B.|last=Thapar|year=2004|title=Introduction to Indian Architecture|publisher=Periplus Editions|location=Singapore|isbn=0-7946-0011-5|ref=Thapar}} ==External links== {{Commons category|Hindu architecture}} *[https://web.archive.org/web/20100218153644/http://www.hampi.in/architecture.htm Vijayanagara architecture] *[http://www.hindupedia.com/en/Sthapatyaveda Sthapatyaveda] (Temple Architecture) on Hindupedia, the Hindu Encyclopedia [[زمرو:هندو فن تعمير| ]] [[زمرو:فن تعمير]] [[زمرو:هندو مندر فن تعمير]] [[زمرو:هندستاني فن تعمير]] [[زمرو:هندو عبادت جا هنڌ]] [[زمرو:ايشيا ۾ فن تعمير]] [[زمرو:هندستان جو فن تعمير]] trpq1kmf3yw7429j552glnbsn90rgin 382564 382563 2026-06-03T15:20:13Z Memon2025 21315 /* گيلري */ 382564 wikitext text/x-wiki '''هندو فن تعمير''' (Hindu Architecture) هندستاني فن تعمير جو روايتي نظام آهي جيڪو عمارتن جهڙوڪ مندر، خانقاهون، مجسما، گهر، مارڪيٽ جا هنڌ، باغ ۽ شهر جي منصوبه بندي لاءِ آهي، جيئن هندو متنن ۾ بيان ڪيو ويو آهي. فن تعمير جون هدايتون سنسڪرت جي نسخن ۾ ۽ ڪجهه حالتن ۾ ٻين علائقائي ٻولين ۾ پڻ زنده آهن. انهن متنن ۾ واستو شاستر، شلپا شاستر، برهت سمهتا، پرانا ۽ اگاما جا تعميراتي حصا ۽ علائقائي متن جهڙوڪ مانسارا شامل آهن. {{Short description|Traditional system of Indian architecture as described in Hindu texts}} [[File:10th century Nilakantha Mahadeva Hindu temple, Nagara architecture, Sunak, Gujarat.jpg|thumb|The architecture of a Hindu temple in Sunak, Gujarat]] {{Hinduism}} '''Hindu architecture''' is the traditional system of Indian architecture for structures such as temples, monasteries, statues, homes, market places, gardens and town planning as described in [[Hindu texts]].{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}<ref name="Sinha 1998 pp. 27–41">{{harvnb|Sinha|1998|pages=27–41}}</ref> The architectural guidelines survive in Sanskrit manuscripts and in some cases also in other regional languages. These texts include the [[Vastu shastra]]s, [[Shilpa Shastras]], the ''Brihat Samhita'', architectural portions of the Puranas and the Agamas, and regional texts such as the [[Manasara]] among others.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx, Appendix I lists hundreds of Hindu architectural texts}}{{sfn|Shukla|1993|p=}} گجرات جي سُنڪ ۾ هڪ هندو مندر جي اڏاوت. * هندو فن تعمير جي سڀ کان اهم خصوصيت (۽ ڪيتريون ئي بچيل مثال) هندو مندر آهن، هڪ اهڙي اڏاوتي روايت سان جيڪا پٿر، اينٽن ۽ پٿر جي ڪٽ واري فن تعمير ۾ بچيل مثال ڇڏي وئي آهي جيڪا گپتا سلطنت جي دور جي آهي. انهن فن تعمير تي قديم فارسي ۽ هيلينسٽڪ فن تعمير جو اثر هو. جديد دور ۾ تمام گهٽ سيڪيولر هندو فن تعمير بچيل آهي، جهڙوڪ محلات، گهر ۽ شهر. برباد ۽ آثار قديمه جا مطالعو هندستان ۾ ابتدائي سيڪيولر فن تعمير جو نظارو پيش ڪن ٿا. هندستاني محلات ۽ شهري فن تعمير جي تاريخ تي مطالعي گهڻو ڪري مغل ۽ هند-اسلامي فن تعمير تي ڌيان ڏنو آهي خاص طور تي اتر ۽ اولهه هندستان جي، انهن جي نسبتاً گهڻائي جي ڪري. هندستان جي ٻين علائقن ۾، خاص طور تي ڏکڻ ۾، هندو فن تعمير 16 صدي تائين ترقي ڪندو رهيو، جهڙوڪ اهي جيڪي مندرن، برباد شهرن ۽ وجياناگر سلطنت ۽ نائڪا جي سيڪيولر جڳهن پاران مثال طور پيش ڪيا ويا آهن. سيڪيولر فن تعمير ڪڏهن به هندستان ۾ مذهبي جي مخالفت نه ڪئي وئي، ۽ اهو مقدس فن تعمير آهي جهڙوڪ اهي جيڪي هندو مندرن ۾ مليا آهن جيڪي سيڪيولر ماڻهن کان متاثر ۽ موافقت هئا. وڌيڪ، هارل چوي ٿو، اهو آهي مندر جي ڀتين، ٿنڀن، تورانن ۽ مدپام تي ٺهيل نقش جتي سيڪيولر فن تعمير جو ننڍڙو نسخو ملي سگهي ٿو. By far the most important, characteristic and numerous surviving examples of Hindu architecture are [[Hindu temple]]s, with an [[Hindu temple architecture|architectural tradition]] that has left surviving examples in stone, brick, and [[Indian rock-cut architecture|rock-cut architecture]] dating back to the [[Gupta Empire]]. These architectures had influence of Ancient Persian and [[Hellenistic influence on Indian art|Hellenistic]] architecture.<ref>{{Cite book|last=Smith|first=Vincent Arthur|url=https://books.google.com/books?id=IPstAAAAMAAJ&q=%22The+Hellenistic+is+not+the+only+foreign+element+in+ancient+Indian+art+.+The+influence+of+Persia+is+apparent+,+and+the+columnar+architecture+of+the+Achaemenian+monarchy+supplied+the+models+for+Asoka's+monolithic+pillars+and+many%22|title=Research Articles in Epigraphy, Archaeology, and Numismatics of India|date=1977|publisher=Sheikh Mubarak Ali|language=en}}</ref> Far fewer secular Hindu architecture have survived into the modern era, such as palaces, homes and cities. Ruins and archaeological studies provide a view of early secular architecture in India.<ref name="Murthy1987">{{cite book|author=K. Krishna Murthy|title=Early Indian Secular Architecture|url=https://books.google.com/books?id=0gsNAQAAIAAJ|year=1987|isbn=978-81-85067-01-8|pages=5–16|publisher=Sundeep Prakashan }}</ref> Studies on Indian palaces and civic architectural history have largely focussed on the Mughal and Indo-Islamic architecture particularly of the northern and western India given their relative abundance. In other regions of India, particularly the South, Hindu architecture continued to thrive through the 16th-century, such as those exemplified by the temples, ruined cities and secular spaces of the Vijayanagara Empire and the Nayakas.<ref name="Branfoot 2008 pp. 171–194">{{cite journal | last=Branfoot | first=Crispin | title=Imperial Frontiers: Building Sacred Space in Sixteenth-Century South India | journal=The Art Bulletin | publisher=Taylor & Francis| volume=90 | issue=2 | year=2008 | doi=10.1080/00043079.2008.10786389 | pages=171–194| s2cid=154135978 }}</ref><ref name=harle331>{{cite book|author=James C. Harle|title=The Art and Architecture of the Indian Subcontinent|url=https://books.google.com/books?id=LwcBVvdqyBkC |year=1994|publisher=Yale University Press|isbn=978-0-300-06217-5|pages=330–331}}</ref> The secular architecture was never opposed to the religious in India, and it is the sacred architecture such as those found in the Hindu temples which were inspired by and adaptations of the secular ones. Further, states Harle, it is in the reliefs on temple walls, pillars, toranas and madapams where miniature version of the secular architecture can be found.<ref name="Harle1994">{{cite book|author=James C. Harle|title=The Art and Architecture of the Indian Subcontinent|url=https://books.google.com/books?id=LwcBVvdqyBkC |year=1994|publisher=Yale University Press|isbn=978-0-300-06217-5|pages=43–47, 67–68, 467–480}}</ref> ==متن== ==ڳوٺ ۽ شهر== ==اسپتالون ۽ شفاخانا== ==آرٽ ۽ شهري عمارتون== ==مندر== ==خانقاهون== هندو خانقاهون جهڙوڪ مٺا ۽ هرميٽيج (آشرم) عمارتن جا ڪمپليڪس آهن جن ۾ مندر، خانقاه خانا يا اجتماعي گهر ۽ معاون سهولتون شامل آهن. ==راٺا== ڪجهه هندو جڳهن ۾، مندر يا عمارتون آهن جن کي راٺا سڏيو ويندو آهي ڇاڪاڻ ته انهن جي شڪل هڪ وڏي رته جي هوندي آهي. ==تورا (محراب)== توران هڪ آزاد بيٺل محراب آهي جيڪو رسمن جي مقصدن لاءِ هندو، ٻڌ ۽ جين فن تعمير ۾ مندرن، خانقاهن ۽ ٻين شين جي سامهون ڏٺو ويندو آهي، ڪڏهن ڪڏهن هڪ عمارت جي طور تي. ==ستمبه (ڪالم)== ==ڇتريون== ڇتريون بلند، گنبد جي شڪل وارا منڊ آهن جيڪي هندستاني فن تعمير ۾ هڪ عنصر طور استعمال ڪيا ويندا آهن، جيڪي راجسٿاني فن تعمير ۾ پيدا ٿين ٿا. اهي محلات ۾ وڏي پيماني تي استعمال ٿيندا آهن، قلعا، يا جنازي جي جڳهن جي حد بندي ڪرڻ، وغيره. == Texts == [[File:17th century copy of folio 2 of Visvakarmaprakasa, a Vastu sastra Nepal, Sanskrit Devanagari - 1.jpg|thumb|left|A folio of Visvakarmaprakasa, a minor Hindu architecture text discovered in Kathmandu valley, Nepal (Sanskrit Devanagari)]] Vaastu Shastras and Shilpa Shastras are listed as one of 64 divine arts in ancient Indian texts. They are design manuals covering the art and science of architecture, typically mixing form, function with Hindu symbolism.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}<ref name="Sinha 1998 pp. 27–41"/> The earliest, archaic and distilled version of Hindu architecture principles are found in the Vedic literature, traditionally considered as the ''Upavedas'' (lesser appendices to the Vedas), and called the ''Sthapatya Veda''.<ref name="Patra 2006 pp. 199–218">{{harvnb|Patra|2006}}</ref> Acharya's ''Encyclopedia of Hindu Architecture'' lists hundreds of Sanskrit manuscripts with more details on Hindu architecture that have survived into the modern age.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}} They cover the architectural aspects of a wide range of subjects: ornaments, furniture, vehicles (wagons, carts), gateways, water tanks, drains, cities, streets, homes, palaces, temples and others.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}<ref name="Sinha 1998 pp. 27–41"/> The most studied texts in the contemporary era are Sanskrit manuscripts in different Indic scripts. These include the ''[[Brihat Samhita]]'' (chapters 53, 56–58 and 79), the ''[[Manasara|Manasara Shilpa Sastra]]'', the ''Mayamata Vastu Sastra'' with commentaries in Telugu and Tamil, the Puranas (for example, chapters 42–62 and 104–106 of ''Agni Purana'', chapter 7 of ''Brahmanda Purana'') and the Hindu Agamas.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx with Appendix 1}} {{Clear}} == Villages, towns and cities == [[File:700 CE Manasara Sanskrit text, Hindu architecture, town village plans.jpg|thumb|Some town plans recommended in the 700 CE ''Manasara'' Sanskrit text on Hindu architecture.{{sfn|Sinha|1998|pp=27–40}}{{sfn|Ram Raz|1834}}{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}}]] Hindu texts recommend architectural guidelines for homes, market places, gardens and town planning.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}{{sfn|Sinha|1998|pp=27–40}} The best site for human settlement, declares ''[[Manasara]]'', seeks the right terrain with thick soil that slopes to open skies eastward so that the residents can appreciate the sunrise.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}} It is near a river or significant water stream, and has enough ground water for wells – a second source of water.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}} The soil, states ''Manasara'', should be firm, rich for growing flowers, vegetables and fruit trees, and of agreeable odor. The text recommends that the town planners dig and check the [[soil quality]] for a stable foundation to homes and public buildings.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}} Once the location is accepted, the text describes forty plans for laying out the streets, the homes, markets, gardens and other infrastructure necessary for the settlement. Example architectural plans include Dandaka, Prastara, Chaturmukha, Padmaka, Karmuka, Swastika and others.{{sfn|Sinha|1998|pp=27–40}} The Hindu texts vary, with five shared principles:{{sfn|Patra|2006|pp=201–203}} *''Diknirnaya'': principles of orientation *''Padavinyasa'' : site planning *''Hastalakshana'' : proportionate measurement ratios of sections *''Ayadi'' : six canonical principles of architecture *''Patakadi'' : aesthetics or character of each building or part of the overall plan The guidelines combine principles of early Hindu understanding of science, spiritual beliefs, astrology and astronomy.{{sfn|Patra|2006|pp=201–203}} In practice, these guidelines favor symmetry set to the cardinal directions, with many plans favoring the streets to be aligned with seasonal winds direction, integrated with the terrain and the needs of the local weather.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}}{{sfn|Patra|2006|pp=201–203}} A temple or public assembly hall at the center of the town is recommended in ''Manasara''.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}} ==Hospitals, hospices== The early Hindu texts on medicine and surgery mention dedicated buildings and halls to take care of sick people, and recommend that architects with ''Vastu Vidya'' (वास्तुविद्या) expertise should construct these. The ''[[Charaka Samhita]]'' dated between 100 BCE to 150 CE, for example, in book 1, verse 15.6 (''sutrasthana'') states:<ref name=Wujastyk1>Dominik Wujastyk (2003), The Roots of Āyurveda: Selections from Sanskrit Medical Writings, 3rd edition, Penguin, pages 35–36, 10–12</ref><ref name=Kaviratna1>AV Kaviratna (1913), Charaka-samhita : translated into English, Part 1, {{oclc|67906513}}, pages 168–169</ref><ref name=sharma1>Priya V Sharma (1981), Charaka Samhita Volume 1: Sanskrit Text, with an English Translation, Chaukhamba Orientalia, {{ISBN|9788176370127}}, page 104</ref>{{refn|group=note|The verse 1.15.7 describes how this hospital building should be furnished with beds, chairs, bedsheets, pillows, spitoon, drug grinders, affectionate nurses, pharmacy, supplies, patient care equipment etc.<ref name=Wujastyk1/><ref name=sharma1/>}} {{Quote| {{lang|sa-Deva| [...] दृढं निवातं प्रवातैकदेशं सुखप्रविचारमनुपत्यकं धूमातपजलरजसामनभिगमनीयमनिष्ठानां च शब्दस्पर्शरसरूपगन्धानां सोदपानोदूखलमुसलवर्चःस्थानस्नानभूमिमहानसं '''वास्तुविद्याकुशलः''' प्रशस्तं गृहमेव तावत् पूर्वमुपकल्पयेत्<nowiki>।||६||</nowiki>}}<br> [...] – In the first place a mansion must be constructed under the supervision of an engineer well-conversant with the science of building mansions and houses. It should be spacious and roomy. The element of strength should not be wanting in it. Every part of it should not be exposed to strong winds or breezes. One portion at least should be open to the currents of wind. It should be such that one may move or walk through it with ease. It should not be exposed to smoke, or the sun, or dust, or injurious sound and taste and form and scent. It should be furnished with staircases, with pestles and mortars, privies, accommodation for belting, and cook-rooms.<br>– Translated by Avinash Kaviratna<ref name=Kaviratna1/><br> [...] – the one expert in architecture should, first of all, arrange for an auspicious house which should be strong, wind-free (isolated from wind), ventilated, having comfortable moving space, not situated in a valley, inaccessible to smoke (or) sun (or) water (or) taste (or) sight (or) smell, and provided with water reservoir, mortar pestle, lavatory, bathroom and kitchen.<br>– Translated by Priya Sharma<ref name=sharma1/><br> [...] – Thus, '''an expert in the science of building''' should first construct a worthy building. It should be strong, out of the wind, and part of it should be open to the air. It should be easy to get about in, and should not be in a depression. It should be out of the path of smoke, sunlight, water, or dust, as well as unwanted noise, feelings, tastes, sights and smells. It should have water supply, pestle and mortar, lavatory, bathing area, and a kitchen.<br>– Translated by Dominik Wujastyk (under subtitle: The [[Hospital]] Building)<ref name=Wujastyk1/> |Caraka Samhita, 1.15.6}} == Arts and civic buildings == The ''Narada Shilpasastra'' is another early Sanskrit treatise on architecture. It has 83 chapters, with chapters on plans for villages and cities, on architectural guidelines for palaces and houses, on public water tanks, on Hindu temples, as well as construction of public civic buildings.<ref name=Raghavan>V. Raghavan (1935), ''Two chapters on painting in the Narada Silpa Sastra'', Journal of the Indian Society of Oriental Art, Editors: Stella Kramrisch, Volume III, Number 1, pp. 15–32</ref><ref name=Iyengar/> Chapters 60 through 66 of ''Narada Silpa'' discuss special [[Śālā]] for community services and enjoyment, with chapter 61 on ''Bhojan-sala'' (feeding house), chapter 65 on ''Nataka'' (performance arts), and chapter 66 discussing a building to display arts and paintings. Chapter 71 discusses how ''chitra'' (painting) should be used to enliven homes and civic buildings.<ref name=Raghavan/><ref name=Iyengar>RN Iyengar, KS Kannan and SY Wakankar (2018), ''Narada Silpasastra: Sanskrit Text on Architectural Civil Engineering'', Jain University Press, {{ISBN|978-9385327582}}, pp. 197–220, 233–238</ref> ''Chitra-sala'' and other "entertainment houses", states ''Narada Silpasastra'', should be located in the middle of a city, preferably the main street or where major roads of the city cross or near major temples or palace.<ref name=Raghavan/><ref>C. Sivaramamurti (1934), ''[https://archive.org/details/in.ernet.dli.2015.44001/page/n189/mode/2up Chitrasalas]'', Triveni, Volume 7, Number 2, pp. 180–185</ref> This building's ''mandapam'' (hall) must be spacious and ventilated. It should have pictures that "captivate our minds" and "give joy to the eyes", laid out by rules of proportion and rules of "pose-determining lines", according to a translation by Raghavan.<ref name=Raghavan/> Chapter 66 further recommends specific designs. For example, it describes a civic building for display of art that is circular (''mardala'', drum-like), with main entrance and smaller ones enclosing a court-like space, terraces, and halls to divide the building into sections. These halls should itself display some items of pleasure such as carvings, colorful patterns on the floor, and brightly colored Devas, Gandharvas and Kinnaras.<ref>V. Raghavan (1935), ''Two chapters on painting in the Narada Silpa Sastra'', Journal of the Indian Society of Oriental Art, Editors: Stella Kramrisch, Volume III, Number 1, pp. 23–32</ref><ref name=Iyengar/> Another group of civic buildings described in Hindu texts are the ''preksha-sala'' (building for drama/stage performance) and ''sangita-sala or natya-sala'' (dance performance).<ref name=Raghavan357>V. Raghavan (1934), ''Theatre Architecture in Ancient India'', Triveni, Volume 5, Number 4, pp. 357–363</ref> These are categorized in three: those in temples for religious arts, in city for general entertainment, or in a palace for the king and his guests. The ''Samarangana Sutradhara'' of Bhoja, for example, dedicates its chapter 34 to these buildings and adds that the walls of the performance hall should adorned pictures of damsels dancing or playing instruments.<ref name=Raghavan357/> The plan for ''Natya-mandapa'' with space for the dancers, space for the musicians that co-perform with the dancers, space where the dance-drama artists can change their dress for different acts (''Nepathya-dhama'') and for the ''prekshaka'' (audience) are discussed in chapter 39 of Kumara's ''Silpa Ratna''. The ''Narada Silpasastra'' uses the term "Nataka-salas", recommending that the performance stage should be raised on a platform so that the audience can get a better view, the audience hall should be decorated for the audience to admire before and after the performance.<ref name=Raghavan357/> These arts and architectural principles may have evolved out of more ancient Indian traditions for performance arts, states Varadpande, as is implied in the Buddhist text ''[[Brahmajāla Sutta]]'' where the Buddha forbids his ''bhikshus'' (monks) from watching dances, music performances and similar public shows in ''Majjhima-sila''.<ref name="Varadpande1987">{{cite book|author=Manohar Laxman Varadpande|title=History of Indian Theatre|url=https://books.google.com/books?id=SyxOHOCVcVkC|year=1987|publisher=Abhinav Publications|isbn=978-81-7017-221-5|pages=105–114}}; for another translation of the Buddhist canonical text, see: {{cite book|author=Martine Batchelor|title=The Spirit of the Buddha |url=https://books.google.com/books?id=fL3mykqlOJcC&pg=PT25 |year=2010|publisher=Yale University Press|isbn=9780300175004|pages=25 (Majjhima Nikaya 27)}}</ref> The text ''[[Natyasastra]]'' recommends architectural guidelines for the ''Natya'' theatre, but without drawings and plans. The theatre mentioned in ''Natyasastra'' probably housed an audience of 200 to 500 patrons comfortably seated, states Farley Richmond – a scholar of Indian theatre.<ref name="Kale2019">{{cite book|author=Farley Richmond|editor=M. R. Kale|title=The Mrichchhakatika of Sudraka: With Introduction, Critical Essays and a Photo-Essay |url=https://books.google.com/books?id=Dv_oDwAAQBAJ |year=2019|publisher=Motilal Banarsidass|isbn=978-81-208-4010-2|pages=31–33}}</ref> == Temples (mandirs) == [[File:Architecture of the Khajuraho temples.jpg|thumb|right|Elements of a North Indian temple (Madhya Pradesh)]] [[File:1910 sketches, Gondeshwar temple Sinnar, Nashik temple overview, cross section and plan.jpg|thumb|The architectural plan of the Gondeshwar temple near Nashik (Maharashtra)]] {{main|Hindu temple architecture}} [[Hindu temple architecture]] has many varieties of style whose historic role has been to provide "a focus for both the social and spiritual life" for the Hindu community it serves, states George Michell.{{sfn|Michell|1988|p=14}} Every [[Hindu temple]] ("mandir") is imbued with symbolism, yet the basic structure of each stays the same. Each temple has an inner sanctum or the sacred space, the ''[[Garbhagriha|garbha griha]]'' or womb-chamber, where the primary ''[[murti]]'' or the image of a deity is housed in a simple bare cell for ''darshana'' (view, meditative focus).{{sfn|Shilpa Sharma|Shireesh Deshpande|2017|pp=309-317}} Above the garbhagriha is a tower-like ''[[shikhara]]'', called the ''[[Vimana (architectural feature)|vimana]]'' in south India. This sanctum is surrounded by a closed or open path for ''pradakshina'' (also called ''parikrama'', circumambulation) that is typically intricately carved with symbolic art depicting Hindu legends, themes of artha, dharma and kama as well as the statues of significant deities of three major Hindu traditions (Vishnu, Shiva and Shakti).{{sfn|Michell|1988|pp=66–76, 86–126}} The sanctums of significant temples have a ''[[mandapa]]'' congregation hall, and sometimes an ''[[antarala]]'' antechamber and porch between garbhagriha and mandapa. Major temples that attract pilgrims from far typically have mandapas or other buildings that service the pilgrims. These may be connected or detached from the temple. The main temple may exist with other smaller temples or shrines in the temple compound. The streets around the temple are markets and hubs of economic activity.{{sfn|Michell|1988|pp=66–76, 86–126}} There are examples of special dance pavilions (''Nata Mandir''), like in the [[Konark Sun Temple]]. The pool, temple tank (''Kunda'') is also part of large temples, and they traditionally have served as a place for a bath dip and ablutions for pilgrims.{{sfn|Acharya|2010|p=74}} The same essential architectural principles are found in the historic Hindu temples of southeast Asia.{{sfn|Michell|1988|pp=159–182}} === Gopurams === {{Main|Gopuram}} Essentially independent architectural structure is an element of the temple complex as ''[[gopuram]]'', viz., gatehouse towers, usually ornate, othen with colossal size, at the entrance of a Hindu temple of [[Southern India]].<ref name=britgopuram>{{cite web|url=http://www.britannica.com/eb/article-9037402/gopura|title=Gopura|publisher=Encyclopædia Britannica|access-date=2008-01-20}}</ref> == Monasteries (mathas) == {{see also|Matha|Ashram|Bhajana Kutir}} Hindu monasteries such as [[matha]]s and hermitages ([[ashram]]s) are complexes of buildings include temples, monastic cells or the communal house and ancillary facilities.{{sfn|Sears|2014|pp=4—9}} == Rathas == {{main|Ratha}} In some Hindu sites, there are shrines or buildings named [[ratha]]s because they have the shape of a huge chariot.{{sfn|Harle|1994|p=153}} == Toranas (archways) == {{main|Torana}} [[Torana]] is a free-standing archway for ceremonial purposes seen in the Hindu, [[Buddhist]] and [[Jain]] architecture in front of the temples, monasteries and other objects, sometimes as single building.<ref>{{Cite web|url=http://www.oxfordartonline.com/view/10.1093/gao/9781884446054.001.0001/oao-9781884446054-e-7000085631|title=Toraṇa |work= Grove Art|year=2003 |doi=10.1093/gao/9781884446054.article.T085631|access-date=2018-08-08|last1=Hardy |first1=Adam |isbn=978-1-884446-05-4 }}</ref>{{sfn|Dhar|2010|p=}} == Stambhas (columns) == {{main|Stambha|Dhvaja}} [[Stambha]] denotes a pillar or column, and is also known as ''jangha'', ''stali'', ''angrika'', ''sthanu'', ''arani'', ''bharaka'' or ''dharana''.{{sfn|Acharya|2010|p=533}} It is described in ''Manasara'' to consist of a pedestal, base, column and a capital. It can be made from wood or stone, be independent or be a pilaster joined to one of the walls. The text describes different proportions for different materials of construction.{{sfn|Acharya|2010|p=533}} The length of column is divided into''matras'' (portions), and these may be decorated with artwork. The ''Manasara'' suggests rules for tapering the top portions of the ''stambha''.{{sfn|Acharya|2010|p=533}} Illustrative stambhas include the [[Vijay Stambha]] (Tower of victory) at [[Chittorgarh fort]], [[Rajasthan]]. It is dedicated to [[Vishnu]]. The [[Dhvaja|Dhvaja-stambhas]] are found at the entrance of temples as flagstaffs, often with the image of [[lingam]] and sacred animals. == Chhatris == {{main|Chhatri}} [[Chhatri]]s are elevated, dome-shaped pavilions used as an element in [[Indian architecture]], originating in [[Rajasthani architecture]]. They are widely used in palaces, in forts, or to demarcate funerary sites, etc.<ref>{{Cite journal|last=Zajadacz-Hastenrath|first=Salome|date=1997|title=A Note on Babur's Lost Funerary Enclosure at Kabul|url=http://dx.doi.org/10.2307/1523241|journal=Muqarnas|volume=14|pages=135–142|doi=10.2307/1523241|jstor=1523241 |issn=0732-2992|url-access=subscription}}</ref> == Outside of South Asia == === Indonesia === {{main|Candi of Indonesia}} Historically, [[Hinduism in Indonesia|Hinduism]] was once the predominant [[religion|religious take]] of some Native Indonesians (chiefly Western Indonesians) in [[Indonesia]], predates the existence of [[Buddhism in Indonesia|Buddhism]], [[Islam in Indonesia|Islamism]], and [[Christianity in Indonesia|Christianity]]. The country was enriched with abundance of Hindu architecture, mainly served as [[Hindu temple|religious purpose]] (place of worship, etc.). According to Indonesian categorization, Hindu architecture temples could be divided into 3 main types with different terminology attached to its respective identity, the first one is called {{lang|jv|[[Candi of Indonesia|Candi]]}} ({{ety|Old Javanese|caṇḍi}}),<ref name="Old Javanese2">{{citation |last=Zoetmulder |first=P.J. |title=Old Javanese-English Dictionary |language=kaw, en|year=1982 |publisher=[[Royal Netherlands Institute of Southeast Asian and Caribbean Studies|Koninklijk Instituut voor Taal-, Land- en Volkenkunde]]}}</ref> specifically refers to the Hindu temple architecture of [[Hinduism in Java|Java]]-origin. The second one is known as {{lang|ban|[[Balinese temple|Pura]]}} ({{ety|ban|ᬧᬸᬭ|pura}}), refers to an architecture style of Balinese to perform their [[Balinese Hinduism]] worship. The last one, similar to Hindu majority globally, known in [[Indonesian language|Indonesian]] as {{lang|id|[[Kovil|Kuil]]}}, specifically refers to Hindu of [[Dravidian architecture|Dravidian]]-origin temple architecture, usually represent the [[Indian Indonesians|Indian Indonesian]] community (as opposed to Native Indonesian form of Hinduism). All types of Hindu architecture in Indonesia are functioned as place of worship, but also could be used as the place of historical observance to broaden the knowledge and awareness about Hinduism amongst the non-Hindu population, to draw the sense of tolerance and [[Bhinneka Tunggal Ika|unity]] within the country (it is also applied to every worship places of diverse religious background in Indonesia). ==ڏکڻ ايشيا کان ٻاهر== ==گيلري== ;Some folios from surviving manuscripts on Hindu architecture <gallery> File:A folio from Vastu sastra hiti dayeka manuscript, water spout design, Sanskrit language, Newari script - 3.jpg|Drawing and notes on Hiti, a public water spout File:A folio from Vastu sastra hiti dayeka manuscript, water spout design, Sanskrit language, Newari script - 1.jpg|Drawing and notes on Hiti, a public water spout, part 2 File:A folio from Vastu sastra hiti dayeka manuscript, mandala, Sanskrit language, Newari script - 2.jpg|A mandala in ''Vastu Sastra Hiti Dayeka'' File:A folio with Harihara Shiva-Vishnu sketch from Samkrantiyajnavidhi manuscript, Sanskrit language, Nepali script.jpg|Two leaves in ''Samkrantiyajnavidhi'' illustrating proportions for [[Harihara]] – half Shiva, half Vishnu File:A folio from minor Vastu sastra manuscript, home design and decoration, Sanskrit language, Devanagari script.jpg|A Vastu sastra page on home design, first line mentions ''vastu sastra'' </gallery> ;Some temples and public stepwells <gallery> File:Lingaraj Temple Complex.jpg | [[Lingaraja Temple]] ([[Bhubaneswar]], Odisha) File:Veera Narayana temple at the Chennakeshava temple complex.jpg | [[Chennakeshava Temple, Belur]] (Karnataka) File:Radhashyam Temple at Bishnupur 2.jpg | Lalji temple ([[Bishnupur, Bankura]], West Bengal) File:Konark Nat Mandir.jpg | Nata Mandir of [[Konark Sun Temple]] (Odisha) File:Madurai Meenakshi temple 2.jpg | [[Meenakshiamman Temple]] Gopuram ([[Madurai]], Tamil Nadu) File:Rani ki vav - Gujarat - 07.jpg|Rani ka vav Gujarat, a historic public water tank with Hindu arts File:Sringeritemple.jpg | [[Advaita Vedanta]] Monastery ([[Sringeri]], Karnataka) File:Mahabalipuram, Pancha Rathas, Tamil Nadu, India.jpg | [[Pancha Rathas]] ([[Mahabalipuram]], Tamil Nadu) File:Nagda(Rajasthan)Torana.jpg | [[Sahastra Bahu Temples]] Torana ([[Nagda, Rajasthan]]) File:Mukteshwar torana.jpg | Torana of [[Mukteshvara Temple, Bhubaneswar]] (Orisha) File:Arunachaleshvara Temple Tiruvannamalai.JPG|A gopuram at the Arunachaleshvara Temple, Tiruvannamalai (Tamil Nadu) </gallery> ==پڻ ڏسو== * [[Hindu temple architecture]] * [[Indian rock-cut architecture]] * [[Indian architecture]] * [[Dravidian architecture]] * [[Nagara architecture]] == Note == {{reflist|group=note}} ==حوالا== {{حوالا}} == Bibliography == * {{cite book|first=P. K.|last=Acharya|year=2010|title=An encyclopaedia of Hindu architecture | url=https://archive.org/stream/encyclopaediaofh07achauoft#page/n9/mode/2up |publisher=Oxford University Press (Republished by Motilal Banarsidass)|location=New Delhi|isbn=978-81-85990-03-3}} * {{cite book|first=P. K.|last=Acharya|year=1927|title=Indian Architecture according to the Manasara Shilpa Shastra|url=https://archive.org/stream/encyclopaediaofh07achauoft#page/n9/mode/2up |publisher=Oxford University Press (Republished by Motilal Banarsidass)|location=London|isbn=0300062176}} * {{cite book|first=P. D.|last=Dhar|year=2010|title=The Torana in Indian and Southeast Asian Architecture|publisher=D K Printworld|location=New Delhi|isbn=978-8124605349}} * {{cite book|first=I.|last=Glushkova|year=2014|title=Objects of Worship in South Asian Religions: Forms, Practices and Meanings|url=https://books.google.com/books?id=oqReBAAAQBAJ&pg=PA116 |publisher=Routledge|isbn=978-1-317-67595-2}} * {{cite book|first=S. R.|last=Goel|year=1991|title=[[Hindu Temples – What Happened to Them]]|publisher=Voice of India|location=New Delhi|volume=2|isbn=81-85990-03-4}} * {{cite book|first=J. C.|last=Harle|year=1994|title=The Art and Architecture of the Indian Subcontinent|url=https://archive.org/details/artarchitectureo00harl|edition=2nd|publisher=Yale University Press Pelican History of Art|isbn=0300062176|url-access=registration}} *{{cite book|author=Ernest Havell|title=The Ancient and Medieval Architecture of India|url=https://books.google.com/books?id=xHM-7CaV5zYC|year=1972|publisher=John Murray, London (Reprinted S. Chand)}} * {{cite book|first=M.|last=Juneja|year=2001|title=Architecture in Medieval India: Forms, Contexts, Histories|url=https://books.google.com/books?id=7N7VAAAAMAAJ |edition=2nd|publisher=Orient Blackswan|isbn=978-8178242286}} * {{cite book|first=G.|last=Michell|year=1988|title=The Hindu Temple: An Introduction to its Meaning and Forms|url=https://books.google.com/books?id=ajgImLs62gwC&pg=PA61 |edition=2nd |publisher=University of Chicago Press|location=Chicago/London|isbn=0-226-53230-5}} *{{cite journal | last=Patra | first=Reena | title=A Comparative Study on Vaastu Shastra and Heidegger's 'Building, Dwelling and Thinking' | journal=Asian Philosophy | publisher=Taylor & Francis | volume=16 | issue=3 | year=2006 | doi=10.1080/09552360600979430 | pages=199–218| s2cid=144592593 }} *{{cite book|author=Ram Raz|title=Essay on the Architecture of the Hindús|url=https://books.google.com/books?id=DSg5AQAAMAAJ|year=1834 |publisher=Royal Asiatic Society of Great Britain and Ireland}} *{{cite journal|author1=Shilpa Sharma|author2=Shireesh Deshpande|title=Architectural Strategies Used in Hindu Temples to Emphasize Sacredness| journal = Journal of Architectural and Planning Research| volume= 34| number= 4 | year= 2017| pages= 309–319|jstor=44987239}} *{{cite journal | last=Sinha | first=Amita | title=Design of Settlements in the Vaastu Shastras | journal=Journal of Cultural Geography | publisher=Taylor & Francis | volume=17 | issue=2 | year=1998 | doi=10.1080/08873639809478319 | pages=27–41}} * {{cite book|first=D. N.|last=Shukla|year=1993|title=Vastu-Sastra: Hindu Science of Architecture|publisher=Munshiram Manoharial Publishers|isbn=978-81-215-0611-3}} * {{cite book|first=T.|last=Sears|year=2014|title=Worldly Gurus and Spiritual Kings: Architecture and Asceticism in Medieval India|publisher=Yale University Press|isbn=978-0-300-19844-7}} * {{cite book|first=B.|last=Thapar|year=2004|title=Introduction to Indian Architecture|publisher=Periplus Editions|location=Singapore|isbn=0-7946-0011-5|ref=Thapar}} ==External links== {{Commons category|Hindu architecture}} *[https://web.archive.org/web/20100218153644/http://www.hampi.in/architecture.htm Vijayanagara architecture] *[http://www.hindupedia.com/en/Sthapatyaveda Sthapatyaveda] (Temple Architecture) on Hindupedia, the Hindu Encyclopedia [[زمرو:هندو فن تعمير| ]] [[زمرو:فن تعمير]] [[زمرو:هندو مندر فن تعمير]] [[زمرو:هندستاني فن تعمير]] [[زمرو:هندو عبادت جا هنڌ]] [[زمرو:ايشيا ۾ فن تعمير]] [[زمرو:هندستان جو فن تعمير]] hnx81agdu24tiv1kfnjt6fk7d050b2d 382565 382564 2026-06-03T15:20:46Z Memon2025 21315 382565 wikitext text/x-wiki '''هندو فن تعمير''' (Hindu Architecture) هندستاني فن تعمير جو روايتي نظام آهي جيڪو عمارتن جهڙوڪ مندر، خانقاهون، مجسما، گهر، مارڪيٽ جا هنڌ، باغ ۽ شهر جي منصوبه بندي لاءِ آهي، جيئن هندو متنن ۾ بيان ڪيو ويو آهي. فن تعمير جون هدايتون سنسڪرت جي نسخن ۾ ۽ ڪجهه حالتن ۾ ٻين علائقائي ٻولين ۾ پڻ زنده آهن. انهن متنن ۾ واستو شاستر، شلپا شاستر، برهت سمهتا، پرانا ۽ اگاما جا تعميراتي حصا ۽ علائقائي متن جهڙوڪ مانسارا شامل آهن. {{Short description|Traditional system of Indian architecture as described in Hindu texts}} [[File:10th century Nilakantha Mahadeva Hindu temple, Nagara architecture, Sunak, Gujarat.jpg|thumb|The architecture of a Hindu temple in Sunak, Gujarat]] {{Hinduism}} '''Hindu architecture''' is the traditional system of Indian architecture for structures such as temples, monasteries, statues, homes, market places, gardens and town planning as described in [[Hindu texts]].{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}<ref name="Sinha 1998 pp. 27–41">{{harvnb|Sinha|1998|pages=27–41}}</ref> The architectural guidelines survive in Sanskrit manuscripts and in some cases also in other regional languages. These texts include the [[Vastu shastra]]s, [[Shilpa Shastras]], the ''Brihat Samhita'', architectural portions of the Puranas and the Agamas, and regional texts such as the [[Manasara]] among others.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx, Appendix I lists hundreds of Hindu architectural texts}}{{sfn|Shukla|1993|p=}} گجرات جي سُنڪ ۾ هڪ هندو مندر جي اڏاوت. * هندو فن تعمير جي سڀ کان اهم خصوصيت (۽ ڪيتريون ئي بچيل مثال) هندو مندر آهن، هڪ اهڙي اڏاوتي روايت سان جيڪا پٿر، اينٽن ۽ پٿر جي ڪٽ واري فن تعمير ۾ بچيل مثال ڇڏي وئي آهي جيڪا گپتا سلطنت جي دور جي آهي. انهن فن تعمير تي قديم فارسي ۽ هيلينسٽڪ فن تعمير جو اثر هو. جديد دور ۾ تمام گهٽ سيڪيولر هندو فن تعمير بچيل آهي، جهڙوڪ محلات، گهر ۽ شهر. برباد ۽ آثار قديمه جا مطالعو هندستان ۾ ابتدائي سيڪيولر فن تعمير جو نظارو پيش ڪن ٿا. هندستاني محلات ۽ شهري فن تعمير جي تاريخ تي مطالعي گهڻو ڪري مغل ۽ هند-اسلامي فن تعمير تي ڌيان ڏنو آهي خاص طور تي اتر ۽ اولهه هندستان جي، انهن جي نسبتاً گهڻائي جي ڪري. هندستان جي ٻين علائقن ۾، خاص طور تي ڏکڻ ۾، هندو فن تعمير 16 صدي تائين ترقي ڪندو رهيو، جهڙوڪ اهي جيڪي مندرن، برباد شهرن ۽ وجياناگر سلطنت ۽ نائڪا جي سيڪيولر جڳهن پاران مثال طور پيش ڪيا ويا آهن. سيڪيولر فن تعمير ڪڏهن به هندستان ۾ مذهبي جي مخالفت نه ڪئي وئي، ۽ اهو مقدس فن تعمير آهي جهڙوڪ اهي جيڪي هندو مندرن ۾ مليا آهن جيڪي سيڪيولر ماڻهن کان متاثر ۽ موافقت هئا. وڌيڪ، هارل چوي ٿو، اهو آهي مندر جي ڀتين، ٿنڀن، تورانن ۽ مدپام تي ٺهيل نقش جتي سيڪيولر فن تعمير جو ننڍڙو نسخو ملي سگهي ٿو. By far the most important, characteristic and numerous surviving examples of Hindu architecture are [[Hindu temple]]s, with an [[Hindu temple architecture|architectural tradition]] that has left surviving examples in stone, brick, and [[Indian rock-cut architecture|rock-cut architecture]] dating back to the [[Gupta Empire]]. These architectures had influence of Ancient Persian and [[Hellenistic influence on Indian art|Hellenistic]] architecture.<ref>{{Cite book|last=Smith|first=Vincent Arthur|url=https://books.google.com/books?id=IPstAAAAMAAJ&q=%22The+Hellenistic+is+not+the+only+foreign+element+in+ancient+Indian+art+.+The+influence+of+Persia+is+apparent+,+and+the+columnar+architecture+of+the+Achaemenian+monarchy+supplied+the+models+for+Asoka's+monolithic+pillars+and+many%22|title=Research Articles in Epigraphy, Archaeology, and Numismatics of India|date=1977|publisher=Sheikh Mubarak Ali|language=en}}</ref> Far fewer secular Hindu architecture have survived into the modern era, such as palaces, homes and cities. Ruins and archaeological studies provide a view of early secular architecture in India.<ref name="Murthy1987">{{cite book|author=K. Krishna Murthy|title=Early Indian Secular Architecture|url=https://books.google.com/books?id=0gsNAQAAIAAJ|year=1987|isbn=978-81-85067-01-8|pages=5–16|publisher=Sundeep Prakashan }}</ref> Studies on Indian palaces and civic architectural history have largely focussed on the Mughal and Indo-Islamic architecture particularly of the northern and western India given their relative abundance. In other regions of India, particularly the South, Hindu architecture continued to thrive through the 16th-century, such as those exemplified by the temples, ruined cities and secular spaces of the Vijayanagara Empire and the Nayakas.<ref name="Branfoot 2008 pp. 171–194">{{cite journal | last=Branfoot | first=Crispin | title=Imperial Frontiers: Building Sacred Space in Sixteenth-Century South India | journal=The Art Bulletin | publisher=Taylor & Francis| volume=90 | issue=2 | year=2008 | doi=10.1080/00043079.2008.10786389 | pages=171–194| s2cid=154135978 }}</ref><ref name=harle331>{{cite book|author=James C. Harle|title=The Art and Architecture of the Indian Subcontinent|url=https://books.google.com/books?id=LwcBVvdqyBkC |year=1994|publisher=Yale University Press|isbn=978-0-300-06217-5|pages=330–331}}</ref> The secular architecture was never opposed to the religious in India, and it is the sacred architecture such as those found in the Hindu temples which were inspired by and adaptations of the secular ones. Further, states Harle, it is in the reliefs on temple walls, pillars, toranas and madapams where miniature version of the secular architecture can be found.<ref name="Harle1994">{{cite book|author=James C. Harle|title=The Art and Architecture of the Indian Subcontinent|url=https://books.google.com/books?id=LwcBVvdqyBkC |year=1994|publisher=Yale University Press|isbn=978-0-300-06217-5|pages=43–47, 67–68, 467–480}}</ref> ==متن== ==ڳوٺ ۽ شهر== ==اسپتالون ۽ شفاخانا== ==آرٽ ۽ شهري عمارتون== ==مندر== ==خانقاهون== هندو خانقاهون جهڙوڪ مٺا ۽ هرميٽيج (آشرم) عمارتن جا ڪمپليڪس آهن جن ۾ مندر، خانقاه خانا يا اجتماعي گهر ۽ معاون سهولتون شامل آهن. ==راٺا== ڪجهه هندو جڳهن ۾، مندر يا عمارتون آهن جن کي راٺا سڏيو ويندو آهي ڇاڪاڻ ته انهن جي شڪل هڪ وڏي رته جي هوندي آهي. ==تورا (محراب)== توران هڪ آزاد بيٺل محراب آهي جيڪو رسمن جي مقصدن لاءِ هندو، ٻڌ ۽ جين فن تعمير ۾ مندرن، خانقاهن ۽ ٻين شين جي سامهون ڏٺو ويندو آهي، ڪڏهن ڪڏهن هڪ عمارت جي طور تي. ==ستمبه (ڪالم)== ==ڇتريون== ڇتريون بلند، گنبد جي شڪل وارا منڊ آهن جيڪي هندستاني فن تعمير ۾ هڪ عنصر طور استعمال ڪيا ويندا آهن، جيڪي راجسٿاني فن تعمير ۾ پيدا ٿين ٿا. اهي محلات ۾ وڏي پيماني تي استعمال ٿيندا آهن، قلعا، يا جنازي جي جڳهن جي حد بندي ڪرڻ، وغيره. == Texts == [[File:17th century copy of folio 2 of Visvakarmaprakasa, a Vastu sastra Nepal, Sanskrit Devanagari - 1.jpg|thumb|left|A folio of Visvakarmaprakasa, a minor Hindu architecture text discovered in Kathmandu valley, Nepal (Sanskrit Devanagari)]] Vaastu Shastras and Shilpa Shastras are listed as one of 64 divine arts in ancient Indian texts. They are design manuals covering the art and science of architecture, typically mixing form, function with Hindu symbolism.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}<ref name="Sinha 1998 pp. 27–41"/> The earliest, archaic and distilled version of Hindu architecture principles are found in the Vedic literature, traditionally considered as the ''Upavedas'' (lesser appendices to the Vedas), and called the ''Sthapatya Veda''.<ref name="Patra 2006 pp. 199–218">{{harvnb|Patra|2006}}</ref> Acharya's ''Encyclopedia of Hindu Architecture'' lists hundreds of Sanskrit manuscripts with more details on Hindu architecture that have survived into the modern age.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}} They cover the architectural aspects of a wide range of subjects: ornaments, furniture, vehicles (wagons, carts), gateways, water tanks, drains, cities, streets, homes, palaces, temples and others.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}<ref name="Sinha 1998 pp. 27–41"/> The most studied texts in the contemporary era are Sanskrit manuscripts in different Indic scripts. These include the ''[[Brihat Samhita]]'' (chapters 53, 56–58 and 79), the ''[[Manasara|Manasara Shilpa Sastra]]'', the ''Mayamata Vastu Sastra'' with commentaries in Telugu and Tamil, the Puranas (for example, chapters 42–62 and 104–106 of ''Agni Purana'', chapter 7 of ''Brahmanda Purana'') and the Hindu Agamas.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx with Appendix 1}} {{Clear}} == Villages, towns and cities == [[File:700 CE Manasara Sanskrit text, Hindu architecture, town village plans.jpg|thumb|Some town plans recommended in the 700 CE ''Manasara'' Sanskrit text on Hindu architecture.{{sfn|Sinha|1998|pp=27–40}}{{sfn|Ram Raz|1834}}{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}}]] Hindu texts recommend architectural guidelines for homes, market places, gardens and town planning.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}{{sfn|Sinha|1998|pp=27–40}} The best site for human settlement, declares ''[[Manasara]]'', seeks the right terrain with thick soil that slopes to open skies eastward so that the residents can appreciate the sunrise.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}} It is near a river or significant water stream, and has enough ground water for wells – a second source of water.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}} The soil, states ''Manasara'', should be firm, rich for growing flowers, vegetables and fruit trees, and of agreeable odor. The text recommends that the town planners dig and check the [[soil quality]] for a stable foundation to homes and public buildings.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}} Once the location is accepted, the text describes forty plans for laying out the streets, the homes, markets, gardens and other infrastructure necessary for the settlement. Example architectural plans include Dandaka, Prastara, Chaturmukha, Padmaka, Karmuka, Swastika and others.{{sfn|Sinha|1998|pp=27–40}} The Hindu texts vary, with five shared principles:{{sfn|Patra|2006|pp=201–203}} *''Diknirnaya'': principles of orientation *''Padavinyasa'' : site planning *''Hastalakshana'' : proportionate measurement ratios of sections *''Ayadi'' : six canonical principles of architecture *''Patakadi'' : aesthetics or character of each building or part of the overall plan The guidelines combine principles of early Hindu understanding of science, spiritual beliefs, astrology and astronomy.{{sfn|Patra|2006|pp=201–203}} In practice, these guidelines favor symmetry set to the cardinal directions, with many plans favoring the streets to be aligned with seasonal winds direction, integrated with the terrain and the needs of the local weather.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}}{{sfn|Patra|2006|pp=201–203}} A temple or public assembly hall at the center of the town is recommended in ''Manasara''.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}} ==Hospitals, hospices== The early Hindu texts on medicine and surgery mention dedicated buildings and halls to take care of sick people, and recommend that architects with ''Vastu Vidya'' (वास्तुविद्या) expertise should construct these. The ''[[Charaka Samhita]]'' dated between 100 BCE to 150 CE, for example, in book 1, verse 15.6 (''sutrasthana'') states:<ref name=Wujastyk1>Dominik Wujastyk (2003), The Roots of Āyurveda: Selections from Sanskrit Medical Writings, 3rd edition, Penguin, pages 35–36, 10–12</ref><ref name=Kaviratna1>AV Kaviratna (1913), Charaka-samhita : translated into English, Part 1, {{oclc|67906513}}, pages 168–169</ref><ref name=sharma1>Priya V Sharma (1981), Charaka Samhita Volume 1: Sanskrit Text, with an English Translation, Chaukhamba Orientalia, {{ISBN|9788176370127}}, page 104</ref>{{refn|group=note|The verse 1.15.7 describes how this hospital building should be furnished with beds, chairs, bedsheets, pillows, spitoon, drug grinders, affectionate nurses, pharmacy, supplies, patient care equipment etc.<ref name=Wujastyk1/><ref name=sharma1/>}} {{Quote| {{lang|sa-Deva| [...] दृढं निवातं प्रवातैकदेशं सुखप्रविचारमनुपत्यकं धूमातपजलरजसामनभिगमनीयमनिष्ठानां च शब्दस्पर्शरसरूपगन्धानां सोदपानोदूखलमुसलवर्चःस्थानस्नानभूमिमहानसं '''वास्तुविद्याकुशलः''' प्रशस्तं गृहमेव तावत् पूर्वमुपकल्पयेत्<nowiki>।||६||</nowiki>}}<br> [...] – In the first place a mansion must be constructed under the supervision of an engineer well-conversant with the science of building mansions and houses. It should be spacious and roomy. The element of strength should not be wanting in it. Every part of it should not be exposed to strong winds or breezes. One portion at least should be open to the currents of wind. It should be such that one may move or walk through it with ease. It should not be exposed to smoke, or the sun, or dust, or injurious sound and taste and form and scent. It should be furnished with staircases, with pestles and mortars, privies, accommodation for belting, and cook-rooms.<br>– Translated by Avinash Kaviratna<ref name=Kaviratna1/><br> [...] – the one expert in architecture should, first of all, arrange for an auspicious house which should be strong, wind-free (isolated from wind), ventilated, having comfortable moving space, not situated in a valley, inaccessible to smoke (or) sun (or) water (or) taste (or) sight (or) smell, and provided with water reservoir, mortar pestle, lavatory, bathroom and kitchen.<br>– Translated by Priya Sharma<ref name=sharma1/><br> [...] – Thus, '''an expert in the science of building''' should first construct a worthy building. It should be strong, out of the wind, and part of it should be open to the air. It should be easy to get about in, and should not be in a depression. It should be out of the path of smoke, sunlight, water, or dust, as well as unwanted noise, feelings, tastes, sights and smells. It should have water supply, pestle and mortar, lavatory, bathing area, and a kitchen.<br>– Translated by Dominik Wujastyk (under subtitle: The [[Hospital]] Building)<ref name=Wujastyk1/> |Caraka Samhita, 1.15.6}} == Arts and civic buildings == The ''Narada Shilpasastra'' is another early Sanskrit treatise on architecture. It has 83 chapters, with chapters on plans for villages and cities, on architectural guidelines for palaces and houses, on public water tanks, on Hindu temples, as well as construction of public civic buildings.<ref name=Raghavan>V. Raghavan (1935), ''Two chapters on painting in the Narada Silpa Sastra'', Journal of the Indian Society of Oriental Art, Editors: Stella Kramrisch, Volume III, Number 1, pp. 15–32</ref><ref name=Iyengar/> Chapters 60 through 66 of ''Narada Silpa'' discuss special [[Śālā]] for community services and enjoyment, with chapter 61 on ''Bhojan-sala'' (feeding house), chapter 65 on ''Nataka'' (performance arts), and chapter 66 discussing a building to display arts and paintings. Chapter 71 discusses how ''chitra'' (painting) should be used to enliven homes and civic buildings.<ref name=Raghavan/><ref name=Iyengar>RN Iyengar, KS Kannan and SY Wakankar (2018), ''Narada Silpasastra: Sanskrit Text on Architectural Civil Engineering'', Jain University Press, {{ISBN|978-9385327582}}, pp. 197–220, 233–238</ref> ''Chitra-sala'' and other "entertainment houses", states ''Narada Silpasastra'', should be located in the middle of a city, preferably the main street or where major roads of the city cross or near major temples or palace.<ref name=Raghavan/><ref>C. Sivaramamurti (1934), ''[https://archive.org/details/in.ernet.dli.2015.44001/page/n189/mode/2up Chitrasalas]'', Triveni, Volume 7, Number 2, pp. 180–185</ref> This building's ''mandapam'' (hall) must be spacious and ventilated. It should have pictures that "captivate our minds" and "give joy to the eyes", laid out by rules of proportion and rules of "pose-determining lines", according to a translation by Raghavan.<ref name=Raghavan/> Chapter 66 further recommends specific designs. For example, it describes a civic building for display of art that is circular (''mardala'', drum-like), with main entrance and smaller ones enclosing a court-like space, terraces, and halls to divide the building into sections. These halls should itself display some items of pleasure such as carvings, colorful patterns on the floor, and brightly colored Devas, Gandharvas and Kinnaras.<ref>V. Raghavan (1935), ''Two chapters on painting in the Narada Silpa Sastra'', Journal of the Indian Society of Oriental Art, Editors: Stella Kramrisch, Volume III, Number 1, pp. 23–32</ref><ref name=Iyengar/> Another group of civic buildings described in Hindu texts are the ''preksha-sala'' (building for drama/stage performance) and ''sangita-sala or natya-sala'' (dance performance).<ref name=Raghavan357>V. Raghavan (1934), ''Theatre Architecture in Ancient India'', Triveni, Volume 5, Number 4, pp. 357–363</ref> These are categorized in three: those in temples for religious arts, in city for general entertainment, or in a palace for the king and his guests. The ''Samarangana Sutradhara'' of Bhoja, for example, dedicates its chapter 34 to these buildings and adds that the walls of the performance hall should adorned pictures of damsels dancing or playing instruments.<ref name=Raghavan357/> The plan for ''Natya-mandapa'' with space for the dancers, space for the musicians that co-perform with the dancers, space where the dance-drama artists can change their dress for different acts (''Nepathya-dhama'') and for the ''prekshaka'' (audience) are discussed in chapter 39 of Kumara's ''Silpa Ratna''. The ''Narada Silpasastra'' uses the term "Nataka-salas", recommending that the performance stage should be raised on a platform so that the audience can get a better view, the audience hall should be decorated for the audience to admire before and after the performance.<ref name=Raghavan357/> These arts and architectural principles may have evolved out of more ancient Indian traditions for performance arts, states Varadpande, as is implied in the Buddhist text ''[[Brahmajāla Sutta]]'' where the Buddha forbids his ''bhikshus'' (monks) from watching dances, music performances and similar public shows in ''Majjhima-sila''.<ref name="Varadpande1987">{{cite book|author=Manohar Laxman Varadpande|title=History of Indian Theatre|url=https://books.google.com/books?id=SyxOHOCVcVkC|year=1987|publisher=Abhinav Publications|isbn=978-81-7017-221-5|pages=105–114}}; for another translation of the Buddhist canonical text, see: {{cite book|author=Martine Batchelor|title=The Spirit of the Buddha |url=https://books.google.com/books?id=fL3mykqlOJcC&pg=PT25 |year=2010|publisher=Yale University Press|isbn=9780300175004|pages=25 (Majjhima Nikaya 27)}}</ref> The text ''[[Natyasastra]]'' recommends architectural guidelines for the ''Natya'' theatre, but without drawings and plans. The theatre mentioned in ''Natyasastra'' probably housed an audience of 200 to 500 patrons comfortably seated, states Farley Richmond – a scholar of Indian theatre.<ref name="Kale2019">{{cite book|author=Farley Richmond|editor=M. R. Kale|title=The Mrichchhakatika of Sudraka: With Introduction, Critical Essays and a Photo-Essay |url=https://books.google.com/books?id=Dv_oDwAAQBAJ |year=2019|publisher=Motilal Banarsidass|isbn=978-81-208-4010-2|pages=31–33}}</ref> == Temples (mandirs) == [[File:Architecture of the Khajuraho temples.jpg|thumb|right|Elements of a North Indian temple (Madhya Pradesh)]] [[File:1910 sketches, Gondeshwar temple Sinnar, Nashik temple overview, cross section and plan.jpg|thumb|The architectural plan of the Gondeshwar temple near Nashik (Maharashtra)]] {{main|Hindu temple architecture}} [[Hindu temple architecture]] has many varieties of style whose historic role has been to provide "a focus for both the social and spiritual life" for the Hindu community it serves, states George Michell.{{sfn|Michell|1988|p=14}} Every [[Hindu temple]] ("mandir") is imbued with symbolism, yet the basic structure of each stays the same. Each temple has an inner sanctum or the sacred space, the ''[[Garbhagriha|garbha griha]]'' or womb-chamber, where the primary ''[[murti]]'' or the image of a deity is housed in a simple bare cell for ''darshana'' (view, meditative focus).{{sfn|Shilpa Sharma|Shireesh Deshpande|2017|pp=309-317}} Above the garbhagriha is a tower-like ''[[shikhara]]'', called the ''[[Vimana (architectural feature)|vimana]]'' in south India. This sanctum is surrounded by a closed or open path for ''pradakshina'' (also called ''parikrama'', circumambulation) that is typically intricately carved with symbolic art depicting Hindu legends, themes of artha, dharma and kama as well as the statues of significant deities of three major Hindu traditions (Vishnu, Shiva and Shakti).{{sfn|Michell|1988|pp=66–76, 86–126}} The sanctums of significant temples have a ''[[mandapa]]'' congregation hall, and sometimes an ''[[antarala]]'' antechamber and porch between garbhagriha and mandapa. Major temples that attract pilgrims from far typically have mandapas or other buildings that service the pilgrims. These may be connected or detached from the temple. The main temple may exist with other smaller temples or shrines in the temple compound. The streets around the temple are markets and hubs of economic activity.{{sfn|Michell|1988|pp=66–76, 86–126}} There are examples of special dance pavilions (''Nata Mandir''), like in the [[Konark Sun Temple]]. The pool, temple tank (''Kunda'') is also part of large temples, and they traditionally have served as a place for a bath dip and ablutions for pilgrims.{{sfn|Acharya|2010|p=74}} The same essential architectural principles are found in the historic Hindu temples of southeast Asia.{{sfn|Michell|1988|pp=159–182}} === Gopurams === {{Main|Gopuram}} Essentially independent architectural structure is an element of the temple complex as ''[[gopuram]]'', viz., gatehouse towers, usually ornate, othen with colossal size, at the entrance of a Hindu temple of [[Southern India]].<ref name=britgopuram>{{cite web|url=http://www.britannica.com/eb/article-9037402/gopura|title=Gopura|publisher=Encyclopædia Britannica|access-date=2008-01-20}}</ref> == Monasteries (mathas) == {{see also|Matha|Ashram|Bhajana Kutir}} Hindu monasteries such as [[matha]]s and hermitages ([[ashram]]s) are complexes of buildings include temples, monastic cells or the communal house and ancillary facilities.{{sfn|Sears|2014|pp=4—9}} == Rathas == {{main|Ratha}} In some Hindu sites, there are shrines or buildings named [[ratha]]s because they have the shape of a huge chariot.{{sfn|Harle|1994|p=153}} == Toranas (archways) == {{main|Torana}} [[Torana]] is a free-standing archway for ceremonial purposes seen in the Hindu, [[Buddhist]] and [[Jain]] architecture in front of the temples, monasteries and other objects, sometimes as single building.<ref>{{Cite web|url=http://www.oxfordartonline.com/view/10.1093/gao/9781884446054.001.0001/oao-9781884446054-e-7000085631|title=Toraṇa |work= Grove Art|year=2003 |doi=10.1093/gao/9781884446054.article.T085631|access-date=2018-08-08|last1=Hardy |first1=Adam |isbn=978-1-884446-05-4 }}</ref>{{sfn|Dhar|2010|p=}} == Stambhas (columns) == {{main|Stambha|Dhvaja}} [[Stambha]] denotes a pillar or column, and is also known as ''jangha'', ''stali'', ''angrika'', ''sthanu'', ''arani'', ''bharaka'' or ''dharana''.{{sfn|Acharya|2010|p=533}} It is described in ''Manasara'' to consist of a pedestal, base, column and a capital. It can be made from wood or stone, be independent or be a pilaster joined to one of the walls. The text describes different proportions for different materials of construction.{{sfn|Acharya|2010|p=533}} The length of column is divided into''matras'' (portions), and these may be decorated with artwork. The ''Manasara'' suggests rules for tapering the top portions of the ''stambha''.{{sfn|Acharya|2010|p=533}} Illustrative stambhas include the [[Vijay Stambha]] (Tower of victory) at [[Chittorgarh fort]], [[Rajasthan]]. It is dedicated to [[Vishnu]]. The [[Dhvaja|Dhvaja-stambhas]] are found at the entrance of temples as flagstaffs, often with the image of [[lingam]] and sacred animals. == Chhatris == {{main|Chhatri}} [[Chhatri]]s are elevated, dome-shaped pavilions used as an element in [[Indian architecture]], originating in [[Rajasthani architecture]]. They are widely used in palaces, in forts, or to demarcate funerary sites, etc.<ref>{{Cite journal|last=Zajadacz-Hastenrath|first=Salome|date=1997|title=A Note on Babur's Lost Funerary Enclosure at Kabul|url=http://dx.doi.org/10.2307/1523241|journal=Muqarnas|volume=14|pages=135–142|doi=10.2307/1523241|jstor=1523241 |issn=0732-2992|url-access=subscription}}</ref> == Outside of South Asia == === Indonesia === {{main|Candi of Indonesia}} Historically, [[Hinduism in Indonesia|Hinduism]] was once the predominant [[religion|religious take]] of some Native Indonesians (chiefly Western Indonesians) in [[Indonesia]], predates the existence of [[Buddhism in Indonesia|Buddhism]], [[Islam in Indonesia|Islamism]], and [[Christianity in Indonesia|Christianity]]. The country was enriched with abundance of Hindu architecture, mainly served as [[Hindu temple|religious purpose]] (place of worship, etc.). According to Indonesian categorization, Hindu architecture temples could be divided into 3 main types with different terminology attached to its respective identity, the first one is called {{lang|jv|[[Candi of Indonesia|Candi]]}} ({{ety|Old Javanese|caṇḍi}}),<ref name="Old Javanese2">{{citation |last=Zoetmulder |first=P.J. |title=Old Javanese-English Dictionary |language=kaw, en|year=1982 |publisher=[[Royal Netherlands Institute of Southeast Asian and Caribbean Studies|Koninklijk Instituut voor Taal-, Land- en Volkenkunde]]}}</ref> specifically refers to the Hindu temple architecture of [[Hinduism in Java|Java]]-origin. The second one is known as {{lang|ban|[[Balinese temple|Pura]]}} ({{ety|ban|ᬧᬸᬭ|pura}}), refers to an architecture style of Balinese to perform their [[Balinese Hinduism]] worship. The last one, similar to Hindu majority globally, known in [[Indonesian language|Indonesian]] as {{lang|id|[[Kovil|Kuil]]}}, specifically refers to Hindu of [[Dravidian architecture|Dravidian]]-origin temple architecture, usually represent the [[Indian Indonesians|Indian Indonesian]] community (as opposed to Native Indonesian form of Hinduism). All types of Hindu architecture in Indonesia are functioned as place of worship, but also could be used as the place of historical observance to broaden the knowledge and awareness about Hinduism amongst the non-Hindu population, to draw the sense of tolerance and [[Bhinneka Tunggal Ika|unity]] within the country (it is also applied to every worship places of diverse religious background in Indonesia). ==گيلري== ;Some folios from surviving manuscripts on Hindu architecture <gallery> File:A folio from Vastu sastra hiti dayeka manuscript, water spout design, Sanskrit language, Newari script - 3.jpg|Drawing and notes on Hiti, a public water spout File:A folio from Vastu sastra hiti dayeka manuscript, water spout design, Sanskrit language, Newari script - 1.jpg|Drawing and notes on Hiti, a public water spout, part 2 File:A folio from Vastu sastra hiti dayeka manuscript, mandala, Sanskrit language, Newari script - 2.jpg|A mandala in ''Vastu Sastra Hiti Dayeka'' File:A folio with Harihara Shiva-Vishnu sketch from Samkrantiyajnavidhi manuscript, Sanskrit language, Nepali script.jpg|Two leaves in ''Samkrantiyajnavidhi'' illustrating proportions for [[Harihara]] – half Shiva, half Vishnu File:A folio from minor Vastu sastra manuscript, home design and decoration, Sanskrit language, Devanagari script.jpg|A Vastu sastra page on home design, first line mentions ''vastu sastra'' </gallery> ;Some temples and public stepwells <gallery> File:Lingaraj Temple Complex.jpg | [[Lingaraja Temple]] ([[Bhubaneswar]], Odisha) File:Veera Narayana temple at the Chennakeshava temple complex.jpg | [[Chennakeshava Temple, Belur]] (Karnataka) File:Radhashyam Temple at Bishnupur 2.jpg | Lalji temple ([[Bishnupur, Bankura]], West Bengal) File:Konark Nat Mandir.jpg | Nata Mandir of [[Konark Sun Temple]] (Odisha) File:Madurai Meenakshi temple 2.jpg | [[Meenakshiamman Temple]] Gopuram ([[Madurai]], Tamil Nadu) File:Rani ki vav - Gujarat - 07.jpg|Rani ka vav Gujarat, a historic public water tank with Hindu arts File:Sringeritemple.jpg | [[Advaita Vedanta]] Monastery ([[Sringeri]], Karnataka) File:Mahabalipuram, Pancha Rathas, Tamil Nadu, India.jpg | [[Pancha Rathas]] ([[Mahabalipuram]], Tamil Nadu) File:Nagda(Rajasthan)Torana.jpg | [[Sahastra Bahu Temples]] Torana ([[Nagda, Rajasthan]]) File:Mukteshwar torana.jpg | Torana of [[Mukteshvara Temple, Bhubaneswar]] (Orisha) File:Arunachaleshvara Temple Tiruvannamalai.JPG|A gopuram at the Arunachaleshvara Temple, Tiruvannamalai (Tamil Nadu) </gallery> ==پڻ ڏسو== * [[Hindu temple architecture]] * [[Indian rock-cut architecture]] * [[Indian architecture]] * [[Dravidian architecture]] * [[Nagara architecture]] == Note == {{reflist|group=note}} ==حوالا== {{حوالا}} == Bibliography == * {{cite book|first=P. K.|last=Acharya|year=2010|title=An encyclopaedia of Hindu architecture | url=https://archive.org/stream/encyclopaediaofh07achauoft#page/n9/mode/2up |publisher=Oxford University Press (Republished by Motilal Banarsidass)|location=New Delhi|isbn=978-81-85990-03-3}} * {{cite book|first=P. K.|last=Acharya|year=1927|title=Indian Architecture according to the Manasara Shilpa Shastra|url=https://archive.org/stream/encyclopaediaofh07achauoft#page/n9/mode/2up |publisher=Oxford University Press (Republished by Motilal Banarsidass)|location=London|isbn=0300062176}} * {{cite book|first=P. D.|last=Dhar|year=2010|title=The Torana in Indian and Southeast Asian Architecture|publisher=D K Printworld|location=New Delhi|isbn=978-8124605349}} * {{cite book|first=I.|last=Glushkova|year=2014|title=Objects of Worship in South Asian Religions: Forms, Practices and Meanings|url=https://books.google.com/books?id=oqReBAAAQBAJ&pg=PA116 |publisher=Routledge|isbn=978-1-317-67595-2}} * {{cite book|first=S. R.|last=Goel|year=1991|title=[[Hindu Temples – What Happened to Them]]|publisher=Voice of India|location=New Delhi|volume=2|isbn=81-85990-03-4}} * {{cite book|first=J. C.|last=Harle|year=1994|title=The Art and Architecture of the Indian Subcontinent|url=https://archive.org/details/artarchitectureo00harl|edition=2nd|publisher=Yale University Press Pelican History of Art|isbn=0300062176|url-access=registration}} *{{cite book|author=Ernest Havell|title=The Ancient and Medieval Architecture of India|url=https://books.google.com/books?id=xHM-7CaV5zYC|year=1972|publisher=John Murray, London (Reprinted S. Chand)}} * {{cite book|first=M.|last=Juneja|year=2001|title=Architecture in Medieval India: Forms, Contexts, Histories|url=https://books.google.com/books?id=7N7VAAAAMAAJ |edition=2nd|publisher=Orient Blackswan|isbn=978-8178242286}} * {{cite book|first=G.|last=Michell|year=1988|title=The Hindu Temple: An Introduction to its Meaning and Forms|url=https://books.google.com/books?id=ajgImLs62gwC&pg=PA61 |edition=2nd |publisher=University of Chicago Press|location=Chicago/London|isbn=0-226-53230-5}} *{{cite journal | last=Patra | first=Reena | title=A Comparative Study on Vaastu Shastra and Heidegger's 'Building, Dwelling and Thinking' | journal=Asian Philosophy | publisher=Taylor & Francis | volume=16 | issue=3 | year=2006 | doi=10.1080/09552360600979430 | pages=199–218| s2cid=144592593 }} *{{cite book|author=Ram Raz|title=Essay on the Architecture of the Hindús|url=https://books.google.com/books?id=DSg5AQAAMAAJ|year=1834 |publisher=Royal Asiatic Society of Great Britain and Ireland}} *{{cite journal|author1=Shilpa Sharma|author2=Shireesh Deshpande|title=Architectural Strategies Used in Hindu Temples to Emphasize Sacredness| journal = Journal of Architectural and Planning Research| volume= 34| number= 4 | year= 2017| pages= 309–319|jstor=44987239}} *{{cite journal | last=Sinha | first=Amita | title=Design of Settlements in the Vaastu Shastras | journal=Journal of Cultural Geography | publisher=Taylor & Francis | volume=17 | issue=2 | year=1998 | doi=10.1080/08873639809478319 | pages=27–41}} * {{cite book|first=D. N.|last=Shukla|year=1993|title=Vastu-Sastra: Hindu Science of Architecture|publisher=Munshiram Manoharial Publishers|isbn=978-81-215-0611-3}} * {{cite book|first=T.|last=Sears|year=2014|title=Worldly Gurus and Spiritual Kings: Architecture and Asceticism in Medieval India|publisher=Yale University Press|isbn=978-0-300-19844-7}} * {{cite book|first=B.|last=Thapar|year=2004|title=Introduction to Indian Architecture|publisher=Periplus Editions|location=Singapore|isbn=0-7946-0011-5|ref=Thapar}} ==External links== {{Commons category|Hindu architecture}} *[https://web.archive.org/web/20100218153644/http://www.hampi.in/architecture.htm Vijayanagara architecture] *[http://www.hindupedia.com/en/Sthapatyaveda Sthapatyaveda] (Temple Architecture) on Hindupedia, the Hindu Encyclopedia [[زمرو:هندو فن تعمير| ]] [[زمرو:فن تعمير]] [[زمرو:هندو مندر فن تعمير]] [[زمرو:هندستاني فن تعمير]] [[زمرو:هندو عبادت جا هنڌ]] [[زمرو:ايشيا ۾ فن تعمير]] [[زمرو:هندستان جو فن تعمير]] 45vio54m9syr9n896vh5gu14fam4izh 382566 382565 2026-06-03T15:21:26Z Memon2025 21315 /* ڏکڻ ايشيا کان ٻاهر */ 382566 wikitext text/x-wiki '''هندو فن تعمير''' (Hindu Architecture) هندستاني فن تعمير جو روايتي نظام آهي جيڪو عمارتن جهڙوڪ مندر، خانقاهون، مجسما، گهر، مارڪيٽ جا هنڌ، باغ ۽ شهر جي منصوبه بندي لاءِ آهي، جيئن هندو متنن ۾ بيان ڪيو ويو آهي. فن تعمير جون هدايتون سنسڪرت جي نسخن ۾ ۽ ڪجهه حالتن ۾ ٻين علائقائي ٻولين ۾ پڻ زنده آهن. انهن متنن ۾ واستو شاستر، شلپا شاستر، برهت سمهتا، پرانا ۽ اگاما جا تعميراتي حصا ۽ علائقائي متن جهڙوڪ مانسارا شامل آهن. {{Short description|Traditional system of Indian architecture as described in Hindu texts}} [[File:10th century Nilakantha Mahadeva Hindu temple, Nagara architecture, Sunak, Gujarat.jpg|thumb|The architecture of a Hindu temple in Sunak, Gujarat]] {{Hinduism}} '''Hindu architecture''' is the traditional system of Indian architecture for structures such as temples, monasteries, statues, homes, market places, gardens and town planning as described in [[Hindu texts]].{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}<ref name="Sinha 1998 pp. 27–41">{{harvnb|Sinha|1998|pages=27–41}}</ref> The architectural guidelines survive in Sanskrit manuscripts and in some cases also in other regional languages. These texts include the [[Vastu shastra]]s, [[Shilpa Shastras]], the ''Brihat Samhita'', architectural portions of the Puranas and the Agamas, and regional texts such as the [[Manasara]] among others.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx, Appendix I lists hundreds of Hindu architectural texts}}{{sfn|Shukla|1993|p=}} گجرات جي سُنڪ ۾ هڪ هندو مندر جي اڏاوت. * هندو فن تعمير جي سڀ کان اهم خصوصيت (۽ ڪيتريون ئي بچيل مثال) هندو مندر آهن، هڪ اهڙي اڏاوتي روايت سان جيڪا پٿر، اينٽن ۽ پٿر جي ڪٽ واري فن تعمير ۾ بچيل مثال ڇڏي وئي آهي جيڪا گپتا سلطنت جي دور جي آهي. انهن فن تعمير تي قديم فارسي ۽ هيلينسٽڪ فن تعمير جو اثر هو. جديد دور ۾ تمام گهٽ سيڪيولر هندو فن تعمير بچيل آهي، جهڙوڪ محلات، گهر ۽ شهر. برباد ۽ آثار قديمه جا مطالعو هندستان ۾ ابتدائي سيڪيولر فن تعمير جو نظارو پيش ڪن ٿا. هندستاني محلات ۽ شهري فن تعمير جي تاريخ تي مطالعي گهڻو ڪري مغل ۽ هند-اسلامي فن تعمير تي ڌيان ڏنو آهي خاص طور تي اتر ۽ اولهه هندستان جي، انهن جي نسبتاً گهڻائي جي ڪري. هندستان جي ٻين علائقن ۾، خاص طور تي ڏکڻ ۾، هندو فن تعمير 16 صدي تائين ترقي ڪندو رهيو، جهڙوڪ اهي جيڪي مندرن، برباد شهرن ۽ وجياناگر سلطنت ۽ نائڪا جي سيڪيولر جڳهن پاران مثال طور پيش ڪيا ويا آهن. سيڪيولر فن تعمير ڪڏهن به هندستان ۾ مذهبي جي مخالفت نه ڪئي وئي، ۽ اهو مقدس فن تعمير آهي جهڙوڪ اهي جيڪي هندو مندرن ۾ مليا آهن جيڪي سيڪيولر ماڻهن کان متاثر ۽ موافقت هئا. وڌيڪ، هارل چوي ٿو، اهو آهي مندر جي ڀتين، ٿنڀن، تورانن ۽ مدپام تي ٺهيل نقش جتي سيڪيولر فن تعمير جو ننڍڙو نسخو ملي سگهي ٿو. By far the most important, characteristic and numerous surviving examples of Hindu architecture are [[Hindu temple]]s, with an [[Hindu temple architecture|architectural tradition]] that has left surviving examples in stone, brick, and [[Indian rock-cut architecture|rock-cut architecture]] dating back to the [[Gupta Empire]]. These architectures had influence of Ancient Persian and [[Hellenistic influence on Indian art|Hellenistic]] architecture.<ref>{{Cite book|last=Smith|first=Vincent Arthur|url=https://books.google.com/books?id=IPstAAAAMAAJ&q=%22The+Hellenistic+is+not+the+only+foreign+element+in+ancient+Indian+art+.+The+influence+of+Persia+is+apparent+,+and+the+columnar+architecture+of+the+Achaemenian+monarchy+supplied+the+models+for+Asoka's+monolithic+pillars+and+many%22|title=Research Articles in Epigraphy, Archaeology, and Numismatics of India|date=1977|publisher=Sheikh Mubarak Ali|language=en}}</ref> Far fewer secular Hindu architecture have survived into the modern era, such as palaces, homes and cities. Ruins and archaeological studies provide a view of early secular architecture in India.<ref name="Murthy1987">{{cite book|author=K. Krishna Murthy|title=Early Indian Secular Architecture|url=https://books.google.com/books?id=0gsNAQAAIAAJ|year=1987|isbn=978-81-85067-01-8|pages=5–16|publisher=Sundeep Prakashan }}</ref> Studies on Indian palaces and civic architectural history have largely focussed on the Mughal and Indo-Islamic architecture particularly of the northern and western India given their relative abundance. In other regions of India, particularly the South, Hindu architecture continued to thrive through the 16th-century, such as those exemplified by the temples, ruined cities and secular spaces of the Vijayanagara Empire and the Nayakas.<ref name="Branfoot 2008 pp. 171–194">{{cite journal | last=Branfoot | first=Crispin | title=Imperial Frontiers: Building Sacred Space in Sixteenth-Century South India | journal=The Art Bulletin | publisher=Taylor & Francis| volume=90 | issue=2 | year=2008 | doi=10.1080/00043079.2008.10786389 | pages=171–194| s2cid=154135978 }}</ref><ref name=harle331>{{cite book|author=James C. Harle|title=The Art and Architecture of the Indian Subcontinent|url=https://books.google.com/books?id=LwcBVvdqyBkC |year=1994|publisher=Yale University Press|isbn=978-0-300-06217-5|pages=330–331}}</ref> The secular architecture was never opposed to the religious in India, and it is the sacred architecture such as those found in the Hindu temples which were inspired by and adaptations of the secular ones. Further, states Harle, it is in the reliefs on temple walls, pillars, toranas and madapams where miniature version of the secular architecture can be found.<ref name="Harle1994">{{cite book|author=James C. Harle|title=The Art and Architecture of the Indian Subcontinent|url=https://books.google.com/books?id=LwcBVvdqyBkC |year=1994|publisher=Yale University Press|isbn=978-0-300-06217-5|pages=43–47, 67–68, 467–480}}</ref> ==متن== ==ڳوٺ ۽ شهر== ==اسپتالون ۽ شفاخانا== ==آرٽ ۽ شهري عمارتون== ==مندر== ==خانقاهون== هندو خانقاهون جهڙوڪ مٺا ۽ هرميٽيج (آشرم) عمارتن جا ڪمپليڪس آهن جن ۾ مندر، خانقاه خانا يا اجتماعي گهر ۽ معاون سهولتون شامل آهن. ==راٺا== ڪجهه هندو جڳهن ۾، مندر يا عمارتون آهن جن کي راٺا سڏيو ويندو آهي ڇاڪاڻ ته انهن جي شڪل هڪ وڏي رته جي هوندي آهي. ==تورا (محراب)== توران هڪ آزاد بيٺل محراب آهي جيڪو رسمن جي مقصدن لاءِ هندو، ٻڌ ۽ جين فن تعمير ۾ مندرن، خانقاهن ۽ ٻين شين جي سامهون ڏٺو ويندو آهي، ڪڏهن ڪڏهن هڪ عمارت جي طور تي. ==ستمبه (ڪالم)== ==ڇتريون== ڇتريون بلند، گنبد جي شڪل وارا منڊ آهن جيڪي هندستاني فن تعمير ۾ هڪ عنصر طور استعمال ڪيا ويندا آهن، جيڪي راجسٿاني فن تعمير ۾ پيدا ٿين ٿا. اهي محلات ۾ وڏي پيماني تي استعمال ٿيندا آهن، قلعا، يا جنازي جي جڳهن جي حد بندي ڪرڻ، وغيره. == Texts == [[File:17th century copy of folio 2 of Visvakarmaprakasa, a Vastu sastra Nepal, Sanskrit Devanagari - 1.jpg|thumb|left|A folio of Visvakarmaprakasa, a minor Hindu architecture text discovered in Kathmandu valley, Nepal (Sanskrit Devanagari)]] Vaastu Shastras and Shilpa Shastras are listed as one of 64 divine arts in ancient Indian texts. They are design manuals covering the art and science of architecture, typically mixing form, function with Hindu symbolism.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}<ref name="Sinha 1998 pp. 27–41"/> The earliest, archaic and distilled version of Hindu architecture principles are found in the Vedic literature, traditionally considered as the ''Upavedas'' (lesser appendices to the Vedas), and called the ''Sthapatya Veda''.<ref name="Patra 2006 pp. 199–218">{{harvnb|Patra|2006}}</ref> Acharya's ''Encyclopedia of Hindu Architecture'' lists hundreds of Sanskrit manuscripts with more details on Hindu architecture that have survived into the modern age.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}} They cover the architectural aspects of a wide range of subjects: ornaments, furniture, vehicles (wagons, carts), gateways, water tanks, drains, cities, streets, homes, palaces, temples and others.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}<ref name="Sinha 1998 pp. 27–41"/> The most studied texts in the contemporary era are Sanskrit manuscripts in different Indic scripts. These include the ''[[Brihat Samhita]]'' (chapters 53, 56–58 and 79), the ''[[Manasara|Manasara Shilpa Sastra]]'', the ''Mayamata Vastu Sastra'' with commentaries in Telugu and Tamil, the Puranas (for example, chapters 42–62 and 104–106 of ''Agni Purana'', chapter 7 of ''Brahmanda Purana'') and the Hindu Agamas.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx with Appendix 1}} {{Clear}} == Villages, towns and cities == [[File:700 CE Manasara Sanskrit text, Hindu architecture, town village plans.jpg|thumb|Some town plans recommended in the 700 CE ''Manasara'' Sanskrit text on Hindu architecture.{{sfn|Sinha|1998|pp=27–40}}{{sfn|Ram Raz|1834}}{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}}]] Hindu texts recommend architectural guidelines for homes, market places, gardens and town planning.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}{{sfn|Sinha|1998|pp=27–40}} The best site for human settlement, declares ''[[Manasara]]'', seeks the right terrain with thick soil that slopes to open skies eastward so that the residents can appreciate the sunrise.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}} It is near a river or significant water stream, and has enough ground water for wells – a second source of water.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}} The soil, states ''Manasara'', should be firm, rich for growing flowers, vegetables and fruit trees, and of agreeable odor. The text recommends that the town planners dig and check the [[soil quality]] for a stable foundation to homes and public buildings.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}} Once the location is accepted, the text describes forty plans for laying out the streets, the homes, markets, gardens and other infrastructure necessary for the settlement. Example architectural plans include Dandaka, Prastara, Chaturmukha, Padmaka, Karmuka, Swastika and others.{{sfn|Sinha|1998|pp=27–40}} The Hindu texts vary, with five shared principles:{{sfn|Patra|2006|pp=201–203}} *''Diknirnaya'': principles of orientation *''Padavinyasa'' : site planning *''Hastalakshana'' : proportionate measurement ratios of sections *''Ayadi'' : six canonical principles of architecture *''Patakadi'' : aesthetics or character of each building or part of the overall plan The guidelines combine principles of early Hindu understanding of science, spiritual beliefs, astrology and astronomy.{{sfn|Patra|2006|pp=201–203}} In practice, these guidelines favor symmetry set to the cardinal directions, with many plans favoring the streets to be aligned with seasonal winds direction, integrated with the terrain and the needs of the local weather.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}}{{sfn|Patra|2006|pp=201–203}} A temple or public assembly hall at the center of the town is recommended in ''Manasara''.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}} ==Hospitals, hospices== The early Hindu texts on medicine and surgery mention dedicated buildings and halls to take care of sick people, and recommend that architects with ''Vastu Vidya'' (वास्तुविद्या) expertise should construct these. The ''[[Charaka Samhita]]'' dated between 100 BCE to 150 CE, for example, in book 1, verse 15.6 (''sutrasthana'') states:<ref name=Wujastyk1>Dominik Wujastyk (2003), The Roots of Āyurveda: Selections from Sanskrit Medical Writings, 3rd edition, Penguin, pages 35–36, 10–12</ref><ref name=Kaviratna1>AV Kaviratna (1913), Charaka-samhita : translated into English, Part 1, {{oclc|67906513}}, pages 168–169</ref><ref name=sharma1>Priya V Sharma (1981), Charaka Samhita Volume 1: Sanskrit Text, with an English Translation, Chaukhamba Orientalia, {{ISBN|9788176370127}}, page 104</ref>{{refn|group=note|The verse 1.15.7 describes how this hospital building should be furnished with beds, chairs, bedsheets, pillows, spitoon, drug grinders, affectionate nurses, pharmacy, supplies, patient care equipment etc.<ref name=Wujastyk1/><ref name=sharma1/>}} {{Quote| {{lang|sa-Deva| [...] दृढं निवातं प्रवातैकदेशं सुखप्रविचारमनुपत्यकं धूमातपजलरजसामनभिगमनीयमनिष्ठानां च शब्दस्पर्शरसरूपगन्धानां सोदपानोदूखलमुसलवर्चःस्थानस्नानभूमिमहानसं '''वास्तुविद्याकुशलः''' प्रशस्तं गृहमेव तावत् पूर्वमुपकल्पयेत्<nowiki>।||६||</nowiki>}}<br> [...] – In the first place a mansion must be constructed under the supervision of an engineer well-conversant with the science of building mansions and houses. It should be spacious and roomy. The element of strength should not be wanting in it. Every part of it should not be exposed to strong winds or breezes. One portion at least should be open to the currents of wind. It should be such that one may move or walk through it with ease. It should not be exposed to smoke, or the sun, or dust, or injurious sound and taste and form and scent. It should be furnished with staircases, with pestles and mortars, privies, accommodation for belting, and cook-rooms.<br>– Translated by Avinash Kaviratna<ref name=Kaviratna1/><br> [...] – the one expert in architecture should, first of all, arrange for an auspicious house which should be strong, wind-free (isolated from wind), ventilated, having comfortable moving space, not situated in a valley, inaccessible to smoke (or) sun (or) water (or) taste (or) sight (or) smell, and provided with water reservoir, mortar pestle, lavatory, bathroom and kitchen.<br>– Translated by Priya Sharma<ref name=sharma1/><br> [...] – Thus, '''an expert in the science of building''' should first construct a worthy building. It should be strong, out of the wind, and part of it should be open to the air. It should be easy to get about in, and should not be in a depression. It should be out of the path of smoke, sunlight, water, or dust, as well as unwanted noise, feelings, tastes, sights and smells. It should have water supply, pestle and mortar, lavatory, bathing area, and a kitchen.<br>– Translated by Dominik Wujastyk (under subtitle: The [[Hospital]] Building)<ref name=Wujastyk1/> |Caraka Samhita, 1.15.6}} == Arts and civic buildings == The ''Narada Shilpasastra'' is another early Sanskrit treatise on architecture. It has 83 chapters, with chapters on plans for villages and cities, on architectural guidelines for palaces and houses, on public water tanks, on Hindu temples, as well as construction of public civic buildings.<ref name=Raghavan>V. Raghavan (1935), ''Two chapters on painting in the Narada Silpa Sastra'', Journal of the Indian Society of Oriental Art, Editors: Stella Kramrisch, Volume III, Number 1, pp. 15–32</ref><ref name=Iyengar/> Chapters 60 through 66 of ''Narada Silpa'' discuss special [[Śālā]] for community services and enjoyment, with chapter 61 on ''Bhojan-sala'' (feeding house), chapter 65 on ''Nataka'' (performance arts), and chapter 66 discussing a building to display arts and paintings. Chapter 71 discusses how ''chitra'' (painting) should be used to enliven homes and civic buildings.<ref name=Raghavan/><ref name=Iyengar>RN Iyengar, KS Kannan and SY Wakankar (2018), ''Narada Silpasastra: Sanskrit Text on Architectural Civil Engineering'', Jain University Press, {{ISBN|978-9385327582}}, pp. 197–220, 233–238</ref> ''Chitra-sala'' and other "entertainment houses", states ''Narada Silpasastra'', should be located in the middle of a city, preferably the main street or where major roads of the city cross or near major temples or palace.<ref name=Raghavan/><ref>C. Sivaramamurti (1934), ''[https://archive.org/details/in.ernet.dli.2015.44001/page/n189/mode/2up Chitrasalas]'', Triveni, Volume 7, Number 2, pp. 180–185</ref> This building's ''mandapam'' (hall) must be spacious and ventilated. It should have pictures that "captivate our minds" and "give joy to the eyes", laid out by rules of proportion and rules of "pose-determining lines", according to a translation by Raghavan.<ref name=Raghavan/> Chapter 66 further recommends specific designs. For example, it describes a civic building for display of art that is circular (''mardala'', drum-like), with main entrance and smaller ones enclosing a court-like space, terraces, and halls to divide the building into sections. These halls should itself display some items of pleasure such as carvings, colorful patterns on the floor, and brightly colored Devas, Gandharvas and Kinnaras.<ref>V. Raghavan (1935), ''Two chapters on painting in the Narada Silpa Sastra'', Journal of the Indian Society of Oriental Art, Editors: Stella Kramrisch, Volume III, Number 1, pp. 23–32</ref><ref name=Iyengar/> Another group of civic buildings described in Hindu texts are the ''preksha-sala'' (building for drama/stage performance) and ''sangita-sala or natya-sala'' (dance performance).<ref name=Raghavan357>V. Raghavan (1934), ''Theatre Architecture in Ancient India'', Triveni, Volume 5, Number 4, pp. 357–363</ref> These are categorized in three: those in temples for religious arts, in city for general entertainment, or in a palace for the king and his guests. The ''Samarangana Sutradhara'' of Bhoja, for example, dedicates its chapter 34 to these buildings and adds that the walls of the performance hall should adorned pictures of damsels dancing or playing instruments.<ref name=Raghavan357/> The plan for ''Natya-mandapa'' with space for the dancers, space for the musicians that co-perform with the dancers, space where the dance-drama artists can change their dress for different acts (''Nepathya-dhama'') and for the ''prekshaka'' (audience) are discussed in chapter 39 of Kumara's ''Silpa Ratna''. The ''Narada Silpasastra'' uses the term "Nataka-salas", recommending that the performance stage should be raised on a platform so that the audience can get a better view, the audience hall should be decorated for the audience to admire before and after the performance.<ref name=Raghavan357/> These arts and architectural principles may have evolved out of more ancient Indian traditions for performance arts, states Varadpande, as is implied in the Buddhist text ''[[Brahmajāla Sutta]]'' where the Buddha forbids his ''bhikshus'' (monks) from watching dances, music performances and similar public shows in ''Majjhima-sila''.<ref name="Varadpande1987">{{cite book|author=Manohar Laxman Varadpande|title=History of Indian Theatre|url=https://books.google.com/books?id=SyxOHOCVcVkC|year=1987|publisher=Abhinav Publications|isbn=978-81-7017-221-5|pages=105–114}}; for another translation of the Buddhist canonical text, see: {{cite book|author=Martine Batchelor|title=The Spirit of the Buddha |url=https://books.google.com/books?id=fL3mykqlOJcC&pg=PT25 |year=2010|publisher=Yale University Press|isbn=9780300175004|pages=25 (Majjhima Nikaya 27)}}</ref> The text ''[[Natyasastra]]'' recommends architectural guidelines for the ''Natya'' theatre, but without drawings and plans. The theatre mentioned in ''Natyasastra'' probably housed an audience of 200 to 500 patrons comfortably seated, states Farley Richmond – a scholar of Indian theatre.<ref name="Kale2019">{{cite book|author=Farley Richmond|editor=M. R. Kale|title=The Mrichchhakatika of Sudraka: With Introduction, Critical Essays and a Photo-Essay |url=https://books.google.com/books?id=Dv_oDwAAQBAJ |year=2019|publisher=Motilal Banarsidass|isbn=978-81-208-4010-2|pages=31–33}}</ref> == Temples (mandirs) == [[File:Architecture of the Khajuraho temples.jpg|thumb|right|Elements of a North Indian temple (Madhya Pradesh)]] [[File:1910 sketches, Gondeshwar temple Sinnar, Nashik temple overview, cross section and plan.jpg|thumb|The architectural plan of the Gondeshwar temple near Nashik (Maharashtra)]] {{main|Hindu temple architecture}} [[Hindu temple architecture]] has many varieties of style whose historic role has been to provide "a focus for both the social and spiritual life" for the Hindu community it serves, states George Michell.{{sfn|Michell|1988|p=14}} Every [[Hindu temple]] ("mandir") is imbued with symbolism, yet the basic structure of each stays the same. Each temple has an inner sanctum or the sacred space, the ''[[Garbhagriha|garbha griha]]'' or womb-chamber, where the primary ''[[murti]]'' or the image of a deity is housed in a simple bare cell for ''darshana'' (view, meditative focus).{{sfn|Shilpa Sharma|Shireesh Deshpande|2017|pp=309-317}} Above the garbhagriha is a tower-like ''[[shikhara]]'', called the ''[[Vimana (architectural feature)|vimana]]'' in south India. This sanctum is surrounded by a closed or open path for ''pradakshina'' (also called ''parikrama'', circumambulation) that is typically intricately carved with symbolic art depicting Hindu legends, themes of artha, dharma and kama as well as the statues of significant deities of three major Hindu traditions (Vishnu, Shiva and Shakti).{{sfn|Michell|1988|pp=66–76, 86–126}} The sanctums of significant temples have a ''[[mandapa]]'' congregation hall, and sometimes an ''[[antarala]]'' antechamber and porch between garbhagriha and mandapa. Major temples that attract pilgrims from far typically have mandapas or other buildings that service the pilgrims. These may be connected or detached from the temple. The main temple may exist with other smaller temples or shrines in the temple compound. The streets around the temple are markets and hubs of economic activity.{{sfn|Michell|1988|pp=66–76, 86–126}} There are examples of special dance pavilions (''Nata Mandir''), like in the [[Konark Sun Temple]]. The pool, temple tank (''Kunda'') is also part of large temples, and they traditionally have served as a place for a bath dip and ablutions for pilgrims.{{sfn|Acharya|2010|p=74}} The same essential architectural principles are found in the historic Hindu temples of southeast Asia.{{sfn|Michell|1988|pp=159–182}} === Gopurams === {{Main|Gopuram}} Essentially independent architectural structure is an element of the temple complex as ''[[gopuram]]'', viz., gatehouse towers, usually ornate, othen with colossal size, at the entrance of a Hindu temple of [[Southern India]].<ref name=britgopuram>{{cite web|url=http://www.britannica.com/eb/article-9037402/gopura|title=Gopura|publisher=Encyclopædia Britannica|access-date=2008-01-20}}</ref> == Monasteries (mathas) == {{see also|Matha|Ashram|Bhajana Kutir}} Hindu monasteries such as [[matha]]s and hermitages ([[ashram]]s) are complexes of buildings include temples, monastic cells or the communal house and ancillary facilities.{{sfn|Sears|2014|pp=4—9}} == Rathas == {{main|Ratha}} In some Hindu sites, there are shrines or buildings named [[ratha]]s because they have the shape of a huge chariot.{{sfn|Harle|1994|p=153}} == Toranas (archways) == {{main|Torana}} [[Torana]] is a free-standing archway for ceremonial purposes seen in the Hindu, [[Buddhist]] and [[Jain]] architecture in front of the temples, monasteries and other objects, sometimes as single building.<ref>{{Cite web|url=http://www.oxfordartonline.com/view/10.1093/gao/9781884446054.001.0001/oao-9781884446054-e-7000085631|title=Toraṇa |work= Grove Art|year=2003 |doi=10.1093/gao/9781884446054.article.T085631|access-date=2018-08-08|last1=Hardy |first1=Adam |isbn=978-1-884446-05-4 }}</ref>{{sfn|Dhar|2010|p=}} == Stambhas (columns) == {{main|Stambha|Dhvaja}} [[Stambha]] denotes a pillar or column, and is also known as ''jangha'', ''stali'', ''angrika'', ''sthanu'', ''arani'', ''bharaka'' or ''dharana''.{{sfn|Acharya|2010|p=533}} It is described in ''Manasara'' to consist of a pedestal, base, column and a capital. It can be made from wood or stone, be independent or be a pilaster joined to one of the walls. The text describes different proportions for different materials of construction.{{sfn|Acharya|2010|p=533}} The length of column is divided into''matras'' (portions), and these may be decorated with artwork. The ''Manasara'' suggests rules for tapering the top portions of the ''stambha''.{{sfn|Acharya|2010|p=533}} Illustrative stambhas include the [[Vijay Stambha]] (Tower of victory) at [[Chittorgarh fort]], [[Rajasthan]]. It is dedicated to [[Vishnu]]. The [[Dhvaja|Dhvaja-stambhas]] are found at the entrance of temples as flagstaffs, often with the image of [[lingam]] and sacred animals. == Chhatris == {{main|Chhatri}} [[Chhatri]]s are elevated, dome-shaped pavilions used as an element in [[Indian architecture]], originating in [[Rajasthani architecture]]. They are widely used in palaces, in forts, or to demarcate funerary sites, etc.<ref>{{Cite journal|last=Zajadacz-Hastenrath|first=Salome|date=1997|title=A Note on Babur's Lost Funerary Enclosure at Kabul|url=http://dx.doi.org/10.2307/1523241|journal=Muqarnas|volume=14|pages=135–142|doi=10.2307/1523241|jstor=1523241 |issn=0732-2992|url-access=subscription}}</ref> ==ڏکڻ ايشيا کان ٻاهر== === Indonesia === {{main|Candi of Indonesia}} Historically, [[Hinduism in Indonesia|Hinduism]] was once the predominant [[religion|religious take]] of some Native Indonesians (chiefly Western Indonesians) in [[Indonesia]], predates the existence of [[Buddhism in Indonesia|Buddhism]], [[Islam in Indonesia|Islamism]], and [[Christianity in Indonesia|Christianity]]. The country was enriched with abundance of Hindu architecture, mainly served as [[Hindu temple|religious purpose]] (place of worship, etc.). According to Indonesian categorization, Hindu architecture temples could be divided into 3 main types with different terminology attached to its respective identity, the first one is called {{lang|jv|[[Candi of Indonesia|Candi]]}} ({{ety|Old Javanese|caṇḍi}}),<ref name="Old Javanese2">{{citation |last=Zoetmulder |first=P.J. |title=Old Javanese-English Dictionary |language=kaw, en|year=1982 |publisher=[[Royal Netherlands Institute of Southeast Asian and Caribbean Studies|Koninklijk Instituut voor Taal-, Land- en Volkenkunde]]}}</ref> specifically refers to the Hindu temple architecture of [[Hinduism in Java|Java]]-origin. The second one is known as {{lang|ban|[[Balinese temple|Pura]]}} ({{ety|ban|ᬧᬸᬭ|pura}}), refers to an architecture style of Balinese to perform their [[Balinese Hinduism]] worship. The last one, similar to Hindu majority globally, known in [[Indonesian language|Indonesian]] as {{lang|id|[[Kovil|Kuil]]}}, specifically refers to Hindu of [[Dravidian architecture|Dravidian]]-origin temple architecture, usually represent the [[Indian Indonesians|Indian Indonesian]] community (as opposed to Native Indonesian form of Hinduism). All types of Hindu architecture in Indonesia are functioned as place of worship, but also could be used as the place of historical observance to broaden the knowledge and awareness about Hinduism amongst the non-Hindu population, to draw the sense of tolerance and [[Bhinneka Tunggal Ika|unity]] within the country (it is also applied to every worship places of diverse religious background in Indonesia). ==گيلري== ;Some folios from surviving manuscripts on Hindu architecture <gallery> File:A folio from Vastu sastra hiti dayeka manuscript, water spout design, Sanskrit language, Newari script - 3.jpg|Drawing and notes on Hiti, a public water spout File:A folio from Vastu sastra hiti dayeka manuscript, water spout design, Sanskrit language, Newari script - 1.jpg|Drawing and notes on Hiti, a public water spout, part 2 File:A folio from Vastu sastra hiti dayeka manuscript, mandala, Sanskrit language, Newari script - 2.jpg|A mandala in ''Vastu Sastra Hiti Dayeka'' File:A folio with Harihara Shiva-Vishnu sketch from Samkrantiyajnavidhi manuscript, Sanskrit language, Nepali script.jpg|Two leaves in ''Samkrantiyajnavidhi'' illustrating proportions for [[Harihara]] – half Shiva, half Vishnu File:A folio from minor Vastu sastra manuscript, home design and decoration, Sanskrit language, Devanagari script.jpg|A Vastu sastra page on home design, first line mentions ''vastu sastra'' </gallery> ;Some temples and public stepwells <gallery> File:Lingaraj Temple Complex.jpg | [[Lingaraja Temple]] ([[Bhubaneswar]], Odisha) File:Veera Narayana temple at the Chennakeshava temple complex.jpg | [[Chennakeshava Temple, Belur]] (Karnataka) File:Radhashyam Temple at Bishnupur 2.jpg | Lalji temple ([[Bishnupur, Bankura]], West Bengal) File:Konark Nat Mandir.jpg | Nata Mandir of [[Konark Sun Temple]] (Odisha) File:Madurai Meenakshi temple 2.jpg | [[Meenakshiamman Temple]] Gopuram ([[Madurai]], Tamil Nadu) File:Rani ki vav - Gujarat - 07.jpg|Rani ka vav Gujarat, a historic public water tank with Hindu arts File:Sringeritemple.jpg | [[Advaita Vedanta]] Monastery ([[Sringeri]], Karnataka) File:Mahabalipuram, Pancha Rathas, Tamil Nadu, India.jpg | [[Pancha Rathas]] ([[Mahabalipuram]], Tamil Nadu) File:Nagda(Rajasthan)Torana.jpg | [[Sahastra Bahu Temples]] Torana ([[Nagda, Rajasthan]]) File:Mukteshwar torana.jpg | Torana of [[Mukteshvara Temple, Bhubaneswar]] (Orisha) File:Arunachaleshvara Temple Tiruvannamalai.JPG|A gopuram at the Arunachaleshvara Temple, Tiruvannamalai (Tamil Nadu) </gallery> ==پڻ ڏسو== * [[Hindu temple architecture]] * [[Indian rock-cut architecture]] * [[Indian architecture]] * [[Dravidian architecture]] * [[Nagara architecture]] == Note == {{reflist|group=note}} ==حوالا== {{حوالا}} == Bibliography == * {{cite book|first=P. K.|last=Acharya|year=2010|title=An encyclopaedia of Hindu architecture | url=https://archive.org/stream/encyclopaediaofh07achauoft#page/n9/mode/2up |publisher=Oxford University Press (Republished by Motilal Banarsidass)|location=New Delhi|isbn=978-81-85990-03-3}} * {{cite book|first=P. K.|last=Acharya|year=1927|title=Indian Architecture according to the Manasara Shilpa Shastra|url=https://archive.org/stream/encyclopaediaofh07achauoft#page/n9/mode/2up |publisher=Oxford University Press (Republished by Motilal Banarsidass)|location=London|isbn=0300062176}} * {{cite book|first=P. D.|last=Dhar|year=2010|title=The Torana in Indian and Southeast Asian Architecture|publisher=D K Printworld|location=New Delhi|isbn=978-8124605349}} * {{cite book|first=I.|last=Glushkova|year=2014|title=Objects of Worship in South Asian Religions: Forms, Practices and Meanings|url=https://books.google.com/books?id=oqReBAAAQBAJ&pg=PA116 |publisher=Routledge|isbn=978-1-317-67595-2}} * {{cite book|first=S. R.|last=Goel|year=1991|title=[[Hindu Temples – What Happened to Them]]|publisher=Voice of India|location=New Delhi|volume=2|isbn=81-85990-03-4}} * {{cite book|first=J. C.|last=Harle|year=1994|title=The Art and Architecture of the Indian Subcontinent|url=https://archive.org/details/artarchitectureo00harl|edition=2nd|publisher=Yale University Press Pelican History of Art|isbn=0300062176|url-access=registration}} *{{cite book|author=Ernest Havell|title=The Ancient and Medieval Architecture of India|url=https://books.google.com/books?id=xHM-7CaV5zYC|year=1972|publisher=John Murray, London (Reprinted S. Chand)}} * {{cite book|first=M.|last=Juneja|year=2001|title=Architecture in Medieval India: Forms, Contexts, Histories|url=https://books.google.com/books?id=7N7VAAAAMAAJ |edition=2nd|publisher=Orient Blackswan|isbn=978-8178242286}} * {{cite book|first=G.|last=Michell|year=1988|title=The Hindu Temple: An Introduction to its Meaning and Forms|url=https://books.google.com/books?id=ajgImLs62gwC&pg=PA61 |edition=2nd |publisher=University of Chicago Press|location=Chicago/London|isbn=0-226-53230-5}} *{{cite journal | last=Patra | first=Reena | title=A Comparative Study on Vaastu Shastra and Heidegger's 'Building, Dwelling and Thinking' | journal=Asian Philosophy | publisher=Taylor & Francis | volume=16 | issue=3 | year=2006 | doi=10.1080/09552360600979430 | pages=199–218| s2cid=144592593 }} *{{cite book|author=Ram Raz|title=Essay on the Architecture of the Hindús|url=https://books.google.com/books?id=DSg5AQAAMAAJ|year=1834 |publisher=Royal Asiatic Society of Great Britain and Ireland}} *{{cite journal|author1=Shilpa Sharma|author2=Shireesh Deshpande|title=Architectural Strategies Used in Hindu Temples to Emphasize Sacredness| journal = Journal of Architectural and Planning Research| volume= 34| number= 4 | year= 2017| pages= 309–319|jstor=44987239}} *{{cite journal | last=Sinha | first=Amita | title=Design of Settlements in the Vaastu Shastras | journal=Journal of Cultural Geography | publisher=Taylor & Francis | volume=17 | issue=2 | year=1998 | doi=10.1080/08873639809478319 | pages=27–41}} * {{cite book|first=D. N.|last=Shukla|year=1993|title=Vastu-Sastra: Hindu Science of Architecture|publisher=Munshiram Manoharial Publishers|isbn=978-81-215-0611-3}} * {{cite book|first=T.|last=Sears|year=2014|title=Worldly Gurus and Spiritual Kings: Architecture and Asceticism in Medieval India|publisher=Yale University Press|isbn=978-0-300-19844-7}} * {{cite book|first=B.|last=Thapar|year=2004|title=Introduction to Indian Architecture|publisher=Periplus Editions|location=Singapore|isbn=0-7946-0011-5|ref=Thapar}} ==External links== {{Commons category|Hindu architecture}} *[https://web.archive.org/web/20100218153644/http://www.hampi.in/architecture.htm Vijayanagara architecture] *[http://www.hindupedia.com/en/Sthapatyaveda Sthapatyaveda] (Temple Architecture) on Hindupedia, the Hindu Encyclopedia [[زمرو:هندو فن تعمير| ]] [[زمرو:فن تعمير]] [[زمرو:هندو مندر فن تعمير]] [[زمرو:هندستاني فن تعمير]] [[زمرو:هندو عبادت جا هنڌ]] [[زمرو:ايشيا ۾ فن تعمير]] [[زمرو:هندستان جو فن تعمير]] axpat3ku4ctlttdq1h2aj1ay4xuz3eq 382567 382566 2026-06-03T15:21:57Z Memon2025 21315 382567 wikitext text/x-wiki '''هندو فن تعمير''' (Hindu Architecture) هندستاني فن تعمير جو روايتي نظام آهي جيڪو عمارتن جهڙوڪ مندر، خانقاهون، مجسما، گهر، مارڪيٽ جا هنڌ، باغ ۽ شهر جي منصوبه بندي لاءِ آهي، جيئن هندو متنن ۾ بيان ڪيو ويو آهي. فن تعمير جون هدايتون سنسڪرت جي نسخن ۾ ۽ ڪجهه حالتن ۾ ٻين علائقائي ٻولين ۾ پڻ زنده آهن. انهن متنن ۾ واستو شاستر، شلپا شاستر، برهت سمهتا، پرانا ۽ اگاما جا تعميراتي حصا ۽ علائقائي متن جهڙوڪ مانسارا شامل آهن. {{Short description|Traditional system of Indian architecture as described in Hindu texts}} [[File:10th century Nilakantha Mahadeva Hindu temple, Nagara architecture, Sunak, Gujarat.jpg|thumb|The architecture of a Hindu temple in Sunak, Gujarat]] {{Hinduism}} '''Hindu architecture''' is the traditional system of Indian architecture for structures such as temples, monasteries, statues, homes, market places, gardens and town planning as described in [[Hindu texts]].{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}<ref name="Sinha 1998 pp. 27–41">{{harvnb|Sinha|1998|pages=27–41}}</ref> The architectural guidelines survive in Sanskrit manuscripts and in some cases also in other regional languages. These texts include the [[Vastu shastra]]s, [[Shilpa Shastras]], the ''Brihat Samhita'', architectural portions of the Puranas and the Agamas, and regional texts such as the [[Manasara]] among others.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx, Appendix I lists hundreds of Hindu architectural texts}}{{sfn|Shukla|1993|p=}} گجرات جي سُنڪ ۾ هڪ هندو مندر جي اڏاوت. * هندو فن تعمير جي سڀ کان اهم خصوصيت (۽ ڪيتريون ئي بچيل مثال) هندو مندر آهن، هڪ اهڙي اڏاوتي روايت سان جيڪا پٿر، اينٽن ۽ پٿر جي ڪٽ واري فن تعمير ۾ بچيل مثال ڇڏي وئي آهي جيڪا گپتا سلطنت جي دور جي آهي. انهن فن تعمير تي قديم فارسي ۽ هيلينسٽڪ فن تعمير جو اثر هو. جديد دور ۾ تمام گهٽ سيڪيولر هندو فن تعمير بچيل آهي، جهڙوڪ محلات، گهر ۽ شهر. برباد ۽ آثار قديمه جا مطالعو هندستان ۾ ابتدائي سيڪيولر فن تعمير جو نظارو پيش ڪن ٿا. هندستاني محلات ۽ شهري فن تعمير جي تاريخ تي مطالعي گهڻو ڪري مغل ۽ هند-اسلامي فن تعمير تي ڌيان ڏنو آهي خاص طور تي اتر ۽ اولهه هندستان جي، انهن جي نسبتاً گهڻائي جي ڪري. هندستان جي ٻين علائقن ۾، خاص طور تي ڏکڻ ۾، هندو فن تعمير 16 صدي تائين ترقي ڪندو رهيو، جهڙوڪ اهي جيڪي مندرن، برباد شهرن ۽ وجياناگر سلطنت ۽ نائڪا جي سيڪيولر جڳهن پاران مثال طور پيش ڪيا ويا آهن. سيڪيولر فن تعمير ڪڏهن به هندستان ۾ مذهبي جي مخالفت نه ڪئي وئي، ۽ اهو مقدس فن تعمير آهي جهڙوڪ اهي جيڪي هندو مندرن ۾ مليا آهن جيڪي سيڪيولر ماڻهن کان متاثر ۽ موافقت هئا. وڌيڪ، هارل چوي ٿو، اهو آهي مندر جي ڀتين، ٿنڀن، تورانن ۽ مدپام تي ٺهيل نقش جتي سيڪيولر فن تعمير جو ننڍڙو نسخو ملي سگهي ٿو. By far the most important, characteristic and numerous surviving examples of Hindu architecture are [[Hindu temple]]s, with an [[Hindu temple architecture|architectural tradition]] that has left surviving examples in stone, brick, and [[Indian rock-cut architecture|rock-cut architecture]] dating back to the [[Gupta Empire]]. These architectures had influence of Ancient Persian and [[Hellenistic influence on Indian art|Hellenistic]] architecture.<ref>{{Cite book|last=Smith|first=Vincent Arthur|url=https://books.google.com/books?id=IPstAAAAMAAJ&q=%22The+Hellenistic+is+not+the+only+foreign+element+in+ancient+Indian+art+.+The+influence+of+Persia+is+apparent+,+and+the+columnar+architecture+of+the+Achaemenian+monarchy+supplied+the+models+for+Asoka's+monolithic+pillars+and+many%22|title=Research Articles in Epigraphy, Archaeology, and Numismatics of India|date=1977|publisher=Sheikh Mubarak Ali|language=en}}</ref> Far fewer secular Hindu architecture have survived into the modern era, such as palaces, homes and cities. Ruins and archaeological studies provide a view of early secular architecture in India.<ref name="Murthy1987">{{cite book|author=K. Krishna Murthy|title=Early Indian Secular Architecture|url=https://books.google.com/books?id=0gsNAQAAIAAJ|year=1987|isbn=978-81-85067-01-8|pages=5–16|publisher=Sundeep Prakashan }}</ref> Studies on Indian palaces and civic architectural history have largely focussed on the Mughal and Indo-Islamic architecture particularly of the northern and western India given their relative abundance. In other regions of India, particularly the South, Hindu architecture continued to thrive through the 16th-century, such as those exemplified by the temples, ruined cities and secular spaces of the Vijayanagara Empire and the Nayakas.<ref name="Branfoot 2008 pp. 171–194">{{cite journal | last=Branfoot | first=Crispin | title=Imperial Frontiers: Building Sacred Space in Sixteenth-Century South India | journal=The Art Bulletin | publisher=Taylor & Francis| volume=90 | issue=2 | year=2008 | doi=10.1080/00043079.2008.10786389 | pages=171–194| s2cid=154135978 }}</ref><ref name=harle331>{{cite book|author=James C. Harle|title=The Art and Architecture of the Indian Subcontinent|url=https://books.google.com/books?id=LwcBVvdqyBkC |year=1994|publisher=Yale University Press|isbn=978-0-300-06217-5|pages=330–331}}</ref> The secular architecture was never opposed to the religious in India, and it is the sacred architecture such as those found in the Hindu temples which were inspired by and adaptations of the secular ones. Further, states Harle, it is in the reliefs on temple walls, pillars, toranas and madapams where miniature version of the secular architecture can be found.<ref name="Harle1994">{{cite book|author=James C. Harle|title=The Art and Architecture of the Indian Subcontinent|url=https://books.google.com/books?id=LwcBVvdqyBkC |year=1994|publisher=Yale University Press|isbn=978-0-300-06217-5|pages=43–47, 67–68, 467–480}}</ref> ==متن== ==ڳوٺ ۽ شهر== ==اسپتالون ۽ شفاخانا== ==آرٽ ۽ شهري عمارتون== ==مندر== ==خانقاهون== هندو خانقاهون جهڙوڪ مٺا ۽ هرميٽيج (آشرم) عمارتن جا ڪمپليڪس آهن جن ۾ مندر، خانقاه خانا يا اجتماعي گهر ۽ معاون سهولتون شامل آهن. ==راٺا== ڪجهه هندو جڳهن ۾، مندر يا عمارتون آهن جن کي راٺا سڏيو ويندو آهي ڇاڪاڻ ته انهن جي شڪل هڪ وڏي رته جي هوندي آهي. ==تورا (محراب)== توران هڪ آزاد بيٺل محراب آهي جيڪو رسمن جي مقصدن لاءِ هندو، ٻڌ ۽ جين فن تعمير ۾ مندرن، خانقاهن ۽ ٻين شين جي سامهون ڏٺو ويندو آهي، ڪڏهن ڪڏهن هڪ عمارت جي طور تي. ==ستمبه (ڪالم)== ==ڇتريون== ڇتريون بلند، گنبد جي شڪل وارا منڊ آهن جيڪي هندستاني فن تعمير ۾ هڪ عنصر طور استعمال ڪيا ويندا آهن، جيڪي راجسٿاني فن تعمير ۾ پيدا ٿين ٿا. اهي محلات ۾ وڏي پيماني تي استعمال ٿيندا آهن، قلعا، يا جنازي جي جڳهن جي حد بندي ڪرڻ، وغيره. == Texts == [[File:17th century copy of folio 2 of Visvakarmaprakasa, a Vastu sastra Nepal, Sanskrit Devanagari - 1.jpg|thumb|left|A folio of Visvakarmaprakasa, a minor Hindu architecture text discovered in Kathmandu valley, Nepal (Sanskrit Devanagari)]] Vaastu Shastras and Shilpa Shastras are listed as one of 64 divine arts in ancient Indian texts. They are design manuals covering the art and science of architecture, typically mixing form, function with Hindu symbolism.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}<ref name="Sinha 1998 pp. 27–41"/> The earliest, archaic and distilled version of Hindu architecture principles are found in the Vedic literature, traditionally considered as the ''Upavedas'' (lesser appendices to the Vedas), and called the ''Sthapatya Veda''.<ref name="Patra 2006 pp. 199–218">{{harvnb|Patra|2006}}</ref> Acharya's ''Encyclopedia of Hindu Architecture'' lists hundreds of Sanskrit manuscripts with more details on Hindu architecture that have survived into the modern age.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}} They cover the architectural aspects of a wide range of subjects: ornaments, furniture, vehicles (wagons, carts), gateways, water tanks, drains, cities, streets, homes, palaces, temples and others.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}<ref name="Sinha 1998 pp. 27–41"/> The most studied texts in the contemporary era are Sanskrit manuscripts in different Indic scripts. These include the ''[[Brihat Samhita]]'' (chapters 53, 56–58 and 79), the ''[[Manasara|Manasara Shilpa Sastra]]'', the ''Mayamata Vastu Sastra'' with commentaries in Telugu and Tamil, the Puranas (for example, chapters 42–62 and 104–106 of ''Agni Purana'', chapter 7 of ''Brahmanda Purana'') and the Hindu Agamas.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx with Appendix 1}} {{Clear}} == Villages, towns and cities == [[File:700 CE Manasara Sanskrit text, Hindu architecture, town village plans.jpg|thumb|Some town plans recommended in the 700 CE ''Manasara'' Sanskrit text on Hindu architecture.{{sfn|Sinha|1998|pp=27–40}}{{sfn|Ram Raz|1834}}{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}}]] Hindu texts recommend architectural guidelines for homes, market places, gardens and town planning.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}{{sfn|Sinha|1998|pp=27–40}} The best site for human settlement, declares ''[[Manasara]]'', seeks the right terrain with thick soil that slopes to open skies eastward so that the residents can appreciate the sunrise.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}} It is near a river or significant water stream, and has enough ground water for wells – a second source of water.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}} The soil, states ''Manasara'', should be firm, rich for growing flowers, vegetables and fruit trees, and of agreeable odor. The text recommends that the town planners dig and check the [[soil quality]] for a stable foundation to homes and public buildings.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}} Once the location is accepted, the text describes forty plans for laying out the streets, the homes, markets, gardens and other infrastructure necessary for the settlement. Example architectural plans include Dandaka, Prastara, Chaturmukha, Padmaka, Karmuka, Swastika and others.{{sfn|Sinha|1998|pp=27–40}} The Hindu texts vary, with five shared principles:{{sfn|Patra|2006|pp=201–203}} *''Diknirnaya'': principles of orientation *''Padavinyasa'' : site planning *''Hastalakshana'' : proportionate measurement ratios of sections *''Ayadi'' : six canonical principles of architecture *''Patakadi'' : aesthetics or character of each building or part of the overall plan The guidelines combine principles of early Hindu understanding of science, spiritual beliefs, astrology and astronomy.{{sfn|Patra|2006|pp=201–203}} In practice, these guidelines favor symmetry set to the cardinal directions, with many plans favoring the streets to be aligned with seasonal winds direction, integrated with the terrain and the needs of the local weather.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}}{{sfn|Patra|2006|pp=201–203}} A temple or public assembly hall at the center of the town is recommended in ''Manasara''.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}} ==Hospitals, hospices== The early Hindu texts on medicine and surgery mention dedicated buildings and halls to take care of sick people, and recommend that architects with ''Vastu Vidya'' (वास्तुविद्या) expertise should construct these. The ''[[Charaka Samhita]]'' dated between 100 BCE to 150 CE, for example, in book 1, verse 15.6 (''sutrasthana'') states:<ref name=Wujastyk1>Dominik Wujastyk (2003), The Roots of Āyurveda: Selections from Sanskrit Medical Writings, 3rd edition, Penguin, pages 35–36, 10–12</ref><ref name=Kaviratna1>AV Kaviratna (1913), Charaka-samhita : translated into English, Part 1, {{oclc|67906513}}, pages 168–169</ref><ref name=sharma1>Priya V Sharma (1981), Charaka Samhita Volume 1: Sanskrit Text, with an English Translation, Chaukhamba Orientalia, {{ISBN|9788176370127}}, page 104</ref>{{refn|group=note|The verse 1.15.7 describes how this hospital building should be furnished with beds, chairs, bedsheets, pillows, spitoon, drug grinders, affectionate nurses, pharmacy, supplies, patient care equipment etc.<ref name=Wujastyk1/><ref name=sharma1/>}} {{Quote| {{lang|sa-Deva| [...] दृढं निवातं प्रवातैकदेशं सुखप्रविचारमनुपत्यकं धूमातपजलरजसामनभिगमनीयमनिष्ठानां च शब्दस्पर्शरसरूपगन्धानां सोदपानोदूखलमुसलवर्चःस्थानस्नानभूमिमहानसं '''वास्तुविद्याकुशलः''' प्रशस्तं गृहमेव तावत् पूर्वमुपकल्पयेत्<nowiki>।||६||</nowiki>}}<br> [...] – In the first place a mansion must be constructed under the supervision of an engineer well-conversant with the science of building mansions and houses. It should be spacious and roomy. The element of strength should not be wanting in it. Every part of it should not be exposed to strong winds or breezes. One portion at least should be open to the currents of wind. It should be such that one may move or walk through it with ease. It should not be exposed to smoke, or the sun, or dust, or injurious sound and taste and form and scent. It should be furnished with staircases, with pestles and mortars, privies, accommodation for belting, and cook-rooms.<br>– Translated by Avinash Kaviratna<ref name=Kaviratna1/><br> [...] – the one expert in architecture should, first of all, arrange for an auspicious house which should be strong, wind-free (isolated from wind), ventilated, having comfortable moving space, not situated in a valley, inaccessible to smoke (or) sun (or) water (or) taste (or) sight (or) smell, and provided with water reservoir, mortar pestle, lavatory, bathroom and kitchen.<br>– Translated by Priya Sharma<ref name=sharma1/><br> [...] – Thus, '''an expert in the science of building''' should first construct a worthy building. It should be strong, out of the wind, and part of it should be open to the air. It should be easy to get about in, and should not be in a depression. It should be out of the path of smoke, sunlight, water, or dust, as well as unwanted noise, feelings, tastes, sights and smells. It should have water supply, pestle and mortar, lavatory, bathing area, and a kitchen.<br>– Translated by Dominik Wujastyk (under subtitle: The [[Hospital]] Building)<ref name=Wujastyk1/> |Caraka Samhita, 1.15.6}} == Arts and civic buildings == The ''Narada Shilpasastra'' is another early Sanskrit treatise on architecture. It has 83 chapters, with chapters on plans for villages and cities, on architectural guidelines for palaces and houses, on public water tanks, on Hindu temples, as well as construction of public civic buildings.<ref name=Raghavan>V. Raghavan (1935), ''Two chapters on painting in the Narada Silpa Sastra'', Journal of the Indian Society of Oriental Art, Editors: Stella Kramrisch, Volume III, Number 1, pp. 15–32</ref><ref name=Iyengar/> Chapters 60 through 66 of ''Narada Silpa'' discuss special [[Śālā]] for community services and enjoyment, with chapter 61 on ''Bhojan-sala'' (feeding house), chapter 65 on ''Nataka'' (performance arts), and chapter 66 discussing a building to display arts and paintings. Chapter 71 discusses how ''chitra'' (painting) should be used to enliven homes and civic buildings.<ref name=Raghavan/><ref name=Iyengar>RN Iyengar, KS Kannan and SY Wakankar (2018), ''Narada Silpasastra: Sanskrit Text on Architectural Civil Engineering'', Jain University Press, {{ISBN|978-9385327582}}, pp. 197–220, 233–238</ref> ''Chitra-sala'' and other "entertainment houses", states ''Narada Silpasastra'', should be located in the middle of a city, preferably the main street or where major roads of the city cross or near major temples or palace.<ref name=Raghavan/><ref>C. Sivaramamurti (1934), ''[https://archive.org/details/in.ernet.dli.2015.44001/page/n189/mode/2up Chitrasalas]'', Triveni, Volume 7, Number 2, pp. 180–185</ref> This building's ''mandapam'' (hall) must be spacious and ventilated. It should have pictures that "captivate our minds" and "give joy to the eyes", laid out by rules of proportion and rules of "pose-determining lines", according to a translation by Raghavan.<ref name=Raghavan/> Chapter 66 further recommends specific designs. For example, it describes a civic building for display of art that is circular (''mardala'', drum-like), with main entrance and smaller ones enclosing a court-like space, terraces, and halls to divide the building into sections. These halls should itself display some items of pleasure such as carvings, colorful patterns on the floor, and brightly colored Devas, Gandharvas and Kinnaras.<ref>V. Raghavan (1935), ''Two chapters on painting in the Narada Silpa Sastra'', Journal of the Indian Society of Oriental Art, Editors: Stella Kramrisch, Volume III, Number 1, pp. 23–32</ref><ref name=Iyengar/> Another group of civic buildings described in Hindu texts are the ''preksha-sala'' (building for drama/stage performance) and ''sangita-sala or natya-sala'' (dance performance).<ref name=Raghavan357>V. Raghavan (1934), ''Theatre Architecture in Ancient India'', Triveni, Volume 5, Number 4, pp. 357–363</ref> These are categorized in three: those in temples for religious arts, in city for general entertainment, or in a palace for the king and his guests. The ''Samarangana Sutradhara'' of Bhoja, for example, dedicates its chapter 34 to these buildings and adds that the walls of the performance hall should adorned pictures of damsels dancing or playing instruments.<ref name=Raghavan357/> The plan for ''Natya-mandapa'' with space for the dancers, space for the musicians that co-perform with the dancers, space where the dance-drama artists can change their dress for different acts (''Nepathya-dhama'') and for the ''prekshaka'' (audience) are discussed in chapter 39 of Kumara's ''Silpa Ratna''. The ''Narada Silpasastra'' uses the term "Nataka-salas", recommending that the performance stage should be raised on a platform so that the audience can get a better view, the audience hall should be decorated for the audience to admire before and after the performance.<ref name=Raghavan357/> These arts and architectural principles may have evolved out of more ancient Indian traditions for performance arts, states Varadpande, as is implied in the Buddhist text ''[[Brahmajāla Sutta]]'' where the Buddha forbids his ''bhikshus'' (monks) from watching dances, music performances and similar public shows in ''Majjhima-sila''.<ref name="Varadpande1987">{{cite book|author=Manohar Laxman Varadpande|title=History of Indian Theatre|url=https://books.google.com/books?id=SyxOHOCVcVkC|year=1987|publisher=Abhinav Publications|isbn=978-81-7017-221-5|pages=105–114}}; for another translation of the Buddhist canonical text, see: {{cite book|author=Martine Batchelor|title=The Spirit of the Buddha |url=https://books.google.com/books?id=fL3mykqlOJcC&pg=PT25 |year=2010|publisher=Yale University Press|isbn=9780300175004|pages=25 (Majjhima Nikaya 27)}}</ref> The text ''[[Natyasastra]]'' recommends architectural guidelines for the ''Natya'' theatre, but without drawings and plans. The theatre mentioned in ''Natyasastra'' probably housed an audience of 200 to 500 patrons comfortably seated, states Farley Richmond – a scholar of Indian theatre.<ref name="Kale2019">{{cite book|author=Farley Richmond|editor=M. R. Kale|title=The Mrichchhakatika of Sudraka: With Introduction, Critical Essays and a Photo-Essay |url=https://books.google.com/books?id=Dv_oDwAAQBAJ |year=2019|publisher=Motilal Banarsidass|isbn=978-81-208-4010-2|pages=31–33}}</ref> == Temples (mandirs) == [[File:Architecture of the Khajuraho temples.jpg|thumb|right|Elements of a North Indian temple (Madhya Pradesh)]] [[File:1910 sketches, Gondeshwar temple Sinnar, Nashik temple overview, cross section and plan.jpg|thumb|The architectural plan of the Gondeshwar temple near Nashik (Maharashtra)]] {{main|Hindu temple architecture}} [[Hindu temple architecture]] has many varieties of style whose historic role has been to provide "a focus for both the social and spiritual life" for the Hindu community it serves, states George Michell.{{sfn|Michell|1988|p=14}} Every [[Hindu temple]] ("mandir") is imbued with symbolism, yet the basic structure of each stays the same. Each temple has an inner sanctum or the sacred space, the ''[[Garbhagriha|garbha griha]]'' or womb-chamber, where the primary ''[[murti]]'' or the image of a deity is housed in a simple bare cell for ''darshana'' (view, meditative focus).{{sfn|Shilpa Sharma|Shireesh Deshpande|2017|pp=309-317}} Above the garbhagriha is a tower-like ''[[shikhara]]'', called the ''[[Vimana (architectural feature)|vimana]]'' in south India. This sanctum is surrounded by a closed or open path for ''pradakshina'' (also called ''parikrama'', circumambulation) that is typically intricately carved with symbolic art depicting Hindu legends, themes of artha, dharma and kama as well as the statues of significant deities of three major Hindu traditions (Vishnu, Shiva and Shakti).{{sfn|Michell|1988|pp=66–76, 86–126}} The sanctums of significant temples have a ''[[mandapa]]'' congregation hall, and sometimes an ''[[antarala]]'' antechamber and porch between garbhagriha and mandapa. Major temples that attract pilgrims from far typically have mandapas or other buildings that service the pilgrims. These may be connected or detached from the temple. The main temple may exist with other smaller temples or shrines in the temple compound. The streets around the temple are markets and hubs of economic activity.{{sfn|Michell|1988|pp=66–76, 86–126}} There are examples of special dance pavilions (''Nata Mandir''), like in the [[Konark Sun Temple]]. The pool, temple tank (''Kunda'') is also part of large temples, and they traditionally have served as a place for a bath dip and ablutions for pilgrims.{{sfn|Acharya|2010|p=74}} The same essential architectural principles are found in the historic Hindu temples of southeast Asia.{{sfn|Michell|1988|pp=159–182}} === Gopurams === {{Main|Gopuram}} Essentially independent architectural structure is an element of the temple complex as ''[[gopuram]]'', viz., gatehouse towers, usually ornate, othen with colossal size, at the entrance of a Hindu temple of [[Southern India]].<ref name=britgopuram>{{cite web|url=http://www.britannica.com/eb/article-9037402/gopura|title=Gopura|publisher=Encyclopædia Britannica|access-date=2008-01-20}}</ref> == Monasteries (mathas) == {{see also|Matha|Ashram|Bhajana Kutir}} Hindu monasteries such as [[matha]]s and hermitages ([[ashram]]s) are complexes of buildings include temples, monastic cells or the communal house and ancillary facilities.{{sfn|Sears|2014|pp=4—9}} == Rathas == {{main|Ratha}} In some Hindu sites, there are shrines or buildings named [[ratha]]s because they have the shape of a huge chariot.{{sfn|Harle|1994|p=153}} == Toranas (archways) == {{main|Torana}} [[Torana]] is a free-standing archway for ceremonial purposes seen in the Hindu, [[Buddhist]] and [[Jain]] architecture in front of the temples, monasteries and other objects, sometimes as single building.<ref>{{Cite web|url=http://www.oxfordartonline.com/view/10.1093/gao/9781884446054.001.0001/oao-9781884446054-e-7000085631|title=Toraṇa |work= Grove Art|year=2003 |doi=10.1093/gao/9781884446054.article.T085631|access-date=2018-08-08|last1=Hardy |first1=Adam |isbn=978-1-884446-05-4 }}</ref>{{sfn|Dhar|2010|p=}} == Stambhas (columns) == {{main|Stambha|Dhvaja}} [[Stambha]] denotes a pillar or column, and is also known as ''jangha'', ''stali'', ''angrika'', ''sthanu'', ''arani'', ''bharaka'' or ''dharana''.{{sfn|Acharya|2010|p=533}} It is described in ''Manasara'' to consist of a pedestal, base, column and a capital. It can be made from wood or stone, be independent or be a pilaster joined to one of the walls. The text describes different proportions for different materials of construction.{{sfn|Acharya|2010|p=533}} The length of column is divided into''matras'' (portions), and these may be decorated with artwork. The ''Manasara'' suggests rules for tapering the top portions of the ''stambha''.{{sfn|Acharya|2010|p=533}} Illustrative stambhas include the [[Vijay Stambha]] (Tower of victory) at [[Chittorgarh fort]], [[Rajasthan]]. It is dedicated to [[Vishnu]]. The [[Dhvaja|Dhvaja-stambhas]] are found at the entrance of temples as flagstaffs, often with the image of [[lingam]] and sacred animals. ==ڏکڻ ايشيا کان ٻاهر== === Indonesia === {{main|Candi of Indonesia}} Historically, [[Hinduism in Indonesia|Hinduism]] was once the predominant [[religion|religious take]] of some Native Indonesians (chiefly Western Indonesians) in [[Indonesia]], predates the existence of [[Buddhism in Indonesia|Buddhism]], [[Islam in Indonesia|Islamism]], and [[Christianity in Indonesia|Christianity]]. The country was enriched with abundance of Hindu architecture, mainly served as [[Hindu temple|religious purpose]] (place of worship, etc.). According to Indonesian categorization, Hindu architecture temples could be divided into 3 main types with different terminology attached to its respective identity, the first one is called {{lang|jv|[[Candi of Indonesia|Candi]]}} ({{ety|Old Javanese|caṇḍi}}),<ref name="Old Javanese2">{{citation |last=Zoetmulder |first=P.J. |title=Old Javanese-English Dictionary |language=kaw, en|year=1982 |publisher=[[Royal Netherlands Institute of Southeast Asian and Caribbean Studies|Koninklijk Instituut voor Taal-, Land- en Volkenkunde]]}}</ref> specifically refers to the Hindu temple architecture of [[Hinduism in Java|Java]]-origin. The second one is known as {{lang|ban|[[Balinese temple|Pura]]}} ({{ety|ban|ᬧᬸᬭ|pura}}), refers to an architecture style of Balinese to perform their [[Balinese Hinduism]] worship. The last one, similar to Hindu majority globally, known in [[Indonesian language|Indonesian]] as {{lang|id|[[Kovil|Kuil]]}}, specifically refers to Hindu of [[Dravidian architecture|Dravidian]]-origin temple architecture, usually represent the [[Indian Indonesians|Indian Indonesian]] community (as opposed to Native Indonesian form of Hinduism). All types of Hindu architecture in Indonesia are functioned as place of worship, but also could be used as the place of historical observance to broaden the knowledge and awareness about Hinduism amongst the non-Hindu population, to draw the sense of tolerance and [[Bhinneka Tunggal Ika|unity]] within the country (it is also applied to every worship places of diverse religious background in Indonesia). ==گيلري== ;Some folios from surviving manuscripts on Hindu architecture <gallery> File:A folio from Vastu sastra hiti dayeka manuscript, water spout design, Sanskrit language, Newari script - 3.jpg|Drawing and notes on Hiti, a public water spout File:A folio from Vastu sastra hiti dayeka manuscript, water spout design, Sanskrit language, Newari script - 1.jpg|Drawing and notes on Hiti, a public water spout, part 2 File:A folio from Vastu sastra hiti dayeka manuscript, mandala, Sanskrit language, Newari script - 2.jpg|A mandala in ''Vastu Sastra Hiti Dayeka'' File:A folio with Harihara Shiva-Vishnu sketch from Samkrantiyajnavidhi manuscript, Sanskrit language, Nepali script.jpg|Two leaves in ''Samkrantiyajnavidhi'' illustrating proportions for [[Harihara]] – half Shiva, half Vishnu File:A folio from minor Vastu sastra manuscript, home design and decoration, Sanskrit language, Devanagari script.jpg|A Vastu sastra page on home design, first line mentions ''vastu sastra'' </gallery> ;Some temples and public stepwells <gallery> File:Lingaraj Temple Complex.jpg | [[Lingaraja Temple]] ([[Bhubaneswar]], Odisha) File:Veera Narayana temple at the Chennakeshava temple complex.jpg | [[Chennakeshava Temple, Belur]] (Karnataka) File:Radhashyam Temple at Bishnupur 2.jpg | Lalji temple ([[Bishnupur, Bankura]], West Bengal) File:Konark Nat Mandir.jpg | Nata Mandir of [[Konark Sun Temple]] (Odisha) File:Madurai Meenakshi temple 2.jpg | [[Meenakshiamman Temple]] Gopuram ([[Madurai]], Tamil Nadu) File:Rani ki vav - Gujarat - 07.jpg|Rani ka vav Gujarat, a historic public water tank with Hindu arts File:Sringeritemple.jpg | [[Advaita Vedanta]] Monastery ([[Sringeri]], Karnataka) File:Mahabalipuram, Pancha Rathas, Tamil Nadu, India.jpg | [[Pancha Rathas]] ([[Mahabalipuram]], Tamil Nadu) File:Nagda(Rajasthan)Torana.jpg | [[Sahastra Bahu Temples]] Torana ([[Nagda, Rajasthan]]) File:Mukteshwar torana.jpg | Torana of [[Mukteshvara Temple, Bhubaneswar]] (Orisha) File:Arunachaleshvara Temple Tiruvannamalai.JPG|A gopuram at the Arunachaleshvara Temple, Tiruvannamalai (Tamil Nadu) </gallery> ==پڻ ڏسو== * [[Hindu temple architecture]] * [[Indian rock-cut architecture]] * [[Indian architecture]] * [[Dravidian architecture]] * [[Nagara architecture]] == Note == {{reflist|group=note}} ==حوالا== {{حوالا}} == Bibliography == * {{cite book|first=P. K.|last=Acharya|year=2010|title=An encyclopaedia of Hindu architecture | url=https://archive.org/stream/encyclopaediaofh07achauoft#page/n9/mode/2up |publisher=Oxford University Press (Republished by Motilal Banarsidass)|location=New Delhi|isbn=978-81-85990-03-3}} * {{cite book|first=P. K.|last=Acharya|year=1927|title=Indian Architecture according to the Manasara Shilpa Shastra|url=https://archive.org/stream/encyclopaediaofh07achauoft#page/n9/mode/2up |publisher=Oxford University Press (Republished by Motilal Banarsidass)|location=London|isbn=0300062176}} * {{cite book|first=P. D.|last=Dhar|year=2010|title=The Torana in Indian and Southeast Asian Architecture|publisher=D K Printworld|location=New Delhi|isbn=978-8124605349}} * {{cite book|first=I.|last=Glushkova|year=2014|title=Objects of Worship in South Asian Religions: Forms, Practices and Meanings|url=https://books.google.com/books?id=oqReBAAAQBAJ&pg=PA116 |publisher=Routledge|isbn=978-1-317-67595-2}} * {{cite book|first=S. R.|last=Goel|year=1991|title=[[Hindu Temples – What Happened to Them]]|publisher=Voice of India|location=New Delhi|volume=2|isbn=81-85990-03-4}} * {{cite book|first=J. C.|last=Harle|year=1994|title=The Art and Architecture of the Indian Subcontinent|url=https://archive.org/details/artarchitectureo00harl|edition=2nd|publisher=Yale University Press Pelican History of Art|isbn=0300062176|url-access=registration}} *{{cite book|author=Ernest Havell|title=The Ancient and Medieval Architecture of India|url=https://books.google.com/books?id=xHM-7CaV5zYC|year=1972|publisher=John Murray, London (Reprinted S. Chand)}} * {{cite book|first=M.|last=Juneja|year=2001|title=Architecture in Medieval India: Forms, Contexts, Histories|url=https://books.google.com/books?id=7N7VAAAAMAAJ |edition=2nd|publisher=Orient Blackswan|isbn=978-8178242286}} * {{cite book|first=G.|last=Michell|year=1988|title=The Hindu Temple: An Introduction to its Meaning and Forms|url=https://books.google.com/books?id=ajgImLs62gwC&pg=PA61 |edition=2nd |publisher=University of Chicago Press|location=Chicago/London|isbn=0-226-53230-5}} *{{cite journal | last=Patra | first=Reena | title=A Comparative Study on Vaastu Shastra and Heidegger's 'Building, Dwelling and Thinking' | journal=Asian Philosophy | publisher=Taylor & Francis | volume=16 | issue=3 | year=2006 | doi=10.1080/09552360600979430 | pages=199–218| s2cid=144592593 }} *{{cite book|author=Ram Raz|title=Essay on the Architecture of the Hindús|url=https://books.google.com/books?id=DSg5AQAAMAAJ|year=1834 |publisher=Royal Asiatic Society of Great Britain and Ireland}} *{{cite journal|author1=Shilpa Sharma|author2=Shireesh Deshpande|title=Architectural Strategies Used in Hindu Temples to Emphasize Sacredness| journal = Journal of Architectural and Planning Research| volume= 34| number= 4 | year= 2017| pages= 309–319|jstor=44987239}} *{{cite journal | last=Sinha | first=Amita | title=Design of Settlements in the Vaastu Shastras | journal=Journal of Cultural Geography | publisher=Taylor & Francis | volume=17 | issue=2 | year=1998 | doi=10.1080/08873639809478319 | pages=27–41}} * {{cite book|first=D. N.|last=Shukla|year=1993|title=Vastu-Sastra: Hindu Science of Architecture|publisher=Munshiram Manoharial Publishers|isbn=978-81-215-0611-3}} * {{cite book|first=T.|last=Sears|year=2014|title=Worldly Gurus and Spiritual Kings: Architecture and Asceticism in Medieval India|publisher=Yale University Press|isbn=978-0-300-19844-7}} * {{cite book|first=B.|last=Thapar|year=2004|title=Introduction to Indian Architecture|publisher=Periplus Editions|location=Singapore|isbn=0-7946-0011-5|ref=Thapar}} ==External links== {{Commons category|Hindu architecture}} *[https://web.archive.org/web/20100218153644/http://www.hampi.in/architecture.htm Vijayanagara architecture] *[http://www.hindupedia.com/en/Sthapatyaveda Sthapatyaveda] (Temple Architecture) on Hindupedia, the Hindu Encyclopedia [[زمرو:هندو فن تعمير| ]] [[زمرو:فن تعمير]] [[زمرو:هندو مندر فن تعمير]] [[زمرو:هندستاني فن تعمير]] [[زمرو:هندو عبادت جا هنڌ]] [[زمرو:ايشيا ۾ فن تعمير]] [[زمرو:هندستان جو فن تعمير]] chagvse3b111sjjyhld20q2ukvxyx4z 382568 382567 2026-06-03T15:22:38Z Memon2025 21315 /* ڇتريون */ 382568 wikitext text/x-wiki '''هندو فن تعمير''' (Hindu Architecture) هندستاني فن تعمير جو روايتي نظام آهي جيڪو عمارتن جهڙوڪ مندر، خانقاهون، مجسما، گهر، مارڪيٽ جا هنڌ، باغ ۽ شهر جي منصوبه بندي لاءِ آهي، جيئن هندو متنن ۾ بيان ڪيو ويو آهي. فن تعمير جون هدايتون سنسڪرت جي نسخن ۾ ۽ ڪجهه حالتن ۾ ٻين علائقائي ٻولين ۾ پڻ زنده آهن. انهن متنن ۾ واستو شاستر، شلپا شاستر، برهت سمهتا، پرانا ۽ اگاما جا تعميراتي حصا ۽ علائقائي متن جهڙوڪ مانسارا شامل آهن. {{Short description|Traditional system of Indian architecture as described in Hindu texts}} [[File:10th century Nilakantha Mahadeva Hindu temple, Nagara architecture, Sunak, Gujarat.jpg|thumb|The architecture of a Hindu temple in Sunak, Gujarat]] {{Hinduism}} '''Hindu architecture''' is the traditional system of Indian architecture for structures such as temples, monasteries, statues, homes, market places, gardens and town planning as described in [[Hindu texts]].{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}<ref name="Sinha 1998 pp. 27–41">{{harvnb|Sinha|1998|pages=27–41}}</ref> The architectural guidelines survive in Sanskrit manuscripts and in some cases also in other regional languages. These texts include the [[Vastu shastra]]s, [[Shilpa Shastras]], the ''Brihat Samhita'', architectural portions of the Puranas and the Agamas, and regional texts such as the [[Manasara]] among others.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx, Appendix I lists hundreds of Hindu architectural texts}}{{sfn|Shukla|1993|p=}} گجرات جي سُنڪ ۾ هڪ هندو مندر جي اڏاوت. * هندو فن تعمير جي سڀ کان اهم خصوصيت (۽ ڪيتريون ئي بچيل مثال) هندو مندر آهن، هڪ اهڙي اڏاوتي روايت سان جيڪا پٿر، اينٽن ۽ پٿر جي ڪٽ واري فن تعمير ۾ بچيل مثال ڇڏي وئي آهي جيڪا گپتا سلطنت جي دور جي آهي. انهن فن تعمير تي قديم فارسي ۽ هيلينسٽڪ فن تعمير جو اثر هو. جديد دور ۾ تمام گهٽ سيڪيولر هندو فن تعمير بچيل آهي، جهڙوڪ محلات، گهر ۽ شهر. برباد ۽ آثار قديمه جا مطالعو هندستان ۾ ابتدائي سيڪيولر فن تعمير جو نظارو پيش ڪن ٿا. هندستاني محلات ۽ شهري فن تعمير جي تاريخ تي مطالعي گهڻو ڪري مغل ۽ هند-اسلامي فن تعمير تي ڌيان ڏنو آهي خاص طور تي اتر ۽ اولهه هندستان جي، انهن جي نسبتاً گهڻائي جي ڪري. هندستان جي ٻين علائقن ۾، خاص طور تي ڏکڻ ۾، هندو فن تعمير 16 صدي تائين ترقي ڪندو رهيو، جهڙوڪ اهي جيڪي مندرن، برباد شهرن ۽ وجياناگر سلطنت ۽ نائڪا جي سيڪيولر جڳهن پاران مثال طور پيش ڪيا ويا آهن. سيڪيولر فن تعمير ڪڏهن به هندستان ۾ مذهبي جي مخالفت نه ڪئي وئي، ۽ اهو مقدس فن تعمير آهي جهڙوڪ اهي جيڪي هندو مندرن ۾ مليا آهن جيڪي سيڪيولر ماڻهن کان متاثر ۽ موافقت هئا. وڌيڪ، هارل چوي ٿو، اهو آهي مندر جي ڀتين، ٿنڀن، تورانن ۽ مدپام تي ٺهيل نقش جتي سيڪيولر فن تعمير جو ننڍڙو نسخو ملي سگهي ٿو. By far the most important, characteristic and numerous surviving examples of Hindu architecture are [[Hindu temple]]s, with an [[Hindu temple architecture|architectural tradition]] that has left surviving examples in stone, brick, and [[Indian rock-cut architecture|rock-cut architecture]] dating back to the [[Gupta Empire]]. These architectures had influence of Ancient Persian and [[Hellenistic influence on Indian art|Hellenistic]] architecture.<ref>{{Cite book|last=Smith|first=Vincent Arthur|url=https://books.google.com/books?id=IPstAAAAMAAJ&q=%22The+Hellenistic+is+not+the+only+foreign+element+in+ancient+Indian+art+.+The+influence+of+Persia+is+apparent+,+and+the+columnar+architecture+of+the+Achaemenian+monarchy+supplied+the+models+for+Asoka's+monolithic+pillars+and+many%22|title=Research Articles in Epigraphy, Archaeology, and Numismatics of India|date=1977|publisher=Sheikh Mubarak Ali|language=en}}</ref> Far fewer secular Hindu architecture have survived into the modern era, such as palaces, homes and cities. Ruins and archaeological studies provide a view of early secular architecture in India.<ref name="Murthy1987">{{cite book|author=K. Krishna Murthy|title=Early Indian Secular Architecture|url=https://books.google.com/books?id=0gsNAQAAIAAJ|year=1987|isbn=978-81-85067-01-8|pages=5–16|publisher=Sundeep Prakashan }}</ref> Studies on Indian palaces and civic architectural history have largely focussed on the Mughal and Indo-Islamic architecture particularly of the northern and western India given their relative abundance. In other regions of India, particularly the South, Hindu architecture continued to thrive through the 16th-century, such as those exemplified by the temples, ruined cities and secular spaces of the Vijayanagara Empire and the Nayakas.<ref name="Branfoot 2008 pp. 171–194">{{cite journal | last=Branfoot | first=Crispin | title=Imperial Frontiers: Building Sacred Space in Sixteenth-Century South India | journal=The Art Bulletin | publisher=Taylor & Francis| volume=90 | issue=2 | year=2008 | doi=10.1080/00043079.2008.10786389 | pages=171–194| s2cid=154135978 }}</ref><ref name=harle331>{{cite book|author=James C. Harle|title=The Art and Architecture of the Indian Subcontinent|url=https://books.google.com/books?id=LwcBVvdqyBkC |year=1994|publisher=Yale University Press|isbn=978-0-300-06217-5|pages=330–331}}</ref> The secular architecture was never opposed to the religious in India, and it is the sacred architecture such as those found in the Hindu temples which were inspired by and adaptations of the secular ones. Further, states Harle, it is in the reliefs on temple walls, pillars, toranas and madapams where miniature version of the secular architecture can be found.<ref name="Harle1994">{{cite book|author=James C. Harle|title=The Art and Architecture of the Indian Subcontinent|url=https://books.google.com/books?id=LwcBVvdqyBkC |year=1994|publisher=Yale University Press|isbn=978-0-300-06217-5|pages=43–47, 67–68, 467–480}}</ref> ==متن== ==ڳوٺ ۽ شهر== ==اسپتالون ۽ شفاخانا== ==آرٽ ۽ شهري عمارتون== ==مندر== ==خانقاهون== هندو خانقاهون جهڙوڪ مٺا ۽ هرميٽيج (آشرم) عمارتن جا ڪمپليڪس آهن جن ۾ مندر، خانقاه خانا يا اجتماعي گهر ۽ معاون سهولتون شامل آهن. ==راٺا== ڪجهه هندو جڳهن ۾، مندر يا عمارتون آهن جن کي راٺا سڏيو ويندو آهي ڇاڪاڻ ته انهن جي شڪل هڪ وڏي رته جي هوندي آهي. ==تورا (محراب)== توران هڪ آزاد بيٺل محراب آهي جيڪو رسمن جي مقصدن لاءِ هندو، ٻڌ ۽ جين فن تعمير ۾ مندرن، خانقاهن ۽ ٻين شين جي سامهون ڏٺو ويندو آهي، ڪڏهن ڪڏهن هڪ عمارت جي طور تي. ==ستمبه (ڪالم)== ==ڇتريون== ڇتريون بلند، گنبد جي شڪل وارا منڊ آهن جيڪي هندستاني فن تعمير ۾ هڪ عنصر طور استعمال ڪيا ويندا آهن، جيڪي راجسٿاني فن تعمير ۾ پيدا ٿين ٿا. اهي محلات ۾ وڏي پيماني تي استعمال ٿيندا آهن، قلعا، يا جنازي جي جڳهن جي حد بندي ڪرڻ، وغيره. [[Chhatri]]s are elevated, dome-shaped pavilions used as an element in [[Indian architecture]], originating in [[Rajasthani architecture]]. They are widely used in palaces, in forts, or to demarcate funerary sites, etc.<ref>{{Cite journal|last=Zajadacz-Hastenrath|first=Salome|date=1997|title=A Note on Babur's Lost Funerary Enclosure at Kabul|url=http://dx.doi.org/10.2307/1523241|journal=Muqarnas|volume=14|pages=135–142|doi=10.2307/1523241|jstor=1523241 |issn=0732-2992|url-access=subscription}}</ref> == Texts == [[File:17th century copy of folio 2 of Visvakarmaprakasa, a Vastu sastra Nepal, Sanskrit Devanagari - 1.jpg|thumb|left|A folio of Visvakarmaprakasa, a minor Hindu architecture text discovered in Kathmandu valley, Nepal (Sanskrit Devanagari)]] Vaastu Shastras and Shilpa Shastras are listed as one of 64 divine arts in ancient Indian texts. They are design manuals covering the art and science of architecture, typically mixing form, function with Hindu symbolism.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}<ref name="Sinha 1998 pp. 27–41"/> The earliest, archaic and distilled version of Hindu architecture principles are found in the Vedic literature, traditionally considered as the ''Upavedas'' (lesser appendices to the Vedas), and called the ''Sthapatya Veda''.<ref name="Patra 2006 pp. 199–218">{{harvnb|Patra|2006}}</ref> Acharya's ''Encyclopedia of Hindu Architecture'' lists hundreds of Sanskrit manuscripts with more details on Hindu architecture that have survived into the modern age.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}} They cover the architectural aspects of a wide range of subjects: ornaments, furniture, vehicles (wagons, carts), gateways, water tanks, drains, cities, streets, homes, palaces, temples and others.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}<ref name="Sinha 1998 pp. 27–41"/> The most studied texts in the contemporary era are Sanskrit manuscripts in different Indic scripts. These include the ''[[Brihat Samhita]]'' (chapters 53, 56–58 and 79), the ''[[Manasara|Manasara Shilpa Sastra]]'', the ''Mayamata Vastu Sastra'' with commentaries in Telugu and Tamil, the Puranas (for example, chapters 42–62 and 104–106 of ''Agni Purana'', chapter 7 of ''Brahmanda Purana'') and the Hindu Agamas.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx with Appendix 1}} {{Clear}} == Villages, towns and cities == [[File:700 CE Manasara Sanskrit text, Hindu architecture, town village plans.jpg|thumb|Some town plans recommended in the 700 CE ''Manasara'' Sanskrit text on Hindu architecture.{{sfn|Sinha|1998|pp=27–40}}{{sfn|Ram Raz|1834}}{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}}]] Hindu texts recommend architectural guidelines for homes, market places, gardens and town planning.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}{{sfn|Sinha|1998|pp=27–40}} The best site for human settlement, declares ''[[Manasara]]'', seeks the right terrain with thick soil that slopes to open skies eastward so that the residents can appreciate the sunrise.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}} It is near a river or significant water stream, and has enough ground water for wells – a second source of water.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}} The soil, states ''Manasara'', should be firm, rich for growing flowers, vegetables and fruit trees, and of agreeable odor. The text recommends that the town planners dig and check the [[soil quality]] for a stable foundation to homes and public buildings.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}} Once the location is accepted, the text describes forty plans for laying out the streets, the homes, markets, gardens and other infrastructure necessary for the settlement. Example architectural plans include Dandaka, Prastara, Chaturmukha, Padmaka, Karmuka, Swastika and others.{{sfn|Sinha|1998|pp=27–40}} The Hindu texts vary, with five shared principles:{{sfn|Patra|2006|pp=201–203}} *''Diknirnaya'': principles of orientation *''Padavinyasa'' : site planning *''Hastalakshana'' : proportionate measurement ratios of sections *''Ayadi'' : six canonical principles of architecture *''Patakadi'' : aesthetics or character of each building or part of the overall plan The guidelines combine principles of early Hindu understanding of science, spiritual beliefs, astrology and astronomy.{{sfn|Patra|2006|pp=201–203}} In practice, these guidelines favor symmetry set to the cardinal directions, with many plans favoring the streets to be aligned with seasonal winds direction, integrated with the terrain and the needs of the local weather.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}}{{sfn|Patra|2006|pp=201–203}} A temple or public assembly hall at the center of the town is recommended in ''Manasara''.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}} ==Hospitals, hospices== The early Hindu texts on medicine and surgery mention dedicated buildings and halls to take care of sick people, and recommend that architects with ''Vastu Vidya'' (वास्तुविद्या) expertise should construct these. The ''[[Charaka Samhita]]'' dated between 100 BCE to 150 CE, for example, in book 1, verse 15.6 (''sutrasthana'') states:<ref name=Wujastyk1>Dominik Wujastyk (2003), The Roots of Āyurveda: Selections from Sanskrit Medical Writings, 3rd edition, Penguin, pages 35–36, 10–12</ref><ref name=Kaviratna1>AV Kaviratna (1913), Charaka-samhita : translated into English, Part 1, {{oclc|67906513}}, pages 168–169</ref><ref name=sharma1>Priya V Sharma (1981), Charaka Samhita Volume 1: Sanskrit Text, with an English Translation, Chaukhamba Orientalia, {{ISBN|9788176370127}}, page 104</ref>{{refn|group=note|The verse 1.15.7 describes how this hospital building should be furnished with beds, chairs, bedsheets, pillows, spitoon, drug grinders, affectionate nurses, pharmacy, supplies, patient care equipment etc.<ref name=Wujastyk1/><ref name=sharma1/>}} {{Quote| {{lang|sa-Deva| [...] दृढं निवातं प्रवातैकदेशं सुखप्रविचारमनुपत्यकं धूमातपजलरजसामनभिगमनीयमनिष्ठानां च शब्दस्पर्शरसरूपगन्धानां सोदपानोदूखलमुसलवर्चःस्थानस्नानभूमिमहानसं '''वास्तुविद्याकुशलः''' प्रशस्तं गृहमेव तावत् पूर्वमुपकल्पयेत्<nowiki>।||६||</nowiki>}}<br> [...] – In the first place a mansion must be constructed under the supervision of an engineer well-conversant with the science of building mansions and houses. It should be spacious and roomy. The element of strength should not be wanting in it. Every part of it should not be exposed to strong winds or breezes. One portion at least should be open to the currents of wind. It should be such that one may move or walk through it with ease. It should not be exposed to smoke, or the sun, or dust, or injurious sound and taste and form and scent. It should be furnished with staircases, with pestles and mortars, privies, accommodation for belting, and cook-rooms.<br>– Translated by Avinash Kaviratna<ref name=Kaviratna1/><br> [...] – the one expert in architecture should, first of all, arrange for an auspicious house which should be strong, wind-free (isolated from wind), ventilated, having comfortable moving space, not situated in a valley, inaccessible to smoke (or) sun (or) water (or) taste (or) sight (or) smell, and provided with water reservoir, mortar pestle, lavatory, bathroom and kitchen.<br>– Translated by Priya Sharma<ref name=sharma1/><br> [...] – Thus, '''an expert in the science of building''' should first construct a worthy building. It should be strong, out of the wind, and part of it should be open to the air. It should be easy to get about in, and should not be in a depression. It should be out of the path of smoke, sunlight, water, or dust, as well as unwanted noise, feelings, tastes, sights and smells. It should have water supply, pestle and mortar, lavatory, bathing area, and a kitchen.<br>– Translated by Dominik Wujastyk (under subtitle: The [[Hospital]] Building)<ref name=Wujastyk1/> |Caraka Samhita, 1.15.6}} == Arts and civic buildings == The ''Narada Shilpasastra'' is another early Sanskrit treatise on architecture. It has 83 chapters, with chapters on plans for villages and cities, on architectural guidelines for palaces and houses, on public water tanks, on Hindu temples, as well as construction of public civic buildings.<ref name=Raghavan>V. Raghavan (1935), ''Two chapters on painting in the Narada Silpa Sastra'', Journal of the Indian Society of Oriental Art, Editors: Stella Kramrisch, Volume III, Number 1, pp. 15–32</ref><ref name=Iyengar/> Chapters 60 through 66 of ''Narada Silpa'' discuss special [[Śālā]] for community services and enjoyment, with chapter 61 on ''Bhojan-sala'' (feeding house), chapter 65 on ''Nataka'' (performance arts), and chapter 66 discussing a building to display arts and paintings. Chapter 71 discusses how ''chitra'' (painting) should be used to enliven homes and civic buildings.<ref name=Raghavan/><ref name=Iyengar>RN Iyengar, KS Kannan and SY Wakankar (2018), ''Narada Silpasastra: Sanskrit Text on Architectural Civil Engineering'', Jain University Press, {{ISBN|978-9385327582}}, pp. 197–220, 233–238</ref> ''Chitra-sala'' and other "entertainment houses", states ''Narada Silpasastra'', should be located in the middle of a city, preferably the main street or where major roads of the city cross or near major temples or palace.<ref name=Raghavan/><ref>C. Sivaramamurti (1934), ''[https://archive.org/details/in.ernet.dli.2015.44001/page/n189/mode/2up Chitrasalas]'', Triveni, Volume 7, Number 2, pp. 180–185</ref> This building's ''mandapam'' (hall) must be spacious and ventilated. It should have pictures that "captivate our minds" and "give joy to the eyes", laid out by rules of proportion and rules of "pose-determining lines", according to a translation by Raghavan.<ref name=Raghavan/> Chapter 66 further recommends specific designs. For example, it describes a civic building for display of art that is circular (''mardala'', drum-like), with main entrance and smaller ones enclosing a court-like space, terraces, and halls to divide the building into sections. These halls should itself display some items of pleasure such as carvings, colorful patterns on the floor, and brightly colored Devas, Gandharvas and Kinnaras.<ref>V. Raghavan (1935), ''Two chapters on painting in the Narada Silpa Sastra'', Journal of the Indian Society of Oriental Art, Editors: Stella Kramrisch, Volume III, Number 1, pp. 23–32</ref><ref name=Iyengar/> Another group of civic buildings described in Hindu texts are the ''preksha-sala'' (building for drama/stage performance) and ''sangita-sala or natya-sala'' (dance performance).<ref name=Raghavan357>V. Raghavan (1934), ''Theatre Architecture in Ancient India'', Triveni, Volume 5, Number 4, pp. 357–363</ref> These are categorized in three: those in temples for religious arts, in city for general entertainment, or in a palace for the king and his guests. The ''Samarangana Sutradhara'' of Bhoja, for example, dedicates its chapter 34 to these buildings and adds that the walls of the performance hall should adorned pictures of damsels dancing or playing instruments.<ref name=Raghavan357/> The plan for ''Natya-mandapa'' with space for the dancers, space for the musicians that co-perform with the dancers, space where the dance-drama artists can change their dress for different acts (''Nepathya-dhama'') and for the ''prekshaka'' (audience) are discussed in chapter 39 of Kumara's ''Silpa Ratna''. The ''Narada Silpasastra'' uses the term "Nataka-salas", recommending that the performance stage should be raised on a platform so that the audience can get a better view, the audience hall should be decorated for the audience to admire before and after the performance.<ref name=Raghavan357/> These arts and architectural principles may have evolved out of more ancient Indian traditions for performance arts, states Varadpande, as is implied in the Buddhist text ''[[Brahmajāla Sutta]]'' where the Buddha forbids his ''bhikshus'' (monks) from watching dances, music performances and similar public shows in ''Majjhima-sila''.<ref name="Varadpande1987">{{cite book|author=Manohar Laxman Varadpande|title=History of Indian Theatre|url=https://books.google.com/books?id=SyxOHOCVcVkC|year=1987|publisher=Abhinav Publications|isbn=978-81-7017-221-5|pages=105–114}}; for another translation of the Buddhist canonical text, see: {{cite book|author=Martine Batchelor|title=The Spirit of the Buddha |url=https://books.google.com/books?id=fL3mykqlOJcC&pg=PT25 |year=2010|publisher=Yale University Press|isbn=9780300175004|pages=25 (Majjhima Nikaya 27)}}</ref> The text ''[[Natyasastra]]'' recommends architectural guidelines for the ''Natya'' theatre, but without drawings and plans. The theatre mentioned in ''Natyasastra'' probably housed an audience of 200 to 500 patrons comfortably seated, states Farley Richmond – a scholar of Indian theatre.<ref name="Kale2019">{{cite book|author=Farley Richmond|editor=M. R. Kale|title=The Mrichchhakatika of Sudraka: With Introduction, Critical Essays and a Photo-Essay |url=https://books.google.com/books?id=Dv_oDwAAQBAJ |year=2019|publisher=Motilal Banarsidass|isbn=978-81-208-4010-2|pages=31–33}}</ref> == Temples (mandirs) == [[File:Architecture of the Khajuraho temples.jpg|thumb|right|Elements of a North Indian temple (Madhya Pradesh)]] [[File:1910 sketches, Gondeshwar temple Sinnar, Nashik temple overview, cross section and plan.jpg|thumb|The architectural plan of the Gondeshwar temple near Nashik (Maharashtra)]] {{main|Hindu temple architecture}} [[Hindu temple architecture]] has many varieties of style whose historic role has been to provide "a focus for both the social and spiritual life" for the Hindu community it serves, states George Michell.{{sfn|Michell|1988|p=14}} Every [[Hindu temple]] ("mandir") is imbued with symbolism, yet the basic structure of each stays the same. Each temple has an inner sanctum or the sacred space, the ''[[Garbhagriha|garbha griha]]'' or womb-chamber, where the primary ''[[murti]]'' or the image of a deity is housed in a simple bare cell for ''darshana'' (view, meditative focus).{{sfn|Shilpa Sharma|Shireesh Deshpande|2017|pp=309-317}} Above the garbhagriha is a tower-like ''[[shikhara]]'', called the ''[[Vimana (architectural feature)|vimana]]'' in south India. This sanctum is surrounded by a closed or open path for ''pradakshina'' (also called ''parikrama'', circumambulation) that is typically intricately carved with symbolic art depicting Hindu legends, themes of artha, dharma and kama as well as the statues of significant deities of three major Hindu traditions (Vishnu, Shiva and Shakti).{{sfn|Michell|1988|pp=66–76, 86–126}} The sanctums of significant temples have a ''[[mandapa]]'' congregation hall, and sometimes an ''[[antarala]]'' antechamber and porch between garbhagriha and mandapa. Major temples that attract pilgrims from far typically have mandapas or other buildings that service the pilgrims. These may be connected or detached from the temple. The main temple may exist with other smaller temples or shrines in the temple compound. The streets around the temple are markets and hubs of economic activity.{{sfn|Michell|1988|pp=66–76, 86–126}} There are examples of special dance pavilions (''Nata Mandir''), like in the [[Konark Sun Temple]]. The pool, temple tank (''Kunda'') is also part of large temples, and they traditionally have served as a place for a bath dip and ablutions for pilgrims.{{sfn|Acharya|2010|p=74}} The same essential architectural principles are found in the historic Hindu temples of southeast Asia.{{sfn|Michell|1988|pp=159–182}} === Gopurams === {{Main|Gopuram}} Essentially independent architectural structure is an element of the temple complex as ''[[gopuram]]'', viz., gatehouse towers, usually ornate, othen with colossal size, at the entrance of a Hindu temple of [[Southern India]].<ref name=britgopuram>{{cite web|url=http://www.britannica.com/eb/article-9037402/gopura|title=Gopura|publisher=Encyclopædia Britannica|access-date=2008-01-20}}</ref> == Monasteries (mathas) == {{see also|Matha|Ashram|Bhajana Kutir}} Hindu monasteries such as [[matha]]s and hermitages ([[ashram]]s) are complexes of buildings include temples, monastic cells or the communal house and ancillary facilities.{{sfn|Sears|2014|pp=4—9}} == Rathas == {{main|Ratha}} In some Hindu sites, there are shrines or buildings named [[ratha]]s because they have the shape of a huge chariot.{{sfn|Harle|1994|p=153}} == Toranas (archways) == {{main|Torana}} [[Torana]] is a free-standing archway for ceremonial purposes seen in the Hindu, [[Buddhist]] and [[Jain]] architecture in front of the temples, monasteries and other objects, sometimes as single building.<ref>{{Cite web|url=http://www.oxfordartonline.com/view/10.1093/gao/9781884446054.001.0001/oao-9781884446054-e-7000085631|title=Toraṇa |work= Grove Art|year=2003 |doi=10.1093/gao/9781884446054.article.T085631|access-date=2018-08-08|last1=Hardy |first1=Adam |isbn=978-1-884446-05-4 }}</ref>{{sfn|Dhar|2010|p=}} == Stambhas (columns) == {{main|Stambha|Dhvaja}} [[Stambha]] denotes a pillar or column, and is also known as ''jangha'', ''stali'', ''angrika'', ''sthanu'', ''arani'', ''bharaka'' or ''dharana''.{{sfn|Acharya|2010|p=533}} It is described in ''Manasara'' to consist of a pedestal, base, column and a capital. It can be made from wood or stone, be independent or be a pilaster joined to one of the walls. The text describes different proportions for different materials of construction.{{sfn|Acharya|2010|p=533}} The length of column is divided into''matras'' (portions), and these may be decorated with artwork. The ''Manasara'' suggests rules for tapering the top portions of the ''stambha''.{{sfn|Acharya|2010|p=533}} Illustrative stambhas include the [[Vijay Stambha]] (Tower of victory) at [[Chittorgarh fort]], [[Rajasthan]]. It is dedicated to [[Vishnu]]. The [[Dhvaja|Dhvaja-stambhas]] are found at the entrance of temples as flagstaffs, often with the image of [[lingam]] and sacred animals. ==ڏکڻ ايشيا کان ٻاهر== === Indonesia === {{main|Candi of Indonesia}} Historically, [[Hinduism in Indonesia|Hinduism]] was once the predominant [[religion|religious take]] of some Native Indonesians (chiefly Western Indonesians) in [[Indonesia]], predates the existence of [[Buddhism in Indonesia|Buddhism]], [[Islam in Indonesia|Islamism]], and [[Christianity in Indonesia|Christianity]]. The country was enriched with abundance of Hindu architecture, mainly served as [[Hindu temple|religious purpose]] (place of worship, etc.). According to Indonesian categorization, Hindu architecture temples could be divided into 3 main types with different terminology attached to its respective identity, the first one is called {{lang|jv|[[Candi of Indonesia|Candi]]}} ({{ety|Old Javanese|caṇḍi}}),<ref name="Old Javanese2">{{citation |last=Zoetmulder |first=P.J. |title=Old Javanese-English Dictionary |language=kaw, en|year=1982 |publisher=[[Royal Netherlands Institute of Southeast Asian and Caribbean Studies|Koninklijk Instituut voor Taal-, Land- en Volkenkunde]]}}</ref> specifically refers to the Hindu temple architecture of [[Hinduism in Java|Java]]-origin. The second one is known as {{lang|ban|[[Balinese temple|Pura]]}} ({{ety|ban|ᬧᬸᬭ|pura}}), refers to an architecture style of Balinese to perform their [[Balinese Hinduism]] worship. The last one, similar to Hindu majority globally, known in [[Indonesian language|Indonesian]] as {{lang|id|[[Kovil|Kuil]]}}, specifically refers to Hindu of [[Dravidian architecture|Dravidian]]-origin temple architecture, usually represent the [[Indian Indonesians|Indian Indonesian]] community (as opposed to Native Indonesian form of Hinduism). All types of Hindu architecture in Indonesia are functioned as place of worship, but also could be used as the place of historical observance to broaden the knowledge and awareness about Hinduism amongst the non-Hindu population, to draw the sense of tolerance and [[Bhinneka Tunggal Ika|unity]] within the country (it is also applied to every worship places of diverse religious background in Indonesia). ==گيلري== ;Some folios from surviving manuscripts on Hindu architecture <gallery> File:A folio from Vastu sastra hiti dayeka manuscript, water spout design, Sanskrit language, Newari script - 3.jpg|Drawing and notes on Hiti, a public water spout File:A folio from Vastu sastra hiti dayeka manuscript, water spout design, Sanskrit language, Newari script - 1.jpg|Drawing and notes on Hiti, a public water spout, part 2 File:A folio from Vastu sastra hiti dayeka manuscript, mandala, Sanskrit language, Newari script - 2.jpg|A mandala in ''Vastu Sastra Hiti Dayeka'' File:A folio with Harihara Shiva-Vishnu sketch from Samkrantiyajnavidhi manuscript, Sanskrit language, Nepali script.jpg|Two leaves in ''Samkrantiyajnavidhi'' illustrating proportions for [[Harihara]] – half Shiva, half Vishnu File:A folio from minor Vastu sastra manuscript, home design and decoration, Sanskrit language, Devanagari script.jpg|A Vastu sastra page on home design, first line mentions ''vastu sastra'' </gallery> ;Some temples and public stepwells <gallery> File:Lingaraj Temple Complex.jpg | [[Lingaraja Temple]] ([[Bhubaneswar]], Odisha) File:Veera Narayana temple at the Chennakeshava temple complex.jpg | [[Chennakeshava Temple, Belur]] (Karnataka) File:Radhashyam Temple at Bishnupur 2.jpg | Lalji temple ([[Bishnupur, Bankura]], West Bengal) File:Konark Nat Mandir.jpg | Nata Mandir of [[Konark Sun Temple]] (Odisha) File:Madurai Meenakshi temple 2.jpg | [[Meenakshiamman Temple]] Gopuram ([[Madurai]], Tamil Nadu) File:Rani ki vav - Gujarat - 07.jpg|Rani ka vav Gujarat, a historic public water tank with Hindu arts File:Sringeritemple.jpg | [[Advaita Vedanta]] Monastery ([[Sringeri]], Karnataka) File:Mahabalipuram, Pancha Rathas, Tamil Nadu, India.jpg | [[Pancha Rathas]] ([[Mahabalipuram]], Tamil Nadu) File:Nagda(Rajasthan)Torana.jpg | [[Sahastra Bahu Temples]] Torana ([[Nagda, Rajasthan]]) File:Mukteshwar torana.jpg | Torana of [[Mukteshvara Temple, Bhubaneswar]] (Orisha) File:Arunachaleshvara Temple Tiruvannamalai.JPG|A gopuram at the Arunachaleshvara Temple, Tiruvannamalai (Tamil Nadu) </gallery> ==پڻ ڏسو== * [[Hindu temple architecture]] * [[Indian rock-cut architecture]] * [[Indian architecture]] * [[Dravidian architecture]] * [[Nagara architecture]] == Note == {{reflist|group=note}} ==حوالا== {{حوالا}} == Bibliography == * {{cite book|first=P. K.|last=Acharya|year=2010|title=An encyclopaedia of Hindu architecture | url=https://archive.org/stream/encyclopaediaofh07achauoft#page/n9/mode/2up |publisher=Oxford University Press (Republished by Motilal Banarsidass)|location=New Delhi|isbn=978-81-85990-03-3}} * {{cite book|first=P. K.|last=Acharya|year=1927|title=Indian Architecture according to the Manasara Shilpa Shastra|url=https://archive.org/stream/encyclopaediaofh07achauoft#page/n9/mode/2up |publisher=Oxford University Press (Republished by Motilal Banarsidass)|location=London|isbn=0300062176}} * {{cite book|first=P. D.|last=Dhar|year=2010|title=The Torana in Indian and Southeast Asian Architecture|publisher=D K Printworld|location=New Delhi|isbn=978-8124605349}} * {{cite book|first=I.|last=Glushkova|year=2014|title=Objects of Worship in South Asian Religions: Forms, Practices and Meanings|url=https://books.google.com/books?id=oqReBAAAQBAJ&pg=PA116 |publisher=Routledge|isbn=978-1-317-67595-2}} * {{cite book|first=S. R.|last=Goel|year=1991|title=[[Hindu Temples – What Happened to Them]]|publisher=Voice of India|location=New Delhi|volume=2|isbn=81-85990-03-4}} * {{cite book|first=J. C.|last=Harle|year=1994|title=The Art and Architecture of the Indian Subcontinent|url=https://archive.org/details/artarchitectureo00harl|edition=2nd|publisher=Yale University Press Pelican History of Art|isbn=0300062176|url-access=registration}} *{{cite book|author=Ernest Havell|title=The Ancient and Medieval Architecture of India|url=https://books.google.com/books?id=xHM-7CaV5zYC|year=1972|publisher=John Murray, London (Reprinted S. Chand)}} * {{cite book|first=M.|last=Juneja|year=2001|title=Architecture in Medieval India: Forms, Contexts, Histories|url=https://books.google.com/books?id=7N7VAAAAMAAJ |edition=2nd|publisher=Orient Blackswan|isbn=978-8178242286}} * {{cite book|first=G.|last=Michell|year=1988|title=The Hindu Temple: An Introduction to its Meaning and Forms|url=https://books.google.com/books?id=ajgImLs62gwC&pg=PA61 |edition=2nd |publisher=University of Chicago Press|location=Chicago/London|isbn=0-226-53230-5}} *{{cite journal | last=Patra | first=Reena | title=A Comparative Study on Vaastu Shastra and Heidegger's 'Building, Dwelling and Thinking' | journal=Asian Philosophy | publisher=Taylor & Francis | volume=16 | issue=3 | year=2006 | doi=10.1080/09552360600979430 | pages=199–218| s2cid=144592593 }} *{{cite book|author=Ram Raz|title=Essay on the Architecture of the Hindús|url=https://books.google.com/books?id=DSg5AQAAMAAJ|year=1834 |publisher=Royal Asiatic Society of Great Britain and Ireland}} *{{cite journal|author1=Shilpa Sharma|author2=Shireesh Deshpande|title=Architectural Strategies Used in Hindu Temples to Emphasize Sacredness| journal = Journal of Architectural and Planning Research| volume= 34| number= 4 | year= 2017| pages= 309–319|jstor=44987239}} *{{cite journal | last=Sinha | first=Amita | title=Design of Settlements in the Vaastu Shastras | journal=Journal of Cultural Geography | publisher=Taylor & Francis | volume=17 | issue=2 | year=1998 | doi=10.1080/08873639809478319 | pages=27–41}} * {{cite book|first=D. N.|last=Shukla|year=1993|title=Vastu-Sastra: Hindu Science of Architecture|publisher=Munshiram Manoharial Publishers|isbn=978-81-215-0611-3}} * {{cite book|first=T.|last=Sears|year=2014|title=Worldly Gurus and Spiritual Kings: Architecture and Asceticism in Medieval India|publisher=Yale University Press|isbn=978-0-300-19844-7}} * {{cite book|first=B.|last=Thapar|year=2004|title=Introduction to Indian Architecture|publisher=Periplus Editions|location=Singapore|isbn=0-7946-0011-5|ref=Thapar}} ==External links== {{Commons category|Hindu architecture}} *[https://web.archive.org/web/20100218153644/http://www.hampi.in/architecture.htm Vijayanagara architecture] *[http://www.hindupedia.com/en/Sthapatyaveda Sthapatyaveda] (Temple Architecture) on Hindupedia, the Hindu Encyclopedia [[زمرو:هندو فن تعمير| ]] [[زمرو:فن تعمير]] [[زمرو:هندو مندر فن تعمير]] [[زمرو:هندستاني فن تعمير]] [[زمرو:هندو عبادت جا هنڌ]] [[زمرو:ايشيا ۾ فن تعمير]] [[زمرو:هندستان جو فن تعمير]] d09ynjq06mensy8sx7tp4fqznsr2pl1 382569 382568 2026-06-03T15:23:32Z Memon2025 21315 382569 wikitext text/x-wiki '''هندو فن تعمير''' (Hindu Architecture) هندستاني فن تعمير جو روايتي نظام آهي جيڪو عمارتن جهڙوڪ مندر، خانقاهون، مجسما، گهر، مارڪيٽ جا هنڌ، باغ ۽ شهر جي منصوبه بندي لاءِ آهي، جيئن هندو متنن ۾ بيان ڪيو ويو آهي. فن تعمير جون هدايتون سنسڪرت جي نسخن ۾ ۽ ڪجهه حالتن ۾ ٻين علائقائي ٻولين ۾ پڻ زنده آهن. انهن متنن ۾ واستو شاستر، شلپا شاستر، برهت سمهتا، پرانا ۽ اگاما جا تعميراتي حصا ۽ علائقائي متن جهڙوڪ مانسارا شامل آهن. {{Short description|Traditional system of Indian architecture as described in Hindu texts}} [[File:10th century Nilakantha Mahadeva Hindu temple, Nagara architecture, Sunak, Gujarat.jpg|thumb|The architecture of a Hindu temple in Sunak, Gujarat]] {{Hinduism}} '''Hindu architecture''' is the traditional system of Indian architecture for structures such as temples, monasteries, statues, homes, market places, gardens and town planning as described in [[Hindu texts]].{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}<ref name="Sinha 1998 pp. 27–41">{{harvnb|Sinha|1998|pages=27–41}}</ref> The architectural guidelines survive in Sanskrit manuscripts and in some cases also in other regional languages. These texts include the [[Vastu shastra]]s, [[Shilpa Shastras]], the ''Brihat Samhita'', architectural portions of the Puranas and the Agamas, and regional texts such as the [[Manasara]] among others.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx, Appendix I lists hundreds of Hindu architectural texts}}{{sfn|Shukla|1993|p=}} گجرات جي سُنڪ ۾ هڪ هندو مندر جي اڏاوت. * هندو فن تعمير جي سڀ کان اهم خصوصيت (۽ ڪيتريون ئي بچيل مثال) هندو مندر آهن، هڪ اهڙي اڏاوتي روايت سان جيڪا پٿر، اينٽن ۽ پٿر جي ڪٽ واري فن تعمير ۾ بچيل مثال ڇڏي وئي آهي جيڪا گپتا سلطنت جي دور جي آهي. انهن فن تعمير تي قديم فارسي ۽ هيلينسٽڪ فن تعمير جو اثر هو. جديد دور ۾ تمام گهٽ سيڪيولر هندو فن تعمير بچيل آهي، جهڙوڪ محلات، گهر ۽ شهر. برباد ۽ آثار قديمه جا مطالعو هندستان ۾ ابتدائي سيڪيولر فن تعمير جو نظارو پيش ڪن ٿا. هندستاني محلات ۽ شهري فن تعمير جي تاريخ تي مطالعي گهڻو ڪري مغل ۽ هند-اسلامي فن تعمير تي ڌيان ڏنو آهي خاص طور تي اتر ۽ اولهه هندستان جي، انهن جي نسبتاً گهڻائي جي ڪري. هندستان جي ٻين علائقن ۾، خاص طور تي ڏکڻ ۾، هندو فن تعمير 16 صدي تائين ترقي ڪندو رهيو، جهڙوڪ اهي جيڪي مندرن، برباد شهرن ۽ وجياناگر سلطنت ۽ نائڪا جي سيڪيولر جڳهن پاران مثال طور پيش ڪيا ويا آهن. سيڪيولر فن تعمير ڪڏهن به هندستان ۾ مذهبي جي مخالفت نه ڪئي وئي، ۽ اهو مقدس فن تعمير آهي جهڙوڪ اهي جيڪي هندو مندرن ۾ مليا آهن جيڪي سيڪيولر ماڻهن کان متاثر ۽ موافقت هئا. وڌيڪ، هارل چوي ٿو، اهو آهي مندر جي ڀتين، ٿنڀن، تورانن ۽ مدپام تي ٺهيل نقش جتي سيڪيولر فن تعمير جو ننڍڙو نسخو ملي سگهي ٿو. By far the most important, characteristic and numerous surviving examples of Hindu architecture are [[Hindu temple]]s, with an [[Hindu temple architecture|architectural tradition]] that has left surviving examples in stone, brick, and [[Indian rock-cut architecture|rock-cut architecture]] dating back to the [[Gupta Empire]]. These architectures had influence of Ancient Persian and [[Hellenistic influence on Indian art|Hellenistic]] architecture.<ref>{{Cite book|last=Smith|first=Vincent Arthur|url=https://books.google.com/books?id=IPstAAAAMAAJ&q=%22The+Hellenistic+is+not+the+only+foreign+element+in+ancient+Indian+art+.+The+influence+of+Persia+is+apparent+,+and+the+columnar+architecture+of+the+Achaemenian+monarchy+supplied+the+models+for+Asoka's+monolithic+pillars+and+many%22|title=Research Articles in Epigraphy, Archaeology, and Numismatics of India|date=1977|publisher=Sheikh Mubarak Ali|language=en}}</ref> Far fewer secular Hindu architecture have survived into the modern era, such as palaces, homes and cities. Ruins and archaeological studies provide a view of early secular architecture in India.<ref name="Murthy1987">{{cite book|author=K. Krishna Murthy|title=Early Indian Secular Architecture|url=https://books.google.com/books?id=0gsNAQAAIAAJ|year=1987|isbn=978-81-85067-01-8|pages=5–16|publisher=Sundeep Prakashan }}</ref> Studies on Indian palaces and civic architectural history have largely focussed on the Mughal and Indo-Islamic architecture particularly of the northern and western India given their relative abundance. In other regions of India, particularly the South, Hindu architecture continued to thrive through the 16th-century, such as those exemplified by the temples, ruined cities and secular spaces of the Vijayanagara Empire and the Nayakas.<ref name="Branfoot 2008 pp. 171–194">{{cite journal | last=Branfoot | first=Crispin | title=Imperial Frontiers: Building Sacred Space in Sixteenth-Century South India | journal=The Art Bulletin | publisher=Taylor & Francis| volume=90 | issue=2 | year=2008 | doi=10.1080/00043079.2008.10786389 | pages=171–194| s2cid=154135978 }}</ref><ref name=harle331>{{cite book|author=James C. Harle|title=The Art and Architecture of the Indian Subcontinent|url=https://books.google.com/books?id=LwcBVvdqyBkC |year=1994|publisher=Yale University Press|isbn=978-0-300-06217-5|pages=330–331}}</ref> The secular architecture was never opposed to the religious in India, and it is the sacred architecture such as those found in the Hindu temples which were inspired by and adaptations of the secular ones. Further, states Harle, it is in the reliefs on temple walls, pillars, toranas and madapams where miniature version of the secular architecture can be found.<ref name="Harle1994">{{cite book|author=James C. Harle|title=The Art and Architecture of the Indian Subcontinent|url=https://books.google.com/books?id=LwcBVvdqyBkC |year=1994|publisher=Yale University Press|isbn=978-0-300-06217-5|pages=43–47, 67–68, 467–480}}</ref> ==متن== ==ڳوٺ ۽ شهر== ==اسپتالون ۽ شفاخانا== ==آرٽ ۽ شهري عمارتون== ==مندر== ==خانقاهون== هندو خانقاهون جهڙوڪ مٺا ۽ هرميٽيج (آشرم) عمارتن جا ڪمپليڪس آهن جن ۾ مندر، خانقاه خانا يا اجتماعي گهر ۽ معاون سهولتون شامل آهن. ==راٺا== ڪجهه هندو جڳهن ۾، مندر يا عمارتون آهن جن کي راٺا سڏيو ويندو آهي ڇاڪاڻ ته انهن جي شڪل هڪ وڏي رته جي هوندي آهي. ==تورا (محراب)== توران هڪ آزاد بيٺل محراب آهي جيڪو رسمن جي مقصدن لاءِ هندو، ٻڌ ۽ جين فن تعمير ۾ مندرن، خانقاهن ۽ ٻين شين جي سامهون ڏٺو ويندو آهي، ڪڏهن ڪڏهن هڪ عمارت جي طور تي. ==ستمبه (ڪالم)== ==ڇتريون== ڇتريون بلند، گنبد جي شڪل وارا منڊ آهن جيڪي هندستاني فن تعمير ۾ هڪ عنصر طور استعمال ڪيا ويندا آهن، جيڪي راجسٿاني فن تعمير ۾ پيدا ٿين ٿا. اهي محلات ۾ وڏي پيماني تي استعمال ٿيندا آهن، قلعا، يا جنازي جي جڳهن جي حد بندي ڪرڻ، وغيره. [[Chhatri]]s are elevated, dome-shaped pavilions used as an element in [[Indian architecture]], originating in [[Rajasthani architecture]]. They are widely used in palaces, in forts, or to demarcate funerary sites, etc.<ref>{{Cite journal|last=Zajadacz-Hastenrath|first=Salome|date=1997|title=A Note on Babur's Lost Funerary Enclosure at Kabul|url=http://dx.doi.org/10.2307/1523241|journal=Muqarnas|volume=14|pages=135–142|doi=10.2307/1523241|jstor=1523241 |issn=0732-2992|url-access=subscription}}</ref> == Texts == [[File:17th century copy of folio 2 of Visvakarmaprakasa, a Vastu sastra Nepal, Sanskrit Devanagari - 1.jpg|thumb|left|A folio of Visvakarmaprakasa, a minor Hindu architecture text discovered in Kathmandu valley, Nepal (Sanskrit Devanagari)]] Vaastu Shastras and Shilpa Shastras are listed as one of 64 divine arts in ancient Indian texts. They are design manuals covering the art and science of architecture, typically mixing form, function with Hindu symbolism.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}<ref name="Sinha 1998 pp. 27–41"/> The earliest, archaic and distilled version of Hindu architecture principles are found in the Vedic literature, traditionally considered as the ''Upavedas'' (lesser appendices to the Vedas), and called the ''Sthapatya Veda''.<ref name="Patra 2006 pp. 199–218">{{harvnb|Patra|2006}}</ref> Acharya's ''Encyclopedia of Hindu Architecture'' lists hundreds of Sanskrit manuscripts with more details on Hindu architecture that have survived into the modern age.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}} They cover the architectural aspects of a wide range of subjects: ornaments, furniture, vehicles (wagons, carts), gateways, water tanks, drains, cities, streets, homes, palaces, temples and others.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}<ref name="Sinha 1998 pp. 27–41"/> The most studied texts in the contemporary era are Sanskrit manuscripts in different Indic scripts. These include the ''[[Brihat Samhita]]'' (chapters 53, 56–58 and 79), the ''[[Manasara|Manasara Shilpa Sastra]]'', the ''Mayamata Vastu Sastra'' with commentaries in Telugu and Tamil, the Puranas (for example, chapters 42–62 and 104–106 of ''Agni Purana'', chapter 7 of ''Brahmanda Purana'') and the Hindu Agamas.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx with Appendix 1}} {{Clear}} == Villages, towns and cities == [[File:700 CE Manasara Sanskrit text, Hindu architecture, town village plans.jpg|thumb|Some town plans recommended in the 700 CE ''Manasara'' Sanskrit text on Hindu architecture.{{sfn|Sinha|1998|pp=27–40}}{{sfn|Ram Raz|1834}}{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}}]] Hindu texts recommend architectural guidelines for homes, market places, gardens and town planning.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}{{sfn|Sinha|1998|pp=27–40}} The best site for human settlement, declares ''[[Manasara]]'', seeks the right terrain with thick soil that slopes to open skies eastward so that the residents can appreciate the sunrise.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}} It is near a river or significant water stream, and has enough ground water for wells – a second source of water.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}} The soil, states ''Manasara'', should be firm, rich for growing flowers, vegetables and fruit trees, and of agreeable odor. The text recommends that the town planners dig and check the [[soil quality]] for a stable foundation to homes and public buildings.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}} Once the location is accepted, the text describes forty plans for laying out the streets, the homes, markets, gardens and other infrastructure necessary for the settlement. Example architectural plans include Dandaka, Prastara, Chaturmukha, Padmaka, Karmuka, Swastika and others.{{sfn|Sinha|1998|pp=27–40}} The Hindu texts vary, with five shared principles:{{sfn|Patra|2006|pp=201–203}} *''Diknirnaya'': principles of orientation *''Padavinyasa'' : site planning *''Hastalakshana'' : proportionate measurement ratios of sections *''Ayadi'' : six canonical principles of architecture *''Patakadi'' : aesthetics or character of each building or part of the overall plan The guidelines combine principles of early Hindu understanding of science, spiritual beliefs, astrology and astronomy.{{sfn|Patra|2006|pp=201–203}} In practice, these guidelines favor symmetry set to the cardinal directions, with many plans favoring the streets to be aligned with seasonal winds direction, integrated with the terrain and the needs of the local weather.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}}{{sfn|Patra|2006|pp=201–203}} A temple or public assembly hall at the center of the town is recommended in ''Manasara''.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}} ==Hospitals, hospices== The early Hindu texts on medicine and surgery mention dedicated buildings and halls to take care of sick people, and recommend that architects with ''Vastu Vidya'' (वास्तुविद्या) expertise should construct these. The ''[[Charaka Samhita]]'' dated between 100 BCE to 150 CE, for example, in book 1, verse 15.6 (''sutrasthana'') states:<ref name=Wujastyk1>Dominik Wujastyk (2003), The Roots of Āyurveda: Selections from Sanskrit Medical Writings, 3rd edition, Penguin, pages 35–36, 10–12</ref><ref name=Kaviratna1>AV Kaviratna (1913), Charaka-samhita : translated into English, Part 1, {{oclc|67906513}}, pages 168–169</ref><ref name=sharma1>Priya V Sharma (1981), Charaka Samhita Volume 1: Sanskrit Text, with an English Translation, Chaukhamba Orientalia, {{ISBN|9788176370127}}, page 104</ref>{{refn|group=note|The verse 1.15.7 describes how this hospital building should be furnished with beds, chairs, bedsheets, pillows, spitoon, drug grinders, affectionate nurses, pharmacy, supplies, patient care equipment etc.<ref name=Wujastyk1/><ref name=sharma1/>}} {{Quote| {{lang|sa-Deva| [...] दृढं निवातं प्रवातैकदेशं सुखप्रविचारमनुपत्यकं धूमातपजलरजसामनभिगमनीयमनिष्ठानां च शब्दस्पर्शरसरूपगन्धानां सोदपानोदूखलमुसलवर्चःस्थानस्नानभूमिमहानसं '''वास्तुविद्याकुशलः''' प्रशस्तं गृहमेव तावत् पूर्वमुपकल्पयेत्<nowiki>।||६||</nowiki>}}<br> [...] – In the first place a mansion must be constructed under the supervision of an engineer well-conversant with the science of building mansions and houses. It should be spacious and roomy. The element of strength should not be wanting in it. Every part of it should not be exposed to strong winds or breezes. One portion at least should be open to the currents of wind. It should be such that one may move or walk through it with ease. It should not be exposed to smoke, or the sun, or dust, or injurious sound and taste and form and scent. It should be furnished with staircases, with pestles and mortars, privies, accommodation for belting, and cook-rooms.<br>– Translated by Avinash Kaviratna<ref name=Kaviratna1/><br> [...] – the one expert in architecture should, first of all, arrange for an auspicious house which should be strong, wind-free (isolated from wind), ventilated, having comfortable moving space, not situated in a valley, inaccessible to smoke (or) sun (or) water (or) taste (or) sight (or) smell, and provided with water reservoir, mortar pestle, lavatory, bathroom and kitchen.<br>– Translated by Priya Sharma<ref name=sharma1/><br> [...] – Thus, '''an expert in the science of building''' should first construct a worthy building. It should be strong, out of the wind, and part of it should be open to the air. It should be easy to get about in, and should not be in a depression. It should be out of the path of smoke, sunlight, water, or dust, as well as unwanted noise, feelings, tastes, sights and smells. It should have water supply, pestle and mortar, lavatory, bathing area, and a kitchen.<br>– Translated by Dominik Wujastyk (under subtitle: The [[Hospital]] Building)<ref name=Wujastyk1/> |Caraka Samhita, 1.15.6}} == Arts and civic buildings == The ''Narada Shilpasastra'' is another early Sanskrit treatise on architecture. It has 83 chapters, with chapters on plans for villages and cities, on architectural guidelines for palaces and houses, on public water tanks, on Hindu temples, as well as construction of public civic buildings.<ref name=Raghavan>V. Raghavan (1935), ''Two chapters on painting in the Narada Silpa Sastra'', Journal of the Indian Society of Oriental Art, Editors: Stella Kramrisch, Volume III, Number 1, pp. 15–32</ref><ref name=Iyengar/> Chapters 60 through 66 of ''Narada Silpa'' discuss special [[Śālā]] for community services and enjoyment, with chapter 61 on ''Bhojan-sala'' (feeding house), chapter 65 on ''Nataka'' (performance arts), and chapter 66 discussing a building to display arts and paintings. Chapter 71 discusses how ''chitra'' (painting) should be used to enliven homes and civic buildings.<ref name=Raghavan/><ref name=Iyengar>RN Iyengar, KS Kannan and SY Wakankar (2018), ''Narada Silpasastra: Sanskrit Text on Architectural Civil Engineering'', Jain University Press, {{ISBN|978-9385327582}}, pp. 197–220, 233–238</ref> ''Chitra-sala'' and other "entertainment houses", states ''Narada Silpasastra'', should be located in the middle of a city, preferably the main street or where major roads of the city cross or near major temples or palace.<ref name=Raghavan/><ref>C. Sivaramamurti (1934), ''[https://archive.org/details/in.ernet.dli.2015.44001/page/n189/mode/2up Chitrasalas]'', Triveni, Volume 7, Number 2, pp. 180–185</ref> This building's ''mandapam'' (hall) must be spacious and ventilated. It should have pictures that "captivate our minds" and "give joy to the eyes", laid out by rules of proportion and rules of "pose-determining lines", according to a translation by Raghavan.<ref name=Raghavan/> Chapter 66 further recommends specific designs. For example, it describes a civic building for display of art that is circular (''mardala'', drum-like), with main entrance and smaller ones enclosing a court-like space, terraces, and halls to divide the building into sections. These halls should itself display some items of pleasure such as carvings, colorful patterns on the floor, and brightly colored Devas, Gandharvas and Kinnaras.<ref>V. Raghavan (1935), ''Two chapters on painting in the Narada Silpa Sastra'', Journal of the Indian Society of Oriental Art, Editors: Stella Kramrisch, Volume III, Number 1, pp. 23–32</ref><ref name=Iyengar/> Another group of civic buildings described in Hindu texts are the ''preksha-sala'' (building for drama/stage performance) and ''sangita-sala or natya-sala'' (dance performance).<ref name=Raghavan357>V. Raghavan (1934), ''Theatre Architecture in Ancient India'', Triveni, Volume 5, Number 4, pp. 357–363</ref> These are categorized in three: those in temples for religious arts, in city for general entertainment, or in a palace for the king and his guests. The ''Samarangana Sutradhara'' of Bhoja, for example, dedicates its chapter 34 to these buildings and adds that the walls of the performance hall should adorned pictures of damsels dancing or playing instruments.<ref name=Raghavan357/> The plan for ''Natya-mandapa'' with space for the dancers, space for the musicians that co-perform with the dancers, space where the dance-drama artists can change their dress for different acts (''Nepathya-dhama'') and for the ''prekshaka'' (audience) are discussed in chapter 39 of Kumara's ''Silpa Ratna''. The ''Narada Silpasastra'' uses the term "Nataka-salas", recommending that the performance stage should be raised on a platform so that the audience can get a better view, the audience hall should be decorated for the audience to admire before and after the performance.<ref name=Raghavan357/> These arts and architectural principles may have evolved out of more ancient Indian traditions for performance arts, states Varadpande, as is implied in the Buddhist text ''[[Brahmajāla Sutta]]'' where the Buddha forbids his ''bhikshus'' (monks) from watching dances, music performances and similar public shows in ''Majjhima-sila''.<ref name="Varadpande1987">{{cite book|author=Manohar Laxman Varadpande|title=History of Indian Theatre|url=https://books.google.com/books?id=SyxOHOCVcVkC|year=1987|publisher=Abhinav Publications|isbn=978-81-7017-221-5|pages=105–114}}; for another translation of the Buddhist canonical text, see: {{cite book|author=Martine Batchelor|title=The Spirit of the Buddha |url=https://books.google.com/books?id=fL3mykqlOJcC&pg=PT25 |year=2010|publisher=Yale University Press|isbn=9780300175004|pages=25 (Majjhima Nikaya 27)}}</ref> The text ''[[Natyasastra]]'' recommends architectural guidelines for the ''Natya'' theatre, but without drawings and plans. The theatre mentioned in ''Natyasastra'' probably housed an audience of 200 to 500 patrons comfortably seated, states Farley Richmond – a scholar of Indian theatre.<ref name="Kale2019">{{cite book|author=Farley Richmond|editor=M. R. Kale|title=The Mrichchhakatika of Sudraka: With Introduction, Critical Essays and a Photo-Essay |url=https://books.google.com/books?id=Dv_oDwAAQBAJ |year=2019|publisher=Motilal Banarsidass|isbn=978-81-208-4010-2|pages=31–33}}</ref> == Temples (mandirs) == [[File:Architecture of the Khajuraho temples.jpg|thumb|right|Elements of a North Indian temple (Madhya Pradesh)]] [[File:1910 sketches, Gondeshwar temple Sinnar, Nashik temple overview, cross section and plan.jpg|thumb|The architectural plan of the Gondeshwar temple near Nashik (Maharashtra)]] {{main|Hindu temple architecture}} [[Hindu temple architecture]] has many varieties of style whose historic role has been to provide "a focus for both the social and spiritual life" for the Hindu community it serves, states George Michell.{{sfn|Michell|1988|p=14}} Every [[Hindu temple]] ("mandir") is imbued with symbolism, yet the basic structure of each stays the same. Each temple has an inner sanctum or the sacred space, the ''[[Garbhagriha|garbha griha]]'' or womb-chamber, where the primary ''[[murti]]'' or the image of a deity is housed in a simple bare cell for ''darshana'' (view, meditative focus).{{sfn|Shilpa Sharma|Shireesh Deshpande|2017|pp=309-317}} Above the garbhagriha is a tower-like ''[[shikhara]]'', called the ''[[Vimana (architectural feature)|vimana]]'' in south India. This sanctum is surrounded by a closed or open path for ''pradakshina'' (also called ''parikrama'', circumambulation) that is typically intricately carved with symbolic art depicting Hindu legends, themes of artha, dharma and kama as well as the statues of significant deities of three major Hindu traditions (Vishnu, Shiva and Shakti).{{sfn|Michell|1988|pp=66–76, 86–126}} The sanctums of significant temples have a ''[[mandapa]]'' congregation hall, and sometimes an ''[[antarala]]'' antechamber and porch between garbhagriha and mandapa. Major temples that attract pilgrims from far typically have mandapas or other buildings that service the pilgrims. These may be connected or detached from the temple. The main temple may exist with other smaller temples or shrines in the temple compound. The streets around the temple are markets and hubs of economic activity.{{sfn|Michell|1988|pp=66–76, 86–126}} There are examples of special dance pavilions (''Nata Mandir''), like in the [[Konark Sun Temple]]. The pool, temple tank (''Kunda'') is also part of large temples, and they traditionally have served as a place for a bath dip and ablutions for pilgrims.{{sfn|Acharya|2010|p=74}} The same essential architectural principles are found in the historic Hindu temples of southeast Asia.{{sfn|Michell|1988|pp=159–182}} === Gopurams === {{Main|Gopuram}} Essentially independent architectural structure is an element of the temple complex as ''[[gopuram]]'', viz., gatehouse towers, usually ornate, othen with colossal size, at the entrance of a Hindu temple of [[Southern India]].<ref name=britgopuram>{{cite web|url=http://www.britannica.com/eb/article-9037402/gopura|title=Gopura|publisher=Encyclopædia Britannica|access-date=2008-01-20}}</ref> == Monasteries (mathas) == {{see also|Matha|Ashram|Bhajana Kutir}} Hindu monasteries such as [[matha]]s and hermitages ([[ashram]]s) are complexes of buildings include temples, monastic cells or the communal house and ancillary facilities.{{sfn|Sears|2014|pp=4—9}} == Rathas == {{main|Ratha}} In some Hindu sites, there are shrines or buildings named [[ratha]]s because they have the shape of a huge chariot.{{sfn|Harle|1994|p=153}} == Toranas (archways) == {{main|Torana}} [[Torana]] is a free-standing archway for ceremonial purposes seen in the Hindu, [[Buddhist]] and [[Jain]] architecture in front of the temples, monasteries and other objects, sometimes as single building.<ref>{{Cite web|url=http://www.oxfordartonline.com/view/10.1093/gao/9781884446054.001.0001/oao-9781884446054-e-7000085631|title=Toraṇa |work= Grove Art|year=2003 |doi=10.1093/gao/9781884446054.article.T085631|access-date=2018-08-08|last1=Hardy |first1=Adam |isbn=978-1-884446-05-4 }}</ref>{{sfn|Dhar|2010|p=}} ==ڏکڻ ايشيا کان ٻاهر== === Indonesia === {{main|Candi of Indonesia}} Historically, [[Hinduism in Indonesia|Hinduism]] was once the predominant [[religion|religious take]] of some Native Indonesians (chiefly Western Indonesians) in [[Indonesia]], predates the existence of [[Buddhism in Indonesia|Buddhism]], [[Islam in Indonesia|Islamism]], and [[Christianity in Indonesia|Christianity]]. The country was enriched with abundance of Hindu architecture, mainly served as [[Hindu temple|religious purpose]] (place of worship, etc.). According to Indonesian categorization, Hindu architecture temples could be divided into 3 main types with different terminology attached to its respective identity, the first one is called {{lang|jv|[[Candi of Indonesia|Candi]]}} ({{ety|Old Javanese|caṇḍi}}),<ref name="Old Javanese2">{{citation |last=Zoetmulder |first=P.J. |title=Old Javanese-English Dictionary |language=kaw, en|year=1982 |publisher=[[Royal Netherlands Institute of Southeast Asian and Caribbean Studies|Koninklijk Instituut voor Taal-, Land- en Volkenkunde]]}}</ref> specifically refers to the Hindu temple architecture of [[Hinduism in Java|Java]]-origin. The second one is known as {{lang|ban|[[Balinese temple|Pura]]}} ({{ety|ban|ᬧᬸᬭ|pura}}), refers to an architecture style of Balinese to perform their [[Balinese Hinduism]] worship. The last one, similar to Hindu majority globally, known in [[Indonesian language|Indonesian]] as {{lang|id|[[Kovil|Kuil]]}}, specifically refers to Hindu of [[Dravidian architecture|Dravidian]]-origin temple architecture, usually represent the [[Indian Indonesians|Indian Indonesian]] community (as opposed to Native Indonesian form of Hinduism). All types of Hindu architecture in Indonesia are functioned as place of worship, but also could be used as the place of historical observance to broaden the knowledge and awareness about Hinduism amongst the non-Hindu population, to draw the sense of tolerance and [[Bhinneka Tunggal Ika|unity]] within the country (it is also applied to every worship places of diverse religious background in Indonesia). ==گيلري== ;Some folios from surviving manuscripts on Hindu architecture <gallery> File:A folio from Vastu sastra hiti dayeka manuscript, water spout design, Sanskrit language, Newari script - 3.jpg|Drawing and notes on Hiti, a public water spout File:A folio from Vastu sastra hiti dayeka manuscript, water spout design, Sanskrit language, Newari script - 1.jpg|Drawing and notes on Hiti, a public water spout, part 2 File:A folio from Vastu sastra hiti dayeka manuscript, mandala, Sanskrit language, Newari script - 2.jpg|A mandala in ''Vastu Sastra Hiti Dayeka'' File:A folio with Harihara Shiva-Vishnu sketch from Samkrantiyajnavidhi manuscript, Sanskrit language, Nepali script.jpg|Two leaves in ''Samkrantiyajnavidhi'' illustrating proportions for [[Harihara]] – half Shiva, half Vishnu File:A folio from minor Vastu sastra manuscript, home design and decoration, Sanskrit language, Devanagari script.jpg|A Vastu sastra page on home design, first line mentions ''vastu sastra'' </gallery> ;Some temples and public stepwells <gallery> File:Lingaraj Temple Complex.jpg | [[Lingaraja Temple]] ([[Bhubaneswar]], Odisha) File:Veera Narayana temple at the Chennakeshava temple complex.jpg | [[Chennakeshava Temple, Belur]] (Karnataka) File:Radhashyam Temple at Bishnupur 2.jpg | Lalji temple ([[Bishnupur, Bankura]], West Bengal) File:Konark Nat Mandir.jpg | Nata Mandir of [[Konark Sun Temple]] (Odisha) File:Madurai Meenakshi temple 2.jpg | [[Meenakshiamman Temple]] Gopuram ([[Madurai]], Tamil Nadu) File:Rani ki vav - Gujarat - 07.jpg|Rani ka vav Gujarat, a historic public water tank with Hindu arts File:Sringeritemple.jpg | [[Advaita Vedanta]] Monastery ([[Sringeri]], Karnataka) File:Mahabalipuram, Pancha Rathas, Tamil Nadu, India.jpg | [[Pancha Rathas]] ([[Mahabalipuram]], Tamil Nadu) File:Nagda(Rajasthan)Torana.jpg | [[Sahastra Bahu Temples]] Torana ([[Nagda, Rajasthan]]) File:Mukteshwar torana.jpg | Torana of [[Mukteshvara Temple, Bhubaneswar]] (Orisha) File:Arunachaleshvara Temple Tiruvannamalai.JPG|A gopuram at the Arunachaleshvara Temple, Tiruvannamalai (Tamil Nadu) </gallery> ==پڻ ڏسو== * [[Hindu temple architecture]] * [[Indian rock-cut architecture]] * [[Indian architecture]] * [[Dravidian architecture]] * [[Nagara architecture]] == Note == {{reflist|group=note}} ==حوالا== {{حوالا}} == Bibliography == * {{cite book|first=P. K.|last=Acharya|year=2010|title=An encyclopaedia of Hindu architecture | url=https://archive.org/stream/encyclopaediaofh07achauoft#page/n9/mode/2up |publisher=Oxford University Press (Republished by Motilal Banarsidass)|location=New Delhi|isbn=978-81-85990-03-3}} * {{cite book|first=P. K.|last=Acharya|year=1927|title=Indian Architecture according to the Manasara Shilpa Shastra|url=https://archive.org/stream/encyclopaediaofh07achauoft#page/n9/mode/2up |publisher=Oxford University Press (Republished by Motilal Banarsidass)|location=London|isbn=0300062176}} * {{cite book|first=P. D.|last=Dhar|year=2010|title=The Torana in Indian and Southeast Asian Architecture|publisher=D K Printworld|location=New Delhi|isbn=978-8124605349}} * {{cite book|first=I.|last=Glushkova|year=2014|title=Objects of Worship in South Asian Religions: Forms, Practices and Meanings|url=https://books.google.com/books?id=oqReBAAAQBAJ&pg=PA116 |publisher=Routledge|isbn=978-1-317-67595-2}} * {{cite book|first=S. R.|last=Goel|year=1991|title=[[Hindu Temples – What Happened to Them]]|publisher=Voice of India|location=New Delhi|volume=2|isbn=81-85990-03-4}} * {{cite book|first=J. C.|last=Harle|year=1994|title=The Art and Architecture of the Indian Subcontinent|url=https://archive.org/details/artarchitectureo00harl|edition=2nd|publisher=Yale University Press Pelican History of Art|isbn=0300062176|url-access=registration}} *{{cite book|author=Ernest Havell|title=The Ancient and Medieval Architecture of India|url=https://books.google.com/books?id=xHM-7CaV5zYC|year=1972|publisher=John Murray, London (Reprinted S. Chand)}} * {{cite book|first=M.|last=Juneja|year=2001|title=Architecture in Medieval India: Forms, Contexts, Histories|url=https://books.google.com/books?id=7N7VAAAAMAAJ |edition=2nd|publisher=Orient Blackswan|isbn=978-8178242286}} * {{cite book|first=G.|last=Michell|year=1988|title=The Hindu Temple: An Introduction to its Meaning and Forms|url=https://books.google.com/books?id=ajgImLs62gwC&pg=PA61 |edition=2nd |publisher=University of Chicago Press|location=Chicago/London|isbn=0-226-53230-5}} *{{cite journal | last=Patra | first=Reena | title=A Comparative Study on Vaastu Shastra and Heidegger's 'Building, Dwelling and Thinking' | journal=Asian Philosophy | publisher=Taylor & Francis | volume=16 | issue=3 | year=2006 | doi=10.1080/09552360600979430 | pages=199–218| s2cid=144592593 }} *{{cite book|author=Ram Raz|title=Essay on the Architecture of the Hindús|url=https://books.google.com/books?id=DSg5AQAAMAAJ|year=1834 |publisher=Royal Asiatic Society of Great Britain and Ireland}} *{{cite journal|author1=Shilpa Sharma|author2=Shireesh Deshpande|title=Architectural Strategies Used in Hindu Temples to Emphasize Sacredness| journal = Journal of Architectural and Planning Research| volume= 34| number= 4 | year= 2017| pages= 309–319|jstor=44987239}} *{{cite journal | last=Sinha | first=Amita | title=Design of Settlements in the Vaastu Shastras | journal=Journal of Cultural Geography | publisher=Taylor & Francis | volume=17 | issue=2 | year=1998 | doi=10.1080/08873639809478319 | pages=27–41}} * {{cite book|first=D. N.|last=Shukla|year=1993|title=Vastu-Sastra: Hindu Science of Architecture|publisher=Munshiram Manoharial Publishers|isbn=978-81-215-0611-3}} * {{cite book|first=T.|last=Sears|year=2014|title=Worldly Gurus and Spiritual Kings: Architecture and Asceticism in Medieval India|publisher=Yale University Press|isbn=978-0-300-19844-7}} * {{cite book|first=B.|last=Thapar|year=2004|title=Introduction to Indian Architecture|publisher=Periplus Editions|location=Singapore|isbn=0-7946-0011-5|ref=Thapar}} ==External links== {{Commons category|Hindu architecture}} *[https://web.archive.org/web/20100218153644/http://www.hampi.in/architecture.htm Vijayanagara architecture] *[http://www.hindupedia.com/en/Sthapatyaveda Sthapatyaveda] (Temple Architecture) on Hindupedia, the Hindu Encyclopedia [[زمرو:هندو فن تعمير| ]] [[زمرو:فن تعمير]] [[زمرو:هندو مندر فن تعمير]] [[زمرو:هندستاني فن تعمير]] [[زمرو:هندو عبادت جا هنڌ]] [[زمرو:ايشيا ۾ فن تعمير]] [[زمرو:هندستان جو فن تعمير]] qt1n86xlc4zztvm8blbk4r0kp6tccjt 382570 382569 2026-06-03T15:24:19Z Memon2025 21315 /* ستمبه (ڪالم) */ 382570 wikitext text/x-wiki '''هندو فن تعمير''' (Hindu Architecture) هندستاني فن تعمير جو روايتي نظام آهي جيڪو عمارتن جهڙوڪ مندر، خانقاهون، مجسما، گهر، مارڪيٽ جا هنڌ، باغ ۽ شهر جي منصوبه بندي لاءِ آهي، جيئن هندو متنن ۾ بيان ڪيو ويو آهي. فن تعمير جون هدايتون سنسڪرت جي نسخن ۾ ۽ ڪجهه حالتن ۾ ٻين علائقائي ٻولين ۾ پڻ زنده آهن. انهن متنن ۾ واستو شاستر، شلپا شاستر، برهت سمهتا، پرانا ۽ اگاما جا تعميراتي حصا ۽ علائقائي متن جهڙوڪ مانسارا شامل آهن. {{Short description|Traditional system of Indian architecture as described in Hindu texts}} [[File:10th century Nilakantha Mahadeva Hindu temple, Nagara architecture, Sunak, Gujarat.jpg|thumb|The architecture of a Hindu temple in Sunak, Gujarat]] {{Hinduism}} '''Hindu architecture''' is the traditional system of Indian architecture for structures such as temples, monasteries, statues, homes, market places, gardens and town planning as described in [[Hindu texts]].{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}<ref name="Sinha 1998 pp. 27–41">{{harvnb|Sinha|1998|pages=27–41}}</ref> The architectural guidelines survive in Sanskrit manuscripts and in some cases also in other regional languages. These texts include the [[Vastu shastra]]s, [[Shilpa Shastras]], the ''Brihat Samhita'', architectural portions of the Puranas and the Agamas, and regional texts such as the [[Manasara]] among others.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx, Appendix I lists hundreds of Hindu architectural texts}}{{sfn|Shukla|1993|p=}} گجرات جي سُنڪ ۾ هڪ هندو مندر جي اڏاوت. * هندو فن تعمير جي سڀ کان اهم خصوصيت (۽ ڪيتريون ئي بچيل مثال) هندو مندر آهن، هڪ اهڙي اڏاوتي روايت سان جيڪا پٿر، اينٽن ۽ پٿر جي ڪٽ واري فن تعمير ۾ بچيل مثال ڇڏي وئي آهي جيڪا گپتا سلطنت جي دور جي آهي. انهن فن تعمير تي قديم فارسي ۽ هيلينسٽڪ فن تعمير جو اثر هو. جديد دور ۾ تمام گهٽ سيڪيولر هندو فن تعمير بچيل آهي، جهڙوڪ محلات، گهر ۽ شهر. برباد ۽ آثار قديمه جا مطالعو هندستان ۾ ابتدائي سيڪيولر فن تعمير جو نظارو پيش ڪن ٿا. هندستاني محلات ۽ شهري فن تعمير جي تاريخ تي مطالعي گهڻو ڪري مغل ۽ هند-اسلامي فن تعمير تي ڌيان ڏنو آهي خاص طور تي اتر ۽ اولهه هندستان جي، انهن جي نسبتاً گهڻائي جي ڪري. هندستان جي ٻين علائقن ۾، خاص طور تي ڏکڻ ۾، هندو فن تعمير 16 صدي تائين ترقي ڪندو رهيو، جهڙوڪ اهي جيڪي مندرن، برباد شهرن ۽ وجياناگر سلطنت ۽ نائڪا جي سيڪيولر جڳهن پاران مثال طور پيش ڪيا ويا آهن. سيڪيولر فن تعمير ڪڏهن به هندستان ۾ مذهبي جي مخالفت نه ڪئي وئي، ۽ اهو مقدس فن تعمير آهي جهڙوڪ اهي جيڪي هندو مندرن ۾ مليا آهن جيڪي سيڪيولر ماڻهن کان متاثر ۽ موافقت هئا. وڌيڪ، هارل چوي ٿو، اهو آهي مندر جي ڀتين، ٿنڀن، تورانن ۽ مدپام تي ٺهيل نقش جتي سيڪيولر فن تعمير جو ننڍڙو نسخو ملي سگهي ٿو. By far the most important, characteristic and numerous surviving examples of Hindu architecture are [[Hindu temple]]s, with an [[Hindu temple architecture|architectural tradition]] that has left surviving examples in stone, brick, and [[Indian rock-cut architecture|rock-cut architecture]] dating back to the [[Gupta Empire]]. These architectures had influence of Ancient Persian and [[Hellenistic influence on Indian art|Hellenistic]] architecture.<ref>{{Cite book|last=Smith|first=Vincent Arthur|url=https://books.google.com/books?id=IPstAAAAMAAJ&q=%22The+Hellenistic+is+not+the+only+foreign+element+in+ancient+Indian+art+.+The+influence+of+Persia+is+apparent+,+and+the+columnar+architecture+of+the+Achaemenian+monarchy+supplied+the+models+for+Asoka's+monolithic+pillars+and+many%22|title=Research Articles in Epigraphy, Archaeology, and Numismatics of India|date=1977|publisher=Sheikh Mubarak Ali|language=en}}</ref> Far fewer secular Hindu architecture have survived into the modern era, such as palaces, homes and cities. Ruins and archaeological studies provide a view of early secular architecture in India.<ref name="Murthy1987">{{cite book|author=K. Krishna Murthy|title=Early Indian Secular Architecture|url=https://books.google.com/books?id=0gsNAQAAIAAJ|year=1987|isbn=978-81-85067-01-8|pages=5–16|publisher=Sundeep Prakashan }}</ref> Studies on Indian palaces and civic architectural history have largely focussed on the Mughal and Indo-Islamic architecture particularly of the northern and western India given their relative abundance. In other regions of India, particularly the South, Hindu architecture continued to thrive through the 16th-century, such as those exemplified by the temples, ruined cities and secular spaces of the Vijayanagara Empire and the Nayakas.<ref name="Branfoot 2008 pp. 171–194">{{cite journal | last=Branfoot | first=Crispin | title=Imperial Frontiers: Building Sacred Space in Sixteenth-Century South India | journal=The Art Bulletin | publisher=Taylor & Francis| volume=90 | issue=2 | year=2008 | doi=10.1080/00043079.2008.10786389 | pages=171–194| s2cid=154135978 }}</ref><ref name=harle331>{{cite book|author=James C. Harle|title=The Art and Architecture of the Indian Subcontinent|url=https://books.google.com/books?id=LwcBVvdqyBkC |year=1994|publisher=Yale University Press|isbn=978-0-300-06217-5|pages=330–331}}</ref> The secular architecture was never opposed to the religious in India, and it is the sacred architecture such as those found in the Hindu temples which were inspired by and adaptations of the secular ones. Further, states Harle, it is in the reliefs on temple walls, pillars, toranas and madapams where miniature version of the secular architecture can be found.<ref name="Harle1994">{{cite book|author=James C. Harle|title=The Art and Architecture of the Indian Subcontinent|url=https://books.google.com/books?id=LwcBVvdqyBkC |year=1994|publisher=Yale University Press|isbn=978-0-300-06217-5|pages=43–47, 67–68, 467–480}}</ref> ==متن== ==ڳوٺ ۽ شهر== ==اسپتالون ۽ شفاخانا== ==آرٽ ۽ شهري عمارتون== ==مندر== ==خانقاهون== هندو خانقاهون جهڙوڪ مٺا ۽ هرميٽيج (آشرم) عمارتن جا ڪمپليڪس آهن جن ۾ مندر، خانقاه خانا يا اجتماعي گهر ۽ معاون سهولتون شامل آهن. ==راٺا== ڪجهه هندو جڳهن ۾، مندر يا عمارتون آهن جن کي راٺا سڏيو ويندو آهي ڇاڪاڻ ته انهن جي شڪل هڪ وڏي رته جي هوندي آهي. ==تورا (محراب)== توران هڪ آزاد بيٺل محراب آهي جيڪو رسمن جي مقصدن لاءِ هندو، ٻڌ ۽ جين فن تعمير ۾ مندرن، خانقاهن ۽ ٻين شين جي سامهون ڏٺو ويندو آهي، ڪڏهن ڪڏهن هڪ عمارت جي طور تي. ==ستمبه (ڪالم)== [[Stambha]] denotes a pillar or column, and is also known as ''jangha'', ''stali'', ''angrika'', ''sthanu'', ''arani'', ''bharaka'' or ''dharana''.{{sfn|Acharya|2010|p=533}} It is described in ''Manasara'' to consist of a pedestal, base, column and a capital. It can be made from wood or stone, be independent or be a pilaster joined to one of the walls. The text describes different proportions for different materials of construction.{{sfn|Acharya|2010|p=533}} The length of column is divided into''matras'' (portions), and these may be decorated with artwork. The ''Manasara'' suggests rules for tapering the top portions of the ''stambha''.{{sfn|Acharya|2010|p=533}} Illustrative stambhas include the [[Vijay Stambha]] (Tower of victory) at [[Chittorgarh fort]], [[Rajasthan]]. It is dedicated to [[Vishnu]]. The [[Dhvaja|Dhvaja-stambhas]] are found at the entrance of temples as flagstaffs, often with the image of [[lingam]] and sacred animals. ==ڇتريون== ڇتريون بلند، گنبد جي شڪل وارا منڊ آهن جيڪي هندستاني فن تعمير ۾ هڪ عنصر طور استعمال ڪيا ويندا آهن، جيڪي راجسٿاني فن تعمير ۾ پيدا ٿين ٿا. اهي محلات ۾ وڏي پيماني تي استعمال ٿيندا آهن، قلعا، يا جنازي جي جڳهن جي حد بندي ڪرڻ، وغيره. [[Chhatri]]s are elevated, dome-shaped pavilions used as an element in [[Indian architecture]], originating in [[Rajasthani architecture]]. They are widely used in palaces, in forts, or to demarcate funerary sites, etc.<ref>{{Cite journal|last=Zajadacz-Hastenrath|first=Salome|date=1997|title=A Note on Babur's Lost Funerary Enclosure at Kabul|url=http://dx.doi.org/10.2307/1523241|journal=Muqarnas|volume=14|pages=135–142|doi=10.2307/1523241|jstor=1523241 |issn=0732-2992|url-access=subscription}}</ref> == Texts == [[File:17th century copy of folio 2 of Visvakarmaprakasa, a Vastu sastra Nepal, Sanskrit Devanagari - 1.jpg|thumb|left|A folio of Visvakarmaprakasa, a minor Hindu architecture text discovered in Kathmandu valley, Nepal (Sanskrit Devanagari)]] Vaastu Shastras and Shilpa Shastras are listed as one of 64 divine arts in ancient Indian texts. They are design manuals covering the art and science of architecture, typically mixing form, function with Hindu symbolism.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}<ref name="Sinha 1998 pp. 27–41"/> The earliest, archaic and distilled version of Hindu architecture principles are found in the Vedic literature, traditionally considered as the ''Upavedas'' (lesser appendices to the Vedas), and called the ''Sthapatya Veda''.<ref name="Patra 2006 pp. 199–218">{{harvnb|Patra|2006}}</ref> Acharya's ''Encyclopedia of Hindu Architecture'' lists hundreds of Sanskrit manuscripts with more details on Hindu architecture that have survived into the modern age.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}} They cover the architectural aspects of a wide range of subjects: ornaments, furniture, vehicles (wagons, carts), gateways, water tanks, drains, cities, streets, homes, palaces, temples and others.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}<ref name="Sinha 1998 pp. 27–41"/> The most studied texts in the contemporary era are Sanskrit manuscripts in different Indic scripts. These include the ''[[Brihat Samhita]]'' (chapters 53, 56–58 and 79), the ''[[Manasara|Manasara Shilpa Sastra]]'', the ''Mayamata Vastu Sastra'' with commentaries in Telugu and Tamil, the Puranas (for example, chapters 42–62 and 104–106 of ''Agni Purana'', chapter 7 of ''Brahmanda Purana'') and the Hindu Agamas.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx with Appendix 1}} {{Clear}} == Villages, towns and cities == [[File:700 CE Manasara Sanskrit text, Hindu architecture, town village plans.jpg|thumb|Some town plans recommended in the 700 CE ''Manasara'' Sanskrit text on Hindu architecture.{{sfn|Sinha|1998|pp=27–40}}{{sfn|Ram Raz|1834}}{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}}]] Hindu texts recommend architectural guidelines for homes, market places, gardens and town planning.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}{{sfn|Sinha|1998|pp=27–40}} The best site for human settlement, declares ''[[Manasara]]'', seeks the right terrain with thick soil that slopes to open skies eastward so that the residents can appreciate the sunrise.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}} It is near a river or significant water stream, and has enough ground water for wells – a second source of water.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}} The soil, states ''Manasara'', should be firm, rich for growing flowers, vegetables and fruit trees, and of agreeable odor. The text recommends that the town planners dig and check the [[soil quality]] for a stable foundation to homes and public buildings.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}} Once the location is accepted, the text describes forty plans for laying out the streets, the homes, markets, gardens and other infrastructure necessary for the settlement. Example architectural plans include Dandaka, Prastara, Chaturmukha, Padmaka, Karmuka, Swastika and others.{{sfn|Sinha|1998|pp=27–40}} The Hindu texts vary, with five shared principles:{{sfn|Patra|2006|pp=201–203}} *''Diknirnaya'': principles of orientation *''Padavinyasa'' : site planning *''Hastalakshana'' : proportionate measurement ratios of sections *''Ayadi'' : six canonical principles of architecture *''Patakadi'' : aesthetics or character of each building or part of the overall plan The guidelines combine principles of early Hindu understanding of science, spiritual beliefs, astrology and astronomy.{{sfn|Patra|2006|pp=201–203}} In practice, these guidelines favor symmetry set to the cardinal directions, with many plans favoring the streets to be aligned with seasonal winds direction, integrated with the terrain and the needs of the local weather.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}}{{sfn|Patra|2006|pp=201–203}} A temple or public assembly hall at the center of the town is recommended in ''Manasara''.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}} ==Hospitals, hospices== The early Hindu texts on medicine and surgery mention dedicated buildings and halls to take care of sick people, and recommend that architects with ''Vastu Vidya'' (वास्तुविद्या) expertise should construct these. The ''[[Charaka Samhita]]'' dated between 100 BCE to 150 CE, for example, in book 1, verse 15.6 (''sutrasthana'') states:<ref name=Wujastyk1>Dominik Wujastyk (2003), The Roots of Āyurveda: Selections from Sanskrit Medical Writings, 3rd edition, Penguin, pages 35–36, 10–12</ref><ref name=Kaviratna1>AV Kaviratna (1913), Charaka-samhita : translated into English, Part 1, {{oclc|67906513}}, pages 168–169</ref><ref name=sharma1>Priya V Sharma (1981), Charaka Samhita Volume 1: Sanskrit Text, with an English Translation, Chaukhamba Orientalia, {{ISBN|9788176370127}}, page 104</ref>{{refn|group=note|The verse 1.15.7 describes how this hospital building should be furnished with beds, chairs, bedsheets, pillows, spitoon, drug grinders, affectionate nurses, pharmacy, supplies, patient care equipment etc.<ref name=Wujastyk1/><ref name=sharma1/>}} {{Quote| {{lang|sa-Deva| [...] दृढं निवातं प्रवातैकदेशं सुखप्रविचारमनुपत्यकं धूमातपजलरजसामनभिगमनीयमनिष्ठानां च शब्दस्पर्शरसरूपगन्धानां सोदपानोदूखलमुसलवर्चःस्थानस्नानभूमिमहानसं '''वास्तुविद्याकुशलः''' प्रशस्तं गृहमेव तावत् पूर्वमुपकल्पयेत्<nowiki>।||६||</nowiki>}}<br> [...] – In the first place a mansion must be constructed under the supervision of an engineer well-conversant with the science of building mansions and houses. It should be spacious and roomy. The element of strength should not be wanting in it. Every part of it should not be exposed to strong winds or breezes. One portion at least should be open to the currents of wind. It should be such that one may move or walk through it with ease. It should not be exposed to smoke, or the sun, or dust, or injurious sound and taste and form and scent. It should be furnished with staircases, with pestles and mortars, privies, accommodation for belting, and cook-rooms.<br>– Translated by Avinash Kaviratna<ref name=Kaviratna1/><br> [...] – the one expert in architecture should, first of all, arrange for an auspicious house which should be strong, wind-free (isolated from wind), ventilated, having comfortable moving space, not situated in a valley, inaccessible to smoke (or) sun (or) water (or) taste (or) sight (or) smell, and provided with water reservoir, mortar pestle, lavatory, bathroom and kitchen.<br>– Translated by Priya Sharma<ref name=sharma1/><br> [...] – Thus, '''an expert in the science of building''' should first construct a worthy building. It should be strong, out of the wind, and part of it should be open to the air. It should be easy to get about in, and should not be in a depression. It should be out of the path of smoke, sunlight, water, or dust, as well as unwanted noise, feelings, tastes, sights and smells. It should have water supply, pestle and mortar, lavatory, bathing area, and a kitchen.<br>– Translated by Dominik Wujastyk (under subtitle: The [[Hospital]] Building)<ref name=Wujastyk1/> |Caraka Samhita, 1.15.6}} == Arts and civic buildings == The ''Narada Shilpasastra'' is another early Sanskrit treatise on architecture. It has 83 chapters, with chapters on plans for villages and cities, on architectural guidelines for palaces and houses, on public water tanks, on Hindu temples, as well as construction of public civic buildings.<ref name=Raghavan>V. Raghavan (1935), ''Two chapters on painting in the Narada Silpa Sastra'', Journal of the Indian Society of Oriental Art, Editors: Stella Kramrisch, Volume III, Number 1, pp. 15–32</ref><ref name=Iyengar/> Chapters 60 through 66 of ''Narada Silpa'' discuss special [[Śālā]] for community services and enjoyment, with chapter 61 on ''Bhojan-sala'' (feeding house), chapter 65 on ''Nataka'' (performance arts), and chapter 66 discussing a building to display arts and paintings. Chapter 71 discusses how ''chitra'' (painting) should be used to enliven homes and civic buildings.<ref name=Raghavan/><ref name=Iyengar>RN Iyengar, KS Kannan and SY Wakankar (2018), ''Narada Silpasastra: Sanskrit Text on Architectural Civil Engineering'', Jain University Press, {{ISBN|978-9385327582}}, pp. 197–220, 233–238</ref> ''Chitra-sala'' and other "entertainment houses", states ''Narada Silpasastra'', should be located in the middle of a city, preferably the main street or where major roads of the city cross or near major temples or palace.<ref name=Raghavan/><ref>C. Sivaramamurti (1934), ''[https://archive.org/details/in.ernet.dli.2015.44001/page/n189/mode/2up Chitrasalas]'', Triveni, Volume 7, Number 2, pp. 180–185</ref> This building's ''mandapam'' (hall) must be spacious and ventilated. It should have pictures that "captivate our minds" and "give joy to the eyes", laid out by rules of proportion and rules of "pose-determining lines", according to a translation by Raghavan.<ref name=Raghavan/> Chapter 66 further recommends specific designs. For example, it describes a civic building for display of art that is circular (''mardala'', drum-like), with main entrance and smaller ones enclosing a court-like space, terraces, and halls to divide the building into sections. These halls should itself display some items of pleasure such as carvings, colorful patterns on the floor, and brightly colored Devas, Gandharvas and Kinnaras.<ref>V. Raghavan (1935), ''Two chapters on painting in the Narada Silpa Sastra'', Journal of the Indian Society of Oriental Art, Editors: Stella Kramrisch, Volume III, Number 1, pp. 23–32</ref><ref name=Iyengar/> Another group of civic buildings described in Hindu texts are the ''preksha-sala'' (building for drama/stage performance) and ''sangita-sala or natya-sala'' (dance performance).<ref name=Raghavan357>V. Raghavan (1934), ''Theatre Architecture in Ancient India'', Triveni, Volume 5, Number 4, pp. 357–363</ref> These are categorized in three: those in temples for religious arts, in city for general entertainment, or in a palace for the king and his guests. The ''Samarangana Sutradhara'' of Bhoja, for example, dedicates its chapter 34 to these buildings and adds that the walls of the performance hall should adorned pictures of damsels dancing or playing instruments.<ref name=Raghavan357/> The plan for ''Natya-mandapa'' with space for the dancers, space for the musicians that co-perform with the dancers, space where the dance-drama artists can change their dress for different acts (''Nepathya-dhama'') and for the ''prekshaka'' (audience) are discussed in chapter 39 of Kumara's ''Silpa Ratna''. The ''Narada Silpasastra'' uses the term "Nataka-salas", recommending that the performance stage should be raised on a platform so that the audience can get a better view, the audience hall should be decorated for the audience to admire before and after the performance.<ref name=Raghavan357/> These arts and architectural principles may have evolved out of more ancient Indian traditions for performance arts, states Varadpande, as is implied in the Buddhist text ''[[Brahmajāla Sutta]]'' where the Buddha forbids his ''bhikshus'' (monks) from watching dances, music performances and similar public shows in ''Majjhima-sila''.<ref name="Varadpande1987">{{cite book|author=Manohar Laxman Varadpande|title=History of Indian Theatre|url=https://books.google.com/books?id=SyxOHOCVcVkC|year=1987|publisher=Abhinav Publications|isbn=978-81-7017-221-5|pages=105–114}}; for another translation of the Buddhist canonical text, see: {{cite book|author=Martine Batchelor|title=The Spirit of the Buddha |url=https://books.google.com/books?id=fL3mykqlOJcC&pg=PT25 |year=2010|publisher=Yale University Press|isbn=9780300175004|pages=25 (Majjhima Nikaya 27)}}</ref> The text ''[[Natyasastra]]'' recommends architectural guidelines for the ''Natya'' theatre, but without drawings and plans. The theatre mentioned in ''Natyasastra'' probably housed an audience of 200 to 500 patrons comfortably seated, states Farley Richmond – a scholar of Indian theatre.<ref name="Kale2019">{{cite book|author=Farley Richmond|editor=M. R. Kale|title=The Mrichchhakatika of Sudraka: With Introduction, Critical Essays and a Photo-Essay |url=https://books.google.com/books?id=Dv_oDwAAQBAJ |year=2019|publisher=Motilal Banarsidass|isbn=978-81-208-4010-2|pages=31–33}}</ref> == Temples (mandirs) == [[File:Architecture of the Khajuraho temples.jpg|thumb|right|Elements of a North Indian temple (Madhya Pradesh)]] [[File:1910 sketches, Gondeshwar temple Sinnar, Nashik temple overview, cross section and plan.jpg|thumb|The architectural plan of the Gondeshwar temple near Nashik (Maharashtra)]] {{main|Hindu temple architecture}} [[Hindu temple architecture]] has many varieties of style whose historic role has been to provide "a focus for both the social and spiritual life" for the Hindu community it serves, states George Michell.{{sfn|Michell|1988|p=14}} Every [[Hindu temple]] ("mandir") is imbued with symbolism, yet the basic structure of each stays the same. Each temple has an inner sanctum or the sacred space, the ''[[Garbhagriha|garbha griha]]'' or womb-chamber, where the primary ''[[murti]]'' or the image of a deity is housed in a simple bare cell for ''darshana'' (view, meditative focus).{{sfn|Shilpa Sharma|Shireesh Deshpande|2017|pp=309-317}} Above the garbhagriha is a tower-like ''[[shikhara]]'', called the ''[[Vimana (architectural feature)|vimana]]'' in south India. This sanctum is surrounded by a closed or open path for ''pradakshina'' (also called ''parikrama'', circumambulation) that is typically intricately carved with symbolic art depicting Hindu legends, themes of artha, dharma and kama as well as the statues of significant deities of three major Hindu traditions (Vishnu, Shiva and Shakti).{{sfn|Michell|1988|pp=66–76, 86–126}} The sanctums of significant temples have a ''[[mandapa]]'' congregation hall, and sometimes an ''[[antarala]]'' antechamber and porch between garbhagriha and mandapa. Major temples that attract pilgrims from far typically have mandapas or other buildings that service the pilgrims. These may be connected or detached from the temple. The main temple may exist with other smaller temples or shrines in the temple compound. The streets around the temple are markets and hubs of economic activity.{{sfn|Michell|1988|pp=66–76, 86–126}} There are examples of special dance pavilions (''Nata Mandir''), like in the [[Konark Sun Temple]]. The pool, temple tank (''Kunda'') is also part of large temples, and they traditionally have served as a place for a bath dip and ablutions for pilgrims.{{sfn|Acharya|2010|p=74}} The same essential architectural principles are found in the historic Hindu temples of southeast Asia.{{sfn|Michell|1988|pp=159–182}} === Gopurams === {{Main|Gopuram}} Essentially independent architectural structure is an element of the temple complex as ''[[gopuram]]'', viz., gatehouse towers, usually ornate, othen with colossal size, at the entrance of a Hindu temple of [[Southern India]].<ref name=britgopuram>{{cite web|url=http://www.britannica.com/eb/article-9037402/gopura|title=Gopura|publisher=Encyclopædia Britannica|access-date=2008-01-20}}</ref> == Monasteries (mathas) == {{see also|Matha|Ashram|Bhajana Kutir}} Hindu monasteries such as [[matha]]s and hermitages ([[ashram]]s) are complexes of buildings include temples, monastic cells or the communal house and ancillary facilities.{{sfn|Sears|2014|pp=4—9}} == Rathas == {{main|Ratha}} In some Hindu sites, there are shrines or buildings named [[ratha]]s because they have the shape of a huge chariot.{{sfn|Harle|1994|p=153}} == Toranas (archways) == {{main|Torana}} [[Torana]] is a free-standing archway for ceremonial purposes seen in the Hindu, [[Buddhist]] and [[Jain]] architecture in front of the temples, monasteries and other objects, sometimes as single building.<ref>{{Cite web|url=http://www.oxfordartonline.com/view/10.1093/gao/9781884446054.001.0001/oao-9781884446054-e-7000085631|title=Toraṇa |work= Grove Art|year=2003 |doi=10.1093/gao/9781884446054.article.T085631|access-date=2018-08-08|last1=Hardy |first1=Adam |isbn=978-1-884446-05-4 }}</ref>{{sfn|Dhar|2010|p=}} ==ڏکڻ ايشيا کان ٻاهر== === Indonesia === {{main|Candi of Indonesia}} Historically, [[Hinduism in Indonesia|Hinduism]] was once the predominant [[religion|religious take]] of some Native Indonesians (chiefly Western Indonesians) in [[Indonesia]], predates the existence of [[Buddhism in Indonesia|Buddhism]], [[Islam in Indonesia|Islamism]], and [[Christianity in Indonesia|Christianity]]. The country was enriched with abundance of Hindu architecture, mainly served as [[Hindu temple|religious purpose]] (place of worship, etc.). According to Indonesian categorization, Hindu architecture temples could be divided into 3 main types with different terminology attached to its respective identity, the first one is called {{lang|jv|[[Candi of Indonesia|Candi]]}} ({{ety|Old Javanese|caṇḍi}}),<ref name="Old Javanese2">{{citation |last=Zoetmulder |first=P.J. |title=Old Javanese-English Dictionary |language=kaw, en|year=1982 |publisher=[[Royal Netherlands Institute of Southeast Asian and Caribbean Studies|Koninklijk Instituut voor Taal-, Land- en Volkenkunde]]}}</ref> specifically refers to the Hindu temple architecture of [[Hinduism in Java|Java]]-origin. The second one is known as {{lang|ban|[[Balinese temple|Pura]]}} ({{ety|ban|ᬧᬸᬭ|pura}}), refers to an architecture style of Balinese to perform their [[Balinese Hinduism]] worship. The last one, similar to Hindu majority globally, known in [[Indonesian language|Indonesian]] as {{lang|id|[[Kovil|Kuil]]}}, specifically refers to Hindu of [[Dravidian architecture|Dravidian]]-origin temple architecture, usually represent the [[Indian Indonesians|Indian Indonesian]] community (as opposed to Native Indonesian form of Hinduism). All types of Hindu architecture in Indonesia are functioned as place of worship, but also could be used as the place of historical observance to broaden the knowledge and awareness about Hinduism amongst the non-Hindu population, to draw the sense of tolerance and [[Bhinneka Tunggal Ika|unity]] within the country (it is also applied to every worship places of diverse religious background in Indonesia). ==گيلري== ;Some folios from surviving manuscripts on Hindu architecture <gallery> File:A folio from Vastu sastra hiti dayeka manuscript, water spout design, Sanskrit language, Newari script - 3.jpg|Drawing and notes on Hiti, a public water spout File:A folio from Vastu sastra hiti dayeka manuscript, water spout design, Sanskrit language, Newari script - 1.jpg|Drawing and notes on Hiti, a public water spout, part 2 File:A folio from Vastu sastra hiti dayeka manuscript, mandala, Sanskrit language, Newari script - 2.jpg|A mandala in ''Vastu Sastra Hiti Dayeka'' File:A folio with Harihara Shiva-Vishnu sketch from Samkrantiyajnavidhi manuscript, Sanskrit language, Nepali script.jpg|Two leaves in ''Samkrantiyajnavidhi'' illustrating proportions for [[Harihara]] – half Shiva, half Vishnu File:A folio from minor Vastu sastra manuscript, home design and decoration, Sanskrit language, Devanagari script.jpg|A Vastu sastra page on home design, first line mentions ''vastu sastra'' </gallery> ;Some temples and public stepwells <gallery> File:Lingaraj Temple Complex.jpg | [[Lingaraja Temple]] ([[Bhubaneswar]], Odisha) File:Veera Narayana temple at the Chennakeshava temple complex.jpg | [[Chennakeshava Temple, Belur]] (Karnataka) File:Radhashyam Temple at Bishnupur 2.jpg | Lalji temple ([[Bishnupur, Bankura]], West Bengal) File:Konark Nat Mandir.jpg | Nata Mandir of [[Konark Sun Temple]] (Odisha) File:Madurai Meenakshi temple 2.jpg | [[Meenakshiamman Temple]] Gopuram ([[Madurai]], Tamil Nadu) File:Rani ki vav - Gujarat - 07.jpg|Rani ka vav Gujarat, a historic public water tank with Hindu arts File:Sringeritemple.jpg | [[Advaita Vedanta]] Monastery ([[Sringeri]], Karnataka) File:Mahabalipuram, Pancha Rathas, Tamil Nadu, India.jpg | [[Pancha Rathas]] ([[Mahabalipuram]], Tamil Nadu) File:Nagda(Rajasthan)Torana.jpg | [[Sahastra Bahu Temples]] Torana ([[Nagda, Rajasthan]]) File:Mukteshwar torana.jpg | Torana of [[Mukteshvara Temple, Bhubaneswar]] (Orisha) File:Arunachaleshvara Temple Tiruvannamalai.JPG|A gopuram at the Arunachaleshvara Temple, Tiruvannamalai (Tamil Nadu) </gallery> ==پڻ ڏسو== * [[Hindu temple architecture]] * [[Indian rock-cut architecture]] * [[Indian architecture]] * [[Dravidian architecture]] * [[Nagara architecture]] == Note == {{reflist|group=note}} ==حوالا== {{حوالا}} == Bibliography == * {{cite book|first=P. K.|last=Acharya|year=2010|title=An encyclopaedia of Hindu architecture | url=https://archive.org/stream/encyclopaediaofh07achauoft#page/n9/mode/2up |publisher=Oxford University Press (Republished by Motilal Banarsidass)|location=New Delhi|isbn=978-81-85990-03-3}} * {{cite book|first=P. K.|last=Acharya|year=1927|title=Indian Architecture according to the Manasara Shilpa Shastra|url=https://archive.org/stream/encyclopaediaofh07achauoft#page/n9/mode/2up |publisher=Oxford University Press (Republished by Motilal Banarsidass)|location=London|isbn=0300062176}} * {{cite book|first=P. D.|last=Dhar|year=2010|title=The Torana in Indian and Southeast Asian Architecture|publisher=D K Printworld|location=New Delhi|isbn=978-8124605349}} * {{cite book|first=I.|last=Glushkova|year=2014|title=Objects of Worship in South Asian Religions: Forms, Practices and Meanings|url=https://books.google.com/books?id=oqReBAAAQBAJ&pg=PA116 |publisher=Routledge|isbn=978-1-317-67595-2}} * {{cite book|first=S. R.|last=Goel|year=1991|title=[[Hindu Temples – What Happened to Them]]|publisher=Voice of India|location=New Delhi|volume=2|isbn=81-85990-03-4}} * {{cite book|first=J. C.|last=Harle|year=1994|title=The Art and Architecture of the Indian Subcontinent|url=https://archive.org/details/artarchitectureo00harl|edition=2nd|publisher=Yale University Press Pelican History of Art|isbn=0300062176|url-access=registration}} *{{cite book|author=Ernest Havell|title=The Ancient and Medieval Architecture of India|url=https://books.google.com/books?id=xHM-7CaV5zYC|year=1972|publisher=John Murray, London (Reprinted S. Chand)}} * {{cite book|first=M.|last=Juneja|year=2001|title=Architecture in Medieval India: Forms, Contexts, Histories|url=https://books.google.com/books?id=7N7VAAAAMAAJ |edition=2nd|publisher=Orient Blackswan|isbn=978-8178242286}} * {{cite book|first=G.|last=Michell|year=1988|title=The Hindu Temple: An Introduction to its Meaning and Forms|url=https://books.google.com/books?id=ajgImLs62gwC&pg=PA61 |edition=2nd |publisher=University of Chicago Press|location=Chicago/London|isbn=0-226-53230-5}} *{{cite journal | last=Patra | first=Reena | title=A Comparative Study on Vaastu Shastra and Heidegger's 'Building, Dwelling and Thinking' | journal=Asian Philosophy | publisher=Taylor & Francis | volume=16 | issue=3 | year=2006 | doi=10.1080/09552360600979430 | pages=199–218| s2cid=144592593 }} *{{cite book|author=Ram Raz|title=Essay on the Architecture of the Hindús|url=https://books.google.com/books?id=DSg5AQAAMAAJ|year=1834 |publisher=Royal Asiatic Society of Great Britain and Ireland}} *{{cite journal|author1=Shilpa Sharma|author2=Shireesh Deshpande|title=Architectural Strategies Used in Hindu Temples to Emphasize Sacredness| journal = Journal of Architectural and Planning Research| volume= 34| number= 4 | year= 2017| pages= 309–319|jstor=44987239}} *{{cite journal | last=Sinha | first=Amita | title=Design of Settlements in the Vaastu Shastras | journal=Journal of Cultural Geography | publisher=Taylor & Francis | volume=17 | issue=2 | year=1998 | doi=10.1080/08873639809478319 | pages=27–41}} * {{cite book|first=D. N.|last=Shukla|year=1993|title=Vastu-Sastra: Hindu Science of Architecture|publisher=Munshiram Manoharial Publishers|isbn=978-81-215-0611-3}} * {{cite book|first=T.|last=Sears|year=2014|title=Worldly Gurus and Spiritual Kings: Architecture and Asceticism in Medieval India|publisher=Yale University Press|isbn=978-0-300-19844-7}} * {{cite book|first=B.|last=Thapar|year=2004|title=Introduction to Indian Architecture|publisher=Periplus Editions|location=Singapore|isbn=0-7946-0011-5|ref=Thapar}} ==External links== {{Commons category|Hindu architecture}} *[https://web.archive.org/web/20100218153644/http://www.hampi.in/architecture.htm Vijayanagara architecture] *[http://www.hindupedia.com/en/Sthapatyaveda Sthapatyaveda] (Temple Architecture) on Hindupedia, the Hindu Encyclopedia [[زمرو:هندو فن تعمير| ]] [[زمرو:فن تعمير]] [[زمرو:هندو مندر فن تعمير]] [[زمرو:هندستاني فن تعمير]] [[زمرو:هندو عبادت جا هنڌ]] [[زمرو:ايشيا ۾ فن تعمير]] [[زمرو:هندستان جو فن تعمير]] rawzhjsxtzfqrw9qfd4flr187qedoin 382571 382570 2026-06-03T15:24:56Z Memon2025 21315 382571 wikitext text/x-wiki '''هندو فن تعمير''' (Hindu Architecture) هندستاني فن تعمير جو روايتي نظام آهي جيڪو عمارتن جهڙوڪ مندر، خانقاهون، مجسما، گهر، مارڪيٽ جا هنڌ، باغ ۽ شهر جي منصوبه بندي لاءِ آهي، جيئن هندو متنن ۾ بيان ڪيو ويو آهي. فن تعمير جون هدايتون سنسڪرت جي نسخن ۾ ۽ ڪجهه حالتن ۾ ٻين علائقائي ٻولين ۾ پڻ زنده آهن. انهن متنن ۾ واستو شاستر، شلپا شاستر، برهت سمهتا، پرانا ۽ اگاما جا تعميراتي حصا ۽ علائقائي متن جهڙوڪ مانسارا شامل آهن. {{Short description|Traditional system of Indian architecture as described in Hindu texts}} [[File:10th century Nilakantha Mahadeva Hindu temple, Nagara architecture, Sunak, Gujarat.jpg|thumb|The architecture of a Hindu temple in Sunak, Gujarat]] {{Hinduism}} '''Hindu architecture''' is the traditional system of Indian architecture for structures such as temples, monasteries, statues, homes, market places, gardens and town planning as described in [[Hindu texts]].{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}<ref name="Sinha 1998 pp. 27–41">{{harvnb|Sinha|1998|pages=27–41}}</ref> The architectural guidelines survive in Sanskrit manuscripts and in some cases also in other regional languages. These texts include the [[Vastu shastra]]s, [[Shilpa Shastras]], the ''Brihat Samhita'', architectural portions of the Puranas and the Agamas, and regional texts such as the [[Manasara]] among others.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx, Appendix I lists hundreds of Hindu architectural texts}}{{sfn|Shukla|1993|p=}} گجرات جي سُنڪ ۾ هڪ هندو مندر جي اڏاوت. * هندو فن تعمير جي سڀ کان اهم خصوصيت (۽ ڪيتريون ئي بچيل مثال) هندو مندر آهن، هڪ اهڙي اڏاوتي روايت سان جيڪا پٿر، اينٽن ۽ پٿر جي ڪٽ واري فن تعمير ۾ بچيل مثال ڇڏي وئي آهي جيڪا گپتا سلطنت جي دور جي آهي. انهن فن تعمير تي قديم فارسي ۽ هيلينسٽڪ فن تعمير جو اثر هو. جديد دور ۾ تمام گهٽ سيڪيولر هندو فن تعمير بچيل آهي، جهڙوڪ محلات، گهر ۽ شهر. برباد ۽ آثار قديمه جا مطالعو هندستان ۾ ابتدائي سيڪيولر فن تعمير جو نظارو پيش ڪن ٿا. هندستاني محلات ۽ شهري فن تعمير جي تاريخ تي مطالعي گهڻو ڪري مغل ۽ هند-اسلامي فن تعمير تي ڌيان ڏنو آهي خاص طور تي اتر ۽ اولهه هندستان جي، انهن جي نسبتاً گهڻائي جي ڪري. هندستان جي ٻين علائقن ۾، خاص طور تي ڏکڻ ۾، هندو فن تعمير 16 صدي تائين ترقي ڪندو رهيو، جهڙوڪ اهي جيڪي مندرن، برباد شهرن ۽ وجياناگر سلطنت ۽ نائڪا جي سيڪيولر جڳهن پاران مثال طور پيش ڪيا ويا آهن. سيڪيولر فن تعمير ڪڏهن به هندستان ۾ مذهبي جي مخالفت نه ڪئي وئي، ۽ اهو مقدس فن تعمير آهي جهڙوڪ اهي جيڪي هندو مندرن ۾ مليا آهن جيڪي سيڪيولر ماڻهن کان متاثر ۽ موافقت هئا. وڌيڪ، هارل چوي ٿو، اهو آهي مندر جي ڀتين، ٿنڀن، تورانن ۽ مدپام تي ٺهيل نقش جتي سيڪيولر فن تعمير جو ننڍڙو نسخو ملي سگهي ٿو. By far the most important, characteristic and numerous surviving examples of Hindu architecture are [[Hindu temple]]s, with an [[Hindu temple architecture|architectural tradition]] that has left surviving examples in stone, brick, and [[Indian rock-cut architecture|rock-cut architecture]] dating back to the [[Gupta Empire]]. These architectures had influence of Ancient Persian and [[Hellenistic influence on Indian art|Hellenistic]] architecture.<ref>{{Cite book|last=Smith|first=Vincent Arthur|url=https://books.google.com/books?id=IPstAAAAMAAJ&q=%22The+Hellenistic+is+not+the+only+foreign+element+in+ancient+Indian+art+.+The+influence+of+Persia+is+apparent+,+and+the+columnar+architecture+of+the+Achaemenian+monarchy+supplied+the+models+for+Asoka's+monolithic+pillars+and+many%22|title=Research Articles in Epigraphy, Archaeology, and Numismatics of India|date=1977|publisher=Sheikh Mubarak Ali|language=en}}</ref> Far fewer secular Hindu architecture have survived into the modern era, such as palaces, homes and cities. Ruins and archaeological studies provide a view of early secular architecture in India.<ref name="Murthy1987">{{cite book|author=K. Krishna Murthy|title=Early Indian Secular Architecture|url=https://books.google.com/books?id=0gsNAQAAIAAJ|year=1987|isbn=978-81-85067-01-8|pages=5–16|publisher=Sundeep Prakashan }}</ref> Studies on Indian palaces and civic architectural history have largely focussed on the Mughal and Indo-Islamic architecture particularly of the northern and western India given their relative abundance. In other regions of India, particularly the South, Hindu architecture continued to thrive through the 16th-century, such as those exemplified by the temples, ruined cities and secular spaces of the Vijayanagara Empire and the Nayakas.<ref name="Branfoot 2008 pp. 171–194">{{cite journal | last=Branfoot | first=Crispin | title=Imperial Frontiers: Building Sacred Space in Sixteenth-Century South India | journal=The Art Bulletin | publisher=Taylor & Francis| volume=90 | issue=2 | year=2008 | doi=10.1080/00043079.2008.10786389 | pages=171–194| s2cid=154135978 }}</ref><ref name=harle331>{{cite book|author=James C. Harle|title=The Art and Architecture of the Indian Subcontinent|url=https://books.google.com/books?id=LwcBVvdqyBkC |year=1994|publisher=Yale University Press|isbn=978-0-300-06217-5|pages=330–331}}</ref> The secular architecture was never opposed to the religious in India, and it is the sacred architecture such as those found in the Hindu temples which were inspired by and adaptations of the secular ones. Further, states Harle, it is in the reliefs on temple walls, pillars, toranas and madapams where miniature version of the secular architecture can be found.<ref name="Harle1994">{{cite book|author=James C. Harle|title=The Art and Architecture of the Indian Subcontinent|url=https://books.google.com/books?id=LwcBVvdqyBkC |year=1994|publisher=Yale University Press|isbn=978-0-300-06217-5|pages=43–47, 67–68, 467–480}}</ref> ==متن== ==ڳوٺ ۽ شهر== ==اسپتالون ۽ شفاخانا== ==آرٽ ۽ شهري عمارتون== ==مندر== ==خانقاهون== هندو خانقاهون جهڙوڪ مٺا ۽ هرميٽيج (آشرم) عمارتن جا ڪمپليڪس آهن جن ۾ مندر، خانقاه خانا يا اجتماعي گهر ۽ معاون سهولتون شامل آهن. ==راٺا== ڪجهه هندو جڳهن ۾، مندر يا عمارتون آهن جن کي راٺا سڏيو ويندو آهي ڇاڪاڻ ته انهن جي شڪل هڪ وڏي رته جي هوندي آهي. ==تورا (محراب)== توران هڪ آزاد بيٺل محراب آهي جيڪو رسمن جي مقصدن لاءِ هندو، ٻڌ ۽ جين فن تعمير ۾ مندرن، خانقاهن ۽ ٻين شين جي سامهون ڏٺو ويندو آهي، ڪڏهن ڪڏهن هڪ عمارت جي طور تي. ==ستمبه (ڪالم)== [[Stambha]] denotes a pillar or column, and is also known as ''jangha'', ''stali'', ''angrika'', ''sthanu'', ''arani'', ''bharaka'' or ''dharana''.{{sfn|Acharya|2010|p=533}} It is described in ''Manasara'' to consist of a pedestal, base, column and a capital. It can be made from wood or stone, be independent or be a pilaster joined to one of the walls. The text describes different proportions for different materials of construction.{{sfn|Acharya|2010|p=533}} The length of column is divided into''matras'' (portions), and these may be decorated with artwork. The ''Manasara'' suggests rules for tapering the top portions of the ''stambha''.{{sfn|Acharya|2010|p=533}} Illustrative stambhas include the [[Vijay Stambha]] (Tower of victory) at [[Chittorgarh fort]], [[Rajasthan]]. It is dedicated to [[Vishnu]]. The [[Dhvaja|Dhvaja-stambhas]] are found at the entrance of temples as flagstaffs, often with the image of [[lingam]] and sacred animals. ==ڇتريون== ڇتريون بلند، گنبد جي شڪل وارا منڊ آهن جيڪي هندستاني فن تعمير ۾ هڪ عنصر طور استعمال ڪيا ويندا آهن، جيڪي راجسٿاني فن تعمير ۾ پيدا ٿين ٿا. اهي محلات ۾ وڏي پيماني تي استعمال ٿيندا آهن، قلعا، يا جنازي جي جڳهن جي حد بندي ڪرڻ، وغيره. [[Chhatri]]s are elevated, dome-shaped pavilions used as an element in [[Indian architecture]], originating in [[Rajasthani architecture]]. They are widely used in palaces, in forts, or to demarcate funerary sites, etc.<ref>{{Cite journal|last=Zajadacz-Hastenrath|first=Salome|date=1997|title=A Note on Babur's Lost Funerary Enclosure at Kabul|url=http://dx.doi.org/10.2307/1523241|journal=Muqarnas|volume=14|pages=135–142|doi=10.2307/1523241|jstor=1523241 |issn=0732-2992|url-access=subscription}}</ref> == Texts == [[File:17th century copy of folio 2 of Visvakarmaprakasa, a Vastu sastra Nepal, Sanskrit Devanagari - 1.jpg|thumb|left|A folio of Visvakarmaprakasa, a minor Hindu architecture text discovered in Kathmandu valley, Nepal (Sanskrit Devanagari)]] Vaastu Shastras and Shilpa Shastras are listed as one of 64 divine arts in ancient Indian texts. They are design manuals covering the art and science of architecture, typically mixing form, function with Hindu symbolism.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}<ref name="Sinha 1998 pp. 27–41"/> The earliest, archaic and distilled version of Hindu architecture principles are found in the Vedic literature, traditionally considered as the ''Upavedas'' (lesser appendices to the Vedas), and called the ''Sthapatya Veda''.<ref name="Patra 2006 pp. 199–218">{{harvnb|Patra|2006}}</ref> Acharya's ''Encyclopedia of Hindu Architecture'' lists hundreds of Sanskrit manuscripts with more details on Hindu architecture that have survived into the modern age.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}} They cover the architectural aspects of a wide range of subjects: ornaments, furniture, vehicles (wagons, carts), gateways, water tanks, drains, cities, streets, homes, palaces, temples and others.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}<ref name="Sinha 1998 pp. 27–41"/> The most studied texts in the contemporary era are Sanskrit manuscripts in different Indic scripts. These include the ''[[Brihat Samhita]]'' (chapters 53, 56–58 and 79), the ''[[Manasara|Manasara Shilpa Sastra]]'', the ''Mayamata Vastu Sastra'' with commentaries in Telugu and Tamil, the Puranas (for example, chapters 42–62 and 104–106 of ''Agni Purana'', chapter 7 of ''Brahmanda Purana'') and the Hindu Agamas.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx with Appendix 1}} {{Clear}} == Villages, towns and cities == [[File:700 CE Manasara Sanskrit text, Hindu architecture, town village plans.jpg|thumb|Some town plans recommended in the 700 CE ''Manasara'' Sanskrit text on Hindu architecture.{{sfn|Sinha|1998|pp=27–40}}{{sfn|Ram Raz|1834}}{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}}]] Hindu texts recommend architectural guidelines for homes, market places, gardens and town planning.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}{{sfn|Sinha|1998|pp=27–40}} The best site for human settlement, declares ''[[Manasara]]'', seeks the right terrain with thick soil that slopes to open skies eastward so that the residents can appreciate the sunrise.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}} It is near a river or significant water stream, and has enough ground water for wells – a second source of water.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}} The soil, states ''Manasara'', should be firm, rich for growing flowers, vegetables and fruit trees, and of agreeable odor. The text recommends that the town planners dig and check the [[soil quality]] for a stable foundation to homes and public buildings.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}} Once the location is accepted, the text describes forty plans for laying out the streets, the homes, markets, gardens and other infrastructure necessary for the settlement. Example architectural plans include Dandaka, Prastara, Chaturmukha, Padmaka, Karmuka, Swastika and others.{{sfn|Sinha|1998|pp=27–40}} The Hindu texts vary, with five shared principles:{{sfn|Patra|2006|pp=201–203}} *''Diknirnaya'': principles of orientation *''Padavinyasa'' : site planning *''Hastalakshana'' : proportionate measurement ratios of sections *''Ayadi'' : six canonical principles of architecture *''Patakadi'' : aesthetics or character of each building or part of the overall plan The guidelines combine principles of early Hindu understanding of science, spiritual beliefs, astrology and astronomy.{{sfn|Patra|2006|pp=201–203}} In practice, these guidelines favor symmetry set to the cardinal directions, with many plans favoring the streets to be aligned with seasonal winds direction, integrated with the terrain and the needs of the local weather.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}}{{sfn|Patra|2006|pp=201–203}} A temple or public assembly hall at the center of the town is recommended in ''Manasara''.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}} ==Hospitals, hospices== The early Hindu texts on medicine and surgery mention dedicated buildings and halls to take care of sick people, and recommend that architects with ''Vastu Vidya'' (वास्तुविद्या) expertise should construct these. The ''[[Charaka Samhita]]'' dated between 100 BCE to 150 CE, for example, in book 1, verse 15.6 (''sutrasthana'') states:<ref name=Wujastyk1>Dominik Wujastyk (2003), The Roots of Āyurveda: Selections from Sanskrit Medical Writings, 3rd edition, Penguin, pages 35–36, 10–12</ref><ref name=Kaviratna1>AV Kaviratna (1913), Charaka-samhita : translated into English, Part 1, {{oclc|67906513}}, pages 168–169</ref><ref name=sharma1>Priya V Sharma (1981), Charaka Samhita Volume 1: Sanskrit Text, with an English Translation, Chaukhamba Orientalia, {{ISBN|9788176370127}}, page 104</ref>{{refn|group=note|The verse 1.15.7 describes how this hospital building should be furnished with beds, chairs, bedsheets, pillows, spitoon, drug grinders, affectionate nurses, pharmacy, supplies, patient care equipment etc.<ref name=Wujastyk1/><ref name=sharma1/>}} {{Quote| {{lang|sa-Deva| [...] दृढं निवातं प्रवातैकदेशं सुखप्रविचारमनुपत्यकं धूमातपजलरजसामनभिगमनीयमनिष्ठानां च शब्दस्पर्शरसरूपगन्धानां सोदपानोदूखलमुसलवर्चःस्थानस्नानभूमिमहानसं '''वास्तुविद्याकुशलः''' प्रशस्तं गृहमेव तावत् पूर्वमुपकल्पयेत्<nowiki>।||६||</nowiki>}}<br> [...] – In the first place a mansion must be constructed under the supervision of an engineer well-conversant with the science of building mansions and houses. It should be spacious and roomy. The element of strength should not be wanting in it. Every part of it should not be exposed to strong winds or breezes. One portion at least should be open to the currents of wind. It should be such that one may move or walk through it with ease. It should not be exposed to smoke, or the sun, or dust, or injurious sound and taste and form and scent. It should be furnished with staircases, with pestles and mortars, privies, accommodation for belting, and cook-rooms.<br>– Translated by Avinash Kaviratna<ref name=Kaviratna1/><br> [...] – the one expert in architecture should, first of all, arrange for an auspicious house which should be strong, wind-free (isolated from wind), ventilated, having comfortable moving space, not situated in a valley, inaccessible to smoke (or) sun (or) water (or) taste (or) sight (or) smell, and provided with water reservoir, mortar pestle, lavatory, bathroom and kitchen.<br>– Translated by Priya Sharma<ref name=sharma1/><br> [...] – Thus, '''an expert in the science of building''' should first construct a worthy building. It should be strong, out of the wind, and part of it should be open to the air. It should be easy to get about in, and should not be in a depression. It should be out of the path of smoke, sunlight, water, or dust, as well as unwanted noise, feelings, tastes, sights and smells. It should have water supply, pestle and mortar, lavatory, bathing area, and a kitchen.<br>– Translated by Dominik Wujastyk (under subtitle: The [[Hospital]] Building)<ref name=Wujastyk1/> |Caraka Samhita, 1.15.6}} == Arts and civic buildings == The ''Narada Shilpasastra'' is another early Sanskrit treatise on architecture. It has 83 chapters, with chapters on plans for villages and cities, on architectural guidelines for palaces and houses, on public water tanks, on Hindu temples, as well as construction of public civic buildings.<ref name=Raghavan>V. Raghavan (1935), ''Two chapters on painting in the Narada Silpa Sastra'', Journal of the Indian Society of Oriental Art, Editors: Stella Kramrisch, Volume III, Number 1, pp. 15–32</ref><ref name=Iyengar/> Chapters 60 through 66 of ''Narada Silpa'' discuss special [[Śālā]] for community services and enjoyment, with chapter 61 on ''Bhojan-sala'' (feeding house), chapter 65 on ''Nataka'' (performance arts), and chapter 66 discussing a building to display arts and paintings. Chapter 71 discusses how ''chitra'' (painting) should be used to enliven homes and civic buildings.<ref name=Raghavan/><ref name=Iyengar>RN Iyengar, KS Kannan and SY Wakankar (2018), ''Narada Silpasastra: Sanskrit Text on Architectural Civil Engineering'', Jain University Press, {{ISBN|978-9385327582}}, pp. 197–220, 233–238</ref> ''Chitra-sala'' and other "entertainment houses", states ''Narada Silpasastra'', should be located in the middle of a city, preferably the main street or where major roads of the city cross or near major temples or palace.<ref name=Raghavan/><ref>C. Sivaramamurti (1934), ''[https://archive.org/details/in.ernet.dli.2015.44001/page/n189/mode/2up Chitrasalas]'', Triveni, Volume 7, Number 2, pp. 180–185</ref> This building's ''mandapam'' (hall) must be spacious and ventilated. It should have pictures that "captivate our minds" and "give joy to the eyes", laid out by rules of proportion and rules of "pose-determining lines", according to a translation by Raghavan.<ref name=Raghavan/> Chapter 66 further recommends specific designs. For example, it describes a civic building for display of art that is circular (''mardala'', drum-like), with main entrance and smaller ones enclosing a court-like space, terraces, and halls to divide the building into sections. These halls should itself display some items of pleasure such as carvings, colorful patterns on the floor, and brightly colored Devas, Gandharvas and Kinnaras.<ref>V. Raghavan (1935), ''Two chapters on painting in the Narada Silpa Sastra'', Journal of the Indian Society of Oriental Art, Editors: Stella Kramrisch, Volume III, Number 1, pp. 23–32</ref><ref name=Iyengar/> Another group of civic buildings described in Hindu texts are the ''preksha-sala'' (building for drama/stage performance) and ''sangita-sala or natya-sala'' (dance performance).<ref name=Raghavan357>V. Raghavan (1934), ''Theatre Architecture in Ancient India'', Triveni, Volume 5, Number 4, pp. 357–363</ref> These are categorized in three: those in temples for religious arts, in city for general entertainment, or in a palace for the king and his guests. The ''Samarangana Sutradhara'' of Bhoja, for example, dedicates its chapter 34 to these buildings and adds that the walls of the performance hall should adorned pictures of damsels dancing or playing instruments.<ref name=Raghavan357/> The plan for ''Natya-mandapa'' with space for the dancers, space for the musicians that co-perform with the dancers, space where the dance-drama artists can change their dress for different acts (''Nepathya-dhama'') and for the ''prekshaka'' (audience) are discussed in chapter 39 of Kumara's ''Silpa Ratna''. The ''Narada Silpasastra'' uses the term "Nataka-salas", recommending that the performance stage should be raised on a platform so that the audience can get a better view, the audience hall should be decorated for the audience to admire before and after the performance.<ref name=Raghavan357/> These arts and architectural principles may have evolved out of more ancient Indian traditions for performance arts, states Varadpande, as is implied in the Buddhist text ''[[Brahmajāla Sutta]]'' where the Buddha forbids his ''bhikshus'' (monks) from watching dances, music performances and similar public shows in ''Majjhima-sila''.<ref name="Varadpande1987">{{cite book|author=Manohar Laxman Varadpande|title=History of Indian Theatre|url=https://books.google.com/books?id=SyxOHOCVcVkC|year=1987|publisher=Abhinav Publications|isbn=978-81-7017-221-5|pages=105–114}}; for another translation of the Buddhist canonical text, see: {{cite book|author=Martine Batchelor|title=The Spirit of the Buddha |url=https://books.google.com/books?id=fL3mykqlOJcC&pg=PT25 |year=2010|publisher=Yale University Press|isbn=9780300175004|pages=25 (Majjhima Nikaya 27)}}</ref> The text ''[[Natyasastra]]'' recommends architectural guidelines for the ''Natya'' theatre, but without drawings and plans. The theatre mentioned in ''Natyasastra'' probably housed an audience of 200 to 500 patrons comfortably seated, states Farley Richmond – a scholar of Indian theatre.<ref name="Kale2019">{{cite book|author=Farley Richmond|editor=M. R. Kale|title=The Mrichchhakatika of Sudraka: With Introduction, Critical Essays and a Photo-Essay |url=https://books.google.com/books?id=Dv_oDwAAQBAJ |year=2019|publisher=Motilal Banarsidass|isbn=978-81-208-4010-2|pages=31–33}}</ref> == Temples (mandirs) == [[File:Architecture of the Khajuraho temples.jpg|thumb|right|Elements of a North Indian temple (Madhya Pradesh)]] [[File:1910 sketches, Gondeshwar temple Sinnar, Nashik temple overview, cross section and plan.jpg|thumb|The architectural plan of the Gondeshwar temple near Nashik (Maharashtra)]] {{main|Hindu temple architecture}} [[Hindu temple architecture]] has many varieties of style whose historic role has been to provide "a focus for both the social and spiritual life" for the Hindu community it serves, states George Michell.{{sfn|Michell|1988|p=14}} Every [[Hindu temple]] ("mandir") is imbued with symbolism, yet the basic structure of each stays the same. Each temple has an inner sanctum or the sacred space, the ''[[Garbhagriha|garbha griha]]'' or womb-chamber, where the primary ''[[murti]]'' or the image of a deity is housed in a simple bare cell for ''darshana'' (view, meditative focus).{{sfn|Shilpa Sharma|Shireesh Deshpande|2017|pp=309-317}} Above the garbhagriha is a tower-like ''[[shikhara]]'', called the ''[[Vimana (architectural feature)|vimana]]'' in south India. This sanctum is surrounded by a closed or open path for ''pradakshina'' (also called ''parikrama'', circumambulation) that is typically intricately carved with symbolic art depicting Hindu legends, themes of artha, dharma and kama as well as the statues of significant deities of three major Hindu traditions (Vishnu, Shiva and Shakti).{{sfn|Michell|1988|pp=66–76, 86–126}} The sanctums of significant temples have a ''[[mandapa]]'' congregation hall, and sometimes an ''[[antarala]]'' antechamber and porch between garbhagriha and mandapa. Major temples that attract pilgrims from far typically have mandapas or other buildings that service the pilgrims. These may be connected or detached from the temple. The main temple may exist with other smaller temples or shrines in the temple compound. The streets around the temple are markets and hubs of economic activity.{{sfn|Michell|1988|pp=66–76, 86–126}} There are examples of special dance pavilions (''Nata Mandir''), like in the [[Konark Sun Temple]]. The pool, temple tank (''Kunda'') is also part of large temples, and they traditionally have served as a place for a bath dip and ablutions for pilgrims.{{sfn|Acharya|2010|p=74}} The same essential architectural principles are found in the historic Hindu temples of southeast Asia.{{sfn|Michell|1988|pp=159–182}} === Gopurams === {{Main|Gopuram}} Essentially independent architectural structure is an element of the temple complex as ''[[gopuram]]'', viz., gatehouse towers, usually ornate, othen with colossal size, at the entrance of a Hindu temple of [[Southern India]].<ref name=britgopuram>{{cite web|url=http://www.britannica.com/eb/article-9037402/gopura|title=Gopura|publisher=Encyclopædia Britannica|access-date=2008-01-20}}</ref> == Monasteries (mathas) == {{see also|Matha|Ashram|Bhajana Kutir}} Hindu monasteries such as [[matha]]s and hermitages ([[ashram]]s) are complexes of buildings include temples, monastic cells or the communal house and ancillary facilities.{{sfn|Sears|2014|pp=4—9}} == Rathas == {{main|Ratha}} In some Hindu sites, there are shrines or buildings named [[ratha]]s because they have the shape of a huge chariot.{{sfn|Harle|1994|p=153}} ==ڏکڻ ايشيا کان ٻاهر== === Indonesia === {{main|Candi of Indonesia}} Historically, [[Hinduism in Indonesia|Hinduism]] was once the predominant [[religion|religious take]] of some Native Indonesians (chiefly Western Indonesians) in [[Indonesia]], predates the existence of [[Buddhism in Indonesia|Buddhism]], [[Islam in Indonesia|Islamism]], and [[Christianity in Indonesia|Christianity]]. The country was enriched with abundance of Hindu architecture, mainly served as [[Hindu temple|religious purpose]] (place of worship, etc.). According to Indonesian categorization, Hindu architecture temples could be divided into 3 main types with different terminology attached to its respective identity, the first one is called {{lang|jv|[[Candi of Indonesia|Candi]]}} ({{ety|Old Javanese|caṇḍi}}),<ref name="Old Javanese2">{{citation |last=Zoetmulder |first=P.J. |title=Old Javanese-English Dictionary |language=kaw, en|year=1982 |publisher=[[Royal Netherlands Institute of Southeast Asian and Caribbean Studies|Koninklijk Instituut voor Taal-, Land- en Volkenkunde]]}}</ref> specifically refers to the Hindu temple architecture of [[Hinduism in Java|Java]]-origin. The second one is known as {{lang|ban|[[Balinese temple|Pura]]}} ({{ety|ban|ᬧᬸᬭ|pura}}), refers to an architecture style of Balinese to perform their [[Balinese Hinduism]] worship. The last one, similar to Hindu majority globally, known in [[Indonesian language|Indonesian]] as {{lang|id|[[Kovil|Kuil]]}}, specifically refers to Hindu of [[Dravidian architecture|Dravidian]]-origin temple architecture, usually represent the [[Indian Indonesians|Indian Indonesian]] community (as opposed to Native Indonesian form of Hinduism). All types of Hindu architecture in Indonesia are functioned as place of worship, but also could be used as the place of historical observance to broaden the knowledge and awareness about Hinduism amongst the non-Hindu population, to draw the sense of tolerance and [[Bhinneka Tunggal Ika|unity]] within the country (it is also applied to every worship places of diverse religious background in Indonesia). ==گيلري== ;Some folios from surviving manuscripts on Hindu architecture <gallery> File:A folio from Vastu sastra hiti dayeka manuscript, water spout design, Sanskrit language, Newari script - 3.jpg|Drawing and notes on Hiti, a public water spout File:A folio from Vastu sastra hiti dayeka manuscript, water spout design, Sanskrit language, Newari script - 1.jpg|Drawing and notes on Hiti, a public water spout, part 2 File:A folio from Vastu sastra hiti dayeka manuscript, mandala, Sanskrit language, Newari script - 2.jpg|A mandala in ''Vastu Sastra Hiti Dayeka'' File:A folio with Harihara Shiva-Vishnu sketch from Samkrantiyajnavidhi manuscript, Sanskrit language, Nepali script.jpg|Two leaves in ''Samkrantiyajnavidhi'' illustrating proportions for [[Harihara]] – half Shiva, half Vishnu File:A folio from minor Vastu sastra manuscript, home design and decoration, Sanskrit language, Devanagari script.jpg|A Vastu sastra page on home design, first line mentions ''vastu sastra'' </gallery> ;Some temples and public stepwells <gallery> File:Lingaraj Temple Complex.jpg | [[Lingaraja Temple]] ([[Bhubaneswar]], Odisha) File:Veera Narayana temple at the Chennakeshava temple complex.jpg | [[Chennakeshava Temple, Belur]] (Karnataka) File:Radhashyam Temple at Bishnupur 2.jpg | Lalji temple ([[Bishnupur, Bankura]], West Bengal) File:Konark Nat Mandir.jpg | Nata Mandir of [[Konark Sun Temple]] (Odisha) File:Madurai Meenakshi temple 2.jpg | [[Meenakshiamman Temple]] Gopuram ([[Madurai]], Tamil Nadu) File:Rani ki vav - Gujarat - 07.jpg|Rani ka vav Gujarat, a historic public water tank with Hindu arts File:Sringeritemple.jpg | [[Advaita Vedanta]] Monastery ([[Sringeri]], Karnataka) File:Mahabalipuram, Pancha Rathas, Tamil Nadu, India.jpg | [[Pancha Rathas]] ([[Mahabalipuram]], Tamil Nadu) File:Nagda(Rajasthan)Torana.jpg | [[Sahastra Bahu Temples]] Torana ([[Nagda, Rajasthan]]) File:Mukteshwar torana.jpg | Torana of [[Mukteshvara Temple, Bhubaneswar]] (Orisha) File:Arunachaleshvara Temple Tiruvannamalai.JPG|A gopuram at the Arunachaleshvara Temple, Tiruvannamalai (Tamil Nadu) </gallery> ==پڻ ڏسو== * [[Hindu temple architecture]] * [[Indian rock-cut architecture]] * [[Indian architecture]] * [[Dravidian architecture]] * [[Nagara architecture]] == Note == {{reflist|group=note}} ==حوالا== {{حوالا}} == Bibliography == * {{cite book|first=P. K.|last=Acharya|year=2010|title=An encyclopaedia of Hindu architecture | url=https://archive.org/stream/encyclopaediaofh07achauoft#page/n9/mode/2up |publisher=Oxford University Press (Republished by Motilal Banarsidass)|location=New Delhi|isbn=978-81-85990-03-3}} * {{cite book|first=P. K.|last=Acharya|year=1927|title=Indian Architecture according to the Manasara Shilpa Shastra|url=https://archive.org/stream/encyclopaediaofh07achauoft#page/n9/mode/2up |publisher=Oxford University Press (Republished by Motilal Banarsidass)|location=London|isbn=0300062176}} * {{cite book|first=P. D.|last=Dhar|year=2010|title=The Torana in Indian and Southeast Asian Architecture|publisher=D K Printworld|location=New Delhi|isbn=978-8124605349}} * {{cite book|first=I.|last=Glushkova|year=2014|title=Objects of Worship in South Asian Religions: Forms, Practices and Meanings|url=https://books.google.com/books?id=oqReBAAAQBAJ&pg=PA116 |publisher=Routledge|isbn=978-1-317-67595-2}} * {{cite book|first=S. R.|last=Goel|year=1991|title=[[Hindu Temples – What Happened to Them]]|publisher=Voice of India|location=New Delhi|volume=2|isbn=81-85990-03-4}} * {{cite book|first=J. C.|last=Harle|year=1994|title=The Art and Architecture of the Indian Subcontinent|url=https://archive.org/details/artarchitectureo00harl|edition=2nd|publisher=Yale University Press Pelican History of Art|isbn=0300062176|url-access=registration}} *{{cite book|author=Ernest Havell|title=The Ancient and Medieval Architecture of India|url=https://books.google.com/books?id=xHM-7CaV5zYC|year=1972|publisher=John Murray, London (Reprinted S. Chand)}} * {{cite book|first=M.|last=Juneja|year=2001|title=Architecture in Medieval India: Forms, Contexts, Histories|url=https://books.google.com/books?id=7N7VAAAAMAAJ |edition=2nd|publisher=Orient Blackswan|isbn=978-8178242286}} * {{cite book|first=G.|last=Michell|year=1988|title=The Hindu Temple: An Introduction to its Meaning and Forms|url=https://books.google.com/books?id=ajgImLs62gwC&pg=PA61 |edition=2nd |publisher=University of Chicago Press|location=Chicago/London|isbn=0-226-53230-5}} *{{cite journal | last=Patra | first=Reena | title=A Comparative Study on Vaastu Shastra and Heidegger's 'Building, Dwelling and Thinking' | journal=Asian Philosophy | publisher=Taylor & Francis | volume=16 | issue=3 | year=2006 | doi=10.1080/09552360600979430 | pages=199–218| s2cid=144592593 }} *{{cite book|author=Ram Raz|title=Essay on the Architecture of the Hindús|url=https://books.google.com/books?id=DSg5AQAAMAAJ|year=1834 |publisher=Royal Asiatic Society of Great Britain and Ireland}} *{{cite journal|author1=Shilpa Sharma|author2=Shireesh Deshpande|title=Architectural Strategies Used in Hindu Temples to Emphasize Sacredness| journal = Journal of Architectural and Planning Research| volume= 34| number= 4 | year= 2017| pages= 309–319|jstor=44987239}} *{{cite journal | last=Sinha | first=Amita | title=Design of Settlements in the Vaastu Shastras | journal=Journal of Cultural Geography | publisher=Taylor & Francis | volume=17 | issue=2 | year=1998 | doi=10.1080/08873639809478319 | pages=27–41}} * {{cite book|first=D. N.|last=Shukla|year=1993|title=Vastu-Sastra: Hindu Science of Architecture|publisher=Munshiram Manoharial Publishers|isbn=978-81-215-0611-3}} * {{cite book|first=T.|last=Sears|year=2014|title=Worldly Gurus and Spiritual Kings: Architecture and Asceticism in Medieval India|publisher=Yale University Press|isbn=978-0-300-19844-7}} * {{cite book|first=B.|last=Thapar|year=2004|title=Introduction to Indian Architecture|publisher=Periplus Editions|location=Singapore|isbn=0-7946-0011-5|ref=Thapar}} ==External links== {{Commons category|Hindu architecture}} *[https://web.archive.org/web/20100218153644/http://www.hampi.in/architecture.htm Vijayanagara architecture] *[http://www.hindupedia.com/en/Sthapatyaveda Sthapatyaveda] (Temple Architecture) on Hindupedia, the Hindu Encyclopedia [[زمرو:هندو فن تعمير| ]] [[زمرو:فن تعمير]] [[زمرو:هندو مندر فن تعمير]] [[زمرو:هندستاني فن تعمير]] [[زمرو:هندو عبادت جا هنڌ]] [[زمرو:ايشيا ۾ فن تعمير]] [[زمرو:هندستان جو فن تعمير]] j263aq1f9cgo1mbkmyyif95nvb7scgs 382572 382571 2026-06-03T15:26:05Z Memon2025 21315 /* تورانا (محراب) */ 382572 wikitext text/x-wiki '''هندو فن تعمير''' (Hindu Architecture) هندستاني فن تعمير جو روايتي نظام آهي جيڪو عمارتن جهڙوڪ مندر، خانقاهون، مجسما، گهر، مارڪيٽ جا هنڌ، باغ ۽ شهر جي منصوبه بندي لاءِ آهي، جيئن هندو متنن ۾ بيان ڪيو ويو آهي. فن تعمير جون هدايتون سنسڪرت جي نسخن ۾ ۽ ڪجهه حالتن ۾ ٻين علائقائي ٻولين ۾ پڻ زنده آهن. انهن متنن ۾ واستو شاستر، شلپا شاستر، برهت سمهتا، پرانا ۽ اگاما جا تعميراتي حصا ۽ علائقائي متن جهڙوڪ مانسارا شامل آهن. {{Short description|Traditional system of Indian architecture as described in Hindu texts}} [[File:10th century Nilakantha Mahadeva Hindu temple, Nagara architecture, Sunak, Gujarat.jpg|thumb|The architecture of a Hindu temple in Sunak, Gujarat]] {{Hinduism}} '''Hindu architecture''' is the traditional system of Indian architecture for structures such as temples, monasteries, statues, homes, market places, gardens and town planning as described in [[Hindu texts]].{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}<ref name="Sinha 1998 pp. 27–41">{{harvnb|Sinha|1998|pages=27–41}}</ref> The architectural guidelines survive in Sanskrit manuscripts and in some cases also in other regional languages. These texts include the [[Vastu shastra]]s, [[Shilpa Shastras]], the ''Brihat Samhita'', architectural portions of the Puranas and the Agamas, and regional texts such as the [[Manasara]] among others.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx, Appendix I lists hundreds of Hindu architectural texts}}{{sfn|Shukla|1993|p=}} گجرات جي سُنڪ ۾ هڪ هندو مندر جي اڏاوت. * هندو فن تعمير جي سڀ کان اهم خصوصيت (۽ ڪيتريون ئي بچيل مثال) هندو مندر آهن، هڪ اهڙي اڏاوتي روايت سان جيڪا پٿر، اينٽن ۽ پٿر جي ڪٽ واري فن تعمير ۾ بچيل مثال ڇڏي وئي آهي جيڪا گپتا سلطنت جي دور جي آهي. انهن فن تعمير تي قديم فارسي ۽ هيلينسٽڪ فن تعمير جو اثر هو. جديد دور ۾ تمام گهٽ سيڪيولر هندو فن تعمير بچيل آهي، جهڙوڪ محلات، گهر ۽ شهر. برباد ۽ آثار قديمه جا مطالعو هندستان ۾ ابتدائي سيڪيولر فن تعمير جو نظارو پيش ڪن ٿا. هندستاني محلات ۽ شهري فن تعمير جي تاريخ تي مطالعي گهڻو ڪري مغل ۽ هند-اسلامي فن تعمير تي ڌيان ڏنو آهي خاص طور تي اتر ۽ اولهه هندستان جي، انهن جي نسبتاً گهڻائي جي ڪري. هندستان جي ٻين علائقن ۾، خاص طور تي ڏکڻ ۾، هندو فن تعمير 16 صدي تائين ترقي ڪندو رهيو، جهڙوڪ اهي جيڪي مندرن، برباد شهرن ۽ وجياناگر سلطنت ۽ نائڪا جي سيڪيولر جڳهن پاران مثال طور پيش ڪيا ويا آهن. سيڪيولر فن تعمير ڪڏهن به هندستان ۾ مذهبي جي مخالفت نه ڪئي وئي، ۽ اهو مقدس فن تعمير آهي جهڙوڪ اهي جيڪي هندو مندرن ۾ مليا آهن جيڪي سيڪيولر ماڻهن کان متاثر ۽ موافقت هئا. وڌيڪ، هارل چوي ٿو، اهو آهي مندر جي ڀتين، ٿنڀن، تورانن ۽ مدپام تي ٺهيل نقش جتي سيڪيولر فن تعمير جو ننڍڙو نسخو ملي سگهي ٿو. By far the most important, characteristic and numerous surviving examples of Hindu architecture are [[Hindu temple]]s, with an [[Hindu temple architecture|architectural tradition]] that has left surviving examples in stone, brick, and [[Indian rock-cut architecture|rock-cut architecture]] dating back to the [[Gupta Empire]]. These architectures had influence of Ancient Persian and [[Hellenistic influence on Indian art|Hellenistic]] architecture.<ref>{{Cite book|last=Smith|first=Vincent Arthur|url=https://books.google.com/books?id=IPstAAAAMAAJ&q=%22The+Hellenistic+is+not+the+only+foreign+element+in+ancient+Indian+art+.+The+influence+of+Persia+is+apparent+,+and+the+columnar+architecture+of+the+Achaemenian+monarchy+supplied+the+models+for+Asoka's+monolithic+pillars+and+many%22|title=Research Articles in Epigraphy, Archaeology, and Numismatics of India|date=1977|publisher=Sheikh Mubarak Ali|language=en}}</ref> Far fewer secular Hindu architecture have survived into the modern era, such as palaces, homes and cities. Ruins and archaeological studies provide a view of early secular architecture in India.<ref name="Murthy1987">{{cite book|author=K. Krishna Murthy|title=Early Indian Secular Architecture|url=https://books.google.com/books?id=0gsNAQAAIAAJ|year=1987|isbn=978-81-85067-01-8|pages=5–16|publisher=Sundeep Prakashan }}</ref> Studies on Indian palaces and civic architectural history have largely focussed on the Mughal and Indo-Islamic architecture particularly of the northern and western India given their relative abundance. In other regions of India, particularly the South, Hindu architecture continued to thrive through the 16th-century, such as those exemplified by the temples, ruined cities and secular spaces of the Vijayanagara Empire and the Nayakas.<ref name="Branfoot 2008 pp. 171–194">{{cite journal | last=Branfoot | first=Crispin | title=Imperial Frontiers: Building Sacred Space in Sixteenth-Century South India | journal=The Art Bulletin | publisher=Taylor & Francis| volume=90 | issue=2 | year=2008 | doi=10.1080/00043079.2008.10786389 | pages=171–194| s2cid=154135978 }}</ref><ref name=harle331>{{cite book|author=James C. Harle|title=The Art and Architecture of the Indian Subcontinent|url=https://books.google.com/books?id=LwcBVvdqyBkC |year=1994|publisher=Yale University Press|isbn=978-0-300-06217-5|pages=330–331}}</ref> The secular architecture was never opposed to the religious in India, and it is the sacred architecture such as those found in the Hindu temples which were inspired by and adaptations of the secular ones. Further, states Harle, it is in the reliefs on temple walls, pillars, toranas and madapams where miniature version of the secular architecture can be found.<ref name="Harle1994">{{cite book|author=James C. Harle|title=The Art and Architecture of the Indian Subcontinent|url=https://books.google.com/books?id=LwcBVvdqyBkC |year=1994|publisher=Yale University Press|isbn=978-0-300-06217-5|pages=43–47, 67–68, 467–480}}</ref> ==متن== ==ڳوٺ ۽ شهر== ==اسپتالون ۽ شفاخانا== ==آرٽ ۽ شهري عمارتون== ==مندر== ==خانقاهون== هندو خانقاهون جهڙوڪ مٺا ۽ هرميٽيج (آشرم) عمارتن جا ڪمپليڪس آهن جن ۾ مندر، خانقاه خانا يا اجتماعي گهر ۽ معاون سهولتون شامل آهن. ==راٺا== ڪجهه هندو جڳهن ۾، مندر يا عمارتون آهن جن کي راٺا سڏيو ويندو آهي ڇاڪاڻ ته انهن جي شڪل هڪ وڏي رته جي هوندي آهي. ==تورانا (محراب)== توران هڪ آزاد بيٺل محراب آهي جيڪو رسمن جي مقصدن لاءِ هندو، ٻڌ ۽ جين فن تعمير ۾ مندرن، خانقاهن ۽ ٻين شين جي سامهون ڏٺو ويندو آهي، ڪڏهن ڪڏهن هڪ عمارت جي طور تي. [[Torana]] is a free-standing archway for ceremonial purposes seen in the Hindu, [[Buddhist]] and [[Jain]] architecture in front of the temples, monasteries and other objects, sometimes as single building.<ref>{{Cite web|url=http://www.oxfordartonline.com/view/10.1093/gao/9781884446054.001.0001/oao-9781884446054-e-7000085631|title=Toraṇa |work= Grove Art|year=2003 |doi=10.1093/gao/9781884446054.article.T085631|access-date=2018-08-08|last1=Hardy |first1=Adam |isbn=978-1-884446-05-4 }}</ref>{{sfn|Dhar|2010|p=}} ==ستمبه (ڪالم)== [[Stambha]] denotes a pillar or column, and is also known as ''jangha'', ''stali'', ''angrika'', ''sthanu'', ''arani'', ''bharaka'' or ''dharana''.{{sfn|Acharya|2010|p=533}} It is described in ''Manasara'' to consist of a pedestal, base, column and a capital. It can be made from wood or stone, be independent or be a pilaster joined to one of the walls. The text describes different proportions for different materials of construction.{{sfn|Acharya|2010|p=533}} The length of column is divided into''matras'' (portions), and these may be decorated with artwork. The ''Manasara'' suggests rules for tapering the top portions of the ''stambha''.{{sfn|Acharya|2010|p=533}} Illustrative stambhas include the [[Vijay Stambha]] (Tower of victory) at [[Chittorgarh fort]], [[Rajasthan]]. It is dedicated to [[Vishnu]]. The [[Dhvaja|Dhvaja-stambhas]] are found at the entrance of temples as flagstaffs, often with the image of [[lingam]] and sacred animals. ==ڇتريون== ڇتريون بلند، گنبد جي شڪل وارا منڊ آهن جيڪي هندستاني فن تعمير ۾ هڪ عنصر طور استعمال ڪيا ويندا آهن، جيڪي راجسٿاني فن تعمير ۾ پيدا ٿين ٿا. اهي محلات ۾ وڏي پيماني تي استعمال ٿيندا آهن، قلعا، يا جنازي جي جڳهن جي حد بندي ڪرڻ، وغيره. [[Chhatri]]s are elevated, dome-shaped pavilions used as an element in [[Indian architecture]], originating in [[Rajasthani architecture]]. They are widely used in palaces, in forts, or to demarcate funerary sites, etc.<ref>{{Cite journal|last=Zajadacz-Hastenrath|first=Salome|date=1997|title=A Note on Babur's Lost Funerary Enclosure at Kabul|url=http://dx.doi.org/10.2307/1523241|journal=Muqarnas|volume=14|pages=135–142|doi=10.2307/1523241|jstor=1523241 |issn=0732-2992|url-access=subscription}}</ref> == Texts == [[File:17th century copy of folio 2 of Visvakarmaprakasa, a Vastu sastra Nepal, Sanskrit Devanagari - 1.jpg|thumb|left|A folio of Visvakarmaprakasa, a minor Hindu architecture text discovered in Kathmandu valley, Nepal (Sanskrit Devanagari)]] Vaastu Shastras and Shilpa Shastras are listed as one of 64 divine arts in ancient Indian texts. They are design manuals covering the art and science of architecture, typically mixing form, function with Hindu symbolism.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}<ref name="Sinha 1998 pp. 27–41"/> The earliest, archaic and distilled version of Hindu architecture principles are found in the Vedic literature, traditionally considered as the ''Upavedas'' (lesser appendices to the Vedas), and called the ''Sthapatya Veda''.<ref name="Patra 2006 pp. 199–218">{{harvnb|Patra|2006}}</ref> Acharya's ''Encyclopedia of Hindu Architecture'' lists hundreds of Sanskrit manuscripts with more details on Hindu architecture that have survived into the modern age.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}} They cover the architectural aspects of a wide range of subjects: ornaments, furniture, vehicles (wagons, carts), gateways, water tanks, drains, cities, streets, homes, palaces, temples and others.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}<ref name="Sinha 1998 pp. 27–41"/> The most studied texts in the contemporary era are Sanskrit manuscripts in different Indic scripts. These include the ''[[Brihat Samhita]]'' (chapters 53, 56–58 and 79), the ''[[Manasara|Manasara Shilpa Sastra]]'', the ''Mayamata Vastu Sastra'' with commentaries in Telugu and Tamil, the Puranas (for example, chapters 42–62 and 104–106 of ''Agni Purana'', chapter 7 of ''Brahmanda Purana'') and the Hindu Agamas.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx with Appendix 1}} {{Clear}} == Villages, towns and cities == [[File:700 CE Manasara Sanskrit text, Hindu architecture, town village plans.jpg|thumb|Some town plans recommended in the 700 CE ''Manasara'' Sanskrit text on Hindu architecture.{{sfn|Sinha|1998|pp=27–40}}{{sfn|Ram Raz|1834}}{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}}]] Hindu texts recommend architectural guidelines for homes, market places, gardens and town planning.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}{{sfn|Sinha|1998|pp=27–40}} The best site for human settlement, declares ''[[Manasara]]'', seeks the right terrain with thick soil that slopes to open skies eastward so that the residents can appreciate the sunrise.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}} It is near a river or significant water stream, and has enough ground water for wells – a second source of water.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}} The soil, states ''Manasara'', should be firm, rich for growing flowers, vegetables and fruit trees, and of agreeable odor. The text recommends that the town planners dig and check the [[soil quality]] for a stable foundation to homes and public buildings.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}} Once the location is accepted, the text describes forty plans for laying out the streets, the homes, markets, gardens and other infrastructure necessary for the settlement. Example architectural plans include Dandaka, Prastara, Chaturmukha, Padmaka, Karmuka, Swastika and others.{{sfn|Sinha|1998|pp=27–40}} The Hindu texts vary, with five shared principles:{{sfn|Patra|2006|pp=201–203}} *''Diknirnaya'': principles of orientation *''Padavinyasa'' : site planning *''Hastalakshana'' : proportionate measurement ratios of sections *''Ayadi'' : six canonical principles of architecture *''Patakadi'' : aesthetics or character of each building or part of the overall plan The guidelines combine principles of early Hindu understanding of science, spiritual beliefs, astrology and astronomy.{{sfn|Patra|2006|pp=201–203}} In practice, these guidelines favor symmetry set to the cardinal directions, with many plans favoring the streets to be aligned with seasonal winds direction, integrated with the terrain and the needs of the local weather.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}}{{sfn|Patra|2006|pp=201–203}} A temple or public assembly hall at the center of the town is recommended in ''Manasara''.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}} ==Hospitals, hospices== The early Hindu texts on medicine and surgery mention dedicated buildings and halls to take care of sick people, and recommend that architects with ''Vastu Vidya'' (वास्तुविद्या) expertise should construct these. The ''[[Charaka Samhita]]'' dated between 100 BCE to 150 CE, for example, in book 1, verse 15.6 (''sutrasthana'') states:<ref name=Wujastyk1>Dominik Wujastyk (2003), The Roots of Āyurveda: Selections from Sanskrit Medical Writings, 3rd edition, Penguin, pages 35–36, 10–12</ref><ref name=Kaviratna1>AV Kaviratna (1913), Charaka-samhita : translated into English, Part 1, {{oclc|67906513}}, pages 168–169</ref><ref name=sharma1>Priya V Sharma (1981), Charaka Samhita Volume 1: Sanskrit Text, with an English Translation, Chaukhamba Orientalia, {{ISBN|9788176370127}}, page 104</ref>{{refn|group=note|The verse 1.15.7 describes how this hospital building should be furnished with beds, chairs, bedsheets, pillows, spitoon, drug grinders, affectionate nurses, pharmacy, supplies, patient care equipment etc.<ref name=Wujastyk1/><ref name=sharma1/>}} {{Quote| {{lang|sa-Deva| [...] दृढं निवातं प्रवातैकदेशं सुखप्रविचारमनुपत्यकं धूमातपजलरजसामनभिगमनीयमनिष्ठानां च शब्दस्पर्शरसरूपगन्धानां सोदपानोदूखलमुसलवर्चःस्थानस्नानभूमिमहानसं '''वास्तुविद्याकुशलः''' प्रशस्तं गृहमेव तावत् पूर्वमुपकल्पयेत्<nowiki>।||६||</nowiki>}}<br> [...] – In the first place a mansion must be constructed under the supervision of an engineer well-conversant with the science of building mansions and houses. It should be spacious and roomy. The element of strength should not be wanting in it. Every part of it should not be exposed to strong winds or breezes. One portion at least should be open to the currents of wind. It should be such that one may move or walk through it with ease. It should not be exposed to smoke, or the sun, or dust, or injurious sound and taste and form and scent. It should be furnished with staircases, with pestles and mortars, privies, accommodation for belting, and cook-rooms.<br>– Translated by Avinash Kaviratna<ref name=Kaviratna1/><br> [...] – the one expert in architecture should, first of all, arrange for an auspicious house which should be strong, wind-free (isolated from wind), ventilated, having comfortable moving space, not situated in a valley, inaccessible to smoke (or) sun (or) water (or) taste (or) sight (or) smell, and provided with water reservoir, mortar pestle, lavatory, bathroom and kitchen.<br>– Translated by Priya Sharma<ref name=sharma1/><br> [...] – Thus, '''an expert in the science of building''' should first construct a worthy building. It should be strong, out of the wind, and part of it should be open to the air. It should be easy to get about in, and should not be in a depression. It should be out of the path of smoke, sunlight, water, or dust, as well as unwanted noise, feelings, tastes, sights and smells. It should have water supply, pestle and mortar, lavatory, bathing area, and a kitchen.<br>– Translated by Dominik Wujastyk (under subtitle: The [[Hospital]] Building)<ref name=Wujastyk1/> |Caraka Samhita, 1.15.6}} == Arts and civic buildings == The ''Narada Shilpasastra'' is another early Sanskrit treatise on architecture. It has 83 chapters, with chapters on plans for villages and cities, on architectural guidelines for palaces and houses, on public water tanks, on Hindu temples, as well as construction of public civic buildings.<ref name=Raghavan>V. Raghavan (1935), ''Two chapters on painting in the Narada Silpa Sastra'', Journal of the Indian Society of Oriental Art, Editors: Stella Kramrisch, Volume III, Number 1, pp. 15–32</ref><ref name=Iyengar/> Chapters 60 through 66 of ''Narada Silpa'' discuss special [[Śālā]] for community services and enjoyment, with chapter 61 on ''Bhojan-sala'' (feeding house), chapter 65 on ''Nataka'' (performance arts), and chapter 66 discussing a building to display arts and paintings. Chapter 71 discusses how ''chitra'' (painting) should be used to enliven homes and civic buildings.<ref name=Raghavan/><ref name=Iyengar>RN Iyengar, KS Kannan and SY Wakankar (2018), ''Narada Silpasastra: Sanskrit Text on Architectural Civil Engineering'', Jain University Press, {{ISBN|978-9385327582}}, pp. 197–220, 233–238</ref> ''Chitra-sala'' and other "entertainment houses", states ''Narada Silpasastra'', should be located in the middle of a city, preferably the main street or where major roads of the city cross or near major temples or palace.<ref name=Raghavan/><ref>C. Sivaramamurti (1934), ''[https://archive.org/details/in.ernet.dli.2015.44001/page/n189/mode/2up Chitrasalas]'', Triveni, Volume 7, Number 2, pp. 180–185</ref> This building's ''mandapam'' (hall) must be spacious and ventilated. It should have pictures that "captivate our minds" and "give joy to the eyes", laid out by rules of proportion and rules of "pose-determining lines", according to a translation by Raghavan.<ref name=Raghavan/> Chapter 66 further recommends specific designs. For example, it describes a civic building for display of art that is circular (''mardala'', drum-like), with main entrance and smaller ones enclosing a court-like space, terraces, and halls to divide the building into sections. These halls should itself display some items of pleasure such as carvings, colorful patterns on the floor, and brightly colored Devas, Gandharvas and Kinnaras.<ref>V. Raghavan (1935), ''Two chapters on painting in the Narada Silpa Sastra'', Journal of the Indian Society of Oriental Art, Editors: Stella Kramrisch, Volume III, Number 1, pp. 23–32</ref><ref name=Iyengar/> Another group of civic buildings described in Hindu texts are the ''preksha-sala'' (building for drama/stage performance) and ''sangita-sala or natya-sala'' (dance performance).<ref name=Raghavan357>V. Raghavan (1934), ''Theatre Architecture in Ancient India'', Triveni, Volume 5, Number 4, pp. 357–363</ref> These are categorized in three: those in temples for religious arts, in city for general entertainment, or in a palace for the king and his guests. The ''Samarangana Sutradhara'' of Bhoja, for example, dedicates its chapter 34 to these buildings and adds that the walls of the performance hall should adorned pictures of damsels dancing or playing instruments.<ref name=Raghavan357/> The plan for ''Natya-mandapa'' with space for the dancers, space for the musicians that co-perform with the dancers, space where the dance-drama artists can change their dress for different acts (''Nepathya-dhama'') and for the ''prekshaka'' (audience) are discussed in chapter 39 of Kumara's ''Silpa Ratna''. The ''Narada Silpasastra'' uses the term "Nataka-salas", recommending that the performance stage should be raised on a platform so that the audience can get a better view, the audience hall should be decorated for the audience to admire before and after the performance.<ref name=Raghavan357/> These arts and architectural principles may have evolved out of more ancient Indian traditions for performance arts, states Varadpande, as is implied in the Buddhist text ''[[Brahmajāla Sutta]]'' where the Buddha forbids his ''bhikshus'' (monks) from watching dances, music performances and similar public shows in ''Majjhima-sila''.<ref name="Varadpande1987">{{cite book|author=Manohar Laxman Varadpande|title=History of Indian Theatre|url=https://books.google.com/books?id=SyxOHOCVcVkC|year=1987|publisher=Abhinav Publications|isbn=978-81-7017-221-5|pages=105–114}}; for another translation of the Buddhist canonical text, see: {{cite book|author=Martine Batchelor|title=The Spirit of the Buddha |url=https://books.google.com/books?id=fL3mykqlOJcC&pg=PT25 |year=2010|publisher=Yale University Press|isbn=9780300175004|pages=25 (Majjhima Nikaya 27)}}</ref> The text ''[[Natyasastra]]'' recommends architectural guidelines for the ''Natya'' theatre, but without drawings and plans. The theatre mentioned in ''Natyasastra'' probably housed an audience of 200 to 500 patrons comfortably seated, states Farley Richmond – a scholar of Indian theatre.<ref name="Kale2019">{{cite book|author=Farley Richmond|editor=M. R. Kale|title=The Mrichchhakatika of Sudraka: With Introduction, Critical Essays and a Photo-Essay |url=https://books.google.com/books?id=Dv_oDwAAQBAJ |year=2019|publisher=Motilal Banarsidass|isbn=978-81-208-4010-2|pages=31–33}}</ref> == Temples (mandirs) == [[File:Architecture of the Khajuraho temples.jpg|thumb|right|Elements of a North Indian temple (Madhya Pradesh)]] [[File:1910 sketches, Gondeshwar temple Sinnar, Nashik temple overview, cross section and plan.jpg|thumb|The architectural plan of the Gondeshwar temple near Nashik (Maharashtra)]] {{main|Hindu temple architecture}} [[Hindu temple architecture]] has many varieties of style whose historic role has been to provide "a focus for both the social and spiritual life" for the Hindu community it serves, states George Michell.{{sfn|Michell|1988|p=14}} Every [[Hindu temple]] ("mandir") is imbued with symbolism, yet the basic structure of each stays the same. Each temple has an inner sanctum or the sacred space, the ''[[Garbhagriha|garbha griha]]'' or womb-chamber, where the primary ''[[murti]]'' or the image of a deity is housed in a simple bare cell for ''darshana'' (view, meditative focus).{{sfn|Shilpa Sharma|Shireesh Deshpande|2017|pp=309-317}} Above the garbhagriha is a tower-like ''[[shikhara]]'', called the ''[[Vimana (architectural feature)|vimana]]'' in south India. This sanctum is surrounded by a closed or open path for ''pradakshina'' (also called ''parikrama'', circumambulation) that is typically intricately carved with symbolic art depicting Hindu legends, themes of artha, dharma and kama as well as the statues of significant deities of three major Hindu traditions (Vishnu, Shiva and Shakti).{{sfn|Michell|1988|pp=66–76, 86–126}} The sanctums of significant temples have a ''[[mandapa]]'' congregation hall, and sometimes an ''[[antarala]]'' antechamber and porch between garbhagriha and mandapa. Major temples that attract pilgrims from far typically have mandapas or other buildings that service the pilgrims. These may be connected or detached from the temple. The main temple may exist with other smaller temples or shrines in the temple compound. The streets around the temple are markets and hubs of economic activity.{{sfn|Michell|1988|pp=66–76, 86–126}} There are examples of special dance pavilions (''Nata Mandir''), like in the [[Konark Sun Temple]]. The pool, temple tank (''Kunda'') is also part of large temples, and they traditionally have served as a place for a bath dip and ablutions for pilgrims.{{sfn|Acharya|2010|p=74}} The same essential architectural principles are found in the historic Hindu temples of southeast Asia.{{sfn|Michell|1988|pp=159–182}} === Gopurams === {{Main|Gopuram}} Essentially independent architectural structure is an element of the temple complex as ''[[gopuram]]'', viz., gatehouse towers, usually ornate, othen with colossal size, at the entrance of a Hindu temple of [[Southern India]].<ref name=britgopuram>{{cite web|url=http://www.britannica.com/eb/article-9037402/gopura|title=Gopura|publisher=Encyclopædia Britannica|access-date=2008-01-20}}</ref> == Monasteries (mathas) == {{see also|Matha|Ashram|Bhajana Kutir}} Hindu monasteries such as [[matha]]s and hermitages ([[ashram]]s) are complexes of buildings include temples, monastic cells or the communal house and ancillary facilities.{{sfn|Sears|2014|pp=4—9}} == Rathas == {{main|Ratha}} In some Hindu sites, there are shrines or buildings named [[ratha]]s because they have the shape of a huge chariot.{{sfn|Harle|1994|p=153}} ==ڏکڻ ايشيا کان ٻاهر== === Indonesia === {{main|Candi of Indonesia}} Historically, [[Hinduism in Indonesia|Hinduism]] was once the predominant [[religion|religious take]] of some Native Indonesians (chiefly Western Indonesians) in [[Indonesia]], predates the existence of [[Buddhism in Indonesia|Buddhism]], [[Islam in Indonesia|Islamism]], and [[Christianity in Indonesia|Christianity]]. The country was enriched with abundance of Hindu architecture, mainly served as [[Hindu temple|religious purpose]] (place of worship, etc.). According to Indonesian categorization, Hindu architecture temples could be divided into 3 main types with different terminology attached to its respective identity, the first one is called {{lang|jv|[[Candi of Indonesia|Candi]]}} ({{ety|Old Javanese|caṇḍi}}),<ref name="Old Javanese2">{{citation |last=Zoetmulder |first=P.J. |title=Old Javanese-English Dictionary |language=kaw, en|year=1982 |publisher=[[Royal Netherlands Institute of Southeast Asian and Caribbean Studies|Koninklijk Instituut voor Taal-, Land- en Volkenkunde]]}}</ref> specifically refers to the Hindu temple architecture of [[Hinduism in Java|Java]]-origin. The second one is known as {{lang|ban|[[Balinese temple|Pura]]}} ({{ety|ban|ᬧᬸᬭ|pura}}), refers to an architecture style of Balinese to perform their [[Balinese Hinduism]] worship. The last one, similar to Hindu majority globally, known in [[Indonesian language|Indonesian]] as {{lang|id|[[Kovil|Kuil]]}}, specifically refers to Hindu of [[Dravidian architecture|Dravidian]]-origin temple architecture, usually represent the [[Indian Indonesians|Indian Indonesian]] community (as opposed to Native Indonesian form of Hinduism). All types of Hindu architecture in Indonesia are functioned as place of worship, but also could be used as the place of historical observance to broaden the knowledge and awareness about Hinduism amongst the non-Hindu population, to draw the sense of tolerance and [[Bhinneka Tunggal Ika|unity]] within the country (it is also applied to every worship places of diverse religious background in Indonesia). ==گيلري== ;Some folios from surviving manuscripts on Hindu architecture <gallery> File:A folio from Vastu sastra hiti dayeka manuscript, water spout design, Sanskrit language, Newari script - 3.jpg|Drawing and notes on Hiti, a public water spout File:A folio from Vastu sastra hiti dayeka manuscript, water spout design, Sanskrit language, Newari script - 1.jpg|Drawing and notes on Hiti, a public water spout, part 2 File:A folio from Vastu sastra hiti dayeka manuscript, mandala, Sanskrit language, Newari script - 2.jpg|A mandala in ''Vastu Sastra Hiti Dayeka'' File:A folio with Harihara Shiva-Vishnu sketch from Samkrantiyajnavidhi manuscript, Sanskrit language, Nepali script.jpg|Two leaves in ''Samkrantiyajnavidhi'' illustrating proportions for [[Harihara]] – half Shiva, half Vishnu File:A folio from minor Vastu sastra manuscript, home design and decoration, Sanskrit language, Devanagari script.jpg|A Vastu sastra page on home design, first line mentions ''vastu sastra'' </gallery> ;Some temples and public stepwells <gallery> File:Lingaraj Temple Complex.jpg | [[Lingaraja Temple]] ([[Bhubaneswar]], Odisha) File:Veera Narayana temple at the Chennakeshava temple complex.jpg | [[Chennakeshava Temple, Belur]] (Karnataka) File:Radhashyam Temple at Bishnupur 2.jpg | Lalji temple ([[Bishnupur, Bankura]], West Bengal) File:Konark Nat Mandir.jpg | Nata Mandir of [[Konark Sun Temple]] (Odisha) File:Madurai Meenakshi temple 2.jpg | [[Meenakshiamman Temple]] Gopuram ([[Madurai]], Tamil Nadu) File:Rani ki vav - Gujarat - 07.jpg|Rani ka vav Gujarat, a historic public water tank with Hindu arts File:Sringeritemple.jpg | [[Advaita Vedanta]] Monastery ([[Sringeri]], Karnataka) File:Mahabalipuram, Pancha Rathas, Tamil Nadu, India.jpg | [[Pancha Rathas]] ([[Mahabalipuram]], Tamil Nadu) File:Nagda(Rajasthan)Torana.jpg | [[Sahastra Bahu Temples]] Torana ([[Nagda, Rajasthan]]) File:Mukteshwar torana.jpg | Torana of [[Mukteshvara Temple, Bhubaneswar]] (Orisha) File:Arunachaleshvara Temple Tiruvannamalai.JPG|A gopuram at the Arunachaleshvara Temple, Tiruvannamalai (Tamil Nadu) </gallery> ==پڻ ڏسو== * [[Hindu temple architecture]] * [[Indian rock-cut architecture]] * [[Indian architecture]] * [[Dravidian architecture]] * [[Nagara architecture]] == Note == {{reflist|group=note}} ==حوالا== {{حوالا}} == Bibliography == * {{cite book|first=P. K.|last=Acharya|year=2010|title=An encyclopaedia of Hindu architecture | url=https://archive.org/stream/encyclopaediaofh07achauoft#page/n9/mode/2up |publisher=Oxford University Press (Republished by Motilal Banarsidass)|location=New Delhi|isbn=978-81-85990-03-3}} * {{cite book|first=P. K.|last=Acharya|year=1927|title=Indian Architecture according to the Manasara Shilpa Shastra|url=https://archive.org/stream/encyclopaediaofh07achauoft#page/n9/mode/2up |publisher=Oxford University Press (Republished by Motilal Banarsidass)|location=London|isbn=0300062176}} * {{cite book|first=P. D.|last=Dhar|year=2010|title=The Torana in Indian and Southeast Asian Architecture|publisher=D K Printworld|location=New Delhi|isbn=978-8124605349}} * {{cite book|first=I.|last=Glushkova|year=2014|title=Objects of Worship in South Asian Religions: Forms, Practices and Meanings|url=https://books.google.com/books?id=oqReBAAAQBAJ&pg=PA116 |publisher=Routledge|isbn=978-1-317-67595-2}} * {{cite book|first=S. R.|last=Goel|year=1991|title=[[Hindu Temples – What Happened to Them]]|publisher=Voice of India|location=New Delhi|volume=2|isbn=81-85990-03-4}} * {{cite book|first=J. C.|last=Harle|year=1994|title=The Art and Architecture of the Indian Subcontinent|url=https://archive.org/details/artarchitectureo00harl|edition=2nd|publisher=Yale University Press Pelican History of Art|isbn=0300062176|url-access=registration}} *{{cite book|author=Ernest Havell|title=The Ancient and Medieval Architecture of India|url=https://books.google.com/books?id=xHM-7CaV5zYC|year=1972|publisher=John Murray, London (Reprinted S. Chand)}} * {{cite book|first=M.|last=Juneja|year=2001|title=Architecture in Medieval India: Forms, Contexts, Histories|url=https://books.google.com/books?id=7N7VAAAAMAAJ |edition=2nd|publisher=Orient Blackswan|isbn=978-8178242286}} * {{cite book|first=G.|last=Michell|year=1988|title=The Hindu Temple: An Introduction to its Meaning and Forms|url=https://books.google.com/books?id=ajgImLs62gwC&pg=PA61 |edition=2nd |publisher=University of Chicago Press|location=Chicago/London|isbn=0-226-53230-5}} *{{cite journal | last=Patra | first=Reena | title=A Comparative Study on Vaastu Shastra and Heidegger's 'Building, Dwelling and Thinking' | journal=Asian Philosophy | publisher=Taylor & Francis | volume=16 | issue=3 | year=2006 | doi=10.1080/09552360600979430 | pages=199–218| s2cid=144592593 }} *{{cite book|author=Ram Raz|title=Essay on the Architecture of the Hindús|url=https://books.google.com/books?id=DSg5AQAAMAAJ|year=1834 |publisher=Royal Asiatic Society of Great Britain and Ireland}} *{{cite journal|author1=Shilpa Sharma|author2=Shireesh Deshpande|title=Architectural Strategies Used in Hindu Temples to Emphasize Sacredness| journal = Journal of Architectural and Planning Research| volume= 34| number= 4 | year= 2017| pages= 309–319|jstor=44987239}} *{{cite journal | last=Sinha | first=Amita | title=Design of Settlements in the Vaastu Shastras | journal=Journal of Cultural Geography | publisher=Taylor & Francis | volume=17 | issue=2 | year=1998 | doi=10.1080/08873639809478319 | pages=27–41}} * {{cite book|first=D. N.|last=Shukla|year=1993|title=Vastu-Sastra: Hindu Science of Architecture|publisher=Munshiram Manoharial Publishers|isbn=978-81-215-0611-3}} * {{cite book|first=T.|last=Sears|year=2014|title=Worldly Gurus and Spiritual Kings: Architecture and Asceticism in Medieval India|publisher=Yale University Press|isbn=978-0-300-19844-7}} * {{cite book|first=B.|last=Thapar|year=2004|title=Introduction to Indian Architecture|publisher=Periplus Editions|location=Singapore|isbn=0-7946-0011-5|ref=Thapar}} ==External links== {{Commons category|Hindu architecture}} *[https://web.archive.org/web/20100218153644/http://www.hampi.in/architecture.htm Vijayanagara architecture] *[http://www.hindupedia.com/en/Sthapatyaveda Sthapatyaveda] (Temple Architecture) on Hindupedia, the Hindu Encyclopedia [[زمرو:هندو فن تعمير| ]] [[زمرو:فن تعمير]] [[زمرو:هندو مندر فن تعمير]] [[زمرو:هندستاني فن تعمير]] [[زمرو:هندو عبادت جا هنڌ]] [[زمرو:ايشيا ۾ فن تعمير]] [[زمرو:هندستان جو فن تعمير]] b9tf73pnarz6urx0wxiz3qudsuqk8d7 382573 382572 2026-06-03T15:26:43Z Memon2025 21315 382573 wikitext text/x-wiki '''هندو فن تعمير''' (Hindu Architecture) هندستاني فن تعمير جو روايتي نظام آهي جيڪو عمارتن جهڙوڪ مندر، خانقاهون، مجسما، گهر، مارڪيٽ جا هنڌ، باغ ۽ شهر جي منصوبه بندي لاءِ آهي، جيئن هندو متنن ۾ بيان ڪيو ويو آهي. فن تعمير جون هدايتون سنسڪرت جي نسخن ۾ ۽ ڪجهه حالتن ۾ ٻين علائقائي ٻولين ۾ پڻ زنده آهن. انهن متنن ۾ واستو شاستر، شلپا شاستر، برهت سمهتا، پرانا ۽ اگاما جا تعميراتي حصا ۽ علائقائي متن جهڙوڪ مانسارا شامل آهن. {{Short description|Traditional system of Indian architecture as described in Hindu texts}} [[File:10th century Nilakantha Mahadeva Hindu temple, Nagara architecture, Sunak, Gujarat.jpg|thumb|The architecture of a Hindu temple in Sunak, Gujarat]] {{Hinduism}} '''Hindu architecture''' is the traditional system of Indian architecture for structures such as temples, monasteries, statues, homes, market places, gardens and town planning as described in [[Hindu texts]].{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}<ref name="Sinha 1998 pp. 27–41">{{harvnb|Sinha|1998|pages=27–41}}</ref> The architectural guidelines survive in Sanskrit manuscripts and in some cases also in other regional languages. These texts include the [[Vastu shastra]]s, [[Shilpa Shastras]], the ''Brihat Samhita'', architectural portions of the Puranas and the Agamas, and regional texts such as the [[Manasara]] among others.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx, Appendix I lists hundreds of Hindu architectural texts}}{{sfn|Shukla|1993|p=}} گجرات جي سُنڪ ۾ هڪ هندو مندر جي اڏاوت. * هندو فن تعمير جي سڀ کان اهم خصوصيت (۽ ڪيتريون ئي بچيل مثال) هندو مندر آهن، هڪ اهڙي اڏاوتي روايت سان جيڪا پٿر، اينٽن ۽ پٿر جي ڪٽ واري فن تعمير ۾ بچيل مثال ڇڏي وئي آهي جيڪا گپتا سلطنت جي دور جي آهي. انهن فن تعمير تي قديم فارسي ۽ هيلينسٽڪ فن تعمير جو اثر هو. جديد دور ۾ تمام گهٽ سيڪيولر هندو فن تعمير بچيل آهي، جهڙوڪ محلات، گهر ۽ شهر. برباد ۽ آثار قديمه جا مطالعو هندستان ۾ ابتدائي سيڪيولر فن تعمير جو نظارو پيش ڪن ٿا. هندستاني محلات ۽ شهري فن تعمير جي تاريخ تي مطالعي گهڻو ڪري مغل ۽ هند-اسلامي فن تعمير تي ڌيان ڏنو آهي خاص طور تي اتر ۽ اولهه هندستان جي، انهن جي نسبتاً گهڻائي جي ڪري. هندستان جي ٻين علائقن ۾، خاص طور تي ڏکڻ ۾، هندو فن تعمير 16 صدي تائين ترقي ڪندو رهيو، جهڙوڪ اهي جيڪي مندرن، برباد شهرن ۽ وجياناگر سلطنت ۽ نائڪا جي سيڪيولر جڳهن پاران مثال طور پيش ڪيا ويا آهن. سيڪيولر فن تعمير ڪڏهن به هندستان ۾ مذهبي جي مخالفت نه ڪئي وئي، ۽ اهو مقدس فن تعمير آهي جهڙوڪ اهي جيڪي هندو مندرن ۾ مليا آهن جيڪي سيڪيولر ماڻهن کان متاثر ۽ موافقت هئا. وڌيڪ، هارل چوي ٿو، اهو آهي مندر جي ڀتين، ٿنڀن، تورانن ۽ مدپام تي ٺهيل نقش جتي سيڪيولر فن تعمير جو ننڍڙو نسخو ملي سگهي ٿو. By far the most important, characteristic and numerous surviving examples of Hindu architecture are [[Hindu temple]]s, with an [[Hindu temple architecture|architectural tradition]] that has left surviving examples in stone, brick, and [[Indian rock-cut architecture|rock-cut architecture]] dating back to the [[Gupta Empire]]. These architectures had influence of Ancient Persian and [[Hellenistic influence on Indian art|Hellenistic]] architecture.<ref>{{Cite book|last=Smith|first=Vincent Arthur|url=https://books.google.com/books?id=IPstAAAAMAAJ&q=%22The+Hellenistic+is+not+the+only+foreign+element+in+ancient+Indian+art+.+The+influence+of+Persia+is+apparent+,+and+the+columnar+architecture+of+the+Achaemenian+monarchy+supplied+the+models+for+Asoka's+monolithic+pillars+and+many%22|title=Research Articles in Epigraphy, Archaeology, and Numismatics of India|date=1977|publisher=Sheikh Mubarak Ali|language=en}}</ref> Far fewer secular Hindu architecture have survived into the modern era, such as palaces, homes and cities. Ruins and archaeological studies provide a view of early secular architecture in India.<ref name="Murthy1987">{{cite book|author=K. Krishna Murthy|title=Early Indian Secular Architecture|url=https://books.google.com/books?id=0gsNAQAAIAAJ|year=1987|isbn=978-81-85067-01-8|pages=5–16|publisher=Sundeep Prakashan }}</ref> Studies on Indian palaces and civic architectural history have largely focussed on the Mughal and Indo-Islamic architecture particularly of the northern and western India given their relative abundance. In other regions of India, particularly the South, Hindu architecture continued to thrive through the 16th-century, such as those exemplified by the temples, ruined cities and secular spaces of the Vijayanagara Empire and the Nayakas.<ref name="Branfoot 2008 pp. 171–194">{{cite journal | last=Branfoot | first=Crispin | title=Imperial Frontiers: Building Sacred Space in Sixteenth-Century South India | journal=The Art Bulletin | publisher=Taylor & Francis| volume=90 | issue=2 | year=2008 | doi=10.1080/00043079.2008.10786389 | pages=171–194| s2cid=154135978 }}</ref><ref name=harle331>{{cite book|author=James C. Harle|title=The Art and Architecture of the Indian Subcontinent|url=https://books.google.com/books?id=LwcBVvdqyBkC |year=1994|publisher=Yale University Press|isbn=978-0-300-06217-5|pages=330–331}}</ref> The secular architecture was never opposed to the religious in India, and it is the sacred architecture such as those found in the Hindu temples which were inspired by and adaptations of the secular ones. Further, states Harle, it is in the reliefs on temple walls, pillars, toranas and madapams where miniature version of the secular architecture can be found.<ref name="Harle1994">{{cite book|author=James C. Harle|title=The Art and Architecture of the Indian Subcontinent|url=https://books.google.com/books?id=LwcBVvdqyBkC |year=1994|publisher=Yale University Press|isbn=978-0-300-06217-5|pages=43–47, 67–68, 467–480}}</ref> ==متن== ==ڳوٺ ۽ شهر== ==اسپتالون ۽ شفاخانا== ==آرٽ ۽ شهري عمارتون== ==مندر== ==خانقاهون== هندو خانقاهون جهڙوڪ مٺا ۽ هرميٽيج (آشرم) عمارتن جا ڪمپليڪس آهن جن ۾ مندر، خانقاه خانا يا اجتماعي گهر ۽ معاون سهولتون شامل آهن. ==راٺا== ڪجهه هندو جڳهن ۾، مندر يا عمارتون آهن جن کي راٺا سڏيو ويندو آهي ڇاڪاڻ ته انهن جي شڪل هڪ وڏي رته جي هوندي آهي. ==تورانا (محراب)== توران هڪ آزاد بيٺل محراب آهي جيڪو رسمن جي مقصدن لاءِ هندو، ٻڌ ۽ جين فن تعمير ۾ مندرن، خانقاهن ۽ ٻين شين جي سامهون ڏٺو ويندو آهي، ڪڏهن ڪڏهن هڪ عمارت جي طور تي. [[Torana]] is a free-standing archway for ceremonial purposes seen in the Hindu, [[Buddhist]] and [[Jain]] architecture in front of the temples, monasteries and other objects, sometimes as single building.<ref>{{Cite web|url=http://www.oxfordartonline.com/view/10.1093/gao/9781884446054.001.0001/oao-9781884446054-e-7000085631|title=Toraṇa |work= Grove Art|year=2003 |doi=10.1093/gao/9781884446054.article.T085631|access-date=2018-08-08|last1=Hardy |first1=Adam |isbn=978-1-884446-05-4 }}</ref>{{sfn|Dhar|2010|p=}} ==ستمبه (ڪالم)== [[Stambha]] denotes a pillar or column, and is also known as ''jangha'', ''stali'', ''angrika'', ''sthanu'', ''arani'', ''bharaka'' or ''dharana''.{{sfn|Acharya|2010|p=533}} It is described in ''Manasara'' to consist of a pedestal, base, column and a capital. It can be made from wood or stone, be independent or be a pilaster joined to one of the walls. The text describes different proportions for different materials of construction.{{sfn|Acharya|2010|p=533}} The length of column is divided into''matras'' (portions), and these may be decorated with artwork. The ''Manasara'' suggests rules for tapering the top portions of the ''stambha''.{{sfn|Acharya|2010|p=533}} Illustrative stambhas include the [[Vijay Stambha]] (Tower of victory) at [[Chittorgarh fort]], [[Rajasthan]]. It is dedicated to [[Vishnu]]. The [[Dhvaja|Dhvaja-stambhas]] are found at the entrance of temples as flagstaffs, often with the image of [[lingam]] and sacred animals. ==ڇتريون== ڇتريون بلند، گنبد جي شڪل وارا منڊ آهن جيڪي هندستاني فن تعمير ۾ هڪ عنصر طور استعمال ڪيا ويندا آهن، جيڪي راجسٿاني فن تعمير ۾ پيدا ٿين ٿا. اهي محلات ۾ وڏي پيماني تي استعمال ٿيندا آهن، قلعا، يا جنازي جي جڳهن جي حد بندي ڪرڻ، وغيره. [[Chhatri]]s are elevated, dome-shaped pavilions used as an element in [[Indian architecture]], originating in [[Rajasthani architecture]]. They are widely used in palaces, in forts, or to demarcate funerary sites, etc.<ref>{{Cite journal|last=Zajadacz-Hastenrath|first=Salome|date=1997|title=A Note on Babur's Lost Funerary Enclosure at Kabul|url=http://dx.doi.org/10.2307/1523241|journal=Muqarnas|volume=14|pages=135–142|doi=10.2307/1523241|jstor=1523241 |issn=0732-2992|url-access=subscription}}</ref> == Texts == [[File:17th century copy of folio 2 of Visvakarmaprakasa, a Vastu sastra Nepal, Sanskrit Devanagari - 1.jpg|thumb|left|A folio of Visvakarmaprakasa, a minor Hindu architecture text discovered in Kathmandu valley, Nepal (Sanskrit Devanagari)]] Vaastu Shastras and Shilpa Shastras are listed as one of 64 divine arts in ancient Indian texts. They are design manuals covering the art and science of architecture, typically mixing form, function with Hindu symbolism.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}<ref name="Sinha 1998 pp. 27–41"/> The earliest, archaic and distilled version of Hindu architecture principles are found in the Vedic literature, traditionally considered as the ''Upavedas'' (lesser appendices to the Vedas), and called the ''Sthapatya Veda''.<ref name="Patra 2006 pp. 199–218">{{harvnb|Patra|2006}}</ref> Acharya's ''Encyclopedia of Hindu Architecture'' lists hundreds of Sanskrit manuscripts with more details on Hindu architecture that have survived into the modern age.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}} They cover the architectural aspects of a wide range of subjects: ornaments, furniture, vehicles (wagons, carts), gateways, water tanks, drains, cities, streets, homes, palaces, temples and others.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}<ref name="Sinha 1998 pp. 27–41"/> The most studied texts in the contemporary era are Sanskrit manuscripts in different Indic scripts. These include the ''[[Brihat Samhita]]'' (chapters 53, 56–58 and 79), the ''[[Manasara|Manasara Shilpa Sastra]]'', the ''Mayamata Vastu Sastra'' with commentaries in Telugu and Tamil, the Puranas (for example, chapters 42–62 and 104–106 of ''Agni Purana'', chapter 7 of ''Brahmanda Purana'') and the Hindu Agamas.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx with Appendix 1}} {{Clear}} == Villages, towns and cities == [[File:700 CE Manasara Sanskrit text, Hindu architecture, town village plans.jpg|thumb|Some town plans recommended in the 700 CE ''Manasara'' Sanskrit text on Hindu architecture.{{sfn|Sinha|1998|pp=27–40}}{{sfn|Ram Raz|1834}}{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}}]] Hindu texts recommend architectural guidelines for homes, market places, gardens and town planning.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}{{sfn|Sinha|1998|pp=27–40}} The best site for human settlement, declares ''[[Manasara]]'', seeks the right terrain with thick soil that slopes to open skies eastward so that the residents can appreciate the sunrise.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}} It is near a river or significant water stream, and has enough ground water for wells – a second source of water.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}} The soil, states ''Manasara'', should be firm, rich for growing flowers, vegetables and fruit trees, and of agreeable odor. The text recommends that the town planners dig and check the [[soil quality]] for a stable foundation to homes and public buildings.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}} Once the location is accepted, the text describes forty plans for laying out the streets, the homes, markets, gardens and other infrastructure necessary for the settlement. Example architectural plans include Dandaka, Prastara, Chaturmukha, Padmaka, Karmuka, Swastika and others.{{sfn|Sinha|1998|pp=27–40}} The Hindu texts vary, with five shared principles:{{sfn|Patra|2006|pp=201–203}} *''Diknirnaya'': principles of orientation *''Padavinyasa'' : site planning *''Hastalakshana'' : proportionate measurement ratios of sections *''Ayadi'' : six canonical principles of architecture *''Patakadi'' : aesthetics or character of each building or part of the overall plan The guidelines combine principles of early Hindu understanding of science, spiritual beliefs, astrology and astronomy.{{sfn|Patra|2006|pp=201–203}} In practice, these guidelines favor symmetry set to the cardinal directions, with many plans favoring the streets to be aligned with seasonal winds direction, integrated with the terrain and the needs of the local weather.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}}{{sfn|Patra|2006|pp=201–203}} A temple or public assembly hall at the center of the town is recommended in ''Manasara''.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}} ==Hospitals, hospices== The early Hindu texts on medicine and surgery mention dedicated buildings and halls to take care of sick people, and recommend that architects with ''Vastu Vidya'' (वास्तुविद्या) expertise should construct these. The ''[[Charaka Samhita]]'' dated between 100 BCE to 150 CE, for example, in book 1, verse 15.6 (''sutrasthana'') states:<ref name=Wujastyk1>Dominik Wujastyk (2003), The Roots of Āyurveda: Selections from Sanskrit Medical Writings, 3rd edition, Penguin, pages 35–36, 10–12</ref><ref name=Kaviratna1>AV Kaviratna (1913), Charaka-samhita : translated into English, Part 1, {{oclc|67906513}}, pages 168–169</ref><ref name=sharma1>Priya V Sharma (1981), Charaka Samhita Volume 1: Sanskrit Text, with an English Translation, Chaukhamba Orientalia, {{ISBN|9788176370127}}, page 104</ref>{{refn|group=note|The verse 1.15.7 describes how this hospital building should be furnished with beds, chairs, bedsheets, pillows, spitoon, drug grinders, affectionate nurses, pharmacy, supplies, patient care equipment etc.<ref name=Wujastyk1/><ref name=sharma1/>}} {{Quote| {{lang|sa-Deva| [...] दृढं निवातं प्रवातैकदेशं सुखप्रविचारमनुपत्यकं धूमातपजलरजसामनभिगमनीयमनिष्ठानां च शब्दस्पर्शरसरूपगन्धानां सोदपानोदूखलमुसलवर्चःस्थानस्नानभूमिमहानसं '''वास्तुविद्याकुशलः''' प्रशस्तं गृहमेव तावत् पूर्वमुपकल्पयेत्<nowiki>।||६||</nowiki>}}<br> [...] – In the first place a mansion must be constructed under the supervision of an engineer well-conversant with the science of building mansions and houses. It should be spacious and roomy. The element of strength should not be wanting in it. Every part of it should not be exposed to strong winds or breezes. One portion at least should be open to the currents of wind. It should be such that one may move or walk through it with ease. It should not be exposed to smoke, or the sun, or dust, or injurious sound and taste and form and scent. It should be furnished with staircases, with pestles and mortars, privies, accommodation for belting, and cook-rooms.<br>– Translated by Avinash Kaviratna<ref name=Kaviratna1/><br> [...] – the one expert in architecture should, first of all, arrange for an auspicious house which should be strong, wind-free (isolated from wind), ventilated, having comfortable moving space, not situated in a valley, inaccessible to smoke (or) sun (or) water (or) taste (or) sight (or) smell, and provided with water reservoir, mortar pestle, lavatory, bathroom and kitchen.<br>– Translated by Priya Sharma<ref name=sharma1/><br> [...] – Thus, '''an expert in the science of building''' should first construct a worthy building. It should be strong, out of the wind, and part of it should be open to the air. It should be easy to get about in, and should not be in a depression. It should be out of the path of smoke, sunlight, water, or dust, as well as unwanted noise, feelings, tastes, sights and smells. It should have water supply, pestle and mortar, lavatory, bathing area, and a kitchen.<br>– Translated by Dominik Wujastyk (under subtitle: The [[Hospital]] Building)<ref name=Wujastyk1/> |Caraka Samhita, 1.15.6}} == Arts and civic buildings == The ''Narada Shilpasastra'' is another early Sanskrit treatise on architecture. It has 83 chapters, with chapters on plans for villages and cities, on architectural guidelines for palaces and houses, on public water tanks, on Hindu temples, as well as construction of public civic buildings.<ref name=Raghavan>V. Raghavan (1935), ''Two chapters on painting in the Narada Silpa Sastra'', Journal of the Indian Society of Oriental Art, Editors: Stella Kramrisch, Volume III, Number 1, pp. 15–32</ref><ref name=Iyengar/> Chapters 60 through 66 of ''Narada Silpa'' discuss special [[Śālā]] for community services and enjoyment, with chapter 61 on ''Bhojan-sala'' (feeding house), chapter 65 on ''Nataka'' (performance arts), and chapter 66 discussing a building to display arts and paintings. Chapter 71 discusses how ''chitra'' (painting) should be used to enliven homes and civic buildings.<ref name=Raghavan/><ref name=Iyengar>RN Iyengar, KS Kannan and SY Wakankar (2018), ''Narada Silpasastra: Sanskrit Text on Architectural Civil Engineering'', Jain University Press, {{ISBN|978-9385327582}}, pp. 197–220, 233–238</ref> ''Chitra-sala'' and other "entertainment houses", states ''Narada Silpasastra'', should be located in the middle of a city, preferably the main street or where major roads of the city cross or near major temples or palace.<ref name=Raghavan/><ref>C. Sivaramamurti (1934), ''[https://archive.org/details/in.ernet.dli.2015.44001/page/n189/mode/2up Chitrasalas]'', Triveni, Volume 7, Number 2, pp. 180–185</ref> This building's ''mandapam'' (hall) must be spacious and ventilated. It should have pictures that "captivate our minds" and "give joy to the eyes", laid out by rules of proportion and rules of "pose-determining lines", according to a translation by Raghavan.<ref name=Raghavan/> Chapter 66 further recommends specific designs. For example, it describes a civic building for display of art that is circular (''mardala'', drum-like), with main entrance and smaller ones enclosing a court-like space, terraces, and halls to divide the building into sections. These halls should itself display some items of pleasure such as carvings, colorful patterns on the floor, and brightly colored Devas, Gandharvas and Kinnaras.<ref>V. Raghavan (1935), ''Two chapters on painting in the Narada Silpa Sastra'', Journal of the Indian Society of Oriental Art, Editors: Stella Kramrisch, Volume III, Number 1, pp. 23–32</ref><ref name=Iyengar/> Another group of civic buildings described in Hindu texts are the ''preksha-sala'' (building for drama/stage performance) and ''sangita-sala or natya-sala'' (dance performance).<ref name=Raghavan357>V. Raghavan (1934), ''Theatre Architecture in Ancient India'', Triveni, Volume 5, Number 4, pp. 357–363</ref> These are categorized in three: those in temples for religious arts, in city for general entertainment, or in a palace for the king and his guests. The ''Samarangana Sutradhara'' of Bhoja, for example, dedicates its chapter 34 to these buildings and adds that the walls of the performance hall should adorned pictures of damsels dancing or playing instruments.<ref name=Raghavan357/> The plan for ''Natya-mandapa'' with space for the dancers, space for the musicians that co-perform with the dancers, space where the dance-drama artists can change their dress for different acts (''Nepathya-dhama'') and for the ''prekshaka'' (audience) are discussed in chapter 39 of Kumara's ''Silpa Ratna''. The ''Narada Silpasastra'' uses the term "Nataka-salas", recommending that the performance stage should be raised on a platform so that the audience can get a better view, the audience hall should be decorated for the audience to admire before and after the performance.<ref name=Raghavan357/> These arts and architectural principles may have evolved out of more ancient Indian traditions for performance arts, states Varadpande, as is implied in the Buddhist text ''[[Brahmajāla Sutta]]'' where the Buddha forbids his ''bhikshus'' (monks) from watching dances, music performances and similar public shows in ''Majjhima-sila''.<ref name="Varadpande1987">{{cite book|author=Manohar Laxman Varadpande|title=History of Indian Theatre|url=https://books.google.com/books?id=SyxOHOCVcVkC|year=1987|publisher=Abhinav Publications|isbn=978-81-7017-221-5|pages=105–114}}; for another translation of the Buddhist canonical text, see: {{cite book|author=Martine Batchelor|title=The Spirit of the Buddha |url=https://books.google.com/books?id=fL3mykqlOJcC&pg=PT25 |year=2010|publisher=Yale University Press|isbn=9780300175004|pages=25 (Majjhima Nikaya 27)}}</ref> The text ''[[Natyasastra]]'' recommends architectural guidelines for the ''Natya'' theatre, but without drawings and plans. The theatre mentioned in ''Natyasastra'' probably housed an audience of 200 to 500 patrons comfortably seated, states Farley Richmond – a scholar of Indian theatre.<ref name="Kale2019">{{cite book|author=Farley Richmond|editor=M. R. Kale|title=The Mrichchhakatika of Sudraka: With Introduction, Critical Essays and a Photo-Essay |url=https://books.google.com/books?id=Dv_oDwAAQBAJ |year=2019|publisher=Motilal Banarsidass|isbn=978-81-208-4010-2|pages=31–33}}</ref> == Temples (mandirs) == [[File:Architecture of the Khajuraho temples.jpg|thumb|right|Elements of a North Indian temple (Madhya Pradesh)]] [[File:1910 sketches, Gondeshwar temple Sinnar, Nashik temple overview, cross section and plan.jpg|thumb|The architectural plan of the Gondeshwar temple near Nashik (Maharashtra)]] {{main|Hindu temple architecture}} [[Hindu temple architecture]] has many varieties of style whose historic role has been to provide "a focus for both the social and spiritual life" for the Hindu community it serves, states George Michell.{{sfn|Michell|1988|p=14}} Every [[Hindu temple]] ("mandir") is imbued with symbolism, yet the basic structure of each stays the same. Each temple has an inner sanctum or the sacred space, the ''[[Garbhagriha|garbha griha]]'' or womb-chamber, where the primary ''[[murti]]'' or the image of a deity is housed in a simple bare cell for ''darshana'' (view, meditative focus).{{sfn|Shilpa Sharma|Shireesh Deshpande|2017|pp=309-317}} Above the garbhagriha is a tower-like ''[[shikhara]]'', called the ''[[Vimana (architectural feature)|vimana]]'' in south India. This sanctum is surrounded by a closed or open path for ''pradakshina'' (also called ''parikrama'', circumambulation) that is typically intricately carved with symbolic art depicting Hindu legends, themes of artha, dharma and kama as well as the statues of significant deities of three major Hindu traditions (Vishnu, Shiva and Shakti).{{sfn|Michell|1988|pp=66–76, 86–126}} The sanctums of significant temples have a ''[[mandapa]]'' congregation hall, and sometimes an ''[[antarala]]'' antechamber and porch between garbhagriha and mandapa. Major temples that attract pilgrims from far typically have mandapas or other buildings that service the pilgrims. These may be connected or detached from the temple. The main temple may exist with other smaller temples or shrines in the temple compound. The streets around the temple are markets and hubs of economic activity.{{sfn|Michell|1988|pp=66–76, 86–126}} There are examples of special dance pavilions (''Nata Mandir''), like in the [[Konark Sun Temple]]. The pool, temple tank (''Kunda'') is also part of large temples, and they traditionally have served as a place for a bath dip and ablutions for pilgrims.{{sfn|Acharya|2010|p=74}} The same essential architectural principles are found in the historic Hindu temples of southeast Asia.{{sfn|Michell|1988|pp=159–182}} === Gopurams === {{Main|Gopuram}} Essentially independent architectural structure is an element of the temple complex as ''[[gopuram]]'', viz., gatehouse towers, usually ornate, othen with colossal size, at the entrance of a Hindu temple of [[Southern India]].<ref name=britgopuram>{{cite web|url=http://www.britannica.com/eb/article-9037402/gopura|title=Gopura|publisher=Encyclopædia Britannica|access-date=2008-01-20}}</ref> == Monasteries (mathas) == {{see also|Matha|Ashram|Bhajana Kutir}} Hindu monasteries such as [[matha]]s and hermitages ([[ashram]]s) are complexes of buildings include temples, monastic cells or the communal house and ancillary facilities.{{sfn|Sears|2014|pp=4—9}} ==ڏکڻ ايشيا کان ٻاهر== === Indonesia === {{main|Candi of Indonesia}} Historically, [[Hinduism in Indonesia|Hinduism]] was once the predominant [[religion|religious take]] of some Native Indonesians (chiefly Western Indonesians) in [[Indonesia]], predates the existence of [[Buddhism in Indonesia|Buddhism]], [[Islam in Indonesia|Islamism]], and [[Christianity in Indonesia|Christianity]]. The country was enriched with abundance of Hindu architecture, mainly served as [[Hindu temple|religious purpose]] (place of worship, etc.). According to Indonesian categorization, Hindu architecture temples could be divided into 3 main types with different terminology attached to its respective identity, the first one is called {{lang|jv|[[Candi of Indonesia|Candi]]}} ({{ety|Old Javanese|caṇḍi}}),<ref name="Old Javanese2">{{citation |last=Zoetmulder |first=P.J. |title=Old Javanese-English Dictionary |language=kaw, en|year=1982 |publisher=[[Royal Netherlands Institute of Southeast Asian and Caribbean Studies|Koninklijk Instituut voor Taal-, Land- en Volkenkunde]]}}</ref> specifically refers to the Hindu temple architecture of [[Hinduism in Java|Java]]-origin. The second one is known as {{lang|ban|[[Balinese temple|Pura]]}} ({{ety|ban|ᬧᬸᬭ|pura}}), refers to an architecture style of Balinese to perform their [[Balinese Hinduism]] worship. The last one, similar to Hindu majority globally, known in [[Indonesian language|Indonesian]] as {{lang|id|[[Kovil|Kuil]]}}, specifically refers to Hindu of [[Dravidian architecture|Dravidian]]-origin temple architecture, usually represent the [[Indian Indonesians|Indian Indonesian]] community (as opposed to Native Indonesian form of Hinduism). All types of Hindu architecture in Indonesia are functioned as place of worship, but also could be used as the place of historical observance to broaden the knowledge and awareness about Hinduism amongst the non-Hindu population, to draw the sense of tolerance and [[Bhinneka Tunggal Ika|unity]] within the country (it is also applied to every worship places of diverse religious background in Indonesia). ==گيلري== ;Some folios from surviving manuscripts on Hindu architecture <gallery> File:A folio from Vastu sastra hiti dayeka manuscript, water spout design, Sanskrit language, Newari script - 3.jpg|Drawing and notes on Hiti, a public water spout File:A folio from Vastu sastra hiti dayeka manuscript, water spout design, Sanskrit language, Newari script - 1.jpg|Drawing and notes on Hiti, a public water spout, part 2 File:A folio from Vastu sastra hiti dayeka manuscript, mandala, Sanskrit language, Newari script - 2.jpg|A mandala in ''Vastu Sastra Hiti Dayeka'' File:A folio with Harihara Shiva-Vishnu sketch from Samkrantiyajnavidhi manuscript, Sanskrit language, Nepali script.jpg|Two leaves in ''Samkrantiyajnavidhi'' illustrating proportions for [[Harihara]] – half Shiva, half Vishnu File:A folio from minor Vastu sastra manuscript, home design and decoration, Sanskrit language, Devanagari script.jpg|A Vastu sastra page on home design, first line mentions ''vastu sastra'' </gallery> ;Some temples and public stepwells <gallery> File:Lingaraj Temple Complex.jpg | [[Lingaraja Temple]] ([[Bhubaneswar]], Odisha) File:Veera Narayana temple at the Chennakeshava temple complex.jpg | [[Chennakeshava Temple, Belur]] (Karnataka) File:Radhashyam Temple at Bishnupur 2.jpg | Lalji temple ([[Bishnupur, Bankura]], West Bengal) File:Konark Nat Mandir.jpg | Nata Mandir of [[Konark Sun Temple]] (Odisha) File:Madurai Meenakshi temple 2.jpg | [[Meenakshiamman Temple]] Gopuram ([[Madurai]], Tamil Nadu) File:Rani ki vav - Gujarat - 07.jpg|Rani ka vav Gujarat, a historic public water tank with Hindu arts File:Sringeritemple.jpg | [[Advaita Vedanta]] Monastery ([[Sringeri]], Karnataka) File:Mahabalipuram, Pancha Rathas, Tamil Nadu, India.jpg | [[Pancha Rathas]] ([[Mahabalipuram]], Tamil Nadu) File:Nagda(Rajasthan)Torana.jpg | [[Sahastra Bahu Temples]] Torana ([[Nagda, Rajasthan]]) File:Mukteshwar torana.jpg | Torana of [[Mukteshvara Temple, Bhubaneswar]] (Orisha) File:Arunachaleshvara Temple Tiruvannamalai.JPG|A gopuram at the Arunachaleshvara Temple, Tiruvannamalai (Tamil Nadu) </gallery> ==پڻ ڏسو== * [[Hindu temple architecture]] * [[Indian rock-cut architecture]] * [[Indian architecture]] * [[Dravidian architecture]] * [[Nagara architecture]] == Note == {{reflist|group=note}} ==حوالا== {{حوالا}} == Bibliography == * {{cite book|first=P. K.|last=Acharya|year=2010|title=An encyclopaedia of Hindu architecture | url=https://archive.org/stream/encyclopaediaofh07achauoft#page/n9/mode/2up |publisher=Oxford University Press (Republished by Motilal Banarsidass)|location=New Delhi|isbn=978-81-85990-03-3}} * {{cite book|first=P. K.|last=Acharya|year=1927|title=Indian Architecture according to the Manasara Shilpa Shastra|url=https://archive.org/stream/encyclopaediaofh07achauoft#page/n9/mode/2up |publisher=Oxford University Press (Republished by Motilal Banarsidass)|location=London|isbn=0300062176}} * {{cite book|first=P. D.|last=Dhar|year=2010|title=The Torana in Indian and Southeast Asian Architecture|publisher=D K Printworld|location=New Delhi|isbn=978-8124605349}} * {{cite book|first=I.|last=Glushkova|year=2014|title=Objects of Worship in South Asian Religions: Forms, Practices and Meanings|url=https://books.google.com/books?id=oqReBAAAQBAJ&pg=PA116 |publisher=Routledge|isbn=978-1-317-67595-2}} * {{cite book|first=S. R.|last=Goel|year=1991|title=[[Hindu Temples – What Happened to Them]]|publisher=Voice of India|location=New Delhi|volume=2|isbn=81-85990-03-4}} * {{cite book|first=J. C.|last=Harle|year=1994|title=The Art and Architecture of the Indian Subcontinent|url=https://archive.org/details/artarchitectureo00harl|edition=2nd|publisher=Yale University Press Pelican History of Art|isbn=0300062176|url-access=registration}} *{{cite book|author=Ernest Havell|title=The Ancient and Medieval Architecture of India|url=https://books.google.com/books?id=xHM-7CaV5zYC|year=1972|publisher=John Murray, London (Reprinted S. Chand)}} * {{cite book|first=M.|last=Juneja|year=2001|title=Architecture in Medieval India: Forms, Contexts, Histories|url=https://books.google.com/books?id=7N7VAAAAMAAJ |edition=2nd|publisher=Orient Blackswan|isbn=978-8178242286}} * {{cite book|first=G.|last=Michell|year=1988|title=The Hindu Temple: An Introduction to its Meaning and Forms|url=https://books.google.com/books?id=ajgImLs62gwC&pg=PA61 |edition=2nd |publisher=University of Chicago Press|location=Chicago/London|isbn=0-226-53230-5}} *{{cite journal | last=Patra | first=Reena | title=A Comparative Study on Vaastu Shastra and Heidegger's 'Building, Dwelling and Thinking' | journal=Asian Philosophy | publisher=Taylor & Francis | volume=16 | issue=3 | year=2006 | doi=10.1080/09552360600979430 | pages=199–218| s2cid=144592593 }} *{{cite book|author=Ram Raz|title=Essay on the Architecture of the Hindús|url=https://books.google.com/books?id=DSg5AQAAMAAJ|year=1834 |publisher=Royal Asiatic Society of Great Britain and Ireland}} *{{cite journal|author1=Shilpa Sharma|author2=Shireesh Deshpande|title=Architectural Strategies Used in Hindu Temples to Emphasize Sacredness| journal = Journal of Architectural and Planning Research| volume= 34| number= 4 | year= 2017| pages= 309–319|jstor=44987239}} *{{cite journal | last=Sinha | first=Amita | title=Design of Settlements in the Vaastu Shastras | journal=Journal of Cultural Geography | publisher=Taylor & Francis | volume=17 | issue=2 | year=1998 | doi=10.1080/08873639809478319 | pages=27–41}} * {{cite book|first=D. N.|last=Shukla|year=1993|title=Vastu-Sastra: Hindu Science of Architecture|publisher=Munshiram Manoharial Publishers|isbn=978-81-215-0611-3}} * {{cite book|first=T.|last=Sears|year=2014|title=Worldly Gurus and Spiritual Kings: Architecture and Asceticism in Medieval India|publisher=Yale University Press|isbn=978-0-300-19844-7}} * {{cite book|first=B.|last=Thapar|year=2004|title=Introduction to Indian Architecture|publisher=Periplus Editions|location=Singapore|isbn=0-7946-0011-5|ref=Thapar}} ==External links== {{Commons category|Hindu architecture}} *[https://web.archive.org/web/20100218153644/http://www.hampi.in/architecture.htm Vijayanagara architecture] *[http://www.hindupedia.com/en/Sthapatyaveda Sthapatyaveda] (Temple Architecture) on Hindupedia, the Hindu Encyclopedia [[زمرو:هندو فن تعمير| ]] [[زمرو:فن تعمير]] [[زمرو:هندو مندر فن تعمير]] [[زمرو:هندستاني فن تعمير]] [[زمرو:هندو عبادت جا هنڌ]] [[زمرو:ايشيا ۾ فن تعمير]] [[زمرو:هندستان جو فن تعمير]] 9j4kya454j8o3nptpk6kqrhi3cpvti9 382574 382573 2026-06-03T15:27:17Z Memon2025 21315 /* راٺا */ 382574 wikitext text/x-wiki '''هندو فن تعمير''' (Hindu Architecture) هندستاني فن تعمير جو روايتي نظام آهي جيڪو عمارتن جهڙوڪ مندر، خانقاهون، مجسما، گهر، مارڪيٽ جا هنڌ، باغ ۽ شهر جي منصوبه بندي لاءِ آهي، جيئن هندو متنن ۾ بيان ڪيو ويو آهي. فن تعمير جون هدايتون سنسڪرت جي نسخن ۾ ۽ ڪجهه حالتن ۾ ٻين علائقائي ٻولين ۾ پڻ زنده آهن. انهن متنن ۾ واستو شاستر، شلپا شاستر، برهت سمهتا، پرانا ۽ اگاما جا تعميراتي حصا ۽ علائقائي متن جهڙوڪ مانسارا شامل آهن. {{Short description|Traditional system of Indian architecture as described in Hindu texts}} [[File:10th century Nilakantha Mahadeva Hindu temple, Nagara architecture, Sunak, Gujarat.jpg|thumb|The architecture of a Hindu temple in Sunak, Gujarat]] {{Hinduism}} '''Hindu architecture''' is the traditional system of Indian architecture for structures such as temples, monasteries, statues, homes, market places, gardens and town planning as described in [[Hindu texts]].{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}<ref name="Sinha 1998 pp. 27–41">{{harvnb|Sinha|1998|pages=27–41}}</ref> The architectural guidelines survive in Sanskrit manuscripts and in some cases also in other regional languages. These texts include the [[Vastu shastra]]s, [[Shilpa Shastras]], the ''Brihat Samhita'', architectural portions of the Puranas and the Agamas, and regional texts such as the [[Manasara]] among others.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx, Appendix I lists hundreds of Hindu architectural texts}}{{sfn|Shukla|1993|p=}} گجرات جي سُنڪ ۾ هڪ هندو مندر جي اڏاوت. * هندو فن تعمير جي سڀ کان اهم خصوصيت (۽ ڪيتريون ئي بچيل مثال) هندو مندر آهن، هڪ اهڙي اڏاوتي روايت سان جيڪا پٿر، اينٽن ۽ پٿر جي ڪٽ واري فن تعمير ۾ بچيل مثال ڇڏي وئي آهي جيڪا گپتا سلطنت جي دور جي آهي. انهن فن تعمير تي قديم فارسي ۽ هيلينسٽڪ فن تعمير جو اثر هو. جديد دور ۾ تمام گهٽ سيڪيولر هندو فن تعمير بچيل آهي، جهڙوڪ محلات، گهر ۽ شهر. برباد ۽ آثار قديمه جا مطالعو هندستان ۾ ابتدائي سيڪيولر فن تعمير جو نظارو پيش ڪن ٿا. هندستاني محلات ۽ شهري فن تعمير جي تاريخ تي مطالعي گهڻو ڪري مغل ۽ هند-اسلامي فن تعمير تي ڌيان ڏنو آهي خاص طور تي اتر ۽ اولهه هندستان جي، انهن جي نسبتاً گهڻائي جي ڪري. هندستان جي ٻين علائقن ۾، خاص طور تي ڏکڻ ۾، هندو فن تعمير 16 صدي تائين ترقي ڪندو رهيو، جهڙوڪ اهي جيڪي مندرن، برباد شهرن ۽ وجياناگر سلطنت ۽ نائڪا جي سيڪيولر جڳهن پاران مثال طور پيش ڪيا ويا آهن. سيڪيولر فن تعمير ڪڏهن به هندستان ۾ مذهبي جي مخالفت نه ڪئي وئي، ۽ اهو مقدس فن تعمير آهي جهڙوڪ اهي جيڪي هندو مندرن ۾ مليا آهن جيڪي سيڪيولر ماڻهن کان متاثر ۽ موافقت هئا. وڌيڪ، هارل چوي ٿو، اهو آهي مندر جي ڀتين، ٿنڀن، تورانن ۽ مدپام تي ٺهيل نقش جتي سيڪيولر فن تعمير جو ننڍڙو نسخو ملي سگهي ٿو. By far the most important, characteristic and numerous surviving examples of Hindu architecture are [[Hindu temple]]s, with an [[Hindu temple architecture|architectural tradition]] that has left surviving examples in stone, brick, and [[Indian rock-cut architecture|rock-cut architecture]] dating back to the [[Gupta Empire]]. These architectures had influence of Ancient Persian and [[Hellenistic influence on Indian art|Hellenistic]] architecture.<ref>{{Cite book|last=Smith|first=Vincent Arthur|url=https://books.google.com/books?id=IPstAAAAMAAJ&q=%22The+Hellenistic+is+not+the+only+foreign+element+in+ancient+Indian+art+.+The+influence+of+Persia+is+apparent+,+and+the+columnar+architecture+of+the+Achaemenian+monarchy+supplied+the+models+for+Asoka's+monolithic+pillars+and+many%22|title=Research Articles in Epigraphy, Archaeology, and Numismatics of India|date=1977|publisher=Sheikh Mubarak Ali|language=en}}</ref> Far fewer secular Hindu architecture have survived into the modern era, such as palaces, homes and cities. Ruins and archaeological studies provide a view of early secular architecture in India.<ref name="Murthy1987">{{cite book|author=K. Krishna Murthy|title=Early Indian Secular Architecture|url=https://books.google.com/books?id=0gsNAQAAIAAJ|year=1987|isbn=978-81-85067-01-8|pages=5–16|publisher=Sundeep Prakashan }}</ref> Studies on Indian palaces and civic architectural history have largely focussed on the Mughal and Indo-Islamic architecture particularly of the northern and western India given their relative abundance. In other regions of India, particularly the South, Hindu architecture continued to thrive through the 16th-century, such as those exemplified by the temples, ruined cities and secular spaces of the Vijayanagara Empire and the Nayakas.<ref name="Branfoot 2008 pp. 171–194">{{cite journal | last=Branfoot | first=Crispin | title=Imperial Frontiers: Building Sacred Space in Sixteenth-Century South India | journal=The Art Bulletin | publisher=Taylor & Francis| volume=90 | issue=2 | year=2008 | doi=10.1080/00043079.2008.10786389 | pages=171–194| s2cid=154135978 }}</ref><ref name=harle331>{{cite book|author=James C. Harle|title=The Art and Architecture of the Indian Subcontinent|url=https://books.google.com/books?id=LwcBVvdqyBkC |year=1994|publisher=Yale University Press|isbn=978-0-300-06217-5|pages=330–331}}</ref> The secular architecture was never opposed to the religious in India, and it is the sacred architecture such as those found in the Hindu temples which were inspired by and adaptations of the secular ones. Further, states Harle, it is in the reliefs on temple walls, pillars, toranas and madapams where miniature version of the secular architecture can be found.<ref name="Harle1994">{{cite book|author=James C. Harle|title=The Art and Architecture of the Indian Subcontinent|url=https://books.google.com/books?id=LwcBVvdqyBkC |year=1994|publisher=Yale University Press|isbn=978-0-300-06217-5|pages=43–47, 67–68, 467–480}}</ref> ==متن== ==ڳوٺ ۽ شهر== ==اسپتالون ۽ شفاخانا== ==آرٽ ۽ شهري عمارتون== ==مندر== ==خانقاهون== هندو خانقاهون جهڙوڪ مٺا ۽ هرميٽيج (آشرم) عمارتن جا ڪمپليڪس آهن جن ۾ مندر، خانقاه خانا يا اجتماعي گهر ۽ معاون سهولتون شامل آهن. ==راٺا== ڪجهه هندو جڳهن ۾، مندر يا عمارتون آهن جن کي راٺا سڏيو ويندو آهي ڇاڪاڻ ته انهن جي شڪل هڪ وڏي رته جي هوندي آهي. In some Hindu sites, there are shrines or buildings named [[ratha]]s because they have the shape of a huge chariot.{{sfn|Harle|1994|p=153}} ==تورانا (محراب)== توران هڪ آزاد بيٺل محراب آهي جيڪو رسمن جي مقصدن لاءِ هندو، ٻڌ ۽ جين فن تعمير ۾ مندرن، خانقاهن ۽ ٻين شين جي سامهون ڏٺو ويندو آهي، ڪڏهن ڪڏهن هڪ عمارت جي طور تي. [[Torana]] is a free-standing archway for ceremonial purposes seen in the Hindu, [[Buddhist]] and [[Jain]] architecture in front of the temples, monasteries and other objects, sometimes as single building.<ref>{{Cite web|url=http://www.oxfordartonline.com/view/10.1093/gao/9781884446054.001.0001/oao-9781884446054-e-7000085631|title=Toraṇa |work= Grove Art|year=2003 |doi=10.1093/gao/9781884446054.article.T085631|access-date=2018-08-08|last1=Hardy |first1=Adam |isbn=978-1-884446-05-4 }}</ref>{{sfn|Dhar|2010|p=}} ==ستمبه (ڪالم)== [[Stambha]] denotes a pillar or column, and is also known as ''jangha'', ''stali'', ''angrika'', ''sthanu'', ''arani'', ''bharaka'' or ''dharana''.{{sfn|Acharya|2010|p=533}} It is described in ''Manasara'' to consist of a pedestal, base, column and a capital. It can be made from wood or stone, be independent or be a pilaster joined to one of the walls. The text describes different proportions for different materials of construction.{{sfn|Acharya|2010|p=533}} The length of column is divided into''matras'' (portions), and these may be decorated with artwork. The ''Manasara'' suggests rules for tapering the top portions of the ''stambha''.{{sfn|Acharya|2010|p=533}} Illustrative stambhas include the [[Vijay Stambha]] (Tower of victory) at [[Chittorgarh fort]], [[Rajasthan]]. It is dedicated to [[Vishnu]]. The [[Dhvaja|Dhvaja-stambhas]] are found at the entrance of temples as flagstaffs, often with the image of [[lingam]] and sacred animals. ==ڇتريون== ڇتريون بلند، گنبد جي شڪل وارا منڊ آهن جيڪي هندستاني فن تعمير ۾ هڪ عنصر طور استعمال ڪيا ويندا آهن، جيڪي راجسٿاني فن تعمير ۾ پيدا ٿين ٿا. اهي محلات ۾ وڏي پيماني تي استعمال ٿيندا آهن، قلعا، يا جنازي جي جڳهن جي حد بندي ڪرڻ، وغيره. [[Chhatri]]s are elevated, dome-shaped pavilions used as an element in [[Indian architecture]], originating in [[Rajasthani architecture]]. They are widely used in palaces, in forts, or to demarcate funerary sites, etc.<ref>{{Cite journal|last=Zajadacz-Hastenrath|first=Salome|date=1997|title=A Note on Babur's Lost Funerary Enclosure at Kabul|url=http://dx.doi.org/10.2307/1523241|journal=Muqarnas|volume=14|pages=135–142|doi=10.2307/1523241|jstor=1523241 |issn=0732-2992|url-access=subscription}}</ref> == Texts == [[File:17th century copy of folio 2 of Visvakarmaprakasa, a Vastu sastra Nepal, Sanskrit Devanagari - 1.jpg|thumb|left|A folio of Visvakarmaprakasa, a minor Hindu architecture text discovered in Kathmandu valley, Nepal (Sanskrit Devanagari)]] Vaastu Shastras and Shilpa Shastras are listed as one of 64 divine arts in ancient Indian texts. They are design manuals covering the art and science of architecture, typically mixing form, function with Hindu symbolism.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}<ref name="Sinha 1998 pp. 27–41"/> The earliest, archaic and distilled version of Hindu architecture principles are found in the Vedic literature, traditionally considered as the ''Upavedas'' (lesser appendices to the Vedas), and called the ''Sthapatya Veda''.<ref name="Patra 2006 pp. 199–218">{{harvnb|Patra|2006}}</ref> Acharya's ''Encyclopedia of Hindu Architecture'' lists hundreds of Sanskrit manuscripts with more details on Hindu architecture that have survived into the modern age.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}} They cover the architectural aspects of a wide range of subjects: ornaments, furniture, vehicles (wagons, carts), gateways, water tanks, drains, cities, streets, homes, palaces, temples and others.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}<ref name="Sinha 1998 pp. 27–41"/> The most studied texts in the contemporary era are Sanskrit manuscripts in different Indic scripts. These include the ''[[Brihat Samhita]]'' (chapters 53, 56–58 and 79), the ''[[Manasara|Manasara Shilpa Sastra]]'', the ''Mayamata Vastu Sastra'' with commentaries in Telugu and Tamil, the Puranas (for example, chapters 42–62 and 104–106 of ''Agni Purana'', chapter 7 of ''Brahmanda Purana'') and the Hindu Agamas.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx with Appendix 1}} {{Clear}} == Villages, towns and cities == [[File:700 CE Manasara Sanskrit text, Hindu architecture, town village plans.jpg|thumb|Some town plans recommended in the 700 CE ''Manasara'' Sanskrit text on Hindu architecture.{{sfn|Sinha|1998|pp=27–40}}{{sfn|Ram Raz|1834}}{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}}]] Hindu texts recommend architectural guidelines for homes, market places, gardens and town planning.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}{{sfn|Sinha|1998|pp=27–40}} The best site for human settlement, declares ''[[Manasara]]'', seeks the right terrain with thick soil that slopes to open skies eastward so that the residents can appreciate the sunrise.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}} It is near a river or significant water stream, and has enough ground water for wells – a second source of water.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}} The soil, states ''Manasara'', should be firm, rich for growing flowers, vegetables and fruit trees, and of agreeable odor. The text recommends that the town planners dig and check the [[soil quality]] for a stable foundation to homes and public buildings.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}} Once the location is accepted, the text describes forty plans for laying out the streets, the homes, markets, gardens and other infrastructure necessary for the settlement. Example architectural plans include Dandaka, Prastara, Chaturmukha, Padmaka, Karmuka, Swastika and others.{{sfn|Sinha|1998|pp=27–40}} The Hindu texts vary, with five shared principles:{{sfn|Patra|2006|pp=201–203}} *''Diknirnaya'': principles of orientation *''Padavinyasa'' : site planning *''Hastalakshana'' : proportionate measurement ratios of sections *''Ayadi'' : six canonical principles of architecture *''Patakadi'' : aesthetics or character of each building or part of the overall plan The guidelines combine principles of early Hindu understanding of science, spiritual beliefs, astrology and astronomy.{{sfn|Patra|2006|pp=201–203}} In practice, these guidelines favor symmetry set to the cardinal directions, with many plans favoring the streets to be aligned with seasonal winds direction, integrated with the terrain and the needs of the local weather.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}}{{sfn|Patra|2006|pp=201–203}} A temple or public assembly hall at the center of the town is recommended in ''Manasara''.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}} ==Hospitals, hospices== The early Hindu texts on medicine and surgery mention dedicated buildings and halls to take care of sick people, and recommend that architects with ''Vastu Vidya'' (वास्तुविद्या) expertise should construct these. The ''[[Charaka Samhita]]'' dated between 100 BCE to 150 CE, for example, in book 1, verse 15.6 (''sutrasthana'') states:<ref name=Wujastyk1>Dominik Wujastyk (2003), The Roots of Āyurveda: Selections from Sanskrit Medical Writings, 3rd edition, Penguin, pages 35–36, 10–12</ref><ref name=Kaviratna1>AV Kaviratna (1913), Charaka-samhita : translated into English, Part 1, {{oclc|67906513}}, pages 168–169</ref><ref name=sharma1>Priya V Sharma (1981), Charaka Samhita Volume 1: Sanskrit Text, with an English Translation, Chaukhamba Orientalia, {{ISBN|9788176370127}}, page 104</ref>{{refn|group=note|The verse 1.15.7 describes how this hospital building should be furnished with beds, chairs, bedsheets, pillows, spitoon, drug grinders, affectionate nurses, pharmacy, supplies, patient care equipment etc.<ref name=Wujastyk1/><ref name=sharma1/>}} {{Quote| {{lang|sa-Deva| [...] दृढं निवातं प्रवातैकदेशं सुखप्रविचारमनुपत्यकं धूमातपजलरजसामनभिगमनीयमनिष्ठानां च शब्दस्पर्शरसरूपगन्धानां सोदपानोदूखलमुसलवर्चःस्थानस्नानभूमिमहानसं '''वास्तुविद्याकुशलः''' प्रशस्तं गृहमेव तावत् पूर्वमुपकल्पयेत्<nowiki>।||६||</nowiki>}}<br> [...] – In the first place a mansion must be constructed under the supervision of an engineer well-conversant with the science of building mansions and houses. It should be spacious and roomy. The element of strength should not be wanting in it. Every part of it should not be exposed to strong winds or breezes. One portion at least should be open to the currents of wind. It should be such that one may move or walk through it with ease. It should not be exposed to smoke, or the sun, or dust, or injurious sound and taste and form and scent. It should be furnished with staircases, with pestles and mortars, privies, accommodation for belting, and cook-rooms.<br>– Translated by Avinash Kaviratna<ref name=Kaviratna1/><br> [...] – the one expert in architecture should, first of all, arrange for an auspicious house which should be strong, wind-free (isolated from wind), ventilated, having comfortable moving space, not situated in a valley, inaccessible to smoke (or) sun (or) water (or) taste (or) sight (or) smell, and provided with water reservoir, mortar pestle, lavatory, bathroom and kitchen.<br>– Translated by Priya Sharma<ref name=sharma1/><br> [...] – Thus, '''an expert in the science of building''' should first construct a worthy building. It should be strong, out of the wind, and part of it should be open to the air. It should be easy to get about in, and should not be in a depression. It should be out of the path of smoke, sunlight, water, or dust, as well as unwanted noise, feelings, tastes, sights and smells. It should have water supply, pestle and mortar, lavatory, bathing area, and a kitchen.<br>– Translated by Dominik Wujastyk (under subtitle: The [[Hospital]] Building)<ref name=Wujastyk1/> |Caraka Samhita, 1.15.6}} == Arts and civic buildings == The ''Narada Shilpasastra'' is another early Sanskrit treatise on architecture. It has 83 chapters, with chapters on plans for villages and cities, on architectural guidelines for palaces and houses, on public water tanks, on Hindu temples, as well as construction of public civic buildings.<ref name=Raghavan>V. Raghavan (1935), ''Two chapters on painting in the Narada Silpa Sastra'', Journal of the Indian Society of Oriental Art, Editors: Stella Kramrisch, Volume III, Number 1, pp. 15–32</ref><ref name=Iyengar/> Chapters 60 through 66 of ''Narada Silpa'' discuss special [[Śālā]] for community services and enjoyment, with chapter 61 on ''Bhojan-sala'' (feeding house), chapter 65 on ''Nataka'' (performance arts), and chapter 66 discussing a building to display arts and paintings. Chapter 71 discusses how ''chitra'' (painting) should be used to enliven homes and civic buildings.<ref name=Raghavan/><ref name=Iyengar>RN Iyengar, KS Kannan and SY Wakankar (2018), ''Narada Silpasastra: Sanskrit Text on Architectural Civil Engineering'', Jain University Press, {{ISBN|978-9385327582}}, pp. 197–220, 233–238</ref> ''Chitra-sala'' and other "entertainment houses", states ''Narada Silpasastra'', should be located in the middle of a city, preferably the main street or where major roads of the city cross or near major temples or palace.<ref name=Raghavan/><ref>C. Sivaramamurti (1934), ''[https://archive.org/details/in.ernet.dli.2015.44001/page/n189/mode/2up Chitrasalas]'', Triveni, Volume 7, Number 2, pp. 180–185</ref> This building's ''mandapam'' (hall) must be spacious and ventilated. It should have pictures that "captivate our minds" and "give joy to the eyes", laid out by rules of proportion and rules of "pose-determining lines", according to a translation by Raghavan.<ref name=Raghavan/> Chapter 66 further recommends specific designs. For example, it describes a civic building for display of art that is circular (''mardala'', drum-like), with main entrance and smaller ones enclosing a court-like space, terraces, and halls to divide the building into sections. These halls should itself display some items of pleasure such as carvings, colorful patterns on the floor, and brightly colored Devas, Gandharvas and Kinnaras.<ref>V. Raghavan (1935), ''Two chapters on painting in the Narada Silpa Sastra'', Journal of the Indian Society of Oriental Art, Editors: Stella Kramrisch, Volume III, Number 1, pp. 23–32</ref><ref name=Iyengar/> Another group of civic buildings described in Hindu texts are the ''preksha-sala'' (building for drama/stage performance) and ''sangita-sala or natya-sala'' (dance performance).<ref name=Raghavan357>V. Raghavan (1934), ''Theatre Architecture in Ancient India'', Triveni, Volume 5, Number 4, pp. 357–363</ref> These are categorized in three: those in temples for religious arts, in city for general entertainment, or in a palace for the king and his guests. The ''Samarangana Sutradhara'' of Bhoja, for example, dedicates its chapter 34 to these buildings and adds that the walls of the performance hall should adorned pictures of damsels dancing or playing instruments.<ref name=Raghavan357/> The plan for ''Natya-mandapa'' with space for the dancers, space for the musicians that co-perform with the dancers, space where the dance-drama artists can change their dress for different acts (''Nepathya-dhama'') and for the ''prekshaka'' (audience) are discussed in chapter 39 of Kumara's ''Silpa Ratna''. The ''Narada Silpasastra'' uses the term "Nataka-salas", recommending that the performance stage should be raised on a platform so that the audience can get a better view, the audience hall should be decorated for the audience to admire before and after the performance.<ref name=Raghavan357/> These arts and architectural principles may have evolved out of more ancient Indian traditions for performance arts, states Varadpande, as is implied in the Buddhist text ''[[Brahmajāla Sutta]]'' where the Buddha forbids his ''bhikshus'' (monks) from watching dances, music performances and similar public shows in ''Majjhima-sila''.<ref name="Varadpande1987">{{cite book|author=Manohar Laxman Varadpande|title=History of Indian Theatre|url=https://books.google.com/books?id=SyxOHOCVcVkC|year=1987|publisher=Abhinav Publications|isbn=978-81-7017-221-5|pages=105–114}}; for another translation of the Buddhist canonical text, see: {{cite book|author=Martine Batchelor|title=The Spirit of the Buddha |url=https://books.google.com/books?id=fL3mykqlOJcC&pg=PT25 |year=2010|publisher=Yale University Press|isbn=9780300175004|pages=25 (Majjhima Nikaya 27)}}</ref> The text ''[[Natyasastra]]'' recommends architectural guidelines for the ''Natya'' theatre, but without drawings and plans. The theatre mentioned in ''Natyasastra'' probably housed an audience of 200 to 500 patrons comfortably seated, states Farley Richmond – a scholar of Indian theatre.<ref name="Kale2019">{{cite book|author=Farley Richmond|editor=M. R. Kale|title=The Mrichchhakatika of Sudraka: With Introduction, Critical Essays and a Photo-Essay |url=https://books.google.com/books?id=Dv_oDwAAQBAJ |year=2019|publisher=Motilal Banarsidass|isbn=978-81-208-4010-2|pages=31–33}}</ref> == Temples (mandirs) == [[File:Architecture of the Khajuraho temples.jpg|thumb|right|Elements of a North Indian temple (Madhya Pradesh)]] [[File:1910 sketches, Gondeshwar temple Sinnar, Nashik temple overview, cross section and plan.jpg|thumb|The architectural plan of the Gondeshwar temple near Nashik (Maharashtra)]] {{main|Hindu temple architecture}} [[Hindu temple architecture]] has many varieties of style whose historic role has been to provide "a focus for both the social and spiritual life" for the Hindu community it serves, states George Michell.{{sfn|Michell|1988|p=14}} Every [[Hindu temple]] ("mandir") is imbued with symbolism, yet the basic structure of each stays the same. Each temple has an inner sanctum or the sacred space, the ''[[Garbhagriha|garbha griha]]'' or womb-chamber, where the primary ''[[murti]]'' or the image of a deity is housed in a simple bare cell for ''darshana'' (view, meditative focus).{{sfn|Shilpa Sharma|Shireesh Deshpande|2017|pp=309-317}} Above the garbhagriha is a tower-like ''[[shikhara]]'', called the ''[[Vimana (architectural feature)|vimana]]'' in south India. This sanctum is surrounded by a closed or open path for ''pradakshina'' (also called ''parikrama'', circumambulation) that is typically intricately carved with symbolic art depicting Hindu legends, themes of artha, dharma and kama as well as the statues of significant deities of three major Hindu traditions (Vishnu, Shiva and Shakti).{{sfn|Michell|1988|pp=66–76, 86–126}} The sanctums of significant temples have a ''[[mandapa]]'' congregation hall, and sometimes an ''[[antarala]]'' antechamber and porch between garbhagriha and mandapa. Major temples that attract pilgrims from far typically have mandapas or other buildings that service the pilgrims. These may be connected or detached from the temple. The main temple may exist with other smaller temples or shrines in the temple compound. The streets around the temple are markets and hubs of economic activity.{{sfn|Michell|1988|pp=66–76, 86–126}} There are examples of special dance pavilions (''Nata Mandir''), like in the [[Konark Sun Temple]]. The pool, temple tank (''Kunda'') is also part of large temples, and they traditionally have served as a place for a bath dip and ablutions for pilgrims.{{sfn|Acharya|2010|p=74}} The same essential architectural principles are found in the historic Hindu temples of southeast Asia.{{sfn|Michell|1988|pp=159–182}} === Gopurams === {{Main|Gopuram}} Essentially independent architectural structure is an element of the temple complex as ''[[gopuram]]'', viz., gatehouse towers, usually ornate, othen with colossal size, at the entrance of a Hindu temple of [[Southern India]].<ref name=britgopuram>{{cite web|url=http://www.britannica.com/eb/article-9037402/gopura|title=Gopura|publisher=Encyclopædia Britannica|access-date=2008-01-20}}</ref> == Monasteries (mathas) == {{see also|Matha|Ashram|Bhajana Kutir}} Hindu monasteries such as [[matha]]s and hermitages ([[ashram]]s) are complexes of buildings include temples, monastic cells or the communal house and ancillary facilities.{{sfn|Sears|2014|pp=4—9}} ==ڏکڻ ايشيا کان ٻاهر== === Indonesia === {{main|Candi of Indonesia}} Historically, [[Hinduism in Indonesia|Hinduism]] was once the predominant [[religion|religious take]] of some Native Indonesians (chiefly Western Indonesians) in [[Indonesia]], predates the existence of [[Buddhism in Indonesia|Buddhism]], [[Islam in Indonesia|Islamism]], and [[Christianity in Indonesia|Christianity]]. The country was enriched with abundance of Hindu architecture, mainly served as [[Hindu temple|religious purpose]] (place of worship, etc.). According to Indonesian categorization, Hindu architecture temples could be divided into 3 main types with different terminology attached to its respective identity, the first one is called {{lang|jv|[[Candi of Indonesia|Candi]]}} ({{ety|Old Javanese|caṇḍi}}),<ref name="Old Javanese2">{{citation |last=Zoetmulder |first=P.J. |title=Old Javanese-English Dictionary |language=kaw, en|year=1982 |publisher=[[Royal Netherlands Institute of Southeast Asian and Caribbean Studies|Koninklijk Instituut voor Taal-, Land- en Volkenkunde]]}}</ref> specifically refers to the Hindu temple architecture of [[Hinduism in Java|Java]]-origin. The second one is known as {{lang|ban|[[Balinese temple|Pura]]}} ({{ety|ban|ᬧᬸᬭ|pura}}), refers to an architecture style of Balinese to perform their [[Balinese Hinduism]] worship. The last one, similar to Hindu majority globally, known in [[Indonesian language|Indonesian]] as {{lang|id|[[Kovil|Kuil]]}}, specifically refers to Hindu of [[Dravidian architecture|Dravidian]]-origin temple architecture, usually represent the [[Indian Indonesians|Indian Indonesian]] community (as opposed to Native Indonesian form of Hinduism). All types of Hindu architecture in Indonesia are functioned as place of worship, but also could be used as the place of historical observance to broaden the knowledge and awareness about Hinduism amongst the non-Hindu population, to draw the sense of tolerance and [[Bhinneka Tunggal Ika|unity]] within the country (it is also applied to every worship places of diverse religious background in Indonesia). ==گيلري== ;Some folios from surviving manuscripts on Hindu architecture <gallery> File:A folio from Vastu sastra hiti dayeka manuscript, water spout design, Sanskrit language, Newari script - 3.jpg|Drawing and notes on Hiti, a public water spout File:A folio from Vastu sastra hiti dayeka manuscript, water spout design, Sanskrit language, Newari script - 1.jpg|Drawing and notes on Hiti, a public water spout, part 2 File:A folio from Vastu sastra hiti dayeka manuscript, mandala, Sanskrit language, Newari script - 2.jpg|A mandala in ''Vastu Sastra Hiti Dayeka'' File:A folio with Harihara Shiva-Vishnu sketch from Samkrantiyajnavidhi manuscript, Sanskrit language, Nepali script.jpg|Two leaves in ''Samkrantiyajnavidhi'' illustrating proportions for [[Harihara]] – half Shiva, half Vishnu File:A folio from minor Vastu sastra manuscript, home design and decoration, Sanskrit language, Devanagari script.jpg|A Vastu sastra page on home design, first line mentions ''vastu sastra'' </gallery> ;Some temples and public stepwells <gallery> File:Lingaraj Temple Complex.jpg | [[Lingaraja Temple]] ([[Bhubaneswar]], Odisha) File:Veera Narayana temple at the Chennakeshava temple complex.jpg | [[Chennakeshava Temple, Belur]] (Karnataka) File:Radhashyam Temple at Bishnupur 2.jpg | Lalji temple ([[Bishnupur, Bankura]], West Bengal) File:Konark Nat Mandir.jpg | Nata Mandir of [[Konark Sun Temple]] (Odisha) File:Madurai Meenakshi temple 2.jpg | [[Meenakshiamman Temple]] Gopuram ([[Madurai]], Tamil Nadu) File:Rani ki vav - Gujarat - 07.jpg|Rani ka vav Gujarat, a historic public water tank with Hindu arts File:Sringeritemple.jpg | [[Advaita Vedanta]] Monastery ([[Sringeri]], Karnataka) File:Mahabalipuram, Pancha Rathas, Tamil Nadu, India.jpg | [[Pancha Rathas]] ([[Mahabalipuram]], Tamil Nadu) File:Nagda(Rajasthan)Torana.jpg | [[Sahastra Bahu Temples]] Torana ([[Nagda, Rajasthan]]) File:Mukteshwar torana.jpg | Torana of [[Mukteshvara Temple, Bhubaneswar]] (Orisha) File:Arunachaleshvara Temple Tiruvannamalai.JPG|A gopuram at the Arunachaleshvara Temple, Tiruvannamalai (Tamil Nadu) </gallery> ==پڻ ڏسو== * [[Hindu temple architecture]] * [[Indian rock-cut architecture]] * [[Indian architecture]] * [[Dravidian architecture]] * [[Nagara architecture]] == Note == {{reflist|group=note}} ==حوالا== {{حوالا}} == Bibliography == * {{cite book|first=P. K.|last=Acharya|year=2010|title=An encyclopaedia of Hindu architecture | url=https://archive.org/stream/encyclopaediaofh07achauoft#page/n9/mode/2up |publisher=Oxford University Press (Republished by Motilal Banarsidass)|location=New Delhi|isbn=978-81-85990-03-3}} * {{cite book|first=P. K.|last=Acharya|year=1927|title=Indian Architecture according to the Manasara Shilpa Shastra|url=https://archive.org/stream/encyclopaediaofh07achauoft#page/n9/mode/2up |publisher=Oxford University Press (Republished by Motilal Banarsidass)|location=London|isbn=0300062176}} * {{cite book|first=P. D.|last=Dhar|year=2010|title=The Torana in Indian and Southeast Asian Architecture|publisher=D K Printworld|location=New Delhi|isbn=978-8124605349}} * {{cite book|first=I.|last=Glushkova|year=2014|title=Objects of Worship in South Asian Religions: Forms, Practices and Meanings|url=https://books.google.com/books?id=oqReBAAAQBAJ&pg=PA116 |publisher=Routledge|isbn=978-1-317-67595-2}} * {{cite book|first=S. R.|last=Goel|year=1991|title=[[Hindu Temples – What Happened to Them]]|publisher=Voice of India|location=New Delhi|volume=2|isbn=81-85990-03-4}} * {{cite book|first=J. C.|last=Harle|year=1994|title=The Art and Architecture of the Indian Subcontinent|url=https://archive.org/details/artarchitectureo00harl|edition=2nd|publisher=Yale University Press Pelican History of Art|isbn=0300062176|url-access=registration}} *{{cite book|author=Ernest Havell|title=The Ancient and Medieval Architecture of India|url=https://books.google.com/books?id=xHM-7CaV5zYC|year=1972|publisher=John Murray, London (Reprinted S. Chand)}} * {{cite book|first=M.|last=Juneja|year=2001|title=Architecture in Medieval India: Forms, Contexts, Histories|url=https://books.google.com/books?id=7N7VAAAAMAAJ |edition=2nd|publisher=Orient Blackswan|isbn=978-8178242286}} * {{cite book|first=G.|last=Michell|year=1988|title=The Hindu Temple: An Introduction to its Meaning and Forms|url=https://books.google.com/books?id=ajgImLs62gwC&pg=PA61 |edition=2nd |publisher=University of Chicago Press|location=Chicago/London|isbn=0-226-53230-5}} *{{cite journal | last=Patra | first=Reena | title=A Comparative Study on Vaastu Shastra and Heidegger's 'Building, Dwelling and Thinking' | journal=Asian Philosophy | publisher=Taylor & Francis | volume=16 | issue=3 | year=2006 | doi=10.1080/09552360600979430 | pages=199–218| s2cid=144592593 }} *{{cite book|author=Ram Raz|title=Essay on the Architecture of the Hindús|url=https://books.google.com/books?id=DSg5AQAAMAAJ|year=1834 |publisher=Royal Asiatic Society of Great Britain and Ireland}} *{{cite journal|author1=Shilpa Sharma|author2=Shireesh Deshpande|title=Architectural Strategies Used in Hindu Temples to Emphasize Sacredness| journal = Journal of Architectural and Planning Research| volume= 34| number= 4 | year= 2017| pages= 309–319|jstor=44987239}} *{{cite journal | last=Sinha | first=Amita | title=Design of Settlements in the Vaastu Shastras | journal=Journal of Cultural Geography | publisher=Taylor & Francis | volume=17 | issue=2 | year=1998 | doi=10.1080/08873639809478319 | pages=27–41}} * {{cite book|first=D. N.|last=Shukla|year=1993|title=Vastu-Sastra: Hindu Science of Architecture|publisher=Munshiram Manoharial Publishers|isbn=978-81-215-0611-3}} * {{cite book|first=T.|last=Sears|year=2014|title=Worldly Gurus and Spiritual Kings: Architecture and Asceticism in Medieval India|publisher=Yale University Press|isbn=978-0-300-19844-7}} * {{cite book|first=B.|last=Thapar|year=2004|title=Introduction to Indian Architecture|publisher=Periplus Editions|location=Singapore|isbn=0-7946-0011-5|ref=Thapar}} ==External links== {{Commons category|Hindu architecture}} *[https://web.archive.org/web/20100218153644/http://www.hampi.in/architecture.htm Vijayanagara architecture] *[http://www.hindupedia.com/en/Sthapatyaveda Sthapatyaveda] (Temple Architecture) on Hindupedia, the Hindu Encyclopedia [[زمرو:هندو فن تعمير| ]] [[زمرو:فن تعمير]] [[زمرو:هندو مندر فن تعمير]] [[زمرو:هندستاني فن تعمير]] [[زمرو:هندو عبادت جا هنڌ]] [[زمرو:ايشيا ۾ فن تعمير]] [[زمرو:هندستان جو فن تعمير]] egch7gn4r9q8mfxa8gi083gpfnqm897 382575 382574 2026-06-03T15:28:02Z Memon2025 21315 382575 wikitext text/x-wiki '''هندو فن تعمير''' (Hindu Architecture) هندستاني فن تعمير جو روايتي نظام آهي جيڪو عمارتن جهڙوڪ مندر، خانقاهون، مجسما، گهر، مارڪيٽ جا هنڌ، باغ ۽ شهر جي منصوبه بندي لاءِ آهي، جيئن هندو متنن ۾ بيان ڪيو ويو آهي. فن تعمير جون هدايتون سنسڪرت جي نسخن ۾ ۽ ڪجهه حالتن ۾ ٻين علائقائي ٻولين ۾ پڻ زنده آهن. انهن متنن ۾ واستو شاستر، شلپا شاستر، برهت سمهتا، پرانا ۽ اگاما جا تعميراتي حصا ۽ علائقائي متن جهڙوڪ مانسارا شامل آهن. {{Short description|Traditional system of Indian architecture as described in Hindu texts}} [[File:10th century Nilakantha Mahadeva Hindu temple, Nagara architecture, Sunak, Gujarat.jpg|thumb|The architecture of a Hindu temple in Sunak, Gujarat]] {{Hinduism}} '''Hindu architecture''' is the traditional system of Indian architecture for structures such as temples, monasteries, statues, homes, market places, gardens and town planning as described in [[Hindu texts]].{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}<ref name="Sinha 1998 pp. 27–41">{{harvnb|Sinha|1998|pages=27–41}}</ref> The architectural guidelines survive in Sanskrit manuscripts and in some cases also in other regional languages. These texts include the [[Vastu shastra]]s, [[Shilpa Shastras]], the ''Brihat Samhita'', architectural portions of the Puranas and the Agamas, and regional texts such as the [[Manasara]] among others.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx, Appendix I lists hundreds of Hindu architectural texts}}{{sfn|Shukla|1993|p=}} گجرات جي سُنڪ ۾ هڪ هندو مندر جي اڏاوت. * هندو فن تعمير جي سڀ کان اهم خصوصيت (۽ ڪيتريون ئي بچيل مثال) هندو مندر آهن، هڪ اهڙي اڏاوتي روايت سان جيڪا پٿر، اينٽن ۽ پٿر جي ڪٽ واري فن تعمير ۾ بچيل مثال ڇڏي وئي آهي جيڪا گپتا سلطنت جي دور جي آهي. انهن فن تعمير تي قديم فارسي ۽ هيلينسٽڪ فن تعمير جو اثر هو. جديد دور ۾ تمام گهٽ سيڪيولر هندو فن تعمير بچيل آهي، جهڙوڪ محلات، گهر ۽ شهر. برباد ۽ آثار قديمه جا مطالعو هندستان ۾ ابتدائي سيڪيولر فن تعمير جو نظارو پيش ڪن ٿا. هندستاني محلات ۽ شهري فن تعمير جي تاريخ تي مطالعي گهڻو ڪري مغل ۽ هند-اسلامي فن تعمير تي ڌيان ڏنو آهي خاص طور تي اتر ۽ اولهه هندستان جي، انهن جي نسبتاً گهڻائي جي ڪري. هندستان جي ٻين علائقن ۾، خاص طور تي ڏکڻ ۾، هندو فن تعمير 16 صدي تائين ترقي ڪندو رهيو، جهڙوڪ اهي جيڪي مندرن، برباد شهرن ۽ وجياناگر سلطنت ۽ نائڪا جي سيڪيولر جڳهن پاران مثال طور پيش ڪيا ويا آهن. سيڪيولر فن تعمير ڪڏهن به هندستان ۾ مذهبي جي مخالفت نه ڪئي وئي، ۽ اهو مقدس فن تعمير آهي جهڙوڪ اهي جيڪي هندو مندرن ۾ مليا آهن جيڪي سيڪيولر ماڻهن کان متاثر ۽ موافقت هئا. وڌيڪ، هارل چوي ٿو، اهو آهي مندر جي ڀتين، ٿنڀن، تورانن ۽ مدپام تي ٺهيل نقش جتي سيڪيولر فن تعمير جو ننڍڙو نسخو ملي سگهي ٿو. By far the most important, characteristic and numerous surviving examples of Hindu architecture are [[Hindu temple]]s, with an [[Hindu temple architecture|architectural tradition]] that has left surviving examples in stone, brick, and [[Indian rock-cut architecture|rock-cut architecture]] dating back to the [[Gupta Empire]]. These architectures had influence of Ancient Persian and [[Hellenistic influence on Indian art|Hellenistic]] architecture.<ref>{{Cite book|last=Smith|first=Vincent Arthur|url=https://books.google.com/books?id=IPstAAAAMAAJ&q=%22The+Hellenistic+is+not+the+only+foreign+element+in+ancient+Indian+art+.+The+influence+of+Persia+is+apparent+,+and+the+columnar+architecture+of+the+Achaemenian+monarchy+supplied+the+models+for+Asoka's+monolithic+pillars+and+many%22|title=Research Articles in Epigraphy, Archaeology, and Numismatics of India|date=1977|publisher=Sheikh Mubarak Ali|language=en}}</ref> Far fewer secular Hindu architecture have survived into the modern era, such as palaces, homes and cities. Ruins and archaeological studies provide a view of early secular architecture in India.<ref name="Murthy1987">{{cite book|author=K. Krishna Murthy|title=Early Indian Secular Architecture|url=https://books.google.com/books?id=0gsNAQAAIAAJ|year=1987|isbn=978-81-85067-01-8|pages=5–16|publisher=Sundeep Prakashan }}</ref> Studies on Indian palaces and civic architectural history have largely focussed on the Mughal and Indo-Islamic architecture particularly of the northern and western India given their relative abundance. In other regions of India, particularly the South, Hindu architecture continued to thrive through the 16th-century, such as those exemplified by the temples, ruined cities and secular spaces of the Vijayanagara Empire and the Nayakas.<ref name="Branfoot 2008 pp. 171–194">{{cite journal | last=Branfoot | first=Crispin | title=Imperial Frontiers: Building Sacred Space in Sixteenth-Century South India | journal=The Art Bulletin | publisher=Taylor & Francis| volume=90 | issue=2 | year=2008 | doi=10.1080/00043079.2008.10786389 | pages=171–194| s2cid=154135978 }}</ref><ref name=harle331>{{cite book|author=James C. Harle|title=The Art and Architecture of the Indian Subcontinent|url=https://books.google.com/books?id=LwcBVvdqyBkC |year=1994|publisher=Yale University Press|isbn=978-0-300-06217-5|pages=330–331}}</ref> The secular architecture was never opposed to the religious in India, and it is the sacred architecture such as those found in the Hindu temples which were inspired by and adaptations of the secular ones. Further, states Harle, it is in the reliefs on temple walls, pillars, toranas and madapams where miniature version of the secular architecture can be found.<ref name="Harle1994">{{cite book|author=James C. Harle|title=The Art and Architecture of the Indian Subcontinent|url=https://books.google.com/books?id=LwcBVvdqyBkC |year=1994|publisher=Yale University Press|isbn=978-0-300-06217-5|pages=43–47, 67–68, 467–480}}</ref> ==متن== ==ڳوٺ ۽ شهر== ==اسپتالون ۽ شفاخانا== ==آرٽ ۽ شهري عمارتون== ==مندر== ==خانقاهون== هندو خانقاهون جهڙوڪ مٺا ۽ هرميٽيج (آشرم) عمارتن جا ڪمپليڪس آهن جن ۾ مندر، خانقاه خانا يا اجتماعي گهر ۽ معاون سهولتون شامل آهن. ==راٺا== ڪجهه هندو جڳهن ۾، مندر يا عمارتون آهن جن کي راٺا سڏيو ويندو آهي ڇاڪاڻ ته انهن جي شڪل هڪ وڏي رته جي هوندي آهي. In some Hindu sites, there are shrines or buildings named [[ratha]]s because they have the shape of a huge chariot.{{sfn|Harle|1994|p=153}} ==تورانا (محراب)== توران هڪ آزاد بيٺل محراب آهي جيڪو رسمن جي مقصدن لاءِ هندو، ٻڌ ۽ جين فن تعمير ۾ مندرن، خانقاهن ۽ ٻين شين جي سامهون ڏٺو ويندو آهي، ڪڏهن ڪڏهن هڪ عمارت جي طور تي. [[Torana]] is a free-standing archway for ceremonial purposes seen in the Hindu, [[Buddhist]] and [[Jain]] architecture in front of the temples, monasteries and other objects, sometimes as single building.<ref>{{Cite web|url=http://www.oxfordartonline.com/view/10.1093/gao/9781884446054.001.0001/oao-9781884446054-e-7000085631|title=Toraṇa |work= Grove Art|year=2003 |doi=10.1093/gao/9781884446054.article.T085631|access-date=2018-08-08|last1=Hardy |first1=Adam |isbn=978-1-884446-05-4 }}</ref>{{sfn|Dhar|2010|p=}} ==ستمبه (ڪالم)== [[Stambha]] denotes a pillar or column, and is also known as ''jangha'', ''stali'', ''angrika'', ''sthanu'', ''arani'', ''bharaka'' or ''dharana''.{{sfn|Acharya|2010|p=533}} It is described in ''Manasara'' to consist of a pedestal, base, column and a capital. It can be made from wood or stone, be independent or be a pilaster joined to one of the walls. The text describes different proportions for different materials of construction.{{sfn|Acharya|2010|p=533}} The length of column is divided into''matras'' (portions), and these may be decorated with artwork. The ''Manasara'' suggests rules for tapering the top portions of the ''stambha''.{{sfn|Acharya|2010|p=533}} Illustrative stambhas include the [[Vijay Stambha]] (Tower of victory) at [[Chittorgarh fort]], [[Rajasthan]]. It is dedicated to [[Vishnu]]. The [[Dhvaja|Dhvaja-stambhas]] are found at the entrance of temples as flagstaffs, often with the image of [[lingam]] and sacred animals. ==ڇتريون== ڇتريون بلند، گنبد جي شڪل وارا منڊ آهن جيڪي هندستاني فن تعمير ۾ هڪ عنصر طور استعمال ڪيا ويندا آهن، جيڪي راجسٿاني فن تعمير ۾ پيدا ٿين ٿا. اهي محلات ۾ وڏي پيماني تي استعمال ٿيندا آهن، قلعا، يا جنازي جي جڳهن جي حد بندي ڪرڻ، وغيره. [[Chhatri]]s are elevated, dome-shaped pavilions used as an element in [[Indian architecture]], originating in [[Rajasthani architecture]]. They are widely used in palaces, in forts, or to demarcate funerary sites, etc.<ref>{{Cite journal|last=Zajadacz-Hastenrath|first=Salome|date=1997|title=A Note on Babur's Lost Funerary Enclosure at Kabul|url=http://dx.doi.org/10.2307/1523241|journal=Muqarnas|volume=14|pages=135–142|doi=10.2307/1523241|jstor=1523241 |issn=0732-2992|url-access=subscription}}</ref> == Villages, towns and cities == [[File:700 CE Manasara Sanskrit text, Hindu architecture, town village plans.jpg|thumb|Some town plans recommended in the 700 CE ''Manasara'' Sanskrit text on Hindu architecture.{{sfn|Sinha|1998|pp=27–40}}{{sfn|Ram Raz|1834}}{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}}]] Hindu texts recommend architectural guidelines for homes, market places, gardens and town planning.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}{{sfn|Sinha|1998|pp=27–40}} The best site for human settlement, declares ''[[Manasara]]'', seeks the right terrain with thick soil that slopes to open skies eastward so that the residents can appreciate the sunrise.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}} It is near a river or significant water stream, and has enough ground water for wells – a second source of water.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}} The soil, states ''Manasara'', should be firm, rich for growing flowers, vegetables and fruit trees, and of agreeable odor. The text recommends that the town planners dig and check the [[soil quality]] for a stable foundation to homes and public buildings.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}} Once the location is accepted, the text describes forty plans for laying out the streets, the homes, markets, gardens and other infrastructure necessary for the settlement. Example architectural plans include Dandaka, Prastara, Chaturmukha, Padmaka, Karmuka, Swastika and others.{{sfn|Sinha|1998|pp=27–40}} The Hindu texts vary, with five shared principles:{{sfn|Patra|2006|pp=201–203}} *''Diknirnaya'': principles of orientation *''Padavinyasa'' : site planning *''Hastalakshana'' : proportionate measurement ratios of sections *''Ayadi'' : six canonical principles of architecture *''Patakadi'' : aesthetics or character of each building or part of the overall plan The guidelines combine principles of early Hindu understanding of science, spiritual beliefs, astrology and astronomy.{{sfn|Patra|2006|pp=201–203}} In practice, these guidelines favor symmetry set to the cardinal directions, with many plans favoring the streets to be aligned with seasonal winds direction, integrated with the terrain and the needs of the local weather.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}}{{sfn|Patra|2006|pp=201–203}} A temple or public assembly hall at the center of the town is recommended in ''Manasara''.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}} ==Hospitals, hospices== The early Hindu texts on medicine and surgery mention dedicated buildings and halls to take care of sick people, and recommend that architects with ''Vastu Vidya'' (वास्तुविद्या) expertise should construct these. The ''[[Charaka Samhita]]'' dated between 100 BCE to 150 CE, for example, in book 1, verse 15.6 (''sutrasthana'') states:<ref name=Wujastyk1>Dominik Wujastyk (2003), The Roots of Āyurveda: Selections from Sanskrit Medical Writings, 3rd edition, Penguin, pages 35–36, 10–12</ref><ref name=Kaviratna1>AV Kaviratna (1913), Charaka-samhita : translated into English, Part 1, {{oclc|67906513}}, pages 168–169</ref><ref name=sharma1>Priya V Sharma (1981), Charaka Samhita Volume 1: Sanskrit Text, with an English Translation, Chaukhamba Orientalia, {{ISBN|9788176370127}}, page 104</ref>{{refn|group=note|The verse 1.15.7 describes how this hospital building should be furnished with beds, chairs, bedsheets, pillows, spitoon, drug grinders, affectionate nurses, pharmacy, supplies, patient care equipment etc.<ref name=Wujastyk1/><ref name=sharma1/>}} {{Quote| {{lang|sa-Deva| [...] दृढं निवातं प्रवातैकदेशं सुखप्रविचारमनुपत्यकं धूमातपजलरजसामनभिगमनीयमनिष्ठानां च शब्दस्पर्शरसरूपगन्धानां सोदपानोदूखलमुसलवर्चःस्थानस्नानभूमिमहानसं '''वास्तुविद्याकुशलः''' प्रशस्तं गृहमेव तावत् पूर्वमुपकल्पयेत्<nowiki>।||६||</nowiki>}}<br> [...] – In the first place a mansion must be constructed under the supervision of an engineer well-conversant with the science of building mansions and houses. It should be spacious and roomy. The element of strength should not be wanting in it. Every part of it should not be exposed to strong winds or breezes. One portion at least should be open to the currents of wind. It should be such that one may move or walk through it with ease. It should not be exposed to smoke, or the sun, or dust, or injurious sound and taste and form and scent. It should be furnished with staircases, with pestles and mortars, privies, accommodation for belting, and cook-rooms.<br>– Translated by Avinash Kaviratna<ref name=Kaviratna1/><br> [...] – the one expert in architecture should, first of all, arrange for an auspicious house which should be strong, wind-free (isolated from wind), ventilated, having comfortable moving space, not situated in a valley, inaccessible to smoke (or) sun (or) water (or) taste (or) sight (or) smell, and provided with water reservoir, mortar pestle, lavatory, bathroom and kitchen.<br>– Translated by Priya Sharma<ref name=sharma1/><br> [...] – Thus, '''an expert in the science of building''' should first construct a worthy building. It should be strong, out of the wind, and part of it should be open to the air. It should be easy to get about in, and should not be in a depression. It should be out of the path of smoke, sunlight, water, or dust, as well as unwanted noise, feelings, tastes, sights and smells. It should have water supply, pestle and mortar, lavatory, bathing area, and a kitchen.<br>– Translated by Dominik Wujastyk (under subtitle: The [[Hospital]] Building)<ref name=Wujastyk1/> |Caraka Samhita, 1.15.6}} == Arts and civic buildings == The ''Narada Shilpasastra'' is another early Sanskrit treatise on architecture. It has 83 chapters, with chapters on plans for villages and cities, on architectural guidelines for palaces and houses, on public water tanks, on Hindu temples, as well as construction of public civic buildings.<ref name=Raghavan>V. Raghavan (1935), ''Two chapters on painting in the Narada Silpa Sastra'', Journal of the Indian Society of Oriental Art, Editors: Stella Kramrisch, Volume III, Number 1, pp. 15–32</ref><ref name=Iyengar/> Chapters 60 through 66 of ''Narada Silpa'' discuss special [[Śālā]] for community services and enjoyment, with chapter 61 on ''Bhojan-sala'' (feeding house), chapter 65 on ''Nataka'' (performance arts), and chapter 66 discussing a building to display arts and paintings. Chapter 71 discusses how ''chitra'' (painting) should be used to enliven homes and civic buildings.<ref name=Raghavan/><ref name=Iyengar>RN Iyengar, KS Kannan and SY Wakankar (2018), ''Narada Silpasastra: Sanskrit Text on Architectural Civil Engineering'', Jain University Press, {{ISBN|978-9385327582}}, pp. 197–220, 233–238</ref> ''Chitra-sala'' and other "entertainment houses", states ''Narada Silpasastra'', should be located in the middle of a city, preferably the main street or where major roads of the city cross or near major temples or palace.<ref name=Raghavan/><ref>C. Sivaramamurti (1934), ''[https://archive.org/details/in.ernet.dli.2015.44001/page/n189/mode/2up Chitrasalas]'', Triveni, Volume 7, Number 2, pp. 180–185</ref> This building's ''mandapam'' (hall) must be spacious and ventilated. It should have pictures that "captivate our minds" and "give joy to the eyes", laid out by rules of proportion and rules of "pose-determining lines", according to a translation by Raghavan.<ref name=Raghavan/> Chapter 66 further recommends specific designs. For example, it describes a civic building for display of art that is circular (''mardala'', drum-like), with main entrance and smaller ones enclosing a court-like space, terraces, and halls to divide the building into sections. These halls should itself display some items of pleasure such as carvings, colorful patterns on the floor, and brightly colored Devas, Gandharvas and Kinnaras.<ref>V. Raghavan (1935), ''Two chapters on painting in the Narada Silpa Sastra'', Journal of the Indian Society of Oriental Art, Editors: Stella Kramrisch, Volume III, Number 1, pp. 23–32</ref><ref name=Iyengar/> Another group of civic buildings described in Hindu texts are the ''preksha-sala'' (building for drama/stage performance) and ''sangita-sala or natya-sala'' (dance performance).<ref name=Raghavan357>V. Raghavan (1934), ''Theatre Architecture in Ancient India'', Triveni, Volume 5, Number 4, pp. 357–363</ref> These are categorized in three: those in temples for religious arts, in city for general entertainment, or in a palace for the king and his guests. The ''Samarangana Sutradhara'' of Bhoja, for example, dedicates its chapter 34 to these buildings and adds that the walls of the performance hall should adorned pictures of damsels dancing or playing instruments.<ref name=Raghavan357/> The plan for ''Natya-mandapa'' with space for the dancers, space for the musicians that co-perform with the dancers, space where the dance-drama artists can change their dress for different acts (''Nepathya-dhama'') and for the ''prekshaka'' (audience) are discussed in chapter 39 of Kumara's ''Silpa Ratna''. The ''Narada Silpasastra'' uses the term "Nataka-salas", recommending that the performance stage should be raised on a platform so that the audience can get a better view, the audience hall should be decorated for the audience to admire before and after the performance.<ref name=Raghavan357/> These arts and architectural principles may have evolved out of more ancient Indian traditions for performance arts, states Varadpande, as is implied in the Buddhist text ''[[Brahmajāla Sutta]]'' where the Buddha forbids his ''bhikshus'' (monks) from watching dances, music performances and similar public shows in ''Majjhima-sila''.<ref name="Varadpande1987">{{cite book|author=Manohar Laxman Varadpande|title=History of Indian Theatre|url=https://books.google.com/books?id=SyxOHOCVcVkC|year=1987|publisher=Abhinav Publications|isbn=978-81-7017-221-5|pages=105–114}}; for another translation of the Buddhist canonical text, see: {{cite book|author=Martine Batchelor|title=The Spirit of the Buddha |url=https://books.google.com/books?id=fL3mykqlOJcC&pg=PT25 |year=2010|publisher=Yale University Press|isbn=9780300175004|pages=25 (Majjhima Nikaya 27)}}</ref> The text ''[[Natyasastra]]'' recommends architectural guidelines for the ''Natya'' theatre, but without drawings and plans. The theatre mentioned in ''Natyasastra'' probably housed an audience of 200 to 500 patrons comfortably seated, states Farley Richmond – a scholar of Indian theatre.<ref name="Kale2019">{{cite book|author=Farley Richmond|editor=M. R. Kale|title=The Mrichchhakatika of Sudraka: With Introduction, Critical Essays and a Photo-Essay |url=https://books.google.com/books?id=Dv_oDwAAQBAJ |year=2019|publisher=Motilal Banarsidass|isbn=978-81-208-4010-2|pages=31–33}}</ref> == Temples (mandirs) == [[File:Architecture of the Khajuraho temples.jpg|thumb|right|Elements of a North Indian temple (Madhya Pradesh)]] [[File:1910 sketches, Gondeshwar temple Sinnar, Nashik temple overview, cross section and plan.jpg|thumb|The architectural plan of the Gondeshwar temple near Nashik (Maharashtra)]] {{main|Hindu temple architecture}} [[Hindu temple architecture]] has many varieties of style whose historic role has been to provide "a focus for both the social and spiritual life" for the Hindu community it serves, states George Michell.{{sfn|Michell|1988|p=14}} Every [[Hindu temple]] ("mandir") is imbued with symbolism, yet the basic structure of each stays the same. Each temple has an inner sanctum or the sacred space, the ''[[Garbhagriha|garbha griha]]'' or womb-chamber, where the primary ''[[murti]]'' or the image of a deity is housed in a simple bare cell for ''darshana'' (view, meditative focus).{{sfn|Shilpa Sharma|Shireesh Deshpande|2017|pp=309-317}} Above the garbhagriha is a tower-like ''[[shikhara]]'', called the ''[[Vimana (architectural feature)|vimana]]'' in south India. This sanctum is surrounded by a closed or open path for ''pradakshina'' (also called ''parikrama'', circumambulation) that is typically intricately carved with symbolic art depicting Hindu legends, themes of artha, dharma and kama as well as the statues of significant deities of three major Hindu traditions (Vishnu, Shiva and Shakti).{{sfn|Michell|1988|pp=66–76, 86–126}} The sanctums of significant temples have a ''[[mandapa]]'' congregation hall, and sometimes an ''[[antarala]]'' antechamber and porch between garbhagriha and mandapa. Major temples that attract pilgrims from far typically have mandapas or other buildings that service the pilgrims. These may be connected or detached from the temple. The main temple may exist with other smaller temples or shrines in the temple compound. The streets around the temple are markets and hubs of economic activity.{{sfn|Michell|1988|pp=66–76, 86–126}} There are examples of special dance pavilions (''Nata Mandir''), like in the [[Konark Sun Temple]]. The pool, temple tank (''Kunda'') is also part of large temples, and they traditionally have served as a place for a bath dip and ablutions for pilgrims.{{sfn|Acharya|2010|p=74}} The same essential architectural principles are found in the historic Hindu temples of southeast Asia.{{sfn|Michell|1988|pp=159–182}} === Gopurams === {{Main|Gopuram}} Essentially independent architectural structure is an element of the temple complex as ''[[gopuram]]'', viz., gatehouse towers, usually ornate, othen with colossal size, at the entrance of a Hindu temple of [[Southern India]].<ref name=britgopuram>{{cite web|url=http://www.britannica.com/eb/article-9037402/gopura|title=Gopura|publisher=Encyclopædia Britannica|access-date=2008-01-20}}</ref> == Monasteries (mathas) == {{see also|Matha|Ashram|Bhajana Kutir}} Hindu monasteries such as [[matha]]s and hermitages ([[ashram]]s) are complexes of buildings include temples, monastic cells or the communal house and ancillary facilities.{{sfn|Sears|2014|pp=4—9}} ==ڏکڻ ايشيا کان ٻاهر== === Indonesia === {{main|Candi of Indonesia}} Historically, [[Hinduism in Indonesia|Hinduism]] was once the predominant [[religion|religious take]] of some Native Indonesians (chiefly Western Indonesians) in [[Indonesia]], predates the existence of [[Buddhism in Indonesia|Buddhism]], [[Islam in Indonesia|Islamism]], and [[Christianity in Indonesia|Christianity]]. The country was enriched with abundance of Hindu architecture, mainly served as [[Hindu temple|religious purpose]] (place of worship, etc.). According to Indonesian categorization, Hindu architecture temples could be divided into 3 main types with different terminology attached to its respective identity, the first one is called {{lang|jv|[[Candi of Indonesia|Candi]]}} ({{ety|Old Javanese|caṇḍi}}),<ref name="Old Javanese2">{{citation |last=Zoetmulder |first=P.J. |title=Old Javanese-English Dictionary |language=kaw, en|year=1982 |publisher=[[Royal Netherlands Institute of Southeast Asian and Caribbean Studies|Koninklijk Instituut voor Taal-, Land- en Volkenkunde]]}}</ref> specifically refers to the Hindu temple architecture of [[Hinduism in Java|Java]]-origin. The second one is known as {{lang|ban|[[Balinese temple|Pura]]}} ({{ety|ban|ᬧᬸᬭ|pura}}), refers to an architecture style of Balinese to perform their [[Balinese Hinduism]] worship. The last one, similar to Hindu majority globally, known in [[Indonesian language|Indonesian]] as {{lang|id|[[Kovil|Kuil]]}}, specifically refers to Hindu of [[Dravidian architecture|Dravidian]]-origin temple architecture, usually represent the [[Indian Indonesians|Indian Indonesian]] community (as opposed to Native Indonesian form of Hinduism). All types of Hindu architecture in Indonesia are functioned as place of worship, but also could be used as the place of historical observance to broaden the knowledge and awareness about Hinduism amongst the non-Hindu population, to draw the sense of tolerance and [[Bhinneka Tunggal Ika|unity]] within the country (it is also applied to every worship places of diverse religious background in Indonesia). ==گيلري== ;Some folios from surviving manuscripts on Hindu architecture <gallery> File:A folio from Vastu sastra hiti dayeka manuscript, water spout design, Sanskrit language, Newari script - 3.jpg|Drawing and notes on Hiti, a public water spout File:A folio from Vastu sastra hiti dayeka manuscript, water spout design, Sanskrit language, Newari script - 1.jpg|Drawing and notes on Hiti, a public water spout, part 2 File:A folio from Vastu sastra hiti dayeka manuscript, mandala, Sanskrit language, Newari script - 2.jpg|A mandala in ''Vastu Sastra Hiti Dayeka'' File:A folio with Harihara Shiva-Vishnu sketch from Samkrantiyajnavidhi manuscript, Sanskrit language, Nepali script.jpg|Two leaves in ''Samkrantiyajnavidhi'' illustrating proportions for [[Harihara]] – half Shiva, half Vishnu File:A folio from minor Vastu sastra manuscript, home design and decoration, Sanskrit language, Devanagari script.jpg|A Vastu sastra page on home design, first line mentions ''vastu sastra'' </gallery> ;Some temples and public stepwells <gallery> File:Lingaraj Temple Complex.jpg | [[Lingaraja Temple]] ([[Bhubaneswar]], Odisha) File:Veera Narayana temple at the Chennakeshava temple complex.jpg | [[Chennakeshava Temple, Belur]] (Karnataka) File:Radhashyam Temple at Bishnupur 2.jpg | Lalji temple ([[Bishnupur, Bankura]], West Bengal) File:Konark Nat Mandir.jpg | Nata Mandir of [[Konark Sun Temple]] (Odisha) File:Madurai Meenakshi temple 2.jpg | [[Meenakshiamman Temple]] Gopuram ([[Madurai]], Tamil Nadu) File:Rani ki vav - Gujarat - 07.jpg|Rani ka vav Gujarat, a historic public water tank with Hindu arts File:Sringeritemple.jpg | [[Advaita Vedanta]] Monastery ([[Sringeri]], Karnataka) File:Mahabalipuram, Pancha Rathas, Tamil Nadu, India.jpg | [[Pancha Rathas]] ([[Mahabalipuram]], Tamil Nadu) File:Nagda(Rajasthan)Torana.jpg | [[Sahastra Bahu Temples]] Torana ([[Nagda, Rajasthan]]) File:Mukteshwar torana.jpg | Torana of [[Mukteshvara Temple, Bhubaneswar]] (Orisha) File:Arunachaleshvara Temple Tiruvannamalai.JPG|A gopuram at the Arunachaleshvara Temple, Tiruvannamalai (Tamil Nadu) </gallery> ==پڻ ڏسو== * [[Hindu temple architecture]] * [[Indian rock-cut architecture]] * [[Indian architecture]] * [[Dravidian architecture]] * [[Nagara architecture]] == Note == {{reflist|group=note}} ==حوالا== {{حوالا}} == Bibliography == * {{cite book|first=P. K.|last=Acharya|year=2010|title=An encyclopaedia of Hindu architecture | url=https://archive.org/stream/encyclopaediaofh07achauoft#page/n9/mode/2up |publisher=Oxford University Press (Republished by Motilal Banarsidass)|location=New Delhi|isbn=978-81-85990-03-3}} * {{cite book|first=P. K.|last=Acharya|year=1927|title=Indian Architecture according to the Manasara Shilpa Shastra|url=https://archive.org/stream/encyclopaediaofh07achauoft#page/n9/mode/2up |publisher=Oxford University Press (Republished by Motilal Banarsidass)|location=London|isbn=0300062176}} * {{cite book|first=P. D.|last=Dhar|year=2010|title=The Torana in Indian and Southeast Asian Architecture|publisher=D K Printworld|location=New Delhi|isbn=978-8124605349}} * {{cite book|first=I.|last=Glushkova|year=2014|title=Objects of Worship in South Asian Religions: Forms, Practices and Meanings|url=https://books.google.com/books?id=oqReBAAAQBAJ&pg=PA116 |publisher=Routledge|isbn=978-1-317-67595-2}} * {{cite book|first=S. R.|last=Goel|year=1991|title=[[Hindu Temples – What Happened to Them]]|publisher=Voice of India|location=New Delhi|volume=2|isbn=81-85990-03-4}} * {{cite book|first=J. C.|last=Harle|year=1994|title=The Art and Architecture of the Indian Subcontinent|url=https://archive.org/details/artarchitectureo00harl|edition=2nd|publisher=Yale University Press Pelican History of Art|isbn=0300062176|url-access=registration}} *{{cite book|author=Ernest Havell|title=The Ancient and Medieval Architecture of India|url=https://books.google.com/books?id=xHM-7CaV5zYC|year=1972|publisher=John Murray, London (Reprinted S. Chand)}} * {{cite book|first=M.|last=Juneja|year=2001|title=Architecture in Medieval India: Forms, Contexts, Histories|url=https://books.google.com/books?id=7N7VAAAAMAAJ |edition=2nd|publisher=Orient Blackswan|isbn=978-8178242286}} * {{cite book|first=G.|last=Michell|year=1988|title=The Hindu Temple: An Introduction to its Meaning and Forms|url=https://books.google.com/books?id=ajgImLs62gwC&pg=PA61 |edition=2nd |publisher=University of Chicago Press|location=Chicago/London|isbn=0-226-53230-5}} *{{cite journal | last=Patra | first=Reena | title=A Comparative Study on Vaastu Shastra and Heidegger's 'Building, Dwelling and Thinking' | journal=Asian Philosophy | publisher=Taylor & Francis | volume=16 | issue=3 | year=2006 | doi=10.1080/09552360600979430 | pages=199–218| s2cid=144592593 }} *{{cite book|author=Ram Raz|title=Essay on the Architecture of the Hindús|url=https://books.google.com/books?id=DSg5AQAAMAAJ|year=1834 |publisher=Royal Asiatic Society of Great Britain and Ireland}} *{{cite journal|author1=Shilpa Sharma|author2=Shireesh Deshpande|title=Architectural Strategies Used in Hindu Temples to Emphasize Sacredness| journal = Journal of Architectural and Planning Research| volume= 34| number= 4 | year= 2017| pages= 309–319|jstor=44987239}} *{{cite journal | last=Sinha | first=Amita | title=Design of Settlements in the Vaastu Shastras | journal=Journal of Cultural Geography | publisher=Taylor & Francis | volume=17 | issue=2 | year=1998 | doi=10.1080/08873639809478319 | pages=27–41}} * {{cite book|first=D. N.|last=Shukla|year=1993|title=Vastu-Sastra: Hindu Science of Architecture|publisher=Munshiram Manoharial Publishers|isbn=978-81-215-0611-3}} * {{cite book|first=T.|last=Sears|year=2014|title=Worldly Gurus and Spiritual Kings: Architecture and Asceticism in Medieval India|publisher=Yale University Press|isbn=978-0-300-19844-7}} * {{cite book|first=B.|last=Thapar|year=2004|title=Introduction to Indian Architecture|publisher=Periplus Editions|location=Singapore|isbn=0-7946-0011-5|ref=Thapar}} ==External links== {{Commons category|Hindu architecture}} *[https://web.archive.org/web/20100218153644/http://www.hampi.in/architecture.htm Vijayanagara architecture] *[http://www.hindupedia.com/en/Sthapatyaveda Sthapatyaveda] (Temple Architecture) on Hindupedia, the Hindu Encyclopedia [[زمرو:هندو فن تعمير| ]] [[زمرو:فن تعمير]] [[زمرو:هندو مندر فن تعمير]] [[زمرو:هندستاني فن تعمير]] [[زمرو:هندو عبادت جا هنڌ]] [[زمرو:ايشيا ۾ فن تعمير]] [[زمرو:هندستان جو فن تعمير]] amjn7q0t87uxk7ytuor8waq3c6k9i4b 382576 382575 2026-06-03T15:28:32Z Memon2025 21315 /* متن */ 382576 wikitext text/x-wiki '''هندو فن تعمير''' (Hindu Architecture) هندستاني فن تعمير جو روايتي نظام آهي جيڪو عمارتن جهڙوڪ مندر، خانقاهون، مجسما، گهر، مارڪيٽ جا هنڌ، باغ ۽ شهر جي منصوبه بندي لاءِ آهي، جيئن هندو متنن ۾ بيان ڪيو ويو آهي. فن تعمير جون هدايتون سنسڪرت جي نسخن ۾ ۽ ڪجهه حالتن ۾ ٻين علائقائي ٻولين ۾ پڻ زنده آهن. انهن متنن ۾ واستو شاستر، شلپا شاستر، برهت سمهتا، پرانا ۽ اگاما جا تعميراتي حصا ۽ علائقائي متن جهڙوڪ مانسارا شامل آهن. {{Short description|Traditional system of Indian architecture as described in Hindu texts}} [[File:10th century Nilakantha Mahadeva Hindu temple, Nagara architecture, Sunak, Gujarat.jpg|thumb|The architecture of a Hindu temple in Sunak, Gujarat]] {{Hinduism}} '''Hindu architecture''' is the traditional system of Indian architecture for structures such as temples, monasteries, statues, homes, market places, gardens and town planning as described in [[Hindu texts]].{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}<ref name="Sinha 1998 pp. 27–41">{{harvnb|Sinha|1998|pages=27–41}}</ref> The architectural guidelines survive in Sanskrit manuscripts and in some cases also in other regional languages. These texts include the [[Vastu shastra]]s, [[Shilpa Shastras]], the ''Brihat Samhita'', architectural portions of the Puranas and the Agamas, and regional texts such as the [[Manasara]] among others.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx, Appendix I lists hundreds of Hindu architectural texts}}{{sfn|Shukla|1993|p=}} گجرات جي سُنڪ ۾ هڪ هندو مندر جي اڏاوت. * هندو فن تعمير جي سڀ کان اهم خصوصيت (۽ ڪيتريون ئي بچيل مثال) هندو مندر آهن، هڪ اهڙي اڏاوتي روايت سان جيڪا پٿر، اينٽن ۽ پٿر جي ڪٽ واري فن تعمير ۾ بچيل مثال ڇڏي وئي آهي جيڪا گپتا سلطنت جي دور جي آهي. انهن فن تعمير تي قديم فارسي ۽ هيلينسٽڪ فن تعمير جو اثر هو. جديد دور ۾ تمام گهٽ سيڪيولر هندو فن تعمير بچيل آهي، جهڙوڪ محلات، گهر ۽ شهر. برباد ۽ آثار قديمه جا مطالعو هندستان ۾ ابتدائي سيڪيولر فن تعمير جو نظارو پيش ڪن ٿا. هندستاني محلات ۽ شهري فن تعمير جي تاريخ تي مطالعي گهڻو ڪري مغل ۽ هند-اسلامي فن تعمير تي ڌيان ڏنو آهي خاص طور تي اتر ۽ اولهه هندستان جي، انهن جي نسبتاً گهڻائي جي ڪري. هندستان جي ٻين علائقن ۾، خاص طور تي ڏکڻ ۾، هندو فن تعمير 16 صدي تائين ترقي ڪندو رهيو، جهڙوڪ اهي جيڪي مندرن، برباد شهرن ۽ وجياناگر سلطنت ۽ نائڪا جي سيڪيولر جڳهن پاران مثال طور پيش ڪيا ويا آهن. سيڪيولر فن تعمير ڪڏهن به هندستان ۾ مذهبي جي مخالفت نه ڪئي وئي، ۽ اهو مقدس فن تعمير آهي جهڙوڪ اهي جيڪي هندو مندرن ۾ مليا آهن جيڪي سيڪيولر ماڻهن کان متاثر ۽ موافقت هئا. وڌيڪ، هارل چوي ٿو، اهو آهي مندر جي ڀتين، ٿنڀن، تورانن ۽ مدپام تي ٺهيل نقش جتي سيڪيولر فن تعمير جو ننڍڙو نسخو ملي سگهي ٿو. By far the most important, characteristic and numerous surviving examples of Hindu architecture are [[Hindu temple]]s, with an [[Hindu temple architecture|architectural tradition]] that has left surviving examples in stone, brick, and [[Indian rock-cut architecture|rock-cut architecture]] dating back to the [[Gupta Empire]]. These architectures had influence of Ancient Persian and [[Hellenistic influence on Indian art|Hellenistic]] architecture.<ref>{{Cite book|last=Smith|first=Vincent Arthur|url=https://books.google.com/books?id=IPstAAAAMAAJ&q=%22The+Hellenistic+is+not+the+only+foreign+element+in+ancient+Indian+art+.+The+influence+of+Persia+is+apparent+,+and+the+columnar+architecture+of+the+Achaemenian+monarchy+supplied+the+models+for+Asoka's+monolithic+pillars+and+many%22|title=Research Articles in Epigraphy, Archaeology, and Numismatics of India|date=1977|publisher=Sheikh Mubarak Ali|language=en}}</ref> Far fewer secular Hindu architecture have survived into the modern era, such as palaces, homes and cities. Ruins and archaeological studies provide a view of early secular architecture in India.<ref name="Murthy1987">{{cite book|author=K. Krishna Murthy|title=Early Indian Secular Architecture|url=https://books.google.com/books?id=0gsNAQAAIAAJ|year=1987|isbn=978-81-85067-01-8|pages=5–16|publisher=Sundeep Prakashan }}</ref> Studies on Indian palaces and civic architectural history have largely focussed on the Mughal and Indo-Islamic architecture particularly of the northern and western India given their relative abundance. In other regions of India, particularly the South, Hindu architecture continued to thrive through the 16th-century, such as those exemplified by the temples, ruined cities and secular spaces of the Vijayanagara Empire and the Nayakas.<ref name="Branfoot 2008 pp. 171–194">{{cite journal | last=Branfoot | first=Crispin | title=Imperial Frontiers: Building Sacred Space in Sixteenth-Century South India | journal=The Art Bulletin | publisher=Taylor & Francis| volume=90 | issue=2 | year=2008 | doi=10.1080/00043079.2008.10786389 | pages=171–194| s2cid=154135978 }}</ref><ref name=harle331>{{cite book|author=James C. Harle|title=The Art and Architecture of the Indian Subcontinent|url=https://books.google.com/books?id=LwcBVvdqyBkC |year=1994|publisher=Yale University Press|isbn=978-0-300-06217-5|pages=330–331}}</ref> The secular architecture was never opposed to the religious in India, and it is the sacred architecture such as those found in the Hindu temples which were inspired by and adaptations of the secular ones. Further, states Harle, it is in the reliefs on temple walls, pillars, toranas and madapams where miniature version of the secular architecture can be found.<ref name="Harle1994">{{cite book|author=James C. Harle|title=The Art and Architecture of the Indian Subcontinent|url=https://books.google.com/books?id=LwcBVvdqyBkC |year=1994|publisher=Yale University Press|isbn=978-0-300-06217-5|pages=43–47, 67–68, 467–480}}</ref> ==متن== [[File:17th century copy of folio 2 of Visvakarmaprakasa, a Vastu sastra Nepal, Sanskrit Devanagari - 1.jpg|thumb|left|A folio of Visvakarmaprakasa, a minor Hindu architecture text discovered in Kathmandu valley, Nepal (Sanskrit Devanagari)]] Vaastu Shastras and Shilpa Shastras are listed as one of 64 divine arts in ancient Indian texts. They are design manuals covering the art and science of architecture, typically mixing form, function with Hindu symbolism.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}<ref name="Sinha 1998 pp. 27–41"/> The earliest, archaic and distilled version of Hindu architecture principles are found in the Vedic literature, traditionally considered as the ''Upavedas'' (lesser appendices to the Vedas), and called the ''Sthapatya Veda''.<ref name="Patra 2006 pp. 199–218">{{harvnb|Patra|2006}}</ref> Acharya's ''Encyclopedia of Hindu Architecture'' lists hundreds of Sanskrit manuscripts with more details on Hindu architecture that have survived into the modern age.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}} They cover the architectural aspects of a wide range of subjects: ornaments, furniture, vehicles (wagons, carts), gateways, water tanks, drains, cities, streets, homes, palaces, temples and others.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}<ref name="Sinha 1998 pp. 27–41"/> The most studied texts in the contemporary era are Sanskrit manuscripts in different Indic scripts. These include the ''[[Brihat Samhita]]'' (chapters 53, 56–58 and 79), the ''[[Manasara|Manasara Shilpa Sastra]]'', the ''Mayamata Vastu Sastra'' with commentaries in Telugu and Tamil, the Puranas (for example, chapters 42–62 and 104–106 of ''Agni Purana'', chapter 7 of ''Brahmanda Purana'') and the Hindu Agamas.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx with Appendix 1}} {{Clear}} ==ڳوٺ ۽ شهر== ==اسپتالون ۽ شفاخانا== ==آرٽ ۽ شهري عمارتون== ==مندر== ==خانقاهون== هندو خانقاهون جهڙوڪ مٺا ۽ هرميٽيج (آشرم) عمارتن جا ڪمپليڪس آهن جن ۾ مندر، خانقاه خانا يا اجتماعي گهر ۽ معاون سهولتون شامل آهن. ==راٺا== ڪجهه هندو جڳهن ۾، مندر يا عمارتون آهن جن کي راٺا سڏيو ويندو آهي ڇاڪاڻ ته انهن جي شڪل هڪ وڏي رته جي هوندي آهي. In some Hindu sites, there are shrines or buildings named [[ratha]]s because they have the shape of a huge chariot.{{sfn|Harle|1994|p=153}} ==تورانا (محراب)== توران هڪ آزاد بيٺل محراب آهي جيڪو رسمن جي مقصدن لاءِ هندو، ٻڌ ۽ جين فن تعمير ۾ مندرن، خانقاهن ۽ ٻين شين جي سامهون ڏٺو ويندو آهي، ڪڏهن ڪڏهن هڪ عمارت جي طور تي. [[Torana]] is a free-standing archway for ceremonial purposes seen in the Hindu, [[Buddhist]] and [[Jain]] architecture in front of the temples, monasteries and other objects, sometimes as single building.<ref>{{Cite web|url=http://www.oxfordartonline.com/view/10.1093/gao/9781884446054.001.0001/oao-9781884446054-e-7000085631|title=Toraṇa |work= Grove Art|year=2003 |doi=10.1093/gao/9781884446054.article.T085631|access-date=2018-08-08|last1=Hardy |first1=Adam |isbn=978-1-884446-05-4 }}</ref>{{sfn|Dhar|2010|p=}} ==ستمبه (ڪالم)== [[Stambha]] denotes a pillar or column, and is also known as ''jangha'', ''stali'', ''angrika'', ''sthanu'', ''arani'', ''bharaka'' or ''dharana''.{{sfn|Acharya|2010|p=533}} It is described in ''Manasara'' to consist of a pedestal, base, column and a capital. It can be made from wood or stone, be independent or be a pilaster joined to one of the walls. The text describes different proportions for different materials of construction.{{sfn|Acharya|2010|p=533}} The length of column is divided into''matras'' (portions), and these may be decorated with artwork. The ''Manasara'' suggests rules for tapering the top portions of the ''stambha''.{{sfn|Acharya|2010|p=533}} Illustrative stambhas include the [[Vijay Stambha]] (Tower of victory) at [[Chittorgarh fort]], [[Rajasthan]]. It is dedicated to [[Vishnu]]. The [[Dhvaja|Dhvaja-stambhas]] are found at the entrance of temples as flagstaffs, often with the image of [[lingam]] and sacred animals. ==ڇتريون== ڇتريون بلند، گنبد جي شڪل وارا منڊ آهن جيڪي هندستاني فن تعمير ۾ هڪ عنصر طور استعمال ڪيا ويندا آهن، جيڪي راجسٿاني فن تعمير ۾ پيدا ٿين ٿا. اهي محلات ۾ وڏي پيماني تي استعمال ٿيندا آهن، قلعا، يا جنازي جي جڳهن جي حد بندي ڪرڻ، وغيره. [[Chhatri]]s are elevated, dome-shaped pavilions used as an element in [[Indian architecture]], originating in [[Rajasthani architecture]]. They are widely used in palaces, in forts, or to demarcate funerary sites, etc.<ref>{{Cite journal|last=Zajadacz-Hastenrath|first=Salome|date=1997|title=A Note on Babur's Lost Funerary Enclosure at Kabul|url=http://dx.doi.org/10.2307/1523241|journal=Muqarnas|volume=14|pages=135–142|doi=10.2307/1523241|jstor=1523241 |issn=0732-2992|url-access=subscription}}</ref> == Villages, towns and cities == [[File:700 CE Manasara Sanskrit text, Hindu architecture, town village plans.jpg|thumb|Some town plans recommended in the 700 CE ''Manasara'' Sanskrit text on Hindu architecture.{{sfn|Sinha|1998|pp=27–40}}{{sfn|Ram Raz|1834}}{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}}]] Hindu texts recommend architectural guidelines for homes, market places, gardens and town planning.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}{{sfn|Sinha|1998|pp=27–40}} The best site for human settlement, declares ''[[Manasara]]'', seeks the right terrain with thick soil that slopes to open skies eastward so that the residents can appreciate the sunrise.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}} It is near a river or significant water stream, and has enough ground water for wells – a second source of water.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}} The soil, states ''Manasara'', should be firm, rich for growing flowers, vegetables and fruit trees, and of agreeable odor. The text recommends that the town planners dig and check the [[soil quality]] for a stable foundation to homes and public buildings.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}} Once the location is accepted, the text describes forty plans for laying out the streets, the homes, markets, gardens and other infrastructure necessary for the settlement. Example architectural plans include Dandaka, Prastara, Chaturmukha, Padmaka, Karmuka, Swastika and others.{{sfn|Sinha|1998|pp=27–40}} The Hindu texts vary, with five shared principles:{{sfn|Patra|2006|pp=201–203}} *''Diknirnaya'': principles of orientation *''Padavinyasa'' : site planning *''Hastalakshana'' : proportionate measurement ratios of sections *''Ayadi'' : six canonical principles of architecture *''Patakadi'' : aesthetics or character of each building or part of the overall plan The guidelines combine principles of early Hindu understanding of science, spiritual beliefs, astrology and astronomy.{{sfn|Patra|2006|pp=201–203}} In practice, these guidelines favor symmetry set to the cardinal directions, with many plans favoring the streets to be aligned with seasonal winds direction, integrated with the terrain and the needs of the local weather.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}}{{sfn|Patra|2006|pp=201–203}} A temple or public assembly hall at the center of the town is recommended in ''Manasara''.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}} ==Hospitals, hospices== The early Hindu texts on medicine and surgery mention dedicated buildings and halls to take care of sick people, and recommend that architects with ''Vastu Vidya'' (वास्तुविद्या) expertise should construct these. The ''[[Charaka Samhita]]'' dated between 100 BCE to 150 CE, for example, in book 1, verse 15.6 (''sutrasthana'') states:<ref name=Wujastyk1>Dominik Wujastyk (2003), The Roots of Āyurveda: Selections from Sanskrit Medical Writings, 3rd edition, Penguin, pages 35–36, 10–12</ref><ref name=Kaviratna1>AV Kaviratna (1913), Charaka-samhita : translated into English, Part 1, {{oclc|67906513}}, pages 168–169</ref><ref name=sharma1>Priya V Sharma (1981), Charaka Samhita Volume 1: Sanskrit Text, with an English Translation, Chaukhamba Orientalia, {{ISBN|9788176370127}}, page 104</ref>{{refn|group=note|The verse 1.15.7 describes how this hospital building should be furnished with beds, chairs, bedsheets, pillows, spitoon, drug grinders, affectionate nurses, pharmacy, supplies, patient care equipment etc.<ref name=Wujastyk1/><ref name=sharma1/>}} {{Quote| {{lang|sa-Deva| [...] दृढं निवातं प्रवातैकदेशं सुखप्रविचारमनुपत्यकं धूमातपजलरजसामनभिगमनीयमनिष्ठानां च शब्दस्पर्शरसरूपगन्धानां सोदपानोदूखलमुसलवर्चःस्थानस्नानभूमिमहानसं '''वास्तुविद्याकुशलः''' प्रशस्तं गृहमेव तावत् पूर्वमुपकल्पयेत्<nowiki>।||६||</nowiki>}}<br> [...] – In the first place a mansion must be constructed under the supervision of an engineer well-conversant with the science of building mansions and houses. It should be spacious and roomy. The element of strength should not be wanting in it. Every part of it should not be exposed to strong winds or breezes. One portion at least should be open to the currents of wind. It should be such that one may move or walk through it with ease. It should not be exposed to smoke, or the sun, or dust, or injurious sound and taste and form and scent. It should be furnished with staircases, with pestles and mortars, privies, accommodation for belting, and cook-rooms.<br>– Translated by Avinash Kaviratna<ref name=Kaviratna1/><br> [...] – the one expert in architecture should, first of all, arrange for an auspicious house which should be strong, wind-free (isolated from wind), ventilated, having comfortable moving space, not situated in a valley, inaccessible to smoke (or) sun (or) water (or) taste (or) sight (or) smell, and provided with water reservoir, mortar pestle, lavatory, bathroom and kitchen.<br>– Translated by Priya Sharma<ref name=sharma1/><br> [...] – Thus, '''an expert in the science of building''' should first construct a worthy building. It should be strong, out of the wind, and part of it should be open to the air. It should be easy to get about in, and should not be in a depression. It should be out of the path of smoke, sunlight, water, or dust, as well as unwanted noise, feelings, tastes, sights and smells. It should have water supply, pestle and mortar, lavatory, bathing area, and a kitchen.<br>– Translated by Dominik Wujastyk (under subtitle: The [[Hospital]] Building)<ref name=Wujastyk1/> |Caraka Samhita, 1.15.6}} == Arts and civic buildings == The ''Narada Shilpasastra'' is another early Sanskrit treatise on architecture. It has 83 chapters, with chapters on plans for villages and cities, on architectural guidelines for palaces and houses, on public water tanks, on Hindu temples, as well as construction of public civic buildings.<ref name=Raghavan>V. Raghavan (1935), ''Two chapters on painting in the Narada Silpa Sastra'', Journal of the Indian Society of Oriental Art, Editors: Stella Kramrisch, Volume III, Number 1, pp. 15–32</ref><ref name=Iyengar/> Chapters 60 through 66 of ''Narada Silpa'' discuss special [[Śālā]] for community services and enjoyment, with chapter 61 on ''Bhojan-sala'' (feeding house), chapter 65 on ''Nataka'' (performance arts), and chapter 66 discussing a building to display arts and paintings. Chapter 71 discusses how ''chitra'' (painting) should be used to enliven homes and civic buildings.<ref name=Raghavan/><ref name=Iyengar>RN Iyengar, KS Kannan and SY Wakankar (2018), ''Narada Silpasastra: Sanskrit Text on Architectural Civil Engineering'', Jain University Press, {{ISBN|978-9385327582}}, pp. 197–220, 233–238</ref> ''Chitra-sala'' and other "entertainment houses", states ''Narada Silpasastra'', should be located in the middle of a city, preferably the main street or where major roads of the city cross or near major temples or palace.<ref name=Raghavan/><ref>C. Sivaramamurti (1934), ''[https://archive.org/details/in.ernet.dli.2015.44001/page/n189/mode/2up Chitrasalas]'', Triveni, Volume 7, Number 2, pp. 180–185</ref> This building's ''mandapam'' (hall) must be spacious and ventilated. It should have pictures that "captivate our minds" and "give joy to the eyes", laid out by rules of proportion and rules of "pose-determining lines", according to a translation by Raghavan.<ref name=Raghavan/> Chapter 66 further recommends specific designs. For example, it describes a civic building for display of art that is circular (''mardala'', drum-like), with main entrance and smaller ones enclosing a court-like space, terraces, and halls to divide the building into sections. These halls should itself display some items of pleasure such as carvings, colorful patterns on the floor, and brightly colored Devas, Gandharvas and Kinnaras.<ref>V. Raghavan (1935), ''Two chapters on painting in the Narada Silpa Sastra'', Journal of the Indian Society of Oriental Art, Editors: Stella Kramrisch, Volume III, Number 1, pp. 23–32</ref><ref name=Iyengar/> Another group of civic buildings described in Hindu texts are the ''preksha-sala'' (building for drama/stage performance) and ''sangita-sala or natya-sala'' (dance performance).<ref name=Raghavan357>V. Raghavan (1934), ''Theatre Architecture in Ancient India'', Triveni, Volume 5, Number 4, pp. 357–363</ref> These are categorized in three: those in temples for religious arts, in city for general entertainment, or in a palace for the king and his guests. The ''Samarangana Sutradhara'' of Bhoja, for example, dedicates its chapter 34 to these buildings and adds that the walls of the performance hall should adorned pictures of damsels dancing or playing instruments.<ref name=Raghavan357/> The plan for ''Natya-mandapa'' with space for the dancers, space for the musicians that co-perform with the dancers, space where the dance-drama artists can change their dress for different acts (''Nepathya-dhama'') and for the ''prekshaka'' (audience) are discussed in chapter 39 of Kumara's ''Silpa Ratna''. The ''Narada Silpasastra'' uses the term "Nataka-salas", recommending that the performance stage should be raised on a platform so that the audience can get a better view, the audience hall should be decorated for the audience to admire before and after the performance.<ref name=Raghavan357/> These arts and architectural principles may have evolved out of more ancient Indian traditions for performance arts, states Varadpande, as is implied in the Buddhist text ''[[Brahmajāla Sutta]]'' where the Buddha forbids his ''bhikshus'' (monks) from watching dances, music performances and similar public shows in ''Majjhima-sila''.<ref name="Varadpande1987">{{cite book|author=Manohar Laxman Varadpande|title=History of Indian Theatre|url=https://books.google.com/books?id=SyxOHOCVcVkC|year=1987|publisher=Abhinav Publications|isbn=978-81-7017-221-5|pages=105–114}}; for another translation of the Buddhist canonical text, see: {{cite book|author=Martine Batchelor|title=The Spirit of the Buddha |url=https://books.google.com/books?id=fL3mykqlOJcC&pg=PT25 |year=2010|publisher=Yale University Press|isbn=9780300175004|pages=25 (Majjhima Nikaya 27)}}</ref> The text ''[[Natyasastra]]'' recommends architectural guidelines for the ''Natya'' theatre, but without drawings and plans. The theatre mentioned in ''Natyasastra'' probably housed an audience of 200 to 500 patrons comfortably seated, states Farley Richmond – a scholar of Indian theatre.<ref name="Kale2019">{{cite book|author=Farley Richmond|editor=M. R. Kale|title=The Mrichchhakatika of Sudraka: With Introduction, Critical Essays and a Photo-Essay |url=https://books.google.com/books?id=Dv_oDwAAQBAJ |year=2019|publisher=Motilal Banarsidass|isbn=978-81-208-4010-2|pages=31–33}}</ref> == Temples (mandirs) == [[File:Architecture of the Khajuraho temples.jpg|thumb|right|Elements of a North Indian temple (Madhya Pradesh)]] [[File:1910 sketches, Gondeshwar temple Sinnar, Nashik temple overview, cross section and plan.jpg|thumb|The architectural plan of the Gondeshwar temple near Nashik (Maharashtra)]] {{main|Hindu temple architecture}} [[Hindu temple architecture]] has many varieties of style whose historic role has been to provide "a focus for both the social and spiritual life" for the Hindu community it serves, states George Michell.{{sfn|Michell|1988|p=14}} Every [[Hindu temple]] ("mandir") is imbued with symbolism, yet the basic structure of each stays the same. Each temple has an inner sanctum or the sacred space, the ''[[Garbhagriha|garbha griha]]'' or womb-chamber, where the primary ''[[murti]]'' or the image of a deity is housed in a simple bare cell for ''darshana'' (view, meditative focus).{{sfn|Shilpa Sharma|Shireesh Deshpande|2017|pp=309-317}} Above the garbhagriha is a tower-like ''[[shikhara]]'', called the ''[[Vimana (architectural feature)|vimana]]'' in south India. This sanctum is surrounded by a closed or open path for ''pradakshina'' (also called ''parikrama'', circumambulation) that is typically intricately carved with symbolic art depicting Hindu legends, themes of artha, dharma and kama as well as the statues of significant deities of three major Hindu traditions (Vishnu, Shiva and Shakti).{{sfn|Michell|1988|pp=66–76, 86–126}} The sanctums of significant temples have a ''[[mandapa]]'' congregation hall, and sometimes an ''[[antarala]]'' antechamber and porch between garbhagriha and mandapa. Major temples that attract pilgrims from far typically have mandapas or other buildings that service the pilgrims. These may be connected or detached from the temple. The main temple may exist with other smaller temples or shrines in the temple compound. The streets around the temple are markets and hubs of economic activity.{{sfn|Michell|1988|pp=66–76, 86–126}} There are examples of special dance pavilions (''Nata Mandir''), like in the [[Konark Sun Temple]]. The pool, temple tank (''Kunda'') is also part of large temples, and they traditionally have served as a place for a bath dip and ablutions for pilgrims.{{sfn|Acharya|2010|p=74}} The same essential architectural principles are found in the historic Hindu temples of southeast Asia.{{sfn|Michell|1988|pp=159–182}} === Gopurams === {{Main|Gopuram}} Essentially independent architectural structure is an element of the temple complex as ''[[gopuram]]'', viz., gatehouse towers, usually ornate, othen with colossal size, at the entrance of a Hindu temple of [[Southern India]].<ref name=britgopuram>{{cite web|url=http://www.britannica.com/eb/article-9037402/gopura|title=Gopura|publisher=Encyclopædia Britannica|access-date=2008-01-20}}</ref> == Monasteries (mathas) == {{see also|Matha|Ashram|Bhajana Kutir}} Hindu monasteries such as [[matha]]s and hermitages ([[ashram]]s) are complexes of buildings include temples, monastic cells or the communal house and ancillary facilities.{{sfn|Sears|2014|pp=4—9}} ==ڏکڻ ايشيا کان ٻاهر== === Indonesia === {{main|Candi of Indonesia}} Historically, [[Hinduism in Indonesia|Hinduism]] was once the predominant [[religion|religious take]] of some Native Indonesians (chiefly Western Indonesians) in [[Indonesia]], predates the existence of [[Buddhism in Indonesia|Buddhism]], [[Islam in Indonesia|Islamism]], and [[Christianity in Indonesia|Christianity]]. The country was enriched with abundance of Hindu architecture, mainly served as [[Hindu temple|religious purpose]] (place of worship, etc.). According to Indonesian categorization, Hindu architecture temples could be divided into 3 main types with different terminology attached to its respective identity, the first one is called {{lang|jv|[[Candi of Indonesia|Candi]]}} ({{ety|Old Javanese|caṇḍi}}),<ref name="Old Javanese2">{{citation |last=Zoetmulder |first=P.J. |title=Old Javanese-English Dictionary |language=kaw, en|year=1982 |publisher=[[Royal Netherlands Institute of Southeast Asian and Caribbean Studies|Koninklijk Instituut voor Taal-, Land- en Volkenkunde]]}}</ref> specifically refers to the Hindu temple architecture of [[Hinduism in Java|Java]]-origin. The second one is known as {{lang|ban|[[Balinese temple|Pura]]}} ({{ety|ban|ᬧᬸᬭ|pura}}), refers to an architecture style of Balinese to perform their [[Balinese Hinduism]] worship. The last one, similar to Hindu majority globally, known in [[Indonesian language|Indonesian]] as {{lang|id|[[Kovil|Kuil]]}}, specifically refers to Hindu of [[Dravidian architecture|Dravidian]]-origin temple architecture, usually represent the [[Indian Indonesians|Indian Indonesian]] community (as opposed to Native Indonesian form of Hinduism). All types of Hindu architecture in Indonesia are functioned as place of worship, but also could be used as the place of historical observance to broaden the knowledge and awareness about Hinduism amongst the non-Hindu population, to draw the sense of tolerance and [[Bhinneka Tunggal Ika|unity]] within the country (it is also applied to every worship places of diverse religious background in Indonesia). ==گيلري== ;Some folios from surviving manuscripts on Hindu architecture <gallery> File:A folio from Vastu sastra hiti dayeka manuscript, water spout design, Sanskrit language, Newari script - 3.jpg|Drawing and notes on Hiti, a public water spout File:A folio from Vastu sastra hiti dayeka manuscript, water spout design, Sanskrit language, Newari script - 1.jpg|Drawing and notes on Hiti, a public water spout, part 2 File:A folio from Vastu sastra hiti dayeka manuscript, mandala, Sanskrit language, Newari script - 2.jpg|A mandala in ''Vastu Sastra Hiti Dayeka'' File:A folio with Harihara Shiva-Vishnu sketch from Samkrantiyajnavidhi manuscript, Sanskrit language, Nepali script.jpg|Two leaves in ''Samkrantiyajnavidhi'' illustrating proportions for [[Harihara]] – half Shiva, half Vishnu File:A folio from minor Vastu sastra manuscript, home design and decoration, Sanskrit language, Devanagari script.jpg|A Vastu sastra page on home design, first line mentions ''vastu sastra'' </gallery> ;Some temples and public stepwells <gallery> File:Lingaraj Temple Complex.jpg | [[Lingaraja Temple]] ([[Bhubaneswar]], Odisha) File:Veera Narayana temple at the Chennakeshava temple complex.jpg | [[Chennakeshava Temple, Belur]] (Karnataka) File:Radhashyam Temple at Bishnupur 2.jpg | Lalji temple ([[Bishnupur, Bankura]], West Bengal) File:Konark Nat Mandir.jpg | Nata Mandir of [[Konark Sun Temple]] (Odisha) File:Madurai Meenakshi temple 2.jpg | [[Meenakshiamman Temple]] Gopuram ([[Madurai]], Tamil Nadu) File:Rani ki vav - Gujarat - 07.jpg|Rani ka vav Gujarat, a historic public water tank with Hindu arts File:Sringeritemple.jpg | [[Advaita Vedanta]] Monastery ([[Sringeri]], Karnataka) File:Mahabalipuram, Pancha Rathas, Tamil Nadu, India.jpg | [[Pancha Rathas]] ([[Mahabalipuram]], Tamil Nadu) File:Nagda(Rajasthan)Torana.jpg | [[Sahastra Bahu Temples]] Torana ([[Nagda, Rajasthan]]) File:Mukteshwar torana.jpg | Torana of [[Mukteshvara Temple, Bhubaneswar]] (Orisha) File:Arunachaleshvara Temple Tiruvannamalai.JPG|A gopuram at the Arunachaleshvara Temple, Tiruvannamalai (Tamil Nadu) </gallery> ==پڻ ڏسو== * [[Hindu temple architecture]] * [[Indian rock-cut architecture]] * [[Indian architecture]] * [[Dravidian architecture]] * [[Nagara architecture]] == Note == {{reflist|group=note}} ==حوالا== {{حوالا}} == Bibliography == * {{cite book|first=P. K.|last=Acharya|year=2010|title=An encyclopaedia of Hindu architecture | url=https://archive.org/stream/encyclopaediaofh07achauoft#page/n9/mode/2up |publisher=Oxford University Press (Republished by Motilal Banarsidass)|location=New Delhi|isbn=978-81-85990-03-3}} * {{cite book|first=P. K.|last=Acharya|year=1927|title=Indian Architecture according to the Manasara Shilpa Shastra|url=https://archive.org/stream/encyclopaediaofh07achauoft#page/n9/mode/2up |publisher=Oxford University Press (Republished by Motilal Banarsidass)|location=London|isbn=0300062176}} * {{cite book|first=P. D.|last=Dhar|year=2010|title=The Torana in Indian and Southeast Asian Architecture|publisher=D K Printworld|location=New Delhi|isbn=978-8124605349}} * {{cite book|first=I.|last=Glushkova|year=2014|title=Objects of Worship in South Asian Religions: Forms, Practices and Meanings|url=https://books.google.com/books?id=oqReBAAAQBAJ&pg=PA116 |publisher=Routledge|isbn=978-1-317-67595-2}} * {{cite book|first=S. R.|last=Goel|year=1991|title=[[Hindu Temples – What Happened to Them]]|publisher=Voice of India|location=New Delhi|volume=2|isbn=81-85990-03-4}} * {{cite book|first=J. C.|last=Harle|year=1994|title=The Art and Architecture of the Indian Subcontinent|url=https://archive.org/details/artarchitectureo00harl|edition=2nd|publisher=Yale University Press Pelican History of Art|isbn=0300062176|url-access=registration}} *{{cite book|author=Ernest Havell|title=The Ancient and Medieval Architecture of India|url=https://books.google.com/books?id=xHM-7CaV5zYC|year=1972|publisher=John Murray, London (Reprinted S. Chand)}} * {{cite book|first=M.|last=Juneja|year=2001|title=Architecture in Medieval India: Forms, Contexts, Histories|url=https://books.google.com/books?id=7N7VAAAAMAAJ |edition=2nd|publisher=Orient Blackswan|isbn=978-8178242286}} * {{cite book|first=G.|last=Michell|year=1988|title=The Hindu Temple: An Introduction to its Meaning and Forms|url=https://books.google.com/books?id=ajgImLs62gwC&pg=PA61 |edition=2nd |publisher=University of Chicago Press|location=Chicago/London|isbn=0-226-53230-5}} *{{cite journal | last=Patra | first=Reena | title=A Comparative Study on Vaastu Shastra and Heidegger's 'Building, Dwelling and Thinking' | journal=Asian Philosophy | publisher=Taylor & Francis | volume=16 | issue=3 | year=2006 | doi=10.1080/09552360600979430 | pages=199–218| s2cid=144592593 }} *{{cite book|author=Ram Raz|title=Essay on the Architecture of the Hindús|url=https://books.google.com/books?id=DSg5AQAAMAAJ|year=1834 |publisher=Royal Asiatic Society of Great Britain and Ireland}} *{{cite journal|author1=Shilpa Sharma|author2=Shireesh Deshpande|title=Architectural Strategies Used in Hindu Temples to Emphasize Sacredness| journal = Journal of Architectural and Planning Research| volume= 34| number= 4 | year= 2017| pages= 309–319|jstor=44987239}} *{{cite journal | last=Sinha | first=Amita | title=Design of Settlements in the Vaastu Shastras | journal=Journal of Cultural Geography | publisher=Taylor & Francis | volume=17 | issue=2 | year=1998 | doi=10.1080/08873639809478319 | pages=27–41}} * {{cite book|first=D. N.|last=Shukla|year=1993|title=Vastu-Sastra: Hindu Science of Architecture|publisher=Munshiram Manoharial Publishers|isbn=978-81-215-0611-3}} * {{cite book|first=T.|last=Sears|year=2014|title=Worldly Gurus and Spiritual Kings: Architecture and Asceticism in Medieval India|publisher=Yale University Press|isbn=978-0-300-19844-7}} * {{cite book|first=B.|last=Thapar|year=2004|title=Introduction to Indian Architecture|publisher=Periplus Editions|location=Singapore|isbn=0-7946-0011-5|ref=Thapar}} ==External links== {{Commons category|Hindu architecture}} *[https://web.archive.org/web/20100218153644/http://www.hampi.in/architecture.htm Vijayanagara architecture] *[http://www.hindupedia.com/en/Sthapatyaveda Sthapatyaveda] (Temple Architecture) on Hindupedia, the Hindu Encyclopedia [[زمرو:هندو فن تعمير| ]] [[زمرو:فن تعمير]] [[زمرو:هندو مندر فن تعمير]] [[زمرو:هندستاني فن تعمير]] [[زمرو:هندو عبادت جا هنڌ]] [[زمرو:ايشيا ۾ فن تعمير]] [[زمرو:هندستان جو فن تعمير]] p1m9e7rdxe1050i2dw5rw893dcm3vh5 382577 382576 2026-06-03T15:29:02Z Memon2025 21315 382577 wikitext text/x-wiki '''هندو فن تعمير''' (Hindu Architecture) هندستاني فن تعمير جو روايتي نظام آهي جيڪو عمارتن جهڙوڪ مندر، خانقاهون، مجسما، گهر، مارڪيٽ جا هنڌ، باغ ۽ شهر جي منصوبه بندي لاءِ آهي، جيئن هندو متنن ۾ بيان ڪيو ويو آهي. فن تعمير جون هدايتون سنسڪرت جي نسخن ۾ ۽ ڪجهه حالتن ۾ ٻين علائقائي ٻولين ۾ پڻ زنده آهن. انهن متنن ۾ واستو شاستر، شلپا شاستر، برهت سمهتا، پرانا ۽ اگاما جا تعميراتي حصا ۽ علائقائي متن جهڙوڪ مانسارا شامل آهن. {{Short description|Traditional system of Indian architecture as described in Hindu texts}} [[File:10th century Nilakantha Mahadeva Hindu temple, Nagara architecture, Sunak, Gujarat.jpg|thumb|The architecture of a Hindu temple in Sunak, Gujarat]] {{Hinduism}} '''Hindu architecture''' is the traditional system of Indian architecture for structures such as temples, monasteries, statues, homes, market places, gardens and town planning as described in [[Hindu texts]].{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}<ref name="Sinha 1998 pp. 27–41">{{harvnb|Sinha|1998|pages=27–41}}</ref> The architectural guidelines survive in Sanskrit manuscripts and in some cases also in other regional languages. These texts include the [[Vastu shastra]]s, [[Shilpa Shastras]], the ''Brihat Samhita'', architectural portions of the Puranas and the Agamas, and regional texts such as the [[Manasara]] among others.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx, Appendix I lists hundreds of Hindu architectural texts}}{{sfn|Shukla|1993|p=}} گجرات جي سُنڪ ۾ هڪ هندو مندر جي اڏاوت. * هندو فن تعمير جي سڀ کان اهم خصوصيت (۽ ڪيتريون ئي بچيل مثال) هندو مندر آهن، هڪ اهڙي اڏاوتي روايت سان جيڪا پٿر، اينٽن ۽ پٿر جي ڪٽ واري فن تعمير ۾ بچيل مثال ڇڏي وئي آهي جيڪا گپتا سلطنت جي دور جي آهي. انهن فن تعمير تي قديم فارسي ۽ هيلينسٽڪ فن تعمير جو اثر هو. جديد دور ۾ تمام گهٽ سيڪيولر هندو فن تعمير بچيل آهي، جهڙوڪ محلات، گهر ۽ شهر. برباد ۽ آثار قديمه جا مطالعو هندستان ۾ ابتدائي سيڪيولر فن تعمير جو نظارو پيش ڪن ٿا. هندستاني محلات ۽ شهري فن تعمير جي تاريخ تي مطالعي گهڻو ڪري مغل ۽ هند-اسلامي فن تعمير تي ڌيان ڏنو آهي خاص طور تي اتر ۽ اولهه هندستان جي، انهن جي نسبتاً گهڻائي جي ڪري. هندستان جي ٻين علائقن ۾، خاص طور تي ڏکڻ ۾، هندو فن تعمير 16 صدي تائين ترقي ڪندو رهيو، جهڙوڪ اهي جيڪي مندرن، برباد شهرن ۽ وجياناگر سلطنت ۽ نائڪا جي سيڪيولر جڳهن پاران مثال طور پيش ڪيا ويا آهن. سيڪيولر فن تعمير ڪڏهن به هندستان ۾ مذهبي جي مخالفت نه ڪئي وئي، ۽ اهو مقدس فن تعمير آهي جهڙوڪ اهي جيڪي هندو مندرن ۾ مليا آهن جيڪي سيڪيولر ماڻهن کان متاثر ۽ موافقت هئا. وڌيڪ، هارل چوي ٿو، اهو آهي مندر جي ڀتين، ٿنڀن، تورانن ۽ مدپام تي ٺهيل نقش جتي سيڪيولر فن تعمير جو ننڍڙو نسخو ملي سگهي ٿو. By far the most important, characteristic and numerous surviving examples of Hindu architecture are [[Hindu temple]]s, with an [[Hindu temple architecture|architectural tradition]] that has left surviving examples in stone, brick, and [[Indian rock-cut architecture|rock-cut architecture]] dating back to the [[Gupta Empire]]. These architectures had influence of Ancient Persian and [[Hellenistic influence on Indian art|Hellenistic]] architecture.<ref>{{Cite book|last=Smith|first=Vincent Arthur|url=https://books.google.com/books?id=IPstAAAAMAAJ&q=%22The+Hellenistic+is+not+the+only+foreign+element+in+ancient+Indian+art+.+The+influence+of+Persia+is+apparent+,+and+the+columnar+architecture+of+the+Achaemenian+monarchy+supplied+the+models+for+Asoka's+monolithic+pillars+and+many%22|title=Research Articles in Epigraphy, Archaeology, and Numismatics of India|date=1977|publisher=Sheikh Mubarak Ali|language=en}}</ref> Far fewer secular Hindu architecture have survived into the modern era, such as palaces, homes and cities. Ruins and archaeological studies provide a view of early secular architecture in India.<ref name="Murthy1987">{{cite book|author=K. Krishna Murthy|title=Early Indian Secular Architecture|url=https://books.google.com/books?id=0gsNAQAAIAAJ|year=1987|isbn=978-81-85067-01-8|pages=5–16|publisher=Sundeep Prakashan }}</ref> Studies on Indian palaces and civic architectural history have largely focussed on the Mughal and Indo-Islamic architecture particularly of the northern and western India given their relative abundance. In other regions of India, particularly the South, Hindu architecture continued to thrive through the 16th-century, such as those exemplified by the temples, ruined cities and secular spaces of the Vijayanagara Empire and the Nayakas.<ref name="Branfoot 2008 pp. 171–194">{{cite journal | last=Branfoot | first=Crispin | title=Imperial Frontiers: Building Sacred Space in Sixteenth-Century South India | journal=The Art Bulletin | publisher=Taylor & Francis| volume=90 | issue=2 | year=2008 | doi=10.1080/00043079.2008.10786389 | pages=171–194| s2cid=154135978 }}</ref><ref name=harle331>{{cite book|author=James C. Harle|title=The Art and Architecture of the Indian Subcontinent|url=https://books.google.com/books?id=LwcBVvdqyBkC |year=1994|publisher=Yale University Press|isbn=978-0-300-06217-5|pages=330–331}}</ref> The secular architecture was never opposed to the religious in India, and it is the sacred architecture such as those found in the Hindu temples which were inspired by and adaptations of the secular ones. Further, states Harle, it is in the reliefs on temple walls, pillars, toranas and madapams where miniature version of the secular architecture can be found.<ref name="Harle1994">{{cite book|author=James C. Harle|title=The Art and Architecture of the Indian Subcontinent|url=https://books.google.com/books?id=LwcBVvdqyBkC |year=1994|publisher=Yale University Press|isbn=978-0-300-06217-5|pages=43–47, 67–68, 467–480}}</ref> ==متن== [[File:17th century copy of folio 2 of Visvakarmaprakasa, a Vastu sastra Nepal, Sanskrit Devanagari - 1.jpg|thumb|left|A folio of Visvakarmaprakasa, a minor Hindu architecture text discovered in Kathmandu valley, Nepal (Sanskrit Devanagari)]] Vaastu Shastras and Shilpa Shastras are listed as one of 64 divine arts in ancient Indian texts. They are design manuals covering the art and science of architecture, typically mixing form, function with Hindu symbolism.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}<ref name="Sinha 1998 pp. 27–41"/> The earliest, archaic and distilled version of Hindu architecture principles are found in the Vedic literature, traditionally considered as the ''Upavedas'' (lesser appendices to the Vedas), and called the ''Sthapatya Veda''.<ref name="Patra 2006 pp. 199–218">{{harvnb|Patra|2006}}</ref> Acharya's ''Encyclopedia of Hindu Architecture'' lists hundreds of Sanskrit manuscripts with more details on Hindu architecture that have survived into the modern age.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}} They cover the architectural aspects of a wide range of subjects: ornaments, furniture, vehicles (wagons, carts), gateways, water tanks, drains, cities, streets, homes, palaces, temples and others.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}<ref name="Sinha 1998 pp. 27–41"/> The most studied texts in the contemporary era are Sanskrit manuscripts in different Indic scripts. These include the ''[[Brihat Samhita]]'' (chapters 53, 56–58 and 79), the ''[[Manasara|Manasara Shilpa Sastra]]'', the ''Mayamata Vastu Sastra'' with commentaries in Telugu and Tamil, the Puranas (for example, chapters 42–62 and 104–106 of ''Agni Purana'', chapter 7 of ''Brahmanda Purana'') and the Hindu Agamas.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx with Appendix 1}} {{Clear}} ==ڳوٺ ۽ شهر== ==اسپتالون ۽ شفاخانا== ==آرٽ ۽ شهري عمارتون== ==مندر== ==خانقاهون== هندو خانقاهون جهڙوڪ مٺا ۽ هرميٽيج (آشرم) عمارتن جا ڪمپليڪس آهن جن ۾ مندر، خانقاه خانا يا اجتماعي گهر ۽ معاون سهولتون شامل آهن. ==راٺا== ڪجهه هندو جڳهن ۾، مندر يا عمارتون آهن جن کي راٺا سڏيو ويندو آهي ڇاڪاڻ ته انهن جي شڪل هڪ وڏي رته جي هوندي آهي. In some Hindu sites, there are shrines or buildings named [[ratha]]s because they have the shape of a huge chariot.{{sfn|Harle|1994|p=153}} ==تورانا (محراب)== توران هڪ آزاد بيٺل محراب آهي جيڪو رسمن جي مقصدن لاءِ هندو، ٻڌ ۽ جين فن تعمير ۾ مندرن، خانقاهن ۽ ٻين شين جي سامهون ڏٺو ويندو آهي، ڪڏهن ڪڏهن هڪ عمارت جي طور تي. [[Torana]] is a free-standing archway for ceremonial purposes seen in the Hindu, [[Buddhist]] and [[Jain]] architecture in front of the temples, monasteries and other objects, sometimes as single building.<ref>{{Cite web|url=http://www.oxfordartonline.com/view/10.1093/gao/9781884446054.001.0001/oao-9781884446054-e-7000085631|title=Toraṇa |work= Grove Art|year=2003 |doi=10.1093/gao/9781884446054.article.T085631|access-date=2018-08-08|last1=Hardy |first1=Adam |isbn=978-1-884446-05-4 }}</ref>{{sfn|Dhar|2010|p=}} ==ستمبه (ڪالم)== [[Stambha]] denotes a pillar or column, and is also known as ''jangha'', ''stali'', ''angrika'', ''sthanu'', ''arani'', ''bharaka'' or ''dharana''.{{sfn|Acharya|2010|p=533}} It is described in ''Manasara'' to consist of a pedestal, base, column and a capital. It can be made from wood or stone, be independent or be a pilaster joined to one of the walls. The text describes different proportions for different materials of construction.{{sfn|Acharya|2010|p=533}} The length of column is divided into''matras'' (portions), and these may be decorated with artwork. The ''Manasara'' suggests rules for tapering the top portions of the ''stambha''.{{sfn|Acharya|2010|p=533}} Illustrative stambhas include the [[Vijay Stambha]] (Tower of victory) at [[Chittorgarh fort]], [[Rajasthan]]. It is dedicated to [[Vishnu]]. The [[Dhvaja|Dhvaja-stambhas]] are found at the entrance of temples as flagstaffs, often with the image of [[lingam]] and sacred animals. ==ڇتريون== ڇتريون بلند، گنبد جي شڪل وارا منڊ آهن جيڪي هندستاني فن تعمير ۾ هڪ عنصر طور استعمال ڪيا ويندا آهن، جيڪي راجسٿاني فن تعمير ۾ پيدا ٿين ٿا. اهي محلات ۾ وڏي پيماني تي استعمال ٿيندا آهن، قلعا، يا جنازي جي جڳهن جي حد بندي ڪرڻ، وغيره. [[Chhatri]]s are elevated, dome-shaped pavilions used as an element in [[Indian architecture]], originating in [[Rajasthani architecture]]. They are widely used in palaces, in forts, or to demarcate funerary sites, etc.<ref>{{Cite journal|last=Zajadacz-Hastenrath|first=Salome|date=1997|title=A Note on Babur's Lost Funerary Enclosure at Kabul|url=http://dx.doi.org/10.2307/1523241|journal=Muqarnas|volume=14|pages=135–142|doi=10.2307/1523241|jstor=1523241 |issn=0732-2992|url-access=subscription}}</ref> ==Hospitals, hospices== The early Hindu texts on medicine and surgery mention dedicated buildings and halls to take care of sick people, and recommend that architects with ''Vastu Vidya'' (वास्तुविद्या) expertise should construct these. The ''[[Charaka Samhita]]'' dated between 100 BCE to 150 CE, for example, in book 1, verse 15.6 (''sutrasthana'') states:<ref name=Wujastyk1>Dominik Wujastyk (2003), The Roots of Āyurveda: Selections from Sanskrit Medical Writings, 3rd edition, Penguin, pages 35–36, 10–12</ref><ref name=Kaviratna1>AV Kaviratna (1913), Charaka-samhita : translated into English, Part 1, {{oclc|67906513}}, pages 168–169</ref><ref name=sharma1>Priya V Sharma (1981), Charaka Samhita Volume 1: Sanskrit Text, with an English Translation, Chaukhamba Orientalia, {{ISBN|9788176370127}}, page 104</ref>{{refn|group=note|The verse 1.15.7 describes how this hospital building should be furnished with beds, chairs, bedsheets, pillows, spitoon, drug grinders, affectionate nurses, pharmacy, supplies, patient care equipment etc.<ref name=Wujastyk1/><ref name=sharma1/>}} {{Quote| {{lang|sa-Deva| [...] दृढं निवातं प्रवातैकदेशं सुखप्रविचारमनुपत्यकं धूमातपजलरजसामनभिगमनीयमनिष्ठानां च शब्दस्पर्शरसरूपगन्धानां सोदपानोदूखलमुसलवर्चःस्थानस्नानभूमिमहानसं '''वास्तुविद्याकुशलः''' प्रशस्तं गृहमेव तावत् पूर्वमुपकल्पयेत्<nowiki>।||६||</nowiki>}}<br> [...] – In the first place a mansion must be constructed under the supervision of an engineer well-conversant with the science of building mansions and houses. It should be spacious and roomy. The element of strength should not be wanting in it. Every part of it should not be exposed to strong winds or breezes. One portion at least should be open to the currents of wind. It should be such that one may move or walk through it with ease. It should not be exposed to smoke, or the sun, or dust, or injurious sound and taste and form and scent. It should be furnished with staircases, with pestles and mortars, privies, accommodation for belting, and cook-rooms.<br>– Translated by Avinash Kaviratna<ref name=Kaviratna1/><br> [...] – the one expert in architecture should, first of all, arrange for an auspicious house which should be strong, wind-free (isolated from wind), ventilated, having comfortable moving space, not situated in a valley, inaccessible to smoke (or) sun (or) water (or) taste (or) sight (or) smell, and provided with water reservoir, mortar pestle, lavatory, bathroom and kitchen.<br>– Translated by Priya Sharma<ref name=sharma1/><br> [...] – Thus, '''an expert in the science of building''' should first construct a worthy building. It should be strong, out of the wind, and part of it should be open to the air. It should be easy to get about in, and should not be in a depression. It should be out of the path of smoke, sunlight, water, or dust, as well as unwanted noise, feelings, tastes, sights and smells. It should have water supply, pestle and mortar, lavatory, bathing area, and a kitchen.<br>– Translated by Dominik Wujastyk (under subtitle: The [[Hospital]] Building)<ref name=Wujastyk1/> |Caraka Samhita, 1.15.6}} == Arts and civic buildings == The ''Narada Shilpasastra'' is another early Sanskrit treatise on architecture. It has 83 chapters, with chapters on plans for villages and cities, on architectural guidelines for palaces and houses, on public water tanks, on Hindu temples, as well as construction of public civic buildings.<ref name=Raghavan>V. Raghavan (1935), ''Two chapters on painting in the Narada Silpa Sastra'', Journal of the Indian Society of Oriental Art, Editors: Stella Kramrisch, Volume III, Number 1, pp. 15–32</ref><ref name=Iyengar/> Chapters 60 through 66 of ''Narada Silpa'' discuss special [[Śālā]] for community services and enjoyment, with chapter 61 on ''Bhojan-sala'' (feeding house), chapter 65 on ''Nataka'' (performance arts), and chapter 66 discussing a building to display arts and paintings. Chapter 71 discusses how ''chitra'' (painting) should be used to enliven homes and civic buildings.<ref name=Raghavan/><ref name=Iyengar>RN Iyengar, KS Kannan and SY Wakankar (2018), ''Narada Silpasastra: Sanskrit Text on Architectural Civil Engineering'', Jain University Press, {{ISBN|978-9385327582}}, pp. 197–220, 233–238</ref> ''Chitra-sala'' and other "entertainment houses", states ''Narada Silpasastra'', should be located in the middle of a city, preferably the main street or where major roads of the city cross or near major temples or palace.<ref name=Raghavan/><ref>C. Sivaramamurti (1934), ''[https://archive.org/details/in.ernet.dli.2015.44001/page/n189/mode/2up Chitrasalas]'', Triveni, Volume 7, Number 2, pp. 180–185</ref> This building's ''mandapam'' (hall) must be spacious and ventilated. It should have pictures that "captivate our minds" and "give joy to the eyes", laid out by rules of proportion and rules of "pose-determining lines", according to a translation by Raghavan.<ref name=Raghavan/> Chapter 66 further recommends specific designs. For example, it describes a civic building for display of art that is circular (''mardala'', drum-like), with main entrance and smaller ones enclosing a court-like space, terraces, and halls to divide the building into sections. These halls should itself display some items of pleasure such as carvings, colorful patterns on the floor, and brightly colored Devas, Gandharvas and Kinnaras.<ref>V. Raghavan (1935), ''Two chapters on painting in the Narada Silpa Sastra'', Journal of the Indian Society of Oriental Art, Editors: Stella Kramrisch, Volume III, Number 1, pp. 23–32</ref><ref name=Iyengar/> Another group of civic buildings described in Hindu texts are the ''preksha-sala'' (building for drama/stage performance) and ''sangita-sala or natya-sala'' (dance performance).<ref name=Raghavan357>V. Raghavan (1934), ''Theatre Architecture in Ancient India'', Triveni, Volume 5, Number 4, pp. 357–363</ref> These are categorized in three: those in temples for religious arts, in city for general entertainment, or in a palace for the king and his guests. The ''Samarangana Sutradhara'' of Bhoja, for example, dedicates its chapter 34 to these buildings and adds that the walls of the performance hall should adorned pictures of damsels dancing or playing instruments.<ref name=Raghavan357/> The plan for ''Natya-mandapa'' with space for the dancers, space for the musicians that co-perform with the dancers, space where the dance-drama artists can change their dress for different acts (''Nepathya-dhama'') and for the ''prekshaka'' (audience) are discussed in chapter 39 of Kumara's ''Silpa Ratna''. The ''Narada Silpasastra'' uses the term "Nataka-salas", recommending that the performance stage should be raised on a platform so that the audience can get a better view, the audience hall should be decorated for the audience to admire before and after the performance.<ref name=Raghavan357/> These arts and architectural principles may have evolved out of more ancient Indian traditions for performance arts, states Varadpande, as is implied in the Buddhist text ''[[Brahmajāla Sutta]]'' where the Buddha forbids his ''bhikshus'' (monks) from watching dances, music performances and similar public shows in ''Majjhima-sila''.<ref name="Varadpande1987">{{cite book|author=Manohar Laxman Varadpande|title=History of Indian Theatre|url=https://books.google.com/books?id=SyxOHOCVcVkC|year=1987|publisher=Abhinav Publications|isbn=978-81-7017-221-5|pages=105–114}}; for another translation of the Buddhist canonical text, see: {{cite book|author=Martine Batchelor|title=The Spirit of the Buddha |url=https://books.google.com/books?id=fL3mykqlOJcC&pg=PT25 |year=2010|publisher=Yale University Press|isbn=9780300175004|pages=25 (Majjhima Nikaya 27)}}</ref> The text ''[[Natyasastra]]'' recommends architectural guidelines for the ''Natya'' theatre, but without drawings and plans. The theatre mentioned in ''Natyasastra'' probably housed an audience of 200 to 500 patrons comfortably seated, states Farley Richmond – a scholar of Indian theatre.<ref name="Kale2019">{{cite book|author=Farley Richmond|editor=M. R. Kale|title=The Mrichchhakatika of Sudraka: With Introduction, Critical Essays and a Photo-Essay |url=https://books.google.com/books?id=Dv_oDwAAQBAJ |year=2019|publisher=Motilal Banarsidass|isbn=978-81-208-4010-2|pages=31–33}}</ref> == Temples (mandirs) == [[File:Architecture of the Khajuraho temples.jpg|thumb|right|Elements of a North Indian temple (Madhya Pradesh)]] [[File:1910 sketches, Gondeshwar temple Sinnar, Nashik temple overview, cross section and plan.jpg|thumb|The architectural plan of the Gondeshwar temple near Nashik (Maharashtra)]] {{main|Hindu temple architecture}} [[Hindu temple architecture]] has many varieties of style whose historic role has been to provide "a focus for both the social and spiritual life" for the Hindu community it serves, states George Michell.{{sfn|Michell|1988|p=14}} Every [[Hindu temple]] ("mandir") is imbued with symbolism, yet the basic structure of each stays the same. Each temple has an inner sanctum or the sacred space, the ''[[Garbhagriha|garbha griha]]'' or womb-chamber, where the primary ''[[murti]]'' or the image of a deity is housed in a simple bare cell for ''darshana'' (view, meditative focus).{{sfn|Shilpa Sharma|Shireesh Deshpande|2017|pp=309-317}} Above the garbhagriha is a tower-like ''[[shikhara]]'', called the ''[[Vimana (architectural feature)|vimana]]'' in south India. This sanctum is surrounded by a closed or open path for ''pradakshina'' (also called ''parikrama'', circumambulation) that is typically intricately carved with symbolic art depicting Hindu legends, themes of artha, dharma and kama as well as the statues of significant deities of three major Hindu traditions (Vishnu, Shiva and Shakti).{{sfn|Michell|1988|pp=66–76, 86–126}} The sanctums of significant temples have a ''[[mandapa]]'' congregation hall, and sometimes an ''[[antarala]]'' antechamber and porch between garbhagriha and mandapa. Major temples that attract pilgrims from far typically have mandapas or other buildings that service the pilgrims. These may be connected or detached from the temple. The main temple may exist with other smaller temples or shrines in the temple compound. The streets around the temple are markets and hubs of economic activity.{{sfn|Michell|1988|pp=66–76, 86–126}} There are examples of special dance pavilions (''Nata Mandir''), like in the [[Konark Sun Temple]]. The pool, temple tank (''Kunda'') is also part of large temples, and they traditionally have served as a place for a bath dip and ablutions for pilgrims.{{sfn|Acharya|2010|p=74}} The same essential architectural principles are found in the historic Hindu temples of southeast Asia.{{sfn|Michell|1988|pp=159–182}} === Gopurams === {{Main|Gopuram}} Essentially independent architectural structure is an element of the temple complex as ''[[gopuram]]'', viz., gatehouse towers, usually ornate, othen with colossal size, at the entrance of a Hindu temple of [[Southern India]].<ref name=britgopuram>{{cite web|url=http://www.britannica.com/eb/article-9037402/gopura|title=Gopura|publisher=Encyclopædia Britannica|access-date=2008-01-20}}</ref> == Monasteries (mathas) == {{see also|Matha|Ashram|Bhajana Kutir}} Hindu monasteries such as [[matha]]s and hermitages ([[ashram]]s) are complexes of buildings include temples, monastic cells or the communal house and ancillary facilities.{{sfn|Sears|2014|pp=4—9}} ==ڏکڻ ايشيا کان ٻاهر== === Indonesia === {{main|Candi of Indonesia}} Historically, [[Hinduism in Indonesia|Hinduism]] was once the predominant [[religion|religious take]] of some Native Indonesians (chiefly Western Indonesians) in [[Indonesia]], predates the existence of [[Buddhism in Indonesia|Buddhism]], [[Islam in Indonesia|Islamism]], and [[Christianity in Indonesia|Christianity]]. The country was enriched with abundance of Hindu architecture, mainly served as [[Hindu temple|religious purpose]] (place of worship, etc.). According to Indonesian categorization, Hindu architecture temples could be divided into 3 main types with different terminology attached to its respective identity, the first one is called {{lang|jv|[[Candi of Indonesia|Candi]]}} ({{ety|Old Javanese|caṇḍi}}),<ref name="Old Javanese2">{{citation |last=Zoetmulder |first=P.J. |title=Old Javanese-English Dictionary |language=kaw, en|year=1982 |publisher=[[Royal Netherlands Institute of Southeast Asian and Caribbean Studies|Koninklijk Instituut voor Taal-, Land- en Volkenkunde]]}}</ref> specifically refers to the Hindu temple architecture of [[Hinduism in Java|Java]]-origin. The second one is known as {{lang|ban|[[Balinese temple|Pura]]}} ({{ety|ban|ᬧᬸᬭ|pura}}), refers to an architecture style of Balinese to perform their [[Balinese Hinduism]] worship. The last one, similar to Hindu majority globally, known in [[Indonesian language|Indonesian]] as {{lang|id|[[Kovil|Kuil]]}}, specifically refers to Hindu of [[Dravidian architecture|Dravidian]]-origin temple architecture, usually represent the [[Indian Indonesians|Indian Indonesian]] community (as opposed to Native Indonesian form of Hinduism). All types of Hindu architecture in Indonesia are functioned as place of worship, but also could be used as the place of historical observance to broaden the knowledge and awareness about Hinduism amongst the non-Hindu population, to draw the sense of tolerance and [[Bhinneka Tunggal Ika|unity]] within the country (it is also applied to every worship places of diverse religious background in Indonesia). ==گيلري== ;Some folios from surviving manuscripts on Hindu architecture <gallery> File:A folio from Vastu sastra hiti dayeka manuscript, water spout design, Sanskrit language, Newari script - 3.jpg|Drawing and notes on Hiti, a public water spout File:A folio from Vastu sastra hiti dayeka manuscript, water spout design, Sanskrit language, Newari script - 1.jpg|Drawing and notes on Hiti, a public water spout, part 2 File:A folio from Vastu sastra hiti dayeka manuscript, mandala, Sanskrit language, Newari script - 2.jpg|A mandala in ''Vastu Sastra Hiti Dayeka'' File:A folio with Harihara Shiva-Vishnu sketch from Samkrantiyajnavidhi manuscript, Sanskrit language, Nepali script.jpg|Two leaves in ''Samkrantiyajnavidhi'' illustrating proportions for [[Harihara]] – half Shiva, half Vishnu File:A folio from minor Vastu sastra manuscript, home design and decoration, Sanskrit language, Devanagari script.jpg|A Vastu sastra page on home design, first line mentions ''vastu sastra'' </gallery> ;Some temples and public stepwells <gallery> File:Lingaraj Temple Complex.jpg | [[Lingaraja Temple]] ([[Bhubaneswar]], Odisha) File:Veera Narayana temple at the Chennakeshava temple complex.jpg | [[Chennakeshava Temple, Belur]] (Karnataka) File:Radhashyam Temple at Bishnupur 2.jpg | Lalji temple ([[Bishnupur, Bankura]], West Bengal) File:Konark Nat Mandir.jpg | Nata Mandir of [[Konark Sun Temple]] (Odisha) File:Madurai Meenakshi temple 2.jpg | [[Meenakshiamman Temple]] Gopuram ([[Madurai]], Tamil Nadu) File:Rani ki vav - Gujarat - 07.jpg|Rani ka vav Gujarat, a historic public water tank with Hindu arts File:Sringeritemple.jpg | [[Advaita Vedanta]] Monastery ([[Sringeri]], Karnataka) File:Mahabalipuram, Pancha Rathas, Tamil Nadu, India.jpg | [[Pancha Rathas]] ([[Mahabalipuram]], Tamil Nadu) File:Nagda(Rajasthan)Torana.jpg | [[Sahastra Bahu Temples]] Torana ([[Nagda, Rajasthan]]) File:Mukteshwar torana.jpg | Torana of [[Mukteshvara Temple, Bhubaneswar]] (Orisha) File:Arunachaleshvara Temple Tiruvannamalai.JPG|A gopuram at the Arunachaleshvara Temple, Tiruvannamalai (Tamil Nadu) </gallery> ==پڻ ڏسو== * [[Hindu temple architecture]] * [[Indian rock-cut architecture]] * [[Indian architecture]] * [[Dravidian architecture]] * [[Nagara architecture]] == Note == {{reflist|group=note}} ==حوالا== {{حوالا}} == Bibliography == * {{cite book|first=P. K.|last=Acharya|year=2010|title=An encyclopaedia of Hindu architecture | url=https://archive.org/stream/encyclopaediaofh07achauoft#page/n9/mode/2up |publisher=Oxford University Press (Republished by Motilal Banarsidass)|location=New Delhi|isbn=978-81-85990-03-3}} * {{cite book|first=P. K.|last=Acharya|year=1927|title=Indian Architecture according to the Manasara Shilpa Shastra|url=https://archive.org/stream/encyclopaediaofh07achauoft#page/n9/mode/2up |publisher=Oxford University Press (Republished by Motilal Banarsidass)|location=London|isbn=0300062176}} * {{cite book|first=P. D.|last=Dhar|year=2010|title=The Torana in Indian and Southeast Asian Architecture|publisher=D K Printworld|location=New Delhi|isbn=978-8124605349}} * {{cite book|first=I.|last=Glushkova|year=2014|title=Objects of Worship in South Asian Religions: Forms, Practices and Meanings|url=https://books.google.com/books?id=oqReBAAAQBAJ&pg=PA116 |publisher=Routledge|isbn=978-1-317-67595-2}} * {{cite book|first=S. R.|last=Goel|year=1991|title=[[Hindu Temples – What Happened to Them]]|publisher=Voice of India|location=New Delhi|volume=2|isbn=81-85990-03-4}} * {{cite book|first=J. C.|last=Harle|year=1994|title=The Art and Architecture of the Indian Subcontinent|url=https://archive.org/details/artarchitectureo00harl|edition=2nd|publisher=Yale University Press Pelican History of Art|isbn=0300062176|url-access=registration}} *{{cite book|author=Ernest Havell|title=The Ancient and Medieval Architecture of India|url=https://books.google.com/books?id=xHM-7CaV5zYC|year=1972|publisher=John Murray, London (Reprinted S. Chand)}} * {{cite book|first=M.|last=Juneja|year=2001|title=Architecture in Medieval India: Forms, Contexts, Histories|url=https://books.google.com/books?id=7N7VAAAAMAAJ |edition=2nd|publisher=Orient Blackswan|isbn=978-8178242286}} * {{cite book|first=G.|last=Michell|year=1988|title=The Hindu Temple: An Introduction to its Meaning and Forms|url=https://books.google.com/books?id=ajgImLs62gwC&pg=PA61 |edition=2nd |publisher=University of Chicago Press|location=Chicago/London|isbn=0-226-53230-5}} *{{cite journal | last=Patra | first=Reena | title=A Comparative Study on Vaastu Shastra and Heidegger's 'Building, Dwelling and Thinking' | journal=Asian Philosophy | publisher=Taylor & Francis | volume=16 | issue=3 | year=2006 | doi=10.1080/09552360600979430 | pages=199–218| s2cid=144592593 }} *{{cite book|author=Ram Raz|title=Essay on the Architecture of the Hindús|url=https://books.google.com/books?id=DSg5AQAAMAAJ|year=1834 |publisher=Royal Asiatic Society of Great Britain and Ireland}} *{{cite journal|author1=Shilpa Sharma|author2=Shireesh Deshpande|title=Architectural Strategies Used in Hindu Temples to Emphasize Sacredness| journal = Journal of Architectural and Planning Research| volume= 34| number= 4 | year= 2017| pages= 309–319|jstor=44987239}} *{{cite journal | last=Sinha | first=Amita | title=Design of Settlements in the Vaastu Shastras | journal=Journal of Cultural Geography | publisher=Taylor & Francis | volume=17 | issue=2 | year=1998 | doi=10.1080/08873639809478319 | pages=27–41}} * {{cite book|first=D. N.|last=Shukla|year=1993|title=Vastu-Sastra: Hindu Science of Architecture|publisher=Munshiram Manoharial Publishers|isbn=978-81-215-0611-3}} * {{cite book|first=T.|last=Sears|year=2014|title=Worldly Gurus and Spiritual Kings: Architecture and Asceticism in Medieval India|publisher=Yale University Press|isbn=978-0-300-19844-7}} * {{cite book|first=B.|last=Thapar|year=2004|title=Introduction to Indian Architecture|publisher=Periplus Editions|location=Singapore|isbn=0-7946-0011-5|ref=Thapar}} ==External links== {{Commons category|Hindu architecture}} *[https://web.archive.org/web/20100218153644/http://www.hampi.in/architecture.htm Vijayanagara architecture] *[http://www.hindupedia.com/en/Sthapatyaveda Sthapatyaveda] (Temple Architecture) on Hindupedia, the Hindu Encyclopedia [[زمرو:هندو فن تعمير| ]] [[زمرو:فن تعمير]] [[زمرو:هندو مندر فن تعمير]] [[زمرو:هندستاني فن تعمير]] [[زمرو:هندو عبادت جا هنڌ]] [[زمرو:ايشيا ۾ فن تعمير]] [[زمرو:هندستان جو فن تعمير]] bd0awpgfic786cfx2s7yf5c6tt20qqt 382578 382577 2026-06-03T16:38:29Z KaleemBot 10779 خودڪار: [[زمرو:ايشيائي تعميرات]] جو اضافو + ترتيب 382578 wikitext text/x-wiki '''هندو فن تعمير''' (Hindu Architecture) هندستاني فن تعمير جو روايتي نظام آهي جيڪو عمارتن جهڙوڪ مندر، خانقاهون، مجسما، گهر، مارڪيٽ جا هنڌ، باغ ۽ شهر جي منصوبه بندي لاءِ آهي، جيئن هندو متنن ۾ بيان ڪيو ويو آهي. فن تعمير جون هدايتون سنسڪرت جي نسخن ۾ ۽ ڪجهه حالتن ۾ ٻين علائقائي ٻولين ۾ پڻ زنده آهن. انهن متنن ۾ واستو شاستر، شلپا شاستر، برهت سمهتا، پرانا ۽ اگاما جا تعميراتي حصا ۽ علائقائي متن جهڙوڪ مانسارا شامل آهن. {{Short description|Traditional system of Indian architecture as described in Hindu texts}} [[File:10th century Nilakantha Mahadeva Hindu temple, Nagara architecture, Sunak, Gujarat.jpg|thumb|The architecture of a Hindu temple in Sunak, Gujarat]] {{Hinduism}} '''Hindu architecture''' is the traditional system of Indian architecture for structures such as temples, monasteries, statues, homes, market places, gardens and town planning as described in [[Hindu texts]].{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}<ref name="Sinha 1998 pp. 27–41">{{harvnb|Sinha|1998|pages=27–41}}</ref> The architectural guidelines survive in Sanskrit manuscripts and in some cases also in other regional languages. These texts include the [[Vastu shastra]]s, [[Shilpa Shastras]], the ''Brihat Samhita'', architectural portions of the Puranas and the Agamas, and regional texts such as the [[Manasara]] among others.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx, Appendix I lists hundreds of Hindu architectural texts}}{{sfn|Shukla|1993|p=}} گجرات جي سُنڪ ۾ هڪ هندو مندر جي اڏاوت. * هندو فن تعمير جي سڀ کان اهم خصوصيت (۽ ڪيتريون ئي بچيل مثال) هندو مندر آهن، هڪ اهڙي اڏاوتي روايت سان جيڪا پٿر، اينٽن ۽ پٿر جي ڪٽ واري فن تعمير ۾ بچيل مثال ڇڏي وئي آهي جيڪا گپتا سلطنت جي دور جي آهي. انهن فن تعمير تي قديم فارسي ۽ هيلينسٽڪ فن تعمير جو اثر هو. جديد دور ۾ تمام گهٽ سيڪيولر هندو فن تعمير بچيل آهي، جهڙوڪ محلات، گهر ۽ شهر. برباد ۽ آثار قديمه جا مطالعو هندستان ۾ ابتدائي سيڪيولر فن تعمير جو نظارو پيش ڪن ٿا. هندستاني محلات ۽ شهري فن تعمير جي تاريخ تي مطالعي گهڻو ڪري مغل ۽ هند-اسلامي فن تعمير تي ڌيان ڏنو آهي خاص طور تي اتر ۽ اولهه هندستان جي، انهن جي نسبتاً گهڻائي جي ڪري. هندستان جي ٻين علائقن ۾، خاص طور تي ڏکڻ ۾، هندو فن تعمير 16 صدي تائين ترقي ڪندو رهيو، جهڙوڪ اهي جيڪي مندرن، برباد شهرن ۽ وجياناگر سلطنت ۽ نائڪا جي سيڪيولر جڳهن پاران مثال طور پيش ڪيا ويا آهن. سيڪيولر فن تعمير ڪڏهن به هندستان ۾ مذهبي جي مخالفت نه ڪئي وئي، ۽ اهو مقدس فن تعمير آهي جهڙوڪ اهي جيڪي هندو مندرن ۾ مليا آهن جيڪي سيڪيولر ماڻهن کان متاثر ۽ موافقت هئا. وڌيڪ، هارل چوي ٿو، اهو آهي مندر جي ڀتين، ٿنڀن، تورانن ۽ مدپام تي ٺهيل نقش جتي سيڪيولر فن تعمير جو ننڍڙو نسخو ملي سگهي ٿو. By far the most important, characteristic and numerous surviving examples of Hindu architecture are [[Hindu temple]]s, with an [[Hindu temple architecture|architectural tradition]] that has left surviving examples in stone, brick, and [[Indian rock-cut architecture|rock-cut architecture]] dating back to the [[Gupta Empire]]. These architectures had influence of Ancient Persian and [[Hellenistic influence on Indian art|Hellenistic]] architecture.<ref>{{Cite book|last=Smith|first=Vincent Arthur|url=https://books.google.com/books?id=IPstAAAAMAAJ&q=%22The+Hellenistic+is+not+the+only+foreign+element+in+ancient+Indian+art+.+The+influence+of+Persia+is+apparent+,+and+the+columnar+architecture+of+the+Achaemenian+monarchy+supplied+the+models+for+Asoka's+monolithic+pillars+and+many%22|title=Research Articles in Epigraphy, Archaeology, and Numismatics of India|date=1977|publisher=Sheikh Mubarak Ali|language=en}}</ref> Far fewer secular Hindu architecture have survived into the modern era, such as palaces, homes and cities. Ruins and archaeological studies provide a view of early secular architecture in India.<ref name="Murthy1987">{{cite book|author=K. Krishna Murthy|title=Early Indian Secular Architecture|url=https://books.google.com/books?id=0gsNAQAAIAAJ|year=1987|isbn=978-81-85067-01-8|pages=5–16|publisher=Sundeep Prakashan }}</ref> Studies on Indian palaces and civic architectural history have largely focussed on the Mughal and Indo-Islamic architecture particularly of the northern and western India given their relative abundance. In other regions of India, particularly the South, Hindu architecture continued to thrive through the 16th-century, such as those exemplified by the temples, ruined cities and secular spaces of the Vijayanagara Empire and the Nayakas.<ref name="Branfoot 2008 pp. 171–194">{{cite journal | last=Branfoot | first=Crispin | title=Imperial Frontiers: Building Sacred Space in Sixteenth-Century South India | journal=The Art Bulletin | publisher=Taylor & Francis| volume=90 | issue=2 | year=2008 | doi=10.1080/00043079.2008.10786389 | pages=171–194| s2cid=154135978 }}</ref><ref name=harle331>{{cite book|author=James C. Harle|title=The Art and Architecture of the Indian Subcontinent|url=https://books.google.com/books?id=LwcBVvdqyBkC |year=1994|publisher=Yale University Press|isbn=978-0-300-06217-5|pages=330–331}}</ref> The secular architecture was never opposed to the religious in India, and it is the sacred architecture such as those found in the Hindu temples which were inspired by and adaptations of the secular ones. Further, states Harle, it is in the reliefs on temple walls, pillars, toranas and madapams where miniature version of the secular architecture can be found.<ref name="Harle1994">{{cite book|author=James C. Harle|title=The Art and Architecture of the Indian Subcontinent|url=https://books.google.com/books?id=LwcBVvdqyBkC |year=1994|publisher=Yale University Press|isbn=978-0-300-06217-5|pages=43–47, 67–68, 467–480}}</ref> ==متن== [[File:17th century copy of folio 2 of Visvakarmaprakasa, a Vastu sastra Nepal, Sanskrit Devanagari - 1.jpg|thumb|left|A folio of Visvakarmaprakasa, a minor Hindu architecture text discovered in Kathmandu valley, Nepal (Sanskrit Devanagari)]] Vaastu Shastras and Shilpa Shastras are listed as one of 64 divine arts in ancient Indian texts. They are design manuals covering the art and science of architecture, typically mixing form, function with Hindu symbolism.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}<ref name="Sinha 1998 pp. 27–41"/> The earliest, archaic and distilled version of Hindu architecture principles are found in the Vedic literature, traditionally considered as the ''Upavedas'' (lesser appendices to the Vedas), and called the ''Sthapatya Veda''.<ref name="Patra 2006 pp. 199–218">{{harvnb|Patra|2006}}</ref> Acharya's ''Encyclopedia of Hindu Architecture'' lists hundreds of Sanskrit manuscripts with more details on Hindu architecture that have survived into the modern age.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}} They cover the architectural aspects of a wide range of subjects: ornaments, furniture, vehicles (wagons, carts), gateways, water tanks, drains, cities, streets, homes, palaces, temples and others.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}<ref name="Sinha 1998 pp. 27–41"/> The most studied texts in the contemporary era are Sanskrit manuscripts in different Indic scripts. These include the ''[[Brihat Samhita]]'' (chapters 53, 56–58 and 79), the ''[[Manasara|Manasara Shilpa Sastra]]'', the ''Mayamata Vastu Sastra'' with commentaries in Telugu and Tamil, the Puranas (for example, chapters 42–62 and 104–106 of ''Agni Purana'', chapter 7 of ''Brahmanda Purana'') and the Hindu Agamas.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx with Appendix 1}} {{Clear}} ==ڳوٺ ۽ شهر== ==اسپتالون ۽ شفاخانا== ==آرٽ ۽ شهري عمارتون== ==مندر== ==خانقاهون== هندو خانقاهون جهڙوڪ مٺا ۽ هرميٽيج (آشرم) عمارتن جا ڪمپليڪس آهن جن ۾ مندر، خانقاه خانا يا اجتماعي گهر ۽ معاون سهولتون شامل آهن. ==راٺا== ڪجهه هندو جڳهن ۾، مندر يا عمارتون آهن جن کي راٺا سڏيو ويندو آهي ڇاڪاڻ ته انهن جي شڪل هڪ وڏي رته جي هوندي آهي. In some Hindu sites, there are shrines or buildings named [[ratha]]s because they have the shape of a huge chariot.{{sfn|Harle|1994|p=153}} ==تورانا (محراب)== توران هڪ آزاد بيٺل محراب آهي جيڪو رسمن جي مقصدن لاءِ هندو، ٻڌ ۽ جين فن تعمير ۾ مندرن، خانقاهن ۽ ٻين شين جي سامهون ڏٺو ويندو آهي، ڪڏهن ڪڏهن هڪ عمارت جي طور تي. [[Torana]] is a free-standing archway for ceremonial purposes seen in the Hindu, [[Buddhist]] and [[Jain]] architecture in front of the temples, monasteries and other objects, sometimes as single building.<ref>{{Cite web|url=http://www.oxfordartonline.com/view/10.1093/gao/9781884446054.001.0001/oao-9781884446054-e-7000085631|title=Toraṇa |work= Grove Art|year=2003 |doi=10.1093/gao/9781884446054.article.T085631|access-date=2018-08-08|last1=Hardy |first1=Adam |isbn=978-1-884446-05-4 }}</ref>{{sfn|Dhar|2010|p=}} ==ستمبه (ڪالم)== [[Stambha]] denotes a pillar or column, and is also known as ''jangha'', ''stali'', ''angrika'', ''sthanu'', ''arani'', ''bharaka'' or ''dharana''.{{sfn|Acharya|2010|p=533}} It is described in ''Manasara'' to consist of a pedestal, base, column and a capital. It can be made from wood or stone, be independent or be a pilaster joined to one of the walls. The text describes different proportions for different materials of construction.{{sfn|Acharya|2010|p=533}} The length of column is divided into''matras'' (portions), and these may be decorated with artwork. The ''Manasara'' suggests rules for tapering the top portions of the ''stambha''.{{sfn|Acharya|2010|p=533}} Illustrative stambhas include the [[Vijay Stambha]] (Tower of victory) at [[Chittorgarh fort]], [[Rajasthan]]. It is dedicated to [[Vishnu]]. The [[Dhvaja|Dhvaja-stambhas]] are found at the entrance of temples as flagstaffs, often with the image of [[lingam]] and sacred animals. ==ڇتريون== ڇتريون بلند، گنبد جي شڪل وارا منڊ آهن جيڪي هندستاني فن تعمير ۾ هڪ عنصر طور استعمال ڪيا ويندا آهن، جيڪي راجسٿاني فن تعمير ۾ پيدا ٿين ٿا. اهي محلات ۾ وڏي پيماني تي استعمال ٿيندا آهن، قلعا، يا جنازي جي جڳهن جي حد بندي ڪرڻ، وغيره. [[Chhatri]]s are elevated, dome-shaped pavilions used as an element in [[Indian architecture]], originating in [[Rajasthani architecture]]. They are widely used in palaces, in forts, or to demarcate funerary sites, etc.<ref>{{Cite journal|last=Zajadacz-Hastenrath|first=Salome|date=1997|title=A Note on Babur's Lost Funerary Enclosure at Kabul|url=http://dx.doi.org/10.2307/1523241|journal=Muqarnas|volume=14|pages=135–142|doi=10.2307/1523241|jstor=1523241 |issn=0732-2992|url-access=subscription}}</ref> ==Hospitals, hospices== The early Hindu texts on medicine and surgery mention dedicated buildings and halls to take care of sick people, and recommend that architects with ''Vastu Vidya'' (वास्तुविद्या) expertise should construct these. The ''[[Charaka Samhita]]'' dated between 100 BCE to 150 CE, for example, in book 1, verse 15.6 (''sutrasthana'') states:<ref name=Wujastyk1>Dominik Wujastyk (2003), The Roots of Āyurveda: Selections from Sanskrit Medical Writings, 3rd edition, Penguin, pages 35–36, 10–12</ref><ref name=Kaviratna1>AV Kaviratna (1913), Charaka-samhita : translated into English, Part 1, {{oclc|67906513}}, pages 168–169</ref><ref name=sharma1>Priya V Sharma (1981), Charaka Samhita Volume 1: Sanskrit Text, with an English Translation, Chaukhamba Orientalia, {{ISBN|9788176370127}}, page 104</ref>{{refn|group=note|The verse 1.15.7 describes how this hospital building should be furnished with beds, chairs, bedsheets, pillows, spitoon, drug grinders, affectionate nurses, pharmacy, supplies, patient care equipment etc.<ref name=Wujastyk1/><ref name=sharma1/>}} {{Quote| {{lang|sa-Deva| [...] दृढं निवातं प्रवातैकदेशं सुखप्रविचारमनुपत्यकं धूमातपजलरजसामनभिगमनीयमनिष्ठानां च शब्दस्पर्शरसरूपगन्धानां सोदपानोदूखलमुसलवर्चःस्थानस्नानभूमिमहानसं '''वास्तुविद्याकुशलः''' प्रशस्तं गृहमेव तावत् पूर्वमुपकल्पयेत्<nowiki>।||६||</nowiki>}}<br> [...] – In the first place a mansion must be constructed under the supervision of an engineer well-conversant with the science of building mansions and houses. It should be spacious and roomy. The element of strength should not be wanting in it. Every part of it should not be exposed to strong winds or breezes. One portion at least should be open to the currents of wind. It should be such that one may move or walk through it with ease. It should not be exposed to smoke, or the sun, or dust, or injurious sound and taste and form and scent. It should be furnished with staircases, with pestles and mortars, privies, accommodation for belting, and cook-rooms.<br>– Translated by Avinash Kaviratna<ref name=Kaviratna1/><br> [...] – the one expert in architecture should, first of all, arrange for an auspicious house which should be strong, wind-free (isolated from wind), ventilated, having comfortable moving space, not situated in a valley, inaccessible to smoke (or) sun (or) water (or) taste (or) sight (or) smell, and provided with water reservoir, mortar pestle, lavatory, bathroom and kitchen.<br>– Translated by Priya Sharma<ref name=sharma1/><br> [...] – Thus, '''an expert in the science of building''' should first construct a worthy building. It should be strong, out of the wind, and part of it should be open to the air. It should be easy to get about in, and should not be in a depression. It should be out of the path of smoke, sunlight, water, or dust, as well as unwanted noise, feelings, tastes, sights and smells. It should have water supply, pestle and mortar, lavatory, bathing area, and a kitchen.<br>– Translated by Dominik Wujastyk (under subtitle: The [[Hospital]] Building)<ref name=Wujastyk1/> |Caraka Samhita, 1.15.6}} == Arts and civic buildings == The ''Narada Shilpasastra'' is another early Sanskrit treatise on architecture. It has 83 chapters, with chapters on plans for villages and cities, on architectural guidelines for palaces and houses, on public water tanks, on Hindu temples, as well as construction of public civic buildings.<ref name=Raghavan>V. Raghavan (1935), ''Two chapters on painting in the Narada Silpa Sastra'', Journal of the Indian Society of Oriental Art, Editors: Stella Kramrisch, Volume III, Number 1, pp. 15–32</ref><ref name=Iyengar/> Chapters 60 through 66 of ''Narada Silpa'' discuss special [[Śālā]] for community services and enjoyment, with chapter 61 on ''Bhojan-sala'' (feeding house), chapter 65 on ''Nataka'' (performance arts), and chapter 66 discussing a building to display arts and paintings. Chapter 71 discusses how ''chitra'' (painting) should be used to enliven homes and civic buildings.<ref name=Raghavan/><ref name=Iyengar>RN Iyengar, KS Kannan and SY Wakankar (2018), ''Narada Silpasastra: Sanskrit Text on Architectural Civil Engineering'', Jain University Press, {{ISBN|978-9385327582}}, pp. 197–220, 233–238</ref> ''Chitra-sala'' and other "entertainment houses", states ''Narada Silpasastra'', should be located in the middle of a city, preferably the main street or where major roads of the city cross or near major temples or palace.<ref name=Raghavan/><ref>C. Sivaramamurti (1934), ''[https://archive.org/details/in.ernet.dli.2015.44001/page/n189/mode/2up Chitrasalas]'', Triveni, Volume 7, Number 2, pp. 180–185</ref> This building's ''mandapam'' (hall) must be spacious and ventilated. It should have pictures that "captivate our minds" and "give joy to the eyes", laid out by rules of proportion and rules of "pose-determining lines", according to a translation by Raghavan.<ref name=Raghavan/> Chapter 66 further recommends specific designs. For example, it describes a civic building for display of art that is circular (''mardala'', drum-like), with main entrance and smaller ones enclosing a court-like space, terraces, and halls to divide the building into sections. These halls should itself display some items of pleasure such as carvings, colorful patterns on the floor, and brightly colored Devas, Gandharvas and Kinnaras.<ref>V. Raghavan (1935), ''Two chapters on painting in the Narada Silpa Sastra'', Journal of the Indian Society of Oriental Art, Editors: Stella Kramrisch, Volume III, Number 1, pp. 23–32</ref><ref name=Iyengar/> Another group of civic buildings described in Hindu texts are the ''preksha-sala'' (building for drama/stage performance) and ''sangita-sala or natya-sala'' (dance performance).<ref name=Raghavan357>V. Raghavan (1934), ''Theatre Architecture in Ancient India'', Triveni, Volume 5, Number 4, pp. 357–363</ref> These are categorized in three: those in temples for religious arts, in city for general entertainment, or in a palace for the king and his guests. The ''Samarangana Sutradhara'' of Bhoja, for example, dedicates its chapter 34 to these buildings and adds that the walls of the performance hall should adorned pictures of damsels dancing or playing instruments.<ref name=Raghavan357/> The plan for ''Natya-mandapa'' with space for the dancers, space for the musicians that co-perform with the dancers, space where the dance-drama artists can change their dress for different acts (''Nepathya-dhama'') and for the ''prekshaka'' (audience) are discussed in chapter 39 of Kumara's ''Silpa Ratna''. The ''Narada Silpasastra'' uses the term "Nataka-salas", recommending that the performance stage should be raised on a platform so that the audience can get a better view, the audience hall should be decorated for the audience to admire before and after the performance.<ref name=Raghavan357/> These arts and architectural principles may have evolved out of more ancient Indian traditions for performance arts, states Varadpande, as is implied in the Buddhist text ''[[Brahmajāla Sutta]]'' where the Buddha forbids his ''bhikshus'' (monks) from watching dances, music performances and similar public shows in ''Majjhima-sila''.<ref name="Varadpande1987">{{cite book|author=Manohar Laxman Varadpande|title=History of Indian Theatre|url=https://books.google.com/books?id=SyxOHOCVcVkC|year=1987|publisher=Abhinav Publications|isbn=978-81-7017-221-5|pages=105–114}}; for another translation of the Buddhist canonical text, see: {{cite book|author=Martine Batchelor|title=The Spirit of the Buddha |url=https://books.google.com/books?id=fL3mykqlOJcC&pg=PT25 |year=2010|publisher=Yale University Press|isbn=9780300175004|pages=25 (Majjhima Nikaya 27)}}</ref> The text ''[[Natyasastra]]'' recommends architectural guidelines for the ''Natya'' theatre, but without drawings and plans. The theatre mentioned in ''Natyasastra'' probably housed an audience of 200 to 500 patrons comfortably seated, states Farley Richmond – a scholar of Indian theatre.<ref name="Kale2019">{{cite book|author=Farley Richmond|editor=M. R. Kale|title=The Mrichchhakatika of Sudraka: With Introduction, Critical Essays and a Photo-Essay |url=https://books.google.com/books?id=Dv_oDwAAQBAJ |year=2019|publisher=Motilal Banarsidass|isbn=978-81-208-4010-2|pages=31–33}}</ref> == Temples (mandirs) == [[File:Architecture of the Khajuraho temples.jpg|thumb|right|Elements of a North Indian temple (Madhya Pradesh)]] [[File:1910 sketches, Gondeshwar temple Sinnar, Nashik temple overview, cross section and plan.jpg|thumb|The architectural plan of the Gondeshwar temple near Nashik (Maharashtra)]] {{main|Hindu temple architecture}} [[Hindu temple architecture]] has many varieties of style whose historic role has been to provide "a focus for both the social and spiritual life" for the Hindu community it serves, states George Michell.{{sfn|Michell|1988|p=14}} Every [[Hindu temple]] ("mandir") is imbued with symbolism, yet the basic structure of each stays the same. Each temple has an inner sanctum or the sacred space, the ''[[Garbhagriha|garbha griha]]'' or womb-chamber, where the primary ''[[murti]]'' or the image of a deity is housed in a simple bare cell for ''darshana'' (view, meditative focus).{{sfn|Shilpa Sharma|Shireesh Deshpande|2017|pp=309-317}} Above the garbhagriha is a tower-like ''[[shikhara]]'', called the ''[[Vimana (architectural feature)|vimana]]'' in south India. This sanctum is surrounded by a closed or open path for ''pradakshina'' (also called ''parikrama'', circumambulation) that is typically intricately carved with symbolic art depicting Hindu legends, themes of artha, dharma and kama as well as the statues of significant deities of three major Hindu traditions (Vishnu, Shiva and Shakti).{{sfn|Michell|1988|pp=66–76, 86–126}} The sanctums of significant temples have a ''[[mandapa]]'' congregation hall, and sometimes an ''[[antarala]]'' antechamber and porch between garbhagriha and mandapa. Major temples that attract pilgrims from far typically have mandapas or other buildings that service the pilgrims. These may be connected or detached from the temple. The main temple may exist with other smaller temples or shrines in the temple compound. The streets around the temple are markets and hubs of economic activity.{{sfn|Michell|1988|pp=66–76, 86–126}} There are examples of special dance pavilions (''Nata Mandir''), like in the [[Konark Sun Temple]]. The pool, temple tank (''Kunda'') is also part of large temples, and they traditionally have served as a place for a bath dip and ablutions for pilgrims.{{sfn|Acharya|2010|p=74}} The same essential architectural principles are found in the historic Hindu temples of southeast Asia.{{sfn|Michell|1988|pp=159–182}} === Gopurams === {{Main|Gopuram}} Essentially independent architectural structure is an element of the temple complex as ''[[gopuram]]'', viz., gatehouse towers, usually ornate, othen with colossal size, at the entrance of a Hindu temple of [[Southern India]].<ref name=britgopuram>{{cite web|url=http://www.britannica.com/eb/article-9037402/gopura|title=Gopura|publisher=Encyclopædia Britannica|access-date=2008-01-20}}</ref> == Monasteries (mathas) == {{see also|Matha|Ashram|Bhajana Kutir}} Hindu monasteries such as [[matha]]s and hermitages ([[ashram]]s) are complexes of buildings include temples, monastic cells or the communal house and ancillary facilities.{{sfn|Sears|2014|pp=4—9}} ==ڏکڻ ايشيا کان ٻاهر== === Indonesia === {{main|Candi of Indonesia}} Historically, [[Hinduism in Indonesia|Hinduism]] was once the predominant [[religion|religious take]] of some Native Indonesians (chiefly Western Indonesians) in [[Indonesia]], predates the existence of [[Buddhism in Indonesia|Buddhism]], [[Islam in Indonesia|Islamism]], and [[Christianity in Indonesia|Christianity]]. The country was enriched with abundance of Hindu architecture, mainly served as [[Hindu temple|religious purpose]] (place of worship, etc.). According to Indonesian categorization, Hindu architecture temples could be divided into 3 main types with different terminology attached to its respective identity, the first one is called {{lang|jv|[[Candi of Indonesia|Candi]]}} ({{ety|Old Javanese|caṇḍi}}),<ref name="Old Javanese2">{{citation |last=Zoetmulder |first=P.J. |title=Old Javanese-English Dictionary |language=kaw, en|year=1982 |publisher=[[Royal Netherlands Institute of Southeast Asian and Caribbean Studies|Koninklijk Instituut voor Taal-, Land- en Volkenkunde]]}}</ref> specifically refers to the Hindu temple architecture of [[Hinduism in Java|Java]]-origin. The second one is known as {{lang|ban|[[Balinese temple|Pura]]}} ({{ety|ban|ᬧᬸᬭ|pura}}), refers to an architecture style of Balinese to perform their [[Balinese Hinduism]] worship. The last one, similar to Hindu majority globally, known in [[Indonesian language|Indonesian]] as {{lang|id|[[Kovil|Kuil]]}}, specifically refers to Hindu of [[Dravidian architecture|Dravidian]]-origin temple architecture, usually represent the [[Indian Indonesians|Indian Indonesian]] community (as opposed to Native Indonesian form of Hinduism). All types of Hindu architecture in Indonesia are functioned as place of worship, but also could be used as the place of historical observance to broaden the knowledge and awareness about Hinduism amongst the non-Hindu population, to draw the sense of tolerance and [[Bhinneka Tunggal Ika|unity]] within the country (it is also applied to every worship places of diverse religious background in Indonesia). ==گيلري== ;Some folios from surviving manuscripts on Hindu architecture <gallery> File:A folio from Vastu sastra hiti dayeka manuscript, water spout design, Sanskrit language, Newari script - 3.jpg|Drawing and notes on Hiti, a public water spout File:A folio from Vastu sastra hiti dayeka manuscript, water spout design, Sanskrit language, Newari script - 1.jpg|Drawing and notes on Hiti, a public water spout, part 2 File:A folio from Vastu sastra hiti dayeka manuscript, mandala, Sanskrit language, Newari script - 2.jpg|A mandala in ''Vastu Sastra Hiti Dayeka'' File:A folio with Harihara Shiva-Vishnu sketch from Samkrantiyajnavidhi manuscript, Sanskrit language, Nepali script.jpg|Two leaves in ''Samkrantiyajnavidhi'' illustrating proportions for [[Harihara]] – half Shiva, half Vishnu File:A folio from minor Vastu sastra manuscript, home design and decoration, Sanskrit language, Devanagari script.jpg|A Vastu sastra page on home design, first line mentions ''vastu sastra'' </gallery> ;Some temples and public stepwells <gallery> File:Lingaraj Temple Complex.jpg | [[Lingaraja Temple]] ([[Bhubaneswar]], Odisha) File:Veera Narayana temple at the Chennakeshava temple complex.jpg | [[Chennakeshava Temple, Belur]] (Karnataka) File:Radhashyam Temple at Bishnupur 2.jpg | Lalji temple ([[Bishnupur, Bankura]], West Bengal) File:Konark Nat Mandir.jpg | Nata Mandir of [[Konark Sun Temple]] (Odisha) File:Madurai Meenakshi temple 2.jpg | [[Meenakshiamman Temple]] Gopuram ([[Madurai]], Tamil Nadu) File:Rani ki vav - Gujarat - 07.jpg|Rani ka vav Gujarat, a historic public water tank with Hindu arts File:Sringeritemple.jpg | [[Advaita Vedanta]] Monastery ([[Sringeri]], Karnataka) File:Mahabalipuram, Pancha Rathas, Tamil Nadu, India.jpg | [[Pancha Rathas]] ([[Mahabalipuram]], Tamil Nadu) File:Nagda(Rajasthan)Torana.jpg | [[Sahastra Bahu Temples]] Torana ([[Nagda, Rajasthan]]) File:Mukteshwar torana.jpg | Torana of [[Mukteshvara Temple, Bhubaneswar]] (Orisha) File:Arunachaleshvara Temple Tiruvannamalai.JPG|A gopuram at the Arunachaleshvara Temple, Tiruvannamalai (Tamil Nadu) </gallery> ==پڻ ڏسو== * [[Hindu temple architecture]] * [[Indian rock-cut architecture]] * [[Indian architecture]] * [[Dravidian architecture]] * [[Nagara architecture]] == Note == {{reflist|group=note}} ==حوالا== {{حوالا}} == Bibliography == * {{cite book|first=P. K.|last=Acharya|year=2010|title=An encyclopaedia of Hindu architecture | url=https://archive.org/stream/encyclopaediaofh07achauoft#page/n9/mode/2up |publisher=Oxford University Press (Republished by Motilal Banarsidass)|location=New Delhi|isbn=978-81-85990-03-3}} * {{cite book|first=P. K.|last=Acharya|year=1927|title=Indian Architecture according to the Manasara Shilpa Shastra|url=https://archive.org/stream/encyclopaediaofh07achauoft#page/n9/mode/2up |publisher=Oxford University Press (Republished by Motilal Banarsidass)|location=London|isbn=0300062176}} * {{cite book|first=P. D.|last=Dhar|year=2010|title=The Torana in Indian and Southeast Asian Architecture|publisher=D K Printworld|location=New Delhi|isbn=978-8124605349}} * {{cite book|first=I.|last=Glushkova|year=2014|title=Objects of Worship in South Asian Religions: Forms, Practices and Meanings|url=https://books.google.com/books?id=oqReBAAAQBAJ&pg=PA116 |publisher=Routledge|isbn=978-1-317-67595-2}} * {{cite book|first=S. R.|last=Goel|year=1991|title=[[Hindu Temples – What Happened to Them]]|publisher=Voice of India|location=New Delhi|volume=2|isbn=81-85990-03-4}} * {{cite book|first=J. C.|last=Harle|year=1994|title=The Art and Architecture of the Indian Subcontinent|url=https://archive.org/details/artarchitectureo00harl|edition=2nd|publisher=Yale University Press Pelican History of Art|isbn=0300062176|url-access=registration}} *{{cite book|author=Ernest Havell|title=The Ancient and Medieval Architecture of India|url=https://books.google.com/books?id=xHM-7CaV5zYC|year=1972|publisher=John Murray, London (Reprinted S. Chand)}} * {{cite book|first=M.|last=Juneja|year=2001|title=Architecture in Medieval India: Forms, Contexts, Histories|url=https://books.google.com/books?id=7N7VAAAAMAAJ |edition=2nd|publisher=Orient Blackswan|isbn=978-8178242286}} * {{cite book|first=G.|last=Michell|year=1988|title=The Hindu Temple: An Introduction to its Meaning and Forms|url=https://books.google.com/books?id=ajgImLs62gwC&pg=PA61 |edition=2nd |publisher=University of Chicago Press|location=Chicago/London|isbn=0-226-53230-5}} *{{cite journal | last=Patra | first=Reena | title=A Comparative Study on Vaastu Shastra and Heidegger's 'Building, Dwelling and Thinking' | journal=Asian Philosophy | publisher=Taylor & Francis | volume=16 | issue=3 | year=2006 | doi=10.1080/09552360600979430 | pages=199–218| s2cid=144592593 }} *{{cite book|author=Ram Raz|title=Essay on the Architecture of the Hindús|url=https://books.google.com/books?id=DSg5AQAAMAAJ|year=1834 |publisher=Royal Asiatic Society of Great Britain and Ireland}} *{{cite journal|author1=Shilpa Sharma|author2=Shireesh Deshpande|title=Architectural Strategies Used in Hindu Temples to Emphasize Sacredness| journal = Journal of Architectural and Planning Research| volume= 34| number= 4 | year= 2017| pages= 309–319|jstor=44987239}} *{{cite journal | last=Sinha | first=Amita | title=Design of Settlements in the Vaastu Shastras | journal=Journal of Cultural Geography | publisher=Taylor & Francis | volume=17 | issue=2 | year=1998 | doi=10.1080/08873639809478319 | pages=27–41}} * {{cite book|first=D. N.|last=Shukla|year=1993|title=Vastu-Sastra: Hindu Science of Architecture|publisher=Munshiram Manoharial Publishers|isbn=978-81-215-0611-3}} * {{cite book|first=T.|last=Sears|year=2014|title=Worldly Gurus and Spiritual Kings: Architecture and Asceticism in Medieval India|publisher=Yale University Press|isbn=978-0-300-19844-7}} * {{cite book|first=B.|last=Thapar|year=2004|title=Introduction to Indian Architecture|publisher=Periplus Editions|location=Singapore|isbn=0-7946-0011-5|ref=Thapar}} ==External links== {{Commons category|Hindu architecture}} *[https://web.archive.org/web/20100218153644/http://www.hampi.in/architecture.htm Vijayanagara architecture] *[http://www.hindupedia.com/en/Sthapatyaveda Sthapatyaveda] (Temple Architecture) on Hindupedia, the Hindu Encyclopedia [[زمرو:ايشيائي تعميرات]] [[زمرو:ايشيا ۾ فن تعمير]] [[زمرو:فن تعمير]] [[زمرو:هندستاني فن تعمير]] [[زمرو:هندستان جو فن تعمير]] [[زمرو:هندو عبادت جا هنڌ]] [[زمرو:هندو فن تعمير]] [[زمرو:هندو مندر فن تعمير]] t9reej1swaecmmv5szb1rr7agz4j6qv 382579 382578 2026-06-03T17:25:30Z Memon2025 21315 /* ڳوٺ ۽ شهر */ 382579 wikitext text/x-wiki '''هندو فن تعمير''' (Hindu Architecture) هندستاني فن تعمير جو روايتي نظام آهي جيڪو عمارتن جهڙوڪ مندر، خانقاهون، مجسما، گهر، مارڪيٽ جا هنڌ، باغ ۽ شهر جي منصوبه بندي لاءِ آهي، جيئن هندو متنن ۾ بيان ڪيو ويو آهي. فن تعمير جون هدايتون سنسڪرت جي نسخن ۾ ۽ ڪجهه حالتن ۾ ٻين علائقائي ٻولين ۾ پڻ زنده آهن. انهن متنن ۾ واستو شاستر، شلپا شاستر، برهت سمهتا، پرانا ۽ اگاما جا تعميراتي حصا ۽ علائقائي متن جهڙوڪ مانسارا شامل آهن. {{Short description|Traditional system of Indian architecture as described in Hindu texts}} [[File:10th century Nilakantha Mahadeva Hindu temple, Nagara architecture, Sunak, Gujarat.jpg|thumb|The architecture of a Hindu temple in Sunak, Gujarat]] {{Hinduism}} '''Hindu architecture''' is the traditional system of Indian architecture for structures such as temples, monasteries, statues, homes, market places, gardens and town planning as described in [[Hindu texts]].{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}<ref name="Sinha 1998 pp. 27–41">{{harvnb|Sinha|1998|pages=27–41}}</ref> The architectural guidelines survive in Sanskrit manuscripts and in some cases also in other regional languages. These texts include the [[Vastu shastra]]s, [[Shilpa Shastras]], the ''Brihat Samhita'', architectural portions of the Puranas and the Agamas, and regional texts such as the [[Manasara]] among others.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx, Appendix I lists hundreds of Hindu architectural texts}}{{sfn|Shukla|1993|p=}} گجرات جي سُنڪ ۾ هڪ هندو مندر جي اڏاوت. * هندو فن تعمير جي سڀ کان اهم خصوصيت (۽ ڪيتريون ئي بچيل مثال) هندو مندر آهن، هڪ اهڙي اڏاوتي روايت سان جيڪا پٿر، اينٽن ۽ پٿر جي ڪٽ واري فن تعمير ۾ بچيل مثال ڇڏي وئي آهي جيڪا گپتا سلطنت جي دور جي آهي. انهن فن تعمير تي قديم فارسي ۽ هيلينسٽڪ فن تعمير جو اثر هو. جديد دور ۾ تمام گهٽ سيڪيولر هندو فن تعمير بچيل آهي، جهڙوڪ محلات، گهر ۽ شهر. برباد ۽ آثار قديمه جا مطالعو هندستان ۾ ابتدائي سيڪيولر فن تعمير جو نظارو پيش ڪن ٿا. هندستاني محلات ۽ شهري فن تعمير جي تاريخ تي مطالعي گهڻو ڪري مغل ۽ هند-اسلامي فن تعمير تي ڌيان ڏنو آهي خاص طور تي اتر ۽ اولهه هندستان جي، انهن جي نسبتاً گهڻائي جي ڪري. هندستان جي ٻين علائقن ۾، خاص طور تي ڏکڻ ۾، هندو فن تعمير 16 صدي تائين ترقي ڪندو رهيو، جهڙوڪ اهي جيڪي مندرن، برباد شهرن ۽ وجياناگر سلطنت ۽ نائڪا جي سيڪيولر جڳهن پاران مثال طور پيش ڪيا ويا آهن. سيڪيولر فن تعمير ڪڏهن به هندستان ۾ مذهبي جي مخالفت نه ڪئي وئي، ۽ اهو مقدس فن تعمير آهي جهڙوڪ اهي جيڪي هندو مندرن ۾ مليا آهن جيڪي سيڪيولر ماڻهن کان متاثر ۽ موافقت هئا. وڌيڪ، هارل چوي ٿو، اهو آهي مندر جي ڀتين، ٿنڀن، تورانن ۽ مدپام تي ٺهيل نقش جتي سيڪيولر فن تعمير جو ننڍڙو نسخو ملي سگهي ٿو. By far the most important, characteristic and numerous surviving examples of Hindu architecture are [[Hindu temple]]s, with an [[Hindu temple architecture|architectural tradition]] that has left surviving examples in stone, brick, and [[Indian rock-cut architecture|rock-cut architecture]] dating back to the [[Gupta Empire]]. These architectures had influence of Ancient Persian and [[Hellenistic influence on Indian art|Hellenistic]] architecture.<ref>{{Cite book|last=Smith|first=Vincent Arthur|url=https://books.google.com/books?id=IPstAAAAMAAJ&q=%22The+Hellenistic+is+not+the+only+foreign+element+in+ancient+Indian+art+.+The+influence+of+Persia+is+apparent+,+and+the+columnar+architecture+of+the+Achaemenian+monarchy+supplied+the+models+for+Asoka's+monolithic+pillars+and+many%22|title=Research Articles in Epigraphy, Archaeology, and Numismatics of India|date=1977|publisher=Sheikh Mubarak Ali|language=en}}</ref> Far fewer secular Hindu architecture have survived into the modern era, such as palaces, homes and cities. Ruins and archaeological studies provide a view of early secular architecture in India.<ref name="Murthy1987">{{cite book|author=K. Krishna Murthy|title=Early Indian Secular Architecture|url=https://books.google.com/books?id=0gsNAQAAIAAJ|year=1987|isbn=978-81-85067-01-8|pages=5–16|publisher=Sundeep Prakashan }}</ref> Studies on Indian palaces and civic architectural history have largely focussed on the Mughal and Indo-Islamic architecture particularly of the northern and western India given their relative abundance. In other regions of India, particularly the South, Hindu architecture continued to thrive through the 16th-century, such as those exemplified by the temples, ruined cities and secular spaces of the Vijayanagara Empire and the Nayakas.<ref name="Branfoot 2008 pp. 171–194">{{cite journal | last=Branfoot | first=Crispin | title=Imperial Frontiers: Building Sacred Space in Sixteenth-Century South India | journal=The Art Bulletin | publisher=Taylor & Francis| volume=90 | issue=2 | year=2008 | doi=10.1080/00043079.2008.10786389 | pages=171–194| s2cid=154135978 }}</ref><ref name=harle331>{{cite book|author=James C. Harle|title=The Art and Architecture of the Indian Subcontinent|url=https://books.google.com/books?id=LwcBVvdqyBkC |year=1994|publisher=Yale University Press|isbn=978-0-300-06217-5|pages=330–331}}</ref> The secular architecture was never opposed to the religious in India, and it is the sacred architecture such as those found in the Hindu temples which were inspired by and adaptations of the secular ones. Further, states Harle, it is in the reliefs on temple walls, pillars, toranas and madapams where miniature version of the secular architecture can be found.<ref name="Harle1994">{{cite book|author=James C. Harle|title=The Art and Architecture of the Indian Subcontinent|url=https://books.google.com/books?id=LwcBVvdqyBkC |year=1994|publisher=Yale University Press|isbn=978-0-300-06217-5|pages=43–47, 67–68, 467–480}}</ref> ==متن== [[File:17th century copy of folio 2 of Visvakarmaprakasa, a Vastu sastra Nepal, Sanskrit Devanagari - 1.jpg|thumb|left|A folio of Visvakarmaprakasa, a minor Hindu architecture text discovered in Kathmandu valley, Nepal (Sanskrit Devanagari)]] Vaastu Shastras and Shilpa Shastras are listed as one of 64 divine arts in ancient Indian texts. They are design manuals covering the art and science of architecture, typically mixing form, function with Hindu symbolism.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}<ref name="Sinha 1998 pp. 27–41"/> The earliest, archaic and distilled version of Hindu architecture principles are found in the Vedic literature, traditionally considered as the ''Upavedas'' (lesser appendices to the Vedas), and called the ''Sthapatya Veda''.<ref name="Patra 2006 pp. 199–218">{{harvnb|Patra|2006}}</ref> Acharya's ''Encyclopedia of Hindu Architecture'' lists hundreds of Sanskrit manuscripts with more details on Hindu architecture that have survived into the modern age.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}} They cover the architectural aspects of a wide range of subjects: ornaments, furniture, vehicles (wagons, carts), gateways, water tanks, drains, cities, streets, homes, palaces, temples and others.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}<ref name="Sinha 1998 pp. 27–41"/> The most studied texts in the contemporary era are Sanskrit manuscripts in different Indic scripts. These include the ''[[Brihat Samhita]]'' (chapters 53, 56–58 and 79), the ''[[Manasara|Manasara Shilpa Sastra]]'', the ''Mayamata Vastu Sastra'' with commentaries in Telugu and Tamil, the Puranas (for example, chapters 42–62 and 104–106 of ''Agni Purana'', chapter 7 of ''Brahmanda Purana'') and the Hindu Agamas.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx with Appendix 1}} {{Clear}} ==ڳوٺ ۽ شهر== [[File:700 CE Manasara Sanskrit text, Hindu architecture, town village plans.jpg|thumb|Some town plans recommended in the 700 CE ''Manasara'' Sanskrit text on Hindu architecture.{{sfn|Sinha|1998|pp=27–40}}{{sfn|Ram Raz|1834}}{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}}]] Hindu texts recommend architectural guidelines for homes, market places, gardens and town planning.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}{{sfn|Sinha|1998|pp=27–40}} The best site for human settlement, declares ''[[Manasara]]'', seeks the right terrain with thick soil that slopes to open skies eastward so that the residents can appreciate the sunrise.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}} It is near a river or significant water stream, and has enough ground water for wells – a second source of water.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}} The soil, states ''Manasara'', should be firm, rich for growing flowers, vegetables and fruit trees, and of agreeable odor. The text recommends that the town planners dig and check the [[soil quality]] for a stable foundation to homes and public buildings.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}} Once the location is accepted, the text describes forty plans for laying out the streets, the homes, markets, gardens and other infrastructure necessary for the settlement. Example architectural plans include Dandaka, Prastara, Chaturmukha, Padmaka, Karmuka, Swastika and others.{{sfn|Sinha|1998|pp=27–40}} The Hindu texts vary, with five shared principles:{{sfn|Patra|2006|pp=201–203}} *''Diknirnaya'': principles of orientation *''Padavinyasa'' : site planning *''Hastalakshana'' : proportionate measurement ratios of sections *''Ayadi'' : six canonical principles of architecture *''Patakadi'' : aesthetics or character of each building or part of the overall plan The guidelines combine principles of early Hindu understanding of science, spiritual beliefs, astrology and astronomy.{{sfn|Patra|2006|pp=201–203}} In practice, these guidelines favor symmetry set to the cardinal directions, with many plans favoring the streets to be aligned with seasonal winds direction, integrated with the terrain and the needs of the local weather.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}}{{sfn|Patra|2006|pp=201–203}} A temple or public assembly hall at the center of the town is recommended in ''Manasara''.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}} ==اسپتالون ۽ شفاخانا== ==آرٽ ۽ شهري عمارتون== ==مندر== ==خانقاهون== هندو خانقاهون جهڙوڪ مٺا ۽ هرميٽيج (آشرم) عمارتن جا ڪمپليڪس آهن جن ۾ مندر، خانقاه خانا يا اجتماعي گهر ۽ معاون سهولتون شامل آهن. ==راٺا== ڪجهه هندو جڳهن ۾، مندر يا عمارتون آهن جن کي راٺا سڏيو ويندو آهي ڇاڪاڻ ته انهن جي شڪل هڪ وڏي رته جي هوندي آهي. In some Hindu sites, there are shrines or buildings named [[ratha]]s because they have the shape of a huge chariot.{{sfn|Harle|1994|p=153}} ==تورانا (محراب)== توران هڪ آزاد بيٺل محراب آهي جيڪو رسمن جي مقصدن لاءِ هندو، ٻڌ ۽ جين فن تعمير ۾ مندرن، خانقاهن ۽ ٻين شين جي سامهون ڏٺو ويندو آهي، ڪڏهن ڪڏهن هڪ عمارت جي طور تي. [[Torana]] is a free-standing archway for ceremonial purposes seen in the Hindu, [[Buddhist]] and [[Jain]] architecture in front of the temples, monasteries and other objects, sometimes as single building.<ref>{{Cite web|url=http://www.oxfordartonline.com/view/10.1093/gao/9781884446054.001.0001/oao-9781884446054-e-7000085631|title=Toraṇa |work= Grove Art|year=2003 |doi=10.1093/gao/9781884446054.article.T085631|access-date=2018-08-08|last1=Hardy |first1=Adam |isbn=978-1-884446-05-4 }}</ref>{{sfn|Dhar|2010|p=}} ==ستمبه (ڪالم)== [[Stambha]] denotes a pillar or column, and is also known as ''jangha'', ''stali'', ''angrika'', ''sthanu'', ''arani'', ''bharaka'' or ''dharana''.{{sfn|Acharya|2010|p=533}} It is described in ''Manasara'' to consist of a pedestal, base, column and a capital. It can be made from wood or stone, be independent or be a pilaster joined to one of the walls. The text describes different proportions for different materials of construction.{{sfn|Acharya|2010|p=533}} The length of column is divided into''matras'' (portions), and these may be decorated with artwork. The ''Manasara'' suggests rules for tapering the top portions of the ''stambha''.{{sfn|Acharya|2010|p=533}} Illustrative stambhas include the [[Vijay Stambha]] (Tower of victory) at [[Chittorgarh fort]], [[Rajasthan]]. It is dedicated to [[Vishnu]]. The [[Dhvaja|Dhvaja-stambhas]] are found at the entrance of temples as flagstaffs, often with the image of [[lingam]] and sacred animals. ==ڇتريون== ڇتريون بلند، گنبد جي شڪل وارا منڊ آهن جيڪي هندستاني فن تعمير ۾ هڪ عنصر طور استعمال ڪيا ويندا آهن، جيڪي راجسٿاني فن تعمير ۾ پيدا ٿين ٿا. اهي محلات ۾ وڏي پيماني تي استعمال ٿيندا آهن، قلعا، يا جنازي جي جڳهن جي حد بندي ڪرڻ، وغيره. [[Chhatri]]s are elevated, dome-shaped pavilions used as an element in [[Indian architecture]], originating in [[Rajasthani architecture]]. They are widely used in palaces, in forts, or to demarcate funerary sites, etc.<ref>{{Cite journal|last=Zajadacz-Hastenrath|first=Salome|date=1997|title=A Note on Babur's Lost Funerary Enclosure at Kabul|url=http://dx.doi.org/10.2307/1523241|journal=Muqarnas|volume=14|pages=135–142|doi=10.2307/1523241|jstor=1523241 |issn=0732-2992|url-access=subscription}}</ref> ==Hospitals, hospices== The early Hindu texts on medicine and surgery mention dedicated buildings and halls to take care of sick people, and recommend that architects with ''Vastu Vidya'' (वास्तुविद्या) expertise should construct these. The ''[[Charaka Samhita]]'' dated between 100 BCE to 150 CE, for example, in book 1, verse 15.6 (''sutrasthana'') states:<ref name=Wujastyk1>Dominik Wujastyk (2003), The Roots of Āyurveda: Selections from Sanskrit Medical Writings, 3rd edition, Penguin, pages 35–36, 10–12</ref><ref name=Kaviratna1>AV Kaviratna (1913), Charaka-samhita : translated into English, Part 1, {{oclc|67906513}}, pages 168–169</ref><ref name=sharma1>Priya V Sharma (1981), Charaka Samhita Volume 1: Sanskrit Text, with an English Translation, Chaukhamba Orientalia, {{ISBN|9788176370127}}, page 104</ref>{{refn|group=note|The verse 1.15.7 describes how this hospital building should be furnished with beds, chairs, bedsheets, pillows, spitoon, drug grinders, affectionate nurses, pharmacy, supplies, patient care equipment etc.<ref name=Wujastyk1/><ref name=sharma1/>}} {{Quote| {{lang|sa-Deva| [...] दृढं निवातं प्रवातैकदेशं सुखप्रविचारमनुपत्यकं धूमातपजलरजसामनभिगमनीयमनिष्ठानां च शब्दस्पर्शरसरूपगन्धानां सोदपानोदूखलमुसलवर्चःस्थानस्नानभूमिमहानसं '''वास्तुविद्याकुशलः''' प्रशस्तं गृहमेव तावत् पूर्वमुपकल्पयेत्<nowiki>।||६||</nowiki>}}<br> [...] – In the first place a mansion must be constructed under the supervision of an engineer well-conversant with the science of building mansions and houses. It should be spacious and roomy. The element of strength should not be wanting in it. Every part of it should not be exposed to strong winds or breezes. One portion at least should be open to the currents of wind. It should be such that one may move or walk through it with ease. It should not be exposed to smoke, or the sun, or dust, or injurious sound and taste and form and scent. It should be furnished with staircases, with pestles and mortars, privies, accommodation for belting, and cook-rooms.<br>– Translated by Avinash Kaviratna<ref name=Kaviratna1/><br> [...] – the one expert in architecture should, first of all, arrange for an auspicious house which should be strong, wind-free (isolated from wind), ventilated, having comfortable moving space, not situated in a valley, inaccessible to smoke (or) sun (or) water (or) taste (or) sight (or) smell, and provided with water reservoir, mortar pestle, lavatory, bathroom and kitchen.<br>– Translated by Priya Sharma<ref name=sharma1/><br> [...] – Thus, '''an expert in the science of building''' should first construct a worthy building. It should be strong, out of the wind, and part of it should be open to the air. It should be easy to get about in, and should not be in a depression. It should be out of the path of smoke, sunlight, water, or dust, as well as unwanted noise, feelings, tastes, sights and smells. It should have water supply, pestle and mortar, lavatory, bathing area, and a kitchen.<br>– Translated by Dominik Wujastyk (under subtitle: The [[Hospital]] Building)<ref name=Wujastyk1/> |Caraka Samhita, 1.15.6}} == Arts and civic buildings == The ''Narada Shilpasastra'' is another early Sanskrit treatise on architecture. It has 83 chapters, with chapters on plans for villages and cities, on architectural guidelines for palaces and houses, on public water tanks, on Hindu temples, as well as construction of public civic buildings.<ref name=Raghavan>V. Raghavan (1935), ''Two chapters on painting in the Narada Silpa Sastra'', Journal of the Indian Society of Oriental Art, Editors: Stella Kramrisch, Volume III, Number 1, pp. 15–32</ref><ref name=Iyengar/> Chapters 60 through 66 of ''Narada Silpa'' discuss special [[Śālā]] for community services and enjoyment, with chapter 61 on ''Bhojan-sala'' (feeding house), chapter 65 on ''Nataka'' (performance arts), and chapter 66 discussing a building to display arts and paintings. Chapter 71 discusses how ''chitra'' (painting) should be used to enliven homes and civic buildings.<ref name=Raghavan/><ref name=Iyengar>RN Iyengar, KS Kannan and SY Wakankar (2018), ''Narada Silpasastra: Sanskrit Text on Architectural Civil Engineering'', Jain University Press, {{ISBN|978-9385327582}}, pp. 197–220, 233–238</ref> ''Chitra-sala'' and other "entertainment houses", states ''Narada Silpasastra'', should be located in the middle of a city, preferably the main street or where major roads of the city cross or near major temples or palace.<ref name=Raghavan/><ref>C. Sivaramamurti (1934), ''[https://archive.org/details/in.ernet.dli.2015.44001/page/n189/mode/2up Chitrasalas]'', Triveni, Volume 7, Number 2, pp. 180–185</ref> This building's ''mandapam'' (hall) must be spacious and ventilated. It should have pictures that "captivate our minds" and "give joy to the eyes", laid out by rules of proportion and rules of "pose-determining lines", according to a translation by Raghavan.<ref name=Raghavan/> Chapter 66 further recommends specific designs. For example, it describes a civic building for display of art that is circular (''mardala'', drum-like), with main entrance and smaller ones enclosing a court-like space, terraces, and halls to divide the building into sections. These halls should itself display some items of pleasure such as carvings, colorful patterns on the floor, and brightly colored Devas, Gandharvas and Kinnaras.<ref>V. Raghavan (1935), ''Two chapters on painting in the Narada Silpa Sastra'', Journal of the Indian Society of Oriental Art, Editors: Stella Kramrisch, Volume III, Number 1, pp. 23–32</ref><ref name=Iyengar/> Another group of civic buildings described in Hindu texts are the ''preksha-sala'' (building for drama/stage performance) and ''sangita-sala or natya-sala'' (dance performance).<ref name=Raghavan357>V. Raghavan (1934), ''Theatre Architecture in Ancient India'', Triveni, Volume 5, Number 4, pp. 357–363</ref> These are categorized in three: those in temples for religious arts, in city for general entertainment, or in a palace for the king and his guests. The ''Samarangana Sutradhara'' of Bhoja, for example, dedicates its chapter 34 to these buildings and adds that the walls of the performance hall should adorned pictures of damsels dancing or playing instruments.<ref name=Raghavan357/> The plan for ''Natya-mandapa'' with space for the dancers, space for the musicians that co-perform with the dancers, space where the dance-drama artists can change their dress for different acts (''Nepathya-dhama'') and for the ''prekshaka'' (audience) are discussed in chapter 39 of Kumara's ''Silpa Ratna''. The ''Narada Silpasastra'' uses the term "Nataka-salas", recommending that the performance stage should be raised on a platform so that the audience can get a better view, the audience hall should be decorated for the audience to admire before and after the performance.<ref name=Raghavan357/> These arts and architectural principles may have evolved out of more ancient Indian traditions for performance arts, states Varadpande, as is implied in the Buddhist text ''[[Brahmajāla Sutta]]'' where the Buddha forbids his ''bhikshus'' (monks) from watching dances, music performances and similar public shows in ''Majjhima-sila''.<ref name="Varadpande1987">{{cite book|author=Manohar Laxman Varadpande|title=History of Indian Theatre|url=https://books.google.com/books?id=SyxOHOCVcVkC|year=1987|publisher=Abhinav Publications|isbn=978-81-7017-221-5|pages=105–114}}; for another translation of the Buddhist canonical text, see: {{cite book|author=Martine Batchelor|title=The Spirit of the Buddha |url=https://books.google.com/books?id=fL3mykqlOJcC&pg=PT25 |year=2010|publisher=Yale University Press|isbn=9780300175004|pages=25 (Majjhima Nikaya 27)}}</ref> The text ''[[Natyasastra]]'' recommends architectural guidelines for the ''Natya'' theatre, but without drawings and plans. The theatre mentioned in ''Natyasastra'' probably housed an audience of 200 to 500 patrons comfortably seated, states Farley Richmond – a scholar of Indian theatre.<ref name="Kale2019">{{cite book|author=Farley Richmond|editor=M. R. Kale|title=The Mrichchhakatika of Sudraka: With Introduction, Critical Essays and a Photo-Essay |url=https://books.google.com/books?id=Dv_oDwAAQBAJ |year=2019|publisher=Motilal Banarsidass|isbn=978-81-208-4010-2|pages=31–33}}</ref> == Temples (mandirs) == [[File:Architecture of the Khajuraho temples.jpg|thumb|right|Elements of a North Indian temple (Madhya Pradesh)]] [[File:1910 sketches, Gondeshwar temple Sinnar, Nashik temple overview, cross section and plan.jpg|thumb|The architectural plan of the Gondeshwar temple near Nashik (Maharashtra)]] {{main|Hindu temple architecture}} [[Hindu temple architecture]] has many varieties of style whose historic role has been to provide "a focus for both the social and spiritual life" for the Hindu community it serves, states George Michell.{{sfn|Michell|1988|p=14}} Every [[Hindu temple]] ("mandir") is imbued with symbolism, yet the basic structure of each stays the same. Each temple has an inner sanctum or the sacred space, the ''[[Garbhagriha|garbha griha]]'' or womb-chamber, where the primary ''[[murti]]'' or the image of a deity is housed in a simple bare cell for ''darshana'' (view, meditative focus).{{sfn|Shilpa Sharma|Shireesh Deshpande|2017|pp=309-317}} Above the garbhagriha is a tower-like ''[[shikhara]]'', called the ''[[Vimana (architectural feature)|vimana]]'' in south India. This sanctum is surrounded by a closed or open path for ''pradakshina'' (also called ''parikrama'', circumambulation) that is typically intricately carved with symbolic art depicting Hindu legends, themes of artha, dharma and kama as well as the statues of significant deities of three major Hindu traditions (Vishnu, Shiva and Shakti).{{sfn|Michell|1988|pp=66–76, 86–126}} The sanctums of significant temples have a ''[[mandapa]]'' congregation hall, and sometimes an ''[[antarala]]'' antechamber and porch between garbhagriha and mandapa. Major temples that attract pilgrims from far typically have mandapas or other buildings that service the pilgrims. These may be connected or detached from the temple. The main temple may exist with other smaller temples or shrines in the temple compound. The streets around the temple are markets and hubs of economic activity.{{sfn|Michell|1988|pp=66–76, 86–126}} There are examples of special dance pavilions (''Nata Mandir''), like in the [[Konark Sun Temple]]. The pool, temple tank (''Kunda'') is also part of large temples, and they traditionally have served as a place for a bath dip and ablutions for pilgrims.{{sfn|Acharya|2010|p=74}} The same essential architectural principles are found in the historic Hindu temples of southeast Asia.{{sfn|Michell|1988|pp=159–182}} === Gopurams === {{Main|Gopuram}} Essentially independent architectural structure is an element of the temple complex as ''[[gopuram]]'', viz., gatehouse towers, usually ornate, othen with colossal size, at the entrance of a Hindu temple of [[Southern India]].<ref name=britgopuram>{{cite web|url=http://www.britannica.com/eb/article-9037402/gopura|title=Gopura|publisher=Encyclopædia Britannica|access-date=2008-01-20}}</ref> == Monasteries (mathas) == {{see also|Matha|Ashram|Bhajana Kutir}} Hindu monasteries such as [[matha]]s and hermitages ([[ashram]]s) are complexes of buildings include temples, monastic cells or the communal house and ancillary facilities.{{sfn|Sears|2014|pp=4—9}} ==ڏکڻ ايشيا کان ٻاهر== === Indonesia === {{main|Candi of Indonesia}} Historically, [[Hinduism in Indonesia|Hinduism]] was once the predominant [[religion|religious take]] of some Native Indonesians (chiefly Western Indonesians) in [[Indonesia]], predates the existence of [[Buddhism in Indonesia|Buddhism]], [[Islam in Indonesia|Islamism]], and [[Christianity in Indonesia|Christianity]]. The country was enriched with abundance of Hindu architecture, mainly served as [[Hindu temple|religious purpose]] (place of worship, etc.). According to Indonesian categorization, Hindu architecture temples could be divided into 3 main types with different terminology attached to its respective identity, the first one is called {{lang|jv|[[Candi of Indonesia|Candi]]}} ({{ety|Old Javanese|caṇḍi}}),<ref name="Old Javanese2">{{citation |last=Zoetmulder |first=P.J. |title=Old Javanese-English Dictionary |language=kaw, en|year=1982 |publisher=[[Royal Netherlands Institute of Southeast Asian and Caribbean Studies|Koninklijk Instituut voor Taal-, Land- en Volkenkunde]]}}</ref> specifically refers to the Hindu temple architecture of [[Hinduism in Java|Java]]-origin. The second one is known as {{lang|ban|[[Balinese temple|Pura]]}} ({{ety|ban|ᬧᬸᬭ|pura}}), refers to an architecture style of Balinese to perform their [[Balinese Hinduism]] worship. The last one, similar to Hindu majority globally, known in [[Indonesian language|Indonesian]] as {{lang|id|[[Kovil|Kuil]]}}, specifically refers to Hindu of [[Dravidian architecture|Dravidian]]-origin temple architecture, usually represent the [[Indian Indonesians|Indian Indonesian]] community (as opposed to Native Indonesian form of Hinduism). All types of Hindu architecture in Indonesia are functioned as place of worship, but also could be used as the place of historical observance to broaden the knowledge and awareness about Hinduism amongst the non-Hindu population, to draw the sense of tolerance and [[Bhinneka Tunggal Ika|unity]] within the country (it is also applied to every worship places of diverse religious background in Indonesia). ==گيلري== ;Some folios from surviving manuscripts on Hindu architecture <gallery> File:A folio from Vastu sastra hiti dayeka manuscript, water spout design, Sanskrit language, Newari script - 3.jpg|Drawing and notes on Hiti, a public water spout File:A folio from Vastu sastra hiti dayeka manuscript, water spout design, Sanskrit language, Newari script - 1.jpg|Drawing and notes on Hiti, a public water spout, part 2 File:A folio from Vastu sastra hiti dayeka manuscript, mandala, Sanskrit language, Newari script - 2.jpg|A mandala in ''Vastu Sastra Hiti Dayeka'' File:A folio with Harihara Shiva-Vishnu sketch from Samkrantiyajnavidhi manuscript, Sanskrit language, Nepali script.jpg|Two leaves in ''Samkrantiyajnavidhi'' illustrating proportions for [[Harihara]] – half Shiva, half Vishnu File:A folio from minor Vastu sastra manuscript, home design and decoration, Sanskrit language, Devanagari script.jpg|A Vastu sastra page on home design, first line mentions ''vastu sastra'' </gallery> ;Some temples and public stepwells <gallery> File:Lingaraj Temple Complex.jpg | [[Lingaraja Temple]] ([[Bhubaneswar]], Odisha) File:Veera Narayana temple at the Chennakeshava temple complex.jpg | [[Chennakeshava Temple, Belur]] (Karnataka) File:Radhashyam Temple at Bishnupur 2.jpg | Lalji temple ([[Bishnupur, Bankura]], West Bengal) File:Konark Nat Mandir.jpg | Nata Mandir of [[Konark Sun Temple]] (Odisha) File:Madurai Meenakshi temple 2.jpg | [[Meenakshiamman Temple]] Gopuram ([[Madurai]], Tamil Nadu) File:Rani ki vav - Gujarat - 07.jpg|Rani ka vav Gujarat, a historic public water tank with Hindu arts File:Sringeritemple.jpg | [[Advaita Vedanta]] Monastery ([[Sringeri]], Karnataka) File:Mahabalipuram, Pancha Rathas, Tamil Nadu, India.jpg | [[Pancha Rathas]] ([[Mahabalipuram]], Tamil Nadu) File:Nagda(Rajasthan)Torana.jpg | [[Sahastra Bahu Temples]] Torana ([[Nagda, Rajasthan]]) File:Mukteshwar torana.jpg | Torana of [[Mukteshvara Temple, Bhubaneswar]] (Orisha) File:Arunachaleshvara Temple Tiruvannamalai.JPG|A gopuram at the Arunachaleshvara Temple, Tiruvannamalai (Tamil Nadu) </gallery> ==پڻ ڏسو== * [[Hindu temple architecture]] * [[Indian rock-cut architecture]] * [[Indian architecture]] * [[Dravidian architecture]] * [[Nagara architecture]] == Note == {{reflist|group=note}} ==حوالا== {{حوالا}} == Bibliography == * {{cite book|first=P. K.|last=Acharya|year=2010|title=An encyclopaedia of Hindu architecture | url=https://archive.org/stream/encyclopaediaofh07achauoft#page/n9/mode/2up |publisher=Oxford University Press (Republished by Motilal Banarsidass)|location=New Delhi|isbn=978-81-85990-03-3}} * {{cite book|first=P. K.|last=Acharya|year=1927|title=Indian Architecture according to the Manasara Shilpa Shastra|url=https://archive.org/stream/encyclopaediaofh07achauoft#page/n9/mode/2up |publisher=Oxford University Press (Republished by Motilal Banarsidass)|location=London|isbn=0300062176}} * {{cite book|first=P. D.|last=Dhar|year=2010|title=The Torana in Indian and Southeast Asian Architecture|publisher=D K Printworld|location=New Delhi|isbn=978-8124605349}} * {{cite book|first=I.|last=Glushkova|year=2014|title=Objects of Worship in South Asian Religions: Forms, Practices and Meanings|url=https://books.google.com/books?id=oqReBAAAQBAJ&pg=PA116 |publisher=Routledge|isbn=978-1-317-67595-2}} * {{cite book|first=S. R.|last=Goel|year=1991|title=[[Hindu Temples – What Happened to Them]]|publisher=Voice of India|location=New Delhi|volume=2|isbn=81-85990-03-4}} * {{cite book|first=J. C.|last=Harle|year=1994|title=The Art and Architecture of the Indian Subcontinent|url=https://archive.org/details/artarchitectureo00harl|edition=2nd|publisher=Yale University Press Pelican History of Art|isbn=0300062176|url-access=registration}} *{{cite book|author=Ernest Havell|title=The Ancient and Medieval Architecture of India|url=https://books.google.com/books?id=xHM-7CaV5zYC|year=1972|publisher=John Murray, London (Reprinted S. Chand)}} * {{cite book|first=M.|last=Juneja|year=2001|title=Architecture in Medieval India: Forms, Contexts, Histories|url=https://books.google.com/books?id=7N7VAAAAMAAJ |edition=2nd|publisher=Orient Blackswan|isbn=978-8178242286}} * {{cite book|first=G.|last=Michell|year=1988|title=The Hindu Temple: An Introduction to its Meaning and Forms|url=https://books.google.com/books?id=ajgImLs62gwC&pg=PA61 |edition=2nd |publisher=University of Chicago Press|location=Chicago/London|isbn=0-226-53230-5}} *{{cite journal | last=Patra | first=Reena | title=A Comparative Study on Vaastu Shastra and Heidegger's 'Building, Dwelling and Thinking' | journal=Asian Philosophy | publisher=Taylor & Francis | volume=16 | issue=3 | year=2006 | doi=10.1080/09552360600979430 | pages=199–218| s2cid=144592593 }} *{{cite book|author=Ram Raz|title=Essay on the Architecture of the Hindús|url=https://books.google.com/books?id=DSg5AQAAMAAJ|year=1834 |publisher=Royal Asiatic Society of Great Britain and Ireland}} *{{cite journal|author1=Shilpa Sharma|author2=Shireesh Deshpande|title=Architectural Strategies Used in Hindu Temples to Emphasize Sacredness| journal = Journal of Architectural and Planning Research| volume= 34| number= 4 | year= 2017| pages= 309–319|jstor=44987239}} *{{cite journal | last=Sinha | first=Amita | title=Design of Settlements in the Vaastu Shastras | journal=Journal of Cultural Geography | publisher=Taylor & Francis | volume=17 | issue=2 | year=1998 | doi=10.1080/08873639809478319 | pages=27–41}} * {{cite book|first=D. N.|last=Shukla|year=1993|title=Vastu-Sastra: Hindu Science of Architecture|publisher=Munshiram Manoharial Publishers|isbn=978-81-215-0611-3}} * {{cite book|first=T.|last=Sears|year=2014|title=Worldly Gurus and Spiritual Kings: Architecture and Asceticism in Medieval India|publisher=Yale University Press|isbn=978-0-300-19844-7}} * {{cite book|first=B.|last=Thapar|year=2004|title=Introduction to Indian Architecture|publisher=Periplus Editions|location=Singapore|isbn=0-7946-0011-5|ref=Thapar}} ==External links== {{Commons category|Hindu architecture}} *[https://web.archive.org/web/20100218153644/http://www.hampi.in/architecture.htm Vijayanagara architecture] *[http://www.hindupedia.com/en/Sthapatyaveda Sthapatyaveda] (Temple Architecture) on Hindupedia, the Hindu Encyclopedia [[زمرو:ايشيائي تعميرات]] [[زمرو:ايشيا ۾ فن تعمير]] [[زمرو:فن تعمير]] [[زمرو:هندستاني فن تعمير]] [[زمرو:هندستان جو فن تعمير]] [[زمرو:هندو عبادت جا هنڌ]] [[زمرو:هندو فن تعمير]] [[زمرو:هندو مندر فن تعمير]] ta3df4ap3re6tr8gb3e61v8ljqc94g9 382580 382579 2026-06-03T17:26:04Z Memon2025 21315 382580 wikitext text/x-wiki '''هندو فن تعمير''' (Hindu Architecture) هندستاني فن تعمير جو روايتي نظام آهي جيڪو عمارتن جهڙوڪ مندر، خانقاهون، مجسما، گهر، مارڪيٽ جا هنڌ، باغ ۽ شهر جي منصوبه بندي لاءِ آهي، جيئن هندو متنن ۾ بيان ڪيو ويو آهي. فن تعمير جون هدايتون سنسڪرت جي نسخن ۾ ۽ ڪجهه حالتن ۾ ٻين علائقائي ٻولين ۾ پڻ زنده آهن. انهن متنن ۾ واستو شاستر، شلپا شاستر، برهت سمهتا، پرانا ۽ اگاما جا تعميراتي حصا ۽ علائقائي متن جهڙوڪ مانسارا شامل آهن. {{Short description|Traditional system of Indian architecture as described in Hindu texts}} [[File:10th century Nilakantha Mahadeva Hindu temple, Nagara architecture, Sunak, Gujarat.jpg|thumb|The architecture of a Hindu temple in Sunak, Gujarat]] {{Hinduism}} '''Hindu architecture''' is the traditional system of Indian architecture for structures such as temples, monasteries, statues, homes, market places, gardens and town planning as described in [[Hindu texts]].{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}<ref name="Sinha 1998 pp. 27–41">{{harvnb|Sinha|1998|pages=27–41}}</ref> The architectural guidelines survive in Sanskrit manuscripts and in some cases also in other regional languages. These texts include the [[Vastu shastra]]s, [[Shilpa Shastras]], the ''Brihat Samhita'', architectural portions of the Puranas and the Agamas, and regional texts such as the [[Manasara]] among others.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx, Appendix I lists hundreds of Hindu architectural texts}}{{sfn|Shukla|1993|p=}} گجرات جي سُنڪ ۾ هڪ هندو مندر جي اڏاوت. * هندو فن تعمير جي سڀ کان اهم خصوصيت (۽ ڪيتريون ئي بچيل مثال) هندو مندر آهن، هڪ اهڙي اڏاوتي روايت سان جيڪا پٿر، اينٽن ۽ پٿر جي ڪٽ واري فن تعمير ۾ بچيل مثال ڇڏي وئي آهي جيڪا گپتا سلطنت جي دور جي آهي. انهن فن تعمير تي قديم فارسي ۽ هيلينسٽڪ فن تعمير جو اثر هو. جديد دور ۾ تمام گهٽ سيڪيولر هندو فن تعمير بچيل آهي، جهڙوڪ محلات، گهر ۽ شهر. برباد ۽ آثار قديمه جا مطالعو هندستان ۾ ابتدائي سيڪيولر فن تعمير جو نظارو پيش ڪن ٿا. هندستاني محلات ۽ شهري فن تعمير جي تاريخ تي مطالعي گهڻو ڪري مغل ۽ هند-اسلامي فن تعمير تي ڌيان ڏنو آهي خاص طور تي اتر ۽ اولهه هندستان جي، انهن جي نسبتاً گهڻائي جي ڪري. هندستان جي ٻين علائقن ۾، خاص طور تي ڏکڻ ۾، هندو فن تعمير 16 صدي تائين ترقي ڪندو رهيو، جهڙوڪ اهي جيڪي مندرن، برباد شهرن ۽ وجياناگر سلطنت ۽ نائڪا جي سيڪيولر جڳهن پاران مثال طور پيش ڪيا ويا آهن. سيڪيولر فن تعمير ڪڏهن به هندستان ۾ مذهبي جي مخالفت نه ڪئي وئي، ۽ اهو مقدس فن تعمير آهي جهڙوڪ اهي جيڪي هندو مندرن ۾ مليا آهن جيڪي سيڪيولر ماڻهن کان متاثر ۽ موافقت هئا. وڌيڪ، هارل چوي ٿو، اهو آهي مندر جي ڀتين، ٿنڀن، تورانن ۽ مدپام تي ٺهيل نقش جتي سيڪيولر فن تعمير جو ننڍڙو نسخو ملي سگهي ٿو. By far the most important, characteristic and numerous surviving examples of Hindu architecture are [[Hindu temple]]s, with an [[Hindu temple architecture|architectural tradition]] that has left surviving examples in stone, brick, and [[Indian rock-cut architecture|rock-cut architecture]] dating back to the [[Gupta Empire]]. These architectures had influence of Ancient Persian and [[Hellenistic influence on Indian art|Hellenistic]] architecture.<ref>{{Cite book|last=Smith|first=Vincent Arthur|url=https://books.google.com/books?id=IPstAAAAMAAJ&q=%22The+Hellenistic+is+not+the+only+foreign+element+in+ancient+Indian+art+.+The+influence+of+Persia+is+apparent+,+and+the+columnar+architecture+of+the+Achaemenian+monarchy+supplied+the+models+for+Asoka's+monolithic+pillars+and+many%22|title=Research Articles in Epigraphy, Archaeology, and Numismatics of India|date=1977|publisher=Sheikh Mubarak Ali|language=en}}</ref> Far fewer secular Hindu architecture have survived into the modern era, such as palaces, homes and cities. Ruins and archaeological studies provide a view of early secular architecture in India.<ref name="Murthy1987">{{cite book|author=K. Krishna Murthy|title=Early Indian Secular Architecture|url=https://books.google.com/books?id=0gsNAQAAIAAJ|year=1987|isbn=978-81-85067-01-8|pages=5–16|publisher=Sundeep Prakashan }}</ref> Studies on Indian palaces and civic architectural history have largely focussed on the Mughal and Indo-Islamic architecture particularly of the northern and western India given their relative abundance. In other regions of India, particularly the South, Hindu architecture continued to thrive through the 16th-century, such as those exemplified by the temples, ruined cities and secular spaces of the Vijayanagara Empire and the Nayakas.<ref name="Branfoot 2008 pp. 171–194">{{cite journal | last=Branfoot | first=Crispin | title=Imperial Frontiers: Building Sacred Space in Sixteenth-Century South India | journal=The Art Bulletin | publisher=Taylor & Francis| volume=90 | issue=2 | year=2008 | doi=10.1080/00043079.2008.10786389 | pages=171–194| s2cid=154135978 }}</ref><ref name=harle331>{{cite book|author=James C. Harle|title=The Art and Architecture of the Indian Subcontinent|url=https://books.google.com/books?id=LwcBVvdqyBkC |year=1994|publisher=Yale University Press|isbn=978-0-300-06217-5|pages=330–331}}</ref> The secular architecture was never opposed to the religious in India, and it is the sacred architecture such as those found in the Hindu temples which were inspired by and adaptations of the secular ones. Further, states Harle, it is in the reliefs on temple walls, pillars, toranas and madapams where miniature version of the secular architecture can be found.<ref name="Harle1994">{{cite book|author=James C. Harle|title=The Art and Architecture of the Indian Subcontinent|url=https://books.google.com/books?id=LwcBVvdqyBkC |year=1994|publisher=Yale University Press|isbn=978-0-300-06217-5|pages=43–47, 67–68, 467–480}}</ref> ==متن== [[File:17th century copy of folio 2 of Visvakarmaprakasa, a Vastu sastra Nepal, Sanskrit Devanagari - 1.jpg|thumb|left|A folio of Visvakarmaprakasa, a minor Hindu architecture text discovered in Kathmandu valley, Nepal (Sanskrit Devanagari)]] Vaastu Shastras and Shilpa Shastras are listed as one of 64 divine arts in ancient Indian texts. They are design manuals covering the art and science of architecture, typically mixing form, function with Hindu symbolism.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}<ref name="Sinha 1998 pp. 27–41"/> The earliest, archaic and distilled version of Hindu architecture principles are found in the Vedic literature, traditionally considered as the ''Upavedas'' (lesser appendices to the Vedas), and called the ''Sthapatya Veda''.<ref name="Patra 2006 pp. 199–218">{{harvnb|Patra|2006}}</ref> Acharya's ''Encyclopedia of Hindu Architecture'' lists hundreds of Sanskrit manuscripts with more details on Hindu architecture that have survived into the modern age.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}} They cover the architectural aspects of a wide range of subjects: ornaments, furniture, vehicles (wagons, carts), gateways, water tanks, drains, cities, streets, homes, palaces, temples and others.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}<ref name="Sinha 1998 pp. 27–41"/> The most studied texts in the contemporary era are Sanskrit manuscripts in different Indic scripts. These include the ''[[Brihat Samhita]]'' (chapters 53, 56–58 and 79), the ''[[Manasara|Manasara Shilpa Sastra]]'', the ''Mayamata Vastu Sastra'' with commentaries in Telugu and Tamil, the Puranas (for example, chapters 42–62 and 104–106 of ''Agni Purana'', chapter 7 of ''Brahmanda Purana'') and the Hindu Agamas.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx with Appendix 1}} {{Clear}} ==ڳوٺ ۽ شهر== [[File:700 CE Manasara Sanskrit text, Hindu architecture, town village plans.jpg|thumb|Some town plans recommended in the 700 CE ''Manasara'' Sanskrit text on Hindu architecture.{{sfn|Sinha|1998|pp=27–40}}{{sfn|Ram Raz|1834}}{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}}]] Hindu texts recommend architectural guidelines for homes, market places, gardens and town planning.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}{{sfn|Sinha|1998|pp=27–40}} The best site for human settlement, declares ''[[Manasara]]'', seeks the right terrain with thick soil that slopes to open skies eastward so that the residents can appreciate the sunrise.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}} It is near a river or significant water stream, and has enough ground water for wells – a second source of water.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}} The soil, states ''Manasara'', should be firm, rich for growing flowers, vegetables and fruit trees, and of agreeable odor. The text recommends that the town planners dig and check the [[soil quality]] for a stable foundation to homes and public buildings.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}} Once the location is accepted, the text describes forty plans for laying out the streets, the homes, markets, gardens and other infrastructure necessary for the settlement. Example architectural plans include Dandaka, Prastara, Chaturmukha, Padmaka, Karmuka, Swastika and others.{{sfn|Sinha|1998|pp=27–40}} The Hindu texts vary, with five shared principles:{{sfn|Patra|2006|pp=201–203}} *''Diknirnaya'': principles of orientation *''Padavinyasa'' : site planning *''Hastalakshana'' : proportionate measurement ratios of sections *''Ayadi'' : six canonical principles of architecture *''Patakadi'' : aesthetics or character of each building or part of the overall plan The guidelines combine principles of early Hindu understanding of science, spiritual beliefs, astrology and astronomy.{{sfn|Patra|2006|pp=201–203}} In practice, these guidelines favor symmetry set to the cardinal directions, with many plans favoring the streets to be aligned with seasonal winds direction, integrated with the terrain and the needs of the local weather.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}}{{sfn|Patra|2006|pp=201–203}} A temple or public assembly hall at the center of the town is recommended in ''Manasara''.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}} ==اسپتالون ۽ شفاخانا== ==آرٽ ۽ شهري عمارتون== ==مندر== ==خانقاهون== هندو خانقاهون جهڙوڪ مٺا ۽ هرميٽيج (آشرم) عمارتن جا ڪمپليڪس آهن جن ۾ مندر، خانقاه خانا يا اجتماعي گهر ۽ معاون سهولتون شامل آهن. ==راٺا== ڪجهه هندو جڳهن ۾، مندر يا عمارتون آهن جن کي راٺا سڏيو ويندو آهي ڇاڪاڻ ته انهن جي شڪل هڪ وڏي رته جي هوندي آهي. In some Hindu sites, there are shrines or buildings named [[ratha]]s because they have the shape of a huge chariot.{{sfn|Harle|1994|p=153}} ==تورانا (محراب)== توران هڪ آزاد بيٺل محراب آهي جيڪو رسمن جي مقصدن لاءِ هندو، ٻڌ ۽ جين فن تعمير ۾ مندرن، خانقاهن ۽ ٻين شين جي سامهون ڏٺو ويندو آهي، ڪڏهن ڪڏهن هڪ عمارت جي طور تي. [[Torana]] is a free-standing archway for ceremonial purposes seen in the Hindu, [[Buddhist]] and [[Jain]] architecture in front of the temples, monasteries and other objects, sometimes as single building.<ref>{{Cite web|url=http://www.oxfordartonline.com/view/10.1093/gao/9781884446054.001.0001/oao-9781884446054-e-7000085631|title=Toraṇa |work= Grove Art|year=2003 |doi=10.1093/gao/9781884446054.article.T085631|access-date=2018-08-08|last1=Hardy |first1=Adam |isbn=978-1-884446-05-4 }}</ref>{{sfn|Dhar|2010|p=}} ==ستمبه (ڪالم)== [[Stambha]] denotes a pillar or column, and is also known as ''jangha'', ''stali'', ''angrika'', ''sthanu'', ''arani'', ''bharaka'' or ''dharana''.{{sfn|Acharya|2010|p=533}} It is described in ''Manasara'' to consist of a pedestal, base, column and a capital. It can be made from wood or stone, be independent or be a pilaster joined to one of the walls. The text describes different proportions for different materials of construction.{{sfn|Acharya|2010|p=533}} The length of column is divided into''matras'' (portions), and these may be decorated with artwork. The ''Manasara'' suggests rules for tapering the top portions of the ''stambha''.{{sfn|Acharya|2010|p=533}} Illustrative stambhas include the [[Vijay Stambha]] (Tower of victory) at [[Chittorgarh fort]], [[Rajasthan]]. It is dedicated to [[Vishnu]]. The [[Dhvaja|Dhvaja-stambhas]] are found at the entrance of temples as flagstaffs, often with the image of [[lingam]] and sacred animals. ==ڇتريون== ڇتريون بلند، گنبد جي شڪل وارا منڊ آهن جيڪي هندستاني فن تعمير ۾ هڪ عنصر طور استعمال ڪيا ويندا آهن، جيڪي راجسٿاني فن تعمير ۾ پيدا ٿين ٿا. اهي محلات ۾ وڏي پيماني تي استعمال ٿيندا آهن، قلعا، يا جنازي جي جڳهن جي حد بندي ڪرڻ، وغيره. [[Chhatri]]s are elevated, dome-shaped pavilions used as an element in [[Indian architecture]], originating in [[Rajasthani architecture]]. They are widely used in palaces, in forts, or to demarcate funerary sites, etc.<ref>{{Cite journal|last=Zajadacz-Hastenrath|first=Salome|date=1997|title=A Note on Babur's Lost Funerary Enclosure at Kabul|url=http://dx.doi.org/10.2307/1523241|journal=Muqarnas|volume=14|pages=135–142|doi=10.2307/1523241|jstor=1523241 |issn=0732-2992|url-access=subscription}}</ref> == Arts and civic buildings == The ''Narada Shilpasastra'' is another early Sanskrit treatise on architecture. It has 83 chapters, with chapters on plans for villages and cities, on architectural guidelines for palaces and houses, on public water tanks, on Hindu temples, as well as construction of public civic buildings.<ref name=Raghavan>V. Raghavan (1935), ''Two chapters on painting in the Narada Silpa Sastra'', Journal of the Indian Society of Oriental Art, Editors: Stella Kramrisch, Volume III, Number 1, pp. 15–32</ref><ref name=Iyengar/> Chapters 60 through 66 of ''Narada Silpa'' discuss special [[Śālā]] for community services and enjoyment, with chapter 61 on ''Bhojan-sala'' (feeding house), chapter 65 on ''Nataka'' (performance arts), and chapter 66 discussing a building to display arts and paintings. Chapter 71 discusses how ''chitra'' (painting) should be used to enliven homes and civic buildings.<ref name=Raghavan/><ref name=Iyengar>RN Iyengar, KS Kannan and SY Wakankar (2018), ''Narada Silpasastra: Sanskrit Text on Architectural Civil Engineering'', Jain University Press, {{ISBN|978-9385327582}}, pp. 197–220, 233–238</ref> ''Chitra-sala'' and other "entertainment houses", states ''Narada Silpasastra'', should be located in the middle of a city, preferably the main street or where major roads of the city cross or near major temples or palace.<ref name=Raghavan/><ref>C. Sivaramamurti (1934), ''[https://archive.org/details/in.ernet.dli.2015.44001/page/n189/mode/2up Chitrasalas]'', Triveni, Volume 7, Number 2, pp. 180–185</ref> This building's ''mandapam'' (hall) must be spacious and ventilated. It should have pictures that "captivate our minds" and "give joy to the eyes", laid out by rules of proportion and rules of "pose-determining lines", according to a translation by Raghavan.<ref name=Raghavan/> Chapter 66 further recommends specific designs. For example, it describes a civic building for display of art that is circular (''mardala'', drum-like), with main entrance and smaller ones enclosing a court-like space, terraces, and halls to divide the building into sections. These halls should itself display some items of pleasure such as carvings, colorful patterns on the floor, and brightly colored Devas, Gandharvas and Kinnaras.<ref>V. Raghavan (1935), ''Two chapters on painting in the Narada Silpa Sastra'', Journal of the Indian Society of Oriental Art, Editors: Stella Kramrisch, Volume III, Number 1, pp. 23–32</ref><ref name=Iyengar/> Another group of civic buildings described in Hindu texts are the ''preksha-sala'' (building for drama/stage performance) and ''sangita-sala or natya-sala'' (dance performance).<ref name=Raghavan357>V. Raghavan (1934), ''Theatre Architecture in Ancient India'', Triveni, Volume 5, Number 4, pp. 357–363</ref> These are categorized in three: those in temples for religious arts, in city for general entertainment, or in a palace for the king and his guests. The ''Samarangana Sutradhara'' of Bhoja, for example, dedicates its chapter 34 to these buildings and adds that the walls of the performance hall should adorned pictures of damsels dancing or playing instruments.<ref name=Raghavan357/> The plan for ''Natya-mandapa'' with space for the dancers, space for the musicians that co-perform with the dancers, space where the dance-drama artists can change their dress for different acts (''Nepathya-dhama'') and for the ''prekshaka'' (audience) are discussed in chapter 39 of Kumara's ''Silpa Ratna''. The ''Narada Silpasastra'' uses the term "Nataka-salas", recommending that the performance stage should be raised on a platform so that the audience can get a better view, the audience hall should be decorated for the audience to admire before and after the performance.<ref name=Raghavan357/> These arts and architectural principles may have evolved out of more ancient Indian traditions for performance arts, states Varadpande, as is implied in the Buddhist text ''[[Brahmajāla Sutta]]'' where the Buddha forbids his ''bhikshus'' (monks) from watching dances, music performances and similar public shows in ''Majjhima-sila''.<ref name="Varadpande1987">{{cite book|author=Manohar Laxman Varadpande|title=History of Indian Theatre|url=https://books.google.com/books?id=SyxOHOCVcVkC|year=1987|publisher=Abhinav Publications|isbn=978-81-7017-221-5|pages=105–114}}; for another translation of the Buddhist canonical text, see: {{cite book|author=Martine Batchelor|title=The Spirit of the Buddha |url=https://books.google.com/books?id=fL3mykqlOJcC&pg=PT25 |year=2010|publisher=Yale University Press|isbn=9780300175004|pages=25 (Majjhima Nikaya 27)}}</ref> The text ''[[Natyasastra]]'' recommends architectural guidelines for the ''Natya'' theatre, but without drawings and plans. The theatre mentioned in ''Natyasastra'' probably housed an audience of 200 to 500 patrons comfortably seated, states Farley Richmond – a scholar of Indian theatre.<ref name="Kale2019">{{cite book|author=Farley Richmond|editor=M. R. Kale|title=The Mrichchhakatika of Sudraka: With Introduction, Critical Essays and a Photo-Essay |url=https://books.google.com/books?id=Dv_oDwAAQBAJ |year=2019|publisher=Motilal Banarsidass|isbn=978-81-208-4010-2|pages=31–33}}</ref> == Temples (mandirs) == [[File:Architecture of the Khajuraho temples.jpg|thumb|right|Elements of a North Indian temple (Madhya Pradesh)]] [[File:1910 sketches, Gondeshwar temple Sinnar, Nashik temple overview, cross section and plan.jpg|thumb|The architectural plan of the Gondeshwar temple near Nashik (Maharashtra)]] {{main|Hindu temple architecture}} [[Hindu temple architecture]] has many varieties of style whose historic role has been to provide "a focus for both the social and spiritual life" for the Hindu community it serves, states George Michell.{{sfn|Michell|1988|p=14}} Every [[Hindu temple]] ("mandir") is imbued with symbolism, yet the basic structure of each stays the same. Each temple has an inner sanctum or the sacred space, the ''[[Garbhagriha|garbha griha]]'' or womb-chamber, where the primary ''[[murti]]'' or the image of a deity is housed in a simple bare cell for ''darshana'' (view, meditative focus).{{sfn|Shilpa Sharma|Shireesh Deshpande|2017|pp=309-317}} Above the garbhagriha is a tower-like ''[[shikhara]]'', called the ''[[Vimana (architectural feature)|vimana]]'' in south India. This sanctum is surrounded by a closed or open path for ''pradakshina'' (also called ''parikrama'', circumambulation) that is typically intricately carved with symbolic art depicting Hindu legends, themes of artha, dharma and kama as well as the statues of significant deities of three major Hindu traditions (Vishnu, Shiva and Shakti).{{sfn|Michell|1988|pp=66–76, 86–126}} The sanctums of significant temples have a ''[[mandapa]]'' congregation hall, and sometimes an ''[[antarala]]'' antechamber and porch between garbhagriha and mandapa. Major temples that attract pilgrims from far typically have mandapas or other buildings that service the pilgrims. These may be connected or detached from the temple. The main temple may exist with other smaller temples or shrines in the temple compound. The streets around the temple are markets and hubs of economic activity.{{sfn|Michell|1988|pp=66–76, 86–126}} There are examples of special dance pavilions (''Nata Mandir''), like in the [[Konark Sun Temple]]. The pool, temple tank (''Kunda'') is also part of large temples, and they traditionally have served as a place for a bath dip and ablutions for pilgrims.{{sfn|Acharya|2010|p=74}} The same essential architectural principles are found in the historic Hindu temples of southeast Asia.{{sfn|Michell|1988|pp=159–182}} === Gopurams === {{Main|Gopuram}} Essentially independent architectural structure is an element of the temple complex as ''[[gopuram]]'', viz., gatehouse towers, usually ornate, othen with colossal size, at the entrance of a Hindu temple of [[Southern India]].<ref name=britgopuram>{{cite web|url=http://www.britannica.com/eb/article-9037402/gopura|title=Gopura|publisher=Encyclopædia Britannica|access-date=2008-01-20}}</ref> == Monasteries (mathas) == {{see also|Matha|Ashram|Bhajana Kutir}} Hindu monasteries such as [[matha]]s and hermitages ([[ashram]]s) are complexes of buildings include temples, monastic cells or the communal house and ancillary facilities.{{sfn|Sears|2014|pp=4—9}} ==ڏکڻ ايشيا کان ٻاهر== === Indonesia === {{main|Candi of Indonesia}} Historically, [[Hinduism in Indonesia|Hinduism]] was once the predominant [[religion|religious take]] of some Native Indonesians (chiefly Western Indonesians) in [[Indonesia]], predates the existence of [[Buddhism in Indonesia|Buddhism]], [[Islam in Indonesia|Islamism]], and [[Christianity in Indonesia|Christianity]]. The country was enriched with abundance of Hindu architecture, mainly served as [[Hindu temple|religious purpose]] (place of worship, etc.). According to Indonesian categorization, Hindu architecture temples could be divided into 3 main types with different terminology attached to its respective identity, the first one is called {{lang|jv|[[Candi of Indonesia|Candi]]}} ({{ety|Old Javanese|caṇḍi}}),<ref name="Old Javanese2">{{citation |last=Zoetmulder |first=P.J. |title=Old Javanese-English Dictionary |language=kaw, en|year=1982 |publisher=[[Royal Netherlands Institute of Southeast Asian and Caribbean Studies|Koninklijk Instituut voor Taal-, Land- en Volkenkunde]]}}</ref> specifically refers to the Hindu temple architecture of [[Hinduism in Java|Java]]-origin. The second one is known as {{lang|ban|[[Balinese temple|Pura]]}} ({{ety|ban|ᬧᬸᬭ|pura}}), refers to an architecture style of Balinese to perform their [[Balinese Hinduism]] worship. The last one, similar to Hindu majority globally, known in [[Indonesian language|Indonesian]] as {{lang|id|[[Kovil|Kuil]]}}, specifically refers to Hindu of [[Dravidian architecture|Dravidian]]-origin temple architecture, usually represent the [[Indian Indonesians|Indian Indonesian]] community (as opposed to Native Indonesian form of Hinduism). All types of Hindu architecture in Indonesia are functioned as place of worship, but also could be used as the place of historical observance to broaden the knowledge and awareness about Hinduism amongst the non-Hindu population, to draw the sense of tolerance and [[Bhinneka Tunggal Ika|unity]] within the country (it is also applied to every worship places of diverse religious background in Indonesia). ==گيلري== ;Some folios from surviving manuscripts on Hindu architecture <gallery> File:A folio from Vastu sastra hiti dayeka manuscript, water spout design, Sanskrit language, Newari script - 3.jpg|Drawing and notes on Hiti, a public water spout File:A folio from Vastu sastra hiti dayeka manuscript, water spout design, Sanskrit language, Newari script - 1.jpg|Drawing and notes on Hiti, a public water spout, part 2 File:A folio from Vastu sastra hiti dayeka manuscript, mandala, Sanskrit language, Newari script - 2.jpg|A mandala in ''Vastu Sastra Hiti Dayeka'' File:A folio with Harihara Shiva-Vishnu sketch from Samkrantiyajnavidhi manuscript, Sanskrit language, Nepali script.jpg|Two leaves in ''Samkrantiyajnavidhi'' illustrating proportions for [[Harihara]] – half Shiva, half Vishnu File:A folio from minor Vastu sastra manuscript, home design and decoration, Sanskrit language, Devanagari script.jpg|A Vastu sastra page on home design, first line mentions ''vastu sastra'' </gallery> ;Some temples and public stepwells <gallery> File:Lingaraj Temple Complex.jpg | [[Lingaraja Temple]] ([[Bhubaneswar]], Odisha) File:Veera Narayana temple at the Chennakeshava temple complex.jpg | [[Chennakeshava Temple, Belur]] (Karnataka) File:Radhashyam Temple at Bishnupur 2.jpg | Lalji temple ([[Bishnupur, Bankura]], West Bengal) File:Konark Nat Mandir.jpg | Nata Mandir of [[Konark Sun Temple]] (Odisha) File:Madurai Meenakshi temple 2.jpg | [[Meenakshiamman Temple]] Gopuram ([[Madurai]], Tamil Nadu) File:Rani ki vav - Gujarat - 07.jpg|Rani ka vav Gujarat, a historic public water tank with Hindu arts File:Sringeritemple.jpg | [[Advaita Vedanta]] Monastery ([[Sringeri]], Karnataka) File:Mahabalipuram, Pancha Rathas, Tamil Nadu, India.jpg | [[Pancha Rathas]] ([[Mahabalipuram]], Tamil Nadu) File:Nagda(Rajasthan)Torana.jpg | [[Sahastra Bahu Temples]] Torana ([[Nagda, Rajasthan]]) File:Mukteshwar torana.jpg | Torana of [[Mukteshvara Temple, Bhubaneswar]] (Orisha) File:Arunachaleshvara Temple Tiruvannamalai.JPG|A gopuram at the Arunachaleshvara Temple, Tiruvannamalai (Tamil Nadu) </gallery> ==پڻ ڏسو== * [[Hindu temple architecture]] * [[Indian rock-cut architecture]] * [[Indian architecture]] * [[Dravidian architecture]] * [[Nagara architecture]] == Note == {{reflist|group=note}} ==حوالا== {{حوالا}} == Bibliography == * {{cite book|first=P. K.|last=Acharya|year=2010|title=An encyclopaedia of Hindu architecture | url=https://archive.org/stream/encyclopaediaofh07achauoft#page/n9/mode/2up |publisher=Oxford University Press (Republished by Motilal Banarsidass)|location=New Delhi|isbn=978-81-85990-03-3}} * {{cite book|first=P. K.|last=Acharya|year=1927|title=Indian Architecture according to the Manasara Shilpa Shastra|url=https://archive.org/stream/encyclopaediaofh07achauoft#page/n9/mode/2up |publisher=Oxford University Press (Republished by Motilal Banarsidass)|location=London|isbn=0300062176}} * {{cite book|first=P. D.|last=Dhar|year=2010|title=The Torana in Indian and Southeast Asian Architecture|publisher=D K Printworld|location=New Delhi|isbn=978-8124605349}} * {{cite book|first=I.|last=Glushkova|year=2014|title=Objects of Worship in South Asian Religions: Forms, Practices and Meanings|url=https://books.google.com/books?id=oqReBAAAQBAJ&pg=PA116 |publisher=Routledge|isbn=978-1-317-67595-2}} * {{cite book|first=S. R.|last=Goel|year=1991|title=[[Hindu Temples – What Happened to Them]]|publisher=Voice of India|location=New Delhi|volume=2|isbn=81-85990-03-4}} * {{cite book|first=J. C.|last=Harle|year=1994|title=The Art and Architecture of the Indian Subcontinent|url=https://archive.org/details/artarchitectureo00harl|edition=2nd|publisher=Yale University Press Pelican History of Art|isbn=0300062176|url-access=registration}} *{{cite book|author=Ernest Havell|title=The Ancient and Medieval Architecture of India|url=https://books.google.com/books?id=xHM-7CaV5zYC|year=1972|publisher=John Murray, London (Reprinted S. Chand)}} * {{cite book|first=M.|last=Juneja|year=2001|title=Architecture in Medieval India: Forms, Contexts, Histories|url=https://books.google.com/books?id=7N7VAAAAMAAJ |edition=2nd|publisher=Orient Blackswan|isbn=978-8178242286}} * {{cite book|first=G.|last=Michell|year=1988|title=The Hindu Temple: An Introduction to its Meaning and Forms|url=https://books.google.com/books?id=ajgImLs62gwC&pg=PA61 |edition=2nd |publisher=University of Chicago Press|location=Chicago/London|isbn=0-226-53230-5}} *{{cite journal | last=Patra | first=Reena | title=A Comparative Study on Vaastu Shastra and Heidegger's 'Building, Dwelling and Thinking' | journal=Asian Philosophy | publisher=Taylor & Francis | volume=16 | issue=3 | year=2006 | doi=10.1080/09552360600979430 | pages=199–218| s2cid=144592593 }} *{{cite book|author=Ram Raz|title=Essay on the Architecture of the Hindús|url=https://books.google.com/books?id=DSg5AQAAMAAJ|year=1834 |publisher=Royal Asiatic Society of Great Britain and Ireland}} *{{cite journal|author1=Shilpa Sharma|author2=Shireesh Deshpande|title=Architectural Strategies Used in Hindu Temples to Emphasize Sacredness| journal = Journal of Architectural and Planning Research| volume= 34| number= 4 | year= 2017| pages= 309–319|jstor=44987239}} *{{cite journal | last=Sinha | first=Amita | title=Design of Settlements in the Vaastu Shastras | journal=Journal of Cultural Geography | publisher=Taylor & Francis | volume=17 | issue=2 | year=1998 | doi=10.1080/08873639809478319 | pages=27–41}} * {{cite book|first=D. N.|last=Shukla|year=1993|title=Vastu-Sastra: Hindu Science of Architecture|publisher=Munshiram Manoharial Publishers|isbn=978-81-215-0611-3}} * {{cite book|first=T.|last=Sears|year=2014|title=Worldly Gurus and Spiritual Kings: Architecture and Asceticism in Medieval India|publisher=Yale University Press|isbn=978-0-300-19844-7}} * {{cite book|first=B.|last=Thapar|year=2004|title=Introduction to Indian Architecture|publisher=Periplus Editions|location=Singapore|isbn=0-7946-0011-5|ref=Thapar}} ==External links== {{Commons category|Hindu architecture}} *[https://web.archive.org/web/20100218153644/http://www.hampi.in/architecture.htm Vijayanagara architecture] *[http://www.hindupedia.com/en/Sthapatyaveda Sthapatyaveda] (Temple Architecture) on Hindupedia, the Hindu Encyclopedia [[زمرو:ايشيائي تعميرات]] [[زمرو:ايشيا ۾ فن تعمير]] [[زمرو:فن تعمير]] [[زمرو:هندستاني فن تعمير]] [[زمرو:هندستان جو فن تعمير]] [[زمرو:هندو عبادت جا هنڌ]] [[زمرو:هندو فن تعمير]] [[زمرو:هندو مندر فن تعمير]] l4yt3yn6683s7m4yg9qkfulo0oqon3t 382581 382580 2026-06-03T17:26:39Z Memon2025 21315 /* اسپتالون ۽ شفاخانا */ 382581 wikitext text/x-wiki '''هندو فن تعمير''' (Hindu Architecture) هندستاني فن تعمير جو روايتي نظام آهي جيڪو عمارتن جهڙوڪ مندر، خانقاهون، مجسما، گهر، مارڪيٽ جا هنڌ، باغ ۽ شهر جي منصوبه بندي لاءِ آهي، جيئن هندو متنن ۾ بيان ڪيو ويو آهي. فن تعمير جون هدايتون سنسڪرت جي نسخن ۾ ۽ ڪجهه حالتن ۾ ٻين علائقائي ٻولين ۾ پڻ زنده آهن. انهن متنن ۾ واستو شاستر، شلپا شاستر، برهت سمهتا، پرانا ۽ اگاما جا تعميراتي حصا ۽ علائقائي متن جهڙوڪ مانسارا شامل آهن. {{Short description|Traditional system of Indian architecture as described in Hindu texts}} [[File:10th century Nilakantha Mahadeva Hindu temple, Nagara architecture, Sunak, Gujarat.jpg|thumb|The architecture of a Hindu temple in Sunak, Gujarat]] {{Hinduism}} '''Hindu architecture''' is the traditional system of Indian architecture for structures such as temples, monasteries, statues, homes, market places, gardens and town planning as described in [[Hindu texts]].{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}<ref name="Sinha 1998 pp. 27–41">{{harvnb|Sinha|1998|pages=27–41}}</ref> The architectural guidelines survive in Sanskrit manuscripts and in some cases also in other regional languages. These texts include the [[Vastu shastra]]s, [[Shilpa Shastras]], the ''Brihat Samhita'', architectural portions of the Puranas and the Agamas, and regional texts such as the [[Manasara]] among others.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx, Appendix I lists hundreds of Hindu architectural texts}}{{sfn|Shukla|1993|p=}} گجرات جي سُنڪ ۾ هڪ هندو مندر جي اڏاوت. * هندو فن تعمير جي سڀ کان اهم خصوصيت (۽ ڪيتريون ئي بچيل مثال) هندو مندر آهن، هڪ اهڙي اڏاوتي روايت سان جيڪا پٿر، اينٽن ۽ پٿر جي ڪٽ واري فن تعمير ۾ بچيل مثال ڇڏي وئي آهي جيڪا گپتا سلطنت جي دور جي آهي. انهن فن تعمير تي قديم فارسي ۽ هيلينسٽڪ فن تعمير جو اثر هو. جديد دور ۾ تمام گهٽ سيڪيولر هندو فن تعمير بچيل آهي، جهڙوڪ محلات، گهر ۽ شهر. برباد ۽ آثار قديمه جا مطالعو هندستان ۾ ابتدائي سيڪيولر فن تعمير جو نظارو پيش ڪن ٿا. هندستاني محلات ۽ شهري فن تعمير جي تاريخ تي مطالعي گهڻو ڪري مغل ۽ هند-اسلامي فن تعمير تي ڌيان ڏنو آهي خاص طور تي اتر ۽ اولهه هندستان جي، انهن جي نسبتاً گهڻائي جي ڪري. هندستان جي ٻين علائقن ۾، خاص طور تي ڏکڻ ۾، هندو فن تعمير 16 صدي تائين ترقي ڪندو رهيو، جهڙوڪ اهي جيڪي مندرن، برباد شهرن ۽ وجياناگر سلطنت ۽ نائڪا جي سيڪيولر جڳهن پاران مثال طور پيش ڪيا ويا آهن. سيڪيولر فن تعمير ڪڏهن به هندستان ۾ مذهبي جي مخالفت نه ڪئي وئي، ۽ اهو مقدس فن تعمير آهي جهڙوڪ اهي جيڪي هندو مندرن ۾ مليا آهن جيڪي سيڪيولر ماڻهن کان متاثر ۽ موافقت هئا. وڌيڪ، هارل چوي ٿو، اهو آهي مندر جي ڀتين، ٿنڀن، تورانن ۽ مدپام تي ٺهيل نقش جتي سيڪيولر فن تعمير جو ننڍڙو نسخو ملي سگهي ٿو. By far the most important, characteristic and numerous surviving examples of Hindu architecture are [[Hindu temple]]s, with an [[Hindu temple architecture|architectural tradition]] that has left surviving examples in stone, brick, and [[Indian rock-cut architecture|rock-cut architecture]] dating back to the [[Gupta Empire]]. These architectures had influence of Ancient Persian and [[Hellenistic influence on Indian art|Hellenistic]] architecture.<ref>{{Cite book|last=Smith|first=Vincent Arthur|url=https://books.google.com/books?id=IPstAAAAMAAJ&q=%22The+Hellenistic+is+not+the+only+foreign+element+in+ancient+Indian+art+.+The+influence+of+Persia+is+apparent+,+and+the+columnar+architecture+of+the+Achaemenian+monarchy+supplied+the+models+for+Asoka's+monolithic+pillars+and+many%22|title=Research Articles in Epigraphy, Archaeology, and Numismatics of India|date=1977|publisher=Sheikh Mubarak Ali|language=en}}</ref> Far fewer secular Hindu architecture have survived into the modern era, such as palaces, homes and cities. Ruins and archaeological studies provide a view of early secular architecture in India.<ref name="Murthy1987">{{cite book|author=K. Krishna Murthy|title=Early Indian Secular Architecture|url=https://books.google.com/books?id=0gsNAQAAIAAJ|year=1987|isbn=978-81-85067-01-8|pages=5–16|publisher=Sundeep Prakashan }}</ref> Studies on Indian palaces and civic architectural history have largely focussed on the Mughal and Indo-Islamic architecture particularly of the northern and western India given their relative abundance. In other regions of India, particularly the South, Hindu architecture continued to thrive through the 16th-century, such as those exemplified by the temples, ruined cities and secular spaces of the Vijayanagara Empire and the Nayakas.<ref name="Branfoot 2008 pp. 171–194">{{cite journal | last=Branfoot | first=Crispin | title=Imperial Frontiers: Building Sacred Space in Sixteenth-Century South India | journal=The Art Bulletin | publisher=Taylor & Francis| volume=90 | issue=2 | year=2008 | doi=10.1080/00043079.2008.10786389 | pages=171–194| s2cid=154135978 }}</ref><ref name=harle331>{{cite book|author=James C. Harle|title=The Art and Architecture of the Indian Subcontinent|url=https://books.google.com/books?id=LwcBVvdqyBkC |year=1994|publisher=Yale University Press|isbn=978-0-300-06217-5|pages=330–331}}</ref> The secular architecture was never opposed to the religious in India, and it is the sacred architecture such as those found in the Hindu temples which were inspired by and adaptations of the secular ones. Further, states Harle, it is in the reliefs on temple walls, pillars, toranas and madapams where miniature version of the secular architecture can be found.<ref name="Harle1994">{{cite book|author=James C. Harle|title=The Art and Architecture of the Indian Subcontinent|url=https://books.google.com/books?id=LwcBVvdqyBkC |year=1994|publisher=Yale University Press|isbn=978-0-300-06217-5|pages=43–47, 67–68, 467–480}}</ref> ==متن== [[File:17th century copy of folio 2 of Visvakarmaprakasa, a Vastu sastra Nepal, Sanskrit Devanagari - 1.jpg|thumb|left|A folio of Visvakarmaprakasa, a minor Hindu architecture text discovered in Kathmandu valley, Nepal (Sanskrit Devanagari)]] Vaastu Shastras and Shilpa Shastras are listed as one of 64 divine arts in ancient Indian texts. They are design manuals covering the art and science of architecture, typically mixing form, function with Hindu symbolism.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}<ref name="Sinha 1998 pp. 27–41"/> The earliest, archaic and distilled version of Hindu architecture principles are found in the Vedic literature, traditionally considered as the ''Upavedas'' (lesser appendices to the Vedas), and called the ''Sthapatya Veda''.<ref name="Patra 2006 pp. 199–218">{{harvnb|Patra|2006}}</ref> Acharya's ''Encyclopedia of Hindu Architecture'' lists hundreds of Sanskrit manuscripts with more details on Hindu architecture that have survived into the modern age.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}} They cover the architectural aspects of a wide range of subjects: ornaments, furniture, vehicles (wagons, carts), gateways, water tanks, drains, cities, streets, homes, palaces, temples and others.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}<ref name="Sinha 1998 pp. 27–41"/> The most studied texts in the contemporary era are Sanskrit manuscripts in different Indic scripts. These include the ''[[Brihat Samhita]]'' (chapters 53, 56–58 and 79), the ''[[Manasara|Manasara Shilpa Sastra]]'', the ''Mayamata Vastu Sastra'' with commentaries in Telugu and Tamil, the Puranas (for example, chapters 42–62 and 104–106 of ''Agni Purana'', chapter 7 of ''Brahmanda Purana'') and the Hindu Agamas.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx with Appendix 1}} {{Clear}} ==ڳوٺ ۽ شهر== [[File:700 CE Manasara Sanskrit text, Hindu architecture, town village plans.jpg|thumb|Some town plans recommended in the 700 CE ''Manasara'' Sanskrit text on Hindu architecture.{{sfn|Sinha|1998|pp=27–40}}{{sfn|Ram Raz|1834}}{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}}]] Hindu texts recommend architectural guidelines for homes, market places, gardens and town planning.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}{{sfn|Sinha|1998|pp=27–40}} The best site for human settlement, declares ''[[Manasara]]'', seeks the right terrain with thick soil that slopes to open skies eastward so that the residents can appreciate the sunrise.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}} It is near a river or significant water stream, and has enough ground water for wells – a second source of water.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}} The soil, states ''Manasara'', should be firm, rich for growing flowers, vegetables and fruit trees, and of agreeable odor. The text recommends that the town planners dig and check the [[soil quality]] for a stable foundation to homes and public buildings.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}} Once the location is accepted, the text describes forty plans for laying out the streets, the homes, markets, gardens and other infrastructure necessary for the settlement. Example architectural plans include Dandaka, Prastara, Chaturmukha, Padmaka, Karmuka, Swastika and others.{{sfn|Sinha|1998|pp=27–40}} The Hindu texts vary, with five shared principles:{{sfn|Patra|2006|pp=201–203}} *''Diknirnaya'': principles of orientation *''Padavinyasa'' : site planning *''Hastalakshana'' : proportionate measurement ratios of sections *''Ayadi'' : six canonical principles of architecture *''Patakadi'' : aesthetics or character of each building or part of the overall plan The guidelines combine principles of early Hindu understanding of science, spiritual beliefs, astrology and astronomy.{{sfn|Patra|2006|pp=201–203}} In practice, these guidelines favor symmetry set to the cardinal directions, with many plans favoring the streets to be aligned with seasonal winds direction, integrated with the terrain and the needs of the local weather.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}}{{sfn|Patra|2006|pp=201–203}} A temple or public assembly hall at the center of the town is recommended in ''Manasara''.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}} ==اسپتالون ۽ شفاخانا== The early Hindu texts on medicine and surgery mention dedicated buildings and halls to take care of sick people, and recommend that architects with ''Vastu Vidya'' (वास्तुविद्या) expertise should construct these. The ''[[Charaka Samhita]]'' dated between 100 BCE to 150 CE, for example, in book 1, verse 15.6 (''sutrasthana'') states:<ref name=Wujastyk1>Dominik Wujastyk (2003), The Roots of Āyurveda: Selections from Sanskrit Medical Writings, 3rd edition, Penguin, pages 35–36, 10–12</ref><ref name=Kaviratna1>AV Kaviratna (1913), Charaka-samhita : translated into English, Part 1, {{oclc|67906513}}, pages 168–169</ref><ref name=sharma1>Priya V Sharma (1981), Charaka Samhita Volume 1: Sanskrit Text, with an English Translation, Chaukhamba Orientalia, {{ISBN|9788176370127}}, page 104</ref>{{refn|group=note|The verse 1.15.7 describes how this hospital building should be furnished with beds, chairs, bedsheets, pillows, spitoon, drug grinders, affectionate nurses, pharmacy, supplies, patient care equipment etc.<ref name=Wujastyk1/><ref name=sharma1/>}} {{Quote| {{lang|sa-Deva| [...] दृढं निवातं प्रवातैकदेशं सुखप्रविचारमनुपत्यकं धूमातपजलरजसामनभिगमनीयमनिष्ठानां च शब्दस्पर्शरसरूपगन्धानां सोदपानोदूखलमुसलवर्चःस्थानस्नानभूमिमहानसं '''वास्तुविद्याकुशलः''' प्रशस्तं गृहमेव तावत् पूर्वमुपकल्पयेत्<nowiki>।||६||</nowiki>}}<br> [...] – In the first place a mansion must be constructed under the supervision of an engineer well-conversant with the science of building mansions and houses. It should be spacious and roomy. The element of strength should not be wanting in it. Every part of it should not be exposed to strong winds or breezes. One portion at least should be open to the currents of wind. It should be such that one may move or walk through it with ease. It should not be exposed to smoke, or the sun, or dust, or injurious sound and taste and form and scent. It should be furnished with staircases, with pestles and mortars, privies, accommodation for belting, and cook-rooms.<br>– Translated by Avinash Kaviratna<ref name=Kaviratna1/><br> [...] – the one expert in architecture should, first of all, arrange for an auspicious house which should be strong, wind-free (isolated from wind), ventilated, having comfortable moving space, not situated in a valley, inaccessible to smoke (or) sun (or) water (or) taste (or) sight (or) smell, and provided with water reservoir, mortar pestle, lavatory, bathroom and kitchen.<br>– Translated by Priya Sharma<ref name=sharma1/><br> [...] – Thus, '''an expert in the science of building''' should first construct a worthy building. It should be strong, out of the wind, and part of it should be open to the air. It should be easy to get about in, and should not be in a depression. It should be out of the path of smoke, sunlight, water, or dust, as well as unwanted noise, feelings, tastes, sights and smells. It should have water supply, pestle and mortar, lavatory, bathing area, and a kitchen.<br>– Translated by Dominik Wujastyk (under subtitle: The [[Hospital]] Building)<ref name=Wujastyk1/> |Caraka Samhita, 1.15.6}} ==آرٽ ۽ شهري عمارتون== ==مندر== ==خانقاهون== هندو خانقاهون جهڙوڪ مٺا ۽ هرميٽيج (آشرم) عمارتن جا ڪمپليڪس آهن جن ۾ مندر، خانقاه خانا يا اجتماعي گهر ۽ معاون سهولتون شامل آهن. ==راٺا== ڪجهه هندو جڳهن ۾، مندر يا عمارتون آهن جن کي راٺا سڏيو ويندو آهي ڇاڪاڻ ته انهن جي شڪل هڪ وڏي رته جي هوندي آهي. In some Hindu sites, there are shrines or buildings named [[ratha]]s because they have the shape of a huge chariot.{{sfn|Harle|1994|p=153}} ==تورانا (محراب)== توران هڪ آزاد بيٺل محراب آهي جيڪو رسمن جي مقصدن لاءِ هندو، ٻڌ ۽ جين فن تعمير ۾ مندرن، خانقاهن ۽ ٻين شين جي سامهون ڏٺو ويندو آهي، ڪڏهن ڪڏهن هڪ عمارت جي طور تي. [[Torana]] is a free-standing archway for ceremonial purposes seen in the Hindu, [[Buddhist]] and [[Jain]] architecture in front of the temples, monasteries and other objects, sometimes as single building.<ref>{{Cite web|url=http://www.oxfordartonline.com/view/10.1093/gao/9781884446054.001.0001/oao-9781884446054-e-7000085631|title=Toraṇa |work= Grove Art|year=2003 |doi=10.1093/gao/9781884446054.article.T085631|access-date=2018-08-08|last1=Hardy |first1=Adam |isbn=978-1-884446-05-4 }}</ref>{{sfn|Dhar|2010|p=}} ==ستمبه (ڪالم)== [[Stambha]] denotes a pillar or column, and is also known as ''jangha'', ''stali'', ''angrika'', ''sthanu'', ''arani'', ''bharaka'' or ''dharana''.{{sfn|Acharya|2010|p=533}} It is described in ''Manasara'' to consist of a pedestal, base, column and a capital. It can be made from wood or stone, be independent or be a pilaster joined to one of the walls. The text describes different proportions for different materials of construction.{{sfn|Acharya|2010|p=533}} The length of column is divided into''matras'' (portions), and these may be decorated with artwork. The ''Manasara'' suggests rules for tapering the top portions of the ''stambha''.{{sfn|Acharya|2010|p=533}} Illustrative stambhas include the [[Vijay Stambha]] (Tower of victory) at [[Chittorgarh fort]], [[Rajasthan]]. It is dedicated to [[Vishnu]]. The [[Dhvaja|Dhvaja-stambhas]] are found at the entrance of temples as flagstaffs, often with the image of [[lingam]] and sacred animals. ==ڇتريون== ڇتريون بلند، گنبد جي شڪل وارا منڊ آهن جيڪي هندستاني فن تعمير ۾ هڪ عنصر طور استعمال ڪيا ويندا آهن، جيڪي راجسٿاني فن تعمير ۾ پيدا ٿين ٿا. اهي محلات ۾ وڏي پيماني تي استعمال ٿيندا آهن، قلعا، يا جنازي جي جڳهن جي حد بندي ڪرڻ، وغيره. [[Chhatri]]s are elevated, dome-shaped pavilions used as an element in [[Indian architecture]], originating in [[Rajasthani architecture]]. They are widely used in palaces, in forts, or to demarcate funerary sites, etc.<ref>{{Cite journal|last=Zajadacz-Hastenrath|first=Salome|date=1997|title=A Note on Babur's Lost Funerary Enclosure at Kabul|url=http://dx.doi.org/10.2307/1523241|journal=Muqarnas|volume=14|pages=135–142|doi=10.2307/1523241|jstor=1523241 |issn=0732-2992|url-access=subscription}}</ref> == Arts and civic buildings == The ''Narada Shilpasastra'' is another early Sanskrit treatise on architecture. It has 83 chapters, with chapters on plans for villages and cities, on architectural guidelines for palaces and houses, on public water tanks, on Hindu temples, as well as construction of public civic buildings.<ref name=Raghavan>V. Raghavan (1935), ''Two chapters on painting in the Narada Silpa Sastra'', Journal of the Indian Society of Oriental Art, Editors: Stella Kramrisch, Volume III, Number 1, pp. 15–32</ref><ref name=Iyengar/> Chapters 60 through 66 of ''Narada Silpa'' discuss special [[Śālā]] for community services and enjoyment, with chapter 61 on ''Bhojan-sala'' (feeding house), chapter 65 on ''Nataka'' (performance arts), and chapter 66 discussing a building to display arts and paintings. Chapter 71 discusses how ''chitra'' (painting) should be used to enliven homes and civic buildings.<ref name=Raghavan/><ref name=Iyengar>RN Iyengar, KS Kannan and SY Wakankar (2018), ''Narada Silpasastra: Sanskrit Text on Architectural Civil Engineering'', Jain University Press, {{ISBN|978-9385327582}}, pp. 197–220, 233–238</ref> ''Chitra-sala'' and other "entertainment houses", states ''Narada Silpasastra'', should be located in the middle of a city, preferably the main street or where major roads of the city cross or near major temples or palace.<ref name=Raghavan/><ref>C. Sivaramamurti (1934), ''[https://archive.org/details/in.ernet.dli.2015.44001/page/n189/mode/2up Chitrasalas]'', Triveni, Volume 7, Number 2, pp. 180–185</ref> This building's ''mandapam'' (hall) must be spacious and ventilated. It should have pictures that "captivate our minds" and "give joy to the eyes", laid out by rules of proportion and rules of "pose-determining lines", according to a translation by Raghavan.<ref name=Raghavan/> Chapter 66 further recommends specific designs. For example, it describes a civic building for display of art that is circular (''mardala'', drum-like), with main entrance and smaller ones enclosing a court-like space, terraces, and halls to divide the building into sections. These halls should itself display some items of pleasure such as carvings, colorful patterns on the floor, and brightly colored Devas, Gandharvas and Kinnaras.<ref>V. Raghavan (1935), ''Two chapters on painting in the Narada Silpa Sastra'', Journal of the Indian Society of Oriental Art, Editors: Stella Kramrisch, Volume III, Number 1, pp. 23–32</ref><ref name=Iyengar/> Another group of civic buildings described in Hindu texts are the ''preksha-sala'' (building for drama/stage performance) and ''sangita-sala or natya-sala'' (dance performance).<ref name=Raghavan357>V. Raghavan (1934), ''Theatre Architecture in Ancient India'', Triveni, Volume 5, Number 4, pp. 357–363</ref> These are categorized in three: those in temples for religious arts, in city for general entertainment, or in a palace for the king and his guests. The ''Samarangana Sutradhara'' of Bhoja, for example, dedicates its chapter 34 to these buildings and adds that the walls of the performance hall should adorned pictures of damsels dancing or playing instruments.<ref name=Raghavan357/> The plan for ''Natya-mandapa'' with space for the dancers, space for the musicians that co-perform with the dancers, space where the dance-drama artists can change their dress for different acts (''Nepathya-dhama'') and for the ''prekshaka'' (audience) are discussed in chapter 39 of Kumara's ''Silpa Ratna''. The ''Narada Silpasastra'' uses the term "Nataka-salas", recommending that the performance stage should be raised on a platform so that the audience can get a better view, the audience hall should be decorated for the audience to admire before and after the performance.<ref name=Raghavan357/> These arts and architectural principles may have evolved out of more ancient Indian traditions for performance arts, states Varadpande, as is implied in the Buddhist text ''[[Brahmajāla Sutta]]'' where the Buddha forbids his ''bhikshus'' (monks) from watching dances, music performances and similar public shows in ''Majjhima-sila''.<ref name="Varadpande1987">{{cite book|author=Manohar Laxman Varadpande|title=History of Indian Theatre|url=https://books.google.com/books?id=SyxOHOCVcVkC|year=1987|publisher=Abhinav Publications|isbn=978-81-7017-221-5|pages=105–114}}; for another translation of the Buddhist canonical text, see: {{cite book|author=Martine Batchelor|title=The Spirit of the Buddha |url=https://books.google.com/books?id=fL3mykqlOJcC&pg=PT25 |year=2010|publisher=Yale University Press|isbn=9780300175004|pages=25 (Majjhima Nikaya 27)}}</ref> The text ''[[Natyasastra]]'' recommends architectural guidelines for the ''Natya'' theatre, but without drawings and plans. The theatre mentioned in ''Natyasastra'' probably housed an audience of 200 to 500 patrons comfortably seated, states Farley Richmond – a scholar of Indian theatre.<ref name="Kale2019">{{cite book|author=Farley Richmond|editor=M. R. Kale|title=The Mrichchhakatika of Sudraka: With Introduction, Critical Essays and a Photo-Essay |url=https://books.google.com/books?id=Dv_oDwAAQBAJ |year=2019|publisher=Motilal Banarsidass|isbn=978-81-208-4010-2|pages=31–33}}</ref> == Temples (mandirs) == [[File:Architecture of the Khajuraho temples.jpg|thumb|right|Elements of a North Indian temple (Madhya Pradesh)]] [[File:1910 sketches, Gondeshwar temple Sinnar, Nashik temple overview, cross section and plan.jpg|thumb|The architectural plan of the Gondeshwar temple near Nashik (Maharashtra)]] {{main|Hindu temple architecture}} [[Hindu temple architecture]] has many varieties of style whose historic role has been to provide "a focus for both the social and spiritual life" for the Hindu community it serves, states George Michell.{{sfn|Michell|1988|p=14}} Every [[Hindu temple]] ("mandir") is imbued with symbolism, yet the basic structure of each stays the same. Each temple has an inner sanctum or the sacred space, the ''[[Garbhagriha|garbha griha]]'' or womb-chamber, where the primary ''[[murti]]'' or the image of a deity is housed in a simple bare cell for ''darshana'' (view, meditative focus).{{sfn|Shilpa Sharma|Shireesh Deshpande|2017|pp=309-317}} Above the garbhagriha is a tower-like ''[[shikhara]]'', called the ''[[Vimana (architectural feature)|vimana]]'' in south India. This sanctum is surrounded by a closed or open path for ''pradakshina'' (also called ''parikrama'', circumambulation) that is typically intricately carved with symbolic art depicting Hindu legends, themes of artha, dharma and kama as well as the statues of significant deities of three major Hindu traditions (Vishnu, Shiva and Shakti).{{sfn|Michell|1988|pp=66–76, 86–126}} The sanctums of significant temples have a ''[[mandapa]]'' congregation hall, and sometimes an ''[[antarala]]'' antechamber and porch between garbhagriha and mandapa. Major temples that attract pilgrims from far typically have mandapas or other buildings that service the pilgrims. These may be connected or detached from the temple. The main temple may exist with other smaller temples or shrines in the temple compound. The streets around the temple are markets and hubs of economic activity.{{sfn|Michell|1988|pp=66–76, 86–126}} There are examples of special dance pavilions (''Nata Mandir''), like in the [[Konark Sun Temple]]. The pool, temple tank (''Kunda'') is also part of large temples, and they traditionally have served as a place for a bath dip and ablutions for pilgrims.{{sfn|Acharya|2010|p=74}} The same essential architectural principles are found in the historic Hindu temples of southeast Asia.{{sfn|Michell|1988|pp=159–182}} === Gopurams === {{Main|Gopuram}} Essentially independent architectural structure is an element of the temple complex as ''[[gopuram]]'', viz., gatehouse towers, usually ornate, othen with colossal size, at the entrance of a Hindu temple of [[Southern India]].<ref name=britgopuram>{{cite web|url=http://www.britannica.com/eb/article-9037402/gopura|title=Gopura|publisher=Encyclopædia Britannica|access-date=2008-01-20}}</ref> == Monasteries (mathas) == {{see also|Matha|Ashram|Bhajana Kutir}} Hindu monasteries such as [[matha]]s and hermitages ([[ashram]]s) are complexes of buildings include temples, monastic cells or the communal house and ancillary facilities.{{sfn|Sears|2014|pp=4—9}} ==ڏکڻ ايشيا کان ٻاهر== === Indonesia === {{main|Candi of Indonesia}} Historically, [[Hinduism in Indonesia|Hinduism]] was once the predominant [[religion|religious take]] of some Native Indonesians (chiefly Western Indonesians) in [[Indonesia]], predates the existence of [[Buddhism in Indonesia|Buddhism]], [[Islam in Indonesia|Islamism]], and [[Christianity in Indonesia|Christianity]]. The country was enriched with abundance of Hindu architecture, mainly served as [[Hindu temple|religious purpose]] (place of worship, etc.). According to Indonesian categorization, Hindu architecture temples could be divided into 3 main types with different terminology attached to its respective identity, the first one is called {{lang|jv|[[Candi of Indonesia|Candi]]}} ({{ety|Old Javanese|caṇḍi}}),<ref name="Old Javanese2">{{citation |last=Zoetmulder |first=P.J. |title=Old Javanese-English Dictionary |language=kaw, en|year=1982 |publisher=[[Royal Netherlands Institute of Southeast Asian and Caribbean Studies|Koninklijk Instituut voor Taal-, Land- en Volkenkunde]]}}</ref> specifically refers to the Hindu temple architecture of [[Hinduism in Java|Java]]-origin. The second one is known as {{lang|ban|[[Balinese temple|Pura]]}} ({{ety|ban|ᬧᬸᬭ|pura}}), refers to an architecture style of Balinese to perform their [[Balinese Hinduism]] worship. The last one, similar to Hindu majority globally, known in [[Indonesian language|Indonesian]] as {{lang|id|[[Kovil|Kuil]]}}, specifically refers to Hindu of [[Dravidian architecture|Dravidian]]-origin temple architecture, usually represent the [[Indian Indonesians|Indian Indonesian]] community (as opposed to Native Indonesian form of Hinduism). All types of Hindu architecture in Indonesia are functioned as place of worship, but also could be used as the place of historical observance to broaden the knowledge and awareness about Hinduism amongst the non-Hindu population, to draw the sense of tolerance and [[Bhinneka Tunggal Ika|unity]] within the country (it is also applied to every worship places of diverse religious background in Indonesia). ==گيلري== ;Some folios from surviving manuscripts on Hindu architecture <gallery> File:A folio from Vastu sastra hiti dayeka manuscript, water spout design, Sanskrit language, Newari script - 3.jpg|Drawing and notes on Hiti, a public water spout File:A folio from Vastu sastra hiti dayeka manuscript, water spout design, Sanskrit language, Newari script - 1.jpg|Drawing and notes on Hiti, a public water spout, part 2 File:A folio from Vastu sastra hiti dayeka manuscript, mandala, Sanskrit language, Newari script - 2.jpg|A mandala in ''Vastu Sastra Hiti Dayeka'' File:A folio with Harihara Shiva-Vishnu sketch from Samkrantiyajnavidhi manuscript, Sanskrit language, Nepali script.jpg|Two leaves in ''Samkrantiyajnavidhi'' illustrating proportions for [[Harihara]] – half Shiva, half Vishnu File:A folio from minor Vastu sastra manuscript, home design and decoration, Sanskrit language, Devanagari script.jpg|A Vastu sastra page on home design, first line mentions ''vastu sastra'' </gallery> ;Some temples and public stepwells <gallery> File:Lingaraj Temple Complex.jpg | [[Lingaraja Temple]] ([[Bhubaneswar]], Odisha) File:Veera Narayana temple at the Chennakeshava temple complex.jpg | [[Chennakeshava Temple, Belur]] (Karnataka) File:Radhashyam Temple at Bishnupur 2.jpg | Lalji temple ([[Bishnupur, Bankura]], West Bengal) File:Konark Nat Mandir.jpg | Nata Mandir of [[Konark Sun Temple]] (Odisha) File:Madurai Meenakshi temple 2.jpg | [[Meenakshiamman Temple]] Gopuram ([[Madurai]], Tamil Nadu) File:Rani ki vav - Gujarat - 07.jpg|Rani ka vav Gujarat, a historic public water tank with Hindu arts File:Sringeritemple.jpg | [[Advaita Vedanta]] Monastery ([[Sringeri]], Karnataka) File:Mahabalipuram, Pancha Rathas, Tamil Nadu, India.jpg | [[Pancha Rathas]] ([[Mahabalipuram]], Tamil Nadu) File:Nagda(Rajasthan)Torana.jpg | [[Sahastra Bahu Temples]] Torana ([[Nagda, Rajasthan]]) File:Mukteshwar torana.jpg | Torana of [[Mukteshvara Temple, Bhubaneswar]] (Orisha) File:Arunachaleshvara Temple Tiruvannamalai.JPG|A gopuram at the Arunachaleshvara Temple, Tiruvannamalai (Tamil Nadu) </gallery> ==پڻ ڏسو== * [[Hindu temple architecture]] * [[Indian rock-cut architecture]] * [[Indian architecture]] * [[Dravidian architecture]] * [[Nagara architecture]] == Note == {{reflist|group=note}} ==حوالا== {{حوالا}} == Bibliography == * {{cite book|first=P. K.|last=Acharya|year=2010|title=An encyclopaedia of Hindu architecture | url=https://archive.org/stream/encyclopaediaofh07achauoft#page/n9/mode/2up |publisher=Oxford University Press (Republished by Motilal Banarsidass)|location=New Delhi|isbn=978-81-85990-03-3}} * {{cite book|first=P. K.|last=Acharya|year=1927|title=Indian Architecture according to the Manasara Shilpa Shastra|url=https://archive.org/stream/encyclopaediaofh07achauoft#page/n9/mode/2up |publisher=Oxford University Press (Republished by Motilal Banarsidass)|location=London|isbn=0300062176}} * {{cite book|first=P. D.|last=Dhar|year=2010|title=The Torana in Indian and Southeast Asian Architecture|publisher=D K Printworld|location=New Delhi|isbn=978-8124605349}} * {{cite book|first=I.|last=Glushkova|year=2014|title=Objects of Worship in South Asian Religions: Forms, Practices and Meanings|url=https://books.google.com/books?id=oqReBAAAQBAJ&pg=PA116 |publisher=Routledge|isbn=978-1-317-67595-2}} * {{cite book|first=S. R.|last=Goel|year=1991|title=[[Hindu Temples – What Happened to Them]]|publisher=Voice of India|location=New Delhi|volume=2|isbn=81-85990-03-4}} * {{cite book|first=J. C.|last=Harle|year=1994|title=The Art and Architecture of the Indian Subcontinent|url=https://archive.org/details/artarchitectureo00harl|edition=2nd|publisher=Yale University Press Pelican History of Art|isbn=0300062176|url-access=registration}} *{{cite book|author=Ernest Havell|title=The Ancient and Medieval Architecture of India|url=https://books.google.com/books?id=xHM-7CaV5zYC|year=1972|publisher=John Murray, London (Reprinted S. Chand)}} * {{cite book|first=M.|last=Juneja|year=2001|title=Architecture in Medieval India: Forms, Contexts, Histories|url=https://books.google.com/books?id=7N7VAAAAMAAJ |edition=2nd|publisher=Orient Blackswan|isbn=978-8178242286}} * {{cite book|first=G.|last=Michell|year=1988|title=The Hindu Temple: An Introduction to its Meaning and Forms|url=https://books.google.com/books?id=ajgImLs62gwC&pg=PA61 |edition=2nd |publisher=University of Chicago Press|location=Chicago/London|isbn=0-226-53230-5}} *{{cite journal | last=Patra | first=Reena | title=A Comparative Study on Vaastu Shastra and Heidegger's 'Building, Dwelling and Thinking' | journal=Asian Philosophy | publisher=Taylor & Francis | volume=16 | issue=3 | year=2006 | doi=10.1080/09552360600979430 | pages=199–218| s2cid=144592593 }} *{{cite book|author=Ram Raz|title=Essay on the Architecture of the Hindús|url=https://books.google.com/books?id=DSg5AQAAMAAJ|year=1834 |publisher=Royal Asiatic Society of Great Britain and Ireland}} *{{cite journal|author1=Shilpa Sharma|author2=Shireesh Deshpande|title=Architectural Strategies Used in Hindu Temples to Emphasize Sacredness| journal = Journal of Architectural and Planning Research| volume= 34| number= 4 | year= 2017| pages= 309–319|jstor=44987239}} *{{cite journal | last=Sinha | first=Amita | title=Design of Settlements in the Vaastu Shastras | journal=Journal of Cultural Geography | publisher=Taylor & Francis | volume=17 | issue=2 | year=1998 | doi=10.1080/08873639809478319 | pages=27–41}} * {{cite book|first=D. N.|last=Shukla|year=1993|title=Vastu-Sastra: Hindu Science of Architecture|publisher=Munshiram Manoharial Publishers|isbn=978-81-215-0611-3}} * {{cite book|first=T.|last=Sears|year=2014|title=Worldly Gurus and Spiritual Kings: Architecture and Asceticism in Medieval India|publisher=Yale University Press|isbn=978-0-300-19844-7}} * {{cite book|first=B.|last=Thapar|year=2004|title=Introduction to Indian Architecture|publisher=Periplus Editions|location=Singapore|isbn=0-7946-0011-5|ref=Thapar}} ==External links== {{Commons category|Hindu architecture}} *[https://web.archive.org/web/20100218153644/http://www.hampi.in/architecture.htm Vijayanagara architecture] *[http://www.hindupedia.com/en/Sthapatyaveda Sthapatyaveda] (Temple Architecture) on Hindupedia, the Hindu Encyclopedia [[زمرو:ايشيائي تعميرات]] [[زمرو:ايشيا ۾ فن تعمير]] [[زمرو:فن تعمير]] [[زمرو:هندستاني فن تعمير]] [[زمرو:هندستان جو فن تعمير]] [[زمرو:هندو عبادت جا هنڌ]] [[زمرو:هندو فن تعمير]] [[زمرو:هندو مندر فن تعمير]] omuwv2q2olfjl194bhkjj5cd9j5k64r 382582 382581 2026-06-03T17:27:15Z Memon2025 21315 382582 wikitext text/x-wiki '''هندو فن تعمير''' (Hindu Architecture) هندستاني فن تعمير جو روايتي نظام آهي جيڪو عمارتن جهڙوڪ مندر، خانقاهون، مجسما، گهر، مارڪيٽ جا هنڌ، باغ ۽ شهر جي منصوبه بندي لاءِ آهي، جيئن هندو متنن ۾ بيان ڪيو ويو آهي. فن تعمير جون هدايتون سنسڪرت جي نسخن ۾ ۽ ڪجهه حالتن ۾ ٻين علائقائي ٻولين ۾ پڻ زنده آهن. انهن متنن ۾ واستو شاستر، شلپا شاستر، برهت سمهتا، پرانا ۽ اگاما جا تعميراتي حصا ۽ علائقائي متن جهڙوڪ مانسارا شامل آهن. {{Short description|Traditional system of Indian architecture as described in Hindu texts}} [[File:10th century Nilakantha Mahadeva Hindu temple, Nagara architecture, Sunak, Gujarat.jpg|thumb|The architecture of a Hindu temple in Sunak, Gujarat]] {{Hinduism}} '''Hindu architecture''' is the traditional system of Indian architecture for structures such as temples, monasteries, statues, homes, market places, gardens and town planning as described in [[Hindu texts]].{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}<ref name="Sinha 1998 pp. 27–41">{{harvnb|Sinha|1998|pages=27–41}}</ref> The architectural guidelines survive in Sanskrit manuscripts and in some cases also in other regional languages. These texts include the [[Vastu shastra]]s, [[Shilpa Shastras]], the ''Brihat Samhita'', architectural portions of the Puranas and the Agamas, and regional texts such as the [[Manasara]] among others.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx, Appendix I lists hundreds of Hindu architectural texts}}{{sfn|Shukla|1993|p=}} گجرات جي سُنڪ ۾ هڪ هندو مندر جي اڏاوت. * هندو فن تعمير جي سڀ کان اهم خصوصيت (۽ ڪيتريون ئي بچيل مثال) هندو مندر آهن، هڪ اهڙي اڏاوتي روايت سان جيڪا پٿر، اينٽن ۽ پٿر جي ڪٽ واري فن تعمير ۾ بچيل مثال ڇڏي وئي آهي جيڪا گپتا سلطنت جي دور جي آهي. انهن فن تعمير تي قديم فارسي ۽ هيلينسٽڪ فن تعمير جو اثر هو. جديد دور ۾ تمام گهٽ سيڪيولر هندو فن تعمير بچيل آهي، جهڙوڪ محلات، گهر ۽ شهر. برباد ۽ آثار قديمه جا مطالعو هندستان ۾ ابتدائي سيڪيولر فن تعمير جو نظارو پيش ڪن ٿا. هندستاني محلات ۽ شهري فن تعمير جي تاريخ تي مطالعي گهڻو ڪري مغل ۽ هند-اسلامي فن تعمير تي ڌيان ڏنو آهي خاص طور تي اتر ۽ اولهه هندستان جي، انهن جي نسبتاً گهڻائي جي ڪري. هندستان جي ٻين علائقن ۾، خاص طور تي ڏکڻ ۾، هندو فن تعمير 16 صدي تائين ترقي ڪندو رهيو، جهڙوڪ اهي جيڪي مندرن، برباد شهرن ۽ وجياناگر سلطنت ۽ نائڪا جي سيڪيولر جڳهن پاران مثال طور پيش ڪيا ويا آهن. سيڪيولر فن تعمير ڪڏهن به هندستان ۾ مذهبي جي مخالفت نه ڪئي وئي، ۽ اهو مقدس فن تعمير آهي جهڙوڪ اهي جيڪي هندو مندرن ۾ مليا آهن جيڪي سيڪيولر ماڻهن کان متاثر ۽ موافقت هئا. وڌيڪ، هارل چوي ٿو، اهو آهي مندر جي ڀتين، ٿنڀن، تورانن ۽ مدپام تي ٺهيل نقش جتي سيڪيولر فن تعمير جو ننڍڙو نسخو ملي سگهي ٿو. By far the most important, characteristic and numerous surviving examples of Hindu architecture are [[Hindu temple]]s, with an [[Hindu temple architecture|architectural tradition]] that has left surviving examples in stone, brick, and [[Indian rock-cut architecture|rock-cut architecture]] dating back to the [[Gupta Empire]]. These architectures had influence of Ancient Persian and [[Hellenistic influence on Indian art|Hellenistic]] architecture.<ref>{{Cite book|last=Smith|first=Vincent Arthur|url=https://books.google.com/books?id=IPstAAAAMAAJ&q=%22The+Hellenistic+is+not+the+only+foreign+element+in+ancient+Indian+art+.+The+influence+of+Persia+is+apparent+,+and+the+columnar+architecture+of+the+Achaemenian+monarchy+supplied+the+models+for+Asoka's+monolithic+pillars+and+many%22|title=Research Articles in Epigraphy, Archaeology, and Numismatics of India|date=1977|publisher=Sheikh Mubarak Ali|language=en}}</ref> Far fewer secular Hindu architecture have survived into the modern era, such as palaces, homes and cities. Ruins and archaeological studies provide a view of early secular architecture in India.<ref name="Murthy1987">{{cite book|author=K. Krishna Murthy|title=Early Indian Secular Architecture|url=https://books.google.com/books?id=0gsNAQAAIAAJ|year=1987|isbn=978-81-85067-01-8|pages=5–16|publisher=Sundeep Prakashan }}</ref> Studies on Indian palaces and civic architectural history have largely focussed on the Mughal and Indo-Islamic architecture particularly of the northern and western India given their relative abundance. In other regions of India, particularly the South, Hindu architecture continued to thrive through the 16th-century, such as those exemplified by the temples, ruined cities and secular spaces of the Vijayanagara Empire and the Nayakas.<ref name="Branfoot 2008 pp. 171–194">{{cite journal | last=Branfoot | first=Crispin | title=Imperial Frontiers: Building Sacred Space in Sixteenth-Century South India | journal=The Art Bulletin | publisher=Taylor & Francis| volume=90 | issue=2 | year=2008 | doi=10.1080/00043079.2008.10786389 | pages=171–194| s2cid=154135978 }}</ref><ref name=harle331>{{cite book|author=James C. Harle|title=The Art and Architecture of the Indian Subcontinent|url=https://books.google.com/books?id=LwcBVvdqyBkC |year=1994|publisher=Yale University Press|isbn=978-0-300-06217-5|pages=330–331}}</ref> The secular architecture was never opposed to the religious in India, and it is the sacred architecture such as those found in the Hindu temples which were inspired by and adaptations of the secular ones. Further, states Harle, it is in the reliefs on temple walls, pillars, toranas and madapams where miniature version of the secular architecture can be found.<ref name="Harle1994">{{cite book|author=James C. Harle|title=The Art and Architecture of the Indian Subcontinent|url=https://books.google.com/books?id=LwcBVvdqyBkC |year=1994|publisher=Yale University Press|isbn=978-0-300-06217-5|pages=43–47, 67–68, 467–480}}</ref> ==متن== [[File:17th century copy of folio 2 of Visvakarmaprakasa, a Vastu sastra Nepal, Sanskrit Devanagari - 1.jpg|thumb|left|A folio of Visvakarmaprakasa, a minor Hindu architecture text discovered in Kathmandu valley, Nepal (Sanskrit Devanagari)]] Vaastu Shastras and Shilpa Shastras are listed as one of 64 divine arts in ancient Indian texts. They are design manuals covering the art and science of architecture, typically mixing form, function with Hindu symbolism.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}<ref name="Sinha 1998 pp. 27–41"/> The earliest, archaic and distilled version of Hindu architecture principles are found in the Vedic literature, traditionally considered as the ''Upavedas'' (lesser appendices to the Vedas), and called the ''Sthapatya Veda''.<ref name="Patra 2006 pp. 199–218">{{harvnb|Patra|2006}}</ref> Acharya's ''Encyclopedia of Hindu Architecture'' lists hundreds of Sanskrit manuscripts with more details on Hindu architecture that have survived into the modern age.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}} They cover the architectural aspects of a wide range of subjects: ornaments, furniture, vehicles (wagons, carts), gateways, water tanks, drains, cities, streets, homes, palaces, temples and others.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}<ref name="Sinha 1998 pp. 27–41"/> The most studied texts in the contemporary era are Sanskrit manuscripts in different Indic scripts. These include the ''[[Brihat Samhita]]'' (chapters 53, 56–58 and 79), the ''[[Manasara|Manasara Shilpa Sastra]]'', the ''Mayamata Vastu Sastra'' with commentaries in Telugu and Tamil, the Puranas (for example, chapters 42–62 and 104–106 of ''Agni Purana'', chapter 7 of ''Brahmanda Purana'') and the Hindu Agamas.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx with Appendix 1}} {{Clear}} ==ڳوٺ ۽ شهر== [[File:700 CE Manasara Sanskrit text, Hindu architecture, town village plans.jpg|thumb|Some town plans recommended in the 700 CE ''Manasara'' Sanskrit text on Hindu architecture.{{sfn|Sinha|1998|pp=27–40}}{{sfn|Ram Raz|1834}}{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}}]] Hindu texts recommend architectural guidelines for homes, market places, gardens and town planning.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}{{sfn|Sinha|1998|pp=27–40}} The best site for human settlement, declares ''[[Manasara]]'', seeks the right terrain with thick soil that slopes to open skies eastward so that the residents can appreciate the sunrise.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}} It is near a river or significant water stream, and has enough ground water for wells – a second source of water.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}} The soil, states ''Manasara'', should be firm, rich for growing flowers, vegetables and fruit trees, and of agreeable odor. The text recommends that the town planners dig and check the [[soil quality]] for a stable foundation to homes and public buildings.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}} Once the location is accepted, the text describes forty plans for laying out the streets, the homes, markets, gardens and other infrastructure necessary for the settlement. Example architectural plans include Dandaka, Prastara, Chaturmukha, Padmaka, Karmuka, Swastika and others.{{sfn|Sinha|1998|pp=27–40}} The Hindu texts vary, with five shared principles:{{sfn|Patra|2006|pp=201–203}} *''Diknirnaya'': principles of orientation *''Padavinyasa'' : site planning *''Hastalakshana'' : proportionate measurement ratios of sections *''Ayadi'' : six canonical principles of architecture *''Patakadi'' : aesthetics or character of each building or part of the overall plan The guidelines combine principles of early Hindu understanding of science, spiritual beliefs, astrology and astronomy.{{sfn|Patra|2006|pp=201–203}} In practice, these guidelines favor symmetry set to the cardinal directions, with many plans favoring the streets to be aligned with seasonal winds direction, integrated with the terrain and the needs of the local weather.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}}{{sfn|Patra|2006|pp=201–203}} A temple or public assembly hall at the center of the town is recommended in ''Manasara''.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}} ==اسپتالون ۽ شفاخانا== The early Hindu texts on medicine and surgery mention dedicated buildings and halls to take care of sick people, and recommend that architects with ''Vastu Vidya'' (वास्तुविद्या) expertise should construct these. The ''[[Charaka Samhita]]'' dated between 100 BCE to 150 CE, for example, in book 1, verse 15.6 (''sutrasthana'') states:<ref name=Wujastyk1>Dominik Wujastyk (2003), The Roots of Āyurveda: Selections from Sanskrit Medical Writings, 3rd edition, Penguin, pages 35–36, 10–12</ref><ref name=Kaviratna1>AV Kaviratna (1913), Charaka-samhita : translated into English, Part 1, {{oclc|67906513}}, pages 168–169</ref><ref name=sharma1>Priya V Sharma (1981), Charaka Samhita Volume 1: Sanskrit Text, with an English Translation, Chaukhamba Orientalia, {{ISBN|9788176370127}}, page 104</ref>{{refn|group=note|The verse 1.15.7 describes how this hospital building should be furnished with beds, chairs, bedsheets, pillows, spitoon, drug grinders, affectionate nurses, pharmacy, supplies, patient care equipment etc.<ref name=Wujastyk1/><ref name=sharma1/>}} {{Quote| {{lang|sa-Deva| [...] दृढं निवातं प्रवातैकदेशं सुखप्रविचारमनुपत्यकं धूमातपजलरजसामनभिगमनीयमनिष्ठानां च शब्दस्पर्शरसरूपगन्धानां सोदपानोदूखलमुसलवर्चःस्थानस्नानभूमिमहानसं '''वास्तुविद्याकुशलः''' प्रशस्तं गृहमेव तावत् पूर्वमुपकल्पयेत्<nowiki>।||६||</nowiki>}}<br> [...] – In the first place a mansion must be constructed under the supervision of an engineer well-conversant with the science of building mansions and houses. It should be spacious and roomy. The element of strength should not be wanting in it. Every part of it should not be exposed to strong winds or breezes. One portion at least should be open to the currents of wind. It should be such that one may move or walk through it with ease. It should not be exposed to smoke, or the sun, or dust, or injurious sound and taste and form and scent. It should be furnished with staircases, with pestles and mortars, privies, accommodation for belting, and cook-rooms.<br>– Translated by Avinash Kaviratna<ref name=Kaviratna1/><br> [...] – the one expert in architecture should, first of all, arrange for an auspicious house which should be strong, wind-free (isolated from wind), ventilated, having comfortable moving space, not situated in a valley, inaccessible to smoke (or) sun (or) water (or) taste (or) sight (or) smell, and provided with water reservoir, mortar pestle, lavatory, bathroom and kitchen.<br>– Translated by Priya Sharma<ref name=sharma1/><br> [...] – Thus, '''an expert in the science of building''' should first construct a worthy building. It should be strong, out of the wind, and part of it should be open to the air. It should be easy to get about in, and should not be in a depression. It should be out of the path of smoke, sunlight, water, or dust, as well as unwanted noise, feelings, tastes, sights and smells. It should have water supply, pestle and mortar, lavatory, bathing area, and a kitchen.<br>– Translated by Dominik Wujastyk (under subtitle: The [[Hospital]] Building)<ref name=Wujastyk1/> |Caraka Samhita, 1.15.6}} ==آرٽ ۽ شهري عمارتون== ==مندر== ==خانقاهون== هندو خانقاهون جهڙوڪ مٺا ۽ هرميٽيج (آشرم) عمارتن جا ڪمپليڪس آهن جن ۾ مندر، خانقاه خانا يا اجتماعي گهر ۽ معاون سهولتون شامل آهن. ==راٺا== ڪجهه هندو جڳهن ۾، مندر يا عمارتون آهن جن کي راٺا سڏيو ويندو آهي ڇاڪاڻ ته انهن جي شڪل هڪ وڏي رته جي هوندي آهي. In some Hindu sites, there are shrines or buildings named [[ratha]]s because they have the shape of a huge chariot.{{sfn|Harle|1994|p=153}} ==تورانا (محراب)== توران هڪ آزاد بيٺل محراب آهي جيڪو رسمن جي مقصدن لاءِ هندو، ٻڌ ۽ جين فن تعمير ۾ مندرن، خانقاهن ۽ ٻين شين جي سامهون ڏٺو ويندو آهي، ڪڏهن ڪڏهن هڪ عمارت جي طور تي. [[Torana]] is a free-standing archway for ceremonial purposes seen in the Hindu, [[Buddhist]] and [[Jain]] architecture in front of the temples, monasteries and other objects, sometimes as single building.<ref>{{Cite web|url=http://www.oxfordartonline.com/view/10.1093/gao/9781884446054.001.0001/oao-9781884446054-e-7000085631|title=Toraṇa |work= Grove Art|year=2003 |doi=10.1093/gao/9781884446054.article.T085631|access-date=2018-08-08|last1=Hardy |first1=Adam |isbn=978-1-884446-05-4 }}</ref>{{sfn|Dhar|2010|p=}} ==ستمبه (ڪالم)== [[Stambha]] denotes a pillar or column, and is also known as ''jangha'', ''stali'', ''angrika'', ''sthanu'', ''arani'', ''bharaka'' or ''dharana''.{{sfn|Acharya|2010|p=533}} It is described in ''Manasara'' to consist of a pedestal, base, column and a capital. It can be made from wood or stone, be independent or be a pilaster joined to one of the walls. The text describes different proportions for different materials of construction.{{sfn|Acharya|2010|p=533}} The length of column is divided into''matras'' (portions), and these may be decorated with artwork. The ''Manasara'' suggests rules for tapering the top portions of the ''stambha''.{{sfn|Acharya|2010|p=533}} Illustrative stambhas include the [[Vijay Stambha]] (Tower of victory) at [[Chittorgarh fort]], [[Rajasthan]]. It is dedicated to [[Vishnu]]. The [[Dhvaja|Dhvaja-stambhas]] are found at the entrance of temples as flagstaffs, often with the image of [[lingam]] and sacred animals. ==ڇتريون== ڇتريون بلند، گنبد جي شڪل وارا منڊ آهن جيڪي هندستاني فن تعمير ۾ هڪ عنصر طور استعمال ڪيا ويندا آهن، جيڪي راجسٿاني فن تعمير ۾ پيدا ٿين ٿا. اهي محلات ۾ وڏي پيماني تي استعمال ٿيندا آهن، قلعا، يا جنازي جي جڳهن جي حد بندي ڪرڻ، وغيره. [[Chhatri]]s are elevated, dome-shaped pavilions used as an element in [[Indian architecture]], originating in [[Rajasthani architecture]]. They are widely used in palaces, in forts, or to demarcate funerary sites, etc.<ref>{{Cite journal|last=Zajadacz-Hastenrath|first=Salome|date=1997|title=A Note on Babur's Lost Funerary Enclosure at Kabul|url=http://dx.doi.org/10.2307/1523241|journal=Muqarnas|volume=14|pages=135–142|doi=10.2307/1523241|jstor=1523241 |issn=0732-2992|url-access=subscription}}</ref> == Temples (mandirs) == [[File:Architecture of the Khajuraho temples.jpg|thumb|right|Elements of a North Indian temple (Madhya Pradesh)]] [[File:1910 sketches, Gondeshwar temple Sinnar, Nashik temple overview, cross section and plan.jpg|thumb|The architectural plan of the Gondeshwar temple near Nashik (Maharashtra)]] {{main|Hindu temple architecture}} [[Hindu temple architecture]] has many varieties of style whose historic role has been to provide "a focus for both the social and spiritual life" for the Hindu community it serves, states George Michell.{{sfn|Michell|1988|p=14}} Every [[Hindu temple]] ("mandir") is imbued with symbolism, yet the basic structure of each stays the same. Each temple has an inner sanctum or the sacred space, the ''[[Garbhagriha|garbha griha]]'' or womb-chamber, where the primary ''[[murti]]'' or the image of a deity is housed in a simple bare cell for ''darshana'' (view, meditative focus).{{sfn|Shilpa Sharma|Shireesh Deshpande|2017|pp=309-317}} Above the garbhagriha is a tower-like ''[[shikhara]]'', called the ''[[Vimana (architectural feature)|vimana]]'' in south India. This sanctum is surrounded by a closed or open path for ''pradakshina'' (also called ''parikrama'', circumambulation) that is typically intricately carved with symbolic art depicting Hindu legends, themes of artha, dharma and kama as well as the statues of significant deities of three major Hindu traditions (Vishnu, Shiva and Shakti).{{sfn|Michell|1988|pp=66–76, 86–126}} The sanctums of significant temples have a ''[[mandapa]]'' congregation hall, and sometimes an ''[[antarala]]'' antechamber and porch between garbhagriha and mandapa. Major temples that attract pilgrims from far typically have mandapas or other buildings that service the pilgrims. These may be connected or detached from the temple. The main temple may exist with other smaller temples or shrines in the temple compound. The streets around the temple are markets and hubs of economic activity.{{sfn|Michell|1988|pp=66–76, 86–126}} There are examples of special dance pavilions (''Nata Mandir''), like in the [[Konark Sun Temple]]. The pool, temple tank (''Kunda'') is also part of large temples, and they traditionally have served as a place for a bath dip and ablutions for pilgrims.{{sfn|Acharya|2010|p=74}} The same essential architectural principles are found in the historic Hindu temples of southeast Asia.{{sfn|Michell|1988|pp=159–182}} === Gopurams === {{Main|Gopuram}} Essentially independent architectural structure is an element of the temple complex as ''[[gopuram]]'', viz., gatehouse towers, usually ornate, othen with colossal size, at the entrance of a Hindu temple of [[Southern India]].<ref name=britgopuram>{{cite web|url=http://www.britannica.com/eb/article-9037402/gopura|title=Gopura|publisher=Encyclopædia Britannica|access-date=2008-01-20}}</ref> == Monasteries (mathas) == {{see also|Matha|Ashram|Bhajana Kutir}} Hindu monasteries such as [[matha]]s and hermitages ([[ashram]]s) are complexes of buildings include temples, monastic cells or the communal house and ancillary facilities.{{sfn|Sears|2014|pp=4—9}} ==ڏکڻ ايشيا کان ٻاهر== === Indonesia === {{main|Candi of Indonesia}} Historically, [[Hinduism in Indonesia|Hinduism]] was once the predominant [[religion|religious take]] of some Native Indonesians (chiefly Western Indonesians) in [[Indonesia]], predates the existence of [[Buddhism in Indonesia|Buddhism]], [[Islam in Indonesia|Islamism]], and [[Christianity in Indonesia|Christianity]]. The country was enriched with abundance of Hindu architecture, mainly served as [[Hindu temple|religious purpose]] (place of worship, etc.). According to Indonesian categorization, Hindu architecture temples could be divided into 3 main types with different terminology attached to its respective identity, the first one is called {{lang|jv|[[Candi of Indonesia|Candi]]}} ({{ety|Old Javanese|caṇḍi}}),<ref name="Old Javanese2">{{citation |last=Zoetmulder |first=P.J. |title=Old Javanese-English Dictionary |language=kaw, en|year=1982 |publisher=[[Royal Netherlands Institute of Southeast Asian and Caribbean Studies|Koninklijk Instituut voor Taal-, Land- en Volkenkunde]]}}</ref> specifically refers to the Hindu temple architecture of [[Hinduism in Java|Java]]-origin. The second one is known as {{lang|ban|[[Balinese temple|Pura]]}} ({{ety|ban|ᬧᬸᬭ|pura}}), refers to an architecture style of Balinese to perform their [[Balinese Hinduism]] worship. The last one, similar to Hindu majority globally, known in [[Indonesian language|Indonesian]] as {{lang|id|[[Kovil|Kuil]]}}, specifically refers to Hindu of [[Dravidian architecture|Dravidian]]-origin temple architecture, usually represent the [[Indian Indonesians|Indian Indonesian]] community (as opposed to Native Indonesian form of Hinduism). All types of Hindu architecture in Indonesia are functioned as place of worship, but also could be used as the place of historical observance to broaden the knowledge and awareness about Hinduism amongst the non-Hindu population, to draw the sense of tolerance and [[Bhinneka Tunggal Ika|unity]] within the country (it is also applied to every worship places of diverse religious background in Indonesia). ==گيلري== ;Some folios from surviving manuscripts on Hindu architecture <gallery> File:A folio from Vastu sastra hiti dayeka manuscript, water spout design, Sanskrit language, Newari script - 3.jpg|Drawing and notes on Hiti, a public water spout File:A folio from Vastu sastra hiti dayeka manuscript, water spout design, Sanskrit language, Newari script - 1.jpg|Drawing and notes on Hiti, a public water spout, part 2 File:A folio from Vastu sastra hiti dayeka manuscript, mandala, Sanskrit language, Newari script - 2.jpg|A mandala in ''Vastu Sastra Hiti Dayeka'' File:A folio with Harihara Shiva-Vishnu sketch from Samkrantiyajnavidhi manuscript, Sanskrit language, Nepali script.jpg|Two leaves in ''Samkrantiyajnavidhi'' illustrating proportions for [[Harihara]] – half Shiva, half Vishnu File:A folio from minor Vastu sastra manuscript, home design and decoration, Sanskrit language, Devanagari script.jpg|A Vastu sastra page on home design, first line mentions ''vastu sastra'' </gallery> ;Some temples and public stepwells <gallery> File:Lingaraj Temple Complex.jpg | [[Lingaraja Temple]] ([[Bhubaneswar]], Odisha) File:Veera Narayana temple at the Chennakeshava temple complex.jpg | [[Chennakeshava Temple, Belur]] (Karnataka) File:Radhashyam Temple at Bishnupur 2.jpg | Lalji temple ([[Bishnupur, Bankura]], West Bengal) File:Konark Nat Mandir.jpg | Nata Mandir of [[Konark Sun Temple]] (Odisha) File:Madurai Meenakshi temple 2.jpg | [[Meenakshiamman Temple]] Gopuram ([[Madurai]], Tamil Nadu) File:Rani ki vav - Gujarat - 07.jpg|Rani ka vav Gujarat, a historic public water tank with Hindu arts File:Sringeritemple.jpg | [[Advaita Vedanta]] Monastery ([[Sringeri]], Karnataka) File:Mahabalipuram, Pancha Rathas, Tamil Nadu, India.jpg | [[Pancha Rathas]] ([[Mahabalipuram]], Tamil Nadu) File:Nagda(Rajasthan)Torana.jpg | [[Sahastra Bahu Temples]] Torana ([[Nagda, Rajasthan]]) File:Mukteshwar torana.jpg | Torana of [[Mukteshvara Temple, Bhubaneswar]] (Orisha) File:Arunachaleshvara Temple Tiruvannamalai.JPG|A gopuram at the Arunachaleshvara Temple, Tiruvannamalai (Tamil Nadu) </gallery> ==پڻ ڏسو== * [[Hindu temple architecture]] * [[Indian rock-cut architecture]] * [[Indian architecture]] * [[Dravidian architecture]] * [[Nagara architecture]] == Note == {{reflist|group=note}} ==حوالا== {{حوالا}} == Bibliography == * {{cite book|first=P. K.|last=Acharya|year=2010|title=An encyclopaedia of Hindu architecture | url=https://archive.org/stream/encyclopaediaofh07achauoft#page/n9/mode/2up |publisher=Oxford University Press (Republished by Motilal Banarsidass)|location=New Delhi|isbn=978-81-85990-03-3}} * {{cite book|first=P. K.|last=Acharya|year=1927|title=Indian Architecture according to the Manasara Shilpa Shastra|url=https://archive.org/stream/encyclopaediaofh07achauoft#page/n9/mode/2up |publisher=Oxford University Press (Republished by Motilal Banarsidass)|location=London|isbn=0300062176}} * {{cite book|first=P. D.|last=Dhar|year=2010|title=The Torana in Indian and Southeast Asian Architecture|publisher=D K Printworld|location=New Delhi|isbn=978-8124605349}} * {{cite book|first=I.|last=Glushkova|year=2014|title=Objects of Worship in South Asian Religions: Forms, Practices and Meanings|url=https://books.google.com/books?id=oqReBAAAQBAJ&pg=PA116 |publisher=Routledge|isbn=978-1-317-67595-2}} * {{cite book|first=S. R.|last=Goel|year=1991|title=[[Hindu Temples – What Happened to Them]]|publisher=Voice of India|location=New Delhi|volume=2|isbn=81-85990-03-4}} * {{cite book|first=J. C.|last=Harle|year=1994|title=The Art and Architecture of the Indian Subcontinent|url=https://archive.org/details/artarchitectureo00harl|edition=2nd|publisher=Yale University Press Pelican History of Art|isbn=0300062176|url-access=registration}} *{{cite book|author=Ernest Havell|title=The Ancient and Medieval Architecture of India|url=https://books.google.com/books?id=xHM-7CaV5zYC|year=1972|publisher=John Murray, London (Reprinted S. Chand)}} * {{cite book|first=M.|last=Juneja|year=2001|title=Architecture in Medieval India: Forms, Contexts, Histories|url=https://books.google.com/books?id=7N7VAAAAMAAJ |edition=2nd|publisher=Orient Blackswan|isbn=978-8178242286}} * {{cite book|first=G.|last=Michell|year=1988|title=The Hindu Temple: An Introduction to its Meaning and Forms|url=https://books.google.com/books?id=ajgImLs62gwC&pg=PA61 |edition=2nd |publisher=University of Chicago Press|location=Chicago/London|isbn=0-226-53230-5}} *{{cite journal | last=Patra | first=Reena | title=A Comparative Study on Vaastu Shastra and Heidegger's 'Building, Dwelling and Thinking' | journal=Asian Philosophy | publisher=Taylor & Francis | volume=16 | issue=3 | year=2006 | doi=10.1080/09552360600979430 | pages=199–218| s2cid=144592593 }} *{{cite book|author=Ram Raz|title=Essay on the Architecture of the Hindús|url=https://books.google.com/books?id=DSg5AQAAMAAJ|year=1834 |publisher=Royal Asiatic Society of Great Britain and Ireland}} *{{cite journal|author1=Shilpa Sharma|author2=Shireesh Deshpande|title=Architectural Strategies Used in Hindu Temples to Emphasize Sacredness| journal = Journal of Architectural and Planning Research| volume= 34| number= 4 | year= 2017| pages= 309–319|jstor=44987239}} *{{cite journal | last=Sinha | first=Amita | title=Design of Settlements in the Vaastu Shastras | journal=Journal of Cultural Geography | publisher=Taylor & Francis | volume=17 | issue=2 | year=1998 | doi=10.1080/08873639809478319 | pages=27–41}} * {{cite book|first=D. N.|last=Shukla|year=1993|title=Vastu-Sastra: Hindu Science of Architecture|publisher=Munshiram Manoharial Publishers|isbn=978-81-215-0611-3}} * {{cite book|first=T.|last=Sears|year=2014|title=Worldly Gurus and Spiritual Kings: Architecture and Asceticism in Medieval India|publisher=Yale University Press|isbn=978-0-300-19844-7}} * {{cite book|first=B.|last=Thapar|year=2004|title=Introduction to Indian Architecture|publisher=Periplus Editions|location=Singapore|isbn=0-7946-0011-5|ref=Thapar}} ==External links== {{Commons category|Hindu architecture}} *[https://web.archive.org/web/20100218153644/http://www.hampi.in/architecture.htm Vijayanagara architecture] *[http://www.hindupedia.com/en/Sthapatyaveda Sthapatyaveda] (Temple Architecture) on Hindupedia, the Hindu Encyclopedia [[زمرو:ايشيائي تعميرات]] [[زمرو:ايشيا ۾ فن تعمير]] [[زمرو:فن تعمير]] [[زمرو:هندستاني فن تعمير]] [[زمرو:هندستان جو فن تعمير]] [[زمرو:هندو عبادت جا هنڌ]] [[زمرو:هندو فن تعمير]] [[زمرو:هندو مندر فن تعمير]] s8gwuup7nv760qqrg7opzb4tig5swu9 382583 382582 2026-06-03T17:27:57Z Memon2025 21315 382583 wikitext text/x-wiki '''هندو فن تعمير''' (Hindu Architecture) هندستاني فن تعمير جو روايتي نظام آهي جيڪو عمارتن جهڙوڪ مندر، خانقاهون، مجسما، گهر، مارڪيٽ جا هنڌ، باغ ۽ شهر جي منصوبه بندي لاءِ آهي، جيئن هندو متنن ۾ بيان ڪيو ويو آهي. فن تعمير جون هدايتون سنسڪرت جي نسخن ۾ ۽ ڪجهه حالتن ۾ ٻين علائقائي ٻولين ۾ پڻ زنده آهن. انهن متنن ۾ واستو شاستر، شلپا شاستر، برهت سمهتا، پرانا ۽ اگاما جا تعميراتي حصا ۽ علائقائي متن جهڙوڪ مانسارا شامل آهن. {{Short description|Traditional system of Indian architecture as described in Hindu texts}} [[File:10th century Nilakantha Mahadeva Hindu temple, Nagara architecture, Sunak, Gujarat.jpg|thumb|The architecture of a Hindu temple in Sunak, Gujarat]] {{Hinduism}} '''Hindu architecture''' is the traditional system of Indian architecture for structures such as temples, monasteries, statues, homes, market places, gardens and town planning as described in [[Hindu texts]].{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}<ref name="Sinha 1998 pp. 27–41">{{harvnb|Sinha|1998|pages=27–41}}</ref> The architectural guidelines survive in Sanskrit manuscripts and in some cases also in other regional languages. These texts include the [[Vastu shastra]]s, [[Shilpa Shastras]], the ''Brihat Samhita'', architectural portions of the Puranas and the Agamas, and regional texts such as the [[Manasara]] among others.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx, Appendix I lists hundreds of Hindu architectural texts}}{{sfn|Shukla|1993|p=}} گجرات جي سُنڪ ۾ هڪ هندو مندر جي اڏاوت. * هندو فن تعمير جي سڀ کان اهم خصوصيت (۽ ڪيتريون ئي بچيل مثال) هندو مندر آهن، هڪ اهڙي اڏاوتي روايت سان جيڪا پٿر، اينٽن ۽ پٿر جي ڪٽ واري فن تعمير ۾ بچيل مثال ڇڏي وئي آهي جيڪا گپتا سلطنت جي دور جي آهي. انهن فن تعمير تي قديم فارسي ۽ هيلينسٽڪ فن تعمير جو اثر هو. جديد دور ۾ تمام گهٽ سيڪيولر هندو فن تعمير بچيل آهي، جهڙوڪ محلات، گهر ۽ شهر. برباد ۽ آثار قديمه جا مطالعو هندستان ۾ ابتدائي سيڪيولر فن تعمير جو نظارو پيش ڪن ٿا. هندستاني محلات ۽ شهري فن تعمير جي تاريخ تي مطالعي گهڻو ڪري مغل ۽ هند-اسلامي فن تعمير تي ڌيان ڏنو آهي خاص طور تي اتر ۽ اولهه هندستان جي، انهن جي نسبتاً گهڻائي جي ڪري. هندستان جي ٻين علائقن ۾، خاص طور تي ڏکڻ ۾، هندو فن تعمير 16 صدي تائين ترقي ڪندو رهيو، جهڙوڪ اهي جيڪي مندرن، برباد شهرن ۽ وجياناگر سلطنت ۽ نائڪا جي سيڪيولر جڳهن پاران مثال طور پيش ڪيا ويا آهن. سيڪيولر فن تعمير ڪڏهن به هندستان ۾ مذهبي جي مخالفت نه ڪئي وئي، ۽ اهو مقدس فن تعمير آهي جهڙوڪ اهي جيڪي هندو مندرن ۾ مليا آهن جيڪي سيڪيولر ماڻهن کان متاثر ۽ موافقت هئا. وڌيڪ، هارل چوي ٿو، اهو آهي مندر جي ڀتين، ٿنڀن، تورانن ۽ مدپام تي ٺهيل نقش جتي سيڪيولر فن تعمير جو ننڍڙو نسخو ملي سگهي ٿو. By far the most important, characteristic and numerous surviving examples of Hindu architecture are [[Hindu temple]]s, with an [[Hindu temple architecture|architectural tradition]] that has left surviving examples in stone, brick, and [[Indian rock-cut architecture|rock-cut architecture]] dating back to the [[Gupta Empire]]. These architectures had influence of Ancient Persian and [[Hellenistic influence on Indian art|Hellenistic]] architecture.<ref>{{Cite book|last=Smith|first=Vincent Arthur|url=https://books.google.com/books?id=IPstAAAAMAAJ&q=%22The+Hellenistic+is+not+the+only+foreign+element+in+ancient+Indian+art+.+The+influence+of+Persia+is+apparent+,+and+the+columnar+architecture+of+the+Achaemenian+monarchy+supplied+the+models+for+Asoka's+monolithic+pillars+and+many%22|title=Research Articles in Epigraphy, Archaeology, and Numismatics of India|date=1977|publisher=Sheikh Mubarak Ali|language=en}}</ref> Far fewer secular Hindu architecture have survived into the modern era, such as palaces, homes and cities. Ruins and archaeological studies provide a view of early secular architecture in India.<ref name="Murthy1987">{{cite book|author=K. Krishna Murthy|title=Early Indian Secular Architecture|url=https://books.google.com/books?id=0gsNAQAAIAAJ|year=1987|isbn=978-81-85067-01-8|pages=5–16|publisher=Sundeep Prakashan }}</ref> Studies on Indian palaces and civic architectural history have largely focussed on the Mughal and Indo-Islamic architecture particularly of the northern and western India given their relative abundance. In other regions of India, particularly the South, Hindu architecture continued to thrive through the 16th-century, such as those exemplified by the temples, ruined cities and secular spaces of the Vijayanagara Empire and the Nayakas.<ref name="Branfoot 2008 pp. 171–194">{{cite journal | last=Branfoot | first=Crispin | title=Imperial Frontiers: Building Sacred Space in Sixteenth-Century South India | journal=The Art Bulletin | publisher=Taylor & Francis| volume=90 | issue=2 | year=2008 | doi=10.1080/00043079.2008.10786389 | pages=171–194| s2cid=154135978 }}</ref><ref name=harle331>{{cite book|author=James C. Harle|title=The Art and Architecture of the Indian Subcontinent|url=https://books.google.com/books?id=LwcBVvdqyBkC |year=1994|publisher=Yale University Press|isbn=978-0-300-06217-5|pages=330–331}}</ref> The secular architecture was never opposed to the religious in India, and it is the sacred architecture such as those found in the Hindu temples which were inspired by and adaptations of the secular ones. Further, states Harle, it is in the reliefs on temple walls, pillars, toranas and madapams where miniature version of the secular architecture can be found.<ref name="Harle1994">{{cite book|author=James C. Harle|title=The Art and Architecture of the Indian Subcontinent|url=https://books.google.com/books?id=LwcBVvdqyBkC |year=1994|publisher=Yale University Press|isbn=978-0-300-06217-5|pages=43–47, 67–68, 467–480}}</ref> ==متن== [[File:17th century copy of folio 2 of Visvakarmaprakasa, a Vastu sastra Nepal, Sanskrit Devanagari - 1.jpg|thumb|left|A folio of Visvakarmaprakasa, a minor Hindu architecture text discovered in Kathmandu valley, Nepal (Sanskrit Devanagari)]] Vaastu Shastras and Shilpa Shastras are listed as one of 64 divine arts in ancient Indian texts. They are design manuals covering the art and science of architecture, typically mixing form, function with Hindu symbolism.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}<ref name="Sinha 1998 pp. 27–41"/> The earliest, archaic and distilled version of Hindu architecture principles are found in the Vedic literature, traditionally considered as the ''Upavedas'' (lesser appendices to the Vedas), and called the ''Sthapatya Veda''.<ref name="Patra 2006 pp. 199–218">{{harvnb|Patra|2006}}</ref> Acharya's ''Encyclopedia of Hindu Architecture'' lists hundreds of Sanskrit manuscripts with more details on Hindu architecture that have survived into the modern age.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}} They cover the architectural aspects of a wide range of subjects: ornaments, furniture, vehicles (wagons, carts), gateways, water tanks, drains, cities, streets, homes, palaces, temples and others.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}<ref name="Sinha 1998 pp. 27–41"/> The most studied texts in the contemporary era are Sanskrit manuscripts in different Indic scripts. These include the ''[[Brihat Samhita]]'' (chapters 53, 56–58 and 79), the ''[[Manasara|Manasara Shilpa Sastra]]'', the ''Mayamata Vastu Sastra'' with commentaries in Telugu and Tamil, the Puranas (for example, chapters 42–62 and 104–106 of ''Agni Purana'', chapter 7 of ''Brahmanda Purana'') and the Hindu Agamas.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx with Appendix 1}} {{Clear}} ==ڳوٺ ۽ شهر== [[File:700 CE Manasara Sanskrit text, Hindu architecture, town village plans.jpg|thumb|Some town plans recommended in the 700 CE ''Manasara'' Sanskrit text on Hindu architecture.{{sfn|Sinha|1998|pp=27–40}}{{sfn|Ram Raz|1834}}{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}}]] Hindu texts recommend architectural guidelines for homes, market places, gardens and town planning.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}{{sfn|Sinha|1998|pp=27–40}} The best site for human settlement, declares ''[[Manasara]]'', seeks the right terrain with thick soil that slopes to open skies eastward so that the residents can appreciate the sunrise.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}} It is near a river or significant water stream, and has enough ground water for wells – a second source of water.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}} The soil, states ''Manasara'', should be firm, rich for growing flowers, vegetables and fruit trees, and of agreeable odor. The text recommends that the town planners dig and check the [[soil quality]] for a stable foundation to homes and public buildings.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}} Once the location is accepted, the text describes forty plans for laying out the streets, the homes, markets, gardens and other infrastructure necessary for the settlement. Example architectural plans include Dandaka, Prastara, Chaturmukha, Padmaka, Karmuka, Swastika and others.{{sfn|Sinha|1998|pp=27–40}} The Hindu texts vary, with five shared principles:{{sfn|Patra|2006|pp=201–203}} *''Diknirnaya'': principles of orientation *''Padavinyasa'' : site planning *''Hastalakshana'' : proportionate measurement ratios of sections *''Ayadi'' : six canonical principles of architecture *''Patakadi'' : aesthetics or character of each building or part of the overall plan The guidelines combine principles of early Hindu understanding of science, spiritual beliefs, astrology and astronomy.{{sfn|Patra|2006|pp=201–203}} In practice, these guidelines favor symmetry set to the cardinal directions, with many plans favoring the streets to be aligned with seasonal winds direction, integrated with the terrain and the needs of the local weather.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}}{{sfn|Patra|2006|pp=201–203}} A temple or public assembly hall at the center of the town is recommended in ''Manasara''.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}} ==اسپتالون ۽ شفاخانا== The early Hindu texts on medicine and surgery mention dedicated buildings and halls to take care of sick people, and recommend that architects with ''Vastu Vidya'' (वास्तुविद्या) expertise should construct these. The ''[[Charaka Samhita]]'' dated between 100 BCE to 150 CE, for example, in book 1, verse 15.6 (''sutrasthana'') states:<ref name=Wujastyk1>Dominik Wujastyk (2003), The Roots of Āyurveda: Selections from Sanskrit Medical Writings, 3rd edition, Penguin, pages 35–36, 10–12</ref><ref name=Kaviratna1>AV Kaviratna (1913), Charaka-samhita : translated into English, Part 1, {{oclc|67906513}}, pages 168–169</ref><ref name=sharma1>Priya V Sharma (1981), Charaka Samhita Volume 1: Sanskrit Text, with an English Translation, Chaukhamba Orientalia, {{ISBN|9788176370127}}, page 104</ref>{{refn|group=note|The verse 1.15.7 describes how this hospital building should be furnished with beds, chairs, bedsheets, pillows, spitoon, drug grinders, affectionate nurses, pharmacy, supplies, patient care equipment etc.<ref name=Wujastyk1/><ref name=sharma1/>}} {{Quote| {{lang|sa-Deva| [...] दृढं निवातं प्रवातैकदेशं सुखप्रविचारमनुपत्यकं धूमातपजलरजसामनभिगमनीयमनिष्ठानां च शब्दस्पर्शरसरूपगन्धानां सोदपानोदूखलमुसलवर्चःस्थानस्नानभूमिमहानसं '''वास्तुविद्याकुशलः''' प्रशस्तं गृहमेव तावत् पूर्वमुपकल्पयेत्<nowiki>।||६||</nowiki>}}<br> [...] – In the first place a mansion must be constructed under the supervision of an engineer well-conversant with the science of building mansions and houses. It should be spacious and roomy. The element of strength should not be wanting in it. Every part of it should not be exposed to strong winds or breezes. One portion at least should be open to the currents of wind. It should be such that one may move or walk through it with ease. It should not be exposed to smoke, or the sun, or dust, or injurious sound and taste and form and scent. It should be furnished with staircases, with pestles and mortars, privies, accommodation for belting, and cook-rooms.<br>– Translated by Avinash Kaviratna<ref name=Kaviratna1/><br> [...] – the one expert in architecture should, first of all, arrange for an auspicious house which should be strong, wind-free (isolated from wind), ventilated, having comfortable moving space, not situated in a valley, inaccessible to smoke (or) sun (or) water (or) taste (or) sight (or) smell, and provided with water reservoir, mortar pestle, lavatory, bathroom and kitchen.<br>– Translated by Priya Sharma<ref name=sharma1/><br> [...] – Thus, '''an expert in the science of building''' should first construct a worthy building. It should be strong, out of the wind, and part of it should be open to the air. It should be easy to get about in, and should not be in a depression. It should be out of the path of smoke, sunlight, water, or dust, as well as unwanted noise, feelings, tastes, sights and smells. It should have water supply, pestle and mortar, lavatory, bathing area, and a kitchen.<br>– Translated by Dominik Wujastyk (under subtitle: The [[Hospital]] Building)<ref name=Wujastyk1/> |Caraka Samhita, 1.15.6}} ==آرٽ ۽ شهري عمارتون== The ''Narada Shilpasastra'' is another early Sanskrit treatise on architecture. It has 83 chapters, with chapters on plans for villages and cities, on architectural guidelines for palaces and houses, on public water tanks, on Hindu temples, as well as construction of public civic buildings.<ref name=Raghavan>V. Raghavan (1935), ''Two chapters on painting in the Narada Silpa Sastra'', Journal of the Indian Society of Oriental Art, Editors: Stella Kramrisch, Volume III, Number 1, pp. 15–32</ref><ref name=Iyengar/> Chapters 60 through 66 of ''Narada Silpa'' discuss special [[Śālā]] for community services and enjoyment, with chapter 61 on ''Bhojan-sala'' (feeding house), chapter 65 on ''Nataka'' (performance arts), and chapter 66 discussing a building to display arts and paintings. Chapter 71 discusses how ''chitra'' (painting) should be used to enliven homes and civic buildings.<ref name=Raghavan/><ref name=Iyengar>RN Iyengar, KS Kannan and SY Wakankar (2018), ''Narada Silpasastra: Sanskrit Text on Architectural Civil Engineering'', Jain University Press, {{ISBN|978-9385327582}}, pp. 197–220, 233–238</ref> ''Chitra-sala'' and other "entertainment houses", states ''Narada Silpasastra'', should be located in the middle of a city, preferably the main street or where major roads of the city cross or near major temples or palace.<ref name=Raghavan/><ref>C. Sivaramamurti (1934), ''[https://archive.org/details/in.ernet.dli.2015.44001/page/n189/mode/2up Chitrasalas]'', Triveni, Volume 7, Number 2, pp. 180–185</ref> This building's ''mandapam'' (hall) must be spacious and ventilated. It should have pictures that "captivate our minds" and "give joy to the eyes", laid out by rules of proportion and rules of "pose-determining lines", according to a translation by Raghavan.<ref name=Raghavan/> Chapter 66 further recommends specific designs. For example, it describes a civic building for display of art that is circular (''mardala'', drum-like), with main entrance and smaller ones enclosing a court-like space, terraces, and halls to divide the building into sections. These halls should itself display some items of pleasure such as carvings, colorful patterns on the floor, and brightly colored Devas, Gandharvas and Kinnaras.<ref>V. Raghavan (1935), ''Two chapters on painting in the Narada Silpa Sastra'', Journal of the Indian Society of Oriental Art, Editors: Stella Kramrisch, Volume III, Number 1, pp. 23–32</ref><ref name=Iyengar/> Another group of civic buildings described in Hindu texts are the ''preksha-sala'' (building for drama/stage performance) and ''sangita-sala or natya-sala'' (dance performance).<ref name=Raghavan357>V. Raghavan (1934), ''Theatre Architecture in Ancient India'', Triveni, Volume 5, Number 4, pp. 357–363</ref> These are categorized in three: those in temples for religious arts, in city for general entertainment, or in a palace for the king and his guests. The ''Samarangana Sutradhara'' of Bhoja, for example, dedicates its chapter 34 to these buildings and adds that the walls of the performance hall should adorned pictures of damsels dancing or playing instruments.<ref name=Raghavan357/> The plan for ''Natya-mandapa'' with space for the dancers, space for the musicians that co-perform with the dancers, space where the dance-drama artists can change their dress for different acts (''Nepathya-dhama'') and for the ''prekshaka'' (audience) are discussed in chapter 39 of Kumara's ''Silpa Ratna''. The ''Narada Silpasastra'' uses the term "Nataka-salas", recommending that the performance stage should be raised on a platform so that the audience can get a better view, the audience hall should be decorated for the audience to admire before and after the performance.<ref name=Raghavan357/> These arts and architectural principles may have evolved out of more ancient Indian traditions for performance arts, states Varadpande, as is implied in the Buddhist text ''[[Brahmajāla Sutta]]'' where the Buddha forbids his ''bhikshus'' (monks) from watching dances, music performances and similar public shows in ''Majjhima-sila''.<ref name="Varadpande1987">{{cite book|author=Manohar Laxman Varadpande|title=History of Indian Theatre|url=https://books.google.com/books?id=SyxOHOCVcVkC|year=1987|publisher=Abhinav Publications|isbn=978-81-7017-221-5|pages=105–114}}; for another translation of the Buddhist canonical text, see: {{cite book|author=Martine Batchelor|title=The Spirit of the Buddha |url=https://books.google.com/books?id=fL3mykqlOJcC&pg=PT25 |year=2010|publisher=Yale University Press|isbn=9780300175004|pages=25 (Majjhima Nikaya 27)}}</ref> The text ''[[Natyasastra]]'' recommends architectural guidelines for the ''Natya'' theatre, but without drawings and plans. The theatre mentioned in ''Natyasastra'' probably housed an audience of 200 to 500 patrons comfortably seated, states Farley Richmond – a scholar of Indian theatre.<ref name="Kale2019">{{cite book|author=Farley Richmond|editor=M. R. Kale|title=The Mrichchhakatika of Sudraka: With Introduction, Critical Essays and a Photo-Essay |url=https://books.google.com/books?id=Dv_oDwAAQBAJ |year=2019|publisher=Motilal Banarsidass|isbn=978-81-208-4010-2|pages=31–33}}</ref> ==مندر== ==خانقاهون== هندو خانقاهون جهڙوڪ مٺا ۽ هرميٽيج (آشرم) عمارتن جا ڪمپليڪس آهن جن ۾ مندر، خانقاه خانا يا اجتماعي گهر ۽ معاون سهولتون شامل آهن. ==راٺا== ڪجهه هندو جڳهن ۾، مندر يا عمارتون آهن جن کي راٺا سڏيو ويندو آهي ڇاڪاڻ ته انهن جي شڪل هڪ وڏي رته جي هوندي آهي. In some Hindu sites, there are shrines or buildings named [[ratha]]s because they have the shape of a huge chariot.{{sfn|Harle|1994|p=153}} ==تورانا (محراب)== توران هڪ آزاد بيٺل محراب آهي جيڪو رسمن جي مقصدن لاءِ هندو، ٻڌ ۽ جين فن تعمير ۾ مندرن، خانقاهن ۽ ٻين شين جي سامهون ڏٺو ويندو آهي، ڪڏهن ڪڏهن هڪ عمارت جي طور تي. [[Torana]] is a free-standing archway for ceremonial purposes seen in the Hindu, [[Buddhist]] and [[Jain]] architecture in front of the temples, monasteries and other objects, sometimes as single building.<ref>{{Cite web|url=http://www.oxfordartonline.com/view/10.1093/gao/9781884446054.001.0001/oao-9781884446054-e-7000085631|title=Toraṇa |work= Grove Art|year=2003 |doi=10.1093/gao/9781884446054.article.T085631|access-date=2018-08-08|last1=Hardy |first1=Adam |isbn=978-1-884446-05-4 }}</ref>{{sfn|Dhar|2010|p=}} ==ستمبه (ڪالم)== [[Stambha]] denotes a pillar or column, and is also known as ''jangha'', ''stali'', ''angrika'', ''sthanu'', ''arani'', ''bharaka'' or ''dharana''.{{sfn|Acharya|2010|p=533}} It is described in ''Manasara'' to consist of a pedestal, base, column and a capital. It can be made from wood or stone, be independent or be a pilaster joined to one of the walls. The text describes different proportions for different materials of construction.{{sfn|Acharya|2010|p=533}} The length of column is divided into''matras'' (portions), and these may be decorated with artwork. The ''Manasara'' suggests rules for tapering the top portions of the ''stambha''.{{sfn|Acharya|2010|p=533}} Illustrative stambhas include the [[Vijay Stambha]] (Tower of victory) at [[Chittorgarh fort]], [[Rajasthan]]. It is dedicated to [[Vishnu]]. The [[Dhvaja|Dhvaja-stambhas]] are found at the entrance of temples as flagstaffs, often with the image of [[lingam]] and sacred animals. ==ڇتريون== ڇتريون بلند، گنبد جي شڪل وارا منڊ آهن جيڪي هندستاني فن تعمير ۾ هڪ عنصر طور استعمال ڪيا ويندا آهن، جيڪي راجسٿاني فن تعمير ۾ پيدا ٿين ٿا. اهي محلات ۾ وڏي پيماني تي استعمال ٿيندا آهن، قلعا، يا جنازي جي جڳهن جي حد بندي ڪرڻ، وغيره. [[Chhatri]]s are elevated, dome-shaped pavilions used as an element in [[Indian architecture]], originating in [[Rajasthani architecture]]. They are widely used in palaces, in forts, or to demarcate funerary sites, etc.<ref>{{Cite journal|last=Zajadacz-Hastenrath|first=Salome|date=1997|title=A Note on Babur's Lost Funerary Enclosure at Kabul|url=http://dx.doi.org/10.2307/1523241|journal=Muqarnas|volume=14|pages=135–142|doi=10.2307/1523241|jstor=1523241 |issn=0732-2992|url-access=subscription}}</ref> == Temples (mandirs) == [[File:Architecture of the Khajuraho temples.jpg|thumb|right|Elements of a North Indian temple (Madhya Pradesh)]] [[File:1910 sketches, Gondeshwar temple Sinnar, Nashik temple overview, cross section and plan.jpg|thumb|The architectural plan of the Gondeshwar temple near Nashik (Maharashtra)]] {{main|Hindu temple architecture}} [[Hindu temple architecture]] has many varieties of style whose historic role has been to provide "a focus for both the social and spiritual life" for the Hindu community it serves, states George Michell.{{sfn|Michell|1988|p=14}} Every [[Hindu temple]] ("mandir") is imbued with symbolism, yet the basic structure of each stays the same. Each temple has an inner sanctum or the sacred space, the ''[[Garbhagriha|garbha griha]]'' or womb-chamber, where the primary ''[[murti]]'' or the image of a deity is housed in a simple bare cell for ''darshana'' (view, meditative focus).{{sfn|Shilpa Sharma|Shireesh Deshpande|2017|pp=309-317}} Above the garbhagriha is a tower-like ''[[shikhara]]'', called the ''[[Vimana (architectural feature)|vimana]]'' in south India. This sanctum is surrounded by a closed or open path for ''pradakshina'' (also called ''parikrama'', circumambulation) that is typically intricately carved with symbolic art depicting Hindu legends, themes of artha, dharma and kama as well as the statues of significant deities of three major Hindu traditions (Vishnu, Shiva and Shakti).{{sfn|Michell|1988|pp=66–76, 86–126}} The sanctums of significant temples have a ''[[mandapa]]'' congregation hall, and sometimes an ''[[antarala]]'' antechamber and porch between garbhagriha and mandapa. Major temples that attract pilgrims from far typically have mandapas or other buildings that service the pilgrims. These may be connected or detached from the temple. The main temple may exist with other smaller temples or shrines in the temple compound. The streets around the temple are markets and hubs of economic activity.{{sfn|Michell|1988|pp=66–76, 86–126}} There are examples of special dance pavilions (''Nata Mandir''), like in the [[Konark Sun Temple]]. The pool, temple tank (''Kunda'') is also part of large temples, and they traditionally have served as a place for a bath dip and ablutions for pilgrims.{{sfn|Acharya|2010|p=74}} The same essential architectural principles are found in the historic Hindu temples of southeast Asia.{{sfn|Michell|1988|pp=159–182}} === Gopurams === {{Main|Gopuram}} Essentially independent architectural structure is an element of the temple complex as ''[[gopuram]]'', viz., gatehouse towers, usually ornate, othen with colossal size, at the entrance of a Hindu temple of [[Southern India]].<ref name=britgopuram>{{cite web|url=http://www.britannica.com/eb/article-9037402/gopura|title=Gopura|publisher=Encyclopædia Britannica|access-date=2008-01-20}}</ref> == Monasteries (mathas) == {{see also|Matha|Ashram|Bhajana Kutir}} Hindu monasteries such as [[matha]]s and hermitages ([[ashram]]s) are complexes of buildings include temples, monastic cells or the communal house and ancillary facilities.{{sfn|Sears|2014|pp=4—9}} ==ڏکڻ ايشيا کان ٻاهر== === Indonesia === {{main|Candi of Indonesia}} Historically, [[Hinduism in Indonesia|Hinduism]] was once the predominant [[religion|religious take]] of some Native Indonesians (chiefly Western Indonesians) in [[Indonesia]], predates the existence of [[Buddhism in Indonesia|Buddhism]], [[Islam in Indonesia|Islamism]], and [[Christianity in Indonesia|Christianity]]. The country was enriched with abundance of Hindu architecture, mainly served as [[Hindu temple|religious purpose]] (place of worship, etc.). According to Indonesian categorization, Hindu architecture temples could be divided into 3 main types with different terminology attached to its respective identity, the first one is called {{lang|jv|[[Candi of Indonesia|Candi]]}} ({{ety|Old Javanese|caṇḍi}}),<ref name="Old Javanese2">{{citation |last=Zoetmulder |first=P.J. |title=Old Javanese-English Dictionary |language=kaw, en|year=1982 |publisher=[[Royal Netherlands Institute of Southeast Asian and Caribbean Studies|Koninklijk Instituut voor Taal-, Land- en Volkenkunde]]}}</ref> specifically refers to the Hindu temple architecture of [[Hinduism in Java|Java]]-origin. The second one is known as {{lang|ban|[[Balinese temple|Pura]]}} ({{ety|ban|ᬧᬸᬭ|pura}}), refers to an architecture style of Balinese to perform their [[Balinese Hinduism]] worship. The last one, similar to Hindu majority globally, known in [[Indonesian language|Indonesian]] as {{lang|id|[[Kovil|Kuil]]}}, specifically refers to Hindu of [[Dravidian architecture|Dravidian]]-origin temple architecture, usually represent the [[Indian Indonesians|Indian Indonesian]] community (as opposed to Native Indonesian form of Hinduism). All types of Hindu architecture in Indonesia are functioned as place of worship, but also could be used as the place of historical observance to broaden the knowledge and awareness about Hinduism amongst the non-Hindu population, to draw the sense of tolerance and [[Bhinneka Tunggal Ika|unity]] within the country (it is also applied to every worship places of diverse religious background in Indonesia). ==گيلري== ;Some folios from surviving manuscripts on Hindu architecture <gallery> File:A folio from Vastu sastra hiti dayeka manuscript, water spout design, Sanskrit language, Newari script - 3.jpg|Drawing and notes on Hiti, a public water spout File:A folio from Vastu sastra hiti dayeka manuscript, water spout design, Sanskrit language, Newari script - 1.jpg|Drawing and notes on Hiti, a public water spout, part 2 File:A folio from Vastu sastra hiti dayeka manuscript, mandala, Sanskrit language, Newari script - 2.jpg|A mandala in ''Vastu Sastra Hiti Dayeka'' File:A folio with Harihara Shiva-Vishnu sketch from Samkrantiyajnavidhi manuscript, Sanskrit language, Nepali script.jpg|Two leaves in ''Samkrantiyajnavidhi'' illustrating proportions for [[Harihara]] – half Shiva, half Vishnu File:A folio from minor Vastu sastra manuscript, home design and decoration, Sanskrit language, Devanagari script.jpg|A Vastu sastra page on home design, first line mentions ''vastu sastra'' </gallery> ;Some temples and public stepwells <gallery> File:Lingaraj Temple Complex.jpg | [[Lingaraja Temple]] ([[Bhubaneswar]], Odisha) File:Veera Narayana temple at the Chennakeshava temple complex.jpg | [[Chennakeshava Temple, Belur]] (Karnataka) File:Radhashyam Temple at Bishnupur 2.jpg | Lalji temple ([[Bishnupur, Bankura]], West Bengal) File:Konark Nat Mandir.jpg | Nata Mandir of [[Konark Sun Temple]] (Odisha) File:Madurai Meenakshi temple 2.jpg | [[Meenakshiamman Temple]] Gopuram ([[Madurai]], Tamil Nadu) File:Rani ki vav - Gujarat - 07.jpg|Rani ka vav Gujarat, a historic public water tank with Hindu arts File:Sringeritemple.jpg | [[Advaita Vedanta]] Monastery ([[Sringeri]], Karnataka) File:Mahabalipuram, Pancha Rathas, Tamil Nadu, India.jpg | [[Pancha Rathas]] ([[Mahabalipuram]], Tamil Nadu) File:Nagda(Rajasthan)Torana.jpg | [[Sahastra Bahu Temples]] Torana ([[Nagda, Rajasthan]]) File:Mukteshwar torana.jpg | Torana of [[Mukteshvara Temple, Bhubaneswar]] (Orisha) File:Arunachaleshvara Temple Tiruvannamalai.JPG|A gopuram at the Arunachaleshvara Temple, Tiruvannamalai (Tamil Nadu) </gallery> ==پڻ ڏسو== * [[Hindu temple architecture]] * [[Indian rock-cut architecture]] * [[Indian architecture]] * [[Dravidian architecture]] * [[Nagara architecture]] == Note == {{reflist|group=note}} ==حوالا== {{حوالا}} == Bibliography == * {{cite book|first=P. K.|last=Acharya|year=2010|title=An encyclopaedia of Hindu architecture | url=https://archive.org/stream/encyclopaediaofh07achauoft#page/n9/mode/2up |publisher=Oxford University Press (Republished by Motilal Banarsidass)|location=New Delhi|isbn=978-81-85990-03-3}} * {{cite book|first=P. K.|last=Acharya|year=1927|title=Indian Architecture according to the Manasara Shilpa Shastra|url=https://archive.org/stream/encyclopaediaofh07achauoft#page/n9/mode/2up |publisher=Oxford University Press (Republished by Motilal Banarsidass)|location=London|isbn=0300062176}} * {{cite book|first=P. D.|last=Dhar|year=2010|title=The Torana in Indian and Southeast Asian Architecture|publisher=D K Printworld|location=New Delhi|isbn=978-8124605349}} * {{cite book|first=I.|last=Glushkova|year=2014|title=Objects of Worship in South Asian Religions: Forms, Practices and Meanings|url=https://books.google.com/books?id=oqReBAAAQBAJ&pg=PA116 |publisher=Routledge|isbn=978-1-317-67595-2}} * {{cite book|first=S. R.|last=Goel|year=1991|title=[[Hindu Temples – What Happened to Them]]|publisher=Voice of India|location=New Delhi|volume=2|isbn=81-85990-03-4}} * {{cite book|first=J. C.|last=Harle|year=1994|title=The Art and Architecture of the Indian Subcontinent|url=https://archive.org/details/artarchitectureo00harl|edition=2nd|publisher=Yale University Press Pelican History of Art|isbn=0300062176|url-access=registration}} *{{cite book|author=Ernest Havell|title=The Ancient and Medieval Architecture of India|url=https://books.google.com/books?id=xHM-7CaV5zYC|year=1972|publisher=John Murray, London (Reprinted S. Chand)}} * {{cite book|first=M.|last=Juneja|year=2001|title=Architecture in Medieval India: Forms, Contexts, Histories|url=https://books.google.com/books?id=7N7VAAAAMAAJ |edition=2nd|publisher=Orient Blackswan|isbn=978-8178242286}} * {{cite book|first=G.|last=Michell|year=1988|title=The Hindu Temple: An Introduction to its Meaning and Forms|url=https://books.google.com/books?id=ajgImLs62gwC&pg=PA61 |edition=2nd |publisher=University of Chicago Press|location=Chicago/London|isbn=0-226-53230-5}} *{{cite journal | last=Patra | first=Reena | title=A Comparative Study on Vaastu Shastra and Heidegger's 'Building, Dwelling and Thinking' | journal=Asian Philosophy | publisher=Taylor & Francis | volume=16 | issue=3 | year=2006 | doi=10.1080/09552360600979430 | pages=199–218| s2cid=144592593 }} *{{cite book|author=Ram Raz|title=Essay on the Architecture of the Hindús|url=https://books.google.com/books?id=DSg5AQAAMAAJ|year=1834 |publisher=Royal Asiatic Society of Great Britain and Ireland}} *{{cite journal|author1=Shilpa Sharma|author2=Shireesh Deshpande|title=Architectural Strategies Used in Hindu Temples to Emphasize Sacredness| journal = Journal of Architectural and Planning Research| volume= 34| number= 4 | year= 2017| pages= 309–319|jstor=44987239}} *{{cite journal | last=Sinha | first=Amita | title=Design of Settlements in the Vaastu Shastras | journal=Journal of Cultural Geography | publisher=Taylor & Francis | volume=17 | issue=2 | year=1998 | doi=10.1080/08873639809478319 | pages=27–41}} * {{cite book|first=D. N.|last=Shukla|year=1993|title=Vastu-Sastra: Hindu Science of Architecture|publisher=Munshiram Manoharial Publishers|isbn=978-81-215-0611-3}} * {{cite book|first=T.|last=Sears|year=2014|title=Worldly Gurus and Spiritual Kings: Architecture and Asceticism in Medieval India|publisher=Yale University Press|isbn=978-0-300-19844-7}} * {{cite book|first=B.|last=Thapar|year=2004|title=Introduction to Indian Architecture|publisher=Periplus Editions|location=Singapore|isbn=0-7946-0011-5|ref=Thapar}} ==External links== {{Commons category|Hindu architecture}} *[https://web.archive.org/web/20100218153644/http://www.hampi.in/architecture.htm Vijayanagara architecture] *[http://www.hindupedia.com/en/Sthapatyaveda Sthapatyaveda] (Temple Architecture) on Hindupedia, the Hindu Encyclopedia [[زمرو:ايشيائي تعميرات]] [[زمرو:ايشيا ۾ فن تعمير]] [[زمرو:فن تعمير]] [[زمرو:هندستاني فن تعمير]] [[زمرو:هندستان جو فن تعمير]] [[زمرو:هندو عبادت جا هنڌ]] [[زمرو:هندو فن تعمير]] [[زمرو:هندو مندر فن تعمير]] axwxw526tdzaw0nnwhfqvtajgm6961e 382584 382583 2026-06-03T17:28:31Z Memon2025 21315 382584 wikitext text/x-wiki '''هندو فن تعمير''' (Hindu Architecture) هندستاني فن تعمير جو روايتي نظام آهي جيڪو عمارتن جهڙوڪ مندر، خانقاهون، مجسما، گهر، مارڪيٽ جا هنڌ، باغ ۽ شهر جي منصوبه بندي لاءِ آهي، جيئن هندو متنن ۾ بيان ڪيو ويو آهي. فن تعمير جون هدايتون سنسڪرت جي نسخن ۾ ۽ ڪجهه حالتن ۾ ٻين علائقائي ٻولين ۾ پڻ زنده آهن. انهن متنن ۾ واستو شاستر، شلپا شاستر، برهت سمهتا، پرانا ۽ اگاما جا تعميراتي حصا ۽ علائقائي متن جهڙوڪ مانسارا شامل آهن. {{Short description|Traditional system of Indian architecture as described in Hindu texts}} [[File:10th century Nilakantha Mahadeva Hindu temple, Nagara architecture, Sunak, Gujarat.jpg|thumb|The architecture of a Hindu temple in Sunak, Gujarat]] {{Hinduism}} '''Hindu architecture''' is the traditional system of Indian architecture for structures such as temples, monasteries, statues, homes, market places, gardens and town planning as described in [[Hindu texts]].{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}<ref name="Sinha 1998 pp. 27–41">{{harvnb|Sinha|1998|pages=27–41}}</ref> The architectural guidelines survive in Sanskrit manuscripts and in some cases also in other regional languages. These texts include the [[Vastu shastra]]s, [[Shilpa Shastras]], the ''Brihat Samhita'', architectural portions of the Puranas and the Agamas, and regional texts such as the [[Manasara]] among others.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx, Appendix I lists hundreds of Hindu architectural texts}}{{sfn|Shukla|1993|p=}} گجرات جي سُنڪ ۾ هڪ هندو مندر جي اڏاوت. * هندو فن تعمير جي سڀ کان اهم خصوصيت (۽ ڪيتريون ئي بچيل مثال) هندو مندر آهن، هڪ اهڙي اڏاوتي روايت سان جيڪا پٿر، اينٽن ۽ پٿر جي ڪٽ واري فن تعمير ۾ بچيل مثال ڇڏي وئي آهي جيڪا گپتا سلطنت جي دور جي آهي. انهن فن تعمير تي قديم فارسي ۽ هيلينسٽڪ فن تعمير جو اثر هو. جديد دور ۾ تمام گهٽ سيڪيولر هندو فن تعمير بچيل آهي، جهڙوڪ محلات، گهر ۽ شهر. برباد ۽ آثار قديمه جا مطالعو هندستان ۾ ابتدائي سيڪيولر فن تعمير جو نظارو پيش ڪن ٿا. هندستاني محلات ۽ شهري فن تعمير جي تاريخ تي مطالعي گهڻو ڪري مغل ۽ هند-اسلامي فن تعمير تي ڌيان ڏنو آهي خاص طور تي اتر ۽ اولهه هندستان جي، انهن جي نسبتاً گهڻائي جي ڪري. هندستان جي ٻين علائقن ۾، خاص طور تي ڏکڻ ۾، هندو فن تعمير 16 صدي تائين ترقي ڪندو رهيو، جهڙوڪ اهي جيڪي مندرن، برباد شهرن ۽ وجياناگر سلطنت ۽ نائڪا جي سيڪيولر جڳهن پاران مثال طور پيش ڪيا ويا آهن. سيڪيولر فن تعمير ڪڏهن به هندستان ۾ مذهبي جي مخالفت نه ڪئي وئي، ۽ اهو مقدس فن تعمير آهي جهڙوڪ اهي جيڪي هندو مندرن ۾ مليا آهن جيڪي سيڪيولر ماڻهن کان متاثر ۽ موافقت هئا. وڌيڪ، هارل چوي ٿو، اهو آهي مندر جي ڀتين، ٿنڀن، تورانن ۽ مدپام تي ٺهيل نقش جتي سيڪيولر فن تعمير جو ننڍڙو نسخو ملي سگهي ٿو. By far the most important, characteristic and numerous surviving examples of Hindu architecture are [[Hindu temple]]s, with an [[Hindu temple architecture|architectural tradition]] that has left surviving examples in stone, brick, and [[Indian rock-cut architecture|rock-cut architecture]] dating back to the [[Gupta Empire]]. These architectures had influence of Ancient Persian and [[Hellenistic influence on Indian art|Hellenistic]] architecture.<ref>{{Cite book|last=Smith|first=Vincent Arthur|url=https://books.google.com/books?id=IPstAAAAMAAJ&q=%22The+Hellenistic+is+not+the+only+foreign+element+in+ancient+Indian+art+.+The+influence+of+Persia+is+apparent+,+and+the+columnar+architecture+of+the+Achaemenian+monarchy+supplied+the+models+for+Asoka's+monolithic+pillars+and+many%22|title=Research Articles in Epigraphy, Archaeology, and Numismatics of India|date=1977|publisher=Sheikh Mubarak Ali|language=en}}</ref> Far fewer secular Hindu architecture have survived into the modern era, such as palaces, homes and cities. Ruins and archaeological studies provide a view of early secular architecture in India.<ref name="Murthy1987">{{cite book|author=K. Krishna Murthy|title=Early Indian Secular Architecture|url=https://books.google.com/books?id=0gsNAQAAIAAJ|year=1987|isbn=978-81-85067-01-8|pages=5–16|publisher=Sundeep Prakashan }}</ref> Studies on Indian palaces and civic architectural history have largely focussed on the Mughal and Indo-Islamic architecture particularly of the northern and western India given their relative abundance. In other regions of India, particularly the South, Hindu architecture continued to thrive through the 16th-century, such as those exemplified by the temples, ruined cities and secular spaces of the Vijayanagara Empire and the Nayakas.<ref name="Branfoot 2008 pp. 171–194">{{cite journal | last=Branfoot | first=Crispin | title=Imperial Frontiers: Building Sacred Space in Sixteenth-Century South India | journal=The Art Bulletin | publisher=Taylor & Francis| volume=90 | issue=2 | year=2008 | doi=10.1080/00043079.2008.10786389 | pages=171–194| s2cid=154135978 }}</ref><ref name=harle331>{{cite book|author=James C. Harle|title=The Art and Architecture of the Indian Subcontinent|url=https://books.google.com/books?id=LwcBVvdqyBkC |year=1994|publisher=Yale University Press|isbn=978-0-300-06217-5|pages=330–331}}</ref> The secular architecture was never opposed to the religious in India, and it is the sacred architecture such as those found in the Hindu temples which were inspired by and adaptations of the secular ones. Further, states Harle, it is in the reliefs on temple walls, pillars, toranas and madapams where miniature version of the secular architecture can be found.<ref name="Harle1994">{{cite book|author=James C. Harle|title=The Art and Architecture of the Indian Subcontinent|url=https://books.google.com/books?id=LwcBVvdqyBkC |year=1994|publisher=Yale University Press|isbn=978-0-300-06217-5|pages=43–47, 67–68, 467–480}}</ref> ==متن== [[File:17th century copy of folio 2 of Visvakarmaprakasa, a Vastu sastra Nepal, Sanskrit Devanagari - 1.jpg|thumb|left|A folio of Visvakarmaprakasa, a minor Hindu architecture text discovered in Kathmandu valley, Nepal (Sanskrit Devanagari)]] Vaastu Shastras and Shilpa Shastras are listed as one of 64 divine arts in ancient Indian texts. They are design manuals covering the art and science of architecture, typically mixing form, function with Hindu symbolism.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}<ref name="Sinha 1998 pp. 27–41"/> The earliest, archaic and distilled version of Hindu architecture principles are found in the Vedic literature, traditionally considered as the ''Upavedas'' (lesser appendices to the Vedas), and called the ''Sthapatya Veda''.<ref name="Patra 2006 pp. 199–218">{{harvnb|Patra|2006}}</ref> Acharya's ''Encyclopedia of Hindu Architecture'' lists hundreds of Sanskrit manuscripts with more details on Hindu architecture that have survived into the modern age.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}} They cover the architectural aspects of a wide range of subjects: ornaments, furniture, vehicles (wagons, carts), gateways, water tanks, drains, cities, streets, homes, palaces, temples and others.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}<ref name="Sinha 1998 pp. 27–41"/> The most studied texts in the contemporary era are Sanskrit manuscripts in different Indic scripts. These include the ''[[Brihat Samhita]]'' (chapters 53, 56–58 and 79), the ''[[Manasara|Manasara Shilpa Sastra]]'', the ''Mayamata Vastu Sastra'' with commentaries in Telugu and Tamil, the Puranas (for example, chapters 42–62 and 104–106 of ''Agni Purana'', chapter 7 of ''Brahmanda Purana'') and the Hindu Agamas.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx with Appendix 1}} {{Clear}} ==ڳوٺ ۽ شهر== [[File:700 CE Manasara Sanskrit text, Hindu architecture, town village plans.jpg|thumb|Some town plans recommended in the 700 CE ''Manasara'' Sanskrit text on Hindu architecture.{{sfn|Sinha|1998|pp=27–40}}{{sfn|Ram Raz|1834}}{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}}]] Hindu texts recommend architectural guidelines for homes, market places, gardens and town planning.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}{{sfn|Sinha|1998|pp=27–40}} The best site for human settlement, declares ''[[Manasara]]'', seeks the right terrain with thick soil that slopes to open skies eastward so that the residents can appreciate the sunrise.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}} It is near a river or significant water stream, and has enough ground water for wells – a second source of water.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}} The soil, states ''Manasara'', should be firm, rich for growing flowers, vegetables and fruit trees, and of agreeable odor. The text recommends that the town planners dig and check the [[soil quality]] for a stable foundation to homes and public buildings.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}} Once the location is accepted, the text describes forty plans for laying out the streets, the homes, markets, gardens and other infrastructure necessary for the settlement. Example architectural plans include Dandaka, Prastara, Chaturmukha, Padmaka, Karmuka, Swastika and others.{{sfn|Sinha|1998|pp=27–40}} The Hindu texts vary, with five shared principles:{{sfn|Patra|2006|pp=201–203}} *''Diknirnaya'': principles of orientation *''Padavinyasa'' : site planning *''Hastalakshana'' : proportionate measurement ratios of sections *''Ayadi'' : six canonical principles of architecture *''Patakadi'' : aesthetics or character of each building or part of the overall plan The guidelines combine principles of early Hindu understanding of science, spiritual beliefs, astrology and astronomy.{{sfn|Patra|2006|pp=201–203}} In practice, these guidelines favor symmetry set to the cardinal directions, with many plans favoring the streets to be aligned with seasonal winds direction, integrated with the terrain and the needs of the local weather.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}}{{sfn|Patra|2006|pp=201–203}} A temple or public assembly hall at the center of the town is recommended in ''Manasara''.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}} ==اسپتالون ۽ شفاخانا== The early Hindu texts on medicine and surgery mention dedicated buildings and halls to take care of sick people, and recommend that architects with ''Vastu Vidya'' (वास्तुविद्या) expertise should construct these. The ''[[Charaka Samhita]]'' dated between 100 BCE to 150 CE, for example, in book 1, verse 15.6 (''sutrasthana'') states:<ref name=Wujastyk1>Dominik Wujastyk (2003), The Roots of Āyurveda: Selections from Sanskrit Medical Writings, 3rd edition, Penguin, pages 35–36, 10–12</ref><ref name=Kaviratna1>AV Kaviratna (1913), Charaka-samhita : translated into English, Part 1, {{oclc|67906513}}, pages 168–169</ref><ref name=sharma1>Priya V Sharma (1981), Charaka Samhita Volume 1: Sanskrit Text, with an English Translation, Chaukhamba Orientalia, {{ISBN|9788176370127}}, page 104</ref>{{refn|group=note|The verse 1.15.7 describes how this hospital building should be furnished with beds, chairs, bedsheets, pillows, spitoon, drug grinders, affectionate nurses, pharmacy, supplies, patient care equipment etc.<ref name=Wujastyk1/><ref name=sharma1/>}} {{Quote| {{lang|sa-Deva| [...] दृढं निवातं प्रवातैकदेशं सुखप्रविचारमनुपत्यकं धूमातपजलरजसामनभिगमनीयमनिष्ठानां च शब्दस्पर्शरसरूपगन्धानां सोदपानोदूखलमुसलवर्चःस्थानस्नानभूमिमहानसं '''वास्तुविद्याकुशलः''' प्रशस्तं गृहमेव तावत् पूर्वमुपकल्पयेत्<nowiki>।||६||</nowiki>}}<br> [...] – In the first place a mansion must be constructed under the supervision of an engineer well-conversant with the science of building mansions and houses. It should be spacious and roomy. The element of strength should not be wanting in it. Every part of it should not be exposed to strong winds or breezes. One portion at least should be open to the currents of wind. It should be such that one may move or walk through it with ease. It should not be exposed to smoke, or the sun, or dust, or injurious sound and taste and form and scent. It should be furnished with staircases, with pestles and mortars, privies, accommodation for belting, and cook-rooms.<br>– Translated by Avinash Kaviratna<ref name=Kaviratna1/><br> [...] – the one expert in architecture should, first of all, arrange for an auspicious house which should be strong, wind-free (isolated from wind), ventilated, having comfortable moving space, not situated in a valley, inaccessible to smoke (or) sun (or) water (or) taste (or) sight (or) smell, and provided with water reservoir, mortar pestle, lavatory, bathroom and kitchen.<br>– Translated by Priya Sharma<ref name=sharma1/><br> [...] – Thus, '''an expert in the science of building''' should first construct a worthy building. It should be strong, out of the wind, and part of it should be open to the air. It should be easy to get about in, and should not be in a depression. It should be out of the path of smoke, sunlight, water, or dust, as well as unwanted noise, feelings, tastes, sights and smells. It should have water supply, pestle and mortar, lavatory, bathing area, and a kitchen.<br>– Translated by Dominik Wujastyk (under subtitle: The [[Hospital]] Building)<ref name=Wujastyk1/> |Caraka Samhita, 1.15.6}} ==آرٽ ۽ شهري عمارتون== The ''Narada Shilpasastra'' is another early Sanskrit treatise on architecture. It has 83 chapters, with chapters on plans for villages and cities, on architectural guidelines for palaces and houses, on public water tanks, on Hindu temples, as well as construction of public civic buildings.<ref name=Raghavan>V. Raghavan (1935), ''Two chapters on painting in the Narada Silpa Sastra'', Journal of the Indian Society of Oriental Art, Editors: Stella Kramrisch, Volume III, Number 1, pp. 15–32</ref><ref name=Iyengar/> Chapters 60 through 66 of ''Narada Silpa'' discuss special [[Śālā]] for community services and enjoyment, with chapter 61 on ''Bhojan-sala'' (feeding house), chapter 65 on ''Nataka'' (performance arts), and chapter 66 discussing a building to display arts and paintings. Chapter 71 discusses how ''chitra'' (painting) should be used to enliven homes and civic buildings.<ref name=Raghavan/><ref name=Iyengar>RN Iyengar, KS Kannan and SY Wakankar (2018), ''Narada Silpasastra: Sanskrit Text on Architectural Civil Engineering'', Jain University Press, {{ISBN|978-9385327582}}, pp. 197–220, 233–238</ref> ''Chitra-sala'' and other "entertainment houses", states ''Narada Silpasastra'', should be located in the middle of a city, preferably the main street or where major roads of the city cross or near major temples or palace.<ref name=Raghavan/><ref>C. Sivaramamurti (1934), ''[https://archive.org/details/in.ernet.dli.2015.44001/page/n189/mode/2up Chitrasalas]'', Triveni, Volume 7, Number 2, pp. 180–185</ref> This building's ''mandapam'' (hall) must be spacious and ventilated. It should have pictures that "captivate our minds" and "give joy to the eyes", laid out by rules of proportion and rules of "pose-determining lines", according to a translation by Raghavan.<ref name=Raghavan/> Chapter 66 further recommends specific designs. For example, it describes a civic building for display of art that is circular (''mardala'', drum-like), with main entrance and smaller ones enclosing a court-like space, terraces, and halls to divide the building into sections. These halls should itself display some items of pleasure such as carvings, colorful patterns on the floor, and brightly colored Devas, Gandharvas and Kinnaras.<ref>V. Raghavan (1935), ''Two chapters on painting in the Narada Silpa Sastra'', Journal of the Indian Society of Oriental Art, Editors: Stella Kramrisch, Volume III, Number 1, pp. 23–32</ref><ref name=Iyengar/> Another group of civic buildings described in Hindu texts are the ''preksha-sala'' (building for drama/stage performance) and ''sangita-sala or natya-sala'' (dance performance).<ref name=Raghavan357>V. Raghavan (1934), ''Theatre Architecture in Ancient India'', Triveni, Volume 5, Number 4, pp. 357–363</ref> These are categorized in three: those in temples for religious arts, in city for general entertainment, or in a palace for the king and his guests. The ''Samarangana Sutradhara'' of Bhoja, for example, dedicates its chapter 34 to these buildings and adds that the walls of the performance hall should adorned pictures of damsels dancing or playing instruments.<ref name=Raghavan357/> The plan for ''Natya-mandapa'' with space for the dancers, space for the musicians that co-perform with the dancers, space where the dance-drama artists can change their dress for different acts (''Nepathya-dhama'') and for the ''prekshaka'' (audience) are discussed in chapter 39 of Kumara's ''Silpa Ratna''. The ''Narada Silpasastra'' uses the term "Nataka-salas", recommending that the performance stage should be raised on a platform so that the audience can get a better view, the audience hall should be decorated for the audience to admire before and after the performance.<ref name=Raghavan357/> These arts and architectural principles may have evolved out of more ancient Indian traditions for performance arts, states Varadpande, as is implied in the Buddhist text ''[[Brahmajāla Sutta]]'' where the Buddha forbids his ''bhikshus'' (monks) from watching dances, music performances and similar public shows in ''Majjhima-sila''.<ref name="Varadpande1987">{{cite book|author=Manohar Laxman Varadpande|title=History of Indian Theatre|url=https://books.google.com/books?id=SyxOHOCVcVkC|year=1987|publisher=Abhinav Publications|isbn=978-81-7017-221-5|pages=105–114}}; for another translation of the Buddhist canonical text, see: {{cite book|author=Martine Batchelor|title=The Spirit of the Buddha |url=https://books.google.com/books?id=fL3mykqlOJcC&pg=PT25 |year=2010|publisher=Yale University Press|isbn=9780300175004|pages=25 (Majjhima Nikaya 27)}}</ref> The text ''[[Natyasastra]]'' recommends architectural guidelines for the ''Natya'' theatre, but without drawings and plans. The theatre mentioned in ''Natyasastra'' probably housed an audience of 200 to 500 patrons comfortably seated, states Farley Richmond – a scholar of Indian theatre.<ref name="Kale2019">{{cite book|author=Farley Richmond|editor=M. R. Kale|title=The Mrichchhakatika of Sudraka: With Introduction, Critical Essays and a Photo-Essay |url=https://books.google.com/books?id=Dv_oDwAAQBAJ |year=2019|publisher=Motilal Banarsidass|isbn=978-81-208-4010-2|pages=31–33}}</ref> ==مندر== ==خانقاهون== هندو خانقاهون جهڙوڪ مٺا ۽ هرميٽيج (آشرم) عمارتن جا ڪمپليڪس آهن جن ۾ مندر، خانقاه خانا يا اجتماعي گهر ۽ معاون سهولتون شامل آهن. ==راٺا== ڪجهه هندو جڳهن ۾، مندر يا عمارتون آهن جن کي راٺا سڏيو ويندو آهي ڇاڪاڻ ته انهن جي شڪل هڪ وڏي رته جي هوندي آهي. In some Hindu sites, there are shrines or buildings named [[ratha]]s because they have the shape of a huge chariot.{{sfn|Harle|1994|p=153}} ==تورانا (محراب)== توران هڪ آزاد بيٺل محراب آهي جيڪو رسمن جي مقصدن لاءِ هندو، ٻڌ ۽ جين فن تعمير ۾ مندرن، خانقاهن ۽ ٻين شين جي سامهون ڏٺو ويندو آهي، ڪڏهن ڪڏهن هڪ عمارت جي طور تي. [[Torana]] is a free-standing archway for ceremonial purposes seen in the Hindu, [[Buddhist]] and [[Jain]] architecture in front of the temples, monasteries and other objects, sometimes as single building.<ref>{{Cite web|url=http://www.oxfordartonline.com/view/10.1093/gao/9781884446054.001.0001/oao-9781884446054-e-7000085631|title=Toraṇa |work= Grove Art|year=2003 |doi=10.1093/gao/9781884446054.article.T085631|access-date=2018-08-08|last1=Hardy |first1=Adam |isbn=978-1-884446-05-4 }}</ref>{{sfn|Dhar|2010|p=}} ==ستمبه (ڪالم)== [[Stambha]] denotes a pillar or column, and is also known as ''jangha'', ''stali'', ''angrika'', ''sthanu'', ''arani'', ''bharaka'' or ''dharana''.{{sfn|Acharya|2010|p=533}} It is described in ''Manasara'' to consist of a pedestal, base, column and a capital. It can be made from wood or stone, be independent or be a pilaster joined to one of the walls. The text describes different proportions for different materials of construction.{{sfn|Acharya|2010|p=533}} The length of column is divided into''matras'' (portions), and these may be decorated with artwork. The ''Manasara'' suggests rules for tapering the top portions of the ''stambha''.{{sfn|Acharya|2010|p=533}} Illustrative stambhas include the [[Vijay Stambha]] (Tower of victory) at [[Chittorgarh fort]], [[Rajasthan]]. It is dedicated to [[Vishnu]]. The [[Dhvaja|Dhvaja-stambhas]] are found at the entrance of temples as flagstaffs, often with the image of [[lingam]] and sacred animals. ==ڇتريون== ڇتريون بلند، گنبد جي شڪل وارا منڊ آهن جيڪي هندستاني فن تعمير ۾ هڪ عنصر طور استعمال ڪيا ويندا آهن، جيڪي راجسٿاني فن تعمير ۾ پيدا ٿين ٿا. اهي محلات ۾ وڏي پيماني تي استعمال ٿيندا آهن، قلعا، يا جنازي جي جڳهن جي حد بندي ڪرڻ، وغيره. [[Chhatri]]s are elevated, dome-shaped pavilions used as an element in [[Indian architecture]], originating in [[Rajasthani architecture]]. They are widely used in palaces, in forts, or to demarcate funerary sites, etc.<ref>{{Cite journal|last=Zajadacz-Hastenrath|first=Salome|date=1997|title=A Note on Babur's Lost Funerary Enclosure at Kabul|url=http://dx.doi.org/10.2307/1523241|journal=Muqarnas|volume=14|pages=135–142|doi=10.2307/1523241|jstor=1523241 |issn=0732-2992|url-access=subscription}}</ref> == Monasteries (mathas) == {{see also|Matha|Ashram|Bhajana Kutir}} Hindu monasteries such as [[matha]]s and hermitages ([[ashram]]s) are complexes of buildings include temples, monastic cells or the communal house and ancillary facilities.{{sfn|Sears|2014|pp=4—9}} ==ڏکڻ ايشيا کان ٻاهر== === Indonesia === {{main|Candi of Indonesia}} Historically, [[Hinduism in Indonesia|Hinduism]] was once the predominant [[religion|religious take]] of some Native Indonesians (chiefly Western Indonesians) in [[Indonesia]], predates the existence of [[Buddhism in Indonesia|Buddhism]], [[Islam in Indonesia|Islamism]], and [[Christianity in Indonesia|Christianity]]. The country was enriched with abundance of Hindu architecture, mainly served as [[Hindu temple|religious purpose]] (place of worship, etc.). According to Indonesian categorization, Hindu architecture temples could be divided into 3 main types with different terminology attached to its respective identity, the first one is called {{lang|jv|[[Candi of Indonesia|Candi]]}} ({{ety|Old Javanese|caṇḍi}}),<ref name="Old Javanese2">{{citation |last=Zoetmulder |first=P.J. |title=Old Javanese-English Dictionary |language=kaw, en|year=1982 |publisher=[[Royal Netherlands Institute of Southeast Asian and Caribbean Studies|Koninklijk Instituut voor Taal-, Land- en Volkenkunde]]}}</ref> specifically refers to the Hindu temple architecture of [[Hinduism in Java|Java]]-origin. The second one is known as {{lang|ban|[[Balinese temple|Pura]]}} ({{ety|ban|ᬧᬸᬭ|pura}}), refers to an architecture style of Balinese to perform their [[Balinese Hinduism]] worship. The last one, similar to Hindu majority globally, known in [[Indonesian language|Indonesian]] as {{lang|id|[[Kovil|Kuil]]}}, specifically refers to Hindu of [[Dravidian architecture|Dravidian]]-origin temple architecture, usually represent the [[Indian Indonesians|Indian Indonesian]] community (as opposed to Native Indonesian form of Hinduism). All types of Hindu architecture in Indonesia are functioned as place of worship, but also could be used as the place of historical observance to broaden the knowledge and awareness about Hinduism amongst the non-Hindu population, to draw the sense of tolerance and [[Bhinneka Tunggal Ika|unity]] within the country (it is also applied to every worship places of diverse religious background in Indonesia). ==گيلري== ;Some folios from surviving manuscripts on Hindu architecture <gallery> File:A folio from Vastu sastra hiti dayeka manuscript, water spout design, Sanskrit language, Newari script - 3.jpg|Drawing and notes on Hiti, a public water spout File:A folio from Vastu sastra hiti dayeka manuscript, water spout design, Sanskrit language, Newari script - 1.jpg|Drawing and notes on Hiti, a public water spout, part 2 File:A folio from Vastu sastra hiti dayeka manuscript, mandala, Sanskrit language, Newari script - 2.jpg|A mandala in ''Vastu Sastra Hiti Dayeka'' File:A folio with Harihara Shiva-Vishnu sketch from Samkrantiyajnavidhi manuscript, Sanskrit language, Nepali script.jpg|Two leaves in ''Samkrantiyajnavidhi'' illustrating proportions for [[Harihara]] – half Shiva, half Vishnu File:A folio from minor Vastu sastra manuscript, home design and decoration, Sanskrit language, Devanagari script.jpg|A Vastu sastra page on home design, first line mentions ''vastu sastra'' </gallery> ;Some temples and public stepwells <gallery> File:Lingaraj Temple Complex.jpg | [[Lingaraja Temple]] ([[Bhubaneswar]], Odisha) File:Veera Narayana temple at the Chennakeshava temple complex.jpg | [[Chennakeshava Temple, Belur]] (Karnataka) File:Radhashyam Temple at Bishnupur 2.jpg | Lalji temple ([[Bishnupur, Bankura]], West Bengal) File:Konark Nat Mandir.jpg | Nata Mandir of [[Konark Sun Temple]] (Odisha) File:Madurai Meenakshi temple 2.jpg | [[Meenakshiamman Temple]] Gopuram ([[Madurai]], Tamil Nadu) File:Rani ki vav - Gujarat - 07.jpg|Rani ka vav Gujarat, a historic public water tank with Hindu arts File:Sringeritemple.jpg | [[Advaita Vedanta]] Monastery ([[Sringeri]], Karnataka) File:Mahabalipuram, Pancha Rathas, Tamil Nadu, India.jpg | [[Pancha Rathas]] ([[Mahabalipuram]], Tamil Nadu) File:Nagda(Rajasthan)Torana.jpg | [[Sahastra Bahu Temples]] Torana ([[Nagda, Rajasthan]]) File:Mukteshwar torana.jpg | Torana of [[Mukteshvara Temple, Bhubaneswar]] (Orisha) File:Arunachaleshvara Temple Tiruvannamalai.JPG|A gopuram at the Arunachaleshvara Temple, Tiruvannamalai (Tamil Nadu) </gallery> ==پڻ ڏسو== * [[Hindu temple architecture]] * [[Indian rock-cut architecture]] * [[Indian architecture]] * [[Dravidian architecture]] * [[Nagara architecture]] == Note == {{reflist|group=note}} ==حوالا== {{حوالا}} == Bibliography == * {{cite book|first=P. K.|last=Acharya|year=2010|title=An encyclopaedia of Hindu architecture | url=https://archive.org/stream/encyclopaediaofh07achauoft#page/n9/mode/2up |publisher=Oxford University Press (Republished by Motilal Banarsidass)|location=New Delhi|isbn=978-81-85990-03-3}} * {{cite book|first=P. K.|last=Acharya|year=1927|title=Indian Architecture according to the Manasara Shilpa Shastra|url=https://archive.org/stream/encyclopaediaofh07achauoft#page/n9/mode/2up |publisher=Oxford University Press (Republished by Motilal Banarsidass)|location=London|isbn=0300062176}} * {{cite book|first=P. D.|last=Dhar|year=2010|title=The Torana in Indian and Southeast Asian Architecture|publisher=D K Printworld|location=New Delhi|isbn=978-8124605349}} * {{cite book|first=I.|last=Glushkova|year=2014|title=Objects of Worship in South Asian Religions: Forms, Practices and Meanings|url=https://books.google.com/books?id=oqReBAAAQBAJ&pg=PA116 |publisher=Routledge|isbn=978-1-317-67595-2}} * {{cite book|first=S. R.|last=Goel|year=1991|title=[[Hindu Temples – What Happened to Them]]|publisher=Voice of India|location=New Delhi|volume=2|isbn=81-85990-03-4}} * {{cite book|first=J. C.|last=Harle|year=1994|title=The Art and Architecture of the Indian Subcontinent|url=https://archive.org/details/artarchitectureo00harl|edition=2nd|publisher=Yale University Press Pelican History of Art|isbn=0300062176|url-access=registration}} *{{cite book|author=Ernest Havell|title=The Ancient and Medieval Architecture of India|url=https://books.google.com/books?id=xHM-7CaV5zYC|year=1972|publisher=John Murray, London (Reprinted S. Chand)}} * {{cite book|first=M.|last=Juneja|year=2001|title=Architecture in Medieval India: Forms, Contexts, Histories|url=https://books.google.com/books?id=7N7VAAAAMAAJ |edition=2nd|publisher=Orient Blackswan|isbn=978-8178242286}} * {{cite book|first=G.|last=Michell|year=1988|title=The Hindu Temple: An Introduction to its Meaning and Forms|url=https://books.google.com/books?id=ajgImLs62gwC&pg=PA61 |edition=2nd |publisher=University of Chicago Press|location=Chicago/London|isbn=0-226-53230-5}} *{{cite journal | last=Patra | first=Reena | title=A Comparative Study on Vaastu Shastra and Heidegger's 'Building, Dwelling and Thinking' | journal=Asian Philosophy | publisher=Taylor & Francis | volume=16 | issue=3 | year=2006 | doi=10.1080/09552360600979430 | pages=199–218| s2cid=144592593 }} *{{cite book|author=Ram Raz|title=Essay on the Architecture of the Hindús|url=https://books.google.com/books?id=DSg5AQAAMAAJ|year=1834 |publisher=Royal Asiatic Society of Great Britain and Ireland}} *{{cite journal|author1=Shilpa Sharma|author2=Shireesh Deshpande|title=Architectural Strategies Used in Hindu Temples to Emphasize Sacredness| journal = Journal of Architectural and Planning Research| volume= 34| number= 4 | year= 2017| pages= 309–319|jstor=44987239}} *{{cite journal | last=Sinha | first=Amita | title=Design of Settlements in the Vaastu Shastras | journal=Journal of Cultural Geography | publisher=Taylor & Francis | volume=17 | issue=2 | year=1998 | doi=10.1080/08873639809478319 | pages=27–41}} * {{cite book|first=D. N.|last=Shukla|year=1993|title=Vastu-Sastra: Hindu Science of Architecture|publisher=Munshiram Manoharial Publishers|isbn=978-81-215-0611-3}} * {{cite book|first=T.|last=Sears|year=2014|title=Worldly Gurus and Spiritual Kings: Architecture and Asceticism in Medieval India|publisher=Yale University Press|isbn=978-0-300-19844-7}} * {{cite book|first=B.|last=Thapar|year=2004|title=Introduction to Indian Architecture|publisher=Periplus Editions|location=Singapore|isbn=0-7946-0011-5|ref=Thapar}} ==External links== {{Commons category|Hindu architecture}} *[https://web.archive.org/web/20100218153644/http://www.hampi.in/architecture.htm Vijayanagara architecture] *[http://www.hindupedia.com/en/Sthapatyaveda Sthapatyaveda] (Temple Architecture) on Hindupedia, the Hindu Encyclopedia [[زمرو:ايشيائي تعميرات]] [[زمرو:ايشيا ۾ فن تعمير]] [[زمرو:فن تعمير]] [[زمرو:هندستاني فن تعمير]] [[زمرو:هندستان جو فن تعمير]] [[زمرو:هندو عبادت جا هنڌ]] [[زمرو:هندو فن تعمير]] [[زمرو:هندو مندر فن تعمير]] h1bnb0atij4blvmi7zbmy7cojznlrrn 382585 382584 2026-06-03T17:29:17Z Memon2025 21315 /* مندر */ 382585 wikitext text/x-wiki '''هندو فن تعمير''' (Hindu Architecture) هندستاني فن تعمير جو روايتي نظام آهي جيڪو عمارتن جهڙوڪ مندر، خانقاهون، مجسما، گهر، مارڪيٽ جا هنڌ، باغ ۽ شهر جي منصوبه بندي لاءِ آهي، جيئن هندو متنن ۾ بيان ڪيو ويو آهي. فن تعمير جون هدايتون سنسڪرت جي نسخن ۾ ۽ ڪجهه حالتن ۾ ٻين علائقائي ٻولين ۾ پڻ زنده آهن. انهن متنن ۾ واستو شاستر، شلپا شاستر، برهت سمهتا، پرانا ۽ اگاما جا تعميراتي حصا ۽ علائقائي متن جهڙوڪ مانسارا شامل آهن. {{Short description|Traditional system of Indian architecture as described in Hindu texts}} [[File:10th century Nilakantha Mahadeva Hindu temple, Nagara architecture, Sunak, Gujarat.jpg|thumb|The architecture of a Hindu temple in Sunak, Gujarat]] {{Hinduism}} '''Hindu architecture''' is the traditional system of Indian architecture for structures such as temples, monasteries, statues, homes, market places, gardens and town planning as described in [[Hindu texts]].{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}<ref name="Sinha 1998 pp. 27–41">{{harvnb|Sinha|1998|pages=27–41}}</ref> The architectural guidelines survive in Sanskrit manuscripts and in some cases also in other regional languages. These texts include the [[Vastu shastra]]s, [[Shilpa Shastras]], the ''Brihat Samhita'', architectural portions of the Puranas and the Agamas, and regional texts such as the [[Manasara]] among others.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx, Appendix I lists hundreds of Hindu architectural texts}}{{sfn|Shukla|1993|p=}} گجرات جي سُنڪ ۾ هڪ هندو مندر جي اڏاوت. * هندو فن تعمير جي سڀ کان اهم خصوصيت (۽ ڪيتريون ئي بچيل مثال) هندو مندر آهن، هڪ اهڙي اڏاوتي روايت سان جيڪا پٿر، اينٽن ۽ پٿر جي ڪٽ واري فن تعمير ۾ بچيل مثال ڇڏي وئي آهي جيڪا گپتا سلطنت جي دور جي آهي. انهن فن تعمير تي قديم فارسي ۽ هيلينسٽڪ فن تعمير جو اثر هو. جديد دور ۾ تمام گهٽ سيڪيولر هندو فن تعمير بچيل آهي، جهڙوڪ محلات، گهر ۽ شهر. برباد ۽ آثار قديمه جا مطالعو هندستان ۾ ابتدائي سيڪيولر فن تعمير جو نظارو پيش ڪن ٿا. هندستاني محلات ۽ شهري فن تعمير جي تاريخ تي مطالعي گهڻو ڪري مغل ۽ هند-اسلامي فن تعمير تي ڌيان ڏنو آهي خاص طور تي اتر ۽ اولهه هندستان جي، انهن جي نسبتاً گهڻائي جي ڪري. هندستان جي ٻين علائقن ۾، خاص طور تي ڏکڻ ۾، هندو فن تعمير 16 صدي تائين ترقي ڪندو رهيو، جهڙوڪ اهي جيڪي مندرن، برباد شهرن ۽ وجياناگر سلطنت ۽ نائڪا جي سيڪيولر جڳهن پاران مثال طور پيش ڪيا ويا آهن. سيڪيولر فن تعمير ڪڏهن به هندستان ۾ مذهبي جي مخالفت نه ڪئي وئي، ۽ اهو مقدس فن تعمير آهي جهڙوڪ اهي جيڪي هندو مندرن ۾ مليا آهن جيڪي سيڪيولر ماڻهن کان متاثر ۽ موافقت هئا. وڌيڪ، هارل چوي ٿو، اهو آهي مندر جي ڀتين، ٿنڀن، تورانن ۽ مدپام تي ٺهيل نقش جتي سيڪيولر فن تعمير جو ننڍڙو نسخو ملي سگهي ٿو. By far the most important, characteristic and numerous surviving examples of Hindu architecture are [[Hindu temple]]s, with an [[Hindu temple architecture|architectural tradition]] that has left surviving examples in stone, brick, and [[Indian rock-cut architecture|rock-cut architecture]] dating back to the [[Gupta Empire]]. These architectures had influence of Ancient Persian and [[Hellenistic influence on Indian art|Hellenistic]] architecture.<ref>{{Cite book|last=Smith|first=Vincent Arthur|url=https://books.google.com/books?id=IPstAAAAMAAJ&q=%22The+Hellenistic+is+not+the+only+foreign+element+in+ancient+Indian+art+.+The+influence+of+Persia+is+apparent+,+and+the+columnar+architecture+of+the+Achaemenian+monarchy+supplied+the+models+for+Asoka's+monolithic+pillars+and+many%22|title=Research Articles in Epigraphy, Archaeology, and Numismatics of India|date=1977|publisher=Sheikh Mubarak Ali|language=en}}</ref> Far fewer secular Hindu architecture have survived into the modern era, such as palaces, homes and cities. Ruins and archaeological studies provide a view of early secular architecture in India.<ref name="Murthy1987">{{cite book|author=K. Krishna Murthy|title=Early Indian Secular Architecture|url=https://books.google.com/books?id=0gsNAQAAIAAJ|year=1987|isbn=978-81-85067-01-8|pages=5–16|publisher=Sundeep Prakashan }}</ref> Studies on Indian palaces and civic architectural history have largely focussed on the Mughal and Indo-Islamic architecture particularly of the northern and western India given their relative abundance. In other regions of India, particularly the South, Hindu architecture continued to thrive through the 16th-century, such as those exemplified by the temples, ruined cities and secular spaces of the Vijayanagara Empire and the Nayakas.<ref name="Branfoot 2008 pp. 171–194">{{cite journal | last=Branfoot | first=Crispin | title=Imperial Frontiers: Building Sacred Space in Sixteenth-Century South India | journal=The Art Bulletin | publisher=Taylor & Francis| volume=90 | issue=2 | year=2008 | doi=10.1080/00043079.2008.10786389 | pages=171–194| s2cid=154135978 }}</ref><ref name=harle331>{{cite book|author=James C. Harle|title=The Art and Architecture of the Indian Subcontinent|url=https://books.google.com/books?id=LwcBVvdqyBkC |year=1994|publisher=Yale University Press|isbn=978-0-300-06217-5|pages=330–331}}</ref> The secular architecture was never opposed to the religious in India, and it is the sacred architecture such as those found in the Hindu temples which were inspired by and adaptations of the secular ones. Further, states Harle, it is in the reliefs on temple walls, pillars, toranas and madapams where miniature version of the secular architecture can be found.<ref name="Harle1994">{{cite book|author=James C. Harle|title=The Art and Architecture of the Indian Subcontinent|url=https://books.google.com/books?id=LwcBVvdqyBkC |year=1994|publisher=Yale University Press|isbn=978-0-300-06217-5|pages=43–47, 67–68, 467–480}}</ref> ==متن== [[File:17th century copy of folio 2 of Visvakarmaprakasa, a Vastu sastra Nepal, Sanskrit Devanagari - 1.jpg|thumb|left|A folio of Visvakarmaprakasa, a minor Hindu architecture text discovered in Kathmandu valley, Nepal (Sanskrit Devanagari)]] Vaastu Shastras and Shilpa Shastras are listed as one of 64 divine arts in ancient Indian texts. They are design manuals covering the art and science of architecture, typically mixing form, function with Hindu symbolism.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}<ref name="Sinha 1998 pp. 27–41"/> The earliest, archaic and distilled version of Hindu architecture principles are found in the Vedic literature, traditionally considered as the ''Upavedas'' (lesser appendices to the Vedas), and called the ''Sthapatya Veda''.<ref name="Patra 2006 pp. 199–218">{{harvnb|Patra|2006}}</ref> Acharya's ''Encyclopedia of Hindu Architecture'' lists hundreds of Sanskrit manuscripts with more details on Hindu architecture that have survived into the modern age.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}} They cover the architectural aspects of a wide range of subjects: ornaments, furniture, vehicles (wagons, carts), gateways, water tanks, drains, cities, streets, homes, palaces, temples and others.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}<ref name="Sinha 1998 pp. 27–41"/> The most studied texts in the contemporary era are Sanskrit manuscripts in different Indic scripts. These include the ''[[Brihat Samhita]]'' (chapters 53, 56–58 and 79), the ''[[Manasara|Manasara Shilpa Sastra]]'', the ''Mayamata Vastu Sastra'' with commentaries in Telugu and Tamil, the Puranas (for example, chapters 42–62 and 104–106 of ''Agni Purana'', chapter 7 of ''Brahmanda Purana'') and the Hindu Agamas.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx with Appendix 1}} {{Clear}} ==ڳوٺ ۽ شهر== [[File:700 CE Manasara Sanskrit text, Hindu architecture, town village plans.jpg|thumb|Some town plans recommended in the 700 CE ''Manasara'' Sanskrit text on Hindu architecture.{{sfn|Sinha|1998|pp=27–40}}{{sfn|Ram Raz|1834}}{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}}]] Hindu texts recommend architectural guidelines for homes, market places, gardens and town planning.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}{{sfn|Sinha|1998|pp=27–40}} The best site for human settlement, declares ''[[Manasara]]'', seeks the right terrain with thick soil that slopes to open skies eastward so that the residents can appreciate the sunrise.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}} It is near a river or significant water stream, and has enough ground water for wells – a second source of water.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}} The soil, states ''Manasara'', should be firm, rich for growing flowers, vegetables and fruit trees, and of agreeable odor. The text recommends that the town planners dig and check the [[soil quality]] for a stable foundation to homes and public buildings.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}} Once the location is accepted, the text describes forty plans for laying out the streets, the homes, markets, gardens and other infrastructure necessary for the settlement. Example architectural plans include Dandaka, Prastara, Chaturmukha, Padmaka, Karmuka, Swastika and others.{{sfn|Sinha|1998|pp=27–40}} The Hindu texts vary, with five shared principles:{{sfn|Patra|2006|pp=201–203}} *''Diknirnaya'': principles of orientation *''Padavinyasa'' : site planning *''Hastalakshana'' : proportionate measurement ratios of sections *''Ayadi'' : six canonical principles of architecture *''Patakadi'' : aesthetics or character of each building or part of the overall plan The guidelines combine principles of early Hindu understanding of science, spiritual beliefs, astrology and astronomy.{{sfn|Patra|2006|pp=201–203}} In practice, these guidelines favor symmetry set to the cardinal directions, with many plans favoring the streets to be aligned with seasonal winds direction, integrated with the terrain and the needs of the local weather.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}}{{sfn|Patra|2006|pp=201–203}} A temple or public assembly hall at the center of the town is recommended in ''Manasara''.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}} ==اسپتالون ۽ شفاخانا== The early Hindu texts on medicine and surgery mention dedicated buildings and halls to take care of sick people, and recommend that architects with ''Vastu Vidya'' (वास्तुविद्या) expertise should construct these. The ''[[Charaka Samhita]]'' dated between 100 BCE to 150 CE, for example, in book 1, verse 15.6 (''sutrasthana'') states:<ref name=Wujastyk1>Dominik Wujastyk (2003), The Roots of Āyurveda: Selections from Sanskrit Medical Writings, 3rd edition, Penguin, pages 35–36, 10–12</ref><ref name=Kaviratna1>AV Kaviratna (1913), Charaka-samhita : translated into English, Part 1, {{oclc|67906513}}, pages 168–169</ref><ref name=sharma1>Priya V Sharma (1981), Charaka Samhita Volume 1: Sanskrit Text, with an English Translation, Chaukhamba Orientalia, {{ISBN|9788176370127}}, page 104</ref>{{refn|group=note|The verse 1.15.7 describes how this hospital building should be furnished with beds, chairs, bedsheets, pillows, spitoon, drug grinders, affectionate nurses, pharmacy, supplies, patient care equipment etc.<ref name=Wujastyk1/><ref name=sharma1/>}} {{Quote| {{lang|sa-Deva| [...] दृढं निवातं प्रवातैकदेशं सुखप्रविचारमनुपत्यकं धूमातपजलरजसामनभिगमनीयमनिष्ठानां च शब्दस्पर्शरसरूपगन्धानां सोदपानोदूखलमुसलवर्चःस्थानस्नानभूमिमहानसं '''वास्तुविद्याकुशलः''' प्रशस्तं गृहमेव तावत् पूर्वमुपकल्पयेत्<nowiki>।||६||</nowiki>}}<br> [...] – In the first place a mansion must be constructed under the supervision of an engineer well-conversant with the science of building mansions and houses. It should be spacious and roomy. The element of strength should not be wanting in it. Every part of it should not be exposed to strong winds or breezes. One portion at least should be open to the currents of wind. It should be such that one may move or walk through it with ease. It should not be exposed to smoke, or the sun, or dust, or injurious sound and taste and form and scent. It should be furnished with staircases, with pestles and mortars, privies, accommodation for belting, and cook-rooms.<br>– Translated by Avinash Kaviratna<ref name=Kaviratna1/><br> [...] – the one expert in architecture should, first of all, arrange for an auspicious house which should be strong, wind-free (isolated from wind), ventilated, having comfortable moving space, not situated in a valley, inaccessible to smoke (or) sun (or) water (or) taste (or) sight (or) smell, and provided with water reservoir, mortar pestle, lavatory, bathroom and kitchen.<br>– Translated by Priya Sharma<ref name=sharma1/><br> [...] – Thus, '''an expert in the science of building''' should first construct a worthy building. It should be strong, out of the wind, and part of it should be open to the air. It should be easy to get about in, and should not be in a depression. It should be out of the path of smoke, sunlight, water, or dust, as well as unwanted noise, feelings, tastes, sights and smells. It should have water supply, pestle and mortar, lavatory, bathing area, and a kitchen.<br>– Translated by Dominik Wujastyk (under subtitle: The [[Hospital]] Building)<ref name=Wujastyk1/> |Caraka Samhita, 1.15.6}} ==آرٽ ۽ شهري عمارتون== The ''Narada Shilpasastra'' is another early Sanskrit treatise on architecture. It has 83 chapters, with chapters on plans for villages and cities, on architectural guidelines for palaces and houses, on public water tanks, on Hindu temples, as well as construction of public civic buildings.<ref name=Raghavan>V. Raghavan (1935), ''Two chapters on painting in the Narada Silpa Sastra'', Journal of the Indian Society of Oriental Art, Editors: Stella Kramrisch, Volume III, Number 1, pp. 15–32</ref><ref name=Iyengar/> Chapters 60 through 66 of ''Narada Silpa'' discuss special [[Śālā]] for community services and enjoyment, with chapter 61 on ''Bhojan-sala'' (feeding house), chapter 65 on ''Nataka'' (performance arts), and chapter 66 discussing a building to display arts and paintings. Chapter 71 discusses how ''chitra'' (painting) should be used to enliven homes and civic buildings.<ref name=Raghavan/><ref name=Iyengar>RN Iyengar, KS Kannan and SY Wakankar (2018), ''Narada Silpasastra: Sanskrit Text on Architectural Civil Engineering'', Jain University Press, {{ISBN|978-9385327582}}, pp. 197–220, 233–238</ref> ''Chitra-sala'' and other "entertainment houses", states ''Narada Silpasastra'', should be located in the middle of a city, preferably the main street or where major roads of the city cross or near major temples or palace.<ref name=Raghavan/><ref>C. Sivaramamurti (1934), ''[https://archive.org/details/in.ernet.dli.2015.44001/page/n189/mode/2up Chitrasalas]'', Triveni, Volume 7, Number 2, pp. 180–185</ref> This building's ''mandapam'' (hall) must be spacious and ventilated. It should have pictures that "captivate our minds" and "give joy to the eyes", laid out by rules of proportion and rules of "pose-determining lines", according to a translation by Raghavan.<ref name=Raghavan/> Chapter 66 further recommends specific designs. For example, it describes a civic building for display of art that is circular (''mardala'', drum-like), with main entrance and smaller ones enclosing a court-like space, terraces, and halls to divide the building into sections. These halls should itself display some items of pleasure such as carvings, colorful patterns on the floor, and brightly colored Devas, Gandharvas and Kinnaras.<ref>V. Raghavan (1935), ''Two chapters on painting in the Narada Silpa Sastra'', Journal of the Indian Society of Oriental Art, Editors: Stella Kramrisch, Volume III, Number 1, pp. 23–32</ref><ref name=Iyengar/> Another group of civic buildings described in Hindu texts are the ''preksha-sala'' (building for drama/stage performance) and ''sangita-sala or natya-sala'' (dance performance).<ref name=Raghavan357>V. Raghavan (1934), ''Theatre Architecture in Ancient India'', Triveni, Volume 5, Number 4, pp. 357–363</ref> These are categorized in three: those in temples for religious arts, in city for general entertainment, or in a palace for the king and his guests. The ''Samarangana Sutradhara'' of Bhoja, for example, dedicates its chapter 34 to these buildings and adds that the walls of the performance hall should adorned pictures of damsels dancing or playing instruments.<ref name=Raghavan357/> The plan for ''Natya-mandapa'' with space for the dancers, space for the musicians that co-perform with the dancers, space where the dance-drama artists can change their dress for different acts (''Nepathya-dhama'') and for the ''prekshaka'' (audience) are discussed in chapter 39 of Kumara's ''Silpa Ratna''. The ''Narada Silpasastra'' uses the term "Nataka-salas", recommending that the performance stage should be raised on a platform so that the audience can get a better view, the audience hall should be decorated for the audience to admire before and after the performance.<ref name=Raghavan357/> These arts and architectural principles may have evolved out of more ancient Indian traditions for performance arts, states Varadpande, as is implied in the Buddhist text ''[[Brahmajāla Sutta]]'' where the Buddha forbids his ''bhikshus'' (monks) from watching dances, music performances and similar public shows in ''Majjhima-sila''.<ref name="Varadpande1987">{{cite book|author=Manohar Laxman Varadpande|title=History of Indian Theatre|url=https://books.google.com/books?id=SyxOHOCVcVkC|year=1987|publisher=Abhinav Publications|isbn=978-81-7017-221-5|pages=105–114}}; for another translation of the Buddhist canonical text, see: {{cite book|author=Martine Batchelor|title=The Spirit of the Buddha |url=https://books.google.com/books?id=fL3mykqlOJcC&pg=PT25 |year=2010|publisher=Yale University Press|isbn=9780300175004|pages=25 (Majjhima Nikaya 27)}}</ref> The text ''[[Natyasastra]]'' recommends architectural guidelines for the ''Natya'' theatre, but without drawings and plans. The theatre mentioned in ''Natyasastra'' probably housed an audience of 200 to 500 patrons comfortably seated, states Farley Richmond – a scholar of Indian theatre.<ref name="Kale2019">{{cite book|author=Farley Richmond|editor=M. R. Kale|title=The Mrichchhakatika of Sudraka: With Introduction, Critical Essays and a Photo-Essay |url=https://books.google.com/books?id=Dv_oDwAAQBAJ |year=2019|publisher=Motilal Banarsidass|isbn=978-81-208-4010-2|pages=31–33}}</ref> ==مندر== [[File:Architecture of the Khajuraho temples.jpg|thumb|right|Elements of a North Indian temple (Madhya Pradesh)]] [[File:1910 sketches, Gondeshwar temple Sinnar, Nashik temple overview, cross section and plan.jpg|thumb|The architectural plan of the Gondeshwar temple near Nashik (Maharashtra)]] {{main|Hindu temple architecture}} [[Hindu temple architecture]] has many varieties of style whose historic role has been to provide "a focus for both the social and spiritual life" for the Hindu community it serves, states George Michell.{{sfn|Michell|1988|p=14}} Every [[Hindu temple]] ("mandir") is imbued with symbolism, yet the basic structure of each stays the same. Each temple has an inner sanctum or the sacred space, the ''[[Garbhagriha|garbha griha]]'' or womb-chamber, where the primary ''[[murti]]'' or the image of a deity is housed in a simple bare cell for ''darshana'' (view, meditative focus).{{sfn|Shilpa Sharma|Shireesh Deshpande|2017|pp=309-317}} Above the garbhagriha is a tower-like ''[[shikhara]]'', called the ''[[Vimana (architectural feature)|vimana]]'' in south India. This sanctum is surrounded by a closed or open path for ''pradakshina'' (also called ''parikrama'', circumambulation) that is typically intricately carved with symbolic art depicting Hindu legends, themes of artha, dharma and kama as well as the statues of significant deities of three major Hindu traditions (Vishnu, Shiva and Shakti).{{sfn|Michell|1988|pp=66–76, 86–126}} The sanctums of significant temples have a ''[[mandapa]]'' congregation hall, and sometimes an ''[[antarala]]'' antechamber and porch between garbhagriha and mandapa. Major temples that attract pilgrims from far typically have mandapas or other buildings that service the pilgrims. These may be connected or detached from the temple. The main temple may exist with other smaller temples or shrines in the temple compound. The streets around the temple are markets and hubs of economic activity.{{sfn|Michell|1988|pp=66–76, 86–126}} There are examples of special dance pavilions (''Nata Mandir''), like in the [[Konark Sun Temple]]. The pool, temple tank (''Kunda'') is also part of large temples, and they traditionally have served as a place for a bath dip and ablutions for pilgrims.{{sfn|Acharya|2010|p=74}} The same essential architectural principles are found in the historic Hindu temples of southeast Asia.{{sfn|Michell|1988|pp=159–182}} === Gopurams === {{Main|Gopuram}} Essentially independent architectural structure is an element of the temple complex as ''[[gopuram]]'', viz., gatehouse towers, usually ornate, othen with colossal size, at the entrance of a Hindu temple of [[Southern India]].<ref name=britgopuram>{{cite web|url=http://www.britannica.com/eb/article-9037402/gopura|title=Gopura|publisher=Encyclopædia Britannica|access-date=2008-01-20}}</ref> ==خانقاهون== هندو خانقاهون جهڙوڪ مٺا ۽ هرميٽيج (آشرم) عمارتن جا ڪمپليڪس آهن جن ۾ مندر، خانقاه خانا يا اجتماعي گهر ۽ معاون سهولتون شامل آهن. ==راٺا== ڪجهه هندو جڳهن ۾، مندر يا عمارتون آهن جن کي راٺا سڏيو ويندو آهي ڇاڪاڻ ته انهن جي شڪل هڪ وڏي رته جي هوندي آهي. In some Hindu sites, there are shrines or buildings named [[ratha]]s because they have the shape of a huge chariot.{{sfn|Harle|1994|p=153}} ==تورانا (محراب)== توران هڪ آزاد بيٺل محراب آهي جيڪو رسمن جي مقصدن لاءِ هندو، ٻڌ ۽ جين فن تعمير ۾ مندرن، خانقاهن ۽ ٻين شين جي سامهون ڏٺو ويندو آهي، ڪڏهن ڪڏهن هڪ عمارت جي طور تي. [[Torana]] is a free-standing archway for ceremonial purposes seen in the Hindu, [[Buddhist]] and [[Jain]] architecture in front of the temples, monasteries and other objects, sometimes as single building.<ref>{{Cite web|url=http://www.oxfordartonline.com/view/10.1093/gao/9781884446054.001.0001/oao-9781884446054-e-7000085631|title=Toraṇa |work= Grove Art|year=2003 |doi=10.1093/gao/9781884446054.article.T085631|access-date=2018-08-08|last1=Hardy |first1=Adam |isbn=978-1-884446-05-4 }}</ref>{{sfn|Dhar|2010|p=}} ==ستمبه (ڪالم)== [[Stambha]] denotes a pillar or column, and is also known as ''jangha'', ''stali'', ''angrika'', ''sthanu'', ''arani'', ''bharaka'' or ''dharana''.{{sfn|Acharya|2010|p=533}} It is described in ''Manasara'' to consist of a pedestal, base, column and a capital. It can be made from wood or stone, be independent or be a pilaster joined to one of the walls. The text describes different proportions for different materials of construction.{{sfn|Acharya|2010|p=533}} The length of column is divided into''matras'' (portions), and these may be decorated with artwork. The ''Manasara'' suggests rules for tapering the top portions of the ''stambha''.{{sfn|Acharya|2010|p=533}} Illustrative stambhas include the [[Vijay Stambha]] (Tower of victory) at [[Chittorgarh fort]], [[Rajasthan]]. It is dedicated to [[Vishnu]]. The [[Dhvaja|Dhvaja-stambhas]] are found at the entrance of temples as flagstaffs, often with the image of [[lingam]] and sacred animals. ==ڇتريون== ڇتريون بلند، گنبد جي شڪل وارا منڊ آهن جيڪي هندستاني فن تعمير ۾ هڪ عنصر طور استعمال ڪيا ويندا آهن، جيڪي راجسٿاني فن تعمير ۾ پيدا ٿين ٿا. اهي محلات ۾ وڏي پيماني تي استعمال ٿيندا آهن، قلعا، يا جنازي جي جڳهن جي حد بندي ڪرڻ، وغيره. [[Chhatri]]s are elevated, dome-shaped pavilions used as an element in [[Indian architecture]], originating in [[Rajasthani architecture]]. They are widely used in palaces, in forts, or to demarcate funerary sites, etc.<ref>{{Cite journal|last=Zajadacz-Hastenrath|first=Salome|date=1997|title=A Note on Babur's Lost Funerary Enclosure at Kabul|url=http://dx.doi.org/10.2307/1523241|journal=Muqarnas|volume=14|pages=135–142|doi=10.2307/1523241|jstor=1523241 |issn=0732-2992|url-access=subscription}}</ref> == Monasteries (mathas) == {{see also|Matha|Ashram|Bhajana Kutir}} Hindu monasteries such as [[matha]]s and hermitages ([[ashram]]s) are complexes of buildings include temples, monastic cells or the communal house and ancillary facilities.{{sfn|Sears|2014|pp=4—9}} ==ڏکڻ ايشيا کان ٻاهر== === Indonesia === {{main|Candi of Indonesia}} Historically, [[Hinduism in Indonesia|Hinduism]] was once the predominant [[religion|religious take]] of some Native Indonesians (chiefly Western Indonesians) in [[Indonesia]], predates the existence of [[Buddhism in Indonesia|Buddhism]], [[Islam in Indonesia|Islamism]], and [[Christianity in Indonesia|Christianity]]. The country was enriched with abundance of Hindu architecture, mainly served as [[Hindu temple|religious purpose]] (place of worship, etc.). According to Indonesian categorization, Hindu architecture temples could be divided into 3 main types with different terminology attached to its respective identity, the first one is called {{lang|jv|[[Candi of Indonesia|Candi]]}} ({{ety|Old Javanese|caṇḍi}}),<ref name="Old Javanese2">{{citation |last=Zoetmulder |first=P.J. |title=Old Javanese-English Dictionary |language=kaw, en|year=1982 |publisher=[[Royal Netherlands Institute of Southeast Asian and Caribbean Studies|Koninklijk Instituut voor Taal-, Land- en Volkenkunde]]}}</ref> specifically refers to the Hindu temple architecture of [[Hinduism in Java|Java]]-origin. The second one is known as {{lang|ban|[[Balinese temple|Pura]]}} ({{ety|ban|ᬧᬸᬭ|pura}}), refers to an architecture style of Balinese to perform their [[Balinese Hinduism]] worship. The last one, similar to Hindu majority globally, known in [[Indonesian language|Indonesian]] as {{lang|id|[[Kovil|Kuil]]}}, specifically refers to Hindu of [[Dravidian architecture|Dravidian]]-origin temple architecture, usually represent the [[Indian Indonesians|Indian Indonesian]] community (as opposed to Native Indonesian form of Hinduism). All types of Hindu architecture in Indonesia are functioned as place of worship, but also could be used as the place of historical observance to broaden the knowledge and awareness about Hinduism amongst the non-Hindu population, to draw the sense of tolerance and [[Bhinneka Tunggal Ika|unity]] within the country (it is also applied to every worship places of diverse religious background in Indonesia). ==گيلري== ;Some folios from surviving manuscripts on Hindu architecture <gallery> File:A folio from Vastu sastra hiti dayeka manuscript, water spout design, Sanskrit language, Newari script - 3.jpg|Drawing and notes on Hiti, a public water spout File:A folio from Vastu sastra hiti dayeka manuscript, water spout design, Sanskrit language, Newari script - 1.jpg|Drawing and notes on Hiti, a public water spout, part 2 File:A folio from Vastu sastra hiti dayeka manuscript, mandala, Sanskrit language, Newari script - 2.jpg|A mandala in ''Vastu Sastra Hiti Dayeka'' File:A folio with Harihara Shiva-Vishnu sketch from Samkrantiyajnavidhi manuscript, Sanskrit language, Nepali script.jpg|Two leaves in ''Samkrantiyajnavidhi'' illustrating proportions for [[Harihara]] – half Shiva, half Vishnu File:A folio from minor Vastu sastra manuscript, home design and decoration, Sanskrit language, Devanagari script.jpg|A Vastu sastra page on home design, first line mentions ''vastu sastra'' </gallery> ;Some temples and public stepwells <gallery> File:Lingaraj Temple Complex.jpg | [[Lingaraja Temple]] ([[Bhubaneswar]], Odisha) File:Veera Narayana temple at the Chennakeshava temple complex.jpg | [[Chennakeshava Temple, Belur]] (Karnataka) File:Radhashyam Temple at Bishnupur 2.jpg | Lalji temple ([[Bishnupur, Bankura]], West Bengal) File:Konark Nat Mandir.jpg | Nata Mandir of [[Konark Sun Temple]] (Odisha) File:Madurai Meenakshi temple 2.jpg | [[Meenakshiamman Temple]] Gopuram ([[Madurai]], Tamil Nadu) File:Rani ki vav - Gujarat - 07.jpg|Rani ka vav Gujarat, a historic public water tank with Hindu arts File:Sringeritemple.jpg | [[Advaita Vedanta]] Monastery ([[Sringeri]], Karnataka) File:Mahabalipuram, Pancha Rathas, Tamil Nadu, India.jpg | [[Pancha Rathas]] ([[Mahabalipuram]], Tamil Nadu) File:Nagda(Rajasthan)Torana.jpg | [[Sahastra Bahu Temples]] Torana ([[Nagda, Rajasthan]]) File:Mukteshwar torana.jpg | Torana of [[Mukteshvara Temple, Bhubaneswar]] (Orisha) File:Arunachaleshvara Temple Tiruvannamalai.JPG|A gopuram at the Arunachaleshvara Temple, Tiruvannamalai (Tamil Nadu) </gallery> ==پڻ ڏسو== * [[Hindu temple architecture]] * [[Indian rock-cut architecture]] * [[Indian architecture]] * [[Dravidian architecture]] * [[Nagara architecture]] == Note == {{reflist|group=note}} ==حوالا== {{حوالا}} == Bibliography == * {{cite book|first=P. K.|last=Acharya|year=2010|title=An encyclopaedia of Hindu architecture | url=https://archive.org/stream/encyclopaediaofh07achauoft#page/n9/mode/2up |publisher=Oxford University Press (Republished by Motilal Banarsidass)|location=New Delhi|isbn=978-81-85990-03-3}} * {{cite book|first=P. K.|last=Acharya|year=1927|title=Indian Architecture according to the Manasara Shilpa Shastra|url=https://archive.org/stream/encyclopaediaofh07achauoft#page/n9/mode/2up |publisher=Oxford University Press (Republished by Motilal Banarsidass)|location=London|isbn=0300062176}} * {{cite book|first=P. D.|last=Dhar|year=2010|title=The Torana in Indian and Southeast Asian Architecture|publisher=D K Printworld|location=New Delhi|isbn=978-8124605349}} * {{cite book|first=I.|last=Glushkova|year=2014|title=Objects of Worship in South Asian Religions: Forms, Practices and Meanings|url=https://books.google.com/books?id=oqReBAAAQBAJ&pg=PA116 |publisher=Routledge|isbn=978-1-317-67595-2}} * {{cite book|first=S. R.|last=Goel|year=1991|title=[[Hindu Temples – What Happened to Them]]|publisher=Voice of India|location=New Delhi|volume=2|isbn=81-85990-03-4}} * {{cite book|first=J. C.|last=Harle|year=1994|title=The Art and Architecture of the Indian Subcontinent|url=https://archive.org/details/artarchitectureo00harl|edition=2nd|publisher=Yale University Press Pelican History of Art|isbn=0300062176|url-access=registration}} *{{cite book|author=Ernest Havell|title=The Ancient and Medieval Architecture of India|url=https://books.google.com/books?id=xHM-7CaV5zYC|year=1972|publisher=John Murray, London (Reprinted S. Chand)}} * {{cite book|first=M.|last=Juneja|year=2001|title=Architecture in Medieval India: Forms, Contexts, Histories|url=https://books.google.com/books?id=7N7VAAAAMAAJ |edition=2nd|publisher=Orient Blackswan|isbn=978-8178242286}} * {{cite book|first=G.|last=Michell|year=1988|title=The Hindu Temple: An Introduction to its Meaning and Forms|url=https://books.google.com/books?id=ajgImLs62gwC&pg=PA61 |edition=2nd |publisher=University of Chicago Press|location=Chicago/London|isbn=0-226-53230-5}} *{{cite journal | last=Patra | first=Reena | title=A Comparative Study on Vaastu Shastra and Heidegger's 'Building, Dwelling and Thinking' | journal=Asian Philosophy | publisher=Taylor & Francis | volume=16 | issue=3 | year=2006 | doi=10.1080/09552360600979430 | pages=199–218| s2cid=144592593 }} *{{cite book|author=Ram Raz|title=Essay on the Architecture of the Hindús|url=https://books.google.com/books?id=DSg5AQAAMAAJ|year=1834 |publisher=Royal Asiatic Society of Great Britain and Ireland}} *{{cite journal|author1=Shilpa Sharma|author2=Shireesh Deshpande|title=Architectural Strategies Used in Hindu Temples to Emphasize Sacredness| journal = Journal of Architectural and Planning Research| volume= 34| number= 4 | year= 2017| pages= 309–319|jstor=44987239}} *{{cite journal | last=Sinha | first=Amita | title=Design of Settlements in the Vaastu Shastras | journal=Journal of Cultural Geography | publisher=Taylor & Francis | volume=17 | issue=2 | year=1998 | doi=10.1080/08873639809478319 | pages=27–41}} * {{cite book|first=D. N.|last=Shukla|year=1993|title=Vastu-Sastra: Hindu Science of Architecture|publisher=Munshiram Manoharial Publishers|isbn=978-81-215-0611-3}} * {{cite book|first=T.|last=Sears|year=2014|title=Worldly Gurus and Spiritual Kings: Architecture and Asceticism in Medieval India|publisher=Yale University Press|isbn=978-0-300-19844-7}} * {{cite book|first=B.|last=Thapar|year=2004|title=Introduction to Indian Architecture|publisher=Periplus Editions|location=Singapore|isbn=0-7946-0011-5|ref=Thapar}} ==External links== {{Commons category|Hindu architecture}} *[https://web.archive.org/web/20100218153644/http://www.hampi.in/architecture.htm Vijayanagara architecture] *[http://www.hindupedia.com/en/Sthapatyaveda Sthapatyaveda] (Temple Architecture) on Hindupedia, the Hindu Encyclopedia [[زمرو:ايشيائي تعميرات]] [[زمرو:ايشيا ۾ فن تعمير]] [[زمرو:فن تعمير]] [[زمرو:هندستاني فن تعمير]] [[زمرو:هندستان جو فن تعمير]] [[زمرو:هندو عبادت جا هنڌ]] [[زمرو:هندو فن تعمير]] [[زمرو:هندو مندر فن تعمير]] ox6e9qv16nqw1wtns56hr8ctvizy4s4 382586 382585 2026-06-03T17:29:59Z Memon2025 21315 382586 wikitext text/x-wiki '''هندو فن تعمير''' (Hindu Architecture) هندستاني فن تعمير جو روايتي نظام آهي جيڪو عمارتن جهڙوڪ مندر، خانقاهون، مجسما، گهر، مارڪيٽ جا هنڌ، باغ ۽ شهر جي منصوبه بندي لاءِ آهي، جيئن هندو متنن ۾ بيان ڪيو ويو آهي. فن تعمير جون هدايتون سنسڪرت جي نسخن ۾ ۽ ڪجهه حالتن ۾ ٻين علائقائي ٻولين ۾ پڻ زنده آهن. انهن متنن ۾ واستو شاستر، شلپا شاستر، برهت سمهتا، پرانا ۽ اگاما جا تعميراتي حصا ۽ علائقائي متن جهڙوڪ مانسارا شامل آهن. {{Short description|Traditional system of Indian architecture as described in Hindu texts}} [[File:10th century Nilakantha Mahadeva Hindu temple, Nagara architecture, Sunak, Gujarat.jpg|thumb|The architecture of a Hindu temple in Sunak, Gujarat]] {{Hinduism}} '''Hindu architecture''' is the traditional system of Indian architecture for structures such as temples, monasteries, statues, homes, market places, gardens and town planning as described in [[Hindu texts]].{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}<ref name="Sinha 1998 pp. 27–41">{{harvnb|Sinha|1998|pages=27–41}}</ref> The architectural guidelines survive in Sanskrit manuscripts and in some cases also in other regional languages. These texts include the [[Vastu shastra]]s, [[Shilpa Shastras]], the ''Brihat Samhita'', architectural portions of the Puranas and the Agamas, and regional texts such as the [[Manasara]] among others.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx, Appendix I lists hundreds of Hindu architectural texts}}{{sfn|Shukla|1993|p=}} گجرات جي سُنڪ ۾ هڪ هندو مندر جي اڏاوت. * هندو فن تعمير جي سڀ کان اهم خصوصيت (۽ ڪيتريون ئي بچيل مثال) هندو مندر آهن، هڪ اهڙي اڏاوتي روايت سان جيڪا پٿر، اينٽن ۽ پٿر جي ڪٽ واري فن تعمير ۾ بچيل مثال ڇڏي وئي آهي جيڪا گپتا سلطنت جي دور جي آهي. انهن فن تعمير تي قديم فارسي ۽ هيلينسٽڪ فن تعمير جو اثر هو. جديد دور ۾ تمام گهٽ سيڪيولر هندو فن تعمير بچيل آهي، جهڙوڪ محلات، گهر ۽ شهر. برباد ۽ آثار قديمه جا مطالعو هندستان ۾ ابتدائي سيڪيولر فن تعمير جو نظارو پيش ڪن ٿا. هندستاني محلات ۽ شهري فن تعمير جي تاريخ تي مطالعي گهڻو ڪري مغل ۽ هند-اسلامي فن تعمير تي ڌيان ڏنو آهي خاص طور تي اتر ۽ اولهه هندستان جي، انهن جي نسبتاً گهڻائي جي ڪري. هندستان جي ٻين علائقن ۾، خاص طور تي ڏکڻ ۾، هندو فن تعمير 16 صدي تائين ترقي ڪندو رهيو، جهڙوڪ اهي جيڪي مندرن، برباد شهرن ۽ وجياناگر سلطنت ۽ نائڪا جي سيڪيولر جڳهن پاران مثال طور پيش ڪيا ويا آهن. سيڪيولر فن تعمير ڪڏهن به هندستان ۾ مذهبي جي مخالفت نه ڪئي وئي، ۽ اهو مقدس فن تعمير آهي جهڙوڪ اهي جيڪي هندو مندرن ۾ مليا آهن جيڪي سيڪيولر ماڻهن کان متاثر ۽ موافقت هئا. وڌيڪ، هارل چوي ٿو، اهو آهي مندر جي ڀتين، ٿنڀن، تورانن ۽ مدپام تي ٺهيل نقش جتي سيڪيولر فن تعمير جو ننڍڙو نسخو ملي سگهي ٿو. By far the most important, characteristic and numerous surviving examples of Hindu architecture are [[Hindu temple]]s, with an [[Hindu temple architecture|architectural tradition]] that has left surviving examples in stone, brick, and [[Indian rock-cut architecture|rock-cut architecture]] dating back to the [[Gupta Empire]]. These architectures had influence of Ancient Persian and [[Hellenistic influence on Indian art|Hellenistic]] architecture.<ref>{{Cite book|last=Smith|first=Vincent Arthur|url=https://books.google.com/books?id=IPstAAAAMAAJ&q=%22The+Hellenistic+is+not+the+only+foreign+element+in+ancient+Indian+art+.+The+influence+of+Persia+is+apparent+,+and+the+columnar+architecture+of+the+Achaemenian+monarchy+supplied+the+models+for+Asoka's+monolithic+pillars+and+many%22|title=Research Articles in Epigraphy, Archaeology, and Numismatics of India|date=1977|publisher=Sheikh Mubarak Ali|language=en}}</ref> Far fewer secular Hindu architecture have survived into the modern era, such as palaces, homes and cities. Ruins and archaeological studies provide a view of early secular architecture in India.<ref name="Murthy1987">{{cite book|author=K. Krishna Murthy|title=Early Indian Secular Architecture|url=https://books.google.com/books?id=0gsNAQAAIAAJ|year=1987|isbn=978-81-85067-01-8|pages=5–16|publisher=Sundeep Prakashan }}</ref> Studies on Indian palaces and civic architectural history have largely focussed on the Mughal and Indo-Islamic architecture particularly of the northern and western India given their relative abundance. In other regions of India, particularly the South, Hindu architecture continued to thrive through the 16th-century, such as those exemplified by the temples, ruined cities and secular spaces of the Vijayanagara Empire and the Nayakas.<ref name="Branfoot 2008 pp. 171–194">{{cite journal | last=Branfoot | first=Crispin | title=Imperial Frontiers: Building Sacred Space in Sixteenth-Century South India | journal=The Art Bulletin | publisher=Taylor & Francis| volume=90 | issue=2 | year=2008 | doi=10.1080/00043079.2008.10786389 | pages=171–194| s2cid=154135978 }}</ref><ref name=harle331>{{cite book|author=James C. Harle|title=The Art and Architecture of the Indian Subcontinent|url=https://books.google.com/books?id=LwcBVvdqyBkC |year=1994|publisher=Yale University Press|isbn=978-0-300-06217-5|pages=330–331}}</ref> The secular architecture was never opposed to the religious in India, and it is the sacred architecture such as those found in the Hindu temples which were inspired by and adaptations of the secular ones. Further, states Harle, it is in the reliefs on temple walls, pillars, toranas and madapams where miniature version of the secular architecture can be found.<ref name="Harle1994">{{cite book|author=James C. Harle|title=The Art and Architecture of the Indian Subcontinent|url=https://books.google.com/books?id=LwcBVvdqyBkC |year=1994|publisher=Yale University Press|isbn=978-0-300-06217-5|pages=43–47, 67–68, 467–480}}</ref> ==متن== [[File:17th century copy of folio 2 of Visvakarmaprakasa, a Vastu sastra Nepal, Sanskrit Devanagari - 1.jpg|thumb|left|A folio of Visvakarmaprakasa, a minor Hindu architecture text discovered in Kathmandu valley, Nepal (Sanskrit Devanagari)]] Vaastu Shastras and Shilpa Shastras are listed as one of 64 divine arts in ancient Indian texts. They are design manuals covering the art and science of architecture, typically mixing form, function with Hindu symbolism.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}<ref name="Sinha 1998 pp. 27–41"/> The earliest, archaic and distilled version of Hindu architecture principles are found in the Vedic literature, traditionally considered as the ''Upavedas'' (lesser appendices to the Vedas), and called the ''Sthapatya Veda''.<ref name="Patra 2006 pp. 199–218">{{harvnb|Patra|2006}}</ref> Acharya's ''Encyclopedia of Hindu Architecture'' lists hundreds of Sanskrit manuscripts with more details on Hindu architecture that have survived into the modern age.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}} They cover the architectural aspects of a wide range of subjects: ornaments, furniture, vehicles (wagons, carts), gateways, water tanks, drains, cities, streets, homes, palaces, temples and others.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}<ref name="Sinha 1998 pp. 27–41"/> The most studied texts in the contemporary era are Sanskrit manuscripts in different Indic scripts. These include the ''[[Brihat Samhita]]'' (chapters 53, 56–58 and 79), the ''[[Manasara|Manasara Shilpa Sastra]]'', the ''Mayamata Vastu Sastra'' with commentaries in Telugu and Tamil, the Puranas (for example, chapters 42–62 and 104–106 of ''Agni Purana'', chapter 7 of ''Brahmanda Purana'') and the Hindu Agamas.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx with Appendix 1}} {{Clear}} ==ڳوٺ ۽ شهر== [[File:700 CE Manasara Sanskrit text, Hindu architecture, town village plans.jpg|thumb|Some town plans recommended in the 700 CE ''Manasara'' Sanskrit text on Hindu architecture.{{sfn|Sinha|1998|pp=27–40}}{{sfn|Ram Raz|1834}}{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}}]] Hindu texts recommend architectural guidelines for homes, market places, gardens and town planning.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}{{sfn|Sinha|1998|pp=27–40}} The best site for human settlement, declares ''[[Manasara]]'', seeks the right terrain with thick soil that slopes to open skies eastward so that the residents can appreciate the sunrise.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}} It is near a river or significant water stream, and has enough ground water for wells – a second source of water.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}} The soil, states ''Manasara'', should be firm, rich for growing flowers, vegetables and fruit trees, and of agreeable odor. The text recommends that the town planners dig and check the [[soil quality]] for a stable foundation to homes and public buildings.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}} Once the location is accepted, the text describes forty plans for laying out the streets, the homes, markets, gardens and other infrastructure necessary for the settlement. Example architectural plans include Dandaka, Prastara, Chaturmukha, Padmaka, Karmuka, Swastika and others.{{sfn|Sinha|1998|pp=27–40}} The Hindu texts vary, with five shared principles:{{sfn|Patra|2006|pp=201–203}} *''Diknirnaya'': principles of orientation *''Padavinyasa'' : site planning *''Hastalakshana'' : proportionate measurement ratios of sections *''Ayadi'' : six canonical principles of architecture *''Patakadi'' : aesthetics or character of each building or part of the overall plan The guidelines combine principles of early Hindu understanding of science, spiritual beliefs, astrology and astronomy.{{sfn|Patra|2006|pp=201–203}} In practice, these guidelines favor symmetry set to the cardinal directions, with many plans favoring the streets to be aligned with seasonal winds direction, integrated with the terrain and the needs of the local weather.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}}{{sfn|Patra|2006|pp=201–203}} A temple or public assembly hall at the center of the town is recommended in ''Manasara''.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}} ==اسپتالون ۽ شفاخانا== The early Hindu texts on medicine and surgery mention dedicated buildings and halls to take care of sick people, and recommend that architects with ''Vastu Vidya'' (वास्तुविद्या) expertise should construct these. The ''[[Charaka Samhita]]'' dated between 100 BCE to 150 CE, for example, in book 1, verse 15.6 (''sutrasthana'') states:<ref name=Wujastyk1>Dominik Wujastyk (2003), The Roots of Āyurveda: Selections from Sanskrit Medical Writings, 3rd edition, Penguin, pages 35–36, 10–12</ref><ref name=Kaviratna1>AV Kaviratna (1913), Charaka-samhita : translated into English, Part 1, {{oclc|67906513}}, pages 168–169</ref><ref name=sharma1>Priya V Sharma (1981), Charaka Samhita Volume 1: Sanskrit Text, with an English Translation, Chaukhamba Orientalia, {{ISBN|9788176370127}}, page 104</ref>{{refn|group=note|The verse 1.15.7 describes how this hospital building should be furnished with beds, chairs, bedsheets, pillows, spitoon, drug grinders, affectionate nurses, pharmacy, supplies, patient care equipment etc.<ref name=Wujastyk1/><ref name=sharma1/>}} {{Quote| {{lang|sa-Deva| [...] दृढं निवातं प्रवातैकदेशं सुखप्रविचारमनुपत्यकं धूमातपजलरजसामनभिगमनीयमनिष्ठानां च शब्दस्पर्शरसरूपगन्धानां सोदपानोदूखलमुसलवर्चःस्थानस्नानभूमिमहानसं '''वास्तुविद्याकुशलः''' प्रशस्तं गृहमेव तावत् पूर्वमुपकल्पयेत्<nowiki>।||६||</nowiki>}}<br> [...] – In the first place a mansion must be constructed under the supervision of an engineer well-conversant with the science of building mansions and houses. It should be spacious and roomy. The element of strength should not be wanting in it. Every part of it should not be exposed to strong winds or breezes. One portion at least should be open to the currents of wind. It should be such that one may move or walk through it with ease. It should not be exposed to smoke, or the sun, or dust, or injurious sound and taste and form and scent. It should be furnished with staircases, with pestles and mortars, privies, accommodation for belting, and cook-rooms.<br>– Translated by Avinash Kaviratna<ref name=Kaviratna1/><br> [...] – the one expert in architecture should, first of all, arrange for an auspicious house which should be strong, wind-free (isolated from wind), ventilated, having comfortable moving space, not situated in a valley, inaccessible to smoke (or) sun (or) water (or) taste (or) sight (or) smell, and provided with water reservoir, mortar pestle, lavatory, bathroom and kitchen.<br>– Translated by Priya Sharma<ref name=sharma1/><br> [...] – Thus, '''an expert in the science of building''' should first construct a worthy building. It should be strong, out of the wind, and part of it should be open to the air. It should be easy to get about in, and should not be in a depression. It should be out of the path of smoke, sunlight, water, or dust, as well as unwanted noise, feelings, tastes, sights and smells. It should have water supply, pestle and mortar, lavatory, bathing area, and a kitchen.<br>– Translated by Dominik Wujastyk (under subtitle: The [[Hospital]] Building)<ref name=Wujastyk1/> |Caraka Samhita, 1.15.6}} ==آرٽ ۽ شهري عمارتون== The ''Narada Shilpasastra'' is another early Sanskrit treatise on architecture. It has 83 chapters, with chapters on plans for villages and cities, on architectural guidelines for palaces and houses, on public water tanks, on Hindu temples, as well as construction of public civic buildings.<ref name=Raghavan>V. Raghavan (1935), ''Two chapters on painting in the Narada Silpa Sastra'', Journal of the Indian Society of Oriental Art, Editors: Stella Kramrisch, Volume III, Number 1, pp. 15–32</ref><ref name=Iyengar/> Chapters 60 through 66 of ''Narada Silpa'' discuss special [[Śālā]] for community services and enjoyment, with chapter 61 on ''Bhojan-sala'' (feeding house), chapter 65 on ''Nataka'' (performance arts), and chapter 66 discussing a building to display arts and paintings. Chapter 71 discusses how ''chitra'' (painting) should be used to enliven homes and civic buildings.<ref name=Raghavan/><ref name=Iyengar>RN Iyengar, KS Kannan and SY Wakankar (2018), ''Narada Silpasastra: Sanskrit Text on Architectural Civil Engineering'', Jain University Press, {{ISBN|978-9385327582}}, pp. 197–220, 233–238</ref> ''Chitra-sala'' and other "entertainment houses", states ''Narada Silpasastra'', should be located in the middle of a city, preferably the main street or where major roads of the city cross or near major temples or palace.<ref name=Raghavan/><ref>C. Sivaramamurti (1934), ''[https://archive.org/details/in.ernet.dli.2015.44001/page/n189/mode/2up Chitrasalas]'', Triveni, Volume 7, Number 2, pp. 180–185</ref> This building's ''mandapam'' (hall) must be spacious and ventilated. It should have pictures that "captivate our minds" and "give joy to the eyes", laid out by rules of proportion and rules of "pose-determining lines", according to a translation by Raghavan.<ref name=Raghavan/> Chapter 66 further recommends specific designs. For example, it describes a civic building for display of art that is circular (''mardala'', drum-like), with main entrance and smaller ones enclosing a court-like space, terraces, and halls to divide the building into sections. These halls should itself display some items of pleasure such as carvings, colorful patterns on the floor, and brightly colored Devas, Gandharvas and Kinnaras.<ref>V. Raghavan (1935), ''Two chapters on painting in the Narada Silpa Sastra'', Journal of the Indian Society of Oriental Art, Editors: Stella Kramrisch, Volume III, Number 1, pp. 23–32</ref><ref name=Iyengar/> Another group of civic buildings described in Hindu texts are the ''preksha-sala'' (building for drama/stage performance) and ''sangita-sala or natya-sala'' (dance performance).<ref name=Raghavan357>V. Raghavan (1934), ''Theatre Architecture in Ancient India'', Triveni, Volume 5, Number 4, pp. 357–363</ref> These are categorized in three: those in temples for religious arts, in city for general entertainment, or in a palace for the king and his guests. The ''Samarangana Sutradhara'' of Bhoja, for example, dedicates its chapter 34 to these buildings and adds that the walls of the performance hall should adorned pictures of damsels dancing or playing instruments.<ref name=Raghavan357/> The plan for ''Natya-mandapa'' with space for the dancers, space for the musicians that co-perform with the dancers, space where the dance-drama artists can change their dress for different acts (''Nepathya-dhama'') and for the ''prekshaka'' (audience) are discussed in chapter 39 of Kumara's ''Silpa Ratna''. The ''Narada Silpasastra'' uses the term "Nataka-salas", recommending that the performance stage should be raised on a platform so that the audience can get a better view, the audience hall should be decorated for the audience to admire before and after the performance.<ref name=Raghavan357/> These arts and architectural principles may have evolved out of more ancient Indian traditions for performance arts, states Varadpande, as is implied in the Buddhist text ''[[Brahmajāla Sutta]]'' where the Buddha forbids his ''bhikshus'' (monks) from watching dances, music performances and similar public shows in ''Majjhima-sila''.<ref name="Varadpande1987">{{cite book|author=Manohar Laxman Varadpande|title=History of Indian Theatre|url=https://books.google.com/books?id=SyxOHOCVcVkC|year=1987|publisher=Abhinav Publications|isbn=978-81-7017-221-5|pages=105–114}}; for another translation of the Buddhist canonical text, see: {{cite book|author=Martine Batchelor|title=The Spirit of the Buddha |url=https://books.google.com/books?id=fL3mykqlOJcC&pg=PT25 |year=2010|publisher=Yale University Press|isbn=9780300175004|pages=25 (Majjhima Nikaya 27)}}</ref> The text ''[[Natyasastra]]'' recommends architectural guidelines for the ''Natya'' theatre, but without drawings and plans. The theatre mentioned in ''Natyasastra'' probably housed an audience of 200 to 500 patrons comfortably seated, states Farley Richmond – a scholar of Indian theatre.<ref name="Kale2019">{{cite book|author=Farley Richmond|editor=M. R. Kale|title=The Mrichchhakatika of Sudraka: With Introduction, Critical Essays and a Photo-Essay |url=https://books.google.com/books?id=Dv_oDwAAQBAJ |year=2019|publisher=Motilal Banarsidass|isbn=978-81-208-4010-2|pages=31–33}}</ref> ==مندر== [[File:Architecture of the Khajuraho temples.jpg|thumb|right|Elements of a North Indian temple (Madhya Pradesh)]] [[File:1910 sketches, Gondeshwar temple Sinnar, Nashik temple overview, cross section and plan.jpg|thumb|The architectural plan of the Gondeshwar temple near Nashik (Maharashtra)]] {{main|Hindu temple architecture}} [[Hindu temple architecture]] has many varieties of style whose historic role has been to provide "a focus for both the social and spiritual life" for the Hindu community it serves, states George Michell.{{sfn|Michell|1988|p=14}} Every [[Hindu temple]] ("mandir") is imbued with symbolism, yet the basic structure of each stays the same. Each temple has an inner sanctum or the sacred space, the ''[[Garbhagriha|garbha griha]]'' or womb-chamber, where the primary ''[[murti]]'' or the image of a deity is housed in a simple bare cell for ''darshana'' (view, meditative focus).{{sfn|Shilpa Sharma|Shireesh Deshpande|2017|pp=309-317}} Above the garbhagriha is a tower-like ''[[shikhara]]'', called the ''[[Vimana (architectural feature)|vimana]]'' in south India. This sanctum is surrounded by a closed or open path for ''pradakshina'' (also called ''parikrama'', circumambulation) that is typically intricately carved with symbolic art depicting Hindu legends, themes of artha, dharma and kama as well as the statues of significant deities of three major Hindu traditions (Vishnu, Shiva and Shakti).{{sfn|Michell|1988|pp=66–76, 86–126}} The sanctums of significant temples have a ''[[mandapa]]'' congregation hall, and sometimes an ''[[antarala]]'' antechamber and porch between garbhagriha and mandapa. Major temples that attract pilgrims from far typically have mandapas or other buildings that service the pilgrims. These may be connected or detached from the temple. The main temple may exist with other smaller temples or shrines in the temple compound. The streets around the temple are markets and hubs of economic activity.{{sfn|Michell|1988|pp=66–76, 86–126}} There are examples of special dance pavilions (''Nata Mandir''), like in the [[Konark Sun Temple]]. The pool, temple tank (''Kunda'') is also part of large temples, and they traditionally have served as a place for a bath dip and ablutions for pilgrims.{{sfn|Acharya|2010|p=74}} The same essential architectural principles are found in the historic Hindu temples of southeast Asia.{{sfn|Michell|1988|pp=159–182}} === Gopurams === {{Main|Gopuram}} Essentially independent architectural structure is an element of the temple complex as ''[[gopuram]]'', viz., gatehouse towers, usually ornate, othen with colossal size, at the entrance of a Hindu temple of [[Southern India]].<ref name=britgopuram>{{cite web|url=http://www.britannica.com/eb/article-9037402/gopura|title=Gopura|publisher=Encyclopædia Britannica|access-date=2008-01-20}}</ref> ==خانقاهون== هندو خانقاهون جهڙوڪ مٺا ۽ هرميٽيج (آشرم) عمارتن جا ڪمپليڪس آهن جن ۾ مندر، خانقاه خانا يا اجتماعي گهر ۽ معاون سهولتون شامل آهن. ==راٺا== ڪجهه هندو جڳهن ۾، مندر يا عمارتون آهن جن کي راٺا سڏيو ويندو آهي ڇاڪاڻ ته انهن جي شڪل هڪ وڏي رته جي هوندي آهي. In some Hindu sites, there are shrines or buildings named [[ratha]]s because they have the shape of a huge chariot.{{sfn|Harle|1994|p=153}} ==تورانا (محراب)== توران هڪ آزاد بيٺل محراب آهي جيڪو رسمن جي مقصدن لاءِ هندو، ٻڌ ۽ جين فن تعمير ۾ مندرن، خانقاهن ۽ ٻين شين جي سامهون ڏٺو ويندو آهي، ڪڏهن ڪڏهن هڪ عمارت جي طور تي. [[Torana]] is a free-standing archway for ceremonial purposes seen in the Hindu, [[Buddhist]] and [[Jain]] architecture in front of the temples, monasteries and other objects, sometimes as single building.<ref>{{Cite web|url=http://www.oxfordartonline.com/view/10.1093/gao/9781884446054.001.0001/oao-9781884446054-e-7000085631|title=Toraṇa |work= Grove Art|year=2003 |doi=10.1093/gao/9781884446054.article.T085631|access-date=2018-08-08|last1=Hardy |first1=Adam |isbn=978-1-884446-05-4 }}</ref>{{sfn|Dhar|2010|p=}} ==ستمبه (ڪالم)== [[Stambha]] denotes a pillar or column, and is also known as ''jangha'', ''stali'', ''angrika'', ''sthanu'', ''arani'', ''bharaka'' or ''dharana''.{{sfn|Acharya|2010|p=533}} It is described in ''Manasara'' to consist of a pedestal, base, column and a capital. It can be made from wood or stone, be independent or be a pilaster joined to one of the walls. The text describes different proportions for different materials of construction.{{sfn|Acharya|2010|p=533}} The length of column is divided into''matras'' (portions), and these may be decorated with artwork. The ''Manasara'' suggests rules for tapering the top portions of the ''stambha''.{{sfn|Acharya|2010|p=533}} Illustrative stambhas include the [[Vijay Stambha]] (Tower of victory) at [[Chittorgarh fort]], [[Rajasthan]]. It is dedicated to [[Vishnu]]. The [[Dhvaja|Dhvaja-stambhas]] are found at the entrance of temples as flagstaffs, often with the image of [[lingam]] and sacred animals. ==ڇتريون== ڇتريون بلند، گنبد جي شڪل وارا منڊ آهن جيڪي هندستاني فن تعمير ۾ هڪ عنصر طور استعمال ڪيا ويندا آهن، جيڪي راجسٿاني فن تعمير ۾ پيدا ٿين ٿا. اهي محلات ۾ وڏي پيماني تي استعمال ٿيندا آهن، قلعا، يا جنازي جي جڳهن جي حد بندي ڪرڻ، وغيره. [[Chhatri]]s are elevated, dome-shaped pavilions used as an element in [[Indian architecture]], originating in [[Rajasthani architecture]]. They are widely used in palaces, in forts, or to demarcate funerary sites, etc.<ref>{{Cite journal|last=Zajadacz-Hastenrath|first=Salome|date=1997|title=A Note on Babur's Lost Funerary Enclosure at Kabul|url=http://dx.doi.org/10.2307/1523241|journal=Muqarnas|volume=14|pages=135–142|doi=10.2307/1523241|jstor=1523241 |issn=0732-2992|url-access=subscription}}</ref> ==ڏکڻ ايشيا کان ٻاهر== === Indonesia === {{main|Candi of Indonesia}} Historically, [[Hinduism in Indonesia|Hinduism]] was once the predominant [[religion|religious take]] of some Native Indonesians (chiefly Western Indonesians) in [[Indonesia]], predates the existence of [[Buddhism in Indonesia|Buddhism]], [[Islam in Indonesia|Islamism]], and [[Christianity in Indonesia|Christianity]]. The country was enriched with abundance of Hindu architecture, mainly served as [[Hindu temple|religious purpose]] (place of worship, etc.). According to Indonesian categorization, Hindu architecture temples could be divided into 3 main types with different terminology attached to its respective identity, the first one is called {{lang|jv|[[Candi of Indonesia|Candi]]}} ({{ety|Old Javanese|caṇḍi}}),<ref name="Old Javanese2">{{citation |last=Zoetmulder |first=P.J. |title=Old Javanese-English Dictionary |language=kaw, en|year=1982 |publisher=[[Royal Netherlands Institute of Southeast Asian and Caribbean Studies|Koninklijk Instituut voor Taal-, Land- en Volkenkunde]]}}</ref> specifically refers to the Hindu temple architecture of [[Hinduism in Java|Java]]-origin. The second one is known as {{lang|ban|[[Balinese temple|Pura]]}} ({{ety|ban|ᬧᬸᬭ|pura}}), refers to an architecture style of Balinese to perform their [[Balinese Hinduism]] worship. The last one, similar to Hindu majority globally, known in [[Indonesian language|Indonesian]] as {{lang|id|[[Kovil|Kuil]]}}, specifically refers to Hindu of [[Dravidian architecture|Dravidian]]-origin temple architecture, usually represent the [[Indian Indonesians|Indian Indonesian]] community (as opposed to Native Indonesian form of Hinduism). All types of Hindu architecture in Indonesia are functioned as place of worship, but also could be used as the place of historical observance to broaden the knowledge and awareness about Hinduism amongst the non-Hindu population, to draw the sense of tolerance and [[Bhinneka Tunggal Ika|unity]] within the country (it is also applied to every worship places of diverse religious background in Indonesia). ==گيلري== ;Some folios from surviving manuscripts on Hindu architecture <gallery> File:A folio from Vastu sastra hiti dayeka manuscript, water spout design, Sanskrit language, Newari script - 3.jpg|Drawing and notes on Hiti, a public water spout File:A folio from Vastu sastra hiti dayeka manuscript, water spout design, Sanskrit language, Newari script - 1.jpg|Drawing and notes on Hiti, a public water spout, part 2 File:A folio from Vastu sastra hiti dayeka manuscript, mandala, Sanskrit language, Newari script - 2.jpg|A mandala in ''Vastu Sastra Hiti Dayeka'' File:A folio with Harihara Shiva-Vishnu sketch from Samkrantiyajnavidhi manuscript, Sanskrit language, Nepali script.jpg|Two leaves in ''Samkrantiyajnavidhi'' illustrating proportions for [[Harihara]] – half Shiva, half Vishnu File:A folio from minor Vastu sastra manuscript, home design and decoration, Sanskrit language, Devanagari script.jpg|A Vastu sastra page on home design, first line mentions ''vastu sastra'' </gallery> ;Some temples and public stepwells <gallery> File:Lingaraj Temple Complex.jpg | [[Lingaraja Temple]] ([[Bhubaneswar]], Odisha) File:Veera Narayana temple at the Chennakeshava temple complex.jpg | [[Chennakeshava Temple, Belur]] (Karnataka) File:Radhashyam Temple at Bishnupur 2.jpg | Lalji temple ([[Bishnupur, Bankura]], West Bengal) File:Konark Nat Mandir.jpg | Nata Mandir of [[Konark Sun Temple]] (Odisha) File:Madurai Meenakshi temple 2.jpg | [[Meenakshiamman Temple]] Gopuram ([[Madurai]], Tamil Nadu) File:Rani ki vav - Gujarat - 07.jpg|Rani ka vav Gujarat, a historic public water tank with Hindu arts File:Sringeritemple.jpg | [[Advaita Vedanta]] Monastery ([[Sringeri]], Karnataka) File:Mahabalipuram, Pancha Rathas, Tamil Nadu, India.jpg | [[Pancha Rathas]] ([[Mahabalipuram]], Tamil Nadu) File:Nagda(Rajasthan)Torana.jpg | [[Sahastra Bahu Temples]] Torana ([[Nagda, Rajasthan]]) File:Mukteshwar torana.jpg | Torana of [[Mukteshvara Temple, Bhubaneswar]] (Orisha) File:Arunachaleshvara Temple Tiruvannamalai.JPG|A gopuram at the Arunachaleshvara Temple, Tiruvannamalai (Tamil Nadu) </gallery> ==پڻ ڏسو== * [[Hindu temple architecture]] * [[Indian rock-cut architecture]] * [[Indian architecture]] * [[Dravidian architecture]] * [[Nagara architecture]] == Note == {{reflist|group=note}} ==حوالا== {{حوالا}} == Bibliography == * {{cite book|first=P. K.|last=Acharya|year=2010|title=An encyclopaedia of Hindu architecture | url=https://archive.org/stream/encyclopaediaofh07achauoft#page/n9/mode/2up |publisher=Oxford University Press (Republished by Motilal Banarsidass)|location=New Delhi|isbn=978-81-85990-03-3}} * {{cite book|first=P. K.|last=Acharya|year=1927|title=Indian Architecture according to the Manasara Shilpa Shastra|url=https://archive.org/stream/encyclopaediaofh07achauoft#page/n9/mode/2up |publisher=Oxford University Press (Republished by Motilal Banarsidass)|location=London|isbn=0300062176}} * {{cite book|first=P. D.|last=Dhar|year=2010|title=The Torana in Indian and Southeast Asian Architecture|publisher=D K Printworld|location=New Delhi|isbn=978-8124605349}} * {{cite book|first=I.|last=Glushkova|year=2014|title=Objects of Worship in South Asian Religions: Forms, Practices and Meanings|url=https://books.google.com/books?id=oqReBAAAQBAJ&pg=PA116 |publisher=Routledge|isbn=978-1-317-67595-2}} * {{cite book|first=S. R.|last=Goel|year=1991|title=[[Hindu Temples – What Happened to Them]]|publisher=Voice of India|location=New Delhi|volume=2|isbn=81-85990-03-4}} * {{cite book|first=J. C.|last=Harle|year=1994|title=The Art and Architecture of the Indian Subcontinent|url=https://archive.org/details/artarchitectureo00harl|edition=2nd|publisher=Yale University Press Pelican History of Art|isbn=0300062176|url-access=registration}} *{{cite book|author=Ernest Havell|title=The Ancient and Medieval Architecture of India|url=https://books.google.com/books?id=xHM-7CaV5zYC|year=1972|publisher=John Murray, London (Reprinted S. Chand)}} * {{cite book|first=M.|last=Juneja|year=2001|title=Architecture in Medieval India: Forms, Contexts, Histories|url=https://books.google.com/books?id=7N7VAAAAMAAJ |edition=2nd|publisher=Orient Blackswan|isbn=978-8178242286}} * {{cite book|first=G.|last=Michell|year=1988|title=The Hindu Temple: An Introduction to its Meaning and Forms|url=https://books.google.com/books?id=ajgImLs62gwC&pg=PA61 |edition=2nd |publisher=University of Chicago Press|location=Chicago/London|isbn=0-226-53230-5}} *{{cite journal | last=Patra | first=Reena | title=A Comparative Study on Vaastu Shastra and Heidegger's 'Building, Dwelling and Thinking' | journal=Asian Philosophy | publisher=Taylor & Francis | volume=16 | issue=3 | year=2006 | doi=10.1080/09552360600979430 | pages=199–218| s2cid=144592593 }} *{{cite book|author=Ram Raz|title=Essay on the Architecture of the Hindús|url=https://books.google.com/books?id=DSg5AQAAMAAJ|year=1834 |publisher=Royal Asiatic Society of Great Britain and Ireland}} *{{cite journal|author1=Shilpa Sharma|author2=Shireesh Deshpande|title=Architectural Strategies Used in Hindu Temples to Emphasize Sacredness| journal = Journal of Architectural and Planning Research| volume= 34| number= 4 | year= 2017| pages= 309–319|jstor=44987239}} *{{cite journal | last=Sinha | first=Amita | title=Design of Settlements in the Vaastu Shastras | journal=Journal of Cultural Geography | publisher=Taylor & Francis | volume=17 | issue=2 | year=1998 | doi=10.1080/08873639809478319 | pages=27–41}} * {{cite book|first=D. N.|last=Shukla|year=1993|title=Vastu-Sastra: Hindu Science of Architecture|publisher=Munshiram Manoharial Publishers|isbn=978-81-215-0611-3}} * {{cite book|first=T.|last=Sears|year=2014|title=Worldly Gurus and Spiritual Kings: Architecture and Asceticism in Medieval India|publisher=Yale University Press|isbn=978-0-300-19844-7}} * {{cite book|first=B.|last=Thapar|year=2004|title=Introduction to Indian Architecture|publisher=Periplus Editions|location=Singapore|isbn=0-7946-0011-5|ref=Thapar}} ==External links== {{Commons category|Hindu architecture}} *[https://web.archive.org/web/20100218153644/http://www.hampi.in/architecture.htm Vijayanagara architecture] *[http://www.hindupedia.com/en/Sthapatyaveda Sthapatyaveda] (Temple Architecture) on Hindupedia, the Hindu Encyclopedia [[زمرو:ايشيائي تعميرات]] [[زمرو:ايشيا ۾ فن تعمير]] [[زمرو:فن تعمير]] [[زمرو:هندستاني فن تعمير]] [[زمرو:هندستان جو فن تعمير]] [[زمرو:هندو عبادت جا هنڌ]] [[زمرو:هندو فن تعمير]] [[زمرو:هندو مندر فن تعمير]] 31hbz80fvtd60dh179un1myp7peu78k 382587 382586 2026-06-03T17:31:02Z Memon2025 21315 /* خانقاهون */ 382587 wikitext text/x-wiki '''هندو فن تعمير''' (Hindu Architecture) هندستاني فن تعمير جو روايتي نظام آهي جيڪو عمارتن جهڙوڪ مندر، خانقاهون، مجسما، گهر، مارڪيٽ جا هنڌ، باغ ۽ شهر جي منصوبه بندي لاءِ آهي، جيئن هندو متنن ۾ بيان ڪيو ويو آهي. فن تعمير جون هدايتون سنسڪرت جي نسخن ۾ ۽ ڪجهه حالتن ۾ ٻين علائقائي ٻولين ۾ پڻ زنده آهن. انهن متنن ۾ واستو شاستر، شلپا شاستر، برهت سمهتا، پرانا ۽ اگاما جا تعميراتي حصا ۽ علائقائي متن جهڙوڪ مانسارا شامل آهن. {{Short description|Traditional system of Indian architecture as described in Hindu texts}} [[File:10th century Nilakantha Mahadeva Hindu temple, Nagara architecture, Sunak, Gujarat.jpg|thumb|The architecture of a Hindu temple in Sunak, Gujarat]] {{Hinduism}} '''Hindu architecture''' is the traditional system of Indian architecture for structures such as temples, monasteries, statues, homes, market places, gardens and town planning as described in [[Hindu texts]].{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}<ref name="Sinha 1998 pp. 27–41">{{harvnb|Sinha|1998|pages=27–41}}</ref> The architectural guidelines survive in Sanskrit manuscripts and in some cases also in other regional languages. These texts include the [[Vastu shastra]]s, [[Shilpa Shastras]], the ''Brihat Samhita'', architectural portions of the Puranas and the Agamas, and regional texts such as the [[Manasara]] among others.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx, Appendix I lists hundreds of Hindu architectural texts}}{{sfn|Shukla|1993|p=}} گجرات جي سُنڪ ۾ هڪ هندو مندر جي اڏاوت. * هندو فن تعمير جي سڀ کان اهم خصوصيت (۽ ڪيتريون ئي بچيل مثال) هندو مندر آهن، هڪ اهڙي اڏاوتي روايت سان جيڪا پٿر، اينٽن ۽ پٿر جي ڪٽ واري فن تعمير ۾ بچيل مثال ڇڏي وئي آهي جيڪا گپتا سلطنت جي دور جي آهي. انهن فن تعمير تي قديم فارسي ۽ هيلينسٽڪ فن تعمير جو اثر هو. جديد دور ۾ تمام گهٽ سيڪيولر هندو فن تعمير بچيل آهي، جهڙوڪ محلات، گهر ۽ شهر. برباد ۽ آثار قديمه جا مطالعو هندستان ۾ ابتدائي سيڪيولر فن تعمير جو نظارو پيش ڪن ٿا. هندستاني محلات ۽ شهري فن تعمير جي تاريخ تي مطالعي گهڻو ڪري مغل ۽ هند-اسلامي فن تعمير تي ڌيان ڏنو آهي خاص طور تي اتر ۽ اولهه هندستان جي، انهن جي نسبتاً گهڻائي جي ڪري. هندستان جي ٻين علائقن ۾، خاص طور تي ڏکڻ ۾، هندو فن تعمير 16 صدي تائين ترقي ڪندو رهيو، جهڙوڪ اهي جيڪي مندرن، برباد شهرن ۽ وجياناگر سلطنت ۽ نائڪا جي سيڪيولر جڳهن پاران مثال طور پيش ڪيا ويا آهن. سيڪيولر فن تعمير ڪڏهن به هندستان ۾ مذهبي جي مخالفت نه ڪئي وئي، ۽ اهو مقدس فن تعمير آهي جهڙوڪ اهي جيڪي هندو مندرن ۾ مليا آهن جيڪي سيڪيولر ماڻهن کان متاثر ۽ موافقت هئا. وڌيڪ، هارل چوي ٿو، اهو آهي مندر جي ڀتين، ٿنڀن، تورانن ۽ مدپام تي ٺهيل نقش جتي سيڪيولر فن تعمير جو ننڍڙو نسخو ملي سگهي ٿو. By far the most important, characteristic and numerous surviving examples of Hindu architecture are [[Hindu temple]]s, with an [[Hindu temple architecture|architectural tradition]] that has left surviving examples in stone, brick, and [[Indian rock-cut architecture|rock-cut architecture]] dating back to the [[Gupta Empire]]. These architectures had influence of Ancient Persian and [[Hellenistic influence on Indian art|Hellenistic]] architecture.<ref>{{Cite book|last=Smith|first=Vincent Arthur|url=https://books.google.com/books?id=IPstAAAAMAAJ&q=%22The+Hellenistic+is+not+the+only+foreign+element+in+ancient+Indian+art+.+The+influence+of+Persia+is+apparent+,+and+the+columnar+architecture+of+the+Achaemenian+monarchy+supplied+the+models+for+Asoka's+monolithic+pillars+and+many%22|title=Research Articles in Epigraphy, Archaeology, and Numismatics of India|date=1977|publisher=Sheikh Mubarak Ali|language=en}}</ref> Far fewer secular Hindu architecture have survived into the modern era, such as palaces, homes and cities. Ruins and archaeological studies provide a view of early secular architecture in India.<ref name="Murthy1987">{{cite book|author=K. Krishna Murthy|title=Early Indian Secular Architecture|url=https://books.google.com/books?id=0gsNAQAAIAAJ|year=1987|isbn=978-81-85067-01-8|pages=5–16|publisher=Sundeep Prakashan }}</ref> Studies on Indian palaces and civic architectural history have largely focussed on the Mughal and Indo-Islamic architecture particularly of the northern and western India given their relative abundance. In other regions of India, particularly the South, Hindu architecture continued to thrive through the 16th-century, such as those exemplified by the temples, ruined cities and secular spaces of the Vijayanagara Empire and the Nayakas.<ref name="Branfoot 2008 pp. 171–194">{{cite journal | last=Branfoot | first=Crispin | title=Imperial Frontiers: Building Sacred Space in Sixteenth-Century South India | journal=The Art Bulletin | publisher=Taylor & Francis| volume=90 | issue=2 | year=2008 | doi=10.1080/00043079.2008.10786389 | pages=171–194| s2cid=154135978 }}</ref><ref name=harle331>{{cite book|author=James C. Harle|title=The Art and Architecture of the Indian Subcontinent|url=https://books.google.com/books?id=LwcBVvdqyBkC |year=1994|publisher=Yale University Press|isbn=978-0-300-06217-5|pages=330–331}}</ref> The secular architecture was never opposed to the religious in India, and it is the sacred architecture such as those found in the Hindu temples which were inspired by and adaptations of the secular ones. Further, states Harle, it is in the reliefs on temple walls, pillars, toranas and madapams where miniature version of the secular architecture can be found.<ref name="Harle1994">{{cite book|author=James C. Harle|title=The Art and Architecture of the Indian Subcontinent|url=https://books.google.com/books?id=LwcBVvdqyBkC |year=1994|publisher=Yale University Press|isbn=978-0-300-06217-5|pages=43–47, 67–68, 467–480}}</ref> ==متن== [[File:17th century copy of folio 2 of Visvakarmaprakasa, a Vastu sastra Nepal, Sanskrit Devanagari - 1.jpg|thumb|left|A folio of Visvakarmaprakasa, a minor Hindu architecture text discovered in Kathmandu valley, Nepal (Sanskrit Devanagari)]] Vaastu Shastras and Shilpa Shastras are listed as one of 64 divine arts in ancient Indian texts. They are design manuals covering the art and science of architecture, typically mixing form, function with Hindu symbolism.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}<ref name="Sinha 1998 pp. 27–41"/> The earliest, archaic and distilled version of Hindu architecture principles are found in the Vedic literature, traditionally considered as the ''Upavedas'' (lesser appendices to the Vedas), and called the ''Sthapatya Veda''.<ref name="Patra 2006 pp. 199–218">{{harvnb|Patra|2006}}</ref> Acharya's ''Encyclopedia of Hindu Architecture'' lists hundreds of Sanskrit manuscripts with more details on Hindu architecture that have survived into the modern age.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}} They cover the architectural aspects of a wide range of subjects: ornaments, furniture, vehicles (wagons, carts), gateways, water tanks, drains, cities, streets, homes, palaces, temples and others.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}<ref name="Sinha 1998 pp. 27–41"/> The most studied texts in the contemporary era are Sanskrit manuscripts in different Indic scripts. These include the ''[[Brihat Samhita]]'' (chapters 53, 56–58 and 79), the ''[[Manasara|Manasara Shilpa Sastra]]'', the ''Mayamata Vastu Sastra'' with commentaries in Telugu and Tamil, the Puranas (for example, chapters 42–62 and 104–106 of ''Agni Purana'', chapter 7 of ''Brahmanda Purana'') and the Hindu Agamas.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx with Appendix 1}} {{Clear}} ==ڳوٺ ۽ شهر== [[File:700 CE Manasara Sanskrit text, Hindu architecture, town village plans.jpg|thumb|Some town plans recommended in the 700 CE ''Manasara'' Sanskrit text on Hindu architecture.{{sfn|Sinha|1998|pp=27–40}}{{sfn|Ram Raz|1834}}{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}}]] Hindu texts recommend architectural guidelines for homes, market places, gardens and town planning.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}{{sfn|Sinha|1998|pp=27–40}} The best site for human settlement, declares ''[[Manasara]]'', seeks the right terrain with thick soil that slopes to open skies eastward so that the residents can appreciate the sunrise.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}} It is near a river or significant water stream, and has enough ground water for wells – a second source of water.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}} The soil, states ''Manasara'', should be firm, rich for growing flowers, vegetables and fruit trees, and of agreeable odor. The text recommends that the town planners dig and check the [[soil quality]] for a stable foundation to homes and public buildings.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}} Once the location is accepted, the text describes forty plans for laying out the streets, the homes, markets, gardens and other infrastructure necessary for the settlement. Example architectural plans include Dandaka, Prastara, Chaturmukha, Padmaka, Karmuka, Swastika and others.{{sfn|Sinha|1998|pp=27–40}} The Hindu texts vary, with five shared principles:{{sfn|Patra|2006|pp=201–203}} *''Diknirnaya'': principles of orientation *''Padavinyasa'' : site planning *''Hastalakshana'' : proportionate measurement ratios of sections *''Ayadi'' : six canonical principles of architecture *''Patakadi'' : aesthetics or character of each building or part of the overall plan The guidelines combine principles of early Hindu understanding of science, spiritual beliefs, astrology and astronomy.{{sfn|Patra|2006|pp=201–203}} In practice, these guidelines favor symmetry set to the cardinal directions, with many plans favoring the streets to be aligned with seasonal winds direction, integrated with the terrain and the needs of the local weather.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}}{{sfn|Patra|2006|pp=201–203}} A temple or public assembly hall at the center of the town is recommended in ''Manasara''.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}} ==اسپتالون ۽ شفاخانا== The early Hindu texts on medicine and surgery mention dedicated buildings and halls to take care of sick people, and recommend that architects with ''Vastu Vidya'' (वास्तुविद्या) expertise should construct these. The ''[[Charaka Samhita]]'' dated between 100 BCE to 150 CE, for example, in book 1, verse 15.6 (''sutrasthana'') states:<ref name=Wujastyk1>Dominik Wujastyk (2003), The Roots of Āyurveda: Selections from Sanskrit Medical Writings, 3rd edition, Penguin, pages 35–36, 10–12</ref><ref name=Kaviratna1>AV Kaviratna (1913), Charaka-samhita : translated into English, Part 1, {{oclc|67906513}}, pages 168–169</ref><ref name=sharma1>Priya V Sharma (1981), Charaka Samhita Volume 1: Sanskrit Text, with an English Translation, Chaukhamba Orientalia, {{ISBN|9788176370127}}, page 104</ref>{{refn|group=note|The verse 1.15.7 describes how this hospital building should be furnished with beds, chairs, bedsheets, pillows, spitoon, drug grinders, affectionate nurses, pharmacy, supplies, patient care equipment etc.<ref name=Wujastyk1/><ref name=sharma1/>}} {{Quote| {{lang|sa-Deva| [...] दृढं निवातं प्रवातैकदेशं सुखप्रविचारमनुपत्यकं धूमातपजलरजसामनभिगमनीयमनिष्ठानां च शब्दस्पर्शरसरूपगन्धानां सोदपानोदूखलमुसलवर्चःस्थानस्नानभूमिमहानसं '''वास्तुविद्याकुशलः''' प्रशस्तं गृहमेव तावत् पूर्वमुपकल्पयेत्<nowiki>।||६||</nowiki>}}<br> [...] – In the first place a mansion must be constructed under the supervision of an engineer well-conversant with the science of building mansions and houses. It should be spacious and roomy. The element of strength should not be wanting in it. Every part of it should not be exposed to strong winds or breezes. One portion at least should be open to the currents of wind. It should be such that one may move or walk through it with ease. It should not be exposed to smoke, or the sun, or dust, or injurious sound and taste and form and scent. It should be furnished with staircases, with pestles and mortars, privies, accommodation for belting, and cook-rooms.<br>– Translated by Avinash Kaviratna<ref name=Kaviratna1/><br> [...] – the one expert in architecture should, first of all, arrange for an auspicious house which should be strong, wind-free (isolated from wind), ventilated, having comfortable moving space, not situated in a valley, inaccessible to smoke (or) sun (or) water (or) taste (or) sight (or) smell, and provided with water reservoir, mortar pestle, lavatory, bathroom and kitchen.<br>– Translated by Priya Sharma<ref name=sharma1/><br> [...] – Thus, '''an expert in the science of building''' should first construct a worthy building. It should be strong, out of the wind, and part of it should be open to the air. It should be easy to get about in, and should not be in a depression. It should be out of the path of smoke, sunlight, water, or dust, as well as unwanted noise, feelings, tastes, sights and smells. It should have water supply, pestle and mortar, lavatory, bathing area, and a kitchen.<br>– Translated by Dominik Wujastyk (under subtitle: The [[Hospital]] Building)<ref name=Wujastyk1/> |Caraka Samhita, 1.15.6}} ==آرٽ ۽ شهري عمارتون== The ''Narada Shilpasastra'' is another early Sanskrit treatise on architecture. It has 83 chapters, with chapters on plans for villages and cities, on architectural guidelines for palaces and houses, on public water tanks, on Hindu temples, as well as construction of public civic buildings.<ref name=Raghavan>V. Raghavan (1935), ''Two chapters on painting in the Narada Silpa Sastra'', Journal of the Indian Society of Oriental Art, Editors: Stella Kramrisch, Volume III, Number 1, pp. 15–32</ref><ref name=Iyengar/> Chapters 60 through 66 of ''Narada Silpa'' discuss special [[Śālā]] for community services and enjoyment, with chapter 61 on ''Bhojan-sala'' (feeding house), chapter 65 on ''Nataka'' (performance arts), and chapter 66 discussing a building to display arts and paintings. Chapter 71 discusses how ''chitra'' (painting) should be used to enliven homes and civic buildings.<ref name=Raghavan/><ref name=Iyengar>RN Iyengar, KS Kannan and SY Wakankar (2018), ''Narada Silpasastra: Sanskrit Text on Architectural Civil Engineering'', Jain University Press, {{ISBN|978-9385327582}}, pp. 197–220, 233–238</ref> ''Chitra-sala'' and other "entertainment houses", states ''Narada Silpasastra'', should be located in the middle of a city, preferably the main street or where major roads of the city cross or near major temples or palace.<ref name=Raghavan/><ref>C. Sivaramamurti (1934), ''[https://archive.org/details/in.ernet.dli.2015.44001/page/n189/mode/2up Chitrasalas]'', Triveni, Volume 7, Number 2, pp. 180–185</ref> This building's ''mandapam'' (hall) must be spacious and ventilated. It should have pictures that "captivate our minds" and "give joy to the eyes", laid out by rules of proportion and rules of "pose-determining lines", according to a translation by Raghavan.<ref name=Raghavan/> Chapter 66 further recommends specific designs. For example, it describes a civic building for display of art that is circular (''mardala'', drum-like), with main entrance and smaller ones enclosing a court-like space, terraces, and halls to divide the building into sections. These halls should itself display some items of pleasure such as carvings, colorful patterns on the floor, and brightly colored Devas, Gandharvas and Kinnaras.<ref>V. Raghavan (1935), ''Two chapters on painting in the Narada Silpa Sastra'', Journal of the Indian Society of Oriental Art, Editors: Stella Kramrisch, Volume III, Number 1, pp. 23–32</ref><ref name=Iyengar/> Another group of civic buildings described in Hindu texts are the ''preksha-sala'' (building for drama/stage performance) and ''sangita-sala or natya-sala'' (dance performance).<ref name=Raghavan357>V. Raghavan (1934), ''Theatre Architecture in Ancient India'', Triveni, Volume 5, Number 4, pp. 357–363</ref> These are categorized in three: those in temples for religious arts, in city for general entertainment, or in a palace for the king and his guests. The ''Samarangana Sutradhara'' of Bhoja, for example, dedicates its chapter 34 to these buildings and adds that the walls of the performance hall should adorned pictures of damsels dancing or playing instruments.<ref name=Raghavan357/> The plan for ''Natya-mandapa'' with space for the dancers, space for the musicians that co-perform with the dancers, space where the dance-drama artists can change their dress for different acts (''Nepathya-dhama'') and for the ''prekshaka'' (audience) are discussed in chapter 39 of Kumara's ''Silpa Ratna''. The ''Narada Silpasastra'' uses the term "Nataka-salas", recommending that the performance stage should be raised on a platform so that the audience can get a better view, the audience hall should be decorated for the audience to admire before and after the performance.<ref name=Raghavan357/> These arts and architectural principles may have evolved out of more ancient Indian traditions for performance arts, states Varadpande, as is implied in the Buddhist text ''[[Brahmajāla Sutta]]'' where the Buddha forbids his ''bhikshus'' (monks) from watching dances, music performances and similar public shows in ''Majjhima-sila''.<ref name="Varadpande1987">{{cite book|author=Manohar Laxman Varadpande|title=History of Indian Theatre|url=https://books.google.com/books?id=SyxOHOCVcVkC|year=1987|publisher=Abhinav Publications|isbn=978-81-7017-221-5|pages=105–114}}; for another translation of the Buddhist canonical text, see: {{cite book|author=Martine Batchelor|title=The Spirit of the Buddha |url=https://books.google.com/books?id=fL3mykqlOJcC&pg=PT25 |year=2010|publisher=Yale University Press|isbn=9780300175004|pages=25 (Majjhima Nikaya 27)}}</ref> The text ''[[Natyasastra]]'' recommends architectural guidelines for the ''Natya'' theatre, but without drawings and plans. The theatre mentioned in ''Natyasastra'' probably housed an audience of 200 to 500 patrons comfortably seated, states Farley Richmond – a scholar of Indian theatre.<ref name="Kale2019">{{cite book|author=Farley Richmond|editor=M. R. Kale|title=The Mrichchhakatika of Sudraka: With Introduction, Critical Essays and a Photo-Essay |url=https://books.google.com/books?id=Dv_oDwAAQBAJ |year=2019|publisher=Motilal Banarsidass|isbn=978-81-208-4010-2|pages=31–33}}</ref> ==مندر== [[File:Architecture of the Khajuraho temples.jpg|thumb|right|Elements of a North Indian temple (Madhya Pradesh)]] [[File:1910 sketches, Gondeshwar temple Sinnar, Nashik temple overview, cross section and plan.jpg|thumb|The architectural plan of the Gondeshwar temple near Nashik (Maharashtra)]] {{main|Hindu temple architecture}} [[Hindu temple architecture]] has many varieties of style whose historic role has been to provide "a focus for both the social and spiritual life" for the Hindu community it serves, states George Michell.{{sfn|Michell|1988|p=14}} Every [[Hindu temple]] ("mandir") is imbued with symbolism, yet the basic structure of each stays the same. Each temple has an inner sanctum or the sacred space, the ''[[Garbhagriha|garbha griha]]'' or womb-chamber, where the primary ''[[murti]]'' or the image of a deity is housed in a simple bare cell for ''darshana'' (view, meditative focus).{{sfn|Shilpa Sharma|Shireesh Deshpande|2017|pp=309-317}} Above the garbhagriha is a tower-like ''[[shikhara]]'', called the ''[[Vimana (architectural feature)|vimana]]'' in south India. This sanctum is surrounded by a closed or open path for ''pradakshina'' (also called ''parikrama'', circumambulation) that is typically intricately carved with symbolic art depicting Hindu legends, themes of artha, dharma and kama as well as the statues of significant deities of three major Hindu traditions (Vishnu, Shiva and Shakti).{{sfn|Michell|1988|pp=66–76, 86–126}} The sanctums of significant temples have a ''[[mandapa]]'' congregation hall, and sometimes an ''[[antarala]]'' antechamber and porch between garbhagriha and mandapa. Major temples that attract pilgrims from far typically have mandapas or other buildings that service the pilgrims. These may be connected or detached from the temple. The main temple may exist with other smaller temples or shrines in the temple compound. The streets around the temple are markets and hubs of economic activity.{{sfn|Michell|1988|pp=66–76, 86–126}} There are examples of special dance pavilions (''Nata Mandir''), like in the [[Konark Sun Temple]]. The pool, temple tank (''Kunda'') is also part of large temples, and they traditionally have served as a place for a bath dip and ablutions for pilgrims.{{sfn|Acharya|2010|p=74}} The same essential architectural principles are found in the historic Hindu temples of southeast Asia.{{sfn|Michell|1988|pp=159–182}} === Gopurams === {{Main|Gopuram}} Essentially independent architectural structure is an element of the temple complex as ''[[gopuram]]'', viz., gatehouse towers, usually ornate, othen with colossal size, at the entrance of a Hindu temple of [[Southern India]].<ref name=britgopuram>{{cite web|url=http://www.britannica.com/eb/article-9037402/gopura|title=Gopura|publisher=Encyclopædia Britannica|access-date=2008-01-20}}</ref> ==خانقاهون== هندو خانقاهون جهڙوڪ مٺا ۽ هرميٽيج (آشرم) عمارتن جا ڪمپليڪس آهن جن ۾ مندر، خانقاه خانا يا اجتماعي گهر ۽ معاون سهولتون شامل آهن. {{see also|Matha|Ashram|Bhajana Kutir}} Hindu monasteries such as [[matha]]s and hermitages ([[ashram]]s) are complexes of buildings include temples, monastic cells or the communal house and ancillary facilities.{{sfn|Sears|2014|pp=4—9}} ==راٺا== ڪجهه هندو جڳهن ۾، مندر يا عمارتون آهن جن کي راٺا سڏيو ويندو آهي ڇاڪاڻ ته انهن جي شڪل هڪ وڏي رته جي هوندي آهي. In some Hindu sites, there are shrines or buildings named [[ratha]]s because they have the shape of a huge chariot.{{sfn|Harle|1994|p=153}} ==تورانا (محراب)== توران هڪ آزاد بيٺل محراب آهي جيڪو رسمن جي مقصدن لاءِ هندو، ٻڌ ۽ جين فن تعمير ۾ مندرن، خانقاهن ۽ ٻين شين جي سامهون ڏٺو ويندو آهي، ڪڏهن ڪڏهن هڪ عمارت جي طور تي. [[Torana]] is a free-standing archway for ceremonial purposes seen in the Hindu, [[Buddhist]] and [[Jain]] architecture in front of the temples, monasteries and other objects, sometimes as single building.<ref>{{Cite web|url=http://www.oxfordartonline.com/view/10.1093/gao/9781884446054.001.0001/oao-9781884446054-e-7000085631|title=Toraṇa |work= Grove Art|year=2003 |doi=10.1093/gao/9781884446054.article.T085631|access-date=2018-08-08|last1=Hardy |first1=Adam |isbn=978-1-884446-05-4 }}</ref>{{sfn|Dhar|2010|p=}} ==ستمبه (ڪالم)== [[Stambha]] denotes a pillar or column, and is also known as ''jangha'', ''stali'', ''angrika'', ''sthanu'', ''arani'', ''bharaka'' or ''dharana''.{{sfn|Acharya|2010|p=533}} It is described in ''Manasara'' to consist of a pedestal, base, column and a capital. It can be made from wood or stone, be independent or be a pilaster joined to one of the walls. The text describes different proportions for different materials of construction.{{sfn|Acharya|2010|p=533}} The length of column is divided into''matras'' (portions), and these may be decorated with artwork. The ''Manasara'' suggests rules for tapering the top portions of the ''stambha''.{{sfn|Acharya|2010|p=533}} Illustrative stambhas include the [[Vijay Stambha]] (Tower of victory) at [[Chittorgarh fort]], [[Rajasthan]]. It is dedicated to [[Vishnu]]. The [[Dhvaja|Dhvaja-stambhas]] are found at the entrance of temples as flagstaffs, often with the image of [[lingam]] and sacred animals. ==ڇتريون== ڇتريون بلند، گنبد جي شڪل وارا منڊ آهن جيڪي هندستاني فن تعمير ۾ هڪ عنصر طور استعمال ڪيا ويندا آهن، جيڪي راجسٿاني فن تعمير ۾ پيدا ٿين ٿا. اهي محلات ۾ وڏي پيماني تي استعمال ٿيندا آهن، قلعا، يا جنازي جي جڳهن جي حد بندي ڪرڻ، وغيره. [[Chhatri]]s are elevated, dome-shaped pavilions used as an element in [[Indian architecture]], originating in [[Rajasthani architecture]]. They are widely used in palaces, in forts, or to demarcate funerary sites, etc.<ref>{{Cite journal|last=Zajadacz-Hastenrath|first=Salome|date=1997|title=A Note on Babur's Lost Funerary Enclosure at Kabul|url=http://dx.doi.org/10.2307/1523241|journal=Muqarnas|volume=14|pages=135–142|doi=10.2307/1523241|jstor=1523241 |issn=0732-2992|url-access=subscription}}</ref> ==ڏکڻ ايشيا کان ٻاهر== === Indonesia === {{main|Candi of Indonesia}} Historically, [[Hinduism in Indonesia|Hinduism]] was once the predominant [[religion|religious take]] of some Native Indonesians (chiefly Western Indonesians) in [[Indonesia]], predates the existence of [[Buddhism in Indonesia|Buddhism]], [[Islam in Indonesia|Islamism]], and [[Christianity in Indonesia|Christianity]]. The country was enriched with abundance of Hindu architecture, mainly served as [[Hindu temple|religious purpose]] (place of worship, etc.). According to Indonesian categorization, Hindu architecture temples could be divided into 3 main types with different terminology attached to its respective identity, the first one is called {{lang|jv|[[Candi of Indonesia|Candi]]}} ({{ety|Old Javanese|caṇḍi}}),<ref name="Old Javanese2">{{citation |last=Zoetmulder |first=P.J. |title=Old Javanese-English Dictionary |language=kaw, en|year=1982 |publisher=[[Royal Netherlands Institute of Southeast Asian and Caribbean Studies|Koninklijk Instituut voor Taal-, Land- en Volkenkunde]]}}</ref> specifically refers to the Hindu temple architecture of [[Hinduism in Java|Java]]-origin. The second one is known as {{lang|ban|[[Balinese temple|Pura]]}} ({{ety|ban|ᬧᬸᬭ|pura}}), refers to an architecture style of Balinese to perform their [[Balinese Hinduism]] worship. The last one, similar to Hindu majority globally, known in [[Indonesian language|Indonesian]] as {{lang|id|[[Kovil|Kuil]]}}, specifically refers to Hindu of [[Dravidian architecture|Dravidian]]-origin temple architecture, usually represent the [[Indian Indonesians|Indian Indonesian]] community (as opposed to Native Indonesian form of Hinduism). All types of Hindu architecture in Indonesia are functioned as place of worship, but also could be used as the place of historical observance to broaden the knowledge and awareness about Hinduism amongst the non-Hindu population, to draw the sense of tolerance and [[Bhinneka Tunggal Ika|unity]] within the country (it is also applied to every worship places of diverse religious background in Indonesia). ==گيلري== ;Some folios from surviving manuscripts on Hindu architecture <gallery> File:A folio from Vastu sastra hiti dayeka manuscript, water spout design, Sanskrit language, Newari script - 3.jpg|Drawing and notes on Hiti, a public water spout File:A folio from Vastu sastra hiti dayeka manuscript, water spout design, Sanskrit language, Newari script - 1.jpg|Drawing and notes on Hiti, a public water spout, part 2 File:A folio from Vastu sastra hiti dayeka manuscript, mandala, Sanskrit language, Newari script - 2.jpg|A mandala in ''Vastu Sastra Hiti Dayeka'' File:A folio with Harihara Shiva-Vishnu sketch from Samkrantiyajnavidhi manuscript, Sanskrit language, Nepali script.jpg|Two leaves in ''Samkrantiyajnavidhi'' illustrating proportions for [[Harihara]] – half Shiva, half Vishnu File:A folio from minor Vastu sastra manuscript, home design and decoration, Sanskrit language, Devanagari script.jpg|A Vastu sastra page on home design, first line mentions ''vastu sastra'' </gallery> ;Some temples and public stepwells <gallery> File:Lingaraj Temple Complex.jpg | [[Lingaraja Temple]] ([[Bhubaneswar]], Odisha) File:Veera Narayana temple at the Chennakeshava temple complex.jpg | [[Chennakeshava Temple, Belur]] (Karnataka) File:Radhashyam Temple at Bishnupur 2.jpg | Lalji temple ([[Bishnupur, Bankura]], West Bengal) File:Konark Nat Mandir.jpg | Nata Mandir of [[Konark Sun Temple]] (Odisha) File:Madurai Meenakshi temple 2.jpg | [[Meenakshiamman Temple]] Gopuram ([[Madurai]], Tamil Nadu) File:Rani ki vav - Gujarat - 07.jpg|Rani ka vav Gujarat, a historic public water tank with Hindu arts File:Sringeritemple.jpg | [[Advaita Vedanta]] Monastery ([[Sringeri]], Karnataka) File:Mahabalipuram, Pancha Rathas, Tamil Nadu, India.jpg | [[Pancha Rathas]] ([[Mahabalipuram]], Tamil Nadu) File:Nagda(Rajasthan)Torana.jpg | [[Sahastra Bahu Temples]] Torana ([[Nagda, Rajasthan]]) File:Mukteshwar torana.jpg | Torana of [[Mukteshvara Temple, Bhubaneswar]] (Orisha) File:Arunachaleshvara Temple Tiruvannamalai.JPG|A gopuram at the Arunachaleshvara Temple, Tiruvannamalai (Tamil Nadu) </gallery> ==پڻ ڏسو== * [[Hindu temple architecture]] * [[Indian rock-cut architecture]] * [[Indian architecture]] * [[Dravidian architecture]] * [[Nagara architecture]] == Note == {{reflist|group=note}} ==حوالا== {{حوالا}} == Bibliography == * {{cite book|first=P. K.|last=Acharya|year=2010|title=An encyclopaedia of Hindu architecture | url=https://archive.org/stream/encyclopaediaofh07achauoft#page/n9/mode/2up |publisher=Oxford University Press (Republished by Motilal Banarsidass)|location=New Delhi|isbn=978-81-85990-03-3}} * {{cite book|first=P. K.|last=Acharya|year=1927|title=Indian Architecture according to the Manasara Shilpa Shastra|url=https://archive.org/stream/encyclopaediaofh07achauoft#page/n9/mode/2up |publisher=Oxford University Press (Republished by Motilal Banarsidass)|location=London|isbn=0300062176}} * {{cite book|first=P. D.|last=Dhar|year=2010|title=The Torana in Indian and Southeast Asian Architecture|publisher=D K Printworld|location=New Delhi|isbn=978-8124605349}} * {{cite book|first=I.|last=Glushkova|year=2014|title=Objects of Worship in South Asian Religions: Forms, Practices and Meanings|url=https://books.google.com/books?id=oqReBAAAQBAJ&pg=PA116 |publisher=Routledge|isbn=978-1-317-67595-2}} * {{cite book|first=S. R.|last=Goel|year=1991|title=[[Hindu Temples – What Happened to Them]]|publisher=Voice of India|location=New Delhi|volume=2|isbn=81-85990-03-4}} * {{cite book|first=J. C.|last=Harle|year=1994|title=The Art and Architecture of the Indian Subcontinent|url=https://archive.org/details/artarchitectureo00harl|edition=2nd|publisher=Yale University Press Pelican History of Art|isbn=0300062176|url-access=registration}} *{{cite book|author=Ernest Havell|title=The Ancient and Medieval Architecture of India|url=https://books.google.com/books?id=xHM-7CaV5zYC|year=1972|publisher=John Murray, London (Reprinted S. Chand)}} * {{cite book|first=M.|last=Juneja|year=2001|title=Architecture in Medieval India: Forms, Contexts, Histories|url=https://books.google.com/books?id=7N7VAAAAMAAJ |edition=2nd|publisher=Orient Blackswan|isbn=978-8178242286}} * {{cite book|first=G.|last=Michell|year=1988|title=The Hindu Temple: An Introduction to its Meaning and Forms|url=https://books.google.com/books?id=ajgImLs62gwC&pg=PA61 |edition=2nd |publisher=University of Chicago Press|location=Chicago/London|isbn=0-226-53230-5}} *{{cite journal | last=Patra | first=Reena | title=A Comparative Study on Vaastu Shastra and Heidegger's 'Building, Dwelling and Thinking' | journal=Asian Philosophy | publisher=Taylor & Francis | volume=16 | issue=3 | year=2006 | doi=10.1080/09552360600979430 | pages=199–218| s2cid=144592593 }} *{{cite book|author=Ram Raz|title=Essay on the Architecture of the Hindús|url=https://books.google.com/books?id=DSg5AQAAMAAJ|year=1834 |publisher=Royal Asiatic Society of Great Britain and Ireland}} *{{cite journal|author1=Shilpa Sharma|author2=Shireesh Deshpande|title=Architectural Strategies Used in Hindu Temples to Emphasize Sacredness| journal = Journal of Architectural and Planning Research| volume= 34| number= 4 | year= 2017| pages= 309–319|jstor=44987239}} *{{cite journal | last=Sinha | first=Amita | title=Design of Settlements in the Vaastu Shastras | journal=Journal of Cultural Geography | publisher=Taylor & Francis | volume=17 | issue=2 | year=1998 | doi=10.1080/08873639809478319 | pages=27–41}} * {{cite book|first=D. N.|last=Shukla|year=1993|title=Vastu-Sastra: Hindu Science of Architecture|publisher=Munshiram Manoharial Publishers|isbn=978-81-215-0611-3}} * {{cite book|first=T.|last=Sears|year=2014|title=Worldly Gurus and Spiritual Kings: Architecture and Asceticism in Medieval India|publisher=Yale University Press|isbn=978-0-300-19844-7}} * {{cite book|first=B.|last=Thapar|year=2004|title=Introduction to Indian Architecture|publisher=Periplus Editions|location=Singapore|isbn=0-7946-0011-5|ref=Thapar}} ==External links== {{Commons category|Hindu architecture}} *[https://web.archive.org/web/20100218153644/http://www.hampi.in/architecture.htm Vijayanagara architecture] *[http://www.hindupedia.com/en/Sthapatyaveda Sthapatyaveda] (Temple Architecture) on Hindupedia, the Hindu Encyclopedia [[زمرو:ايشيائي تعميرات]] [[زمرو:ايشيا ۾ فن تعمير]] [[زمرو:فن تعمير]] [[زمرو:هندستاني فن تعمير]] [[زمرو:هندستان جو فن تعمير]] [[زمرو:هندو عبادت جا هنڌ]] [[زمرو:هندو فن تعمير]] [[زمرو:هندو مندر فن تعمير]] rceisajh3om5ait3xlfgc1fpv0m1q31 382588 382587 2026-06-03T17:31:32Z Memon2025 21315 /* خانقاهون */ 382588 wikitext text/x-wiki '''هندو فن تعمير''' (Hindu Architecture) هندستاني فن تعمير جو روايتي نظام آهي جيڪو عمارتن جهڙوڪ مندر، خانقاهون، مجسما، گهر، مارڪيٽ جا هنڌ، باغ ۽ شهر جي منصوبه بندي لاءِ آهي، جيئن هندو متنن ۾ بيان ڪيو ويو آهي. فن تعمير جون هدايتون سنسڪرت جي نسخن ۾ ۽ ڪجهه حالتن ۾ ٻين علائقائي ٻولين ۾ پڻ زنده آهن. انهن متنن ۾ واستو شاستر، شلپا شاستر، برهت سمهتا، پرانا ۽ اگاما جا تعميراتي حصا ۽ علائقائي متن جهڙوڪ مانسارا شامل آهن. {{Short description|Traditional system of Indian architecture as described in Hindu texts}} [[File:10th century Nilakantha Mahadeva Hindu temple, Nagara architecture, Sunak, Gujarat.jpg|thumb|The architecture of a Hindu temple in Sunak, Gujarat]] {{Hinduism}} '''Hindu architecture''' is the traditional system of Indian architecture for structures such as temples, monasteries, statues, homes, market places, gardens and town planning as described in [[Hindu texts]].{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}<ref name="Sinha 1998 pp. 27–41">{{harvnb|Sinha|1998|pages=27–41}}</ref> The architectural guidelines survive in Sanskrit manuscripts and in some cases also in other regional languages. These texts include the [[Vastu shastra]]s, [[Shilpa Shastras]], the ''Brihat Samhita'', architectural portions of the Puranas and the Agamas, and regional texts such as the [[Manasara]] among others.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx, Appendix I lists hundreds of Hindu architectural texts}}{{sfn|Shukla|1993|p=}} گجرات جي سُنڪ ۾ هڪ هندو مندر جي اڏاوت. * هندو فن تعمير جي سڀ کان اهم خصوصيت (۽ ڪيتريون ئي بچيل مثال) هندو مندر آهن، هڪ اهڙي اڏاوتي روايت سان جيڪا پٿر، اينٽن ۽ پٿر جي ڪٽ واري فن تعمير ۾ بچيل مثال ڇڏي وئي آهي جيڪا گپتا سلطنت جي دور جي آهي. انهن فن تعمير تي قديم فارسي ۽ هيلينسٽڪ فن تعمير جو اثر هو. جديد دور ۾ تمام گهٽ سيڪيولر هندو فن تعمير بچيل آهي، جهڙوڪ محلات، گهر ۽ شهر. برباد ۽ آثار قديمه جا مطالعو هندستان ۾ ابتدائي سيڪيولر فن تعمير جو نظارو پيش ڪن ٿا. هندستاني محلات ۽ شهري فن تعمير جي تاريخ تي مطالعي گهڻو ڪري مغل ۽ هند-اسلامي فن تعمير تي ڌيان ڏنو آهي خاص طور تي اتر ۽ اولهه هندستان جي، انهن جي نسبتاً گهڻائي جي ڪري. هندستان جي ٻين علائقن ۾، خاص طور تي ڏکڻ ۾، هندو فن تعمير 16 صدي تائين ترقي ڪندو رهيو، جهڙوڪ اهي جيڪي مندرن، برباد شهرن ۽ وجياناگر سلطنت ۽ نائڪا جي سيڪيولر جڳهن پاران مثال طور پيش ڪيا ويا آهن. سيڪيولر فن تعمير ڪڏهن به هندستان ۾ مذهبي جي مخالفت نه ڪئي وئي، ۽ اهو مقدس فن تعمير آهي جهڙوڪ اهي جيڪي هندو مندرن ۾ مليا آهن جيڪي سيڪيولر ماڻهن کان متاثر ۽ موافقت هئا. وڌيڪ، هارل چوي ٿو، اهو آهي مندر جي ڀتين، ٿنڀن، تورانن ۽ مدپام تي ٺهيل نقش جتي سيڪيولر فن تعمير جو ننڍڙو نسخو ملي سگهي ٿو. By far the most important, characteristic and numerous surviving examples of Hindu architecture are [[Hindu temple]]s, with an [[Hindu temple architecture|architectural tradition]] that has left surviving examples in stone, brick, and [[Indian rock-cut architecture|rock-cut architecture]] dating back to the [[Gupta Empire]]. These architectures had influence of Ancient Persian and [[Hellenistic influence on Indian art|Hellenistic]] architecture.<ref>{{Cite book|last=Smith|first=Vincent Arthur|url=https://books.google.com/books?id=IPstAAAAMAAJ&q=%22The+Hellenistic+is+not+the+only+foreign+element+in+ancient+Indian+art+.+The+influence+of+Persia+is+apparent+,+and+the+columnar+architecture+of+the+Achaemenian+monarchy+supplied+the+models+for+Asoka's+monolithic+pillars+and+many%22|title=Research Articles in Epigraphy, Archaeology, and Numismatics of India|date=1977|publisher=Sheikh Mubarak Ali|language=en}}</ref> Far fewer secular Hindu architecture have survived into the modern era, such as palaces, homes and cities. Ruins and archaeological studies provide a view of early secular architecture in India.<ref name="Murthy1987">{{cite book|author=K. Krishna Murthy|title=Early Indian Secular Architecture|url=https://books.google.com/books?id=0gsNAQAAIAAJ|year=1987|isbn=978-81-85067-01-8|pages=5–16|publisher=Sundeep Prakashan }}</ref> Studies on Indian palaces and civic architectural history have largely focussed on the Mughal and Indo-Islamic architecture particularly of the northern and western India given their relative abundance. In other regions of India, particularly the South, Hindu architecture continued to thrive through the 16th-century, such as those exemplified by the temples, ruined cities and secular spaces of the Vijayanagara Empire and the Nayakas.<ref name="Branfoot 2008 pp. 171–194">{{cite journal | last=Branfoot | first=Crispin | title=Imperial Frontiers: Building Sacred Space in Sixteenth-Century South India | journal=The Art Bulletin | publisher=Taylor & Francis| volume=90 | issue=2 | year=2008 | doi=10.1080/00043079.2008.10786389 | pages=171–194| s2cid=154135978 }}</ref><ref name=harle331>{{cite book|author=James C. Harle|title=The Art and Architecture of the Indian Subcontinent|url=https://books.google.com/books?id=LwcBVvdqyBkC |year=1994|publisher=Yale University Press|isbn=978-0-300-06217-5|pages=330–331}}</ref> The secular architecture was never opposed to the religious in India, and it is the sacred architecture such as those found in the Hindu temples which were inspired by and adaptations of the secular ones. Further, states Harle, it is in the reliefs on temple walls, pillars, toranas and madapams where miniature version of the secular architecture can be found.<ref name="Harle1994">{{cite book|author=James C. Harle|title=The Art and Architecture of the Indian Subcontinent|url=https://books.google.com/books?id=LwcBVvdqyBkC |year=1994|publisher=Yale University Press|isbn=978-0-300-06217-5|pages=43–47, 67–68, 467–480}}</ref> ==متن== [[File:17th century copy of folio 2 of Visvakarmaprakasa, a Vastu sastra Nepal, Sanskrit Devanagari - 1.jpg|thumb|left|A folio of Visvakarmaprakasa, a minor Hindu architecture text discovered in Kathmandu valley, Nepal (Sanskrit Devanagari)]] Vaastu Shastras and Shilpa Shastras are listed as one of 64 divine arts in ancient Indian texts. They are design manuals covering the art and science of architecture, typically mixing form, function with Hindu symbolism.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}<ref name="Sinha 1998 pp. 27–41"/> The earliest, archaic and distilled version of Hindu architecture principles are found in the Vedic literature, traditionally considered as the ''Upavedas'' (lesser appendices to the Vedas), and called the ''Sthapatya Veda''.<ref name="Patra 2006 pp. 199–218">{{harvnb|Patra|2006}}</ref> Acharya's ''Encyclopedia of Hindu Architecture'' lists hundreds of Sanskrit manuscripts with more details on Hindu architecture that have survived into the modern age.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}} They cover the architectural aspects of a wide range of subjects: ornaments, furniture, vehicles (wagons, carts), gateways, water tanks, drains, cities, streets, homes, palaces, temples and others.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}<ref name="Sinha 1998 pp. 27–41"/> The most studied texts in the contemporary era are Sanskrit manuscripts in different Indic scripts. These include the ''[[Brihat Samhita]]'' (chapters 53, 56–58 and 79), the ''[[Manasara|Manasara Shilpa Sastra]]'', the ''Mayamata Vastu Sastra'' with commentaries in Telugu and Tamil, the Puranas (for example, chapters 42–62 and 104–106 of ''Agni Purana'', chapter 7 of ''Brahmanda Purana'') and the Hindu Agamas.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx with Appendix 1}} {{Clear}} ==ڳوٺ ۽ شهر== [[File:700 CE Manasara Sanskrit text, Hindu architecture, town village plans.jpg|thumb|Some town plans recommended in the 700 CE ''Manasara'' Sanskrit text on Hindu architecture.{{sfn|Sinha|1998|pp=27–40}}{{sfn|Ram Raz|1834}}{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}}]] Hindu texts recommend architectural guidelines for homes, market places, gardens and town planning.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}{{sfn|Sinha|1998|pp=27–40}} The best site for human settlement, declares ''[[Manasara]]'', seeks the right terrain with thick soil that slopes to open skies eastward so that the residents can appreciate the sunrise.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}} It is near a river or significant water stream, and has enough ground water for wells – a second source of water.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}} The soil, states ''Manasara'', should be firm, rich for growing flowers, vegetables and fruit trees, and of agreeable odor. The text recommends that the town planners dig and check the [[soil quality]] for a stable foundation to homes and public buildings.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}} Once the location is accepted, the text describes forty plans for laying out the streets, the homes, markets, gardens and other infrastructure necessary for the settlement. Example architectural plans include Dandaka, Prastara, Chaturmukha, Padmaka, Karmuka, Swastika and others.{{sfn|Sinha|1998|pp=27–40}} The Hindu texts vary, with five shared principles:{{sfn|Patra|2006|pp=201–203}} *''Diknirnaya'': principles of orientation *''Padavinyasa'' : site planning *''Hastalakshana'' : proportionate measurement ratios of sections *''Ayadi'' : six canonical principles of architecture *''Patakadi'' : aesthetics or character of each building or part of the overall plan The guidelines combine principles of early Hindu understanding of science, spiritual beliefs, astrology and astronomy.{{sfn|Patra|2006|pp=201–203}} In practice, these guidelines favor symmetry set to the cardinal directions, with many plans favoring the streets to be aligned with seasonal winds direction, integrated with the terrain and the needs of the local weather.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}}{{sfn|Patra|2006|pp=201–203}} A temple or public assembly hall at the center of the town is recommended in ''Manasara''.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}} ==اسپتالون ۽ شفاخانا== The early Hindu texts on medicine and surgery mention dedicated buildings and halls to take care of sick people, and recommend that architects with ''Vastu Vidya'' (वास्तुविद्या) expertise should construct these. The ''[[Charaka Samhita]]'' dated between 100 BCE to 150 CE, for example, in book 1, verse 15.6 (''sutrasthana'') states:<ref name=Wujastyk1>Dominik Wujastyk (2003), The Roots of Āyurveda: Selections from Sanskrit Medical Writings, 3rd edition, Penguin, pages 35–36, 10–12</ref><ref name=Kaviratna1>AV Kaviratna (1913), Charaka-samhita : translated into English, Part 1, {{oclc|67906513}}, pages 168–169</ref><ref name=sharma1>Priya V Sharma (1981), Charaka Samhita Volume 1: Sanskrit Text, with an English Translation, Chaukhamba Orientalia, {{ISBN|9788176370127}}, page 104</ref>{{refn|group=note|The verse 1.15.7 describes how this hospital building should be furnished with beds, chairs, bedsheets, pillows, spitoon, drug grinders, affectionate nurses, pharmacy, supplies, patient care equipment etc.<ref name=Wujastyk1/><ref name=sharma1/>}} {{Quote| {{lang|sa-Deva| [...] दृढं निवातं प्रवातैकदेशं सुखप्रविचारमनुपत्यकं धूमातपजलरजसामनभिगमनीयमनिष्ठानां च शब्दस्पर्शरसरूपगन्धानां सोदपानोदूखलमुसलवर्चःस्थानस्नानभूमिमहानसं '''वास्तुविद्याकुशलः''' प्रशस्तं गृहमेव तावत् पूर्वमुपकल्पयेत्<nowiki>।||६||</nowiki>}}<br> [...] – In the first place a mansion must be constructed under the supervision of an engineer well-conversant with the science of building mansions and houses. It should be spacious and roomy. The element of strength should not be wanting in it. Every part of it should not be exposed to strong winds or breezes. One portion at least should be open to the currents of wind. It should be such that one may move or walk through it with ease. It should not be exposed to smoke, or the sun, or dust, or injurious sound and taste and form and scent. It should be furnished with staircases, with pestles and mortars, privies, accommodation for belting, and cook-rooms.<br>– Translated by Avinash Kaviratna<ref name=Kaviratna1/><br> [...] – the one expert in architecture should, first of all, arrange for an auspicious house which should be strong, wind-free (isolated from wind), ventilated, having comfortable moving space, not situated in a valley, inaccessible to smoke (or) sun (or) water (or) taste (or) sight (or) smell, and provided with water reservoir, mortar pestle, lavatory, bathroom and kitchen.<br>– Translated by Priya Sharma<ref name=sharma1/><br> [...] – Thus, '''an expert in the science of building''' should first construct a worthy building. It should be strong, out of the wind, and part of it should be open to the air. It should be easy to get about in, and should not be in a depression. It should be out of the path of smoke, sunlight, water, or dust, as well as unwanted noise, feelings, tastes, sights and smells. It should have water supply, pestle and mortar, lavatory, bathing area, and a kitchen.<br>– Translated by Dominik Wujastyk (under subtitle: The [[Hospital]] Building)<ref name=Wujastyk1/> |Caraka Samhita, 1.15.6}} ==آرٽ ۽ شهري عمارتون== The ''Narada Shilpasastra'' is another early Sanskrit treatise on architecture. It has 83 chapters, with chapters on plans for villages and cities, on architectural guidelines for palaces and houses, on public water tanks, on Hindu temples, as well as construction of public civic buildings.<ref name=Raghavan>V. Raghavan (1935), ''Two chapters on painting in the Narada Silpa Sastra'', Journal of the Indian Society of Oriental Art, Editors: Stella Kramrisch, Volume III, Number 1, pp. 15–32</ref><ref name=Iyengar/> Chapters 60 through 66 of ''Narada Silpa'' discuss special [[Śālā]] for community services and enjoyment, with chapter 61 on ''Bhojan-sala'' (feeding house), chapter 65 on ''Nataka'' (performance arts), and chapter 66 discussing a building to display arts and paintings. Chapter 71 discusses how ''chitra'' (painting) should be used to enliven homes and civic buildings.<ref name=Raghavan/><ref name=Iyengar>RN Iyengar, KS Kannan and SY Wakankar (2018), ''Narada Silpasastra: Sanskrit Text on Architectural Civil Engineering'', Jain University Press, {{ISBN|978-9385327582}}, pp. 197–220, 233–238</ref> ''Chitra-sala'' and other "entertainment houses", states ''Narada Silpasastra'', should be located in the middle of a city, preferably the main street or where major roads of the city cross or near major temples or palace.<ref name=Raghavan/><ref>C. Sivaramamurti (1934), ''[https://archive.org/details/in.ernet.dli.2015.44001/page/n189/mode/2up Chitrasalas]'', Triveni, Volume 7, Number 2, pp. 180–185</ref> This building's ''mandapam'' (hall) must be spacious and ventilated. It should have pictures that "captivate our minds" and "give joy to the eyes", laid out by rules of proportion and rules of "pose-determining lines", according to a translation by Raghavan.<ref name=Raghavan/> Chapter 66 further recommends specific designs. For example, it describes a civic building for display of art that is circular (''mardala'', drum-like), with main entrance and smaller ones enclosing a court-like space, terraces, and halls to divide the building into sections. These halls should itself display some items of pleasure such as carvings, colorful patterns on the floor, and brightly colored Devas, Gandharvas and Kinnaras.<ref>V. Raghavan (1935), ''Two chapters on painting in the Narada Silpa Sastra'', Journal of the Indian Society of Oriental Art, Editors: Stella Kramrisch, Volume III, Number 1, pp. 23–32</ref><ref name=Iyengar/> Another group of civic buildings described in Hindu texts are the ''preksha-sala'' (building for drama/stage performance) and ''sangita-sala or natya-sala'' (dance performance).<ref name=Raghavan357>V. Raghavan (1934), ''Theatre Architecture in Ancient India'', Triveni, Volume 5, Number 4, pp. 357–363</ref> These are categorized in three: those in temples for religious arts, in city for general entertainment, or in a palace for the king and his guests. The ''Samarangana Sutradhara'' of Bhoja, for example, dedicates its chapter 34 to these buildings and adds that the walls of the performance hall should adorned pictures of damsels dancing or playing instruments.<ref name=Raghavan357/> The plan for ''Natya-mandapa'' with space for the dancers, space for the musicians that co-perform with the dancers, space where the dance-drama artists can change their dress for different acts (''Nepathya-dhama'') and for the ''prekshaka'' (audience) are discussed in chapter 39 of Kumara's ''Silpa Ratna''. The ''Narada Silpasastra'' uses the term "Nataka-salas", recommending that the performance stage should be raised on a platform so that the audience can get a better view, the audience hall should be decorated for the audience to admire before and after the performance.<ref name=Raghavan357/> These arts and architectural principles may have evolved out of more ancient Indian traditions for performance arts, states Varadpande, as is implied in the Buddhist text ''[[Brahmajāla Sutta]]'' where the Buddha forbids his ''bhikshus'' (monks) from watching dances, music performances and similar public shows in ''Majjhima-sila''.<ref name="Varadpande1987">{{cite book|author=Manohar Laxman Varadpande|title=History of Indian Theatre|url=https://books.google.com/books?id=SyxOHOCVcVkC|year=1987|publisher=Abhinav Publications|isbn=978-81-7017-221-5|pages=105–114}}; for another translation of the Buddhist canonical text, see: {{cite book|author=Martine Batchelor|title=The Spirit of the Buddha |url=https://books.google.com/books?id=fL3mykqlOJcC&pg=PT25 |year=2010|publisher=Yale University Press|isbn=9780300175004|pages=25 (Majjhima Nikaya 27)}}</ref> The text ''[[Natyasastra]]'' recommends architectural guidelines for the ''Natya'' theatre, but without drawings and plans. The theatre mentioned in ''Natyasastra'' probably housed an audience of 200 to 500 patrons comfortably seated, states Farley Richmond – a scholar of Indian theatre.<ref name="Kale2019">{{cite book|author=Farley Richmond|editor=M. R. Kale|title=The Mrichchhakatika of Sudraka: With Introduction, Critical Essays and a Photo-Essay |url=https://books.google.com/books?id=Dv_oDwAAQBAJ |year=2019|publisher=Motilal Banarsidass|isbn=978-81-208-4010-2|pages=31–33}}</ref> ==مندر== [[File:Architecture of the Khajuraho temples.jpg|thumb|right|Elements of a North Indian temple (Madhya Pradesh)]] [[File:1910 sketches, Gondeshwar temple Sinnar, Nashik temple overview, cross section and plan.jpg|thumb|The architectural plan of the Gondeshwar temple near Nashik (Maharashtra)]] {{main|Hindu temple architecture}} [[Hindu temple architecture]] has many varieties of style whose historic role has been to provide "a focus for both the social and spiritual life" for the Hindu community it serves, states George Michell.{{sfn|Michell|1988|p=14}} Every [[Hindu temple]] ("mandir") is imbued with symbolism, yet the basic structure of each stays the same. Each temple has an inner sanctum or the sacred space, the ''[[Garbhagriha|garbha griha]]'' or womb-chamber, where the primary ''[[murti]]'' or the image of a deity is housed in a simple bare cell for ''darshana'' (view, meditative focus).{{sfn|Shilpa Sharma|Shireesh Deshpande|2017|pp=309-317}} Above the garbhagriha is a tower-like ''[[shikhara]]'', called the ''[[Vimana (architectural feature)|vimana]]'' in south India. This sanctum is surrounded by a closed or open path for ''pradakshina'' (also called ''parikrama'', circumambulation) that is typically intricately carved with symbolic art depicting Hindu legends, themes of artha, dharma and kama as well as the statues of significant deities of three major Hindu traditions (Vishnu, Shiva and Shakti).{{sfn|Michell|1988|pp=66–76, 86–126}} The sanctums of significant temples have a ''[[mandapa]]'' congregation hall, and sometimes an ''[[antarala]]'' antechamber and porch between garbhagriha and mandapa. Major temples that attract pilgrims from far typically have mandapas or other buildings that service the pilgrims. These may be connected or detached from the temple. The main temple may exist with other smaller temples or shrines in the temple compound. The streets around the temple are markets and hubs of economic activity.{{sfn|Michell|1988|pp=66–76, 86–126}} There are examples of special dance pavilions (''Nata Mandir''), like in the [[Konark Sun Temple]]. The pool, temple tank (''Kunda'') is also part of large temples, and they traditionally have served as a place for a bath dip and ablutions for pilgrims.{{sfn|Acharya|2010|p=74}} The same essential architectural principles are found in the historic Hindu temples of southeast Asia.{{sfn|Michell|1988|pp=159–182}} === Gopurams === {{Main|Gopuram}} Essentially independent architectural structure is an element of the temple complex as ''[[gopuram]]'', viz., gatehouse towers, usually ornate, othen with colossal size, at the entrance of a Hindu temple of [[Southern India]].<ref name=britgopuram>{{cite web|url=http://www.britannica.com/eb/article-9037402/gopura|title=Gopura|publisher=Encyclopædia Britannica|access-date=2008-01-20}}</ref> ==خانقاهون== هندو خانقاهون جهڙوڪ مٺا ۽ هرميٽيج (آشرم) عمارتن جا ڪمپليڪس آهن جن ۾ مندر، خانقاه خانا يا اجتماعي گهر ۽ معاون سهولتون شامل آهن. Hindu monasteries such as [[matha]]s and hermitages ([[ashram]]s) are complexes of buildings include temples, monastic cells or the communal house and ancillary facilities.{{sfn|Sears|2014|pp=4—9}} ==راٺا== ڪجهه هندو جڳهن ۾، مندر يا عمارتون آهن جن کي راٺا سڏيو ويندو آهي ڇاڪاڻ ته انهن جي شڪل هڪ وڏي رته جي هوندي آهي. In some Hindu sites, there are shrines or buildings named [[ratha]]s because they have the shape of a huge chariot.{{sfn|Harle|1994|p=153}} ==تورانا (محراب)== توران هڪ آزاد بيٺل محراب آهي جيڪو رسمن جي مقصدن لاءِ هندو، ٻڌ ۽ جين فن تعمير ۾ مندرن، خانقاهن ۽ ٻين شين جي سامهون ڏٺو ويندو آهي، ڪڏهن ڪڏهن هڪ عمارت جي طور تي. [[Torana]] is a free-standing archway for ceremonial purposes seen in the Hindu, [[Buddhist]] and [[Jain]] architecture in front of the temples, monasteries and other objects, sometimes as single building.<ref>{{Cite web|url=http://www.oxfordartonline.com/view/10.1093/gao/9781884446054.001.0001/oao-9781884446054-e-7000085631|title=Toraṇa |work= Grove Art|year=2003 |doi=10.1093/gao/9781884446054.article.T085631|access-date=2018-08-08|last1=Hardy |first1=Adam |isbn=978-1-884446-05-4 }}</ref>{{sfn|Dhar|2010|p=}} ==ستمبه (ڪالم)== [[Stambha]] denotes a pillar or column, and is also known as ''jangha'', ''stali'', ''angrika'', ''sthanu'', ''arani'', ''bharaka'' or ''dharana''.{{sfn|Acharya|2010|p=533}} It is described in ''Manasara'' to consist of a pedestal, base, column and a capital. It can be made from wood or stone, be independent or be a pilaster joined to one of the walls. The text describes different proportions for different materials of construction.{{sfn|Acharya|2010|p=533}} The length of column is divided into''matras'' (portions), and these may be decorated with artwork. The ''Manasara'' suggests rules for tapering the top portions of the ''stambha''.{{sfn|Acharya|2010|p=533}} Illustrative stambhas include the [[Vijay Stambha]] (Tower of victory) at [[Chittorgarh fort]], [[Rajasthan]]. It is dedicated to [[Vishnu]]. The [[Dhvaja|Dhvaja-stambhas]] are found at the entrance of temples as flagstaffs, often with the image of [[lingam]] and sacred animals. ==ڇتريون== ڇتريون بلند، گنبد جي شڪل وارا منڊ آهن جيڪي هندستاني فن تعمير ۾ هڪ عنصر طور استعمال ڪيا ويندا آهن، جيڪي راجسٿاني فن تعمير ۾ پيدا ٿين ٿا. اهي محلات ۾ وڏي پيماني تي استعمال ٿيندا آهن، قلعا، يا جنازي جي جڳهن جي حد بندي ڪرڻ، وغيره. [[Chhatri]]s are elevated, dome-shaped pavilions used as an element in [[Indian architecture]], originating in [[Rajasthani architecture]]. They are widely used in palaces, in forts, or to demarcate funerary sites, etc.<ref>{{Cite journal|last=Zajadacz-Hastenrath|first=Salome|date=1997|title=A Note on Babur's Lost Funerary Enclosure at Kabul|url=http://dx.doi.org/10.2307/1523241|journal=Muqarnas|volume=14|pages=135–142|doi=10.2307/1523241|jstor=1523241 |issn=0732-2992|url-access=subscription}}</ref> ==ڏکڻ ايشيا کان ٻاهر== === Indonesia === {{main|Candi of Indonesia}} Historically, [[Hinduism in Indonesia|Hinduism]] was once the predominant [[religion|religious take]] of some Native Indonesians (chiefly Western Indonesians) in [[Indonesia]], predates the existence of [[Buddhism in Indonesia|Buddhism]], [[Islam in Indonesia|Islamism]], and [[Christianity in Indonesia|Christianity]]. The country was enriched with abundance of Hindu architecture, mainly served as [[Hindu temple|religious purpose]] (place of worship, etc.). According to Indonesian categorization, Hindu architecture temples could be divided into 3 main types with different terminology attached to its respective identity, the first one is called {{lang|jv|[[Candi of Indonesia|Candi]]}} ({{ety|Old Javanese|caṇḍi}}),<ref name="Old Javanese2">{{citation |last=Zoetmulder |first=P.J. |title=Old Javanese-English Dictionary |language=kaw, en|year=1982 |publisher=[[Royal Netherlands Institute of Southeast Asian and Caribbean Studies|Koninklijk Instituut voor Taal-, Land- en Volkenkunde]]}}</ref> specifically refers to the Hindu temple architecture of [[Hinduism in Java|Java]]-origin. The second one is known as {{lang|ban|[[Balinese temple|Pura]]}} ({{ety|ban|ᬧᬸᬭ|pura}}), refers to an architecture style of Balinese to perform their [[Balinese Hinduism]] worship. The last one, similar to Hindu majority globally, known in [[Indonesian language|Indonesian]] as {{lang|id|[[Kovil|Kuil]]}}, specifically refers to Hindu of [[Dravidian architecture|Dravidian]]-origin temple architecture, usually represent the [[Indian Indonesians|Indian Indonesian]] community (as opposed to Native Indonesian form of Hinduism). All types of Hindu architecture in Indonesia are functioned as place of worship, but also could be used as the place of historical observance to broaden the knowledge and awareness about Hinduism amongst the non-Hindu population, to draw the sense of tolerance and [[Bhinneka Tunggal Ika|unity]] within the country (it is also applied to every worship places of diverse religious background in Indonesia). ==گيلري== ;Some folios from surviving manuscripts on Hindu architecture <gallery> File:A folio from Vastu sastra hiti dayeka manuscript, water spout design, Sanskrit language, Newari script - 3.jpg|Drawing and notes on Hiti, a public water spout File:A folio from Vastu sastra hiti dayeka manuscript, water spout design, Sanskrit language, Newari script - 1.jpg|Drawing and notes on Hiti, a public water spout, part 2 File:A folio from Vastu sastra hiti dayeka manuscript, mandala, Sanskrit language, Newari script - 2.jpg|A mandala in ''Vastu Sastra Hiti Dayeka'' File:A folio with Harihara Shiva-Vishnu sketch from Samkrantiyajnavidhi manuscript, Sanskrit language, Nepali script.jpg|Two leaves in ''Samkrantiyajnavidhi'' illustrating proportions for [[Harihara]] – half Shiva, half Vishnu File:A folio from minor Vastu sastra manuscript, home design and decoration, Sanskrit language, Devanagari script.jpg|A Vastu sastra page on home design, first line mentions ''vastu sastra'' </gallery> ;Some temples and public stepwells <gallery> File:Lingaraj Temple Complex.jpg | [[Lingaraja Temple]] ([[Bhubaneswar]], Odisha) File:Veera Narayana temple at the Chennakeshava temple complex.jpg | [[Chennakeshava Temple, Belur]] (Karnataka) File:Radhashyam Temple at Bishnupur 2.jpg | Lalji temple ([[Bishnupur, Bankura]], West Bengal) File:Konark Nat Mandir.jpg | Nata Mandir of [[Konark Sun Temple]] (Odisha) File:Madurai Meenakshi temple 2.jpg | [[Meenakshiamman Temple]] Gopuram ([[Madurai]], Tamil Nadu) File:Rani ki vav - Gujarat - 07.jpg|Rani ka vav Gujarat, a historic public water tank with Hindu arts File:Sringeritemple.jpg | [[Advaita Vedanta]] Monastery ([[Sringeri]], Karnataka) File:Mahabalipuram, Pancha Rathas, Tamil Nadu, India.jpg | [[Pancha Rathas]] ([[Mahabalipuram]], Tamil Nadu) File:Nagda(Rajasthan)Torana.jpg | [[Sahastra Bahu Temples]] Torana ([[Nagda, Rajasthan]]) File:Mukteshwar torana.jpg | Torana of [[Mukteshvara Temple, Bhubaneswar]] (Orisha) File:Arunachaleshvara Temple Tiruvannamalai.JPG|A gopuram at the Arunachaleshvara Temple, Tiruvannamalai (Tamil Nadu) </gallery> ==پڻ ڏسو== * [[Hindu temple architecture]] * [[Indian rock-cut architecture]] * [[Indian architecture]] * [[Dravidian architecture]] * [[Nagara architecture]] == Note == {{reflist|group=note}} ==حوالا== {{حوالا}} == Bibliography == * {{cite book|first=P. K.|last=Acharya|year=2010|title=An encyclopaedia of Hindu architecture | url=https://archive.org/stream/encyclopaediaofh07achauoft#page/n9/mode/2up |publisher=Oxford University Press (Republished by Motilal Banarsidass)|location=New Delhi|isbn=978-81-85990-03-3}} * {{cite book|first=P. K.|last=Acharya|year=1927|title=Indian Architecture according to the Manasara Shilpa Shastra|url=https://archive.org/stream/encyclopaediaofh07achauoft#page/n9/mode/2up |publisher=Oxford University Press (Republished by Motilal Banarsidass)|location=London|isbn=0300062176}} * {{cite book|first=P. D.|last=Dhar|year=2010|title=The Torana in Indian and Southeast Asian Architecture|publisher=D K Printworld|location=New Delhi|isbn=978-8124605349}} * {{cite book|first=I.|last=Glushkova|year=2014|title=Objects of Worship in South Asian Religions: Forms, Practices and Meanings|url=https://books.google.com/books?id=oqReBAAAQBAJ&pg=PA116 |publisher=Routledge|isbn=978-1-317-67595-2}} * {{cite book|first=S. R.|last=Goel|year=1991|title=[[Hindu Temples – What Happened to Them]]|publisher=Voice of India|location=New Delhi|volume=2|isbn=81-85990-03-4}} * {{cite book|first=J. C.|last=Harle|year=1994|title=The Art and Architecture of the Indian Subcontinent|url=https://archive.org/details/artarchitectureo00harl|edition=2nd|publisher=Yale University Press Pelican History of Art|isbn=0300062176|url-access=registration}} *{{cite book|author=Ernest Havell|title=The Ancient and Medieval Architecture of India|url=https://books.google.com/books?id=xHM-7CaV5zYC|year=1972|publisher=John Murray, London (Reprinted S. Chand)}} * {{cite book|first=M.|last=Juneja|year=2001|title=Architecture in Medieval India: Forms, Contexts, Histories|url=https://books.google.com/books?id=7N7VAAAAMAAJ |edition=2nd|publisher=Orient Blackswan|isbn=978-8178242286}} * {{cite book|first=G.|last=Michell|year=1988|title=The Hindu Temple: An Introduction to its Meaning and Forms|url=https://books.google.com/books?id=ajgImLs62gwC&pg=PA61 |edition=2nd |publisher=University of Chicago Press|location=Chicago/London|isbn=0-226-53230-5}} *{{cite journal | last=Patra | first=Reena | title=A Comparative Study on Vaastu Shastra and Heidegger's 'Building, Dwelling and Thinking' | journal=Asian Philosophy | publisher=Taylor & Francis | volume=16 | issue=3 | year=2006 | doi=10.1080/09552360600979430 | pages=199–218| s2cid=144592593 }} *{{cite book|author=Ram Raz|title=Essay on the Architecture of the Hindús|url=https://books.google.com/books?id=DSg5AQAAMAAJ|year=1834 |publisher=Royal Asiatic Society of Great Britain and Ireland}} *{{cite journal|author1=Shilpa Sharma|author2=Shireesh Deshpande|title=Architectural Strategies Used in Hindu Temples to Emphasize Sacredness| journal = Journal of Architectural and Planning Research| volume= 34| number= 4 | year= 2017| pages= 309–319|jstor=44987239}} *{{cite journal | last=Sinha | first=Amita | title=Design of Settlements in the Vaastu Shastras | journal=Journal of Cultural Geography | publisher=Taylor & Francis | volume=17 | issue=2 | year=1998 | doi=10.1080/08873639809478319 | pages=27–41}} * {{cite book|first=D. N.|last=Shukla|year=1993|title=Vastu-Sastra: Hindu Science of Architecture|publisher=Munshiram Manoharial Publishers|isbn=978-81-215-0611-3}} * {{cite book|first=T.|last=Sears|year=2014|title=Worldly Gurus and Spiritual Kings: Architecture and Asceticism in Medieval India|publisher=Yale University Press|isbn=978-0-300-19844-7}} * {{cite book|first=B.|last=Thapar|year=2004|title=Introduction to Indian Architecture|publisher=Periplus Editions|location=Singapore|isbn=0-7946-0011-5|ref=Thapar}} ==External links== {{Commons category|Hindu architecture}} *[https://web.archive.org/web/20100218153644/http://www.hampi.in/architecture.htm Vijayanagara architecture] *[http://www.hindupedia.com/en/Sthapatyaveda Sthapatyaveda] (Temple Architecture) on Hindupedia, the Hindu Encyclopedia [[زمرو:ايشيائي تعميرات]] [[زمرو:ايشيا ۾ فن تعمير]] [[زمرو:فن تعمير]] [[زمرو:هندستاني فن تعمير]] [[زمرو:هندستان جو فن تعمير]] [[زمرو:هندو عبادت جا هنڌ]] [[زمرو:هندو فن تعمير]] [[زمرو:هندو مندر فن تعمير]] rdhwo1ilgxbw4rqro0iy546j5uico2z 382589 382588 2026-06-03T17:34:33Z Memon2025 21315 /* */ 382589 wikitext text/x-wiki '''هندو فن تعمير''' (Hindu Architecture) هندستاني فن تعمير جو روايتي نظام آهي جيڪو عمارتن جهڙوڪ مندر، خانقاهون، مجسما، گهر، مارڪيٽ جا هنڌ، باغ ۽ شهر جي منصوبه بندي لاءِ آهي، جيئن هندو متنن ۾ بيان ڪيو ويو آهي. فن تعمير جون هدايتون سنسڪرت جي نسخن ۾ ۽ ڪجهه حالتن ۾ ٻين علائقائي ٻولين ۾ پڻ زنده آهن. انهن متنن ۾ واستو شاستر، شلپا شاستر، برهت سمهتا، پرانا ۽ اگاما جا تعميراتي حصا ۽ علائقائي متن جهڙوڪ مانسارا شامل آهن. {{Short description|Traditional system of Indian architecture as described in Hindu texts}} [[File:10th century Nilakantha Mahadeva Hindu temple, Nagara architecture, Sunak, Gujarat.jpg|thumb|سُناڪ، گجرات ۾ هڪ هندو مندر جي اڏاوت]] '''Hindu architecture''' is the traditional system of Indian architecture for structures such as temples, monasteries, statues, homes, market places, gardens and town planning as described in [[Hindu texts]].{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}<ref name="Sinha 1998 pp. 27–41">{{harvnb|Sinha|1998|pages=27–41}}</ref> The architectural guidelines survive in Sanskrit manuscripts and in some cases also in other regional languages. These texts include the [[Vastu shastra]]s, [[Shilpa Shastras]], the ''Brihat Samhita'', architectural portions of the Puranas and the Agamas, and regional texts such as the [[Manasara]] among others.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx, Appendix I lists hundreds of Hindu architectural texts}}{{sfn|Shukla|1993|p=}} . * هندو فن تعمير جي سڀ کان اهم خصوصيت (۽ ڪيتريون ئي بچيل مثال) هندو مندر آهن، هڪ اهڙي اڏاوتي روايت سان جيڪا پٿر، اينٽن ۽ پٿر جي ڪٽ واري فن تعمير ۾ بچيل مثال ڇڏي وئي آهي جيڪا گپتا سلطنت جي دور جي آهي. انهن فن تعمير تي قديم فارسي ۽ هيلينسٽڪ فن تعمير جو اثر هو. جديد دور ۾ تمام گهٽ سيڪيولر هندو فن تعمير بچيل آهي، جهڙوڪ محلات، گهر ۽ شهر. برباد ۽ آثار قديمه جا مطالعو هندستان ۾ ابتدائي سيڪيولر فن تعمير جو نظارو پيش ڪن ٿا. هندستاني محلات ۽ شهري فن تعمير جي تاريخ تي مطالعي گهڻو ڪري مغل ۽ هند-اسلامي فن تعمير تي ڌيان ڏنو آهي خاص طور تي اتر ۽ اولهه هندستان جي، انهن جي نسبتاً گهڻائي جي ڪري. هندستان جي ٻين علائقن ۾، خاص طور تي ڏکڻ ۾، هندو فن تعمير 16 صدي تائين ترقي ڪندو رهيو، جهڙوڪ اهي جيڪي مندرن، برباد شهرن ۽ وجياناگر سلطنت ۽ نائڪا جي سيڪيولر جڳهن پاران مثال طور پيش ڪيا ويا آهن. سيڪيولر فن تعمير ڪڏهن به هندستان ۾ مذهبي جي مخالفت نه ڪئي وئي، ۽ اهو مقدس فن تعمير آهي جهڙوڪ اهي جيڪي هندو مندرن ۾ مليا آهن جيڪي سيڪيولر ماڻهن کان متاثر ۽ موافقت هئا. وڌيڪ، هارل چوي ٿو، اهو آهي مندر جي ڀتين، ٿنڀن، تورانن ۽ مدپام تي ٺهيل نقش جتي سيڪيولر فن تعمير جو ننڍڙو نسخو ملي سگهي ٿو. By far the most important, characteristic and numerous surviving examples of Hindu architecture are [[Hindu temple]]s, with an [[Hindu temple architecture|architectural tradition]] that has left surviving examples in stone, brick, and [[Indian rock-cut architecture|rock-cut architecture]] dating back to the [[Gupta Empire]]. These architectures had influence of Ancient Persian and [[Hellenistic influence on Indian art|Hellenistic]] architecture.<ref>{{Cite book|last=Smith|first=Vincent Arthur|url=https://books.google.com/books?id=IPstAAAAMAAJ&q=%22The+Hellenistic+is+not+the+only+foreign+element+in+ancient+Indian+art+.+The+influence+of+Persia+is+apparent+,+and+the+columnar+architecture+of+the+Achaemenian+monarchy+supplied+the+models+for+Asoka's+monolithic+pillars+and+many%22|title=Research Articles in Epigraphy, Archaeology, and Numismatics of India|date=1977|publisher=Sheikh Mubarak Ali|language=en}}</ref> Far fewer secular Hindu architecture have survived into the modern era, such as palaces, homes and cities. Ruins and archaeological studies provide a view of early secular architecture in India.<ref name="Murthy1987">{{cite book|author=K. Krishna Murthy|title=Early Indian Secular Architecture|url=https://books.google.com/books?id=0gsNAQAAIAAJ|year=1987|isbn=978-81-85067-01-8|pages=5–16|publisher=Sundeep Prakashan }}</ref> Studies on Indian palaces and civic architectural history have largely focussed on the Mughal and Indo-Islamic architecture particularly of the northern and western India given their relative abundance. In other regions of India, particularly the South, Hindu architecture continued to thrive through the 16th-century, such as those exemplified by the temples, ruined cities and secular spaces of the Vijayanagara Empire and the Nayakas.<ref name="Branfoot 2008 pp. 171–194">{{cite journal | last=Branfoot | first=Crispin | title=Imperial Frontiers: Building Sacred Space in Sixteenth-Century South India | journal=The Art Bulletin | publisher=Taylor & Francis| volume=90 | issue=2 | year=2008 | doi=10.1080/00043079.2008.10786389 | pages=171–194| s2cid=154135978 }}</ref><ref name=harle331>{{cite book|author=James C. Harle|title=The Art and Architecture of the Indian Subcontinent|url=https://books.google.com/books?id=LwcBVvdqyBkC |year=1994|publisher=Yale University Press|isbn=978-0-300-06217-5|pages=330–331}}</ref> The secular architecture was never opposed to the religious in India, and it is the sacred architecture such as those found in the Hindu temples which were inspired by and adaptations of the secular ones. Further, states Harle, it is in the reliefs on temple walls, pillars, toranas and madapams where miniature version of the secular architecture can be found.<ref name="Harle1994">{{cite book|author=James C. Harle|title=The Art and Architecture of the Indian Subcontinent|url=https://books.google.com/books?id=LwcBVvdqyBkC |year=1994|publisher=Yale University Press|isbn=978-0-300-06217-5|pages=43–47, 67–68, 467–480}}</ref> ==متن== [[File:17th century copy of folio 2 of Visvakarmaprakasa, a Vastu sastra Nepal, Sanskrit Devanagari - 1.jpg|thumb|left|A folio of Visvakarmaprakasa, a minor Hindu architecture text discovered in Kathmandu valley, Nepal (Sanskrit Devanagari)]] Vaastu Shastras and Shilpa Shastras are listed as one of 64 divine arts in ancient Indian texts. They are design manuals covering the art and science of architecture, typically mixing form, function with Hindu symbolism.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}<ref name="Sinha 1998 pp. 27–41"/> The earliest, archaic and distilled version of Hindu architecture principles are found in the Vedic literature, traditionally considered as the ''Upavedas'' (lesser appendices to the Vedas), and called the ''Sthapatya Veda''.<ref name="Patra 2006 pp. 199–218">{{harvnb|Patra|2006}}</ref> Acharya's ''Encyclopedia of Hindu Architecture'' lists hundreds of Sanskrit manuscripts with more details on Hindu architecture that have survived into the modern age.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}} They cover the architectural aspects of a wide range of subjects: ornaments, furniture, vehicles (wagons, carts), gateways, water tanks, drains, cities, streets, homes, palaces, temples and others.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}<ref name="Sinha 1998 pp. 27–41"/> The most studied texts in the contemporary era are Sanskrit manuscripts in different Indic scripts. These include the ''[[Brihat Samhita]]'' (chapters 53, 56–58 and 79), the ''[[Manasara|Manasara Shilpa Sastra]]'', the ''Mayamata Vastu Sastra'' with commentaries in Telugu and Tamil, the Puranas (for example, chapters 42–62 and 104–106 of ''Agni Purana'', chapter 7 of ''Brahmanda Purana'') and the Hindu Agamas.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx with Appendix 1}} {{Clear}} ==ڳوٺ ۽ شهر== [[File:700 CE Manasara Sanskrit text, Hindu architecture, town village plans.jpg|thumb|Some town plans recommended in the 700 CE ''Manasara'' Sanskrit text on Hindu architecture.{{sfn|Sinha|1998|pp=27–40}}{{sfn|Ram Raz|1834}}{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}}]] Hindu texts recommend architectural guidelines for homes, market places, gardens and town planning.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}{{sfn|Sinha|1998|pp=27–40}} The best site for human settlement, declares ''[[Manasara]]'', seeks the right terrain with thick soil that slopes to open skies eastward so that the residents can appreciate the sunrise.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}} It is near a river or significant water stream, and has enough ground water for wells – a second source of water.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}} The soil, states ''Manasara'', should be firm, rich for growing flowers, vegetables and fruit trees, and of agreeable odor. The text recommends that the town planners dig and check the [[soil quality]] for a stable foundation to homes and public buildings.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}} Once the location is accepted, the text describes forty plans for laying out the streets, the homes, markets, gardens and other infrastructure necessary for the settlement. Example architectural plans include Dandaka, Prastara, Chaturmukha, Padmaka, Karmuka, Swastika and others.{{sfn|Sinha|1998|pp=27–40}} The Hindu texts vary, with five shared principles:{{sfn|Patra|2006|pp=201–203}} *''Diknirnaya'': principles of orientation *''Padavinyasa'' : site planning *''Hastalakshana'' : proportionate measurement ratios of sections *''Ayadi'' : six canonical principles of architecture *''Patakadi'' : aesthetics or character of each building or part of the overall plan The guidelines combine principles of early Hindu understanding of science, spiritual beliefs, astrology and astronomy.{{sfn|Patra|2006|pp=201–203}} In practice, these guidelines favor symmetry set to the cardinal directions, with many plans favoring the streets to be aligned with seasonal winds direction, integrated with the terrain and the needs of the local weather.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}}{{sfn|Patra|2006|pp=201–203}} A temple or public assembly hall at the center of the town is recommended in ''Manasara''.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}} ==اسپتالون ۽ شفاخانا== The early Hindu texts on medicine and surgery mention dedicated buildings and halls to take care of sick people, and recommend that architects with ''Vastu Vidya'' (वास्तुविद्या) expertise should construct these. The ''[[Charaka Samhita]]'' dated between 100 BCE to 150 CE, for example, in book 1, verse 15.6 (''sutrasthana'') states:<ref name=Wujastyk1>Dominik Wujastyk (2003), The Roots of Āyurveda: Selections from Sanskrit Medical Writings, 3rd edition, Penguin, pages 35–36, 10–12</ref><ref name=Kaviratna1>AV Kaviratna (1913), Charaka-samhita : translated into English, Part 1, {{oclc|67906513}}, pages 168–169</ref><ref name=sharma1>Priya V Sharma (1981), Charaka Samhita Volume 1: Sanskrit Text, with an English Translation, Chaukhamba Orientalia, {{ISBN|9788176370127}}, page 104</ref>{{refn|group=note|The verse 1.15.7 describes how this hospital building should be furnished with beds, chairs, bedsheets, pillows, spitoon, drug grinders, affectionate nurses, pharmacy, supplies, patient care equipment etc.<ref name=Wujastyk1/><ref name=sharma1/>}} {{Quote| {{lang|sa-Deva| [...] दृढं निवातं प्रवातैकदेशं सुखप्रविचारमनुपत्यकं धूमातपजलरजसामनभिगमनीयमनिष्ठानां च शब्दस्पर्शरसरूपगन्धानां सोदपानोदूखलमुसलवर्चःस्थानस्नानभूमिमहानसं '''वास्तुविद्याकुशलः''' प्रशस्तं गृहमेव तावत् पूर्वमुपकल्पयेत्<nowiki>।||६||</nowiki>}}<br> [...] – In the first place a mansion must be constructed under the supervision of an engineer well-conversant with the science of building mansions and houses. It should be spacious and roomy. The element of strength should not be wanting in it. Every part of it should not be exposed to strong winds or breezes. One portion at least should be open to the currents of wind. It should be such that one may move or walk through it with ease. It should not be exposed to smoke, or the sun, or dust, or injurious sound and taste and form and scent. It should be furnished with staircases, with pestles and mortars, privies, accommodation for belting, and cook-rooms.<br>– Translated by Avinash Kaviratna<ref name=Kaviratna1/><br> [...] – the one expert in architecture should, first of all, arrange for an auspicious house which should be strong, wind-free (isolated from wind), ventilated, having comfortable moving space, not situated in a valley, inaccessible to smoke (or) sun (or) water (or) taste (or) sight (or) smell, and provided with water reservoir, mortar pestle, lavatory, bathroom and kitchen.<br>– Translated by Priya Sharma<ref name=sharma1/><br> [...] – Thus, '''an expert in the science of building''' should first construct a worthy building. It should be strong, out of the wind, and part of it should be open to the air. It should be easy to get about in, and should not be in a depression. It should be out of the path of smoke, sunlight, water, or dust, as well as unwanted noise, feelings, tastes, sights and smells. It should have water supply, pestle and mortar, lavatory, bathing area, and a kitchen.<br>– Translated by Dominik Wujastyk (under subtitle: The [[Hospital]] Building)<ref name=Wujastyk1/> |Caraka Samhita, 1.15.6}} ==آرٽ ۽ شهري عمارتون== The ''Narada Shilpasastra'' is another early Sanskrit treatise on architecture. It has 83 chapters, with chapters on plans for villages and cities, on architectural guidelines for palaces and houses, on public water tanks, on Hindu temples, as well as construction of public civic buildings.<ref name=Raghavan>V. Raghavan (1935), ''Two chapters on painting in the Narada Silpa Sastra'', Journal of the Indian Society of Oriental Art, Editors: Stella Kramrisch, Volume III, Number 1, pp. 15–32</ref><ref name=Iyengar/> Chapters 60 through 66 of ''Narada Silpa'' discuss special [[Śālā]] for community services and enjoyment, with chapter 61 on ''Bhojan-sala'' (feeding house), chapter 65 on ''Nataka'' (performance arts), and chapter 66 discussing a building to display arts and paintings. Chapter 71 discusses how ''chitra'' (painting) should be used to enliven homes and civic buildings.<ref name=Raghavan/><ref name=Iyengar>RN Iyengar, KS Kannan and SY Wakankar (2018), ''Narada Silpasastra: Sanskrit Text on Architectural Civil Engineering'', Jain University Press, {{ISBN|978-9385327582}}, pp. 197–220, 233–238</ref> ''Chitra-sala'' and other "entertainment houses", states ''Narada Silpasastra'', should be located in the middle of a city, preferably the main street or where major roads of the city cross or near major temples or palace.<ref name=Raghavan/><ref>C. Sivaramamurti (1934), ''[https://archive.org/details/in.ernet.dli.2015.44001/page/n189/mode/2up Chitrasalas]'', Triveni, Volume 7, Number 2, pp. 180–185</ref> This building's ''mandapam'' (hall) must be spacious and ventilated. It should have pictures that "captivate our minds" and "give joy to the eyes", laid out by rules of proportion and rules of "pose-determining lines", according to a translation by Raghavan.<ref name=Raghavan/> Chapter 66 further recommends specific designs. For example, it describes a civic building for display of art that is circular (''mardala'', drum-like), with main entrance and smaller ones enclosing a court-like space, terraces, and halls to divide the building into sections. These halls should itself display some items of pleasure such as carvings, colorful patterns on the floor, and brightly colored Devas, Gandharvas and Kinnaras.<ref>V. Raghavan (1935), ''Two chapters on painting in the Narada Silpa Sastra'', Journal of the Indian Society of Oriental Art, Editors: Stella Kramrisch, Volume III, Number 1, pp. 23–32</ref><ref name=Iyengar/> Another group of civic buildings described in Hindu texts are the ''preksha-sala'' (building for drama/stage performance) and ''sangita-sala or natya-sala'' (dance performance).<ref name=Raghavan357>V. Raghavan (1934), ''Theatre Architecture in Ancient India'', Triveni, Volume 5, Number 4, pp. 357–363</ref> These are categorized in three: those in temples for religious arts, in city for general entertainment, or in a palace for the king and his guests. The ''Samarangana Sutradhara'' of Bhoja, for example, dedicates its chapter 34 to these buildings and adds that the walls of the performance hall should adorned pictures of damsels dancing or playing instruments.<ref name=Raghavan357/> The plan for ''Natya-mandapa'' with space for the dancers, space for the musicians that co-perform with the dancers, space where the dance-drama artists can change their dress for different acts (''Nepathya-dhama'') and for the ''prekshaka'' (audience) are discussed in chapter 39 of Kumara's ''Silpa Ratna''. The ''Narada Silpasastra'' uses the term "Nataka-salas", recommending that the performance stage should be raised on a platform so that the audience can get a better view, the audience hall should be decorated for the audience to admire before and after the performance.<ref name=Raghavan357/> These arts and architectural principles may have evolved out of more ancient Indian traditions for performance arts, states Varadpande, as is implied in the Buddhist text ''[[Brahmajāla Sutta]]'' where the Buddha forbids his ''bhikshus'' (monks) from watching dances, music performances and similar public shows in ''Majjhima-sila''.<ref name="Varadpande1987">{{cite book|author=Manohar Laxman Varadpande|title=History of Indian Theatre|url=https://books.google.com/books?id=SyxOHOCVcVkC|year=1987|publisher=Abhinav Publications|isbn=978-81-7017-221-5|pages=105–114}}; for another translation of the Buddhist canonical text, see: {{cite book|author=Martine Batchelor|title=The Spirit of the Buddha |url=https://books.google.com/books?id=fL3mykqlOJcC&pg=PT25 |year=2010|publisher=Yale University Press|isbn=9780300175004|pages=25 (Majjhima Nikaya 27)}}</ref> The text ''[[Natyasastra]]'' recommends architectural guidelines for the ''Natya'' theatre, but without drawings and plans. The theatre mentioned in ''Natyasastra'' probably housed an audience of 200 to 500 patrons comfortably seated, states Farley Richmond – a scholar of Indian theatre.<ref name="Kale2019">{{cite book|author=Farley Richmond|editor=M. R. Kale|title=The Mrichchhakatika of Sudraka: With Introduction, Critical Essays and a Photo-Essay |url=https://books.google.com/books?id=Dv_oDwAAQBAJ |year=2019|publisher=Motilal Banarsidass|isbn=978-81-208-4010-2|pages=31–33}}</ref> ==مندر== [[File:Architecture of the Khajuraho temples.jpg|thumb|right|Elements of a North Indian temple (Madhya Pradesh)]] [[File:1910 sketches, Gondeshwar temple Sinnar, Nashik temple overview, cross section and plan.jpg|thumb|The architectural plan of the Gondeshwar temple near Nashik (Maharashtra)]] {{main|Hindu temple architecture}} [[Hindu temple architecture]] has many varieties of style whose historic role has been to provide "a focus for both the social and spiritual life" for the Hindu community it serves, states George Michell.{{sfn|Michell|1988|p=14}} Every [[Hindu temple]] ("mandir") is imbued with symbolism, yet the basic structure of each stays the same. Each temple has an inner sanctum or the sacred space, the ''[[Garbhagriha|garbha griha]]'' or womb-chamber, where the primary ''[[murti]]'' or the image of a deity is housed in a simple bare cell for ''darshana'' (view, meditative focus).{{sfn|Shilpa Sharma|Shireesh Deshpande|2017|pp=309-317}} Above the garbhagriha is a tower-like ''[[shikhara]]'', called the ''[[Vimana (architectural feature)|vimana]]'' in south India. This sanctum is surrounded by a closed or open path for ''pradakshina'' (also called ''parikrama'', circumambulation) that is typically intricately carved with symbolic art depicting Hindu legends, themes of artha, dharma and kama as well as the statues of significant deities of three major Hindu traditions (Vishnu, Shiva and Shakti).{{sfn|Michell|1988|pp=66–76, 86–126}} The sanctums of significant temples have a ''[[mandapa]]'' congregation hall, and sometimes an ''[[antarala]]'' antechamber and porch between garbhagriha and mandapa. Major temples that attract pilgrims from far typically have mandapas or other buildings that service the pilgrims. These may be connected or detached from the temple. The main temple may exist with other smaller temples or shrines in the temple compound. The streets around the temple are markets and hubs of economic activity.{{sfn|Michell|1988|pp=66–76, 86–126}} There are examples of special dance pavilions (''Nata Mandir''), like in the [[Konark Sun Temple]]. The pool, temple tank (''Kunda'') is also part of large temples, and they traditionally have served as a place for a bath dip and ablutions for pilgrims.{{sfn|Acharya|2010|p=74}} The same essential architectural principles are found in the historic Hindu temples of southeast Asia.{{sfn|Michell|1988|pp=159–182}} === Gopurams === {{Main|Gopuram}} Essentially independent architectural structure is an element of the temple complex as ''[[gopuram]]'', viz., gatehouse towers, usually ornate, othen with colossal size, at the entrance of a Hindu temple of [[Southern India]].<ref name=britgopuram>{{cite web|url=http://www.britannica.com/eb/article-9037402/gopura|title=Gopura|publisher=Encyclopædia Britannica|access-date=2008-01-20}}</ref> ==خانقاهون== هندو خانقاهون جهڙوڪ مٺا ۽ هرميٽيج (آشرم) عمارتن جا ڪمپليڪس آهن جن ۾ مندر، خانقاه خانا يا اجتماعي گهر ۽ معاون سهولتون شامل آهن. Hindu monasteries such as [[matha]]s and hermitages ([[ashram]]s) are complexes of buildings include temples, monastic cells or the communal house and ancillary facilities.{{sfn|Sears|2014|pp=4—9}} ==راٺا== ڪجهه هندو جڳهن ۾، مندر يا عمارتون آهن جن کي راٺا سڏيو ويندو آهي ڇاڪاڻ ته انهن جي شڪل هڪ وڏي رته جي هوندي آهي. In some Hindu sites, there are shrines or buildings named [[ratha]]s because they have the shape of a huge chariot.{{sfn|Harle|1994|p=153}} ==تورانا (محراب)== توران هڪ آزاد بيٺل محراب آهي جيڪو رسمن جي مقصدن لاءِ هندو، ٻڌ ۽ جين فن تعمير ۾ مندرن، خانقاهن ۽ ٻين شين جي سامهون ڏٺو ويندو آهي، ڪڏهن ڪڏهن هڪ عمارت جي طور تي. [[Torana]] is a free-standing archway for ceremonial purposes seen in the Hindu, [[Buddhist]] and [[Jain]] architecture in front of the temples, monasteries and other objects, sometimes as single building.<ref>{{Cite web|url=http://www.oxfordartonline.com/view/10.1093/gao/9781884446054.001.0001/oao-9781884446054-e-7000085631|title=Toraṇa |work= Grove Art|year=2003 |doi=10.1093/gao/9781884446054.article.T085631|access-date=2018-08-08|last1=Hardy |first1=Adam |isbn=978-1-884446-05-4 }}</ref>{{sfn|Dhar|2010|p=}} ==ستمبه (ڪالم)== [[Stambha]] denotes a pillar or column, and is also known as ''jangha'', ''stali'', ''angrika'', ''sthanu'', ''arani'', ''bharaka'' or ''dharana''.{{sfn|Acharya|2010|p=533}} It is described in ''Manasara'' to consist of a pedestal, base, column and a capital. It can be made from wood or stone, be independent or be a pilaster joined to one of the walls. The text describes different proportions for different materials of construction.{{sfn|Acharya|2010|p=533}} The length of column is divided into''matras'' (portions), and these may be decorated with artwork. The ''Manasara'' suggests rules for tapering the top portions of the ''stambha''.{{sfn|Acharya|2010|p=533}} Illustrative stambhas include the [[Vijay Stambha]] (Tower of victory) at [[Chittorgarh fort]], [[Rajasthan]]. It is dedicated to [[Vishnu]]. The [[Dhvaja|Dhvaja-stambhas]] are found at the entrance of temples as flagstaffs, often with the image of [[lingam]] and sacred animals. ==ڇتريون== ڇتريون بلند، گنبد جي شڪل وارا منڊ آهن جيڪي هندستاني فن تعمير ۾ هڪ عنصر طور استعمال ڪيا ويندا آهن، جيڪي راجسٿاني فن تعمير ۾ پيدا ٿين ٿا. اهي محلات ۾ وڏي پيماني تي استعمال ٿيندا آهن، قلعا، يا جنازي جي جڳهن جي حد بندي ڪرڻ، وغيره. [[Chhatri]]s are elevated, dome-shaped pavilions used as an element in [[Indian architecture]], originating in [[Rajasthani architecture]]. They are widely used in palaces, in forts, or to demarcate funerary sites, etc.<ref>{{Cite journal|last=Zajadacz-Hastenrath|first=Salome|date=1997|title=A Note on Babur's Lost Funerary Enclosure at Kabul|url=http://dx.doi.org/10.2307/1523241|journal=Muqarnas|volume=14|pages=135–142|doi=10.2307/1523241|jstor=1523241 |issn=0732-2992|url-access=subscription}}</ref> ==ڏکڻ ايشيا کان ٻاهر== === Indonesia === {{main|Candi of Indonesia}} Historically, [[Hinduism in Indonesia|Hinduism]] was once the predominant [[religion|religious take]] of some Native Indonesians (chiefly Western Indonesians) in [[Indonesia]], predates the existence of [[Buddhism in Indonesia|Buddhism]], [[Islam in Indonesia|Islamism]], and [[Christianity in Indonesia|Christianity]]. The country was enriched with abundance of Hindu architecture, mainly served as [[Hindu temple|religious purpose]] (place of worship, etc.). According to Indonesian categorization, Hindu architecture temples could be divided into 3 main types with different terminology attached to its respective identity, the first one is called {{lang|jv|[[Candi of Indonesia|Candi]]}} ({{ety|Old Javanese|caṇḍi}}),<ref name="Old Javanese2">{{citation |last=Zoetmulder |first=P.J. |title=Old Javanese-English Dictionary |language=kaw, en|year=1982 |publisher=[[Royal Netherlands Institute of Southeast Asian and Caribbean Studies|Koninklijk Instituut voor Taal-, Land- en Volkenkunde]]}}</ref> specifically refers to the Hindu temple architecture of [[Hinduism in Java|Java]]-origin. The second one is known as {{lang|ban|[[Balinese temple|Pura]]}} ({{ety|ban|ᬧᬸᬭ|pura}}), refers to an architecture style of Balinese to perform their [[Balinese Hinduism]] worship. The last one, similar to Hindu majority globally, known in [[Indonesian language|Indonesian]] as {{lang|id|[[Kovil|Kuil]]}}, specifically refers to Hindu of [[Dravidian architecture|Dravidian]]-origin temple architecture, usually represent the [[Indian Indonesians|Indian Indonesian]] community (as opposed to Native Indonesian form of Hinduism). All types of Hindu architecture in Indonesia are functioned as place of worship, but also could be used as the place of historical observance to broaden the knowledge and awareness about Hinduism amongst the non-Hindu population, to draw the sense of tolerance and [[Bhinneka Tunggal Ika|unity]] within the country (it is also applied to every worship places of diverse religious background in Indonesia). ==گيلري== ;Some folios from surviving manuscripts on Hindu architecture <gallery> File:A folio from Vastu sastra hiti dayeka manuscript, water spout design, Sanskrit language, Newari script - 3.jpg|Drawing and notes on Hiti, a public water spout File:A folio from Vastu sastra hiti dayeka manuscript, water spout design, Sanskrit language, Newari script - 1.jpg|Drawing and notes on Hiti, a public water spout, part 2 File:A folio from Vastu sastra hiti dayeka manuscript, mandala, Sanskrit language, Newari script - 2.jpg|A mandala in ''Vastu Sastra Hiti Dayeka'' File:A folio with Harihara Shiva-Vishnu sketch from Samkrantiyajnavidhi manuscript, Sanskrit language, Nepali script.jpg|Two leaves in ''Samkrantiyajnavidhi'' illustrating proportions for [[Harihara]] – half Shiva, half Vishnu File:A folio from minor Vastu sastra manuscript, home design and decoration, Sanskrit language, Devanagari script.jpg|A Vastu sastra page on home design, first line mentions ''vastu sastra'' </gallery> ;Some temples and public stepwells <gallery> File:Lingaraj Temple Complex.jpg | [[Lingaraja Temple]] ([[Bhubaneswar]], Odisha) File:Veera Narayana temple at the Chennakeshava temple complex.jpg | [[Chennakeshava Temple, Belur]] (Karnataka) File:Radhashyam Temple at Bishnupur 2.jpg | Lalji temple ([[Bishnupur, Bankura]], West Bengal) File:Konark Nat Mandir.jpg | Nata Mandir of [[Konark Sun Temple]] (Odisha) File:Madurai Meenakshi temple 2.jpg | [[Meenakshiamman Temple]] Gopuram ([[Madurai]], Tamil Nadu) File:Rani ki vav - Gujarat - 07.jpg|Rani ka vav Gujarat, a historic public water tank with Hindu arts File:Sringeritemple.jpg | [[Advaita Vedanta]] Monastery ([[Sringeri]], Karnataka) File:Mahabalipuram, Pancha Rathas, Tamil Nadu, India.jpg | [[Pancha Rathas]] ([[Mahabalipuram]], Tamil Nadu) File:Nagda(Rajasthan)Torana.jpg | [[Sahastra Bahu Temples]] Torana ([[Nagda, Rajasthan]]) File:Mukteshwar torana.jpg | Torana of [[Mukteshvara Temple, Bhubaneswar]] (Orisha) File:Arunachaleshvara Temple Tiruvannamalai.JPG|A gopuram at the Arunachaleshvara Temple, Tiruvannamalai (Tamil Nadu) </gallery> ==پڻ ڏسو== * [[Hindu temple architecture]] * [[Indian rock-cut architecture]] * [[Indian architecture]] * [[Dravidian architecture]] * [[Nagara architecture]] == Note == {{reflist|group=note}} ==حوالا== {{حوالا}} == Bibliography == * {{cite book|first=P. K.|last=Acharya|year=2010|title=An encyclopaedia of Hindu architecture | url=https://archive.org/stream/encyclopaediaofh07achauoft#page/n9/mode/2up |publisher=Oxford University Press (Republished by Motilal Banarsidass)|location=New Delhi|isbn=978-81-85990-03-3}} * {{cite book|first=P. K.|last=Acharya|year=1927|title=Indian Architecture according to the Manasara Shilpa Shastra|url=https://archive.org/stream/encyclopaediaofh07achauoft#page/n9/mode/2up |publisher=Oxford University Press (Republished by Motilal Banarsidass)|location=London|isbn=0300062176}} * {{cite book|first=P. D.|last=Dhar|year=2010|title=The Torana in Indian and Southeast Asian Architecture|publisher=D K Printworld|location=New Delhi|isbn=978-8124605349}} * {{cite book|first=I.|last=Glushkova|year=2014|title=Objects of Worship in South Asian Religions: Forms, Practices and Meanings|url=https://books.google.com/books?id=oqReBAAAQBAJ&pg=PA116 |publisher=Routledge|isbn=978-1-317-67595-2}} * {{cite book|first=S. R.|last=Goel|year=1991|title=[[Hindu Temples – What Happened to Them]]|publisher=Voice of India|location=New Delhi|volume=2|isbn=81-85990-03-4}} * {{cite book|first=J. C.|last=Harle|year=1994|title=The Art and Architecture of the Indian Subcontinent|url=https://archive.org/details/artarchitectureo00harl|edition=2nd|publisher=Yale University Press Pelican History of Art|isbn=0300062176|url-access=registration}} *{{cite book|author=Ernest Havell|title=The Ancient and Medieval Architecture of India|url=https://books.google.com/books?id=xHM-7CaV5zYC|year=1972|publisher=John Murray, London (Reprinted S. Chand)}} * {{cite book|first=M.|last=Juneja|year=2001|title=Architecture in Medieval India: Forms, Contexts, Histories|url=https://books.google.com/books?id=7N7VAAAAMAAJ |edition=2nd|publisher=Orient Blackswan|isbn=978-8178242286}} * {{cite book|first=G.|last=Michell|year=1988|title=The Hindu Temple: An Introduction to its Meaning and Forms|url=https://books.google.com/books?id=ajgImLs62gwC&pg=PA61 |edition=2nd |publisher=University of Chicago Press|location=Chicago/London|isbn=0-226-53230-5}} *{{cite journal | last=Patra | first=Reena | title=A Comparative Study on Vaastu Shastra and Heidegger's 'Building, Dwelling and Thinking' | journal=Asian Philosophy | publisher=Taylor & Francis | volume=16 | issue=3 | year=2006 | doi=10.1080/09552360600979430 | pages=199–218| s2cid=144592593 }} *{{cite book|author=Ram Raz|title=Essay on the Architecture of the Hindús|url=https://books.google.com/books?id=DSg5AQAAMAAJ|year=1834 |publisher=Royal Asiatic Society of Great Britain and Ireland}} *{{cite journal|author1=Shilpa Sharma|author2=Shireesh Deshpande|title=Architectural Strategies Used in Hindu Temples to Emphasize Sacredness| journal = Journal of Architectural and Planning Research| volume= 34| number= 4 | year= 2017| pages= 309–319|jstor=44987239}} *{{cite journal | last=Sinha | first=Amita | title=Design of Settlements in the Vaastu Shastras | journal=Journal of Cultural Geography | publisher=Taylor & Francis | volume=17 | issue=2 | year=1998 | doi=10.1080/08873639809478319 | pages=27–41}} * {{cite book|first=D. N.|last=Shukla|year=1993|title=Vastu-Sastra: Hindu Science of Architecture|publisher=Munshiram Manoharial Publishers|isbn=978-81-215-0611-3}} * {{cite book|first=T.|last=Sears|year=2014|title=Worldly Gurus and Spiritual Kings: Architecture and Asceticism in Medieval India|publisher=Yale University Press|isbn=978-0-300-19844-7}} * {{cite book|first=B.|last=Thapar|year=2004|title=Introduction to Indian Architecture|publisher=Periplus Editions|location=Singapore|isbn=0-7946-0011-5|ref=Thapar}} ==External links== {{Commons category|Hindu architecture}} *[https://web.archive.org/web/20100218153644/http://www.hampi.in/architecture.htm Vijayanagara architecture] *[http://www.hindupedia.com/en/Sthapatyaveda Sthapatyaveda] (Temple Architecture) on Hindupedia, the Hindu Encyclopedia [[زمرو:ايشيائي تعميرات]] [[زمرو:ايشيا ۾ فن تعمير]] [[زمرو:فن تعمير]] [[زمرو:هندستاني فن تعمير]] [[زمرو:هندستان جو فن تعمير]] [[زمرو:هندو عبادت جا هنڌ]] [[زمرو:هندو فن تعمير]] [[زمرو:هندو مندر فن تعمير]] 8zh6aoxs4f5zn26frow0div18vix68w 382590 382589 2026-06-03T18:03:03Z Memon2025 21315 /* */ 382590 wikitext text/x-wiki '''هندو فن تعمير''' (Hindu Architecture) هندستاني فن تعمير جو روايتي نظام آهي جيڪو عمارتن جهڙوڪ مندر، خانقاهون، مجسما، گهر، مارڪيٽ جا هنڌ، باغ ۽ شهر جي منصوبه بندي لاءِ آهي، جيئن هندو متنن ۾ بيان ڪيو ويو آهي.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}<ref name="Sinha 1998 pp. 27–41">{{harvnb|Sinha|1998|pages=27–41}}</ref> فن تعمير جون هدايتون سنسڪرت جي نسخن ۾ ۽ ڪجهه حالتن ۾ ٻين علائقائي ٻولين ۾ پڻ زنده آهن. انهن متنن ۾ واستو شاستر، شلپا شاستر، برهت سمهتا، پرانا ۽ اگاما جا تعميراتي حصا ۽ علائقائي متن جهڙوڪ مانسارا شامل آهن.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx, Appendix I lists hundreds of Hindu architectural texts}}{{sfn|Shukla|1993|p=}} {{Short description|Traditional system of Indian architecture as described in Hindu texts}} [[File:10th century Nilakantha Mahadeva Hindu temple, Nagara architecture, Sunak, Gujarat.jpg|thumb|سُناڪ، گجرات ۾ هڪ هندو مندر جي اڏاوت]]هندو فن تعمير جي سڀ کان اهم خصوصيت (۽ ڪيتريون ئي بچيل مثال) هندو مندر آهن، هڪ اهڙي اڏاوتي روايت سان جيڪا پٿر، اينٽن ۽ پٿر جي ڪٽ واري فن تعمير ۾ بچيل مثال ڇڏي وئي آهي جيڪا گپتا سلطنت جي دور جي آهي. انهن فن تعمير تي قديم فارسي ۽ هيلينسٽڪ فن تعمير جو اثر هو.<ref>{{Cite book|last=Smith|first=Vincent Arthur|url=https://books.google.com/books?id=IPstAAAAMAAJ&q=%22The+Hellenistic+is+not+the+only+foreign+element+in+ancient+Indian+art+.+The+influence+of+Persia+is+apparent+,+and+the+columnar+architecture+of+the+Achaemenian+monarchy+supplied+the+models+for+Asoka's+monolithic+pillars+and+many%22|title=Research Articles in Epigraphy, Archaeology, and Numismatics of India|date=1977|publisher=Sheikh Mubarak Ali|language=en}}</ref> جديد دور ۾ تمام گهٽ سيڪيولر هندو فن تعمير، جهڙوڪ محلات، گهر ۽ شهر بچيل آهي. برباد (ruins) ۽ آثار قديمه جا مطالعو هندستان ۾ ابتدائي سيڪيولر فن تعمير جو نظارو پيش ڪن ٿا.<ref name="Murthy1987">{{cite book|author=K. Krishna Murthy|title=Early Indian Secular Architecture|url=https://books.google.com/books?id=0gsNAQAAIAAJ|year=1987|isbn=978-81-85067-01-8|pages=5–16|publisher=Sundeep Prakashan }}</ref> هندستاني محلات ۽ شهري فن تعمير جي تاريخ تي مطالعي گهڻو ڪري مغل ۽ هند-اسلامي فن تعمير تي ڌيان ڏنو آهي خاص طور تي اتر ۽ اولهه هندستان جي، انهن جي نسبتاً گهڻائي جي ڪري. هندستان جي ٻين علائقن ۾، خاص طور تي ڏکڻ ۾، هندو فن تعمير 16 صدي تائين ترقي ڪندو رهيو، جهڙوڪ اهي جيڪي مندرن، برباد شهرن ۽ وجياناگر سلطنت ۽ نائڪا جي سيڪيولر جڳهن پاران مثال طور پيش ڪيا ويا آهن.<ref name="Branfoot 2008 pp. 171–194">{{cite journal | last=Branfoot | first=Crispin | title=Imperial Frontiers: Building Sacred Space in Sixteenth-Century South India | journal=The Art Bulletin | publisher=Taylor & Francis| volume=90 | issue=2 | year=2008 | doi=10.1080/00043079.2008.10786389 | pages=171–194| s2cid=154135978 }}</ref><ref name="harle331">{{cite book|author=James C. Harle|title=The Art and Architecture of the Indian Subcontinent|url=https://books.google.com/books?id=LwcBVvdqyBkC |year=1994|publisher=Yale University Press|isbn=978-0-300-06217-5|pages=330–331}}</ref> سيڪيولر فن تعمير ڪڏهن به هندستان ۾ مذهبي جي مخالفت نه ڪئي وئي، ۽ اهو مقدس فن تعمير آهي جهڙوڪ اهي جيڪي هندو مندرن ۾ مليا آهن جيڪي سيڪيولر ماڻهن کان متاثر ۽ موافقت هئا. وڌيڪ، هارل چوي ٿو، اهو آهي مندر جي ڀتين، ٿنڀن، تورانن ۽ مدپام تي ٺهيل نقش جتي سيڪيولر فن تعمير جو ننڍڙو نسخو ملي سگهي ٿو.<ref name="Harle1994">{{cite book|author=James C. Harle|title=The Art and Architecture of the Indian Subcontinent|url=https://books.google.com/books?id=LwcBVvdqyBkC |year=1994|publisher=Yale University Press|isbn=978-0-300-06217-5|pages=43–47, 67–68, 467–480}}</ref> ==متن== [[File:17th century copy of folio 2 of Visvakarmaprakasa, a Vastu sastra Nepal, Sanskrit Devanagari - 1.jpg|thumb|left|A folio of Visvakarmaprakasa, a minor Hindu architecture text discovered in Kathmandu valley, Nepal (Sanskrit Devanagari)]] Vaastu Shastras and Shilpa Shastras are listed as one of 64 divine arts in ancient Indian texts. They are design manuals covering the art and science of architecture, typically mixing form, function with Hindu symbolism.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}<ref name="Sinha 1998 pp. 27–41"/> The earliest, archaic and distilled version of Hindu architecture principles are found in the Vedic literature, traditionally considered as the ''Upavedas'' (lesser appendices to the Vedas), and called the ''Sthapatya Veda''.<ref name="Patra 2006 pp. 199–218">{{harvnb|Patra|2006}}</ref> Acharya's ''Encyclopedia of Hindu Architecture'' lists hundreds of Sanskrit manuscripts with more details on Hindu architecture that have survived into the modern age.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}} They cover the architectural aspects of a wide range of subjects: ornaments, furniture, vehicles (wagons, carts), gateways, water tanks, drains, cities, streets, homes, palaces, temples and others.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}<ref name="Sinha 1998 pp. 27–41"/> The most studied texts in the contemporary era are Sanskrit manuscripts in different Indic scripts. These include the ''[[Brihat Samhita]]'' (chapters 53, 56–58 and 79), the ''[[Manasara|Manasara Shilpa Sastra]]'', the ''Mayamata Vastu Sastra'' with commentaries in Telugu and Tamil, the Puranas (for example, chapters 42–62 and 104–106 of ''Agni Purana'', chapter 7 of ''Brahmanda Purana'') and the Hindu Agamas.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx with Appendix 1}} {{Clear}} ==ڳوٺ ۽ شهر== [[File:700 CE Manasara Sanskrit text, Hindu architecture, town village plans.jpg|thumb|Some town plans recommended in the 700 CE ''Manasara'' Sanskrit text on Hindu architecture.{{sfn|Sinha|1998|pp=27–40}}{{sfn|Ram Raz|1834}}{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}}]] Hindu texts recommend architectural guidelines for homes, market places, gardens and town planning.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}{{sfn|Sinha|1998|pp=27–40}} The best site for human settlement, declares ''[[Manasara]]'', seeks the right terrain with thick soil that slopes to open skies eastward so that the residents can appreciate the sunrise.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}} It is near a river or significant water stream, and has enough ground water for wells – a second source of water.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}} The soil, states ''Manasara'', should be firm, rich for growing flowers, vegetables and fruit trees, and of agreeable odor. The text recommends that the town planners dig and check the [[soil quality]] for a stable foundation to homes and public buildings.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}} Once the location is accepted, the text describes forty plans for laying out the streets, the homes, markets, gardens and other infrastructure necessary for the settlement. Example architectural plans include Dandaka, Prastara, Chaturmukha, Padmaka, Karmuka, Swastika and others.{{sfn|Sinha|1998|pp=27–40}} The Hindu texts vary, with five shared principles:{{sfn|Patra|2006|pp=201–203}} *''Diknirnaya'': principles of orientation *''Padavinyasa'' : site planning *''Hastalakshana'' : proportionate measurement ratios of sections *''Ayadi'' : six canonical principles of architecture *''Patakadi'' : aesthetics or character of each building or part of the overall plan The guidelines combine principles of early Hindu understanding of science, spiritual beliefs, astrology and astronomy.{{sfn|Patra|2006|pp=201–203}} In practice, these guidelines favor symmetry set to the cardinal directions, with many plans favoring the streets to be aligned with seasonal winds direction, integrated with the terrain and the needs of the local weather.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}}{{sfn|Patra|2006|pp=201–203}} A temple or public assembly hall at the center of the town is recommended in ''Manasara''.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}} ==اسپتالون ۽ شفاخانا== The early Hindu texts on medicine and surgery mention dedicated buildings and halls to take care of sick people, and recommend that architects with ''Vastu Vidya'' (वास्तुविद्या) expertise should construct these. The ''[[Charaka Samhita]]'' dated between 100 BCE to 150 CE, for example, in book 1, verse 15.6 (''sutrasthana'') states:<ref name=Wujastyk1>Dominik Wujastyk (2003), The Roots of Āyurveda: Selections from Sanskrit Medical Writings, 3rd edition, Penguin, pages 35–36, 10–12</ref><ref name=Kaviratna1>AV Kaviratna (1913), Charaka-samhita : translated into English, Part 1, {{oclc|67906513}}, pages 168–169</ref><ref name=sharma1>Priya V Sharma (1981), Charaka Samhita Volume 1: Sanskrit Text, with an English Translation, Chaukhamba Orientalia, {{ISBN|9788176370127}}, page 104</ref>{{refn|group=note|The verse 1.15.7 describes how this hospital building should be furnished with beds, chairs, bedsheets, pillows, spitoon, drug grinders, affectionate nurses, pharmacy, supplies, patient care equipment etc.<ref name=Wujastyk1/><ref name=sharma1/>}} {{Quote| {{lang|sa-Deva| [...] दृढं निवातं प्रवातैकदेशं सुखप्रविचारमनुपत्यकं धूमातपजलरजसामनभिगमनीयमनिष्ठानां च शब्दस्पर्शरसरूपगन्धानां सोदपानोदूखलमुसलवर्चःस्थानस्नानभूमिमहानसं '''वास्तुविद्याकुशलः''' प्रशस्तं गृहमेव तावत् पूर्वमुपकल्पयेत्<nowiki>।||६||</nowiki>}}<br> [...] – In the first place a mansion must be constructed under the supervision of an engineer well-conversant with the science of building mansions and houses. It should be spacious and roomy. The element of strength should not be wanting in it. Every part of it should not be exposed to strong winds or breezes. One portion at least should be open to the currents of wind. It should be such that one may move or walk through it with ease. It should not be exposed to smoke, or the sun, or dust, or injurious sound and taste and form and scent. It should be furnished with staircases, with pestles and mortars, privies, accommodation for belting, and cook-rooms.<br>– Translated by Avinash Kaviratna<ref name=Kaviratna1/><br> [...] – the one expert in architecture should, first of all, arrange for an auspicious house which should be strong, wind-free (isolated from wind), ventilated, having comfortable moving space, not situated in a valley, inaccessible to smoke (or) sun (or) water (or) taste (or) sight (or) smell, and provided with water reservoir, mortar pestle, lavatory, bathroom and kitchen.<br>– Translated by Priya Sharma<ref name=sharma1/><br> [...] – Thus, '''an expert in the science of building''' should first construct a worthy building. It should be strong, out of the wind, and part of it should be open to the air. It should be easy to get about in, and should not be in a depression. It should be out of the path of smoke, sunlight, water, or dust, as well as unwanted noise, feelings, tastes, sights and smells. It should have water supply, pestle and mortar, lavatory, bathing area, and a kitchen.<br>– Translated by Dominik Wujastyk (under subtitle: The [[Hospital]] Building)<ref name=Wujastyk1/> |Caraka Samhita, 1.15.6}} ==آرٽ ۽ شهري عمارتون== The ''Narada Shilpasastra'' is another early Sanskrit treatise on architecture. It has 83 chapters, with chapters on plans for villages and cities, on architectural guidelines for palaces and houses, on public water tanks, on Hindu temples, as well as construction of public civic buildings.<ref name=Raghavan>V. Raghavan (1935), ''Two chapters on painting in the Narada Silpa Sastra'', Journal of the Indian Society of Oriental Art, Editors: Stella Kramrisch, Volume III, Number 1, pp. 15–32</ref><ref name=Iyengar/> Chapters 60 through 66 of ''Narada Silpa'' discuss special [[Śālā]] for community services and enjoyment, with chapter 61 on ''Bhojan-sala'' (feeding house), chapter 65 on ''Nataka'' (performance arts), and chapter 66 discussing a building to display arts and paintings. Chapter 71 discusses how ''chitra'' (painting) should be used to enliven homes and civic buildings.<ref name=Raghavan/><ref name=Iyengar>RN Iyengar, KS Kannan and SY Wakankar (2018), ''Narada Silpasastra: Sanskrit Text on Architectural Civil Engineering'', Jain University Press, {{ISBN|978-9385327582}}, pp. 197–220, 233–238</ref> ''Chitra-sala'' and other "entertainment houses", states ''Narada Silpasastra'', should be located in the middle of a city, preferably the main street or where major roads of the city cross or near major temples or palace.<ref name=Raghavan/><ref>C. Sivaramamurti (1934), ''[https://archive.org/details/in.ernet.dli.2015.44001/page/n189/mode/2up Chitrasalas]'', Triveni, Volume 7, Number 2, pp. 180–185</ref> This building's ''mandapam'' (hall) must be spacious and ventilated. It should have pictures that "captivate our minds" and "give joy to the eyes", laid out by rules of proportion and rules of "pose-determining lines", according to a translation by Raghavan.<ref name=Raghavan/> Chapter 66 further recommends specific designs. For example, it describes a civic building for display of art that is circular (''mardala'', drum-like), with main entrance and smaller ones enclosing a court-like space, terraces, and halls to divide the building into sections. These halls should itself display some items of pleasure such as carvings, colorful patterns on the floor, and brightly colored Devas, Gandharvas and Kinnaras.<ref>V. Raghavan (1935), ''Two chapters on painting in the Narada Silpa Sastra'', Journal of the Indian Society of Oriental Art, Editors: Stella Kramrisch, Volume III, Number 1, pp. 23–32</ref><ref name=Iyengar/> Another group of civic buildings described in Hindu texts are the ''preksha-sala'' (building for drama/stage performance) and ''sangita-sala or natya-sala'' (dance performance).<ref name=Raghavan357>V. Raghavan (1934), ''Theatre Architecture in Ancient India'', Triveni, Volume 5, Number 4, pp. 357–363</ref> These are categorized in three: those in temples for religious arts, in city for general entertainment, or in a palace for the king and his guests. The ''Samarangana Sutradhara'' of Bhoja, for example, dedicates its chapter 34 to these buildings and adds that the walls of the performance hall should adorned pictures of damsels dancing or playing instruments.<ref name=Raghavan357/> The plan for ''Natya-mandapa'' with space for the dancers, space for the musicians that co-perform with the dancers, space where the dance-drama artists can change their dress for different acts (''Nepathya-dhama'') and for the ''prekshaka'' (audience) are discussed in chapter 39 of Kumara's ''Silpa Ratna''. The ''Narada Silpasastra'' uses the term "Nataka-salas", recommending that the performance stage should be raised on a platform so that the audience can get a better view, the audience hall should be decorated for the audience to admire before and after the performance.<ref name=Raghavan357/> These arts and architectural principles may have evolved out of more ancient Indian traditions for performance arts, states Varadpande, as is implied in the Buddhist text ''[[Brahmajāla Sutta]]'' where the Buddha forbids his ''bhikshus'' (monks) from watching dances, music performances and similar public shows in ''Majjhima-sila''.<ref name="Varadpande1987">{{cite book|author=Manohar Laxman Varadpande|title=History of Indian Theatre|url=https://books.google.com/books?id=SyxOHOCVcVkC|year=1987|publisher=Abhinav Publications|isbn=978-81-7017-221-5|pages=105–114}}; for another translation of the Buddhist canonical text, see: {{cite book|author=Martine Batchelor|title=The Spirit of the Buddha |url=https://books.google.com/books?id=fL3mykqlOJcC&pg=PT25 |year=2010|publisher=Yale University Press|isbn=9780300175004|pages=25 (Majjhima Nikaya 27)}}</ref> The text ''[[Natyasastra]]'' recommends architectural guidelines for the ''Natya'' theatre, but without drawings and plans. The theatre mentioned in ''Natyasastra'' probably housed an audience of 200 to 500 patrons comfortably seated, states Farley Richmond – a scholar of Indian theatre.<ref name="Kale2019">{{cite book|author=Farley Richmond|editor=M. R. Kale|title=The Mrichchhakatika of Sudraka: With Introduction, Critical Essays and a Photo-Essay |url=https://books.google.com/books?id=Dv_oDwAAQBAJ |year=2019|publisher=Motilal Banarsidass|isbn=978-81-208-4010-2|pages=31–33}}</ref> ==مندر== [[File:Architecture of the Khajuraho temples.jpg|thumb|right|Elements of a North Indian temple (Madhya Pradesh)]] [[File:1910 sketches, Gondeshwar temple Sinnar, Nashik temple overview, cross section and plan.jpg|thumb|The architectural plan of the Gondeshwar temple near Nashik (Maharashtra)]] {{main|Hindu temple architecture}} [[Hindu temple architecture]] has many varieties of style whose historic role has been to provide "a focus for both the social and spiritual life" for the Hindu community it serves, states George Michell.{{sfn|Michell|1988|p=14}} Every [[Hindu temple]] ("mandir") is imbued with symbolism, yet the basic structure of each stays the same. Each temple has an inner sanctum or the sacred space, the ''[[Garbhagriha|garbha griha]]'' or womb-chamber, where the primary ''[[murti]]'' or the image of a deity is housed in a simple bare cell for ''darshana'' (view, meditative focus).{{sfn|Shilpa Sharma|Shireesh Deshpande|2017|pp=309-317}} Above the garbhagriha is a tower-like ''[[shikhara]]'', called the ''[[Vimana (architectural feature)|vimana]]'' in south India. This sanctum is surrounded by a closed or open path for ''pradakshina'' (also called ''parikrama'', circumambulation) that is typically intricately carved with symbolic art depicting Hindu legends, themes of artha, dharma and kama as well as the statues of significant deities of three major Hindu traditions (Vishnu, Shiva and Shakti).{{sfn|Michell|1988|pp=66–76, 86–126}} The sanctums of significant temples have a ''[[mandapa]]'' congregation hall, and sometimes an ''[[antarala]]'' antechamber and porch between garbhagriha and mandapa. Major temples that attract pilgrims from far typically have mandapas or other buildings that service the pilgrims. These may be connected or detached from the temple. The main temple may exist with other smaller temples or shrines in the temple compound. The streets around the temple are markets and hubs of economic activity.{{sfn|Michell|1988|pp=66–76, 86–126}} There are examples of special dance pavilions (''Nata Mandir''), like in the [[Konark Sun Temple]]. The pool, temple tank (''Kunda'') is also part of large temples, and they traditionally have served as a place for a bath dip and ablutions for pilgrims.{{sfn|Acharya|2010|p=74}} The same essential architectural principles are found in the historic Hindu temples of southeast Asia.{{sfn|Michell|1988|pp=159–182}} === Gopurams === {{Main|Gopuram}} Essentially independent architectural structure is an element of the temple complex as ''[[gopuram]]'', viz., gatehouse towers, usually ornate, othen with colossal size, at the entrance of a Hindu temple of [[Southern India]].<ref name=britgopuram>{{cite web|url=http://www.britannica.com/eb/article-9037402/gopura|title=Gopura|publisher=Encyclopædia Britannica|access-date=2008-01-20}}</ref> ==خانقاهون== هندو خانقاهون جهڙوڪ مٺا ۽ هرميٽيج (آشرم) عمارتن جا ڪمپليڪس آهن جن ۾ مندر، خانقاه خانا يا اجتماعي گهر ۽ معاون سهولتون شامل آهن. Hindu monasteries such as [[matha]]s and hermitages ([[ashram]]s) are complexes of buildings include temples, monastic cells or the communal house and ancillary facilities.{{sfn|Sears|2014|pp=4—9}} ==راٺا== ڪجهه هندو جڳهن ۾، مندر يا عمارتون آهن جن کي راٺا سڏيو ويندو آهي ڇاڪاڻ ته انهن جي شڪل هڪ وڏي رته جي هوندي آهي. In some Hindu sites, there are shrines or buildings named [[ratha]]s because they have the shape of a huge chariot.{{sfn|Harle|1994|p=153}} ==تورانا (محراب)== توران هڪ آزاد بيٺل محراب آهي جيڪو رسمن جي مقصدن لاءِ هندو، ٻڌ ۽ جين فن تعمير ۾ مندرن، خانقاهن ۽ ٻين شين جي سامهون ڏٺو ويندو آهي، ڪڏهن ڪڏهن هڪ عمارت جي طور تي. [[Torana]] is a free-standing archway for ceremonial purposes seen in the Hindu, [[Buddhist]] and [[Jain]] architecture in front of the temples, monasteries and other objects, sometimes as single building.<ref>{{Cite web|url=http://www.oxfordartonline.com/view/10.1093/gao/9781884446054.001.0001/oao-9781884446054-e-7000085631|title=Toraṇa |work= Grove Art|year=2003 |doi=10.1093/gao/9781884446054.article.T085631|access-date=2018-08-08|last1=Hardy |first1=Adam |isbn=978-1-884446-05-4 }}</ref>{{sfn|Dhar|2010|p=}} ==ستمبه (ڪالم)== [[Stambha]] denotes a pillar or column, and is also known as ''jangha'', ''stali'', ''angrika'', ''sthanu'', ''arani'', ''bharaka'' or ''dharana''.{{sfn|Acharya|2010|p=533}} It is described in ''Manasara'' to consist of a pedestal, base, column and a capital. It can be made from wood or stone, be independent or be a pilaster joined to one of the walls. The text describes different proportions for different materials of construction.{{sfn|Acharya|2010|p=533}} The length of column is divided into''matras'' (portions), and these may be decorated with artwork. The ''Manasara'' suggests rules for tapering the top portions of the ''stambha''.{{sfn|Acharya|2010|p=533}} Illustrative stambhas include the [[Vijay Stambha]] (Tower of victory) at [[Chittorgarh fort]], [[Rajasthan]]. It is dedicated to [[Vishnu]]. The [[Dhvaja|Dhvaja-stambhas]] are found at the entrance of temples as flagstaffs, often with the image of [[lingam]] and sacred animals. ==ڇتريون== ڇتريون بلند، گنبد جي شڪل وارا منڊ آهن جيڪي هندستاني فن تعمير ۾ هڪ عنصر طور استعمال ڪيا ويندا آهن، جيڪي راجسٿاني فن تعمير ۾ پيدا ٿين ٿا. اهي محلات ۾ وڏي پيماني تي استعمال ٿيندا آهن، قلعا، يا جنازي جي جڳهن جي حد بندي ڪرڻ، وغيره. [[Chhatri]]s are elevated, dome-shaped pavilions used as an element in [[Indian architecture]], originating in [[Rajasthani architecture]]. They are widely used in palaces, in forts, or to demarcate funerary sites, etc.<ref>{{Cite journal|last=Zajadacz-Hastenrath|first=Salome|date=1997|title=A Note on Babur's Lost Funerary Enclosure at Kabul|url=http://dx.doi.org/10.2307/1523241|journal=Muqarnas|volume=14|pages=135–142|doi=10.2307/1523241|jstor=1523241 |issn=0732-2992|url-access=subscription}}</ref> ==ڏکڻ ايشيا کان ٻاهر== === Indonesia === {{main|Candi of Indonesia}} Historically, [[Hinduism in Indonesia|Hinduism]] was once the predominant [[religion|religious take]] of some Native Indonesians (chiefly Western Indonesians) in [[Indonesia]], predates the existence of [[Buddhism in Indonesia|Buddhism]], [[Islam in Indonesia|Islamism]], and [[Christianity in Indonesia|Christianity]]. The country was enriched with abundance of Hindu architecture, mainly served as [[Hindu temple|religious purpose]] (place of worship, etc.). According to Indonesian categorization, Hindu architecture temples could be divided into 3 main types with different terminology attached to its respective identity, the first one is called {{lang|jv|[[Candi of Indonesia|Candi]]}} ({{ety|Old Javanese|caṇḍi}}),<ref name="Old Javanese2">{{citation |last=Zoetmulder |first=P.J. |title=Old Javanese-English Dictionary |language=kaw, en|year=1982 |publisher=[[Royal Netherlands Institute of Southeast Asian and Caribbean Studies|Koninklijk Instituut voor Taal-, Land- en Volkenkunde]]}}</ref> specifically refers to the Hindu temple architecture of [[Hinduism in Java|Java]]-origin. The second one is known as {{lang|ban|[[Balinese temple|Pura]]}} ({{ety|ban|ᬧᬸᬭ|pura}}), refers to an architecture style of Balinese to perform their [[Balinese Hinduism]] worship. The last one, similar to Hindu majority globally, known in [[Indonesian language|Indonesian]] as {{lang|id|[[Kovil|Kuil]]}}, specifically refers to Hindu of [[Dravidian architecture|Dravidian]]-origin temple architecture, usually represent the [[Indian Indonesians|Indian Indonesian]] community (as opposed to Native Indonesian form of Hinduism). All types of Hindu architecture in Indonesia are functioned as place of worship, but also could be used as the place of historical observance to broaden the knowledge and awareness about Hinduism amongst the non-Hindu population, to draw the sense of tolerance and [[Bhinneka Tunggal Ika|unity]] within the country (it is also applied to every worship places of diverse religious background in Indonesia). ==گيلري== ;Some folios from surviving manuscripts on Hindu architecture <gallery> File:A folio from Vastu sastra hiti dayeka manuscript, water spout design, Sanskrit language, Newari script - 3.jpg|Drawing and notes on Hiti, a public water spout File:A folio from Vastu sastra hiti dayeka manuscript, water spout design, Sanskrit language, Newari script - 1.jpg|Drawing and notes on Hiti, a public water spout, part 2 File:A folio from Vastu sastra hiti dayeka manuscript, mandala, Sanskrit language, Newari script - 2.jpg|A mandala in ''Vastu Sastra Hiti Dayeka'' File:A folio with Harihara Shiva-Vishnu sketch from Samkrantiyajnavidhi manuscript, Sanskrit language, Nepali script.jpg|Two leaves in ''Samkrantiyajnavidhi'' illustrating proportions for [[Harihara]] – half Shiva, half Vishnu File:A folio from minor Vastu sastra manuscript, home design and decoration, Sanskrit language, Devanagari script.jpg|A Vastu sastra page on home design, first line mentions ''vastu sastra'' </gallery> ;Some temples and public stepwells <gallery> File:Lingaraj Temple Complex.jpg | [[Lingaraja Temple]] ([[Bhubaneswar]], Odisha) File:Veera Narayana temple at the Chennakeshava temple complex.jpg | [[Chennakeshava Temple, Belur]] (Karnataka) File:Radhashyam Temple at Bishnupur 2.jpg | Lalji temple ([[Bishnupur, Bankura]], West Bengal) File:Konark Nat Mandir.jpg | Nata Mandir of [[Konark Sun Temple]] (Odisha) File:Madurai Meenakshi temple 2.jpg | [[Meenakshiamman Temple]] Gopuram ([[Madurai]], Tamil Nadu) File:Rani ki vav - Gujarat - 07.jpg|Rani ka vav Gujarat, a historic public water tank with Hindu arts File:Sringeritemple.jpg | [[Advaita Vedanta]] Monastery ([[Sringeri]], Karnataka) File:Mahabalipuram, Pancha Rathas, Tamil Nadu, India.jpg | [[Pancha Rathas]] ([[Mahabalipuram]], Tamil Nadu) File:Nagda(Rajasthan)Torana.jpg | [[Sahastra Bahu Temples]] Torana ([[Nagda, Rajasthan]]) File:Mukteshwar torana.jpg | Torana of [[Mukteshvara Temple, Bhubaneswar]] (Orisha) File:Arunachaleshvara Temple Tiruvannamalai.JPG|A gopuram at the Arunachaleshvara Temple, Tiruvannamalai (Tamil Nadu) </gallery> ==پڻ ڏسو== * [[Hindu temple architecture]] * [[Indian rock-cut architecture]] * [[Indian architecture]] * [[Dravidian architecture]] * [[Nagara architecture]] == Note == {{reflist|group=note}} ==حوالا== {{حوالا}} == Bibliography == * {{cite book|first=P. K.|last=Acharya|year=2010|title=An encyclopaedia of Hindu architecture | url=https://archive.org/stream/encyclopaediaofh07achauoft#page/n9/mode/2up |publisher=Oxford University Press (Republished by Motilal Banarsidass)|location=New Delhi|isbn=978-81-85990-03-3}} * {{cite book|first=P. K.|last=Acharya|year=1927|title=Indian Architecture according to the Manasara Shilpa Shastra|url=https://archive.org/stream/encyclopaediaofh07achauoft#page/n9/mode/2up |publisher=Oxford University Press (Republished by Motilal Banarsidass)|location=London|isbn=0300062176}} * {{cite book|first=P. D.|last=Dhar|year=2010|title=The Torana in Indian and Southeast Asian Architecture|publisher=D K Printworld|location=New Delhi|isbn=978-8124605349}} * {{cite book|first=I.|last=Glushkova|year=2014|title=Objects of Worship in South Asian Religions: Forms, Practices and Meanings|url=https://books.google.com/books?id=oqReBAAAQBAJ&pg=PA116 |publisher=Routledge|isbn=978-1-317-67595-2}} * {{cite book|first=S. R.|last=Goel|year=1991|title=[[Hindu Temples – What Happened to Them]]|publisher=Voice of India|location=New Delhi|volume=2|isbn=81-85990-03-4}} * {{cite book|first=J. C.|last=Harle|year=1994|title=The Art and Architecture of the Indian Subcontinent|url=https://archive.org/details/artarchitectureo00harl|edition=2nd|publisher=Yale University Press Pelican History of Art|isbn=0300062176|url-access=registration}} *{{cite book|author=Ernest Havell|title=The Ancient and Medieval Architecture of India|url=https://books.google.com/books?id=xHM-7CaV5zYC|year=1972|publisher=John Murray, London (Reprinted S. Chand)}} * {{cite book|first=M.|last=Juneja|year=2001|title=Architecture in Medieval India: Forms, Contexts, Histories|url=https://books.google.com/books?id=7N7VAAAAMAAJ |edition=2nd|publisher=Orient Blackswan|isbn=978-8178242286}} * {{cite book|first=G.|last=Michell|year=1988|title=The Hindu Temple: An Introduction to its Meaning and Forms|url=https://books.google.com/books?id=ajgImLs62gwC&pg=PA61 |edition=2nd |publisher=University of Chicago Press|location=Chicago/London|isbn=0-226-53230-5}} *{{cite journal | last=Patra | first=Reena | title=A Comparative Study on Vaastu Shastra and Heidegger's 'Building, Dwelling and Thinking' | journal=Asian Philosophy | publisher=Taylor & Francis | volume=16 | issue=3 | year=2006 | doi=10.1080/09552360600979430 | pages=199–218| s2cid=144592593 }} *{{cite book|author=Ram Raz|title=Essay on the Architecture of the Hindús|url=https://books.google.com/books?id=DSg5AQAAMAAJ|year=1834 |publisher=Royal Asiatic Society of Great Britain and Ireland}} *{{cite journal|author1=Shilpa Sharma|author2=Shireesh Deshpande|title=Architectural Strategies Used in Hindu Temples to Emphasize Sacredness| journal = Journal of Architectural and Planning Research| volume= 34| number= 4 | year= 2017| pages= 309–319|jstor=44987239}} *{{cite journal | last=Sinha | first=Amita | title=Design of Settlements in the Vaastu Shastras | journal=Journal of Cultural Geography | publisher=Taylor & Francis | volume=17 | issue=2 | year=1998 | doi=10.1080/08873639809478319 | pages=27–41}} * {{cite book|first=D. N.|last=Shukla|year=1993|title=Vastu-Sastra: Hindu Science of Architecture|publisher=Munshiram Manoharial Publishers|isbn=978-81-215-0611-3}} * {{cite book|first=T.|last=Sears|year=2014|title=Worldly Gurus and Spiritual Kings: Architecture and Asceticism in Medieval India|publisher=Yale University Press|isbn=978-0-300-19844-7}} * {{cite book|first=B.|last=Thapar|year=2004|title=Introduction to Indian Architecture|publisher=Periplus Editions|location=Singapore|isbn=0-7946-0011-5|ref=Thapar}} ==External links== {{Commons category|Hindu architecture}} *[https://web.archive.org/web/20100218153644/http://www.hampi.in/architecture.htm Vijayanagara architecture] *[http://www.hindupedia.com/en/Sthapatyaveda Sthapatyaveda] (Temple Architecture) on Hindupedia, the Hindu Encyclopedia [[زمرو:ايشيائي تعميرات]] [[زمرو:ايشيا ۾ فن تعمير]] [[زمرو:فن تعمير]] [[زمرو:هندستاني فن تعمير]] [[زمرو:هندستان جو فن تعمير]] [[زمرو:هندو عبادت جا هنڌ]] [[زمرو:هندو فن تعمير]] [[زمرو:هندو مندر فن تعمير]] 9ud58o94kdvnc1qg6isgdthueu3gqi0 382591 382590 2026-06-03T18:11:40Z Memon2025 21315 /* متن */ 382591 wikitext text/x-wiki '''هندو فن تعمير''' (Hindu Architecture) هندستاني فن تعمير جو روايتي نظام آهي جيڪو عمارتن جهڙوڪ مندر، خانقاهون، مجسما، گهر، مارڪيٽ جا هنڌ، باغ ۽ شهر جي منصوبه بندي لاءِ آهي، جيئن هندو متنن ۾ بيان ڪيو ويو آهي.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}<ref name="Sinha 1998 pp. 27–41">{{harvnb|Sinha|1998|pages=27–41}}</ref> فن تعمير جون هدايتون سنسڪرت جي نسخن ۾ ۽ ڪجهه حالتن ۾ ٻين علائقائي ٻولين ۾ پڻ زنده آهن. انهن متنن ۾ واستو شاستر، شلپا شاستر، برهت سمهتا، پرانا ۽ اگاما جا تعميراتي حصا ۽ علائقائي متن جهڙوڪ مانسارا شامل آهن.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx, Appendix I lists hundreds of Hindu architectural texts}}{{sfn|Shukla|1993|p=}} {{Short description|Traditional system of Indian architecture as described in Hindu texts}} [[File:10th century Nilakantha Mahadeva Hindu temple, Nagara architecture, Sunak, Gujarat.jpg|thumb|سُناڪ، گجرات ۾ هڪ هندو مندر جي اڏاوت]]هندو فن تعمير جي سڀ کان اهم خصوصيت (۽ ڪيتريون ئي بچيل مثال) هندو مندر آهن، هڪ اهڙي اڏاوتي روايت سان جيڪا پٿر، اينٽن ۽ پٿر جي ڪٽ واري فن تعمير ۾ بچيل مثال ڇڏي وئي آهي جيڪا گپتا سلطنت جي دور جي آهي. انهن فن تعمير تي قديم فارسي ۽ هيلينسٽڪ فن تعمير جو اثر هو.<ref>{{Cite book|last=Smith|first=Vincent Arthur|url=https://books.google.com/books?id=IPstAAAAMAAJ&q=%22The+Hellenistic+is+not+the+only+foreign+element+in+ancient+Indian+art+.+The+influence+of+Persia+is+apparent+,+and+the+columnar+architecture+of+the+Achaemenian+monarchy+supplied+the+models+for+Asoka's+monolithic+pillars+and+many%22|title=Research Articles in Epigraphy, Archaeology, and Numismatics of India|date=1977|publisher=Sheikh Mubarak Ali|language=en}}</ref> جديد دور ۾ تمام گهٽ سيڪيولر هندو فن تعمير، جهڙوڪ محلات، گهر ۽ شهر بچيل آهي. برباد (ruins) ۽ آثار قديمه جا مطالعو هندستان ۾ ابتدائي سيڪيولر فن تعمير جو نظارو پيش ڪن ٿا.<ref name="Murthy1987">{{cite book|author=K. Krishna Murthy|title=Early Indian Secular Architecture|url=https://books.google.com/books?id=0gsNAQAAIAAJ|year=1987|isbn=978-81-85067-01-8|pages=5–16|publisher=Sundeep Prakashan }}</ref> هندستاني محلات ۽ شهري فن تعمير جي تاريخ تي مطالعي گهڻو ڪري مغل ۽ هند-اسلامي فن تعمير تي ڌيان ڏنو آهي خاص طور تي اتر ۽ اولهه هندستان جي، انهن جي نسبتاً گهڻائي جي ڪري. هندستان جي ٻين علائقن ۾، خاص طور تي ڏکڻ ۾، هندو فن تعمير 16 صدي تائين ترقي ڪندو رهيو، جهڙوڪ اهي جيڪي مندرن، برباد شهرن ۽ وجياناگر سلطنت ۽ نائڪا جي سيڪيولر جڳهن پاران مثال طور پيش ڪيا ويا آهن.<ref name="Branfoot 2008 pp. 171–194">{{cite journal | last=Branfoot | first=Crispin | title=Imperial Frontiers: Building Sacred Space in Sixteenth-Century South India | journal=The Art Bulletin | publisher=Taylor & Francis| volume=90 | issue=2 | year=2008 | doi=10.1080/00043079.2008.10786389 | pages=171–194| s2cid=154135978 }}</ref><ref name="harle331">{{cite book|author=James C. Harle|title=The Art and Architecture of the Indian Subcontinent|url=https://books.google.com/books?id=LwcBVvdqyBkC |year=1994|publisher=Yale University Press|isbn=978-0-300-06217-5|pages=330–331}}</ref> سيڪيولر فن تعمير ڪڏهن به هندستان ۾ مذهبي جي مخالفت نه ڪئي وئي، ۽ اهو مقدس فن تعمير آهي جهڙوڪ اهي جيڪي هندو مندرن ۾ مليا آهن جيڪي سيڪيولر ماڻهن کان متاثر ۽ موافقت هئا. وڌيڪ، هارل چوي ٿو، اهو آهي مندر جي ڀتين، ٿنڀن، تورانن ۽ مدپام تي ٺهيل نقش جتي سيڪيولر فن تعمير جو ننڍڙو نسخو ملي سگهي ٿو.<ref name="Harle1994">{{cite book|author=James C. Harle|title=The Art and Architecture of the Indian Subcontinent|url=https://books.google.com/books?id=LwcBVvdqyBkC |year=1994|publisher=Yale University Press|isbn=978-0-300-06217-5|pages=43–47, 67–68, 467–480}}</ref> ==متن== [[File:17th century copy of folio 2 of Visvakarmaprakasa, a Vastu sastra Nepal, Sanskrit Devanagari - 1.jpg|thumb|left|وشوڪرما پرڪاس جو هڪ فوليو. هڪ معمولي هندو فن تعمير جو متن. نيپال جي کٽمنڊو وادي (سنسڪرت ديوناگري) ۾ دريافت ٿيو]] واستو شاستر ۽ شلپا شاستر قديم هندستاني متنن ۾ 64 ديوي فنن مان هڪ طور درج ٿيل آهن. اهي فن تعمير جي فن ۽ سائنس کي ڍڪيندڙ ڊيزائن دستور آهن. عام طور تي شڪل، ڪم کي هندو علامت سان ملائي ٿو. هندو فن تعمير جي اصولن جو قديم ترين، قديم ۽ ڊسٽل نسخو ويدڪ ادب ۾ ملي ٿو. روايتي طور تي اپويد (ويدن جا گهٽ ضميما) طور سمجهيو ويندو آهي. ۽ سٿاپتيا ويد سڏيو ويندو آهي.<ref name="Patra 2006 pp. 199–218">{{harvnb|Patra|2006}}</ref> آچاريه جي انسائيڪلوپيڊيا آف هندو فن تعمير ۾ سوين سنسڪرت نسخا درج آهن. هندو فن تعمير تي وڌيڪ تفصيل سان. جيڪي جديد دور ۾ بچيل آهن. اهي مختلف موضوعن جي تعميراتي پهلوئن کي ڍڪيندا آهن. زيور، فرنيچر. گاڏيون (ويگنون، گاڏيون). گيٽ وي. پاڻي جي ٽانڪيون، ڊرين، شهر، گهٽيون، گهر. محلات مندر ۽ ٻيا. معاصر دور ۾ سڀ کان وڌيڪ مطالعو ڪيل متن مختلف هندستاني رسم الخط ۾ سنسڪرت نسخا آهن. انهن ۾ برهت سميتا (باب 53، 56-58 ۽ 79). مناسرا شلپا شاستر. ماياماتا واستو شاستر. تيلگو ۽ تامل ۾ تبصرن سان. پراڻا (مثال طور، اگني پراڻ جا باب 42-62 ۽ 104-106، برهمندا پراڻ جو باب 7) ۽ هندو اگام شامل آهن.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx with Appendix 1}} {{Clear}} ==ڳوٺ ۽ شهر== [[File:700 CE Manasara Sanskrit text, Hindu architecture, town village plans.jpg|thumb|Some town plans recommended in the 700 CE ''Manasara'' Sanskrit text on Hindu architecture.{{sfn|Sinha|1998|pp=27–40}}{{sfn|Ram Raz|1834}}{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}}]] Hindu texts recommend architectural guidelines for homes, market places, gardens and town planning.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}{{sfn|Sinha|1998|pp=27–40}} The best site for human settlement, declares ''[[Manasara]]'', seeks the right terrain with thick soil that slopes to open skies eastward so that the residents can appreciate the sunrise.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}} It is near a river or significant water stream, and has enough ground water for wells – a second source of water.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}} The soil, states ''Manasara'', should be firm, rich for growing flowers, vegetables and fruit trees, and of agreeable odor. The text recommends that the town planners dig and check the [[soil quality]] for a stable foundation to homes and public buildings.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}} Once the location is accepted, the text describes forty plans for laying out the streets, the homes, markets, gardens and other infrastructure necessary for the settlement. Example architectural plans include Dandaka, Prastara, Chaturmukha, Padmaka, Karmuka, Swastika and others.{{sfn|Sinha|1998|pp=27–40}} The Hindu texts vary, with five shared principles:{{sfn|Patra|2006|pp=201–203}} *''Diknirnaya'': principles of orientation *''Padavinyasa'' : site planning *''Hastalakshana'' : proportionate measurement ratios of sections *''Ayadi'' : six canonical principles of architecture *''Patakadi'' : aesthetics or character of each building or part of the overall plan The guidelines combine principles of early Hindu understanding of science, spiritual beliefs, astrology and astronomy.{{sfn|Patra|2006|pp=201–203}} In practice, these guidelines favor symmetry set to the cardinal directions, with many plans favoring the streets to be aligned with seasonal winds direction, integrated with the terrain and the needs of the local weather.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}}{{sfn|Patra|2006|pp=201–203}} A temple or public assembly hall at the center of the town is recommended in ''Manasara''.{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}} ==اسپتالون ۽ شفاخانا== The early Hindu texts on medicine and surgery mention dedicated buildings and halls to take care of sick people, and recommend that architects with ''Vastu Vidya'' (वास्तुविद्या) expertise should construct these. The ''[[Charaka Samhita]]'' dated between 100 BCE to 150 CE, for example, in book 1, verse 15.6 (''sutrasthana'') states:<ref name=Wujastyk1>Dominik Wujastyk (2003), The Roots of Āyurveda: Selections from Sanskrit Medical Writings, 3rd edition, Penguin, pages 35–36, 10–12</ref><ref name=Kaviratna1>AV Kaviratna (1913), Charaka-samhita : translated into English, Part 1, {{oclc|67906513}}, pages 168–169</ref><ref name=sharma1>Priya V Sharma (1981), Charaka Samhita Volume 1: Sanskrit Text, with an English Translation, Chaukhamba Orientalia, {{ISBN|9788176370127}}, page 104</ref>{{refn|group=note|The verse 1.15.7 describes how this hospital building should be furnished with beds, chairs, bedsheets, pillows, spitoon, drug grinders, affectionate nurses, pharmacy, supplies, patient care equipment etc.<ref name=Wujastyk1/><ref name=sharma1/>}} {{Quote| {{lang|sa-Deva| [...] दृढं निवातं प्रवातैकदेशं सुखप्रविचारमनुपत्यकं धूमातपजलरजसामनभिगमनीयमनिष्ठानां च शब्दस्पर्शरसरूपगन्धानां सोदपानोदूखलमुसलवर्चःस्थानस्नानभूमिमहानसं '''वास्तुविद्याकुशलः''' प्रशस्तं गृहमेव तावत् पूर्वमुपकल्पयेत्<nowiki>।||६||</nowiki>}}<br> [...] – In the first place a mansion must be constructed under the supervision of an engineer well-conversant with the science of building mansions and houses. It should be spacious and roomy. The element of strength should not be wanting in it. Every part of it should not be exposed to strong winds or breezes. One portion at least should be open to the currents of wind. It should be such that one may move or walk through it with ease. It should not be exposed to smoke, or the sun, or dust, or injurious sound and taste and form and scent. It should be furnished with staircases, with pestles and mortars, privies, accommodation for belting, and cook-rooms.<br>– Translated by Avinash Kaviratna<ref name=Kaviratna1/><br> [...] – the one expert in architecture should, first of all, arrange for an auspicious house which should be strong, wind-free (isolated from wind), ventilated, having comfortable moving space, not situated in a valley, inaccessible to smoke (or) sun (or) water (or) taste (or) sight (or) smell, and provided with water reservoir, mortar pestle, lavatory, bathroom and kitchen.<br>– Translated by Priya Sharma<ref name=sharma1/><br> [...] – Thus, '''an expert in the science of building''' should first construct a worthy building. It should be strong, out of the wind, and part of it should be open to the air. It should be easy to get about in, and should not be in a depression. It should be out of the path of smoke, sunlight, water, or dust, as well as unwanted noise, feelings, tastes, sights and smells. It should have water supply, pestle and mortar, lavatory, bathing area, and a kitchen.<br>– Translated by Dominik Wujastyk (under subtitle: The [[Hospital]] Building)<ref name=Wujastyk1/> |Caraka Samhita, 1.15.6}} ==آرٽ ۽ شهري عمارتون== The ''Narada Shilpasastra'' is another early Sanskrit treatise on architecture. It has 83 chapters, with chapters on plans for villages and cities, on architectural guidelines for palaces and houses, on public water tanks, on Hindu temples, as well as construction of public civic buildings.<ref name=Raghavan>V. Raghavan (1935), ''Two chapters on painting in the Narada Silpa Sastra'', Journal of the Indian Society of Oriental Art, Editors: Stella Kramrisch, Volume III, Number 1, pp. 15–32</ref><ref name=Iyengar/> Chapters 60 through 66 of ''Narada Silpa'' discuss special [[Śālā]] for community services and enjoyment, with chapter 61 on ''Bhojan-sala'' (feeding house), chapter 65 on ''Nataka'' (performance arts), and chapter 66 discussing a building to display arts and paintings. Chapter 71 discusses how ''chitra'' (painting) should be used to enliven homes and civic buildings.<ref name=Raghavan/><ref name=Iyengar>RN Iyengar, KS Kannan and SY Wakankar (2018), ''Narada Silpasastra: Sanskrit Text on Architectural Civil Engineering'', Jain University Press, {{ISBN|978-9385327582}}, pp. 197–220, 233–238</ref> ''Chitra-sala'' and other "entertainment houses", states ''Narada Silpasastra'', should be located in the middle of a city, preferably the main street or where major roads of the city cross or near major temples or palace.<ref name=Raghavan/><ref>C. Sivaramamurti (1934), ''[https://archive.org/details/in.ernet.dli.2015.44001/page/n189/mode/2up Chitrasalas]'', Triveni, Volume 7, Number 2, pp. 180–185</ref> This building's ''mandapam'' (hall) must be spacious and ventilated. It should have pictures that "captivate our minds" and "give joy to the eyes", laid out by rules of proportion and rules of "pose-determining lines", according to a translation by Raghavan.<ref name=Raghavan/> Chapter 66 further recommends specific designs. For example, it describes a civic building for display of art that is circular (''mardala'', drum-like), with main entrance and smaller ones enclosing a court-like space, terraces, and halls to divide the building into sections. These halls should itself display some items of pleasure such as carvings, colorful patterns on the floor, and brightly colored Devas, Gandharvas and Kinnaras.<ref>V. Raghavan (1935), ''Two chapters on painting in the Narada Silpa Sastra'', Journal of the Indian Society of Oriental Art, Editors: Stella Kramrisch, Volume III, Number 1, pp. 23–32</ref><ref name=Iyengar/> Another group of civic buildings described in Hindu texts are the ''preksha-sala'' (building for drama/stage performance) and ''sangita-sala or natya-sala'' (dance performance).<ref name=Raghavan357>V. Raghavan (1934), ''Theatre Architecture in Ancient India'', Triveni, Volume 5, Number 4, pp. 357–363</ref> These are categorized in three: those in temples for religious arts, in city for general entertainment, or in a palace for the king and his guests. The ''Samarangana Sutradhara'' of Bhoja, for example, dedicates its chapter 34 to these buildings and adds that the walls of the performance hall should adorned pictures of damsels dancing or playing instruments.<ref name=Raghavan357/> The plan for ''Natya-mandapa'' with space for the dancers, space for the musicians that co-perform with the dancers, space where the dance-drama artists can change their dress for different acts (''Nepathya-dhama'') and for the ''prekshaka'' (audience) are discussed in chapter 39 of Kumara's ''Silpa Ratna''. The ''Narada Silpasastra'' uses the term "Nataka-salas", recommending that the performance stage should be raised on a platform so that the audience can get a better view, the audience hall should be decorated for the audience to admire before and after the performance.<ref name=Raghavan357/> These arts and architectural principles may have evolved out of more ancient Indian traditions for performance arts, states Varadpande, as is implied in the Buddhist text ''[[Brahmajāla Sutta]]'' where the Buddha forbids his ''bhikshus'' (monks) from watching dances, music performances and similar public shows in ''Majjhima-sila''.<ref name="Varadpande1987">{{cite book|author=Manohar Laxman Varadpande|title=History of Indian Theatre|url=https://books.google.com/books?id=SyxOHOCVcVkC|year=1987|publisher=Abhinav Publications|isbn=978-81-7017-221-5|pages=105–114}}; for another translation of the Buddhist canonical text, see: {{cite book|author=Martine Batchelor|title=The Spirit of the Buddha |url=https://books.google.com/books?id=fL3mykqlOJcC&pg=PT25 |year=2010|publisher=Yale University Press|isbn=9780300175004|pages=25 (Majjhima Nikaya 27)}}</ref> The text ''[[Natyasastra]]'' recommends architectural guidelines for the ''Natya'' theatre, but without drawings and plans. The theatre mentioned in ''Natyasastra'' probably housed an audience of 200 to 500 patrons comfortably seated, states Farley Richmond – a scholar of Indian theatre.<ref name="Kale2019">{{cite book|author=Farley Richmond|editor=M. R. Kale|title=The Mrichchhakatika of Sudraka: With Introduction, Critical Essays and a Photo-Essay |url=https://books.google.com/books?id=Dv_oDwAAQBAJ |year=2019|publisher=Motilal Banarsidass|isbn=978-81-208-4010-2|pages=31–33}}</ref> ==مندر== [[File:Architecture of the Khajuraho temples.jpg|thumb|right|Elements of a North Indian temple (Madhya Pradesh)]] [[File:1910 sketches, Gondeshwar temple Sinnar, Nashik temple overview, cross section and plan.jpg|thumb|The architectural plan of the Gondeshwar temple near Nashik (Maharashtra)]] {{main|Hindu temple architecture}} [[Hindu temple architecture]] has many varieties of style whose historic role has been to provide "a focus for both the social and spiritual life" for the Hindu community it serves, states George Michell.{{sfn|Michell|1988|p=14}} Every [[Hindu temple]] ("mandir") is imbued with symbolism, yet the basic structure of each stays the same. Each temple has an inner sanctum or the sacred space, the ''[[Garbhagriha|garbha griha]]'' or womb-chamber, where the primary ''[[murti]]'' or the image of a deity is housed in a simple bare cell for ''darshana'' (view, meditative focus).{{sfn|Shilpa Sharma|Shireesh Deshpande|2017|pp=309-317}} Above the garbhagriha is a tower-like ''[[shikhara]]'', called the ''[[Vimana (architectural feature)|vimana]]'' in south India. This sanctum is surrounded by a closed or open path for ''pradakshina'' (also called ''parikrama'', circumambulation) that is typically intricately carved with symbolic art depicting Hindu legends, themes of artha, dharma and kama as well as the statues of significant deities of three major Hindu traditions (Vishnu, Shiva and Shakti).{{sfn|Michell|1988|pp=66–76, 86–126}} The sanctums of significant temples have a ''[[mandapa]]'' congregation hall, and sometimes an ''[[antarala]]'' antechamber and porch between garbhagriha and mandapa. Major temples that attract pilgrims from far typically have mandapas or other buildings that service the pilgrims. These may be connected or detached from the temple. The main temple may exist with other smaller temples or shrines in the temple compound. The streets around the temple are markets and hubs of economic activity.{{sfn|Michell|1988|pp=66–76, 86–126}} There are examples of special dance pavilions (''Nata Mandir''), like in the [[Konark Sun Temple]]. The pool, temple tank (''Kunda'') is also part of large temples, and they traditionally have served as a place for a bath dip and ablutions for pilgrims.{{sfn|Acharya|2010|p=74}} The same essential architectural principles are found in the historic Hindu temples of southeast Asia.{{sfn|Michell|1988|pp=159–182}} === Gopurams === {{Main|Gopuram}} Essentially independent architectural structure is an element of the temple complex as ''[[gopuram]]'', viz., gatehouse towers, usually ornate, othen with colossal size, at the entrance of a Hindu temple of [[Southern India]].<ref name=britgopuram>{{cite web|url=http://www.britannica.com/eb/article-9037402/gopura|title=Gopura|publisher=Encyclopædia Britannica|access-date=2008-01-20}}</ref> ==خانقاهون== هندو خانقاهون جهڙوڪ مٺا ۽ هرميٽيج (آشرم) عمارتن جا ڪمپليڪس آهن جن ۾ مندر، خانقاه خانا يا اجتماعي گهر ۽ معاون سهولتون شامل آهن. Hindu monasteries such as [[matha]]s and hermitages ([[ashram]]s) are complexes of buildings include temples, monastic cells or the communal house and ancillary facilities.{{sfn|Sears|2014|pp=4—9}} ==راٺا== ڪجهه هندو جڳهن ۾، مندر يا عمارتون آهن جن کي راٺا سڏيو ويندو آهي ڇاڪاڻ ته انهن جي شڪل هڪ وڏي رته جي هوندي آهي. In some Hindu sites, there are shrines or buildings named [[ratha]]s because they have the shape of a huge chariot.{{sfn|Harle|1994|p=153}} ==تورانا (محراب)== توران هڪ آزاد بيٺل محراب آهي جيڪو رسمن جي مقصدن لاءِ هندو، ٻڌ ۽ جين فن تعمير ۾ مندرن، خانقاهن ۽ ٻين شين جي سامهون ڏٺو ويندو آهي، ڪڏهن ڪڏهن هڪ عمارت جي طور تي. [[Torana]] is a free-standing archway for ceremonial purposes seen in the Hindu, [[Buddhist]] and [[Jain]] architecture in front of the temples, monasteries and other objects, sometimes as single building.<ref>{{Cite web|url=http://www.oxfordartonline.com/view/10.1093/gao/9781884446054.001.0001/oao-9781884446054-e-7000085631|title=Toraṇa |work= Grove Art|year=2003 |doi=10.1093/gao/9781884446054.article.T085631|access-date=2018-08-08|last1=Hardy |first1=Adam |isbn=978-1-884446-05-4 }}</ref>{{sfn|Dhar|2010|p=}} ==ستمبه (ڪالم)== [[Stambha]] denotes a pillar or column, and is also known as ''jangha'', ''stali'', ''angrika'', ''sthanu'', ''arani'', ''bharaka'' or ''dharana''.{{sfn|Acharya|2010|p=533}} It is described in ''Manasara'' to consist of a pedestal, base, column and a capital. It can be made from wood or stone, be independent or be a pilaster joined to one of the walls. The text describes different proportions for different materials of construction.{{sfn|Acharya|2010|p=533}} The length of column is divided into''matras'' (portions), and these may be decorated with artwork. The ''Manasara'' suggests rules for tapering the top portions of the ''stambha''.{{sfn|Acharya|2010|p=533}} Illustrative stambhas include the [[Vijay Stambha]] (Tower of victory) at [[Chittorgarh fort]], [[Rajasthan]]. It is dedicated to [[Vishnu]]. The [[Dhvaja|Dhvaja-stambhas]] are found at the entrance of temples as flagstaffs, often with the image of [[lingam]] and sacred animals. ==ڇتريون== ڇتريون بلند، گنبد جي شڪل وارا منڊ آهن جيڪي هندستاني فن تعمير ۾ هڪ عنصر طور استعمال ڪيا ويندا آهن، جيڪي راجسٿاني فن تعمير ۾ پيدا ٿين ٿا. اهي محلات ۾ وڏي پيماني تي استعمال ٿيندا آهن، قلعا، يا جنازي جي جڳهن جي حد بندي ڪرڻ، وغيره. [[Chhatri]]s are elevated, dome-shaped pavilions used as an element in [[Indian architecture]], originating in [[Rajasthani architecture]]. They are widely used in palaces, in forts, or to demarcate funerary sites, etc.<ref>{{Cite journal|last=Zajadacz-Hastenrath|first=Salome|date=1997|title=A Note on Babur's Lost Funerary Enclosure at Kabul|url=http://dx.doi.org/10.2307/1523241|journal=Muqarnas|volume=14|pages=135–142|doi=10.2307/1523241|jstor=1523241 |issn=0732-2992|url-access=subscription}}</ref> ==ڏکڻ ايشيا کان ٻاهر== === Indonesia === {{main|Candi of Indonesia}} Historically, [[Hinduism in Indonesia|Hinduism]] was once the predominant [[religion|religious take]] of some Native Indonesians (chiefly Western Indonesians) in [[Indonesia]], predates the existence of [[Buddhism in Indonesia|Buddhism]], [[Islam in Indonesia|Islamism]], and [[Christianity in Indonesia|Christianity]]. The country was enriched with abundance of Hindu architecture, mainly served as [[Hindu temple|religious purpose]] (place of worship, etc.). According to Indonesian categorization, Hindu architecture temples could be divided into 3 main types with different terminology attached to its respective identity, the first one is called {{lang|jv|[[Candi of Indonesia|Candi]]}} ({{ety|Old Javanese|caṇḍi}}),<ref name="Old Javanese2">{{citation |last=Zoetmulder |first=P.J. |title=Old Javanese-English Dictionary |language=kaw, en|year=1982 |publisher=[[Royal Netherlands Institute of Southeast Asian and Caribbean Studies|Koninklijk Instituut voor Taal-, Land- en Volkenkunde]]}}</ref> specifically refers to the Hindu temple architecture of [[Hinduism in Java|Java]]-origin. The second one is known as {{lang|ban|[[Balinese temple|Pura]]}} ({{ety|ban|ᬧᬸᬭ|pura}}), refers to an architecture style of Balinese to perform their [[Balinese Hinduism]] worship. The last one, similar to Hindu majority globally, known in [[Indonesian language|Indonesian]] as {{lang|id|[[Kovil|Kuil]]}}, specifically refers to Hindu of [[Dravidian architecture|Dravidian]]-origin temple architecture, usually represent the [[Indian Indonesians|Indian Indonesian]] community (as opposed to Native Indonesian form of Hinduism). All types of Hindu architecture in Indonesia are functioned as place of worship, but also could be used as the place of historical observance to broaden the knowledge and awareness about Hinduism amongst the non-Hindu population, to draw the sense of tolerance and [[Bhinneka Tunggal Ika|unity]] within the country (it is also applied to every worship places of diverse religious background in Indonesia). ==گيلري== ;Some folios from surviving manuscripts on Hindu architecture <gallery> File:A folio from Vastu sastra hiti dayeka manuscript, water spout design, Sanskrit language, Newari script - 3.jpg|Drawing and notes on Hiti, a public water spout File:A folio from Vastu sastra hiti dayeka manuscript, water spout design, Sanskrit language, Newari script - 1.jpg|Drawing and notes on Hiti, a public water spout, part 2 File:A folio from Vastu sastra hiti dayeka manuscript, mandala, Sanskrit language, Newari script - 2.jpg|A mandala in ''Vastu Sastra Hiti Dayeka'' File:A folio with Harihara Shiva-Vishnu sketch from Samkrantiyajnavidhi manuscript, Sanskrit language, Nepali script.jpg|Two leaves in ''Samkrantiyajnavidhi'' illustrating proportions for [[Harihara]] – half Shiva, half Vishnu File:A folio from minor Vastu sastra manuscript, home design and decoration, Sanskrit language, Devanagari script.jpg|A Vastu sastra page on home design, first line mentions ''vastu sastra'' </gallery> ;Some temples and public stepwells <gallery> File:Lingaraj Temple Complex.jpg | [[Lingaraja Temple]] ([[Bhubaneswar]], Odisha) File:Veera Narayana temple at the Chennakeshava temple complex.jpg | [[Chennakeshava Temple, Belur]] (Karnataka) File:Radhashyam Temple at Bishnupur 2.jpg | Lalji temple ([[Bishnupur, Bankura]], West Bengal) File:Konark Nat Mandir.jpg | Nata Mandir of [[Konark Sun Temple]] (Odisha) File:Madurai Meenakshi temple 2.jpg | [[Meenakshiamman Temple]] Gopuram ([[Madurai]], Tamil Nadu) File:Rani ki vav - Gujarat - 07.jpg|Rani ka vav Gujarat, a historic public water tank with Hindu arts File:Sringeritemple.jpg | [[Advaita Vedanta]] Monastery ([[Sringeri]], Karnataka) File:Mahabalipuram, Pancha Rathas, Tamil Nadu, India.jpg | [[Pancha Rathas]] ([[Mahabalipuram]], Tamil Nadu) File:Nagda(Rajasthan)Torana.jpg | [[Sahastra Bahu Temples]] Torana ([[Nagda, Rajasthan]]) File:Mukteshwar torana.jpg | Torana of [[Mukteshvara Temple, Bhubaneswar]] (Orisha) File:Arunachaleshvara Temple Tiruvannamalai.JPG|A gopuram at the Arunachaleshvara Temple, Tiruvannamalai (Tamil Nadu) </gallery> ==پڻ ڏسو== * [[Hindu temple architecture]] * [[Indian rock-cut architecture]] * [[Indian architecture]] * [[Dravidian architecture]] * [[Nagara architecture]] == Note == {{reflist|group=note}} ==حوالا== {{حوالا}} == Bibliography == * {{cite book|first=P. K.|last=Acharya|year=2010|title=An encyclopaedia of Hindu architecture | url=https://archive.org/stream/encyclopaediaofh07achauoft#page/n9/mode/2up |publisher=Oxford University Press (Republished by Motilal Banarsidass)|location=New Delhi|isbn=978-81-85990-03-3}} * {{cite book|first=P. K.|last=Acharya|year=1927|title=Indian Architecture according to the Manasara Shilpa Shastra|url=https://archive.org/stream/encyclopaediaofh07achauoft#page/n9/mode/2up |publisher=Oxford University Press (Republished by Motilal Banarsidass)|location=London|isbn=0300062176}} * {{cite book|first=P. D.|last=Dhar|year=2010|title=The Torana in Indian and Southeast Asian Architecture|publisher=D K Printworld|location=New Delhi|isbn=978-8124605349}} * {{cite book|first=I.|last=Glushkova|year=2014|title=Objects of Worship in South Asian Religions: Forms, Practices and Meanings|url=https://books.google.com/books?id=oqReBAAAQBAJ&pg=PA116 |publisher=Routledge|isbn=978-1-317-67595-2}} * {{cite book|first=S. R.|last=Goel|year=1991|title=[[Hindu Temples – What Happened to Them]]|publisher=Voice of India|location=New Delhi|volume=2|isbn=81-85990-03-4}} * {{cite book|first=J. C.|last=Harle|year=1994|title=The Art and Architecture of the Indian Subcontinent|url=https://archive.org/details/artarchitectureo00harl|edition=2nd|publisher=Yale University Press Pelican History of Art|isbn=0300062176|url-access=registration}} *{{cite book|author=Ernest Havell|title=The Ancient and Medieval Architecture of India|url=https://books.google.com/books?id=xHM-7CaV5zYC|year=1972|publisher=John Murray, London (Reprinted S. Chand)}} * {{cite book|first=M.|last=Juneja|year=2001|title=Architecture in Medieval India: Forms, Contexts, Histories|url=https://books.google.com/books?id=7N7VAAAAMAAJ |edition=2nd|publisher=Orient Blackswan|isbn=978-8178242286}} * {{cite book|first=G.|last=Michell|year=1988|title=The Hindu Temple: An Introduction to its Meaning and Forms|url=https://books.google.com/books?id=ajgImLs62gwC&pg=PA61 |edition=2nd |publisher=University of Chicago Press|location=Chicago/London|isbn=0-226-53230-5}} *{{cite journal | last=Patra | first=Reena | title=A Comparative Study on Vaastu Shastra and Heidegger's 'Building, Dwelling and Thinking' | journal=Asian Philosophy | publisher=Taylor & Francis | volume=16 | issue=3 | year=2006 | doi=10.1080/09552360600979430 | pages=199–218| s2cid=144592593 }} *{{cite book|author=Ram Raz|title=Essay on the Architecture of the Hindús|url=https://books.google.com/books?id=DSg5AQAAMAAJ|year=1834 |publisher=Royal Asiatic Society of Great Britain and Ireland}} *{{cite journal|author1=Shilpa Sharma|author2=Shireesh Deshpande|title=Architectural Strategies Used in Hindu Temples to Emphasize Sacredness| journal = Journal of Architectural and Planning Research| volume= 34| number= 4 | year= 2017| pages= 309–319|jstor=44987239}} *{{cite journal | last=Sinha | first=Amita | title=Design of Settlements in the Vaastu Shastras | journal=Journal of Cultural Geography | publisher=Taylor & Francis | volume=17 | issue=2 | year=1998 | doi=10.1080/08873639809478319 | pages=27–41}} * {{cite book|first=D. N.|last=Shukla|year=1993|title=Vastu-Sastra: Hindu Science of Architecture|publisher=Munshiram Manoharial Publishers|isbn=978-81-215-0611-3}} * {{cite book|first=T.|last=Sears|year=2014|title=Worldly Gurus and Spiritual Kings: Architecture and Asceticism in Medieval India|publisher=Yale University Press|isbn=978-0-300-19844-7}} * {{cite book|first=B.|last=Thapar|year=2004|title=Introduction to Indian Architecture|publisher=Periplus Editions|location=Singapore|isbn=0-7946-0011-5|ref=Thapar}} ==External links== {{Commons category|Hindu architecture}} *[https://web.archive.org/web/20100218153644/http://www.hampi.in/architecture.htm Vijayanagara architecture] *[http://www.hindupedia.com/en/Sthapatyaveda Sthapatyaveda] (Temple Architecture) on Hindupedia, the Hindu Encyclopedia [[زمرو:ايشيائي تعميرات]] [[زمرو:ايشيا ۾ فن تعمير]] [[زمرو:فن تعمير]] [[زمرو:هندستاني فن تعمير]] [[زمرو:هندستان جو فن تعمير]] [[زمرو:هندو عبادت جا هنڌ]] [[زمرو:هندو فن تعمير]] [[زمرو:هندو مندر فن تعمير]] 9i5a9mk44efdqctc2kovwresxjkstk8 382592 382591 2026-06-03T18:51:55Z Memon2025 21315 /* ڳوٺ ۽ شهر */ 382592 wikitext text/x-wiki '''هندو فن تعمير''' (Hindu Architecture) هندستاني فن تعمير جو روايتي نظام آهي جيڪو عمارتن جهڙوڪ مندر، خانقاهون، مجسما، گهر، مارڪيٽ جا هنڌ، باغ ۽ شهر جي منصوبه بندي لاءِ آهي، جيئن هندو متنن ۾ بيان ڪيو ويو آهي.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}<ref name="Sinha 1998 pp. 27–41">{{harvnb|Sinha|1998|pages=27–41}}</ref> فن تعمير جون هدايتون سنسڪرت جي نسخن ۾ ۽ ڪجهه حالتن ۾ ٻين علائقائي ٻولين ۾ پڻ زنده آهن. انهن متنن ۾ واستو شاستر، شلپا شاستر، برهت سمهتا، پرانا ۽ اگاما جا تعميراتي حصا ۽ علائقائي متن جهڙوڪ مانسارا شامل آهن.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx, Appendix I lists hundreds of Hindu architectural texts}}{{sfn|Shukla|1993|p=}} {{Short description|Traditional system of Indian architecture as described in Hindu texts}} [[File:10th century Nilakantha Mahadeva Hindu temple, Nagara architecture, Sunak, Gujarat.jpg|thumb|سُناڪ، گجرات ۾ هڪ هندو مندر جي اڏاوت]]هندو فن تعمير جي سڀ کان اهم خصوصيت (۽ ڪيتريون ئي بچيل مثال) هندو مندر آهن، هڪ اهڙي اڏاوتي روايت سان جيڪا پٿر، اينٽن ۽ پٿر جي ڪٽ واري فن تعمير ۾ بچيل مثال ڇڏي وئي آهي جيڪا گپتا سلطنت جي دور جي آهي. انهن فن تعمير تي قديم فارسي ۽ هيلينسٽڪ فن تعمير جو اثر هو.<ref>{{Cite book|last=Smith|first=Vincent Arthur|url=https://books.google.com/books?id=IPstAAAAMAAJ&q=%22The+Hellenistic+is+not+the+only+foreign+element+in+ancient+Indian+art+.+The+influence+of+Persia+is+apparent+,+and+the+columnar+architecture+of+the+Achaemenian+monarchy+supplied+the+models+for+Asoka's+monolithic+pillars+and+many%22|title=Research Articles in Epigraphy, Archaeology, and Numismatics of India|date=1977|publisher=Sheikh Mubarak Ali|language=en}}</ref> جديد دور ۾ تمام گهٽ سيڪيولر هندو فن تعمير، جهڙوڪ محلات، گهر ۽ شهر بچيل آهي. برباد (ruins) ۽ آثار قديمه جا مطالعو هندستان ۾ ابتدائي سيڪيولر فن تعمير جو نظارو پيش ڪن ٿا.<ref name="Murthy1987">{{cite book|author=K. Krishna Murthy|title=Early Indian Secular Architecture|url=https://books.google.com/books?id=0gsNAQAAIAAJ|year=1987|isbn=978-81-85067-01-8|pages=5–16|publisher=Sundeep Prakashan }}</ref> هندستاني محلات ۽ شهري فن تعمير جي تاريخ تي مطالعي گهڻو ڪري مغل ۽ هند-اسلامي فن تعمير تي ڌيان ڏنو آهي خاص طور تي اتر ۽ اولهه هندستان جي، انهن جي نسبتاً گهڻائي جي ڪري. هندستان جي ٻين علائقن ۾، خاص طور تي ڏکڻ ۾، هندو فن تعمير 16 صدي تائين ترقي ڪندو رهيو، جهڙوڪ اهي جيڪي مندرن، برباد شهرن ۽ وجياناگر سلطنت ۽ نائڪا جي سيڪيولر جڳهن پاران مثال طور پيش ڪيا ويا آهن.<ref name="Branfoot 2008 pp. 171–194">{{cite journal | last=Branfoot | first=Crispin | title=Imperial Frontiers: Building Sacred Space in Sixteenth-Century South India | journal=The Art Bulletin | publisher=Taylor & Francis| volume=90 | issue=2 | year=2008 | doi=10.1080/00043079.2008.10786389 | pages=171–194| s2cid=154135978 }}</ref><ref name="harle331">{{cite book|author=James C. Harle|title=The Art and Architecture of the Indian Subcontinent|url=https://books.google.com/books?id=LwcBVvdqyBkC |year=1994|publisher=Yale University Press|isbn=978-0-300-06217-5|pages=330–331}}</ref> سيڪيولر فن تعمير ڪڏهن به هندستان ۾ مذهبي جي مخالفت نه ڪئي وئي، ۽ اهو مقدس فن تعمير آهي جهڙوڪ اهي جيڪي هندو مندرن ۾ مليا آهن جيڪي سيڪيولر ماڻهن کان متاثر ۽ موافقت هئا. وڌيڪ، هارل چوي ٿو، اهو آهي مندر جي ڀتين، ٿنڀن، تورانن ۽ مدپام تي ٺهيل نقش جتي سيڪيولر فن تعمير جو ننڍڙو نسخو ملي سگهي ٿو.<ref name="Harle1994">{{cite book|author=James C. Harle|title=The Art and Architecture of the Indian Subcontinent|url=https://books.google.com/books?id=LwcBVvdqyBkC |year=1994|publisher=Yale University Press|isbn=978-0-300-06217-5|pages=43–47, 67–68, 467–480}}</ref> ==متن== [[File:17th century copy of folio 2 of Visvakarmaprakasa, a Vastu sastra Nepal, Sanskrit Devanagari - 1.jpg|thumb|left|وشوڪرما پرڪاس جو هڪ فوليو. هڪ معمولي هندو فن تعمير جو متن. نيپال جي کٽمنڊو وادي (سنسڪرت ديوناگري) ۾ دريافت ٿيو]] واستو شاستر ۽ شلپا شاستر قديم هندستاني متنن ۾ 64 ديوي فنن مان هڪ طور درج ٿيل آهن. اهي فن تعمير جي فن ۽ سائنس کي ڍڪيندڙ ڊيزائن دستور آهن. عام طور تي شڪل، ڪم کي هندو علامت سان ملائي ٿو. هندو فن تعمير جي اصولن جو قديم ترين، قديم ۽ ڊسٽل نسخو ويدڪ ادب ۾ ملي ٿو. روايتي طور تي اپويد (ويدن جا گهٽ ضميما) طور سمجهيو ويندو آهي. ۽ سٿاپتيا ويد سڏيو ويندو آهي.<ref name="Patra 2006 pp. 199–218">{{harvnb|Patra|2006}}</ref> آچاريه جي انسائيڪلوپيڊيا آف هندو فن تعمير ۾ سوين سنسڪرت نسخا درج آهن. هندو فن تعمير تي وڌيڪ تفصيل سان. جيڪي جديد دور ۾ بچيل آهن. اهي مختلف موضوعن جي تعميراتي پهلوئن کي ڍڪيندا آهن. زيور، فرنيچر. گاڏيون (ويگنون، گاڏيون). گيٽ وي. پاڻي جي ٽانڪيون، ڊرين، شهر، گهٽيون، گهر. محلات مندر ۽ ٻيا. معاصر دور ۾ سڀ کان وڌيڪ مطالعو ڪيل متن مختلف هندستاني رسم الخط ۾ سنسڪرت نسخا آهن. انهن ۾ برهت سميتا (باب 53، 56-58 ۽ 79). مناسرا شلپا شاستر. ماياماتا واستو شاستر. تيلگو ۽ تامل ۾ تبصرن سان. پراڻا (مثال طور، اگني پراڻ جا باب 42-62 ۽ 104-106، برهمندا پراڻ جو باب 7) ۽ هندو اگام شامل آهن.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx with Appendix 1}} {{Clear}} ==ڳوٺ ۽ شهر== [[File:700 CE Manasara Sanskrit text, Hindu architecture, town village plans.jpg|thumb|700 عيسوي جي ماناسارا سنسڪرت متن ۾ هندو فن تعمير تي ڪجهه شهري منصوبا تجويز ڪيا ويا آهن.{{sfn|Sinha|1998|pp=27–40}}{{sfn|Ram Raz|1834}}{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}}]] هندو متن گهرن، مارڪيٽ جي جڳهن، باغن ۽ شهر جي منصوبابندي لاءِ اڏاوتي هدايتن جي سفارش ڪن ٿا. {{sfn|Sinha|1998|pp=27–40}} انساني آبادڪاري لاءِ بهترين جڳهه. ماناسارا اعلان ڪري ٿو. ٿلهي مٽي سان صحيح زمين جي ڳولا ڪري ٿو. جيڪو اوڀر طرف کليل آسمان ڏانهن لهي ٿو. ته جيئن رهواسي سج اڀرڻ جي تعريف ڪري سگهن. اهو هڪ ندي جي ويجهو آهي. يا اهم پاڻي جو وهڪرو. ۽ کوهن لاءِ ڪافي زميني پاڻي آهي. پاڻي جو ٻيو ذريعو. مٽي (ماناسارا چوي ٿو) مضبوط هجڻ گهرجي. گلن، ڀاڄين ۽ ميوي جي وڻن کي وڌائڻ لاءِ امير. ۽ خوشگوار بوءِ جي. متن سفارش ڪري ٿو. ته. شهر جي منصوبه بندي ڪندڙ گهرن ۽ سرڪاري عمارتن جي مستحڪم بنياد لاءِ مٽي جي معيار کي کوٽڻ ۽ جانچڻ. هڪ ڀيرو جڳهه قبول ڪئي وڃي ٿي. متن گهٽين کي ويڙهڻ لاءِ چاليهه منصوبن جي وضاحت ڪري ٿو. گهر، مارڪيٽ، باغ ۽ آبادي لاءِ ضروري ٻيون بنيادي ڍانچي. مثال طور آرڪيٽيڪچرل منصوبن ۾ ڊنڊڪا، پرستارا، چترموکا، پدماڪا، ڪرموڪا، سواستڪا ۽ ٻيا شامل آهن.{{sfn|Sinha|1998|pp=27–40}} هندو متن پنج عام اصولن سان مختلف آهن:{{sfn|Patra|2006|pp=201–203}} *ڊڪنيرنا: واقفيت جا اصول * پدوينياس: سائيٽ پلاننگ * هستالڪشن: حصن جي متناسب ماپ تناسب * ايادي: فن تعمير جا ڇهه روايتي اصول *پٽڪادي: جماليات يا هر عمارت يا مجموعي منصوبي جو حصو جو ڪردار. * هدايتون سائنس، روحاني عقيدن، علم نجوم ۽ فلڪيات جي شروعاتي هندو سمجھ جي اصولن کي گڏ ڪن ٿيون.{{sfn|Patra|2006|pp=201–203}} عملي طور تي اهي هدايتون بنيادي هدايتن تي مقرر ڪيل هم آهنگي جي حق ۾ آهن. ڪيترن ئي منصوبن سان گهٽين کي موسمي هوائن جي هدايت سان ترتيب ڏيڻ جي حق ۾ آهن. زمين ۽ مقامي موسم جي ضرورتن سان ضم ٿيل. شهر جي مرڪز ۾ هڪ مندر يا عوامي اسيمبلي هال جي سفارش ڪئي وئي آهي. ==اسپتالون ۽ شفاخانا== The early Hindu texts on medicine and surgery mention dedicated buildings and halls to take care of sick people, and recommend that architects with ''Vastu Vidya'' (वास्तुविद्या) expertise should construct these. The ''[[Charaka Samhita]]'' dated between 100 BCE to 150 CE, for example, in book 1, verse 15.6 (''sutrasthana'') states:<ref name=Wujastyk1>Dominik Wujastyk (2003), The Roots of Āyurveda: Selections from Sanskrit Medical Writings, 3rd edition, Penguin, pages 35–36, 10–12</ref><ref name=Kaviratna1>AV Kaviratna (1913), Charaka-samhita : translated into English, Part 1, {{oclc|67906513}}, pages 168–169</ref><ref name=sharma1>Priya V Sharma (1981), Charaka Samhita Volume 1: Sanskrit Text, with an English Translation, Chaukhamba Orientalia, {{ISBN|9788176370127}}, page 104</ref>{{refn|group=note|The verse 1.15.7 describes how this hospital building should be furnished with beds, chairs, bedsheets, pillows, spitoon, drug grinders, affectionate nurses, pharmacy, supplies, patient care equipment etc.<ref name=Wujastyk1/><ref name=sharma1/>}} {{Quote| {{lang|sa-Deva| [...] दृढं निवातं प्रवातैकदेशं सुखप्रविचारमनुपत्यकं धूमातपजलरजसामनभिगमनीयमनिष्ठानां च शब्दस्पर्शरसरूपगन्धानां सोदपानोदूखलमुसलवर्चःस्थानस्नानभूमिमहानसं '''वास्तुविद्याकुशलः''' प्रशस्तं गृहमेव तावत् पूर्वमुपकल्पयेत्<nowiki>।||६||</nowiki>}}<br> [...] – In the first place a mansion must be constructed under the supervision of an engineer well-conversant with the science of building mansions and houses. It should be spacious and roomy. The element of strength should not be wanting in it. Every part of it should not be exposed to strong winds or breezes. One portion at least should be open to the currents of wind. It should be such that one may move or walk through it with ease. It should not be exposed to smoke, or the sun, or dust, or injurious sound and taste and form and scent. It should be furnished with staircases, with pestles and mortars, privies, accommodation for belting, and cook-rooms.<br>– Translated by Avinash Kaviratna<ref name=Kaviratna1/><br> [...] – the one expert in architecture should, first of all, arrange for an auspicious house which should be strong, wind-free (isolated from wind), ventilated, having comfortable moving space, not situated in a valley, inaccessible to smoke (or) sun (or) water (or) taste (or) sight (or) smell, and provided with water reservoir, mortar pestle, lavatory, bathroom and kitchen.<br>– Translated by Priya Sharma<ref name=sharma1/><br> [...] – Thus, '''an expert in the science of building''' should first construct a worthy building. It should be strong, out of the wind, and part of it should be open to the air. It should be easy to get about in, and should not be in a depression. It should be out of the path of smoke, sunlight, water, or dust, as well as unwanted noise, feelings, tastes, sights and smells. It should have water supply, pestle and mortar, lavatory, bathing area, and a kitchen.<br>– Translated by Dominik Wujastyk (under subtitle: The [[Hospital]] Building)<ref name=Wujastyk1/> |Caraka Samhita, 1.15.6}} ==آرٽ ۽ شهري عمارتون== The ''Narada Shilpasastra'' is another early Sanskrit treatise on architecture. It has 83 chapters, with chapters on plans for villages and cities, on architectural guidelines for palaces and houses, on public water tanks, on Hindu temples, as well as construction of public civic buildings.<ref name=Raghavan>V. Raghavan (1935), ''Two chapters on painting in the Narada Silpa Sastra'', Journal of the Indian Society of Oriental Art, Editors: Stella Kramrisch, Volume III, Number 1, pp. 15–32</ref><ref name=Iyengar/> Chapters 60 through 66 of ''Narada Silpa'' discuss special [[Śālā]] for community services and enjoyment, with chapter 61 on ''Bhojan-sala'' (feeding house), chapter 65 on ''Nataka'' (performance arts), and chapter 66 discussing a building to display arts and paintings. Chapter 71 discusses how ''chitra'' (painting) should be used to enliven homes and civic buildings.<ref name=Raghavan/><ref name=Iyengar>RN Iyengar, KS Kannan and SY Wakankar (2018), ''Narada Silpasastra: Sanskrit Text on Architectural Civil Engineering'', Jain University Press, {{ISBN|978-9385327582}}, pp. 197–220, 233–238</ref> ''Chitra-sala'' and other "entertainment houses", states ''Narada Silpasastra'', should be located in the middle of a city, preferably the main street or where major roads of the city cross or near major temples or palace.<ref name=Raghavan/><ref>C. Sivaramamurti (1934), ''[https://archive.org/details/in.ernet.dli.2015.44001/page/n189/mode/2up Chitrasalas]'', Triveni, Volume 7, Number 2, pp. 180–185</ref> This building's ''mandapam'' (hall) must be spacious and ventilated. It should have pictures that "captivate our minds" and "give joy to the eyes", laid out by rules of proportion and rules of "pose-determining lines", according to a translation by Raghavan.<ref name=Raghavan/> Chapter 66 further recommends specific designs. For example, it describes a civic building for display of art that is circular (''mardala'', drum-like), with main entrance and smaller ones enclosing a court-like space, terraces, and halls to divide the building into sections. These halls should itself display some items of pleasure such as carvings, colorful patterns on the floor, and brightly colored Devas, Gandharvas and Kinnaras.<ref>V. Raghavan (1935), ''Two chapters on painting in the Narada Silpa Sastra'', Journal of the Indian Society of Oriental Art, Editors: Stella Kramrisch, Volume III, Number 1, pp. 23–32</ref><ref name=Iyengar/> Another group of civic buildings described in Hindu texts are the ''preksha-sala'' (building for drama/stage performance) and ''sangita-sala or natya-sala'' (dance performance).<ref name=Raghavan357>V. Raghavan (1934), ''Theatre Architecture in Ancient India'', Triveni, Volume 5, Number 4, pp. 357–363</ref> These are categorized in three: those in temples for religious arts, in city for general entertainment, or in a palace for the king and his guests. The ''Samarangana Sutradhara'' of Bhoja, for example, dedicates its chapter 34 to these buildings and adds that the walls of the performance hall should adorned pictures of damsels dancing or playing instruments.<ref name=Raghavan357/> The plan for ''Natya-mandapa'' with space for the dancers, space for the musicians that co-perform with the dancers, space where the dance-drama artists can change their dress for different acts (''Nepathya-dhama'') and for the ''prekshaka'' (audience) are discussed in chapter 39 of Kumara's ''Silpa Ratna''. The ''Narada Silpasastra'' uses the term "Nataka-salas", recommending that the performance stage should be raised on a platform so that the audience can get a better view, the audience hall should be decorated for the audience to admire before and after the performance.<ref name=Raghavan357/> These arts and architectural principles may have evolved out of more ancient Indian traditions for performance arts, states Varadpande, as is implied in the Buddhist text ''[[Brahmajāla Sutta]]'' where the Buddha forbids his ''bhikshus'' (monks) from watching dances, music performances and similar public shows in ''Majjhima-sila''.<ref name="Varadpande1987">{{cite book|author=Manohar Laxman Varadpande|title=History of Indian Theatre|url=https://books.google.com/books?id=SyxOHOCVcVkC|year=1987|publisher=Abhinav Publications|isbn=978-81-7017-221-5|pages=105–114}}; for another translation of the Buddhist canonical text, see: {{cite book|author=Martine Batchelor|title=The Spirit of the Buddha |url=https://books.google.com/books?id=fL3mykqlOJcC&pg=PT25 |year=2010|publisher=Yale University Press|isbn=9780300175004|pages=25 (Majjhima Nikaya 27)}}</ref> The text ''[[Natyasastra]]'' recommends architectural guidelines for the ''Natya'' theatre, but without drawings and plans. The theatre mentioned in ''Natyasastra'' probably housed an audience of 200 to 500 patrons comfortably seated, states Farley Richmond – a scholar of Indian theatre.<ref name="Kale2019">{{cite book|author=Farley Richmond|editor=M. R. Kale|title=The Mrichchhakatika of Sudraka: With Introduction, Critical Essays and a Photo-Essay |url=https://books.google.com/books?id=Dv_oDwAAQBAJ |year=2019|publisher=Motilal Banarsidass|isbn=978-81-208-4010-2|pages=31–33}}</ref> ==مندر== [[File:Architecture of the Khajuraho temples.jpg|thumb|right|Elements of a North Indian temple (Madhya Pradesh)]] [[File:1910 sketches, Gondeshwar temple Sinnar, Nashik temple overview, cross section and plan.jpg|thumb|The architectural plan of the Gondeshwar temple near Nashik (Maharashtra)]] {{main|Hindu temple architecture}} [[Hindu temple architecture]] has many varieties of style whose historic role has been to provide "a focus for both the social and spiritual life" for the Hindu community it serves, states George Michell.{{sfn|Michell|1988|p=14}} Every [[Hindu temple]] ("mandir") is imbued with symbolism, yet the basic structure of each stays the same. Each temple has an inner sanctum or the sacred space, the ''[[Garbhagriha|garbha griha]]'' or womb-chamber, where the primary ''[[murti]]'' or the image of a deity is housed in a simple bare cell for ''darshana'' (view, meditative focus).{{sfn|Shilpa Sharma|Shireesh Deshpande|2017|pp=309-317}} Above the garbhagriha is a tower-like ''[[shikhara]]'', called the ''[[Vimana (architectural feature)|vimana]]'' in south India. This sanctum is surrounded by a closed or open path for ''pradakshina'' (also called ''parikrama'', circumambulation) that is typically intricately carved with symbolic art depicting Hindu legends, themes of artha, dharma and kama as well as the statues of significant deities of three major Hindu traditions (Vishnu, Shiva and Shakti).{{sfn|Michell|1988|pp=66–76, 86–126}} The sanctums of significant temples have a ''[[mandapa]]'' congregation hall, and sometimes an ''[[antarala]]'' antechamber and porch between garbhagriha and mandapa. Major temples that attract pilgrims from far typically have mandapas or other buildings that service the pilgrims. These may be connected or detached from the temple. The main temple may exist with other smaller temples or shrines in the temple compound. The streets around the temple are markets and hubs of economic activity.{{sfn|Michell|1988|pp=66–76, 86–126}} There are examples of special dance pavilions (''Nata Mandir''), like in the [[Konark Sun Temple]]. The pool, temple tank (''Kunda'') is also part of large temples, and they traditionally have served as a place for a bath dip and ablutions for pilgrims.{{sfn|Acharya|2010|p=74}} The same essential architectural principles are found in the historic Hindu temples of southeast Asia.{{sfn|Michell|1988|pp=159–182}} === Gopurams === {{Main|Gopuram}} Essentially independent architectural structure is an element of the temple complex as ''[[gopuram]]'', viz., gatehouse towers, usually ornate, othen with colossal size, at the entrance of a Hindu temple of [[Southern India]].<ref name=britgopuram>{{cite web|url=http://www.britannica.com/eb/article-9037402/gopura|title=Gopura|publisher=Encyclopædia Britannica|access-date=2008-01-20}}</ref> ==خانقاهون== هندو خانقاهون جهڙوڪ مٺا ۽ هرميٽيج (آشرم) عمارتن جا ڪمپليڪس آهن جن ۾ مندر، خانقاه خانا يا اجتماعي گهر ۽ معاون سهولتون شامل آهن. Hindu monasteries such as [[matha]]s and hermitages ([[ashram]]s) are complexes of buildings include temples, monastic cells or the communal house and ancillary facilities.{{sfn|Sears|2014|pp=4—9}} ==راٺا== ڪجهه هندو جڳهن ۾، مندر يا عمارتون آهن جن کي راٺا سڏيو ويندو آهي ڇاڪاڻ ته انهن جي شڪل هڪ وڏي رته جي هوندي آهي. In some Hindu sites, there are shrines or buildings named [[ratha]]s because they have the shape of a huge chariot.{{sfn|Harle|1994|p=153}} ==تورانا (محراب)== توران هڪ آزاد بيٺل محراب آهي جيڪو رسمن جي مقصدن لاءِ هندو، ٻڌ ۽ جين فن تعمير ۾ مندرن، خانقاهن ۽ ٻين شين جي سامهون ڏٺو ويندو آهي، ڪڏهن ڪڏهن هڪ عمارت جي طور تي. [[Torana]] is a free-standing archway for ceremonial purposes seen in the Hindu, [[Buddhist]] and [[Jain]] architecture in front of the temples, monasteries and other objects, sometimes as single building.<ref>{{Cite web|url=http://www.oxfordartonline.com/view/10.1093/gao/9781884446054.001.0001/oao-9781884446054-e-7000085631|title=Toraṇa |work= Grove Art|year=2003 |doi=10.1093/gao/9781884446054.article.T085631|access-date=2018-08-08|last1=Hardy |first1=Adam |isbn=978-1-884446-05-4 }}</ref>{{sfn|Dhar|2010|p=}} ==ستمبه (ڪالم)== [[Stambha]] denotes a pillar or column, and is also known as ''jangha'', ''stali'', ''angrika'', ''sthanu'', ''arani'', ''bharaka'' or ''dharana''.{{sfn|Acharya|2010|p=533}} It is described in ''Manasara'' to consist of a pedestal, base, column and a capital. It can be made from wood or stone, be independent or be a pilaster joined to one of the walls. The text describes different proportions for different materials of construction.{{sfn|Acharya|2010|p=533}} The length of column is divided into''matras'' (portions), and these may be decorated with artwork. The ''Manasara'' suggests rules for tapering the top portions of the ''stambha''.{{sfn|Acharya|2010|p=533}} Illustrative stambhas include the [[Vijay Stambha]] (Tower of victory) at [[Chittorgarh fort]], [[Rajasthan]]. It is dedicated to [[Vishnu]]. The [[Dhvaja|Dhvaja-stambhas]] are found at the entrance of temples as flagstaffs, often with the image of [[lingam]] and sacred animals. ==ڇتريون== ڇتريون بلند، گنبد جي شڪل وارا منڊ آهن جيڪي هندستاني فن تعمير ۾ هڪ عنصر طور استعمال ڪيا ويندا آهن، جيڪي راجسٿاني فن تعمير ۾ پيدا ٿين ٿا. اهي محلات ۾ وڏي پيماني تي استعمال ٿيندا آهن، قلعا، يا جنازي جي جڳهن جي حد بندي ڪرڻ، وغيره. [[Chhatri]]s are elevated, dome-shaped pavilions used as an element in [[Indian architecture]], originating in [[Rajasthani architecture]]. They are widely used in palaces, in forts, or to demarcate funerary sites, etc.<ref>{{Cite journal|last=Zajadacz-Hastenrath|first=Salome|date=1997|title=A Note on Babur's Lost Funerary Enclosure at Kabul|url=http://dx.doi.org/10.2307/1523241|journal=Muqarnas|volume=14|pages=135–142|doi=10.2307/1523241|jstor=1523241 |issn=0732-2992|url-access=subscription}}</ref> ==ڏکڻ ايشيا کان ٻاهر== === Indonesia === {{main|Candi of Indonesia}} Historically, [[Hinduism in Indonesia|Hinduism]] was once the predominant [[religion|religious take]] of some Native Indonesians (chiefly Western Indonesians) in [[Indonesia]], predates the existence of [[Buddhism in Indonesia|Buddhism]], [[Islam in Indonesia|Islamism]], and [[Christianity in Indonesia|Christianity]]. The country was enriched with abundance of Hindu architecture, mainly served as [[Hindu temple|religious purpose]] (place of worship, etc.). According to Indonesian categorization, Hindu architecture temples could be divided into 3 main types with different terminology attached to its respective identity, the first one is called {{lang|jv|[[Candi of Indonesia|Candi]]}} ({{ety|Old Javanese|caṇḍi}}),<ref name="Old Javanese2">{{citation |last=Zoetmulder |first=P.J. |title=Old Javanese-English Dictionary |language=kaw, en|year=1982 |publisher=[[Royal Netherlands Institute of Southeast Asian and Caribbean Studies|Koninklijk Instituut voor Taal-, Land- en Volkenkunde]]}}</ref> specifically refers to the Hindu temple architecture of [[Hinduism in Java|Java]]-origin. The second one is known as {{lang|ban|[[Balinese temple|Pura]]}} ({{ety|ban|ᬧᬸᬭ|pura}}), refers to an architecture style of Balinese to perform their [[Balinese Hinduism]] worship. The last one, similar to Hindu majority globally, known in [[Indonesian language|Indonesian]] as {{lang|id|[[Kovil|Kuil]]}}, specifically refers to Hindu of [[Dravidian architecture|Dravidian]]-origin temple architecture, usually represent the [[Indian Indonesians|Indian Indonesian]] community (as opposed to Native Indonesian form of Hinduism). All types of Hindu architecture in Indonesia are functioned as place of worship, but also could be used as the place of historical observance to broaden the knowledge and awareness about Hinduism amongst the non-Hindu population, to draw the sense of tolerance and [[Bhinneka Tunggal Ika|unity]] within the country (it is also applied to every worship places of diverse religious background in Indonesia). ==گيلري== ;Some folios from surviving manuscripts on Hindu architecture <gallery> File:A folio from Vastu sastra hiti dayeka manuscript, water spout design, Sanskrit language, Newari script - 3.jpg|Drawing and notes on Hiti, a public water spout File:A folio from Vastu sastra hiti dayeka manuscript, water spout design, Sanskrit language, Newari script - 1.jpg|Drawing and notes on Hiti, a public water spout, part 2 File:A folio from Vastu sastra hiti dayeka manuscript, mandala, Sanskrit language, Newari script - 2.jpg|A mandala in ''Vastu Sastra Hiti Dayeka'' File:A folio with Harihara Shiva-Vishnu sketch from Samkrantiyajnavidhi manuscript, Sanskrit language, Nepali script.jpg|Two leaves in ''Samkrantiyajnavidhi'' illustrating proportions for [[Harihara]] – half Shiva, half Vishnu File:A folio from minor Vastu sastra manuscript, home design and decoration, Sanskrit language, Devanagari script.jpg|A Vastu sastra page on home design, first line mentions ''vastu sastra'' </gallery> ;Some temples and public stepwells <gallery> File:Lingaraj Temple Complex.jpg | [[Lingaraja Temple]] ([[Bhubaneswar]], Odisha) File:Veera Narayana temple at the Chennakeshava temple complex.jpg | [[Chennakeshava Temple, Belur]] (Karnataka) File:Radhashyam Temple at Bishnupur 2.jpg | Lalji temple ([[Bishnupur, Bankura]], West Bengal) File:Konark Nat Mandir.jpg | Nata Mandir of [[Konark Sun Temple]] (Odisha) File:Madurai Meenakshi temple 2.jpg | [[Meenakshiamman Temple]] Gopuram ([[Madurai]], Tamil Nadu) File:Rani ki vav - Gujarat - 07.jpg|Rani ka vav Gujarat, a historic public water tank with Hindu arts File:Sringeritemple.jpg | [[Advaita Vedanta]] Monastery ([[Sringeri]], Karnataka) File:Mahabalipuram, Pancha Rathas, Tamil Nadu, India.jpg | [[Pancha Rathas]] ([[Mahabalipuram]], Tamil Nadu) File:Nagda(Rajasthan)Torana.jpg | [[Sahastra Bahu Temples]] Torana ([[Nagda, Rajasthan]]) File:Mukteshwar torana.jpg | Torana of [[Mukteshvara Temple, Bhubaneswar]] (Orisha) File:Arunachaleshvara Temple Tiruvannamalai.JPG|A gopuram at the Arunachaleshvara Temple, Tiruvannamalai (Tamil Nadu) </gallery> ==پڻ ڏسو== * [[Hindu temple architecture]] * [[Indian rock-cut architecture]] * [[Indian architecture]] * [[Dravidian architecture]] * [[Nagara architecture]] == Note == {{reflist|group=note}} ==حوالا== {{حوالا}} == Bibliography == * {{cite book|first=P. K.|last=Acharya|year=2010|title=An encyclopaedia of Hindu architecture | url=https://archive.org/stream/encyclopaediaofh07achauoft#page/n9/mode/2up |publisher=Oxford University Press (Republished by Motilal Banarsidass)|location=New Delhi|isbn=978-81-85990-03-3}} * {{cite book|first=P. K.|last=Acharya|year=1927|title=Indian Architecture according to the Manasara Shilpa Shastra|url=https://archive.org/stream/encyclopaediaofh07achauoft#page/n9/mode/2up |publisher=Oxford University Press (Republished by Motilal Banarsidass)|location=London|isbn=0300062176}} * {{cite book|first=P. D.|last=Dhar|year=2010|title=The Torana in Indian and Southeast Asian Architecture|publisher=D K Printworld|location=New Delhi|isbn=978-8124605349}} * {{cite book|first=I.|last=Glushkova|year=2014|title=Objects of Worship in South Asian Religions: Forms, Practices and Meanings|url=https://books.google.com/books?id=oqReBAAAQBAJ&pg=PA116 |publisher=Routledge|isbn=978-1-317-67595-2}} * {{cite book|first=S. R.|last=Goel|year=1991|title=[[Hindu Temples – What Happened to Them]]|publisher=Voice of India|location=New Delhi|volume=2|isbn=81-85990-03-4}} * {{cite book|first=J. C.|last=Harle|year=1994|title=The Art and Architecture of the Indian Subcontinent|url=https://archive.org/details/artarchitectureo00harl|edition=2nd|publisher=Yale University Press Pelican History of Art|isbn=0300062176|url-access=registration}} *{{cite book|author=Ernest Havell|title=The Ancient and Medieval Architecture of India|url=https://books.google.com/books?id=xHM-7CaV5zYC|year=1972|publisher=John Murray, London (Reprinted S. Chand)}} * {{cite book|first=M.|last=Juneja|year=2001|title=Architecture in Medieval India: Forms, Contexts, Histories|url=https://books.google.com/books?id=7N7VAAAAMAAJ |edition=2nd|publisher=Orient Blackswan|isbn=978-8178242286}} * {{cite book|first=G.|last=Michell|year=1988|title=The Hindu Temple: An Introduction to its Meaning and Forms|url=https://books.google.com/books?id=ajgImLs62gwC&pg=PA61 |edition=2nd |publisher=University of Chicago Press|location=Chicago/London|isbn=0-226-53230-5}} *{{cite journal | last=Patra | first=Reena | title=A Comparative Study on Vaastu Shastra and Heidegger's 'Building, Dwelling and Thinking' | journal=Asian Philosophy | publisher=Taylor & Francis | volume=16 | issue=3 | year=2006 | doi=10.1080/09552360600979430 | pages=199–218| s2cid=144592593 }} *{{cite book|author=Ram Raz|title=Essay on the Architecture of the Hindús|url=https://books.google.com/books?id=DSg5AQAAMAAJ|year=1834 |publisher=Royal Asiatic Society of Great Britain and Ireland}} *{{cite journal|author1=Shilpa Sharma|author2=Shireesh Deshpande|title=Architectural Strategies Used in Hindu Temples to Emphasize Sacredness| journal = Journal of Architectural and Planning Research| volume= 34| number= 4 | year= 2017| pages= 309–319|jstor=44987239}} *{{cite journal | last=Sinha | first=Amita | title=Design of Settlements in the Vaastu Shastras | journal=Journal of Cultural Geography | publisher=Taylor & Francis | volume=17 | issue=2 | year=1998 | doi=10.1080/08873639809478319 | pages=27–41}} * {{cite book|first=D. N.|last=Shukla|year=1993|title=Vastu-Sastra: Hindu Science of Architecture|publisher=Munshiram Manoharial Publishers|isbn=978-81-215-0611-3}} * {{cite book|first=T.|last=Sears|year=2014|title=Worldly Gurus and Spiritual Kings: Architecture and Asceticism in Medieval India|publisher=Yale University Press|isbn=978-0-300-19844-7}} * {{cite book|first=B.|last=Thapar|year=2004|title=Introduction to Indian Architecture|publisher=Periplus Editions|location=Singapore|isbn=0-7946-0011-5|ref=Thapar}} ==External links== {{Commons category|Hindu architecture}} *[https://web.archive.org/web/20100218153644/http://www.hampi.in/architecture.htm Vijayanagara architecture] *[http://www.hindupedia.com/en/Sthapatyaveda Sthapatyaveda] (Temple Architecture) on Hindupedia, the Hindu Encyclopedia [[زمرو:ايشيائي تعميرات]] [[زمرو:ايشيا ۾ فن تعمير]] [[زمرو:فن تعمير]] [[زمرو:هندستاني فن تعمير]] [[زمرو:هندستان جو فن تعمير]] [[زمرو:هندو عبادت جا هنڌ]] [[زمرو:هندو فن تعمير]] [[زمرو:هندو مندر فن تعمير]] 2fuk0u6kanixx9g6jzjprcr7b0ei7fe 382593 382592 2026-06-03T18:54:00Z Memon2025 21315 /* اسپتالون ۽ شفاخانا */ 382593 wikitext text/x-wiki '''هندو فن تعمير''' (Hindu Architecture) هندستاني فن تعمير جو روايتي نظام آهي جيڪو عمارتن جهڙوڪ مندر، خانقاهون، مجسما، گهر، مارڪيٽ جا هنڌ، باغ ۽ شهر جي منصوبه بندي لاءِ آهي، جيئن هندو متنن ۾ بيان ڪيو ويو آهي.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}<ref name="Sinha 1998 pp. 27–41">{{harvnb|Sinha|1998|pages=27–41}}</ref> فن تعمير جون هدايتون سنسڪرت جي نسخن ۾ ۽ ڪجهه حالتن ۾ ٻين علائقائي ٻولين ۾ پڻ زنده آهن. انهن متنن ۾ واستو شاستر، شلپا شاستر، برهت سمهتا، پرانا ۽ اگاما جا تعميراتي حصا ۽ علائقائي متن جهڙوڪ مانسارا شامل آهن.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx, Appendix I lists hundreds of Hindu architectural texts}}{{sfn|Shukla|1993|p=}} {{Short description|Traditional system of Indian architecture as described in Hindu texts}} [[File:10th century Nilakantha Mahadeva Hindu temple, Nagara architecture, Sunak, Gujarat.jpg|thumb|سُناڪ، گجرات ۾ هڪ هندو مندر جي اڏاوت]]هندو فن تعمير جي سڀ کان اهم خصوصيت (۽ ڪيتريون ئي بچيل مثال) هندو مندر آهن، هڪ اهڙي اڏاوتي روايت سان جيڪا پٿر، اينٽن ۽ پٿر جي ڪٽ واري فن تعمير ۾ بچيل مثال ڇڏي وئي آهي جيڪا گپتا سلطنت جي دور جي آهي. انهن فن تعمير تي قديم فارسي ۽ هيلينسٽڪ فن تعمير جو اثر هو.<ref>{{Cite book|last=Smith|first=Vincent Arthur|url=https://books.google.com/books?id=IPstAAAAMAAJ&q=%22The+Hellenistic+is+not+the+only+foreign+element+in+ancient+Indian+art+.+The+influence+of+Persia+is+apparent+,+and+the+columnar+architecture+of+the+Achaemenian+monarchy+supplied+the+models+for+Asoka's+monolithic+pillars+and+many%22|title=Research Articles in Epigraphy, Archaeology, and Numismatics of India|date=1977|publisher=Sheikh Mubarak Ali|language=en}}</ref> جديد دور ۾ تمام گهٽ سيڪيولر هندو فن تعمير، جهڙوڪ محلات، گهر ۽ شهر بچيل آهي. برباد (ruins) ۽ آثار قديمه جا مطالعو هندستان ۾ ابتدائي سيڪيولر فن تعمير جو نظارو پيش ڪن ٿا.<ref name="Murthy1987">{{cite book|author=K. Krishna Murthy|title=Early Indian Secular Architecture|url=https://books.google.com/books?id=0gsNAQAAIAAJ|year=1987|isbn=978-81-85067-01-8|pages=5–16|publisher=Sundeep Prakashan }}</ref> هندستاني محلات ۽ شهري فن تعمير جي تاريخ تي مطالعي گهڻو ڪري مغل ۽ هند-اسلامي فن تعمير تي ڌيان ڏنو آهي خاص طور تي اتر ۽ اولهه هندستان جي، انهن جي نسبتاً گهڻائي جي ڪري. هندستان جي ٻين علائقن ۾، خاص طور تي ڏکڻ ۾، هندو فن تعمير 16 صدي تائين ترقي ڪندو رهيو، جهڙوڪ اهي جيڪي مندرن، برباد شهرن ۽ وجياناگر سلطنت ۽ نائڪا جي سيڪيولر جڳهن پاران مثال طور پيش ڪيا ويا آهن.<ref name="Branfoot 2008 pp. 171–194">{{cite journal | last=Branfoot | first=Crispin | title=Imperial Frontiers: Building Sacred Space in Sixteenth-Century South India | journal=The Art Bulletin | publisher=Taylor & Francis| volume=90 | issue=2 | year=2008 | doi=10.1080/00043079.2008.10786389 | pages=171–194| s2cid=154135978 }}</ref><ref name="harle331">{{cite book|author=James C. Harle|title=The Art and Architecture of the Indian Subcontinent|url=https://books.google.com/books?id=LwcBVvdqyBkC |year=1994|publisher=Yale University Press|isbn=978-0-300-06217-5|pages=330–331}}</ref> سيڪيولر فن تعمير ڪڏهن به هندستان ۾ مذهبي جي مخالفت نه ڪئي وئي، ۽ اهو مقدس فن تعمير آهي جهڙوڪ اهي جيڪي هندو مندرن ۾ مليا آهن جيڪي سيڪيولر ماڻهن کان متاثر ۽ موافقت هئا. وڌيڪ، هارل چوي ٿو، اهو آهي مندر جي ڀتين، ٿنڀن، تورانن ۽ مدپام تي ٺهيل نقش جتي سيڪيولر فن تعمير جو ننڍڙو نسخو ملي سگهي ٿو.<ref name="Harle1994">{{cite book|author=James C. Harle|title=The Art and Architecture of the Indian Subcontinent|url=https://books.google.com/books?id=LwcBVvdqyBkC |year=1994|publisher=Yale University Press|isbn=978-0-300-06217-5|pages=43–47, 67–68, 467–480}}</ref> ==متن== [[File:17th century copy of folio 2 of Visvakarmaprakasa, a Vastu sastra Nepal, Sanskrit Devanagari - 1.jpg|thumb|left|وشوڪرما پرڪاس جو هڪ فوليو. هڪ معمولي هندو فن تعمير جو متن. نيپال جي کٽمنڊو وادي (سنسڪرت ديوناگري) ۾ دريافت ٿيو]] واستو شاستر ۽ شلپا شاستر قديم هندستاني متنن ۾ 64 ديوي فنن مان هڪ طور درج ٿيل آهن. اهي فن تعمير جي فن ۽ سائنس کي ڍڪيندڙ ڊيزائن دستور آهن. عام طور تي شڪل، ڪم کي هندو علامت سان ملائي ٿو. هندو فن تعمير جي اصولن جو قديم ترين، قديم ۽ ڊسٽل نسخو ويدڪ ادب ۾ ملي ٿو. روايتي طور تي اپويد (ويدن جا گهٽ ضميما) طور سمجهيو ويندو آهي. ۽ سٿاپتيا ويد سڏيو ويندو آهي.<ref name="Patra 2006 pp. 199–218">{{harvnb|Patra|2006}}</ref> آچاريه جي انسائيڪلوپيڊيا آف هندو فن تعمير ۾ سوين سنسڪرت نسخا درج آهن. هندو فن تعمير تي وڌيڪ تفصيل سان. جيڪي جديد دور ۾ بچيل آهن. اهي مختلف موضوعن جي تعميراتي پهلوئن کي ڍڪيندا آهن. زيور، فرنيچر. گاڏيون (ويگنون، گاڏيون). گيٽ وي. پاڻي جي ٽانڪيون، ڊرين، شهر، گهٽيون، گهر. محلات مندر ۽ ٻيا. معاصر دور ۾ سڀ کان وڌيڪ مطالعو ڪيل متن مختلف هندستاني رسم الخط ۾ سنسڪرت نسخا آهن. انهن ۾ برهت سميتا (باب 53، 56-58 ۽ 79). مناسرا شلپا شاستر. ماياماتا واستو شاستر. تيلگو ۽ تامل ۾ تبصرن سان. پراڻا (مثال طور، اگني پراڻ جا باب 42-62 ۽ 104-106، برهمندا پراڻ جو باب 7) ۽ هندو اگام شامل آهن.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx with Appendix 1}} {{Clear}} ==ڳوٺ ۽ شهر== [[File:700 CE Manasara Sanskrit text, Hindu architecture, town village plans.jpg|thumb|700 عيسوي جي ماناسارا سنسڪرت متن ۾ هندو فن تعمير تي ڪجهه شهري منصوبا تجويز ڪيا ويا آهن.{{sfn|Sinha|1998|pp=27–40}}{{sfn|Ram Raz|1834}}{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}}]] هندو متن گهرن، مارڪيٽ جي جڳهن، باغن ۽ شهر جي منصوبابندي لاءِ اڏاوتي هدايتن جي سفارش ڪن ٿا. {{sfn|Sinha|1998|pp=27–40}} انساني آبادڪاري لاءِ بهترين جڳهه. ماناسارا اعلان ڪري ٿو. ٿلهي مٽي سان صحيح زمين جي ڳولا ڪري ٿو. جيڪو اوڀر طرف کليل آسمان ڏانهن لهي ٿو. ته جيئن رهواسي سج اڀرڻ جي تعريف ڪري سگهن. اهو هڪ ندي جي ويجهو آهي. يا اهم پاڻي جو وهڪرو. ۽ کوهن لاءِ ڪافي زميني پاڻي آهي. پاڻي جو ٻيو ذريعو. مٽي (ماناسارا چوي ٿو) مضبوط هجڻ گهرجي. گلن، ڀاڄين ۽ ميوي جي وڻن کي وڌائڻ لاءِ امير. ۽ خوشگوار بوءِ جي. متن سفارش ڪري ٿو. ته. شهر جي منصوبه بندي ڪندڙ گهرن ۽ سرڪاري عمارتن جي مستحڪم بنياد لاءِ مٽي جي معيار کي کوٽڻ ۽ جانچڻ. هڪ ڀيرو جڳهه قبول ڪئي وڃي ٿي. متن گهٽين کي ويڙهڻ لاءِ چاليهه منصوبن جي وضاحت ڪري ٿو. گهر، مارڪيٽ، باغ ۽ آبادي لاءِ ضروري ٻيون بنيادي ڍانچي. مثال طور آرڪيٽيڪچرل منصوبن ۾ ڊنڊڪا، پرستارا، چترموکا، پدماڪا، ڪرموڪا، سواستڪا ۽ ٻيا شامل آهن.{{sfn|Sinha|1998|pp=27–40}} هندو متن پنج عام اصولن سان مختلف آهن:{{sfn|Patra|2006|pp=201–203}} *ڊڪنيرنا: واقفيت جا اصول * پدوينياس: سائيٽ پلاننگ * هستالڪشن: حصن جي متناسب ماپ تناسب * ايادي: فن تعمير جا ڇهه روايتي اصول *پٽڪادي: جماليات يا هر عمارت يا مجموعي منصوبي جو حصو جو ڪردار. * هدايتون سائنس، روحاني عقيدن، علم نجوم ۽ فلڪيات جي شروعاتي هندو سمجھ جي اصولن کي گڏ ڪن ٿيون.{{sfn|Patra|2006|pp=201–203}} عملي طور تي اهي هدايتون بنيادي هدايتن تي مقرر ڪيل هم آهنگي جي حق ۾ آهن. ڪيترن ئي منصوبن سان گهٽين کي موسمي هوائن جي هدايت سان ترتيب ڏيڻ جي حق ۾ آهن. زمين ۽ مقامي موسم جي ضرورتن سان ضم ٿيل. شهر جي مرڪز ۾ هڪ مندر يا عوامي اسيمبلي هال جي سفارش ڪئي وئي آهي. ==اسپتالون ۽ شفاخانا== طب ۽ سرجري تي ابتدائي هندو متن. اهو بيمار ماڻهن جي سنڀال لاءِ وقف عمارتن ۽ هالن جو ذڪر ڪري ٿو ۽ سفارش ڪري ٿو. ته. واستو وديا (वास्तुविद्या) جي ماهر سان معمارن کي انهن کي تعمير ڪرڻ گهرجي. چرڪ سمهيتا 100 ق.م کان 150 عيسوي جي وچ ۾ تاريخ هئي. مثال طور ڪتاب 1 ۾، آيت 15.6 (سوتراسٿن) ۾ چيو ويو آهي:<ref name=Wujastyk1>Dominik Wujastyk (2003), The Roots of Āyurveda: Selections from Sanskrit Medical Writings, 3rd edition, Penguin, pages 35–36, 10–12</ref><ref name=Kaviratna1>AV Kaviratna (1913), Charaka-samhita : translated into English, Part 1, {{oclc|67906513}}, pages 168–169</ref><ref name=sharma1>Priya V Sharma (1981), Charaka Samhita Volume 1: Sanskrit Text, with an English Translation, Chaukhamba Orientalia, {{ISBN|9788176370127}}, page 104</ref>{{refn|group=note|The verse 1.15.7 describes how this hospital building should be furnished with beds, chairs, bedsheets, pillows, spitoon, drug grinders, affectionate nurses, pharmacy, supplies, patient care equipment etc.<ref name=Wujastyk1/><ref name=sharma1/>}} {{Quote| {{lang|sa-Deva| [...] दृढं निवातं प्रवातैकदेशं सुखप्रविचारमनुपत्यकं धूमातपजलरजसामनभिगमनीयमनिष्ठानां च शब्दस्पर्शरसरूपगन्धानां सोदपानोदूखलमुसलवर्चःस्थानस्नानभूमिमहानसं '''वास्तुविद्याकुशलः''' प्रशस्तं गृहमेव तावत् पूर्वमुपकल्पयेत्<nowiki>।||६||</nowiki>}}<br> [...] – In the first place a mansion must be constructed under the supervision of an engineer well-conversant with the science of building mansions and houses. It should be spacious and roomy. The element of strength should not be wanting in it. Every part of it should not be exposed to strong winds or breezes. One portion at least should be open to the currents of wind. It should be such that one may move or walk through it with ease. It should not be exposed to smoke, or the sun, or dust, or injurious sound and taste and form and scent. It should be furnished with staircases, with pestles and mortars, privies, accommodation for belting, and cook-rooms.<br>– Translated by Avinash Kaviratna<ref name=Kaviratna1/><br> [...] – the one expert in architecture should, first of all, arrange for an auspicious house which should be strong, wind-free (isolated from wind), ventilated, having comfortable moving space, not situated in a valley, inaccessible to smoke (or) sun (or) water (or) taste (or) sight (or) smell, and provided with water reservoir, mortar pestle, lavatory, bathroom and kitchen.<br>– Translated by Priya Sharma<ref name=sharma1/><br> [...] – Thus, '''an expert in the science of building''' should first construct a worthy building. It should be strong, out of the wind, and part of it should be open to the air. It should be easy to get about in, and should not be in a depression. It should be out of the path of smoke, sunlight, water, or dust, as well as unwanted noise, feelings, tastes, sights and smells. It should have water supply, pestle and mortar, lavatory, bathing area, and a kitchen.<br>– Translated by Dominik Wujastyk (under subtitle: The [[Hospital]] Building)<ref name=Wujastyk1/> |Caraka Samhita, 1.15.6}} ==آرٽ ۽ شهري عمارتون== The ''Narada Shilpasastra'' is another early Sanskrit treatise on architecture. It has 83 chapters, with chapters on plans for villages and cities, on architectural guidelines for palaces and houses, on public water tanks, on Hindu temples, as well as construction of public civic buildings.<ref name=Raghavan>V. Raghavan (1935), ''Two chapters on painting in the Narada Silpa Sastra'', Journal of the Indian Society of Oriental Art, Editors: Stella Kramrisch, Volume III, Number 1, pp. 15–32</ref><ref name=Iyengar/> Chapters 60 through 66 of ''Narada Silpa'' discuss special [[Śālā]] for community services and enjoyment, with chapter 61 on ''Bhojan-sala'' (feeding house), chapter 65 on ''Nataka'' (performance arts), and chapter 66 discussing a building to display arts and paintings. Chapter 71 discusses how ''chitra'' (painting) should be used to enliven homes and civic buildings.<ref name=Raghavan/><ref name=Iyengar>RN Iyengar, KS Kannan and SY Wakankar (2018), ''Narada Silpasastra: Sanskrit Text on Architectural Civil Engineering'', Jain University Press, {{ISBN|978-9385327582}}, pp. 197–220, 233–238</ref> ''Chitra-sala'' and other "entertainment houses", states ''Narada Silpasastra'', should be located in the middle of a city, preferably the main street or where major roads of the city cross or near major temples or palace.<ref name=Raghavan/><ref>C. Sivaramamurti (1934), ''[https://archive.org/details/in.ernet.dli.2015.44001/page/n189/mode/2up Chitrasalas]'', Triveni, Volume 7, Number 2, pp. 180–185</ref> This building's ''mandapam'' (hall) must be spacious and ventilated. It should have pictures that "captivate our minds" and "give joy to the eyes", laid out by rules of proportion and rules of "pose-determining lines", according to a translation by Raghavan.<ref name=Raghavan/> Chapter 66 further recommends specific designs. For example, it describes a civic building for display of art that is circular (''mardala'', drum-like), with main entrance and smaller ones enclosing a court-like space, terraces, and halls to divide the building into sections. These halls should itself display some items of pleasure such as carvings, colorful patterns on the floor, and brightly colored Devas, Gandharvas and Kinnaras.<ref>V. Raghavan (1935), ''Two chapters on painting in the Narada Silpa Sastra'', Journal of the Indian Society of Oriental Art, Editors: Stella Kramrisch, Volume III, Number 1, pp. 23–32</ref><ref name=Iyengar/> Another group of civic buildings described in Hindu texts are the ''preksha-sala'' (building for drama/stage performance) and ''sangita-sala or natya-sala'' (dance performance).<ref name=Raghavan357>V. Raghavan (1934), ''Theatre Architecture in Ancient India'', Triveni, Volume 5, Number 4, pp. 357–363</ref> These are categorized in three: those in temples for religious arts, in city for general entertainment, or in a palace for the king and his guests. The ''Samarangana Sutradhara'' of Bhoja, for example, dedicates its chapter 34 to these buildings and adds that the walls of the performance hall should adorned pictures of damsels dancing or playing instruments.<ref name=Raghavan357/> The plan for ''Natya-mandapa'' with space for the dancers, space for the musicians that co-perform with the dancers, space where the dance-drama artists can change their dress for different acts (''Nepathya-dhama'') and for the ''prekshaka'' (audience) are discussed in chapter 39 of Kumara's ''Silpa Ratna''. The ''Narada Silpasastra'' uses the term "Nataka-salas", recommending that the performance stage should be raised on a platform so that the audience can get a better view, the audience hall should be decorated for the audience to admire before and after the performance.<ref name=Raghavan357/> These arts and architectural principles may have evolved out of more ancient Indian traditions for performance arts, states Varadpande, as is implied in the Buddhist text ''[[Brahmajāla Sutta]]'' where the Buddha forbids his ''bhikshus'' (monks) from watching dances, music performances and similar public shows in ''Majjhima-sila''.<ref name="Varadpande1987">{{cite book|author=Manohar Laxman Varadpande|title=History of Indian Theatre|url=https://books.google.com/books?id=SyxOHOCVcVkC|year=1987|publisher=Abhinav Publications|isbn=978-81-7017-221-5|pages=105–114}}; for another translation of the Buddhist canonical text, see: {{cite book|author=Martine Batchelor|title=The Spirit of the Buddha |url=https://books.google.com/books?id=fL3mykqlOJcC&pg=PT25 |year=2010|publisher=Yale University Press|isbn=9780300175004|pages=25 (Majjhima Nikaya 27)}}</ref> The text ''[[Natyasastra]]'' recommends architectural guidelines for the ''Natya'' theatre, but without drawings and plans. The theatre mentioned in ''Natyasastra'' probably housed an audience of 200 to 500 patrons comfortably seated, states Farley Richmond – a scholar of Indian theatre.<ref name="Kale2019">{{cite book|author=Farley Richmond|editor=M. R. Kale|title=The Mrichchhakatika of Sudraka: With Introduction, Critical Essays and a Photo-Essay |url=https://books.google.com/books?id=Dv_oDwAAQBAJ |year=2019|publisher=Motilal Banarsidass|isbn=978-81-208-4010-2|pages=31–33}}</ref> ==مندر== [[File:Architecture of the Khajuraho temples.jpg|thumb|right|Elements of a North Indian temple (Madhya Pradesh)]] [[File:1910 sketches, Gondeshwar temple Sinnar, Nashik temple overview, cross section and plan.jpg|thumb|The architectural plan of the Gondeshwar temple near Nashik (Maharashtra)]] {{main|Hindu temple architecture}} [[Hindu temple architecture]] has many varieties of style whose historic role has been to provide "a focus for both the social and spiritual life" for the Hindu community it serves, states George Michell.{{sfn|Michell|1988|p=14}} Every [[Hindu temple]] ("mandir") is imbued with symbolism, yet the basic structure of each stays the same. Each temple has an inner sanctum or the sacred space, the ''[[Garbhagriha|garbha griha]]'' or womb-chamber, where the primary ''[[murti]]'' or the image of a deity is housed in a simple bare cell for ''darshana'' (view, meditative focus).{{sfn|Shilpa Sharma|Shireesh Deshpande|2017|pp=309-317}} Above the garbhagriha is a tower-like ''[[shikhara]]'', called the ''[[Vimana (architectural feature)|vimana]]'' in south India. This sanctum is surrounded by a closed or open path for ''pradakshina'' (also called ''parikrama'', circumambulation) that is typically intricately carved with symbolic art depicting Hindu legends, themes of artha, dharma and kama as well as the statues of significant deities of three major Hindu traditions (Vishnu, Shiva and Shakti).{{sfn|Michell|1988|pp=66–76, 86–126}} The sanctums of significant temples have a ''[[mandapa]]'' congregation hall, and sometimes an ''[[antarala]]'' antechamber and porch between garbhagriha and mandapa. Major temples that attract pilgrims from far typically have mandapas or other buildings that service the pilgrims. These may be connected or detached from the temple. The main temple may exist with other smaller temples or shrines in the temple compound. The streets around the temple are markets and hubs of economic activity.{{sfn|Michell|1988|pp=66–76, 86–126}} There are examples of special dance pavilions (''Nata Mandir''), like in the [[Konark Sun Temple]]. The pool, temple tank (''Kunda'') is also part of large temples, and they traditionally have served as a place for a bath dip and ablutions for pilgrims.{{sfn|Acharya|2010|p=74}} The same essential architectural principles are found in the historic Hindu temples of southeast Asia.{{sfn|Michell|1988|pp=159–182}} === Gopurams === {{Main|Gopuram}} Essentially independent architectural structure is an element of the temple complex as ''[[gopuram]]'', viz., gatehouse towers, usually ornate, othen with colossal size, at the entrance of a Hindu temple of [[Southern India]].<ref name=britgopuram>{{cite web|url=http://www.britannica.com/eb/article-9037402/gopura|title=Gopura|publisher=Encyclopædia Britannica|access-date=2008-01-20}}</ref> ==خانقاهون== هندو خانقاهون جهڙوڪ مٺا ۽ هرميٽيج (آشرم) عمارتن جا ڪمپليڪس آهن جن ۾ مندر، خانقاه خانا يا اجتماعي گهر ۽ معاون سهولتون شامل آهن. Hindu monasteries such as [[matha]]s and hermitages ([[ashram]]s) are complexes of buildings include temples, monastic cells or the communal house and ancillary facilities.{{sfn|Sears|2014|pp=4—9}} ==راٺا== ڪجهه هندو جڳهن ۾، مندر يا عمارتون آهن جن کي راٺا سڏيو ويندو آهي ڇاڪاڻ ته انهن جي شڪل هڪ وڏي رته جي هوندي آهي. In some Hindu sites, there are shrines or buildings named [[ratha]]s because they have the shape of a huge chariot.{{sfn|Harle|1994|p=153}} ==تورانا (محراب)== توران هڪ آزاد بيٺل محراب آهي جيڪو رسمن جي مقصدن لاءِ هندو، ٻڌ ۽ جين فن تعمير ۾ مندرن، خانقاهن ۽ ٻين شين جي سامهون ڏٺو ويندو آهي، ڪڏهن ڪڏهن هڪ عمارت جي طور تي. [[Torana]] is a free-standing archway for ceremonial purposes seen in the Hindu, [[Buddhist]] and [[Jain]] architecture in front of the temples, monasteries and other objects, sometimes as single building.<ref>{{Cite web|url=http://www.oxfordartonline.com/view/10.1093/gao/9781884446054.001.0001/oao-9781884446054-e-7000085631|title=Toraṇa |work= Grove Art|year=2003 |doi=10.1093/gao/9781884446054.article.T085631|access-date=2018-08-08|last1=Hardy |first1=Adam |isbn=978-1-884446-05-4 }}</ref>{{sfn|Dhar|2010|p=}} ==ستمبه (ڪالم)== [[Stambha]] denotes a pillar or column, and is also known as ''jangha'', ''stali'', ''angrika'', ''sthanu'', ''arani'', ''bharaka'' or ''dharana''.{{sfn|Acharya|2010|p=533}} It is described in ''Manasara'' to consist of a pedestal, base, column and a capital. It can be made from wood or stone, be independent or be a pilaster joined to one of the walls. The text describes different proportions for different materials of construction.{{sfn|Acharya|2010|p=533}} The length of column is divided into''matras'' (portions), and these may be decorated with artwork. The ''Manasara'' suggests rules for tapering the top portions of the ''stambha''.{{sfn|Acharya|2010|p=533}} Illustrative stambhas include the [[Vijay Stambha]] (Tower of victory) at [[Chittorgarh fort]], [[Rajasthan]]. It is dedicated to [[Vishnu]]. The [[Dhvaja|Dhvaja-stambhas]] are found at the entrance of temples as flagstaffs, often with the image of [[lingam]] and sacred animals. ==ڇتريون== ڇتريون بلند، گنبد جي شڪل وارا منڊ آهن جيڪي هندستاني فن تعمير ۾ هڪ عنصر طور استعمال ڪيا ويندا آهن، جيڪي راجسٿاني فن تعمير ۾ پيدا ٿين ٿا. اهي محلات ۾ وڏي پيماني تي استعمال ٿيندا آهن، قلعا، يا جنازي جي جڳهن جي حد بندي ڪرڻ، وغيره. [[Chhatri]]s are elevated, dome-shaped pavilions used as an element in [[Indian architecture]], originating in [[Rajasthani architecture]]. They are widely used in palaces, in forts, or to demarcate funerary sites, etc.<ref>{{Cite journal|last=Zajadacz-Hastenrath|first=Salome|date=1997|title=A Note on Babur's Lost Funerary Enclosure at Kabul|url=http://dx.doi.org/10.2307/1523241|journal=Muqarnas|volume=14|pages=135–142|doi=10.2307/1523241|jstor=1523241 |issn=0732-2992|url-access=subscription}}</ref> ==ڏکڻ ايشيا کان ٻاهر== === Indonesia === {{main|Candi of Indonesia}} Historically, [[Hinduism in Indonesia|Hinduism]] was once the predominant [[religion|religious take]] of some Native Indonesians (chiefly Western Indonesians) in [[Indonesia]], predates the existence of [[Buddhism in Indonesia|Buddhism]], [[Islam in Indonesia|Islamism]], and [[Christianity in Indonesia|Christianity]]. The country was enriched with abundance of Hindu architecture, mainly served as [[Hindu temple|religious purpose]] (place of worship, etc.). According to Indonesian categorization, Hindu architecture temples could be divided into 3 main types with different terminology attached to its respective identity, the first one is called {{lang|jv|[[Candi of Indonesia|Candi]]}} ({{ety|Old Javanese|caṇḍi}}),<ref name="Old Javanese2">{{citation |last=Zoetmulder |first=P.J. |title=Old Javanese-English Dictionary |language=kaw, en|year=1982 |publisher=[[Royal Netherlands Institute of Southeast Asian and Caribbean Studies|Koninklijk Instituut voor Taal-, Land- en Volkenkunde]]}}</ref> specifically refers to the Hindu temple architecture of [[Hinduism in Java|Java]]-origin. The second one is known as {{lang|ban|[[Balinese temple|Pura]]}} ({{ety|ban|ᬧᬸᬭ|pura}}), refers to an architecture style of Balinese to perform their [[Balinese Hinduism]] worship. The last one, similar to Hindu majority globally, known in [[Indonesian language|Indonesian]] as {{lang|id|[[Kovil|Kuil]]}}, specifically refers to Hindu of [[Dravidian architecture|Dravidian]]-origin temple architecture, usually represent the [[Indian Indonesians|Indian Indonesian]] community (as opposed to Native Indonesian form of Hinduism). All types of Hindu architecture in Indonesia are functioned as place of worship, but also could be used as the place of historical observance to broaden the knowledge and awareness about Hinduism amongst the non-Hindu population, to draw the sense of tolerance and [[Bhinneka Tunggal Ika|unity]] within the country (it is also applied to every worship places of diverse religious background in Indonesia). ==گيلري== ;Some folios from surviving manuscripts on Hindu architecture <gallery> File:A folio from Vastu sastra hiti dayeka manuscript, water spout design, Sanskrit language, Newari script - 3.jpg|Drawing and notes on Hiti, a public water spout File:A folio from Vastu sastra hiti dayeka manuscript, water spout design, Sanskrit language, Newari script - 1.jpg|Drawing and notes on Hiti, a public water spout, part 2 File:A folio from Vastu sastra hiti dayeka manuscript, mandala, Sanskrit language, Newari script - 2.jpg|A mandala in ''Vastu Sastra Hiti Dayeka'' File:A folio with Harihara Shiva-Vishnu sketch from Samkrantiyajnavidhi manuscript, Sanskrit language, Nepali script.jpg|Two leaves in ''Samkrantiyajnavidhi'' illustrating proportions for [[Harihara]] – half Shiva, half Vishnu File:A folio from minor Vastu sastra manuscript, home design and decoration, Sanskrit language, Devanagari script.jpg|A Vastu sastra page on home design, first line mentions ''vastu sastra'' </gallery> ;Some temples and public stepwells <gallery> File:Lingaraj Temple Complex.jpg | [[Lingaraja Temple]] ([[Bhubaneswar]], Odisha) File:Veera Narayana temple at the Chennakeshava temple complex.jpg | [[Chennakeshava Temple, Belur]] (Karnataka) File:Radhashyam Temple at Bishnupur 2.jpg | Lalji temple ([[Bishnupur, Bankura]], West Bengal) File:Konark Nat Mandir.jpg | Nata Mandir of [[Konark Sun Temple]] (Odisha) File:Madurai Meenakshi temple 2.jpg | [[Meenakshiamman Temple]] Gopuram ([[Madurai]], Tamil Nadu) File:Rani ki vav - Gujarat - 07.jpg|Rani ka vav Gujarat, a historic public water tank with Hindu arts File:Sringeritemple.jpg | [[Advaita Vedanta]] Monastery ([[Sringeri]], Karnataka) File:Mahabalipuram, Pancha Rathas, Tamil Nadu, India.jpg | [[Pancha Rathas]] ([[Mahabalipuram]], Tamil Nadu) File:Nagda(Rajasthan)Torana.jpg | [[Sahastra Bahu Temples]] Torana ([[Nagda, Rajasthan]]) File:Mukteshwar torana.jpg | Torana of [[Mukteshvara Temple, Bhubaneswar]] (Orisha) File:Arunachaleshvara Temple Tiruvannamalai.JPG|A gopuram at the Arunachaleshvara Temple, Tiruvannamalai (Tamil Nadu) </gallery> ==پڻ ڏسو== * [[Hindu temple architecture]] * [[Indian rock-cut architecture]] * [[Indian architecture]] * [[Dravidian architecture]] * [[Nagara architecture]] == Note == {{reflist|group=note}} ==حوالا== {{حوالا}} == Bibliography == * {{cite book|first=P. K.|last=Acharya|year=2010|title=An encyclopaedia of Hindu architecture | url=https://archive.org/stream/encyclopaediaofh07achauoft#page/n9/mode/2up |publisher=Oxford University Press (Republished by Motilal Banarsidass)|location=New Delhi|isbn=978-81-85990-03-3}} * {{cite book|first=P. K.|last=Acharya|year=1927|title=Indian Architecture according to the Manasara Shilpa Shastra|url=https://archive.org/stream/encyclopaediaofh07achauoft#page/n9/mode/2up |publisher=Oxford University Press (Republished by Motilal Banarsidass)|location=London|isbn=0300062176}} * {{cite book|first=P. D.|last=Dhar|year=2010|title=The Torana in Indian and Southeast Asian Architecture|publisher=D K Printworld|location=New Delhi|isbn=978-8124605349}} * {{cite book|first=I.|last=Glushkova|year=2014|title=Objects of Worship in South Asian Religions: Forms, Practices and Meanings|url=https://books.google.com/books?id=oqReBAAAQBAJ&pg=PA116 |publisher=Routledge|isbn=978-1-317-67595-2}} * {{cite book|first=S. R.|last=Goel|year=1991|title=[[Hindu Temples – What Happened to Them]]|publisher=Voice of India|location=New Delhi|volume=2|isbn=81-85990-03-4}} * {{cite book|first=J. C.|last=Harle|year=1994|title=The Art and Architecture of the Indian Subcontinent|url=https://archive.org/details/artarchitectureo00harl|edition=2nd|publisher=Yale University Press Pelican History of Art|isbn=0300062176|url-access=registration}} *{{cite book|author=Ernest Havell|title=The Ancient and Medieval Architecture of India|url=https://books.google.com/books?id=xHM-7CaV5zYC|year=1972|publisher=John Murray, London (Reprinted S. Chand)}} * {{cite book|first=M.|last=Juneja|year=2001|title=Architecture in Medieval India: Forms, Contexts, Histories|url=https://books.google.com/books?id=7N7VAAAAMAAJ |edition=2nd|publisher=Orient Blackswan|isbn=978-8178242286}} * {{cite book|first=G.|last=Michell|year=1988|title=The Hindu Temple: An Introduction to its Meaning and Forms|url=https://books.google.com/books?id=ajgImLs62gwC&pg=PA61 |edition=2nd |publisher=University of Chicago Press|location=Chicago/London|isbn=0-226-53230-5}} *{{cite journal | last=Patra | first=Reena | title=A Comparative Study on Vaastu Shastra and Heidegger's 'Building, Dwelling and Thinking' | journal=Asian Philosophy | publisher=Taylor & Francis | volume=16 | issue=3 | year=2006 | doi=10.1080/09552360600979430 | pages=199–218| s2cid=144592593 }} *{{cite book|author=Ram Raz|title=Essay on the Architecture of the Hindús|url=https://books.google.com/books?id=DSg5AQAAMAAJ|year=1834 |publisher=Royal Asiatic Society of Great Britain and Ireland}} *{{cite journal|author1=Shilpa Sharma|author2=Shireesh Deshpande|title=Architectural Strategies Used in Hindu Temples to Emphasize Sacredness| journal = Journal of Architectural and Planning Research| volume= 34| number= 4 | year= 2017| pages= 309–319|jstor=44987239}} *{{cite journal | last=Sinha | first=Amita | title=Design of Settlements in the Vaastu Shastras | journal=Journal of Cultural Geography | publisher=Taylor & Francis | volume=17 | issue=2 | year=1998 | doi=10.1080/08873639809478319 | pages=27–41}} * {{cite book|first=D. N.|last=Shukla|year=1993|title=Vastu-Sastra: Hindu Science of Architecture|publisher=Munshiram Manoharial Publishers|isbn=978-81-215-0611-3}} * {{cite book|first=T.|last=Sears|year=2014|title=Worldly Gurus and Spiritual Kings: Architecture and Asceticism in Medieval India|publisher=Yale University Press|isbn=978-0-300-19844-7}} * {{cite book|first=B.|last=Thapar|year=2004|title=Introduction to Indian Architecture|publisher=Periplus Editions|location=Singapore|isbn=0-7946-0011-5|ref=Thapar}} ==External links== {{Commons category|Hindu architecture}} *[https://web.archive.org/web/20100218153644/http://www.hampi.in/architecture.htm Vijayanagara architecture] *[http://www.hindupedia.com/en/Sthapatyaveda Sthapatyaveda] (Temple Architecture) on Hindupedia, the Hindu Encyclopedia [[زمرو:ايشيائي تعميرات]] [[زمرو:ايشيا ۾ فن تعمير]] [[زمرو:فن تعمير]] [[زمرو:هندستاني فن تعمير]] [[زمرو:هندستان جو فن تعمير]] [[زمرو:هندو عبادت جا هنڌ]] [[زمرو:هندو فن تعمير]] [[زمرو:هندو مندر فن تعمير]] 61yjf1fucfadvo64wlcvmeigj8ccb5h 382594 382593 2026-06-03T18:58:56Z Memon2025 21315 /* خانقاهون */ 382594 wikitext text/x-wiki '''هندو فن تعمير''' (Hindu Architecture) هندستاني فن تعمير جو روايتي نظام آهي جيڪو عمارتن جهڙوڪ مندر، خانقاهون، مجسما، گهر، مارڪيٽ جا هنڌ، باغ ۽ شهر جي منصوبه بندي لاءِ آهي، جيئن هندو متنن ۾ بيان ڪيو ويو آهي.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}<ref name="Sinha 1998 pp. 27–41">{{harvnb|Sinha|1998|pages=27–41}}</ref> فن تعمير جون هدايتون سنسڪرت جي نسخن ۾ ۽ ڪجهه حالتن ۾ ٻين علائقائي ٻولين ۾ پڻ زنده آهن. انهن متنن ۾ واستو شاستر، شلپا شاستر، برهت سمهتا، پرانا ۽ اگاما جا تعميراتي حصا ۽ علائقائي متن جهڙوڪ مانسارا شامل آهن.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx, Appendix I lists hundreds of Hindu architectural texts}}{{sfn|Shukla|1993|p=}} {{Short description|Traditional system of Indian architecture as described in Hindu texts}} [[File:10th century Nilakantha Mahadeva Hindu temple, Nagara architecture, Sunak, Gujarat.jpg|thumb|سُناڪ، گجرات ۾ هڪ هندو مندر جي اڏاوت]]هندو فن تعمير جي سڀ کان اهم خصوصيت (۽ ڪيتريون ئي بچيل مثال) هندو مندر آهن، هڪ اهڙي اڏاوتي روايت سان جيڪا پٿر، اينٽن ۽ پٿر جي ڪٽ واري فن تعمير ۾ بچيل مثال ڇڏي وئي آهي جيڪا گپتا سلطنت جي دور جي آهي. انهن فن تعمير تي قديم فارسي ۽ هيلينسٽڪ فن تعمير جو اثر هو.<ref>{{Cite book|last=Smith|first=Vincent Arthur|url=https://books.google.com/books?id=IPstAAAAMAAJ&q=%22The+Hellenistic+is+not+the+only+foreign+element+in+ancient+Indian+art+.+The+influence+of+Persia+is+apparent+,+and+the+columnar+architecture+of+the+Achaemenian+monarchy+supplied+the+models+for+Asoka's+monolithic+pillars+and+many%22|title=Research Articles in Epigraphy, Archaeology, and Numismatics of India|date=1977|publisher=Sheikh Mubarak Ali|language=en}}</ref> جديد دور ۾ تمام گهٽ سيڪيولر هندو فن تعمير، جهڙوڪ محلات، گهر ۽ شهر بچيل آهي. برباد (ruins) ۽ آثار قديمه جا مطالعو هندستان ۾ ابتدائي سيڪيولر فن تعمير جو نظارو پيش ڪن ٿا.<ref name="Murthy1987">{{cite book|author=K. Krishna Murthy|title=Early Indian Secular Architecture|url=https://books.google.com/books?id=0gsNAQAAIAAJ|year=1987|isbn=978-81-85067-01-8|pages=5–16|publisher=Sundeep Prakashan }}</ref> هندستاني محلات ۽ شهري فن تعمير جي تاريخ تي مطالعي گهڻو ڪري مغل ۽ هند-اسلامي فن تعمير تي ڌيان ڏنو آهي خاص طور تي اتر ۽ اولهه هندستان جي، انهن جي نسبتاً گهڻائي جي ڪري. هندستان جي ٻين علائقن ۾، خاص طور تي ڏکڻ ۾، هندو فن تعمير 16 صدي تائين ترقي ڪندو رهيو، جهڙوڪ اهي جيڪي مندرن، برباد شهرن ۽ وجياناگر سلطنت ۽ نائڪا جي سيڪيولر جڳهن پاران مثال طور پيش ڪيا ويا آهن.<ref name="Branfoot 2008 pp. 171–194">{{cite journal | last=Branfoot | first=Crispin | title=Imperial Frontiers: Building Sacred Space in Sixteenth-Century South India | journal=The Art Bulletin | publisher=Taylor & Francis| volume=90 | issue=2 | year=2008 | doi=10.1080/00043079.2008.10786389 | pages=171–194| s2cid=154135978 }}</ref><ref name="harle331">{{cite book|author=James C. Harle|title=The Art and Architecture of the Indian Subcontinent|url=https://books.google.com/books?id=LwcBVvdqyBkC |year=1994|publisher=Yale University Press|isbn=978-0-300-06217-5|pages=330–331}}</ref> سيڪيولر فن تعمير ڪڏهن به هندستان ۾ مذهبي جي مخالفت نه ڪئي وئي، ۽ اهو مقدس فن تعمير آهي جهڙوڪ اهي جيڪي هندو مندرن ۾ مليا آهن جيڪي سيڪيولر ماڻهن کان متاثر ۽ موافقت هئا. وڌيڪ، هارل چوي ٿو، اهو آهي مندر جي ڀتين، ٿنڀن، تورانن ۽ مدپام تي ٺهيل نقش جتي سيڪيولر فن تعمير جو ننڍڙو نسخو ملي سگهي ٿو.<ref name="Harle1994">{{cite book|author=James C. Harle|title=The Art and Architecture of the Indian Subcontinent|url=https://books.google.com/books?id=LwcBVvdqyBkC |year=1994|publisher=Yale University Press|isbn=978-0-300-06217-5|pages=43–47, 67–68, 467–480}}</ref> ==متن== [[File:17th century copy of folio 2 of Visvakarmaprakasa, a Vastu sastra Nepal, Sanskrit Devanagari - 1.jpg|thumb|left|وشوڪرما پرڪاس جو هڪ فوليو. هڪ معمولي هندو فن تعمير جو متن. نيپال جي کٽمنڊو وادي (سنسڪرت ديوناگري) ۾ دريافت ٿيو]] واستو شاستر ۽ شلپا شاستر قديم هندستاني متنن ۾ 64 ديوي فنن مان هڪ طور درج ٿيل آهن. اهي فن تعمير جي فن ۽ سائنس کي ڍڪيندڙ ڊيزائن دستور آهن. عام طور تي شڪل، ڪم کي هندو علامت سان ملائي ٿو. هندو فن تعمير جي اصولن جو قديم ترين، قديم ۽ ڊسٽل نسخو ويدڪ ادب ۾ ملي ٿو. روايتي طور تي اپويد (ويدن جا گهٽ ضميما) طور سمجهيو ويندو آهي. ۽ سٿاپتيا ويد سڏيو ويندو آهي.<ref name="Patra 2006 pp. 199–218">{{harvnb|Patra|2006}}</ref> آچاريه جي انسائيڪلوپيڊيا آف هندو فن تعمير ۾ سوين سنسڪرت نسخا درج آهن. هندو فن تعمير تي وڌيڪ تفصيل سان. جيڪي جديد دور ۾ بچيل آهن. اهي مختلف موضوعن جي تعميراتي پهلوئن کي ڍڪيندا آهن. زيور، فرنيچر. گاڏيون (ويگنون، گاڏيون). گيٽ وي. پاڻي جي ٽانڪيون، ڊرين، شهر، گهٽيون، گهر. محلات مندر ۽ ٻيا. معاصر دور ۾ سڀ کان وڌيڪ مطالعو ڪيل متن مختلف هندستاني رسم الخط ۾ سنسڪرت نسخا آهن. انهن ۾ برهت سميتا (باب 53، 56-58 ۽ 79). مناسرا شلپا شاستر. ماياماتا واستو شاستر. تيلگو ۽ تامل ۾ تبصرن سان. پراڻا (مثال طور، اگني پراڻ جا باب 42-62 ۽ 104-106، برهمندا پراڻ جو باب 7) ۽ هندو اگام شامل آهن.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx with Appendix 1}} {{Clear}} ==ڳوٺ ۽ شهر== [[File:700 CE Manasara Sanskrit text, Hindu architecture, town village plans.jpg|thumb|700 عيسوي جي ماناسارا سنسڪرت متن ۾ هندو فن تعمير تي ڪجهه شهري منصوبا تجويز ڪيا ويا آهن.{{sfn|Sinha|1998|pp=27–40}}{{sfn|Ram Raz|1834}}{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}}]] هندو متن گهرن، مارڪيٽ جي جڳهن، باغن ۽ شهر جي منصوبابندي لاءِ اڏاوتي هدايتن جي سفارش ڪن ٿا. {{sfn|Sinha|1998|pp=27–40}} انساني آبادڪاري لاءِ بهترين جڳهه. ماناسارا اعلان ڪري ٿو. ٿلهي مٽي سان صحيح زمين جي ڳولا ڪري ٿو. جيڪو اوڀر طرف کليل آسمان ڏانهن لهي ٿو. ته جيئن رهواسي سج اڀرڻ جي تعريف ڪري سگهن. اهو هڪ ندي جي ويجهو آهي. يا اهم پاڻي جو وهڪرو. ۽ کوهن لاءِ ڪافي زميني پاڻي آهي. پاڻي جو ٻيو ذريعو. مٽي (ماناسارا چوي ٿو) مضبوط هجڻ گهرجي. گلن، ڀاڄين ۽ ميوي جي وڻن کي وڌائڻ لاءِ امير. ۽ خوشگوار بوءِ جي. متن سفارش ڪري ٿو. ته. شهر جي منصوبه بندي ڪندڙ گهرن ۽ سرڪاري عمارتن جي مستحڪم بنياد لاءِ مٽي جي معيار کي کوٽڻ ۽ جانچڻ. هڪ ڀيرو جڳهه قبول ڪئي وڃي ٿي. متن گهٽين کي ويڙهڻ لاءِ چاليهه منصوبن جي وضاحت ڪري ٿو. گهر، مارڪيٽ، باغ ۽ آبادي لاءِ ضروري ٻيون بنيادي ڍانچي. مثال طور آرڪيٽيڪچرل منصوبن ۾ ڊنڊڪا، پرستارا، چترموکا، پدماڪا، ڪرموڪا، سواستڪا ۽ ٻيا شامل آهن.{{sfn|Sinha|1998|pp=27–40}} هندو متن پنج عام اصولن سان مختلف آهن:{{sfn|Patra|2006|pp=201–203}} *ڊڪنيرنا: واقفيت جا اصول * پدوينياس: سائيٽ پلاننگ * هستالڪشن: حصن جي متناسب ماپ تناسب * ايادي: فن تعمير جا ڇهه روايتي اصول *پٽڪادي: جماليات يا هر عمارت يا مجموعي منصوبي جو حصو جو ڪردار. * هدايتون سائنس، روحاني عقيدن، علم نجوم ۽ فلڪيات جي شروعاتي هندو سمجھ جي اصولن کي گڏ ڪن ٿيون.{{sfn|Patra|2006|pp=201–203}} عملي طور تي اهي هدايتون بنيادي هدايتن تي مقرر ڪيل هم آهنگي جي حق ۾ آهن. ڪيترن ئي منصوبن سان گهٽين کي موسمي هوائن جي هدايت سان ترتيب ڏيڻ جي حق ۾ آهن. زمين ۽ مقامي موسم جي ضرورتن سان ضم ٿيل. شهر جي مرڪز ۾ هڪ مندر يا عوامي اسيمبلي هال جي سفارش ڪئي وئي آهي. ==اسپتالون ۽ شفاخانا== طب ۽ سرجري تي ابتدائي هندو متن. اهو بيمار ماڻهن جي سنڀال لاءِ وقف عمارتن ۽ هالن جو ذڪر ڪري ٿو ۽ سفارش ڪري ٿو. ته. واستو وديا (वास्तुविद्या) جي ماهر سان معمارن کي انهن کي تعمير ڪرڻ گهرجي. چرڪ سمهيتا 100 ق.م کان 150 عيسوي جي وچ ۾ تاريخ هئي. مثال طور ڪتاب 1 ۾، آيت 15.6 (سوتراسٿن) ۾ چيو ويو آهي:<ref name=Wujastyk1>Dominik Wujastyk (2003), The Roots of Āyurveda: Selections from Sanskrit Medical Writings, 3rd edition, Penguin, pages 35–36, 10–12</ref><ref name=Kaviratna1>AV Kaviratna (1913), Charaka-samhita : translated into English, Part 1, {{oclc|67906513}}, pages 168–169</ref><ref name=sharma1>Priya V Sharma (1981), Charaka Samhita Volume 1: Sanskrit Text, with an English Translation, Chaukhamba Orientalia, {{ISBN|9788176370127}}, page 104</ref>{{refn|group=note|The verse 1.15.7 describes how this hospital building should be furnished with beds, chairs, bedsheets, pillows, spitoon, drug grinders, affectionate nurses, pharmacy, supplies, patient care equipment etc.<ref name=Wujastyk1/><ref name=sharma1/>}} {{Quote| {{lang|sa-Deva| [...] दृढं निवातं प्रवातैकदेशं सुखप्रविचारमनुपत्यकं धूमातपजलरजसामनभिगमनीयमनिष्ठानां च शब्दस्पर्शरसरूपगन्धानां सोदपानोदूखलमुसलवर्चःस्थानस्नानभूमिमहानसं '''वास्तुविद्याकुशलः''' प्रशस्तं गृहमेव तावत् पूर्वमुपकल्पयेत्<nowiki>।||६||</nowiki>}}<br> [...] – In the first place a mansion must be constructed under the supervision of an engineer well-conversant with the science of building mansions and houses. It should be spacious and roomy. The element of strength should not be wanting in it. Every part of it should not be exposed to strong winds or breezes. One portion at least should be open to the currents of wind. It should be such that one may move or walk through it with ease. It should not be exposed to smoke, or the sun, or dust, or injurious sound and taste and form and scent. It should be furnished with staircases, with pestles and mortars, privies, accommodation for belting, and cook-rooms.<br>– Translated by Avinash Kaviratna<ref name=Kaviratna1/><br> [...] – the one expert in architecture should, first of all, arrange for an auspicious house which should be strong, wind-free (isolated from wind), ventilated, having comfortable moving space, not situated in a valley, inaccessible to smoke (or) sun (or) water (or) taste (or) sight (or) smell, and provided with water reservoir, mortar pestle, lavatory, bathroom and kitchen.<br>– Translated by Priya Sharma<ref name=sharma1/><br> [...] – Thus, '''an expert in the science of building''' should first construct a worthy building. It should be strong, out of the wind, and part of it should be open to the air. It should be easy to get about in, and should not be in a depression. It should be out of the path of smoke, sunlight, water, or dust, as well as unwanted noise, feelings, tastes, sights and smells. It should have water supply, pestle and mortar, lavatory, bathing area, and a kitchen.<br>– Translated by Dominik Wujastyk (under subtitle: The [[Hospital]] Building)<ref name=Wujastyk1/> |Caraka Samhita, 1.15.6}} ==آرٽ ۽ شهري عمارتون== The ''Narada Shilpasastra'' is another early Sanskrit treatise on architecture. It has 83 chapters, with chapters on plans for villages and cities, on architectural guidelines for palaces and houses, on public water tanks, on Hindu temples, as well as construction of public civic buildings.<ref name=Raghavan>V. Raghavan (1935), ''Two chapters on painting in the Narada Silpa Sastra'', Journal of the Indian Society of Oriental Art, Editors: Stella Kramrisch, Volume III, Number 1, pp. 15–32</ref><ref name=Iyengar/> Chapters 60 through 66 of ''Narada Silpa'' discuss special [[Śālā]] for community services and enjoyment, with chapter 61 on ''Bhojan-sala'' (feeding house), chapter 65 on ''Nataka'' (performance arts), and chapter 66 discussing a building to display arts and paintings. Chapter 71 discusses how ''chitra'' (painting) should be used to enliven homes and civic buildings.<ref name=Raghavan/><ref name=Iyengar>RN Iyengar, KS Kannan and SY Wakankar (2018), ''Narada Silpasastra: Sanskrit Text on Architectural Civil Engineering'', Jain University Press, {{ISBN|978-9385327582}}, pp. 197–220, 233–238</ref> ''Chitra-sala'' and other "entertainment houses", states ''Narada Silpasastra'', should be located in the middle of a city, preferably the main street or where major roads of the city cross or near major temples or palace.<ref name=Raghavan/><ref>C. Sivaramamurti (1934), ''[https://archive.org/details/in.ernet.dli.2015.44001/page/n189/mode/2up Chitrasalas]'', Triveni, Volume 7, Number 2, pp. 180–185</ref> This building's ''mandapam'' (hall) must be spacious and ventilated. It should have pictures that "captivate our minds" and "give joy to the eyes", laid out by rules of proportion and rules of "pose-determining lines", according to a translation by Raghavan.<ref name=Raghavan/> Chapter 66 further recommends specific designs. For example, it describes a civic building for display of art that is circular (''mardala'', drum-like), with main entrance and smaller ones enclosing a court-like space, terraces, and halls to divide the building into sections. These halls should itself display some items of pleasure such as carvings, colorful patterns on the floor, and brightly colored Devas, Gandharvas and Kinnaras.<ref>V. Raghavan (1935), ''Two chapters on painting in the Narada Silpa Sastra'', Journal of the Indian Society of Oriental Art, Editors: Stella Kramrisch, Volume III, Number 1, pp. 23–32</ref><ref name=Iyengar/> Another group of civic buildings described in Hindu texts are the ''preksha-sala'' (building for drama/stage performance) and ''sangita-sala or natya-sala'' (dance performance).<ref name=Raghavan357>V. Raghavan (1934), ''Theatre Architecture in Ancient India'', Triveni, Volume 5, Number 4, pp. 357–363</ref> These are categorized in three: those in temples for religious arts, in city for general entertainment, or in a palace for the king and his guests. The ''Samarangana Sutradhara'' of Bhoja, for example, dedicates its chapter 34 to these buildings and adds that the walls of the performance hall should adorned pictures of damsels dancing or playing instruments.<ref name=Raghavan357/> The plan for ''Natya-mandapa'' with space for the dancers, space for the musicians that co-perform with the dancers, space where the dance-drama artists can change their dress for different acts (''Nepathya-dhama'') and for the ''prekshaka'' (audience) are discussed in chapter 39 of Kumara's ''Silpa Ratna''. The ''Narada Silpasastra'' uses the term "Nataka-salas", recommending that the performance stage should be raised on a platform so that the audience can get a better view, the audience hall should be decorated for the audience to admire before and after the performance.<ref name=Raghavan357/> These arts and architectural principles may have evolved out of more ancient Indian traditions for performance arts, states Varadpande, as is implied in the Buddhist text ''[[Brahmajāla Sutta]]'' where the Buddha forbids his ''bhikshus'' (monks) from watching dances, music performances and similar public shows in ''Majjhima-sila''.<ref name="Varadpande1987">{{cite book|author=Manohar Laxman Varadpande|title=History of Indian Theatre|url=https://books.google.com/books?id=SyxOHOCVcVkC|year=1987|publisher=Abhinav Publications|isbn=978-81-7017-221-5|pages=105–114}}; for another translation of the Buddhist canonical text, see: {{cite book|author=Martine Batchelor|title=The Spirit of the Buddha |url=https://books.google.com/books?id=fL3mykqlOJcC&pg=PT25 |year=2010|publisher=Yale University Press|isbn=9780300175004|pages=25 (Majjhima Nikaya 27)}}</ref> The text ''[[Natyasastra]]'' recommends architectural guidelines for the ''Natya'' theatre, but without drawings and plans. The theatre mentioned in ''Natyasastra'' probably housed an audience of 200 to 500 patrons comfortably seated, states Farley Richmond – a scholar of Indian theatre.<ref name="Kale2019">{{cite book|author=Farley Richmond|editor=M. R. Kale|title=The Mrichchhakatika of Sudraka: With Introduction, Critical Essays and a Photo-Essay |url=https://books.google.com/books?id=Dv_oDwAAQBAJ |year=2019|publisher=Motilal Banarsidass|isbn=978-81-208-4010-2|pages=31–33}}</ref> ==مندر== [[File:Architecture of the Khajuraho temples.jpg|thumb|right|Elements of a North Indian temple (Madhya Pradesh)]] [[File:1910 sketches, Gondeshwar temple Sinnar, Nashik temple overview, cross section and plan.jpg|thumb|The architectural plan of the Gondeshwar temple near Nashik (Maharashtra)]] {{main|Hindu temple architecture}} [[Hindu temple architecture]] has many varieties of style whose historic role has been to provide "a focus for both the social and spiritual life" for the Hindu community it serves, states George Michell.{{sfn|Michell|1988|p=14}} Every [[Hindu temple]] ("mandir") is imbued with symbolism, yet the basic structure of each stays the same. Each temple has an inner sanctum or the sacred space, the ''[[Garbhagriha|garbha griha]]'' or womb-chamber, where the primary ''[[murti]]'' or the image of a deity is housed in a simple bare cell for ''darshana'' (view, meditative focus).{{sfn|Shilpa Sharma|Shireesh Deshpande|2017|pp=309-317}} Above the garbhagriha is a tower-like ''[[shikhara]]'', called the ''[[Vimana (architectural feature)|vimana]]'' in south India. This sanctum is surrounded by a closed or open path for ''pradakshina'' (also called ''parikrama'', circumambulation) that is typically intricately carved with symbolic art depicting Hindu legends, themes of artha, dharma and kama as well as the statues of significant deities of three major Hindu traditions (Vishnu, Shiva and Shakti).{{sfn|Michell|1988|pp=66–76, 86–126}} The sanctums of significant temples have a ''[[mandapa]]'' congregation hall, and sometimes an ''[[antarala]]'' antechamber and porch between garbhagriha and mandapa. Major temples that attract pilgrims from far typically have mandapas or other buildings that service the pilgrims. These may be connected or detached from the temple. The main temple may exist with other smaller temples or shrines in the temple compound. The streets around the temple are markets and hubs of economic activity.{{sfn|Michell|1988|pp=66–76, 86–126}} There are examples of special dance pavilions (''Nata Mandir''), like in the [[Konark Sun Temple]]. The pool, temple tank (''Kunda'') is also part of large temples, and they traditionally have served as a place for a bath dip and ablutions for pilgrims.{{sfn|Acharya|2010|p=74}} The same essential architectural principles are found in the historic Hindu temples of southeast Asia.{{sfn|Michell|1988|pp=159–182}} === Gopurams === {{Main|Gopuram}} Essentially independent architectural structure is an element of the temple complex as ''[[gopuram]]'', viz., gatehouse towers, usually ornate, othen with colossal size, at the entrance of a Hindu temple of [[Southern India]].<ref name=britgopuram>{{cite web|url=http://www.britannica.com/eb/article-9037402/gopura|title=Gopura|publisher=Encyclopædia Britannica|access-date=2008-01-20}}</ref> == خانقاهون (ماٿا == هندو خانقاهون جهڙوڪ ماٿا ۽ آشرم عمارتن جا ڪمپليڪس آهن جن ۾ مندر، خانقاه خانا يا اجتماعي گهر ۽ معاون سهولتون شامل آهن.{{sfn|Sears|2014|pp=4—9}} ==راٺا== ڪجهه هندو جڳهن ۾، مندر يا عمارتون آهن جن کي راٺا سڏيو ويندو آهي ڇاڪاڻ ته انهن جي شڪل هڪ وڏي رته جي هوندي آهي. In some Hindu sites, there are shrines or buildings named [[ratha]]s because they have the shape of a huge chariot.{{sfn|Harle|1994|p=153}} ==تورانا (محراب)== توران هڪ آزاد بيٺل محراب آهي جيڪو رسمن جي مقصدن لاءِ هندو، ٻڌ ۽ جين فن تعمير ۾ مندرن، خانقاهن ۽ ٻين شين جي سامهون ڏٺو ويندو آهي، ڪڏهن ڪڏهن هڪ عمارت جي طور تي. [[Torana]] is a free-standing archway for ceremonial purposes seen in the Hindu, [[Buddhist]] and [[Jain]] architecture in front of the temples, monasteries and other objects, sometimes as single building.<ref>{{Cite web|url=http://www.oxfordartonline.com/view/10.1093/gao/9781884446054.001.0001/oao-9781884446054-e-7000085631|title=Toraṇa |work= Grove Art|year=2003 |doi=10.1093/gao/9781884446054.article.T085631|access-date=2018-08-08|last1=Hardy |first1=Adam |isbn=978-1-884446-05-4 }}</ref>{{sfn|Dhar|2010|p=}} ==ستمبه (ڪالم)== [[Stambha]] denotes a pillar or column, and is also known as ''jangha'', ''stali'', ''angrika'', ''sthanu'', ''arani'', ''bharaka'' or ''dharana''.{{sfn|Acharya|2010|p=533}} It is described in ''Manasara'' to consist of a pedestal, base, column and a capital. It can be made from wood or stone, be independent or be a pilaster joined to one of the walls. The text describes different proportions for different materials of construction.{{sfn|Acharya|2010|p=533}} The length of column is divided into''matras'' (portions), and these may be decorated with artwork. The ''Manasara'' suggests rules for tapering the top portions of the ''stambha''.{{sfn|Acharya|2010|p=533}} Illustrative stambhas include the [[Vijay Stambha]] (Tower of victory) at [[Chittorgarh fort]], [[Rajasthan]]. It is dedicated to [[Vishnu]]. The [[Dhvaja|Dhvaja-stambhas]] are found at the entrance of temples as flagstaffs, often with the image of [[lingam]] and sacred animals. ==ڇتريون== ڇتريون بلند، گنبد جي شڪل وارا منڊ آهن جيڪي هندستاني فن تعمير ۾ هڪ عنصر طور استعمال ڪيا ويندا آهن، جيڪي راجسٿاني فن تعمير ۾ پيدا ٿين ٿا. اهي محلات ۾ وڏي پيماني تي استعمال ٿيندا آهن، قلعا، يا جنازي جي جڳهن جي حد بندي ڪرڻ، وغيره. [[Chhatri]]s are elevated, dome-shaped pavilions used as an element in [[Indian architecture]], originating in [[Rajasthani architecture]]. They are widely used in palaces, in forts, or to demarcate funerary sites, etc.<ref>{{Cite journal|last=Zajadacz-Hastenrath|first=Salome|date=1997|title=A Note on Babur's Lost Funerary Enclosure at Kabul|url=http://dx.doi.org/10.2307/1523241|journal=Muqarnas|volume=14|pages=135–142|doi=10.2307/1523241|jstor=1523241 |issn=0732-2992|url-access=subscription}}</ref> ==ڏکڻ ايشيا کان ٻاهر== === Indonesia === {{main|Candi of Indonesia}} Historically, [[Hinduism in Indonesia|Hinduism]] was once the predominant [[religion|religious take]] of some Native Indonesians (chiefly Western Indonesians) in [[Indonesia]], predates the existence of [[Buddhism in Indonesia|Buddhism]], [[Islam in Indonesia|Islamism]], and [[Christianity in Indonesia|Christianity]]. The country was enriched with abundance of Hindu architecture, mainly served as [[Hindu temple|religious purpose]] (place of worship, etc.). According to Indonesian categorization, Hindu architecture temples could be divided into 3 main types with different terminology attached to its respective identity, the first one is called {{lang|jv|[[Candi of Indonesia|Candi]]}} ({{ety|Old Javanese|caṇḍi}}),<ref name="Old Javanese2">{{citation |last=Zoetmulder |first=P.J. |title=Old Javanese-English Dictionary |language=kaw, en|year=1982 |publisher=[[Royal Netherlands Institute of Southeast Asian and Caribbean Studies|Koninklijk Instituut voor Taal-, Land- en Volkenkunde]]}}</ref> specifically refers to the Hindu temple architecture of [[Hinduism in Java|Java]]-origin. The second one is known as {{lang|ban|[[Balinese temple|Pura]]}} ({{ety|ban|ᬧᬸᬭ|pura}}), refers to an architecture style of Balinese to perform their [[Balinese Hinduism]] worship. The last one, similar to Hindu majority globally, known in [[Indonesian language|Indonesian]] as {{lang|id|[[Kovil|Kuil]]}}, specifically refers to Hindu of [[Dravidian architecture|Dravidian]]-origin temple architecture, usually represent the [[Indian Indonesians|Indian Indonesian]] community (as opposed to Native Indonesian form of Hinduism). All types of Hindu architecture in Indonesia are functioned as place of worship, but also could be used as the place of historical observance to broaden the knowledge and awareness about Hinduism amongst the non-Hindu population, to draw the sense of tolerance and [[Bhinneka Tunggal Ika|unity]] within the country (it is also applied to every worship places of diverse religious background in Indonesia). ==گيلري== ;Some folios from surviving manuscripts on Hindu architecture <gallery> File:A folio from Vastu sastra hiti dayeka manuscript, water spout design, Sanskrit language, Newari script - 3.jpg|Drawing and notes on Hiti, a public water spout File:A folio from Vastu sastra hiti dayeka manuscript, water spout design, Sanskrit language, Newari script - 1.jpg|Drawing and notes on Hiti, a public water spout, part 2 File:A folio from Vastu sastra hiti dayeka manuscript, mandala, Sanskrit language, Newari script - 2.jpg|A mandala in ''Vastu Sastra Hiti Dayeka'' File:A folio with Harihara Shiva-Vishnu sketch from Samkrantiyajnavidhi manuscript, Sanskrit language, Nepali script.jpg|Two leaves in ''Samkrantiyajnavidhi'' illustrating proportions for [[Harihara]] – half Shiva, half Vishnu File:A folio from minor Vastu sastra manuscript, home design and decoration, Sanskrit language, Devanagari script.jpg|A Vastu sastra page on home design, first line mentions ''vastu sastra'' </gallery> ;Some temples and public stepwells <gallery> File:Lingaraj Temple Complex.jpg | [[Lingaraja Temple]] ([[Bhubaneswar]], Odisha) File:Veera Narayana temple at the Chennakeshava temple complex.jpg | [[Chennakeshava Temple, Belur]] (Karnataka) File:Radhashyam Temple at Bishnupur 2.jpg | Lalji temple ([[Bishnupur, Bankura]], West Bengal) File:Konark Nat Mandir.jpg | Nata Mandir of [[Konark Sun Temple]] (Odisha) File:Madurai Meenakshi temple 2.jpg | [[Meenakshiamman Temple]] Gopuram ([[Madurai]], Tamil Nadu) File:Rani ki vav - Gujarat - 07.jpg|Rani ka vav Gujarat, a historic public water tank with Hindu arts File:Sringeritemple.jpg | [[Advaita Vedanta]] Monastery ([[Sringeri]], Karnataka) File:Mahabalipuram, Pancha Rathas, Tamil Nadu, India.jpg | [[Pancha Rathas]] ([[Mahabalipuram]], Tamil Nadu) File:Nagda(Rajasthan)Torana.jpg | [[Sahastra Bahu Temples]] Torana ([[Nagda, Rajasthan]]) File:Mukteshwar torana.jpg | Torana of [[Mukteshvara Temple, Bhubaneswar]] (Orisha) File:Arunachaleshvara Temple Tiruvannamalai.JPG|A gopuram at the Arunachaleshvara Temple, Tiruvannamalai (Tamil Nadu) </gallery> ==پڻ ڏسو== * [[Hindu temple architecture]] * [[Indian rock-cut architecture]] * [[Indian architecture]] * [[Dravidian architecture]] * [[Nagara architecture]] == Note == {{reflist|group=note}} ==حوالا== {{حوالا}} == Bibliography == * {{cite book|first=P. K.|last=Acharya|year=2010|title=An encyclopaedia of Hindu architecture | url=https://archive.org/stream/encyclopaediaofh07achauoft#page/n9/mode/2up |publisher=Oxford University Press (Republished by Motilal Banarsidass)|location=New Delhi|isbn=978-81-85990-03-3}} * {{cite book|first=P. K.|last=Acharya|year=1927|title=Indian Architecture according to the Manasara Shilpa Shastra|url=https://archive.org/stream/encyclopaediaofh07achauoft#page/n9/mode/2up |publisher=Oxford University Press (Republished by Motilal Banarsidass)|location=London|isbn=0300062176}} * {{cite book|first=P. D.|last=Dhar|year=2010|title=The Torana in Indian and Southeast Asian Architecture|publisher=D K Printworld|location=New Delhi|isbn=978-8124605349}} * {{cite book|first=I.|last=Glushkova|year=2014|title=Objects of Worship in South Asian Religions: Forms, Practices and Meanings|url=https://books.google.com/books?id=oqReBAAAQBAJ&pg=PA116 |publisher=Routledge|isbn=978-1-317-67595-2}} * {{cite book|first=S. R.|last=Goel|year=1991|title=[[Hindu Temples – What Happened to Them]]|publisher=Voice of India|location=New Delhi|volume=2|isbn=81-85990-03-4}} * {{cite book|first=J. C.|last=Harle|year=1994|title=The Art and Architecture of the Indian Subcontinent|url=https://archive.org/details/artarchitectureo00harl|edition=2nd|publisher=Yale University Press Pelican History of Art|isbn=0300062176|url-access=registration}} *{{cite book|author=Ernest Havell|title=The Ancient and Medieval Architecture of India|url=https://books.google.com/books?id=xHM-7CaV5zYC|year=1972|publisher=John Murray, London (Reprinted S. Chand)}} * {{cite book|first=M.|last=Juneja|year=2001|title=Architecture in Medieval India: Forms, Contexts, Histories|url=https://books.google.com/books?id=7N7VAAAAMAAJ |edition=2nd|publisher=Orient Blackswan|isbn=978-8178242286}} * {{cite book|first=G.|last=Michell|year=1988|title=The Hindu Temple: An Introduction to its Meaning and Forms|url=https://books.google.com/books?id=ajgImLs62gwC&pg=PA61 |edition=2nd |publisher=University of Chicago Press|location=Chicago/London|isbn=0-226-53230-5}} *{{cite journal | last=Patra | first=Reena | title=A Comparative Study on Vaastu Shastra and Heidegger's 'Building, Dwelling and Thinking' | journal=Asian Philosophy | publisher=Taylor & Francis | volume=16 | issue=3 | year=2006 | doi=10.1080/09552360600979430 | pages=199–218| s2cid=144592593 }} *{{cite book|author=Ram Raz|title=Essay on the Architecture of the Hindús|url=https://books.google.com/books?id=DSg5AQAAMAAJ|year=1834 |publisher=Royal Asiatic Society of Great Britain and Ireland}} *{{cite journal|author1=Shilpa Sharma|author2=Shireesh Deshpande|title=Architectural Strategies Used in Hindu Temples to Emphasize Sacredness| journal = Journal of Architectural and Planning Research| volume= 34| number= 4 | year= 2017| pages= 309–319|jstor=44987239}} *{{cite journal | last=Sinha | first=Amita | title=Design of Settlements in the Vaastu Shastras | journal=Journal of Cultural Geography | publisher=Taylor & Francis | volume=17 | issue=2 | year=1998 | doi=10.1080/08873639809478319 | pages=27–41}} * {{cite book|first=D. N.|last=Shukla|year=1993|title=Vastu-Sastra: Hindu Science of Architecture|publisher=Munshiram Manoharial Publishers|isbn=978-81-215-0611-3}} * {{cite book|first=T.|last=Sears|year=2014|title=Worldly Gurus and Spiritual Kings: Architecture and Asceticism in Medieval India|publisher=Yale University Press|isbn=978-0-300-19844-7}} * {{cite book|first=B.|last=Thapar|year=2004|title=Introduction to Indian Architecture|publisher=Periplus Editions|location=Singapore|isbn=0-7946-0011-5|ref=Thapar}} ==External links== {{Commons category|Hindu architecture}} *[https://web.archive.org/web/20100218153644/http://www.hampi.in/architecture.htm Vijayanagara architecture] *[http://www.hindupedia.com/en/Sthapatyaveda Sthapatyaveda] (Temple Architecture) on Hindupedia, the Hindu Encyclopedia [[زمرو:ايشيائي تعميرات]] [[زمرو:ايشيا ۾ فن تعمير]] [[زمرو:فن تعمير]] [[زمرو:هندستاني فن تعمير]] [[زمرو:هندستان جو فن تعمير]] [[زمرو:هندو عبادت جا هنڌ]] [[زمرو:هندو فن تعمير]] [[زمرو:هندو مندر فن تعمير]] qedwev22iwc9z39jmbqrnpks4i9yqx8 382595 382594 2026-06-03T19:01:33Z Memon2025 21315 /* راٺا */ 382595 wikitext text/x-wiki '''هندو فن تعمير''' (Hindu Architecture) هندستاني فن تعمير جو روايتي نظام آهي جيڪو عمارتن جهڙوڪ مندر، خانقاهون، مجسما، گهر، مارڪيٽ جا هنڌ، باغ ۽ شهر جي منصوبه بندي لاءِ آهي، جيئن هندو متنن ۾ بيان ڪيو ويو آهي.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}<ref name="Sinha 1998 pp. 27–41">{{harvnb|Sinha|1998|pages=27–41}}</ref> فن تعمير جون هدايتون سنسڪرت جي نسخن ۾ ۽ ڪجهه حالتن ۾ ٻين علائقائي ٻولين ۾ پڻ زنده آهن. انهن متنن ۾ واستو شاستر، شلپا شاستر، برهت سمهتا، پرانا ۽ اگاما جا تعميراتي حصا ۽ علائقائي متن جهڙوڪ مانسارا شامل آهن.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx, Appendix I lists hundreds of Hindu architectural texts}}{{sfn|Shukla|1993|p=}} {{Short description|Traditional system of Indian architecture as described in Hindu texts}} [[File:10th century Nilakantha Mahadeva Hindu temple, Nagara architecture, Sunak, Gujarat.jpg|thumb|سُناڪ، گجرات ۾ هڪ هندو مندر جي اڏاوت]]هندو فن تعمير جي سڀ کان اهم خصوصيت (۽ ڪيتريون ئي بچيل مثال) هندو مندر آهن، هڪ اهڙي اڏاوتي روايت سان جيڪا پٿر، اينٽن ۽ پٿر جي ڪٽ واري فن تعمير ۾ بچيل مثال ڇڏي وئي آهي جيڪا گپتا سلطنت جي دور جي آهي. انهن فن تعمير تي قديم فارسي ۽ هيلينسٽڪ فن تعمير جو اثر هو.<ref>{{Cite book|last=Smith|first=Vincent Arthur|url=https://books.google.com/books?id=IPstAAAAMAAJ&q=%22The+Hellenistic+is+not+the+only+foreign+element+in+ancient+Indian+art+.+The+influence+of+Persia+is+apparent+,+and+the+columnar+architecture+of+the+Achaemenian+monarchy+supplied+the+models+for+Asoka's+monolithic+pillars+and+many%22|title=Research Articles in Epigraphy, Archaeology, and Numismatics of India|date=1977|publisher=Sheikh Mubarak Ali|language=en}}</ref> جديد دور ۾ تمام گهٽ سيڪيولر هندو فن تعمير، جهڙوڪ محلات، گهر ۽ شهر بچيل آهي. برباد (ruins) ۽ آثار قديمه جا مطالعو هندستان ۾ ابتدائي سيڪيولر فن تعمير جو نظارو پيش ڪن ٿا.<ref name="Murthy1987">{{cite book|author=K. Krishna Murthy|title=Early Indian Secular Architecture|url=https://books.google.com/books?id=0gsNAQAAIAAJ|year=1987|isbn=978-81-85067-01-8|pages=5–16|publisher=Sundeep Prakashan }}</ref> هندستاني محلات ۽ شهري فن تعمير جي تاريخ تي مطالعي گهڻو ڪري مغل ۽ هند-اسلامي فن تعمير تي ڌيان ڏنو آهي خاص طور تي اتر ۽ اولهه هندستان جي، انهن جي نسبتاً گهڻائي جي ڪري. هندستان جي ٻين علائقن ۾، خاص طور تي ڏکڻ ۾، هندو فن تعمير 16 صدي تائين ترقي ڪندو رهيو، جهڙوڪ اهي جيڪي مندرن، برباد شهرن ۽ وجياناگر سلطنت ۽ نائڪا جي سيڪيولر جڳهن پاران مثال طور پيش ڪيا ويا آهن.<ref name="Branfoot 2008 pp. 171–194">{{cite journal | last=Branfoot | first=Crispin | title=Imperial Frontiers: Building Sacred Space in Sixteenth-Century South India | journal=The Art Bulletin | publisher=Taylor & Francis| volume=90 | issue=2 | year=2008 | doi=10.1080/00043079.2008.10786389 | pages=171–194| s2cid=154135978 }}</ref><ref name="harle331">{{cite book|author=James C. Harle|title=The Art and Architecture of the Indian Subcontinent|url=https://books.google.com/books?id=LwcBVvdqyBkC |year=1994|publisher=Yale University Press|isbn=978-0-300-06217-5|pages=330–331}}</ref> سيڪيولر فن تعمير ڪڏهن به هندستان ۾ مذهبي جي مخالفت نه ڪئي وئي، ۽ اهو مقدس فن تعمير آهي جهڙوڪ اهي جيڪي هندو مندرن ۾ مليا آهن جيڪي سيڪيولر ماڻهن کان متاثر ۽ موافقت هئا. وڌيڪ، هارل چوي ٿو، اهو آهي مندر جي ڀتين، ٿنڀن، تورانن ۽ مدپام تي ٺهيل نقش جتي سيڪيولر فن تعمير جو ننڍڙو نسخو ملي سگهي ٿو.<ref name="Harle1994">{{cite book|author=James C. Harle|title=The Art and Architecture of the Indian Subcontinent|url=https://books.google.com/books?id=LwcBVvdqyBkC |year=1994|publisher=Yale University Press|isbn=978-0-300-06217-5|pages=43–47, 67–68, 467–480}}</ref> ==متن== [[File:17th century copy of folio 2 of Visvakarmaprakasa, a Vastu sastra Nepal, Sanskrit Devanagari - 1.jpg|thumb|left|وشوڪرما پرڪاس جو هڪ فوليو. هڪ معمولي هندو فن تعمير جو متن. نيپال جي کٽمنڊو وادي (سنسڪرت ديوناگري) ۾ دريافت ٿيو]] واستو شاستر ۽ شلپا شاستر قديم هندستاني متنن ۾ 64 ديوي فنن مان هڪ طور درج ٿيل آهن. اهي فن تعمير جي فن ۽ سائنس کي ڍڪيندڙ ڊيزائن دستور آهن. عام طور تي شڪل، ڪم کي هندو علامت سان ملائي ٿو. هندو فن تعمير جي اصولن جو قديم ترين، قديم ۽ ڊسٽل نسخو ويدڪ ادب ۾ ملي ٿو. روايتي طور تي اپويد (ويدن جا گهٽ ضميما) طور سمجهيو ويندو آهي. ۽ سٿاپتيا ويد سڏيو ويندو آهي.<ref name="Patra 2006 pp. 199–218">{{harvnb|Patra|2006}}</ref> آچاريه جي انسائيڪلوپيڊيا آف هندو فن تعمير ۾ سوين سنسڪرت نسخا درج آهن. هندو فن تعمير تي وڌيڪ تفصيل سان. جيڪي جديد دور ۾ بچيل آهن. اهي مختلف موضوعن جي تعميراتي پهلوئن کي ڍڪيندا آهن. زيور، فرنيچر. گاڏيون (ويگنون، گاڏيون). گيٽ وي. پاڻي جي ٽانڪيون، ڊرين، شهر، گهٽيون، گهر. محلات مندر ۽ ٻيا. معاصر دور ۾ سڀ کان وڌيڪ مطالعو ڪيل متن مختلف هندستاني رسم الخط ۾ سنسڪرت نسخا آهن. انهن ۾ برهت سميتا (باب 53، 56-58 ۽ 79). مناسرا شلپا شاستر. ماياماتا واستو شاستر. تيلگو ۽ تامل ۾ تبصرن سان. پراڻا (مثال طور، اگني پراڻ جا باب 42-62 ۽ 104-106، برهمندا پراڻ جو باب 7) ۽ هندو اگام شامل آهن.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx with Appendix 1}} {{Clear}} ==ڳوٺ ۽ شهر== [[File:700 CE Manasara Sanskrit text, Hindu architecture, town village plans.jpg|thumb|700 عيسوي جي ماناسارا سنسڪرت متن ۾ هندو فن تعمير تي ڪجهه شهري منصوبا تجويز ڪيا ويا آهن.{{sfn|Sinha|1998|pp=27–40}}{{sfn|Ram Raz|1834}}{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}}]] هندو متن گهرن، مارڪيٽ جي جڳهن، باغن ۽ شهر جي منصوبابندي لاءِ اڏاوتي هدايتن جي سفارش ڪن ٿا. {{sfn|Sinha|1998|pp=27–40}} انساني آبادڪاري لاءِ بهترين جڳهه. ماناسارا اعلان ڪري ٿو. ٿلهي مٽي سان صحيح زمين جي ڳولا ڪري ٿو. جيڪو اوڀر طرف کليل آسمان ڏانهن لهي ٿو. ته جيئن رهواسي سج اڀرڻ جي تعريف ڪري سگهن. اهو هڪ ندي جي ويجهو آهي. يا اهم پاڻي جو وهڪرو. ۽ کوهن لاءِ ڪافي زميني پاڻي آهي. پاڻي جو ٻيو ذريعو. مٽي (ماناسارا چوي ٿو) مضبوط هجڻ گهرجي. گلن، ڀاڄين ۽ ميوي جي وڻن کي وڌائڻ لاءِ امير. ۽ خوشگوار بوءِ جي. متن سفارش ڪري ٿو. ته. شهر جي منصوبه بندي ڪندڙ گهرن ۽ سرڪاري عمارتن جي مستحڪم بنياد لاءِ مٽي جي معيار کي کوٽڻ ۽ جانچڻ. هڪ ڀيرو جڳهه قبول ڪئي وڃي ٿي. متن گهٽين کي ويڙهڻ لاءِ چاليهه منصوبن جي وضاحت ڪري ٿو. گهر، مارڪيٽ، باغ ۽ آبادي لاءِ ضروري ٻيون بنيادي ڍانچي. مثال طور آرڪيٽيڪچرل منصوبن ۾ ڊنڊڪا، پرستارا، چترموکا، پدماڪا، ڪرموڪا، سواستڪا ۽ ٻيا شامل آهن.{{sfn|Sinha|1998|pp=27–40}} هندو متن پنج عام اصولن سان مختلف آهن:{{sfn|Patra|2006|pp=201–203}} *ڊڪنيرنا: واقفيت جا اصول * پدوينياس: سائيٽ پلاننگ * هستالڪشن: حصن جي متناسب ماپ تناسب * ايادي: فن تعمير جا ڇهه روايتي اصول *پٽڪادي: جماليات يا هر عمارت يا مجموعي منصوبي جو حصو جو ڪردار. * هدايتون سائنس، روحاني عقيدن، علم نجوم ۽ فلڪيات جي شروعاتي هندو سمجھ جي اصولن کي گڏ ڪن ٿيون.{{sfn|Patra|2006|pp=201–203}} عملي طور تي اهي هدايتون بنيادي هدايتن تي مقرر ڪيل هم آهنگي جي حق ۾ آهن. ڪيترن ئي منصوبن سان گهٽين کي موسمي هوائن جي هدايت سان ترتيب ڏيڻ جي حق ۾ آهن. زمين ۽ مقامي موسم جي ضرورتن سان ضم ٿيل. شهر جي مرڪز ۾ هڪ مندر يا عوامي اسيمبلي هال جي سفارش ڪئي وئي آهي. ==اسپتالون ۽ شفاخانا== طب ۽ سرجري تي ابتدائي هندو متن. اهو بيمار ماڻهن جي سنڀال لاءِ وقف عمارتن ۽ هالن جو ذڪر ڪري ٿو ۽ سفارش ڪري ٿو. ته. واستو وديا (वास्तुविद्या) جي ماهر سان معمارن کي انهن کي تعمير ڪرڻ گهرجي. چرڪ سمهيتا 100 ق.م کان 150 عيسوي جي وچ ۾ تاريخ هئي. مثال طور ڪتاب 1 ۾، آيت 15.6 (سوتراسٿن) ۾ چيو ويو آهي:<ref name=Wujastyk1>Dominik Wujastyk (2003), The Roots of Āyurveda: Selections from Sanskrit Medical Writings, 3rd edition, Penguin, pages 35–36, 10–12</ref><ref name=Kaviratna1>AV Kaviratna (1913), Charaka-samhita : translated into English, Part 1, {{oclc|67906513}}, pages 168–169</ref><ref name=sharma1>Priya V Sharma (1981), Charaka Samhita Volume 1: Sanskrit Text, with an English Translation, Chaukhamba Orientalia, {{ISBN|9788176370127}}, page 104</ref>{{refn|group=note|The verse 1.15.7 describes how this hospital building should be furnished with beds, chairs, bedsheets, pillows, spitoon, drug grinders, affectionate nurses, pharmacy, supplies, patient care equipment etc.<ref name=Wujastyk1/><ref name=sharma1/>}} {{Quote| {{lang|sa-Deva| [...] दृढं निवातं प्रवातैकदेशं सुखप्रविचारमनुपत्यकं धूमातपजलरजसामनभिगमनीयमनिष्ठानां च शब्दस्पर्शरसरूपगन्धानां सोदपानोदूखलमुसलवर्चःस्थानस्नानभूमिमहानसं '''वास्तुविद्याकुशलः''' प्रशस्तं गृहमेव तावत् पूर्वमुपकल्पयेत्<nowiki>।||६||</nowiki>}}<br> [...] – In the first place a mansion must be constructed under the supervision of an engineer well-conversant with the science of building mansions and houses. It should be spacious and roomy. The element of strength should not be wanting in it. Every part of it should not be exposed to strong winds or breezes. One portion at least should be open to the currents of wind. It should be such that one may move or walk through it with ease. It should not be exposed to smoke, or the sun, or dust, or injurious sound and taste and form and scent. It should be furnished with staircases, with pestles and mortars, privies, accommodation for belting, and cook-rooms.<br>– Translated by Avinash Kaviratna<ref name=Kaviratna1/><br> [...] – the one expert in architecture should, first of all, arrange for an auspicious house which should be strong, wind-free (isolated from wind), ventilated, having comfortable moving space, not situated in a valley, inaccessible to smoke (or) sun (or) water (or) taste (or) sight (or) smell, and provided with water reservoir, mortar pestle, lavatory, bathroom and kitchen.<br>– Translated by Priya Sharma<ref name=sharma1/><br> [...] – Thus, '''an expert in the science of building''' should first construct a worthy building. It should be strong, out of the wind, and part of it should be open to the air. It should be easy to get about in, and should not be in a depression. It should be out of the path of smoke, sunlight, water, or dust, as well as unwanted noise, feelings, tastes, sights and smells. It should have water supply, pestle and mortar, lavatory, bathing area, and a kitchen.<br>– Translated by Dominik Wujastyk (under subtitle: The [[Hospital]] Building)<ref name=Wujastyk1/> |Caraka Samhita, 1.15.6}} ==آرٽ ۽ شهري عمارتون== The ''Narada Shilpasastra'' is another early Sanskrit treatise on architecture. It has 83 chapters, with chapters on plans for villages and cities, on architectural guidelines for palaces and houses, on public water tanks, on Hindu temples, as well as construction of public civic buildings.<ref name=Raghavan>V. Raghavan (1935), ''Two chapters on painting in the Narada Silpa Sastra'', Journal of the Indian Society of Oriental Art, Editors: Stella Kramrisch, Volume III, Number 1, pp. 15–32</ref><ref name=Iyengar/> Chapters 60 through 66 of ''Narada Silpa'' discuss special [[Śālā]] for community services and enjoyment, with chapter 61 on ''Bhojan-sala'' (feeding house), chapter 65 on ''Nataka'' (performance arts), and chapter 66 discussing a building to display arts and paintings. Chapter 71 discusses how ''chitra'' (painting) should be used to enliven homes and civic buildings.<ref name=Raghavan/><ref name=Iyengar>RN Iyengar, KS Kannan and SY Wakankar (2018), ''Narada Silpasastra: Sanskrit Text on Architectural Civil Engineering'', Jain University Press, {{ISBN|978-9385327582}}, pp. 197–220, 233–238</ref> ''Chitra-sala'' and other "entertainment houses", states ''Narada Silpasastra'', should be located in the middle of a city, preferably the main street or where major roads of the city cross or near major temples or palace.<ref name=Raghavan/><ref>C. Sivaramamurti (1934), ''[https://archive.org/details/in.ernet.dli.2015.44001/page/n189/mode/2up Chitrasalas]'', Triveni, Volume 7, Number 2, pp. 180–185</ref> This building's ''mandapam'' (hall) must be spacious and ventilated. It should have pictures that "captivate our minds" and "give joy to the eyes", laid out by rules of proportion and rules of "pose-determining lines", according to a translation by Raghavan.<ref name=Raghavan/> Chapter 66 further recommends specific designs. For example, it describes a civic building for display of art that is circular (''mardala'', drum-like), with main entrance and smaller ones enclosing a court-like space, terraces, and halls to divide the building into sections. These halls should itself display some items of pleasure such as carvings, colorful patterns on the floor, and brightly colored Devas, Gandharvas and Kinnaras.<ref>V. Raghavan (1935), ''Two chapters on painting in the Narada Silpa Sastra'', Journal of the Indian Society of Oriental Art, Editors: Stella Kramrisch, Volume III, Number 1, pp. 23–32</ref><ref name=Iyengar/> Another group of civic buildings described in Hindu texts are the ''preksha-sala'' (building for drama/stage performance) and ''sangita-sala or natya-sala'' (dance performance).<ref name=Raghavan357>V. Raghavan (1934), ''Theatre Architecture in Ancient India'', Triveni, Volume 5, Number 4, pp. 357–363</ref> These are categorized in three: those in temples for religious arts, in city for general entertainment, or in a palace for the king and his guests. The ''Samarangana Sutradhara'' of Bhoja, for example, dedicates its chapter 34 to these buildings and adds that the walls of the performance hall should adorned pictures of damsels dancing or playing instruments.<ref name=Raghavan357/> The plan for ''Natya-mandapa'' with space for the dancers, space for the musicians that co-perform with the dancers, space where the dance-drama artists can change their dress for different acts (''Nepathya-dhama'') and for the ''prekshaka'' (audience) are discussed in chapter 39 of Kumara's ''Silpa Ratna''. The ''Narada Silpasastra'' uses the term "Nataka-salas", recommending that the performance stage should be raised on a platform so that the audience can get a better view, the audience hall should be decorated for the audience to admire before and after the performance.<ref name=Raghavan357/> These arts and architectural principles may have evolved out of more ancient Indian traditions for performance arts, states Varadpande, as is implied in the Buddhist text ''[[Brahmajāla Sutta]]'' where the Buddha forbids his ''bhikshus'' (monks) from watching dances, music performances and similar public shows in ''Majjhima-sila''.<ref name="Varadpande1987">{{cite book|author=Manohar Laxman Varadpande|title=History of Indian Theatre|url=https://books.google.com/books?id=SyxOHOCVcVkC|year=1987|publisher=Abhinav Publications|isbn=978-81-7017-221-5|pages=105–114}}; for another translation of the Buddhist canonical text, see: {{cite book|author=Martine Batchelor|title=The Spirit of the Buddha |url=https://books.google.com/books?id=fL3mykqlOJcC&pg=PT25 |year=2010|publisher=Yale University Press|isbn=9780300175004|pages=25 (Majjhima Nikaya 27)}}</ref> The text ''[[Natyasastra]]'' recommends architectural guidelines for the ''Natya'' theatre, but without drawings and plans. The theatre mentioned in ''Natyasastra'' probably housed an audience of 200 to 500 patrons comfortably seated, states Farley Richmond – a scholar of Indian theatre.<ref name="Kale2019">{{cite book|author=Farley Richmond|editor=M. R. Kale|title=The Mrichchhakatika of Sudraka: With Introduction, Critical Essays and a Photo-Essay |url=https://books.google.com/books?id=Dv_oDwAAQBAJ |year=2019|publisher=Motilal Banarsidass|isbn=978-81-208-4010-2|pages=31–33}}</ref> ==مندر== [[File:Architecture of the Khajuraho temples.jpg|thumb|right|Elements of a North Indian temple (Madhya Pradesh)]] [[File:1910 sketches, Gondeshwar temple Sinnar, Nashik temple overview, cross section and plan.jpg|thumb|The architectural plan of the Gondeshwar temple near Nashik (Maharashtra)]] {{main|Hindu temple architecture}} [[Hindu temple architecture]] has many varieties of style whose historic role has been to provide "a focus for both the social and spiritual life" for the Hindu community it serves, states George Michell.{{sfn|Michell|1988|p=14}} Every [[Hindu temple]] ("mandir") is imbued with symbolism, yet the basic structure of each stays the same. Each temple has an inner sanctum or the sacred space, the ''[[Garbhagriha|garbha griha]]'' or womb-chamber, where the primary ''[[murti]]'' or the image of a deity is housed in a simple bare cell for ''darshana'' (view, meditative focus).{{sfn|Shilpa Sharma|Shireesh Deshpande|2017|pp=309-317}} Above the garbhagriha is a tower-like ''[[shikhara]]'', called the ''[[Vimana (architectural feature)|vimana]]'' in south India. This sanctum is surrounded by a closed or open path for ''pradakshina'' (also called ''parikrama'', circumambulation) that is typically intricately carved with symbolic art depicting Hindu legends, themes of artha, dharma and kama as well as the statues of significant deities of three major Hindu traditions (Vishnu, Shiva and Shakti).{{sfn|Michell|1988|pp=66–76, 86–126}} The sanctums of significant temples have a ''[[mandapa]]'' congregation hall, and sometimes an ''[[antarala]]'' antechamber and porch between garbhagriha and mandapa. Major temples that attract pilgrims from far typically have mandapas or other buildings that service the pilgrims. These may be connected or detached from the temple. The main temple may exist with other smaller temples or shrines in the temple compound. The streets around the temple are markets and hubs of economic activity.{{sfn|Michell|1988|pp=66–76, 86–126}} There are examples of special dance pavilions (''Nata Mandir''), like in the [[Konark Sun Temple]]. The pool, temple tank (''Kunda'') is also part of large temples, and they traditionally have served as a place for a bath dip and ablutions for pilgrims.{{sfn|Acharya|2010|p=74}} The same essential architectural principles are found in the historic Hindu temples of southeast Asia.{{sfn|Michell|1988|pp=159–182}} === Gopurams === {{Main|Gopuram}} Essentially independent architectural structure is an element of the temple complex as ''[[gopuram]]'', viz., gatehouse towers, usually ornate, othen with colossal size, at the entrance of a Hindu temple of [[Southern India]].<ref name=britgopuram>{{cite web|url=http://www.britannica.com/eb/article-9037402/gopura|title=Gopura|publisher=Encyclopædia Britannica|access-date=2008-01-20}}</ref> == خانقاهون (ماٿا == هندو خانقاهون جهڙوڪ ماٿا ۽ آشرم عمارتن جا ڪمپليڪس آهن جن ۾ مندر، خانقاه خانا يا اجتماعي گهر ۽ معاون سهولتون شامل آهن.{{sfn|Sears|2014|pp=4—9}} == راٺا اٿا == ڪجهه هندو جڳهن ۾، مندر يا عمارتون آهن جن کي راٿا سڏيو ويندو آهي ڇاڪاڻ ته انهن جي شڪل هڪ وڏي رٿ (chariot) جي هوندي آهي.{{sfn|Harle|1994|p=153}} ==تورانا (محراب)== توران هڪ آزاد بيٺل محراب آهي جيڪو رسمن جي مقصدن لاءِ هندو، ٻڌ ۽ جين فن تعمير ۾ مندرن، خانقاهن ۽ ٻين شين جي سامهون ڏٺو ويندو آهي، ڪڏهن ڪڏهن هڪ عمارت جي طور تي. [[Torana]] is a free-standing archway for ceremonial purposes seen in the Hindu, [[Buddhist]] and [[Jain]] architecture in front of the temples, monasteries and other objects, sometimes as single building.<ref>{{Cite web|url=http://www.oxfordartonline.com/view/10.1093/gao/9781884446054.001.0001/oao-9781884446054-e-7000085631|title=Toraṇa |work= Grove Art|year=2003 |doi=10.1093/gao/9781884446054.article.T085631|access-date=2018-08-08|last1=Hardy |first1=Adam |isbn=978-1-884446-05-4 }}</ref>{{sfn|Dhar|2010|p=}} ==ستمبه (ڪالم)== [[Stambha]] denotes a pillar or column, and is also known as ''jangha'', ''stali'', ''angrika'', ''sthanu'', ''arani'', ''bharaka'' or ''dharana''.{{sfn|Acharya|2010|p=533}} It is described in ''Manasara'' to consist of a pedestal, base, column and a capital. It can be made from wood or stone, be independent or be a pilaster joined to one of the walls. The text describes different proportions for different materials of construction.{{sfn|Acharya|2010|p=533}} The length of column is divided into''matras'' (portions), and these may be decorated with artwork. The ''Manasara'' suggests rules for tapering the top portions of the ''stambha''.{{sfn|Acharya|2010|p=533}} Illustrative stambhas include the [[Vijay Stambha]] (Tower of victory) at [[Chittorgarh fort]], [[Rajasthan]]. It is dedicated to [[Vishnu]]. The [[Dhvaja|Dhvaja-stambhas]] are found at the entrance of temples as flagstaffs, often with the image of [[lingam]] and sacred animals. ==ڇتريون== ڇتريون بلند، گنبد جي شڪل وارا منڊ آهن جيڪي هندستاني فن تعمير ۾ هڪ عنصر طور استعمال ڪيا ويندا آهن، جيڪي راجسٿاني فن تعمير ۾ پيدا ٿين ٿا. اهي محلات ۾ وڏي پيماني تي استعمال ٿيندا آهن، قلعا، يا جنازي جي جڳهن جي حد بندي ڪرڻ، وغيره. [[Chhatri]]s are elevated, dome-shaped pavilions used as an element in [[Indian architecture]], originating in [[Rajasthani architecture]]. They are widely used in palaces, in forts, or to demarcate funerary sites, etc.<ref>{{Cite journal|last=Zajadacz-Hastenrath|first=Salome|date=1997|title=A Note on Babur's Lost Funerary Enclosure at Kabul|url=http://dx.doi.org/10.2307/1523241|journal=Muqarnas|volume=14|pages=135–142|doi=10.2307/1523241|jstor=1523241 |issn=0732-2992|url-access=subscription}}</ref> ==ڏکڻ ايشيا کان ٻاهر== === Indonesia === {{main|Candi of Indonesia}} Historically, [[Hinduism in Indonesia|Hinduism]] was once the predominant [[religion|religious take]] of some Native Indonesians (chiefly Western Indonesians) in [[Indonesia]], predates the existence of [[Buddhism in Indonesia|Buddhism]], [[Islam in Indonesia|Islamism]], and [[Christianity in Indonesia|Christianity]]. The country was enriched with abundance of Hindu architecture, mainly served as [[Hindu temple|religious purpose]] (place of worship, etc.). According to Indonesian categorization, Hindu architecture temples could be divided into 3 main types with different terminology attached to its respective identity, the first one is called {{lang|jv|[[Candi of Indonesia|Candi]]}} ({{ety|Old Javanese|caṇḍi}}),<ref name="Old Javanese2">{{citation |last=Zoetmulder |first=P.J. |title=Old Javanese-English Dictionary |language=kaw, en|year=1982 |publisher=[[Royal Netherlands Institute of Southeast Asian and Caribbean Studies|Koninklijk Instituut voor Taal-, Land- en Volkenkunde]]}}</ref> specifically refers to the Hindu temple architecture of [[Hinduism in Java|Java]]-origin. The second one is known as {{lang|ban|[[Balinese temple|Pura]]}} ({{ety|ban|ᬧᬸᬭ|pura}}), refers to an architecture style of Balinese to perform their [[Balinese Hinduism]] worship. The last one, similar to Hindu majority globally, known in [[Indonesian language|Indonesian]] as {{lang|id|[[Kovil|Kuil]]}}, specifically refers to Hindu of [[Dravidian architecture|Dravidian]]-origin temple architecture, usually represent the [[Indian Indonesians|Indian Indonesian]] community (as opposed to Native Indonesian form of Hinduism). All types of Hindu architecture in Indonesia are functioned as place of worship, but also could be used as the place of historical observance to broaden the knowledge and awareness about Hinduism amongst the non-Hindu population, to draw the sense of tolerance and [[Bhinneka Tunggal Ika|unity]] within the country (it is also applied to every worship places of diverse religious background in Indonesia). ==گيلري== ;Some folios from surviving manuscripts on Hindu architecture <gallery> File:A folio from Vastu sastra hiti dayeka manuscript, water spout design, Sanskrit language, Newari script - 3.jpg|Drawing and notes on Hiti, a public water spout File:A folio from Vastu sastra hiti dayeka manuscript, water spout design, Sanskrit language, Newari script - 1.jpg|Drawing and notes on Hiti, a public water spout, part 2 File:A folio from Vastu sastra hiti dayeka manuscript, mandala, Sanskrit language, Newari script - 2.jpg|A mandala in ''Vastu Sastra Hiti Dayeka'' File:A folio with Harihara Shiva-Vishnu sketch from Samkrantiyajnavidhi manuscript, Sanskrit language, Nepali script.jpg|Two leaves in ''Samkrantiyajnavidhi'' illustrating proportions for [[Harihara]] – half Shiva, half Vishnu File:A folio from minor Vastu sastra manuscript, home design and decoration, Sanskrit language, Devanagari script.jpg|A Vastu sastra page on home design, first line mentions ''vastu sastra'' </gallery> ;Some temples and public stepwells <gallery> File:Lingaraj Temple Complex.jpg | [[Lingaraja Temple]] ([[Bhubaneswar]], Odisha) File:Veera Narayana temple at the Chennakeshava temple complex.jpg | [[Chennakeshava Temple, Belur]] (Karnataka) File:Radhashyam Temple at Bishnupur 2.jpg | Lalji temple ([[Bishnupur, Bankura]], West Bengal) File:Konark Nat Mandir.jpg | Nata Mandir of [[Konark Sun Temple]] (Odisha) File:Madurai Meenakshi temple 2.jpg | [[Meenakshiamman Temple]] Gopuram ([[Madurai]], Tamil Nadu) File:Rani ki vav - Gujarat - 07.jpg|Rani ka vav Gujarat, a historic public water tank with Hindu arts File:Sringeritemple.jpg | [[Advaita Vedanta]] Monastery ([[Sringeri]], Karnataka) File:Mahabalipuram, Pancha Rathas, Tamil Nadu, India.jpg | [[Pancha Rathas]] ([[Mahabalipuram]], Tamil Nadu) File:Nagda(Rajasthan)Torana.jpg | [[Sahastra Bahu Temples]] Torana ([[Nagda, Rajasthan]]) File:Mukteshwar torana.jpg | Torana of [[Mukteshvara Temple, Bhubaneswar]] (Orisha) File:Arunachaleshvara Temple Tiruvannamalai.JPG|A gopuram at the Arunachaleshvara Temple, Tiruvannamalai (Tamil Nadu) </gallery> ==پڻ ڏسو== * [[Hindu temple architecture]] * [[Indian rock-cut architecture]] * [[Indian architecture]] * [[Dravidian architecture]] * [[Nagara architecture]] == Note == {{reflist|group=note}} ==حوالا== {{حوالا}} == Bibliography == * {{cite book|first=P. K.|last=Acharya|year=2010|title=An encyclopaedia of Hindu architecture | url=https://archive.org/stream/encyclopaediaofh07achauoft#page/n9/mode/2up |publisher=Oxford University Press (Republished by Motilal Banarsidass)|location=New Delhi|isbn=978-81-85990-03-3}} * {{cite book|first=P. K.|last=Acharya|year=1927|title=Indian Architecture according to the Manasara Shilpa Shastra|url=https://archive.org/stream/encyclopaediaofh07achauoft#page/n9/mode/2up |publisher=Oxford University Press (Republished by Motilal Banarsidass)|location=London|isbn=0300062176}} * {{cite book|first=P. D.|last=Dhar|year=2010|title=The Torana in Indian and Southeast Asian Architecture|publisher=D K Printworld|location=New Delhi|isbn=978-8124605349}} * {{cite book|first=I.|last=Glushkova|year=2014|title=Objects of Worship in South Asian Religions: Forms, Practices and Meanings|url=https://books.google.com/books?id=oqReBAAAQBAJ&pg=PA116 |publisher=Routledge|isbn=978-1-317-67595-2}} * {{cite book|first=S. R.|last=Goel|year=1991|title=[[Hindu Temples – What Happened to Them]]|publisher=Voice of India|location=New Delhi|volume=2|isbn=81-85990-03-4}} * {{cite book|first=J. C.|last=Harle|year=1994|title=The Art and Architecture of the Indian Subcontinent|url=https://archive.org/details/artarchitectureo00harl|edition=2nd|publisher=Yale University Press Pelican History of Art|isbn=0300062176|url-access=registration}} *{{cite book|author=Ernest Havell|title=The Ancient and Medieval Architecture of India|url=https://books.google.com/books?id=xHM-7CaV5zYC|year=1972|publisher=John Murray, London (Reprinted S. Chand)}} * {{cite book|first=M.|last=Juneja|year=2001|title=Architecture in Medieval India: Forms, Contexts, Histories|url=https://books.google.com/books?id=7N7VAAAAMAAJ |edition=2nd|publisher=Orient Blackswan|isbn=978-8178242286}} * {{cite book|first=G.|last=Michell|year=1988|title=The Hindu Temple: An Introduction to its Meaning and Forms|url=https://books.google.com/books?id=ajgImLs62gwC&pg=PA61 |edition=2nd |publisher=University of Chicago Press|location=Chicago/London|isbn=0-226-53230-5}} *{{cite journal | last=Patra | first=Reena | title=A Comparative Study on Vaastu Shastra and Heidegger's 'Building, Dwelling and Thinking' | journal=Asian Philosophy | publisher=Taylor & Francis | volume=16 | issue=3 | year=2006 | doi=10.1080/09552360600979430 | pages=199–218| s2cid=144592593 }} *{{cite book|author=Ram Raz|title=Essay on the Architecture of the Hindús|url=https://books.google.com/books?id=DSg5AQAAMAAJ|year=1834 |publisher=Royal Asiatic Society of Great Britain and Ireland}} *{{cite journal|author1=Shilpa Sharma|author2=Shireesh Deshpande|title=Architectural Strategies Used in Hindu Temples to Emphasize Sacredness| journal = Journal of Architectural and Planning Research| volume= 34| number= 4 | year= 2017| pages= 309–319|jstor=44987239}} *{{cite journal | last=Sinha | first=Amita | title=Design of Settlements in the Vaastu Shastras | journal=Journal of Cultural Geography | publisher=Taylor & Francis | volume=17 | issue=2 | year=1998 | doi=10.1080/08873639809478319 | pages=27–41}} * {{cite book|first=D. N.|last=Shukla|year=1993|title=Vastu-Sastra: Hindu Science of Architecture|publisher=Munshiram Manoharial Publishers|isbn=978-81-215-0611-3}} * {{cite book|first=T.|last=Sears|year=2014|title=Worldly Gurus and Spiritual Kings: Architecture and Asceticism in Medieval India|publisher=Yale University Press|isbn=978-0-300-19844-7}} * {{cite book|first=B.|last=Thapar|year=2004|title=Introduction to Indian Architecture|publisher=Periplus Editions|location=Singapore|isbn=0-7946-0011-5|ref=Thapar}} ==External links== {{Commons category|Hindu architecture}} *[https://web.archive.org/web/20100218153644/http://www.hampi.in/architecture.htm Vijayanagara architecture] *[http://www.hindupedia.com/en/Sthapatyaveda Sthapatyaveda] (Temple Architecture) on Hindupedia, the Hindu Encyclopedia [[زمرو:ايشيائي تعميرات]] [[زمرو:ايشيا ۾ فن تعمير]] [[زمرو:فن تعمير]] [[زمرو:هندستاني فن تعمير]] [[زمرو:هندستان جو فن تعمير]] [[زمرو:هندو عبادت جا هنڌ]] [[زمرو:هندو فن تعمير]] [[زمرو:هندو مندر فن تعمير]] d77f7sw7p439mg7kzrfie0bgrrln8ao 382596 382595 2026-06-03T19:03:30Z Memon2025 21315 /* تورانا (محراب) */ 382596 wikitext text/x-wiki '''هندو فن تعمير''' (Hindu Architecture) هندستاني فن تعمير جو روايتي نظام آهي جيڪو عمارتن جهڙوڪ مندر، خانقاهون، مجسما، گهر، مارڪيٽ جا هنڌ، باغ ۽ شهر جي منصوبه بندي لاءِ آهي، جيئن هندو متنن ۾ بيان ڪيو ويو آهي.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}<ref name="Sinha 1998 pp. 27–41">{{harvnb|Sinha|1998|pages=27–41}}</ref> فن تعمير جون هدايتون سنسڪرت جي نسخن ۾ ۽ ڪجهه حالتن ۾ ٻين علائقائي ٻولين ۾ پڻ زنده آهن. انهن متنن ۾ واستو شاستر، شلپا شاستر، برهت سمهتا، پرانا ۽ اگاما جا تعميراتي حصا ۽ علائقائي متن جهڙوڪ مانسارا شامل آهن.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx, Appendix I lists hundreds of Hindu architectural texts}}{{sfn|Shukla|1993|p=}} {{Short description|Traditional system of Indian architecture as described in Hindu texts}} [[File:10th century Nilakantha Mahadeva Hindu temple, Nagara architecture, Sunak, Gujarat.jpg|thumb|سُناڪ، گجرات ۾ هڪ هندو مندر جي اڏاوت]]هندو فن تعمير جي سڀ کان اهم خصوصيت (۽ ڪيتريون ئي بچيل مثال) هندو مندر آهن، هڪ اهڙي اڏاوتي روايت سان جيڪا پٿر، اينٽن ۽ پٿر جي ڪٽ واري فن تعمير ۾ بچيل مثال ڇڏي وئي آهي جيڪا گپتا سلطنت جي دور جي آهي. انهن فن تعمير تي قديم فارسي ۽ هيلينسٽڪ فن تعمير جو اثر هو.<ref>{{Cite book|last=Smith|first=Vincent Arthur|url=https://books.google.com/books?id=IPstAAAAMAAJ&q=%22The+Hellenistic+is+not+the+only+foreign+element+in+ancient+Indian+art+.+The+influence+of+Persia+is+apparent+,+and+the+columnar+architecture+of+the+Achaemenian+monarchy+supplied+the+models+for+Asoka's+monolithic+pillars+and+many%22|title=Research Articles in Epigraphy, Archaeology, and Numismatics of India|date=1977|publisher=Sheikh Mubarak Ali|language=en}}</ref> جديد دور ۾ تمام گهٽ سيڪيولر هندو فن تعمير، جهڙوڪ محلات، گهر ۽ شهر بچيل آهي. برباد (ruins) ۽ آثار قديمه جا مطالعو هندستان ۾ ابتدائي سيڪيولر فن تعمير جو نظارو پيش ڪن ٿا.<ref name="Murthy1987">{{cite book|author=K. Krishna Murthy|title=Early Indian Secular Architecture|url=https://books.google.com/books?id=0gsNAQAAIAAJ|year=1987|isbn=978-81-85067-01-8|pages=5–16|publisher=Sundeep Prakashan }}</ref> هندستاني محلات ۽ شهري فن تعمير جي تاريخ تي مطالعي گهڻو ڪري مغل ۽ هند-اسلامي فن تعمير تي ڌيان ڏنو آهي خاص طور تي اتر ۽ اولهه هندستان جي، انهن جي نسبتاً گهڻائي جي ڪري. هندستان جي ٻين علائقن ۾، خاص طور تي ڏکڻ ۾، هندو فن تعمير 16 صدي تائين ترقي ڪندو رهيو، جهڙوڪ اهي جيڪي مندرن، برباد شهرن ۽ وجياناگر سلطنت ۽ نائڪا جي سيڪيولر جڳهن پاران مثال طور پيش ڪيا ويا آهن.<ref name="Branfoot 2008 pp. 171–194">{{cite journal | last=Branfoot | first=Crispin | title=Imperial Frontiers: Building Sacred Space in Sixteenth-Century South India | journal=The Art Bulletin | publisher=Taylor & Francis| volume=90 | issue=2 | year=2008 | doi=10.1080/00043079.2008.10786389 | pages=171–194| s2cid=154135978 }}</ref><ref name="harle331">{{cite book|author=James C. Harle|title=The Art and Architecture of the Indian Subcontinent|url=https://books.google.com/books?id=LwcBVvdqyBkC |year=1994|publisher=Yale University Press|isbn=978-0-300-06217-5|pages=330–331}}</ref> سيڪيولر فن تعمير ڪڏهن به هندستان ۾ مذهبي جي مخالفت نه ڪئي وئي، ۽ اهو مقدس فن تعمير آهي جهڙوڪ اهي جيڪي هندو مندرن ۾ مليا آهن جيڪي سيڪيولر ماڻهن کان متاثر ۽ موافقت هئا. وڌيڪ، هارل چوي ٿو، اهو آهي مندر جي ڀتين، ٿنڀن، تورانن ۽ مدپام تي ٺهيل نقش جتي سيڪيولر فن تعمير جو ننڍڙو نسخو ملي سگهي ٿو.<ref name="Harle1994">{{cite book|author=James C. Harle|title=The Art and Architecture of the Indian Subcontinent|url=https://books.google.com/books?id=LwcBVvdqyBkC |year=1994|publisher=Yale University Press|isbn=978-0-300-06217-5|pages=43–47, 67–68, 467–480}}</ref> ==متن== [[File:17th century copy of folio 2 of Visvakarmaprakasa, a Vastu sastra Nepal, Sanskrit Devanagari - 1.jpg|thumb|left|وشوڪرما پرڪاس جو هڪ فوليو. هڪ معمولي هندو فن تعمير جو متن. نيپال جي کٽمنڊو وادي (سنسڪرت ديوناگري) ۾ دريافت ٿيو]] واستو شاستر ۽ شلپا شاستر قديم هندستاني متنن ۾ 64 ديوي فنن مان هڪ طور درج ٿيل آهن. اهي فن تعمير جي فن ۽ سائنس کي ڍڪيندڙ ڊيزائن دستور آهن. عام طور تي شڪل، ڪم کي هندو علامت سان ملائي ٿو. هندو فن تعمير جي اصولن جو قديم ترين، قديم ۽ ڊسٽل نسخو ويدڪ ادب ۾ ملي ٿو. روايتي طور تي اپويد (ويدن جا گهٽ ضميما) طور سمجهيو ويندو آهي. ۽ سٿاپتيا ويد سڏيو ويندو آهي.<ref name="Patra 2006 pp. 199–218">{{harvnb|Patra|2006}}</ref> آچاريه جي انسائيڪلوپيڊيا آف هندو فن تعمير ۾ سوين سنسڪرت نسخا درج آهن. هندو فن تعمير تي وڌيڪ تفصيل سان. جيڪي جديد دور ۾ بچيل آهن. اهي مختلف موضوعن جي تعميراتي پهلوئن کي ڍڪيندا آهن. زيور، فرنيچر. گاڏيون (ويگنون، گاڏيون). گيٽ وي. پاڻي جي ٽانڪيون، ڊرين، شهر، گهٽيون، گهر. محلات مندر ۽ ٻيا. معاصر دور ۾ سڀ کان وڌيڪ مطالعو ڪيل متن مختلف هندستاني رسم الخط ۾ سنسڪرت نسخا آهن. انهن ۾ برهت سميتا (باب 53، 56-58 ۽ 79). مناسرا شلپا شاستر. ماياماتا واستو شاستر. تيلگو ۽ تامل ۾ تبصرن سان. پراڻا (مثال طور، اگني پراڻ جا باب 42-62 ۽ 104-106، برهمندا پراڻ جو باب 7) ۽ هندو اگام شامل آهن.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx with Appendix 1}} {{Clear}} ==ڳوٺ ۽ شهر== [[File:700 CE Manasara Sanskrit text, Hindu architecture, town village plans.jpg|thumb|700 عيسوي جي ماناسارا سنسڪرت متن ۾ هندو فن تعمير تي ڪجهه شهري منصوبا تجويز ڪيا ويا آهن.{{sfn|Sinha|1998|pp=27–40}}{{sfn|Ram Raz|1834}}{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}}]] هندو متن گهرن، مارڪيٽ جي جڳهن، باغن ۽ شهر جي منصوبابندي لاءِ اڏاوتي هدايتن جي سفارش ڪن ٿا. {{sfn|Sinha|1998|pp=27–40}} انساني آبادڪاري لاءِ بهترين جڳهه. ماناسارا اعلان ڪري ٿو. ٿلهي مٽي سان صحيح زمين جي ڳولا ڪري ٿو. جيڪو اوڀر طرف کليل آسمان ڏانهن لهي ٿو. ته جيئن رهواسي سج اڀرڻ جي تعريف ڪري سگهن. اهو هڪ ندي جي ويجهو آهي. يا اهم پاڻي جو وهڪرو. ۽ کوهن لاءِ ڪافي زميني پاڻي آهي. پاڻي جو ٻيو ذريعو. مٽي (ماناسارا چوي ٿو) مضبوط هجڻ گهرجي. گلن، ڀاڄين ۽ ميوي جي وڻن کي وڌائڻ لاءِ امير. ۽ خوشگوار بوءِ جي. متن سفارش ڪري ٿو. ته. شهر جي منصوبه بندي ڪندڙ گهرن ۽ سرڪاري عمارتن جي مستحڪم بنياد لاءِ مٽي جي معيار کي کوٽڻ ۽ جانچڻ. هڪ ڀيرو جڳهه قبول ڪئي وڃي ٿي. متن گهٽين کي ويڙهڻ لاءِ چاليهه منصوبن جي وضاحت ڪري ٿو. گهر، مارڪيٽ، باغ ۽ آبادي لاءِ ضروري ٻيون بنيادي ڍانچي. مثال طور آرڪيٽيڪچرل منصوبن ۾ ڊنڊڪا، پرستارا، چترموکا، پدماڪا، ڪرموڪا، سواستڪا ۽ ٻيا شامل آهن.{{sfn|Sinha|1998|pp=27–40}} هندو متن پنج عام اصولن سان مختلف آهن:{{sfn|Patra|2006|pp=201–203}} *ڊڪنيرنا: واقفيت جا اصول * پدوينياس: سائيٽ پلاننگ * هستالڪشن: حصن جي متناسب ماپ تناسب * ايادي: فن تعمير جا ڇهه روايتي اصول *پٽڪادي: جماليات يا هر عمارت يا مجموعي منصوبي جو حصو جو ڪردار. * هدايتون سائنس، روحاني عقيدن، علم نجوم ۽ فلڪيات جي شروعاتي هندو سمجھ جي اصولن کي گڏ ڪن ٿيون.{{sfn|Patra|2006|pp=201–203}} عملي طور تي اهي هدايتون بنيادي هدايتن تي مقرر ڪيل هم آهنگي جي حق ۾ آهن. ڪيترن ئي منصوبن سان گهٽين کي موسمي هوائن جي هدايت سان ترتيب ڏيڻ جي حق ۾ آهن. زمين ۽ مقامي موسم جي ضرورتن سان ضم ٿيل. شهر جي مرڪز ۾ هڪ مندر يا عوامي اسيمبلي هال جي سفارش ڪئي وئي آهي. ==اسپتالون ۽ شفاخانا== طب ۽ سرجري تي ابتدائي هندو متن. اهو بيمار ماڻهن جي سنڀال لاءِ وقف عمارتن ۽ هالن جو ذڪر ڪري ٿو ۽ سفارش ڪري ٿو. ته. واستو وديا (वास्तुविद्या) جي ماهر سان معمارن کي انهن کي تعمير ڪرڻ گهرجي. چرڪ سمهيتا 100 ق.م کان 150 عيسوي جي وچ ۾ تاريخ هئي. مثال طور ڪتاب 1 ۾، آيت 15.6 (سوتراسٿن) ۾ چيو ويو آهي:<ref name=Wujastyk1>Dominik Wujastyk (2003), The Roots of Āyurveda: Selections from Sanskrit Medical Writings, 3rd edition, Penguin, pages 35–36, 10–12</ref><ref name=Kaviratna1>AV Kaviratna (1913), Charaka-samhita : translated into English, Part 1, {{oclc|67906513}}, pages 168–169</ref><ref name=sharma1>Priya V Sharma (1981), Charaka Samhita Volume 1: Sanskrit Text, with an English Translation, Chaukhamba Orientalia, {{ISBN|9788176370127}}, page 104</ref>{{refn|group=note|The verse 1.15.7 describes how this hospital building should be furnished with beds, chairs, bedsheets, pillows, spitoon, drug grinders, affectionate nurses, pharmacy, supplies, patient care equipment etc.<ref name=Wujastyk1/><ref name=sharma1/>}} {{Quote| {{lang|sa-Deva| [...] दृढं निवातं प्रवातैकदेशं सुखप्रविचारमनुपत्यकं धूमातपजलरजसामनभिगमनीयमनिष्ठानां च शब्दस्पर्शरसरूपगन्धानां सोदपानोदूखलमुसलवर्चःस्थानस्नानभूमिमहानसं '''वास्तुविद्याकुशलः''' प्रशस्तं गृहमेव तावत् पूर्वमुपकल्पयेत्<nowiki>।||६||</nowiki>}}<br> [...] – In the first place a mansion must be constructed under the supervision of an engineer well-conversant with the science of building mansions and houses. It should be spacious and roomy. The element of strength should not be wanting in it. Every part of it should not be exposed to strong winds or breezes. One portion at least should be open to the currents of wind. It should be such that one may move or walk through it with ease. It should not be exposed to smoke, or the sun, or dust, or injurious sound and taste and form and scent. It should be furnished with staircases, with pestles and mortars, privies, accommodation for belting, and cook-rooms.<br>– Translated by Avinash Kaviratna<ref name=Kaviratna1/><br> [...] – the one expert in architecture should, first of all, arrange for an auspicious house which should be strong, wind-free (isolated from wind), ventilated, having comfortable moving space, not situated in a valley, inaccessible to smoke (or) sun (or) water (or) taste (or) sight (or) smell, and provided with water reservoir, mortar pestle, lavatory, bathroom and kitchen.<br>– Translated by Priya Sharma<ref name=sharma1/><br> [...] – Thus, '''an expert in the science of building''' should first construct a worthy building. It should be strong, out of the wind, and part of it should be open to the air. It should be easy to get about in, and should not be in a depression. It should be out of the path of smoke, sunlight, water, or dust, as well as unwanted noise, feelings, tastes, sights and smells. It should have water supply, pestle and mortar, lavatory, bathing area, and a kitchen.<br>– Translated by Dominik Wujastyk (under subtitle: The [[Hospital]] Building)<ref name=Wujastyk1/> |Caraka Samhita, 1.15.6}} ==آرٽ ۽ شهري عمارتون== The ''Narada Shilpasastra'' is another early Sanskrit treatise on architecture. It has 83 chapters, with chapters on plans for villages and cities, on architectural guidelines for palaces and houses, on public water tanks, on Hindu temples, as well as construction of public civic buildings.<ref name=Raghavan>V. Raghavan (1935), ''Two chapters on painting in the Narada Silpa Sastra'', Journal of the Indian Society of Oriental Art, Editors: Stella Kramrisch, Volume III, Number 1, pp. 15–32</ref><ref name=Iyengar/> Chapters 60 through 66 of ''Narada Silpa'' discuss special [[Śālā]] for community services and enjoyment, with chapter 61 on ''Bhojan-sala'' (feeding house), chapter 65 on ''Nataka'' (performance arts), and chapter 66 discussing a building to display arts and paintings. Chapter 71 discusses how ''chitra'' (painting) should be used to enliven homes and civic buildings.<ref name=Raghavan/><ref name=Iyengar>RN Iyengar, KS Kannan and SY Wakankar (2018), ''Narada Silpasastra: Sanskrit Text on Architectural Civil Engineering'', Jain University Press, {{ISBN|978-9385327582}}, pp. 197–220, 233–238</ref> ''Chitra-sala'' and other "entertainment houses", states ''Narada Silpasastra'', should be located in the middle of a city, preferably the main street or where major roads of the city cross or near major temples or palace.<ref name=Raghavan/><ref>C. Sivaramamurti (1934), ''[https://archive.org/details/in.ernet.dli.2015.44001/page/n189/mode/2up Chitrasalas]'', Triveni, Volume 7, Number 2, pp. 180–185</ref> This building's ''mandapam'' (hall) must be spacious and ventilated. It should have pictures that "captivate our minds" and "give joy to the eyes", laid out by rules of proportion and rules of "pose-determining lines", according to a translation by Raghavan.<ref name=Raghavan/> Chapter 66 further recommends specific designs. For example, it describes a civic building for display of art that is circular (''mardala'', drum-like), with main entrance and smaller ones enclosing a court-like space, terraces, and halls to divide the building into sections. These halls should itself display some items of pleasure such as carvings, colorful patterns on the floor, and brightly colored Devas, Gandharvas and Kinnaras.<ref>V. Raghavan (1935), ''Two chapters on painting in the Narada Silpa Sastra'', Journal of the Indian Society of Oriental Art, Editors: Stella Kramrisch, Volume III, Number 1, pp. 23–32</ref><ref name=Iyengar/> Another group of civic buildings described in Hindu texts are the ''preksha-sala'' (building for drama/stage performance) and ''sangita-sala or natya-sala'' (dance performance).<ref name=Raghavan357>V. Raghavan (1934), ''Theatre Architecture in Ancient India'', Triveni, Volume 5, Number 4, pp. 357–363</ref> These are categorized in three: those in temples for religious arts, in city for general entertainment, or in a palace for the king and his guests. The ''Samarangana Sutradhara'' of Bhoja, for example, dedicates its chapter 34 to these buildings and adds that the walls of the performance hall should adorned pictures of damsels dancing or playing instruments.<ref name=Raghavan357/> The plan for ''Natya-mandapa'' with space for the dancers, space for the musicians that co-perform with the dancers, space where the dance-drama artists can change their dress for different acts (''Nepathya-dhama'') and for the ''prekshaka'' (audience) are discussed in chapter 39 of Kumara's ''Silpa Ratna''. The ''Narada Silpasastra'' uses the term "Nataka-salas", recommending that the performance stage should be raised on a platform so that the audience can get a better view, the audience hall should be decorated for the audience to admire before and after the performance.<ref name=Raghavan357/> These arts and architectural principles may have evolved out of more ancient Indian traditions for performance arts, states Varadpande, as is implied in the Buddhist text ''[[Brahmajāla Sutta]]'' where the Buddha forbids his ''bhikshus'' (monks) from watching dances, music performances and similar public shows in ''Majjhima-sila''.<ref name="Varadpande1987">{{cite book|author=Manohar Laxman Varadpande|title=History of Indian Theatre|url=https://books.google.com/books?id=SyxOHOCVcVkC|year=1987|publisher=Abhinav Publications|isbn=978-81-7017-221-5|pages=105–114}}; for another translation of the Buddhist canonical text, see: {{cite book|author=Martine Batchelor|title=The Spirit of the Buddha |url=https://books.google.com/books?id=fL3mykqlOJcC&pg=PT25 |year=2010|publisher=Yale University Press|isbn=9780300175004|pages=25 (Majjhima Nikaya 27)}}</ref> The text ''[[Natyasastra]]'' recommends architectural guidelines for the ''Natya'' theatre, but without drawings and plans. The theatre mentioned in ''Natyasastra'' probably housed an audience of 200 to 500 patrons comfortably seated, states Farley Richmond – a scholar of Indian theatre.<ref name="Kale2019">{{cite book|author=Farley Richmond|editor=M. R. Kale|title=The Mrichchhakatika of Sudraka: With Introduction, Critical Essays and a Photo-Essay |url=https://books.google.com/books?id=Dv_oDwAAQBAJ |year=2019|publisher=Motilal Banarsidass|isbn=978-81-208-4010-2|pages=31–33}}</ref> ==مندر== [[File:Architecture of the Khajuraho temples.jpg|thumb|right|Elements of a North Indian temple (Madhya Pradesh)]] [[File:1910 sketches, Gondeshwar temple Sinnar, Nashik temple overview, cross section and plan.jpg|thumb|The architectural plan of the Gondeshwar temple near Nashik (Maharashtra)]] {{main|Hindu temple architecture}} [[Hindu temple architecture]] has many varieties of style whose historic role has been to provide "a focus for both the social and spiritual life" for the Hindu community it serves, states George Michell.{{sfn|Michell|1988|p=14}} Every [[Hindu temple]] ("mandir") is imbued with symbolism, yet the basic structure of each stays the same. Each temple has an inner sanctum or the sacred space, the ''[[Garbhagriha|garbha griha]]'' or womb-chamber, where the primary ''[[murti]]'' or the image of a deity is housed in a simple bare cell for ''darshana'' (view, meditative focus).{{sfn|Shilpa Sharma|Shireesh Deshpande|2017|pp=309-317}} Above the garbhagriha is a tower-like ''[[shikhara]]'', called the ''[[Vimana (architectural feature)|vimana]]'' in south India. This sanctum is surrounded by a closed or open path for ''pradakshina'' (also called ''parikrama'', circumambulation) that is typically intricately carved with symbolic art depicting Hindu legends, themes of artha, dharma and kama as well as the statues of significant deities of three major Hindu traditions (Vishnu, Shiva and Shakti).{{sfn|Michell|1988|pp=66–76, 86–126}} The sanctums of significant temples have a ''[[mandapa]]'' congregation hall, and sometimes an ''[[antarala]]'' antechamber and porch between garbhagriha and mandapa. Major temples that attract pilgrims from far typically have mandapas or other buildings that service the pilgrims. These may be connected or detached from the temple. The main temple may exist with other smaller temples or shrines in the temple compound. The streets around the temple are markets and hubs of economic activity.{{sfn|Michell|1988|pp=66–76, 86–126}} There are examples of special dance pavilions (''Nata Mandir''), like in the [[Konark Sun Temple]]. The pool, temple tank (''Kunda'') is also part of large temples, and they traditionally have served as a place for a bath dip and ablutions for pilgrims.{{sfn|Acharya|2010|p=74}} The same essential architectural principles are found in the historic Hindu temples of southeast Asia.{{sfn|Michell|1988|pp=159–182}} === Gopurams === {{Main|Gopuram}} Essentially independent architectural structure is an element of the temple complex as ''[[gopuram]]'', viz., gatehouse towers, usually ornate, othen with colossal size, at the entrance of a Hindu temple of [[Southern India]].<ref name=britgopuram>{{cite web|url=http://www.britannica.com/eb/article-9037402/gopura|title=Gopura|publisher=Encyclopædia Britannica|access-date=2008-01-20}}</ref> == خانقاهون (ماٿا == هندو خانقاهون جهڙوڪ ماٿا ۽ آشرم عمارتن جا ڪمپليڪس آهن جن ۾ مندر، خانقاه خانا يا اجتماعي گهر ۽ معاون سهولتون شامل آهن.{{sfn|Sears|2014|pp=4—9}} == راٺا اٿا == ڪجهه هندو جڳهن ۾، مندر يا عمارتون آهن جن کي راٿا سڏيو ويندو آهي ڇاڪاڻ ته انهن جي شڪل هڪ وڏي رٿ (chariot) جي هوندي آهي.{{sfn|Harle|1994|p=153}} ==تورانا (محراب)== توران هڪ آزاد بيٺل محراب آهي جيڪو رسمن جي مقصدن لاءِ هندو، ٻڌ ۽ جين فن تعمير ۾ مندرن، خانقاهن ۽ ٻين شين جي سامهون، ڪڏهن ڪڏهن هڪ عمارت جي طور تي ڏٺو ويندو آهي.<ref>{{Cite web|url=http://www.oxfordartonline.com/view/10.1093/gao/9781884446054.001.0001/oao-9781884446054-e-7000085631|title=Toraṇa |work= Grove Art|year=2003 |doi=10.1093/gao/9781884446054.article.T085631|access-date=2018-08-08|last1=Hardy |first1=Adam |isbn=978-1-884446-05-4 }}</ref>{{sfn|Dhar|2010|p=}} ==ستمبه (ڪالم)== [[Stambha]] denotes a pillar or column, and is also known as ''jangha'', ''stali'', ''angrika'', ''sthanu'', ''arani'', ''bharaka'' or ''dharana''.{{sfn|Acharya|2010|p=533}} It is described in ''Manasara'' to consist of a pedestal, base, column and a capital. It can be made from wood or stone, be independent or be a pilaster joined to one of the walls. The text describes different proportions for different materials of construction.{{sfn|Acharya|2010|p=533}} The length of column is divided into''matras'' (portions), and these may be decorated with artwork. The ''Manasara'' suggests rules for tapering the top portions of the ''stambha''.{{sfn|Acharya|2010|p=533}} Illustrative stambhas include the [[Vijay Stambha]] (Tower of victory) at [[Chittorgarh fort]], [[Rajasthan]]. It is dedicated to [[Vishnu]]. The [[Dhvaja|Dhvaja-stambhas]] are found at the entrance of temples as flagstaffs, often with the image of [[lingam]] and sacred animals. ==ڇتريون== ڇتريون بلند، گنبد جي شڪل وارا منڊ آهن جيڪي هندستاني فن تعمير ۾ هڪ عنصر طور استعمال ڪيا ويندا آهن، جيڪي راجسٿاني فن تعمير ۾ پيدا ٿين ٿا. اهي محلات ۾ وڏي پيماني تي استعمال ٿيندا آهن، قلعا، يا جنازي جي جڳهن جي حد بندي ڪرڻ، وغيره. [[Chhatri]]s are elevated, dome-shaped pavilions used as an element in [[Indian architecture]], originating in [[Rajasthani architecture]]. They are widely used in palaces, in forts, or to demarcate funerary sites, etc.<ref>{{Cite journal|last=Zajadacz-Hastenrath|first=Salome|date=1997|title=A Note on Babur's Lost Funerary Enclosure at Kabul|url=http://dx.doi.org/10.2307/1523241|journal=Muqarnas|volume=14|pages=135–142|doi=10.2307/1523241|jstor=1523241 |issn=0732-2992|url-access=subscription}}</ref> ==ڏکڻ ايشيا کان ٻاهر== === Indonesia === {{main|Candi of Indonesia}} Historically, [[Hinduism in Indonesia|Hinduism]] was once the predominant [[religion|religious take]] of some Native Indonesians (chiefly Western Indonesians) in [[Indonesia]], predates the existence of [[Buddhism in Indonesia|Buddhism]], [[Islam in Indonesia|Islamism]], and [[Christianity in Indonesia|Christianity]]. The country was enriched with abundance of Hindu architecture, mainly served as [[Hindu temple|religious purpose]] (place of worship, etc.). According to Indonesian categorization, Hindu architecture temples could be divided into 3 main types with different terminology attached to its respective identity, the first one is called {{lang|jv|[[Candi of Indonesia|Candi]]}} ({{ety|Old Javanese|caṇḍi}}),<ref name="Old Javanese2">{{citation |last=Zoetmulder |first=P.J. |title=Old Javanese-English Dictionary |language=kaw, en|year=1982 |publisher=[[Royal Netherlands Institute of Southeast Asian and Caribbean Studies|Koninklijk Instituut voor Taal-, Land- en Volkenkunde]]}}</ref> specifically refers to the Hindu temple architecture of [[Hinduism in Java|Java]]-origin. The second one is known as {{lang|ban|[[Balinese temple|Pura]]}} ({{ety|ban|ᬧᬸᬭ|pura}}), refers to an architecture style of Balinese to perform their [[Balinese Hinduism]] worship. The last one, similar to Hindu majority globally, known in [[Indonesian language|Indonesian]] as {{lang|id|[[Kovil|Kuil]]}}, specifically refers to Hindu of [[Dravidian architecture|Dravidian]]-origin temple architecture, usually represent the [[Indian Indonesians|Indian Indonesian]] community (as opposed to Native Indonesian form of Hinduism). All types of Hindu architecture in Indonesia are functioned as place of worship, but also could be used as the place of historical observance to broaden the knowledge and awareness about Hinduism amongst the non-Hindu population, to draw the sense of tolerance and [[Bhinneka Tunggal Ika|unity]] within the country (it is also applied to every worship places of diverse religious background in Indonesia). ==گيلري== ;Some folios from surviving manuscripts on Hindu architecture <gallery> File:A folio from Vastu sastra hiti dayeka manuscript, water spout design, Sanskrit language, Newari script - 3.jpg|Drawing and notes on Hiti, a public water spout File:A folio from Vastu sastra hiti dayeka manuscript, water spout design, Sanskrit language, Newari script - 1.jpg|Drawing and notes on Hiti, a public water spout, part 2 File:A folio from Vastu sastra hiti dayeka manuscript, mandala, Sanskrit language, Newari script - 2.jpg|A mandala in ''Vastu Sastra Hiti Dayeka'' File:A folio with Harihara Shiva-Vishnu sketch from Samkrantiyajnavidhi manuscript, Sanskrit language, Nepali script.jpg|Two leaves in ''Samkrantiyajnavidhi'' illustrating proportions for [[Harihara]] – half Shiva, half Vishnu File:A folio from minor Vastu sastra manuscript, home design and decoration, Sanskrit language, Devanagari script.jpg|A Vastu sastra page on home design, first line mentions ''vastu sastra'' </gallery> ;Some temples and public stepwells <gallery> File:Lingaraj Temple Complex.jpg | [[Lingaraja Temple]] ([[Bhubaneswar]], Odisha) File:Veera Narayana temple at the Chennakeshava temple complex.jpg | [[Chennakeshava Temple, Belur]] (Karnataka) File:Radhashyam Temple at Bishnupur 2.jpg | Lalji temple ([[Bishnupur, Bankura]], West Bengal) File:Konark Nat Mandir.jpg | Nata Mandir of [[Konark Sun Temple]] (Odisha) File:Madurai Meenakshi temple 2.jpg | [[Meenakshiamman Temple]] Gopuram ([[Madurai]], Tamil Nadu) File:Rani ki vav - Gujarat - 07.jpg|Rani ka vav Gujarat, a historic public water tank with Hindu arts File:Sringeritemple.jpg | [[Advaita Vedanta]] Monastery ([[Sringeri]], Karnataka) File:Mahabalipuram, Pancha Rathas, Tamil Nadu, India.jpg | [[Pancha Rathas]] ([[Mahabalipuram]], Tamil Nadu) File:Nagda(Rajasthan)Torana.jpg | [[Sahastra Bahu Temples]] Torana ([[Nagda, Rajasthan]]) File:Mukteshwar torana.jpg | Torana of [[Mukteshvara Temple, Bhubaneswar]] (Orisha) File:Arunachaleshvara Temple Tiruvannamalai.JPG|A gopuram at the Arunachaleshvara Temple, Tiruvannamalai (Tamil Nadu) </gallery> ==پڻ ڏسو== * [[Hindu temple architecture]] * [[Indian rock-cut architecture]] * [[Indian architecture]] * [[Dravidian architecture]] * [[Nagara architecture]] == Note == {{reflist|group=note}} ==حوالا== {{حوالا}} == Bibliography == * {{cite book|first=P. K.|last=Acharya|year=2010|title=An encyclopaedia of Hindu architecture | url=https://archive.org/stream/encyclopaediaofh07achauoft#page/n9/mode/2up |publisher=Oxford University Press (Republished by Motilal Banarsidass)|location=New Delhi|isbn=978-81-85990-03-3}} * {{cite book|first=P. K.|last=Acharya|year=1927|title=Indian Architecture according to the Manasara Shilpa Shastra|url=https://archive.org/stream/encyclopaediaofh07achauoft#page/n9/mode/2up |publisher=Oxford University Press (Republished by Motilal Banarsidass)|location=London|isbn=0300062176}} * {{cite book|first=P. D.|last=Dhar|year=2010|title=The Torana in Indian and Southeast Asian Architecture|publisher=D K Printworld|location=New Delhi|isbn=978-8124605349}} * {{cite book|first=I.|last=Glushkova|year=2014|title=Objects of Worship in South Asian Religions: Forms, Practices and Meanings|url=https://books.google.com/books?id=oqReBAAAQBAJ&pg=PA116 |publisher=Routledge|isbn=978-1-317-67595-2}} * {{cite book|first=S. R.|last=Goel|year=1991|title=[[Hindu Temples – What Happened to Them]]|publisher=Voice of India|location=New Delhi|volume=2|isbn=81-85990-03-4}} * {{cite book|first=J. C.|last=Harle|year=1994|title=The Art and Architecture of the Indian Subcontinent|url=https://archive.org/details/artarchitectureo00harl|edition=2nd|publisher=Yale University Press Pelican History of Art|isbn=0300062176|url-access=registration}} *{{cite book|author=Ernest Havell|title=The Ancient and Medieval Architecture of India|url=https://books.google.com/books?id=xHM-7CaV5zYC|year=1972|publisher=John Murray, London (Reprinted S. Chand)}} * {{cite book|first=M.|last=Juneja|year=2001|title=Architecture in Medieval India: Forms, Contexts, Histories|url=https://books.google.com/books?id=7N7VAAAAMAAJ |edition=2nd|publisher=Orient Blackswan|isbn=978-8178242286}} * {{cite book|first=G.|last=Michell|year=1988|title=The Hindu Temple: An Introduction to its Meaning and Forms|url=https://books.google.com/books?id=ajgImLs62gwC&pg=PA61 |edition=2nd |publisher=University of Chicago Press|location=Chicago/London|isbn=0-226-53230-5}} *{{cite journal | last=Patra | first=Reena | title=A Comparative Study on Vaastu Shastra and Heidegger's 'Building, Dwelling and Thinking' | journal=Asian Philosophy | publisher=Taylor & Francis | volume=16 | issue=3 | year=2006 | doi=10.1080/09552360600979430 | pages=199–218| s2cid=144592593 }} *{{cite book|author=Ram Raz|title=Essay on the Architecture of the Hindús|url=https://books.google.com/books?id=DSg5AQAAMAAJ|year=1834 |publisher=Royal Asiatic Society of Great Britain and Ireland}} *{{cite journal|author1=Shilpa Sharma|author2=Shireesh Deshpande|title=Architectural Strategies Used in Hindu Temples to Emphasize Sacredness| journal = Journal of Architectural and Planning Research| volume= 34| number= 4 | year= 2017| pages= 309–319|jstor=44987239}} *{{cite journal | last=Sinha | first=Amita | title=Design of Settlements in the Vaastu Shastras | journal=Journal of Cultural Geography | publisher=Taylor & Francis | volume=17 | issue=2 | year=1998 | doi=10.1080/08873639809478319 | pages=27–41}} * {{cite book|first=D. N.|last=Shukla|year=1993|title=Vastu-Sastra: Hindu Science of Architecture|publisher=Munshiram Manoharial Publishers|isbn=978-81-215-0611-3}} * {{cite book|first=T.|last=Sears|year=2014|title=Worldly Gurus and Spiritual Kings: Architecture and Asceticism in Medieval India|publisher=Yale University Press|isbn=978-0-300-19844-7}} * {{cite book|first=B.|last=Thapar|year=2004|title=Introduction to Indian Architecture|publisher=Periplus Editions|location=Singapore|isbn=0-7946-0011-5|ref=Thapar}} ==External links== {{Commons category|Hindu architecture}} *[https://web.archive.org/web/20100218153644/http://www.hampi.in/architecture.htm Vijayanagara architecture] *[http://www.hindupedia.com/en/Sthapatyaveda Sthapatyaveda] (Temple Architecture) on Hindupedia, the Hindu Encyclopedia [[زمرو:ايشيائي تعميرات]] [[زمرو:ايشيا ۾ فن تعمير]] [[زمرو:فن تعمير]] [[زمرو:هندستاني فن تعمير]] [[زمرو:هندستان جو فن تعمير]] [[زمرو:هندو عبادت جا هنڌ]] [[زمرو:هندو فن تعمير]] [[زمرو:هندو مندر فن تعمير]] p8urtvjtvhfbb2aflqkidanherv13q3 382598 382596 2026-06-04T04:18:25Z Memon2025 21315 /* خانقاهون (ماٿا */ 382598 wikitext text/x-wiki '''هندو فن تعمير''' (Hindu Architecture) هندستاني فن تعمير جو روايتي نظام آهي جيڪو عمارتن جهڙوڪ مندر، خانقاهون، مجسما، گهر، مارڪيٽ جا هنڌ، باغ ۽ شهر جي منصوبه بندي لاءِ آهي، جيئن هندو متنن ۾ بيان ڪيو ويو آهي.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}<ref name="Sinha 1998 pp. 27–41">{{harvnb|Sinha|1998|pages=27–41}}</ref> فن تعمير جون هدايتون سنسڪرت جي نسخن ۾ ۽ ڪجهه حالتن ۾ ٻين علائقائي ٻولين ۾ پڻ زنده آهن. انهن متنن ۾ واستو شاستر، شلپا شاستر، برهت سمهتا، پرانا ۽ اگاما جا تعميراتي حصا ۽ علائقائي متن جهڙوڪ مانسارا شامل آهن.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx, Appendix I lists hundreds of Hindu architectural texts}}{{sfn|Shukla|1993|p=}} {{Short description|Traditional system of Indian architecture as described in Hindu texts}} [[File:10th century Nilakantha Mahadeva Hindu temple, Nagara architecture, Sunak, Gujarat.jpg|thumb|سُناڪ، گجرات ۾ هڪ هندو مندر جي اڏاوت]]هندو فن تعمير جي سڀ کان اهم خصوصيت (۽ ڪيتريون ئي بچيل مثال) هندو مندر آهن، هڪ اهڙي اڏاوتي روايت سان جيڪا پٿر، اينٽن ۽ پٿر جي ڪٽ واري فن تعمير ۾ بچيل مثال ڇڏي وئي آهي جيڪا گپتا سلطنت جي دور جي آهي. انهن فن تعمير تي قديم فارسي ۽ هيلينسٽڪ فن تعمير جو اثر هو.<ref>{{Cite book|last=Smith|first=Vincent Arthur|url=https://books.google.com/books?id=IPstAAAAMAAJ&q=%22The+Hellenistic+is+not+the+only+foreign+element+in+ancient+Indian+art+.+The+influence+of+Persia+is+apparent+,+and+the+columnar+architecture+of+the+Achaemenian+monarchy+supplied+the+models+for+Asoka's+monolithic+pillars+and+many%22|title=Research Articles in Epigraphy, Archaeology, and Numismatics of India|date=1977|publisher=Sheikh Mubarak Ali|language=en}}</ref> جديد دور ۾ تمام گهٽ سيڪيولر هندو فن تعمير، جهڙوڪ محلات، گهر ۽ شهر بچيل آهي. برباد (ruins) ۽ آثار قديمه جا مطالعو هندستان ۾ ابتدائي سيڪيولر فن تعمير جو نظارو پيش ڪن ٿا.<ref name="Murthy1987">{{cite book|author=K. Krishna Murthy|title=Early Indian Secular Architecture|url=https://books.google.com/books?id=0gsNAQAAIAAJ|year=1987|isbn=978-81-85067-01-8|pages=5–16|publisher=Sundeep Prakashan }}</ref> هندستاني محلات ۽ شهري فن تعمير جي تاريخ تي مطالعي گهڻو ڪري مغل ۽ هند-اسلامي فن تعمير تي ڌيان ڏنو آهي خاص طور تي اتر ۽ اولهه هندستان جي، انهن جي نسبتاً گهڻائي جي ڪري. هندستان جي ٻين علائقن ۾، خاص طور تي ڏکڻ ۾، هندو فن تعمير 16 صدي تائين ترقي ڪندو رهيو، جهڙوڪ اهي جيڪي مندرن، برباد شهرن ۽ وجياناگر سلطنت ۽ نائڪا جي سيڪيولر جڳهن پاران مثال طور پيش ڪيا ويا آهن.<ref name="Branfoot 2008 pp. 171–194">{{cite journal | last=Branfoot | first=Crispin | title=Imperial Frontiers: Building Sacred Space in Sixteenth-Century South India | journal=The Art Bulletin | publisher=Taylor & Francis| volume=90 | issue=2 | year=2008 | doi=10.1080/00043079.2008.10786389 | pages=171–194| s2cid=154135978 }}</ref><ref name="harle331">{{cite book|author=James C. Harle|title=The Art and Architecture of the Indian Subcontinent|url=https://books.google.com/books?id=LwcBVvdqyBkC |year=1994|publisher=Yale University Press|isbn=978-0-300-06217-5|pages=330–331}}</ref> سيڪيولر فن تعمير ڪڏهن به هندستان ۾ مذهبي جي مخالفت نه ڪئي وئي، ۽ اهو مقدس فن تعمير آهي جهڙوڪ اهي جيڪي هندو مندرن ۾ مليا آهن جيڪي سيڪيولر ماڻهن کان متاثر ۽ موافقت هئا. وڌيڪ، هارل چوي ٿو، اهو آهي مندر جي ڀتين، ٿنڀن، تورانن ۽ مدپام تي ٺهيل نقش جتي سيڪيولر فن تعمير جو ننڍڙو نسخو ملي سگهي ٿو.<ref name="Harle1994">{{cite book|author=James C. Harle|title=The Art and Architecture of the Indian Subcontinent|url=https://books.google.com/books?id=LwcBVvdqyBkC |year=1994|publisher=Yale University Press|isbn=978-0-300-06217-5|pages=43–47, 67–68, 467–480}}</ref> ==متن== [[File:17th century copy of folio 2 of Visvakarmaprakasa, a Vastu sastra Nepal, Sanskrit Devanagari - 1.jpg|thumb|left|وشوڪرما پرڪاس جو هڪ فوليو. هڪ معمولي هندو فن تعمير جو متن. نيپال جي کٽمنڊو وادي (سنسڪرت ديوناگري) ۾ دريافت ٿيو]] واستو شاستر ۽ شلپا شاستر قديم هندستاني متنن ۾ 64 ديوي فنن مان هڪ طور درج ٿيل آهن. اهي فن تعمير جي فن ۽ سائنس کي ڍڪيندڙ ڊيزائن دستور آهن. عام طور تي شڪل، ڪم کي هندو علامت سان ملائي ٿو. هندو فن تعمير جي اصولن جو قديم ترين، قديم ۽ ڊسٽل نسخو ويدڪ ادب ۾ ملي ٿو. روايتي طور تي اپويد (ويدن جا گهٽ ضميما) طور سمجهيو ويندو آهي. ۽ سٿاپتيا ويد سڏيو ويندو آهي.<ref name="Patra 2006 pp. 199–218">{{harvnb|Patra|2006}}</ref> آچاريه جي انسائيڪلوپيڊيا آف هندو فن تعمير ۾ سوين سنسڪرت نسخا درج آهن. هندو فن تعمير تي وڌيڪ تفصيل سان. جيڪي جديد دور ۾ بچيل آهن. اهي مختلف موضوعن جي تعميراتي پهلوئن کي ڍڪيندا آهن. زيور، فرنيچر. گاڏيون (ويگنون، گاڏيون). گيٽ وي. پاڻي جي ٽانڪيون، ڊرين، شهر، گهٽيون، گهر. محلات مندر ۽ ٻيا. معاصر دور ۾ سڀ کان وڌيڪ مطالعو ڪيل متن مختلف هندستاني رسم الخط ۾ سنسڪرت نسخا آهن. انهن ۾ برهت سميتا (باب 53، 56-58 ۽ 79). مناسرا شلپا شاستر. ماياماتا واستو شاستر. تيلگو ۽ تامل ۾ تبصرن سان. پراڻا (مثال طور، اگني پراڻ جا باب 42-62 ۽ 104-106، برهمندا پراڻ جو باب 7) ۽ هندو اگام شامل آهن.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx with Appendix 1}} {{Clear}} ==ڳوٺ ۽ شهر== [[File:700 CE Manasara Sanskrit text, Hindu architecture, town village plans.jpg|thumb|700 عيسوي جي ماناسارا سنسڪرت متن ۾ هندو فن تعمير تي ڪجهه شهري منصوبا تجويز ڪيا ويا آهن.{{sfn|Sinha|1998|pp=27–40}}{{sfn|Ram Raz|1834}}{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}}]] هندو متن گهرن، مارڪيٽ جي جڳهن، باغن ۽ شهر جي منصوبابندي لاءِ اڏاوتي هدايتن جي سفارش ڪن ٿا. {{sfn|Sinha|1998|pp=27–40}} انساني آبادڪاري لاءِ بهترين جڳهه. ماناسارا اعلان ڪري ٿو. ٿلهي مٽي سان صحيح زمين جي ڳولا ڪري ٿو. جيڪو اوڀر طرف کليل آسمان ڏانهن لهي ٿو. ته جيئن رهواسي سج اڀرڻ جي تعريف ڪري سگهن. اهو هڪ ندي جي ويجهو آهي. يا اهم پاڻي جو وهڪرو. ۽ کوهن لاءِ ڪافي زميني پاڻي آهي. پاڻي جو ٻيو ذريعو. مٽي (ماناسارا چوي ٿو) مضبوط هجڻ گهرجي. گلن، ڀاڄين ۽ ميوي جي وڻن کي وڌائڻ لاءِ امير. ۽ خوشگوار بوءِ جي. متن سفارش ڪري ٿو. ته. شهر جي منصوبه بندي ڪندڙ گهرن ۽ سرڪاري عمارتن جي مستحڪم بنياد لاءِ مٽي جي معيار کي کوٽڻ ۽ جانچڻ. هڪ ڀيرو جڳهه قبول ڪئي وڃي ٿي. متن گهٽين کي ويڙهڻ لاءِ چاليهه منصوبن جي وضاحت ڪري ٿو. گهر، مارڪيٽ، باغ ۽ آبادي لاءِ ضروري ٻيون بنيادي ڍانچي. مثال طور آرڪيٽيڪچرل منصوبن ۾ ڊنڊڪا، پرستارا، چترموکا، پدماڪا، ڪرموڪا، سواستڪا ۽ ٻيا شامل آهن.{{sfn|Sinha|1998|pp=27–40}} هندو متن پنج عام اصولن سان مختلف آهن:{{sfn|Patra|2006|pp=201–203}} *ڊڪنيرنا: واقفيت جا اصول * پدوينياس: سائيٽ پلاننگ * هستالڪشن: حصن جي متناسب ماپ تناسب * ايادي: فن تعمير جا ڇهه روايتي اصول *پٽڪادي: جماليات يا هر عمارت يا مجموعي منصوبي جو حصو جو ڪردار. * هدايتون سائنس، روحاني عقيدن، علم نجوم ۽ فلڪيات جي شروعاتي هندو سمجھ جي اصولن کي گڏ ڪن ٿيون.{{sfn|Patra|2006|pp=201–203}} عملي طور تي اهي هدايتون بنيادي هدايتن تي مقرر ڪيل هم آهنگي جي حق ۾ آهن. ڪيترن ئي منصوبن سان گهٽين کي موسمي هوائن جي هدايت سان ترتيب ڏيڻ جي حق ۾ آهن. زمين ۽ مقامي موسم جي ضرورتن سان ضم ٿيل. شهر جي مرڪز ۾ هڪ مندر يا عوامي اسيمبلي هال جي سفارش ڪئي وئي آهي. ==اسپتالون ۽ شفاخانا== طب ۽ سرجري تي ابتدائي هندو متن. اهو بيمار ماڻهن جي سنڀال لاءِ وقف عمارتن ۽ هالن جو ذڪر ڪري ٿو ۽ سفارش ڪري ٿو. ته. واستو وديا (वास्तुविद्या) جي ماهر سان معمارن کي انهن کي تعمير ڪرڻ گهرجي. چرڪ سمهيتا 100 ق.م کان 150 عيسوي جي وچ ۾ تاريخ هئي. مثال طور ڪتاب 1 ۾، آيت 15.6 (سوتراسٿن) ۾ چيو ويو آهي:<ref name=Wujastyk1>Dominik Wujastyk (2003), The Roots of Āyurveda: Selections from Sanskrit Medical Writings, 3rd edition, Penguin, pages 35–36, 10–12</ref><ref name=Kaviratna1>AV Kaviratna (1913), Charaka-samhita : translated into English, Part 1, {{oclc|67906513}}, pages 168–169</ref><ref name=sharma1>Priya V Sharma (1981), Charaka Samhita Volume 1: Sanskrit Text, with an English Translation, Chaukhamba Orientalia, {{ISBN|9788176370127}}, page 104</ref>{{refn|group=note|The verse 1.15.7 describes how this hospital building should be furnished with beds, chairs, bedsheets, pillows, spitoon, drug grinders, affectionate nurses, pharmacy, supplies, patient care equipment etc.<ref name=Wujastyk1/><ref name=sharma1/>}} {{Quote| {{lang|sa-Deva| [...] दृढं निवातं प्रवातैकदेशं सुखप्रविचारमनुपत्यकं धूमातपजलरजसामनभिगमनीयमनिष्ठानां च शब्दस्पर्शरसरूपगन्धानां सोदपानोदूखलमुसलवर्चःस्थानस्नानभूमिमहानसं '''वास्तुविद्याकुशलः''' प्रशस्तं गृहमेव तावत् पूर्वमुपकल्पयेत्<nowiki>।||६||</nowiki>}}<br> [...] – In the first place a mansion must be constructed under the supervision of an engineer well-conversant with the science of building mansions and houses. It should be spacious and roomy. The element of strength should not be wanting in it. Every part of it should not be exposed to strong winds or breezes. One portion at least should be open to the currents of wind. It should be such that one may move or walk through it with ease. It should not be exposed to smoke, or the sun, or dust, or injurious sound and taste and form and scent. It should be furnished with staircases, with pestles and mortars, privies, accommodation for belting, and cook-rooms.<br>– Translated by Avinash Kaviratna<ref name=Kaviratna1/><br> [...] – the one expert in architecture should, first of all, arrange for an auspicious house which should be strong, wind-free (isolated from wind), ventilated, having comfortable moving space, not situated in a valley, inaccessible to smoke (or) sun (or) water (or) taste (or) sight (or) smell, and provided with water reservoir, mortar pestle, lavatory, bathroom and kitchen.<br>– Translated by Priya Sharma<ref name=sharma1/><br> [...] – Thus, '''an expert in the science of building''' should first construct a worthy building. It should be strong, out of the wind, and part of it should be open to the air. It should be easy to get about in, and should not be in a depression. It should be out of the path of smoke, sunlight, water, or dust, as well as unwanted noise, feelings, tastes, sights and smells. It should have water supply, pestle and mortar, lavatory, bathing area, and a kitchen.<br>– Translated by Dominik Wujastyk (under subtitle: The [[Hospital]] Building)<ref name=Wujastyk1/> |Caraka Samhita, 1.15.6}} ==آرٽ ۽ شهري عمارتون== The ''Narada Shilpasastra'' is another early Sanskrit treatise on architecture. It has 83 chapters, with chapters on plans for villages and cities, on architectural guidelines for palaces and houses, on public water tanks, on Hindu temples, as well as construction of public civic buildings.<ref name=Raghavan>V. Raghavan (1935), ''Two chapters on painting in the Narada Silpa Sastra'', Journal of the Indian Society of Oriental Art, Editors: Stella Kramrisch, Volume III, Number 1, pp. 15–32</ref><ref name=Iyengar/> Chapters 60 through 66 of ''Narada Silpa'' discuss special [[Śālā]] for community services and enjoyment, with chapter 61 on ''Bhojan-sala'' (feeding house), chapter 65 on ''Nataka'' (performance arts), and chapter 66 discussing a building to display arts and paintings. Chapter 71 discusses how ''chitra'' (painting) should be used to enliven homes and civic buildings.<ref name=Raghavan/><ref name=Iyengar>RN Iyengar, KS Kannan and SY Wakankar (2018), ''Narada Silpasastra: Sanskrit Text on Architectural Civil Engineering'', Jain University Press, {{ISBN|978-9385327582}}, pp. 197–220, 233–238</ref> ''Chitra-sala'' and other "entertainment houses", states ''Narada Silpasastra'', should be located in the middle of a city, preferably the main street or where major roads of the city cross or near major temples or palace.<ref name=Raghavan/><ref>C. Sivaramamurti (1934), ''[https://archive.org/details/in.ernet.dli.2015.44001/page/n189/mode/2up Chitrasalas]'', Triveni, Volume 7, Number 2, pp. 180–185</ref> This building's ''mandapam'' (hall) must be spacious and ventilated. It should have pictures that "captivate our minds" and "give joy to the eyes", laid out by rules of proportion and rules of "pose-determining lines", according to a translation by Raghavan.<ref name=Raghavan/> Chapter 66 further recommends specific designs. For example, it describes a civic building for display of art that is circular (''mardala'', drum-like), with main entrance and smaller ones enclosing a court-like space, terraces, and halls to divide the building into sections. These halls should itself display some items of pleasure such as carvings, colorful patterns on the floor, and brightly colored Devas, Gandharvas and Kinnaras.<ref>V. Raghavan (1935), ''Two chapters on painting in the Narada Silpa Sastra'', Journal of the Indian Society of Oriental Art, Editors: Stella Kramrisch, Volume III, Number 1, pp. 23–32</ref><ref name=Iyengar/> Another group of civic buildings described in Hindu texts are the ''preksha-sala'' (building for drama/stage performance) and ''sangita-sala or natya-sala'' (dance performance).<ref name=Raghavan357>V. Raghavan (1934), ''Theatre Architecture in Ancient India'', Triveni, Volume 5, Number 4, pp. 357–363</ref> These are categorized in three: those in temples for religious arts, in city for general entertainment, or in a palace for the king and his guests. The ''Samarangana Sutradhara'' of Bhoja, for example, dedicates its chapter 34 to these buildings and adds that the walls of the performance hall should adorned pictures of damsels dancing or playing instruments.<ref name=Raghavan357/> The plan for ''Natya-mandapa'' with space for the dancers, space for the musicians that co-perform with the dancers, space where the dance-drama artists can change their dress for different acts (''Nepathya-dhama'') and for the ''prekshaka'' (audience) are discussed in chapter 39 of Kumara's ''Silpa Ratna''. The ''Narada Silpasastra'' uses the term "Nataka-salas", recommending that the performance stage should be raised on a platform so that the audience can get a better view, the audience hall should be decorated for the audience to admire before and after the performance.<ref name=Raghavan357/> These arts and architectural principles may have evolved out of more ancient Indian traditions for performance arts, states Varadpande, as is implied in the Buddhist text ''[[Brahmajāla Sutta]]'' where the Buddha forbids his ''bhikshus'' (monks) from watching dances, music performances and similar public shows in ''Majjhima-sila''.<ref name="Varadpande1987">{{cite book|author=Manohar Laxman Varadpande|title=History of Indian Theatre|url=https://books.google.com/books?id=SyxOHOCVcVkC|year=1987|publisher=Abhinav Publications|isbn=978-81-7017-221-5|pages=105–114}}; for another translation of the Buddhist canonical text, see: {{cite book|author=Martine Batchelor|title=The Spirit of the Buddha |url=https://books.google.com/books?id=fL3mykqlOJcC&pg=PT25 |year=2010|publisher=Yale University Press|isbn=9780300175004|pages=25 (Majjhima Nikaya 27)}}</ref> The text ''[[Natyasastra]]'' recommends architectural guidelines for the ''Natya'' theatre, but without drawings and plans. The theatre mentioned in ''Natyasastra'' probably housed an audience of 200 to 500 patrons comfortably seated, states Farley Richmond – a scholar of Indian theatre.<ref name="Kale2019">{{cite book|author=Farley Richmond|editor=M. R. Kale|title=The Mrichchhakatika of Sudraka: With Introduction, Critical Essays and a Photo-Essay |url=https://books.google.com/books?id=Dv_oDwAAQBAJ |year=2019|publisher=Motilal Banarsidass|isbn=978-81-208-4010-2|pages=31–33}}</ref> ==مندر== [[File:Architecture of the Khajuraho temples.jpg|thumb|right|Elements of a North Indian temple (Madhya Pradesh)]] [[File:1910 sketches, Gondeshwar temple Sinnar, Nashik temple overview, cross section and plan.jpg|thumb|The architectural plan of the Gondeshwar temple near Nashik (Maharashtra)]] {{main|Hindu temple architecture}} [[Hindu temple architecture]] has many varieties of style whose historic role has been to provide "a focus for both the social and spiritual life" for the Hindu community it serves, states George Michell.{{sfn|Michell|1988|p=14}} Every [[Hindu temple]] ("mandir") is imbued with symbolism, yet the basic structure of each stays the same. Each temple has an inner sanctum or the sacred space, the ''[[Garbhagriha|garbha griha]]'' or womb-chamber, where the primary ''[[murti]]'' or the image of a deity is housed in a simple bare cell for ''darshana'' (view, meditative focus).{{sfn|Shilpa Sharma|Shireesh Deshpande|2017|pp=309-317}} Above the garbhagriha is a tower-like ''[[shikhara]]'', called the ''[[Vimana (architectural feature)|vimana]]'' in south India. This sanctum is surrounded by a closed or open path for ''pradakshina'' (also called ''parikrama'', circumambulation) that is typically intricately carved with symbolic art depicting Hindu legends, themes of artha, dharma and kama as well as the statues of significant deities of three major Hindu traditions (Vishnu, Shiva and Shakti).{{sfn|Michell|1988|pp=66–76, 86–126}} The sanctums of significant temples have a ''[[mandapa]]'' congregation hall, and sometimes an ''[[antarala]]'' antechamber and porch between garbhagriha and mandapa. Major temples that attract pilgrims from far typically have mandapas or other buildings that service the pilgrims. These may be connected or detached from the temple. The main temple may exist with other smaller temples or shrines in the temple compound. The streets around the temple are markets and hubs of economic activity.{{sfn|Michell|1988|pp=66–76, 86–126}} There are examples of special dance pavilions (''Nata Mandir''), like in the [[Konark Sun Temple]]. The pool, temple tank (''Kunda'') is also part of large temples, and they traditionally have served as a place for a bath dip and ablutions for pilgrims.{{sfn|Acharya|2010|p=74}} The same essential architectural principles are found in the historic Hindu temples of southeast Asia.{{sfn|Michell|1988|pp=159–182}} === Gopurams === {{Main|Gopuram}} Essentially independent architectural structure is an element of the temple complex as ''[[gopuram]]'', viz., gatehouse towers, usually ornate, othen with colossal size, at the entrance of a Hindu temple of [[Southern India]].<ref name=britgopuram>{{cite web|url=http://www.britannica.com/eb/article-9037402/gopura|title=Gopura|publisher=Encyclopædia Britannica|access-date=2008-01-20}}</ref> == خانقاهون (ماٿا) == هندو خانقاهون جهڙوڪ مٿ ۽ آشرم عمارتن جا ڪمپليڪس آهن جن ۾ مندر، خانقاه خانا يا اجتماعي گهر ۽ معاون سهولتون شامل آهن.{{sfn|Sears|2014|pp=4—9}} == راٺا اٿا == ڪجهه هندو جڳهن ۾، مندر يا عمارتون آهن جن کي راٿا سڏيو ويندو آهي ڇاڪاڻ ته انهن جي شڪل هڪ وڏي رٿ (chariot) جي هوندي آهي.{{sfn|Harle|1994|p=153}} ==تورانا (محراب)== توران هڪ آزاد بيٺل محراب آهي جيڪو رسمن جي مقصدن لاءِ هندو، ٻڌ ۽ جين فن تعمير ۾ مندرن، خانقاهن ۽ ٻين شين جي سامهون، ڪڏهن ڪڏهن هڪ عمارت جي طور تي ڏٺو ويندو آهي.<ref>{{Cite web|url=http://www.oxfordartonline.com/view/10.1093/gao/9781884446054.001.0001/oao-9781884446054-e-7000085631|title=Toraṇa |work= Grove Art|year=2003 |doi=10.1093/gao/9781884446054.article.T085631|access-date=2018-08-08|last1=Hardy |first1=Adam |isbn=978-1-884446-05-4 }}</ref>{{sfn|Dhar|2010|p=}} ==ستمبه (ڪالم)== [[Stambha]] denotes a pillar or column, and is also known as ''jangha'', ''stali'', ''angrika'', ''sthanu'', ''arani'', ''bharaka'' or ''dharana''.{{sfn|Acharya|2010|p=533}} It is described in ''Manasara'' to consist of a pedestal, base, column and a capital. It can be made from wood or stone, be independent or be a pilaster joined to one of the walls. The text describes different proportions for different materials of construction.{{sfn|Acharya|2010|p=533}} The length of column is divided into''matras'' (portions), and these may be decorated with artwork. The ''Manasara'' suggests rules for tapering the top portions of the ''stambha''.{{sfn|Acharya|2010|p=533}} Illustrative stambhas include the [[Vijay Stambha]] (Tower of victory) at [[Chittorgarh fort]], [[Rajasthan]]. It is dedicated to [[Vishnu]]. The [[Dhvaja|Dhvaja-stambhas]] are found at the entrance of temples as flagstaffs, often with the image of [[lingam]] and sacred animals. ==ڇتريون== ڇتريون بلند، گنبد جي شڪل وارا منڊ آهن جيڪي هندستاني فن تعمير ۾ هڪ عنصر طور استعمال ڪيا ويندا آهن، جيڪي راجسٿاني فن تعمير ۾ پيدا ٿين ٿا. اهي محلات ۾ وڏي پيماني تي استعمال ٿيندا آهن، قلعا، يا جنازي جي جڳهن جي حد بندي ڪرڻ، وغيره. [[Chhatri]]s are elevated, dome-shaped pavilions used as an element in [[Indian architecture]], originating in [[Rajasthani architecture]]. They are widely used in palaces, in forts, or to demarcate funerary sites, etc.<ref>{{Cite journal|last=Zajadacz-Hastenrath|first=Salome|date=1997|title=A Note on Babur's Lost Funerary Enclosure at Kabul|url=http://dx.doi.org/10.2307/1523241|journal=Muqarnas|volume=14|pages=135–142|doi=10.2307/1523241|jstor=1523241 |issn=0732-2992|url-access=subscription}}</ref> ==ڏکڻ ايشيا کان ٻاهر== === Indonesia === {{main|Candi of Indonesia}} Historically, [[Hinduism in Indonesia|Hinduism]] was once the predominant [[religion|religious take]] of some Native Indonesians (chiefly Western Indonesians) in [[Indonesia]], predates the existence of [[Buddhism in Indonesia|Buddhism]], [[Islam in Indonesia|Islamism]], and [[Christianity in Indonesia|Christianity]]. The country was enriched with abundance of Hindu architecture, mainly served as [[Hindu temple|religious purpose]] (place of worship, etc.). According to Indonesian categorization, Hindu architecture temples could be divided into 3 main types with different terminology attached to its respective identity, the first one is called {{lang|jv|[[Candi of Indonesia|Candi]]}} ({{ety|Old Javanese|caṇḍi}}),<ref name="Old Javanese2">{{citation |last=Zoetmulder |first=P.J. |title=Old Javanese-English Dictionary |language=kaw, en|year=1982 |publisher=[[Royal Netherlands Institute of Southeast Asian and Caribbean Studies|Koninklijk Instituut voor Taal-, Land- en Volkenkunde]]}}</ref> specifically refers to the Hindu temple architecture of [[Hinduism in Java|Java]]-origin. The second one is known as {{lang|ban|[[Balinese temple|Pura]]}} ({{ety|ban|ᬧᬸᬭ|pura}}), refers to an architecture style of Balinese to perform their [[Balinese Hinduism]] worship. The last one, similar to Hindu majority globally, known in [[Indonesian language|Indonesian]] as {{lang|id|[[Kovil|Kuil]]}}, specifically refers to Hindu of [[Dravidian architecture|Dravidian]]-origin temple architecture, usually represent the [[Indian Indonesians|Indian Indonesian]] community (as opposed to Native Indonesian form of Hinduism). All types of Hindu architecture in Indonesia are functioned as place of worship, but also could be used as the place of historical observance to broaden the knowledge and awareness about Hinduism amongst the non-Hindu population, to draw the sense of tolerance and [[Bhinneka Tunggal Ika|unity]] within the country (it is also applied to every worship places of diverse religious background in Indonesia). ==گيلري== ;Some folios from surviving manuscripts on Hindu architecture <gallery> File:A folio from Vastu sastra hiti dayeka manuscript, water spout design, Sanskrit language, Newari script - 3.jpg|Drawing and notes on Hiti, a public water spout File:A folio from Vastu sastra hiti dayeka manuscript, water spout design, Sanskrit language, Newari script - 1.jpg|Drawing and notes on Hiti, a public water spout, part 2 File:A folio from Vastu sastra hiti dayeka manuscript, mandala, Sanskrit language, Newari script - 2.jpg|A mandala in ''Vastu Sastra Hiti Dayeka'' File:A folio with Harihara Shiva-Vishnu sketch from Samkrantiyajnavidhi manuscript, Sanskrit language, Nepali script.jpg|Two leaves in ''Samkrantiyajnavidhi'' illustrating proportions for [[Harihara]] – half Shiva, half Vishnu File:A folio from minor Vastu sastra manuscript, home design and decoration, Sanskrit language, Devanagari script.jpg|A Vastu sastra page on home design, first line mentions ''vastu sastra'' </gallery> ;Some temples and public stepwells <gallery> File:Lingaraj Temple Complex.jpg | [[Lingaraja Temple]] ([[Bhubaneswar]], Odisha) File:Veera Narayana temple at the Chennakeshava temple complex.jpg | [[Chennakeshava Temple, Belur]] (Karnataka) File:Radhashyam Temple at Bishnupur 2.jpg | Lalji temple ([[Bishnupur, Bankura]], West Bengal) File:Konark Nat Mandir.jpg | Nata Mandir of [[Konark Sun Temple]] (Odisha) File:Madurai Meenakshi temple 2.jpg | [[Meenakshiamman Temple]] Gopuram ([[Madurai]], Tamil Nadu) File:Rani ki vav - Gujarat - 07.jpg|Rani ka vav Gujarat, a historic public water tank with Hindu arts File:Sringeritemple.jpg | [[Advaita Vedanta]] Monastery ([[Sringeri]], Karnataka) File:Mahabalipuram, Pancha Rathas, Tamil Nadu, India.jpg | [[Pancha Rathas]] ([[Mahabalipuram]], Tamil Nadu) File:Nagda(Rajasthan)Torana.jpg | [[Sahastra Bahu Temples]] Torana ([[Nagda, Rajasthan]]) File:Mukteshwar torana.jpg | Torana of [[Mukteshvara Temple, Bhubaneswar]] (Orisha) File:Arunachaleshvara Temple Tiruvannamalai.JPG|A gopuram at the Arunachaleshvara Temple, Tiruvannamalai (Tamil Nadu) </gallery> ==پڻ ڏسو== * [[Hindu temple architecture]] * [[Indian rock-cut architecture]] * [[Indian architecture]] * [[Dravidian architecture]] * [[Nagara architecture]] == Note == {{reflist|group=note}} ==حوالا== {{حوالا}} == Bibliography == * {{cite book|first=P. K.|last=Acharya|year=2010|title=An encyclopaedia of Hindu architecture | url=https://archive.org/stream/encyclopaediaofh07achauoft#page/n9/mode/2up |publisher=Oxford University Press (Republished by Motilal Banarsidass)|location=New Delhi|isbn=978-81-85990-03-3}} * {{cite book|first=P. K.|last=Acharya|year=1927|title=Indian Architecture according to the Manasara Shilpa Shastra|url=https://archive.org/stream/encyclopaediaofh07achauoft#page/n9/mode/2up |publisher=Oxford University Press (Republished by Motilal Banarsidass)|location=London|isbn=0300062176}} * {{cite book|first=P. D.|last=Dhar|year=2010|title=The Torana in Indian and Southeast Asian Architecture|publisher=D K Printworld|location=New Delhi|isbn=978-8124605349}} * {{cite book|first=I.|last=Glushkova|year=2014|title=Objects of Worship in South Asian Religions: Forms, Practices and Meanings|url=https://books.google.com/books?id=oqReBAAAQBAJ&pg=PA116 |publisher=Routledge|isbn=978-1-317-67595-2}} * {{cite book|first=S. R.|last=Goel|year=1991|title=[[Hindu Temples – What Happened to Them]]|publisher=Voice of India|location=New Delhi|volume=2|isbn=81-85990-03-4}} * {{cite book|first=J. C.|last=Harle|year=1994|title=The Art and Architecture of the Indian Subcontinent|url=https://archive.org/details/artarchitectureo00harl|edition=2nd|publisher=Yale University Press Pelican History of Art|isbn=0300062176|url-access=registration}} *{{cite book|author=Ernest Havell|title=The Ancient and Medieval Architecture of India|url=https://books.google.com/books?id=xHM-7CaV5zYC|year=1972|publisher=John Murray, London (Reprinted S. Chand)}} * {{cite book|first=M.|last=Juneja|year=2001|title=Architecture in Medieval India: Forms, Contexts, Histories|url=https://books.google.com/books?id=7N7VAAAAMAAJ |edition=2nd|publisher=Orient Blackswan|isbn=978-8178242286}} * {{cite book|first=G.|last=Michell|year=1988|title=The Hindu Temple: An Introduction to its Meaning and Forms|url=https://books.google.com/books?id=ajgImLs62gwC&pg=PA61 |edition=2nd |publisher=University of Chicago Press|location=Chicago/London|isbn=0-226-53230-5}} *{{cite journal | last=Patra | first=Reena | title=A Comparative Study on Vaastu Shastra and Heidegger's 'Building, Dwelling and Thinking' | journal=Asian Philosophy | publisher=Taylor & Francis | volume=16 | issue=3 | year=2006 | doi=10.1080/09552360600979430 | pages=199–218| s2cid=144592593 }} *{{cite book|author=Ram Raz|title=Essay on the Architecture of the Hindús|url=https://books.google.com/books?id=DSg5AQAAMAAJ|year=1834 |publisher=Royal Asiatic Society of Great Britain and Ireland}} *{{cite journal|author1=Shilpa Sharma|author2=Shireesh Deshpande|title=Architectural Strategies Used in Hindu Temples to Emphasize Sacredness| journal = Journal of Architectural and Planning Research| volume= 34| number= 4 | year= 2017| pages= 309–319|jstor=44987239}} *{{cite journal | last=Sinha | first=Amita | title=Design of Settlements in the Vaastu Shastras | journal=Journal of Cultural Geography | publisher=Taylor & Francis | volume=17 | issue=2 | year=1998 | doi=10.1080/08873639809478319 | pages=27–41}} * {{cite book|first=D. N.|last=Shukla|year=1993|title=Vastu-Sastra: Hindu Science of Architecture|publisher=Munshiram Manoharial Publishers|isbn=978-81-215-0611-3}} * {{cite book|first=T.|last=Sears|year=2014|title=Worldly Gurus and Spiritual Kings: Architecture and Asceticism in Medieval India|publisher=Yale University Press|isbn=978-0-300-19844-7}} * {{cite book|first=B.|last=Thapar|year=2004|title=Introduction to Indian Architecture|publisher=Periplus Editions|location=Singapore|isbn=0-7946-0011-5|ref=Thapar}} ==External links== {{Commons category|Hindu architecture}} *[https://web.archive.org/web/20100218153644/http://www.hampi.in/architecture.htm Vijayanagara architecture] *[http://www.hindupedia.com/en/Sthapatyaveda Sthapatyaveda] (Temple Architecture) on Hindupedia, the Hindu Encyclopedia [[زمرو:ايشيائي تعميرات]] [[زمرو:ايشيا ۾ فن تعمير]] [[زمرو:فن تعمير]] [[زمرو:هندستاني فن تعمير]] [[زمرو:هندستان جو فن تعمير]] [[زمرو:هندو عبادت جا هنڌ]] [[زمرو:هندو فن تعمير]] [[زمرو:هندو مندر فن تعمير]] bt8hy5oyu74j8sbowhttrqmvqr6ixvv 382599 382598 2026-06-04T04:24:46Z Memon2025 21315 /* ڇتريون */ 382599 wikitext text/x-wiki '''هندو فن تعمير''' (Hindu Architecture) هندستاني فن تعمير جو روايتي نظام آهي جيڪو عمارتن جهڙوڪ مندر، خانقاهون، مجسما، گهر، مارڪيٽ جا هنڌ، باغ ۽ شهر جي منصوبه بندي لاءِ آهي، جيئن هندو متنن ۾ بيان ڪيو ويو آهي.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}<ref name="Sinha 1998 pp. 27–41">{{harvnb|Sinha|1998|pages=27–41}}</ref> فن تعمير جون هدايتون سنسڪرت جي نسخن ۾ ۽ ڪجهه حالتن ۾ ٻين علائقائي ٻولين ۾ پڻ زنده آهن. انهن متنن ۾ واستو شاستر، شلپا شاستر، برهت سمهتا، پرانا ۽ اگاما جا تعميراتي حصا ۽ علائقائي متن جهڙوڪ مانسارا شامل آهن.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx, Appendix I lists hundreds of Hindu architectural texts}}{{sfn|Shukla|1993|p=}} {{Short description|Traditional system of Indian architecture as described in Hindu texts}} [[File:10th century Nilakantha Mahadeva Hindu temple, Nagara architecture, Sunak, Gujarat.jpg|thumb|سُناڪ، گجرات ۾ هڪ هندو مندر جي اڏاوت]]هندو فن تعمير جي سڀ کان اهم خصوصيت (۽ ڪيتريون ئي بچيل مثال) هندو مندر آهن، هڪ اهڙي اڏاوتي روايت سان جيڪا پٿر، اينٽن ۽ پٿر جي ڪٽ واري فن تعمير ۾ بچيل مثال ڇڏي وئي آهي جيڪا گپتا سلطنت جي دور جي آهي. انهن فن تعمير تي قديم فارسي ۽ هيلينسٽڪ فن تعمير جو اثر هو.<ref>{{Cite book|last=Smith|first=Vincent Arthur|url=https://books.google.com/books?id=IPstAAAAMAAJ&q=%22The+Hellenistic+is+not+the+only+foreign+element+in+ancient+Indian+art+.+The+influence+of+Persia+is+apparent+,+and+the+columnar+architecture+of+the+Achaemenian+monarchy+supplied+the+models+for+Asoka's+monolithic+pillars+and+many%22|title=Research Articles in Epigraphy, Archaeology, and Numismatics of India|date=1977|publisher=Sheikh Mubarak Ali|language=en}}</ref> جديد دور ۾ تمام گهٽ سيڪيولر هندو فن تعمير، جهڙوڪ محلات، گهر ۽ شهر بچيل آهي. برباد (ruins) ۽ آثار قديمه جا مطالعو هندستان ۾ ابتدائي سيڪيولر فن تعمير جو نظارو پيش ڪن ٿا.<ref name="Murthy1987">{{cite book|author=K. Krishna Murthy|title=Early Indian Secular Architecture|url=https://books.google.com/books?id=0gsNAQAAIAAJ|year=1987|isbn=978-81-85067-01-8|pages=5–16|publisher=Sundeep Prakashan }}</ref> هندستاني محلات ۽ شهري فن تعمير جي تاريخ تي مطالعي گهڻو ڪري مغل ۽ هند-اسلامي فن تعمير تي ڌيان ڏنو آهي خاص طور تي اتر ۽ اولهه هندستان جي، انهن جي نسبتاً گهڻائي جي ڪري. هندستان جي ٻين علائقن ۾، خاص طور تي ڏکڻ ۾، هندو فن تعمير 16 صدي تائين ترقي ڪندو رهيو، جهڙوڪ اهي جيڪي مندرن، برباد شهرن ۽ وجياناگر سلطنت ۽ نائڪا جي سيڪيولر جڳهن پاران مثال طور پيش ڪيا ويا آهن.<ref name="Branfoot 2008 pp. 171–194">{{cite journal | last=Branfoot | first=Crispin | title=Imperial Frontiers: Building Sacred Space in Sixteenth-Century South India | journal=The Art Bulletin | publisher=Taylor & Francis| volume=90 | issue=2 | year=2008 | doi=10.1080/00043079.2008.10786389 | pages=171–194| s2cid=154135978 }}</ref><ref name="harle331">{{cite book|author=James C. Harle|title=The Art and Architecture of the Indian Subcontinent|url=https://books.google.com/books?id=LwcBVvdqyBkC |year=1994|publisher=Yale University Press|isbn=978-0-300-06217-5|pages=330–331}}</ref> سيڪيولر فن تعمير ڪڏهن به هندستان ۾ مذهبي جي مخالفت نه ڪئي وئي، ۽ اهو مقدس فن تعمير آهي جهڙوڪ اهي جيڪي هندو مندرن ۾ مليا آهن جيڪي سيڪيولر ماڻهن کان متاثر ۽ موافقت هئا. وڌيڪ، هارل چوي ٿو، اهو آهي مندر جي ڀتين، ٿنڀن، تورانن ۽ مدپام تي ٺهيل نقش جتي سيڪيولر فن تعمير جو ننڍڙو نسخو ملي سگهي ٿو.<ref name="Harle1994">{{cite book|author=James C. Harle|title=The Art and Architecture of the Indian Subcontinent|url=https://books.google.com/books?id=LwcBVvdqyBkC |year=1994|publisher=Yale University Press|isbn=978-0-300-06217-5|pages=43–47, 67–68, 467–480}}</ref> ==متن== [[File:17th century copy of folio 2 of Visvakarmaprakasa, a Vastu sastra Nepal, Sanskrit Devanagari - 1.jpg|thumb|left|وشوڪرما پرڪاس جو هڪ فوليو. هڪ معمولي هندو فن تعمير جو متن. نيپال جي کٽمنڊو وادي (سنسڪرت ديوناگري) ۾ دريافت ٿيو]] واستو شاستر ۽ شلپا شاستر قديم هندستاني متنن ۾ 64 ديوي فنن مان هڪ طور درج ٿيل آهن. اهي فن تعمير جي فن ۽ سائنس کي ڍڪيندڙ ڊيزائن دستور آهن. عام طور تي شڪل، ڪم کي هندو علامت سان ملائي ٿو. هندو فن تعمير جي اصولن جو قديم ترين، قديم ۽ ڊسٽل نسخو ويدڪ ادب ۾ ملي ٿو. روايتي طور تي اپويد (ويدن جا گهٽ ضميما) طور سمجهيو ويندو آهي. ۽ سٿاپتيا ويد سڏيو ويندو آهي.<ref name="Patra 2006 pp. 199–218">{{harvnb|Patra|2006}}</ref> آچاريه جي انسائيڪلوپيڊيا آف هندو فن تعمير ۾ سوين سنسڪرت نسخا درج آهن. هندو فن تعمير تي وڌيڪ تفصيل سان. جيڪي جديد دور ۾ بچيل آهن. اهي مختلف موضوعن جي تعميراتي پهلوئن کي ڍڪيندا آهن. زيور، فرنيچر. گاڏيون (ويگنون، گاڏيون). گيٽ وي. پاڻي جي ٽانڪيون، ڊرين، شهر، گهٽيون، گهر. محلات مندر ۽ ٻيا. معاصر دور ۾ سڀ کان وڌيڪ مطالعو ڪيل متن مختلف هندستاني رسم الخط ۾ سنسڪرت نسخا آهن. انهن ۾ برهت سميتا (باب 53، 56-58 ۽ 79). مناسرا شلپا شاستر. ماياماتا واستو شاستر. تيلگو ۽ تامل ۾ تبصرن سان. پراڻا (مثال طور، اگني پراڻ جا باب 42-62 ۽ 104-106، برهمندا پراڻ جو باب 7) ۽ هندو اگام شامل آهن.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx with Appendix 1}} {{Clear}} ==ڳوٺ ۽ شهر== [[File:700 CE Manasara Sanskrit text, Hindu architecture, town village plans.jpg|thumb|700 عيسوي جي ماناسارا سنسڪرت متن ۾ هندو فن تعمير تي ڪجهه شهري منصوبا تجويز ڪيا ويا آهن.{{sfn|Sinha|1998|pp=27–40}}{{sfn|Ram Raz|1834}}{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}}]] هندو متن گهرن، مارڪيٽ جي جڳهن، باغن ۽ شهر جي منصوبابندي لاءِ اڏاوتي هدايتن جي سفارش ڪن ٿا. {{sfn|Sinha|1998|pp=27–40}} انساني آبادڪاري لاءِ بهترين جڳهه. ماناسارا اعلان ڪري ٿو. ٿلهي مٽي سان صحيح زمين جي ڳولا ڪري ٿو. جيڪو اوڀر طرف کليل آسمان ڏانهن لهي ٿو. ته جيئن رهواسي سج اڀرڻ جي تعريف ڪري سگهن. اهو هڪ ندي جي ويجهو آهي. يا اهم پاڻي جو وهڪرو. ۽ کوهن لاءِ ڪافي زميني پاڻي آهي. پاڻي جو ٻيو ذريعو. مٽي (ماناسارا چوي ٿو) مضبوط هجڻ گهرجي. گلن، ڀاڄين ۽ ميوي جي وڻن کي وڌائڻ لاءِ امير. ۽ خوشگوار بوءِ جي. متن سفارش ڪري ٿو. ته. شهر جي منصوبه بندي ڪندڙ گهرن ۽ سرڪاري عمارتن جي مستحڪم بنياد لاءِ مٽي جي معيار کي کوٽڻ ۽ جانچڻ. هڪ ڀيرو جڳهه قبول ڪئي وڃي ٿي. متن گهٽين کي ويڙهڻ لاءِ چاليهه منصوبن جي وضاحت ڪري ٿو. گهر، مارڪيٽ، باغ ۽ آبادي لاءِ ضروري ٻيون بنيادي ڍانچي. مثال طور آرڪيٽيڪچرل منصوبن ۾ ڊنڊڪا، پرستارا، چترموکا، پدماڪا، ڪرموڪا، سواستڪا ۽ ٻيا شامل آهن.{{sfn|Sinha|1998|pp=27–40}} هندو متن پنج عام اصولن سان مختلف آهن:{{sfn|Patra|2006|pp=201–203}} *ڊڪنيرنا: واقفيت جا اصول * پدوينياس: سائيٽ پلاننگ * هستالڪشن: حصن جي متناسب ماپ تناسب * ايادي: فن تعمير جا ڇهه روايتي اصول *پٽڪادي: جماليات يا هر عمارت يا مجموعي منصوبي جو حصو جو ڪردار. * هدايتون سائنس، روحاني عقيدن، علم نجوم ۽ فلڪيات جي شروعاتي هندو سمجھ جي اصولن کي گڏ ڪن ٿيون.{{sfn|Patra|2006|pp=201–203}} عملي طور تي اهي هدايتون بنيادي هدايتن تي مقرر ڪيل هم آهنگي جي حق ۾ آهن. ڪيترن ئي منصوبن سان گهٽين کي موسمي هوائن جي هدايت سان ترتيب ڏيڻ جي حق ۾ آهن. زمين ۽ مقامي موسم جي ضرورتن سان ضم ٿيل. شهر جي مرڪز ۾ هڪ مندر يا عوامي اسيمبلي هال جي سفارش ڪئي وئي آهي. ==اسپتالون ۽ شفاخانا== طب ۽ سرجري تي ابتدائي هندو متن. اهو بيمار ماڻهن جي سنڀال لاءِ وقف عمارتن ۽ هالن جو ذڪر ڪري ٿو ۽ سفارش ڪري ٿو. ته. واستو وديا (वास्तुविद्या) جي ماهر سان معمارن کي انهن کي تعمير ڪرڻ گهرجي. چرڪ سمهيتا 100 ق.م کان 150 عيسوي جي وچ ۾ تاريخ هئي. مثال طور ڪتاب 1 ۾، آيت 15.6 (سوتراسٿن) ۾ چيو ويو آهي:<ref name=Wujastyk1>Dominik Wujastyk (2003), The Roots of Āyurveda: Selections from Sanskrit Medical Writings, 3rd edition, Penguin, pages 35–36, 10–12</ref><ref name=Kaviratna1>AV Kaviratna (1913), Charaka-samhita : translated into English, Part 1, {{oclc|67906513}}, pages 168–169</ref><ref name=sharma1>Priya V Sharma (1981), Charaka Samhita Volume 1: Sanskrit Text, with an English Translation, Chaukhamba Orientalia, {{ISBN|9788176370127}}, page 104</ref>{{refn|group=note|The verse 1.15.7 describes how this hospital building should be furnished with beds, chairs, bedsheets, pillows, spitoon, drug grinders, affectionate nurses, pharmacy, supplies, patient care equipment etc.<ref name=Wujastyk1/><ref name=sharma1/>}} {{Quote| {{lang|sa-Deva| [...] दृढं निवातं प्रवातैकदेशं सुखप्रविचारमनुपत्यकं धूमातपजलरजसामनभिगमनीयमनिष्ठानां च शब्दस्पर्शरसरूपगन्धानां सोदपानोदूखलमुसलवर्चःस्थानस्नानभूमिमहानसं '''वास्तुविद्याकुशलः''' प्रशस्तं गृहमेव तावत् पूर्वमुपकल्पयेत्<nowiki>।||६||</nowiki>}}<br> [...] – In the first place a mansion must be constructed under the supervision of an engineer well-conversant with the science of building mansions and houses. It should be spacious and roomy. The element of strength should not be wanting in it. Every part of it should not be exposed to strong winds or breezes. One portion at least should be open to the currents of wind. It should be such that one may move or walk through it with ease. It should not be exposed to smoke, or the sun, or dust, or injurious sound and taste and form and scent. It should be furnished with staircases, with pestles and mortars, privies, accommodation for belting, and cook-rooms.<br>– Translated by Avinash Kaviratna<ref name=Kaviratna1/><br> [...] – the one expert in architecture should, first of all, arrange for an auspicious house which should be strong, wind-free (isolated from wind), ventilated, having comfortable moving space, not situated in a valley, inaccessible to smoke (or) sun (or) water (or) taste (or) sight (or) smell, and provided with water reservoir, mortar pestle, lavatory, bathroom and kitchen.<br>– Translated by Priya Sharma<ref name=sharma1/><br> [...] – Thus, '''an expert in the science of building''' should first construct a worthy building. It should be strong, out of the wind, and part of it should be open to the air. It should be easy to get about in, and should not be in a depression. It should be out of the path of smoke, sunlight, water, or dust, as well as unwanted noise, feelings, tastes, sights and smells. It should have water supply, pestle and mortar, lavatory, bathing area, and a kitchen.<br>– Translated by Dominik Wujastyk (under subtitle: The [[Hospital]] Building)<ref name=Wujastyk1/> |Caraka Samhita, 1.15.6}} ==آرٽ ۽ شهري عمارتون== The ''Narada Shilpasastra'' is another early Sanskrit treatise on architecture. It has 83 chapters, with chapters on plans for villages and cities, on architectural guidelines for palaces and houses, on public water tanks, on Hindu temples, as well as construction of public civic buildings.<ref name=Raghavan>V. Raghavan (1935), ''Two chapters on painting in the Narada Silpa Sastra'', Journal of the Indian Society of Oriental Art, Editors: Stella Kramrisch, Volume III, Number 1, pp. 15–32</ref><ref name=Iyengar/> Chapters 60 through 66 of ''Narada Silpa'' discuss special [[Śālā]] for community services and enjoyment, with chapter 61 on ''Bhojan-sala'' (feeding house), chapter 65 on ''Nataka'' (performance arts), and chapter 66 discussing a building to display arts and paintings. Chapter 71 discusses how ''chitra'' (painting) should be used to enliven homes and civic buildings.<ref name=Raghavan/><ref name=Iyengar>RN Iyengar, KS Kannan and SY Wakankar (2018), ''Narada Silpasastra: Sanskrit Text on Architectural Civil Engineering'', Jain University Press, {{ISBN|978-9385327582}}, pp. 197–220, 233–238</ref> ''Chitra-sala'' and other "entertainment houses", states ''Narada Silpasastra'', should be located in the middle of a city, preferably the main street or where major roads of the city cross or near major temples or palace.<ref name=Raghavan/><ref>C. Sivaramamurti (1934), ''[https://archive.org/details/in.ernet.dli.2015.44001/page/n189/mode/2up Chitrasalas]'', Triveni, Volume 7, Number 2, pp. 180–185</ref> This building's ''mandapam'' (hall) must be spacious and ventilated. It should have pictures that "captivate our minds" and "give joy to the eyes", laid out by rules of proportion and rules of "pose-determining lines", according to a translation by Raghavan.<ref name=Raghavan/> Chapter 66 further recommends specific designs. For example, it describes a civic building for display of art that is circular (''mardala'', drum-like), with main entrance and smaller ones enclosing a court-like space, terraces, and halls to divide the building into sections. These halls should itself display some items of pleasure such as carvings, colorful patterns on the floor, and brightly colored Devas, Gandharvas and Kinnaras.<ref>V. Raghavan (1935), ''Two chapters on painting in the Narada Silpa Sastra'', Journal of the Indian Society of Oriental Art, Editors: Stella Kramrisch, Volume III, Number 1, pp. 23–32</ref><ref name=Iyengar/> Another group of civic buildings described in Hindu texts are the ''preksha-sala'' (building for drama/stage performance) and ''sangita-sala or natya-sala'' (dance performance).<ref name=Raghavan357>V. Raghavan (1934), ''Theatre Architecture in Ancient India'', Triveni, Volume 5, Number 4, pp. 357–363</ref> These are categorized in three: those in temples for religious arts, in city for general entertainment, or in a palace for the king and his guests. The ''Samarangana Sutradhara'' of Bhoja, for example, dedicates its chapter 34 to these buildings and adds that the walls of the performance hall should adorned pictures of damsels dancing or playing instruments.<ref name=Raghavan357/> The plan for ''Natya-mandapa'' with space for the dancers, space for the musicians that co-perform with the dancers, space where the dance-drama artists can change their dress for different acts (''Nepathya-dhama'') and for the ''prekshaka'' (audience) are discussed in chapter 39 of Kumara's ''Silpa Ratna''. The ''Narada Silpasastra'' uses the term "Nataka-salas", recommending that the performance stage should be raised on a platform so that the audience can get a better view, the audience hall should be decorated for the audience to admire before and after the performance.<ref name=Raghavan357/> These arts and architectural principles may have evolved out of more ancient Indian traditions for performance arts, states Varadpande, as is implied in the Buddhist text ''[[Brahmajāla Sutta]]'' where the Buddha forbids his ''bhikshus'' (monks) from watching dances, music performances and similar public shows in ''Majjhima-sila''.<ref name="Varadpande1987">{{cite book|author=Manohar Laxman Varadpande|title=History of Indian Theatre|url=https://books.google.com/books?id=SyxOHOCVcVkC|year=1987|publisher=Abhinav Publications|isbn=978-81-7017-221-5|pages=105–114}}; for another translation of the Buddhist canonical text, see: {{cite book|author=Martine Batchelor|title=The Spirit of the Buddha |url=https://books.google.com/books?id=fL3mykqlOJcC&pg=PT25 |year=2010|publisher=Yale University Press|isbn=9780300175004|pages=25 (Majjhima Nikaya 27)}}</ref> The text ''[[Natyasastra]]'' recommends architectural guidelines for the ''Natya'' theatre, but without drawings and plans. The theatre mentioned in ''Natyasastra'' probably housed an audience of 200 to 500 patrons comfortably seated, states Farley Richmond – a scholar of Indian theatre.<ref name="Kale2019">{{cite book|author=Farley Richmond|editor=M. R. Kale|title=The Mrichchhakatika of Sudraka: With Introduction, Critical Essays and a Photo-Essay |url=https://books.google.com/books?id=Dv_oDwAAQBAJ |year=2019|publisher=Motilal Banarsidass|isbn=978-81-208-4010-2|pages=31–33}}</ref> ==مندر== [[File:Architecture of the Khajuraho temples.jpg|thumb|right|Elements of a North Indian temple (Madhya Pradesh)]] [[File:1910 sketches, Gondeshwar temple Sinnar, Nashik temple overview, cross section and plan.jpg|thumb|The architectural plan of the Gondeshwar temple near Nashik (Maharashtra)]] {{main|Hindu temple architecture}} [[Hindu temple architecture]] has many varieties of style whose historic role has been to provide "a focus for both the social and spiritual life" for the Hindu community it serves, states George Michell.{{sfn|Michell|1988|p=14}} Every [[Hindu temple]] ("mandir") is imbued with symbolism, yet the basic structure of each stays the same. Each temple has an inner sanctum or the sacred space, the ''[[Garbhagriha|garbha griha]]'' or womb-chamber, where the primary ''[[murti]]'' or the image of a deity is housed in a simple bare cell for ''darshana'' (view, meditative focus).{{sfn|Shilpa Sharma|Shireesh Deshpande|2017|pp=309-317}} Above the garbhagriha is a tower-like ''[[shikhara]]'', called the ''[[Vimana (architectural feature)|vimana]]'' in south India. This sanctum is surrounded by a closed or open path for ''pradakshina'' (also called ''parikrama'', circumambulation) that is typically intricately carved with symbolic art depicting Hindu legends, themes of artha, dharma and kama as well as the statues of significant deities of three major Hindu traditions (Vishnu, Shiva and Shakti).{{sfn|Michell|1988|pp=66–76, 86–126}} The sanctums of significant temples have a ''[[mandapa]]'' congregation hall, and sometimes an ''[[antarala]]'' antechamber and porch between garbhagriha and mandapa. Major temples that attract pilgrims from far typically have mandapas or other buildings that service the pilgrims. These may be connected or detached from the temple. The main temple may exist with other smaller temples or shrines in the temple compound. The streets around the temple are markets and hubs of economic activity.{{sfn|Michell|1988|pp=66–76, 86–126}} There are examples of special dance pavilions (''Nata Mandir''), like in the [[Konark Sun Temple]]. The pool, temple tank (''Kunda'') is also part of large temples, and they traditionally have served as a place for a bath dip and ablutions for pilgrims.{{sfn|Acharya|2010|p=74}} The same essential architectural principles are found in the historic Hindu temples of southeast Asia.{{sfn|Michell|1988|pp=159–182}} === Gopurams === {{Main|Gopuram}} Essentially independent architectural structure is an element of the temple complex as ''[[gopuram]]'', viz., gatehouse towers, usually ornate, othen with colossal size, at the entrance of a Hindu temple of [[Southern India]].<ref name=britgopuram>{{cite web|url=http://www.britannica.com/eb/article-9037402/gopura|title=Gopura|publisher=Encyclopædia Britannica|access-date=2008-01-20}}</ref> == خانقاهون (ماٿا) == هندو خانقاهون جهڙوڪ مٿ ۽ آشرم عمارتن جا ڪمپليڪس آهن جن ۾ مندر، خانقاه خانا يا اجتماعي گهر ۽ معاون سهولتون شامل آهن.{{sfn|Sears|2014|pp=4—9}} == راٺا اٿا == ڪجهه هندو جڳهن ۾، مندر يا عمارتون آهن جن کي راٿا سڏيو ويندو آهي ڇاڪاڻ ته انهن جي شڪل هڪ وڏي رٿ (chariot) جي هوندي آهي.{{sfn|Harle|1994|p=153}} ==تورانا (محراب)== توران هڪ آزاد بيٺل محراب آهي جيڪو رسمن جي مقصدن لاءِ هندو، ٻڌ ۽ جين فن تعمير ۾ مندرن، خانقاهن ۽ ٻين شين جي سامهون، ڪڏهن ڪڏهن هڪ عمارت جي طور تي ڏٺو ويندو آهي.<ref>{{Cite web|url=http://www.oxfordartonline.com/view/10.1093/gao/9781884446054.001.0001/oao-9781884446054-e-7000085631|title=Toraṇa |work= Grove Art|year=2003 |doi=10.1093/gao/9781884446054.article.T085631|access-date=2018-08-08|last1=Hardy |first1=Adam |isbn=978-1-884446-05-4 }}</ref>{{sfn|Dhar|2010|p=}} ==ستمبه (ڪالم)== [[Stambha]] denotes a pillar or column, and is also known as ''jangha'', ''stali'', ''angrika'', ''sthanu'', ''arani'', ''bharaka'' or ''dharana''.{{sfn|Acharya|2010|p=533}} It is described in ''Manasara'' to consist of a pedestal, base, column and a capital. It can be made from wood or stone, be independent or be a pilaster joined to one of the walls. The text describes different proportions for different materials of construction.{{sfn|Acharya|2010|p=533}} The length of column is divided into''matras'' (portions), and these may be decorated with artwork. The ''Manasara'' suggests rules for tapering the top portions of the ''stambha''.{{sfn|Acharya|2010|p=533}} Illustrative stambhas include the [[Vijay Stambha]] (Tower of victory) at [[Chittorgarh fort]], [[Rajasthan]]. It is dedicated to [[Vishnu]]. The [[Dhvaja|Dhvaja-stambhas]] are found at the entrance of temples as flagstaffs, often with the image of [[lingam]] and sacred animals. ==ڇتريون== ڇتريون بلند، گنبد جي شڪل وارا منڊ آهن جيڪي هندستاني فن تعمير ۾ هڪ عنصر طور استعمال ڪيا ويندا آهن، جيڪي راجسٿاني فن تعمير ۾ پيدا ٿين ٿا. اهي محل، قلعا يا جنازي جي جڳهن جي حد بندي ڪرڻ ۾ وڏي پيماني تي استعمال ٿيندا آهن.<ref>{{Cite journal|last=Zajadacz-Hastenrath|first=Salome|date=1997|title=A Note on Babur's Lost Funerary Enclosure at Kabul|url=http://dx.doi.org/10.2307/1523241|journal=Muqarnas|volume=14|pages=135–142|doi=10.2307/1523241|jstor=1523241 |issn=0732-2992|url-access=subscription}}</ref> ==ڏکڻ ايشيا کان ٻاهر== === Indonesia === {{main|Candi of Indonesia}} Historically, [[Hinduism in Indonesia|Hinduism]] was once the predominant [[religion|religious take]] of some Native Indonesians (chiefly Western Indonesians) in [[Indonesia]], predates the existence of [[Buddhism in Indonesia|Buddhism]], [[Islam in Indonesia|Islamism]], and [[Christianity in Indonesia|Christianity]]. The country was enriched with abundance of Hindu architecture, mainly served as [[Hindu temple|religious purpose]] (place of worship, etc.). According to Indonesian categorization, Hindu architecture temples could be divided into 3 main types with different terminology attached to its respective identity, the first one is called {{lang|jv|[[Candi of Indonesia|Candi]]}} ({{ety|Old Javanese|caṇḍi}}),<ref name="Old Javanese2">{{citation |last=Zoetmulder |first=P.J. |title=Old Javanese-English Dictionary |language=kaw, en|year=1982 |publisher=[[Royal Netherlands Institute of Southeast Asian and Caribbean Studies|Koninklijk Instituut voor Taal-, Land- en Volkenkunde]]}}</ref> specifically refers to the Hindu temple architecture of [[Hinduism in Java|Java]]-origin. The second one is known as {{lang|ban|[[Balinese temple|Pura]]}} ({{ety|ban|ᬧᬸᬭ|pura}}), refers to an architecture style of Balinese to perform their [[Balinese Hinduism]] worship. The last one, similar to Hindu majority globally, known in [[Indonesian language|Indonesian]] as {{lang|id|[[Kovil|Kuil]]}}, specifically refers to Hindu of [[Dravidian architecture|Dravidian]]-origin temple architecture, usually represent the [[Indian Indonesians|Indian Indonesian]] community (as opposed to Native Indonesian form of Hinduism). All types of Hindu architecture in Indonesia are functioned as place of worship, but also could be used as the place of historical observance to broaden the knowledge and awareness about Hinduism amongst the non-Hindu population, to draw the sense of tolerance and [[Bhinneka Tunggal Ika|unity]] within the country (it is also applied to every worship places of diverse religious background in Indonesia). ==گيلري== ;Some folios from surviving manuscripts on Hindu architecture <gallery> File:A folio from Vastu sastra hiti dayeka manuscript, water spout design, Sanskrit language, Newari script - 3.jpg|Drawing and notes on Hiti, a public water spout File:A folio from Vastu sastra hiti dayeka manuscript, water spout design, Sanskrit language, Newari script - 1.jpg|Drawing and notes on Hiti, a public water spout, part 2 File:A folio from Vastu sastra hiti dayeka manuscript, mandala, Sanskrit language, Newari script - 2.jpg|A mandala in ''Vastu Sastra Hiti Dayeka'' File:A folio with Harihara Shiva-Vishnu sketch from Samkrantiyajnavidhi manuscript, Sanskrit language, Nepali script.jpg|Two leaves in ''Samkrantiyajnavidhi'' illustrating proportions for [[Harihara]] – half Shiva, half Vishnu File:A folio from minor Vastu sastra manuscript, home design and decoration, Sanskrit language, Devanagari script.jpg|A Vastu sastra page on home design, first line mentions ''vastu sastra'' </gallery> ;Some temples and public stepwells <gallery> File:Lingaraj Temple Complex.jpg | [[Lingaraja Temple]] ([[Bhubaneswar]], Odisha) File:Veera Narayana temple at the Chennakeshava temple complex.jpg | [[Chennakeshava Temple, Belur]] (Karnataka) File:Radhashyam Temple at Bishnupur 2.jpg | Lalji temple ([[Bishnupur, Bankura]], West Bengal) File:Konark Nat Mandir.jpg | Nata Mandir of [[Konark Sun Temple]] (Odisha) File:Madurai Meenakshi temple 2.jpg | [[Meenakshiamman Temple]] Gopuram ([[Madurai]], Tamil Nadu) File:Rani ki vav - Gujarat - 07.jpg|Rani ka vav Gujarat, a historic public water tank with Hindu arts File:Sringeritemple.jpg | [[Advaita Vedanta]] Monastery ([[Sringeri]], Karnataka) File:Mahabalipuram, Pancha Rathas, Tamil Nadu, India.jpg | [[Pancha Rathas]] ([[Mahabalipuram]], Tamil Nadu) File:Nagda(Rajasthan)Torana.jpg | [[Sahastra Bahu Temples]] Torana ([[Nagda, Rajasthan]]) File:Mukteshwar torana.jpg | Torana of [[Mukteshvara Temple, Bhubaneswar]] (Orisha) File:Arunachaleshvara Temple Tiruvannamalai.JPG|A gopuram at the Arunachaleshvara Temple, Tiruvannamalai (Tamil Nadu) </gallery> ==پڻ ڏسو== * [[Hindu temple architecture]] * [[Indian rock-cut architecture]] * [[Indian architecture]] * [[Dravidian architecture]] * [[Nagara architecture]] == Note == {{reflist|group=note}} ==حوالا== {{حوالا}} == Bibliography == * {{cite book|first=P. K.|last=Acharya|year=2010|title=An encyclopaedia of Hindu architecture | url=https://archive.org/stream/encyclopaediaofh07achauoft#page/n9/mode/2up |publisher=Oxford University Press (Republished by Motilal Banarsidass)|location=New Delhi|isbn=978-81-85990-03-3}} * {{cite book|first=P. K.|last=Acharya|year=1927|title=Indian Architecture according to the Manasara Shilpa Shastra|url=https://archive.org/stream/encyclopaediaofh07achauoft#page/n9/mode/2up |publisher=Oxford University Press (Republished by Motilal Banarsidass)|location=London|isbn=0300062176}} * {{cite book|first=P. D.|last=Dhar|year=2010|title=The Torana in Indian and Southeast Asian Architecture|publisher=D K Printworld|location=New Delhi|isbn=978-8124605349}} * {{cite book|first=I.|last=Glushkova|year=2014|title=Objects of Worship in South Asian Religions: Forms, Practices and Meanings|url=https://books.google.com/books?id=oqReBAAAQBAJ&pg=PA116 |publisher=Routledge|isbn=978-1-317-67595-2}} * {{cite book|first=S. R.|last=Goel|year=1991|title=[[Hindu Temples – What Happened to Them]]|publisher=Voice of India|location=New Delhi|volume=2|isbn=81-85990-03-4}} * {{cite book|first=J. C.|last=Harle|year=1994|title=The Art and Architecture of the Indian Subcontinent|url=https://archive.org/details/artarchitectureo00harl|edition=2nd|publisher=Yale University Press Pelican History of Art|isbn=0300062176|url-access=registration}} *{{cite book|author=Ernest Havell|title=The Ancient and Medieval Architecture of India|url=https://books.google.com/books?id=xHM-7CaV5zYC|year=1972|publisher=John Murray, London (Reprinted S. Chand)}} * {{cite book|first=M.|last=Juneja|year=2001|title=Architecture in Medieval India: Forms, Contexts, Histories|url=https://books.google.com/books?id=7N7VAAAAMAAJ |edition=2nd|publisher=Orient Blackswan|isbn=978-8178242286}} * {{cite book|first=G.|last=Michell|year=1988|title=The Hindu Temple: An Introduction to its Meaning and Forms|url=https://books.google.com/books?id=ajgImLs62gwC&pg=PA61 |edition=2nd |publisher=University of Chicago Press|location=Chicago/London|isbn=0-226-53230-5}} *{{cite journal | last=Patra | first=Reena | title=A Comparative Study on Vaastu Shastra and Heidegger's 'Building, Dwelling and Thinking' | journal=Asian Philosophy | publisher=Taylor & Francis | volume=16 | issue=3 | year=2006 | doi=10.1080/09552360600979430 | pages=199–218| s2cid=144592593 }} *{{cite book|author=Ram Raz|title=Essay on the Architecture of the Hindús|url=https://books.google.com/books?id=DSg5AQAAMAAJ|year=1834 |publisher=Royal Asiatic Society of Great Britain and Ireland}} *{{cite journal|author1=Shilpa Sharma|author2=Shireesh Deshpande|title=Architectural Strategies Used in Hindu Temples to Emphasize Sacredness| journal = Journal of Architectural and Planning Research| volume= 34| number= 4 | year= 2017| pages= 309–319|jstor=44987239}} *{{cite journal | last=Sinha | first=Amita | title=Design of Settlements in the Vaastu Shastras | journal=Journal of Cultural Geography | publisher=Taylor & Francis | volume=17 | issue=2 | year=1998 | doi=10.1080/08873639809478319 | pages=27–41}} * {{cite book|first=D. N.|last=Shukla|year=1993|title=Vastu-Sastra: Hindu Science of Architecture|publisher=Munshiram Manoharial Publishers|isbn=978-81-215-0611-3}} * {{cite book|first=T.|last=Sears|year=2014|title=Worldly Gurus and Spiritual Kings: Architecture and Asceticism in Medieval India|publisher=Yale University Press|isbn=978-0-300-19844-7}} * {{cite book|first=B.|last=Thapar|year=2004|title=Introduction to Indian Architecture|publisher=Periplus Editions|location=Singapore|isbn=0-7946-0011-5|ref=Thapar}} ==External links== {{Commons category|Hindu architecture}} *[https://web.archive.org/web/20100218153644/http://www.hampi.in/architecture.htm Vijayanagara architecture] *[http://www.hindupedia.com/en/Sthapatyaveda Sthapatyaveda] (Temple Architecture) on Hindupedia, the Hindu Encyclopedia [[زمرو:ايشيائي تعميرات]] [[زمرو:ايشيا ۾ فن تعمير]] [[زمرو:فن تعمير]] [[زمرو:هندستاني فن تعمير]] [[زمرو:هندستان جو فن تعمير]] [[زمرو:هندو عبادت جا هنڌ]] [[زمرو:هندو فن تعمير]] [[زمرو:هندو مندر فن تعمير]] j7kuucaoovyd2uxuczmhgp0k2qbsl6n 382600 382599 2026-06-04T04:38:38Z Memon2025 21315 /* ستمبه (ڪالم) */ 382600 wikitext text/x-wiki '''هندو فن تعمير''' (Hindu Architecture) هندستاني فن تعمير جو روايتي نظام آهي جيڪو عمارتن جهڙوڪ مندر، خانقاهون، مجسما، گهر، مارڪيٽ جا هنڌ، باغ ۽ شهر جي منصوبه بندي لاءِ آهي، جيئن هندو متنن ۾ بيان ڪيو ويو آهي.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}<ref name="Sinha 1998 pp. 27–41">{{harvnb|Sinha|1998|pages=27–41}}</ref> فن تعمير جون هدايتون سنسڪرت جي نسخن ۾ ۽ ڪجهه حالتن ۾ ٻين علائقائي ٻولين ۾ پڻ زنده آهن. انهن متنن ۾ واستو شاستر، شلپا شاستر، برهت سمهتا، پرانا ۽ اگاما جا تعميراتي حصا ۽ علائقائي متن جهڙوڪ مانسارا شامل آهن.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx, Appendix I lists hundreds of Hindu architectural texts}}{{sfn|Shukla|1993|p=}} {{Short description|Traditional system of Indian architecture as described in Hindu texts}} [[File:10th century Nilakantha Mahadeva Hindu temple, Nagara architecture, Sunak, Gujarat.jpg|thumb|سُناڪ، گجرات ۾ هڪ هندو مندر جي اڏاوت]]هندو فن تعمير جي سڀ کان اهم خصوصيت (۽ ڪيتريون ئي بچيل مثال) هندو مندر آهن، هڪ اهڙي اڏاوتي روايت سان جيڪا پٿر، اينٽن ۽ پٿر جي ڪٽ واري فن تعمير ۾ بچيل مثال ڇڏي وئي آهي جيڪا گپتا سلطنت جي دور جي آهي. انهن فن تعمير تي قديم فارسي ۽ هيلينسٽڪ فن تعمير جو اثر هو.<ref>{{Cite book|last=Smith|first=Vincent Arthur|url=https://books.google.com/books?id=IPstAAAAMAAJ&q=%22The+Hellenistic+is+not+the+only+foreign+element+in+ancient+Indian+art+.+The+influence+of+Persia+is+apparent+,+and+the+columnar+architecture+of+the+Achaemenian+monarchy+supplied+the+models+for+Asoka's+monolithic+pillars+and+many%22|title=Research Articles in Epigraphy, Archaeology, and Numismatics of India|date=1977|publisher=Sheikh Mubarak Ali|language=en}}</ref> جديد دور ۾ تمام گهٽ سيڪيولر هندو فن تعمير، جهڙوڪ محلات، گهر ۽ شهر بچيل آهي. برباد (ruins) ۽ آثار قديمه جا مطالعو هندستان ۾ ابتدائي سيڪيولر فن تعمير جو نظارو پيش ڪن ٿا.<ref name="Murthy1987">{{cite book|author=K. Krishna Murthy|title=Early Indian Secular Architecture|url=https://books.google.com/books?id=0gsNAQAAIAAJ|year=1987|isbn=978-81-85067-01-8|pages=5–16|publisher=Sundeep Prakashan }}</ref> هندستاني محلات ۽ شهري فن تعمير جي تاريخ تي مطالعي گهڻو ڪري مغل ۽ هند-اسلامي فن تعمير تي ڌيان ڏنو آهي خاص طور تي اتر ۽ اولهه هندستان جي، انهن جي نسبتاً گهڻائي جي ڪري. هندستان جي ٻين علائقن ۾، خاص طور تي ڏکڻ ۾، هندو فن تعمير 16 صدي تائين ترقي ڪندو رهيو، جهڙوڪ اهي جيڪي مندرن، برباد شهرن ۽ وجياناگر سلطنت ۽ نائڪا جي سيڪيولر جڳهن پاران مثال طور پيش ڪيا ويا آهن.<ref name="Branfoot 2008 pp. 171–194">{{cite journal | last=Branfoot | first=Crispin | title=Imperial Frontiers: Building Sacred Space in Sixteenth-Century South India | journal=The Art Bulletin | publisher=Taylor & Francis| volume=90 | issue=2 | year=2008 | doi=10.1080/00043079.2008.10786389 | pages=171–194| s2cid=154135978 }}</ref><ref name="harle331">{{cite book|author=James C. Harle|title=The Art and Architecture of the Indian Subcontinent|url=https://books.google.com/books?id=LwcBVvdqyBkC |year=1994|publisher=Yale University Press|isbn=978-0-300-06217-5|pages=330–331}}</ref> سيڪيولر فن تعمير ڪڏهن به هندستان ۾ مذهبي جي مخالفت نه ڪئي وئي، ۽ اهو مقدس فن تعمير آهي جهڙوڪ اهي جيڪي هندو مندرن ۾ مليا آهن جيڪي سيڪيولر ماڻهن کان متاثر ۽ موافقت هئا. وڌيڪ، هارل چوي ٿو، اهو آهي مندر جي ڀتين، ٿنڀن، تورانن ۽ مدپام تي ٺهيل نقش جتي سيڪيولر فن تعمير جو ننڍڙو نسخو ملي سگهي ٿو.<ref name="Harle1994">{{cite book|author=James C. Harle|title=The Art and Architecture of the Indian Subcontinent|url=https://books.google.com/books?id=LwcBVvdqyBkC |year=1994|publisher=Yale University Press|isbn=978-0-300-06217-5|pages=43–47, 67–68, 467–480}}</ref> ==متن== [[File:17th century copy of folio 2 of Visvakarmaprakasa, a Vastu sastra Nepal, Sanskrit Devanagari - 1.jpg|thumb|left|وشوڪرما پرڪاس جو هڪ فوليو. هڪ معمولي هندو فن تعمير جو متن. نيپال جي کٽمنڊو وادي (سنسڪرت ديوناگري) ۾ دريافت ٿيو]] واستو شاستر ۽ شلپا شاستر قديم هندستاني متنن ۾ 64 ديوي فنن مان هڪ طور درج ٿيل آهن. اهي فن تعمير جي فن ۽ سائنس کي ڍڪيندڙ ڊيزائن دستور آهن. عام طور تي شڪل، ڪم کي هندو علامت سان ملائي ٿو. هندو فن تعمير جي اصولن جو قديم ترين، قديم ۽ ڊسٽل نسخو ويدڪ ادب ۾ ملي ٿو. روايتي طور تي اپويد (ويدن جا گهٽ ضميما) طور سمجهيو ويندو آهي. ۽ سٿاپتيا ويد سڏيو ويندو آهي.<ref name="Patra 2006 pp. 199–218">{{harvnb|Patra|2006}}</ref> آچاريه جي انسائيڪلوپيڊيا آف هندو فن تعمير ۾ سوين سنسڪرت نسخا درج آهن. هندو فن تعمير تي وڌيڪ تفصيل سان. جيڪي جديد دور ۾ بچيل آهن. اهي مختلف موضوعن جي تعميراتي پهلوئن کي ڍڪيندا آهن. زيور، فرنيچر. گاڏيون (ويگنون، گاڏيون). گيٽ وي. پاڻي جي ٽانڪيون، ڊرين، شهر، گهٽيون، گهر. محلات مندر ۽ ٻيا. معاصر دور ۾ سڀ کان وڌيڪ مطالعو ڪيل متن مختلف هندستاني رسم الخط ۾ سنسڪرت نسخا آهن. انهن ۾ برهت سميتا (باب 53، 56-58 ۽ 79). مناسرا شلپا شاستر. ماياماتا واستو شاستر. تيلگو ۽ تامل ۾ تبصرن سان. پراڻا (مثال طور، اگني پراڻ جا باب 42-62 ۽ 104-106، برهمندا پراڻ جو باب 7) ۽ هندو اگام شامل آهن.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx with Appendix 1}} {{Clear}} ==ڳوٺ ۽ شهر== [[File:700 CE Manasara Sanskrit text, Hindu architecture, town village plans.jpg|thumb|700 عيسوي جي ماناسارا سنسڪرت متن ۾ هندو فن تعمير تي ڪجهه شهري منصوبا تجويز ڪيا ويا آهن.{{sfn|Sinha|1998|pp=27–40}}{{sfn|Ram Raz|1834}}{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}}]] هندو متن گهرن، مارڪيٽ جي جڳهن، باغن ۽ شهر جي منصوبابندي لاءِ اڏاوتي هدايتن جي سفارش ڪن ٿا. {{sfn|Sinha|1998|pp=27–40}} انساني آبادڪاري لاءِ بهترين جڳهه. ماناسارا اعلان ڪري ٿو. ٿلهي مٽي سان صحيح زمين جي ڳولا ڪري ٿو. جيڪو اوڀر طرف کليل آسمان ڏانهن لهي ٿو. ته جيئن رهواسي سج اڀرڻ جي تعريف ڪري سگهن. اهو هڪ ندي جي ويجهو آهي. يا اهم پاڻي جو وهڪرو. ۽ کوهن لاءِ ڪافي زميني پاڻي آهي. پاڻي جو ٻيو ذريعو. مٽي (ماناسارا چوي ٿو) مضبوط هجڻ گهرجي. گلن، ڀاڄين ۽ ميوي جي وڻن کي وڌائڻ لاءِ امير. ۽ خوشگوار بوءِ جي. متن سفارش ڪري ٿو. ته. شهر جي منصوبه بندي ڪندڙ گهرن ۽ سرڪاري عمارتن جي مستحڪم بنياد لاءِ مٽي جي معيار کي کوٽڻ ۽ جانچڻ. هڪ ڀيرو جڳهه قبول ڪئي وڃي ٿي. متن گهٽين کي ويڙهڻ لاءِ چاليهه منصوبن جي وضاحت ڪري ٿو. گهر، مارڪيٽ، باغ ۽ آبادي لاءِ ضروري ٻيون بنيادي ڍانچي. مثال طور آرڪيٽيڪچرل منصوبن ۾ ڊنڊڪا، پرستارا، چترموکا، پدماڪا، ڪرموڪا، سواستڪا ۽ ٻيا شامل آهن.{{sfn|Sinha|1998|pp=27–40}} هندو متن پنج عام اصولن سان مختلف آهن:{{sfn|Patra|2006|pp=201–203}} *ڊڪنيرنا: واقفيت جا اصول * پدوينياس: سائيٽ پلاننگ * هستالڪشن: حصن جي متناسب ماپ تناسب * ايادي: فن تعمير جا ڇهه روايتي اصول *پٽڪادي: جماليات يا هر عمارت يا مجموعي منصوبي جو حصو جو ڪردار. * هدايتون سائنس، روحاني عقيدن، علم نجوم ۽ فلڪيات جي شروعاتي هندو سمجھ جي اصولن کي گڏ ڪن ٿيون.{{sfn|Patra|2006|pp=201–203}} عملي طور تي اهي هدايتون بنيادي هدايتن تي مقرر ڪيل هم آهنگي جي حق ۾ آهن. ڪيترن ئي منصوبن سان گهٽين کي موسمي هوائن جي هدايت سان ترتيب ڏيڻ جي حق ۾ آهن. زمين ۽ مقامي موسم جي ضرورتن سان ضم ٿيل. شهر جي مرڪز ۾ هڪ مندر يا عوامي اسيمبلي هال جي سفارش ڪئي وئي آهي. ==اسپتالون ۽ شفاخانا== طب ۽ سرجري تي ابتدائي هندو متن. اهو بيمار ماڻهن جي سنڀال لاءِ وقف عمارتن ۽ هالن جو ذڪر ڪري ٿو ۽ سفارش ڪري ٿو. ته. واستو وديا (वास्तुविद्या) جي ماهر سان معمارن کي انهن کي تعمير ڪرڻ گهرجي. چرڪ سمهيتا 100 ق.م کان 150 عيسوي جي وچ ۾ تاريخ هئي. مثال طور ڪتاب 1 ۾، آيت 15.6 (سوتراسٿن) ۾ چيو ويو آهي:<ref name=Wujastyk1>Dominik Wujastyk (2003), The Roots of Āyurveda: Selections from Sanskrit Medical Writings, 3rd edition, Penguin, pages 35–36, 10–12</ref><ref name=Kaviratna1>AV Kaviratna (1913), Charaka-samhita : translated into English, Part 1, {{oclc|67906513}}, pages 168–169</ref><ref name=sharma1>Priya V Sharma (1981), Charaka Samhita Volume 1: Sanskrit Text, with an English Translation, Chaukhamba Orientalia, {{ISBN|9788176370127}}, page 104</ref>{{refn|group=note|The verse 1.15.7 describes how this hospital building should be furnished with beds, chairs, bedsheets, pillows, spitoon, drug grinders, affectionate nurses, pharmacy, supplies, patient care equipment etc.<ref name=Wujastyk1/><ref name=sharma1/>}} {{Quote| {{lang|sa-Deva| [...] दृढं निवातं प्रवातैकदेशं सुखप्रविचारमनुपत्यकं धूमातपजलरजसामनभिगमनीयमनिष्ठानां च शब्दस्पर्शरसरूपगन्धानां सोदपानोदूखलमुसलवर्चःस्थानस्नानभूमिमहानसं '''वास्तुविद्याकुशलः''' प्रशस्तं गृहमेव तावत् पूर्वमुपकल्पयेत्<nowiki>।||६||</nowiki>}}<br> [...] – In the first place a mansion must be constructed under the supervision of an engineer well-conversant with the science of building mansions and houses. It should be spacious and roomy. The element of strength should not be wanting in it. Every part of it should not be exposed to strong winds or breezes. One portion at least should be open to the currents of wind. It should be such that one may move or walk through it with ease. It should not be exposed to smoke, or the sun, or dust, or injurious sound and taste and form and scent. It should be furnished with staircases, with pestles and mortars, privies, accommodation for belting, and cook-rooms.<br>– Translated by Avinash Kaviratna<ref name=Kaviratna1/><br> [...] – the one expert in architecture should, first of all, arrange for an auspicious house which should be strong, wind-free (isolated from wind), ventilated, having comfortable moving space, not situated in a valley, inaccessible to smoke (or) sun (or) water (or) taste (or) sight (or) smell, and provided with water reservoir, mortar pestle, lavatory, bathroom and kitchen.<br>– Translated by Priya Sharma<ref name=sharma1/><br> [...] – Thus, '''an expert in the science of building''' should first construct a worthy building. It should be strong, out of the wind, and part of it should be open to the air. It should be easy to get about in, and should not be in a depression. It should be out of the path of smoke, sunlight, water, or dust, as well as unwanted noise, feelings, tastes, sights and smells. It should have water supply, pestle and mortar, lavatory, bathing area, and a kitchen.<br>– Translated by Dominik Wujastyk (under subtitle: The [[Hospital]] Building)<ref name=Wujastyk1/> |Caraka Samhita, 1.15.6}} ==آرٽ ۽ شهري عمارتون== The ''Narada Shilpasastra'' is another early Sanskrit treatise on architecture. It has 83 chapters, with chapters on plans for villages and cities, on architectural guidelines for palaces and houses, on public water tanks, on Hindu temples, as well as construction of public civic buildings.<ref name=Raghavan>V. Raghavan (1935), ''Two chapters on painting in the Narada Silpa Sastra'', Journal of the Indian Society of Oriental Art, Editors: Stella Kramrisch, Volume III, Number 1, pp. 15–32</ref><ref name=Iyengar/> Chapters 60 through 66 of ''Narada Silpa'' discuss special [[Śālā]] for community services and enjoyment, with chapter 61 on ''Bhojan-sala'' (feeding house), chapter 65 on ''Nataka'' (performance arts), and chapter 66 discussing a building to display arts and paintings. Chapter 71 discusses how ''chitra'' (painting) should be used to enliven homes and civic buildings.<ref name=Raghavan/><ref name=Iyengar>RN Iyengar, KS Kannan and SY Wakankar (2018), ''Narada Silpasastra: Sanskrit Text on Architectural Civil Engineering'', Jain University Press, {{ISBN|978-9385327582}}, pp. 197–220, 233–238</ref> ''Chitra-sala'' and other "entertainment houses", states ''Narada Silpasastra'', should be located in the middle of a city, preferably the main street or where major roads of the city cross or near major temples or palace.<ref name=Raghavan/><ref>C. Sivaramamurti (1934), ''[https://archive.org/details/in.ernet.dli.2015.44001/page/n189/mode/2up Chitrasalas]'', Triveni, Volume 7, Number 2, pp. 180–185</ref> This building's ''mandapam'' (hall) must be spacious and ventilated. It should have pictures that "captivate our minds" and "give joy to the eyes", laid out by rules of proportion and rules of "pose-determining lines", according to a translation by Raghavan.<ref name=Raghavan/> Chapter 66 further recommends specific designs. For example, it describes a civic building for display of art that is circular (''mardala'', drum-like), with main entrance and smaller ones enclosing a court-like space, terraces, and halls to divide the building into sections. These halls should itself display some items of pleasure such as carvings, colorful patterns on the floor, and brightly colored Devas, Gandharvas and Kinnaras.<ref>V. Raghavan (1935), ''Two chapters on painting in the Narada Silpa Sastra'', Journal of the Indian Society of Oriental Art, Editors: Stella Kramrisch, Volume III, Number 1, pp. 23–32</ref><ref name=Iyengar/> Another group of civic buildings described in Hindu texts are the ''preksha-sala'' (building for drama/stage performance) and ''sangita-sala or natya-sala'' (dance performance).<ref name=Raghavan357>V. Raghavan (1934), ''Theatre Architecture in Ancient India'', Triveni, Volume 5, Number 4, pp. 357–363</ref> These are categorized in three: those in temples for religious arts, in city for general entertainment, or in a palace for the king and his guests. The ''Samarangana Sutradhara'' of Bhoja, for example, dedicates its chapter 34 to these buildings and adds that the walls of the performance hall should adorned pictures of damsels dancing or playing instruments.<ref name=Raghavan357/> The plan for ''Natya-mandapa'' with space for the dancers, space for the musicians that co-perform with the dancers, space where the dance-drama artists can change their dress for different acts (''Nepathya-dhama'') and for the ''prekshaka'' (audience) are discussed in chapter 39 of Kumara's ''Silpa Ratna''. The ''Narada Silpasastra'' uses the term "Nataka-salas", recommending that the performance stage should be raised on a platform so that the audience can get a better view, the audience hall should be decorated for the audience to admire before and after the performance.<ref name=Raghavan357/> These arts and architectural principles may have evolved out of more ancient Indian traditions for performance arts, states Varadpande, as is implied in the Buddhist text ''[[Brahmajāla Sutta]]'' where the Buddha forbids his ''bhikshus'' (monks) from watching dances, music performances and similar public shows in ''Majjhima-sila''.<ref name="Varadpande1987">{{cite book|author=Manohar Laxman Varadpande|title=History of Indian Theatre|url=https://books.google.com/books?id=SyxOHOCVcVkC|year=1987|publisher=Abhinav Publications|isbn=978-81-7017-221-5|pages=105–114}}; for another translation of the Buddhist canonical text, see: {{cite book|author=Martine Batchelor|title=The Spirit of the Buddha |url=https://books.google.com/books?id=fL3mykqlOJcC&pg=PT25 |year=2010|publisher=Yale University Press|isbn=9780300175004|pages=25 (Majjhima Nikaya 27)}}</ref> The text ''[[Natyasastra]]'' recommends architectural guidelines for the ''Natya'' theatre, but without drawings and plans. The theatre mentioned in ''Natyasastra'' probably housed an audience of 200 to 500 patrons comfortably seated, states Farley Richmond – a scholar of Indian theatre.<ref name="Kale2019">{{cite book|author=Farley Richmond|editor=M. R. Kale|title=The Mrichchhakatika of Sudraka: With Introduction, Critical Essays and a Photo-Essay |url=https://books.google.com/books?id=Dv_oDwAAQBAJ |year=2019|publisher=Motilal Banarsidass|isbn=978-81-208-4010-2|pages=31–33}}</ref> ==مندر== [[File:Architecture of the Khajuraho temples.jpg|thumb|right|Elements of a North Indian temple (Madhya Pradesh)]] [[File:1910 sketches, Gondeshwar temple Sinnar, Nashik temple overview, cross section and plan.jpg|thumb|The architectural plan of the Gondeshwar temple near Nashik (Maharashtra)]] {{main|Hindu temple architecture}} [[Hindu temple architecture]] has many varieties of style whose historic role has been to provide "a focus for both the social and spiritual life" for the Hindu community it serves, states George Michell.{{sfn|Michell|1988|p=14}} Every [[Hindu temple]] ("mandir") is imbued with symbolism, yet the basic structure of each stays the same. Each temple has an inner sanctum or the sacred space, the ''[[Garbhagriha|garbha griha]]'' or womb-chamber, where the primary ''[[murti]]'' or the image of a deity is housed in a simple bare cell for ''darshana'' (view, meditative focus).{{sfn|Shilpa Sharma|Shireesh Deshpande|2017|pp=309-317}} Above the garbhagriha is a tower-like ''[[shikhara]]'', called the ''[[Vimana (architectural feature)|vimana]]'' in south India. This sanctum is surrounded by a closed or open path for ''pradakshina'' (also called ''parikrama'', circumambulation) that is typically intricately carved with symbolic art depicting Hindu legends, themes of artha, dharma and kama as well as the statues of significant deities of three major Hindu traditions (Vishnu, Shiva and Shakti).{{sfn|Michell|1988|pp=66–76, 86–126}} The sanctums of significant temples have a ''[[mandapa]]'' congregation hall, and sometimes an ''[[antarala]]'' antechamber and porch between garbhagriha and mandapa. Major temples that attract pilgrims from far typically have mandapas or other buildings that service the pilgrims. These may be connected or detached from the temple. The main temple may exist with other smaller temples or shrines in the temple compound. The streets around the temple are markets and hubs of economic activity.{{sfn|Michell|1988|pp=66–76, 86–126}} There are examples of special dance pavilions (''Nata Mandir''), like in the [[Konark Sun Temple]]. The pool, temple tank (''Kunda'') is also part of large temples, and they traditionally have served as a place for a bath dip and ablutions for pilgrims.{{sfn|Acharya|2010|p=74}} The same essential architectural principles are found in the historic Hindu temples of southeast Asia.{{sfn|Michell|1988|pp=159–182}} === Gopurams === {{Main|Gopuram}} Essentially independent architectural structure is an element of the temple complex as ''[[gopuram]]'', viz., gatehouse towers, usually ornate, othen with colossal size, at the entrance of a Hindu temple of [[Southern India]].<ref name=britgopuram>{{cite web|url=http://www.britannica.com/eb/article-9037402/gopura|title=Gopura|publisher=Encyclopædia Britannica|access-date=2008-01-20}}</ref> == خانقاهون (ماٿا) == هندو خانقاهون جهڙوڪ مٿ ۽ آشرم عمارتن جا ڪمپليڪس آهن جن ۾ مندر، خانقاه خانا يا اجتماعي گهر ۽ معاون سهولتون شامل آهن.{{sfn|Sears|2014|pp=4—9}} == راٺا اٿا == ڪجهه هندو جڳهن ۾، مندر يا عمارتون آهن جن کي راٿا سڏيو ويندو آهي ڇاڪاڻ ته انهن جي شڪل هڪ وڏي رٿ (chariot) جي هوندي آهي.{{sfn|Harle|1994|p=153}} ==تورانا (محراب)== توران هڪ آزاد بيٺل محراب آهي جيڪو رسمن جي مقصدن لاءِ هندو، ٻڌ ۽ جين فن تعمير ۾ مندرن، خانقاهن ۽ ٻين شين جي سامهون، ڪڏهن ڪڏهن هڪ عمارت جي طور تي ڏٺو ويندو آهي.<ref>{{Cite web|url=http://www.oxfordartonline.com/view/10.1093/gao/9781884446054.001.0001/oao-9781884446054-e-7000085631|title=Toraṇa |work= Grove Art|year=2003 |doi=10.1093/gao/9781884446054.article.T085631|access-date=2018-08-08|last1=Hardy |first1=Adam |isbn=978-1-884446-05-4 }}</ref>{{sfn|Dhar|2010|p=}} == سٿنڀا (ڪالم) == ٿنڀن يا ڪالم کي ظاهر ڪري ٿو ۽ ان کي جهنگا، اسٽالي، انگريڪا، اسٿانو، آراني، ڀرڪ يا ڌرنا جي نالي سان پڻ سڃاتو وڃي ٿو. {{sfn|Acharya|2010|p=533}} ماناسارا ۾ ان کي هڪ پيدل، بنياد، ڪالم ۽ ڪيپ تي مشتمل بيان ڪيو ويو آهي. اهو ڪاٺ يا پٿر مان ٺاهيو وڃي ٿو، آزاد ٿي سگهي ٿو يا ڀتين مان هڪ سان ڳنڍيل هڪ پيلاسٽر هجي. متن تعمير جي مختلف مواد لاءِ مختلف تناسب بيان ڪري ٿو. ڪالم جي ڊيگهه کي ماترن (حصن) ۾ ورهايو ويو آهي ۽ انهن کي آرٽ ورڪ سان سينگاريو وڃي ٿو. ماناسارا استمڀا جي مٿين حصن کي ٽيپر ڪرڻ لاءِ قاعدا تجويز ڪري ٿو. مثالي استمڀا ۾ راجستان جي چتورڳڙهه قلعي ۾ وجئي استمڀا (فتح جو مينار) شامل آهي. اهو وشنو کي وقف آهي. ڌواج-استمڀا مندرن جي داخلا تي اڪثر ڪري لنگم ۽ مقدس جانورن جي تصوير سان پرچم جي دڙن جي طور تي مليا آهن. ==ڇتريون== ڇتريون بلند، گنبد جي شڪل وارا منڊ آهن جيڪي هندستاني فن تعمير ۾ هڪ عنصر طور استعمال ڪيا ويندا آهن، جيڪي راجسٿاني فن تعمير ۾ پيدا ٿين ٿا. اهي محل، قلعا يا جنازي جي جڳهن جي حد بندي ڪرڻ ۾ وڏي پيماني تي استعمال ٿيندا آهن.<ref>{{Cite journal|last=Zajadacz-Hastenrath|first=Salome|date=1997|title=A Note on Babur's Lost Funerary Enclosure at Kabul|url=http://dx.doi.org/10.2307/1523241|journal=Muqarnas|volume=14|pages=135–142|doi=10.2307/1523241|jstor=1523241 |issn=0732-2992|url-access=subscription}}</ref> ==ڏکڻ ايشيا کان ٻاهر== === Indonesia === {{main|Candi of Indonesia}} Historically, [[Hinduism in Indonesia|Hinduism]] was once the predominant [[religion|religious take]] of some Native Indonesians (chiefly Western Indonesians) in [[Indonesia]], predates the existence of [[Buddhism in Indonesia|Buddhism]], [[Islam in Indonesia|Islamism]], and [[Christianity in Indonesia|Christianity]]. The country was enriched with abundance of Hindu architecture, mainly served as [[Hindu temple|religious purpose]] (place of worship, etc.). According to Indonesian categorization, Hindu architecture temples could be divided into 3 main types with different terminology attached to its respective identity, the first one is called {{lang|jv|[[Candi of Indonesia|Candi]]}} ({{ety|Old Javanese|caṇḍi}}),<ref name="Old Javanese2">{{citation |last=Zoetmulder |first=P.J. |title=Old Javanese-English Dictionary |language=kaw, en|year=1982 |publisher=[[Royal Netherlands Institute of Southeast Asian and Caribbean Studies|Koninklijk Instituut voor Taal-, Land- en Volkenkunde]]}}</ref> specifically refers to the Hindu temple architecture of [[Hinduism in Java|Java]]-origin. The second one is known as {{lang|ban|[[Balinese temple|Pura]]}} ({{ety|ban|ᬧᬸᬭ|pura}}), refers to an architecture style of Balinese to perform their [[Balinese Hinduism]] worship. The last one, similar to Hindu majority globally, known in [[Indonesian language|Indonesian]] as {{lang|id|[[Kovil|Kuil]]}}, specifically refers to Hindu of [[Dravidian architecture|Dravidian]]-origin temple architecture, usually represent the [[Indian Indonesians|Indian Indonesian]] community (as opposed to Native Indonesian form of Hinduism). All types of Hindu architecture in Indonesia are functioned as place of worship, but also could be used as the place of historical observance to broaden the knowledge and awareness about Hinduism amongst the non-Hindu population, to draw the sense of tolerance and [[Bhinneka Tunggal Ika|unity]] within the country (it is also applied to every worship places of diverse religious background in Indonesia). ==گيلري== ;Some folios from surviving manuscripts on Hindu architecture <gallery> File:A folio from Vastu sastra hiti dayeka manuscript, water spout design, Sanskrit language, Newari script - 3.jpg|Drawing and notes on Hiti, a public water spout File:A folio from Vastu sastra hiti dayeka manuscript, water spout design, Sanskrit language, Newari script - 1.jpg|Drawing and notes on Hiti, a public water spout, part 2 File:A folio from Vastu sastra hiti dayeka manuscript, mandala, Sanskrit language, Newari script - 2.jpg|A mandala in ''Vastu Sastra Hiti Dayeka'' File:A folio with Harihara Shiva-Vishnu sketch from Samkrantiyajnavidhi manuscript, Sanskrit language, Nepali script.jpg|Two leaves in ''Samkrantiyajnavidhi'' illustrating proportions for [[Harihara]] – half Shiva, half Vishnu File:A folio from minor Vastu sastra manuscript, home design and decoration, Sanskrit language, Devanagari script.jpg|A Vastu sastra page on home design, first line mentions ''vastu sastra'' </gallery> ;Some temples and public stepwells <gallery> File:Lingaraj Temple Complex.jpg | [[Lingaraja Temple]] ([[Bhubaneswar]], Odisha) File:Veera Narayana temple at the Chennakeshava temple complex.jpg | [[Chennakeshava Temple, Belur]] (Karnataka) File:Radhashyam Temple at Bishnupur 2.jpg | Lalji temple ([[Bishnupur, Bankura]], West Bengal) File:Konark Nat Mandir.jpg | Nata Mandir of [[Konark Sun Temple]] (Odisha) File:Madurai Meenakshi temple 2.jpg | [[Meenakshiamman Temple]] Gopuram ([[Madurai]], Tamil Nadu) File:Rani ki vav - Gujarat - 07.jpg|Rani ka vav Gujarat, a historic public water tank with Hindu arts File:Sringeritemple.jpg | [[Advaita Vedanta]] Monastery ([[Sringeri]], Karnataka) File:Mahabalipuram, Pancha Rathas, Tamil Nadu, India.jpg | [[Pancha Rathas]] ([[Mahabalipuram]], Tamil Nadu) File:Nagda(Rajasthan)Torana.jpg | [[Sahastra Bahu Temples]] Torana ([[Nagda, Rajasthan]]) File:Mukteshwar torana.jpg | Torana of [[Mukteshvara Temple, Bhubaneswar]] (Orisha) File:Arunachaleshvara Temple Tiruvannamalai.JPG|A gopuram at the Arunachaleshvara Temple, Tiruvannamalai (Tamil Nadu) </gallery> ==پڻ ڏسو== * [[Hindu temple architecture]] * [[Indian rock-cut architecture]] * [[Indian architecture]] * [[Dravidian architecture]] * [[Nagara architecture]] == Note == {{reflist|group=note}} ==حوالا== {{حوالا}} == Bibliography == * {{cite book|first=P. K.|last=Acharya|year=2010|title=An encyclopaedia of Hindu architecture | url=https://archive.org/stream/encyclopaediaofh07achauoft#page/n9/mode/2up |publisher=Oxford University Press (Republished by Motilal Banarsidass)|location=New Delhi|isbn=978-81-85990-03-3}} * {{cite book|first=P. K.|last=Acharya|year=1927|title=Indian Architecture according to the Manasara Shilpa Shastra|url=https://archive.org/stream/encyclopaediaofh07achauoft#page/n9/mode/2up |publisher=Oxford University Press (Republished by Motilal Banarsidass)|location=London|isbn=0300062176}} * {{cite book|first=P. D.|last=Dhar|year=2010|title=The Torana in Indian and Southeast Asian Architecture|publisher=D K Printworld|location=New Delhi|isbn=978-8124605349}} * {{cite book|first=I.|last=Glushkova|year=2014|title=Objects of Worship in South Asian Religions: Forms, Practices and Meanings|url=https://books.google.com/books?id=oqReBAAAQBAJ&pg=PA116 |publisher=Routledge|isbn=978-1-317-67595-2}} * {{cite book|first=S. R.|last=Goel|year=1991|title=[[Hindu Temples – What Happened to Them]]|publisher=Voice of India|location=New Delhi|volume=2|isbn=81-85990-03-4}} * {{cite book|first=J. C.|last=Harle|year=1994|title=The Art and Architecture of the Indian Subcontinent|url=https://archive.org/details/artarchitectureo00harl|edition=2nd|publisher=Yale University Press Pelican History of Art|isbn=0300062176|url-access=registration}} *{{cite book|author=Ernest Havell|title=The Ancient and Medieval Architecture of India|url=https://books.google.com/books?id=xHM-7CaV5zYC|year=1972|publisher=John Murray, London (Reprinted S. Chand)}} * {{cite book|first=M.|last=Juneja|year=2001|title=Architecture in Medieval India: Forms, Contexts, Histories|url=https://books.google.com/books?id=7N7VAAAAMAAJ |edition=2nd|publisher=Orient Blackswan|isbn=978-8178242286}} * {{cite book|first=G.|last=Michell|year=1988|title=The Hindu Temple: An Introduction to its Meaning and Forms|url=https://books.google.com/books?id=ajgImLs62gwC&pg=PA61 |edition=2nd |publisher=University of Chicago Press|location=Chicago/London|isbn=0-226-53230-5}} *{{cite journal | last=Patra | first=Reena | title=A Comparative Study on Vaastu Shastra and Heidegger's 'Building, Dwelling and Thinking' | journal=Asian Philosophy | publisher=Taylor & Francis | volume=16 | issue=3 | year=2006 | doi=10.1080/09552360600979430 | pages=199–218| s2cid=144592593 }} *{{cite book|author=Ram Raz|title=Essay on the Architecture of the Hindús|url=https://books.google.com/books?id=DSg5AQAAMAAJ|year=1834 |publisher=Royal Asiatic Society of Great Britain and Ireland}} *{{cite journal|author1=Shilpa Sharma|author2=Shireesh Deshpande|title=Architectural Strategies Used in Hindu Temples to Emphasize Sacredness| journal = Journal of Architectural and Planning Research| volume= 34| number= 4 | year= 2017| pages= 309–319|jstor=44987239}} *{{cite journal | last=Sinha | first=Amita | title=Design of Settlements in the Vaastu Shastras | journal=Journal of Cultural Geography | publisher=Taylor & Francis | volume=17 | issue=2 | year=1998 | doi=10.1080/08873639809478319 | pages=27–41}} * {{cite book|first=D. N.|last=Shukla|year=1993|title=Vastu-Sastra: Hindu Science of Architecture|publisher=Munshiram Manoharial Publishers|isbn=978-81-215-0611-3}} * {{cite book|first=T.|last=Sears|year=2014|title=Worldly Gurus and Spiritual Kings: Architecture and Asceticism in Medieval India|publisher=Yale University Press|isbn=978-0-300-19844-7}} * {{cite book|first=B.|last=Thapar|year=2004|title=Introduction to Indian Architecture|publisher=Periplus Editions|location=Singapore|isbn=0-7946-0011-5|ref=Thapar}} ==External links== {{Commons category|Hindu architecture}} *[https://web.archive.org/web/20100218153644/http://www.hampi.in/architecture.htm Vijayanagara architecture] *[http://www.hindupedia.com/en/Sthapatyaveda Sthapatyaveda] (Temple Architecture) on Hindupedia, the Hindu Encyclopedia [[زمرو:ايشيائي تعميرات]] [[زمرو:ايشيا ۾ فن تعمير]] [[زمرو:فن تعمير]] [[زمرو:هندستاني فن تعمير]] [[زمرو:هندستان جو فن تعمير]] [[زمرو:هندو عبادت جا هنڌ]] [[زمرو:هندو فن تعمير]] [[زمرو:هندو مندر فن تعمير]] a4la0cr7rxqq636jv12f6ogigi8glvw 382601 382600 2026-06-04T05:06:11Z Memon2025 21315 /* مندر */ 382601 wikitext text/x-wiki '''هندو فن تعمير''' (Hindu Architecture) هندستاني فن تعمير جو روايتي نظام آهي جيڪو عمارتن جهڙوڪ مندر، خانقاهون، مجسما، گهر، مارڪيٽ جا هنڌ، باغ ۽ شهر جي منصوبه بندي لاءِ آهي، جيئن هندو متنن ۾ بيان ڪيو ويو آهي.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}<ref name="Sinha 1998 pp. 27–41">{{harvnb|Sinha|1998|pages=27–41}}</ref> فن تعمير جون هدايتون سنسڪرت جي نسخن ۾ ۽ ڪجهه حالتن ۾ ٻين علائقائي ٻولين ۾ پڻ زنده آهن. انهن متنن ۾ واستو شاستر، شلپا شاستر، برهت سمهتا، پرانا ۽ اگاما جا تعميراتي حصا ۽ علائقائي متن جهڙوڪ مانسارا شامل آهن.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx, Appendix I lists hundreds of Hindu architectural texts}}{{sfn|Shukla|1993|p=}} {{Short description|Traditional system of Indian architecture as described in Hindu texts}} [[File:10th century Nilakantha Mahadeva Hindu temple, Nagara architecture, Sunak, Gujarat.jpg|thumb|سُناڪ، گجرات ۾ هڪ هندو مندر جي اڏاوت]]هندو فن تعمير جي سڀ کان اهم خصوصيت (۽ ڪيتريون ئي بچيل مثال) هندو مندر آهن، هڪ اهڙي اڏاوتي روايت سان جيڪا پٿر، اينٽن ۽ پٿر جي ڪٽ واري فن تعمير ۾ بچيل مثال ڇڏي وئي آهي جيڪا گپتا سلطنت جي دور جي آهي. انهن فن تعمير تي قديم فارسي ۽ هيلينسٽڪ فن تعمير جو اثر هو.<ref>{{Cite book|last=Smith|first=Vincent Arthur|url=https://books.google.com/books?id=IPstAAAAMAAJ&q=%22The+Hellenistic+is+not+the+only+foreign+element+in+ancient+Indian+art+.+The+influence+of+Persia+is+apparent+,+and+the+columnar+architecture+of+the+Achaemenian+monarchy+supplied+the+models+for+Asoka's+monolithic+pillars+and+many%22|title=Research Articles in Epigraphy, Archaeology, and Numismatics of India|date=1977|publisher=Sheikh Mubarak Ali|language=en}}</ref> جديد دور ۾ تمام گهٽ سيڪيولر هندو فن تعمير، جهڙوڪ محلات، گهر ۽ شهر بچيل آهي. برباد (ruins) ۽ آثار قديمه جا مطالعو هندستان ۾ ابتدائي سيڪيولر فن تعمير جو نظارو پيش ڪن ٿا.<ref name="Murthy1987">{{cite book|author=K. Krishna Murthy|title=Early Indian Secular Architecture|url=https://books.google.com/books?id=0gsNAQAAIAAJ|year=1987|isbn=978-81-85067-01-8|pages=5–16|publisher=Sundeep Prakashan }}</ref> هندستاني محلات ۽ شهري فن تعمير جي تاريخ تي مطالعي گهڻو ڪري مغل ۽ هند-اسلامي فن تعمير تي ڌيان ڏنو آهي خاص طور تي اتر ۽ اولهه هندستان جي، انهن جي نسبتاً گهڻائي جي ڪري. هندستان جي ٻين علائقن ۾، خاص طور تي ڏکڻ ۾، هندو فن تعمير 16 صدي تائين ترقي ڪندو رهيو، جهڙوڪ اهي جيڪي مندرن، برباد شهرن ۽ وجياناگر سلطنت ۽ نائڪا جي سيڪيولر جڳهن پاران مثال طور پيش ڪيا ويا آهن.<ref name="Branfoot 2008 pp. 171–194">{{cite journal | last=Branfoot | first=Crispin | title=Imperial Frontiers: Building Sacred Space in Sixteenth-Century South India | journal=The Art Bulletin | publisher=Taylor & Francis| volume=90 | issue=2 | year=2008 | doi=10.1080/00043079.2008.10786389 | pages=171–194| s2cid=154135978 }}</ref><ref name="harle331">{{cite book|author=James C. Harle|title=The Art and Architecture of the Indian Subcontinent|url=https://books.google.com/books?id=LwcBVvdqyBkC |year=1994|publisher=Yale University Press|isbn=978-0-300-06217-5|pages=330–331}}</ref> سيڪيولر فن تعمير ڪڏهن به هندستان ۾ مذهبي جي مخالفت نه ڪئي وئي، ۽ اهو مقدس فن تعمير آهي جهڙوڪ اهي جيڪي هندو مندرن ۾ مليا آهن جيڪي سيڪيولر ماڻهن کان متاثر ۽ موافقت هئا. وڌيڪ، هارل چوي ٿو، اهو آهي مندر جي ڀتين، ٿنڀن، تورانن ۽ مدپام تي ٺهيل نقش جتي سيڪيولر فن تعمير جو ننڍڙو نسخو ملي سگهي ٿو.<ref name="Harle1994">{{cite book|author=James C. Harle|title=The Art and Architecture of the Indian Subcontinent|url=https://books.google.com/books?id=LwcBVvdqyBkC |year=1994|publisher=Yale University Press|isbn=978-0-300-06217-5|pages=43–47, 67–68, 467–480}}</ref> ==متن== [[File:17th century copy of folio 2 of Visvakarmaprakasa, a Vastu sastra Nepal, Sanskrit Devanagari - 1.jpg|thumb|left|وشوڪرما پرڪاس جو هڪ فوليو. هڪ معمولي هندو فن تعمير جو متن. نيپال جي کٽمنڊو وادي (سنسڪرت ديوناگري) ۾ دريافت ٿيو]] واستو شاستر ۽ شلپا شاستر قديم هندستاني متنن ۾ 64 ديوي فنن مان هڪ طور درج ٿيل آهن. اهي فن تعمير جي فن ۽ سائنس کي ڍڪيندڙ ڊيزائن دستور آهن. عام طور تي شڪل، ڪم کي هندو علامت سان ملائي ٿو. هندو فن تعمير جي اصولن جو قديم ترين، قديم ۽ ڊسٽل نسخو ويدڪ ادب ۾ ملي ٿو. روايتي طور تي اپويد (ويدن جا گهٽ ضميما) طور سمجهيو ويندو آهي. ۽ سٿاپتيا ويد سڏيو ويندو آهي.<ref name="Patra 2006 pp. 199–218">{{harvnb|Patra|2006}}</ref> آچاريه جي انسائيڪلوپيڊيا آف هندو فن تعمير ۾ سوين سنسڪرت نسخا درج آهن. هندو فن تعمير تي وڌيڪ تفصيل سان. جيڪي جديد دور ۾ بچيل آهن. اهي مختلف موضوعن جي تعميراتي پهلوئن کي ڍڪيندا آهن. زيور، فرنيچر. گاڏيون (ويگنون، گاڏيون). گيٽ وي. پاڻي جي ٽانڪيون، ڊرين، شهر، گهٽيون، گهر. محلات مندر ۽ ٻيا. معاصر دور ۾ سڀ کان وڌيڪ مطالعو ڪيل متن مختلف هندستاني رسم الخط ۾ سنسڪرت نسخا آهن. انهن ۾ برهت سميتا (باب 53، 56-58 ۽ 79). مناسرا شلپا شاستر. ماياماتا واستو شاستر. تيلگو ۽ تامل ۾ تبصرن سان. پراڻا (مثال طور، اگني پراڻ جا باب 42-62 ۽ 104-106، برهمندا پراڻ جو باب 7) ۽ هندو اگام شامل آهن.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx with Appendix 1}} {{Clear}} ==ڳوٺ ۽ شهر== [[File:700 CE Manasara Sanskrit text, Hindu architecture, town village plans.jpg|thumb|700 عيسوي جي ماناسارا سنسڪرت متن ۾ هندو فن تعمير تي ڪجهه شهري منصوبا تجويز ڪيا ويا آهن.{{sfn|Sinha|1998|pp=27–40}}{{sfn|Ram Raz|1834}}{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}}]] هندو متن گهرن، مارڪيٽ جي جڳهن، باغن ۽ شهر جي منصوبابندي لاءِ اڏاوتي هدايتن جي سفارش ڪن ٿا. {{sfn|Sinha|1998|pp=27–40}} انساني آبادڪاري لاءِ بهترين جڳهه. ماناسارا اعلان ڪري ٿو. ٿلهي مٽي سان صحيح زمين جي ڳولا ڪري ٿو. جيڪو اوڀر طرف کليل آسمان ڏانهن لهي ٿو. ته جيئن رهواسي سج اڀرڻ جي تعريف ڪري سگهن. اهو هڪ ندي جي ويجهو آهي. يا اهم پاڻي جو وهڪرو. ۽ کوهن لاءِ ڪافي زميني پاڻي آهي. پاڻي جو ٻيو ذريعو. مٽي (ماناسارا چوي ٿو) مضبوط هجڻ گهرجي. گلن، ڀاڄين ۽ ميوي جي وڻن کي وڌائڻ لاءِ امير. ۽ خوشگوار بوءِ جي. متن سفارش ڪري ٿو. ته. شهر جي منصوبه بندي ڪندڙ گهرن ۽ سرڪاري عمارتن جي مستحڪم بنياد لاءِ مٽي جي معيار کي کوٽڻ ۽ جانچڻ. هڪ ڀيرو جڳهه قبول ڪئي وڃي ٿي. متن گهٽين کي ويڙهڻ لاءِ چاليهه منصوبن جي وضاحت ڪري ٿو. گهر، مارڪيٽ، باغ ۽ آبادي لاءِ ضروري ٻيون بنيادي ڍانچي. مثال طور آرڪيٽيڪچرل منصوبن ۾ ڊنڊڪا، پرستارا، چترموکا، پدماڪا، ڪرموڪا، سواستڪا ۽ ٻيا شامل آهن.{{sfn|Sinha|1998|pp=27–40}} هندو متن پنج عام اصولن سان مختلف آهن:{{sfn|Patra|2006|pp=201–203}} *ڊڪنيرنا: واقفيت جا اصول * پدوينياس: سائيٽ پلاننگ * هستالڪشن: حصن جي متناسب ماپ تناسب * ايادي: فن تعمير جا ڇهه روايتي اصول *پٽڪادي: جماليات يا هر عمارت يا مجموعي منصوبي جو حصو جو ڪردار. * هدايتون سائنس، روحاني عقيدن، علم نجوم ۽ فلڪيات جي شروعاتي هندو سمجھ جي اصولن کي گڏ ڪن ٿيون.{{sfn|Patra|2006|pp=201–203}} عملي طور تي اهي هدايتون بنيادي هدايتن تي مقرر ڪيل هم آهنگي جي حق ۾ آهن. ڪيترن ئي منصوبن سان گهٽين کي موسمي هوائن جي هدايت سان ترتيب ڏيڻ جي حق ۾ آهن. زمين ۽ مقامي موسم جي ضرورتن سان ضم ٿيل. شهر جي مرڪز ۾ هڪ مندر يا عوامي اسيمبلي هال جي سفارش ڪئي وئي آهي. ==اسپتالون ۽ شفاخانا== طب ۽ سرجري تي ابتدائي هندو متن. اهو بيمار ماڻهن جي سنڀال لاءِ وقف عمارتن ۽ هالن جو ذڪر ڪري ٿو ۽ سفارش ڪري ٿو. ته. واستو وديا (वास्तुविद्या) جي ماهر سان معمارن کي انهن کي تعمير ڪرڻ گهرجي. چرڪ سمهيتا 100 ق.م کان 150 عيسوي جي وچ ۾ تاريخ هئي. مثال طور ڪتاب 1 ۾، آيت 15.6 (سوتراسٿن) ۾ چيو ويو آهي:<ref name=Wujastyk1>Dominik Wujastyk (2003), The Roots of Āyurveda: Selections from Sanskrit Medical Writings, 3rd edition, Penguin, pages 35–36, 10–12</ref><ref name=Kaviratna1>AV Kaviratna (1913), Charaka-samhita : translated into English, Part 1, {{oclc|67906513}}, pages 168–169</ref><ref name=sharma1>Priya V Sharma (1981), Charaka Samhita Volume 1: Sanskrit Text, with an English Translation, Chaukhamba Orientalia, {{ISBN|9788176370127}}, page 104</ref>{{refn|group=note|The verse 1.15.7 describes how this hospital building should be furnished with beds, chairs, bedsheets, pillows, spitoon, drug grinders, affectionate nurses, pharmacy, supplies, patient care equipment etc.<ref name=Wujastyk1/><ref name=sharma1/>}} {{Quote| {{lang|sa-Deva| [...] दृढं निवातं प्रवातैकदेशं सुखप्रविचारमनुपत्यकं धूमातपजलरजसामनभिगमनीयमनिष्ठानां च शब्दस्पर्शरसरूपगन्धानां सोदपानोदूखलमुसलवर्चःस्थानस्नानभूमिमहानसं '''वास्तुविद्याकुशलः''' प्रशस्तं गृहमेव तावत् पूर्वमुपकल्पयेत्<nowiki>।||६||</nowiki>}}<br> [...] – In the first place a mansion must be constructed under the supervision of an engineer well-conversant with the science of building mansions and houses. It should be spacious and roomy. The element of strength should not be wanting in it. Every part of it should not be exposed to strong winds or breezes. One portion at least should be open to the currents of wind. It should be such that one may move or walk through it with ease. It should not be exposed to smoke, or the sun, or dust, or injurious sound and taste and form and scent. It should be furnished with staircases, with pestles and mortars, privies, accommodation for belting, and cook-rooms.<br>– Translated by Avinash Kaviratna<ref name=Kaviratna1/><br> [...] – the one expert in architecture should, first of all, arrange for an auspicious house which should be strong, wind-free (isolated from wind), ventilated, having comfortable moving space, not situated in a valley, inaccessible to smoke (or) sun (or) water (or) taste (or) sight (or) smell, and provided with water reservoir, mortar pestle, lavatory, bathroom and kitchen.<br>– Translated by Priya Sharma<ref name=sharma1/><br> [...] – Thus, '''an expert in the science of building''' should first construct a worthy building. It should be strong, out of the wind, and part of it should be open to the air. It should be easy to get about in, and should not be in a depression. It should be out of the path of smoke, sunlight, water, or dust, as well as unwanted noise, feelings, tastes, sights and smells. It should have water supply, pestle and mortar, lavatory, bathing area, and a kitchen.<br>– Translated by Dominik Wujastyk (under subtitle: The [[Hospital]] Building)<ref name=Wujastyk1/> |Caraka Samhita, 1.15.6}} ==آرٽ ۽ شهري عمارتون== The ''Narada Shilpasastra'' is another early Sanskrit treatise on architecture. It has 83 chapters, with chapters on plans for villages and cities, on architectural guidelines for palaces and houses, on public water tanks, on Hindu temples, as well as construction of public civic buildings.<ref name=Raghavan>V. Raghavan (1935), ''Two chapters on painting in the Narada Silpa Sastra'', Journal of the Indian Society of Oriental Art, Editors: Stella Kramrisch, Volume III, Number 1, pp. 15–32</ref><ref name=Iyengar/> Chapters 60 through 66 of ''Narada Silpa'' discuss special [[Śālā]] for community services and enjoyment, with chapter 61 on ''Bhojan-sala'' (feeding house), chapter 65 on ''Nataka'' (performance arts), and chapter 66 discussing a building to display arts and paintings. Chapter 71 discusses how ''chitra'' (painting) should be used to enliven homes and civic buildings.<ref name=Raghavan/><ref name=Iyengar>RN Iyengar, KS Kannan and SY Wakankar (2018), ''Narada Silpasastra: Sanskrit Text on Architectural Civil Engineering'', Jain University Press, {{ISBN|978-9385327582}}, pp. 197–220, 233–238</ref> ''Chitra-sala'' and other "entertainment houses", states ''Narada Silpasastra'', should be located in the middle of a city, preferably the main street or where major roads of the city cross or near major temples or palace.<ref name=Raghavan/><ref>C. Sivaramamurti (1934), ''[https://archive.org/details/in.ernet.dli.2015.44001/page/n189/mode/2up Chitrasalas]'', Triveni, Volume 7, Number 2, pp. 180–185</ref> This building's ''mandapam'' (hall) must be spacious and ventilated. It should have pictures that "captivate our minds" and "give joy to the eyes", laid out by rules of proportion and rules of "pose-determining lines", according to a translation by Raghavan.<ref name=Raghavan/> Chapter 66 further recommends specific designs. For example, it describes a civic building for display of art that is circular (''mardala'', drum-like), with main entrance and smaller ones enclosing a court-like space, terraces, and halls to divide the building into sections. These halls should itself display some items of pleasure such as carvings, colorful patterns on the floor, and brightly colored Devas, Gandharvas and Kinnaras.<ref>V. Raghavan (1935), ''Two chapters on painting in the Narada Silpa Sastra'', Journal of the Indian Society of Oriental Art, Editors: Stella Kramrisch, Volume III, Number 1, pp. 23–32</ref><ref name=Iyengar/> Another group of civic buildings described in Hindu texts are the ''preksha-sala'' (building for drama/stage performance) and ''sangita-sala or natya-sala'' (dance performance).<ref name=Raghavan357>V. Raghavan (1934), ''Theatre Architecture in Ancient India'', Triveni, Volume 5, Number 4, pp. 357–363</ref> These are categorized in three: those in temples for religious arts, in city for general entertainment, or in a palace for the king and his guests. The ''Samarangana Sutradhara'' of Bhoja, for example, dedicates its chapter 34 to these buildings and adds that the walls of the performance hall should adorned pictures of damsels dancing or playing instruments.<ref name=Raghavan357/> The plan for ''Natya-mandapa'' with space for the dancers, space for the musicians that co-perform with the dancers, space where the dance-drama artists can change their dress for different acts (''Nepathya-dhama'') and for the ''prekshaka'' (audience) are discussed in chapter 39 of Kumara's ''Silpa Ratna''. The ''Narada Silpasastra'' uses the term "Nataka-salas", recommending that the performance stage should be raised on a platform so that the audience can get a better view, the audience hall should be decorated for the audience to admire before and after the performance.<ref name=Raghavan357/> These arts and architectural principles may have evolved out of more ancient Indian traditions for performance arts, states Varadpande, as is implied in the Buddhist text ''[[Brahmajāla Sutta]]'' where the Buddha forbids his ''bhikshus'' (monks) from watching dances, music performances and similar public shows in ''Majjhima-sila''.<ref name="Varadpande1987">{{cite book|author=Manohar Laxman Varadpande|title=History of Indian Theatre|url=https://books.google.com/books?id=SyxOHOCVcVkC|year=1987|publisher=Abhinav Publications|isbn=978-81-7017-221-5|pages=105–114}}; for another translation of the Buddhist canonical text, see: {{cite book|author=Martine Batchelor|title=The Spirit of the Buddha |url=https://books.google.com/books?id=fL3mykqlOJcC&pg=PT25 |year=2010|publisher=Yale University Press|isbn=9780300175004|pages=25 (Majjhima Nikaya 27)}}</ref> The text ''[[Natyasastra]]'' recommends architectural guidelines for the ''Natya'' theatre, but without drawings and plans. The theatre mentioned in ''Natyasastra'' probably housed an audience of 200 to 500 patrons comfortably seated, states Farley Richmond – a scholar of Indian theatre.<ref name="Kale2019">{{cite book|author=Farley Richmond|editor=M. R. Kale|title=The Mrichchhakatika of Sudraka: With Introduction, Critical Essays and a Photo-Essay |url=https://books.google.com/books?id=Dv_oDwAAQBAJ |year=2019|publisher=Motilal Banarsidass|isbn=978-81-208-4010-2|pages=31–33}}</ref> ==مندر== [[File:Architecture of the Khajuraho temples.jpg|thumb|right|اتر هندستاني مندرن جا عنصر (Madhya Pradesh)]] [[File:1910 sketches, Gondeshwar temple Sinnar, Nashik temple overview, cross section and plan.jpg|thumb|ناشڪ (مهاراشٽر) جي ويجهو گونڊيشور مندر جو اڏاوتي منصوبو.]]جارج مشيل جو چوڻ آهي ته هندو مندر جي اڏاوت ۾ انداز جون ڪيتريون ئي قسمون آهن جن جو تاريخي ڪردار هندو برادري لاءِ "سماجي ۽ روحاني زندگي ٻنهي لاءِ هڪ مرڪز" فراهم ڪرڻ رهيو آهي جنهن جي اها خدمت ڪري ٿي. هر هندو مندر ("مندر") علامت نگاري سان ڀريل آهي، پر هر هڪ جي بنيادي جوڙجڪ ساڳي رهي ٿي. هر مندر ۾ هڪ اندروني مقدس جاءِ يا مقدس جاءِ آهي، گرڀ گرهه يا رحم جو ڪمرو، جتي بنيادي مورتي يا ديوتا جي تصوير درشن (ڏسڻ، مراقبي جو مرڪز) لاءِ هڪ سادي ننگي خاني ۾ رکيل آهي. گرڀ گرهه جي مٿان هڪ ٽاور جهڙو شيکرا آهي، {{sfn|Michell|1988|p=14}} جن کي ڏکڻ هندستان ۾ ويمانا سڏيو ويندو آهي. هي مقدس هنڌ پردڪشينا لاءِ هڪ بند يا کليل رستي سان گھريل آهي{{sfn|Shilpa Sharma|Shireesh Deshpande|2017|pp=309-317}} (جنهن کي پرڪرما، طواف پڻ سڏيو ويندو آهي) جيڪو عام طور تي علامتي فن سان پيچيده طور تي تراشيل آهي جنهن ۾ هندو ڪهاڻيون، ارٿ، ڌرم ۽ ڪم جا موضوع ۽ ٽن وڏن هندو روايتن (وشنو، شِو ۽ شڪتي) جي اهم ديوتائن جا مجسما ڏيکاريا ويا آهن.{{sfn|Michell|1988|pp=66–76, 86–126}} اهم مندرن جي مقدس هنڌن تي هڪ منڊپا گڏجاڻي هال، ۽ ڪڏهن ڪڏهن گرڀگريه ۽ منڊپا جي وچ ۾ هڪ انترالا انٽي چيمبر ۽ برآمدو هوندو آهي. وڏا مندر جيڪي پري کان زيارتين کي راغب ڪندا آهن انهن ۾ عام طور تي منڊپا يا ٻيون عمارتون هونديون آهن جيڪي زيارتين جي خدمت ڪنديون آهن. اهي مندر سان ڳنڍيل يا الڳ ٿي سگهن ٿيون. مکيه مندر مندر جي احاطي ۾ ٻين ننڍن مندرن يا مزارن سان گڏ موجود ٿي سگهي ٿو. مندر جي چوڌاري گهٽيون بازارون ۽ اقتصادي سرگرمين جا مرڪز آهن. {{sfn|Michell|1988|pp=66–76, 86–126}} خاص ناچ جا منڊ (ناتا مندر) جا مثال آهن، جهڙوڪ ڪونارڪ سج مندر ۾. تلاءُ، مندر جو ٽانڪو (ڪُنڊ) پڻ وڏن مندرن جو حصو آهي، ۽ اهي روايتي طور تي زيارتين لاءِ غسل خاني ۽ وضو لاءِ هڪ جڳهه طور ڪم ڪندا آهن.{{sfn|Acharya|2010|p=74}} ڏکڻ اوڀر ايشيا جي تاريخي هندو مندرن ۾ ساڳيا ضروري اڏاوتي اصول ملن ٿا.{{sfn|Michell|1988|pp=159–182}} === گوپورم === بنيادي طور تي آزاد اڏاوتي ڍانچو مندر جي ڪمپليڪس جو هڪ عنصر گوپورم آهي جيئن ڏکڻ هندستان جي هڪ هندو مندر جي داخلا تي، عام طور تي سينگاريل، ٻيو وڏو سائيز سان، گيٽ هائوس ٽاور آهي. == خانقاهون (ماٿا) == هندو خانقاهون جهڙوڪ مٿ ۽ آشرم عمارتن جا ڪمپليڪس آهن جن ۾ مندر، خانقاه خانا يا اجتماعي گهر ۽ معاون سهولتون شامل آهن.{{sfn|Sears|2014|pp=4—9}} == راٺا اٿا == ڪجهه هندو جڳهن ۾، مندر يا عمارتون آهن جن کي راٿا سڏيو ويندو آهي ڇاڪاڻ ته انهن جي شڪل هڪ وڏي رٿ (chariot) جي هوندي آهي.{{sfn|Harle|1994|p=153}} ==تورانا (محراب)== توران هڪ آزاد بيٺل محراب آهي جيڪو رسمن جي مقصدن لاءِ هندو، ٻڌ ۽ جين فن تعمير ۾ مندرن، خانقاهن ۽ ٻين شين جي سامهون، ڪڏهن ڪڏهن هڪ عمارت جي طور تي ڏٺو ويندو آهي.<ref>{{Cite web|url=http://www.oxfordartonline.com/view/10.1093/gao/9781884446054.001.0001/oao-9781884446054-e-7000085631|title=Toraṇa |work= Grove Art|year=2003 |doi=10.1093/gao/9781884446054.article.T085631|access-date=2018-08-08|last1=Hardy |first1=Adam |isbn=978-1-884446-05-4 }}</ref>{{sfn|Dhar|2010|p=}} == سٿنڀا (ڪالم) == ٿنڀن يا ڪالم کي ظاهر ڪري ٿو ۽ ان کي جهنگا، اسٽالي، انگريڪا، اسٿانو، آراني، ڀرڪ يا ڌرنا جي نالي سان پڻ سڃاتو وڃي ٿو. {{sfn|Acharya|2010|p=533}} ماناسارا ۾ ان کي هڪ پيدل، بنياد، ڪالم ۽ ڪيپ تي مشتمل بيان ڪيو ويو آهي. اهو ڪاٺ يا پٿر مان ٺاهيو وڃي ٿو، آزاد ٿي سگهي ٿو يا ڀتين مان هڪ سان ڳنڍيل هڪ پيلاسٽر هجي. متن تعمير جي مختلف مواد لاءِ مختلف تناسب بيان ڪري ٿو. ڪالم جي ڊيگهه کي ماترن (حصن) ۾ ورهايو ويو آهي ۽ انهن کي آرٽ ورڪ سان سينگاريو وڃي ٿو. ماناسارا استمڀا جي مٿين حصن کي ٽيپر ڪرڻ لاءِ قاعدا تجويز ڪري ٿو. مثالي استمڀا ۾ راجستان جي چتورڳڙهه قلعي ۾ وجئي استمڀا (فتح جو مينار) شامل آهي. اهو وشنو کي وقف آهي. ڌواج-استمڀا مندرن جي داخلا تي اڪثر ڪري لنگم ۽ مقدس جانورن جي تصوير سان پرچم جي دڙن جي طور تي مليا آهن. ==ڇتريون== ڇتريون بلند، گنبد جي شڪل وارا منڊ آهن جيڪي هندستاني فن تعمير ۾ هڪ عنصر طور استعمال ڪيا ويندا آهن، جيڪي راجسٿاني فن تعمير ۾ پيدا ٿين ٿا. اهي محل، قلعا يا جنازي جي جڳهن جي حد بندي ڪرڻ ۾ وڏي پيماني تي استعمال ٿيندا آهن.<ref>{{Cite journal|last=Zajadacz-Hastenrath|first=Salome|date=1997|title=A Note on Babur's Lost Funerary Enclosure at Kabul|url=http://dx.doi.org/10.2307/1523241|journal=Muqarnas|volume=14|pages=135–142|doi=10.2307/1523241|jstor=1523241 |issn=0732-2992|url-access=subscription}}</ref> ==ڏکڻ ايشيا کان ٻاهر== === Indonesia === {{main|Candi of Indonesia}} Historically, [[Hinduism in Indonesia|Hinduism]] was once the predominant [[religion|religious take]] of some Native Indonesians (chiefly Western Indonesians) in [[Indonesia]], predates the existence of [[Buddhism in Indonesia|Buddhism]], [[Islam in Indonesia|Islamism]], and [[Christianity in Indonesia|Christianity]]. The country was enriched with abundance of Hindu architecture, mainly served as [[Hindu temple|religious purpose]] (place of worship, etc.). According to Indonesian categorization, Hindu architecture temples could be divided into 3 main types with different terminology attached to its respective identity, the first one is called {{lang|jv|[[Candi of Indonesia|Candi]]}} ({{ety|Old Javanese|caṇḍi}}),<ref name="Old Javanese2">{{citation |last=Zoetmulder |first=P.J. |title=Old Javanese-English Dictionary |language=kaw, en|year=1982 |publisher=[[Royal Netherlands Institute of Southeast Asian and Caribbean Studies|Koninklijk Instituut voor Taal-, Land- en Volkenkunde]]}}</ref> specifically refers to the Hindu temple architecture of [[Hinduism in Java|Java]]-origin. The second one is known as {{lang|ban|[[Balinese temple|Pura]]}} ({{ety|ban|ᬧᬸᬭ|pura}}), refers to an architecture style of Balinese to perform their [[Balinese Hinduism]] worship. The last one, similar to Hindu majority globally, known in [[Indonesian language|Indonesian]] as {{lang|id|[[Kovil|Kuil]]}}, specifically refers to Hindu of [[Dravidian architecture|Dravidian]]-origin temple architecture, usually represent the [[Indian Indonesians|Indian Indonesian]] community (as opposed to Native Indonesian form of Hinduism). All types of Hindu architecture in Indonesia are functioned as place of worship, but also could be used as the place of historical observance to broaden the knowledge and awareness about Hinduism amongst the non-Hindu population, to draw the sense of tolerance and [[Bhinneka Tunggal Ika|unity]] within the country (it is also applied to every worship places of diverse religious background in Indonesia). ==گيلري== ;Some folios from surviving manuscripts on Hindu architecture <gallery> File:A folio from Vastu sastra hiti dayeka manuscript, water spout design, Sanskrit language, Newari script - 3.jpg|Drawing and notes on Hiti, a public water spout File:A folio from Vastu sastra hiti dayeka manuscript, water spout design, Sanskrit language, Newari script - 1.jpg|Drawing and notes on Hiti, a public water spout, part 2 File:A folio from Vastu sastra hiti dayeka manuscript, mandala, Sanskrit language, Newari script - 2.jpg|A mandala in ''Vastu Sastra Hiti Dayeka'' File:A folio with Harihara Shiva-Vishnu sketch from Samkrantiyajnavidhi manuscript, Sanskrit language, Nepali script.jpg|Two leaves in ''Samkrantiyajnavidhi'' illustrating proportions for [[Harihara]] – half Shiva, half Vishnu File:A folio from minor Vastu sastra manuscript, home design and decoration, Sanskrit language, Devanagari script.jpg|A Vastu sastra page on home design, first line mentions ''vastu sastra'' </gallery> ;Some temples and public stepwells <gallery> File:Lingaraj Temple Complex.jpg | [[Lingaraja Temple]] ([[Bhubaneswar]], Odisha) File:Veera Narayana temple at the Chennakeshava temple complex.jpg | [[Chennakeshava Temple, Belur]] (Karnataka) File:Radhashyam Temple at Bishnupur 2.jpg | Lalji temple ([[Bishnupur, Bankura]], West Bengal) File:Konark Nat Mandir.jpg | Nata Mandir of [[Konark Sun Temple]] (Odisha) File:Madurai Meenakshi temple 2.jpg | [[Meenakshiamman Temple]] Gopuram ([[Madurai]], Tamil Nadu) File:Rani ki vav - Gujarat - 07.jpg|Rani ka vav Gujarat, a historic public water tank with Hindu arts File:Sringeritemple.jpg | [[Advaita Vedanta]] Monastery ([[Sringeri]], Karnataka) File:Mahabalipuram, Pancha Rathas, Tamil Nadu, India.jpg | [[Pancha Rathas]] ([[Mahabalipuram]], Tamil Nadu) File:Nagda(Rajasthan)Torana.jpg | [[Sahastra Bahu Temples]] Torana ([[Nagda, Rajasthan]]) File:Mukteshwar torana.jpg | Torana of [[Mukteshvara Temple, Bhubaneswar]] (Orisha) File:Arunachaleshvara Temple Tiruvannamalai.JPG|A gopuram at the Arunachaleshvara Temple, Tiruvannamalai (Tamil Nadu) </gallery> ==پڻ ڏسو== * [[Hindu temple architecture]] * [[Indian rock-cut architecture]] * [[Indian architecture]] * [[Dravidian architecture]] * [[Nagara architecture]] == Note == {{reflist|group=note}} ==حوالا== {{حوالا}} == Bibliography == * {{cite book|first=P. K.|last=Acharya|year=2010|title=An encyclopaedia of Hindu architecture | url=https://archive.org/stream/encyclopaediaofh07achauoft#page/n9/mode/2up |publisher=Oxford University Press (Republished by Motilal Banarsidass)|location=New Delhi|isbn=978-81-85990-03-3}} * {{cite book|first=P. K.|last=Acharya|year=1927|title=Indian Architecture according to the Manasara Shilpa Shastra|url=https://archive.org/stream/encyclopaediaofh07achauoft#page/n9/mode/2up |publisher=Oxford University Press (Republished by Motilal Banarsidass)|location=London|isbn=0300062176}} * {{cite book|first=P. D.|last=Dhar|year=2010|title=The Torana in Indian and Southeast Asian Architecture|publisher=D K Printworld|location=New Delhi|isbn=978-8124605349}} * {{cite book|first=I.|last=Glushkova|year=2014|title=Objects of Worship in South Asian Religions: Forms, Practices and Meanings|url=https://books.google.com/books?id=oqReBAAAQBAJ&pg=PA116 |publisher=Routledge|isbn=978-1-317-67595-2}} * {{cite book|first=S. R.|last=Goel|year=1991|title=[[Hindu Temples – What Happened to Them]]|publisher=Voice of India|location=New Delhi|volume=2|isbn=81-85990-03-4}} * {{cite book|first=J. C.|last=Harle|year=1994|title=The Art and Architecture of the Indian Subcontinent|url=https://archive.org/details/artarchitectureo00harl|edition=2nd|publisher=Yale University Press Pelican History of Art|isbn=0300062176|url-access=registration}} *{{cite book|author=Ernest Havell|title=The Ancient and Medieval Architecture of India|url=https://books.google.com/books?id=xHM-7CaV5zYC|year=1972|publisher=John Murray, London (Reprinted S. Chand)}} * {{cite book|first=M.|last=Juneja|year=2001|title=Architecture in Medieval India: Forms, Contexts, Histories|url=https://books.google.com/books?id=7N7VAAAAMAAJ |edition=2nd|publisher=Orient Blackswan|isbn=978-8178242286}} * {{cite book|first=G.|last=Michell|year=1988|title=The Hindu Temple: An Introduction to its Meaning and Forms|url=https://books.google.com/books?id=ajgImLs62gwC&pg=PA61 |edition=2nd |publisher=University of Chicago Press|location=Chicago/London|isbn=0-226-53230-5}} *{{cite journal | last=Patra | first=Reena | title=A Comparative Study on Vaastu Shastra and Heidegger's 'Building, Dwelling and Thinking' | journal=Asian Philosophy | publisher=Taylor & Francis | volume=16 | issue=3 | year=2006 | doi=10.1080/09552360600979430 | pages=199–218| s2cid=144592593 }} *{{cite book|author=Ram Raz|title=Essay on the Architecture of the Hindús|url=https://books.google.com/books?id=DSg5AQAAMAAJ|year=1834 |publisher=Royal Asiatic Society of Great Britain and Ireland}} *{{cite journal|author1=Shilpa Sharma|author2=Shireesh Deshpande|title=Architectural Strategies Used in Hindu Temples to Emphasize Sacredness| journal = Journal of Architectural and Planning Research| volume= 34| number= 4 | year= 2017| pages= 309–319|jstor=44987239}} *{{cite journal | last=Sinha | first=Amita | title=Design of Settlements in the Vaastu Shastras | journal=Journal of Cultural Geography | publisher=Taylor & Francis | volume=17 | issue=2 | year=1998 | doi=10.1080/08873639809478319 | pages=27–41}} * {{cite book|first=D. N.|last=Shukla|year=1993|title=Vastu-Sastra: Hindu Science of Architecture|publisher=Munshiram Manoharial Publishers|isbn=978-81-215-0611-3}} * {{cite book|first=T.|last=Sears|year=2014|title=Worldly Gurus and Spiritual Kings: Architecture and Asceticism in Medieval India|publisher=Yale University Press|isbn=978-0-300-19844-7}} * {{cite book|first=B.|last=Thapar|year=2004|title=Introduction to Indian Architecture|publisher=Periplus Editions|location=Singapore|isbn=0-7946-0011-5|ref=Thapar}} ==External links== {{Commons category|Hindu architecture}} *[https://web.archive.org/web/20100218153644/http://www.hampi.in/architecture.htm Vijayanagara architecture] *[http://www.hindupedia.com/en/Sthapatyaveda Sthapatyaveda] (Temple Architecture) on Hindupedia, the Hindu Encyclopedia [[زمرو:ايشيائي تعميرات]] [[زمرو:ايشيا ۾ فن تعمير]] [[زمرو:فن تعمير]] [[زمرو:هندستاني فن تعمير]] [[زمرو:هندستان جو فن تعمير]] [[زمرو:هندو عبادت جا هنڌ]] [[زمرو:هندو فن تعمير]] [[زمرو:هندو مندر فن تعمير]] a8g0ocqumi5bxyzqr7plbygaqc00svt 382624 382601 2026-06-04T08:15:26Z Memon2025 21315 /* آرٽ ۽ شهري عمارتون */ 382624 wikitext text/x-wiki '''هندو فن تعمير''' (Hindu Architecture) هندستاني فن تعمير جو روايتي نظام آهي جيڪو عمارتن جهڙوڪ مندر، خانقاهون، مجسما، گهر، مارڪيٽ جا هنڌ، باغ ۽ شهر جي منصوبه بندي لاءِ آهي، جيئن هندو متنن ۾ بيان ڪيو ويو آهي.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}<ref name="Sinha 1998 pp. 27–41">{{harvnb|Sinha|1998|pages=27–41}}</ref> فن تعمير جون هدايتون سنسڪرت جي نسخن ۾ ۽ ڪجهه حالتن ۾ ٻين علائقائي ٻولين ۾ پڻ زنده آهن. انهن متنن ۾ واستو شاستر، شلپا شاستر، برهت سمهتا، پرانا ۽ اگاما جا تعميراتي حصا ۽ علائقائي متن جهڙوڪ مانسارا شامل آهن.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx, Appendix I lists hundreds of Hindu architectural texts}}{{sfn|Shukla|1993|p=}} {{Short description|Traditional system of Indian architecture as described in Hindu texts}} [[File:10th century Nilakantha Mahadeva Hindu temple, Nagara architecture, Sunak, Gujarat.jpg|thumb|سُناڪ، گجرات ۾ هڪ هندو مندر جي اڏاوت]]هندو فن تعمير جي سڀ کان اهم خصوصيت (۽ ڪيتريون ئي بچيل مثال) هندو مندر آهن، هڪ اهڙي اڏاوتي روايت سان جيڪا پٿر، اينٽن ۽ پٿر جي ڪٽ واري فن تعمير ۾ بچيل مثال ڇڏي وئي آهي جيڪا گپتا سلطنت جي دور جي آهي. انهن فن تعمير تي قديم فارسي ۽ هيلينسٽڪ فن تعمير جو اثر هو.<ref>{{Cite book|last=Smith|first=Vincent Arthur|url=https://books.google.com/books?id=IPstAAAAMAAJ&q=%22The+Hellenistic+is+not+the+only+foreign+element+in+ancient+Indian+art+.+The+influence+of+Persia+is+apparent+,+and+the+columnar+architecture+of+the+Achaemenian+monarchy+supplied+the+models+for+Asoka's+monolithic+pillars+and+many%22|title=Research Articles in Epigraphy, Archaeology, and Numismatics of India|date=1977|publisher=Sheikh Mubarak Ali|language=en}}</ref> جديد دور ۾ تمام گهٽ سيڪيولر هندو فن تعمير، جهڙوڪ محلات، گهر ۽ شهر بچيل آهي. برباد (ruins) ۽ آثار قديمه جا مطالعو هندستان ۾ ابتدائي سيڪيولر فن تعمير جو نظارو پيش ڪن ٿا.<ref name="Murthy1987">{{cite book|author=K. Krishna Murthy|title=Early Indian Secular Architecture|url=https://books.google.com/books?id=0gsNAQAAIAAJ|year=1987|isbn=978-81-85067-01-8|pages=5–16|publisher=Sundeep Prakashan }}</ref> هندستاني محلات ۽ شهري فن تعمير جي تاريخ تي مطالعي گهڻو ڪري مغل ۽ هند-اسلامي فن تعمير تي ڌيان ڏنو آهي خاص طور تي اتر ۽ اولهه هندستان جي، انهن جي نسبتاً گهڻائي جي ڪري. هندستان جي ٻين علائقن ۾، خاص طور تي ڏکڻ ۾، هندو فن تعمير 16 صدي تائين ترقي ڪندو رهيو، جهڙوڪ اهي جيڪي مندرن، برباد شهرن ۽ وجياناگر سلطنت ۽ نائڪا جي سيڪيولر جڳهن پاران مثال طور پيش ڪيا ويا آهن.<ref name="Branfoot 2008 pp. 171–194">{{cite journal | last=Branfoot | first=Crispin | title=Imperial Frontiers: Building Sacred Space in Sixteenth-Century South India | journal=The Art Bulletin | publisher=Taylor & Francis| volume=90 | issue=2 | year=2008 | doi=10.1080/00043079.2008.10786389 | pages=171–194| s2cid=154135978 }}</ref><ref name="harle331">{{cite book|author=James C. Harle|title=The Art and Architecture of the Indian Subcontinent|url=https://books.google.com/books?id=LwcBVvdqyBkC |year=1994|publisher=Yale University Press|isbn=978-0-300-06217-5|pages=330–331}}</ref> سيڪيولر فن تعمير ڪڏهن به هندستان ۾ مذهبي جي مخالفت نه ڪئي وئي، ۽ اهو مقدس فن تعمير آهي جهڙوڪ اهي جيڪي هندو مندرن ۾ مليا آهن جيڪي سيڪيولر ماڻهن کان متاثر ۽ موافقت هئا. وڌيڪ، هارل چوي ٿو، اهو آهي مندر جي ڀتين، ٿنڀن، تورانن ۽ مدپام تي ٺهيل نقش جتي سيڪيولر فن تعمير جو ننڍڙو نسخو ملي سگهي ٿو.<ref name="Harle1994">{{cite book|author=James C. Harle|title=The Art and Architecture of the Indian Subcontinent|url=https://books.google.com/books?id=LwcBVvdqyBkC |year=1994|publisher=Yale University Press|isbn=978-0-300-06217-5|pages=43–47, 67–68, 467–480}}</ref> ==متن== [[File:17th century copy of folio 2 of Visvakarmaprakasa, a Vastu sastra Nepal, Sanskrit Devanagari - 1.jpg|thumb|left|وشوڪرما پرڪاس جو هڪ فوليو. هڪ معمولي هندو فن تعمير جو متن. نيپال جي کٽمنڊو وادي (سنسڪرت ديوناگري) ۾ دريافت ٿيو]] واستو شاستر ۽ شلپا شاستر قديم هندستاني متنن ۾ 64 ديوي فنن مان هڪ طور درج ٿيل آهن. اهي فن تعمير جي فن ۽ سائنس کي ڍڪيندڙ ڊيزائن دستور آهن. عام طور تي شڪل، ڪم کي هندو علامت سان ملائي ٿو. هندو فن تعمير جي اصولن جو قديم ترين، قديم ۽ ڊسٽل نسخو ويدڪ ادب ۾ ملي ٿو. روايتي طور تي اپويد (ويدن جا گهٽ ضميما) طور سمجهيو ويندو آهي. ۽ سٿاپتيا ويد سڏيو ويندو آهي.<ref name="Patra 2006 pp. 199–218">{{harvnb|Patra|2006}}</ref> آچاريه جي انسائيڪلوپيڊيا آف هندو فن تعمير ۾ سوين سنسڪرت نسخا درج آهن. هندو فن تعمير تي وڌيڪ تفصيل سان. جيڪي جديد دور ۾ بچيل آهن. اهي مختلف موضوعن جي تعميراتي پهلوئن کي ڍڪيندا آهن. زيور، فرنيچر. گاڏيون (ويگنون، گاڏيون). گيٽ وي. پاڻي جي ٽانڪيون، ڊرين، شهر، گهٽيون، گهر. محلات مندر ۽ ٻيا. معاصر دور ۾ سڀ کان وڌيڪ مطالعو ڪيل متن مختلف هندستاني رسم الخط ۾ سنسڪرت نسخا آهن. انهن ۾ برهت سميتا (باب 53، 56-58 ۽ 79). مناسرا شلپا شاستر. ماياماتا واستو شاستر. تيلگو ۽ تامل ۾ تبصرن سان. پراڻا (مثال طور، اگني پراڻ جا باب 42-62 ۽ 104-106، برهمندا پراڻ جو باب 7) ۽ هندو اگام شامل آهن.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx with Appendix 1}} {{Clear}} ==ڳوٺ ۽ شهر== [[File:700 CE Manasara Sanskrit text, Hindu architecture, town village plans.jpg|thumb|700 عيسوي جي ماناسارا سنسڪرت متن ۾ هندو فن تعمير تي ڪجهه شهري منصوبا تجويز ڪيا ويا آهن.{{sfn|Sinha|1998|pp=27–40}}{{sfn|Ram Raz|1834}}{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}}]] هندو متن گهرن، مارڪيٽ جي جڳهن، باغن ۽ شهر جي منصوبابندي لاءِ اڏاوتي هدايتن جي سفارش ڪن ٿا. {{sfn|Sinha|1998|pp=27–40}} انساني آبادڪاري لاءِ بهترين جڳهه. ماناسارا اعلان ڪري ٿو. ٿلهي مٽي سان صحيح زمين جي ڳولا ڪري ٿو. جيڪو اوڀر طرف کليل آسمان ڏانهن لهي ٿو. ته جيئن رهواسي سج اڀرڻ جي تعريف ڪري سگهن. اهو هڪ ندي جي ويجهو آهي. يا اهم پاڻي جو وهڪرو. ۽ کوهن لاءِ ڪافي زميني پاڻي آهي. پاڻي جو ٻيو ذريعو. مٽي (ماناسارا چوي ٿو) مضبوط هجڻ گهرجي. گلن، ڀاڄين ۽ ميوي جي وڻن کي وڌائڻ لاءِ امير. ۽ خوشگوار بوءِ جي. متن سفارش ڪري ٿو. ته. شهر جي منصوبه بندي ڪندڙ گهرن ۽ سرڪاري عمارتن جي مستحڪم بنياد لاءِ مٽي جي معيار کي کوٽڻ ۽ جانچڻ. هڪ ڀيرو جڳهه قبول ڪئي وڃي ٿي. متن گهٽين کي ويڙهڻ لاءِ چاليهه منصوبن جي وضاحت ڪري ٿو. گهر، مارڪيٽ، باغ ۽ آبادي لاءِ ضروري ٻيون بنيادي ڍانچي. مثال طور آرڪيٽيڪچرل منصوبن ۾ ڊنڊڪا، پرستارا، چترموکا، پدماڪا، ڪرموڪا، سواستڪا ۽ ٻيا شامل آهن.{{sfn|Sinha|1998|pp=27–40}} هندو متن پنج عام اصولن سان مختلف آهن:{{sfn|Patra|2006|pp=201–203}} *ڊڪنيرنا: واقفيت جا اصول * پدوينياس: سائيٽ پلاننگ * هستالڪشن: حصن جي متناسب ماپ تناسب * ايادي: فن تعمير جا ڇهه روايتي اصول *پٽڪادي: جماليات يا هر عمارت يا مجموعي منصوبي جو حصو جو ڪردار. * هدايتون سائنس، روحاني عقيدن، علم نجوم ۽ فلڪيات جي شروعاتي هندو سمجھ جي اصولن کي گڏ ڪن ٿيون.{{sfn|Patra|2006|pp=201–203}} عملي طور تي اهي هدايتون بنيادي هدايتن تي مقرر ڪيل هم آهنگي جي حق ۾ آهن. ڪيترن ئي منصوبن سان گهٽين کي موسمي هوائن جي هدايت سان ترتيب ڏيڻ جي حق ۾ آهن. زمين ۽ مقامي موسم جي ضرورتن سان ضم ٿيل. شهر جي مرڪز ۾ هڪ مندر يا عوامي اسيمبلي هال جي سفارش ڪئي وئي آهي. ==اسپتالون ۽ شفاخانا== طب ۽ سرجري تي ابتدائي هندو متن. اهو بيمار ماڻهن جي سنڀال لاءِ وقف عمارتن ۽ هالن جو ذڪر ڪري ٿو ۽ سفارش ڪري ٿو. ته. واستو وديا (वास्तुविद्या) جي ماهر سان معمارن کي انهن کي تعمير ڪرڻ گهرجي. چرڪ سمهيتا 100 ق.م کان 150 عيسوي جي وچ ۾ تاريخ هئي. مثال طور ڪتاب 1 ۾، آيت 15.6 (سوتراسٿن) ۾ چيو ويو آهي:<ref name=Wujastyk1>Dominik Wujastyk (2003), The Roots of Āyurveda: Selections from Sanskrit Medical Writings, 3rd edition, Penguin, pages 35–36, 10–12</ref><ref name=Kaviratna1>AV Kaviratna (1913), Charaka-samhita : translated into English, Part 1, {{oclc|67906513}}, pages 168–169</ref><ref name=sharma1>Priya V Sharma (1981), Charaka Samhita Volume 1: Sanskrit Text, with an English Translation, Chaukhamba Orientalia, {{ISBN|9788176370127}}, page 104</ref>{{refn|group=note|The verse 1.15.7 describes how this hospital building should be furnished with beds, chairs, bedsheets, pillows, spitoon, drug grinders, affectionate nurses, pharmacy, supplies, patient care equipment etc.<ref name=Wujastyk1/><ref name=sharma1/>}} {{Quote| {{lang|sa-Deva| [...] दृढं निवातं प्रवातैकदेशं सुखप्रविचारमनुपत्यकं धूमातपजलरजसामनभिगमनीयमनिष्ठानां च शब्दस्पर्शरसरूपगन्धानां सोदपानोदूखलमुसलवर्चःस्थानस्नानभूमिमहानसं '''वास्तुविद्याकुशलः''' प्रशस्तं गृहमेव तावत् पूर्वमुपकल्पयेत्<nowiki>।||६||</nowiki>}}<br> [...] – In the first place a mansion must be constructed under the supervision of an engineer well-conversant with the science of building mansions and houses. It should be spacious and roomy. The element of strength should not be wanting in it. Every part of it should not be exposed to strong winds or breezes. One portion at least should be open to the currents of wind. It should be such that one may move or walk through it with ease. It should not be exposed to smoke, or the sun, or dust, or injurious sound and taste and form and scent. It should be furnished with staircases, with pestles and mortars, privies, accommodation for belting, and cook-rooms.<br>– Translated by Avinash Kaviratna<ref name=Kaviratna1/><br> [...] – the one expert in architecture should, first of all, arrange for an auspicious house which should be strong, wind-free (isolated from wind), ventilated, having comfortable moving space, not situated in a valley, inaccessible to smoke (or) sun (or) water (or) taste (or) sight (or) smell, and provided with water reservoir, mortar pestle, lavatory, bathroom and kitchen.<br>– Translated by Priya Sharma<ref name=sharma1/><br> [...] – Thus, '''an expert in the science of building''' should first construct a worthy building. It should be strong, out of the wind, and part of it should be open to the air. It should be easy to get about in, and should not be in a depression. It should be out of the path of smoke, sunlight, water, or dust, as well as unwanted noise, feelings, tastes, sights and smells. It should have water supply, pestle and mortar, lavatory, bathing area, and a kitchen.<br>– Translated by Dominik Wujastyk (under subtitle: The [[Hospital]] Building)<ref name=Wujastyk1/> |Caraka Samhita, 1.15.6}} ==آرٽ ۽ شهري عمارتون== نرادا شلپا شاستر فن تعمير تي هڪ ٻيو ابتدائي سنسڪرت مقالو آهي. ان ۾ 83 باب آهن، جن ۾ ڳوٺن ۽ شهرن جي منصوبن، محلات ۽ گهرن لاءِ اڏاوتي هدايتن، عوامي پاڻي جي ٽانڪن، هندو مندرن، ۽ گڏوگڏ عوامي شهري عمارتن جي تعمير تي باب آهن.<ref name="Raghavan">V. Raghavan (1935), ''Two chapters on painting in the Narada Silpa Sastra'', Journal of the Indian Society of Oriental Art, Editors: Stella Kramrisch, Volume III, Number 1, pp. 15–32</ref> <ref name="Iyengar">RN Iyengar, KS Kannan and SY Wakankar (2018), ''Narada Silpasastra: Sanskrit Text on Architectural Civil Engineering'', Jain University Press, {{ISBN|978-9385327582}}, pp. 197–220, 233–238</ref> نرادا سلپا جي باب 60 کان 66 ۾ ڪميونٽي خدمتن ۽ لطف اندوزي لاءِ خاص شالا تي بحث ڪيو ويو آهي، باب 61 ڀوجن-سالا (کاڌ خوراڪ جو گھر)، باب 65 ناٽڪ (پرفارمنس آرٽس) تي، ۽ باب 66 ۾ فن ۽ نقاشي ڏيکارڻ لاءِ عمارت تي بحث ڪيو ويو آهي. باب 71 ۾ بحث ڪيو ويو آهي ته چتر (پينٽنگ) کي گهرن ۽ شهري عمارتن کي زنده ڪرڻ لاءِ ڪيئن استعمال ڪيو وڃي.<ref>C. Sivaramamurti (1934), ''[https://archive.org/details/in.ernet.dli.2015.44001/page/n189/mode/2up Chitrasalas]'', Triveni, Volume 7, Number 2, pp. 180–185</ref> نرادا سلپا شاستر جو چوڻ آهي ته چتر-سالا ۽ ٻيا "تفريحي گھر" شهر جي وچ ۾، ترجيحي طور تي مکيه گهٽي يا جتي شهر جا وڏا رستا پار ڪن ٿا يا وڏن مندرن يا محل جي ويجهو واقع هجڻ گهرجن. هن عمارت جو منڊپم (هال) ويڪرو ۽ هوادار هجڻ گهرجي. ان ۾ اهڙيون تصويرون هجڻ گهرجن جيڪي "اسان جي ذهنن کي موهي وٺن" ۽ "اکين کي خوشي ڏين"، جيڪي تناسب جي ضابطن ۽ "پوز مقرر ڪندڙ لائينن" جي ضابطن سان ترتيب ڏنل آهن، راگھون جي ترجمي مطابق. باب 66 وڌيڪ مخصوص ڊيزائن جي سفارش ڪري ٿو. <ref name="Raghavan" /> مثال طور، اهو فن جي نمائش لاءِ هڪ شهري عمارت جو بيان ڪري ٿو جيڪا گول (مردالا، ڊرم وانگر) آهي، جنهن ۾ مکيه داخلا ۽ ننڍا هڪ عدالت جهڙي جاءِ، ڇت ۽ هال کي عمارت کي حصن ۾ ورهائڻ لاءِ بند ڪري رهيا آهن. انهن هالن کي پاڻ ۾ ڪجهه خوشي جون شيون ڏيکارڻ گهرجن جهڙوڪ نقاشي، فرش تي رنگين نمونا، ۽ چمڪندڙ رنگ جا ديوتا، گندروا ۽ ڪنارا.<ref>V. Raghavan (1935), ''Two chapters on painting in the Narada Silpa Sastra'', Journal of the Indian Society of Oriental Art, Editors: Stella Kramrisch, Volume III, Number 1, pp. 23–32</ref> هندو متنن ۾ بيان ڪيل شهري عمارتن جو هڪ ٻيو گروپ پريڪشا-سالا (ڊراما/اسٽيج پرفارمنس لاءِ عمارت) ۽ سنگيتا-سالا يا ناٽيا-سالا (ناچ جي پرفارمنس) آهن.<ref name="Raghavan357">V. Raghavan (1934), ''Theatre Architecture in Ancient India'', Triveni, Volume 5, Number 4, pp. 357–363</ref> انهن کي ٽن حصن ۾ ورهايو ويو آهي: اهي جيڪي مذهبي فن لاءِ مندرن ۾، شهر ۾ عام تفريح لاءِ، يا بادشاهه ۽ سندس مهمانن لاءِ محل ۾. مثال طور، ڀوجا جو سمرنگنا سُتر ڌرم، پنهنجي باب 34 کي انهن عمارتن لاءِ وقف ڪري ٿو ۽ وڌيڪ چوي ٿو ته پرفارمنس هال جي ڀتين کي ناچ ڪندڙ يا ساز وڄائيندڙ ڇوڪرين جي تصويرن سان سينگاريو وڃي. ناٽيا-منڊپا جو منصوبو جنهن ۾ ناچ ڪندڙن لاءِ جاءِ هجي، موسيقارن لاءِ جاءِ هجي جيڪي ناچ ڪندڙن سان گڏجي پرفارم ڪن، اهڙي جاءِ جتي ناچ-ڊراما فنڪار مختلف ڪمن (نيپاٿيا-ڌم) ۽ پريڪشا (سامعين) لاءِ پنهنجو لباس تبديل ڪري سگهن، ڪمارا جي سلپا رتنا جي باب 39 ۾ بحث ڪيو ويو آهي. ناردا سلپا شاستر "ناٽڪ-سالس" جي اصطلاح استعمال ڪري ٿو، سفارش ڪري ٿو ته پرفارمنس اسٽيج کي هڪ پليٽ فارم تي بلند ڪيو وڃي ته جيئن سامعين کي بهتر نظارو ملي سگهي، سامعين جي هال کي پرفارمنس کان اڳ ۽ بعد ۾ سامعين جي تعريف لاءِ سينگاريو وڃي. <ref name="Kale2019">{{cite book|author=Farley Richmond|editor=M. R. Kale|title=The Mrichchhakatika of Sudraka: With Introduction, Critical Essays and a Photo-Essay |url=https://books.google.com/books?id=Dv_oDwAAQBAJ |year=2019|publisher=Motilal Banarsidass|isbn=978-81-208-4010-2|pages=31–33}}</ref> اهي فنون ۽ تعميراتي اصول شايد پرفارمنس آرٽس لاءِ وڌيڪ قديم هندستاني روايتن مان نڪتل هجن، ورادپانڊي چوي ٿو، جيئن ٻڌ ڌرم ۾ ظاهر آهي.<ref name="Varadpande1987">{{cite book|author=Manohar Laxman Varadpande|title=History of Indian Theatre|url=https://books.google.com/books?id=SyxOHOCVcVkC|year=1987|publisher=Abhinav Publications|isbn=978-81-7017-221-5|pages=105–114}}; for another translation of the Buddhist canonical text, see: {{cite book|author=Martine Batchelor|title=The Spirit of the Buddha |url=https://books.google.com/books?id=fL3mykqlOJcC&pg=PT25 |year=2010|publisher=Yale University Press|isbn=9780300175004|pages=25 (Majjhima Nikaya 27)}}</ref> ==مندر== [[File:Architecture of the Khajuraho temples.jpg|thumb|right|اتر هندستاني مندرن جا عنصر (Madhya Pradesh)]] [[File:1910 sketches, Gondeshwar temple Sinnar, Nashik temple overview, cross section and plan.jpg|thumb|ناشڪ (مهاراشٽر) جي ويجهو گونڊيشور مندر جو اڏاوتي منصوبو.]]جارج مشيل جو چوڻ آهي ته هندو مندر جي اڏاوت ۾ انداز جون ڪيتريون ئي قسمون آهن جن جو تاريخي ڪردار هندو برادري لاءِ "سماجي ۽ روحاني زندگي ٻنهي لاءِ هڪ مرڪز" فراهم ڪرڻ رهيو آهي جنهن جي اها خدمت ڪري ٿي. هر هندو مندر ("مندر") علامت نگاري سان ڀريل آهي، پر هر هڪ جي بنيادي جوڙجڪ ساڳي رهي ٿي. هر مندر ۾ هڪ اندروني مقدس جاءِ يا مقدس جاءِ آهي، گرڀ گرهه يا رحم جو ڪمرو، جتي بنيادي مورتي يا ديوتا جي تصوير درشن (ڏسڻ، مراقبي جو مرڪز) لاءِ هڪ سادي ننگي خاني ۾ رکيل آهي. گرڀ گرهه جي مٿان هڪ ٽاور جهڙو شيکرا آهي، {{sfn|Michell|1988|p=14}} جن کي ڏکڻ هندستان ۾ ويمانا سڏيو ويندو آهي. هي مقدس هنڌ پردڪشينا لاءِ هڪ بند يا کليل رستي سان گھريل آهي{{sfn|Shilpa Sharma|Shireesh Deshpande|2017|pp=309-317}} (جنهن کي پرڪرما، طواف پڻ سڏيو ويندو آهي) جيڪو عام طور تي علامتي فن سان پيچيده طور تي تراشيل آهي جنهن ۾ هندو ڪهاڻيون، ارٿ، ڌرم ۽ ڪم جا موضوع ۽ ٽن وڏن هندو روايتن (وشنو، شِو ۽ شڪتي) جي اهم ديوتائن جا مجسما ڏيکاريا ويا آهن.{{sfn|Michell|1988|pp=66–76, 86–126}} اهم مندرن جي مقدس هنڌن تي هڪ منڊپا گڏجاڻي هال، ۽ ڪڏهن ڪڏهن گرڀگريه ۽ منڊپا جي وچ ۾ هڪ انترالا انٽي چيمبر ۽ برآمدو هوندو آهي. وڏا مندر جيڪي پري کان زيارتين کي راغب ڪندا آهن انهن ۾ عام طور تي منڊپا يا ٻيون عمارتون هونديون آهن جيڪي زيارتين جي خدمت ڪنديون آهن. اهي مندر سان ڳنڍيل يا الڳ ٿي سگهن ٿيون. مکيه مندر مندر جي احاطي ۾ ٻين ننڍن مندرن يا مزارن سان گڏ موجود ٿي سگهي ٿو. مندر جي چوڌاري گهٽيون بازارون ۽ اقتصادي سرگرمين جا مرڪز آهن. {{sfn|Michell|1988|pp=66–76, 86–126}} خاص ناچ جا منڊ (ناتا مندر) جا مثال آهن، جهڙوڪ ڪونارڪ سج مندر ۾. تلاءُ، مندر جو ٽانڪو (ڪُنڊ) پڻ وڏن مندرن جو حصو آهي، ۽ اهي روايتي طور تي زيارتين لاءِ غسل خاني ۽ وضو لاءِ هڪ جڳهه طور ڪم ڪندا آهن.{{sfn|Acharya|2010|p=74}} ڏکڻ اوڀر ايشيا جي تاريخي هندو مندرن ۾ ساڳيا ضروري اڏاوتي اصول ملن ٿا.{{sfn|Michell|1988|pp=159–182}} === گوپورم === بنيادي طور تي آزاد اڏاوتي ڍانچو مندر جي ڪمپليڪس جو هڪ عنصر گوپورم آهي جيئن ڏکڻ هندستان جي هڪ هندو مندر جي داخلا تي، عام طور تي سينگاريل، ٻيو وڏو سائيز سان، گيٽ هائوس ٽاور آهي. == خانقاهون (ماٿا) == هندو خانقاهون جهڙوڪ مٿ ۽ آشرم عمارتن جا ڪمپليڪس آهن جن ۾ مندر، خانقاه خانا يا اجتماعي گهر ۽ معاون سهولتون شامل آهن.{{sfn|Sears|2014|pp=4—9}} == راٺا اٿا == ڪجهه هندو جڳهن ۾، مندر يا عمارتون آهن جن کي راٿا سڏيو ويندو آهي ڇاڪاڻ ته انهن جي شڪل هڪ وڏي رٿ (chariot) جي هوندي آهي.{{sfn|Harle|1994|p=153}} ==تورانا (محراب)== توران هڪ آزاد بيٺل محراب آهي جيڪو رسمن جي مقصدن لاءِ هندو، ٻڌ ۽ جين فن تعمير ۾ مندرن، خانقاهن ۽ ٻين شين جي سامهون، ڪڏهن ڪڏهن هڪ عمارت جي طور تي ڏٺو ويندو آهي.<ref>{{Cite web|url=http://www.oxfordartonline.com/view/10.1093/gao/9781884446054.001.0001/oao-9781884446054-e-7000085631|title=Toraṇa |work= Grove Art|year=2003 |doi=10.1093/gao/9781884446054.article.T085631|access-date=2018-08-08|last1=Hardy |first1=Adam |isbn=978-1-884446-05-4 }}</ref>{{sfn|Dhar|2010|p=}} == سٿنڀا (ڪالم) == ٿنڀن يا ڪالم کي ظاهر ڪري ٿو ۽ ان کي جهنگا، اسٽالي، انگريڪا، اسٿانو، آراني، ڀرڪ يا ڌرنا جي نالي سان پڻ سڃاتو وڃي ٿو. {{sfn|Acharya|2010|p=533}} ماناسارا ۾ ان کي هڪ پيدل، بنياد، ڪالم ۽ ڪيپ تي مشتمل بيان ڪيو ويو آهي. اهو ڪاٺ يا پٿر مان ٺاهيو وڃي ٿو، آزاد ٿي سگهي ٿو يا ڀتين مان هڪ سان ڳنڍيل هڪ پيلاسٽر هجي. متن تعمير جي مختلف مواد لاءِ مختلف تناسب بيان ڪري ٿو. ڪالم جي ڊيگهه کي ماترن (حصن) ۾ ورهايو ويو آهي ۽ انهن کي آرٽ ورڪ سان سينگاريو وڃي ٿو. ماناسارا استمڀا جي مٿين حصن کي ٽيپر ڪرڻ لاءِ قاعدا تجويز ڪري ٿو. مثالي استمڀا ۾ راجستان جي چتورڳڙهه قلعي ۾ وجئي استمڀا (فتح جو مينار) شامل آهي. اهو وشنو کي وقف آهي. ڌواج-استمڀا مندرن جي داخلا تي اڪثر ڪري لنگم ۽ مقدس جانورن جي تصوير سان پرچم جي دڙن جي طور تي مليا آهن. ==ڇتريون== ڇتريون بلند، گنبد جي شڪل وارا منڊ آهن جيڪي هندستاني فن تعمير ۾ هڪ عنصر طور استعمال ڪيا ويندا آهن، جيڪي راجسٿاني فن تعمير ۾ پيدا ٿين ٿا. اهي محل، قلعا يا جنازي جي جڳهن جي حد بندي ڪرڻ ۾ وڏي پيماني تي استعمال ٿيندا آهن.<ref>{{Cite journal|last=Zajadacz-Hastenrath|first=Salome|date=1997|title=A Note on Babur's Lost Funerary Enclosure at Kabul|url=http://dx.doi.org/10.2307/1523241|journal=Muqarnas|volume=14|pages=135–142|doi=10.2307/1523241|jstor=1523241 |issn=0732-2992|url-access=subscription}}</ref> ==ڏکڻ ايشيا کان ٻاهر== === Indonesia === {{main|Candi of Indonesia}} Historically, [[Hinduism in Indonesia|Hinduism]] was once the predominant [[religion|religious take]] of some Native Indonesians (chiefly Western Indonesians) in [[Indonesia]], predates the existence of [[Buddhism in Indonesia|Buddhism]], [[Islam in Indonesia|Islamism]], and [[Christianity in Indonesia|Christianity]]. The country was enriched with abundance of Hindu architecture, mainly served as [[Hindu temple|religious purpose]] (place of worship, etc.). According to Indonesian categorization, Hindu architecture temples could be divided into 3 main types with different terminology attached to its respective identity, the first one is called {{lang|jv|[[Candi of Indonesia|Candi]]}} ({{ety|Old Javanese|caṇḍi}}),<ref name="Old Javanese2">{{citation |last=Zoetmulder |first=P.J. |title=Old Javanese-English Dictionary |language=kaw, en|year=1982 |publisher=[[Royal Netherlands Institute of Southeast Asian and Caribbean Studies|Koninklijk Instituut voor Taal-, Land- en Volkenkunde]]}}</ref> specifically refers to the Hindu temple architecture of [[Hinduism in Java|Java]]-origin. The second one is known as {{lang|ban|[[Balinese temple|Pura]]}} ({{ety|ban|ᬧᬸᬭ|pura}}), refers to an architecture style of Balinese to perform their [[Balinese Hinduism]] worship. The last one, similar to Hindu majority globally, known in [[Indonesian language|Indonesian]] as {{lang|id|[[Kovil|Kuil]]}}, specifically refers to Hindu of [[Dravidian architecture|Dravidian]]-origin temple architecture, usually represent the [[Indian Indonesians|Indian Indonesian]] community (as opposed to Native Indonesian form of Hinduism). All types of Hindu architecture in Indonesia are functioned as place of worship, but also could be used as the place of historical observance to broaden the knowledge and awareness about Hinduism amongst the non-Hindu population, to draw the sense of tolerance and [[Bhinneka Tunggal Ika|unity]] within the country (it is also applied to every worship places of diverse religious background in Indonesia). ==گيلري== ;Some folios from surviving manuscripts on Hindu architecture <gallery> File:A folio from Vastu sastra hiti dayeka manuscript, water spout design, Sanskrit language, Newari script - 3.jpg|Drawing and notes on Hiti, a public water spout File:A folio from Vastu sastra hiti dayeka manuscript, water spout design, Sanskrit language, Newari script - 1.jpg|Drawing and notes on Hiti, a public water spout, part 2 File:A folio from Vastu sastra hiti dayeka manuscript, mandala, Sanskrit language, Newari script - 2.jpg|A mandala in ''Vastu Sastra Hiti Dayeka'' File:A folio with Harihara Shiva-Vishnu sketch from Samkrantiyajnavidhi manuscript, Sanskrit language, Nepali script.jpg|Two leaves in ''Samkrantiyajnavidhi'' illustrating proportions for [[Harihara]] – half Shiva, half Vishnu File:A folio from minor Vastu sastra manuscript, home design and decoration, Sanskrit language, Devanagari script.jpg|A Vastu sastra page on home design, first line mentions ''vastu sastra'' </gallery> ;Some temples and public stepwells <gallery> File:Lingaraj Temple Complex.jpg | [[Lingaraja Temple]] ([[Bhubaneswar]], Odisha) File:Veera Narayana temple at the Chennakeshava temple complex.jpg | [[Chennakeshava Temple, Belur]] (Karnataka) File:Radhashyam Temple at Bishnupur 2.jpg | Lalji temple ([[Bishnupur, Bankura]], West Bengal) File:Konark Nat Mandir.jpg | Nata Mandir of [[Konark Sun Temple]] (Odisha) File:Madurai Meenakshi temple 2.jpg | [[Meenakshiamman Temple]] Gopuram ([[Madurai]], Tamil Nadu) File:Rani ki vav - Gujarat - 07.jpg|Rani ka vav Gujarat, a historic public water tank with Hindu arts File:Sringeritemple.jpg | [[Advaita Vedanta]] Monastery ([[Sringeri]], Karnataka) File:Mahabalipuram, Pancha Rathas, Tamil Nadu, India.jpg | [[Pancha Rathas]] ([[Mahabalipuram]], Tamil Nadu) File:Nagda(Rajasthan)Torana.jpg | [[Sahastra Bahu Temples]] Torana ([[Nagda, Rajasthan]]) File:Mukteshwar torana.jpg | Torana of [[Mukteshvara Temple, Bhubaneswar]] (Orisha) File:Arunachaleshvara Temple Tiruvannamalai.JPG|A gopuram at the Arunachaleshvara Temple, Tiruvannamalai (Tamil Nadu) </gallery> ==پڻ ڏسو== * [[Hindu temple architecture]] * [[Indian rock-cut architecture]] * [[Indian architecture]] * [[Dravidian architecture]] * [[Nagara architecture]] == Note == {{reflist|group=note}} ==حوالا== {{حوالا}} == Bibliography == * {{cite book|first=P. K.|last=Acharya|year=2010|title=An encyclopaedia of Hindu architecture | url=https://archive.org/stream/encyclopaediaofh07achauoft#page/n9/mode/2up |publisher=Oxford University Press (Republished by Motilal Banarsidass)|location=New Delhi|isbn=978-81-85990-03-3}} * {{cite book|first=P. K.|last=Acharya|year=1927|title=Indian Architecture according to the Manasara Shilpa Shastra|url=https://archive.org/stream/encyclopaediaofh07achauoft#page/n9/mode/2up |publisher=Oxford University Press (Republished by Motilal Banarsidass)|location=London|isbn=0300062176}} * {{cite book|first=P. D.|last=Dhar|year=2010|title=The Torana in Indian and Southeast Asian Architecture|publisher=D K Printworld|location=New Delhi|isbn=978-8124605349}} * {{cite book|first=I.|last=Glushkova|year=2014|title=Objects of Worship in South Asian Religions: Forms, Practices and Meanings|url=https://books.google.com/books?id=oqReBAAAQBAJ&pg=PA116 |publisher=Routledge|isbn=978-1-317-67595-2}} * {{cite book|first=S. R.|last=Goel|year=1991|title=[[Hindu Temples – What Happened to Them]]|publisher=Voice of India|location=New Delhi|volume=2|isbn=81-85990-03-4}} * {{cite book|first=J. C.|last=Harle|year=1994|title=The Art and Architecture of the Indian Subcontinent|url=https://archive.org/details/artarchitectureo00harl|edition=2nd|publisher=Yale University Press Pelican History of Art|isbn=0300062176|url-access=registration}} *{{cite book|author=Ernest Havell|title=The Ancient and Medieval Architecture of India|url=https://books.google.com/books?id=xHM-7CaV5zYC|year=1972|publisher=John Murray, London (Reprinted S. Chand)}} * {{cite book|first=M.|last=Juneja|year=2001|title=Architecture in Medieval India: Forms, Contexts, Histories|url=https://books.google.com/books?id=7N7VAAAAMAAJ |edition=2nd|publisher=Orient Blackswan|isbn=978-8178242286}} * {{cite book|first=G.|last=Michell|year=1988|title=The Hindu Temple: An Introduction to its Meaning and Forms|url=https://books.google.com/books?id=ajgImLs62gwC&pg=PA61 |edition=2nd |publisher=University of Chicago Press|location=Chicago/London|isbn=0-226-53230-5}} *{{cite journal | last=Patra | first=Reena | title=A Comparative Study on Vaastu Shastra and Heidegger's 'Building, Dwelling and Thinking' | journal=Asian Philosophy | publisher=Taylor & Francis | volume=16 | issue=3 | year=2006 | doi=10.1080/09552360600979430 | pages=199–218| s2cid=144592593 }} *{{cite book|author=Ram Raz|title=Essay on the Architecture of the Hindús|url=https://books.google.com/books?id=DSg5AQAAMAAJ|year=1834 |publisher=Royal Asiatic Society of Great Britain and Ireland}} *{{cite journal|author1=Shilpa Sharma|author2=Shireesh Deshpande|title=Architectural Strategies Used in Hindu Temples to Emphasize Sacredness| journal = Journal of Architectural and Planning Research| volume= 34| number= 4 | year= 2017| pages= 309–319|jstor=44987239}} *{{cite journal | last=Sinha | first=Amita | title=Design of Settlements in the Vaastu Shastras | journal=Journal of Cultural Geography | publisher=Taylor & Francis | volume=17 | issue=2 | year=1998 | doi=10.1080/08873639809478319 | pages=27–41}} * {{cite book|first=D. N.|last=Shukla|year=1993|title=Vastu-Sastra: Hindu Science of Architecture|publisher=Munshiram Manoharial Publishers|isbn=978-81-215-0611-3}} * {{cite book|first=T.|last=Sears|year=2014|title=Worldly Gurus and Spiritual Kings: Architecture and Asceticism in Medieval India|publisher=Yale University Press|isbn=978-0-300-19844-7}} * {{cite book|first=B.|last=Thapar|year=2004|title=Introduction to Indian Architecture|publisher=Periplus Editions|location=Singapore|isbn=0-7946-0011-5|ref=Thapar}} ==External links== {{Commons category|Hindu architecture}} *[https://web.archive.org/web/20100218153644/http://www.hampi.in/architecture.htm Vijayanagara architecture] *[http://www.hindupedia.com/en/Sthapatyaveda Sthapatyaveda] (Temple Architecture) on Hindupedia, the Hindu Encyclopedia [[زمرو:ايشيائي تعميرات]] [[زمرو:ايشيا ۾ فن تعمير]] [[زمرو:فن تعمير]] [[زمرو:هندستاني فن تعمير]] [[زمرو:هندستان جو فن تعمير]] [[زمرو:هندو عبادت جا هنڌ]] [[زمرو:هندو فن تعمير]] [[زمرو:هندو مندر فن تعمير]] ongf484mzpa2gea25koqnsgxihki2oj 382625 382624 2026-06-04T08:20:24Z Memon2025 21315 /* ڏکڻ ايشيا کان ٻاهر */ 382625 wikitext text/x-wiki '''هندو فن تعمير''' (Hindu Architecture) هندستاني فن تعمير جو روايتي نظام آهي جيڪو عمارتن جهڙوڪ مندر، خانقاهون، مجسما، گهر، مارڪيٽ جا هنڌ، باغ ۽ شهر جي منصوبه بندي لاءِ آهي، جيئن هندو متنن ۾ بيان ڪيو ويو آهي.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}<ref name="Sinha 1998 pp. 27–41">{{harvnb|Sinha|1998|pages=27–41}}</ref> فن تعمير جون هدايتون سنسڪرت جي نسخن ۾ ۽ ڪجهه حالتن ۾ ٻين علائقائي ٻولين ۾ پڻ زنده آهن. انهن متنن ۾ واستو شاستر، شلپا شاستر، برهت سمهتا، پرانا ۽ اگاما جا تعميراتي حصا ۽ علائقائي متن جهڙوڪ مانسارا شامل آهن.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx, Appendix I lists hundreds of Hindu architectural texts}}{{sfn|Shukla|1993|p=}} {{Short description|Traditional system of Indian architecture as described in Hindu texts}} [[File:10th century Nilakantha Mahadeva Hindu temple, Nagara architecture, Sunak, Gujarat.jpg|thumb|سُناڪ، گجرات ۾ هڪ هندو مندر جي اڏاوت]]هندو فن تعمير جي سڀ کان اهم خصوصيت (۽ ڪيتريون ئي بچيل مثال) هندو مندر آهن، هڪ اهڙي اڏاوتي روايت سان جيڪا پٿر، اينٽن ۽ پٿر جي ڪٽ واري فن تعمير ۾ بچيل مثال ڇڏي وئي آهي جيڪا گپتا سلطنت جي دور جي آهي. انهن فن تعمير تي قديم فارسي ۽ هيلينسٽڪ فن تعمير جو اثر هو.<ref>{{Cite book|last=Smith|first=Vincent Arthur|url=https://books.google.com/books?id=IPstAAAAMAAJ&q=%22The+Hellenistic+is+not+the+only+foreign+element+in+ancient+Indian+art+.+The+influence+of+Persia+is+apparent+,+and+the+columnar+architecture+of+the+Achaemenian+monarchy+supplied+the+models+for+Asoka's+monolithic+pillars+and+many%22|title=Research Articles in Epigraphy, Archaeology, and Numismatics of India|date=1977|publisher=Sheikh Mubarak Ali|language=en}}</ref> جديد دور ۾ تمام گهٽ سيڪيولر هندو فن تعمير، جهڙوڪ محلات، گهر ۽ شهر بچيل آهي. برباد (ruins) ۽ آثار قديمه جا مطالعو هندستان ۾ ابتدائي سيڪيولر فن تعمير جو نظارو پيش ڪن ٿا.<ref name="Murthy1987">{{cite book|author=K. Krishna Murthy|title=Early Indian Secular Architecture|url=https://books.google.com/books?id=0gsNAQAAIAAJ|year=1987|isbn=978-81-85067-01-8|pages=5–16|publisher=Sundeep Prakashan }}</ref> هندستاني محلات ۽ شهري فن تعمير جي تاريخ تي مطالعي گهڻو ڪري مغل ۽ هند-اسلامي فن تعمير تي ڌيان ڏنو آهي خاص طور تي اتر ۽ اولهه هندستان جي، انهن جي نسبتاً گهڻائي جي ڪري. هندستان جي ٻين علائقن ۾، خاص طور تي ڏکڻ ۾، هندو فن تعمير 16 صدي تائين ترقي ڪندو رهيو، جهڙوڪ اهي جيڪي مندرن، برباد شهرن ۽ وجياناگر سلطنت ۽ نائڪا جي سيڪيولر جڳهن پاران مثال طور پيش ڪيا ويا آهن.<ref name="Branfoot 2008 pp. 171–194">{{cite journal | last=Branfoot | first=Crispin | title=Imperial Frontiers: Building Sacred Space in Sixteenth-Century South India | journal=The Art Bulletin | publisher=Taylor & Francis| volume=90 | issue=2 | year=2008 | doi=10.1080/00043079.2008.10786389 | pages=171–194| s2cid=154135978 }}</ref><ref name="harle331">{{cite book|author=James C. Harle|title=The Art and Architecture of the Indian Subcontinent|url=https://books.google.com/books?id=LwcBVvdqyBkC |year=1994|publisher=Yale University Press|isbn=978-0-300-06217-5|pages=330–331}}</ref> سيڪيولر فن تعمير ڪڏهن به هندستان ۾ مذهبي جي مخالفت نه ڪئي وئي، ۽ اهو مقدس فن تعمير آهي جهڙوڪ اهي جيڪي هندو مندرن ۾ مليا آهن جيڪي سيڪيولر ماڻهن کان متاثر ۽ موافقت هئا. وڌيڪ، هارل چوي ٿو، اهو آهي مندر جي ڀتين، ٿنڀن، تورانن ۽ مدپام تي ٺهيل نقش جتي سيڪيولر فن تعمير جو ننڍڙو نسخو ملي سگهي ٿو.<ref name="Harle1994">{{cite book|author=James C. Harle|title=The Art and Architecture of the Indian Subcontinent|url=https://books.google.com/books?id=LwcBVvdqyBkC |year=1994|publisher=Yale University Press|isbn=978-0-300-06217-5|pages=43–47, 67–68, 467–480}}</ref> ==متن== [[File:17th century copy of folio 2 of Visvakarmaprakasa, a Vastu sastra Nepal, Sanskrit Devanagari - 1.jpg|thumb|left|وشوڪرما پرڪاس جو هڪ فوليو. هڪ معمولي هندو فن تعمير جو متن. نيپال جي کٽمنڊو وادي (سنسڪرت ديوناگري) ۾ دريافت ٿيو]] واستو شاستر ۽ شلپا شاستر قديم هندستاني متنن ۾ 64 ديوي فنن مان هڪ طور درج ٿيل آهن. اهي فن تعمير جي فن ۽ سائنس کي ڍڪيندڙ ڊيزائن دستور آهن. عام طور تي شڪل، ڪم کي هندو علامت سان ملائي ٿو. هندو فن تعمير جي اصولن جو قديم ترين، قديم ۽ ڊسٽل نسخو ويدڪ ادب ۾ ملي ٿو. روايتي طور تي اپويد (ويدن جا گهٽ ضميما) طور سمجهيو ويندو آهي. ۽ سٿاپتيا ويد سڏيو ويندو آهي.<ref name="Patra 2006 pp. 199–218">{{harvnb|Patra|2006}}</ref> آچاريه جي انسائيڪلوپيڊيا آف هندو فن تعمير ۾ سوين سنسڪرت نسخا درج آهن. هندو فن تعمير تي وڌيڪ تفصيل سان. جيڪي جديد دور ۾ بچيل آهن. اهي مختلف موضوعن جي تعميراتي پهلوئن کي ڍڪيندا آهن. زيور، فرنيچر. گاڏيون (ويگنون، گاڏيون). گيٽ وي. پاڻي جي ٽانڪيون، ڊرين، شهر، گهٽيون، گهر. محلات مندر ۽ ٻيا. معاصر دور ۾ سڀ کان وڌيڪ مطالعو ڪيل متن مختلف هندستاني رسم الخط ۾ سنسڪرت نسخا آهن. انهن ۾ برهت سميتا (باب 53، 56-58 ۽ 79). مناسرا شلپا شاستر. ماياماتا واستو شاستر. تيلگو ۽ تامل ۾ تبصرن سان. پراڻا (مثال طور، اگني پراڻ جا باب 42-62 ۽ 104-106، برهمندا پراڻ جو باب 7) ۽ هندو اگام شامل آهن.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx with Appendix 1}} {{Clear}} ==ڳوٺ ۽ شهر== [[File:700 CE Manasara Sanskrit text, Hindu architecture, town village plans.jpg|thumb|700 عيسوي جي ماناسارا سنسڪرت متن ۾ هندو فن تعمير تي ڪجهه شهري منصوبا تجويز ڪيا ويا آهن.{{sfn|Sinha|1998|pp=27–40}}{{sfn|Ram Raz|1834}}{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}}]] هندو متن گهرن، مارڪيٽ جي جڳهن، باغن ۽ شهر جي منصوبابندي لاءِ اڏاوتي هدايتن جي سفارش ڪن ٿا. {{sfn|Sinha|1998|pp=27–40}} انساني آبادڪاري لاءِ بهترين جڳهه. ماناسارا اعلان ڪري ٿو. ٿلهي مٽي سان صحيح زمين جي ڳولا ڪري ٿو. جيڪو اوڀر طرف کليل آسمان ڏانهن لهي ٿو. ته جيئن رهواسي سج اڀرڻ جي تعريف ڪري سگهن. اهو هڪ ندي جي ويجهو آهي. يا اهم پاڻي جو وهڪرو. ۽ کوهن لاءِ ڪافي زميني پاڻي آهي. پاڻي جو ٻيو ذريعو. مٽي (ماناسارا چوي ٿو) مضبوط هجڻ گهرجي. گلن، ڀاڄين ۽ ميوي جي وڻن کي وڌائڻ لاءِ امير. ۽ خوشگوار بوءِ جي. متن سفارش ڪري ٿو. ته. شهر جي منصوبه بندي ڪندڙ گهرن ۽ سرڪاري عمارتن جي مستحڪم بنياد لاءِ مٽي جي معيار کي کوٽڻ ۽ جانچڻ. هڪ ڀيرو جڳهه قبول ڪئي وڃي ٿي. متن گهٽين کي ويڙهڻ لاءِ چاليهه منصوبن جي وضاحت ڪري ٿو. گهر، مارڪيٽ، باغ ۽ آبادي لاءِ ضروري ٻيون بنيادي ڍانچي. مثال طور آرڪيٽيڪچرل منصوبن ۾ ڊنڊڪا، پرستارا، چترموکا، پدماڪا، ڪرموڪا، سواستڪا ۽ ٻيا شامل آهن.{{sfn|Sinha|1998|pp=27–40}} هندو متن پنج عام اصولن سان مختلف آهن:{{sfn|Patra|2006|pp=201–203}} *ڊڪنيرنا: واقفيت جا اصول * پدوينياس: سائيٽ پلاننگ * هستالڪشن: حصن جي متناسب ماپ تناسب * ايادي: فن تعمير جا ڇهه روايتي اصول *پٽڪادي: جماليات يا هر عمارت يا مجموعي منصوبي جو حصو جو ڪردار. * هدايتون سائنس، روحاني عقيدن، علم نجوم ۽ فلڪيات جي شروعاتي هندو سمجھ جي اصولن کي گڏ ڪن ٿيون.{{sfn|Patra|2006|pp=201–203}} عملي طور تي اهي هدايتون بنيادي هدايتن تي مقرر ڪيل هم آهنگي جي حق ۾ آهن. ڪيترن ئي منصوبن سان گهٽين کي موسمي هوائن جي هدايت سان ترتيب ڏيڻ جي حق ۾ آهن. زمين ۽ مقامي موسم جي ضرورتن سان ضم ٿيل. شهر جي مرڪز ۾ هڪ مندر يا عوامي اسيمبلي هال جي سفارش ڪئي وئي آهي. ==اسپتالون ۽ شفاخانا== طب ۽ سرجري تي ابتدائي هندو متن. اهو بيمار ماڻهن جي سنڀال لاءِ وقف عمارتن ۽ هالن جو ذڪر ڪري ٿو ۽ سفارش ڪري ٿو. ته. واستو وديا (वास्तुविद्या) جي ماهر سان معمارن کي انهن کي تعمير ڪرڻ گهرجي. چرڪ سمهيتا 100 ق.م کان 150 عيسوي جي وچ ۾ تاريخ هئي. مثال طور ڪتاب 1 ۾، آيت 15.6 (سوتراسٿن) ۾ چيو ويو آهي:<ref name=Wujastyk1>Dominik Wujastyk (2003), The Roots of Āyurveda: Selections from Sanskrit Medical Writings, 3rd edition, Penguin, pages 35–36, 10–12</ref><ref name=Kaviratna1>AV Kaviratna (1913), Charaka-samhita : translated into English, Part 1, {{oclc|67906513}}, pages 168–169</ref><ref name=sharma1>Priya V Sharma (1981), Charaka Samhita Volume 1: Sanskrit Text, with an English Translation, Chaukhamba Orientalia, {{ISBN|9788176370127}}, page 104</ref>{{refn|group=note|The verse 1.15.7 describes how this hospital building should be furnished with beds, chairs, bedsheets, pillows, spitoon, drug grinders, affectionate nurses, pharmacy, supplies, patient care equipment etc.<ref name=Wujastyk1/><ref name=sharma1/>}} {{Quote| {{lang|sa-Deva| [...] दृढं निवातं प्रवातैकदेशं सुखप्रविचारमनुपत्यकं धूमातपजलरजसामनभिगमनीयमनिष्ठानां च शब्दस्पर्शरसरूपगन्धानां सोदपानोदूखलमुसलवर्चःस्थानस्नानभूमिमहानसं '''वास्तुविद्याकुशलः''' प्रशस्तं गृहमेव तावत् पूर्वमुपकल्पयेत्<nowiki>।||६||</nowiki>}}<br> [...] – In the first place a mansion must be constructed under the supervision of an engineer well-conversant with the science of building mansions and houses. It should be spacious and roomy. The element of strength should not be wanting in it. Every part of it should not be exposed to strong winds or breezes. One portion at least should be open to the currents of wind. It should be such that one may move or walk through it with ease. It should not be exposed to smoke, or the sun, or dust, or injurious sound and taste and form and scent. It should be furnished with staircases, with pestles and mortars, privies, accommodation for belting, and cook-rooms.<br>– Translated by Avinash Kaviratna<ref name=Kaviratna1/><br> [...] – the one expert in architecture should, first of all, arrange for an auspicious house which should be strong, wind-free (isolated from wind), ventilated, having comfortable moving space, not situated in a valley, inaccessible to smoke (or) sun (or) water (or) taste (or) sight (or) smell, and provided with water reservoir, mortar pestle, lavatory, bathroom and kitchen.<br>– Translated by Priya Sharma<ref name=sharma1/><br> [...] – Thus, '''an expert in the science of building''' should first construct a worthy building. It should be strong, out of the wind, and part of it should be open to the air. It should be easy to get about in, and should not be in a depression. It should be out of the path of smoke, sunlight, water, or dust, as well as unwanted noise, feelings, tastes, sights and smells. It should have water supply, pestle and mortar, lavatory, bathing area, and a kitchen.<br>– Translated by Dominik Wujastyk (under subtitle: The [[Hospital]] Building)<ref name=Wujastyk1/> |Caraka Samhita, 1.15.6}} ==آرٽ ۽ شهري عمارتون== نرادا شلپا شاستر فن تعمير تي هڪ ٻيو ابتدائي سنسڪرت مقالو آهي. ان ۾ 83 باب آهن، جن ۾ ڳوٺن ۽ شهرن جي منصوبن، محلات ۽ گهرن لاءِ اڏاوتي هدايتن، عوامي پاڻي جي ٽانڪن، هندو مندرن، ۽ گڏوگڏ عوامي شهري عمارتن جي تعمير تي باب آهن.<ref name="Raghavan">V. Raghavan (1935), ''Two chapters on painting in the Narada Silpa Sastra'', Journal of the Indian Society of Oriental Art, Editors: Stella Kramrisch, Volume III, Number 1, pp. 15–32</ref> <ref name="Iyengar">RN Iyengar, KS Kannan and SY Wakankar (2018), ''Narada Silpasastra: Sanskrit Text on Architectural Civil Engineering'', Jain University Press, {{ISBN|978-9385327582}}, pp. 197–220, 233–238</ref> نرادا سلپا جي باب 60 کان 66 ۾ ڪميونٽي خدمتن ۽ لطف اندوزي لاءِ خاص شالا تي بحث ڪيو ويو آهي، باب 61 ڀوجن-سالا (کاڌ خوراڪ جو گھر)، باب 65 ناٽڪ (پرفارمنس آرٽس) تي، ۽ باب 66 ۾ فن ۽ نقاشي ڏيکارڻ لاءِ عمارت تي بحث ڪيو ويو آهي. باب 71 ۾ بحث ڪيو ويو آهي ته چتر (پينٽنگ) کي گهرن ۽ شهري عمارتن کي زنده ڪرڻ لاءِ ڪيئن استعمال ڪيو وڃي.<ref>C. Sivaramamurti (1934), ''[https://archive.org/details/in.ernet.dli.2015.44001/page/n189/mode/2up Chitrasalas]'', Triveni, Volume 7, Number 2, pp. 180–185</ref> نرادا سلپا شاستر جو چوڻ آهي ته چتر-سالا ۽ ٻيا "تفريحي گھر" شهر جي وچ ۾، ترجيحي طور تي مکيه گهٽي يا جتي شهر جا وڏا رستا پار ڪن ٿا يا وڏن مندرن يا محل جي ويجهو واقع هجڻ گهرجن. هن عمارت جو منڊپم (هال) ويڪرو ۽ هوادار هجڻ گهرجي. ان ۾ اهڙيون تصويرون هجڻ گهرجن جيڪي "اسان جي ذهنن کي موهي وٺن" ۽ "اکين کي خوشي ڏين"، جيڪي تناسب جي ضابطن ۽ "پوز مقرر ڪندڙ لائينن" جي ضابطن سان ترتيب ڏنل آهن، راگھون جي ترجمي مطابق. باب 66 وڌيڪ مخصوص ڊيزائن جي سفارش ڪري ٿو. <ref name="Raghavan" /> مثال طور، اهو فن جي نمائش لاءِ هڪ شهري عمارت جو بيان ڪري ٿو جيڪا گول (مردالا، ڊرم وانگر) آهي، جنهن ۾ مکيه داخلا ۽ ننڍا هڪ عدالت جهڙي جاءِ، ڇت ۽ هال کي عمارت کي حصن ۾ ورهائڻ لاءِ بند ڪري رهيا آهن. انهن هالن کي پاڻ ۾ ڪجهه خوشي جون شيون ڏيکارڻ گهرجن جهڙوڪ نقاشي، فرش تي رنگين نمونا، ۽ چمڪندڙ رنگ جا ديوتا، گندروا ۽ ڪنارا.<ref>V. Raghavan (1935), ''Two chapters on painting in the Narada Silpa Sastra'', Journal of the Indian Society of Oriental Art, Editors: Stella Kramrisch, Volume III, Number 1, pp. 23–32</ref> هندو متنن ۾ بيان ڪيل شهري عمارتن جو هڪ ٻيو گروپ پريڪشا-سالا (ڊراما/اسٽيج پرفارمنس لاءِ عمارت) ۽ سنگيتا-سالا يا ناٽيا-سالا (ناچ جي پرفارمنس) آهن.<ref name="Raghavan357">V. Raghavan (1934), ''Theatre Architecture in Ancient India'', Triveni, Volume 5, Number 4, pp. 357–363</ref> انهن کي ٽن حصن ۾ ورهايو ويو آهي: اهي جيڪي مذهبي فن لاءِ مندرن ۾، شهر ۾ عام تفريح لاءِ، يا بادشاهه ۽ سندس مهمانن لاءِ محل ۾. مثال طور، ڀوجا جو سمرنگنا سُتر ڌرم، پنهنجي باب 34 کي انهن عمارتن لاءِ وقف ڪري ٿو ۽ وڌيڪ چوي ٿو ته پرفارمنس هال جي ڀتين کي ناچ ڪندڙ يا ساز وڄائيندڙ ڇوڪرين جي تصويرن سان سينگاريو وڃي. ناٽيا-منڊپا جو منصوبو جنهن ۾ ناچ ڪندڙن لاءِ جاءِ هجي، موسيقارن لاءِ جاءِ هجي جيڪي ناچ ڪندڙن سان گڏجي پرفارم ڪن، اهڙي جاءِ جتي ناچ-ڊراما فنڪار مختلف ڪمن (نيپاٿيا-ڌم) ۽ پريڪشا (سامعين) لاءِ پنهنجو لباس تبديل ڪري سگهن، ڪمارا جي سلپا رتنا جي باب 39 ۾ بحث ڪيو ويو آهي. ناردا سلپا شاستر "ناٽڪ-سالس" جي اصطلاح استعمال ڪري ٿو، سفارش ڪري ٿو ته پرفارمنس اسٽيج کي هڪ پليٽ فارم تي بلند ڪيو وڃي ته جيئن سامعين کي بهتر نظارو ملي سگهي، سامعين جي هال کي پرفارمنس کان اڳ ۽ بعد ۾ سامعين جي تعريف لاءِ سينگاريو وڃي. <ref name="Kale2019">{{cite book|author=Farley Richmond|editor=M. R. Kale|title=The Mrichchhakatika of Sudraka: With Introduction, Critical Essays and a Photo-Essay |url=https://books.google.com/books?id=Dv_oDwAAQBAJ |year=2019|publisher=Motilal Banarsidass|isbn=978-81-208-4010-2|pages=31–33}}</ref> اهي فنون ۽ تعميراتي اصول شايد پرفارمنس آرٽس لاءِ وڌيڪ قديم هندستاني روايتن مان نڪتل هجن، ورادپانڊي چوي ٿو، جيئن ٻڌ ڌرم ۾ ظاهر آهي.<ref name="Varadpande1987">{{cite book|author=Manohar Laxman Varadpande|title=History of Indian Theatre|url=https://books.google.com/books?id=SyxOHOCVcVkC|year=1987|publisher=Abhinav Publications|isbn=978-81-7017-221-5|pages=105–114}}; for another translation of the Buddhist canonical text, see: {{cite book|author=Martine Batchelor|title=The Spirit of the Buddha |url=https://books.google.com/books?id=fL3mykqlOJcC&pg=PT25 |year=2010|publisher=Yale University Press|isbn=9780300175004|pages=25 (Majjhima Nikaya 27)}}</ref> ==مندر== [[File:Architecture of the Khajuraho temples.jpg|thumb|right|اتر هندستاني مندرن جا عنصر (Madhya Pradesh)]] [[File:1910 sketches, Gondeshwar temple Sinnar, Nashik temple overview, cross section and plan.jpg|thumb|ناشڪ (مهاراشٽر) جي ويجهو گونڊيشور مندر جو اڏاوتي منصوبو.]]جارج مشيل جو چوڻ آهي ته هندو مندر جي اڏاوت ۾ انداز جون ڪيتريون ئي قسمون آهن جن جو تاريخي ڪردار هندو برادري لاءِ "سماجي ۽ روحاني زندگي ٻنهي لاءِ هڪ مرڪز" فراهم ڪرڻ رهيو آهي جنهن جي اها خدمت ڪري ٿي. هر هندو مندر ("مندر") علامت نگاري سان ڀريل آهي، پر هر هڪ جي بنيادي جوڙجڪ ساڳي رهي ٿي. هر مندر ۾ هڪ اندروني مقدس جاءِ يا مقدس جاءِ آهي، گرڀ گرهه يا رحم جو ڪمرو، جتي بنيادي مورتي يا ديوتا جي تصوير درشن (ڏسڻ، مراقبي جو مرڪز) لاءِ هڪ سادي ننگي خاني ۾ رکيل آهي. گرڀ گرهه جي مٿان هڪ ٽاور جهڙو شيکرا آهي، {{sfn|Michell|1988|p=14}} جن کي ڏکڻ هندستان ۾ ويمانا سڏيو ويندو آهي. هي مقدس هنڌ پردڪشينا لاءِ هڪ بند يا کليل رستي سان گھريل آهي{{sfn|Shilpa Sharma|Shireesh Deshpande|2017|pp=309-317}} (جنهن کي پرڪرما، طواف پڻ سڏيو ويندو آهي) جيڪو عام طور تي علامتي فن سان پيچيده طور تي تراشيل آهي جنهن ۾ هندو ڪهاڻيون، ارٿ، ڌرم ۽ ڪم جا موضوع ۽ ٽن وڏن هندو روايتن (وشنو، شِو ۽ شڪتي) جي اهم ديوتائن جا مجسما ڏيکاريا ويا آهن.{{sfn|Michell|1988|pp=66–76, 86–126}} اهم مندرن جي مقدس هنڌن تي هڪ منڊپا گڏجاڻي هال، ۽ ڪڏهن ڪڏهن گرڀگريه ۽ منڊپا جي وچ ۾ هڪ انترالا انٽي چيمبر ۽ برآمدو هوندو آهي. وڏا مندر جيڪي پري کان زيارتين کي راغب ڪندا آهن انهن ۾ عام طور تي منڊپا يا ٻيون عمارتون هونديون آهن جيڪي زيارتين جي خدمت ڪنديون آهن. اهي مندر سان ڳنڍيل يا الڳ ٿي سگهن ٿيون. مکيه مندر مندر جي احاطي ۾ ٻين ننڍن مندرن يا مزارن سان گڏ موجود ٿي سگهي ٿو. مندر جي چوڌاري گهٽيون بازارون ۽ اقتصادي سرگرمين جا مرڪز آهن. {{sfn|Michell|1988|pp=66–76, 86–126}} خاص ناچ جا منڊ (ناتا مندر) جا مثال آهن، جهڙوڪ ڪونارڪ سج مندر ۾. تلاءُ، مندر جو ٽانڪو (ڪُنڊ) پڻ وڏن مندرن جو حصو آهي، ۽ اهي روايتي طور تي زيارتين لاءِ غسل خاني ۽ وضو لاءِ هڪ جڳهه طور ڪم ڪندا آهن.{{sfn|Acharya|2010|p=74}} ڏکڻ اوڀر ايشيا جي تاريخي هندو مندرن ۾ ساڳيا ضروري اڏاوتي اصول ملن ٿا.{{sfn|Michell|1988|pp=159–182}} === گوپورم === بنيادي طور تي آزاد اڏاوتي ڍانچو مندر جي ڪمپليڪس جو هڪ عنصر گوپورم آهي جيئن ڏکڻ هندستان جي هڪ هندو مندر جي داخلا تي، عام طور تي سينگاريل، ٻيو وڏو سائيز سان، گيٽ هائوس ٽاور آهي. == خانقاهون (ماٿا) == هندو خانقاهون جهڙوڪ مٿ ۽ آشرم عمارتن جا ڪمپليڪس آهن جن ۾ مندر، خانقاه خانا يا اجتماعي گهر ۽ معاون سهولتون شامل آهن.{{sfn|Sears|2014|pp=4—9}} == راٺا اٿا == ڪجهه هندو جڳهن ۾، مندر يا عمارتون آهن جن کي راٿا سڏيو ويندو آهي ڇاڪاڻ ته انهن جي شڪل هڪ وڏي رٿ (chariot) جي هوندي آهي.{{sfn|Harle|1994|p=153}} ==تورانا (محراب)== توران هڪ آزاد بيٺل محراب آهي جيڪو رسمن جي مقصدن لاءِ هندو، ٻڌ ۽ جين فن تعمير ۾ مندرن، خانقاهن ۽ ٻين شين جي سامهون، ڪڏهن ڪڏهن هڪ عمارت جي طور تي ڏٺو ويندو آهي.<ref>{{Cite web|url=http://www.oxfordartonline.com/view/10.1093/gao/9781884446054.001.0001/oao-9781884446054-e-7000085631|title=Toraṇa |work= Grove Art|year=2003 |doi=10.1093/gao/9781884446054.article.T085631|access-date=2018-08-08|last1=Hardy |first1=Adam |isbn=978-1-884446-05-4 }}</ref>{{sfn|Dhar|2010|p=}} == سٿنڀا (ڪالم) == ٿنڀن يا ڪالم کي ظاهر ڪري ٿو ۽ ان کي جهنگا، اسٽالي، انگريڪا، اسٿانو، آراني، ڀرڪ يا ڌرنا جي نالي سان پڻ سڃاتو وڃي ٿو. {{sfn|Acharya|2010|p=533}} ماناسارا ۾ ان کي هڪ پيدل، بنياد، ڪالم ۽ ڪيپ تي مشتمل بيان ڪيو ويو آهي. اهو ڪاٺ يا پٿر مان ٺاهيو وڃي ٿو، آزاد ٿي سگهي ٿو يا ڀتين مان هڪ سان ڳنڍيل هڪ پيلاسٽر هجي. متن تعمير جي مختلف مواد لاءِ مختلف تناسب بيان ڪري ٿو. ڪالم جي ڊيگهه کي ماترن (حصن) ۾ ورهايو ويو آهي ۽ انهن کي آرٽ ورڪ سان سينگاريو وڃي ٿو. ماناسارا استمڀا جي مٿين حصن کي ٽيپر ڪرڻ لاءِ قاعدا تجويز ڪري ٿو. مثالي استمڀا ۾ راجستان جي چتورڳڙهه قلعي ۾ وجئي استمڀا (فتح جو مينار) شامل آهي. اهو وشنو کي وقف آهي. ڌواج-استمڀا مندرن جي داخلا تي اڪثر ڪري لنگم ۽ مقدس جانورن جي تصوير سان پرچم جي دڙن جي طور تي مليا آهن. ==ڇتريون== ڇتريون بلند، گنبد جي شڪل وارا منڊ آهن جيڪي هندستاني فن تعمير ۾ هڪ عنصر طور استعمال ڪيا ويندا آهن، جيڪي راجسٿاني فن تعمير ۾ پيدا ٿين ٿا. اهي محل، قلعا يا جنازي جي جڳهن جي حد بندي ڪرڻ ۾ وڏي پيماني تي استعمال ٿيندا آهن.<ref>{{Cite journal|last=Zajadacz-Hastenrath|first=Salome|date=1997|title=A Note on Babur's Lost Funerary Enclosure at Kabul|url=http://dx.doi.org/10.2307/1523241|journal=Muqarnas|volume=14|pages=135–142|doi=10.2307/1523241|jstor=1523241 |issn=0732-2992|url-access=subscription}}</ref> ==ڏکڻ ايشيا کان ٻاهر== === انڊونيشيا === تاريخي طور تي، هندومت ڪڏهن انڊونيشيا ۾ ڪجهه اصلي انڊونيشين (خاص طور تي مغربي انڊونيشين) جو غالب مذهبي خيال هو، جيڪو ٻڌمت، اسلام ۽ عيسائيت جي وجود کان اڳ جو آهي. ملڪ هندو فن تعمير جي ڪثرت سان مالا مال هو، خاص طور تي مذهبي مقصد (عبادت جي جاءِ، وغيره) طور ڪم ڪيو ويندو هو. انڊونيشيائي درجه بندي جي مطابق، هندو فن تعمير جي مندرن کي 3 مکيه قسمن ۾ ورهائي سگهجي ٿو، مختلف اصطلاحن سان ان جي لاڳاپيل سڃاڻپ سان ڳنڍيل آهن، پهرين کي Candi سڏيو ويندو آهي، خاص طور تي جاوا-اصل جي هندو مندر جي فن تعمير ڏانهن اشارو ڪري ٿو. ٻيو هڪ پورو جي نالي سان سڃاتو وڃي. ᬧᬸᬭ، جنهن جو مطلب آهي 'پورا')، بالين جي هڪ فن تعمير جي انداز کي ظاهر ڪري ٿو ته جيئن انهن جي بالين هندوزم جي عبادت ڪئي وڃي. آخري، عالمي سطح تي هندو اڪثريت سان ملندڙ جلندڙ، انڊونيشيائي ۾ ڪوئل جي نالي سان سڃاتو وڃي ٿو، خاص طور تي دراوڙي نسل جي هندو مندر جي فن تعمير جو حوالو ڏئي ٿو، عام طور تي هندستاني انڊونيشيائي برادري جي نمائندگي ڪري ٿو (هندوزم جي اصلي انڊونيشيائي شڪل جي برعڪس). انڊونيشيا ۾ سڀني قسمن جي هندو فن تعمير کي عبادت جي جڳهه طور ڪم ڪيو ويندو آهي، پر غير هندو آبادي ۾ هندوزم بابت ڄاڻ ۽ شعور کي وڌائڻ لاءِ، ملڪ اندر رواداري ۽ اتحاد جو احساس پيدا ڪرڻ لاءِ تاريخي مشاهدي جي جڳهه طور پڻ استعمال ڪري سگهجي ٿو (اهو انڊونيشيا ۾ متنوع مذهبي پس منظر جي هر عبادت جي جڳهه تي پڻ لاڳو ٿئي ٿو). According to Indonesian categorization, Hindu architecture temples could be divided into 3 main types with different terminology attached to its respective identity, the first one is called {{lang|jv|[[Candi of Indonesia|Candi]]}} ({{ety|Old Javanese|caṇḍi}}),<ref name="Old Javanese2">{{citation |last=Zoetmulder |first=P.J. |title=Old Javanese-English Dictionary |language=kaw, en|year=1982 |publisher=[[Royal Netherlands Institute of Southeast Asian and Caribbean Studies|Koninklijk Instituut voor Taal-, Land- en Volkenkunde]]}}</ref> specifically refers to the Hindu temple architecture of [[Hinduism in Java|Java]]-origin. The second one is known as {{lang|ban|[[Balinese temple|Pura]]}} ({{ety|ban|ᬧᬸᬭ|pura}}), refers to an architecture style of Balinese to perform their [[Balinese Hinduism]] worship. The last one, similar to Hindu majority globally, known in [[Indonesian language|Indonesian]] as {{lang|id|[[Kovil|Kuil]]}}, specifically refers to Hindu of [[Dravidian architecture|Dravidian]]-origin temple architecture, usually represent the [[Indian Indonesians|Indian Indonesian]] community (as opposed to Native Indonesian form of Hinduism). All types of Hindu architecture in Indonesia are functioned as place of worship, but also could be used as the place of historical observance to broaden the knowledge and awareness about Hinduism amongst the non-Hindu population, to draw the sense of tolerance and [[Bhinneka Tunggal Ika|unity]] within the country (it is also applied to every worship places of diverse religious background in Indonesia). ==گيلري== ;Some folios from surviving manuscripts on Hindu architecture <gallery> File:A folio from Vastu sastra hiti dayeka manuscript, water spout design, Sanskrit language, Newari script - 3.jpg|Drawing and notes on Hiti, a public water spout File:A folio from Vastu sastra hiti dayeka manuscript, water spout design, Sanskrit language, Newari script - 1.jpg|Drawing and notes on Hiti, a public water spout, part 2 File:A folio from Vastu sastra hiti dayeka manuscript, mandala, Sanskrit language, Newari script - 2.jpg|A mandala in ''Vastu Sastra Hiti Dayeka'' File:A folio with Harihara Shiva-Vishnu sketch from Samkrantiyajnavidhi manuscript, Sanskrit language, Nepali script.jpg|Two leaves in ''Samkrantiyajnavidhi'' illustrating proportions for [[Harihara]] – half Shiva, half Vishnu File:A folio from minor Vastu sastra manuscript, home design and decoration, Sanskrit language, Devanagari script.jpg|A Vastu sastra page on home design, first line mentions ''vastu sastra'' </gallery> ;Some temples and public stepwells <gallery> File:Lingaraj Temple Complex.jpg | [[Lingaraja Temple]] ([[Bhubaneswar]], Odisha) File:Veera Narayana temple at the Chennakeshava temple complex.jpg | [[Chennakeshava Temple, Belur]] (Karnataka) File:Radhashyam Temple at Bishnupur 2.jpg | Lalji temple ([[Bishnupur, Bankura]], West Bengal) File:Konark Nat Mandir.jpg | Nata Mandir of [[Konark Sun Temple]] (Odisha) File:Madurai Meenakshi temple 2.jpg | [[Meenakshiamman Temple]] Gopuram ([[Madurai]], Tamil Nadu) File:Rani ki vav - Gujarat - 07.jpg|Rani ka vav Gujarat, a historic public water tank with Hindu arts File:Sringeritemple.jpg | [[Advaita Vedanta]] Monastery ([[Sringeri]], Karnataka) File:Mahabalipuram, Pancha Rathas, Tamil Nadu, India.jpg | [[Pancha Rathas]] ([[Mahabalipuram]], Tamil Nadu) File:Nagda(Rajasthan)Torana.jpg | [[Sahastra Bahu Temples]] Torana ([[Nagda, Rajasthan]]) File:Mukteshwar torana.jpg | Torana of [[Mukteshvara Temple, Bhubaneswar]] (Orisha) File:Arunachaleshvara Temple Tiruvannamalai.JPG|A gopuram at the Arunachaleshvara Temple, Tiruvannamalai (Tamil Nadu) </gallery> ==پڻ ڏسو== * [[Hindu temple architecture]] * [[Indian rock-cut architecture]] * [[Indian architecture]] * [[Dravidian architecture]] * [[Nagara architecture]] == Note == {{reflist|group=note}} ==حوالا== {{حوالا}} == Bibliography == * {{cite book|first=P. K.|last=Acharya|year=2010|title=An encyclopaedia of Hindu architecture | url=https://archive.org/stream/encyclopaediaofh07achauoft#page/n9/mode/2up |publisher=Oxford University Press (Republished by Motilal Banarsidass)|location=New Delhi|isbn=978-81-85990-03-3}} * {{cite book|first=P. K.|last=Acharya|year=1927|title=Indian Architecture according to the Manasara Shilpa Shastra|url=https://archive.org/stream/encyclopaediaofh07achauoft#page/n9/mode/2up |publisher=Oxford University Press (Republished by Motilal Banarsidass)|location=London|isbn=0300062176}} * {{cite book|first=P. D.|last=Dhar|year=2010|title=The Torana in Indian and Southeast Asian Architecture|publisher=D K Printworld|location=New Delhi|isbn=978-8124605349}} * {{cite book|first=I.|last=Glushkova|year=2014|title=Objects of Worship in South Asian Religions: Forms, Practices and Meanings|url=https://books.google.com/books?id=oqReBAAAQBAJ&pg=PA116 |publisher=Routledge|isbn=978-1-317-67595-2}} * {{cite book|first=S. R.|last=Goel|year=1991|title=[[Hindu Temples – What Happened to Them]]|publisher=Voice of India|location=New Delhi|volume=2|isbn=81-85990-03-4}} * {{cite book|first=J. C.|last=Harle|year=1994|title=The Art and Architecture of the Indian Subcontinent|url=https://archive.org/details/artarchitectureo00harl|edition=2nd|publisher=Yale University Press Pelican History of Art|isbn=0300062176|url-access=registration}} *{{cite book|author=Ernest Havell|title=The Ancient and Medieval Architecture of India|url=https://books.google.com/books?id=xHM-7CaV5zYC|year=1972|publisher=John Murray, London (Reprinted S. Chand)}} * {{cite book|first=M.|last=Juneja|year=2001|title=Architecture in Medieval India: Forms, Contexts, Histories|url=https://books.google.com/books?id=7N7VAAAAMAAJ |edition=2nd|publisher=Orient Blackswan|isbn=978-8178242286}} * {{cite book|first=G.|last=Michell|year=1988|title=The Hindu Temple: An Introduction to its Meaning and Forms|url=https://books.google.com/books?id=ajgImLs62gwC&pg=PA61 |edition=2nd |publisher=University of Chicago Press|location=Chicago/London|isbn=0-226-53230-5}} *{{cite journal | last=Patra | first=Reena | title=A Comparative Study on Vaastu Shastra and Heidegger's 'Building, Dwelling and Thinking' | journal=Asian Philosophy | publisher=Taylor & Francis | volume=16 | issue=3 | year=2006 | doi=10.1080/09552360600979430 | pages=199–218| s2cid=144592593 }} *{{cite book|author=Ram Raz|title=Essay on the Architecture of the Hindús|url=https://books.google.com/books?id=DSg5AQAAMAAJ|year=1834 |publisher=Royal Asiatic Society of Great Britain and Ireland}} *{{cite journal|author1=Shilpa Sharma|author2=Shireesh Deshpande|title=Architectural Strategies Used in Hindu Temples to Emphasize Sacredness| journal = Journal of Architectural and Planning Research| volume= 34| number= 4 | year= 2017| pages= 309–319|jstor=44987239}} *{{cite journal | last=Sinha | first=Amita | title=Design of Settlements in the Vaastu Shastras | journal=Journal of Cultural Geography | publisher=Taylor & Francis | volume=17 | issue=2 | year=1998 | doi=10.1080/08873639809478319 | pages=27–41}} * {{cite book|first=D. N.|last=Shukla|year=1993|title=Vastu-Sastra: Hindu Science of Architecture|publisher=Munshiram Manoharial Publishers|isbn=978-81-215-0611-3}} * {{cite book|first=T.|last=Sears|year=2014|title=Worldly Gurus and Spiritual Kings: Architecture and Asceticism in Medieval India|publisher=Yale University Press|isbn=978-0-300-19844-7}} * {{cite book|first=B.|last=Thapar|year=2004|title=Introduction to Indian Architecture|publisher=Periplus Editions|location=Singapore|isbn=0-7946-0011-5|ref=Thapar}} ==External links== {{Commons category|Hindu architecture}} *[https://web.archive.org/web/20100218153644/http://www.hampi.in/architecture.htm Vijayanagara architecture] *[http://www.hindupedia.com/en/Sthapatyaveda Sthapatyaveda] (Temple Architecture) on Hindupedia, the Hindu Encyclopedia [[زمرو:ايشيائي تعميرات]] [[زمرو:ايشيا ۾ فن تعمير]] [[زمرو:فن تعمير]] [[زمرو:هندستاني فن تعمير]] [[زمرو:هندستان جو فن تعمير]] [[زمرو:هندو عبادت جا هنڌ]] [[زمرو:هندو فن تعمير]] [[زمرو:هندو مندر فن تعمير]] d3zyrcvkpqgz7dap4zpb8l8mglv2r0i 382626 382625 2026-06-04T08:21:13Z Memon2025 21315 /* گيلري */ 382626 wikitext text/x-wiki '''هندو فن تعمير''' (Hindu Architecture) هندستاني فن تعمير جو روايتي نظام آهي جيڪو عمارتن جهڙوڪ مندر، خانقاهون، مجسما، گهر، مارڪيٽ جا هنڌ، باغ ۽ شهر جي منصوبه بندي لاءِ آهي، جيئن هندو متنن ۾ بيان ڪيو ويو آهي.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx}}<ref name="Sinha 1998 pp. 27–41">{{harvnb|Sinha|1998|pages=27–41}}</ref> فن تعمير جون هدايتون سنسڪرت جي نسخن ۾ ۽ ڪجهه حالتن ۾ ٻين علائقائي ٻولين ۾ پڻ زنده آهن. انهن متنن ۾ واستو شاستر، شلپا شاستر، برهت سمهتا، پرانا ۽ اگاما جا تعميراتي حصا ۽ علائقائي متن جهڙوڪ مانسارا شامل آهن.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx, Appendix I lists hundreds of Hindu architectural texts}}{{sfn|Shukla|1993|p=}} {{Short description|Traditional system of Indian architecture as described in Hindu texts}} [[File:10th century Nilakantha Mahadeva Hindu temple, Nagara architecture, Sunak, Gujarat.jpg|thumb|سُناڪ، گجرات ۾ هڪ هندو مندر جي اڏاوت]]هندو فن تعمير جي سڀ کان اهم خصوصيت (۽ ڪيتريون ئي بچيل مثال) هندو مندر آهن، هڪ اهڙي اڏاوتي روايت سان جيڪا پٿر، اينٽن ۽ پٿر جي ڪٽ واري فن تعمير ۾ بچيل مثال ڇڏي وئي آهي جيڪا گپتا سلطنت جي دور جي آهي. انهن فن تعمير تي قديم فارسي ۽ هيلينسٽڪ فن تعمير جو اثر هو.<ref>{{Cite book|last=Smith|first=Vincent Arthur|url=https://books.google.com/books?id=IPstAAAAMAAJ&q=%22The+Hellenistic+is+not+the+only+foreign+element+in+ancient+Indian+art+.+The+influence+of+Persia+is+apparent+,+and+the+columnar+architecture+of+the+Achaemenian+monarchy+supplied+the+models+for+Asoka's+monolithic+pillars+and+many%22|title=Research Articles in Epigraphy, Archaeology, and Numismatics of India|date=1977|publisher=Sheikh Mubarak Ali|language=en}}</ref> جديد دور ۾ تمام گهٽ سيڪيولر هندو فن تعمير، جهڙوڪ محلات، گهر ۽ شهر بچيل آهي. برباد (ruins) ۽ آثار قديمه جا مطالعو هندستان ۾ ابتدائي سيڪيولر فن تعمير جو نظارو پيش ڪن ٿا.<ref name="Murthy1987">{{cite book|author=K. Krishna Murthy|title=Early Indian Secular Architecture|url=https://books.google.com/books?id=0gsNAQAAIAAJ|year=1987|isbn=978-81-85067-01-8|pages=5–16|publisher=Sundeep Prakashan }}</ref> هندستاني محلات ۽ شهري فن تعمير جي تاريخ تي مطالعي گهڻو ڪري مغل ۽ هند-اسلامي فن تعمير تي ڌيان ڏنو آهي خاص طور تي اتر ۽ اولهه هندستان جي، انهن جي نسبتاً گهڻائي جي ڪري. هندستان جي ٻين علائقن ۾، خاص طور تي ڏکڻ ۾، هندو فن تعمير 16 صدي تائين ترقي ڪندو رهيو، جهڙوڪ اهي جيڪي مندرن، برباد شهرن ۽ وجياناگر سلطنت ۽ نائڪا جي سيڪيولر جڳهن پاران مثال طور پيش ڪيا ويا آهن.<ref name="Branfoot 2008 pp. 171–194">{{cite journal | last=Branfoot | first=Crispin | title=Imperial Frontiers: Building Sacred Space in Sixteenth-Century South India | journal=The Art Bulletin | publisher=Taylor & Francis| volume=90 | issue=2 | year=2008 | doi=10.1080/00043079.2008.10786389 | pages=171–194| s2cid=154135978 }}</ref><ref name="harle331">{{cite book|author=James C. Harle|title=The Art and Architecture of the Indian Subcontinent|url=https://books.google.com/books?id=LwcBVvdqyBkC |year=1994|publisher=Yale University Press|isbn=978-0-300-06217-5|pages=330–331}}</ref> سيڪيولر فن تعمير ڪڏهن به هندستان ۾ مذهبي جي مخالفت نه ڪئي وئي، ۽ اهو مقدس فن تعمير آهي جهڙوڪ اهي جيڪي هندو مندرن ۾ مليا آهن جيڪي سيڪيولر ماڻهن کان متاثر ۽ موافقت هئا. وڌيڪ، هارل چوي ٿو، اهو آهي مندر جي ڀتين، ٿنڀن، تورانن ۽ مدپام تي ٺهيل نقش جتي سيڪيولر فن تعمير جو ننڍڙو نسخو ملي سگهي ٿو.<ref name="Harle1994">{{cite book|author=James C. Harle|title=The Art and Architecture of the Indian Subcontinent|url=https://books.google.com/books?id=LwcBVvdqyBkC |year=1994|publisher=Yale University Press|isbn=978-0-300-06217-5|pages=43–47, 67–68, 467–480}}</ref> ==متن== [[File:17th century copy of folio 2 of Visvakarmaprakasa, a Vastu sastra Nepal, Sanskrit Devanagari - 1.jpg|thumb|left|وشوڪرما پرڪاس جو هڪ فوليو. هڪ معمولي هندو فن تعمير جو متن. نيپال جي کٽمنڊو وادي (سنسڪرت ديوناگري) ۾ دريافت ٿيو]] واستو شاستر ۽ شلپا شاستر قديم هندستاني متنن ۾ 64 ديوي فنن مان هڪ طور درج ٿيل آهن. اهي فن تعمير جي فن ۽ سائنس کي ڍڪيندڙ ڊيزائن دستور آهن. عام طور تي شڪل، ڪم کي هندو علامت سان ملائي ٿو. هندو فن تعمير جي اصولن جو قديم ترين، قديم ۽ ڊسٽل نسخو ويدڪ ادب ۾ ملي ٿو. روايتي طور تي اپويد (ويدن جا گهٽ ضميما) طور سمجهيو ويندو آهي. ۽ سٿاپتيا ويد سڏيو ويندو آهي.<ref name="Patra 2006 pp. 199–218">{{harvnb|Patra|2006}}</ref> آچاريه جي انسائيڪلوپيڊيا آف هندو فن تعمير ۾ سوين سنسڪرت نسخا درج آهن. هندو فن تعمير تي وڌيڪ تفصيل سان. جيڪي جديد دور ۾ بچيل آهن. اهي مختلف موضوعن جي تعميراتي پهلوئن کي ڍڪيندا آهن. زيور، فرنيچر. گاڏيون (ويگنون، گاڏيون). گيٽ وي. پاڻي جي ٽانڪيون، ڊرين، شهر، گهٽيون، گهر. محلات مندر ۽ ٻيا. معاصر دور ۾ سڀ کان وڌيڪ مطالعو ڪيل متن مختلف هندستاني رسم الخط ۾ سنسڪرت نسخا آهن. انهن ۾ برهت سميتا (باب 53، 56-58 ۽ 79). مناسرا شلپا شاستر. ماياماتا واستو شاستر. تيلگو ۽ تامل ۾ تبصرن سان. پراڻا (مثال طور، اگني پراڻ جا باب 42-62 ۽ 104-106، برهمندا پراڻ جو باب 7) ۽ هندو اگام شامل آهن.{{sfn|Acharya|1927|p=xviii-xx with Appendix 1}} {{Clear}} ==ڳوٺ ۽ شهر== [[File:700 CE Manasara Sanskrit text, Hindu architecture, town village plans.jpg|thumb|700 عيسوي جي ماناسارا سنسڪرت متن ۾ هندو فن تعمير تي ڪجهه شهري منصوبا تجويز ڪيا ويا آهن.{{sfn|Sinha|1998|pp=27–40}}{{sfn|Ram Raz|1834}}{{sfn|Ernest Havell|1972|pp=7–17}}]] هندو متن گهرن، مارڪيٽ جي جڳهن، باغن ۽ شهر جي منصوبابندي لاءِ اڏاوتي هدايتن جي سفارش ڪن ٿا. {{sfn|Sinha|1998|pp=27–40}} انساني آبادڪاري لاءِ بهترين جڳهه. ماناسارا اعلان ڪري ٿو. ٿلهي مٽي سان صحيح زمين جي ڳولا ڪري ٿو. جيڪو اوڀر طرف کليل آسمان ڏانهن لهي ٿو. ته جيئن رهواسي سج اڀرڻ جي تعريف ڪري سگهن. اهو هڪ ندي جي ويجهو آهي. يا اهم پاڻي جو وهڪرو. ۽ کوهن لاءِ ڪافي زميني پاڻي آهي. پاڻي جو ٻيو ذريعو. مٽي (ماناسارا چوي ٿو) مضبوط هجڻ گهرجي. گلن، ڀاڄين ۽ ميوي جي وڻن کي وڌائڻ لاءِ امير. ۽ خوشگوار بوءِ جي. متن سفارش ڪري ٿو. ته. شهر جي منصوبه بندي ڪندڙ گهرن ۽ سرڪاري عمارتن جي مستحڪم بنياد لاءِ مٽي جي معيار کي کوٽڻ ۽ جانچڻ. هڪ ڀيرو جڳهه قبول ڪئي وڃي ٿي. متن گهٽين کي ويڙهڻ لاءِ چاليهه منصوبن جي وضاحت ڪري ٿو. گهر، مارڪيٽ، باغ ۽ آبادي لاءِ ضروري ٻيون بنيادي ڍانچي. مثال طور آرڪيٽيڪچرل منصوبن ۾ ڊنڊڪا، پرستارا، چترموکا، پدماڪا، ڪرموڪا، سواستڪا ۽ ٻيا شامل آهن.{{sfn|Sinha|1998|pp=27–40}} هندو متن پنج عام اصولن سان مختلف آهن:{{sfn|Patra|2006|pp=201–203}} *ڊڪنيرنا: واقفيت جا اصول * پدوينياس: سائيٽ پلاننگ * هستالڪشن: حصن جي متناسب ماپ تناسب * ايادي: فن تعمير جا ڇهه روايتي اصول *پٽڪادي: جماليات يا هر عمارت يا مجموعي منصوبي جو حصو جو ڪردار. * هدايتون سائنس، روحاني عقيدن، علم نجوم ۽ فلڪيات جي شروعاتي هندو سمجھ جي اصولن کي گڏ ڪن ٿيون.{{sfn|Patra|2006|pp=201–203}} عملي طور تي اهي هدايتون بنيادي هدايتن تي مقرر ڪيل هم آهنگي جي حق ۾ آهن. ڪيترن ئي منصوبن سان گهٽين کي موسمي هوائن جي هدايت سان ترتيب ڏيڻ جي حق ۾ آهن. زمين ۽ مقامي موسم جي ضرورتن سان ضم ٿيل. شهر جي مرڪز ۾ هڪ مندر يا عوامي اسيمبلي هال جي سفارش ڪئي وئي آهي. ==اسپتالون ۽ شفاخانا== طب ۽ سرجري تي ابتدائي هندو متن. اهو بيمار ماڻهن جي سنڀال لاءِ وقف عمارتن ۽ هالن جو ذڪر ڪري ٿو ۽ سفارش ڪري ٿو. ته. واستو وديا (वास्तुविद्या) جي ماهر سان معمارن کي انهن کي تعمير ڪرڻ گهرجي. چرڪ سمهيتا 100 ق.م کان 150 عيسوي جي وچ ۾ تاريخ هئي. مثال طور ڪتاب 1 ۾، آيت 15.6 (سوتراسٿن) ۾ چيو ويو آهي:<ref name=Wujastyk1>Dominik Wujastyk (2003), The Roots of Āyurveda: Selections from Sanskrit Medical Writings, 3rd edition, Penguin, pages 35–36, 10–12</ref><ref name=Kaviratna1>AV Kaviratna (1913), Charaka-samhita : translated into English, Part 1, {{oclc|67906513}}, pages 168–169</ref><ref name=sharma1>Priya V Sharma (1981), Charaka Samhita Volume 1: Sanskrit Text, with an English Translation, Chaukhamba Orientalia, {{ISBN|9788176370127}}, page 104</ref>{{refn|group=note|The verse 1.15.7 describes how this hospital building should be furnished with beds, chairs, bedsheets, pillows, spitoon, drug grinders, affectionate nurses, pharmacy, supplies, patient care equipment etc.<ref name=Wujastyk1/><ref name=sharma1/>}} {{Quote| {{lang|sa-Deva| [...] दृढं निवातं प्रवातैकदेशं सुखप्रविचारमनुपत्यकं धूमातपजलरजसामनभिगमनीयमनिष्ठानां च शब्दस्पर्शरसरूपगन्धानां सोदपानोदूखलमुसलवर्चःस्थानस्नानभूमिमहानसं '''वास्तुविद्याकुशलः''' प्रशस्तं गृहमेव तावत् पूर्वमुपकल्पयेत्<nowiki>।||६||</nowiki>}}<br> [...] – In the first place a mansion must be constructed under the supervision of an engineer well-conversant with the science of building mansions and houses. It should be spacious and roomy. The element of strength should not be wanting in it. Every part of it should not be exposed to strong winds or breezes. One portion at least should be open to the currents of wind. It should be such that one may move or walk through it with ease. It should not be exposed to smoke, or the sun, or dust, or injurious sound and taste and form and scent. It should be furnished with staircases, with pestles and mortars, privies, accommodation for belting, and cook-rooms.<br>– Translated by Avinash Kaviratna<ref name=Kaviratna1/><br> [...] – the one expert in architecture should, first of all, arrange for an auspicious house which should be strong, wind-free (isolated from wind), ventilated, having comfortable moving space, not situated in a valley, inaccessible to smoke (or) sun (or) water (or) taste (or) sight (or) smell, and provided with water reservoir, mortar pestle, lavatory, bathroom and kitchen.<br>– Translated by Priya Sharma<ref name=sharma1/><br> [...] – Thus, '''an expert in the science of building''' should first construct a worthy building. It should be strong, out of the wind, and part of it should be open to the air. It should be easy to get about in, and should not be in a depression. It should be out of the path of smoke, sunlight, water, or dust, as well as unwanted noise, feelings, tastes, sights and smells. It should have water supply, pestle and mortar, lavatory, bathing area, and a kitchen.<br>– Translated by Dominik Wujastyk (under subtitle: The [[Hospital]] Building)<ref name=Wujastyk1/> |Caraka Samhita, 1.15.6}} ==آرٽ ۽ شهري عمارتون== نرادا شلپا شاستر فن تعمير تي هڪ ٻيو ابتدائي سنسڪرت مقالو آهي. ان ۾ 83 باب آهن، جن ۾ ڳوٺن ۽ شهرن جي منصوبن، محلات ۽ گهرن لاءِ اڏاوتي هدايتن، عوامي پاڻي جي ٽانڪن، هندو مندرن، ۽ گڏوگڏ عوامي شهري عمارتن جي تعمير تي باب آهن.<ref name="Raghavan">V. Raghavan (1935), ''Two chapters on painting in the Narada Silpa Sastra'', Journal of the Indian Society of Oriental Art, Editors: Stella Kramrisch, Volume III, Number 1, pp. 15–32</ref> <ref name="Iyengar">RN Iyengar, KS Kannan and SY Wakankar (2018), ''Narada Silpasastra: Sanskrit Text on Architectural Civil Engineering'', Jain University Press, {{ISBN|978-9385327582}}, pp. 197–220, 233–238</ref> نرادا سلپا جي باب 60 کان 66 ۾ ڪميونٽي خدمتن ۽ لطف اندوزي لاءِ خاص شالا تي بحث ڪيو ويو آهي، باب 61 ڀوجن-سالا (کاڌ خوراڪ جو گھر)، باب 65 ناٽڪ (پرفارمنس آرٽس) تي، ۽ باب 66 ۾ فن ۽ نقاشي ڏيکارڻ لاءِ عمارت تي بحث ڪيو ويو آهي. باب 71 ۾ بحث ڪيو ويو آهي ته چتر (پينٽنگ) کي گهرن ۽ شهري عمارتن کي زنده ڪرڻ لاءِ ڪيئن استعمال ڪيو وڃي.<ref>C. Sivaramamurti (1934), ''[https://archive.org/details/in.ernet.dli.2015.44001/page/n189/mode/2up Chitrasalas]'', Triveni, Volume 7, Number 2, pp. 180–185</ref> نرادا سلپا شاستر جو چوڻ آهي ته چتر-سالا ۽ ٻيا "تفريحي گھر" شهر جي وچ ۾، ترجيحي طور تي مکيه گهٽي يا جتي شهر جا وڏا رستا پار ڪن ٿا يا وڏن مندرن يا محل جي ويجهو واقع هجڻ گهرجن. هن عمارت جو منڊپم (هال) ويڪرو ۽ هوادار هجڻ گهرجي. ان ۾ اهڙيون تصويرون هجڻ گهرجن جيڪي "اسان جي ذهنن کي موهي وٺن" ۽ "اکين کي خوشي ڏين"، جيڪي تناسب جي ضابطن ۽ "پوز مقرر ڪندڙ لائينن" جي ضابطن سان ترتيب ڏنل آهن، راگھون جي ترجمي مطابق. باب 66 وڌيڪ مخصوص ڊيزائن جي سفارش ڪري ٿو. <ref name="Raghavan" /> مثال طور، اهو فن جي نمائش لاءِ هڪ شهري عمارت جو بيان ڪري ٿو جيڪا گول (مردالا، ڊرم وانگر) آهي، جنهن ۾ مکيه داخلا ۽ ننڍا هڪ عدالت جهڙي جاءِ، ڇت ۽ هال کي عمارت کي حصن ۾ ورهائڻ لاءِ بند ڪري رهيا آهن. انهن هالن کي پاڻ ۾ ڪجهه خوشي جون شيون ڏيکارڻ گهرجن جهڙوڪ نقاشي، فرش تي رنگين نمونا، ۽ چمڪندڙ رنگ جا ديوتا، گندروا ۽ ڪنارا.<ref>V. Raghavan (1935), ''Two chapters on painting in the Narada Silpa Sastra'', Journal of the Indian Society of Oriental Art, Editors: Stella Kramrisch, Volume III, Number 1, pp. 23–32</ref> هندو متنن ۾ بيان ڪيل شهري عمارتن جو هڪ ٻيو گروپ پريڪشا-سالا (ڊراما/اسٽيج پرفارمنس لاءِ عمارت) ۽ سنگيتا-سالا يا ناٽيا-سالا (ناچ جي پرفارمنس) آهن.<ref name="Raghavan357">V. Raghavan (1934), ''Theatre Architecture in Ancient India'', Triveni, Volume 5, Number 4, pp. 357–363</ref> انهن کي ٽن حصن ۾ ورهايو ويو آهي: اهي جيڪي مذهبي فن لاءِ مندرن ۾، شهر ۾ عام تفريح لاءِ، يا بادشاهه ۽ سندس مهمانن لاءِ محل ۾. مثال طور، ڀوجا جو سمرنگنا سُتر ڌرم، پنهنجي باب 34 کي انهن عمارتن لاءِ وقف ڪري ٿو ۽ وڌيڪ چوي ٿو ته پرفارمنس هال جي ڀتين کي ناچ ڪندڙ يا ساز وڄائيندڙ ڇوڪرين جي تصويرن سان سينگاريو وڃي. ناٽيا-منڊپا جو منصوبو جنهن ۾ ناچ ڪندڙن لاءِ جاءِ هجي، موسيقارن لاءِ جاءِ هجي جيڪي ناچ ڪندڙن سان گڏجي پرفارم ڪن، اهڙي جاءِ جتي ناچ-ڊراما فنڪار مختلف ڪمن (نيپاٿيا-ڌم) ۽ پريڪشا (سامعين) لاءِ پنهنجو لباس تبديل ڪري سگهن، ڪمارا جي سلپا رتنا جي باب 39 ۾ بحث ڪيو ويو آهي. ناردا سلپا شاستر "ناٽڪ-سالس" جي اصطلاح استعمال ڪري ٿو، سفارش ڪري ٿو ته پرفارمنس اسٽيج کي هڪ پليٽ فارم تي بلند ڪيو وڃي ته جيئن سامعين کي بهتر نظارو ملي سگهي، سامعين جي هال کي پرفارمنس کان اڳ ۽ بعد ۾ سامعين جي تعريف لاءِ سينگاريو وڃي. <ref name="Kale2019">{{cite book|author=Farley Richmond|editor=M. R. Kale|title=The Mrichchhakatika of Sudraka: With Introduction, Critical Essays and a Photo-Essay |url=https://books.google.com/books?id=Dv_oDwAAQBAJ |year=2019|publisher=Motilal Banarsidass|isbn=978-81-208-4010-2|pages=31–33}}</ref> اهي فنون ۽ تعميراتي اصول شايد پرفارمنس آرٽس لاءِ وڌيڪ قديم هندستاني روايتن مان نڪتل هجن، ورادپانڊي چوي ٿو، جيئن ٻڌ ڌرم ۾ ظاهر آهي.<ref name="Varadpande1987">{{cite book|author=Manohar Laxman Varadpande|title=History of Indian Theatre|url=https://books.google.com/books?id=SyxOHOCVcVkC|year=1987|publisher=Abhinav Publications|isbn=978-81-7017-221-5|pages=105–114}}; for another translation of the Buddhist canonical text, see: {{cite book|author=Martine Batchelor|title=The Spirit of the Buddha |url=https://books.google.com/books?id=fL3mykqlOJcC&pg=PT25 |year=2010|publisher=Yale University Press|isbn=9780300175004|pages=25 (Majjhima Nikaya 27)}}</ref> ==مندر== [[File:Architecture of the Khajuraho temples.jpg|thumb|right|اتر هندستاني مندرن جا عنصر (Madhya Pradesh)]] [[File:1910 sketches, Gondeshwar temple Sinnar, Nashik temple overview, cross section and plan.jpg|thumb|ناشڪ (مهاراشٽر) جي ويجهو گونڊيشور مندر جو اڏاوتي منصوبو.]]جارج مشيل جو چوڻ آهي ته هندو مندر جي اڏاوت ۾ انداز جون ڪيتريون ئي قسمون آهن جن جو تاريخي ڪردار هندو برادري لاءِ "سماجي ۽ روحاني زندگي ٻنهي لاءِ هڪ مرڪز" فراهم ڪرڻ رهيو آهي جنهن جي اها خدمت ڪري ٿي. هر هندو مندر ("مندر") علامت نگاري سان ڀريل آهي، پر هر هڪ جي بنيادي جوڙجڪ ساڳي رهي ٿي. هر مندر ۾ هڪ اندروني مقدس جاءِ يا مقدس جاءِ آهي، گرڀ گرهه يا رحم جو ڪمرو، جتي بنيادي مورتي يا ديوتا جي تصوير درشن (ڏسڻ، مراقبي جو مرڪز) لاءِ هڪ سادي ننگي خاني ۾ رکيل آهي. گرڀ گرهه جي مٿان هڪ ٽاور جهڙو شيکرا آهي، {{sfn|Michell|1988|p=14}} جن کي ڏکڻ هندستان ۾ ويمانا سڏيو ويندو آهي. هي مقدس هنڌ پردڪشينا لاءِ هڪ بند يا کليل رستي سان گھريل آهي{{sfn|Shilpa Sharma|Shireesh Deshpande|2017|pp=309-317}} (جنهن کي پرڪرما، طواف پڻ سڏيو ويندو آهي) جيڪو عام طور تي علامتي فن سان پيچيده طور تي تراشيل آهي جنهن ۾ هندو ڪهاڻيون، ارٿ، ڌرم ۽ ڪم جا موضوع ۽ ٽن وڏن هندو روايتن (وشنو، شِو ۽ شڪتي) جي اهم ديوتائن جا مجسما ڏيکاريا ويا آهن.{{sfn|Michell|1988|pp=66–76, 86–126}} اهم مندرن جي مقدس هنڌن تي هڪ منڊپا گڏجاڻي هال، ۽ ڪڏهن ڪڏهن گرڀگريه ۽ منڊپا جي وچ ۾ هڪ انترالا انٽي چيمبر ۽ برآمدو هوندو آهي. وڏا مندر جيڪي پري کان زيارتين کي راغب ڪندا آهن انهن ۾ عام طور تي منڊپا يا ٻيون عمارتون هونديون آهن جيڪي زيارتين جي خدمت ڪنديون آهن. اهي مندر سان ڳنڍيل يا الڳ ٿي سگهن ٿيون. مکيه مندر مندر جي احاطي ۾ ٻين ننڍن مندرن يا مزارن سان گڏ موجود ٿي سگهي ٿو. مندر جي چوڌاري گهٽيون بازارون ۽ اقتصادي سرگرمين جا مرڪز آهن. {{sfn|Michell|1988|pp=66–76, 86–126}} خاص ناچ جا منڊ (ناتا مندر) جا مثال آهن، جهڙوڪ ڪونارڪ سج مندر ۾. تلاءُ، مندر جو ٽانڪو (ڪُنڊ) پڻ وڏن مندرن جو حصو آهي، ۽ اهي روايتي طور تي زيارتين لاءِ غسل خاني ۽ وضو لاءِ هڪ جڳهه طور ڪم ڪندا آهن.{{sfn|Acharya|2010|p=74}} ڏکڻ اوڀر ايشيا جي تاريخي هندو مندرن ۾ ساڳيا ضروري اڏاوتي اصول ملن ٿا.{{sfn|Michell|1988|pp=159–182}} === گوپورم === بنيادي طور تي آزاد اڏاوتي ڍانچو مندر جي ڪمپليڪس جو هڪ عنصر گوپورم آهي جيئن ڏکڻ هندستان جي هڪ هندو مندر جي داخلا تي، عام طور تي سينگاريل، ٻيو وڏو سائيز سان، گيٽ هائوس ٽاور آهي. == خانقاهون (ماٿا) == هندو خانقاهون جهڙوڪ مٿ ۽ آشرم عمارتن جا ڪمپليڪس آهن جن ۾ مندر، خانقاه خانا يا اجتماعي گهر ۽ معاون سهولتون شامل آهن.{{sfn|Sears|2014|pp=4—9}} == راٺا اٿا == ڪجهه هندو جڳهن ۾، مندر يا عمارتون آهن جن کي راٿا سڏيو ويندو آهي ڇاڪاڻ ته انهن جي شڪل هڪ وڏي رٿ (chariot) جي هوندي آهي.{{sfn|Harle|1994|p=153}} ==تورانا (محراب)== توران هڪ آزاد بيٺل محراب آهي جيڪو رسمن جي مقصدن لاءِ هندو، ٻڌ ۽ جين فن تعمير ۾ مندرن، خانقاهن ۽ ٻين شين جي سامهون، ڪڏهن ڪڏهن هڪ عمارت جي طور تي ڏٺو ويندو آهي.<ref>{{Cite web|url=http://www.oxfordartonline.com/view/10.1093/gao/9781884446054.001.0001/oao-9781884446054-e-7000085631|title=Toraṇa |work= Grove Art|year=2003 |doi=10.1093/gao/9781884446054.article.T085631|access-date=2018-08-08|last1=Hardy |first1=Adam |isbn=978-1-884446-05-4 }}</ref>{{sfn|Dhar|2010|p=}} == سٿنڀا (ڪالم) == ٿنڀن يا ڪالم کي ظاهر ڪري ٿو ۽ ان کي جهنگا، اسٽالي، انگريڪا، اسٿانو، آراني، ڀرڪ يا ڌرنا جي نالي سان پڻ سڃاتو وڃي ٿو. {{sfn|Acharya|2010|p=533}} ماناسارا ۾ ان کي هڪ پيدل، بنياد، ڪالم ۽ ڪيپ تي مشتمل بيان ڪيو ويو آهي. اهو ڪاٺ يا پٿر مان ٺاهيو وڃي ٿو، آزاد ٿي سگهي ٿو يا ڀتين مان هڪ سان ڳنڍيل هڪ پيلاسٽر هجي. متن تعمير جي مختلف مواد لاءِ مختلف تناسب بيان ڪري ٿو. ڪالم جي ڊيگهه کي ماترن (حصن) ۾ ورهايو ويو آهي ۽ انهن کي آرٽ ورڪ سان سينگاريو وڃي ٿو. ماناسارا استمڀا جي مٿين حصن کي ٽيپر ڪرڻ لاءِ قاعدا تجويز ڪري ٿو. مثالي استمڀا ۾ راجستان جي چتورڳڙهه قلعي ۾ وجئي استمڀا (فتح جو مينار) شامل آهي. اهو وشنو کي وقف آهي. ڌواج-استمڀا مندرن جي داخلا تي اڪثر ڪري لنگم ۽ مقدس جانورن جي تصوير سان پرچم جي دڙن جي طور تي مليا آهن. ==ڇتريون== ڇتريون بلند، گنبد جي شڪل وارا منڊ آهن جيڪي هندستاني فن تعمير ۾ هڪ عنصر طور استعمال ڪيا ويندا آهن، جيڪي راجسٿاني فن تعمير ۾ پيدا ٿين ٿا. اهي محل، قلعا يا جنازي جي جڳهن جي حد بندي ڪرڻ ۾ وڏي پيماني تي استعمال ٿيندا آهن.<ref>{{Cite journal|last=Zajadacz-Hastenrath|first=Salome|date=1997|title=A Note on Babur's Lost Funerary Enclosure at Kabul|url=http://dx.doi.org/10.2307/1523241|journal=Muqarnas|volume=14|pages=135–142|doi=10.2307/1523241|jstor=1523241 |issn=0732-2992|url-access=subscription}}</ref> ==ڏکڻ ايشيا کان ٻاهر== === انڊونيشيا === تاريخي طور تي، هندومت ڪڏهن انڊونيشيا ۾ ڪجهه اصلي انڊونيشين (خاص طور تي مغربي انڊونيشين) جو غالب مذهبي خيال هو، جيڪو ٻڌمت، اسلام ۽ عيسائيت جي وجود کان اڳ جو آهي. ملڪ هندو فن تعمير جي ڪثرت سان مالا مال هو، خاص طور تي مذهبي مقصد (عبادت جي جاءِ، وغيره) طور ڪم ڪيو ويندو هو. انڊونيشيائي درجه بندي جي مطابق، هندو فن تعمير جي مندرن کي 3 مکيه قسمن ۾ ورهائي سگهجي ٿو، مختلف اصطلاحن سان ان جي لاڳاپيل سڃاڻپ سان ڳنڍيل آهن، پهرين کي Candi سڏيو ويندو آهي، خاص طور تي جاوا-اصل جي هندو مندر جي فن تعمير ڏانهن اشارو ڪري ٿو. ٻيو هڪ پورو جي نالي سان سڃاتو وڃي. ᬧᬸᬭ، جنهن جو مطلب آهي 'پورا')، بالين جي هڪ فن تعمير جي انداز کي ظاهر ڪري ٿو ته جيئن انهن جي بالين هندوزم جي عبادت ڪئي وڃي. آخري، عالمي سطح تي هندو اڪثريت سان ملندڙ جلندڙ، انڊونيشيائي ۾ ڪوئل جي نالي سان سڃاتو وڃي ٿو، خاص طور تي دراوڙي نسل جي هندو مندر جي فن تعمير جو حوالو ڏئي ٿو، عام طور تي هندستاني انڊونيشيائي برادري جي نمائندگي ڪري ٿو (هندوزم جي اصلي انڊونيشيائي شڪل جي برعڪس). انڊونيشيا ۾ سڀني قسمن جي هندو فن تعمير کي عبادت جي جڳهه طور ڪم ڪيو ويندو آهي، پر غير هندو آبادي ۾ هندوزم بابت ڄاڻ ۽ شعور کي وڌائڻ لاءِ، ملڪ اندر رواداري ۽ اتحاد جو احساس پيدا ڪرڻ لاءِ تاريخي مشاهدي جي جڳهه طور پڻ استعمال ڪري سگهجي ٿو (اهو انڊونيشيا ۾ متنوع مذهبي پس منظر جي هر عبادت جي جڳهه تي پڻ لاڳو ٿئي ٿو). According to Indonesian categorization, Hindu architecture temples could be divided into 3 main types with different terminology attached to its respective identity, the first one is called {{lang|jv|[[Candi of Indonesia|Candi]]}} ({{ety|Old Javanese|caṇḍi}}),<ref name="Old Javanese2">{{citation |last=Zoetmulder |first=P.J. |title=Old Javanese-English Dictionary |language=kaw, en|year=1982 |publisher=[[Royal Netherlands Institute of Southeast Asian and Caribbean Studies|Koninklijk Instituut voor Taal-, Land- en Volkenkunde]]}}</ref> specifically refers to the Hindu temple architecture of [[Hinduism in Java|Java]]-origin. The second one is known as {{lang|ban|[[Balinese temple|Pura]]}} ({{ety|ban|ᬧᬸᬭ|pura}}), refers to an architecture style of Balinese to perform their [[Balinese Hinduism]] worship. The last one, similar to Hindu majority globally, known in [[Indonesian language|Indonesian]] as {{lang|id|[[Kovil|Kuil]]}}, specifically refers to Hindu of [[Dravidian architecture|Dravidian]]-origin temple architecture, usually represent the [[Indian Indonesians|Indian Indonesian]] community (as opposed to Native Indonesian form of Hinduism). All types of Hindu architecture in Indonesia are functioned as place of worship, but also could be used as the place of historical observance to broaden the knowledge and awareness about Hinduism amongst the non-Hindu population, to draw the sense of tolerance and [[Bhinneka Tunggal Ika|unity]] within the country (it is also applied to every worship places of diverse religious background in Indonesia). ==گيلري== ;هندو فن تعمير تي بچيل مسودن مان ڪجهه فوليو <gallery> File:A folio from Vastu sastra hiti dayeka manuscript, water spout design, Sanskrit language, Newari script - 3.jpg|Drawing and notes on Hiti, a public water spout File:A folio from Vastu sastra hiti dayeka manuscript, water spout design, Sanskrit language, Newari script - 1.jpg|Drawing and notes on Hiti, a public water spout, part 2 File:A folio from Vastu sastra hiti dayeka manuscript, mandala, Sanskrit language, Newari script - 2.jpg|A mandala in ''Vastu Sastra Hiti Dayeka'' File:A folio with Harihara Shiva-Vishnu sketch from Samkrantiyajnavidhi manuscript, Sanskrit language, Nepali script.jpg|Two leaves in ''Samkrantiyajnavidhi'' illustrating proportions for [[Harihara]] – half Shiva, half Vishnu File:A folio from minor Vastu sastra manuscript, home design and decoration, Sanskrit language, Devanagari script.jpg|A Vastu sastra page on home design, first line mentions ''vastu sastra'' </gallery> ;Some temples and public stepwells <gallery> File:Lingaraj Temple Complex.jpg | [[Lingaraja Temple]] ([[Bhubaneswar]], Odisha) File:Veera Narayana temple at the Chennakeshava temple complex.jpg | [[Chennakeshava Temple, Belur]] (Karnataka) File:Radhashyam Temple at Bishnupur 2.jpg | Lalji temple ([[Bishnupur, Bankura]], West Bengal) File:Konark Nat Mandir.jpg | Nata Mandir of [[Konark Sun Temple]] (Odisha) File:Madurai Meenakshi temple 2.jpg | [[Meenakshiamman Temple]] Gopuram ([[Madurai]], Tamil Nadu) File:Rani ki vav - Gujarat - 07.jpg|Rani ka vav Gujarat, a historic public water tank with Hindu arts File:Sringeritemple.jpg | [[Advaita Vedanta]] Monastery ([[Sringeri]], Karnataka) File:Mahabalipuram, Pancha Rathas, Tamil Nadu, India.jpg | [[Pancha Rathas]] ([[Mahabalipuram]], Tamil Nadu) File:Nagda(Rajasthan)Torana.jpg | [[Sahastra Bahu Temples]] Torana ([[Nagda, Rajasthan]]) File:Mukteshwar torana.jpg | Torana of [[Mukteshvara Temple, Bhubaneswar]] (Orisha) File:Arunachaleshvara Temple Tiruvannamalai.JPG|A gopuram at the Arunachaleshvara Temple, Tiruvannamalai (Tamil Nadu) </gallery> ==پڻ ڏسو== * [[Hindu temple architecture]] * [[Indian rock-cut architecture]] * [[Indian architecture]] * [[Dravidian architecture]] * [[Nagara architecture]] == Note == {{reflist|group=note}} ==حوالا== {{حوالا}} == Bibliography == * {{cite book|first=P. K.|last=Acharya|year=2010|title=An encyclopaedia of Hindu architecture | url=https://archive.org/stream/encyclopaediaofh07achauoft#page/n9/mode/2up |publisher=Oxford University Press (Republished by Motilal Banarsidass)|location=New Delhi|isbn=978-81-85990-03-3}} * {{cite book|first=P. K.|last=Acharya|year=1927|title=Indian Architecture according to the Manasara Shilpa Shastra|url=https://archive.org/stream/encyclopaediaofh07achauoft#page/n9/mode/2up |publisher=Oxford University Press (Republished by Motilal Banarsidass)|location=London|isbn=0300062176}} * {{cite book|first=P. D.|last=Dhar|year=2010|title=The Torana in Indian and Southeast Asian Architecture|publisher=D K Printworld|location=New Delhi|isbn=978-8124605349}} * {{cite book|first=I.|last=Glushkova|year=2014|title=Objects of Worship in South Asian Religions: Forms, Practices and Meanings|url=https://books.google.com/books?id=oqReBAAAQBAJ&pg=PA116 |publisher=Routledge|isbn=978-1-317-67595-2}} * {{cite book|first=S. R.|last=Goel|year=1991|title=[[Hindu Temples – What Happened to Them]]|publisher=Voice of India|location=New Delhi|volume=2|isbn=81-85990-03-4}} * {{cite book|first=J. C.|last=Harle|year=1994|title=The Art and Architecture of the Indian Subcontinent|url=https://archive.org/details/artarchitectureo00harl|edition=2nd|publisher=Yale University Press Pelican History of Art|isbn=0300062176|url-access=registration}} *{{cite book|author=Ernest Havell|title=The Ancient and Medieval Architecture of India|url=https://books.google.com/books?id=xHM-7CaV5zYC|year=1972|publisher=John Murray, London (Reprinted S. Chand)}} * {{cite book|first=M.|last=Juneja|year=2001|title=Architecture in Medieval India: Forms, Contexts, Histories|url=https://books.google.com/books?id=7N7VAAAAMAAJ |edition=2nd|publisher=Orient Blackswan|isbn=978-8178242286}} * {{cite book|first=G.|last=Michell|year=1988|title=The Hindu Temple: An Introduction to its Meaning and Forms|url=https://books.google.com/books?id=ajgImLs62gwC&pg=PA61 |edition=2nd |publisher=University of Chicago Press|location=Chicago/London|isbn=0-226-53230-5}} *{{cite journal | last=Patra | first=Reena | title=A Comparative Study on Vaastu Shastra and Heidegger's 'Building, Dwelling and Thinking' | journal=Asian Philosophy | publisher=Taylor & Francis | volume=16 | issue=3 | year=2006 | doi=10.1080/09552360600979430 | pages=199–218| s2cid=144592593 }} *{{cite book|author=Ram Raz|title=Essay on the Architecture of the Hindús|url=https://books.google.com/books?id=DSg5AQAAMAAJ|year=1834 |publisher=Royal Asiatic Society of Great Britain and Ireland}} *{{cite journal|author1=Shilpa Sharma|author2=Shireesh Deshpande|title=Architectural Strategies Used in Hindu Temples to Emphasize Sacredness| journal = Journal of Architectural and Planning Research| volume= 34| number= 4 | year= 2017| pages= 309–319|jstor=44987239}} *{{cite journal | last=Sinha | first=Amita | title=Design of Settlements in the Vaastu Shastras | journal=Journal of Cultural Geography | publisher=Taylor & Francis | volume=17 | issue=2 | year=1998 | doi=10.1080/08873639809478319 | pages=27–41}} * {{cite book|first=D. N.|last=Shukla|year=1993|title=Vastu-Sastra: Hindu Science of Architecture|publisher=Munshiram Manoharial Publishers|isbn=978-81-215-0611-3}} * {{cite book|first=T.|last=Sears|year=2014|title=Worldly Gurus and Spiritual Kings: Architecture and Asceticism in Medieval India|publisher=Yale University Press|isbn=978-0-300-19844-7}} * {{cite book|first=B.|last=Thapar|year=2004|title=Introduction to Indian Architecture|publisher=Periplus Editions|location=Singapore|isbn=0-7946-0011-5|ref=Thapar}} ==External links== {{Commons category|Hindu architecture}} *[https://web.archive.org/web/20100218153644/http://www.hampi.in/architecture.htm Vijayanagara architecture] *[http://www.hindupedia.com/en/Sthapatyaveda Sthapatyaveda] (Temple Architecture) on Hindupedia, the Hindu Encyclopedia [[زمرو:ايشيائي تعميرات]] [[زمرو:ايشيا ۾ فن تعمير]] [[زمرو:فن تعمير]] [[زمرو:هندستاني فن تعمير]] [[زمرو:هندستان جو فن تعمير]] [[زمرو:هندو عبادت جا هنڌ]] [[زمرو:هندو فن تعمير]] [[زمرو:هندو مندر فن تعمير]] ac7tsabt2rxm4ue8kk54empt3w4byh3 زمرو:هندو فن تعمير 14 98212 382552 2026-06-03T13:53:11Z Memon2025 21315 نئون صفحو: [[زمرو:فن تعمير]] 382552 wikitext text/x-wiki [[زمرو:فن تعمير]] moeyitiwbvnd0exlma4fdr6rsav0wu0 Hindu Architecture 0 98213 382554 2026-06-03T13:53:45Z Memon2025 21315 Memon2025 صفحي [[Hindu Architecture]] کي [[هندو فن تعمير]] ڏانھن چوريو 382554 wikitext text/x-wiki #چوريو [[هندو فن تعمير]] b46kw3md77siicwh7s3d6byqizx4sxs سانچو:Italy Labelled Map Scalable 10 98214 382597 2026-06-03T20:26:26Z Intisar Ali 8681 نئون صفحو: <includeonly> {{Box |align={{{float|right}}} |border size={{{border-width|0}}}px |style=solid |border color={{{border-color|silver}}} |{{Image label begin|image=Italian_regions_provinces_white_no_labels.svg|link=|width={{{width|{{#if:{{{image-width|}}}|{{{image-width}}}|455}}}}}|float={{{float|none}}}}} {{Image label small|x=0.80|y=0.70|scale={{{width|{{#if:{{{image-width|}}}|{{{image-width}}}|455}}}}}|text=[[اپوليا]]}} {{Image label small|x=0.74|y=0.74|scale={{{wid... 382597 wikitext text/x-wiki <includeonly> {{Box |align={{{float|right}}} |border size={{{border-width|0}}}px |style=solid |border color={{{border-color|silver}}} |{{Image label begin|image=Italian_regions_provinces_white_no_labels.svg|link=|width={{{width|{{#if:{{{image-width|}}}|{{{image-width}}}|455}}}}}|float={{{float|none}}}}} {{Image label small|x=0.80|y=0.70|scale={{{width|{{#if:{{{image-width|}}}|{{{image-width}}}|455}}}}}|text=[[اپوليا]]}} {{Image label small|x=0.74|y=0.74|scale={{{width|{{#if:{{{image-width|}}}|{{{image-width}}}|455}}}}}|text=[[بازيليڪاتا]]}} {{Image label small|x=0.77|y=0.88|scale={{{width|{{#if:{{{image-width|}}}|{{{image-width}}}|455}}}}}|text=[[ڪلابريا]]}} {{Image label small|x=0.60|y=1.03|scale={{{width|{{#if:{{{image-width|}}}|{{{image-width}}}|455}}}}}|text=''[[سسلي]]''}} {{Image label small|x=0.63|y=0.63|scale={{{width|{{#if:{{{image-width|}}}|{{{image-width}}}|455}}}}}|font-stretch=condensed|text=[[موليزه]]}} {{Image label small|x=0.62|y=0.69|scale={{{width|{{#if:{{{image-width|}}}|{{{image-width}}}|455}}}}}|text=[[ڪمپانيا]]}} {{Image label small|x=0.57|y=0.56|scale={{{width|{{#if:{{{image-width|}}}|{{{image-width}}}|455}}}}}|text=[[ابروزو]]}} {{Image label small|x=0.48|y=0.60|scale={{{width|{{#if:{{{image-width|}}}|{{{image-width}}}|455}}}}}|text=[[لازيو]]}} {{Image label small|x=0.46|y=0.50|scale={{{width|{{#if:{{{image-width|}}}|{{{image-width}}}|455}}}}}|text=[[امبريا]]}} {{Image label small|x=0.53|y=0.45|scale={{{width|{{#if:{{{image-width|}}}|{{{image-width}}}|455}}}}}|text=[[مارڪي]]}} {{Image label small|x=0.36|y=0.45|scale={{{width|{{#if:{{{image-width|}}}|{{{image-width}}}|455}}}}}|text=[[ٽسڪني]]}} {{Image label small|x=0.196|y=0.79|scale={{{width|{{#if:{{{image-width|}}}|{{{image-width}}}|455}}}}}|text=''[[سارڊينيا]]''}} {{Image label small|x=0.32|y=0.33|scale={{{width|{{#if:{{{image-width|}}}|{{{image-width}}}|455}}}}}|text=[[ايميليا-رومانيا]]}} {{Image label small|x=0.18|y=0.35|scale={{{width|{{#if:{{{image-width|}}}|{{{image-width}}}|455}}}}}|text=[[ليگوريا]]}} {{Image label small|x=0.09|y=0.28|scale={{{width|{{#if:{{{image-width|}}}|{{{image-width}}}|455}}}}}|text=[[پيڊمونٽ]]}} {{Image label small|x=0.50|y=0.13|scale={{{width|{{#if:{{{image-width|}}}|{{{image-width}}}|455}}}}}|text=''[[فريولي-وينيزيا جوليا|فريولي-<br />وينيزيا جوليا]]''}} {{Image label small|x=0.08|y=0.17|scale={{{width|{{#if:{{{image-width|}}}|{{{image-width}}}|455}}}}}|text=''[[اوستا وادي|اوستا<br />وادي]]''}} {{Image label small|x=0.347|y=0.105|scale={{{width|{{#if:{{{image-width|}}}|{{{image-width}}}|455}}}}}|text=''[[ترنتينو آلٽو آديجي|ترنتينو-<br />آلٽو آديجي]]''}} {{Image label small|x=0.42|y=0.20|scale={{{width|{{#if:{{{image-width|}}}|{{{image-width}}}|455}}}}}|text=[[وينيتو]]}} {{Image label small|x=0.24|y=0.21|scale={{{width|{{#if:{{{image-width|}}}|{{{image-width}}}|455}}}}}|text=[[لومباردي]]}} {{Image label small|x=0.65|y=0.49|scale={{{width|{{#if:{{{image-width|}}}|{{{image-width}}}|455}}}}}|text=[[ايڊرياٽڪ سمنڊ|<span style="font-style: italic; color: #48A3B5;">ايڊرياٽڪ سمنڊ</span>]]}} {{Image label small|x=0.84|y=0.98|scale={{{width|{{#if:{{{image-width|}}}|{{{image-width}}}|455}}}}}|text=[[آئيونين سمنڊ|<span style="font-style: italic; color: #48A3B5;">آئيونين سمنڊ</span>]]}} {{Image label small|x=0.18|y=1.05|scale={{{width|{{#if:{{{image-width|}}}|{{{image-width}}}|455}}}}}|text=[[بحر روم|<span style="font-style: italic; color: #48A3B5;">بحر روم</span>]]}} {{Image label small|x=0.35|y=0.81|scale={{{width|{{#if:{{{image-width|}}}|{{{image-width}}}|455}}}}}|text=[[ٽيرينين سمنڊ|<span style="font-style: italic; color: #48A3B5;">ٽيرينين سمنڊ</span>]]}} {{Image label small|x=0.16|y=0.43|scale={{{width|{{#if:{{{image-width|}}}|{{{image-width}}}|455}}}}}|text=[[ليگورين سمنڊ|<span style="font-style: italic; color: #48A3B5;">ليگورين سمنڊ</span>]]}} {{Image label end}} }}</includeonly><noinclude>{{documentation}} [[زمرو:اٽلي جا جاگرافيائي سانچا]] [[زمرو:يورپ جا نقشي وارا سانچا]] [[زمرو:ليبل لڳل نقشي وارا سانچا]] [[زمرو:يورپ جا عڪسي نقشا|اٽلي]] </noinclude> 8ph26fwya78lczmpk39all4wehrs5xr پورٽو-نووو جي عظيم مسجد 0 98215 382633 2026-06-04T08:50:52Z Ibne maryam 17680 صفحي "[[:en:Special:Redirect/revision/1342079652|Great Mosque of Porto-Novo]]" جي شروعاتي ڀاڱي جو ترجمو ڪندي سرجيو ويو 382633 wikitext text/x-wiki {{ڄاڻخانو مذهبي عمارت|name=پورٽو-نووو جي عظيم مسجد<br> Great Mosque of Porto-Novo|native_name=Grande Mosquee de Porto-Novo|native_name_lang=fr|image=Grande mosquee porto-novo.jpg|image_upright=|alt=|caption=|map_type=Benin|map_size=220px|map_alt=|map_relief=yes|map_caption=Benin|coordinates={{coord|6|28|18.177|N|2|37|41.0196|E|type:landmark_region:BJ|display=inline,title}}|coordinates_footnotes=|religious_affiliation=[[اسلام]]|locale=|location=[[Porto-Novo]], [[Ouémé Department|Ouémé]], [[Benin]]|deity=|rite=|sect=|tradition=[[Sunni Islam|Sunni]]|festival=<!-- or <nowiki>|</nowiki> festivals = -->|cercle=|sector=|administration=|consecration_year=|organisational_status=<!-- or <nowiki>|</nowiki> organizational_status = -->|functional_status=|heritage_designation=|ownership=|governing_body=|leadership=|bhattaraka=|patron=|website=|architect=|architecture_type=[[mosque]]|architecture_style=[[Afro-Brazilians]]|founded_by=|creator=|funded_by=|general_contractor=|established=|groundbreaking=1912|year_completed=1925|construction_cost=|date_demolished=<!-- or <nowiki>|</nowiki> date_destroyed = -->|facade_direction=|capacity=|length=|width=|width_nave=|interior_area=|height_max=|dome_quantity=|dome_height_outer=|dome_height_inner=|dome_dia_outer=|dome_dia_inner=|minaret_quantity=2|minaret_height=|spire_quantity=|spire_height=|site_area=|temple_quantity=|monument_quantity=|shrine_quantity=|inscriptions=|materials=|elevation_m=<!-- or <nowiki>|</nowiki> elevation_ft = -->|elevation_footnotes=|nrhp=|designated=|added=|refnum=|footnotes=}} '''پورٽو-نووو جي عظيم مسجد''' (فرانسيسي: {{langx|fr|Grande Mosquee de Porto-Novo}}) [[پورٽو نووو|پورٽو-نووو]]، اوومي ڊپارٽمينٽ، [[بينن]] ۾ هڪ [[مسجد]] آهي. 68o0rysipromb72xuioflmbll3zgayx 382634 382633 2026-06-04T08:51:28Z Ibne maryam 17680 added [[Category:بينن]] [[وڪيپيڊيا:ھاٽ ڪيٽ|ھاٽ ڪيت]] جي مدد سان 382634 wikitext text/x-wiki {{ڄاڻخانو مذهبي عمارت|name=پورٽو-نووو جي عظيم مسجد<br> Great Mosque of Porto-Novo|native_name=Grande Mosquee de Porto-Novo|native_name_lang=fr|image=Grande mosquee porto-novo.jpg|image_upright=|alt=|caption=|map_type=Benin|map_size=220px|map_alt=|map_relief=yes|map_caption=Benin|coordinates={{coord|6|28|18.177|N|2|37|41.0196|E|type:landmark_region:BJ|display=inline,title}}|coordinates_footnotes=|religious_affiliation=[[اسلام]]|locale=|location=[[Porto-Novo]], [[Ouémé Department|Ouémé]], [[Benin]]|deity=|rite=|sect=|tradition=[[Sunni Islam|Sunni]]|festival=<!-- or <nowiki>|</nowiki> festivals = -->|cercle=|sector=|administration=|consecration_year=|organisational_status=<!-- or <nowiki>|</nowiki> organizational_status = -->|functional_status=|heritage_designation=|ownership=|governing_body=|leadership=|bhattaraka=|patron=|website=|architect=|architecture_type=[[mosque]]|architecture_style=[[Afro-Brazilians]]|founded_by=|creator=|funded_by=|general_contractor=|established=|groundbreaking=1912|year_completed=1925|construction_cost=|date_demolished=<!-- or <nowiki>|</nowiki> date_destroyed = -->|facade_direction=|capacity=|length=|width=|width_nave=|interior_area=|height_max=|dome_quantity=|dome_height_outer=|dome_height_inner=|dome_dia_outer=|dome_dia_inner=|minaret_quantity=2|minaret_height=|spire_quantity=|spire_height=|site_area=|temple_quantity=|monument_quantity=|shrine_quantity=|inscriptions=|materials=|elevation_m=<!-- or <nowiki>|</nowiki> elevation_ft = -->|elevation_footnotes=|nrhp=|designated=|added=|refnum=|footnotes=}} '''پورٽو-نووو جي عظيم مسجد''' (فرانسيسي: {{langx|fr|Grande Mosquee de Porto-Novo}}) [[پورٽو نووو|پورٽو-نووو]]، اوومي ڊپارٽمينٽ، [[بينن]] ۾ هڪ [[مسجد]] آهي. [[زمرو:بينن]] 3utcvhbbk0rrxbndkzwh8s62g5qu888 382635 382634 2026-06-04T08:51:59Z Ibne maryam 17680 added [[Category:آفريڪا جون مسجدون]] [[وڪيپيڊيا:ھاٽ ڪيٽ|ھاٽ ڪيت]] جي مدد سان 382635 wikitext text/x-wiki {{ڄاڻخانو مذهبي عمارت|name=پورٽو-نووو جي عظيم مسجد<br> Great Mosque of Porto-Novo|native_name=Grande Mosquee de Porto-Novo|native_name_lang=fr|image=Grande mosquee porto-novo.jpg|image_upright=|alt=|caption=|map_type=Benin|map_size=220px|map_alt=|map_relief=yes|map_caption=Benin|coordinates={{coord|6|28|18.177|N|2|37|41.0196|E|type:landmark_region:BJ|display=inline,title}}|coordinates_footnotes=|religious_affiliation=[[اسلام]]|locale=|location=[[Porto-Novo]], [[Ouémé Department|Ouémé]], [[Benin]]|deity=|rite=|sect=|tradition=[[Sunni Islam|Sunni]]|festival=<!-- or <nowiki>|</nowiki> festivals = -->|cercle=|sector=|administration=|consecration_year=|organisational_status=<!-- or <nowiki>|</nowiki> organizational_status = -->|functional_status=|heritage_designation=|ownership=|governing_body=|leadership=|bhattaraka=|patron=|website=|architect=|architecture_type=[[mosque]]|architecture_style=[[Afro-Brazilians]]|founded_by=|creator=|funded_by=|general_contractor=|established=|groundbreaking=1912|year_completed=1925|construction_cost=|date_demolished=<!-- or <nowiki>|</nowiki> date_destroyed = -->|facade_direction=|capacity=|length=|width=|width_nave=|interior_area=|height_max=|dome_quantity=|dome_height_outer=|dome_height_inner=|dome_dia_outer=|dome_dia_inner=|minaret_quantity=2|minaret_height=|spire_quantity=|spire_height=|site_area=|temple_quantity=|monument_quantity=|shrine_quantity=|inscriptions=|materials=|elevation_m=<!-- or <nowiki>|</nowiki> elevation_ft = -->|elevation_footnotes=|nrhp=|designated=|added=|refnum=|footnotes=}} '''پورٽو-نووو جي عظيم مسجد''' (فرانسيسي: {{langx|fr|Grande Mosquee de Porto-Novo}}) [[پورٽو نووو|پورٽو-نووو]]، اوومي ڊپارٽمينٽ، [[بينن]] ۾ هڪ [[مسجد]] آهي. [[زمرو:بينن]] [[زمرو:آفريڪا جون مسجدون]] 1nk5a5xfk6r9pzu6g3q9s6kccozwn3d 382636 382635 2026-06-04T08:52:44Z Ibne maryam 17680 added [[Category:مسجدون بلحاظ ملڪ]] [[وڪيپيڊيا:ھاٽ ڪيٽ|ھاٽ ڪيت]] جي مدد سان 382636 wikitext text/x-wiki {{ڄاڻخانو مذهبي عمارت|name=پورٽو-نووو جي عظيم مسجد<br> Great Mosque of Porto-Novo|native_name=Grande Mosquee de Porto-Novo|native_name_lang=fr|image=Grande mosquee porto-novo.jpg|image_upright=|alt=|caption=|map_type=Benin|map_size=220px|map_alt=|map_relief=yes|map_caption=Benin|coordinates={{coord|6|28|18.177|N|2|37|41.0196|E|type:landmark_region:BJ|display=inline,title}}|coordinates_footnotes=|religious_affiliation=[[اسلام]]|locale=|location=[[Porto-Novo]], [[Ouémé Department|Ouémé]], [[Benin]]|deity=|rite=|sect=|tradition=[[Sunni Islam|Sunni]]|festival=<!-- or <nowiki>|</nowiki> festivals = -->|cercle=|sector=|administration=|consecration_year=|organisational_status=<!-- or <nowiki>|</nowiki> organizational_status = -->|functional_status=|heritage_designation=|ownership=|governing_body=|leadership=|bhattaraka=|patron=|website=|architect=|architecture_type=[[mosque]]|architecture_style=[[Afro-Brazilians]]|founded_by=|creator=|funded_by=|general_contractor=|established=|groundbreaking=1912|year_completed=1925|construction_cost=|date_demolished=<!-- or <nowiki>|</nowiki> date_destroyed = -->|facade_direction=|capacity=|length=|width=|width_nave=|interior_area=|height_max=|dome_quantity=|dome_height_outer=|dome_height_inner=|dome_dia_outer=|dome_dia_inner=|minaret_quantity=2|minaret_height=|spire_quantity=|spire_height=|site_area=|temple_quantity=|monument_quantity=|shrine_quantity=|inscriptions=|materials=|elevation_m=<!-- or <nowiki>|</nowiki> elevation_ft = -->|elevation_footnotes=|nrhp=|designated=|added=|refnum=|footnotes=}} '''پورٽو-نووو جي عظيم مسجد''' (فرانسيسي: {{langx|fr|Grande Mosquee de Porto-Novo}}) [[پورٽو نووو|پورٽو-نووو]]، اوومي ڊپارٽمينٽ، [[بينن]] ۾ هڪ [[مسجد]] آهي. [[زمرو:بينن]] [[زمرو:آفريڪا جون مسجدون]] [[زمرو:مسجدون بلحاظ ملڪ]] ghiol6vrvqu7f8t3nrperpdp6gwospe 382637 382636 2026-06-04T08:54:45Z Ibne maryam 17680 /* */ 382637 wikitext text/x-wiki {{ڄاڻخانو مذهبي عمارت|name=پورٽو-نووو جي عظيم مسجد<br> Great Mosque of Porto-Novo|native_name=Grande Mosquee de Porto-Novo|native_name_lang=fr|image=Grande mosquee porto-novo.jpg|image_upright=|alt=|caption=|map_type=Benin|map_size=220px|map_alt=|map_relief=yes|map_caption=Benin|coordinates={{coord|6|28|18.177|N|2|37|41.0196|E|type:landmark_region:BJ|display=inline,title}}|coordinates_footnotes=|religious_affiliation=[[اسلام]]|locale=|location=[[Porto-Novo]], [[Ouémé Department|Ouémé]], [[Benin]]|deity=|rite=|sect=|tradition=[[Sunni Islam|Sunni]]|festival=<!-- or <nowiki>|</nowiki> festivals = -->|cercle=|sector=|administration=|consecration_year=|organisational_status=<!-- or <nowiki>|</nowiki> organizational_status = -->|functional_status=|heritage_designation=|ownership=|governing_body=|leadership=|bhattaraka=|patron=|website=|architect=|architecture_type=[[mosque]]|architecture_style=[[Afro-Brazilians]]|founded_by=|creator=|funded_by=|general_contractor=|established=|groundbreaking=1912|year_completed=1925|construction_cost=|date_demolished=<!-- or <nowiki>|</nowiki> date_destroyed = -->|facade_direction=|capacity=|length=|width=|width_nave=|interior_area=|height_max=|dome_quantity=|dome_height_outer=|dome_height_inner=|dome_dia_outer=|dome_dia_inner=|minaret_quantity=2|minaret_height=|spire_quantity=|spire_height=|site_area=|temple_quantity=|monument_quantity=|shrine_quantity=|inscriptions=|materials=|elevation_m=<!-- or <nowiki>|</nowiki> elevation_ft = -->|elevation_footnotes=|nrhp=|designated=|added=|refnum=|footnotes=}} '''پورٽو-نووو جي عظيم مسجد''' (فرانسيسي: Grande Mosquee de Porto-Novo) [[پورٽو نووو|پورٽو-نووو]]، اوومي ڊپارٽمينٽ، [[بينن]] ۾ هڪ [[مسجد]] آهي. ==حوالا== {{حوالا}} [[زمرو:بينن]] [[زمرو:بينن جون مسجدون]] [[زمرو:آفريڪا جون مسجدون]] [[زمرو:مسجدون بلحاظ ملڪ]] 1ozih98mcv2jucxxt6ll0kxorwjn9ru زمرو:بينن جون مسجدون 14 98216 382638 2026-06-04T08:55:20Z Ibne maryam 17680 نئون صفحو: [[زمرو:بينن]] [[زمرو:آفريڪا جون مسجدون]] [[زمرو:مسجدون بلحاظ ملڪ]] 382638 wikitext text/x-wiki [[زمرو:بينن]] [[زمرو:آفريڪا جون مسجدون]] [[زمرو:مسجدون بلحاظ ملڪ]] qfpwlu2cz8cbv7ruzr0uo690nap11nl لاميدو گرينڊ مسجد 0 98217 382639 2026-06-04T08:59:41Z Ibne maryam 17680 صفحي "[[:en:Special:Redirect/revision/1339906403|Lamido Grand Mosque]]" جي شروعاتي ڀاڱي جو ترجمو ڪندي سرجيو ويو 382639 wikitext text/x-wiki {{ڄاڻخانو مذهبي عمارت|name=لاميدو گرينڊ مسجد<br> Lamido Grand Mosque|native_name=|native_name_lang=|image=LamidoGrandMosque.jpg|image_upright=|alt=|caption=|religious_affiliation=[[اسلام]]|tradition=|sect=|district=|prefecture=|province=|region=|deity=|rite=|festival=<!-- or <nowiki>|</nowiki>festivals= -->|organisational_status=[[Mosque]]<!-- or <nowiki>|</nowiki>organizational_status= -->|ownership=|governing_body=|leadership=|bhattaraka=|patron=|consecration_year=|functional_status=Active|location=[[Ngaoundéré]], [[Adamawa Region|Adamawa]]|locale=|municipality=|cercle=|state=|country=[[Cameroon]]|map_type=Cameroon|map_size=250px|map_alt=|map_relief=yes|map_caption=Location of the mosque in [[Cameroon]]|grid_name=|grid_position=|sector=|territory=|administration=|coordinates={{coord|7.3209328|13.585453|type:landmark_region:CM|format=dms|display=inline,title}}|coordinates_footnotes=|heritage_designation=|architect=|architecture_type=Mosque|architecture_style=|founded_by=|creator=|funded_by=|general_contractor=|established=|groundbreaking=|year_completed=|construction_cost=|date_demolished=<!-- or <nowiki>|</nowiki>date_destroyed= -->|facade_direction=|capacity=|length=|width=|width_nave=|interior_area=|height_max=|dome_quantity=1|dome_height_outer=|dome_height_inner=|dome_dia_outer=|dome_dia_inner=|minaret_quantity=2|minaret_height=|spire_quantity=|spire_height=|site_area=|temple_quantity=|monument_quantity=|shrine_quantity=|inscriptions=|materials=|elevation_m=<!-- or <nowiki>|</nowiki>elevation_ft= -->|elevation_footnotes=|nrhp=|designated=|added=|refnum=|delisted1_date=|website=|module=<!-- for embedding other infobox templates -->|footnotes=}} '''لاميدو گرينڊ مسجد''' (<small>Lamido Grand Mosque</small>) [[ڪيمرون]] جي شهر نگائونڊيري ۾ هڪ [[مسجد]] آهي. <ref>{{Cite book |last=West |first=Ben |url=https://books.google.com/books?id=kAGYhdVBirUC |title=Cameroon |date=2008 |publisher=Brandt Travel Guides |isbn=9781841622484 |page=199}}</ref> 5un8o1c4ep3ex6l773af3i57l7k5vh6 382640 382639 2026-06-04T09:00:37Z Ibne maryam 17680 added [[Category:ڪيمرون]] [[وڪيپيڊيا:ھاٽ ڪيٽ|ھاٽ ڪيت]] جي مدد سان 382640 wikitext text/x-wiki {{ڄاڻخانو مذهبي عمارت|name=لاميدو گرينڊ مسجد<br> Lamido Grand Mosque|native_name=|native_name_lang=|image=LamidoGrandMosque.jpg|image_upright=|alt=|caption=|religious_affiliation=[[اسلام]]|tradition=|sect=|district=|prefecture=|province=|region=|deity=|rite=|festival=<!-- or <nowiki>|</nowiki>festivals= -->|organisational_status=[[Mosque]]<!-- or <nowiki>|</nowiki>organizational_status= -->|ownership=|governing_body=|leadership=|bhattaraka=|patron=|consecration_year=|functional_status=Active|location=[[Ngaoundéré]], [[Adamawa Region|Adamawa]]|locale=|municipality=|cercle=|state=|country=[[Cameroon]]|map_type=Cameroon|map_size=250px|map_alt=|map_relief=yes|map_caption=Location of the mosque in [[Cameroon]]|grid_name=|grid_position=|sector=|territory=|administration=|coordinates={{coord|7.3209328|13.585453|type:landmark_region:CM|format=dms|display=inline,title}}|coordinates_footnotes=|heritage_designation=|architect=|architecture_type=Mosque|architecture_style=|founded_by=|creator=|funded_by=|general_contractor=|established=|groundbreaking=|year_completed=|construction_cost=|date_demolished=<!-- or <nowiki>|</nowiki>date_destroyed= -->|facade_direction=|capacity=|length=|width=|width_nave=|interior_area=|height_max=|dome_quantity=1|dome_height_outer=|dome_height_inner=|dome_dia_outer=|dome_dia_inner=|minaret_quantity=2|minaret_height=|spire_quantity=|spire_height=|site_area=|temple_quantity=|monument_quantity=|shrine_quantity=|inscriptions=|materials=|elevation_m=<!-- or <nowiki>|</nowiki>elevation_ft= -->|elevation_footnotes=|nrhp=|designated=|added=|refnum=|delisted1_date=|website=|module=<!-- for embedding other infobox templates -->|footnotes=}} '''لاميدو گرينڊ مسجد''' (<small>Lamido Grand Mosque</small>) [[ڪيمرون]] جي شهر نگائونڊيري ۾ هڪ [[مسجد]] آهي. <ref>{{Cite book |last=West |first=Ben |url=https://books.google.com/books?id=kAGYhdVBirUC |title=Cameroon |date=2008 |publisher=Brandt Travel Guides |isbn=9781841622484 |page=199}}</ref> [[زمرو:ڪيمرون]] ncc6by3bswiypcypitfttzdn2w1d1ru 382641 382640 2026-06-04T09:01:02Z Ibne maryam 17680 added [[Category:آفريڪا جون مسجدون]] [[وڪيپيڊيا:ھاٽ ڪيٽ|ھاٽ ڪيت]] جي مدد سان 382641 wikitext text/x-wiki {{ڄاڻخانو مذهبي عمارت|name=لاميدو گرينڊ مسجد<br> Lamido Grand Mosque|native_name=|native_name_lang=|image=LamidoGrandMosque.jpg|image_upright=|alt=|caption=|religious_affiliation=[[اسلام]]|tradition=|sect=|district=|prefecture=|province=|region=|deity=|rite=|festival=<!-- or <nowiki>|</nowiki>festivals= -->|organisational_status=[[Mosque]]<!-- or <nowiki>|</nowiki>organizational_status= -->|ownership=|governing_body=|leadership=|bhattaraka=|patron=|consecration_year=|functional_status=Active|location=[[Ngaoundéré]], [[Adamawa Region|Adamawa]]|locale=|municipality=|cercle=|state=|country=[[Cameroon]]|map_type=Cameroon|map_size=250px|map_alt=|map_relief=yes|map_caption=Location of the mosque in [[Cameroon]]|grid_name=|grid_position=|sector=|territory=|administration=|coordinates={{coord|7.3209328|13.585453|type:landmark_region:CM|format=dms|display=inline,title}}|coordinates_footnotes=|heritage_designation=|architect=|architecture_type=Mosque|architecture_style=|founded_by=|creator=|funded_by=|general_contractor=|established=|groundbreaking=|year_completed=|construction_cost=|date_demolished=<!-- or <nowiki>|</nowiki>date_destroyed= -->|facade_direction=|capacity=|length=|width=|width_nave=|interior_area=|height_max=|dome_quantity=1|dome_height_outer=|dome_height_inner=|dome_dia_outer=|dome_dia_inner=|minaret_quantity=2|minaret_height=|spire_quantity=|spire_height=|site_area=|temple_quantity=|monument_quantity=|shrine_quantity=|inscriptions=|materials=|elevation_m=<!-- or <nowiki>|</nowiki>elevation_ft= -->|elevation_footnotes=|nrhp=|designated=|added=|refnum=|delisted1_date=|website=|module=<!-- for embedding other infobox templates -->|footnotes=}} '''لاميدو گرينڊ مسجد''' (<small>Lamido Grand Mosque</small>) [[ڪيمرون]] جي شهر نگائونڊيري ۾ هڪ [[مسجد]] آهي. <ref>{{Cite book |last=West |first=Ben |url=https://books.google.com/books?id=kAGYhdVBirUC |title=Cameroon |date=2008 |publisher=Brandt Travel Guides |isbn=9781841622484 |page=199}}</ref> [[زمرو:ڪيمرون]] [[زمرو:آفريڪا جون مسجدون]] 88fjc8bag1okexsqswe8fb9sm66qynm 382642 382641 2026-06-04T09:01:23Z Ibne maryam 17680 added [[Category:مسجدون بلحاظ ملڪ]] [[وڪيپيڊيا:ھاٽ ڪيٽ|ھاٽ ڪيت]] جي مدد سان 382642 wikitext text/x-wiki {{ڄاڻخانو مذهبي عمارت|name=لاميدو گرينڊ مسجد<br> Lamido Grand Mosque|native_name=|native_name_lang=|image=LamidoGrandMosque.jpg|image_upright=|alt=|caption=|religious_affiliation=[[اسلام]]|tradition=|sect=|district=|prefecture=|province=|region=|deity=|rite=|festival=<!-- or <nowiki>|</nowiki>festivals= -->|organisational_status=[[Mosque]]<!-- or <nowiki>|</nowiki>organizational_status= -->|ownership=|governing_body=|leadership=|bhattaraka=|patron=|consecration_year=|functional_status=Active|location=[[Ngaoundéré]], [[Adamawa Region|Adamawa]]|locale=|municipality=|cercle=|state=|country=[[Cameroon]]|map_type=Cameroon|map_size=250px|map_alt=|map_relief=yes|map_caption=Location of the mosque in [[Cameroon]]|grid_name=|grid_position=|sector=|territory=|administration=|coordinates={{coord|7.3209328|13.585453|type:landmark_region:CM|format=dms|display=inline,title}}|coordinates_footnotes=|heritage_designation=|architect=|architecture_type=Mosque|architecture_style=|founded_by=|creator=|funded_by=|general_contractor=|established=|groundbreaking=|year_completed=|construction_cost=|date_demolished=<!-- or <nowiki>|</nowiki>date_destroyed= -->|facade_direction=|capacity=|length=|width=|width_nave=|interior_area=|height_max=|dome_quantity=1|dome_height_outer=|dome_height_inner=|dome_dia_outer=|dome_dia_inner=|minaret_quantity=2|minaret_height=|spire_quantity=|spire_height=|site_area=|temple_quantity=|monument_quantity=|shrine_quantity=|inscriptions=|materials=|elevation_m=<!-- or <nowiki>|</nowiki>elevation_ft= -->|elevation_footnotes=|nrhp=|designated=|added=|refnum=|delisted1_date=|website=|module=<!-- for embedding other infobox templates -->|footnotes=}} '''لاميدو گرينڊ مسجد''' (<small>Lamido Grand Mosque</small>) [[ڪيمرون]] جي شهر نگائونڊيري ۾ هڪ [[مسجد]] آهي. <ref>{{Cite book |last=West |first=Ben |url=https://books.google.com/books?id=kAGYhdVBirUC |title=Cameroon |date=2008 |publisher=Brandt Travel Guides |isbn=9781841622484 |page=199}}</ref> [[زمرو:ڪيمرون]] [[زمرو:آفريڪا جون مسجدون]] [[زمرو:مسجدون بلحاظ ملڪ]] 4vojtmjif5v45ieeuweh2cuzlmn3s7w 382643 382642 2026-06-04T09:02:51Z Ibne maryam 17680 /* */ 382643 wikitext text/x-wiki {{ڄاڻخانو مذهبي عمارت|name=لاميدو گرينڊ مسجد<br> Lamido Grand Mosque|native_name=|native_name_lang=|image=LamidoGrandMosque.jpg|image_upright=|alt=|caption=|religious_affiliation=[[اسلام]]|tradition=|sect=|district=|prefecture=|province=|region=|deity=|rite=|festival=<!-- or <nowiki>|</nowiki>festivals= -->|organisational_status=[[Mosque]]<!-- or <nowiki>|</nowiki>organizational_status= -->|ownership=|governing_body=|leadership=|bhattaraka=|patron=|consecration_year=|functional_status=Active|location=[[Ngaoundéré]], [[Adamawa Region|Adamawa]]|locale=|municipality=|cercle=|state=|country=[[Cameroon]]|map_type=Cameroon|map_size=250px|map_alt=|map_relief=yes|map_caption=Location of the mosque in [[Cameroon]]|grid_name=|grid_position=|sector=|territory=|administration=|coordinates={{coord|7.3209328|13.585453|type:landmark_region:CM|format=dms|display=inline,title}}|coordinates_footnotes=|heritage_designation=|architect=|architecture_type=Mosque|architecture_style=|founded_by=|creator=|funded_by=|general_contractor=|established=|groundbreaking=|year_completed=|construction_cost=|date_demolished=<!-- or <nowiki>|</nowiki>date_destroyed= -->|facade_direction=|capacity=|length=|width=|width_nave=|interior_area=|height_max=|dome_quantity=1|dome_height_outer=|dome_height_inner=|dome_dia_outer=|dome_dia_inner=|minaret_quantity=2|minaret_height=|spire_quantity=|spire_height=|site_area=|temple_quantity=|monument_quantity=|shrine_quantity=|inscriptions=|materials=|elevation_m=<!-- or <nowiki>|</nowiki>elevation_ft= -->|elevation_footnotes=|nrhp=|designated=|added=|refnum=|delisted1_date=|website=|module=<!-- for embedding other infobox templates -->|footnotes=}} '''لاميدو گرينڊ مسجد''' (<small>Lamido Grand Mosque</small>) [[ڪيمرون]] جي شهر نگائونڊيري ۾ هڪ [[مسجد]] آهي.<ref>{{Cite book |last=West |first=Ben |url=https://books.google.com/books?id=kAGYhdVBirUC |title=Cameroon |date=2008 |publisher=Brandt Travel Guides |isbn=9781841622484 |page=199}}</ref> ==حوالا== {{حوالا}} [[زمرو:ڪيمرون]] [[زمرو:ڪيمرون جون مسجدون]] [[زمرو:آفريڪا جون مسجدون]] [[زمرو:مسجدون بلحاظ ملڪ]] d6stjeq0wceqra6l72m4huool1aig2i زمرو:ڪيمرون جون مسجدون 14 98218 382644 2026-06-04T09:03:20Z Ibne maryam 17680 نئون صفحو: [[زمرو:ڪيمرون]] [[زمرو:آفريڪا جون مسجدون]] [[زمرو:مسجدون بلحاظ ملڪ]] 382644 wikitext text/x-wiki [[زمرو:ڪيمرون]] [[زمرو:آفريڪا جون مسجدون]] [[زمرو:مسجدون بلحاظ ملڪ]] rgvyl4hh5dle34scg5w3lkhsap0nzf1 السلام مسجد، چلي 0 98219 382645 2026-06-04T09:10:49Z Ibne maryam 17680 صفحي "[[:en:Special:Redirect/revision/1338312755|As-Salam Mosque]]" جي شروعاتي ڀاڱي جو ترجمو ڪندي سرجيو ويو 382645 wikitext text/x-wiki {{For|السلام مسجد|Al-Salam Mosque (disambiguation)}} '''السلام مسجد''' (اسپيني: {{Langx|es|Mezquita As-Salam}} ؛ {{Langx|ar|مسجد السلام|lit=Mosque of Peace}} ) هڪ [[سني اسلام|سني مسلمان]] مسجد آهي جيڪا [[چلي|چلي جي]] گاديءَ واري هنڌ [[سانٽياگو|سينٽياگو]] جي هڪ ڪميونٽي، ونوا ۾ واقع آهي. عمارت سال 1989ع ۾ مڪمل ٿي، ۽ چلي ۾ پهرين مسجد هئي. <ref>{{Cite book |url=https://books.google.com/books?id=n4Eye4ilLVkC&pg=PA374 |title=Modern Muslim Societies |date=1 September 2010 |publisher=Marshall Cavendish |isbn=978-0-7614-7927-7 |pages=374}}</ref> <ref>{{حوالو ويب|quote=2025-08-05}}</ref> <ref>{{حوالو ويب|quote=2025-08-05}}</ref> <ref>{{حوالو ويب|date=2021-09-14|quote=2025-08-05}}</ref> <ref>{{Cite book |last=Abdulrahim |first=Ali |url=https://books.google.com/books?id=2Mh7DQAAQBAJ&dq=islam+in+chile&pg=PA344 |title=The Different aspects of Islamic culture: Islam in the World today; Islam and the Muslim world today |last2=Iba Der |first2=Thiam |last3=Talib |first3=A. Yusof |date=2016-10-17 |publisher=UNESCO Publishing |isbn=978-92-3-100133-8 |pages=344 |language=en}}</ref> 2skg1d90vxojf1wi9491opwimhkffb9 382646 382645 2026-06-04T09:11:22Z Ibne maryam 17680 added [[Category:چلي]] [[وڪيپيڊيا:ھاٽ ڪيٽ|ھاٽ ڪيت]] جي مدد سان 382646 wikitext text/x-wiki {{For|السلام مسجد|Al-Salam Mosque (disambiguation)}} '''السلام مسجد''' (اسپيني: {{Langx|es|Mezquita As-Salam}} ؛ {{Langx|ar|مسجد السلام|lit=Mosque of Peace}} ) هڪ [[سني اسلام|سني مسلمان]] مسجد آهي جيڪا [[چلي|چلي جي]] گاديءَ واري هنڌ [[سانٽياگو|سينٽياگو]] جي هڪ ڪميونٽي، ونوا ۾ واقع آهي. عمارت سال 1989ع ۾ مڪمل ٿي، ۽ چلي ۾ پهرين مسجد هئي. <ref>{{Cite book |url=https://books.google.com/books?id=n4Eye4ilLVkC&pg=PA374 |title=Modern Muslim Societies |date=1 September 2010 |publisher=Marshall Cavendish |isbn=978-0-7614-7927-7 |pages=374}}</ref> <ref>{{حوالو ويب|quote=2025-08-05}}</ref> <ref>{{حوالو ويب|quote=2025-08-05}}</ref> <ref>{{حوالو ويب|date=2021-09-14|quote=2025-08-05}}</ref> <ref>{{Cite book |last=Abdulrahim |first=Ali |url=https://books.google.com/books?id=2Mh7DQAAQBAJ&dq=islam+in+chile&pg=PA344 |title=The Different aspects of Islamic culture: Islam in the World today; Islam and the Muslim world today |last2=Iba Der |first2=Thiam |last3=Talib |first3=A. Yusof |date=2016-10-17 |publisher=UNESCO Publishing |isbn=978-92-3-100133-8 |pages=344 |language=en}}</ref> [[زمرو:چلي]] 5k8ruiynxmdgwdumm9jkhrw2779qhxq 382647 382646 2026-06-04T09:13:01Z Ibne maryam 17680 added [[Category:مسجدون بلحاظ ملڪ]] [[وڪيپيڊيا:ھاٽ ڪيٽ|ھاٽ ڪيت]] جي مدد سان 382647 wikitext text/x-wiki {{For|السلام مسجد|Al-Salam Mosque (disambiguation)}} '''السلام مسجد''' (اسپيني: {{Langx|es|Mezquita As-Salam}} ؛ {{Langx|ar|مسجد السلام|lit=Mosque of Peace}} ) هڪ [[سني اسلام|سني مسلمان]] مسجد آهي جيڪا [[چلي|چلي جي]] گاديءَ واري هنڌ [[سانٽياگو|سينٽياگو]] جي هڪ ڪميونٽي، ونوا ۾ واقع آهي. عمارت سال 1989ع ۾ مڪمل ٿي، ۽ چلي ۾ پهرين مسجد هئي. <ref>{{Cite book |url=https://books.google.com/books?id=n4Eye4ilLVkC&pg=PA374 |title=Modern Muslim Societies |date=1 September 2010 |publisher=Marshall Cavendish |isbn=978-0-7614-7927-7 |pages=374}}</ref> <ref>{{حوالو ويب|quote=2025-08-05}}</ref> <ref>{{حوالو ويب|quote=2025-08-05}}</ref> <ref>{{حوالو ويب|date=2021-09-14|quote=2025-08-05}}</ref> <ref>{{Cite book |last=Abdulrahim |first=Ali |url=https://books.google.com/books?id=2Mh7DQAAQBAJ&dq=islam+in+chile&pg=PA344 |title=The Different aspects of Islamic culture: Islam in the World today; Islam and the Muslim world today |last2=Iba Der |first2=Thiam |last3=Talib |first3=A. Yusof |date=2016-10-17 |publisher=UNESCO Publishing |isbn=978-92-3-100133-8 |pages=344 |language=en}}</ref> [[زمرو:چلي]] [[زمرو:مسجدون بلحاظ ملڪ]] ret8sd30t8msmk8kp9hpftonwmszcn7 382648 382647 2026-06-04T09:13:31Z Ibne maryam 17680 added [[Category:ڏکڻ آمريڪا جون مسجدون]] [[وڪيپيڊيا:ھاٽ ڪيٽ|ھاٽ ڪيت]] جي مدد سان 382648 wikitext text/x-wiki {{For|السلام مسجد|Al-Salam Mosque (disambiguation)}} '''السلام مسجد''' (اسپيني: {{Langx|es|Mezquita As-Salam}} ؛ {{Langx|ar|مسجد السلام|lit=Mosque of Peace}} ) هڪ [[سني اسلام|سني مسلمان]] مسجد آهي جيڪا [[چلي|چلي جي]] گاديءَ واري هنڌ [[سانٽياگو|سينٽياگو]] جي هڪ ڪميونٽي، ونوا ۾ واقع آهي. عمارت سال 1989ع ۾ مڪمل ٿي، ۽ چلي ۾ پهرين مسجد هئي. <ref>{{Cite book |url=https://books.google.com/books?id=n4Eye4ilLVkC&pg=PA374 |title=Modern Muslim Societies |date=1 September 2010 |publisher=Marshall Cavendish |isbn=978-0-7614-7927-7 |pages=374}}</ref> <ref>{{حوالو ويب|quote=2025-08-05}}</ref> <ref>{{حوالو ويب|quote=2025-08-05}}</ref> <ref>{{حوالو ويب|date=2021-09-14|quote=2025-08-05}}</ref> <ref>{{Cite book |last=Abdulrahim |first=Ali |url=https://books.google.com/books?id=2Mh7DQAAQBAJ&dq=islam+in+chile&pg=PA344 |title=The Different aspects of Islamic culture: Islam in the World today; Islam and the Muslim world today |last2=Iba Der |first2=Thiam |last3=Talib |first3=A. Yusof |date=2016-10-17 |publisher=UNESCO Publishing |isbn=978-92-3-100133-8 |pages=344 |language=en}}</ref> [[زمرو:چلي]] [[زمرو:مسجدون بلحاظ ملڪ]] [[زمرو:ڏکڻ آمريڪا جون مسجدون]] jw2qheo520mslz0fofnhvppey9zegkg 382649 382648 2026-06-04T09:15:49Z Ibne maryam 17680 /* */ 382649 wikitext text/x-wiki {{For|السلام مسجد|Al-Salam Mosque (disambiguation)}} '''السلام مسجد''' (اسپيني: Mezquita As-Salam؛ عربي: مسجد السلام) هڪ [[سني اسلام|سني مسلمان]] مسجد آهي جيڪا [[چلي]] جي گاديءَ واري هنڌ [[سانٽياگو|سينٽياگو]] جي هڪ ڪميونٽي، ونوا ۾ واقع آهي. عمارت سال 1989ع ۾ مڪمل ٿي، ۽ چلي ۾ پهرين مسجد هئي.<ref>{{Cite book |url=https://books.google.com/books?id=n4Eye4ilLVkC&pg=PA374 |title=Modern Muslim Societies |date=1 September 2010 |publisher=Marshall Cavendish |isbn=978-0-7614-7927-7 |pages=374}}</ref> <ref>{{حوالو ويب|quote=2025-08-05}}</ref> <ref>{{حوالو ويب|quote=2025-08-05}}</ref> <ref>{{حوالو ويب|date=2021-09-14|quote=2025-08-05}}</ref> <ref>{{Cite book |last=Abdulrahim |first=Ali |url=https://books.google.com/books?id=2Mh7DQAAQBAJ&dq=islam+in+chile&pg=PA344 |title=The Different aspects of Islamic culture: Islam in the World today; Islam and the Muslim world today |last2=Iba Der |first2=Thiam |last3=Talib |first3=A. Yusof |date=2016-10-17 |publisher=UNESCO Publishing |isbn=978-92-3-100133-8 |pages=344 |language=en}}</ref> ==حوالا== {{حوالا}} [[زمرو:چلي]] [[زمرو:چلي جون مسجدون]] [[زمرو:مسجدون بلحاظ ملڪ]] [[زمرو:ڏکڻ آمريڪا جون مسجدون]] jwd5fsdvl931l3lcb6iooj114uh17fr 382651 382649 2026-06-04T09:18:41Z Ibne maryam 17680 /* */ 382651 wikitext text/x-wiki {{Short description|Mosque in Santiago, Chile}} {{Infobox religious building | building_name = As-Salam Mosque | native_name = {{Lang|es|Mezquita As-Salam}} | native_name_lang = es | image = 20230814 Mezquita AsSalam.jpg | image_size = | alt = | caption = The mosque in 2023 | map_type = Chile Santiago | map_size = 250 | map_relief = 1 | map_caption = Location of the mosque in [[Santiago de Chile|Santiago]] | mapframe = yes | location = 2975 Campoamor Street, [[Ñuñoa]], [[Santiago de Chile|Santiago]] | country = [[Chile]] | coordinates = {{coord|33.4507|S|70.5985|W|source:wikidata_region:CL_type:landmark|format=dms|display=it}} | religious_affiliation = [[Sunni Islam]] | rite = | region = | state = | province = | territory = | prefecture = | sector = | district = | cercle = | municipality = | consecration_year = | status = [[Mosque]] | functional_status = Active | heritage_designation = | leadership = | patron = | website = {{url|centroislamicodechile.cl}} | architecture = | architect = William Tapia Chuaqui | architecture_type = | architecture_style = | founded_by = | funded_by = | general_contractor = | facade_direction = | groundbreaking = 1986 | year_completed = 1989 | construction_cost = | specifications = | capacity = | length = | width = | width_nave = | height_max = | dome_quantity = | dome_height_outer = | dome_height_inner = | dome_dia_outer = | dome_dia_inner = | minaret_quantity = 1 | minaret_height = | spire_quantity = | spire_height = | materials = | nrhp = | added = | refnum = | designated = }} '''السلام مسجد''' (اسپيني: Mezquita As-Salam؛ عربي: مسجد السلام) هڪ [[سني اسلام|سني مسلمان]] مسجد آهي جيڪا [[چلي]] جي گاديءَ واري هنڌ [[سانٽياگو|سينٽياگو]] جي هڪ ڪميونٽي، ونوا ۾ واقع آهي. عمارت سال 1989ع ۾ مڪمل ٿي، ۽ چلي ۾ پهرين مسجد هئي.<ref>{{Cite book |url=https://books.google.com/books?id=n4Eye4ilLVkC&pg=PA374 |title=Modern Muslim Societies |date=1 September 2010 |publisher=Marshall Cavendish |isbn=978-0-7614-7927-7 |pages=374}}</ref> <ref>{{حوالو ويب|quote=2025-08-05}}</ref> <ref>{{حوالو ويب|quote=2025-08-05}}</ref> <ref>{{حوالو ويب|date=2021-09-14|quote=2025-08-05}}</ref> <ref>{{Cite book |last=Abdulrahim |first=Ali |url=https://books.google.com/books?id=2Mh7DQAAQBAJ&dq=islam+in+chile&pg=PA344 |title=The Different aspects of Islamic culture: Islam in the World today; Islam and the Muslim world today |last2=Iba Der |first2=Thiam |last3=Talib |first3=A. Yusof |date=2016-10-17 |publisher=UNESCO Publishing |isbn=978-92-3-100133-8 |pages=344 |language=en}}</ref> ==حوالا== {{حوالا}} [[زمرو:چلي]] [[زمرو:چلي جون مسجدون]] [[زمرو:مسجدون بلحاظ ملڪ]] [[زمرو:ڏکڻ آمريڪا جون مسجدون]] cckrcblnat38uuidhhvrw7mbcb0qfed زمرو:چلي جون مسجدون 14 98220 382650 2026-06-04T09:16:16Z Ibne maryam 17680 نئون صفحو: [[زمرو:چلي]] [[زمرو:مسجدون بلحاظ ملڪ]] [[زمرو:ڏکڻ آمريڪا جون مسجدون]] 382650 wikitext text/x-wiki [[زمرو:چلي]] [[زمرو:مسجدون بلحاظ ملڪ]] [[زمرو:ڏکڻ آمريڪا جون مسجدون]] qud92cfv2fnjq6ysf6jpgmgwb9okyiz ايميليا-رومانا 0 98221 382661 2026-06-04T10:09:54Z Memon2025 21315 صفحي "[[:en:Special:Redirect/revision/1355477634|Emilia-Romagna]]" جي شروعاتي ڀاڱي جو ترجمو ڪندي سرجيو ويو 382661 wikitext text/x-wiki {{Infobox settlement|official_name=Emilia-Romagna|native_name={{small|{{lang|egl|Emégglia-Rumâgna}} / {{native name|egl|Emîlia-Rumâgna}}<br>{{native name|rgn|Emélia-Rumâgna}}}}|native_name_lang=|settlement_type=[[Regions of Italy|Region]]|image_skyline=|image_alt=|image_caption=|image_flag=Flag of Emilia-Romagna (de facto).svg|flag_alt=|image_shield=Regione-Emilia-Romagna-Stemma.svg|shield_size=55px|shield_alt=|image_blank_emblem=|blank_emblem_size=|blank_emblem_type=|blank_emblem_alt=|nickname=|motto=|anthem=|image_map=Emilia-Romagna in Italy.svg|mapsize=|map_alt=|map_caption=|pushpin_map=|pushpin_label_position=|pushpin_map_alt=|pushpin_mapsize=|pushpin_map_caption=|coordinates=|coor_pinpoint=|coordinates_footnotes=|subdivision_type=Country|subdivision_name={{flag|Italy}}|established_title=|established_date=|founder=|named_for=|seat_type=Capital|seat=[[Bologna]]|government_footnotes=|government_type=[[Presidential system]]<ref name="Presidential">{{cite web |title=Federalism |url=https://www.idea.int/sites/default/files/publications/federalism-primer.pdf |publisher=idea.int |format=PDF |quote=In rare cases, subnational institutions may function very differently from the national level: in Italy, for example, the national government is parliamentary, but regional institutions are basically presidential in form, with directly elected regional governors. }}</ref>|leader_party=[[Democratic Party (Italy)|PD]]|leader_title=President|leader_name=[[Michele De Pascale]]|leader_title1=Vice President|leader_name1=Vincenzo Colla|total_type=|unit_pref=|area_magnitude=|area_footnotes=<ref name="area">{{cite web|url=https://www.istat.it/it/archivio/156224|title=Superficie di Comuni Province e Regioni italiane al 9 ottobre 2011|language=it|publisher=[[Italian National Institute of Statistics|ISTAT]]}}</ref>|area_total_km2=22509.67|elevation_footnotes=|population_footnotes=<ref name="population">{{cite web|title=Resident population|url=https://demo.istat.it/app/?i=POS&l=en|publisher=[[Italian National Institute of Statistics|ISTAT]]}}</ref>|population_total=4465678|population_as_of=2025|population_density_km2=auto|population_demonym=* {{langx|en|Emilian-Romagnol}} * {{langx|egl|emigliàn|links=no}} (man), {{lang|egl|emiglièna}} (woman) * {{langx|rgn|rumagnòl|links=no}} (man), {{lang|rgn|rumagnòla}} (woman) * {{langx|it|emiliano|links=no}} and {{lang|it|romagnolo}} (man), {{lang|it|emiliana}} (woman) and {{lang|it|romagnola}} (woman)|demographics_type1=Languages|demographics1_footnotes=|demographics1_title1=Official|demographics1_title2=Regional|demographics1_title3=|demographics_type2=GDP|demographics2_footnotes=<ref>{{cite web|url=https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/tgs00003/default/table?lang=en|title=EU regions by GDP, Eurostat}}</ref>|demographics2_title1=Total|demographics2_info1=€198.395 billion (2024)|demographics2_title2=Per capita|demographics2_info2=€44,473 (2024)|timezone1=[[Central European Time|CET]]|utc_offset1=+1|timezone1_DST=[[Central European Summer Time|CEST]]|utc_offset1_DST=+2|postal_code_type=|postal_code=|area_code_type=[[ISO 3166 code]]|area_code=IT-45|blank2_name_sec2=[[Human Development Index|HDI]] (2022)|blank2_info_sec2=0.935<ref name="GlobalDataLab">{{cite web |title=Subnational HDI - Table - Global Data Lab |website=globaldatalab.org |url=https://globaldatalab.org/shdi/shdi/ITA/?levels=1%2B4&interpolation=1&extrapolation=0&nearest_real=0&years=2022 |access-date=2025-01-03}}</ref><br/>{{color|green|very high}} · [[List of Italian regions by Human Development Index|1st of 21]]|blank_name_sec2=[[First-level NUTS of the European Union#Italy|NUTS Region]]|blank_info_sec2=ITH<ref>{{CELEX|32016R2066|text=Commission Regulation (EU) 2016/2066 of 21 November 2016 amending the annexes to Regulation (EC) No 1059/2003 of the European Parliament and of the Council on the establishment of a common classification of territorial units for statistics (NUTS)}}</ref>|website={{URL|http://www.regione.emilia-romagna.it/en/}}|footnotes=|name=ايميليا-رومانا}} <references /> '''ايميليا-رومانا''' (Emilia-Romagna)<templatestyles src="Module:IPA/styles.css"></templatestyles>{{IPAc-en|UK|ɪ|ˌ|m|iː|l|i|ə|_|r|oʊ|ˈ|m|ɑː|n|j|ə}}, {{IPAc-en|US|eɪ|ˌ|-}}, <small>both</small> {{IPAc-en|also|ɛ|ˌ|-}},<ref>{{Cite American Heritage Dictionary|Emilia-Romagna|access-date=6 May 2019}}<cite class="citation encyclopaedia cs1" id="Reference-AHD-Emilia-Romagna" data-ve-ignore="">[https://www.ahdictionary.com/word/search.html?q=Emilia-Romagna "Emilia-Romagna"]. </cite></ref><ref>{{cite web|url=https://www.collinsdictionary.com/dictionary/english/emilia-romagna|title=Emilia-Romagna|work=[[Collins English Dictionary]]|publisher=[[HarperCollins]]|access-date=6 May 2019}}<cite class="citation web cs1" data-ve-ignore="">[https://www.collinsdictionary.com/dictionary/english/emilia-romagna "Emilia-Romagna"]. </cite></ref><ref>{{Cite dictionary|url=http://www.lexico.com/definition/Emilia-Romagna|archive-url=https://web.archive.org/web/20220527192357/https://www.lexico.com/definition/Emilia-Romagna|url-status=dead|archive-date=2022-05-27|title=Emilia-Romagna|dictionary=[[Lexico]] UK English Dictionary|publisher=[[Oxford University Press]]}}<cite class="citation encyclopaedia cs1" data-ve-ignore="">[https://web.archive.org/web/20220527192357/https://www.lexico.com/definition/Emilia-Romagna "Emilia-Romagna"]. </cite></ref><ref>{{Cite Merriam-Webster|Emilia-Romagna|access-date=6 May 2019}}<cite class="citation web cs1" data-ve-ignore="">[[mwod:Emilia-Romagna|"Emilia-Romagna"]]. </cite></ref> {{IPA|it|eˈmiːlja roˈmaɲɲa|lang}}<span class="IPA-label IPA-label-small" data-ve-ignore="">Italian:</span><span data-ve-ignore=""> </span><span class="IPA nowrap" lang="it-Latn-fonipa" data-ve-ignore="">[[Help:IPA/Italian|&#x5B;eˈmiːlja<span class="wrap"> </span>roˈmaɲɲa&#x5D;]]</span> [[Category:Pages with Italian IPA]] )<ref>{{langx|egl|Emégglia-Rumâgna}} or {{lang|egl|Emîlia-Rumâgna}}; {{langx|rgn|Emélia-Rumâgna}}</ref> is an [[Regions of Italy|administrative region]] of [[northern Italy]], comprising the historical regions of [[Emilia (region)|Emilia]] and [[Romagna]]. Its capital is [[Bologna]]. It has a population of over 4.4 million in an area of {{convert|22509.67|km2|0|abbr=on}}.<ref name="population"><templatestyles src="Module:Citation/CS1/styles.css"></templatestyles><cite class="citation web cs1">[https://demo.istat.it/app/?i=POS&l=en "Resident population"]. </cite></ref><ref name="area"><templatestyles src="Module:Citation/CS1/styles.css"></templatestyles><cite class="citation web cs1 cs1-prop-foreign-lang-source">[https://www.istat.it/it/archivio/156224 "Superficie di Comuni Province e Regioni italiane al 9 ottobre 2011"] (in Italian). </cite></ref> ايميليا-رومانا يورپ جي امير ترين ۽ ترقي يافته علائقن مان هڪ آهي، جن جي اٽلي ۾ في ڪس [[ڪل ديسي پيداوار|مجموعي گھربل پيداوار]] ٽئين نمبر تي سڀ کان وڌيڪ آهي. اهو هڪ ثقافتي مرڪز پڻ آهي، جين ته دنيا جي سڀ کان پراڻي يونيورسٽي، بولونيا يونيورسٽي جو گهر آهي. ان جا ڪجھ شهر، جهڙوڪ موڊينا، پارما، فريرا ۽ روينا [[عالمي ورثو ماڳ|يونيسڪو ورثي جا هنڌ]] آهن. اهو [[کاڌو|کاڌي]] ۽ [[ڪار|گاڏين]]، جهڙوڪ فراري، ليمبورگيني ۽ ماسيراٽي جي پيداوار جو مرڪز آهي. ان ۾ سرويا، سيسينيٽڪو ۽ رميني جهڙا ساحلي ريسورٽ آهن. 2018 ۾، لونلي پلانيٽ گائيڊ ايميليا-رومانا کي يورپ ۾ ڏسڻ لاءِ بهترين جڳهه قرار ڏنو. 2hyjy5p0sqsy1qey1gpyghtrzy1q2zd 382662 382661 2026-06-04T10:19:17Z Memon2025 21315 /* */ 382662 wikitext text/x-wiki {{Infobox settlement|official_name=Emilia-Romagna|native_name={{small|{{lang|egl|Emégglia-Rumâgna}} / {{native name|egl|Emîlia-Rumâgna}}<br>{{native name|rgn|Emélia-Rumâgna}}}}|native_name_lang=|settlement_type=[[Regions of Italy|Region]]|image_skyline=|image_alt=|image_caption=|image_flag=Flag of Emilia-Romagna (de facto).svg|flag_alt=|image_shield=Regione-Emilia-Romagna-Stemma.svg|shield_size=55px|shield_alt=|image_blank_emblem=|blank_emblem_size=|blank_emblem_type=|blank_emblem_alt=|nickname=|motto=|anthem=|image_map=Emilia-Romagna in Italy.svg|mapsize=|map_alt=|map_caption=|pushpin_map=|pushpin_label_position=|pushpin_map_alt=|pushpin_mapsize=|pushpin_map_caption=|coordinates=|coor_pinpoint=|coordinates_footnotes=|subdivision_type=Country|subdivision_name={{flag|Italy}}|established_title=|established_date=|founder=|named_for=|seat_type=Capital|seat=[[Bologna]]|government_footnotes=|government_type=[[Presidential system]]<ref name="Presidential">{{cite web |title=Federalism |url=https://www.idea.int/sites/default/files/publications/federalism-primer.pdf |publisher=idea.int |format=PDF |quote=In rare cases, subnational institutions may function very differently from the national level: in Italy, for example, the national government is parliamentary, but regional institutions are basically presidential in form, with directly elected regional governors. }}</ref>|leader_party=[[Democratic Party (Italy)|PD]]|leader_title=President|leader_name=[[Michele De Pascale]]|leader_title1=Vice President|leader_name1=Vincenzo Colla|total_type=|unit_pref=|area_magnitude=|area_footnotes=<ref name="area">{{cite web|url=https://www.istat.it/it/archivio/156224|title=Superficie di Comuni Province e Regioni italiane al 9 ottobre 2011|language=it|publisher=[[Italian National Institute of Statistics|ISTAT]]}}</ref>|area_total_km2=22509.67|elevation_footnotes=|population_footnotes=<ref name="population">{{cite web|title=Resident population|url=https://demo.istat.it/app/?i=POS&l=en|publisher=[[Italian National Institute of Statistics|ISTAT]]}}</ref>|population_total=4465678|population_as_of=2025|population_density_km2=auto|population_demonym=* {{langx|en|Emilian-Romagnol}} * {{langx|egl|emigliàn|links=no}} (man), {{lang|egl|emiglièna}} (woman) * {{langx|rgn|rumagnòl|links=no}} (man), {{lang|rgn|rumagnòla}} (woman) * {{langx|it|emiliano|links=no}} and {{lang|it|romagnolo}} (man), {{lang|it|emiliana}} (woman) and {{lang|it|romagnola}} (woman)|demographics_type1=Languages|demographics1_footnotes=|demographics1_title1=Official|demographics1_title2=Regional|demographics1_title3=|demographics_type2=GDP|demographics2_footnotes=<ref>{{cite web|url=https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/tgs00003/default/table?lang=en|title=EU regions by GDP, Eurostat}}</ref>|demographics2_title1=Total|demographics2_info1=€198.395 billion (2024)|demographics2_title2=Per capita|demographics2_info2=€44,473 (2024)|timezone1=[[Central European Time|CET]]|utc_offset1=+1|timezone1_DST=[[Central European Summer Time|CEST]]|utc_offset1_DST=+2|postal_code_type=|postal_code=|area_code_type=[[ISO 3166 code]]|area_code=IT-45|blank2_name_sec2=[[Human Development Index|HDI]] (2022)|blank2_info_sec2=0.935<ref name="GlobalDataLab">{{cite web |title=Subnational HDI - Table - Global Data Lab |website=globaldatalab.org |url=https://globaldatalab.org/shdi/shdi/ITA/?levels=1%2B4&interpolation=1&extrapolation=0&nearest_real=0&years=2022 |access-date=2025-01-03}}</ref><br/>{{color|green|very high}} · [[List of Italian regions by Human Development Index|1st of 21]]|blank_name_sec2=[[First-level NUTS of the European Union#Italy|NUTS Region]]|blank_info_sec2=ITH<ref>{{CELEX|32016R2066|text=Commission Regulation (EU) 2016/2066 of 21 November 2016 amending the annexes to Regulation (EC) No 1059/2003 of the European Parliament and of the Council on the establishment of a common classification of territorial units for statistics (NUTS)}}</ref>|website={{URL|http://www.regione.emilia-romagna.it/en/}}|footnotes=|name=ايميليا-رومانا}} <references /> '''ايميليا-رومانا''' (انگريزي: Emilia-Romagna اطالوي: ) اتر اٽلي جو هڪ انتظامي علائقو آهي. جيڪو ايميليا ۽ رومينا جي تاريخي علائقن تي مشتمل آهي. ان جي گاديءَ جو هنڌ بولونيا آهي. ان جي آبادي 44 لک کان وڌيڪ آهي. 22,510 چورس ڪلوميٽر (8,691 چورس ميل) جي ايراضيءَ تي. <templatestyles src="Module:IPA/styles.css"></templatestyles>{{IPAc-en|UK|ɪ|ˌ|m|iː|l|i|ə|_|r|oʊ|ˈ|m|ɑː|n|j|ə}}, {{IPAc-en|US|eɪ|ˌ|-}}, <small>both</small> {{IPAc-en|also|ɛ|ˌ|-}},<ref>{{Cite American Heritage Dictionary|Emilia-Romagna|access-date=6 May 2019}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.collinsdictionary.com/dictionary/english/emilia-romagna|title=Emilia-Romagna|work=[[Collins English Dictionary]]|publisher=[[HarperCollins]]|access-date=6 May 2019}}</ref><ref>{{Cite dictionary|url=http://www.lexico.com/definition/Emilia-Romagna|archive-url=https://web.archive.org/web/20220527192357/https://www.lexico.com/definition/Emilia-Romagna|url-status=dead|archive-date=2022-05-27|title=Emilia-Romagna|dictionary=[[Lexico]] UK English Dictionary|publisher=[[Oxford University Press]]}}</ref><ref>{{Cite Merriam-Webster|Emilia-Romagna|access-date=6 May 2019}}</ref> {{IPA|it|eˈmiːlja roˈmaɲɲa|lang}} )<ref>{{langx|egl|Emégglia-Rumâgna}} or {{lang|egl|Emîlia-Rumâgna}}; {{langx|rgn|Emélia-Rumâgna}}</ref> is an [[Regions of Italy|administrative region]] of [[northern Italy]], comprising the historical regions of [[Emilia (region)|Emilia]] and [[Romagna]]. Its capital is [[Bologna]]. It has a population of over 4.4 million in an area of {{convert|22509.67|km2|0|abbr=on}}.<ref name="population"><templatestyles src="Module:Citation/CS1/styles.css"></templatestyles><cite class="citation web cs1">[https://demo.istat.it/app/?i=POS&l=en "Resident population"]. </cite></ref><ref name="area"><templatestyles src="Module:Citation/CS1/styles.css"></templatestyles><cite class="citation web cs1 cs1-prop-foreign-lang-source">[https://www.istat.it/it/archivio/156224 "Superficie di Comuni Province e Regioni italiane al 9 ottobre 2011"] (in Italian). </cite></ref> [[Category:Pages with Italian IPA]] ايميليا-رومانا يورپ جي امير ترين ۽ ترقي يافته علائقن مان هڪ آهي، جن جي اٽلي ۾ في ڪس [[ڪل ديسي پيداوار|مجموعي گھربل پيداوار]] ٽئين نمبر تي سڀ کان وڌيڪ آهي. اهو هڪ ثقافتي مرڪز پڻ آهي، جين ته دنيا جي سڀ کان پراڻي يونيورسٽي، بولونيا يونيورسٽي جو گهر آهي. ان جا ڪجھ شهر، جهڙوڪ موڊينا، پارما، فريرا ۽ روينا [[عالمي ورثو ماڳ|يونيسڪو ورثي جا هنڌ]] آهن. اهو [[کاڌو|کاڌي]] ۽ [[ڪار|گاڏين]]، جهڙوڪ فراري، ليمبورگيني ۽ ماسيراٽي جي پيداوار جو مرڪز آهي. ان ۾ سرويا، سيسينيٽڪو ۽ رميني جهڙا ساحلي ريسورٽ آهن. 2018 ۾، لونلي پلانيٽ گائيڊ ايميليا-رومانا کي يورپ ۾ ڏسڻ لاءِ بهترين جڳهه قرار ڏنو. lq83stm0t0uxx6sv0as3aala1uctsuv 382663 382662 2026-06-04T10:24:22Z Memon2025 21315 /* */ 382663 wikitext text/x-wiki {{Infobox settlement|official_name=Emilia-Romagna|native_name={{small|{{lang|egl|Emégglia-Rumâgna}} / {{native name|egl|Emîlia-Rumâgna}}<br>{{native name|rgn|Emélia-Rumâgna}}}}|native_name_lang=|settlement_type=[[Regions of Italy|Region]]|image_skyline=|image_alt=|image_caption=|image_flag=Flag of Emilia-Romagna (de facto).svg|flag_alt=|image_shield=Regione-Emilia-Romagna-Stemma.svg|shield_size=55px|shield_alt=|image_blank_emblem=|blank_emblem_size=|blank_emblem_type=|blank_emblem_alt=|nickname=|motto=|anthem=|image_map=Emilia-Romagna in Italy.svg|mapsize=|map_alt=|map_caption=|pushpin_map=|pushpin_label_position=|pushpin_map_alt=|pushpin_mapsize=|pushpin_map_caption=|coordinates=|coor_pinpoint=|coordinates_footnotes=|subdivision_type=Country|subdivision_name={{flag|Italy}}|established_title=|established_date=|founder=|named_for=|seat_type=Capital|seat=[[Bologna]]|government_footnotes=|government_type=[[Presidential system]]<ref name="Presidential">{{cite web |title=Federalism |url=https://www.idea.int/sites/default/files/publications/federalism-primer.pdf |publisher=idea.int |format=PDF |quote=In rare cases, subnational institutions may function very differently from the national level: in Italy, for example, the national government is parliamentary, but regional institutions are basically presidential in form, with directly elected regional governors. }}</ref>|leader_party=[[Democratic Party (Italy)|PD]]|leader_title=President|leader_name=[[Michele De Pascale]]|leader_title1=Vice President|leader_name1=Vincenzo Colla|total_type=|unit_pref=|area_magnitude=|area_footnotes=<ref name="area">{{cite web|url=https://www.istat.it/it/archivio/156224|title=Superficie di Comuni Province e Regioni italiane al 9 ottobre 2011|language=it|publisher=[[Italian National Institute of Statistics|ISTAT]]}}</ref>|area_total_km2=22509.67|elevation_footnotes=|population_footnotes=<ref name="population">{{cite web|title=Resident population|url=https://demo.istat.it/app/?i=POS&l=en|publisher=[[Italian National Institute of Statistics|ISTAT]]}}</ref>|population_total=4465678|population_as_of=2025|population_density_km2=auto|population_demonym=* {{langx|en|Emilian-Romagnol}} * {{langx|egl|emigliàn|links=no}} (man), {{lang|egl|emiglièna}} (woman) * {{langx|rgn|rumagnòl|links=no}} (man), {{lang|rgn|rumagnòla}} (woman) * {{langx|it|emiliano|links=no}} and {{lang|it|romagnolo}} (man), {{lang|it|emiliana}} (woman) and {{lang|it|romagnola}} (woman)|demographics_type1=Languages|demographics1_footnotes=|demographics1_title1=Official|demographics1_title2=Regional|demographics1_title3=|demographics_type2=GDP|demographics2_footnotes=<ref>{{cite web|url=https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/tgs00003/default/table?lang=en|title=EU regions by GDP, Eurostat}}</ref>|demographics2_title1=Total|demographics2_info1=€198.395 billion (2024)|demographics2_title2=Per capita|demographics2_info2=€44,473 (2024)|timezone1=[[Central European Time|CET]]|utc_offset1=+1|timezone1_DST=[[Central European Summer Time|CEST]]|utc_offset1_DST=+2|postal_code_type=|postal_code=|area_code_type=[[ISO 3166 code]]|area_code=IT-45|blank2_name_sec2=[[Human Development Index|HDI]] (2022)|blank2_info_sec2=0.935<ref name="GlobalDataLab">{{cite web |title=Subnational HDI - Table - Global Data Lab |website=globaldatalab.org |url=https://globaldatalab.org/shdi/shdi/ITA/?levels=1%2B4&interpolation=1&extrapolation=0&nearest_real=0&years=2022 |access-date=2025-01-03}}</ref><br/>{{color|green|very high}} · [[List of Italian regions by Human Development Index|1st of 21]]|blank_name_sec2=[[First-level NUTS of the European Union#Italy|NUTS Region]]|blank_info_sec2=ITH<ref>{{CELEX|32016R2066|text=Commission Regulation (EU) 2016/2066 of 21 November 2016 amending the annexes to Regulation (EC) No 1059/2003 of the European Parliament and of the Council on the establishment of a common classification of territorial units for statistics (NUTS)}}</ref>|website={{URL|http://www.regione.emilia-romagna.it/en/}}|footnotes=|name=ايميليا-رومانا}} '''ايميليا-رومانا''' (انگريزي: Emilia-Romagna اطالوي:Emégglia-Rumâgna) اتر [[اٽلي]] جو هڪ انتظامي علائقو آهي, جيڪو ايميليا ۽ رومينا جي تاريخي علائقن تي مشتمل آهي. ان جي گاديءَ جو هنڌ [[بولونيا]] آهي. ان جي آبادي 22,510 چورس ڪلوميٽر (8,691 چورس ميل) جي ايراضيءَ تي 44 لک کان وڌيڪ آهي. <templatestyles src="Module:IPA/styles.css"></templatestyles>{{IPAc-en|UK|ɪ|ˌ|m|iː|l|i|ə|_|r|oʊ|ˈ|m|ɑː|n|j|ə}}, {{IPAc-en|US|eɪ|ˌ|-}}, <small>both</small> {{IPAc-en|also|ɛ|ˌ|-}},<ref>{{Cite American Heritage Dictionary|Emilia-Romagna|access-date=6 May 2019}}</ref><ref>{{cite web|url=https://www.collinsdictionary.com/dictionary/english/emilia-romagna|title=Emilia-Romagna|work=[[Collins English Dictionary]]|publisher=[[HarperCollins]]|access-date=6 May 2019}}</ref><ref>{{Cite dictionary|url=http://www.lexico.com/definition/Emilia-Romagna|archive-url=https://web.archive.org/web/20220527192357/https://www.lexico.com/definition/Emilia-Romagna|url-status=dead|archive-date=2022-05-27|title=Emilia-Romagna|dictionary=[[Lexico]] UK English Dictionary|publisher=[[Oxford University Press]]}}</ref><ref>{{Cite Merriam-Webster|Emilia-Romagna|access-date=6 May 2019}}</ref> {{IPA|it|eˈmiːlja roˈmaɲɲa|lang}} )<ref>{{langx|egl|Emégglia-Rumâgna}} or {{lang|egl|Emîlia-Rumâgna}}; {{langx|rgn|Emélia-Rumâgna}}</ref> is an [[Regions of Italy|administrative region]] of [[northern Italy]], comprising the historical regions of [[Emilia (region)|Emilia]] and [[Romagna]]. Its capital is [[Bologna]]. It has a population of over 4.4 million in an area of {{convert|22509.67|km2|0|abbr=on}}.<ref name="population"><templatestyles src="Module:Citation/CS1/styles.css"></templatestyles><cite class="citation web cs1">[https://demo.istat.it/app/?i=POS&l=en "Resident population"]. </cite></ref><ref name="area"><templatestyles src="Module:Citation/CS1/styles.css"></templatestyles><cite class="citation web cs1 cs1-prop-foreign-lang-source">[https://www.istat.it/it/archivio/156224 "Superficie di Comuni Province e Regioni italiane al 9 ottobre 2011"] (in Italian). </cite></ref> [[Category:Pages with Italian IPA]] ايميليا-رومانا يورپ جي امير ترين ۽ ترقي يافته علائقن مان هڪ آهي، جن جي اٽلي ۾ في ڪس [[ڪل ديسي پيداوار|مجموعي گھربل پيداوار]] ٽئين نمبر تي سڀ کان وڌيڪ آهي. اهو هڪ ثقافتي مرڪز پڻ آهي، جين ته دنيا جي سڀ کان پراڻي يونيورسٽي، بولونيا يونيورسٽي جو گهر آهي. ان جا ڪجھ شهر، جهڙوڪ موڊينا، پارما، فريرا ۽ روينا [[عالمي ورثو ماڳ|يونيسڪو ورثي جا هنڌ]] آهن. اهو [[کاڌو|کاڌي]] ۽ [[ڪار|گاڏين]]، جهڙوڪ فراري، ليمبورگيني ۽ ماسيراٽي جي پيداوار جو مرڪز آهي. ان ۾ سرويا، سيسينيٽڪو ۽ رميني جهڙا ساحلي ريسورٽ آهن. 2018 ۾، لونلي پلانيٽ گائيڊ ايميليا-رومانا کي يورپ ۾ ڏسڻ لاءِ بهترين جڳهه قرار ڏنو. ==ٻولي== lyuolni8veimeus3smwuiyrsk2kqztz 382664 382663 2026-06-04T10:29:17Z Memon2025 21315 /* */ 382664 wikitext text/x-wiki {{Infobox settlement|official_name=Emilia-Romagna|native_name={{small|{{lang|egl|Emégglia-Rumâgna}} / {{native name|egl|Emîlia-Rumâgna}}<br>{{native name|rgn|Emélia-Rumâgna}}}}|native_name_lang=|settlement_type=[[Regions of Italy|Region]]|image_skyline=|image_alt=|image_caption=|image_flag=Flag of Emilia-Romagna (de facto).svg|flag_alt=|image_shield=Regione-Emilia-Romagna-Stemma.svg|shield_size=55px|shield_alt=|image_blank_emblem=|blank_emblem_size=|blank_emblem_type=|blank_emblem_alt=|nickname=|motto=|anthem=|image_map=Emilia-Romagna in Italy.svg|mapsize=|map_alt=|map_caption=|pushpin_map=|pushpin_label_position=|pushpin_map_alt=|pushpin_mapsize=|pushpin_map_caption=|coordinates=|coor_pinpoint=|coordinates_footnotes=|subdivision_type=Country|subdivision_name={{flag|Italy}}|established_title=|established_date=|founder=|named_for=|seat_type=Capital|seat=[[Bologna]]|government_footnotes=|government_type=[[Presidential system]]<ref name="Presidential">{{cite web |title=Federalism |url=https://www.idea.int/sites/default/files/publications/federalism-primer.pdf |publisher=idea.int |format=PDF |quote=In rare cases, subnational institutions may function very differently from the national level: in Italy, for example, the national government is parliamentary, but regional institutions are basically presidential in form, with directly elected regional governors. }}</ref>|leader_party=[[Democratic Party (Italy)|PD]]|leader_title=President|leader_name=[[Michele De Pascale]]|leader_title1=Vice President|leader_name1=Vincenzo Colla|total_type=|unit_pref=|area_magnitude=|area_footnotes=<ref name="area">{{cite web|url=https://www.istat.it/it/archivio/156224|title=Superficie di Comuni Province e Regioni italiane al 9 ottobre 2011|language=it|publisher=[[Italian National Institute of Statistics|ISTAT]]}}</ref>|area_total_km2=22509.67|elevation_footnotes=|population_footnotes=<ref name="population">{{cite web|title=Resident population|url=https://demo.istat.it/app/?i=POS&l=en|publisher=[[Italian National Institute of Statistics|ISTAT]]}}</ref>|population_total=4465678|population_as_of=2025|population_density_km2=auto|population_demonym=* {{langx|en|Emilian-Romagnol}} * {{langx|egl|emigliàn|links=no}} (man), {{lang|egl|emiglièna}} (woman) * {{langx|rgn|rumagnòl|links=no}} (man), {{lang|rgn|rumagnòla}} (woman) * {{langx|it|emiliano|links=no}} and {{lang|it|romagnolo}} (man), {{lang|it|emiliana}} (woman) and {{lang|it|romagnola}} (woman)|demographics_type1=Languages|demographics1_footnotes=|demographics1_title1=Official|demographics1_title2=Regional|demographics1_title3=|demographics_type2=GDP|demographics2_footnotes=<ref>{{cite web|url=https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/tgs00003/default/table?lang=en|title=EU regions by GDP, Eurostat}}</ref>|demographics2_title1=Total|demographics2_info1=€198.395 billion (2024)|demographics2_title2=Per capita|demographics2_info2=€44,473 (2024)|timezone1=[[Central European Time|CET]]|utc_offset1=+1|timezone1_DST=[[Central European Summer Time|CEST]]|utc_offset1_DST=+2|postal_code_type=|postal_code=|area_code_type=[[ISO 3166 code]]|area_code=IT-45|blank2_name_sec2=[[Human Development Index|HDI]] (2022)|blank2_info_sec2=0.935<ref name="GlobalDataLab">{{cite web |title=Subnational HDI - Table - Global Data Lab |website=globaldatalab.org |url=https://globaldatalab.org/shdi/shdi/ITA/?levels=1%2B4&interpolation=1&extrapolation=0&nearest_real=0&years=2022 |access-date=2025-01-03}}</ref><br/>{{color|green|very high}} · [[List of Italian regions by Human Development Index|1st of 21]]|blank_name_sec2=[[First-level NUTS of the European Union#Italy|NUTS Region]]|blank_info_sec2=ITH<ref>{{CELEX|32016R2066|text=Commission Regulation (EU) 2016/2066 of 21 November 2016 amending the annexes to Regulation (EC) No 1059/2003 of the European Parliament and of the Council on the establishment of a common classification of territorial units for statistics (NUTS)}}</ref>|website={{URL|http://www.regione.emilia-romagna.it/en/}}|footnotes=|name=ايميليا-رومانا}} '''ايميليا-رومانا''' (انگريزي: Emilia-Romagna اطالوي:Emégglia-Rumâgna)<ref>{{Cite American Heritage Dictionary|Emilia-Romagna|access-date=6 May 2019}}</ref> <ref>{{cite web|url=https://www.collinsdictionary.com/dictionary/english/emilia-romagna|title=Emilia-Romagna|work=[[Collins English Dictionary]]|publisher=[[HarperCollins]]|access-date=6 May 2019}}</ref> <ref>{{Cite dictionary|url=http://www.lexico.com/definition/Emilia-Romagna|archive-url=https://web.archive.org/web/20220527192357/https://www.lexico.com/definition/Emilia-Romagna|url-status=dead|archive-date=2022-05-27|title=Emilia-Romagna|dictionary=[[Lexico]] UK English Dictionary|publisher=[[Oxford University Press]]}}</ref><ref name=":0" /> اتر [[اٽلي]] جو هڪ انتظامي علائقو آهي <ref>{{langx|egl|Emégglia-Rumâgna}} or {{lang|egl|Emîlia-Rumâgna}}; {{langx|rgn|Emélia-Rumâgna}}</ref> جيڪو ايميليا ۽ رومينا جي تاريخي علائقن تي مشتمل آهي. ان جي گاديءَ جو هنڌ [[بولونيا]] آهي. ان جي آبادي 22,510 چورس ڪلوميٽر (8,691 چورس ميل) جي ايراضيءَ تي 44 لک کان وڌيڪ آهي. ,<ref name=":0">{{Cite Merriam-Webster|Emilia-Romagna|access-date=6 May 2019}}</ref> is an [[Regions of Italy|administrative region]] of [[northern Italy]], comprising the historical regions of [[Emilia (region)|Emilia]] and [[Romagna]]. Its capital is [[Bologna]]. It has a population of over 4.4 million in an area of {{convert|22509.67|km2|0|abbr=on}}.<ref name="population"><templatestyles src="Module:Citation/CS1/styles.css"></templatestyles><cite class="citation web cs1">[https://demo.istat.it/app/?i=POS&l=en "Resident population"]. </cite></ref><ref name="area"><templatestyles src="Module:Citation/CS1/styles.css"></templatestyles><cite class="citation web cs1 cs1-prop-foreign-lang-source">[https://www.istat.it/it/archivio/156224 "Superficie di Comuni Province e Regioni italiane al 9 ottobre 2011"] (in Italian). </cite></ref> ايميليا-رومانا يورپ جي امير ترين ۽ ترقي يافته علائقن مان هڪ آهي، جن جي اٽلي ۾ في ڪس [[ڪل ديسي پيداوار|مجموعي گھربل پيداوار]] ٽئين نمبر تي سڀ کان وڌيڪ آهي. اهو هڪ ثقافتي مرڪز پڻ آهي، جين ته دنيا جي سڀ کان پراڻي يونيورسٽي، بولونيا يونيورسٽي جو گهر آهي. ان جا ڪجھ شهر، جهڙوڪ موڊينا، پارما، فريرا ۽ روينا [[عالمي ورثو ماڳ|يونيسڪو ورثي جا هنڌ]] آهن. اهو [[کاڌو|کاڌي]] ۽ [[ڪار|گاڏين]]، جهڙوڪ فراري، ليمبورگيني ۽ ماسيراٽي جي پيداوار جو مرڪز آهي. ان ۾ سرويا، سيسينيٽڪو ۽ رميني جهڙا ساحلي ريسورٽ آهن. 2018 ۾، لونلي پلانيٽ گائيڊ ايميليا-رومانا کي يورپ ۾ ڏسڻ لاءِ بهترين جڳهه قرار ڏنو. [[Category:Pages with Italian IPA]] ==ٻولي== joby1mqsu4y9m1k4nrjz45bt12adii8 382665 382664 2026-06-04T10:32:06Z Memon2025 21315 /* */ 382665 wikitext text/x-wiki {{Infobox settlement|official_name=Emilia-Romagna|native_name={{small|{{lang|egl|Emégglia-Rumâgna}} / {{native name|egl|Emîlia-Rumâgna}}<br>{{native name|rgn|Emélia-Rumâgna}}}}|native_name_lang=|settlement_type=[[Regions of Italy|Region]]|image_skyline=|image_alt=|image_caption=|image_flag=Flag of Emilia-Romagna (de facto).svg|flag_alt=|image_shield=Regione-Emilia-Romagna-Stemma.svg|shield_size=55px|shield_alt=|image_blank_emblem=|blank_emblem_size=|blank_emblem_type=|blank_emblem_alt=|nickname=|motto=|anthem=|image_map=Emilia-Romagna in Italy.svg|mapsize=|map_alt=|map_caption=|pushpin_map=|pushpin_label_position=|pushpin_map_alt=|pushpin_mapsize=|pushpin_map_caption=|coordinates=|coor_pinpoint=|coordinates_footnotes=|subdivision_type=Country|subdivision_name={{flag|Italy}}|established_title=|established_date=|founder=|named_for=|seat_type=Capital|seat=[[Bologna]]|government_footnotes=|government_type=[[Presidential system]]<ref name="Presidential">{{cite web |title=Federalism |url=https://www.idea.int/sites/default/files/publications/federalism-primer.pdf |publisher=idea.int |format=PDF |quote=In rare cases, subnational institutions may function very differently from the national level: in Italy, for example, the national government is parliamentary, but regional institutions are basically presidential in form, with directly elected regional governors. }}</ref>|leader_party=[[Democratic Party (Italy)|PD]]|leader_title=President|leader_name=[[Michele De Pascale]]|leader_title1=Vice President|leader_name1=Vincenzo Colla|total_type=|unit_pref=|area_magnitude=|area_footnotes=<ref name="area">{{cite web|url=https://www.istat.it/it/archivio/156224|title=Superficie di Comuni Province e Regioni italiane al 9 ottobre 2011|language=it|publisher=[[Italian National Institute of Statistics|ISTAT]]}}</ref>|area_total_km2=22509.67|elevation_footnotes=|population_footnotes=<ref name="population">{{cite web|title=Resident population|url=https://demo.istat.it/app/?i=POS&l=en|publisher=[[Italian National Institute of Statistics|ISTAT]]}}</ref>|population_total=4465678|population_as_of=2025|population_density_km2=auto|population_demonym=* {{langx|en|Emilian-Romagnol}} * {{langx|egl|emigliàn|links=no}} (man), {{lang|egl|emiglièna}} (woman) * {{langx|rgn|rumagnòl|links=no}} (man), {{lang|rgn|rumagnòla}} (woman) * {{langx|it|emiliano|links=no}} and {{lang|it|romagnolo}} (man), {{lang|it|emiliana}} (woman) and {{lang|it|romagnola}} (woman)|demographics_type1=Languages|demographics1_footnotes=|demographics1_title1=Official|demographics1_title2=Regional|demographics1_title3=|demographics_type2=GDP|demographics2_footnotes=<ref>{{cite web|url=https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/tgs00003/default/table?lang=en|title=EU regions by GDP, Eurostat}}</ref>|demographics2_title1=Total|demographics2_info1=€198.395 billion (2024)|demographics2_title2=Per capita|demographics2_info2=€44,473 (2024)|timezone1=[[Central European Time|CET]]|utc_offset1=+1|timezone1_DST=[[Central European Summer Time|CEST]]|utc_offset1_DST=+2|postal_code_type=|postal_code=|area_code_type=[[ISO 3166 code]]|area_code=IT-45|blank2_name_sec2=[[Human Development Index|HDI]] (2022)|blank2_info_sec2=0.935<ref name="GlobalDataLab">{{cite web |title=Subnational HDI - Table - Global Data Lab |website=globaldatalab.org |url=https://globaldatalab.org/shdi/shdi/ITA/?levels=1%2B4&interpolation=1&extrapolation=0&nearest_real=0&years=2022 |access-date=2025-01-03}}</ref><br/>{{color|green|very high}} · [[List of Italian regions by Human Development Index|1st of 21]]|blank_name_sec2=[[First-level NUTS of the European Union#Italy|NUTS Region]]|blank_info_sec2=ITH<ref>{{CELEX|32016R2066|text=Commission Regulation (EU) 2016/2066 of 21 November 2016 amending the annexes to Regulation (EC) No 1059/2003 of the European Parliament and of the Council on the establishment of a common classification of territorial units for statistics (NUTS)}}</ref>|website={{URL|http://www.regione.emilia-romagna.it/en/}}|footnotes=|name=ايميليا-رومانا}} '''ايميليا-رومانا''' ([[انگريزي ٻولي|انگريزي]]: Emilia-Romagna [[اطالوي ٻولي|اطالوي]]:Emégglia-Rumâgna)<ref>{{Cite American Heritage Dictionary|Emilia-Romagna|access-date=6 May 2019}}</ref> <ref>{{cite web|url=https://www.collinsdictionary.com/dictionary/english/emilia-romagna|title=Emilia-Romagna|work=[[Collins English Dictionary]]|publisher=[[HarperCollins]]|access-date=6 May 2019}}</ref> <ref>{{Cite dictionary|url=http://www.lexico.com/definition/Emilia-Romagna|archive-url=https://web.archive.org/web/20220527192357/https://www.lexico.com/definition/Emilia-Romagna|url-status=dead|archive-date=2022-05-27|title=Emilia-Romagna|dictionary=[[Lexico]] UK English Dictionary|publisher=[[Oxford University Press]]}}</ref><ref name=":0">{{Cite Merriam-Webster|Emilia-Romagna|access-date=6 May 2019}}</ref> اتر [[اٽلي]] جو هڪ انتظامي علائقو آهي <ref>{{langx|egl|Emégglia-Rumâgna}} or {{lang|egl|Emîlia-Rumâgna}}; {{langx|rgn|Emélia-Rumâgna}}</ref> جيڪو ايميليا ۽ رومينا جي تاريخي علائقن تي مشتمل آهي. ان جي گاديءَ جو هنڌ [[بولونيا]] آهي. ان جي آبادي <small>22,510</small> چورس ڪلوميٽر (<small>8,691</small> چورس ميل) جي ايراضيءَ تي <small>44</small> لک کان وڌيڪ آهي.<ref name="population"><templatestyles src="Module:Citation/CS1/styles.css"></templatestyles><cite class="citation web cs1">[https://demo.istat.it/app/?i=POS&l=en "Resident population"]. </cite></ref><ref name="area"><templatestyles src="Module:Citation/CS1/styles.css"></templatestyles><cite class="citation web cs1 cs1-prop-foreign-lang-source">[https://www.istat.it/it/archivio/156224 "Superficie di Comuni Province e Regioni italiane al 9 ottobre 2011"] (in Italian). </cite></ref> ايميليا-رومانا يورپ جي امير ترين ۽ ترقي يافته علائقن مان هڪ آهي، جن جي اٽلي ۾ في ڪس [[ڪل ديسي پيداوار|مجموعي گھربل پيداوار]] ٽئين نمبر تي سڀ کان وڌيڪ آهي. اهو هڪ ثقافتي مرڪز پڻ آهي، جين ته دنيا جي سڀ کان پراڻي يونيورسٽي، بولونيا يونيورسٽي جو گهر آهي. ان جا ڪجھ شهر، جهڙوڪ موڊينا، پارما، فريرا ۽ روينا [[عالمي ورثو ماڳ|يونيسڪو ورثي جا هنڌ]] آهن. اهو [[کاڌو|کاڌي]] ۽ [[ڪار|گاڏين]]، جهڙوڪ فراري، ليمبورگيني ۽ ماسيراٽي جي پيداوار جو مرڪز آهي. ان ۾ سرويا، سيسينيٽڪو ۽ رميني جهڙا ساحلي ريسورٽ آهن. 2018 ۾، لونلي پلانيٽ گائيڊ ايميليا-رومانا کي يورپ ۾ ڏسڻ لاءِ بهترين جڳهه قرار ڏنو. [[Category:Pages with Italian IPA]] ==ٻولي== c00mujl30cvfltk0irps3q9r0qwsj8f 382674 382665 2026-06-04T10:43:25Z Memon2025 21315 /* ٻولي */ 382674 wikitext text/x-wiki {{Infobox settlement|official_name=Emilia-Romagna|native_name={{small|{{lang|egl|Emégglia-Rumâgna}} / {{native name|egl|Emîlia-Rumâgna}}<br>{{native name|rgn|Emélia-Rumâgna}}}}|native_name_lang=|settlement_type=[[Regions of Italy|Region]]|image_skyline=|image_alt=|image_caption=|image_flag=Flag of Emilia-Romagna (de facto).svg|flag_alt=|image_shield=Regione-Emilia-Romagna-Stemma.svg|shield_size=55px|shield_alt=|image_blank_emblem=|blank_emblem_size=|blank_emblem_type=|blank_emblem_alt=|nickname=|motto=|anthem=|image_map=Emilia-Romagna in Italy.svg|mapsize=|map_alt=|map_caption=|pushpin_map=|pushpin_label_position=|pushpin_map_alt=|pushpin_mapsize=|pushpin_map_caption=|coordinates=|coor_pinpoint=|coordinates_footnotes=|subdivision_type=Country|subdivision_name={{flag|Italy}}|established_title=|established_date=|founder=|named_for=|seat_type=Capital|seat=[[Bologna]]|government_footnotes=|government_type=[[Presidential system]]<ref name="Presidential">{{cite web |title=Federalism |url=https://www.idea.int/sites/default/files/publications/federalism-primer.pdf |publisher=idea.int |format=PDF |quote=In rare cases, subnational institutions may function very differently from the national level: in Italy, for example, the national government is parliamentary, but regional institutions are basically presidential in form, with directly elected regional governors. }}</ref>|leader_party=[[Democratic Party (Italy)|PD]]|leader_title=President|leader_name=[[Michele De Pascale]]|leader_title1=Vice President|leader_name1=Vincenzo Colla|total_type=|unit_pref=|area_magnitude=|area_footnotes=<ref name="area">{{cite web|url=https://www.istat.it/it/archivio/156224|title=Superficie di Comuni Province e Regioni italiane al 9 ottobre 2011|language=it|publisher=[[Italian National Institute of Statistics|ISTAT]]}}</ref>|area_total_km2=22509.67|elevation_footnotes=|population_footnotes=<ref name="population">{{cite web|title=Resident population|url=https://demo.istat.it/app/?i=POS&l=en|publisher=[[Italian National Institute of Statistics|ISTAT]]}}</ref>|population_total=4465678|population_as_of=2025|population_density_km2=auto|population_demonym=* {{langx|en|Emilian-Romagnol}} * {{langx|egl|emigliàn|links=no}} (man), {{lang|egl|emiglièna}} (woman) * {{langx|rgn|rumagnòl|links=no}} (man), {{lang|rgn|rumagnòla}} (woman) * {{langx|it|emiliano|links=no}} and {{lang|it|romagnolo}} (man), {{lang|it|emiliana}} (woman) and {{lang|it|romagnola}} (woman)|demographics_type1=Languages|demographics1_footnotes=|demographics1_title1=Official|demographics1_title2=Regional|demographics1_title3=|demographics_type2=GDP|demographics2_footnotes=<ref>{{cite web|url=https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/tgs00003/default/table?lang=en|title=EU regions by GDP, Eurostat}}</ref>|demographics2_title1=Total|demographics2_info1=€198.395 billion (2024)|demographics2_title2=Per capita|demographics2_info2=€44,473 (2024)|timezone1=[[Central European Time|CET]]|utc_offset1=+1|timezone1_DST=[[Central European Summer Time|CEST]]|utc_offset1_DST=+2|postal_code_type=|postal_code=|area_code_type=[[ISO 3166 code]]|area_code=IT-45|blank2_name_sec2=[[Human Development Index|HDI]] (2022)|blank2_info_sec2=0.935<ref name="GlobalDataLab">{{cite web |title=Subnational HDI - Table - Global Data Lab |website=globaldatalab.org |url=https://globaldatalab.org/shdi/shdi/ITA/?levels=1%2B4&interpolation=1&extrapolation=0&nearest_real=0&years=2022 |access-date=2025-01-03}}</ref><br/>{{color|green|very high}} · [[List of Italian regions by Human Development Index|1st of 21]]|blank_name_sec2=[[First-level NUTS of the European Union#Italy|NUTS Region]]|blank_info_sec2=ITH<ref>{{CELEX|32016R2066|text=Commission Regulation (EU) 2016/2066 of 21 November 2016 amending the annexes to Regulation (EC) No 1059/2003 of the European Parliament and of the Council on the establishment of a common classification of territorial units for statistics (NUTS)}}</ref>|website={{URL|http://www.regione.emilia-romagna.it/en/}}|footnotes=|name=ايميليا-رومانا}} '''ايميليا-رومانا''' ([[انگريزي ٻولي|انگريزي]]: Emilia-Romagna [[اطالوي ٻولي|اطالوي]]:Emégglia-Rumâgna)<ref>{{Cite American Heritage Dictionary|Emilia-Romagna|access-date=6 May 2019}}</ref> <ref>{{cite web|url=https://www.collinsdictionary.com/dictionary/english/emilia-romagna|title=Emilia-Romagna|work=[[Collins English Dictionary]]|publisher=[[HarperCollins]]|access-date=6 May 2019}}</ref> <ref>{{Cite dictionary|url=http://www.lexico.com/definition/Emilia-Romagna|archive-url=https://web.archive.org/web/20220527192357/https://www.lexico.com/definition/Emilia-Romagna|url-status=dead|archive-date=2022-05-27|title=Emilia-Romagna|dictionary=[[Lexico]] UK English Dictionary|publisher=[[Oxford University Press]]}}</ref><ref name=":0">{{Cite Merriam-Webster|Emilia-Romagna|access-date=6 May 2019}}</ref> اتر [[اٽلي]] جو هڪ انتظامي علائقو آهي <ref>{{langx|egl|Emégglia-Rumâgna}} or {{lang|egl|Emîlia-Rumâgna}}; {{langx|rgn|Emélia-Rumâgna}}</ref> جيڪو ايميليا ۽ رومينا جي تاريخي علائقن تي مشتمل آهي. ان جي گاديءَ جو هنڌ [[بولونيا]] آهي. ان جي آبادي <small>22,510</small> چورس ڪلوميٽر (<small>8,691</small> چورس ميل) جي ايراضيءَ تي <small>44</small> لک کان وڌيڪ آهي.<ref name="population"><templatestyles src="Module:Citation/CS1/styles.css"></templatestyles><cite class="citation web cs1">[https://demo.istat.it/app/?i=POS&l=en "Resident population"]. </cite></ref><ref name="area"><templatestyles src="Module:Citation/CS1/styles.css"></templatestyles><cite class="citation web cs1 cs1-prop-foreign-lang-source">[https://www.istat.it/it/archivio/156224 "Superficie di Comuni Province e Regioni italiane al 9 ottobre 2011"] (in Italian). </cite></ref> ايميليا-رومانا يورپ جي امير ترين ۽ ترقي يافته علائقن مان هڪ آهي، جن جي اٽلي ۾ في ڪس [[ڪل ديسي پيداوار|مجموعي گھربل پيداوار]] ٽئين نمبر تي سڀ کان وڌيڪ آهي. اهو هڪ ثقافتي مرڪز پڻ آهي، جين ته دنيا جي سڀ کان پراڻي يونيورسٽي، بولونيا يونيورسٽي جو گهر آهي. ان جا ڪجھ شهر، جهڙوڪ موڊينا، پارما، فريرا ۽ روينا [[عالمي ورثو ماڳ|يونيسڪو ورثي جا هنڌ]] آهن. اهو [[کاڌو|کاڌي]] ۽ [[ڪار|گاڏين]]، جهڙوڪ فراري، ليمبورگيني ۽ ماسيراٽي جي پيداوار جو مرڪز آهي. ان ۾ سرويا، سيسينيٽڪو ۽ رميني جهڙا ساحلي ريسورٽ آهن. 2018 ۾، لونلي پلانيٽ گائيڊ ايميليا-رومانا کي يورپ ۾ ڏسڻ لاءِ بهترين جڳهه قرار ڏنو. [[Category:Pages with Italian IPA]] ==ٻولي== [[زمرو:ايميليا-رومانا]] 3ogryvhiy8yesesi8karn14j9rcm6vj 382675 382674 2026-06-04T10:44:39Z Memon2025 21315 /* ٻولي */ 382675 wikitext text/x-wiki {{Infobox settlement|official_name=Emilia-Romagna|native_name={{small|{{lang|egl|Emégglia-Rumâgna}} / {{native name|egl|Emîlia-Rumâgna}}<br>{{native name|rgn|Emélia-Rumâgna}}}}|native_name_lang=|settlement_type=[[Regions of Italy|Region]]|image_skyline=|image_alt=|image_caption=|image_flag=Flag of Emilia-Romagna (de facto).svg|flag_alt=|image_shield=Regione-Emilia-Romagna-Stemma.svg|shield_size=55px|shield_alt=|image_blank_emblem=|blank_emblem_size=|blank_emblem_type=|blank_emblem_alt=|nickname=|motto=|anthem=|image_map=Emilia-Romagna in Italy.svg|mapsize=|map_alt=|map_caption=|pushpin_map=|pushpin_label_position=|pushpin_map_alt=|pushpin_mapsize=|pushpin_map_caption=|coordinates=|coor_pinpoint=|coordinates_footnotes=|subdivision_type=Country|subdivision_name={{flag|Italy}}|established_title=|established_date=|founder=|named_for=|seat_type=Capital|seat=[[Bologna]]|government_footnotes=|government_type=[[Presidential system]]<ref name="Presidential">{{cite web |title=Federalism |url=https://www.idea.int/sites/default/files/publications/federalism-primer.pdf |publisher=idea.int |format=PDF |quote=In rare cases, subnational institutions may function very differently from the national level: in Italy, for example, the national government is parliamentary, but regional institutions are basically presidential in form, with directly elected regional governors. }}</ref>|leader_party=[[Democratic Party (Italy)|PD]]|leader_title=President|leader_name=[[Michele De Pascale]]|leader_title1=Vice President|leader_name1=Vincenzo Colla|total_type=|unit_pref=|area_magnitude=|area_footnotes=<ref name="area">{{cite web|url=https://www.istat.it/it/archivio/156224|title=Superficie di Comuni Province e Regioni italiane al 9 ottobre 2011|language=it|publisher=[[Italian National Institute of Statistics|ISTAT]]}}</ref>|area_total_km2=22509.67|elevation_footnotes=|population_footnotes=<ref name="population">{{cite web|title=Resident population|url=https://demo.istat.it/app/?i=POS&l=en|publisher=[[Italian National Institute of Statistics|ISTAT]]}}</ref>|population_total=4465678|population_as_of=2025|population_density_km2=auto|population_demonym=* {{langx|en|Emilian-Romagnol}} * {{langx|egl|emigliàn|links=no}} (man), {{lang|egl|emiglièna}} (woman) * {{langx|rgn|rumagnòl|links=no}} (man), {{lang|rgn|rumagnòla}} (woman) * {{langx|it|emiliano|links=no}} and {{lang|it|romagnolo}} (man), {{lang|it|emiliana}} (woman) and {{lang|it|romagnola}} (woman)|demographics_type1=Languages|demographics1_footnotes=|demographics1_title1=Official|demographics1_title2=Regional|demographics1_title3=|demographics_type2=GDP|demographics2_footnotes=<ref>{{cite web|url=https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/tgs00003/default/table?lang=en|title=EU regions by GDP, Eurostat}}</ref>|demographics2_title1=Total|demographics2_info1=€198.395 billion (2024)|demographics2_title2=Per capita|demographics2_info2=€44,473 (2024)|timezone1=[[Central European Time|CET]]|utc_offset1=+1|timezone1_DST=[[Central European Summer Time|CEST]]|utc_offset1_DST=+2|postal_code_type=|postal_code=|area_code_type=[[ISO 3166 code]]|area_code=IT-45|blank2_name_sec2=[[Human Development Index|HDI]] (2022)|blank2_info_sec2=0.935<ref name="GlobalDataLab">{{cite web |title=Subnational HDI - Table - Global Data Lab |website=globaldatalab.org |url=https://globaldatalab.org/shdi/shdi/ITA/?levels=1%2B4&interpolation=1&extrapolation=0&nearest_real=0&years=2022 |access-date=2025-01-03}}</ref><br/>{{color|green|very high}} · [[List of Italian regions by Human Development Index|1st of 21]]|blank_name_sec2=[[First-level NUTS of the European Union#Italy|NUTS Region]]|blank_info_sec2=ITH<ref>{{CELEX|32016R2066|text=Commission Regulation (EU) 2016/2066 of 21 November 2016 amending the annexes to Regulation (EC) No 1059/2003 of the European Parliament and of the Council on the establishment of a common classification of territorial units for statistics (NUTS)}}</ref>|website={{URL|http://www.regione.emilia-romagna.it/en/}}|footnotes=|name=ايميليا-رومانا}} '''ايميليا-رومانا''' ([[انگريزي ٻولي|انگريزي]]: Emilia-Romagna [[اطالوي ٻولي|اطالوي]]:Emégglia-Rumâgna)<ref>{{Cite American Heritage Dictionary|Emilia-Romagna|access-date=6 May 2019}}</ref> <ref>{{cite web|url=https://www.collinsdictionary.com/dictionary/english/emilia-romagna|title=Emilia-Romagna|work=[[Collins English Dictionary]]|publisher=[[HarperCollins]]|access-date=6 May 2019}}</ref> <ref>{{Cite dictionary|url=http://www.lexico.com/definition/Emilia-Romagna|archive-url=https://web.archive.org/web/20220527192357/https://www.lexico.com/definition/Emilia-Romagna|url-status=dead|archive-date=2022-05-27|title=Emilia-Romagna|dictionary=[[Lexico]] UK English Dictionary|publisher=[[Oxford University Press]]}}</ref><ref name=":0">{{Cite Merriam-Webster|Emilia-Romagna|access-date=6 May 2019}}</ref> اتر [[اٽلي]] جو هڪ انتظامي علائقو آهي <ref>{{langx|egl|Emégglia-Rumâgna}} or {{lang|egl|Emîlia-Rumâgna}}; {{langx|rgn|Emélia-Rumâgna}}</ref> جيڪو ايميليا ۽ رومينا جي تاريخي علائقن تي مشتمل آهي. ان جي گاديءَ جو هنڌ [[بولونيا]] آهي. ان جي آبادي <small>22,510</small> چورس ڪلوميٽر (<small>8,691</small> چورس ميل) جي ايراضيءَ تي <small>44</small> لک کان وڌيڪ آهي.<ref name="population"><templatestyles src="Module:Citation/CS1/styles.css"></templatestyles><cite class="citation web cs1">[https://demo.istat.it/app/?i=POS&l=en "Resident population"]. </cite></ref><ref name="area"><templatestyles src="Module:Citation/CS1/styles.css"></templatestyles><cite class="citation web cs1 cs1-prop-foreign-lang-source">[https://www.istat.it/it/archivio/156224 "Superficie di Comuni Province e Regioni italiane al 9 ottobre 2011"] (in Italian). </cite></ref> ايميليا-رومانا يورپ جي امير ترين ۽ ترقي يافته علائقن مان هڪ آهي، جن جي اٽلي ۾ في ڪس [[ڪل ديسي پيداوار|مجموعي گھربل پيداوار]] ٽئين نمبر تي سڀ کان وڌيڪ آهي. اهو هڪ ثقافتي مرڪز پڻ آهي، جين ته دنيا جي سڀ کان پراڻي يونيورسٽي، بولونيا يونيورسٽي جو گهر آهي. ان جا ڪجھ شهر، جهڙوڪ موڊينا، پارما، فريرا ۽ روينا [[عالمي ورثو ماڳ|يونيسڪو ورثي جا هنڌ]] آهن. اهو [[کاڌو|کاڌي]] ۽ [[ڪار|گاڏين]]، جهڙوڪ فراري، ليمبورگيني ۽ ماسيراٽي جي پيداوار جو مرڪز آهي. ان ۾ سرويا، سيسينيٽڪو ۽ رميني جهڙا ساحلي ريسورٽ آهن. 2018 ۾، لونلي پلانيٽ گائيڊ ايميليا-رومانا کي يورپ ۾ ڏسڻ لاءِ بهترين جڳهه قرار ڏنو. [[Category:Pages with Italian IPA]] ==ٻولي== [[زمرو:اٽلي]] [[زمرو:ايميليا-رومانا]] 595we734sta4jk7qd2313y15o0sq22u 382678 382675 2026-06-04T11:03:19Z Memon2025 21315 382678 wikitext text/x-wiki {{Infobox settlement|official_name=Emilia-Romagna|native_name={{small|{{lang|egl|Emégglia-Rumâgna}} / {{native name|egl|Emîlia-Rumâgna}}<br>{{native name|rgn|Emélia-Rumâgna}}}}|native_name_lang=|settlement_type=[[Regions of Italy|Region]]|image_skyline=|image_alt=|image_caption=|image_flag=Flag of Emilia-Romagna (de facto).svg|flag_alt=|image_shield=Regione-Emilia-Romagna-Stemma.svg|shield_size=55px|shield_alt=|image_blank_emblem=|blank_emblem_size=|blank_emblem_type=|blank_emblem_alt=|nickname=|motto=|anthem=|image_map=Emilia-Romagna in Italy.svg|mapsize=|map_alt=|map_caption=|pushpin_map=|pushpin_label_position=|pushpin_map_alt=|pushpin_mapsize=|pushpin_map_caption=|coordinates=|coor_pinpoint=|coordinates_footnotes=|subdivision_type=Country|subdivision_name={{flag|Italy}}|established_title=|established_date=|founder=|named_for=|seat_type=Capital|seat=[[Bologna]]|government_footnotes=|government_type=[[Presidential system]]<ref name="Presidential">{{cite web |title=Federalism |url=https://www.idea.int/sites/default/files/publications/federalism-primer.pdf |publisher=idea.int |format=PDF |quote=In rare cases, subnational institutions may function very differently from the national level: in Italy, for example, the national government is parliamentary, but regional institutions are basically presidential in form, with directly elected regional governors. }}</ref>|leader_party=[[Democratic Party (Italy)|PD]]|leader_title=President|leader_name=[[Michele De Pascale]]|leader_title1=Vice President|leader_name1=Vincenzo Colla|total_type=|unit_pref=|area_magnitude=|area_footnotes=<ref name="area">{{cite web|url=https://www.istat.it/it/archivio/156224|title=Superficie di Comuni Province e Regioni italiane al 9 ottobre 2011|language=it|publisher=[[Italian National Institute of Statistics|ISTAT]]}}</ref>|area_total_km2=22509.67|elevation_footnotes=|population_footnotes=<ref name="population">{{cite web|title=Resident population|url=https://demo.istat.it/app/?i=POS&l=en|publisher=[[Italian National Institute of Statistics|ISTAT]]}}</ref>|population_total=4465678|population_as_of=2025|population_density_km2=auto|population_demonym=* {{langx|en|Emilian-Romagnol}} * {{langx|egl|emigliàn|links=no}} (man), {{lang|egl|emiglièna}} (woman) * {{langx|rgn|rumagnòl|links=no}} (man), {{lang|rgn|rumagnòla}} (woman) * {{langx|it|emiliano|links=no}} and {{lang|it|romagnolo}} (man), {{lang|it|emiliana}} (woman) and {{lang|it|romagnola}} (woman)|demographics_type1=Languages|demographics1_footnotes=|demographics1_title1=Official|demographics1_title2=Regional|demographics1_title3=|demographics_type2=GDP|demographics2_footnotes=<ref>{{cite web|url=https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/tgs00003/default/table?lang=en|title=EU regions by GDP, Eurostat}}</ref>|demographics2_title1=Total|demographics2_info1=€198.395 billion (2024)|demographics2_title2=Per capita|demographics2_info2=€44,473 (2024)|timezone1=[[Central European Time|CET]]|utc_offset1=+1|timezone1_DST=[[Central European Summer Time|CEST]]|utc_offset1_DST=+2|postal_code_type=|postal_code=|area_code_type=[[ISO 3166 code]]|area_code=IT-45|blank2_name_sec2=[[Human Development Index|HDI]] (2022)|blank2_info_sec2=0.935<ref name="GlobalDataLab">{{cite web |title=Subnational HDI - Table - Global Data Lab |website=globaldatalab.org |url=https://globaldatalab.org/shdi/shdi/ITA/?levels=1%2B4&interpolation=1&extrapolation=0&nearest_real=0&years=2022 |access-date=2025-01-03}}</ref><br/>{{color|green|very high}} · [[List of Italian regions by Human Development Index|1st of 21]]|blank_name_sec2=[[First-level NUTS of the European Union#Italy|NUTS Region]]|blank_info_sec2=ITH<ref>{{CELEX|32016R2066|text=Commission Regulation (EU) 2016/2066 of 21 November 2016 amending the annexes to Regulation (EC) No 1059/2003 of the European Parliament and of the Council on the establishment of a common classification of territorial units for statistics (NUTS)}}</ref>|website={{URL|http://www.regione.emilia-romagna.it/en/}}|footnotes=|name=ايميليا-رومانا}} '''ايميليا-رومانا''' ([[انگريزي ٻولي|انگريزي]]: Emilia-Romagna [[اطالوي ٻولي|اطالوي]]:Emégglia-Rumâgna)<ref>{{Cite American Heritage Dictionary|Emilia-Romagna|access-date=6 May 2019}}</ref> <ref>{{cite web|url=https://www.collinsdictionary.com/dictionary/english/emilia-romagna|title=Emilia-Romagna|work=[[Collins English Dictionary]]|publisher=[[HarperCollins]]|access-date=6 May 2019}}</ref> <ref>{{Cite dictionary|url=http://www.lexico.com/definition/Emilia-Romagna|archive-url=https://web.archive.org/web/20220527192357/https://www.lexico.com/definition/Emilia-Romagna|url-status=dead|archive-date=2022-05-27|title=Emilia-Romagna|dictionary=[[Lexico]] UK English Dictionary|publisher=[[Oxford University Press]]}}</ref><ref name=":0">{{Cite Merriam-Webster|Emilia-Romagna|access-date=6 May 2019}}</ref> اتر [[اٽلي]] جو هڪ انتظامي علائقو آهي <ref>{{langx|egl|Emégglia-Rumâgna}} or {{lang|egl|Emîlia-Rumâgna}}; {{langx|rgn|Emélia-Rumâgna}}</ref> جيڪو ايميليا ۽ رومينا جي تاريخي علائقن تي مشتمل آهي. ان جي گاديءَ جو هنڌ [[بولونيا]] آهي. ان جي آبادي <small>22,510</small> چورس ڪلوميٽر (<small>8,691</small> چورس ميل) جي ايراضيءَ تي <small>44</small> لک کان وڌيڪ آهي.<ref name="population"><templatestyles src="Module:Citation/CS1/styles.css"></templatestyles><cite class="citation web cs1">[https://demo.istat.it/app/?i=POS&l=en "Resident population"]. </cite></ref><ref name="area"><templatestyles src="Module:Citation/CS1/styles.css"></templatestyles><cite class="citation web cs1 cs1-prop-foreign-lang-source">[https://www.istat.it/it/archivio/156224 "Superficie di Comuni Province e Regioni italiane al 9 ottobre 2011"] (in Italian). </cite></ref> ايميليا-رومانا يورپ جي امير ترين ۽ ترقي يافته علائقن مان هڪ آهي، جن جي اٽلي ۾ في ڪس [[ڪل ديسي پيداوار|مجموعي گھربل پيداوار]] ٽئين نمبر تي سڀ کان وڌيڪ آهي. اهو هڪ ثقافتي مرڪز پڻ آهي، جين ته دنيا جي سڀ کان پراڻي يونيورسٽي، بولونيا يونيورسٽي جو گهر آهي. ان جا ڪجھ شهر، جهڙوڪ موڊينا، پارما، فريرا ۽ روينا [[عالمي ورثو ماڳ|يونيسڪو ورثي جا هنڌ]] آهن. اهو [[کاڌو|کاڌي]] ۽ [[ڪار|گاڏين]]، جهڙوڪ فراري، ليمبورگيني ۽ ماسيراٽي جي پيداوار جو مرڪز آهي. ان ۾ سرويا، سيسينيٽڪو ۽ رميني جهڙا ساحلي ريسورٽ آهن. 2018 ۾، لونلي پلانيٽ گائيڊ ايميليا-رومانا کي يورپ ۾ ڏسڻ لاءِ بهترين جڳهه قرار ڏنو. [[Category:Pages with Italian IPA]] ==نالو== ايميليا-روماگنا جو نالو قديم روم جي ورثي ۾ آهي. ايميليا وييا ايميليا مان نڪتل آهي، رومن روڊ جيڪو پياسينزا کي رميني سان ڳنڍيندو هو، جيڪو 187 ق.م ۾ مڪمل ٿيو، ۽ قونصل مارڪس ايميليس ليپيڊس جي نالي تي رکيو ويو. روماگنا رومانيا مان نڪتل آهي، اوڀر رومن سلطنت جو نالو جيڪو لومبارڊس پاران روينا تي لاڳو ڪيو ويو جڏهن مغربي سلطنت جو وجود ختم ٿي چڪو هو ۽ روينا اوڀر جي هڪ چوڪي ​​هئي (540-751). تاريخ: جاگرافي: حڪومت ۽ سياست: آبادي: معيشت: ٽرانسپورٽ: ثقافت: راند: ==پڻ ڏسو== * [[سسلي]] * [[بولونيا]] ==وڌيڪ پڙهڻ== ==ٻاهرين لنڪس== [[زمرو:اٽلي]] [[زمرو:ايميليا-رومانا]] 4441dzhilfg01asnzlgavb2nmqo8xum 382679 382678 2026-06-04T11:08:49Z Memon2025 21315 /* */ 382679 wikitext text/x-wiki {{Infobox settlement|official_name=Emilia-Romagna|native_name=Emégglia-Rumâgna (رومنول) <br> Emélia-Rumâgna (ايميلين)|native_name_lang=. . ملڪ: اٽلي. گاديءَ جو هنڌ: بولوگنا. حڪومت: • قسم: صدارتي نظام. • صدر: مشيل ڊي پاسڪل (پي ڊي) • نائب صدر: ونسينزو ڪولا. ايراضي: • ڪُل: 22,509.67 چورس ڪلوميٽر (8,691.03 چورس ميل) آبادي (2025): • ڪُل: 4,465,678 • کثافت: 198.3893/چورس ڪلوميٽر (513.8260/چورس ميل) مخففات: انگريزي: ايميلين-روماگنول ايميلين: ايميلين (مرد)، ايميلينا (عورت) روماگنول: روماگنول (مرد)، روماگنولا (عورت) اطالوي: ايميليانو ۽ رومانولو (مرد)، ايميليانا (عورت) ۽ رومانولا (عورت). ٻوليون: • سرڪاري: اطالوي. • علائقائي: ايميلين. روماگنول جي ڊي پي: • ڪُل €198.395 بلين يورو (2024) • في ماڻهو: €44,473 (2024) ٽائيم زون: UTC+1 (CET) • سمر (DST): UTC+2 (CEST) ISO 3166 ڪوڊ: IT-45 NUTS علائقو: ITH HDI (2022): 0.935 تمام گهڻو · 21 مان 1 ويب سائيٽ: * :|settlement_type=[[Regions of Italy|Region]]|image_skyline=|image_alt=|image_caption=|image_flag=Flag of Emilia-Romagna (de facto).svg|flag_alt=|image_shield=Regione-Emilia-Romagna-Stemma.svg|shield_size=55px|shield_alt=|image_blank_emblem=|blank_emblem_size=|blank_emblem_type=|blank_emblem_alt=|nickname=|motto=|anthem=|image_map=Emilia-Romagna in Italy.svg|mapsize=|map_alt=|map_caption=|pushpin_map=|pushpin_label_position=|pushpin_map_alt=|pushpin_mapsize=|pushpin_map_caption=|coordinates=|coor_pinpoint=|coordinates_footnotes=|subdivision_type=Country|subdivision_name={{flag|Italy}}|established_title=|established_date=|founder=|named_for=|seat_type=Capital|seat=[[Bologna]]|government_footnotes=|government_type=[[Presidential system]]<ref name="Presidential">{{cite web |title=Federalism |url=https://www.idea.int/sites/default/files/publications/federalism-primer.pdf |publisher=idea.int |format=PDF |quote=In rare cases, subnational institutions may function very differently from the national level: in Italy, for example, the national government is parliamentary, but regional institutions are basically presidential in form, with directly elected regional governors. }}</ref>|leader_party=[[Democratic Party (Italy)|PD]]|leader_title=President|leader_name=[[Michele De Pascale]]|leader_title1=Vice President|leader_name1=Vincenzo Colla|total_type=|unit_pref=|area_magnitude=|area_footnotes=<ref name="area">{{cite web|url=https://www.istat.it/it/archivio/156224|title=Superficie di Comuni Province e Regioni italiane al 9 ottobre 2011|language=it|publisher=[[Italian National Institute of Statistics|ISTAT]]}}</ref>|area_total_km2=22509.67|elevation_footnotes=|population_footnotes=<ref name="population">{{cite web|title=Resident population|url=https://demo.istat.it/app/?i=POS&l=en|publisher=[[Italian National Institute of Statistics|ISTAT]]}}</ref>|population_total=4465678|population_as_of=2025|population_density_km2=auto|population_demonym=* {{langx|en|Emilian-Romagnol}} * {{langx|egl|emigliàn|links=no}} (man), {{lang|egl|emiglièna}} (woman) * {{langx|rgn|rumagnòl|links=no}} (man), {{lang|rgn|rumagnòla}} (woman) * {{langx|it|emiliano|links=no}} and {{lang|it|romagnolo}} (man), {{lang|it|emiliana}} (woman) and {{lang|it|romagnola}} (woman)|demographics_type1=Languages|demographics1_footnotes=|demographics1_title1=Official|demographics1_title2=Regional|demographics1_title3=|demographics_type2=GDP|demographics2_footnotes=<ref>{{cite web|url=https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/tgs00003/default/table?lang=en|title=EU regions by GDP, Eurostat}}</ref>|demographics2_title1=Total|demographics2_info1=€198.395 billion (2024)|demographics2_title2=Per capita|demographics2_info2=€44,473 (2024)|timezone1=[[Central European Time|CET]]|utc_offset1=+1|timezone1_DST=[[Central European Summer Time|CEST]]|utc_offset1_DST=+2|postal_code_type=|postal_code=|area_code_type=[[ISO 3166 code]]|area_code=IT-45|blank2_name_sec2=[[Human Development Index|HDI]] (2022)|blank2_info_sec2=0.935<ref name="GlobalDataLab">{{cite web |title=Subnational HDI - Table - Global Data Lab |website=globaldatalab.org |url=https://globaldatalab.org/shdi/shdi/ITA/?levels=1%2B4&interpolation=1&extrapolation=0&nearest_real=0&years=2022 |access-date=2025-01-03}}</ref><br/>{{color|green|very high}} · [[List of Italian regions by Human Development Index|1st of 21]]|blank_name_sec2=[[First-level NUTS of the European Union#Italy|NUTS Region]]|blank_info_sec2=ITH<ref>{{CELEX|32016R2066|text=Commission Regulation (EU) 2016/2066 of 21 November 2016 amending the annexes to Regulation (EC) No 1059/2003 of the European Parliament and of the Council on the establishment of a common classification of territorial units for statistics (NUTS)}}</ref>|website={{URL|http://www.regione.emilia-romagna.it/en/}}|footnotes=|name=ايميليا-رومانا}} '''ايميليا-رومانا''' ([[انگريزي ٻولي|انگريزي]]: Emilia-Romagna [[اطالوي ٻولي|اطالوي]]:Emégglia-Rumâgna)<ref>{{Cite American Heritage Dictionary|Emilia-Romagna|access-date=6 May 2019}}</ref> <ref>{{cite web|url=https://www.collinsdictionary.com/dictionary/english/emilia-romagna|title=Emilia-Romagna|work=[[Collins English Dictionary]]|publisher=[[HarperCollins]]|access-date=6 May 2019}}</ref> <ref>{{Cite dictionary|url=http://www.lexico.com/definition/Emilia-Romagna|archive-url=https://web.archive.org/web/20220527192357/https://www.lexico.com/definition/Emilia-Romagna|url-status=dead|archive-date=2022-05-27|title=Emilia-Romagna|dictionary=[[Lexico]] UK English Dictionary|publisher=[[Oxford University Press]]}}</ref><ref name=":0">{{Cite Merriam-Webster|Emilia-Romagna|access-date=6 May 2019}}</ref> اتر [[اٽلي]] جو هڪ انتظامي علائقو آهي <ref>{{langx|egl|Emégglia-Rumâgna}} or {{lang|egl|Emîlia-Rumâgna}}; {{langx|rgn|Emélia-Rumâgna}}</ref> جيڪو ايميليا ۽ رومينا جي تاريخي علائقن تي مشتمل آهي. ان جي گاديءَ جو هنڌ [[بولونيا]] آهي. ان جي آبادي <small>22,510</small> چورس ڪلوميٽر (<small>8,691</small> چورس ميل) جي ايراضيءَ تي <small>44</small> لک کان وڌيڪ آهي.<ref name="population"><templatestyles src="Module:Citation/CS1/styles.css"></templatestyles><cite class="citation web cs1">[https://demo.istat.it/app/?i=POS&l=en "Resident population"]. </cite></ref><ref name="area"><templatestyles src="Module:Citation/CS1/styles.css"></templatestyles><cite class="citation web cs1 cs1-prop-foreign-lang-source">[https://www.istat.it/it/archivio/156224 "Superficie di Comuni Province e Regioni italiane al 9 ottobre 2011"] (in Italian). </cite></ref> ايميليا-رومانا يورپ جي امير ترين ۽ ترقي يافته علائقن مان هڪ آهي، جن جي اٽلي ۾ في ڪس [[ڪل ديسي پيداوار|مجموعي گھربل پيداوار]] ٽئين نمبر تي سڀ کان وڌيڪ آهي. اهو هڪ ثقافتي مرڪز پڻ آهي، جين ته دنيا جي سڀ کان پراڻي يونيورسٽي، بولونيا يونيورسٽي جو گهر آهي. ان جا ڪجھ شهر، جهڙوڪ موڊينا، پارما، فريرا ۽ روينا [[عالمي ورثو ماڳ|يونيسڪو ورثي جا هنڌ]] آهن. اهو [[کاڌو|کاڌي]] ۽ [[ڪار|گاڏين]]، جهڙوڪ فراري، ليمبورگيني ۽ ماسيراٽي جي پيداوار جو مرڪز آهي. ان ۾ سرويا، سيسينيٽڪو ۽ رميني جهڙا ساحلي ريسورٽ آهن. 2018 ۾، لونلي پلانيٽ گائيڊ ايميليا-رومانا کي يورپ ۾ ڏسڻ لاءِ بهترين جڳهه قرار ڏنو. [[Category:Pages with Italian IPA]] ==نالو== ايميليا-روماگنا جو نالو قديم روم جي ورثي ۾ آهي. ايميليا وييا ايميليا مان نڪتل آهي، رومن روڊ جيڪو پياسينزا کي رميني سان ڳنڍيندو هو، جيڪو 187 ق.م ۾ مڪمل ٿيو، ۽ قونصل مارڪس ايميليس ليپيڊس جي نالي تي رکيو ويو. روماگنا رومانيا مان نڪتل آهي، اوڀر رومن سلطنت جو نالو جيڪو لومبارڊس پاران روينا تي لاڳو ڪيو ويو جڏهن مغربي سلطنت جو وجود ختم ٿي چڪو هو ۽ روينا اوڀر جي هڪ چوڪي ​​هئي (540-751). تاريخ: جاگرافي: حڪومت ۽ سياست: آبادي: معيشت: ٽرانسپورٽ: ثقافت: راند: ==پڻ ڏسو== * [[سسلي]] * [[بولونيا]] ==وڌيڪ پڙهڻ== ==ٻاهرين لنڪس== [[زمرو:اٽلي]] [[زمرو:ايميليا-رومانا]] cv2gv8d12fg4dn2o9fdgk5yh3btqqov زمرو:ايميليا-رومانا جا شهر 14 98222 382670 2026-06-04T10:39:13Z Memon2025 21315 نئون صفحو: [[زمرو:ايميليا-رومانا]] [[زمرو:اٽلي ۾ شهر]] 382670 wikitext text/x-wiki [[زمرو:ايميليا-رومانا]] [[زمرو:اٽلي ۾ شهر]] ms8cf63q79511r0t4b7qm3ksam1g07m زمرو:ايميليا-رومانا 14 98223 382671 2026-06-04T10:39:33Z Memon2025 21315 نئون صفحو: [[زمرو:اٽلي]] 382671 wikitext text/x-wiki [[زمرو:اٽلي]] 648n5f7qub58sqrxc71g0rnmskogcug 382673 382671 2026-06-04T10:41:41Z Memon2025 21315 /* */ 382673 wikitext text/x-wiki [[زمرو:اٽلي جي جاگرافي]] tuoep9ph8tmopi7t8lhngh0kn0g4i0n